law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Vyhláška č. 334/2008 Sb. | Vyhláška č. 334/2008 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečení ubytování vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 10. 9. 2008, datum účinnosti 1. 10. 2008, částka 109/2008
* Čl. I - V § 1 písm. a) vyhlášky č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečení ubytování vojáků z povolání, se za slova „palubního operátora“ vkládají slova „, palubního střelce“.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 10. 2008
334
VYHLÁŠKA
ze dne 21. srpna 2008,
kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečení ubytování vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo obrany stanoví podle § 93 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání:
Čl. I
V § 1 písm. a) vyhlášky č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečení ubytování vojáků z povolání, se za slova „palubního operátora“ vkládají slova „, palubního střelce“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2008.
Ministryně:
JUDr. Parkanová v. r. |
Úplné znění zákona č. 332/2008 Sb. | Úplné znění zákona č. 332/2008 Sb.
Úplné znění zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 8. 9. 2008, částka 108/2008
* ČÁST PRVNÍ - VETERINÁRNÍ PÉČE (§ 1 — § 78a)
* ČÁST PÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 82 — § 82)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 83 — § 83) č. 1 k zákonu č. 166/1999 Sb. č. 2 k zákonu č. 166/1999 Sb.
* Přílohy č. 3, 4, 5 k zákonu č. 166/1999 Sb. č. 6 k zákonu č. 166/1999 Sb.
332
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje úplné znění zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 29/2000 Sb., zákonem č. 154/2000 Sb., zákonem č. 102/2001 Sb., zákonem č. 76/2002 Sb., zákonem č. 120/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 131/2003 Sb., zákonem č. 316/2004 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 48/2006 Sb., zákonem č. 186/2006 Sb., zákonem č. 124/2008 Sb. a zákonem č. 182/2008 Sb.
ZÁKON
o veterinární péči
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VETERINÁRNÍ PÉČE
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství (dále jen „předpisy Evropských společenství“)1a) stanoví požadavky veterinární péče (dále jen „veterinární požadavky“) na chov a zdraví zvířat a na živočišné produkty, upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob, soustavu, působnost a pravomoc orgánů vykonávajících státní správu v oblasti veterinární péče, jakož i některé odborné veterinární činnosti a jejich výkon.
§ 2
Veterinární péče
Veterinární péče podle tohoto zákona zahrnuje
a)
péči o zdraví zvířat a jeho ochranu, zejména předcházení vzniku a šíření onemocnění přenosných přímo nebo nepřímo mezi zvířaty vnímavých druhů (dále jen „nákaza“) a jiných onemocnění zvířat a jejich zdolávání, ochranu zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka,
b)
péči o zdravotní nezávadnost živočišných produktů a krmiv a ochranu zdraví lidí před jeho poškozením nebo ohrožením živočišnými produkty,
c)
ochranu území České republiky před zavlečením nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a před dovozem zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí,
d)
ochranu životního prostředí před nepříznivými vlivy souvisejícími s chovem zvířat, výrobou a zpracováváním živočišných produktů, jakož i ochranu zvířat a jejich produkce před riziky ze znečištěného životního prostředí,
e)
veterinární asanaci,
f)
dozor nad dodržováním povinností a požadavků stanovených k zajištění těchto úkolů tímto zákonem, zvláštními právními předpisy1b) a předpisy Evropských společenství2) (státní veterinární dozor).
§ 3
Základní pojmy
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
chovatelem každý, kdo zvíře nebo zvířata vlastní nebo drží, anebo je pověřen se o ně starat, ať již za úplatu nebo bezúplatně, a to i na přechodnou dobu,
b)
hospodářstvím jakákoli stavba, zařízení nebo místo, kde je hospodářské zvíře nebo kde jsou hospodářská zvířata chována nebo držena, včetně chovu pod širým nebem. Je-li v hospodářství chováno nebo drženo více než jedno stádo nebo více než jedna skupina hospodářských zvířat, která mohou onemocnět stejnou nákazou nebo nemocí přenosnou ze zvířat na člověka (dále jen „vnímavá zvířata“), je každé z těchto stád nebo každá z těchto skupin oddělenou epizootologickou jednotkou, která má stejný zdravotní status,
c)
hospodářskými zvířaty zvířata využívaná převážně k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, běžci, králíci, kožešinová zvířata, zvěř ve farmovém chovu, ryby a jiní vodní živočichové a včely,
d)
jatečnými zvířaty hospodářská zvířata, jež jsou určena k porážce a jatečnému zpracování a jejichž maso je určeno k výživě lidí,
e)
svodem zvířat soustředění zvířat různých chovatelů na určeném místě a k určenému účelu, zejména trh se zvířaty, výstava nebo přehlídka zvířat, výkonnostní zkoušky a chovatelské soutěže,
f)
shromažďovacím střediskem hospodářství, tržiště nebo jiné místo, na němž jsou shromažďována zvířata z různých hospodářství, zejména skot, prasata, ovce a kozy, aby z nich byly vytvářeny skupiny zvířat určených k odeslání,
g)
zvířaty podezřelými z nákazy zvířat zvířata, u nichž se projevují klinické příznaky nebo postmortální změny vyvolávající podezření, že jde o určitou nákazu zvířat, anebo zvířata, o nichž je podle výsledků vyšetření nutno mít za to, že jsou podezřelá z určité nákazy zvířat,
h)
zvířaty podezřelými z nakažení zvířata, u nichž se neprojevují klinické příznaky nebo postmortální změny vyvolávající podezření, že jde o určitou nákazu zvířat, o nichž však lze na základě získaných epizootologických nebo jiných informací mít za to, že přišla přímo nebo nepřímo do styku s jejím zdrojem,
i)
karanténou dočasné, provozně a místně oddělené umístění zvířat podezřelých z nákazy zvířat nebo zvířat podezřelých z nakažení (dále jen „podezřelá zvířata“), v jehož průběhu se provádějí preventivní, diagnostické, popřípadě i léčebné úkony k ochraně před zavlečením nebo šířením nákaz zvířat,
j)
izolací dočasné oddělené umístění zvířat před jejich zařazením do stáda nebo před jejich přemístěním z hospodářství, v jehož průběhu se provádějí preventivní a diagnostické úkony a sleduje zdravotní stav zvířat,
k)
ohniskem nákazy hospodářství nebo jiné místo, kde byl zjištěn jeden nebo více případů nákazy,
l)
nákazovou situací výskyt nákazy na určitém území nebo v určitém hospodářství,
m)
nákazovými důvody výskyt a možnost rozšíření nákazy,
n)
živočišnými produkty suroviny živočišného původu, a to všechny části těl zvířat, zejména maso, vnitřnosti, tuky, kůže, kosti, krev, žlázy s vnitřní sekrecí, rohy, parohy, paznehty, kopyta, vlna, srst, peří, také mléko, vejce, med a včelí vosk, jakož i výrobky z těchto surovin, které jsou určeny k výživě lidí a zvířat,
o)
zdravotně nezávadnými živočišnými produkty živočišné produkty, které splňují požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy3) a předpisy Evropských společenství3a),
p)
krmivy produkty rostlinného nebo živočišného původu čerstvé nebo konzervované a produkty jejich průmyslového zpracování, jakož i organické a anorganické látky s přidáním doplňkových látek nebo bez jejich přidání, které jsou určeny ke krmení zvířat samostatně nebo ve směsích,
r)
zdravotně nezávadnými krmivy krmiva, která splňují požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy4) a předpisy Evropských společenství4a),
s)
veterinárními přípravky hromadně vyráběné přípravky, které jsou určeny pro zvířata, zejména dietetické, vitaminové, minerální a kosmetické přípravky, anebo pro specifickou laboratorní diagnostiku nákaz zvířat či původců onemocnění z potravin živočišného původu; za veterinární přípravky se nepovažují výrobky, které podléhají zvláštním právním předpisům5),
t)
veterinárními technickými prostředky zařízení, přístroje, pomůcky, materiály nebo jiné předměty nebo výrobky včetně příslušenství, používané samostatně nebo v kombinaci spolu s potřebným programovým vybavením, které jsou určeny k použití u zvířat pro účely prevence, vyšetřování, diagnózy, sledování, léčby nebo zmírnění nemoci, poranění nebo zdravotního postižení, náhrady nebo modifikace anatomické struktury či fyziologického procesu, anebo kontroly březosti, a které nedosahují své hlavní zamýšlené funkce v organizmu zvířete nebo na jeho povrchu farmakologickým nebo imunologickým účinkem nebo ovlivněním metabolizmu, jejichž funkce však může být takovými účinky podpořena; za veterinární technické prostředky se dále považují výrobky, které slouží k označování zvířat a které jsou za tímto účelem vpravovány do těla zvířete,
u)
ochrannou lhůtou období mezi posledním podáním léčivého přípravku zvířatům za běžných podmínek používání příslušného přípravku a okamžikem, kdy lze od těchto zvířat získávat potraviny tak, aby bylo zajištěno, že tyto potraviny neobsahují rezidua léčivého přípravku v množstvích přesahujících maximální limity stanovené zvláštními právními předpisy a předpisy Evropských společenství5a),
v)
porážkou usmrcení jatečného zvířete za účelem využití jeho produktů, a to způsobem, který není v rozporu s předpisy na ochranu zvířat proti týrání6),
x)
utracením usmrcení zvířete bez vykrvení, a to způsobem, který není v rozporu s předpisy na ochranu zvířat proti týrání6),
y)
veterinárním zbožím zvířata, živočišné produkty, krmiva a předměty, pokud mohou být nositeli původců nákaz,
z)
předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, živí původci nákaz zvířat pro výzkumné nebo jiné účely a předměty používané při ošetřování a přepravě zvířat, živočišných produktů a krmiv, zejména voda, krmivo, stelivo, dopravní prostředky, obaly, nástroje, nářadí a pracovní pomůcky, popřípadě i jiné předměty, pokud z jiného důvodu mohou být nositeli původců nákaz,
aa)
uváděním do oběhu nabízení k prodeji, prodej nebo jiná forma nabídky ke spotřebě, včetně skladování a přepravy pro potřeby prodeje nebo jiné nabídky ke spotřebě,
bb)
obchodováním obchodování mezi členskými státy Evropské unie (dále jen „členský stát“) se zvířaty a živočišnými produkty, které mají původ v členských státech, jakož i se zvířaty a živočišnými produkty, pocházejícími ze zemí, které nejsou členským státem (dále jen „třetí země“), jež jsou v členských státech ve volném oběhu,
cc)
dopravním prostředkem část silničního vozidla, drážního vozidla, letadla nebo lodi, určená k přepravě zboží, jakož i kontejner používaný pro silniční, drážní, leteckou nebo vodní dopravu,
dd)
zásilkou určité množství zvířat téhož druhu nebo určité množství živočišných produktů téhož druhu, na něž se vztahuje totéž veterinární osvědčení nebo jiný průvodní veterinární, popřípadě obchodní doklad, přepravované týmž dopravním prostředkem,
ee)
schválením udělení souhlasu k výkonu určité činnosti na základě splnění podmínek stanovených tímto zákonem,
ff)
registrací zapsání do seznamu,
gg)
úředním veterinárním lékařem veterinární lékař orgánu veterinární správy; za úředního veterinárního lékaře se považuje také veterinární lékař Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, který byl pověřen úkoly náležejícími podle tohoto zákona úředním veterinárním lékařům,
hh)
soukromým veterinárním lékařem veterinární lékař vykonávající veterinární léčebnou a preventivní činnost podnikatelským způsobem,
ii)
schváleným veterinárním lékařem soukromý veterinární lékař schválený krajskou veterinární správou pro síť epizootologického sledování a pro výkon některých, tímto zákonem stanovených činností,
jj)
ošetřujícím veterinárním lékařem soukromý veterinární lékař vykonávající veterinární léčebnou a preventivní činnost v hospodářství nebo v chovu zvířat, který se seznámil se zdravotním stavem zvířat chovaných nebo držených v tomto hospodářství nebo v tomto chovu.
(2)
Kde se v tomto zákoně mluví o zvířatech, rozumí se tím podle povahy věci a okolností též sperma, vaječné buňky, embrya, násadová vejce, oplodněné jikry a plemenivo včel.
(3)
Kde se v tomto zákoně mluví o zvěřině, rozumí se tím pro účely tohoto zákona těla, jakož i všechny poživatelné části těl volně žijící lovné zvěře7).
(4)
Kde se v předpisech Evropských společenství mluví v souvislosti se zvířaty o části území státu jako o regionu, rozumí se tím pro účely tohoto zákona kraj7a).
(5)
Na nakládání s vedlejšími živočišnými produkty se nevztahuje zákon o odpadech s výjimkou případů stanovených předpisem Evropských společenství7b).
(6)
Pokud se v tomto zákoně používají v souvislosti s právními vztahy upravenými předpisy Evropských společenství pojmy, jejichž obsah a význam nejsou definovány v tomto zákoně, ale v uvedených předpisech, vychází se pro účely tohoto zákona z vymezení těchto pojmů v uvedených předpisech.
(7)
Pokud se v tomto zákoně mluví v souvislosti s volným pohybem osob nebo s uznáváním odborné způsobilosti o členském státě, rozumí se tím také jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace.
HLAVA II
ZDRAVÍ ZVÍŘAT A JEHO OCHRANA
Oddíl 1
Povinnosti chovatelů
§ 4
(1)
Chovatel je povinen
a)
chovat zvířata způsobem, v prostředí a podmínkách, které vyžadují jejich biologické potřeby, fyziologické funkce a zdravotní stav, a předcházet poškození jejich zdraví,
b)
sledovat zdravotní stav zvířat, v odůvodněných případech jim včas poskytnout první pomoc a požádat o odbornou veterinární pomoc,
c)
bránit vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat a plnit povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě k zdolávání těchto nákaz nebo jiných onemocnění zvířat7c),
d)
poskytnout nezbytnou součinnost a pomoc k tomu, aby mohlo být řádně provedeno nařízené vyšetření zvířete, odběr vzorků, ochranné očkování nebo jiný odborný veterinární úkon, například fixace zvířete, předvedení zvířete v zájmovém chovu,
e)
podávat zvířatům léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán na předpis veterinárního lékaře, jen podle jeho pokynů,
f)
zajistit, aby byli psi, jakož i lišky a jezevci držení v zajetí, ve stáří od 3 do 6 měsíců platně očkováni7d) proti vzteklině a poté během doby účinnosti předchozí použité očkovací látky přeočkováni, uchovávat doklad o očkování po dobu platnosti očkování a na požádání jej předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,
g)
zajistit, aby byli psi, kočky a fretky v zájmovém chovu, pokud jsou přemísťováni mezi členskými státy k neobchodním účelům, označeni stanoveným způsobem a provázeni dokladem, který obsahuje údaje umožňující zjištění totožnosti zvířete a kontrolu jeho stavu (dále jen „pas“)7e), vydaným veterinárním lékařem schváleným pro tuto činnost; evidenci těchto pasů vede Komora veterinárních lékařů České republiky (dále jen „Komora“). Schválení soukromého veterinárního lékaře může být pozastaveno nebo odejmuto, jestliže tento lékař vydal pas s prokazatelně nepravdivými údaji, anebo v rozporu s podmínkami stanovenými tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství7f). Prováděcí právní předpis upraví podrobněji označování psů, koček a fretek v zájmovém chovu, přidělování identifikačních prostředků a stanoví náležitosti, způsob vydávání a číslování pasů, vedení jejich evidence, údaje, které musí pas obsahovat, a jeho vzor,
h)
zajistit, aby bylo neprodleně a v rozsahu nezbytně nutném pro vyloučení podezření z onemocnění vzteklinou veterinárně vyšetřeno zvíře, které poranilo člověka nebo s ním přišlo do přímého kontaktu způsobem nebo za okolností, které mohou vyvolávat podezření z onemocnění touto nákazou,
i)
dodržovat povinnosti plynoucí z předpisů Evropských společenství7g).
(2)
K inseminaci, přenosu embryí a přirozené plemenitbě lze používat jen zvířata, která podle výsledků vyšetření splňují podmínky stanovené tímto zákonem a plemenářským zákonem8).
(3)
Chovatel, který hodlá použít zvířata k pokusům9), je povinen požádat krajskou veterinární správu nebo Městskou veterinární správu v Praze (dále jen „krajská veterinární správa“) o stanovení podmínek veterinární péče (dále jen „veterinární podmínky“) k jejich provádění.
§ 5
(1)
Chovatel hospodářských zvířat je dále povinen
a)
zabezpečit provádění vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví a dědičnosti zdraví, a to v rozsahu a lhůtách stanovených Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle § 44 odst. 1 písm. d), uchovávat jejich výsledky po dobu nejméně 1 roku a na požádání je předkládat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Je-li třeba provést též laboratorní vyšetření vzorků, musí být toto vyšetření provedeno v laboratoři uvedené v § 52 odst. 3,
b)
zabezpečit v rozsahu odpovídajícím druhu zvířat, způsobu jejich chovu a ustájení čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž jsou chována zvířata, jakož i čištění a dezinfekci technologických zařízení, dopravních prostředků, strojů, nástrojů, nářadí, pracovních pomůcek a jiných předmětů, které přicházejí do přímého styku se zvířaty, používat k tomu přípravky schválené podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů9a), dodržovat návod k jejich použití a zacházet s vedlejšími živočišnými produkty způsobem stanoveným tímto zákonem a předpisy Evropských společenství9b),
c)
v případě nebezpečí zavlečení nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka zřídit, popřípadě umístit prostředky sloužící k ochraně proti nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka a dbát o jejich řádnou funkci,
d)
k napájení zvířat používat vodu, která neohrožuje zdravotní stav zvířat a zdravotní nezávadnost jejich produktů, a ke krmení zvířat používat jen zdravotně nezávadná krmiva,
e)
podávat zvířatům pouze léčivé přípravky v souladu s pravidly pro jejich používání při poskytování veterinární péče5), veterinární přípravky schválené podle tohoto zákona, doplňkové látky v souladu se zvláštními právními předpisy4) a dodržovat podmínky pro podávání některých látek a přípravků zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí (§ 19), poskytovat nezbytnou součinnost orgánům, které provádějí odběr vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování přítomnosti některých látek a jejich reziduí u zvířat, v živočišných produktech, krmivech a napájecí vodě (dále jen „plán sledování některých látek a jejich reziduí“), a dodržovat opatření přijatá na základě tohoto šetření,
f)
nepodávat zvířatům látky a přípravky, jejichž používání u hospodářských zvířat nebo u zvířat, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, není povoleno (§ 19 odst. 1 a 3)9c),
g)
předkládat na požádání orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor záznamy stanovené zvláštním právním předpisem9d) a umožnit přístup k těmto záznamům také soukromému veterinárnímu lékaři, který vydává potvrzení o zdravotním stavu zvířete a o nákazové situaci v místě původu (dále jen „zdravotní potvrzení“),
h)
v případě, že chová zvěř ve farmovém chovu, oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení své chovatelské činnosti ve vztahu k farmovému chovu zvěře.
(2)
Chovatel, který jako podnikatel10) chová hospodářská zvířata pro účely podnikání, je dále povinen
a)
oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení podnikatelské činnosti, jakož i informovat krajskou veterinární správu bez zbytečného odkladu o změnách, k nimž má dojít ve způsobu ustájení nebo v druzích chovaných zvířat,
b)
uvádět na trh pouze zvířata, kterým nebyly podávány nepovolené nebo zakázané4) látky nebo přípravky (§ 19), vést záznamy o tom, kdy a které léčivé přípravky a látky, jimiž mohou být nepříznivě ovlivněny živočišné produkty, byly podány zvířatům, neprodleně předkládat tyto záznamy veterinárnímu lékaři, aby v nich zaznamenal podání léčivých přípravků zvířatům nebo očkování zvířat, uchovávat tyto záznamy nejméně po dobu 5 let a dodržovat ochranné lhůty,
c)
zajistit, aby práce při ošetřování zvířat a získávání jejich produktů vykonávaly pouze osoby způsobilé k takové činnosti podle zvláštních právních předpisů11), které mají základní znalosti o péči o zvířata a o hygienických požadavcích na získávání živočišných produktů,
d)
zpracovat a aktualizovat podle schválených zásad [§ 44 odst. 1 písm. c)] pohotovostní plán pro případ výskytu nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i pro případ vzniku mimořádné situace (dále jen „pohotovostní plán“), a v souladu s celostátním programem tlumení jedné nebo více nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a původců těchto nákaz a nemocí (dále jen „program ozdravování zvířat“) vlastní ozdravovací program, předložit jej ke schválení krajské veterinární správě a postupovat podle tohoto programu.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
veterinární požadavky na prostředí, v němž jsou zvířata chována, na jejich ošetřování a ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka a na jejich uvádění na trh,
b)
které látky a přípravky nelze uvádět do oběhu a podávat zvířatům, které látky a přípravky nelze podávat zvířatům určitých druhů a které látky a přípravky lze podávat zvířatům určitých druhů jen za určitých podmínek a tyto podmínky,
c)
postup při zpracovávání pohotovostních plánů a ozdravovacích programů chovatelů, hlediska, podle nichž se tyto plány a programy zpracovávají, a co mají obsahovat,
d)
ve kterých případech a za jakých podmínek mohou orgány veterinární správy povolit v mezích stanovených právními akty Evropských společenství zmírnění veterinárních požadavků stanovených na zdraví zvířat a jejich pohodu.
§ 5a
(1)
Jde-li o chov živočichů pocházejících z akvakultury pro účely podnikání, je chovatel povinen dále
a)
požádat krajskou veterinární správu o schválení a registraci, popřípadě jen o registraci podniku, závodu nebo jiného zařízení, v němž jsou tito živočichové chováni nebo drženi (dále jen „zařízení pro chov živočichů pocházejících z akvakultury“), oznámit krajské veterinární správě datum zahájení chovatelské činnosti, provozovat ji až po schválení, popřípadě registraci, a oznamovat krajské veterinární správě změny údajů uvedených v žádosti. V žádosti uvede
1.
vedle údajů stanovených pro podání správním řádem číslo telefonu, faxu nebo elektronickou adresu,
2.
druhy chovaných živočichů pocházejících z akvakultury, způsoby jejich chovu, zdroje vody a místa jejího vypouštění,
b)
vést záznamy o přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury a produktů z nich získaných do hospodářství nebo z hospodářství, a to způsobem, který umožní zjistit místo původu a místo určení přemísťovaných živočichů, o úhynech živočichů pocházejících z akvakultury v každé epizootologické jednotce a uchovávat protokoly o kontrolním zjištění pořízené z provedených úředních kontrol, a to po dobu nejméně 2 let od jejich převzetí.
(2)
Krajská veterinární správa schválí a registruje, popřípadě jen registruje zařízení pro chov živočichů pocházejících z akvakultury, jestliže toto zařízení odpovídá svou polohou, uspořádáním, materiálním a personálním vybavením veterinárním požadavkům kladeným na taková zařízení a jejich provoz a jeho činnost nepředstavuje nepřijatelné riziko šíření nákaz do hospodářství nebo do chovných oblastí měkkýšů, anebo šíření nákaz v populaci živočichů pocházejících z akvakultury volně žijících v blízkosti hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů. Před případným neschválením však musí krajská veterinární správa na návrh žadatele zvážit možná opatření ke zmírnění rizika, včetně možného alternativního umístění zařízení.
(3)
Jestliže krajská veterinární správa zjistí, že nejsou dodržovány povinnosti chovatele nebo pravidla pro chov živočichů pocházejících z akvakultury, stanovená tímto zákonem, může schválení a registraci pozastavit nebo odejmout.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
obsah náležitostí žádosti o schválení a registraci, popřípadě jen o registraci zařízení pro chov živočichů pocházejících z akvakultury, způsob a termíny oznamování změn údajů uvedených v žádosti,
b)
která zařízení pro chov živočichů pocházejících z akvakultury mohou být pouze registrována,
c)
veterinární a hygienické požadavky na živočichy pocházející z akvakultury a jejich chov, na uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů z nich získaných na trh a na vypouštění volně žijících vodních živočichů do zařízení pro chov živočichů pocházejících z akvakultury,
d)
způsob vedení seznamů schválených a registrovaných, popřípadě jen registrovaných zařízení pro chov živočichů pocházejících z akvakultury a záznamů chovatele podle odstavce 1 písm. b).
Oddíl 2
Přemístění a vnitrostátní přeprava zvířat
§ 6
(1)
Není-li stanoveno jinak, je chovatel, od něhož je zvíře přemísťováno, povinen vyžádat si veterinární osvědčení k přemístění
a)
zvířete do shromažďovacího střediska (§ 9a),
b)
hospodářského zvířete mimo území krajeúzemí kraje7a) do jiného hospodářství nebo k osobě, která nakupuje a prodává skot, prasata, ovce a kozy (§ 9b); to však neplatí pro koně, osly a jejich křížence, kteří jsou registrováni podle plemenářského zákona8), nebo
c)
pokusného zvířete, pokud nejde o zvíře z chovného nebo dodavatelského zařízení6).
(2)
Veterinární osvědčení musí být vyžádáno také k přemístění zvířete v rámci ochranného pásma nebo pásma dozoru, popřípadě dalšího pásma s omezením, anebo i mimo tato pásma, pokud k přemístění zvířete dochází na základě mimořádných veterinárních opatření v případech, ve kterých tento zákon nebo předpisy Evropských společenství umožňují povolení výjimky ze zákazu přemísťování zvířat.
(3)
Veterinární osvědčení se nevyžaduje k přemístění
a)
koně, osla nebo jejich křížence, je-li veterinární osvědčení nahrazeno průkazem koně13),
b)
psa, je-li veterinární osvědčení nahrazeno pasem nebo očkovacím průkazem obsahujícím záznam, že pes má v době přemístění platné očkování proti vzteklině,
c)
selat, jehňat a kůzlat mladších 3 měsíců, jakož i drůbeže, králíků a ryb, pokud tato zvířata nejsou přemísťována k chovateli, který je jako podnikatel10) hodlá chovat pro účely podnikání nebo je využívat jako pokusná zvířata, nebo
d)
prasat, ovcí a koz, určených k domácí porážce.
(4)
Veterinární osvědčení k přemístění hospodářského zvířete se vydá jen tehdy, jestliže byly u tohoto zvířete provedeny požadované zdravotní zkoušky a splněny podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a jestliže je toto zvíře označeno a evidováno podle plemenářského zákona9d). Chovatel, od něhož je zvíře přemísťováno, je povinen předat opis výsledků těchto zkoušek chovateli, do jehož hospodářství je zvíře přemísťováno.
(5)
O přemístění zvířete podle odstavce 1 písm. b) uvědomí krajská veterinární správa místa původu zvířete krajskou veterinární správu, do jejíhož obvodu má být zvíře přemístěno. Jde-li o přemístění zvířete do stáda nebo skupiny zvířat (dále jen „stádo“), kde je lepší nákazová situace než v původním stádě, umístí chovatel podle pokynů krajské veterinární správy, do jejíhož obvodu bylo zvíře přemístěno, přemístěné zvíře před jeho zařazením do stáda do izolace; to neplatí pro přemístění včel. Dobu izolace stanoví krajská veterinární správa, která může chovateli také uložit, aby před opětovným zařazením do stáda umístil do izolace zvíře, které se zúčastnilo svodu zvířat.
(6)
Veterinární osvědčení k přemístění zvířete musí provázet zvíře až do místa určení a musí být chovatelem uchováváno nejméně po dobu 1 roku ode dne jeho vydání.
(7)
Lhůta pro podání žádosti o vydání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete činí nejméně
a)
2 pracovní dny přede dnem předpokládaného přemístění zvířete, jde-li o zvíře, u kterého byly provedeny zdravotní zkoušky uvedené v odstavci 4, nebo
b)
14 dnů přede dnem předpokládaného přemístění zvířete v ostatních případech.
(8)
Není-li stanoveno jinak, činí doba platnosti veterinárního osvědčení 72 hodin od jeho vystavení. Krajská veterinární správa však může v odůvodněných případech stanovit jinou dobu platnosti veterinárního osvědčení a vyznačit ji v něm.
(9)
Jde-li o přemístění zvířete podle odstavce 1, musí si chovatel vyžádat ještě před podáním žádosti o vydání veterinárního osvědčení také zdravotní potvrzení, které vydává schválený veterinární lékař pro tuto činnost [§ 3 odst. 1 písm. ii)]; to neplatí pro přemísťování včel. Schválený veterinární lékař, který vydal zdravotní potvrzení, je povinen uchovávat jeho opis po dobu 3 let.
(10)
Krajská veterinární správa může rozhodnout, že pozastaví nebo odejme veterinárnímu lékaři schválení pro vydávání zdravotních potvrzení, jestliže tento veterinární lékař porušil svou povinnost [§ 61 odst. 1 písm. e)] tím, že ve zdravotním potvrzení potvrdil nepravdivé údaje, anebo že vydal zdravotní potvrzení v rozporu s požadavky tohoto zákona nebo předpisů Evropských společenství.
(11)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
podmínky vydávání veterinárního osvědčení a zdravotního potvrzení k přemístění zvířete a jejich obsahové náležitosti,
b)
veterinární požadavky na umístění a držení zvířat v izolaci, včetně stanovení odborných veterinárních úkonů, které se provádějí v souvislosti s umístěním a držením zvířat v izolaci,
c)
ve kterých případech a za jakých podmínek mohou orgány veterinární správy povolit v souladu s právními akty Evropských společenství zmírňující výjimky z veterinárních požadavků na přemísťování zvířat mezi členskými státy, jde-li o dočasné přemístění k pastvě nebo k využití ke sportovním, kulturním, popřípadě jiným podobným účelům.
§ 7
(1)
Shromažďování zvířat k přepravě, jejich nakládání, překládání a vykládání se provádí za dozoru chovatele nebo jím pověřené osoby. Místa, na nichž jsou zvířata shromažďována, nakládána, překládána a vykládána, musí odpovídat požadavkům na ochranu zdraví a pohody zvířat a být pravidelně čištěna a dezinfikována.
(2)
Zvířata mohou být přepravována jen za podmínek stanovených tímto zákonem, zákonem na ochranu zvířat proti týrání6) a předpisy Evropských společenství upravujícími ochranu zvířat během přepravy14); orgány veterinární správy dozírají na dodržování těchto podmínek.
(3)
K přepravě zvířat lze používat jen dopravní prostředky a zařízení, které
a)
odpovídají svou konstrukcí, uspořádáním a vybavením požadavkům na přepravu zvířat příslušného druhu, nepoškozují jejich zdraví, nepůsobí jim bolest a utrpení, brání jim v úniku nebo vypadnutí a chrání je proti nepříznivým povětrnostním vlivům,
b)
jsou zabezpečeny proti vypadávání nebo vytékání vody, krmiva, steliva, výkalů a jiných odpadů,
c)
byly před přepravou a po jejím skončení vyčištěny a dezinfikovány,
d)
odpovídají dalším požadavkům stanoveným zákonem na ochranu zvířat proti týrání6) a předpisy Evropských společenství upravujícími ochranu zvířat během přepravy14).
§ 8
(1)
Dopravce, který je držitelem povolení k přepravě skotu, prasat, ovcí nebo koz vydaného krajskou veterinární správou podle tohoto zákona a předpisů Evropských společenství upravujících ochranu zvířat během přepravy14), je povinen
a)
mít k dispozici vhodné prostory pro čištění a dezinfekci dopravních prostředků, schválené krajskou veterinární správou, včetně míst (zařízení) pro skladování steliva a hnoje, anebo předložit krajské veterinární správě doklad o tom, že tuto činnost pro něj provádí jiná osoba schválená příslušným orgánem,
b)
používat k přepravě zvířat dopravní prostředky, které byly ihned po každé přepravě zvířat nebo výrobků, jež by mohly ovlivnit zdraví zvířat, v případě potřeby i před každou novou nakládkou zvířat, vyčištěny a dezinfikovány registrovanými dezinfekčními prostředky a postupy, anebo přípravky, jejichž uvedení do oběhu bylo povoleno5),
c)
zajistit, aby přepravovaná zvířata byla provázena požadovanými průvodními doklady,
d)
zajistit, aby přepravovaná zvířata nepřišla během přepravy v době mezi opuštěním hospodářství nebo shromažďovacího střediska původu a příjezdem na místo určení do styku se zvířaty s nižším nákazovým statusem,
e)
vést pro každé vozidlo používané pro přepravu zvířat záznamy o provedených přepravách a o čištění a dezinfekci vozidla a uvádět v nich
1.
místo, datum a dobu převzetí zvířat k přepravě,
2.
jméno a příjmení nebo obchodní firmu a adresu hospodářství nebo shromažďovacího střediska, ve kterém byla zvířata převzata,
3.
očekávanou dobu přepravy,
4.
místo, datum a dobu dodání přepravovaných zvířat,
5.
jméno a příjmení nebo obchodní firmu a adresu příjemce nebo příjemců přepravovaných zvířat,
6.
druh a počet přepravovaných zvířat,
7.
údaje o průvodních dokladech, včetně jejich čísel,
8.
datum a místo čištění a dezinfekce vozidla,
f)
uchovávat záznamy uvedené pod písmenem e) po dobu nejméně 3 let a na požádání je předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na dopravce přepravující skot nebo prasata do vzdálenosti nejvýše 65 km, počítáno od místa odeslání do místa určení.
(3)
Osoba, která provozuje jatky, místo určené k pravidelnému konání svodů zvířat nebo jiné místo, na které jsou pravidelně přepravována zvířata, je povinna vytvořit podmínky k tomu, aby po skončení přepravy zvířat mohl dopravce provést čištění a dezinfekci použitého vozidla v jejím zařízení.
(4)
Jde-li o přepravu živočichů pocházejících z akvakultury, je dopravce povinen vést záznamy o úhynech těchto živočichů v průběhu přepravy, pokud je to možné vzhledem k přepravovanému druhu těchto živočichů, o hospodářstvích, chovných oblastech měkkýšů a zpracovatelských zařízeních navštívených dopravním prostředkem a o výměnách vody během přepravy, zejména o zdrojích vody a místech jejího vypouštění.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob a postupy čištění a dezinfekce dopravních prostředků použitých k přepravě zvířat, požadavky na prostory určené k čištění a dezinfekci těchto dopravních prostředků, jakož i další požadavky na předcházení nákazám a jejich šíření při přepravě zvířat.
§ 9
Svod zvířat
(1)
Svod zvířat lze pořádat jen pod státním veterinárním dozorem.
(2)
Pořadatel svodu zvířat je povinen požádat obecobec o povolení konání svodu zvířat.
(3)
Pořadatel svodu je dále povinen vyžádat si před podáním žádosti podle odstavce 2 od krajské veterinární správy veterinární podmínky pro konání svodu zvířat a zajistit jejich dodržování.
(4)
Krajská veterinární správa registruje cirkusy, vydává rejstříky zvířat v cirkusu (dále jen „cirkusová zvířata“) a rejstříky míst konání představení cirkusu a plní další úkoly vyplývající pro orgány veterinární správy z předpisů Evropských společenství upravujících veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy14a). Veterinární podmínky stanovené předpisy Evropských společenství upravujícími veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy14a) pro přemísťování cirkusových zvířat mezi členskými státy se vztahují i na vnitrostátní přemísťování těchto zvířat.
(5)
Pasy pro cirkusová zvířata vystavují schválení veterinární lékaři pro tuto činnost [§ 3 odst. 1 písm. ii)] a potvrzují úřední veterinární lékaři příslušných krajských veterinárních správ; evidenci těchto pasů vede Komora. Schválení veterinárního lékaře pro tuto činnost může být pozastaveno nebo odejmuto veterinárnímu lékaři, který vydal pas s prokazatelně nepravdivými údaji, anebo v rozporu s podmínkami stanovenými předpisy Evropských společenství upravujícími veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy14a).
§ 9a
Shromažďovací středisko
(1)
Shromažďovací středisko musí
a)
být
1.
uspořádáno a vybaveno způsobem odpovídajícím účelu shromažďovacího střediska včetně vybavení pro výkon státního veterinárního dozoru,
2.
vyčištěno a dezinfikováno před jeho použitím podle pokynů úředního veterinárního lékaře,
3.
umístěno v době, kdy jsou v něm shromážděna zvířata, v oblasti nepodléhající mimořádným veterinárním opatřením vztahujícím se na zvířata daného druhu,
b)
přijímat pouze zvířata, která jsou označena a evidována podle plemenářského zákona9d) a provázena veterinárním osvědčením a která byla při příchodu do shromažďovacího střediska kontrolována úředním veterinárním lékařem nebo schváleným veterinárním lékařem,
c)
zabezpečovat zvířatům náležitou péči a pohodu,
d)
mít dostatečný počet veterinárních lékařů schválených pro shromažďovací středisko,
e)
dodržovat povinnosti a požadavky stanovené pro shromažďovací středisko tímto zákonem a předpisy Evropských společenství upravujícími ochranu zvířat během přepravy14),
f)
podléhat státnímu veterinárnímu dozoru.
(2)
Provozovatel shromažďovacího střediska je povinen vést, po dobu nejméně 3 let uchovávat a na požádání poskytnout orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor záznamy o údajích, které se týkají přijímaných zvířat a jejich chovatelů, míst jejich původu a předpokládaných míst, do nichž jsou odesílána, dopravců a dopravních prostředků, které přivážejí zvířata do střediska a odvážejí je ze střediska.
(3)
Shromažďovací středisko musí být schváleno a registrováno krajskou veterinární správou; toto schválení může být omezeno jen na určitý druh zvířat, na plemenná a užitková zvířata, anebo na jatečná zvířata. Krajská veterinární správa schválí a registruje shromažďovací středisko, které svým uspořádáním, materiálním a personálním vybavením odpovídá účelu střediska a veterinárním požadavkům na ně, a přidělí mu veterinární schvalovací číslo. Jestliže krajská veterinární správa zjistí, že nejsou dodržovány povinnosti provozovatele shromažďovacího střediska, anebo pravidla pro provoz střediska stanovená tímto zákonem, je oprávněna schválení pozastavit nebo odejmout.
(4)
Krajská veterinární správa prověřuje při schvalování veterinárního lékaře shromažďovacího střediska, zda tento veterinární lékař nemá finanční zájem na příslušném shromažďovacím středisku a zda nejsou s provozovatelem shromažďovacího střediska osobami navzájem blízkými. Může rozhodnout o pozastavení schválení pro činnost ve shromažďovacím středisku soukromému veterinárnímu lékaři, pokud tento veterinární lékař neplní povinnosti nebo nesplňuje požadavky na veterinárního lékaře shromažďovacího střediska a na jeho činnost, stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství, nebo může rozhodnout o odejmutí schválení pro činnost ve shromažďovacím středisku soukromému veterinárnímu lékaři, pokud tento veterinární lékař opakovaně neplní povinnosti nebo nesplňuje požadavky na veterinárního lékaře shromažďovacího střediska a na jeho činnost, stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
uspořádání, materiální a personální vybavení shromažďovacího střediska,
b)
veterinární požadavky na zvířata přijímaná do shromažďovacího střediska,
c)
náležitosti žádosti o schválení shromažďovacího střediska,
d)
údaje zaznamenávané provozovatelem shromažďovacího střediska.
§ 9b
(1)
Osoba, která jako podnikatel10) přímo nebo nepřímo nakupuje a prodává skot, prasata, ovce a kozy za účelem zisku, má pravidelný obrat těchto zvířat, jež během 30 dnů znovu prodá, anebo je přemístí z jedněch prostorů do jiných prostorů nebo přímo na jatky, přičemž tyto jiné prostory nebo jatky nejsou v jejím vlastnictví, a která byla pro tuto činnost krajskou veterinární správou schválena a registrována (dále jen „obchodník“),
a)
může nakupovat a prodávat pouze zvířata, která
1.
jsou označena a evidována podle plemenářského zákona9d), a není-li stanoveno jinak, provázena veterinárním osvědčením,
2.
pocházejí ze stád skotu, jež jsou úředně prostá tuberkulózy, brucelózy a leukózy, a jde-li o jatečná zvířata, jež jsou úředně prostá tuberkulózy a enzootické leukózy skotu, a v případě nekastrovaného skotu úředně prostá brucelózy. Státní veterinární správa může povolit nákup a prodej označených jatečných zvířat, která nesplňují uvedené podmínky, jestliže jsou tato zvířata co nejdříve dodána přímo na jatky, aniž by procházela budovami nebo jinými zařízeními obchodníka, a jestliže je zajištěno, že po příchodu na jatky nepřijdou do styku s jinými zvířaty a budou poražena odděleně,
b)
musí vést záznamy s údaji o uskutečněných obchodech, uchovávat je po dobu nejméně 3 let a na požádání je předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,
c)
může v souvislosti s touto podnikatelskou činností používat jen budovy, popřípadě jiná zařízení, které byly pro tento účel registrovány krajskou veterinární správou, odpovídají veterinárním požadavkům a jsou pod státním veterinárním dozorem,
d)
musí, pokud drží nakoupená zvířata ve svých budovách nebo jiných zařízeních, zajistit těmto zvířatům náležitou péči a pohodu a zaměstnávat přitom osoby, které mají základní znalosti o péči o zvířata.
(2)
Krajská veterinární správa schválí a registruje obchodníka, který splňuje požadavky vyplývající z odstavce 1, a přidělí mu veterinární schvalovací číslo; jestliže zjistí, že tyto požadavky nejsou dodržovány, může schválení pozastavit nebo odejmout.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
veterinární požadavky, kterým musí odpovídat budovy, popřípadě jiná zařízení používané obchodníkem k držení nakoupených zvířat,
b)
náležitosti žádosti o schválení obchodníka,
c)
způsob ověřování základních znalostí uvedených v odstavci 1 písm. d).
Oddíl 3
Nákazy a jejich zdolávání
§ 10
(1)
Orgány veterinární správy
a)
získávají, shromažďují a vyhodnocují poznatky o podezření z výskytu a o výskytu a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i poznatky o výskytu jejich původců,
b)
přijímají odpovídající opatření ke zdolání nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a jiných onemocnění zvířat a k zabránění jejich šíření,
c)
vykonávají dohled nad dodržováním zákazu očkování proti některým nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka a nad dodržováním opatření, jimž jsou očkovaná zvířata podrobována, a v případech dovozu zvířat, pro něž dosud nebyly stanoveny (harmonizovány) dovozní podmínky na úrovni Evropské unie [§ 34 odst. 1 písm. b)], určují, která očkování brání dovozu zvířat a živočišných produktů,
d)
sledují a vyhodnocují výskyt vektorů v případě nákaz, u kterých se přenos uskutečňuje výhradně tímto způsobem; vektorem se v této souvislosti rozumí každé zvíře patřící k obratlovcům nebo bezobratlým, které může mechanicky nebo biologicky přenášet a šířit původce příslušné nákazy.
(2)
Seznam nákaz, jejichž výskyt musí být podle právních aktů Evropských společenství upravujících hlášení nákaz a výdaje ve veterinární oblasti14b) hlášen Evropské komisi (dále jen „Komise“) a členským státům, se uveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zemědělství. Nákazy, včetně nemocí přenosných ze zvířat na člověka, které jsou považovány za nebezpečné, a jejich původci podléhají hlášení krajskou veterinární správou Státní veterinární správě a jsou uvedeni v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
způsob a lhůty ohlašování nákaz uvedených v odstavci 2 větě první,
b)
pro které nákazy, nemoci přenosné ze zvířat na člověka a jejich původce se vypracovávají podle schválených zásad [§ 44 odst. 1 písm. c)] pohotovostní plány,
c)
pro které nákazy, nemoci přenosné ze zvířat na člověka a jejich původce se vypracovávají ozdravovací programy,
d)
podle jakých hledisek se postupuje při uznávání stád, hospodářství, oblastí nebo státu za prosté nákaz a v souvislosti s tím při požadování zvláštních veterinárních podmínek a veterinárních, popřípadě zdravotních záruk (dále jen „zvláštní veterinární záruky“) uplatňovaných v souladu s právními akty Evropských společenství při obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, jak a podle jakých hledisek se postupuje při pozastavení, odejmutí nebo obnovení tohoto statusu,
e)
nákazy a nemoci přenosné ze zvířat na člověka, proti kterým nesmí být zvířata očkována, jakož i veterinární podmínky a pravidla očkování v případech, ve kterých to vyžadují povaha nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, okolnosti jejího výskytu a jeho důsledky, rizika jejího šíření, anebo jiné důvody,
f)
opatření ke zdolání a zabránění šíření některých nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, způsob umísťování a držení zvířat v karanténě a odborné veterinární úkony, které se provádějí v jejím průběhu,
g)
pravidla sledování nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a jejich původců.
§ 11
(1)
Chovatel, jím zaměstnávané osoby při chovu, přepravě, svodu a prodeji zvířat, jakož i další osoby, které přicházejí do styku se zvířaty, živočišnými produkty nebo jejich vzorky a které vzhledem ke svému povolání, kvalifikaci a zkušenostem mohou rozpoznat příznaky nasvědčující podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, jsou povinni neprodleně uvědomit krajskou veterinární správu nebo zajistit její uvědomění o tomto podezření.
(2)
Ohlašovací povinnost osob uvedených v odstavci 1 zaniká, jakmile podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka bylo nahlášeno úřednímu veterinárnímu lékaři anebo soukromému veterinárnímu lékaři.
(3)
Pro uživatele honitby, vlastníka nebo nájemce rybníka nebo zvláštního rybochovného zařízení, jakož i pro další osoby podílející se na chovu a lovu zvěře nebo ryb, platí ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.
§ 12
(1)
Chovatel, na jehož zvířatech se projevují příznaky nasvědčující podezření z výskytu nebezpečné nákazy, je povinen
a)
do příchodu úředního veterinárního lékaře zajistit, aby
1.
zvířata podezřelá a vnímavá na příslušnou nákazu neopustila svá stanoviště,
2.
živočišné produkty, které pocházejí od podezřelých zvířat, nebyly používány, jakkoli zpracovávány nebo uváděny do oběhu a aby byly ukládány odděleně,
3.
předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, nebyly vynášeny nebo vyváženy a používány jinde,
4.
stanoviště podezřelých zvířat byla dezinfikována,
5.
osoby, které ošetřují podezřelá zvířata, nepřicházely do styku s jinými zvířaty a aby do prostorů sloužících chovu podezřelých zvířat nevstupovaly jiné osoby bez vážného důvodu,
b)
po příchodu úředního veterinárního lékaře postupovat podle jeho pokynů a poučení.
(2)
Soukromý veterinární lékař, který při výkonu své činnosti zjistí podezření z výskytu nebezpečné nákazy,
a)
předběžně vyšetří podezřelá zvířata, popřípadě i těla uhynulých, nedonošených, mrtvě narozených nebo utracených zvířat (dále jen „kadávery“), a hrozí-li nebezpečí z prodlení, odebere vzorky k laboratornímu vyšetření,
b)
uvědomí neprodleně krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy,
c)
poskytne chovateli potřebné poučení včetně poučení o povinnosti učinit opatření uvedená v odstavci 1 písm. a) (dále jen „neodkladná opatření“),
d)
vyžadují-li to povaha nebezpečné nákazy nebo místní podmínky, setrvá na místě do příchodu úředního veterinárního lékaře a sleduje zdravotní stav zvířat.
§ 13
(1)
Krajská veterinární správa, která byla uvědoměna o podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo je zjistila při plnění svých úkolů, prověří neodkladná opatření provedená chovatelem a neprodleně, v souladu s jednotnými postupy a metodami schválenými orgány Evropské unie pro diagnostiku a tlumení příslušné nákazy a s pohotovostními plány, učiní a podle potřeby nařídí mimořádná veterinární opatření za účelem potvrzení nebo vyloučení tohoto podezření a za účelem ochrany proti možnému šíření nákazy a stanoví způsob provedení těchto opatření, zejména
a)
vyšetří podezřelá zvířata a kadávery, podle potřeby odebere vzorky k laboratornímu vyšetření a provede další úkony za účelem potvrzení nebo vyloučení přítomnosti nákazy v hospodářství,
b)
sleduje nadále toto hospodářství a zahájí epizootologické šetření zaměřené na zjištění možného původu a zdroje nákazy, doby jejího výskytu v hospodářství, přítomnosti a rozmístění jejích původců a vektorů a určí další hospodářství, jejichž poloha, uspořádání nebo styky s hospodářstvím, v němž vzniklo podezření z výskytu nebezpečné nákazy, odůvodňují podezření z výskytu této nákazy i v těchto hospodářstvích (dále jen „kontaktní hospodářství“),
c)
nařídí chovateli
1.
držení zvířat vnímavých na příslušnou nákazu na jejich ustájovacích místech a odděleně od zvířat podezřelých a zakáže přemísťování zvířat z hospodářství nebo do hospodářství,
2.
pořízení soupisu zvířat vnímavých na příslušnou nákazu, která jsou v hospodářství, a vedení a průběžné aktualizování soupisu zvířat uhynulých, nakažených nebo podezřelých,
3.
vyžadují-li to povaha nákazy a okolnosti případu, poražení nebo utracení zvířete k diagnostickým účelům,
d)
stanoví způsob a pravidla použití vhodných dezinfekčních prostředků u vchodů a východů z míst, v nichž jsou ustájena zvířata vnímavá na příslušnou nákazu, jakož i u vchodů a vjezdů do hospodářství a východů a výjezdů z hospodářství,
e)
poučí chovatele zejména o povaze nákazy a možnostech jejího šíření a o dalším zacházení s podezřelými zvířaty, živočišnými produkty, předměty, materiály a látkami, které mohou být nositeli původců nákaz.
(2)
Opatření podle odstavce 1 mohou být rozšířena v nezbytném rozsahu na kontaktní hospodářství.
(3)
Vyžadují-li to povaha nákazy, rizika jejího šíření, nebezpečí hrozící zdraví lidí nebo zvířat, popřípadě nebezpečí jiné vážné újmy, anebo místní podmínky, nařídí krajská veterinární správa opatření uvedená v odstavci 1 písm. c) a d) a v odstavci 2 na místě.
(4)
Chovatel je povinen podrobit se opatřením uvedeným v odstavcích 1 až 3 a poskytovat k jejich provedení nezbytnou součinnost.
(5)
Krajská veterinární správa
a)
ukončí opatření uvedená v odstavcích 1 až 3, jestliže podezření z výskytu nebezpečné nákazy bylo vyloučeno; o ukončení těchto opatření vyhotoví záznam, jehož opis předá chovateli, kterého se opatření týkala, nebo
b)
postupuje podle § 15, jestliže byl výskyt nebezpečné nákazy potvrzen.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 platí obdobně pro shromažďovací střediska, jatky a jiná místa, na nichž vzniklo podezření z výskytu nebezpečné nákazy.
§ 14
Vznikne-li podezření z výskytu nebezpečné nákazy u zvířat, která se účastní svodu zvířat, a nestanoví-li jinak úřední veterinární lékař vykonávající nad svodem státní veterinární dozor, je provozovatel svodu povinen zajistit, aby
a)
podezřelá zvířata byla umístěna odděleně od ostatních zvířat,
b)
zvířata zúčastněná na svodu neopouštěla jeho prostory a aby do nich nevstupovala jiná zvířata,
c)
živočišné produkty a předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, nebyly vynášeny nebo vyváženy z prostorů svodu,
d)
osoby, které přišly do styku s podezřelými zvířaty, vycházely z prostorů svodu jen se souhlasem úředního veterinárního lékaře a aby do nich jiné osoby nevstupovaly bez vážného důvodu.
Ochranná a zdolávací opatření
§ 15
(1)
Byl-li potvrzen výskyt nebezpečné nákazy nebo hrozí-li nebezpečí jejího šíření, nařídí příslušný orgán v souladu s jednotnými postupy a metodami schválenými orgány Evropské unie pro diagnostiku a tlumení příslušné nákazy a s pohotovostními plány odpovídající mimořádná veterinární opatření ke zdolání této nákazy a ochraně před jejím šířením (dále jen „ochranná a zdolávací opatření“), zejména
a)
vymezení ohniska nákazy a jeho výstražné označení,
b)
zřízení ochranného pásma a pásma dozoru, v případě potřeby i dalšího pásma s omezením,
c)
utracení, popřípadě poražení zvířat nemocných, podle okolností i zvířat podezřelých a vnímavých na nákazu,
d)
soupis hospodářství se zvířaty vnímavých druhů v pásmech podle písmene b),
e)
stanovení pravidel pro přemísťování, přepravu a vyšetřování těchto zvířat v pásmech podle písmene b), jakož i pro nakládání s produkty těchto zvířat,
f)
neškodné odstranění, popřípadě další zpracování vedlejších živočišných produktů,
g)
zničení kontaminovaných krmiv, jiných kontaminovaných materiálů a látek, jakož i kontaminovaného zařízení, které nemůže být dezinfikováno,
h)
čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci prostorů, zařízení a dopravních prostředků, v nichž jsou držena nebo přepravována zvířata nemocná nebo zvířata podezřelá a vnímavá na nákazu,
i)
očkování zvířat,
j)
zajištění náležité informovanosti osob v pásmech podle písmene b) o nařízených ochranných a zdolávacích opatřeních,
k)
jde-li o nákazu, jejíž výskyt je povinně hlášen Komisi a členským státům, zajištění informovanosti orgánů veřejné správy uvedených v pohotovostním plánu kraje prostřednictvím operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému kraje.
(2)
V odůvodněných případech se v ohnisku nákazy vykonává soustavný státní veterinární dozor.
(3)
Podle odstavce 1 postupuje příslušný orgán i tehdy, byl-li potvrzen výskyt nebezpečné nákazy v zahraničí a hrozí-li nebezpečí jejího zavlečení na území České republiky.
§ 16
(1)
Ochranná a zdolávací opatření mohou být rozšířena v nezbytném rozsahu také na kontaktní hospodářství.
(2)
Zvířata určená k poražení nebo utracení v souvislosti s plněním ochranných a zdolávacích opatření, předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, jakož i vedlejší živočišné produkty určené k neškodnému odstranění nebo dalšímu zpracování mohou být přepravovány, zpracovávány nebo zneškodňovány jen způsobem stanoveným krajskou veterinární správou.
§ 17
(1)
Orgán, který nařídil ochranná a zdolávací opatření, ukončí tato opatření, není-li právními akty Evropských společenství stanoveno jinak, jestliže
a)
od poražení nebo utracení, popřípadě od ukončení léčby nebo úhynu všech zvířat vnímavých druhů v ohnisku nákazy a neškodného odstranění jejich kadáverů, uplynula stanovená pozorovací doba a v jejím průběhu nedošlo k dalšímu onemocnění touto nákazou nebo nevzniklo podezření z této nákazy,
b)
byly závěrečné čištění, dezinfekce, dezinsekce a deratizace v ohnisku nákazy, pokud byla tato opatření nařízena, provedeny podle pokynů a pod dohledem úředního veterinárního lékaře způsobem, jenž vylučuje šíření nebo přežití původců nákazy, a od provedení těchto opatření uplynula dostatečná doba, která zaručuje, že nákaza byla zcela zdolána,
c)
byla provedena příslušná klinická a laboratorní vyšetření, pokud byla nařízena, a to s příznivými výsledky.
(2)
Krajská veterinární správa může nařídit, že v pozorovací době budou v prostředí, v němž byla chována nemocná zvířata, umístěna kontrolní indikátorová zvířata vnímavá na příslušnou nákazu.
(3)
Se zřetelem na průběh zdolávání a rizika šíření nebezpečné nákazy může orgán uvedený v odstavci 1 změnit nebo ukončit některá nařízená ochranná a zdolávací opatření ještě před splněním podmínek uvedených v odstavci 1, jestliže vzhledem k epizootologickým informacím nejsou již tato opatření nezbytná a neexistuje nebezpečí šíření nákazy.
(4)
Krajská veterinární správa může k odůvodněné žádosti chovatele nebo z úřední povinnosti povolit individuální výjimku z ochranného a zdolávacího opatření, nařízeného jí nebo jiným příslušným orgánem, jestliže tím nedojde ke ztížení zdolávání nákazy nebo ke zvýšení nebezpečí jejího šíření.
§ 17a
Síť epizootologického sledování
(1)
Státní veterinární správa může zavést na celém nebo části území státu síť epizootologického sledování skotu nebo prasat (dále jen „síť sledování“), jejímž prostřednictvím se zabezpečují vedení úřední epizootologické klasifikace hospodářství, jejich pravidelné veterinární kontroly, shromažďování epizootologických údajů a sledování nákazové situace.
(2)
Síť sledování tvoří
a)
stáda, hospodářství a osoby za ně odpovědné, schválené krajskou veterinární správou k zařazení do sítě sledování,
b)
veterinární lékaři schválení pro hospodářství zařazená do sítě sledování,
c)
státní ústavy pro veterinární laboratorní diagnostiku (dále jen „státní veterinární ústavy“) a laboratoře uvedené v § 52 odst. 3,
d)
orgány veterinární správy, úřední veterinární lékaři provádějící prohlídku jatečných zvířat a masa a úřední veterinární lékaři odpovědní za shromažďovací střediska,
e)
ústřední evidence8) a digitální podoba dat v informačním systému Státní veterinární správy (dále jen „počítačová databáze“).
(3)
Státní veterinární správa vede seznam hospodářství, která jsou zařazena do sítě sledování, a schválených veterinárních lékařů; neplní-li některý z těchto účastníků sítě sledování stanovené podmínky, krajská veterinární správa mu schválení pozastaví nebo odejme.
(4)
Chovatel, jehož hospodářství je zařazeno do sítě sledování, je povinen
a)
zajistit pro své hospodářství služby schváleného veterinárního lékaře,
b)
pozvat neprodleně do hospodářství schváleného veterinárního lékaře, jestliže má podezření na výskyt nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka,
c)
uvědomit schváleného veterinárního lékaře o všech příchodech zvířat do hospodářství a umístit tato zvířata před jejich zařazením do stáda v izolaci, v jejímž průběhu se ověřuje, podle potřeby formou požadovaných testů, zda zdravotní status hospodářství může být zachován.
(5)
Krajská veterinární správa schválí veterinárního lékaře, jestliže tento veterinární lékař nemá finanční zájem na příslušném hospodářství a jestliže nejsou s chovatelem osobami navzájem blízkými. Vyžaduje-li to správné fungování sítě sledování, může krajská veterinární správa určit, že bude schválený veterinární lékař působit jen v určitém počtu hospodářství nebo jen na určitém území.
(6)
Schválený veterinární lékař je povinen
a)
pravidelně aktualizovat své znalosti z oblasti zdraví zvířat, které se týkají příslušného druhu zvířat, včetně znalostí právních předpisů, jimiž se řídí plnění jeho povinností,
b)
poskytovat chovateli potřebné informace a pomoc k tomu, aby činil všechny kroky k zachování zdravotního statusu hospodářství a k dodržování veterinárních požadavků týkajících se označování a evidence zvířat, hlášení nebezpečných nákaz a jakýchkoli jiných činitelů rizikových z hlediska zdraví nebo pohody zvířat, anebo zdraví lidí, rychlého určení, z jaké příčiny došlo k úhynu zvířat a kam mají být odeslány jejich kadávery, jakož i hygienických podmínek stáda a produkčních jednotek zvířat,
c)
zajistit, aby zvířata, včetně zvířat vstupujících do hospodářství a zvířat, která jsou předmětem obchodování, odpovídala veterinárním požadavkům týkajícím se kontroly totožnosti zvířat a veterinárního osvědčení.
(7)
Počítačová databáze musí být vedena tak, aby z ní bylo možno vždy zjistit
a)
identifikační čísla veškerého skotu přítomného v hospodářství, anebo v případě skupin prasat registrační číslo hospodářství původu nebo stáda původu a podle potřeby číslo veterinárního osvědčení,
b)
u každého kusu skotu seznam všech hospodářství, počínaje hospodářstvím, v němž se toto zvíře narodilo, a jde-li o zvíře dovezené ze třetí země, hospodářství, z něhož bylo dovezeno, v případě skupin prasat registrační číslo posledního hospodářství nebo posledního stáda, a jde li o zvířata dovezená ze třetí země, hospodářství, z nichž byla tato zvířata dovezena,
c)
další údaje, které stanoví prováděcí právní předpis.
(8)
Uvedené údaje se uchovávají v počítačové databázi po dobu 3 let následujících od smrti zvířete, jde-li o skot, anebo od provedení posledního záznamu o zvířeti, jde-li o prasata.
(9)
Počítačová databáze musí být plně funkční bez ohledu na to, zda již byla zavedena síť sledování.
(10)
Prováděcí právní předpis může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropských společenství,
a)
podrobnosti pro zařazování stád, hospodářství a osob za ně odpovědných do sítě sledování,
b)
podrobnosti schvalování veterinárních lékařů pro hospodářství,
c)
další údaje počítačové databáze (odstavec 7),
d)
opatření k zajištění zdraví zvířat a zabránění šíření nákazy v případě, že nebyly dodrženy podmínky sítě sledování.
§ 17b
Ostatní nákazy a jejich zdolávání
Vznikne-li podezření z výskytu jiné nákazy, která pro účely tohoto zákona není považována za nebezpečnou, nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, která není nákazou považovanou za nebezpečnou, anebo byl-li potvrzen výskyt takové nákazy nebo nemoci, učiní, popřípadě uloží příslušný orgán opatření odpovídající její povaze, závažnosti, možnostem jejího šíření a způsobu jejího zdolávání, jakož i místním podmínkám.
HLAVA III
ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ
Oddíl 1
Základní veterinární požadavky na živočišné produkty
§ 18
(1)
Živočišné produkty musí
a)
odpovídat požadavkům na jejich výrobu, zpracování, skladování, přepravu a uvádění do oběhu, stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy3) a předpisy Evropských společenství14d),
b)
být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, zejména nesmí být zdrojem rizika šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka,
c)
vyhovovat mikrobiologickým kritériím a nesmí obsahovat rezidua a kontaminující látky v množstvích, která podle vědeckého hodnocení představují nebezpečí pro zdraví lidí14e),
d)
být, není-li stanoveno tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství jinak, stanoveným způsobem opatřeny značkou zdravotní nezávadnosti, anebo, pokud není použití značky zdravotní nezávadnosti stanoveno, identifikační značkou14f).
(2)
Živočišné produkty, které jsou určeny k lidské spotřebě, musí být získány ze zvířat, která
a)
splňují veterinární požadavky na zvířata příslušného druhu stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy14g) a předpisy Evropských společenství14d),
b)
nepocházejí z hospodářství, podniku, území nebo části území, které podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, jež se vztahují na daná zvířata a jejich produkty a jež byla přijata podle pravidel stanovených tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy14h) vzhledem k výskytu slintavky a kulhavky, klasického moru prasat, vezikulární choroby prasat, afrického moru prasat, moru skotu, newcastleské choroby, aviární influenzy nebo moru malých přežvýkavců, anebo vzhledem k výskytu nákaz vodních živočichů, ryb a měkkýšů, uvedených ve zvláštních právních předpisech14h),
c)
nebyla poražena, jde-li o maso a masné výrobky, v podniku, v němž během procesu porážení a výroby byla přítomna zvířata nakažená nebo podezřelá z nákazy uvedené pod písmenem b), anebo jatečně opracovaná těla nebo části těl těchto zvířat, dokud nebylo takové podezření vyloučeno,
d)
jsou v souladu, jde-li o vodní živočichy a živočichy pocházející z akvakultury, s požadavky stanovenými zvláštním právním předpisem14i).
(3)
Krajská veterinární správa může při dodržení opatření pro tlumení nákaz uvedených v odstavci 2 písm. b) povolit, aby za stanovených veterinárních podmínek byly vyrobeny, zpracovány a uvedeny do oběhu živočišné produkty určené k lidské spotřebě, které pocházejí z území nebo části území, jež podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, uvedeným v odstavci 2 písm. b), nikoli však z hospodářství, v němž se vyskytuje některá z nákaz uvedených v odstavci 2 písm. b), nebo jež je podezřelé z výskytu takové nákazy.
(4)
Živočišné produkty, u nichž vznikly důvodné pochybnosti o dodržení povinností nebo požadavků na zajištění jejich zdravotní nezávadnosti, a potraviny živočišného původu15), jež byly z tohoto důvodu vráceny z obchodní sítě, mohou být používány nebo dále zpracovávány jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek jí stanovených.
(5)
Potraviny živočišného původu, které jsou zdravotně nezávadné, se posuzují jako poživatelné, popřípadě poživatelné po zvláštní úpravě (ošetření) nebo dalším zpracování. Potraviny živočišného původu, které neodpovídají požadavkům zdravotní nezávadnosti, se posuzují jako nepoživatelné.
(6)
Prováděcí právní předpis
a)
stanoví
1.
veterinární a hygienické požadavky na zvláštní úpravu (ošetření) a použití živočišných produktů uvedených v odstavci 3 a určených k lidské spotřebě, jakož i potravin živočišného původu použitelných po zvláštní úpravě (ošetření) nebo dalším zpracování,
2.
způsob označování masa, které pochází z území nebo části území, uvedených v odstavci 3,
3.
které potraviny živočišného původu jsou poživatelné a které jsou nepoživatelné,
b)
může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropských společenství, podrobnosti týkající se zvláštní úpravy (ošetření), popřípadě dalšího zpracování a používání mletého masa, masných polotovarů, masných výrobků, mléčných výrobků a vaječných výrobků.
§ 19
(1)
Zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, lze podávat nebo u nich používat jen doplňkové látky, léčivé přípravky a další přípravky určené pro tato zvířata, které byly vyrobeny a uvedeny do oběhu v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy5).
(2)
Zvířata, jimž byly podány doplňkové látky, léčivé přípravky a další přípravky zanechávající nežádoucí rezidua v živočišných produktech, mohou být využívána k získávání nebo výrobě produktů určených k výživě lidí až po uplynutí ochranné lhůty stanovené výrobcem nebo schválené příslušným orgánem. Jde-li o léčivé přípravky, které byly použity v případě nepředpokládaném rozhodnutím o jejich registraci, anebo jde-li o neregistrované léčivé přípravky, u kterých není uvedena ochranná lhůta, mohou být zvířata takto využívána po uplynutí nejméně
a)
28 dnů, jde-li o maso drůbeže a savců, včetně vnitřností a tuků,
b)
7 dnů, jde-li o mléko a vejce,
c)
500 stupňodnů, jde-li o maso ryb, přičemž počet stupňodnů se zjišťuje násobením průměrné denní teploty vody počtem dnů.
(3)
Doplňkové látky a léčivé přípravky, které mají hormonální, thyreostatický nebo beta adrenergní účinek, nesmí být uváděny do oběhu a podávány zvířatům uvedeným v odstavci 1, s výjimkou případů stanovených prováděcím právním předpisem.
(4)
Léčiva mohou být podávána zvířatům též ve směsích s krmivy (medikovaná krmiva); pro výrobu takových směsí a jejich uvádění do oběhu platí zvláštní právní předpisy5).
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
způsob zacházení se zvířaty, kterým byly podány látky a přípravky uvedené v odstavci 3, a s jejich produkty,
b)
způsob sledování přítomnosti nepovolených nebo zakázaných látek a přípravků, jakož i reziduí látek s farmakologickým účinkem, jejich metabolitů a jiných látek, které se dostaly do živočišných produktů a které by mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat, v živočišných produktech a napájecí vodě, součinnost k plnění tohoto úkolu poskytovanou chovateli zvířat a osobami, které vyrábějí a zpracovávají živočišné produkty, a opatření k zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, přijímaná na základě výsledků sledování.
Veterinární vyšetření živočišných produktů
§ 20
(1)
Každý, kdo uvádí do oběhu maso nebo orgány jatečných a jiných zvířat, jakož i výrobky z nich k výživě lidí nebo ke krmení zvířat, může tak učinit až po vyšetření, posouzení a označení těchto produktů způsobem stanoveným tímto zákonem a předpisy Evropských společenství15a), a to v souladu s výsledky provedeného vyšetření a posouzení.
(2)
Zvěřina musí pocházet ze zvěře ulovené a usmrcené v souladu se zvláštními právními předpisy6),16) a musí být v souladu se zvláštními právními předpisy16) označena způsobem umožňujícím její identifikaci.
(3)
Ryby, korýši, měkkýši, žáby a jiní živočichové vodního a suchozemského prostředí určení k výživě lidí musí být získáni dovoleným způsobem lovu (výlovu), odchytu nebo sběru17).
(4)
Není-li stanoveno jinak, lze uvádět do oběhu pouze
a)
mléko, které bylo získáno od zvířat, jejichž zdravotní stav, způsob chovu a výživy neovlivňují nepříznivě jeho zdravotní nezávadnost, a které bylo mlékárensky ošetřeno, jakož i výrobky z tohoto mléka. Požadavek výroby mléčných výrobků z mlékárensky ošetřeného mléka však neplatí, pokud schválený technologický postup vyžaduje se zřetelem na vlastnosti výrobku, aby bylo při jeho výrobě použito mlékárensky neošetřené mléko,
b)
vejce, která byla prosvícena a stanoveným způsobem označena17a),
c)
med, který je zdravotně nezávadný a pochází od klinicky zdravého včelstva.
§ 21
(1)
Není-li stanoveno jinak, musí být jatečná zvířata poražena na jatkách za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštními právními předpisy6) a předpisy Evropských společenství17c).
(2)
Jatečná zvířata s výjimkou skotu včetně telat, koní, oslů a jejich kříženců a jelenovitých z farmového chovu mohou být poražena v hospodářství chovatele, jsou-li jejich maso a orgány určeny pouze pro spotřebu v domácnosti chovatele (domácí porážka). Toto maso a orgány podléhají veterinárnímu vyšetření, požádá-li o toto vyšetření chovatel, anebo stanoví-li tak krajská veterinární správa se zřetelem k nákazové situaci.
(3)
Zvěř ve farmovém chovu může být porážena v hospodářství jen za podmínek stanovených předpisy Evropských společenství17c). Povolení vydává krajská veterinární správa chovateli na základě písemné žádosti, která splňuje náležitosti podle zvláštního právního předpisu17ca) a ve které chovatel doloží splnění podmínek stanovených předpisy Evropských společenství17c).
(4)
Krajská veterinární správa může k porážce zvěře ve farmovém chovu v hospodářství podle odstavce 3 povolit k usmrcení velkého farmového zvířete použití střelné zbraně. Povolení se vydává na základě písemné žádosti, ke které chovatel musí
a)
doložit, že usmrcení střelnou zbraní provede držitel zbrojní licence vydané podle zvláštního právního předpisu17cb),
b)
přiložit odůvodnění k usmrcení zvířete střelnou zbraní.
(5)
Doba platnosti povolení vydaného podle odstavce 4 je 3 roky. Dobu platnosti povolení může krajská veterinární správa prodloužit na základě písemné žádosti držitele povolení podané 3 měsíce před skončením doby platnosti o 3 roky, pokud držitel povolení doloží, že se nezměnily podmínky, za kterých bylo povolení vydáno.
(6)
Platnost povolení vydaného podle odstavce 4 zaniká, jestliže se změnily podmínky, za kterých bylo vydáno.
(7)
Krajská veterinární správa může povolení vydané podle odstavce 3 nebo 4 odejmout, jestliže byly porušeny podmínky, za kterých bylo vydáno.
(8)
Chovatel, který je držitelem povolení podle odstavce 4, je povinen mít k dispozici situační nákres farmy s vyznačením místa střelby a prostředků k zajištění bezpečnosti při střelbě, ověřený znalcem v oboru balistiky; tímto nejsou dotčeny povinnosti držitele zbrojní licence podle zvláštního právního předpisu17cb).
(9)
Krajská veterinární správa oznámí příslušnému útvaru PoliciePolicie České republiky místo a čas použití střelné zbraně k porážce zvěře ve farmovém chovu v hospodářství.
(10)
Na jatky nesmí být dodávány zdravé březí plemenice.
(11)
Jatečná zvířata podléhají na jatkách povinnému veterinárnímu vyšetření před poražením, jejich maso, orgány a ostatní části po poražení (prohlídka jatečných zvířat a masa). Vyšetření (prohlídku) před poražením a po poražení provádí úřední veterinární lékař, který splňuje požadavky odborné kvalifikace stanovené předpisy Evropských společenství17d). Postupuje při něm podle těchto předpisů, které také stanoví, kdy a ve kterých případech nemusí být úřední veterinární lékař přítomen vyšetření (prohlídce), prováděné úředním veterinárním asistentem17e).
(12)
Veterinární vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře a zvěřiny se provádí způsobem a v rozsahu stanovenými předpisy Evropských společenství17f).
(13)
V rámci veterinárního vyšetření jatečných zvířat a zvěře, vnímavých na trichinelózu, se vyšetřuje jejich svalovina na přítomnost svalovce (trichinel).
(14)
Prováděcí právní předpis stanoví pravidla a postup veterinárního vyšetřování živočišných produktů, posuzování a označování těchto produktů na základě jejich veterinárního vyšetření, jakož i veterinární podmínky uvolňování těchto produktů do oběhu, pokud tato pravidla, postupy a podmínky nejsou upraveny předpisy Evropských společenství a pokud jejich úpravu tyto předpisy umožňují.
Oddíl 2
Povinnosti osob, které vyrábějí, zpracovávají a uvádějí do oběhu živočišné produkty
§ 22
(1)
Osoby, které jako podnikatelé10) získávají, vyrábějí, zpracovávají, ošetřují, balí, skladují, přepravují a uvádějí do oběhu živočišné produkty (dále jen „zacházejí se živočišnými produkty“) v podniku, závodě, popřípadě jiném zařízení, jež jsou pod státním veterinárním dozorem, mají v souladu s předpisy Evropských společenství17g) odpovědnost za to, aby v jednotlivých fázích potravinového řetězce nebyla ohrožena zdravotní nezávadnost živočišných produktů. Jsou povinny
a)
v souladu s předpisy Evropských společenství17h) požádat krajskou veterinární správu o schválení a registraci, popřípadě jen o registraci podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení, oznámit krajské veterinární správě datum zahájení činnosti a provozovat ji až po schválení, popřípadě registraci a oznamovat krajské veterinární správě změny údajů rozhodných z hlediska schválení, popřípadě registrace. V žádosti uvedou, vedle druhů výrobních činností, které hodlají provozovat, své jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu a místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu, jde-li o fyzickou osobu, obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu. Podmínky schválení, podmíněného schválení, pozastavení nebo odejmutí schválení jsou stanoveny předpisy Evropských společenství17h),
b)
zabezpečit ve všech fázích výroby, zpracování a uvádění živočišných produktů do oběhu, aby nedocházelo k šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, a se zřetelem na povahu činnosti a druh živočišných produktů
1.
dodržovat veterinární a hygienické požadavky na výrobu, zpracování a uvádění živočišných produktů do oběhu, jakož i technologické postupy,
2.
uplatňovat zásady správné hygienické praxe a postupy založené na analýze rizika a kritických kontrolních bodech (HACCP)17i), preventivně kontrolovat zdravotní nezávadnost surovin, doplňků, přídatných látek a hotových výrobků a využívat k tomu poznatků získaných z příruček správné hygienické praxe a příruček pro uplatňování zásad HACCP, schválených orgány Evropské unie, popřípadě zpracovaných profesními zájmovými sdruženími17j),
3.
zpracovat a dodržovat zásady organizace provozu, opatření k zajištění výroby zdravotně nezávadných surovin a potravin živočišného původu a vlastní kontroly hygienických podmínek výroby, jakož i technické, technologické a personální podmínky sanitace (dále jen „provozní a sanitační řád“), a předložit provozní a sanitační řád včetně příslušných změn ke schválení krajské veterinární správě,
4.
provádět v souladu s provozním a sanitačním řádem pravidelný úklid, čištění, dezinfekci, deratizaci a dezinsekci provozních prostorů a zařízení a používat k tomu přípravky schválené podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů5),
5.
vést náležitou dokumentaci o průběhu a výsledcích kontrol dodržování hygienických požadavků a zásad uvedených v bodech 1 a 2, uchovávat ji po dobu nejméně 1 roku, není-li stanoveno jinak, a předkládat ji na požádání orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,
c)
označovat potraviny živočišného původu stanoveným způsobem [§ 18 odst. 1 písm. d)],
d)
zaměstnávat při zacházení se živočišnými produkty pouze osoby způsobilé k takové činnosti podle zvláštních právních předpisů11), dbát o jejich kvalifikaci a odbornou výchovu a vést je k dodržování hygienických požadavků na výrobu, zpracování a uvádění živočišných produktů do oběhu a k dodržování požadavků osobní hygieny,
e)
provádět soustavně vlastní kontroly hygienických podmínek výroby včetně stanovených mikrobiologických kritérií, odběru vzorků a jejich kontrolních vyšetření, vést záznamy o výsledcích těchto vyšetření, uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 2 let a na požádání je spolu s laboratorními protokoly poskytovat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Jde-li o laboratorní vyšetření k potvrzení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, musí být provedeno v laboratoři, které bylo vydáno pro příslušný druh vyšetřování osvědčení o akreditaci17k),
f)
vytvářet vhodné podmínky k provádění odborných veterinárních úkonů potřebných podle tohoto zákona a předpisů Evropských společenství17d) ke kontrole zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a dodržování hygienických požadavků na výrobu, zpracování a uvádění živočišných produktů do oběhu, poskytovat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor údaje o původu surovin, z nichž byly vyrobeny potraviny,
g)
poskytovat nezbytnou součinnost orgánům, které provádějí odběr vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování některých látek a jejich reziduí, a dodržovat opatření přijatá na základě tohoto šetření,
h)
jde-li o podnik s malým objemem výroby [§ 24 odst. 2 písm. b)], dodržovat stanovenou výrobní kapacitu,
i)
a jde-li o zařízení zpracovávající živočichy pocházející z akvakultury, vést záznamy o všech zásilkách těchto živočichů a jejich produktů, které přicházejí do těchto zařízení nebo z nich odcházejí.
(2)
Prováděcí právní předpis
a)
stanoví
1.
obsahové podrobnosti žádosti o schválení a registraci, popřípadě jen o registraci, podle odstavce 1 písm. a), způsob a termíny oznamování změn údajů rozhodných z hlediska schválení, popřípadě registrace,
2.
způsob vedení seznamu schválených a registrovaných podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení a způsob vedení záznamů provozovatele podle odstavce 1 písm. i),
3.
veterinární a hygienické požadavky na živočišné produkty a zacházení s nimi, jakož i na označování jejich zdravotní nezávadnosti, pokud to předpisy Evropských společenství umožňují,
4.
obsahové náležitosti provozního a sanitačního řádu a pravidla osobní hygieny zaměstnanců zacházejících se živočišnými produkty,
b)
může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropských společenství, podrobnosti provádění vlastní kontroly osobami, které zacházejí se živočišnými produkty, jakož i podrobnosti provádění kontrol orgány vykonávajícími státní veterinární dozor nad zdravotní nezávadností živočišných produktů.
§ 23
Povinnosti provozovatele jatek
(1)
Provozovatel jatek je povinen dále
a)
organizovat a řídit jejich provoz v souladu s předpisy Evropských společenství17l) a se zásadami ochrany zvířat před nebezpečnými nákazami, jinými škodlivými vlivy a týráním a s veterinárními požadavky na zdravotní nezávadnost živočišných produktů,
b)
přijímat na jatky pouze jatečná zvířata,
1.
která jsou označena a evidována podle plemenářského zákona9d) a o kterých mu byly poskytnuty údaje stanovené předpisy Evropských společenství,
2.
jimž nebyly podávány nepovolené nebo zakázané látky anebo přípravky,
3.
jimž byly podány látky anebo přípravky, jejichž působením by mohly být nepříznivě ovlivněny živočišné produkty, ale u nichž prokazatelně uplynuly stanovené ochranné lhůty,
c)
zabezpečit, aby kdykoli mohla být zjištěna totožnost přijatých jatečných zvířat a příslušnost masa, orgánů a ostatních částí k nim, a to až do posouzení jejich poživatelnosti, popřípadě použitelnosti,
d)
v provoze, kde není soustavný veterinární dozor, ohlásit krajské veterinární správě každou dodávku jatečných zvířat nejméně 24 hodin před jejím uskutečněním,
e)
ohlásit úřednímu veterinárnímu lékaři neprodleně každé onemocnění nebo podezření z onemocnění, poranění nebo uhynutí jatečného zvířete,
f)
vytvořit podmínky pro prohlídku jatečných zvířat a masa a poskytnout bezplatně osobám, které ji provádějí, nezbytnou věcnou, osobní a jinou pomoc, zejména
1.
poskytnout těmto osobám místnosti vhodně vybavené pro jejich činnost s tekoucí pitnou, studenou a teplou vodou a pracovní místa na výrobních linkách,
2.
připravit jatečná zvířata, jejich těla, maso, orgány a ostatní části k veterinárnímu vyšetření,
3.
provádět pomocné úkony potřebné k tomuto vyšetření,
g)
vypracovat a předložit krajské veterinární správě ke schválení provozní a sanitační řád a pohotovostní plán.
(2)
Jatečná zvířata přijatá na jatky nesmí již prostory jatek opustit bez souhlasu úředního veterinárního lékaře. Nemocná nebo z nemoci podezřelá jatečná zvířata se porážejí na jatkách nebo v oddělení jatek určených pro tento účel. Se souhlasem krajské veterinární správy mohou být poražena i na jatkách v prostorech určených k porážení zdravých zvířat, avšak časově odděleně.
(3)
Jatečná zvířata, o nichž tak stanoví tento zákon nebo předpisy Evropských společenství, nesmí být porážena pro účely výživy lidí17m).
(4)
Prováděcí právní předpis může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropských společenství,
a)
podrobnosti o přípravě jatečných zvířat k dodávce na jatky, zacházení s nimi na jatkách a organizaci provozu jatek,
b)
způsob porážení jatečných zvířat, přípravy jatečných zvířat, jejich těl, masa, orgánů a ostatních částí k veterinárnímu vyšetření, konkrétní nákazy, jiná onemocnění nebo jiné skutečnosti, které brání porážení jatečných zvířat, jakož i technické podmínky pro výkon státního veterinárního dozoru na jatkách,
c)
rozsah pomocných úkonů prováděných provozovatelem jatek.
§ 24
(1)
Prostory podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení, určené pro zacházení se živočišnými produkty musí odpovídat požadavkům tohoto zákona a předpisům Evropských společenství17n), zejména musí být konstruovány, uspořádány a vybaveny tak, aby umožňovaly dodržování povinností a požadavků k zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a hygienických podmínek jejich výroby, zpracování a uvádění do oběhu, jakož i k vyloučení kontaminace. Musí být
a)
dobře udržované, čisté a chráněné před původci nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, členovci, hlodavci a jinými škodlivými živočichy,
b)
uspořádány tak, aby jejich části, v nichž existuje nebezpečí nákazy nebo znečištění živočišných produktů určených k výživě lidí a zvířat, byly odděleny od částí, v nichž toto nebezpečí není, a aby byla oddělena pracoviště s rozdílnými technologickými postupy a klimatickými podmínkami,
c)
vybaveny stroji, zařízeními a jinými předměty, které nepůsobí nepříznivě na zdravotní nezávadnost živočišných produktů a podle odborných poznatků a zkušeností umožňují spolehlivě kontrolovat, zda a jak jsou dodržovány povinnosti, požadavky a hodnoty stanovené tímto zákonem a předpisy Evropských společenství k zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a hygienických podmínek zacházení s nimi.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s předpisy Evropských společenství17o)
a)
veterinární a hygienické požadavky na podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty, a technické podmínky jejich konstrukce, uspořádání a vybavení,
b)
jakým postupem a podle jakých kritérií mohou orgány veterinární správy přizpůsobit bez ohrožení hygieny výroby veterinární a hygienické požadavky pro podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty, s cílem
1.
umožnit podnikům, závodům a jiným zařízením další používání tradičních metod ve všech fázích výroby, zpracování nebo uvádění živočišných produktů do oběhu,
2.
vyjít vstříc potřebám podniků, závodů a jiných zařízení umístěných v oblastech s omezujícími zeměpisnými podmínkami,
3.
přizpůsobit požadavky na konstrukci, uspořádání a vybavení podniků, závodů a jiných zařízení,
4.
vyjít vstříc potřebám podniků, závodů a jiných zařízení s malým objemem výroby,
5.
umožnit podnikům, závodům a jiným zařízením provádění provozních zkoušek k ověřování nových přístupů k hygienické kontrole,
c)
které podniky, závody a jiná zařízení se považují za podniky s malým objemem výroby,
d)
které podniky, závody a jiná zařízení se považují za podniky provozující maloobchodní činnost,
e)
obsahové náležitosti žádosti o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty.
§ 24a
(1)
Na provozovny maloobchodu, ve kterých se připravuje maso a vyrábějí masné výrobky určené pro přímý prodej spotřebitelispotřebiteli v místě provádění uvedených činností, se vztahují předpisy Evropských společenství upravující zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu a organizaci úředních kontrol živočišných produktů, jde-li o provozovny, v nichž se týdně
a)
bourá více než 5 t masa, vyjma masa drůbežího a králičího,
b)
porcuje více než 2 t masa drůbežího nebo králičího, nebo
c)
vyrábí více než 7,5 t masných výrobků.
(2)
Ustanovení § 18 odst. 1 písm. d) se na toto maso a na tyto výrobky nevztahuje.
§ 25
Prodej zvířat a živočišných produktů v tržnicích a na tržištích, prodej živočišných produktů určených ke krmení zvířat
(1)
V tržnicích a na tržištích [§ 46 písm. a)], kde byl příslušnými orgány povolen prodej zvířat a živočišných produktů, lze prodávat jen zdravá zvířata a zdravotně nezávadné živočišné produkty.
(2)
Provozovatel tržnice nebo tržiště uvedených v odstavci 1 je povinen
a)
předložit krajské veterinární správě ke schválení tržní řád, pokud tento řád nebyl vydán formou nařízení obceobce. Tržní řád musí obsahovat veterinární a hygienické podmínky zacházení s prodávanými zvířaty a živočišnými produkty, pravidla čištění a dezinfekce prostorů tržnice nebo tržiště včetně neškodného odstraňování vedlejších živočišných produktů a jiných odpadů a pravidla osobní hygieny osob podílejících se na zacházení s prodávanými zvířaty a živočišnými produkty,
b)
vést evidenci osob, které v tržnici nebo na tržišti prodávají zvířata nebo živočišné produkty, která obsahuje jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu, jde-li o fyzickou osobu, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu a místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu, jde-li o podnikající fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu.
(3)
Osoba, která provozuje sezonní prodej živých ryb, musí dodržovat požadavky stanovené tímto zákonem a zákonem na ochranu zvířat proti týrání6) a nejméně 7 dnů před zahájením prodeje oznámit krajské veterinární správě, kdy a na kterém místě bude prodej zahájen a kdy bude ukončen.
(4)
Živočišné produkty určené ke krmení zvířat lze prodávat v prodejnách potravin pouze v podobě trvanlivých, spotřebitelsky balených a odděleně uložených výrobků.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
veterinární a hygienická pravidla pro prodej zvířat a živočišných produktů v tržnicích a na tržištích, pro sezonní prodej ryb na samostatném prodejním místě a pro zabíjení, kuchání a jiné úpravy ryb, pokud jsou tyto činnosti součástí jejich prodeje,
b)
která zvířata lze prodávat v tržnicích a na tržištích,
c)
veterinární, hygienické a technické požadavky na tržnice a tržiště, kde jsou prodávána zvířata a živočišné produkty, a na jejich uspořádání a vybavení.
Oddíl 3
Vnitrostátní přeprava živočišných produktů
§ 26
(1)
Živočišné produkty se přepravují v souladu s předpisy Evropských společenství17p) v dopravních prostředcích, které jsou konstruovány a vybaveny tak, aby byly dobře čistitelné a chránily přepravované produkty před znehodnocením, znečištěním a kontaminací, jakož i před členovci, hlodavci a jinými škodlivými živočichy, a je-li to třeba se zřetelem na druh přepravovaných produktů, aby udržovaly požadované mikroklimatické podmínky až do skončení přepravy.
(2)
Dopravní prostředky určené pro přepravování živočišných produktů musí být řádně větrány, pravidelně čištěny a dezinfikovány.
(3)
Dopravce, který jako podnikatel10) přepravuje živočišné produkty, je povinen
a)
požádat před zahájením činnosti krajskou veterinární správu o registraci,
b)
vést evidenci o čištění a dezinfekci dopravních prostředků používaných k přepravě živočišných produktů, jakož i o provedených přepravách, uchovávat ji po dobu nejméně 1 roku a na požádání ji předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,
c)
umožnit krajské veterinární správě, aby před registrací mohla provést kontrolu dopravních prostředků, které budou používány k přepravě živočišných produktů; to platí také pro dopravní prostředky určené k přepravě živočišných produktů, které jsou nově zařazovány do provozu.
(4)
V jednom přepravním prostoru lze přepravovat jen živočišné produkty, které byly shodně posouzeny z hlediska jejich zdravotní nezávadnosti a použitelnosti, popřípadě poživatelnosti a u kterých nedochází ke vzájemnému nepříznivému ovlivňování.
§ 27
(1)
Veterinární osvědčení je třeba k přepravě
a)
živočišných produktů určených ke zvláštní úpravě (ošetření) a použití (§ 18 odst. 4 a 5),
b)
živočišných produktů přepravovaných ke skladování v rámci státních hmotných rezerv,
c)
vyžadují-li to tento zákon, zvláštní právní předpisy nebo předpisy Evropských společenství, v případech živočišných produktů určených k obchodování nebo vývozu, popřípadě v dalších případech.
(2)
Krajská veterinární správa, která vydala veterinární osvědčení, je povinna uchovávat jeho opis po dobu 3 let.
(3)
Živočišné produkty, k jejichž přepravě se vyžaduje veterinární osvědčení, podléhají veterinárnímu vyšetření v místě původu, a stanovila-li tak krajská veterinární správa, také v místě, do něhož jsou tyto produkty přepravovány.
(4)
Prováděcí právní předpis
a)
upraví podrobněji veterinární požadavky na vybavení, čištění a dezinfekci ramp, na nichž se nakládají a vykládají živočišné produkty, na vybavení dopravních prostředků, jimiž se přepravují živočišné produkty, jejich čištění a dezinfekci a na způsob ukládání živočišných produktů v jejich přepravních prostorech,
b)
stanoví lhůtu, v níž lze požádat o vydání veterinárního osvědčení k přepravě živočišných produktů, náležitosti a dobu platnosti tohoto veterinárního osvědčení, jak a na základě čeho se toto veterinární osvědčení vydává.
Oddíl 4
Prodej malých množství vlastních produktů z prvovýroby přímo konečnému spotřebiteli
§ 27a
(1)
Chovatel může v malých množstvích
a)
prodávat živou drůbež a živé králíky z vlastního chovu ve svém hospodářství přímo spotřebitelispotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti,
b)
prodávat čerstvé drůbeží maso a čerstvé králičí maso, pocházející z drůbeže a králíků z vlastního hospodářství a poražených v tomto hospodářství, ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, a to přímo spotřebitelispotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo je dodávat do místní maloobchodní prodejny, která zásobuje tímto masem jako masem čerstvým přímo konečného spotřebitelespotřebitele,
c)
prodávat nebalená čerstvá vejce pocházející z vlastního hospodářství ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, a to přímo spotřebitelispotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo je dodávat do místní maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitelespotřebitele; jsou-li vejce prodávána v tržnici nebo na tržišti, anebo dodávána do místní maloobchodní prodejny, musí být označena stanoveným způsobem17a),
d)
prodávat med pocházející z vlastního chovu včel ve své domácnosti, ve svém hospodářství, na stanovišti včel, v tržnici nebo na tržišti, anebo jej dodávat do maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitelespotřebitele a je na území krajeúzemí kraje, v němž se nachází stanoviště včel; je-li med prodáván v tržnici nebo na tržišti, anebo dodáván do maloobchodní prodejny, musí být označen jménem, příjmením a adresou bydliště chovatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo názvem a sídlem chovatele, jde-li o právnickou osobu, druhem medu podle jeho původu a údajem o jeho množství, a je-li dodáván do maloobchodní prodejny, také datem minimální trvanlivosti,
e)
prodávat se souhlasem krajské veterinární správy syrové, mlékárensky neošetřené mléko a syrovou smetanu v místě výroby přímo spotřebitelispotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, pokud mléko splňuje požadavky a kritéria stanovená pro syrové mléko předpisy Evropských společenství upravujícími zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu17c); chovatel, který prodává toto mléko nebo smetanu, je povinen zajistit laboratorní vyšetření mléka při
1.
podávání žádosti krajské veterinární správě o souhlas k prodeji mléka nebo smetany,
2.
každé změně chovu zvířat a každé změně způsobu získávání, ošetřování a zpracovávání mléka, která by mohla ovlivnit jeho zdravotní nezávadnost, nejméně však jednou za 6 měsíců,
f)
prodávat živé ryby a jiné živočichy pocházející z akvakultury z vlastního chovu ve svém hospodářství přímo spotřebitelispotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti.
(2)
Za místní maloobchodní prodejnu podle odstavce 1 písm. b) a c) se považuje maloobchodní prodejna s odpovídajícím sortimentem živočišných produktů v obciobci, která je z obcíobcí, v nichž je taková maloobchodní prodejna, nejblíže hospodářství chovatele.
(3)
Živočišné produkty uvedené v odstavci 1
a)
musí pocházet od zdravých zvířat a musí být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, zejména nesmí být zdrojem rizika šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka,
b)
nesmí být dále uváděny na trh.
(4)
Chovatel, který prodává nebo dodává vlastní produkty z prvovýroby podle odstavce 1, musí zajistit, aby tyto produkty byly
a)
vyráběny v čistém prostředí s používáním zařízení a pracovních nástrojů a pomůcek udržovaných v čistotě,
b)
chráněny před vlivy, které by mohly nepříznivě působit na jejich zdravotní nezávadnost, zejména před kontaminací.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
veterinární a hygienická pravidla pro prodej a dodávání malých množství vlastních produktů z prvovýroby, uvedených v odstavci 1, a pro zacházení s těmito produkty,
b)
co se rozumí malým množstvím podle odstavce 1.
§ 27b
(1)
Uživatel honitby nebo oprávněný účastník lovu (dále jen „lovec“) může v malých množstvích těla ulovené volně žijící zvěře v kůži nebo peří
a)
prodávat přímo spotřebitelispotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, nebo
b)
dodávat do maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitelespotřebitele a je na území krajeúzemí kraje, v němž byla zvěř ulovena.
(2)
Těla ulovené volně žijící zvěře uvedená v odstavci 1 nesmí být dále uváděna do oběhu.
(3)
Vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře uvedených v odstavci 1 provádí proškolená osoba (odstavec 6) co nejdříve po ulovení, a není-li tato osoba k dispozici, veterinární lékař. Představuje-li ulovená volně žijící zvěř podle výsledků jejího vyšetření proškolenou osobou zdravotní riziko, musí být předložena úřednímu veterinárnímu lékaři k veterinárnímu vyšetření.
(4)
Proškolená osoba je povinna vést záznamy o druzích a počtech ulovené a vyšetřené volně žijící zvěře, o místě a době jejího ulovení, o výsledcích vyšetření a o tom, kam byla tato zvěř dodána, uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 2 let a na požádání je poskytovat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor.
(5)
Ulovená volně žijící zvěř, kterou lovec použije výlučně pro spotřebu ve své domácnosti, nemusí být vyšetřena proškolenou osobou ani veterinárním lékařem. Jde-li však o zvěř vnímavou na trichinelózu, je lovec povinen zabezpečit její vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel), a to v laboratoři, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění tohoto vyšetření, nebo ve státním veterinárním ústavu, anebo v laboratoři, které bylo krajskou veterinární správou vydáno povolení pro tento druh vyšetřování podle § 50 odst. 3.
(6)
Proškolenou osobou je fyzická osoba, která absolvovala specializované školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře, stanovené předpisy Evropských společenství17f), a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Školení zajišťuje vysoká škola s veterinárním studijním programem, která také vydává osvědčení proškoleným osobám, vede seznam těchto osob a předává jej Státní veterinární správě.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s předpisy Evropských společenství17f)
a)
způsob a rozsah vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře a vedení záznamů proškolené osoby,
b)
veterinární a hygienická pravidla pro prodej a dodávání malých množství těl ulovené volně žijící zvěře uvedených v odstavci 1 a pro zacházení s nimi,
c)
co se rozumí malým množstvím podle odstavce 1,
d)
obsah, rozsah a organizaci specializovaného školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu proškolených osob.
HLAVA IV
VETERINÁRNÍ PODMÍNKY OBCHODOVÁNÍ SE ZVÍŘATY A ŽIVOČIŠNÝMI PRODUKTY S ČLENSKÝMI STÁTY, JEJICH DOVOZU A TRANZITU Z TŘETÍCH ZEMÍ A JEJICH VÝVOZU DO TĚCHTO ZEMÍ
Oddíl 1
Obchodování se zvířaty a živočišnými produkty s členskými státy
§ 28
(1)
Předmětem obchodování mohou být pouze
a)
zvířata, která odpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy17q) a předpisy Evropských společenství17r), zejména která
1.
pocházejí z hospodářství, popřípadě jiného zařízení registrovaného podle zvláštního právního předpisu8), které nepodléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením vztahujícím se na zvířata daného druhu a je pod státním veterinárním dozorem,
2.
jsou zdravá a splňují stanovené veterinární požadavky na obchodování s nimi, jakož i případné zvláštní veterinární záruky17s),
3.
jsou označena a evidována podle plemenářského zákona9d) a provázena veterinárním osvědčením17t), a nevyžaduje-li se toto osvědčení, jiným průvodním dokladem,
b)
živočišné produkty, které odpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy17u) a předpisy Evropských společenství14d), zejména které
1.
pocházejí z podniku, závodu nebo jiného zařízení, jenž je schválen a registrován, popřípadě registrován podle tohoto zákona a předpisů Evropských společenství17h) a je pod státním veterinárním dozorem,
2.
jsou zdravotně nezávadné, ve všech fázích jejich výroby, zpracování a uvádění do oběhu byly dodrženy povinnosti a požadavky stanovené z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a splňují stanovené veterinární požadavky na obchodování s nimi, jakož i případné zvláštní veterinární záruky17v),
3.
jsou označeny stanoveným způsobem14f) a provázeny průvodním dokladem, popřípadě, vyžaduje-li se veterinární osvědčení17t), tímto osvědčením.
(2)
Předmětem obchodování nemohou být zvířata a živočišné produkty, které z veterinárních nebo hygienických důvodů nemohou být obchodně využity v České republice, ani zvířata, která byla určena k poražení nebo utracení v souvislosti s plněním programu ozdravování zvířat nebo v rámci ochranných a zdolávacích opatření.
(3)
Zvířata a živočišné produkty uvedené v odstavci 1 podléhají veterinární kontrole v místě původu a veterinární kontrole při příchodu na místo, do něhož jsou provázena veterinárním osvědčením, popřípadě jiným průvodním dokladem, a v němž jsou přijata (dále jen „místo určení“). Jejich veterinární kontrola v místě původu musí být prováděna přinejmenším s takovou pečlivostí a odpovědností, jako kdyby byly určeny pro tuzemský trh. Veterinární kontrola při příchodu na místo určení se provádí formou nediskriminujících namátkových kontrol17w).
(4)
Osoby, které se podílejí na obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, jsou povinny předem požádat krajskou veterinární správu o registraci. To však neplatí pro osoby, které již byly krajskou veterinární správou schváleny a registrovány podle § 9b nebo podle § 22 odst. 1 písm. a). Krajská veterinární správa registraci zruší, jestliže registrovaná osoba závažným způsobem nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví lhůtu, v níž lze požádat o vydání veterinárního osvědčení, jež provází zvířata a živočišné produkty uvedené v odstavci 1, náležitosti a dobu platnosti tohoto osvědčení a jak a na základě čeho se toto osvědčení vydává.
§ 29
Veterinární kontrola v místě původu
(1)
Veterinární kontrola v místě původu zjišťuje, zda
a)
odesílaná zvířata a odesílané živočišné produkty splňují stanovené podmínky pro obchodování, a nebyly-li tyto podmínky stanoveny, podmínky požadované státem určení a zda odesílaná zvířata jsou přepravována ve vhodných dopravních prostředcích, odpovídajících požadavkům na hygienu jejich přepravy a na jejich pohodu,
b)
chovatelé těchto zvířat dodržují stanovené požadavky na jejich chov a zda osoby zacházející s těmito živočišnými produkty dodržují stanovené požadavky na jejich výrobu a zacházení s nimi.
(2)
Chovatelé a osoby, které zacházejí se živočišnými produkty, jsou povinni poskytovat orgánům provádějícím veterinární kontrolu v místě původu nezbytnou součinnost a pomoc, zejména při provádění zdravotních zkoušek, odběru vzorků a prověřování dokladů.
§ 30
Veterinární kontrola při příchodu na místo určení
(1)
Veterinární kontrola při příchodu na místo určení zejména ověřuje
a)
namátkovou kontrolou, zda přicházející zvířata a přicházející živočišné produkty splňují stanovené podmínky pro obchodování, a nebyly-li tyto podmínky stanoveny, podmínky požadované Českou republikou; při namátkové kontrole mohou být odebrány vzorky,
b)
kontrolou veterinárního osvědčení, popřípadě jiného průvodního dokladu, zda jsou ve shromažďovacích střediscích a na trzích přijímána a na jatkách porážena pouze zvířata, jež splňují podmínky uvedené pod písmenem a),
c)
zda jsou přijímány do podniků, závodů nebo jiných zařízení pod státním veterinárním dozorem pouze živočišné produkty, jejichž označení a požadované průvodní doklady odpovídají požadavkům uvedeným pod písmenem a),
d)
pokud se tak mělo stát, zda byla zvířata po příchodu na místo určení z nákazových důvodů umístěna a držena v karanténě.
(2)
Zjistí-li orgány provádějící veterinární kontrolu při příchodu na místo určení
a)
přítomnost původců nákazy uvedené v § 10 odst. 2 větě první, nemoci přenosné ze zvířat na člověka nebo jiného onemocnění anebo jinou možnou příčinu závažného ohrožení zdraví zvířat nebo lidí, popřípadě, že živočišné produkty pocházejí z oblasti zamořené rychle se šířící nákazou, rozhodnou o umístění zvířat v karanténě nebo o jejich poražení či utracení, anebo o neškodném odstranění živočišných produktů,
b)
nesplnění podmínek stanovených pro obchodování, mohou ponechat, pokud to dovolují veterinární a hygienické okolnosti, na odesilateli, aby zvolil některé z následujících opatření: umístění zvířat a živočišných produktů pod státním veterinárním dozorem do odstranění jejich nesouladu se stanovenými podmínkami, poražení nebo utracení zvířat nebo neškodné odstranění živočišných produktů, vrácení zvířat nebo živočišných produktů se souhlasem příslušného orgánu státu původu, popřípadě i předběžného souhlasu tranzitního státu, anebo použití živočišných produktů k jiným účelům. Nevyužije-li odesilatel možnosti volby některého z těchto opatření ve lhůtě určené orgány provádějícími veterinární kontrolu při příchodu na místo určení, rozhodnou o vhodném opatření tyto orgány. Jsou-li však důvodem tohoto postupu pochybení nebo nesrovnalosti ve veterinárním osvědčení, popřípadě v jiném průvodním dokladu, musí být odesilateli nejprve poskytnuta lhůta k odstranění těchto nedostatků.
(3)
Příjemci zvířat a živočišných produktů v místě určení jsou povinni
a)
informovat předem krajskou veterinární správu o příchodu zvířat nebo živočišných produktů z jiného členského státu, a to v rozsahu nezbytném z hlediska účelu a způsobu provádění veterinární kontroly při příchodu na místo určení,
b)
kontrolovat před rozdělením nebo obchodním využitím zásilky, zda jsou zvířata nebo živočišné produkty stanoveným způsobem označeny a provázeny požadovanými průvodními doklady, a případná pochybení nebo nesrovnalosti oznámit bez odkladu krajské veterinární správě,
c)
vést záznamy o uskutečněných obchodech, uchovávat tyto záznamy, veterinární osvědčení a jiné průvodní doklady po dobu nejméně 1 roku a na požádání je předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,
d)
poskytovat orgánům provádějícím veterinární kontrolu při příchodu na místo určení nezbytnou součinnost a pomoc, zejména při prověřování dokladů.
§ 31
(1)
Dojde-li na území České republiky k výskytu nákazy uvedené v § 10 odst. 2 větě první, nemoci přenosné ze zvířat na člověka nebo jiného onemocnění, anebo k jiné možné příčině závažného ohrožení zdraví zvířat nebo lidí, uvědomí o tom Státní veterinární správa Komisi i členské státy.
(2)
Náklady spojené s opatřeními podle § 30 odst. 2 nese bez nároku na náhradu od státu odesilatel nebo jeho zástupce.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
konkrétní veterinární požadavky na obchodování se zvířaty jednotlivých druhů a s různými živočišnými produkty,
b)
způsob provádění veterinární kontroly v místě původu a veterinární kontroly při příchodu na místo určení, součinnost a pomoc, kterou jsou povinni chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty poskytovat orgánům provádějícím tyto kontroly,
c)
podrobnosti o opatřeních, která činí orgány provádějící veterinární kontrolu na základě zjištění, že nejsou splněny podmínky stanovené pro obchodování, jakož i postup v případě, že dojde v souvislosti s těmito opatřeními ke sporu mezi odesilatelem a orgány provádějícími veterinární kontrolu při příchodu na místo určení,
d)
rozsah a další náležitosti sdělovaných údajů, které orgány provádějící veterinární kontrolu bezodkladně sdělují prostřednictvím dálkového přenosu dat,
e)
podrobnosti postupu a součinnosti Státní veterinární správy s příslušnými orgány členského státu původu v případech uvedených v § 30 odst. 2.
Oddíl 2
Dovoz a tranzit zvířat, živočišných produktů a ostatního veterinárního zboží z třetích zemí a jejich vývoz do těchto zemí
Dovoz z třetích zemí
§ 32
(1)
Zvířata, živočišné produkty a ostatní veterinární zboží dovážené z třetích zemí (dále jen „kontrolované zboží“) mohou vstoupit na území České republiky jen přes stanoviště veterinární hraniční kontroly České republiky (dále jen „pohraniční veterinární stanice“) nebo jiného členského státu. Zvířata musí být přepravována přímo na toto stanoviště anebo do karanténního střediska a odtud do místa určení uvedeného ve veterinárním osvědčení, popřípadě v jiném veterinárním dokladu, kterým je jejich zásilka provázena.
(2)
Za kontrolované zboží podle odstavce 1 se považují také směsné produkty, jimiž se rozumí potraviny určené k lidské spotřebě obsahující jak zpracované produkty živočišného původu, tak i produkty rostlinného původu, včetně těch, u nichž je zpracování primárního produktu nedílnou součástí výroby konečného produktu.
(3)
Pohraniční veterinární stanice, která je buď přímo na místě vstupu na území České republiky anebo v jeho blízkosti, je součástí krajské veterinární správy, k níž je místně příslušná. Její provoz se řídí provozním řádem vydaným v dohodě s celními orgány a orgány PoliciePolicie České republiky.
(4)
Ke každé zásilce kontrolovaného zboží, s výjimkou krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů, musí být přiložen prvopis veterinárního osvědčení nebo jiného veterinárního dokladu, anebo jiných dokladů požadovaných tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství; prvopisy těchto dokladů se uchovávají na pohraniční veterinární stanici. Kontrolované zboží je na pohraniční veterinární stanici podrobeno pohraniční veterinární kontrole, která zjišťuje, zda jsou splněny stanovené veterinární a hygienické požadavky na dovážené kontrolované zboží (dále jen „dovozní podmínky“). Provádějí ji úřední veterinární lékaři krajské veterinární správy, jejíž součástí je pohraniční veterinární stanice (dále jen „orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu“), kteří jsou odpovědni za provádění pohraniční veterinární kontroly; při jejím provádění, jakož i po jejím provedení, postupují podle tohoto zákona, zvláštních právních předpisů17x) a předpisů Evropských společenství17y).
(5)
Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu vydají po provedení této kontroly osobě, která předkládá kontrolované zboží, s výjimkou krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů, ke kontrole stejnopis společného veterinárního vstupního dokladu (SVVD)17z) (dále jen „vstupní doklad“). V případě dovozu krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů, provázených stanovenými průvodními doklady, provedou orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu kontrolu průvodních dokladů a totožnosti kontrolovaného zboží a namátkový odběr vzorků, které následně předají určenému orgánu odborného dozoru podle zvláštních právních předpisů4).
(6)
Celní orgány nesmí propustit kontrolované zboží do volného oběhu18), nebylo-li celní prohlášení doloženo vstupním dokladem, který potvrzuje, že byla provedena pohraniční veterinární kontrola s příznivým výsledkem a že byly uhrazeny náklady spojené s pohraniční veterinární kontrolou, popřípadě že byla zaplacena i záloha na úhradu nákladů spojených s opatřeními podle § 34 odst. 2 a § 35 odst. 1.
(7)
Dovozce nebo jeho zástupce, popřípadě jiná osoba odpovědná za náklad je povinen
a)
uvědomit pohraniční veterinární stanici prostřednictvím vstupního dokladu
1.
s předstihem 1 pracovního dne o příchodu dovážených zvířat na tuto stanici, a to s uvedením jejich počtu a druhu a předpokládané doby jejich příchodu,
2.
předem o příchodu dovážených živočišných produktů a ostatního veterinárního zboží na tuto stanici, a to s uvedením jejich hmotnosti a druhu a předpokládané doby jejich příchodu,
b)
předložit kontrolované zboží s potřebnými průvodními doklady a informacemi k provedení pohraniční veterinární kontroly na místě, na němž má být tato kontrola provedena, a poskytnout orgánům provádějícím tuto kontrolu na jejich žádost potřebnou součinnost a pomoc,
c)
jsou-li předmětem dovozu zvířata nebo živočišné produkty, pro něž nebyly dosud dovozní podmínky stanoveny (harmonizovány) na úrovni Evropské unie, požádat předem Státní veterinární správu o sdělení dovozních podmínek, jež jsou uplatňovány na dovoz zvířat nebo živočišných produktů daného druhu z příslušné třetí země nebo její části do České republiky.
(8)
Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu neodpovídají za škodu, ke které došlo nezbytným zdržením dopravního prostředku v důsledku provádění této kontroly. Při jejím provádění však postupují tak, aby nebyl provoz dopravce nebo provozovatele poštovních služeb rušen větší měrou, než je nezbytně nutné.
(9)
Zvláštní právní předpisy o dovozu zvířat18a) a o podmínkách jejich přepravy6) zůstávají nedotčeny.
§ 33
(1)
Pohraniční veterinární kontrola zahrnuje kontrolu dokladů a totožnosti kontrolovaného zboží a fyzickou kontrolu.
(2)
Kontrolou dokladů a totožnosti kontrolovaného zboží se ověřuje
a)
původ a následné určení dovážených zvířat a dále, zda údaje uvedené ve veterinárním osvědčení a ostatních průvodních dokladech potvrzují splnění dovozních podmínek a zda zásilka nebyla odmítnuta,
b)
zda dovážené živočišné produkty, ostatní veterinární zboží a krmiva rostlinného původu, doplňkové látky a premixy odpovídají údajům uvedeným ve veterinárním osvědčení a ostatních průvodních dokladech.
(3)
Fyzická kontrola dovážených
a)
zvířat zahrnuje jejich klinické a nezbytné laboratorní vyšetření, jakož i ověření, zda jsou splněny požadavky na jejich ochranu během přepravy6). V případě potřeby se v jejím rámci provádí též odběr vzorků, které mají být vyšetřeny, a to zejména na přítomnost reziduí,
b)
živočišných produktů a ostatního veterinárního zboží, s výjimkou krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů, zahrnuje jejich smyslové vyšetření, odběr vzorků a laboratorní zkoušky, jimiž se zjišťuje, zda tyto produkty a ostatní zboží odpovídají dovozním podmínkám a zda jsou v takovém stavu, aby mohly být použity k účelu uvedenému ve veterinárním osvědčení, popřípadě v ostatních průvodních dokladech,
c)
rostlinných krmiv, doplňkových látek a premixů zahrnuje jejich smyslové posouzení a laboratorní zkoušky podle zvláštních právních předpisů4).
(4)
Vznikne-li podezření, že dovozní podmínky nejsou dodrženy, anebo vzniknou-li pochybnosti o totožnosti nebo stavu kontrolovaného zboží, provedou orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu jakákoli další šetření, jež považují za nezbytná v zájmu odpovědného splnění účelu této kontroly.
(5)
Zjistí-li orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu, že
a)
kontrolované zboží je nebezpečné pro zdraví zvířat nebo lidí,
1.
stanoví odpovídající vhodné opatření k zabránění dalšího působení a šíření nebezpečí pro zdraví zvířat nebo lidí,
2.
uvědomí o zjištěných skutečnostech a přijatých opatřeních a o původu zboží ostatní pohraniční veterinární stanice a Komisi,
b)
v činnosti některého stanoviště veterinární pohraniční kontroly jiného členského státu se projevují závažné nebo opakované nedostatky, učiní příslušná opatření s cílem uvědomit Komisi a členské státy o těchto nedostatcích.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
umístění pohraničních veterinárních stanic a podrobnosti týkající se jejich základního materiálního a personálního zabezpečení,
b)
místo a způsob výkonu pohraniční veterinární kontroly, včetně stanovení postupu v případě kontroly veterinárního zboží určeného k dovozu přes jinou pohraniční veterinární stanici, nebo určeného pro jiný členský stát, a opatření, která činí orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu na základě výsledků této kontroly, jakož i postup při kontrole krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů s uvedením dokladů, které musí tato krmiva, doplňkové látky a premixy provázet,
c)
podrobnosti o opatřeních, která činí orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu na základě zjištění, že nejsou splněny dovozní podmínky,
d)
rozsah a další náležitosti sdělovaných údajů, které orgány provádějící veterinární kontrolu bezodkladně sdělují prostřednictvím dálkového přenosu dat,
e)
rozsah součinnosti, kterou poskytuje dovozce nebo jeho zástupce orgánům provádějícím pohraniční veterinární kontrolu.
Dovoz zvířat
§ 34
(1)
Vstup zvířat dovážených z třetích zemí na území České republiky nelze povolit, jestliže
a)
zvířata, pro něž byly dovozní podmínky stanoveny (harmonizovány) na úrovni Evropské unie, pocházejí z třetí země nebo její části, která není uvedena na seznamu třetích zemí a jejich částí, z nichž je možno zvířata toho druhu dovážet, anebo z třetí země nebo její části, z nichž je dovoz zvířat toho druhu zakázán,
b)
zvířata, pro něž nebyly dosud dovozní podmínky stanoveny (harmonizovány) na úrovni Evropské unie, nesplňují dovozní podmínky uplatňované v České republice,
c)
zvířata jsou nemocná nákazou nebo nemocí přenosnou ze zvířat na člověka, podezřelá z nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, anebo představují z jiného důvodu nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat,
d)
zvířata nejsou v dostatečně dobré kondici, která by jim umožňovala pokračovat v přepravě,
e)
veterinární osvědčení nebo jiný průvodní doklad nesplňuje požadavky stanovené pro doklad, který provází zvířata dovážená z třetích zemí,
f)
vyvážející třetí země nesplňuje požadavky stanovené pro třetí země vyvážející zvířata do členských států.
(2)
Vyžadují-li tento zákon nebo předpisy Evropských společenství, aby byla dovážená zvířata umístěna v karanténě nebo izolaci, může tato karanténa nebo izolace probíhat ve schváleném karanténním středisku třetí země původu, v karanténním středisku členského státu nebo v hospodářství určení. Mají-li být dovážená zvířata umístěna v karanténě na základě výsledku pohraniční veterinární kontroly, určí orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu se zřetelem k jimi zjištěnému nebezpečí, zda karanténa proběhne na samotné pohraniční veterinární stanici nebo v její bezprostřední blízkosti, anebo v hospodářství určení nebo v karanténním středisku, které se nachází v blízkosti hospodářství určení.
(3)
Náklady na umístění a držení zvířat v karanténě nebo izolaci, které probíhají v samotné pohraniční veterinární stanici, nese bez nároku na náhradu od státu dovozce nebo jeho zástupce, náklady na umístění a držení zvířat v karanténě nebo izolaci v ostatních případech nese bez nároku na náhradu od státu příjemce.
(4)
Obchodování se zvířaty, která byla dovezena z třetí země, prošla pohraniční veterinární stanicí a byla propuštěna do volného oběhu, se řídí pravidly uvedenými v hlavě IV oddílu 1; vyžadují-li to okolnosti, provádí se veterinární kontrola těchto zvířat při příchodu na místo určení.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
konkrétní požadavky na dovoz zvířat různých druhů ze třetích zemí a podrobnosti o důvodech, které brání vstupu jednotlivých druhů zvířat dovážených z třetích zemí na území České republiky,
b)
umísťování zvířat dovážených z třetích zemí v karanténě nebo izolaci a veterinární a technické podmínky pro schválení karanténního střediska.
§ 35
(1)
Jestliže pohraniční veterinární kontrola prokáže, že zvířata dovážená z třetí země nesplňují dovozní podmínky, popřípadě že došlo k jinému pochybení nebo nesrovnalosti, orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu po projednání s dovozcem nebo jeho zástupcem
a)
určí, že zvířata budou
1.
dočasně ustájena, napojena a nakrmena, podle potřeby i ošetřena, nebo
2.
umístěna v karanténě nebo izolaci, anebo
b)
rozhodnou, že zvířata budou
1.
odeslána ve stanovené lhůtě zpět, pokud tomu nebrání jejich zdravotní stav nebo požadavky na jejich pohodu, přičemž současně zruší platnost veterinárního osvědčení, popřípadě jiného průvodního dokladu, které provází odmítnutou zásilku, anebo
2.
veterinárně vyšetřena a v souladu s výsledky veterinárního vyšetření poražena pro potřeby výživy lidí, popřípadě utracena.
(2)
Dovozce nebo jeho zástupce nese bez nároku na náhradu od státu náklady spojené s opatřeními podle odstavce 1, a to po odečtení případného výnosu z prodeje poražením zvířete získaných živočišných produktů.
Dovoz živočišných produktů
§ 36
(1)
Živočišné produkty dovezené z třetích zemí musí splňovat požadavky uvedené v § 18 odst. 1 a 2 a v předpisech Evropských společenství18b) anebo poskytovat rovnocenné záruky. Veterinární osvědčení, které je provází, musí potvrzovat, že živočišné produkty splňují dovozní podmínky včetně případných zvláštních dovozních podmínek, pokud takové podmínky byly orgány Evropské unie stanoveny pro příslušnou třetí zemi nebo skupinu třetích zemí.
(2)
Živočišné produkty dovezené z třetích zemí, které vstoupily na území České republiky, aniž byly předloženy k pohraniční veterinární kontrole, musí být zabaveny a buď neškodně odstraněny, anebo vráceny.
(3)
Jestliže pohraniční veterinární kontrola prokáže, že živočišné produkty dovážené z třetí země nesplňují dovozní podmínky, popřípadě že došlo k jinému pochybení nebo nesrovnalosti, orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu po projednání s dovozcem nebo jeho zástupcem rozhodnou, že tyto produkty budou
a)
odeslány nejdéle do 60 dnů zpět, pokud tomu nebrání výsledek pohraniční veterinární kontroly nebo veterinární a hygienické požadavky, a to přes tutéž pohraniční veterinární stanici, a pokud možno za použití téhož dopravního prostředku. V tomto případě orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu také zruší platnost veterinárního osvědčení, popřípadě jiného průvodního dokladu, který provází odmítnutou zásilku, anebo nelze-li živočišné produkty odeslat zpět, uplynula-li lhůta 60 dnů nebo dal-li k tomu dovozce nebo jeho zástupce okamžitý souhlas,
b)
neškodně odstraněny.
(4)
Do doby zpětného odeslání nebo neškodného odstranění musí být živočišné produkty pod státním veterinárním dozorem.
(5)
Podle odstavce 3 se nepostupuje, jestliže bylo povoleno použití živočišných produktů k jinému účelu, pokud tím není ohroženo zdraví lidí nebo zvířat.
(6)
Dovozce nebo jeho zástupce nese bez nároku na náhradu od státu náklady spojené s opatřeními podle odstavců 2 až 4.
§ 37
(1)
Živočišné produkty dovážené z třetí země a určené pro svobodné celní pásmo, svobodný celní sklad19) nebo celní sklad20) se z hlediska pohraniční veterinární kontroly považují za zboží určené k propuštění do volného oběhu na území České republiky nebo jiného členského státu, pokud nejsou jednoznačně určeny k jinému konečnému použití. Proto podléhají na pohraniční veterinární stanici pohraniční veterinární kontrole za účelem ověření, zda splňují dovozní podmínky.
(2)
Zpětný dovoz živočišných produktů, které byly odmítnuty třetí zemí, lze povolit, jestliže tyto produkty
a)
jsou provázeny prvopisem veterinárního osvědčení, popřípadě jeho opisem ověřeným orgánem, který toto osvědčení vydal, spolu s uvedením důvodu odmítnutí zásilky a záruky, že s těmito produkty nebylo nijak zacházeno a že byly dodrženy veterinární podmínky stanovené pro jejich skladování a přepravu, a v případě zaplombovaných kontejnerů prohlášením dopravce, že s těmito produkty nebylo nijak zacházeno a že obsah kontejnerů nebyl vyložen,
b)
jsou podrobeny kontrole dokladů a totožnosti, a pokud vzniknou pochybnosti o jejich souladu se stanovenými dovozními podmínkami, též fyzické kontrole,
c)
byly vráceny z pohraniční veterinární stanice přímo podniku, závodu, popřípadě jinému zařízení původu, a to v zapečetěných vozidlech s nepropustnými částmi, určenými k přepravě živočišných produktů, nebo v zapečetěných, nepropustných kontejnerech. Jde-li o tranzit územím jiného členského státu, je povolení zpětného dovozu podmíněno tím, že byl tento tranzit předem povolen jménem všech členských států, jejichž územím bude zásilka procházet, úředním veterinárním lékařem stanoviště veterinární hraniční kontroly v členském státě, v němž produkty poprvé vstoupily na území členských států.
(3)
Osoby, které dodávají živočišné produkty, určené ke spotřebě posádkou a cestujícími, přímo na plavidla v mezinárodní námořní dopravě, musí
a)
být pro tento účel schváleny krajskou veterinární správou a registrovány,
b)
mít k dispozici prostory pro ukládání živočišných produktů s kontrolovanými vchody a východy,
c)
zaručit, že neuvolní živočišné produkty, které nesplňují stanovené podmínky, ke spotřebě na území České republiky nebo jiného členského státu.
(4)
Obchodování se živočišnými produkty, které byly dovezeny z třetí země, prošly pohraniční veterinární stanicí a byly propuštěny do volného oběhu, se řídí pravidly uvedenými v hlavě IV oddílu 1; vyžadují-li to okolnosti, provádí se veterinární kontrola těchto produktů při příchodu na místo určení.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
konkrétní požadavky na dovoz různých živočišných produktů z třetích zemí, včetně požadavků na dovoz produktů určených pro svobodné celní pásmo, svobodný celní sklad nebo celní sklad, a na jejich pohraniční veterinární kontrolu,
b)
podrobnosti zpětného dovozu živočišných produktů, které byly odmítnuty třetí zemí, a přímých dodávek živočišných produktů určených ke spotřebě posádkou a cestujícími na plavidle v mezinárodní námořní dopravě.
§ 38
Tranzit zvířat a živočišných produktů z třetích zemí
(1)
Pro tranzit kontrolovaného zboží z jedné třetí země do jiné třetí země (dále jen „tranzit“) územím České republiky platí ustanovení § 32, 33, 35 a 36 přiměřeně.
(2)
Tranzit zvířat lze povolit za předpokladu, že
a)
tato zvířata pocházejí ze země, jejímž zvířatům nebyl zakázán vstup na území České republiky, a že splňují podle výsledků pohraniční veterinární kontroly dovozní podmínky, popřípadě podmínky přinejmenším rovnocenné, anebo že tranzit těchto zvířat byl již povolen úředním veterinárním lékařem stanoviště veterinární hraniční kontroly jiného členského státu, na jehož území byla zvířata předložena k pohraniční veterinární kontrole dříve,
b)
je v souladu s tamními právními předpisy předložen doklad o závazku první z třetích zemí, kam jsou zvířata zasílána po tranzitu územím České republiky, že tato zvířata za žádných okolností neodmítne a neodešle zpět, jakož i že budou dodrženy požadavky na jejich ochranu během přepravy,
c)
zvířata jsou přepravována způsobem a za podmínek, jež odpovídají veterinárním požadavkům na jejich přepravu, a že v průběhu přepravy jsou prováděny, pokud jde o zacházení s těmito zvířaty, pouze činnosti, které se provádějí v místě vstupu nebo opuštění území České republiky, a činnosti nutné k zajištění pohody zvířat,
d)
informace o tom, že tato zvířata prošla pohraniční veterinární stanicí, je prostřednictvím dálkového přenosu dat předána příslušným orgánům tranzitem dotčených států a stanovišti veterinární hraniční kontroly, jímž tato zvířata opouštějí území členských států.
(3)
Tranzit živočišných produktů lze povolit za předpokladu, že
a)
tyto produkty pocházejí z třetí země, jejímž produktům nebyl zakázán vstup na území České republiky, a že splňují podle výsledků pohraniční veterinární kontroly dovozní podmínky, anebo že tranzit těchto produktů byl již povolen úředním veterinárním lékařem stanoviště veterinární hraniční kontroly jiného členského státu, na jehož území byly tyto produkty předloženy k pohraniční veterinární kontrole dříve,
b)
osoba odpovědná za zásilku těchto produktů se zaváže, že ji znovu převezme, pokud bude odmítnuta, a že s těmito produkty naloží v souladu s § 36 a uhradí poplatky za provedení pohraniční veterinární kontroly.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví veterinární a hygienické požadavky na povolování tranzitu různých druhů kontrolovaného zboží a způsob provádění pohraniční veterinární kontroly tohoto zboží.
§ 38a
(1)
Není-li stanoveno jinak, nevztahují se ustanovení § 32 až 38 na dovoz nebo tranzit
a)
zvířat v zájmovém chovu, pokud jsou tato zvířata v doprovodu chovatele dovážena nebo provážena k neobchodním účelům, s výjimkou koňovitých,
b)
živočišných produktů dovážených nebo provážených v malém množství, zpravidla jako součást osobních zavazadel cestujících nebo jako malé zásilky posílané soukromým osobám, pokud jsou dováženy nebo prováženy k neobchodním účelům, s výjimkou masa a masných výrobků, mléka a mléčných výrobků20a).
(2)
Psi, kočky a fretky mohou být dováženi, popřípadě opětovně dováženi, z třetích zemí, jestliže splňují veterinární podmínky stanovené pro jejich dovoz do členských států příslušnými orgány Evropské unie21).
(3)
Zvířata v zájmovém chovu nebo živočišné produkty určené pro lidskou spotřebu, dovážené cestujícími ze třetích zemí k neobchodním účelům, podléhají podle předpisů Evropských společenství22) kontrole v místě vstupu na území České republiky. Tuto kontrolu v rámci celní kontroly provádějí celní úřady při kontrole cestujících a jejich osobních zavazadel. Je-li takto dováženo více jak 5 zvířat v zájmovém chovu nebo jsou-li kontrolou dokladů a totožnosti zjištěny nedostatky, informuje celní úřad telefonicky pohraniční veterinární stanici, na které bude provedena pohraniční veterinární kontrola, včetně všech úkonů s ní spojených.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví, ve kterých případech se na dovážená, popřípadě provážená zvířata nebo živočišné produkty nevztahují ustanovení uvedená v odstavci 1.
§ 38b
Vývoz zvířat a živočišných produktů do třetích zemí
(1)
K vývozu kontrolovaného zboží do třetích zemí se vyžaduje veterinární osvědčení. K žádosti vývozce o jeho vydání musí být předložen doklad o veterinárních podmínkách, jejichž splnění požaduje dovážející, popřípadě tranzitní stát, a to v ověřeném překladu.
(2)
Odmítne-li třetí země přijetí zásilky a dojde-li k jejímu vrácení, nese vývozce bez nároku na náhradu od státu náklady spojené s tímto opatřením.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví postup v případě odmítnutí a vrácení zásilky třetí zemí, jakož i lhůtu, v níž lze požádat o vydání veterinárního osvědčení k vývozu, dobu platnosti tohoto osvědčení, jak a na základě čeho se toto osvědčení vydává.
§ 38c
(1)
K přepravě kontrolovaného zboží při dovozu, vývozu a tranzitu mohou být použity jen takové dopravní prostředky, zařízení a obaly, které odpovídají veterinárním požadavkům stanoveným pro vnitrostátní přepravu zboží téhož druhu.
(2)
Napájení a krmení zvířat v pohraniční veterinární stanici, popřípadě na jiných místech v průběhu přepravy musí být provedeno tak, aby přepravovaná zvířata nebyla v přímém ani nepřímém styku s tuzemskými zvířaty.
(3)
Přepravu kontrolovaného zboží v tuzemsku provede dopravce co nejrychleji, a pokud možno bez překládky. Dovezená jatečná zvířata musí být přepravena přímo na jatky a bez prodlení poražena.
(4)
Má-li doba přepravy vyvážených zvířat přesáhnout 8 hodin, vypracuje dopravce v dohodě s odesilatelem plán cesty.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví, do jaké doby po příchodu na jatky musí být poražena dovezená jatečná zvířata jednotlivých druhů.
§ 38d
Není-li stanoveno jinak, nepodléhá pohraniční veterinární kontrole zboží, které je podle zvláštního právního předpisu23) osvobozeno od kontroly prováděné celními orgány.
HLAVA V
VETERINÁRNÍ ASANACE
§ 39
(1)
Veterinárními asanačními činnostmi jsou
a)
shromažďování (sběr), přeprava (svoz), neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů,
b)
dezinfekce, deratizace, dezinsekce, popřípadě i dezodorizace,
c)
odchyt toulavých a opuštěných zvířat23a) a jejich umísťování do karantény nebo izolace.
(2)
Veterinární asanační činnosti uvedené v odstavci 1 lze vykonávat jen na základě povolení příslušného orgánu veterinární správy.
(3)
Vedlejší živočišné produkty, které nejsou vhodné ke krmení zvířat nebo k dalšímu zpracování, musí být bez průtahů neškodně odstraněny zahrabáním na určeném místě nebo spálením, popřípadě neškodně odstraněny jiným, tímto zákonem a předpisy Evropských společenství9b) stanoveným způsobem.
(4)
K dezinfekci, deratizaci, dezinsekci a dezodorizaci podle tohoto zákona lze používat jen registrované přípravky a postupy nebo přípravky, jejichž uvedení do oběhu bylo povoleno5).
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví se zřetelem na povahu nákazy a nebezpečí jejího šíření, které přípravky a postupy se použijí při provádění ochranných a zdolávacích opatření.
§ 39a
(1)
Zásady klasifikace vedlejších živočišných produktů, veterinární a hygienická pravidla pro shromažďování (sběr), přepravu (svoz), označování, skladování, neškodné odstraňování, použití a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů jednotlivých kategorií, stejně jako pro uvádění těchto produktů a výrobků z nich do oběhu, pro obchodování s nimi a pro jejich dovoz, tranzit a vývoz, stanoví předpisy Evropských společenství9b).
(2)
Jestliže předpisy Evropských společenství9b) vyžadují, aby byly vedlejší živočišné produkty neškodně odstraněny nebo dále zpracovány, musí se tak stát, není-li stanoveno jinak, v podniku, závodě, popřípadě jiném zařízení, který byl pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů příslušné kategorie schválen příslušným orgánem veterinární správy a registrován pod přiděleným veterinárním schvalovacím číslem. Podmínky schválení a pozastavení, popřípadě odejmutí schválení jsou stanoveny předpisy Evropských společenství9b).
(3)
Provozovatelé schválených podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, uvedených v odstavci 2, postupují při neškodném odstraňování a dalším zpracovávání vedlejších živočišných produktů a při vlastní kontrole hygienických podmínek této činnosti podle tohoto zákona a předpisů Evropských společenství9b).
(4)
Orgány vykonávající státní veterinární dozor ve schválených podnicích, závodech, popřípadě jiných zařízeních, uvedených v odstavci 2, postupují při výkonu tohoto dozoru podle tohoto zákona a předpisů Evropských společenství9b).
§ 40
(1)
Chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty jsou povinni zajistit neškodné odstranění vedlejších živočišných produktů, které vzniknou v souvislosti s jejich činností nebo v jejich zařízení; to platí přiměřeně také pro provozovatele letišť, přístavů a jiných míst vstupu do České republiky, jde-li o dovážené živočišné produkty, popřípadě jiné veterinární zboží, zabavené v souladu s předpisy Evropských společenství23b) a určené k neškodnému odstranění, nebo o kuchyňské odpady z dopravních prostředků v mezinárodní přepravě. Není-li stanoveno jinak, jsou povinni
a)
hlásit neprodleně výskyt vedlejších živočišných produktů osobě, která provádí jejich shromažďování (sběr) a přepravu (svoz). Ohlašovací povinnost nemá chovatel nebo osoba zacházející se živočišnými produkty, pokud se s osobou, jíž byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, dohodla na pravidelném (turnusovém) svozu vedlejších živočišných produktů,
b)
třídit, bezpečně ukládat a podle potřeby ošetřovat vedlejší živočišné produkty do doby přepravy k neškodnému odstranění na místech, s nimiž vyslovila souhlas krajská veterinární správa, a to tak, aby nedocházelo k jejich zcizení, k ohrožení zdraví lidí a zvířat nebo k poškození životního prostředí,
c)
uchovávat obchodní a jiné doklady, týkající se vedlejších živočišných produktů předaných k přepravě, po dobu nejméně 2 let, a jde-li o kadávery zvířat individuálně označovaných podle zvláštních právních předpisů9d), zabezpečit, aby tyto kadávery byly předávány k přepravě včetně identifikačních prostředků,
d)
předávat vedlejší živočišné produkty osobě, která provádí jejich shromažďování (sběr) a přepravu (svoz), poskytovat jí k tomu nezbytnou součinnost a pomoc, zejména při přibližování kadáverů na místa přístupná dopravním prostředkům a při jejich nakládání, a platit jí za přepravu a neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů sjednanou cenu.
(2)
Chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty, u nichž se obvykle vyskytují vedlejší živočišné produkty, jsou dále povinni
a)
zřizovat nepropustné, dobře čistitelné, dezinfikovatelné a uzavíratelné kafilerní boxy pro krátkodobé ukládání vedlejších živočišných produktů, čistit a dezinfikovat je po každém vyprázdnění,
b)
vhodně umísťovat kafilerní boxy jak z hlediska jejich oddělení od ostatních provozních prostorů, tak i z hlediska nakládání a přepravy vedlejších živočišných produktů.
(3)
Není-li znám chovatel, má ohlašovací povinnost podle odstavce 1 písm. a) ten, komu náleží nebo kdo spravuje místo nálezu kadáveru. V tomto případě hradí náklady neškodného odstranění kadáveru obecobec.
(4)
Nerozhodl-li příslušný orgán veterinární správy z nákazových důvodů jinak, může chovatel sám na vlastním pozemku neškodně odstranit kadáver zvířete v zájmovém chovu, pokud tento kadáver nepochází ze zvířete náležejícího mezi přežvýkavce nebo prasata, anebo ze zvířete nemocného nebezpečnou nákazou nebo podezřelého z této nákazy. Neškodným odstraněním se v tomto případě rozumí zahrabání na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních prostředků. Kadáver koně v zájmovém chovu může chovatel neškodně odstranit sám na vlastním pozemku jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek jí stanovených.
(5)
Podnikatel, který zachází se živočišnými produkty, může se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek stanovených předpisy Evropských společenství9b) zpracovávat ve vlastním zařízení vedlejší živočišné produkty, které vznikly v souvislosti s jeho činností.
§ 41
(1)
Osoba, jíž byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, je povinna vykonávat ji tak, aby nedocházelo k ohrožení zdraví lidí a zvířat, k týrání zvířat nebo k poškození životního prostředí. Osoba, jejímž předmětem činnosti je shromažďování, přeprava, neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů (dále jen „asanační podnik“), je povinna dále
a)
zajistit nepřetržitý příjem hlášení o výskytu vedlejších živočišných produktů a svážet je do 24 hodin poté, kdy byla o jejich výskytu uvědoměna, v případech veřejného zájmu neprodleně,
b)
svážet a neškodně odstraňovat nebo dále zpracovávat veškeré vedlejší živočišné produkty z určeného územního obvodu (svozové oblasti) vždy, pokud tyto produkty nebyly v souladu s tímto zákonem a předpisy Evropských společenství9b) neškodně odstraněny nebo dále zpracovány jinak, a požadovat za to úhradu ve výši ceny sjednané podle zvláštního právního předpisu24),
c)
postupovat při zdolávání nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka a jejich následků v souladu s nařízenými ochrannými a zdolávacími opatřeními,
d)
vypracovat provozní řád a předložit jej před zahájením činnosti krajské veterinární správě ke schválení,
e)
dodržovat veterinární a hygienické požadavky na neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů stanovené tímto zákonem a předpisy Evropských společenství9b), jakož i postupy založené na analýze rizika a kritických kontrolních bodech (HACCP),
f)
provádět vlastní kontroly dodržování veterinárních a hygienických požadavků na neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů stanovených tímto zákonem a předpisy Evropských společenství9b), vést záznamy o výsledcích těchto kontrol, uchovávat je po dobu nejméně 2 let a předkládat je na požádání orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,
g)
vytvořit podmínky včetně bezplatného poskytnutí vhodného prostoru k provádění patologicko-anatomických pitev kadáverů (dále jen „veterinární prosektorská činnost“) krajskou veterinární správou,
h)
jde-li o kadávery zvířat individuálně označených podle zvláštního právního předpisu9d), nesnímat, popřípadě neodstraňovat identifikační prostředky dříve, než dojde k vlastnímu neškodnému odstraňování nebo dalšímu zpracovávání těchto kadáverů.
(2)
Vedlejší živočišné produkty převzaté asanačním podnikem k neškodnému odstranění nebo k dalšímu zpracování nesmí již opustit prostory tohoto podniku bez souhlasu krajské veterinární správy, nejde-li o jejich přemístění do jiného asanačního podniku.
(3)
Místo určené pro neškodné odstraňování vedlejších živočišných produktů zahrabáním (dále jen „zahraboviště“), zařízení určené pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů nebo místo určené pro ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu se zřizují po vyjádření krajského úřadu, obecního úřadu nebo újezdního úřadu a krajské veterinární správy na místě,
a)
které je dostatečně vzdáleno od míst, na nichž jsou chována hospodářská zvířata,
b)
kde touto činností nebude narušováno životní prostředí.
(4)
Zařízení určené pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů musí být vybaveno a udržováno tak, aby umožňovalo bezpečnou práci a bezpečné zneškodňování a zpracovávání těchto produktů, popřípadě uvádění do oběhu takových výrobků, které neobsahují nepřípustné množství škodlivých látek ani patogenních mikroorganismů. V tomto zařízení nesmí být vyráběny výrobky určené k výživě lidí.
(5)
Prováděcí právní předpis může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropských společenství,
a)
podrobnější veterinární a hygienické požadavky na shromažďování (sběr), přepravu (svoz), neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů, na uspořádání a vybavení podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení určeného pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů, na zahraboviště a na zařízení (místa) určená pro ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, pokud tyto požadavky nejsou stanoveny předpisy Evropských společenství,
b)
podrobnosti týkající se provádění vlastní kontroly hygienických podmínek neškodného odstraňování a dalšího zpracovávání vedlejších živočišných produktů provozovateli podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, uvedených v § 39a odst. 2.
§ 42
(1)
Osoba, jíž byl povolen výkon činnosti uvedené v § 39 odst. 1 písm. c), provádí
a)
v rámci ochranných a zdolávacích opatření odchyt toulavých a opuštěných psů a koček, popřípadě i jiných, na nebezpečnou nákazu vnímavých zvířat v místě a době nařízení zákazu volného pohybu zvířat,
b)
na žádost obceobce, v případě hlavního města Prahy na žádost městské části hlavního města Prahy, PoliciePolicie České republiky nebo obecní policiepolicie a v součinnosti s nimi odchyt toulavých a opuštěných psů a koček, popřípadě i jiných zvířat, a jejich umístění v karanténě nebo izolaci, je-li jejich odchyt v zájmu ochrany zdraví lidí a zvířat, popřípadě v jiném veřejném zájmu.
(2)
Odchyt toulavých a opuštěných psů a koček, popřípadě i jiných zvířat podle odstavce 1, jakož i sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, může provádět fyzická osoba, která absolvovala specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na tuto činnost organizovanou vysokou školou s veterinárním studijním programem, složila závěrečnou zkoušku a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Pečovat o toulavá a opuštěná zvířata v útulcích pro zvířata mohou pouze osoby, které mají uvedené osvědčení.
(3)
Osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 odchycené zvíře
a)
vydá chovateli, který je povinen držet toto zvíře podle pokynů krajské veterinární správy po nezbytně nutnou dobu v karanténě,
b)
utratí, rozhodne-li tak krajská veterinární správa z nákazových nebo diagnostických důvodů, vyžaduje-li to povaha nebezpečné nákazy a okolnosti případu; náklady na utracení6) zvířete hradí stát.
(4)
Náklady na odchyt zvířete a dočasnou péči o ně je chovatel odchyceného zvířete povinen nahradit osobě, která tyto náklady vynaložila.
(5)
Není-li znám chovatel, jemuž by mělo být odchycené zvíře vráceno podle odstavce 3 písm. a), anebo nelze-li je vrátit chovateli z jiného důvodu, osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 odchycené zvíře
a)
nabídne občanskému sdružení, jež se podílí na plnění úkolů ochrany zvířat, anebo
b)
umístí v útulku pro zvířata.
Chovatel je povinen uhradit náklady vynaložené na péči o odchycené zvíře v útulku pro zvířata.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví obsah, rozsah a organizaci specializované odborné průpravy uvedené v odstavci 2, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí a vydávání osvědčení.
HLAVA VI
STÁTNÍ SPRÁVA VE VĚCECH VETERINÁRNÍ PÉČE
§ 43
Orgány státní správy ve věcech veterinární péče
Státní správu ve věcech veterinární péče vykonávají
a)
ministerstvo,
b)
Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra,
c)
obceobce,
d)
orgány veterinární správy.
§ 44
(1)
Ministerstvo
a)
stanoví hlavní směry rozvoje a úkoly veterinární péče a kontroluje jejich plnění,
b)
řídí výkon státní správy ve věcech veterinární péče a rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Státní veterinární správy, může vyhlásit některou územní oblast za region ovlivněný zvláštními zeměpisnými omezeními,
c)
schvaluje programy ozdravování zvířat a zásady pro vypracování pohotovostních plánů a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva zemědělství a na svých webových stránkách,
d)
na základě nákazové situace a jejího předpokládaného vývoje a se zřetelem na zvláštní veterinární záruky požadované v souvislosti s mezinárodním obchodem se zvířaty a jejich produkty stanoví, které programy ozdravování zvířat, úkony související s kontrolou dědičnosti zdraví, povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, se provádějí v příslušném kalendářním roce, a to včetně lhůt k jejich provedení, zveřejňuje jejich seznam ve Věstníku Ministerstva zemědělství a na svých webových stránkách a určuje, které z nich a v jakém rozsahu se hradí z prostředků státního rozpočtu. Mezi nákazami, jichž se tyto úkony týkají, jsou vždy tuberkulóza, brucelóza a enzootická leukóza skotu, jakož i brucelóza a Aujeszkyho choroba prasat,
e)
koordinuje činnost ústředních orgánů státní správy při plnění úkolů souvisejících s předcházením vzniku a šíření nebezpečných nákaz a jejich zdoláváním,
f)
může měnit nebo ukončit mimořádná veterinární opatření vyhlášená Státní veterinární správou, která trvají déle než 15 dnů,
g)
rozhoduje o náhradě nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nebezpečnými nákazami.
(2)
Ministerstvo zřizuje státní veterinární ústavy a ústav pro vědeckovýzkumnou činnost v oboru veterinárního lékařství a na návrh Státní veterinární správy schvaluje národní referenční laboratoře; seznam národních referenčních laboratoří se zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zemědělství.
(3)
Ministr zemědělství zřizuje v dohodě s ústředními orgány státní správy, jimž přísluší některé úkoly související s předcházením vzniku a šíření nebezpečných nákaz a jejich zdoláváním, Ústřední nákazovou komisi jako svůj trvalý poradní orgán.
§ 45
(1)
Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v oboru své působnosti
a)
organizuje provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených jinými orgány, popřípadě činí v dohodě s těmito orgány vlastní mimořádná veterinární opatření,
b)
provádí ve spolupráci s orgány veterinární správy povinné preventivní, diagnostické a léčebné úkony k předcházení vzniku a šíření nebezpečných nákaz a k jejich zdolávání, jakož i jiné odborné veterinární úkony, potřebné k veterinární kontrole zdraví a dědičnosti zdraví,
c)
vykonává státní veterinární dozor a činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků, a to Ministerstvo obrany v objektech důležitých pro obranu státu24a) a Ministerstvo vnitra v zařízeních, která spravuje v souvislosti s plněním svých úkolů,
d)
poskytuje orgánům veterinární správy informace důležité z hlediska předcházení vzniku a šíření nebezpečných nákaz a péče o zdravotní nezávadnost živočišných produktů.
(2)
Veterinární lékaři Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra, kteří byli pověřeni touto činností, vystavují pasy psů používaných těmito ministerstvy k plnění jejich úkolů, pokud jsou tito psi přemísťováni mezi členskými státy k neobchodním účelům, a odebírají jim vzorky k provedení sérologického testu prokazujícího titr protilátek proti vzteklině.
§ 46
ObecObec
a)
schvaluje místa, na nichž lze konat trhy určené k prodeji zvířat a živočišných produktů (tržnice a tržiště), a po určení veterinárních podmínek (§ 9 odst. 2) místa, na nichž lze konat svody zvířat, a povoluje konání těchto trhů a svodů. Na území hlavního města Prahy schvalují tato místa a povolují konání těchto trhů a svodů městské části hlavního města Prahy,
b)
vydává na návrh krajské veterinární správy nařízení obceobce25) o nařízení mimořádných veterinárních opatření, ukončuje mimořádná veterinární opatření a dozírá na jejich plnění. To však neplatí pro hlavní město Prahu, v němž vyhlašuje a ukončuje mimořádná veterinární opatření vždy Městská veterinární správa v Praze,
c)
sama nebo ve spolupráci s jinou obcíobcí nebo jinou osobou může zřídit a provozovat útulek pro zvířata odchycená podle § 42 odst. 1,
d)
hradí náklady spojené s odchytem a karanténováním odchyceného zvířete podle § 42, není-li jeho chovatel znám,
e)
podílí se na svém území, které zasahuje do ochranného pásma, pásma dozoru, popřípadě dalšího pásma s omezením, na zabezpečování mimořádných veterinárních opatření nařízených příslušným orgánem veterinární správy, a to způsobem a v rozsahu stanovenými těmito opatřeními; na území hlavního města Prahy se na zabezpečování uvedených opatření podílejí městské části hlavního města Prahy. Pro náhradu nákladů a ztrát vzniklých obciobci a v případě hlavního města Prahy městské části v souvislosti se zabezpečováním mimořádných veterinárních opatření platí obdobně § 67 odst. 2, § 68 odst. 1 a § 70 odst. 1 a 2.
§ 47
Orgány veterinární správy
(1)
Orgány veterinární správy jsou
a)
Státní veterinární správa, která vykonává působnost na celém území České republiky,
b)
krajské veterinární správy, které se zřizují pro územní obvody krajů7a) a vykonávají v nich státní správu ve věcech veterinární péče, a Městská veterinární správa v Praze, která vykonává působnost krajské veterinární správy na území hlavního města Prahy,
c)
Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (dále jen „Ústav“).
(2)
Orgány veterinární správy jsou správními úřady a účetními jednotkami.
(3)
Ministr zemědělství jmenuje a odvolává ústředního ředitele Státní veterinární správy (dále jen „ústřední ředitel“).
(4)
Ústřední ředitel jmenuje a odvolává ředitele krajských veterinárních správ.
(5)
Ústřední ředitel jmenuje a odvolává se souhlasem ministra zemědělství ředitele státních veterinárních ústavů.
§ 48
Státní veterinární správa
(1)
Státní veterinární správa
a)
zpracovává koncepce ochrany zdraví zvířat a péče o zdravotní nezávadnost živočišných produktů, víceleté plány kontrol s cílem pravidelně ověřovat dodržování právních předpisů, které se týkají zdraví a pohody zvířat a zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a krmiv, plány sledování některých látek a jejich reziduí a zabezpečuje realizaci těchto koncepcí a plánů,
b)
předkládá ministerstvu ke schválení návrhy programů ozdravování zvířat, včetně návrhů na jejich financování, a zabezpečuje jejich plnění, návrhy zásad pro vypracování pohotovostních plánů, jakož i, v případě hospodářských zvířat po projednání s Agrární komorou, návrhy na stanovení dalších povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a k jejich zdolávání, které nejsou uvedeny v § 44 odst. 1 písm. d) větě druhé. Při vzniku mimořádné situace organizuje činnost středisek pro likvidaci nebezpečných nákaz a krizového centra tlumení nákaz25b),
c)
vypracovává a aktualizuje celostátní pohotovostní plány, koordinuje provádění povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a k jejich zdolávání, rozhoduje o nařízení, změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření, která mají celostátní povahu nebo se týkají územních obvodů více krajů, a dozírá na jejich plnění, přiznává, pozastavuje a obnovuje stádům, hospodářstvím a oblastem status prosté nákazy, vede jejich seznam a navrhuje orgánům Evropské unie, aby byl České republice přiznán status území prostého nákazy,
d)
řídí krajské veterinární správy, rozhoduje o opravných prostředcích proti jejich rozhodnutím a proti rozhodnutím Ústavu,
e)
řídí státní veterinární ústavy a Ústav a koordinuje jejich odbornou činnost, navrhuje ministerstvu schválení národních referenčních laboratoří a schvaluje referenční laboratoře, usměrňuje a koordinuje jejich činnost,
f)
vykonává státní veterinární dozor a vydává závazné pokyny k odstranění zjištěných nedostatků, provádí úřední kontroly a audity a na základě jejich výsledků přijímá vhodná opatření, povoluje v souladu s předpisy Evropských společenství zmírňující výjimky z veterinárních a hygienických požadavků stanovených na zdraví zvířat a jejich pohodu, na živočišné produkty, jakož i na konstrukci, uspořádání a vybavení podniků, závodů a jiných zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty, mají-li tyto výjimky celostátní povahu nebo se týkají území více krajů,
g)
vydává závazné posudky v případech, v nichž si jejich vydávání vyhradí, dává z hlediska zdravotní nezávadnosti souhlas k biologickému zkoušení dosud nepoužívaných krmiv, jejich výrobě, dovozu a uvádění do oběhu,
h)
provádí kontroly podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu pro potřeby tohoto fondu,
i)
prověřuje, zda pohraniční veterinární stanice splňuje požadavky na umístění, materiální a personální vybavení stanoviště veterinární hraniční kontroly, pozastavuje její činnost, zejména vyžaduje-li to ochrana zdraví lidí a zvířat, na požádání dovozců zvířat nebo živočišných produktů, pro něž nebyly dosud dovozní podmínky stanoveny (harmonizovány) na úrovni Evropské unie, sděluje dovozní podmínky uplatňované na dovoz zvířat nebo živočišných produktů daného druhu z příslušné třetí země nebo její části do České republiky a určuje, která očkování brání dovozu zvířat a jejich produktů, může v souvislosti s úkoly týkajícími se pohraniční veterinární kontroly požadovat od celních orgánů informace nezbytné z hlediska řízení a mezinárodní spolupráce na úseku této kontroly,
j)
vede, aktualizuje a zveřejňuje na webových stránkách Státní veterinární správy seznamy schválených a registrovaných, popřípadě povolených
1.
účastníků sítě sledování, shromažďovacích středisek, karanténních středisek, inseminačních stanic, středisek pro odběr spermatu, bankbank spermatu, zařízení pro chov zvířat, včetně chovu živočichů pocházejících z akvakultury, a jiných zařízení, podílejících se na uvádění zvířat do oběhu a na obchodování s nimi,
2.
podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, podílejících se na výrobě, zpracovávání a uvádění živočišných produktů do oběhu a na obchodování s nimi,
3.
osob, které jako podnikatelé10) přepravují zvířata nebo živočišné produkty a podléhají registraci, jakož i obchodníků uvedených v § 9b,
4.
třetích zemí, popřípadě jejich částí, z nichž lze dovážet zvířata nebo živočišné produkty do České republiky,
5.
podniků, popřípadě jiných zařízení v třetích zemích, z nichž lze dovážet živočišné produkty do České republiky,
6.
veterinárních laboratoří, asanačních podniků a jiných osob, které vykonávají jen některé asanační činnosti uvedené v § 39 odst. 1,
7.
svobodných celních pásem, svobodných celních skladů a celních skladů,
8.
dalších osob, podniků, závodů, středisek a jiných zařízení a prostředků, pokud jejich schválení a registraci, popřípadě jen registraci vyžadují tento zákon nebo předpisy Evropských společenství;
seznamy podle bodů 1 až 8 předává Komisi a ostatním členským státům, vyžadují-li to předpisy Evropských společenství,
k)
zveřejňuje na webových stránkách Státní veterinární správy v souladu s právními akty Evropských společenství vzory veterinárních osvědčení, jakož i seznamy referenčních laboratoří Evropské unie, národních referenčních laboratoří členských států a laboratoří členských států oprávněných k výkonu určité laboratorní činnosti, pokud to právní akty Evropských společenství vyžadují,
l)
vydává, mění a odnímá fyzickým a právnickým osobám povolení
1.
k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky mají být využívány pro účely státního veterinárního dozoru,
2.
k provozování asanačního podniku,
m)
ve spolupráci s ostatními orgány veterinární správy shromažďuje, zpracovává a vyhodnocuje informace z oblasti veterinární péče včetně údajů, jež se Česká republika zavázala podávat mezinárodním organizacím vzhledem ke svému členství v nich, vede, provozuje a rozvíjí informační systém v oblasti veterinární péče v souladu se zvláštními právními předpisy25c) a závaznými standardy, organizuje jeho využívání orgány veterinární správy k plnění jejich úkolů včetně spolupráce se správci jiných informačních systémů sloužících k výkonu veřejné správy v České republice a zabezpečuje jeho funkční integraci do mezinárodních informačních systémů v oblasti veterinární péče,
n)
organizuje atestační studium úředních veterinárních lékařů a uděluje atestace, organizuje odbornou průpravu veterinárních asistentů, organizuje odborné kurzy a další vzdělávání zaměstnanců orgánů veterinární správy,
o)
spolupracuje
1.
s Agrární komorou, Potravinářskou komorou, Komorou a s dalšími profesními zájmovými sdruženími, jakož i s Veterinární a farmaceutickou univerzitou Brno v otázkách týkajících se jejich působnosti a společného zájmu,
2.
s orgány Evropské unie, kterým podává jimi požadované nebo předpisy Evropských společenství stanovené informace, zprávy, stanoviska a doklady z oboru své působnosti, a s členskými státy, kterým poskytuje potřebnou součinnost, zejména informace stanovené předpisy Evropských společenství,
3.
se zahraničními veterinárními službami a příslušnými mezinárodními organizacemi,
p)
plní úkoly vyplývající pro ni z předpisů Evropských společenství2), zejména vykonává dozor nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z těchto předpisů Evropských společenství2), vydává povolení k přijetí vedlejších živočišných produktů náležejících mezi materiály 1. nebo 2. kategorie a zpracovaných produktů pocházejících z těchto materiálů, které jsou odesílány z jiných členských států do České republiky jako státu určení, provádí v případě přeshraniční spolupráce dozor a postupuje přitom podle předpisu Evropských společenství upravujícího spolupráci v oblasti ochrany spotřebitelespotřebitele25d) a v případě zjištění protiprávního jednání25e), kterého se kontrolovaná osoba dopustila na území Evropských společenství nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a které poškozuje nebo může poškodit společný zájem spotřebitelůspotřebitelů25f), rozhodnutím takové jednání zakáže,
r)
plní ostatní úkoly stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy1b).
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví konkrétní požadavky na vybavení, způsob a organizaci provozu informačního systému v oblasti veterinární péče.
§ 49
Krajská veterinární správa
(1)
Krajská veterinární správa
a)
vypracovává a aktualizuje krajské pohotovostní plány a kontroluje jejich plnění, organizuje činnost krajského krizového centra tlumení nákaz25b),
b)
organizuje provádění povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz a k jejich zdolávání, schvaluje a v případě neprovedení stanovených povinných preventivních a diagnostických úkonů [§ 5 odst. 1 písm. a), § 44 odst. 1 písm. d)] pozastavuje, popřípadě odnímá status hospodářství úředně prostého nebezpečných nákaz, schvaluje ozdravovací programy chovatelů, schvaluje prostory určené pro čištění a dezinfekci dopravních prostředků používaných k přepravě zvířat, a plní úkoly vyplývající pro ni z plánu sledování některých látek a jejich reziduí,
c)
rozhoduje o nařízení, změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření v obvodu své působnosti nebo jeho části, přesahující územní obvod obceobce, dozírá na jejich plnění a povoluje individuální výjimky z nařízených mimořádných veterinárních opatření,
d)
rozhoduje o nařízení, změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření, jimiž se ukládají povinnosti individuálně určeným fyzickým a právnickým osobám, a dozírá na jejich plnění,
e)
oznamuje na základě výsledků předběžného vyšetření zvířat podezření z výskytu nebezpečné nákazy Státní veterinární správě a po jejich potvrzení výskyt této nákazy příslušnému krajskému úřadu, obciobci, na území hlavního města Prahy městským částem hlavního města Prahy, orgánu PoliciePolicie České republiky a místně příslušnému orgánu Komory, výskyt nemoci přenosné ze zvířat na člověka též příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
f)
z nákazových důvodů může nařídit chovateli, aby předvedl zvíře k veterinárnímu vyšetření, ochrannému očkování nebo k provedení jiného odborného veterinárního úkonu, a určuje podmínky a dobu trvání karantény a izolace,
g)
vykonává státní veterinární dozor a vydává závazné pokyny k odstranění zjištěných nedostatků, provádí plánované úřední kontroly, kontroly v případě podezření z nedodržování povinností a požadavků a audity, a na základě jejich výsledků přijímá vhodná opatření, ověřuje soulad se specifikacemi podle předpisů Evropských společenství o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality, a o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin25g), pokud jde o produkty a potraviny živočišného původu, povoluje v souladu s předpisy Evropských společenství zmírňující výjimky z veterinárních a hygienických požadavků stanovených na zdraví zvířat a jejich pohodu, na živočišné produkty, jakož i na konstrukci, uspořádání a vybavení podniků, závodů a jiných zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty, pokud povolování těchto výjimek nepřísluší Státní veterinární správě,
h)
schvaluje a registruje, popřípadě jen registruje v obvodu své působnosti
1.
účastníky sítě sledování, shromažďovací střediska, karanténní střediska, inseminační stanice, střediska pro odběr spermatu, bankybanky spermatu, zařízení pro chov zvířat, včetně chovu živočichů pocházejících z akvakultury, a jiná zařízení, podílející se na uvádění zvířat do oběhu a na obchodování s nimi,
2.
podniky, závody, popřípadě jiná zařízení, podílející se na výrobě, zpracovávání a uvádění živočišných produktů do oběhu a na obchodování s nimi,
3.
osoby, které jako podnikatelé10) přepravují zvířata nebo živočišné produkty a podléhají registraci, jakož i obchodníky uvedené v § 9b,
4.
asanační podniky a jiné osoby, které vykonávají jen některé asanační činnosti uvedené v § 39 odst. 1,
5.
soukromé veterinární lékaře pro shromažďovací střediska nebo pro určitou činnost, pokud jejich schválení vyžadují tento zákon nebo předpisy Evropských společenství,
6.
další osoby, podniky, závody, střediska a jiná zařízení a prostředky, pokud jejich schválení a registraci, popřípadě jen registraci vyžadují tento zákon nebo předpisy Evropských společenství;
odnímá nebo pozastavuje schválení a registraci, popřípadě jen ruší registraci, jsou-li splněny podmínky pro takové opatření stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství,
i)
vydává závazné posudky pro stavební řízení, ohlášení stavby a pro kolaudační souhlas a osvědčuje splnění požadavků a podmínek stanovených pro zacházení se živočišnými produkty,
j)
uplatňuje stanoviska k územním plánům, regulačním plánům a závazná stanoviska v územním řízení z hlediska veterinární péče,
k)
určuje veterinární podmínky pro konání svodů zvířat a veterinární podmínky k provádění pokusů na zvířatech, registruje cirkusy, vydává rejstříky cirkusových zvířat a rejstříky míst konání představení cirkusů, potvrzuje pasy pro cirkusová zvířata, provádí kontroly dodržování povinností a požadavků spojených s přemísťováním cirkusových zvířat mezi členskými státy a ověřuje, zda jsou splněny podmínky pro přemístění cirkusu z České republiky do jiného členského státu,
l)
tomu, kdo vyrábí, zpracovává, dováží, ošetřuje, skladuje, přepravuje, uvádí do oběhu a používá krmiva živočišného původu, určuje veterinární podmínky pro jejich použití tak, aby bylo vyloučeno jejich ovlivnění činiteli působícími nepříznivě na jejich zdravotní nezávadnost. U krmiv, jež byla ošetřena látkami škodlivými zdraví lidí nebo zvířat nebo jinak nepříznivě ovlivňujícími živočišné produkty anebo do nichž byly takové látky přidávány v souladu se schváleným technologickým postupem a která proto mohou být použita ke krmení jen po uplynutí stanovené ochranné lhůty, stanovuje v případě potřeby tuto lhůtu nebo jiné veterinární podmínky a opatření, a kontroluje jejich dodržování,
m)
vydává po provedené veterinární kontrole veterinární osvědčení a odpovídá za jeho úplnost a správnost,
n)
provádí prohlídku jatečných zvířat a masa, jakož i veterinární vyšetření ostatních živočišných produktů a posuzuje jejich použitelnost (poživatelnost), prověřuje systém vlastní kontroly hygienických podmínek výroby podnikatelů10) uvedených v § 22, schvaluje pohotovostní plány provozovatelů jatek, provozních a sanitačních řádů uvedených v § 22 odst. 1 písm. b) bodě 3 a dává souhlas k prodeji malých množství syrového, mlékárensky neošetřeného mléka a syrové smetany chovatelem v místě výroby přímo spotřebitelispotřebiteli,
o)
provádí veterinární kontrolu zvířat a živočišných produktů, které jsou předmětem obchodování, v místě jejich původu, v průběhu jejich přepravy nebo při jejich příchodu na místo určení, a pokud je součástí krajské veterinární správy pohraniční veterinární stanice, také pohraniční veterinární kontrolu kontrolovaného zboží dováženého z třetích zemí; v souvislosti s prováděním pohraniční veterinární kontroly může požadovat od celních orgánů informace nezbytné pro řádný výkon této kontroly,
p)
přijímá odpovídající opatření, nejsou-li
1.
splněny veterinární podmínky stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství pro obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo pro dovoz zvířat a živočišných produktů, nebo
2.
dodržovány povinnosti nebo požadavky stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství pro shromažďovací střediska,
r)
vyžaduje-li to výkon státního veterinárního dozoru, vykonává veterinární prosektorskou činnost v asanačních podnicích,
s)
registruje absolventy středních odborných škol veterinárního oboru, popřípadě absolventy pomaturitního studia veterinárního oboru, kteří jsou oprávněni vykonávat některé odborné veterinární úkony podnikatelským způsobem, (dále jen „soukromý veterinární technik“),
t)
vydává, mění a odnímá fyzickým a právnickým osobám povolení
1.
k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti za účelem vyšetření zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), nejde-li o povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky mají být využívány pro účely státního veterinárního dozoru,
2.
k výkonu některých veterinárních asanačních činností (§ 51 odst. 1), nejde-li o provozování asanačního podniku,
u)
vydává povolení k přijetí zpracovaných živočišných bílkovin podle předpisu Evropských společenství7b),
v)
ukládá pokuty za nesplnění nebo porušení povinností, požadavků nebo podmínek stanovených tímto zákonem a předpisy Evropských společenství,
x)
plní úkoly vyplývající pro ni z předpisů Evropských společenství2), zejména vykonává dozor nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z těchto předpisů Evropských společenství2), provádí v případě přeshraniční spolupráce dozor a postupuje přitom podle předpisu Evropských společenství upravujícího spolupráci v oblasti ochrany spotřebitelespotřebitele25d) a v případě zjištění protiprávního jednání25e), kterého se kontrolovaná osoba dopustila na území Evropských společenství nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a které poškozuje nebo může poškodit společný zájem spotřebitelůspotřebitelů25f), rozhodnutím takové jednání zakáže,
y)
plní ostatní úkoly stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy1b).
(2)
Ředitel krajské veterinární správy zřizuje nákazovou komisi, která je jeho poradním orgánem.
§ 49a
(1)
Státní veterinární správa nebo s jejím předchozím souhlasem příslušná krajská veterinární správa
a)
na základě řádně odůvodněné žádosti příslušného orgánu členského státu (dále jen „dožadující orgán“)
1.
předá dožadujícímu orgánu informace, zprávy, stanoviska, doklady nebo jejich ověřené kopie, popřípadě výtahy ze zpráv a dokladů (dále jen „informace a dokumenty“), které má k dispozici nebo si je může opatřit a které umožňují prověřit dodržování právních předpisů o veterinární péči. Při získávání těchto informací a dokumentů, které mohou být poskytnuty rovněž v elektronické podobě, postupuje Státní veterinární správa, popřípadě krajská veterinární správa tak, jako kdyby plnila vlastní úkoly nebo jednala na žádost jiného orgánu České republiky,
2.
prověří vhodným způsobem správnost skutečností, které jí byly oznámeny dožadujícím orgánem, a informuje jej o výsledcích prověření, včetně informací, které byly k prověření nezbytné,
3.
informuje dožadující orgán o správních rozhodnutích nebo jiných aktech týkajících se uplatňování právních předpisů o veterinární péči,
4.
provádí nebo posílí státní veterinární dozor v rámci své působnosti tam, kde existuje podezření na porušení právních předpisů, zejména dozor nad podniky, místy, kde se zřizují sklady zboží, ohlášenými pohyby zboží a dopravními prostředky,
5.
poskytne dožadujícímu orgánu veškeré relevantní informace, které má k dispozici nebo které získá v souladu s bodem 1, o skutečně zjištěných jednáních nebo postupech, jež jsou podle dožadujícího orgánu v rozporu s právními předpisy o veterinární péči,
b)
i bez žádosti, pokud to považuje za vhodné,
1.
provádí nebo posílí státní veterinární dozor na místech uvedených pod písmenem a) bodem 4,
2.
poskytuje příslušným orgánům členských států co nejdříve dostupné informace a dokumenty, které se týkají jednání nebo postupů, jež jsou v rozporu nebo se jeví být v rozporu s právními předpisy o veterinární péči, zejména pokud jde o způsoby nebo metody používané při uvedených činnostech.
(2)
Žádosti o informaci, v nichž je uveden předmět správního rozhodnutí nebo jiného aktu, o jejichž sdělení se žádá, musí být opatřeny překladem do českého jazyka.
(3)
Státní veterinární správa sdělí bez průtahů Komisi veškeré potřebné informace týkající se
a)
zboží, které je předmětem nebo u něhož existuje podezření, že je předmětem jednání nebo postupů, jež jsou v rozporu s právními předpisy o veterinární péči,
b)
metod a postupů, které jsou používány nebo u nichž existuje podezření, že jsou používány v rozporu s právními předpisy o veterinární péči,
c)
nedostatků nebo mezer v právních předpisech o veterinární péči, které jsou zjišťovány při uplatňování těchto předpisů.
(4)
Týkají-li se poskytované informace případů, které mohou představovat nebezpečí pro zdraví lidí, jemuž nelze jinak zabránit, mohou být tyto informace po dohodě mezi zúčastněnými orgány a Komisí sděleny s důvody veřejnosti.
(5)
Požadovanou vzájemnou pomoc podle odstavců 1 a 3 nelze poskytovat, jestliže by to bylo v rozporu s právními předpisy České republiky, anebo jestliže by tím byly dotčeny veřejný pořádek nebo jiný podstatný zájem České republiky. Informace a dokumenty týkající se fyzických nebo právnických osob mohou být poskytovány jen v rozsahu nezbytně nutném k oznámení jednání nebo postupů, jež jsou v rozporu s právními předpisy o veterinární péči. Jakékoli odmítnutí pomoci musí být odůvodněno.
(6)
Informace poskytnuté v jakékoli formě příslušným orgánům jsou důvěrné povahy; na jejich poskytování se vztahuje povinnost mlčenlivosti a platí pro ně zvláštní právní předpisy. Příslušné orgány zabezpečí, aby poskytnuté informace zůstaly důvěrné i po uzavření případu. Tyto informace mohou být využity v případě soudních sporů nebo řízení vedených kvůli nedodržování právních předpisů o veterinární péči, anebo při předcházení a odhalování nedostatků ve vztahu k fondům Evropské unie; o takovém využití poskytnutých informací musí být uvědoměn příslušný orgán členského státu, který informace poskytl.
(7)
Informace podle tohoto ustanovení nesmějí být poskytnuty jiným osobám než těm, jejichž povinnosti v jiných členských státech nebo v orgánech Evropského společenství vyžadují, aby k těmto informacím měly přístup. Tyto informace nesmějí být využity k jiným účelům, než které jsou stanoveny tímto ustanovením, ledaže k tomu orgán, který informace poskytuje, dá výslovný souhlas, a pokud takové sdělení nebo použití informací není v rozporu s předpisy členského státu, v němž sídlí orgán, který informace přijal.
(8)
Pokud se Státní veterinární správa dozví o jednáních nebo postupech, jež jsou v rozporu nebo se jeví být v rozporu s právními předpisy o veterinární péči, zejména pokud se týkají nebo by se mohly týkat i jiných členských států, informuje o tom Komisi z vlastního podnětu nebo na základě její odůvodněné žádosti; v případě potřeby jí poskytne také nezbytné informace a dokumenty. Státní veterinární správa informuje Komisi a ostatní členské státy také o dvoustranných dohodách o vzájemné pomoci, které uzavřela s příslušnými veterinárními orgány třetích zemí.
(9)
S výjimkou úhrady honorářů vyplácených znalcům se pomoc podle tohoto ustanovení poskytuje bezplatně.
(10)
Tímto ustanovením nejsou dotčeny právní předpisy o vzájemné právní pomoci poskytované v trestněprávních věcech.
Povolení k výkonu některých odborných veterinárních činností
§ 50
(1)
Státní veterinární správa může vydat povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky budou využívány pro účely státního veterinárního dozoru, osobě, která dosáhla věku 18 let, má způsobilost k právním úkonům, je bezúhonná, k výkonu příslušné činnosti odborně způsobilá a bude ji vykonávat v prostředí a za veterinárních a hygienických podmínek, které odpovídají podle vyjádření příslušné krajské veterinární správy druhu a rozsahu příslušné činnosti.
(2)
Státní veterinární správa vydá povolení k provozování asanačního podniku osobě, která splňuje předpoklady uvedené v odstavci 1.
(3)
Krajská veterinární správa může vydat povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti za účelem vyšetření zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), nejde-li o povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky budou využívány pro účely státního veterinárního dozoru, osobě, která dosáhla věku 18 let, má způsobilost k právním úkonům, je bezúhonná, k výkonu této činnosti odborně způsobilá a bude ji vykonávat v prostředí a za veterinárních a hygienických podmínek odpovídajících druhu a rozsahu této činnosti.
(4)
Jde-li o právnickou osobu, musí předpoklady uvedené v odstavcích 1 a 3 splňovat její odborný zástupce.
(5)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen v posledních 10 letech pro úmyslný trestný čintrestný čin anebo v posledních 5 letech pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s odbornou veterinární činností. Za účelem prokázání bezúhonnostibezúhonnosti si příslušný orgán uvedený v odstavci 1 a 2 vyžádá podle zvláštního právního předpisu25g) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6)
V povolení musí být určen druh a rozsah činnosti a odborný zástupce, a jde-li o asanační podnik, též územní obvod, v němž bude činnost vykonávána (svozová oblast).
(7)
Státní veterinární správa nebo krajská veterinární správa může změnit nebo odejmout jí vydané povolení, jestliže činnost není vykonávána v souladu s právními předpisy nebo se změnily podmínky, za nichž bylo povolení vydáno.
§ 51
(1)
Krajská veterinární správa vydá povolení, nejde-li o povolení k provozování asanačního podniku (§ 50 odst. 2), k výkonu jen některých veterinárních asanačních činností uvedených v § 39 odst. 1 osobě, která splňuje podmínky stanovené tímto zákonem a předpisy Evropských společenství upravujícími hygienická pravidla pro vedlejší živočišné produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě9b). Jde-li o odchyt toulavých nebo opuštěných zvířat nebo o sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, musí být tato osoba osobou odborně způsobilou podle § 42 odst. 2. Pro změnu nebo odejmutí povolení platí obdobně § 50 odst. 7.
(2)
V povolení musí být určen druh a rozsah činnosti, a jde-li o sběr a neškodné odstraňování vedlejších živočišných produktů, také místo, kde budou tyto produkty neškodně odstraňovány nebo dále zpracovávány.
(3)
Krajská veterinární správa kontroluje v rámci výkonu státního veterinárního dozoru zejména, zda jsou dodržovány požadavky na tuto činnost stanovené tímto zákonem a předpisy Evropských společenství9b).
§ 51a
Národní referenční laboratoře a referenční laboratoře
(1)
Ministerstvo schvaluje národní referenční laboratoře za účelem prohlubování, koordinace a sjednocování laboratorní a diagnostické činnosti; schválení může odejmout, jestliže činnost není vykonávána řádně, anebo jestliže se změnily podmínky, za nichž ke schválení došlo.
(2)
Státní veterinární správa schvaluje referenční laboratoře pro oblast veterinární péče, a to pro činnosti, pro které nebyly ministerstvem schváleny národní referenční laboratoře. Pro referenční laboratoře platí odstavec 1 přiměřeně.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na materiální a personální vybavení národní referenční laboratoře a referenční laboratoře a na zaměření, organizaci a metody jejich činnosti.
Státní veterinární dozor
§ 52
(1)
Orgány veterinární správy vykonávají státní veterinární dozor v souladu s tímto zákonem, zvláštními právními předpisy25h) a předpisy Evropských společenství25i). Při jeho výkonu
a)
dozírají, zda jsou dodržovány povinnosti, požadavky a podmínky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy25h) nebo předpisy Evropských společenství anebo na jejich základě a v jimi stanovených mezích, a zjišťují nedostatky, jejich příčiny a osoby za ně odpovědné,
b)
projednávají a podle potřeby ukládají závaznými pokyny, jakým způsobem a v jaké lhůtě mají být zjištěné nedostatky odstraněny a kontrolují jejich plnění,
c)
sledují nákazovou situaci v prostředí volně žijících zvířat.
(2)
Specifickými formami státního veterinárního dozoru jsou veterinární kontrola zdraví a dědičnosti zdraví, kontrola označování a evidence zvířat, veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti krmiv, prohlídka jatečných zvířat a masa, pohraniční veterinární kontrola a veterinární kontrola při příchodu na místo určení.
(3)
Je-li podkladem pro rozhodnutí orgánu veterinární správy výsledek laboratorního vyšetření vzorků, musí být výsledkem vyšetření provedeného
a)
státním veterinárním ústavem, národní referenční laboratoří, referenční laboratoří nebo laboratoří, které bylo vydáno pro příslušný okruh vyšetřování osvědčení o akreditaci podle zákona o technických požadavcích na výrobky17k) a které Státní veterinární správa vydala povolení k provádění veterinární laboratorní a diagnostické činnosti,
b)
laboratoří jiného orgánu státního dozoru, která provádí laboratorní vyšetření vzorků při úředních kontrolách, nebo
c)
referenční laboratoří Evropské unie nebo laboratoří jiného členského státu schválenou pro provádění laboratorních vyšetření vzorků při úředních kontrolách.
(4)
Při laboratorním vyšetření vzorků se postupuje podle norem a metod stanovených na základě předpisů Evropských společenství25j).
(5)
Pro výkon státního veterinárního dozoru Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra platí ustanovení odstavců 1 až 4 obdobně.
§ 53
(1)
Úřední veterinární lékaři orgánů veterinární správy a veterinární lékaři Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra pověření výkonem státního veterinárního dozoru (dále jen „veterinární inspektor“) jsou oprávněni při jeho výkonu
a)
vstupovat na pozemky, do provozních, skladovacích a jiných prostorů, zařízení a dopravních prostředků sloužících k činnosti kontrolovaných osob, která je předmětem státního veterinárního dozoru, a jde-li o provádění pohraniční veterinární kontroly, do celních prostorů pohraničních celních úřadů a provádět na těchto místech potřebné úkony a šetření,
b)
vyžadovat potřebné doklady, údaje a ústní nebo písemná vysvětlení a pořizovat fotodokumentaci týkající se předmětu dozoru a kontrolovaných osob,
c)
odebírat v nezbytně nutném množství a rozsahu vzorky k laboratornímu vyšetření. Není-li dále stanoveno jinak, neposkytuje se za odebrané vzorky náhrada,
d)
ověřovat totožnost kontrolovaných osob,
e)
požadovat podání písemné zprávy o odstranění zjištěných nedostatků,
f)
nelze-li z důvodu závažnosti nebo naléhavosti nebezpečí hrozícího pro zdraví lidí nebo zvířat dosáhnout žádoucí nápravy jinak, zejména vydáním závazných pokynů k odstranění zjištěných nedostatků,
1.
na místě pozastavit nebo znehodnotit a neškodně odstranit živočišné produkty, které nejsou zdravotně nezávadné, anebo nařídit jejich znehodnocení a neškodné odstranění, a to na náklad kontrolované osoby,
2.
pozastavit, omezit nebo zakázat výrobu, zpracování nebo uvádění živočišných produktů do oběhu na přiměřenou dobu, jestliže nejsou dodržovány podmínky a požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy26) nebo předpisy Evropských společenství14d) na živočišné produkty a zacházení s nimi,
g)
požadovat věcnou, osobní a jinou pomoc nezbytnou k řádnému výkonu státního veterinárního dozoru na náklady kontrolované osoby.
(2)
Veterinární inspektoři jsou povinni
a)
šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob,
b)
zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech tvořících předmět obchodního a služebního tajemství, o kterých se dozvěděli při výkonu dozoru27),
c)
prokazovat svou totožnost služebním průkazem,
d)
pořizovat protokol o provedeném odběru vzorků, o zjištěných nedostatcích a o opatření podle odstavce 1 písm. f).
(3)
Pro úřední veterinární asistenty platí obdobně odstavec 1 písm. a) až d) a odstavec 2.
(4)
Kontrolované osoby jsou povinny vytvářet vhodné podmínky pro výkon státního veterinárního dozoru a poskytovat veterinárním inspektorům nezbytnou součinnost a pomoc, zejména umožnit jim přístup na místa a do prostorů uvedených v odstavci 1 písm. a), odběr vzorků a poskytovat jim na požádání potřebné doklady, údaje a ústní a písemná vysvětlení, jakož i bezplatně nezbytnou věcnou, osobní a jinou pomoc.
(5)
Za vzorky odebrané při prodeji potravin živočišného původu podle zvláštních právních předpisů28) se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou tato osoba potravinu, z níž byl vzorek odebrán, prodává, pokud o náhradu požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že potravina splňuje stanovené požadavky. Náhrada se neposkytne, jde-li o potravinu, která nesplňuje požadavky stanovené zvláštními právními předpisy28).
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
postup při odběru vzorků a údaje, jež obsahuje protokol podle odstavce 2 písm. d),
b)
veterinární hlediska pro stanovení četnosti úředních kontrol a auditů, pokud jejich četnost není upravena předpisy Evropských společenství,
c)
způsob sledování nákazové situace v prostředí volně žijících zvířat,
d)
vzor služebního průkazu veterinárního inspektora a úředního veterinárního asistenta.
(7)
Kontrolované osobě, která nesplní povinnost podle odstavce 4, může orgán veterinární správy, který provádí výkon státního veterinárního dozoru, uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč. Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě nově stanovené orgánem veterinární správy. Souhrn takto uložených pokut nesmí být vyšší než 500 000 Kč. Pokutu vybírá orgán, který ji uložil, a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
(8)
Provádí-li Komise svými odborníky, popřípadě i odborníky z jiných členských států, kteří jsou zapsáni v seznamu vedeném Komisí pro tyto účely, ve spolupráci s orgány veterinární správy kontroly dodržování a jednotného uplatňování povinností a požadavků, stanovených tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, anebo předpisy Evropských společenství, na místě v České republice, poskytují jim orgány veterinární správy podporu, kterou tito odborníci potřebují ke splnění svého úkolu.
(9)
Pro provádění kontrol uvedených v odstavci 8 platí ustanovení odstavce 1 písm. a) až c), odstavce 2 písm. a) až c) a odstavce 4 obdobně. Zejména musí být uvedeným odborníkům umožněn stejný přístup do míst, zařízení a dopravních prostředků, jaký mají veterinární inspektoři. Informace získané uvedenými odborníky v průběhu kontrol a závěry z nich nesmí být za žádných okolností použity pro osobní účely ani sdělovány osobám, které nepatří do příslušných útvarů Komise nebo členských států.
(10)
Ústřední ředitel může v případě potřeby zřídit ke splnění náročného nebo rozsáhlého kontrolního úkolu inspekční skupinu, která je složena nejen z veterinárních inspektorů krajské veterinární správy, v jejímž územním obvodu je kontrola prováděna, ale také z veterinárních inspektorů jiných orgánů veterinární správy. Těmto inspektorům musí být umožněn stejný přístup do míst, zařízení a dopravních prostředků, jaký mají veterinární inspektoři místně příslušné krajské veterinární správy.
Mimořádná veterinární opatření
§ 54
(1)
Mimořádná veterinární opatření jsou
a)
nařízení veterinárního vyšetření a očkování zvířat,
b)
vymezení ohniska nákazy, ochranných pásem a pásem dozoru, výstražné označení, popřípadě i střežení ohniska nákazy,
c)
nařízení karantény nebo odděleného umístění (izolace), popřípadě nutné porážky nebo utracení zvířat,
d)
omezení nebo zákaz přemísťování, prodeje, obchodování, volného pohybu, porážení a plemenitby zvířat a provádění pokusů na zvířatech,
e)
omezení nebo zákaz pastvy, používání zdroje vody a krmiva,
f)
omezení nebo zákaz konání svodů zvířat, honů, odchytu zvěře a lovu ryb,
g)
omezení nebo zákaz prodeje zvířat a živočišných produktů v tržnicích a na tržištích anebo uzavření tržnice nebo tržiště,
h)
pozastavení nakládání se živočišnými produkty nebo krmivy do skončení potřebného vyšetření, nařízení odděleného uložení (uskladnění) zdravotně závadných nebo podezřelých živočišných produktů nebo krmiv,
i)
omezení nebo zákaz výroby, zpracovávání, přepravy nebo uvádění do oběhu zdravotně závadných nebo podezřelých živočišných produktů nebo krmiv, stanovení zvláštních podmínek pro jejich výrobu, zpracovávání a přepravu anebo nařízení jejich zničení,
j)
stanovení zvláštních podmínek provozu, popřípadě jeho omezení nebo zastavení,
k)
omezení, zákaz nebo stanovení zvláštních podmínek dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží,
l)
nařízení očisty, omezení nebo zákaz používání anebo zničení zařízení a předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,
m)
nařízení zvláštního ošetření hnoje, kejdy, močůvky a odpadních vod,
n)
stanovení zvláštních podmínek pro ukládání, sběr, svoz, neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů, popřípadě nařízení sběru, svozu, neškodného odstranění a dalšího zpracování vedlejších živočišných produktů i mimo určený územní obvod (svozovou oblast),
o)
nařízení úpravy hygienického a sanitačního provozu nebo technologických a pracovních postupů, dezinfekce, deratizace a dezinsekce,
p)
omezení nebo zákaz volného pohybu a styku osob a jejich shromažďování, omezení nebo zákaz pohraničního styku osob,
r)
nařízení zneškodnění, popřípadě omezení výskytu zdrojů nákaz zvířat s přírodní ohniskovostí.
(2)
Příslušný orgán nařídí mimořádná veterinární opatření
a)
při podezření z výskytu nebo potvrzení výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, anebo hrozí-li nebezpečí jejího šíření (ochranná a zdolávací opatření),
b)
při zjištění jiných než zdravotně nezávadných živočišných produktů, vody nebo krmiv, popřípadě jiné příčiny závažného ohrožení zdraví zvířat nebo lidí živočišnými produkty, (veterinární hygienická opatření),
c)
hrozí-li nebezpečí zavlečení nebo rozšíření původců nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka či zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí, (opatření k veterinární ochraně státního území).
(3)
Odůvodňují-li to okolnosti konkrétního případu, mohou být nařízena i jiná opatření odpovídající veterinárním požadavkům a poznatkům veterinární vědy.
(4)
Příslušný orgán může nařídit mimořádná veterinární opatření také při podezření z výskytu nebo potvrzení výskytu jiné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, která není považována za nebezpečnou (§ 17b).
§ 55
Jako mimořádné veterinární opatření při výskytu slintavky a kulhavky může být nařízena uzávěra obceobce, popřípadě její části. Rozumí se jí
a)
uzavření příjezdových a přístupových cest do obceobce, jejich opatření závorami a výstražným označením a jejich střežení,
b)
zákaz průjezdu obcíobcí a určení objížďky,
c)
zřízení dezinfekčních pásů na příjezdových a přístupových cestách do obceobce,
d)
zákaz přemísťování, prodeje a volného pohybu hospodářských a zájmově chovaných zvířat,
e)
zákaz opouštění prostorů, v nichž jsou umístěna nemocná a podezřelá zvířata, a zákaz vstupu do těchto prostorů bez vážného důvodu,
f)
zákaz shromažďování osob,
g)
stanovení pravidel pro pohyb osob v obciobci,
h)
zákaz vstupu do obceobce a zákaz jejího opouštění,
i)
stanovení zvláštních podmínek pro zásobování obceobce, pro výjimečný vjezd dopravních prostředků a pro vstup osob do obceobce z naléhavých důvodů, jakož i stanovení dezinfekčních opatření, jimž musí být tyto dopravní prostředky a osoby podrobeny před opuštěním obceobce,
j)
stanovení zvláštních podmínek provozu odpadového hospodářství.
§ 56
Závazný posudek
(1)
Závazný posudek orgánu veterinární správy, který není správním rozhodnutím, je podkladem ve stavebním řízení, pro ohlášení stavby a pro vydání kolaudačního souhlasu a musí být vyžádán
a)
podnikatelem10), jde-li o stavbu nebo zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru,
b)
tím, kdo bude stavbu nebo zařízení používat jako útulek pro zvířata, anebo k ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu.
(2)
Orgán příslušný rozhodnout ve věci podle zvláštních právních předpisů29) nemůže rozhodnout v rozporu s tímto posudkem.
(3)
Závazné posudky na stavby nebo zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru a jsou v objektech důležitých pro obranu státu, vydávají orgány pověřené ministrem obrany.
§ 56a
(1)
Veterinární osvědčení vystavuje úřední veterinární lékař na základě provedené prohlídky (vyšetření) zvířat nebo živočišných produktů. Musí je vyplnit pravdivě a úplně; nesmí osvědčovat údaje, o nichž se osobně nepřesvědčil, a nesmí podepsat osvědčení, jež není vyplněno, anebo je vyplněno jen zčásti. Osvědčuje-li některé údaje na základě jiného dokladu, musí jej mít před podpisem osvědčení v držení.
(2)
Veterinární osvědčení, popřípadě jiný veterinární doklad, který byl vystaven úředním veterinárním lékařem a provází zvířata nebo živočišné produkty, musí být
a)
na každé straně podepsáno úředním veterinárním lékařem, který je vystavuje, a orazítkováno,
b)
vyhotoveno v úředním jazyku členského státu určení a toho členského státu, v němž se provádí pohraniční veterinární kontrola, anebo provázeno ověřeným překladem do tohoto jazyka (těchto jazyků),
c)
opatřeno vlastním identifikačním číslem a musí sestávat
1.
z jediného listu papíru,
2.
ze dvou nebo více stran, které jsou součástí jediného, celistvého a nedělitelného listu papíru, nebo
3.
z několika po sobě jdoucích stran očíslovaných tak, aby bylo zřejmé, o kterou stranu z tohoto počtu stran se jedná (např. „strana 2 ze 4 stran“). Identifikační číslo musí být uvedeno na každé straně,
d)
vydáno dříve, než zvířata nebo živočišné produkty opustí místo vyšetření (prohlídky), a musí provázet v originální verzi zvířata nebo živočišné produkty při jejich vstupu na území členských států.
(3)
Úřední veterinární lékař, který vystavuje a podepisuje veterinární osvědčení, nesmí mít takový zájem na osvědčovaných zvířatech nebo živočišných produktech, anebo na hospodářství, podniku nebo jiném zařízení jejich původu, aby bylo možno mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.
(4)
Pozměňovat nebo jinak zneužívat vydané veterinární osvědčení je zakázáno.
§ 57
(1)
Orgány veterinární správy vzájemně spolupracují s příslušnými orgány ochrany zvířat, ochrany veřejného zdraví, Státní zemědělské a potravinářské inspekce a odborného dozoru nad krmivy.
(2)
Orgány veřejné správy, orgány PoliciePolicie České republiky a obecní policiepolicie spolupracují s orgány veterinární správy při předcházení nebezpečným nákazám, zamezení jejich šíření a jejich zdolávání a v souladu se svou působností se podílejí na zajišťování a kontrole plnění mimořádných veterinárních opatření.
HLAVA VII
ODBORNÁ VETERINÁRNÍ ČINNOST A JEJÍ VÝKON
§ 58
Odborná veterinární činnost
(1)
Odbornou veterinární činností je
a)
veterinární preventivní činnost,
b)
vyšetřování, stanovení diagnózy a léčení zvířat a chirurgické zákroky na zvířatech,
c)
předepisování léčiv, veterinárních přípravků a veterinárních technických prostředků, podávání léčiv a veterinárních přípravků, jejichž prodej a výdej jsou vázány na předpis veterinárního lékaře,
d)
prohlídka jatečných zvířat a masa a vyšetřování ostatních živočišných produktů,
e)
diagnostika zdravotního stavu zvířat, včetně veterinární laboratorní diagnostiky,
f)
veterinární asanační činnost,
g)
další odborné činnosti, k nimž je třeba odpovídající kvalifikace získané studiem a praxí ve veterinárním, popřípadě i jiném oboru.
(2)
Odbornou veterinární činnost vykonávají
a)
orgány veterinární správy, jde-li o úkony spojené s výkonem státní správy,
b)
státní veterinární ústavy a národní referenční laboratoře a referenční laboratoře,
c)
fyzické a právnické osoby v rozsahu a za podmínek stanovených tímto a zvláštním právním předpisem29a),
d)
příslušné orgány Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra.
(3)
Odbornou veterinární činnost mohou vykonávat také
a)
vysoké školy veterinární, určuje-li tak jejich statut,
b)
střední odborné školy veterinárního oboru, jde-li o součást jejich pedagogické činnosti.
Odborná způsobilost
§ 59
(1)
Osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární činnosti jsou veterinární lékaři, za něž se považují absolventi vysoké školy, kteří dosáhli požadovaného vzdělání během nejméně pětiletého denního teoretického a praktického studia v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství a hygieny30), zahrnujícím studijní předměty vymezené prováděcím právním předpisem, a získali tak přiměřené znalosti a dovednosti ze studijních oborů, uvedených v prováděcím právním předpisu, na nichž je založena odborná činnost veterinárních lékařů.
(2)
Za veterinární lékaře se považují také
a)
osoby, které jsou držiteli diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o dosažení požadovaného vzdělání, uvedeného v prováděcím právním předpisu a vydaného příslušným orgánem jiného členského státu,
b)
osoby, které jsou držiteli osvědčení, jímž příslušný orgán vydávajícího členského státu osvědčuje, že diplom, vysvědčení nebo jiný doklad o požadovaném vzdělání
1.
je v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 1,
2.
byl získán tak, že osoba, která je jeho držitelem, vykonávala v souladu se zákonem příslušné činnosti po dobu a za podmínek stanovených pro státní příslušníky jednotlivých členských států v příloze č. 6, nebo
3.
byl vydán po ukončení vzdělání, které je v souladu s odstavcem 1, a je považován vydávajícím členským státem za rovnocenný dokladům uvedeným v písmenu a).
(3)
Osoby, které jsou státními příslušníky jiného členského státu a splňují podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2, jsou oprávněny používat jimi získaný akademický titul, popřípadě jeho zkratku, a to v jazyku státu, v němž byl tento titul získán.
(4)
K prohlubování odborné způsobilosti úředních veterinárních lékařů slouží atestační studium, organizované Státní veterinární správou ve spolupráci s vysokou školou s veterinárním studijním programem, které probíhá ve dvou částech:
a)
základní (atestace I. stupně),
b)
specializační (atestace II. stupně).
(5)
Funkce ředitelů a vedoucích odborných útvarů orgánů veterinární správy, jakož i státních veterinárních ústavů, mohou vykonávat jen veterinární lékaři, kteří získali atestaci II. stupně. To však neplatí v případě vedoucích zaměstnanců v 1. stupni řízení30a).
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
studijní předměty, které musí být zahrnuty v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, a studijní obory, ze kterých musí být získány přiměřené znalosti a dovednosti, uvedené v odstavci 1,
b)
diplomy, vysvědčení a jiné doklady o požadovaném vzdělání, uvedené v odstavci 2 písm. a),
c)
formy, obsah a organizaci atestačního studia úředních veterinárních lékařů, způsob a organizaci ověřování znalostí a vydávání osvědčení.
(7)
Není-li možno uznat odbornou způsobilost k výkonu činnosti veterinárního lékaře podle odstavce 2, anebo odbornou způsobilost pro výkon funkce úředního veterinárního lékaře, postupuje se podle zákona o uznávání odborné kvalifikace31).
§ 59a
(1)
Osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární činnosti v rozsahu a způsobem odpovídajícím jejich odborné způsobilosti jsou dále osoby, které získaly
a)
vysokoškolské vzdělání studiem v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, anebo studiem, které se podle zvláštního právního předpisu31a) považuje za rovnocenné,
b)
vysokoškolské vzdělání studiem v bakalářském studijním programu v oblasti veterinární hygieny a ekologie, anebo studiem, které se podle zvláštního právního předpisu31a) považuje za rovnocenné,
c)
úplné střední odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání ve veterinárním oboru,
d)
vysokoškolské vzdělání studiem ve studijním programu v oblasti, která není uvedena v písmenu a) nebo b) a která odpovídá druhu a rozsahu činnosti, zejména v oblasti lékařství, chemie nebo biologie,
e)
úplné střední odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v oboru, který není uveden v písmenu c) a který odpovídá druhu a rozsahu činnosti,
f)
odbornou způsobilost k výkonu některých odborných veterinárních činností specializovanou odbornou průpravou
1.
organizovanou Státní veterinární správou, anebo
2.
podle zvláštních právních předpisů31b).
(2)
Osoby, které získaly vysokoškolské vzdělání studiem v bakalářském studijním programu v oblasti veterinární hygieny a ekologie, mohou vykonávat funkce úředních veterinárních asistentů. Nestanoví-li tento zákon nebo předpisy Evropských společenství jinak, úřední veterinární asistenti pomáhají úředním veterinárním lékařům pod jejich vedením a odpovědností zejména při kontrole dodržování veterinárních a hygienických podmínek chovu zvířat a požadavků na pohodu zvířat, při kontrole označování a evidence zvířat a plnění opatření stanovených ve schválených ozdravovacích programech, při kontrole dodržování veterinárních a hygienických podmínek a požadavků na zacházení se živočišnými produkty, při prohlídce jatečných zvířat a masa a při provádění pohraniční veterinární kontroly.
(3)
Studenti čtvrtého a vyššího ročníku magisterského studijního programu v oblasti veterinárního lékařství a hygieny nebo v oblasti veterinární hygieny a ekologie jsou odborně způsobilí k výkonu odborné veterinární činnosti, která je vykonávána v rámci výuky pod dohledem a odpovědností veterinárního lékaře.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví organizaci, formy a rozsah specializované odborné průpravy úředních veterinárních asistentů.
§ 59b
Způsobilost k výkonu povolání veterinárního lékaře pro osoby z třetích zemí
(1)
Osoby, které získaly odbornou způsobilost ve třetích zemích, jsou způsobilé k výkonu povolání veterinárního lékaře, jestliže
a)
prokáží, že vzdělání získané na zahraniční vysoké škole je v souladu s požadavky uvedenými v § 59 odst. 1 a o této skutečnosti jim bude vydáno Komorou osvědčení podle zvláštního právního předpisu32),
b)
doloží osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle zvláštního právního předpisu32a).
(2)
Osoby uvedené v odstavci 1, které neprokáží, že vzdělání získané na zahraniční vysoké škole je v souladu s požadavky uvedenými v § 59 odst. 1, jsou způsobilé k výkonu povolání veterinárního lékaře na základě úspěšného vykonání rozdílové zkoušky31) ze znalostí odpovídajících požadavkům uvedeným v § 59 odst. 1 (dále jen „zkouška“).
(3)
Osoby, které se ucházejí o vykonání zkoušky, musí doložit osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle zvláštního právního předpisu32a).
(4)
Zkouška se koná před zkušební komisí, kterou zřizuje Komora jako svůj poradní orgán. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává prezident Komory na návrh představenstva Komory a Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Na základě úspěšně vykonané zkoušky vydá Komora osvědčení.
(5)
Zkoušku lze opakovat. Náklady spojené s provedením zkoušky hradí osoba uvedená v odstavci 3.
(6)
Na žádost osoby uvedené v odstavci 3 upustí Komora od vykonání zkoušky, jsou-li pro takové opatření splněny podmínky stanovené zákonem o uznávání odborné kvalifikace31), zejména je-li tato osoba držitelem diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o požadovaném vzdělání. Bylo-li od vykonání zkoušky upuštěno, vydá Komise o této skutečnosti osvědčení do 90 dnů ode dne podání žádosti uvedené ve větě první.
Soukromí veterinární lékaři
§ 60
(1)
Soukromí veterinární lékaři odborně způsobilí podle § 59 a 59b vykonávají veterinární léčebnou a preventivní činnost na základě osvědčení podle zákona o Komoře veterinárních lékařů České republiky32).
(2)
Při vydávání osvědčení uvedeného v odstavci 1 osobě odborně způsobilé podle § 59 odst. 2 může být brán zřetel na ověřené informace o skutečnostech, které by pravděpodobně mohly nepříznivě ovlivnit výkon odborné veterinární činnosti touto osobou na území České republiky, poskytnuté na základě vzájemnosti členským státem, z něhož tato osoba pochází nebo přichází.
§ 61
(1)
Soukromý veterinární lékař je povinen
a)
oznámit bez odkladu krajské veterinární správě zahájení a skončení činnosti,
b)
uvědomit neprodleně krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy, jakož i o jiných skutečnostech důležitých z hlediska veterinární péče a veřejného zájmu na plnění jejích úkolů,
c)
dbát při podávání léčiv na dodržování ochranných lhůt a dalších požadavků, které jsou stanoveny za účelem vyloučení nežádoucích reziduí ze živočišných produktů, popřípadě nežádoucích kombinací s doplňkovými látkami, které jsou obsaženy v krmivech, a upozornit chovatele na nutnost dodržování ochranných lhůt u zvířat, která slouží k produkci potravin,
d)
vést řádnou evidenci o provedených preventivních úkonech, o použití a výdeji léčiv a o utracení zvířat, která podléhají označování a evidenci podle zvláštního právního předpisu9d), uchovávat ji po dobu nejméně 3 let a na požádání ji předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,
e)
po jeho předložení chovatelem neprodleně zaznamenávat do záznamu chovatele podání léčiv zvířatům a očkování zvířat a úplně, správně a pravdivě vyplňovat zdravotní potvrzení.
(2)
V oznámení o zahájení činnosti podle odstavce 1 písm. a) musí být uvedeny, vedle údajů stanovených pro podání správním řádem32b), akademický titul, místo výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti a číslo telefonu, faxu nebo elektronická adresa. K oznámení musí být přiloženy prvopis nebo ověřený opis osvědčení podle zákona o Komoře veterinárních lékařů České republiky32) a prohlášení o souhlasu s využitím poskytnutých informací v registrech a evidenci úkonů informačního systému Státní veterinární správy32c).
(3)
Soukromý veterinární lékař je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem odborné veterinární činnosti, pokud jí nebyl zproštěn. Tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů33).
(4)
Soukromý veterinární lékař je oprávněn vést pro svou potřebu pohotovostní zásobu léčiv.
§ 62
(1)
Soukromý veterinární lékař může odmítnout poskytnutí naléhavé odborné veterinární pomoci pouze z důvodu ohrožení svého zdraví, kterému nelze účinně předcházet nebo bránit.
(2)
Soukromý veterinární lékař může odstoupit od smlouvy o provedení odborného veterinárního úkonu, odmítl-li chovatel poskytnout potřebnou součinnost. Odstoupí-li soukromý veterinární lékař od smlouvy, musí poskytnout zvířeti neodkladnou péči, aby nedošlo k utrpení zvířete, poškození jeho zdraví nebo jiné škodě, které touto péčí bylo možno zabránit.
(3)
Jde-li o naléhavý úkon, nutný v zájmu předcházení, zamezení šíření a zdolání nebezpečné nákazy anebo v zájmu zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, nepotřebuje soukromý veterinární lékař souhlasu chovatele k jeho provedení.
§ 63
Pro obsah žádosti soukromého veterinárního lékaře o jeho schválení pro výkon činnosti, ke které vyžadují schválení tento zákon nebo předpisy Evropských společenství, platí § 61 odst. 2 obdobně.
§ 64
Soukromí veterinární technici
(1)
Oprávnění veterinárního technika vykonávat některé odborné veterinární úkony podnikatelským způsobem vzniká rozhodnutím krajské veterinární správy o registraci soukromého veterinárního technika. Krajská veterinární správa rozhodne o registraci, pokud žadatel
a)
splňuje požadavek odborné způsobilosti podle § 59a odst. 1 písm. c),
b)
je způsobilý k právním úkonům a bezúhonný podle § 50 odst. 5.
(2)
Soukromí veterinární technici mohou samostatně vykonávat jen takové odborné veterinární úkony, které odpovídají jimi dosažené odborné způsobilosti.
(3)
Jinak platí pro práva a povinnosti soukromých veterinárních techniků přiměřeně § 61, § 62 odst. 1 a 2.
(4)
Krajská veterinární správa může registraci zrušit, jestliže soukromý veterinární technik porušuje povinnosti nebo podmínky vyplývající z tohoto zákona a z rozhodnutí o registraci.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
náležitosti žádosti o registraci podle odstavce 1,
b)
podrobnosti výkonu odborných veterinárních úkonů soukromými veterinárními techniky.
HLAVA VIII
VETERINÁRNÍ PŘÍPRAVKY A VETERINÁRNÍ TECHNICKÉ PROSTŘEDKY
§ 65
(1)
Ústav kromě působnosti stanovené zvláštními právními předpisy5)
a)
rozhoduje na základě žádosti osoby usazené v některém z členských států nebo v některém ze smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru o schválení veterinárního přípravku, o schválení změn proti dokumentaci předložené v rámci schvalovacího řízení, o prodloužení nebo pozastavení platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku a o zrušení schválení veterinárního přípravku. Pozastavit platnost rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku nebo zrušit jeho schválení může, prokáže-li se, že veterinární přípravek je neúčinný nebo neodpovídá dokumentaci předkládané v rámci schvalovacího řízení, anebo poruší-li držitel rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku závažným způsobem nebo opakovaně povinnosti stanovené tímto zákonem. Schválení nepodléhají pouze veterinární přípravky určené jen k vývozu,
b)
vede a aktualizuje seznam schválených veterinárních přípravků,
c)
eviduje výrobce veterinárních přípravků a na základě požadavku příslušného výrobce osvědčuje, že tento výrobce splňuje při výrobě veterinárních přípravků požadavky správné výrobní praxe,
d)
vykonává státní veterinární dozor nad uváděním do oběhu a používáním veterinárních přípravků, kontroluje dodržování povinností stanovených tímto zákonem, jakost, účinnost a bezpečnost veterinárních přípravků,
e)
odebírá vzorky veterinárních přípravků k laboratornímu vyšetření, osvědčuje jakost veterinárních přípravků a dodržování požadavků na správnou výrobní praxi,
f)
rozhoduje o dalším používání veterinárního přípravku v případě zjištění jeho nežádoucích účinků, zejména o stažení veterinárního přípravku z oběhu, o jeho zneškodnění, o pozastavení používání veterinárního přípravku a jeho uvádění do oběhu a o jeho uvádění do oběhu jen po předchozím souhlasu Ústavu,
g)
provádí hodnocení specifické účinnosti biocidních přípravků proti stanoveným původcům nákaz, vede a aktualizuje seznam schválených biocidů,
h)
posuzuje ve sporných případech, zda jde o veterinární přípravek nebo o jiný výrobek.
(2)
Ústav dále
a)
posuzuje vhodnost veterinárních technických prostředků a jejich bezpečnost pro zvířata, sleduje jejich vlastnosti a způsobilost dosáhnout účelu, ke kterému jsou určeny. Vede a aktualizuje seznam veterinárních technických prostředků,
b)
vykonává státní veterinární dozor nad používáním veterinárních technických prostředků a kontroluje dodržování povinností stanovených tímto zákonem,
c)
na základě výsledků šetření nežádoucích příhod týkajících se používaných veterinárních technických prostředků a jiných poznatků o tom, že veterinární technický prostředek není vhodný pro veterinární použití, rozhoduje o povinnosti
1.
učinit opatření k omezení nepříznivého působení veterinárního technického prostředku, zejména pozastavit jeho uvádění do oběhu, stáhnout jej z oběhu, ukončit jeho uvádění do oběhu, pozastavit nebo ukončit jeho používání,
2.
odstranit zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě.
(3)
Ústav posoudí úplnost podané žádosti o schválení veterinárního přípravku nejpozději do 30 dnů od jejího doručení. Pokud ji shledá neúplnou, písemně vyzve žadatele, aby ji v určené lhůtě doplnil. Není-li žádost v této lhůtě doplněna, může zastavit řízení. Lhůta určená k doplnění žádosti o schválení veterinárního přípravku se nezapočítává do lhůty 30 dnů k posouzení úplnosti žádosti. O žádosti o schválení veterinárního přípravku rozhodne Ústav nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy byla žádost shledána úplnou. O žádosti o prodloužení platnosti schválení veterinárního přípravku na dobu 5 let, popřípadě i opakovaně rozhodne nejpozději do 60 dnů od jejího doručení; přitom postupuje obdobně jako při rozhodování o žádosti o schválení veterinárního přípravku.
(4)
Jde-li o veterinární přípravek, který byl vyroben nebo uveden do oběhu v členském státě nebo který má původ v některém ze států, které jsou smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, předkládají se Ústavu v žádosti podle odstavce 3 pouze administrativní údaje a dokumentace stanovené prováděcím právním předpisem. Těmito údaji a dokumentací se zejména doloží, za jakých podmínek byl veterinární přípravek v příslušném státě vyroben nebo uveden do oběhu, a doba 90 dnů se zkracuje na 30 dnů, pokud
a)
veterinární přípravek odpovídá právním předpisům, které jsou pro jeho výrobu nebo uvedení do oběhu v příslušném státě závazné, a výrobním postupům a pravidlům správné výrobní praxe, které jsou v příslušném státě používané a pro které existuje dostatečně podrobná dokumentace, na jejímž základě je možno provést dodatečná šetření,
b)
předpisy, postupy a pravidla uvedené pod písmenem a) zaručují takovou míru ochrany oprávněného zájmu, která odpovídá míře této ochrany v České republice.
(5)
Ústav
a)
zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zemědělství a ve Věstníku Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv
1.
schválení veterinárních přípravků a jejich zápis do Seznamu schválených veterinárních přípravků včetně změn, jakož i prodloužení nebo pozastavení platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku a o zrušení jeho schválení,
2.
zápis veterinárního technického prostředku do Seznamu technických prostředků pro veterinární použití a případy nežádoucích příhod týkajících se používaných veterinárních technických prostředků. Dokumentaci o nežádoucích příhodách a jejich šetření uchovává po dobu 15 let,
b)
ukládá v mezích své působnosti pokuty za nesplnění nebo porušení povinností, požadavků nebo podmínek stanovených tímto zákonem.
§ 66
(1)
Vyrábět, uvádět do oběhu a používat při poskytování veterinární péče je možno pouze
a)
veterinární přípravky, které byly schváleny a zapsány do Seznamu schválených veterinárních přípravků a u kterých nebyla překročena doba jejich použitelnosti,
b)
veterinární technické prostředky,
1.
pro které bylo provedeno posouzení shody v souladu se zvláštními právními předpisy26),
2.
u kterých nebyla překročena doba jejich použitelnosti.
(2)
Pro vědecké, výzkumné, pedagogické a kontrolní účely lze použít i veterinární přípravky, které nebyly schváleny.
(3)
Při poskytování veterinární péče lze používat i veterinární přípravky, které jsou schválené podle předpisů Evropských společenství34), a zdravotnické prostředky, které jsou vhodné pro použití v rámci veterinární péče34a).
(4)
Veterinární lékař může v případě ohrožení života nebo zdraví zvířete použít při poskytování veterinární péče i takový veterinární technický prostředek, který nesplňuje stanovené požadavky, a to za předpokladu, že
a)
je podrobně seznámen se zdravotním stavem zvířete, u něhož byla stanovena přesná diagnóza jeho onemocnění. To neplatí jen pro veterinární technické prostředky, které jsou určeny pro stanovení nebo potvrzení diagnózy,
b)
není možno použít jiný veterinární technický prostředek, který odpovídá stanoveným požadavkům,
c)
uvědomil Ústav o použití veterinárního technického prostředku, který nesplňuje stanovené požadavky,
d)
písemně seznámil chovatele s možnými riziky použití veterinárního technického prostředku, který nesplňuje stanovené požadavky, a chovatel dal k němu dobrovolný písemný souhlas.
§ 66a
(1)
Držitelé rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku jsou povinni
a)
zajistit, aby vlastnosti schváleného veterinárního přípravku odpovídaly dokumentaci předložené ve schvalovacím řízení a aby k němu byly připojeny pokyny pro zacházení s ním,
b)
zaznamenávat a vyhodnocovat případy hlášení nežádoucích účinků schváleného veterinárního přípravku, vést a uchovávat o nich záznamy a jednou ročně je poskytovat Ústavu,
c)
v případě výskytu nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti učinit dostupná opatření k nápravě a omezení nepříznivého působení schváleného veterinárního přípravku včetně jeho případného stažení z oběhu, hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dověděli, Ústavu výskyt závažného nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku a informovat jej o provedených opatřeních,
d)
v případě výskytu nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti zajistit na vlastní náklad jeho vyšetření, popřípadě klinické hodnocení,
e)
zavádět potřebné změny, které umožňují výrobu, kontrolu jakosti a používání schváleného veterinárního přípravku ve shodě s dostupnými vědeckými poznatky,
f)
poskytovat Ústavu na požádání vzorky schváleného veterinárního přípravku a informace o objemu jeho prodeje.
(2)
Osoby, které vyrábějí veterinární přípravky, jsou povinny
a)
vyrábět a kontrolovat veterinární přípravky způsobem, který zajistí, že tyto přípravky jsou vyráběny a uváděny do oběhu v jakosti odpovídající jejich určenému použití a v souladu s údaji a dokumentací předloženými Ústavu v souvislosti se schválením veterinárního přípravku, změnou v dokumentaci schváleného veterinárního přípravku nebo prodloužením jeho používání, a dodržovat správnou výrobní praxi,
b)
zavést k dosažení cílů uvedených pod písmenem a) odpovídající systém zabezpečování jakosti nebo systém analýzy rizika a kritických kontrolních bodů (HACCP),
c)
zohledňovat ve výrobě veterinárních přípravků vědecký a technický rozvoj,
d)
nejsou-li současně držiteli rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku, informovat tohoto držitele o všech významných skutečnostech, které mohou mít vliv na jakost veterinárního přípravku a na odpovědnost držitele stanovenou tímto zákonem, a poskytovat mu součinnost při plnění jeho povinností podle odstavce 1.
(3)
Osoby, které uvádějí schválené veterinární přípravky do oběhu, anebo s nimi jinak zacházejí, jsou povinny
a)
dodržovat pokyny k zacházení s veterinárním přípravkem, uvedené na jeho obalu nebo v příbalové informaci,
b)
omezovat na nejnižší možnou míru nepříznivé důsledky působení veterinárního přípravku na člověka, zvířata a životní prostředí,
c)
hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dověděly, Ústavu a držiteli rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku výskyt nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
náležitosti žádosti o schválení veterinárního přípravku, o schválení změny a o prodloužení platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku,
b)
náležitosti žádosti o pozastavení platnosti, anebo o zrušení schválení veterinárního přípravku,
c)
požadavky na jakost veterinárních přípravků, jakož i látky, které veterinární přípravky nesmí obsahovat,
d)
podrobnosti o správné výrobní praxi,
e)
způsob hlášení nežádoucích účinků veterinárních přípravků.
§ 66b
(1)
Údaje na obalu veterinárního přípravku musí být uvedeny čitelným a srozumitelným způsobem a v jazyku státu, ve kterém je veterinární přípravek uváděn do oběhu.
(2)
Zjistí-li Ústav v řízení o schválení veterinárního přípravku, o změnu v dokumentaci schváleného veterinárního přípravku nebo o prodloužení jeho používání, že navrhované označení veterinárního přípravku může vést k jeho nesprávnému používání, které by mohlo mít za následek nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat nebo pro životní prostředí, může v rámci příslušného rozhodnutí také stanovit, jakým způsobem musí být označení, popřípadě jeho část, změněno nebo doplněno.
§ 66c
(1)
Výrobci a dovozci, popřípadě další osoby, které uvádějí veterinární technické prostředky do oběhu, jsou povinni sdělit Ústavu
a)
jméno, příjmení, bydliště a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, anebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu, číslo telefonu, faxu nebo elektronickou adresu,
b)
datum zahájení činnosti a místo jejího výkonu,
c)
údaje o oprávnění, na jehož základě je činnost vykonávána.
(2)
Výrobci a dovozci, kteří uvádějí v České republice poprvé do oběhu veterinární technický prostředek, jsou povinni před jeho uvedením do oběhu oznámit Ústavu základní údaje o tomto prostředku, včetně opisu prohlášení o shodě. Jestliže na základě posouzení vlastností tohoto prostředku Ústav zjistí, že není vhodný k veterinárnímu použití,
a)
informuje o tom výrobce nebo dovozce,
b)
rozhodne
1.
o ukončení uvádění tohoto prostředku do oběhu, popřípadě o jeho stažení z oběhu, anebo
2.
o pozastavení uvádění tohoto prostředku do oběhu do doby odstranění nedostatků. V tomto případě může být veterinární technický prostředek znovu uveden do oběhu teprve na základě písemného souhlasu Ústavu.
(3)
Prodejci veterinárních technických prostředků jsou povinni
a)
prodávat pouze takové veterinární technické prostředky, které splňují stanovené požadavky, a dodržovat při jejich prodeji podmínky stanovené výrobcem,
b)
zajistit, že tyto prostředky budou vybaveny návody, popřípadě i dalšími pokyny nutnými k jejich bezpečné instalaci, používání a údržbě, včetně případné dezinfekce a sterilizace, a že tyto návody a pokyny v českém jazyku budou poskytnuty osobám, které budou tyto prostředky používat,
c)
vést a po dobu 5 let uchovávat dokumentaci o objednávkách, nákupu a prodeji veterinárních technických prostředků.
(4)
Osoby, které používají veterinární technické prostředky, a osoby, které provádějí jejich údržbu a servis, jsou povinny v případě, že se setkají s nežádoucí příhodou týkající se tohoto prostředku, anebo se o ní dozví,
a)
oznámit písemně tuto skutečnost Ústavu. To neplatí, pokud byl Ústav o výskytu nežádoucí příhody prokazatelně již uvědoměn jinak,
b)
učinit neprodleně opatření uložená Ústavem.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
které základní údaje obsahuje oznámení o veterinárním technickém prostředku uváděném v České republice poprvé do oběhu,
b)
jakým způsobem a v jakých lhůtách se oznamuje výskyt nežádoucí příhody týkající se používaného veterinárního technického prostředku.
HLAVA IX
NÁHRADA NÁKLADŮ A ZTRÁT VZNIKLÝCH V SOUVISLOSTI S NEBEZPEČNÝMI NÁKAZAMI
§ 67
(1)
Chovateli se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených ke zdolávání některé z nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, a k ochraně před jejich šířením, anebo při nálezu původce této nákazy nebo nemoci, a to za podmínky, že tato neprodleně uplatňovaná opatření zahrnují nejméně izolaci zvířat v hospodářství a zákaz jejich přemísťování od doby vzniku podezření z výskytu nákazy a po potvrzení jejího výskytu.
(2)
Náhrada podle odstavce 1 zahrnuje náhradu za
a)
náklady na utracení nebo porážku nemocných a podezřelých zvířat vnímavých druhů a za neškodné odstranění jejich kadáverů; v odůvodněných případech se poskytne i náhrada za neškodné odstranění jejich produktů,
b)
utracené nebo poražené zvíře,
c)
očistu, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci hospodářství a jeho zařízení (vybavení),
d)
nařízené očkování,
e)
dodržování opatření v ochranných pásmech, pásmech dozoru a dalších pásmech s omezením,
f)
dodržování opatření ve stanovené pozorovací době před ukončením mimořádných veterinárních opatření a opětovným zástavem zvířat do hospodářství.
(3)
Jde-li o nákazu nebo nemoc přenosnou ze zvířat na člověka, která je uvedena v předpisech Evropských společenství upravujících výdaje ve veterinární oblasti34b), poskytuje se také náhrada
a)
za zničení kontaminovaných krmiv a kontaminovaného zařízení hospodářství, které nemůže být dezinfikováno v souladu s odstavcem 2 písm. c),
b)
za prokázané ztráty způsobené výpadkem produkce hospodářského zvířete v době provádění nařízených mimořádných veterinárních opatření a v souvislosti s nimi.
(4)
Jde-li o nebezpečnou nákazu včel, poskytuje se také náhrada za včelařské zařízení, pomůcky, úly a jejich vybavení, zlikvidované nebo znehodnocené na základě nařízených mimořádných veterinárních opatření.
(5)
Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne, jestliže chovatel nesplnil povinnost uvědomit krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy, jinou závažnou povinnost uloženou mu tímto zákonem k předcházení vzniku, zamezení šíření a zdolávání nebezpečných nákaz, anebo nařízená ochranná a zdolávací opatření.
§ 68
(1)
Náhrada podle § 67 se poskytuje ve výši prokázaných účelně vynaložených nákladů a způsobených ztrát.
(2)
Jde-li o náhradu za utracené nebo poražené zvíře, poskytuje se ve výši obvyklé ceny zdravého zvířete téhož druhu a kategorie v místě a době vzniku škody, snížené
a)
o to, co bylo chovateli poskytnuto za zužitkovatelné části těla zvířete a zužitkovatelné produkty,
b)
o 20 % obvyklé ceny zvířete, bylo-li zvíře utraceno nebo poraženo v důsledku nebezpečné nákazy, jestliže chovatel nevyužil možnosti preventivního očkování, pro které byla schválena očkovací látka.
§ 69
(1)
Osobám, které pro nařízená ochranná a zdolávací opatření nemohly dočasně vykonávat svou obvyklou pracovní nebo jinou výdělečnou činnost anebo ji mohly vykonávat jen v omezeném rozsahu, náleží náhrada ušlého výdělku, pokud jim tato náhrada nepřísluší od zaměstnavatele, anebo náhrada ušlého zisku.
(2)
Osobám, které byly nuceny zdržovat se z důvodu uvedeného v odstavci 1 mimo své bydliště, náleží náhrada zvýšených nákladů na přechodné ubytování a stravování podle zvláštních právních předpisů35).
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na osoby, kterým byla poskytnuta náhrada podle § 67.
§ 70
(1)
Nestanoví-li předpisy Evropských společenství jinak, poskytuje se náhrada podle § 67 z prostředků státního rozpočtu, a to na základě žádosti chovatele nebo osoby uvedené v § 69. Tato žádost může být podána nejdříve první den následující po dni utracení nebo poražení zvířat, a nedochází-li k utracení nebo poražení zvířat, nejdříve první den následující po ukončení nařízených ochranných a zdolávacích opatření, a nejpozději do 6 týdnů ode dne utracení nebo poražení zvířat, a nedochází-li k utracení nebo poražení zvířat, nejpozději do 6 týdnů ode dne skončení nařízených ochranných a zdolávacích opatření. K posouzení, zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí náhrady a v jaké výši, si vyžádá ministerstvo stanovisko krajské veterinární správy. Není-li žádost podána v uvedené lhůtě, nárok na náhradu zaniká.
(2)
Trvají-li ochranná a zdolávací opatření dlouhou dobu, může být chovateli na náhradu podle § 67 poskytnuta přiměřená záloha.
(3)
Prováděcí právní předpis
a)
stanoví podrobněji postup při uplatňování náhrady podle § 67 a náležitosti žádosti o její poskytnutí,
b)
může stanovit při výskytu kterých dalších, zejména exotických nákaz, popřípadě i nemocí přenosných ze zvířat na člověka se poskytuje náhrada a v jakém rozsahu.
HLAVA X
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 71
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nesplní nebo poruší povinnost chovatele stanovenou v § 4, § 5 odst. 1 písm. a) až d), § 6 odst. 1, 2, 4 až 6 a 9, § 7 nebo § 9 odst. 2 a 3,
b)
nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v § 20 odst. 4, § 21 odst. 1 až 3, 8, 10 a 13, § 25 odst. 1, § 27a odst. 1, 3 a 4 nebo § 27b odst. 1 až 5,
c)
nesplní nebo poruší povinnost stanovenou k ochraně před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka v § 11 odst. 1 a 3, § 12 odst. 1, § 14 odst. 1 nebo § 16 odst. 2, anebo povinnost chovatele stanovenou v § 5 odst. 1 písm. e) až h) nebo § 17a odst. 4,
d)
nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 13 odst. 4, anebo poruší zákaz uvedený v § 56a odst. 4,
e)
nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v § 19 nebo § 20 odst. 1 až 3,
f)
nesplní nebo poruší veterinární podmínky obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo veterinární podmínky dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovené v § 28 odst. 1 až 4, § 29 odst. 2, § 30 odst. 3, § 32 odst. 1, 4 a 7, § 34 odst. 2, § 36 odst. 4, § 38b odst. 1 nebo § 38c odst. 1 až 4,
g)
nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 40 odst. 1 písm. a), c) a d) a § 40 odst. 3 a 4 nebo § 42 odst. 3 písm. a),
h)
vykonává činnost, k níž je třeba povolení orgánu veterinární správy, schválení tímto orgánem nebo registrace u tohoto orgánu, bez tohoto povolení, tohoto schválení nebo této registrace, vykonává činnost bez podání oznámení nebo ověření odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu31), anebo vykonává činnost, k níž není odborně způsobilá,
i)
nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky stanovené předpisy Evropských společenství na úseku veterinární péče, anebo nesplní závazné pokyny orgánu veterinární správy, nebo
j)
nesplní nebo poruší povinnost vyplývající pro ni z mimořádných veterinárních opatření.
(2)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do
a)
5 000 Kč v blokovém řízení,
b)
10 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) a b),
c)
20 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c) až i),
d)
50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. j).
§ 72
Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nesplní nebo poruší povinnost chovatele stanovenou v § 4, § 5 odst. 1 písm. a) až d) a § 5 odst. 2, § 5a odst. 1 nebo § 6 odst. 1, 2, 4 až 6 a 9,
b)
nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky stanovené pro přepravu zvířat a péči o ně v průběhu přepravy v § 7 nebo § 8 odst. 1, 3 a 4,
c)
nesplní nebo poruší povinnost pořadatele svodu zvířat stanovenou v § 9 odst. 2 a 3, povinnost provozovatele cirkusu nebo jiného veřejného vystoupení se zvířaty stanovenou v § 9 odst. 4, povinnost provozovatele shromažďovacího střediska stanovenou v § 9a odst. 1 a 2 nebo povinnost obchodníka stanovenou v § 9b odst. 1,
d)
nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v § 20 odst. 4, § 21 odst. 2 a 10, § 22 odst. 1 písm. d), § 24 odst. 1, § 25 odst. 1 až 4, § 26, § 27 odst. 1, § 27a odst. 1, 3 a 4 nebo § 27b odst. 1 a 2,
e)
nesplní nebo poruší povinnost stanovenou k ochraně před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka v § 11 odst. 1 a 3, § 12 odst. 1, § 14 nebo § 16 odst. 2, anebo povinnost chovatele stanovenou v § 5 odst. 1 písm. e) až h) nebo § 17a odst. 4,
f)
nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v § 18 odst. 1, 2 a 4, § 21 odst. 13, § 22 odst. 1 písm. a) až c) a e) až i) nebo § 23 odst. 1 až 3,
g)
nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 39 odst. 3 a 4, § 39a odst. 2 a 3, § 40, § 41 odst. 1 až 4 nebo § 42 odst. 3 písm. a),
h)
nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 13 odst. 4, anebo poruší zákaz uvedený v § 56a odst. 4,
i)
nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v § 19, § 20 odst. 1 až 3 nebo § 21 odst. 1, 3 a 8,
j)
nesplní nebo poruší veterinární podmínky obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo veterinární podmínky dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovené v § 28 odst. 1 až 4, § 29 odst. 2, § 30 odst. 3, § 32 odst. 1, 4 a 7, § 34 odst. 2, § 36 odst. 4, § 37 odst. 3, § 38b odst. 1 nebo § 38c odst. 1 až 4,
k)
vykonává činnost, k níž je třeba povolení orgánu veterinární správy, schválení tímto orgánem nebo registrace u tohoto orgánu, bez tohoto povolení, tohoto schválení nebo této registrace, vykonává činnost bez podání oznámení nebo ověření odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu31), anebo vykonává činnost, k níž není odborně způsobilá,
l)
nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky stanovené předpisy Evropských společenství na úseku veterinární péče, anebo nesplní závazné pokyny orgánu veterinární správy,
m)
nesplní nebo poruší povinnost vyplývající pro ni z mimořádných veterinárních opatření,
n)
nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 66a odst. 3 nebo § 66c odst. 4,
o)
nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 66 odst. 4, § 66a odst. 1 a 2, § 66b odst. 1 nebo § 66c odst. 1 až 3, nebo
p)
nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 66 odst. 1.
(2)
Podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
jako soukromý veterinární lékař nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 6 odst. 9, § 12 odst. 2, § 17a odst. 6, § 61 odst. 1 a 3 nebo § 62 odst. 2, nebo
b)
jako soukromý veterinární technik nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 64 odst. 2 a 3.
(3)
Za správní delikt se uloží pokuta do
a)
300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až d) a n),
b)
500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) až g) a o),
c)
1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h) až l) a p),
d)
2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. m),
e)
20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a) a b).
Společná ustanovení o správních deliktech
§ 73
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, době trvání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby10) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
§ 74
(1)
Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává krajská veterinární správa, v jejímž obvodu ke spáchání správního deliktu došlo, s výjimkou správních deliktů podle § 72 odst. 1 písm. n) až p), které v prvním stupni projednává Ústav. PřestupkyPřestupky lze projednat v blokovém řízení.
(2)
Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.
(3)
Pokutu vybírá orgán, který ji uložil, a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
HLAVA XI
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 75
(1)
Náhradu nákladů a ztrát vzniklých plněním povinností podle tohoto zákona, zejména prováděním nařízených mimořádných veterinárních opatření, poskytuje stát jen za podmínek a v rozsahu stanovených tímto zákonem.
(2)
Bylo-li při výkonu státního veterinárního dozoru zjištěno nesplnění nebo porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy25h) nebo předpisy Evropských společenství, může orgán veterinární správy uložit tomu, u něhož k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo, plnou nebo částečnou náhradu nákladů tímto orgánem vynaložených.
(3)
Náklady spojené s výkonem prohlídky jatečných zvířat a masa a s veterinárním vyšetřením a posouzením živočišných produktů je povinen hradit provozovatel podniku, závodu nebo jiného zařízení, ve kterém jsou tyto kontrolní činnosti prováděny, a to ve výši minimálních sazeb stanovených předpisy Evropských společenství upravujícími úřední kontroly35a); pro účely placení se výše nákladů přepočte na českou měnu podle referenčního směnného kurzu Evropské centrální bankybanky uveřejněného Komisí v Úředním věstníku na příslušné období. V případě prohlídky dospělého skotu starého nejméně 24 měsíců poraženého nutnou porážkou a dospělého skotu starého nejméně 30 měsíců se výše náhrady zvyšuje o částku 750 Kč na každé zvíře.
(4)
Zjistí-li orgán veterinární správy, že ve stanovené lhůtě nedošlo k odstranění nedostatků zjištěných při běžné kontrole, je chovatel nebo provozovatel podniku, závodu nebo jiného zařízení, ve kterém jsou kontrolní činnosti prováděny, povinen nahradit náklady dodatečné kontroly. O náhradě nákladů podle odstavců 2 a 3 a o náhradě nákladů za dodatečnou kontrolu podle předpisů Evropských společenství upravujících úřední kontroly35b) rozhodne orgán veterinární správy. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán veterinární správy, který ji uložil, a vymáhá celní úřad. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů dodatečné kontroly.
(5)
Náklady spojené s prováděním pohraniční veterinární kontroly je povinen hradit dovozce nebo jeho zástupce, a to ve výši minimálních sazeb stanovených předpisy Evropských společenství upravujícími úřední kontroly35c). Pro jejich přepočet na českou měnu platí obdobně odstavec 3. Náhradu těchto nákladů vybírá a vymáhá orgán veterinární správy.
§ 76
(1)
Na postupy podle tohoto zákona se vztahuje správní řád36), není-li tímto zákonem stanoveno jinak. Stanoviska uplatněná k územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Stanoviska a posudky vydávané podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby jsou závazným stanoviskem podle správního řádu36a) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení.
(2)
Odvolání proti rozhodnutí krajské veterinární správy podle § 30 odst. 2, § 35 odst. 1 písm. b), § 36 odst. 3, § 42 odst. 3 písm. b) a § 49 odst. 1 písm. d) nemá odkladný účinek. Toto rozhodnutí je vykonatelné dnem oznámení.
(3)
Právní předpis krajské veterinární správy o mimořádných veterinárních opatřeních, který se označuje názvem nařízení krajské veterinární správy, se vyhlásí tak, že se vyvěsí na úřední desce krajského úřadu a všech obecních úřadů, jejichž území se týká, na dobu nejméně 15 dnů. Nařízení krajské veterinární správy nabývá platnosti a účinnosti dnem jeho vyhlášení; za den jeho vyhlášení se považuje den jeho vyvěšení na úřední desce krajského úřadu. Nařízení krajské veterinární správy musí být každému přístupné u krajské veterinární správy, krajského úřadu a všech obecních úřadů, jejichž území se týká. To platí přiměřeně také pro ukončení nařízených mimořádných veterinárních opatření podle § 17 odst. 1, popřípadě pro změnu nebo ukončení některých z nich ještě před jejich ukončením podle § 17 odst. 1.
(4)
Právní předpis Státní veterinární správy o mimořádných veterinárních opatřeních, který se označuje názvem nařízení Státní veterinární správy, se vyhlašuje v celostátním rozhlasovém nebo televizním vysílání, vyvěšuje se na úředních deskách ministerstva a krajských úřadů, jejichž území se týká, na dobu nejméně 15 dnů a zveřejňuje se neprodleně na webové stránce Státní veterinární správy. Nařízení Státní veterinární správy nabývá platnosti a účinnosti dnem jeho vyhlášení; za den jeho vyhlášení se považuje den jeho vyvěšení na úřední desce ministerstva. To platí přiměřeně také pro ukončení nařízených mimořádných veterinárních opatření podle § 17 odst. 1, popřípadě pro změnu nebo ukončení některých z nich ještě před jejich ukončením podle § 17 odst. 1. Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání je povinen umožnit bezplatně zástupci Státní veterinární správy vyhlášení těchto opatření, jejich změny nebo ukončení ihned, jakmile byl o to požádán.
(5)
Správní řád se neuplatní v řízení o opatření podle § 13 odst. 3 a podle § 53 odst. 1 písm. f), které veterinární inspektor ústně oznámí povinné osobě; o svých zjištěních a nařízených opatřeních pořídí zápis, jehož opis předá povinné osobě. Tato osoba může proti tomuto opatření podat námitky, a to do zápisu o tomto opatření, anebo písemně nejpozději do 3 dnů ode dne sepsání zápisu. Podané námitky nemají odkladný účinek. Podaným námitkám může zcela vyhovět krajská veterinární správa; neučiní-li tak, předloží námitky bez odkladu Státní veterinární správě, jejíž rozhodnutí je konečné a doručuje se povinné osobě.
§ 76a
Nestanoví-li tento zákon jinak,
a)
řídí se uznávání odborné způsobilosti osoby, která je oprávněna o takové uznání požádat a hodlá vykonávat na území České republiky regulovanou činnost uvedenou v tomto zákoně, zákonem o uznávání odborné kvalifikace31),
b)
může osoba, která je státním příslušníkem jiného členského státu, je v něm usazena a vykonává v souladu s jeho právními předpisy regulovanou činnost uvedenou v tomto zákoně, vykonávat tuto činnost dočasně nebo příležitostně i na území České republiky na základě ověření dokladů o její odborné způsobilosti a písemného oznámení podle zákona o uznávání odborné kvalifikace31); pro tuto osobu platí obdobně práva a povinnosti držitele povolení nebo osvědčení podle tohoto zákona,
c)
je proškolená osoba, která získala kvalifikaci v jiném členském státě v souladu s předpisy Evropských společenství a může tuto kvalifikaci prokázat, oprávněna k výkonu činnosti na území České republiky v rozsahu těchto předpisů.
§ 77
(1)
Řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle předpisů účinných v době jeho zahájení.
(2)
Povolení k výkonu odborné veterinární činnosti vydané podle dřívějších předpisů se považuje za povolení nebo registraci podle tohoto zákona. Neodpovídá-li však povolení k provozování asanačního podniku podmínkám tohoto zákona, je ten, komu povolení svědčí, povinen požádat ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona Státní veterinární správu, aby rozhodla o uvedení povolení v soulad s tímto zákonem. Neučiní-li tak a nerozhodne-li Státní veterinární správa z vlastního podnětu, dříve vydané povolení zaniká.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s výsledky jednání orgánů Evropské unie a orgánů České republiky
a)
podniky, v nichž budou po dobu přechodného období uplatňovány veterinární požadavky na jejich provoz odchylně od požadavků stanovených prováděcími právními předpisy,
b)
odchylné veterinární požadavky na provoz jednotlivých podniků uvedených pod písmenem a) a dobu trvání přechodného období.
§ 77a
Závazný posudek orgánu veterinární správy vydávaný jako podklad ve stavebním řízení, pro ohlášení stavby a pro vydání kolaudačního souhlasu, které se týká staveb a zařízení, jež jsou určeny k chovu zvířat, k zacházení se živočišnými produkty a krmivy nebo k ukládání, sběru, svozu, neškodnému odstraňování a dalšímu zpracování vedlejších živočišných produktů, pokud jsou tyto činnosti vykonávány podnikatelským způsobem, jakož i staveb, které budou používány jako útulek pro zvířata, podle § 56, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.
§ 77b
Působnosti stanovené obciobci podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti, s výjimkou § 46 písm. c).
§ 77c
(1)
Kde se v předpisech Evropských společenství mluví o
a)
příslušném úřadu, příslušném ústředním úřadu nebo kompetentní autoritě, rozumí se tím pro účely tohoto zákona ústřední úřad, do jehož působnosti náleží výkon příslušného oprávnění nebo provedení příslušného opatření, anebo úřad, na který byly výkon příslušného oprávnění nebo provádění příslušného opatření přeneseny,
b)
příslušném orgánu nebo příslušném veterinárním úřadu, rozumí se tím pro účely tohoto zákona orgán veterinární správy, do okruhu jehož působnosti byly výkon příslušného oprávnění nebo provádění příslušného opatření tímto zákonem svěřeny, popřípadě do okruhu jehož působnosti se zřetelem na svůj význam, povahu a srovnatelné úkoly náleží.
(2)
Opatření k zajištění dodržování povinností, k odstranění zjištěných nedostatků a k jednotnému uplatňování požadavků stanovených předpisy uvedenými v odstavci 1 se uskutečňují způsoby stanovenými tímto zákonem.
(3)
Osoby, které jsou povinny plnit povinnosti uložené jim tímto zákonem, jsou povinny plnit v oblasti veterinární péče také povinnosti, které pro ně vyplývají z předpisů uvedených v odstavci 1.
§ 78
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 4 odst. 1, § 5 odst. 3, § 5a odst. 4, § 6 odst. 11, § 8 odst. 5, § 9a odst. 5, § 9b odst. 3, § 10 odst. 3, § 17a odst. 10, § 18 odst. 6, § 19 odst. 3 a 5, § 21 odst. 14, § 22 odst. 2, § 23 odst. 4, § 24 odst. 2, § 25 odst. 5, § 27 odst. 4, § 27a odst. 5, § 27b odst. 7, § 28 odst. 5, § 31 odst. 3, § 33 odst. 6, § 34 odst. 5, § 37 odst. 5, § 38 odst. 4, § 38a odst. 4, § 38b odst. 3, § 38c odst. 5, § 39 odst. 5, § 41 odst. 5, § 42 odst. 6, § 48 odst. 2, § 51a odst. 3, § 53 odst. 6, § 59 odst. 6, § 59a odst. 4, § 64 odst. 5, § 66a odst. 4, § 66c odst. 5, § 70 odst. 3 a § 75 odst. 4.
§ 78a
(1)
V § 11 odst. 1, § 12 odst. 2 písm. b), § 13 odst. 1 a 2, § 16 odst. 2, § 17 odst. 2, § 18 odst. 2, § 20 odst. 6 a 7 písm. a), § 23 odst. 1 písm. d), § 23 odst. 2, § 27 odst. 2 a 3, § 40 odst. 1 písm. b), § 40 odst. 5, § 41 odst. 1 písm. g) a h), § 42 odst. 3 písm. a) a b), § 47 odst. 4, § 48 odst. 1 písm. d), § 49 odst. 1 a 2, § 50 odst. 1, § 51 odst. 1, § 64 odst. 1 větách první a druhé, § 64 odst. 4, § 76 odst. 2 a 3 a v nadpisu k § 49 se slova „okresní veterinární správa“ v příslušném pádu a čísle nahrazují slovy „krajská veterinární správa“ v příslušném pádu a čísle.
(2)
V § 13 odst. 1 písm. b), § 16 odst. 2, § 40 odst. 1 písm. a) větách první a druhé a písm. d) na prvním i druhém místě, § 40 odst. 2 úvodní části ustanovení a písm. a), § 41 odst. 2 a 3, § 54 odst. 1 písm. n) na prvním i druhém místě a § 77a se slova „konfiskáty živočišného původu“ v příslušném pádu a čísle nahrazují slovy „vedlejší živočišné produkty“ v příslušném pádu a čísle.
ČÁST PÁTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 82
Zrušují se:
1.
Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb., zákona č. 437/1991 Sb. a zákona č. 110/1997 Sb.
2.
Zákon č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České republiky, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb., zákona č. 437/1991 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 348/1992 Sb., zákona č. 112/1994 Sb. a zákona č. 110/1997 Sb.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 83
Tento zákon nabývá účinnosti šedesátým dnem po dni jeho vyhlášení.
Příloha č. 1
k zákonu č. 166/1999 Sb.
zrušena
Příloha č. 2
k zákonu č. 166/1999 Sb.
NÁKAZY A NEMOCI PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA NEBEZPEČNÉ, A JEJICH PŮVODCI
a)
nákazy společné více druhům zvířat:
1.
Aujeszkyho choroba
2.
brucelóza (B. abortus, B. melitensis, B. suis)
3.
echinokokóza (hydatidóza)
4.
horečka Údolí Rift
5.
hydroperikarditida přežvýkavců
6.
japonská encefalitida
7.
katarální horečka ovcí
8.
krymsko-konžská hemoragická horečka
9.
leptospiróza
10.
listerióza
11.
mor skotu
12.
myiáza (Cochliomya hominivorax, Chrysomya bezziana)
13.
paratuberkulóza
14.
Q horečka
15.
salmonelóza (invazivní sérovary - jejich původci)
16.
slintavka a kulhavka
17.
sněť slezinná
18.
transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE)
19.
trichinelóza
20.
tuberkulóza (M. bovis, M. suis, M. avium)
21.
tularémie
22.
verotoxigenní E. coli
23.
vezikulární stomatitida
24.
vzteklina
25.
západonilská horečka
b)
nákazy skotu:
1.
anaplasmóza skotu
2.
babesióza skotu
3.
bovinní virová diarrhoea (BVD)
4.
enzootická leukóza skotu
5.
hemoragická septikémie (pasteurelóza)
6.
hlavnička
7.
infekční rinotracheitida skotu (IBR, IBR/IPV)
8.
modulární dermatitida skotu
9.
plicní nákaza skotu
10.
theilerióza
11.
trichomonáza
12.
trypanosomiáza (přenášená mouchou tse-tse)
13.
venerická kampylobakterióza skotu
c)
nákazy ovcí a koz:
1.
artritida a encefalitida koz
2.
enzootické zmetání ovcí (chlamydióza ovcí)
3.
epididymitida beranů (B. ovis)
4.
klusavka
5.
Maedi-Visna
6.
mor malých přežvýkavců
7.
nakažlivá agalakcie
8.
nakažlivá pleuropneumonie koz
9.
nemoc Nairobi
10.
neštovice ovcí a neštovice koz
d)
nákazy koní:
1.
encefalomyelitida koní (východní)
2.
encefalomyelitida koní (západní)
3.
hřebčí nákaza
4.
infekční anémie koní (nakažlivá chudokrevnost koní)
5.
infekční arteritida koní
6.
influenza koní (chřipka koní)
7.
mor koní
8.
nakažlivá metritida koní
9.
piroplasmóza koní
10.
rinopneumónie koní
11.
Surra (Trypanosoma evansi)
12.
venezuelská encefalomyelitida koní
13.
vozhřivka
e)
nákazy prasat:
1.
africký mor prasat
2.
cysticerkóza prasat
3.
encefalitida způsobená virem Nipah
4.
klasický mor prasat
5.
vezikulární choroba prasat
6.
virová gastroenteritida (transmisivní gastroenteritida prasat)
f)
nákazy drůbeže:
1.
aviární influenza (vysoce patogenní a nízkopatogenní)
2.
chlamydióza drůbeže
3.
cholera drůbeže
4.
infekční bronchitida drůbeže
5.
infekční burzitida (nemoc Gumboro)
6.
infekční laryngotracheitida drůbeže
7.
Markova choroba
8.
mykoplasmóza drůbeže (M. gallisepticum, M. synoviae)
9.
newcastleská choroba
10.
pulorová nákaza (S. pullorum)
11.
rinotracheitida krůt
12.
tyf drůbeže
13.
virová hepatitida kachen
g)
nákazy zajícovitých:
1.
hemoragické onemocnění králíků
2.
myxomatóza králíků
h)
nákazy včel:
1.
hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu)
2.
mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu)
3.
nosemová nákaza včel
4.
roztoč Tropilaelaps (infestace včel roztočem Tropilaelaps)
5.
roztočíková nákaza včel
6.
tumidóza (Aethina tumida)
7.
varroáza včel
i)
nákazy ryb:
1.
epizootická nekróza krvetvorné tkáně
2.
epizootický vředový syndrom
3.
gyrodaktylóza (G. salaris)
4.
herpesviróza Koi (herpesviróza kapra Koi)
5.
infekční anémie lososů (nakažlivá chudokrevnost lososů)
6.
infekční nekróza krvetvorné tkáně
7.
infekční nekróza pankreatu
8.
jarní virémie kaprů
9.
red sea bream iridoviral disease
10
renibakterióza (R. salmoninarum)
11.
virová hemoragická septikémie
j)
nákazy měkkýšů:
1.
bonamióza (B. ostreae, B. exitiosa)
2.
marteilióza (M. refringens)
3.
mikrocytóza (M. mackini)
4.
perkinsóza (P. marinus, P. olseni)
5.
xenohaliotióza (X. californiensis)
k)
nákazy korýšů:
1.
běloskvrnitost
2.
infectious hypodermal and haematopoietic necrosis
3.
infectious myonecrosis
4.
mor raků
5.
necrotising hematopancreatitis
6.
spherical baculovirosis (Penaeus mondon-type baculovirus)
7.
syndrom Taura
8.
tetrahedral baculovirosis (Baculovirus penaei)
9.
žlutohlavost
l)
ostatní nákazy:
1.
epizootické hemoragické onemocnění (jelenovitých)
2.
leishmanióza
3.
neštovice velbloudů
m)
další nákazy, o jejichž povinném hlášení rozhodnou orgány Evropské unie.
Přílohy č. 3, 4, 5 k zákonu č. 166/1999 Sb.
zrušeny
Příloha č. 6
k zákonu č. 166/1999 Sb.
PODMÍNKY UZNÁNÍ OSVĚDČENÍ PŘÍSLUŠNÉHO ÚŘADU VYDÁVAJÍCÍHO ČLENSKÉHO STÁTU, KTERÉ POTVRZUJE ZÁKONNÉ VYKONÁVÁNÍ POVOLÁNÍ VETERINÁRNÍHO LÉKAŘE
Německo
V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství dokládají odbornou přípravu dosaženou na území bývalé Německé demokratické republiky, která nesplňuje všechny základní požadavky odborné přípravy uvedené v § 59 odst. 1, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci jako dostatečný důkaz, pokud dokládají odbornou přípravu zahájenou před sjednocením Německa, opravňují držitele k výkonu činnosti veterinárního lékaře na celém území Německa za stejných podmínek jako doklady uvedené v § 59 odst. 2 písm. a) a jsou doplněny osvědčením vydaným příslušnými německými orgány dokládajícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly danou činnost na území Německa po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
Estonsko
1.
V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Estonsku před přistoupením, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tyto osoby vykonávaly skutečně a v souladu se zákonem danou činnost v Estonsku po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení.
2.
V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 20. srpnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Estonska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako estonské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tyto osoby vykonávaly skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Estonska po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení.
Lotyšsko
V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 21. srpnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Lotyšska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako lotyšské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tyto osoby vykonávaly skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Lotyšska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
Litva
V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 11. březnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Litvy potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako litevské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tyto osoby vykonávaly skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Litvy po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
Slovensko
V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovenska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovenské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tyto osoby vykonávaly skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovenska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
Slovinsko
V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 25. červnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovinska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovinské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tyto osoby vykonávaly skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovinska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
Bulharsko
V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Bulharsku před přistoupením, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tyto osoby vykonávaly skutečně a v souladu se zákonem danou činnost v Bulharsku po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
Rumunsko
V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Rumunsku před přistoupením, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tyto osoby vykonávaly skutečně a v souladu se zákonem danou činnost v Rumunsku po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
Ostatní členské státy
V případě osob z ostatních členských států musí osvědčení příslušného úřadu vydávajícího členského státu uvádět, že se tato osoba zákonným způsobem podílela na výkonu povolání veterinárního lékaře po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
* * *
1.
Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), nabyl účinnosti dnem 1. července 2000.
2.
Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
3.
Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), nabyl účinnosti dnem 1. července 2001, s výjimkou § 9 až 12, které nabyly účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).
4.
Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 5 a 6, která nabyla účinnosti dnem vyhlášení (1. března 2002).
5.
Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2002, s výjimkou ustanovení § 3 odst. 2 a 5, § 7 odst. 1 písm. a), § 7 odst. 7, § 11 odst. 2 a 3, § 11 odst. 4 písm. a), § 16 odst. 2 písm. a), § 16 odst. 2 písm. b) bodu 2 a § 16 odst. 2 písm. d) bodu 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2010; § 8 odst. 1, 2, 3 a 5, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2004; § 2 odst. 11, § 4 odst. 8, § 5 odst. 5 věty druhé, § 7 odst. 4, § 7 odst. 11, § 8 odst. 4, § 9 odst. 4 a 5, § 10, § 11 odst. 7, § 12, 13, § 15 odst. 3 písm. e) a f), § 17 a § 22 odst. 5, která nabyla účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004); § 14, které nabylo účinnosti uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (1. července 2003); § 19 písm. b), § 20 odst. 1 písm. a) až l), § 20 odst. 2 a § 21, která nabyla účinnosti uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (1. července 2004).
6.
Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení čl. XXV bodu 3, čl. XLV, čl. CXIII bodů 4 a 7, čl. CXVII bodů 3, 4, 5, 9, 10 a 15 a čl. CXVIII bodů 4, 6, 7, 8 a 9, které nabyly účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení (1. července 2002); a čl. XXV bodů 1 a 2, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2004.
7.
Zákon č. 131/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2003, s výjimkou čl. I bodu 37, pokud jde o § 17a, bodu 75, bodu 155, pokud jde o § 60 odst. 2, a čl. III bodu 1, které nabyly účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004); ustanovení čl. I bodu 170 pozbylo platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).
8.
Zákon č. 316/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (27. května 2004).
9.
Zákon č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 18, 23 a 25 a čl. XLII bodů 3 a 4, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2007; a čl. I bodu 22, čl. VI, čl. X, čl. XLII bodů 2 a 5, čl. LXI a čl. LXII, která nabyla účinnosti dnem vyhlášení (12. října 2005).
10.
Zákon č. 48/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (27. února 2006).
11.
Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou části třetí, čl. III bodu 1, který nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (14. března 2006), a části padesáté první, čl. LV, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2006; část padesátá první, čl. LV tohoto zákona pozbyl platnosti dnem 31. prosince 2006.
12.
Zákon č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2008.
13.
Zákon č. 182/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. července 2008).
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
1)
Směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství.
Směrnice Rady 97/12/ES ze dne 17. března 1997, kterou se mění a aktualizuje směrnice 64/432/EHS o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství.
Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací.
Směrnice Rady 82/894/EHS ze dne 21. prosince 1982 o hlášení chorob zvířat ve Společenství.
Směrnice Rady 88/407/EHS ze dne 14. června 1988 o veterinárních požadavcích na obchod s hluboce zmrazeným spermatem skotu uvnitř Společenství a na jeho dovoz.
Směrnice Rady 93/60/EHS ze dne 30. června 1993, kterou se mění směrnice 88/407/EHS o veterinárních požadavcích na obchod s hluboce zmrazeným spermatem skotu uvnitř Společenství a na jeho dovoz a kterou se její oblast působnosti rozšiřuje na čerstvé sperma skotu.
Směrnice Rady 2003/43/ES ze dne 26. května 2003, kterou se mění směrnice 88/407/EHS o veterinárních požadavcích na obchod se spermatem skotu uvnitř Společenství a na jeho dovoz.
Směrnice Rady 89/556/EHS ze dne 25. září 1989 o veterinárních otázkách obchodu s embryi skotu ve Společenství a dovozu těchto embryí ze třetích zemí.
Směrnice Rady 93/52/EHS ze dne 24. června 1993, kterou se mění směrnice 89/556/EHS o veterinárních otázkách obchodu s embryi skotu ve Společenství a dovozu těchto embryí ze třetích zemí.
Směrnice Rady 89/608/EHS ze dne 21. listopadu 1989 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění správného uplatňování veterinárních a zootechnických právních předpisů.
Směrnice Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu.
Směrnice Rady 92/67/EHS ze dne 14. července 1992, kterou se mění směrnice 89/662/EHS o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se zrušují některé směrnice týkající se hygieny potravin a hygienických podmínek pro produkci některých produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě a pro jejich uvádění na trh a kterou se mění směrnice Rady 89/662/EHS a 92/118/EHS a rozhodnutí Rady 95/408/ES.
Směrnice Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 89/662/EHS, 90/425/EHS a 90/675/EHS.
Směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu.
Směrnice Rady 92/60/EHS ze dne 30. června 1992, kterou se mění směrnice 90/425/EHS o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/33/ES ze dne 21. října 2002, kterou se mění směrnice Rady 90/425/EHS a 92/118/EHS, pokud jde o hygienické požadavky na vedlejší produkty živočišného původu.
Směrnice Rady 90/426/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních předpisech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí.
Směrnice Rady 92/36/EHS ze dne 29. dubna 1992, kterou se mění, pokud jde o mor koní, směrnice 90/426/EHS o veterinárních předpisech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí.
Směrnice Rady 2004/68/ES ze dne 26. dubna 2004, kterou se stanoví veterinární předpisy pro dovoz některých živých kopytníků do Společenství a pro jejich tranzit, mění směrnice 90/426/EHS a 92/65/EHS, a zrušuje směrnice 72/462/EHS.
Směrnice Rady 90/429/EHS ze dne 26. června 1990, kterou se stanoví veterinární požadavky na obchod se spermatem prasat uvnitř Společenství a na jeho dovoz.
Směrnice Rady 90/539/EHS ze dne 15. října 1990 o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí.
Směrnice Rady 93/120/ES ze dne 22. prosince 1993, kterou se mění směrnice Rady 90/539/EHS o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí.
Směrnice Rady 1999/90/ES ze dne 15. listopadu 1999, kterou se mění směrnice 90/539/EHS o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí.
Směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů.
Směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/10/ES ze dne 22. května 2001, kterou se mění směrnice Rady 91/68/EHS, pokud jde o klusavku.
Směrnice Rady 2003/50/ES ze dne 11. června 2003, kterou se mění směrnice 91/68/EHS, pokud jde o zpřísnění kontrolních opatření pro pohyb ovcí a koz.
Směrnice Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A oddíle I směrnice 90/425/EHS.
Směrnice Rady 92/118/EHS ze dne 17. prosince 1992 o veterinárních a hygienických předpisech pro obchod s produkty živočišného původu ve Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní předpisy Společenství uvedené v kapitole I přílohy A směrnice 89/662/EHS, a pokud jde o patogenní původce, směrnice 90/425/EHS.
Směrnice Rady 96/90/ES ze dne 17. prosince 1996, kterou se mění směrnice 92/118/EHS o veterinárních a hygienických předpisech pro obchod s produkty živočišného původu ve Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní předpisy Společenství uvedené v kapitole I přílohy A směrnice 89/662/EHS, a pokud jde o patogenní původce, směrnice 90/425/EHS.
Směrnice Rady 97/79/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se mění směrnice 71/118/EHS, 72/462/EHS, 85/73/EHS, 91/67/EHS, 91/492/EHS, 91/493/EHS, 92/45/EHS a 92/118/EHS, pokud jde o veterinární kontrolu produktů dovážených do Společenství ze třetích zemí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/33/ES ze dne 21. října 2002, kterou se mění směrnice Rady 90/425/EHS a 92/118/EHS, pokud jde o hygienické požadavky na vedlejší produkty živočišného původu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se zrušují některé směrnice týkající se hygieny potravin a hygienických podmínek pro produkci některých produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě a pro jejich uvádění na trh a kterou se mění směrnice Rady 89/662/EHS a 92/118/EHS a rozhodnutí Rady 95/408/ES.
Směrnice Rady 92/119/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se zavádějí obecná opatření Společenství pro tlumení některých nákaz zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat.
Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/74/ES ze dne 22. září 2003, kterou se mění směrnice Rady 96/22/ES o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat.
Směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech a o zrušení směrnic 85/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS.
Směrnice Rady 96/93/ES ze dne 17. prosince 1996 o osvědčeních pro zvířata a živočišné produkty.
Směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/28/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků.
Směrnice Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/EHS.
1a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003 ze dne 26. května 2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a o změně směrnice Rady 92/65/EHS, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 136/2004 ze dne 22. ledna 2004, kterým se stanoví postupy veterinárních kontrol produktů dovážených ze třetích zemí na stanovištích hraniční kontroly Společenství.
Nařízení Komise (ES) č. 282/2004 ze dne 18. února 2004, kterým se zavádí doklad pro celní prohlášení u zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a pro veterinární kontroly těchto zvířat, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 599/2004 ze dne 30. března 2004 o přijetí harmonizovaného vzoru osvědčení a inspekční zprávy pro obchod se zvířaty a produkty živočišného původu uvnitř Společenství.
Nařízení Komise (ES) č. 745/2004 ze dne 16. dubna 2004, kterým se stanoví opatření týkající se dovozu produktů živočišného původu pro osobní spotřebu.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat.
1b)
Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, nařízení Komise (ES) č. 745/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002.
3)
Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3a)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.
4)
Zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4a)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.
5)
Například zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5a)
Vyhláška č. 273/2000 Sb., kterou se stanoví nejvyšší přípustné zbytky veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě v potravinách a potravinových surovinách, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 ze dne 26. června 1990, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu, v platném znění.
6)
Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
7a)
Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb.
7b)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002.
7c)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001.
7d)
Rozhodnutí Komise 2005/91/ES ze dne 2. února 2005, kterým se stanoví doba, po níž je očkování proti vzteklině považováno za platné.
7e)
Čl. 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003.
7f)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003.
7g)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001.
8)
Zákon č. 154/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 15 zákona č. 246/1992 Sb.
9a)
Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9b)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002.
Čl. 8 a příloha V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001.
9c)
Vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění vyhlášky č. 232/2005 Sb.
9d)
§ 22 a násl. zákona č. 154/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 2 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku.
11)
Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat.
13)
§ 28 vyhlášky č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem.
14)
Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97.
14a)
Nařízení Komise (ES) č. 1739/2005 ze dne 21. října 2005, kterým se stanoví veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy.
14b)
Například rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti, v platném znění.
14d)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.
14e)
Například nařízení Rady (EHS) č. 2377/90, nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách, vyhláška č. 291/2003 Sb., vyhláška č. 273/2000 Sb., vyhláška č. 132/2004 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, vyhláška č. 158/2004 Sb., kterou se stanoví maximálně přípustné množství reziduí jednotlivých druhů pesticidů v potravinách a potravinových surovinách, ve znění vyhlášky č. 68/2005 Sb., vyhláška č. 305/2004 Sb., kterou se stanoví druhy kontaminujících a toxikologicky významných látek a jejich přípustné množství v potravinách.
14f)
Čl. 5 a oddíl I přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.
Čl. 5 odst. 2 a kapitola III přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.
14g)
Například vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 260/2005 Sb., vyhláška č. 381/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury, produkty rybolovu a živé mlže a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 201/2004 Sb.
14h)
Například vyhláška č. 299/2003 Sb., ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb., vyhláška č. 389/2004 Sb., vyhláška č. 202/2004 Sb.
14i)
Vyhláška č. 381/2003 Sb., ve znění vyhlášky č. 201/2004 Sb.
15)
§ 2 písm. a) a b) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15a)
Čl. 5 až 8 a přílohy I až IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.
16)
Například zákon č. 449/2001 Sb., vyhláška č. 244/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.
17a)
Nařízení Rady (EHS) č. 1907/90 ze dne 26. června 1990 o některých obchodních normách pro vejce, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 2295/2003 ze dne 23. prosince 2003, kterým se zavádí prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1907/90 o některých obchodních normách pro vejce, v platném znění.
Vyhláška č. 326/2001 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění vyhlášky č. 264/2003 Sb.
17c)
Příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.
17ca)
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
17cb)
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
17d)
Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.
17e)
Čl. 2 odst. 1 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.
17f)
Příloha III oddíl IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, v platném znění.
Příloha I oddíl IV kapitola VIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, v platném znění.
17g)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.
17h)
Čl. 6 odst. 2 a 3 a příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.
Čl. 4 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.
Čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.
17i)
§ 1 písm. k) vyhlášky č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby, ve znění pozdějších předpisů.
17j)
Čl. 7 až 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.
17k)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
17l)
Například příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.
17m)
Příloha I oddíl II kapitola III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.
17n)
Příloha II kapitoly I až III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.
17o)
Čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.
Čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.
Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.
17p)
Příloha II kapitola IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.
17q)
Vyhláška č. 382/2003 Sb.
Vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí.
Vyhláška č. 381/2003 Sb.
17r)
Například rozhodnutí Komise 2001/618/ES ze dne 23. července 2001 o stanovení dalších záruk týkajících se Aujeszkyho choroby při obchodu s prasaty uvnitř Společenství, o stanovení kritérií pro poskytování informací o této nákaze a o zrušení rozhodnutí 93/24/EHS a 93/244/EHS.
17s)
Například § 12, 14, 30 a násl. vyhlášky č. 382/2003 Sb.
17t)
Nařízení Komise (ES) č. 599/2004.
17u)
Například vyhláška č. 379/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování s živočišnými produkty, na které se nevztahují zvláštní právní předpisy, a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí.
17v)
Například čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.
17w)
§ 8 odst. 1 vyhlášky č. 372/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty.
§ 7 odst. 1 vyhlášky č. 373/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se živočišnými produkty.
17x)
Vyhláška č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 259/2005 Sb.
Vyhláška č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 259/2005 Sb.
17y)
Například nařízení Komise (ES) č. 282/2004, nařízení Komise (ES) č. 136/2004.
17z)
Například čl. 1 nařízení Komise (ES) č. 282/2004, čl. 2 nařízení Komise (ES) č. 136/2004.
18)
Čl. 79 a násl. nařízení Rady (ES) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.
18a)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 100/2004 Sb., ve znění zákona č. 444/2005 Sb.
18b)
Čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.
Čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.
Čl. 11 až 15 a příloha VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.
Čl. 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
19)
§ 217 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
20)
§ 145 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
20a)
Nařízení Komise (ES) č. 745/2004.
21)
Čl. 8 a následující nařízení Evropského parlamentu a Rady 998/2003/ES ze dne 26. května 2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a o změně směrnice Rady 92/65/EHS.
22)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003.
Nařízení Komise (ES) č. 745/2004.
23)
§ 49 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
23a)
§ 3 písm. h) a i) zákona č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
23b)
Například čl. 4 nařízení Komise (ES) č. 745/2004, § 24 vyhlášky č. 376/2003 Sb.
24)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
24a)
§ 29 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
25)
§ 102 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
25b)
Například § 15 odst. 3 vyhlášky č. 299/2003 Sb.
25c)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
25d)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
25e)
Čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
25f)
Čl. 3 písm. k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
25g)
Nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality.
Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin.
25g)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
25h)
Například zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
25i)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
25j)
Čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
26)
Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
27)
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
28)
Zákon č. 110/1997 Sb.
29)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
29a)
Zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky.
30)
§ 44 a násl. zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
30a)
§ 124 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
31)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
31a)
§ 98 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb.
31b)
Například § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 10/1999 Sb., kterým se zrušuje nařízení vlády č. 192/1998 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, § 41 odst. 4 zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 44b a 58 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32)
§ 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 381/1991 Sb., ve znění zákona č. 318/2004 Sb.
32a)
§ 89 až 90 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 165/2006 Sb.
32b)
§ 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
32c)
Vyhláška č. 329/2003 Sb., o informačním systému Státní veterinární správy.
33)
Například zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
34)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001.
34a)
Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
34b)
Rozhodnutí Rady 90/424/EHS, v platném znění.
35)
Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
35a)
Čl. 27 a příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
35b)
Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
35c)
Čl. 27 a příloha V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
36)
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
36a)
§ 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. |
Úplné znění zákona č. 331/2008 Sb. | Úplné znění zákona č. 331/2008 Sb.
Úplné znění zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 8. 9. 2008, částka 108/2008
* ČÁST PRVNÍ - UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE A JINÉ ZPŮSOBILOSTI (§ 1 — § 38a)
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Přílohy č. 1 až 4
331
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 96/2004 Sb., zákonem č. 588/2004 Sb., zákonem č. 21/2006 Sb., zákonem č. 161/2006 Sb. a zákonem č. 189/2008 Sb.
ZÁKON
o uznávání odborné kvalifikace
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE A JINÉ ZPŮSOBILOSTI
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět a účel zákona
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje postup správních úřadů, profesních komor a veřejnoprávních zaměstnavatelů (§ 37 odst. 1) při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti vyžadované pro výkon regulované činnosti na území České republiky, pokud byla odborná kvalifikace získána nebo tato činnost byla vykonávána v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci osobami uvedenými v odstavci 2.
(2)
Podle tohoto zákona se uznává odborná kvalifikace a jiná způsobilost
a)
státního příslušníka členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát“),
b)
osoby s trvalým pobytem na území České republiky,
c)
rodinného příslušníka osoby uvedené v písmenu a) nebo b)2),
d)
státního příslušníka jiného než členského státu, bylo-li mu v České republice nebo jiném členském státě přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství2a),
e)
státního příslušníka jiného než členského státu, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu2b),
f)
rodinného příslušníka osoby uvedené v písmenu d) nebo e), byl-li mu povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky2c),
g)
osoby, které byl na území České republiky udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo jejího rodinného příslušníka, byl-li mu povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky2d),
h)
státního příslušníka jiného než členského státu, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby2e),
i)
státního příslušníka jiného než členského státu, který je obětíobětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a který spolupracuje s příslušnými orgány, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za tímto účelem2f),
(dále jen „uchazeč“).
(3)
Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud ustanovení zvláštního zákona neupravují problematiku uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro výkon regulované činnosti jinak. Tím není dotčen dočasný nebo příležitostný výkon regulované činnosti podle hlavy VIII tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů2g).
(4)
Ustanovení hlavy VIII se nepoužijí v případě investičního zprostředkovatele2i).
§ 2
Základní zásady uznávání odborné kvalifikace
(1)
Správní orgány, profesní komory a zaměstnavatelé (§ 37 odst. 1) mohou pro výkon regulované činnosti v České republice vyžadovat od uchazeče splnění pouze těch podmínek, které zvláštní právní předpis vyžaduje od občana České republiky, který získal odbornou kvalifikaci v České republice.
(2)
Při rozhodování o uznání odborné kvalifikace se uznávací orgány řídí veřejným zájmem a zájmy fyzických a právnických osob, které by mohly být porušeny výkonem regulované činnosti osobami s nedostatečnou odbornou kvalifikací a které jsou chráněny zvláštními právními předpisy upravujícími za tímto účelem podmínky výkonu regulované činnosti. Těmito chráněnými zájmy jsou zejména ochrana života a zdraví, ochrana majetku, ochrana spotřebitelespotřebitele, ochrana životního prostředí, ochrana národního kulturního pokladu, ochrana před závažným porušováním zvláštních právních předpisů nebo před jiným závažným následkem.
§ 3
Vymezení pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
odbornou kvalifikací způsobilost fyzické osoby k výkonu regulované činnosti,
b)
dokladem o dosažené kvalifikaci diplom, osvědčení nebo jiný doklad vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu nebo obdobný doklad vydaný příslušným orgánem nebo institucí státu, který není členským státem (dále jen „třetí stát“), nebo soubor takových dokladů, získaný uchazečem po ukončení vzdělávání a odborné přípravy (dále jen „vzdělávání a příprava“),
1.
který splňuje požadavky právního předpisu členského státu původu stanovujícího podmínku odborné kvalifikace pro výkon regulované činnosti, a tím jej činí odborně kvalifikovaným pro výkon regulované činnosti v členském státě původu, nebo
2.
který potvrzuje absolvování vzdělávání a přípravy, které uchazeče připravily v příslušné odborné oblasti pro výkon předmětné činnosti, není-li předmětná činnost v členském státě původu regulovanou činností.
Součástí vzdělávání a přípravy může být zejména studium, odborný výcvik, praxe vykonávaná pod dohledem kvalifikované osoby, která se řádně ukončuje zkouškou (dále jen „zkušební praxe“), nebo praxe získaná při výkonu předmětné činnosti pod dohledem kvalifikované osoby (dále jen „praxe pod dohledem“),
c)
jinou způsobilostí bezúhonnostbezúhonnost nebo skutečnost, že vůči uchazeči nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, že vůči němu nebyl prohlášen konkurs nebo insolvenční návrh nebyl zamítnut pro nedostatek majetku, nebo že výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby uchazečem nebrání překážka předchozího působení v jakékoli srovnatelné funkci v právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo vůči které byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku2j), nebo skutečnost, že uchazeč nebyl postižen za správní delikt nebo za disciplinární nebo kárné provinění, nebo finanční způsobilost, nebo zdravotní způsobilost anebo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem předmětné činnosti, jsou-li požadovány zvláštním právním předpisem pro výkon regulované činnosti,
d)
předmětnou činností odborná činnost nebo skupina odborných činností, kterou uchazeč hodlá vykonávat v České republice,
1.
je-li k jejímu výkonu odborně kvalifikován v členském státě původu [§ 3 písm. b) bod 1],
2.
není-li předmětná činnost v členském státě původu regulovanou činností, je-li uchazeč pro její výkon odborně připraven [§ 3 písm. b) bod 2] a tuto činnost vykonává nebo vykonával v souladu s právními předpisy členského státu původu, nebo
3.
pokud předmětnou činnost v členském státě původu vykonává nebo vykonával v souladu s právními předpisy,
e)
regulovanou činností předmětná činnost,
1.
je-li její výkon ve formě zamýšlené uchazečem právními předpisy členského státu vyhrazen držiteli stanoveného dokladu o dosažené kvalifikaci,
2.
má-li být vykonávána pro veřejnoprávního zaměstnavatele podle § 37, je-li její výkon v České republice vyhrazen kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem držiteli stanoveného dokladu o dosažené kvalifikaci,
3.
vykonávaná v členském státě pod profesním označením, je-li užívání tohoto označení právními předpisy členského státu vyhrazeno držiteli stanoveného dokladu o dosažené kvalifikaci,
4.
v oblasti zdravotnictví nebo sociálních služeb, je-li úplata nebo náhrada za tuto činnost systémem sociálního zabezpečení nebo zdravotního pojištění členského státu vyhrazena držiteli stanoveného dokladu o dosažené kvalifikaci, nebo
5.
vykonávaná členy profesní komory nebo profesního sdružení uvedeného v seznamu profesních sdružení nebo organizací, vydaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) sdělením ve Věstníku ministerstva, jejichž členy vykonávané povolání se podle obecné směrnice nebo jiného obecného předpisu Evropských společenství o uznávání odborných kvalifikací považuje za regulované povolání2k),
f)
institucí členského státu vzdělávací zařízení, které na základě oprávnění uděleného tímto členským státem nebo vyplývajícího z právních předpisů tohoto členského státu a v souladu s jeho právními předpisy poskytuje vzdělávání a přípravu a vydává doklady o dosažené kvalifikaci, s nimiž jsou v tomto členském státě spojovány plné právní účinky pro účely výkonu předmětné činnosti bez nutnosti předchozího ověření nebo uznání jejich rovnocennosti, bez ohledu na to, zda vzdělávání a příprava vedoucí k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci byly absolvovány na území tohoto členského státu; za instituce členského státu se pro účely tohoto zákona vždy považují bez ohledu na místo svého sídla i Evropské školy2l), působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol (dále jen „Evropská škola“),
g)
regulovaným vzděláváním vzdělávání a příprava, které jsou určeny pro přípravu pro výkon předmětné činnosti, je-li struktura tohoto vzdělání a přípravy a úroveň upravena právními předpisy členského státu původu nebo podléhá-li dohledu nebo akreditaci příslušného orgánu členského státu původu,
h)
členským státem původu členský stát, ve kterém uchazeč získal odbornou kvalifikaci pro výkon předmětné činnosti, nebo členský stát, ve kterém uchazeč předmětnou činnost vykonává nebo vykonával. Členským státem původu se rozumí i třetí stát, pokud to vyplývá z ustanovení tohoto nebo zvláštního zákona. Pro účely posuzování jiné způsobilosti se členským státem původu rozumí členský stát, v němž předmětnou činnost uchazeč naposledy vykonával nebo jehož je uchazeč státním příslušníkem,
i)
uznávacím orgánem správní úřad nebo profesní komora podle § 29 odst. 1.
(2)
Způsobilost fyzické osoby k výkonu regulované činnosti se prokazuje zejména dokladem o dosažené kvalifikaci nebo dokladem o výkonu předmětné činnosti (dále jen „doklad o odborné kvalifikaci“).
§ 4
Stupně dokladů o dosažené kvalifikaci
(1)
Dokladem o dosažené kvalifikaci pátého stupně se pro účely tohoto zákona rozumí doklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel po získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, popřípadě jiného vzdělání požadovaného v členském státě původu pro přijetí na vysokou školu nebo instituci obdobné úrovně, úspěšně absolvoval více než čtyřleté denní nebo prezenční studium nebo externí nebo distanční studium odpovídající délky na vysoké škole nebo instituci obdobné úrovně a případně další přípravu vyžadovanou jako doplněk tohoto studia.
(2)
Dokladem o dosažené kvalifikaci čtvrtého stupně se pro účely tohoto zákona rozumí doklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel po získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, popřípadě jiného vzdělání požadovaného v členském státě původu pro přijetí na vysokou školu nebo instituci obdobné úrovně, úspěšně absolvoval alespoň tříleté, nejvýše však čtyřleté denní nebo prezenční studium nebo externí nebo distanční studium odpovídající délky na vysoké škole, instituci vyššího vzdělávání nebo instituci obdobné úrovně a případně další přípravu vyžadovanou jako doplněk tohoto studia.
(3)
Dokladem o dosažené kvalifikaci třetího stupně se pro účely tohoto zákona rozumí doklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel úspěšně absolvoval
a)
po získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, popřípadě jiného vzdělání požadovaného v členském státě původu pro přijetí na vysokou školu nebo instituci obdobné úrovně, alespoň jednoleté, ale kratší než tříleté denní nebo prezenční studium nebo externí nebo distanční studium odpovídající délky a případně další přípravu vyžadovanou jako doplněk tohoto studia, nebo
b)
vzdělávání a přípravu uvedenou v seznamu vzdělávání a přípravy se zvláštní strukturou, vydaném ministerstvem sdělením ve Věstníku ministerstva v souladu s obecnou směrnicí nebo jiným předpisem Evropských společenství o uznávání odborných kvalifikací2m).
(4)
Dokladem o dosažené kvalifikaci druhého stupně se pro účely tohoto zákona rozumí doklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel po úspěšném ukončení středního vzdělávání absolvoval
a)
další vzdělávání a přípravu, která není součástí vzdělávání a přípravy vedoucí k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci třetího až pátého stupně, ve vzdělávací instituci nebo v zaměstnání a případně zkušební praxi nebo praxi pod dohledem vyžadovanou jako doplněk tohoto vzdělávání a přípravy, nebo
b)
další zkušební praxi nebo praxi pod dohledem vyžadovanou jako doplněk odborného vzdělávání ve střední škole nebo v konzervatoři.
(5)
Dokladem o dosažené kvalifikaci prvního stupně se pro účely tohoto zákona rozumí doklad vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu, který potvrzuje, že jeho držitel
a)
absolvoval vzdělávací kurz nebo zkoušku způsobilosti, které nejsou součástí vzdělávání a přípravy vedoucí k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci druhého až pátého stupně, v členském státě původu,
b)
vykonával předmětnou činnost po dobu 3 let na plný úvazek nebo po tomu odpovídající dobu na částečný úvazek během předchozích 10 let v členském státě původu, nebo
c)
úspěšně ukončil základní nebo střední vzdělávání.
(6)
Za doklad o dosažené kvalifikaci podle odstavců 1 až 5 se považuje rovněž doklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí třetího státu nebo potvrzující vzdělávání a přípravu získanou z větší části mimo členské státy, pokud byla jeho rovnocennost uznána v členském státě původu a je-li tento doklad doplněn potvrzením příslušného orgánu členského státu původu, že uchazeč předmětnou činnost na území tohoto členského státu vykonával po dobu nejméně 3 let.
(7)
Za doklad o dosažené kvalifikaci pátého stupně se považuje rovněž doklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu po úspěšném absolvování vzdělávání a přípravy v tomto nebo v jiném členském státě, jsou-li tomuto dokladu právním řádem členského státu původu přiznávány rovnocenné právní účinky jako dokladu o dosažené kvalifikaci pátého stupně, který
a)
uchazeče v členském státě původu činí odborně kvalifikovaným pro výkon regulované činnosti [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 1], nebo
b)
potvrzuje vzdělávání a přípravu, které uchazeče odborně připravily pro výkon předmětné činnosti, pokud předmětná činnost není v členském státě původu regulovanou činností [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2].
Věta první se obdobně vztahuje na doklad o dosažené kvalifikaci prvního až čtvrtého stupně.
§ 5
zrušen
HLAVA II
POSTUP UZNÁVACÍHO ORGÁNU PŘI UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE
Díl 1
Obecná ustanovení k uznávání odborné kvalifikace
§ 6
(1)
Vyžaduje-li se v České republice pro výkon regulované činnosti [§ 3 odst. 1 písm. e)] doklad o dosažené kvalifikaci podle § 4, postupuje uznávací orgán podle § 8 až 15.
(2)
Pokud je uchazeč držitelem jiného dokladu o dosažené kvalifikaci než dokladu uvedeného v § 4, avšak nejsou splněny podmínky podle § 4 odst. 6, postupuje uznávací orgán podle § 17.
(3)
Hodlá-li uchazeč v České republice vykonávat činnost v odvětví uvedeném v seznamu činností souvisejících s kategoriemi odborné praxe, vydaném ministerstvem sdělením ve Věstníku ministerstva v souladu s obecnou směrnicí nebo jiným předpisem Evropských společenství o uznávání odborných kvalifikací3), postupuje uznávací orgán podle § 18.
§ 7
Uznávání odborné praxe
Uznávací orgán uzná odbornou praxi uchazeče vyžadovanou zvláštním právním předpisem pro výkon regulované činnosti na území České republiky, pokud uchazeč předloží doklad o odborné praxi vykonané v členském státě nebo ve třetím státě v oboru a v délce požadované zvláštním právním předpisem. Ustanovení zvláštního právního předpisu, který stanoví zvláštní požadavky na výkon odborné praxe, tím nejsou dotčena.
Díl 2
Obecný systém uznávání odborné kvalifikace
§ 8
Uznávání odborné kvalifikace na základě dokladu o dosažené kvalifikaci
(1)
Uznávací orgán, za podmínek uvedených v § 10, uzná odbornou kvalifikaci uchazeče jako rovnocennou odborné kvalifikaci vyžadované v České republice, pokud uchazeč
a)
je držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci podle § 4, který jej činí odborně kvalifikovaným pro výkon regulované činnosti v členském státě původu [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 1] a který je nejméně stejného stupně nebo o jeden stupeň nižší než doklad o dosažené kvalifikaci vyžadovaný v České republice,
b)
předmětnou činnost vykonával po dobu 2 let na plný úvazek nebo po tomu odpovídající dobu na částečný úvazek během předchozích 10 let v členském státě původu, ve kterém předmětná činnost není regulovanou činností, a je držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci podle § 4 prokazujícího, že uchazeč absolvoval vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují v tomto členském státě pro výkon předmětné činnosti [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2], a který je nejméně stejného stupně nebo o jeden stupeň nižší než doklad o dosažené kvalifikaci vyžadovaný v České republice, nebo
c)
je držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci nejméně druhého stupně podle § 4 vydaného mu po úspěšném ukončení regulovaného vzdělávání, které jej odborně připravuje v členském státě původu pro výkon předmětné činnosti [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2], je-li tento doklad nejméně stejného stupně nebo o jeden stupeň nižší než doklad o dosažené kvalifikaci vyžadovaný v České republice.
(2)
Hodlá-li uchazeč v České republice vykonávat regulovanou činnost a vyžaduje-li se pro její výkon doklad o dosažené kvalifikaci prvního až čtvrtého stupně, uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče za podmínek uvedených v § 10, pokud uchazeč předloží doklad o regulovaném vzdělávání uvedeném v seznamu regulovaného vzdělávání a odborné přípravy vydaném ministerstvem sdělením ve Věstníku ministerstva v souladu s obecnou směrnicí nebo jiným předpisem Evropských společenství o uznávání odborných kvalifikací4), které jej odborně připravuje pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu.
§ 9
Uznávání odborné praxe
Vyžaduje-li se v České republice odborná praxe v návaznosti na získaný doklad o dosažené kvalifikaci a nelze-li uznat uchazečovu odbornou praxi podle § 7, považuje se tato odborná praxe za praxi pod dohledem, která je součástí vzdělávání a přípravy vyžadované v České republice.
§ 10
Kompenzační opatření
(1)
Uznávací orgán může za podmínek uvedených v odstavcích 2 až 4 před uznáním odborné kvalifikace požadovat, aby uchazeč absolvoval adaptační období anebo složil rozdílovou zkoušku (dále jen „kompenzační opatření“). Uznávací orgán může po uchazeči požadovat splnění pouze jednoho kompenzačního opatření.
(2)
Uznávací orgán může požadovat splnění kompenzačního opatření, pokud
a)
délka vzdělávání a přípravy uchazeče je nejméně o 1 rok kratší než délka vzdělávání a přípravy, která vede k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci vyžadovaného pro výkon regulované činnosti na území České republiky,
b)
obsah vzdělávání a přípravy uchazeče, z hlediska teoretických a praktických oblastí uvedených v dokladu o dosažené kvalifikaci uchazeče, je podstatně rozdílný od obsahu vzdělávání a přípravy vyžadovaného v České republice, nebo
c)
uchazeč hodlá v rámci profese v České republice vykonávat skupinu regulovaných činností, avšak v členském státě původu vykonává nebo vykonával jen některé z těchto regulovaných činností a tomu odpovídá i vzdělávání a příprava uchazeče, jejíž obsah je podstatně rozdílný od obsahu vzdělávání a přípravy vyžadovaného v České republice.
(3)
Pro účely odstavců 1 a 2
a)
se obsahem vzdělávání a přípravy vyžadovaným v České republice rozumí teoretické a praktické oblasti, které jsou součástí obsahu vzdělávání a přípravy vedoucí k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci vyžadovaného v České republice, a jejichž znalost je nezbytná pro výkon regulované činnosti; v případě regulovaných činností, pro jejichž výkon příslušná směrnice nebo jiný předpis Evropských společenství o uznávání odborných kvalifikací stanoví minimální požadavky na vzdělávání a přípravu, se obsahem vzdělávání a přípravy vyžadovaným v České republice rozumí minimální požadavky stanovené uvedeným předpisem,
b)
v případě dokladu o dosažené kvalifikaci podle § 4 odst. 7 se délkou vzdělávání a přípravy uchazeče rozumí délka vzdělávání a přípravy vyžadovaná v členském státě původu pro vydání dokladu o dosažené kvalifikaci příslušného stupně, jemuž je v tomto státě staven na roveň doklad o dosažené kvalifikaci uchazeče,
c)
při posuzování, zda je rozdíl v obsahu vzdělávání a přípravy podstatný, uznávací orgán přihlédne zejména k tomu, zda odborná kvalifikace uchazeče poskytuje obdobné záruky ochrany zájmů uvedených v § 2 odst. 2 jako zvláštní právní předpis upravující podmínky výkonu regulované činnosti.
(4)
Uznávací orgán splnění kompenzačního opatření nepožaduje a uzná odbornou kvalifikaci uchazeče, pokud uchazečova odborná kvalifikace splňuje podmínky uvedené v příslušné směrnici nebo jiném předpisu Evropských společenství, který stanoví soubor požadavků na odbornou kvalifikaci, jež vyrovnávají podstatné rozdíly mezi vzděláváním a přípravou vyžadovanou pro výkon regulované činnosti v různých členských státech (dále jen „společná platforma“)4a), nebo pokud je rozdíl v délce vzdělávání a přípravy nebo podstatný rozdíl v obsahu vzdělávání a přípravy vyrovnán znalostmi nebo zkušenostmi nabytými v průběhu dosavadního výkonu předmětné činnosti nebo potvrzenými na základě jiného dokladu o odborné kvalifikaci uchazeče.
§ 11
Volba uchazeče mezi adaptačním obdobím a rozdílovou zkouškou
(1)
Uchazeč, jemuž je ukládáno kompenzační opatření podle § 10, je s výjimkou případů uvedených v odstavci 2 oprávněn zvolit si mezi adaptačním obdobím a rozdílovou zkouškou.
(2)
Prováděcí právní předpis může za podmínek uvedených v příslušném předpisu Evropských společenství4b) stanovit regulované činnosti, u kterých je odchylně od odstavce 1 vyloučena volba uchazeče mezi adaptačním obdobím a rozdílovou zkouškou, a určit kompenzační opatření, které bude uchazeči v těchto případech za podmínek uvedených v § 10 uloženo; ustanovení zvláštního zákona5) tím nejsou dotčena.
Adaptační období a rozdílová zkouška
§ 12
zrušen
§ 13
(1)
Adaptačním obdobím se rozumí období výkonu regulované činnosti v České republice uchazečem pod dohledem odborně způsobilé fyzické osoby za účelem doplnění znalosti teoretických a praktických oblastí, které jsou součástí obsahu vzdělávání a přípravy vedoucí k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci vyžadovaného v České republice a jejichž znalost je nezbytná pro výkon regulované činnosti. Součástí adaptačního období může být i další vzdělávání nebo příprava zaměřené na doplnění odborné kvalifikace.
(2)
Uznávací orgán stanoví seznam oblastí, jejichž znalost je nezbytná pro výkon regulované činnosti a které nejsou podle předloženého dokladu součástí odborné kvalifikace uchazeče. Tyto oblasti mohou zahrnovat jak teoretické znalosti, tak i praktické dovednosti požadované pro výkon regulované činnosti.
(3)
Uznávací orgán stanoví v rozhodnutí podle § 24 podmínky výkonu adaptačního období, a to
a)
délku adaptačního období,
b)
oblasti podle odstavce 2, jejichž znalost je uchazeč povinen si doplnit v rámci adaptačního období,
c)
způsob vyhodnocení adaptačního období.
(4)
Délka adaptačního období nesmí překročit 3 roky. Pokud uchazeč hodlá vykonávat v České republice regulovanou činnost, vyžaduje-li se pro její výkon doklad o dosažené kvalifikaci prvního stupně, nesmí délka adaptačního období překročit 2 roky.
(5)
Na základě vyjádření odborně způsobilé osoby uvedené v odstavci 1 uznávací orgán vyhodnotí, zda byl splněn účel adaptačního období, po uplynutí doby stanovené podle odstavce 3 písm. a) nebo požádá-li o to uchazeč po uplynutí poloviny této doby a poté po uplynutí každých 6 měsíců. Účel adaptačního období je splněn, pokud uchazeč prokáže znalost oblastí podle odstavce 3 písm. b). V takovém případě uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče.
§ 14
(1)
Rozdílovou zkouškou se rozumí zkouška zaměřená na posouzení schopnosti uchazeče vykonávat regulovanou činnost v České republice. Rozdílová zkouška se koná před uznávacím orgánem, jiným správním úřadem, na vysoké škole nebo jiné vzdělávací instituci příslušného cílového zaměření (dále jen „zkušební zařízení“).
(2)
Uznávací orgán stanoví seznam oblastí, jejichž znalost je nezbytná pro výkon regulované činnosti a které nejsou podle předloženého dokladu součástí odborné kvalifikace uchazeče. Tyto oblasti mohou zahrnovat jak teoretické znalosti, tak i praktické dovednosti požadované pro výkon regulované činnosti.
(3)
Uznávací orgán stanoví v rozhodnutí podle § 24 podmínky výkonu rozdílové zkoušky, a to
a)
oblasti podle odstavce 2, které budou předmětem rozdílové zkoušky, a
b)
průběh a způsob hodnocení rozdílové zkoušky.
(4)
Rozdílová zkouška má zpravidla písemnou a ústní část. Rozdílová zkouška se skládá zpravidla v českém jazyce. Náklady spojené s provedením rozdílové zkoušky, nejvýše však 5 000 Kč, hradí uchazeč.
(5)
Zkušební zařízení vyhodnotí, zda uchazeč v rozdílové zkoušce prospěl či neprospěl. Uchazeč ve zkoušce prospěl, pokud prokáže znalost oblastí podle odstavce 3 písm. a). V takovém případě uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče.
§ 15
Prováděcí právní předpis nebo stavovský předpis může stanovit pro jednotlivé regulované činnosti nebo skupinu regulovaných činností, s přihlédnutím k jejich zvláštnostem, způsob určení délky adaptačního období a podmínky výkonu a hodnocení adaptačního období a rozdílové zkoušky, včetně forem, obsahu a rozsahu rozdílové zkoušky.
§ 16
zrušen
Díl 3
Zvláštní způsoby uznávání odborné kvalifikace
§ 17
Uznávání odborné kvalifikace na základě jiných dokladů o dosažené kvalifikaci než dokladů uvedených v § 4
(1)
Je-li uchazeč držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci, který nesplňuje podmínky uvedené v § 4, zejména je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného ve třetím státě a nejsou-li splněny podmínky podle § 4 odst. 6, uznávací orgán posoudí znalosti a dovednosti potvrzené doklady o odborné kvalifikaci uchazeče a provede jejich srovnání s obsahem vzdělávání a přípravy, která vede k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci vyžadovaného v České republice pro výkon regulované činnosti.
(2)
Uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče, neprokáže-li, že mezi znalostmi a dovednostmi potvrzenými doklady o odborné kvalifikaci uchazeče a obsahem vzdělávání a přípravy, která vede k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci vyžadovaného v České republice pro výkon regulované činnosti, je podstatný rozdíl. V opačném případě požaduje po uchazeči splnění kompenzačního opatření.
(3)
Ustanovení § 9 až 11 a § 13 a 14 se při uznávání podle odstavců 1 a 2 použijí obdobně.
§ 18
Uznávání odborné kvalifikace pro výkon regulované činnosti v odvětvích uvedených v příslušné příloze směrnice Evropských společenství o uznávání odborných kvalifikací
(1)
Uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče pro výkon regulované činnosti v odvětví uvedeném v příslušné příloze směrnice Evropských společenství o uznávání odborných kvalifikací4a), pokud uchazeč vykonával předmětnou činnost v členském státě původu
a)
v případě činností uvedených v seznamu vydaném ministerstvem sdělením ve Věstníku ministerstva v souladu se seznamem I přílohy IV směrnice Evropských společenství o uznávání odborných kvalifikací
1.
po dobu 6 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení,
2.
po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
3.
po dobu 4 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně dvouleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
4.
po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba, prokáže-li uchazeč, že vykonával předmětnou činnost nejméně 5 let v pracovněprávním vztahu, služebním, členském nebo obdobném poměru (dále jen „pracovněprávní vztah“)6), nebo
5.
po dobu 5 po sobě jdoucích let ve vedoucím postavení, z toho nejméně 3 roky v odborné funkci s odpovědností za nejméně jedno oddělení podniku, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu; tento bod se nepoužije, jde-li o uznávání odborné kvalifikace pro výkon regulované činnosti v odvětví označeném jako oddíl ex 855 mezinárodního standardu klasifikace hospodářských činností (kadeřnictví),
přičemž v případech uvedených v bodech 1 a 4 nesmí být výkon předmětné činnosti ukončen více než 10 let před podáním žádosti podle § 22,
b)
v případě činností uvedených v seznamu vydaném ministerstvem sdělením ve Věstníku ministerstva v souladu se seznamem II přílohy IV směrnice Evropských společenství o uznávání odborných kvalifikací
1.
po dobu 5 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení,
2.
po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
3.
po dobu 4 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně dvouleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
4.
po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, prokáže-li uchazeč, že vykonával předmětnou činnost nejméně 5 let v pracovněprávním vztahu,
5.
po dobu 5 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu, nebo
6.
po dobu 6 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně dvouleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
přičemž v případech uvedených v bodech 1 a 4 nesmí být výkon předmětné činnosti ukončen více než 10 let před podáním žádosti podle § 22,
c)
v případě činností uvedených v seznamu vydaném ministerstvem sdělením ve Věstníku ministerstva v souladu se seznamem III přílohy IV směrnice Evropských společenství o uznávání odborných kvalifikací
1.
po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení,
2.
po dobu 2 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
3.
po dobu 2 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, prokáže-li uchazeč, že vykonával předmětnou činnost nejméně 3 roky v pracovněprávním vztahu, nebo
4.
po dobu 3 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
přičemž v případech uvedených v bodech 1 a 3 nesmí být výkon předmětné činnosti ukončen více než 10 let před podáním žádosti podle § 22.
(2)
Výkonem předmětné činnosti ve vedoucím postavení podle odstavce 1 se rozumí výkon předmětné činnosti v příslušném odvětví v postavení
a)
osoby pověřené vedením podniku nebo organizační složky podniku,
b)
odpovědného zástupce podnikatele nebo osoby podle písmene a), nebo
c)
vedoucího zaměstnance pověřeného obchodními nebo odbornými záležitostmi s odpovědností za nejméně jedno oddělení podniku.
(3)
Nelze-li uznat odbornou kvalifikaci uchazeče podle odstavce 1, použije se ustanovení § 7 až 15 obdobně.
§ 19
zrušen
HLAVA III
UZNÁVÁNÍ JINÉ ZPŮSOBILOSTI
§ 20
(1)
Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice doklad o tom, že je uchazeč bezúhonný nebo že nebyl postižen za správní delikt nebo za disciplinární nebo kárné provinění v souvislosti s výkonem předmětné činnosti, považuje se za dostačující doklad vydaný příslušným orgánem členského státu původu, který tuto skutečnost prokazuje. Tímto dokladem je výpis z evidence rejstříku trestů nebo obdobné evidence členského státu původu nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem členského státu původu, popřípadě, není-li taková evidence v členském státě původu vedena, čestné prohlášení uchazeče o jeho bezúhonnostibezúhonnosti.
(2)
Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice doklad o tom, že po dobu stanovenou zvláštním právním předpisem2j) vůči uchazeči nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, že vůči němu nebyl prohlášen konkurs nebo insolvenční návrh nebyl zamítnut pro nedostatek majetku, nebo že výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby uchazečem nebrání překážka předchozího působení v jakékoli srovnatelné funkci v právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo vůči které byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku, považuje se za dostačující doklad vydaný příslušným orgánem členského státu původu, který tuto skutečnost prokazuje.
(3)
Nevydávají-li příslušné orgány členských států doklady podle odstavců 1 a 2, nahrazují se čestným prohlášením, které uchazeč učinil před příslušným orgánem členského státu původu anebo před notářem usazeným v členském státu původu.
(4)
Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice splnění podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče, považuje se za dostačující doklad o zdravotní způsobilosti vyžadovaný členským státem původu. Nepožaduje-li členský stát původu pro výkon předmětné činnosti zdravotní způsobilost, považuje se za dostačující doklad vydaný příslušným orgánem členského státu původu, který splnění podmínky stanovené zvláštním právním předpisem České republiky prokazuje.
(5)
Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice doklad o finanční způsobilosti pro výkon regulované činnosti uchazeče, považuje se za dostačující doklad vydaný peněžním ústavem v členském státě původu, který splnění podmínky stanovené zvláštním právním předpisem České republiky prokazuje.
(6)
Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu regulované činnosti, považuje se za dostačující potvrzení vydané uchazeči pojišťovnou v členském státě původu, pokud je z tohoto potvrzení zřejmé, že rozsah a podmínky pojištění odpovídají požadavkům zvláštního právního předpisu.
(7)
Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice, aby uchazeč učinil čestné prohlášení a forma takového prohlášení nemůže být použita státními příslušníky jiného členského státu zejména z důvodu jejich státní příslušnosti, náboženského vyznání nebo pro rozpor s jejich svědomím, uznávací orgán zajistí uchazeči možnost učinit čestné prohlášení jinou vhodnou formou.
(8)
Doklad uvedený v odstavcích 1 až 6 nesmí být v den zahájení řízení o uznání odborné kvalifikace (§ 22 odst. 1) starší než 3 měsíce.
§ 21
Znalost českého jazyka se vyžaduje pouze v rozsahu nezbytně nutném k výkonu regulované činnosti.
HLAVA IV
ŘÍZENÍ O UZNÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE
§ 22
Žádost
(1)
Uchazeč předkládá žádost o uznání odborné kvalifikace uznávacímu orgánu. Uchazeč může žádost předložit i ministerstvu, které ji bez zbytečného odkladu postoupí uznávacímu orgánu. Uchazeč může současně požádat o uznání jiné způsobilosti.
(2)
Uchazeč v žádosti uvede
a)
jméno a příjmení, datum narození, adresu pro doručování písemností,
b)
regulovanou činnost, kterou hodlá v České republice vykonávat, popřípadě i navrhovaný rozsah oprávnění k jejímu výkonu, a
c)
zamýšlenou formu výkonu regulované činnosti (jako osoba samostatně výdělečně činná, jako odpovědný zástupce podnikatele nebo v pracovněprávním vztahu).
(3)
Uchazeč k žádosti přiloží
a)
průkaz totožnosti, doklad osvědčující státní příslušnost a případně doklad potvrzující právní postavení uvedené v § 1 odst. 2,
b)
doklad o odborné kvalifikaci,
c)
doklad o jiné způsobilosti podle § 20,
d)
doklad o zaplacení správního poplatku6a).
(4)
Z dokladu o dosažené kvalifikaci musí být zřejmý jeho stupeň, popřípadě jiné náležitosti vyžadované tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, a musí z něho vyplývat délka a obsah vzdělávání a přípravy, které prokazuje.
(5)
Dokladem o výkonu předmětné činnosti je doklad vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu, pokud je na jeho území předmětná činnost regulovanou činností nebo podléhá dohledu správního orgánu. Pokud v členském státě původu není předmětná činnost regulovanou činností, výkon předmětné činnosti nepodléhá dohledu správního orgánu a příslušný orgán nebo instituce takový doklad nevydává, může být dokladem o výkonu předmětné činnosti i doklad prokazující výkon předmětné samostatné výdělečné činnosti uchazečem, doklad vydaný zaměstnavatelem uchazeče nebo jiný doklad prokazující, že uchazeč vykonával předmětnou činnost v členském státě původu. V případě pochybností je uznávací orgán oprávněn požadovat předložení čestného prohlášení o skutečnostech podle věty druhé. Doklad o výkonu předmětné činnosti obsahuje údaje potřebné pro posouzení žádosti o uznání odborné kvalifikace, zejména údaje o délce, obsahu a formě výkonu předmětné činnosti.
(6)
Doklady uvedené v odstavci 3 písm. a) se předkládají v kopii. Uznávací orgán může požadovat předložení originálu těchto dokladů k nahlédnutí. Doklady uvedené v odstavci 3 písm. b) a c) se předkládají v originále nebo úředně ověřené kopii, není-li možné pravost jejich kopií ověřit prostřednictvím administrativní spolupráce. Doklady se předkládají spolu s překladem do českého jazyka, pokud v něm nebyly vydány. Má-li uznávací orgán pochybnosti o správnosti překladu a nelze-li správnost překladu ověřit prostřednictvím administrativní spolupráce, může uznávací orgán na uchazeči požadovat předložení úředně ověřeného překladu dokladu do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků7).
(7)
Doklad vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu se považuje za veřejnou listinu. Pravost podpisů nebo otisků razítek na tomto dokladu se neověřuje. Má-li uznávací orgán pochybnost o pravosti předloženého dokladu, požádá příslušný orgán členského státu podle § 30 až 35 o potvrzení jeho pravosti; jedná-li se o doklad vydaný Evropskou školou, požádá o potvrzení pravosti ředitele dané školy. Má-li uznávací orgán pochybnost o příslušnosti orgánu jiného členského státu, požádá příslušný orgán nebo jiný dotčený orgán tohoto členského státu nebo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky o součinnost.
(8)
Byl-li doklad o odborné kvalifikaci nebo doklad o jiné způsobilosti vydán příslušným orgánem nebo institucí třetího státu, popřípadě nejsou-li u dokladu o dosažené kvalifikaci splněny podmínky podle § 4 odst. 6, musí být pravost podpisů a otisků razítek na originálu tohoto dokladu a případně skutečnost, že instituce, která doklad vydala, poskytuje vzdělávání a přípravu v souladu s právními předpisy tohoto třetího státu a vydává doklady o odborné kvalifikaci, které jsou v tomto třetím státě uznávány bez nutnosti ověření jejich rovnocennosti, ověřena příslušným zastupitelským úřadem České republiky a ministerstvem zahraničních věcí nebo příslušným orgánem takového třetího státu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
§ 23
zrušen
§ 24
Rozhodnutí
(1)
Uzná-li uznávací orgán odbornou kvalifikaci uchazeče, vydá o tom rozhodnutí. V rozhodnutí uznávací orgán v závislosti na rozsahu uznané kvalifikace uchazeče kromě obecných náležitostí uvede:
a)
regulovanou činnost, pro niž byla uznána odborná kvalifikace a rozsah oprávnění k jejímu výkonu, a
b)
formu, popřípadě další podmínky výkonu regulované činnosti, pro niž byla uznána odborná kvalifikace.
(2)
Požaduje-li uznávací orgán před uznáním odborné kvalifikace splnění kompenzačního opatření, uvede v rozhodnutí podmínky vykonání adaptačního období a rozdílové zkoušky. S výjimkou případů uvedených v § 11 odst. 2 uvede podmínky vykonání adaptačního období, jakož i rozdílové zkoušky. Odborně způsobilým k výkonu regulované činnosti v České republice podle zvláštního právního předpisu se uchazeč stává dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle odstavce 6.
(3)
Uznávací orgán vydá rozhodnutí o zamítnutí žádosti o uznání odborné kvalifikace, nemůže-li být odborná kvalifikace uchazeče uznána.
(4)
Je-li součástí žádosti o uznání odborné kvalifikace též žádost o uznání jiné způsobilosti, uznávací orgán současně rozhodne o tom, zda uchazeč splňuje požadavky jiné způsobilosti vyžadované zvláštním právním předpisem pro výkon regulované činnosti.
(5)
Uznávací orgán je povinen vydat rozhodnutí podle odstavců 1 až 4 bezodkladně, nejpozději však do 60 dnů ode dne doručení žádosti o uznání odborné kvalifikace s předložením všech dokladů uchazeče věcně a místně příslušnému uznávacímu orgánu. Uznávací orgán vrátí uchazeči doklady uvedené v § 22 odst. 3 písm. b) a c) do 15 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
(6)
Pokud uchazeč následně doloží splnění kompenzačního opatření uvedeného v rozhodnutí vydaném podle odstavce 2, uznávací orgán o tom bez zbytečného odkladu vydá rozhodnutí. Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně.
§ 25
Uznávání odborné kvalifikace ve společném řízení a v řízení o předběžné otázce
(1)
Je-li uznání odborné kvalifikace uchazeče podmínkou pro vznik oprávnění k výkonu samostatné výdělečné činnosti, vede se řízení o uznání odborné kvalifikace jako samostatné řízení, společné řízení nebo jako řízení o předběžné otázce zahajované doručením žádosti uchazeče nebo z podnětu orgánu příslušného rozhodnout o vzniku oprávnění k výkonu samostatné výdělečné činnosti.
(2)
Uznávací orgán je povinen ve společném řízení rozhodnout bezodkladně, nejpozději však ve lhůtě podle § 24 odst. 5, k níž se připočítává doba až 30 dnů, jde-li o zvlášť složitý případ. Rozhoduje-li uznávací orgán ve společném řízení zároveň o vzniku oprávnění k výkonu samostatné výdělečné činnosti jiné osoby než uchazeče, vydá o uznání odborné kvalifikace uchazeče vždy samostatné rozhodnutí.
(3)
Požaduje-li uznávací orgán před uznáním odborné kvalifikace splnění kompenzačního opatření, postupuje podle § 24 odst. 2. Společné řízení se přeruší a pokračuje se v něm poté, co uchazeč doloží splnění kompenzačního opatření. Nedoloží-li uchazeč splnění kompenzačního opatření do 1 roku ode dne uplynutí lhůty stanovené usnesením o přerušení společného řízení pro splnění kompenzačního opatření, může být toto řízení zastaveno.
(4)
Požaduje-li uznávací orgán v řízení o předběžné otázce před uznáním odborné kvalifikace splnění kompenzačního opatření, postupuje podle § 24 odst. 2. Řízení o vzniku oprávnění k výkonu samostatné výdělečné činnosti se přeruší a pokračuje se v něm poté, co uchazeč doloží splnění kompenzačního opatření. Nedoloží-li uchazeč splnění kompenzačního opatření do 1 roku ode dne uplynutí lhůty stanovené pro splnění kompenzačního opatření usnesením o přerušení řízení o vzniku oprávnění k výkonu samostatné výdělečné činnosti, může být toto řízení zastaveno.
(5)
Řízení o předběžné otázce nebo společné řízení podle odstavců 1 až 4 nelze provést
a)
pokud oprávnění k výkonu samostatné výdělečné činnosti vzniká na základě ohlášení nebo oznámení,
b)
u činností, které jsou upraveny živnostenským zákonem.
HLAVA V
PRÁVNÍ ÚČINKY UZNÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE
§ 26
(1)
Uchazeč, jemuž byla podle tohoto zákona uznána odborná kvalifikace, se považuje za osobu odborně způsobilou k výkonu regulované činnosti podle zvláštních právních předpisů. Vyžaduje-li se v České republice pro výkon regulované činnosti splnění jiných podmínek, než podmínky odborné kvalifikace, případně jiné způsobilosti, nejsou uznáním podle tohoto zákona dotčeny. Stanoví-li zvláštní právní předpis jako podmínku zachování odborné způsobilosti pro výkon regulované činnosti pozdější přezkoušení odborných znalostí nebo jejich další doplnění, není tato povinnost tímto zákonem dotčena.
(2)
Uznání odborné kvalifikace nezakládá uchazeči právní nárok na přijetí do pracovního, služebního nebo obdobného poměru.
(3)
Ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících uznávání zahraničního vzdělávání v České republice8) se na uznávání podle tohoto zákona nevztahují; požadavky stanovené zvláštními právními předpisy pro přijetí ke studiu ve vyšší odborné škole9) a na vysoké škole10) nejsou uznáním odborné kvalifikace podle tohoto zákona dotčeny.
§ 27
Používání profesních označení
(1)
Jestliže je v České republice regulovaná činnost vykonávána osobami užívajícími při výkonu regulované činnosti zvláštního profesního označení podle zvláštního právního předpisu, má uchazeč, jemuž byla uznána odborná kvalifikace podle § 6 až 18 nebo ověřena odborná kvalifikace podle § 36b odst. 6 písm. b) nebo c), který splňuje požadavky jiné způsobilosti podle § 20 a je k výkonu regulované činnosti v České republice oprávněn v obdobném rozsahu jako osoby užívající při jejím výkonu profesního označení podle zvláštního právního předpisu, právo používat toto profesní označení. Uznávací orgán může v odůvodněných případech přiznat právo používat toto profesní označení i v oznámení podle § 36b odst. 2. Profesní označení se uvádí v českém jazyce.
(2)
Uchazeč, který v České republice vykonává regulovanou činnost dočasně nebo příležitostně za podmínek podle § 36a, používá profesní označení členského státu původu v souladu s jeho právními předpisy a v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu původu.
HLAVA VI
VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY V OBLASTI UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE
§ 28
Ministerstvo
(1)
Ústředním správním úřadem odpovědným za koordinaci správních činností v oblasti uznávání odborné kvalifikace je ministerstvo.
(2)
Ministerstvo
a)
koordinuje činnost uznávacích orgánů podle tohoto zákona v České republice,
b)
zastupuje Českou republiku ve skupině národních koordinátorů na úrovni Evropských společenství,
c)
vykonává ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu funkci informačního místa pro systém uznávání odborné kvalifikace podle tohoto zákona, zvláštních právních předpisů a předpisů Evropských společenství1), zejména poskytováním informací o systému uznávání odborné kvalifikace, o zvláštních právních a stavovských předpisech upravujících podmínky výkonu regulované činnosti, o možnostech a podmínkách uznání dokladu o odborné kvalifikaci v České republice, o věcně příslušném uznávacím orgánu a o náležitostech žádosti podle tohoto zákona,
d)
vykonává ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu funkci informačního místa pro systém uznávání odborné kvalifikace pro osoby, které hodlají žádat o uznání odborné kvalifikace získané v České republice pro výkon regulované činnosti v jiném členském státě, zejména poskytováním informací o informačních místech v jiných členských státech,
e)
vede informační systém pro uznávání odborné kvalifikace, jehož součástí je evidence všech uchazečů, včetně údajů o výsledku řízení o uznání jejich odborné kvalifikace,
f)
koordinuje provádění administrativní spolupráce podle § 30 až 35,
g)
projednává s Komisí Evropských společenství (dále jen „Komise“) výjimky z povinnosti umožnit uchazeči volbu mezi adaptačním obdobím a rozdílovou zkouškou,
h)
projednává s Komisí změny předpisů Evropských společenství v oblasti uznávání odborné kvalifikace,
i)
připravuje pro Komisi pravidelné zprávy o aplikaci tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů v oblasti uznávání odborné kvalifikace,
j)
poskytuje Komisi na její žádost informace o výsledcích administrativní spolupráce v konkrétním případě, ve kterém se rozhoduje o uznání odborné kvalifikace uchazeče,
k)
vydává sdělením ve Věstníku ministerstva seznam regulovaných činností v České republice, členěný podle příslušnosti uznávacích orgánů a podle působnosti směrnic nebo jiných předpisů Evropských společenství v oblasti uznávání odborných kvalifikací, a seznam regulovaných činností, pro jejichž dočasný nebo přechodný výkon v rámci poskytování služeb v České republice zvláštní právní předpis požaduje ověření odborné kvalifikace (§ 36b), a seznamy uvedené v § 3 odst. 1 písm. e) bodě 5, § 4 odst. 3 písm. b), § 6 odst. 3, § 8 odst. 2 a § 18 odst. 1 písm. a) až c) a průběžně tyto seznamy aktualizuje a
l)
shromažďuje informace podstatné pro uplatňování systému uznávání odborné kvalifikace na úrovni Evropských společenství, zejména informace o požadavcích právních předpisů členských států, kterými je na jejich území podmíněn výkon regulované činnosti.
(3)
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy jmenuje a odvolává národního koordinátora České republiky pro obecný systém uznávání kvalifikací (dále jen „národní koordinátor“), který plní úkoly ministerstva podle odstavce 2.
(4)
K zabezpečení plnění úkolů podle odstavce 2 může ministerstvo zřizovat organizační složky státu15).
§ 29
Uznávací orgán
(1)
Uznávacím orgánem, oprávněným rozhodnout v konkrétní věci o uznání odborné kvalifikace, je ústřední správní úřad České republiky, do jehož působnosti regulovaná činnost náleží nebo jehož působnost je regulované činnosti nejbližší. V případě, že uchazeč hodlá vykonávat regulovanou činnost jako podnikatel ve formě živnostiživnosti nebo jako odpovědný zástupce držitele živnostenského oprávnění, je uznávacím orgánem Ministerstvo průmyslu a obchodu. V případě, že o oprávnění vykonávat regulovanou činnost rozhoduje podle zvláštního právního předpisu profesní komora, je uznávacím orgánem tato komora.
(2)
Uznávací orgán
a)
přijímá žádosti o uznání odborné kvalifikace (§ 22) a rozhoduje o nich,
b)
vede evidenci uchazečů, včetně údajů o stavu řízení o uznání jejich odborné kvalifikace, a poskytuje tyto informace ministerstvu prostřednictvím informačního systému pro uznávání odborné kvalifikace [§ 28 odst. 2 písm. e)]; to neplatí v případě, kdy zvláštní zákon poskytnutí informace neumožňuje,
c)
spolupracuje s ministerstvem při plnění úkolů podle § 28 odst. 2 písm. c) až l),
d)
informuje uchazeče o možnostech a podmínkách uznání dokladu o jejich odborné kvalifikaci v České republice, o zvláštních právních předpisech upravujících podmínky výkonu regulované činnosti a o náležitostech žádosti podle tohoto zákona,
e)
v rámci své působnosti vydává prováděcí právní předpisy nebo stavovské předpisy, které pro jednotlivé regulované činnosti nebo skupinu regulovaných činností, s přihlédnutím k jejich zvláštnostem, stanoví další podrobnosti týkající se podmínek výkonu adaptačního období a rozdílové zkoušky a jejich hodnocení,
f)
projednává s národním koordinátorem návrhy právních předpisů nebo stavovských předpisů v působnosti uznávacího orgánu, týkající se regulovaných činností, zejména v otázkách uznávání odborné kvalifikace,
g)
je oprávněn poskytovat stanoviska k návrhům studijních programů15a) nebo vzdělávacích programů pro vyšší odborné vzdělávání15b) zaměřených na přípravu k výkonu regulovaného povolání před jejich posouzením Akreditační komisí nebo Akreditační komisí pro vyšší odborné vzdělávání podle zvláštního právního předpisu a
h)
plní další úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem.
(3)
Ostatní správní úřady, vysoké školy a další vzdělávací instituce České republiky spolupracují na žádost uznávacího orgánu v řízení o uznání odborné kvalifikace. Za tímto účelem zejména podávají uznávacímu orgánu vysvětlení, poskytují mu svá odborná stanoviska a spolupracují při pořádání rozdílové zkoušky.
§ 29a
Osvědčení o odborné kvalifikaci a výkonu předmětné činnosti
(1)
Fyzickým osobám, které jsou oprávněny vykonávat regulovanou činnost v České republice a tuto činnost hodlají vykonávat v jiném členském státě, uznávací orgán na základě jejich žádosti vydává osvědčení
a)
o tom, zda je předmětná činnost na území České republiky regulována a zda je v České republice vykonávána pod profesním označením, o rozsahu oprávnění k výkonu regulované činnosti na území České republiky, o obsahu vzdělávání a přípravy vyžadovaném v České republice [§ 10 odst. 3 písm. a)] a délce tohoto vzdělávání a přípravy, popřípadě o tom, zda jde o regulované vzdělávání,
b)
o tom, zda je fyzická osoba pro výkon regulované činnosti na území České republiky odborně kvalifikována [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 1], o rozsahu jejího oprávnění k výkonu regulované činnosti, o tom, zda je oprávněna při výkonu regulované činnosti užívat profesní označení, popřípadě o tom, zda vzdělávání a příprava, kterou absolvovala, je regulovaným vzděláváním nebo splňuje minimální požadavky na vzdělávání a přípravu stanovené příslušnou směrnicí Evropských společenství o uznávání odborných kvalifikací,
c)
o délce a formě výkonu regulované činnosti fyzickou osobou, době jejího zahájení a ukončení, o odborných činnostech, které byly součástí jejího výkonu, o tom, že její výkon není uchazeči zakázán ani pozastaven, popřípadě o tom, zda fyzická osoba regulovanou činnost vykonávala ve vedoucím postavení,
d)
o tom, zda byl doklad o dosažené kvalifikaci fyzické osoby uznán nebo potvrzen v České republice jako rovnocenný s dokladem vydávaným v České republice nebo zda jsou tomuto dokladu v České republice přiznávány rovnocenné účinky jako dokladu o dosažené kvalifikaci, který se vyžaduje pro výkon regulované činnosti na území České republiky,
e)
o tom, zda k datu vydání osvědčení fyzická osoba splňuje požadavek jiné způsobilosti pro výkon regulované činnosti podle zvláštního právního předpisu, nebo údaj o tom, že se pro výkon regulované činnosti v České republice podmínka jiné způsobilosti nevyžaduje.
(2)
Fyzickým osobám, které jsou oprávněny v České republice vykonávat předmětnou činnost, není-li tato činnost v České republice regulována, a tuto činnost hodlají vykonávat v jiném členském státě, na základě jejich žádosti vydává
a)
ústřední správní úřad České republiky, do jehož působnosti předmětná činnost náleží nebo jehož působnost je předmětné činnosti nejbližší, osvědčení
1.
o délce a formě výkonu předmětné činnosti fyzickou osobou na území České republiky, době jejího zahájení a ukončení, o odborných činnostech, které byly součástí jejího výkonu, popřípadě o tom, zda fyzická osoba předmětnou činnost vykonávala ve vedoucím postavení,
2.
o tom, zda fyzická osoba absolvovala vzdělávání a přípravu, které ji odborně připravily pro výkon předmětné činnosti na území České republiky [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2], popřípadě o tom, zda vzdělávání a příprava, kterou absolvovala, je regulovaným vzděláváním,
3.
o tom, zda k datu vydání osvědčení fyzická osoba splňuje požadavek jiné způsobilosti pro výkon předmětné činnosti podle zvláštního právního předpisu, nebo údaj o tom, že se pro výkon předmětné činnosti v České republice podmínka jiné způsobilosti nevyžaduje,
b)
ministerstvo, popřípadě Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra, nebo příslušná vysoká škola nebo jiná vzdělávací instituce České republiky, popřípadě krajský úřad15c), osvědčení:
1.
o délce, typu studijního nebo vzdělávacího programu absolvovaného fyzickou osobou, o době zahájení a ukončení studia fyzické osoby v programu a o činnostech, pro jejichž výkon je odborně připravena [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2]15d),
2.
o tom, že doklad o dosažené kvalifikaci fyzické osoby, byl-li vydán příslušným orgánem nebo institucí třetího státu nebo Evropskou školou nebo potvrzuje-li vzdělávání a přípravu získanou z větší části mimo členské státy, byl uznán nebo potvrzen v České republice jako rovnocenný dokladu o vzdělání vydávanému příslušným orgánem nebo institucí České republiky.
(3)
Osvědčení podle odstavců 1 a 2 obsahují tyto náležitosti:
a)
označení orgánu nebo instituce, která osvědčení vydává,
b)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a státní příslušnost žadatele,
c)
skutečnosti podle odstavce 1 nebo 2, v úplném nebo částečném rozsahu podle žádosti oprávněné osoby a
d)
datum vydání osvědčení.
(4)
Osvědčení se vydává na základě žádosti podané spolu s listinami, jimiž se dokládají osvědčované skutečnosti. V případě vydávání osvědčení o tom, že vůči žadateli nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, že vůči němu nebyl prohlášen konkurs a toto prohlášení nebylo zamítnuto proto, že jeho majetek nepostačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nebo že výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby žadatelem nebrání překážka předchozího působení v jakékoliv srovnatelné funkci v právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo vůči které byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku2j), osvědčení o době a formě výkonu předmětné činnosti v České republice žadatelem, o době jejího zahájení a ukončení a o odborných činnostech, které byly součástí jejího výkonu, není-li tato činnost v České republice regulována, a osvědčení o tom, zda žadatel vykonával předmětnou činnost ve vedoucím postavení, je možno důkaz listinou nahradit čestným prohlášením žadatele učiněným před uznávacím orgánem nebo ústředním správním úřadem, do jehož působnosti předmětná činnost náleží nebo jehož působnost je předmětné činnosti nejbližší. Vysoká škola může vydávání osvědčení podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 nahradit vydáváním dodatku k diplomu podle zákona o vysokých školách, pokud v dodatku uvede i náležitosti podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 a odstavce 3.
HLAVA VII
ADMINISTRATIVNÍ SPOLUPRÁCE S ORGÁNY ČLENSKÝCH STÁTŮ
§ 30
(1)
Orgány, pověřené výkonem správních činností v oblasti uznávání odborné kvalifikace, poskytují, požadují nebo přijímají informace ve spolupráci s příslušnými orgány jiných členských států. Administrativní spolupráce se provádí za účelem sdělení, zjištění a ověření skutečností rozhodných pro vydání rozhodnutí podle § 24 nebo v zájmu koordinace společného postupu členských států v oblasti uznávání odborné kvalifikace.
(2)
Administrativní spolupráce se provádí v souladu s ustanoveními této hlavy a zvláštních právních předpisů, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo právní předpis Evropských společenství nestanoví jinak.
(3)
Předmětem administrativní spolupráce jsou informace:
a)
o společném postupu příslušných orgánů členských států v oblasti uznávání odborné kvalifikace,
b)
o tom, zda je předmětná činnost v členském státě původu regulovanou činností, o rozsahu oprávnění k výkonu regulované činnosti, o tom, jaké jsou požadavky členského státu původu na odbornou kvalifikaci pro výkon regulované činnosti a zda je uchazeč pro její výkon odborně kvalifikován, a není-li předmětná činnost v členském státě původu regulovanou činností, které odborné činnosti jsou zpravidla součástí jejího výkonu a zda uchazeč absolvoval vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravily pro výkon předmětné činnosti,
c)
o tom, zda jsou vzdělávání a příprava uchazeče regulovaným vzděláváním, popřípadě zda je vzdělávání a příprava uchazeče regulovaným vzděláváním uvedeným v příslušné příloze směrnice nebo jiného předpisu Evropských společenství o uznávání odborných kvalifikací,
d)
o délce, formě a obsahu vzdělávání a přípravy uchazeče, o době jejího zahájení a ukončení, popřípadě zda splňuje minimální požadavky na vzdělávání a přípravu stanovené příslušnou směrnicí nebo jiným předpisem Evropských společenství o uznávání odborných kvalifikací,
e)
o délce a formě výkonu předmětné činnosti na území členského státu původu, době jejího zahájení a ukončení a o odborných činnostech, které byly součástí jejího výkonu,
f)
o tom, jaké jsou požadavky na jinou způsobilost pro výkon předmětné činnosti v členském státě a zda je uchazeč splňuje,
g)
o tom, zda je poskytovatel služby usazen v členském státě původu a zda splnil všechny podmínky stanovené právními předpisy tohoto členského státu pro výkon předmětné činnosti,
h)
o trestní, správní či disciplinární odpovědnosti související s výkonem předmětné činnosti a odpovídajícím postihu poskytovatele služby a o stížnostech příjemce služby podaných vůči tomuto poskytovateli,
i)
o tom, zda je předmětná činnost v členském státě původu vykonávána pod profesním označením a zda je uchazeč toto profesní označení oprávněn užívat,
j)
spočívající v ověření pravosti dokladu o odborné kvalifikaci nebo jiné způsobilosti,
k)
o tom, zda orgán členského státu původu, který vydal doklad o odborné kvalifikaci nebo jiné způsobilosti, je příslušným orgánem v souladu s právními předpisy členského státu původu,
l)
o tom, zda byl doklad o dosažené kvalifikaci vydán institucí členského státu [§ 3 odst. 1 písm. f)],
m)
o tom, zda doklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu, který potvrzuje absolvování vzdělávání a přípravy v jiném státě, je v členském státu původu uznán jako rovnocenný dokladu o dosažené kvalifikaci, který uchazeče činí odborně kvalifikovaným pro výkon regulované činnosti nebo, není-li předmětná činnost v členském státě původu regulována, který potvrzuje vzdělávání a přípravu, jež uchazeče odborně připravily pro výkon předmětné činnosti,
n)
o dalších skutečnostech rozhodných pro vydání rozhodnutí podle § 24.
§ 31
Orgány příslušné pro provádění administrativní spolupráce
Příslušným orgánem v České republice k provádění administrativní spolupráce je ministerstvo, národní koordinátor nebo uznávací orgán (dále jen „příslušný orgán České republiky“). Při provádění administrativní spolupráce příslušný orgán České republiky komunikuje s příslušnými orgány jiného členského státu, zpravidla s národním koordinátorem členského státu nebo orgánem členského státu, v jehož působnosti je předmětná činnost regulována nebo který vykonává dohled nad výkonem předmětné činnosti (dále jen „příslušný orgán jiného členského státu“).
§ 32
Požadování informací
(1)
Příslušný orgán České republiky může od příslušného orgánu jiného členského státu požadovat informace v případě potřeby zjištění a ověření skutečností rozhodných pro vydání rozhodnutí podle § 24, pokud vyčerpal vlastní obvyklé zdroje informací, které mohl v daném případě využít.
(2)
Příslušný orgán České republiky podá písemnou žádost příslušnému orgánu jiného členského státu. Žádost musí obsahovat kromě náležitostí stanovených právními předpisy tohoto členského státu rovněž údaj o požadované informaci a údaje o předmětu řízení o uznání odborné kvalifikace a identifikační údaje uchazeče, v míře nezbytné ke splnění účelu.
(3)
Příslušný orgán České republiky může ujednat ústně nebo písemně s příslušným orgánem jiného členského státu jinou formu požadování informací.
(4)
Pokud příslušný orgán jiného členského státu neposkytne požadovanou informaci včas tak, aby bylo možno vydat rozhodnutí o uznání kvalifikace ve lhůtě stanovené podle § 24 odst. 5, uznávací orgán rozhodne na základě shromážděných důkazních prostředků.
(5)
Získané informace může příslušný orgán České republiky předat dalšímu členskému státu jen se souhlasem příslušného orgánu členského státu, který informace poskytl.
§ 33
Poskytování informací
(1)
Příslušný orgán České republiky na požádání příslušného orgánu jiného členského státu provede nezbytná šetření a poskytne požadované informace bez zbytečného odkladu. Pokud není možno informaci poskytnout do 30 dnů, vyrozumí se o tom příslušný orgán jiného členského státu.
(2)
Zjistit nebo poskytnout informace příslušnému orgánu jiného členského státu lze jen v rozsahu, který umožňují právní předpisy České republiky.
(3)
Příslušný orgán České republiky může odmítnout poskytnutí informací příslušnému orgánu jiného členského státu, pokud
a)
zvláštní zákon obsahuje přísnější podmínky povinnosti zachovávat mlčenlivost než ty, které jsou v právní úpravě žádajícího členského státu, a pokud tento stát těmto přísnějším podmínkám nevyhoví,
b)
poskytnutí informací by vedlo k porušení povinnosti mlčenlivosti uložené zvláštním právním předpisem nebo se jedná o informace, jejichž vyzrazení by bylo v rozporu se zájmem bezpečnosti státu nebo s veřejným pořádkem,
c)
příslušný orgán žádajícího členského státu nevyčerpal své obvyklé zdroje informací, které mohly být vzhledem k okolnostem využity k získání požadovaných informací, nebo
d)
žádající členský stát není schopen z praktických nebo právních důvodů poskytnout obdobné informace.
(4)
Vyskytnou-li se při zjišťování a poskytování požadovaných informací překážky podle odstavce 2 nebo 3, vyrozumí příslušný orgán České republiky o této situaci s uvedením důvodů neprodleně příslušný orgán jiného členského státu.
§ 34
Vzájemné poskytování informací
Příslušný orgán České republiky může pro skupiny jednotlivých případů ujednat ústně nebo písemně s příslušným orgánem jiného členského státu druh a rozsah informací, které bude při zachování vzájemnosti poskytovat nebo přijímat, včetně způsobu a lhůt předávání těchto informací. Ustanovení § 32 odst. 4 a 5 a § 33 odst. 2 až 4 se použijí obdobně.
§ 35
Ochrana informací a osobních údajů
Na informace poskytované v rámci administrativní spolupráce se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost stanovená zvláštním právním předpisem. Ochrana osobních údajůosobních údajů se řídí zvláštním právním předpisem16). Identifikační údaje uchazeče lze poskytovat a požadovat pouze v míře nezbytné ke splnění účelu administrativní spolupráce.
§ 36
zrušen
HLAVA VIII
DOČASNÝ NEBO PŘÍLEŽITOSTNÝ VÝKON REGULOVANÉ ČINNOSTI NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V RÁMCI SVOBODY POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB
§ 36a
Oznámení
(1)
Uchazeč, který je státním příslušníkem členského státu nebo který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státě Evropské unie a v souladu s právními předpisy členského státu původu vykonává předmětnou činnost, která je v České republice regulovanou činností, je oprávněn tuto činnost vykonávat dočasně nebo příležitostně i na území České republiky, aniž splní požadavek zápisu, registrace, povolení, autorizace nebo členství v profesní komoře podle zvláštního právního předpisu a aniž požádá o uznání odborné kvalifikace podle § 6 až 18 a uznání jiné způsobilosti podle § 20, pokud splní podmínky podle odstavců 2 až 4 a 6 a, stanoví-li tak zvláštní zákon, podmínky podle § 36b. Zda je regulovaná činnost vykonávána dočasně nebo příležitostně, se posuzuje, zejména s ohledem na dobu trvání, četnost, pravidelnost a nepřetržitost výkonu činnosti na území České republiky17).
(2)
Není-li předmětná činnost v členském státě původu regulována, je uchazeč povinen doložit, že v členském státě původu vykonával předmětnou činnost po dobu nejméně 2 let během předcházejících 10 let, nebo předložit doklad o regulovaném vzdělávání, které jej odborně připravuje pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2].
(3)
Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu regulované činnosti, je uchazeč povinen doložit, že je pojištěn v rozsahu a za podmínek vyžadovaných zvláštním právním předpisem.
(4)
Uchazeč je povinen před tím, než začne vykonávat regulovanou činnost na území České republiky, písemně oznámit poskytování služeb na území České republiky uznávacímu orgánu. K oznámení se přikládá:
a)
průkaz totožnosti, doklad osvědčující státní příslušnost uchazeče a případně doklad potvrzující právní postavení uvedené v § 1 odst. 2,
b)
doklad potvrzující, že je uchazeč usazen v členském státě původu a v souladu s jeho právními předpisy vykonává předmětnou činnost a že mu oprávnění k výkonu předmětné činnosti v členském státě původu nebylo odejmuto ani dočasně pozastaveno,
c)
doklad o odborné kvalifikaci,
d)
doklad podle odstavce 2, není-li předmětná činnost v členském státě původu regulována,
e)
doklad podle odstavce 3, vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu regulované činnosti.
Uznávací orgán vede údaje o uchazeči a jím oznámených skutečnostech v samostatné evidenci. Na žádost lze z této evidence vydat úřední opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v evidenci určitý zápis není, pokud žadatel osvědčí právní zájem. Ustanovení § 22 odst. 4 až 8 se použijí obdobně.
(5)
Nesplňuje-li oznámení nebo doklady k němu přiložené náležitosti podle správního řádu nebo odstavce 4, pomůže uznávací orgán uchazeči nedostatky odstranit na místě nebo jej bezodkladně vyzve k jejich odstranění. Zároveň jej upozorní, že do doby odstranění nedostatků, popřípadě do doby uvedené v § 36b odst. 6, stanoví-li zvláštní zákon podmínku ověření odborné kvalifikace, není oprávněn na území České republiky regulovanou činnost vykonávat.
(6)
Uchazeč je povinen bezodkladně informovat uznávací orgán o změnách všech skutečností uvedených v oznámení nebo dokladech k oznámení přiložených, včetně skutečností, které by mohly být důvodem zániku oprávnění vykonávat dočasně nebo příležitostně regulovanou činnost na území České republiky. Hodlá-li uchazeč dočasně nebo příležitostně vykonávat regulovanou činnost na území České republiky po uplynutí 12 měsíců ode dne podání úplného oznámení, je povinen podat toto oznámení opětovně. Při opětovném podání oznámení je uchazeč povinen předložit doklady uvedené v odstavci 4 písm. b) až e) pouze v případě změny skutečností uvedených v původním oznámení nebo v dokladech k tomuto oznámení přiložených.
§ 36b
Ověření odborné kvalifikace
(1)
Stanoví-li tak zvláštní zákon, je uznávací orgán oprávněn po obdržení oznámení před zahájením výkonu dočasné nebo příležitostné regulované činnosti na území České republiky, jejíž výkon může vážně ohrozit život, zdraví nebo bezpečnost osob, ověřit odbornou kvalifikaci uchazeče. To neplatí v případě uchazeče, který příslušnou regulovanou činnost na území České republiky jako usazená nebo hostující osoba vykonává nebo vykonával a kterému byla v České republice uznána nebo ověřena odborná kvalifikace pro výkon této činnosti.
(2)
Nepřistoupí-li uznávací orgán v odůvodněném případě, zejména je-li uchazeč osobou v oboru uznávanou nebo bude-li regulovaná činnost vykonávána v rozsahu, ve kterém je ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob zanedbatelné, k ověření odborné kvalifikace uchazeče podle odstavce 3, bezodkladně o tom uchazeči doručí oznámení.
(3)
Ověřuje-li uznávací orgán odbornou kvalifikaci uchazeče, vydá a doručí uchazeči do 30 dnů od obdržení úplného oznámení, které obsahuje veškeré požadované doklady, po případném odstranění nedostatků (§ 36a odst. 5), rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace. Ve zvlášť složitých případech oznámí uznávací orgán uchazeči prodloužení lhůty pro vydání a doručení rozhodnutí nejdéle o dalších 30 dnů. Uznávací orgán bezodkladně vydá a doručí uchazeči rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace s výrokem, že nebyl zjištěn podstatný rozdíl mezi jeho odbornou kvalifikací a odbornou kvalifikací, která je vyžadována v České republice, pokud
a)
uchazeč hodlá na území České republiky vykonávat regulovanou činnost, pro jejíž výkon příslušná směrnice nebo jiný předpis Evropských společenství o uznávání odborných kvalifikací stanoví minimální požadavky na vzdělávání a přípravu, a je držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci, který splňuje podmínky stanovené uvedeným předpisem, nebo
b)
uchazečova odborná kvalifikace splňuje podmínky společné platformy pro výkon příslušné regulované činnosti.
(4)
Byl-li mezi odbornou kvalifikací uchazeče a odbornou způsobilostí vyžadovanou v České republice zjištěn podstatný rozdíl v takovém rozsahu, že by tento rozdíl mohl při výkonu regulované činnosti uchazečem vážně ohrozit život, zdraví nebo bezpečnost osob, uznávací orgán
a)
rozhodnutím uchazeči oznámí, že není oprávněn k výkonu regulované činnosti na území České republiky, a
b)
v rozhodnutí podle odstavce 3 uchazeči umožní, aby prokázal znalost chybějících teoretických nebo praktických oblastí. Znalost chybějících teoretických a praktických oblastí se prokazuje rozdílovou zkouškou nebo jiným vhodným opatřením. Uloží-li uznávací orgán uchazeči, aby prokázal znalost chybějících teoretických nebo praktických oblastí, umožní uchazeči, aby tuto znalost prokázal ve lhůtě 20 pracovních dnů od doručení rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace podle odstavce 3. Uloží-li uznávací orgán uchazeči, aby vykonal rozdílovou zkoušku, zajistí provedení této zkoušky ve lhůtě podle předchozí věty.
(5)
Uznávací orgán ve lhůtě 5 pracovních dnů od vykonání rozdílové zkoušky nebo splnění jiného vhodného opatření uchazečem tuto zkoušku nebo toto opatření vyhodnotí a na základě výsledku vyhodnocení vydá rozhodnutí.
(6)
Právo dočasného nebo příležitostného výkonu regulované činnosti podléhající ověření odborné kvalifikace podle odstavce 1 na území České republiky uchazeči vzniká dnem
a)
oznámení uznávacího orgánu podle odstavce 2 o upuštění od ověření odborné kvalifikace,
b)
vydání rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace podle odstavce 3, není-li zjištěn podstatný rozdíl mezi odbornou kvalifikací uchazeče a odbornou způsobilostí, která je vyžadována v České republice, v takovém rozsahu, že by tento rozdíl mohl při výkonu regulované činnosti na území České republiky vážně ohrozit život, zdraví nebo bezpečnost osob,
c)
vydání rozhodnutí po úspěšném vykonání rozdílové zkoušky nebo splnění jiného vhodného opatření podle odstavce 4 písm. b), nebo
d)
marného uplynutí lhůty podle odstavce 3 nebo 5, pokud uznávací orgán nepostupuje v souladu s těmito lhůtami; to neplatí, pokud nedodržení lhůt nastalo v důsledku jednání uchazeče.
(7)
Náklady řízení o ověření odborné kvalifikace spojené s vykonáním rozdílové zkoušky hradí uchazeč. Rozhodnutí podle odstavce 6 písm. b) a c) má pro účely výkonu regulované činnosti na území České republiky stejné právní účinky jako rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle § 24 odst. 1 a 6.
HLAVA IX
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 37
Posouzení odborné kvalifikace veřejnoprávním zaměstnavatelem
(1)
Vyžaduje-li se v České republice doklad o dosažené kvalifikaci pro výkon regulované činnosti v pracovněprávním vztahu [§ 18 odst. 1 písm. a) bod 4] a jde o případný výkon regulované činnosti na základě pracovněprávního vztahu se zaměstnavatelem, kterým je
a)
Česká republika18),
b)
státní příspěvková organizace,
c)
územní samosprávný celek,
d)
příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,
e)
jiná právnická osoba, pokud
1.
byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a
2.
je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem17b) nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu,
(dále jen „veřejnoprávní zaměstnavatel“), posoudí odbornou kvalifikaci a jinou způsobilost příslušný orgán, který za zaměstnavatele jedná, v rámci přijímání do pracovněprávního vztahu nebo v rámci výběrového řízení na obsazení funkce.
(2)
O tom, zda uchazeč splňuje podmínku odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro přijetí do pracovněprávního vztahu nebo pro zařazení do výběrového řízení na obsazení funkce, nebo o tom, zda po něm bude veřejnoprávní zaměstnavatel jako podmínku přijetí do pracovněprávního vztahu nebo zařazení do výběrového řízení požadovat splnění kompenzačního opatření, jej veřejnoprávní zaměstnavatel vyrozumí nejpozději do 90 dnů ode dne přijetí dokladů podle § 22 odst. 3 písm. b) a c), nezbytných k posouzení odborné kvalifikace a jiné způsobilosti uchazeče.
(3)
Na posouzení odborné kvalifikace a jiné způsobilosti podle odstavců 1 a 2 se nepoužijí ustanovení § 3 odst. 1 písm. i), § 22 odst. 1 až 3, § 22 odst. 7 a 8, § 24 a 25, § 29 odst. 1 a 2, § 29a, § 30 až 35 a § 36a a 36b. Ustanovení § 13 odst. 3 a § 14 odst. 3 se použijí přiměřeně. Administrativní spolupráci provádí veřejnoprávní zaměstnavatel zejména prostřednictvím ministerstva. Náklady řízení o posouzení odborné kvalifikace, spojené s vykonáním rozdílové zkoušky, hradí uchazeč.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí na uznávání odborné kvalifikace pro výkon zdravotnických povolání a pro výkon činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče19).
§ 38
Zmocnění
(1)
Uznávací orgán může stanovit po projednání s národním koordinátorem vyhláškou nebo stavovským předpisem seznam teoretických a praktických oblastí, které tvoří obsah vzdělávání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon regulované činnosti [§ 10 odst. 3 písm. a)], pokud tento obsah vzdělávání a přípravy není zřejmý ze zvláštního právního předpisu.
(2)
Uznávací orgán může vyhláškou nebo stavovským předpisem stanovit pro jednotlivé regulované činnosti nebo skupinu regulovaných činností další podrobnosti týkající se podmínek výkonu adaptačního období a rozdílové zkoušky a jejich hodnocení.
(3)
Vláda může k provedení tohoto zákona nařízením stanovit regulované činnosti, u kterých je vyloučena volba uchazeče mezi adaptačním obdobím a rozdílovou zkouškou, a určit kompenzační opatření, které bude uchazeči v těchto případech uloženo.
(4)
Ministerstvo může stanovit vzor osvědčení o odborné kvalifikaci a výkonu předmětné činnosti (§ 29a).
HLAVA X
PŘESTUPKY
§ 38a
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
úmyslně užije profesní označení nebo označení odbornosti v rozporu s tímto nebo zvláštním zákonem, nebo
b)
v rozporu s podmínkami stanovenými tímto nebo zvláštním zákonem provozuje dočasně nebo příležitostně výdělečnou činnost, která je regulovanou činností.
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč. Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit též zákaz činnosti na dobu do 1 roku.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Řízení o uznání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Přílohy č. 1 až 4
zrušeny
§ 39 až 46
Těmito ustanoveními byly novelizovány jiné zákony.
§ 47
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, s výjimkou ustanovení § 28 odst. 1, § 28 odst. 2 písm. a), c), d) a j), § 28 odst. 4, § 38, 39 a části čtvrté, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
* * *
1.
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. dubna 2004).
2.
Zákon č. 588/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb., nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (29. listopadu 2004).
3.
Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), nabyl účinnosti dnem 1. března 2006.
4.
Zákon č. 161/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (27. dubna 2006).
5.
Zákon č. 189/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. července 2008).
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací.
Čl. 39, 43 a 49 Smlouvy o založení Evropského společenství.
2)
Čl. 23 a čl. 24 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
2a)
Čl. 11 odst. 1 písm. a) a c) a čl. 21 odst. 1 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
2b)
Čl. 12 písm. a) směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu.
2c)
Čl. 14 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu sloučení rodiny; § 13 a 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
2d)
Čl. 23, čl. 26 odst. 1 a 3 a čl. 27 odst. 3 směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany.
2e)
Čl. 17 odst. 1 směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby.
2f)
Čl. 11 odst. 1 směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.
2g)
Část sedmá zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
Hlava VII zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
2i)
§ 29 a násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
2j)
§ 38l obchodního zákoníku.
§ 244 a násl. zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2k)
Příloha I směrnice 2005/36/ES.
2l)
Úmluva o statutu Evropských škol, přijatá v Lucemburku dne 21. června 1994 (č. 122/2005 Sb. m. s.).
2m)
Příloha II směrnice 2005/36/ES.
3)
Příloha IV směrnice 2005/36/ES.
4)
Příloha III směrnice 2005/36/ES.
4a)
Článek 15 směrnice 2005/36/ES.
4b)
Článek 14 odst. 2 a 3 směrnice 2005/36/ES.
5)
Například zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
6a)
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 7 písm. d) zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 284/2002 Sb.
§ 87 písm. m), § 89 a 90 a § 95 odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
Vyhláška č. 385/1991 Sb., o uznávání rovnocennosti a podmínkách nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami, ve znění vyhlášky č. 332/1998 Sb.
9)
§ 27a odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
Zákon č. 564/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 48 a 49 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 147/2001 Sb.
15)
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
15a)
§ 78 až 81 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15b)
§ 6 a § 104 až 107 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
15c)
§ 108 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15d)
Například § 55 a 57 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 552/2005 Sb.
16)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Článek 50 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského společenství.
18)
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
17b)
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Zákon č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška č. 330/2008 Sb. | Vyhláška č. 330/2008 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 8. 9. 2008, datum účinnosti 1. 11. 2008, částka 108/2008
* Čl. I - Vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění vyhlášky č. 233/2004 Sb., vyhlášky č. 291/2006 Sb. a vyhlášk
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 11. 2008
330
VYHLÁŠKA
ze dne 25. srpna 2008,
kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 131 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů:
Čl. I
Vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění vyhlášky č. 233/2004 Sb., vyhlášky č. 291/2006 Sb. a vyhlášky č. 94/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 11 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
ve výši 50 % odměny podle § 6 odst. 1 a 2, jde-li o exekuci ukládající zaplacení peněžité částky,“.
2.
V § 11 odst. 2 písm. a) se za slova „exekuční titul,“ vkládají slova „jakož i k úhradě nákladů exekuce,“.
3.
V § 11 odst. 2 písm. b) se slovo „přiměřené“ nahrazuje slovem „patnáctidenní“.
4.
V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Ve výzvě podle odstavce 2 písm. a) exekutor povinného poučí o tom, že bude-li povinnost, kterou ukládá exekuční titul, splněna ve lhůtě podle odstavce 2 písm. b), a v téže lhůtě budou uhrazeny náklady exekuce, náleží exekutorovi v rámci nákladů exekuce odměna podle odstavce 1. Ve výzvě exekutor poučí povinného rovněž o podmínkách, za nichž mu náleží odměna podle odstavce 2.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
5.
V § 11 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
6.
V § 11 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
7.
V § 12 odst. 2 větě první se číslo „30“ nahrazuje číslem „50“.
8.
V § 13 se odstavec 5 zrušuje.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Exekuční řízení zahájená a nedokončená do dne nabytí účinnosti této vyhlášky se dokončí podle vyhlášky č. 330/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2008.
Ministr:
JUDr. Pospíšil v. r. |
Vyhláška č. 329/2008 Sb. | Vyhláška č. 329/2008 Sb.
Vyhláška o centrální evidenci exekucí
Vyhlášeno 8. 9. 2008, datum účinnosti 8. 9. 2008, částka 108/2008
* § 1 - (1) Centrální evidence exekucí (dále jen „evidence“) je vedena na určené adrese ve veřejně přístupném informačním systému (Internet).
* § 2 - (1) Do evidence se zapisuje
* § 2a - Do evidence se v elektronické podobě vzniklé autorizovanou konverzí dokumentu1) vkládají dražební vyhlášky podle § 125 odst. 1 písm. d) exekučního řádu, rozhodnutí, kterými jsou tyto vyhlášky měněny, oznámení dražebního roku podle § 125 odst. 1 písm. e) ex
* § 3 - (1) Zápis údajů z písemností podle § 125 odst. 1 písm. a) nebo b) exekučního řádu se provede do 3 dnů poté, kdy exekutor zapsal do rejstříku zahájených exekucí doložku provedení exekuce. Zápis údajů z rozhodnutí podle § 125 odst. 1 písm. c) exekučního řádu
* § 4 - (1) Exekutor provádí zápisy a vkládání do evidence a odstraňování z evidence elektronicky dálkovým přístupem zadáním údajů
* § 5 - (1) Komoře náleží odměna za každé poskytnutí elektronického údaje z evidence, stanoví-li tak exekuční řád. Výše odměny v závislosti na tom, kolik bylo žadateli v kalendářním roce poskytnuto elektronických údajů, činí
* § 6 - Přechodné ustanovení
* § 7 - Zrušovací ustanovení
* § 8 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2022 (265/2021 Sb., 517/2021 Sb.)
329
VYHLÁŠKA
ze dne 25. srpna 2008
o centrální evidenci exekucí
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 125 odst. 5 a § 131 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů:
§ 1
(1)
Centrální evidence exekucíexekucí (dále jen „evidence“) je vedena na určené adrese ve veřejně přístupném informačním systému (Internet).
(2)
Exekutorská komora České republikyExekutorská komora České republiky (dále jen „Komora“) poskytuje exekutorovi přístup k elektronickému zápisu nebo změně (dále jen „zápis“) a k vkládání údajů do evidence, jakož i k výmazu údajů z evidence, podle § 4 odst. 1.
(3)
Do evidence se zapisují údaje podle § 2 uvedené v písemnostech podle § 125 odst. 1 písm. a) až c) a písm. f) exekučního řádu nebo ve spisu vedeném exekutorem. Změny údajů zapisovaných do evidence provádí exekutor tak, aby odpovídaly stavu řízení, které exekutor vede nebo vedl.
§ 2
(1)
Do evidence se zapisuje
a)
označení exekučního soudu,
b)
údaje o exekučním titulu, a to
1.
druh exekučního titulu,
2.
orgán, který ho vydal, nebo osoba, která ho vyhotovila,
3.
den, měsíc a rok jeho vydání ve tvaru DD.MM.RRRR a
4.
jeho číslo jednací,
c)
den, měsíc a rok vydání vyrozumění o zahájení exekuceexekuce ve tvaru: DD.MM.RRRR,
d)
vymáhaná povinnost takto:
1.
výše exekucíexekucí vymáhaného peněžitého plnění,
2.
popis vymáhaného nepeněžitého plnění v maximální délce 100 znaků u nepeněžitého plnění,
3.
výše vymáhaného peněžitého plnění a popis vymáhaného nepeněžitého plnění v maximální délce 100 znaků, je-li vymáháno peněžité i nepeněžité plnění,
e)
údaj o tom, zda řízení byla spojena,
e)
údaj o tom, že proti povinnému je vedena exekuceexekuce prodejem movitých věcí, nejde-li o exekuciexekuci podle § 67 odst. 2 exekučního řádu,
f)
údaj o tom, že exekuceexekuce je vedena po skončení odkladu exekuceexekuce podle § 54 odst. 9 exekučního řádu.
(2)
Do evidence se zapisuje
a)
označení soudu nebo exekutora, který rozhodl o odkladu nebo zastavení exekuceexekuce,
b)
spisová značka usnesení, jímž bylo rozhodnuto o odkladu nebo zastavení exekuceexekuce,
c)
den, měsíc a rok vydání usnesení o odkladu nebo zastavení exekuceexekuce ve tvaru: DD.MM.RRRR.
(3)
U povinného-fyzické osoby se zapisuje
a)
jméno, popřípadě jména a příjmení,
b)
rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození,
c)
adresa místa trvalého pobytu, popřípadě místa pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, včetně pětimístného poštovního směrovacího čísla ve tvaru XXXXX; není-li poštovní směrovací číslo, pak se neuvede.
(4)
U povinného-právnické osoby se zapisuje
a)
název nebo obchodní firma,
b)
identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
c)
adresa sídla včetně pětimístného poštovního směrovacího čísla ve tvaru XXXXX; není-li poštovní směrovací číslo, pak se neuvede.
(5)
U oprávněného-fyzické osoby se zapisují údaje podle odstavce 3 písm. a) a c) a datum narození, u oprávněného-právnické osoby se zapisují údaje podle odstavce 4. Byl-li do evidence zapsán údaj o právním nástupci oprávněného podle § 125 odst. 3 exekučního řádu, ponechá se v evidenci i zápis údajů o dosavadním oprávněném. U zjištěného předchozího věřitele se zapisují údaje uvedené ve vyrozumění o zahájení exekuceexekuce.
(6)
Do evidence se zapisuje rovněž
a)
titul, jméno, popřípadě jména, a příjmení exekutora, který řízení vede nebo vedl, sídlo jeho exekutorského úřadu a spisová značka exekutora složená z trojčíslí představujícího evidenční číslo exekutora, označení příslušného rejstříku písmeny „EX“, pořadového čísla věci a posledního dvojčíslí kalendářního roku,
b)
zánik pověření exekutora k vedení exekuceexekuce z důvodů uvedených v § 51 exekučního řádu s uvedením důvodu zániku.
§ 2a
Do evidence se v elektronické podobě vzniklé autorizovanou konverzí dokumentu1) vkládají dražební vyhlášky podle § 125 odst. 1 písm. d) exekučního řádu, rozhodnutí, kterými jsou tyto vyhlášky měněny, oznámení dražebního roku podle § 125 odst. 1 písm. e) exekučního řádu a jeho změny.
§ 3
(1)
Zápis údajů z písemností podle § 125 odst. 1 písm. a) nebo b) exekučního řádu se provede do 3 dnů poté, kdy exekutor zapsal do rejstříku zahájených exekucíexekucí doložku provedení exekuceexekuce. Zápis údajů z rozhodnutí podle § 125 odst. 1 písm. c) exekučního řádu se provede do 3 dnů poté, co se exekutor dozvěděl o právní moci těchto rozhodnutí, a zápis ostatních údajů do 5 pracovních dnů poté, co se o nich exekutor dozvěděl. Aktualizace údaje podle § 125 odst. 2 písm. d) exekučního řádu se provede do 15. ledna následujícího kalendářního roku. Údaje podle § 125 odst. 1 písm. d) nebo e) exekučního řádu se do evidence vkládají do 3 pracovních dnů od vydání dražební vyhlášky nebo oznámení dražebního roku. Zápis údaje podle § 2 odst. 1 písm. e) se provede do 3 pracovních dnů od sepsání movité věci a zápis údaje podle § 2 odst. 1 písm. f) se provede do 3 dnů poté, co skončil odklad exekuceexekuce podle § 54 odst. 9 exekučního řádu.
(2)
Exekutor vymaže z evidence všechny údaje týkající se nařízené exekuceexekuce bez zbytečného odkladu po uplynutí 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skončení exekuceexekuce.
§ 4
(1)
Exekutor provádí zápisy a vkládání do evidence a odstraňování z evidence elektronicky dálkovým přístupem zadáním údajů
a)
prostřednictvím zabezpečeného individualizovaného přístupu na internetové stránky aplikace evidence přiděleného exekutorovi Komorou (dále jen „individualizovaný přístup“),
b)
prostřednictvím zabezpečeného individualizovaného přenosového programu dodaného exekutorovi Komorou (dále jen „přenosový program“).
(2)
Exekutor je oprávněn umožnit v souvislosti s řízením využití individualizovaného přístupu a přenosového programu svému zástupci nebo zaměstnanci pověřenému prováděním úkonů týkajících se evidence exekucíexekucí.
§ 5
(1)
Komoře náleží odměna za každé poskytnutí elektronického údaje z evidence, stanoví-li tak exekuční řád. Výše odměny v závislosti na tom, kolik bylo žadateli v kalendářním roce poskytnuto elektronických údajů, činí
do 1 000. poskytnutého údaje| 60 Kč,
---|---
od 1 001. poskytnutého údaje do
10 000. poskytnutého údaje | 30 Kč,
od 10 001. poskytnutého údaje do
1 000 000. poskytnutého údaje| 15 Kč,
od 1 000 001. poskytnutého údaje| 6 Kč.
(2)
Za poskytnutí elektronického údaje z evidence podle odstavce 1 se považuje
a)
zobrazení výsledku vyhledávání bez ohledu na to, zda je výsledek negativní či zda obsahuje údaje o více subjektech splňujících zadaná kritéria vyhledávání, nebo
b)
zobrazení konkrétních údajů o exekučním řízení vedeném proti danému subjektu.
(3)
V případě nepřetržitého sledování se za poskytnutí elektronického údaje považuje
a)
vložení subjektu do režimu nepřetržitého sledování a současné zobrazení výsledku vyhledávání podle odstavce 2 písm. a),
b)
první zobrazení konkrétních údajů o každém exekučním řízení vedeném proti danému subjektu v každých třech kalendářních měsících, nebo
c)
zobrazení změny ve výsledcích vyhledávání získaných podle písmene a) nebo b).
(4)
Komoře náleží za výpis z evidence nebo za potvrzení o tom, že určitý údaj v evidenci není zapsán, odměna ve výši 50 Kč za každou stranu.
(5)
Za první výpis z evidence vydaný v kalendářním roce povinnému-fyzické osobě z exekučního řízení, v němž byly do evidence zapsány údaje obsažené ve výpisu, náleží Komoře odměna v celkové výši
a)
75 Kč, nepřesahuje-li výpis 6 stran,
b)
100 Kč, má-li výpis alespoň 7 stran.
(6)
Údaje podle § 2 odst. 5 uvádí Komora pouze
a)
ve výpisu podle odstavce 5, nebo
b)
na žádost povinného-fyzické osoby z exekučního řízení, v němž byly do evidence zapsány údaje obsažené ve výpisu, i ve výpisu neuvedeném v písmeni a).
§ 6
Přechodné ustanovení
Exekutor zapíše do evidence nejpozději do 2 měsíců ode dne účinnosti této vyhlášky údaje týkající se exekuceexekuce pravomocně nařízené a neskončené přede dnem účinnosti této vyhlášky.
§ 7
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1.
Vyhláška č. 331/2001 Sb., o centrální evidenci exekucí.
2.
Vyhláška č. 130/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 331/2001 Sb., o centrální evidenci exekucí.
§ 8
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 5, které nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Pospíšil v. r.
1)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška č. 328/2008 Sb. | Vyhláška č. 328/2008 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 331/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a původce bakteriální hnědé hniloby
Vyhlášeno 2. 9. 2008, datum účinnosti 2. 9. 2008, částka 107/2008
* Čl. I - Vyhláška č. 331/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a původce bakteriální hnědé hniloby, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 2. 9. 2008
328
VYHLÁŠKA
ze dne 19. srpna 2008,
kterou se mění vyhláška č. 331/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a původce bakteriální hnědé hniloby
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 88 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 131/2006 Sb. a zákona č. 249/2008 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 71 odst. 1 písm. h) zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 331/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a původce bakteriální hnědé hniloby, se mění takto:
1.
§ 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní:
㤠1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje opatření, která se uplatňují na území České republiky proti šíření Clavibacter michiganensis (Smith) Davis et al. subsp. sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Davis et al., původci bakteriální kroužkovitosti bramboru, a Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al., původci bakteriální hnědé hniloby, aby se
a)
zabránilo výskytu a šíření,
b)
zjistilo místo výskytu a rozsah rozšíření a
c)
při zjištění výskytu se zabránilo jejich šíření a prováděla se ochranná opatření s cílem jejich eradikace.
1)
Směrnice Rady 93/85/EHS ze dne 4. října 1985 o ochraně proti bakteriální kroužkovitosti bramboru.
Směrnice Rady 98/57/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně proti Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al.
Směrnice Komise 2006/56/ES ze dne 12. června 2006, kterou se mění přílohy směrnice Rady 93/85/EHS.
Směrnice Komise 2006/63/ES ze dne 14. července 2006, kterou se mění přílohy II až VII směrnice Rady 98/57/ES.“.
2.
V § 2 písm. k) bodu 1 se na konci textu bodu 1 doplňují slova „v případě rajčete rostliny, které vyrostly ze stejné partie osiva,“.
3.
V § 3 odst. 2 písm. a) poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2)
§ 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 3 odst. 4 písm. a) se slovo „bramboru“ nahrazuje slovem „bramboru2)“.
5.
V § 4 odst. 2 poznámka pod čarou č. 3 zní:
„3)
§ 31 odst. 2 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů.“.
6.
V § 6 odst. 1 se slovo „materiálu“ nahrazuje slovem „materiálu2),“.
7.
V § 7 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
partie hostitelských rostlin označená jako pravděpodobně zamořená podle § 5 odst. 1 písm. b) smí být použita pod dohledem rostlinolékařské správy způsobem uvedeným v bodě 2, popřípadě 3 přílohy č. 4, pokud rostlinolékařská správa předem ověří, že neexistuje rozpoznatelné riziko rozšíření původce kroužkovitosti nebo původce hnědé hniloby a že jsou splněny požadavky na zneškodňování odpadů, stanovené v příloze č. 5, v případě průmyslového zpracování této partie, a pokud není tato partie na základě výsledku testování klonově příbuzných partií hostitelských rostlin podle § 6 označena jako zamořená podle § 5 odst. 1 písm. a),“.
8.
V § 8 odst. 2 písm. a) poznámka pod čarou č. 4 zní:
„4)
§ 2 odst. 1 písm. o) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
9.
V § 8 odst. 2 písm. c) se za slova „nebo předstupňů,“ vkládají slova „nebo všech partií rozmnožovacího materiálu bramboru určených k množení v následujícím roce,“.
10.
Příloha č. 1 zní:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 331/2004 Sb.
A.
METODY DIAGNÓZY, DETEKCE A IDENTIFIKACE PŮVODCE KROUŽKOVITOSTI
Předložené postupové diagramy popisují různé postupy, které jsou součástí:
i)
diagnózy kroužkovitosti v hlízách bramboru a rostlinách bramboru,
ii)
detekce Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus ve vzorcích hlíz bramboru a rostlin bramboru,
iii)
identifikace Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus.
OBECNÉ ZÁSADY
Optimalizované protokoly pro různé metody, validovaná činidla a podrobnosti pro přípravu testovaných a kontrolních materiálů jsou uvedeny v dodatcích. Seznam laboratoří, které se podílely na optimalizaci a validaci protokolů, je v dodatku č. 1.
Protože protokoly obsahují zjištění karanténního organismu a zahrnují použití životaschopných kultur Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus jako kontrolních materiálů, je nutné pracovat za vhodných karanténních podmínek s odpovídajícím zařízením na odstraňování odpadů a za podmínek příslušných povolení vydaných rostlinolékařskou správou.
Testovací parametry musí zajistit stálé a reprodukovatelné zjištění úrovní Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus jako stanovené prahy vybraných metod.
Zcela nezbytná je příprava pozitivních kontrol.
Testování podle požadovaných prahů také zahrnuje správné nastavení, údržbu a kalibraci zařízení, pečlivé zacházení s činidly a jejich uchovávání a všechna opatření pro zamezení kontaminace mezi vzorky, např. oddělení pozitivních kontrol od testovaných vzorků. Musí být uplatněno standardní řízení kvality, aby se zabránilo administrativním a jiným chybám, zvláště při označování a v dokumentaci.
Podezření z výskytu, jak je uvedeno v § 4 odst. 1, naznačuje pozitivní výsledek z diagnostických nebo screeningových testů provedených na vzorku, jak je znázorněno v níže uvedených postupových diagramech.
Pokud je první screeningový test (IF nebo PCR/FISH) pozitivní, existuje podezření na infekci původcem kroužkovitosti a musí být proveden druhý screeningový test. Pokud je i druhý screeningový test pozitivní, pak je podezření z výskytu potvrzeno a musí se pokračovat v testování podle daného schématu. Pokud je druhý screeningový test negativní, pak vzorek není považován za infikovaný původcem kroužkovitosti.
Z toho důvodu je pozitivní IF test podle § 4 odst. 1 definován jako pozitivní výsledek IF testu potvrzený druhým screeningovým testem (PCR/FISH).
Potvrzená přítomnost vyžaduje izolaci a identifikaci čisté kultury Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus s potvrzením patogenity.
1.
Použití postupových diagramů
1.1.
Postupový diagram pro diagnózu bakteriální kroužkovitosti v hlízách bramboru a v rostlinách bramboru vykazujících příznaky bakteriální kroužkovitosti
Postup testování je určen pro hlízy a rostliny bramboru s podezřením z výskytu nebo typickými příznaky kroužkovitosti. Zahrnuje rychlý screeningový test, izolaci patogenu z infikovaného vodivého pletiva na diagnostickém médiu a v případě pozitivního výsledku identifikaci kultury Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus.
54kB
(1)
Popis příznaků je v oddíle 2.
(2)
Vhodné testy jsou: - IF test (oddíl 4),
\\- PCR test (oddíl 6),
\\- FISH test (oddíl 5).
(3)
Ačkoli izolace patogena z rostlinného materiálu s typickými příznaky roztíráním suspenzí na média není komplikovaná, kultivace v pokročilých stádiích infekce se nemusí podařit. Saprofytické bakterie, které rostou na infikovaném pletivu, mohou přerůst nebo potlačovat patogena na izolačním médiu. Proto se doporučuje používat neselektivní i selektivní média, nejlépe MTNA (oddíl 8) nebo biotest (oddíl 7).
(4)
Popis typické morfologie kolonie je v oddíle 8.
(5)
Pokud je izolační zkouška negativní, ale příznaky choroby jsou typické, musí být izolace provedena znovu.
(6)
Spolehlivé identifikace čisté kultury Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus se dosáhne za použití testů uvedených v oddílu 9.
(7)
Zkouška patogenity je popsána v oddíle 10.
1.2.
Postupový diagram pro diagnózu bakteriální kroužkovitosti ve vzorcích bezpříznakových hlíz bramboru
Postup testování je určen ke zjištění latentních infekcí v hlízách bramboru. Pozitivní výsledek z nejméně dvou screeningových testů, z nichž každý je založen na jiném biologickém principu, musí být doplněn izolací patogena, a následně, v případě izolace typických kolonií, potvrzením, že čistá kultura je Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus. Pozitivní výsledek pouze jednoho screeningového testu není dostačující k tomu, aby byl vzorek považován za podezřelý.
Screeningové a izolační testy musí umožnit detekční práh 103 až 104 buněk/ml resuspendované pelety zahrnutý jako pozitivní kontroly v každé sérii testů.
75kB
(1)
Standardní velikost vzorku je 200 hlíz, ačkoli postup lze použít i na menší počet, jestliže 200 hlíz není k dispozici.
(2)
Metody extrakce a koncentrace patogena jsou popsány v oddílu 3.1.
(3)
Pokud jsou alespoň dva testy založené na různých biologických principech pozitivní, musí být provedena izolace a potvrzení. Provede se nejméně jeden screeningový test. Pokud je tento test negativní, je vzorek považován za negativní. V případě, že je tento test pozitivní, je pro ověření prvního pozitivního výsledku nezbytný ještě jeden nebo více screeningových testů založených na různých biologických principech. Pokud je druhý nebo další test negativní, je vzorek považován na negativní. Další testy nejsou nutné.
(4)
Test imunofluorescence (IF).
Pro vyšetření IF se vždy použije polyklonální protilátka, další monoklonální protilátky umožní větší přesnost (viz oddíl 4).
(5)
PCR test.
Použijí se vhodná validovaná PCR činidla a protokoly (viz oddíl 6).
(6)
FISH test.
Použijí se validovaná činidla a protokoly (viz oddíl 5).
(7)
Selektivní izolace.
Toto může být v mnoha případech vhodná metoda pro přímou izolaci Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus za použití MTNA média nebo NCP-88 média a ředění resuspendované pelety 1/100. Typické kolonie lze získat během 3-10 dní po rozetření na médium. Kulturu patogena lze následně vyčistit a identifikovat. Pro úplné využití potenciálu test vyžaduje opatrnou přípravu pletiva z pupkové části, aby se omezily sekundární bakterie, které jsou konkurencí Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus na médiu a které mohou patogena přerůst. Pokud se kultivační metoda takto nepodaří, musí být izolace provedena z rostlin použitých pro biotest (viz oddíl 8).
(8)
Biotest se používá k izolaci Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus z pelet bramborových extraktů pomocí selektivního obohacení v rostlinách lilku vejcoplodého (Solanum melongena). Test vyžaduje optimální inkubační podmínky stanovené pro tuto metodu. Bakteriální inhibitory Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus na MTNA nebo NCP-88 médiu pravděpodobně tento test narušovat nebudou (viz oddíl 7).
(9)
Typická morfologie kolonie je popsána v oddílu 8.
(10)
Kultivace nebo biotesty mohou selhat z důvodů konkurence nebo inhibice saprofytickými bakteriemi. Pokud jsou výsledky screeningových testů pozitivní, ale izolační testy negativní, opakují se izolační testy ze stejné pelety nebo dodatečným odebráním vodivého pletiva z blízkosti pupkového konce hlíz stejného vzorku a v případě potřeby se provede test dalších vzorků.
(11)
Spolehlivá identifikace čistých kultur podezřelých na Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus se dosáhne použitím testů popsaných v oddílu 9.
(12)
Test patogenity je popsán v oddílu 10.
1.3.
Postupový diagram pro diagnózu bakteriální kroužkovitosti ve vzorcích bezpříznakových rostlin bramboru
61kB
(1)
Doporučené velikosti vzorků – viz oddíl 3.2.
(2)
Metody extrakce a koncentrace patogena jsou popsány v oddílu 3.2.
(3)
Pokud jsou alespoň dva testy založené na různých biologických principech pozitivní, musí být provedena izolace a potvrzení. Provede se nejméně jeden screeningový test. Pokud je tento test negativní, je vzorek považován za negativní. V případě, že je tento test pozitivní, je pro ověření prvního pozitivního výsledku nezbytné provedení druhého nebo více screeningových testů založených na různých biologických principech. Pokud je druhý nebo další test negativní, je vzorek považován za negativní. Další testy nejsou nutné.
(4)
Selektivní izolační test a typická morfologie kolonie jsou popsány v oddílu 8.
(5)
IF test je popsán v oddílu 4.
(6)
PCR test je popsán v oddílu 6.
(7)
FISH test je popsán v oddílu 5.
(8)
Biotest je popsán v oddílu 7.
(9)
Kultivace nebo biotest mohou selhat z důvodů konkurence nebo inhibice saprofytickými bakteriemi. Pokud jsou výsledky screeningových testů pozitivní, ale izolační testy jsou negativní, opakují se izolační testy a v případě potřeby se provede test dalších vzorků.
(10)
Spolehlivé identifikace čistých kultur, u kterých je podezření, že se jedná o Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus, se dosáhne pomocí testů popsaných v oddílu 9.
(11)
Test patogenity je popsán v oddílu 10.
2.
Vizuální vyšetření na přítomnost příznaků kroužkovitosti
2.1.
Rostliny bramboru
V evropských klimatických podmínkách se příznaky na poli zjistí jen zřídkakdy a často pak až na konci sezóny. Kromě toho jsou příznaky skryté nebo se zamění s příznaky jiných chorob, stáří nebo mechanických poškození. Proto mohou být příznaky při kontrole na poli snadno přehlédnuty. Příznaky vadnutí jsou velmi odlišné od příznaků hnědé hniloby; vadnutí je obvykle pomalé a zpočátku omezené na okraje listů. Mladé infikované listy často i přes infekci nadále rostou, i když růst v infikovaných místech je omezený. Tím vznikají neobvykle tvarované listy. Listy postižené ucpáním vodivých pletiv na spodní části stonku často mají chlorotické, žluté až oranžové mezižeberní partie. Infikované děložní lístky, listy a dokonce stonky mohou eventuálně odumřít. Často jsou listy a hlízy pouze menší. Příležitostně jsou rostliny zakrnělé. Barevné snímky řady příznaků jsou na internetové stránce http://forum.europa.eu.int/Public/irc/sanco/Home/main.
2.2.
Hlízy bramboru
Nejranějšími příznaky jsou slabá sklovitost nebo průsvitnost pletiva bez měknutí v okolí cévního systému, zejména blízko pupku. Prstenec svazků cévních na pupkovém konci hlízy může mít nepatrně tmavší zbarvení než obvykle. Prvním dobře identifikovaným příznakem je žlutavé zabarvení prstence cévních svazků a stav, kdy při jemném zmáčknutí hlízy vystupují z cév sloupky sýrovité hmoty. Tento exsudát obsahuje miliony bakterií. Vodivá pletiva mohou zhnědnout a příznaky na hlízách jsou v tomto stádiu podobné příznakům hnědé hniloby způsobené Ralstonia solanacearum. Zpočátku mohou být tyto příznaky omezeny na jednu část prstence, nemusí se vyskytovat jen blízko pupkové části a mohou se postupně šířit na celý prstenec. S postupem infekce dochází k destrukci vodivých pletiv: vnější korová část se může oddělit od vnitřní korové části. V pokročilých stadiích infekce se objevují na povrchu hlízy praskliny, často s červenohnědými okraji. V poslední době se v Evropě objevilo několik případů, kdy střední kůra hnije s prstencem svazků cévních, čímž dochází k druhotnému poškození se vznikem vnitřních dutin a nekrózy. Druhotná houbová nebo bakteriální infekce může příznaky maskovat a může být obtížné, ne-li nemožné, rozlišit pokročilé příznaky kroužkovitosti od jiných hnilob bramboru. Možné jsou i atypické příznaky. Barevné snímky řady příznaků jsou na internetové stránce http://forum.europa.eu.int/Public/irc/sanco/Home/main.
3.
Příprava vzorků
3.1.
Hlízy bramboru
Poznámka:
-
Standardní velikost vzorku je 200 hlíz na 1 test. Intenzivnější vzorkování vyžaduje více testů na vzorcích této velikosti. Větší množství hlíz ve vzorku vede k zpomalení nebo složitějšímu výkladu výsledků. Postup však lze vhodně použít i pro vzorky s méně než 200 hlízami, pokud je k dispozici menší množství hlíz.
-
Validace všech níže uvedených zjišťovacích metod je založená na testování vzorků o velikosti 200 hlíz.
-
Níže popsaný bramborový extrakt lze použít také pro zjištění původce hnědé hniloby, Ralstonia solanacearum.
Nepovinné ošetření před přípravou vzorku:
Hlízy se omyjí. Použijí se vhodné dezinfekční prostředky (s obsahem chlóru, jestliže má být proveden PCR test, pro odstranění možné patogenní DNA) a mycí prostředky mezi každým vzorkem. Hlízy se nechají oschnout na vzduchu. Tento postup mytí je obzvlášť užitečný v případě, že je ve vzorku příliš zeminy a jestliže se má provádět PCR test nebo přímá izolace.
3.1.1.
Pomocí čistého a dezinfikovaného skalpelu nebo nožem či škrabkou na brambory se odstraní slupka na pupkovém konci každé hlízy. Opatrně se vyříznou konické výkrojky vodivého pletiva z pupkových konců brambor. Na minimum se omezí nadbytečná část pletiva nezahrnující cévní svazky. Po odebrání musí být výkrojky z pupkových konců zpracovány do 24 hodin nebo konzervovány při -20 °C po dobu nejdéle dvou týdnů.
Všechny hlízy s podezřelými příznaky bakteriální kroužkovitosti se dají stranou a testují se odděleně.
Pokud jsou při vyříznutí výkrojku z pupkového konce zjištěny příznaky kroužkovitosti, provede se vizuální vyšetření této hlízy po naříznutí hlízy na pupkovém konci. Všechny naříznuté hlízy s podezřelými příznaky se nechají korkovatět po dobu 2 dnů při pokojové teplotě a uchovávají se v karanténě při teplotě 4 – 10 °C až do ukončení všech testů. Všechny hlízy ve vzorku se uchovávají podle přílohy č.2.
3.1.2.
Výkrojky z pupkové části se shromáždí v nepoužitých nádobách na jedno použití, které jsou uzavíratelné a/nebo utěsnitelné (v případě, že jsou nádoby znovu používány, musí být důkladně vyčištěny a dezinfikovány prostředky s obsahem chlóru). Nejlépe je zpracovat výkrojky z pupkového konce okamžitě, pokud to není možné, uchovávají se v nádobě bez přidání pufru, v chladu po dobu maximálně 72 hodin nebo při pokojové teplotě maximálně 24 hodin. Schnutí a suberizace výkrojků a růst saprofytů v průběhu skladování může bránit zjištění přítomnosti bakterie způsobující kroužkovitost.
3.1.3.
Výkrojky z pupkového konce se zpracují jedním z následujících postupů:
a)
výkrojky se zalijí dostatečným množstvím (přibližně 40 ml) extrakčního pufru (dodatek 3) a třepají se v rotační třepačce (50-100 ot/min) po dobu 4 hodin při teplotě nižší než 24 °C nebo po dobu 16-24 hodin chlazené;
nebo
b)
výkrojky se homogenizují s dostatečným množstvím (přibližně 40 ml) extrakčního pufru (dodatek 3), buď v mixéru nebo rozdrcením v utěsněném jednorázovém maceračním sáčku za použití gumového tloučku nebo vhodného mlecího zařízení.
Poznámka:
Při homogenizaci vzorků za použití mixéru existuje vysoké nebezpečí křížové kontaminace vzorků. Je nutno učinit bezpečnostní opatření pro zamezení vzniku aerosolu nebo rozlití během extrakce. Pro každý vzorek musí být použita čerstvě sterilizovaná ostří (nože) a nádoby. Pokud má být použit PCR test, je nutno zamezit přenosu DNA na nádoby nebo mlecí zařízení, doporučuje se drcení v sáčcích na jedno použití a použití zkumavky na jedno použití.
3.1.4.
Dekantuje se supernatant. Pokud je nadměrně zakalený, pročistí se buď pomalým odstředěním (při maximálně 180 g po dobu 10 minut při teplotě 4-10°C) nebo vakuovou filtrací (40-100μm), filtr se omyje přídavkem (10 ml) extrakčního pufru (dodatek 3).
3.1.5.
Bakteriální frakce se zahustí odstřeďováním při 7000 g po dobu 15 minut (nebo 10 000 g po dobu 10 minut) při teplotě 4-10°C a odstraní se supernatant, aniž by se rozvířila peleta.
3.1.6.
Resuspenduje se peleta v 1,5 ml peletového pufru (dodatek 3). Použije se 500 μl pro test na Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus, 500 μl pro Ralstonia solanacearum a 500 μl pro referenční účely. Přidá se sterilní glycerol na konečnou koncentraci 10-25 % (v/v) k 500 μl referenční poměrné části a ke zbývající části vzorku, promíchá se vířením a uloží při teplotě -16 až -24°C (týdny) nebo při teplotě -68 až -86°C (měsíce). Extrakty se během testování uchovávají při teplotě 4-10°C.
Opakované zmrazení a rozmrazení se nedoporučuje.
Pokud je nutný transport extraktu, zajistí se přeprava v chladícím boxu do 24 až 48 hodin.
3.1.7.
Je nezbytně nutné, aby se se všemi pozitivními kontrolami a vzorky Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus zacházelo odděleně, aby se předešlo kontaminaci. To platí i pro sklíčka na IF testy a všechny testy.
3.2.
Rostliny bramboru
Poznámka:
Pro zjištění latentních populací Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus se doporučuje kontrola kombinovaných vzorků. Postup je vhodný pro kombinované vzorky až 200 částí stonků. (Pokud se provádí podrobné průzkumy, měly by být založeny na statisticky reprezentativním vzorku rostlinné populace, která je předmětem vyšetřování.)
3.2.1
Pomocí čistého dezinfikovaného nože nebo zahradnických nůžek se odstraní část o velikosti 1-2 cm ze spodní strany každého stonku přímo nad povrchem země.
Části stonků se krátce dezinfikují etanolem 70 %, okamžitě osuší savým papírem a shromažďují v uzavřené sterilní nádobě.
3.2.2.
Části stonků se zpracují jedním z následujících postupů:
a)
části se zalijí dostatečným množstvím (přibližně 40 ml) extrakčního pufru (dodatek 3) a třepají v rotační třepačce (50-100 ot/min) po dobu 4 hodin při teplotě nižší než 24 °C nebo po dobu 16-24 hodin chlazené,
nebo
b)
části se okamžitě rozdrtí v pevném maceračním sáčku s přiměřeným množstvím extrakčního pufru (dodatek 3) za použití gumového tloučku nebo vhodného mlecího zařízení. Pokud to není možné, skladují se části stonků v chladu maximálně 72 hodin nebo maximálně 24 hodin při pokojové teplotě.
3.2.3.
Po usazení, které má trvat 15 minut, se dekantuje supernatant.
3.2.4
Další purifikace extraktu nebo koncentrace bakteriální frakce obvykle není nutná, ale lze ji dosáhnout filtrací a/nebo odstředěním podle popisu v oddílu 3.1.3.-3.1.6.
3.2.5
Čistý nebo koncentrovaný vzorkový extrakt se rozdělí na 2 stejné části, Jedna polovina se udržuje během testování při teplotě 4-10 °C a druhá polovina se skladuje s 10-25 % (v/v) sterilního glycerolu při teplotě -16 až -24 °C (týdny) nebo při teplotě -68 až -86 °C (měsíce), pokud je nutné další testování.
4.
IF test
PRINCIP
Doporučuje se použít IF test jako hlavní screeningový test, protože byla prokázána jeho schopnost dosáhnout požadovaných prahů.
Použije-li se jako hlavní screeningový test a jeho výsledek je pozitivní, musí být jako druhý screeningový test proveden test PCR nebo FISH. Jestliže se test IF použije jako druhý screeningový test a jeho výsledek je pozitivní, je pro dokončení analýzy nutné další testování podle postupového diagramu.
Poznámka:
Pokud je IF test používán jako hlavní vyšetřovací test, používá se vždy polyklonální protilátka. V případě pozitivního výsledku IF testu s polyklonální protilátkou může být další vyšetření vzorku s monoklonální protilátkou přesnější, ale méně citlivé.
Používají se protilátky proti známému kmenu původce kroužkovitosti - ATCC33113 (NCPPB 2137) nebo NCPPB 2140. Doporučuje se určovat titr pro každou novou řadu protilátek. Titr je stanoven jako nejvyšší ředění, při kterém dochází k optimální reakci při testování suspenze obsahující 105 až 106 buněk na 1 ml homologického kmene původce kroužkovitosti a při použití vhodného konjugátu fluorescenčního isothiokyanatanu (FITC) podle doporučení výrobce. Nezpracované polyklonální nebo monoklonální protilátky by měly mít IF titr alespoň 1:2000. Během testu by se měly protilátky používat v pracovním ředění (WD) v blízkosti titru nebo na titru. Používají se validované protilátky (viz internetovou stránku http://forum.europa.eu.int/Public/irc/sanco/Home/main.
Test se provádí na čerstvě připravených vzorkových extraktech. V případě potřeby může být úspěšně proveden na extraktech skladovaných při - 68 až - 86 °C v glycerolu. Glycerol lze ze vzorku odstranit přidáním 1 ml peletového pufru (dodatek 4), opětovným odstředěním po dobu 15 minut při 7 000 g a resuspenzí ve stejném množství peletového pufru. To často není nutné, zejména pokud jsou sklíčka se vzorky fixována plamenem (viz 4.2).
Připraví se oddělená pozitivní kontrolní sklíčka s homologickým kmenem nebo s jiným srovnávacím kmenem původce kroužkovitosti, suspendovaným ve výluhu z brambor podle dodatku 2 a nepovinně v pufru.
Pletivo infikované přirozenou cestou (uchovávané lyofilizací nebo zmrazením při teplotě -16 až -24 °C) by se mělo podle možnosti použít jako paralelní kontrola na stejném podložním sklíčku.
Jako negativní kontroly se použijí alikvotní části vzorkových extraktů, které byly předtím testovány s negativním výsledkem.
Použijí se mikroskopická sklíčka s více okénky, nejlépe s 10 okénky o průměru nejméně 6 mm.
Test kontrolního materiálu se provede stejným způsobem jako test vzorků.
4.1.
Sklíčka na test se připraví jedním z následujících postupů:
a)
Pro pelety s relativně nízkým množstvím škrobového sedimentu:
Napipetuje se měřené standardní množství (pro okénka o průměru 6 mm je vhodné 15 μl – pro větší okénka objem vyšší) roztoku resuspendované bramborové pelety 1/100 do prvního okénka. Následně se napipetuje stejné množství nezředěné pelety (1/1) do zbývajících okének v řadě. Druhou řadu lze použít jako duplikát nebo pro druhý vzorek podle obrázku 1.
b)
Pro jiné pelety:
Připraví se desetinná ředění (1/10 a 1/100) resuspendované pelety v peletovém pufru. Napipetuje se měřené standardní množství (pro okénka o průměru 6 mm je vhodné 15 μl – pro větší okénka objem vyšší) resuspendované pelety 1/100 a každého roztoku do řady okének. Druhou řadu lze použít jako duplikát nebo pro druhý vzorek podle obrázku 2.
4.2.
Vysuší se kapky při pokojové teplotě nebo zahřátím na teplotu 40 až 45 °C. Bakteriální buňky se fixují na sklíčko buď zahřátím (15 minut při teplotě 60 °C), nad plamenem nebo pomocí 95 % etanolu nebo podle zvláštních pokynů dodavatelů protilátek.
V případě potřeby lze potom fixovaná sklíčka před dalším použitím skladovat zmrazená v suchém boxu po co možná nejkratší dobu (maximálně 3 měsíce).
4.3.
Postup IF testu:
a)
Podle přípravy sklíčka na test v oddílu 4.1 písm. a):
Připraví se sada dvojnásobných roztoků protilátky v IF pufru. V první jamce by měl být titr ½ (T/2), v ostatních titr ¼ (T/4), titr ½ (T/2), titr (T) a dvojnásobný titr (2T).
b)
Podle přípravy sklíčka na test v oddílu 4.1 písm. b):
Připraví se pracovní ředění (WD) protilátky v IF pufru. Pracovní ředění ovlivňuje přesnost.
Obrázek 1: Příprava sklíčka na test podle oddílu 4.1. písm. a) a oddílu 4.3. písm. a)
20kB
Obrázek 2: Příprava sklíčka na test podle oddílu 4.1. písm. b) a oddílu 4.3 b)
16kB
4.3.1.
Podložní sklíčka se uspořádají na navlhčený papír. Každé testovací okénko se pokryje kompletně ředěním protilátek. Množství protilátky na každém okénku musí být nejméně stejné jako množství použitého extraktu.
Pokud nejsou k dispozici konkrétní pokyny od dodavatele protilátek, postupuje se následovně:
4.3.2.
Podložní sklíčka se inkubují na vlhkém papíře přikrytá po dobu 30 minut při pokojové teplotě (18-25 °C).
4.3.3.
Setřesou se kapky ze všech podložních sklíček a tato se pečlivě opláchnou pufrem IF. Umyjí se ponořením po dobu 5 minut v pufru IF Tween (dodatek 3) a následně v pufru IF. Je třeba zabránit vzniku aerosolu nebo přenosu kapiček, které by mohly způsobit vzájemnou kontaminaci, a pečlivě odstranit přebytečnou vlhkost jemným osušením.
4.3.4.
Sklíčka se umístí na vlhký papír. Testovací okénka se pokryjí ředěním konjugátu FITC, kterým se stanovuje titr. Množství konjugátu naneseného do okének musí být stejné jako množství použité protilátky.
4.3.5.
Zakrytá sklíčka se inkubují na vlhkém papíru po dobu 30 minut při pokojové teplotě (18-25 °C).
4.3.6.
Kapky konjugátu se setřesou ze sklíček a tato se opláchnou a umyjí jako předtím (4.3.3.).
Opatrně se odstraní přebytečná vlhkost.
4.3.7.
Napipetuje se 5-10 μl 0,1M fosfátového pufru s glycerolem (dodatek 3) nebo komerční krycí tekutiny do každého okénka a přiloží krycí sklíčko.
4.4.
Vyhodnocení IF testu
4.4.1.
Testovací sklíčka se prohlížejí epifluorescenčním mikroskopem s filtry vhodnými pro excitaci FITC pod olejovou nebo vodní imersí při zvětšení 500x až 1000x. Zkoumají se okénka ve dvou navzájem kolmých průměrech a kolem obvodu. U vzorků s žádnými nebo malým počtem buněk se zkoumá nejméně 40 polí mikroskopu.
Nejdřív se zkontroluje pozitivní kontrolní vzorek. Buňky musí být jasně fluoreskující a zcela obarvené v určeném titru protilátky nebo pracovním ředění. Pokud je barevnost odchylná, musí být test IF opakován (oddíl 4).
4.4.2.
Pozorují se jasně fluoreskující buňky s charakteristickou morfologií Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus v testovacích okénkách sklíčka (viz internetová stránka http://forum.europa.eu.int/Public/irc/sanco/Home/main. Intenzita fluorescence musí být při porovnání s pozitivním kontrolním kmenem ve stejném ředění protilátky stejná nebo lepší. Buňky s neúplným zbarvením nebo slabou fluorescencí nelze brát v úvahu.
Při podezření z jakékoli kontaminace musí být test zopakován. To se může stát, když všechna sklíčka ve skupině vykazují pozitivní buňky díky kontaminaci pufru nebo při zjištění pozitivních buněk (mimo okénka sklíček) na povrchu sklíček.
4.4.3.
Existuje několik problémů podstatných pro přesnost imunofluorescenčního testu. V peletách z pupkové části bramboru a částí stonku se mohou vyskytnout doprovodné populace fluoreskujících buněk s atypickou morfologií a křížově reagující saprofytické bakterie s velikostí a morfologií podobnou Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus.
4.4.4.
Berou se v úvahu pouze fluoreskující buňky s typickou velikostí a morfologií v titru nebo pracovním ředění protilátek podle oddílu 4.3.
4.4.5.
Interpretace výsledku IF testu:
a)
Při zjištění jasně fluoreskujících buněk s typickou morfologií se odhadne průměrný počet typických buněk v 1 mikroskopickém poli a vypočítá počet typických buněk na 1 ml resuspendované pelety (dodatek 4).
Výsledek IF je pozitivní u vzorků, kde je počet typických buněk na 1 ml resuspendované pelety nejméně 5x103. Vzorek je považován na potenciálně infikovaný a je povinné další testování.
b)
Výsledek IF testu je negativní pro vzorky, které obsahují méně než 5x103 buněk na 1 ml resuspendované pelety a vzorek se považuje za negativní. Další testování není nutné.
5.
Test FISH
PRINCIP
Když se jako první screeningový test použije FISH test a je pozitivní, musí být jako druhý povinný screeningový test proveden IF test. Když se FISH test provede jako druhý screeningový test a je pozitivní, je k dokončení diagnózy nutné další testování podle postupového diagramu.
Poznámka:
Používají se validované oligosondy specifické pro Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (dodatek 7). Úvodní testování touto metodou by mělo umožnit reprodukovatelné zjištění alespoň 103-104 buněk Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus na ml přidané do extraktů ze vzorku, které byly předtím testovány s negativním výsledkem.
Následující postup by měl být pokud možno proveden s čerstvě připravenými extrakty, ale je možné jej úspěšně provést s extraktem, který byl uchován v glycerolu při teplotě -16 až -24 nebo -68 až -86 °C.
Jako negativní kontrola se použije alikvotní část extraktu ze vzorku, který byl předtím testován na Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus s negativním výsledkem.
Jako pozitivní kontrola se připraví suspenze obsahující 105 až 106 buněk Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus na ml (např. kmen NCPPB 4053 nebo PD 406) v 0,01 M fosfátového pufru (PB) z 3-5 denní kultury (příprava viz dodatek 2). Připraví se samostatná sklíčka s pozitivními kontrolními vzorky homologického kmene nebo jiného referenčního kmene Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus suspendovaného v bramborovém extraktu podle dodatku 2.
Použití eubakteriálních oligosond značených FITC poskytuje kontrolu procesu hybridizace, protože zbarví všechny eubakterie přítomné ve vzorku.
Test kontrolního materiálu se provádí stejným způsobem jako u vzorků.
5.1.
Fixace bramborového extraktu
5.1.1.
Připraví se fixační roztok (viz dodatek 7)
5.1.2.
Napipetuje se 100 μl každého vzorkového extraktu do Eppendorfovy mikrozkumavky a odstřeďujte po dobu 8 minut na 7 000 g.
5.1.3.
Odstraní se supernatant a rozpustí se peleta v 500 μl fixačního roztoku připraveného max. 24 hodin předem. Protřepe se a inkubuje se přes noc při teplotě 4 °C.
Alternativním fixačním činidlem je 96 % etanol. Pro jeho použití se rozpustí peleta z kroku 5.1.2. v 50 μl 0,01 M PB a 50 μl 96 % etanolu. Promíchá se protřepáním a inkubuje se při teplotě 4 °C po dobu 30-60 minut.
5.1.4.
Odstřeďuje se po dobu 8 minut na 7 000 g, odstraní se supernatant a resuspenduje se peleta v 75 μl 0,01 M PB (viz dodatek 3).
5.1.5.
Kápne se 16 μl fixované suspenze na čisté 10 okénkové sklíčko, jak ukazuje obrázek 3, přičemž se použijí 2 různé vzorky na jedno sklíčko, a to neředěný a zředěný 1:100 s použitím 10 μl (v 0,01 M PB). Zbývající roztok vzorku (49μl) může být uložen při teplotě -20 °C po přidání 1 objemového množství 96 % etanolu. V případě, že je třeba FISH metodu opakovat, odstraní se etanol odstředěním, přidá se stejné množství 0,01 M PB a zamíchá se protřepáním.
Obrázek 3. Rozmístění na sklíčku FISH
20kB
5.1.6.
Sklíčka se nechají uschnout na vzduchu (nebo sušičkou sklíček při teplotě 37 °C) a fixují se nad plamenem.
V této fázi je možnost postup přerušit a pokračovat v hybridizaci další den. Sklíčka by měla být skladována chráněna před prachem a v suchu při pokojové teplotě.
5.2.
Předhybridizace a hybridizace
5.2.1.
Připraví se roztok lyzozymu obsahující 10 mg lyzozymu (Sigma L-6876) v 10 ml pufru (100 mM Tris-HCl, 50 mM EDTA, pH 8,0). Tento roztok lze skladovat, ale měl by se pouze jednou zmrazit a nechat roztát. Každý vzorek se dobře pokryje přibližně 50 μl roztoku lyzozymu a inkubuje po dobu 10 minut při pokojové teplotě. Potom se ponoří sklíčka do demineralizované vody, pouze jednou, a osuší filtračním papírem.
Alternativně se přidá místo lyzozymu 50 μl proteinázy K 40-400 μg.ml-1 v pufru (20 mM Tris-HCl, 2 mM CaCl2, pH 7,4) do každé jamky a inkubuje se při teplotě 37 °C po dobu 30 minut.
5.2.2.
Buňky se suší ve stupňovaných sériích 50 %, 80 % a 96 % etanolu pokaždé po dobu 1 minuty. Sklíčka se nechají uschnout na vzduchu v držáku sklíček.
5.2.3.
Připraví se vlhká inkubační komora zakrytím dna vzduchotěsné krabice tkaninou nebo filtračním papírem namočeným v 1x hybmixu (dodatek 7). Krabice se přeinkubuje v hybridizační peci při teplotě 55 °C po dobu alespoň 10 minut.
5.2.4.
Připraví se hybridizační roztok (dodatek 7) s 45 μl na 1 sklíčko a předinkubuje se po dobu 5 minut při teplotě 55 °C.
5.2.5.
Sklíčka se umístí na horkou plotnu při teplotě 45 °C a do každého ze 4 okének na sklíčku / sklíčcích se přidá 10 μl hybridizačního roztoku.
5.2.6.
Každé sklíčko se přikryje 2 krycími sklíčky (24 x 24 mm) tak, aby pod ně nevnikl vzduch. Sklíčka se umístí do předehřáté vlhké komory a hybridizuje se 14 – 18 h v peci při teplotě 55 °C v temnu.
5.2.7.
Připraví se 3 kádinky obsahující 1 l sterilní vody (Ultra pure water = UPW), 1 l 1x hybmixu (334 ml 3x hybmix a 666 ml UPW) a 1 l ½ x hybmixu (167 ml 3x hybmix a 833 ml UPW). Každá z nich se přeinkubuje ve vodní lázni při teplotě 55 °C.
5.2.8.
Sejmou se krycí sklíčka a podložní sklíčka se umístí do držáku sklíček.
5.2.9.
Spláchne se nadbytek vzorku inkubací po dobu 15 minut v kádince s 1x hybmixem při teplotě 55 °C.
5.2.10.
Držák sklíček se přemístí do promývacího roztoku ½ hybmix a nechá se inkubovat dalších 15 minut.
5.2.11.
Sklíčka se ponoří krátce do UPW a položí na filtrační papír. Odstraní se nadbytečná vlhkost lehkým zakrytím povrchu filtračním papírem. Napipetuje se 5-10 μl krycího roztoku (např. Vectashield, Vecta Laboratories, CA, USA nebo podobný) do každé jamky a celé sklíčko se zakryje velkým krycím sklíčkem (24 x 60 mm).
5.3.
Hodnocení FISH testu
5.3.1.
Sklíčka se prohlížejí ihned s mikroskopem vhodným pro epifluorescenční mikroskopii se zvětšením 630x nebo 1 000x pod olejovou imerzí. S filtrem vhodným pro fluorescein isothiokyanat (FITC) jsou eubakteriální buňky (včetně většiny gramnegativních buněk) ve vzorku zbarveny fluorescenčně zeleně. Použitím filtru pro tetramethylrhodamin-5-isothiokyanat se buňky Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus obarvené Cy3 jeví fluorescenčně červené. Porovnává se buněčná morfologie s morfologií pozitivních kontrolních vzorků. Buňky musí být jasně fluoreskující a zcela zbarveny. Test FISH (oddíl 9.4) musí být zopakován, pokud je zbarvení odchylné. Prohlíží se okénka napříč dvěma průměry v pravých úhlech a kolem obvodu. U vzorků, kde nejsou pozorovány žádné nebo málo buněk, se pozoruje nejméně 40 polí mikroskopu.
5.3.2.
Hledají se jasně fluoreskující buňky s morfologií charakteristickou pro Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus v okénkách testovacích sklíček (viz internetová stránka http://forum.europa.eu.int/Public/irc/sanco/Home/main. Intenzita fluorescence musí odpovídat nebo být lepší než u pozitivního kontrolního kmene. Buňky, které nejsou zcela zbarveny nebo vykazují slabou fluorescenci, se neberou v úvahu.
5.3.3.
Při podezření z jakékoli kontaminace musí být test zopakován. Při podezření z jakékoli kontaminace musí být test zopakován. To se může stát, když všechna sklíčka ve skupině vykazují pozitivní buňky díky kontaminaci pufru nebo při zjištění pozitivních buněk (mimo okénka sklíček) na povrchu sklíček.
5.3.4.
Existuje několik problémů podstatných pro přesnost FISH testu. V peletách z pupkové části bramboru a částí stonku se mohou vyskytnout doprovodné populace fluoreskujících buněk s atypickou morfologií a křížově reagující saprofytické bakterie s velikostí a morfologií podobnou Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus, ačkoli mnohem méně často než u IF testu.
5.3.5.
V úvahu se berou pouze fluoreskující buňky s typickou velikostí a morfologií, viz 5.3.2.
5.3.6.
Interpretace výsledku testu FISH:
a)
Výsledky FISH testu jsou platné, pokud jsou při použití FITC filtru jasně zeleně fluoreskující buňky s velikostí a morfologií typickou pro Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus a při použití rhodaminového filtru jasně červeně fluoreskující buňky pozorovány ve všech pozitivních kontrolách a nejsou pozorovány v žádných negativních kontrolách. Pokud jsou přítomné jasně fluoreskující buňky s typickou morfologií, odhadne se průměrný počet typických buněk v 1 mikroskopickém poli a vypočítá počet typických buněk v 1 ml resuspendované pelety (dodatek 4). Vzorky, které obsahují alespoň 5 x 103 typických buněk na 1 ml resuspendované pelety, se považují za pravděpodobně infikované Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus. Nutné je další testování. Vzorky, které obsahují méně než 5 x 103 typických buněk na 1 ml resuspendované pelety, se považují za negativní.
b)
Výsledek FISH testu je negativní, pokud při použití rhodaminového filtru nejsou pozorovány jasně červeně fluoreskující buňky s velikostí a morfologií typickou pro Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus, jestliže jsou tyto typické jasně červeně fluoreskující buňky při použití rhodaminového filtru pozorovány v pozitivních kontrolách.
6.
PCR test
PRINCIP
Použije-li se PCR test jako hlavní screeningový test a je pozitivní, musí být jako druhý povinný screeningový test proveden IF test. Pokud se PCR test používá jako druhý screeningový test a je pozitivní, je pro dokončení diagnózy nutné další testování podle postupového diagramu.
Využití této metody v celém rozsahu jako hlavního screeningového testu se doporučuje jen tehdy, je-li požadována specializovaná expertíza.
Poznámka:
Předběžné testování touto metodou by mělo umožnit reprodukovatelné zjištění 103 až 104 buněk Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus na 1 ml přidaných do vzorku extraktů, které byly předtím testovány s negativním výsledkem. Pro dosažení maximální citlivosti a přesnosti ve všech laboratořích mohou být vyžadovány optimalizační pokusy.
Používají se validovaná PCR činidla a protokoly. Přednostně se používá metoda s interní kontrolou.
Je třeba použít vhodná bezpečnostní opatření, aby se zabránilo kontaminaci vzorku cílovou DNA. PCR test by měli provádět zkušení laboranti v laboratořích specializovaných na molekulární biologii, aby se minimalizovala možnost kontaminace cílovou DNA.
S negativními kontrolami (u průběhu extrakce DNA a PCR) by se mělo vždy zacházet jako s konečnými vzorky, aby bylo jasné, jestli došlo k přenosu DNA.
PCR test by měl zahrnovat následující negativní kontroly:
-
extraktu ze vzorku, který byl předtím testován na Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus s negativním výsledkem,
-
kontroly pufru používaného pro extrakci bakterie a DNA ze vzorku,
-
reakční směs PCR.
Měly by být zahrnuty následující pozitivní kontroly:
-
alikvotní části resuspendovaných pelet, k nimž byl přidán Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (příprava viz dodatek 2),
-
suspenze 106 buněk na 1 ml Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus ve vodě z virulentního izolátu (např. NCPPB 2140 nebo NCPPB 4053),
-
pokud možno použít při provádění PCR testu také DNA extrahovanou z pozitivních kontrolních vzorků.
Aby se zabránilo možné kontaminaci, připraví se pozitivní kontroly v odděleném prostředí od vzorků, které budou testovány.
Extrakty ze vzorků by měly být pokud možno bez zeminy. V případě použití PCR testu je potřeba připravit extrakty z umytých brambor.
6.1
Metody purifikace DNA
Použijí se výše popsané pozitivní a negativní kontrolní vzorky.
Připraví se kontrolní materiál stejným způsobem jako vzorky.
K purifikaci cílové DNA z komplexních substrátů vzorků jsou k dispozici různé metody odstraňující inhibitory PCR a jiných enzymatických reakcí a koncentrující cílovou DNA v extraktu vzorku.
Následující metoda byla optimalizována pro použití s validovanou metodou PCR, uvedenou v dodatku 6.
6.1.
a) Metoda podle Pastrika (2000)
1.
Napipetuje se 220 μl lýzového pufru (100 mM NaCl, 10 mM Tris-HCl [pH 8,0], 1 mM EDTA [pH 8,0]) do mikrozkumavky o objemu 1,5 ml.
2.
Přidá se 100 μl extraktu ze vzorku a umístí se do termobloku nebo vodní lázně o teplotě 95 °C na dobu 10 minut.
3.
Mikrozkumavka se vloží na 5 minut do ledu.
4.
Přidá se 80 μl zásobního roztoku lyzozymu (50 mg lyzozymu na 1 ml v 10 mM Tris HCl, pH 8,0) a inkubuje se při teplotě 37 °C po dobu 30 minut.
5.
Přidá se 220 μl Easy DNA ® roztok A (Invitrogen), dobře se promíchá třepáním a inkubuje se při teplotě 65 °C po dobu 30 minut.
6.
Přidá se 100 μl Easy DNA ® roztok B (Invitrogen)a silně se promíchá třepáním, až usazenina sama poteče do mikrozkumavky a vzorek začne být stejnoměrně viskózní.
7.
Přidá se 500 μl chloroformu a míchá se třepáním, až se viskozita sníží a směs se stane homogenní.
8.
Odstřeďuje se na 15 000 g po dobu 20 minut při 4 °C pro oddělení fází a vytvoření mezifáze.
9.
Přenese se horní fáze do čisté mikrozkumavky.
10.
Přidá se 1 ml 100 % etanolu (-20 °C), krátce se promíchá třepáním a inkubuje se na ledu po dobu 10 minut.
11.
Odstředí se na 15 000 g po dobu 20 minut při 4 °C a odstraní se z pelety etanol.
12.
Přidá se 500 μl 80 % etanolu (-20 °C) a promíchá převracením mikrozkumavky.
13.
Odstřeďuje se na 15 000 g po dobu 10 minut při 4°C, peleta se zachová a odstraní etanol.
14.
Peleta se nechá uschnout na vzduchu nebo v DNA speed vac.
15.
Peleta se resuspendujte v 100 μl sterilní vody (UPW) a nechá stát nejméně 20 minut při pokojové teplotě.
16.
Skladuje se při teplotě -20 °C až do upotřebení při PCR.
17.
Jakákoliv bílá usazenina se odstraní odstředěním a pro PCR se použije 5 μl supernatantu obsahujícího DNA.
6.1.
b) Jiné metody
Jiné metody extrakce DNA by se mohly použít, pokud by se prokázalo, že jsou při purifikaci DNA z kontrolních vzorků obsahujících 103 až 104 patogenních buněk na 1 ml stejně efektivní.
6.2
PCR
6.2.1.
Připraví se testované vzorky a kontroly pro PCR podle validovaného protokolu (dodatek 6). Připraví se jeden desetinný roztok vzorku DNA (1:10 ve sterilní vodě).
6.2.2.
Připraví se příslušná reakční směs pro PCR v prostředí, kde nehrozí kontaminace, podle zveřejněného protokolu (dodatek 6). Validovaný protokol PCR je multiplexová reakce, která zahrnuje také interní kontrolu PCR.
6.2.3.
Do sterilních PCR mikrozkumavek se přidá 5 μl extraktu DNA na 25 μl PCR reakce.
6.2.4.
Zahrne se negativní kontrolní vzorek obsahující pouze reakční směs PCR a přidá se stejná sterilní voda UPW, která byla použita do směsi PCR namísto vzorku.
6.2.5.
PCR mikrozkumavky se umístí do stejného termocykleru, který byl použit při počátečním testování a provede se vhodně optimalizovaný program PCR (dodatek 6)
6.3.
Analýza produktu PCR
6.3.1.
Rozdělí se amplikony PCR elektroforézou v agarózovém gelu. Nanese se nejméně 12 μl amplifikované reakční směsi DNA z každého vzorku smíchané s 3 μl nanášecího pufru (dodatek 6) do 2,0 % (w/v) agarózového gelu v Trisacetát-EDTA (TAE) pufru (dodatek 6) při 5-8 V na cm. Použije se vhodný marker DNA, např. 100 bp ladder.
6.3.2.
Detekují se proužky DNA barvením v ethidium bromidu (0,5 mg na l) po dobu 30-45 minut, za použití vhodných bezpečnostních opatření pro zacházení s tímto mutagenem.
6.3.3.
V obarveném a UV (krátké vlnové délky, např. 302 nm) prosvíceném gelu se hledají amplifikované produkty PCR o očekávané velikosti a výsledek se zdokumentuje.
6.3.4.
U všech nových nálezů se zkontroluje pravost amplikonu PCR provedením restrikční enzymové analýzy ve zbývajícím vzorku amplifikované DNA inkubací při optimální teplotě a době s vhodným restrikčním enzymem a pufrem (viz dodatek 6). Rozdělí se naštěpené fragmenty elektroforézou v agarózovém gelu a pozoruje se charakteristický vzor restrikčního fragmentu pod UV prosvícením po obarvení ethidiumbromidem a porovnává se s neštěpenou a štěpenou pozitivní kontrolou.
Interpretace výsledku PCR testu:
PCR test je negativní, pokud amplikon typický pro Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus očekávané velikosti nebyl zjištěn v daném vzorku, ale byl zjištěn ve všech pozitivních kontrolních vzorcích (v případě vícenásobné PCR s rostlinnými interními kontrolními primery: druhý produkt PCR očekávané velikosti musí být amplifikován s daným vzorkem).
PCR test je pozitivní, pokud byl zjištěn amplikon typický pro Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus očekávané velikosti a vzoru (pokud se požaduje), za předpokladu, že nebyl amplifikován žádným z negativních kontrolních vzorků. Spolehlivého potvrzení pozitivního výsledku lze dosáhnout také opakováním testu s druhou sadou PCR primerů (oddíl 9.3).
Poznámka:
Lze mít podezření na inhibici PCR, pokud byl očekávaný amplikon získán z pozitivního kontrolního vzorku obsahujícího Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus ve vodě, ale z pozitivní kontroly s Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus v bramborovém extraktu byly negativní. Ve vícenásobných protokolech PCR s interními kontrolami PCR i inhibici reakce došlo, pokud nebyl získán žádný z obou amplikonů.
Lze mít podezření na kontaminaci, pokud byl očekávaný amplikon získán z jedné nebo více negativních zkoušek.
7.
Test na lilku vejcoplodém
Poznámka:
Předběžné testování touto metodou by mělo umožnit reprodukovatelné zjištění 103 až 104 jednotek Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus tvořících kolonie na 1 ml přidaný k extraktům ze vzorku, které byly testovány s negativním (příprava viz. dodatek 2)
Nejvyšší citlivost zjištění lze očekávat při použití čerstvě připraveného extraktu ze vzorku a optimálních růstových podmínkách. Metodu však lze úspěšně použít i na extrakty, které byly uchovávány v glycerolu při teplotě -68 až -86 °C.
Některé odrůdy lilku vejcoplodého poskytují vynikající selektivní obohacující médium pro růst Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus dokonce v případě nepřítomnosti příznaků a poskytují také vynikající základní konfirmační test.
Pro omezení nebezpečí falešně negativních výsledků by měly být vytvořeny optimální růstové podmínky.
Podrobnosti o pěstování jsou uvedeny v Dodatku 8.
7.1.
Peleta podle 3.1.5. se rozdělí mezi rostliny lilku jednou z níže uvedených metod (7.2, 7.3, 7.4). Používají se pouze rostliny ve fázi 2-3 listů do úplného rozvinutí třetího pravého listu. Aby se zajistilo úplné využití resuspendované pelety i efektivní inokulaci, bude pro níže uvedené postupy potřeba 15-25 lilků na vzorek.
7.2.
Inokulace zářezem I
7.2.1.
Každý květináč se horizontálně podepře (pro květináče o průměru 10 cm je vhodný blok pěnového polystyrénu s vyhloubenou částí o rozměrech 5 cm hloubky, 10 cm šířky a 15 cm délky). Pro každý testovaný vzorek se mezi stonek a blok umístí proužek sterilní hliníkové fólie. Rostlinu je možno fixovat na místě gumovým páskem kolem bloku.
7.2.2.
Pomocí skalpelu se provede mezi děložními lístky a prvním pravým listem podélný nebo mírně úhlopříčný řez dlouhý 0,5 až 1,0 cm a hluboký přibližně jako tři čtvrtiny průměru stonku.
7.2.3.
Zářez se přidrží otevřený pomocí špičky čepele skalpelu a nanese se do něj inokulum štětečkem na oční linky nebo jemným malířským štětečkem namočeným do pelety. Zbytek pelety se rozdělí mezi všechny testovací rostliny lilku.
7.2.4.
Řez se překryje sterilní vazelínou aplikovanou injekční stříkačkou o objemu 2 ml.
7.3
Inokulace zářezem II
7.3.1.
Na stonek rostliny držené dvěma prsty se napipetuje mezi děložní lístky a první pravý list kapka (přibližně 5 až 10 μl) suspendované pelety.
7.3.2.
Pomocí sterilního skalpelu se udělá sešikmený zářez (v úhlu přibližně 5°), dlouhý 1,0 cm a hluboký přibližně jako 2/3 tloušťky stonku, přičemž s řezem se začne v místě kapky suspendované pelety.
7.3.3.
Řez se zakryje sterilní vazelínou z injekční stříkačky.
7.4.
Inokulace injekční stříkačkou
7.4.1
Pro snížení vnitřního napětí buněk (turgoru) se rostliny lilku den před inokulací nezalévají.
7.4.2
Stonky lilku vejcoplodého se inokulují těsně nad děložními lístky pomocí injekční stříkačky s podkožní jehlou (ne méně než 23 G). Peleta se rozdělí mezi testovací rostliny lilku vejcoplodého.
7.5.
Jako pozitivní kontrola se inokuluje 5 rostlin stejnou inokulační metodou (7.2, 7.3 nebo 7.4) vodní suspenzí 105 až 106 buněk na 1 ml známé kultury původce kroužkovitosti a kde je to možné i pletivem z přirozeně infikovaných hlíz bramboru.
7.6.
Jako negativní kontrola se inokuluje 5 rostlin sterilním 0,05 M PBS stejnou inokulační metodou (7.2, 7.3 nebo 7.4).
7.7.
Po inokulaci se rostliny nechají inkubovat v karanténě ve vhodných podmínkách (dodatek 8) po dobu až 4 týdnů při teplotě 18-24°C. Rostliny se inkubují za dostatečného osvětlení a vysoké vlhkosti (70-80%) a zalévají se tak, aby nedošlo k nasávání vody nebo vadnutí kvůli nedostatku vody. Buňky Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus odumírají při teplotách nad 30°C a optimální teplota je 21°C. Aby se zamezilo kontaminaci, inkubují se rostliny pro pozitivní a negativní kontroly ve skleníku nebo růstové komoře na jasně oddělených policích, anebo při nedostatku místa se zajistí přísné oddělení mezi zacházení s nimi. Pokud musí být rostliny pro různé vzorky inkubovány blízko sebe, oddělí se vhodnými přepážkami. Při hnojení, zalévání, kontrole a jiné manipulaci se věnuje maximální pozornost tomu, aby nedošlo ke kontaminaci. Je nezbytné, aby skleníky i růstové komory byly chráněny před veškerým hmyzem, protože by mohl přenášet bakterie z jednoho vzorku na druhý.
7.8.
Pravidelně po osmi dnech se spočítají rostliny vykazující příznaky. Původce kroužkovitosti působí u lilku vejcoplodého vadnutí listů, které může začít jako okrajová nebo mezižilková ochablost (ztráta turgoru). Zvadlé pletivo může zprvu být tmavozelené nebo strakaté, ale před znekrotizováním zesvětlí. Povadlá místa mezi žilnatinou mívají často mastně vodnatý vzhled. Nekrotická pletiva mívají často jasně žlutý okraj. Rostliny vždy neodumírají; čím déle trvá období do objevení se příznaků, tím je větší naděje na přežití. Rostliny mohou infekci odrůst. Mladé rostliny lilku vejcoplodého jsou mnohem citlivější vůči nízkým koncentracím původce kroužkovitosti než starší rostliny, proto je nezbytné používat rostliny ve fázi tří listů a nebo krátce před ní. Vadnutí mohou také způsobovat populace jiných bakterií nebo hub přítomných v peletě z pletiv hlízy. Patří k nim Erwinia carotovora subsp. carotovora a E. carotovora subsp. atroseptica, Phoma exigua var. foveata, jakož i velké koncentrace saprofytických bakterií. Tyto případy vadnutí lze odlišit od případů způsobených původcem kroužkovitosti, jelikož rychle vadnou celé listy nebo celé rostliny. Může se také připravit Gramovo barvení: tento test rozliší Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus od Erwinia spp
7.9.
Jakmile se na lilku vejcoplodém objeví příznaky, měla by být provedena izolace za použití částí pletiva zvadlých listů nebo stonků rostlin. Povrch listů a stonků lilku vejcoplodého se vydezinfikuje otřením 70 % etanolem. Provede se test IF nebo PCR na šťávě z lilku a izoluje se na vhodném (selektivním) médiu (viz oddíl 8). Může se také připravit Gramovo barvení (dodatek 9). Čisté kultury podezřelé z přítomnosti Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus se identifikují a potvrdí se patogenita (viz oddíl 9 a 10).
7.10.
Za určitých okolností, zejména pokud nejsou růstové podmínky optimální, se může stát, že Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus zůstává v rostlinách lilku vejcoplodého jako latentní infekce dokonce i po uplynutí inkubační doby až 4 týdnů. Pokud nejsou po 4 týdnech pozorovány žádné příznaky, provede se test IF/PCR na složeném vzorku částí stonků o délce 1 cm z každé testované rostliny odebraných nad místem inokulace. Pokud je test pozitivní, měla by být provedena izolace na vhodných (selektivních) médiích postupem podle oddílu 8. Čisté kultury podezřelé z přítomnosti Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus se identifikují a potvrdí se patogenita (viz oddíl 9 a 10).
8.
Izolace Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus
Diagnóza může být potvrzena pouze tehdy, je-li původce kroužkovitosti izolován a takto identifikován. Ačkoliv je původce kroužkovitosti náročným organismem, je možno ho izolovat z pletiv projevujících příznaky napadení.
Mohou jej však přerůst rychle rostoucí saprofytické bakterie, a proto se nedoporučuje provádět izolaci přímo z pelety pletiva hlízy (3.1.5) nebo stonku (3.2). Přímá izolace Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus je možná za použití selektivního média a vhodného ředění resuspendované pelety z pupkové části hlízy nebo ze stonků rostliny.
Izolace se provádí ze všech hlíz bramboru nebo částí stonku a z rostlin lilku vejcoplodého, které nevykazují příznaky napadení, ale u nichž byl pozitivní výsledek v testu IF/PCR složených vzorků (viz oddíl 7.9). Pokud je třeba provést maceraci stonků lilku, měla by být provedena podle oddílu 3.1.2.
Jako pozitivní kontroly se připraví desetinná ředění suspenze 106 cfu na ml Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (např. NCPPB 4053 nebo PD 406). Aby se vyloučilo nebezpečí kontaminace, připraví se pozitivní kontroly odděleně od vzorků, které mají být testovány.
Pro každou nově připravenou dávku selektivního média by se měla před použitím k testování obvyklých vzorků přezkoušet jeho vhodnost pro růst patogenu.
Kontrolní materiál se testuje stejným způsobem jako vzorky.
8.1.
Roztěr na selektivní médium
8.1.1.
Ze 100 μl alikvotní části ze vzorku resuspendované bramborové pelety nebo šťávy z lilku vejcoplodého se připraví desetinásobné ředění v peletovém pufru (dodatek 3).
8.1.2.
Izolace z neředěné bramborové pelety se obvykle nepodaří kvůli náročným růstovým podmínkám Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus a konkurenci saprofytů. Vzhledem k tomu, že bakterie je obvykle v infikovaných pletivech přítomná ve vysokých koncentracích, lze saprofyty obvykle vypláchnout ředěním, zatímco patogen zůstává. Proto se doporučuje rozetřít 100 μl z každého vzorku, v ředění1/100 až 1/10 000 na MTNA médium nebo NCP-88 médium (dodatek 5), za použití pomůcek určených k roztěrům (hokejek) a techniky roztěrů.
8.1.3.
Desky se inkubují v temnu při teplotě 21-23°C.
8.1.4.
Počáteční kontrola misek zahrnuje porovnání s kontrolními miskami a počítání všech kolonií podobných Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus se provádějí po třech dnech, s dalším počítáním po 5,7 a 10 dnech.
8.2.
Čištění podezřelých kolonií
Poznámka:
Subkultury kolonií podobných Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus pro inokulaci lilku vejcoplodého a/nebo následnou identifikaci by se měly pěstovat na YGM médiu; inokulace a identifikace by se měly provést dříve, než jsou média příliš přerostlá, tj. nejlépe po 3-5 dnech.
8.2.1.
Kolonie podobné Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus se rozetřou na jedno z následujících médií (složení uvedena v dodatku 5):
-
živný dextrózový agar (pouze pro subkultury),
-
kvasničný pepton glukosový agar,
-
agar z kvasničného extraktu s minerálními solemi.
Inkubace probíhá při teplotě 21-24 °C po dobu maximálně 10 dní.
Původce kroužkovitosti roste pomalu a obvykle vytváří kolonie velikosti špendlíkové hlavičky, vyklenuté, smetanově zbarvené.
8.2.2.
Opětovně se provede roztěr pro zaručení čistoty. U subkultur se rychlost růstu zlepšuje. Typické kolonie jsou smetanově bílé nebo barvy slonoviny, někdy žluté, okrouhlé, hladké, vyvýšené, konvexně vyklenuté, slizovitě tekuté, s rovnými okraji a obvykle mají v průměru 1 – 3 mm.
Jednoduché Gramovo barvení (dodatek 9) může pomoci vybrat kolonie pro další testování.
8.2.3
Podezřelé kultury se identifikují (viz oddíl 9) a provede se zkouška patogenity (viz oddíl 10).
9.
Identifikace
Čisté kultury pravděpodobné izolované kultury Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus se identifikují za použití nejméně dvou následujících testů založených na různých biologických principech.
V případě potřeby se zahrne pro každý provedený test známý referenční kmen.
9.1.
Nutriční a enzymatické identifikační testy
Zjišťují se následující fenotypické vlastnosti. Veškerá média by se měla inkubovat při 21 °C a po šesti dnech by měla být vyhodnocena. Pokud nedošlo k žádnému růstu, inkubuje se po dobu nejvýše 20 dní.
Všechny testy musí zahrnovat kontrolu se známým kmenem Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus. Nutriční a fyziologické testy se musí provádět za použití inokula ze subkultur živného agaru. Morfologická srovnání se musí provádět z kultur z živného dextrózového agaru.
Test| Očekávaný výsledek
---|---
Oxidačně-fermentační (O/F)| inertní nebo slabě oxidační
Aktivita oxidázy| -
Aktivita katalázy| +
Redukce nitrátů| -
Aktivita ureázy| -
Tvorba H2S| -
Tvorba indolu| -
Využívání citrátu| -
Hydrolýza škrobu| \\- nebo slabá
Růst při 37 °C| -
Růst v 7% NaCl| -
Hydrolýza želatiny| -
Hydrolýza eskulinu| +
Tvorba kyseliny z:|
\\- glycerolu| -
\\- laktózy| \\- nebo slabá
\\- rhamnózy| -
\\- salicinu| -
Gramovo barvení (dodatek 9)|
9.2.
IF test
a)
Připraví se suspenze přibližně 106 buněk/ml v pufru na IF (dodatek 3).
b)
Připraví se série dvojnásobného ředění vhodného antiséra.
c)
Provede se IF postup (oddíl 4).
d)
Pozitivního výsledku IF testu je dosaženo, jestliže IF titr kultury odpovídá titru pozitivní kontroly.
9.3.
PCR test
a)
Připraví se suspenze přibližně 106 buněk na ml ve sterilní vodě (UPW)
b)
Zahřívá se 100 μl suspenze buněk v uzavřených mikrozkumavkách v ohřívacím bloku nebo vřící vodní lázni při teplotě 100 °C po dobu 4 minut. V případě potřeby se může lýza buněk podpořit přidáním čerstvě připraveného NaOH do konečné koncentrace 0,05 M. Vzorky lze potom uložit při teplotě -16 až -24 °C až do použití.
c)
Pro amplifikaci Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus specifických amplikonů se použijí vhodné postupy PCR (např. Pastrik, 2000; viz dodatek 4; Li a de Boer, 1995; Mills a kol., 1997; Pastrik a Rainey, 1999; Schaad a kol., 1999).
d)
Identifikace Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus je pozitivní, pokud jsou amplikony PCR stejné velikosti a mají stejnou mnohotvárnost délky fragmentu jako pozitivní kontrolní kmen.
9.4.
FISH test
a)
Připraví se suspenze přibližně 106 buněk na ml v UPW.
b)
Provede se postup FISH (oddíl 5)
c)
Test FISH je pozitivní, jsou-li dosaženy stejné reakce kultury a pozitivní kontroly.
9.5.
Analýza mastných kyselin (FAP)
a)
Kultura se pěstuje na tryptikázo-sójovém agaru (Oxoid) po dobu 72 hodin při teplotě 21 °C (+/- 1°C).
b)
Použije se vhodný postup FAP (Janse, 1991; Stead, 1992).
c)
Test FAP je pozitivní, pokud je profil podezřelé kultury identický s profilem pozitivní kontroly. Přítomnost charakteristických mastných kyselin 15:1 Anteiso A, 15:0 Iso, 15:0 Anteiso, 16:0 Iso, 16:0 a 17:0 Anteiso jasně svědčí o přítomnosti Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus. Jiné rody jako Curtobacterium, Arthrobacter a Micrococcus také obsahují některé z těchto kyselin, ale 15:1 Anteiso A je pro tyto bakterie neobvyklá kyselina, která se však vyskytuje ve všech Clavibacter spp. v rozmezí 1-5 %. U Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus se hodnota obvykle pohybuje kolem 5 %.
9.6.
BOX-PCR
a)
Připraví se suspenze přibližně 106 buněk na ml v UPW.
b)
Provede se test postupem podle Smith a kol., 2001.
10.
Test patogenity
Pro konečné potvrzení původce kroužkovitosti a pro stanovení virulence kultur identifikovaných jako Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus musí být provedena zkouška patogenity.
10.1.
Připraví se inokulum přibližně 106 buněk na ml z 3-denních kultur testované izolované látky a vhodného pozitivního kmene Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus.
10.2.
Naočkuje se 5-10 stonků mladých semenáčků lilku vejcoplodého ve fázi 3 pravých listů.
10.3.
Inkubuje se při teplotě 18-24 °C při dostatečném světle a vysoké relativní vlhkosti s přiměřeným zaléváním, aby nedošlo k přemokření nebo vyschnutí. U čistých kultur by mělo během 2 týdnů nastat typické vadnutí, avšak rostliny, které po uplynutí této doby nevykazují žádné příznaky infekce, by se měly inkubovat až 3 týdny při teplotách příznivých pro růst lilku vejcoplodého, ale nepřesahujících 25 °C. Jestliže se po 3 týdnech příznaky infekce nevyskytují, nemůže být kultura považována za patogenní formu Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus.
10.4.
Izolace se provádí z rostlin s příznaky infekce odstraněním části stonku 2 cm nad místem inokulace. Pletiva se rozdrtí a suspendují v malém množství sterilní destilované vody nebo 50 mM fosfátového pufru. Izoluje se ze suspenze rozetřením nebo nanesením na MTNA a YPGA, inkubuje se po dobu 3-5 dní při teplotě 21-23°C a sleduje se vznik kolonií typických pro Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus.
Dodatek 1
Laboratoře podílející se na optimalizaci a validaci protokolů
Laboratoř (1)| Místo| Země
---|---|---
Agentur für Gesundheit und Ernährungssicherheit| Vídeň a Linec| Rakousko
Departement Gewasbescherming| Merelbeke| Belgie
Plantedirektoratet| Lyngby| Dánsko
Central Science Laboratory| York| Anglie
Scottish Agricultural Science Agency| Edinburgh| Skotsko
Laboratoire National de la Protection Végétaux, Unité de Bactériologie| Angers| Francie
Laboratoire National de la Protection Végétaux, Station de Quarantaine de
la Pomme de Terre| Le Rheu| Francie
Biologische Bundesanstalt| Kleinmachnow| Německo
Pflanzenschutzamt Hannover| Hannover| Německo
State Laboratory| Dublin| Irsko
Plantenziektenkundige Dienst| Wageningen| Nizozemsko
Norwegian Crop Research Institute, Plant Protection Centre| Aas| Norsko
Direcção-General de Protecção das Culturas| Lisabon| Portugalsko
Nacionalni institut za biologijo| Ljubljana| Slovinsko
Centro de Diagnóstico de Aldearrubia| Salamanca| Španělsko
(1) Kontaktní osoby: viz internetová stránka http://forum.europa.eu.int/Public/irc/sanco/Home/main.
Dodatek 2
Příprava pozitivních a negativních kontrol pro vyšetření výkrojků testy PCR/IF a FISH
Vypěstuje se 72 hodinová kultura virulentního kmene C. m. subsp. sepedonicus (NCPPB 4053 nebo PD 406) na základním médiu MTNA a suspenduje se v 10 mMfosfátového pufru pro získání hustoty přibližně 1 až 2 x 108 buněk schopných tvorby kolonií/ml. Toho se obvykle dosáhne prostřednictvím slabě zakalené suspenze odpovídající optické hustotě 0,20 – 600 nm.
Výkrojky pletiva se odeberou z pupkových konců 200 hlíz odebraných z produkce odrůdy s bílou slupkou, u které je jisté, že je prosta C. m. subsp. sepedonicus.
Pupkové výkrojky se zpracují obvyklým způsobem a resuspenduje se peleta v 10 ml.
Připraví se 10 sterilních mikrozkumavek o objemu 1,5 ml s 900 μl resuspendované pelety.
Přenese se 100 μl suspenze C. m. subsp. sepedonicus do první mikrozkumavky. Nechá se protřepat.
V následujících pěti mikrozkumavkách se provedou desetinná ředění.
Šest kontaminovaných mikrozkumavek se použije jako pozitivní kontrola. Čtyři nekontaminované mikrozkumavky se použijí jako negativní kontroly. Mikrozkumavky se opatří štítkem.
Připraví se alikvotní části z 100 μl ve sterilních mikrozkumavkách o objemu 1,5 ml, čímž se získá 9 kopií každého kontrolního vzorku. Skladování probíhá při teplotě – 16 až – 24 °C až do doby použití.
Přítomnost a množství C. m. subsp. sepedonicus v kontrolních vzorcích by měla být nejprve potvrzena prostřednictvím imunofluorescence.
Pro PCR test se provede extrakce DNA z pozitivních a negativních kontrolních vzorků pro každou sérii zkušebních vzorků.
Pro IF a FISH testy se provedou kvantitativní rozbory pozitivních a negativních kontrolních vzorků pro každou sérii zkušebních vzorků.
Při kvantitativních rozborech IF, FISH a PCR musí být C. m. subsp. sepedonicus zjištěn v nejméně v 106 a 104 buněk/ml pozitivních kontrol a nesmí být zjištěn v žádné z negativních kontrol.
Dodatek 3
Pufry pro testovací postupy
OBECNĚ: Neotevřené sterilizované pufry lze skladovat po dobu až jednoho roku.
1.
Pufry pro extrakci
1.1.
Extrakční pufr (50 mM fosfátový pufr, pH 7,0)
Tento pufr se používá k extrakci bakterie z rostlinných tkání homogenizací nebo protřepáním.
Na2 HPO4 (bezvodý)| 4,26 g
---|---
KH2PO4| 2,72 g
Destilovaná voda| 1,00 l
Složky se rozpustí, zkontroluje se pH a provede se sterilizace v autoklávu při 121 °C po dobu 15 min.
Užitečné mohou být následující složky:
| Účel| Množství (na litr)
---|---|---
Lubrolové vločky| Protisrážlivý prostředek (*)| 0,5 g
DC silikonový odpěňovač| Odpěňovací činidlo (*)| 1,0 ml
Tetrasodiumpyrofosfát| Antioxidační činidlo| 1,0 g
Polyvinylpyrrolidon-40 000 (PVP ‒ 40)| Vázání inhibitorů PCR| 50 g
(*) pro použití při extrakci homogenizací
1.2.
Peletový pufr (10 mM fosfátový pufr, pH 7,2)
Tento pufr se používá pro resuspenzi a ředění extraktů z výkrojků z pupkových částí bramborových hlíz poté, co byly odstřeďováním koncentrovány do pelety.
Na2HPO4.12H2O| 2,7 g
---|---
NaH2PO4.2H2O| 0,4 g
Destilovaná voda| 1,00 l
Složky se rozpustí, zkontroluje se pH a provede se sterilizace v autoklávu při 121 °C po dobu 15 min.
2.
Pufry pro IF test
2.1.
Pufry pro IF (10 mM fosfátový pufr ve fyziologickém roztoku (PBS), pH 7,2)
Tento pufr se používá k ředění protilátek.
Na2HPO4.12H2O| 2,7 g
---|---
NaH2PO4.2H2O| 0,4 g
NaCl| 8,0 g
Destilovaná voda| 1,00 l
Složky se rozpustí, zkontroluje se pH a provede se sterilizace v autoklávu při 121 °C po dobu 15 min
2.2.
IF-pufr-Tween
Tento pufr se používá k mytí sklíček.
Přidá se 0,1 % Tween 20 k pufru pro IF.
2.3.
Fosfátový pufr v glycerolu, pH 7,6
Tento pufr se používá jako krycí roztok na okénka sklíček na IF testy k zvýšení fluorescence.
Na2HPO4.12H2O| 3,2 g
---|---
NaH2PO4.2H2O| 0.15 g
Glycerol| 50 ml
Destilovaná voda| 100 ml
Krycí roztoky jsou komerčně dostupné, např. Vectashield® (Vector Laboratories) nebo Citifluor® (Leica).
Dodatek 4
Stanovení koncentrace IF a FISH pozitivních buněk
1.
Vypočítá se průměrný počet typických fluoreskujících buněk v jednom pozorovacím poli (c).
2.
Vypočítá se počet typických fluoreskujících buněk v okénku mikroskopického sklíčka (C).
C = c x S/s,
kde S = plocha jednoho pole na sklíčku s více jamkami a
s = plocha pole objektivu.
πs=πi2/4G2K2,
kde i = koeficient pole (v rozmezí od 8 ‒ 24 podle typu okuláru),
K = tubusový koeficient (1 nebo 1,25),
G = zvětšení objektivu (100 x, 40 x atd.).
3.
Vypočítá se počet charakteristických fluoreskujících buněk na 1 ml resuspendované pelety (N).
N = C x 1 000/y x F,
kde y = objem resuspendované pelety v každém okénku a
F = zřeďovací faktor resuspendované pelety
Dodatek 5
Média pro izolaci a kultivaci C. m. subsp. sepedonicus
1.
Obecná růstová média
Živný agar (Nutrient agar = NA)
Živný agar (Difco)| 23 g
---|---
Destilovaná voda| 1,00 l
Složky se rozpustí a provede se sterilizace v autoklávu při 121 °C po dobu 15 min.
Živný dextrózový agar (Nutrient dextrose agar = NDA)
Difco bakto živný agar obsahující 1 % D(+) glukózy (monohydrátu). Provede se sterilizace v autoklávu při 121 C po dobu 20 min.
Kvasnično-pepton-glukózový agar (Yeast peptone glucose agar = YPGA)
Kvasnicový extrakt (Difco)| 5,0 g
---|---
Baktopepton (Difco)| 5,0 g
D(+) glukóza (monohydrát)| 10,0 g
Baktoagar (Difco)| 15,0 g
Destilovaná voda| 1,00 l
Složky se rozpustí a provede se sterilizace v autoklávu při 121 °C po dobu 15 min.
Médium s kvasnicovým extraktem a minerálními solemi (Yeast extract mineral salts medium = YGM)
Kvasnicový extrakt (Difco)| 2,0 g
---|---
D(+) glukóza (monohydrát)| 2,5 g
K2HPO4| 0,25 g
KH2PO4| 0,25 g
MgSO4.7H2O| 0,1 g
MnSO4.H2O| 0,015 g
NaCl| 0,05 g
FeSO4.7H2O| 0,005 g
Baktoagar (Difco)| 18,0 g
Destilovaná voda| 1,00 l
Složky se rozpustí a provede se sterilizace 0,5 l média v autoklávu při 115 °C po dobu 20 min.
b)
Validovaná selektivní růstová média
Médium MTNA
Pokud není uvedeno jinak, pocházejí všechny složky médií z BDH.
Kvasnicový extrakt (Difco)| 2,0 g
---|---
Manit| 2,5 g
K2HPO4| 0,25 g
KH2PO4| 0,25 g
MgSO4.7H2O| 0,1 g
MnSO4.H2O| 0,015 g
NaCl| 0,05 g
FeSO4.7H2O| 0,005 g
Agar (Oxoid č. 1)| 16,0 g
Destilovaná voda| 1,00 l
Složky se rozpustí, pH se upraví na 7,2. Po autoklávování (při 121 °C po dobu 15 min.) a ochlazení na 50 C se přidají antibiotika: trimethoprim 0,06 g, nalidixic acid 0,002 g, amphotericin B 0,01 g.
V zásobě se nechají roztoky antibiotik: trimethoprim (Sigma) a nalidixic acid (Sigma) (obě 5 mg/ml) v 96 % metanolu, amphotericin B (Sigma) (1 mg/ml) v dimethyl sulfoxidu. Zásobní roztoky jsou sterilizované filtrací.
Poznámka:
Trvanlivost základního média je 3 měsíce. Po přidání antibiotik je trvanlivost 1 měsíc při skladování v chladu do 8 +/- 2 °C.
Médium NCP-88
Živný agar (Difco)| 23,0 g
---|---
Kvasnicový extrakt (Difco)| 2,0 g
D-manit| 5,0 g
K2HPO4| 2,0 g
KH2PO4| 0,5 g
MgSO4.7H2O| 0,25 g
Destilovaná voda| 1,00 l
Složky se rozpustí,upraví se pH na 7,2. Po autoklávování a ochlazení na 50 °C se přidají následující antibiotika: polymyxin B sulphate (Sigma) 0,003g, nalidixic acid (Sigma) 0,008 g, cycloheximide (Sigma) 0,2 g.
Antibiotika se rozpustí pro přípravu zásobních roztoků následovně: nalidixic acid v 0,01 M NaOH, cykloheximid v 50% etanolu, polymyxin B sulphate v destilované vodě. Zásobní roztoky se sterilizují filtrací.
Poznámka:
Trvanlivost základního média je 3 měsíce. Po přidání antibiotik je trvanlivost 1 měsíc při skladování v chladu do 8 +/- 2 °C.
Dodatek 6
Validované protokoly a činidla pro PCR
Poznámka:
Úvodní testování by mělo umožnit reprodukovatelné zjištění nejméně 103 až 104 buněk C. m. subsp. sepedonicus na 1 ml vzorkového extraktu. Úvodní testování by také nemělo vykazovat žádné falešné pozitivní výsledky se skupinou vybraných kmenů bakterií.
1.
Vícenásobný PCR protokol s interní PCR kontrolou (Pastrik, 2000)
1.1.
Oligonukleotidní primery
primer PSA-1| 5'- ctc ctt gtg ggg tgg gaa aa -3'
---|---
primer PSA-R| 5'- tac tga gat gtt tca ctt ccc c -3'
primer NS-7-F| 5'- gag gca ata aca ggt ctg tga tgc -3'
primer NS-8-R| 5'- tcc gca ggt tca cct acg ga -3'
Předpokládaná velikost amplikonu z DNA C. m. subsp. sepedonicus šablony = 502 bp (sada PSA-primerů).
Předpokládaná velikost amplikonu z interní PCR kontroly 18S rRNA = 377 bp (sada NS- primerů).
1.2.
Reakční směs PCR
Činidlo| Množství na reakci| Konečná koncentrace
---|---|---
Sterilní voda (UPW)| 15,725 μl|
10x PCR pufr (1) (15 mM MgCl2)| 2,5 μl| 1x(1,5 mM MgCl2)
BSA (frakce V) (10 %)| 0,25 μl| 0,1 %
Směs d-nTP (20 mM)| 0,125 μl| 0,1 mM
Primer PSA-1 (10 μM)| 0,5 μl| 0,2 μM
Primer PSA-R (10 μM)| 0,5 μl| 0,2 μM
Primer NS-7-F(10 μM) (2)| 0,1 μl| 0,04 μM
Primer NS-8-R (10 μM) (2)| 0,1 μl| 0,04 μM
Taq polymeráza (5 U/μl) (1)| 0,2 μl| 1,0 U
Vzorkové množství| 5,0 μl|
Celkový objem| 25,0 μl|
(1)
Metody byly validovány za použití Taq polymerázy Perkin Elmer (AmpliTaq nebo Gold) a Gibco BRL.
(2)
Koncentrace primerů NS-7 F a NS-8-R byla optimalizována pro extrakci pupkové části bramboru za použití homogenizační metody a purifikace DNA podle Pastrika (2000) (viz oddíl 6.1 písm. a) a 6.2). Při použití extrakce třepáním nebo jinými metodami izolace DNA je nutná nová optimalizace koncentrací činidla.
1.3.
Reakční podmínky pro PCR
Postupuje se podle následujícího programu:
1 cyklus:| i)| 3 minuty při teplotě 95 °C (denaturace DNA matrice)
---|---|---
10 cyklů| ii)| 1 minuta při teplotě 95 °C (denaturace DNA matrice)
| iii)| 1 minuta při teplotě 64 °C (připojení primerů)
| iv)| 1 minuta při teplotě 72 °C (prodlužování kopie)
25 cyklů| v)| 30 sekund při teplotě 95 °C (denaturace DNA matrice)
| vi)| 30 sekund při teplotě 62 °C (připojení primerů)
| vii)| 1 minuta při teplotě 72 °C (prodlužování kopie)
1 cyklus| viii)| 5 minut při teplotě 72 °C (závěrečná prodlužování)
| ix)| Udržuje se při teplotě 4 °C
Poznámka:
Tento program je optimalizován pro použití s tepelným cyklerem MJ Research PTC 200. Při použití jiných modelů může být nutná modifikace kroků cyklů ii), iii) iv), v), vi) a vii).
1.4.
Analýzy ampliconu restriktivním enzymem
Produkty PCR amplifikované z DNA C. m. subsp. sepedonicus produkují charakteristickou mnohotvárnost délky fragmentu s enzymem Bgl II po inkubaci při teplotě 37 °C po dobu 30 minut. Fragmenty získané z fragmentu specifického pro C. m. subsp. sepedonicus mají rozměry 282 bp a 220 bp.
2.
Příprava nanášecího pufru
2.1.
Bromfenolová modř (10 % zásobní roztok)
Bromfenolová modř| 5g
---|---
Destilovaná voda| 50 ml
Nanášecí pufr
Glycerol (86 %)| 3,5 ml
---|---
Bromfenolová modř| 300 μl
Destilovaná voda| 6,2 ml
3.
Pufr 10x TRIS-acetát-EDTA (TAE), pH 8,0
TRIS| 48,4 g
---|---
Ledová kyselina octová| 11,42 ml
EDTA (sodná sůl)| 3,72 g
Destilovaná voda| 1,00 l
Před použitím se zředí na 1x.
Také komerčně dostupné (např. Invitrogen nebo rovnocenné).
Dodatek 7
Validovaná činidla pro FISH test
1.
Oligosondy
Sonda specifická pro Cms CMS-CY3-01:| 5'- ttg cgg ggc gca cat ctc tgc acg -3'
---|---
Nespecifická eubakteriální sonda EUB-338-FITC:| 5'- gct gcc tcc cgt agg agt-3'
2.
Fixační roztok
[UPOZORNĚNÍ: FIXAČNÍ ROZTOK OBSAHUJE PARAFORMALDEHYD, KTERÝ JE TOXICKÝ! POUŽÍVAT RUKAVICE A NEVDECHOVAT. DOPORUČUJE SE PRACOVAT V DIGESTOŘI.]
i)
Zahřeje se 9 ml molekulárně čisté vody (např. Ultra pure water = (UPW)) na teplotu přibližně 60 °C a přidá se 0,4 g paraformaldehydu. Paraformaldehyd se rozpustí po přidání 5 kapek 1N NaOH a zamíchání magnetickým míchadlem.
ii)
Upraví se pH na 7,0 přidáním 1ml fosfátového pufru 0,1 M (PB; pH 7,0) a 5 kapek HCl 1N. Indikačním proužkem se zkontroluje pH a v případě potřeby se upraví pomocí HCl nebo NaOH.
[UPOZORNĚNÍ: V ROZTOCÍCH S PARAFORMALEDHYDEM NEPOUŽÍVAT MĚŘIČ pH!]
iii)
Roztok se přefiltrujte přes membránový filtr 0,22 μm a skladuje se chráněný před prachem při teplotě 4 °C do dalšího použití.
iv)
Poznámka:
Alternativní fixační roztok: 96 % etanol.
3.
3x Hybmix
NaCl| 2,7 M
---|---
Tris-HCl| 60 mM (pH 7,4)
EDTA (sterilizovaný přes filtr a autoklávovaný)| 15 mM
Zředí se až 1x, podle potřeby.
4.
Hybridizační roztok
1x Hybmix|
---|---
Sodium dodecyl sulfát (SDS)| 0,01 %
Sonda EUB 338| 5 ng/μl
Sonda CMSCY301| 5 ng/μl
Připraví se množství hybridizačního roztoku podle výpočtů v tabulce. Pro každé sklíčko (obsahující dvojmo 2 různé vzorky) je třeba 90 μl hybridizačního roztoku.
Tabulka: Doporučená množství pro přípravu hybridizační směsi
| 2 sklíčka| 8 sklíček
---|---|---
Sterilní ultra čistá voda| 50,1| 200,4
3x hybmix| 30,0| 120,0
1 % SDS| 0,9| 3,6
sonda EUB 338 (100 ng/μl)| 4,5| 18,0
sonda CMSCY301 (100 ng/μl)| 4,5| 18,0
Celkový objem (μl)| 90,0| 360,0
Poznámka.:
Všechny roztoky obsahující světlocitlivé oligosondy se uchovávají v temnu při teplotě – 20 °C. Během použití je nutné je ochraňovat před přímým slunečním zářením nebo elektrickým světlem.
5.
0,1M fosfátový pufr, pH 7,0
Na2HPO4| 8,52 g
---|---
KH2PO4| 5,44 g
Destilovaná voda| 1,001
Složky se rozpustí, zkontroluje se pH a sterilizuje se autoklávováním při teplotě 121 °C po dobu 15 minut.
Dodatek 8
Pěstování lilku vejcoplodého
Semena lilku vejcoplodého (Solanum melongena) se vysejí do pasterizovaného výsevního substrátu. Semenáčky s plně rozvinutými děložními lístky (10 až 14 dní) se přepichují do pasterizovaného pěstebního substrátu.
Lilek by se měl pěstovat ve skleníku za následujících podmínek:
Délka dne:| | 14 hodin nebo přirozená délka dne, pokud je delší;
---|---|---
Teplota:| den:| 21 až 24 °C,
| noc:| 15 °C.
Vhodné odrůdy lilku vejcoplodého| „Black Beauty“,
---|---
„Long Tom“,
„Rima“,
„Balsas“.
Dodavatel: viz internetová stránka http://forum.europa.eu.int/Public/irc/sanco/Home/main.
Dodatek 9
Gramovo barvení v Huckerově modifikaci (Doetsch, 1981) (1)
Roztok krystalové violeti
Rozpustí se 2 g krystalové violeti v 20 ml 95 % etanolu.
Rozpustí se 0,8 g šťavelanu amonného v 80 ml destilované vody.
Oba roztoky se smíchají.
Lugolův jódový roztok
Jód| 1 g
---|---
Jodid draselný| 2 g
Destilovaná voda| 300 ml
Pevné látky se společně rozetřou pomocí tloučku v misce. Nasypou se do vody a míchají se v uzavřené nádobě do rozpuštění.
Safraninový roztok kontrastního barviva
Zásobní roztok:
Safranin O| 2,5 g
---|---
95 % etanol| 100 ml
Zamíchá se a uloží se.
Ředění: 1:10 pro přípravu pracovního roztoku.
Postup barvení
1.
Připraví se roztěry, vysuší se na vzduchu a fixují se zahřátím.
2.
Sklíčko se zalije roztokem krystalové violeti a nechá se působit 1 minutu.
3.
Krátce se omyje pod tekoucí vodou.
4.
Zalije se Lugolovým jódovým roztokem a nechá se působit po dobu jedné minuty.
5.
Opláchne se pod tekoucí vodou a vysuší se savým papírem.
6.
Odbarvuje se pomocí po kapkách přidávaného 95 % etanolu tak dlouho, pokud se vyplavuje barvivo, nebo ponořením za jemného pohybování do etanolu na dobu 30 sekund.
7.
Opláchne se pod tekoucí vodou a vysuší se savým papírem.
8.
Zalije se safraninovým roztokem a nechá se působit 10 s.
9.
Opláchne se pod tekoucí vodou a vysuší se savým papírem.
Grampozitivní bakterie se zbarví fialově modře, gramnegativní bakterie se zbarví růžovočerveně.
(1)
Mohou se také použít komerčně dostupné roztoky nebo barvicí soupravy.
LITERATURA
1.
Anonymous, 1987. Scheme of the detection and diagnosis of the ring rot bacterium Corynebacterium sepedonicum in batches of potato tubers. Commission of the European Communities, Luxembourg. Publ EUR 11 288 EN, 21 pp.
2.
Bradbury, J. F., 1970. Isolation and preliminary study of bacteria from plants. Rev. Pl. Path., 49, 213‒218.
3.
Dinesen, I. G., 1984. The extraction and diagnosis of Corynebacterium sepedonicum from diseased potato tubers. EPPO Bull. 14 (2), 147‒152.
4.
Doetsch, R. N., 1981. Determinative methods of light microscopy. V: Manual of methods for general bacteriology, American Society for Microbiology, Washington, 21‒23.
5.
Hugh, R. a Leifson, F., 1953. The taxonomic significance of fermentative versus oxidative metabolism of carbohydrates by various gram-negative bacteria. J. Bact., 66, 24‒26.
6.
Janse, J. D., 1991. Infra- and intra-specific classification of Pseudomonas solanacearum strains using whole cell fattyacid analysis. Systematic and Applied Microbiology 14; 335‒345.
7.
Janse, J. D. a J. Van Vaerenbergh. The interpretation of the EC method for the detection of latent ring rot infections (Corynebacterium sepedonicum) in potato. EPPO Bull., č. 17, 1987, pp. 1‒10.
8.
Jansing, H. a K. Rudolph, 1998. Physiological capabilities of Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus and development of a semi-selective medium. Journal of Plant Diseases and Protection, 105, 590‒601.
9.
Kovacs, N., 1956. Identification of Pseudomonas pyocyanea by the oxidase reaction. Nature, Lond., 178, 703.
10.
Klement Z.; Rudolph, K a D. C. Sands, 1990. Methods in Phytobacteriology. Akadémiai Kiadó, Budapest, 568 pp.
11.
Lelliott, R. A., 1966. The plant pathogenic coryneform bacteria. J. appl. Bact., 29, 114‒118.
12.
Lelliott, R. A., E. Billing a A. C. Hayward, 1966. A determinative scheme for the fluorescent plant pathogenic pseudomonads J. appl. Bact., 29, 470‒489.
13.
Lelliott, R. A. a P. W., Sellar, 1976. The detection of latent ring rot (Corynebacterium sepedonicum (Spiek. et Kotth.) Skapt. et Burkh.) in potato stocks. EPPO Bull., 6 (2), 101‒106.
14.
Li, X. a S.H. de Boer, 1995. Selection of Polymerase Chain Reaction primers from RNA intergenic spacer region for specific detection of Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus. Phytopathology, 85, 837–842.
15.
Mills, D., Russell, B., W. a J., W. Hanus, 1997. Specific detection of Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus by amplification of three unique DNA sequences isolated by subtraction hybridization. Phytopathology, 87, 8, 853‒861.
16.
Pastrik, K. -H. a R.A. Rainey. 1999. Identification and differentiation of Clavibacter michiganensis subspecies by polymerase chain reaction-based techniques. J. Phytopathology 147; 687‒693.
17.
Pastrik, K.-H., 2000. Detection of Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus in potato tubers by multiplex PCR with coamplification of host DNA. European Journal of Plant Pathology, 106, 155‒165.
18.
Ramamurthi, C. S., 1959. Comparative studies on some Gram-positive phytopathogenic bacteria and their relationship to the Corynebacteria. Mem. Cornell agric. Exp. Sta., 366, 52 pp.
19.
Schaad, W., Berthier-Schaad, Y., Sechler, A. a Knorr, D. (1999) Detection of Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus in potato tubers by BIO-PCR and an automated real-time fluorescence detection system. Plant Disease 83; 1095‒1100.
20.
Schaad, W. 2001. Laboratory guide for identification of plant pathogenic bacteria. Schaad [Hrsg.]. ‒ 3. ed.; St. Paul, Minnesota:, 373 pp.
21.
Skerman, V. B. D., 1967. A guide to the identification of the genera of bacteria. 2nd ed., William and Wilkins Company, Baltimore.
22.
Smith, N. C.; Hennesy, J; Stead, D.E., 2001. Repetetive sequence-derived PCR profiling using the BOX-A1 Ralstonia solanacearum primer for rapid identification of plant pathogen Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus. European Journal of Plant Pathology, 107 (7), 739‒748.
23.
Sneath, P. H. A. and V. G. Collins, 1974. A study in test reproductibility between laboratories: report of Pseudomonas working party. Antonie van Leeuwenhoek, 40, 481‒527.
24.
Stead, D.E. 1992. Grouping of plant pathogenic and some other Pseudomonas spp. using cellular fatty-acid profiles. International Journal of Systematic Bacteriology 42; 281‒295.
25.
Wullings, B. A.; van Beuningen, A. R.; Janse, J. D. a A. D. L. Akkermans, 1998. Detection of Ralstonia solanacearum, which causes brown rot of potato, by fluorescent in situ hybridization with 23s rRNA-targeted probes. Appl. Environ. Microbiol. 64, 4546‒4554.
B.
METODY DIAGNÓZY, DETEKCE A IDENTIFIKACE PŮVODCE HNĚDÉ HNILOBY
Předložené postupové diagramy popisují různé postupy, které jsou součástí:
i)
diagnózy hnědé hniloby v hlízách bramboru a bakteriálního vadnutí bramboru, rajčete a některých dalších hostitelských rostlin,
ii)
detekce Ralstonia solanacearum ve vzorcích hlíz bramboru, rostlin bramboru, rostlin rajčete a jiných hostitelských rostlin, a ve vzorcích vody a půdy,
iii)
identifikace Ralstonia solanacearum (R. solanacearum)
OBECNÉ ZÁSADY
Optimalizované protokoly pro různé metody, schválená činidla a podrobnosti pro přípravu testovaných a kontrolních materiálů jsou uvedeny v dodatcích. Seznam laboratoří, které se podílely na optimalizaci a validaci protokolů, je v dodatku 1.
Protože protokoly obsahují zjištění karanténního organismu a zahrnují použití životaschopných kultur R. solanacearum jako kontrolních materiálů, je nutné pracovat za vhodných karanténních podmínek s odpovídajícím zařízením na odstraňování odpadů a za podmínek stanovených příslušným povolením rostlinolékařské správy.
Testovací parametry musí zajišťovat stálé a reprodukovatelné zjištění úrovní R. solanacearum jako stanovené prahy vybraných metod.
Zcela nezbytná je přesná příprava pozitivních kontrol.
Testování podle požadovaných prahů také zahrnuje správné nastavení, údržbu a kalibraci zařízení, pečlivé zacházení s činidly a jejich uchovávání a všechna opatření pro zamezení kontaminace mezi vzorky, např. oddělení pozitivních kontrol od testovaných vzorků. Musí být uplatněno standardní řízení kvality, aby se zabránilo administrativním a jiným chybám, zvláště při označování a v dokumentaci.
Podezření z výskytu, jak je uvedeno v § 4 odst. 1, naznačuje pozitivní výsledek z diagnostických nebo screeningových testů provedených na vzorku, jak je znázorněno v níže uvedených postupových diagramech. První pozitivní screeningový test ( test IF, PCR/FISH, selektivní izolace) musí být potvrzen druhým screeningovým testem založeném na jiném biologickém principu.
Pokud je první screeningový test pozitivní, existuje podezření na infekci R. solanacearum a musí být proveden druhý screeningový test. Pokud je i druhý screeningový test pozitivní, pak je podezření potvrzeno a musí se pokračovat v testování podle daného schématu. Jestliže je druhý screeningový test negativní, pak vzorek není považován za infikovaný R. solanacearum.
Potvrzená přítomnost podle §. 5 odst. 1 vyžaduje izolaci a identifikaci čisté kultury R. solanacearum s potvrzením patogenity.
1.
Použití postupových diagramů
1.1.
Postupový diagram pro diagnózu hnědé hniloby a bakteriálního vadnutí (Ralstonia solanacearum) hlíz bramboru a rostlin bramboru, rajčete a jiných hostitelských rostlin vykazujících příznaky hnědé hniloby nebo bakteriálního vadnutí
Postup testování je určen pro hlízy a rostliny bramboru s podezřením z výskytu nebo typickými příznaky hnědé hniloby nebo bakteriálního vadnutí. Zahrnuje rychlý screeningový test, izolaci patogena z infikovaného vodivého pletiva na selektivní živné půdě a v případě pozitivního výsledku identifikaci kultury Ralstonia solanacearum.
81kB
1)
Popis příznaků se nachází v oddíle 2.1.
2)
Rychlé diagnostické testy usnadňují předběžnou diagnózu, ale nejsou dokonalé. Negativní výsledek naznačuje vždy nepřítomnost patogenu.
3)
Test na výtok slizu ze svazků cévních stonku je popsán v oddíle 6.1.1.
4)
Test na přítomnost granulí poly-β-hydroxybutyrátu je popsán v oddíle 6.1.2.
5)
Sérologické aglutinační testy bakteriálního slizu nebo extraktů z pletiva vykazujícího příznaky jsou popsány v oddíle 6.1.3.
6)
Test IF bakteriálního slizu suspendovaného ve vodě nebo extraktech pletiva vykazujícího příznaky je popsán v oddíle 6.1.5.
7)
Test FISH bakteriálního slizu suspendovaného ve vodě nebo extraktech pletiva vykazujícího příznaky je popsán v oddíle 6.1.7.
8)
Test ELISA bakteriálního slizu suspendovaného ve vodě nebo extraktech pletiva vykazujícího příznaky je popsán v oddíle 6.1.8.
9)
Test PCR bakteriálního slizu suspendovaného ve vodě nebo extraktech pletiva vykazujícího příznaky je popsán v oddíle 6.1.6.
10)
Patogen je obvykle snadno izolovatelný z rostlinného materiálu vykazujícího příznaky metodou zřeďovacích roztěrů (postupným ředěním) (viz. v oddíle 2.3.).
11)
Typická morfologie kolonie je popsána v oddíle 2.3.d.
12)
Kultivace může selhat při pokročilých fázích infekce z důvodů konkurence nebo bujného růstu saprofytických bakterií. Jestliže jsou příznaky infekce typické, ale izolační test je negativní, musí se izolace opakovat, nejlépe kultivací na selektivních živných půdách.
13)
Spolehlivá identifikace čistých kultur R. solanacearum se provede pomocí testů popsaných v bodu 6.2. Dílčí specifická charakteristika je nepovinná, ale doporučuje se pro každý nový případ.
14)
Test patogenity je popsán v bodu 6.3.
1.2.
Postupový diagram pro detekci a identifikaci Ralstonia solanacearum ve vzorcích hlíz bramboru nevykazujících příznaky
Testování je určeno ke zjištění latentních infekcí v hlízách bramboru. Pozitivní výsledek alespoň ze dvou screeningových testů (viz poznámka v diagramu 3), z nichž každý je založen na jiném biologickém principu, musí být doplněn izolací patogenu a dále, v případě izolace typických kolonií, potvrzením, že čistá kultura je R. solanacearum. Pozitivní výsledek pouze z jednoho screeningového testu není dostačující k tomu, aby byl vzorek považován za podezřelý. Screeningové testy a izolační testy musí umožnit detekční práh 103 až 104 buněk/ml resuspendované pelety zahrnutý jako pozitivní kontroly v každé sérii testů.
94kB
1)
Standardní velikost vzorku je 200 hlíz, ačkoli postup lze použit i na menší počet, jestliže 200 hlíz není k dispozici.
2)
Metody extrakce a koncentrace patogenu jsou popsány v oddíle 3.1.1.
3)
Pokud jsou alespoň dva testy založené na různých biologických principech pozitivní, musí být provedena izolace a potvrzení. Provede se nejméně jeden screeningový test. Je-li test negativní, je vzorek považován za negativní. V případě, že je test pozitivní, je pro validaci prvního pozitivního výsledku nezbytný ještě jeden nebo více screeningových testů založených na různých biologických principech. Je-li druhý nebo další test negativní, je vzorek považován za negativní. Další testy nejsou nutné.
4)
Test IF je popsán v oddíle 6.1.5.
5)
Test selektivní izolace je popsán v oddíle 6.1.4.
6)
Testy PCR jsou popsány v oddíle 6.1.6.
7)
Test FISH je popsán v oddíle 6.1.7.
8)
Testy ELISA jsou posány v oddíle 6.1.8.
9)
Biotest je popsán v oddíle 6.1.9.
10)
Typická morfologie kolonie je popsána v oddíle 2.3.d.
11)
Kultivace nebo biotest mohou selhat z důvodů konkurence nebo inhibice saprofytickými bakteriemi. Jsou-li ve screeningových testech získány pozitivní výsledky, ale izolační testy jsou negativní, je třeba opakovat izolační testy ze stejné pelety nebo dodatečným odebráním vodivého pletiva z blízkosti pupkového konce hlíz stejného vzorku, případně provést test s dalšími vzorky.
12)
Spolehlivé identifikace čistých kultur podezřelých na R. solanacearum se dosáhne pomocí testů popsaných v oddíle 6.2.
13)
Test patogenity je popsán v oddíle 6.3.
Postupový diagram pro detekci a identifikaci Ralstonia solanacearum ve vzorcích rostlin bramboru nevykazujících příznaky, rostlin rajčete nevykazujících příznaky nebo rostlin jiných hostitelských rostlin nevykazujících příznaky
63kB
1)
Viz. oddíl 3.2.1., kde jsou uvedeny doporučené velikosti vzorků.
2)
Metody extrakce a koncentrace patogenu jsou popsány v oddíle 3.2.1.
3)
Pokud jsou alespoň dva testy založené na různých biologických principech pozitivní, musí být provedena izolace a potvrzení. Provede se alespoň jeden screeningový test. Je-li test negativní, je vzorek považován za negativní. V případě, že je test pozitivní, vyžaduje se pro validaci prvního pozitivního výsledku provedení druhého nebo více screeningových testů založených na různých biologických principech. Jsou-li druhý nebo další testy negativní, považuje se vzorek za negativní. Další testy nejsou nutné.
4)
Selektivní izolační test je popsán v oddíle 6.1.4.
5)
Test IF je popsán v oddíle 6.1.5.
6)
Testy PCR jsou popsány v oddíle 6.1.6.
7)
Test FISH je popsán v oddíle 6.1.7.
8)
Testy ELISA jsou popsány v oddíle 6.1.8.
9)
Biotest je popsán v oddíle 6.1.9.
10)
Typická morfologie kolonie je popsána v oddíle 2.3.d.
11)
Kultivace nebo biotest mohou selhat z důvodů konkurence nebo inhibice saprofytickými bakteriemi. Jsou-li ve screeningových testech získány pozitivní výsledky, ale izolační testy jsou negativní, opakují se izolační testy.
12)
Spolehlivé identifikace čistých kultur, u kterých je podezření, že se jedná o R. solanacearum, se dosáhne pomocí testů popsaných v oddíle 6.2.
13)
Test patogenity je popsán v oddíle 6.3.
2.
Diagnóza původce hnědé hniloby
2.1.
Příznaky
2.1.1.
Příznaky u bramboru
Rostlina bramboru. Raná fáze infekce v polních podmínkách se rozpozná vadnutím listů směrem k vrcholu rostliny při vysokých teplotách během dne, přičemž v noci dochází k zotavení. V raných fázích vadnutí zůstávají listy zelené, ale později žloutnou a objevují se hnědé nekrózy. Dochází také k ohýbání listů dolů. Vadnutí jednoho výhonku nebo celé rostliny se rychle stává nevratným a končí kolapsem a uhynutím rostliny. Z cévních svazků napříč uříznutých stonků zvadlých rostlin obvykle vytéká hnědý a mléčný bakteriální sliz nebo je možné sliz vymáčknout. Při ponoření uříznutého stonku svisle do vody se z cévních svazků táhnou vlákna slizu.
Hlíza bramboru. Hlízy bramboru je třeba překrojit napříč u pupkového konce a podélně přes pupkový konec. V rané fázi se infekce pozná podle láhvově žlutého až světle hnědého zabarvení cévního prstence, ze kterého po několika minutách začne prýštit bledý krémový bakteriální sliz. Později se cévní zbarvení stává výrazněji hnědým a odumření se může rozšířit do parenchymatického pletiva. V pokročilejších fázích se infekce rozšíří vně od pupkového konce hlízy a z oček může vytékat bakteriální sliz, na který se přilepují částice půdy. Na slupce se mohou objevit červenohnědá, lehce propadlá místa jako důsledek vnitřního kolapsu cévního pletiva. V pokročilejších fázích infekce je obvyklý sekundární rozvoj měkkých hnilob bakteriálního a houbového původu.
2.1.2.
Příznaky u rajčete
Rostlina rajčete. Prvním viditelným příznakem je povadlý vzhled nejmladších listů. Za příznivých podmínek pro patogena (teplota půdy kolem 25°C, při nasycené vzdušné vlhkosti) se během několika málo dní rozvine kroucení listů směrem dolů a vadnutí na jedné straně rostliny nebo celé rostliny, které končí jejím úplným odumřením. Za méně příznivých podmínek pro patogena (teplota půdy méně než 21°C) rostlina tolik nevadne, ale na stonku se může tvořit větší počet postranních výhonů. Je možné pozorovat vodou nasáklé pruhy od spodu stonku, které jsou dokladem odumírání cévního systému. Při příčném řezu stonkem vylučují hnědě zbarvená vodivá pletiva bílý nebo nažloutlý bakteriální sliz.
2.1.3.
Příznaky u jiných hostitelů
Rostliny Solanum dulcamara a S. nigrum. Za normálních podmínek jsou u těchto plevelných hostitelských rostlin zřídkakdy pozorovány příznaky vadnutí, pokud teploty půdy nepřevyšují 25°C nebo není extrémně vysoká koncentrace inokula (např. u rostliny S. nigrum rostoucí u nemocné rostliny bramboru nebo rajčete). Při vadnutí jsou příznaky stejné jako u rostliny rajčete. Nevadnoucí rostliny S. dulcamara, která má stonky a kořeny ve vodě, mohou vykazovat vnitřní světle hnědé zbarvení vodivých pletiv na příčném řezu spodní části stonku nebo částí stonku pod vodou. Z řezu cévních svazků mohou vytékat bakterie nebo mohou tvořit vlákna slizu, jestliže je řez stonku ponořen svisle do vody, a to i při absenci příznaků vadnutí.
2.2.
Rychlé screeningové testy
Rychlé screeningové testy mohou napomoci předběžné diagnóze, ale nejsou dostačující. Použije se jeden nebo více následujících testů:
2.2.1.
Test na výtok slizu ze stonku
(Viz. 6.1.1.)
2.2.2.
Test na přítomnost granulí poly-β-hydroxybutyrátu (PHB)
Charakteristické granule PHB v buňkách R. solanacearum jsou zviditelněny obarvením tepelně fixovaných skvrn bakteriálního slizu z infikovaného pletiva na mikroskopickém sklíčku nilskou modří A nebo súdánskou černí (viz. oddíl 6.1.2.).
2.2.3.
Sérologické aglutinační testy
(Viz. oddíl 6.1.3.)
2.2.4.
Jiné testy
Dalšími vhodnými rychlými screeningovými testy jsou test IF (viz.oddíl 6.1.5.), test FISH (viz.oddíl 6.1.7.), testy ELISA (viz.oddíl 6.1.8.) a testy PCR (viz. oddíl 6.1.6.).
2.3.
Postup při izolaci
a)
Odebere se sliz nebo vrstva zbarveného pletiva z cévního prstence hlízy bramboru nebo z cévních vláken stonku rostliny bramboru, rajčete nebo jiné vadnoucí hostitelské rostliny. Suspenduje se v malém množství sterilní destilované vody nebo 50mM fosfátového pufru (dodatek 4) a nechá se 5-10 minut stát.
b)
Připraví se řada desetinásobných ředění suspenze.
c)
Přenese se 50-100 μl suspenze a roztoku na universální živnou půdu (NA, YPGA neboSPA; viz. dodatek 2) a/nebo Kelmanovo tetrazolové médium (dodatek 2) a/nebo validované selektivní médium (např. SMSA, viz. dodatek 2). Rozetře se metodou zřeďovacích roztěrů. Připraví se případně samostatné misky s rozředěnou buněčnou suspenzí R. solanacearum biovar 2 k pozitivní kontrole.
d)
Inkubuje se 2-6 dní při teplotě 28°C.
-
Na universální živné půdě vytvářejí virulentní izoláty R. solanacearum perlově krémově bílé, ploché, nepravidelné a fluidní kolonie, často s charakteristickými spirálkami ve středu. Aviruletní formy R. solanacearum tvoří malé kruhové nefluidní máslovité kolonie, které jsou zcela krémově bílé.
-
U Kelmanova tetrazolového média a média SMSA jsou spirálky krvavě červeně zbarvené. Aviruletní formy R. solanacearum tvoří malé kruhové nefluidní máslovité kolonie, které jsou zcela temně červené.
2.4
Identifikační testy Ralstonia solanacearum
Testy potvrzující výskyt R. solanacearum v podezřelých izolátech jsou popsány v bodu 6.2.
3.
Detekce a identifikace původce hnědé hniloby ve vzorcích hlíz bramboru
3.1.
Podrobné metody pro detekci a identifikaci Ralstonia solanacearum ve vzorcích bezpříznakových hlíz bramboru
3.1.1.
Příprava vzorků
Poznámka:
-
Standardní velikost vzorku je 200 hlíz na jeden test. Intenzivnější vzorkování vyžaduje více testů na vzorcích této velikosti. Větší množství hlíz ve vzorku vede k zpomalení nebo složitějšímu výkladu výsledků. Postup lze vhodně použít i pro vzorky s méně než 200 hlízami, pokud je k dipozici menší množství hlíz.
-
Validace všech níže uvedených zjišťovacích metod je založená na testování vzorků o velikosti 200 hlíz.
-
Extrakt bramboru popsaný níže může být rovněž použit pro zjištění původce bakteriální kroužkovitosti bramboru. Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus.
Nepovinné ošetření před přípravou vzorku
a)
Inkubace vzorků při teplotě 2-30°C po dobu až 2 týdnů před testováním na podporu množení všech populací R. solanacearum.
b)
Hlízy se omyjí. Použijí se vhodné desinfekční prostředky (s obsahem chlóru, jestliže má být proveden PCR test, pro odstranění patogenní DNA) a mycí prostředky mezi každým vzorkem. Hlízy se nechají oschnout na vzduchu. Tento postup mytí je vhodný zvláště v případě, když je ve vzorcích příliš zeminy nebo jestliže má být proveden test PCR nebo přímá izolace.
3.1.1.1.
Pomocí čistého a dezinfikovaného skalpelu nebo nože na zeleninu se odstraní slupka na pupkovém konci každé hlízy, tak aby bylo viditelné vodivé pletivo. Opatrně se vyříznou malé výkrojky vodivých pletiv na pupkovém konci. Množství pletiva nezahrnující cévní svazky se omezí na minimum.
Poznámka:
Všechny (hnijící) hlízy s podezřelými příznaky hnědé hniloby se dají stranou a testují se odděleně.
Pokud jsou při vyříznutí výkrojku zjištěny příznaky podezření na hnědou hnilobu, provede se vizuální vyšetření takové hlízy na řezu hlízy na pupkovém konci. Všechny naříznuté hlízy s podezřelými příznaky se uchovávají po dobu nejméně 2 dnů při pokojové teplotě, aby mohlo dojít ke zkorkovatění (suberizaci) a potom se uchovávají v chladu (4-10°C) za řádných karanténních podmínek. Všechny hlízy včetně hlíz s podezřelými příznaky by měly být uchovány podle přílohy III.
3.1.1.2.
Výkrojky z pupkové části se uloží do nepoužitých nádob na jedno použití, které jsou uzavíratelné a/nebo utěsnitelné (v případě, že nádoby jsou znovu používány, musí být důkladně vyčištěny a dezinfikovány prostředky s obsahem chlóru). Nejlépe je zpracovat výkrojky z pupkového konce okamžitě. Není-li to možné, uchovávají se v nádobě bez přidání pufru; v chladu nejdéle 72 hodin nebo při pokojové teplotě (18 -25 °C) nejdéle 24 hodin.
Výkrojky z pupkových konců se zpracují jedním z následujících postupů:
a)
Zalijí se dostatečným množství (přibližně 40 ml) extrakčního pufru (dodatek 4) a třepou se v rotační třepačce (50-100 ot./min) 4 hodiny při teplotě nižší než 24 °C nebo 16-24 hodin chlazené,
nebo
b)
homogenizují se dostatečným množství (přibližně 40 ml) extrakčního pufru (dodatek 4) buď v mixéru (např. Waring nebo Ultra Thurax) nebo drcením v utěsněném maceračním sáčku na jedno použití (např. silný polyethylenový sáček Stomacher nebo Bioreba, 150mm x 250mm, sterilovaný zářením) pomocí gumového tloučku nebo vhodného mlecího zařízení (např. Homex).
Poznámka:
Při homogenizaci vzorků pomocí mixéru existuje vysoké nebezpečí křížové kontaminace vzorků. Je nutné zamezit vzniku aerosolu nebo rozlití během extrakčního procesu. Pro každý vzorek se použijí čerstvě sterilované nože (ostří) a nádoby. Při testu PCR je nutno zabránit přenosu DNA na nádobách nebo v mlecím přístroji. U testu PCR se doporučuje použít drcení v sáčcích na jedno použití a použití zkumavek na jedno použití.
3.1.1.3.
Supernatant se dekantuje. Je-li příliš zakalený, pročistí se buď pomalým odstřeďováním (nejvýš 180 g po dobu 10 minut při teplotě 4-10°C) nebo vakuovou filtrací (40-100μm), filtr se omyje přídavkem (10ml) extrakčního pufru.
3.1.1.4.
Bakteriální frakce se zahustí odstřeďováním, 7 000g po dobu 15 minut (nebo 10 000g po dobu 10 minut) při teplotě 4-10°C a odstraní se supernatant, aniž by se rozvířila peleta.
3.1.1.5.
Peleta se resuspenduje v 1,5 ml peletového pufru (dodatek 4). Použije se 500 μl pro R. solanacearum, 500 μl pro Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus a 500 μl pro referenční účely. Přidá se sterilní glycerol na konečnou koncentraci 10 - 25% (v/v) k 500 μl referenční poměrné části a ke zbývající části vzorku, promíchá se vířením a uloží se při teplotě -16 až -24°C (týdny) nebo -68 až -86°C (měsíce). Extrakty se uchovávají během testování při teplotě 4-10°C.
Opakované zmrazení a rozmrazení se nedoporučuje.
Je-li nutná přeprava extraktu, zajistí se přeprava v chladícím boxu s doručením do 24 až 48 hodin.
3.1.1.6.
Je nezbytně nutné, aby všechny pozitivní kontroly a vzorky R. solanacearum byly uchovány a zpracovány odděleně, aby se zabránilo vzájemné kontaminaci. To platí pro sklíčka IF a všechny testy.
3.1.2.
Testování
Postupové diagramy a popisy testů a optimalizovaných protokolů jsou v příslušných dodatcích:
Selektivní izolace (viz. oddíl 6.1.4.)
IF test (viz.oddíl 6.1.5.)
Testy PCR (viz. oddíl 6.1.6.)
Test FISH (viz. oddíl 6.1.7.)
Testy ELISA (viz. oddíl 6.1.8.)
Biotest (viz. oddíl 6.1.9.)
3.2.
Podrobné metody pro detekci a identifikaci R. solanacearum ve vzorcích bezpříznakových rostlin bramboru, rajčete nebo jiných hostitelských rostlin
3.2.1.
Příprava vzorků
Poznámka:
Pro účely detekce latentních populací R. solanacearum se doporučuje testovat smíšené vzorky. Postup lze vhodně použít na smíšené vzorky o počtu až 200 stonkových částí. Provádí-li se průzkum, měl by být založen na statisticky reprezentativním vzorku zkoumané rostlinné populace.
3.2.1.1.
Do uzavřené sterilní nádoby se uloží 1-2 cm dlouhé kousky stonků podle následujícího postupu vzorkování:
Rajčatové sazenice z předpěstírny: Čistým dezinfikovaným nožem se odebere kousek dlouhý 1 cm z paty každého stonku hned nad úrovní země.
Rostliny z pole nebo skleníku: Čistým dezinfikovaným nožem se odebere nejspodnější postranní výhonek z každé rostliny uříznutý hned nad spojením s hlavním stonkem. Odebere se nejspodnější, 1 cm dlouhý díl z každého výhonku.
Jiné hostitelské rostliny: Čistým dezinfikovaným nožem nebo zahradnickými nůžkami se odebere 1 cm dlouhý díl z paty každého stonku hned nad úrovní země. U lilku potměchuti (S. dulcamara) nebo jiných hostitelských rostlin rostoucích ve vodě se odeberou 1-2 cm díly ze stonku pod vodou nebo oddenků s vodními kořeny.
Při vzorkování určité oblasti se doporučuje testovat statisticky representativní vzorek o počtu nejméně 10 rostlin na 1 vzorkovací místo pro každou potenciální plevelnou hostitelskou rostlinu. Detekce patogenu bude nejspolehlivější v období pozdního jara, léta a podzimu, ačkoli přirozenou infekci je možné zjistit po celý rok u víceleté Solanum dulcamara rostoucí ve vodních tocích. Mezi známé hostitelské rostliny patří plevelné rostliny bramboru, Solanum dulcamara, S. nigrum, Datura stramonium a další zástupci čeledi Solanaceae. Dalšími hostitelskými rostlinami jsou rostliny rodu Pelargonium spp. a Portulaca oleracea. Některé evropské plevelné druhy, které mohou hostit populace R. solanacearum biovar 2/Race 3 v kořenech a/nebo oddencích za specifických podmínek, zahrnují Atriplex hastata, Bidens pilosa, Cerastium glomeratum, Chenopodium album, Eupatorium cannabinum, Galinsoga parviflora, Ranunculus scleratus, Rorippa spp, Rumex spp., Silene alba, S. nutans., Tussilago farfarra a Urtica dioica.
Poznámka:
V této fázi je možné provést vizuální šetření vnitřních příznaků (zbarvení cév nebo bakteriální sliz). Jakýkoli díl stonku s příznaky se dá stranou a testuje se odděleně (viz. oddíl 2.).
3.2.1.2.
Části stonku se krátce dezinfikují 70% etanolem a ihned vysuší savým papírem. Potom se zpracují části stonku jedním z následujících postupů:
a)
zalijí se části dostatečným množstvím (přibližně 40 ml) extrakčního pufru (dodatek 4) a třepou na rotační třepačce (50-100 ot./min) 4 hodiny při teplotě do 24°C nebo 16-24 hodin chlazené,
nebo
b)
se ihned zpracují drcením v pevném maceračním sáčku (např. Stomacher nebo Bioreba) s přiměřeným množstvím extrakčního pufru (dodatek 4) pomocí gumového tloučku nebo vhodného mlecího zařízení (např. Homex). Není-li to možné, uloží se části stonků v chladu nejdéle na 72 hodin nebo při pokojové teplotě (18 - 25°C) na 24 hodin.
3.2.1.3.
Po usazení, které má trvat 15 minut, se dekantuje supernatant.
3.2.1.4.
Další pročišťování extraktu nebo zahušťování bakteriální frakce obvykle není třeba, ale lze je provést filtrací a/nebo odstřeďováním popsaným v oddíle 3.1.1.3. až 3.1.1.5.
3.2.1.5.
Čistý nebo koncentrovaný vzorkový extrakt se rozdělí na dva stejné díly. Jeden díl se testuje při teplotě 4-10°C a druhý díl se skladuje v 10-25% (v/v) sterilním glycerolu při teplotě -16 až -24°C (týdny) nebo -68 až -86°C (měsíce) pro případné další testování.
3.2.2.
Testování
Postupové diagramy a popisy testů a optimalizovaných protokolů jsou v příslušných dodatcích:
Selektivní izolace (viz. oddíl 6.1.4.)
Test IF (viz. oddíl 6.1.5.)
Testy PCR (viz. oddíl 6.1.6.)
Test FISH (viz. oddíl 6.1.7.)
Testy ELISA (viz. oddíl 6.1.8.)
Biotest (viz. oddíl 6.1.9.)
4.
Detekce a identifikace původce hnědé hniloby ve vodě
4.1
Postupový diagram pro detekci a identifikaci R. solanacearum ve vodě
63kB
(1)
Viz. oddíl 4.2.1., kde jsou uvedeny doporučené postupy vzorkování.
(2)
Metody koncentrace patogenu jsou popsány v oddíle 4.2.1. Koncentrace zvětšuje populaci jak patogenu, tak konkurenčních saprofytických bakterií a doporučuje se jen tehdy, jestliže nebrání izolačnímu testu.
(3)
Selektivní izolační test je popsán v oddíle 6.1.4.
(4)
Biotest je popsán v oddíle 6.1.9.
(5)
Metody obohacovacího testu PCR jsou popsány v oddíle 6.1.4.2. a 6.1.6.
(6)
Metody obohacovacího testu ELISA jsou popsány v oddíle 6.1.4.2. a 6.1.8.
(7)
Typická morfologie kolonie je popsána v oddíle 2.3.d.
(8)
Kultivace může selhat z důvodu konkurence nebo inhibice saprofytickými bakteriemi. Je-li podezření, že velká saprofytická populace ovlivní spolehlivost izolace, opakují se izolační testy po zředění vzorku sterilní vodou.
(9)
Spolehlivá identifikace podezřelých čistých kultur R. solanacearum se dosáhne pomocí testů popsaných v oddíle 6.2.
(10)
Test patogenity je popsán v oddíle 6.3.
4.2.
Metody detekce a identifikace R. solanacearum ve vodě
Princip
Validované schéma detekce popsané v tomto oddíle je použitelné k detekci patogenu ve vzorcích povrchové vody a rovněž může být použito k testování vzorků odpadní vody ze zpracování brambor a odpadní vody. Očekávaná citlivost detekce se však liší v závislosti na substrátu. Citlivost testu selektivní izolace je ovlivňována populacemi konkurenčních saprofytických bakterií, kterých je obecně mnohem více v odpadní vodě ze zpracování brambor a odpadní vodě než v povrchové vodě. Zatímco níže uvedené schéma předpokládá detekci asi 103 buněk/litr povrchové vody, citlivost detekce v odpadní vodě ze zpracování brambor a odpadní vodě bude pravděpodobně podstatně nižší. Z tohoto důvodu se doporučuje testovat odpadní vodu po provedení nějakého čistícího postupu (např. sedimentace nebo filtrace), při nichž dojde ke snížení saprofytických bakteriálních populací. Omezení citlivosti testovacího schématu by mělo být bráno v úvahu při hodnocení spolehlivosti v případě získání negativních výsledků.Vzhledem k tomu, že se toto schéma používá úspěšně k mapování výskytu nebo nepřítomnosti patogenu v povrchové vodě, je třeba si uvědomit jeho omezení při použití k podobnému mapování v odpadní vodě ze zpracování brambor a v odpadní vodě.
4.2.1.
Příprava vzorků
Poznámka:
-
Zjištění R. solanacearum v povrchové vodě je nejspolehlivější v období pozdního jara, léta a podzimu, kdy teplota vody překračuje 15°C.
-
Opakované vzorkování v různé době během výše uvedených období na určených vzorkovacích místech zvýší spolehlivost zjištění snížením vlivů výkyvů povětrnostních podmínek.
-
Vlivem silných dešťů a geografie vodního toku může dojít ke značnému zředění a tím i zastření výskytu patogenu.
-
Vzorky vody se odebírají v blízkosti hostitelských rostlin, pokud jsou přítomny.
4.2.1.1.
Na vybraných vzorkovacích místech se odeberou vzorky vody do sterilních zkumavek nebo lahviček na jedno použití, pokud možno 30 cm pod hladinou a 2 m od břehu. Při vzorkování odpadní vody ze zpracování brambor a odpadní vody se odeberou vzorky z místa výtoku odpadní vody. Doporučená velikost vzorku je 500 ml. Je-li upřednostňována menší velikost, doporučuje se odebrat vzorky nejméně 3krát pro každé vzorkovací místo, z nichž každý bude obsahovat 2 opakované dílčí vzorky o velikosti nejméně 30 ml. Při intenzivním mapování se vyberou nejméně 3 vzorkovací místa na každé 3 km vodního toku a vzorkují se rovněž přítoky.
4.2.1.2.
Vzorky se přepravují v chladu a temnu (4-10°C) a testují do 24 hodin.
4.2.1.3.
Je-li potřeba, může být provedena koncentrace bakteriální frakce pomocí následujících metod:
a)
Odstřeďují se 30-50 ml dílčí vzorky při 10 000 g po dobu 10 minut (nebo 7000 g po dobu 15 minut), pokud možno při teplotě 4-10°C, slije se kapalina nad usazeninou a resuspenduje se peleta v 1 ml pufru (dodatek 4).
b)
Provede se filtrace přes membránu (minimální velikost pórů 0,45 μm) s následným promytím filtru v 5-10 ml peletového pufru a zachycením filtrátu. Tato metoda je vhodná pro velké objemy vody, které obsahují malý počet saprofytů.
Koncentrace se obvykle nedoporučuje u vzorků vody ze zpracování brambor nebo u vzorků odpadní vody, protože zvýšená populace konkurenčních saprofytických bakterií inhibuje detekci Ralstonia solanacearum.
4.2.2.
Testování
Viz. postupový diagram a popis testů v příslušných dodatcích.
5.
Detekce a identifikace původce hnědé hniloby v půdě
5.1.
Postupový diagram pro detekci a identifikaci R. solanacearum v půdě
56kB
(1)
Viz. oddíl 5.2.1., kde jsou uvedeny doporučené postupy vzorkování
(2)
Selektivní izolační test je popsán v oddíle 6.1.4.
(3)
Obohacovací PCR testy jsou popsány v oddíle 6.1.4.2. a 6.1.6.
(4)
Biotest je popsán v oddíle 6.1.9.
(5)
Typická morfologie kolonie je popsána v oddíle 2.3.d.
(6)
Kultivace může selhat z důvodů konkurence nebo inhibice saprofytickými bakteriemi. Je-li podezření na vliv saprofytické populace na spolehlivost izolace, opakují se testy selektivní izolace po dalším zředění vzorku.
(7)
Spolehlivá identifikace podezřelých čistých kultur R. solanacearum se dosáhne pomocí testů popsaných v oddíle 6.2.
(8)
Test patogenity je popsán v oddíle 6.3.
5.2.
Metody pro detekci a identifikaci R. solanacearum v půdě
Principy
Platné detekční schéma popsané v tomto oddíle je použitelné pro detekci patogenu ve vzorcích půdy, ale může být rovněž použito k testování vzorků pevného odpadu při zpracování brambor nebo kalu z odpadní vody. Je však nutné poznamenat, že tyto metody nejsou dostatečně citlivé, aby zaručovaly detekci nízkých nebo nepravidelně rozptýlených populací Ralstonia solanacearum, které se mohou vyskytovat v přirozeně infikovaných vzorcích těchto substrátů.
Při hodnocení spolehlivosti všech získaných negativních výsledků a také při sestavování přehledů určujících přítomnost patogenu v půdě nebo kalu je třeba vzít v úvahu omezenou citlivost tohoto testovacího schématu. Nejspolehlivějším testem přítomnosti patogenu v polní půdě je vypěstování náchylné hostitelské rostliny a její sledování, zda není infikována, ale i při použití této metody unikne nízký stupeň zamoření pozornosti.
5.2.1.
Příprava vzorků
5.2.1.1.
Vzorkování polní půdy by se mělo řídit standardními principy používanými pro vzorkování hlístů. Na jeden vzorek se shromáždí 0,5 až 1 kg půdy ze 60 míst na ploše 0,3 ha z hloubky 10-20 cm. Je-li podezření na výskyt patogenu, zvyší se počet sběrných míst na 120 z plochy 0,3 ha. Před testováním se uchovávají vzorky při teplotě 12-15°C. Kal ze zpracování brambor a kanalizace se navzorkuje shromážděním celkem 1 kg z míst reprezentujících celkový objem testovaného kalu. Před testováním se každý vzorek dobře promíchá.
5.2.1.2.
Dílčí vzorky 10-25 g půdy nebo kalu se rozptýlí rotační třepačkou (250 ot./min) v 60-150 ml extrakčního pufru (dodatek 4) po dobu 2 hodin. Je-li třeba, přidání 0,02% sterilního Tween-20 a 10-20 g sterilních kamínků může napomoci disperzi.
5.2.1.3.
Během testování se udržuje suspenze v teplotě 4°C.
5.2.2.
Testování
Postupový diagram a popis testů jsou v příslušném dodatku.
6.
Optimalizované protokoly pro detekci a identifikaci R. solanacearum
6.1.
Diagnostické a detekční testy
6.1.1.
Test na výtok slizu ze stonku
Přítomnost R. solanacearum ve stoncích vadnoucích rostlin bramboru, rajčete nebo jiných hostitelských rostlin může ukázat následující jednoduchý test pravděpodobného výskytu: uřízne se stonek právě nad úrovní země. Řez stonku se ponoří do zkumavky s čistou vodou. Sleduje,se, zda se po několika minutách objeví charakteristická samovolně proudící vlákna bakteriálního slizu z přeříznutých cévních svazků.
6.1.2.
Test na přítomnost granulí poly-β-hydroxybutyrátu
1.
Připraví se roztěr bakteriálního slizu z infikovaného pletiva nebo ze 48 hodinové kultury na živné půdě YPGA nebo SPA (dodatek 2) na mikroskopické sklíčko.
2.
Připraví se pozitivní kontrolní roztěr kmenu biovaru 2 R. solanacearum a případně negativní kontrolní roztěr o známém PHB negativním sp.
3.
Roztěry se nechají uschnout a spodní povrch každého sklíčka se rychle protáhne nad plamenem, aby se roztěry fixovaly.
4.
Preparáty se obarví buď nilskou modří nebo súdánskou černí a provede se mikroskopické pozorování podle níže uvedeného popisu:
Test nilskou modří:
a)
Obě sklíčka se zakápnou 1% vodným roztokem nilské modři a nechají se inkubovat 10 minut při teplotě 55°C.
b)
Odstraní se barvící roztok. Krátce se opláchne jemně tekoucí vodou z kohoutku. Přebytečná voda se odsaje savým papírem.
c)
Roztěr se zakápne 8% vodním roztokem kyseliny octové a nechá se inkubovat 1 minutu při pokojové teplotě.
d)
Krátce se opláchne jemně tekoucí vodou z kohoutku. Přebytečná voda se odsaje savým papírem.
e)
Znovu se navlhčí kapkou vody a přiloží se krycí sklíčko.
f)
Zkoumá se obarvený roztěr epifluorescenčním mikroskopem při 450 nm pod olejovou nebo vodní imersí se zvětšením 600x až 1000x s použitím objektivu pro olejovou nebo vodní imersi.
g)
Pozoruje se, zda se objeví na PHB granulích jasně oranžová fluorescence. Také se pozoruje v procházejícím normálním světle, zda jsou granule intracelulární a zda je morfologie buněk typická pro R. solanacearum.
Test súdánskou černí:
a)
Zakápnou se všechna sklíčka 0,3% roztokem súdánské černi B v 70% etanolu a inkubují se 10 minut při pokojové teplotě.
b)
Odstraní se barvící roztok a krátce se opláchne jemně tekoucí vodou z kohoutku a odsaje se přebytečná voda savým papírem.
c)
Sklíčka se ponoří krátce do xylolu a vysají se savým papírem. Upozornění: Xylol je zdraví škodlivý, je třeba dodržet nezbytná bezpečnostní opatření a pracovat v digestoři.
d)
Sklíčka se zakápnou 0,5% (w/v) vodným roztokem safraninu a nechají 10 vteřin inkubovat při pokojové teplotě. Upozornění: safranin je zdraví škodlivý, je třeba dodržet nezbytná bezpečnostní opatření a pracovat v digestoři.
e)
Sklíčka se opláchnou jemně tekoucí vodou z kohoutku, odsaje se přebytečná voda savým papírem a přiloží se krycí sklíčko.
f)
Zkoumá se obarvený roztěr mikroskopem s procházejícím světlem pod olejovou imersí a při zvětšení 1 000x.
g)
Hledá se modročerné zbarvení PHB granulí v buňkách R. solanacearum s růžově zbarvenými stěnami buněk.
6.1.3.
Sérologické aglutinační testy
Aglutinace buněk R. solanacearum v bakteriálním slizu nebo v extraktech z pletiv s příznaky je nejlépe pozorovatelná pomocí validovaných protilátek (viz. dodatek 3) označených příslušnými obarvenými značkovači, např. červenými buňkami Staphylococcus aureus nebo obarvenými latexovými částicemi. Při použití komerčně dostupného vybavení (viz. dodatek 3) se postupuje podle instrukcí výrobce. Jinak je postup následující:
a)
Smíchají se kapky suspenze označené protilátky a bakteriálního slizu (přibližně 5 μl každé látky) na okénku testovacího víceokénkového sklíčka.
b)
Připraví se pozitivní a negativní kontrolní vzorky použitím suspenzí biovaru 2 R. solanacearum a heterologního kmenu.
c)
Pozoruje,se zda se v pozitivních vzorcích po jemném míchání po dobu 15 sekund objeví aglutinace.
6.1.4.
Selektivní izolace
6.1.4.1.
Očkování na živnou půdu
Poznámka:
Než se použije tato metoda poprvé, provede se předběžný test k zajištění reprodukovatelné detekce 103 až 104 jednotek tvořících kolonie R. solanacearum na 1 ml přidaných do extraktů ze vzorků, které byly předtím testovány s negativním výsledkem.
Použije se řádně validovaná selektivní živná půda, např. SMSA (ve znění Elphinstone et al., 1996; viz. dodatek 2).
Rozlišení R. solanacearum od jiných bakterií schopných na živné půdě růst vyžaduje velkou pozornost. Dále, kolonie R. solanacearum mohou mít atypickou morfologii, jestliže Petriho misky jsou přeplněny nebo jsou rovněž přítomny antagonistické bakterie. Je-li podezření na konkurenci nebo inhibici, měl by být vzorek otestován znovu pomocí jiného testu.
Při použití čerstvě připravených extraktů ze vzorků lez očekávat, že citlivost detekce touto metodou bude velmi vysoká. Metoda je však použitelná i pro extrakty, které byly uchovány v glycerolu při teplotě od -68 do -86°C.
Pozitivní kontroly se připraví jako desetinné ředění ze suspenze 106 cfu/ml virulentního kmene biovaru 2 R. solanacearum (např. NCPPB 4156 = PD 2762= CFBP 3857). K vyloučení možné kontaminace se připraví pozitivní kontrolní vzorky zcela odděleně od vzorků k testování.
U každé nově připravené šarže selektivní živné půdy by měla být před jejím použitím k rutinnímu testování vzorků nejdříve otestována její vhodnost pro kultivaci patogenu. Kontrolní materiál se testuje týmž způsobem jako vzorek (vzorky).
1.
Provede se ředění s cílem zajistit, aby všechny populace saprofytických bakterií byly vyloučeny. Nanese se 50-100 μl extraktu vzorku na 1 misku pro každé ředění.
2.
Misky se nechají inkubovat při teplotě 28°C. Po 48 hodinách se zkontroluje jejich stav a pak se provádí kontrola denně po 6 dní. Typické kolonie R. solanacearum na živné půdě SMSA jsou mléčně bílé, ploché, nepravidelné a fluidní a po 3 dnech inkubace se rozvine růžově až krvavě červené zbarvení ve středu s vnitřními pruhy nebo spirálami.
Poznámka:
Někdy se na tomto médiu tvoří atypické kolonie R. solanacearum. Mohou být malé, kruhové, zcela červené a nefluidní nebo jen částečně fluidní, a proto obtížně rozeznatelné od saprofytických bakterií tvořících kolonie.
3.
Předpokládané kolonie R. solanacearum se rozetřou nebo očkují metodou zřeďování na universální živnou půdu, aby se získaly izolované kolonie (viz. dodatek 2).
4.
Kultury se uchovávají krátkodobě ve sterilní vodě (pH 6-8, bez chlóru) při pokojové teplotě v temnu nebo dlouhodobě ve vhodném ochranném médiu při teplotě -68 až -86°C nebo lyofilizované.
5.
Provede se identifikace podezřelých kultur (viz. oddíl 6.2.) a test patogenity (viz oddíl 6.3).
Interpretace výsledků testu očkováním na selektivní média.
Test očkování na selektivní média je negativní, jestliže po 6 dnech nejsou zpozorovány žádné bakterie nebo nejsou nalezeny žádné podezřelé kolonie typické pro R. solanacearum, za předpokladu, že nedošlo k inhibici jinými bakteriemi a v kontrolních vzorcích jsou nalezeny typické kolonie R. solanacearum.
Test očkování na selektivní média je pozitivní, jestliže jsou izolovány podezřelé kolonie R. solanacearum.
6.1.4.2.
Obohacovací testy
Použije se validované médium pro obohacení, např. modifikovaný bujón Wilbrink (viz dodatek 2).
Tento postup lze použít pro selektivní zvětšení populací R. solanacearum v extraktech ze vzorků a zvýšení citlivosti detekce. Tímto způsobem dojde i ke zředění potenciálních inhibitorů PCR testu (1:100). Obohacení R. solanacearum však může být neúspěšné z důvodů konkurence nebo antagonismu saprofytických organismů, které bývají často současně také obohaceny. Z tohoto důvodu může být izolace R. solanacearum z obohacené kultury obtížná. Kromě toho, protože může dojít k rozvoji populací sérologicky příbuzných saprofytů, se pro test ELISA doporučuje použít místo polyklonálních protilátek specifické monoklonální protilátky.
1.
U obohacovacího testu PCR se přenese 100 ul extraktu ze vzorku do 10 ml obohaceného bujónu (dodatek 2), který se předem připraví do sterilních zkumavek nebo baněk. U obohacovacího testu ELISA může být použit větší podíl extraktu ze vzorku do bujónu (např. 100 ul v 1,0 ml obohacené živné půdy).
2.
Inkubuje se 72 hodin při teplotě 27 až 30 °C v třepané nebo statické kultuře s uvolněnými uzávěry, které umožní provzdušňování.
3.
Před zahájením testů ELISA nebo PCR se obsah dobře promíchá.
4.
S obohaceným bujónem se zachází týmž způsobem jako se vzorky ve výše uvedených testech.
Poznámka:
Očekává-li se inhibice obohacení R. solanacearum z důvodu vysoké koncentrace konkurenčních saprofytických bakterií, lze docílit lepších výsledků obohacením extraktů ze vzorků před jakýmkoli odstřeďováním nebo jinými postupy zvyšování koncentrace.
6.1.5.
Test IF
Postup
Použití testu IF jako hlavního screeningového testu se doporučuje kvůli dokázané spolehlivosti v dosažení požadovaných prahů.
Použije-li se test IF jako hlavní a výsledek IF testu je pozitivní, musí být jako druhý screeningový test použit test izolace, PCR nebo FISH. Jestliže je test IF použit jako druhý screeningový test a je pozitivní, je nutné provést další testování podle postupového diagramu, aby byla analýza úplná.
Poznámka:
Použije se validovaný zdroj protilátek R. solanacearum. Doporučuje se určit titr pro každou novou šarži protilátek. Titr je definován jako nejvyšší ředění, při kterém dojde k optimální reakci při testování suspenze obsahující 105 až 106 buněk/ml homologického kmene R. solanacearum a použitím vhodného konjugátu fluorescenčního isothiokyanatanu (FITC) podle doporučení výrobce. Validovaná polyklonální antiséra mají všechna titr IF nejméně 1:2 000. Během testování by měly být použity protilátky v pracovních ředěních blízkých nebo stejných jako titr.
Test by měl být proveden na čerstvě připravených extraktech ze vzorků. Jestliže je to nutné, může být úspěšně proveden na vzorcích uchovaných při teplotě - 68 až - 86 °C v glycerolu. Glycerol může být ze vzorku odstraněn přidáním 1 ml pufru (dodatek 4), 15minutovým odstřeďováním při 7000 g a resuspenzí ve stejném množství peletového pufru. Často to není potřeba, zvláště pokud jsou vzorky fixovány na sklíčka plamenem.
Připraví se oddělená pozitivní kontrolní sklíčka s homologickým kmenem nebo jiným referenčním kmenem R. solanacearum suspendovaným v bramborovém extraktu, jak je uvedeno v dodatku 3 B, a nepovinně v pufru.
Pletivo infikované přirozenou cestou (uchovávané lyofilizací nebo zmrazením při teplotě - 16 až 24 °C) by se mělo podle možností použít jako paralelní kontrola na stejném podložním sklíčku.
Jako negativní kontroly se použijí alikvotní díly extraktů ze vzorků, které byly předtím testovány s negativním výsledkem.
Standardizované materiály k pozitivní a negativní kontrole, které lze použít pro tento test, jsou uvedeny v dodatku 3.
Použijí se mikroskopická sklíčka s více okénky, pokud možno s 10 okénky s průměrem nejméně 6 mm.
Test kontrolního materiálu se provede týmž způsobem jako test vzorků.
6.1.5.1.
Připraví se sklíčka k testování jedním z následujících postupů:
i)
Pro pelety s relativně nízkým množstvím sedimentu škrobu:
Napipetuje se odměřené standardní množství (15 μl je vhodné pro průměr okénka 6 mm - u většího okénka je množství větší v příslušném poměru) resuspendované bramborové pelety v ředění 1/100 do prvního okénka. Následně se napipetuje stejné množství nezředěné pelety (1/1) do zbývajících okének v řadě. Druhá řada může být použita jako duplikát nebo pro druhý vzorek, jak ukazuje obr. 1.
ii)
Pro jiné pelety:
Připraví se desetinná ředění (1/10, 1/100) resuspendované pelety v peletovém pufru. Napipetuje se odměřené standardní množství (15 μl je vhodné pro průměr okénka 6 mm - u většího okénka je množství větší v příslušném poměru) resuspendované pelety pro každé ředění do řady okének. Druhá řada může být použita jako rezervní nebo pro druhý vzorek, jak ukazuje obr.2.
6.1.5.2.
Vysuší se kapičky při okolní teplotě nebo zahřátím na teplotu 40 až 45 °C. Bakteriální buňky se fixují na sklíčko buď zahřátím (15 minut při teplotě 60 °C), plamenem, 95 % etanolem nebo podle konkrétních instrukcí od dodavatele protilátek.
Pokud je potřeba, fixovaná sklíčka je možné skladovat ve zmrazeném stavu v suchém boxu po nezbytně krátkou dobu (maximálně 3 měsíce) před dalším testováním.
6.1.5.3.
Postup IF
i)
Podle přípravy sklíčka na test v odst. 5.1.i):
Připraví se sada dvojnásobných zředění. První jamka by měla mít 1/2 titru (T/2), ostatní 1/4 titru (T/4), 1/2 titru (T/2), titr (T) a dvojnásobek titru (2T).
ii)
Podle přípravy sklíčka na test v odst. 5.1.ii):
Připraví se pracovní ředění (PŘ) protilátek v pufru IF. Pracovní ředění ovlivňuje přesnost.
Ředění resuspendované pelety
22kB
Obrázek 1. Příprava sklíčka na test podle odst. 6.1.5.1.i) a 6.1.5.3.i)
Pracovní ředění antitiséra/protilátky
22kB
Obrázek 2. Příprava sklíčka na test podle odst. 6.1.5.1.ii) a 6.1.5.3.ii)
1.
Podložní sklíčka se uspořádají na navlhčený savý papír. Každé testovací okénko se pokryje kompletně ředěním protilátek. Množství protilátky na každém okénku musí být nejméně stejné jako množství použitého extraktu.
Pokud nejsou k dispozici konkrétní pokyny od dodavatele protilátek, postupuje se následovně:
2.
Podložní sklíčka se inkubují na vlhkém papíře přikrytá po dobu 30 minut při pokojové teplotě (18-25°C).
3.
Setřesou se kapky ze všech podložních sklíček a tato se pečlivě opláchnou pufrem IF. Umyjí se ponořením po dobu 5 minut v pufru IF Tween (dodatek 4) a následně v pufru IF. Je třeba zabránit vzniku aerosolu nebo přenosu kapiček, které by mohly způsobit vzájemnou kontaminaci. Pečlivě se odstraní přebytečná vlhkost jemným osušením.
4.
Sklíčka se umístí na vlhký papír. Testovací okénka se pokryjí ředěním konjugátu FITC, kterým se stanovuje titr. Množství konjugátu naneseného do okének musí být stejné jako množství použité protilátky.
5.
Sklíčka se inkubují zakrytá na vlhkém papíru po dobu 30 minut při pokojové teplotě (18-25°C).
6.
Setřesou se kapky konjugátu ze sklíčka. Sklíčko se opláchne a umyje jako předtím (3.).
Opatrně se odstraní přebytečná vlhkost.
7.
Napipetuje se 5-10 ul 0,1M fosfátového pufru s glycerolem (dodatek 4) nebo komerční krycí tekutiny do každého okénka a přiloží se krycí sklíčko.
6.1.5.4.
Vyhodnocení IF testu
1.
Prohlížejí se testovací sklíčka epifluorescenčním mikroskopem s filtry vhodnými pro excitaci FITC pod olejovou nebo vodní imersí při zvětšení 500x až 1 000x. Zkoumají se okénka ve dvou navzájem kolmých průměrech a kolem obvodu. U vzorků s žádnými nebo malým počtem buněk se zkoumá nejméně 40 polí mikroskopu.
Nejdřív se zkontroluje pozitivní kontrolní vzorek. Buňky musí být jasně fluoreskující a zcela obarvené v určeném titru protilátky nebo pracovním ředění. Pokud je barevnost odchylná, musí být test IF opakován (odst. 6.1.5).
2.
Pozorují se jasně fluoreskující buňky s charakteristickou morfologií R. solanacearum v testovacích okéncích sklíčka. Intenzita fluorescence musí být při porovnání s pozitivním kontrolním kmenem ve stejném ředění protilátky stejná nebo lepší. Buňky s neúplným zbarvením nebo slabou fluorescencí nelze brát v úvahu.
Při podezření z jakékoli kontaminace musí být test zopakován. To se může stát, když všechna sklíčka ve skupině vykazují pozitivní buňky díky kontaminaci pufru nebo při zjištění pozitivních buněk (mimo okénka sklíček) na povrchu sklíček.
3.
Existuje několik problémů podstatných pro přesnost imunofluorescenčního testu. V peletách z pupkové části bramboru a částí stonku se mohou vyskytnout doprovodné populace fluoreskujících buněk s atypickou morfologií a křížově reagující saprofytické bakterie s velikostí a morfologií podobnou R. solanacearum.
4.
Berou se v úvahu pouze fluoreskující buňky s typickou velikostí a morfologií v titru nebo pracovním ředění protilátek podle oddílu 6.1.5.3.
5.
Interpretace výsledků testu IF:
i)
Při zjištění jasně fluoreskujících buněk s typickou morfologií se odhadne průměrný počet typických buněk v 1 mikroskopovém poli a vypočítá počet typických buněk na 1 ml resuspendované pelety (dodatek 5).
Výsledek IF je pozitivní u vzorků, kde je počet typických buněk na 1 ml resuspendované pelety nejméně 5 x 103. Vzorek je považován za potenciálně infikovaný a je povinné další testování.
ii)
Výsledek IF testu je negativní pro vzorky, které obsahují méně než 5 x 103 buněk na 1 ml resuspendované pelety a vzorek se považuje za negativní. Další testování není nutné.
6.1.6.
Testy PCR
Principy
Použije-li se test PCR jako hlavní screeningový test a výsledek je pozitivní, musí být povinně proveden druhý screeningový test, a sice izolace nebo IF. Jestliže je PCR použita jako druhý screeningový test a je pozitivní, je nutné provést další testování podle postupového diagramu, aby byla analýza úplná.
Využití této metody v celém rozsahu jako hlavního screeningového testu se doporučuje jen tehdy, je-li požadována specializovaná expertíza.
Poznámka:
Předběžné testování touto metodou by mělo umožnit reprodukovatelné zjištění 103 až 104 buněk R. solanacearum na 1 ml přidaný do vzorků extraktů, které byly předtím testovány jako negativní. Dosažení maximální citlivosti a přesnosti ve všech laboratořích může vyžadovat optimalizační pokusy.
Použijí se schválená činidla a protokoly PCR (viz dodatek 6). Pokud možno, zvolí se metoda s interní kontrolou.
Je třeba použít vhodná bezpečnostní opatření k zabránění kontaminace vzorku cílovou DNA. Test PCR by měl být prováděn zkušenými laboranty v laboratořích specializovaných na molekulární biologii, aby se minimalizovala možnost kontaminace cílovou DNA.
S negativními kontrolami (v průběhu extrakce DNA a PCR) by se mělo vždy zacházet jako s konečnými vzorky, aby bylo jasné, jestli došlo k přenosu DNA.
PCR test by měl zahrnovat následující negativní kontroly:
-
extraktu ze vzorku, který byl předtím testován na R. solanacearum s negativním výsledkem,
-
kontroly pufru používaného pro extrakci bakterií a DNA ze vzorku,
-
reakční směs PCR.
Měly by být zahrnuty následující pozitivní kontroly:
-
alikvotní části resuspendovaných pelet, do kterých byla přidána R. solanacearum (přípravu viz dodatek 3 B);
-
suspenze 106 buněk na 1 ml R. solanacearum ve vodě z virulentního izolátu (např. NCPPB 4156 = PD 2762 = CFBP 3857; viz dodatek 3 B);
-
pokud možno, při PCR použít také DNA extrahovanou z pozitivních kontrolních vzorků.
Aby se zabránilo případné kontaminaci, připravují se pozitivní kontroly v prostředí odděleném od vzorků, které budou testovány.
Extrakty ze vzorků by měly být pokud možno bez zeminy. V případě použití PCR testu je potřeba připravit extrakty z umytých brambor.
Standardizované materiály k pozitivní a negativní kontrole, které lze použít pro tento test, jsou uvedeny v dodatku 3.
6.1.6.1.
Metody purifikace DNA
Používají se výše popsané pozitivní a negativní kontrolní vzorky (viz. dodatek 3).
Test kontrolního materiálu se provede týmž způsobem jako test vzorků.
K purifikaci cílové DNA z komplexních substrátů vzorků jsou k dispozici různé metody odstraňující inhibitory PCR a jiných enzymových reakcí a koncentrující cílovou DNA ve vzorku. Následující metoda byla optimalizována pro použití se schválenými metodami PCR uvedenými v dodatku 6.
a)
Metoda podle Patrika (2000)
1.
Napipetuje se 220 μl lyzátového pufru (100mM NaCl, 10 mM Tris-HCl (pH 8,0), 1 mM EDTA (pH 8,0)) do 1,5 ml Eppendorfovy mikrozkumavky.
2.
Přidá se 100 μl extraktu ze vzorku a mikrozkumavka se umístí do termobloku nebo vodní lázně s teplotou 95 °C na 10 min.
3.
Mikrozkumavka se vloží na 5 min. do ledu.
4.
Přidá se 80 μl zásobního roztoku lysozymu (50 mg lysozymu/na 1 ml 10 mM TrisHCl, pH 8,0) a inkubuje při teplotě 37 °C po dobu 30 minut.
5.
Přidá se 220 μl roztoku Easy DNA® A (Invitrogen), dobře promíchá třepáním a inkubuje se při teplotě 65 °C po dobu 30 minut.
6.
Přidá se 100 μl roztoku Easy DNA® B (Invitrogen), důkladně promíchá třepáním, pokud vzorek nezačne být stejnoměrně viskózní.
7.
Přidá se 500 μl chloroformu a promíchá, až se viskozita sníží a směs se stane homogenní.
8.
Pro oddělení fází a vytvoření mezifáze se směs odstřeďuje při 15 000 g po dobu 20 min. při teplotě 4 °C.
9.
Horní fáze se převede do nové Eppendorfovy mikrozkumavky.
10.
Přidá se 1 ml 100 % etanolu (- 20 °C), krátce promíchá třepáním a inkubuje se na ledu po dobu 10 min.
11.
Odstřeďuje se při 15 000 g po dobu 20 minut při teplotě 4 °C a odstraní se etanol z pelety.
12.
Přidá se 500 μl 80 % etanolu (- 20 °C) a promíchá se překlápěním mikrozkumavky.
13.
Odstřeďuje se při 15 000 g po dobu 10 minut při teplotě 4 °C, zachová se peleta a odstraní etanol.
14.
Peleta se nechá uschnout na vzduchu nebo v DNA odparce.
15.
Peleta se resuspenduje v 100 μl sterilní UPW a nechá se stát při pokojové teplotě nejméně 20 minut.
16.
Skladuje se při teplotě - 20 °C až do použití při PCR.
17.
Jakákoliv bílá sraženina se odstraní odstředěním. 5 μl supernatantu obsahujícího DNA se použije pro test PCR.
b)
Jiné metody
Jiné metody extrakce DNA, např. Qiagen DNeasy Plant Kit, by se mohly použít, pokud by se prokázalo, že jsou při purifikaci DNA z kontrolních vzorků obsahujících 103 až 104 patogenních buněk na 1 ml stejně efektivní.
6.1.6.2.
PCR
1.
Připraví se testované vzorky a kontroly pro PCR podle schválených protokolů (6.1.6). Připraví se desetinásobné ředění vzorku extraktu DNA (1:10 ve sterilní vodě).
2.
Připraví se příslušná reakční směs pro PCR v prostředí, ve kterém nehrozí kontaminace podle zveřejněných protokolů (dodatek 6). Pokud možno, doporučuje se použít multiplexní protokol PCR, který rovněž zahrnuje interní protokol PCR.
3.
Do sterilních PCR mikrozkumavek se přidá 5 μl extraktu DNA na 25 μl PCR reakce podle protokolů PCR (viz dodatek 6).
4.
Přidají se negativní kontrolní vzorky obsahující pouze reakční směs PCR a přidá se týž zdroj UPW jako byl ten, který byl použit ve směsi PCR místo vzorku.
5.
PCR mikrozkumavky se umístí do téhož termocykleru, který byl použit při počátečním testování, a spustí se vhodně optimalizovaný program PCR (dodatek 6).
6.1.6.3.
Analýza produktu PCR
1.
Amplikony se rozdělí elektroforézou v agarózovém gelu. Nanese se nejméně 12 μl směsi amplifikované DNA z každého vzorku s 3 μl nanášecího pufru (dodatek 6) do 2,0 % (w/v) agarózového gelu v Tris-acetát-EDTA (TAE) pufru (dodatek 6) při 5-8 V/cm. Použije se vhodný DNA marker, např. (ladder) 100 bp.
2.
Detekují se proužky DNA obarvením v ethidiumbromidu (0,5 mg/l) po dobu 30-60 minut za použití vhodných bezpečnostních opatření pro zacházení s tímto mutagenem.
3.
V obarveném a UV (krátké vlnové délky např. 302 nm) prosvíceném gelu se hledají amplifikované produkty PCR o očekávané velikosti a výsledek se zdokumentuje.
4.
U všech nových nálezů/případů se zkontroluje pravost amplikonu PCR provedením restrikční enzymové analýzy ve zbývajícím vzorku amplifikované DNA inkubací při optimální teplotě a čase shodným restrikčním enzymem a pufrem (viz dodatek 6). Naštěpené fragmenty se rozdělí elektroforézou v agarózovém gelu a pozoruje se charakteristický vzor restrikčních fragmentů pod UV světlem po obarvení ethidiumbromidem a porovnává se s neštěpenou a štěpenou pozitivní kontrolou.
Interpretace výsledků testu PCR
Test PCR je negativní, jestliže amplikon PCR specifický pro R. solanacearum očekávané velikosti není u zkoumaného vzorku zjištěn, ale je zjištěn u všech pozitivních kontrolních vzorků (v případě vícenásobné PCR s interními kontrolními primery specifickými pro rostlinu: druhý produkt PCR očekávané velikosti musí být amplifikován se zkoumaným vzorkem).
Test PCR je pozitivní, jestliže je zjištěn amplikon PCR specifický pro R. solanacearum očekávané velikosti a (případně) vzoru, za předpokladu, že není amplifikován u žádného vzorku negativní kontroly. Spolehlivé potvrzení pozitivního výsledku lze také získat opakováním testu s druhou sadou primerů PCR dodatek 6).
Poznámka:
Lze mít podezření na inhibici PCR, jestliže je získán očekávaný amplikon ze vzorku pozitivní kontroly obsahujícího R. solanacearum ve vodě, zatímco ze vzorku pozitivní kontroly R. solanacearum v bramborovém extraktu byly získány negativní výsledky. V multiplexních protokolech PCR s interními kontrolami PCR nasvědčuje inhibici reakce, jestliže není získán žádný ze dvou amplikonů.
V případě, že očekávaný amplikon je získán z jednoho nebo více vzorků negativních kontrol, je podezření na kontaminaci.
6.1.7.
Test FISH
Princip
Když se jako první screeningový test použije FISH test a je pozitivní, musí být jako druhý povinný screeningový test provedena izolace nebo IF test. Když se FISH test provede jako druhý vyšetřovací test a je pozitivní, je k dokončení diagnózy nutné další testování podle postupového diagramu.
Poznámka:
Používají se schválené oligosondy specifické pro R. solanacearum (dodatek 7). Úvodní testování touto metodou by mělo umožnit reprodukovatelné zjištění alespoň 103-104 buněk R. solanacearum na ml přidané do extraktů ze vzorku, které byly předtím testovány s negativním výsledkem.
Následující postup by měl být pokud možno proveden s čerstvě připravenými extrakty, ale je možné jej úspěšně provést s extraktem, který byl uchován v glycerolu při teplotě - 16 až - 24 °C nebo - 68 až - 86 °C.
Jako negativní kontrola se použije alikvotní část extraktu ze vzorku, který byl předtím testován na R. solanacearum s negativním výsledkem.
Jako pozitivní kontrola se připraví suspenze obsahující 105 až 106 buněk na 1 ml R. solanacearum biovar 2 (např. kmen NCPPB 4156 = PD 2762 = CFBP 3857, viz dodatek 3) v 0,01M fosfátovém pufru (PB) ze 3-5 denní kultury. Připraví se samostatná sklíčka s pozitivními kontrolními vzorky homologického kmenu nebo jiného referenčního kmene R. solanacearum, suspendovaného v bramborovém extraktu, jak je uvedeno v dodatku 3 B.
Použití eubakteriálních oligosond značených FITC poskytuje kontrolu procesu hybridizace, protože zbarví všechny eubakterie přítomné ve vzorku.
Standardizovaný pozitivní a negativní kontrolní materiál, který se používá v tomto testu, je uveden v dodatku 3 bodu A.
Test kontrolního materiálu se provede stejným způsobem jako u vzorku(ů).
6.1.7.1.
Fixace bramborového extraktu
Následující protokol vychází z Wullingse et al. (1998).
1
Připraví se fixační roztok (viz dodatek 7).
2.
Napipetuje se 100 μl každého vzorkového extraktu do Eppendorfovy mikrozkumavky a odstřeďuje se po dobu 7 minut na 7 000 g.
3.
Odstraní se supernatant a rozpustí se peleta ve 200 μl fixačního roztoku připraveného max. 24 hodin předem. Protřepe se a inkubuje 1 hodinu v chladícím zařízení.
4.
Odstřeďuje se 7 minut při 7 000 g, odstraní se supernatant a resuspenduje se peleta v 75 μl 0,01M PB (viz dodatek 7).
5.
Kápne se 16 μl fixované suspenze na čisté 10 okénkové sklíčko, jak ukazuje obrázek 7.1, přičemž se použijí 2 různé vzorky na jedno sklíčko, a to neředěný a zředěný 1:100 s použitím 10 μl (v 0,01 M PB). Zbývající roztok vzorku (49 μl) může být uložen při teplotě - 20 °C po přidání 1 objemového množství 96 % etanolu. V případě, že je třeba FISH metodu opakovat, odstraní se etanol odstředěním a přidá se stejné množství 0,01 PB (zamíchá se protřepáním).
Obrázek 7.1 Rozmístění na sklíčku FISH
46kB
6.
Sklíčka se nechají uschnout na vzduchu (nebo v sušičce sklíček při teplotě 37 °C) a fixují se nad plamenem.
V této fázi je možné postup přerušit a pokračovat v hybridizaci další den. Sklíčka by měla být skladována chráněna před prachem a v suchu při pokojové teplotě.
6.1.7.2.
Hybridizace
1.
Dehydratují se buňky v postupné etanolové řadě 50 %, 80 % a 96 %, pokaždé po dobu 1 minuty. Osuší se vzduchem v držáku sklíček.
2.
Připraví se vlhká inkubační komora přikrytím dna vzduchotěsného boxu tkaninou nebo filtračním papírem nasáklým hybridizační směsí (1x hybmix, dodatek 7). Před inkubací se ohřeje box v hybridizační peci při teplotě 45 °C po dobu nejméně 10 minut.
3.
Použije se 10 μl hybridizačního roztoku (dodatek 7) na 8 okének (okénka 1, 2, 4, 5, 6, 7, 9 a 10; viz obr.7.1) na každém sklíčku, přičemž dvě středová okénka (3 a 8)se nechají prázdná.
4.
Přiloží se krycí sklíčka (24 x 24 mm) na první a poslední 4 okénka, a to tak, aby pod ně nevnikl vzduch. Sklíčka se umístí do předem zahřáté vlhké komory a nechá se proběhnout proces hybridizace po dobu 5 hodin v troubě při teplotě 45 °C v temnu.
5.
Připraví se 3 kádinky obsahující 1 l vody s molekulární kvalitou (Milli Q), 1 l 1x hybmix (334 ml 3x hybmix a 666 ml vody s molekulární kvalitou) a 1 l 1/8x hybmixu (42 ml 3x hybmix a 958 ml vody s molekulární kvalitou). Nechají se inkubovat ve vodní lázni o teplotě 45 °C.
6.
Sejmou se krycí sklíčka a podložní sklíčka se umístí do držáku sklíček.
7.
Spláchne se nadbytek vzorku inkubací po dobu 15 minut v kádince s 1 x hybmixem při teplotě 45°C.
8.
Držák sklíček se přemístí do promývacího roztoku 1/8 hybmix a nechá se inkubovat dalších 15 minut.
9.
Sklíčka se krátce ponoří do UPW (např. Milli Q water) a položí na filtrační papír. Odstraní se nadbytečná vlhkost lehkým zakrytím povrchu filtračním papírem. Napipetuje se 5-10 μl krycího roztoku (např. Vectashield, Vecta Laboratories, CA, USA nebo podobný) do každého okénka a celé sklíčko se zakryje velkým krycím sklíčkem (24 x 60 mm).
6.1.7.3.
Hodnocení FISH testu
1.
Sklíčka se ihned prohlížejí pod mikroskopem vhodným pro epifluorescenční mikroskopii se zvětšením 630 x nebo 1 000 x pod olejovou imerzí. S filtrem vhodným pro fluorescein isothiokyanat (FITC) jsou eubakteriální buňky(včetně většiny gramnegativních buněk) ve vzorku zbarveny fluorescenčně zeleně. Použitím filtru pro tetramethylrhodamin-5-isothiokyanat se buňky R. solanacearum obarvené Cy3 jeví fluorescenčně červené. Porovnává se buněčná morfologie s morfologií pozitivních kontrolních vzorků. Buňky musí být jasně fluoreskující a zcela zbarveny. Test FISH (odst. 6.1.7) musí být zopakován, pokud je zbarvení odchylné. Prohlížejí se okénka napříč dvěma průměry v pravých úhlech a kolem obvodu. U vzorků, kde nejsou pozorovány žádné nebo málo buněk, se pozoruje nejméně 40 polí mikroskopu.
2.
Hledají se jasně fluoreskující buňky s morfologií charakteristickou pro R. solanacearum v okénkách testovacích sklíček. Intenzita fluorescence musí odpovídat nebo být lepší než u pozitivního kontrolního kmene. Buňky, které nejsou zcela zbarveny nebo vykazují slabou fluorescenci, se neberou v úvahu.
3.
Při podezření na jakoukoli kontaminaci musí být test opakován. To může nastat v případě, kdy všechna sklíčka ve várce ukazují pozitivní buňky z důvodu kontaminace pufru nebo jestliže jsou pozitivní buňky zjištěny (vně okénka sklíčka) na krytu sklíčka.
4.
Specifičnost testu FISH s sebou nese několik problémů. Je pravděpodobné, že u pletiv z bramborových hlíz a pelet ze stonkových partií bramboru dojde k výskytu populací fluorescenčních buněk na pozadí s atypickou morfologií a ke křížové reakci se saprofytickými bakteriemi velikostí a morfologií podobnými R. solanacearum, i když mnohem méně častěji než u testu IF.
5.
V úvahu se berou pouze fluoreskující buňky s typickou velikostí a morfologií.
6.
Interpretace výsledků testu FISH
i)
Výsledky FISH testu jsou platné, pokud jsou při použití FITC filtru jasně zeleně fluoreskující buňky s velikostí a morfologií typickou pro R. solanacearum a při použití rhodaminového filtru jasně červeně fluoreskující buňky pozorovány ve všech pozitivních kontrolách a nejsou pozorovány v žádných negativních kontrolách. Pokud jsou přítomné jasně fluoreskující buňky s typickou morfologií, odhadne se průměrný počet typických buněk v 1 mikroskopovém poli a vypočítá počet typických buněk v 1 ml resuspendované pelety (dodatek 4). Vzorky, které obsahují alespoň 5 x 103 typických buněk na 1 ml resuspendované pelety, se považují za pravděpodobně infikované. Nutné je další testování. Vzorky, které obsahují méně než 5 x 103 typických buněk na 1 ml resuspendované pelety, se považují za negativní.
ii)
Výsledek FISH testu je negativní, pokud při použití rhodaminového filtru nejsou pozorovány jasně červeně fluoreskující buňky s velikostí a morfologií typickou pro R. solanacearum, jestliže jsou tyto typické jasně červeně fluoreskující buňky při použití rhodaminového filtru pozorovány v pozitivních kontrolách.
6.1.8.
Testy ELISA
Princip
Testy ELISA lze použít pouze jako volitelný test kromě testů IF, PCR nebo FISH pro jeho relativně nízkou citlivost. Při použití DAS ELISA je obohacení a použití monoklonálních protilátek povinné. Obohacení vzorků před použitím testu ELISA může zvýšit citlivost testu, ale může se rovněž setkat s nezdarem kvůli konkurenci jiných organismů ve vzorku.
Poznámka:
Použije se validovaný zdroj protilátek R. solanacearum. Doporučuje se určení titru pro každou novou šarži protilátek. Titr je definován jako nejvyšší ředění, při kterém dojde k optimální reakci při testování suspense obsahující 105 až 106 buněk na 1 ml homologického kmene R. solanacearum a použití vhodných druhotných konjugátů protilátek podle doporučení výrobce. Při testování by měly být použity protilátky v pracovním ředění, které je blízké nebo stejné jako u titru komerční formulace.
Určí se titr protilátek pro suspenzi 105 až 106 buněk na 1 ml homologického kmene R. solanacearum.
Vzorek, který byl předtím otestován jako R. solanacearum negativní a suspenze bakterií bez vzájemného působení v solném roztoku fosfátového pufru (PBS) se použijí jako vzorky negativní kontroly.
Jako pozitivní kontrolní vzorky se použijí alikvótní podíly vzorkových extraktů, které byly předtím otestovány jako negativní, s příměsí 103 až 104 buněk na 1 ml biovaru 2 R. solanacearum (např. kmen NCPPB 4156 = PD 2762 = CFBP 3857, viz dodatek 2 A a B). Pro srovnání výsledků na každé destičce se použije standardní suspenze 105 až 106 buněk na 1 ml v PBS R. solanacearum. Pozitivní kontrolní vzorky musí být na mikrotitrové destičce dobře odděleny od vzorků k testování.
Standardizované pozitivní a negativní materiály, které se používají pro tento test, jsou uvedeny v dodatku 3 bodu A.
Test kontrolního materiálu se provede týmž způsobem jako test vzorku(ů).
Validované jsou dva protokoly ELISA.
a)
Nepřímý test ELISA (Robinson Smith et al., 1995)
1)
Použije se 100-200 μl vzorkového extraktu. (Zahřátí na 100 °C na 4 minuty ve vodní lázni nebo topném boxu může v některých případech redukovat vznik nespecifických výsledků).
2)
Přidá se stejné množství dvojnásobně silného uhličitanového krycího pufru (dodatek 4) a směs se promíchá.
3)
Nakape se 100 μl do každé jamky mikrotitrační destičky (např. Nunc-Polysorp nebo rovnocenné) a nechá se inkubovat 1 hodinu při teplotě 37 °C nebo 14 –18 h při teplotě 4 °C.
4)
Extrakty se vylijí z jamek. Jamky se třikrát vymyji pomocí PBS-Tween (dodatek 4) a poslední vymývací roztok se nechá v jamce nejméně 5 minut.
5)
Připraví se vhodné ředění protilátek proti R. solanacearum v blokačním pufru (dodatek 4). U validovaných komerčních protilátek se použijí doporučená ředění (obvykle dvojnásobné koncentrace, než je titr).
6)
Přidá se 100 μl do každé jamky a nechá se inkubovat 1 hodinu při teplotě 37 °C.
7)
Roztok protilátek se vylije z jamek a jamky se vymyjí jako předtím (bod 4.).
8)
Připraví se vhodné ředění konjugátu alkalické fosfatázy v blokačním pufru. Přidá se 100 μl do každé jamky a nechá se inkubovat 1 hodinu při teplotě 37 °C.
9)
Konjugát se vylije z jamek a jamky se vymyjí jako předtím (bod 4).
10)
Přidá se 100 μl substrátového alkalického roztoku fosfatázy (dodatek 4) do každé jamky. Nechá se inkubovat v temnu při pokojové teplotě a odečítá se absorbance při 405 nm v pravidelných 90minutových intervalech.
b)
DAS-ELISA
1)
Připraví se vhodné ředění polyklonálního imunoglobulinu v uhličitanovém pufru pH 9.6 (dodatek 4). Přidá se 200 μl do každé jamky. Nechá se inkubovat při teplotě 37 °C 4 až 5 hodin nebo 4 ° C po dobu 16 hodin.
2)
Jamky se třikrát dobře vypláchnou použitím PBS-Tween (dodatek 4).Přidá se 190 μl extraktu ze vzorku do nejméně dvou jamek. Přidají se rovněž pozitivní a negativní kontrolní vzorky do dvou jamek na každé destičce. Nechá se inkubovat 16 hodin při teplotě 4 °C.
3)
Jamky se třikrát dobře vypláchnou použitím PBS-Tween (dodatek 4).
4)
Připraví se vhodné ředění specifických monoklonálních protilátek R. solanacearum v PBS (dodatek 4) s obsahem 0,5 % hovězího sérového albuminu (BSA), přidá se 190 μl do každé jamky a nechá stát 2 hodiny při teplotě 37 °C.
5)
Jamky se třikrát dobře vypláchnou použitím PBS-Tween (dodatek 4).
6)
Připraví se ředění protimyšího imunoglobulinu konjugovaného alkalickou fosfatázou v PBS. Přidá se 190 μl do každé jamky a nechá se inkubovat 2 hodiny při teplotě 37 °C.
7)
Jamky se třikrát dobře vypláchnou použitím PBS-Tween (dodatek 4).
8)
Připraví se roztok 1 mg p-NPP/ml alkalické fosfatázy v substrátovém pufru (dodatek 4). Přidá se 200 μl do každé jamky a inkubuje se v temnu při pokojové teplotě. Absorbance při 405 nm se odečítá v pravidelných intervalech 90 minut.
Interpretace výsledků testu ELISA
Test ELISA je negativní, jestliže průměrná hodnota optické hustoty (OH) z jamek se stejnými vzorky je menší než dvojnásobek OH u negativního kontrolního vzorku, pokud všechny hodnoty OH pozitivních kontrolních vzorků jsou větší než 1,0 (po 90 minutách inkubace se substrátem) a jsou větší než dvojnásobek OH získané z negativních vzorkových extraktů.
Test ELISA je pozitivní, jestliže průměrné hodnoty OH z jamek se stejným vzorkem jsou větší než dvojnásobek OH v negativním extraktu testovaného vzorku, pokud hodnoty OH ve všech negativních kontrolních vzorcích jsou menší než dvojnásobek hodnot v pozitivních kontrolních vzorcích.
Negativní hodnoty ELISA v pozitivních kontrolních vzorcích ukazují, že test nebyl proveden správně nebo že byl inhibován. Pozitivní hodnoty ELISA v negativních kontrolních vzorcích ukazují, že došlo k vzájemné kontaminaci nebo nespecifickému vázání protilátek.
6.1.9.
Biotest
Poznámka.:
Předběžné testování touto metodou by mělo umožnit reprodukovatelnou detekci 103 až 104 jednotek tvořících kolonie R. solanacearum na 1 ml přidaný do extraktu ze vzorku, který byl předtím testován s negativním výsledkem (přípravu viz v dodatku 3).
Nejvyšší citlivost zjištění lze očekávat při použití čerstvě připraveného extraktu ze vzorku a v optimálních růstových podmínkách. Metodu lze však také úspěšně použít na extrakty, které byly uchovány v glycerolu v teplotě - 68 až - 86 °C.
Následující protokol vychází z Janseho (1988):
6.1.9.1.
Použije se 10 testovacích rostlin citlivé odrůdy rajčete (např. kultivaru Moneymaker nebo kultivaru s rovnocennou citlivostí podle testovací laboratoře) ve fázi třech pravých listů u každého vzorku. Podrobnosti pěstování viz. v dodatku 8. Nebo se použije lilek (např. kultivar Black Beauty nebo kultivary s rovnocennou citlivostí), ale jen rostliny ve fázi 2. až 3. listů až do plného rozvinu třetího pravého listu. Příznaky u lilku jsou méně výrazné a vyvíjejí se pomaleji. Pokud možno, doporučujeme proto použít sazenice rajčat.
6.1.9.2.
Rozdělí se 100 μl extraktu ze vzorku mezi testovací rostliny.
1.
Inokulace injekční stříkačkou
Inokulují se stonky rostlin hned nad děložními listy pomocí stříkačky s podkožní jehlou (ne méně než 23G). Vzorek se rozdělí mezi testovací rostliny.
2.
Inokulace zářezem
Rostlina se přidrží mezi dvěma prsty a pipetou se kápne přibližně 5-10 μl suspendované pelety na stonek mezi děložními listy a prvním listem.
Sterilním skalpelem se udělá příčný řez asi 1 cm dlouhý a hluboký přibližně 2/3 tloušťky stonku, přičemž řez se začne v místě kapky resuspendované pelety.
Řez se utěsní sterilní vazelínou z injekční stříkačky.
6.1.9.3.
Stejnou technikou se nainokulujte 5 sazenic vodní suspenzí 105 až 106 buněk na 1 ml, připravenou ze 48 hodinové kultury virulentního kmene biovaru 2 R. solanacearum jako pozitivní kontrolní vzorek, a peletovým pufrem (dodatek 4) jako negativní kontrolní vzorek. Oddělí se pozitivní a negativní kontrolní rostliny od ostatních rostlin, aby se zabránilo vzájemné kontaminaci.
6.1.9.4.
Testovací rostliny se nechají růst v karanténním zařízení 4 týdny při teplotě 25 -30 °C a vysoké relativní vlhkosti s přiměřeným zavlažováním, aby se zabránilo jak přemokření, tak vadnutí z důvodu nedostatku vody. Aby se zabránilo kontaminaci, musí být drženy pozitivní a negativní kontrolní rostliny ve zcela oddělených místech skleníku nebo vegetační komory nebo jinak přísně izolovány. Musejí-li být rostliny z různých vzorků po dobu inkubace drženy blízko sebe, oddělí se vhodnými zástěnami. Při hnojení, zalévání, prohlížení a všech ostatních činnostech se věnuje zvláštní pozornost tomu, aby nedošlo k vzájemné kontaminaci. Nutné je udržovat skleník nebo vegetační prostor bez hmyzích škůdců, protože by mohli přenést bakterie mezi vzorky.
Hledají se příznaky vadnutí, epinastie, chloróz anebo krnění rostlin.
6.1.9.5.
Z infikovaných rostlin se provede izolace (odst. 2.3) a identifikují se podezřelé čisté kultury (bod 6.2.).
6.1.9.6.
Jestliže během 3 týdnů nejsou pozorovány žádné příznaky, provede se test IF/PCR/izolace na složeném vzorku ze segmentů stonků dlouhých 1 cm z každé testovací rostliny, odebraných nad místem inokulace. Je-li test pozitivní, provedou se zřeďovací roztěry (bod 4.1).
6.1.9.7.
Identifikují se všechny čisté kultury s podezřením na R. solanacearum (bod 6.2.).
Interpretace výsledků biotestu
Platné výsledky biotestu jsou získány, jestliže pozitivní kontrolní testovací rostliny vykazují typické příznaky, bakterie mohou být z těchto rostlin znovu izolovány a negativní kontrolní rostliny nevykazují žádné příznaky.
Biotest je negativní, jestliže rostliny nejsou infikovány bakteriemi R. solanacearum, pokud byl organismus zjištěn u pozitivních kontrolních testovacích rostlin.
Biotest je pozitivní, jestliže testovací rostliny jsou infikovány bakteriemi R. solanacearum.
6.2.
Identifikační testy
Identifikují se čisté kultury izolovaného podezřelého organismu R. solanacearum použitím nejméně dvou následujících testů založených na různých biologických principech.
Zahrnou se případně známé referenční kmeny pro každý provedený test (viz dodatek 3).
6.2.1.
Výživové a enzymatické identifikační testy
Určují se následující fenotypové vlastnosti, které jsou vesměs přítomny nebo naopak chybí u R. solanacearum, metodami Lelliott a Stead (1987), Klement et al. (1990), Schaad (2001).
Text| Očekávaný výsledek
---|---
Produkce fluorescenčního pigmentu| -
Inkluze PHB| +
Oxidačně fermentační test| O+/F-
Katalázová aktivita| +
Oxidázový test podle Kovacse| +
Redukce dusičnanů| +
Využití citrátů| +
Růst při 40°C| -
Růst v 1% NaCl| +
Růst v 2% NaCl| -
Arginin-dihydrolázová aktivita| -
Ztekucení želatiny| -
Hydrolýza škrobu| -
Hydrolýza eskulinu| -
Produkce levanu| -
Média a metody viz. Lelliot &Stead (1987).
6.2.2.
Test IF
6.2.2.1.
Připraví se suspenze přibližně 106 buněk na 1 ml v pufru IF (dodatek 4).
6.2.2.2.
Připraví se řada dvojnásobných zředění vhodného antiséra.
6.2.2.3.
Použije se IF metoda (6.1.5.).
6.2.2.4.
Test IF je pozitivní, jestliže titr IF kultury odpovídá titru pozitivní kontroly.
6.2.3.
Test ELISA
Poznámka:
Při provádění pouze 2 identifikačních testů se nepoužívá kromě této metody jiný sérologický test.
6.2.3.1.
Připraví se suspenze přibližně 108 buněk na 1 ml v 1X PBS (dodatek 4).
6.2.3.2.
Provede se test ELISA se specifickou monoklonální protilátkou k R. solanacearum.
6.2.3.3.
Test ELISA je pozitivní, jestliže hodnota jeho výsledku získaná z této kultury je nejméně poloviční v porovnání s hodnotou z pozitivní kontroly.
6.2.4.
Testy PCR
6.2.4.1.
Připraví se suspenze přibližně 106 buněk na 1 ml sterilní vody (UPW = ultra pure water).
6.2.4.2.
Ohřeje se 100 μl buněčné suspense v uzavřených zkumavkách v ohřívacím bloku nebo vařící vodní lázni při 100 °C 4 minuty. Vzorky mohou být uchovány při teplotě - 16 až - 24 °C do dalšího použití.
6.2.4.3.
Použijí se příslušné postupy PCR k amplifikaci amplikonů specifických pro R. solanacearum (např. Seal et al. (1993); Pastrik a Maiss (2000); Pastrik et al. (2002); Boudazin et al. (1999); Opina et al. (1997), Weller et al. (1999).
6.2.4.4.
Identifikace organismu R. solanacearum je pozitivní, jestliže amplikony PCR mají stejnou velikost a mají stejnou mnohotvárnost délky fragmentů jako pozitivní kontrolní kmen.
6.2.5.
Test FISH
6.2.5.1.
Připraví se suspenze přibližně 106 buněk na 1 ml v UPW.
6.2.5.2.
Použije se metoda FISH (6.1.7) s nejméně 2 oligosondami specifickými pro R. solanacearum (dodatek 7).
6.2.5.3.
Test FISH je pozitivní, jestliže se u kultury a pozitivní kontroly dosáhne stejných reakcí.
6.2.6.
Analýza mastných kyselin (FAP)
6.2.6.1.
Pěstuje se kultura na tryptikázo-sójovém agaru (Oxoid) 48 hodin při teplotě 28 °C.
6.2.6.2.
Použijte se metoda FAP (Janse, 1991; Stead, 1992).
6.2.6.3.
Test FAP je pozitivní, jestliže je profil podezřelé kultury stejný jako profil pozitivní kontroly. Výskyt charakteristických mastných kyselin: 14:0 3OH, 16:0 2OH, 16:1 2OH a 18:1 2OH a absence 16:0 3 OH poukazuje na Ralstonia sp.
6.2.7.
Metody charakteristiky kmenů
Pro každý nový případ izolace R. solanacearum se doporučuje charakteristika kmenu použitím jedné z následujících metod.
U každého provedeného testu se zahrnou případně známé referenční kmeny (viz. dodatek 3).
6.2.7.1.
Stanovení biovaru
R. solanacearum tvoří biovary lišící se schopností využití a/nebo oxidace tří disacharidů a tří hexosových alkoholů (Hayward, 1964 a Hayward et al., 1990). Živná půda pro test biovaru je popsána v dodatku 2. Test lze úspěšně provést očkováním do živné půdy s čistou kulturou R. solanacearum a inkubací při teplotě 28 °C. Je-li živná půda rozdělena na sterilní destičky s 96 jamkami (200 μl na 1 jamku), zbarvení se mění během 72 hodin od olivově zelené po žlutou a znamená pozitivní výsledek testu.
20kB
Dodatečné testy pro rozlišení dílčích fenotypů biovaru 2
22kB
6.2.7.2.
Genomická variabilita
Molekulární identifikace kmenů komplexu R. solanacearum lze dosáhnout několikerými technikami, mezi něž patří:
1.
Analýza délkového polymorfismu restrikčních fragmentů RFLP (Cook et al., 1989).
2.
Repetitivní sekvenční PCR s využitím primerů REP, BOX a ERIC (Louws et al., 1995; Smith et al., 1995).
3.
Analýza délkového polymorfismu amplifikovaných fragmentů AFLP (Van der Wolf et al., 1998).
6.2.7.3.
Metody PCR
Specifické primery PCR (Pastrik et al, 2002; viz dodatek 6) lze použít k diferenciaci kmenů patřících do skupiny 1 (biovary 3, 4 a 5) a skupiny 2 (biovary 1, 2A a 2T) R. solanacearum, jak bylo původně definováno analýzou RFLP (Cook et al., 1989) a sekvenováním 16S rDNA (Taghavi et al., 1996).
6.3.
Konfirmační test (test patogenity)
Jako závěrečné potvrzení diagnózy R. solanacearum a k potvrzení virulence kultur identifikovaných jako R. solanacearum musí být proveden test patogenity.
1)
Připraví se inokulum o hustotě přibližně 106 buněk na 1 ml ze 24 až 48 hodinových kultur k testování a příslušný kmen pozitivní kontroly R. solanacearum (např. NCPPB 4156 = PD 2762 = CFBP 3857; viz dodatek 3).
2)
Inokuluje se 5 až 10 náchylných sazenic rajčete nebo lilku ve fázi 3 pravých listů (viz odst. 6.1.9).
3)
Sazenice se nechají inkubovat až 2 týdny při teplotě 25-28 °C a vysoké relativní vzdušné vlhkosti s přiměřeným zaléváním, bez vystavení zamokření nebo vyprahlosti půdy. U čistých kultur by typické vadnutí mělo nastat během 14 dnů. Neobjeví-li se po této době příznaky, kultura nemůže být považována jako patogenní forma R. solanacearum.
4)
Hledají se příznaky vadnutí a/nebo epinastie, chlorózy nebo krnění.
5)
Provede se izolace z rostlin vykazujících příznaky odebráním segmentu ze stonku asi 2 cm nad místem inokulace. Segment se rozmělní a suspenduje v malém množství sterilní destilované vody nebo 50 mM fosfátového pufru (dodatek 4). Izolace ze suspense se provede zřeďovacím roztěrem pokud možno na selektivní živné půdě (dodatek 2). Po inkubaci 48 až 72 hodin při teplotě 28 °C se vyhodnotí výskyt typických kolonií pro R. solanacearum.
Dodatek 1
Laboratoře podílející se na optimalizaci a validaci protokolů
Laboratoř (1)| Místo| Země
---|---|---
Agentur für Gesundheit und Ernährungssicherheit| Vídeň a Linec| Rakousko
Departement Gewasbescherming| Merelbeke| Belgie
Plantedirektoratet| Lyngby| Dánsko
Central Science Laboratory| York| Anglie
Scottish Agricultural Science Agency| Edinburgh| Skotsko
Laboratoire National de la Protection Végétaux, Unité de Bactériologie| Angers| Francie
Laboratoire National de la Protection Végétaux, Station de Quarantaine de la Pomme de Terre| Le Rheu| Francie
Biologische Bundesanstalt| Kleinmachnow| Německo
Pflanzenschutzamt Hannover| Hannover| Německo
State Laboratory| Dublin| Irsko
Dipartimento di Scienze e Tecnologie Agroambientali| Boloň| Itálie
Regione Veneto Unita Periferica per i Servizi Fitosanitari| Verona| Itálie
Nederlandse Algemene Keuringsdienst| Emmeloord| Nizozemsko
Plantenziektenkundige Dienst| Wageningen| Nizozemsko
Direcção-General de Protecção das Culturas| Lisabon| Portugalsko
Centro de Diagnóstico de Aldearrubia| Salamanca| Španělsko
Instituto Valenciano de Investigaciones Agrarias| Valencie| Španělsko
Swedish University of Agricultural Sciences| Uppsala| Švédsko
(1) Kontakty: viz internetová stránka http://forum.europa.eu.int/Public/irc/sanco/Home/main
Dodatek 2
Média pro izolaci a kultivaci organismu R. solanacearum
a)
Živné půdy pro izolaci a kultivaci
Živný agar (NA)
---
Živný agar (Difco)| 23,0 g
Destilovaná voda| 1,00 l
Rozpustí se složky a sterilují tlakem při teplotě 121 °C po dobu 15 minut.
Kvasnično-pepton-glukózový agar (YPGA)
---
Kvasnicový extrakt (Difco)| 5,0 g
Bacto-Pepton (Difco)| 5,0 g
D(+) Glukóza (monohydrát)| 10,0 g
Bacto-Agar (Difco)| 15,0 g
Destilovaná voda| | 1,00 l
Rozpustí se složky a sterilují tlakem při teplotě 121 °C po dobu 15 minut.
Sacharózopeptonový agar (SPA)|
---|---
Sacharóza| 20,0 g
Bacto-Peptone (Difco)| 5,0 g
K2 HPO4| 0,5 g
MgSO4.7H2O| 0,25 g
Bacto-Agar (Difco)| 15,0 g
Destilovaná voda| 1,00 l
pH 7,2–7,4|
Rozpustí se složky a sterilují v autoklávu při teplotě 121 °C po dobu 15 minut.
Kelmanovo tetrazoliové médium
---
kasein hydrolyzát (Difco)| 1,0 g
Bacto-Pepton (Difco)| 10,0 g
Dextróza| | | 5,0 g
Bacto-Agar (Difco)| 15,0 g
Destilovaná voda| 1,00 l
Rozpustí se složky a sterilují v autoklávu při teplotě 121 °C po dobu 15 minut.
Ochladí se na 50 °C a přidá se filtrem sterilizovaný roztok 2,3,5-trifenyl-tetrazoliumchloridu (Sigma), až do dosažení konečné koncentrace 50 mg na litr.
b)
Validované selektivní živné půdy
Živná půda SMSA (Englebrecht, 1994 ve znění Elphinstone et al., 1996)
Základní živná půda|
---|---
Casamino kyseliny (Difco)| 1,0 g
Bacto-Pepton (Difco)| 10,0 g
Glycerol| 5,0 ml
Bacto-Agar (Difco) (viz pozn. 2)| 15,0 g
Destilovaná voda| 1,00 l
Rozpustí se složky a sterilují v autoklávu při teplotě 121 °C po dobu 15 minut.
Ochladí se na 50 °C a přidá filtrem sterilizovaný vodný roztok následujících složek, aby se získala stanovená konečná koncentrace:
Krystalová violeť (Sigma)| 5 mg/l
---|---
Polymixin-B-sulfát (Sigma P1004)| 600 000 U (přibližně 100 mg)/l
Bacitracin (Sigma B-0125)| 1 250 U (přibližně 25 mg)/l
Chloramfenikol (Sigma C-3175)| 5 mg/l
Penicilín-G (Sigma P-3032)| 825 U (přibližně 0,5 mg)/l
2,3,5-trifenyltetrazolium chlorid (Sigma)| 50 mg/l
Poznámky:
1.
Použití jiných než výše uvedených reagencí může ovlivnit růst R. solanacearum.
2.
Místo Bacto-Agar (Difco) může být použit Oxoid Agar #1. V takovém případě bude růst R. solanacearum pomalejší, ale může to také omezit růst konkurenčních saprofytů. Typické kolonie R. solanacearum se mohou tvořit o 1-2 dny déle a červené zbarvení může být světlejší a rozptýlenější než při použití Bacto-Agaru.
3.
Zvýšení koncentrace bacitracinu na 2 500 U/l může omezit populace konkurenčních bakterií bez ovlivnění růstu Ralstonia solanacearum.
Roztoky antibiotik se uchovávají a skladují při teplotě 4 °C v temnu a musí se spotřebovat do 1 měsíce.
Misky s médiem by měly být před použitím zbaveny povrchové kondenzace.
Nutno zabránit přílišnému vysušení média.
Každá nově připravená šarže živné půdy by měla být podrobena kontrole kvality živné půdy roztěrem suspense referenční kultury R. solanacearum na médium (viz dodatek 3) a pozorováním, zda se po 2 až 5 dnech při teplotě 28 °C objeví typické kolonie.
c)
Validované obohacené živné půdy
Živná půda SMSA (Elphinstone et al., 1996)
Provede se příprava jako pro selektivní agarovou živnou půdu SMSA, ale vynechá se Bacto-Agar a 2,3,5- trifenyltetrazolium chlorid.
Upravená živná půda Wilbrink (Caruso et al., 2002)
Sacharóza| 10 g
---|---
Proteázový pepton| 5g
K2 HPO4| 0,5 g
MgSO4| 0,25 g
NaNO3| 0,25 g
Destilovaná voda| 1,00 l
Steriluje se tlakem při teplotě 121 °C po dobu 15 minut a ochladí se na 50 °C.
Přidá se antibiotický zásobní roztok jako pro živnou půdu SMSA.
Dodatek 3
A.
Komerční standardizovaný kontrolní materiál
a)
Izolované bakteriální kultury
Následující izolované bakteriální kultury se doporučují jako standardní referenční materiál buď k pozitivní kontrole (tabulka 1) nebo během optimalizace testů, aby se zabránilo vzájemnému působení (tabulka 2). Všechny kmeny jsou komerčně dostupné a lze je získat z těchto sbírek:
1.
Národní sbírka patogenních bakterií rostlin (NCPPB), Ústřední vědecká laboratoř York, UK.
2.
Sbírka kultur sekce ochrany rostlin (PD), Wageningen, Nizozemsko.
3.
Francouzská sbírka patogenních bakterií rostlin (CFBP), Ústav fytobakteriologie INRA, Angers, Francie.
Tabulka 1: Referenční panel izolovaných bakteriálních kultur SMT R. solanacearum
Kód NCPPB| SMT
#| Jiné kódy| Země původu| Biovar
---|---|---|---|---
NCPPB 4153| 6| CFBP 4582, Pr 3020, EURS11| Egypt| 2
NCPPB 4154| 10| CFBP 4585, 550, EURS21| Turecko| 2
NCPPB 3857| 12| CFBP 4587, Pr 1140, EURS26| Anglie| 2
NCPPB 1584| 23| CFBP 4598, EURS49| Kypr| 2
NCPPB 2505| 24| CFBP 4599, EURS50| Švédsko| 2
NCPPB 4155| 26| CFBP 4601, 502, EURS55| Belgie| 2
NCPPB 4156 (*)| 71(*)| PD 2762, CFBP 3857| Nizozemsko| 2
NCPPB 4157| 66| LNPV 15.59| Francie| 2
NCPPB 4158| 39| CFBP 4608, Port 448, EURS80| Portugalsko| 2
NCPPB 4160| 69| IVIA-1632-2| Španělsko| 2
NCPPB 4161| 76| B3B| Německo| 2
NCPPB 325| 41| CFBP 2047, KEL60-1, R842| USA| 1
NCPPB 3967| 42| CFBP 4610, R285, GONg7| Kostarika| 1
NCPPB 4028| 43| CFBP 4611, R303/571, CIP310, SEQ205| Kolumbie| 2
NCPPB 3985| 44| CFBP 4612, R578, CIP312| Peru| 2T
NCPPB 3989| 45| CFBP 4613, R568, CIP226| Brazílie| 2T
NCPPB 3996| 46| CFBP 3928, R276/355, CIP72, SEQ225| Peru| 3
NCPPB 3997| 47| CFBP 4614, R280/363, CIP49, HAY0131| Austrálie| 3
NCPPB 4029| 48| CFBP 4615, R297/349, CIP121, CMIb2861| Srí Lanka| 4
NCPPB 4005| 49| CFBP 4616, R470| Filipíny| 4
NCPPB 4011| 50| CFBP 4617, R288, HEmps2| Čína| 5
(*) Jako standardní referenční kmen se použije R. solanacearum biovar 2 (rod 3).
Poznámka:
Spolehlivost výše uvedených kmenů může být zaručena pouze v případě, že pocházejí z původních sbírek kultur.
Tabulka 2: Referenční panel SMT sérologicky nebo geneticky příbuzných bakterií k optimalizaci detekčních testů
Kód NCPPB| SMT
#| Jiné kódy| Identifikace
---|---|---|---
NCPPB 4162| 51| CFBP 1954| Bacillus polymyxa(1)
NCPPB 4163| 52| CFBP 1538| Pseudomonas marginalis pv. marginalis(1)
NCPPB 4164| -| CFBP 2227| Burkholderia cepacia (2)
NCPPB 4165| -| CFBP 2459| Ralstonia pickettii(2)
NCPPB 4166| 58| CFBP 3567, CSL Pr1150| Ralstonia pickettii(1)
NCPPB 4167| 60| CFBP 4618, PD 2778| Ralstonia sp. (1)
NCPPB 1127| 53| CFBP 3575| Burkholderia andropogonis (1)
NCPPB 353| 54| CFBP 3572| Burkholderia caryophylli(1)
NCPPB 945| 55| CFBP 3569| Burkholderia cepacia (1)
NCPPB 3708| 56| CFBP 3574| Burkholderia glumae (1)
NCPPB 3590| 57| CFBP 3573| Burkholderia plantarii (1)
NCPPB 3726| 59| CFBP 3568| Banana Blood Disease Bacterium (1)(2)(3)
NCPPB 4168| 61| CFBP 4619, IPO S339| Enterobacter sp. (1)
NCPPB 4169| 62| IPO 1695| Enterobacter sp. (1)
NCPPB 4170| 63| CFBP 4621, IPO S306| Ochrobactrum anthropi(1)(2)
NCPPB 4171| 64| CFBP 4622, IPO 1693| Curtobacterium sp.(1)(2)
NCPPB 4172| 65| IPO 1696a| Pseudomonas sp.(1)
NCPPB 4173| -| PD 2318| Aureobacterium sp. (2)
NCPPB 4174| 81| IVIA 1844.06| Flavobacterium sp. (1)(2)
(1) Potencionální křížově reagující kmen v sérologických testech (IF a/nebo ELISA) s polyklonálním antisérem.
(2) Kmen, ze kterého lze v některých laboratořích amplifikovat produkt PCR na podobnou velikost, jako je očekávaná velikost při použití specifických primerů OLI-1 a Y-2 (viz dodatek 6).
(3) Pravděpodobnost křížové reakce ve většině testů, ale výskyt znám pouze u banánů v Indonésii.
b)
Komerční standardizovaný kontrolní materiál
Následující standardní kontrolní materiál je možné získat ze sbírky kultur NCPPB.
Mražené sušené pelety bramborového extraktu ze 200 zdravých hlíz bramboru k negativní kontrole všech testů.
Mražené sušené pelety bramborového extraktu ze 200 zdravých hlíz bramboru obsahující 103 až 104 a 104 až 106 buněk biovaru 2 R. solanacearum (kmen NCPPB 4156 = PD 2762 = CFBP 3857) jako pozitivní kontroly serologických a PCR testů. Protože životaschopnost buňky je ovlivněna lyofilizací, nejsou tyto vhodné jako standardy v testech izolace a testech patogenity.
Ve formaldehydu fixované suspense biovaru 2 R. solanacearum (kmen NCPPB 4156 = PD 2762 = CFBP 3857) s 106 buňkami na 1 ml k pozitivní kontrole sérologických testů.
B.
Příprava pozitivních a negativních kontrol pro screeningové testy vodivých pletiv PCR/IF a FISH
Kultivuje se 48hodinová kultura virulentního kmene R. solanacearum rasy 3/biovaru 2 (např. kmen NCPPB 4156 = PD 2762 = CFBP 3857) na SMSA živné půdě a suspenduje se v 10 mM fosfátovém pufru, aby se získala buněčná hustota přibližně 2 × 108 buněk tvořících kolonie na 1 ml. Obvykle se jí dosáhne jemně zakalenou suspenzí rovnající se optické hustotě 0,15 při 600 nm.
Odebere se dřeň z pupkových konců 200 hlíz z produkce odrůdy s bílou slupkou, o které se ví, že je prosta R. solanacearum.
Zpracují se pupkové konce výše uvedeným postupem a resuspenduje se peleta v 10 ml.
Připraví se 10 sterilních mikrozkumavek o objemu 1,5 ml s 900 μl resuspendované pelety.
Přenese se 100 μl suspenze R. solanacearum do první mikrozkumavky a protřepe se..
Provede se desetinásobné ředění v dalších pěti mikrozkumavkách.
Těchto šest kontaminovaných mikrozkumavek se použije jako kontrolní vzorky. Čtyři nekontaminované mikrozkumavky se použijí jako kontrolní negativní vzorky. Mikrozkumavky musí být řádně označeny.
Připraví se alikvotní části z 100 μl ve sterilních zkumavkách o objemu 1,5 ml, čímž se získá 9 kopií každého kontrolního vzorku. Uskladní se při teplotě - 16 až - 24 °C až do doby použití.
Přítomnost a množství R. solanacearum v kontrolních vzorcích by měly být nejprve potvrzeny testem IF.
Pro PCR test se provede extrakce DNA z pozitivních a negativních kontrolních vzorků pro každou sérii zkušebních vzorků.
Pro IF a FISH testy se provede test patogenity pozitivních a negativních kontrolních vzorků pro každou sérii zkušebních vzorků.
Při kvantitativních rozborech IF, FISH a PCR musí být R. solanacearum zjištěna v nejméně v 106 a 104 buněk/ml pozitivních kontrol a nesmí být zjištěn v žádné z negativních kontrol.
Dodatek 4
Pufry pro testovací postupy
OBECNĚ: Neotevřené sterilizované pufry lze skladovat po dobu až jednoho roku.
1.
Pufry pro extrakci
1.1
Extrakční pufr (50 mM fosfátový pufr, pH 7,0)
Tento pufr se používá k extrakci bakterie z rostlinných tkání homogenizací nebo protřepáním.
Na2 HPO4 (bezvodý)| 4,26 g
---|---
KH2PO4| 2,72 g
Destilovaná voda| 1,00 l
Rozpustí se složky, zkontroluje pH a sterilizuje v autoklávu při 121 °C po dobu 15 min.
Užitečné mohou být následující složky:
| Účel| Množství (na litr)
---|---|---
Lubrolové vločky| Protisrážlivý prostředek (*)| 0,5 g
DC silikonový odpěňovač| Odpěňovací činidlo (*)| 1,0 ml
Tetrasodiumpyrofosfát| Antioxidační činidlo| 1,0 g
Polyvinylpyrrolidon-40 000 (PVP – 40)| Vázání inhibitorů PCR| 50 g
(*) pro použití při extrakci homogenizací
1.2.
Peletový pufr (10 mM fosfátový pufr, pH 7,2)
Tento pufr se používá pro resuspenzi a ředění extraktů z výkrojků z pupkových částí bramborových hlíz poté, co byly odstřeďováním koncentrovány do pelety.
Na2HPO4.12H2O| 2,7 g
---|---
NaH2PO4. 2H2O| 0,4 g
Destilovaná voda| 1,00 l
Rozpustí se složky, zkontroluje pH a sterilizuje v autoklávu při 121 °C po dobu 15 min.
2.
Pufry pro IF test
Pufr pro IF (10 mM fosfátový pufr ve fyziologickém roztoku (PBS), pH 7,2)
Tento pufr se používá k ředění protilátek.
Na2HPO4.12H2O| 2,7 g
---|---
NaH2PO4.2H2O| 0,4 g
NaCl| 8,0 g
Destilovaná voda| 1,00 l
Rozpustí se složky, zkontroluje pH a sterilizuje v autoklávu při 121 °C po dobu 15 min.
IF-pufr-Tween
Tento pufr se používá k oplachování podložních sklíček.
Přidá se 0,1 % Tween 20 k pufru pro IF.
Fosfátový pufr v glycerolu, pH 7,6
Tento pufr se používá jako krycí roztok na okénka sklíček na IF testy k zvýšení fluorescence.
Na2HPO4 .12H2O| 3,2 g
---|---
NaH2PO4 . 2H2O| 0.15 g
Glycerol| 50 ml
Destilovaná voda| 100 ml
Krycí roztoky jsou komerčně dostupné, např. Vectashield® (Vector Laboratories) nebo Citifluor® (Leica).
3.
Pufry pro účely nepřímého testu ELISA
3.1.
Dvojnásobný uhličitanový potahovací pufr, pH 9,6.
Na2CO3| 6,36 g
---|---
NaH CO3| 11,72 g
Destilovaná voda| 1,00 l
Rozpustí se složky, zkontroluje pH a steriluje autoklávováním při teplotě 121 °C po dobu 15 minut.
Pokud extrakt obsahuje vysoký podíl aromatických molekul, je možné jako antioxidant přidat siřičitan sodný (0,2 %).
3.2.
Desetinásobný roztok chloridu sodného pufrovaný fosfátem (10 x PBS), pH 7,4
NaCl| 80,0 g
---|---
KH2PO4| 2,0 g
Na2HPO4.12H2O| 29,0 g
KCl| 2,0 g
Destilovaná voda| 1,00 l
3.3.
PBS-Tween
10 x PBS| 100 ml
---|---
10 % Tween 20| 5 ml
Destilovaná voda| 895 ml
3.4.
Blokační pufr (musí být čerstvě připraven).
10 x PBS| 10,0 ml
---|---
Polyvinylpyrrolidon-44000 (PVP-44)| 2,0 g
10 % Tween 20| 0,5 ml
Sušené mléko| 0,5 g
Destilovaná voda| doplnit do 100 ml
3.5.
Roztok pro substrát alkalické fosfatázy, pH 9,8
Diethanolamin| 97 ml
---|---
Destilovaná voda| 800 ml
Rozpustí se a koncentrovanou HCl se upraví pH na 9,8.
Doplní se do 1 l destilovanou vodou.
Přidá se 0,2 g MgCl2.
Rozpustí se dvě 5 mg tabletky fosfatázového substrátu (Sigma) v 15 ml roztoku.
4.
Pufry pro účely testu DASI ELISA
4.1.
Potahovací pufr, pH 9,6.
Na2CO3| 1,59 g
---|---
NaH CO3| 2,93 g
Destilovaná voda| 1 000 ml
Rozpustí se složky a zkontroluje pH 9,6.
4.2.
10 x fosfátosolný pufr (PBS) pH 7,2‒ 7,4
NaCl| 80,0 g
---|---
Na2HPO4.12H2O| 27 g
NaH2PO4.2H2O| 4g
Destilovaná voda| 1 000 ml
4.3.
PBS-Tween
10 x PBS| 50 ml
---|---
10 % Tween 20| 5 ml
Destilovaná voda| 950 ml
4.4
Substrátový pufr, pH 9,8
Diethanolamin| 100 ml
---|---
Destilovaná voda| 900 ml
Smíchá se a nastaví se hodnota pH 9,8 koncentrovanou HCl.
Dodatek 5
Stanovení koncentrace IF a FISH pozitivních buněk
1.
Vypočítá se průměrný počet typických fluoreskujících buněk v jednom pozorovacím poli (c).
2.
Vypočítá se počet typických fluoreskujících buněk v okénku mikroskopického sklíčka (C).
C = c x S/s,
kde S = plocha jednoho pole na sklíčku s více okénky a
s = plocha pole objektivu.
πs=πi2/4G2K2,
kde i = koeficient pole (v rozmezí 8-24 podle typu okuláru),
K = tubusový koeficient (1 nebo 1,25),
G = zvětšení objektivu (100 x, 40 x atd.).
3.
Vypočítá se počet charakteristických fluoreskujících buněk na 1 ml resuspendované pelety (N).
N =C x 1 000/y x F,
kde y = objem resuspendované pelety v každém okénku a
F = zřeďovací faktor resuspendované pelety
Dodatek 6
Validované protokoly a činidla pro PCR
Poznámka:
Úvodní testování by mělo umožnit reprodukovatelné zjištění nejméně 103 až 104 buněk R. solanacearum na 1 ml vzorkového extraktu. Úvodní testování by také nemělo vykazovat žádné falešné pozitivní výsledky se skupinou vybraných kmenů bakterií (viz dodatek 3).
1.
Protokol PCR Seal et al. (1993)
1.1.
Oligonukleotidové primery
Přímý primer OLI-1:| 5'-GGG GGT AGC TTG CTA CCT GCC-3'
---|---
Reverzní primer Y-2:| 5'-CCC ACT GCT GCC TCC CGT AGG AGT-3'
Očekávaná velikost amplikonu templátové DNA R. solanacearum = 288 bp
1.2.
Reakční směs PCR
Reagencie| Množství v reakci| Konečná koncentrace
---|---|---
Sterilní UPW| 17,65 μl|
10x pufr PCR (1) (15 mM MgCl2)| 2,5 μl| 1x (1,5 mM MgCl2)
Směs dNTP (20mM)| 0,25 μl| 0,2 mM
Primer OLI-1 (20 μM)| 1,25 μl| 1μM
Primer Y-2 (20 μM)| 1,25 μl| 1μM
Taq polymerasa (5U/μl) (1)| 0,1 μl| 0,5 U
Množství vzorku| 2,0 μl|
Celkové množství| 25 μl|
(1) Metoda byla validována použitím Taq polymerázy Perkin Elmer (AmpliTaq) a Gibco BRL.
1.3.
Reakční podmínky PCR
Provede se následující cyklický proces:
1 cyklus:| i) 2 minuty při 96 °C (denaturace templátové DNA)
---|---
35 cyklů:| ii) 20 sekund při 94 °C (denaturace templátové DNA)
iii) 20 sekund při 68 °C (hybridizace primerů s templátovou DNA)
iv) 30 sekund při 72 °C (syntéza kopie)
1 cyklus:| v) 10 minut při 72 °C (závěrečná syntéza)
vi) ponechá se při teplotě 4 °C.
Poznámka:
Tento program byl optimalizován pro použití termocykleru Perkin Elmer 9600. Použití jiných přístrojů může vyžadovat úpravu jednotlivých kroků cyklu ii), iii) a iv).
1.4.
Restrikční enzymová analýza amplikonu.
Produkty PCR vzniklé amplifikací z R. solanacearum DNA vytvářejí polymorfismus délky restrikčních fragmentů s enzymem Ava II po inkubaci při teplotě 37 °C.
2.
Protokol PCR Pastrika a Maisse (2000)
2.1.
Oligonukleotidové primery
Přímý primer Ps-1:| 5'-agt cga acg gca gcg ggg g -3'
---|---
Reverzní primer Ps-2:| 5'-ggg gat ttc aca tcg gtc ttg ca -3
Očekávaná velikost amplikonu templátové DNA R. solanacearum DNA = 553 bp.
2.2.
Reakční směs PCR
Reagencie| Množství v reakci| Konečná koncentrace
---|---|---
Sterilní UPW| 16,025 μl|
10x pufr PCR (1)| 2,5 μl| 1x (1,5 mM MgCl2)
BSA (frakce V) (10 %)| 0,25 μl| 0,1 %
Směs dNTP (20mM)| 0,125 μl| 0,1 mM
Primer Ps-1 (10 μM)| 0,5 μl| 0,2 μM
Primer Ps-2 (10 μM)| 0,5 μl| 0,2 μM
Taq polymerasa (5U/μl) (1)| 0,1 μl| 0,5 U
Množství vzorku| 5,0 μl|
Celkové množství| 25,0 μl|
(1) Metoda byla validována použitím Taq polymerázy Perkin Elmer (AmpliTaq) a Gibco BRL.
Poznámka:
Původně optimalizovaná pro termocykler MJ Research PTC 200 s polymerasou Gibco Taq Polymerace. Perkin Elmer AmpliTaq a pufr mohou být rovněž použity ve stejných koncentracích.
2.3
Reakční podmínky PCR
Provede se následující cyklický proces:
1 cyklus| i) 5 minut při 95 °C (denaturace templátové DNA)
---|---
35 cyklů:| ii) 30 sekund při 95 °C (denaturace templátové DNA)
iii) 30 sekund při 68 °C (hybridizace primerů s templátovou DNA)
iv) 45 sekund při 72 °C (syntéza kopie)
1 cyklus:| v) 5 minut při 72 °C (syntéza extenze)
vi) ponechá se při teplotě 4 °C.
Poznámka:
Tento program byl optimalizován pro použití termocykleru MJ Research PTC 200. Použití jiných přístrojů bude možná vyžadovat úpravu jednotlivých kroků cyklu ii), iii) a iv).
2.4.
Restrikční enzymová analýza amplikonu
Produkty PCR vzniklé amplifikací z R. solanacearum DNA vytvářejí zřetelný polymorfismus délky restrikčních fragmentů s enzymem Taq I po inkubační době 30 minut při teplotě 65 °C. Restrikční fragmenty specifické pro R. solanacearum mají velikost 457 bp a 96 bp.
3.
Protokol pro multiplexní PCR s interní kontrolou (Pastrik et al., 2002)
3.1.
Oligonukleotidové primery
Přímý primer RS-1-F:| 5'-ACT AAC GAA GCA GAG ATG CAT TA-3'
---|---
Reverzní primer RS-1-R:| 5'-CCC AGT CAC GGC AGA GAC T-3'
Přímý primer NS-5-F:| 5'-AAC TTA AAG GAA TTG ACG GAA G-3'
Reverzní primerNS-6-R:| 5'-GCA TCA CAG ACC TGT TAT TGC CTC-3'
Očekávaná velikost amplikonu templátové DNA R. solanacearum = 718 bp (sada primerů RS).
Očekávaná velikost amplikonu interní kontroly PCR 18S rRNA = 310 bp (sada primerů NS).
3.2.
Reakční směs PCR
Reagencie| Množství v reakci| Konečná koncentrace
---|---|---
Sterilní UPW| 12,625 μl|
10x pufr PCR (1) (15 mM MgCl2)| 2,5 μl| 1x (1,5 mM MgCl2)
BSA (frakce V) (10 %)| 0,25 μl| 0,1 %
Směs dNTP (20mM)| 0,125 μl| 0,1 mM
Primer RS-1-F (10 μM)| 2,0 μl| 0,8 μM
Primer RS-1-R (10 μM)| 2,0 μl| 0,8 μM
Primer NS-S-F (10 μM)(2)| 0,15 μl| 0,06 μM
Primer NS-6-R (10 μM)(2)| 0,15 μl| 0,06 μM
Taq polymeráza (5U/μl)(1)| 0,2 μl| 1,0 U
Množství vzorku| 5,0 μl|
Celkové množství| 25,0 μl|
(1) Metoda byla validována použitím Taq polymerázy Perkin Elmer (AmpliTaq) a Gibco BRL.
(2) Koncentrace primerů NS-5-F a NS-6-R byly optimalizovány pro výkrojky pletiva pupkových částí hlíz bramboru pomocí homogenizační metody a purifikace DNA podle Pastrika (2000) (viz 6.1.6.1.a)).
Použití extrakční metody třepáním nebo jiných metod izolace DNA může vyžadovat nové provedení optimalizace koncentrací reagencií.
3.3.
Reakční podmínky PCR
Provede se následující cyklický proces:
1 cyklus:| i) 5 minut při 95 °C (denaturace templátové DNA)
---|---
35 cyklů:| ii) 30 sekund při 95 °C (denaturace templátové DNA)
iii) 30 sekund při 58 °C (hybridizace primerů s templátovou DNA)
iv) 45 sekund při 72 °C (syntéza kopie)
1 cyklus:| v) 5 minut při 72 °C (konečná syntéza)
vi) nechá se při teplotě 4 °C.
Poznámka:
Tento program byl optimalizován pro použití termocykleru MJ Research PTC 200. Použití jiných přístrojů může vyžadovat úpravu jednotlivých kroků cyklu ii), iii) a iv).
3.4.
Restrikční enzymová analýzy amplikonu
Produkty PCR vzniklé amplifikací z DNA R. solanacearum vytvářejí zřetelný polymorfismus délky restrikčních fragmentů s enzymem Bsm I nebo Isoschizomere (např. Mva 1269 I) po inkubační době 30 minut při teplotě 65 °C.
4.
Protokol PCR specifický pro biovar R. solanacearum (Pastrik et al, 2001)
4.1.
Oligonukleotidové primery
Přímý primer Rs-1-F:| 5'-ACT AAC GAA GCA GAG ATG CAT TA-3'
---|---
Reverzní primer Rs-1-R:| 5'-CCC AGT CAC GGC AGA GAC T-3'
Reverzní primer Rs-3-R:| 5'-TTC ACG GCA AGA TCG CTC-3'
Očekávaná velikost amplikonu templátové DNA R. solanacearum:
s Rs-1-F/Rs-1-R = 718 bp
s Rs-1-F/Rs-3-R = 716 bp
4.2.
Reakční směs PCR
a)
Protokol PCR specifický pro biovar ½
Reagencie| Množství v reakci| Konečná koncentrace
---|---|---
Sterilní UPW| 12,925 μl|
10x pufr PCR(1)| 2,5 μl| 1x (1,5 mM MgCl2)
BSA (frakce V) (10 %)| 0,25 μl| 0,1 %
Směs dNTP (20mM)| 0,125 μl| 0,1 mM
Primer Rs-1-F (10 μM)| 2,0 μl| 0,8 μM
Primer Rs-1-R (10 μM)| 2,0 μl| 0,8 μM
Taq polymeráza (5U/μl)(1)| 0,2 μl| 1,0 U
Množství vzorku| 5,0 μl|
Celkové množství| 25,0 μl|
(1) Metoda byla validována použitím Taq polymerázy Perkin Elmer (AmpliTaq) a Gibco BRL.
b)
Protokol PCR specifický pro Biovar 3/4/5
Reagencie| Množství v reakci| Konečná koncentrace
---|---|---
Sterilní UPW| 14,925 μl|
10x pufr PCR (1)| 2,5 μl| 1x (1,5 mM MgCl2)
BSA (frakce V) (10 %)| 0,25 μl| 0,1 %
Směs dNTP (20mM)| 0,125 μl| 0,1 mM
Primer Rs-1-F (10 μM)| 1,0 μl| 0,4 μM
Primer Rs-3-R (10 μM)| 1,0 μl| 0,4 μM
Taq polymeráza (5U/μl) (1)| 0,2 μl| 1,0 U
Množství vzorku| 5,0 μl|
Celkové množství| 25,0 μl|
(1)Metoda byla validována použitím Taq polymerázy Perkin Elmer (AmpliTaq) a Gibco BRL.
4.3.
Reakční podmínky PCR
Provede se následující cyklický proces pro obě reakce specifické pro biovary 1/2- a biovary 3/4/5:
1 cyklus:| i) 5 minut při 95 °C (denaturace templátové DNA)
---|---
35 cyklů:| ii) 30 sekund při 95 °C (denaturace templátové DNA)
iii) 30 sekund při 58 °C (hybridizace primerů s templátovou DNA)
iv) 45 sekund při 72 °C (syntéza kopie)
1 cyklus:| v) 5 minut při 72 °C (konečná syntéza)
| vi) ponechá se při teplotě 4 °C.
Poznámka:
Tento program byl optimalizován pro použití termocykleru MJ Research PTC 200. Použití jiných přístrojů může vyžadovat úpravu jednotlivých kroků cyklu ii), iii) a iv).
4.4.
Restrikční enzymová analýza amplikonu.
Produkty PCR vzniklé amplifikací DNA R. solanacearum pomocí primerů Rs-1-F a Rs-1-R vytvářejí zřetelný polymorfismus délky restrikčních fragmentů s enzymem Bsm I nebo Isoschizomere (např. Mva 1269 I) po inkubační době 30 minut při teplotě 65 °C. Produkty PCR vzniklé amplifikací z DNA R. solanacearum pomocí primerů Rs-1-F a Rs-3-R nemají žádná restrikční místa.
5.
Příprava nanášecího pufru
5.1.
Bromfenolová modř (10 % zásobní roztok)
Bromfenolová modř| 5g
---|---
Destilovaná (redestilovaná) voda| 50 ml
5.2.
Nanášecí pufr
Glycerol (86 %)| 3,5 ml
---|---
Bromfenolová modř (5,1)| 300 μl
Destilovaná (redestilovaná) voda (bidestilát)| 6,2 ml
6.
Pufr 10x TRIS-acetát-EDTA (TAE), pH 8,0
TRIS| 48,4 g
---|---
Ledová kyselina octová| 11,42 ml
EDTA (sodná sůl)| 3,72 g
Destilovaná voda| 1,00 l
Před použitím se zředí na 1X.
Také komerčně dostupné (např. Invitrogen nebo rovnocenné).
Dodatek 7
Validovaná činidla pro FISH test
1.
Oligosondy
Sonda specifická pro R. solanacearum OLI-1-CY3:| 5'-ggc agg tag caa gct acc ccc-3'
---|---
Nespecifická eubakteriální sonda EUB-338-FITC:| 5'-gct gcc tcc cgt agg agt-3'
2.
Fixační roztok
[UPOZORNĚNÍ: FIXAČNÍ ROZTOK OBSAHUJE PARAFORMALDEHYD, KTERÝ JE TOXICKÝ. POUŽÍT RUKAVICE A NEVDECHNOUT. DOPORUČUJE SE PRACOVAT V DIGESTOŘI.]
i)
Zahřeje se 9 ml molekulárně čisté vody (např. Ultra pure water = (UPW)) na teplotu přibližně 60 °C a přidá se 0,4 g paraformaldehydu. Paraformaldehyd se rozpustí po přidání 5 kapek 1N NaOH a zamíchání magnetickým míchadlem.
ii)
Upraví se pH na 7,0 přidáním 1ml fosfátového pufru 0,1 M (PB; pH 7,0) a 5 kapek HCl 1N. Zkontroluje se pH indikačním proužkem a v případě potřeby se upraví pomocí HCl nebo NaOH. [UPOZORNĚNÍ: V ROZTOCÍCH S PARAFORMALEDHYDEM NEPOUŽÍVAT MĚŘIČ PH!]
iii)
Přefiltruje se roztok přes membránový filtr 0,22 μm a skladuje se chráněný před prachem při teplotě 4 °C do dalšího použití.
3.
3x Hybmix
NaCl| 2,7 M
---|---
Tris-HCl| 60 mM (pH 7,4)
EDTA (sterilizovaný přes filtr a autoklávovaný)| 15 mM
Zředí se až 1x, podle potřeby.
4.
Hybridizační roztok
1x Hybmix|
---|---
Sodium dodecyl sulfát (SDS)| 0,01 %
Formamid| 30 %
Sonda EUB 338| 5 ng/μl
Sonda OLI-1 nebo OLI2| 5 ng/μl
Připraví se množství hybridizačního roztoku podle výpočtů v tabulce 1. Pro každé sklíčko (obsahující dvojmo 2 různé vzorky) je třeba 90 μl hybridizačního roztoku.UPOZORNĚNÍ: FORMAMID JE VELMI JEDOVATÝ, NUTNO POUŽÍVAT RUKAVICE A UČINIT POTŘEBNÁ BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ!
Tabulka1. Doporučená množství pro přípravu hybridizační směsi
Počet sklíček| 1| 4| 6| 8| 10
---|---|---|---|---|---
Sterilní ultra čistá voda| 23,1| 92,4| 138,6| 184,8| 231,0
3 x Hybmix| 30,0| 120,0| 180,0| 240,0| 300,0
1 % SDS| 0,9| 3,6| 5,4| 7,2| 9,0
Formamid| 27,0| 108,0| 162,0| 216,0| 270,0
Sonda EUB 338 (100 ng/μl)| 4,5| 18,0| 27,0| 36,0| 45,0
Sonda OLI-1 nebo OLI2 (100 ng/μl)| 4,5| 18,0| 27,0| 36,0| 45,0
Celkové množství| 90,0| 360,0| 540,0| 720,0| 900,0
Poznámka:
Všechny roztoky obsahující světlocitlivé oligosondy se uchovávají v temnu při teplotě - 20 °C. Během použití se chrání před přímým slunečním zářením nebo elektrickým světlem.
5.
0,1M fosfátový pufr, pH 7,0
Na2HPO4| 8,52 g
---|---
KH2PO4| 5,44 g
Destilovaná voda| 1,00 l
Rozpustí se složky, zkontroluje pH a sterilizuje autoklávováním při teplotě 121 °C po dobu 15 minut.
Dodatek 8
Pěstování lilku a rajčete
Vysejí se semena rajčete (Lycopersicon esculentum) nebo lilku (Solanum melongena) do pasterizovaného výsevního substrátu. Sazeničky s plně rozvinutými děložními lístky (10 až 14 dní) se přesadí do pasterizovaného pěstebního substrátu.
Rostliny lilku a rajčete by se měly pěstovat ve skleníku za následujících podmínek:
Délka dne:| | 14 hodin nebo přirozená délka dne, pokud je delší;
---|---|---
Teplota:| den:| 21 až 24 °C,
noc:| 14 až 18 °C.
Vhodná odrůda lilku vejcoplodého:| „Black Beauty“
---|---
Vhodná odrůda rajčete:| „Moneymaker“
Dodavatelé: viz internetová stránka http://forum.europa.eu.int/Public/irc/sanco/Home/main.
LITERATURA
1.
Amann, R.I., L. Krumholz and D.A. Stahl. 1990. Fluorescent-oligonucleotide probing of whole cells for determinative, phylogenetic and environmental studies in microbiology. J. Bacteriol. 172: 762-770.
2.
Anon. 1998. Council Directive 98/57/EC of 20 July 1998 on the control of Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al. Official Journal of the European Communities L235, 1-39.
3.
Boudazin, G., A.C. Le Roux, K. Josi, P. Labarre and B. Jouan. 1999. Design of division specific primers of Ralstonia solanacearum and application to the identification of European isolates. European Journal of Plant Pathology 105;373-380.
4.
Caruso, P., Gorris, M.T., Cambra, M., Palomo, J.L., Collar, J and Lopez, M.M. 2002. Enrichment Double-Antibody Sandwich Indirect Enzyme-Linked Immunosorbent Assay That Uses a Specific Monoclonal Antibody for sensitive Detection of Ralstonia solanacearum in Asymptomatic Potato Tubers. Applied and Environmental Microbiology, 68, 3634-3638.
5.
Cook, D., Barlow, E. and Sequeira, L. 1989. Genetic diversity of Pseudomonas solanacearum: detection of restriction fragment length polymorphisms with DNA probes that specify virulence and the hypersensitive response. Molecular Plant-Microbe Interactions 1:113-121.
6.
Elphinstone, J.G., Hennessy, J., Wilson, J.K. and Stead, D.E. 1996. Sensitivity of detection of Ralstonia solanacearum in potato tuber extracts. EPPO Bulletin 26; 663-678.
7.
Englebrecht, M.C. (1994) Modification of a semi-selective medium for the isolation and quantification of Pseudomonas solanacearum. In: A.C. Hayward (ed.) Bacterial Wilt Newsletter 10, 3-5. Australian Centre for International Agricultural Research, Canberra, Australia.
8.
Hayward, A.C. 1964. Characteristics of Pseudomonas solanacearum. Journal of Applied Bacteriology 27; 265-277.
9.
Hayward, A.C., El-Nashaar, H.M., Nydegger, U. and De Lindo, L. 1990. Variation in nitrate metabolism in biovars of Pseudomonas solanacearum. Journal of Applied Bacteriology 69; 269-280.
10.
Ito, S., Y. Ushijima, T. Fujii, S. Tanaka, M. Kameya-Iwaki, S. Yoshiwara and F. Kishi. 1998. Detection of viable cells of Ralstonia solanacearum in soil using a semi-selective medium and a PCR technique. J. Phytopathology 146; 379-384.
11.
Janse, J.D. (1988) A detection method for Pseudomonas solanacearum in symptomless potato tubers and some data on its sensitivity and specificity. Bulletin OEPP/EPPO Bulletin 18, 343-351.
12.
Janse, J.D. 1991. Infra- and intra-specific classification of Pseudomonas solanacaerum strains using whole cell fatty-acid analysis. Systematic and Applied Microbiology 14; 335-345.
13.
Kelman, A. 1954. The relationship of pathogenicity of Pseudomonas solanacearum to colony appearance on a tetrazolium medium. Phytopathology 44; 693-695.
14.
Klement Z.; Rudolph, K and D.C. Sands, 1990. Methods in Phytobacteriology. Akadémiai Kiadó, Budapest, 568 pp.
15.
Lelliott, R.A. and Stead, D.E. 1987. Methods for the diagnosis of bacterial diseases of plants. Blackwell scientific Publications Ltd., Oxford. 216 pp.
16.
Lopez, M.M., Gorris, M.T., Llop, P., Cubero, J., Vicedo, B., Cambra, M., 1997. Selective enrichment improves selective isolation, serological and molecular detection of plant pathogenic bacteria. In: H.W. Dehne et al., (eds). Klewer Academic Publishers. pp. 117-121.
17.
Louws, F.J., Fulbright, D.W., Stephens, C.T. and De Bruijn, F.J., 1994. Specific genomic fingerprints of phytopathogenic Xanthomonas and Pseudomonas pathovars and strains generated with repetitive sequences and PCR. Applied and Environmental Microbiology, 60, 2286-2295.
18.
Louws, F.J., Fulbright, D.W., Stephens, C.T. and De Bruijn, F.J. 1995. Differentiation of genomic structure by rep-PCR fingerprinting to rapidly classify Xanthomonas campestris pv. vesicatoria. Phytopathology 85; 528-536.
19.
Opina, N., F. Tavner, G. Holloway, J.-F Wang, T.-H Li, R. Maghirang, M. Fegan, A.C. Hayward, V. Krishnapillai, W.F. Hong, B.W. Holloway, J.N. Timmis. 1997. A novel method for development of species and strain-specific DNA probes and PCR primers for identifying Burkholderia solanacearum (formerly Pseudomonas solanacearum). As Pac. J. Mol. Biol. Biotechnol. 5; 19-33.
20.
Pastrik, K.H. and Maiss, E. 2000. Detection of R. solanacearum in potato tubers by polymerase chain reaction. J. Phytopathology 148; 619-626.
21.
Pastrik, K.H., Elphinstone, J.G. and Pukall, R. 2002. Sequence analysis and detection of Ralstonia solanacearum by multiplex PCR amplification of 16S-23S ribosomal intergenic spacer region with internal positive control. European Journal of Plant Pathology 108, 831-842.
22.
Robinson-Smith, A., Jones, P., Elphinstone, J.G. and Forde, S.M.D. (1995) Production of antibodies to Pseudomonas solanacearum, the causative agent of bacterial wilt. Food and Agricultural Immunology 7, 67-79.
23.
Schaad, W. 2001. Laboratory guide for identification of plant pathogenic bacteria. Schaad [Hrsg.]. - 3. ed.; St. Paul, Minnesota: 373 pp.
24.
Seal, S.E., L.A. Jackson, J.P.W. Young, and M.J. Daniels. 1993. Detection of Pseudomonas solanacearum, Pseudomonas syzygii, Pseudomonas pickettii and Blood Disease Bacterium by partial 16S rRNA sequencing: construction of oligonucleotide primers for sensitive detection by polymerase chain reaction. J. Gen. Microbiol. 139: 1587-1594.
25.
Smith, J.J., Offord, L.C., Holderness, M. and Saddler, G.S. 1995. Genetic diversity of Burkholderia solanacearum (synonym Pseudomonas solanacearum) race 3 in Kenya. Applied and Environmental Microbiology 61; 4262-4268.
26.
Stead, D.E. 1992. Grouping of plant pathogenic and some other Pseudomonas spp. using cellular fatty-acid profiles. International Journal of Systematic Bacteriology 42; 281-295.
27.
Taghavi, M., Hayward, A.C., Sly, L.I., Fegan, M. 1996. Analysiss of the phylogenetic relationships of strains of Burkholderia solanacearum, Pseudomonas syzygii, and the blood disease bacterium of banana based on 16S rRNA gene sequences. International Journal of Systematic Bacteriology 46; 10-15.
28.
Van Der Wolf, J.M., Bonants, P.J.M., Smith, J.J., Hagenaar, M., Nijhuis, E., Van Beckhoven, J.R.C., Saddler, G.S., Trigalet, A., Feuillade, R. 1998. Genetic diversity of Ralstonia solanacearum Race 3 in Western Europe as determined by AFLP, RC-PFGE and rep-PCR. In: Prior, P., Allen, C. and Elphinstone, J. (eds.) Bacterial wilt disease: Molecular and Ecological Aspects. Springer (Berlin) pp. 44-49.
29.
Weller, S.A., Elphinstone, J.G., Smith, N., Stead, D.E. and Boonham, N. 1999. Detection of Ralstonia solanacearum strains using an automated and quantitative flourogenic 5' nuclease TaqMan assay. Applied and Environmental Microbiology 66; 2853-2858.
30.
Wullings, B.A., A.R. van Beuningen, J.D. Janse and A.D.L. Akkermans. 1998. Detection of R. solanacearum, which causes brown rot of potato, by fluorescent in situ hybridization with 23s rRNA-targeted probes. Appl. Environ. Microbiol. 64: 4546-4554.“.
11.
V příloze č. 2 části A se v nadpise a v první větě slova „odst. 12“ nahrazují slovy „odst. 11“.
12.
V příloze č. 2 části A písm. a) poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
§ 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
13.
V příloze č. 2 části A písm. a) se za první odrážku vkládá nová odrážka, která zní:
„–
celková plocha pěstování sadbových a ostatních brambor v hektarech,“.
14.
V příloze č. 2 části A písm. a) čtvrté odrážce se slova „a hmotnost (v tunách)“ zrušují.
15.
V příloze č. 2 části A písm. c) třetí odrážce se slova „– pro hnědou hnilobu“ zrušují.
16.
V příloze č. 2 část B zní:
„ B. Uchování testovaných vzorků a partií a dokladování testování
1\\. Vznikne-li podezření z výskytu původce kroužkovitosti nebo hnědé hniloby na základě pozitivního výsledku testování provedeného postupy podle přílohy č. 1, musí být až do potvrzení nebo vyvrácení tohoto výsledku dalším postupem podle přílohy č. 1 uchovány a vhodným způsobem konzervovány:
\\- celá partie rostlin, z níž byl odebrán vzorek, nebo část této partie v původním obalu s etiketou, je-li to možné,
\\- všechny hlízy a pokud možno i rostliny odebraného vzorku,
\\- jakýkoliv zbývající extrakt a dodatečně připravený materiál pro screeningový(é) test(y), např. sklíčka pro imunofluorescenční test, a
\\- všechny příslušné podklady.
Uchování hlíz umožní případné testování odrůdové pravosti anebo použít jinou metodu testování.
2\\. V případě potvrzení výskytu původce kroužkovitosti nebo hnědé hniloby musí být minimálně po dobu jednoho měsíce od úředního oznámení výsledku testu způsobem stanoveným v § 5 odst. 3 uchovány a vhodným způsobem konzervovány:
\\- materiál specifikovaný v bodě 1,
\\- vzorek infikovaných rostlin lilku vejcoplodého nebo rajčete naočkovaných extraktem z hlíz nebo rostlin (v případě hnědé hniloby, kde je to vhodné), a
\\- izolovaná kultura původce kroužkovitosti nebo hnědé hniloby.“.
17.
V příloze č. 3 bodu 1 pátá odrážka zní:
„–
na němž byla k závlaze nebo postřiku použita povrchová voda ze zdroje, u něhož bylo potvrzeno, že je zamořen původcem hnědé hniloby nebo který je ze zamoření původcem hnědé hniloby podezřelý,“.
18.
V příloze č. 3 bodu 2 první odrážce se slovo „označené“ nahrazuje slovem „označeném“.
19.
V příloze č. 3 bodu 2 páté a šesté odrážce se slovo „objekty“ nahrazuje slovem „předměty“.
20.
V příloze č. 3 bodu 2 šesté odrážce se slova „bodě 3 přílohy č. 4“ nahrazují slovy „příloze č. 6,“.
21.
V příloze č. 3 bodu 2 sedmá odrážka zní:
„–
hostitelské rostliny, které mají na základě testování podle § 6 stejný klonový původ jako hostitelské rostliny označené za zamořené podle § 5 odst. 1 písm. a), a u kterých rostlinolékařská správa na základě odborného šetření podle § 76 odst. 2 zákona označí vzhledem ke klonové souvislosti zamoření za pravděpodobné, a to včetně rostlin testovaných s negativním výsledkem; v případě pochybností o identitě zamořených a klonově příbuzných hostitelských rostlin rostlinolékařská správa určí testování odrůdové pravosti,“.
22.
V příloze č. 3 bodu 2 desáté odrážce se za slovo „rostliny“ vkládají slova „původce hnědé hniloby“.
23.
V příloze č. 3 bodu 3 čtvrté odrážce se slovo „zaplaveno“ nahrazuje slovem „zaplaveny“.
24.
V příloze č. 3 bodu 3 páté odrážce se slova „každá jednotlivá“ nahrazují slovy „každou jednotlivou“ a na konci odrážky se tečka nahrazuje čárkou.
25.
V příloze č. 3 bodu 3 se za pátou odrážku doplňuje nová odrážka, která zní:
„–
vodní objekty, které jsou spojeny s povrchovou vodou označenou podle § 5 odst. 2 písm. b) za zamořenou původcem hnědé hniloby, s přihlédnutím ke směru toku a množství průtoku této vody a k planě rostoucím hostitelským rostlinám původce hnědé hniloby z čeledi lilkovitých.“.
26.
V příloze č. 3 bod 4 zní:
„4. Náležitosti oznámení potvrzeného výskytu původce kroužkovitosti nebo původce hnědé hniloby podle § 5 odst. 3.
4.1. Bezprostředně po potvrzení přítomnosti původce kroužkovitosti nebo hnědé hniloby laboratorními testy za použití metod stanovených v příloze č. 1 se oznámí Komisi a členským státům alespoň:
\\- u bramboru název odrůdy příslušné partie, druh dodávky (konzumní, sadba atd.), u sadby kategorie rozmnožovacího materiálu,
\\- u rajčete název odrůdy příslušné partie a případně kategorie rozmnožovacího materiálu.
Aniž jsou dotčeny požadavky na oznámení podezření z výskytu původce kroužkovitosti nebo hnědé hniloby podle § 4 odst. 4, pokud je potvrzen výskyt v partii bramboru nebo rajčete původem z jiného členského státu(jiných členských států) nebo hrozí riziko zamoření bramboru nebo rajčete v jiném členském státu(jiných členských státech), musí být neprodleně oznámeny dotčenému státu(dotčeným státům) informace nezbytné ke splnění opatření dle § 5 odst. 4, zejména:
\\- název odrůdy příslušné partie bramboru nebo rajčete,
\\- název a adresa odesílatele a příjemce partie,
\\- datum doručení a množství doručené partie,
\\- identifikace příslušného rostlinolékařského osvědčení podle § 21 odst. 1 písm. d) zákona, popřípadě kopie nebo číslo rostlinolékařského pasu, nebo registrační číslo pěstitele nebo obchodníka a kopie dodacího listu.
4.2. Po ukončení všech šetření se oznámí:
\\- datum potvrzení zamoření,
\\- stručný popis šetření provedeného k zjištění zdroje a možného rozšíření zamoření, včetně rozsahu provedeného odběru vzorků,
\\- informace o zjištěném nebo předpokládaném zdroji(zdrojích) zamoření,
\\- podrobnosti o rozsahu zamoření, včetně počtu míst produkce a počtu partií s uvedením odrůdy a u sadbových brambor kategorie rozmnožovacího materiálu,
\\- podrobnosti o vymezeném karanténním území a bezpečnostní zóně, včetně počtu míst produkce, která nebyla označena jako zamořená, ale nacházejí se v karanténním území nebo v bezpečnostní zóně,
\\- v případě původce hnědé hniloby podrobnosti o určení vodního zdroje, včetně názvu a umístění vodního objektu a rozsahu označení oblasti se zákazem zavlažování;
\\- pro každou zásilku nebo partii rostlin rajčete označenou za zamořenou, příslušné rostlinolékařské osvědčení podle § 21 odst. 1 písm. d) zákona a číslo rostlinolékařského pasu;
\\- další informace související s potvrzeným(i) zdrojem(zdroji) zamoření, které si Komise případně vyžádá.“.
27.
V příloze č. 4 bodu 1 písm. a) se slova „pro hlízy napadené původcem hnědé hniloby“ zrušují a za slovo „nebo“ se vkládají slova „v případě hlíz napadených původcem hnědé hniloby“.
28.
V příloze č. 4 bodu 1 písm. c) se za slova „funguje systém“ vkládají slova „očisty a“ a za slovo „zneškodňování“ slova „nebo likvidaci“.
29.
V příloze č. 4 bodu 1 písm. e) se slova „a při kterém“ nahrazují slovy „, pokud bylo prokázáno, že“ a na konci se tečka nahrazuje čárkou.
30.
V příloze č. 4 bodu 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 1 zní:
„f)
spálení s přihlédnutím ke zvláštnímu zákonu1).
1)
Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 1 se označuje jako poznámka pod čarou č. 3.
31.
V příloze č. 4 bodu 1 text za písmenem f) zní:
„Při likvidaci jakéhokoliv odpadu souvisejícího s výše uvedenými možnostmi nebo vzniklého z výše uvedených možností musí být splněny požadavky na zneškodňování odpadů stanovené v příloze č. 5.
Opatření pod písmenem a) je možné použít k naložení s partií označenou jako zamořená jen v případě, kdy nebylo možné zcela využít postup v písmenech b) až e). Opatření nařízená v souladu s písmeny d) a e) sděluje rostlinolékařská správa neprodleně Komisi a ostatním členským státům. Pokud má být opatření pod písmeny a) až e) provedeno na území jiného členského státu, povinnná osoba o tom informuje rostlinolékařskou správu, která tuto informaci sdělí úřední organizaci rostlinolékařské péče příslušného členského státu.“.
32.
V příloze č. 4 bodu 2 písm. a) se za slovy „konzumní brambory“ vkládají slova „, v místě s vhodným zařízením na likvidaci odpadu dle požadavků stanovených v příloze č. 5“.
33.
V příloze č. 4 bodu 2 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:
e)
v případě původce kroužkovitosti a rozmnožovacího materiálu bramboru výsadba hlíz v karanténním území vymezeném podle § 5 odst. 1 písm. c) za podmínek, že:
-
hlízy byly v tomto karanténním území vypěstovány a bylo prokázáno, že nedošlo k jejich bezprostřednímu kontaktu s hlízami partie označené za zamořenou,
-
se karanténní území nenachází v uzavřené pěstební oblasti pro výrobu rozmnožovacího materiálu bramboru podle zvláštního zákona2),
-
porost bude rostlinolékařskou správou kontrolován a testován dle přílohy č. 1 na výskyt původce kroužkovitosti,
-
hlízy sklizené z příslušného porostu budou použity pouze způsobem podle písmene b) popř. d), pokud nepůjde o hlízy z partie označené za zamořenou,
2)
§ 7 odst. 4 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).
Dosavadní poznámka pod čarou č. 2 se označuje jako poznámka pod čarou č. 5.
34.
V příloze č. 4 bodu 2 text za písmenem f) zní: „Při likvidaci jakéhokoliv odpadu souvisejícího s výše uvedenými možnostmi nebo vzniklého z výše uvedených možností musí být splněny požadavky na zneškodňování odpadů stanovené v příloze č. 5.
Opatření nařízená v souladu s písmeny d), e) a f) sděluje rostlinolékařská správa neprodleně Komisi a ostatním členským státům. Pokud má být opatření pod písmeny a) až d) provedeno na území jiného členského státu, povinná osoba o tom v předstihu informuje rostlinolékařskou správu, která tuto informaci sdělí úřední organizaci rostlinolékařské péče příslušného členského státu tak, aby bylo možno zajistit úřední kontrolu nad plněním nařízeného opatření.“.
35.
V příloze č. 4 bodu 4.1.1. písmena a) až c) včetně poznámek pod čarou č. 3 a 4 znějí:
„a) nesmí po dobu tří vegetačních období následujících po roce potvrzení výskytu původce kroužkovitosti pěstovat brambor včetně osiva, a musí systematicky vyhledávat a likvidovat planě rostoucí rostliny bramboru a ostatní planě rostoucí hostitelské rostliny původce kroužkovitosti (§ 76 odst.1 písm. a) bod 2. zákona)
nebo
musí tento pozemek po čtyři vegetační období udržovat jako černý úhor nebo jej po prvním roce černého úhoru na dobu tří vegetačních období zatravnit nebo osít jetelem, jetelotrávou, vojtěškou či vojtěškotrávou a porost na něm udržovat sekáním jako co nejnižší strniště, či intenzivně spásat, a musí na něm vyhledávat a odstraňovat planě rostoucí rostliny bramboru a ostatní planě rostoucí hostitelské rostliny původce kroužkovitosti (§ 76 odst.1 písm. a) bod 2. zákona);
b) smí pěstovat brambor v prvém roce, který následuje po splnění ustanovení uvedených pod písm. a), ale jen s podmínkou, že
\\- během předcházejících dvou let bylo na základě písemné žádosti uživatele pozemku rostlinolékařskou správou ověřeno, že pozemek byl shledán prostým planě rostoucích rostlin bramboru a ostatních planě rostoucích hostitelských rostlin původce kroužkovitosti,
\\- k výsadbě bude použit rozmnožovací materiál3) nebo farmářská sadba4) vypěstovaná pod kontrolou rostlinolékařské správy a testovaná dle přílohy č. 1 na výskyt původce kroužkovitosti s výsledkem negativním, a
\\- sklizeň bude určena pouze ke konzumním účelům nebo k průmyslovému zpracování (§ 76 odst.1 písm. a) bod 1. zákona);
c) po splnění ostatních mimořádných rostlinolékařských opatření nařízených v karanténním území podle bodu 4 smí v dalším sklizňovém období následujícím po příslušném rotačním cyklu, který musí činit nejméně 2 roky, pěstovat brambory na sadbu nebo na konzum s podmínkou, že rostlinolékařská správa provede vymezovací průzkum výskytu původce kroužkovitosti podle § 3 odst. 3, k výsadbě bude použit rozmnožovací materiál3) nebo farmářská sadba4) vypěstovaná pod kontrolou rostlinolékařské správy a testovaná dle přílohy č. 1 na výskyt původce kroužkovitosti s výsledkem negativním, a sklizené hlízy budou testovány dle přílohy č. 1 na výskyt původce kroužkovitosti.
3)
§ 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 19a zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů.“.
36.
V příloze č. 4 bodu 4.1.4. se na konci před středník vkládají slova „a sklizené brambory musí být testovány postupem podle přílohy č. 1 [§ 76 odst. 1 písm. d) zákona]“.
37.
V příloze č. 4 bodu 4.1.5. se slovo „manipulace“ nahrazuje slovem „manipulaci“, slovo „materiálu1)“ slovem „materiálu3)“ a za slova „materiálu3) bramboru“ se vkládají slova „a farmářské sadby4) vypěstované pod kontrolou rostlinolékařské správy a testované dle prílohy č. 1 na výskyt původce kroužkovitosti s výsledkem negativním“.
38.
V příloze č. 4 bodu 4.1.6. druhá odrážka zní: „– provádět očistu strojů, dopravních prostředků, skladovacích prostor, třídicích linek, obalů, palet a jiných předmětů po každém použití při výrobě hlíz bramboru po dobu stanovenou rostlinolékařskou správou [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona]; očista strojů se provádí po ukončení jejich práce na jednom pozemku s alespoň jedním porostem bramboru, očista skladovacích prostorů, obalů, palet, třídiček, dopravních prostředků a jiných předmětů vždy po vyskladnění jedné partie nebo ukončení práce s jednou partií;“.
39.
V příloze č. 4 bodu 4.1.7. se slovo „materiál1)“ nahrazuje slovem „materiál3)“ a za slovo „materiál3)“ se vkládají slova „nebo farmářská sadba4) vypěstovaná pod kontrolou rostlinolékařské správy a testovaná dle přílohy č. 1 na výskyt původce kroužkovitosti s výsledkem negativním,“.
40.
V příloze č. 4 bodu 4.2. písm. a) se za slovo „brambor,“ vkládají slova „včetně osiva,“ a slovo „dezinfekce“ se nahrazuje slovem „dezinfekci“.
41.
V příloze č. 4 bodu 4.5. písmeno b) zní:
„b)
musí zabezpečit oddělenou manipulaci a oddělené skladování rozmnožovacího materiálu bramboru3) a farmářské sadby4) vypěstované pod kontrolou rostlinolékařské správy a testované dle přílohy č. 1 na výskyt původce kroužkovitosti s výsledkem negativním od ostatních rostlin bramboru [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona];“.
42.
V příloze č. 4 bodu 4.5. písm. c) se slovo „materiál1)“ nahrazuje slovem „materiál3)“ a za slovo „materiál3)“ se vkládají slova „nebo farmářskou sadbu4) vypěstovanou pod kontrolou rostlinolékařské správy a testovanou dle přílohy č. 1 na výskyt původce kroužkovitosti s výsledkem negativním“.
43.
V příloze č. 4 bodu 5.2.1. písm. a) se za slova „hnědé hniloby“ vkládají slova „včetně osiva bramboru a rajčete,“ a slova „její přenos“ se nahrazují slovy „jeho přenos“.
44.
V příloze č. 4 bodu 5.2.1. písmena c) a d) znějí: „c) smí v případě režimu podle písmene a) pěstovat brambor nebo rajče v prvním vegetačním období, které následuje po splnění ustanovení uvedených pod písmenem a), ale jen s podmínkou, že
-
během předcházejících dvou let bylo na základě písemné žádosti uživatele pozemku rostlinolékařskou správou ověřeno, že pozemek byl shledán prostým planě rostoucích rostlin bramboru, rajčete a jiných hostitelských rostlin, včetně plevelů z čeledi lilkovitých, a
-
v případě pěstování brambor bude k výsadbě použit rozmnožovací materiál3), a
-
sklizeň bude určena pouze ke konzumním účelům nebo k průmyslovému zpracování,
-
v případě bramboru a rajčete budou sklizené bramborové hlízy či rostliny rajčete testovány postupem podle přílohy č. 1;
následně smí pěstovat brambor nebo rajče až po uplynutí vhodné rotace plodin stanovené rostlinolékařskou správou a v případě pěstování brambor musí k výsadbě použit rozmnožovací materiál3), a sklizeň musí být určena pouze ke konzumním účelům nebo k průmyslovému zpracování, pro případné pěstování sadbových brambor musí být předem proveden vymezovací průzkum výskytu původce hnědé hniloby podle § 3 odst. 3 [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona];
d)
smí v případě režimu podle písmene b) pěstovat brambor nebo rajče v prvním vegetačním období, které následuje po splnění ustanovení uvedených pod písmenem b), ale jen s podmínkou, že
-
během předcházejících dvou let bylo na základě písemné žádosti uživatele pozemku rostlinolékařskou správou ověřeno, že pozemek byl shledán prostým planě rostoucích rostlin bramboru, rajčete a jiných hostitelských rostlin původce hnědé hniloby, včetně plevelů z čeledi lilkovitých, a
-
v případě pěstování brambor bude k výsadbě použit rozmnožovací materiál3), a
-
brambory mohou být pěstovány pro sadbové nebo konzumní účely nebo k průmyslovému zpracování, a v případě bramboru a rajčete budou sklizené bramborové hlízy, případně rostliny rajčete, testovány postupem podle přílohy č. 1 [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona];“.
45.
V příloze č. 4 bodu 5.2.1. písm. e) se slova „a po uplynutí odpovídajícího rotačního cyklu“ zrušují, slovo „materiál2)“ se nahrazuje slovem „materiál3)“ a slovo „zákona2)“ slovem „zákona5)“; poznámka pod čarou č. 5 zní:
„5)
§ 6 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
46.
V příloze č. 4 bodu 5.2.2. písm. a) se za slova „hostitelské rostliny původce hnědé hniloby“ vkládají slova „, včetně osiva bramboru a rajčete,“, na konci písm. a) se vkládá čárka a slovo „nebo“ a vkládají se dvě nové odrážky, které včetně poznámky pod čarou č. 6 znějí:
„–
smí pěstovat brambor za podmínky, že k výsadbě bude použit pouze rozmnožovací materiál3), který byl úředně uznán podle zvláštního zákona5), a produkce bude určena výlučně pro konzumní účely nebo k průmyslovému zpracování [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona],
–
smí pěstovat rajče pouze z osiva, které odpovídá požadavkům podle zvláštního právního předpisu6), a to pouze pro produkci plodů [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona];
6)
Příloha č. 4 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů.“.
47.
V příloze č. 4 bodu 5.2.2. písmeno b) zní:
„b)
smí po dobu dvou let následujících po roce provedení opatření podle písmene a)
–
k pěstování bramboru používat jen rozmnožovací materiál3) nebo farmářskou sadbu4) vypěstovanou pod kontrolou rostlinolékařské správy a testovanou dle přílohy č. 1 na výskyt původce hnědé hniloby s výsledkem negativním,
–
k pěstování rajčete používat pouze osivo, které odpovídá požadavkům podle zvláštního právního předpisu6), nebo rostliny rajčete vypěstované z uvedeného osiva pod kontrolou rostlinolékařské správy [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona];“.
48.
V příloze č. 4 bodu 5.2.2. písmeno c) zní:
„c)
musí ihned po označení místa produkce za zamořené a následně až do doby prvého přípustného pěstování bramboru nebo rajčete každoročně provádět očistu a dezinfekci všech strojů a skladovacích zařízení používaných při pěstování bramboru nebo rajčete způsobem uvedeným v příloze č. 6 [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona];“.
49.
V příloze č. 4 bodu 5.2.2. se doplňuje písmeno e), které zní:
„e)
musí po dobu tří úplných vegetačních období od potvrzení výskytu původce hnědé hniloby vyhledávat a likvidovat planě rostoucí rostliny bramboru a ostatní planě rostoucí hostitelské rostliny původce hnědé hniloby [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona].“.
50.
V příloze č. 4 bodu 5.7. písm. a) se slova „jiných hostitelských rostlin“ nahrazují slovy „jiné hostitelské rostliny“ a za slova „hnědé hniloby včetně“ se vkládají slova „, osiva bramboru a“.
51.
V příloze č. 4 bodu 5.7. písm. b) se slovo „materiálu“ nahrazuje slovy „materiálu3) úředně uznaného podle zvláštního zákona5) nebo“.
52.
V příloze č. 4 bodu 5.7. se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
musí k pěstování rajčete používat pouze osivo, které odpovídá požadavkům podle zvláštního právního předpisu6), nebo rostliny rajčete vypěstované z uvedeného osiva pod kontrolou rostlinolékařské správy [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona];“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
53.
V příloze č. 4 bodu 5.10. písmena b) až d) znějí:
„b)
zabezpečit oddělenou manipulaci a oddělené skladování rozmnožovacího materiálu3) bramboru a farmářské sadby4) vypěstované pod kontrolou rostlinolékařské správy a testované dle přílohy č. 1 na výskyt původce hnědé hniloby s výsledkem negativním od ostatních rostlin bramboru [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona];
c)
k pěstování bramboru používat jen rozmnožovací materiál3) nebo farmářskou sadbu4) vypěstované pod kontrolou rostlinolékařské správy a testované dle přílohy č. 1 na výskyt původce hnědé hniloby s výsledkem negativním [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona];
d)
k pěstování rajčete používat pouze osivo, které odpovídá požadavkům podle zvláštního právního předpisu6), nebo rostliny rajčete vypěstované z uvedeného osiva pod kontrolou rostlinolékařské správy [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona].“.
54.
V příloze č. 4 bodu 5.11. písmena a) a b) znějí:
„a)
provádí každoročně průzkum výskytu původce hnědé hniloby, a to vzorkováním povrchové vody a případných hostitelských rostlin z čeledi lilkovitých u dotyčných zdrojů vody způsobem stanoveným rostlinolékařskou správou a následným testováním podle příslušných metod stanovených v příloze č. 1;
b)
provádí kontrolu zavlažovacích a postřikových systémů a popřípadě stanoví takové podmínky umělého zavlažování hostitelských rostlin původce hnědé hniloby, aby se zabránilo jeho šíření, včetně zákazu používání vody označené za zamořenou k zavlažování a postřiku hostitelských rostlin původce hnědé hniloby. Tento zákaz může být odvolán v případě, kdy je na základě výsledků prováděného průzkumu prokázáno, že povrchová voda již není zamořena, nebo že jsou používány k zavlažování a postřiku technologie schválené rostlinolékařskou správou, které vylučují výskyt původce hnědé hniloby a jeho šíření;“.
55.
V příloze č. 5 bod 1. včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:
„1.
Pevný odpad ze zpracování hlíz brambor a rostlin rajčete
Vyhozené hlízy bramboru, bramborové slupky nebo plody rajčete a jiný pevný odpad vzniklý při zpracování hlíz bramboru (např. zemina, kamení apod.) a rostlin rajčete musí být:
a)
odvezeny do řízené skládky odpadů a okamžitě převrstveny vhodným materiálem (zemina, suť apod.). Odpad musí být přivezen přímo na skládku a musí být zabalen tak, aby bylo během transportu vyloučeno nebezpečí vypadnutí odpadu z dopravního prostředku.
Mohou být přitom využity jen takové skládky, u nichž je vyloučeno nebezpečí úniku původce kroužkovitosti nebo hnědé hniloby do prostředí, např. prosáknutím do zemědělsky využívané orné půdy nebo, v případě hlíz napadených původcem hnědé hniloby, do povrchových vod využívaných k zavlažování zemědělské půdy, nebo
b)
spáleny s přihlédnutím ke zvláštnímu zákonu2), nebo
c)
zneškodněny jiným opatřením, které bylo předem písemně schváleno rostlinolékařskou správou a pokud bylo prokázáno, že nehrozí rozpoznatelné riziko rozšíření původce kroužkovitosti ani hnědé hniloby. Tato opatření sděluje rostlinolékařská správa Komisi a ostatním členským státům.
2)
Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.“.
56.
V příloze č. 5 bodu 2. první odrážka zní:
—
před vypuštěním zahřát po dobu minimálně 30 minut při teplotě minimálně 60 °C uvnitř objemu,“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Gandalovič v. r. |
Úplné znění zákona č. 317/2008 Sb. | Úplné znění zákona č. 317/2008 Sb.
Úplné znění zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 2. 9. 2008, částka 103/2008
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 32)
* ČÁST DRUHÁ - PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ (§ 33 — § 35)
* ČÁST TŘETÍ - POVINNOST ŠKOLNÍ DOCHÁZKY A ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ (§ 36 — § 56)
* ČÁST ČTVRTÁ - STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ (§ 57 — § 85)
* ČÁST PÁTÁ - VZDĚLÁVÁNÍ V KONZERVATOŘI (§ 86 — § 91)
* ČÁST ŠESTÁ - VYŠŠÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ (§ 92 — § 107)
* ČÁST SEDMÁ - UZNÁVÁNÍ ZAHRANIČNÍHO VZDĚLÁNÍ (§ 108 — § 108)
* ČÁST OSMÁ - ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ, JAZYKOVÉ A ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ (§ 109 — § 112)
* ČÁST DEVÁTÁ - DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLÁCH (§ 113 — § 114)
* ČÁST DESÁTÁ - ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ A ŠKOLSKÉ SLUŽBY (§ 115 — § 121)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - HMOTNÉ ZABEZPEČENÍ, ODMĚNY ZA PRODUKTIVNÍ ČINNOST A ÚPLATA ZA VZDĚLÁVÁNÍ A ŠKOLSKÉ SLUŽBY (§ 122 — § 123)
* ČÁST DVANÁCTÁ - ŠKOLSKÁ PRÁVNICKÁ OSOBA (§ 124 — § 140)
* ČÁST TŘINÁCTÁ - ŠKOLSKÝ REJSTŘÍK (§ 141 — § 159a)
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - FINANCOVÁNÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU (§ 160 — § 163)
* ČÁST PATNÁCTÁ - ŘEDITEL ŠKOLY A ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ A ŠKOLSKÁ RADA (§ 164 — § 168)
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - MINISTERSTVA A ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE (§ 169 — § 176)
* ČÁST SEDMNÁCTÁ - PŮSOBNOST ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ VE ŠKOLSTVÍ (§ 177 — § 182)
* ČÁST OSMNÁCTÁ - PŘESTUPKY (§ 182a — § 182a)
* ČÁST DEVATENÁCTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 183 — § 191)
* ČÁST DVACÁTÁ - ÚČINNOST (§ 192 — § 192)
317
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 383/2005 Sb., zákonem č. 112/2006 Sb., zákonem č. 158/2006 Sb., zákonem č. 161/2006 Sb., zákonem č. 165/2006 Sb., zákonem č. 179/2006 Sb., zákonem č. 342/2006 Sb., zákonem č. 624/2006 Sb., zákonem č. 217/2007 Sb., zákonem č. 296/2007 Sb., zákonem č. 126/2007 Sb., zákonem č. 343/2007 Sb., zákonem č. 58/2008 Sb., zákonem č. 189/2008 Sb., zákonem č. 242/2008 Sb. a zákonem č. 243/2008 Sb.
ZÁKON
školský zákon
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova (dále jen „vzdělávání“) uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství.
§ 2
Zásady a cíle vzdělávání
(1)
Vzdělávání je založeno na zásadách
a)
rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana,
b)
zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce,
c)
vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání,
d)
bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obecobec nebo svazek obcíobcí,
e)
svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání,
f)
zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod,
g)
hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem a vzdělávacími programy,
h)
možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí spoluodpovědnosti za své vzdělávání.
(2)
Obecnými cíli vzdělávání jsou zejména
a)
rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života,
b)
získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání,
c)
pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost,
d)
pochopení a uplatňování principu rovnosti žen a mužů ve společnosti,
e)
utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k etnické, národnostní, kulturní, jazykové a náboženské identitě každého,
f)
poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku,
g)
získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale udržitelného rozvoje a o bezpečnosti a ochraně zdraví.
(3)
Vzdělávání poskytované podle tohoto zákona je veřejnou službou.
Vzdělávací programy
§ 3
Systém vzdělávacích programů
(1)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) zpracovává Národní program vzdělávání, projednává jej s vybranými odborníky z vědy a praxe, s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji a předkládá jej vládě k projednání. Vláda předkládá Národní program vzdělávání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ke schválení. Národní program vzdělávání rozpracovává cíle vzdělávání stanovené tímto zákonem a vymezuje hlavní oblasti vzdělávání, obsahy vzdělávání a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů. Národní program vzdělávání ministerstvo zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle § 160 až 162.
(3)
Vzdělávání v jednotlivé škole a školském zařízení se uskutečňuje podle školních vzdělávacích programů.
(4)
Vyšší odborné vzdělávání v každém oboru vzdělání v jednotlivé vyšší odborné škole se uskutečňuje podle vzdělávacího programu akreditovaného podle § 104 až 106.
(5)
Soustavu oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání a podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání stanoví vláda nařízením po projednání s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a kraji.
§ 4
Rámcové vzdělávací programy
(1)
Rámcové vzdělávací programy stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání, a to všeobecného a odborného podle zaměření daného oboru vzdělání, jeho organizační uspořádání, profesní profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů, jakož i podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nezbytné materiální, personální a organizační podmínky a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Podmínky ochrany zdraví pro uskutečňování vzdělávání stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
(2)
Rámcové vzdělávací programy musí odpovídat nejnovějším poznatkům:
a)
vědních disciplín, jejichž základy a praktické využití má vzdělávání zprostředkovat, a
b)
pedagogiky a psychologie o účinných metodách a organizačním uspořádání vzdělávání přiměřeně věku a rozvoji vzdělávaného.
Podle těchto hledisek budou rámcové vzdělávací programy také upravovány. Tvorbu a oponenturu rámcových vzdělávacích programů zajišťují příslušná ministerstva prostřednictvím odborníků vědy a praxe, včetně pedagogiky a psychologie.
(3)
Rámcové vzdělávací programy vydává ministerstvo po projednání s příslušnými ministerstvy. Rámcové vzdělávací programy pro zdravotnické obory vydává ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví. Rámcové vzdělávací programy zaměřené na přípravu k výkonu regulovaného povolání vydává ministerstvo po projednání s příslušným uznávacím orgánem1). Rámcové vzdělávací programy pro obory vzdělání ve školách v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti vydávají tato ministerstva po projednání s ministerstvem. Rámcové vzdělávací programy pro odborné vzdělávání projednají ministerstva před jejich vydáním s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a kraji.
(4)
Rámcové vzdělávací programy je možné v závažných případech měnit, a to s účinností nejdříve od začátku následujícího školního roku, pokud nejde o změny vyplývající z platných právních předpisů. V takovém případě ministerstvo, které rámcový vzdělávací program vydalo, zveřejní změnu s dostatečným časovým předstihem.
(5)
Rámcové vzdělávací programy a jejich změny zveřejňují ministerstva, která je vydala, vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 5
Školní vzdělávací programy
(1)
Školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro nějž je podle § 3 odst. 2 vydán rámcový vzdělávací program, musí být v souladu s tímto rámcovým vzdělávacím programem; obsah vzdělávání může být ve školním vzdělávacím programu uspořádán do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva (například modulů).
(2)
Školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro nějž není vydán rámcový vzdělávací program, stanoví zejména konkrétní cíle vzdělávání, délku, formy, obsah a časový plán vzdělávání, podmínky přijímání uchazečů, průběhu a ukončování vzdělávání, včetně podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, označení dokladu o ukončeném vzdělání, pokud bude tento doklad vydáván. Dále stanoví popis materiálních, personálních a ekonomických podmínek a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví, za nichž se vzdělávání v konkrétní škole nebo školském zařízení uskutečňuje.
(3)
Školní vzdělávací program vydává ředitel školy nebo školského zařízení. Školní vzdělávací program ředitel školy nebo školského zařízení zveřejní na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení; do školního vzdělávacího programu může každý nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet jeho kopii. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.
§ 6
Vzdělávací program pro vyšší odborné vzdělávání
(1)
Vzdělávací program pro vyšší odborné vzdělávání stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a obsah vzdělávání a jeho organizační uspořádání, profil absolventa vzdělávacího programu, vyučovací jazyk, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání, jakož i podmínky pro vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a podmínky materiální, personální a organizační, podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví a podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání.
(2)
Vzdělávací program akreditovaný podle § 104 až 106 ředitel školy zveřejní na přístupném místě ve škole; do vzdělávacího programu může každý nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet jeho kopii. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.
(3)
Vzdělávací program akreditovaný podle § 104 až 106 je závazný pro hodnocení vyšší odborné školy a výsledků vzdělávání studentů a dále podkladem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle § 160 až 162.
Vzdělávací soustava, školy a školská zařízení a jejich právní postavení
§ 7
Vzdělávací soustava, školy a školská zařízení
(1)
Vzdělávací soustavu tvoří školy a školská zařízení podle tohoto zákona.
(2)
Škola uskutečňuje vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3.
(3)
Druhy škol jsou mateřská škola, základní škola, střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště), konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem typy škol podle jejich zaměření pro účely jejich označování.
(4)
Školské zařízení poskytuje služby a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí, nebo zajišťuje ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovnou péči1a) (dále jen „školské služby“). Školské zařízení uskutečňuje vzdělávání podle školního vzdělávacího programu uvedeného v § 5 odst. 2.
(5)
Druhy školských zařízení jsou školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči. Členění školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči stanoví zvláštní právní předpis1a).
(6)
Podmínkou výkonu činnosti školy nebo školského zařízení je zápis do školského rejstříku.
(7)
Ve školách a školských zařízeních zajišťují vzdělávání pedagogičtí pracovníci2).
§ 8
Právní postavení škol a školských zařízení
(1)
Kraj, obecobec a dobrovolný svazek obcíobcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen „svazek obcíobcí“), zřizuje školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu3).
(2)
Ministerstvo zřizuje školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo státní příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu4) a § 169.
(3)
Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti zřizuje školy a školská zařízení jako organizační složky státu nebo jako jejich součásti5).
(4)
Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje školy při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky jako součást těchto úřadů.
(5)
Ministerstva uvedená v odstavcích 2 až 4 plní funkci zřizovatelů škol a školských zařízení jménem státu.
(6)
Registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6), ostatní právnické osoby nebo fyzické osoby zřizují školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo jako právnické osoby podle zvláštních právních předpisů7), jejichž předmětem činnosti je poskytování vzdělávání nebo školských služeb podle tohoto zákona.
(7)
Právnická osoba a organizační složka státu nebo její součást může vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, školy a školského zařízení, nebo i více škol nebo školských zařízení.
§ 8a
Název právnické osoby a organizační složky státu nebo její součásti
(1)
Název právnické osoby a organizační složky státu nebo její součásti, vykonávající činnost podle § 8 odst. 7, musí obsahovat vždy
a)
označení příslušného druhu nebo typu školy, pokud vykonává činnost školy,
b)
označení příslušného typu školského zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, pokud vykonává činnost tohoto školského zařízení,
c)
označení příslušného druhu nebo typu školského zařízení, které není uvedeno v písmeni b), pokud vykonává činnost pouze tohoto školského zařízení.
(2)
Název právnické osoby a organizační složky státu nebo její součásti, vykonávající činnost podle odstavce 1 písm. a) a b), může dále obsahovat označení všech druhů nebo typů školských zařízení, pokud vykonává činnost těchto školských zařízení.
(3)
Součástí názvu může být upřesňující přívlastek, popřípadě čestný název, je-li ministerstvem udělen.
Dlouhodobé záměry a výroční zprávy
§ 9
Dlouhodobé záměry
(1)
Ministerstvo zpracovává dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky, projednává jeho návrh s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji, předkládá jej vládě ke schválení a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vláda předkládá dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu k projednání.
(2)
Krajský úřad zpracovává v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji a předkládá jej ministerstvu k vyjádření. Část dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji, týkající se vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných krajem, předkládá rada kraje zastupitelstvu kraje ke schválení. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji je vždy zveřejňován způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Dlouhodobý záměr podle odstavce 2 obsahuje analýzu vzdělávací soustavy v kraji a stanovuje na základě předpokládaného demografického vývoje, vývoje na trhu práce a záměrů dalšího rozvoje kraje zejména cíle a úkoly pro jednotlivé oblasti vzdělávání, strukturu vzdělávací nabídky, především strukturu oborů vzdělání, druhů, popřípadě typů škol a školských zařízení a jejich kapacitu a návrh na financování vzdělávání a školských služeb v kraji.
(4)
Dlouhodobé záměry se každé 2 roky vyhodnotí a v případě potřeby upraví či doplní, a to postupem uvedeným v odstavcích 1 a 2.
§ 10
Výroční zprávy
(1)
Ministerstvo zpracovává každoročně výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy České republiky, předkládá ji vládě a zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Krajský úřad zpracovává každoročně výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji, předkládá ji zastupitelstvu kraje a ministerstvu a zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Ředitel základní, střední a vyšší odborné školy zpracovává každoročně výroční zprávu o činnosti školy za školní rok, zasílá ji zřizovateli a zveřejňuje vždy na přístupném místě ve škole. Do výroční zprávy může každý nahlížet a pořizovat si z ní opisy a výpisy, anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet její kopii. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.
§ 11
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rámcovou strukturu, obsah a postup zpracování dlouhodobých záměrů a výročních zpráv podle § 10 odst. 2 a 3 a termíny jejich předkládání a zveřejňování.
Hodnocení škol, školských zařízení a vzdělávací soustavy
§ 12
(1)
Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení školy a hodnocení Českou školní inspekcí.
(2)
Vlastní hodnocení školy je východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy a jedním z podkladů pro hodnocení Českou školní inspekcí. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rámcovou strukturu, pravidla a termíny vlastního hodnocení školy.
(3)
Hodnocení vzdělávání ve školských zařízeních provádí Česká školní inspekce.
(4)
Hodnocení vzdělávací soustavy v kraji provádí krajský úřad ve zprávě o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji. Hodnocení vzdělávací soustavy České republiky provádí ministerstvo ve zprávě o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy České republiky a Česká školní inspekce ve své výroční zprávě.
(5)
Hodnocení školy a školského zařízení může provádět také jejich zřizovatel podle kritérií, která předem zveřejní.
Vyučovací jazyk a vzdělávání příslušníků národnostních menšin
§ 13
Vyučovací jazyk
(1)
Vyučovacím jazykem je jazyk český.
(2)
Příslušníkům národnostních menšin8) se zajišťuje právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny, a to za podmínek stanovených v § 14.
(3)
Ministerstvo může povolit vyučování některých předmětů v cizím jazyce.
(4)
Ve vyšších odborných školách může být vyučovacím jazykem cizí jazyk.
§ 14
Vzdělávání příslušníků národnostních menšin
(1)
ObecObec, kraj, popřípadě ministerstvo zajišťuje pro příslušníky národnostních menšin vzdělávání v jazyce národnostní menšiny v mateřských, základních a středních školách, a to v obcíchobcích, v nichž byl v souladu se zvláštním právním předpisem9) zřízen výbor pro národnostní menšiny, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem.
(2)
Třídu příslušného ročníku mateřské školy lze zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 8 dětí s příslušností k národnostní menšině, třídu základní školy lze zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 10 žáků s příslušností k národnostní menšině; mateřskou školu nebo základní školu s jazykem národnostní menšiny lze zřídit za předpokladu, že všechny třídy budou v průměru naplněny nejméně 12 dětmi nebo žáky s příslušností k národnostní menšině v jedné třídě.
(3)
Třídu příslušného ročníku střední školy lze zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 12 žáků s příslušností k národnostní menšině; střední školu s jazykem národnostní menšiny lze zřídit za předpokladu, že všechny třídy budou v průměru naplněny nejméně 15 žáky s příslušností k národnostní menšině.
(4)
Při organizaci vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlížejí obceobce, kraje, popřípadě ministerstvo k dostupnosti tohoto vzdělávání. Vzdělávání v jazyce národnostní menšiny může zajistit i svazek obcíobcí, popřípadě se na způsobu zajištění, včetně financování, mohou dohodnout obceobce mezi sebou, popřípadě obecobec s krajem.
(5)
Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3, může ředitel školy se souhlasem zřizovatele stanovit ve školním vzdělávacím programu předměty nebo jejich části, v nichž se vzdělávání uskutečňuje dvojjazyčně, a to jak v českém jazyce, tak v jazyce národnostní menšiny.
(6)
Ve školách se vzděláváním v jazyce národnostní menšiny se vydávají vysvědčení, výuční listy, diplomy o absolutoriu dvojjazyčně, a to v jazyce českém a v jazyce národnostní menšiny.
Vyučování náboženství
§ 15
(1)
Ve školách lze v souladu se zásadami a cíli vzdělávání podle § 2 vyučovat náboženství. Náboženství mohou vyučovat registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno zvláštní právo vyučovat náboženství ve státních školách10), a to i společně na základě jejich písemné dohody.
(2)
V základních a středních školách zřizovaných státem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí se vyučuje náboženství jako nepovinný předmět, pokud se k předmětu náboženství uskutečňovanému danou církví nebo náboženskou společností přihlásí ve školním roce alespoň 7 žáků školy. K vyučování náboženství lze spojovat žáky z několika ročníků jedné školy nebo více škol, nejvýše však do počtu 30 žáků ve třídě. Spojovat žáky z více škol k vyučování náboženství lze na základě smlouvy mezi příslušnými školami, která upraví rovněž úhradu nákladů spojených s tímto vyučováním.
(3)
Vyučovat náboženství může v pracovněprávním vztahu k právnické osobě, která vykonává činnost dané školy, pověřený zástupce církve nebo náboženské společnosti, který splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka podle zvláštního právního předpisu2). Pověření vydává statutární orgán církve nebo náboženské společnosti, v případě římskokatolické církve statutární orgán příslušného biskupství.
Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných
§ 16
Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
(1)
Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.
(2)
Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování.
(3)
Zdravotním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání.
(4)
Sociálním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona
a)
rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy,
b)
nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo
c)
postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu11).
(5)
Speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů zjišťuje školské poradenské zařízení.
(6)
Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Délku středního a vyššího odborného vzdělávání může ředitel školy ve výjimečných případech jednotlivým žákům nebo studentům se zdravotním postižením prodloužit, nejvýše však o 2 školní roky.
(7)
Děti, žáci a studenti se zdravotním postižením mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou. Dětem, žákům a studentům, kteří nemohou vnímat řeč sluchem, se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím znakové řeči. Dětem, žákům a studentům, kteří nemohou číst běžné písmo zrakem, se zajišťuje právo na vzdělávání s použitím Braillova hmatového písma. Dětem, žákům a studentům, kteří se nemohou dorozumívat mluvenou řečí, se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím náhradních způsobů dorozumívání.
(8)
Vyžaduje-li to povaha zdravotního postižení, zřizují se pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením školy, popřípadě v rámci školy jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy. Žáci s těžkým mentálním postižením, žáci s více vadami a žáci s autismem mají právo se vzdělávat v základní škole speciální, nejsou-li vzděláváni jinak.
(9)
Ředitel mateřské školy, základní školy, základní školy speciální, střední školy a vyšší odborné školy může ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga. V případě dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení.
(10)
Ke zřízení jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy v rámci školy podle odstavce 8 a ke zřízení funkce asistenta pedagoga podle odstavce 9 je v případě škol zřizovaných ministerstvem či registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, nezbytný souhlas ministerstva, v případě škol zřizovaných ostatními zřizovateli souhlas krajského úřadu.
§ 17
Vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů
(1)
Školy a školská zařízení vytvářejí podmínky pro rozvoj nadání dětí, žáků a studentů.
(2)
K rozvoji nadání dětí, žáků a studentů lze uskutečňovat rozšířenou výuku některých předmětů nebo skupin předmětů. Třídám se sportovním zaměřením nebo žákům a studentům vykonávajícím sportovní přípravu může ředitel školy odlišně upravit organizaci vzdělávání.
(3)
Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka na žádost osoby, která je v souladu se zvláštním právním předpisem12) nebo s rozhodnutím soudu oprávněna jednat za dítě nebo nezletilého žáka (dále jen „zákonný zástupce“), a mimořádně nadaného zletilého žáka nebo studenta na jeho žádost přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Součástí žádosti žáka, který plní povinnou školní docházku, je vyjádření školského poradenského zařízení a registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.
§ 18
Individuální vzdělávací plán
Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ve středním vzdělávání nebo vyšším odborném vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů.
§ 19
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem pravidla a náležitosti zjišťování vzdělávacích potřeb dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných a úpravu organizace, přijímání, průběhu a ukončování vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných, náležitosti individuálního vzdělávacího plánu a podmínky pro přeřazování do vyššího ročníku.
Vzdělávání cizinců
§ 20
(1)
Občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají přístup ke vzdělávání a školským službám podle tohoto zákona za stejných podmínek.
(2)
Osoby, které nejsou uvedeny v odstavci 1, mají za stejných podmínek jako občané Evropské unie přístup:
a)
k základnímu vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, pokud pobývají na území České republiky,
b)
ke školnímu stravování a k zájmovému vzdělávání poskytovanému ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání v pravidelné denní docházce, pokud jsou žáky základní školy, odpovídajícího ročníku střední školy nebo odpovídajícího ročníku konzervatoře,
c)
ke střednímu vzdělávání a vyššímu odbornému vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, pokud pobývají oprávněně na území České republiky,
d)
k předškolnímu vzdělávání, základnímu uměleckému vzdělávání, jazykovému vzdělávání a ke školským službám podle tohoto zákona, pokud mají právo pobytu na území České republiky13) na dobu delší než 90 dnů13a), popřípadě pokud jsou osobami oprávněnými pobývat na území České republiky za účelem výzkumu13b), azylanty, osobami požívajícími doplňkové ochrany13c), žadateli o udělení mezinárodní ochrany13d) nebo osobami požívajícími dočasné ochrany13e).
(3)
Osoby uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) se stávají dětmi, žáky nebo studenty příslušné školy nebo školského zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem, pokud řediteli školy nebo školského zařízení prokáží nejpozději při zahájení vzdělávání nebo poskytování školských služeb oprávněnost svého pobytu na území České republiky. Oprávněnost pobytu na území České republiky se prokazuje dokladem podle zvláštního právního předpisu13f).
(4)
Osobám, které nejsou státními občany České republiky a získaly předchozí vzdělání v zahraniční škole, se při přijímacím řízení ke vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách promíjí na žádost přijímací zkouška z českého jazyka, pokud je součástí přijímací zkoušky. Znalost českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, škola u těchto osob ověří rozhovorem.
(5)
Pro žáky, kteří jsou dětmi osoby se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie, a kteří na území České republiky, kde taková osoba vykonává nebo vykonávala pracovní činnost v pracovněprávním vztahu nebo samostatně výdělečnou činnost, nebo na území České republiky studuje, anebo získala právo pobytu na území České republiky z jiného důvodu13) dlouhodobě pobývají a kteří plní povinnou školní docházku podle tohoto zákona, zajistí krajský úřad příslušný podle místa pobytu žáka ve spolupráci se zřizovatelem školy
a)
bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků,
b)
podle možností ve spolupráci se zeměmi původu žáka podporu výuky mateřského jazyka a kultury země jeho původu, která bude koordinována s běžnou výukou v základní škole.
(6)
Krajský úřad zajistí přípravu pedagogických pracovníků, kteří budou uskutečňovat vzdělávání podle odstavce 5.
(7)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem formu, obsah a organizaci bezplatné přípravy podle odstavce 5 písm. a).
Práva a povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků
§ 21
Práva žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků
(1)
Žáci a studenti mají právo
a)
na vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona,
b)
na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
c)
volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí,
d)
zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat,
e)
vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje,
f)
na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle tohoto zákona.
(2)
Práva uvedená v odstavci 1 s výjimkou písmen a) a d) mají také zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků.
(3)
Na informace podle odstavce 1 písm. b) mají v případě zletilých žáků a studentů právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost.
§ 22
Povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků
(1)
Žáci a studenti jsou povinni
a)
řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat,
b)
dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
c)
plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem.
(2)
Zletilí žáci a studenti jsou dále povinni
a)
informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
b)
dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
c)
oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a studenta, a změny v těchto údajích.
(3)
Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni
a)
zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení,
b)
na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka,
c)
informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
d)
dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
e)
oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích.
Organizace vzdělávání ve školách
§ 23
Organizace škol
(1)
Mateřská, základní a střední škola se organizačně člení na třídy, vyšší odborná škola na studijní skupiny, konzervatoř a základní umělecká škola na oddělení a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky na kursy.
(2)
Třídy, studijní skupiny a oddělení všech škol, jejichž činnost vykonává jedna právnická osoba, se musí nacházet na území krajeúzemí kraje, v němž má sídlo tato právnická osoba; výjimky povoluje v případech hodných zvláštního zřetele na návrh zřizovatele nebo právnické osoby, která vykonává činnost školy, ministerstvo.
(3)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem nejnižší počet dětí, žáků a studentů v jednotlivých druzích škol, nejnižší a nejvyšší počet dětí, žáků a studentů ve třídě, studijní skupině a oddělení. Zřizovatel školy může povolit výjimku do 4 dětí, žáků a studentů z počtu stanoveného prováděcím právním předpisem a do 20 % z počtu stanoveného v § 14 odst. 2 a 3 a § 47 odst. 1, a to za předpokladu, že v případě nižšího počtu uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy, v případě vyššího počtu za předpokladu, že zvýšení počtu dětí, žáků a studentů není na újmu kvalitě vzdělávací činnosti školy a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. V případě výjimky z počtu žáků podle § 14 odst. 2 a 3 a § 47 odst. 1 se vypočtený údaj zaokrouhluje směrem nahoru. Zřizovatel školy, pokud jím není stát, kraj, obecobec nebo svazek obcíobcí, není při povolení výjimky z nejnižšího počtu dětí, žáků a studentů v jednotlivých druzích škol, ve třídě, studijní skupině a oddělení vázán limitem 4 dětí, žáků a studentů z počtu stanoveného prováděcím právním předpisem.
§ 24
Školní rok
(1)
Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Školní rok se člení na období školního vyučování a období školních prázdnin. Období školního vyučování se člení na pololetí. Ve školách se vyučuje v pětidenním vyučovacím týdnu.
(2)
V období školního vyučování může ředitel školy ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce.
(3)
Ministerstvo může v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele stanovit odlišnosti v organizaci školního roku.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahuje na vzdělávání v mateřských a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky, ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na vzdělávání ve vyšších odborných školách.
(5)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o organizaci školního roku, druhy, délku a termíny školních prázdnin, termíny vydávání vysvědčení, a organizaci školního roku a podmínky pro úpravu provozu v mateřských školách a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky.
§ 25
Formy vzdělávání
(1)
Základní vzdělávání se uskutečňuje v denní formě vzdělávání. Střední a vyšší odborné vzdělávání se uskutečňuje v denní, večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání; vzdělání dosažené ve všech formách vzdělávání je rovnocenné.
(2)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
denní formou vzdělávání výuka organizovaná pravidelně každý den v pětidenním vyučovacím týdnu v průběhu školního roku,
b)
večerní formou vzdělávání výuka organizovaná pravidelně několikrát v týdnu v rozsahu 10 až 18 hodin týdně v průběhu školního roku zpravidla v odpoledních a večerních hodinách,
c)
dálkovou formou vzdělávání samostatné studium spojené s konzultacemi v rozsahu 200 až 220 konzultačních hodin ve školním roce,
d)
distanční formou vzdělávání samostatné studium uskutečňované převážně nebo zcela prostřednictvím informačních technologií, popřípadě spojené s individuálními konzultacemi,
e)
kombinovanou formou vzdělávání střídání denní a jiné formy vzdělávání stanovené tímto zákonem.
(3)
Délka dálkového, večerního, distančního nebo kombinovaného vzdělávání je nejvýše o 1 rok delší než doba vzdělávání v denní formě.
§ 26
Vyučovací hodina
(1)
Vyučovací hodina v základním, základním uměleckém, středním a vyšším odborném vzdělávání trvá 45 minut. Vyučovací hodina odborného výcviku a odborné praxe ve středním a vyšším odborném vzdělávání trvá 60 minut. Rámcový nebo akreditovaný vzdělávací program pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami může stanovit odlišnou délku vyučovací hodiny. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat.
(2)
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání stanoví počet povinných vyučovacích hodin, a to v prvním a druhém ročníku nejvýše 22 povinných vyučovacích hodin, ve třetím až pátém ročníku nejvýše 26 povinných vyučovacích hodin, v šestém a sedmém ročníku nejvýše 30 a v osmém a devátém ročníku nejvýše 32 povinných vyučovacích hodin týdně. Rámcové vzdělávací programy pro střední vzdělávání a akreditované vzdělávací programy pro vyšší odborné vzdělávání stanoví počet povinných vyučovacích hodin, a to nejvýše 35 povinných vyučovacích hodin týdně; v případě konzervatoře a oborů vzdělání, v nichž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, nejvýše 40 povinných vyučovacích hodin týdně; v případě oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejvýše 46 povinných vyučovacích hodin týdně.
(3)
Rámcové vzdělávací programy pro základní a střední vzdělávání a akreditované vzdělávací programy pro vyšší odborné vzdělávání dále stanoví nejnižší počty povinných vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících.
(4)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem organizaci vyučování a pravidla pro dělení a spojování tříd a studijních skupin při vyučování.
§ 27
Učebnice, učební texty, školní potřeby
(1)
Ministerstvo uděluje a odnímá učebnicím a učebním textům pro základní a střední vzdělávání schvalovací doložku na základě posouzení, zda jsou v souladu s cíli vzdělávání stanovenými tímto zákonem, rámcovými vzdělávacími programy a právními předpisy. Učebnicím a učebním textům pro zdravotnické obory středních škol ministerstvo uděluje a odnímá schvalovací doložku v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Seznam učebnic a učebních textů, kterým byla udělena schvalovací doložka, zveřejňuje ministerstvo ve Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „Věstník“) a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Školy mohou při výuce kromě učebnic a učebních textů uvedených v seznamu podle odstavce 1 používat i další učebnice a učební texty, pokud nejsou v rozporu s cíli vzdělávání stanovenými tímto zákonem, rámcovými vzdělávacími programy nebo právními předpisy a pokud svou strukturou a obsahem vyhovují pedagogickým a didaktickým zásadám vzdělávání. O použití učebnic a učebních textů podle věty první rozhoduje ředitel školy, který zodpovídá za splnění uvedených podmínek.
(3)
Žákům základních škol a dětem zařazeným do přípravných tříd (§ 47) jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle odstavce 1. Žáci prvního ročníku základního vzdělávání a děti zařazené do přípravných tříd tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku.
(4)
Žákům středních škol, kteří plní povinnou školní docházku, a žákům se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají ve středních školách, jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle odstavce 1. Tyto učebnice a učební texty jsou žáci povinni vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku.
(5)
Ředitel střední školy zřizuje fond učebnic a učebních textů, a to nejméně pro 10 % žáků střední školy; tyto učebnice a učební texty jsou bezplatně zapůjčovány žákům se sociálním znevýhodněním a žákům v hmotné nouzi14).
(6)
Žákům přípravných tříd základních škol, prvního ročníku základního vzdělávání, žákům základního vzdělávání podle § 46 odst. 3 a žákům se zdravotním postižením, kteří jsou žáky základní školy, jsou bezplatně poskytovány základní školní potřeby. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah tohoto bezplatného poskytování základních školních potřeb.
Dokumentace škol a školských zařízení
§ 28
(1)
Školy a školská zařízení vedou podle povahy své činnosti tuto dokumentaci:
a)
rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku a o jeho změnách a doklady uvedené v § 147,
b)
evidenci dětí, žáků nebo studentů (dále jen „školní matrika“),
c)
doklady o přijímání dětí, žáků, studentů a uchazečů ke vzdělávání, o průběhu vzdělávání a jeho ukončování,
d)
vzdělávací programy podle § 4 až 6,
e)
výroční zprávy o činnosti školy, zprávy o vlastním hodnocení školy,
f)
třídní knihu, která obsahuje průkazné údaje o poskytovaném vzdělávání a jeho průběhu,
g)
školní řád nebo vnitřní řád, rozvrh vyučovacích hodin,
h)
záznamy z pedagogických rad,
i)
knihu úrazů a záznamy o úrazech dětí, žáků a studentů, popřípadě lékařské posudky,
j)
protokoly a záznamy o provedených kontrolách a inspekční zprávy,
k)
personální a mzdovou dokumentaci, hospodářskou dokumentaci a účetní evidenci15) a další dokumentaci stanovenou zvláštními právními předpisy16).
(2)
Školní matrika školy podle povahy její činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi:
a)
jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi přiděleno, dále státní občanství, místo narození a místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České republiky,
b)
údaje o předchozím vzdělávání, včetně dosaženého stupně vzdělání,
c)
obor, formu a délku vzdělávání, jde-li o střední a vyšší odbornou školu,
d)
datum zahájení vzdělávání ve škole,
e)
údaje o průběhu a výsledcích vzdělávání ve škole, vyučovací jazyk,
f)
údaje o tom, zda je dítě, žák nebo student zdravotně postižen, včetně údaje o druhu postižení, nebo zdravotně znevýhodněn; popřípadě údaj o tom, zda je dítě, žák nebo student sociálně znevýhodněn, pokud je škole tento údaj zákonným zástupcem dítěte nebo nezletilého žáka nebo zletilým žákem či studentem poskytnut,
g)
údaje o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
h)
datum ukončení vzdělávání ve škole; údaje o zkoušce, jíž bylo vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole ukončeno,
i)
jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a adresu pro doručování písemností, telefonické spojení.
(3)
Školní matrika školského zařízení podle povahy jeho činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi:
a)
jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi přiděleno, dále státní občanství a místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České republiky,
b)
datum zahájení a ukončení školské služby nebo vzdělávání,
c)
údaje o zdravotní způsobilosti, popřípadě o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na poskytování školské služby nebo vzdělávání,
d)
údaje o tom, zda je dítě, žák nebo student zdravotně postižen, včetně údaje o druhu postižení, nebo zdravotně znevýhodněn; popřípadě údaj o tom, zda je dítě, žák nebo student sociálně znevýhodněn, pokud je škole tento údaj zákonným zástupcem dítěte nebo nezletilého žáka nebo zletilým žákem či studentem poskytnut,
e)
označení školy, v níž se dítě, žák nebo student vzdělává,
f)
jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a adresu pro doručování písemností, telefonické spojení.
(4)
Záznam nebo změna údaje ve školní matrice se provede neprodleně po rozhodné události. Při vedení dokumentace a školní matriky a při zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů dětí, žáků a studentů postupují školy a školská zařízení podle zvláštního právního předpisu17). Školy a školská zařízení jsou údaje z dokumentace a údaje ze školní matriky oprávněny poskytovat osobám, které svůj nárok prokáží oprávněním stanoveným tímto nebo zvláštním zákonem18).
(5)
Ministerstvo, popřípadě jím zřízená organizace, sdružuje pro statistické účely a plnění dalších povinností podle tohoto zákona údaje z dokumentace škol a školských zařízení a ze školních matrik s výjimkou údajů uvedených v odstavci 2 písm. g) a i) a odstavci 3 písm. c) a f); údaje uvedené v odstavci 2 písm. f) a odstavci 3 písm. d) se sdružují pouze v anonymizované podobě. Školy a školská zařízení zřizované obcíobcí nebo svazkem obcíobcí předávají tyto údaje prostřednictvím obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností krajskému úřadu; krajský úřad předává tyto údaje ministerstvu, popřípadě jím zřízené organizaci. Ostatní školy a školská zařízení, s výjimkou škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem, předávají tyto údaje prostřednictvím krajského úřadu ministerstvu, popřípadě jím zřízené organizaci. Při předávání a zpracování údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školních matrik postupují orgány státní správy a samosprávy podle zvláštního právního předpisu17).
(6)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky, rozsah, formu a způsob vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a rozsah, formu, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky příslušnému orgánu státní správy ve školství a jeho prostřednictvím ministerstvu, popřípadě jím zřízené organizaci.
(7)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem formu a obsah platných tiskopisů vysvědčení, výpisů z vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu. Na vysvědčeních, výučních listech a diplomech o absolutoriu se vždy uvádí rodné číslo žáka nebo studenta, bylo-li mu přiděleno. Vysvědčení, diplomy o absolutoriu a výuční listy jsou opatřeny státním znakem České republiky19) a jsou veřejnou listinou.
(8)
Na vysvědčení, výučním listu nebo na diplomu o absolutoriu není přípustné provádět opravy zápisu. Podpisy na vysvědčeních, výučních listech a diplomech o absolutoriu musí být originální. Školy vydávají stejnopisy a opisy vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu; za vystavení tohoto stejnopisu či opisu lze požadovat úhradu vynaložených nákladů, jejíž výše nesmí překročit 100 Kč. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky pro vydávání stejnopisů a opisů vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu.
(9)
Školy vedou evidenci tiskopisů vysvědčení, která jsou dokladem o dosaženém stupni vzdělání, výučních listů a diplomů o absolutoriu.
(10)
Ukládání dokumentace upravují zvláštní právní předpisy20).
Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách a školských zařízeních
§ 29
(1)
Školy a školská zařízení jsou při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.
(2)
Školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
(3)
Školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech uvedených v odstavci 2, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, jimž se záznam o úrazu zasílá.
Školní řád, vnitřní řád a stipendijní řád
§ 30
(1)
Ředitel školy vydá školní řád; ředitel školského zařízení vnitřní řád. Školní řád a vnitřní řád upravuje
a)
podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve škole nebo školském zařízení a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky,
b)
provoz a vnitřní režim školy nebo školského zařízení,
c)
podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí,
d)
podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany dětí, žáků a studentů.
(2)
Školní řád obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů.
(3)
Školní řád nebo vnitřní řád zveřejní ředitel na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení, prokazatelným způsobem s ním seznámí zaměstnance, žáky a studenty školy nebo školského zařízení a informuje o jeho vydání a obsahu zákonné zástupce nezletilých dětí a žáků.
(4)
Ředitel střední nebo vyšší odborné školy může se souhlasem zřizovatele vydat stipendijní řád, podle něhož lze žákům a studentům poskytovat prospěchové stipendium.
Výchovná opatření
§ 31
(1)
Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy dalších kázeňských opatření a podmínky pro udělování a ukládání těchto dalších kázeňských opatření a pochval nebo jiných ocenění.
(2)
Ředitel školy nebo školského zařízení může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy nebo školského zařízení zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák nebo student v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem, může ředitel školy nebo školského zařízení rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku.
(3)
Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.
(4)
O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka či studenta rozhodne ředitel školy nebo školského zařízení do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka nebo studenta dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák nebo student provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čintrestný čin podle zvláštního právního předpisu21). O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák nebo student přestává být žákem nebo studentem školy nebo školského zařízení dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.
Zákaz činnosti a propagace politických stran a hnutí, zákaz reklamy
§ 32
(1)
Ve školách a školských zařízeních není povolena činnost politických stran a politických hnutí ani jejich propagace.
(2)
Ve školách a školských zařízeních není povolena reklama, která je v rozporu s cíli a obsahem vzdělávání, a reklama a prodej výrobků ohrožujících zdraví, psychický nebo morální vývoj dětí, žáků a studentů nebo přímo ohrožujících či poškozujících životní prostředí.
ČÁST DRUHÁ
PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
§ 33
Cíle předškolního vzdělávání
Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.
§ 34
Organizace předškolního vzdělávání
(1)
Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let.
(2)
Ředitel mateřské školy stanoví v dohodě se zřizovatelem místo, termín a dobu pro podání žádostí o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání pro následující školní rok a zveřejní je způsobem v místě obvyklým.
(3)
Ředitel mateřské školy rozhoduje o přijetí dítěte do mateřské školy, popřípadě o stanovení zkušebního pobytu dítěte, jehož délka nesmí přesáhnout 3 měsíce.
(4)
K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Pokud nelze dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky přijmout z kapacitních důvodů, zajistí obecobec, v níž má dítě místo trvalého pobytu, zařazení dítěte do jiné mateřské školy.
(5)
Při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je třeba dodržet podmínky stanovené zvláštním právním předpisem22).
(6)
O přijetí dítěte se zdravotním postižením rozhodne ředitel mateřské školy na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení, popřípadě také registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost.
(7)
Dítě může být přijato k předškolnímu vzdělávání i v průběhu školního roku.
§ 35
(1)
Ředitel mateřské školy může po předchozím upozornění písemně oznámeném zákonnému zástupci dítěte rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání, jestliže
a)
se dítě bez omluvy zákonného zástupce nepřetržitě neúčastní předškolního vzdělávání po dobu delší než dva týdny,
b)
zákonný zástupce závažným způsobem opakovaně narušuje provoz mateřské školy,
c)
ukončení doporučí v průběhu zkušebního pobytu dítěte lékař nebo školské poradenské zařízení,
d)
zákonný zástupce opakovaně neuhradí úplatu za vzdělávání v mateřské škole nebo úplatu za školní stravování (§ 123) ve stanoveném termínu a nedohodne s ředitelem jiný termín úhrady.
(2)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o podmínkách provozu mateřské školy, organizaci předškolního vzdělávání, zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, jejich stravování a další speciální péči o děti.
ČÁST TŘETÍ
POVINNOST ŠKOLNÍ DOCHÁZKY A ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
HLAVA I
POVINNOST ŠKOLNÍ DOCHÁZKY
§ 36
Plnění povinnosti školní docházky
(1)
Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (dále jen „povinná školní docházka“).
(2)
Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany11).
(3)
Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad; dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li tělesně i duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce.
(4)
Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.
(5)
Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcíobcí nebo svazkem obcíobcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2), v němž má žák místo trvalého pobytu (dále jen „spádová škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce března kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.
(6)
Žák umístěný ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené při tomto školském zařízení nebo v základní škole zřízené obcíobcí nebo svazkem obcíobcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má sídlo příslušné školské zařízení, popřípadě v jiné škole zřizované státem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí.
(7)
Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku.
§ 37
Odklad povinné školní docházky
(1)
Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.
(2)
Při zápisu do prvního ročníku základní škola informuje zákonného zástupce dítěte o možnosti odkladu povinné školní docházky.
(3)
Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok.
(4)
Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky podle odstavce 1 nebo 3, doporučí zároveň zákonnému zástupci dítěte vzdělávání dítěte v přípravné třídě základní školy nebo v posledním ročníku mateřské školy, pokud lze předpokládat, že toto vzdělávání vyrovná vývoj dítěte.
§ 38
Plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky
(1)
Žák může plnit povinnou školní docházku také
a)
ve škole mimo území České republiky,
b)
ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky,
c)
ve škole zřízené na území České republiky právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo fyzickou osobou, která je cizím státním občanem, a nezapsané do školského rejstříku, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky.
(2)
Pokud žák nemůže v zahraničí plnit povinnou školní docházku způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo b), plní povinnou školní docházku formou individuální výuky.
(3)
Žák, který plní povinnou školní docházku způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo 2, je zároveň žákem spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka.
(4)
Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit řediteli školy uvedené v odstavci 3 předpokládanou dobu plnění povinné školní docházky způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo 2, popřípadě adresu místa pobytu žáka v zahraničí a adresu školy v zahraničí. Zákonný zástupce žáka je povinen přihlásit žáka do školy uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b) nejpozději do dvou týdnů po příjezdu žáka do země pobytu.
(5)
Žáci, kteří plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo c) a způsobem uvedeným v odstavci 2, konají zkoušky z vybraných předmětů ve škole uvedené v odstavci 3 nebo ve škole při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky.
(6)
Ustanovení odstavců 3 až 5 se nevztahují na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří pobývají na území České republiky přechodně po dobu delší než 90 dnů, a jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky přechodně po dobu delší než 90 dnů, pokud plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm. c).
(7)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem výčet předmětů, podmínky pro konání, způsob, obsah a náležitosti zkoušek podle odstavce 5, podmínky pro poskytování učebnic a učebních textů žákům, kteří plní povinnou školní docházku podle odstavce 1, a pro zařazování těchto žáků do příslušných ročníků základního vzdělávání.
§ 39
Plnění povinné školní docházky ve střední škole
(1)
Žák, který byl v průběhu plnění povinné školní docházky přijat ke střednímu vzdělávání, pokračuje v plnění povinné školní docházky ve střední škole.
(2)
Na žádost zákonného zástupce žáka nebo po dohodě s ním převede ředitel střední školy žáka, který plní povinnou školní docházku ve střední škole, do odpovídajícího ročníku spádové základní školy, popřípadě do jiné základní školy, kterou zvolil zákonný zástupce, a to se souhlasem ředitele této školy.
Jiný způsob plnění povinné školní docházky
§ 40
Druhy jiného způsobu plnění povinné školní docházky
Jiným způsobem plnění povinné školní docházky se rozumí
a)
individuální vzdělávání, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole (dále jen „individuální vzdělávání“),
b)
vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením.
§ 41
Individuální vzdělávání
(1)
O povolení individuálního vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. Individuální vzdělávání lze povolit pouze žákovi prvního stupně základní školy.
(2)
Žádost zákonného zástupce o individuální vzdělávání musí obsahovat
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a místo trvalého pobytu žáka nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu,
b)
uvedení období, ročníku, popřípadě pololetí, kdy má být žák individuálně vzděláván,
c)
důvody pro individuální vzdělávání žáka,
d)
popis prostorového a materiálně technického zabezpečení vzdělávání a podmínek ochrany zdraví individuálně vzdělávaného žáka,
e)
doklady osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat,
f)
seznam učebnic a učebních textů, které budou ve výuce užívány, pokud nejde o učebnice uvedené v § 27 odst. 1,
g)
další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání žáka,
h)
vyjádření školského poradenského zařízení.
(3)
Ředitel školy individuální vzdělávání povolí, pokud
a)
jsou dány závažné důvody pro individuální vzdělávání,
b)
jsou zajištěny dostatečné podmínky pro individuální vzdělávání, zejména podmínky materiální a ochrany zdraví žáka,
c)
osoba, která bude žáka vzdělávat, získala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou,
d)
jsou zajištěny vhodné učebnice a učební texty, podle nichž se má žák vzdělávat.
(4)
Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky.
(5)
Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí.
(6)
Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad. Pokud ředitel školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka.
(7)
Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání
a)
pokud nejsou zajištěny dostatečné podmínky ke vzdělávání, zejména podmínky materiální, personální a ochrany zdraví žáka,
b)
pokud zákonný zástupce neplní podmínky individuálního vzdělávání stanovené tímto zákonem,
c)
pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl,
d)
nelze-li žáka hodnotit způsobem uvedeným v odstavcích 4 a 5, nebo
e)
na žádost zákonného zástupce žáka.
(8)
Ředitel školy rozhodne o zrušení individuálního vzdělávání žáka nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení a zároveň zařadí žáka do příslušného ročníku základní školy. Odvolání proti rozhodnutí ředitele školy o zrušení individuálního vzdělávání žáka nemá odkladný účinek.
(9)
Výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka, s výjimkou učebnic a základních školních potřeb podle § 27 odst. 3 a 6, speciálních učebnic a speciálních didaktických a kompenzačních učebních pomůcek podle § 16 odst. 7 a výdajů na činnost školy, do níž byl žák přijat k plnění povinné školní docházky.
§ 42
Vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením
Dítěti s hlubokým mentálním postižením stanoví krajský úřad místně příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte se souhlasem zákonného zástupce dítěte takový způsob vzdělávání, který odpovídá duševním a fyzickým možnostem dítěte, a to na základě doporučujícího posouzení odborného lékaře a školského poradenského zařízení. Krajský úřad zároveň zajistí odpovídající pomoc při vzdělávání dítěte, zejména pomoc pedagogickou a metodickou. Dojde-li ke změně duševních a fyzických možností dítěte, krajský úřad způsob vzdělávání odpovídajícím způsobem upraví.
Splnění povinné školní docházky
§ 43
Žák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky.
HLAVA II
ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
§ 44
Cíle základního vzdělávání
Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění.
§ 45
Stupně vzdělání
(1)
Stupeň základního vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole, na nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře. Stupeň základního vzdělání se získá po splnění povinné školní docházky rovněž úspěšným ukončením kursu pro získání základního vzdělání uskutečňovaného v základní nebo střední škole (§ 55 odst. 3).
(2)
Ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole speciální získá žák základy vzdělání.
§ 46
Organizace základního vzdělávání
(1)
Místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání stanoví ředitel školy, a to v souladu s § 36 odst. 4, a oznámí to způsobem v místě obvyklým. O přijetí k základnímu vzdělávání rozhoduje ředitel školy za podmínek stanovených v § 36.
(2)
Základní vzdělávání v základní škole má 9 ročníků a člení se na první stupeň a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až pátým ročníkem a druhý stupeň šestým až devátým ročníkem. V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech 9 ročníků, lze zřídit základní školu, která nemá všechny ročníky.
(3)
Základní vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají ve třídách nebo školách s upraveným vzdělávacím programem, může s předchozím souhlasem ministerstva trvat deset ročníků; první stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem a druhý stupeň sedmým až desátým ročníkem.
§ 47
Přípravné třídy základní školy
(1)
ObecObec, svazek obcíobcí nebo kraj mohou se souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 7 dětí.
(2)
O zařazování žáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. Obsah vzdělávání v přípravné třídě je součástí školního vzdělávacího programu.
§ 48
Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením, s více vadami a s autismem
Žáci s těžkým mentálním postižením, žáci s více vadami a žáci s autismem se mohou vzdělávat v základní škole speciální, a to se souhlasem zákonného zástupce a na základě písemného doporučení odborného lékaře a školského poradenského zařízení.
Průběh základního vzdělávání
§ 49
(1)
O přestupu žáka základní školy do jiné základní školy rozhoduje na základě žádosti zákonného zástupce žáka ředitel školy, do které se žák hlásí. Pokud ředitel školy rozhodne, že žádosti o přestup vyhoví, informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestupuje. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky.
(2)
Ředitel školy může převést žáka do vzdělávacího programu základního vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením nebo do vzdělávacího programu základní školy speciální na základě písemného doporučení odborného lékaře a školského poradenského zařízení pouze s předchozím písemným souhlasem zákonného zástupce žáka. Ředitel školy je povinen informovat zákonného zástupce žáka o rozdílech ve vzdělávacích programech a o organizačních změnách, které ve spojení s převodem do jiného vzdělávacího programu mohou nastat.
(3)
Při přestupu nebo převedení žáka podle odstavců 1 a 2 vytvoří základní škola, do níž žák přestoupil nebo byl převeden, podmínky pro vyrovnání rozdílů ve znalostech žáka vyplývajících z odlišnosti školních vzdělávacích programů.
§ 50
(1)
Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád.
(2)
Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn s souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.
(3)
Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu podle § 18. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků
§ 51
(1)
Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
(2)
Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
(3)
Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
(4)
U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně.
(5)
V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.
§ 52
(1)
Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
(2)
Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
(3)
Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
(4)
Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
(5)
Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
(6)
Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
§ 53
(1)
Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
(2)
Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
(3)
Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
(4)
V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
Ukončení základního vzdělávání
§ 54
(1)
Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání, vysvědčení o úspěšném ukončení druhého ročníku šestiletého gymnázia nebo čtvrtého ročníku osmiletého gymnázia nebo osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, nebo vysvědčení vydané po úspěšném ukončení kursu pro získání základního vzdělání. Tato vysvědčení jsou opatřena doložkou o získání stupně základního vzdělání.
(2)
Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku.
§ 55
(1)
Žák, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, může po splnění podmínek stanovených tímto zákonem a na základě žádosti jeho zákonného zástupce pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku.
(2)
Žákovi se zdravotním postižením může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělávání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku, v případě žáků vzdělávajících se podle § 16 odst. 8 věty druhé a § 48 pak se souhlasem zřizovatele do dvacátého šestého roku věku. V uvedených případech, pokud jde o přípravu na výkon povolání nebo pracovní činnosti, spolupracuje ředitel školy s příslušným úřadem práce.
(3)
Pro osoby, které nezískaly základní vzdělání, může základní a střední škola po projednání se zřizovatelem a krajským úřadem organizovat v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání kursy pro získání základního vzdělání.
§ 56
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky pro zřízení funkce asistenta pedagoga a podrobnosti o jeho činnosti, základní obsah vzdělávání a podmínky, za nichž lze uskutečňovat vzdělávání v přípravných třídách, a podrobnosti o organizaci a průběhu základního vzdělávání a o hodnocení výsledků vzdělávání žáků a jeho náležitostech.
ČÁST ČTVRTÁ
STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
HLAVA I
CÍLE A STUPNĚ STŘEDNÍHO VZDĚLÁNÍ, PŘIJÍMÁNÍ KE VZDĚLÁVÁNÍ, JEHO ORGANIZACE A PRŮBĚH
§ 57
Cíle středního vzdělávání
Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti.
§ 58
Stupně středního vzdělání
(1)
Úspěšným ukončením příslušného vzdělávacího programu středního vzdělávání se dosahuje těchto stupňů vzdělání:
a)
střední vzdělání,
b)
střední vzdělání s výučním listem,
c)
střední vzdělání s maturitní zkouškou.
(2)
Střední vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce 1 roku nebo 2 let denní formy vzdělávání.
(3)
Střední vzdělání s výučním listem získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce 2 nebo 3 let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem (§ 84).
(4)
Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák úspěšným ukončením vzdělávacích programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu v délce 4 let denní formy vzdělávání, vzdělávacího programu nástavbového studia (§ 83) v délce 2 let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou (§ 85).
(5)
Vláda stanoví nařízením obory vzdělání, v nichž lze dosáhnout středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou, jejich návaznost na učební a studijní obory podle předchozích právních předpisů a počet žáků ve skupině na jednoho učitele odborného výcviku.
Přijímání ke vzdělávání ve střední škole
§ 59
Podmínky přijetí ke vzdělávání ve střední škole
(1)
Ke vzdělávání ve střední škole lze přijmout uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky, pokud tento zákon nestanoví jinak, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti.
(2)
O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole rozhoduje ředitel této školy.
§ 60
Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole
(1)
Jednotlivá kola přijímacího řízení vyhlašuje ředitel školy způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Počet kol přijímacího řízení není omezen. Pro přijímání do prvního ročníku střední školy je povinen ředitel školy vyhlásit nejméně jedno kolo přijímacího řízení. Termín pro první kolo přijímacího řízení je stanoven prováděcím právním předpisem.
(2)
V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky. Přijímací zkouška je způsob ověření předpokladů uchazeče, jejíž obsah a formu stanoví ředitel školy v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání. V takovém případě pro první kolo přijímacího řízení stanoví ředitel školy nejméně dva termíny pro konání přijímací zkoušky. Zaměření a náročnost přijímacích zkoušek konaných v různých termínech prvního kola přijímacího řízení a způsob hodnocení výsledků dosažených při přijímacích zkouškách, musí umožnit stanovení celkového pořadí úspěšnosti uchazečů ke vzdělávání v prvním kole přijímacího řízení. Rozhodne-li ředitel školy, že se přijímací zkouška nekoná, informuje o tom uchazeče nebo zákonného zástupce nezletilého uchazeče bez zbytečného odkladu.
(3)
Pro přijímací řízení ředitel školy stanoví
a)
jednotná kritéria pro všechny uchazeče přijímané v každém jednotlivém kole přijímacího řízení do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání pro daný školní rok, a
b)
předpokládaný počet přijímaných uchazečů do jednotlivých oborů vzdělání a forem vzdělávání.
(4)
Rozhodnutí o konání přijímací zkoušky, pokud o jejím konání v rámci přijímacího řízení ředitel školy rozhodl, o termínech konání přijímací zkoušky, o stanovených jednotných kritériích a předpokládaném počtu přijímaných uchazečů zveřejní ředitel školy
a)
pro první kolo přijímacího řízení pro obory vzdělání s talentovou zkouškou do 30. října, pro ostatní obory vzdělání do 31. ledna,
b)
pro další kola přijímacího řízení nejpozději k datu vyhlášení příslušného kola přijímacího řízení.
Jednotlivá rozhodnutí ředitele školy musí být zveřejněna rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Přihlášky ke vzdělávání ve střední škole pro první kolo přijímacího řízení podává zletilý uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče řediteli příslušné střední školy, a to na tiskopisu předepsaném ministerstvem a v termínu stanoveném v § 60b.
(6)
Součástí přihlášky jsou doklady stanovené prováděcím právním předpisem a v případě nezletilého uchazeče také jeho souhlasné vyjádření.
(7)
Pro první kolo přijímacího řízení do denní formy vzdělávání může uchazeč podat tři přihlášky. Pro první kolo přijímacího řízení na jeden obor vzdělání konané v rámci jedné školy, pokud v jeho rámci ředitel školy rozhodne o konání přijímací zkoušky, nelze zkoušku vykonat ve více různých termínech, ve kterých se přijímací zkouška koná.
(8)
Přijímací zkouška pro první kolo přijímacího řízení, pokud je ředitelem školy vyhlášena, se koná v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Pozvánku k přijímací zkoušce pro první kolo přijímacího řízení do denní formy vzdělávání pro konkrétní termín zasílá ředitel školy 14 dní před termínem konání přijímací zkoušky.
(9)
Stejný termín pro konání přijímací zkoušky nebo talentové zkoušky v jiném oboru vzdělání nebo jiné škole, do kterých uchazeč podal přihlášku, není důvodem stanovení náhradního termínu konání přijímací zkoušky nebo talentové zkoušky podle odstavce 12.
(10)
Po ukončení prvního kola přijímacího řízení může ředitel školy k naplnění předpokládaného stavu žáků vyhlásit další kola přijímacího řízení, přičemž postupuje obdobně jako v prvním kole s výjimkou povinnosti stanovit 2 termíny přijímací zkoušky. Pro další kola přijímacího řízení se přijímací zkouška koná v termínech stanovených ředitelem školy, nejdříve však 14 dní po vyhlášení příslušného kola přijímacího řízení. Pozvánku k přijímací zkoušce pro další kola přijímacího řízení zasílá ředitel školy nejpozději 7 pracovních dnů před termínem konání přijímací zkoušky.
(11)
Uchazeči, který se pro vážné důvody k přijímací nebo talentové zkoušce v určeném termínu nedostaví a svoji neúčast řádně písemně omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací nebo talentovou zkoušku, stanoví ředitel školy náhradní termín pro její vykonání. Přijímací nebo talentová zkouška v náhradním termínu se koná nejpozději do 1 měsíce po termínu konání řádné přijímací nebo talentové zkoušky.
(12)
V odůvodněných případech může ředitel školy rozhodnout o prodloužení doby konání přijímací nebo talentové zkoušky, a to na následující pracovní dny, které bezprostředně navazují na termín stanovený pro přijímací nebo talentovou zkoušku.
(13)
V jednotlivých kolech přijímacího řízení hodnotí ředitel školy uchazeče podle
a)
hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání,
b)
výsledků hodnocení dosaženém při talentové zkoušce, je-li stanovena,
c)
výsledků hodnocení dosažené při přijímací zkoušce, je-li stanovena, a
d)
dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.
(14)
Pokud plní podmínky přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledků hodnocení přijímacího řízení.
(15)
Předpokladem přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole je rovněž splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor vzdělání, pokud je stanovena.
(16)
Ředitel školy ukončí hodnocení uchazečů do 3 pracovních dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušky. Podle výsledků dosažených jednotlivými uchazeči při přijímacím řízení stanoví ředitel školy jejich pořadí a odešle rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče.
(17)
Pokud se přijímací zkouška v prvním kole přijímacího řízení nekoná, odešle ředitel školy rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče bez zbytečného odkladu, nejpozději do konce uplynutí termínu stanoveného pro přijímací zkoušku.
(18)
Rozhodnutí o výsledku přijímacího řízení, které nelze doručit uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče, se ukládá po dobu 5 pracovních dnů, pak je považováno za doručené. Písemnost, kterou nelze doručit, se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb, pokud se doručuje jeho prostřednictvím.
(19)
Odvolání uchazeče proti rozhodnutí ředitele školy o výsledku přijímacího řízení lze podat ve lhůtě 3 pracovních dnů od doručení rozhodnutí.
(20)
Uchazeč, kterému bylo doručeno rozhodnutí o přijetí ke vzdělávání, musí svůj úmysl vzdělávat se v dané střední škole potvrdit způsobem podle § 60a.
(21)
Při přijímání do jiné formy vzdělávání se postupuje obdobně jako při přijímání do denní formy vzdělávání.
(22)
Pokud ředitel školy vyhlásí další kola přijímacího řízení, oznámí neprodleně krajskému úřadu počet volných míst v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání. Krajský úřad neprodleně zveřejní přehled středních škol s údaji o počtu volných míst v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 60a
Zápisový lístek
(1)
K potvrzení úmyslu uchazeče stát se žákem příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání na dané střední škole slouží zápisový lístek.
(2)
Uchazeč, který je žákem základní školy, obdrží zápisový lístek na této základní škole, a to nejpozději do 15. března, nebo do 30. listopadu v případě, že podává přihlášku do oborů vzdělání s talentovou zkouškou. V ostatních případech vydá na žádost uchazeče zápisový lístek krajský úřad příslušný dle místa trvalého bydliště uchazeče.
(3)
Každý uchazeč o vzdělávání ve střední škole, který se účastní přijímacího řízení pro následující školní rok, obdrží jeden zápisový lístek.
(4)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
a)
formu a obsah zápisového lístku,
b)
způsob jejich evidence, a
c)
podrobnosti o vydávání náhradních zápisových lístků.
(5)
Zápisový lístek je potvrzen razítkem a podpisem odpovědného pracovníka orgánu, který zápisový lístek vydal.
(6)
Svůj úmysl vzdělávat se v dané střední škole potvrdí uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče odevzdáním zápisového lístku řediteli školy, který rozhodl o jeho přijetí ke vzdělávání, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy bylo uchazeči doručeno rozhodnutí o přijetí.
(7)
Nepotvrdí-li uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče odevzdáním zápisového lístku úmysl vzdělávat se ve střední škole podle odstavce 6, vzdává se tímto práva být přijat za žáka dané střední školy a na jeho místo lze přijmout jiného uchazeče. Práva být žákem střední školy se vzdává i uchazeč, který písemně požádá ředitele příslušné střední školy o zpětné vydání zápisového lístku.
§ 60b
Termíny podání přihlášky pro první kolo přijímacího řízení
(1)
Uchazeč odevzdá přihlášku do denní formy vzdělávání řediteli střední školy do 15. března, v případě přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou do 30. listopadu.
(2)
Uchazeč, který se přihlásí do jiné než denní formy vzdělávání, odevzdá přihlášku řediteli střední školy do 20. března, v případě přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou do 30. listopadu.
§ 61
Přijímání do prvního ročníku nižšího a vyššího stupně šestiletého a osmiletého gymnázia
(1)
Vzdělávání v šestiletém a osmiletém gymnáziu se člení na nižší stupeň a vyšší stupeň. Nižší stupeň je tvořen prvními dvěma ročníky šestiletého gymnázia nebo prvními čtyřmi ročníky osmiletého gymnázia. Vyšší stupeň je tvořen posledními čtyřmi ročníky šestiletého a osmiletého gymnázia.
(2)
Do prvního ročníku nižšího stupně šestiletého gymnázia lze přijmout uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně ukončí sedmý ročník základní školy, do prvního ročníku nižšího stupně osmiletého gymnázia uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně ukončí pátý ročník základní školy. Do prvního ročníku vyššího stupně gymnázia postupují žáci, kteří úspěšně ukončili nižší stupeň šestiletého nebo osmiletého gymnázia.
(3)
Při přijímacím řízení do nižšího stupně šestiletého a osmiletého gymnázia se postupuje obdobně podle § 60.
§ 62
Přijímání do oborů vzdělání s talentovou zkouškou
(1)
V rámci přijímacího řízení do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, vyhlásí ředitel školy přijímací řízení v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(2)
Po vyhodnocení výsledků talentové zkoušky zašle ředitel školy uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče sdělení o výsledku talentové zkoušky, a to nejpozději do 20. ledna. Pokud uchazeč vykoná talentovou zkoušku úspěšně, pokračuje v přijímacím řízení. Ředitel školy odešle rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí uchazeče do 7 dnů po vydání rozhodnutí, nejpozději však 15. února. V případě konání zkoušky v náhradním termínu, neplatí termín pro sdělení výsledku talentové zkoušky podle věty třetí.
(3)
Podáním přihlášky podle odstavce 1 není dotčeno právo uchazeče podat přihlášku ke vzdělávání ve střední škole podle § 60.
(4)
Při přijímacím řízení podle tohoto ustanovení se postupuje obdobně podle § 60 s výjimkou odstavce 7.
§ 63
Přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve střední škole
Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve střední škole. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky, a určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s rámcovým vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání. V případě, že ředitel školy rozhodne o přijetí uchazeče, určí ročník, do něhož bude uchazeč zařazen.
§ 64
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti, postup a termíny podání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole, včetně dokladů, které jsou její součástí, další podrobnosti o organizaci, náležitostech a průběhu přijímacího řízení, včetně termínů konání přijímacích a talentových zkoušek, a o přijímání do vyššího než prvního ročníku.
Organizace středního vzdělávání
§ 65
(1)
Vzdělávání ve střední škole se člení na teoretické a praktické vyučování a výchovu mimo vyučování, praktické vyučování se člení na odborný výcvik, cvičení, učební praxi a odbornou nebo uměleckou praxi a sportovní přípravu, a to podle jednotlivých oborů vzdělání. Odborná nebo umělecká praxe a sportovní příprava může být uskutečňována i v období školních prázdnin po dobu stanovenou rámcovým vzdělávacím programem.
(2)
Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách a školských zařízeních nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání.
(3)
Na žáky se při praktickém vyučování vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
Průběh středního vzdělávání
§ 66
(1)
Uchazeč se stává žákem střední školy prvním dnem školního roku, popřípadě dnem uvedeným v rozhodnutí o přijetí.
(2)
V průběhu středního vzdělávání se žákovi umožňuje přestup do jiné střední školy, změna oboru vzdělání, přerušení vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího vzdělání podle § 70, a to na základě písemné žádosti. Součástí žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka je souhlas žáka.
(3)
Ředitel školy může žákovi povolit změnu oboru vzdělání. V rámci rozhodování o změně oboru vzdělání může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.
(4)
O přestupu žáka střední školy do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí. V rámci rozhodování o přestupu žáka, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. Žák přestává být žákem školy, z níž přestoupil, dnem předcházejícím dni přijetí na jinou školu. O přijetí žáka informuje ředitel školy bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestoupil. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky.
(5)
Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou let. Po dobu přerušení vzdělávání žák není žákem této školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno, popřípadě se souhlasem ředitele školy ve vyšším ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti. Ředitel školy na žádost ukončí přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení, nebrání-li tomu závažné důvody.
(6)
Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání žákyni z důvodu těhotenství a mateřství, jestliže praktické vyučování probíhá na pracovištích nebo na pracích zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo jestliže vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně.
(7)
Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti; žák, který plní povinnou školní docházku, v těchto případech opakuje ročník vždy.
§ 67
(1)
Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti.
(2)
Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen.
(3)
Podmínky pro omlouvání neúčasti žáka ve vyučování a pro uvolňování žáka z vyučování stanoví školní řád.
§ 68
(1)
Žák, který splnil povinnou školní docházku, může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlas jeho zákonného zástupce. Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější.
(2)
Jestliže se žák, který splnil povinnou školní docházku, neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy.
(3)
Žák, který po splnění povinné školní docházky nepostoupil do vyššího ročníku, přestává být žákem školy posledním dnem příslušného školního roku nebo po tomto dni dnem následujícím po dni, kdy nevykonal opravnou zkoušku nebo neprospěl při hodnocení v náhradním termínu, anebo dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku.
§ 69
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků
(1)
Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení.
(2)
Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací nebo slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
(3)
Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy, zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka.
(4)
Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí. Hodnocení žáka v odborných předmětech, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech, se uskutečňuje po vykonání komisionální zkoušky.
(5)
Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
(6)
Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
(7)
Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.
(8)
Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.
(9)
Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.
(10)
V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle odstavce 9 na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
(11)
Ustanovení tohoto paragrafu se přiměřeně vztahuje i na hodnocení vzdělávání členěného do jiných ucelených částí učiva.
§ 70
Uznávání dosaženého vzdělání
Ředitel školy uzná ucelené dosažené vzdělání žáka podle § 66, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem. Částečné vzdělání žáka může ředitel školy uznat, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud žák znalosti z tohoto vzdělání prokáže při zkoušce stanovené ředitelem školy. Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání žáka, uvolní žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.
§ 71
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o organizaci a průběhu středního vzdělávání, teoretickém a praktickém vyučování a výchově mimo vyučování, dále náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování, podrobnosti o hodnocení výsledků vzdělávání žáků a jeho náležitostech a podmínky uznávání předchozího vzdělání.
HLAVA II
UKONČOVÁNÍ STŘEDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Způsoby ukončování středního vzdělávání
§ 72
(1)
Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce.
(2)
Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání s výučním listem se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání s výučním listem je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list.
(3)
Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou se ukončuje maturitní zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce.
(4)
Vysvědčení o závěrečné zkoušce a vysvědčení o maturitní zkoušce jsou opatřena doložkou o získání příslušného stupně vzdělání.
§ 73
Účelem závěrečné zkoušky a maturitní zkoušky je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových vědomostí, a dovedností žáka, které jsou důležité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání nebo odborných činností.
Závěrečná zkouška
§ 74
(1)
Závěrečná zkouška se skládá
a)
v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání s výučním listem, z písemné zkoušky a ústní zkoušky a praktické zkoušky z odborného výcviku,
b)
v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání, z praktické zkoušky z odborných předmětů a teoretické zkoušky z odborných předmětů.
(2)
Žák může konat závěrečnou zkoušku, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání.
(3)
Ředitel školy stanoví v souladu s rámcovým a školním vzdělávacím programem témata, obsah, formu a pojetí zkoušek a termíny jejich konání.
(4)
Před zahájením ústní zkoušky, popřípadě praktické zkoušky se žáci neúčastní vyučování po dobu 4 vyučovacích dnů v termínu stanoveném ředitelem školy.
(5)
Závěrečná zkouška je veřejná s výjimkou písemných zkoušek a jednání zkušební komise o hodnocení žáka; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů z důvodu ochrany soukromí pacienta.
(6)
Závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. V případě, že organizace či délka písemné nebo praktické zkoušky vylučuje stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, určí její předseda člena zkušební komise, který odpovídá za řádný průběh zkoušky.
(7)
Předsedu zkušební komise jmenuje do konce února příslušného školního roku krajský úřad. Jmenování je platné i pro opravné zkoušky a náhradní zkoušky. Ostatní členy zkušební komise jmenuje ředitel školy. V oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání s výučním listem, jmenuje ředitel školy členem zkušební komise také odborníka z praxe.
(8)
Předseda zkušební komise
a)
má odbornou kvalifikaci v příslušném nebo příbuzném oboru a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let,
b)
nesmí být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke škole, na níž bude funkci vykonávat,
c)
nebyl vyučujícím žáků, kteří konají závěrečnou zkoušku, v průběhu jejich středního vzdělávání.
(9)
Předseda zkušební komise
a)
řídí práci zkušební komise a odpovídá za její činnost,
b)
odpovídá za řádný průběh zkoušek a klasifikaci,
c)
je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky v případě, že žák použil nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušil; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne předseda zkušební komise bezprostředně,
d)
oznamuje žákovi hodnocení jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky.
(10)
Zkušební komise rozhoduje o klasifikaci žáka z jednotlivých zkoušek na návrh členů zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy zkušební komise.
§ 75
(1)
Žák vykoná závěrečnou zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou její součástí.
(2)
V případě, že žák zkoušku, která je součástí závěrečné zkoušky, vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky předsedovi zkušební komise nebo nekoná závěrečnou zkoušku z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném zkušební komisí. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku.
(3)
Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, v němž úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku. Nevykonal-li žák závěrečnou zkoušku v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit. Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.
(4)
Závěrečnou zkoušku lze vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání.
§ 76
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o pojetí, obsahu a průběhu závěrečných zkoušek, termínech jejich konání, stanovení předmětů, z nichž se závěrečná zkouška koná, složení zkušební komise, způsobu hodnocení žáků a o opravných zkouškách a zkouškách v náhradním termínu.
Maturitní zkouška
§ 77
Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky.
§ 78
Společná část maturitní zkoušky
(1)
Zkušebními předměty společné části maturitní zkoušky jsou
a)
český jazyk a literatura,
b)
cizí jazyk, který si žák zvolí z nabídky stanovené prováděcím právním předpisem; žák může zvolit pouze takový cizí jazyk, který je vyučován ve škole, jíž je žákem,
c)
matematika,
d)
občanský a společenskovědní základ,
e)
informatika a
f)
předměty stanovené prováděcím právním předpisem jako zkušební předměty pro nepovinné zkoušky.
(2)
Společná část maturitní zkoušky se skládá ze 3 povinných zkoušek, a to zkoušek ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a jednoho ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. c) až e). V rámci společné části maturitní zkoušky může žák dále konat nejvýše 3 nepovinné zkoušky, a to ze zkušebních předmětů podle odstavce 1 písm. f). Žák nemůže konat nepovinnou zkoušku ze zkušebního předmětu, z něhož koná povinnou zkoušku.
(3)
Pro každou povinnou zkoušku má žák právo zvolit si v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem buď základní úroveň obtížnosti, nebo vyšší úroveň obtížnosti zkušebního předmětu. Zvolená úroveň obtížnosti zkušebních předmětů povinné zkoušky, jakož i zvolené zkušební předměty nepovinné zkoušky se uvedou v přihlášce podle § 81 odst. 1. Škola zajišťuje přípravu žáka na zkoušky nejméně v základní úrovni obtížnosti, a to ve všech zkušebních předmětech, z nichž lze konat povinné zkoušky.
(4)
Zkouška ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura a zkouška ze zkušebního předmětu cizí jazyk se skládají z dílčích zkoušek konaných
a)
formou didaktického testu,
b)
formou písemné práce a
c)
ústní formou před zkušební maturitní komisí.
(5)
Zkoušky ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. c) až f) se konají formou didaktického testu. Didaktickým testem se pro potřebu tohoto zákona rozumí písemná zkouška, která je jednotně zadávána a centrálně vyhodnocována, a to způsobem a podle kritérií stanovených prováděcím právním předpisem.
(6)
Ředitel školy může v souladu s rámcovým vzdělávacím programem a školním vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání
a)
rozhodnout, z kterého zkušebního předmětu podle odstavce 1 písm. c) až e) budou žáci konat povinnou zkoušku, nebo
b)
určit zkušební předměty podle odstavce 1 písm. c) až e), z nichž mohou žáci provést volbu zkušebního předmětu, z kterého budou konat povinnou zkoušku.
(7)
Ředitel školy je povinen rozhodnutí podle odstavce 6 zveřejnit na veřejně přístupném místě ve škole a současně též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 3 měsíce před termínem pro podání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole podle § 60 odst. 3 těmi uchazeči, kterých se toto rozhodnutí týká. Pokud ředitel své rozhodnutí nezveřejní způsobem a ve lhůtě podle věty první, má žák právo volby ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. c) až e).
§ 78a
(1)
Rozsah vědomostí a dovedností, které mohou být ověřovány zkouškami společné části maturitní zkoušky, stanoví ministerstvo v katalozích požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky (dále jen „katalog“) pro příslušný zkušební předmět a úroveň obtížnosti zkoušky. Katalogy ministerstvo zveřejní vždy nejpozději 24 měsíců před termínem konání zkoušek způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Zkoušky a dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu a písemné práce jsou neveřejné. Účast je povolena žákům konajícím zkoušku, pedagogickému pracovníkovi pověřenému funkcí zadavatele zkoušky (dále jen „zadavatel“), školnímu maturitnímu komisaři (dále jen „komisař“), řediteli školy a školním inspektorům České školní inspekce.
(3)
Dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané ústní formou jsou veřejné.
(4)
Žák koná společnou část maturitní zkoušky v řádném termínu ve škole, jíž je žákem. Náhradní a opravnou zkoušku žák koná ve škole stanovené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen „Centrum“), s výjimkou dílčí zkoušky konané ústní formou, kterou žák koná ve škole, v níž měl konat nebo konal maturitní zkoušku v řádném termínu.
(5)
Před konáním každé ze zkoušek společné části maturitní zkoušky je žák povinen předložit zadavateli nebo předsedovi zkušební maturitní komise svůj průkaz totožnosti opatřený fotografií. Nepředložení průkazu totožnosti nebo důvodné pochybnosti o totožnosti žáka, který jej předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění žáka ke zkoušce. Důvody nepřipuštění žáka ke zkoušce zaznamená zadavatel nebo předseda zkušební maturitní komise v protokolu o maturitní zkoušce.
(6)
Žák vykoná úspěšně společnou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, ze kterých se skládá společná část maturitní zkoušky.
§ 79
Profilová část maturitní zkoušky
(1)
Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze 2 nebo 3 povinných zkoušek. Počet povinných zkoušek pro daný obor vzdělání stanoví rámcový vzdělávací program. Ve školách a třídách s vyučovacím jazykem národnostní menšiny je jednou z povinných zkoušek zkouška z jazyka národnostní menšiny.
(2)
Žák může dále v rámci profilové části maturitní zkoušky konat nejvýše 2 nepovinné zkoušky. Žák může volit nepovinné zkoušky z nabídky stanovené ředitelem školy. Zvolené nepovinné zkoušky se uvedou v přihlášce podle § 81 odst. 1.
(3)
Ředitel školy v souladu s prováděcím právním předpisem určí nabídku povinných a nepovinných zkoušek podle rámcového a školního vzdělávacího programu, včetně formy, témat a termínů konání těchto zkoušek, a zveřejní toto své rozhodnutí na veřejně přístupném místě ve škole a současně též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 12 měsíců před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky.
(4)
Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají formou
a)
vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí,
b)
ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí,
c)
písemné zkoušky,
d)
praktické zkoušky, nebo
e)
kombinací dvou nebo více forem podle písmen a) až d).
(5)
Obhajobu maturitní práce podle odstavce 4 písm. a) a zkoušky konané formou ústní zkoušky podle odstavce 4 písm. b) koná žák po úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávání. Žák může konat profilovou část maturitní zkoušky i v případě, že nevykonal společnou část maturitní zkoušky úspěšně.
(6)
Profilová část maturitní zkoušky je veřejná s výjimkou zkoušek konaných formou písemné zkoušky a jednání zkušební maturitní komise o hodnocení žáka; zkoušky konané formou praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů také z důvodu ochrany soukromí pacienta.
(7)
Žák koná profilovou část maturitní zkoušky ve škole, jejímž je žákem.
(8)
Žák vykoná úspěšně profilovou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, které jsou její součástí.
§ 80
Orgány zajišťující maturitní zkoušku
(1)
Ministerstvo odpovídá za přípravu a metodické řízení průběhu společné části maturitní zkoušky, za vedení evidence přihlášek a evidence výsledků maturitních zkoušek. Ministerstvo určuje obsah zkoušek společné části maturitní zkoušky, k tomu vydává a zveřejňuje katalogy. Ministerstvo je správcem25) registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a výsledků maturitních zkoušek. Registr obsahuje za účelem identifikace žáka rodné číslo žáka, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, jméno a příjmení žáka a datum a místo jeho narození.
(2)
Ministerstvo zřizuje Centrum jako organizační složku státu. Centrum je účetní jednotkou.
(3)
Centrum
a)
připravuje katalogy a zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky,
b)
zajišťuje výrobu zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a jejich distribuci do škol,
c)
označuje zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky nebo jejich částí za informace veřejně nepřístupné,
d)
zajišťuje zpracování a centrální vyhodnocení výsledků zkoušek společné části maturitní zkoušky, s výjimkou dílčích zkoušek konaných formou písemné práce a formou ústní,
e)
zajišťuje odbornou přípravu pedagogických pracovníků určených ředitelem školy k odborné přípravě pro výkon funkce zadavatele, komisaře nebo hodnotitele,
f)
zajišťuje konání zkoušek ověřujících znalost právních předpisů upravujících organizaci, obsah a průběh maturitní zkoušky,
g)
vydává pedagogickým pracovníkům, kteří úspěšně vykonali zkoušku podle písmene f), osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele, komisaře nebo hodnotitele,
h)
jmenuje komisaře,
i)
je zpracovatelem25a) registru podle odstavce 1,
j)
je správcem25) registru pedagogických pracovníků oprávněných k výkonu funkce komisaře, zadavatele a hodnotitele; registr obsahuje také rodná čísla pedagogických pracovníků, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, jméno a příjmení a datum a místo narození.
(4)
Krajský úřad jmenuje na návrh ředitele školy předsedy zkušebních maturitních komisí.
(5)
Ředitel školy zejména
a)
odpovídá za zajištění podmínek pro řádný průběh maturitní zkoušky ve škole,
b)
jmenuje zadavatele a hodnotitele pro společnou část maturitní zkoušky,
c)
jmenuje ostatní členy zkušební maturitní komise, vyjma jejího předsedy a
d)
navrhuje pedagogické pracovníky, kteří by měli vykonat odbornou přípravu pro výkon funkce zadavatele, komisaře nebo hodnotitele podle odstavce 3 písm. e).
§ 80a
(1)
Dílčí zkouška konaná ústní formou a zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají před zkušební maturitní komisí. Zkušební maturitní komise je jmenována pro každou třídu a obor vzdělání nebo pro více tříd, pokud se žáci vzdělávají ve stejném oboru vzdělání. Členem zkušební maturitní komise je v případě dílčí zkoušky společné části konané ústní formou také hodnotitel. Členem zkušební maturitní komise může být jmenován rovněž odborník z praxe, z vysoké nebo vyšší odborné školy. Na zkušební maturitní komisi se vztahují ustanovení § 74 odst. 6 až 10 obdobně.
(2)
Předseda zkušební maturitní komise zabezpečuje řádný průběh části maturitní zkoušky konané před zkušební maturitní komisí ve škole.
(3)
Komisař zabezpečuje řádný průběh společné části maturitní zkoušky ve škole, s výjimkou dílčích zkoušek konaných ústní formou.
(4)
Zadavatel zabezpečuje řádný průběh zkoušek společné části maturitní zkoušky v učebně, s výjimkou dílčích zkoušek konaných ústní formou. Zadavatel zadává zkoušky společné části maturitní zkoušky, s výjimkou dílčích zkoušek konaných ústní formou. Zadavatel je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky, a to v případě, že žák vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání těchto zkoušek nebo jiným způsobem vážně narušil průběh zkoušek; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne zadavatel bezprostředně. Důvody vyloučení žáka zaznamená zadavatel v protokolu o maturitní zkoušce.
(5)
Hodnotitel hodnotí dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce.
(6)
Komisařem, hodnotitelem a zadavatelem pro daný zkušební předmět může být jmenován pouze ten, kdo v souladu se zákonem o pedagogických pracovnících2) splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, splňuje odbornou kvalifikaci stanovenou pro výkon dané funkce v prováděcím právním předpisu a je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k výkonu dané funkce, vydaného Centrem.
§ 80b
Informace veřejně nepřístupné a povinnost zachovávat mlčenlivost
(1)
Zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky, jakož i jeho jakákoli část, je informací veřejně nepřístupnou od okamžiku, kdy je Centrum za takovou informaci označí, až do okamžiku, kdy je postupem stanoveným v prováděcím právním předpisu zveřejněno.
(2)
Centrum přijímá opatření nezbytná k tomu, aby informace označené jako veřejně nepřístupné byly zpřístupněny výhradně osobám, které jsou oprávněny se s nimi seznamovat.
(3)
Zaměstnanci Centra, jakož i další fyzické osoby, které přijdou do styku s informacemi veřejně nepřístupnými, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o těchto informacích a neumožnit přístup k těmto informacím neoprávněným osobám.
(4)
Povinnosti mlčenlivosti může zaměstnance Centra zprostit pouze vedoucí Centra, v případě vedoucího Centra a další fyzické osoby ministr.
§ 81
Další podmínky konání maturitní zkoušky
(1)
Žák koná maturitní zkoušku, náhradní nebo opravnou zkoušku na základě přihlášky podané řediteli školy. Ředitel školy zajistí předání údajů z přihlášek Centru, a to včetně rodných čísel žáků, a nebylo-li rodné číslo žákovi přiděleno, jména a příjmení žáka a data a místa jeho narození.
(2)
V případě, že žák povinnou zkoušku společné části nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. V případě, že žák vykonal neúspěšně nepovinnou zkoušku, opravnou zkoušku nekoná. Žák může konat opravnou zkoušku společné části maturitní zkoušky v jiné úrovni obtížnosti, než v jaké konal tuto zkoušku v řádném termínu. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky řediteli školy, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech ředitel školy prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku.
(3)
Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.
(4)
Ředitel školy vystaví žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce.
(5)
Maturitní zkoušku lze vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání ve střední škole.
(6)
Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle tohoto zákona nebo podle předchozích právních předpisů, nekoná společnou část maturitní zkoušky. Ředitel školy může žákovi uznat zkoušku profilové části maturitní zkoušky, kterou již žák vykonal v předchozím vzdělávání, pokud je obsahově srovnatelná se zkouškou profilové části v dané škole.
(7)
Žákům náleží 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání maturitní zkoušky, a to v termínu stanoveném ředitelem školy.
(8)
Žáci škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny mají právo skládat společnou i profilovou část maturitní zkoušky v českém jazyce nebo v jazyce národnostní menšiny s výjimkou zkoušky ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura, kterou skládají v českém jazyce.
(9)
Odlišným způsobem může být se souhlasem ministerstva ukončováno vzdělávání podle vzdělávacích programů ve vybraných třídách osmiletých nebo šestiletých gymnázií s výukou některých předmětů v cizím jazyce nebo ve školách zřízených na základě mezinárodní smlouvy, popřípadě se souhlasem ministerstva v dalších oborech vzdělání. Tato maturitní zkouška se považuje za maturitní zkoušku podle tohoto zákona, pokud žák vykoná také zkoušku ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura společné části maturitní zkoušky.
(10)
Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák jednu nebo obě části maturitní zkoušky v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.
(11)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
a)
termíny, formu, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pravidla zadávání a vyhodnocování didaktických testů; nabídku cizích jazyků a nabídku zkušebních předmětů nepovinných zkoušek společné části maturitní zkoušky, pravidla určení nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky, včetně formy, témat a období konání těchto zkoušek, termíny pro volbu úrovně obtížnosti zkoušek společné části maturitní zkoušky, termíny a pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky, termíny a pravidla pro opakování dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce;
b)
postup a termíny přípravy zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky, způsob označování zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky nebo jeho části za informaci veřejně nepřístupnou a postup jejich zveřejňování, okruh osob oprávněných seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, pravidla pro přípravu, organizaci a řízení společné a profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejich průběhu a vyhodnocení výsledků, podrobnější vymezení činnosti orgánů a fyzických osob zajišťujících maturitní zkoušky, určení předmětů, k jejichž výuce musí být odborně kvalifikovaný zadavatel, hodnotitel nebo komisař pro daný zkušební předmět, obsah a formu osvědčení k výkonu funkce zadavatele, hodnotitele nebo komisaře, podrobnosti o činnosti zkušební maturitní komise a počtu, výběru a jmenování jejích členů a pravidla a termíny pro jmenování předsedů zkušebních maturitních komisí, komisařů, zadavatelů a hodnotitelů;
c)
podrobnější pravidla o obsahu, formě, způsobu a termínech podání přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávání údajů z těchto přihlášek, o rozsahu, obsahu, způsobu a formě vedení evidencí podle § 80 odst. 1 a 3, o způsobu předávání dat do těchto evidencí, o způsobu ochrany údajů v nich obsažených a o náležitostech maturitních protokolů a způsobu jejich zpracování a vydávání;
d)
podmínky a způsob konání maturitní zkoušky žáků se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a cizinců a konání maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny.
Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky
§ 82
(1)
Každý, kdo konal
a)
závěrečnou zkoušku,
b)
zkoušku profilové části maturitní zkoušky, nebo
c)
dílčí zkoušku společné části maturitní zkoušky formou písemné práce a ústní formou,
anebo byl z konání těchto zkoušek vyloučen, může písemně požádat krajský úřad o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení, a to do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky nebo kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí o vyloučení.
(2)
Krajský úřad rozhodne o žádosti podle odstavce 1 ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že výsledek zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky; v opačném případě výsledek zkoušky potvrdí. Česká školní inspekce a Centrum při plnění úkolů podle § 80 odst. 3 poskytují krajskému úřadu součinnost při posuzování žádosti. Opakování zkoušky s výjimkou dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce se koná nejpozději do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí, a to před zkušební komisí, kterou jmenuje krajský úřad. Opakování dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce se koná v nejbližším možném termínu, který stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Každý, kdo konal zkoušku společné části maturitní zkoušky s výjimkou dílčí zkoušky konané formou písemné práce a ústní formou, může písemně požádat ministerstvo do 5 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušek nebo kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky, o přezkoumání výsledku této zkoušky nebo přezkoumání rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky. Ministerstvo žadateli odešle písemné vyrozumění o výsledku přezkoumání nejpozději do 10 dnů ode dne doručení žádosti.
(4)
Každý má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku zkoušky.
HLAVA III
NÁSTAVBOVÉ STUDIUM A ZKRÁCENÉ STUDIUM PRO ZÍSKÁNÍ STŘEDNÍHO VZDĚLÁNÍ S VÝUČNÍM LISTEM A STŘEDNÍHO VZDĚLÁNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU
§ 83
Nástavbové studium
(1)
Střední školy, které poskytují střední vzdělání s maturitní zkouškou v daném oboru vzdělání, mohou v tomto oboru organizovat nástavbové studium pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v příbuzném oboru vzdělání v délce 3 let denní formy vzdělávání. Vzdělávání se uskutečňuje podle upraveného rámcového vzdělávacího programu pro příslušný obor vzdělání. Návaznost oborů vzdělání pro uchazeče přijímané do nástavbového studia stanoví vláda nařízením.
(2)
Vzdělávání v nástavbovém studiu trvá 2 roky v denní formě vzdělávání.
(3)
V rámci přijímacího řízení do nástavbového studia může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu se společným základem rámcových vzdělávacích programů oborů vzdělání, na něž navazuje obor vzdělání nástavbového studia.
(4)
Nástavbové studium se ukončuje maturitní zkouškou, dokladem je vysvědčení o maturitní zkoušce. Žák, který úspěšně ukončí nástavbové studium, získá střední vzdělání s maturitní zkouškou.
(5)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky organizace vzdělávání v nástavbovém studiu.
§ 84
Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem
(1)
Střední školy, které poskytují střední vzdělání s výučním listem v daném oboru vzdělání, mohou v tomto oboru vzdělání uskutečňovat také zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou. Zkrácené studium trvá 1 až 1,5 roku v denní formě vzdělávání; délku stanoví rámcový vzdělávací program příslušného oboru vzdělání.
(2)
V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem oboru vzdělání, k jehož studiu se uchazeč hlásí.
(3)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a podmínky organizace zkráceného vzdělávání pro získání středního vzdělání s výučním listem.
§ 85
Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou
(1)
Střední školy, které poskytují střední vzdělání s maturitní zkouškou v daném oboru vzdělání, mohou v tomto oboru vzdělání uskutečňovat také zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou. Zkrácené studium trvá 1 až 2 roky v denní formě vzdělávání; délku stanoví rámcový vzdělávací program příslušného oboru vzdělání.
(2)
Ke zkrácenému studiu pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou se mohou hlásit uchazeči, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou v jiném oboru vzdělání. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem oboru vzdělání, k jehož studiu se uchazeč hlásí.
(3)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a podmínky organizace zkráceného vzdělávání pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou.
ČÁST PÁTÁ
VZDĚLÁVÁNÍ V KONZERVATOŘI
§ 86
Cíle vzdělávání v konzervatoři
Vzdělávání v konzervatoři rozvíjí znalosti, dovednosti a další schopnosti žáka získané v základním a v základním uměleckém vzdělávání, poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje žáky pro výkon náročných uměleckých nebo uměleckých a umělecko pedagogických činností v oborech hudba, tanec, zpěv a hudebně dramatické umění. Vzdělávání v konzervatoři vytváří dále předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti.
§ 87
Stupně vzdělání v konzervatoři
(1)
Úspěšným ukončením vzdělávacího programu v konzervatoři se dosahuje těchto stupňů vzdělání
a)
střední vzdělání s maturitní zkouškou,
b)
vyšší odborné vzdělání v konzervatoři.
(2)
Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák úspěšným ukončením odpovídající části vzdělávacího programu v konzervatoři nejdříve po 4 letech v denní formě vzdělávání v šestiletém vzdělávacím programu nebo po 8 letech v denní formě vzdělávání v osmiletém vzdělávacím programu.
(3)
Vyšší odborné vzdělání v konzervatoři získá žák úspěšným ukončením šestiletého nebo osmiletého vzdělávacího programu.
§ 88
Přijímání ke vzdělávání v konzervatoři
(1)
Ke vzdělávání do prvního ročníku šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky, do prvního ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří úspěšně ukončili pátý ročník základní školy, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti.
(2)
Přijímací řízení ke vzdělávání v konzervatoři se koná formou talentové zkoušky. Při organizaci talentové zkoušky se postupuje podle § 62 s tím, že ředitel školy zašle po vyhodnocení výsledků talentové zkoušky uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče rozhodnutí o přijetí či nepřijetí ke vzdělávání v konzervatoři, a to nejpozději do 10. února.
§ 89
Ukončování vzdělávání v konzervatoři
(1)
Vzdělávání v konzervatoři se zpravidla ukončuje absolutoriem v konzervatoři. Dokladem je vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři a diplom absolventa konzervatoře. Označení absolventa konzervatoře, které se uvádí za jménem, je „diplomovaný specialista“, zkráceně „DiS.“. Žáci mohou ukončit vzdělávání také maturitní zkouškou, nejdříve však po čtvrtém ročníku, v oboru tanec po osmém ročníku.
(2)
Vysvědčení o maturitní zkoušce a vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři jsou opatřena doložkou o získání příslušného stupně vzdělání.
§ 90
Absolutorium v konzervatoři
(1)
Účelem absolutoria v konzervatoři je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových dovedností, vědomostí a postojů absolventa, které jsou důležité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání.
(2)
Absolutorium v konzervatoři je komplexní odborná zkouška, která se skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů stanovených rámcovým vzdělávacím programem, zkoušky z cizího jazyka, absolventské práce a její obhajoby, absolventského výkonu z jednoho nebo dvou hlavních oborů, popřípadě zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy, pokud tak stanoví rámcový vzdělávací program. Absolutorium v konzervatoři pro obor tanec se skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů stanovených rámcovým vzdělávacím programem, absolventské práce a její obhajoby, absolventského výkonu a zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy. Obsah a termíny konání zkoušek stanoví ředitel školy.
(3)
Žák může konat absolutorium v konzervatoři, pokud úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání v příslušném oboru vzdělání a
a)
v šestiletém vzdělávacím programu úspěšně vykonal závěrečné komisionální zkoušky z českého jazyka a literatury a dějin oboru nebo maturitní zkoušku,
b)
v osmiletém vzdělávacím programu úspěšně vykonal závěrečné komisionální zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka nebo maturitní zkoušku.
(4)
Žák, který ukončuje vzdělávání v konzervatoři absolutoriem bez předchozího konání maturitní zkoušky, koná v termínu stanoveném ředitelem školy závěrečnou komisionální zkoušku z předmětů podle odstavce 3 ve školním roce, v němž byla výuka těchto předmětů ukončena, nejpozději však do konce prvního pololetí následujícího školního roku. Neprospěl-li žák u závěrečné komisionální zkoušky, stanoví zkušební komise termín opravné zkoušky. Opravnou závěrečnou komisionální zkoušku může žák konat nejvýše dvakrát. Předsedu a členy zkušební komise pro závěrečnou komisionální zkoušku jmenuje ředitel školy.
(5)
Absolutorium v konzervatoři se koná před zkušební komisí. Předsedu zkušební komise jmenuje krajský úřad; předseda zkušební komise musí být pedagogickým pracovníkem z jiné konzervatoře nebo vysoké školy, který má odpovídající odbornou a pedagogickou způsobilost a nejméně pětiletou umělecko-pedagogickou praxi. Místopředsedu a členy zkušební komise pro absolutorium v konzervatoři jmenuje ředitel školy, místopředsedou je jmenován pedagogický pracovník příslušné školy s nejméně pětiletou pedagogickou praxí; členem komise musí být vedoucí absolventské práce, vedoucí absolventského výkonu a oponent. Ustanovení § 74 odst. 9 a 10 se použije obdobně.
(6)
Po dobu 5 vyučovacích dnů před zahájením absolutoria v konzervatoři se žáci nezúčastňují vyučování, tato doba je určena pro přípravu na absolutorium.
(7)
Zkušební komise může žákovi povolit odklad závěrečné komisionální zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři, popřípadě stanovit žákovi termín náhradní zkoušky, pokud se z vážných důvodů nemohl ke konání závěrečné komisionální zkoušky nebo absolutoria dostavit a do 3 pracovních dnů od konání zkoušky nebo absolutoria se písemně omluvil předsedovi zkušební komise. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout.
(8)
Jestliže se žák nedostavil k závěrečné komisionální zkoušce nebo absolutoriu bez řádné omluvy, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.
(9)
Neprospěl-li žák ze zkoušky absolutoria v konzervatoři, popřípadě neobhájil-li absolventskou práci, může konat opravnou zkoušku, popřípadě opravnou obhajobu absolventské práce v termínu, který mu určí zkušební komise. Opravnou zkoušku a opravnou obhajobu absolventské práce je možno konat dvakrát.
(10)
Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal absolutorium v konzervatoři. Nevykonal-li žák v určeném termínu úspěšně absolutorium v konzervatoři a byla mu povolena opravná zkouška nebo odklad zkoušky, zachovávají se mu práva a povinnosti žáka do 30. června školního roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.
(11)
Žák může vykonat absolutorium v konzervatoři nejpozději do 5 let od ukončení posledního ročníku vzdělávání.
(12)
Každý, kdo konal absolutorium v konzervatoři může požádat krajský úřad do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky, o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky. Při přezkoumání se postupuje obdobně podle § 82 odst. 1, 2 a 4.
§ 91
(1)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky průběhu, organizace a ukončování vzdělávání v konzervatoři.
(2)
Na vzdělávání v konzervatoři a konzervatoř se vztahují ustanovení tohoto zákona o středním vzdělávání a střední škole, pokud není stanoveno jinak.
ČÁST ŠESTÁ
VYŠŠÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
HLAVA I
CÍLE A STUPEŇ VYŠŠÍHO ODBORNÉHO VZDĚLÁNÍ, PŘIJÍMÁNÍ KE VZDĚLÁVÁNÍ, JEHO ORGANIZACE, PRŮBĚH A UKONČOVÁNÍ
§ 92
Cíle vyššího odborného vzdělávání a stupeň vzdělání
(1)
Vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných činností.
(2)
Úspěšným ukončením příslušného akreditovaného vzdělávacího programu se dosáhne stupně vyššího odborného vzdělání.
(3)
Délka vyššího odborného vzdělávání v denní formě je 3 roky včetně odborné praxe, u zdravotnických oborů vzdělání až 3,5 roku.
Přijímání ke vzdělávání ve vyšší odborné škole
§ 93
Podmínky přijetí ke vzdělávání ve vyšší odborné škole
(1)
Ke vzdělávání ve vyšší odborné škole lze přijmout uchazeče, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti.
(2)
O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve vyšší odborné škole rozhoduje ředitel této školy.
§ 94
Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole
(1)
Uchazeč podává přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole řediteli školy pro první kolo přijímacího řízení v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. V přihlášce se vždy uvádí rodné číslo uchazeče, bylo-li mu přiděleno.
(2)
V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovými vzdělávacími programy poskytujícími střední vzdělání s maturitní zkouškou.
(3)
Ředitel školy stanoví jednotná kritéria pro všechny uchazeče přijímané v jednotlivých kolech přijímacího řízení do příslušného oboru a formy vzdělávání pro daný školní rok. V přijímacím řízení ředitel školy hodnotí uchazeče podle
a)
hodnocení znalostí uchazeče získaných ve středním vzdělávání a vyjádřeném na vysvědčení ze střední školy,
b)
výsledků přijímací zkoušky, je-li stanovena, a
c)
dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.
(4)
Předpokladem přijetí uchazeče ke vzdělávání ve vyšší odborné škole je rovněž splnění podmínek zdravotní způsobilosti pro daný obor vzdělání.
(5)
Ředitel školy zveřejní v dostatečném předstihu, nejméně však dvouměsíčním, lhůtu pro podání přihlášky ke vzdělávání, doklady, které jsou její součástí, kritéria hodnocení přijímacího řízení, termíny konání přijímací zkoušky a její formu a rámcový obsah, je-li stanovena, popřípadě další podmínky přijetí ke vzdělávání. Tyto skutečnosti musí být zveřejněny na přístupném místě ve škole.
(6)
Pokud splní podmínky přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledku hodnocení přijímacího řízení.
(7)
Ředitel školy odešle rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí uchazeče k vyššímu odbornému vzdělávání do 7 dnů po konání přijímací zkoušky nebo ode dne vydání rozhodnutí, pokud se přijímací zkouška nekoná, nejdříve však 1. června.
(8)
Ředitel školy může po ukončení prvního kola přijímacího řízení vyhlásit další kola přijímacího řízení k naplnění předpokládaného stavu studentů.
§ 95
Přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole
(1)
Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky a určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání. V případě, že ředitel školy rozhodne o přijetí uchazeče, určí ročník, do něhož bude uchazeč zařazen.
(2)
V případě zdravotnických oborů může ředitel školy přijmout uchazeče do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole pouze v případě, že obsah předchozího vzdělávání uchazeče odpovídá obsahu vzdělávání v těch ročnících, které student nebude absolvovat.
Organizace a průběh vyššího odborného vzdělávání
§ 96
(1)
Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Školní rok se člení na dvě období. Zimní období trvá od 1. září do 31. ledna, letní období trvá od 1. února do 31. srpna.
(2)
Vyšší odborné vzdělávání obsahuje teoretickou přípravu a praktickou přípravu. Praktická příprava se uskutečňuje formou praktického vyučování ve škole nebo formou odborné praxe na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a které mají se školou uzavřenou smlouvu o obsahu a rozsahu odborné praxe a podmínkách pro její konání.
(3)
Na studenty při praktické přípravě se vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
§ 97
(1)
Uchazeč se stává studentem vyšší odborné školy dnem zápisu ke vzdělávání. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vyšší odbornou školou, nejpozději však do 30. září.
(2)
Dokladem o vzdělávání ve vyšší odborné škole je výkaz o studiu. Do výkazu o studiu se zapisují předměty nebo jiné ucelené části učiva zvoleného oboru vzdělání a výsledky hodnocení studenta.
(3)
V průběhu vyššího odborného vzdělávání se studentovi umožňuje přestup do jiné vyšší odborné školy, změna oboru vzdělání, přerušení vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího vzdělání, a to na základě písemné žádosti studenta.
(4)
Ředitel školy může studentovi povolit změnu oboru vzdělání. V rámci rozhodování o změně oboru vzdělání může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.
(5)
O přestupu studenta vyšší odborné školy do jiné vyšší odborné školy rozhoduje ředitel školy, do které se student hlásí. V rámci rozhodování o přestupu studenta, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.
(6)
Ředitel školy může studentovi přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše 2 let. Po dobu přerušení vzdělávání student není studentem této vyšší odborné školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje student v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno. Se souhlasem ředitele školy může student pokračovat ve vyšším ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti a praktické dovednosti a způsob jejich získání. Ředitel školy na žádost studenta ukončí přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení vzdělávání, nebrání-li tomu závažné důvody.
(7)
Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání studentce z důvodů těhotenství a mateřství, jestliže praktická příprava probíhá na pracovištích nebo ve formě prací zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo jestliže vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství studentky.
(8)
Ředitel školy může studentovi, který nesplnil podmínky stanovené akreditovaným vzdělávacím programem pro příslušný ročník, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
§ 98
(1)
Student může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy. Student přestává být studentem vyšší odborné školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější.
(2)
Jestliže se student neúčastní po dobu nejméně 20 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není řádně omluvena, vyzve ho ředitel školy písemně, aby neprodleně doložil důvody své nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude student posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Jestliže do 3 týdnů od doručení výzvy student do vyšší odborné školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, posuzuje se, jako by posledním dnem této lhůty vzdělávání zanechal; tímto dnem přestává být studentem vyšší odborné školy.
§ 99
Hodnocení výsledků vzdělávání studentů
(1)
Studenti jsou hodnoceni vždy za příslušné období. Předměty, popřípadě jiné ucelené části učiva, z nichž student koná zkoušku, a předměty, popřípadě jiné ucelené části učiva, z nichž je student hodnocen jiným způsobem, stanoví akreditovaný vzdělávací program. Zkoušky je možné opakovat dvakrát. V případě členění obsahu vzdělávání do jiných ucelených částí učiva než předmětů se vydává studentovi potvrzení o jejich absolvování.
(2)
Do vyššího ročníku postoupí student, který úspěšně splnil podmínky stanovené akreditovaným vzdělávacím programem pro příslušný ročník.
(3)
V případě, že nelze studenta hodnotit ze závažných důvodů, určí ředitel školy termín, do kterého má být hodnocení studenta ukončeno. Hodnocení musí být ukončeno nejpozději do konce následujícího období.
§ 100
Uznávání dosaženého vzdělání
Ředitel školy uzná ucelené dosažené vzdělání studenta, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem. Částečné vzdělání studenta může ředitel školy uznat, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud student znalosti z tohoto vzdělání prokáže při zkoušce stanovené ředitelem školy. Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání studenta, uvolní žáka zčásti nebo zcela z vyučování a z hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.
Ukončování vyššího odborného vzdělávání
§ 101
Vyšší odborné vzdělávání se ukončuje absolutoriem. Dokladem o dosažení vyššího odborného vzdělání je vysvědčení o absolutoriu a diplom absolventa vyšší odborné školy. Označení absolventa vyšší odborné školy, které se uvádí za jménem, je „diplomovaný specialista“ (zkráceně „DiS.“).
§ 102
(1)
Podmínkou pro absolutorium je úspěšné ukončení posledního ročníku vzdělávání. Absolutorium se skládá ze zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. Absolventská práce může být zpracována a obhajována společně několika studenty; i v tomto případě jsou studenti hodnoceni jednotlivě. Absolventská práce a její obhajoba může obsahovat též část ověřující praktické dovednosti.
(2)
Ředitel školy vyhlašuje nejméně 1 řádný termín absolutoria ve školním roce.
(3)
Absolutorium se koná před zkušební komisí a je veřejné s výjimkou jednání zkušební komise o hodnocení studenta.
(4)
Zkušební komise má stálé a další členy, předsedou je pedagogický pracovník z jiné vyšší odborné školy nebo vysoké školy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a vedoucí učitel studijní skupiny. Dalšími členy jsou učitel příslušného předmětu, přísedící, který vyučuje daný předmět, vedoucí absolventské práce a oponent. Členem zkušební komise může být jmenován také odborník z praxe. Předsedu komise jmenuje krajský úřad, ostatní členy komise ředitel školy. Ustanovení § 74 odst. 9 a 10 se použije obdobně.
(5)
Neprospěl-li student z některé zkoušky nebo neobhájil-li absolventskou práci, může konat opravnou zkoušku z této zkoušky nebo obhájit absolventskou práci do 6 měsíců od řádného termínu absolutoria. Opravnou zkoušku nebo opravnou obhajobu absolventské práce je možné konat nejvýše dvakrát, a to v termínu stanoveném zkušební komisí.
(6)
Pokud se student ke zkoušce nebo obhajobě nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky předsedovi zkušební komise nebo nekonal absolutorium z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní zkoušku. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo studenta konat opravnou zkoušku.
(7)
Student přestává být studentem vyšší odborné školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal absolutorium. Nevykonal-li student úspěšně absolutorium, zachovávají se mu práva a povinnosti studenta vyšší odborné školy do 30. června školního roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit. Jestliže se student ke zkoušce nebo obhajobě bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku nebo obhajobu vykonal neúspěšně.
(8)
Absolutorium lze vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání.
(9)
Každý, kdo konal zkoušku absolutoria nebo obhajobu absolventské práce, může do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky, požádat krajský úřad o přezkoumání jejího průběhu a výsledku. Při přezkoumání se postupuje obdobně podle § 82 odst. 1, 2 a 4.
§ 103
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o organizaci, náležitostech a průběhu přijímacího řízení ke vzdělávání ve vyšších odborných školách, včetně termínů konání přijímacích zkoušek, a o přijímání do vyššího než prvního ročníku, podrobnosti o organizaci a průběhu vyššího odborného vzdělávání, podmínky konání odborné praxe, pravidla pro hodnocení studentů, pro uznávání předchozího vzdělání a podrobnější podmínky o ukončování vyššího odborného vzdělávání absolutoriem.
HLAVA II
AKREDITACE VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
§ 104
(1)
Vzdělávací program v příslušném oboru vzdělání pro jednotlivou vyšší odbornou školu podléhá akreditaci, kterou uděluje ministerstvo; v případě vzdělávacího programu zdravotnického zaměření s předchozím souhlasem Ministerstva zdravotnictví a v případě vzdělávacího programu v oblasti bezpečnostních služeb s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra a v případě vzdělávacího programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání též s předchozím stanoviskem příslušného uznávacího orgánu1), zda absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání.
(2)
Je-li vzdělávací program akreditován a zapsán pro příslušnou vyšší odbornou školu do školského rejstříku, lze ke vzdělávání v tomto programu přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky a přiznávat označení absolventa vyšší odborné školy.
§ 105
(1)
Žádost o akreditaci vzdělávacího programu se podává ministerstvu. Ministerstvo žádost neprodleně postoupí Akreditační komisi pro vyšší odborné vzdělávání (dále jen „Akreditační komise“). Akreditační komise posoudí vzdělávací program z obsahového a odborného hlediska a do 120 dnů ode dne, kdy jí byla žádost doručena, sdělí ministerstvu stanovisko.
(2)
Ministerstvo rozhodne o akreditaci vzdělávacího programu do 30 dnů od obdržení stanoviska Akreditační komise.
(3)
Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže
a)
vzdělávací program nesplňuje náležitosti uvedené v § 6 odst. 1,
b)
vzdělávací program není z hlediska obsahu v souladu s cíli a zásadami stanovenými tímto zákonem.
(4)
Ministerstvo akreditaci neudělí též v případě, že Akreditační komise vydala k žádosti o akreditaci vzdělávacího programu nesouhlasné stanovisko.
(5)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah písemné žádosti o akreditaci vzdělávacího programu.
§ 106
(1)
Akreditace vzdělávacího programu se uděluje na dobu rovnající se nejvýše dvojnásobku délky vzdělávání v denní formě studia. Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení § 105.
(2)
Během uskutečňování akreditovaného vzdělávacího programu může vyšší odborná škola požádat o akreditaci změny vzdělávacího programu.
(3)
Akreditace vzdělávacího programu zaniká výmazem příslušného oboru vzdělání ze školského rejstříku.
§ 107
Akreditační komise
(1)
Akreditační komise vydává stanoviska k vzdělávacím programům v rámci řízení o akreditaci, a dále posuzuje i jiné záležitosti týkající se vyššího odborného vzdělávání, které jí předloží ministr školství, mládeže a tělovýchovy.
(2)
Akreditační komise má dvacet jedna členů. Členy Akreditační komise jmenuje a odvolává ministr školství, mládeže a tělovýchovy z odborníků z vysokých škol, vyšších odborných škol a z praxe.
(3)
Členové Akreditační komise jsou jmenováni na dobu 6 let; jmenováni mohou být nejvýše na dvě po sobě jdoucí funkční období.
(4)
Členové Akreditační komise jsou při výkonu své funkce nezávislí.
(5)
Vnitřní organizaci, způsob jednání Akreditační komise a důvody pro odvolání jejího člena upraví statut Akreditační komise, který vydá ministerstvo. Ministerstvo může měnit statut Akreditační komise jen po projednání s Akreditační komisí. Statut Akreditační komise a jeho změny ministerstvo zveřejní ve Věstníku.
(6)
Činnost Akreditační komise materiálně, organizačně a finančně zabezpečuje ministerstvo.
ČÁST SEDMÁ
UZNÁVÁNÍ ZAHRANIČNÍHO VZDĚLÁNÍ
§ 108
(1)
Absolvent zahraniční školy, který získal doklad o dosažení základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání v zahraničí (dále jen „zahraniční vysvědčení“), může požádat krajský úřad příslušný podle místa pobytu žadatele o
a)
vydání osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České republice, nebo
b)
rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v České republice (dále jen „nostrifikace“).
(2)
Osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení vydá krajský úřad v případech, kdy je Česká republika vázána mezinárodní smlouvou o uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání se zemí, kde je zahraniční škola zřízena a uznána. Pokud ze zahraničního vysvědčení není patrný obsah a rozsah vyučovaných předmětů, předloží žadatel také rámcový obsah vzdělávání oboru, v němž dosažené vzdělání získal.
(3)
Pokud Česká republika není vázána mezinárodní smlouvou o uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání se zemí, kde je zahraniční škola zřízena a uznána, krajský úřad rozhoduje o nostrifikaci na základě předloženého originálu zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřené kopie. Pokud ze zahraničního vysvědčení není patrný obsah a rozsah vyučovaných předmětů, předloží žadatel také rámcový obsah vzdělávání oboru, v němž dosažené vzdělání získal.
(4)
Pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak, pravost podpisů a otisků razítek na originálech zahraničních vysvědčení a skutečnost, že škola je uznána na území státu, kde bylo zahraniční vysvědčení vydáno, musí být ověřena příslušným zastupitelským úřadem České republiky a dále ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo zahraniční škola, která vysvědčení vydala, popřípadě notářem na území takového státu. K žádosti se současně připojí úředně ověřený překlad dokladů o vzdělání uvedených v odstavcích 2 a 3 do českého jazyka. V případě dokladu o vzdělání vydaného ve slovenském jazyce se překlad do českého jazyka nevyžaduje.
(5)
V případě, že krajský úřad v rámci řízení o nostrifikaci zjistí, že obsah a rozsah vzdělání v zahraniční škole se v porovnání s obdobným rámcovým vzdělávacím programem v České republice podstatně odlišuje, žádost zamítne. V případě, že se obsah a rozsah vzdělání v zahraniční škole odlišuje zčásti nebo žadatel nepředloží rámcový obsah vzdělávání uvedený v odstavci 3 nebo nesplní požadavky uvedené v odstavci 4, nařídí krajský úřad nostrifikační zkoušku. Krajský úřad žádost o nostrifikaci zamítne také v případě, že žadatel nevykoná nostrifikační zkoušku úspěšně. Žadatel, který není státním občanem České republiky, nekoná nostrifikační zkoušku z předmětu český jazyk a literatura.
(6)
Ministerstvo rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení, které bylo vydáno zahraniční školou se vzdělávacím programem, který je uskutečňován v dohodě s ministerstvem. Ustanovení odstavců 3 až 5 se použijí obdobně.
(7)
Ministerstvo vnitra vydává osvědčení o uznání rovnocennosti a rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení v oblasti činnosti policiepolicie a požární ochrany.
(8)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami, podmínky organizace nostrifikační zkoušky, složení komise pro vykonání nostrifikační zkoušky a způsob jejího rozhodování.
(9)
Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany26a) nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného v odstavcích 1 až 3 a ověření pravosti podle odstavce 4 nahradit čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením. V případě pochybností o dosaženém vzdělání nařídí krajský úřad žadateli nostrifikační zkoušku.
ČÁST OSMÁ
ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ, JAZYKOVÉ A ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ
§ 109
Základní umělecké vzdělávání
(1)
Základní umělecké vzdělávání poskytuje základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech. Základní umělecké vzdělávání se uskutečňuje v základní umělecké škole. Základní umělecká škola připravuje také pro vzdělávání ve středních školách uměleckého zaměření a v konzervatořích, popřípadě pro studium na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením.
(2)
Základní umělecká škola organizuje přípravné studium, základní studium I. a II. stupně, studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin a studium pro dospělé.
§ 110
Jazykové vzdělávání
(1)
Jazykové vzdělávání poskytuje jazykové vzdělání v cizích jazycích. Jazykové vzdělávání podle tohoto zákona se uskutečňuje v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky.
(2)
Vzdělávání v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky může být ukončeno státní jazykovou zkouškou základní, státní jazykovou zkouškou všeobecnou a státní jazykovou zkouškou speciální. Státní jazykové zkoušky lze vykonat i bez předchozího vzdělávání v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky. Dokladem o úspěšně vykonané státní jazykové zkoušce je vysvědčení o státní jazykové zkoušce.
(3)
Státní jazykové zkoušky se skládají z části písemné a z části ústní. Ministerstvo určuje zadání písemné části zkoušky a stanovuje termíny konání zkoušek.
(4)
Státní jazykové zkoušky v jednotlivých jazycích se konají před zkušební komisí. Předsedu komise pro státní jazykové zkoušky a předsedy zkušebních komisí pro jednotlivé jazyky jmenuje ministerstvo, další členy těchto komisí jmenuje ředitel školy. Předsedou komise pro státní jazykové zkoušky a zkušební komise pro jednotlivé jazyky může být ten, kdo má příslušnou odbornou kvalifikaci a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let.
§ 111
Zájmové vzdělávání
(1)
Zájmové vzdělávání poskytuje účastníkům naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti. Zájmové vzdělávání se uskutečňuje ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, zejména ve střediscích volného času, školních družinách a školních klubech.
(2)
Střediska volného času se dále podílejí na další péči o nadané děti, žáky a studenty a ve spolupráci se školami a dalšími institucemi rovněž na organizaci soutěží a přehlídek dětí a žáků.
§ 112
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky a náležitosti přijímání do základního uměleckého vzdělávání, jazykového a zájmového vzdělávání, jejich obsahu, rozsahu, organizace, hodnocení a ukončování, podmínky ukončování jazykového vzdělávání státní jazykovou zkouškou, obsah a rozsah státních jazykových zkoušek a jejich zkušební řád, uznávání předchozího vzdělání pro účely konání státních jazykových zkoušek a výši úplaty za tyto zkoušky, a stanoví organizaci zájmového vzdělávání ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání a podmínky organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání.
ČÁST DEVÁTÁ
DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLÁCH
§ 113
Jednotlivá zkouška
(1)
V rámci dalšího vzdělávání může každý, kdo získal alespoň základní vzdělání a není žákem střední školy, konat za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 7 ve střední nebo vyšší odborné škole jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá závěrečné zkoušce, absolutoriu, zkoušce profilové části maturitní zkoušky z příslušného zkušebního předmětu nebo zkoušce společné části maturitní zkoušky z příslušného zkušebního předmětu, uskutečňované v dané škole.
(2)
Jednotlivou zkoušku lze konat na základě přihlášky podané
a)
vedoucímu Centra, pokud uchazeč hodlá konat jednotlivou zkoušku odpovídající obsahem a formou zkoušce společné části maturitní zkoušky;
b)
řediteli školy podle odstavce 1 v ostatních případech; ředitel školy sdělí uchazeči písemně nejpozději do 20 dnů po obdržení přihlášky, zda může požadovanou zkoušku konat.
Přihláška obsahuje rodné číslo uchazeče, bylo-li mu přiděleno, jinak datum a místo narození.
(3)
Na konání, organizaci, průběh a hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá
a)
závěrečné zkoušce, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující závěrečnou zkoušku,
b)
absolutoriu, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující absolutorium,
c)
zkoušce maturitní zkoušky, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující maturitní zkoušku s výjimkou:
1.
jmenování předsedy zkušební maturitní komise; předsedu jmenuje v případech podle odstavce 2 písm. a) vedoucí Centra, v případech podle odstavce 2 písm. b) je předsedou ředitel školy nebo ředitelem pověřený pedagogický pracovník;
2.
termínů konání jednotlivé zkoušky, které v souladu s prováděcím právním předpisem stanovuje a zveřejňuje v případech podle odstavce 2 písm. a) Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) ředitel školy.
(4)
Jednotlivá zkouška podle odstavce 2 písm. a) se koná ve škole, kterou určí Centrum. Před konáním jednotlivé zkoušky je uchazeč povinen prokázat se řediteli školy průkazem totožnosti opatřeným fotografií. Nepředložení průkazu totožnosti nebo důvodné pochybnosti o totožnosti uchazeče, který jej předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění uchazeče ke zkoušce.
(5)
Pokud se jedná o praktickou zkoušku z odborného výcviku nebo z odborných předmětů závěrečné zkoušky nebo o zkoušku maturitní zkoušky konanou formou praktické zkoušky, je podmínkou konání jednotlivé zkoušky podle odstavce 1 absolvování praktického vyučování v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem. Absolvování praktického vyučování může ředitel školy zčásti nebo zcela prominout, pokud uchazeč prokáže odpovídající praxi v činnosti, která je předmětem praktického vyučování.
(6)
Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) ředitel školy vyrozumí uchazeče o výsledku jednotlivé zkoušky do 20 pracovních dnů ode dne konání zkoušky.
(7)
Pokud uchazeč jednotlivou zkoušku nevykoná úspěšně, může zkoušku opakovat nejvýše dvakrát, a to vždy nejdříve po uplynutí 1 roku od předchozího konání zkoušky. Podmínkou je podání přihlášky podle odstavce 2.
(8)
Dokladem o úspěšném vykonání jednotlivé zkoušky je osvědčení o jednotlivé zkoušce, které vydává v případech podle odstavce 2 písm. a) Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) škola. Úspěšným vykonáním jednotlivé zkoušky se nezíská stupeň vzdělání a v případě jednotlivé zkoušky zdravotnického oboru vzdělání ani způsobilost k výkonu zdravotnického povolání.
§ 113a
(1)
Vykonání jednotlivých zkoušek se poskytuje za úplatu, která je v případě podle § 113 odst. 2 písm. a) příjmem státního rozpočtu, v ostatních případech příjmem právnické osoby vykonávající činnost školy. Právnická osoba vykonávající činnost školy, v níž se konala zkouška podle § 113 odst. 2 písm. a), má nárok na poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu ve výši odpovídající podílu z úplaty za danou zkoušku stanovenému prováděcím právním předpisem.
(2)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem pravidla stanovení a zveřejnění termínů konání jednotlivé zkoušky, formu, obsah a termíny podání přihlášky k vykonání jednotlivé zkoušky, formu a obsah dokumentace a osvědčení o vykonání jednotlivé zkoušky, a dále nejvyšší možnou úplatu za zkoušku podle § 113 odst. 2 písm. a), nejvyšší možnou úplatu za zkoušku podle § 113 odst. 2 písm. b) konanou ve škole zřizované státem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí a podíl z úplaty za zkoušku pro účely poskytnutí finančních prostředků státního rozpočtu právnické osobě vykonávající činnost školy podle odstavce 1 věty druhé.
§ 113b
Uznávání dalšího vzdělání a částečného vzdělání
(1)
Osvědčení o získání dílčí kvalifikace, vydané podle zvláštního právního předpisu26a), se pro účely § 63 považuje za doklad o předchozím vzdělávání.
(2)
Osvědčení o získání dílčí kvalifikace, vydané podle zvláštního právního předpisu26a), se pro účely § 70 považuje za doklad o částečném vzdělání žáka.
§ 113c
Vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři
(1)
Osoba s alespoň základním vzděláním, která podle zvláštního právního předpisu26a) získala dílčí kvalifikace potvrzující ve svém souhrnu získání všech odborných způsobilostí stanovených podle Národní soustavy kvalifikací k řádnému výkonu všech pracovních činností vykonávaných v rámci určitého povolání, může, i bez předchozího vzdělávání ve střední škole nebo konzervatoři a bez předchozího úspěšného vykonání zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání za všechny ročníky vzdělávání, získat stupeň vzdělání úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři v odpovídajícím oboru vzdělání. Ředitel školy s odpovídajícím oborem vzdělání umožní, na základě žádosti osoby uvedené ve větě prvé, této osobě vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři v jím určeném termínu. V případě dílčích zkoušek konaných ústní formou a zkoušek společné části maturitní zkoušky koná žák zkoušky v termínech stanovených prováděcím právním předpisem.
(2)
Osoba uvedená v odstavci 1 může závěrečnou zkoušku, maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři konat, i pokud není žákem příslušné školy. V takovém případě zkoušku koná za obdobných podmínek, jako kdyby byla žákem školy. Nejedná-li se o školu zřízenou státem, krajem, svazkem obcíobcí nebo obcíobcí, může ředitel školy podmínit možnost vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři zaplacením úplaty ve výši jím stanovené; úplata je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost dané školy.
(3)
Odstavce 1 a 2 se nevztahují na obory vzdělání, v rámci kterých se získává způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu26b).
§ 113d
Stupeň vzdělání lze bez předchozího vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole získat po úspěšném vykonání zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání za všechny ročníky vzdělávání a úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria podle tohoto zákona.
§ 114
Odborné kursy, kursy jednotlivých předmětů, pomaturitní specializační kursy
(1)
Právnické osoby, které vykonávají činnost středních nebo vyšších odborných škol, mohou vedle vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3 uskutečňovat odborné kursy, kursy jednotlivých předmětů nebo jiných ucelených částí učiva nebo pomaturitní specializační kursy.
(2)
Odborné kursy a kursy jednotlivých předmětů nebo jiných ucelených částí učiva ve střední nebo vyšší odborné škole jsou určeny k doplnění všeobecných i odborných vědomostí a dovedností potřebných pro výkon povolání a pracovních činností.
(3)
Pomaturitní specializační kursy jsou určeny k získání speciálních teoretických i praktických vědomostí a dovedností, které navazují svým odborným zaměřením na dříve ukončené vzdělávání a rozšiřují kvalifikaci pro výkon povolání nebo pracovních činností.
(4)
Kursy podle odstavce 1 neposkytují stupeň vzdělání a lze je poskytovat za úplatu. Dokladem o úspěšném ukončení kursu podle odstavce 1 je osvědčení.
(5)
Účastníci vzdělávání podle odstavce 1 nejsou žáky nebo studenty dané školy.
(6)
Rekvalifikace mimo soustavu oborů vzdělání se uskutečňují podle zvláštních právních předpisů27), další vzdělávání pro výkon zdravotnických povolání se uskutečňuje podle zvláštních právních předpisů v působnosti Ministerstva zdravotnictví28).
ČÁST DESÁTÁ
ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ A ŠKOLSKÉ SLUŽBY
§ 115
Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků
Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků zajišťují další vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení, poskytují školám a školským zařízením poradenství v otázkách metodiky a řízení škol a školských zařízení a dále zprostředkovávají informace o nových směrech a postupech ve vzdělávání a zajišťují koordinaci podpůrných činností pro školy a školská zařízení, rozvojových programů a dalších akcí.
§ 116
Školská poradenská zařízení
Školská poradenská zařízení zajišťují pro děti, žáky a studenty a jejich zákonné zástupce, pro školy a školská zařízení informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytují odborné speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně výchovnou péči a napomáhají při volbě vhodného vzdělávání dětí, žáků nebo studentů a přípravě na budoucí povolání. Školská poradenská zařízení spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany dětí a orgány péče o mládež a rodinu, zdravotnickými zařízeními, popřípadě s dalšími orgány a institucemi.
§ 117
Školská výchovná a ubytovací zařízení
(1)
Školská výchovná a ubytovací zařízení zajišťují dětem, žákům a studentům podle účelu, k němuž byla zřízena
a)
vzdělávání, sportovní a zájmové činnosti v době mimo vyučování,
b)
celodenní výchovu, ubytování a stravování, popřípadě
c)
zotavovací pobyty dětí a žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení vzdělávání.
(2)
Školská výchovná a ubytovací zařízení mohou provozovat svou činnost i ve dnech pracovního volna nebo v období školních prázdnin.
§ 118
Školská zařízení pro zájmové vzdělávání
Školská zařízení pro zájmové vzdělávání zajišťují podle účelu, k němuž byla zřízena, výchovné, vzdělávací, zájmové, popřípadě tematické rekreační akce, zajišťují osvětovou činnost pro žáky, studenty a pedagogické pracovníky, popřípadě i další osoby.
§ 119
Zařízení školního stravování
V zařízeních školního stravování se uskutečňuje školní stravování dětí, žáků a studentů v době jejich pobytu ve škole, ve školském zařízení podle § 117 odst. 1 písm. b) a c) a ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči. Zařízení školního stravování mohou zajišťovat také stravování zaměstnanců škol a školských zařízení a stravovací služby i pro další osoby, a to za úplatu.
§ 120
Školská účelová zařízení
Školská účelová zařízení podle účelu, k němuž byla zřízena, napomáhají školám a školským zařízením při jejich činnosti, zajišťují materiálně technické služby, poradenské, informační nebo ekonomicko-administrativní služby, poskytují odborné, studijně pracovní, knihovnické a informační služby pro žáky, studenty, popřípadě zaměstnance, zajišťují praktické vyučování a výchovu mimo vyučování nebo vytvářejí podmínky pro praktické vyučování žáků a jejich zájmovou činnost.
§ 121
(1)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem typy školských zařízení a podrobnosti o obsahu a rozsahu jejich činnosti, organizaci a podmínkách provozu, kritéria pro zařazování nebo umisťování dětí, žáků a studentů, popřípadě dalších uživatelů služeb, nebo ukončení umístění, o podmínkách, za nichž lze školské služby poskytovat veřejnosti, a o podmínkách úhrady za školské služby a o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
(2)
Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky organizace školního stravování, provozu zařízení školního stravování a rozsahu poskytovaných služeb, dále výživové normy podle věkových skupin strávníků a rozpětí finančních normativů na nákup potravin.
ČÁST JEDENÁCTÁ
HMOTNÉ ZABEZPEČENÍ, ODMĚNY ZA PRODUKTIVNÍ ČINNOST A ÚPLATA ZA VZDĚLÁVÁNÍ A ŠKOLSKÉ SLUŽBY
§ 122
Hmotné zabezpečení a odměny za produktivní činnost
(1)
Žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol poskytuje odměnu za produktivní činnost právnická osoba, která vykonává činnost školy, a to z prostředků získaných touto produktivní činností; výši této odměny stanoví ředitel školy podle rozsahu a kvality produktivní činnosti. Pokud žáci konají praktické vyučování nebo studenti odbornou praxi u jiné osoby, poskytuje jim odměnu za produktivní činnost tato osoba. Pro účely tohoto zákona se za produktivní činnost považuje činnost, která přináší příjem. Minimální výše měsíční odměny za produktivní činnost pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30 % minimální mzdy. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby nebo v případě, že žák nevykonával produktivní činnost po dobu celého měsíce, se výše odměny za produktivní činnost úměrně upraví.
(2)
Dětem v mateřských školách, žákům základních škol a nezletilým žákům středních škol se poskytuje hmotné zabezpečení, které zahrnuje školní stravování po dobu jejich pobytu ve škole a ve školském zařízení podle § 117 odst. 1 písm. b) a c), a dále v případě potřeby ubytování. Zletilým žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol lze poskytovat hmotné zabezpečení podle věty první.
(3)
Hmotné zabezpečení podle odstavce 2 zajišťuje pro své děti, žáky a studenty právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení; právnická osoba zřizovaná státem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí může hmotné zabezpečení zajišťovat ve spolupráci se zřizovatelem. Hmotné zabezpečení podle odstavce 2 lze poskytovat za úplatu.
(4)
Školní stravování se zajišťuje přednostně v zařízeních školního stravování podle tohoto zákona. Právnické osoby, které vykonávají činnost škol nebo školských zařízení, mohou zajišťovat školní stravování smluvně i u jiné osoby poskytující stravovací služby; v případě právnických osob, které jsou zřízeny státem nebo registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6), s předchozím souhlasem ministerstva. Školní stravování se řídí výživovými normami.
(5)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky o poskytování hmotného zabezpečení.
§ 123
Úplata za vzdělávání a školské služby
(1)
Vzdělávání v základních a středních školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, svazkem obcíobcí nebo obcíobcí, a ve vyšších odborných školách lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost dané školy.
(2)
Vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání, lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost dané školy nebo školského zařízení. Vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy zřizované státem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí a v přípravné třídě základní školy se poskytuje bezúplatně.
(3)
Školské služby lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby vykonávající činnost daného školského zařízení.
(4)
Výši úplaty podle odstavců 1 až 3 stanoví v případě škol a školských zařízení zřízených státem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí ředitel školy nebo školského zařízení. Výši úplaty podle odstavců 1 až 3 stanoví v případě škol a školských zařízení zřízených jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou právnická osoba, která vykonává činnost těchto škol a školských zařízení. O snížení nebo prominutí úplaty, zejména v případě dětí, žáků nebo studentů se sociálním znevýhodněním, rozhoduje ředitel školy nebo školského zařízení.
(5)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky, splatnost úplaty, možnost snížení úplaty nebo osvobození od úplaty a nejvyšší možnou úplatu za vyšší odborné vzdělávání, vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání upravené tímto zákonem a jednotlivé druhy školských služeb ve školách a školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí.
ČÁST DVANÁCTÁ
ŠKOLSKÁ PRÁVNICKÁ OSOBA
§ 124
Hlavní činnost a zřizovatel školské právnické osoby
(1)
Školská právnická osoba je právnickou osobou zřízenou podle tohoto zákona, jejíž hlavní činností je poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3 a školských služeb podle tohoto zákona.
(2)
Zřizovatelem školské právnické osoby může být
a)
ministerstvo, kraj, obecobec nebo svazek obcíobcí,
b)
jiná právnická osoba nebo fyzická osoba.
(3)
Školskou právnickou osobu může zřídit společně i více zřizovatelů uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo více zřizovatelů uvedených v odstavci 2 písm. b).
(4)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se ve věcech zřízení, vzniku, zrušení a zániku školské právnické osoby přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o založení, vzniku, zrušení a zániku obchodních společností.
(5)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se ve věcech sloučení, splynutí a rozdělení školské právnické osoby přiměřeně ustanovení o vnitrostátních fúzích a rozdělení obsažené v zákoně o přeměnách obchodních společností a družstev.
§ 125
Zřízení a vznik školské právnické osoby
(1)
Školská právnická osoba zřizovaná jedním zřizovatelem se zřizuje zřizovací listinou.
(2)
Školská právnická osoba zřizovaná společně více zřizovateli se zřizuje zřizovatelskou smlouvou.
(3)
Zřizovací listina nebo zřizovatelská smlouva (dále jen „zřizovací listina“) musí obsahovat
a)
název a sídlo školské právnické osoby,
b)
název, sídlo a identifikační číslo zřizovatele, bylo-li přiděleno, je-li právnickou osobou, nebo jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu zřizovatele nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, je-li fyzickou osobou,
c)
označení statutárního orgánu podle § 131 a způsob, jakým vystupuje jménem školské právnické osoby,
d)
druhy škol a druhy a typy školských zařízení, jejichž činnost školská právnická osoba vykonává,
e)
předmět, podmínky a rozsah doplňkové činnosti v případě školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí, je-li doplňková činnost této školské právnické osobě povolena,
f)
vymezení způsobu majetkového zajištění činnosti školské právnické osoby,
g)
počet členů rady v případě školské právnické osoby zřizované jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b),
h)
v případě více zřizovatelů způsob výkonu práv a povinností zřizovatele podle tohoto zákona,
i)
vymezení doby, na kterou je školská právnická osoba zřízena.
(4)
Zřizovací listina školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) může též určit školskou právnickou osobu oprávněnou k přijetí likvidačního zůstatku při zrušení školské právnické osoby s likvidací; může též stanovit, že určení této školské právnické osoby provede orgán k tomu příslušný v rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby.
(5)
Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob za podmínek stanovených tímto zákonem.
§ 126
Zrušení a zánik školské právnické osoby
(1)
Školská právnická osoba zaniká dnem výmazu z rejstříku školských právnických osob.
(2)
Zániku školské právnické osoby předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace. Likvidace se neprovede v případě uvedeném v odstavci 3 písm. b) a e) a v případě zrušení školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí.
(3)
Školská právnická osoba se zrušuje
a)
dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato,
b)
dnem uvedeným v rozhodnutí nebo smlouvě o sloučení, splynutí nebo rozdělení, pokud dochází k zániku školské právnické osoby v důsledku jejího sloučení, splynutí nebo rozdělení, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato nebo smlouva uzavřena,
c)
uplynutím doby, na kterou byla zřízena,
d)
dnem účinnosti rozhodnutí, kterým došlo k výmazu poslední školy nebo školského zařízení, jehož činnost školská právnická osoba vykonávala, z rejstříku škol a školských zařízení,
e)
zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že majetek školské právnické osoby nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nebo zrušením konkursu proto, že majetek školské právnické osoby je zcela nepostačující, nebo po splnění rozvrhového usnesení,
f)
dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení školské právnické osoby, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci.
(4)
Nejde-li o zrušení školské právnické osoby z důvodu uvedeného v odstavci 3 písm. b), přechází práva a povinnosti školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, na jejího zřizovatele.
(5)
Soud může rozhodnout o zrušení školské právnické osoby a v případě školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) o jejím vstupu do likvidace, a to na návrh orgánu státní správy nebo osoby, která osvědčí právní zájem, jestliže
a)
nebyly jmenovány orgány školské právnické osoby a dosavadním orgánům skončilo funkční období před více než rokem,
b)
v uplynulém roce se nekonalo ani jedno zasedání rady školské právnické osoby zřizované jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b),
c)
provozováním doplňkové činnosti došlo v období šesti měsíců opakovaně k ohrožení kvality, rozsahu a dostupnosti hlavní činnosti, k jejímuž uskutečňování byla školská právnická osoba zřízena,
d)
školská právnická osoba užívá příjmů ze své činnosti nebo svého majetku v rozporu s tímto zákonem,
e)
školská právnická osoba jiným závažným způsobem porušuje zákon nebo neplní podmínky zákonem stanovené.
(6)
Soud před vydáním rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby stanoví lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo, jestliže je odstranění tohoto důvodu možné.
§ 127
Rozdělení, sloučení a splynutí školské právnické osoby
(1)
Školská právnická osoba se může sloučit nebo splynout s jinou školskou právnickou osobou a rozdělit na jiné školské právnické osoby. Právní účinky těchto změn nastávají dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob.
(2)
Rozdělením dochází k zániku školské právnické osoby, jemuž předchází její zrušení bez likvidace; její práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na jiné školské právnické osoby. V rozhodnutí nebo smlouvě o rozdělení musí být stanoveno, v jakém rozsahu přecházejí práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jednotlivé školské právnické osoby.
(3)
Sloučením dochází k zániku školské právnické osoby, jemuž předchází její zrušení bez likvidace; její práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na jinou školskou právnickou osobu.
(4)
Splynutím dochází k zániku dvou nebo více školských právnických osob, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; jejich práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na nově zřizovanou školskou právnickou osobu.
(5)
V případě školských právnických osob zřizovaných ministerstvem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí je sloučení, splynutí a rozdělení možné pouze, pokud jde o školské právnické osoby téhož zřizovatele.
(6)
Ke sloučení, splynutí a rozdělení školských právnických osob zřizovaných různými zřizovateli uvedenými v § 124 odst. 2 písm. b) je třeba rozhodnutí zřizovatele dotčených školských právnických osob, popřípadě rozhodnutí rady v případech uvedených v § 129 odst. 4 a 5, a smlouva uzavřená mezi dotčenými školskými právnickými osobami. Zřizovatelé zanikající nebo zanikajících školských právnických osob se stávají zřizovateli nástupnické nebo nástupnických školských právnických osob.
§ 128
Likvidace školské právnické osoby
(1)
Při likvidaci školské právnické osoby se postupuje přiměřeně podle § 70 až 75b obchodního zákoníku, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
Vstup školské právnické osoby do likvidace a údaje o likvidátorovi uvedené v § 154 odst. 1 písm. i) se zapisují do rejstříku školských právnických osob.
(3)
Likvidátora jmenuje ředitel školské právnické osoby. Nejmenuje-li ředitel školské právnické osoby likvidátora bez zbytečného odkladu, jmenuje jej soud. Odměnu likvidátora určuje ten, kdo jej jmenoval. Odměna likvidátora se hradí z prostředků školské právnické osoby.
(4)
Zprávu o průběhu likvidace školské právnické osoby schvaluje její zřizovatel; v případě, že zřizovatel zanikl či zemřel bez právního nástupce, soud.
(5)
Nejde-li o případ uvedený v § 125 odst. 4, nabídne likvidátor čistý majetkový zůstatek, jenž vyplynul z likvidace, k bezúplatnému převodu kraji, v němž má sídlo školská právnická osoba v likvidaci. Smlouvu o bezúplatném převodu likvidačního zůstatku kraji lze uzavřít pouze v případě, že se kraj v této smlouvě zaváže likvidační zůstatek využít v celém rozsahu k poskytování vzdělávání nebo školských služeb podle tohoto zákona. Pokud kraj do 30 dnů od doručení nabídky písemně nepotvrdí úmysl převzít likvidační zůstatek, přechází likvidační zůstatek na Českou republiku; likvidátor zajistí předání likvidačního zůstatku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
§ 129
Působnost zřizovatele školské právnické osoby
(1)
Zřizovatel školské právnické osoby
a)
vydává zřizovací listinu školské právnické osoby,
b)
rozhoduje o změnách zřizovací listiny školské právnické osoby,
c)
rozhoduje o sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení školské právnické osoby,
d)
jmenuje a odvolává ředitele školské právnické osoby a stanoví jeho plat, popřípadě mzdu.
(2)
Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím ministerstvo, kraj, obecobec nebo svazek obcíobcí, dále
a)
schvaluje rozpočet školské právnické osoby,
b)
schvaluje zlepšený výsledek hospodaření školské právnické osoby,
c)
schvaluje vytvoření dalších peněžních fondů školské právnické osoby neuvedených v § 137 odst. 2 a způsob hospodaření s nimi.
(3)
Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím jiná právnická osoba nebo fyzická osoba podle § 124 odst. 2 písm. b), dále jmenuje a odvolává členy rady školské právnické osoby, popřípadě stanoví ve zřizovací listině jiný způsob jejich jmenování a odvolávání.
(4)
Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím jiná právnická osoba nebo fyzická osoba podle § 124 odst. 2 písm. b), může ve zřizovací listině delegovat své pravomoci uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d) na radu školské právnické osoby.
(5)
Zanikne-li či zemře-li zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím jiná právnická osoba nebo fyzická osoba podle § 124 odst. 2 písm. b), bez právního nástupce, přechází pravomoci zřizovatele uvedené v odstavci 1 na radu školské právnické osoby.
§ 130
Orgány školské právnické osoby
(1)
Orgánem školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí je ředitel.
(2)
Orgány školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) jsou ředitel a rada.
§ 131
Ředitel
(1)
Ředitel je statutárním orgánem školské právnické osoby. Ředitel rozhoduje ve věcech školské právnické osoby, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Ředitele školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí jmenuje a odvolává zřizovatel za podmínek a postupem stanoveným v § 166.
(3)
Ředitele školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) jmenuje a odvolává zřizovatel na návrh rady, v případě uvedeném v § 129 odst. 4 a 5 rada, a to za podmínek a postupem stanoveným v § 166.
(4)
Ředitel školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) je ze své činnosti odpovědný radě.
(5)
Ředitel školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b)
a)
předkládá radě návrh rozpočtu školské právnické osoby a jeho změn, návrh střednědobého výhledu jejího financování a návrh roční účetní závěrky,
b)
předkládá radě návrh vnitřního mzdového předpisu a organizačního řádu školské právnické osoby,
c)
předkládá radě návrhy změn zřizovací listiny, po jejich projednání radou je předává zřizovateli,
d)
předkládá radě ke schválení návrhy právních úkonů, k nimž se v souladu s § 132 odst. 2 vyžaduje předchozí souhlas rady,
e)
se účastní jednání rady s hlasem poradním.
§ 132
Rada
(1)
Rada
a)
dbá na zachovávání účelu, pro který byla školská právnická osoba zřízena, a na řádné hospodaření s jejím majetkem, včetně finančních prostředků,
b)
schvaluje jednání učiněné jménem školské právnické osoby před jejím vznikem,
c)
schvaluje rozpočet školské právnické osoby a jeho změny, střednědobý výhled jejího financování a roční účetní závěrku,
d)
schvaluje jednací řád rady, vnitřní mzdový předpis a organizační řád školské právnické osoby,
e)
projednává návrhy změn zřizovací listiny,
f)
navrhuje zřizovateli sloučení, splynutí nebo rozdělení školské právnické osoby a vyjadřuje se k záměru zřizovatele na sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení školské právnické osoby,
g)
rozhoduje o předmětu, podmínkách a rozsahu doplňkové činnosti školské právnické osoby,
h)
schvaluje vytvoření dalších peněžních fondů školské právnické osoby neuvedených v § 137 odst. 2 a způsob hospodaření s nimi,
i)
schvaluje zlepšený výsledek hospodaření školské právnické osoby.
(2)
Rada dále vydává předchozí souhlas k právním úkonům, kterými školská právnická osoba hodlá
a)
nabýt nebo převést vlastnické právo k nemovitostemnemovitostem,
b)
nabýt nebo převést vlastnické právo k movitým věcem, jejichž cena je vyšší než dvacetipětinásobek částky, od níž jsou věci považovány podle zvláštního právního předpisu29) za hmotný majetek,
c)
zatěžovat majetek, zejména zřídit věcné břemeno nebo předkupní právo,
d)
založit jinou právnickou osobu nebo nabýt účast v již existující právnické osobě, pokud to není tímto zákonem vyloučeno,
e)
provést peněžitý nebo nepeněžitý vklad do právnické osoby založené touto školskou právnickou osobou nebo do jiné právnické osoby, pokud to není tímto zákonem vyloučeno.
(3)
Rada právní úkon uvedený v odstavci 2 neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku školské právnické osoby nebo jestliže by jím byl ohrožen řádný výkon hlavní činnosti školské právnické osoby. Právní úkon uvedený v odstavci 2 je bez předchozího souhlasu rady neplatný.
(4)
Rada má nejméně 3 a nejvýše 15 členů. Počet členů rady stanoví zřizovatel ve zřizovací listině školské právnické osoby.
(5)
Členy rady jmenuje a odvolává zřizovatel, pokud ve zřizovací listině nestanovil jinak. V případě zániku či úmrtí zřizovatele bez právního nástupce jmenuje a odvolává členy rady ministerstvo, pokud zřizovatel nestanovil ve zřizovací listině jinak.
(6)
Členem rady může být jen fyzická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům, nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin a není v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke školské právnické osobě.
(7)
Funkční období člena rady je 5 let.
(8)
Členství v radě zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
odstoupením,
c)
pozbytím předpokladů pro členství v radě podle odstavce 6,
d)
odvoláním, nebo
e)
úmrtím.
(9)
Člen rady může být z funkce odvolán v případě, že po dobu delší než 6 měsíců nemůže vykonávat funkci člena rady nebo se opakovaně nedostavil na jednání rady.
(10)
Členové rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jednání rady.
(11)
Členové rady mohou ze svého středu zvolit místopředsedu, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti.
(12)
Při rozhodování je hlasovací právo členů rady rovné. Nestanoví-li zřizovací listina jinak, je rada usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, a k rozhodnutí je třeba souhlasu většiny přítomných členů.
(13)
Rada zasedá nejméně dvakrát ročně. Pokud předseda rady nesvolá zasedání rady po dobu 1 roku, může zasedání rady svolat i jiný člen rady. Na žádost ředitele je předseda rady povinen svolat mimořádné zasedání rady. Pokud předseda rady nesvolá mimořádné zasedání rady do 30 dnů od žádosti ředitele, může je svolat ředitel.
(14)
Ostatní náležitosti činnosti rady stanoví jednací řád rady.
(15)
Členům rady může být za výkon funkce poskytnuta odměna ze zlepšeného výsledku hospodaření školské právnické osoby; výši odměny stanoví zřizovatel.
Hospodaření školské právnické osoby
§ 133
Příjmy školské právnické osoby
(1)
Příjmy školské právnické osoby jsou zejména
a)
finanční prostředky ze státního rozpočtu,
b)
finanční prostředky z rozpočtů územních samosprávných celků,
c)
příjmy z hlavní a doplňkové činnosti,
d)
finanční prostředky přijaté od zřizovatele,
e)
úplata za vzdělávání a školské služby,
f)
příjmy z majetku ve vlastnictví školské právnické osoby,
g)
dary a dědictví.
(2)
Rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah školské právnické osoby zřizované krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí ke státnímu rozpočtu.
§ 134
Základní pravidla hospodaření školské právnické osoby
(1)
Školská právnická osoba hospodaří s příjmy podle § 133 odst. 1, s prostředky svých peněžních fondů, s ostatním majetkem, závazky a pohledávkami. Školská právnická osoba používá majetek pro účely své hlavní činnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak. Hospodaření školské právnické osoby v hlavní činnosti se řídí jejím rozpočtem. Rozpočet hlavní činnosti školské právnické osoby může zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s její hlavní činností. Příjmy získané hlavní činností školské právnické osoby lze použít pouze na tuto hlavní činnost.
(2)
Zlepšený výsledek hospodaření používá školská právnická osoba přednostně k úhradě ztráty z hlavní činnosti z minulých let a dále pouze k podpoře a zkvalitnění hlavní činnosti.
§ 135
Doplňková činnost
(1)
Školská právnická osoba může vedle své hlavní činnosti vykonávat doplňkovou činnost.
(2)
V doplňkové činnosti školská právnická osoba vykonává činnosti navazující na její hlavní činnost nebo činnosti sloužící k účelnějšímu využití odbornosti jejích zaměstnanců a majetku. Doplňková činnost nesmí být provozována způsobem, který by omezoval hlavní činnost školské právnické osoby nebo ohrožoval její kvalitu, rozsah a dostupnost.
(3)
Doplňková činnost nesmí být financována z finančních prostředků státního rozpočtu přidělených podle tohoto zákona s výjimkou prostředků dočasně použitých k úhradě výdajů doplňkové činnosti, které nelze předem oddělit od výdajů hlavní činnosti a které je školská právnická osoba povinna vrátit do svého rozpočtu v příslušném čtvrtletí, nejpozději však do konce příslušného rozpočtového roku. Prostředky získané doplňkovou činností lze v průběhu příslušného kalendářního roku použít jen k úhradě výdajů doplňkové činnosti.
(4)
Jestliže je výsledkem hospodaření doplňkové činnosti ke konci kalendářního roku ztráta, je školská právnická osoba povinna zajistit, aby byla tato ztráta do konce následujícího kalendářního roku vyrovnána, nebo učinit opatření k ukončení doplňkové činnosti tak, aby v této činnosti nebylo po skončení následujícího kalendářního roku pokračováno.
§ 136
Další pravidla hospodaření školské právnické osoby
(1)
Školská právnická osoba
a)
předkládá vyúčtování prostředků získaných ze státního rozpočtu postupem stanoveným zvláštním právním předpisem30) tomu, kdo je poskytl,
b)
provádí odpisy majetku podle zvláštního právního předpisu15),
c)
zpracovává každoročně rozbor svého hospodaření za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem31),
d)
tvoří výsledek hospodaření sloučením výsledku hospodaření z hlavní činnosti a zisku z doplňkové činnosti po zdanění; výsledek hospodaření se tvoří po vypořádání finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 160 až 163,
e)
ze zlepšeného výsledku hospodaření tvoří peněžní fondy, zlepšený výsledek hospodaření je vytvořen tehdy, jestliže skutečné příjmy hospodaření hlavní a doplňkové činnosti školské právnické osoby po zdanění jsou spolu s finančními prostředky přijatými od zřizovatele větší než její provozní náklady.
(2)
Školská právnická osoba nesmí
a)
zřizovat školské právnické osoby, obecně prospěšné společnosti a nadace,
b)
zakládat právnické osoby podle obchodního zákoníku a účastnit se na podnikání těchto osob,
c)
zajišťovat závazky jiných osob,
d)
poskytovat dary, s výjimkou darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo jiného peněžního fondu zřízeného pro sociální účely, prospěchových stipendií podle § 30 odst. 4 a ocenění podle § 31 odst. 1.
(3)
Školská právnická osoba zřízená ministerstvem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí dále nesmí
a)
přijímat a poskytovat půjčky bez předchozího souhlasu zřizovatele s výjimkou poskytování půjček z fondu kulturních a sociálních potřeb, sjednávat úvěry a směnečně se zavazovat,
b)
uzavírat smlouvy o koupi najaté věci bez předchozího souhlasu zřizovatele,
c)
nakupovat nebo bez předchozího souhlasu zřizovatele přijímat jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným osobám akcieakcie či jiné cenné papírycenné papíry.
§ 137
Peněžní fondy školské právnické osoby
(1)
Školská právnická osoba může vytvářet peněžní fondy.
(2)
Školská právnická osoba vždy vytváří rezervní fond a investiční fond; školská právnická osoba zřízená ministerstvem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí také fond kulturních a sociálních potřeb.
(3)
Rezervní fond slouží přednostně k úhradě ztráty z hlavní činnosti z minulých let a dále k podpoře a zkvalitnění hlavní činnosti.
(4)
Investiční fond slouží především k financování investičních potřeb školské právnické osoby. Investiční fond je tvořen též odpisy z majetku podle zvláštního právního předpisu15).
(5)
Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do roku následujícího.
§ 138
Fond kulturních a sociálních potřeb
(1)
Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub výdajů školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí z ročního objemu výdajů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mezd a na odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci.
(2)
Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky.
(3)
Fond kulturních a sociálních potřeb je určen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců v pracovním poměru ke školské právnické osobě a jejich rodinných příslušníků, a důchodců, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu byli v pracovním poměru ke školské právnické osobě nebo k okresnímu úřadu za předpokladu, že byli zařazeni k práci ve škole nebo školském zařízení bez právní subjektivity nebo k právnické osobě před změnou její právní formy na školskou právnickou osobu podle § 187.
(4)
Školské právnické osoby zřizované krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí mohou sdružovat prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb, a to na základě smlouvy o sdružení32).
(5)
Ve smlouvě o sdružení je nutné zajistit, aby každá školská právnická osoba využila sdružené prostředky přiměřeně svému podílu vložených prostředků.
(6)
Ve smlouvě o sdružení musí být dále upraveno, kdo je oprávněn s účtem, na němž jsou sdružené prostředky vedeny, nakládat, a jakým způsobem budou sdružené prostředky vypořádány v případě sloučení, rozdělení, splynutí nebo zrušení některé ze školských právnických osob, jejího vystoupení či vyloučení ze sdružení, a v případě ukončení smlouvy o sdružení.
(7)
Pokud smlouva o sdružení nesplňuje náležitosti stanovené v odstavcích 5 a 6, je od počátku neplatná.
(8)
Sdružené prostředky se vedou na zvláštním účtu, jehož nepoužité zůstatky se převádějí do dalších let. Úroky z tohoto účtu jsou příjmem tohoto účtu, úhrady za bankovní služby jsou výdajem tohoto účtu.
(9)
Podrobnosti o dalších příjmech, výši tvorby a způsobu hospodaření se řídí vyhláškou Ministerstva financí upravující fond kulturních a sociálních potřeb příspěvkových organizací zřízených obcíobcí nebo krajem33).
§ 139
Účetnictví
(1)
Školská právnická osoba vede účetnictví podle zvláštních právních předpisů34). Školská právnická osoba je zařazena v rámci účetních jednotek podle zvláštního právního předpisu35) mezi jiné právnické osoby, jejichž hlavní činností není podnikání.
(2)
Školská právnická osoba v účetnictví důsledně odděluje příjmy a výdaje hlavní činnosti od příjmů a výdajů činnosti doplňkové.
§ 140
Vztah školské právnické osoby k majetku
Školská právnická osoba užívá ke své činnosti
a)
vlastní majetek,
b)
majetek vypůjčený nebo pronajatý od zřizovatele nebo jiné osoby.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ŠKOLSKÝ REJSTŘÍK
§ 141
Obsah školského rejstříku
(1)
Školský rejstřík je veřejný seznam, který obsahuje
a)
rejstřík škol a školských zařízení,
b)
rejstřík školských právnických osob.
(2)
Každý má právo nahlížet do údajů ve školském rejstříku a pořizovat si výpisy. Na požádání vydá orgán, který vede školský rejstřík, úřední výpis údajů ze školského rejstříku. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.
(3)
Orgán, který vede školský rejstřík, bezplatně poskytuje údaje ze školského rejstříku Českému statistickému úřadu.
(4)
Ministerstvo zveřejňuje školský rejstřík také v elektronické podobě na svých webových stránkách; tato forma zveřejnění má informativní charakter.
Rejstřík škol a školských zařízení
§ 142
Účinky zápisu do rejstříku škol a školských zařízení
(1)
Účinností zápisu školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení vzniká právnické osobě, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, právo poskytovat vzdělávání a školské služby a právo vydávat doklady o vzdělání stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu tohoto zápisu.
(2)
Účinností zápisu školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení vzniká právnické osobě, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku za podmínek stanovených tímto zákonem, a to v rozsahu tohoto zápisu.
§ 143
Vedení rejstříku škol a školských zařízení
(1)
Krajský úřad vede v rejstříku škol a školských zařízení údaje o mateřských školách a školských zařízeních s výjimkou mateřských škol a školských zařízení uvedených v odstavci 2.
(2)
Ministerstvo vede v rejstříku škol a školských zařízení údaje o mateřských školách a školských zařízeních zřízených ministerstvem, ostatních školách, dále školských zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro preventivně výchovnou péči a školských účelových zařízeních, v nichž se uskutečňuje praktické vyučování.
(3)
Krajský úřad předává údaje z rejstříku ministerstvu k evidenci a ke zveřejnění.
§ 144
Údaje v rejstříku škol a školských zařízení
(1)
Do rejstříku škol a školských zařízení se zapisují tyto údaje:
a)
druh školy nebo druh a typ školského zařízení a jejich resortní identifikátor,
b)
název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, právní forma a resortní identifikátor právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení,
c)
název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a právní forma zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, je-li jím právnická osoba, jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození tohoto zřizovatele, je-li jím fyzická osoba,
d)
seznam oborů vzdělání, včetně forem vzdělávání nebo seznam školských služeb,
e)
nejvyšší povolený počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek, uvedený v rozhodnutí o zápisu do rejstříku škol a školských zařízení,
f)
nejvyšší povolený počet žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání,
g)
označení místa, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby,
h)
vyučovací jazyk, nejde-li o jazyk český,
i)
jméno, příjmení a datum narození ředitele školy nebo školského zařízení,
j)
jméno a příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení,
k)
doba, na kterou je právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, zřízena,
l)
den zápisu a den zahájení činnosti školy nebo školského zařízení.
(2)
Součet nejvyššího povoleného počtu žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení může být vyšší než nejvyšší povolený počet žáků a studentů ve škole; při poskytování vzdělávání ve škole nesmí být překročen ani nejvyšší povolený počet žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání, ani nejvyšší povolený počet žáků a studentů ve škole.
§ 145
Účastníci řízení
(1)
Účastníkem řízení ve věcech rejstříku škol a školských zařízení je navrhovatel; v případě školské právnické osoby a příspěvkové organizace také jejich zřizovatel. Navrhovatelem je právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení; v případě příspěvkové organizace může být navrhovatelem také její zřizovatel. Pokud je navrhovatelem příspěvková organizace, je součástí návrhu souhlas jejího zřizovatele.
(2)
Pokud právnická osoba, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, dosud nevznikla, je navrhovatelem její zřizovatel, zakladatel či jiná osoba, která je v souladu s právními předpisy oprávněna jednat za právnickou osobu do jejího vzniku.
§ 146
Podání žádosti o zápis školy nebo školského zařízení
(1)
Žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení pro následující školní rok se podává u krajského úřadu příslušného podle sídla právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, do 30. září. V případě škol a školských zařízení, jejichž rejstřík vede ministerstvo, krajský úřad postoupí žádosti souhrnně se svým vyjádřením ministerstvu do 30. listopadu.
(2)
Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, může ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout zmeškání termínu pro předložení žádosti uvedeného v odstavci 1 nebo rozhodnout o dřívější účinnosti zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku.
§ 147
Náležitosti žádosti o zápis školy nebo školského zařízení
(1)
Žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku obsahuje tyto údaje a doklady:
a)
druh školy nebo druh a typ školského zařízení,
b)
název, sídlo a právní formu právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, a její identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
c)
jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem této právnické osoby,
d)
název, sídlo, právní formu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, je-li jím právnická osoba; jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození tohoto zřizovatele, je-li jím fyzická osoba,
e)
jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem zřizovatele školské právnické osoby, je-li jím právnická osoba; to neplatí, je-li zřizovatelem ministerstvo, kraj, obecobec nebo svazek obcíobcí,
f)
rámcový popis personálního a majetkového zajištění a financování činnosti školy nebo školského zařízení s ohledem na požadavky rámcového vzdělávacího programu, pokud je stanoven,
g)
doklad osvědčující vlastnické nebo užívací právo právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, k prostorám, kde bude uskutečňováno vzdělávání nebo školské služby,
h)
stanovisko příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a stavebního úřadu, ze kterého vyplývá, že příslušné prostory lze užívat pro navrhovaný účel, včetně údaje o nejvyšším počtu osob, které lze v těchto prostorách vzdělávat nebo jim poskytovat školské služby,
i)
doklad osvědčující zřízení nebo založení právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení,
j)
doklad osvědčující vznik právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, pokud se nejedná o školskou právnickou osobu,
k)
seznam oborů vzdělání, včetně forem vzdělávání v případě školy a seznam školských služeb v případě školského zařízení, doklad o akreditaci vzdělávacích programů v případě vyšší odborné školy,
l)
jméno a příjmení, datum narození ředitele školy nebo školského zařízení, doklad o jeho jmenování do funkce a doklady osvědčující splnění předpokladů pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení podle zvláštního právního předpisu2),
m)
navrhovaný nejvyšší počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek,
n)
čestné prohlášení zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, že neprobíhá insolvenční řízeníinsolvenční řízení, v němž je řešen jeho úpadek nebo hrozící úpadek nebo že nebylo rozhodnuto o jeho úpadku, není v likvidaci, nemá daňové nedoplatky, nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění nebo na sociální zabezpečení a že nebyl v posledních třech letech proveden výmaz zapsané osoby, jejímž byl zřizovatelem, ze školského rejstříku z důvodů uvedených v § 150 odst. 1 písm. c) až f); uvedené se vztahuje také na jiné právnické osoby, které budou vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, a jejich statutární orgány,
o)
datum zahájení činnosti školy nebo školského zařízení,
p)
stanovisko obceobce, na jejímž území bude základní škola nebo základní umělecká škola působit, pokud není jejich zřizovatelem,
q)
stanovisko kraje, na jehož území bude střední nebo vyšší odborná škola působit, pokud není jejich zřizovatelem.
(2)
Doklady a údaje podle odstavce 1 písm. g), h) a l) mohou být předloženy dodatečně, nejpozději však do dne zahájení činnosti školy nebo školského zařízení. Doklad osvědčující vznik právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, může být v případě, že je součástí žádosti návrh na zápis této právnické osoby do obchodního nebo jiného obdobného rejstříku, předložen dodatečně, nejpozději však do dne zahájení činnosti školy nebo školského zařízení. Rozhodnutí o zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení nabývá v těchto případech účinnosti až doložením chybějících dokladů orgánu, který rejstřík škol a školských zařízení vede.
(3)
Pokud zároveň probíhá řízení o zápis více škol nebo školských zařízení, jejichž činnost bude vykonávat jedna právnická osoba a jejichž rejstřík vede jeden orgán, dokládají se údaje a doklady, které jsou pro tato řízení společné, pouze jednou.
§ 148
Posouzení žádosti o zápis školy nebo školského zařízení
(1)
Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, rozhodne o žádosti o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku do 90 dnů od doručení žádosti tomuto orgánu.
(2)
Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku zamítne v případě, že žádost nesplňuje náležitosti stanovené tímto zákonem, a uvedené nedostatky nebyly na výzvu tohoto orgánu v jím stanovené přiměřené lhůtě odstraněny.
(3)
Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku dále zcela nebo zčásti zamítne v případě, že posouzením žádosti zjistí, že
a)
žádost není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky a současně příslušného kraje,
b)
nejsou dány předpoklady pro řádnou činnost školy nebo školského zařízení po stránce personální, materiální a finanční,
c)
žádost obsahuje nepravdivé údaje nebo činnost školy nebo školského zařízení by nebyla v souladu s právními předpisy.
(4)
Pokud nejsou dány důvody pro rozhodnutí podle odstavců 2 a 3, orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádosti vyhoví.
(5)
V případě, že ministerstvo vyhoví žádosti o zápis střední nebo vyšší odborné školy a oborů vzdělání, které bude tato škola uskutečňovat, do rejstříku, postoupí nejpozději do 5 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí žádost krajskému úřadu, a to k rozhodnutí o nejvyšším počtu žáků a studentů v jednotlivých povolených oborech vzdělání a formách vzdělávání. Krajský úřad rozhodne nejpozději do 30 dnů od doručení žádosti, a to v souladu s odstavci 2 až 4. Krajský úřad zašle rozhodnutí podle předchozí věty ministerstvu na vědomí a ke zveřejnění.
§ 149
Zápis změny v údajích
(1)
Na podání žádosti o zápis změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. d) až f) se vztahuje obdobně § 146 s tím, že o žádosti o zápis změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. f) rozhoduje vždy krajský úřad.
(2)
Žádost o zápis změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. b), c), g), i) a j) se podává orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení, do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
(3)
Žádost o zápis změny v rejstříku obsahuje pouze údaje a doklady, které se přímo týkají příslušné změny. Doklady uvedené v § 147 odst. 1 písm. p) a q) se vyžadují pouze v případě změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. d), e) a f).
(4)
Na posouzení žádosti o zápis změny v rejstříku se obdobně vztahuje § 148 s tím, že orgán, který vede rejstřík, rozhodne o zápisu změny v údajích uvedených v odstavci 2 do 30 dnů od doručení žádosti.
(5)
Řízení o zápis změny v rejstříku lze zahájit i bez návrhu, má-li být dosažena shoda mezi zápisem v rejstříku a skutečným stavem.
§ 150
Výmaz z rejstříku škol a školských zařízení
(1)
Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, provede výmaz školy nebo školského zařízení z rejstříku škol a školských zařízení
a)
na žádost navrhovatele,
b)
po uplynutí doby, na kterou byla právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, zřízena,
c)
jestliže škola nebo školské zařízení neposkytuje vzdělávání v souladu se zásadami a cíli uvedenými v § 2 nebo vzdělávacími programy uvedenými v § 3,
d)
jestliže právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, závažným způsobem nebo opakovaně poruší právní předpisy související s poskytováním vzdělávání a školských služeb,
e)
jestliže právnická osoba ve třech po sobě jdoucích školních rocích nevykonává činnost školy nebo školského zařízení, která je zapsána v rejstříku,
f)
jestliže právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, uvede v žádosti o zápis do rejstříku nebo v žádosti o zápis změny nesprávné údaje rozhodné pro povolení zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku nebo zápisu změny nebo jestliže došlo k takovým změnám, za kterých by zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku nebo zápis změny nemohl být proveden,
g)
v případě, že vyšší odborná škola nemá akreditován žádný vzdělávací program.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se obdobně vztahuje na výmaz údajů uvedených v § 144 odst. 1 písm. d), e) a f).
(3)
Řízení o výmazu se zahajuje i na návrh ústředního školního inspektora podle § 175 odst. 5.
§ 151
(1)
V průběhu řízení o výmazu z rejstříku rozhodne orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, o opatřeních, která zamezí nehospodárnému využití finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle tohoto zákona.
(2)
Dnem právní moci rozhodnutí o výmazu z rejstříku zaniká právnické osobě, která vykonávala činnost školy nebo školského zařízení, právo poskytovat vzdělávání a školské služby a právo vydávat doklady o vzdělání stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu tohoto výmazu. Zároveň v rozsahu výmazu zaniká nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku podle tohoto zákona.
(3)
Dojde-li k výmazu školy nebo oboru vzdělání z rejstříku škol a školských zařízení, zajistí právnická osoba, která vykonávala činnost školy, popřípadě její zřizovatel, žákům a studentům možnost pokračovat ve vzdělávání ve stejném nebo obdobném oboru vzdělání a předá jim výsledky hodnocení za nedokončený školní rok.
(4)
Dojde-li k výmazu školy, v níž se plní povinná školní docházka, z rejstříku škol a školských zařízení, zajistí obecobec, v níž škola působila, v dohodě s příslušným krajským úřadem, plnění povinné školní docházky jejích žáků.
§ 152
Řízení ve věci zápisu škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem obrany
(1)
Zápis škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem obrany do rejstříku škol a školských zařízení, zápis změny a výmaz z tohoto rejstříku provádí ministerstvo na základě oznámení zřizovatelů těchto škol a školských zařízení.
(2)
V rejstříku se ohledně škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem obrany zapisují přiměřeně údaje uvedené v § 144 odst. 1 s výjimkou údaje uvedeného v písmenech e) a f).
(3)
Oznámení, na základě kterého se provádí zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku, obsahuje přiměřeně údaje uvedené v § 147 odst. 1 písm. a) až e), i) až l) a o).
(4)
Zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku, zápis změny a výmaz z rejstříku oznámí ministerstvo zřizovateli a organizační složce státu nebo její součásti, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení.
(5)
Na řízení ve věci zápisu škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem obrany do rejstříku se vztahují obdobně § 142 odst. 1 a § 151 odst. 2 věta první.
Rejstřík školských právnických osob
§ 153
(1)
Rejstřík školských právnických osob vede ministerstvo.
(2)
Údaje zapsané v rejstříku školských právnických osob jsou účinné vůči každému ode dne jejich zveřejnění.
(3)
Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do rejstříku školských právnických osob, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.
(4)
Provedení zápisu do rejstříku školských právnických osob, jakož i zápis změn či výmaz ministerstvo zveřejní bez zbytečného odkladu.
§ 154
(1)
Do rejstříku školských právnických osob se zapisují tyto údaje:
a)
název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a resortní identifikátor školské právnické osoby,
b)
název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jejího zřizovatele, jeho statutární orgán a právní forma, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození jejího zřizovatele, je-li fyzickou osobou,
c)
jméno, příjmení a datum narození ředitele školské právnické osoby, den vzniku, popřípadě den zániku jeho funkce,
d)
jméno, příjmení a datum narození členů rady školské právnické osoby, je-li podle tohoto zákona zřízena,
e)
předmět doplňkové činnosti školské právnické osoby, je-li povolena,
f)
den vzniku školské právnické osoby,
g)
doba, na kterou je školská právnická osoba zřízena,
h)
den zrušení školské právnické osoby a jeho právní důvod,
i)
vstup školské právnické osoby do likvidace a jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, nebo název a sídlo likvidátora,
j)
rozhodnutí o úpadku a jméno, příjmení (obchodní firma) nebo název, místo trvalého pobytu a adresa sídla insolvenčního správceinsolvenčního správce,
k)
den zániku školské právnické osoby,
l)
změna nebo zánik zapsaných skutečností.
(2)
Při splynutí nebo sloučení školské právnické osoby s jinou školskou právnickou osobou nebo při jejím rozdělení na jiné školské právnické osoby se do rejstříku školských právnických osob zapisuje datum změny a u zanikající školské právnické osoby, že zanikla rozdělením, sloučením nebo splynutím s uvedením názvu, sídla a identifikačního čísla, bylo-li přiděleno, nástupnické školské právnické osoby nebo osob. U nástupnické školské právnické osoby se zapisuje
a)
při rozdělení, kromě údajů zapisovaných při zápisu, že vznikla rozdělením, a název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a resortní identifikátor školské právnické osoby, jejímž rozdělením vznikla,
b)
při sloučení název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a resortní identifikátor zanikající školské právnické osoby (osob) a případné změny zapsaných údajů o nástupnické školské právnické osobě,
c)
při splynutí, kromě údajů zapisovaných při zápisu, že vznikla splynutím, a název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a resortní identifikátor školských právnických osob, jejichž splynutím vznikla.
(3)
Je-li podkladem pro zápis rozhodnutí soudu, zapíše se příslušný údaj do rejstříku školských právnických osob, aniž by příslušný orgán vydával rozhodnutí o povolení zápisu.
§ 155
(1)
Součástí rejstříku školských právnických osob je sbírka listin, která obsahuje
a)
zřizovací listinu školské právnické osoby a její změny,
b)
doklad o jmenování, odvolání nebo o jiném ukončení funkce osoby, která je ředitelem školské právnické osoby, členem rady školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b), popřípadě likvidátorem,
c)
rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby,
d)
rozhodnutí nebo smlouvu o změně školské právnické osoby podle § 127 nebo rozhodnutí o změně právní formy podle § 187 až 190,
e)
zprávu o průběhu likvidace školské právnické osoby a zprávu o naložení s majetkem, popřípadě závazky,
f)
rozhodnutí soudu podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení35a), a to usnesení o zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, usnesení o předběžných opatřeních, rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu, usnesení o prohlášení konkursu a o schválení konečné zprávy, usnesení o povolení reorganizace a usnesení o schválení reorganizačního plánu a jeho změn, usnesení o schválení plánu oddlužení a jeho změn, usnesení, jímž se insolvenční řízeníinsolvenční řízení končí.
(2)
Ministerstvo vede pro každou zapsanou školskou právnickou osobu ve sbírce listin zvláštní složku.
(3)
Jestliže je určitá skutečnost zapsána v rejstříku školských právnických osob, ale ve sbírce listin není uložena odpovídající listina, je ministerstvo, jakmile tuto skutečnost zjistí, povinno to ve sbírce listin poznamenat a oprávněnou osobu vyzvat, aby listinu bez zbytečného odkladu do sbírky listin založila.
(4)
Není-li listina, jež má být uložena do sbírky listin, vyhotovena v českém jazyce, je ministerstvo oprávněno si vyžádat úředně ověřený překlad této listiny do českého jazyka.
§ 156
(1)
Účastníkem řízení ve věcech rejstříku školských právnických osob je navrhovatel a zřizovatel. Ve věci zápisu osob, které se podle § 154 zapisují do rejstříku v rámci zápisu školské právnické osoby, jsou účastníky řízení také tyto osoby.
(2)
Navrhovatelem je školská právnická osoba. Pokud školská právnická osoba dosud nevznikla, je navrhovatelem její zřizovatel.
§ 157
(1)
Žádost o zápis školské právnické osoby do rejstříku školských právnických osob se podává zároveň se žádostí o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení, a to za podmínek a postupem stanoveným v § 146; při jejím posouzení se vychází z údajů a dokladů obsažených v žádosti podle § 147.
(2)
Žádost o zápis školské právnické osoby vznikající v důsledku rozdělení školské právnické osoby nebo splynutí školských právnických osob se podává bez zbytečného odkladu po rozhodnutí zřizovatele; žádost obsahuje údaje, které se v této souvislosti zapisují do rejstříku, a listiny, které se zakládají do sbírky listin. Výmaz zanikající školské právnické osoby a zápis vznikající školské právnické osoby lze provést pouze k témuž dni.
(3)
Ministerstvo provede zápis školské právnické osoby do rejstříku v případě, že zároveň povolí zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení, nebo v případě uvedeném v odstavci 2 zápis změny v rejstříku škol a školských zařízení; uvedené se obdobně vztahuje na případy, kdy zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení povolil krajský úřad. V opačném případě ministerstvo žádost zamítne.
§ 158
Ministerstvo provede výmaz školské právnické osoby z rejstříku školských právnických osob
a)
v případě zrušení školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí,
b)
v případě zrušení školské právnické osoby z důvodu jejího rozdělení, sloučení či splynutí, pokud je zároveň rozhodnuto o zápisu nástupnické školské právnické osoby nebo osob do rejstříku školských právnických osob,
c)
po provedení likvidace školské právnické osoby v případě, že zániku školské právnické osoby předchází v souladu s § 126 odst. 2 její zrušení s likvidací,
d)
v případě zrušení školské právnické osoby z důvodu uvedeného v § 126 odst. 3 písm. e).
§ 159
(1)
Žádost o zápis změny v zapisovaných údajích a žádost o výmaz školské právnické osoby z rejstříku je navrhovatel povinen podat bez zbytečného odkladu. Žádost musí obsahovat údaje a doklady, které se přímo týkají navrhované změny nebo výmazu, a listiny, které se v této souvislosti zakládají do sbírky listin.
(2)
Zápis změny v zapisovaných údajích a výmaz školské právnické osoby z rejstříku se provede ke dni určenému v žádosti. Nabude-li rozhodnutí o zápisu změny nebo o výmazu právní moci později nebo neobsahuje-li žádost den, ke kterému má být zápis změny nebo výmaz proveden, provede se zápis změny nebo výmaz ke dni právní moci tohoto rozhodnutí.
(3)
Řízení o zápis změny v zapisovaných údajích a řízení o výmaz školské právnické osoby z rejstříku lze zahájit i bez návrhu, má-li být dosažena shoda mezi zápisem v rejstříku a skutečným stavem.
(4)
Ministerstvo rozhodne o zápisu změny v zapisovaných údajích a o výmazu školské právnické osoby z rejstříku ve lhůtě 30 dnů ode dne zahájení řízení.
(5)
Zápis školské právnické osoby, zápis změn v zapisovaných údajích nebo výmaz školské právnické osoby oznámí ministerstvo příslušnému daňovému orgánu, orgánu vykonávajícímu státní statistickou službu a orgánu, který vydal živnostenské oprávnění nebo jiné podnikatelské oprávnění, nejpozději do jednoho týdne ode dne zápisu.
§ 159a
Právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, je povinna neprodleně oznámit orgánu, který vede školský rejstřík, že bylo zahájeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení, v němž je řešen její úpadek nebo hrozící úpadek nebo že bylo rozhodnuto o jejím úpadku.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
FINANCOVÁNÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU
§ 160
(1)
Ze státního rozpočtu se za podmínek stanovených tímto zákonem poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnost
a)
škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem, a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, na další nezbytné neinvestiční výdaje spojené s provozem škol a školských zařízení a na investiční výdaje zařazené do programu podle zvláštního právního předpisu36),
b)
škol a školských zařízení zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6), s výjimkou jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, na výdaje uvedené v písmenu a) s výjimkou výdajů na pořízení a zhodnocení dlouhodobého majetku; tato výjimka se nevztahuje na výdaje na učební pomůcky,
c)
škol a školských zařízení zřizovaných obcemiobcemi nebo svazky obcíobcí, s výjimkou školských výchovných a ubytovacích zařízení podle § 117 odst. 1 písm. c) a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání,
d)
škol a školských zařízení zřizovaných kraji, s výjimkou jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a školských výchovných a ubytovacích zařízení podle § 117 odst. 1 písm. c), a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž na výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání.
(2)
Ze státního rozpočtu se poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj, obecobec, svazek obcíobcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6), v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem31).
(3)
Finanční prostředky ze státního rozpočtu podle odstavců 1 a 2 se poskytují podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem34a), uvedeného ve školních matrikách pro příslušný školní rok, nejvýše však do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem34a), uvedeného ve školském rejstříku. Do skutečného počtu podle věty první se započítávají i cizinci, kterým se podle tohoto zákona poskytuje vzdělávání nebo školské služby za stejných podmínek jako státním občanům České republiky.
(4)
Finanční prostředky nad rozsah finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle odstavců 1 a 2 hradí právnické osoby, které vykonávají činnost škol a školských zařízení, z dalších finančních zdrojů, zejména z vlastních příjmů, z prostředků zřizovatele, popřípadě jiných osob.
§ 161
Financování škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky
(1)
Republikové normativy stanoví ministerstvo jako výši výdajů podle § 160 odst. 1 písm. c) a d) připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního vzdělávání, základního vzdělávání, středního vzdělávání a vyššího odborného vzdělávání na kalendářní rok a zveřejňuje je ve Věstníku.
(2)
Krajské normativy stanoví krajský úřad jako výši výdajů podle § 160 odst. 1 písm. c) a d) připadajících na jednotku výkonu na kalendářní rok za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a zveřejní je. Jednotkou výkonu je jedno dítě, žák, student, ubytovaný, stravovaný, lůžko, třída, studijní skupina, oddělení nebo jiná jednotka stanovená zvláštním právním předpisem34a). Součástí krajských normativů jsou příplatky na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů.
(3)
Při stanovení krajských normativů vychází krajský úřad zejména z
a)
dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji,
b)
rámcových vzdělávacích programů nebo akreditovaných vzdělávacích programů pro vyšší odborné vzdělávání,
c)
rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo přímé pedagogicko-psychologické činnosti a
d)
naplněnosti tříd, studijních skupin a oddělení v jednotlivých školách a školských zařízeních.
(4)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění.
(5)
Ministerstvo rozepisuje na základě republikových normativů podle odstavce 1 a poskytuje krajským úřadům formou dotace37) na zvláštní účet kraje finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu na činnost
a)
škol a školských zařízení zřizovaných krajem na výdaje uvedené v § 160 odst. 1 písm. d),
b)
škol a školských zařízení zřizovaných obcemiobcemi nebo svazky obcíobcí na výdaje uvedené v § 160 odst. 1 písm. c).
(6)
Krajský úřad v přenesené působnosti s vědomím zastupitelstva kraje prostřednictvím krajských normativů a v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. b)
a)
rozepisuje a poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje kraj, finanční prostředky podle § 160 odst. 1 písm. d),
b)
rozepisuje a poskytuje přímo právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizují obceobce nebo svazky obcíobcí, finanční prostředky podle § 160 odst. 1 písm. c). Při rozpisu vychází z návrhů předložených obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností. O rozpisu prostředků podle věty první informuje krajský úřad příslušné obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností.
(7)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností
a)
zpracovává návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle odstavce 6 písm. b) v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. c) a krajskými normativy a předává je krajskému úřadu,
b)
zpracovává a předkládá krajskému úřadu rozbory hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými podle odstavce 6 písm. b) podle osnovy a postupu stanoveného ministerstvem podle § 170 písm. d).
(8)
Krajský úřad
a)
finančně vypořádává finanční prostředky státního rozpočtu, které poskytuje na činnost škol a školských zařízení podle odstavce 6, a to podle pokynů stanovených ministerstvem podle § 170 písm. e) a postupem stanoveným zvláštním právním předpisem30), a předává výsledky finančního vypořádání ministerstvu,
b)
zajišťuje sumarizaci účetní závěrky právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemiobcemi nebo svazky obcíobcí ve svém správním obvodu a
c)
zpracovává a vyhodnocuje rozbory hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu přidělovanými podle odstavce 6 písm. a) podle osnovy a postupu stanoveného ministerstvem podle § 170 písm. d) a e).
(9)
Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, kterou zřizuje obecobec nebo svazek obcíobcí, zpracovává a předkládá obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností rozbor hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými podle odstavce 6 písm. b) podle osnovy a postupu stanoveného ministerstvem podle § 170 písm. d). Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, kterou zřizuje kraj, zpracovává a předkládá krajskému úřadu rozbor hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými podle odstavce 6 písm. a) podle osnovy a postupu stanoveného ministerstvem podle § 170 písm. d).
§ 162
Financování škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí
(1)
Ministerstvo rozepisuje prostřednictvím normativů a poskytuje formou dotace podle zvláštního právního předpisu37) právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení zřizovaným registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6), finanční prostředky na výdaje uvedené v § 160 odst. 1 písm. b).
(2)
Normativ stanoví ministerstvo jako průměrný roční objem výdajů uvedených v § 160 odst. 1 písm. b) připadajících na jednotku výkonu podle § 161 odst. 2 v daném oboru vzdělání a formě vzdělávání nebo v dané školské službě a zveřejní je ve Věstníku.
(3)
Ministerstvo poskytuje krajským úřadům formou dotace37) na zvláštní účet kraje finanční prostředky na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje kraj, stát, obecobec, svazek obcíobcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6).
(4)
Krajský úřad poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcíobcí, svazkem obcíobcí nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6), dotaci v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem31) a kontroluje její využití.
§ 163
Další výdaje státního rozpočtu pro školy a školská zařízení zapsaná ve školském rejstříku
(1)
Ze státního rozpočtu lze dále poskytovat finanční prostředky na pokusná ověřování a na rozvojové programy podle § 171 odst. 1 a 2 ve školách a školských zařízeních všech zřizovatelů; ze státního rozpočtu se dále poskytují finanční prostředky na úhradu nezbytných prokazatelných nákladů spojených s konáním závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek a absolutorií v konzervatoři podle § 113c. Ministerstvo poskytuje finanční prostředky na pokusná ověřování a na rozvojové programy podle § 171 odst. 1 a 2 a na úhradu nezbytných prokazatelných nákladů spojených s konáním závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek a absolutorií v konzervatoři podle § 113c
a)
krajskému úřadu na zvláštní účet kraje pro školy a školská zařízení, které nezřizuje ministerstvo, registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6); krajský úřad v přenesené působnosti s vědomím zastupitelstva kraje tyto finanční prostředky přiděluje právnickým osobám vykonávajícím činnost těchto škol a školských zařízení,
b)
právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje ministerstvo a registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6).
(2)
Zákon o státním rozpočtu stanoví výše dotací ze státního rozpočtu k částečné úhradě výdajů na provoz právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizují kraje, obceobce a svazky obcíobcí.
ČÁST PATNÁCTÁ
ŘEDITEL ŠKOLY A ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ A ŠKOLSKÁ RADA
Ředitel školy a školského zařízení
§ 164
(1)
Ředitel školy a školského zařízení
a)
rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak,
b)
odpovídá za to, že škola a školské zařízení poskytuje vzdělávání a školské služby v souladu s tímto zákonem a vzdělávacími programy uvedenými v § 3,
c)
odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb,
d)
vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti České školní inspekce a přijímá následná opatření,
e)
vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a pro práci školské rady, pokud se podle tohoto zákona zřizuje,
f)
zajišťuje, aby osoby uvedené v § 21 byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta,
g)
zajišťuje spolupráci při uskutečňování programů zjišťování výsledků vzdělávání vyhlášených ministerstvem,
h)
odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a školském zařízení.
(2)
Ředitel školy zřizuje pedagogickou radu jako svůj poradní orgán, projednává s ním všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. Při svém rozhodování ředitel školy k názorům pedagogické rady přihlédne. Pedagogickou radu tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy.
§ 165
(1)
Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obecobec nebo svazek obcíobcí, dále
a)
stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení,
b)
odpovídá za použití finančních prostředků státního rozpočtu přidělených podle § 160 až 163 v souladu s účelem, na který byly přiděleny,
c)
předkládá rozbor hospodaření podle závazné osnovy a postupu stanoveného ministerstvem.
(2)
Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obecobec nebo svazek obcíobcí, rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:
a)
přeřazení žáka nebo studenta do vyššího ročníku podle § 17 odst. 3 a povolení individuálního vzdělávacího plánu podle § 18,
b)
přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 a ukončení předškolního vzdělávání podle § 35,
c)
odkladu povinné školní docházky podle § 37,
d)
převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy podle § 39 odst. 2,
e)
přijetí k základnímu vzdělávání podle § 46, přestupu žáka podle § 49 odst. 1 a převedení žáka do jiného vzdělávacího programu podle § 49 odst. 2, povolení pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2,
f)
přijetí ke vzdělávání ve střední škole podle § 59 a následujících, vyšší odborné škole podle § 93 a následujících a v konzervatoři podle § 88,
g)
přestupu, změně oboru vzdělání a přerušení vzdělávání podle § 66 a 97,
h)
opakování ročníku po splnění povinné školní docházky podle § 52 odst. 6, § 66 odst. 7 a § 97 odst. 8,
i)
snížení nebo prominutí úplaty za poskytování vzdělávání a školských služeb podle § 123 odst. 4,
j)
podmíněného vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení podle § 31 odst. 2 a 4,
k)
uznání dosaženého vzdělání podle § 70 a 100,
l)
povolení a zrušení individuálního vzdělávání žáka podle § 41.
§ 166
(1)
Ředitel školské právnické osoby, ředitel příspěvkové organizace38) a vedoucí organizační složky státu nebo její součásti je ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba nebo organizační složka státu nebo její součásti vykonává. Ředitelem školské právnické osoby, ředitelem příspěvkové organizace a vedoucím organizační složky státu nebo její součásti může být jmenován pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení stanovené zvláštním zákonem2).
(2)
Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí, ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu nebo její součásti jmenuje do funkce zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení. Zřizovatel podle věty první plní funkci orgánu nadřízeného zaměstnavateli v oblasti pracovněprávních vztahů39).
(3)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti vyhlášení konkursního řízení, složení konkursních komisí pro posuzování uchazečů o jmenování do funkcí uvedených v odstavci 2, pravidla pro sestavování, činnost a rozhodování těchto konkursních komisí.
(4)
Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí, ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu nebo její součásti zřizovatel odvolá z funkce v případě
a)
pozbytí některého z předpokladů pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení stanovených zvláštním zákonem2),
b)
nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení podle zvláštního zákona2),
c)
organizačních změn, jejichž důsledkem je zrušení vykonávané funkce.
(5)
Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí, ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu nebo její součásti může zřizovatel dále odvolat z funkce pouze v případě
a)
závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z vykonávané funkce, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce, zřizovatelem nebo jinými kontrolními orgány,
b)
dosažení 65 let věku.
(6)
Odvolání z funkce je písemné, doručuje se řediteli a vedoucímu do vlastních rukou a musí obsahovat důvody odvolání podle odstavců 4 a 5, jinak je neplatné.
(7)
Funkci ředitele školy nebo školského zařízení, jejichž činnost vykonává jiná právnická osoba, vykonává statutární orgán nebo člen statutárního orgánu této právnické osoby, pokud splňuje předpoklady pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení stanovené zvláštním zákonem2). Pokud nelze ředitele školy nebo školského zařízení ustanovit z těchto osob, jmenuje právnická osoba do funkce ředitele školy nebo školského zařízení jinou osobu v pracovněprávním vztahu k této právnické osobě, která splňuje předpoklady pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení stanovené zvláštním zákonem2). Osoba uvedená ve větě první a druhé je ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba vykonává.
Školská rada
§ 167
(1)
Při základních, středních a vyšších odborných školách se zřizuje školská rada. Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům a studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. Pokud je součástí právnické osoby více těchto škol, je možné zřídit jednu školskou radu. Při vyšší odborné škole se školská rada zřizuje vždy samostatně.
(2)
Školskou radu zřizuje zřizovatel, který zároveň stanoví počet jejích členů a vydá její volební řád. Třetinu členů školské rady jmenuje zřizovatel, třetinu volí zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí žáci a studenti a třetinu volí pedagogičtí pracovníci dané školy. Členem školské rady nemůže být ředitel školy. Ve školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí, plní úkoly zřizovatele podle věty první a druhé ředitel školy.
(3)
Týž člen školské rady nemůže být současně jmenován zřizovatelem, zvolen zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky a studenty nebo zvolen pedagogickými pracovníky školy.
(4)
Ředitel školy zajistí v souladu s volebním řádem řádné uskutečnění voleb do školské rady.
(5)
Nezvolí-li zákonní zástupci nezletilých žáků nebo zletilí žáci a studenti stanovený počet členů školské rady ani na základě opakované výzvy, jmenuje zbývající členy školské rady ředitel školy.
(6)
Funkční období členů školské rady je tři roky.
(7)
Školská rada zasedá nejméně dvakrát ročně; zasedání školské rady svolává její předseda, první zasedání školské rady svolává ředitel školy. Ředitel školy nebo jím pověřený zástupce je povinen zúčastnit se zasedání školské rady na vyzvání jejího předsedy. Školská rada na svém prvním zasedání stanoví svůj jednací řád a zvolí svého předsedu. K přijetí jednacího řádu se vyžaduje schválení nadpoloviční většinou všech členů školské rady.
§ 168
(1)
Školská rada
a)
vyjadřuje se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování,
b)
schvaluje výroční zprávu o činnosti školy,
c)
schvaluje školní řád, ve středních a vyšších odborných školách stipendijní řád, a navrhuje jejich změny,
d)
schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v základních a středních školách,
e)
podílí se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy,
f)
projednává návrh rozpočtu právnické osoby na další rok, vyjadřuje se k rozboru hospodaření a navrhuje opatření ke zlepšení hospodaření,
g)
projednává inspekční zprávy České školní inspekce,
h)
podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy.
(2)
Ředitel školy je povinen umožnit školské radě přístup k informacím o škole, zejména k dokumentaci školy. Informace chráněné podle zvláštních právních předpisů17) poskytne ředitel školy školské radě pouze za podmínek stanovených těmito zvláštními právními předpisy. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.
(3)
O schválení dokumentů uvedených v odstavci 1 písm. b) až d) rozhodne školská rada do 1 měsíce od jejich předložení ředitelem školy. Pokud školská rada tento dokument neschválí, ředitel školy předloží dokument k novému projednání do 1 měsíce. Opakovaného projednání se účastní zřizovatel. Není-li dokument schválen ani při opakovaném projednání nebo pokud školská rada neprojedná dokumenty uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) do 1 měsíce od jejich předložení ředitelem školy, rozhodne o dalším postupu bez zbytečného odkladu zřizovatel.
(4)
Ve školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, obcíobcí, nebo svazkem obcíobcí, plní úkoly zřizovatele podle odstavce 3 ten, kdo ustanovil ředitele školy do funkce.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
MINISTERSTVA A ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE
Ministerstvo
§ 169
(1)
Ministerstvo vedle úkolů stanovených tímto zákonem dále řídí výkon státní správy ve školství v rozsahu stanoveném tímto zákonem a odpovídá za stav, koncepci a rozvoj vzdělávací soustavy.
(2)
Ministerstvo vytváří podmínky pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovnou péči a vzdělávání osob umístěných ve školských zařízeních k tomu zřizovaných a dále pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Za tímto účelem zřizuje a zrušuje
a)
školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školská zařízení pro preventivně výchovnou péči, dále za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1a) mateřské, základní a střední školy pro děti a žáky umístěné v těchto školských zařízeních a
b)
zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.
(3)
Ministerstvo dále zřizuje a zrušuje
a)
mateřské, základní a střední školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek stanovených v § 14, pokud je nezřídí obecobec, svazek obcíobcí nebo kraj,
b)
školy, jejichž činnost je upravena mezinárodními smlouvami.
(4)
Ministerstvo může ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele zřizovat i jiné školy nebo školská zařízení a zrušovat je.
(5)
Pokud ministerstvo zřizuje školy a školská zařízení uvedená v odstavcích 2 až 4 jako státní příspěvkové organizace, rozhoduje o zřízení, rozdělení a splynutí státní příspěvkové organizace a vydává zřizovací listinu. Státní příspěvková organizace vzniká dnem stanoveným ve zřizovací listině.
(6)
O sloučení státní příspěvkové organizace, o zřízení nebo zrušení školy nebo školského zařízení jako vnitřní organizační součásti státní příspěvkové organizace a o změnách v údajích uvedených ve zřizovací listině rozhoduje ministerstvo. Součástí rozhodnutí je vydání dodatku ke zřizovací listině.
(7)
Ke změně státní příspěvkové organizace dochází dnem stanoveným ve zřizovací listině nebo v dodatku ke zřizovací listině.
(8)
O zrušení státní příspěvkové organizace rozhoduje ministerstvo, které zároveň zruší zřizovací listinu. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím zrušení.
(9)
V případě zrušení, rozdělení, splynutí nebo sloučení státní příspěvkové organizace a v případě zrušení školy nebo školského zařízení jako její vnitřní organizační součásti ministerstvo zároveň rozhodne, která jím zřízená státní příspěvková organizace převezme práva a povinnosti zrušované nebo měněné státní příspěvkové organizace, popřípadě o jiném způsobu vypořádání těchto práv a povinností. Pokud ministerstvo nerozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností zrušované nebo měněné státní příspěvkové organizace, přechází tato práva a povinnosti na ministerstvo.
(10)
Vznik, změny a zánik státní příspěvkové organizace oznamuje ministerstvo ve Věstníku a v Ústředním věstníku České republiky. Oznámení obsahuje název, sídlo, identifikační číslo a datum vzniku, změny nebo zániku státní příspěvkové organizace.
§ 170
Ministerstvo
a)
zajišťuje a provádí kontrolu správnosti a efektivnosti využití finančních prostředků, které přiděluje nebo smluvně zajišťuje ze státního rozpočtu, z Národního fondu a prostředků ze zahraničí poskytnutých mezinárodními organizacemi na základě mezinárodních smluv; přitom provádí předběžnou, průběžnou a následnou kontrolu podle zvláštního právního předpisu40),
b)
stanovuje směrnicí41) závazné zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 6,
c)
stanovuje směrnicí41) závazné zásady, podle kterých provádějí obecní úřady obceobce s rozšířenou působností návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle § 161 odst. 6 písm. b),
d)
stanovuje směrnicí41) závaznou osnovu a postup, podle kterých zpracovávají právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení, které zřizuje ministerstvo, kraje, obceobce nebo svazky obcíobcí, a dále obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a krajské úřady rozbory hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými podle § 161 odst. 6 písm. a) a b),
e)
stanovuje směrnicí41) závazné pokyny, podle kterých krajský úřad vypořádává finanční prostředky státního rozpočtu poskytované podle § 161 odst. 6 písm. a) a b),
f)
může udělovat věcné a finanční ocenění osobám, které se zasloužily o rozvoj vzdělávání,
g)
může udělovat čestný název právnickým osobám a organizačním složkám státu, vykonávajícím činnost školy nebo školského zařízení.
§ 171
(1)
Ministerstvo vyhlašuje a řídí pokusné ověřování metod, obsahu, forem, organizace vzdělávání a pokusné ověřování způsobu řízení škol a školských zařízení; přitom vždy stanoví dobu pokusného ověřování, jeho rozsah, financování ze státního rozpočtu a způsob hodnocení jeho výsledků.
(2)
Ministerstvo vyhlašuje rozvojové programy ve vzdělávání a programy zjišťování výsledků vzdělávání, včetně podmínek a kritérií pro jejich financování ze státního rozpočtu.
(3)
Ministerstvo vydá metodiku pro vypracování školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.
Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zahraničních věcí
§ 172
(1)
Ministerstvo obrany zřizuje a zrušuje střední vojenské školy, vyšší odborné vojenské školy a školská zařízení jim sloužící.
(2)
Ministerstvo vnitra zřizuje a zrušuje střední policejní školy, vyšší odborné policejní školy, střední školy požární ochrany, vyšší odborné školy požární ochrany a školská zařízení.
(3)
Ministerstvo spravedlnosti zřizuje a zrušuje střední školy Vězeňské službyVězeňské služby a školská zařízení jim sloužící a školy a školská zařízení pro osoby ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody.
(4)
Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje a zrušuje základní školy při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky.
(5)
Pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem zahraničních věcí vykonávají pravomoci ministerstva, krajského úřadu a České školní inspekce podle tohoto zákona tato ministerstva s výjimkou pravomocí podle § 4 odst. 3 a § 28, pravomocí ve věci společné části maturitní zkoušky, nejedná-li se o jmenování předsedy zkušební maturitní komise a přezkoumání průběhu a výsledku dílčí zkoušky konané formou písemné práce a ústní formou, vedení školského rejstříku a akreditací vzdělávacích programů vyššího odborného vzdělávání. Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškami úpravy pro školy a školská zařízení, které zřizují, v těch případech, kdy je k vydání vyhlášek ve věcech středních škol, vyšších odborných škol a školských zařízeních tímto zákonem zmocněno ministerstvo.
(6)
Ve věcech všeobecného vzdělávání a ukončování vzdělávání podle tohoto zákona postupují Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti v dohodě s ministerstvem.
(7)
Služební poměry žáků a studentů škol zřizovaných Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti se řídí zvláštními právními předpisy42).
(8)
Na školy zřízené Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti se nevztahují ustanovení § 21 odst. 1 písm. c) a d), § 74 odst. 8 písm. a), § 167 a 168; ustanovení § 24 odst. 1, § 60, 94, § 102 odst. 4 věta první a § 166 odst. 1 věta druhá se na tyto školy vztahují přiměřeně.
(9)
Osoba, která není státním občanem České republiky, může být ke vzdělávání v oboru vzdělání v oblasti vojenství nebo v oblasti krizového řízení ve škole zřizované Ministerstvem obrany přijata pouze s předchozím souhlasem zřizovatele; souhlas zřizovatele si vyžádá ředitel školy v přijímacím řízení. Zřizovatel je oprávněn souhlas podle předchozí věty odepřít pouze z důvodů ochrany veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti.
(10)
Na školy při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky zřizované Ministerstvem zahraničních věcí se nevztahuje ustanovení § 7 odst. 6; ustanovení § 28 se na tyto školy vztahuje přiměřeně.
Česká školní inspekce
§ 173
(1)
Česká školní inspekce je správní úřad s celostátní působností, který je organizační složkou státu a účetní jednotkou.
(2)
Česká školní inspekce je organizačně členěna na ústředí České školní inspekce se sídlem v Praze a inspektoráty České školní inspekce.
(3)
V čele České školní inspekce je ústřední školní inspektor. Jmenování a odvolání ústředního školního inspektora se řídí služebním zákonem43).
§ 174
(1)
Česká školní inspekce zpracovává koncepční záměry inspekční činnosti a systémy hodnocení vzdělávací soustavy.
(2)
Česká školní inspekce ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku a na pracovištích osob, kde se uskutečňuje praktické vyučování nebo odborná praxe podle § 65 odst. 2 a § 96 odst. 2 v rámci inspekční činnosti
a)
získává a analyzuje informace o vzdělávání dětí, žáků a studentů, o činnosti škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku, sleduje a hodnotí efektivnost vzdělávací soustavy,
b)
zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, a to podle příslušných školních vzdělávacích programů,
c)
zjišťuje a hodnotí naplnění školního vzdělávacího programu a jeho soulad s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem,
d)
vykonává státní kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb; státní kontrolu vykonává podle zvláštního právního předpisu44),
e)
vykonává veřejnosprávní kontrolu40) využívání finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 160 až 163.
(3)
Inspekční činnost se vykonává na základě plánu hlavních úkolů na příslušný školní rok, který schvaluje ministr školství, mládeže a tělovýchovy na návrh ústředního školního inspektora.
(4)
Inspekční činnost se dále provádí na základě podnětů, stížností a petic, které svým obsahem spadají do působnosti České školní inspekce podle odstavce 2 písm. b) až e). V případě inspekční činnosti konané na základě stížnosti prošetřuje Česká školní inspekce jednotlivá tvrzení uvedená ve stížnosti a výsledek šetření předává zřizovateli k dalšímu řízení. Zřizovatel informuje Českou školní inspekci o vyřízení stížnosti a o případných opatřeních přijatých k nápravě.
(5)
Česká školní inspekce je dále povinna provést inspekční činnost podle odstavce 2 písm. b), c) a d) pro účely přiznání dotací podle zvláštního právního předpisu, pokud o to právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, požádá. Inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) nelze na žádost právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, provést před uplynutím lhůty k odstranění případných nedostatků zjištěných předchozí inspekční činností podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d).
(6)
Při hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb vychází Česká školní inspekce ze zásad a cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem, přičemž základním kritériem hodnocení je zejména účinnost podpory rozvoje osobnosti dítěte, žáka a studenta a dosahování cílů vzdělávání ze strany škol a školských zařízení. Kritéria hodnocení předkládá ministerstvu ke schválení. Schválená kritéria hodnocení ministerstvo zveřejňuje.
(7)
Inspekční činnost vykonávají na základě písemného pověření ústředním školním inspektorem nebo jím pověřenou osobou školní inspektoři, kontrolní pracovníci a přizvané osoby. Školní inspektoři se prokazují průkazem školního inspektora opatřeným státním znakem České republiky. Kontrolní pracovníci se prokazují průkazem kontrolního pracovníka opatřeným státním znakem České republiky. Přizvané osoby se prokazují občanským průkazem.
(8)
Školním inspektorem může být ten, kdo má vysokoškolské vzdělání, nejméně 5 let pedagogické nebo pedagogicko-psychologické praxe a splňuje další předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy45).
(9)
Kontrolním pracovníkem může být ten, kdo má vysokoškolské vzdělání, nejméně 5 let praxe a splňuje další předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy45), nebo ten, kdo má střední vzdělání s maturitní zkouškou, nejméně 20 let praxe a splňuje další předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy45).
(10)
Přizvanou osobou je ten, kdo se inspekční činnosti účastní v zájmu odborného posouzení věci. Přizvaná osoba pracuje pod vedením školního inspektora nebo kontrolního pracovníka.
(11)
Písemné pověření podle odstavce 7 musí obsahovat
a)
jméno a příjmení pověřené osoby nebo jména a příjmení členů inspekčního týmu, pokud je pověření vystaveno pro inspekční tým,
b)
předmět a místo inspekční činnosti,
c)
termín zahájení inspekční činnosti,
d)
datum a číslo jednací,
e)
podpis ústředního školního inspektora nebo jím pověřené osoby,
f)
název a adresu příslušného pracoviště České školní inspekce a úřední razítko.
(12)
Výstupem inspekční činnosti je
a)
inspekční zpráva v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. b) a c),
b)
protokol podle zvláštního právního předpisu40), 44) v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. d) a e),
c)
tematická zpráva v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. a),
d)
výroční zpráva České školní inspekce.
(13)
Inspekční zpráva obsahuje hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a dále jména, příjmení a podpisy školních inspektorů, kontrolních pracovníků a přizvaných osob. Obsah inspekční zprávy projednají školní inspektoři a kontrolní pracovníci s ředitelem školy nebo školského zařízení. Projednání a převzetí inspekční zprávy potvrdí ředitel školy nebo školského zařízení podpisem. Připomínky k obsahu inspekční zprávy může ředitel školy nebo školského zařízení podat České školní inspekci do 14 dnů po jejím převzetí. Inspekční zprávu společně s připomínkami a stanoviskem České školní inspekce k jejich obsahu zasílá Česká školní inspekce bez zbytečného odkladu zřizovateli a školské radě. Inspekční zpráva včetně připomínek je veřejná a je uložena po dobu 10 let ve škole nebo školském zařízení, jichž se týká, a v příslušném inspektorátu České školní inspekce.
(14)
Tematickou zprávu vydává Česká školní inspekce na základě shrnutí poznatků získaných z inspekční činnosti v určitém tematickém okruhu a jejich analýzy. Tematická zpráva se po jejím zpracování bez zbytečného odkladu zveřejňuje.
(15)
Výroční zpráva České školní inspekce obsahuje souhrnné poznatky o stavu vzdělávání a vzdělávací soustavy vycházející z inspekční činnosti za předcházející školní rok a zveřejňuje se každoročně v prosinci.
§ 175
(1)
Vzájemné vztahy mezi školními inspektory, kontrolními pracovníky, přizvanými osobami a osobami, u kterých se provádí inspekční činnost, se při výkonu inspekční činnosti na místě řídí částí třetí zákona o státní kontrole44), nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
O termínu, způsobu a personálním zajištění inspekční činnosti rozhoduje ústřední školní inspektor nebo jím pověřená osoba. Inspekční činnost vykonávaná na místě je zahájena předložením písemného pověření podle § 174 odst. 7. Školní inspektoři, kontrolní pracovníci a přizvané osoby jsou při výkonu inspekční činnosti oprávněni
a)
zjišťovat ve školách a školských zařízeních a dále na pracovištích osob, kde se uskutečňuje praktické vyučování nebo odborná praxe podle § 65 odst. 2 a § 96 odst. 2, skutečnosti podle § 174 odst. 2,
b)
pořizovat kopie z dokumentace škol a školských zařízení a používat je jako doklady svých zjištění.
(3)
Školní inspektoři, kontrolní pracovníci a přizvané osoby jsou povinni
a)
seznámit před zahájením inspekční činnosti ředitele školy nebo školského zařízení, kde bude provedena inspekční činnost, nebo v případě jeho nepřítomnosti jeho zástupce s předmětem inspekční činnosti, termínem jejího zahájení a předpokládaným termínem jejího ukončení, s časovým plánem inspekčních činností, se seznamem dokumentace školy nebo školského zařízení, která bude předmětem inspekční činnosti, s požadavky na zajištění inspekční činnosti a s dalšími okolnostmi, které jsou významné z hlediska provedení inspekční činnosti a získání objektivních výsledků,
b)
předložit při zahájení inspekční činnosti písemné pověření k výkonu inspekční činnosti a prokázat se průkazem školního inspektora, průkazem kontrolního pracovníka nebo občanským průkazem.
(4)
Osoby, u nichž byla provedena inspekční činnost, jsou povinny přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekční činnosti bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě stanovené Českou školní inspekcí. Na základě výsledků inspekční činnosti přijímá zřizovatel bez zbytečného odkladu opatření ve školách a školských zařízeních, které zřizuje.
(5)
V případě zjištění nečinnosti školy nebo školského zařízení nebo zjištění závažných nedostatků v činnosti školy nebo školského zařízení může ústřední školní inspektor předložit orgánu, který vede školský rejstřík, návrh na výmaz školy, školského zařízení nebo oboru vzdělání ze školského rejstříku.
(6)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti a vzor služebního průkazu školního inspektora a kontrolního pracovníka.
§ 176
zrušen
ČÁST SEDMNÁCTÁ
PŮSOBNOST ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ VE ŠKOLSTVÍ
§ 177
(1)
Územní samosprávu ve školství vykonávají
a)
obecobec,
b)
kraj.
(2)
Při zajišťování vzdělávání a školských služeb, zejména při zřizování a zrušování škol a školských zařízení, dbá obecobec a kraj zejména o
a)
soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obceobce a kraje, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území,
b)
dostupnost vzdělávání a školských služeb podle místních podmínek.
Obec
§ 178
(1)
ObecObec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem47) nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních. Za tímto účelem obecobec
a)
zřídí základní školu, nebo
b)
zajistí plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcíobcí nebo svazkem obcíobcí.
(2)
Na území obceobce, části obceobce nebo na území více obcíobcí se vymezují školské obvody spádové školy takto:
a)
je-li v obciobci jedna základní škola zřízená obcíobcí, tvoří školský obvod území obceobce,
b)
je-li v obciobci více základních škol zřizovaných obcíobcí, stanoví obecobec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,
c)
je-li na území svazku obcíobcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcíobcí nebo dojde-li k dohodě několika obcíobcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcíobcí, stanoví každá z dotčených obcíobcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
(3)
Pokud obecobec nestanoví školský obvod spádové školy a je ohroženo plnění povinné školní docházky žáků uvedených v odstavci 1, rozhodne o školském obvodu spádové školy krajský úřad v přenesené působnosti.
(4)
Školský obvod se nestanoví škole, která uskutečňuje vzdělávání výhradně podle vzdělávacího programu pro žáky se zdravotním postižením, a školám zřizovaným jinými zřizovateli než obcíobcí nebo svazkem obcíobcí.
(5)
V rámci základní dopravní obslužnosti48) území krajeúzemí kraje je kraj povinen zajistit dopravu do spádové školy a ze spádové školy, pokud vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu žáka přesáhne 4 km.
(6)
Jestliže žák plní povinnou školní docházku ve škole zřízené jinou obcíobcí, je obecobec, ve které má žák místo trvalého pobytu, povinna hradit obciobci, která školu zřídila, neinvestiční výdaje této školy připadající na jednoho jejího žáka, pokud se dotčené obceobce nedohodnou jinak. Neinvestiční výdaje podle věty první tvoří náklady na údržbu a opravy, materiální výdaje, služby a výdaje nevýrobní povahy, mzdové prostředky a ostatní výplaty fyzickým osobám, které neposkytuje krajský úřad. Toto ustanovení se použije obdobně v případě, že žák plní povinnou školní docházku ve škole zřízené svazkem obcíobcí, jehož členem není obecobec, ve které má žák místo trvalého pobytu.
(7)
Výdaje podle odstavce 6 nemusí obecobec hradit, jestliže zřizuje školu, ve které má žák zajištěny podmínky pro plnění povinné školní docházky, je členem svazku obcíobcí, který zřizuje školu, ve které má žák zajištěny podmínky pro plnění povinné školní docházky, nebo je smluvní stranou dohody několika obcíobcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcíobcí, pokud má žák v této škole zajištěny podmínky pro plnění povinné školní docházky, s výjimkou případů, kdy se žák vzdělává v základní škole s vyučovacím jazykem národnostní menšiny.
(8)
Jestliže dítě umístěné ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcíobcí nebo svazkem obcíobcí, na jejichž území nemá místo trvalého pobytu, hradí výdaje podle odstavce 6 připadající na jednoho žáka této školy toto školské zařízení.
§ 179
(1)
ObecObec nebo svazek obcíobcí zřizuje a zrušuje
a)
mateřské školy,
b)
mateřské a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek stanovených v § 14 a
c)
zařízení školního stravování sloužící dětem a žákům škol, které zřizuje.
(2)
ObecObec je povinna zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky pro děti s místem trvalého pobytu na jejím území a pro děti umístěné na jejím území v dětském domově. Za tímto účelem obecobec
a)
zřídí mateřskou školu, nebo
b)
zajistí předškolní vzdělávání v mateřské škole zřizované jinou obcíobcí nebo svazkem obcíobcí; v takovém případě je obecobec povinna za každé dítě s místem trvalého pobytu na jejím území, které navštěvuje mateřskou školu zřízenou jinou obcíobcí, hradit této obciobci její neinvestiční výdaje podle § 178 odst. 6 připadající na jedno dítě této školy, pokud se dotčené obceobce nedohodnou jinak.
(3)
Jestliže se dítě umístěné v dětském domově vzdělává v posledním roce před zahájením povinné školní docházky v mateřské škole zřízené obcíobcí nebo svazkem obcíobcí, na jejichž území nemá místo trvalého pobytu, hradí výdaje podle § 178 odst. 6 připadající na jedno dítě této školy tento dětský domov.
(4)
ObecObec nebo svazek obcíobcí může dále zřizovat a zrušovat
a)
základní umělecké školy,
b)
školská zařízení pro zájmové vzdělávání,
c)
školská účelová zařízení a
d)
školy nebo školská zařízení, které jinak zřizuje kraj nebo ministerstvo, pokud prokáže potřebné finanční, materiální a personální zabezpečení jejich činnosti orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení.
§ 180
(1)
ObecObec nebo svazek obcíobcí zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 6 písm. b) a z jiných zdrojů; v případě, že školský obvod přesahuje území jedné obceobce, zabezpečují výdaje základní školy v tomto školském obvodu a školských zařízení jí sloužících dotčené obceobce poměrně podle počtu žáků s místem trvalého pobytu v jednotlivých obcíchobcích, nedojde-li mezi obcemiobcemi k jiné dohodě.
(2)
ObecObec může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto zákona.
(3)
ObecObec nebo svazek obcíobcí přiděluje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, dotace stanovené zákonem o státním rozpočtu k částečné úhradě výdajů na provoz a provádí s nimi finanční vypořádání.
Kraj
§ 181
(1)
Kraj je povinen zajistit podmínky pro uskutečňování středního a vyššího odborného vzdělávání, vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním, dále jazykového, základního uměleckého a zájmového vzdělávání a pro výkon ústavní výchovy. Za tímto účelem kraj zřizuje a zrušuje
a)
střední školy,
b)
vyšší odborné školy,
c)
mateřské, základní, střední školy a školská zařízení pro děti a žáky se zdravotním postižením,
d)
základní školy speciální,
e)
školy při zdravotnických zařízeních,
f)
školská výchovná a ubytovací zařízení a zařízení školního stravování pro děti, žáky a studenty škol, které zřizuje,
g)
střední školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek stanovených v § 14,
h)
jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky,
i)
základní umělecké školy,
j)
školská zařízení pro zájmové vzdělávání a
k)
dětské domovy.
(2)
Kraj může dále zřizovat a zrušovat
a)
mateřské a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek stanovených v § 14,
b)
školská zařízení podle § 115 až 120,
c)
školy a školská zařízení, které jinak zřizuje obecobec nebo ministerstvo, pokud kraj prokáže potřebné finanční, materiálové a personální zabezpečení této školy nebo školského zařízení.
§ 182
(1)
Kraj zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 6 písm. a) a z jiných zdrojů.
(2)
Kraj může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto zákona.
ČÁST OSMNÁCTÁ
PŘESTUPKY
§ 182a
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
jako osoba, která přišla do styku s informacemi veřejně nepřístupnými, poruší povinnost mlčenlivosti o informacích veřejně nepřístupných podle § 80b odst. 3,
b)
jako osoba odpovědná za přijetí nebo splnění opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekční činnosti podle § 174 odst. 2 písm. b), c) a d) ve lhůtě stanovené Českou školní inspekcí tato opatření nepřijme nebo je nesplní.
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu až do 500 000 Kč. Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu až do 50 000 Kč.
(3)
PřestupkyPřestupky podle odstavce 1 písm. a) v prvním stupni projedná ministerstvo.
(4)
PřestupkyPřestupky podle odstavce 1 písm. b) v prvním stupni projednává Česká školní inspekce. Pokuty za tyto přestupkypřestupky vybírá a vymáhá Česká školní inspekce.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 183
(1)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti státní správy podle tohoto zákona správní řád.
(2)
Správní řád se nevztahuje na rozhodování podle § 27 odst. 1, § 74 odst. 9 písm. c), § 80 odst. 8, § 82, § 90 odst. 12 a § 102 odst. 9.
(3)
Krajský úřad plní úkoly nadřízeného správního orgánu ředitelů škol a školských zařízení, které zřizuje stát, kraj, obecobec nebo svazek obcíobcí, při rozhodování podle § 165 odst. 2. Ministerstvo plní úkoly nadřízeného správního orgánu krajských úřadů při rozhodování o právech a povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy podle tohoto zákona. O odvolání proti rozhodnutí České školní inspekce ve věci přestupkupřestupku podle § 176 rozhoduje ústřední školní inspektor.
(4)
Na doručování písemností podle § 68 odst. 2 a § 98 odst. 2 se vztahují příslušná ustanovení správního řádu o doručování obdobně.
(5)
Působnosti stanovené tímto zákonem obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností a krajskému úřadu jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 183a
(1)
ObceObce a kraje jsou povinny v rámci přenesené působnosti poskytovat ministerstvu statistické údaje v rámci statistických zjišťování zařazených do programu statistických zjišťování49) na daný rok.
(2)
Ministerstvo, popřípadě jím zřízená právnická osoba, je při sdružování a zpracovávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a školních matrik a při provádění statistických zjišťování49) oprávněno využívat rodných čísel uchazečů, dětí, žáků a studentů. Právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, je pro účely uvedené ve větě první povinna rodná čísla uchazečů, dětí, žáků a studentů poskytovat.
(3)
Ministerstvo vnitra poskytuje ministerstvu a krajskému úřadu pro účely vedení školského rejstříku z informačního systému evidence obyvatel49a) údaje o obyvatelích, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Poskytovanými údaji podle odstavce 3 jsou údaje o
a)
státních občanech České republiky49b)
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2.
datum narození,
3.
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
4.
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
b)
cizincích, kteří jsou obyvateli,
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2.
datum narození,
3.
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
4.
druh a adresa místa pobytu,
5.
počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
6.
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.
(5)
Ministerstvo a krajský úřad může poskytnuté údaje z informačního systému evidence obyvatel pro účely vedení školského rejstříku v rozsahu uvedeném v odstavci 4 dále předávat, třídit nebo kombinovat49c), popřípadě je blokuje, zjistí-li, že poskytnuté údaje nejsou přesné.
(6)
Z poskytnutých údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 183b
(1)
V tomto zákoně se za občana Evropské unie považuje i občan Švýcarské konfederace a občan smluvního státu Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru.
(2)
V tomto zákoně se za rodinného příslušníka občana Evropské unie považuje cizinec, který není občanem Evropské unie a může na území České republiky pobývat z důvodu svého postavení
a)
rodinného příslušníka občana Evropské unie podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,
b)
osoby, na kterou se ustanovení zákona o pobytu cizinců na území České republiky, týkající se rodinných příslušníků občanů Evropské unie, vztahují obdobně.
(3)
Stejná práva a povinnosti jako občan Evropské unie má podle tohoto zákona:
a)
dlouhodobě pobývající rezident v Evropském společenství na území České republiky49d),
b)
dlouhodobě pobývající rezident v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie49e), jemuž bylo na území České republiky uděleno povolení k pobytu13),
c)
osoba, které bylo na území České republiky uděleno povolení k pobytu z důvodu jejího postavení rodinného příslušníka dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie.
(4)
Osoba, která má odvozen svůj pobyt na území České republiky od nositele oprávnění ke sloučení rodiny49f), má podle tohoto zákona přístup ke vzdělávání a školským službám za stejných podmínek jako nositel tohoto oprávnění.
§ 184
(1)
Účast členů ve zkušební komisi pro závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutorium v konzervatoři, absolutorium je jiným úkonem v obecném zájmu50), při němž náleží členům těchto komisí náhrada jízdních výdajů v prokázané výši, náhrada prokázaných výdajů za ubytování a stravné; poskytovatelem těchto náhrad je právnická osoba, která vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají. Stravné se poskytuje ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem51).
(2)
Účast členů v Akreditační komisi je jiným úkonem v obecném zájmu50), při němž náleží členům této komise náhrada jízdních výdajů v prokázané výši, náhrada prokázaných výdajů za ubytování a stravné; poskytovatelem těchto náhrad je ministerstvo. Stravné se poskytuje ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem51). Členům Akreditační komise může být dále ministerstvem poskytnuta odměna.
Přechodná ustanovení
§ 185
(1)
Podle rámcových vzdělávacích programů postupují školy od 1. září, které následuje nejpozději po uplynutí 2 let ode dne jejich vydání, a to s účinností od prvního ročníku a také od šestého ročníku základního vzdělávání podle § 46 odst. 2 a od sedmého ročníku základního vzdělávání podle § 46 odst. 3. Tímto dnem končí platnost učebních dokumentů schválených podle dosavadních právních předpisů počínaje prvním ročníkem; do té doby se při přijímání ke vzdělávání, v jeho průběhu i při jeho ukončování postupuje podle těchto učebních dokumentů. Učební dokumenty vydané podle dosavadních právních předpisů je možné měnit za účelem dosažení jejich shody s tímto zákonem, a to postupem stanoveným v dosavadních právních předpisech.
(2)
Učební dokumenty vyšších odborných škol vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za vzdělávací programy pro vyšší odborné vzdělávání podle tohoto zákona akreditované na dobu 7 let od nabytí jeho účinnosti. Vyšší odborné školy mohou uskutečňovat vzdělávání podle učebních dokumentů schválených podle dosavadních právních předpisů nejpozději do konce školního roku 2011/2012. Podle vzdělávacích programů pro vyšší odborné vzdělávání akreditovaných podle tohoto zákona postupují školy od 1. září, které následuje po jejich akreditaci a zápisu do školského rejstříku.
(3)
Zvláštní škola podle dosavadních právních předpisů je základní školou podle tohoto zákona. Pomocná škola podle dosavadních právních předpisů je základní školou speciální podle tohoto zákona. Střední odborné učiliště, gymnázium, střední odborná škola, učiliště, střední speciální škola, odborné učiliště a praktická škola podle dosavadních právních předpisů jsou střední školou podle tohoto zákona.
(4)
Ministerstvo zpracuje dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky podle tohoto zákona a předloží jej vládě do 31. března 2005. Krajské úřady zpracují dlouhodobé záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji podle tohoto zákona a předloží je ministerstvu k projednání do 31. března 2006.
(5)
Stupně vzdělání získané podle dosavadních právních předpisů zůstávají nedotčeny.
(6)
Střední odborné vzdělání dosažené podle dosavadních právních předpisů v učebních oborech v délce 1 nebo 2 let denní formy vzdělávání stanovených nařízením vlády vydaným podle § 58 se považuje za střední vzdělání podle tohoto zákona. Střední odborné vzdělání dosažené podle dosavadních právních předpisů ve studijních nebo učebních oborech v délce 2 nebo 3 let denní formy vzdělávání stanovených nařízením vlády vydaným podle § 58 se považuje za střední vzdělání s výučním listem podle tohoto zákona. Úplné střední odborné vzdělání a úplné střední vzdělání dosažené podle dosavadních právních předpisů se považuje za střední vzdělání s maturitní zkouškou podle tohoto zákona. Vyšší odborné vzdělání poskytované v konzervatořích dosažené podle dosavadních právních předpisů se považuje za vyšší odborné vzdělání v konzervatoři podle tohoto zákona.
(7)
Podle § 61 se postupuje od přijímacího řízení do prvního ročníku šestiletého nebo osmiletého gymnázia pro školní rok 2005/2006, a to počínaje prvním ročníkem.
(8)
Žáci, kteří měli řádně ukončit střední vzdělávání závěrečnou zkouškou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, konají závěrečnou zkoušku podle dosavadních právních předpisů. Žáci, kteří měli řádně ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou před 1. zářím 2009, konají maturitní zkoušku podle dosavadních právních předpisů. Studenti, kteří měli řádně ukončit vyšší odborné vzdělávání absolutoriem před nabytím účinnosti tohoto zákona, konají absolutorium podle dosavadních právních předpisů.
(9)
Volitelnou zkoušku podle § 78 odst. 1, 3 a 4 koná žák poprvé v kalendářním roce 2012, a to žák, který má řádně ukončit středoškolské vzdělávání maturitní zkouškou ve školním roce 2011/2012, a žák, který měl řádně ukončit středoškolské vzdělávání maturitní zkouškou ve školním roce 2009/2010 a 2010/2011, pokud bude poprvé konat společnou část maturitní zkoušky v kalendářním roce 2012.
(10)
K nástavbovému studiu ve středních školách, které nesplňují podmínku stanovenou § 83 odst. 1 věta první a ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nástavbové studium v daném oboru vzdělání uskutečňují, je možné přijímat žáky nejpozději pro školní rok 2008/2009.
(11)
Školská rada podle tohoto zákona se ustaví do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona. Do ustavení školské rady podle tohoto zákona vykonává její funkci rada školy zřízená podle dosavadních právních předpisů.
(12)
Pokusná ověřování povolená podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti.
(13)
Školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, které jsou zařazeny v síti škol, předškolních zařízení a školských zařízení ke dni účinnosti tohoto zákona, je možné zrušit pouze v případě, že nesplňují podmínky stanovené v § 14 odst. 2 a 3.
(14)
Kde jsou ve zvláštním právním předpisu slova „síť škol, předškolních zařízení a školských zařízení“, nahrazují se slovy „školský rejstřík“. Kde jsou ve zvláštním právním předpisu slova „předškolní zařízení“, nahrazují se slovy „mateřská škola“. Kde jsou ve zvláštním právním předpisu slova „střední odborné vzdělání“, nahrazují se slovy „střední vzdělání s výučním listem“. Kde jsou ve zvláštním právním předpisu slova „úplné střední vzdělání“, nahrazují se slovy „střední vzdělání s maturitní zkouškou“. Kde jsou ve zvláštním právním předpisu slova „úplné střední odborné vzdělání“, nahrazují se slovy „střední vzdělání s maturitní zkouškou“.
(15)
Do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona jmenuje a odvolává ústředního školního inspektora ministr školství, mládeže a tělovýchovy.
(16)
Při vypořádání finančních prostředků poskytnutých na činnost škol a školských zařízení ze státního rozpočtu na kalendářní rok 2004 se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
(17)
Právo na přednostní přijetí dítěte v posledním roce před zahájením povinné školní docházky k předškolnímu vzdělávání podle § 34 odst. 4 a povinnost obceobce zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky pro děti s místem trvalého pobytu na jejím území a pro děti umístěné na jejím území v dětském domově podle § 179 odst. 2 se uplatní od školního roku 2005/2006.
(18)
Pravidla pro vyučování náboženství stanovená v § 15 se použijí počínaje školním rokem 2005/2006.
(19)
Podle § 28 odst. 2 až 5 se postupuje od školního roku 2005/2006. Do té doby se na evidenci dětí, žáků a studentů škol a školských zařízení vztahují dosavadní právní předpisy. Při poskytování finančních prostředků státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení na školní rok 2004/2005 se vychází z údajů ze statistických výkonových výkazů pro příslušný školní rok.
(20)
Ustanovení § 42 se použije až pro školní rok 2005/2006. Do té doby se postupuje podle dosavadních právních předpisů upravujících osvobození od povinné školní docházky.
(21)
Podle § 51 odst. 5 se postupuje od školního roku 2005/2006.
(22)
Při přijímacím řízení do prvního ročníku vzdělávání v oborech vzdělání s talentovou zkouškou a v konzervatoři pro školní rok 2005/2006 se postupuje podle Opatření k zavedení pokusného ověřování organizace talentových zkoušek při přijímání žáků ke studiu ve studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba č. j. 28127/97-71.
(23)
Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem podle § 84 a zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou podle § 85 lze uskutečňovat od školního roku 2005/2006.
(24)
Pravidla pro poskytování odměn za produktivní činnost žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol podle § 122 odst. 1 se použijí až pro školní rok 2005/2006. Do té doby se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
(25)
Ředitel školy postupuje podle § 60 odst. 4 druhé části písmene a), která začíná slovy „a dále výstupního hodnocení“, od školního roku 2007/2008.
§ 186
(1)
Školy a školská zařízení zařazené ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení jsou školami a školskými zařízeními podle tohoto zákona zapsanými ve školském rejstříku. Právnické osoby, které vykonávají činnost škol a školských zařízení, popřípadě zřizovatelé příspěvkových organizací38) jsou povinni uvést zápis ve školském rejstříku do souladu s tímto zákonem a doložit orgánu, který vede rejstřík, k tomu nezbytné doklady nejpozději do 31. března 2006. Pokud uvedená povinnost nebude splněna, provede orgán, který vede rejstřík, výmaz školy nebo školského zařízení ze školského rejstříku, a to s účinností od 31. srpna 2006. Ustanovení § 151 se použije obdobně.
(2)
Školy a školská zařízení zřízené ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany a Ministerstvem spravedlnosti jako organizační složky státu jsou školami a školskými zařízeními podle tohoto zákona a budou zapsány do školského rejstříku nejpozději do 31. srpna 2006, pokud jejich zřizovatelé doloží ministerstvu údaje a doklady uvedené v § 147 odst. 1 písm. a) až e), i) až l) první část věty a o) nejpozději do 31. března 2006.
(3)
Správní řízení o žádostech o zařazení do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení, o změny v zařazení v síti škol, předškolních zařízení a školských zařízení a o vyřazení ze sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(4)
O předání a převzetí údajů na technických nosičích dat a dokladů týkajících se škol a školských zařízení, které podle dosavadních právních předpisů zařazovalo do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení ministerstvo a které v souladu s § 143 vede v rejstříku škol a školských zařízení krajský úřad, připraví a sepíše ministerstvo s příslušnými krajskými úřady v období od nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. dubna 2005, popřípadě nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí týkajícího se příslušné školy nebo školského zařízení, protokol o předání a převzetí těchto údajů a dokladů.
Změna právní formy na školskou právnickou osobu
§ 187
(1)
Právnické osoby, které vykonávají činnost škol, předškolních zařízení a školských zařízení zařazených ke dni účinnosti tohoto zákona do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení, mohou změnit svou právní formu na školskou právnickou osobu.
(2)
Změnou právní formy na školskou právnickou osobu právnická osoba nezaniká ani nepřecházejí její práva a povinnosti na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry.
§ 188
(1)
Ke změně právní formy na školskou právnickou osobu se vyžaduje
a)
rozhodnutí o změně právní formy,
b)
úprava právních vztahů k majetku, který právnická osoba užívá ke své činnosti, s ohledem na ustanovení § 140,
c)
výmaz dosavadní právnické osoby z obchodního či jiného rejstříku nebo jiné obdobné evidence právnických osob, je-li tam zapsána podle zvláštního právního předpisu,
d)
zápis školské právnické osoby do rejstříku školských právnických osob.
(2)
O změně právní formy na školskou právnickou osobu rozhoduje ten orgán nebo ta osoba, která je oprávněna rozhodnout o zrušení dané právnické osoby, ledaže jde o obchodní společnost nebo družstvo.
(3)
Jde-li o obchodní společnost nebo družstvo, rozhodují o změně právní formy na školskou právnickou osobu ti společníci nebo ten orgán obchodní společnosti či družstva, kteří jsou podle obchodního zákoníku oprávněni rozhodnout o změně právní formy. Ustanovení § 69d odst. 2, 4, 7, 10 a 11, § 69f odst. 1, 4, 5 a 6, § 69g odst. 1 a 2, § 254 odst. 4 věta první až třetí obchodního zákoníku se použijí obdobně. Ke změně právní formy na školskou právnickou osobu se u společnosti s ručením omezeným vyžaduje souhlas všech společníků a u akciové společnostiakciové společnosti souhlas tří čtvrtin hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. O rozhodnutí valné hromady či členské schůze družstva o změně právní formy na školskou právnickou osobu musí být pořízen notářský zápis.
§ 189
(1)
Rozhodnutí o změně právní formy na školskou právnickou osobu musí obsahovat projev vůle změnit právní formu na školskou právnickou osobu a lhůtu, v níž bude podána žádost o zápis do rejstříku školských právnických osob. Součástí rozhodnutí je zřizovací listina.
(2)
Měla-li právnická osoba před změnou právní formy na školskou právnickou osobu právní formu obchodní společnosti nebo družstva, mají právní postavení zřizovatelů školské právnické osoby ty osoby, jež byly jejími společníky nebo členy ke dni výmazu z obchodního rejstříku. U obecně prospěšné společnosti mají právní postavení zřizovatelů školské právnické osoby její zakladatelé.
§ 190
(1)
Statutární orgán právnické osoby, jež mění právní formu na školskou právnickou osobu, je povinen podat návrh na zápis do rejstříku školských právnických osob ve lhůtě určené v rozhodnutí o změně právní formy, jinak nemůže být zápis do rejstříku školských právnických osob povolen. Žádost o zápis musí obsahovat rozhodnutí o změně právní formy na školskou právnickou osobu a údaje a doklady, které se v souvislosti se vznikem školské právnické osoby zapisují do rejstříku školských právnických osob a zakládají do sbírky listin.
(2)
Školská právnická osoba se zapíše do rejstříku školských právnických osob ke dni, v němž došlo k výmazu právnické osoby, která změnila právní formu na školskou právnickou osobu, z obchodního či jiného rejstříku nebo jiné obdobné evidence právnických osob.
(3)
Do rejstříku školských právnických osob se při změně právní formy zapisuje také forma, název a sídlo právnické osoby před změnou právní formy.
(4)
Do 30 dnů po právní moci rozhodnutí o zápisu školské právnické osoby do rejstříku školských právnických osob podá statutární orgán právnické osoby, jež rozhodla o změně právní formy na školskou právnickou osobu, návrh na zápis této změny do obchodního či jiného rejstříku nebo jiné obdobné evidence právnických osob. K návrhu je nutno přiložit rozhodnutí o změně právní formy a rozhodnutí podle věty první.
(5)
Při změně právní formy na školskou právnickou osobu se do obchodního či jiného rejstříku nebo jiné obdobné evidence právnických osob zapisuje skutečnost, že právnická osoba změnila právní formu na školskou právnickou osobu, název a sídlo této školské právnické osoby, jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a rodné číslo ředitele, bylo-li přiděleno, a den výmazu dosavadní právnické osoby.
(6)
Statutární orgán právnické osoby, jež rozhodla o změně právní formy na školskou právnickou osobu, je povinen oznámit orgánu, který vede rejstřík školských právnických osob, že došlo k zápisu změny právní formy do obchodního či jiného rejstříku nebo jiné obdobné evidence právnických osob, a den, k němuž byl zápis proveden, a to do 30 dnů od tohoto zápisu. Provedení zápisu o změně právní formy v příslušném rejstříku se dokládá veřejnou listinou osvědčující tuto skutečnost.
(7)
Při změně právní formy právnické osoby, která není zřizována ministerstvem, krajem, obcíobcí nebo svazkem obcíobcí nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností, na právní formu školské právnické osoby se ustanovení § 136 odst. 2 písm. b) a c) nepoužije, pokud jde o práva a povinnosti vzniklé před zápisem do rejstříku školských právnických osob.
Zrušovací ustanovení
§ 191
Zrušuje se:
1.
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon).
2.
Zákon č. 171/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon).
3.
Zákon č. 522/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb.
4.
Zákon č. 134/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 522/1990 Sb.
5.
Zákon č. 190/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb. a zákona č. 134/1993 Sb., zákon České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, a zákon České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona České národní rady č. 31/1984 Sb. a zákona České národní rady č. 390/1991 Sb.
6.
Zákon č. 182/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7.
Zákon č. 256/1994 Sb., kterým se mění zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 390/1991 Sb., o předškolních zařízeních a školských zařízeních, a zákon České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 190/1993 Sb.
8.
Zákon č. 138/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 49/1994 Sb. a zákona č. 256/1994 Sb., a zákon České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona České národní rady č. 31/1984 Sb., zákona České národní rady č. 390/1991 Sb. a zákona č. 190/1993 Sb.
9.
Zákon č. 19/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10.
Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních.
11.
Zákon č. 31/1984 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady o státní správě ve školství a zákon České národní rady o školských zařízeních.
12.
Zákon č. 390/1991 Sb., o předškolních zařízeních a školských zařízeních.
13.
Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.
14.
Zákon č. 181/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.
15.
Zákon č. 139/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 190/1993 Sb. a zákona č. 256/1994 Sb.
16.
Zákon č. 284/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
ČÁST DVACÁTÁ
ÚČINNOST
§ 192
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 3, 5 až 7, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a s výjimkou ustanovení § 77 až 79, § 80 odst. 3 až 10, § 81 odst. 1 až 8 a § 82 odst. 3, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2009.
* * *
1.
Zákon č. 383/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. prosince 2005).
2.
Zákon č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.
3.
Zákon č. 158/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. července 2006.
4.
Zákon č. 161/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (27. dubna 2006).
5.
Zákon č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. září 2006.
6.
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), nabyl účinnosti dnem 1. srpna 2006, s výjimkou části třetí bodů 2 až 15 a 19 až 23, které nabyly účinnosti dnem jeho vyhlášení (5. května 2006).
7.
Zákon č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (3. července 2006).
8.
Zákon č. 624/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (30. prosince 2006).
9.
Zákon č. 217/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (22. srpna 2007).
10.
Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008.
11.
Zákon č. 343/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. ledna 2008).
12.
Zákon č. 58/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (26. února 2008).
13.
Zákon č. 126/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, nabyl účinnosti dnem 1. července 2008.
14.
Zákon č. 189/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. července 2008).
15.
Zákon č. 242/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (4. července 2008), s výjimkou ustanovení čl. 1 bodů 2 až 9, bodu 10, pokud jde o § 80 odst. 3 a 4, bodu 11, pokud jde o § 80a, bodů 12 až 17 a bodu 19, pokud jde o § 82 odst. 3, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2009.
16.
Zákon č. 243/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (4. července 2008).
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
1)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
1a)
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů.
2)
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.
3)
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona.
4)
§ 54 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
5)
Zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech).
7)
Například obchodní zákoník, zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 2 odst. 2 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů.
9)
§ 117 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
10)
§ 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb.
11)
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13a)
Čl. 10 písm. b) směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.
13b)
Čl. 12 směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu.
13c)
Čl. 23 odst. 2 a čl. 27 směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany.
13d)
Čl. 10 odst. 1 směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl.
13e)
Čl. 14 odst. 1 směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími.
Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů.
13f)
Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 221/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
15)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
16)
Například § 50 a 52 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
17)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
18)
Například § 8 trestního řádu, § 47 odst. 1 a 2 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, § 21 odst. 1 písm. d) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
19)
Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů.
20)
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.
21)
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších přepisů.
22)
§ 50 zákona č. 258/2000 Sb.
25)
§ 4 písm. j) zákona č. 101/2000 Sb.
25a)
§ 4 písm. k) zákona č. 101/2000 Sb.
26a)
Zákon č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany.
26a)
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.
26b)
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
27)
Například zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb.
28)
Vyhláška č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.
29)
§ 26 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
30)
Vyhláška č. 531/2002 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem.
31)
Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů.
32)
§ 826 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
33)
Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.
34)
Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví.
35)
§ 14 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 353/2001 Sb.
35a)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
36)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
34a)
Například § 16 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
37)
§ 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb.
38)
§ 54 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
39)
§ 26 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
40)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
41)
§ 30 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 231/2002 Sb.
§ 61 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2000 Sb.
42)
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
43)
§ 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
44)
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
45)
§ 30 zákona č. 218/2002 Sb.
47)
§ 12 odst. 2, § 13 odst. 5 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů.
48)
§ 19a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
49)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
49a)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
49b)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
49c)
§ 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb.
49d)
Čl. 11 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
§ 83 zákona č. 326/1999 Sb.
49e)
Čl. 21 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
49f)
Čl. 14 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.
50)
§ 124 zákoníku práce.
51)
Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 327/2008 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 327/2008 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 29. 8. 2008, částka 106/2008
327
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 21. srpna 2008
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 10. ledna 2009 nové volby do zastupitelstva obce:
obec | okres | kraj
---|---|---
URBANICE | Pardubice | Pardubický
Ministr:
MUDr. Mgr. Langer v. r. |
Vyhláška č. 323/2008 Sb. | Vyhláška č. 323/2008 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona
Vyhlášeno 29. 8. 2008, datum účinnosti 1. 9. 2008, částka 105/2008
* Čl. I - Vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 9. 2008
323
VYHLÁŠKA
ze dne 21. srpna 2008,
kterou se mění vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 172 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 342/2006 Sb., (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, se mění takto:
1.
V § 1 odstavec 1 zní:
„(1)
Nejnižší počet žáků ve střední škole a studentů ve vyšší odborné škole s plným počtem ročníků je 60.“.
2
V § 4 v nadpisu se za číslo „5“ vkládají slova „a § 103“.
3.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:
㤠4a
Individuální vzdělávací plán
(K § 18 a 19 zákona)
(1)
Ředitel školy může stanovit nezletilému žákovi na žádost jeho zákonného zástupce anebo zletilému žákovi nebo studentovi na jeho žádost individuální vzdělávací plán v případě vzdělávání mimořádně nadaných žáků nebo studentů. Ředitel školy může též na základě žádosti podle věty první stanovit individuální vzdělávací plán i z jiných závažných důvodů po zhodnocení znalostí, schopností a dovedností žáka nebo studenta.
(2)
Individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího programu a vyjádření žáka nebo studenta. Je závazným dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb žáka nebo studenta.
(3)
Individuální vzdělávací plán obsahuje
a)
vzdělávací cíle,
b)
metody a způsoby vzdělávání,
c)
podmínky pro vzdělávání (časový rozpis a materiálně-technické zabezpečení),
d)
vyčlenění pedagogických pracovníků pro konzultace,
e)
způsoby a lhůty ověřování získaných znalostí, schopností a dovedností.
(4)
Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem žáka nebo studenta. Individuální vzdělávací plán podepsaný ředitelem školy a žákem nebo studentem se stává součástí osobní dokumentace žáka nebo studenta. V případě individuálního vzdělávacího plánu nezletilého žáka se vyžaduje též podpis zákonného zástupce nezletilého žáka.“.
4.
V § 11 odst. 1 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) včetně poznámek pod čarou č. 6 a 7 se zrušuje.
5.
V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 5a zní:
„(2)
Součástí přihlášky jsou dále doklady související s kritérii přijímacího řízení stanovenými ředitelem školy, zejména výstupní hodnocení uchazeče ze základního vzdělávání, popřípadě doklady o výsledcích v odborných soutěžích, o publikační činnosti, o získaných dílčích kvalifikacích5a) nebo o dosaženém dalším vzdělání ve škole.
5a)
§ 5 zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání).“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
6.
V § 11 se na konci textu odstavce 4 a na konci textu odstavce 5 doplňují slova „, nejpozději do dne, kdy se stane žákem školy“.
7.
V § 13 odst. 2 se slova „nejvyšší možný“ a slova „pro přijímací řízení“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „V případě, že se koná společné přijímací řízení do více oborů vzdělání, ředitel školy zveřejní i tuto skutečnost.“.
8.
V § 13 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Pokud tento den připadne na den pracovního klidu nebo pracovního volna, konají se přijímací zkoušky nejbližší příští pracovní den.“.
9.
V § 14 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V případě, že se přijímací zkouška nekoná nebo ji v souladu s kritérii přijímacího řízení není uchazeč povinen konat, sdělí přidělené registrační číslo uchazeči písemně ředitel školy zároveň s informací o nekonání přijímací zkoušky.“.
10.
V § 16 odst. 2 se slova „písm. e), g) a h)“ nahrazují slovy „písm. e) a g) a § 11 odst. 2“.
11.
§ 17 včetně nadpisu zní:
㤠17
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení
(K § 71 zákona)
(1)
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu
a)
1 – výborný,
b)
2 – chvalitebný,
c)
3 – dobrý,
d)
4 – dostatečný,
e)
5 – nedostatečný.
(2)
Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nehodnocen(a)“.
(3)
Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „uvolněn(a)“.
(4)
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům.
(5)
V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení
a)
1 – velmi dobré,
b)
2 – uspokojivé,
c)
3 – neuspokojivé.
(6)
Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni
a)
prospěl(a) s vyznamenáním,
b)
prospěl(a),
c)
neprospěl(a),
d)
nehodnocen(a).
(7)
Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 - chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,5 a chování je hodnoceno jako velmi dobré.
(8)
Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřeno stupněm 5 - nedostatečný.
(9)
Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřeno stupněm 5 - nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu za druhé pololetí.
(10)
Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.“.
12.
V § 18 nadpis zní: „Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků“.
13.
V § 18 v úvodní části ustanovení se za slovo „Pravidla“ vkládá slovo „pro“.
14.
V § 22 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance organizační složky státu vykonávající činnost školy a zaměstnance fyzické nebo právnické osoby při organizaci a řízení praktického vyučování na pracovištích fyzických nebo právnických osob.“.
15.
§ 23 včetně nadpisu zní:
㤠23
Odborná praxe
(K § 71 a 103 zákona)
(1)
Odborná praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem ve školách nebo ve školských zařízeních.
(2)
Odbornou praxi ve škole nebo školském zařízení vyučuje učitel praktického vyučování nebo učitel odborných předmětů.
(3)
Organizační uspořádání odborné praxe stanoví ředitel školy podle zaměření daného oboru vzdělání a podle podmínek stanovených pro průběh vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu.“.
16.
Za § 25 se vkládají nové § 25a a 25b, které včetně nadpisů znějí:
㤠25a
Sportovní příprava
(K § 71 zákona)
(1)
Vyučovací hodinu ve sportovní přípravě představuje tréninková jednotka v délce 45 minut.
(2)
Roční počet tréninkových jednotek se stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem.
§ 25b
Výchova mimo vyučování
(K § 71 zákona)
Střední školy mohou v souladu se školním vzdělávacím programem:
a)
organizovat lyžařské výchovně výcvikové kurzy, sportovní nebo poznávací turistické kurzy a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy,
b)
poskytovat žákům možnosti naplnění volného času výchovou mimo vyučování se zaměřením zejména na aktivní odpočinek, rozvoj schopností a zájmů, přípravu na vyučování i na účast v soutěžích a na přehlídkách.“.
17.
V § 26 odst. 1 se slova „po projednání v pedagogické radě“ zrušují.
18.
V § 26 odst. 3 se za slovo „Při“ vkládá slovo „zaviněném“.
19.
V § 26 odst. 3 se písmena b) a d) zrušují a na konci písmena c) se čárka nahrazuje slovem „nebo“.
Dosavadní písmena c) a e) se označují jako písmena b) a c).
20.
V § 26 odstavec 4 zní:
„(4)
Uložení důtky žákovi podle odstavce 3 písm. b) oznámí třídní učitel neprodleně řediteli školy.“.
21.
V § 27 odst. 1 se slova „do 30. dubna“ nahrazují slovy „nejpozději do 31. května“.
22.
V § 27 odstavec 8 zní:
„(8)
Ředitel školy stanoví počet volných míst pro potřebu odvolacího řízení a zveřejní jej na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
23.
V § 28 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Pokud ředitel školy stanoví jako podmínku přijetí přijímací zkoušku, postupuje se podle § 27.“.
24.
V § 29 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f).
25.
V § 29 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance organizační složky státu vykonávající činnost školy a zaměstnance fyzické nebo právnické osoby při organizaci a řízení odborné praxe na pracovištích fyzických nebo právnických osob.“.
26.
V § 30 odst. 10 se za slovo „Výsledek“ vkládá slovo „zápočtu,“.
27.
V § 30 odstavec 11 zní:
„(11)
Zkoušející určí termíny pro udělování zápočtů, klasifikovaných zápočtů a konání zkoušek z jednotlivých předmětů v dostatečném počtu a časovém předstihu.“.
28.
V § 31 odst. 6 větě druhé se slova „ředitel školy“ nahrazují slovy „předseda komise“.
29.
§ 32 včetně nadpisu zní:
㤠32
Termíny konání absolutoria
(K § 103 zákona)
(1)
Řádné termíny absolutoria stanovuje ředitel školy v období:
a)
v případě vzdělávacího programu studia v délce 3 nebo 4 roky od 1. do 30. června,
b)
v případě vzdělávacího programu v délce studia 3,5 nebo 4,5 roku od 2. do 31. ledna.
(2)
Termín opravné zkoušky stanovuje zkušební komise tak, aby bylo možné ji konat do šesti měsíců od konání řádného termínu absolutoria.
(3)
Náhradní termín absolutoria stanovuje ředitel školy tak, aby bylo možné jej konat do čtyř měsíců od konání řádného termínu absolutoria.
(4)
Řádné termíny, termíny pro opravné zkoušky a náhradní termíny musí být zveřejněny nejméně jeden měsíc předem na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
30.
V § 35 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 13a zní:
„(3)
Student, který je příslušníkem Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky a je mu uděleno služební volno při studiu13a), je od úplaty osvobozen.
13a)
§ 73 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.“.
31.
§ 42 včetně nadpisu zní:
㤠42
Organizace ubytovacího zařízení
(K § 122 odst. 5 zákona)
(1)
Žáci nebo studenti jsou v ubytovacím zařízení zařazováni do skupin. Každou skupinu vede vychovatel. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 50.
(2)
Žáci a studenti se ubytovávají v pokojích odděleně podle pohlaví, popřípadě i podle věku.“.
32.
V § 48 písm. c) se za slovo „střední“ vkládá slovo „odborná“.
33.
Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní:
㤠48a
Typy školských zařízení a podrobnosti o obsahu a rozsahu jejich činnosti
(K § 121 zákona)
(1)
Typy školských zařízení jsou:
a)
školské účelové zařízení,
b)
středisko praktického výcviku.
(2)
Školské účelové zařízení zajišťuje v rámci studijních pobytů odborné služby, studijně pracovní služby formou školení, kurzů nebo odborných stáží pro příslušníky bezpečnostních sborů, zaměstnance bezpečnostních sborů a zaměstnance Ministerstva vnitra a dále i pro vojáky v činné službě a občanské zaměstnance ozbrojených sil.
(3)
Středisko praktického výcviku zajišťuje praktické vyučování a výcvik pro příslušníky Policie České republiky a zaměstnance Policie České republiky.“.
34.
V § 49 se slova „odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „odst. 3 a 4“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2008.
Ministr:
MUDr. Mgr. Langer v. r. |
Vyhláška č. 322/2008 Sb. | Vyhláška č. 322/2008 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku
Vyhlášeno 29. 8. 2008, datum účinnosti 1. 9. 2008, částka 105/2008
* Čl. I - Vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 2010
322
VYHLÁŠKA
ze dne 21. srpna 2008,
kterou se mění vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 24 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):
Čl. I
Vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, se mění takto:
1.
V příloze se v řádku označeném slovy „2. 2. – 8. 2. 2009“ slova „Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily,“ zrušují.
2.
V příloze se v řádku označeném slovy „16. 2. – 22. 2. 2009“ za slovo „Ostrava-město“ vkládají slova „, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily“.
3.
Příloha zní:
„Příloha k vyhlášce č. 16/2005 Sb.
Termíny jarních prázdnin od školního roku 2010/2011 do školního roku 2015/2016
Školní rok | Termín | Okresy, obvody hl. města Prahy
---|---|---
2010/11 | 7\\. 2. - 13. 2. 2011 | Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek
14\\. 2. - 20. 2. 2011 | Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín
21\\. 2. - 27. 2. 2011 | Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál
28\\. 2. - 6. 3. 2011 | Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník
7\\. 3. - 13. 3. 2011 | Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město
14\\. 3. - 20. 3. 2011 | Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Prostějov, Karviná
2011/12 | 6\\. 2. - 12. 2. 2012 | Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Prostějov, Karviná
13\\. 2. - 19. 2. 2012 | Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek
20\\. 2. - 26. 2. 2012 | Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín
27\\. 2. - 4. 3. 2012 | Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál
5\\. 3. - 11. 3. 2012 | Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník
12\\. 3. - 18. 3. 2012 | Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město
2012/13 | 4\\. 2. - 10. 2. 2013 | Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město
11.2. - 17.2.2013 | Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Prostějov, Karviná
18\\. 2. - 24. 2. 2013 | Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek
25\\. 2. - 3. 3. 2013 | Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín
4\\. 3. - 10. 3. 2013 | Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál
11\\. 3. - 17. 3. 2013 | Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník
2013/14 | 3\\. 2. - 9. 2. 2014 | Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník
10\\. 2. - 16. 2. 2014 | Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město
17\\. 2. - 23. 2. 2014 | Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Prostějov, Karviná
24\\. 2. - 2. 3. 2014 | Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek
3\\. 3. - 9. 3. 2014 | Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín
10\\. 3. - 16. 3. 2014 | Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál
2014/15 | 2\\. 2. - 8. 2. 2015 | Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál
9\\. 2. - 15. 2. 2015 | Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník
16\\. 2. - 22. 2. 2015 | Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město
23\\. 2. - 1. 3. 2015 | Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Prostějov, Karviná
2\\. 3. - 8. 3. 2015 | Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek
9\\. 3. - 15. 3. 2015 | Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín
2015/16 | 1\\. 2. - 7. 2. 2016 | Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín
8\\. 2. - 14. 2. 2016 | Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál
15.2.- 21.2.2016 | Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník
22\\. 2. - 28. 2. 2016 | Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město
29\\. 2. - 6. 3. 2016 | Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Prostějov, Karviná
7\\. 3. - 13. 3. 2016 | Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek
“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2008, s výjimkou čl. I bodu 3, který nabývá účinnosti dnem 1. září 2010.
Ministr:
Mgr. Liška v. r. |
Nařízení vlády č. 320/2008 Sb. | Nařízení vlády č. 320/2008 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, ve znění nařízení vlády č. 83/2006 Sb. a nařízení vlády č. 33/2007 Sb.
Vyhlášeno 29. 8. 2008, datum účinnosti 8. 9. 2008, částka 104/2008
* Čl. I - Nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, ve znění nařízení vlády č. 83/2006 Sb. a nařízení vlády č. 33/2007 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 16. 10. 2008
320
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 20. srpna 2008,
kterým se mění nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, ve znění nařízení vlády č. 83/2006 Sb. a nařízení vlády č. 33/2007 Sb.
Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb. a zákona č. 441/2005 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, ve znění nařízení vlády č. 83/2006 Sb. a nařízení vlády č. 33/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní:
„(1)
Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství1) (dále jen „předpis Evropských společenství“) bližší podmínky při provádění opatření společné organizace trhu s vínem.
1)
Nařízení Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999.
Nařízení Komise (ES) č. 555/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína.“.
2.
§ 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 2 až 6 zní:
㤠2
Prémie za vyklučení vinice
(1)
Žádost o prémii za vyklučení vinice podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství upravujícího společnou organizaci trhu s vínem2) podává pěstitel Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu3) (dále jen „Fond“) na jím vydaném formuláři do 31. července kalendářního roku4).
(2)
Žádost podle odstavce 1 vedle náležitostí stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím společnou organizaci trhu s vínem2) obsahuje
a)
číslo půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, na kterém se nachází klučená vinice,
b)
výměru části půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, na které se nachází klučená vinice, není-li klučena vinice na celém půdním bloku, popřípadě dílu půdního bloku,
c)
zákres klučené části půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, v mapě půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším, v případě, že pěstitel neklučí celou výměru půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku.
(3)
Plochy nezpůsobilé podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství upravujícího společnou organizaci trhu s vínem5) pro podání žádosti podle odstavce 1 jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.
(4)
Vyklučení vinice pěstitelem musí být provedeno nejpozději do 31. května kalendářního roku6) následujícího po roce, ve kterém byla podána žádost o prémii podle odstavce 1.
2)
Čl. 98 až 107 nařízení Rady (ES) č. 479/2008.
Čl. 67 až 75 a příloha XV nařízení Komise (ES) č. 555/2008.
3)
Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů.
4)
Čl. 102 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 479/2008.
5)
Čl. 104 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 479/2008.
6)
Čl. 70 písm. c) nařízení Komise (ES) č. 555/2008.“.
3.
§ 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 7 až 10 zní:
㤠3
Stanovení přednostních kritérií a podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu
(1)
Pokud jsou finanční prostředky určené pro Českou republiku z rozpočtu Evropské unie na prémie za klučení vinice nižší než souhrn všech nároků ze žádostí podle § 2 odst. 1, Fond rozhodne o žádostech podle § 2 odst. 1 na základě těchto přednostních kritérií7) v následujícím pořadí
a)
vyšší procentní poměr vyklučených vinic žadatele v poměru k celkové výměře všech vinic žadatele,
b)
vyšší průměrný věk klučených vinic žadatele.
(2)
Podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu8) jsou žadatelem splněny, jestliže
a)
nedojde ke zrušení krajinných prvků, kterými jsou meze, terasy, skupiny dřevin, stromořadí a travnaté údolnice,
b)
je vyloučeno pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji a slunečnice na půdních blocích, popřípadě dílech půdních bloků9), s průměrnou sklonitostí převyšující 12 stupňů,
c)
kejda nebo močůvka je zapracována do půdy nejdéle do 24 hodin po jejich aplikaci, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory, na půdních blocích, popřípadě dílech půdních bloků, s evidovaným druhem zemědělské kultury orná půda a s průměrnou sklonitostí převyšující 3 stupně, pokud tuto aplikaci nevylučuje zvláštní právní předpis10),
d)
nedošlo ke změně zemědělské kultury travní porost na zemědělskou kulturu orná půda,
e)
nedošlo k pálení bylinných zbytků na půdních blocích, popřípadě na dílech půdních bloků.
7)
Čl. 71 nařízení Komise (ES) č. 555/2008.
8)
Čl. 103 nařízení Rady (ES) č. 479/2008.
9)
§ 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství.
10)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 7 nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a nařízení vlády č. 108/2008 Sb.“.
4.
§ 4 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 11 až 14 zní:
㤠4
Rozhodování o prémii za vyklučení vinice
(1)
Zjistí-li Fond, že žadatel porušil z nedbalosti11) některou z podmínek uvedených v § 3 odst. 2 na výměře zemědělské půdy, která je
a)
nižší nebo rovna 3 % celkové výměry všech půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků evidovaných v evidenci na žadatele, sníží prémii podle § 2 odst. 1 o 1 %,
b)
vyšší než 3 % a nižší nebo rovna 30 % celkové výměry všech půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků evidovaných v evidenci na žadatele, sníží prémii podle § 2 odst. 1 o 3 %,
c)
vyšší než 30 % celkové výměry všech půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků evidovaných v evidenci na žadatele, sníží prémii podle § 2 odst. 1 o 5 %.
(2)
Zjistí-li Fond, že žadatel porušil úmyslně12) některou z podmínek uvedených v § 3 odst. 2 na výměře zemědělské půdy, která je
a)
nižší nebo rovna 3 % celkové výměry všech půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků evidovaných v evidenci na žadatele, sníží prémii podle § 2 odst. 1 o 20 %,
b)
vyšší než 3 % a nižší nebo rovna 30 % celkové výměry všech půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků evidovaných v evidenci na žadatele, sníží prémii podle § 2 odst. 1 o 50 %,
c)
vyšší než 30 % celkové výměry všech půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků evidovaných v evidenci na žadatele, prémii podle § 2 odst. 1 žadateli neposkytne.
(3)
Zjistí-li Fond, že žadatel opakovaně porušil13) některou z podmínek uvedených v § 3 odst. 2, prémii podle § 2 odst. 1 žadateli sníží podle předpisu Evropských společenství14).
11)
Čl. 66 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k podmíněnosti, odlišení a integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění.
12)
Čl. 67 nařízení Komise (ES) č. 796/2004.
13)
Čl. 41 písm. a) nařízení Komise (ES) č. 796/2004.
14)
Čl. 66 odst. 4 a 5 nařízení Komise (ES) č. 796/2004.“.
5.
§ 5 až 7 a § 9 se zrušují.
6.
§ 8 až 8j se zrušují.
7.
Příloha zní:
„Příloha k nařízení vlády č. 245/2004 Sb.
Plochy nezpůsobilé pro podání žádosti (§ 2 odst. 3)
Vinice ve vinařských
obcích | Praha – Troja
---|---
Praha 2
Praha 6
Praha 9
Praha 12
Karlštejn
Brno – Bystrc
Brno – Chrlice
Brno – Medlánky
Brno – Obřany – Maloměřice
Brno – Tuřany
Brno – Vinohrady
“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se posuzují podle dosavadního právního předpisu.
2.
Pro kalendářní rok 2008 se žádosti podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 245/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, mohou podávat Fondu do 15. září 2008.
Čl. III
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 8. září 2008, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 6, které nabývá účinnosti dnem 16. října 2008.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Ministr zemědělství:
Mgr. Gandalovič v. r. |
Nařízení vlády č. 318/2008 Sb. | Nařízení vlády č. 318/2008 Sb.
Nařízení vlády o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou
Vyhlášeno 29. 8. 2008, datum účinnosti 1. 9. 2008, částka 104/2008
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Uznání za organizaci producentů nebo nadnárodní organizaci producentů
* § 3 - Uznání za sdružení organizací producentů nebo nadnárodní sdružení organizací producentů
* § 4 - Výše podílu na hlasovacích právech a výše podílu člena organizace producentů
* § 5 - Vystoupení z organizace producentů, z nadnárodní organizace producentů, ze sdružení organizací producentů nebo z nadnárodního sdružení organizací producentů
* § 7 - Nejvyšší podíl produkce člena organizace producentů určené k přímému prodeji
* § 8 - Provozní fond a operační program
* § 9 - Opatření pro předcházení krizím
* § 10 - Náklady na vnitřní dopravu
* § 11 - Podmínky členství některých osob v organizaci producentů a provádění činností zajišťovaných externě
* § 11a - Snížení podpory a odejmutí uznání organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů
* § 11c - Zvláštní ustanovení
* § 12 - Přechodná ustanovení
* § 13 - Zrušovací ustanovení
* § 14 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 318/2008 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 318/2008 Sb. č. 5 k nařízení vlády č. 318/2008 Sb. č. 6 k nařízení vlády č. 318/2008 Sb.
Aktuální znění od 1. 10. 2024 (275/2024 Sb.)
318
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 20. srpna 2008
o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou
Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb. a zákona č. 441/2005 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) podmínky provádění některých opatření společné organizace trhuspolečné organizace trhu s ovocem a zeleninou.
§ 2
Uznání za organizaci producentů nebo nadnárodní organizaci producentů
(1)
Žádost o to, aby byla uznána za organizaci producentů nebo nadnárodní organizaci producentů se sídlem v České republice, podává družstvo nebo společnost s ručením omezeným, která splňuje podmínky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie v odvětví ovoce a zeleniny2), Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (dále jen „Fond“) na jím vydaném formuláři.
(2)
K žádosti se přiloží
a)
kopie platných stanov organizace,
b)
doklad prokazující, že žadatel sdružuje ode dne podání žádosti nejméně 5 producentů42), kteří nejsou vzájemně personálně propojeni a každý z nich
1.
je zemědělský podnikatel,
2.
má evidovanou zemědělskou půdu s druhem zemědělské kultury standardní orná půda nebo ovocný sad v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů a
3.
pěstuje minimálně 1 rok před podáním žádosti produkty, pro které se organizace producentů uznává,
c)
doklad prokazující, že roční hodnota produkce uvedené na trh, na které se podílí všichni producenti, které žadatel sdružuje, činila v posledním kalendářním roce přede dnem podání žádosti nejméně 6 000 000 Kč5),
d)
doklad prokazující, že podíl produkce uvedené na trh jedním producentem žadatele na celkové produkci uvedené na trh všemi producenty žadatele za poslední kalendářní rok přede dnem podání žádosti je nižší než 80 %, a
e)
informace o obchodním a rozpočtovém řízení54) uvedené v příloze č. 5 k tomuto nařízení,
f)
v případě pěstování plodin, kde kořenový systém rostlin není v přímém kontaktu se zemědělskou půdou evidovanou v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů, doklad o právním důvodu užívání pozemku producentem.
(3)
Fond vydá rozhodnutí o uznání organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů se sídlem v České republice podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4), pokud žadatel splní podmínky podle odstavců 1 a 2.
(4)
Organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů oznamuje Fondu všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které byly poskytnuty Fondu v souvislosti se žádostí o uznání podle odstavců 1 a 2, a změny, které souvisí se vzájemným personálním propojením členů, do 15 dnů ode dne jejich vzniku.
(5)
Organizace producentů a nadnárodní organizace producentů se sídlem v České republice po celou dobu trvání zajistí plnění podmínek podle odstavců 1 a 2.
§ 3
Uznání za sdružení organizací producentů nebo nadnárodní sdružení organizací producentů
(1)
Žádost o to, aby byla uznána za sdružení organizací producentů nebo nadnárodní sdružení organizací producentů se sídlem v České republice, podává osoba, která splňuje podmínky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie v odvětví ovoce a zeleniny6), Fondu na jím vydaném formuláři.
(2)
K žádosti se přiloží
a)
kopie platných stanov sdružení,
b)
doklad o počtu členů, z něhož vyplývá, že sdružuje alespoň 2 členy.
(3)
Osoba podle odstavce 1 přiloží k žádosti rovněž doklady prokazující, že její členové sídlící v jiných členských státech byli uznáni za organizaci producentů příslušnými orgány členských států, na jejichž území mají sídlo.
(4)
Osobu podle odstavce 1 uzná Fond za sdružení organizací producentů nebo nadnárodní sdružení organizací producentů se sídlem v České republice podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících společnou organizaci trhůspolečnou organizaci trhů a prováděcí pravidla v odvětví ovoce a zeleniny6).
(5)
Osoba, která byla uznána podle odstavce 4, oznamuje Fondu všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které byly poskytnuty Fondu v souvislosti se žádostí o uznání podle odstavců 1 a 2, do 15 dnů ode dne jejich vzniku.
§ 4
Výše podílu na hlasovacích právech a výše podílu člena organizace producentů
Výše podílu na hlasovacích právech všech členů organizace producentů může na jednoho člena činit nejvýše 30 %. Maximální výše podílu jednoho člena v organizaci producentů musí být nižší než 50 % podílů7) všech členů v organizaci producentů.
§ 5
Vystoupení z organizace producentů, z nadnárodní organizace producentů, ze sdružení organizací producentů nebo z nadnárodního sdružení organizací producentů
Výpovědní doba pro vystoupení8) člena z organizace producentů nebo z nadnárodní organizace producentů se sídlem v České republice, která byla uznána podle § 2, činí 3 měsíce a začíná běžet první den kalendářního měsíce následujícího po doručení oznámení o vystoupení příslušné organizaci producentů nebo nadnárodní organizaci producentů se sídlem v České republice; vystoupení nabývá účinnosti uplynutím uvedené lhůty. Úprava podle věty první se obdobně použije i na vystoupení člena ze sdružení organizací producentů nebo z nadnárodního sdružení organizací producentů se sídlem v České republice, které bylo uznané podle § 3.
§ 7
Nejvyšší podíl produkce člena organizace producentů určené k přímému prodeji
Člen organizace producentů je oprávněn prodat nejvýše 10 % své produkce způsobem, který stanovuje přímo použitelný předpis Evropské unie o společné organizaci trhůspolečné organizaci trhů17).
§ 8
Provozní fond a operační program
(1)
Žádost o schválení operačního programu a sdělení o provozním fondu podle přímo použitelných předpisů Evropské unie18), včetně způsobu výpočtu objemu provozního fondu, podává organizace producentů, nadnárodní organizace producentů se sídlem v České republice, sdružení organizací producentů nebo sdružení nadnárodních organizací producentů se sídlem v České republice Fondu na jím vydaném formuláři.
(2)
Dokladem o zřízení provozního fondu se rozumí kopie smlouvy o zřízení bankovního účtu, na kterém budou uloženy prostředky provozního fondu.
(3)
Operační program lze v průběhu jednoho kalendářního roku změnit bez předchozího schválení Fondem19) pouze v případě, že celková hodnota změn nepřesáhne 10 % hodnoty výše provozního fondu schválené Fondem na příslušný rok. Tato změna se může týkat pouze schválených opatření a akcí operačního programu.
(4)
Změna operačního programu v průběhu roku přesahující hodnotu podle odstavce 3 může být provedena pouze na základě schválení Fondem. Fond tuto změnu schválí, pokud navrhovaná změna nebude znamenat vypuštění nebo podstatnou změnu obsahu schválených cílů operačního programu20). Hodnota snížení finančních prostředků provozního fondu nesmí překročit 25 % původně schválené částky21). Žádost o tuto změnu podává osoba uvedená v odstavci 1 Fondu na jím vydaném formuláři nejpozději do 15. listopadu roku, v němž je změna uskutečněna.
(5)
Pokud souhrn výdajů na environmentální opatření organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů se sídlem v České republice nedosáhne minimálně výše 10 % výdajů operačního programu schváleného Fondem, zahrne organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů se sídlem v České republice do svého operačního programu nejméně 2 environmentální opatření22) ze seznamu, který je uveden v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Jestliže organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů se sídlem v České republice36)
a)
provede pouze jedno environmentální opatření zahrnuté do schváleného operačního programu, vrátí Fondu 20 % podpory poskytnuté na příslušný operační program,
b)
neprovede žádné environmentální opatření zahrnuté do schváleného operačního programu, vrátí Fondu 30 % podpory poskytnuté na příslušný operační program,
c)
nevynaloží nejméně 10 % výdajů v rámci schváleného operačního programu na environmentální opatření, vrátí Fondu 30 % podpory poskytnuté na příslušný operační program.
(6)
Pro sdružení organizací producentů a nadnárodní sdružení organizací producentů se sídlem v České republice, které plní celý operační program sdružení organizací producentů a nadnárodních sdružení organizací producentů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41), se odstavec 5 použije obdobně.
(7)
Seznam opatření pro operační program43) organizace producentů, nadnárodní organizace producentů se sídlem v České republice, sdružení organizací producentů nebo sdružení nadnárodních organizací producentů se sídlem v České republice, které lze využít k dosažení cílů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie23), je uveden v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
(8)
Organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů se sídlem v České republice podá žádost o vyplacení části podpory za výdaje vyplývající z operačního programu24) Fondu na jím vydaném formuláři, a to za výdaje vynaložené v prvním pololetí příslušného roku, do konce července téhož roku.
(9)
Organizace producentů může předložit Fondu na jím vydaném formuláři žádost o změnu operačního programu na následující roky, a to nejpozději do 15. září56) roku předcházejícího změně operačního programu.
(10)
Dvanáctiměsíční referenční období podle čl. 23 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 začíná nejdříve 1. ledna třetího roku před rokem, na který se žádá o podporu, a končí nejpozději 31. prosince roku předcházejícího před rokem, na který se žádá o podporu.
§ 9
Opatření pro předcházení krizím
(1)
Na území České republiky se nepoužijí tato opatření pro předcházení krizím25):
a)
investice zajišťující účinnější řízení množství uvedených na trh a
b)
podpora správních nákladů na zřizování vzájemných fondů.
(2)
Organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů nebo nadnárodní sdružení organizací producentů doručí Fondu oznámení všech plánovaných stažení z trhu, sklízení nezralého ovoce a zeleniny nebo jejich nesklizení, a to nejpozději 7 kalendářních dnů předem44).
(3)
Organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů nebo nadnárodní sdružení organizací producentů dodá ovoce a zeleninu stažené z trhu bezplatně45) do
a)
domova pro seniory, domova pro osoby se zdravotním postižením, domova se zvláštním režimem, chráněného bydlení, azylového domu, terapeutické komunity nebo sociálně terapeutické dílny podle zákona o sociálních službách,
b)
základní nebo střední školy podle školského zákona,
c)
školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo do školského zařízení pro preventivně výchovnou péči podle zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, nebo
d)
zdravotnického zařízení lůžkové péče podle zákona o zdravotních službách.
(4)
Organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů nebo nadnárodní sdružení organizací producentů může ovoce a zeleninu staženou z trhu dále dodat zpracovateli, který dodané produkty stažené z trhu použije pouze v zařízení pro nepotravinářské zpracování pro energetické účely s výjimkou výroby alkoholu46).
(5)
Organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizace producentů nebo nadnárodní sdružení organizací producentů mohou dodat produkty stažené z trhu ke zkrmení do zoologických zahrad.
(6)
Maximální výše podpory na stažení z trhu pro produkty, které nejsou uvedeny v příloze IV nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2017/891, je uvedena v příloze č. 6 k tomuto nařízení.
(7)
Sklízení nezralého ovoce a zeleniny nebo jejich nesklízení nelze provést u produktů, u nichž trvá období sklizně déle než jeden měsíc, pokud bylo již sklizeno alespoň 70 % produkce57).
§ 10
Náklady na vnitřní dopravu
Do základu výpočtu hodnoty produkce uváděné na trh lze zahrnout pouze náklady na vnitřní dopravu v rámci území České republiky nejdále do vzdálenosti 300 km26).
§ 11
Podmínky členství některých osob v organizaci producentů a provádění činností zajišťovaných externě
(1)
Osoba, která není producentem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie27), může být přijata za člena organizace producentů28), pokud předmět její činnosti odpovídá požadavkům a cílům uvedeným v přímo použitelném předpise Evropské unie29) a pokud se jedná o
a)
člena, který vyrábí výrobky v rámci odvětví ovoce a zeleniny, nebo
b)
člena, který svým členstvím v organizaci producentů slouží k plnění jejích úkolů, které nejsou uvedeny v písmeni a).
(2)
Osoba uvedená v odstavci 1 nemá právo spolurozhodovat o nakládání s finančními prostředky provozního fondu30) příslušné organizace producentů.
(3)
Osoba, která není producentem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie27) a zabývá se výlučně obchodem s ovocem a zeleninou, nemůže být členem organizace producentů.
(4)
Provádění činností zajišťovaných externě mohou organizace producentů vykonávat na základě smlouvy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie61) předložené Fondu.
§ 11a
Snížení podpory a odejmutí uznání organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů
(1)
Zjistí-li Fond, že uznaná organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů se sídlem v České republice neplní v daném kalendářním roce podmínku stanovenou v § 2 odst. 2 písm. d), § 7 nebo v § 11 odst. 1, 2 nebo 3, sníží roční výši podpory za daný kalendářní rok, ve kterém k porušení došlo, o 5 %.
(2)
Zjistí-li Fond, že uznaná organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů se sídlem v České republice opakovaně nesplnila podmínku stanovenou v § 2 odst. 2 písm. d) ve 2 po sobě jdoucích kalendářních letech, sníží výši podpory za druhý kalendářní rok, ve kterém k porušení došlo, o 50 %.
(3)
Zjistí-li Fond, že uznaná organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů se sídlem v České republice opakovaně nesplnila podmínku stanovenou v § 2 odst. 2 písm. d) ve 3 po sobě jdoucích kalendářních letech, odejme organizaci producentů nebo nadnárodní organizaci producentů se sídlem v České republice uznání.
§ 11c
Zvláštní ustanovení
Žádost podle § 2 odst. 1, § 3 odst. 1 a § 8 odst. 1 nelze Fondu podat pro období počínající rokem 2023 a pro období následující.
§ 12
Přechodná ustanovení
(1)
Rozhodnutí Fondu o uznání nebo předběžném uznání za organizaci producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní organizaci producentů nebo nadnárodní sdružení organizací producentů, vydaná podle dosavadní právní úpravy32), zůstávají v platnosti; na osoby, jímž byla rozhodnutí vydána, se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 v platném znění33).
(2)
Pokud organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů se sídlem v České republice hodlá předložit Fondu žádost o schválení operačního programu v kalendářním roce 2008, doručí tuto žádost Fondu na jím vydaném formuláři do 31. října 200834).
(3)
Řízení o uznání za organizaci producentů nebo za sdružení organizací producentů anebo řízení o předběžném uznání za skupinu producentů, zahájená podle dosavadních právních předpisů, se dokončí podle těchto předpisů.
§ 13
Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 247/2004 Sb., o provádění některých opatření společných organizací trhu s ovocem a zeleninou a s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny, se zrušuje.
§ 14
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2008.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Ministr zemědělství:
Mgr. Gandalovič v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 318/2008 Sb.
Seznam environmentálních opatření podle § 8 odst. 5
Environmentální opatření| Druh akce| Požadavky
---|---|---
č.| Název| č.| Popis
1.| Zvýšení přirozené úrodnosti půdy| 1.1.| Nákup mulčovačů, drtičů větví| Zvýšení obsahu organické hmoty v půdě a podpora biologického života v půdě
2.| Protierozní opatření a opatření k šetrnému hospodaření s vodou v krajině| 2.1.| Zatravnění sadů| Zamezení eroze na svažitých pozemcích
2.2.| Investice do závlahových zařízení, kromě hlavních závlahových zařízení| Snížení spotřeby vody a snížení vodní eroze vybudováním kapkové závlahy nebo mikropostřiku o nejméně 25 %
3.| Zvýšení biodiverzity| 3.1.| Introdukce organizmů pro opylování s výjimkou včel| Zvýšení počtu živočichů opylujících rostliny s výjimkou včel
4.| Ekologické zemědělství| 4.1.| Výsadby ekologických sadů| Podpora způsobů hospodaření šetrných k životnímu prostředí, snížení používání prostředků na ochranu a hnojení rostlin
5.| Poradenství, školení| 5.1.| Organizace školení k opatřením Vnitrostátního rámce ČR sektoru ovoce a zelenina pro operační programy organizací producentů| Zvýšit úroveň znalostí producentů o vybraných opatřeních Vnitrostátního rámce ČR sektoru ovoce a zelenina pro operační programy organizací producentů
6.| Podpora nechemických metod ochrany| 6.1.| Použití biologických, včetně výživy pro predátory, fyzikálních a mechanických metod ochrany| Snížení zátěže životního prostředí způsobené použitím prostředků chemické ochrany, zajištění přirozené biodiverzity k podpoře užitečných organizmů
6.2.| Netkané textilie na pokrytí porostu| Snížení chemické ochrany, mechanické zabránění náletu škodlivého hmyzu, snížení eroze
7.| Opatření na zmírnění klimatických změn| 7.1.| Výměna starých chladicích systémů| Snížení zatížení životního prostředí (zvýšení účinnosti chladicího systému) o nejméně 25 %
7.2.| Tepelná izolace objektů pro skladování a posklizňovou úpravu| Snížení spotřeby energie o nejméně 25 %
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 318/2008 Sb.
Seznam opatření pro operační program podle § 8 odst. 7
1)
Opatření č. 1 - Plánování produkce
a)
výdaje spojené s pořízením výpočetní a kancelářské techniky,
b)
výdaje spojené s pořízením softwarového vybavení nebo
c)
osobní náklady v souvislosti s plánováním produkce (například odhady, sklizňové termíny, soulad mezi poptávkou a nabídkou, průzkum trhu).
2)
Opatření č. 2 - Kvalita produkce
a)
výdaje spojené s pořízením technologií pro přípravu půdy,
b)
výdaje spojené s pořízením technologií pro ošetřování rostlin,
c)
výdaje spojené s pořízením technologií pro sklizeň rostlin,
d)
výdaje spojené s pořízením technologií pro dopravu produkce k posklizňové úpravě nebo ke zpracování,
e)
výdaje spojené s pořízením skleníků nebo foliových krytů nebo s vybavením skleníků,
f)
osobní náklady vyplývající z opatření ke zlepšení a udržení vysoké úrovně jakosti,
g)
výdaje spojené s pořízením přepravních zařízení udržujících kvalitu produkce,
h)
výdaje spojené s budováním systémů síťových a foliových krytů,
i)
výdaje spojené s pořízením zařízení a strojního vybavení k monitoringu kvality,
j)
výdaje spojené s pořízením zařízení zvyšujících hygienu a kvalitu skladovacích prostor,
k)
výdaje spojené s pořízením technologií prodlužující trvanlivost produkce,
l)
výdaje spojené s certifikací a bezpečností produktů,
m)
výdaje spojené s roubováním rostlin pro produkci ve venkovních, polních i krytých podmínkách, uznatelným výdajem je rozdíl mezi neroubovanými a roubovanými rostlinami; způsobilým výdajem je pouze samotné roubování rostlin, nebo
n)
výdaje spojené s pořízením softwarového vybavení.
3)
Opatření č. 3 - Odbyt produkce
a)
výdaje spojené s pořízením technologií pro posklizňovou úpravu produkce,
b)
výdaje spojené s pořízením technologií pro třídění nebo balení produkce,
c)
výdaje spojené s úpravou či vybudováním skladovacích a manipulačních prostor,
d)
výdaje spojené s certifikací procesu řízení,
e)
nájem nebo pacht skladovacích a manipulačních prostor jako účelná náhrada výstavby nových skladů,
f)
osobní náklady a investice vyplývající z opatření ke zlepšení úrovně uvádění zboží na trh,
g)
výdaje spojené s aktivním marketingem,
h)
osobní náklady vyplývající z opatření ke zvyšování koncentrace nabídky,
i)
výdaje spojené se zvýšením přidané hodnoty produkce,
j)
výdaje spojené s propagací obchodní značky organizace producentů, případně sdružení organizací producentů,
k)
výdaje spojené s propagací správných stravovacích návyků,
l)
výdaje spojené s propagací značek jakosti nebo
m)
výdaje spojené se zpracováním vlastní produkce.
4)
Opatření č. 4 - Vzdělávání a školení
a)
akce spojené se získáním odborných informací o integrované produkci a ekologickém zemědělství,
b)
akce spojené se získáním odborných informací o environmentálních tématech,
c)
akce spojené se získáním odborných informací o kontrole chorob a škůdců, jakosti produktů,
d)
akce spojené se získáním odborných informací o dohledatelnosti produktů,
e)
akce spojené se získáním odborných informací o zlepšení a udržení vysoké kvality produkce nebo
f)
poradenská činnost k zajištění vysoké kvality produkce.
5)
Opatření č. 5 - Předcházení krizím a jejich řešení
a)
výdaje spojené se zajištěním stability podnikatelského prostředí pomocí podpory pojištění do 80 % za předpokladu, že pojistná smlouva obsahuje výši výdajů pro uznaný druh ovoce nebo zeleniny,
b)
výdaje spojené s propagací ke zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny v době využívání opatření související s předcházením krizí s tím, že tištěné propagační materiály obsahují viditelnou vlajku Evropské unie a text „Kampaň financovaná s podporou Evropské unie“,
c)
výdaje spojené s opětovnou výsadbou sadů s ohledem na povinné vyklučení ze zdravotních důvodů nebo fytosanitárních důvodů nebo
d)
výdaje spojené se stahováním z trhu, se sklízením nezralého ovoce a zeleniny nebo s jejich nesklízením.
6)
Opatření č. 6 - Environmentální opatření podle § 8 odst. 5
Příloha č. 5
k nařízení vlády č. 318/2008 Sb.
Informace o obchodním a rozpočtovém řízení organizace producentů
A.
Informace o obchodním řízení organizace producentů
Informace o obchodním řízení organizace producentů obsahují zejména:
1.
rozdělení produktů do skupin pro přímý prodej a pro skladování,
2.
stanovení práv a povinností členů k organizaci producentů (může být obsahem stanov organizace),
3.
stanovení práv a povinností organizace producentů k členům (může být obsahem stanov organizace),
4.
pravidla dodávek produktů do organizace producentů a prodeje produktů, zejména se jedná o popis následujících činností:
a)
přejímka produktů mezi členem organizace producentů a skladem, proces přejímky produktů, včetně stanovení postupu v případě, že produkty neodpovídají standardu vhodnému ke skladování,
b)
proces skladování a třídění produktů, úhrada nákladů za skladování, uchovávání denních záznamů o skladování, řádné označení produktů před naskladněním, vedení skladových karet, stanovení závazných pravidel pro zatřídění produktů do jakostních tříd,
c)
zajištění dopravy produktů od pěstitele do míst určení nebo prodejních míst a
d)
zajištění přípravy produktů k expedici i vlastnímu prodeji.
B.
Informace o rozpočtovém řízení organizace producentů
Informace o rozpočtovém řízení organizace producentů obsahují zejména:
1.
popis oběhu dokladu při dodávce produktů do organizace producentů (daňové doklady dodací listy),
2.
finanční toky, stanovení příspěvku člena organizace producentů z objemu každé dodávky do provozního fondu, lhůta pro úhradu dodávky členovi organizace producentů,
3.
popis manipulace s produkty při skladování, úhrady nákladů na skladování, úhrady případných ztrát a
4.
postup pro uplatňování námitek ze strany člena organizace producentů.
Příloha č. 6
k nařízení vlády č. 318/2008 Sb.
Maximální výše podpory na stažení z trhu pro produkty podle § 9 odst. 5
Produkt| Maximální podpora
(Kč/t)
---|---
Bezplatné rozdělení| Jiné určení produktů
Třešně| 14 530| 10 898
Višně| 4 870| 3 652
Švestky, slívy| 4 227| 3 170
Jahody| 22 437| 16 828
Rybíz červený| 3 429| 2 571
Rybíz černý| 5 332| 3 999
Mrkev| 2 475| 1 857
Cibule| 2 527| 1 895
Okurky salátové| 7 334| 5 501
Papriky| 8 522| 6 391
Salát| 11 706| 8 779
Brokolice| 10 800| 8 100
Kedluben| 8 651| 6 488
Kapusta| 3 839| 2 879
Ředkvičky| 10 568| 7 926
Hlávkové zelí bílé| 2 007| 1 505
Hlávkové zelí červené| 2 727| 2 045
1)
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 ze dne 13. března 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, a doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o sankce uplatňované v uvedených odvětvích, a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/892 ze dne 13. března 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, v platném znění.
2)
Čl. 125b nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.
Čl. 22 nařízení Komise (ES) č. 1580/2007.
4)
Čl. 154 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění.
5)
Čl. 154 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění.
6)
Čl. 125c nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.
Čl. 34 nařízení Komise (ES) č. 1580/2007.
7)
Čl. 31 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, v platném znění.
8)
Čl. 24 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1580/2007.
12)
Čl. 41 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1580/2007.
17)
Čl. 26a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, v platném znění.
18)
Čl. 103g nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.
Čl. 56 nařízení Komise (ES) č. 1580/2007.
19)
Čl. 67 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1580/2007.
20)
Čl. 67 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1580/2007.
21)
Čl. 67 odst. 2 písm. c) nařízení Komise (ES) č. 1580/2007.
22)
Čl. 103c odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.
23)
Čl. 103c odst. 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.
24)
Čl. 12 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/892, v platném znění.
25)
Čl. 33 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění.
Čl. 73 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, v platném znění.
26)
Čl. 50 odst. 7 písm. b) prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, v platném znění.
27)
Čl. 2 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.
28)
Čl. 16 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.
29)
Čl. 152 odst. 1 písm. c) a čl. 154 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění.
30)
Čl. 16 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.
32)
§ 2 a 4 nařízení vlády č. 247/2004 Sb.
33)
Čl. 203a nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.
34)
Čl. 64 nařízení Komise (ES) č. 1580/2007.
36)
Čl. 146 nařízení Komise (ES) č. 1580/2007.
41)
Čl. 62 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011.
42)
Čl. 2 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.
43)
Čl. 19 písm. g) prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, v platném znění.
44)
Čl. 44 a čl. 49 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.
45)
Čl. 34 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění.
Čl. 80 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, v platném znění.
46)
Čl. 80 odst. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, v platném znění.
54)
Čl. 7 písm. d) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.
56)
Čl. 34 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.
57)
Čl. 48 odst. 3 třetí pododstavec nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.
61)
Čl. 13 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891
Čl. 155 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013. |
Zákon č. 314/2008 Sb. | Zákon č. 314/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 8. 2008, datum účinnosti 1. 10. 2008, částka 101/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o soudech a soudcích
* ČÁST DRUHÁ - Změna soudního řádu správního
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Veřejném ochránci práv
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o státním zastupitelství
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o advokacii
* ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.)
314
ZÁKON
ze dne 16. července 2008,
kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o soudech a soudcích
Čl. I
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb. a zákona č. 184/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 15 odst. 1 se slovo „místopředsedy“ nahrazuje slovem „místopředsedů“.
2.
V § 15 odst. 2 se slovo „místopředseda“ nahrazuje slovem „místopředsedové“.
3.
V § 23 odst. 1 se slovo „místopředsedy“ nahrazuje slovem „místopředsedů“.
4.
V § 68 odst. 1 se slova „dočasně přidělit v zájmu řádného výkonu soudnictví k jinému soudu, na dobu nejdéle tří let, popřípadě v zájmu využití jeho zkušeností na dobu nejdéle 1 roku k ministerstvu nebo Justiční akademii“ nahrazují slovy „na dobu nejdéle tří let v zájmu řádného výkonu soudnictví dočasně přidělit k jinému soudu, popřípadě v zájmu využití jeho zkušeností k ministerstvu nebo Justiční akademii“.
5.
V § 68 odstavec 2 zní:
„(2)
O dočasném přidělení rozhodne
a)
předseda krajského soudu po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, jde-li o dočasné přidělení soudce k jinému okresnímu soudu v obvodu téhož krajského soudu nebo k příslušnému krajskému soudu a souhlasí-li s dočasným přidělením předseda soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen,
b)
ministr spravedlnosti po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, jde-li o dočasné přidělení soudce k ministerstvu nebo Justiční akademii,
c)
v ostatních případech ministr spravedlnosti na návrh příslušného předsedy krajského soudu, vrchního soudu, Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen, po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce; předseda krajského soudu podává návrh též tehdy, jde-li o dočasné přidělení soudce k okresnímu soudu v obvodu jeho působnosti.“.
6.
Za § 70 se vkládají nové § 70a a 70b, které znějí:
㤠70a
(1)
Za dočasné přidělení se též považuje, pokud je soudce se svým souhlasem nebo na svou žádost přidělen v zájmu využití zkušeností k orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, do mírové nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České republiky na dobu nepřesahující 5 let nebo jedno funkční období.
(2)
O dočasném přidělení podle odstavce 1 rozhoduje ministr spravedlnosti.
§ 70b
Za dočasné přidělení ke kárnému soudu se též považuje výkon funkce soudce senátu kárného soudu6).“.
7.
V části první hlavě II dílu 2 nadpis oddílu čtvrtého zní: „Kárná odpovědnost soudců a funkcionářů soudu“.
8.
§ 86 včetně nadpisu zní:
㤠86
Obecné ustanovení
Soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu jsou kárně odpovědni za kárné provinění.“.
9.
§ 87 včetně nadpisu zní:
㤠87
Kárné provinění
(1)
Kárným proviněním soudce je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.
(2)
Kárným proviněním předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je též zaviněné porušení povinností spojených s funkcí předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.“.
10.
V § 88 odstavec 1 zní:
„(1)
Za kárné provinění podle § 87 odst. 1 lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a)
důtku,
b)
snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
c)
odvolání z funkce předsedy senátu,
d)
odvolání z funkce soudce.“.
11.
V § 88 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Za kárné provinění podle § 87 odst. 2 lze uložit předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a)
důtku,
b)
odnětí zvýšení platového koeficientu za výkon funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
c)
snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
d)
odvolání z funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
12.
V § 88 odstavec 4 zní:
„(4)
Za více kárných provinění téhož soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, projednaných ve společném řízení, se uloží kárné opatření podle ustanovení vztahujícího se na kárné provinění nejpřísněji postižitelné.“.
13.
V § 88 odst. 5 se slova „snížení platu“ zrušují.
14.
V § 88 odst. 5 se za slova „písm. b)“ vkládají slova „a odstavce 2 písm. b) a c)“.
15.
V § 88 odst. 5 se za slova „kárně postiženému soudci“ vkládají slova „nebo předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
16.
Za § 88 se vkládá nový § 88a, který zní:
㤠88a
Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování může orgán státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu vytkne, je-li to postačující.“.
17.
§ 89 včetně nadpisu zní:
㤠89
Zánik kárné odpovědnosti
Odpovědnost soudce a předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu za kárné provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení.“.
18.
V § 90 odst. 1 se za slovo „soudců“ vkládají slova „a předsedů soudu, místopředsedů soudu, předsedů kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
19.
V § 90 se odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 7 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
20.
V § 91 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.
21.
V § 91 se na konci textu písmene b) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
byl v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci nejméně třikrát pravomocně uznán vinným kárným proviněním, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v soudcovské funkci.“.
22.
V § 99 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
stal-li se soudcem nebo asistentem soudce mezinárodního soudu nebo byl-li pověřen výkonem obdobné funkce u mezinárodního soudu, a to na dobu výkonu této funkce,“.
23.
V § 99 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
byl-li dočasně přidělen k orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, do mírové nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České republiky (§ 70a), a to na dobu tohoto dočasného přidělení.“.
24.
V § 99 odstavec 3 zní:
„(3)
Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. a) soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu3) nenáleží. Po dobu dočasného zproštění funkce podle odstavce 1 písm. b) a d) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu3), není-li s výkonem funkce u mezinárodního soudu, u orgánu nebo organizace se sídlem mimo území České republiky nebo v mírové nebo záchranné operaci anebo s výkonem funkce v rámci humanitární pomoci mimo území České republiky spojeno poskytování odměny. Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. c) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu3).“.
25.
V § 99 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Soudce dočasně zproštěný výkonu funkce soudce podle odstavce 1 písm. b) a d) má nárok na náhrady nákladů poskytované při výkonu funkce v zahraničí, pokud tyto náklady nehradí ten, u něhož tuto funkci vykonává.
(5)
Vláda stanoví nařízením náhrady nákladů poskytovaných při výkonu funkce soudce v zahraničí, a to náhradu
a)
zvýšených životních nákladů,
b)
zvýšených vybavovacích výdajů,
c)
jízdních výdajů a výdajů za ubytování,
d)
výdajů spojených s přepravou osobních věcí.“.
26.
V § 100 odst. 1 písm. b) se slova „možno uložit kárné opatření“ nahrazují slovy „v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření“.
27.
V § 100 odst. 2 větě druhé se slova „podle § 94 písm. b), c) nebo e)“ zrušují.
28.
Za § 100 se vkládá nový § 100a, který včetně poznámky pod čarou č. 6a zní:
㤠100a
(1)
Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce předsedu nebo místopředsedu soudu
a)
za podmínek stanovených v § 100 odst. 1 písm. a) a c),
b)
je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce soudce nebo odvolání z funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení.
(2)
Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 předsedovi nebo místopředsedovi soudu nenáleží zvýšení platového koeficientu spojené s jeho funkcí podle zvláštního právního předpisu6a). Nedošlo-li k zániku funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, doplatí se předsedovi nebo místopředsedovi soudu zbývající část platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin.
(3)
Ustanovení § 99 odst. 2 platí obdobně.
6a)
§ 28 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
29.
§ 102 zní:
㤠102
(1)
Předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu jmenuje z řad soudců prezident republiky.
(2)
Funkční období předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu je 10 let.
(3)
Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu předseda Nejvyššího soudu.
(4)
Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího správního soudu jmenuje ze soudců tohoto soudu předseda Nejvyššího správního soudu.“.
30.
V § 103 odstavec 1 zní:
„(1)
Předsedu vrchního soudu jmenuje z řad soudců na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky. Místopředsedy vrchního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy vrchního soudu ministr spravedlnosti.“.
31.
V § 103 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Funkční období předsedy a místopředsedy vrchního soudu je 7 let.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
32.
V § 104 odstavec 1 zní:
„(1)
Předsedu krajského soudu jmenuje z řad soudců na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky. Místopředsedy krajského soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu ministr spravedlnosti.“.
33.
V § 104 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Funkční období předsedy a místopředsedy krajského soudu je 7 let.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
34.
V § 105 odstavec 1 zní:
„(1)
Předsedu okresního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu ministr spravedlnosti. Místopředsedu nebo místopředsedy okresního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy okresního soudu ministr spravedlnosti.“.
35.
V § 105 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Funkční období předsedy a místopředsedy okresního soudu je 7 let.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
36.
Za § 105 se vkládá nový § 105a, který zní:
㤠105a
Předseda a místopředseda soudu podle § 102 až 105 může být do své funkce jmenován opakovaně, jestliže
a)
po dobu výkonu funkce předsedy nebo místopředsedy soudu nebyl shledán odpovědným za kárné provinění, kterého se dopustil během výkonu této funkce, nebo
b)
po dobu výkonu funkce nebyl pravomocně odsouzen za trestný čin.“.
37.
§ 106 zní:
㤠106
Předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo kolegia Nejvyššího správního soudu lze z této funkce odvolat pouze rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení podle zvláštního právního předpisu6).“.
38.
V § 108 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Funkce předsedy a místopředsedy soudu podle § 102 až 105 zaniká rovněž uplynutím funkčního období.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
39.
V § 110 odstavec 3 zní:
„(3)
Do doby přípravné služby se započte doba výkonu funkce státního zástupce, asistenta státního zástupce, právního čekatele, soudce Ústavního soudu a asistenta soudce, praxe advokáta a advokátního koncipienta, notáře, notářského kandidáta, notářského koncipienta, soudního exekutora, exekutorského kandidáta, exekutorského koncipienta a asistenta Veřejného ochránce práv.“.
40.
V § 117 odst. 4 se za slova „Nejvyššího správního soudu,“ vkládají slova „asistentovi Veřejného ochránce práv,“.
41.
V § 119 odst. 2 se slova „místopředseda Nejvyššího soudu“ nahrazují slovy „místopředsedové Nejvyššího soudu“.
42.
V § 121 odst. 2 se slovo „Místopředseda“ nahrazuje slovem „Místopředsedové“.
43.
V § 129 odst. 1 větě první se za slova „Justiční akademie“ vkládají slova „se sídlem“.
44.
V § 130 odst. 2 větě první se slovo „projednává“ nahrazuje slovem „řídí“ a za slovo „zejména“ se vkládá slovo „stanoví“.
45.
V § 130 odst. 3 se slovo „řídí“ nahrazuje slovem „zajišťuje“.
46.
§ 131 zní:
㤠131
Vnitřní organizaci Justiční akademie a podrobnosti o její činnosti upravuje statut, který vydává ministr spravedlnosti po projednání s Radou.“.
47.
Za § 132 se vkládá nový § 132a, který včetně nadpisu zní:
㤠132a
Hospodářská činnost Justiční akademie
Justiční akademie může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji činnost hlavní, pro kterou byla zřízena (§ 129 odst. 2). Hospodářská činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost hlavní činnosti.“.
48.
V § 133 odst. 3 se slova „podle zvláštních právních předpisů pro akademické pracovníky státních vysokých škol“ nahrazují slovy „akademického pracovníka státní vysoké školy“.
49.
V § 168 se slovo „místopředsedou“ nahrazuje slovem „místopředsedy“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Na řízení o kárných proviněních předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, která byla spáchána do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje zákon č. 6/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Za kárné provinění, které bylo spácháno do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze uložit opatření podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Došlo-li ke splnění podmínek podle § 91 písm. c) zákona č. 6/2002 Sb. zcela nebo částečně do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze soudce považovat za nezpůsobilého vykonávat soudcovskou funkci.
4.
Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v roce 1989 a dříve, končí funkční období za 1 rok ode dne účinnosti tohoto zákona.
5.
Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v roce 1990, končí funkční období za 2 roky ode dne účinnosti tohoto zákona.
6.
Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 1991 až 1994, končí funkční období za 3 roky ode dne účinnosti tohoto zákona.
7.
Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 1995 až 1998, končí funkční období za 4 roky ode dne účinnosti tohoto zákona.
8.
Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 1999 a 2000, končí funkční období za 5 let ode dne účinnosti tohoto zákona.
9.
Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 2001 a 2002, končí funkční období za 6 let ode dne účinnosti tohoto zákona.
10.
Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 2003 až 2007 a v roce 2008 přede dnem účinnosti tohoto zákona, končí funkční období za 7 let ode dne účinnosti tohoto zákona.
11.
Předsedovi Nejvyššího soudu, který byl jmenován do funkce přede dnem 1. října 2008, končí funkční období dnem, kterým skončí funkční období předsedovi Nejvyššího správního soudu podle části druhé čl. IV tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna soudního řádu správního
Čl. III
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb. a zákona č. 267/2006 Sb., se mění takto:
1.
V § 13 odstavec 2 zní:
„(2)
Předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu prezident republiky; na odvolávání z těchto funkcí se vztahuje zákon o soudech a soudcích.“.
2.
V § 13 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Funkční období předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu je 10 let.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
3.
Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní:
㤠13a
Předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu může být do své funkce jmenován opakovaně, jestliže
a)
po dobu výkonu funkce předsedy nebo místopředsedy soudu nebyl shledán odpovědným za kárné provinění, kterého se dopustil během výkonu této funkce, nebo
b)
po dobu výkonu funkce nebyl pravomocně odsouzen za trestný čin.“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu končí funkční období za 10 let ode dne účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců
Čl. V
Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 192/2003 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu části první se slovo „SOUDY“ nahrazují slovem „SOUD“.
2.
V § 1 se slovo „soudů“ nahrazuje slovem „soudu“.
3.
V § 1 se slova „kárné soudy“ nahrazují slovy „kárný soud“.
4.
V § 1 se za slova „kárné odpovědnosti soudců“ vkládají slova „, předsedů soudu, místopředsedů soudu, předsedů kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
5.
§ 2 včetně nadpisu zní:
㤠2
Předmět řízení
V řízení podle tohoto zákona se posuzuje
a)
kárná odpovědnost soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a kárná odpovědnost státního zástupce za kárné provinění1),
b)
způsobilost soudce a způsobilost státního zástupce vykonávat svou funkci2).“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje.
6.
Nadpis části první hlavy druhé zní: „KÁRNÝ SOUD“.
7.
§ 3 zní:
㤠3
V řízení podle tohoto zákona jedná a rozhoduje kárný soud. Kárným soudem je Nejvyšší správní soud.“.
8.
§ 4 zní:
㤠4
(1)
Jde-li o řízení ve věcech soudců, kárný soud jedná a rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce, soudce a 3 přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu, jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu a další člen senátu z řad soudců je soudcem vrchního, krajského nebo okresního soudu. Jde-li o řízení ve věcech soudců rozhodujících ve správním soudnictví, je předsedou senátu soudce Nejvyššího soudu a jeho zástupcem soudce Nejvyššího správního soudu. Mezi přísedícími musí být vždy nejméně jeden státní zástupce, jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců.
(2)
Předseda kárného soudu vede seznam soudců Nejvyššího správního soudu, seznam soudců Nejvyššího soudu a seznam soudců vrchního, krajského a okresního soudu pro řízení ve věcech soudců. Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do seznamu soudců Nejvyššího soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navržené předsedou Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu. Do seznamu soudců vrchního, krajského a okresního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navržené předsedy vrchních, krajských a okresních soudů. Předsedové vrchních, krajských a okresních soudů navrhnou soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného soudu. Předsedové vrchních soudů navrhují každý ze soudců tohoto soudu nejvýše 5 soudců, předsedové krajských soudů každý ze soudců tohoto soudu nejvýše 3 soudce a předsedové okresních soudů každý ze soudců tohoto soudu nejvýše jednoho soudce.
(3)
Předseda kárného soudu určí losem předsedu senátu pro řízení ve věcech soudců a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, zástupce předsedy senátu a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a dalšího člena kárného senátu z řad soudců a jeho náhradníka ze seznamu soudců vrchního, krajského a okresního soudu.
(4)
Předseda kárného soudu vede seznam přísedících pro řízení ve věcech soudců. Na výzvu předsedy kárného soudu a ve lhůtě určené předsedou kárného soudu, která nesmí být kratší než 30 dnů, mohou nejvyšší státní zástupce ze státních zástupců, předseda České advokátní komory z členů komory a děkani právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice navrhnout k zápisu do seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců každý 10 přísedících. Do seznamu přísedících lze navrhnout pouze osoby, které se zapsáním vyslovily souhlas. Předseda kárného soudu zařadí do seznamu přísedících osoby navržené podle věty druhé, splňují-li podmínky stanovené v § 5 odst. 2. Přísedícím pro řízení ve věcech soudců nemůže být soudce.
(5)
Předseda kárného soudu určí losem ze seznamu podle odstavce 4 přísedící kárného senátu a 6 jejich náhradníků ve stanoveném pořadí. Předseda kárného soudu losuje přísedící a náhradníky postupně tak, aby členem kárného senátu byl vždy nejméně jeden státní zástupce, jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců.
(6)
Funkční období senátu pro řízení ve věcech soudců je pětileté.
(7)
Senát kárného soudu ve věcech soudců rozhoduje většinou hlasů všech členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda se soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil kárného provinění, vydá senát zprošťující rozhodnutí.“.
9.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní:
㤠4a
(1)
Jde-li o řízení ve věcech státních zástupců, kárný soud jedná a rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce a 4 přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu a jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu. Dva z přísedících jsou státní zástupci, dva jsou osoby navržené podle odstavce 4 věty třetí. Mezi přísedícími, kteří nejsou státními zástupci, musí být vždy nejméně jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců.
(2)
Předseda kárného soudu vede seznam soudců Nejvyššího správního soudu a seznam soudců Nejvyššího soudu pro řízení ve věcech státních zástupců. Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do seznamu soudců Nejvyššího soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navrženého předsedou Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu.
(3)
Předseda kárného soudu určí losem předsedu senátu pro řízení ve věcech státních zástupců a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího správního soudu a zástupce předsedy senátu a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího soudu.
(4)
Předseda kárného soudu vede seznamy přísedících pro řízení ve věcech státních zástupců. Do seznamu přísedících ze státních zástupců zařadí předseda kárného soudu 20 státních zástupců navržených na výzvu předsedy kárného soudu nejvyšším státním zástupcem. Pro ostatní přísedící platí § 4 odst. 4 věty druhá až čtvrtá přiměřeně; navržené osoby zařadí předseda kárného soudu do seznamu ostatních přísedících. Přísedícím podle věty třetí nemůže být soudce ani státní zástupce.
(5)
Předseda kárného soudu určí losem ze seznamů podle odstavce 4 přísedící kárného senátu, 4 náhradníky z řad státních zástupců a 4 náhradníky z řad ostatních přísedících ve stanoveném pořadí. Předseda kárného soudu losuje ostatní přísedící a náhradníky z řad ostatních přísedících postupně tak, aby členem kárného senátu či náhradníkem z řad ostatních přísedících byl vždy nejméně jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech státních zástupců.
(6)
Funkční období senátu pro řízení ve věcech státních zástupců je pětileté.
(7)
Senát kárného soudu ve věcech státních zástupců rozhoduje většinou hlasů všech členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda se státní zástupce dopustil kárného provinění, vydá senát zprošťující rozhodnutí.“.
10.
V § 5 odstavec 1 zní:
„(1)
Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu, do seznamu soudců Nejvyššího soudu a do seznamu soudců vrchních, krajských a okresních soudů může být navržen pouze soudce, který vykonává funkci soudce po dobu nejméně 3 let a je bezúhonný. Funkce soudce kárného soudu je neslučitelná s funkcí předsedy a místopředsedy soudu.“.
11.
V § 5 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 5, které včetně poznámek pod čarou č. 4 až 4b znějí:
„(2)
Přísedící senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudců a přísedící senátu kárného soudu pro řízení ve věcech státních zástupců, nejde-li o státního zástupce, může být jen státní občan České republiky, který
a)
v době složení slibu dosáhl věku nejméně 30 let,
b)
má způsobilost k právním úkonům,
c)
má ukončené vzdělání v magisterském studijním programu v oboru práva,
d)
je bezúhonný,
e)
má zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude svou funkci řádně zastávat,
f)
splňuje další předpoklady podle zvláštního právního předpisu4).
(3)
Na práva a povinnosti přísedícího senátu kárného soudu se přiměřeně použijí ustanovení o právech a povinnostech přísedících podle zvláštního právního předpisu4a).
(4)
Výkon funkce přísedícího senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudců a přísedícího senátu kárného soudu ve věcech státních zástupců, nejde-li o státního zástupce, je překážkou v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu4b) a přísedícímu náleží za každý den jednání po dobu řízení u soudu, jehož je přísedícím, odměna za výkon funkce a náhrada výdajů spojených s touto funkcí. Přísedícímu senátu kárného soudu podle věty prvé náleží za každý den, v němž se zúčastnil jednání senátu kárného soudu, jehož je přísedícím, odměna ve výši jedné jednadvacetiny platu soudce Nejvyššího správního soudu. Přísedící senátu kárného soudu podle věty prvé má nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s výkonem této funkce. Odměnu a náhradu hotových výdajů vyplácí přísedícímu kárný soud.
(5)
Přísedící senátu kárného soudu po vylosování podle § 4 nebo 4a skládá do rukou předsedy kárného soudu tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.“ Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na přísedícího hledí, jako by nebyl vylosován.
4)
Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
4a)
§ 79 a 80 zákona č. 6/2002 Sb.
4b)
§ 203 odst. 1 zákoníku práce.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 6 a 7.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 3a, 3b, 4 až 7 se označují jako poznámky pod čarou č. 5 až 10, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
12.
V § 5 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Do seznamu přísedících kárného soudu pro řízení ve věcech státních zástupců, je-li jím státní zástupce, může být navržen pouze státní zástupce, který vykonává funkci státního zástupce po dobu nejméně 3 let a je bezúhonný.“.
13.
V § 5 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Výkon funkce přísedícího ve věcech státních zástupců, je-li přísedícím státní zástupce, se považuje za výkon funkce státního zástupce.“.
14.
V § 5 odst. 7 se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „1, 2 a 6“.
15.
V § 5 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Předsedové senátů, jejich zástupci, soudci, náhradníci soudců, přísedící a náhradníci přísedících jsou určováni na dobu 5 let, nezanikne-li jejich funkce dříve z důvodů uvedených v § 6.“.
16.
V § 6 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „soudce, náhradníka soudce a přísedícího“ nahrazují slovy „soudce, přísedícího a náhradníka soudce a přísedícího“.
17.
V § 6 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
uplynutím funkčního období senátu, do kterého byl určen,“.
18.
V § 6 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
Na návrh předsedy senátu odvolá předseda kárného soudu přísedícího, který závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího.
(4)
Zanikne-li funkce člena senátu kárného soudu jinak než podle odstavce 1 písm. a), určí na jeho místo předseda kárného soudu nového člena senátu z řad náhradníků podle stanoveného pořadí.“.
19.
§ 7 zní:
㤠7
Jestliže senát provedl úkony v řízení zahájeném před uplynutím jeho funkčního období, řízení dokončí.“.
20.
V § 8 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „je oprávněn“ nahrazují slovy „jsou oprávněni“.
21.
V § 8 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
prezident republiky proti kterémukoliv soudci,“.
Dosavadní písmena a) až f) se označují jako písmena b) až g).
22.
V § 8 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu je oprávněn podat
a)
prezident republiky proti předsedovi nebo místopředsedovi Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, předsedovi vrchního a krajského soudu,
b)
ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,
c)
Veřejný ochránce práv proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,
d)
předseda soudu proti místopředsedovi tohoto soudu a předsedovi nebo místopředsedovi soudu nižšího stupně ve svém obvodu,
e)
předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi krajského soudu a místopředsedovi krajského soudu pro úsek správního soudnictví.
(4)
Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je oprávněn podat
a)
ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi kolegia,
b)
předseda Nejvyššího soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího soudu,
c)
předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
23.
V § 9 odstavec 1 zní:
„(1)
Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění.“.
24.
V § 9 odst. 2 se za slovo „soudce“ vkládají slova „, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
25.
V § 9 odst. 2 se slova „a označení důkazů, o které se návrh opírá“ nahrazují slovy „označení důkazů, o které se návrh opírá, a návrh na uložení konkrétního kárného opatření“.
26.
V § 9 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Senát kárného soudu není návrhem na uložení kárného opatření vázán.“.
27.
V § 9 odst. 3 se za slovo „soudce“ vkládají slova „, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
28.
V § 9 odst. 3 se slova „, a v řízení před odvolacím soudem též ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce, pokud podali odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně“ zrušují.
29.
§ 10 včetně poznámky pod čarou č. 4c zní:
㤠10
Na vyloučení člena senátu z projednávání a rozhodování věci se přiměřeně použije ustanovení zvláštního právního předpisu4c). Pro nahrazení vyloučeného člena senátu se použije obdobně § 6 odst. 4.
4c)
§ 8 soudního řádu správního.“.
30.
§ 11 se zrušuje.
31.
V § 12 odst. 1 větě první se za slovo „soudci“ vkládají slova „, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“ a za slovo „soudce“ se vkládají slova „předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,“.
32.
V § 12 odst. 1 větě druhé se za slovo „soudce“ vkládají slova „, předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
33.
V § 12 odst. 2 se za slovo „soudce“ vkládají slova „, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
34.
V § 13 se za slovo „soudce“ vkládají slova „, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
35.
V § 14 písmeno b) zní:
„b)
zanikla-li soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státnímu zástupci jeho funkce nebo, jde-li o soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu nebo předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, bylo-li vzdání se funkce doručeno prezidentu republiky, ministru spravedlnosti nebo předsedovi Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu; jde-li o státního zástupce též tehdy, bylo-li vzdání se funkce státního zástupce doručeno ministru spravedlnosti,“.
36.
V § 14 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
37.
V § 15 odst. 1 se za slova „se soudci“ vkládají slova „, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“ a za slova „proti soudci“ slova „, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
38.
V § 15 odstavec 3 zní:
„(3)
Senát kárné řízení vedené proti soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státnímu zástupci přeruší též tehdy, bylo-li zahájeno řízení podle hlavy čtvrté tohoto zákona. V kárném řízení pokračuje po právní moci rozhodnutí v řízení podle hlavy čtvrté tohoto zákona, pokud soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státnímu zástupci, proti němuž se kárné řízení vede, funkce soudce nebo státního zástupce nezanikla.“.
39.
V § 16 odst. 1 se za slova „navrhovatele, soudce“ vkládají slova „, předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“ a za slova „má-li soudce“ slova „, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
40.
V § 16 odst. 3 se za slovo „soudce“ vkládají slova „, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
41.
V § 16 odst. 4 se za slovo „soudce“ vkládají slova „, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
42.
V § 17 odst. 1 větách první a druhé se za slovo „soudce“ vkládají slova „, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
43.
V § 17 odst. 1 větě třetí se za slovo „soudce“ vkládají slova „, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
44.
V § 17 odst. 4 větě první se za slovo „soudce“ vkládají slova „, předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
45.
V § 17 odst. 4 větě druhé se za slovo „Soudce“ vkládají slova „, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
46.
V § 17 odst. 5 se slova „a soudce“ nahrazují slovy „, soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
47.
V § 17 odst. 5 se za slovo „Soudci“ vkládají slova „, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
48.
V § 19 odst. 1 a 2 se za slovo „soudce“ vkládají slova „, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
49.
V § 19 odst. 3 se za slova „senát soudce“ vkládají slova „, předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
50.
V § 19 odst. 3 se za slova „má soudce“ vkládají slova „, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
51.
V § 19 odst. 3 se za slova „nároku soudce“ vkládají slova „, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
52.
V § 20 větě první se za slovo „soudci“ vkládají slova „, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
53.
V § 20 větě druhé se za slova „jej soudce“ a „je soudce“ vkládají slova „, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
54.
§ 21 zní:
㤠21
Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné.“.
55.
V § 22 odst. 1 se za slovo „soudce“ vkládají slova „, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
56.
V § 23 odst. 1 se za slovo „soudce“ vkládají slova „, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
57.
V § 23 odst. 1 se za slovo „soudci“ vkládají slova „, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
58.
V § 23 odst. 2 se za slova „o soudce,“ vkládají slova „předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,“.
59.
V § 23 odst. 2 se za slova „je soudce“ vkládají slova „předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
60.
V § 24 se slova „1 roku“ nahrazují slovy „5 let“.
61.
V § 24 se za slovo „soudce“ vkládají slova „, předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
62.
V části první se hlava V včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 9 a 10 zrušuje.
Čl. VI
Přechodná ustanovení
1.
Ustanovení zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o kárné odpovědnosti předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu se použijí na řízení o kárných proviněních, která byla spáchána ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Nejvyšší státní zástupce, předseda České advokátní komory a děkani právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice mohou navrhnout přísedící podle § 4 odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nejvyšší státní zástupce navrhne přísedící ze státních zástupců podle § 4a odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Předseda Nejvyššího soudu a předsedové vrchních, krajských a okresních soudů navrhnou soudce podle § 4 odst. 2 a § 4a odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Senáty kárného soudu podle tohoto zákona se ustaví nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí kárné soudy v senátech složených podle dosavadních právních předpisů.
4.
Ustanovení § 24 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na rozhodnutí o uložení kárného opatření, které bylo uloženo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Požádá-li soudce přede dnem účinnosti tohoto zákona orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v kárném řízení, projedná se tento přestupek podle dosavadních právních předpisů v řízení o odpovědnosti soudce za přestupek podle § 27 a násl. zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Řízení o odpovědnosti soudce za přestupek podle § 27 a násl. zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o Veřejném ochránci práv
Čl. VII
Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 129/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 1a zní:
„(6)
Ochránce je oprávněn podat návrh na zahájení řízení podle zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců1a) a zúčastnit se tohoto řízení.
1a)
Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
2.
V § 25 odstavec 3 zní:
„(3)
Ochránci mohou být pro plnění úkolů při výkonu jeho působnosti jmenováni asistenti.“.
3.
V § 25 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4)
Pracovní poměr asistenta vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. Asistenta jmenuje a odvolává vedoucí Kanceláře na základě návrhu ochránce.
(5)
Asistentem může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole a který vykonal přípravnou praxi v Kanceláři po dobu nejméně 12 měsíců. Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, pokud se na něj hledí, jako by odsouzen nebyl.
(6)
Ochránce může pověřit asistenty a další zaměstnance Kanceláře, aby prováděli šetření ve věci podle § 15, 16 a § 21a odst. 1. Jednat jménem ochránce v příslušném řízení před soudem nebo Ústavním soudem3) však mohou pouze asistenti.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o státním zastupitelství
Čl. VIII
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb. a zákona č. 129/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 12b odstavec 3 zní:
„(3)
Prošetřením podnětu k podání návrhu nejvyššího státního zástupce může Nejvyšší státní zastupitelství pověřit nižší státní zastupitelství.“.
Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje.
2.
V § 30 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
snížení platu až o 30 % na dobu nejdéle 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se státní zástupce dopustil v době před zahlazením kárného postihu, na dobu nejdéle 2 let,“.
3.
V § 34 odst. 9 větě první se slova „souhlas s vykonáním“ nahrazují slovem „vykonání“ a za slovo „který“ se vkládají slova „má tříletou právní praxi a“.
Čl. IX
Přechodné ustanovení
Za kárné provinění, které bylo spácháno do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze uložit opatření podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o advokacii
Čl. XI
V § 6 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 228/2002 Sb., se za slova „Nejvyššího správního soudu“ vkládají slova „, asistenta Veřejného ochránce práv a asistenta státního zástupce“.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
Čl. XII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r. |
Zákon č. 312/2008 Sb. | Zákon č. 312/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 8. 2008, datum účinnosti 1. 10. 2008, částka 100/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 10. 2008
312
ZÁKON
ze dne 17. července 2008,
kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání
Čl. I
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 77/2006 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 1 a 1a zní:
„(2)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství1a)
a)
požadavky a podmínky ochrany zvířat proti týrání,
b)
práva a povinnosti fyzických a právnických osob na úseku ochrany zvířat proti týrání, včetně požadavků na jejich kvalifikaci a odbornou způsobilost, a
c)
soustavu, působnost a pravomoce orgánů vykonávajících státní správu na úseku ochrany zvířat proti týrání.
1)
Směrnice Rady 86/609/EHS ze dne 24. listopadu 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se ochrany zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely, v platném znění.
Směrnice Rady 93/119/ES ze dne 22. prosince 1993 o ochraně zvířat při porážení nebo usmrcování.
Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/65/ES ze dne 22. července 2003, kterou se mění směrnice Rady 86/609/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se ochrany zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely.
1a)
Nařízení Rady (ES) č. 1255/97 ze dne 25. června 1997 o kritériích Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty uvedeného v příloze směrnice 91/628/EHS.
Nařízení Rady (ES) č. 1040/2003 ze dne 11. června 2003, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1255/97, pokud jde o použití míst zastávek.
Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení Rady (ES) č. 1255/97.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 1 až 1g se označují jako poznámky pod čarou č. 1b až 1i, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
2.
V § 3 písm. a) se slova „včetně volně žijícího zvířecího jedince a jeho samostatného života schopné formy,“ zrušují.
3.
V § 3 písmeno f) zní:
„f)
handicapovaným zvířetem volně žijící zvíře, které je v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně či trvale neschopno přežít ve volné přírodě,“.
4.
V § 3 písmeno g) zní:
„g)
druhem zvířete vyžadujícím zvláštní péči druh zvířete v zájmovém chovu, který vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní nároky na zacházení, umístění, krmení, napájení, případně ošetřování,“.
5.
V § 3 písmeno j) zní:
„j)
pokusným zvířetem každé zvíře, které je nebo má být použito k pokusům, včetně volně žijícího zvířete, samostatného života schopné larvální formy nebo rozmnožování schopné larvální formy,“.
6.
V § 3 písm. k) se slova „svody zvířat,1c)“ nahrazují slovy „jejich veřejná vystoupení,“.
7.
V § 3 písmeno l) zní:
„l)
laboratorním zvířetem zvíře, které bylo odchováno v chovném zařízení speciálně pro pokusné účely,“.
8.
V § 3 písm. u) se za slovo „bolest“ vkládá slovo „, úzkost“.
9.
V § 3 se písmena w) až y) zrušují.
Dosavadní písmena z) až jj) se označují jako písmena w) až gg).
10.
V § 3 se písmena bb) až ff) zrušují.
Dosavadní písmeno gg) se označuje jako písmeno bb).
11.
V § 3 písmeno bb) zní:
„bb)
intenzivním chovem chov, při kterém jsou využívány chovatelské metody, při nichž jsou hospodářská zvířata chována v takových počtech nebo hustotě, nebo za takových podmínek, nebo na takové úrovni produkce, že jejich zdraví a životní pohoda závisejí na častém dohledu člověka.“.
12.
V § 4 odst. 1 písm. f) se za slova „na jiném živém zvířeti,“ vkládají slova „s výjimkou výcviku loveckého dravce1e),“ a slova „§ 14 odst. 7“ se nahrazují slovy „§ 14 odst. 8“.
Poznámka pod čarou č. 1e zní:
„1e)
§ 44 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 1e až 1i se označují jako poznámky pod čarou č. 1f až 1j, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
13.
V § 4 odst. 1 písmeno g) zní:
„g)
provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu nebo jiných vlastností zvířete, a to i v případě, že by uvedené zákroky byly provedeny za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod, nejde-li o případy uvedené v § 7 odst. 3 a 4, zejména
1.
kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy,
2.
z jiných než zdravotních důvodů řezat paroží nebo jeho části ve vývojové fázi živé tkáně,
3.
poškozovat kosti, svaly nebo nervy křídel ptáků starších 3 dnů tak, aby bylo zabráněno jejich létání,“.
14.
V § 4 odst. 1 písm. t) se slova „zvláštním právním předpisem1g)“ nahrazují slovy „zákonem o rybářství a zákonem o ochraně přírody a krajiny1g)“.
Poznámka pod čarou č. 1g zní:
„1g)
Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
15.
V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene u) doplňují slova „, stanoví-li tak zvláštní právní předpis1h)“.
Poznámka pod čarou č. 1h zní:
„1h)
Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 1h až 1j se označují jako poznámky pod čarou č. 1i až 1k, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
16.
V § 4 odst. 1 se písmeno w) zrušuje.
Dosavadní písmeno x) se označuje jako písmeno w).
17.
V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno x), které zní:
„x)
jiné jednání, v jehož důsledku dojde k utrpení zvířete.“.
18.
V § 4 odst. 3 se slova „ozbrojeným bezpečnostním sborům“ nahrazují slovy „bezpečnostním sborům“ a slova „podle zkušebních řádů uznaných Mezinárodní kynologickou federací (FCI). Tento způsob výchovy a výcviku zvířete, popřípadě psů musí být prováděn v souladu se schváleným řádem ochrany zvířat při chovu (§ 8 odst. 7), popřípadě v souladu se schváleným řádem ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu (§ 8 odst. 6)“ se nahrazují slovy „v rámci zájmové činnosti. Tento způsob výchovy a výcviku musí být prováděn v souladu se schváleným řádem ochrany zvířat při veřejném vystoupení (§ 7a odst. 1).“.
19.
V § 4 se odstavec 4 zrušuje.
20.
V § 4a písm. a) se slova „nebo svodu zvířat“ zrušují.
21.
V § 4a písm. b) se za slova „nebo výcviku,“ vkládají slova „odchytu nebo usmrcování,“ slovo „spojeného“ se nahrazuje slovem „spojeným“ a slova „podle tohoto zákona“ se nahrazují slovy „tak, jak je vymezeno tímto zákonem“.
22.
Poznámka pod čarou č. 2a zní:
„2a)
Zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
23.
Poznámka pod čarou č. 2e zní:
„2e)
Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb.“.
24.
Poznámka pod čarou č. 2f zní:
„2f)
Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
25.
V § 5 odst. 3 se slova „hospodářských zvířat“ nahrazují slovy „jatečných zvířat1c)“.
26.
V § 5 odstavec 4 zní:
„(4)
Při průmyslovém zpracování ryb může příslušný orgán veterinární správy povolit výjimku z odstavce 3, pokud technologie umožňuje zpracování ryb ihned po jejich porážce.“.
27.
V § 5 odst. 5 větě první se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) a za větu první se vkládá věta „Církev nebo náboženská společnost může takovou porážku zvířat provádět jen podle veterinárních podmínek stanovených orgánem veterinární správy pro jednotlivé zařízení.“.
28.
V nadpisu části druhé se slova „nebo svodech zvířat“ zrušují.
29.
V § 5a odst. 1 se slova „nebo utracení“ nahrazují slovy „, utracení nebo jiného usmrcení“.
30.
V § 5a odst. 3 se slova „usmrcování nebo utrácení“ nahrazují slovy „porážení, utrácení nebo jinému usmrcování“.
31.
V § 5a odst. 5 se slovo „jatek“ nahrazuje slovy „zařízení, které provádí porážení, utrácení nebo jiné usmrcování zvířete,“.
32.
V § 5b odst. 2 se věta poslední nahrazuje větami „Délka cesty nesmí překročit 100 km. Chovatel nesmí přepravovat zvířata, jejichž přepravu zakazují přímo použitelné předpisy Evropských společenství upravující ochranu zvířat během přepravy a úřední kontroly produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě1a), 2k).“.
Poznámka pod čarou č. 2k zní:
„2k)
Příloha 1 oddíl 2 kapitola 3 bod 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 2k se označuje jako poznámka pod čarou č. 2l, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
33.
V § 5b se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Osoba, která provozuje zařízení pro porážení, utrácení nebo jiné usmrcení zvířete, je povinna zajistit, aby zvířata, u nichž došlo během přepravy do zařízení nebo přehánění v zařízení ke strádání nebo bolestivým stavům, byla ihned poražena, utracena nebo jiným způsobem usmrcena; obdobně to platí pro usmrcení neodstavených mláďat. Pokud to není možné, musí být tato zvířata umístěna odděleně a poražena, utracena nebo usmrcena v co nejkratší době, nejpozději však do dvou hodin od dokončení jejich přepravy nebo přehánění. Zvířata, která nejsou schopna pohybu, nesmí být dále přepravována nebo v uvedeném zařízení na místo porážení, utrácení nebo usmrcení vlečena. Taková zvířata musí být usmrcena tam, kde leží, nebo pokud je to možné a nevyvolá to zbytečné utrpení, mohou být v zařízení převezena na vozíku nebo pohyblivé plošině na místo porážení, utrácení nebo jiného způsobu usmrcení.“.
34.
V § 5c odst. 2 se za slovo „zvířat“ vkládají slova „a musí být uzpůsobeny tak, aby využívaly stádového instinktu zvířat“.
35.
V § 5c odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „a pouze po krátkou dobu“.
36.
V § 5c odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „v případě, když odmítají pohyb“.
37.
V § 5c odst. 4 písm. d) se slova „2 sekundy“ nahrazují slovy „1 sekundu; výboje musí být vhodným způsobem časově rozloženy a nesmějí se používat opakovaně, pokud zvíře nereaguje“.
38.
V § 5d se odstavce 1 až 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 4.
39.
V § 5e odst. 1 se slova „porážkou nebo“ nahrazují slovy „porážkou, utracením nebo jiným“.
40.
V § 7 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
kastraci samců mladších 7 dnů u prasat a mladších 8 týdnů u skotu, ovcí, koz nebo králíků, kteří netrpí anatomickou vadou pohlavních orgánů,“.
41.
V § 7 odst. 3 písm. c) se za slovo „selat“ vkládají slova „mladších 7 dnů“.
42.
V § 7 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Zákroky uvedené v odstavci 3 písm. a) a b) je možné u zvířat starších, než je uvedeno v těchto ustanoveních, provádět pouze se znecitlivěním.
(5)
Označování zvířat tetováním může provádět pouze veterinární lékař nebo osoba, která absolvovala školení se zaměřením na tetování zvířat a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Školení zajišťuje vysoká škola s veterinárním studijním programem, která vydává osobám, které absolvovaly toto školení, osvědčení, jež je opravňuje k provádění tetování zvířat, a vede seznam těchto osob. Prováděcí právní předpis stanoví obsah, rozsah a organizaci školení se zaměřením na tetování zvířat, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které toto školení absolvovaly.“.
43.
Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní:
㤠7a
Ochrana zvířat při veřejném vystoupení a ochrana zvířat při chovu
(1)
Fyzická nebo právnická osoba, která pořádá nebo provádí veřejné vystoupení (dále jen „pořadatel“), musí vyhotovit řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení, který podléhá schválení podle § 20 odst. 1 písm. l) a který je pro pořadatele a účastníky veřejného vystoupení závazný. Řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení nevyhotovuje zoologická zahrada1b) a provozovatel záchranné stanice.
(2)
Řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení obsahuje zejména údaje umožňující identifikaci pořadatele, účel řádu, druh, popřípadě věkovou kategorii zvířat, která se veřejného vystoupení účastní, způsob manipulace se zvířaty, popis zařízení, vybavení a pomůcek pro manipulaci se zvířaty, popis prostor pro veřejné vystoupení zvířat, zabezpečení přepravy zvířat na veřejné vystoupení, způsob zabezpečení první pomoci a veterinární péče, poučení osob o ochraně zvířat, důvody k zastavení veřejného vystoupení a platnost a účinnost řádu.
(3)
Jestliže příslušný orgán veterinární správy při výkonu dozoru nad dodržováním povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám zjistí porušení povinnosti sdružením právnických nebo fyzických osob, které se zabývá chovem zvířat, nebo podnikatelem, který se v rámci podnikatelské činnosti zabývá chovem zvířat, může této osobě uložit povinnost vyhotovit řád ochrany zvířat při chovu, který podléhá schválení podle § 20 odst. 1 písm. l).
(4)
Řád ochrany zvířat při chovu obsahuje zejména údaje umožňující identifikaci chovatele, účel a cíle řádu, druh chovaných zvířat, biologickou charakteristiku zvířat, fyziologické a etologické nároky zvířat, popis objektů, zařízení a vybavení pro chov zvířat, popis zákroků spojených s ochranou zvířat, zajištění zdraví a pohody zvířat, povolené způsoby usmrcení nebo zákroky k regulaci populace, zabezpečení přepravy zvířat, podmínky pro chovná zvířata a platnost a účinnost řádu. Regulací populace zvířat se rozumí soubor soustavně prováděných preventivních opatření, která mají přispět k udržení populace v určité zdravotní, genetické, případně chovatelské kvalitě, zejména omezením nepřirozené nabídky potravních zdrojů a možností rozmnožování populace, a jejichž cílem je omezit rizika, která mohou vzniknout nárůstem populace v jejím teritoriu, a zabránit vzniku utrpení zvířat a nadměrných škod, zejména šíření nákaz nebo jiných nežádoucích vlivů.
(5)
Kromě obecných náležitostí je součástí žádosti o schválení řádu ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo žádosti o schválení řádu ochrany zvířat při chovu
a)
návrh řádu ve dvou shodných písemných vyhotoveních a na technickém nosiči dat,
b)
písemný souhlas s využitím poskytnutých informací pro účely informačního systému Státní veterinární správy a orgánů ochrany zvířat.
(6)
Sdružení právnických nebo fyzických osob, která se zabývají chovem zvířat, a chovatelé, kteří jsou jejich členy, nebo podnikatelé, kteří se v rámci podnikatelské činnosti zabývají chovem zvířat, musí chovat psy nebo kočky v souladu s podmínkami stanovenými prováděcím právním předpisem.
(7)
Vzor žádosti o schválení řádu ochrany zvířat při veřejném vystoupení a žádosti o schválení řádu ochrany zvířat při chovu, náležitosti řádu ochrany zvířat při veřejném vystoupení a řádu ochrany zvířat při chovu, obsah poučení osob o ochraně zvířat při veřejném vystoupení, a podmínky chovu psů a koček, pokud se jedná o chovná zvířata, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“.
44.
§ 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Veřejná vystoupení zvířat
(1)
Veřejným vystoupením se rozumí jednorázové nebo opakované provádění činnosti se zvířetem nebo zvířaty chovatele, s výjimkou cílených pohybových aktivit a předvádění zvířat zoologickou zahradou nebo záchrannou stanicí, které je přístupné veřejnosti, a to i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, za účelem výchovy, vzdělávání, reklamy, soutěže nebo za účelem podnikání, nebo činnost, při které vznikne doklad o zvířeti, který je hodnocením jeho vzhledu, výkonu nebo určitých vloh; za veřejné vystoupení se považuje i svod zvířat1c).
(2)
Pořadatel je povinen zajistit, aby při veřejném vystoupení byla přítomna fyzická osoba, která je schopna
a)
rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu zvířat,
b)
zjistit změny v chování zvířat,
c)
určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody zvířat,
d)
bezpečně manipulovat s daným druhem zvířat,
e)
organizačně zabezpečit ochranu zvířat při pořádání veřejného vystoupení.
(3)
Pořadatel je povinen
a)
postupovat při pořádání veřejného vystoupení podle řádu ochrany zvířat při veřejném vystoupení, který byl tomuto pořadateli schválen ministerstvem,
b)
oznámit nejméně 14 dní před konáním veřejného vystoupení příslušnému orgánu veterinární správy místo, datum konání, druh a počet zvířat, která se mají veřejného vystoupení zúčastnit, název a spisovou značku řádu ochrany zvířat při veřejném vystoupení, podle kterého se bude veřejné vystoupení konat, a údaje umožňující identifikaci osoby podle odstavce 2, a vyžádat si souhlas s pořádáním veřejného vystoupení zvířat od místně příslušné obce podle § 24 odst. 3; bez tohoto souhlasu nelze veřejné vystoupení pořádat,
c)
poučit osoby, které se aktivně zúčastňují veřejného vystoupení zvířat, jak mají manipulovat se zvířaty, připravovat pomůcky nebo jiné vybavení a seznámit je se zásadami zabezpečení pohody a ochrany zvířat podle tohoto zákona a kontrolovat, zda je v průběhu veřejného vystoupení zvířat dodržují,
d)
mít v průběhu pořádání veřejného vystoupení zvířat schválený řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo jeho kopii u sebe a na vyžádání orgánů ochrany zvířat nebo účastníků veřejného vystoupení zvířat jej předložit,
e)
oznámit porušení podmínek ochrany zvířat účastníkem veřejného vystoupení příslušnému orgánu ochrany zvířat podle § 22 odst. 1.
(4)
Pořadatel je oprávněn při důvodném podezření na porušení podmínek ochrany zvířat stanovených tímto zákonem nebo řádem ochrany zvířat při veřejném vystoupení účastníkem veřejného vystoupení konání veřejného vystoupení zvířat až do provedení nápravy zastavit, nebo osobu, která stanovené podmínky porušila, vyloučit a její zvíře z veřejného vystoupení zvířat vyřadit.“.
45.
§ 8a včetně nadpisu zní:
㤠8a
Maximální doba trvání přepravy a technické požadavky kladené na dopravní prostředky
(1)
Doba trvání cesty při vnitrostátní přepravě hospodářských zvířat určených k porážce na jatkách nesmí překročit 8 hodin.
(2)
Požadavky na technické vybavení dopravního prostředku určeného pro přepravu hospodářských zvířat stanoví ministerstvo vyhláškou vydanou po projednání s Ministerstvem dopravy.“.
46.
§ 8b včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 2l až 2q zní:
㤠8b
Odborná způsobilost na úseku ochrany zvířat při přepravě
(1)
Zaměstnanci dopravce nebo provozovatele sběrného střediska2l) či shromažďovacího střediska2m) (dále jen „sběrné středisko“), kteří provádějí manipulaci se zvířaty, musí absolvovat školení, které stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství2n), a získat potvrzení o absolvování tohoto školení. Toto školení zajistí dopravce nebo provozovatel sběrného střediska.
(2)
Zaměstnanci dopravce nebo provozovatele sběrného střediska nemusí absolvovat školení podle odstavce 1 v případě, že předloží potvrzení o absolvování školení, které stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství2n), vydané v jiném členském státě Evropské unie.
(3)
Dopravce nebo provozovatel sběrného střediska je povinen vést evidenci o školení osob vykonávajících činnosti uvedené v odstavci 1. Obsahem této evidence je jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu nebo pobytu2o) školených osob, obsah školení, jméno a příjmení školitelů a datum, kdy bylo školení provedeno. Dopravce nebo provozovatel sběrného střediska je povinen ještě 3 roky ode dne ukončení činnosti těchto osob tuto evidenci uchovávat a na vyžádání ji předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat.
(4)
Obsah školení a způsob potvrzení o absolvování školení zaměstnanců dopravce nebo provozovatele sběrného střediska stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
(5)
Řidiči nebo průvodci2p) silničních vozidel musí absolvovat obecný nebo specializovaný kurz a získat osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce silničních vozidel v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství2q). Toto osvědčení vydává ministerstvo, a to i ve formě průkazu. Zkušební řády schvaluje a zkoušky provádí ministerstvo.
(6)
Řidiči nebo průvodci silničních vozidel nemusí absolvovat kurz podle odstavce 5 v případě, že předloží osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce silničních vozidel2q) vydané v jiném členském státě Evropské unie.
(7)
Obsah a rozsah odborného kurzu pro získání osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce silničních vozidel, a to jak pro obecný kurz vztahující se na přepravu všech druhů zvířat, tak pro specializovaný kurz vztahující se pouze na přepravu některých druhů zvířat, požadavky na vybavení školicího pracoviště, kvalifikaci lektorů, složení zkušební komise, průběh zkoušky, podmínky a způsob vydávání osvědčení, podmínky a způsob vydávání osvědčení ve formě průkazu a jeho vzor stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
2l)
Čl. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1/2005.
2m)
§ 3 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č. 131/2003 Sb. a zákona č. 48/2006 Sb.
2n)
Čl. 6 odst. 4, čl. 9 odst. 2 písm. a), čl. 17 odst. 1 a přílohy I a II nařízení Rady (ES) č. 1/2005.
2o)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2p)
Čl. 2 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 1/2005.
2q)
Čl. 6 odst. 5, čl. 17 odst. 2, příloha III kapitola III a příloha IV nařízení Rady (ES) č. 1/2005.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 2l se označuje jako poznámka pod čarou č. 2r, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
47.
§ 8c až 8g včetně nadpisů znějí:
㤠8c
Obecné podmínky pro přepravu zvířat
(1)
Nikdo nesmí provádět ani nařídit přepravu zvířat způsobem, který jim může přivodit zranění nebo zbytečné utrpení.
(2)
Dopravce musí při přepravě zvířat splnit tyto podmínky:
a)
dopravní prostředky musí být navrženy, konstruovány, udržovány a provozovány tak, aby se předešlo zranění a utrpení zvířat a byla zajištěna jejich bezpečnost,
b)
zařízení k nakládce a vykládce, pokud jsou použita, musí být navržena, konstruována, udržována a provozována tak, aby se předešlo zranění a utrpení zvířat a byla zajištěna jejich bezpečnost,
c)
pro zvířata musí být zajištěna dostatečná plocha a výška přiměřená jejich vzrůstu a zamýšlené cestě.
(3)
Chovatel musí zajistit
a)
napojení a nakrmení zvířete v kvalitě a množství odpovídajícím druhu zvířete a jeho vzrůstu,
b)
aby zvířeti byl poskytnut odpočinek ve vhodných intervalech,
c)
zvířeti, které během přepravy onemocnělo nebo bylo zraněno, poskytnutí první pomoci; vyžaduje-li to zdravotní stav zvířete, zajistí jeho veterinární ošetření.
§ 8d
Způsobilost zvířat k přepravě
(1)
Chovatel může zvířata přepravovat nebo je předat k přepravě dopravci pouze tehdy, jsou-li pro plánovanou cestu způsobilá.
(2)
Poraněná zvířata a zvířata s fyziologickými potížemi nebo patologickými stavy se nepovažují za způsobilá k přepravě, zejména pokud
a)
se bez bolesti nebo pomoci nemohou sama pohybovat,
b)
mají velké otevřené rány nebo výhřezy,
c)
jde o březí zvířata, u nichž již uplynulo 90 % či více očekávané doby březosti, nebo jde o samice, které porodily v předcházejícím týdnu,
d)
jde o novorozená zvířata, která ještě nemají úplně zahojený pupek,
e)
jde o selata mladší 3 týdnů, jehňata mladší 1 týdne a telata mladší 10 dnů, ledaže jsou přepravována na vzdálenost menší než 100 km,
f)
savce, kteří dosud nebyli odstaveni od matky nebo kteří dosud nepřivykli samostatnému přijímání potravy a tekutin, pokud nejsou přepravováni společně s matkou; to neplatí u volně žijících zvířat v případě, kdy může dojít k ohrožení mláděte matkou,
g)
jde o jelenovité v období, kdy se jim obnovuje paroží.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí pro přepravu zvířat
a)
k ošetření veterinárním lékařem a zpět, nebo je-li přeprava jinak nutná k zamezení dalších bolestí, utrpení nebo škod,
b)
na pokyn veterinárního lékaře k diagnostickým účelům.
§ 8e
Dopravní prostředky
(1)
Chovatel musí zajistit, aby dopravní prostředky, kontejnery, klece a podobně a jejich vybavení byly konstruovány, udržovány a provozovány tak, aby
a)
se předešlo zranění a utrpení a zajistila bezpečnost zvířat,
b)
zvířata byla chráněna před nepříznivým počasím, příliš vysokými či nízkými teplotami a nepříznivými změnami klimatických podmínek,
c)
zvířata neměla možnost z nich uniknout nebo vypadnout a mohla snášet případný stres související s pohybem vozidla,
d)
podlaha nebyla kluzká,
e)
podlaha minimalizovala prosakování moči a výkalů.
(2)
Chovatel musí zajistit
a)
aby uvnitř prostoru pro zvířata byl dostatek místa a dostatečné proudění vzduchu, když zvíře stojí v přirozeném postoji,
b)
studenokrevným obratlovcům, danému druhu odpovídající okysličení vody, popřípadě přívod vody nebo kyslíku, a to po celou dobu jejich přepravy.
(3)
Velikost prostor pro přepravu zvířat stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 8f
Postupy při přepravě
(1)
Předměty, které mají být přepravovány ve stejném dopravním prostředku společně se zvířaty, musí chovatel umístit tak, aby nemohly zvířatům přivodit zranění, utrpení nebo stres.
(2)
Pokud jsou zvířata přepravována v kontejnerech, musí chovatel zajistit, aby
a)
nedocházelo k jejich strkání, házení, svrhávání, nárazům, převracení nebo shazování,
b)
s přepravovanými zvířaty nebylo manipulováno hlavou dolů,
c)
nebylo omezeno větrání nebo u studenokrevných obratlovců okysličování, pokud jsou kontejnery přepravovány naskládané na sobě nebo vedle sebe,
d)
přeprava probíhala ve vodorovné poloze za účelem zamezení vytékání nebo vypadávání výkalů,
e)
byla zajištěna stabilita kontejnerů, zejména pokud jsou umístěny na sebe,
f)
kontejnery, jejichž celková hmotnost přesáhne 50 kg, byly vybaveny úchyty a byly během přepravy upevněny.
(3)
Nikdo nesmí při přepravě
a)
zvířata bít, kopat nebo užívat jiného násilí,
b)
používat tlak na zvlášť citlivé části těla tak, aby tím byla způsobena zbytečná bolest nebo utrpení,
c)
zavěšovat zvířata pomocí mechanických prostředků,
d)
zvedat nebo tahat zvířata za hlavu, uši, rohy, končetiny, ocas nebo srst, nebo s nimi zacházet tak, aby jim tím byla působena zbytečná bolest nebo utrpení,
e)
používat poháněče nebo pomůcky se špičatými konci,
f)
úmyslně zdržovat zvířata, která jsou poháněna nebo vedena prostorem, ve kterém se manipuluje se zvířaty,
g)
přepravovat zvířata se svázanými končetinami, přivazovat zvířata za končetiny s výjimkou dravců chovaných v zajetí podle zákona o myslivosti1e).
(4)
Elektrické poháněče se smějí používat jen u dospělého skotu a prasat v případě, když odmítají pohyb, a to jen tehdy, když zvířata mají dostatečný prostor k průchodu. Výboje nesmějí trvat déle než 1 vteřinu, musí být vhodným způsobem časově rozloženy a smějí být aplikovány jen na svaly zadních končetin. Výboje se nesmějí používat opakovaně, pokud zvíře nereaguje.
(5)
Chovatel musí při přepravě zajistit, aby
a)
zvířata nebyla přivázána za rohy, parohy, kroužky v nose ani za nohy svázané k sobě,
b)
telata neměla náhubek,
c)
domácí koňovití starší 8 měsíců během přepravy měli ohlávku, vyjma nezkrocené koně.
(6)
Pokud musí být zvířata přivázána, musí chovatel zajistit, aby provazy, řetězy nebo jiné použité prostředky upevnění
a)
byly dostatečně pevné a za normálních přepravních podmínek se nemohly přetrhnout,
b)
v případě potřeby umožnily zvířatům ulehnutí, nakrmení a napojení,
c)
zabránily jakémukoli riziku uškrcení nebo poranění a aby umožňovaly zvířata v případě potřeby rychle uvolnit.
§ 8g
(1)
Ustanovení § 8c až 8f se vztahují na přepravu, která se neuskutečňuje v souvislosti s hospodářskou činností, a na přepravu hospodářských zvířat do vzdálenosti nejvýše 50 km nebo v rámci hospodářství2).
(2)
Na přepravu ryb se vztahují ustanovení § 8c odst. 1, § 8c odst. 2 písm. a) a b), § 8d odst. 1, § 8e odst. 1 písm. a), b) a c), § 8e odst. 2 písm. b), § 8f odst. 2 písm. a), c), e) a f) a § 8f odst. 3 písm. b).“.
48.
§ 8h až 8l se včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 2r zrušují.
49.
Poznámka pod čarou č. 3 zní:
„3)
Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů.“.
50.
V § 9 odst. 2 se slova „svody zvířat, nebo veřejná vystoupení, při nichž nedochází k utrpení zvířat“ nahrazují slovy „veřejné vystoupení prováděné podle řádu ochrany zvířat při veřejném vystoupení schváleného podle § 20 odst. 1 písm. l) ministerstvem nebo použití zvířete k plnění úkolů stanovených ozbrojeným silám, bezpečnostním sborům nebo obecní policii zvláštními právními předpisy1k)“.
51.
V § 12c odst. 3 se slova „a další podrobnosti“ zrušují.
52.
V § 13 odstavec 5 zní:
„(5)
Chovatelem druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči může být fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba; je-li chovatelem takového zvířete právnická osoba, musí stanovit osobu starší 18 let, jíž bude svěřena péče o zvíře. Nejde-li o chov zvířat v zoologických zahradách1b) a záchranných stanicích, nebo o chov loveckých dravců držených podle zákona o myslivosti1e), je k chovu zvířete vyžadujícího zvláštní péči potřeba povolení orgánu veterinární správy příslušného podle místa chovu zvířete.“.
53.
V § 13 odst. 6 písmeno a) zní:
„a)
identifikační údaje žadatele a místo chovu na území České republiky,“.
54.
V § 13 odst. 6 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a způsob jejich trvalého nezaměnitelného označení, týká-li se žádost chovu zvířete, které musí být takto označeno“.
55.
V § 13 odst. 6 písm. d) se slova „nebezpečného druhu zvířat“ nahrazují slovy „druhu zvířat vyžadujícího zvláštní péči“.
56.
V § 13 odst. 7 se za větu první vkládá věta „Příslušný orgán veterinární správy v povolení podle odstavce 5 stanoví maximální počty zvířat, které je možno chovat ve vybavení uvedeném v žádosti podle odstavce 6 písm. c).“.
57.
V § 13 odst. 7 větě čtvrté se slova „nebezpečných druhů zvířat“ nahrazují slovy „druhu zvířat vyžadujícího zvláštní péči“.
58.
V § 13 odstavce 9 a 10 znějí:
„(9)
Chovatel, jemuž bylo vydáno povolení podle odstavce 5, je povinen bez zbytečného odkladu oznámit změny v údajích uvedených v žádosti podle odstavce 6, k nimž dojde po vydání povolení. Má-li dojít k rozšíření chovu zvířat vyžadujících zvláštní péči z hlediska jejich počtu nebo druhů, je chovatel povinen podat novou žádost o povolení chovu.
(10)
U vybraných druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči musí chovatel zabezpečit, aby odborně způsobilá osoba1f) provedla jejich trvalé nezaměnitelné označení prostředky, které způsobují při aplikaci jen mírnou nebo přechodnou bolest, zejména tetováním nebo identifikací čipem.“.
59.
V § 13 se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy zvířat vyžadující zvláštní péči, vybrané druhy zvířat vyžadující zvláštní péči, které musí být trvale nezaměnitelně označeny, včetně věku, do kdy musí být tato zvířata označena, a vzor žádosti o povolení chovu druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči.“.
60.
V § 13a odst. 2 se slova „podle § 58 odst. 2 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),“ zrušují.
61.
V § 13a se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Právnická nebo fyzická osoba, která obchoduje se zvířaty určenými pro zájmové chovy, je při prodeji každého zvířete povinna poskytnout kupujícímu v písemné podobě informace o podmínkách chovu a péči o zdraví a pohodu kupovaného zvířete.
(5)
Ministerstvo může stanovit prováděcím právním předpisem podmínky pro chov, ochranu a péči o zdraví a pohodu zvířat určených pro zájmové chovy v době, kdy jsou umístěna v obchodech se zvířaty a na ostatních místech prodeje.“.
62.
V § 13b odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
63.
V § 13b odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „osobou odborně způsobilou k výkonu této odborné veterinární činnosti podle veterinárního zákona1f)“.
64.
V § 13b odstavec 2 zní:
„(2)
Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit chovatelům povinnost nechat trvale označit psy, kteří dosud označeni nejsou, osobou odborně způsobilou k výkonu této odborné veterinární činnosti podle veterinárního zákona1f), a to prostředky, které způsobují při aplikaci jen mírnou nebo přechodnou bolest, zejména tetováním nebo identifikací čipem. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit povinnost přihlásit psy do evidence a upravit náležitosti a způsob vedení evidence označených psů a jejich chovatelů.“.
65.
V § 13b se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Obec může nechat trvale označit osobou odborně způsobilou k výkonu této odborné veterinární činnosti podle veterinárního zákona1f) toulavé a opuštěné psy v obci, kteří dosud označeni nejsou, a to prostředky, které způsobují při aplikaci jen mírnou nebo přechodnou bolest, zejména tetováním nebo identifikací čipem. Označení těchto psů hradí obec. Přihlásí-li se chovatel psa nebo zjistí-li jej obec, je povinen obci jí vynaložené náklady na označení toulavého psa nahradit.“.
66.
V § 14 odst. 1 písm. b) se za slovo „plynování“ vkládají slova „a vykuřování“ a číslo „2“ se nahrazuje číslem „4“.
67.
V § 14 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámek pod čarou č. 4 a 4a znějí:
„(2)
Ustanovení odstavce 1 písm. k) a l) se nevztahuje na lov nebo usmrcování ryb podle zákona o rybářství4).
(3)
Ustanovení odstavce 1 písm. h), k) a l) se nevztahuje na případy, kdy orgán státní správy myslivosti rozhodne o povolení, popřípadě o uložení úpravy stavu zvěře podle zákona o myslivosti4a), a je zabezpečeno, že účinek opatření se bude vztahovat cíleně na vyjmenovaný druh zvěře a nezpůsobí utrpení jiným zvířatům.
4)
Zákon č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4a)
§ 45 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb.“.
Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 4 až 9.
68.
V § 14 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 4b zní:
„(6)
Zákaz odchytu do sítí se nevztahuje na odchyt savců nebo ptáků za účelem zazvěřování honiteb4b), za účelem jejich návratu do přirozeného prostředí, ptáků a netopýrů za účelem výzkumu, na odchyt zvířete drženého v zajetí anebo na odchyt toulavého nebo opuštěného zvířete. Zákaz se nevztahuje na odchyt ryb v rybářských revírech, který provádí uživatel revíru. Pro účely ornitologického výzkumu dále neplatí zákaz odchytu ptáků do sítí za použití zvuku magnetofonu nebo podobného zařízení. Zákaz odchytu do sítí a smyček se nevztahuje na odchyt handicapovaných zvířat za účelem jejich přijetí do záchranné stanice.
4b)
Zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
69.
V § 14 se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „, včetně drezúry; to neplatí pro odchyt a chov loveckých dravců provedený v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a zákonem o obchodování s ohroženými druhy4c), jakož pro odlov generačních ryb pro potřeby umělého výtěru“.
Poznámka pod čarou č. 4c zní:
„4c)
Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 100/2004 Sb., ve znění zákona č. 444/2005 Sb.“.
70.
V § 14 se odstavec 8 zrušuje.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8.
71.
V § 14 odst. 8 se slova „sokolnicky vycvičených“ nahrazují slovem „loveckých“ a slova „předpisem2e)“ se nahrazují slovy „předpisem1e),2e)“.
72.
V § 14 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Úpravou ochrany volně žijících zvířat podle tohoto zákona nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny2e).“.
73.
V § 14a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Volně žijící zvířata musí být chována a jejich drezúra musí být prováděna s ohledem na druh a věkovou kategorii nebo hmotnost a další specifické podmínky nároků na jejich ochranu podle podmínek pro chov a drezúru stanovených prováděcím právním předpisem.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
74.
Za § 14a se vkládá nový § 14b, který včetně nadpisu zní:
㤠14b
Ochrana handicapovaných zvířat
(1)
Každý, kdo se ujal handicapovaného zvířete, je povinen zajistit péči o ně podle odstavce 2 nebo předat toto zvíře záchranné stanici, popřípadě oznámit místo jeho nálezu záchranné stanici.
(2)
Chovatel, který poskytuje soustavnou nezbytnou péči handicapovaným zvířatům, je povinen
a)
vytvářet podmínky pro zachování jejich fyziologických funkcí a biologických potřeb, a to zejména vybavením prostor pro handicapovaná zvířata,
b)
předcházet jejich únikům,
c)
mít osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata, udělené příslušným orgánem ochrany zvířat, nebo zajistit, aby péči o handicapovaná zvířata zajišťovala osoba s tímto osvědčením, pokud se jedná o záchrannou stanici,
d)
dodržovat podmínky chovu handicapovaných zvířat, vybavení a minimální velikost prostor pro handicapovaná zvířata, stanovené prováděcím právním předpisem.
(3)
Osoba, která provozuje záchrannou stanici, je povinna stanovit alespoň 1 osobu odpovědnou za péči o handicapovaná zvířata. Osoba odpovědná za péči o handicapovaná zvířata musí úspěšně absolvovat odborný kurz a získat osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata; další osoby, které provádějí činnosti související s chovem a péčí o handicapovaná zvířata, musí osoba odpovědná za péči o handicapovaná zvířata poučit tak, aby uvedené činnosti prováděly kvalifikovaným způsobem. Osoba, která provozuje záchrannou stanici, je povinna uchovávat osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata a vést dokumentaci o poučení osob, které provádějí činnosti související s chovem a péčí o handicapovaná zvířata, uchovávat ji od doby zahájení činnosti těchto osob související s chovem a péčí o handicapovaná zvířata, a to ještě po dobu 3 let od ukončení této činnosti.
(4)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah odborných znalostí nezbytných pro získání osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata, obsah odborného kurzu pro získání této odborné způsobilosti, požadavky na školicí pracoviště, složení zkušební komise, průběh zkoušky, podmínky a způsob vydávání osvědčení, vzor osvědčení a podmínky pro chov handicapovaných zvířat, vybavení a minimální velikost prostor pro handicapovaná zvířata.“.
75.
V § 15 odstavec 1 zní:
„(1)
Pokusy na zvířatech lze provádět pouze za účelem
a)
odvrácení nebo prevence nemocí, zdravotních poruch a jiných anomálií nebo jejich následků u člověka, zvířat nebo rostlin, včetně výroby a zkoušení jakosti, účinnosti a neškodnosti léčiv, látek nebo výrobků,
b)
provádění diagnostiky nebo léčby onemocnění, zdravotních poruch nebo jiných anomálií a jejich následků u člověka, zvířat nebo rostlin,
c)
zjišťování, vyhodnocování, řízení nebo modifikace fyziologických stavů u člověka, zvířat nebo rostlin,
d)
ochrany životního prostředí v zájmu zdraví nebo dobrých životních podmínek lidí anebo zvířat,
e)
provádění výuky, pokud účelu nelze dosáhnout jinak,
f)
zachování nebo rozmnožování živého materiálu pro vědecké účely,
g)
provádění vědeckého výzkumu,
h)
konání soudního řízení.“.
76.
V § 15 odst. 2 se slova „uživatelské zařízení, kterému bylo ústřední komisí“ nahrazují slovy „osoba provozující uživatelské zařízení, které bylo ministerstvem“.
77.
V § 15 odstavec 3 zní:
„(3)
Provádění pokusů lze povolit pouze po ověření, že při současném stavu nelze potřebné poznatky získat jinými metodami nebo postupem a předpokládaná bolest, utrpení nebo poškození pokusných zvířat je s ohledem na cíl pokusů eticky opodstatněna.“.
Poznámka pod čarou č. 5 včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 5a a 5b se označují jako poznámky pod čarou č. 5 a 5a, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
78.
V § 15 odst. 4 se slova „(dále jen „laboratorní zvířata“)“ zrušují.
79.
V § 15 odst. 6 se slova „kosmetických látek a přípravků“ nahrazují slovy „kosmetických prostředků, jejich prototypů, ingrediencí nebo kombinací ingrediencí“.
80.
V § 15 odst. 7 se za slovo „druhu2e),“ vkládají slova „nebo zvíře ohroženého druhu,“.
81.
§ 16 zní:
㤠16
Fyzická nebo právnická osoba nesmí provést, přikázat ani povolit pokus na zvířeti bez projektu pokusů schváleného podle § 23 odst. 1 písm. a).“.
82.
V § 17 odst. 1 se za slovo „Řídit“ vkládá slovo „, provádět“.
83.
V § 17 odst. 2 se slova „Chovatel je povinen“ nahrazují slovy „Osoba provozující chovné, dodavatelské nebo uživatelské zařízení je povinna“ a slova „teoreticky i prakticky“ se zrušují.
84.
V § 17 odst. 3 se slova „osoby, které získaly“ nahrazují slovy „laboranti, technici a ošetřovatelé pokusných zvířat, kteří získali“ a číslo „5“ se nahrazuje číslem „6“.
85.
V § 17 odst. 4 se slovo „pracovníka“ nahrazuje slovy „podle odstavce 1 nebo 3“.
86.
V § 17 odst. 5 se slova „ústřední komisí“ nahrazují slovem „ministerstvem“ a slova „§ 15 odst. 1 písm. f)“ se nahrazují slovy „§ 15 odst. 1 písm. e)“.
87.
V § 17a odstavec 1 zní:
„(1)
Chovatel je povinen chovat laboratorní zvířata pouze v chovných nebo dodavatelských zařízeních, kterým bylo uděleno osvědčení, a pokusná zvířata pouze v uživatelských zařízeních, jimž byla udělena akreditace, pokud není v osvědčení anebo v rozhodnutí o akreditaci umožněno chovat zvířata i mimo tato zařízení.“.
88.
V § 17a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Chovatel je dále povinen“ nahrazují slovy „Osoba provozující chovné, dodavatelské nebo uživatelské zařízení je povinna“.
89.
V § 17a odst. 2 písm. j) se slova „dodržovat zákaz“ nahrazují slovy „stanovit a zabezpečit dodržování zákazu“.
90.
V § 17a odst. 2 písm. n) se slova „chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení“ nahrazují slovy „osoba provozující chovné, dodavatelské nebo uživatelské zařízení“.
91.
V § 17a odst. 3 se slova „chovu a využití“ nahrazují slovy „chovu, využití a přepravy“.
92.
V § 17b odst. 1 se slova „Chovná a uživatelská zařízení jsou“ nahrazují slovy „Osoba provozující chovné nebo uživatelské zařízení je“.
93.
V § 17b odst. 2 se slova „Chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení jsou“ nahrazují slovy „Osoba provozující uživatelské zařízení je“.
94.
V § 17c odst. 1 se slovo „lidoopů“ nahrazuje slovy „subhumánních primátů“.
95.
Nadpis § 17d zní: „Podmínky pro udělení akreditace osobě provozující uživatelské zařízení“.
96.
V § 17d odst. 1 se slova „uživatelskému zařízení“ nahrazují slovy „osoby provozující uživatelské zařízení“ a slova „k ústřední komisi“ se nahrazují slovy „ministerstvu“.
97.
V § 17d odst. 2 větě první a druhé se slova „Ústřední komise“ nahrazují slovem „Ministerstvo“ a slova „uživatelské zařízení“ se nahrazují slovy „osoba provozující uživatelské zařízení“.
98.
V § 17d odst. 4 písm. a) se slova „uživatelského zařízení“ nahrazují slovy „osoby provozující uživatelské zařízení“ a na konci textu písmene a) se doplňují slova „, včetně adresy místa, kde jsou prováděny pokusy na pokusných zvířatech“.
99.
V § 17d odstavec 5 zní:
„(5)
Ministerstvo zašle kopii rozhodnutí o akreditaci osoby provozující uživatelské zařízení příslušnému orgánu ochrany zvířat [§ 19 odst. 1 písm. b) a c)] a příslušnému orgánu veterinární správy (§ 22 odst. 1).“.
100.
V § 17d odstavec 6 zní:
„(6)
Osoba provozující uživatelské zařízení je povinna bez zbytečného odkladu ohlásit ministerstvu změnu údajů uvedených v rozhodnutí o akreditaci. Změnit místo, kde jsou prováděny pokusy, rozšířit druhy činností nebo zvýšit počty užívaných druhů zvířat lze pouze na základě předchozího rozhodnutí příslušného orgánu.“.
101.
Nadpis § 17e zní: „Podmínky pro udělení osvědčení osobě provozující chovné nebo dodavatelské zařízení“.
102.
V § 17e odst. 1 se slova „Chovné zařízení a dodavatelské zařízení“ nahrazují slovy „Osoba provozující chovné nebo dodavatelské zařízení“ a slova „ústřední komisí“ se nahrazují slovem „ministerstvem“.
103.
V § 17e odst. 2 se slova „pro chovné zařízení“ nahrazují slovy „osoby provozující chovné zařízení“, slova „pro dodavatelské zařízení“ se nahrazují slovy „osoby provozující dodavatelské zařízení“ a slova „ústřední komisi“ se nahrazují slovem „ministerstvu“.
104.
V § 17e odst. 3 se slova „Ústřední komise“ nahrazují slovem „Ministerstvo“ a slova „chovnému nebo dodavatelskému zařízení, splňují-li“ se nahrazují slovy „osobě provozující chovné nebo dodavatelské zařízení, splňuje-li“.
105.
V § 17e odst. 4 se slova „chovnému nebo dodavatelskému“ nahrazují slovy „vydané osobě provozující chovné nebo dodavatelské“.
106.
V § 17e úvodní části ustanovení odstavce 5 se slova „chovného nebo dodavatelského“ nahrazují slovy „vydané osobě provozující chovné nebo dodavatelské“ a na konci textu písmene a) se doplňují slova „, včetně adresy místa, kde jsou chována laboratorní zvířata“.
107.
V § 17e odst. 5 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
108.
V § 17e odst. 6 se slova „Ústřední komise“ nahrazují slovem „Ministerstvo“ a slova „chovného nebo dodavatelského“ se nahrazují slovy „vydaného osobě provozující chovné nebo dodavatelské“.
109.
V § 17e odst. 6 se slova „[§ 19 odst. 1 písm. d)]“ nahrazují slovy „[§ 19 odst. 1 písm. c)]“.
110.
V § 17e odstavec 7 zní:
„(7)
Osoba provozující chovné nebo dodavatelské zařízení oznamuje ministerstvu změnu údajů uvedených v rozhodnutí o vydání osvědčení. Změnit místo, kde jsou chována zvířata, rozšířit druhy činností nebo zvýšit počet chovaných nebo dodávaných druhů zvířat lze pouze na základě předchozího rozhodnutí příslušného orgánu.“.
111.
V § 17e odst. 8 se slova „Dodavatelské zařízení, které“ nahrazují slovy „Osoba provozující dodavatelské zařízení, která“.
112.
V § 17e odstavec 9 zní:
„(9)
Osoba provozující dodavatelské zařízení smí dodávat laboratorní zvířata akreditované osobě provozující uživatelské zařízení pouze z chovných zařízení osob, které mají osvědčení.“.
113.
V § 17f odst. 1 se slova „ústřední komise“ nahrazují slovem „ministerstva“.
114.
V § 17f odstavec 2 zní:
„(2)
Posuzovatele jmenuje ministerstvo. Posuzovatelem může být jmenována pouze osoba, která má nejméně 5 let odborné praxe v oblasti řízení nebo kontroly pokusů na zvířatech a která má odbornou způsobilost podle § 17 odst. 1.“.
115.
V § 17f odst. 3 se slova „ústřední komise“ nahrazují slovem „ministerstva“.
116.
V § 17f odst. 4 se slova „předseda ústřední komise“ nahrazují slovem „ministerstvo“.
117.
V § 17f odst. 5 písm. a) se body 1 až 3 včetně poznámky pod čarou č. 5 zrušují.
Dosavadní body 4 až 8 se označují jako body 1 až 5.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 5a se označuje jako poznámka pod čarou č. 5, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
118.
V § 17f odst. 5 písm. a) bodě 1 se slova „předsedou ústřední komise“ nahrazují slovem „ministerstvem“.
119.
V § 17f odst. 5 písm. a) bodě 2 se slova „ústřední komisi“ nahrazují slovem „ministerstvu“.
120.
V § 17f odst. 5 písm. a) bodě 3 se slova „předsedovi ústřední komise“ nahrazují slovem „ministerstvu“.
121.
V § 17f odst. 5 písm. a) bodě 5 se slova „předsedy ústřední komise“ nahrazují slovem „ministerstva“.
122.
V § 17f odst. 5 písm. b) se body 1 a 2 zrušují.
Dosavadní body 3 a 4 se označují jako body 1 a 2.
123.
V § 17f odst. 5 písm. b) bodě 2 se slova „ústřední komise“ nahrazují slovem „ministerstva“.
124.
V § 17f se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Rozsah písemného posudku posuzovatelů, vzor formuláře písemného posudku posuzovatelů, potřebné doklady, zjišťované skutečnosti a náležitosti, které jsou posuzovatelé oprávněni posuzovat, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“.
125.
V § 18 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Uživatelská zařízení jsou“ nahrazují slovy „Osoba provozující uživatelské zařízení je“.
126.
V § 18 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) až f), která znějí:
„d)
provádět pokusy, které způsobí větší než nepatrné bolesti, jen za místního nebo celkového znecitlivění, ledaže by účel pokusu znecitlivění vyloučil,
e)
používat k pokusům působícím bolest nebo utrpení zvířata pouze jedenkrát, pokud opakování není součástí pokusů,
f)
zajistit přiměřenou péči o pokusná zvířata, zejména jejich vhodný chov, výživu, napájení, přiměřený prostor a mikroklima.“.
127.
V § 18 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
Odborná komise je složena nejméně ze 4 členů, jimiž jsou
a)
osoba, která řídí činnost komise,
b)
osoba zodpovědná za péči o pokusná zvířata,
c)
odborník s vysokoškolským vzděláním, specialista v oboru hlavní činnosti uživatelského zařízení,
d)
veterinární lékař.
(4)
U osob uvedených v odstavci 3 písm. a), b) a c) se vyžaduje odborná způsobilost podle § 17 odst. 1, u osob uvedených v odstavci 3 písm. d) podle § 17 odst. 1 nebo § 26.“.
128.
V § 18 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Odborná komise rozhoduje hlasováním, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas osoby, která řídí činnost komise.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
129.
V § 18 odst. 6 písm. a) se slova „vedoucím pokusu“ nahrazují slovy „všem vedoucím pokusů“.
130.
V § 18 odst. 6 písm. b) se slova „§ 19 odst. 1 písm. d)“ nahrazují slovy „§ 19 odst. 1 písm. c)“.
131.
V § 18 odst. 6 písm. c) se slova „pracujících s pokusnými zvířaty“ nahrazují slovy „(§ 17 odst. 3)“.
132.
V § 18 odst. 6 písm. g) se slova „§ 19 odst. 1 písm. d)“ nahrazují slovy „§ 19 odst. 1 písm. c)“.
133.
V § 18 odst. 6 písm. g) bodě 1 se slovo „zařízení“ nahrazuje slovy „osoby provozující zařízení“.
134.
V § 18 odst. 6 písm. g) bodě 5 se slova „ústřední komisí“ nahrazují slovem „ministerstvem“.
135.
V § 18 odst. 6 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje.
136.
V § 18 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Odborná komise uživatelského zařízení na základě rozhodnutí o schválení projektu pokusů podle § 23 odst. 1 písm. a) vydává vedoucímu pokusu souhlas k zahájení pokusu. Zahájit pokus podle § 18c odst. 1 je možné až po vydání tohoto souhlasu.“.
137.
V § 18a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až j), která znějí:
„g)
zabezpečit, aby zvířeti nebyla působena bolest, utrpení nebo poškození nad rozsah nevyhnutelný vzhledem k účelu, který se pokusem sleduje,
h)
připravovat a plánovat pokusy předem, používat pouze přiměřených metod a vhodných zvířecích modelů, a tak snižovat množství používaných zvířat,
i)
provádět usmrcování pokusných zvířat a zvířat vyřazených z pokusů bez utrpení a bolesti,
j)
ověřovat v registrech mezinárodně ověřených a uznaných alternativních metod, zda k plánovanému pokusu existuje alternativní metoda, při které nemusí být použito zvíře.“.
138.
V § 18a odst. 4 se slova „ústřední komise“ nahrazují slovy „Ústřední komise pro ochranu zvířat (dále jen „ústřední komise“)“.
139.
V § 18a odst. 4 se slova „[§ 19 odst. 1 písm. d)]“ nahrazují slovy „[§ 19 odst. 1 písm. c)]“.
140.
V § 18b odst. 1 se slova „§ 19 odst. 1 písm. d)“ nahrazují slovy „§ 19 odst. 1 písm. c)“.
141.
V § 18d odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení jsou“ nahrazují slovy „Osoba provozující chovné, dodavatelské nebo uživatelské zařízení je“.
142.
V § 18d odst. 1 písm. e) se slovo „lidoopů“ nahrazuje slovy „subhumánních primátů“.
143.
V § 18d odst. 2 se slovo „lidoopi“ nahrazuje slovy „subhumánní primáti“.
144.
V § 18d odst. 3 se slovo „lidoopa“ nahrazuje slovy „subhumánního primáta“.
145.
V § 18f odst. 2 se slova „ústřední komisí“ nahrazují slovem „ministerstvem“.
146.
V § 18f odst. 3 se slova „předseda ústřední komise“ nahrazují slovem „ministerstvo“.
147.
V § 18f se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 5 až 8.
148.
V § 18f odst. 5 se slova „v oblasti přírodních věd se zaměřením na biologické studijní obory“ nahrazují slovy „biologického směru“ a slova „uživatelského zařízení ústřední komisí“ se zrušují.
149.
V § 18f odst. 6 se slova „k péči o zvířata“ nahrazují slovy „podle § 17 odst. 3“, slova „uživatelského zařízení ústřední komisí“ se zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Zaměstnanec, který ke dni vzniku pracovního poměru nemá osvědčení o odborné způsobilosti, nebo u něhož nebylo rozhodnuto o uznání odborné kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace4d), musí zkoušku odborné způsobilosti složit do 6 měsíců po vzniku pracovního poměru.“.
Poznámka pod čarou č. 4d zní:
„4d)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.“.
150.
V § 18f odst. 7 se slova „Ústřední komise“ nahrazují slovem „Ministerstvo“.
151.
V § 19 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e).
152.
V § 20 písm. c) se slova „nevládními neziskovými organizacemi“ nahrazují slovy „právnickými osobami zabývajícími se ochranou nebo chovem zvířat“.
153.
V § 20 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až r), která včetně poznámky pod čarou č. 5a znějí:
„e)
projednává, koordinuje a kontroluje plnění úkolů ochrany volně žijících zvířat, hospodářských a pokusných zvířat a zvířat v zájmových chovech, včetně zvířat v zoologických zahradách, a předkládá příslušným státním orgánům návrhy na nezbytná opatření,
f)
plní úkoly vyplývající pro něj z přímo použitelného předpisu Evropských společenství upravujícího ochranu zvířat během přepravy a související činnosti5),
g)
vede ústřední evidenci počtu pokusných zvířat použitých podle § 15 odst. 1, v pravidelných časových intervalech uveřejňuje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem statistické údaje o použití pokusných zvířat,
h)
stanovuje podmínky pro akreditaci osob provozujících uživatelská zařízení a pro vydání osvědčení osobám provozujícím chovná nebo dodavatelská zařízení,
i)
stanovuje okruh a rozsah znalostí potřebných pro práci s pokusnými zvířaty a provádí jejich zkoušení, navrhuje zkušební řády, provádí zkoušky a ve spolupráci se školicími pracovišti vydává osvědčení podle § 17 odst. 1,
j)
rozhoduje o udělení, změně, pozastavení nebo odnětí osvědčení osobě provozující chovné nebo dodavatelské zařízení nebo akreditace osoby provozující uživatelské zařízení, a to i na základě řízení zahájeného z moci úřední,
k)
projednává souhrnné zprávy o činnosti příslušných státních orgánů vymezené v § 23 odst. 1 a kontroluje vydávání povolení podle § 23 odst. 1 písm. a) tohoto zákona,
l)
vydává rozhodnutí o schválení nebo neschválení z hlediska dodržování tohoto zákona, řádů ochrany zvířat při chovu, řádů ochrany zvířat při veřejném vystoupení a rozhoduje o odnětí schválení na základě žádosti nebo z moci úřední,
m)
vydává písemné vyjádření ve schvalovacím řízení zoologických zahrad1b),
n)
posuzuje po odborné stránce osnovy rekvalifikačních kurzů pro obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy a drezúry zvířat,
o)
může uhradit v případě potřeby vakcínu proti nemocem přenosným ze zvířat na člověka posuzovatelům chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení,
p)
vydává zkušební řády pro odbornou způsobilost na úseku ochrany zvířat při přepravě a provádí zkoušky pro získání této odborné způsobilosti, pro odbornou způsobilost osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata [§ 14b odst. 2 písm. c)], provádí zkoušky pro získání této odborné způsobilosti a ve spolupráci se školicími pracovišti vydává osvědčení o úspěšném složení zkoušky, odnímá osvědčení nebo pozastavuje jeho platnost5a),
q)
ve spolupráci se Státní veterinární správou vydává zkušební řády pro odbornou způsobilost k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat (§ 26) a provádí zkoušky pro získání této odborné způsobilosti a ve spolupráci se školicími pracovišti vydává osvědčení o úspěšném složení zkoušky,
r)
jmenuje a odvolává posuzovatele pro akreditační řízení týkající se osoby provozující uživatelské zařízení a pro řízení o vydání osvědčení osobě provozující chovné nebo dodavatelské zařízení; metodicky řídí, kontroluje, organizačně a materiálně zabezpečuje činnost posuzovatelů.
5a)
Čl. 26 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.“.
154.
V § 20 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Ministerstvo ve správním řízení podle odstavce 1 písm. j) rozhodne nejdéle do 120 dnů od zahájení řízení.“.
155.
§ 21 včetně nadpisu zní:
㤠21
Ústřední komise
(1)
K plnění úkolů uvedených v § 20 odst. 1 zřizuje ministr zemědělství jako svůj odborný poradní orgán na úseku ochrany zvířat ústřední komisi. Předsedu a členy ústřední komise jmenuje a odvolává ministr zemědělství po dohodě s ministrem životního prostředí, a to z odborníků navržených příslušnými státními orgány, Společností pro vědu o laboratorních zvířatech a právnickými osobami zabývajícími se ochranou nebo chovem zvířat, které se podílejí na plnění úkolů ochrany zvířat.
(2)
Členství v ústřední komisi je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní poměr k České republice. Odměny členům ústřední komise stanoví ministerstvo. Členové ústřední komise mají nárok na úhradu nákladů spojených s výkonem funkce člena ústřední komise.
(3)
Orgány ústřední komise jsou předseda a rada. Ústřední komise se člení na výbor pro ochranu hospodářských zvířat, výbor pro ochranu zvířat v zájmových chovech, výbor pro ochranu volně žijících zvířat a výbor pro ochranu pokusných zvířat. Radu tvoří předseda a 4 místopředsedové volení z členů ústřední komise, kteří jsou zároveň předsedy výborů. Rada řídí činnost ústřední komise mezi jejími zasedáními a koordinuje činnost výborů.
(4)
Další podrobnosti o složení a způsobu rozhodování ústřední komise stanoví statut a jednací řád ústřední komise.“.
156.
V § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „Krajské veterinární správy“ doplňují slova „a na území hlavního města Prahy Městská veterinární správa na úseku ochrany zvířat“.
157.
V § 22 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a povolují výjimku podle § 5 odst. 4“.
158.
V § 22 odst. 1 písm. d) se slova „nebezpečných druhů zvířat“ nahrazují slovy „druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči“.
159.
V § 22 odst. 1 písm. f) se slova „registrují podle § 8k dopravce zvířat v místě své působnosti, a tuto registraci ruší“ nahrazují slovy „vydávají osvědčení o schválení silničního dopravního prostředku nebo plavidla pro přepravu hospodářských zvířat5b), pozastavují a odnímají tato osvědčení“.
Poznámka pod čarou č. 5b zní:
„5b)
Čl. 18 a 19 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.“.
160.
V § 22 odst. 1 písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 5c zní:
„g)
vydávají povolení dopravce a povolení dopravce pro dlouhotrvající cesty5c),
5c)
Čl. 10 a 11 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.“.
161.
V § 22 odst. 1 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) až j), která včetně poznámek pod čarou č. 5d a 5e znějí:
„h)
oznamují ministerstvu porušení přímo použitelného předpisu Evropských společenství upravujícího ochranu zvířat během přepravy a souvisejících činností1a) řidičem nebo průvodcem, který je držitelem osvědčení,
i)
provádí kontroly a jiná opatření související s knihou jízd5d),
j)
rozhodují o udělení, pozastavení nebo odnětí schválení vydaného kontrolnímu stanovišti5e),
5d)
Čl. 14 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.
5e)
Čl. 2 písm. h) nařízení Rady (ES) č. 1/2005.“.
Dosavadní písmena h) až j) se označují jako písmena k) až m).
162.
V § 22 odst. 1 se na konci textu písmene k) doplňují slova „a pro provádění porážky podle § 5 odst. 5“.
163.
V § 22 odst. 1 písm. m) se slova „tímto zákonem“ nahrazují slovy „na úseku ochrany zvířat“.
164.
V § 22 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „Státní veterinární správa“ doplňují slova „na úseku ochrany zvířat“.
165.
V § 22 odst. 2 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 5f zní:
„e)
vede záznamy o povoleních dopravců a o povoleních dopravců pro dlouhotrvající cesty, o osvědčeních o schválení silničních dopravních prostředků a o schválení plavidel pro přepravu hospodářských zvířat5f),
5f)
Čl. 13 odst. 3, čl. 18 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.“.
166.
V § 22 odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 5g zní:
„f)
může zakázat přepravu zvířat určitým dopravcem nebo určitým dopravním prostředkem v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím ochranu zvířat během přepravy a souvisejících činností5g),
5g)
Čl. 26 odst. 6 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.“.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).
167.
V § 22 odst. 3 se slova „ústřední komisi“ nahrazují slovem „ministerstvu“.
168.
V § 23 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
rozhodují o schválení nebo neschválení projektu pokusů z hlediska jeho souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy vydanými k jeho provedení,“.
169.
V § 23 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a předávají tuto evidenci v pravidelných časových intervalech stanovených prováděcím právním předpisem ministerstvu“.
170.
V § 23 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmena c) a d) se zrušují.
171.
V § 23 odst. 2 se slova „k ústřední komisi, která“ nahrazují slovy „ministerstvu, které“.
172.
V § 23 odst. 4 se slovo „uživatelských“ nahrazuje slovy „osob provozujících uživatelská“ a slova „ústřední komise“ se nahrazují slovem „ministerstvo“.
173.
V § 23 odst. 5 se slovo „uživatelského“ nahrazuje slovy „osoby provozující uživatelské“.
174.
V § 24 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Obec povoluje pořádání veřejného vystoupení. Toto povolení lze vydat jen na základě toho, že pořadatel předložil schválený řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení. Obec povolení nevydá, pokud by veřejné vystoupení mohlo narušit místní záležitosti veřejného pořádku nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti osob nebo zvířat, zdraví a majetku.
(4)
Na území hlavního města Prahy plní úkoly podle odstavce 3 příslušný úřad městské části hlavního města Prahy.“.
175.
V § 24a odstavec 1 zní:
„(1)
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
a)
rozhodují o zvláštním opatření podle § 28a,
b)
plní další úkoly v ochraně zvířat stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy, není-li příslušný jiný orgán ochrany zvířat.“.
176.
V § 24a odst. 4 se slova „písm. j), písemně,“ nahrazují slovy „písm. m), písemně“.
177.
V § 24a odstavec 5 zní:
„(5)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností si vyžádá v řízení o správním deliktu odborné vyjádření orgánů veterinární správy, které je pro toto řízení závazné. Je-li řízení zahájeno z podnětu orgánu veterinární správy a součástí podnětu je i odborné vyjádření, další odborné vyjádření se nevyžaduje. Odborné vyjádření se rovněž nevyžaduje v řízení o správním deliktu spočívajícím v porušení povinnosti učinit opatření proti úniku zvířete.“.
178.
V § 25 odstavec 1 zní:
„(1)
Zaměstnanci zařazení v orgánu ochrany zvířat, pověření výkonem dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení a přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, posuzovatelé zařízení při akreditačním řízení týkajícím se osoby provozující uživatelské zařízení a při řízení o vydání osvědčení osobě provozující chovné nebo dodavatelské zařízení a při dodržení podmínek stanovených veterinárním zákonem2) také zaměstnanci obcí zařazení v obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, pokud je to nezbytné k provedení řízení o správním deliktu nebo při provádění zvláštního opatření podle tohoto zákona, jsou oprávněni
a)
vstupovat do chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení, do objektů, v nichž je prováděna obchodní činnost se zvířaty, do objektů a na místa, kde se konají veřejná vystoupení anebo kde jsou provozovány útulky pro zvířata, do objektů chovatelů, v nichž jsou chována zvířata, a do objektů, v nichž jsou zvířata usmrcována,
b)
vyžadovat od chovatelů potřebné doklady, informace, věcnou osobní a jinou pomoc nezbytnou k výkonu své činnosti; tato pomoc je bezplatná,
c)
pořizovat obrazovou dokumentaci.“.
179.
V § 25 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámek pod čarou č. 6a a 6b znějí:
„(2)
Každý chovatel nebo pořadatel veřejného vystoupení je povinen pracovníkům orgánů ochrany zvířat provádějícím dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení a osobám uvedeným v odstavci 1
a)
umožnit vstup do prostor a míst uvedených v odstavci 1 písm. a),
b)
poskytnout potřebné informace, doklady, věcnou a osobní pomoc nezbytnou k výkonu jejich činnosti, včetně umožnění bezplatného přístupu na veřejná vystoupení,
c)
předvést na požádání zvíře nebo zvířata na místo určené pracovníkem provádějícím dozor.
(3)
Provozovatel útulku nebo záchranné stanice musí kromě povinností stanovených v odstavci 2 vést a poskytnout pracovníkům orgánů ochrany zvířat, provádějícím dozor nad dodržováním právních předpisů na úseku ochrany zvířat, tyto informace a doklady:
a)
provozní řád zabezpečující ochranu pohody zvířat a organizaci práce a pracovních postupů stanovených zvláštními právními předpisy6a),
b)
seznam přijatých zvířat s uvedením počtu, druhu, popisu včetně identifikačních znaků, hmotnosti, data a místa nálezu zvířat nebo uvedení jejich původních chovatelů6b),
c)
seznam vydaných zvířat a jejich nových chovatelů6b), včetně data předání, adresy, kde budou zvířata chována, nebo míst, kde byla zvířata opětně vypuštěna do původního prostředí,
d)
evidenci úniků zvířat z útulku,
e)
doklad o odborné způsobilosti.
6a)
Například nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat.
6b)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
180.
V § 25 odst. 5 se číslo „2“ nahrazuje číslem „4“.
181.
V § 25 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Orgán nebo jiná osoba, která provádí zapečetění bytu nebo jiného prostoru, či jiné opatření, v jehož důsledku nebude do bytu nebo jiného prostoru dočasně nikdo vcházet, je povinna se ujistit, že v bytě nebo jiném prostoru nezůstane živé zvíře, které by mohlo být týráno v důsledku omezení jeho výživy a napájení. Pokud zjistí, že takové ohrožení existuje, neprodleně to oznámí příslušnému obecnímu úřadu nebo úřadu městské části. Tento úřad bezodkladně zajistí zvířeti potřebnou péči, popřípadě je za tímto účelem umístí do náhradní péče; účelně vynaložené náklady spojené s touto péčí hradí stát. Vlastník zvířete je povinen nahradit státu náklady, které byly vynaloženy na úhradu nákladů spojených se zajištěním náhradní péče o zvíře.“.
182.
V § 26 se věta druhá nahrazuje větou „Zkušební řády schvaluje a zkoušky provádí ministerstvo.“.
183.
V § 26 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Obsah a rozsah odborného kurzu pro získání odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat, požadavky na školicí pracoviště, složení zkušební komise, průběh zkoušky, podmínky a způsob vydávání osvědčení a vzor osvědčení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“.
184.
Nadpis části sedmé zní: „SPRÁVNÍ DELIKTY“.
185.
§ 27 včetně nadpisu zní:
㤠27
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
propaguje týrání zvířat,
b)
týrá zvíře nebo utýrá zvíře,
c)
jako zákonný zástupce nezletilé osoby nebo osoby, která byla rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům, nebo jejíž způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, nepřekazí týrání zvířete, o němž se hodnověrně dozví, touto osobou,
d)
usmrtí zvíře, aniž by byl naplněn důvod uvedený v § 5 odst. 2,
e)
usmrtí zvíře veterinárními prostředky, ačkoliv není osobou uvedenou v § 5 odst. 6,
f)
vyrobí, doveze nebo prodá čelisťovou nebo lepicí past,
g)
poruší zákaz odchytu podle § 14 odst. 7,
h)
řídí, provádí nebo kontroluje pokusy na zvířatech bez osvědčení podle § 17 odst. 1, nebo v rozporu s § 17 odst. 3 manipuluje s pokusným zvířetem nebo provede zákrok, aniž k tomu získala osvědčení o odborné způsobilosti,
i)
nesplní v rozporu s § 25 odst. 2 písm. c) povinnost předvést zvíře,
j)
nesplní povinnost stanovenou na základě tohoto zákona v obecně závazné vyhlášce obce, nebo
k)
nesplní povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství1a) na úseku ochrany zvířat proti týrání.
(2)
Fyzická osoba se jako chovatel dopustí přestupku tím, že
a)
poruší povinnost týkající se podmínek chovu psa nebo kočky stanovené v § 7a odst. 6,
b)
přepravuje zvíře v rozporu s § 8a nebo § 8c až 8f,
c)
prodá nebo daruje zvíře v zájmovém chovu osobě uvedené v § 13 odst. 4,
d)
chová druh zvířete vyžadující zvláštní péči v rozporu s § 13 odst. 5, nebo
e)
poruší zákaz činnosti s volně žijícími zvířaty podle § 14a odst. 1.
(3)
Fyzická osoba se jako chovatel hospodářských zvířat dopustí přestupku tím, že
a)
nevyžádá vyšetření a zhodnocení stavu zvířete veterinárním lékařem podle § 5b odst. 2,
b)
v rozporu s § 5b odst. 2 zahájí přepravu zvířete nebo jej přepravuje na vzdálenost delší než 100 km,
c)
doveze hospodářské zvíře bez osvědčení podle § 10a,
d)
nezajistí provádění prohlídky hospodářských zvířat podle § 11 odst. 1,
e)
neučiní opatření nezbytná pro zabránění úniku hospodářských zvířat nebo nemá k dispozici nástroje a pomůcky uvedené v § 11 odst. 2,
f)
nezajistí pro chov hospodářských zvířat dostatečně početný a odborně způsobilý personál podle § 12 odst. 2,
g)
v rozporu s § 12a odst. 3 chová hospodářská zvířata v intenzivním chovu bez zajištění poplašného systému větrání nebo bez pomocného systému větrání anebo v případě zjištěné závady automatických a mechanických zařízení neprovede náležité kroky k zajištění zdraví a příznivého stavu zvířat, nebo
h)
nedodrží minimální standardy pro chov hospodářských zvířat podle § 12c odst. 3.
(4)
Fyzická osoba se jako chovatel druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči dopustí přestupku tím, že
a)
neoznámí změnu podmínek podle § 13 odst. 8, nebo
b)
nezabezpečí provedení trvalého nezaměnitelného označení zvířete podle § 13 odst. 10.
(5)
Fyzická osoba se jako chovatel poskytující soustavnou nezbytnou péči handicapovanému zvířeti dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 14b odst. 2.
(6)
Fyzická osoba se jako pořadatel dopustí přestupku tím, že
a)
pořádá veřejné vystoupení, aniž by měla schválený řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení,
b)
nezajistí při veřejném vystoupení zvířat přítomnost fyzické osoby podle § 8 odst. 2,
c)
v rozporu s § 8 odst. 3 písm. a) nepostupuje podle řádu ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo neprovede oznámení podle § 8 odst. 3 písm. b), nebo
d)
v rozporu s § 8 odst. 3 písm. d) nepředloží řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení, nebo jeho kopii.
(7)
Fyzická osoba se jako osoba zodpovědná za péči o pokusná zvířata dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 18 odst. 2 písm. a) nebo b).
(8)
Vedoucí pokusu se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 18a odst. 2.
(9)
Vedoucí pokusu nebo zástupce vedoucího pokusu se dopustí přestupku tím, že se účastní na zpracování stanoviska v rozporu s § 18a odst. 4.
(10)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), f), g) nebo k) anebo podle odstavce 2 písm. e),
b)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), e) nebo h), podle odstavce 2 písm. a) nebo b), podle odstavce 3 písm. g) nebo h), podle odstavce 5, podle odstavce 6 písm. a) až c), podle odstavce 7 anebo podle odstavce 8,
c)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i) nebo j), podle odstavce 2 písm. c) nebo d), podle odstavce 3 písm. a) až f), podle odstavce 4, podle odstavce 6 písm. d) anebo podle odstavce 9.
(11)
Spolu s pokutou nebo samostatně lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) uložit zákaz činnosti.“.
Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje včetně odkazů na poznámku pod čarou.
186.
Za § 27 se vkládá nový § 27a, který včetně nadpisu zní:
㤠27a
Správní delikty právnických nebo podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
propaguje týrání zvířat,
b)
týrá zvíře nebo utýrá zvíře,
c)
usmrtí zvíře bez důvodu uvedeného v § 5 odst. 2,
d)
vyrobí, doveze nebo prodá čelisťovou nebo lepicí past,
e)
poruší zákaz odchytu podle § 14 odst. 7,
f)
v rozporu s § 25 odst. 2 písm. c) nepředvede zvíře,
g)
nesplní povinnost stanovenou na základě tohoto zákona v obecně závazné vyhlášce obce, nebo
h)
nesplní povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství1a) na úseku ochrany zvířat proti týrání.
(2)
Podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
usmrtí zvíře veterinárními prostředky, ačkoliv není osobou uvedenou v § 5 odst. 6, nebo
b)
řídí, provádí nebo kontroluje pokusy na zvířatech bez osvědčení podle § 17 odst. 1 nebo v rozporu s § 17 odst. 3 manipuluje s pokusným zvířetem nebo provede zákrok, aniž k tomu získala osvědčení o odborné způsobilosti.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel dopustí správního deliktu tím, že
a)
přepravuje zvíře v rozporu s § 8a nebo § 8c až 8f,
b)
prodá nebo daruje zvíře v zájmovém chovu osobě uvedené v § 13 odst. 4, nebo
c)
poruší zákaz činnosti s volně žijícími zvířaty podle § 14a odst. 1.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel hospodářských zvířat dopustí správního deliktu tím, že
a)
nevyžádá vyšetření a zhodnocení stavu zvířete veterinárním lékařem podle § 5b odst. 2,
b)
v rozporu s § 5b odst. 2 zahájí přepravu zvířete nebo jej přepravuje na vzdálenost delší než 100 km,
c)
doveze hospodářské zvíře bez osvědčení podle § 10a,
d)
nezajistí provádění prohlídky hospodářských zvířat podle § 11 odst. 1,
e)
neučiní opatření nezbytná pro zabránění úniku hospodářských zvířat nebo nemá k dispozici nástroje a pomůcky uvedené v § 11 odst. 2,
f)
nezajistí pro chov hospodářských zvířat dostatečně početný a odborně způsobilý personál podle § 12 odst. 2,
g)
v rozporu s § 12a odst. 3 chová hospodářská zvířata v intenzivním chovu bez zajištění poplašného systému větrání nebo bez pomocného systému větrání anebo v případě zjištěné závady automatických a mechanických zařízení neprovede náležité kroky k zajištění zdraví a příznivého stavu zvířat, nebo
h)
nedodrží minimální standardy pro chov hospodářských zvířat podle § 12c odst. 3.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči dopustí správního deliktu tím, že
a)
neoznámí změnu podmínek podle § 13 odst. 8,
b)
nezabezpečí provedení trvalého nezaměnitelného označení zvířete podle § 13 odst. 10, nebo
c)
nestanoví osobu starší 18 let v rozporu s § 13 odst. 5.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel poskytující soustavnou nezbytnou péči handicapovanému zvířeti dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 14b odst. 2.
(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel, který se zabývá chovem zvířat v rámci podnikatelské činnosti, anebo sdružení právnických nebo fyzických osob, která se zabývají chovem zvířat, dopustí správního deliktu tím, že
a)
nesplní povinnost zpracovat a předložit ke schválení řád ochrany zvířat při chovu uloženou mu podle § 7a odst. 3, nebo
b)
chová psa nebo kočku v rozporu s § 7a odst. 6.
(8)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pořadatel dopustí správního deliktu tím, že
a)
nezpracuje řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení podle § 7a odst. 1,
b)
nezajistí při veřejném vystoupení zvířat přítomnost fyzické osoby podle § 8 odst. 2,
c)
v rozporu s § 8 odst. 3 písm. a) nepostupuje podle řádu ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo neprovede oznámení podle § 8 odst. 3 písm. b), nebo
d)
v rozporu s § 8 odst. 3 písm. d) nepředloží řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení, nebo jeho kopii.
(9)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 13a odst. 1 dopustí správního deliktu tím, že neoznámí nejpozději 30 dnů před zahájením nebo ukončením podnikání výkon živnosti, druhy a počty zvířat příslušné krajské veterinární správě nebo nedoloží, jakým způsobem bude zabezpečena péče o zvířata, jejich zdraví a pohodu v případě zahájení činnosti, nebo prodá zvíře určené pro zájmové chovy bez poskytnutí informací podle § 13a odst. 4.
(10)
Církev nebo náboženská společnost se dopustí správního deliktu tím, že provede porážku zvířete v rozporu s § 5 odst. 5 nebo § 5e odst. 2.
(11)
Provozovatel jatek se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 5a odst. 6 nezajistí, aby porážku jatečných zvířat prováděla osoba odborně způsobilá, nebo
b)
nevede anebo neuchovává dokumentaci o této způsobilosti podle § 5a odst. 7.
(12)
Provozovatel zařízení, které provádí porážení, utrácení nebo jiné usmrcování zvířat, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 5a odst. 5 nezajistí údržbu nebo pravidelnou kontrolu nástrojů, materiálu, vybavení a zařízení sloužícího k fixaci, omračování, usmrcování nebo k utrácení zvířat anebo neuchová dokumenty o výsledcích této údržby nebo kontroly.
(13)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba provozující chovné, dodavatelské nebo uživatelské zařízení dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 17 odst. 2 nezabezpečí, aby péči o pokusná zvířata vykonávaly osoby odborně způsobilé,
b)
nesplní povinnost podle § 17a odst. 2,
c)
v rozporu s § 18d odst. 1 neuchovává záznamy nebo nevede evidenci, nebo
d)
neoznačí psy, kočky nebo subhumánní primáty trvale identifikačním prostředkem podle § 18d odst. 2.
(14)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba provozující chovné nebo uživatelské zařízení dopustí správního deliktu tím, že
a)
nezajistí veterinární péči o zvířata2) podle § 17b odst. 1, nebo
b)
nevede záznamy o preventivní kontrole zdravotního stravu zvířat a kontrole prostředí chovných prostor anebo tyto záznamy neuchovává po dobu 3 let.
(15)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba provozující chovné nebo dodavatelské zařízení dopustí správního deliktu tím, že provádí svou činnost bez osvědčení vydaného ministerstvem.
(16)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba provozující uživatelské zařízení dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 15 odst. 2 provede pokus na zvířeti bez akreditace,
b)
v rozporu s § 15 odst. 4 použije k pokusu toulavé nebo opuštěné zvíře,
c)
provede pokus v rozporu s rozhodnutím o akreditaci podle § 17d odst. 4,
d)
v rozporu s § 17b odst. 2 neustaví osobu odpovědnou za péči o zvířata,
e)
nesplní povinnost podle § 18 odst. 1 písm. a), c) až f), nebo
f)
použije zvíře s klinicky zjevnými příznaky onemocnění v rozporu s § 18e odst. 1.
(17)
Za správní delikt se uloží pokuta
a)
do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), d), e) nebo h), podle odstavce 2 písm. b), podle odstavce 3 písm. c), podle odstavce 10 nebo 15 anebo podle odstavce 16 písm. a),
b)
do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), podle odstavce 2 písm. a), podle odstavce 3 písm. a), podle odstavce 4 písm. g) nebo h), podle odstavce 6 nebo 7, podle odstavce 8 písm. a) až c), podle odstavce 9, podle odstavce 11 písm. a), podle odstavce 13 písm. a) nebo b), podle odstavce 14 písm. a) anebo podle odstavce 16 písm. b) až f),
c)
do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f) nebo g), podle odstavce 3 písm. b), podle odstavce 4 písm. a) až f), podle odstavce 5, podle odstavce 8 písm. d), podle odstavce 11 písm. b), podle odstavce 12, podle odstavce 13 písm. c) nebo d) anebo podle odstavce 14 písm. b).
(18)
Spolu s pokutou nebo samostatně lze za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo podle odstavce 16 písm. e) uložit zákaz činnosti.“.
Poznámka pod čarou č. 8 se včetně odkazů na poznámku pod čarou zrušuje.
187.
§ 28 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7 zní:
㤠28
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže příslušný orgán ochrany zvířat o něm nezahájil řízení do 2 let, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Zákaz činnosti lze právnické osobě uložit nejdéle na 5 let, jde-li o činnost, k níž je třeba povolení nebo souhlasu státního orgánu, a byl-li správní delikt touto činností nebo v souvislosti s ní spáchán. Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou pachatel na základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s projednávaným správním deliktem nesměl již tuto činnost vykonávat.
(5)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby7) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6)
Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností, s výjimkou správních deliktů podle § 27 odst. 1 písm. j) a podle § 27a odst. 1 písm. g), které v prvním stupni projednává obec. Na území hlavního města Prahy projednávají v prvním stupni správní delikty podle tohoto zákona městské části hlavního města Prahy.
(7)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.
(8)
Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.
7)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“.
188.
V § 29 odstavec 1 zní:
„(1)
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 5a odst. 6, § 5c odst. 8, § 5f odst. 5, § 5g odst. 7, § 5h odst. 5, § 7 odst. 5, § 7a odst. 7, § 8a odst. 2, § 8b odst. 4 a 7, § 8e odst. 3, § 10, § 12a odst. 5, § 12c odst. 3, § 13 odst. 11, § 14a odst. 3, § 14b odst. 4, § 17 odst. 4, § 17a odst. 3, § 17b odst. 3, § 17c odst. 4, § 17d odst. 1, § 17e odst. 10, § 17f odst. 6, § 18b odst. 5, § 18f odst. 8, § 20 odst. 1 písm. g), § 23 odst. 1 písm. b), § 26 odst. 2 a § 29a odst. 2.“.
189.
V § 29 odst. 2 se slova „§ 4 odst. 4 a“ zrušují a slova „§ 18 odst. 5 písm. g)“ se nahrazují slovy „§ 13a odst. 5 a § 18 odst. 6 písm. g)“.
190.
§ 29b zní:
㤠29b
Působnosti stanovené obci v § 24 odst. 3 a § 28 odst. 6, působnosti stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo příslušnému úřadu městské části hlavního města Prahy v § 28 odst. 6 a § 28a jsou výkonem přenesené působnosti.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Osvědčení o odborné kvalifikaci dopravce přepravujícího zvířata, průkaz osoby přepravující zvířata a registrační list dopravce přepravujícího zvířata, vydané podle dosavadních právních předpisů, pozbývají platnosti uplynutím 6 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Osoby, které získaly osvědčení o odborné kvalifikaci dopravce přepravujícího zvířata a průkaz osoby přepravující zvířata podle dosavadních právních předpisů, jsou povinny požádat ministerstvo o výměnu tohoto průkazu do 6 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Při výměně osvědčení budou tyto osoby poučeny o přímo použitelných předpisech Evropských společenství na úseku ochrany zvířat.
3.
Osoby, které získaly registrační list dopravce podle dosavadních právních předpisů, jsou povinny požádat do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příslušný orgán veterinární správy o
a)
povolení dopravce, nebo
b)
povolení dopravce pro dlouhotrvající cesty a osvědčení o schválení silničních dopravních prostředků nebo osvědčení o schválení plavidel pro přepravu hospodářských zvířat.
4.
U vybraných druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, musí chovatel zabezpečit, aby odborně způsobilá osoba provedla jejich trvalé nezaměnitelné označení prostředky, které způsobují při aplikaci jen mírnou nebo přechodnou bolest, zejména tetováním nebo identifikací čipem, a to do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Osoba odpovědná za péči o handicapovaná zvířata musí úspěšně absolvovat odborný kurz a získat osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Akreditace udělené uživatelským zařízením a osvědčení udělená chovným a dodavatelským zařízením podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby stanovené v rozhodnutí o jejich vydání.
7.
Rozhodnutí o schválení řádu ochrany zvířat při chovu a řádu ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu, vydaná podle dosavadních právních předpisů, zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
8.
Osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat, vydaná podle dosavadních právních předpisů, zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
9.
Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 75/1996 Sb., kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat, se zrušuje.
Čl. IV
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, jak vyplývá ze zákonů a z nálezu Ústavního soudu jej měnících.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. V
V části V přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb. a zákona č. 215/2006 Sb., položka 74 včetně poznámky pod čarou č. 43 zní:
„Položka 74
a)| Vydání rozhodnutí43) o povolení chovu druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči | Kč | 1 000
---|---|---|---
b)| Vydání rozhodnutí43) o udělení akreditace uživatelskému zařízení k provádění pokusů na zvířatech | Kč | 10 000
c)| Vydání rozhodnutí o žádosti o povolení dopravce43) | Kč | 200
d)| Vydání rozhodnutí o žádosti o povolení dopravce pro dlouhotrvající cesty43) | Kč | 200
e)| Vydání rozhodnutí o žádosti o vydání osvědčení o schválení silničního dopravního prostředku nebo osvědčení o schválení plavidla pro přepravu hospodářských zvířat43) za každý silniční dopravní prostředek nebo plavidlo uvedené v žádosti | Kč | 200
43)
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o ochraně přírody a krajiny
Čl. VI
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb. a zákona č. 267/2006 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
záchranná stanice je zařízení, které zajišťuje komplexní péči o živočichy dočasně neschopné přežít ve volné přírodě s cílem navrátit je do přírody, živočichům trvale neschopným přežít ve volné přírodě poskytuje, je-li to vhodné a účelné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, odpovídající dlouhodobou péči, poskytuje informace o příčinách ohrožení a vhodných způsobech ochrany živočichů a může spolupracovat při provádění opatření k předcházení zraňování nebo úhynu živočichů,“.
Dosavadní písmena e) až s) se označují jako písmena f) až t).
2.
V § 5 odstavec 7 zní:
„(7)
Každý, kdo se ujal živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě, zajistí jeho nezbytné ošetření, nebo ho za tímto účelem předá provozovateli záchranné stanice. Jde-li o živočicha dočasně neschopného přežít ve volné přírodě, osoba, která se ho ujala, přijme opatření k zamezení takových tělesných změn nebo změn chování, které by následně znemožnily jeho návrat do přírody a jeho zapojení do volně žijící populace. Jde-li o zvláště chráněného živočicha, postupuje se podle § 52 odst. 2.“.
3.
V § 5 se doplňují odstavce 8 až 10, které včetně poznámky pod čarou č. 4b znějí:
„(8)
Záchrannou stanici lze provozovat pouze na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o povolení k provozování záchranné stanice, v rámci něhož se stanoví místo, kde se záchranná stanice nachází, a rozsah péče, kterou může záchranná stanice poskytovat s ohledem na její vybavení a odborné zázemí. V žádosti o povolení k provozování záchranné stanice musí být navržen rozsah poskytované péče a popsáno její personální, organizační a technické zajištění. Ministerstvo životního prostředí si k vydání rozhodnutí vyžádá stanovisko místně příslušného orgánu ochrany zvířat, myslivosti a veterinární správy4b). Označení „záchranná stanice“ může používat pouze ten, kdo je držitelem platného povolení k provozování záchranné stanice podle tohoto ustanovení (dále jen „provozovatel záchranné stanice“). Ministerstvo životního prostředí vede přehled záchranných stanic a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(9)
Ministerstvo životního prostředí může z vlastního podnětu, na návrh provozovatele záchranné stanice nebo na návrh orgánu státní správy uvedeného v odstavci 8 změnit nebo zrušit povolení k provozování záchranné stanice, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za jakých bylo povolení vydáno, nebo jestliže provozovatel záchranné stanice při péči o živočichy závažně nebo opakovaně porušuje ustanovení tohoto zákona o zvláštní ochraně druhů nebo předpisy na ochranu zvířat proti týrání. V rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení k provozování záchranné stanice Ministerstvo životního prostředí stanoví, je-li to nezbytné, způsob zabezpečení další péče o živočichy chované v záchranné stanici.
(10)
Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem bližší podmínky pro držení živočichů v záchranných stanicích, zejména s ohledem na možnost zapojení těchto živočichů zpět do volně žijících populací a způsob péče o živočichy.
4b)
§ 24a odst. 1 písm. b) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 77/2004 Sb.
§ 7 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 59/2003 Sb.
§ 49 odst. 1 písm. v) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 48/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.“.
4.
V § 52 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Ten, kdo se ujal zvláště chráněného živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě, je povinen jej bezodkladně předat k ošetření do záchranné stanice. Záchranná stanice vede evidenci přijatých zvláště chráněných živočichů a záznamy o průběhu jejich ošetření. Termín, místo a způsob vypuštění vyléčeného zvláště chráněného živočicha do volné přírody vždy předem oznámí záchranná stanice příslušnému orgánu ochrany přírody.“.
5.
V § 77a odst. 3 se za písmeno w) vkládá nové písmeno x), které zní:
„x)
přijímají oznámení o vypuštění vyléčených zvláště chráněných živočichů ze záchranné stanice (§ 52 odst. 2),“.
Dosavadní písmena x) a y) se označují jako písmena y) a z).
6.
V § 79 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
rozhoduje o povolení k provozování záchranné stanice a jeho změně nebo zrušení, vede přehled záchranných stanic a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 5 odst. 7 až 10),“.
Dosavadní písmena b) až x) se označují jako písmena c) až y).
Čl. VII
Přechodné ustanovení
Právnická osoba nebo fyzická osoba, která v den nabytí účinnosti tohoto zákona provozuje zařízení poskytující péči o živočichy neschopné v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě a požádá o povolení k provozování záchranné stanice podle § 5 odst. 8 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za držitele platného povolení, a to do dne nabytí právní moci rozhodnutí vydaném v řízení o povolení provozování záchranné stanice. Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o povolení provozování záchranné stanice podle § 5 odst. 8 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, činí v případě žádosti podané podle věty první tohoto ustanovení 12 měsíců ode dne doručení žádosti.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r. |
Zákon č. 311/2008 Sb. | Zákon č. 311/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 8. 2008, datum účinnosti 21. 8. 2008, částka 100/2008
* Čl. I - Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 215/2006 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 21. 8. 2008
311
ZÁKON
ze dne 17. července 2008,
kterým se mění zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 215/2006 Sb., se mění takto:
1.
V § 32 odst. 1 větě první se číslovka „9“ nahrazuje číslovkou „11“ a věta druhá zní: „Funkční období členů Rady je čtyřleté.“.
2.
V § 32 odst. 2 se číslovka „7“ nahrazuje číslovkou „9“.
3.
V § 34 odstavec 4 zní:
„(4)
Členy Dozorčí rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna. Členství v Dozorčí radě je neslučitelné s členstvím v Radě. Dozorčí rada má 7 členů. Funkční období členů Dozorčí rady je čtyřleté. Po uplynutí funkčního období vykonávají členové Dozorčí rady funkci v Dozorčí radě do zvolení svého nástupce ve funkci.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Funkční období členů Rady jmenovaných podle dosavadních právních předpisů skončí třicátým dnem ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Funkční období členů Dozorčí rady volených podle dosavadních právních předpisů skončí uplynutím 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r. |
Zákon č. 310/2008 Sb. | Zákon č. 310/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 8. 2008, datum účinnosti 1. 1. 2009, částka 100/2008
* Čl. I - Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2009
310
ZÁKON
ze dne 17. července 2008,
kterým se mění zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Zákon upravuje“ nahrazují slovy „Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/45/ES ze dne 7. září 2005 o vzájemném uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy a o změně směrnice 2001/25/ES (Text s významem pro EHP).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/25/ES ze dne 4. dubna 2001 o minimální úrovni výcviku námořníků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/103/ES ze dne 17. listopadu 2003, kterou se mění směrnice 2001/25/ES o minimální úrovni výcviku námořníků (Text s významem pro EHP).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 1 se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
2.
V § 2 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9)
Osobní loď je námořní plavidlo určené k přepravě více než 12 cestujících. Za cestujícího se považuje každá přepravovaná osoba s výjimkou velitele lodi, ostatních členů posádky lodi a dítěte mladšího 1 roku.“.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10.
3.
V § 3, § 44 odst. 2 a § 84 odst. 1 a 2 se slova „a spojů“ zrušují.
4.
V § 4 odst. 3 větě druhé se slova „platit roční“ nahrazují slovem „uhradit“.
5.
V § 4 odst. 4 větě první se slovo „ročního“ zrušuje, za slova „v závislosti“ se vkládají slova „na době trvání práva plout pod státní vlajkou České republiky,“ a slovo „na“ se zrušuje.
6.
V § 4 odst. 4 větě druhé se slovo „Způsob“ nahrazuje slovy „Výši poplatku a způsob“.
7.
V § 5 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
osobní lodě.“.
8.
V § 6 odstavec 2 zní:
„(2)
Provozovatelem námořního plavidla je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání na území České republiky nebo občan jiného členského státu Evropské unie nebo právnická osoba se sídlem nebo organizační složkou na území České republiky, jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, a která vlastním jménem provozuje námořní plavbu pod státní vlajkou České republiky a je současně vlastníkem námořního plavidla anebo je vlastníkem námořního plavidla zmocněna k provozování námořního plavidla vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.“.
9.
V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 3a zní:
„(3)
Za občana jiného členského státu Evropské unie se pro účely tohoto zákona považuje též fyzická osoba, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna dočasně poskytovat služby na území České republiky3a).
3a)
§ 69a a 70 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
10.
V § 8 odst. 1 písm. e) bodě 1 se slova „, rodné číslo“ zrušují.
11.
V § 8 odst. 1 písm. e) bodě 1, § 11 odst. 2 písm. a) a b), § 14 odst. 2 a v § 14 odst. 3 písm. d) se za slova „trvalého pobytu“ vkládají slova „nebo bydliště“.
12.
V § 8 odst. 1 písm. e) bodě 2 se slovo „IČO,“ zrušuje.
13.
V § 11 odst. 2 písm. a) a b), § 14 odst. 2 a § 76 odst. 1 se slova „rodné číslo“ nahrazují slovy „datum narození“.
14.
V § 11 odst. 2 písm. a) a b) se slova „a dále identifikační číslo“ zrušují.
15.
V § 11 odst. 3 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 4a zní:
„a)
výpisem z evidence Rejstříku trestů nebo u občanů jiných států obdobným dokladem4a), je-li žadatelem fyzická osoba, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů nebo u občanů jiných států obdobným dokladem4a) všech členů statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba; výpis z evidence Rejstříku trestů nesmí být starší než 6 měsíců,
4a)
§ 46 odst. 1 písm. a) body 2 a 3 živnostenského zákona.“.
16.
V § 11 odst. 3 písmeno i) zní:
„i)
dokladem prokazujícím splnění podmínek podle § 6 odst. 2,“.
17.
V § 14 odst. 3 písmeno d) zní:
„d)
dokladem prokazujícím splnění podmínek podle § 6 odst. 2,“.
18.
V § 16 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.
19.
V § 24 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) a n), která znějí:
„m)
zajistit, aby z provozovaného námořního plavidla nebyly vypouštěny znečišťující látky uvedené v prováděcím právním předpise v množství, které překročí limit stanovený prováděcím právním předpisem, nebo v rozporu s podmínkami pro jejich vypouštění, stanovenými prováděcím právním předpisem, a
n)
zabezpečit, aby při provozování námořní plavby byly na námořním plavidle průkazy způsobilosti velitele námořního plavidla a všech členů posádky.“.
20.
V § 24 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Prováděcí právní předpis stanoví největší množství znečišťující látky, které je možné vypustit, druh námořního plavidla, ze kterého je možné znečišťující látku vypouštět, a technické požadavky na toto námořní plavidlo a na jeho vybavení, polohu a rychlost plavby námořního plavidla, při které je možné znečišťující látku vypouštět, a způsob vypouštění znečišťující látky.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
21.
V § 26 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
seznam členů posádky námořní jachty,“.
22.
V § 27 odstavec 2 zní:
„(2)
Náležitosti listinných dokladů a údaje v nich vedené stanoví prováděcí právní předpis.“.
23.
V § 28 odstavec 4 zní:
„(4)
Provozovatel lodě je povinen zajistit, aby velitelem lodě byl občan České republiky nebo občan členského státu Evropské unie, který má znalosti českého jazyka dostatečné k výkonu jeho činností uvedených v § 34, 35, 39 a 40. Znalost českého jazyka se prokáže dokladem o ukončení základního, středního, vyššího nebo vysokoškolského vzdělání v českém jazyce, nebo složením zkoušky u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené, nebo jiným dokladem osvědčujícím dostatečnou znalost českého jazyka.“.
24.
V § 28 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „, nebo upustit od prokázání dostatečné znalosti českého jazyka“.
25.
V § 33 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „a zajistit, aby z lodě nebyly vypouštěny znečišťující látky uvedené v prováděcím právním předpise v množství, které překročí limit stanovený prováděcím právním předpisem, nebo v rozporu s podmínkami pro jejich vypouštění, stanovenými prováděcím právním předpisem“.
26.
V § 33 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno o), které zní:
„o)
zaznamenat v lodním deníku čas a místo přechodu provozu lodě na jiný druh paliva.“.
27.
V § 42 odstavec 1 zní:
„(1)
Člen posádky lodě nesmí vykonávat na lodi činnosti, k nimž není zdravotně a odborně způsobilý a k jejichž výkonu jej neopravňuje průkaz způsobilosti člena posádky lodě (dále jen „průkaz způsobilosti“).“.
28.
V nadpisu § 43 se slova „člena posádky lodě“ zrušují.
29.
V § 43 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „člena posádky lodě (dále jen „průkazy způsobilosti“)“ zrušují.
30.
V § 43 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Průkaz způsobilosti je veřejnou listinou.“.
31.
§ 47 včetně nadpisu zní:
㤠47
Uznání průkazu způsobilosti
(1)
Na žádost držitele platného průkazu způsobilosti, vydaného jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor, uzná Úřad tento průkaz. Jedná-li se o držitele platného průkazu způsobilosti, opravňujícího k výkonu funkce na velitelské úrovni, uzná Úřad tento průkaz, prokáže-li žadatel znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby, včetně souvisejících ustanovení trestního, občanského a obchodního práva, a znalosti anglického jazyka, osvědčené dokladem osvědčujícím znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby a znalost anglického jazyka, nebo zkouškou vykonanou u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené. Obsah zkoušky a jiné doklady osvědčující znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby nebo anglického jazyka stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Platný průkaz způsobilosti, vydaný členským státem Mezinárodní námořní organizace (IMO) podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky, nejedná-li se o stát uvedený v odstavci 1, uzná Úřad na žádost jeho držitele, prokáže-li žadatel, že je zdravotně způsobilý. Jedná-li se o držitele platného průkazu způsobilosti, opravňujícího k výkonu funkce na velitelské úrovni, uzná Úřad tento průkaz, prokáže-li žadatel, že je zdravotně způsobilý a má znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby, včetně souvisejících ustanovení trestního, občanského a obchodního práva, a znalosti anglického jazyka, osvědčené dokladem osvědčujícím znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby a znalost anglického jazyka, nebo zkouškou vykonanou u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené. Obsah zkoušky a jiné doklady osvědčující znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby nebo anglického jazyka stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Platný průkaz způsobilosti, vydaný státem uvedeným v odstavci 2, jehož držitel je oprávněn k výkonu funkce na velitelské úrovni nebo funkce radisty, uzná Úřad pouze v případě, že tento stát byl uznán Evropskou komisí. Podmínky uvedené v odstavci 2 tím nejsou dotčeny.
(4)
V případě uznání průkazu způsobilosti vydá Úřad potvrzení o uznání průkazu způsobilosti. Doba platnosti potvrzení o uznání průkazu způsobilosti se shoduje s dobou platnosti tohoto průkazu, činí však nejdéle 5 let.
(5)
Do doby vydání potvrzení o uznání průkazu způsobilosti vydá Úřad žadateli o uznání průkazu způsobilosti podle odstavce 1 nebo 2 na jeho žádost prozatímní doklad o uznání způsobilosti, pokud
a)
žadatel doloží písemný souhlas provozovatele lodi, jejíž posádky je žadatel členem, s vydáním prozatímního dokladu,
b)
s ohledem na obsah žádosti o uznání průkazu způsobilosti a její přílohy lze důvodně předpokládat, že průkaz způsobilosti bude uznán.
Úřad vydá prozatímní doklad o uznání způsobilosti do 10 dnů od podání žádosti o vydání prozatímního dokladu o uznání způsobilosti.
(6)
Prozatímní doklad o uznání způsobilosti pozbývá platnosti dnem vydání potvrzení o uznání průkazu způsobilosti, nejpozději však uplynutím 3 měsíců od jeho vydání.
(7)
Úřad odejme potvrzení o uznání průkazu způsobilosti, jestliže jeho držitel
a)
při výkonu funkce ohrozil zdraví nebo život člena posádky lodě nebo přepravovaných osob,
b)
při výkonu funkce ohrozil bezpečnost námořní plavby,
c)
při výkonu funkce opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem, přímo použitelnými předpisy Evropských společenství nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána,
d)
neprokáže na výzvu Úřadu, že jeho odborná způsobilost k výkonu funkce na lodi trvá,
e)
pozbyl zdravotní způsobilost,
f)
pozbyl způsobilost k právním úkonům, nebo
g)
byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(8)
Vzor žádosti o uznání průkazu způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis.“.
32.
Za § 50 se vkládá nový § 50a, který zní:
㤠50a
Vydávat listiny, které mohou být s ohledem na jejich vzhled a obsah zaměněny s průkazem způsobilosti, je zakázáno.“.
33.
V § 63 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Vzor formuláře evidence pracovní doby členů posádky námořního plavidla stanoví prováděcí právní předpis.“.
34.
Za § 77 se vkládá označení nové části osmé včetně nadpisu v tomto znění:
„ČÁST OSMÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY“.
Dosavadní část sedmá s nadpisem „Společná, přechodná a závěrečná ustanovení“ se označuje jako část devátá.
35.
§ 78 a 79 včetně nadpisů znějí:
㤠78
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 34 odst. 1 se na námořním plavidle neřídí příkazy velitele námořního plavidla,
b)
v rozporu s § 49 odst. 1 vede námořní jachtu bez průkazu způsobilosti, nebo
c)
v rozporu s § 50a vydává listiny, které mohou být s ohledem na jejich vzhled a obsah zaměněny s průkazem způsobilosti.
(2)
Fyzická osoba se jako provozovatel námořního plavidla dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 18 odst. 2 neprodleně neodevzdá Úřadu rejstříkový list,
b)
v rozporu s § 19 odst. 4 neprodleně nevrátí Úřadu rejstříkový list,
c)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. a) provozuje námořní plavbu pod státní vlajkou České republiky bez zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku nebo bez rozhodnutí o prozatímním povolení k plavbě,
d)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. c) nezajistí po celou dobu provozování námořního plavidla jeho technickou způsobilost k plavbě,
e)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. d) nejmenuje velitele lodě nebo velitele námořní jachty způsobilého ke kvalifikovanému vedení námořního plavidla,
f)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. h) nezajistí, aby veškerá zařízení na námořním plavidle byla schváleného typu, měla schválenou dokumentaci a jejich provoz vyhovoval požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví a mořského prostředí,
g)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. i) nenahlásí Úřadu případy narození, úmrtí, nezvěstnosti nebo pádu přes palubu a vážné újmy na zdraví, k nimž došlo na námořním plavidle,
h)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. j) neoznámí Úřadu účast námořního plavidla na námořní nehodě a nezajistí dokumentaci stavu v době námořní nehody,
i)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. k) neoznámí Úřadu událost ovlivňující technickou způsobilost námořního plavidla k plavbě nebo jinak ovlivňující technický stav námořního plavidla,
j)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. m) nezajistí, aby z provozovaného námořního plavidla nebyly vypouštěny znečišťující látky v množství, které překročí limit, nebo v rozporu s podmínkami pro jejich vypouštění,
k)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. n) nezabezpečí, aby při provozování námořní plavby byly na námořním plavidle průkazy způsobilosti velitele námořního plavidla a všech členů posádky,
l)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. e) nezajistí, aby loď byla obsazena kvalifikovanou posádkou v odpovídajícím počtu a složení,
m)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. f) nevybaví loď výstrojí schváleného typu včetně dokumentace a označení, nebo o ni průběžně nepečuje,
n)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. g) nezajistí průběžné zásobování lodi vodou a potravinami,
o)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. l) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu námořního plavidla nebo zaplaceno pojistné po celou dobu provozování lodě, nebo
p)
v rozporu s § 24 odst. 4 použije námořní plavidlo nebo umožní jeho použití k neoprávněné přepravě drog, psychotropních látek, zbraní, výbušnin nebo otroků.
(3)
Fyzická osoba se jako provozovatel lodě dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 24 odst. 3 neoznámí v době válečného konfliktu údaje o zeměpisné poloze lodě,
b)
v rozporu s § 25 odst. 1 nezabezpečí, aby při provozování námořní plavby na lodi byly povinné listinné doklady,
c)
v rozporu s § 25 odst. 4 neuschová listinné doklady po dni posledního zápisu do nich na lodi,
d)
v rozporu s § 28 odst. 4 nezajistí, aby velitelem lodě byl občan České republiky nebo občan členského státu Evropské unie,
e)
v rozporu s § 28 odst. 4 nezajistí, aby velitel lodě měl znalosti českého jazyka doložené dokladem o dosaženém vzdělání v českém jazyce nebo složením zkoušky nebo jiným osvědčujícím dokladem,
f)
v rozporu s § 67 odst. 1 nezajistí, aby loď odpovídala podmínkám zdravotní péče a hygienickým požadavkům,
g)
v rozporu s § 67 odst. 1 nezajistí vybavení lodě zdravotnickým materiálem, výstrojí, léky a prostředky zdravotnické techniky v lodní lékárničce a jejich doplňování, nebo
h)
v rozporu s § 67 odst. 2 nezajistí, aby jeden člen posádky lodě byl držitelem průkazu způsobilosti zdravotníka.
(4)
Fyzická osoba se jako vlastník námořního plavidla dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 3 neuhradí poplatek za právo plout pod státní vlajkou České republiky, nebo
b)
v rozporu s § 17 odst. 1 neoznámí Úřadu změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o zápis do námořního rejstříku, nebo o nich nepředloží doklady.
(5)
Fyzická osoba se jako vlastník lodě dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 16 odst. 4 nevrátí rejstříkový list, nebo
b)
v rozporu s § 25 odst. 4 nezajistí předání listinných dokladů do úschovy archivu Úřadu.
(6)
Fyzická osoba se jako vlastník námořní jachty dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 26 odst. 2 nezajistí předání rejstříkového listu Úřadu, nebo
b)
v rozporu s § 26 odst. 3 nezajistí úschovu lodního deníku.
(7)
Velitel námořního plavidla se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. a) neřídí loď a nezajistí bezpečné nautické vedení lodě,
b)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. c) nezajištěním nácviku cvičných poplachů a praktického cvičení nouzových situací ohrozí bezpečnost přepravovaných osob a posádky,
c)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. d) nezajištěním řádné péče o svěřený náklad ohrozí bezpečnost cestujících nebo způsobí škodu na nákladu,
d)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. e) nezajistí, aby na lodi byly povinné listinné doklady, doklady členů posádky a doklady vztahující se k nákladu,
e)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. f) neprovede opatření nutná k odvrácení škody hrozící osobám, lodi a nákladu,
f)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. h) nezabrání znečištění mořského prostředí námořním plavidlem,
g)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. h) nezajistí, aby z námořního plavidla nebyly vypouštěny znečišťující látky v množství, které překročí limit, nebo v rozporu s podmínkami pro jejich vypouštění,
h)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. i) neposkytne pomoc osobě, lodi nebo letadlu v nouzi,
i)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. o) nezaznamená v lodním deníku čas a místo přechodu lodě na jiný druh paliva,
j)
v rozporu s § 38 odst. 1 nezajistí, aby byla učiněna všechna opatření k záchraně přepravovaných osob, posádky a k záchraně povinných listinných dokladů, cenností, map a pokladní hotovosti,
k)
v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní opatření k zabránění pokračování v trestné činnosti na námořním plavidle nebo vyhnutí se odpovědnosti, nebo nevyslechne osoby, neprovede další úkony nezbytné k zajištění důkazů, nebo o nich nesepíše protokol, nebo
l)
v rozporu s § 40 odst. 1 nesepíše zápis o narození nebo úmrtí na námořním plavidle, nebo neinformuje o této skutečnosti zastupitelský úřad České republiky.
(8)
Člen posádky lodě se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 42 odst. 1 vykonává na lodi činnosti, k nimž není zdravotně nebo odborně způsobilý,
b)
v rozporu s § 48 odst. 1 neprokáže svou zdravotní způsobilost,
c)
v rozporu s § 53 se před naloděním neprokáže platnými průkazy způsobilosti,
d)
v rozporu s § 61 odst. 1 se nepodrobí vyšetření za účelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných a psychotropních látek, nebo
e)
v rozporu s § 61 odst. 2 přechovává na lodi omamné nebo psychotropní látky, střelné zbraně, střelivo nebo výbušniny nebo chráněná zvířata, nebo v takové činnosti pomáhá jinému.
(9)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 písm. c), d) a p),
b)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. e), h), i), j), k), l) a o), odstavce 3 písm. a), b), d) a e), odstavce 4 písm. a) a odstavce 7 písm. f), g) a h),
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f) a m), odstavce 3 písm. c), odstavce 4 písm. b), odstavce 5 písm. a), odstavce 7 písm. a), b), d), e), j) a k) a odstavce 8 písm. d) a e),
d)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. a), b) a g), odstavce 3 písm. f), g) a h), odstavce 5 písm. b), odstavce 6 písm. a), odstavce 7 písm. i) a l) a odstavce 8 písm. a),
e)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. n), odstavce 6 písm. b), odstavce 7 písm. c) a odstavce 8 písm. b) a c).
§ 79
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 50a vydává listiny, které mohou být s ohledem na jejich vzhled a obsah zaměněny s průkazem způsobilosti.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel námořního plavidla dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 18 odst. 2 neprodleně neodevzdá Úřadu rejstříkový list,
b)
v rozporu s § 19 odst. 4 neprodleně nevrátí Úřadu rejstříkový list,
c)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. a) provozuje námořní plavbu pod státní vlajkou České republiky bez zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku nebo bez rozhodnutí o prozatímním povolení k plavbě,
d)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. c) nezajistí po celou dobu provozování námořního plavidla jeho technickou způsobilost k plavbě,
e)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. d) nejmenuje velitele lodě nebo velitele námořní jachty způsobilého ke kvalifikovanému vedení námořního plavidla,
f)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. h) nezajistí, aby veškerá zařízení na námořním plavidle byla schváleného typu, měla schválenou dokumentaci a jejich provoz vyhovoval požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví a mořského prostředí,
g)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. i) nenahlásí Úřadu případy narození, úmrtí, nezvěstnosti nebo pádu přes palubu a vážné újmy na zdraví, k nimž došlo na námořním plavidle,
h)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. j) neoznámí Úřadu účast námořního plavidla na námořní nehodě a nezajistí dokumentaci stavu v době námořní nehody,
i)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. k) neoznámí Úřadu událost ovlivňující technickou způsobilost námořního plavidla k plavbě nebo jinak ovlivňující technický stav námořního plavidla,
j)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. m) nezajistí, aby z provozovaného námořního plavidla nebyly vypouštěny znečišťující látky v množství, které překročí limit, nebo v rozporu s podmínkami pro jejich vypouštění,
k)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. n) nezabezpečí, aby při provozování námořní plavby byly na námořním plavidle průkazy způsobilosti velitele námořního plavidla a všech členů posádky,
l)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. e) nezajistí, aby loď byla obsazena kvalifikovanou posádkou v odpovídajícím počtu a složení,
m)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. f) nevybaví loď výstrojí schváleného typu včetně dokumentace a označení, nebo o ni průběžně nepečuje,
n)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. g) nezajistí průběžné zásobování lodi vodou a potravinami,
o)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. l) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu námořního plavidla nebo zaplaceno pojistné po celou dobu provozování lodě, nebo
p)
v rozporu s § 24 odst. 4 použije námořní plavidlo nebo umožní jeho použití k neoprávněné přepravě drog, psychotropních látek, zbraní, výbušnin nebo otroků.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel lodě dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 24 odst. 1 neoznámí v době válečného konfliktu údaje o zeměpisné poloze lodě,
b)
v rozporu s § 25 odst. 1 nezabezpečí, aby při provozování námořní plavby na lodi byly povinné listinné doklady,
c)
v rozporu s § 25 odst. 4 neuschová listinné doklady po dni posledního zápisu do nich na lodi,
d)
v rozporu s § 28 odst. 4 nezajistí, aby velitelem lodě byl občan České republiky nebo občan členského státu Evropské unie,
e)
v rozporu s § 28 odst. 4 nezajistí, aby velitel lodě měl znalosti českého jazyka doložené dokladem o dosaženém vzdělání v českém jazyce nebo složením zkoušky nebo jiným osvědčujícím dokladem,
f)
v rozporu s § 67 odst. 1 nezajistí, aby loď odpovídala podmínkám zdravotní péče a hygienickým požadavkům,
g)
v rozporu s § 67 odst. 1 nezajistí vybavení lodě zdravotnickým materiálem, výstrojí, léky a prostředky zdravotnické techniky v lodní lékárničce a jejich doplňování, nebo
h)
v rozporu s § 67 odst. 2 nezajistí, aby jeden člen posádky lodě byl držitelem průkazu způsobilosti zdravotníka.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník námořního plavidla dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 3 neuhradí poplatek za právo plout pod státní vlajkou České republiky, nebo
b)
v rozporu s § 17 odst. 1 neoznámí Úřadu změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o zápis do námořního rejstříku, nebo o nich nepředloží doklady.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník lodě dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 16 odst. 4 nevrátí rejstříkový list, nebo
b)
v rozporu s § 25 odst. 4 nezajistí předání listinných dokladů do úschovy archivu Úřadu.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník námořní jachty dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 26 odst. 2 nezajistí předání rejstříkového listu Úřadu, nebo
b)
v rozporu s § 26 odst. 3 nezajistí úschovu lodního deníku.
(7)
Za správní delikt se uloží pokuta
a)
do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. c), d) a p),
b)
do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. e), h), i), j), k), l) a o), odstavce 3 písm. a), b), d) a e) a odstavce 4 písm. a),
c)
do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. f) a m), odstavce 3 písm. c), odstavce 4 písm. b) a odstavce 5 písm. a),
d)
do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), b) a g), odstavce 3 písm. f), g) a h), odstavce 5 písm. b) a odstavce 6 písm. a),
e)
do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. n) a odstavce 6 písm. b).“.
36.
Za § 79 se vkládá nový § 79a, který zní:
㤠79a
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při stanovení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm příslušný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5)
K projednávání správních deliktů v prvním stupni, výběru a vymáhání pokut podle tohoto zákona je příslušný Úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
(6)
Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.“.
37.
V § 85 odstavec 1 zní:
„(1)
Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 8 odst. 3, § 11 odst. 5, § 13 odst. 3, § 20 odst. 7, § 21 odst. 2, § 24 odst. 1 písm. m), § 24 odst. 2, § 27 odst. 2, § 28 odst. 4, § 32 odst. 4, § 33 odst. 1 písm. c), h) a m), § 35 odst. 2, § 44 odst. 3, § 46 odst. 4, § 47 odst. 1, 2 a 8, § 48 odst. 6, § 49 odst. 5, § 50 odst. 4, § 54 odst. 6, § 57 odst. 2, § 67 odst. 1 písm. b), § 67 odst. 2 a 4 a § 84 odst. 3.“.
38.
V § 85 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a § 63 odst. 7“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r. |
Zákon č. 309/2008 Sb. | Zákon č. 309/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 21. 8. 2008, datum účinnosti 1. 1. 2009, částka 100/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o vnitrozemské plavbě
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o spotřebních daních
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.)
309
ZÁKON
ze dne 17. července 2008,
kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o vnitrozemské plavbě
Čl. I
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 327/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 včetně poznámek pod čarou č. 1 a 2 zní:
㤠1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropských společenství2) a upravuje
a)
podmínky provozování plavby na vnitrozemských vodních cestách (dále jen „plavba“) a
b)
působnost a pravomoc ministerstev a jiných ústředních správních úřadů v oblasti plavby.
1)
Směrnice Rady 1991/672/ES ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách.
Směrnice Rady 96/50/ES ze dne 23. července 1996 o harmonizaci podmínek pro získání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.
2)
Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně.
Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince 1991, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 1 až 14 se označují jako poznámky pod čarou č. 3 až 16, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
2.
V § 3 odst. 4 písmeno a) zní:
„a)
vodní tok Labe
1.
od říčního km 973,5 (Kunětice) po říční km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč),
2.
od říčního km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč) po říční km 726,6 (státní hranice se Spolkovou republikou Německo), včetně plavební dráhy vymezené na vodní ploše Velké Žernoseky plavebními znaky,“.
3.
V § 8 odst. 3 se slova „jeho provozovatele“ nahrazují slovy „provozovatele plavidla“.
4.
V § 9 odstavec 1 zní:
„(1)
Plavidlem se rozumí loď, malé plavidlo, plovoucí stroj, plovoucí zařízení a jiné ovladatelné plovoucí těleso. Malým plavidlem se rozumí loď, jejíž délka je méně než 20 m a jejíž objem, vyjádřený jako součin délky, šířky a ponoru, je méně než 100 m3. Malým plavidlem není loď, která splňuje podmínky podle věty druhé a která je určena nebo používána k vlečení, tlačení nebo vedení v bočně svázané sestavě jiných než malých plavidel nebo která je určena k přepravě více než 12 cestujících nebo která je převozní lodí. Určující znaky jednotlivých druhů plavidel a podmínky jejich technické a provozní způsobilosti stanoví prováděcí předpis.“.
5.
V § 9 odstavec 2 zní:
„(2)
Na vodní cestě lze provozovat pouze plavidlo,
a)
jehož technická způsobilost k provozu na vodní cestě (dále jen „technická způsobilost“) byla schválena podle tohoto zákona nebo podle právních předpisů jiného státu,
b)
které je evidováno
1.
v plavebním rejstříku České republiky (dále jen „plavební rejstřík“) nebo v obdobné evidenci jiného členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo
2.
v plavebním rejstříku nebo obdobné evidenci státu neuvedeného v bodě 1, pokud plavební úřad vydá povolení podle § 30,
podléhá-li evidenci podle tohoto zákona,
c)
které svou konstrukcí a technickým stavem odpovídá požadavkům na bezpečnost provozu, bezpečnost posádky a na bezpečnost přepravovaných osob a věcí stanoveným tímto zákonem a neohrožuje životní prostředí a
d)
které je opatřeno poznávacími znaky, pokud této povinnosti podléhá podle tohoto zákona.“.
6.
V § 9 se odstavce 3 a 4 zrušují.
7.
§ 10 a 11 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5a znějí:
„Technická způsobilost
§ 10
(1)
Schválení technické způsobilosti podléhají všechna plavidla, s výjimkou plavidel nepodléhajících evidenci podle § 14 odst. 5, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
Technickou způsobilost plavidla schvaluje plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla. Plavební úřad technickou způsobilost schválí, pokud
a)
plavidlo splňuje technické požadavky na bezpečnost provozu, na bezpečnost posádky a na bezpečnost přepravovaných osob a věcí stanovené prováděcím právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu České republiky (dále jen „technické požadavky na bezpečnost“), nebo
b)
se sériově vyrobené malé plavidlo shoduje se schváleným typem plavidla.
(3)
Splnění podmínek pro schválení technické způsobilosti plavidla ověří plavební úřad technickou prohlídkou plavidla nebo kontrolou typového osvědčení plavidla, vystaveného pro sériově vyrobené malé plavidlo. Technickou způsobilost plovoucích strojů s těžebním zařízením schválí plavební úřad pouze po předchozím souhlasu orgánu státní báňské správy5). K ověřování technické způsobilosti plavidel určených prováděcím právním předpisem ustaví plavební úřad tříčlennou odbornou komisi. Prováděcí právní předpis stanoví postup při provádění technické prohlídky, organizační zabezpečení technické prohlídky, složení odborné komise, slib člena odborné komise, způsob jednání odborné komise a její činnost při provádění technické prohlídky plavidla.
(4)
Prováděním technické prohlídky u plavidel určených prováděcím právním předpisem může plavební úřad pověřit právnickou osobu na základě její písemné žádosti, pokud právnická osoba doloží, že
a)
vlastní nebo má právo k užívání vybavení potřebného pro provádění technických prohlídek,
b)
statutární orgán nebo člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce, je-li ustanoven, má vysokoškolské vzdělání technického směru a nejméně 5 let praxe v oblasti vnitrozemské plavby,
c)
statutární orgán nebo členové statutárního orgánu a odpovědný zástupce, je-li ustanoven, jsou bezúhonní podle živnostenského zákona,
d)
není organizačně, personálně nebo finančně jakkoliv propojena s výrobcem, dovozcem nebo prodejcem plavidel nebo provozovatelem vodní dopravy,
e)
má vnitřní organizační strukturu a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek odsouhlasený akreditovanou osobou podle technických norem.
V rozhodnutí o pověření plavební úřad stanoví další podmínky pro provádění technických prohlídek. Plavební úřad odejme pověření, pokud právnická osoba opakovaně nebo závažným způsobem poruší povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky uvedené v rozhodnutí o pověření, přestane splňovat požadavky podle věty první nebo požádá o odnětí pověření.
(5)
Technická prohlídka plavidla může být zcela nebo zčásti nahrazena posudkem, vydaným klasifikační společností uznanou podle příslušného předpisu Evropských společenství5a), pokud z tohoto posudku vyplývá, že plavidlo zcela nebo zčásti splňuje technické požadavky na bezpečnost.
(6)
Technickou způsobilost plavidla schvaluje plavební úřad vydáním lodního osvědčení nebo v případě plovoucího zařízení vydáním osvědčení plovoucího zařízení (dále jen „osvědčení plavidla“). Prováděcí právní předpis stanoví vzor osvědčení a dobu platnosti osvědčení plavidla podle druhu plavidla.
(7)
Osvědčení plavidla dokládá vlastnictví k plavidlu. Plavební úřad vyznačí vznik zástavního práva v osvědčení plavidla.
(8)
Po uplynutí doby platnosti osvědčení plavidla prodlouží plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla jeho platnost. Na prodloužení platnosti osvědčení plavidla se obdobně uplatní postup podle odstavců 2 až 5.
(9)
Jestliže byla na plavidle, jehož technická způsobilost byla schválena, provedena přestavba nebo oprava zasahující do konstrukce plavidla, pozbývá vydané osvědčení plavidla platnosti a plavební úřad před uvedením plavidla do provozu rozhodne o opětovném schválení jeho technické způsobilosti a vydá nové osvědčení plavidla. Žádost o schválení technické způsobilosti podává vlastník nebo provozovatel plavidla.
(10)
Provozní a technické podmínky pro provozování plavidel, která nepodléhají evidenci podle § 14 odst. 5, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 11
(1)
Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla je jeho vlastník nebo provozovatel povinen neprodleně ohlásit plavebnímu úřadu. Na základě písemné žádosti vlastníka nebo provozovatele plavidla vydá plavební úřad do 20 dnů ode dne podání žádosti nové osvědčení plavidla za osvědčení ztracené, odcizené, poškozené nebo zničené. Datum ukončení platnosti nového osvědčení plavidla se musí shodovat s datem ukončení platnosti osvědčení, které je novým osvědčením nahrazováno.
(2)
Bez zbytečného odkladu po ohlášení podle odstavce 1 vydá plavební úřad vlastníku nebo provozovateli plavidla prozatímní osvědčení plavidla. Prozatímní osvědčení plavidla nahrazuje ztracené, odcizené, poškozené nebo zničené osvědčení plavidla a jeho platnost je 30 dnů od jeho vydání. Vydáním nového osvědčení plavidla podle odstavce 1 platnost prozatímního osvědčení plavidla zaniká. Vzor prozatímního osvědčení plavidla stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Dojde-li ke změně údajů zaznamenaných v osvědčení plavidla, které se netýkají technické způsobilosti plavidla, podá vlastník nebo provozovatel plavidla do 15 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděl, žádost plavebnímu úřadu o vyznačení změn v osvědčení plavidla. Plavební úřad vyznačí změny v osvědčení plavidla po ověření jejich správnosti.
5a)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 5a se označuje jako poznámka pod čarou č. 5b, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
8.
V § 12 se pod označení paragrafu vkládá nadpis „Sériově vyrobené malé plavidlo“.
9.
V § 12 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
O schválení typu sériově vyráběného malého plavidla rozhoduje plavební úřad na základě žádosti výrobce. Plavební úřad schválí typ plavidla, jsou-li splněny technické požadavky na bezpečnost. Pro schválený typ vydá plavební úřad průkaz způsobilosti typu plavidla.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
10.
V § 12 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Náležitosti typového osvědčení plavidla a údaje v něm zaznamenávané stanoví prováděcí právní předpis.“.
11.
§ 13 zní:
㤠13
(1)
Zjistí-li plavební úřad, že plavidlo, jehož technickou způsobilost schválil, nesplňuje technické požadavky na bezpečnost uvedené v osvědčení, uloží provozovateli plavidla provést opatření nezbytná k obnovení technické způsobilosti plavidla. Pokud nesplnění technických požadavků na bezpečnost plavidla zjevně ohrožuje bezpečnost provozu na vodní cestě, plavební úřad rozhodne o zadržení osvědčení plavidla do obnovení jeho technické způsobilosti a uloží provozovateli plavidla provést opatření nezbytná k obnovení technické způsobilosti plavidla a stanoví lhůtu k jejich provedení. Plavební úřad může v odůvodněných případech na základě písemné žádosti provozovatele plavidla rozhodnout o prodloužení lhůty podle věty druhé. Plavební úřad rozhodne o vrácení zadrženého osvědčení plavidla na žádost provozovatele plavidla, prokáže-li provozovatel plavidla plavebnímu úřadu obnovení technické způsobilosti plavidla a plavidlo neohrožuje bezpečnost na vodní cestě. V případě, že provozovatel plavidla ve lhůtě podle věty druhé nebo třetí neobnoví technickou způsobilost plavidla, nebo v případě zjištění trvalé nezpůsobilosti plavidla k provozu rozhodne plavební úřad o odejmutí osvědčení způsobilosti plavidla.
(2)
Zjistí-li plavební úřad, že plavidlo, jehož technická způsobilost byla schválena jiným státem, nesplňuje technické požadavky na bezpečnost uvedené v osvědčení, uloží provozovateli plavidla provést opatření nezbytná k obnovení technické způsobilosti plavidla. Pokud nesplnění technických požadavků na bezpečnost plavidla zjevně ohrožuje bezpečnost provozu na vodní cestě nebo plavidlo není vybaveno platným osvědčením, plavební úřad zakáže další provoz plavidla do obnovení jeho technické způsobilosti nebo do doby předložení platného osvědčení plavidla. O zákazu provozu plavidla, jehož technická způsobilost byla schválena jiným členským státem Evropské unie, informuje plavební úřad do 7 dnů od zákazu orgán, který technickou způsobilost plavidla schválil.
(3)
Za zjevné ohrožení provozu na vodní cestě podle odstavců 1 a 2 považuje plavební úřad takové nesplnění technických požadavků na bezpečnost plavidla, které má vliv na pevnost konstrukce plavidla, jeho ovladatelnost nebo stabilitu, nebo pokud má vliv na zvláštní vlastnosti plavidla vymezené prováděcím právním předpisem.
(4)
Plavební úřad může při zvláštní situaci vydat pro plavidlo, které nemá platné osvědčení, na žádost jeho vlastníka nebo provozovatele prozatímní osvědčení plavidla za účelem provedení v prozatímním osvědčení uvedené plavby nebo prodloužit platnost vydaného osvědčení plavidla, nejdéle však na 6 měsíců. Plavební úřad vydá prozatímní osvědčení plavidla nebo prodlouží platnost osvědčení plavidla podle věty první pouze v případě, že technický stav plavidla dostatečně zajišťuje bezpečnost provozu plavidla, posádky a přepravovaných osob a věcí.“.
12.
V § 14 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 5b zní:
„(1)
Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla, jehož technická způsobilost byla schválena a jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání na území České republiky, právnická osoba nebo její organizační složka se sídlem na území České republiky nebo jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna dočasně poskytovat služby nebo vykonávat právo usazování na území České republiky5b), zapíše plavidlo do plavebního rejstříku a přidělí plavidlu poznávací znaky.
5b)
§ 69a a 70 živnostenského zákona.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 5b se označuje jako poznámka pod čarou č. 5c, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
13.
V § 14 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Evidenci v plavebním rejstříku nepodléhá
a)
malé plavidlo o celkové hmotnosti včetně povoleného zatížení do 1000 kg nebo s vlastním strojním pohonem o výkonu do 4 kW nebo s celkovou plochou plachet do 12 m2 (dále jen „vybrané malé plavidlo“),
b)
plovoucí zařízení o celkové hmotnosti včetně povoleného zatížení do 10 000 kg, pokud žádný z rozměrů nepřesahuje 10 m, a
c)
plovoucí těleso.“.
14.
V § 16 odst. 1 se slova „§ 9 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 14 odst. 5“.
15.
§ 18 včetně nadpisu zní:
㤠18
Poznávací znaky a lodní listiny
(1)
Provozovatel plavidla, které podléhá evidenci, je povinen zajistit, že plavidlo bude při provozu opatřeno poznávacími znaky a vybaveno lodními listinami.
(2)
Náležitosti poznávacích znaků a způsob jejich umístění na plavidle stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis stanoví lodní listiny, kterými musí být plavidla vybavena, a údaje v nich vedené.
(3)
Vůdce plavidla je povinen zaznamenávat v lodních listinách údaje stanovené prováděcím právním předpisem. Provozovatel nebo vůdce plavidla je povinen na vyzvání plavebního úřadu, Policie České republiky nebo Celní správy České republiky předložit lodní listiny těmto úřadům.“.
16.
V § 20 odst. 3 se slova „§ 10 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 10 odst. 6“.
17.
V § 23 odst. 4 se slova „plavidla, kterým se provádí koncesovaná vodní doprava“ nahrazují slovy „vodní dopravy“.
18.
V § 25 odst. 1 se za slovo „s“ vkládá slovo „platným“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „podle tohoto zákona nebo s osvědčením vůdce plavidla či jiným obdobným dokladem vydaným podle práva Evropských společenství5d) nebo podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně“.
Poznámka pod čarou č. 5d zní:
„5d)
Směrnice Rady 91/672/EHS ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách.“.
19.
V § 25 odstavec 2 zní:
„(2)
Průkaz způsobilosti vydává plavební úřad na základě písemné žádosti žadateli, který
a)
dosáhl předepsaného věku, vzdělání a praxe,
b)
je spolehlivý k vedení plavidla (§ 27),
c)
prokázal svoji zdravotní způsobilost lékařským posudkem, který nesmí být starší než 3 měsíce, a
d)
úspěšně vykonal zkoušku.“.
20.
V § 25 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Vůdce plavidla nebo člen posádky plavidla je povinen oznámit plavebnímu úřadu změnu údajů uvedených v průkazu způsobilosti bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dozvěděl, a předložit průkaz způsobilosti plavebnímu úřadu k provedení zápisu změny údajů do průkazu.
(5)
Vůdce plavidla a ostatní členové posádky jsou povinni na vyzvání plavebního úřadu, Policie České republiky nebo Celní správy České republiky se prokázat platným potvrzením o zdravotní způsobilosti a vůdce a členové posádky plavidla určeného prováděcím právním předpisem jsou povinni se prokázat též platným průkazem způsobilosti.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 6 a 7.
21.
V § 25 odst. 6 se za slova „posádky plavidla“ vkládají slova „, vzor průkazu způsobilosti vůdce plavidla, vzor průkazu způsobilosti člena posádky plavidla“.
22.
V § 28 odst. 2 větě druhé se slovo „Přemísťovat“ nahrazuje slovy „Umísťovat, odstraňovat nebo přemísťovat“.
23.
V § 28 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Nelze-li překážku bez odkladu odstranit, je ten, kdo ji způsobil, povinen tuto skutečnost oznámit bez zbytečného odkladu správci vodní cesty a plavebnímu úřadu, který rozhodne o způsobu zajištění bezpečnosti provozu na vodní cestě a postupu odstranění překážky.“.
24.
V § 30 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za zahraniční plavidlo se nepovažuje plavidlo, k němuž bylo vydáno lodní osvědčení nebo jiný obdobný doklad jiným členským státem Evropské unie nebo jiným státem tvořícím Evropský hospodářský prostor.“.
25.
Za § 30 se vkládá nový § 30a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5e a 5f zní:
㤠30a
Provozování vodních skútrů
(1)
Vodní skútr může být provozován jen na vodních cestách, na nichž není zakázána plavba plavidel se spalovacími motory5e) a které jsou plavebním úřadem vymezeny k provozování vodních skútrů (dále jen „plocha pro provoz vodních skútrů“).
(2)
Plavební úřad může vymezit plochu pro provoz vodních skútrů na základě písemné žádosti fyzické osoby nebo právnické osoby. V žádosti žadatel
a)
přesně územně vymezí navrhovanou plochu pro provoz vodních skútrů,
b)
písemně doloží splnění podmínek užívání povrchových vod k plavbě plavidly se spalovacími motory stanovených zvláštním právním předpisem5e),
c)
písemně doloží splnění podmínek rozsahu užívání povrchových vod k plavbě při provozování vodních skútrů stanovených prováděcím právním předpisem5f),
d)
navrhne bližší podmínky provozu vodních skútrů na navrhované ploše pro provoz vodních skútrů,
e)
navrhne datum předpokládaného zahájení provozu na ploše pro provoz vodních skútrů a
f)
doloží zaplacení správního poplatku.
(3)
Plavební úřad může vymezit plochu pro provoz vodních skútrů jen s písemným souhlasem obce, na jejímž katastrálním území se navrhovaná plocha pro provozování vodních skútrů nachází, a správce vodní cesty.
(4)
Neobsahuje-li žádost náležitosti stanovené v odstavci 2 písm. a) až f) nebo nevysloví-li obec podle odstavce 3 s vymezením plochy pro provoz vodních skútrů souhlas, plavební úřad žádost zamítne.
(5)
V rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů plavební úřad uvede
a)
přesné územní vymezení plochy,
b)
provozovatele plochy, kterým musí být žadatel podle odstavce 2,
c)
bližší podmínky provozu vodních skútrů na ploše,
d)
datum zahájení provozu na ploše pro provoz vodních skútrů, které nesmí předcházet datu navrhnutému v žádosti podle odstavce 2, a
e)
dobu platnosti rozhodnutí o vymezení plochy, která nesmí přesáhnout 2 roky ode dne zahájení provozu vodních skútrů na ploše.
(6)
Rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů zašle plavební úřad bez zbytečného odkladu správci vodní cesty. Správce vodní cesty zajistí označení plochy pro provoz vodních skútrů odpovídajícími plavebními znaky na náklady provozovatele plochy pro provoz vodních skútrů nejpozději ke dni zahájení provozu vodních skútrů na ploše uvedenému v rozhodnutí podle odstavce 4.
(7)
Provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů je povinen
a)
zajistit dodržení bližších podmínek provozu vodních skútrů a ostatních podmínek uvedených v rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů a
b)
oznámit plavebnímu úřadu změny údajů rozhodných pro vydání rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů a tyto změny doložit do 15 dnů od jejich vzniku.
(8)
Plavební úřad může rozhodnout o zrušení vymezení plochy pro provoz vodních skútrů
a)
v případě opakovaného zjištění porušení podmínek provozování vodních skútrů stanovených tímto zákonem nebo bližších podmínek provozu vodních skútrů na ploše pro provoz vodních skútrů, nebo
b)
na základě písemné žádosti provozovatele plochy pro provoz vodních skútrů.
(9)
Na provozování plavidla určeného pro plavbu v kluzu a dalších plavidel stanovených prováděcím právním předpisem se použijí ustanovení odstavců 1 až 7 obdobně.
(10)
Vzor žádosti o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů a druhy bližších podmínek provozu vodních skútrů na ploše pro provoz vodních skútrů stanoví prováděcí právní předpis.
5e)
§ 7 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
5f)
Vyhláška č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě.“.
26.
Za § 32 se vkládají nové § 32a až 32d, které včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5g a 5h znějí:
„Říční informační služby
§ 32a
(1)
Říční informační služby („RIS“) představují bezplatně zpřístupněný soubor informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě na vodních cestách vymezených v souladu s příslušným předpisem Evropských společenství5g) v prováděcím právním předpise (dále jen „informace“). Informace vedené v RIS zahrnují informace o vodní cestě, provozu na vodní cestě, mimořádných událostech na vodní cestě, plavidlech a přepravovaném nákladu a o přístavních poplatcích. Správce systému RIS uchovává a zpřístupňuje informace v něm obsažené v elektronické podobě umožňující nepřetržitý dálkový přístup.
(2)
Systém RIS je informačním systémem veřejné správy5h).
(3)
Systém RIS se člení na soubor informací veřejně přístupný a na soubor informací s omezeným přístupem. Soubor informací s omezeným přístupem zahrnuje informace o poloze plavidla a informace o nákladu na plavidle.
(4)
Informační položky zaznamenávané v RIS a strukturu informací s omezeným přístupem stanoví prováděcí právní předpis.
§ 32b
(1)
Správce systému RIS vkládá do systému RIS informace získané z vlastní činnosti a informace poskytnuté třetími osobami.
(2)
Informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě jsou povinni správci systému RIS poskytovat
a)
provozovatel nebo vůdce plavidla, jež je evidováno v plavebním rejstříku nebo v obdobné evidenci podle § 9 odst. 2 písm. b), jedná-li se o údaje o poloze plavidla, nákladu na plavidle a mimořádných událostech na vodní cestě,
b)
správce vodní cesty, jedná-li se o údaje o vodní cestě a pohybu plavidel v plavebních komorách,
c)
Český hydrometeorologický ústav, jedná-li se o údaje o klimatických podmínkách na vodních cestách, a
d)
provozovatel přístavu, jedná-li se o údaje o přístavu, vztahující se k jeho pozemní části, a o plavidlech v přístavu.
(3)
Strukturu, formu, obsah a způsob předávání informací správci systému RIS osobami uvedenými v odstavci 2 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 32c
(1)
Správce systému RIS zajistí
a)
nepřetržitý příjem informací poskytnutých třetími osobami,
b)
zpracování informací vkládaných do systému RIS v souladu s požadavky na jejich strukturu, formu a obsah, stanovenými prováděcím právním předpisem,
c)
nepřetržité vkládání a zpřístupňování informací v systému, RIS a
d)
zabezpečení systému RIS před neoprávněným přístupem k informacím s omezeným přístupem, neoprávněným pozměňováním a ztrátou informací.
(2)
Správce systému RIS zpracuje a vloží informaci do systému RIS bez zbytečného prodlení poté, co se o ní dozvěděl, nebo poté, co ji ověřil. Správce systému RIS je povinen ověřit správnost informace, kterou obdržel od osob neuvedených v § 32b odst. 2.
(3)
Správce systému RIS na základě písemné žádosti provozovatele plavidla rozhodne o zpřístupnění části souboru informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup. V žádosti podle věty první musí provozovatel uvést plavidla, u kterých žádá o zpřístupnění informací.
(4)
Správce systému RIS rozhodne o zpřístupnění části souboru informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, po ověření, že žadatel je provozovatelem plavidel, které uvedl v žádosti podle odstavce 3 v plavebním rejstříku nebo v obdobné evidenci podle § 9 odst. 2 písm. b). V rozhodnutí podle věty první správce systému RIS uvede plavidla, u kterých zpřístupní žadateli informace s omezeným přístupem.
(5)
Správce systému RIS bezprostředně po vydání rozhodnutí podle odstavce 3 doručí žadateli do vlastních rukou přístupový kód umožňující přístup k informacím vymezeným v rozhodnutí.
(6)
Provozovatel plavidla, které je evidováno v jiném členském státě Evropské unie, jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo ve Švýcarské konfederaci a u kterého bylo rozhodnuto o zpřístupnění části souboru informací vedených v RIS podle odstavce 3, je povinen oznámit správci systému RIS změnu provozovatele tohoto plavidla do 5 dnů ode dne, kdy změna nastala.
(7)
Správce systému RIS rozhodne o ukončení nebo omezení zpřístupnění části souboru informací vedených v RIS a současně ukončí nebo omezí platnost přístupového kódu, pokud
a)
dojde ke změně zápisu vlastníka nebo provozovatele v plavebním rejstříku nebo v obdobné evidenci podle § 9 odst. 2 písm. b) u plavidla, u nějž bylo rozhodnuto o zpřístupnění části souboru informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, nebo
b)
o to požádá provozovatel plavidla.
(8)
Správce systému RIS je povinen poskytnout údaje ze souboru informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, na základě písemné žádosti dále
a)
orgánům státní správy,
b)
soudům a
c)
státním zastupitelstvím.
(9)
Správce systému RIS zpřístupní soubor informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, Policii České republiky, Vojenské policii a Bezpečnostní informační službě. Správce systému RIS zpřístupní informace o poloze plavidla též příslušnému správci vodní cesty.
§ 32d
Výrobek určený pro použití v systému RIS schvaluje plavební úřad na základě písemné žádosti, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství. Plavební úřad schválí výrobek, jsou-li splněny technické požadavky na výrobek stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství. Výrobek pro použití v systému RIS schválený v jiném členském státě Evropské unie v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství se považuje za výrobek schválený podle tohoto zákona.
5g)
Čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.
5h)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.“.
27.
Za § 35 se vkládá nový § 35a, který včetně poznámky pod čarou č. 7a zní:
㤠35a
Plavební úřad na základě písemné žádosti provozovatele vodní dopravy a po ověření splnění podmínek pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách jiných členských států Evropské unie a jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor v souladu s právními předpisy Evropských společenství vydá žadateli osvědčení o splnění těchto podmínek7a).
7a)
Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince 1991, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu.
Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně.“.
28.
V § 37 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za zahraničního provozovatele vodní dopravy se nepovažuje státní příslušník členského státu Evropské unie, státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace, ani právnická osoba se sídlem v některém z těchto států, kteří jsou oprávněni provozovat vodní dopravu v jiném členském státě Evropské unie, v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo ve Švýcarské konfederaci a kteří provozují vodní dopravu plavidly evidovanými v plavebním rejstříku některého z těchto států.“.
29.
V § 40 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Státní plavební správa je správcem systému RIS.“.
30.
§ 41 zní:
㤠41
Ministerstvo dopravy
a)
pověřuje právnickou osobu prováděním technických prohlídek plavidel,
b)
rozhoduje o schválení typu výrobku určeného pro použití v systému RIS,
c)
vydává stanovisko pro rozhodování o koncesi k provozování vodní dopravy,
d)
rozhoduje o udělení povolení pro provozování mezinárodní vodní dopravy,
e)
je odvolacím orgánem ve správním řízení ve věcech upravených tímto zákonem proti rozhodnutí Státní plavební správy.“.
31.
V § 42 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 9 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
32.
Za § 42 se vkládá označení nové části IX, které včetně jejího nadpisu zní:
„ČÁST IX
SPRÁVNÍ DELIKTY“.
Dosavadní část IX se označuje jako část X.
33.
§ 43 až 45 včetně nadpisů znějí:
㤠43
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 5 odst. 3 zřídí stavbu na sledované vodní cestě,
b)
v rozporu s § 28 odst. 2 poškodí plavební znak nebo jiné plavební zařízení umístěné na vodní cestě,
c)
v rozporu s § 28 odst. 2 umístí, odstraní nebo přemístí plavební znak na vodní cestě,
d)
neučiní opatření podle § 28 odst. 3,
e)
v rozporu s § 28 odst. 3 neoznámí plavebnímu úřadu překážku provozu na vodní cestě, kterou způsobila,
f)
v rozporu s § 30a odst. 1 provozuje na vodní cestě vodní skútr, plavidlo určené pro plavbu v kluzu nebo jiné plavidlo určené prováděcím právním předpisem mimo plochu pro provoz vodních skútrů,
g)
jako provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů nezajistí v rozporu s § 30a odst. 6 dodržení bližších podmínek provozu vodních skútrů, plavidel pro plavbu v kluzu nebo jiných plavidel určených prováděcím právním předpisem nebo ostatních podmínek uvedených v rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů,
h)
jako odesílatel při přepravě věcí po vnitrozemských vodních cestách neoznačí v rozporu s § 36 odst. 5 nebezpečné věci, nebo k průvodním listinám nepřipojí charakteristiku těchto nebezpečných věcí, druh nebezpečí a opatření pro případ mimořádné události, nebo
i)
jako cestující v osobní vodní dopravě přepravuje v rozporu s § 36 odst. 6 jako zavazadlo nebezpečné věci.
(2)
Fyzická osoba se jako účastník provozu na vodní cestě dopustí přestupku tím, že
a)
ohrozí bezpečnost nebo plynulost plavebního provozu nebo způsobí v takovém provozu nehodu, nebo
b)
v rozporu s § 28 odst. 2 nedodrží příkaz v místě označeném příslušným plavebním znakem.
(3)
Vůdce plavidla nebo jiný člen posádky se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 6 odst. 3 poruší podmínky plavebního provozu v přístavu stanovené prováděcím právním předpisem vydaným na základě § 6 odst. 3,
b)
vede nebo obsluhuje plavidlo a jeho schopnost k vedení nebo obsluze plavidla je ovlivněna požitím alkoholu nebo užitím omamných nebo psychotropních látek,
c)
při vedení nebo obsluze plavidla se odmítne podrobit dechové zkoušce, nebo byla-li dechová zkouška pozitivní, se odmítne podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo užitím omamných nebo psychotropních látek, ač to nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví,
d)
obsluhuje nebo vede plavidlo bez platného potvrzení o zdravotní způsobilosti k výkonu funkce na plavidle, nebo
e)
v rozporu s § 25 odst. 4 neoznámí plavebnímu úřadu změnu údajů uvedených v průkazu způsobilosti bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dověděl, nebo nepředloží průkaz způsobilosti plavebnímu úřadu k provedení zápisu změny údajů do průkazu.
(4)
Vůdce plavidla se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 18 odst. 3 nezaznamenává v lodních listinách údaje,
b)
v rozporu s § 29 odst. 1 neučiní opatření potřebná k odvrácení ohrožení lidského života a škody na majetku a tím ohrozí zdraví cestujících nebo posádky, majetek nebo bezpečnost nebo plynulost provozu na vodní cestě,
c)
v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím vedeného plavidla,
d)
v rozporu s § 31 odst. 3 odpluje s plavidlem z místa nehody,
e)
v rozporu s § 31 odst. 3 nedopraví plavidlo po nehodě k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné místo, nebo
f)
vede plavidlo, k jehož vedení nemá příslušný průkaz způsobilosti.
(5)
Fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím, že
a)
užívá veřejného přístavu plavidlem naloženým nebezpečnými věcmi bez zvláštního povolení plavebního úřadu nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými,
b)
v rozporu s § 9 odst. 2 provozuje na vodní cestě plavidlo, které neodpovídá požadavkům na bezpečnost provozu, bezpečnost posádky nebo na bezpečnost přepravovaných osob a věcí, nebo které ohrožuje životní prostředí,
c)
v rozporu s § 9 odst. 2 provozuje na vodní cestě plavidlo, jehož technická způsobilost nebyla schválena,
d)
v rozporu s § 9 odst. 2 provozuje na vodní cestě plavidlo, které není evidováno v plavebním rejstříku nebo v obdobné evidenci,
e)
na místě určeném pro českou státní vlajku vztyčí v rozporu s § 16 odst. 2 jinou vlajku nebo znak, nebo při použití jiných vlajek na plavidle současně nevztyčí českou státní vlajku, nebo použije jinou vlajku větších rozměrů, než má státní vlajka,
f)
nezajistí vedení nebo obsluhu plavidla odborně nebo zdravotně způsobilými osobami,
g)
v rozporu s § 18 odst. 1 provozuje na vodní cestě plavidlo, které není opatřeno poznávacími znaky,
h)
v rozporu s § 18 odst. 1 provozuje na vodní cestě plavidlo, které není vybaveno předepsanými lodními listinami,
i)
v rozporu s § 19 odst. 1 provozuje plavidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla,
j)
v rozporu s § 24 odst. 2 provozuje plavidlo s posádkou, která nesplňuje podmínky počtu a odborného složení, nebo
k)
v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím provozovaného plavidla.
(6)
Vůdce plavidla nebo fyzická osoba jako provozovatel plavidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 32b odst. 2 neposkytne správci systému RIS informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě.
(7)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. a) a i),
b)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a h) a odstavce 5 písm. b), c), d), f) a j),
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f) a g), odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. b) a c), odstavce 4, odstavce 5 písm. g), h) a k) a odstavce 6,
d)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. a),
e)
do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), odstavce 3 písm. d) a e) a odstavce 5 písm. e), nebo
f)
v blokovém řízení do 5 000 Kč, jde-li o přestupky podle odstavců 1 a 2, odstavce 3 písm. a), d) a e), odstavce 4 písm. a), b), c), d) a e), odstavce 5 písm. d), e), f) a k) a odstavce 6.
(8)
Zákaz činnosti do 2 let lze uložit za přestupek podle odstavce 3 písm. b) a c) a podle odstavce 4 písm. f).
§ 44
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 5 odst. 3 zřídí stavbu na sledované vodní cestě,
b)
v rozporu s § 28 odst. 2 poškodí plavební znak nebo jiné plavební zařízení umístěné na vodní cestě,
c)
v rozporu s § 28 odst. 2 umístí, odstraní nebo přemístí plavební znak na vodní cestě,
d)
jako provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů nezajistí v rozporu s § 30a odst. 6 dodržení bližších podmínek provozu vodních skútrů, plavidel pro plavbu v kluzu nebo jiných plavidel určených prováděcím právním předpisem nebo ostatních podmínek uvedených v rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů,
e)
jako odesílatel při přepravě věcí po vnitrozemských vodních cestách neoznačí v rozporu s § 36 odst. 5 nebezpečné věci, nebo k průvodním listinám nepřipojí charakteristiku těchto nebezpečných věcí, druh nebezpečí a opatření pro případ mimořádné události, nebo
f)
zřídí nebo provozuje přístav bez souhlasu plavebního úřadu.
(2)
Správce vodní cesty se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 5 odst. 2 nevyznačí sledovanou vodní cestu plavebními znaky, nebo
b)
při správě dopravně významné využívané vodní cesty nevybaví v rozporu s § 23 odst. 4 plavidla nebo plavební objekty rádiovými stanicemi.
(3)
Provozovatel přístavu se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 6 odst. 2 poruší podmínky stanovené pro provozování přístavu plavebním úřadem,
b)
v rozporu s § 7 odst. 1 písm. a) nevyznačí vodní část přístavu, který není určen k veřejnému užívání, plavebními znaky podle pokynů plavebního úřadu,
c)
v rozporu s § 7 odst. 1 písm. b) neumožní provozovatelům plavidel užívání přístavu při splnění podmínek plavebního provozu v přístavu, nebo
d)
v rozporu s § 7 odst. 2 zřídí nebo provozuje v přístavu vrakoviště plavidel.
(4)
Provozovatel pozemní části veřejného přístavu se dopustí správního deliktu tím, že nevybaví v rozporu s § 23 odst. 4 plavidla nebo zařízení přístavu rádiovými stanicemi.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí správního deliktu tím, že
a)
užívá veřejného přístavu plavidlem naloženým nebezpečnými věcmi bez zvláštního povolení plavebního úřadu nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými,
b)
v rozporu s § 9 odst. 2 provozuje na vodní cestě plavidlo, které neodpovídá požadavkům na bezpečnost provozu, bezpečnost posádky nebo na bezpečnost přepravovaných osob a věcí, nebo které ohrožuje životní prostředí,
c)
v rozporu s § 9 odst. 2 provozuje na vodní cestě plavidlo, jehož technická způsobilost nebyla schválena,
d)
v rozporu s § 9 odst. 2 provozuje na vodní cestě plavidlo, které není evidováno v plavebním rejstříku nebo v obdobné evidenci,
e)
na místě určeném pro českou státní vlajku vztyčí v rozporu s § 16 odst. 2 jinou vlajku nebo znak, nebo při použití jiných vlajek na plavidle současně nevztyčí českou státní vlajku, nebo použije jinou vlajku větších rozměrů, než má státní vlajka,
f)
nezajistí vedení nebo obsluhu plavidla odborně nebo zdravotně způsobilými osobami,
g)
v rozporu s § 18 odst. 1 provozuje na vodní cestě plavidlo, které není opatřeno poznávacími znaky,
h)
v rozporu s § 18 odst. 1 provozuje na vodní cestě plavidlo, které není vybaveno předepsanými lodními listinami,
i)
v rozporu s § 19 odst. 1 provozuje plavidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla,
j)
v rozporu s § 24 odst. 2 provozuje plavidlo s posádkou, která nesplňuje podmínky počtu a odborného složení, nebo
k)
v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím provozovaného plavidla.
(6)
Provozovatel vodní dopravy se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 23 odst. 4 nevybaví plavidla rádiovými stanicemi, nebo
b)
v rozporu s § 36 odst. 4 použije k přepravě nebezpečných věcí plavidla nezpůsobilá k této přepravě.
(7)
Provozovatel veřejné vodní dopravy se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 35 odst. 1 nepřepraví za sjednanou cenu osobu, která o to požádá, nebo nepřijme k přepravě zásilku za sjednanou cenu, nebo
b)
v rozporu s § 35 odst. 2 nezveřejní smluvní přepravní podmínky, za nichž bude veřejnou dopravu provozovat, jízdní řád, tarif, den zahájení provozu nebo rozsah bezbariérovosti.
(8)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel plavidla nebo správce vodní cesty nebo provozovatel přístavu se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 32b odst. 2 nezajistí poskytnutí informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě správci systému RIS.
(9)
Za správní delikt se uloží pokuta
a)
do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. a) a i) a odstavce 6 písm. b),
b)
do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), e) a f), odstavce 2 písm. b), odstavce 3 písm. a), c) a d), odstavce 4, odstavce 5 písm. b), c), d), f) a j) a odstavce 6 písm. a),
c)
do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. b) a odstavce 7,
d)
do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) a d), odstavce 5 písm. g), h) a k) a odstavce 8,
e)
do 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. e).
§ 45
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při stanovení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm příslušný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Státní plavební správa.
(5)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.
(7)
Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.“.
34.
V § 52 se slova „a spojů“ zrušují, slova „§ 3 odst. 1, § 3 odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 3 odst. 1 a 2“, slova „§ 10 odst. 1, § 10 odst. 2, § 10 odst. 3, § 10 odst. 5“ se nahrazují slovy „§ 10 odst. 2, 3, 4, 6 a 10“, slova „§ 11 odst. 1“ se nahrazují slovy „§ 11 odst. 2, § 12 odst. 4“, za slova „§ 12 odst. 4“ se vkládají slova „§ 13 odst. 3,“, za slova „§ 18 odst. 2,“ se vkládají slova „§ 18 odst. 3,“, slova „§ 24 odst. 1, § 24 odst. 2, § 25 odst. 1, § 25 odst. 3, § 25 odst. 5“ se nahrazují slovy „§ 24 odst. 1 a 2, § 25 odst. 1, 3 a 7“, za slova „§ 28 odst. 4,“ se vkládají slova „§ 30a odst. 9 a 10“, za slova „§ 32 odst. 2,“ se vkládají slova „§ 32a odst. 1 a 4, § 32b odst. 3, § 32c odst. 1 písm. b,“ a slova „§ 36 odst. 2, § 36 odst. 4, § 36a odst. 7, § 36a odst. 8“ se nahrazují slovy „§ 36 odst. 2 a 4, § 36a odst. 7 a 8“.
35.
V příloze č. 2 bod 1 zní:
„1.
vodní tok Labe od říčního km 987,8 (Opatovice) po říční km 973,5 (Kunětice) a od říčního km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč) po říční km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč),“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Řízení o schválení způsobilosti plavidla k provozu na vodní cestě a o schválení typu plavidla zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů a plavební úřad vydá osvědčení plavidla podle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud plavidlo splňuje požadavky na bezpečnost podle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Osvědčení plavidla, vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti po dobu, na kterou byla vydána. Platnost těchto osvědčení nelze po dni nabytí účinnosti tohoto zákona prodloužit, s výjimkou osvědčení malých plavidel, plovoucích zařízení a převozních lodí.
3.
Platnost rozhodnutí Ministerstva dopravy o pověření osoby k vydávání odborných technických posudků podle dosavadních právních předpisů zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení bodu 1 tím není dotčeno.
4.
Vodní skútry a plavidla pro plavbu v kluzu lze provozovat na vodních cestách vymezených plavebními znaky podle dosavadních právních předpisů nejpozději do 31. prosince 2009.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. IV
V položce č. 40 přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, se doplňuje písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 34a zní:
„f) | Přijetí žádosti o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů34a) | Kč| 1 000
---|---|---|---
34a)
§ 30a odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o spotřebních daních
Čl. V
V zákoně č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., se v § 49 odst. 12 větě první slova „a to výhradně pro plavby“ nahrazují slovy „včetně plaveb“ a slova „pro plavby“ se nahrazují slovem „plaveb“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r. |
Zákon č. 308/2008 Sb. | Zákon č. 308/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 8. 2008, datum účinnosti 1. 10. 2008, částka 100/2008
* Čl. I - Zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění zákona č. 190/2005 Sb. a zákona č. 70/2007 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 10. 2008
308
ZÁKON
ze dne 17. července 2008,
kterým se mění zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění zákona č. 190/2005 Sb. a zákona č. 70/2007 Sb., se mění takto:
1.
Na konci textu § 1 se doplňují slova „, jiných slavnostních a pietních akcí za účasti válečných veteránů a jmenování válečných veteránů do vyšších vojenských hodností“.
2.
V nadpisu § 2 se slovo „Armáda“ nahrazuje slovy „Ozbrojené síly“.
3.
V § 2 odst. 1 se slovo „Armádou“ nahrazuje slovy „Ozbrojenými silami“ a slovo „Armáda“ se nahrazuje slovy „ozbrojené síly“.
4.
V § 3 odst. 1 se za slovo „který“ vkládají slova „po roce 1945“.
5.
V § 3 odst. 1 a 2 se slovo „armády“ nahrazuje slovy „ozbrojených sil“.
6.
V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 1 a 1a zní:
„(3)
Za válečného veterána se nepovažuje příslušník ozbrojených sil nebo policie, i když splňuje podmínky válečného veterána stanovené v odstavcích 1 a 2, pokud byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem služby podle odstavce 1, nebo byl pravomocně odsouzen za jiný trestný čin k trestu ztráty vojenské hodnosti. Za válečného veterána se nepovažuje ani příslušník ozbrojených sil uvedený v odstavci 1, pokud mu zanikl služební poměr odnětím hodnosti podle jiného právního předpisu1), nebo příslušník policie uvedený v odstavci 1, pokud mu byl pravomocně uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti podle jiného právního předpisu1a).
1)
§ 18 písm. c) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.
1a)
§ 42 odst. 1 písm. e) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 1 se označuje jako poznámka č. 1d, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
7.
V § 3 odst. 4 se slova „písm. d), e) nebo f)“ nahrazují slovy „písm. a) až f)“.
8.
V § 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a vede evidenci vydaných osvědčení“.
9.
V § 4 písm. b) se za slovo „sdružují“ vkládá slovo „převážně“.
10.
V § 4 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která včetně poznámek pod čarou č. 1b a 1c znějí:
„g)
může zabezpečovat slavnostní a pietní akce s účastí válečných veteránů, zejména u příležitosti státních svátků a významných výročí účasti ozbrojených sil v ozbrojených konfliktech a mírových operacích,
h)
může válečnému veteránovi poskytovat příspěvek na stravování ve výši, kterou přispívá na závodní stravování podle jiného právního předpisu1b), a zabezpečovat závodní stravování ve vlastních stravovacích zařízeních1c); příspěvek na stravování podle tohoto zákona nelze poskytovat válečnému veteránovi, pokud je mu příspěvek na stravování poskytován.
1b)
§ 48 odst. 8 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
§ 8 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu.
1c)
§ 69 zákona č. 218/2000 Sb.“.
11.
V § 5 odst. 1 a 4 a v přílohách č. 1 a 2 se za slovo „hodnost“ vkládají slova „nebo služební hodnost s hodnostním označením“.
12.
V § 5 odst. 1 se slovo „zvláštního“ nahrazuje slovem „jiného“.
13.
V § 5 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Ve sporných případech Ministerstvo zahraničních věcí na žádost ministerstva vydá závazné stanovisko, ve kterém určí, zda se jedná o ozbrojený konflikt nebo mírovou operaci podle § 3, místo a dobu trvání ozbrojeného konfliktu nebo mírové operace a zda armáda, ve které osoba v době rozhodné pro vydání osvědčení válečného veterána konala službu, byla armádou spojeneckou.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
14.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1e) až 1g) zní:
㤠5a
Jmenování válečných veteránů do vyšších vojenských hodností
(1)
Válečný veterán, který je vojákem z povolání nebo vojákem v záloze1e), může být jmenován do vyšší vojenské hodnosti jen podle jiného právního předpisu1f).
(2)
Válečný veterán, kterému zanikla branná povinnost1g), může být jmenován do vyšší vojenské hodnosti. Do vyšší vojenské hodnosti lze válečného veterána jmenovat i posmrtně.
(3)
Válečného veterána podle odstavce 2 jmenuje do hodnosti generála prezident republiky na návrh vlády a do ostatních vojenských hodností ministr obrany.
(4)
Pro jmenování válečného veterána do vyšší vojenské hodnosti se nepoužije správní řád.
1e)
§ 26 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon).
1f)
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů.
1g)
§ 2 a 7 zákona č. 585/2004 Sb.“.
15.
V § 6 odst. 2 se věta třetí nahrazuje větami „Po úhradě podílu nákladů za bydlení, stravu a služby musí válečnému veteránovi zůstat alespoň 15 % jeho příjmu. Příjmem se pro účely úhrady rozumí příjmy podle zákona o životním a existenčním minimu1h). Příjmem není příspěvek na péči2).“.
Poznámky pod čarou č. 1h a 2 znějí:
„1h)
Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 7 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2008.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r. |
Zákon č. 307/2008 Sb. | Zákon č. 307/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 8. 2008, datum účinnosti 21. 8. 2008, částka 100/2008
* Čl. I - Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č.
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 21. 8. 2008
307
ZÁKON
ze dne 17. července 2008,
kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 240/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 158/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Jde-li o věc, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, ministerstvo kultury vyrozumí o prohlášení této věci za kulturní památku též příslušný katastrální úřad k provedení záznamu do katastru nemovitostí.“.
2.
Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní:
㤠6a
Plány ochrany památkových rezervací a památkových zón
(1)
Krajský úřad může po projednání s ministerstvem kultury, orgánem územního plánování1) a příslušnou obcí jako dotčenými orgány vydat opatření obecné povahy o ochraně památkové rezervace nebo památkové zóny nebo jejich částí (dále jen „plán ochrany“), ve kterém se stanoví způsob zabezpečení kulturních hodnot památkové rezervace a památkové zóny z hlediska státní památkové péče, a ve kterém lze určit, u jakých nemovitostí, nejsou-li kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci nebo památkové zóně, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně výsadby a kácení dřevin na veřejných prostranstvích (dále jen „úprava dřevin“), je vyloučena povinnost vlastníka (správce, uživatele) vyžádat si předem závazné stanovisko podle § 14 odst. 2.
(2)
Plán ochrany lze vydat na dobu nejdéle 10 let. Pokud po vydání plánu ochrany nabude účinnosti pro památkovou rezervaci, památkovou zónu nebo jejich část regulační plán1), pozbývají účinnosti ty podmínky plánu ochrany, které jsou v rozporu s tímto regulačním plánem.
(3)
Plán ochrany lze změnit, pokud se změnily kulturní hodnoty daného území nebo způsob jejich zabezpečení z hlediska státní památkové péče. Pro vydání změny plánu ochrany se použije odstavec 1 obdobně.
(4)
Odborná organizace státní památkové péče poskytuje krajskému úřadu bezplatně odborné podklady, údaje a informace, které slouží jako podklad pro vydání plánu ochrany.
(5)
Po nabytí účinnosti plánu ochrany krajský úřad bez zbytečného odkladu posoudí, zda jsou dány důvody pro podání návrhu podle § 17 odst. 5.
(6)
Náležitosti a obsah plánu ochrany stanoví ministerstvo kultury prováděcím právním předpisem.“.
3.
V § 7 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
4.
V § 10 odst. 1 se slova „orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „krajský úřad“.
5.
V § 12 odst. 1 se za slovo „působností“ vkládají slova „, jde-li o národní kulturní památku krajskému úřadu,“.
6.
V § 12 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, jde-li o národní kulturní památku krajskému úřadu“.
7.
V 14 odst. 2 se slova „vyloučena (§ 17)“ nahrazují slovy „vyloučena (§ 6a, 17)“.
8.
V § 14 odst. 6 se číslovka „10“ nahrazuje číslovkou „30“.
9.
V § 14c odst. 2 na konci věty druhé se slovo „žadatele“ nahrazuje slovem „uchazeče“.
10.
V § 15 odst. 1 větě první se slova „Ministerstvo kultury“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a věta druhá se zrušuje.
11.
V § 15 odst. 2 se slova „národní výbor“ nahrazují slovy „krajský úřad“.
12.
V § 17 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Povinnost vyžádat si závazné stanovisko podle § 14 odst. 2 je vyloučena, jde-li o stavbu, změnu stavby, udržovací práce, umístění nebo odstranění zařízení, jejichž provedením se nezasahuje žádným způsobem do vnějšího vzhledu nemovitosti v tomto ochranném pásmu, která není kulturní památkou.“.
13.
V § 18 odst. 1 se slova „ministerstva kultury“ nahrazují slovy „krajského úřadu po vyjádření odborné organizace státní památkové péče“.
14.
V § 18 odst. 3 se slovo „Orgán“ nahrazuje slovy „Krajský úřad“.
15.
V § 20 odst. 1 se slova „, a jde-li o národní kulturní památku, jen s předchozím souhlasem vlády České republiky“ zrušují.
16.
V § 21b odst. 2 na konci věty druhé se slovo „žadatele“ nahrazuje slovem „uchazeče“.
17.
V § 23 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
18.
V § 26 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
je dotčeným orgánem k projednání návrhu opatření obecné povahy podle § 6a,“.
Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena e) až k).
19.
V § 27a odst. 1 písm. a) se slova „nebo předchozí souhlas vlády České republiky (§ 20 odst. 1) a zda kulturní památka nebo národní“ nahrazují slovy „(§ 20 odst. 1) a zda“.
20.
V § 35 odst. 1 úvodní části ustanovení se částka „100 000 Kčs“ nahrazuje částkou „2 000 000 Kč“.
21.
V § 35 odst. 1 písm. f) se slova „ministerstva kultury“ nahrazují slovy „krajského úřadu“.
22.
V § 35 odst. 2 úvodní části ustanovení se částka „500 000 Kčs“ nahrazuje částkou „4 000 000 Kč“.
23.
V § 35 odst. 2 písm. b) se slova „orgánu kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „krajského úřadu“.
24.
V § 35 odst. 2 písm. d) se slova „ministerstva kultury“ nahrazují slovy „krajského úřadu“ a slova „bez předchozího souhlasu krajského úřadu“ se zrušují.
25.
V § 35 odst. 2 písm. e) se slova „, zapůjčí do zahraničí nebo se pokusí do zahraničí vyvézt nebo vyveze národní kulturní památku bez předchozího souhlasu vlády České republiky“ zrušují.
26.
V § 39 odst. 1 úvodní části ustanovení se částka „10 000 Kčs“ nahrazuje částkou „2 000 000 Kč“.
27.
V § 39 odst. 2 úvodní části ustanovení se částka „50 000 Kčs“ nahrazuje částkou „4 000 000 Kč“.
28.
V § 39 odst. 2 písm. b) se slova „orgánu kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „krajského úřadu“.
29.
V § 39 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
přemístí nemovitou kulturní památku nebo národní kulturní památku, nebo trvale přemístí movitou kulturní památku z veřejně přístupného místa bez předchozího souhlasu krajského úřadu,“.
30.
V § 39 odst. 2 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g).
31.
V § 39 odst. 2 písm. d) se slova „, zapůjčí do zahraničí nebo se pokusí do zahraničí vyvézt nebo vyveze národní kulturní památku bez předchozího souhlasu vlády České republiky“ zrušují.
32.
V § 44a se dosavadní text označuje jako odstavec 3 a vkládají se nové odstavce 1 a 2, které znějí:
„(1)
Ve správních řízeních vedených podle tohoto zákona lze listinu prokazující vlastnictví věci nahradit čestným prohlášením, nejde-li o věc, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí.
(2)
Ve správních řízeních vedených podle tohoto zákona týkajících se movité kulturní památky, která je příslušenstvím nemovité kulturní památky, je místní příslušnost orgánu státní památkové péče určena místem, kde se nachází nemovitá kulturní památka.“.
33.
V § 45 odst. 1 se za slova „§ 3 odst. 6“ vkládají slova „, § 6a odst. 6“ a slova „§ 7 odst. 6“ se nahrazují slovy „§ 7 odst. 5“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li rozhodnutí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušeno a vráceno k novému projednání správnímu orgánu, postupuje se podle dosavadních právních předpisů.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r. |
Zákon č. 306/2008 Sb. | Zákon č. 306/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 21. 8. 2008, datum účinnosti 1. 1. 2010, částka 99/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 155/1995 Sb.
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 582/1991 Sb.
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 98/1987 Sb.
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 586/1992 Sb.
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 589/1992 Sb.
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona č. 592/1992 Sb.
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona č. 42/1994 Sb.
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 117/1995 Sb.
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona č. 48/1997 Sb.
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona č. 169/1999 Sb.
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona č. 221/1999 Sb.
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona č. 222/1999 Sb.
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona č. 326/1999 Sb.
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona č. 218/2000 Sb.
* ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona č. 239/2000 Sb.
* ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona č. 240/2000 Sb.
* ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona č. 250/2000 Sb.
* ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona č. 361/2003 Sb.
* ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona č. 435/2004 Sb.
* ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona č. 561/2004 Sb.
* ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona č. 357/2005 Sb.
* ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona č. 110/2006 Sb.
* ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona č. 111/2006 Sb.
* ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona č. 187/2006 Sb.
* ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona č. 189/2006 Sb.
* ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona č. 262/2006 Sb.
* ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2016 (45/2016 Sb.)
306
ZÁKON
ze dne 17. července 2008,
kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 155/1995 Sb.
Čl. I
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 178/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „písm. d) a e)“ nahrazují slovy „písm. c) a d)“.
2.
V § 3 odst. 2 větě druhé se slova „plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu [§ 4 odst. 1 písm. b) a c)]“ nahrazují slovy „invalidního důchodu [§ 4 odst. 1 písm. b)]“.
3.
V § 4 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
invalidní,“.
4.
V § 4 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
5.
V § 4 odst. 2 větě druhé se slova „a) až c)“ nahrazují slovy „a) a b)“ a slova „d) a e)“ se nahrazují slovy „c) a d)“.
6.
V § 5 odst. 1 se na konci textu písmene m) doplňují slova „v období před rokem 2010“.
7.
V § 5 odst. 1 písm. t) se slova „plného invalidního důchodu“ nahrazují slovy „invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně [§ 39 odst. 2 písm. c)]“ a slova „plný invalidní“ se nahrazují slovem „tento“.
8.
V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „, s výjimkou doby prvních 6 let tohoto studia po dosažení věku 18 let [§ 5 odst. 1 písm. m)]“ zrušují.
9.
V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
pobytu v cizině, po kterou následovaly svého manžela, který v cizině působil v diplomatických službách České republiky.“.
10.
V § 7 se slova „plný invalidní důchod“ nahrazují slovy „invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně“.
11.
V § 9 odst. 6 písm. b) se slova „částečného invalidního nebo plného“ zrušují.
13.
V § 16 odst. 4 písm. b) se slova „plného invalidního důchodu nebo“ nahrazují slovy „invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, popřípadě plného invalidního důchodu, nebo pobírání“.
14.
V § 16 odst. 4 se na konci textu písmene f) doplňují slova „, a jde-li o stanovení osobního vyměřovacího základu pro výpočet invalidního důchodu, též doby soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních 6 let tohoto studia po dosažení věku 18 let“.
15.
V § 16 odst. 5 se slova „a v odstavci 4 větě druhé písm. e), jde-li o doby účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. r),“ zrušují.
16.
V § 16 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 19b zní:
„(8)
Doby uvedené v odstavci 4 větě druhé písm. a) až j) se považují za vyloučené doby, i když se kryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, nebo s dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté, pokud o to pojištěnec nebo jiný oprávněný požádá; příjmy dosažené v takto určených vyloučených dobách se do vyměřovacího základu nezahrnují. Postup podle věty první se týká pouze celého časového úseku, po který se doby uvedené ve větě první vzájemně kryjí. Způsob podání žádosti podle věty první a lhůty, v nichž lze žádost podat, stanoví zvláštní právní předpis19b).
19b)
§ 83 odst. 3 a § 86 odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.“.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 19b se označuje jako poznámka pod čarou č. 19c.
17.
V § 16 odst. 9 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „pojištěnce“ se vkládají slova „a výpočtový základ“.
18.
V § 18 odst. 4 větě druhé se za slova „odst. 3“ vkládají slova „a 8“.
19.
V § 19 odst. 1 větě první se slova „, plný invalidní a částečný“ nahrazují slovem „a“ a za slova „důchodů nebo“ se vkládají slova „plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, popřípadě“.
20.
V § 19 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Koeficient podle věty první se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. Ustanovení § 16 odst. 9 platí zde obdobně.“.
21.
Za § 19 se vkládá nový § 19a, který zní:
㤠19a
(1)
Starobní a invalidní důchod pojištěnce, který získal aspoň 15 roků náhradní doby pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. s) nebo § 102a (dále jen „náhradní doba péče o závislou osobu“), nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený podle § 15 z osobního vyměřovacího základu vypočteného podle odstavců 2 a 3 a podle § 16.
(2)
U pojištěnce uvedeného v odstavci 1 se náhradní doba péče o závislou osobu pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu považuje
a)
za vyloučenou dobu, a to i když se kryje s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, nebo s dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v § 16 odst. 3 větě čtvrté, nebo
b)
za dobu pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zohledňují pro účely ročního vyměřovacího základu,
a to podle toho, co je pro tohoto pojištěnce výhodnější; postup podle písmene a) se přitom týká pouze celého časového úseku, po který se uvedené doby vzájemně kryjí.
(3)
Za příjem pojištěnce uvedeného v odstavci 1 se pro účely odstavce 2 písm. b) považuje
a)
po 31. prosinci 2006 částka odpovídající výši příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách osoby, o kterou pojištěnec osobně pečoval. Úhrn těchto částek za kalendářní rok se přičítá k ročnímu vyměřovacímu základu pojištěnce stanovenému za tento kalendářní rok podle § 16 odst. 2 věty první,
b)
před 1. lednem 2007 za kalendářní rok částka 96 000 Kč vynásobená koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za rok 2007; netrvala-li náhradní doba péče o závislou osobu celý kalendářní rok, snižuje se částka vypočtená podle části věty před středníkem úměrně. Koeficient podle věty první se stanoví s přesností na 4 platná desetinná místa. Částka za kalendářní rok podle věty první se přičítá k úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za tento kalendářní rok uvedenému v § 16 odst. 2 větě první.“.
22.
V § 20 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, a dítě, jež bylo převzato do péče na základě předběžného opatření vydaného v rámci řízení o svěření dítěte do výchovy19d)“.
Poznámka pod čarou č. 19d zní:
„19d)
§ 45 zákona o rodině.“.
23.
V § 20 odst. 3 písm. c) se slovo „soustavnou“ zrušuje.
24.
V § 20 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.“.
25.
§ 26 včetně nadpisu zní:
㤠26
Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav
Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok.“.
26.
§ 29 zní:
㤠29
(1)
Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně
a)
25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“) před rokem 2010,
b)
26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010,
c)
27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011,
d)
28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012,
e)
29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013,
f)
30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014,
g)
31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015,
h)
32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016,
i)
33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017,
j)
34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018,
k)
35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018.
(2)
Pojištěnec má nárok na starobní důchod též, jestliže nesplnil podmínky podle odstavce 1 a získal dobu pojištění nejméně
a)
15 let a dosáhl před rokem 2010 věku aspoň 65 let,
b)
16 let a dosáhl v roce 2010 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
c)
17 let a dosáhl v roce 2011 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
d)
18 let a dosáhl v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
e)
19 let a dosáhl v roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
f)
20 let a dosáhl po roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození.
(3)
Pojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. g) až k), má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal aspoň 30 let doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1.
(4)
Pojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavcích 1, 2 nebo 3, má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku 65 let a splnil podmínky nároku na invalidní důchod stanovené v § 38 písm. a) nebo b).
(5)
Do doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle odstavce 1 písm. b) až k) a odstavce 2 písm. b) až f) se náhradní doby pojištění, s výjimkou náhradních dob pojištění uvedených v § 5 odst. 1 písm. p), r) a s) a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996, započítávají pouze v rozsahu 80 %; počet dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru.“.
27.
§ 30 se zrušuje.
28.
V § 31 odstavec 1 zní:
„(1)
Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo 3 a
a)
dosáhl alespoň věku 60 let, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let, nebo
b)
do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let.“.
29.
V § 31 odst. 3 se slova „a 30“ zrušují.
30.
V § 32 odst. 1 se slova „pokud pojištěnci dosáhli tohoto věku do 31. prosince 1995“ nahrazují slovy „jde-li o pojištěnce narozené před rokem 1936“.
31.
V § 32 odstavec 2 zní:
„(2)
U pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968 se důchodový věk stanoví podle přílohy k tomuto zákonu. Stanoví-li se podle této přílohy důchodový věk s přičtením kalendářních měsíců, považuje se za důchodový věk věk dosažený v posledním přičteném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce; neobsahuje-li takto určený měsíc takový den, považuje se za důchodový věk ten věk, který je dosažen v posledním dni posledního přičteného kalendářního měsíce.“.
32.
V § 32 odstavec 3 zní:
„(3)
U pojištěnců narozených po roce 1968 činí důchodový věk
a)
u mužů 65 let,
b)
u žen
1.
62 let, pokud vychovaly alespoň 4 děti,
2.
63 let, pokud vychovaly 3 děti,
3.
64 let, pokud vychovaly 2 děti,
4.
65 let.“.
33.
V § 34 odst. 2 větě první se za slovo „který“ vkládají slova „splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 a“ a slova „ani plný invalidní důchod“ se nahrazují slovy „důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně“.
34.
V § 34 se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí:
„(3)
Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod ve výši poloviny podle § 37 odst. 1, za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Ustanovení odstavce 2 věty třetí platí zde obdobně.
(4)
Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod v plné výši podle § 37 odst. 1, za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu. Nárok na zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle věty první má pojištěnec vždy po 2 letech, pokud výdělečná činnost trvala nepřetržitě po tuto dobu, nebo po skončení výdělečné činnosti; za nepřetržité trvání výdělečné činnosti se považuje i to, kdy na kalendářní den skončení výdělečné činnosti bezprostředně navazuje kalendářní den, v němž výdělečná činnost znovu vznikla. Ustanovení odstavce 2 věty třetí platí zde obdobně.
(5)
Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 2 a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, za každý celý rok doby pojištění získané do dosažení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 o 1,5 % výpočtového základu; po dosažení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 se výše procentní výměry starobního důchodu zvyšuje podle odstavce 2.
(6)
Celým rokem doby pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí 365 kalendářních dnů.“.
35.
§ 35 zní:
㤠35
Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 4, se stanoví podle § 41 odst. 2.“.
36.
§ 36 zní:
㤠36
(1)
Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o
a)
0,9 % výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů,
b)
1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne;
výše procentní výměry po tomto snížení však nesmí být nižší, než je částka uvedená v § 33 odst. 2 větě třetí.
(2)
Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod do dosažení důchodového věku vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, přepočte po skončení této výdělečné činnosti na žádost tak, že se doba této výdělečné činnosti po dni, od kterého byl přiznán starobní důchod, přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a současně se o tuto dobu zkrátí doba, za kterou se snižovala výše procentní výměry starobního důchodu podle odstavce 1. Pro zvýšení procentní výměry za dobu výdělečné činnosti vykonávané po dosažení důchodového věku platí ustanovení § 34 odst. 2 obdobně.“.
37.
V § 37 odstavec 1 zní:
„(1)
Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost v plné výši nebo ve výši poloviny; polovina starobního důchodu se vyplácí na základě žádosti pojištěnce. Polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry; v případě, že se starobní důchod nevyplácí v plné výši z důvodu souběhu s jiným důchodem podle § 59, rozumí se polovinou starobního důchodu polovina procentní výměry vyplácené podle § 59.“.
38.
V § 37 odst. 2 se slova „§ 30 nebo“ zrušují.
39.
V části čtvrté nadpis hlavy druhé zní: „INVALIDNÍ DŮCHOD“.
40.
V části čtvrté hlavě druhé nadpis dílu prvního zní: „Podmínky nároku na invalidní důchod“.
41.
V § 38 se slova „plný“, „plně“ a „plné“ zrušují a slova „se stal“ se nahrazují slovy „nedosáhl věku 65 let a stal se“.
42.
§ 39 včetně poznámky pod čarou č. 34b zní:
㤠39
(1)
Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
(2)
Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla
a)
nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
b)
nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
c)
nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
(3)
Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
(4)
Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu,
a)
zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost,
b)
zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,
c)
zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován,
d)
schopnost rekvalifikace34b) pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával,
e)
schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,
f)
v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.
(5)
Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí.
(6)
Za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.
(7)
Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení [odstavec 4 písm. c)], jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.
(8)
Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se určuje v celých číslech.
34b)
§ 108 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.“.
43.
V § 40 odst. 1 se slovo „plný“ zrušuje.
44.
V § 40 odst. 2 se slova „plný“ a „plné“ zrušují.
45.
V § 40 odst. 2 se za větu první vkládá věta „U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků.“.
46.
V § 40 odst. 3 se slova „plný“ a „m) a“ zrušují, za slova „České republice“ se vkládají slova „, a to“ a na konci textu se doplňují slova „, a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia“.
47.
V části čtvrté hlavě druhé nadpis dílu druhého zní: „Výše invalidního důchodu“.
48.
V § 41 odst. 1 se slovo „plného“ zrušuje.
49.
V § 41 odstavec 2 zní:
„(2)
Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění
a)
0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně,
b)
0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně,
c)
1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně;
ustanovení § 33 odst. 2 věty druhé a třetí a § 34 odst. 1 věty druhé platí zde obdobně.“.
50.
V § 41 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, a koeficientu, který se vypočte jako podíl procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené v odstavci 2, která odpovídá novému stupni invalidity, a procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené v odstavci 2, která odpovídá dosavadnímu stupni invalidity. Koeficient podle věty první se stanoví s přesností na 4 platná desetinná místa.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
51.
V § 41 odst. 4 větě první se slova „plného“ a „plný“ zrušují, za slovo „započítává“ se vkládají slova „v rozsahu stanoveném v odstavci 5“ a za slova „žádné dítě“ se doplňují slova „, a u mužů se bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě“.
52.
V § 41 odst. 4 větě druhé se slovo „plná“ zrušuje.
53.
V § 41 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Dopočtená doba se započte
a)
plně, je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou českého pojištění nebo vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu anebo doba, která není kryta dobou českého pojištění, je kratší 1 roku, vznikla-li invalidita před 28. rokem věku pojištěnce, 2 let, vznikla-li invalidita od dosažení věku 28 let do 40. roku věku pojištěnce, nebo 3 let, vznikla-li invalidita od dosažení věku 40 let pojištěnce,
b)
ve sníženém rozsahu, nejsou-li splněny podmínky uvedené v písmenu a); v tomto případě se krátí dopočtená doba v poměru délky dob pojištění získaných v českém pojištění v období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod k době, která uplynula od dosažení 18 let věku do dne vzniku nároku na invalidní důchod, s tím, že po tomto krácení se počet dnů dopočtené doby zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru;
pro účely stanovení délky dopočtené doby se za dobu pojištění považuje též doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia.“.
54.
V části čtvrté hlavě druhé nadpis dílu třetího zní: „Invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech“.
55.
V § 42 odstavec 1 zní:
„(1)
Na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu (§ 40). Za invaliditu třetího stupně se pro účely věty první považuje též takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které má za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Při posuzování invalidity pro účely nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně podle věty první se neprovádí srovnání se stavem, který byl u osoby uvedené ve větě první před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (§ 39 odst. 3 věta druhá).“.
56.
V § 42 odst. 2 větě první se slovo „plného“ zrušuje.
57.
V § 42 odst. 3 se slova „plného“ a „plný“ zrušují, slova „invalidní důchod“ se nahrazují slovy „invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně“ a slova „je-li tento“ se nahrazují slovy „na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle odstavce 2 a na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle odstavce 2, je-li invalidní“, slovo „celá“ se zrušuje a za slovo „docházky“ se vkládají slova „do dosažení věku 18 let a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia“.
58.
V § 42 odstavec 4 zní:
„(4)
Pojištěnci, který ke dni vzniku nároku na invalidní důchod získal aspoň 15 roků doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1, náleží procentní výměra invalidního důchodu nejméně ve výši stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, a nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.“.
59.
V části čtvrté se hlava třetí včetně nadpisu zrušuje.
60.
V § 49 odst. 1 písm. a) se slova „, plného invalidního nebo částečného“ nahrazují slovem „nebo“.
61.
V § 49 odst. 1 písm. b) se slovo „plný“ zrušuje.
62.
V § 50 odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
je invalidní ve třetím stupni, nebo“.
63.
V § 50 odst. 2 písm. e) se slova „věku 55 let“ nahrazují slovy „alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození“.
64.
V § 50 odst. 7 se slova „s tím, že věk podle odstavce 2 písm. e) činí 58 let nebo důchodový věk, je-li důchodový věk nižší“ zrušují.
65.
V § 51 odstavec 2 zní:
„(2)
Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti.“.
66.
V § 51 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu, na který vznikl znovu nárok podle § 50 odst. 4, nesmí být nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod.“.
67.
V § 52 odst. 1 se slova „, plného invalidního nebo částečného“ nahrazují slovem „nebo“ a slovo „plný“ se zrušuje.
68.
V § 53 odstavec 2 zní:
„(2)
Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.“.
69.
V § 53 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Zanikl-li nárok na sirotčí důchod proto, že dítě přestalo být nezaopatřené a nárok na sirotčí důchod vznikl znovu, neboť podmínka nezaopatřenosti byla znovu splněna, nesmí být výše procentní výměry sirotčího důchodu nižší než procentní výměra sirotčího důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod.“.
70.
V § 54 odst. 3 se slovo „Výše“ nahrazuje slovy „Procentní výměra a základní výměra“.
71.
V § 56 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
důchod byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, důchod se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží. Důchod nebo jeho zvýšení se přitom doplatí nejvýše pět let nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na důchod nebo jeho zvýšení; pro běh této lhůty platí § 55 odst. 2 věta druhá a třetí obdobně. Důchod nebo jeho zvýšení se však doplatí ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží, v případě, že důchod nebyl přiznán nebo byl vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, v důsledku nesprávného postupu orgánu sociálního zabezpečení,“.
72.
V § 56 odst. 2 se slova „plného invalidního nebo částečného“ a slova „plně nebo částečně“ zrušují.
73.
V § 58 se slova „, plného invalidního nebo částečného“ nahrazují slovem „nebo“.
74.
V § 59 odst. 1 větě první se slova „, plného invalidního nebo částečného“ nahrazují slovem „nebo“.
75.
V části čtvrté hlavě šesté se za díl druhý vkládá nový díl třetí, který včetně nadpisu zní:
„Díl třetí
Přeměna invalidního důchodu na starobní důchod
§ 61a
(1)
Nárok na invalidní důchod zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let; tímto dnem vzniká tomuto poživateli nárok na starobní důchod.
(2)
Starobní důchod, na který vznikl nárok podle odstavce 1, náleží ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod. Pro účely zvyšování tohoto starobního důchodu podle § 67 se za den přiznání starobního důchodu považuje den, od něhož byl přiznán dosavadní invalidní důchod.
(3)
Nárok na starobní důchod podle odstavce 1 nevylučuje nárok na starobní důchod podle § 29 odst. 1, 2 nebo 3.“.
Dosavadní díly třetí a čtvrtý se označují jako díly čtvrtý a pátý.
76.
V § 64 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Příjemce důchodu vypláceného v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence hradí náklady plátce důchodu za poukazy splátek důchodu vyplácených v pravidelných lhůtách. Věta první však neplatí v případě, že oprávněnému byl důchod přiznán před 1. lednem 2010 a tomuto oprávněnému trvá od 31. prosince 2009 nepřetržitě nárok na alespoň 1 důchod. Plátce důchodu je povinen výši nákladů uvedených ve větě první zveřejnit.“.
78.
V § 65 odst. 2 se slova „Plný invalidní a částečný invalidní důchod přiznaný pro plnou invaliditu nebo částečnou“ nahrazují slovy „Invalidní důchod pro“.
79.
V § 71 odst. 4 se slova „§ 41 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 41 odst. 4“.
80.
V § 89 se odstavec 3 zrušuje.
81.
V § 105a odst. 1 větě první se slova „, plný invalidní nebo částečný“ nahrazují slovem „nebo“.
82.
V § 108 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
způsob posouzení a procentní míry poklesu pracovní schopnosti, co se rozumí zcela mimořádnými podmínkami, za nichž je pojištěnec, jehož pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 %, schopen výdělečné činnosti, a způsob zhodnocení a využití zachované pracovní schopnosti podle § 39 odst. 4 písm. e),“.
83.
V § 108 odst. 1 písm. d) se slova „za období před 1. lednem 1996“ zrušují.
84.
Doplňuje se příloha k zákonu, která zní:
„Příloha k zákonu č. 155/1995 Sb.
Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968
Rok narození | Důchodový věk činí u
---|---
mužů | žen s počtem vychovaných dětí
0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 a více
1936 | 60r+2m | 57r | 56r | 55r | 54r | 54r | 53r
1937 | 60r+4m | 57r | 56r | 55r | 54r | 54r | 53r
1938 | 60r+6m | 57r | 56r | 55r | 54r | 54r | 53r
1939 | 60r+8m | 57r+4m | 56r | 55r | 54r | 54r | 53r
1940 | 60r+10m | 57r+8m | 56r+4m | 55r | 54r | 54r | 53r
1941 | 61r | 58r | 56r+8m | 55r+4m | 54r | 54r | 53r
1942 | 61r+2m | 58r+4m | 57r | 55r+8m | 54r+4m | 54r+4m | 53r
1943 | 61r+4m | 58r+8m | 57r+4m | 56r | 54r+8m | 54r+8m | 53r+4m
1944 | 61r+6m | 59r | 57r+8m | 56r+4m | 55r | 55r | 53r+8m
1945 | 61r+8m | 59r+4m | 58r | 56r+8m | 55r+4m | 55r+4m | 54r
1946 | 61r+10m | 59r+8m | 58r+4m | 57r | 55r+8m | 54r+8m | 54r+4m
1947 | 62r | 60r | 58r+8m | 57r+4m | 56r | 56r | 54r+8m
1948 | 62r+2m | 60r+4m | 59r | 57r+8m | 56r+4m | 56r+4m | 55r
1949 | 62r+4m | 60r+8m | 59r+4m | 58r | 56r+8m | 56r+8m | 55r+4m
1950 | 62r+6m | 61r | 59r+8m | 58r+4m | 57r | 57r | 55r+8m
1951 | 62r+8m | 61r+4m | 60r | 58r+8m | 57r+4m | 57r+4m | 56r
1952 | 62r+10m | 61r+8m | 60r+4m | 59r | 57r+8m | 57r+8m | 56r+4m
1953 | 63r | 62r | 60r+8m | 59r+4m | 58r | 58r | 56r+8m
1954 | 63r+2m | 62r+4m | 61r | 59r+8m | 58r+4m | 58r+4m | 57r
1955 | 63r+4m | 62r+8m | 61r+4m | 60r | 58r+8m | 58r+8m | 57r+4m
1956 | 63r+6m | 63r | 61r+8m | 60r+4m | 59r | 59r | 57r+8m
1957 | 63r+8m | 63r+4m | 62r | 60r+8m | 59r+4m | 59r+4m | 58r
1958 | 63r+10m | 63r+8m | 62r+4m | 61r | 59r+8m | 59r+8m | 58r+4m
1959 | 64r | 64r | 62r+8m | 61r+4m | 60r | 60r | 58r+8m
1960 | 64r+2m | 64r+2m | 63r | 61r+8m | 60r+4m | 60r+4m | 59r
1961 | 64r+4m | 64r+4m | 63r+4m | 62r | 60r+8m | 60r+8m | 59r+4m
1962 | 64r+6m | 64r+6m | 63r+8m | 62r+4m | 61r | 61r | 59r+8m
1963 | 64r+8m | 64r+8m | 64r | 62r+8m | 61r+4m | 61r+4m | 60r
1964 | 64r+10m | 64r+10m | 64r+4m | 63r | 61r+8m | 61r+8m | 60r+4m
1965 | 65r | 65r | 64r+8m | 63r+4m | 62r | 62r | 60r+8m
1966 | 65r | 65r | 65r | 63r+8m | 62r+4m | 62r | 61r
1967 | 65r | 65r | 65r | 64r | 62r+8m | 62r | 61r+4m
1968 | 65r | 65r | 65r | 64r | 63r | 62r | 61r+8m
Vysvětlivky:
„r
“ znamená rok
„m
“ znamená kalendářní měsíc“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
O nárocích na důchody, které vznikly před 1. lednem 2010 a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání, odnětí nebo změně výše těchto důchodů za dobu před tímto dnem, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne podle právních předpisů účinných před tímto dnem.
2.
Účast na důchodovém pojištění a doby důchodového pojištění a náhradní doby důchodového pojištění získané před 1. lednem 2010 se hodnotí podle právních předpisů účinných před tímto dnem.
3.
Náhradní doby důchodového pojištění získané před 1. lednem 2010 se započítávají pro vznik nároku na důchod v plné výši, jde-li o pojištěnce, kterému vznikne nárok na důchod před rokem 2019.
4.
Nárok na starobní důchod podle § 30 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jeho výše a podmínky pro výplatu se ode dne účinnosti tohoto zákona posuzují podle zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Dosáhl-li poživatel plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu věku 65 let před 1. lednem 2010, zaniká nárok na tento důchod dnem 1. ledna 2010; tímto dnem vzniká tomuto poživateli nárok na starobní důchod, a to ve výši, v jaké mu náležel dosavadní důchod. Plátce důchodu je povinen nejpozději do 31. ledna 2010 zaslat poživateli starobního důchodu uvedenému ve větě první písemné oznámení o zániku nároku na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a o vzniku nároku na starobní důchod a jeho výši. Pro účely zvyšování tohoto starobního důchodu se za den přiznání starobního důchodu považuje den, od něhož byl přiznán dosavadní plný invalidní nebo částečný invalidní důchod. Nárok na starobní důchod podle věty první nevylučuje nárok na starobní důchod podle § 29 odst. 1, 2 nebo 3 zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Je-li nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod, který byl přiznán před 1. lednem 2010, podmíněn nezaopatřeností dítěte a dítě je ke dni 31. prosince 2009 poživatelem plného invalidního důchodu, nevztahuje se na toto dítě ustanovení § 20 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7.
Vznikl-li nárok na vdovský nebo vdovecký důchod před 1. lednem 2010, zůstává nárok na tento důchod zachován po 31. prosinci 2009, pokud vdova dosáhla před 1. lednem 2010 věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší, a vdovec dosáhl před 1. lednem 2010 věku 58 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. Došlo-li k zániku nároku na vdovský nebo vdovecký důchod před 1. lednem 2010 nebo po 31. prosinci 2009, ale jde o důchody, které byly přiznány před 1. lednem 2010, vznikne nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po 31. prosinci 2009 znovu za podmínek stanovených zákonem o důchodovém pojištění, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8.
Plný invalidní důchod, na který vznikl nárok před 1. lednem 2010, se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. prosince 2009, považuje od 1. ledna 2010 za invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Částečný invalidní důchod, na který vznikl nárok před 1. lednem 2010, s výjimkou částečného invalidního důchodu uvedeného v bodě 9, se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. prosince 2009, považuje od 1. ledna 2010 za invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, byl-li důvodem částečné invalidity pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 50 %, a za invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně v ostatních případech. Za den přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně podle věty první se považuje den, od něhož byl přiznán plný invalidní důchod; za den přiznání invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně nebo pro invaliditu prvního stupně podle věty druhé se považuje den, od něhož byl přiznán částečný invalidní důchod. Plátce důchodu je povinen nejpozději do 31. ledna 2010 zaslat poživateli invalidního důchodu uvedenému ve větě první a druhé písemné oznámení o tom, zda mu náleží invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, pro invaliditu druhého stupně nebo pro invaliditu prvního stupně. Ustanovení věty první a s výjimkou změny výše důchodu též ustanovení věty druhé platí, pokud není na základě kontrolní lékařské prohlídky konané po 31. prosinci 2009 stanoven jiný stupeň invalidity a vydáno rozhodnutí o invalidním důchodu pro jiný stupeň invalidity.
9.
Částečný invalidní důchod, na který vznikl ke dni 1. ledna 1996 nárok podle § 89 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. prosince 2009, považuje od 1. ledna 2010 za invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Důchod uvedený ve větě první nelze odejmout; ustanovení o souběhu nároků na důchody a jejich výplatu nejsou přitom dotčena. Za den přiznání invalidního důchodu podle věty první se považuje den, od něhož byl přiznán důchod za výsluhu let, který se podle § 89 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění považoval od 1. ledna 1996 za částečný invalidní důchod. Ustanovení bodu 8 věty čtvrté platí zde obdobně.
10.
Plná invalidita, která trvá ke dni 31. prosince 2009, se považuje od 1. ledna 2010 za invaliditu třetího stupně. Částečná invalidita, která trvá ke dni 31. prosince 2009, se považuje od 1. ledna 2010 za invaliditu druhého stupně, byl-li důvodem částečné invalidity pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 50 %, a za invaliditu prvního stupně v ostatních případech.
11.
Byl-li částečný invalidní důchod přiznán s přihlédnutím k mezinárodní smlouvě a částečná invalidita přitom nebyla posouzena podle českých právních předpisů, považuje se částečná invalidita za částečnou invaliditu z důvodu poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 50 %.
12.
Posuzování invalidity u invalidních důchodů uvedených v bodě 8 větě první a druhé se od 1. ledna 2010 řídí právními předpisy účinnými od tohoto dne.
13.
Byl-li plný invalidní důchod přiznán před 1. lednem 2010 a při první kontrolní lékařské prohlídce konané po roce 2009 je zjištěn takový stupeň invalidity, který má za následek snížení výše invalidního důchodu, sníží se výše invalidního důchodu až od třinácté splátky tohoto důchodu splatné po dni konání této prohlídky. Byl-li částečný invalidní důchod přiznán před 1. lednem 2010 a při kontrolní lékařské prohlídce konané po roce 2009 je zjištěn takový stupeň invalidity, který by měl za následek snížení výše invalidního důchodu, náleží invalidní důchod v dosavadní výši.
14.
Za dobu před 1. lednem 2009 se důchod nebo jeho zvýšení doplatí ve výši, v níž důchod správně náležel, nejvýše v rozsahu stanoveném právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2008.
15.
Byl-li starobní nebo invalidní důchod přiznán před 1. červencem 2009 pojištěnci, který splňuje podmínky uvedené v § 19a odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném od 1. července 2009, přepočte se na žádost tento důchod ke dni jeho přiznání podle § 19a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném od 1. července 2009, a je-li důchod po tomto přepočtu vyšší, zvýší se od splátky důchodu splatné v červenci 2009.
Čl. III
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 582/1991 Sb.
Čl. IV
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 3a odst. 4 se slova „Podrobnější úpravu“ nahrazují slovem „Úpravu“ a slova „ředitel České správy sociálního zabezpečení se souhlasem ministra“ nahrazují slovem „ministr“.
2.
V § 6 odst. 4 písmeno d) zní:
„d)
doporučují v rámci kontrolní lékařské prohlídky (§ 8 odst. 2) zařazení na pracovní rehabilitaci podle zákona o zaměstnanosti fyzické osoby, které přestaly být invalidními,“.
3.
V § 6 odst. 4 písm. s) se slova „plně nebo částečně“ zrušují.
7.
V § 8 odst. 8 větě první se slova „anebo dávky nebo služby sociální péče“ zrušují.
12.
V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „V oboru své působnosti řídí, kontroluje a svými orgány provádí důchodové pojištění“ nahrazují slovy „Důchodové pojištění provádí u“.
13.
V § 9 odst. 1 písm. b) se slova „a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb (dále jen „příslušníci Policie České republiky“)“ nahrazují slovy „, příslušníků Bezpečnostní informační služby a příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace“.
14.
V § 9 odst. 2 se slova „Policie České republiky“ nahrazují slovy „uvedených v odstavci 1 písm. b)“.
15.
V § 9 odst. 2 písm. b) bodě 3 se slova „plný invalidní nebo částečný“ a slova „plně invalidním nebo částečně“ zrušují.
16.
V § 9 odst. 4 se slova „plném invalidním a částečném“ zrušují.
17.
V § 14 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Orgány sociálního zabezpečení poskytují dále údaje získané při provádění důchodového pojištění jiným správním úřadům nebo orgánům k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropských společenství a mezinárodních smluv.“.
20.
V § 35a odst. 4 písm. c) se slova „, plného invalidního nebo částečného“ nahrazují slovem „nebo“.
21.
V § 37 odst. 1 písm. g) se slova „, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a kdo jej vyplácí, druh starobního důchodu (§ 29, 30, 31, 74, 74a, 76 a 94 zákona o důchodovém pojištění)“ nahrazují slovy „nebo invalidní důchod a kdo jej vyplácí, druh starobního důchodu (§ 29, 30, 31, 61a, 74, 74a, 76 a 94 zákona o důchodovém pojištění)“.
22.
V § 37 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7.
23.
V § 37 odst. 5 větě třetí se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“.
24.
V § 37 odst. 6 větě druhé se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“.
25.
V § 38 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
26.
V § 39 odst. 5 se slova „plný invalidní nebo částečný“ zrušují.
27.
V § 39a se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 1 až 7.
28.
V § 39a odst. 5 a odst. 7 se slova „4 a 5“ nahrazují slovy „3 a 4“.
29.
V § 39a odst. 6 se slova „1 až 3“ nahrazují slovy „1 a 2“.
30.
§ 40 zní:
㤠40
Právnické osoby nebo organizační složky státu nebo jejich součásti vykonávající činnost střední školy, vyšší odborné školy nebo konzervatoře a vysoké školy jsou povinny na žádost orgánu sociálního zabezpečení nebo pojištěnce pro účely jeho důchodového pojištění vydat písemné potvrzení o formě a době studia pojištěnce, včetně údajů o zahájení a ukončení, popřípadě přerušení studia, pokud v souladu se zákonem o archivnictví a spisové službě uchovávají dokumenty obsahující tyto údaje. Toto potvrzení jsou povinny vydat do 8 dnů ode dne obdržení žádosti o jeho vydání.“.
31.
V § 41 odst. 1 se slovo „předpisů“ nahrazuje slovy „§ 37 odst. 2 zákona“ a poznámka pod čarou č. 57 včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou se zrušuje.
32.
V § 43 větě druhé se slova „, § 39a odst. 1 a 6“ zrušují.
33.
V § 45 větě první se slova „ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb“ nahrazují slovy „Hasičského záchranného sboru České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace“.
34.
V § 48 odst. 1 písm. e) se slova „plného invalidního nebo částečného“ zrušují.
35.
V § 53 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Příjemce dávky důchodového pojištění podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, jakož i žadatel o tuto dávku jsou dále povinni na výzvu orgánu sociálního zabezpečení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti předložit lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které mají, a sdělit údaje o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech, předchozích výdělečných činnostech a o změnách ve sdělených skutečnostech, k nimž došlo od předchozího posouzení poklesu pracovní schopnosti, a to ve lhůtě uvedené v odstavci 1.“.
36.
V § 81 odst. 3 se věta druhá a třetí zrušují.
37.
V § 81 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 60d zní:
„(4)
Řízení o přeměně invalidního důchodu na starobní důchod60d) se zahajuje z moci úřední.
60d)
§ 61a zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.“.
38.
V § 82 odst. 4 se slova „tři měsíce“ nahrazují slovy „4 měsíce“.
39.
V § 83 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna občana při sepisování žádosti o dávku důchodového pojištění informovat o výši nákladů na výplatu dávky v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence; tato povinnost neplatí v případě uvedeném v § 64 odst. 4 větě druhé zákona o důchodovém pojištění.“.
40.
V § 83 odst. 1 větě třetí se za slovo „první“ vkládají slova „a druhá“.
41.
V § 83 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, je-li podmínkou výplaty starobního důchodu sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou“.
42.
V § 83 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
V žádosti o dávku důchodového pojištění může občan požádat, aby se doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) až j) zákona o důchodovém pojištění považovaly podle § 16 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění za vyloučené doby. V žádosti podle věty první se uvádí, kterých dob a kterých kalendářních roků se má postup podle § 16 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění týkat.“.
43.
V § 83b odst. 2 se slova „dva měsíce“ nahrazují slovy „1 měsíc“.
44.
V § 85a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Rozhodnutí o přiznání dávky důchodového pojištění je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení; ustanovení § 71 odst. 3 písm. b) správního řádu tím není dotčeno.“.
45.
V § 86 odstavec 3 zní:
„(3)
Orgán rozhodující o invalidním důchodu uvádí v rozhodnutí vždy, o jaký stupeň invalidity se jedná, den vzniku invalidity nebo den, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, procentní míru poklesu pracovní schopnosti pojištěnce, a činí-li pokles pracovní schopnosti aspoň 70 %, též údaj o tom, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, označení orgánu, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce, a datum tohoto posouzení, a jde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, též skutečnost, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.“.
46.
V § 86 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a současně zruší předchozí rozhodnutí“.
47.
V § 86 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Oprávněný může do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení písemně požádat, aby se doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) až j) zákona o důchodovém pojištění považovaly podle § 16 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění za vyloučené doby; na základě této žádosti vydá Česká správa sociálního zabezpečení nové rozhodnutí a současně zruší předchozí rozhodnutí. Ustanovení § 83 odst. 3 věty druhé platí zde přitom obdobně. Žádost podle věty první lze podat i tehdy, nebyla-li podána žádost podle § 83 odst. 3 věty první. Žádost podle věty první může oprávněný podat nejvýše dvakrát v případě přiznání téhož důchodu; přitom může požádat též o to, aby se doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) až j) zákona o důchodovém pojištění za vyloučené doby nepovažovaly.“.
48.
V § 90 odst. 1 písm. a) se slova „a zvýšení důchodu pro bezmocnost“ zrušují.
49.
V § 90 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
posudky zasílané podle § 8 odst. 10 věty první a § 16a odst. 5,“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
50.
V § 110 odst. 1 větě první se za slova „České republiky“ vkládají slova „nebo Hasičského záchranného sboru České republiky“.
51.
V § 110 odst. 1 se za větu první vkládají věty „Příslušník Bezpečnostní informační služby a pozůstalý po tomto příslušníku podávají žádost o dávku důchodového pojištění u Bezpečnostní informační služby. Příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace a pozůstalý po tomto příslušníku podávají žádost o dávku důchodového pojištění u Úřadu pro zahraniční styky a informace.“.
52.
V § 110 se na konci odstavce 4 doplňují věty „Ustanovení § 83 odst. 1 věty třetí platí pro útvary a orgány uvedené ve větě první obdobně. Útvary a orgány uvedené v odstavcích 1 a 2, které sepsaly žádost o dávku důchodového pojištění, předávají neprodleně tuto žádost příslušnému orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti.“.
53.
V § 110 odst. 5 větě první se slova „, plný invalidní nebo částečný“ nahrazují slovem „nebo“.
54.
V § 112 se slova „s výjimkou § 82, 83, § 88 odst. 2 a 3, § 109“ nahrazují slovy „s výjimkou § 82, § 83 odst. 1 věty první a druhé, § 83 odst. 2, § 88 odst. 2 a 3 a § 109“.
55.
V § 115 větě druhé se slova „, plného invalidního nebo částečného“ nahrazují slovem „nebo“ a slova „, plný invalidní, částečný“ se nahrazují slovem „nebo“.
56.
V § 115 větě čtvrté se slova „, plného invalidního nebo částečného“ nahrazují slovem „nebo“.
57.
V § 115a odstavec 1 zní:
„(1)
Vznikne-li v důsledku postupu podle § 86 odst. 4 a 5 přeplatek, zúčtuje se spolu s doplatkem nově stanovené výše důchodu nebo se uhradí srážkami z vypláceného důchodu. Podle věty první se postupuje i v případě, kdy se snižuje výše důchodu z českého důchodového pojištění v důsledku postupu podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství nebo mezinárodní smlouvy. Ustanovení § 118a odst. 4 není postupem podle věty první a druhé dotčeno.“.
58.
V § 127 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 8 odst. 10 věty první.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
Čl. V
Přechodná ustanovení
1.
Jestliže řízení o nároku na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod bylo zahájeno před 1. lednem 2010 a nebylo před tímto dnem pravomocně skončeno, dokončí se podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2009, pokud plná invalidita nebo částečná invalidita vznikla před 1. lednem 2010.
2.
Ustanovení § 8 odst. 10 věty první zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na zasílání stejnopisů těch posudků, které byly vydány před 1. lednem 2010.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 98/1987 Sb.
Čl. VII
Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č. 160/1989 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 písm. a) se slova „nebo invalidní důchod“ nahrazují slovy „důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně“ a slova „částečný invalidní důchod“ se nahrazují slovy „invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně“.
2.
V § 5 odst. 6 se slova „částečného invalidního důchodu“ nahrazují slovy „invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 586/1992 Sb.
Čl. VIII
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 126/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odst. 9 písm. p) se slova „plný invalidní důchod“ nahrazují slovy „invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně“ a slova „plně invalidním“ se nahrazují slovy „invalidním ve třetím stupni“.
2.
V § 15 odst. 1 větě první a v § 20 odst. 8 větě první se slova „částečného nebo plného“ zrušují.
3.
V § 35ba odst. 1 písm. c) se slova „částečný invalidní důchod“ nahrazují slovy „invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně“ a slovo „částečného“ se nahrazuje slovem „tohoto“.
4.
V § 35ba odst. 1 písm. d) se slova „plný invalidní důchod“ nahrazují slovy „invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně“, slova „plně invalidní“ se nahrazují slovy „invalidní ve třetím stupni“ a slova „plného invalidního důchodu“ se nahrazují slovy „invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně“.
5.
V § 35c odst. 6 písm. b) a v § 38k odst. 4 písm. c) se slova „plný invalidní důchod“ nahrazují slovy „invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně“.
6.
V § 38l odst. 2 písm. b) se slova „plného nebo částečného“ zrušují a slova „plný invalidní nebo částečný invalidní důchod“ se nahrazují slovy „invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně“.
7.
V § 38l odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, nebo o tom, že mu zanikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu, anebo je-li poplatník invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni,“.
8.
V § 38l odst. 3 písm. e) se slova „plný invalidní důchod“ nahrazují slovy „invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona č. 589/1992 Sb.
Čl. IX
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 2 písm. f) se slova „nebo plného invalidního důchodu“ nahrazují slovy „důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně“.
2.
V § 5b odst. 2 písm. b) větě třetí se slova „nebo plného invalidního důchodu“ nahrazují slovy „důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona č. 592/1992 Sb.
Čl. X
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 písm. f) se slova „nebo plného invalidního důchodu“ nahrazují slovy „důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně“.
2.
V § 3 odst. 7 se slova „nebo částečný invalidní“ zrušují.
3.
Poznámka pod čarou č. 11c zní:
„11c)
§ 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 306/2008 Sb.“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona č. 42/1994 Sb.
Čl. XI
V § 21 odst. 1 písm. b) zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, se slova „plného invalidního důchodu z důchodového pojištění“ nahrazují slovy „invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně“.
Čl. XII
Přechodné ustanovení
Je-li v penzijních plánech schválených před 1. lednem 2010 u invalidní penze podmínkou nároku přiznání plného invalidního důchodu, považuje se od 1. ledna 2010 za přiznání plného invalidního důchodu přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 117/1995 Sb.
Čl. XIII
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb. a zákona č. 239/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 11 odst. 3 se slova „plného invalidního důchodu z důchodového pojištění“ nahrazují slovy „invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně“.
2.
V § 22 odst. 3 se slova „částečného invalidního důchodu z důchodového pojištění“ nahrazují slovy „invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu prvního nebo druhého stupně“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona č. 48/1997 Sb.
Čl. XIV
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb. a zákona č. 270/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 1 písm. f) se slova „starobního, plného invalidního“ nahrazují slovy „starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně“.
2.
V § 7 odst. 1 písm. k) se slova „plně invalidní“ nahrazují slovy „invalidní ve třetím stupni“ a slova „plného invalidního důchodu“ se nahrazují slovy „invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona č. 169/1999 Sb.
Čl. XV
V § 69 odst. 1 písm. b) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, se slova „plně invalidním“ nahrazují slovy „invalidním ve třetím stupni“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona č. 221/1999 Sb.
Čl. XVII
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 118 odst. 1 se ve větě první slova „plné invalidity nebo částečné“, „plného invalidního nebo částečného“ a věta poslední zrušují.
2.
V § 120 odst. 1, 2 a 3 se slova „částečně invalidním“ nahrazují slovy „invalidním v prvním nebo druhém stupni“.
3.
V § 120 odst. 4 se slova „plně invalidním“ nahrazují slovy „invalidním ve třetím stupni“.
4.
V § 134 se slova „plný invalidní nebo částečný“ zrušují a slova „starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu v souběhu s výdělkem“ nahrazují slovem „důchodu“.
5.
V § 143 odst. 4 písm. b) se slova „plného invalidního důchodu“ nahrazují slovy „invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně“.
6.
V § 143 odst. 8 se slova „plné nebo částečné“, „plně nebo částečně“ a „plného invalidního nebo částečného“ zrušují.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona č. 222/1999 Sb.
Čl. XVIII
V § 26 odst. 2 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se slova „plně invalidní osoby“ nahrazují slovy „osoby invalidní ve třetím stupni“.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona č. 326/1999 Sb.
Čl. XIX
V § 87g odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 217/2002 Sb. a zákona č. 161/2006 Sb., se slova „plné invalidity“ nahrazují slovy „invalidity třetího stupně“ a slova „plný invalidní důchod“ se nahrazují slovy „invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně“.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona č. 218/2000 Sb.
Čl. XX
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb. a zákona č. 26/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 48 odst. 8 se slova „nebo plného invalidního důchodu“ nahrazují slovy „důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně“.
2.
V § 60 se slova „nebo plného invalidního důchodu“ nahrazují slovy „důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně“.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona č. 239/2000 Sb.
Čl. XXI
V § 26 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, se slova „plně invalidní osoby“ nahrazují slovy „osoby invalidní ve třetím stupni“.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona č. 240/2000 Sb.
Čl. XXII
V § 32 odst. 2 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), se slova „plně invalidní osoby“ nahrazují slovy „osoby invalidní ve třetím stupni“.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona č. 250/2000 Sb.
Čl. XXIII
V § 33 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se slova „nebo plného invalidního důchodu“ nahrazují slovy „důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně“.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona č. 361/2003 Sb.
Čl. XXV
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 103 odst. 1 se slova „plný nebo částečný“ zrušují.
2.
V § 103 odst. 2 se slova „plným invalidním nebo s částečným“ a slova „; ke zvýšení plného invalidního důchodu pro bezmocnost se nepřihlíží“ zrušují.
3.
V § 160 se ve větě první slova „, plného invalidního důchodu nebo částečného“ nahrazují slovem „nebo“ a ve větě druhé se slova „, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu anebo ke dni úpravy částečného invalidního důchodu v souběhu s výdělkem“ nahrazují slovy „nebo invalidního důchodu anebo ke dni úpravy invalidního důchodu při změně stupně invalidity“.
4.
V § 163 odst. 1 se ve větě první slova „plné nebo částečné“ zrušují, ve větě druhé se slova „plně nebo částečně invalidním, o přiznání plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu“ nahrazují slovy „invalidním, o přiznání invalidního důchodu“ a ve větě třetí se slova „plného invalidního důchodu nebo částečného“ zrušují.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona č. 435/2004 Sb.
Čl. XXVI
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 129/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 25 odst. 2 písmeno f) včetně poznámek pod čarou č. 32a a 32b zní:
„f)
je invalidní ve třetím stupni32a), s výjimkou fyzické osoby, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek32b).
32a)
§ 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32b)
§ 39 odst. 4 písm. f) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 32a a 32b se označují jako poznámky pod čarou č. 32c a 32d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
2.
V § 41 odst. 3 písmeno b) zní:
„b)
pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,“.
3.
V § 56 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
úřadem práce dodatečně zjištěno, že mu byl přiznán starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, s výjimkou invalidního důchodu přiznaného fyzické osobě, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek32b), nebo“.
4.
V § 56 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, s výjimkou invalidního důchodu přiznaného fyzické osobě, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek32b), nebo“.
5.
V § 67 odst. 2 písm. a) se slova „plně invalidními“ nahrazují slovy „invalidními ve třetím stupni“.
6.
V § 67 odst. 2 písm. b) se slova „částečně invalidními“ nahrazují slovy „invalidními v prvním nebo druhém stupni32a)“.
7.
V § 69 odst. 5 větě první se za slovo „práce“ vkládají slova „, a na základě doporučení okresní správy sociálního zabezpečení vydaného v rámci kontrolní lékařské prohlídky též fyzické osoby, které přestaly být invalidními“.
8.
V § 69 odst. 5 větě druhé se slova „této fyzické osoby“ nahrazují slovy „těchto fyzických osob“ a slovo „její“ se nahrazuje slovem „jejich“.
Čl. XXVII
Přechodná ustanovení
1.
Za náhradní dobu zaměstnání podle § 41 odst. 3 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje též pobírání plného invalidního důchodu před 1. lednem 2010.
2.
Za fyzickou osobu, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, se považuje od 1. ledna 2010 též fyzická osoba, která byla ke dni 31. prosince 2009 plně invalidní podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona č. 561/2004 Sb.
Čl. XXVIII
V § 138 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), se slova „nebo plného invalidního důchodu“ nahrazují slovy „důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně“.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona č. 357/2005 Sb.
Čl. XXIX
Zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 písm. b) se slova „nebo plný invalidní důchod“ nahrazují slovy „důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně“.
2.
V § 2 odst. 2 se slova „nebo plnému invalidnímu důchodu“ nahrazují slovy „důchodu nebo invalidnímu důchodu pro invaliditu třetího stupně“.
3.
V § 5 odst. 1 se slova „plný invalidní důchod nebo částečný“ zrušují.
4.
V § 5 odst. 2 se slova „ani plný invalidní důchod“ nahrazují slovy „důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně“.
5.
V § 6 odst. 2 se slova „, plnému invalidnímu nebo částečnému invalidnímu“ nahrazují slovy „nebo invalidnímu“.
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona č. 110/2006 Sb.
Čl. XXX
V § 5 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, se slova „plně invalidní a u osoby starší 65 let“ nahrazují slovy „invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let“.
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona č. 111/2006 Sb.
Čl. XXXI
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb. a zákona č. 239/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 11 odst. 3 písm. a) se číslo „65“ nahrazuje číslem „68“.
2.
V § 11 odst. 3 písmeno c) zní:
„c)
invalidní ve třetím stupni,“.
ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona č. 187/2006 Sb.
Čl. XXXII
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 239/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 15 odst. 4 písm. a), v § 28 odst. 1 větě první a v § 40 odst. 3 větě druhé se slova „nebo plného invalidního důchodu“ nahrazují slovy „důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně“.
2.
V § 15 odst. 5 písm. b) se slova „, plného invalidního nebo částečného“ nahrazují slovem „nebo“ a slova „částečného invalidního důchodu“ se nahrazují slovy „invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně“.
3.
V § 19 odst. 1 písm. c) se slova „plně nebo částečně“ a slova „plná nebo částečná“ zrušují.
4.
V § 32 odst. 4 písm. b) se slova „plného invalidního důchodu“ nahrazují slovy „invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně“.
5.
V § 59 odst. 1 písm. k) se slova „plně nebo částečně“, slova „plné nebo částečné“ a slova „plném nebo částečném“ zrušují.
6.
V § 59 odst. 2 větě první se slova „částečně invalidní“ nahrazují slovy „invalidním v prvním nebo druhém stupni“.
7.
V § 95 písm. f) a v § 122 odst. 3 písm. n) se slova „, plný invalidní nebo částečný“ nahrazují slovem „nebo“.
ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ
Změna zákona č. 189/2006 Sb.
Čl. XXXIII
Zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 153/2007 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto:
1.
V čl. XIV se doplňuje bod 10, který zní:
„10.
Pokud lhůta 3 let stanovená v § 118a odst. 3 větě první zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počala plynout přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ještě neuplynula, zaniká nárok orgánu sociálního zabezpečení na vrácení, popřípadě náhradu částek důchodu vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši uplynutím této lhůty.“.
2.
V čl. XXXIV se doplňuje bod 4, který zní:
„4.
Za dobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se důchod doplatí podle § 55 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejvýše v rozsahu stanoveném právními předpisy účinnými ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona.“.
ČÁST TŘICÁTÁ
Změna zákona č. 262/2006 Sb.
Čl. XXXV
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008, zákona č. 121/2008 Sb. a zákona č. 126/2008 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 17 včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou se zrušuje.
2.
V § 224 odst. 2 písm. a) se za slova „invalidního důchodu“ vkládají slova „pro invaliditu třetího stupně“.
3.
V § 236 odst. 3 písm. a) se slova „nebo invalidního důchodu“ nahrazují slovy „důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně“.
4.
V § 371 odst. 1 větě první se slova „plné nebo částečné“ a slova „plného nebo částečného“ zrušují.
5.
V § 371 odst. 1 větě druhé se slova „plného nebo částečného“ zrušují.
6.
V § 371 odst. 3 se slova „plné nebo částečné“ zrušují.
7.
V § 386 odst. 2 větě první se slova „nebo invalidního důchodu“ nahrazují slovy „důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně“.
ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. XXXVIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 71, čl. II bodu 14 a čl. XXXIII, která nabývají účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení čl. IV bodů 1, 7, 12, 13, 14, 17, 33, 38, 41, 43, 44, 48 a 50 až 52, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a ustanovení čl. I bodu 21 a čl. II bodu 15, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2009.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r. |
Zákon č. 305/2008 Sb. | Zákon č. 305/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 21. 8. 2008, datum účinnosti 1. 1. 2009, částka 99/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 187/2006 Sb.
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 582/1991 Sb.
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 589/1992 Sb.
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 155/1995 Sb.
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 99/1963 Sb.
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona č. 117/1995 Sb.
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 221/1999 Sb.
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona č. 359/1999 Sb.
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona č. 133/2000 Sb.
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona č. 361/2003 Sb.
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona č. 189/2006 Sb.
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona č. 262/2006 Sb.
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona č. 54/1956 Sb.
* ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona č. 32/1957 Sb.
* ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona č. 236/1995 Sb.
* ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona č. 128/2000 Sb.
* ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona č. 129/2000 Sb.
* ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona č. 131/2000 Sb.
* ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2016 (45/2016 Sb.)
305
ZÁKON
ze dne 17. července 2008,
kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 187/2006 Sb.
Čl. I
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 239/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 písm. b) se za slovo „plat“ vkládají slova „, popřípadě organizační složky státu nebo právnické osoby, v nichž jsou k plnění služebních úkolů vysláni příslušníci bezpečnostních sborů nebo zařazeni vojáci z povolání,“.
2.
V § 3 písm. n) se za slovo „doma“ vkládají slova „nebo na jiném místě“.
3.
V § 6 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slovo „pojištěni“ nahrazuje slovy „účastni důchodového pojištění“.
4.
V § 6 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a c)“ nahrazují slovy „podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. a), sjednaná částka započitatelného příjmu činí aspoň částku rozhodného příjmu, popřípadě jejich započitatelný příjem dosáhl aspoň částky rozhodného příjmu“.
5.
V § 6 odst. 4 se slovo „pojištěn“ nahrazuje slovy „povinně účasten důchodového pojištění“.
6.
V § 10 odst. 5 a 6 se slovo „pojištěn“ nahrazuje slovy „účasten důchodového pojištění“.
7.
V § 10 se na konci odstavce 6 doplňují věty „Pojištění zaměstnance zaměstnaného u zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, jehož místo výkonu práce je trvale v cizině a který má trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, vzniká dnem zahájení výkonu práce v cizině též v případě, že zaměstnavatel tohoto zaměstnance nedoloží, že tento zaměstnanec je povinně účasten důchodového pojištění v cizině. Vzniklo-li pojištění zaměstnance podle věty třetí, zaniká pojištění dnem následujícím po dni, ve kterém bylo doloženo, že zaměstnanec je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, ve kterém má trvale místo výkonu práce.“.
8.
V § 15 odst. 4 písm. c), § 28 odst. 2 a § 103 odst. 1 písm. d) se slova „na zotavenou“ zrušují.
9.
V § 18 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Denní vyměřovací základ se stanoví s přesností na 2 platná desetinná místa.“.
10.
V § 18 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Nemá-li osoba samostatně výdělečně činná v rozhodném období určeném podle věty první měsíční základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž měla měsíční základ; ustanovení odstavce 6 věty třetí platí zde obdobně.“.
11.
V § 18 odst. 8 písm. b) se za slovo „mzdy“ vkládají slova „, platu nebo odměny“ a slova „za dobu“ se nahrazují slovy „v období“.
12.
V § 18 odst. 8 písm. c) se slovo „poskytováno“ nahrazuje slovem „vypláceno“.
13.
V § 19 odst. 1 písm. b) se slovo „pojištěnců“ nahrazuje slovem „zaměstnanců“.
14.
V § 21 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Částky denního vyměřovacího základu vypočtené podle odstavce 1 v pásmech do první redukční hranice, nad první redukční hranici do druhé redukční hranice a nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se zaokrouhlují s přesností na 2 platná desetinná místa.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
15.
V § 21 odst. 3 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“.
16.
V § 21 odst. 4 se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „1 až 3“.
17.
V § 28 odst. 5 větě druhé se slovo „a“ zrušuje a za slova „písm. e)“ se vkládají slova „a f) a v případě pracovního nebo služebního volna poskytnutého z důvodů ošetřování nebo péče uvedených v § 39 odst. 1 písm. a) nebo b)“.
18.
V § 29 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
100 % denního vyměřovacího základu po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény v případech, kdy byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel ve veřejném zájmu na provádění záchranných nebo likvidačních prací při požáru, ekologické nebo průmyslové havárii, při povodni, vichřici nebo vyšším stupni větrné pohromy nebo při jiných mimořádných událostech jako člen jednotky Sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním střediskem Hasičského záchranného sboru České republiky.“.
19.
V § 30 se slova „odst. 3 a počtu kalendářních dnů připadajících na toto období“ nahrazují slovy „odst. 4 a počtu kalendářních dnů připadajících na toto období, přičemž do tohoto počtu kalendářních dnů se nezahrnují kalendářní dny připadající na období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény“.
20.
V § 31 písm. a) se slovo „zápas“ nahrazuje slovy „fyzický střet“.
21.
V § 32 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství zahraničního zaměstnance je kromě splnění podmínky účasti na pojištění podle odstavce 2 účast na pojištění jako zahraničního zaměstnance podle § 10 odst. 7 po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst. 1.“.
22.
V § 34 odst. 3 se za slova „vyplácena matce dítěte“ vkládají slova „, s výjimkou doby od porodu do konce šestého týdne po porodu“.
23.
V § 34 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Jestliže v průběhu podpůrčí doby, po kterou se pojištěnci vyplácí peněžitá pomoc v mateřství, vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z téhož pojištění, nevyplácí se další peněžitá pomoc v mateřství po dobu, po kterou trvá nárok na předchozí peněžitou pomoc v mateřství; podpůrčí doba u této další peněžité pomoci v mateřství se však stanoví ode dne nástupu na tuto peněžitou pomoc v mateřství.“.
24.
V § 39 odst. 3, § 40 odst. 4 a § 64 odst. 2 se slovo „poskytování“ nahrazuje slovem „výplatu“.
25.
V § 54 odst. 3 se slova „Posuzovat zdravotní stav pro účely pojištění“ nahrazují slovy „Rozhodovat ve věcech dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování nebo péče (dále jen „potřeba ošetřování“)“.
26.
V § 55 odst. 1 písm. b) se za slova „právního předpisu36)“ vkládají slova „(dále jen „povinnost uchazeče o zaměstnání“)“.
27.
V § 56 odst. 2 písm. b) se slova „vycházky povolené podle písmene c)“ nahrazují slovy „rozsah a dobu povolených vycházek“.
28.
V § 56 odst. 2 písm. d), § 56 odst. 4 větě první, § 61 písm. g) a § 64 odst. 1 písm. i) se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „první“.
29.
V § 56 odstavec 3 zní:
„(3)
Změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti smí pojištěnec pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Byla-li pojištěnci podle věty první povolena změna místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)] také v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem, je pojištěnec povinen tuto změnu místa pobytu předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli. Změnu místa pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce z důvodu pobytu v cizině může ošetřující lékař povolit jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění; o souhlas orgánu nemocenského pojištění žádá tento orgán pojištěnec.“.
30.
V § 56 odst. 4 větě druhé se slova „na dobu delší než 3 kalendářní dny nebo do ciziny“ zrušují.
31.
V § 57 odst. 1 písm. a) se slova „podle zvláštního právního předpisu36)“ zrušují.
32.
V § 59 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, popřípadě, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání“.
33.
V § 59 odst. 1 se na konci textu písmene k) doplňují slova „; ošetřující lékař je přitom povinen vyzvat pojištěnce nejpozději v pracovní den následující po dni, v němž byl písemně vyrozuměn o výsledku tohoto řízení, aby se neprodleně dostavil k ošetřujícímu lékaři za účelem ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Dočasnou pracovní neschopnost ukončí ošetřující lékař podle věty druhé, i když se pojištěnec na výzvu ošetřujícího lékaře k němu nedostaví“.
34.
V § 59 odst. 1 písm. l) se slova „byla ukončena výplata nemocenského“ nahrazují slovy „zanikl nárok na nemocenské“.
35.
V § 61 písmeno h) zní:
„h)
posuzovat v průběhu dočasné pracovní neschopnosti, zda u pojištěnce došlo k obnovení pracovní schopnosti, a po uplynutí 180 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, zda je zdravotní stav pojištěnce stabilizovaný,“.
36.
V § 61 písm. j) a § 105 větě první se slova „mzdy (platu)“ nahrazují slovy „mzdy, platu nebo odměny“.
37.
V § 63 odst. 1 písm. d) se slova „poskytování nemocenského“ nahrazují slovy „nárok na nemocenské“.
38.
V § 63 odst. 1 písm. f) se za slovo „opravě“ vkládají slova „nebo pořízení nové“.
39.
V § 64 odst. 1 písm. i) se slova „podle § 56 odst. 3“ zrušují.
40.
V § 64 odst. 1 písm. k) se za slovo „oprava“ vkládají slova „nebo pořízení nové“.
41.
V § 64 odst. 1 písm. n) se slovo „prohlášení“ nahrazuje slovy „potvrzení orgánu nemocenského pojištění“.
42.
V § 64 odst. 1 písm. p) se za slovo „zaměstnavatele“ vkládá slovo „předem“ a slova „době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti“ se nahrazují slovy „období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)], též v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem“.
43.
V § 65 odst. 2 písm. c) se za slovo „neschopnosti“ vkládají slova „, popřípadě náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)], též v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem,“.
44.
V § 68 odst. 1 se slova „nebo péče (dále jen „potřeba ošetřování“)“ zrušují.
45.
V § 71 se za slovo „lékaři“ vkládají slova „nebo k lékaři orgánu nemocenského pojištění“.
46.
V § 78 se za slovo „opravy“ vkládají slova „nebo prodej“ a za slovo „opravě“ se vkládají slova „nebo pořízení nové“.
47.
V § 80 odst. 1 větě první se slova „posuzovat zdravotní stav pro účely pojištění“ nahrazují slovem „rozhodovat“ a slova „; toto posuzování provádí přitom lékař tohoto orgánu nemocenského pojištění“ se zrušují.
48.
V § 80 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Lékař orgánu nemocenského pojištění přitom plní povinnosti ošetřujícího lékaře uvedené v § 61 písm. a), b), d), h), j), l) a m) a § 68, vede zdravotnickou dokumentaci o průběhu dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování v rozsahu potřebném pro rozhodování, vyplňuje potřebné údaje na předepsaných tiskopisech, sděluje zařízení závodní preventivní péče na jeho vyžádání předpokládanou délku trvání dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce a zabezpečuje příslušné tiskopisy, které používá pro účely provádění pojištění, před zneužitím.“.
49.
V § 80 odst. 3 se slova „posuzování zdravotního stavu“ nahrazují slovy „rozhodování ve věcech dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování“.
50.
V § 80 odst. 4 a § 82 odst. 5 větě první se slova „posuzovat zdravotní stav pro účely pojištění“ nahrazují slovem „rozhodovat“.
51.
V § 83 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
sídlem orgánu ochrany veřejného zdraví, který nařídil karanténu.“.
52.
V § 84 odst. 2 písm. a) bodě 8 se slova „posuzovat zdravotní stav“ zrušují.
53.
V § 84 odst. 2 písm. a) se bod 9 zrušuje.
Dosavadní body 10 a 11 se označují jako body 9 a 10.
54.
V § 84 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, a písemné oznámení o výši přeplatku na nemocenském, který je pojištěnec povinen uhradit z důvodu zpětného přiznání starobního nebo plného invalidního důchodu, a období, za které byl tento přeplatek vyčíslen“.
55.
V § 84 odst. 2 se na konci textu písmene i) doplňují slova „a plnění povinností dalších právnických nebo fyzických osob uložených jim tímto zákonem“.
56.
V § 84 odst. 2 písmeno p) zní:
„p)
oznamují do 15 dnů ode dne obdržení předepsaného tiskopisu písemně smluvnímu zaměstnavateli a smluvnímu zaměstnanci den vzniku účasti na pojištění smluvního zaměstnance, který je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, v němž má sídlo jeho zahraniční zaměstnavatel,“.
57.
V § 84 odst. 3 se písmeno j) zrušuje.
Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno j).
58.
V § 85 odst. 2 se slova „a k)“ nahrazují slovy „a j)“.
59.
V § 86 odst. 2 písm. e) se za slova „§ 84 odst. 3“ vkládají slova „písm. a) až i)“.
60.
V § 89 odst. 1 písm. d) se slova „této správy zaměstnává“ nahrazují slovy „okresní správy sociálního zabezpečení má v registru pojištěnců evidováno“.
61.
V § 90 písm. d) se za slovo „neschopnosti“ vkládají slova „a potřeby ošetřování“.
62.
V části páté hlavě II se za díl 1 vkládá nový díl 2, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 47a zní:
„Díl 2
Úkoly živnostenských úřadů
§ 91a
Osoby samostatně výdělečně činné, které samostatnou výdělečnou činnost provozují na základě oprávnění podle živnostenského zákona, mohou přihlášky k pojištění a odhlášky z pojištění podat též u živnostenského úřadu, pokud tak tyto osoby činí v souvislosti s ohlášením živnosti, žádostí o koncesi nebo v souvislosti s plněním oznamovací povinnosti podle živnostenského zákona47a).
47a)
§ 45a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní díly 2 až 4 se označují jako díly 3 až 5.
63.
V § 93 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Jestliže zaměstnavatel, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů podle věty první, zaměstnává zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, a v průběhu tohoto zaměstnání vznikne tomuto zaměstnanci pojištění, je zaměstnavatel povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů nejpozději do 8 kalendářních dnů po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci pojištění vzniklo.“.
64.
V § 94 odstavec 1 zní:
„(1)
Zaměstnavatel je povinen oznámit okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a to do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu do zaměstnání, a den skončení zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání. Pro účely věty první se za skončení zaměstnání považuje též přerušení pojištění (§ 10 odst. 9) a za nástup zaměstnance do zaměstnání též návrat zaměstnance do práce po uplynutí doby přerušení pojištění. U smluvního zaměstnance oznamuje zaměstnavatel podle věty první den zahájení výkonu práce na území České republiky a den skončení výkonu této práce, a to i když výkon této práce nezakládá účast na pojištění, do 8 kalendářních dnů ode dne zahájení nebo skončení výkonu této práce. U zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, oznamuje zaměstnavatel den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání do 8 kalendářních dnů po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění.“.
65.
V § 95 úvodní části ustanovení se za slovo „zaměstnancích“ vkládají slova „účastných pojištění“.
66.
V § 95 písm. a) se za slova „účast na pojištění,“ vkládají slova „údaj o místě výkonu práce, je-li toto místo trvale v cizině, a o tom, zda je zaměstnanec v cizině povinně účasten důchodového pojištění,“, slova „účasten pojištění“ se nahrazují slovy „povinně účasten důchodového pojištění“ a za slova „zahraničního zaměstnavatele“ se vkládají slova „a údaj o povinné účasti smluvního zaměstnance na důchodovém pojištění ve státě, v němž má sídlo jeho zahraniční zaměstnavatel“.
67.
V § 95 písm. j) se slova „jeho pojištění“ nahrazují slovy „jeho povinné účasti na důchodovém pojištění“.
68.
V § 95 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Zaměstnavatel je povinen vést o svých zaměstnancích, jejichž zaměstnání jim nezakládá účast na pojištění, údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) s tím, že údaj o druhu činnosti se týká činnosti, která nezakládá účast na pojištění.
(3)
Povinnost uvedená v odstavci 2 platí též pro zaměstnavatele, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů, a pro zaměstnavatele, který je z tohoto registru odhlášen.“.
69.
V § 97 odst. 2 se slova „Odstavec 1 platí“ nahrazují slovy „Povinnosti uvedené v odstavci 1 větě první a druhé jsou právnické nebo fyzické osoby, které již nejsou vedeny v registru zaměstnavatelů, povinny plnit“.
70.
V § 98 odst. 4 větě první se slova „účastných pojištění“ nahrazují slovy „evidovaných v registru pojištěnců“.
71.
V § 98 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují též na zaměstnavatele, kteří nejsou vedeni v registru zaměstnavatelů.“.
72.
V § 101 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) až k) se označují jako písmena f) až j).
73.
V § 101 odst. 1 písm. h) a § 104 odst. 1 písm. e) se za slova „podle § 95“ vkládají slova „odst. 1“.
74.
V § 103 odst. 3 větě druhé a třetí se slovo „pojištěn“ nahrazuje slovy „účasten důchodového pojištění“.
75.
V § 104 odst. 1 písm. b) se slova „a odhlášku z pojištění“ zrušují.
76.
V § 104 odst. 3 se slova „prohlásit, zda je účasten pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, a dále“ zrušují.
77.
V § 109 odst. 6 závěrečné části ustanovení se slova „věta třetí“ nahrazují slovy „věta druhá“.
78.
V § 110 odst. 5 se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a doplňují slova „okresní správy sociálního zabezpečení mohou dávky vyplácet prostřednictvím účtu České správy sociálního zabezpečení.“.
79.
V § 110 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství rozděluje odsouzeným osobám věznice stejným způsobem jako odměnu za vykonanou práci.“.
80.
V § 112 odst. 1 větě první se za slovo „zástupce,“ vkládají slova „vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů uplatnit nárok na výplatu dávky nebo“.
81.
V § 112 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro účely řízení o dávce a výplaty dávky má zvláštní příjemce postavení opatrovníka podle správního řádu52a).“.
Poznámka pod čarou č. 52a zní:
„52a)
§ 32 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.“.
82.
V § 112 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Zvláštní příjemce je povinen uplatnit nárok na výplatu dávky bez zbytečného odkladu.“.
83.
V § 112 odst. 2 větě třetí se za slovo „podat“ vkládají slova „písemné sdělení o úkonech, které jako opatrovník učinil, a“.
84.
V části páté hlavě IV dílu 2 se za oddíl 1 vkládá nový oddíl 2, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl 2
Sdělování údajů mezi orgány nemocenského pojištění a živnostenskými úřady
§ 115a
Orgány nemocenského pojištění a živnostenské úřady si v mezích své působnosti na žádost vzájemně předávají údaje potřebné k provádění pojištění u osob samostatně výdělečně činných. Tyto údaje mohou být vyžádány a předávány i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
Dosavadní oddíly 2 až 5 se označují jako oddíly 3 až 6.
85.
V § 122 odst. 3 se za písmeno t) vkládá nové písmeno u), které zní:
„u)
místo výkonu práce, je-li trvale v cizině, a údaj o tom, zda je zaměstnanec ve státě, v němž je toto místo výkonu práce, povinně účasten důchodového pojištění,“.
Dosavadní písmena u) až w) se označují jako písmena v) až x).
86.
V § 124 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, anebo vznikl-li přeplatek proto, že nemocenské bylo vypláceno v době, kdy mu v důsledku zpětného přiznání starobního nebo plného invalidního důchodu nenáleželo též z důvodů uvedených v § 15 odst. 4 písm. a) a odst. 5 písm. b)“.
87.
V § 124 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Pojištěnci nebo jinému příjemci dávky, kterému byla vyplacena dávka, která mu nenáležela, avšak za totéž období mu náležela jiná dávka, se přeplatek na vyplacené dávce zúčtuje s dávkou nebo s jejím doplatkem, která za toto období náleží.“.
88.
V § 133 odst. 1 se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „třetí“.
89.
V § 138 odst. 1 písm. m) se slova „posuzuje zdravotní stav pro účely pojištění“ nahrazují slovy „rozhoduje ve věcech dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování“ a slovo „nebo“ se zrušuje.
90.
V § 138 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) až q), která znějí:
„o)
neinformuje podle § 61 písm. g) příslušný orgán nemocenského pojištění na předepsaném tiskopise nejpozději následující pracovní den o rozhodnutí o povolení vycházek a změně jejich rozsahu nebo doby nebo o povolení změny místa pobytu pojištěnce v době dočasné pracovní neschopnosti,
p)
nevyznačí podle § 61 písm. i) při propuštění z ústavní péče, pokud pojištěnci jeho zdravotní stav neumožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, na rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti den propuštění z ústavní péče a místo pobytu, kde se bude pojištěnec po tomto propuštění zdržovat, a tyto skutečnosti neoznámí prokazatelně nejpozději druhý den po propuštění pojištěnce příslušnému orgánu nemocenského pojištění, nebo
q)
nezaznamená podle § 61 písm. k) v rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti den převzetí pojištěnce do své péče a den propuštění pojištěnce ze své péče, den nástupu do ústavní péče a den ukončení ústavní péče a den dalšího ošetření nebo kontroly, a pokud pojištěnci jeho zdravotní stav při propuštění z ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče neumožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, nestanoví termín, do kterého je pojištěnec povinen se dostavit ke kontrole dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem, a to nejdéle do pátého kalendářního dne ode dne ukončení ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče.“.
91.
V § 138 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
v rozporu s § 105 nepotvrdí nařízení karantény, její trvání a ukončení nebo nezašle příslušné části tiskopisu příslušnému orgánu nemocenského pojištění anebo je nepředá pojištěnci.“.
92.
V § 138 odst. 3 se za slova „až j)“ vkládají slova „a o) až q)“.
93.
V § 139 odst. 1 se slovo „přestupku“ nahrazuje slovy „správního deliktu“.
94.
V § 152 písm. a) se slovo „snížena“ nahrazuje slovem „krácena“.
95.
V § 153 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:
„d)
o přeplatku na nemocenském v důsledku zpětného přiznání starobního nebo plného invalidního důchodu,
e)
zúčtování dávky podle § 124 odst. 8.“.
96.
Za § 160 se vkládá nový § 160a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 66a zní:
㤠160a
Obstarávání údajů
Orgán nemocenského pojištění je povinen obstarat potřebné údaje z úřední evidence66a) též tehdy, pokud tuto evidenci sám nevede, avšak může údaje z ní získat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
66a)
§ 6 odst. 2 věta třetí zákona č. 500/2004 Sb.“.
97.
V § 161 odst. 1 větě první se za slovo „pojištění“ vkládají slova „, popřípadě podle § 91a též živnostenskému úřadu,“.
98.
V § 167 větě první se za slova „rozumějí též“ vkládají slova „izolace69a) a“.
Poznámka pod čarou č. 69a zní:
„69a)
§ 2 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb.“.
99.
Za § 167 se vkládá nový § 167a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 72 zní:
㤠167a
Tiskopisy
Tiskopisy72), které v případech stanovených tímto zákonem používají osoby samostatně výdělečně činné vůči živnostenským úřadům, se vydávají po projednání s Českou správou sociálního zabezpečení.
72)
§ 45a odst. 3 živnostenského zákona.“.
100.
V § 174 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6)
Za dobu studia podle § 32 odst. 4 písm. a) se považuje též doba studia před 1. lednem 2009, pokud toto studium zakládalo účast na pojištění podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.
(7)
Vznikl-li v roce 2009 nárok na peněžitou pomoc v mateřství v ochranné lhůtě z pojištění studentů a žáků, stanoví se výše peněžité pomoci v mateřství podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.“.
101.
V § 177 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
102.
V § 178 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
u zaměstnance, jehož místo výkonu práce je trvale v cizině a jehož zaměstnání přechází z období před 1. lednem 2009 do období po 31. prosinci 2008, že jeho zaměstnání od 1. ledna 2009 nezakládá účast na pojištění; tuto skutečnost je povinen současně doložit potvrzením o povinné účasti tohoto zaměstnance na důchodovém pojištění ve státě, v němž je místo trvalého výkonu práce.“.
103.
Na konci § 180 se doplňuje věta „Zaměstnavatel je povinen přerušení pojištění oznámit na předepsaném tiskopisu do 31. ledna 2009.“.
104.
§ 195 zní:
㤠195
Nárok na regresní náhradu podle tohoto zákona vzniká, pokud zaviněné protiprávní jednání podle § 126 nastalo po 31. prosinci 2009.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 582/1991 Sb.
Čl. II
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 4a a poznámky pod čarou č. 60a v § 54a a v § 83 odst. 2 písm. a) se včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou zrušují.
2.
V § 5 písmeno ch) zní:
„ch)
vyrozumívá okresní správu sociálního zabezpečení [§ 6 odst. 4 písm. s)] o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán plně nebo částečně invalidním na základě soudního řízení o žalobě.“.
3.
V § 6 odst. 4 písm. a) bodě 10 se slovo „organizací“ nahrazuje slovem „zaměstnavatelů“.
4.
V § 8 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
5.
V § 8 odst. 3 se slova „a 2“ nahrazují slovy „, 2 a 8“.
6.
V § 8 odst. 5 se písmeno a) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene b).
7.
V § 8 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 6 až 9.
8.
V § 8 odst. 8 se slova „lékaři okresních správ“ nahrazují slovy „okresní správy“.
9.
V § 9 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti vyrozumívají okresní správu sociálního zabezpečení, která posuzovala plnou nebo částečnou invaliditu občana, o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán plně nebo částečně invalidním na základě soudního řízení o žalobě, pokud tyto orgány vydaly rozhodnutí o plném nebo částečném invalidním důchodu.“.
10.
V § 10a odst. 1 se slova „na nemocenském pojištění, odhlášky z účasti na nemocenském pojištění a“ zrušují.
11.
V § 10a odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti a přihlášky k pojištění podle odstavce 1 s vyznačením dne, ve kterém byly tyto přihlášky k pojištění podány, předávají příslušným okresním správám sociálního zabezpečení“.
12.
V § 11a odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení mohou požádat Ministerstvo vnitra o přidělení rodného čísla fyzické osobě, které do doby zpracování jejích údajů v informačních systémech České správy sociálního zabezpečení nebo okresních správ sociálního zabezpečení rodné číslo nebylo přiděleno a která o jeho přidělení Ministerstvo vnitra sama nepožádala, zjistí-li důvody pro jeho přidělení pro splnění podmínek podle tohoto zákona, zvláštních právních předpisů74), práva Evropských společenství73d) nebo mezinárodních smluv a je-li Ministerstvo vnitra pro takovou fyzickou osobu výdejovým místem rodného čísla podle zvláštního právního předpisu74a).“.
Poznámky pod čarou č. 74 a 74a znějí:
„74)
Například zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
74a)
§ 14 písm. d) zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
13.
V § 11a odst. 5 větě druhé se za slovo „zabezpečení“ vkládají slova „nebo okresní správa sociálního zabezpečení“.
14.
§ 12 zní:
㤠12
Orgány sociálního zabezpečení mohou vyzvat
a)
zaměstnavatele, aby podal hlášení a předložil záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky sociálního zabezpečení, jejich výši a výplatu,
b)
příjemce dávky sociálního zabezpečení, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu,
c)
příjemce dávky sociálního zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem a žadatele o tuto dávku, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření,
d)
osobu samostatně výdělečně činnou, aby se za účelem provedení kontroly plnění jejích povinností v sociálním zabezpečení, včetně placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dostavila v určeném termínu na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě na místo určené touto správou; osoba samostatně výdělečně činná je povinna této výzvě vyhovět, pokud se předem z vážných důvodů neomluvila; to platí obdobně pro zaměstnavatele, který ke dni vyhotovení výzvy okresní správou sociálního zabezpečení má v registru pojištěnců evidováno méně než 26 zaměstnanců účastných důchodového pojištění,
e)
občana, aby se za účelem osvědčení skutečností rozhodných pro provádění důchodového pojištění dostavil v určeném termínu na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení; občan je povinen této výzvě vyhovět, pokud se předem z vážných důvodů neomluvil.“.
15.
V § 14 odst. 3 písm. n) se slova „nebo na nemocenském pojištění“ a slova „a pojistného na nemocenské pojištění“ zrušují a slova „na pojistné na nemocenské pojištění“ se nahrazují slovy „na pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“.
16.
V § 35a odst. 1 větě druhé se slova „a vazební věznice (dále jen „věznice“)“ zrušují.
17.
V § 35a odst. 3 větě první se slova „trvání nároku na dávku, její výši a výplatu“ nahrazují slovy „nárok na dávku a jeho trvání a pro výši a výplatu dávky“.
18.
V § 35a odst. 5 větě druhé se za slovo „zabezpečení“ vkládají slova „nebo České správy sociálního zabezpečení“.
19.
V § 36 písm. f) se slova „organizace, která uzavřela“ nahrazují slovy „zaměstnavatel, který uzavřel“.
20.
V § 36 písm. m) se poznámky pod čarou č. 71a a 71b označují jako poznámky pod čarou č. 71c a 71d, a to včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou.
21.
V § 36 písm. n) se za slova „do práce“ vkládají slova „nebo osob pracovně zařazených po dobu trvání vazby“.
22.
§ 36b včetně nadpisu zní:
㤠36b
Povinnosti některých zaměstnavatelů
(1)
Zaměstnavatel, který zaměstnává osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) zákona o důchodovém pojištění, je povinen na předepsaném tiskopisu oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den, kdy jim poprvé na základě jejich práce (činnosti) vznikla účast na důchodovém pojištění včetně dne zahájení jejich práce (činnosti), a to do 8 dnů následujících po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém jejich účast na důchodovém pojištění poprvé vznikla, a v těchto případech i den skončení jejich práce (činnosti), a to do 8 dnů následujících po tomto dni; přitom uvádí i údaje potřebné k zapsání do registru pojištěnců. Zaměstnavatel je povinen písemně ohlásit okresní správě sociálního zabezpečení změnu údajů uvedených na oznámení podle věty první, a to do 8 dnů ode dne, kdy tato změna nastala. Zaměstnavatel může s okresní správou sociálního zabezpečení písemně dohodnout jinou lhůtu pro plnění oznamovacích povinností uvedených ve větě první a druhé; tuto dohodu může písemně vypovědět zaměstnavatel i okresní správa sociálního zabezpečení, přičemž platnost této dohody končí prvním dnem kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla vypovězena.
(2)
Zaměstnavatel, který zaměstnává osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) zákona o důchodovém pojištění a kterému nevznikla podle § 93 zákona o nemocenském pojištění povinnost přihlásit se do registru zaměstnavatelů vedeného podle § 123 zákona o nemocenském pojištění, je povinen přihlásit se na předepsaném tiskopisu do tohoto registru zaměstnavatelů do 8 kalendářních dnů následujících po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém poprvé vznikla jeho zaměstnanci účast na důchodovém pojištění, a plnit další povinnosti vyplývající pro zaměstnavatele z § 93 zákona o nemocenském pojištění.“.
23.
V § 37 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
dobu dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou dočasné pracovní neschopnosti, kterou si občan přivodil úmyslně, a karantény, dobu, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti, nejde-li o osoby, které podle zákona o nemocenském pojištění nemají nárok na ošetřovné, a skutečnost, zda pojištěnec v žádosti o ošetřovné uvedl, že je osamělý, a dobu před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, do dne, který bezprostředně předchází dni porodu,“.
24.
V § 37 odst. 1 se na konci textu písmene h) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „to platí obdobně pro družstvo,“.
25.
V § 37 se na konci textu odstavce 8 doplňují slova „; to platí obdobně pro družstvo“.
26.
V § 38 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slova „konečném vyúčtování příjmů“ vkládají slova „, nejpozději však do 31. ledna následujícího kalendářního roku“.
27.
V § 38 odst. 4 písmeno g) zní:
„g)
doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu podle § 16 odst. 4 písm. a), d) a j) zákona o důchodovém pojištění vylučují,“.
28.
V § 38 odst. 5 větě první se slova „(§ 35a odst. 4 věta druhá)“ nahrazují slovy „[§ 35a odst. 4 písm. a)]“.
29.
V § 39 odstavec 4 zní:
„(4)
Při úmrtí občana se předkládá evidenční list
a)
na vyžádání orgánu sociálního zabezpečení ve lhůtě jím určené,
b)
do 3 měsíců od úmrtí, nebyl-li evidenční list vyžádán podle písmene a).“.
30.
V § 39 se odstavec 8 označuje jako odstavec 7.
31.
V § 39 odst. 7 se slovo „organizace“ nahrazuje slovem „zaměstnavatel“.
32.
V § 40a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Orgán sociálního zabezpečení na základě žádosti občana vyhotoví nový informativní list, prokáže-li občan dobu účasti na důchodovém pojištění podle § 5 odst. 1 písm. a), c) až q) a u) až x) zákona o důchodovém pojištění nebo dobu zaměstnání před 1. lednem 1996 anebo dobu studia před 1. lednem 1996 a vyměřovací základy nebo vyloučené doby v období po roce 1985. Orgán sociálního zabezpečení zašle občanu do 90 dnů ode dne doručení žádosti podle věty první nový informativní list se zohledněním údajů prokázaných podle věty první. Větu první a druhou nelze použít pro období kalendářního roku, v němž byl informativní list vyhotoven, a bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.
(3)
Jestliže orgán sociálního zabezpečení nepovažuje doby a další údaje podle odstavce 2 věty první za dostatečně prokázané, nový informativní list nevyhotoví a do 90 dnů ode dne doručení žádosti podle odstavce 2 věty první zašle občanu písemné sdělení se zdůvodněním, že doby a další údaje nejsou dostatečně prokázány a že o těchto dobách a dalších údajích bude rozhodnuto v řízení o přiznání dávky důchodového pojištění; současně občanu vrátí jím předložené doklady, a to do vlastních rukou.“.
33.
§ 42 zní:
㤠42
Zaměstnavatel je povinen vydat svému zaměstnanci, popřípadě zaměstnanci, jehož zaměstnání skončilo, na jeho žádost potvrzení o době trvání zaměstnání v kalendářním roce, po kterou byl zaměstnanec nemocensky nebo jen důchodově pojištěn. Toto potvrzení je zaměstnavatel povinen vydat též okresní správě sociálního zabezpečení na její žádost. Tato potvrzení je zaměstnavatel povinen vydat do 8 dnů od obdržení žádosti.“.
34.
V § 48 odst. 1 písm. e) se za slova „rodičovského příspěvku“ vkládají slova „nebo peněžité pomoci v mateřství z důvodu těhotenství a porodu, pokud peněžitá pomoc v mateřství náležela z nemocenského pojištění zaměstnanců“ a slova „byla propuštěna z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody trvající déle než tři kalendářní měsíce“ se nahrazují slovy „den ukončení výkonu zaměstnání“.
35.
V § 48 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
36.
V § 48 odst. 5 se za slova „osobně pečuje“ vkládají slova „o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo“.
37.
V § 48a odst. 2 se slova „údajů o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení40)“ nahrazují slovy „příjmů ze samostatné výdělečné činnosti podle § 10 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění“ a slova „přehled o dodatečné změně údajů o výši příjmů nebo výdajů za tento rok40)“ se nahrazují slovy „opravný přehled40)“.
Poznámka pod čarou č. 40 zní:
„40)
§ 15 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 305/2008 Sb.“.
38.
V § 48b se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 59 zrušuje.
39.
V § 48d se slova „až d) a přihlášky a odhlášky podle § 48b odst. 2 a 3 učinit na předepsaném tiskopise60a) u příslušného“ nahrazují slovy „a přihlášku podle § 48b odst. 2 na předepsaných tiskopisech vydaných Ministerstvem průmyslu a obchodu učinit u“.
40.
V § 48d se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Osoba samostatně výdělečně činná není povinna dokládat důvody, pro které je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud Česká správa sociálního zabezpečení údaj o těchto důvodech vede ve své evidenci nebo má možnost si tento údaj obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; Česká správa sociálního zabezpečení je povinna tyto důvody zveřejnit.“.
41.
V § 54 odst. 1 a 2 se slova „§ 13 odst. 2 části věty“ nahrazují slovy „§ 13 odst. 2 části věty první“.
42.
V § 54 odst. 5 se slova „písm. f)“ nahrazují slovy „písm. e)“.
43.
V § 82 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
44.
V § 82 odst. 3 se slova „podává občan prostřednictvím věznice“ nahrazují slovy „sepisuje s občany na předepsaných tiskopisech věznice; věznice předkládá žádost do 8 dnů ode dne sepsání okresní správě sociálního zabezpečení podle § 7 písm. b)“.
45.
V § 83 odst. 2 písm. c) se za slova „náhradu mzdy“ vkládají slova „, platu nebo odměny“.
46.
V § 83a se slova „až z)“ nahrazují slovy „až zb)“.
47.
V § 83b odst. 1 větě první se slova „nebo v řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou52a)“ a poznámka pod čarou č. 52a zrušují.
48.
V § 87 větě první se slova „11 a“ nahrazují slovy „11, 12 a“.
49.
V § 90 odst. 1 se slova „a zvýšení důchodu pro bezmocnost“ zrušují.
50.
V § 104b odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a) v České republice, a nemá-li osoba samostatně výdělečně činná hlášený ani trvalý pobyt v České republice a její místo trvalého pobytu je v cizině, místem výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti“.
51.
V § 104c odst. 1 větě první se za slova „ve splátkách,“ vkládají slova „zrušení pravděpodobné výše pojistného,“.
52.
V § 115a odst. 2 větě první se za slovo „starobní“ vkládají slova „nebo plný invalidní“ a za slovo „starobního“ se vkládají slova „nebo plného invalidního“.
53.
V § 115a odst. 2 větě druhé se za slovo „starobního“ vkládají slova „nebo plného invalidního“.
54.
V nadpise nad § 118a se slovo „organizací“ nahrazuje slovem „zaměstnavatelů“.
55.
V § 120a odst. 1 a § 123g se text „(§ 48d)“ nahrazuje textem „(§ 48d odst. 1)“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 589/1992 Sb.
Čl. III
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance podle § 8 odst. 2.“.
2.
V § 5 odst. 4 větě druhé se slova „příjem zúčtovaný tímto zahraničním zaměstnavatelem“ nahrazují slovy „jeho příjem uhrazený smluvním zaměstnavatelem zahraničnímu zaměstnavateli“.
3.
V § 5b odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 54 a 55 zní:
„(1)
Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů, a to i v případě, kdy příjmy osoby samostatně výdělečně činné jsou osvobozeny od daně z příjmů, pokud se dále nestanoví jinak.Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není účastna důchodového pojištění, považuje se za daňový základ poměrná část daňového základu; tato část se určí tak, že se daňový základ vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a hlavní samostatné výdělečné činnosti se pro účely věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. Za daňový základ se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, považuje rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z něhož se vychází při výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou. Do daňového základu se nezahrnují příjmy, které jsou podle zvláštního právního předpisu54) samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně, a odměny náležející podle autorského zákona z titulu jiných majetkových práv55). Za daňový základ se u osoby samostatně výdělečně činné, která není povinna podávat daňové přiznání, považuje příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení; tyto příjmy a výdaje se pro účely tohoto zákona posuzují podle zákona o daních z příjmů.
54)
§ 7 odst. 6 a § 36 odst. 2 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
55)
§ 24 a 25 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 5b odst. 2 písm. c) větě čtvrté se slova „příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení“ nahrazují slovy „daňový základ“.
5.
V § 5b se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
6.
V § 5c odst. 1 větě první se za slovo „mzdy“ vkládají slova „platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí“.
7.
V § 5c odst. 2 a § 7 odst. 1 písm. c) bodě 2 se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 3“.
8.
V § 7 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „26 zaměstnanců“ nahrazují slovy „51 zaměstnanců“.
9.
V § 7 odst. 1 písm. b) bodě 1 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7,9“ a číslo „1,1“ se nahrazuje číslem „1“.
10.
V § 7 odst. 1 písm. c) bodě 1 se slova „1 až 3“ nahrazují slovy „1 a 2“.
11.
V § 7 odst. 1 písm. c) bodě 2 a § 7 odst. 1 písm. e) se číslo „2,5“ nahrazuje číslem „2,4“.
12.
V § 7 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „V dalším období stanoví výši těchto sazeb vláda nařízením, a to se zřetelem na vztah příjmů z pojistného na nemocenské pojištění přesahujícího sazbu pojistného na nemocenské pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) bodě 1 a výdajů na polovinu částky, kterou zaměstnavatelé vyplácejí zaměstnancům za dobu dočasné pracovní neschopnosti a kterou odečítají z částky pojistného podle § 9 odst. 4.“.
13.
V § 8 odst. 1 se věta třetí zrušuje.
14.
V § 8 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 58b znějí:
„(2)
Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, je zaměstnavatel povinen uhradit i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec; to platí obdobně též v případě, kdy část příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, než činí výše pojistného, které je povinen platit zaměstnanec. Za nepeněžní plnění se pro účely odvodu pojistného považuje též peněžní plnění poukázané zaměstnavatelem jinému subjektu ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které za něj zaplatil zaměstnavatel podle věty první.
(3)
Započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž skončilo zaměstnání malého rozsahu58b) nebo v němž skončila činnost zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) bodech 14 a 15, a příjem zúčtovaný v dalším kalendářním měsíci, popřípadě kalendářních měsících ve výši, která nezaložila v tomto měsíci, popřípadě měsících účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění, se považují za příjem zúčtovaný v kalendářním měsíci, v němž úhrn započitatelných příjmů zahrnovaných do posledního kalendářního měsíce, ve kterém naposledy trvalo zaměstnání malého rozsahu nebo trvala činnost těchto zaměstnanců, dosáhl výše zakládající účast na pojištění v tomto měsíci.
58b)
§ 7 zákona č. 187/2006 Sb.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 58b se označuje jako poznámka pod čarou č. 58c, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
15.
V § 9 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Byla-li z částky pojistného odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti v nižší částce, než měla být odečtena, považuje se zbývající částka, která měla být odečtena z pojistného, za přeplatek na pojistném.“.
16.
Na konci § 11 se doplňuje věta „Ustanovení věty první až třetí platí přiměřeně v případě výkonu zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění osobami ve vazbě.“.
17.
V § 12 odst. 3 se za slovo „společnost“ vkládají slova „nebo družstvo“ a za slova „této společnosti“ se vkládají slova „nebo představenstva nebo kontrolní komise družstva“.
18.
V § 13a odst. 6 se slova „odst. 10 a 11“ nahrazují slovy „odst. 9 a 10“.
19.
V § 13a odstavce 7 až 9 znějí:
„(7)
Osobě samostatně výdělečně činné, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, zaniká povinnost platit zálohy na pojistné, pokud se stala plátcem daně, paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů v průběhu kalendářního roku, rozdíl mezi výší předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné činnosti uvedených v protokolu o ústním jednání o stanovení daně z příjmů paušální částkou (dále jen „protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou“) za takový rok nezakládá účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění a nepodala přihlášku k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění za takový rok. Povinnost platit zálohy na pojistné podle věty první zaniká od kalendářního měsíce, v němž byl osobě samostatně výdělečně činné předán protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou.
(8)
Pro účely placení záloh na pojistné se osoba samostatně výdělečně činná považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v kalendářním měsíci, ve kterém po celý měsíc trvaly skutečnosti uvedené v § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, popřípadě, nebyla-li samostatná výdělečná činnost vykonávána po celý kalendářní měsíc, trvaly-li tyto skutečnosti současně po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.
(9)
Ke skutečnostem uvedeným v odstavcích 7 a 8 se přihlíží na základě oznámení osoby samostatně výdělečně činné. K oznámení osoby samostatně výdělečně činné o stanovení daně paušální částkou podle odstavce 7 a o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 8 se pro účely placení záloh na pojistné přihlíží, pokud bylo učiněno nejpozději v přehledu podle § 15 odst. 1 za příslušný kalendářní rok a doloženo nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl přehled podán. Doložení se nevyžaduje v případech, kdy potřebné údaje má okresní správa sociálního zabezpečení nebo Česká správa sociálního zabezpečení ve své evidenci nebo má možnost si je obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Česká správa sociálního zabezpečení je povinna zveřejnit, které důvody, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejší, není osoba samostatně výdělečně činná povinna dokládat.“.
20.
V § 14 odstavec 2 zní:
„(2)
U osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu podle § 5b odst. 1 za tento rok připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy, činí měsíční vyměřovací základ tuto částku.“.
21.
V § 14 odst. 3 se slova „Po dni, kdy“ nahrazují slovy „Za kalendářní měsíc, v němž“ a slova „do dne, kdy“ se nahrazují slovy „do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž“.
22.
V § 14 odstavec 4 zní:
„(4)
U osoby samostatně výdělečně činné, která se stane poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, činí měsíční vyměřovací základ nejméně 50 % jedné dvanáctiny rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z nichž se vychází při výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou.“.
23.
V § 14 odst. 5 se slova „tří měsíců“ nahrazují slovy „do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1,“.
24.
V § 14 odstavec 6 zní:
„(6)
Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 25 % průměrné mzdy. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a odst. 8 a 9) činí nejméně 10 % průměrné mzdy. V případě, že osoba samostatně výdělečně činná byla plátcem záloh na pojistné za měsíc prosinec, zůstává pro tuto osobu samostatně výdělečně činnou měsíční vyměřovací základ stanovený podle věty první nebo druhé v platnosti v následujícím kalendářním roce až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1.“.
25.
V § 14 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 7 až 10.
26.
V § 14 odst. 7 se věta druhá zrušuje.
27.
V § 14 se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11)
Měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“.
28.
V § 14a odstavec 2 zní:
„(2)
Osoba samostatně výdělečně činná může platit zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna. Pokud zálohy na pojistné platí do budoucna osoba samostatně výdělečně činná, která podala přehled podle § 15 odst. 1 za předchozí kalendářní rok, může zálohy na pojistné zaplatit do budoucna až do konce června následujícího kalendářního roku; pokud zálohy na pojistné platí do budoucna osoba samostatně výdělečně činná, která ještě nepodala přehled podle § 15 odst. 1 za předchozí kalendářní rok, může zálohy na pojistné zaplatit do budoucna jen do konce června kalendářního roku, ve kterém bude podávat přehled podle § 15 odst. 1 za předchozí kalendářní rok. Výši zaplacených záloh na pojistné nelze měnit. Zálohy na pojistné zaplacené do budoucna lze vrátit jen v případě ukončení samostatné výdělečné činnosti, a to za kalendářní měsíce následující po ukončení této činnosti.“.
29.
V § 14c odst. 1 se slova „odst. 8“ nahrazují slovy „odst. 7“.
30.
V § 14c odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.“.
31.
V § 14c odst. 2 se věta třetí nahrazuje větou „Osoba samostatně výdělečně činná může po projednání s okresní správou sociálního zabezpečení platit pojistné na nemocenské pojištění na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.“.
32.
V § 14c se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Stanovením měsíčního základu se přitom rozumí zaplacení pojistného na nemocenské pojištění z měsíčního základu.“.
33.
V § 14c odst. 4 větě druhé se za slovo „přeplatku“ vkládají slova „, popřípadě části tohoto přeplatku, nebo při použití tohoto přeplatku k úhradě splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení“.
34.
V § 15 odst. 1 větě druhé se za slovo „kromě“ vkládají slova „údajů o daňovém základu, popřípadě není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání,“ a slova „až f)“ se nahrazují slovy „až e)“.
35.
V § 15 odst. 1 větě třetí se slova „spolu s tímto přehledem“ nahrazují slovy „do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento přehled podala“.
36.
V § 15 odst. 1 větě páté se za slova „stanovené paušální částkou,“ vkládají slova „uvádí v přehledu též tento údaj a“ a slova „v den, ve kterém podává nebo má podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za který je přehled podáván“ nahrazují slovy „do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl přehled podán“.
37.
V § 15 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2)
Zjistí-li se po podání přehledu podle odstavce 1, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je vyšší, než který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení opravný přehled, a to nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o takové změně dozvěděla. V opravném přehledu uvede novou výši daňového základu, popřípadě, není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání, novou výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž nová výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než původní výše tohoto základu, částku pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, částku rozdílu mezi pojistným na důchodové pojištění a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti, kterou má podle opravného přehledu zaplatit, a pojistným a příspěvkem, které zaplatila za kalendářní rok, za který opravný přehled podává, a nejnižší měsíční vyměřovací základ pro stanovení záloh na pojistné. Opravný přehled se podává na tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1, kde se uvede též důvod pro předložení opravného přehledu. Částku rozdílu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je osoba samostatně výdělečně činná povinna doplatit do 8 dnů ode dne, v němž byl nebo měl být opravný přehled podán. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné platí od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná opravný přehled podala nebo měla podat.
(3)
Zjistí-li se po podání přehledu podle odstavce 1, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je nižší, než který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, může osoba samostatně výdělečně činná předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení opravný přehled. V opravném přehledu uvede novou výši daňového základu, popřípadě, není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání, novou výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž nová výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než původní výše tohoto základu, pokud původní výše tohoto základu byla určena ve vyšší než minimální výši, částku pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, částku přeplatku na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud přeplatek v důsledku podání opravného přehledu vznikl, a nejnižší měsíční vyměřovací základ pro stanovení záloh na pojistné. Opravný přehled se podává na tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1, kde se uvede též důvod pro předložení opravného přehledu. Jestliže částka daňového základu nezakládá osobě samostatně výdělečně činné za dobu vedlejší samostatné výdělečné činnosti účast na důchodovém pojištění v kalendářním roce, za který opravný přehled podává, může spolu s opravným přehledem podat přihlášku k tomuto pojištění za kalendářní rok, za který opravný přehled podává. Opravný přehled podle věty první může osoba samostatně výdělečně činná podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po měsíci, v němž se o změně daňového základu nebo nové výši příjmů a výdajů ze samostatné výdělečné činnosti dověděla. Opravný přehled se považuje za žádost o vrácení přeplatku; při vracení přeplatku se postupuje podle § 17. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné platí od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná opravný přehled podala.
(4)
Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, nemůže být dodatečně změněn, s výjimkou opravného přehledu podle odstavce 2 nebo 3.“.
38.
V § 15 se odstavce 5 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 5.
39.
V § 15 odst. 5 větě druhé se za slova „odstavce 2“ vkládají slova „nebo 3“.
40.
V § 15a se odstavec 8 zrušuje.
41.
V § 16 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
42.
V § 16 odst. 3 se slova „odstavcích 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavci 2“.
43.
V § 16a odst. 1 větě druhé se slova „prvního do posledního dne kalendářního měsíce“ nahrazují slovy „1. do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci“.
44.
V § 16a se na konci odstavce 1 doplňují věty „Ustanovení § 14c odst. 3 věty druhé platí v případě věty třetí přiměřeně. Zahraniční zaměstnanec může po projednání s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení platit pojistné na nemocenské pojištění na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.“.
45.
V § 17 odst. 2 větě druhé se slova „stanovené pro rozhodnutí o přeplatku na pojistném,38)“ nahrazují slovy „stanovené pro vydání rozhodnutí o přeplatku na pojistném,“.
Poznámka pod čarou č. 38 se zrušuje.
46.
V § 19 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. b) se za slovo „příslušné“ vkládá slovo „okresní“ a slova „(§ 9 a 10)“ se zrušují.
47.
V § 19 odst. 1 písm. b) se slova „pojistné, nebo“ nahrazují slovem „pojistné,“ a za slova „tuto částku“ se vkládá slovo „nebo“.
48.
V § 19 odst. 3 větě první se za slovo „účet“ vkládá slovo „okresní“ a za slovo „sdělit“ se vkládá slovo „okresní“.
49.
V § 19 odst. 3, 5 a 6 se slova „správě sociálního“ nahrazují slovy „okresní správě sociálního“.
50.
V § 20 odst. 1 se slova „odst. 9“ nahrazují slovy „odst. 8“.
51.
V § 20 odst. 4 a 6 větě první se za slovy „příslušné“ a „příslušná“ vkládá slovo „okresní“.
52.
V § 20 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
byla-li podána kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne po dni nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do tohoto dne; nebylo-li v této lhůtě dlužné pojistné zaplaceno, platí se penále ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti.“.
53.
V § 20a odst. 2 se slova „odst. 11“ nahrazují slovy „odst. 10“.
54.
V § 20a odst. 5 se ve větě první slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 4“ a věta druhá se zrušuje.
55.
V § 20a se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Pro účely placení dlužného pojistného a penále ve splátkách se za plátce pojistného považuje i bývalý plátce pojistného, který má splatné závazky vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení.“.
56.
V § 22a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Platbu pojistného na nemocenské pojištění zaplacenou osobou samostatně výdělečně činnou nelze použít podle odstavce 2, pokud toto pojistné bylo zaplaceno včas a ve správné výši.“.
57.
V § 22b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Částka podle věty třetí se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“.
58.
V § 22b odst. 3 větě druhé se za slovo „zabezpečení“ vkládají slova „novým rozhodnutím22a)“.
Poznámka pod čarou č. 22a zní:
„22a)
§ 101 zákona č. 500/2004 Sb.“.
59.
V § 22b se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Okresní správa sociálního zabezpečení novým rozhodnutím22a) zruší rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného, pokud osoba samostatně výdělečně činná prokáže, že nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost v období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného, nebo pokud zaměstnavatel prokáže, že nezaměstnával ani jednoho zaměstnance v období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného.“.
60.
V § 23b odst. 3 se slovo „pobírání“ nahrazuje slovy „období nároku na výplatu“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „14“.
61.
Poznámka pod čarou č. 31 včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou se zrušuje.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1.
Vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a měsíční vyměřovací základ pro zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u osob samostatně výdělečně činných se za období před rokem 2009 stanoví podle právních předpisů účinných před 1. lednem 2009.
2.
Pro stanovení výše záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v roce 2009 až do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž osoba samostatně výdělečně činná podala nebo měla podat přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2008, se použijí právní předpisy účinné před 1. lednem 2009; splatnost těchto záloh se řídí předpisy účinnými ke dni 1. ledna 2009. Ustanovení věty první neplatí pro osobu samostatně výdělečně činnou, která zahájila nebo znovu zahájila výkon samostatné výdělečné činnosti po 31. prosinci 2008.
3.
Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, se za rok 2008 podává podle právních předpisů účinných před 1. lednem 2009.
5.
Osoba samostatně výdělečně činná, která je povinna v roce 2009 podat přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, za předchozí kalendářní rok a tento přehled ještě nepodala, může zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplatit do budoucna jen podle právních předpisů účinných před 1. lednem 2009, avšak jen do 30. června 2009; výši zaplacených záloh nelze přitom měnit.
6.
Sazby pojistného na nemocenské pojištění za období před 1. lednem 2009 se stanoví podle právních předpisů účinných před tímto dnem.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 155/1995 Sb.
Čl. V
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 178/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 1 písmeno u) včetně poznámek pod čarou č. 5e a 5f zní:
„u)
osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala jejich účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu5f) v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem,
5e)
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
5f)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 8 odst. 1 větě první se slova „předpisu7), pokud se nestanoví jinak v odstavci 3“ nahrazují slovem „předpisu5e)“.
Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje.
3.
V § 8 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
4.
V § 9 odst. 6 písmeno a) zní:
„a)
vykonávala zaměstnání (odstavec 8 věta první),“.
5.
V § 9 odst. 6 písm. c) se za slovo „příspěvek15b)“ vkládají slova „nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,“.
6.
V § 9 odst. 6 písm. d) se za slovo „povolání,“ vkládá slovo „nebo“.
7.
V § 9 odst. 6 písm. e) se slova „písm. a), nebo“ nahrazují slovy „písm. a)“.
8.
V § 9 odst. 6 se písmeno f) zrušuje.
9.
V § 9 odst. 7 větě první a třetí se slova „písm. b) až f)“ zrušují.
10.
V § 9 odst. 7 se věta druhá zrušuje.
11.
V § 9 odst. 8 se věta druhá zrušuje.
12.
V § 9 odst. 8 větě třetí se slova „až f)“ nahrazují slovy „až e)“ a slova „při podání přehledu“ se nahrazují slovy „do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž podala přehled“.
13.
V § 10 odst. 2 větě první a druhé se slova „po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení“ zrušují.
14.
V § 10 odst. 2 se věta čtvrtá nahrazuje větou „Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona považuje daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti17b).“.
Poznámka pod čarou č. 17b zní:
„17b)
§ 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 305/2008 Sb.“.
15.
V § 11 odst. 2 větě první se slova „v) až x)“ nahrazují slovy „a v)“ a slova „ani nepobíraly náhradu mzdy nebo snížený plat (sníženou odměnu) v době dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů17b) nebo dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem“ se nahrazují slovy „, pokud nešlo o omluvné důvody; za omluvné důvody se považují skutečnosti uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a)“.
Poznámka pod čarou č. 17b se zrušuje.
16.
V § 11 odst. 2 větě třetí se slova „a tyto osoby jsou“ nahrazují slovy „nebo družstvo a tyto osoby byly v takovém kalendářním měsíci“ a za slova „dozorčí rady této společnosti“ se vkládají slova „nebo družstva“.
17.
V § 11 odst. 2 se za větu čtvrtou vkládá věta „Byl-li osobám uvedeným ve větě třetí přiznán důchod, popřípadě z důvodu úmrtí těchto osob byl přiznán vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod, a při přiznání tohoto důchodu nebyla započítána podle věty třetí doba pojištění z důvodu neodvedení pojistného, přihlédne se k této době, jen bylo-li dlužné pojistné uhrazeno za prosinec kalendářního roku, do něhož spadá kalendářní měsíc, za který nebylo dlužné pojistné odvedeno, nebo bylo-li dlužné pojistné uhrazeno za poslední kalendářní měsíc před přiznáním důchodu, za který obchodní společnost nebo družstvo dlužily pojistné, anebo za poslední kalendářní měsíc, v němž byl pojištěnec osobou uvedenou ve větě třetí; dlužné pojistné musí být přitom uhrazeno nejpozději do 3 let ode dne splatnosti tohoto pojistného.“.
18.
V § 11 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, přičemž ustanovení věty třetí až páté tím není dotčeno“.
19.
V § 11 se odstavec 4 zrušuje.
20.
V § 16 odst. 4 větě druhé písmeno a) zní:
„a)
dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu5e), doby karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu5f), doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti podle zvláštního právního předpisu5e), nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, a doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu,“.
21.
V § 16 odst. 4 větě druhé písm. j) se slovo „páté“ nahrazuje slovem „šesté“.
22.
V § 34 odst. 2 větě třetí se slova „dočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti ke službě) nebo pobírání dávek nemocenského pojištění“ nahrazují slovy „uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a)“.
23.
V § 65 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 25a až 25d zní:
„(1)
Plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod se nevyplácejí po dobu výplaty nemocenského a po dobu poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny25a) nebo sníženého platu nebo snížené odměny (dále jen „náhrada mzdy“) v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, pokud den vzniku plné invalidity nebo částečné invalidity spadá do období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, které jsou důvodem výplaty nemocenského nebo pobírání náhrady mzdy. Pro účely věty první se za výplatu nemocenského považují i dny, po které se nemocenské nevyplácí z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce25b), a za pobírání náhrady mzdy se považují i první 3 dny, po které se náhrada mzdy nevyplácí25c), a dny, po které se náhrada mzdy neposkytuje z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce25d).
25a)
§ 192 odst. 1 věta první a § 194 zákoníku práce.
25b)
§ 125 zákona č. 187/2006 Sb.
25c)
§ 192 odst. 1 věta druhá zákoníku práce.
25d)
§ 192 odst. 5 zákoníku práce.“.
24.
V § 82a se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro vdovecké důchody.“.
25.
V § 102a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Účast osob pobírajících dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož byly tyto dávky vypláceny, před 1. lednem 2009 se posuzuje podle právních předpisů platných před tímto dnem.“.
Čl. VI
Přechodná ustanovení
1.
Postup podle čl. V bodu 17 se vztahuje i na platby na úhradu dlužného pojistného po 31. prosinci 2008, jde-li o úhradu dluhu na pojistném, který vznikl před 1. lednem 2009.
2.
Zvýšení vdoveckého důchodu se podle čl. V bodu 24 provede nejdříve od splátky důchodu splatné po 1. červenci 2006, byla-li žádost o toto zvýšení podána do 30. června 2011.
3.
U osob samostatně výdělečně činných uvedených v § 9 odst. 3 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se od příjmu ze samostatné výdělečné činnosti odečítají odměny za užití téhož díla, jde-li o druhou nebo další licenční smlouvu k dílům vyhotoveným nebo provedeným před 1. lednem 2009 nebo byla-li licenční smlouva uzavřena před 1. lednem 2009; to však neplatí, je-li předmětem druhé nebo další licenční smlouvy aktualizace díla.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 99/1963 Sb.
Čl. VII
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb. a zákona č. 259/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 279 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí:
„j)
pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
k)
pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.“.
2.
V § 299 odst. 1 písm. f) se slova „s výjimkou jejich zvýšení pro bezmocnost,“ zrušují.
3.
V § 301 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona č. 117/1995 Sb.
Čl. IX
V § 40a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb. a zákona č. 134/2006 Sb., se ve větě druhé za slovo „neschopnosti“ vkládají slova „nebo nařízené karantény“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 221/1999 Sb.
Čl. XI
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 68 odst. 3 písm. c) se slova „náhrada ve výši platu neposkytuje“ nahrazují slovy „poskytuje náhrada ve výši 25 % platu“.
2.
V § 68 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Nárok na náhradu platu nemá voják, který si úmyslně přivodil dočasnou neschopnost ke službě. Náhrada platu ve výši 50 % náleží vojákovi, jestliže si přivodil dočasnou neschopnost ke službě
a)
zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení nebo fyzický střet 2 nebo více osob,
b)
jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo
c)
při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
(5)
Porušil-li voják v období trvání nároku na náhradu platu při neschopnosti ke službě režim dočasně práce neschopného pojištěnce, může mu být se zřetelem na závažnost porušení náhrada platu snížena nebo odňata. Pokud již byla vyplacena, považují se vyplacené částky za přeplatek, který je voják povinen uhradit plátci náhrady platu.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona č. 359/1999 Sb.
Čl. XII
V § 46 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 134/2006 Sb., se za slovo „neschopnosti“ vkládají slova „nebo nařízené karantény“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona č. 133/2000 Sb.
Čl. XIII
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 239/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 14 písm. d) bodě 3, § 16 písm. e), § 17a odst. 3 větě druhé a § 17a odst. 4 větě třetí se za slova „Česká správa sociálního zabezpečení“ vkládají slova „nebo okresní správa sociálního zabezpečení“.
2.
V § 17a odst. 4 větě druhé se za slova „Česká správa sociálního zabezpečení“ vkládají slova „nebo okresní správa sociálního zabezpečení“ a za slova „Českou správou sociálního zabezpečení“ se vkládají slova „nebo okresní správou sociálního zabezpečení“.
3.
V § 17a odst. 5 se za slova „Česká správa sociálního zabezpečení“ vkládají slova „nebo okresní správa sociálního zabezpečení“ a za slova „České správě sociálního zabezpečení“ se vkládají slova „nebo okresní správě sociálního zabezpečení“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona č. 361/2003 Sb.
Čl. XV
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 124 odst. 5 písm. a) se slova „příjem neposkytuje“ nahrazují slovy „příjem při neschopnosti ke službě neposkytuje a při nařízené karanténě se poskytuje ve výši 25 %“.
2.
V § 124 se doplňují odstavce 12 a 13, které znějí:
„(12)
Nárok na služební příjem nemá příslušník, který si neschopnost ke službě úmyslně přivodil. Služební příjem ve výši 50 % náleží příslušníkovi, jestliže si přivodil neschopnost ke službě
a)
zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení nebo fyzický střet 2 nebo více osob, nebo
b)
jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek.
(13)
Porušil-li příslušník v období trvání nároku na služební příjem při neschopnosti ke službě režim dočasně práce neschopného pojištěnce, může mu být se zřetelem na závažnost porušení tohoto režimu služební příjem krácen nebo odňat. Pokud již byl vyplacen, považují se vyplacené částky za přeplatek, který je příslušník povinen uhradit plátci služebního příjmu.“.
3.
V § 163 odst. 1 se slova „anebo vznik nároku na výplatu dávek nemocenského pojištění“ zrušují.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona č. 189/2006 Sb.
Čl. XVI
Zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 153/2007 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto:
1.
V čl. I se bod 2 zrušuje.
2.
V čl. XIII se body 9, 54 až 56, 112 a 135 zrušují.
3.
V čl. XXI bodě 21 se slova „odst. 1 větě třetí a“ zrušují.
4.
V čl. XXI se body 22 a 60 zrušují.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona č. 262/2006 Sb.
Čl. XVII
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb. a zákona č. 126/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 192 odst. 1 se slovo „(karantény)“ nahrazuje slovy „nebo karantény“.
2.
V § 192 odst. 1 se na konci věty druhé doplňují slova „dočasné pracovní neschopnosti“.
3.
V § 192 odst. 2 větě první se za slovo „přísluší“ vkládají slova „ve výši 25 % průměrného výdělku za první 3 dny karantény a“.
4.
V § 192 odst. 2 se na konci věty první doplňují slova „od 4. dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“.
5.
V § 192 odst. 3 se slova „nebo karantény“ zrušují.
6.
V § 347 odst. 4 se za slova „rozumějí též“ vkládají slova „izolace99b) a“.
Poznámka pod čarou č. 99b zní:
„99b)
§ 2 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 99b se označuje jako poznámka pod čarou č. 99c včetně odkazu na poznámku pod čarou.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona č. 54/1956 Sb.
Čl. XVIII
Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 67/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 589/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 421/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 166/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 15 odst. 3 větě první se za slova „poskytuje od“ vkládá slovo „prvního“.
2.
V § 16 větě první se slova „, trvá-li karanténa déle než 3 kalendářní dny“ zrušují.
3.
V § 17 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
25 % denního vyměřovacího základu od 1. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény do 3. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény,“.
Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d).
4.
V § 17 odst. 2 písm. b) se za slovo „základu“ vkládají slova „od 4. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény“.
Čl. XIX
Přechodné ustanovení
Pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. zářím 2008 a trvá i po 31. srpnu 2008, poskytuje se po 31. srpnu 2008 nemocenské ve výši podle právních předpisů účinných ke dni 31. srpna 2008.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona č. 32/1957 Sb.
Čl. XX
Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 98/1971 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 154/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 143/1994 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 247/1999 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 421/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 16 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Nemocenské náleží též vojáku z povolání nebo příslušníku bezpečnostního sboru, který byl uznán neschopným služby, v období prvních 3 kalendářních dnů neschopnosti k službě.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
2.
V § 18 úvodní části ustanovení se za slovo „den“ vkládají slova „, náleží-li nemocenské podle § 16 odst. 1 a 2,“.
3.
V § 18 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Výše nemocenského za kalendářní den, náleží-li nemocenské podle § 16 odst. 3, činí 25 % průměrné částky připadající na kalendářní den do 3. kalendářního dne neschopnosti k službě.“.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona č. 236/1995 Sb.
Čl. XXI
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 34 odst. 4 větě první se slova „které plat nepřísluší“ nahrazují slovy „které při dočasné pracovní neschopnosti plat nepřísluší a při nařízené karanténě se plat poskytuje ve snížené výši 25 %“.
2.
V § 34 odst. 4 v části věty druhé za středníkem se slovo „(karantény)“ nahrazuje slovy „a v období prvních 3 kalendářních dnů nařízené karantény přísluší za každý kalendářní den ve snížené výši, a to ve výši 25 % jedné třicetiny platu“.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona č. 128/2000 Sb.
Čl. XXII
V § 73 odst. 4 větě první zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se slova „nebo karantény nenáleží“ nahrazují slovy „nenáleží, za první 3 kalendářní dny karantény náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 25 % jedné třicetiny měsíční odměny“.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona č. 129/2000 Sb.
Čl. XXIII
V § 48 odst. 3 větě první zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se slova „nebo karantény nenáleží“ nahrazují slovy „nenáleží, za první 3 kalendářní dny karantény náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 25 % jedné třicetiny měsíční odměny“.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona č. 131/2000 Sb.
Čl. XXIV
V § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se slova „nebo karantény nenáleží“ nahrazují slovy „nenáleží, za první 3 kalendářní dny karantény náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 25 % jedné třicetiny měsíční odměny“.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
ÚČINNOST
Čl. XXV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009, s výjimkou ustanovení čl. II bodů 29, 36, 43, 50 a 51, čl. III bodů 16, 41, 42, 45, 46, 48, 49, 51, 52, 58 a 59, čl. V bodu 24 a čl. VI bodu 2, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a ustanovení čl. XVIII až XX, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2008.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 60/2008 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 60/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání v oblasti vysokého školství
Vyhlášeno 19. 8. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 7. 2008, částka 24/2008
* Článek 1 - Rozsah působnosti a vymezení pojmů
* Článek 2 - Přístup ke studiu na vysokých školách
* Článek 3 - Započtení studia a zkoušek a uznávání řádně ukončeného studia
* Článek 4 - Přístup k doktorskému studiu
* Článek 5 - Spolupráce mezi vysokými školami
* Článek 6 - Užívání akademických titulů a vědeckých hodností
* Článek 7 - Uznávání řádně ukončeného studia
* Článek 8 - Stálá komise expertů
* Článek 9 - Platnost Dohody
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 7. 2008
60
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 23. března 2007 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání v oblasti vysokého školství.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Dohodu ratifikoval.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 9 odst. 1 dne 7. července 2008.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
Dohoda
mezi
vládou České republiky
a
vládou Spolkové republiky Německo
o vzájemném uznávání
rovnocennosti dokladů o vzdělání
v oblasti vysokého školství
Vláda České republiky
a
vláda Spolkové republiky Německo
(dále jen „smluvní strany“)
v duchu přátelských vztahů mezi státy smluvních stran,
s úmyslem podporovat výměnu a spolupráci v oblasti vědy a vysokého školství,
přejíce si usnadnit studentům státu každé ze smluvních stran přijetí ke studiu nebo pokračování ve studiu ve státě druhé smluvní strany,
vědomy si společných prvků, existujících ve státech smluvních stran v oblasti vysokého školství a vysokoškolského vzdělávání,
a odvolávajíce se na čl. 6 Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o kulturní spolupráci z 30. září 1999
se dohodly takto:
Článek 1
Rozsah působnosti a vymezení pojmů
(1)
Tato Dohoda platí pro přístup k vysokoškolskému studiu, pokračování ve studiu a další studium, přístup k doktorskému studiu a dalším akademickým kvalifikacím pro výuku na vysokých školách, jakož i k dosažení akademických a vědeckých hodností a kvalifikací.
V České republice se vztahuje na akreditované bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy. Ve Spolkové republice Německo se nevztahuje na základní studijní programy s dobou řádného studia kratší než tři roky.
(2)
Ustanovení této Dohody se vztahují na akademické kvalifikace a s tím spojené doklady o vzdělání, které byly získány v České republice nebo ve Spolkové republice Německo.
(3)
Vysokou školou ve smyslu této Dohody je
a)
v České republice každé vzdělávací zařízení, které je považováno podle právních předpisů za veřejnou vysokou školu nebo státní vysokou školu nebo které je na základě státního souhlasu oprávněno působit jako soukromá vysoká škola;
b)
ve Spolkové republice Německo každé státní vzdělávací zařízení, které je podle právních předpisů spolkových zemí vysokou školou, a každé nestátní vzdělávací zařízení, které bylo příslušným ministerstvem státně uznáno jako vysoká škola.
(4)
Obě smluvní strany vedou seznamy vysokých škol podle odstavce 3. V České republice je seznam zveřejňován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na jeho webové stránce „msmt.cz“. Ve Spolkové republice Německo je seznam veden Konferencí rektorů vysokých škol (HRK) a zveřejněn na její webové stránce „Hochschulkompass“.
(5)
Nedotčeny touto Dohodou zůstávají ve státech obou smluvních stran všechny právní předpisy upravující výkon povolání.
Článek 2
Přístup ke studiu na vysokých školách
(1)
„Vysvědčení o maturitní zkoušce“, vydaná gymnázii v České republice a německé „Vysvědčení o všeobecné zralosti pro studium na vysoké škole“ („Zeugnis der Allgemeinen Hochschulreife“) se uznávají jako doklad opravňující k přístupu ke studiu na vysoké škole ve státě druhé smluvní strany.
(2)
Jiná vysvědčení, která umožňují ve státě jedné ze smluvních stran přístup ke studiu na vysoké škole, mohou být ve státě druhé smluvní strany v souladu s jeho právními předpisy uznána jako doklad umožňující přístup ke studiu na vysoké škole.
Článek 3
Započtení studia a zkoušek a uznávání řádně ukončeného studia
(1)
Příslušné výsledky částí studia a zkoušek budou započteny nebo uznány na základě žádosti v souladu se studijními, popř. zkušebními řády.
(2)
Řádně ukončené studium bude za účelem dalšího studia uznáno na základě žádosti podle úrovní vzdělání uvedených v článku 7.
(3)
Započtení nebo uznání může být spojeno s uložením podmínek, jestliže je to pro zamýšlené studium nebo podle příslušných předpisů dané vysoké školy nezbytné.
(4)
Přístup ke státním zkouškám ve Spolkové republice Německo a s tím související započítávání a uznávání se řídí příslušnými vnitrostátními právními předpisy.
Článek 4
Přístup k doktorskému studiu
(1)
Držitelé akademického titulu „magistr“ (ve zkratce „Mgr.“), „magistr umění“ (ve zkratce „MgA.“), „inženýr“ (ve zkratce „Ing.“), „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“), jakož i držitelé akademického titulu „doktor medicíny“ (ve zkratce „MUDr.“), „doktor zubního lékařství“ (ve zkratce „MDDr.“) nebo „doktor veterinární medicíny“ (ve zkratce „MVDr.“), získaných po ukončení studia v České republice, mohou být přijati ke studiu za účelem získání doktorského titulu na vysokých školách ve Spolkové republice Německo v souladu s ustanoveními příslušného německého řádu pro doktorské studium.
(2)
Studium za účelem získání německého doktorského titulu je umožněno rovněž držitelům akademických titulů „doktor přírodních věd“ (ve zkratce „RNDr.“), „doktor filozofie“ (ve zkratce „PhDr.“), „doktor farmacie“ (ve zkratce „PharmDr.“), „doktor práv“ (ve zkratce „JUDr.“), „doktor pedagogiky“ (ve zkratce „PaedDr.“), „doktor teologie“ (ve zkratce „ThDr.“) a „licenciát teologie“ (ve zkratce „ThLic“). O uznání nebo rozšíření „rigorózní práce“, obhájené v České republice, pro účely doktorského studia ve Spolkové republice Německo rozhodují vysoké školy ve Spolkové republice Německo podle ustanovení příslušného německého řádu pro doktorské studium.
(3)
Držitelé diplomu, licenciátu nebo titulu „magistr umění“, získaného ve Spolkové republice Německo na univerzitách nebo jim na roveň postavených vysokých školách, absolventi německých státních zkoušek, jakož i držitelé stupně Master-/Magistergrad mohou být v České republice v souladu s podmínkami stanovenými příslušnou českou vysokou školou přijati ke studiu v doktorském studijním programu, jehož absolventům se uděluje akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“) nebo „doktor teologie“ (ve zkratce „Th.D.“).
Článek 5
Spolupráce mezi vysokými školami
Tato Dohoda nevylučuje, aby nad její rámec byly mezi vysokými školami států obou smluvních stran uzavírány úmluvy, které podpoří mobilitu studentů, akademických a vědeckých pracovníků a spolupráci mezi vysokými školami.
Článek 6
Užívání akademických titulů a vědeckých hodností
(1)
Držitelé akademických titulů udělených v České republice, které jsou uvedeny níže v tomto odstavci v tabulce, jsou oprávněni užívat je ve Spolkové republice Německo v té podobě, v jaké byly uděleny v České republice. Německý překlad znění jejich označení, uvedený rovněž níže v tabulce, může být (a to v závorkách) užíván pouze ve spojení s originální podobou. Držitelé akademických titulů „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“) a „doktor teologie“ (ve zkratce „Th.D.“) nebo vědecké hodnosti „kandidát věd“ (ve zkratce „CSc.“) mohou místo této zkratky uvádět zkratku „Dr.“. Totéž platí pro nejvyšší vědeckou hodnost „doktor věd“ (ve zkratce „DrSc.“) udělenou v České republice.
Označení| Zkratka| Překlad
---|---|---
bakalář| Bc.| Bakkalaureus
bakalář umění| BcA.| Bakkalaureus der Kunst
magistr| Mgr.| Magister
magistr umění| MgA.| Magister der Kunst
inženýr *)| Ing. *)| Ingenieur *)
inženýr architekt *)| Ing. arch. *)| Ingenieur-Architekt *)
doktor medicíny| MUDr.| Doktor der Medizin
doktor zubního lékařství| MDDr.| Doktor der Zahnmedizin
doktor veterinární medicíny| MVDr.| Doktor der Veterinärmedizin
doktor přírodních věd| RNDr.| Doktor der Naturwissenschaften
doktor farmacie| PharmDr.| Doktor der Pharmazie
doktor filozofie| PhDr.| Doktor der Philosophie
doktor pedagogiky **)| PaedDr. **)| Doktor der Pädagogik **)
doktor práv| JUDr.| Doktor der Rechte
licenciát teologie| ThLic.| Lizenziat der Theologie
doktor teologie| ThDr.| Doktor der Theologie
doktor| Ph.D./Dr.| Doktor
doktor teologie| Th.D.| Doktor der Theologie
kandidát věd ***)| CSc. ***)| Kandidat der Wissenschaften ***)
doktor věd ****)| DrSc. ****)| Doktor der Wissenschaften ****)
*)
Při užívání titulu inženýr je třeba brát zřetel na profesně právní úpravy ve Spolkové republice Německo (zákony spolkových zemí o inženýrských titulech).
**)
Tento titul byl udělován v České republice do roku 1990.
***)
Řízení o udělení této vědecké hodnosti bylo v České republice ukončeno dnem 31. 12. 2001.
****)
Tato vědecká hodnost byla udělována v České republice do roku 2001.
(2)
Držitelé akademických hodností přiznaných ve Spolkové republice Německo, které jsou uvedeny níže v tomto odstavci, jsou oprávněni tyto akademické hodnosti v České republice užívat v takové podobě, v jaké jim byla přiznána ve Spolkové republice Německo.
–
Diplom z odborné vysoké školy s uvedením odborného zaměření
–
Bachelor-/Bakkalaureusgrad, případně s uvedením odborného zaměření
–
Diplom univerzity a jí na roveň postavené vysoké školy s uvedením odborného zaměření
–
Magister Artium
–
Lizenziat s uvedením odborného zaměření
–
Master-/Magistergrad, případně s uvedením odborného zaměření
–
Doktor s uvedením odborného zaměření
–
Doctor habilitatus, případně s uvedením odborného zaměření
Článek 7
Uznávání řádně ukončeného studia
(1)
Při uznávání nebo započítávání řádně ukončeného českého nebo německého studia podle článku 3 této Dohody se vychází z následujících přiřazení.
Úrovně| Česká republika| Spolková republika Německo
---|---|---
První úroveň| bakalář (Bc.)
bakalář umění (BcA.)| Bachelor/Bakkalaureus
Diplom vysoké odborné školy – s uvedením odborného zaměření
Druhá úroveň| inženýr (Ing.)
inženýr architekt (Ing. arch.)
magistr (Mgr.)
magistr umění (MgA.)| Diplom – s uvedením odborného zaměření
Diplom-Ingenieur (Architektur)
Master-/Magistergrad
Magister Atrium
| Lizenziat
| První státní závěrečná zkouška
doktor medicíny (MUDr.)
doktor zubního lékařství (MDDr.)
doktor veterinární medicíny (MVDr.)
doktor přírodních věd (RNDr.)
doktor filozofie (PhDr.)
doktor farmacie (PharmDr.)
doktor práv (JUDr.)
doktor pedagogiky (PaedDr.)
doktor teologie (ThDr.)
licenciát teologie (ThLic.)|
Třetí úroveň| doktor (Ph.D./Dr.)
doktor teologie (Th.D.)
kandidát věd (CSc.)| Doktorská hodnost s uvedením odborného zaměření
(2)
Úspěšně ukončené habilitační řízení v České republice a ukončené habilitační řízení propůjčením venia legendi ve Spolkové republice Německo jsou uznány jako vzájemně rovnocenné kvalifikace pro samostatnou činnost ve výzkumu a výuce a pro účast v doktorském a habilitačním řízení jako zkoušející a oponent.
Článek 8
Stálá komise expertů
(1)
Pro projednání všech otázek, které vyplynou z uplatňování této Dohody, včetně otázky možného jejího rozšíření, se zřizuje Stálá komise expertů (dále jen „Komise“). Úlohou Komise je pečovat o věcné naplňování Dohody, sledovat vývoj systémů vysokoškolského vzdělávání států smluvních stran a v případě potřeby předkládat návrhy na změny a doplnění této Dohody.
(2)
Komise je složena ze zástupců obou smluvních stran; každá ze smluvních stran jmenuje až šest členů Komise. Seznamy jmenovaných členů Komise si budou smluvní strany předkládat diplomatickou cestou.
(3)
Komise zasedá na přání kterékoliv ze smluvních stran. Místo jednání se dohodne diplomatickou cestou.
Článek 9
Platnost Dohody
(1)
Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. Vstoupí v platnost dnem, kdy si smluvní strany navzájem notifikují, že příslušné vnitrostátní předpoklady pro vstup v platnost jsou splněny. Rozhodující je den doručení poslední notifikace.
(2)
Každá ze smluvních stran může Dohodu vypovědět písemně diplomatickou cestou s šestiměsíční výpovědní lhůtou. Ukončení platnosti této Dohody nemá vliv na závazky vzniklé na jejím základě.
Dáno v Praze dne 23. března 2007 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu
České republiky
Mgr. Dana Kuchtová v. r.
ministryně školství, mládeže a tělovýchovy
Za vládu
Spolkové republiky Německo
Helmut Elfenkämper v. r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
Spolkové republiky Německo
v České republice |
Zákon č. 304/2008 Sb. | Zákon č. 304/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony
Vyhlášeno 19. 8. 2008, datum účinnosti 1. 1. 2010, částka 98/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o účetnictví
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2011 (281/2009 Sb.)
304
ZÁKON
ze dne 17. července 2008,
kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o účetnictví
Čl. I
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 69/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 348/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Tento zákon dále stanoví podmínky zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu. Zjišťováním účetních záznamů pro potřeby státu se rozumí soubor činností, které směřují ke shromažďování účetních záznamů od vybraných účetních jednotek v centrálním systému účetních informací státu a k sestavení účetních výkazů za Českou republiku. Vybranými účetními jednotkami jsou organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, Pozemkový fond České republiky, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny.
(4)
Zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu, včetně sestavování účetních výkazů za Českou republiku, provádí Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“), které též spravuje centrální systém účetních informací státu.“.
2.
V § 4 odstavec 8 zní:
„(8)
Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví zejména směrnou účtovou osnovu, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, obsahové vymezení těchto závěrek, účetní metody a ostatní podmínky vedení účetnictví stanovené prováděcími právními předpisy. Prováděcí právní předpisy pro jednotlivé skupiny účetních jednotek upraví
a)
rozsah a způsob sestavování účetní závěrky,
b)
uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů,
c)
uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce,
d)
uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, včetně informací o nakládání s prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků,
e)
uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu,
f)
směrnou účtovou osnovu,
g)
účetní metody, zejména způsoby oceňování a jejich použití včetně oceňování souboru majetku, postupy tvorby a použití opravných položek, postupy odpisování, postupy tvorby a použití rezerv,
h)
metody přechodu z jednoduchého účetnictví nebo daňové evidence podle zvláštního zákona1d) na účetnictví,
i)
uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky,
j)
metody konsolidace účetní závěrky,
k)
postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku,
l)
vymezení vybraných účetních jednotek a stanovení, které z nich předávají do centrálního systému účetních informací státu pouze účetní záznamy pro sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu,
m)
pravidla pro formát, strukturu, přenos a zabezpečení účetních záznamů v technické formě vybraných účetních jednotek,
n)
požadavky pro technické a smíšené formy účetních záznamů,
o)
rozsah a četnost předávání účetních záznamů vybranými účetními jednotkami do centrálního systému účetních informací státu,
p)
rozsah a způsob sestavování účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu,
q)
uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv a závazků a jiných pasiv v účetních výkazech za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu; u vybraných účetních jednotek je součástí prováděcího předpisu závazný vzor částí účetní závěrky,
r)
uspořádání, označování a obsahové vymezení položek nákladů a výnosů a peněžních toků v účetních výkazech za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu,
s)
uspořádání, označování a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze účetních závěrek vybraných účetních jednotek a v příloze v účetních výkazech za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu,
t)
metody konsolidace a jejich použití při sestavování účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu,
u)
požadavky na organizaci a způsob provedení inventarizace u vybraných účetních jednotek.“.
3.
V § 4 odst. 12 se slova „devizových hodnot,5) s výjimkou zlata“ nahrazují slovy „a cizích měn“.
Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.
4.
V § 6 odst. 2 se za slovo „základě“ vkládá slovo „průkazných“.
5.
V § 7 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Vybrané účetní jednotky uvádějí v příloze účetní závěrky též informace o stavu účtů v knize podrozvahových účtů.“.
6.
V § 8 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
vazbu mezi účetním záznamem vzniklým seskupením a dílčími účetními záznamy v případech uvedených v § 33 odst. 5.“.
7.
V § 8 odst. 6 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
8.
V § 9 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
9.
V § 9 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
10.
V § 9 odst. 5 větě první se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“.
11.
V § 11 odst. 1 se za větu třetí vkládá věta „V těchto případech musí účetní záznam i účetní doklad obsahovat identifikátor, kterým lze nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem a účetním dokladem, včetně souvisejících skutečností.“.
12.
V § 13 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; vybrané účetní jednotky uvádějí souhrnné obraty denně“.
13.
V § 13a odst. 1 písm. c), § 19 odst. 3 větě druhé, § 26 odst. 3, § 27 odst. 6 a § 29 odst. 1 větě první se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
14.
V § 14 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro vybrané účetní jednotky může směrná účtová osnova určit i uspořádání a označení analytických účtů a označení a uspořádání podrozvahových účtů.“.
15.
V § 18 odst. 1 písm. b) se slova „; Pozemkový fond České republiky a státní fondy výkaz zisku a ztráty nesestavují“ zrušují.
16.
V § 18 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Vybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu vždy.“.
17.
V § 21a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Organizační složky státu zveřejňují účetní závěrku prostřednictvím ministerstva způsobem umožňujícím dálkový přístup; ustanovení zvláštních právních předpisů o nakládání s utajovanými a jinými obdobnými informacemi tímto nejsou dotčena. Zveřejňování účetních výkazů za Českou republiku se provádí obdobně.“.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.
18.
V § 21a odst. 8 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
19.
Za § 23a se vkládá nový § 23b, který zní:
㤠23b
(1)
Na sestavování účetních výkazů za Českou republiku se ustanovení § 22, § 23 odst. 1 až 4 a § 23a nevztahují.
(2)
Za Českou republiku se sestavují roční účetní výkazy k poslednímu dni kalendářního roku v tomto členění:
a)
souhrnný výkaz majetku a závazků státu,
b)
souhrnný výkaz nákladů a výnosů státu,
c)
výkaz peněžních toků,
d)
příloha.
(3)
K účetním výkazům za Českou republiku a k účetním výkazům za dílčí konsolidační celek státu musí být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky, která tyto účetní výkazy sestavila.
(4)
Účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku a dílčích konsolidačních celků státu jsou povinny poskytnout svoji účetní závěrku a veškeré ostatní dokumenty potřebné pro sestavení účetních výkazů za Českou republiku a účetních výkazů za dílčí konsolidační celek státu účetní jednotce, která tyto účetní výkazy sestavuje.
(5)
Podmínky způsobu sestavení ročních účetních výkazů a mezitímních účetních výkazů za Českou republiku, zejména vymezení konsolidačního celku a dílčích konsolidačních celků státu, stanovení pravidel konsolidace, včetně pravidel pro přenos účetních záznamů v technické formě, a dále způsobu a rozsahu použití metod konsolidace a určení odchylek stanoví prováděcí právní předpis.“.
20.
V § 24 odst. 7 se za větu třetí vkládá věta „V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurs devizového trhu denně, použije účetní jednotka pro její přepočet poslední známý kurs vyhlášený či zveřejněný Českou národní bankou nebo kurs mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru.“.
21.
V § 25 odst. 1 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní:
„k)
kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena, ve výši 1 Kč,“.
Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno l).
22.
V § 25 odst. 1 písm. l) se za slovo „zjistit,“ vkládají slova „a ostatní majetek, který není uveden pod písmeny a) až k),“.
23.
V § 25 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Jiná aktiva a jiná pasiva, o kterých účtují vybrané účetní jednotky účetními zápisy v knihách podrozvahových účtů, se v případě skutečností, o kterých účetní jednotky účtují v souvislosti s budoucím přírůstkem nebo úbytkem majetku nebo jiného aktiva, závazku nebo jiného pasiva, ke kterému může dojít na základě stanovené podmínky nebo podmínek, oceňují předpokládanou výší ocenění této složky majetku či jiného aktiva nebo závazku či jiného pasiva.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
24.
V § 27 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
u vybraných účetních jednotek majetek určený k prodeji.“.
25.
V § 27 odst. 2 se slova „až g)“ nahrazují slovy „až h)“.
26.
V § 29 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace u vybraných účetních jednotek, včetně bližších podmínek inventarizace položek jiných aktiv a jiných pasiv stanoví prováděcí právní předpis.“.
27.
V § 30 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Pro inventarizaci kulturních památek, sbírek muzejní povahy a archeologických nálezů se ustanovení odstavců 1 až 4 použijí pouze v rozsahu, v jakém je účetní jednotka schopna zajistit inventarizaci tohoto majetku společně s plněním zvláštních povinností o zjišťování skutečného stavu tohoto majetku. Požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace kulturních památek, sbírek muzejní povahy a archeologických nálezů stanoví prováděcí právní předpis.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
28.
V § 31 odst. 2 písm. c) se slovo „formu“ zrušuje.
29.
V § 32 odst. 1 se slova „skartačního řízení“ nahrazují slovy „výběru archiválií ve skartačním řízení nebo mimo něj,“ a slova „uschovacích dob“ se nahrazují slovy „dob úschovy“.
30.
V § 32 odstavec 3 zní:
„(3)
Pokud záruční lhůta nebo reklamační řízení je delší než lhůta podle § 31 odst. 2, uschovává účetní jednotka doklady a jiné účetní záznamy po dobu, po kterou tato lhůta běží nebo toto řízení trvá; pokud se účetní záznam vztahuje k nezaplacené pohledávce či nesplněnému závazku ve lhůtě podle § 31 odst. 2, uschovává účetní jednotka tento účetní záznam do konce prvního účetního období následujícího po účetním období, v němž došlo k zaplacení pohledávky nebo ke splnění závazku.“.
31.
V § 32 odst. 4 se slova „financí (dále jen „ministerstvo“)“ zrušují.
32.
V § 33 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „písemnou nebo technickou formu“ nahrazují slovy „listinnou, technickou nebo smíšenou formu“.
33.
V § 33 odst. 2 písm. a) se slovo „písemnou“ nahrazuje slovem „listinnou“ a za slovo „provedený“ se vkládají slova „na analogový nosič“.
34.
V § 33 odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
smíšenou formu účetní záznam v listinné formě obsahující též informace v technické formě pro fyzickou osobu nečitelné, který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný.“.
35.
V § 33 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 28 zní:
„(3)
Účetní jednotka může provést převod účetního záznamu z jedné formy do jiné nové formy. Tímto převodem vzniká nový účetní záznam. V uvedeném případě je účetní jednotka povinna zajistit, že obsah účetního záznamu v nové formě je shodný s obsahem účetního záznamu v původní formě. Splnění uvedené povinnosti se má za prokázané, pokud účetní jednotka předloží účetní záznam v původní i nové formě a jejich obsah je shodný. Splnění této povinnosti však účetní jednotka může prokázat i jiným způsobem, který nezpochybní žádná z osob, které s převedeným záznamem pracují. V případě nezpochybnění průkaznosti převodu účetního záznamu žádnou z osob, které s převedeným záznamem pracují, se u účetních záznamů, které nejsou označeny skartačními znaky pro výběr nebo archiválii podle zvláštního právního předpisu,28) nevyžaduje předložení účetního záznamu v původní formě a pro záznamy v původní formě neplatí ustanovení § 31.
28)
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.“.
36.
V § 33 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Účetní záznam v technické nebo smíšené formě, se skartačními znaky „A“ nebo „V“ vzniklý z činnosti účetní jednotky, musí být ve formátu, který zaručí jeho neměnnost a umožní jeho následnou čitelnost pro fyzickou osobu. Pokud tuto podmínku nemůže účetní jednotka zabezpečit, převede takové účetní záznamy do listinné formy odpovídající době jejich vyřízení a opatří je náležitostmi originálu, a to nejpozději před jejich zařazením do výběru archiválií ve skartačním řízení nebo mimo něj; obdobně postupuje při nakládání s účetními záznamy přijatými účetní jednotkou v technické, případně smíšené formě, u účetních záznamů obsahujících elektronický podpis včetně průkazného potvrzení v listinné formě o platnosti elektronického podpisu v době přijetí účetního záznamu. Účetní jednotka je povinna disponovat účetními záznamy, kterými dokládá formu vedení účetnictví.“.
Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.
37.
V § 33 odst. 6 se za slova „písm. b)“ vkládají slova „a c)“.
38.
V § 33 odst. 9 se slova „či přístupem k nim“ zrušují.
39.
V § 33a odst. 1 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno c) se zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
40.
V § 33a odst. 1 písm. c) a v § 33a odst. 7 písm. b) se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.
41.
V § 33a odstavce 4 a 5 znějí:
„(4)
Podpisovým záznamem se rozumí účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu podle zvláštního právního předpisu30a), anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost. Na obě formy podpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být použity v případech, kdy je vyžadován vlastnoruční podpis. U případů týkajících se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky lze použít jako podpisový záznam vlastnoruční podpis nebo zaručený elektronický podpis anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě.
(5)
Připojením podpisového záznamu se rozumí
a)
v případě účetního záznamu v listinné formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem,
b)
v případě účetního záznamu v technické formě jeho podepsání elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu30a) anebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě,
c)
v případě účetního záznamu ve smíšené formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem na listinné části a současně u částí účetního záznamu v technické formě obsahující digitální data jejich podepsání elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu30a) anebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě.“.
42.
V § 33a se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Připojení podpisového záznamu u technických forem, případně připojení podpisového záznamu u smíšených forem v částech obsahujících technické formy, musí splňovat požadavky na podpisový záznam podle odstavce 4.“.
Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 7 až 10.
43.
V § 33a odst. 7 se slovo „písemné“ nahrazuje slovem „listinné“ a za slovo „podpisem“ se vkládá slovo „výstavce“.
44.
V nadpisu § 34 se za slovo „Přenos“ vkládá slovo „průkazného“.
45.
V § 34 odst. 1 se za slovo „Přenos“ vkládá slovo „průkazného“ a za slovo „průkaznosti“ se vkládají slova „a neměnnosti“.
46.
V § 34 odst. 2 se za slovo „přenos“ vkládá slovo „průkazného“.
47.
V § 35 odst. 1 se za slovo „Opravy“ vkládají slova „nebo doplnění“.
48.
V § 35 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Účetní záznam vzniklý seskupením je též nesrozumitelný, pokud kterýkoli z dílčích účetních záznamů v technické formě nesplňuje podmínky § 33 odst. 7. Účetní záznam ve smíšené formě je též nesrozumitelný, pokud část účetního záznamu v technické formě nesplňuje podmínky § 33 odst. 7.“.
49.
V § 35 odst. 5 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
50.
V § 35 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Za opravu se nepovažuje doplnění informace v účetním záznamu, jestliže
a)
nedochází k změně původního obsahu účetního záznamu,
b)
doplňovaná informace nezpůsobuje nejednoznačnost obsahu účetního záznamu a
c)
nejsou porušeny požadavky průkaznosti, neměnnosti a trvalosti účetního záznamu.“.
51.
V § 36 odstavec 1 zní:
„(1)
Pro dosažení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami a pro zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek ministerstvo vydává České účetní standardy (dále jen „standardy“). Standardy stanoví zejména bližší popis účetních metod a postupů účtování. Vybrané účetní jednotky postupují podle standardů vždy. Ostatní účetní jednotky se mohou od standardů odchýlit, pokud tím zajistí věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Odchylku od standardů a její důvody jsou ostatní účetní jednotky povinny uvést v příloze účetní závěrky. Použití standardů účetními jednotkami se považuje za naplnění účetních metod podle tohoto zákona a věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. Pravidla pro tvorbu a vydávání standardů může ministerstvo stanovit prováděcím právním předpisem. Vydání standardů oznamuje ministerstvo ve Finančním zpravodaji. Ministerstvo vede registr vydaných standardů.“.
52.
§ 37b včetně nadpisu zní:
㤠37b
Zmocňovací ustanovení
(1)
Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 4 odst. 8, § 23b odst. 5, § 24 odst. 5, § 29 odst. 4 a § 30 odst. 5.
(2)
Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 36 odst. 1.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
V případě kulturních památek, sbírek muzejní povahy, předmětů kulturní hodnoty a církevních staveb jsou účetní jednotky povinny provést ocenění podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
Čl. IV
V § 4 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 70/2006 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Ministerstvo financí zjišťuje účetní záznamy pro potřeby státu včetně sestavování účetních výkazů za Českou republiku podle zákona upravujícího účetnictví.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 3, 4, 6, 7, 11, 20, 21, 22, 28 až 30, 32 až 50, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r. |
Zákon č. 303/2008 Sb. | Zákon č. 303/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 19. 8. 2008, datum účinnosti 19. 8. 2008, částka 98/2008
* Čl. I - Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 19. 8. 2008
303
ZÁKON
ze dne 17. července 2008,
kterým se mění zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
1.
§ 5 a 6 včetně nadpisu znějí:
„Správní delikty
§ 5
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost provést platbu bezhotovostně, ačkoli jí tuto povinnost ukládá tento zákon.
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že přijme hotovostní platbu, která byla provedena v rozporu s tímto zákonem.
(3)
Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
§ 6
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost provést platbu bezhotovostně, ačkoli jí tuto povinnost ukládá tento zákon.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že přijme hotovostní platbu, která byla provedena v rozporu s tímto zákonem.
(3)
Za správní delikt podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.“.
2.
Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně poznámek pod čarou č. 3 až 5 zní:
㤠6a
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby5) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5)
Správní delikty podle tohoto zákona zjišťují při své činnosti územní finanční orgány3) a celní orgány4).
(6)
Pokuty ukládá, vybírá a vymáhá správní orgán, který při své činnosti zjistil porušení povinnosti podle tohoto zákona.
(7)
Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
3)
Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Řízení, která nebyla pravomocně skončena před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadní právní úpravy.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r. |
Zákon č. 302/2008 Sb. | Zákon č. 302/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 19. 8. 2008, datum účinnosti 1. 1. 2009, částka 98/2008
* Čl. I - Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
* Čl. IV - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2009
302
ZÁKON
ze dne 17. července 2008,
kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se za slovo „zákon“ vkládají slova „zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice 2006/98/ES a směrnice 2006/138/ES.“.
2.
V § 3 odstavec 2 zní:
„(2)
Pro účely tohoto zákona se považují za třetí zemi také tato území Evropského společenství, která jsou součástí celního území Evropského společenství
a)
hora Athos,
b)
Kanárské ostrovy,
c)
francouzské zámořské departementy,
d)
Ålandy,
e)
Normanské ostrovy.“.
3.
V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Pro účely tohoto zákona se považují za třetí zemi také tato území Evropského společenství, která nejsou součástí celního území Evropského společenství
a)
ostrov Helgoland,
b)
území Büsingen,
c)
Ceuta,
d)
Melilla,
e)
Livigno,
f)
Campione d' Italia,
g)
italské vody jezera Lugano.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
4.
V § 3 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, území Akrotiri a Dhekelie se považují za území Kypru“.
5.
V § 4 odst. 1 písm. c) se za slova „přijaté plnění,“ vkládají slova „daň z poskytnuté úplaty,“, za slova „zahraniční osobou“ se vkládá čárka, slovo „nebo“ se zrušuje a na konci textu písmene c) se doplňují slova „, nebo daň přiznaná při poskytnutí služby podle § 10 odst. 14“.
6.
V § 4 odst. 1 písm. f) se slova „, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku“ zrušují.
7.
V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „, nebo prostřednictvím provozovny umístěné ve třetí zemi“.
8.
V § 4 odst. 1 písm. h) se slova „nebo z přijaté platby“ nahrazují slovy „, z přijaté úplaty“, slova „zahraniční osobou nebo“ se nahrazují slovy „zahraniční osobou,“ a na konci textu písmene h) se doplňují slova „, nebo daň přiznaná při poskytnutí služby podle § 10 odst. 14“.
9.
V § 4 odst. 1 písm. s) se slova „která byla registrovaná k dani v tuzemsku podle § 95, nebo § 95a, nebo osoba, která byla registrována v tuzemsku podle § 95a odst. 5“ nahrazují slovy „o které tak stanoví tento zákon v § 94, nebo osoba, která byla registrována k dani v tuzemsku podle § 95a“.
10.
V § 4 odst. 1 písm. t) se slova „která byla registrována podle § 97“ nahrazují slovy „o které tak stanoví tento zákon v § 96“.
11.
V § 4 odst. 1 písm. v) se slova „nebo provozovnu, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje“ nahrazují slovy „ani místo pobytu“.
12.
V § 4 odst. 1 písm. w) se slova „fyzické osoby“ zrušují a slova „státního občana České republiky, adresa místa pobytu osoby z jiného členského státu nebo adresa místa pobytu zahraniční osoby“ nahrazují slovy „nebo místa pobytu fyzické osoby, popřípadě místo, kde se převážně zdržuje“.
13.
V § 4 odst. 1 písm. x) se slova „u fyzických osob povinných k dani místo, kde uskutečňuje ekonomické činnosti“ nahrazují slovy „adresa fyzické osoby povinné k dani zapsaná jako místo podnikání v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, popřípadě místo jejího pobytu“.
14.
V § 4 odst. 1 se písmeno y) zrušuje.
Dosavadní písmena z) a za) se označují jako písmena y) a z).
15.
V § 4 odst. 1 písm. y) se za slovo „má“ vkládá slovo „stálé“ a slova „nutné k zajištění ekonomických činností“ se nahrazují slovy „, jehož prostřednictvím uskutečňuje osoba povinná k dani své ekonomické činnosti“.
16.
V § 4 odst. 2 se věta třetí a čtvrtá zrušují a ve větě páté se slovo „však“ nahrazuje slovem „dále“.
17.
V § 4 odst. 3 se písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušuje.
Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena e) až h).
18.
V § 4 odst. 3 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) až h) se označují jako písmena f) až g).
19.
V § 5 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Stát, kraje, obce, organizační složky státu, krajů a obcí, dobrovolné svazky obcí, hlavní město Praha a jeho městské části a právnické osoby založené nebo zřízené zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu7a) se při výkonu působností v oblasti veřejné správy nepovažují za osoby povinné k dani, a to i v případě, kdy za výkon těchto působností vybírají úplatu7b).“ a ve větě třetí se slova „Veřejnoprávní subjekt“ nahrazují slovy „Osoba podle věty první“.
Poznámky pod čarou č. 7a a 7b znějí:
„7a)
Například zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.
7b)
Například zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.
20.
V § 5 se odstavec 5 zrušuje.
21.
V § 6 odst. 1 se slova „, místo podnikání nebo provozovnu“ nahrazují slovy „nebo místo podnikání“ a slova „nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč“ se nahrazují slovy „částku 1 000 000 Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců“.
22.
V § 6 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 7c a 7d zní:
„(2)
Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží, převod nemovitosti a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za
a)
zdanitelné plnění,
b)
plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo
c)
plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.
Do obratu se nezahrnuje úplata z prodeje hmotného majetku7c) a odpisovaného nehmotného majetku7c) nebo pozemků, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem7d), o kterých osoba povinná k dani účtuje nebo o kterých vede evidenci.
7c)
§ 26 až 32a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
7d)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 10b se označuje jako poznámka pod čarou č. 7d včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou.
23.
V § 7a odst. 1 se slova „, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje“ zrušují.
24.
V § 7a odst. 3 větě druhé se za slovo „podnikání“ vkládají slova „, místo pobytu“ a slova „, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje“ se zrušují.
25.
V § 9 odst. 1 se slova „, popřípadě místo pobytu nebo místo, kde se obvykle zdržuje“ zrušují.
26.
V § 10 odst. 6 úvodní část ustanovení zní:
„Při poskytnutí služby zahraniční osobě nebo osobě povinné k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě, nebo provozovně umístěné mimo tuzemsko, je místem plnění místo, kde má osoba, které je služba poskytnuta, sídlo nebo místo podnikání, nebo je místem plnění místo, kde je umístěna provozovna, je-li služba poskytnuta pro tuto provozovnu, pokud jde o tyto služby:“.
27.
V § 10 odst. 6 písm. l) se slova „, distribuční nebo přenosové soustavě pro plyn nebo elektřinu, přepravu, distribuci nebo přenos plynu anebo elektřiny jejím prostřednictvím“ nahrazují slovy „a distribuční soustavě pro plyn nebo přenosové a distribuční soustavě pro elektřinu a poskytnutí přepravy a distribuce plynu nebo přenosu a distribuce elektřiny prostřednictvím těchto soustav“.
28.
V § 10 odstavec 7 zní:
„(7)
Při poskytnutí služby podle odstavce 6 zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo ani místo podnikání v tuzemsku, nebo prostřednictvím provozovny umístěné mimo tuzemsko, plátci nebo osobě povinné k dani, se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku anebo provozovně umístěné v tuzemsku, je místem plnění tuzemsko.“.
29.
V § 10 odst. 8 písmeno a) zní:
„a)
elektronickou službou služba poskytovaná prostřednictvím internetu nebo elektronické sítě, z jejíž povahy vyplývá, že její poskytování je v podstatě automatizované a vyžaduje minimální lidský zásah a bez použití informačních technologií není uskutečnitelná; elektronickou službou je zejména hostitelství internetových stránek web-site hosting, web-page hosting, dálková údržba programů a zařízení, dodání programového vybavení a jeho aktualizace, dodání obrázků, textů a informací a zpřístupňování databází, dodání hudby, filmů a her, včetně loterií a jiných podobných her a dodání politických, kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých a zábavních pořadů a událostí a poskytnutí služby výuky na dálku,“.
30.
V § 10 odst. 9 písm. a) se slova „zahraniční osobě“ nahrazují slovem „plátcem“.
31.
V § 10 odst. 9 písm. b) se za slova „zahraniční osobou povinnou k dani“ vkládají slova „nebo prostřednictvím provozovny umístěné ve třetí zemi“.
32.
V § 10 odst. 10 se za slova „zahraniční osobou povinnou k dani“ vkládají slova „nebo prostřednictvím provozovny umístěné ve třetí zemi“ a slova „, popřípadě místo, kde se obvykle zdržuje,“ se zrušují.
33.
V § 10 odst. 11 se za slova „zahraniční osobou povinnou k dani“ vkládají slova „nebo prostřednictvím provozovny umístěné ve třetí zemi“ a slova „, popřípadě místo, kde se obvykle zdržuje,“ se zrušují.
34.
V § 10 odst. 12 písm. c) se slova „zajištěná služba uskutečněna nebo kde je dodání nebo pořízení zboží uskutečněno“ nahrazují slovy „místo plnění zajišťované služby nebo kde je místo plnění zajišťovaného dodání zboží, pořízení zboží nebo převodu nemovitosti“.
35.
V § 10 odst. 13 se slova „osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby,“ zrušují a slovo „zajištěné“ se nahrazuje slovem „zajišťované“ a slova „nebo zboží“ se nahrazují slovy „, zajišťovaného zboží nebo převodu nemovitosti“.
36.
V § 10 se doplňuje odstavec 14, který zní:
„(14)
Pokud je místo plnění u služby podle odstavce 6, s výjimkou služeb osvobozených od daně, stanoveno ve třetí zemi, a tato služba je poskytnuta pro osobu, která je zároveň plátcem, považuje se za místo plnění tuzemsko, pokud je služba touto osobou skutečně využita nebo spotřebována v tuzemsku.“.
37.
V § 12 odst. 1 se slova „území členského státu“ nahrazují slovy „členský stát“ a za slovo „vstupuje“ se vkládají slova „ze třetí země“.
38.
V § 12 odst. 2 se slova „celního pásma“ nahrazují slovem „pásma“, slova „celního skladu“ se nahrazují slovem „skladu“, slovo „tranzit“ se nahrazuje slovy „vnější tranzit“, slova „území členského státu“ se nahrazují slovy „členský stát“ a slova „je ukončen příslušný režim“ se nahrazují slovy „se na toto zboží přestanou vztahovat příslušná celní opatření“.
39.
V § 13 odst. 1 větě druhé se slova „která se zapisuje do katastru nemovitostí,“ a věta třetí zrušují.
40.
V § 13 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
převod práva užívat najaté zboží nebo najatou nemovitost na základě smlouvy, která stanoví povinnost nájemce nabýt zboží nebo nemovitost, které jsou předmětem smlouvy.“.
41.
V § 13 odst. 4 písm. f) se slova „pouze při vložení osobě, která není plátcem“ zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „; vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění daňové povinnosti společně a nerozdílně“.
42.
V § 13 odst. 4 písm. g) se slova „, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně“ zrušují.
43.
V § 13 odst. 4 se písmeno h) zrušuje.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).
44.
V § 13 odst. 4 písm. h) se věta poslední zrušuje.
45.
V § 13 odst. 5 se za slovo „zaměstnanců,“ vkládají slova „trvalé použití pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, který byl vytvořen vlastní činností, pokud byl u přijatých zdanitelných plnění použitých k vytvoření tohoto majetku uplatněn odpočet daně“.
46.
V § 13 odst. 7 se v úvodní části ustanovení za slovo „majetku“ vkládají slova „z tuzemska“.
47.
V § 13 se odstavce 8 a 9 zrušují.
Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 8.
48.
V § 13 odst. 8 písm. c) se slova „, který je označen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby“ zrušují a slova „a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně“ se nahrazují slovy „nebo poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti“.
49.
V § 13 odst. 8 se písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 11a zrušuje.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).
50.
V § 13 odst. 8 písm. d) se slova „spolu se zbožím kupujícímu, pokud zákon nestanoví jinak; pokud je vratný obal dodán za úplatu, není jeho dodání považováno za dodání zboží pouze v případě, že je kupujícímu při dodání zboží zaručeno vrácení této úplaty po vrácení vratného obalu11b)“ nahrazují slovy „, který je dodáván spolu se zbožím kupujícímu za úplatu, pokud je tato úplata přímo vázána k vratnému obalu a kupujícímu je při dodání zboží zaručeno vrácení této úplaty v plné výši po vrácení vratného obalu10a)“.
Poznámka pod čarou č. 11b se zrušuje.
51.
V § 14 odst. 3 písm. f) se slova „pouze při vložení osobě, která není plátcem“ zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „; vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění daňové povinnosti společně a nerozdílně“.
52.
V § 14 odst. 3 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje.
53.
V § 14 odst. 5 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.
54.
§ 15 včetně nadpisu zní:
㤠15
Poskytnutí služby a některá dodání zboží zahraniční osobou povinnou k dani a osobou registrovanou k dani v jiném členském státě
(1)
Při poskytnutí služby podle § 10 odst. 7 zahraniční osobou povinnou k dani, osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, nebo prostřednictvím provozovny umístěné mimo tuzemsko, plátci, je plátce, kterému je služba poskytnuta, povinen přiznat a zaplatit daň podle § 108, pokud se nejedná o poskytnutí služby, která je osvobozena od daně podle § 51.
(2)
Při poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti podle § 10 odst. 1, přepravní služby podle § 10 odst. 2, služby podle § 10 odst. 4, služby oceňování movité věci nebo prací na movité věci nebo služby přímo související s přepravou zboží mezi členskými státy podle § 10 odst. 5, při poskytnutí služby podle § 10 odst. 12 a 13, při dodání zboží s montáží nebo instalací podle § 7 odst. 3 a při dodání plynu nebo elektřiny podle § 7a odst. 1 nebo 3 zahraniční osobou povinnou k dani, která nemá v tuzemsku provozovnu, nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu, s místem plnění v tuzemsku, plátci nebo osobě identifikované k dani, jsou plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kterým je služba poskytnuta nebo pro které je zboží dodáno, povinni přiznat a zaplatit daň podle § 108, pokud se nejedná o poskytnutí služby nebo dodání zboží, která jsou osvobozena od daně.
(3)
Při poskytnutí nájmu prostředku pro dopravu podle § 10 odst. 9 zahraniční osobou povinnou k dani, která nemá v tuzemsku provozovnu, nebo prostřednictvím provozovny umístěné ve třetí zemi osoby registrované k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu, s místem plnění v tuzemsku, plátci nebo osobě identifikované k dani, jsou plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kterým je nájem poskytnut, povinni přiznat a zaplatit daň podle § 108.
(4)
Při poskytnutí služby, u níž se místo plnění stanoví podle § 10 odst. 14, zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě je plátce, kterému je služba poskytnuta, povinen přiznat a zaplatit daň podle § 108.
(5)
Při poskytnutí služby vztahující se k nemovitostem podle § 10 odst. 1, přepravní služby podle § 10 odst. 2, služby podle § 10 odst. 4, služby oceňování movité věci nebo prací na movité věci nebo služby přímo související s přepravou zboží mezi členskými státy podle § 10 odst. 5, při poskytnutí služby podle § 10 odst. 12 a 13, při dodání zboží s montáží nebo instalací podle § 7 odst. 3 a při dodání plynu nebo elektřiny podle § 7a odst. 1 nebo 3 zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, s místem plnění v tuzemsku, v případě, kdy nejsou naplněny podmínky pro postup podle odstavce 2, je zahraniční osoba povinná k dani nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která poskytne službu nebo dodá zboží, povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108, pokud se nejedná o poskytnutí služby nebo dodání zboží, která jsou osvobozena od daně.
(6)
Při poskytnutí nájmu prostředku pro dopravu podle § 10 odst. 9 v případě, kdy nejsou naplněny podmínky pro postup podle odstavce 3, při poskytnutí elektronické služby podle § 10 odst. 10 nebo telekomunikační služby, rozhlasového nebo televizního vysílání podle § 10 odst. 11 zahraniční osobou povinnou k dani nebo prostřednictvím provozovny plátce nebo osoby registrované k dani v jiném členském státě, umístěné ve třetí zemi, s místem plnění v tuzemsku, je osoba, která službu poskytla, povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108, pokud neuplatňuje zvláštní režim pro poskytnutí elektronických služeb podle § 88.“.
55.
V § 16 odst. 1 v první větě se za slovo „tuzemska“ vkládají slova „nebo do jiného členského státu“.
56.
V § 16 odst. 4 větě první se slova „nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu a“ zrušují, slova „podle § 94 odst. 11“ se zrušují, slova „tomuto plátci“ se nahrazují slovem „pořizovateli“ a věta druhá se zrušuje.
57.
V § 16 odst. 5 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí:
„b)
přemístění zboží plátcem z jiného členského státu do tuzemska, které bylo odesláno nebo přepraveno ze třetí země a dovoz zboží je uskutečněn plátcem v tomto jiném členském státě, a odeslání nebo přeprava zboží je ukončena v tuzemsku,
c)
přemístění zboží osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo ani místo podnikání v tuzemsku, nebo zahraniční osobou povinnou k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku, pro účely uskutečňování ekonomických činností v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska,“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno d).
58.
V § 20 odst. 2 se za slova „do jiného členského státu“ vkládají slova „podle § 64“ a za slova „vývoz zboží“ se vkládají slova „podle § 66“.
59.
V § 20 odst. 3 se za slova „odst. 2“ vkládají slova „a 3“ a slova „a z Normanských ostrovů a San Marina“ se zrušují.
60.
V § 21 odst. 1 se slovo „platby“ nahrazuje slovem „úplaty“.
61.
V § 21 odstavec 2 zní:
„(2)
Plátce, který v souladu s příslušnými právními předpisy nevede účetnictví, je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud však přizná daň ke dni přijetí úplaty, považuje se za osobu, které vznikla povinnost přiznat daň na výstupu.“.
62.
V § 21 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 12 se označují jako odstavce 3 až 11.
63.
V § 21 odst. 3 písm. b) se slova „kromě dodání nemovité věci, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, kde se plnění považuje za uskutečněné okamžikem účinnosti smlouvy, nebo“ zrušují.
64.
V § 21 odst. 3 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
dnem vzniku práva užívat zboží nájemcem při dodání zboží podle § 13 odst. 3 písm. d).“.
65.
V § 21 odst. 4 se písmena a) a b) nahrazují slovy „dnem předání nemovitosti nabyvateli do užívání, nejpozději však dnem doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí nebo dnem zápisu změny vlastnického práva. Avšak při převodu nemovitosti podle § 13 odst. 3 písm. d) se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem vzniku práva užívat nemovitost nájemcem.“.
Poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje.
66.
V § 21 odst. 5 písm. a) se slovo „platbu“ nahrazuje slovem „úplatu“.
67.
V § 21 odst. 5 písm. b) se slovo „ceny“ nahrazuje slovem „úplaty“ a slovo „platby“ se nahrazuje slovem „úplaty“.
68.
V § 21 odst. 6 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, při přepravě a distribuci plynu nebo při přenosu a distribuci elektřiny“.
69.
V § 21 odst. 6 písm. f) se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 4“.
70.
V § 21 odst. 6 písm. g) se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 4“.
71.
V § 21 odst. 6 se za čárku na konci textu písmene h) doplňuje slovo „nebo“.
72.
V § 21 odst. 6 se na konci písmene i) slovo „nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno j) se zrušuje.
73.
V § 21 odst. 8 se slova „písm. i)“ nahrazují slovy „písm. h)“.
74.
V § 21 odst. 9 větě první se slova „nájemní smlouvy18), smlouvy o nájmu podniku, smlouvy o nájmu dopravního prostředku, smlouvy o finančním pronájmu, smlouvy o dílo19) nebo jiné obdobné“ včetně poznámek pod čarou č. 18 a 19 zrušují a ve větě třetí se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
75.
V § 21 odst. 11 se slova „odstavce 2 až 8“ nahrazují slovy „odstavce 3 až 10“ a na konci odstavce se doplňuje věta „U nájmů pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně se považuje plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.“.
76.
V § 22 odst. 1 se slovo „platby“ nahrazuje slovem „úplaty“.
77.
V § 22 odst. 3 se písmena a) a b) nahrazují slovy „k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Pokud však byl daňový doklad vystaven před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu, je plátce povinen přiznat uskutečnění tohoto dodání ke dni vystavení daňového dokladu.“.
78.
§ 23 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 19a zní:
㤠23
Uskutečnění plnění a povinnost přiznat daň při dovozu zboží
(1)
Zdanitelné plnění je uskutečněno a daňová povinnost při dovozu zboží vzniká19a)
a)
propuštěním zboží do celního režimu volný oběh,
b)
propuštěním zboží do celního režimu aktivní zušlechťovací styk v systému navracení,
c)
propuštěním zboží do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla,
d)
nezákonným dovozem zboží,
e)
spotřebou nebo použitím zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu za jiných podmínek, než které jsou stanoveny celními předpisy,
f)
porušením podmínek vyplývajících z dočasně uskladněného zboží,
g)
porušením podmínek stanovených pro celní režim, do kterého bylo dovážené zboží propuštěno, nebo
h)
odnětím zboží celnímu dohledu.
(2)
Daňová povinnost při dovozu zboží rovněž vzniká dnem rozhodnutí celního orgánu o vrácení zboží ze svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku zpět do tuzemska.
(3)
Bylo-li plátci rozhodnutím celního orgánu zboží propuštěno podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c), je plátce povinen přiznat daň v daňovém přiznání za zdaňovacím období, ve kterém bylo zboží do příslušného režimu propuštěno.
(4)
Bylo-li plátci rozhodnutím celního orgánu zboží propuštěno podle odstavce 1 písm. c), je plátce povinen přiznat daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu v době dovozu zboží.
(5)
Bylo-li osobě, která není plátcem, rozhodnutím celního orgánu zboží propuštěno podle odstavce 1 písm. c), je tato osoba povinna zaplatit daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu v době dovozu zboží.
19a)
Čl. 92, 114 a 201 až 208 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.“.
Poznámky pod čarou č. 19b, 19c a 19d se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
79.
V § 24 odst. 3 se slova „podle § 13 odst. 8 a 9“ zrušují.
80.
V § 24a odst. 1 se slovo „platby“ nahrazuje slovem „úplaty“.
81.
V § 25 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „státu“ vkládají slova „s místem plnění v tuzemsku“ a ustanovení písmen a) a b) se nahrazují slovy „k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Pokud však byl daňový doklad vystaven před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, vzniká plátci nebo osobě identifikované k dani povinnost přiznat daň k datu vystavení daňového dokladu.“.
82.
V § 25 odstavec 2 zní:
„(2)
Při pořízení zboží z jiného členského státu podle § 16 odst. 4 a 5 vzniká plátci povinnost přiznat daň dnem přemístění zboží do tuzemska.“.
83.
V § 25 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Pořízení zboží z jiného členského státu se považuje za uskutečněné dnem, ke kterému by bylo uskutečněno zdanitelné plnění při dodání zboží podle § 21. Pořízení zboží z jiného členského státu podle § 16 odst. 4 a 5 se však považuje za uskutečněné dnem přemístění zboží do tuzemska.“.
84.
V § 26 odstavec 1 zní:
„(1)
Plátce je povinen vystavit daňový doklad do 15 dnů ode dne
a)
uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně s nárokem na odpočet daně pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání, nebo
b)
přijetí úplaty; pokud plátce ke dni přijetí úplaty daň na výstupu nepřizná, protože není povinen tak učinit podle § 21 odst. 2, nesmí vystavit daňový doklad při přijetí úplaty.
Údaje o dani a základu daně se na daňovém dokladu uvádějí v české měně.“.
85.
V § 26 odst. 2 se ve větě druhé a čtvrté slovo „platba“ nahrazuje slovem „úplata“ a ve větě třetí se slovo „platby“ nahrazuje slovem „úplaty“.
86.
V § 27 odst. 2 se slovo „písemné“ nahrazuje slovem „listinné“.
87.
V § 28 odst. 2 písm. h) se slovo „platby“ nahrazuje slovem „úplaty“.
88.
V § 28 odst. 2 písmeno l) zní:
„l)
výši daně zaokrouhlenou na nejbližší měnovou jednotku v oběhu, popřípadě uvedenou v haléřích.“.
89.
V § 28 odst. 3 se slovo „platby“ nahrazuje slovem „úplaty“ a slova „za zdanitelná plnění v ceně obsahující daň celkem“ se nahrazují slovy „tehdy, je-li částka za zdanitelná plnění včetně daně“.
90.
V § 28 odst. 4 písm. e) se slovo „platby“ nahrazuje slovem „úplaty“.
91.
V § 28 odst. 5 se čárka za slovem „nájemní smlouvy“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a smlouvy o finančním pronájmu“ se zrušují.
92.
V § 28 odst. 8 se slovo „platby“ nahrazuje slovem „úplaty“.
93.
V § 29 odst. 2 písm. k) se slova „v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře“ nahrazují slovy „způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l)“.
94.
V § 30 odst. 1 se slovo „vzniká“ nahrazuje slovem „vznikla“, za slovo „je“ se doplňuje slovo „písemné“ a slova „, nebo rozhodnutí o ukončení celního režimu dočasného použití, vydané celním orgánem na tiskopisu písemného celního prohlášení“ se zrušují.
95.
V § 30 odst. 2 se za slovo „dokladem“ vkládají slova „při dovozu zboží do tuzemska“.
96.
V § 30 odstavec 4 zní:
„(4)
Daňovým dokladem při vývozu zboží je
a)
písemné rozhodnutí celního orgánu o vývozu zboží do třetí země, kterým je celním orgánem potvrzen výstup zboží z území Evropského společenství,
b)
písemné rozhodnutí celního orgánu o umístění zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku.“.
97.
V § 31 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Daňový doklad“ nahrazují slovy „Doklad vystavený“.
98.
V § 31 odst. 1 písm. c), e) a f) se slovo „daňového“ zrušuje.
99.
V § 31 odst. 1 se písmena i) a j) zrušují.
Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno i).
100.
V § 31 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „, s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství1), nebo s jiným odkazem, podle kterého je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň plátce, jemuž je služba poskytnuta“.
101.
V § 31 odst. 2 se slovo „daňovém“ zrušuje a slova „chybějící údaje podle odstavce 1 písm. i), j) a základ daně v české měně.“ se nahrazují slovy „do 15 dnů ode dne uskutečnění služby tyto údaje:“.
102.
V § 31 odst. 2 se doplňují písmena a) až c), která znějí:
„a)
základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství1), nebo s jiným odkazem uvádějícím, že se jedná o plnění osvobozené od daně,
b)
výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l),
c)
datum, k němuž byly doplněny údaje podle písmen a) a b).“.
103.
V § 31 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Datum doplnění údajů podle odstavce 2 písm. c) je považováno za datum vystavení daňového dokladu.
(4)
Pokud plátce doklad podle odstavce 1 neobdrží do 15 dnů ode dne uskutečnění služby, má povinnost doplnit údaje do 15 dnů ode dne obdržení dokladu.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
104.
V § 31 odst. 5 se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „1 až 4“.
105.
V § 32 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Daňový doklad“ nahrazují slovy „Doklad vystavený“.
106.
V § 32 odst. 1 písm. c), e) a f) se slovo „daňového“ zrušuje.
107.
V § 32 odst. 1 se na konci písmene h) čárka nahrazuje tečkou a písmena i) a j) se zrušují.
108.
V § 32 odst. 2 se slovo „daňovém“ zrušuje a slova „chybějící údaje podle odstavce 1 písm. i), j) a základ daně v české měně.“ se nahrazují slovy „do 15 dnů ode dne uskutečnění služby tyto údaje:“.
109.
V § 32 odst. 2 se doplňují písmena a) až c), která znějí:
„a)
základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství1), nebo s jiným odkazem uvádějícím, že se jedná o plnění osvobozené od daně,
b)
výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l),
c)
datum, k němuž byly doplněny údaje podle písmen a) a b).“.
110.
V § 32 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Datum doplnění údajů podle odstavce 2 písm. c) je považováno za datum vystavení daňového dokladu.
(4)
Pokud plátce doklad podle odstavce 1 neobdrží do 15 dnů ode dne uskutečnění služby, má povinnost doplnit údaje do 15 dnů ode dne obdržení dokladu.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
111.
V § 32 odst. 5 se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „1 až 4“.
112.
V § 33 odst. 2 se na konci textu písmene k) doplňují slova „, s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství1), nebo s jiným odkazem, podle kterého je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň osoba, které je služba poskytnuta“.
113.
V § 34 odst. 3 písm. k) se slova „a odkaz“ nahrazují slovy „s odkazem“ a na konci textu se doplňují slova „, ustanovení předpisu Evropských společenství1), nebo s jiným odkazem uvádějícím, že se jedná o plnění osvobozené od daně“.
114.
V § 34 odst. 4 se slova „v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře“ nahrazují slovy „způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l)“.
115.
V § 35 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Daňový doklad“ nahrazují slovy „Doklad vystavený“.
116.
V § 35 odst. 1 písm. c) a e) se slovo „daňového“ zrušuje.
117.
V § 35 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) až j) se označují jako písmena f) až i).
118.
V § 35 odst. 1 písmeno h) zní:
„h)
sdělení, že osobou povinnou přiznat a zaplatit daň je plátce, který zboží pořizuje, s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství1), nebo s jiným odkazem, podle kterého je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň plátce, který zboží pořizuje.“.
119.
V § 35 odst. 1 se písmeno i) zrušuje.
120.
V § 35 odst. 2 se slovo „daňovém“ zrušuje a slova „chybějící údaje podle odstavce 1 písm. f), g), i) a j) a základ daně v české měně.“ se nahrazují slovy „do 15 dnů ode dne pořízení tyto údaje:“.
121.
V § 35 odst. 2 se doplňují písmena a) až d), která znějí:
„a)
datum uskutečnění pořízení,
b)
základní nebo sníženou sazbu daně,
c)
výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l),
d)
datum, k němuž byly doplněny údaje podle písmen a) až c).“.
122.
V § 35 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Datum doplnění údajů podle odstavce 2 písm. d) je považováno za datum vystavení daňového dokladu.
(4)
Pokud plátce doklad podle odstavce 1 neobdrží do 15 dnů ode dne uskutečnění služby, má povinnost doplnit údaje do 15 dnů ode dne obdržení dokladu.“.
123.
V § 36 odst. 2 se slovo „platby“ nahrazuje slovem „úplaty“.
124.
V § 36 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
jiné daně, cla, dávky nebo poplatky,“.
125.
V § 36 odst. 3 písm. g) se slova „dodání staveb i stavební a montážní práce spojené“ nahrazují slovy „poskytnutí stavebních a montážních prací spojených“, slova „rekonstrukcí, modernizací a opravami“ se nahrazují slovy „změnou dokončené stavby, nebo v souvislosti s opravou stavby“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „její“.
126.
V § 36 odst. 5 se slova „na desetihaléře nebo na padesátihaléře“ nahrazují slovy „způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l)“.
127.
V § 36 odstavec 6 zní:
„(6)
Základem daně je
a)
pořizovací cena zboží nebo obdobného zboží a pokud není pořizovací cena známa, celkové náklady vynaložené k okamžiku jeho dodání, pokud jde o
1.
použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce podle § 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5,
2.
použití majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 13 odst. 4 písm. b),
3.
vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku podle § 13 odst. 4 písm. c),
4.
přemístění zboží z jiného členského státu podle § 16 odst. 5, nebo o přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu podle § 13 odst. 6, nebo
5.
přestavbu motorového vozidla podle § 13 odst. 4 písm. g),
b)
výše celkových nákladů, pokud jde o
1.
poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce podle § 14 odst. 3 písm. a) a § 14 odst. 4,
2.
použití nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností podle § 14 odst. 3 písm. b), nebo
3.
vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku podle § 14 odst. 3 písm. c).“.
128.
V § 36 odst. 10 větě první se slova „odst. 4 písm. i)“ nahrazují slovy „odst. 4 písm. h)“, slova „stejného druhu dodává v tuzemsku společně se zbožím“ se nahrazují slovy „, který je dodáván spolu se zbožím, dodává, vyjma daně“ a věta druhá se zrušuje.
129.
V § 36 se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11)
Do základu daně se nezahrnuje částka, kterou plátce obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet této jiné osoby. Podmínkou je, že přijatá částka nepřevýší uhrazené částky za jinou osobu a plátce si u plnění uhrazeného za jinou osobu neuplatní nárok na odpočet daně.“.
130.
V § 37 odst. 1 se slova „ze základu daně bez daně“ nahrazují slovy „ze základu daně“, slovo „částky“ se nahrazuje slovem „úplaty“ a slova „zaokrouhlí na desetihaléře, popřípadě na padesátihaléře nebo se uvede v haléřích“ se nahrazují slovy „uvede způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l)“.
131.
V § 37 odst. 2 se slova „částky za zdanitelné plnění včetně daně nebo ceny zjištěné podle § 36 odst. 6 v úrovni včetně daně“ nahrazují slovy „úplaty za zdanitelné plnění, která je včetně daně, nebo z částky stanovené podle § 36 odst. 6, která je včetně daně,“ a slova „zaokrouhlí na desetihaléře, popřípadě na padesátihaléře nebo se uvede v haléřích“ se nahrazují slovy „uvede způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l)“.
132.
V § 37 odst. 3 se slovo „platby“ nahrazuje slovem „úplaty“, slovo „pouze“ se zrušuje a slova „základem daně nebo úhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 zvýšený případně o opravu podle § 42 odst. 1 písm. d)“ se nahrazují slovy „souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 nebo z rozdílu mezi úplatou, kterou má plátce obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění, a úplatami přijatými před uskutečněním zdanitelného plnění.“.
133.
V § 38 odst. 3 písm. a) až e) se slovo „celního“ zrušuje.
134.
V § 38 odst. 4 větě první se za slovo „oběhu“ vkládají slova „, dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla“, slova „zaokrouhlí na desítky haléřů“ se nahrazují slovy „uvede způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l)“ a ve větě třetí se slova „způsobem shodným s výpočtem základu pro vyměření cla“ nahrazují slovy „podle odstavce 1“.
135.
V § 38 se odstavec 5 zrušuje.
136.
V § 42 odst. 1 písm. d) se slovo „platby“ nahrazuje slovem „úplaty“.
137.
V § 42 odst. 3 se slovo „platby“ nahrazuje slovem „úplaty“.
138.
V § 42 odst. 6 písm. g) se slovo „platby“ nahrazuje slovem „úplaty“.
139.
V § 42 odst. 6 písm. i) se slovo „platby“ nahrazuje slovem „úplaty“ a slova „v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře“ se nahrazují slovy „způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l)“.
140.
V § 42 odst. 7 větě první se slovo „platba“ nahrazuje slovem „úplata“ a slovo „plateb“ se nahrazuje slovem „úplat“ a ve větě čtvrté se slovo „platbu“ nahrazuje slovem „úplatu“.
141.
V § 42 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9)
Pokud nedojde při dodání zboží nebo převodu nemovitosti podle § 13 odst. 3 písm. d) k nabytí zboží nebo nemovitosti nájemcem, může plátce provést opravu výše daně podle odstavce 1 písm. a), a to do 3 let od konce kalendářního roku, v němž nastala skutečnost, na jejímž základě nedošlo k nabytí zboží nebo nemovitosti nájemcem.“.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10.
142.
V § 42 odstavec 10 zní:
„(10)
Opravu základu daně a výše daně může provést plátce, který uskutečnil původní zdanitelné plnění, nebo jeho právní nástupce.“.
143.
V § 43 odst. 4 písm. h) bodě 1 se slovo „platby“ nahrazuje slovem „úplaty“ a slova „zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře, popřípadě uvedenou i v haléřích“ se nahrazují slovy „uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l)“.
144.
V § 43 odst. 4 písm. h) bodě 2 se slova „zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře, popřípadě uvedenou i v haléřích“ nahrazují slovy „uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l)“.
145.
V § 44 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Pokud plátci vznikla povinnost přiznat daň při dovozu zboží podle § 23, oprava základu daně a výše daně se provede podle § 42.“.
146.
V 47 odst. 1 se za slovo „plnění“ vkládají slova „nebo přijaté úplaty“ a věta poslední se zrušuje.
147.
V § 47 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
U zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná ke dni vzniku povinnosti přiznat daň. U přijaté úplaty za zdanitelné plnění se uplatní sazba daně platná pro toto zdanitelné plnění ke dni vzniku povinnosti přiznat daň z přijaté úplaty.“.
Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.
148.
V § 47 odst. 3 větě první se za slovo „sazba“ vkládají slova „daně, pokud zákon nestanoví jinak“ a na konci textu odstavce se doplňuje slovo „daně“.
149.
V § 47 odst. 4 větě první se za slovo „sazba“ vkládají slova „daně, pokud zákon nestanoví jinak“ a na konci textu odstavce se doplňuje slovo „daně“.
150.
V § 47 odst. 5 se za slovo „sazba“ vkládá slovo „daně“.
151.
V § 47 odstavec 6 zní:
„(6)
Při dodání zboží, pořízení zboží z jiného členského státu a dovozu zboží, jako souboru zboží, se uplatní základní sazba daně, pokud alespoň jeden druh zboží ze souboru podléhá základní sazbě daně. Tímto ustanovením není dotčena možnost uplatnit u každého druhu zboží příslušnou sazbu daně samostatně.“.
152.
V § 47 se na konci odstavce 7 doplňuje slovo „daně“.
153.
V § 47 odst. 8 se za slova „základní sazba“ vkládá slovo „daně“.
154.
§ 49 včetně nadpisu zní:
㤠49
Oprava výše daně
(1)
Pokud plátce nebo osoba identifikovaná k dani, která má povinnost přiznat a zaplatit daň podle § 108, uplatnila a přiznala daň jinak, než stanoví tento zákon, a zvýšila daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost, je oprávněna provést opravu v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl opravný daňový doklad vystavený za podmínek uvedených v odstavci 2 doručen, nebo ve kterém byla provedena oprava v evidenci pro daňové účely podle odstavce 2.
(2)
Plátce nebo osoba identifikovaná k dani je povinna vystavit opravný daňový doklad podle § 50, pokud měla povinnost vystavit daňový doklad nebo pokud daňový doklad vystavila za opravované plnění. Pokud plátce nebo osoba identifikovaná k dani neměla povinnost vystavit daňový doklad, provede opravu v evidenci pro daňové účely.
(3)
Oprava výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné ve zdaňovacím období, ve kterém byl opravný daňový doklad podle odstavce 2 doručen plátci nebo osobě identifikované k dani, pro kterou se plnění uskutečnilo, nebo byla provedena oprava výše daně v evidenci pro daňové účely podle odstavce 2.
(4)
Opravu výše daně lze provést nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní plnění.
(5)
Opravu výše daně může provést plátce, který uskutečnil původní zdanitelné plnění, nebo jeho právní nástupce.“.
155.
V § 50 odstavce 1 až 3 znějí:
„(1)
Opravný daňový doklad obsahuje náležitosti odpovídající původně vystavenému daňovému dokladu, včetně údajů o původním základu daně a o výši nesprávně uplatněné daně. Původní základ daně a nesprávně uplatněná daň se uvede se záporným znaménkem. Opravný daňový doklad musí obsahovat číslo původního daňového dokladu.
(2)
Při opravě výše daně u zdanitelného plnění opravný daňový doklad dále obsahuje základ daně z původně vystaveného daňového dokladu s kladným znaménkem, příslušnou sazbu daně a výši daně.
(3)
Při opravě výše daně u plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, opravný daňový doklad dále obsahuje základ daně z původně vystaveného daňového dokladu s kladným znaménkem a sdělení, že plnění je osvobozeno od daně nebo není předmětem daně podle tohoto zákona.“.
156.
V § 50 odst. 4 se slovo „sazby“ nahrazuje slovem „výše“.
157.
V § 50 se odstavec 5 zrušuje.
158.
V § 51 odst. 2 se slovo „platby“ nahrazuje slovem „úplaty“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Při stanovení hodnoty plnění osvobozených od daně podle odstavce 1 se postupuje podle § 36.“.
159.
V § 51 se odstavec 3 zrušuje.
160.
V § 54 odst. 1 písm. f) se slova „bankovních záruk podle zvláštního právního předpisu,33)“ nahrazují slovy „a převzetí peněžních záruk a převzetí peněžních závazků,“.
Poznámka pod čarou č. 33 se zrušuje.
161.
V § 54 odst. 2 se za slovo „úvěru“ vkládají slova „nebo peněžní půjčky“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo peněžní půjčku“.
162.
V § 56 odst. 1 se slova „nabytí nebo kolaudace“ nahrazují slovy „vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby39), a to k tomu dni, který nastane dříve“ a věta druhá se zrušuje.
Poznámka pod čarou č. 39 zní:
„39)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb.“.
163.
V § 56 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
164.
V § 56 odst. 2 se slova „, včetně finančního pronájmu,“ zrušují a za slovo „povolení39)“ se vkládají slova „nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby“.
165.
V § 56 odst. 4 se věta druhá zrušuje.
166.
V § 57 odst. 1 písmeno d) včetně poznámek pod čarou č. 44c a 44g zní:
„d)
činnost prováděná za účelem rekvalifikace poskytovaná osobami, které získaly akreditaci k provádění rekvalifikace podle zvláštních právních předpisů44c), a osobami, které provádí rekvalifikaci k získání kvalifikačních požadavků podle státních norem nebo k získání odborné způsobilosti pro výkon pracovní činnosti44g), které mají akreditované vzdělávací programy,
44c)
Například vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samospráv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů.
44g)
Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.“.
167.
V § 58 odst. 2 se za slova „dodání zboží“ vkládají slova „oprávněnými osobami podle odstavce 1“, za slovo „dopravních“ se vkládá slovo „zdravotních“ a slova „nemocným nebo zraněným osobám“ se zrušují.
168.
V § 59 se slova „Službami sociální pomoci“ nahrazují slovy „Sociální pomocí“, slova „poskytované veřejnoprávními subjekty nebo jinými právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání“ se zrušují a doplňuje se věta druhá „Sociální služby jsou osvobozeny od daně, pokud jsou poskytovány podle zvláštního právního předpisu47a).“.
Poznámka pod čarou č. 47a zní:
„47a)
§ 78 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.“.
169.
V § 61 písm. b) se slova „veřejnoprávními subjekty nebo právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání“ nahrazují slovy „orgány sociálně-právní ochrany dětí a dalšími orgány nebo osobami, které zajišťují výkon sociálně-právní ochrany dětí podle zvláštního právního předpisu48a)“.
Poznámka pod čarou č. 48a zní:
„48a)
§ 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 48a a 48b se označují jako poznámky pod čarou č. 48b a 48c, a to včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou.
170.
V § 61 písm. f) se za slova „podle písmen“ vkládá slovo „a),“.
171.
V § 61 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
poskytování služeb, které poskytují nezávislá seskupení osob svým členům, kteří uskutečňují plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně nebo plnění, která nejsou předmětem daně, pokud jsou tyto služby nezbytné pro uskutečňování jejich plnění a pokud úhrada za poskytnuté služby odpovídá nákladům na jejich poskytnutí podle podílů členů v seskupení, nenarušuje-li toto osvobození hospodářskou soutěž.“.
172.
V § 62 odst. 2 se za slovo „pořízení“ vkládají slova „nebo použití“.
173.
V § 63 odst. 2 se slovo „platby“ nahrazuje slovem „úplaty“ a na konci odstavce se doplňují věty „Při stanovení hodnoty plnění osvobozených od daně podle odstavce 1 se postupuje podle § 36. Při opravě hodnoty plnění osvobozených od daně podle odstavce 1 se postupuje podle § 42 a 43.“.
174.
§ 66 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 48b zní:
㤠66
Osvobození od daně při vývozu zboží
(1)
Vývozem zboží se pro účely tohoto zákona rozumí výstup zboží z území Evropského společenství na území třetí země, jestliže zboží bylo propuštěno do celního režimu vývoz, pasivní zušlechťovací styk nebo vnější tranzit, nebo bylo propuštěno do celně schváleného určení zpětný vývoz zboží z celního území Evropského společenství48b). Za vývoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje také umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku.
(2)
Osvobozeno od daně při vývozu zboží do třetí země je dodání zboží plátcem, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska do třetí země
a)
prodávajícím nebo jím zmocněnou osobou, nebo
b)
kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani místo pobytu, ani provozovnu, s výjimkou zboží přepravovaného kupujícím za účelem vybavení nebo zásobení rekreačních lodí nebo letadel, popřípadě jiného prostředku pro dopravu pro soukromé použití.
(3)
Osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně je také umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku.
(4)
Vývoz zboží je plátce povinen prokázat daňovým dokladem podle § 30 odst. 4 a 5. V případě, že výstup zboží z území Evropského společenství není potvrzen celním orgánem na daňovém dokladu, může plátce prokázat výstup zboží jinými důkazními prostředky.
48b)
Čl. 91, 161, 145, 182 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 48c se zrušuje, a to včetně odkazů na tuto poznámku pod čarou.
175.
V § 67 odst. 1 se slovo „nebo“ nahrazuje slovem „ani“.
176.
V § 68 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „paliva a potravin lodím“ nahrazují slovy „zboží pro zásobení lodí“.
177.
V § 68 odst. 1 písm. a) se slovo „používaným“ nahrazuje slovem „používaných“ a slovo „přepravujícím“ se nahrazuje slovem „přepravujících“.
178.
V § 68 odst. 1 písm. b) se slovo „používaným“ nahrazuje slovem „používaných“, slova „zásobování lodí používaných“ se nahrazují slovy „dodání palubních zásob lodím používaným“ a slovo „potravinami“ se zrušuje.
179.
V § 68 odst. 1 písm. c) se slovo „válečným“ nahrazuje slovem „válečných“.
180.
V § 68 odst. 2 písm. a) se za slovo „lodí“ vkládají slova „, včetně nájmu námořních lodí s posádkou,“.
181.
V § 68 odst. 3 písm. a) se za slovo „letadel“ vkládají slova „, včetně nájmu letadel s posádkou,“.
182.
V § 68 odst. 4 se slova „paliva a potravin letadlům uvedeným“ nahrazují slovy „zboží pro zásobení letadel uvedených“.
183.
V § 68 odst. 7 se za slova „se sídlem v jiném členském státě“ vkládají slova „a jejich členům a úředníkům“.
184.
V § 68 odst. 8 větě první se slova „jsou povinny“ nahrazují slovy „a jejich členové nebo úředníci, pokud jsou osobami požívajícími výsad a imunit podle § 80, jsou povinni“, ve větě druhé se slova „jsou oprávněny“ nahrazují slovy „, jejich členové nebo úředníci a členové orgánu Evropských společenství jsou oprávněni“, slova „do určité výše“ se nahrazují slovy „v rozsahu stanoveném principem vzájemnosti a v případě, kdy princip vzájemnosti nelze uplatnit, v rozsahu stanoveném v § 80“ a ve větě třetí se slova „této výše se použije § 80 obdobně“ nahrazují slovy „tohoto rozsahu se započítává i výše daně vrácené podle § 80“.
185.
V § 68 odst. 13 se číslo „70“ nahrazuje číslem „69“.
186.
V § 70 větě první se za slovo „osob“ vkládají slova „a jejich zavazadel“ a za slovo „zeměmi“ se vkládají slova „, včetně služeb přímo souvisejících s touto přepravou,“ a za větu první se vkládá věta „Za služby přímo související s touto přepravou osob se považují zejména služby zajištění přepravy osob jménem a na účet jiné osoby, prodej přepravních dokladů, vystavení dokladů, vytvoření rezervace a její změna a výměna přepravních dokladů.“.
187.
V § 72 odst. 2 písm. e) se slova „odst. 10 písm. a), b), c), e) a f)“ nahrazují slovy „odst. 8“.
188.
V § 72 se odstavec 6 zrušuje.
189.
V § 73 odst. 1 se slova „a byl zaúčtován podle zvláštního právního předpisu,50) popřípadě evidován podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví“ včetně poznámky pod čarou č. 50 a věta druhá zrušují.
190.
V § 73 odst. 2 se slova „v daňovém přiznání“ zrušují a slova „platba plátcem, který uskutečňuje zdanitelné plnění, pokud k přijetí došlo před uskutečněním zdanitelného plnění“ se nahrazují slovy „úplata, pokud z této úplaty plátci vznikla povinnost přiznat daň“.
191.
V § 73 odst. 3 se slova „v daňovém přiznání“, slova „, který byl zaúčtován podle zvláštního právního předpisu,50) popřípadě evidován podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví“ a věta poslední zrušují.
192.
V § 73 odst. 4 se slova „, údaj o zaplacení daně při dovozu zboží je celním orgánem na rozhodnutí uveden a toto rozhodnutí bylo zaúčtováno podle zvláštního právního předpisu,50) popřípadě evidováno podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví“ zrušují.
193.
V § 73 odst. 5 se slova „v daňovém přiznání“ zrušují.
194.
V § 73 odst. 7 se slova „, který byl zaúčtován podle zvláštního právního předpisu,50) popřípadě evidován podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví, a který byl vystaven osobou registrovanou k dani v jiném členském státě“ a slova „v daňovém přiznání“ zrušují.
195.
V § 73 odst. 8 se slova „, který byl zaúčtován podle zvláštního právního předpisu,50) popřípadě evidován podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví, a který byl vystaven osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou povinnou k dani“ a slova „v daňovém přiznání“ zrušují.
196.
V § 73 odst. 9 se slovo „platby“ nahrazuje slovem „úplaty“.
197.
V § 73 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:
„(11)
Plátce, který je povinen krátit odpočet daně podle § 72 odst. 4, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u krácených plnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve.“.
Dosavadní odstavce 11 a 12 se označují jako odstavce 12 a 13.
198.
V § 73 odst. 12 se věta první a druhá zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Po uplynutí této lhůty je však plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, u kterých mu vznikla povinnost přiznat daň na výstupu, pokud daň na výstupu z těchto plnění přiznal.“.
199.
§ 74 včetně nadpisu zní:
㤠74
Nárok na odpočet daně při změně režimu
(1)
Plátce má nárok na odpočet daně u zboží pořízeného za posledních 12 měsíců před datem registrace, které je k datu registrace jeho obchodním majetkem. Plátce má nárok na odpočet daně i u zboží pořízeného za posledních 12 měsíců před datem registrace, které k datu registrace již samostatně jeho obchodním majetkem není, pokud se stalo součástí hmotného majetku7c), odpisovaného nehmotného majetku7c), pozemků nebo zásob, které k datu registrace jeho obchodním majetkem jsou. Obdobně má plátce nárok na odpočet daně při dovozu zboží a při pořízení nemovitosti.
(2)
Plátce má nárok na odpočet daně u služeb pořízených za posledních 12 měsíců před datem registrace, které jsou k datu registrace obchodním majetkem plátce. Plátce má nárok na odpočet daně i u služeb, které mu byly poskytnuty za posledních 12 měsíců před datem registrace, které k datu registrace již samostatně obchodním majetkem plátce nejsou, pokud se staly součástí hmotného majetku7c), odpisovaného nehmotného majetku7c), pozemků nebo zásob, které k datu registrace obchodním majetkem plátce jsou.
(3)
Datem registrace se pro účely tohoto ustanovení rozumí datum účinnosti rozhodnutí o registraci.
(4)
Nárok na odpočet daně podle odstavce 1 se uplatní způsobem a za podmínek stanovených v § 72 a 73 za první zdaňovací období po datu registrace. Podmínkou uplatnění nároku na odpočet daně jsou daňové doklady nebo doklady vystavené plátcem, které obsahují částku za zdanitelné plnění, které je včetně daně.
(5)
Datem pořízení se pro účely tohoto ustanovení rozumí datum uskutečnění zdanitelného plnění.
(6)
Při zrušení registrace je plátce povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je k datu zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část. Snížení odpočtu daně se vztahuje na majetek uvedený v odstavci 7 a plátce je povinen provést snížení odpočtu daně za poslední zdaňovací období.
(7)
Částka, o kterou je plátce povinen snížit nárok na odpočet daně podle odstavce 6, se určí
a)
obdobně postupem podle § 78 odst. 5 u majetku vymezeného v § 78 odst. 2, nebo
b)
ve výši uplatněného odpočtu daně u nedokončeného majetku vytvořeného vlastní činností, u úplat za zdanitelná plnění, která se do dne předcházejícího dni zrušení registrace neuskutečnila, a u zásob.
(8)
Ustanovení odstavce 6 se obdobně použije i u majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního právního předpisu63), u majetku nabytého na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, u majetku, který je součástí jmění převedeného při přeměně společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu64), u majetku spravovaného plátcem jako osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k pokračování v živnosti po zemřelém plátci a u majetku vydaného plátci jako dědicovi pokračujícímu v živnosti po zemřelém plátci při ukončení dědického řízení.“.
200.
V § 75 odst. 1 se slova „uvedených v § 51“ zrušují.
201.
V § 75 odst. 2 větě první se slova „finančního pronájmu“ nahrazují slovy „, kdy je osobní automobil přenechán za úplatu do užívání podle smlouvy, pokud si strany sjednají, že uživatel je oprávněn nabýt osobní automobil, který je předmětem smlouvy, nejpozději úhradou posledního závazku ze smlouvy (dále jen „finanční pronájem osobního automobilu“), věty druhá a třetí se nahrazují větami „Zákaz odpočtu daně se nevztahuje na nákup osobního automobilu, včetně nákupu formou finančního pronájmu osobního automobilu, za účelem jeho dalšího prodeje nebo za účelem finančního pronájmu osobního automobilu. Zákaz odpočtu daně se nevztahuje rovněž na pořízení osobního automobilu určeného na vývoz plátcem.“ a ve větě poslední se za slova „finančního pronájmu“ vkládají slova „osobního automobilu“.
202.
V § 76 odst. 2 větě druhé se slova „s nárokem na odpočet daně“ zrušují, slovo „platby“ se nahrazuje slovem „úplaty“ a slovo „plateb“ se nahrazuje slovem „úplat“.
203.
V § 76 odstavec 3 zní:
„(3)
Do výpočtu koeficientu se nezapočítávají
a)
prodej hmotného majetku7c), odpisovaného nehmotného majetku7c) nebo pozemků, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem7d), pokud tento majetek plátce využíval pro svou ekonomickou činnost,
b)
finanční služby a převod nebo nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, a to pouze pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně.“.
204.
V § 77 odst. 1 se slova „v daňovém přiznání“ zrušují.
205.
V § 77 odst. 2 větě první se slovo „platby“ nahrazuje slovem „úplaty“, slovo „platba“ se nahrazuje slovem „úplata“ a za slovo „předmětem“ se vkládá slovo „daně“ a ve větě druhé se slova „v daňovém přiznání“ zrušují a slovo „platba“ se nahrazuje slovem „úplata“.
206.
V § 77 odst. 3 se slova „v daňovém přiznání“ zrušují.
207.
V § 77 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Pokud byla provedena oprava výše daně, která má za následek snížení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, povinen provést opravu odpočtu daně. Opravu plátce provede na základě přijatého opravného daňového dokladu, popřípadě jiného dokladu souvisejícího s opravou výše daně, nebo na základě opravy v evidenci pro daňové účely za zdaňovací období, ve kterém tento doklad obdržel, nebo ve kterém provedl opravu v evidenci pro daňové účely. Pokud je však plátce povinen provést opravu odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění, u kterých byl povinen přiznat daň na výstupu a u kterých provedl opravu výše daně, provede opravu odpočtu daně za stejné zdaňovací období jako opravu výše daně.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
208.
V § 77 odstavec 5 zní:
„(5)
Pokud byla provedena oprava výše daně, která má za následek zvýšení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo zdanitelné plnění, oprávněn provést opravu odpočtu daně. Opravu je plátce oprávněn provést na základě přijatého opravného daňového dokladu, popřípadě jiného dokladu souvisejícího s opravou výše daně, nebo na základě opravy v evidenci pro daňové účely nejdříve za zdaňovací období, ve kterém tento doklad obdržel nebo ve kterém provedl opravu v evidenci pro daňové účely, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohla být oprava nejdříve provedena. Pokud je však plátce oprávněn provést opravu odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění, u kterých byl povinen přiznat daň na výstupu a u kterých provedl opravu výše daně, je oprávněn provést opravu odpočtu daně nejdříve za stejné zdaňovací období jako opravu výše daně.“.
209.
V § 77 odst. 6 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.
210.
V § 78 odst. 1 se slova „dlouhodobého hmotného nebo dlouhodobého nehmotného majetku“ nahrazují slovy „majetku vymezeného v odstavci 2“.
211.
V § 78 odstavec 2 zní:
„(2)
Úprava odpočtu daně se provede u odpočtu daně u hmotného majetku7c), odpisovaného nehmotného majetku7c) nebo pozemků, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem7d). Pro účely tohoto ustanovení se technické zhodnocení52) považuje za samostatný majetek.“.
212.
V § 78 odst. 3 a 4 úvodních částech ustanovení se slova „při jeho pořízení“ zrušují.
213.
V § 78 se za odstavec 9 vkládají nové odstavce 10 a 11, které znějí:
„(10)
Pro úpravu odpočtu daně u pořízeného technického zhodnocení platí odstavce 1 až 9 obdobně s tím, že období pro úpravu odpočtu se vymezuje jako období zahrnující rok, ve kterém bylo technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání, a následující 4 kalendářní roky. Částka daně na vstupu u technického zhodnocení se stanoví jako součet daně na vstupu u jednotlivých přijatých plnění.
(11)
Pro úpravu odpočtu daně u majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního právního předpisu63), u majetku nabytého na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, u majetku, který je součástí jmění převedeného při přeměně společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu64), u majetku spravovaného plátcem jako osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k pokračování v živnosti po zemřelém plátci a u majetku vydaného plátci jako dědicovi pokračujícímu v živnosti po zemřelém plátci při ukončení dědického řízení platí odstavce 1 až 10 obdobně s tím, že běh lhůty pro úpravu odpočtu daně se nepřerušuje. Období pro úpravu odpočtu daně se vymezuje jako období zahrnující rok, ve kterém byl majetek původně pořízen jiným plátcem, od kterého plátce majetek nabyl, a následující 4 kalendářní roky.“.
Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 12.
214.
V § 78 odst. 12 se číslo „9“ nahrazuje číslem „11“.
215.
V § 79 odst. 1 se slova „při pořízení dlouhodobého hmotného nebo dlouhodobého nehmotného majetku“ zrušují a za slova „odst. 4“ se vkládají slova „u majetku vymezeného v § 78 odst. 2“.
216.
V § 79 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
217.
V § 79 odst. 4 se slova „až 4“ nahrazují slovy „až 3“.
218.
V § 79 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Pro odpočet daně u majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního právního předpisu63), u majetku nabytého na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, u majetku, který je součástí jmění převedeného při přeměně společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu64), u majetku spravovaného plátcem jako osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k pokračování v živnosti po zemřelém plátci a u majetku vydaného plátci jako dědicovi pokračujícímu v živnosti po zemřelém plátci při ukončení dědického řízení platí obdobně odstavce 1 až 4 s tím, že běh lhůty pro vyrovnání odpočtu daně se nepřerušuje. Období pro vyrovnání odpočtu daně se vymezuje jako období 4 po sobě jdoucích kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl majetek původně pořízen jiným plátcem, od kterého plátce majetek nabyl.“.
219.
V § 80 odst. 2 písm. d) se slovo „trvalého“ zrušuje.
220.
V § 80 odst. 6 písm. a) se slova „, nebo místo podnikání“ zrušují.
221.
V § 80 odst. 6 písm. h) se slova „v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře“ nahrazují slovy „způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l)“.
222.
V § 80 odst. 12 se číslo „83“ nahrazuje číslem „84“.
223.
V § 80 se doplňuje odstavec 19, který zní:
„(19)
Pro stanovení maximální výše daně, která se vrací podle tohoto ustanovení, se započítává i výše daně, která by se uplatnila, kdyby plnění poskytnuté pro osobu požívající výsad a imunit nebylo osvobozeno od daně podle § 68 odst. 8.“.
224.
V § 81 odst. 3 se slovo „trvalého“ zrušuje.
225.
V § 81 odst. 5 písm. c) se slovo „trvalého“ zrušuje.
226.
V § 81 odst. 5 písm. h) se slova „v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nahoru“ nahrazují slovy „způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l)“.
227.
V § 82 odst. 1 se za slovo „státě“ vkládají slova „, v němž má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu“, slova „nebo provozovnu“ se nahrazují slovy „ani provozovnu“ a slova „plnění podle § 66, 68, 69 a 70 a s výjimkou plnění podle § 15 a § 13 odst. 8, pokud jsou povinni přiznat a zaplatit daň podle § 108 plátce nebo osoba identifikovaná k dani, pro které je plnění poskytnuto“ se nahrazují slovy „dovozu zboží, plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, plnění podle § 69, plnění podle § 15, pokud jsou osobou povinnou přiznat a zaplatit daň podle § 108 plátce nebo osoba identifikovaná k dani, pro které je plnění poskytnuto, a s výjimkou plnění podle § 17, je-li osoba registrovaná k dani v jiném členském státě prostřední osobou“.
228.
V § 82 odst. 3 písm. b) se za slova „daňovými doklady“ vkládají slova „, s výjimkou zjednodušených daňových dokladů,“.
229.
V § 82 odst. 5 písm. c) se slova „trvalého pobytu nebo místa podnikání“ nahrazují slovem „pobytu“.
230.
V § 82 odst. 5 písm. h) se slova „v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře“ nahrazují slovy „způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l)“.
231.
V § 82 odst. 8 se za větu druhou vkládají věty „Daň se vrací na žádost žadatele v členském státě, v němž má žadatel sídlo, místo podnikání nebo provozovnu. Pokud je daň vrácena v členském státě, kde má žadatel sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, poplatky za převod vrácené daně hradí žadatel.“.
232.
V § 83 odst. 1 se za slova „služby v tuzemsku“ vkládají slova „nebo při dovozu zboží“, slova „sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje, v tuzemsku a“ se nahrazují slovy „provozovnu na území Evropského společenství, pokud“ a slova „plnění podle § 66 až 70 a s výjimkou plnění podle § 15 a § 13 odst. 8“ se nahrazují slovy „dovozu zboží, plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, plnění podle § 69 a s výjimkou plnění podle § 15“.
233.
V § 83 odst. 3 větě druhé se slova „trvalého pobytu“ nahrazují slovem „podnikání“.
234.
V § 83 odst. 4 se věta druhá zrušuje.
235.
V § 83 odst. 5 písm. b) se za slova „daňovými doklady“ vkládají slova „, s výjimkou zjednodušených daňových dokladů,“.
236.
V § 83 odst. 5 písm. d) se slova „uplatňuje nárok na vrácení daně, nedodala zboží nebo neposkytla službu s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou plnění podle § 66 až 70 a s výjimkou plnění podle § 15 a § 13 odst. 8, pokud je povinen přiznat a zaplatit daň podle § 108 plátce, pro kterého je plnění poskytnuto“ nahrazují slovy „žádá o vrácení daně, splnila podmínky stanovené v odstavci 1“.
237.
V § 83 odst. 12 úvodní části ustanovení se za slovo „zboží“ vkládají slova „a služeb“.
238.
V § 83 odst. 12 písm. f) se slova „s výjimkou nafty“ zrušují.
239.
V § 84 odst. 1 písm. a) se slova „trvalý pobyt“ nahrazují slovy „místo pobytu“, slova „její pobyt“ se nahrazují slovy „místo jejího pobytu“ a slovo „zapsán“ se nahrazuje slovem „zapsáno“.
240.
V § 84 odst. 3 písm. g) se slova „v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře“ nahrazují slovy „způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l)“.
241.
V § 85 odst. 1 se na konci věty první doplňují slova „osobního automobilu“ a věta druhá se zrušuje.
242.
V § 85 se na konci odstavce 3 doplňují věty „V případě nákupu osobního automobilu formou finančního pronájmu osobního automobilu se vrací rovněž daň zaplacená za nájem nakoupeného osobního automobilu, přičemž celková výše vrácené daně činí nejvíce 100 000 Kč. Daň lze vrátit opětovně nejdříve po uplynutí pěti let ode dne předchozího vrácení daně.“.
243.
V § 85 odst. 4 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje slovy „osobního automobilu ke dni“, slovo „nájemce“ se nahrazuje slovem „uživatele“ a na konci textu písmene b) se doplňují slova „osobního automobilu“.
244.
V § 85 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Daň lze osobě se zdravotním postižením vrátit před uplynutím lhůty podle odstavce 3, a to na základě rozhodnutí podle odstavce 2.“.
Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10.
245.
V § 85 odst. 7 se za slova „finančního pronájmu“ vkládají slova „osobního automobilu“.
246.
V § 85 odst. 8 se slovo „trvalého“ nahrazuje slovem „místa“.
247.
V § 85 odst. 9 písm. a) se slova „trvalý pobyt“ nahrazují slovy „místo pobytu“.
248.
V § 85 odst. 10 písm. c) se slova „popřípadě název, sídlo nebo místo podnikání, popřípadě místo trvalého“ nahrazují slovy „místo podnikání nebo místo“.
249.
V § 85 odst. 10 písm. h) se slova „v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře“ nahrazují slovy „způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l)“.
250.
V § 86 odst. 8 písm. a) se za slova „sídlo“ vkládají slova „nebo místo podnikání“.
251.
V § 86 odst. 8 písm. h) se slova „v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře“ nahrazují slovy „způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l)“.
252.
V § 88 odst. 1 se za slova „povinná k dani,“ vkládají slova „která nemá na území Evropského společenství provozovnu a“, slova „písm. o)“ se nahrazují slovy „písm. h)“ a slova „, místo pobytu nebo se obvykle zdržuje“ se nahrazují slovy „nebo místo pobytu“.
253.
V § 89 odst. 2 písm. a) se slova „plátce, který“ nahrazují slovy „osoba povinná k dani, která“.
254.
V § 89 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňuje slovo „osob“.
255.
V § 89 odst. 5 se na konci věty první doplňují slova „, pokud se přirážka stanoví podle odstavce 3 za zdaňovací období, je povinen přiznat daň nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém jsou cestovní služby uskutečněny“.
256.
V § 89 odst. 7 se slova „mimo území Evropského společenství“ nahrazují slovy „ve třetí zemi“ a na konci odstavce se doplňuje věta „ Za službu cestovního ruchu poskytnutou ve třetí zemi se považuje nakoupená letecká přeprava osob s místem určení do třetí země se zpáteční přepravou, bez zpáteční přepravy nebo zpáteční přeprava.“.
257.
V § 89 odst. 15 se věta druhá zrušuje, v dosavadní větě třetí se za slova „poskytnutou službu“ vkládají slova „zajištění cestovní služby“, za dosavadní větu třetí se vkládá věta „Poskytnutí služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud jednotlivé služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty ve třetí zemi.“, v dosavadní větě čtvrté se slova „mimo území Evropského společenství“ nahrazují slovy „ve třetí zemi“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pro vymezení služby cestovního ruchu poskytnuté ve třetí zemi platí odstavec 7 věta třetí obdobně.“.
258.
V § 90 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „včetně dodání použitého zboží na základě smlouvy o finančním pronájmu“ zrušují a na konci úvodní části ustanovení se doplňují slova „v rámci obchodování na území Evropského společenství“.
259.
V § 90 odst. 2 písm. b) se za slova „podle § 62“ vkládají slova „nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, pro kterou je dodání tohoto zboží osvobozeno od daně obdobně podle platného předpisu jiného členského státu“.
260.
V § 90 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a 11“.
261.
V § 90 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Pokud jednotková pořizovací cena zboží nepřevyšuje 1 000 Kč, je možné přirážku stanovit za zdaňovací období, v rozdělení podle příslušné sazby daně. V tomto případě se přirážka stanoví jako rozdíl mezi celkovou prodejní cenou za dodané zboží a celkovou pořizovací cenou za nakoupené zboží, uskutečněné za zdaňovací období, v rozdělení podle příslušné sazby daně.“.
Dosavadní odstavce 5 až 14 se označují jako odstavce 6 až 15.
262.
V § 90 se na konci odstavce 12 doplňuje věta „Zvláštní režim nelze také použít při dodání zboží, pokud byl při jeho pořízení uplatněn nárok na odpočet daně.“.
263.
V § 92 odst. 1 písm. a) se za slovo „slitků“ vkládají slova „zpracovaných v certifikované afinerii, ve tvaru cihly, s vlastním číslem a s označením výrobce, ryzosti a hmotnosti,“.
264.
V § 92 odst. 3 se za slova „od daně“ vkládají slova „bez nároku na odpočet daně“.
265.
V § 92a odst. 1 písm. a) se slova „s výjimkou investičního zlata“ nahrazují slovy „, s výjimkou investičního zlata,“.
266.
V § 92a odst. 5 písm. k) se slova „nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona“ zrušují.
267.
V § 92a odst. 6 se slova „v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře“ nahrazují slovy „způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l)“.
268.
V § 93 odstavec 2 zní:
„(2)
Při správě daně celními orgány při dovozu a vývozu zboží se postupuje podle právních předpisů upravujících správu cla.“.
269.
V § 93a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Pro osobu povinnou k dani, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu, s výjimkou osoby evidované podle § 88, je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro Prahu 1.
(3)
Pro osobu povinnou k dani, která se stane plátcem podle § 94 odst. 17, je místně příslušným správcem daně finanční úřad místně příslušný její části, která je součástí skupiny.“.
270.
V § 94 odst. 1 se slova „, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu“ nahrazují slovy „se sídlem nebo místem podnikání“, na konci textu věty první se doplňují slova „, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve“ a věta druhá se nahrazuje větou „Nesplní-li registrační povinnost podle § 95 odst. 1, stává se plátcem dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o registraci.“.
271.
V § 94 odstavec 2 zní:
„(2)
Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která
a)
uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně společně s jinými osobami povinnými k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy, jejíž obrat dosahovaný samostatně mimo sdružení v součtu s obratem dosahovaným společně všemi účastníky sdružení v rámci sdružení překročí obrat stanovený v § 6, se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl obrat překročen, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve; nesplní-li registrační povinnost podle § 95 odst. 2, stává se plátcem dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o registraci,
b)
uskutečňuje zdanitelná plnění společně s jinými osobami povinnými k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy, stává se plátcem dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o registraci toho účastníka sdružení, který se stal plátcem jako první, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve,
c)
uzavře smlouvu o sdružení10) nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem ke společnému uskutečňování zdanitelných plnění nebo plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně, stává se plátcem dnem uzavření této smlouvy.“.
272.
V § 94 odst. 3 se slova „, místem podnikání nebo provozovnou“ nahrazují slovy „nebo místem podnikání“.
273.
V § 94 odst. 4 se slova „, místem podnikání nebo provozovnou“ nahrazují slovy „nebo místem podnikání“.
274.
V § 94 odst. 6 větě první se slova „, místem podnikání nebo provozovnou“ nahrazují slovy „nebo místem podnikání“, slova „uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, a uskutečňuje pořízení“ se nahrazují slovem „pořizuje“, za slovo „státu“ se vkládají slova „v tuzemsku“ a ve větě druhé se slova „podle § 2 odst. 2 písm. b) se započítává hodnota zboží dodaného osobě povinné k dani formou zasílání zboží podle § 18 a hodnota zboží, které bylo touto osobou nakoupeno v jiném členském státě od osoby registrované k dani a přemístěno do tuzemska“ nahrazují slovy „se nezapočítává hodnota nového dopravního prostředku a hodnota zboží, které je předmětem spotřební daně“.
275.
V § 94 odstavce 7 až 12 znějí:
„(7)
Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která pořizuje v tuzemsku z jiného členského státu nový dopravní prostředek nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, se stává plátcem dnem prvního pořízení tohoto zboží.
(8)
Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, které jsou poskytnuty služby podle § 15 odst. 1, s výjimkou služeb osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51, se stává plátcem dnem poskytnutí uvedených služeb. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň již ze služeb poskytnutých tento den.
(9)
Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, které jsou poskytnuty služby nebo dodáno zboží podle § 15 odst. 2, se stává plátcem dnem poskytnutí služby nebo dodání zboží. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň ze zboží dodaného v tento den.
(10)
Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, nebo zahraniční osoba povinná k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku, s výjimkou provozoven, prostřednictvím kterých tyto osoby uskutečňují pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, které uskuteční zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku mimo dovozu zboží, se stávají plátcem dnem uskutečnění tohoto plnění, pokud jsou osobou povinnou přiznat a zaplatit daň. Pokud tyto osoby uskuteční plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou plnění podle § 69, stávají se plátcem dnem prvního uskutečnění tohoto plnění.
(11)
Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo ani místo podnikání v tuzemsku, nebo zahraniční osoba povinná k dani, které založí v tuzemsku provozovnu, se stávají plátcem dnem vzniku provozovny, s výjimkou, kdy tyto osoby uskutečňují prostřednictvím provozovny v tuzemsku pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.
(12)
Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, nebo zahraniční osoba povinná k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku, s výjimkou provozoven, prostřednictvím kterých tyto osoby uskutečňují pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, pokud pořizují zboží z jiného členského státu v tuzemsku, včetně nového dopravního prostředku a zboží, které je předmětem spotřební daně, kromě zboží pořízeného prostřední osobou v rámci třístranného obchodu podle § 17, se stávají plátcem dnem prvního pořízení zboží.“.
Poznámka pod čarou č. 65 se zrušuje.
276.
V § 94 se doplňují odstavce 13 až 17, které znějí:
„(13)
Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, nebo zahraniční osoba povinná k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku, kterým je dodáno zlato podle § 92a, s místem plnění v tuzemsku, se stávají plátcem dnem uskutečnění dodání tohoto zlata.
(14)
Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, s výjimkou provozovny, prostřednictvím které tato osoba uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a která uskutečňuje zasílání zboží podle § 18 do tuzemska, které v běžném kalendářním roce přesáhne částku 1 140 000 Kč, se stává plátcem dnem, ve kterém byla tato částka překročena. Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, s výjimkou provozovny, prostřednictvím které tato osoba uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a která uskutečňuje zasílání zboží, které je předmětem spotřební daně, podle § 18 do tuzemska, se stává plátcem dnem prvního dodání tohoto zboží.
(15)
Osoba povinná k dani, která dobrovolně podá přihlášku k registraci podle § 95 odst. 7 nebo 8, se stává plátcem dnem účinnosti uvedeným na rozhodnutí o registraci.
(16)
Osoba identifikovaná k dani podle § 96, která začne uskutečňovat ekonomickou činnost, se stává plátcem dnem zahájení ekonomické činnosti.
(17)
Osoba povinná k dani, která je členem skupiny, a v rozsahu, v jakém se její část nestala součástí skupiny podle § 5a uskuteční zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou dovozu zboží nebo plnění podle § 69, s místem plnění v tuzemsku svou částí umístěnou mimo tuzemsko, se stává plátcem dnem uskutečnění tohoto plnění, pokud je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň.“.
277.
V § 95 odst. 1 se slova „se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku“ nahrazují slovy „, která se stává plátcem podle § 94 odst. 1“.
278.
V § 95 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2)
Osoba povinná k dani, která se stává plátcem
a)
podle § 94 odst. 2 písm. a), je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit,
b)
podle § 94 odst. 2 písm. b), je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, kdy se o registraci jiného účastníka dozvěděla, nebo
c)
podle § 94 odst. 2 písm. c), je povinna předložit přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy,
a je povinna o svém podání přihlášky k registraci informovat ostatní účastníky sdružení.
(3)
Osoba povinná k dani, která se stává plátcem podle § 94 odst. 3, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne nabytí majetku.
(4)
Osoba povinná k dani, která se stává plátcem podle § 94 odst. 4, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Právnická osoba, která je plátcem, a při změně právní formy nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, je povinna do 15 dnů ode dne zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku oznámit změnu správci daně, který ji vyznačí na rozhodnutí o registraci.“.
279.
V § 95 odst. 5 ve větách první a druhé se slova „§ 74 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 74 odst. 6“.
280.
V § 95 odstavce 6 až 11 znějí:
„(6)
Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, které se stávají plátcem podle § 94 odst. 6 až 14, jsou povinny podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stanou plátcem.
(7)
Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která je osvobozena od uplatňování daně podle § 6, je oprávněna podat přihlášku k registraci kdykoliv.
(8)
Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, nebo zahraniční osoba povinná k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku, s výjimkou provozoven, prostřednictvím kterých tyto osoby uskutečňují pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, které budou uskutečňovat v tuzemsku plnění s nárokem na odpočet daně, jsou oprávněny podat přihlášku k registraci nejpozději ke dni prvního uskutečnění tohoto plnění.
(9)
Osoba povinná k dani, která se stává plátcem podle § 94 odst. 16, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne zahájení ekonomické činnosti.
(10)
Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, je osvobozena od povinnosti registrovat se jako plátce a není oprávněna podat přihlášku k registraci. Pokud tato osoba začne uskutečňovat zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, je povinna podat přihlášku k registraci podle odstavce 1, pokud její celkový obrat přesáhne limit stanovený v § 6 odst. 1. Jestliže se osoba povinná k dani rozhodne uplatňovat daň u nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor podle § 56, může podat přihlášku k registraci kdykoliv.
(11)
Osoba povinná k dani, která se stává plátcem podle § 94 odst. 17, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stane plátcem.“.
281.
V § 95 se odstavce 12 a 13 zrušují.
282.
§ 96 včetně nadpisu zní:
㤠96
Osoby identifikované k dani
(1)
Právnická osoba, která není osobou povinnou k dani, která pořizuje zboží z jiného členského státu v tuzemsku a celková hodnota pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce překročí částku 326 000 Kč, se stává osobou identifikovanou k dani dnem, ve kterém byla tato částka překročena. Do celkové hodnoty pořízeného zboží se nezapočítává hodnota nového dopravního prostředku a hodnota zboží, které je předmětem spotřební daně.
(2)
Právnická osoba, která není osobou povinnou k dani, která v tuzemsku pořizuje z jiného členského státu nový dopravní prostředek nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, se stává osobou identifikovanou k dani dnem prvního dodání tohoto zboží.
(3)
Právnická osoba, která není osobou povinnou k dani, která v tuzemsku pořizuje zboží z jiného členského státu, která podá přihlášku k registraci, i když hodnota pořízeného zboží nepřekročí částku uvedenou v odstavci 1, se stává osobou identifikovanou k dani k datu účinnosti rozhodnutí o registraci.“.
283.
§ 97 včetně nadpisu zní:
㤠97
Registrace osoby identifikované k dani
(1)
Osoba identifikovaná k dani je povinna předložit místně příslušnému správci daně přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne překročení částky 326 000 Kč. Pořizuje-li z jiného členského státu nový dopravní prostředek a zboží podléhající spotřební dani, je povinna předložit přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne prvního pořízení tohoto zboží.
(2)
Právnická osoba, která není osobou povinnou k dani, která pořizuje zboží od osoby registrované k dani v jiném členském státě, je oprávněna předložit místně příslušnému správci daně přihlášku k registraci kdykoliv.“.
284.
V § 98 odst. 1 větě první se za slova „§ 95 odst. 1“ vkládají slova „nebo podle § 95 odst. 2 písm. a)“, slova „celkových příjmů nebo výnosů“ se nahrazují slovy „celkového souhrnu úplat“, slova „náhradu za zdanitelná plnění“ se nahrazují slovy „náhradu za daň ze zdanitelných plnění“ a na konci textu věty první se doplňují slova „, a z hodnoty zboží, které pořídila z jiného členského státu neoprávněně bez daně“.
285.
V § 98 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
286.
V § 99 odstavec 3 zní:
„(3)
Plátce, jehož zdaňovacím obdobím je podle odstavce 1 kalendářní čtvrtletí a jehož obrat za předcházející kalendářní rok dosáhl částky alespoň 2 000 000 Kč, je oprávněn si zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc, pokud tuto změnu oznámí správci daně nejpozději do 31. ledna příslušného roku.“.
287.
V § 99 odstavec 8 zní:
„(8)
Změnu zdaňovacího období podle odstavce 3 ze čtvrtletního na měsíční anebo z měsíčního na čtvrtletní je možné provést od počátku kalendářního roku, pokud ji plátce do 31. ledna toho roku oznámí správci daně. Nedojde-li ke změně zdaňovacího období podle odstavce 1 nebo 2, zdaňovací období plátce se v následujících letech nemění, dokud plátce neoznámí změnu podle odstavce 3.“.
288.
V § 99 odst. 10 se slova „podle § 94 odst. 11“ nahrazují slovy „, který nemá v tuzemsku sídlo ani místo podnikání“.
289.
V § 101 odst. 7 se slova „podle § 94 odst. 11“ nahrazují slovy „, který nemá v tuzemsku sídlo ani místo podnikání“.
290.
V § 101 se doplňuje nový odstavec 8, který zní:
„(8)
Osoba, která není plátcem, které vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň podle § 108 odst. 1 písm. k), je povinna podat daňové přiznání do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém povinnost přiznat a zaplatit daň vznikla. Daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.“.
291.
§ 103 se včetně poznámky pod čarou č. 67 zrušuje.
292.
V § 104 odst. 1 se za slovo „tím“ vkládají slova „v tomto zdaňovacím období“.
293.
V § 104 odst. 2 se za slovo „tím“ vkládají slova „v tomto zdaňovacím období“.
294.
V § 104 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Postup podle odstavce 1 nebo 2 se neuplatní, pokud plátce, který byl povinen krátit odpočet daně podle § 72 odst. 4 ve zdaňovacím období, do kterého skutečnosti rozhodné pro stanovení daňové povinnosti příslušely, uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daňové povinnosti v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období a zdaňovací období, do kterého příslušely, bylo v jiném kalendářním roce.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
295.
V § 106 odst. 1 se slova „na osvědčení“ nahrazují slovy „v rozhodnutí“ a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „a pokud celková hodnota zboží pořízeného z jiného členského státu nepřekročila v běžném kalendářním roce částku 326 000 Kč a tato hodnota nebyla překročena ani v roce minulém, pokud tento zákon nestanoví jinak“.
296.
V § 106 odst. 2 se slovo „zdanitelná“ zrušuje.
297.
V § 106 odst. 3 větě první se číslo „95“ nahrazuje číslem „94“ a věta druhá se zrušuje.
298.
V § 106 odst. 9 se slova „podle § 94 odst. 11 k 31. lednu následujícího kalendářního roku“ nahrazují slovy „, který nemá v tuzemsku sídlo ani místo podnikání“ a slova „tomuto plátci nevznikla v průběhu běžného kalendářního roku žádná povinnost přiznat a zaplatit daň“ se nahrazují slovy „tento plátce v předcházejícím kalendářním roce neuskutečnil v tuzemsku zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně“.
299.
V § 106a odst. 8 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
300.
V § 107 odst. 1 větě první se slova „, která pořizuje zboží z jiného členského státu,“ zrušují, za slovo „může“ se doplňují slova „po uplynutí 2 kalendářních roků ode dne nabytí účinnosti rozhodnutí o registraci počítaných od konce kalendářního roku, v němž rozhodnutí o registraci nabylo účinnosti,“ a slova „, nebo pokud uplynula lhůta uvedená v § 16 odst. 3“ a věta druhá se zrušují.
301.
V § 107 odstavec 2 zní:
„(2)
Správce daně zruší registraci osoby identifikované k dani nejdříve po uplynutí 2 kalendářních roků ode dne nabytí účinnosti rozhodnutí o registraci počítaných od konce kalendářního roku, v němž rozhodnutí o registraci nabylo účinnosti, pokud jí za poslední 2 kalendářní roky nevznikla povinnost přiznat a zaplatit daň.“.
302.
V § 107 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Pokud osoba registrovaná jako osoba identifikovaná k dani zahájí ekonomickou činnost, správce daně zruší její registraci jako osoby identifikované k dani k datu předcházejícímu dni nabytí účinnosti rozhodnutí o registraci plátce.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
303.
V § 108 odstavec 1 zní:
„(1)
Přiznat a zaplatit daň správci daně jsou povinni
a)
plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby, popř. převod nemovitosti s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou dodání zlata podle § 92a a s výjimkou plnění, u kterých je povinna přiznat a zaplatit daň osoba, které jsou tato plnění poskytována,
b)
plátce, kterému je poskytována služba podle § 15 odst. 1 nebo 4,
c)
plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kterým je dodáváno zboží nebo poskytována služba podle § 15 odst. 2 a 3,
d)
plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kteří pořizují v tuzemsku zboží z jiného členského státu,
e)
kupující, který je plátcem nebo osobou identifikovanou k dani, kterému je dodáváno zboží za podmínek stanovených v § 17,
f)
osoba, v jejíž prospěch je zboží při dovozu propuštěno do celního režimu, u kterého vzniká daňová povinnost podle § 23,
g)
osoba, v jejíž prospěch je zboží vráceno ze svobodného pásma nebo svobodného skladu zpět do tuzemska,
h)
zahraniční osoba povinná k dani, která poskytuje elektronické služby podle zvláštního režimu a zvolila si tuzemsko jako stát identifikace,
i)
plátce, kterému je dodáno zlato podle § 92a,
j)
osoba, která není plátcem, která pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu,
k)
osoba, která uvede daň na dokladu.“.
304.
V příloze č. 1 se číselný kód Harmonizovaného systému popisu číselného označování zboží a název zboží u první položky nahrazuje tímto textem:
„01-05, 07-23,25 | Potraviny včetně nápojů (vyjma alkoholických, vymezených zvláštním předpisem70)) a krmiva pro zvířata; živá zvířata, semena, rostliny a přísady, obvykle určené k přípravě potravin; výrobky obvykle používané jako doplněk nebo náhražka potravin; voda.
Mimo zboží zařazeného do číselných kódů 2203 – 2208.
---|---
06 | Živé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné; řezané květiny a dekorativní listoví.“.
Poznámka pod čarou č. 70 zní:
„70)
§ 2 písm. g) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů.“.
305.
V příloze č. 1 se položky s číselným kódem „Ex – 4818 – Dětské pleny.“, „Ex - 6111 – Dětské pleny.“ a „Ex – 6209 - Dětské pleny.“ zrušují.
306.
V příloze č. 1 se za položku s číselným označením 28 – 30, 40, 48, 56, 61, 62 vkládá položka, která zní: „4818, 6111, 6209 Dětské pleny.“.
307.
V příloze č. 1 v položce s číselným kódem Ex 49 se slovo „Ex-“ zrušuje a v textu názvu zboží se za slovo „brožury,“ vkládají slova „letáky, prospekty,“ a za slova „předlohy pro kreslení a“ se vkládá slovo „omalovánky“.
308.
V příloze č. 1 se v položce s číselným označením 4401 středník nahrazuje čárkou.
309.
V příloze č. 1 se slova „06022090 – stromy, zákrsky, keře a keříky, též roubované, těch druhů, které rodí jedlé ovoce a ořechy“ zrušují.
310.
V příloze č. 1 se číslo „2004“ nahrazuje číslem „2007“.
311.
V příloze č. 1 se věta „Pokud je před číselným kódem uvedena poznámka ex, znamená to, že snížené sazbě podléhá pouze zboží v této příloze výslovně uvedené.“ nahrazuje větou „Snížené sazbě daně podléhá zboží, které odpovídá současně číselnému kódu Harmonizovaného systému a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části přílohy.“.
312.
Příloha č. 2 zní:
„Příloha č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb.
Seznam služeb podléhajících snížené sazbě
SKP | Popis služby
---|---
| Opravy zdravotnických prostředků uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
35.43.92 | Opravy invalidních vozíků.
41 | Shromažďování, úprava a rozvod vody.
55 | Ubytovací služby.
60 | Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel; doprava visutými lanovkami a lyžařskými vleky.
61 | Vodní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel.
62 | Letecká hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel.
74.70.12 | Služby mytí oken prováděné v domácnostech.
74.70.13 | Služby tradičního čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech.
85.1 | Zdravotní péče, pokud není osvobozena od daně podle § 58.
85.3 | Sociální péče, pokud není osvobozena od daně podle § 59.
85.3 | Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany.
90.01 | Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi.
90.02.11 | Sběr a přeprava komunálního odpadu.
92 | Vstupné na koncerty, filmová a divadelní představení, ohňostroje, výstavy, vyhlídkové věže, do zábavných parků, cirkusů, muzeí, zoologických a botanických zahrad, historických objektů a na podobné kulturní události; vstupné na sportovní události; použití sportovních zařízení krytých i nekrytých ke sportovním činnostem; použití rekreačních parků a pláží.
92.3 | Činnosti samostatných umělců, pokud se nejedná o poskytnutí oprávnění k výkonu práva dílo užít.
93.03 | Pohřebnictví a související služby, včetně dodání zboží přímo souvisejícího s poskytováním těchto služeb.
93.04 | Služby posiloven a kondičního cvičení, provoz saun, tureckých a parních lázní.
95 | Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany.
Pro uplatnění snížené sazby daně se používá Standardní klasifikace produkce platná k 1. lednu 2003.
Pravidelnou hromadnou přepravou osob se rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů, schválených podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy, jde-li o linkovou osobní dopravu veřejnou.
Za úklidové práce v domácnosti se pro účely tohoto zákona považuje úklid v bytě nebo rodinném domě mimo prostor, které nejsou určeny k bydlení. Za úklidové práce v domácnosti se považuje také úklid společných prostor bytového domu.
Oprávněním k výkonu práva dílo užít se rozumí oprávnění podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů v platném znění.“.
313.
Název přílohy č. 3 zní: „Seznam plnění, při jejichž provádění se subjekty, které vykonávají veřejnou správu, považují za osoby povinné k dani“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro uplatnění práv a povinností s tím souvisejících se použijí dosavadní právní předpisy.
2.
Pro smluvní vztahy ze smluv o finančním pronájmu uzavřených podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž předmět smlouvy byl předán do užívání nájemci do dne předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Osoba povinná k dani, registrovaná jako osoba identifikovaná k dani podle § 96 a 97 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a nevztahuje se na ni povinnost registrace podle § 95 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona stává plátcem ve smyslu § 94 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a je povinna do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit místně příslušnému správci daně, že je osobou povinnou k dani.
4.
Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě a zahraniční osoba povinná k dani mající provozovnu v tuzemsku, která se do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nestala plátcem podle § 94 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou provozovny, prostřednictvím které tato osoba uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona stává plátcem podle § 94 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a je povinna do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat přihlášku k registraci.
5.
Výše obratu pro účely registrace plátce podle § 94 a 95 a zrušení registrace plátce podle § 106 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se stanoví za období předcházejících 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců způsobem
a)
podle § 6 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro kalendářní měsíce, v jejichž průběhu byl v účinnosti zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a
b)
podle § 6 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro kalendářní měsíce, v jejichž průběhu byl v účinnosti zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
U dovezeného zboží, které bylo propuštěno do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. IV
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r. |
Zákon č. 301/2008 Sb. | Zákon č. 301/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
Vyhlášeno 19. 8. 2008, datum účinnosti 1. 7. 2009, částka 98/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu
* ČÁST TŘETÍ - Změna exekučního řádu
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna soudního řádu správního
* ČÁST PÁTÁ - Změna insolvenčního zákona
* ČÁST ŠESTÁ - Změna notářského řádu
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o ověřování
* ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2011 (281/2009 Sb.)
301
ZÁKON
ze dne 17. července 2008,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. I
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona 347/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb. a zákona č. 182/2008 Sb., se mění takto:
1.
V příloze „Sazebník“ se v části I položce 4 dosavadní text označuje jako písmeno a) a doplňují se nová písmena b), c) a d), která znějí:
„b) Provedení autorizované konverze dokumentů do elektronické podoby za každou i započatou stránku konvertované listiny | Kč | 30
---|---|---
c) Provedení autorizované konverze dokumentů do listinné podoby za každou i započatou stránku konvertované listiny | Kč | 30
d) Opětovné vydání přístupových údajů k datové schránce | Kč | 200“.
2.
V příloze „Sazebník“ se v části XII položce 151 doplňují písmena e), f) a g), která znějí:
„e) Provedení autorizované konverze dokumentů do elektronické podoby za každou i započatou stránku konvertované listiny | Kč | 100
---|---|---
f) Provedení autorizované konverze dokumentů do listinné podoby za každou i započatou stránku konvertované listiny | Kč | 100
g) Opětovné vydání přístupových údajů k datové schránce | Kč | 600“.
ČÁST DRUHÁ
Změna trestního řádu
Čl. II
V § 62 odst. 1 větě první zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 265/2001 Sb., se za slova „orgán činný v trestním řízení“ vkládají slova „do datové schránky1b). Není-li možné doručit písemnost tímto způsobem, doručuje ji orgán činný v trestním řízení“.
Poznámka pod čarou č. 1b zní:
„1b)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna exekučního řádu
Čl. III
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb. a zákona č. 347/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 1 se slova „podle § 74 odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „podle § 74 odst. 1 písm. c)“.
2.
V § 56 se za slova „svého zaměstnance“ vkládají slova „nebo prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky16a)“.
Poznámka pod čarou č. 16a zní:
„16a)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.“.
3.
V § 74 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
provádět autorizovanou konverzi dokumentů podle zvláštního právního předpisu16a),“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
ČÁST ČTVRTÁ
Změna soudního řádu správního
Čl. IV
V § 42 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, se za slovo „písemnosti“ vkládají slova „do datové schránky8a), není-li možné doručit písemnost tímto způsobem, doručuje ji soud“.
Poznámka pod čarou č. 8a zní:
„8a)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna insolvenčního zákona
Čl. V
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 77 odst. 1 se slova „předá insolvenční soud“ nahrazují slovy „doručuje insolvenční soud do datové schránky insolvenčního správce16a). Není-li možné doručit písemnost tímto způsobem, předá insolvenční soud písemnost“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Na jinou adresu nebo elektronickou adresu lze doručovat jen tehdy, nelze-li doručovat do datové schránky.“.
Poznámka pod čarou č. 16a zní:
„16a)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.“.
2.
V § 78 odst. 1 se za slova „ostatním fyzickým osobám,“ vkládají slova „a není-li možné doručit písemnost do datové schránky insolvenčního správce16a)“.
3.
V § 79 odst. 1 se slovo „předá“ nahrazuje slovy „doručuje do datové schránky jeho předsedy16a). Není-li možné doručit písemnost tímto způsobem, předá písemnost“.
4.
V § 79 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Na jinou adresu nebo elektronickou adresu lze doručovat jen tehdy, nelze-li doručovat do datové schránky.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna notářského řádu
Čl. VI
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 349/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 126/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 19 písm. a) se za slovo „zástava“ vkládají slova „, vydáváním výpisů z evidence Rejstříku trestů, prováděním autorizované konverze dokumentů, prováděním úkonů kontaktního místa podle zvláštního právního předpisu3a),“.
Poznámka pod čarou č. 3a zní:
„3a)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.“.
2.
V § 23 se na konci písmene a) doplňují slova „vydáváním výpisů z evidence Rejstříku trestů, prováděním autorizované konverze dokumentů a prováděním úkonů kontaktního místa podle zvláštního právního předpisu3a),“.
3.
V § 72 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
autorizovanou konverzi dokumentů.“.
4.
V § 72 odst. 4 se slova „i) až k)“ nahrazují slovy „i) až l)“.
5.
V § 72 odst. 4 se slova „předpisy4a), 5)“ nahrazují slovy „předpisy3a), 4a), 5)“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o ověřování
Čl. VIII
Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 165/2006 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:
„f)
držitel poštovní licence,
g)
Hospodářská komora České republiky.“.
2.
V § 2 se na konci písmene a) doplňuje text „jakož i vzory otisků úředních razítek držitele poštovní licence a Hospodářské komory České republiky a podpisové vzory zaměstnanců držitele poštovní licence a Hospodářské komory České republiky provádějících vidimaci a legalizaci včetně jejich změn,“.
3.
V § 2 se na konci písmene b) doplňují slova „a zaměstnanců držitele poštovní licence a Hospodářské komory České republiky provádějících vidimaci a legalizaci (§ 14a odst. 2)“.
4.
V § 4 písm. c) bodu 2 se slova „(dále jen „zaměstnanec“)“ zrušují.
5.
V § 5 úvodní ustanovení zní: „Obecní úřad, újezdní úřad, držitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky“.
6.
V § 6 odst. 2 větě druhé se slova „ani újezdní úřad“ nahrazují slovy „, újezdní úřad, držitel poštovní licence ani Hospodářská komora České republiky“.
7.
V § 8 písm. g) se slova „nebo zaměstnance“ nahrazují slovy „zaměstnance zařazeného do újezdního úřadu, zaměstnance držitele poštovní licence nebo zaměstnance Hospodářské komory České republiky“.
8.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní:
㤠14a
(1)
Vidimaci a legalizaci provádí u držitele poštovní licence a Hospodářské komory České republiky zaměstnanec, který složil zkoušku.
(2)
Obsahem zkoušky je ústní ověření znalostí právních předpisů týkajících se oblasti vidimace a legalizace, vybraných ustanovení právních předpisů týkajících se správních poplatků a správního řádu a schopnosti jejich aplikace.
(3)
Složení zkoušky se prokazuje osvědčením o vykonání zkoušky vydaným ministerstvem podle § 14 odst. 3.
(4)
Neuspěl-li zaměstnanec při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovanou zkoušku je možno vykonat nejdříve za 60 dnů a nejpozději do 90 dnů ode dne konání zkoušky, při níž zaměstnanec neuspěl.“.
9.
V § 16 odst. 5 větě druhé se slova „Krajský úřad toto oznámí ministerstvu vnitra“ nahrazují slovy „Krajský úřad, držitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky toto oznámí ministerstvu“.
10.
V § 19 odst. 4 se slovo „úřad“ nahrazuje slovy „krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, obecní úřad nebo újezdní úřad“, za slovem „pro“ se vkládá slovo „jejich“ a slovo „úřadu“ se zrušuje.
11.
Za § 19 se vkládá nový § 19a, který zní:
㤠19a
Držitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky zasílá ve dvou vyhotoveních ministerstvu změny vzorů otisků úředních razítek a podpisových vzorů svých zaměstnanců provádějících vidimaci a legalizaci do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tyto změny nastaly. Kopie otisků úředních razítek a podpisových vzorů podle věty první zasílá ministerstvo Ministerstvu zahraničních věcí.“.
Čl. IX
Přechodné ustanovení
Držitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky zašle do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona ve dvou vyhotoveních Ministerstvu vnitra vzory otisků úředních razítek a podpisové vzory svých zaměstnanců provádějících vidimaci a legalizaci. Kopie otisků úředních razítek a podpisových vzorů podle věty první zašle Ministerstvo vnitra Ministerstvu zahraničních věcí.
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. X
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2009.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r. |
Zákon č. 300/2008 Sb. | Zákon č. 300/2008 Sb.
Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
Vyhlášeno 19. 8. 2008, datum účinnosti 1. 7. 2009, částka 98/2008
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Datová schránka
* § 3 - Datová schránka fyzické osoby
* § 4 - Datová schránka podnikající fyzické osoby
* § 5 - Datová schránka právnické osoby
* § 6 - Datová schránka orgánu veřejné moci
* § 7 - Zvláštní ustanovení o datových schránkách orgánů územních samosprávných celků
* § 8 - Osoby oprávněné k přístupu do datové schránky
* Prostředky k přístupu do datové schránky
* § 9 - (1) Osoba oprávněná k přístupu do datové schránky se do ní přihlašuje prostřednictvím přístupových údajů.
* § 9a - (1) Agentura může vydávat elektronický prostředek podle § 9 odst. 3 rovněž jako prostředek pro elektronickou identifikaci určený v rámci jím spravovaného nebo stanoveného kvalifikovaného systému elektronické identifikace k autentizaci svého držitele v jiný
* § 10 - Zpřístupnění datové schránky
* § 11 - Znepřístupnění datové schránky
* § 12 - Zneplatnění přístupových údajů
* § 13 - Zrušení datové schránky
* § 14 - Informační systém datových schránek
* § 14a - (1) Agentura může na žádost osoby poskytující své služby na internetu, jež jsou přístupné prostřednictvím jí provozovaných individuálních uživatelských účtů adresátů těchto služeb (dále jen „poskytovatel internetových služeb“), povolit využívání rozhraní i
* § 14b - Seznam fyzických osob, podnikajících fyzických osob, právnických osob a orgánů veřejné moci, které mají zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku
* § 15 - Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy a součinnost
* § 16 - Věznice nebo vazební věznice bezodkladně informuje Agenturu o vzetí fyzické osoby do vazby nebo o nástupu fyzické osoby do výkonu trestu odnětí svobody, jde-li o osobu, která má zřízenu datovou schránku. Detenční ústav bezodkladně informuje Agenturu o nást
* § 17 - Doručování dokumentů orgánů veřejné moci prostřednictvím datové schránky
* § 18 - Provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci prostřednictvím datové schránky
* § 18a - Dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob
* § 19 - Datová zpráva
* § 20 - Působnost Agentury
* § 21 - Identifikátor datové schránky
* § 22 - Konverze
* § 23 - Subjekty provádějící konverzi
* § 24 - Postup při provádění konverze
* § 25 - Doložka
* § 26 - Evidence provedených konverzí
* Přestupky
* § 26a - (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že užije datovou schránku k šíření
* § 26b - (1) Podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že užije datovou schránku k šíření
* § 26c - Přestupky podle tohoto zákona projednává Agentura.
* Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
* § 27 - (1) Žádosti a oznámení podle tohoto zákona lze podat rovněž prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy.
* § 28 - Příjem žádostí nebo oznámení podle § 27 odst. 1 a vydávání přístupových údajů podle § 12 odst. 1 je bezplatné.
* § 29 - Vedou-li orgány veřejné moci spisovou službu elektronicky, činí tak způsobem umožňujícím doručování dokumentů a provádění úkonů prostřednictvím datové schránky, ledaže je z bezpečnostních důvodů nezbytné vést spisovou službu odděleně. Přístup do datové sch
* § 30 - (1) Konverzi na žádost provádí fyzická osoba, která složila zkoušku; složení zkoušky se nevyžaduje, splňuje-li fyzická osoba požadavky pro provádění vidimace a legalizace9).
* § 30a - Hovoří-li se v tomto zákoně o právnické osobě, rozumí se tím rovněž jiné právní uspořádání.
* § 31 - Přechodná ustanovení
* § 32 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2024 (327/2023 Sb.)
300
ZÁKON
ze dne 17. července 2008
o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje
a)
elektronické úkony státních orgánů, územních samosprávných celků a fyzických nebo právnických osob, pokud těmto fyzickým nebo právnickým osobám byla svěřena působnost v oblasti veřejné správy, notářů, soudních exekutorů a insolvenčních správcůinsolvenčních správců (dále jen „orgán veřejné moci“) vůči fyzickým osobám a právnickým osobám, elektronické úkony fyzických osob a právnických osob vůči orgánům veřejné moci a elektronické úkony mezi orgány veřejné moci navzájem prostřednictvím datových schránek,
b)
dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob prostřednictvím datových schránek,
c)
informační systém datových schránek,
d)
autorizovanou konverzi dokumentů1) (dále jen „konverze“).
(2)
Tento zákon se nevztahuje na dokumenty, které obsahují utajované informace2).
§ 2
Datová schránka
(1)
Datová schránka je elektronické úložiště, které je určeno k
a)
doručování orgány veřejné moci,
b)
provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci,
c)
dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob.
(2)
Datové schránky zřizuje a spravuje Digitální a informační agentura (dále jen „Agentura“).
§ 3
Datová schránka fyzické osoby
(1)
Datovou schránku fyzické osoby zřídí Agentura bezplatně fyzické osobě, která je plně svéprávná, na žádost této osoby bezodkladně po podání žádosti.
(2)
Fyzická osoba má nárok na zřízení jedné datové schránky fyzické osoby.
(3)
Náležitosti žádosti o zřízení datové schránky fyzické osoby jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny,
b)
rodné příjmení,
c)
den, měsíc a rok narození,
d)
místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila,
e)
státní občanství, není-li fyzická osoba státním občanem České republiky, a
f)
číslo a druh identifikačního dokladu, je-li fyzické osobě vydán.
(4)
Žádost o zřízení datové schránky fyzické osoby musí obsahovat úředně ověřený podpis fyzické osoby.
(5)
Splňuje-li žádost o zřízení datové schránky fyzické osoby požadavky stanovené v odstavcích 3 a 4, zřídí Agentura datovou schránku fyzické osoby, jinak fyzickou osobu po předchozí marné výzvě k odstranění nedostatků žádosti vyrozumí o tom, že datovou schránku fyzické osoby nelze zřídit. Má-li již fyzická osoba zřízenu datovou schránku fyzické osoby nebo není-li plně svéprávná, Agentura ji vyrozumí, že datovou schránku fyzické osoby nelze zřídit.
§ 4
Datová schránka podnikající fyzické osoby
(1)
Datovou schránku podnikající fyzické osobě, advokátuadvokátu, statutárnímu auditorovi, daňovému poradci, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, znalci, soudnímu tlumočníku a soudnímu překladateli zřídí Agentura bezplatně a bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence nebo rejstříku.
(2)
Podnikající fyzická osoba, advokátadvokát, statutární auditor, daňový poradce, insolvenční správceinsolvenční správce, znalec, soudní tlumočník a soudní překladatel mají nárok na zřízení jedné datové schránky podnikající fyzické osoby, advokátaadvokáta, statutárního auditora, daňového poradce, insolvenčního správceinsolvenčního správce, znalce, soudního tlumočníka a soudního překladatele.
(3)
Datovou schránku podnikající fyzické osoby zřídí Agentura bezplatně advokátuadvokátu, statutárnímu auditorovi, daňovému poradci, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, znalci, soudnímu tlumočníkovi a soudnímu překladateli, autorizovanému architektovi, autorizovanému inženýrovi a autorizovanému technikovi, úředně oprávněnému zeměměřickému inženýrovi, bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence. Ustanovení odstavce 2 se použije pro advokátyadvokáty, statutární auditory, daňové poradce, insolvenční správceinsolvenční správce, znalce, soudní tlumočníky a soudní překladatele, autorizované architekty, autorizované inženýry, autorizované techniky, úředně oprávněné zeměměřické inženýry obdobně.
(4)
Náležitosti žádosti o zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby jsou
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firma,
b)
rodné příjmení,
c)
den, měsíc a rok narození,
d)
místo a okres narození; pokud se podnikající fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila,
e)
státní občanství, není-li podnikající fyzická osoba státním občanem České republiky,
f)
identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
g)
sídlo.
(5)
Žádost o zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby musí obsahovat úředně ověřený podpis podnikající fyzické osoby.
(6)
Splňuje-li žádost o zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby požadavky stanovené v odstavcích 4 a 5, zřídí Agentura datovou schránku podnikající fyzické osoby, jinak podnikající fyzickou osobu po předchozí marné výzvě k odstranění nedostatků žádosti vyrozumí o tom, že datovou schránku podnikající fyzické osoby nelze zřídit. Má-li již podnikající fyzická osoba zřízenu datovou schránku podnikající fyzické osoby, Agentura ji vyrozumí, že datovou schránku podnikající fyzické osoby nelze zřídit.
§ 5
Datová schránka právnické osoby
(1)
Datovou schránku právnické osoby zřídí Agentura bezplatně právnické osobě zapsané v registru osob bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejím zapsání do registru osob.
(2)
Právnické osobě, která není uvedena v odstavci 1, zřídí Agentura datovou schránku právnické osoby bezplatně na žádost této osoby bezodkladně po podání žádosti.
(3)
Právnická osoba má nárok na zřízení jedné datové schránky právnické osoby.
(4)
Náležitosti žádosti o zřízení datové schránky právnické osoby jsou
a)
název nebo obchodní firma,
b)
identifikační číslo osoby, a nebylo-li přiděleno, registrační číslo, evidenční číslo nebo jiný obdobný údaj, byl-li přidělen,
c)
adresa sídla,
d)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa pobytu osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby,
e)
stát registrace nebo evidence právnické osoby.
(5)
Žádost o zřízení datové schránky právnické osoby musí obsahovat úředně ověřený podpis osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby.
(6)
Splňuje-li žádost o zřízení datové schránky právnické osoby požadavky stanovené v odstavcích 4 a 5, zřídí Agentura datovou schránku právnické osoby, jinak právnickou osobu po předchozí marné výzvě k odstranění nedostatků žádosti vyrozumí o tom, že datovou schránku právnické osoby nelze zřídit. Má-li již právnická osoba zřízenu datovou schránku právnické osoby, Agentura ji vyrozumí, že datovou schránku právnické osoby nelze zřídit.
§ 6
Datová schránka orgánu veřejné moci
(1)
Datovou schránku orgánu veřejné moci zřídí Agentura bezplatně orgánu veřejné moci, a to bezodkladně po jeho vzniku a v případě, že orgán veřejné moci vzniká zápisem do evidence podle jiného právního předpisu, bezodkladně po jeho zápisu do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.
(2)
Další datové schránky orgánu veřejné moci zřídí Agentura orgánu veřejné moci bezplatně na žádost tohoto orgánu bezodkladně po podání žádosti. Datová schránka podle věty první se zřizuje zejména pro potřebu vnitřní organizační jednotky orgánu veřejné moci nebo výkonu konkrétní agendy nebo činnosti orgánu veřejné moci.
(3)
Náležitosti žádosti o zřízení další datové schránky orgánu veřejné moci jsou
a)
název orgánu veřejné moci a název vnitřní organizační jednotky orgánu veřejné moci, pro jejíž potřebu se datová schránka zřizuje nebo název agendy nebo činnosti orgánu veřejné moci, pro jejíž potřebu se datová schránka zřizuje,
b)
identifikátor orgánu veřejné moci,
c)
adresa sídla,
d)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa pobytu osoby, jíž mají být zaslány přístupové údaje.
(4)
Splňuje-li žádost o zřízení další datové schránky orgánu veřejné moci požadavky stanovené v odstavci 3, zřídí Agentura další datovou schránku orgánu veřejné moci a zašle přístupové údaje k této datové schránce osobě podle odstavce 3 písm. d) výlučně do vlastních rukou adresáta, jinak orgán veřejné moci po předchozí marné výzvě k odstranění nedostatků žádosti vyrozumí o tom, že další datovou schránku orgánu veřejné moci nelze zřídit.
(5)
Orgánu veřejné moci se zřizuje pouze datová schránka orgánu veřejné moci.
§ 7
Zvláštní ustanovení o datových schránkách orgánů územních samosprávných celků
(1)
Pro orgány územního samosprávného celku se zřizuje jedna datová schránka orgánu veřejné moci, nepožádá-li územní samosprávný celek o zřízení další datové schránky orgánu veřejné moci.
(2)
Pro orgány městské části hlavního města Prahy se zřizuje jedna datová schránka orgánu veřejné moci, nepožádá-li městská část hlavního města Prahy o zřízení další datové schránky orgánu veřejné moci. Pro orgány městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města se zřizuje jedna datová schránka orgánu veřejné moci, nepožádá-li územně členěné statutární město o zřízení další datové schránky orgánu veřejné moci.
(3)
Pro účely tohoto zákona se za vedoucího orgánu veřejné moci považuje hejtman kraje, primátor hlavního města Prahy, starosta obceobce, starosta městské části hlavního města Prahy a starosta městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města.
§ 8
Osoby oprávněné k přístupu do datové schránky
(1)
K přístupu do datové schránky fyzické osoby je oprávněna fyzická osoba, pro niž byla datová schránka zřízena.
(2)
K přístupu do datové schránky podnikající fyzické osoby je oprávněna podnikající fyzická osoba, pro niž byla datová schránka zřízena.
(3)
K přístupu do datové schránky právnické osoby je oprávněn statutární orgán právnické osoby nebo člen statutárního orgánu právnické osoby, pro niž byla datová schránka zřízena.
(4)
K přístupu do datové schránky orgánu veřejné moci je oprávněn vedoucí orgánu veřejné moci, pro něhož byla datová schránka zřízena.
(5)
Není-li dále stanoveno jinak, pouze osoby uvedené v odstavcích 1 až 4 jsou oprávněny činit úkony uvedené v § 11 odst. 5 a 7. Rozsah přístupu osob uvedených v odstavcích 1 až 4 do datové schránky zahrnuje i přístup k dokumentům určeným do vlastních rukou adresáta.
(6)
K přístupu do datové schránky je dále oprávněna pověřená osoba, kterou je
a)
u datové schránky fyzické osoby a datové schránky podnikající fyzické osoby fyzická osoba pověřená osobou, pro niž byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jí stanoveném,
b)
u datové schránky právnické osoby fyzická osoba pověřená statutárním orgánem právnické osoby, pro niž byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jím stanoveném,
c)
u datové schránky orgánu veřejné moci fyzická osoba určená vedoucím orgánu veřejné moci, pro který byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jím stanoveném.
(7)
Osoby uvedené v odstavcích 1 až 4 mohou určit, že úkony, které jsou jim podle tohoto zákona vyhrazeny ve vztahu k pověřeným osobám a k Agentuře, může činit fyzická osoba k tomu určená (dále jen „administrátor“).
(8)
Pověřená osoba je oprávněna k přístupu k dokumentům určeným do vlastních rukou adresáta pouze, stanoví-li tak osoba uvedená v odstavcích 1 až 4 nebo administrátor.
(9)
Osoby oprávněné k přístupu do datové schránky jsou povinny
a)
využívat datovou schránku způsobem, který neohrožuje bezpečnost informačního systému datových schránek,
b)
uvědomit neprodleně Agenturu o tom, že hrozí nebezpečí zneužití datové schránky; pověřená osoba uvědomí rovněž toho, kdo ji určil pověřenou osobou.
Prostředky k přístupu do datové schránky
§ 9
(1)
Osoba oprávněná k přístupu do datové schránky se do ní přihlašuje prostřednictvím přístupových údajů.
(2)
Osoba oprávněná k přístupu do datové schránky je povinna zacházet s přístupovými údaji tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.
(3)
Přihlášení podle odstavce 1 zajišťuje Agentura prostřednictvím jím vydaných přístupových údajů nebo elektronických prostředků anebo prostřednictvím přístupu s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace (dále jen „přístup pomocí kvalifikovaného prostředku“). Náležitosti přístupových údajů a elektronické prostředky k přihlášení a jejich náležitosti stanoví Agentura vyhláškou. Ustanovení o přístupových údajích se použijí obdobně i pro elektronické prostředky podle věty první.
(4)
Agentura stanoví vyhláškou technické podmínky a bezpečnostní zásady přístupu do datové schránky.
§ 9a
(1)
Agentura může vydávat elektronický prostředek podle § 9 odst. 3 rovněž jako prostředek pro elektronickou identifikaci určený v rámci jím spravovaného nebo stanoveného kvalifikovaného systému elektronické identifikace k autentizaci svého držitele v jiných případech, než je přihlášení do datové schránky.
(2)
Agentura zajišťuje autentizaci držitele elektronického prostředku podle odstavce 1 při přihlášení do datové schránky a při použití elektronického prostředku jako prostředku pro elektronickou identifikaci v jiných případech, než je přihlášení do datové schránky.
(3)
Agentura zveřejní na svých internetových stránkách podmínky pro vydání a použití elektronického prostředku podle odstavce 1 jako prostředku pro elektronickou identifikaci určeného k autentizaci svého držitele v jiných případech, než je přihlášení do datové schránky, a doporučená bezpečnostní opatření spojená s takovým vydáním a použitím.
§ 10
Zpřístupnění datové schránky
(1)
Agentura zašle výlučně do vlastních rukou adresáta přístupové údaje k datové schránce osobě uvedené v § 8 odst. 1 až 4, bezodkladně po zřízení datové schránky. V případě datové schránky zřízené na základě žádosti podané způsobem podle § 27 odst. 4 Agentura zašle přístupové údaje pouze na žádost osoby uvedené v § 8 odst. 1 nebo 2.
(2)
Datová schránka je zpřístupněna prvním přihlášením osoby uvedené v § 8 odst. 1 až 4, nejpozději však patnáctým dnem po dni doručení přístupových údajů těmto osobám. Datová schránka zřízená na základě žádosti podané způsobem podle § 27 odst. 4, u které osoba uvedená v § 8 odst. 1 nebo 2 nepožádala o zaslání přístupových údajů, je zpřístupněna prvním přihlášením osoby uvedené v § 8 odst. 1 nebo 2, nejpozději však patnáctým dnem po dni jejího zřízení. Agentura vyrozumí osobu uvedenou v § 8 odst. 1 nebo 2 o zřízení datové schránky prostřednictvím informačního systému veřejné správy, kterým podala žádost o zřízení datové schránky.
(3)
Na žádost osoby uvedené v § 8 odst. 1 až 4 nebo administrátora zašle Agentura přístupové údaje k datové schránce pověřené osobě výlučně do vlastních rukou adresáta.
§ 11
Znepřístupnění datové schránky
(1)
Agentura znepřístupní datovou schránku fyzické osoby a podnikající fyzické osoby, a to případně i zpětně, ke dni
a)
úmrtí osoby, pro niž byla datová schránka zřízena,
b)
uvedenému v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého jako den úmrtí této osoby,
c)
nabytí právní moci rozhodnutí o omezení svéprávnosti této osoby,
d)
kdy byla tato osoba omezena na osobní svobodě z důvodu vzetí do vazby, výkonu trestu odnětí svobody, výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení nebo ochrany zdraví lidu.
(2)
Agentura znepřístupní datovou schránku podnikající fyzické osoby a právnické osoby, a to případně i zpětně, ke dni jejího výmazu ze zákonem stanovené evidence.
(3)
Agentura znepřístupní datovou schránku právnické osoby zřízené zákonem dnem jejího zrušení, a to popřípadě i zpětně ke dni jejího zrušení.
(4)
Agentura znepřístupní datovou schránku orgánu veřejné moci dnem jeho zrušení, a to popřípadě i zpětně ke dni jeho zrušení, a v případě, že orgán veřejné moci zaniká výmazem z evidence podle jiného právního předpisu, dnem uvedeným v rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů jako den jeho zániku, a to popřípadě i zpětně ke dni jeho zániku. Agentura dále znepřístupní datovou schránku orgánu veřejné moci dnem uvedeným v rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů jako den přerušení nebo pozastavení působnosti, a to popřípadě i zpětně ke dni přerušení nebo pozastavení jeho působnosti.
(5)
Agentura znepřístupní datovou schránku fyzické osoby, podnikající fyzické osoby, právnické osoby nebo orgánu veřejné moci rovněž na žádost osoby nebo orgánu veřejné moci, jimž byla datová schránka zřízena, nebo administrátora, jde-li o datovou schránku, kterou Agentura zřizuje na žádost.
(6)
Datová schránka je znepřístupněna bezodkladně po podání žádosti podle odstavce 5.
(7)
Znepřístupněnou datovou schránku fyzické osoby, podnikající fyzické osoby, právnické osoby nebo orgánu veřejné moci Agentura zpřístupní na žádost osoby nebo orgánu veřejné moci, jimž byla datová schránka zřízena, nebo administrátora bezodkladně po podání žádosti. Byla-li datová schránka na žádost znepřístupněna dvakrát za poslední rok, lze ji zpřístupnit nejdříve uplynutím 1 roku od jejího posledního znepřístupnění.
(8)
Znepřístupněnou datovou schránku orgánu veřejné moci, která byla znepřístupněna podle odstavce 4 věty druhé, Agentura zpřístupní dnem, kdy byl údaj o přerušení nebo pozastavení působnosti vymazán z rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.
§ 12
Zneplatnění přístupových údajů
(1)
Agentura zneplatní přístupové údaje osoby oprávněné k přístupu do datové schránky neprodleně po jejím oznámení, zejména při ztrátě či odcizení přístupových údajů, a současně zašle této osobě výlučně do vlastních rukou adresáta nové přístupové údaje.
(2)
Agentura zneplatní přístupové údaje pověřené osobě v případě zrušení pověření podle § 8 odst. 6 neprodleně po oznámení osoby uvedené v § 8 odst. 1 až 4 nebo administrátora a o této skutečnosti informuje pověřenou osobu, jejíž údaje zneplatnilo, i osobu, která o zneplatnění požádala.
(3)
Agentura zneplatní přístupové údaje statutárnímu orgánu právnické osoby nebo jeho členu, přestane-li být statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem a vedoucímu orgánu veřejné moci, přestane-li být vedoucím orgánu veřejné moci, neprodleně po oznámení této skutečnosti novým statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, novým vedoucím orgánu veřejné moci nebo administrátorem. Agentura současně zašle novému statutárnímu orgánu právnické osoby nebo jeho členu nebo novému vedoucímu orgánu veřejné moci nové přístupové údaje výlučně do vlastních rukou adresáta.
§ 13
Zrušení datové schránky
Agentura zruší
a)
datovou schránku fyzické osoby po uplynutí 3 let ode dne úmrtí fyzické osoby, případně dne, který je v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí,
b)
datovou schránku podnikající fyzické osoby po uplynutí 3 let ode dne výmazu podnikající fyzické osoby ze zákonem stanovené evidence,
c)
datovou schránku právnické osoby po uplynutí 3 let ode dne zániku právnické osoby, případně ode dne jejího výmazu ze zákonem stanovené evidence,
d)
datovou schránku orgánu veřejné moci po uplynutí 3 let ode dne po jeho zrušení a v případě, že orgán veřejné moci zaniká výmazem z evidence podle jiného právního předpisu, po uplynutí 3 let ode dne uvedeného v rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů jako den jeho zániku.
§ 14
Informační systém datových schránek
(1)
Informační systém datových schránek je informačním systémem veřejné správy4), který obsahuje informace o datových schránkách a jejich uživatelích.
(2)
Správcem informačního systému datových schránek je Agentura. Provozovatelem informačního systému datových schránek je držitel poštovní licence. Provozovatel informačního systému datových schránek zajišťuje též jeho rozvoj. Odměna držiteli poštovní licence za provozování informačního systému datových schránek se stanoví podle cenových předpisů5). Výše nákladů na rozvoj informačního systému datových schránek se stanoví dohodou mezi držitelem poštovní licence a Agenturou. Náklady spojené s provozováním a rozvojem informačního systému datových schránek hradí stát z prostředků státního rozpočtu vyčleněných podle návrhu Agentury pro stanovený účel v kapitole všeobecná pokladní správa5a).
(3)
V informačním systému datových schránek se vedou alespoň tyto informace o datových schránkách:
a)
identifikátor datové schránky (dále jen „identifikátor“),
b)
datum zřízení, zpřístupnění, znepřístupnění a zrušení datové schránky s uvedením hodiny, minuty a sekundy,
c)
datum přihlášení osoby oprávněné k přístupu do datové schránky do této datové schránky s uvedením hodiny, minuty a sekundy a údaj identifikující tuto osobu,
d)
datum odeslání dokumentu nebo provedení úkonu z datové schránky s uvedením hodiny, minuty a sekundy a údaj identifikující osobu, která odeslání dokumentu nebo úkon provedla,
e)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky anebo adresa bydliště mimo území České republiky fyzické osoby, pro niž byla zřízena datová schránka,
f)
jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firma podnikající fyzické osoby, pro niž byla zřízena datová schránka, datum a místo jejího narození, adresa místa trvalého pobytu u občanů České republiky, místo, kde má povolení k pobytu nebo k trvalému pobytu v České republice, včetně uvedení adresy, a adresa bydliště v cizině, jde-li o cizince, adresa bydliště v členském státě Evropské unie, ve kterém je usazen, jde-li o státního příslušníka členského státu Evropské unie, který nemá povolení k pobytu nebo k trvalému pobytu v České republice, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
g)
obchodní firma nebo název právnické osoby, pro niž byla zřízena datová schránka, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
h)
název orgánu veřejné moci, pro nějž byla zřízena datová schránka, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
i)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky anebo adresa bydliště mimo území České republiky osoby oprávněné k přístupu do datové schránky, přístupové údaje, vazby přístupových údajů na přístupové údaje k individuálním uživatelským účtům podle § 14a, rozsah přístupu a datum vzniku a zániku oprávnění k přístupu do datové schránky s uvedením hodiny, minuty a sekundy,
j)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky anebo adresa bydliště mimo území České republiky administrátora a datum vzniku a zániku určení administrátorem s uvedením hodiny, minuty a sekundy,
k)
elektronická adresa nebo obdobný údaj pro vyrozumění o dodání datové zprávy do datové schránky, popřípadě kontaktní adresa, na niž má být adresátu doručováno; seznam kontaktních adres, u nichž byl dán souhlas k jejich zveřejnění, vede Agentura způsobem umožňujícím dálkový přístup,
l)
datum a čas událostí spojených s provozem informačního systému datových schránek.
(4)
Údaje uvedené v odstavci 3 jsou neveřejné a nelze je poskytnout jiným osobám, s výjimkou kontaktní adresy, na niž má být adresátu doručováno, byl-li dán souhlas k jejímu zveřejnění. Agentura umožní identifikovat datovou schránku tak, aby do ní mohlo být doručováno.
(5)
Správce a provozovatel informačního systému datových schránek zajišťuje náležitá opatření v oblasti bezpečnosti informačního systému datových schránek.
(6)
Správce ani provozovatel informačního systému datových schránek nejsou oprávněni k přístupu do datových schránek jiných subjektů.
§ 14a
(1)
Agentura může na žádost osoby poskytující své služby na internetu, jež jsou přístupné prostřednictvím jí provozovaných individuálních uživatelských účtů adresátů těchto služeb (dále jen „poskytovatel internetových služebposkytovatel internetových služeb“), povolit využívání rozhraní informačního systému datových schránek, které slouží pro správu přístupových údajů a identity osob oprávněných k přístupu do datových schránek a vazby přístupových údajů těchto osob na přístupové údaje k individuálním uživatelským účtům (dále jen „přístupové rozhranípřístupové rozhraní“). Součástí žádosti je popis způsobu využití přístupového rozhranípřístupového rozhraní.
(2)
Agentura rozhodne o žádosti do 3 měsíců ode dne jejího podání. Splňuje-li poskytovatel internetových služebposkytovatel internetových služeb věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky, Agentura mu může vydat povolení k využívání přístupového rozhranípřístupového rozhraní. Povolení se vydává na dobu 5 let.
(3)
Agentura stanovuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro využívání přístupového rozhranípřístupového rozhraní a zveřejňuje je ve Věstníku Agentury a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Stanoví-li Agentura nové podmínky podle věty první, povinnost poskytovatele internetových služebposkytovatele internetových služeb splňovat tyto podmínky nastane nejdříve prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k jejich zveřejnění, nestanoví-li Agentura delší dobu.
(4)
Poskytovatel internetových služebPoskytovatel internetových služeb platí za využívání přístupového rozhranípřístupového rozhraní roční poplatek vypočtený jako součin částky 100 Kč a počtu uživatelských účtů k jeho službám, pro které v daném kalendářním roce využil přístupového rozhranípřístupového rozhraní. Poplatek se platí do 31. ledna následujícího kalendářního roku. Poplatek je příjmem státního rozpočtu, vybírá jej Agentura.
(5)
Poskytovatel internetových služeb odpovídá za škodu způsobenou v souvislosti s využíváním přístupového rozhraní. Poskytovatel internetových služeb se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.
(6)
Agentura kontroluje u poskytovatele internetových služebposkytovatele internetových služeb plnění věcných, personálních, technických, bezpečnostních a organizačních podmínek pro využívání přístupového rozhranípřístupového rozhraní.
(7)
Agentura rozhodne o odnětí povolení k využívání přístupového rozhranípřístupového rozhraní,
a)
nesplňuje-li poskytovatel internetových služebposkytovatel internetových služeb věcné, personální, technické, bezpečnostní nebo organizační podmínky pro využívání přístupového rozhranípřístupového rozhraní a nedojde-li do 3 měsíců ode dne, kdy Agentura na tuto skutečnost upozornila, k nápravě, nebo
b)
požádá-li o to poskytovatel internetových služeb.
(8)
Agentura vede seznam poskytovatelů internetových služebposkytovatelů internetových služeb, kteří využívají přístupové rozhranípřístupové rozhraní, a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 14b
Seznam fyzických osob, podnikajících fyzických osob, právnických osob a orgánů veřejné moci, které mají zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku
(1)
Agentura vede veřejný seznam fyzických osob, podnikajících fyzických osob, právnických osob a orgánů veřejné moci, které mají zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku (dále jen „seznam držitelů datových schránek“), který je přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup. Seznam je součástí informačního systému datových schránek.
(2)
Agentura zapíše údaje o fyzické nebo podnikající fyzické osobě, která má zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku, do seznamu držitelů datových schránek, na žádost této osoby.
(3)
Seznam držitelů datových schránek se člení na samostatné části vedené pro fyzické osoby, pro podnikající fyzické osoby, pro právnické osoby a pro orgány veřejné moci.
(4)
Seznam držitelů datových schránek obsahuje tyto údaje o fyzických osobách, podnikajících fyzických osobách, právnických osobách a orgánech veřejné moci, které mají zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku
a)
v části vedené pro fyzické osoby
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky anebo adresa bydliště mimo území České republiky,
2.
identifikátor,
b)
v části vedené pro podnikající fyzické osoby
1.
jméno, popřípadě jména a příjmení, popřípadě obchodní firma, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
2.
identifikátor,
c)
v části vedené pro právnické osoby
1.
obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
2.
identifikátor, případně identifikátory,
d)
v části vedené pro orgány veřejné moci
1.
název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
2.
identifikátor, případně identifikátory,
3.
má-li orgán veřejné moci zřízeno více datových schránek orgánu veřejné moci, údaj o tom, která datová schránka orgánu veřejné moci je další datovou schránkou orgánu veřejné moci, je-li další datová schránka orgánu veřejné moci zřízena pro potřeby vnitřní organizační jednotky orgánu veřejné moci, název této vnitřní organizační jednotky, a je-li další datová schránka orgánu veřejné moci zřízena pro potřeby výkonu konkrétní agendy nebo činnosti orgánu veřejné moci, název této agendy nebo činnosti.
(5)
Na žádost fyzické nebo podnikající fyzické osoby, která má zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku, se údaje o ní vedené v seznamu držitelů datových schránek zlikvidují.
(6)
Agentura využívá pro vedení seznamu držitelů datových schránek údaje vedené v informačním systému datových schránek.
§ 15
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy a součinnost
(1)
Komora auditorů České republiky bezodkladně informuje Agenturu o zápisu osoby do rejstříku auditorů, o údajích vedených o osobě v rejstříku auditorů nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti této osoby.
(2)
Ministerstvo spravedlnosti bezodkladně informuje Agenturu o zápisu znalce do seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů (dále jen „seznam znalců“) a o zápisu soudního tlumočníka nebo soudního překladatele do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů (dále jen „seznam soudních tlumočníků“), o údajích vedených o této osobě v seznamu znalců nebo v seznamu soudních tlumočníků nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o vyškrtnutí této osoby ze seznamu znalců nebo seznamu soudních tlumočníků.
(3)
Česká komora architektů bezodkladně informuje Agenturu o zápisu autorizovaného architekta do seznamu autorizovaných architektů, o údajích vedených o této osobě v seznamu autorizovaných architektů nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o vyškrtnutí této osoby ze seznamu autorizovaných architektů.
(4)
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě bezodkladně informuje Agenturu o zápisu autorizovaného inženýra do seznamu autorizovaných inženýrů a o zápisu autorizovaného technika do seznamu autorizovaných techniků, o údajích vedených o této osobě v seznamu autorizovaných inženýrů nebo v seznamu autorizovaných techniků nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o vyškrtnutí této osoby ze seznamu autorizovaných inženýrů nebo ze seznamu autorizovaných techniků.
(5)
Český úřad zeměměřický a katastrální nebo Ministerstvo obrany bezodkladně informuje Agenturu o zápisu úředně oprávněného zeměměřického inženýra do seznamu fyzických osob s úředním oprávněním, o údajích vedených o této osobě v seznamu fyzických osob s úředním oprávněním nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o vyškrtnutí této osoby ze seznamu fyzických osob s úředním oprávněním.
§ 16
Věznice nebo vazební věznice bezodkladně informuje Agenturu o vzetí fyzické osoby do vazby nebo o nástupu fyzické osoby do výkonu trestu odnětí svobody, jde-li o osobu, která má zřízenu datovou schránku. Detenční ústav bezodkladně informuje Agenturu o nástupu fyzické osoby, která má zřízenu datovou schránku, do výkonu zabezpečovací detence. Soud bezodkladně informuje Agenturu o vykonatelném rozhodnutí, jímž se fyzická osoba, která má zřízenu datovou schránku, omezuje na osobní svobodě z důvodu ochranného léčení nebo ochrany zdraví lidu.
§ 17
Doručování dokumentů orgánů veřejné moci prostřednictvím datové schránky
(1)
Umožňuje-li to povaha dokumentu, orgán veřejné moci jej doručuje jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje na místě. Umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí.
(2)
Připouštějí-li jiné právní předpisy doručování prostřednictvím datových schránek, pořadí způsobů doručování stanovené těmito právními předpisy zůstává ustanovením odstavce 1 nedotčeno.
(3)
Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu.
(4)
Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení6).
(5)
Osoba, pro niž byla datová schránka zřízena, může za podmínek stanovených jiným právním předpisem7) žádat o určení neúčinnosti doručení podle odstavce 4.
(6)
Doručení dokumentu podle odstavce 3 nebo 4 má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou.
(7)
Doručování mezi orgány veřejné moci prostřednictvím datové schránky se nepoužije, pokud je z bezpečnostních důvodů mezi těmito orgány zavedena jiná forma elektronické komunikace.
§ 18
Provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci prostřednictvím datové schránky
(1)
Fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky.
(2)
Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.
§ 18a
Dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob
(1)
Informační systém datových schránek umožňuje dodávání dokumentů z datové schránky fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby do zpřístupněné datové schránky jiné osoby. Datovou schránku fyzické osoby může držitel datové schránky znepřístupnit pro dodávání dokumentů z datové schránky fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby.
(2)
Dokument dodaný podle odstavce 1 věty první je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu.
(3)
Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 2 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty.
(4)
Za dodání dokumentu podle odstavce 1 věty první náleží provozovateli informačního systému datových schránek odměna, kterou stanoví cenový orgán podle cenových předpisů5). Odměnu hradí fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, z jejíž datové schránky byl dokument odeslán. Tato osoba může určit, že bude hradit i dodání dokumentu, který je odpovědí na dokument dodaný podle předchozí věty. Odměnu podle věty první může za fyzickou osobu, podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu, z jejíž datové schránky byl dokument odeslán, s jejím souhlasem hradit rovněž jiná fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba.
§ 19
Datová zpráva
(1)
Dokumenty orgánů veřejné moci doručované prostřednictvím datové schránky, úkony prováděné vůči orgánům veřejné moci prostřednictvím datové schránky a dokumenty fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob dodávané prostřednictvím datové schránky mají formu datové zprávy.
(2)
Je-li dokument nebo úkon určen do vlastních rukou adresáta, vyznačí tuto skutečnost odesilatel v datové zprávě.
§ 20
Působnost Agentury
(1)
Agentura
a)
připojí k datové zprávě odeslané z datové schránky data prokazující existenci datové zprávy k okamžiku jejího odeslání z datové schránky,
b)
dodá datovou zprávu odeslanou z datové schránky do datové schránky osoby, která je odesílatelem označena jako adresát,
c)
oznámí odesílateli, že datová zpráva, kterou odeslal, byla dodána do datové schránky adresáta, a toto oznámení zabezpečí způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat,
d)
vyrozumí adresáta o dodání datové zprávy do jeho datové schránky na jím zvolenou elektronickou adresu nebo jiný technický prostředek pro vyrozumění; adresát je v tomto případě povinen uhradit náklady, které Agentuře v souvislosti s vyrozuměním vznikly, s výjimkou, bylo-li vyrozumění učiněno na adresátem zvolenou elektronickou adresu,
e)
oznámí odesílateli, že datová zpráva, kterou odeslal do datové schránky adresáta, byla doručena, a toto oznámení zabezpečí způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat,
f)
oznámí odesílateli, že datová schránka, do které odeslal datovou zprávu, neexistuje,
g)
oznámí odesílateli, že datová schránka, do které odeslal datovou zprávu, je znepřístupněna, a to i zpětně,
h)
oznámí odesílateli, že datová schránka, do které odeslal datovou zprávu, byla zrušena,
i)
vede evidenci o datu a času událostí podle tohoto odstavce včetně identifikace datové zprávy, odesílatele a adresáta.
(2)
Agentura je oprávněna datovou zprávu zničit, pokud u ní zjistí výskyt chybného formátu nebo počítačového programu, které jsou způsobilé přivodit škodu na informačním systému datových schránek nebo na informacích v tomto informačním systému. O zničení datové zprávy Agentura neprodleně vyrozumí odesílatele.
(3)
Obsah datové zprávy a všech jejích částí musí být uzpůsoben tak, aby se s ním bylo možné seznámit a dále jej zpracovávat bez zvláštních technických znalostí a způsobem umožňujícím práci s ním i osobám se zdravotním postižením prostřednictvím speciálních technických pomůcek. Agentura stanoví vyhláškou technické náležitosti užívání datových schránek, přípustné formáty datové zprávy, včetně jejích příloh, a maximální velikost datové zprávy, včetně jejich příloh. Agentura zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam možných technických prostředků pro vyrozumění o dodání datové zprávy do datové schránky.
(4)
Agentura zajistí uložení dodané datové zprávy v datové schránce. Minimální dobu uložení dodané datové zprávy v datové schránce stanoví Agentura vyhláškou. Na žádost držitele datové schránky umožní provozovatel informačního systému datových schránek uložení dodané datové zprávy v datové schránce po dobu delší, než je doba stanovená vyhláškou. Za uložení dodané datové zprávy v datové schránce po dobu delší, než je doba stanovená vyhláškou, náleží provozovateli informačního systému datových schránek odměna, která se stanoví podle cenových předpisů5).
§ 21
Identifikátor datové schránky
K identifikaci datové schránky slouží identifikátor. Identifikátor není zaměnitelný s žádným jiným identifikátorem využívaným orgány veřejné moci. Způsob tvorby identifikátoru stanoví Agentura vyhláškou.
§ 22
Konverze
(1)
Konverzí se rozumí
a)
úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru (dále jen „dokument obsažený v datové zprávě“) způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložkydoložky o provedení konverzekonverze (dále jen „doložkadoložka“), nebo
b)
úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložkydoložky.
(2)
Dokument, který provedením konverze vznikl (dále jen „výstupvýstup“), má stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstupvýstup vznikl (dále jen „vstupvstup“).
(3)
Má-li být podle jiného právního předpisu předložen dokument v listinné podobě správnímu orgánu, nebo soudu anebo jinému státnímu orgánu, zejména aby byl užit jako podklad pro vydání rozhodnutí, je tato povinnost splněna předložením jeho výstupu.
§ 23
Subjekty provádějící konverzi
(1)
Konverzi na žádost provádějí kontaktní místa veřejné správy4) a advokátiadvokáti za podmínek stanovených jiným právním předpisem.4a)
(2)
Konverzi z moci úřední provádějí orgány veřejné moci pro výkon své působnosti.
§ 24
Postup při provádění konverze
(1)
Při konverzi do dokumentu v listinné podobě subjekt provádějící konverzi
a)
ověří platnost kvalifikovaného elektronického časového razítka vstupuvstupu, je-li jím vstupvstup opatřen,
b)
ověří platnost uznávaného elektronického podpisu, je-li jím vstupvstup podepsán, platnost uznávané elektronické pečetě, je-li jí vstupvstup zapečetěn, nebo platnost uznávané elektronické značky, je-li jí vstupvstup označen,
c)
ověří integritu vstupuvstupu, je-li zajištěna jiným způsobem než podle písmene b) a lze-li tuto skutečnost ze vstupuvstupu zjistit a ověření provést.
(2)
Bezodkladně poté, kdy subjekt provádějící konverzikonverzi provede úplné převedení dokumentu, připojí k výstupuvýstupu doložkudoložku.
(3)
Technické náležitosti provádění konverzekonverze, vstupuvstupu a výstupuvýstupu stanoví Agentura vyhláškou.
(4)
Konverze se neprovádí
a)
je-li dokument v jiné než v listinné podobě či v podobě datové zprávy,
b)
jde-li o dokument v listinné podobě, jehož jedinečnost nelze konverzíkonverzí nahradit, zejména o občanský průkaz, cestovní doklad, zbrojní průkaz, řidičský průkaz, vojenskou knížku, služební průkaz, průkaz o povolení k pobytu cizince, rybářský lístek, lovecký lístek nebo jiný průkaz, vkladní knížku, šek, směnku nebo jiný cenný papír, los, sázenku, geometrický plán, rys nebo technickou kresbu,
c)
jsou-li v dokumentu v listinné podobě změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly zeslabit jeho věrohodnost,
d)
není-li z dokumentu v listinné podobě patrné, zda se jedná o
1.
prvopis,
2.
vidimovaný dokument,
3.
opis nebo kopii pořízenou ze spisu, nebo
4.
stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí anebo výroku rozhodnutí vydaného podle jiného právního předpisu,
e)
jde-li o dokument, který je výstupemvýstupem, v jehož doložcedoložce je uveden údaj o tom, že vstupvstup obsahuje viditelný prvek, který nelze plně přenést na výstupvýstup,
f)
jde-li o vidimovaný dokument, v jehož ověřovací doložcedoložce je uveden údaj o tom, že dokument, ze kterého byl vidimovaný dokument pořízen, obsahoval viditelný zajišťovací prvek,
g)
v případě provedení konverzekonverze na žádost, nebyl-li dokument obsažený v datové zprávě podepsán způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu11), zapečetěn uznávanou elektronickou pečetí nebo označen uznávanou elektronickou značkou toho, kdo dokument vydal nebo vytvořil; to neplatí, jde-li o legalizovaný dokument v elektronické podobě,
h)
v případě porušení integrity dokumentu obsaženého v datové zprávě,
i)
jde-li o dokument obsažený v datové zprávě, který nelze konvertovat do listinné podoby, například o zvukový nebo audiovizuální záznam,
j)
pokud dokument nesplňuje technické náležitosti podle odstavce 3.
(5)
Konverzí se nepotvrzuje správnost a pravdivost údajů obsažených ve vstupuvstupu a jejich soulad s právními předpisy.
§ 25
Doložka
(1)
DoložkaDoložka konverzekonverze do dokumentu obsaženého v datové zprávě se považuje za součást výstupuvýstupu a obsahuje
a)
název subjektu, který konverzikonverzi provedl,
b)
pořadové číslo, pod kterým je konverzekonverze vedena v evidenci provedených konverzíkonverzí,
c)
sdělení, že obsah výstupuvýstupu odpovídá obsahu vstupuvstupu,
d)
údaj o tom, z kolika stran se skládá vstupvstup,
e)
údaj o tom, zda vstupvstup obsahuje viditelný prvek, který nelze plně přenést na výstupvýstup,
f)
datum vyhotovení doložkydoložky,
g)
jméno, případně jména, a příjmení osoby, která konverzikonverzi provedla; údaj se neuvede, byla-li konverzekonverze provedena automatizovaně,
h)
kvalifikovaný elektronický podpis osoby, která konverzikonverzi provedla, nebo kvalifikovanou elektronickou pečeť subjektu, který konverzikonverzi provedl, byla-li konverzekonverze provedena automatizovaně.
(2)
DoložkaDoložka konverzekonverze do dokumentu v listinné podobě se považuje za součást výstupuvýstupu a obsahuje
a)
název subjektu, který konverzikonverzi provedl,
b)
název datového souboru, v němž je obsažen vstupvstup,
c)
pořadové číslo, pod kterým je konverzekonverze vedena v evidenci provedených konverzíkonverzí,
d)
sdělení, že obsah výstupuvýstupu odpovídá obsahu vstupuvstupu,
e)
údaj o tom, z kolika stran se skládá výstupvýstup,
f)
datum vyhotovení doložkydoložky,
g)
údaj o tom, zda byl vstupvstup podepsán uznávaným elektronickým podpisem, zapečetěn uznávanou elektronickou pečetí nebo označen uznávanou elektronickou značkou, identifikaci uznávaného elektronického podpisu, uznávané elektronické pečetě nebo uznávané elektronické značky alespoň v rozsahu identifikačního čísla kvalifikovaného certifikátu a údajů o kvalifikovaném poskytovateli služeb vytvářejících důvěru a o podepisující osobě, pečetící osobě nebo označující osobě obsažených v kvalifikovaném certifikátu a údaj o výsledku ověření platnosti uznávaného elektronického podpisu, uznávané elektronické pečetě nebo uznávané elektronické značky,
h)
údaj o tom, zda integrita vstupuvstupu byla zajištěna jiným způsobem než podle § 24 odst. 1 písm. b), a byl-li při zajištění integrity vstupuvstupu užit způsob založený na certifikátu, identifikaci tohoto způsobu alespoň v rozsahu identifikačního čísla certifikátu, údajů identifikujících vydavatele certifikátu a údajů identifikujících osobu, pro kterou byl certifikát vydán, lze-li tyto skutečnosti ze vstupuvstupu zjistit,
i)
údaj o tom, zda byl vstupvstup opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem, identifikaci kvalifikovaného elektronického časového razítka alespoň v rozsahu identifikačního čísla certifikátu a údajů o kvalifikovaném poskytovateli služeb vytvářejících důvěru obsažených v certifikátu a datum a čas uvedené v kvalifikovaném elektronickém časovém razítku,
j)
otisk úředního razítka a jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis osoby, která konverzikonverzi provedla, nebo zajišťovací prvek zabezpečující integritu výstupuvýstupu, byla-li konverzekonverze provedena automatizovaně,
k)
údaj o tom, zda vstupemvstupem byl dokument obsažený v datové zprávě odeslané z datové schránky, a údaje o jejím odeslání z datové schránky umožňující alespoň identifikaci datové zprávy, datové schránky odesílatele a datové schránky adresáta a datum a čas dodání datové zprávy do datové schránky adresáta.
§ 26
Evidence provedených konverzí
(1)
Agentura vede evidenci provedených konverzíkonverzí.
(2)
V evidenci provedených konverzíkonverzí se vedou tyto údaje o provedené konverzikonverzi:
a)
pořadové číslo, pod kterým je konverzekonverze vedena v evidenci provedených konverzíkonverzí,
b)
datum provedení konverzekonverze,
c)
konkrétní označení vstupuvstupu a datum jeho sepsání, je-li datum ve vstupuvstupu obsaženo,
d)
údaj o uhrazení správního poplatku nebo odměny notáře (uvedení čísla dokladu, kterým byl uhrazen) nebo údaj o osvobození od správního poplatku s odkazem na právní předpis.
(3)
Zapisovatelem údaje podle odstavce 2 písm. a) je Agentura. Zapisovatelem údaje podle odstavce 2 písm. b) až d) je subjekt provádějící konverzikonverzi.
(4)
Agentura umožní subjektu provádějícímu konverzikonverzi dálkový přístup k údajům o jím provedené konverzikonverzi.
(5)
Údaje podle odstavce 2 jsou v evidenci provedených konverzíkonverzí uchovávány po dobu 10 let od provedení konverzekonverze.
Přestupky
§ 26a
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že užije datovou schránku k šíření
a)
nevyžádaných obchodních či jiných obtěžujících sdělení,
b)
počítačového programu, který může poškodit informační systém datových schránek, údaj v něm obsažený nebo výpočetní techniku držitele datové schránky.
(2)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a),
b)
20 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b).
§ 26b
(1)
Podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že užije datovou schránku k šíření
a)
nevyžádaných obchodních či jiných obtěžujících sdělení,
b)
počítačového programu, který může poškodit informační systém datových schránek, údaj v něm obsažený nebo výpočetní techniku držitele datové schránky.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b)
20 000 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b).
§ 26c
Přestupky podle tohoto zákona projednává Agentura.
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 27
(1)
Žádosti a oznámení podle tohoto zákona lze podat rovněž prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy.
(2)
Žádost podle § 11 odst. 5 nebo 7 a oznámení podle § 12 odst. 1 může osoba uvedená v § 8 odst. 1 a 2 podat rovněž s využitím přístupu pomocí kvalifikovaného prostředku. Žádost podle § 11 odst. 5 může osoba uvedená v § 8 odst. 1 a 2 podat rovněž jednoduchým způsobem prostřednictvím informačního systému datových schránek.
(3)
Úředně ověřený podpis žádosti podle § 3 odst. 4, § 4 odst. 5 a § 5 odst. 5 se nevyžaduje, je-li žádost podepsána před zaměstnancem státu zařazeným v Agentuře nebo zaměstnancem zařazeným v kontaktním místu veřejné správy.
(4)
Úředně ověřený podpis žádosti podle § 3 odst. 4 a § 4 odst. 5 se nevyžaduje, je-li žádost podána fyzickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, pro niž má být datová schránka fyzické osoby nebo datová schránka podnikající fyzické osoby zřízena, s využitím přístupu pomocí kvalifikovaného prostředku.
(5)
Úředně ověřený podpis žádosti podle § 3 odst. 4 se nevyžaduje, je-li žádost podána fyzickou osobou, pro niž má být datová schránka fyzické osoby zřízena, s využitím ověření její identity způsobem, kterým se lze přihlásit do datové schránky, do níž má přístup jako oprávněná osoba, a údajů vedených o fyzické osobě v základním registru obyvatel.
(6)
Je-li datová schránka zřízena podle § 4 odst. 1 nebo § 5 odst. 1 anebo jsou-li žádosti nebo oznámení, které zákon spojuje s vydáním přístupových údajů, podány prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy, lze obdržet přístupové údaje na kontaktním místě veřejné správy po ověření totožnosti na počkání.
§ 28
Příjem žádostí nebo oznámení podle § 27 odst. 1 a vydávání přístupových údajů podle § 12 odst. 1 je bezplatné.
§ 29
Vedou-li orgány veřejné moci spisovou službu elektronicky, činí tak způsobem umožňujícím doručování dokumentů a provádění úkonů prostřednictvím datové schránky, ledaže je z bezpečnostních důvodů nezbytné vést spisovou službu odděleně. Přístup do datové schránky prostřednictvím elektronického systému spisové služby nebo jiné elektronické aplikace třetí osoby je možné činit rovněž prostřednictvím systémového certifikátu za podmínek stanovených v provozní dokumentaci informačního systému datových schránek; v takovém případě se ustanovení o pověřených osobách nepoužijí, přístup prostřednictvím systémového certifikátu zahrnuje i přístup k dokumentům určeným do vlastních rukou adresáta.
§ 30
(1)
KonverziKonverzi na žádost provádí fyzická osoba, která složila zkoušku; složení zkoušky se nevyžaduje, splňuje-li fyzická osoba požadavky pro provádění vidimace a legalizace9).
(2)
Obsahem zkoušky je ověření znalostí tohoto zákona, vybraných ustanovení právních předpisů týkajících se správních poplatků a správního řádu a schopnosti jejich aplikace.
(3)
Provádění zkoušky zabezpečuje Agentura.
(4)
Složení zkoušky se prokazuje osvědčením o vykonání zkoušky. Vzor osvědčení stanoví Agentura vyhláškou.
(5)
Neuspěla-li fyzická osoba při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovanou zkoušku je možno vykonat nejdříve za 60 dnů a nejpozději do 90 dnů ode dne konání zkoušky, při níž fyzická osoba neuspěla.
§ 30a
Hovoří-li se v tomto zákoně o právnické osobě, rozumí se tím rovněž jiné právní uspořádání.
§ 31
Přechodná ustanovení
(1)
Ministerstvo zřídí datovou schránku subjektům uvedeným v § 4 odst. 3, § 5 odst. 1 a § 6 odst. 1 s výjimkou advokátaadvokáta a daňového poradce do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Datová schránka podle věty první je zpřístupněna prvním přihlášením osoby uvedené v § 8 odst. 1 až 4. Nepřihlásí-li se osoba uvedená v § 8 odst. 1 až 4 do datové schránky, datová schránka se zpřístupní dnem 1. listopadu 2009. Ustanovení § 24 odst. 1 a 2 správního řádu se při doručení prvních přístupových údajů nepoužijí; lhůta stanovená v § 23 odst. 4 správního řádu činí v tomto případě 90 dnů.
(2)
Subjekty uvedené v § 15 odst. 2 až 8 zašlou ministerstvu do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaje nezbytně nutné pro zřízení datové schránky vedené o osobách v evidencích uvedených v § 15 odst. 2 až 8 ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Ministerstvo zřídí advokátuadvokátu a daňovému poradci datovou schránku podnikající fyzické osoby prvním dnem prvního kalendářního měsíce třetího roku po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím není dotčeno právo advokátaadvokáta a daňového poradce na zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby na žádost.
§ 32
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2009.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r.
1)
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4a)
§ 25c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
5a)
§ 10 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6)
Například § 64 odst. 4 trestního řádu.
7)
Například § 24 odst. 2 správního řádu.
9)
§ 14 odst. 1 zákona o ověřování.
11)
§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. |
Zákon č. 299/2008 Sb. | Zákon č. 299/2008 Sb.
Zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu jistin státního dluhu, splatných v letech 2009 a 2010, a na úhradu jistin státních dluhopisů odkupovaných z trhu v letech 2009 a 2010
Vyhlášeno 19. 8. 2008, datum účinnosti 19. 8. 2008, částka 98/2008
* § 1 - (1) Účelem státního dluhopisového programu je úhrada jistin
* § 2 - Účinnost
Aktuální znění od 19. 8. 2008
299
ZÁKON
ze dne 17. července 2008
o státním dluhopisovém programu na úhradu jistin státního dluhu, splatných v letech 2009 a 2010, a na úhradu jistin státních dluhopisů odkupovaných z trhu v letech 2009 a 2010
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)
Účelem státního dluhopisového programu je úhrada jistin
a)
státního dluhu, splatných v letech 2009 a 2010,
b)
státních dluhopisů s dobou splatnosti delší než 1 rok, odkupovaných z trhu v letech 2009 a 2010.
(2)
Státní dluhopisy uvedené v odstavci 1 písm. b) mohou být odkoupeny z trhu v každém uvedeném roce až do výše 35 000 000 000 Kč.
(3)
Maximální rozsah státního dluhopisového programu je 253 388 700 000 Kč.
(4)
Veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 55 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 2
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r. |
Zákon č. 298/2008 Sb. | Zákon č. 298/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 19. 8. 2008, datum účinnosti 19. 8. 2008, částka 97/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o obcích
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o krajích
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o hlavním městě Praze
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 19. 8. 2008
298
ZÁKON
ze dne 17. července 2008,
kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o obcích
Čl. I
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 169/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 75 odstavec 5 zní:
„(5)
Pokud dosavadní starosta nebo místostarosta vykonává pravomoci podle § 107, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši.“.
2.
V § 75 odst. 6 se slova „odst. 2“ zrušují.
3.
V § 89 odstavec 3 zní:
„(3)
Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo obce, postupuje se podle § 102a a 107.“.
4.
V § 90 větě poslední se slova „§ 84 a 85“ nahrazují slovy „§ 84 odst. 2 a § 85, s výjimkou přijímání rozpočtových opatření a stanovení pravidel rozpočtového provizoria“.
5.
§ 91 zní:
㤠91
(1)
Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svolává dosavadní starosta po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno. Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce se volí starosta, místostarosta a další členové rady obce.
(2)
Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty Ministerstvo vnitra, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce zveřejní Ministerstvo vnitra v rozsahu stanoveném v § 93 odst. 1 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.“.
6.
§ 98 včetně poznámek pod čarou č. 32 a 32a zní:
㤠98
(1)
Ministerstvo vnitra jmenuje správce obce z řad zaměstnanců státu zařazených do Ministerstva vnitra,
a)
neuskuteční-li se v obci vyhlášené volby do zastupitelstva obce pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce32),
b)
zanikne-li mandát všem členům zastupitelstva obce a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, nebo
c)
dojde-li ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce.
(2)
Správce obce zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné působnosti podle § 84 odst. 2 písm. b), § 102 odst. 2 a 3, § 103 odst. 4 písm. b), d), e) a i) a je oprávněn stanovit pravidla rozpočtového provizoria32a). Správce obce svolává ustavující zasedání zastupitelstva obce podle § 91 odst. 1. Správce obce zastupuje obec navenek a je v čele obecního úřadu.
(3)
Náklady spojené s výkonem funkce správce obce hradí Ministerstvo vnitra.
(4)
Činnost správce obce končí dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva obce (§ 91) nebo zvolením starosty. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce podá správce obce zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku obce.
32)
§ 23 odst. 8 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.
32a)
§ 13 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 32a se označuje jako poznámka pod čarou č. 32b, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
7.
Za § 102 se vkládá nový § 102a, který včetně poznámky pod čarou č. 32c zní:
㤠102a
(1)
Rada obce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva obce až do zvolení nové rady obce nebo do zvolení starosty obce v případě, že se rada obce nevolí (§ 99 odst. 3).
(2)
Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada obce ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření32c).
(3)
Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce, protože okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování, vykonává rada obce ode dne následujícího po dni, ve kterém končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, pravomoci podle odstavce 2.
(4)
V obcích, v nichž rada obce nebyla před ukončením funkčního období zastupitelstva obce volena (§ 99 odst. 3), vykonává její pravomoci v období podle odstavce 1 dosavadní starosta (§ 107). Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí obdobně.
32c)
§ 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb.“.
8.
§ 107 zní:
㤠107
Dosavadní starosta v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty nebo místostarosty vykonává pravomoci starosty podle § 103; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní místostarosta. Nevykonává-li dosavadní starosta své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní místostarosta, a je-li dosavadních místostarostů více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo obce zastupováním starosty, jinak ten, kterého pověřil dosavadní starosta. Vykonával-li ke dni voleb pravomoci starosty člen zastupitelstva obce podle § 103 odst. 6, použijí se věty první a druhá obdobně.“.
9.
V § 137 se na začátek vkládá odstavec 1, který zní:
„(1)
Nebude-li ustavující zasedání zastupitelstva městského obvodu nebo městské části svoláno ve lhůtě podle § 91 odst. 1, svolá je magistrát v přenesené působnosti; informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva městského obvodu nebo městské části zveřejní v rozsahu stanoveném v § 93 odst. 1 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.“.
Dosavadní text se označuje jako odstavec 2.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o krajích
Čl. II
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 39 odstavec 1 zní:
„(1)
Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva svolává dosavadní hejtman po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno.“.
2.
V § 39 odstavec 3 zní:
„(3)
Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty ministerstvo, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva zveřejní ministerstvo v rozsahu stanoveném v § 42 odst. 1 větě druhé po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.“.
3.
V § 45 odst. 1 větě druhé se za slova „§ 36“ vkládají slova „, s výjimkou přijímání rozpočtových opatření a stanovení pravidel rozpočtového provizoria“.
4.
V § 45 odst. 2 se věty třetí až pátá nahrazují větou „Ustanovení § 60a a 64b se použijí obdobně.“.
5.
V § 50 odstavec 2 zní:
„(2)
Pokud dosavadní hejtman nebo náměstek hejtmana vykonává pravomoci podle § 64b, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši.“.
6.
V § 50 odst. 3 se slova „odst. 2“ zrušují.
7.
Za § 60 se vkládá nový § 60a, který včetně poznámky pod čarou č. 19a zní:
㤠60a
(1)
Rada vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva až do zvolení nové rady.
(2)
Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření19a).
19a)
§ 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.“.
8.
§ 64b zní:
㤠64b
Dosavadní hejtman v období ode dne voleb do zastupitelstva do zvolení nového hejtmana nebo náměstka hejtmana vykonává pravomoci podle § 61; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní náměstek hejtmana. Nevykonává-li dosavadní hejtman své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní náměstek hejtmana, a je-li dosavadních náměstků hejtmana více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo zastupováním hejtmana, jinak ten, kterého pověřil dosavadní hejtman. Vykonával-li ke dni voleb pravomoci hejtmana člen rady podle § 64a, použijí se věty první a druhá obdobně.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o hlavním městě Praze
Čl. III
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb. a zákona č. 169/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 55 odst. 2 se za slova „dosavadní primátor hlavního města Prahy“ vkládají slova „nebo náměstek primátora hlavního města Prahy“ a za slova „zvolení nového primátora hlavního města Prahy“ se vkládají slova „nebo náměstka primátora hlavního města Prahy“.
2.
§ 61 zní:
㤠61
(1)
Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy svolává dosavadní primátor hlavního města Prahy po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno. Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní primátor hlavního města Prahy, případně nejstarší člen zastupitelstva hlavního města Prahy do doby, než je zvolen primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahy. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy se volí primátor hlavního města Prahy, náměstci primátora hlavního města Prahy a další členové rady hlavního města Prahy.
(2)
Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty ministerstvo, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy zveřejní ministerstvo v rozsahu stanoveném v § 60 odst. 3 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.“.
3.
V § 69 se odstavec 3 zrušuje.
4.
Za § 69 se vkládá nový § 69a, který včetně poznámky pod čarou č. 19b zní:
㤠69a
(1)
Rada hlavního města Prahy vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahy až do zvolení nové rady hlavního města Prahy.
(2)
Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada hlavního města Prahy ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření19b).
(3)
Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva hlavního města Prahy, protože okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování, vykonává rada hlavního města Prahy ode dne následujícího po dni, ve kterém končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy, pravomoci podle odstavce 2.
19b)
§ 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.“.
5.
§ 75 zní:
㤠75
Dosavadní primátor hlavního města Prahy v období ode dne voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy do zvolení nového primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy vykonává pravomoci primátora hlavního města Prahy podle § 72; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní náměstek primátora hlavního města Prahy. Nevykonává-li dosavadní primátor hlavního města Prahy své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní náměstek primátora hlavního města Prahy, a je-li dosavadních náměstků primátora hlavního města Prahy více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo hlavního města Prahy zastupováním primátora hlavního města Prahy, jinak ten, kterého pověřil dosavadní primátor hlavního města Prahy.“.
6.
V § 93 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 22a zní:
„a)
se neuskuteční v městské části vyhlášené volby do zastupitelstva městské části pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva městské části22a),
22a)
§ 23 odst. 8 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.“.
7.
V § 93 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 22b zní:
„(2)
Správce městské části zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné působnosti podle § 89 odst. 1 písm. h), § 94 odst. 2 a 3, § 97 až § 99. Správce městské části stanoví pravidla rozpočtového provizoria22b). Správce městské části zastupuje městskou část navenek a je v čele úřadu městské části. Správce městské části svolává ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části.
22b)
§ 13 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r. |
Zákon č. 297/2008 Sb. | Zákon č. 297/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony
Vyhlášeno 19. 8. 2008, datum účinnosti 1. 1. 2009, částka 97/2008
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 18. 10. 2016 (324/2016 Sb.)
297
ZÁKON
ze dne 16. července 2008,
kterým se mění zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
Čl. VII
V § 10 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 37/1989 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 362/2004 Sb., se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, pro používání biocidních přípravků a uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r. |
Zákon č. 296/2008 Sb. | Zákon č. 296/2008 Sb.
Zákon o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách)
Vyhlášeno 19. 8. 2008, datum účinnosti 18. 10. 2008, částka 97/2008
* ČÁST PRVNÍ - LIDSKÉ TKÁNĚ A BUŇKY (§ 1 — § 30)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o regulaci reklamy (§ 34 — § 34)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna transplantačního zákona (§ 35 — § 35)
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 36 — § 36)
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o léčivech (§ 37 — § 37)
* ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST (§ 38 — § 38)
Aktuální znění od 1. 7. 2017 (183/2017 Sb.)
296
ZÁKON
ze dne 16. července 2008
o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
LIDSKÉ TKÁNĚ A BUŇKY
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět zákona
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví podmínky pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověkapoužití u člověka, popřípadě ke zhotovení produktů z lidských tkání, nebo lidských buněk určených k použití u člověkapoužití u člověka, a to při jejich darování, opatřováníopatřování, vyšetřování, zpracovánízpracování, skladování a distribuci. Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
(2)
Tento zákon se nevztahuje na podmínky pro zajištění jakosti a bezpečnosti
a)
tkání a buněk, jejichž odběr a použití se uskuteční u téhož člověka v rámci jednoho chirurgického zákroku,
b)
lidské krve a jejích složek2),
c)
orgánů3) nebo části orgánů, pokud mají sloužit k témuž účelu jako celý orgán v lidském těle.
(3)
Jsou-li lidské tkáně a buňky určeny k použití v produktech, na něž se vztahují jiné právní předpisy, vztahuje se tento zákon pouze na podmínky pro
a)
jejich darování, opatřováníopatřování a vyšetřování,
b)
zajištění jejich sledovatelnostisledovatelnosti od dárce k příjemci a od příjemce k dárci a
c)
jejich dovoz ze třetí zemětřetí země.
Základní ustanovení
§ 2
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
použitím u člověkapoužitím u člověka použití lidských tkání a buněk, popřípadě lidských tkání nebo buněk (dále jen „tkáně a buňky“) v těle nebo na těle lidského příjemce tkání a buněk (dále jen „příjemce“) a mimotělní použití,
b)
opatřovánímopatřováním odběr tkání a buněk a s tím spojené postupy, kterými jsou získány tkáně a buňky,
c)
zpracovánímzpracováním postupy vykonávané při úpravě a balení tkání a buněk určených k použití u člověkapoužití u člověka a postupy při konzervaci tkání a buněk spočívající v použití chemických látek, změně podmínek prostředí nebo v postupech prováděných s cílem předejít biologickému nebo fyzikálnímu poškození tkání a buněk nebo toto poškození zpomalit,
d)
skladováním udržování tkání a buněk ve vhodných a kontrolovaných podmínkách do doby jejich distribuce,
e)
distribucí přeprava a dodání tkání a buněk určených k použití u člověkapoužití u člověka,
f)
zacházenímzacházením příjem a použití tkání a buněk pro léčbu příjemce poskytovatelem zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel“) a dále opatřováníopatřování, vyšetřování, zpracovánízpracování, skladování a distribuce,
g)
sledovatelnostísledovatelností možnost
1.
zjistit místo, kde se tkáně a buňky nacházejí, a identifikovat je během každé etapy zacházenízacházení, a též jejich odstranění,
2.
identifikovat žijící nebo zemřelou osobu, která je zdrojem tkání a buněk (dále jen „dárce“),
3.
identifikovat poskytovatele, který opatřuje, zpracovává, skladuje, distribuuje nebo používá tkáně a buňky při léčbě příjemce, popřípadě právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, které jsou tkáně a buňky dodávány,
4.
identifikovat příjemce u poskytovatele zdravotních služeb a
5.
najít a identifikovat všechny potřebné údaje týkající se produktů a materiálů, které přicházejí do styku s tkáněmi a buňkami,
h)
validacívalidací dokumentovaný důkaz, který poskytuje vysokou záruku, že hodnocený proces, standardní pracovní postup, části zařízení nebo prostředí opakovaně vytvářejí produkt splňující předem stanovené specifikace a ukazatele jakosti; procesem validaceprocesem validace se rozumí vyhodnocení výkonnosti systému, která je vyžadována pro jeho používání,
i)
závažnou nežádoucí událostízávažnou nežádoucí událostí jakákoliv nepříznivá skutečnost související s opatřovánímopatřováním, vyšetřováním, zpracovánímzpracováním, skladováním nebo distribucí, která by mohla zapříčinit hospitalizaci nebo onemocnění, případně prodloužení hospitalizace nebo onemocnění, nebo která by mohla vést ke smrti, k ohrožení života, poškození zdraví, omezení schopností, nebo k nemoci přenášené tkáněmi a buňkami,
j)
závažnou nežádoucí reakcízávažnou nežádoucí reakcí neočekávaná odezva dárce nebo příjemce, včetně přenosné nemoci, související s opatřovánímopatřováním nebo použitím tkání a buněk u člověka, která zapříčiní hospitalizaci, onemocnění nebo prodloužení hospitalizace nebo onemocnění, nebo která má za následek smrt, ohrožení života, poškození zdraví nebo omezení schopností,
k)
tkáňovým zařízenímtkáňovým zařízením poskytovatel, jehož činnost spočívá ve zpracovánízpracování, skladování nebo distribuci tkání a buněk, popřípadě i v opatřováníopatřování nebo vyšetřování tkání a buněk; tkáňovým zařízenímtkáňovým zařízením je též tkáňová bankabanka4); tuto činnost může provádět i jedno pracoviště poskytovatele,
l)
odběrovým zařízenímodběrovým zařízením poskytovatel, jehož činnost spočívá v opatřováníopatřování tkání a buněk nebo v provádění části této činnosti, přičemž nezajišťuje jiné činnosti uvedené v písmenu k); tuto činnost může provádět i jedno pracoviště poskytovatele,
m)
diagnostickou laboratořídiagnostickou laboratoří laboratoř, v níž se provádí laboratorní vyšetřování vzorků biologických materiálů odebraných dárcům pro posouzení zdravotní způsobilosti a výběr dárce,
n)
členským státemčlenským státem se rozumí členský státčlenský stát Evropské unie a smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
o)
třetí zemítřetí zemí jiný než členský státčlenský stát,
p)
dodavatelem ze třetí zemědodavatelem ze třetí země tkáňové zařízenítkáňové zařízení nebo jiná osoba zřízená ve třetí zemitřetí zemi, která zajišťuje vývoz tkání a buněk a dodává je do Evropské unie,
q)
jednorázovým dovozemjednorázovým dovozem dovoz specifického druhu tkání nebo buněk ze třetí zemětřetí země určených k použití u konkrétního příjemce nebo příjemců, kteří jsou dovážejícímu tkáňovému zařízenítkáňovému zařízení a dodavateli ze třetí zemědodavateli ze třetí země známi ještě před jejich dovozem; za jednorázový dovozjednorázový dovoz se nepovažuje dovoz od stejného dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země, k němuž dochází pravidelně nebo opakovaně,
r)
kódem tkáňového zařízeníkódem tkáňového zařízení jedinečný identifikátor sestávající z ISO kódu České republiky a čísla tkáňového zařízenítkáňového zařízení uvedeného v databázi tkáňových zařízenítkáňových zařízení Evropské unie,
s)
jedinečným číslem darováníjedinečným číslem darování jedinečné číslo přiřazené konkrétnímu darování tkání a buněk v souladu se systémem pro přidělování těchto čísel,
t)
kódem přípravkukódem přípravku identifikátor specifického druhu tkání a buněk, sestávající z identifikátoru kódovacího systému přípravků uvádějícího kódovací systém používaný daným tkáňovým zařízenímtkáňovým zařízením a čísla přípravku tkání a buněk v příslušném kódovacím systému pro typ přípravku,
u)
číslem frakcečíslem frakce číslo, které rozlišuje a jedinečným způsobem identifikuje tkáně a buňky, které mají stejné číslo darování, stejný kód přípravkukód přípravku a pocházejí ze stejného tkáňového zařízenítkáňového zařízení,
v)
kódovací platformou Evropské uniekódovací platformou Evropské unie informačně technologická platforma používaná Evropskou komisí (dále jen „Komise“), která je provozovatelem databáze tkáňových zařízenítkáňových zařízení Evropské unie a databáze přípravků z tkání a buněk Evropské unie,
w)
propuštěním do oběhupropuštěním do oběhu distribuce nebo převoz do jiného tkáňového zařízenítkáňového zařízení.
§ 3
(1)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení, odběrové zařízeníodběrové zařízení a diagnostická laboratořdiagnostická laboratoř mohou vykonávat činnosti podle tohoto zákona pouze tehdy, bylo-li poskytovateli vydáno podle § 19 povolení činnosti, pokud dále není stanoveno jinak. Toto povolení se nepožaduje u odběrového zařízeníodběrového zařízení, které provádí opatřováníopatřování tkání a buněk pro tkáňové zařízenítkáňové zařízení podle § 10 odst. 2 písm. b); to neplatí, jde-li o laboratorní vyšetřování pro posouzení způsobilosti a výběr dárce tkání a buněk.
(2)
Fyzické osoby zacházející s tkáněmi a buňkami jsou povinny
a)
dbát na maximální prospěšnost tkání a buněk při jejich použití u člověkapoužití u člověka a omezit na nejnižší možnou míru s nimi spojená rizika pro člověka,
b)
v případě výskytu závažné nežádoucí událostizávažné nežádoucí události, závažné nežádoucí reakcezávažné nežádoucí reakce nebo podezření na ně provést neodkladně veškerá dostupná opatření směřující k zajištění nápravy a k omezení nepříznivého působení na nejnižší možnou míru,
c)
sdělovat informace v souladu s postupy podle odstavce 3 písm. e),
d)
nakládat s balením tkání a buněk v souladu s údaji a pokyny uvedenými na balení, popřípadě přiloženými k balení.
(3)
Poskytovatelé zacházející s tkáněmi a buňkami zajistí
a)
sledování závažné nežádoucí událostizávažné nežádoucí události, závažné nežádoucí reakcezávažné nežádoucí reakce nebo podezření na ně,
b)
oznamování, posuzování a zaznamenávání závažných nežádoucích událostízávažných nežádoucích událostí, závažných nežádoucích reakcízávažných nežádoucích reakcí nebo podezření na ně podle § 5 odst. 4 a poskytování údajů o nich; zároveň neodkladně zajistí omezení nepříznivých dopadů těchto událostí, reakcí nebo podezření na ně na nejnižší možnou míru; způsob a rozsah oznamování závažné nežádoucí událostizávažné nežádoucí události nebo závažné nežádoucí reakcezávažné nežádoucí reakce nebo podezření na ně, jejich posouzení a vyhodnocení, včetně určení příčin a přijetí opatření, stanoví prováděcí právní předpis,
c)
anonymizaci a ochranu údajů, včetně genetických informací, shromažďovaných v rámci splnění požadavků tohoto zákona tak, aby dárce ani příjemce nemohl být identifikován; oprávnění k přístupu k údajům potřebným pro zacházenízacházení s tkáněmi a buňkami ve zdravotnickém zařízení stanoví poskytovatel,
d)
vedení a uchování záznamů o tkáních a buňkách a zacházenízacházení s nimi, včetně vedení a uchování záznamů, které umožňují sledovatelnostsledovatelnost při jimi zajišťovaných činnostech, a to způsobem, kterým není porušena ochrana údajů podle písmene c); sledovatelnostsledovatelnost je nutno zajistit po dobu nejméně 30 let od použití tkání a buněk; minimální rozsah záznamů, které umožňují sledovatelnostsledovatelnost, způsob jejich vedení a uchování stanoví prováděcí právní předpis,
e)
zavedení a používání postupů pro poskytování informací, kterými není porušena ochrana údajů podle písmene c), a opatření proti nedovolenému poskytování těchto informací, včetně poskytování informací pro sledovatelnostsledovatelnost a provádění kontrol jakosti a bezpečnosti.
(4)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení, odběrové zařízeníodběrové zařízení a provozovatel diagnostické laboratořediagnostické laboratoře neprodleně oznámí zjištění rizika přenosu nemoci tkáněmi a buňkami nebo pochybnosti o tom, zda některé laboratorní vyšetření bylo řádně provedeno, odpovědné osobě tkáňového zařízenítkáňového zařízení nebo odběrového zařízeníodběrového zařízení, pro které vyšetřují vzorky biologických materiálů odebraných dárci (dále jen „vzorek od dárce“).
(5)
Poskytovatelé jsou povinni zajišťovat dodržování písemných pokynů tkáňového zařízenítkáňového zařízení, jestliže zacházejí s tkáněmi a buňkami propuštěnými tímto tkáňovým zařízenímtkáňovým zařízením pro distribuci a použití, a jde-li o asistovanou reprodukciasistovanou reprodukci, také písemných pokynů poskytovatele, v jehož zdravotnickém zařízení bylo provedeno umělé oplodnění ženy, týkajících se poskytnutí informací o těhotenství a o zdravotním stavu novorozence, popřípadě plodu.
(6)
Osoby, které zacházejí s tkáněmi a buňkami, jsou povinny postupovat v souladu s pokyny uveřejňovanými Státním ústavem pro kontrolu léčiv (dále jen „Ústav“) podle § 24.
HLAVA II
TKÁŇOVÉ ZAŘÍZENÍ, ODBĚROVÉ ZAŘÍZENÍ, DIAGNOSTICKÁ LABORATOŘ, SMLUVNÍ ZAJIŠTĚNÍ NĚKTERÝCH ČINNOSTÍ TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ
Díl 1
Tkáňové zařízení, odběrové zařízení, diagnostická laboratoř
Tkáňové zařízení
§ 4
(1)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení zpracuje do 1. března každého roku výroční zprávu o činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení za předcházející kalendářní rok. Tuto zprávu nejpozději k uvedenému datu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Formu a obsah výroční zprávy stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
V případě ukončení činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení zajistí poskytovatel uchování vzorků od dárce a dokumentace, dále sledovatelnostsledovatelnost a dostupnost uskladněných tkání a buněk pro účel jejich použití. Poskytovatel do 15 dnů ode dne ukončení činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení oznámí Ústavu způsob zajištění povinnosti podle věty první a požádá o zrušení povolení činnosti podle § 20 odst. 5.
§ 5
(1)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení zajistí
a)
vytvoření a udržování systému jakosti pro zabezpečení požadavků na
1.
organizaci a řízení tkáňového zařízenítkáňového zařízení se zaměřením na jakost,
2.
výběr, posuzování zdravotní a odborné způsobilosti a školení osob, které se podílejí na činnostech tkáňového zařízenítkáňového zařízení,
3.
dokumentaci, včetně záznamů, tak, aby byly činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení vymezeny, zaznamenány a dokumentace řádně vedena,
4.
prostory a vybavení, používané produkty a materiály tak, aby odpovídaly účelu jejich použití a pro příjemce a osoby uvedené v bodu 2 představovaly minimální riziko, včetně požadavků na pracovní postupy, a
5.
přezkoumání účinnosti systému jakosti, provádění vnitřních kontrol a přijímání případných opatření k nápravě, a to za účelem předcházení nežádoucím odchylkám, popřípadě jejich opakování, a za účelem zlepšování systému jakosti;
prováděcí právní předpis stanoví požadavky na vytvoření a udržování systému jakosti, které přímo nebo nepřímo přispívají k jakosti a bezpečnosti tkání a buněk v souladu s body 1 až 5,
b)
výběr a používání takových produktů a materiálů přicházejících do styku s tkáněmi a buňkami,
1.
které neovlivní nepříznivě jakost a bezpečnost tkání a buněk,
2.
které jsou uvedeny v postupech schválených v rámci povolení činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení nebo jeho změn a
3.
jejichž jakost je ověřena před použitím,
c)
při opatřováníopatřování postupy a požadavky podle § 7 odst. 1 písm. b) až d) a použití pouze tkání a buněk, které splňují požadavky na schválení pro zpracovánízpracování; požadavky na příjem, kontrolu a schválení nebo vyřazení tkání a buněk, které mají být zpracovány, a na záznamy o těchto tkáních a buňkách stanoví prováděcí právní předpis,
d)
aby postupy, které mohou ovlivnit jakost a bezpečnost tkání a buněk, byly
1.
zavedeny a prováděny v souladu s Evropským lékopisem a Českým lékopisem, pokyny Komise a Evropské lékové agentury (dále jen „Agentura“),
2.
prováděny podle standardních pracovních postupů tkáňového zařízenítkáňového zařízení a za kontrolovaných podmínek tak, aby byl zajištěn soulad mezi jednotlivými přípravky stejného typu,
3.
validovány před jejich zavedením a před zavedením každé změny, která může ovlivnit jakost a bezpečnost tkání a buněk, a aby validacevalidace byly pravidelně ověřovány,
a to tak, aby byla tato jakost a bezpečnost zaručena; požadavky na postupy, které mají zejména vliv na jakost a bezpečnost tkání a buněk, zahrnující postupy zpracovánízpracování, balení, označení, propouštění pro distribuci a použití, skladování, distribuce a stažení distribuovaných tkání a buněk, stanoví prováděcí právní předpis tak, aby bylo zajištěno, že nemůže být nepříznivě ovlivněna jakost a bezpečnost tkání a buněk,
e)
systém umožňující identifikaci a sledovatelnostsledovatelnost
1.
tkání a buněk a dárců; za tím účelem je každému dárci, každému darování a každému balení tkání a buněk, které z něj pochází, přiřazen jednoznačný kód, kterým je, pokud je takové přiřazení podle tohoto zákona povinné, jednotný evropský kódjednotný evropský kód,
2.
každého balení tkání a buněk v průběhu jejich odběru, zpracovánízpracování, při propuštění a při distribuci, popřípadě odstranění,
3.
produktů a materiálů, které přicházejí do styku s tkáněmi a buňkami, a
4.
všech právnických a podnikajících fyzických osob, které mu dodaly nebo od něj přijaly tkáně a buňky;
způsob vytvoření jednoznačných kódů pro identifikaci darování a konečného balení tkání a buněk stanoví prováděcí právní předpis,
f)
systém kontrol jakosti a bezpečnosti, přičemž pro provádění těchto kontrol musí být
1.
k dispozici potřebné vybavení, prostory a postupy,
2.
používány diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle zákona o zdravotnických prostředcích5), nebo které byly validovány pro zamýšlený účel použití,
3.
laboratorní kontroly prováděny osobami, které jsou přitom nezávislé na jiných pracovištích tkáňového zařízenítkáňového zařízení, a
4.
vedeny záznamy umožňující rekonstruovat podmínky, provedení, hodnocení a závěry kontroly; záznamy musí být dohledatelné;
rozsah kontrol jakosti a bezpečnosti a požadavky na jejich provádění, včetně rozsahu laboratorních vyšetření vzorků od dárců a požadavků na jejich provádění, a dobu uchovávání záznamů stanoví prováděcí právní předpis,
g)
postupy balení, včetně obalů, a postupy skladování, kterými je zaručeno zachování jakosti a bezpečnost tkání a buněk a funkčnosti a celistvosti každého balení tkání a buněk,
h)
postupy a podmínky, které zaručují zachování jakosti a bezpečnosti tkání a buněk při jejich distribuci, a postupy a podmínky pro přesné rychlé a doložitelné stažení distribuovaných tkání a buněk z dalšího použití,
i)
postupy pro vyřizování žádostí o poskytnutí tkání a buněk, včetně pravidel pro přidělování tkání a buněk pro příjemce a pro poskytovatele, do jehož zdravotnického zařízení se tkáně a buňky poskytují, a dokumentování těchto postupů a dále, aby s pravidly uplatněnými pro přidělování tkání a buněk byl seznámen pacient, popřípadě poskytovatel, a to na jejich žádost,
j)
aby nedocházelo k záměně tkání a buněk a jejich znečištění; zavede postupy pro nakládání s tkáněmi a buňkami, které mají být vyřazeny, včetně ochrany prostředí a osob před znečištěním těmito tkáněmi a buňkami,
k)
při distribuci tkání a buněk dodržování pravidel správné distribuční praxe; pravidla správné distribuční praxe pro distribuci tkání a buněk stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení zajistí identifikaci a sledovatelnostsledovatelnost tkání a buněk podle odstavce 1 písm. e) bodů 1 a 2 použitím jednotného evropského kódujednotného evropského kódu od odběru až k použití u člověkapoužití u člověka nebo likvidaci a naopak. U tkání a buněk používaných k výrobě léčivých přípravků pro moderní terapii2) musí být zajištěna sledovatelnostsledovatelnost alespoň k výrobci léčivých přípravků pro moderní terapii.
(3)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení, jde-li o tkáně a buňky jím propouštěné pro distribuci a použití, dále zajistí, aby
a)
byla stanovena, ověřena a uplatňována kritéria jakosti a bezpečnosti tkání a buněk a doby použitelnosti tkání a buněk v návaznosti na podmínky jejich skladování; v případě, že se během doby použitelnosti v důsledku nových poznatků změní kritéria jakosti nebo bezpečnosti tkání a buněk tak, že může být nežádoucím způsobem ovlivněna bezpečnost a účinnost léčby, stáhne na základě posouzení rizika nepoužité tkáně a buňky z léčebného použití; rozsah kritérií jakosti a bezpečnosti stanoví prováděcí právní předpis,
b)
byl stanoven a ověřen léčebný a nežádoucí účinek tkání a buněk, jde-li o tkáně a buňky určené pro použití při léčbě příjemce,
c)
byly dostupné vzorky od dárce uchovávané pro laboratorní vyšetření,
d)
každé balení propouštěných tkání a buněk bylo provázeno pokyny pro jejich odběratele a údaji o balení, včetně identifikace balení a identifikace tkáňového zařízenítkáňového zařízení, které balení propustilo; pokyny a údaje uvádí na obalu tkání a buněk, popřípadě jsou přiloženy jako součást každého balení,
e)
nemohlo být propuštěno, distribuováno a použito u člověka žádné balení tkání a buněk, nejsou-li splněny požadavky na jakost a bezpečnost těchto tkání a buněk a požadavky tohoto zákona,
f)
o každém balení tkání a buněk byly vedeny dohledatelné záznamy umožňující rekonstruovat jeho vznik a použití, popřípadě odstranění,
g)
postupy a údaje odpovídaly postupům a údajům uvedeným v žádosti o povolení činnosti podle § 17 odst. 3 písm. a) a b) ověřeným podle § 19 odst. 1.
(4)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení, jde-li o jím propouštěné tkáně a buňky pro distribuci a použití nebo o tkáně a buňky jím distribuované z členského státučlenského státu nebo dovezené ze třetí zemětřetí země, zajistí
a)
v případě závažné nežádoucí událostizávažné nežádoucí události, závažné nežádoucí reakcezávažné nežádoucí reakce nebo podezření na ně
1.
neprodleně oznámení této skutečnosti Ústavu,
2.
bez zbytečného odkladu jejich šetření, včetně analýzy příčin,
3.
neprodleně oznámení závěrů šetření podle bodu 2 a přijatých opatření Ústavu a osobám, kterých se týká; jde-li o riziko nemoci přenášené tkáněmi a buňkami, popřípadě o dodatečně zjištěné riziko, neprodleně oznámí tuto skutečnost Ústavu, dodavateli ze třetí zemědodavateli ze třetí země a odběrateli tkání a buněk a příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví6),
b)
že poskytovateli, který při léčbě příjemce používá tyto tkáně a buňky, budou poskytnuty písemné pokyny o tom,
1.
jak mají být plněny požadavky na sledovatelnostsledovatelnost,
2.
jak má být postupováno při oznamování závažných nežádoucích událostízávažných nežádoucích událostí, závažných nežádoucích reakcízávažných nežádoucích reakcí nebo podezření na ně a
3.
které údaje o skutečnostech podle bodů 1 a 2 a jakým způsobem mají být poskytnuty tkáňovému zařízenítkáňovému zařízení.
§ 6
(1)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení zajistí řádné vykonávání činností podle odstavce 3 odpovědnou osobou tkáňového zařízenítkáňového zařízení.
(2)
Odborným předpokladem pro výkon funkce odpovědné osoby tkáňového zařízenítkáňového zařízení je řádně ukončené vysokoškolské studium zahrnující alespoň 4 roky teoretické a praktické výuky v oblasti farmacie nebo všeobecného lékařství7), biochemie nebo biologie, a nejméně 2 roky odborné praxe v tkáňovém zařízenítkáňovém zařízení nebo odběrovém zařízeníodběrovém zařízení, popřípadě 2 roky odborné praxe v činnosti obdobné činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení.
(3)
Odpovědná osoba tkáňového zařízenítkáňového zařízení odpovídá za to, že
a)
tkáně a buňky jsou opatřovány, vyšetřovány, zpracovány, skladovány a distribuovány a každé balení tkání a buněk je propuštěno v souladu s tímto zákonem; propuštění tkání a buněk a účel, pro který jsou tkáně a buňky propuštěny, odpovědná osoba potvrdí svým podpisem,
b)
systém jakosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení je provozován a řízen v souladu s tímto zákonem,
c)
je zajištěna sledovatelnostsledovatelnost,
d)
jsou Ústavu poskytovány informace za účelem povolení činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení a změn povolení,
e)
jsou prováděna opatření požadovaná Ústavem, který je o jejich provedení informován,
f)
jsou shromažďovány údaje pro výroční zprávu podle § 4 odst. 1,
g)
je plněna oznamovací povinnost podle § 5 odst. 4 písm. a),
h)
přístup k chráněným údajům je umožněn pouze v souladu s oprávněním podle § 3 odst. 3 písm. c).
(4)
Jestliže Ústav podá trestní oznámení z důvodu závažného porušení povinností odpovědné osoby tkáňového zařízenítkáňového zařízení uvedených v odstavci 3 písm. a), oznámí neprodleně tkáňovému zařízenítkáňovému zařízení a dotčené odpovědné osobě, že tato odpovědná osoba nesmí do ukončení řízení v dané věci vykonávat činnost podle odstavce 3.
Odběrové zařízení
§ 7
(1)
Odběrové zařízeníOdběrové zařízení zajistí
a)
postupy a požadavky podle § 5 odst. 1 písm. a), b), d) až f) a j) v rozsahu odpovídajícím prováděné činnosti,
b)
opatřováníopatřování tkání a buněk od dárce tak, aby darování tkání a buněk nebylo zdrojem finanční ani jiné náhrady; dárce může obdržet pouze náhradu účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním,
c)
při opatřováníopatřování tkání a buněk
1.
identifikaci dárce,
2.
poučení dárce, jeho zákonného zástupce nebo osoby blízké a poskytnutí informací o darování a odběru podle zákona upravujícího provádění transplantací3), jde-li o tkáně a buňky určené pro transplantaci, nebo podle zákona upravujícího poskytování zdravotních služeb8), včetně poskytnutí informace o zaznamenání údajů o dárci a o jejich ochraně,
3.
informování dárce, popřípadě jeho zákonného zástupce o právu žádat informaci o zjištění vyplývajícím z laboratorních vyšetření a jeho vysvětlení, včetně poskytnutí informace a vysvětlení, pokud jsou jimi požadovány,
4.
souhlas k odběru a podmínky a přípustnost odběru podle zákona upravujícího provádění transplantací nebo zákona upravujícího zdravotní péči,
5.
posouzení zdravotní způsobilosti dárce a výběr dárce,
6.
odběr, značení po odběru, balení, přepravu a předání tkání a buněk tkáňovému zařízenítkáňovému zařízení; odběr provede jen tehdy, jsou-li splněny požadavky podle bodů 1 až 5;
jde-li o tkáně a buňky, které nejsou předmětem úpravy podle zákona upravujícího provádění transplantací nebo zákona upravujícího zdravotní péči a které jsou určené ke zpracovánízpracování podle tohoto zákona a k použití při léčbě příjemce, použije se pro postup podle bodů 2 a 4 obdobně zákon upravující provádění transplantací; v případě odběru tkání a buněk, který je zemřelému dárci proveden týmy dvou nebo více tkáňových zařízenítkáňových zařízení, zajistí odběrové zařízeníodběrové zařízení vhodný systém sledovatelnostisledovatelnosti při všech takových odběrech; rozsah požadavků na opatřováníopatřování a na postupy prováděné při opatřováníopatřování tkání a buněk podle bodů 1 až 6, včetně rozsahu údajů identifikujících dárce, rozsahu poskytovaných informací při darování tkání a buněk a vymezení kritérií pro posouzení zdravotní způsobilosti a výběr dárců tkání a buněk pro autologní použití tkání a buněk, kterým se rozumí odběr tkání a buněk a jejich použití u téhož člověka, a alogenní použití tkání a buněk, kterým se rozumí odběr tkání a buněk jednomu člověku a jejich použití u jiného člověka, stanoví prováděcí právní předpis tak, aby nebyla nepříznivě ovlivněna jakost a bezpečnost tkání a buněk a byla zajištěna ochrana dárce, příjemce a budoucího dítěte z asistované reprodukceasistované reprodukce,
d)
provádění odběru vzorků od dárce, včetně odběru uchovávaných vzorků, a jednoznačnou identifikaci vzorku od dárce pro každé darování tkání a buněk; požadavky na vzorky od dárce stanoví prováděcí právní předpis,
e)
aby tkáně a buňky byly poskytovány pouze tkáňovému zařízenítkáňovému zařízení, které tkáně a buňky zpracovává a propouští, a to včetně tkání a buněk určených pro použití při výrobě léčivých přípravků2); požadavky na poskytování tkání a buněk tkáňovému zařízenítkáňovému zařízení stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
V případě ukončení činnosti odběrového zařízeníodběrového zařízení zajistí poskytovatel uchování dokumentace a sledovatelnostsledovatelnost. Poskytovatel do 15 dnů ode dne ukončení činnosti odběrového zařízeníodběrového zařízení oznámí Ústavu způsob zajištění povinnosti podle věty první a požádá o zrušení povolení činnosti podle § 20 odst. 5.
§ 8
(1)
Odběrové zařízeníOdběrové zařízení zajistí řádné vykonávání činností podle odstavce 3 odpovědnou osobou odběrového zařízeníodběrového zařízení.
(2)
Odborným předpokladem pro výkon funkce odpovědné osoby odběrového zařízeníodběrového zařízení je řádně ukončené vysokoškolské studium zahrnující alespoň 4 roky teoretické a praktické výuky v oblasti farmacie nebo všeobecného lékařství, biochemie nebo biologie a nejméně 1 rok odborné praxe v tkáňovém zařízenítkáňovém zařízení nebo odběrovém zařízeníodběrovém zařízení.
(3)
Odpovědná osoba odběrového zařízeníodběrového zařízení odpovídá za to, že
a)
tkáně a buňky jsou opatřovány v souladu s tímto zákonem,
b)
systém jakosti odběrového zařízeníodběrového zařízení je provozován a řízen v souladu s tímto zákonem,
c)
jsou Ústavu poskytovány informace za účelem povolení činnosti odběrového zařízeníodběrového zařízení a změn povolení,
d)
jsou prováděna opatření požadovaná Ústavem, který je o jejich provedení informován.
§ 9
Diagnostická laboratoř
(1)
Provozovatel diagnostické laboratořediagnostické laboratoře, kterým může být právnická nebo podnikající fyzická osoba, zajistí postupy a požadavky podle § 5 odst. 1 písm. a), d) a f) v rozsahu odpovídajícím prováděné činnosti.
(2)
V případě ukončení činnosti diagnostické laboratořediagnostické laboratoře zajistí její provozovatel uchování dokumentace. Provozovatel do 15 dnů ode dne ukončení činnosti diagnostické laboratořediagnostické laboratoře oznámí Ústavu způsob zajištění povinnosti podle věty první a požádá o zrušení povolení činnosti (§ 20 odst. 5).
Díl 2
Smluvní zajištění některých činností tkáňového zařízení
§ 10
(1)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení, které tkáně a buňky zpracovává a propouští pro distribuci a použití, může činnost, která spočívá v opatřováníopatřování, vyšetřování nebo distribuci, nebo část činnosti, která je součástí opatřováníopatřování, vyšetřování, zpracovánízpracování, skladování nebo distribuce, zadat na základě písemné smlouvy.
(2)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení může smlouvu podle odstavce 1 uzavřít pouze s
a)
tkáňovým zařízenímtkáňovým zařízením, odběrovým zařízenímodběrovým zařízením nebo provozovatelem diagnostické laboratořediagnostické laboratoře, pokud mají povolení činnosti s oprávněním pro dotčenou činnost,
b)
odběrovým zařízenímodběrovým zařízením, které provádí opatřováníopatřování tkání a buněk za podmínek a podle požadavků a postupů zavedených tkáňovým zařízenímtkáňovým zařízením, které tyto tkáně a buňky přebírá, a to pokud Ústav ověří a schválí toto opatřováníopatřování tkání a buněk v rámci vydání povolení činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení podle § 17 až 20, nebo
c)
poskytovatelem, který je držitelem dokladu obdobného povolení podle písmene a) vydaného orgánem členského státu příslušným pro tkáně a buňky.
(3)
Jde-li pouze o distribuci podle § 2 písm. e), může tkáňové zařízenítkáňové zařízení uzavřít smlouvu o přepravě tkání a buněk také s právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která není provozovatelem uvedeným v odstavci 2. Tato osoba musí být držitelem povolení k distribuci tkání a buněk uděleného podle § 20a.
(4)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení může smlouvu podle odstavce 1 uzavřít též s poskytovatelem, který je držitelem povolení podle zákona o léčivech2), v němž je tato činnost zahrnuta a jedná se o činnost prováděnou v rámci vyšetřování laboratorních vzorků nebo o část činnosti prováděnou v rámci zpracovánízpracování tkání a buněk.
(5)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení uvedené v odstavci 1 stanoví požadavky na dodávané produkty, materiály a služby v písemné smlouvě uzavřené s jejich dodavatelem, je-li to nutné pro zajištění jakosti a bezpečnosti tkání a buněk.
(6)
Ze smluv podle odstavců 1, 3 nebo 5 musí vyplývat, že budou splněny pro činnosti zajišťované na jejich základě požadavky tohoto zákona a že nedojde ke změně, která by mohla mít dopad na zjištění jakosti a bezpečnosti tkání a buněk tkáňovým zařízenímtkáňovým zařízením. Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení vede evidenci smluv a poskytne opis smlouvy Ústavu na jeho žádost.
(7)
Odpovědnost tkáňového zařízenítkáňového zařízení, které tkáně a buňky propouští pro distribuci a použití, za splnění požadavků tohoto zákona a za jakost a bezpečnost těchto tkání a buněk není ustanoveními odstavců 1, 5 a 6 dotčena.
HLAVA III
DOVOZ A VÝVOZ TKÁNÍ A BUNĚK MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A TŘETÍMI ZEMĚMI A DISTRIBUCE MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A ČLENSKÝM STÁTEM
Dovoz tkání a buněk ze třetích zemí
§ 11
(1)
Dovoz tkání a buněk ze třetí zemětřetí země pro jejich použití při léčbě příjemce zajišťuje tkáňové zařízenítkáňové zařízení, pokud
a)
nejsou k dispozici vhodné tkáně a buňky pocházející z České republiky nebo z jiného členského státu splňující požadavky tohoto zákona,
b)
je držitelem povolení činnosti v rozsahu dovozu tkání a buněk vztahujícím se na typ tkání a buněk, které jsou předmětem dovozu,
c)
jsou splněny podmínky k dovozu podle ustanovení zákona upravujícího provádění transplantací3), a to i v případě, kdy dovážené tkáně a buňky nejsou určeny k transplantaci,
d)
dovážené tkáně a buňky splňují požadavky na jakost a bezpečnost rovnocenné požadavkům podle tohoto zákona a lze je sledovat od dárce k příjemci a od příjemce k dárci,
e)
jednotlivá balení tkání a buněk obsahují údaje o balení a pokyny podle § 5 odst. 3 písm. d) uvedené v českém jazyce a
f)
má uzavřenu písemnou smlouvu s dodavatelem ze třetí zemědodavatelem ze třetí země podle § 11a odst. 1 s výjimkou případů uvedených v § 11a odst. 2 (dále jen „dovážející tkáňové zařízenítkáňové zařízení“).
(2)
Dovoz tkání a buněk ze třetích zemítřetích zemí pro jejich použití při výrobě léčivých přípravků lze uskutečnit, pokud jsou splněny podmínky podle odstavce 1 písm. c) a požadavky podle zákona o léčivech2).
§ 11a
(1)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení uzavře s dodavatelem ze třetí zemědodavatelem ze třetí země písemnou smlouvu, pokud alespoň jedna z činností darování, opatřováníopatřování, vyšetřování, zpracovánízpracování, skladování nebo dovozu do Evropské unie tkání a buněk, jež mají být dovezeny do Evropské unie, probíhá mimo ni; v písemné smlouvě musí být
a)
vymezeny požadavky na jakost a bezpečnost tkání a buněk, jejichž splněním se zajistí rovnocennost požadavků na jakost a bezpečnost dovážených tkání a buněk s požadavky stanovenými tímto zákonem,
b)
sjednán souhlas s tím, že Ústav může provádět kontrolu činností dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země, včetně jeho zařízení, a to po dobu platnosti této smlouvy a dále po dobu 24 měsíců ode dne skončení její platnosti, a odpovídající povinnost smluvních stran umožnit Ústavu provádět tuto kontrolu,
c)
podrobné informace o požadavcích dovážejícího tkáňového zařízenítkáňového zařízení s cílem zajistit, aby byly splněny požadavky na jakost a bezpečnost dovážených tkání a buněk stanovené zákonem a vzájemně odsouhlasené role a povinnosti obou stran při zajišťování rovnocennosti požadavků na jakost a bezpečnost pro dovážené tkáně a buňky,
d)
ujednání s cílem zajistit, aby dodavatel ze třetí zemědodavatel ze třetí země poskytl dovážejícímu tkáňovému zařízenítkáňovému zařízení dokumentaci, vztahující se k činnosti tohoto dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země, obsahující minimálně tyto informace:
1.
podrobný popis kritérií používaných pro identifikaci a hodnocení dárce, informace poskytované dárci nebo jeho rodině, způsob, jakým je získáván souhlas dárce nebo jeho rodiny, a zda bylo nebo nebylo darování dobrovolné a neplacené,
2.
podrobné informace o diagnostické laboratořidiagnostické laboratoři nebo jiném obdobném pracovišti, které dodavatel ze třetí zemědodavatel ze třetí země využívá k vyšetřování tkání a buněk, a o testech, které při tomto vyšetřování provádí,
3.
podrobné informace o postupech používaných během zpracovávání tkání a buněk, včetně podrobností ohledně validacevalidace postupu zpracovánízpracování,
4.
u každé činnosti prováděné dodavatelem ze třetí zemědodavatelem ze třetí země podrobný popis prostor, nejdůležitějšího vybavení, materiálů a kritérií používaných pro kontrolu kvality a kontrolu prostředí,
5.
podrobné informace o podmínkách pro propuštění tkání a buněk dodavatelem ze třetí zemědodavatelem ze třetí země,
6.
podrobnosti o případných subdodavatelích využívaných dodavatelem ze třetí zemědodavatelem ze třetí země, včetně jména, místa a prováděné činnosti,
7.
shrnutí poslední inspekce provedené u dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země příslušným orgánem třetí zemětřetí země, včetně data, typu inspekce a hlavních závěrů,
8.
shrnutí posledního auditu provedeného u dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země dovážejícím tkáňovým zařízenímtkáňovým zařízením nebo jeho jménem,
9.
veškeré příslušné vnitrostátní nebo mezinárodní akreditace,
e)
ujednání s cílem zajistit, aby dodavatel ze třetí zemědodavatel ze třetí země informoval dovážející tkáňové zařízenítkáňové zařízení o jakékoli závažné nežádoucí událostizávažné nežádoucí události nebo reakci anebo podezření na ně, jež mohou ovlivnit jakost a bezpečnost tkání a buněk, které byly nebo mají být dovezeny dovážejícím tkáňovým zařízenímtkáňovým zařízením,
f)
ujednání s cílem zajistit, aby dodavatel ze třetí zemědodavatel ze třetí země informoval dovážející tkáňové zařízenítkáňové zařízení o jakýchkoli podstatných změnách svých činností, včetně částečného nebo úplného zrušení nebo pozastavení povolení vyvážet tkáně a buňky nebo o jiných takových rozhodnutích příslušného orgánu třetí zemětřetí země týkajících se nesplnění podmínek, jež mohou ovlivnit jakost a bezpečnost tkání a buněk, které byly nebo mají být dovezeny dovážejícím tkáňovým zařízenímtkáňovým zařízením,
g)
sjednán souhlas s tím, že Ústav může provádět inspekci činností dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země, včetně inspekcí na místě, pokud by k ní Ústav hodlal přistoupit v rámci inspekce dovážejícího tkáňového zařízenítkáňového zařízení,
h)
ujednání zaručující dovážejícímu tkáňovému zařízenítkáňovému zařízení právo provádět pravidelný audit dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země,
i)
podmínky, na nichž se strany shodly a které musí být splněny při přepravě tkání a buněk mezi dodavatelem ze třetí zemědodavatelem ze třetí země a dovážejícím tkáňovým zařízenímtkáňovým zařízením,
j)
ujednání s cílem zajistit, aby záznamy o dárci týkající se dovážených tkání a buněk byly uchovávány dodavatelem ze třetí zemědodavatelem ze třetí země nebo jeho subdodavatelem v souladu s právními předpisy o ochraně osobních údajůosobních údajů po dobu 30 let ode dne provedení odběru tkání nebo buněk a aby bylo zajištěno jejich náležité uchování v případě, že by dodavatel ze třetí zemědodavatel ze třetí země ukončil činnost,
k)
ustanovení o pravidelném přezkumu a v nezbytných případech i o změně této písemné smlouvy, včetně úprav odrážejících případné změny v požadavcích na jakost a bezpečnost tkání a buněk stanovených zákonem,
l)
seznam veškerých standardních pracovních postupů dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země souvisejících s jakostí a bezpečností dovážených tkání a buněk a závazek poskytnout na požádání Ústavu nebo dovážejícího tkáňového zařízenítkáňového zařízení popis těchto standardních pracovních postupů.
(2)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení v případě neodkladné potřebyneodkladné potřeby podle § 13 odst. 1 nebo jednorázového dovozujednorázového dovozu není povinno
a)
uzavřít s dodavatelem ze třetí zemědodavatelem ze třetí země písemnou smlouvu podle odstavce 1, pokud
1.
je zajištěna sledovatelnostsledovatelnost od dárce k příjemci a od příjemce k dárci a
2.
dovezené tkáně a buňky se použijí pouze pro příjemce, pro kterého byly konkrétně dovezeny,
b)
poskytnout Ústavu informace a dokumentaci stanovené prováděcím právním předpisem podle § 17 odst. 5, pokud jsou splněny podmínky podle písmene a) bodů 1 a 2.
Jednorázový dovozJednorázový dovoz pro konkrétního příjemce může tkáňové zařízenítkáňové zařízení uskutečnit pouze jednou.
§ 11b
Vývoz tkání a buněk do třetích zemí
(1)
Vývoz tkání a buněk do třetích zemítřetích zemí pro jejich použití k léčbě příjemce zajišťuje tkáňové zařízenítkáňové zařízení, jde-li o jím propuštěné tkáně a buňky pro použití k léčbě příjemce, pokud
a)
vyvážené tkáně a buňky splňují požadavky tohoto zákona a požadavky právních předpisů třetí zemětřetí země; splnění požadavků právních předpisů třetí zemětřetí země prokazuje tkáňové zařízenítkáňové zařízení, které vývoz uskutečňuje, dokladem vydaným příslušným orgánem třetí zemětřetí země; nevydává-li se takový doklad, lze tuto skutečnost osvědčit prohlášením tkáňového zařízenítkáňového zařízení,
b)
je držitelem povolení činnosti s oprávněním distribuovat typ tkání a buněk, popřípadě srovnatelný typ tkání a buněk, které jsou předmětem vývozu; tkáňové zařízenítkáňové zařízení může zajistit distribuci tkání a buněk do třetí zemětřetí země prostřednictvím osoby, které mají být tkáně a buňky ve třetí zemitřetí zemi dodány nebo jí písemně pověřenou osobou za podmínky, že jde o distribuci tkání a buněk podle právních předpisů státu, do kterého mají být tkáně a buňky vyvezeny, a
c)
jsou splněny podmínky k vývozu podle zákona upravujícího provádění transplantací3), a to i v případě, kdy vyvážené tkáně a buňky nejsou určeny k transplantaci.
(2)
Vývoz tkání a buněk do třetích zemítřetích zemí pro jejich použití při výrobě léčivých přípravků lze uskutečnit, pokud jsou splněny
a)
podmínky podle odstavce 1 písm. c) a
b)
požadavky podle tohoto zákona na darování, opatřováníopatřování, vyšetřování a propuštění tkání a buněk pro účel použití při výrobě léčivých přípravků a požadavky právních předpisů třetí zemětřetí země; splnění požadavků právních předpisů třetí zemětřetí země prokazuje tkáňové zařízenítkáňové zařízení propouštějící tyto tkáně a buňky pro vývoz dokladem vydaným příslušným orgánem třetí zemětřetí země; nevydává-li se takový doklad, lze tuto skutečnost osvědčit prohlášením tkáňového zařízenítkáňového zařízení.
§ 12
Distribuce tkání a buněk mezi Českou republikou a jiným členským státem
Distribuci tkání a buněk mezi Českou republikou a jiným členským státemčlenským státem zajišťuje tkáňové zařízenítkáňové zařízení, pokud
a)
tkáně a buňky splňují požadavky na jakost a bezpečnost rovnocenné požadavkům stanoveným v tomto zákoně,
b)
je držitelem povolení činnosti s oprávněním propouštět a distribuovat daný typ tkání a buněk, popřípadě srovnatelný typ tkání a buněk, a
c)
jsou splněny podmínky k dovozu nebo vývozu podle zákona upravujícího provádění transplantací3), a to i v případě, kdy tkáně a buňky nejsou určeny k transplantaci.
§ 13
Neodkladná potřeba tkání a buněk
(1)
Distribuci z členského státučlenského státu nebo dovoz ze třetí zemětřetí země v případě neodkladné potřebyneodkladné potřeby tkání a buněk pro použití při léčbě konkrétního příjemce zajišťuje tkáňové zařízenítkáňové zařízení, které je držitelem povolení činnosti s oprávněním propouštět a distribuovat daný typ tkání a buněk, popřípadě srovnatelný typ tkání a buněk. Povolení k dovozu z členského státučlenského státu nebo dovozu ze třetí zemětřetí země v případě neodkladné potřebyneodkladné potřeby vydává Ministerstvo zdravotnictví podle zákona upravujícího provádění transplantací. V případě neodkladné potřebyneodkladné potřeby tkání a buněk pro použití při léčbě konkrétního příjemce se požadavky na ověřování jakosti a bezpečnosti tkání a buněk a požadavky na kódování tkání a buněk pro dovážené tkáně a buňky neuplatní. Neodkladnou potřebouNeodkladnou potřebou se rozumí jakákoli neočekávaná situace, pro kterou není jiná možnost řešení než bezodkladně dovézt nebo distribuovat tkáně a buňky pro okamžité použití u konkrétního příjemce nebo příjemců, jejichž zdraví by bez takového dovozu nebo distribuce bylo vážně ohroženo.
(2)
Uskutečnění distribuce nebo dovozu podle odstavce 1 oznámí tkáňové zařízenítkáňové zařízení Ministerstvu zdravotnictví neprodleně, nejpozději však do 3 pracovních dnů od dodání tkání a buněk poskytovateli pro použití při léčbě příjemce. Formu a rozsah oznámení stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Je-li nutné uskutečnit distribuci nebo dovoz podle odstavce 1, je podmínkou distribuce nebo dovozu souhlas odpovědné osoby tkáňového zařízenítkáňového zařízení a ošetřujícího lékaře, a to po vyhodnocení rizika a prospěšnosti použití tkání a buněk pro konkrétního příjemce.
HLAVA IV
ORGÁNY VYKONÁVAJÍCÍ STÁTNÍ SPRÁVU V OBLASTI TKÁNÍ A BUNĚK
§ 14
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví
a)
podporuje opatřováníopatřování tkání a buněk neziskovým způsobem a opatření za účelem zajištění dostupnosti a soběstačnosti v oblasti jejich použití,
b)
rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím Ústavu vydaných podle tohoto zákona,
c)
informuje Komisi o
1.
opatřeních přijatých k rozvoji dobrovolného neplaceného dárcovství tkání a buněk každé tři roky,
2.
právních předpisech přijímaných v oblasti působnosti předpisů Evropské unie1).
§ 15
Státní ústav pro kontrolu léčiv
(1)
Ústav
a)
vydává rozhodnutí podle tohoto zákona,
b)
provádí kontrolu dodržování tohoto zákona,
c)
sleduje výskyt, řešení a hodnocení závažných nežádoucích reakcízávažných nežádoucích reakcí, závažných nežádoucích událostízávažných nežádoucích událostí nebo podezření na ně; o oznámených závažných nežádoucích reakcíchzávažných nežádoucích reakcích a událostech předává jednou za rok zprávu Komisi; informace o závažných nežádoucích reakcíchzávažných nežádoucích reakcích a událostech poskytuje příslušným orgánům členských států s cílem zabezpečit odpovídající opatření, aby závadné tkáně a buňky nebyly používány,
d)
rozhoduje v případech pochybností, zda jde o tkáně a buňky, na jejichž zpracovánízpracování, skladování a distribuci se vztahují ustanovení tohoto zákona.
(2)
V oblasti jakosti a bezpečnosti tkání a buněk Ústav zajišťuje
a)
spolupráci s příslušnými orgány členských států, Komisí a Agenturou, včetně zastupování v pracovních skupinách a výborech uvedených orgánů; na odůvodněnou žádost příslušného orgánu jiného členského státu nebo Komise Ústav provádí kontroly a poskytuje informace o výsledcích kontrol a popřípadě o kontrolních opatřeních provedených podle tohoto zákona,
b)
propojení informačních systémů jím vedených s informačními systémy členských států a ve vztahu k těmto systémům zajišťuje výměnu informací vyžadovaných předpisy Evropské unie, jakož i výměnu dalších údajů požadovaných Komisí,
c)
předkládání zprávy Komisi podle jejích požadavků o činnostech prováděných podle tohoto zákona, včetně zprávy o opatřeních přijatých v souvislosti s výkonem kontroly, a to každé 3 roky nejpozději do 7. dubna příslušného roku,
d)
zveřejnění informací, pokynů a jiných záznamů podle § 24 odst. 1,
e)
na základě důvodné žádosti příslušného orgánu jiného členského státučlenského státu, do něhož jsou následně distribuovány tkáně a buňky dovezené do České republiky ze třetí zemětřetí země, provedení kontroly
1.
v dovážejícím tkáňovém zařízenítkáňovém zařízení a
2.
u dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země, který uzavřel smlouvu podle § 11a odst. 1.
(3)
V oblasti kódování tkání a buněk Ústav zajišťuje činnosti uvedené v § 20c.
(4)
Ústav oznámí
a)
příslušnému orgánu jiného členského státučlenského státu zjištění, že
1.
v databázi tkáňových zařízenítkáňových zařízení Evropské unie jsou vedeny nesprávné informace o tomto jiném členském státučlenském státu, nebo
2.
došlo k závažnému porušení ustanovení souvisejících s jednotným evropským kódemjednotným evropským kódem, které se týká tohoto jiného členského státučlenského státu,
b)
Komisi a příslušnému orgánu jiného členského státučlenského státu zjištění, že je třeba aktualizovat databázi přípravků z tkání a buněk Evropské unie.
HLAVA V
PODMÍNKY PRO ZACHÁZENÍ S TKÁNĚMI A BUŇKAMI
Díl 1
Způsobilost pro zacházení s tkáněmi a buňkami
§ 16
(1)
Nakládat s tkáněmi a buňkami při jejich darování, opatřováníopatřování, vyšetřování, zpracovánízpracování, skladování a distribuci mohou pouze fyzické osoby starší 18 let, způsobilé k právním úkonům, bezúhonné, zdravotně a odborně způsobilé pro konkrétní druh činnosti v souladu s požadavky vytvořenými a udržovanými provozovatelem v rámci systému jakosti.
(2)
Podmínka dovršení 18 let podle odstavce 1 se nevztahuje na osoby, které zacházejí s tkáněmi a buňkami při výuce.
(3)
Fyzické osoby zacházející s tkáněmi a buňkami, které nejsou zdravotnickými pracovníky nebo jinými odbornými pracovníky podle zákonů upravujících způsobilost k výkonu zdravotnických povolání9), se považují za bezúhonné pro účely tohoto zákona, pokud nebyly pravomocně odsouzeny k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti se zacházenímzacházením s tkáněmi a buňkami, popřípadě s humánními léčivy. Splnění podmínky bezúhonnostibezúhonnosti se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů nebo dokladem odpovídajícím výpisu z evidence Rejstříku trestů, vydaného jednak státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, na jejichž území se fyzická osoba v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 6 měsíců. Jestliže stát uvedený ve větě druhé splnění podmínky bezúhonnostibezúhonnosti nepotvrzuje, doloží toto splnění fyzická osoba svým prohlášením. Doklady nebo prohlášení v cizím jazyce musí být opatřeny úředně ověřeným překladem do českého jazyka.
Díl 2
Povolení činnosti
§ 17
(1)
Žádost o povolení činnosti musí obsahovat
a)
doklad osvědčující, že jde o poskytovatele, nebo doklad osvědčující, že jde o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, která provozuje laboratoř,
b)
doklad o právu používat prostory a vybavení pro činnosti, které jsou předmětem žádosti, a
c)
údaje a dokumentaci dokládající předpoklady žadatele plnit povinnosti podle tohoto zákona.
(2)
Žádost o povolení činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení nebo odběrového zařízeníodběrového zařízení dále obsahuje
a)
údaje upřesňující typy tkání a buněk a
b)
doklady osvědčující plnění požadavků kladených na odpovědnou osobu podle § 6 odst. 2 nebo § 8 odst. 2, včetně údajů nezbytných pro její identifikaci, a to v rozsahu jméno, popřípadě jména, a příjmení a kontaktní údaje.
(3)
Žádost o povolení činností tkáňového zařízenítkáňového zařízení propouštějícího tkáně a buňky pro distribuci a použití též obsahuje údaje a dokumentaci
a)
o propouštěných tkáních a buňkách a postupech zajišťovaných tkáňovým zařízenímtkáňovým zařízením,
b)
o léčebném, popřípadě nežádoucím účinku tkání a buněk a o jeho ověření a
c)
pro hodnocení rizik, které tkáně a buňky mohou představovat.
(4)
Žádost o povolení činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí zemětřetí země obsahuje údaje a dokumentaci podle odstavců 1 až 3 a dále vedle obecných náležitostí podle správního řádu
a)
informace o dovážejícím tkáňovém zařízenítkáňovém zařízení, a to
1.
název pracoviště, ve kterém tkáňové zařízenítkáňové zařízení provádí svou činnost,
2.
adresa zdravotnického zařízení, v němž tkáňové zařízenítkáňové zařízení vykonává svou činnost,
3.
adresa místa, kde dochází k příjmu dovozu, a
4.
status tkáňového zařízenítkáňového zařízení; statusem se rozumí informace, zda je žadatel již držitelem povolení činnosti dovážejícího tkáňového zařízenítkáňového zařízení, zda nově žádá o povolení činnosti nebo zda žádá o změnu ve stávajícím povolení činnosti,
b)
kontaktní údaje žadatele, a to
1.
elektronická adresa, telefonní číslo a číslo faxu,
2.
jméno osoby oprávněné jednat jménem žadatele, jde-li o právnickou osobu, a jméno odpovědné osoby podle § 6 odst. 2,
3.
internetová adresa stránek dovážejícího tkáňového zařízenítkáňového zařízení, pokud existuje, a
4.
poštovní adresa, je-li odlišná od sídla tkáňového zařízenítkáňového zařízení nebo adresy uvedené podle písmene a) bodů 2 a 3,
c)
podrobnosti o tkáních a buňkách, jež mají být dováženy, a to
1.
seznam druhů tkání a buněk, jež mají být dováženy,
2.
jméno dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země pro každý druh tkáně a buněk, který má být dovážen,
d)
specifikace činností podle druhu tkání a buněk a osob, které je provádějí, a to
1.
uvádějící u každého druhu tkání nebo buněk, které z činností darování, odběru, vyšetřování, zpracovánízpracování, konzervace nebo skladování před dovozem provádí dodavatel ze třetí zemědodavatel ze třetí země nebo subdodavatel ze třetí zemětřetí země,
2.
výčet všech činností, které dovážející tkáňové zařízenítkáňové zařízení po dovozu provádí u každého druhu tkání nebo buněk, a
3.
u každého druhu tkání nebo buněk názvy třetích zemítřetích zemí, v nichž probíhají činnosti před dovozem,
e)
údaje o dodavatelích ze třetích zemídodavatelích ze třetích zemí, se kterými tkáňové zařízenítkáňové zařízení má uzavřenou písemnou smlouvu podle § 11a odst. 1, a to
1.
název dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země,
2.
jméno osoby oprávněné jednat jménem dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země,
3.
adresa sídla dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země,
4.
poštovní adresa dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země, je-li odlišná od sídla dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země, a
5.
elektronická adresa a telefonní číslo dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země,
f)
dokumentace, která musí být přiložena k žádosti, a to
1.
kopie písemné dohody s dodavatelem nebo dodavateli ze třetí zemědodavateli ze třetí země,
2.
podrobný popis pohybu dovezených tkání a buněk od jejich odběru až po přijetí v dovážejícím tkáňovém zařízenítkáňovém zařízení a
3.
kopie osvědčení o povolení k vývozu dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země nebo, pokud se žádné specifické osvědčení o povolení k vývozu nevydává, osvědčení od příslušného orgánu nebo orgánů třetí zemětřetí země povolující činnosti dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země v odvětví tkání a buněk, včetně vývozu. Tato dokumentace musí rovněž obsahovat kontaktní údaje na příslušný orgán nebo orgány třetí zemětřetí země. V případě třetích zemítřetích zemí, kde tato dokumentace není k dispozici, je třeba poskytnout jiné dokumenty, které dokládají oprávnění dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země k vývozu podle právních předpisů této třetí zemětřetí země, jako jsou zejména zprávy o auditu dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země.
(5)
Dovážející tkáňové zařízenítkáňové zařízení na žádost Ústavu předloží a v případě potřeby Ústavu poskytne dokumentaci týkající se dovážejícího tkáňového zařízenítkáňového zařízení a dokumentaci týkající se dodavatele nebo dodavatelů ze třetích zemídodavatelů ze třetích zemí.
(6)
Strukturu, rozsah a nezbytné náležitosti údajů a dokumentace uvedených v odstavcích 1 až 5 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 18
(1)
Ústav rozhodne o žádosti o povolení činnosti do 90 dnů od jejího doručení.
(2)
Ústav může požadovat od žadatele další informace a dokumentaci pro rozhodnutí o žádosti. Ústav může provádět šetření na místě předpokládané činnosti žadatele za účelem ověření skutečností uvedených v žádosti a předpokladů plnit ustanovení tohoto zákona. Zjistí-li Ústav nedostatky, písemně vyzve žadatele k jejich odstranění ve stanovené lhůtě a řízení o vydání povolení činnosti přeruší. Pokud žadatel nedostatky ve stanovené lhůtě neodstraní, Ústav žádost zamítne.
§ 19
(1)
Ústav vydá povolení činnosti po ověření skutečností uvedených v žádosti a ověření předpokladů žadatele plnit povinnosti stanovené v tomto zákoně.
(2)
Ústav v rozhodnutí o povolení činnosti uvede rozsah činností a typ tkání a buněk, pro které se povolení vydává. Ústav v rozhodnutí o povolení činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí zemětřetí země uvede typ dovážených tkání a buněk a dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země. Ústav může v rozhodnutí o povolení činnosti uložit zvláštní povinnosti, popřípadě podmínky, vyplývající zejména ze specifického charakteru tkání a buněk nebo jejich použití, anebo ze specifického charakteru postupů. Pokud je rozhodnutím povolována činnost tkáňového zařízenítkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí zemětřetí země, může Ústav takovým rozhodnutím dále omezit druhy tkání a buněk, které mohou být dováženy, nebo dodavatele ze třetích zemídodavatele ze třetích zemí, kteří smí být využíváni.
(3)
Ústav po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí zemětřetí země vydá tkáňovému zařízenítkáňovému zařízení osvědčení o vydání povolení činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí zemětřetí země.
(4)
Osvědčení o vydání povolení činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí zemětřetí země vydané Ústavem obsahuje tyto náležitosti:
a)
název dovážejícího tkáňového zařízenítkáňového zařízení,
b)
kód databáze tkáňových zařízenítkáňových zařízení Evropské unie,
c)
kontaktní údaje dovážejícího tkáňového zařízenítkáňového zařízení,
d)
druh dovážených tkání a buněk,
e)
činnosti dovážejícího tkáňového zařízenítkáňového zařízení ve třetích zemíchtřetích zemích,
f)
podmínky stanovené pro dovoz,
g)
informace o dodavatelích ze třetích zemídodavatelích ze třetích zemí,
h)
datum udělení osvědčení o vydání povolení činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí zemětřetí země a
i)
datum ukončení platnosti osvědčení o vydání povolení činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí zemětřetí země.
(5)
Vzor osvědčení o vydání povolení činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí zemětřetí země stanoví prováděcí právní předpis.
§ 20
(1)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení, odběrové zařízeníodběrové zařízení nebo provozovatel diagnostické laboratořediagnostické laboratoře je povinen předem požádat Ústav o změnu povolení činnosti v případě zamýšlených změn oproti podmínkám, za kterých bylo povolení vydáno; obdobně postupuje i v případě změny odpovědné osoby nebo změny činnosti, popřípadě části činnosti, zajišťované smluvně podle § 10 odst. 1. Žádost o změnu musí obsahovat údaje o požadované změně v rozsahu stanoveném v § 17.
(2)
Dovážející tkáňové zařízenítkáňové zařízení je v případě zamýšlené podstatné změny svých činností povinno předem požádat o změnu povolení činnosti v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí zemětřetí země. Za takové změny jsou považovány zejména změny druhu dovážených tkání a buněk, činností prováděných ve třetích zemíchtřetích zemích, které mohou ovlivnit kvalitu a bezpečnost dovážených tkání a buněk, nebo dodavatelů ze třetích zemídodavatelů ze třetích zemí. Jestliže dovážející tkáňové zařízenítkáňové zařízení provede jednorázový dovozjednorázový dovoz tkání nebo buněk pocházejících od dodavatele ze třetí zemědodavatele ze třetí země, na kterého se nevztahuje stávající povolení činnosti v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí zemětřetí země, není tento dovoz považován za podstatnou změnu, pokud má dovážející tkáňové zařízenítkáňové zařízení oprávnění na dovoz stejného druhu tkání nebo buněk od jiného dodavatele nebo dodavatelů ze třetích zemídodavatelů ze třetích zemí. Žádost o změnu povolení činnosti musí obsahovat údaje o požadované změně v rozsahu stanoveném v § 17.
(3)
Ústav o žádosti podle odstavce 1 nebo 2 rozhodne do 30 dnů ode dne jejího doručení, přičemž postupuje podle § 18 a 19 obdobně. Jsou-li Ústavu známy nové skutečnosti, může zahájit řízení o změně povolení činnosti z moci úřední a rozhodne do 30 dnů ode dne zahájení řízení, přičemž postupuje podle § 18 a 19 obdobně. V případě, kdy je potřebné provést šetření na místě, prodlužují se lhůty uvedené ve větě první a druhé na 90 dnů.
(4)
Změny údajů nezbytných pro zajištění součinnosti Ústavu s držitelem povolení činnosti, a to zejména změnu telefonního spojení, čísla faxu, adresy elektronické pošty a domovské stránky informačního prostředku umožňujícího dálkový přístup, je držitel povolení činnosti povinen neprodleně oznámit Ústavu. Na změny uvedené ve větě první se odstavec 1 nepoužije.
(5)
Povolení činnosti Ústav zruší na žádost toho, komu bylo vydáno, popřípadě za podmínek uvedených v § 22 odst. 2.
(6)
Pokud držitel povolení činnosti po dobu nejméně 3 let ode dne nabytí právní moci tohoto povolení nevykonává činnosti uvedené v tomto povolení nebo po dobu 3 let vykonávání těchto činností přeruší, povolení činnosti zaniká.
§ 20a
(1)
Povolení činnosti může být omezeno jen na povolení k distribuci tkání a buněk. Pro obsah žádosti o povolení k distribuci tkání a buněk se ustanovení § 17 neužije; žádost se předkládá Ústavu a musí obsahovat
a)
doklad osvědčující, že jde o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu,
b)
postupy a podmínky, které zaručují zachování jakosti a bezpečnosti tkání a buněk při jejich distribuci,
c)
postupy a podmínky pro přesné, rychlé a doložitelné stažení distribuovaných tkání a buněk z dalšího použití,
d)
údaje a dokumentaci dokládající předpoklady žadatele při distribuci tkání a buněk plnit povinnosti podle tohoto zákona.
(2)
Strukturu, rozsah a nezbytné náležitosti údajů a dokumentace uvedených v odstavci 1 stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Při rozhodování o žádosti o povolení k distribuci tkání a buněk podle odstavce 1 Ústav postupuje podle § 18 a 19 obdobně a pro změny tohoto povolení, jeho zrušení a zánik platí § 20 obdobně.
(4)
Pro držitele povolení k distribuci tkání a buněk platí při jejich distribuci stejné povinnosti, jaké má při jejím provádění provozovatel tkáňového zařízenítkáňového zařízení. Držitel povolení k distribuci tkání a buněk je povinen při jejich distribuci dodržovat pravidla správné distribuční praxe stanovená prováděcím právním předpisem vydaným podle § 5 odst. 1 písm. k).
HLAVA VI
KÓDOVÁNÍ TKÁNÍ A BUNĚK
§ 20b
(1)
Jednotným evropským kódemJednotným evropským kódem se opatřují všechny distribuované tkáně a buňky, které jsou propuštěny do oběhu k použití u člověkapoužití u člověka. Jednotný evropský kódJednotný evropský kód je jedinečným identifikátorem, který sestává ze
a)
sekvence identifikace darování; sekvence identifikace darování sestává z kódu tkáňového zařízeníkódu tkáňového zařízení a jedinečného čísla darováníjedinečného čísla darování a
b)
sekvence identifikace přípravku; sekvence identifikace přípravku sestává z kódu přípravkukódu přípravku, čísla frakcečísla frakce a data ukončení doby použitelnosti.
V případech jiných než uvedených ve větě první, není-li dále stanoveno jinak, musí být alespoň v doprovodné dokumentaci použita nejméně sekvence identifikace darování.
(2)
Jednotný evropský kódJednotný evropský kód podle odstavce 1 se nepoužije, jde-li o
a)
darování reprodukčních buněk mezi mužem a ženou, kteří spolu tvoří neplodný pár a podstupují léčbu neplodnosti společně,
b)
tkáně a buňky, pokud zůstanou v rámci jednoho tkáňového zařízenítkáňového zařízení a v jednom zdravotnickém zařízení,
c)
tkáně a buňky dovezené ze třetí zemětřetí země, pokud zůstanou od dovozu až po použití u člověkapoužití u člověka v rámci jednoho tkáňového zařízenítkáňového zařízení a v jednom zdravotnickém zařízení.
(3)
Tvorbu a strukturu jednotného evropského kódujednotného evropského kódu, požadavky na jeho použití, strukturu kódu přípravkukódu přípravku a technická pravidla systému přidělování jedinečných čísel darováníjedinečných čísel darování stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení zajistí
a)
přidělení jednotného evropského kódujednotného evropského kódu všem tkáním a buňkám, u nichž musí být tento kód použit, a to nejpozději před jejich distribucí k použití u člověkapoužití u člověka,
b)
přidělení sekvence identifikace darování tkáním a buňkám po odběru nebo při dovozu tkání a buněk ze třetí zemětřetí země; v případě kolekcekolekce se konečnému přípravku přidělí nové identifikační číslo darování, přičemž sledovatelnostsledovatelnost k jednotlivým případům darování zajistí tkáňové zařízenítkáňové zařízení, v němž je kolekcekolekce prováděna; kolekcíkolekcí se rozumí fyzický kontakt nebo mísení tkání a buněk z jednoho nebo více odběrů od stejného dárce nebo od dvou nebo více dárců v jedné nádobě; sekvenci identifikace darování po přidělení nelze měnit s výjimkou, kdy je potřebné opravit chybu způsobenou nesprávným zadáním, přičemž jakákoli oprava musí být řádně zdokumentována,
c)
použití jednoho z používaných kódovacích systémů přípravků a odpovídajících čísel přípravků z tkání a buněk obsažených v databázi přípravků z tkání a buněk Evropské unie, a to nejpozději před jejich distribucí k použití u člověkapoužití u člověka,
d)
použití příslušného čísla frakcečísla frakce a data ukončení doby použitelnosti; v případě tkání a buněk, u nichž nebylo stanoveno datum ukončení doby použitelnosti, musí být jako datum ukončení doby použitelnosti uvedeno číslo „00000000“, a to nejpozději před jejich distribucí k použití u člověkapoužití u člověka,
e)
uvedení jednotného evropského kódujednotného evropského kódu na štítku dotčených tkání a buněk nesmazatelnou a trvalou formou a jeho uvedení v příslušné doprovodné dokumentaci nejpozději před distribucí tkání a buněk k použití u člověkapoužití u člověka; tkáňové zařízenítkáňové zařízení může označení přípravku svěřit jinému poskytovateli, který s tkáněmi a buňkami zachází, za podmínky, že je zajištěn soulad s tímto zákonem, a to zejména, pokud jde o jedinečnost kódu; pokud umístění jednotného evropského kódujednotného evropského kódu na štítku brání velikost štítku, musí být kód jednoznačně spojen s tkáněmi a buňkami, na jejichž obalu je tento štítek uveden, a to prostřednictvím doprovodné dokumentace, a
f)
přijetí nezbytných opatření v případě nesprávného umístění jednotného evropského kódujednotného evropského kódu na štítku.
(5)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení neprodleně, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy byla zjištěna dotčená skutečnost, informuje Ústav, pokud
a)
informace uvedené v databázi tkáňových zařízenítkáňových zařízení Evropské unie vyžadují aktualizaci nebo opravu,
b)
databáze přípravků z tkání a buněk Evropské unie vyžaduje aktualizaci, nebo
c)
zaznamená, že došlo k závažnému porušení požadavků v souvislosti s jednotným evropským kódemjednotným evropským kódem týkajících se tkání a buněk získaných od jiných tkáňových zařízenítkáňových zařízení Evropské unie.
§ 20c
Ústav v oblasti kódování tkání a buněk zajistí:
a)
po vydání povolení činnosti podle tohoto zákona vložení údajů do databáze tkáňových zařízenítkáňových zařízení Evropské unie; tyto údaje zahrnují
1.
název tkáňového zařízenítkáňového zařízení,
2.
kód tkáňového zařízeníkód tkáňového zařízení,
3.
adresu tkáňového zařízenítkáňového zařízení, popřípadě adresu pracoviště poskytovatele, které je tkáňovým zařízenímtkáňovým zařízením,
4.
kontaktní údaje, kterými jsou elektronická adresa, telefonní číslo a číslo faxu,
5.
název orgánu, který povolení činnosti vydal,
6.
název orgánu odpovědného za udržování a aktualizaci údajů v databázi tkáňových zařízenítkáňových zařízení Evropské unie,
7.
vedení tkání a buněk, pro něž bylo povolení činnosti uděleno,
8.
uvedení činností, pro něž bylo povolení činnosti uděleno, a
9.
údaje týkající se veškerých podmínek nebo výjimek uvedených v povolení činnosti,
b)
přidělení jedinečného čísla tkáňového zařízenítkáňového zařízení všem tkáňovým zařízenímtkáňovým zařízením, kterým bylo uděleno povolení činnosti podle tohoto zákona; jestliže tkáňové zařízenítkáňové zařízení používá pro přidělování jedinečných čísel darováníjedinečných čísel darování více systémů kódování, přiděluje se každému systému kódování samostatné jedinečné číslo,
c)
přidělování jedinečných čísel darováníjedinečných čísel darování podle prováděcího právního předpisu podle § 20b odst. 3, který je kompatibilní s jednotným evropským kódemjednotným evropským kódem, a
d)
validacivalidaci údajů o tkáňových zařízeníchtkáňových zařízeních vedených v databázi tkáňových zařízenítkáňových zařízení Evropské unie a bez zbytečného odkladu jejich aktualizaci, a to pokud
1.
je novému tkáňovému zařízenítkáňovému zařízení uděleno povolení činnosti,
2.
se změní údaje o tkáňovém zařízenítkáňovém zařízení uvedeném v databázi tkáňových zařízenítkáňových zařízení Evropské unie, nebo nejsou-li údaje správně zaznamenány,
3.
se změní údaje, které jsou obsahem povolení činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení, včetně povolení pro nový druh tkání nebo buněk, povolení pro novou činnost, podmínek nebo výjimek v povolení činnosti, nebo
4.
dojde k částečnému nebo úplnému pozastavení povolení pro určitou činnost nebo druh tkání nebo buněk, částečnému nebo úplnému zrušení povolení činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení nebo zániku povolení činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení.
HLAVA VII
KONTROLNÍ ČINNOST A OPATŘENÍ
§ 21
Ústav kontroluje, zda jsou dodržovány požadavky tohoto zákona; kontroly provádí
a)
ve zdravotnických zařízeních, v nichž se zachází s tkáněmi a buňkami; jde-li o tkáňové nebo odběrové zařízeníodběrové zařízení, nejméně jednou za 2 roky,
b)
došlo-li nebo je-li podezření, že došlo k závažné nežádoucí reakcizávažné nežádoucí reakci nebo závažné nežádoucí událostizávažné nežádoucí události,
c)
u právnických nebo podnikajících fyzických osob, které zajišťují plnění vyplývající ze smluv uzavřených podle § 10.
§ 21a
Ústav provádí rovněž kontroly u dodavatelů ze třetích zemídodavatelů ze třetích zemí, kteří uzavřeli smlouvu podle § 11a odst. 1, je-li potřebné ověřit, zda jsou zajištěny požadavky na jakost a bezpečnost dovážených tkání a buněk srovnatelné s požadavky podle tohoto zákona. O případných opatřeních, která budou přijata, rozhodne Ústav, a to na základě konzultací s příslušným orgánem členského státučlenského státu, který předložil žádost o provedení kontroly.
§ 22
(1)
Ústav zakáže distribuci tkání a buněk, dovoz tkání a buněk ze třetí země nebo používání tkání a buněk nebo nařídí jejich stažení z použití, popřípadě jejich odstranění a zároveň stanoví rozsah zákazu, stažení nebo odstranění, pokud
a)
tkáně a buňky jsou nebo mohou být za běžných podmínek použití škodlivé,
b)
tkáně a buňky nemají léčebnou účinnost,
c)
zdravotní riziko převažuje nad prospěšností tkání a buněk, nebo
d)
došlo k závažnému porušení povinnosti stanovené tímto zákonem.
(2)
Ústav může podle charakteru a závažnosti zjištění pozastavit nebo zrušit povolení činnosti, a to v celém rozsahu nebo pro určitou činnost, postup nebo pro určitý typ tkání a buněk, pokud
a)
se změní údaje nebo podmínky ověřené pro povolení činnosti a není splněna povinnost k nahlášení změny, nebo
b)
došlo k porušení povinnosti stanovené tímto zákonem.
V rozhodnutí o pozastavení Ústav stanoví omezení práv a povinností během pozastavení a vymezí lhůtu pro odstranění příčin pozastavení. Odvolání proti rozhodnutí o pozastavení nemá odkladný účinek.
(3)
Ústav v případě ohrožení života a zdraví lidí tkáněmi a buňkami neprodleně informuje o svých opatřeních osoby, jejichž činnosti se ohrožení týká, a osoby, které mohou být ohroženy. Orgány vykonávající státní správu v oblasti tkání a buněk a zdravotní péče, krajské úřady, profesní organizace lékařů, zdravotní pojišťovny10) a poskytovatelé jsou povinni na vyžádání Ústavu poskytnout údaje nezbytně nutné pro vyhledání ohrožené osoby.
§ 23
(1)
Fyzická osoba, která je Ústavem pověřena kontrolní činností, (dále jen „inspektor“) se prokazuje průkazem inspektora, jde-li o zaměstnance Ústavu, nebo písemným pověřením k jednotlivé kontrole, jde-li o jinou osobu.
(2)
Inspektoři mohou v případě zjištění, že kontrolovaná osoba porušila
závažným způsobem podmínky a povinnosti stanovené tímto zákonem, pozastavit
1.
platnost povolení činnosti,
2.
výkon oprávnění vyplývajícího z rozhodnutí vydaných podle zákonů upravujících zdravotní péči12),
3.
distribuci nebo použití tkání a buněk.
(3)
Inspektoři, kteří jsou pověřeni kontrolní činností u dodavatelů ze třetích zemídodavatelů ze třetích zemí, kteří uzavřeli smlouvu podle § 11a odst. 1,
a)
vyhodnocují a ověřují postupy a činnosti prováděné v zařízeních dodavatelů ze třetích zemídodavatelů ze třetích zemí, které jsou významné pro rovnocennost požadavků na jakost a bezpečnost tkání a buněk, jež jsou nebo mají být dováženy, s požadavky stanovenými tímto zákonem,
b)
přezkoumávají veškeré dokumenty nebo záznamy, které jsou pro uvedené hodnocení a ověřování významné.
(4)
Odborným předpokladem pro výkon funkce inspektora je řádně ukončené vysokoškolské studium v oblasti farmacie nebo všeobecného lékařství7), biochemie nebo biologie a dále nejméně 3 roky odborné praxe v takové činnosti, která má vztah k oblasti, v níž inspektor vykonává kontrolní činnost.
HLAVA VIII
ZVEŘEJŇOVÁNÍ ÚDAJŮ
§ 24
(1)
Ústav zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
a)
seznamy držitelů povolení činnosti s uvedením rozsahu činností,
b)
informace o závažných nežádoucích událostechzávažných nežádoucích událostech a závažných nežádoucích reakcíchzávažných nežádoucích reakcích a informace o opatřeních Ústavu,
c)
informace o rozhodnutích vydaných podle tohoto zákona,
d)
pokyny Komise, Agentury a Ústavu vztahující se k podmínkám pro zajištění jakosti a bezpečnosti tkání a buněk.
(2)
Zveřejnění nebo poskytnutí informace související s jakostí a bezpečností tkání a buněk se závažným dopadem na zdraví nebo život osob se nepovažuje za porušení obchodního tajemství podle zvláštního právního předpisu13).
HLAVA IX
PŘESTUPKY
§ 25
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně zachází s tkáněmi a buňkami.
(2)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení, odběrové zařízeníodběrové zařízení nebo jiný poskytovatel zacházející s tkáněmi a buňkami se dopustí přestupku tím, že v rozporu s
a)
§ 3 odst. 3 písm. b) nezajistí
1.
oznámení závažné nežádoucí událostizávažné nežádoucí události, závažné nežádoucí reakcezávažné nežádoucí reakce nebo podezření na ně, nebo
2.
poskytování údajů,
b)
§ 3 odst. 3 písm. c) nezajistí anonymizaci údajů, nebo
c)
§ 3 odst. 3 písm. d) nezajistí sledovatelnostsledovatelnost po dobu nejméně 30 let od použití tkání a buněk.
(3)
Držitel povolení k distribuci tkání a buněk se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 20a odst. 4 při jejich distribuci poruší pravidla správné distribuční praxe.
(4)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení, odběrové zařízeníodběrové zařízení nebo provozovatel diagnostické laboratořediagnostické laboratoře se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní oznamovací povinnost podle § 3 odst. 4,
b)
nezajistí vedení záznamů uvedených v § 5 odst. 1 písm. f) bodě 4 nebo jejich dohledatelnost,
c)
nezajistí, aby s tkáněmi a buňkami nakládala fyzická osoba splňující požadavky podle § 16 odst. 1,
d)
provádí činnost v rozporu s povolením činnosti podle tohoto zákona, nebo
e)
v rozporu s § 20 odst. 1 nakládá s tkáněmi a buňkami bez rozhodnutí Ústavu o změně povolení činnosti nebo změně odpovědné osoby anebo změně činnosti nebo její části zajišťované smluvně.
(5)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení nebo odběrové zařízeníodběrové zařízení se dopustí přestupku tím, že nezajistí
a)
použití jen takových produktů nebo materiálů, které jsou vymezeny v § 5 odst. 1 písm. b),
b)
identifikaci podle § 5 odst. 1 písm. e),
c)
aby funkci odpovědné osoby vykonávala osoba splňující požadavky podle § 6 odst. 2 nebo § 8 odst. 2,
d)
v rozporu s § 7 odst. 1 písm. b), aby darování tkání a buněk nebylo zdrojem finanční nebo jiné náhrady, nebo
e)
při opatřováníopatřování tkání a buněk postup podle § 7 odst. 1 písm. c).
(6)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 1 nezveřejní výroční zprávu,
b)
nezajistí v rozporu s § 5 odst. 1 písm. c) použití pouze takových tkání a buněk, které splňují požadavky na jejich schválení pro zpracovánízpracování,
c)
nezajistí dodržování pravidel správné distribuční praxe při distribuci tkání a buněk podle § 5 odst. 1 písm. k),
d)
zajistí dovoz tkání a buněk ze třetí zemětřetí země v rozporu s § 11 odst. 1,
e)
zajistí vývoz tkání a buněk do třetí zemětřetí země v rozporu s § 11b odst. 1,
f)
zajistí distribuci tkání a buněk mezi Českou republikou a jiným členským státemčlenským státem v rozporu s § 12,
g)
v rozporu s § 13 odst. 1 zajistí distribuci z členského státučlenského státu nebo dovoz ze třetí zemětřetí země v případě neodkladné potřebyneodkladné potřeby tkání a buněk bez příslušného oprávnění,
h)
nesplní oznamovací povinnost podle § 13 odst. 2,
i)
v rozporu s § 20 odst. 2 nakládá s tkáněmi a buňkami bez rozhodnutí Ústavu o změně povolení činnosti v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí zemětřetí země,
j)
nezajistí splnění povinností v oblasti kódování tkání a buněk podle § 20b odst. 4, nebo
k)
nesplní informační povinnost podle § 20b odst. 5.
(7)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení, jde-li o tkáně a buňky jím propouštěné pro distribuci a použití, se dopustí přestupku tím, že nezajistí v rozporu s
a)
§ 5 odst. 3 písm. a) stažení nepoužitých tkání a buněk,
b)
§ 5 odst. 3 písm. e), aby nebylo propuštěno, distribuováno nebo použito u člověka balení tkání a buněk, které nesplňuje požadavky na jakost a bezpečnost tkání a buněk nebo požadavky tohoto zákona, nebo
c)
§ 5 odst. 3 písm. g), aby postupy nebo údaje odpovídaly údajům nebo postupům uvedeným v žádosti.
(8)
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení, jde-li o tkáně a buňky jím propouštěné pro distribuci a použití nebo o jím distribuované tkáně a buňky z členského státučlenského státu nebo jím dovezené ze třetí zemětřetí země, se dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 5 odst. 4 písm a) bodu 1 nebo 3.
(9)
Odběrové zařízeníOdběrové zařízení se dopustí přestupku tím, že nezajistí poskytování tkání a buněk podle § 7 odst. 1 písm. e) pouze tkáňovému zařízenítkáňovému zařízení.
(10)
Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že v případě ukončení činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení nezajistí splnění požadavků na uchování dokumentace, sledovatelnostsledovatelnost nebo dostupnost uskladněných tkání a buněk pro účel použití podle § 4 odst. 2.
(11)
Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že nezajistí dodržování písemných pokynů tkáňového zařízenítkáňového zařízení podle § 3 odst. 5.
(12)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), odstavce 4 písm. b) a e), odstavce 5 písm. a), odstavce 6 písm. a), e) až k) a odstavce 8,
b)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) a c), odstavce 3, odstavce 4 písm. a), c) a d), odstavce 5 písm. b), c) a e), odstavce 6 písm. b) a d), odstavce 7 písm. a) a c), odstavce 9 až 11,
c)
do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 5 písm. d), odstavce 6 písm. c) a odstavce 7 písm. b).
§ 26
Přestupky podle tohoto zákona projednává Ústav, s výjimkou přestupků podle § 25 odst. 6 písm. c) spáchaných zajištěním dovozu, vývozu nebo distribuce tkání a buněk v rozporu s § 11 odst. 2, § 11b odst. 2 a § 12 a přestupků podle § 25 odst. 6 písm. d), které projednává Ministerstvo zdravotnictví.
HLAVA X
SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 27
Náhrady výdajů
(1)
Za provedení odborných úkonů na žádost vybírá Ústav náhradu výdajů. Osoba, na jejíž žádost se mají provést odborné úkony spojené s povolením činnosti, změnou tohoto povolení, s vydáním osvědčení nebo stanoviska, anebo s kontrolní činností, je povinna uhradit výdaje, které vznikly Ústavu. Seznam odborných úkonů a výši úhrady výdajů za ně stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Náhrady výdajů podle odstavce 1 jsou vedeny na zvláštním účtu Ústavu. Prostředky na tomto účtu používá Ústav přímo pro zajištění své činnosti.
(3)
Ústav
a)
je oprávněn požadovat od osoby, na jejíž žádost se odborné úkony mají provést, přiměřenou zálohu, popřípadě i uhrazení výdajů předem, je-li zřejmé, že budou provedeny a jaká bude jejich výše,
b)
může na žádost prominout náhradu výdajů nebo jejich část, jde-li o úkony, na jejichž provedení je veřejný zájem nebo mohou mít zvlášť významné důsledky pro širší okruh osob.
(4)
Ústav vrátí osobě, která mu poskytla náhradu výdajů podle odstavce 1, a to na její žádost,
a)
náhradu v plné výši, pokud ji osoba zaplatila, aniž k tomu byla povinna, nebo vyžadovaný odborný úkon nebyl proveden,
b)
rozdíl mezi výší zaplacené náhrady a výší náhrady stanovené prováděcím právním předpisem,
c)
poměrnou část zaplacené náhrady odpovídající odborným úkonům, které nebyly do doby ukončení řízení provedeny.
(5)
Ústav je rovněž oprávněn požadovat náhradu výdajů za provedení odborných úkonů od osoby, která nesplněním nebo porušením povinnosti stanovené tímto zákonem způsobila nutnost provedení takových úkonů.
§ 28
Využívání rodných čísel
Tkáňové zařízeníTkáňové zařízení nebo odběrové zařízeníodběrové zařízení je oprávněno za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem upravujícím ochranu osobních údajůosobních údajů15) zaznamenat rodné číslo pro potřeby identifikace dárce. Za tímto účelem je provozovatel oprávněn vyžadovat předložení dokladu, ve kterém je rodné číslo uvedeno. Rodné číslo dárce se uchová pro potřeby sledovatelnostisledovatelnosti podle § 3 odst. 3 písm. d).
§ 29
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 3 písm. b) a d), § 4 odst. 1, § 5 odst. 1 písm. a), c) až f) a k), § 5 odst. 3 písm. a), § 7 odst. 1 písm. c) až e), § 13 odst. 2, § 17 odst. 6, § 19 odst. 5, § 20a odst. 2, § 20b odst. 3 a § 27 odst. 1 a odst. 4 písm. b).
§ 30
Přechodná ustanovení
(1)
Provozovatelé tkáňových zařízenítkáňových zařízení, odběrových zařízeníodběrových zařízení a diagnostických laboratořídiagnostických laboratoří, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti upravené tímto zákonem podle zákona upravujícího provádění transplantací nebo podle zákona upravujícího zdravotní péči, mohou vykonávat tyto činnosti 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud ve lhůtě podle věty první předloží žádost o povolení činnosti, mohou tuto činnost vykonávat až do doby nabytí právní moci rozhodnutí o jejich žádosti.
(2)
Provozovatelé tkáňových zařízenítkáňových zařízení zavedou systém pro označení jednotlivých balení tkání nebo buněk podle § 5 odst. 1 písm. e) bodu 1 jednoznačnými kódy nejpozději do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Informace podle § 14 písm. c) a zpráva podle § 15 odst. 2 písm. c) bude Komisi poprvé předložena do 7. dubna 2009.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o regulaci reklamy
§ 34
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 384/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 109/2007 Sb., zákona č. 160/2007 Sb. a zákona č. 36/2008 Sb., se mění takto:
1.
Za § 5b se vkládá nový § 5c, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 17b zní:
㤠5c
Reklama podporující darování lidských tkání a buněk
(1)
Reklama podporující darování lidských tkání nebo buněk za finanční odměnu nebo jiné srovnatelné výhody se zakazuje.
(2)
Reklama týkající se potřeby nebo dostupnosti lidských tkání a buněk určených pro použití u člověka, jejímž účelem je nebo která může sloužit k získání finančního zisku nebo jiných srovnatelných výhod, se zakazuje.
(3)
Odstavcem 1 nebo 2 není dotčeno zajišťování informovanosti a zákaz inzerování a reklamy podle zákona upravujícího provádění transplantací17b).
17b)
§ 27 a 28 zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech, a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon).“.
2.
V § 7 odst. 1 písm. b) se za slova „na humánní léčivé přípravky“ vkládají slova „, na lidské tkáně a buňky“.
3.
V § 8 odst. 1 se na konci písmene m) zrušuje slovo „nebo“, na konci písmene n) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje slovo „nebo“ a za písmeno n) se doplňuje písmeno o), které zní:
„o)
šíří reklamu podporující darování lidských tkání a buněk, která je podle § 5c zakázána.“.
4.
V § 8 odst. 4 se za slova „odstavce 1 písm. a)“ vkládá slovo „, o)“.
5.
V § 8a odst. 1 se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které zní:
„m)
šíří reklamu podporující darování lidských tkání a buněk, která je podle § 5c zakázána,“.
Dosavadní písmena m) až r) se označují jako písmena n) až s).
6.
V § 8a odst. 5 se v písmenu b) slova „nebo q)“ nahrazují slovy „, q) nebo r)“ a v písmenu c) se slova „nebo r)“ nahrazují slovy „nebo s)“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna transplantačního zákona
§ 35
Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 228/2005 Sb. a zákona č. 129/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 písmeno a) zní:
„a)
orgánem samostatná a životaschopná část lidského těla tvořená strukturovaným uspořádáním různých tkání, která má zachovánu svoji strukturu, cévní zásobení a schopnost vykonávat fyziologické funkce s významnou mírou autonomie,“.
2.
V § 6 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 7a zní:
„(2)
Za posouzení zdravotní způsobilosti dárce k darování orgánů je odpovědno zdravotnické zařízení, které provádí odběr. V případě darování tkání se při posuzování zdravotní způsobilosti dárce postupuje podle zákona o lidských tkáních a buňkách7a).
7a)
Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách).“.
3.
V § 6 odst. 5 se za slovo „dárce“ vkládá slovo „orgánů“.
4.
V § 7 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Součástí souhlasu vysloveného v souvislosti s odběrem tkáně je vymezení účelu jejího použití.“.
5.
V § 7 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Zdravotnické zařízení, jde-li o souhlas vyslovený v souvislosti s odběrem tkání, poskytne kopii tohoto souhlasu, popřípadě jeho změnu, tkáňovému zařízení7a), kterému tkáně předává. Shodu kopie souhlasu s originálem potvrdí předávající zdravotnické zařízení.“.
6.
V § 11 odst. 1 písm. b) a v § 11 odst. 3 se za slovo „dárce“ vkládá slovo „orgánů“.
7.
V § 11 odst. 1 písm. b) se za slovo „odběr“ vkládají slova „; v případě darování tkání se při posuzování zdravotní způsobilosti zemřelého dárce postupuje podle zákona upravujícího lidské tkáně a buňky“.
8.
V § 18 odst. 1 se za slovy „dárců“ a „transplantací“ slova „tkání a“ zrušují a za slovo „darováním“ se vkládá slovo „orgánů“.
9.
V § 18 odst. 3 a 4 se za slovy „dárců“ a „transplantací“ slova „tkání a“ zrušují.
10.
V § 21 odst. 1 písm. a) se za slovo „odběr“ vkládá slovo „orgánů“ a slova „tkání a“ se zrušují.
11.
V § 21 odst.1 písm. b) se za slovo „transplantace“ vkládá slovo „orgánů“ a slova „tkání a“ se zrušují.
12.
§ 21 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
jde-li o tkáně, poskytovat údaje, které vyžádá Koordinační středisko transplantací; poskytované údaje musí být anonymizované tak, aby dárce ani příjemce tkání nemohl být identifikován,“.
13.
V § 21 odst. 1 písm. f) se slova „tkáněmi a“ a „tkání a“ zrušují.
14.
V § 21 odst. 1 písmeno i) zní:
„i)
mít k dovozu nebo vývozu orgánů dovozní nebo vývozní povolení (§ 26a až 26g).“.
15.
V § 21 odstavec 2 zní:
„(2)
Zdravotničtí pracovníci, kteří se účastnili odběru nebo transplantace orgánů, zaznamenávají nakládání s odebraným orgánem do protokolu, který je přiložen k odebranému orgánu. Do tohoto protokolu se zaznamená zejména datum a místo odběru a konečné určení odebraného orgánu. Pokud se odebraný orgán použije pro transplantaci, do protokolu se zaznamená datum, místo a osoba, jíž byla transplantace provedena. Pokud bylo rozhodnuto, že odebrané orgány jsou k transplantaci nevhodné, do protokolu se zaznamená důvod, proč byly shledány nevhodnými, a způsob dalšího naložení s nimi. Protokol musí být do 7 dnů po konečném určení odebraného orgánu odeslán Koordinačnímu středisku transplantací.“.
16.
V § 22 odst. 3 se slova „, s výjimkou písmene d),“ nahrazují slovy „odst. 1 písm. c), g) a h)“.
17.
V § 23 odstavec 1 zní:
„(1)
Tkáňová banka je určena k zajišťování odběrů, dalšího zpracování, vyšetřování, konzervaci, skladování a distribuci tkání pro transplantace; při těchto činnostech postupuje podle zákona o lidských tkáních a buňkách.“.
Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje.
18.
V § 23 odst. 2 písm. b) se za slovem „dárců“ slova „tkání a“ zrušují.
19.
V § 23 odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
20.
V § 24 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
21.
V § 25 odst. 2 písm. b) a c) se slova „tkání a“ zrušují.
22.
V § 25 odst. 2 písm. h) se slova „tkání a“ a „pokud nejde o činnost podle § 24 odst. 2 písm. b),“ zrušují.
23.
V § 26 odst. 1 se slova „tkání a“ zrušují.
24.
V § 26 odst. 2 se ve větě první a druhé slova „tkáně nebo“ a „tkání a“ zrušují.
25.
V § 26 odst. 3 se slova „tkáně nebo“ zrušují.
26.
V § 26 odst. 4 se slova „Tkáň nebo orgán“ nahrazují slovem „Orgány“ a slova „tkání a“ se zrušují.
27.
V § 26a odstavec 1 zní:
„(1)
K dovozu nebo vývozu tkání anebo k dovozu nebo vývozu orgánů v rámci mezinárodní výměny nebo nabídky podle § 26 odst. 1 až 3 (dále jen „dovoz nebo vývoz tkání nebo orgánů“) vydává ministerstvo dovozní nebo vývozní povolení. Žádost o dovozní nebo vývozní povolení předkládá ministerstvu zdravotnické zařízení, které dovoz nebo vývoz uskutečňuje (dále jen „žadatel“), nejméně 90 kalendářních dnů před zamýšleným zahájením dovozu nebo vývozu.“.
28.
§ 26g zní:
㤠26g
Pro dovoz nebo vývoz tkání nebo orgánů mezi Českou republikou a členskými zeměmi Evropské unie se ustanovení § 26a až 26d použijí obdobně.“.
29.
V § 28 odst. 3 se slova „tkání a“ zrušují.
30.
V § 29 odst. 2 písm. a) bodech 3 a 4 se slova „tkáně nebo“ zrušují.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 36
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb. a zákona č. 254/2008 Sb., se mění takto:
1.
V sazebníku se na konci položky 102A doplňují písmena d) až f), která včetně poznámky pod čarou č. 61b znějí:
„d)| povolení nebo změnu povolení činnosti tkáňového zařízení61b)| Kč| 2000
---|---|---|---
e)| povolení nebo změnu povolení činnosti odběrového zařízení61b)| Kč| 2000
---|---|---|---
f)| povolení nebo změnu povolení činnosti diagnostické laboratoře61b)| Kč| 2000“.
---|---|---|---
2.
Na konci položky 102A se doplňuje tento text:
„Osvobození
Od poplatku podle písmen d), e) a f) této položky je osvobozeno přijetí žádosti o povolení činnosti podané do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti zvláštního právního předpisu vymezujícího požadavky na zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk61b), kterou podá provozovatel tkáňového zařízení nebo odběrového zařízení nebo diagnostické laboratoře, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zvláštního právního předpisu vykonával tyto činnosti podle zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
61b)
Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách).“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o léčivech
§ 37
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 se na konci textu písmene n) doplňují slova „a lymfocyty dárce krvetvorných kmenových buněk určené pro příjemce těchto buněk“.
2.
V § 2 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „lidské tkáně, lidské buňky a přípravky z lidských tkání, popřípadě buněk“.
3.
Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně poznámky pod čarou č. 39a zní:
㤠24a
(1)
Jde-li o léčivý přípravek, při jehož výrobě se použijí lidské tkáně, popřípadě buňky, na které se vztahuje zvláštní právní předpis upravující požadavky na zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk39a), musí být při registraci a výrobě takového léčivého přípravku prokázáno též splnění podmínek při darování, opatřování, vyšetřování lidských tkání a buněk a jejich propuštění pro použití při výrobě léčivého přípravku stanovených tímto zvláštním právním předpisem.
(2)
Je-li klinické hodnocení prováděno s hodnoceným léčivým přípravkem, při jehož výrobě se použijí lidské tkáně, popřípadě buňky, na které se vztahuje zvláštní právní předpis upravující požadavky na zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk39a), musí být prokázáno též splnění podmínek při darování, opatřování a vyšetřování lidských tkání a buněk a jejich propuštění pro použití při výrobě léčivého přípravku stanovených tímto zvláštním právním předpisem.
39a)
Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách).“.
4.
V § 25 odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
tkáně nebo buňky lidského původu zajišťované tkáňovým zařízením podle zvláštního právního předpisu upravujícího požadavky na zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk39a),“.
Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i).
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
§ 38
Tento zákon nabývá účinnosti šedesátým dnem ode dne jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES ze dne 31. března 2004 o stanovení jakostních a bezpečnostních norem pro darování, odběr, vyšetřování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk. Směrnice Komise 2006/17/ES ze dne 8. února 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES, pokud jde o určité technické požadavky na darování, opatřování a vyšetřování lidských tkání a buněk. Směrnice Komise 2006/86/ES ze dne 24. října 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES, pokud jde o požadavky na sledovatelnost, oznamování závažných nežádoucích reakcí a účinků a některé technické požadavky na kódování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk.
Směrnice Komise (EU) 2015/565 ze dne 8. dubna 2015, kterou se mění směrnice 2006/86/ES, pokud se jedná o některé technické požadavky na kódování lidských tkání a buněk.
Směrnice Komise (EU) 2015/566 ze dne 8. dubna 2015, kterou se provádí směrnice 2004/23/ES, pokud jde o postupy pro ověřování rovnocenných jakostních a bezpečnostních norem pro dovážené tkáně a buňky.
2)
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 124/2008 Sb.
3)
Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 23 zákona č. 285/2002 Sb., ve znění zákona č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách).
5)
Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
9)
Zákon č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Například zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
15)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 295/2008 Sb. | Zákon č. 295/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 19. 8. 2008, datum účinnosti 1. 10. 2008, částka 97/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 10. 2008
295
ZÁKON
ze dne 16. července 2008,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna občanského soudního řádu
Čl. I
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 129/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 35 odst. 1 se na konci písmene m) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní:
„n)
navrácení dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí (§ 193a).“.
2.
V § 76a odstavec 1 zní:
„(1)
Ocitlo-li se nezletilé dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny, předseda senátu předběžným opatřením nařídí, aby bylo na nezbytně nutnou dobu umístěno ve vhodném prostředí, které v usnesení označí. Vhodným prostředím se rozumí výchovné prostředí u osoby nebo zařízení způsobilého zajistit nezletilému dítěti řádnou péči s ohledem na jeho fyzický a duševní stav, jakož i rozumovou vyspělost a umožnit realizaci případných jiných opatření stanovených předběžným opatřením. Jde-li o svěření dítěte do pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu33a) na přechodnou dobu, po jejímž uplynutí lze dát souhlas rodiče s osvojením, nebo na dobu do rozhodnutí soudu o tom, že není třeba souhlasu rodiče k osvojení, soud svěří dítě do pěstounské péče předběžným opatřením.“.
3.
V § 76a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Není-li ve věci samé dána pravomoc českých soudů, lhůty podle odstavce 4 se nepoužijí. Celková doba trvání předběžného opatření podle tohoto odstavce nesmí přesáhnout dobu 6 měsíců.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
4.
V § 88 se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které včetně poznámek pod čarou č. 62g a 62h zní:
„p)
v jehož obvodu má sídlo Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, jde-li o řízení ve věcech mezinárodních únosů dětí podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu62g), nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství62h).
62g)
Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, vyhlášená pod č. 34/1998 Sb.
62h)
Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000.“.
5.
V § 100 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Ve věcech péče o nezletilé děti může soud uložit účastníkům na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii. Účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii nelze uložit po dobu platnosti předběžného opatření podle § 76b odst. 1.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
6.
V § 100 odstavec 4 zní:
„(4)
V řízení, jehož účastníkem je nezletilé dítě, které je schopno formulovat své názory, soud postupuje tak, aby byl zjištěn jeho názor ve věci. Názor nezletilého dítěte soud zjistí výslechem dítěte. Názor dítěte může soud ve výjimečných případech zjistit též prostřednictvím jeho zástupce, znaleckého posudku nebo příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Výslech dítěte může soud provést i bez přítomnosti dalších osob, lze-li očekávat, že by jejich přítomnost mohla ovlivnit dítě tak, že by nevyjádřilo svůj skutečný názor. K názoru dítěte soud přihlíží s přihlédnutím k jeho věku a rozumové vyspělosti.“.
7.
V § 110 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Jestliže účastníci souhlasí s provedením mimosoudního smírčího nebo mediačního jednání a s tím, aby si soud mohl od osoby nebo zařízení, které má mimosoudní jednání provádět, vyžadovat informace o průběhu jednání, soud řízení přeruší, jestliže se to nepříčí účelu řízení. Soud současně může stanovit podmínky pro další trvání přerušení řízení, zejména stanovit účastníkům povinnost informovat soud o průběhu a výsledku mimosoudního smírčího nebo mediačního jednání. Tato povinnost se nevztahuje na poskytování informací o skutečnostech, které vzešly při mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání najevo a které se neprojevily na výsledku tohoto jednání.“.
8.
V § 111 odstavec 3 zní:
„(3)
Jestliže je řízení přerušeno podle § 110, pokračuje v něm soud na návrh po uplynutí tří měsíců. Jestliže je řízení přerušeno podle § 110 odst. 2, soud s ohledem na povahu daného řízení pravidelně zjišťuje stav mimosoudního jednání. S výjimkou řízení o rozvod může soud na návrh a v případech podle § 110 odst. 2 i bez návrhu pokračovat v řízení i před uplynutím této lhůty, jsou-li pro to závažné důvody. Není-li návrh na pokračování v řízení podán do jednoho roku, soud řízení zastaví.“.
9.
V § 162 odstavec 1 zní:
„(1)
Předběžně vykonatelné jsou rozsudky odsuzující
a)
k plnění výživného nebo pracovní odměny za poslední 3 měsíce před vyhlášením rozsudku,
b)
k navrácení dítěte, vydané v řízení o navrácení dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí podle § 193a.“.
10.
V § 176 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
V rozsudku o styku rodičů, prarodičů a sourozenců s dítětem, výchově dítěte nebo navrácení dítěte soud účastníky poučí podle § 273 o možnosti výkonu rozhodnutí ukládáním pokut nebo odnětím dítěte při neplnění povinností stanovených v rozsudku.“.
11.
Za § 193 se vkládají nové § 193a až 193e, které včetně nadpisu znějí:
„Řízení o navrácení nezletilého dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí
§ 193a
(1)
Účastníky řízení o návrhu na navrácení nezletilého dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu62g), nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství62h) (dále jen „řízení o navrácení dítěte“) jsou
a)
ten, jehož právo na péči o dítě, vykonávané podle právního řádu státu, v němž dítě mělo svůj obvyklý pobyt bezprostředně před přemístěním nebo zadržením, bylo porušeno (žalobce),
b)
ten, kdo právo na péči o dítě, vykonávané podle právního řádu státu, v němž dítě mělo svůj obvyklý pobyt bezprostředně před přemístěním nebo zadržením, porušuje (žalovaný),
c)
dítě.
(2)
Je-li účastníkem nezletilý rodič dítěte, má v tomto řízení procesní způsobilost. Ustanovení § 23 lze použít jen tehdy, nedosáhl-li rodič věku 16 let.
§ 193b
(1)
V řízení o navrácení dítěte rozhoduje soud ve věci samé rozsudkem.
(2)
O ostatních věcech rozhoduje soud usnesením.
(3)
V řízení o navrácení dítěte nelze přerušit řízení z důvodů uvedených v části třetí tohoto zákona, s výjimkou důvodu uvedeného v § 109 odst. 1 písm. d), a prominout zmeškání lhůty. Nelze také podat žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost.
§ 193c
(1)
Soud činí i bez návrhu vhodná opatření k zajištění podmínek pro navrácení dítěte (§ 74), přičemž zejména učiní opatření k
a)
soudnímu dohledu nad pohybem dítěte na území státu,
b)
zabránění dítěti opustit území státu bez souhlasu soudu,
c)
zabránění narušení osobních vazeb mezi dítětem a žalobcem.
(2)
Soud na návrh žalobce rozhodne též o prozatímní úpravě styku žalobce s dítětem, osvědčí-li žalobce právo na péči o dítě.
(3)
O přijetí vhodných opatření soud rozhoduje bezodkladně, zpravidla bez slyšení účastníků.
§ 193d
(1)
Soud ve lhůtě 3 dnů od zahájení řízení žalovanému usnesením uloží, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že s návrhem na navrácení dítěte nesouhlasí,
a)
ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu,
b)
k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává,
c)
označil důkazy k prokázání svých tvrzení, jakož i uvedl, zda se vzdává práva účasti na projednání věci.
(2)
Usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba.
(3)
Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že se vzdává práva účasti na projednání věci a že proti návrhu na navrácení dítěte, který je proti němu žalobou uplatňován, nemá námitek; o tomto následku musí být poučen.
§ 193e
(1)
V řízení o navrácení dítěte není třeba nařizovat jednání,
a)
jestliže se má za to, že žalovaný proti návrhu na navrácení dítěte nemá námitek (§ 193d), nebo
b)
lze-li ve věci rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo má-li se za to, že se účastníci práva účasti na projednání věci vzdali, nebo že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4).
(2)
Nejsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné, vydá soud rozhodnutí ve věci samé zpravidla do 6 týdnů od zahájení řízení; vydá-li soud rozhodnutí po uplynutí lhůty, uvede v odůvodnění rozhodnutí skutečnosti, pro které nebylo možné lhůtu dodržet.
(3)
Soud může v rozhodnutí podmínit nebo podmíněně odložit navrácení dítěte, a to splněním přiměřených záruk žalobcem nebo vydáním rozhodnutí anebo učiněním jiných opatření orgány státu, do něhož má být dítě navráceno.
(4)
V rozsudku soud účastníky poučí o možnosti výkonu rozhodnutí odnětím dítěte.“.
12.
V § 202 odst. 1 písm. j) se slova „(§ 114b)“ nahrazují slovy „(§ 114b, 193d)“.
13.
V § 202 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
bylo rozhodnuto o opatřeních k zajištění podmínek pro navrácení dítěte (§ 193c).“.
14.
Za § 211a se vkládá nový § 211b, který zní:
㤠211b
Odvolací soud může předběžnou vykonatelnost rozsudku odsuzujícího k navrácení dítěte odložit, pokud k navrácení dítěte nedošlo [§ 162 odst. 1 písm. b)].“.
15.
Za § 218a se vkládá nový § 218b, který zní:
㤠218b
Odvolací soud rozhodne o odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření podle § 76 odst. 1 písm. b), § 76a a podle § 76b do 15 dní od předložení věci odvolacímu soudu.“.
16.
V § 237 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
ve věcech mezinárodních únosů dětí podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu62g), nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství62h).“.
17.
V § 238a odst. 1 se na konci textu písmen c) a d) doplňují slova „, nejde-li o řízení o výkon rozhodnutí k navrácení dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu62g), nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství62h)“.
18.
V § 270 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Stát má ve věcech výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí proti povinnému právo na náhradu nákladů mimosoudního smírčího nebo mediačního jednání, rodinné nebo jiné vhodné terapie, které platil, pokud u povinného nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.“.
19.
V § 272 odstavec 2 zní:
„(2)
Shledá-li soud zvláštní důvody, nebo nebyl-li ten, kdo neplní soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, v rozhodnutí nebo dohodě poučen o následcích neplnění stanovených povinností, vyzve jej, aby soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu plnil, a poučí jej o možnosti výkonu rozhodnutí ukládáním pokut nebo odnětím dítěte.“.
20.
§ 273 zní:
㤠273
(1)
Soud nařídí výkon rozhodnutí uložením pokuty proti tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte. Výkon rozhodnutí uložením pokuty lze nařídit opětovně, jen je-li to účelné; výše jednotlivé pokuty nesmí přesahovat 50 000 Kč. Pokuty připadají státu a soud eviduje částku vymožených pokut.
(2)
Je-li to účelné, může soud
a)
tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo na rodinné nebo jiné vhodné terapii,
b)
nejsou-li dány podmínky pro změnu rozhodnutí podle § 163 odst. 2, stanovit plán navykacího režimu (dále jen „plán“), je-li to v zájmu dítěte. Plán se stanoví tak, aby byl umožněn postupný kontakt dítěte s osobou oprávněnou ke styku s ním. Soud zpravidla před stanovením plánu opatří odborné vyjádření o vhodnosti, obsahu, rozsahu a době trvání. Výkonem kontroly plnění plánu soud pověří vhodnou osobu nebo zařízení, neprovádí-li soud výkon kontroly přímo. Shledá-li soud porušování plánu některým z účastníků řízení, které má vliv na účel navykacího režimu, nebo dospěje-li k závěru, že navykací režim neplní svůj účel, plán zruší a přistoupí k výkonu rozhodnutí podle odstavce 3.
(3)
Zůstane-li postup soudu podle odstavců 1 a 2 bezvýsledný, nařídí soud výkon rozhodnutí odnětím dítěte proti tomu, u koho podle rozhodnutí nebo dohody nemá být, a jeho předání tomu, komu bylo podle rozhodnutí nebo dohody svěřeno nebo má být navráceno, anebo tomu, komu rozhodnutí nebo dohoda přiznávají právo na styk s dítětem po omezenou dobu.
(4)
Na návrh zákonného zástupce nebo opatrovníka nezletilého dítěte lze na základě rozhodnutí soudu čerpat peněžní prostředky k náhradě vynaložených a prokázaných nákladů, slouží-li k uspokojení nezbytných potřeb dítěte, a to do výše částky vymožených pokut, které jsou evidovány podle odstavce 1. Soud čerpání peněžních prostředků zástupci nezletilého dítěte nepřizná v případech, v nichž ten, kterému bylo uloženo plnit soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, toto rozhodnutí nebo dohodu dobrovolně neplní.
(5)
Nařízení výkonu rozhodnutí podle odstavce 3 je závazné pro každého. Soud jej provede v součinnosti s příslušnými státními orgány.
(6)
Vyžaduje-li to provedení výkonu rozhodnutí odnětím dítěte, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit prohlídku bytu a jiných místností povinného nebo jiné osoby, jestliže je možné předpokládat, že se v nich dítě nachází; za tím účelem je oprávněn zjednat si přístup do bytu a jiné místnosti povinného nebo jiné osoby. Osoby podle věty první jsou povinny tento přístup umožnit.
(7)
K výkonu soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte je příslušný soud uvedený v § 88 písm. c); jde-li o výkon rozhodnutí k navrácení dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu62g), nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství62h), je příslušný soud uvedený v § 88 písm. p).“.
21.
V § 273a odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Nařídil-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do vhodného prostředí (§ 76a), zajistí současně jeho bezodkladný výkon.
(2)
Výkon rozhodnutí se provede tak, že soud v součinnosti s příslušnými státními orgány nezletilé dítě předá do vhodného prostředí; jestliže je dítě u jiné osoby nebo v zařízení, bude jim za účelem umístění do vhodného prostředí odňato. Ustanovení § 272 odst. 2 a 3 a § 273 odst. 1 až 5 a 7 se nepoužijí.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a před tímto dnem pravomocně neukončená; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Čl. III
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., se mění takto:
V § 14 se doplňují odstavce 5 až 8, které znějí:
„(5)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností a osoby účastnící se provádění výkonu rozhodnutí postupují ve vzájemné součinnosti podle odstavce 4 s cílem
a)
dosažení vynucení povinnosti uložené soudním rozhodnutím a
b)
působit na povinného, aby se soudnímu rozhodnutí podrobil dobrovolně.
(6)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo osoby, které se účastní provádění výkonu rozhodnutí, jsou povinny dítěti poskytnout potřebné vysvětlení nastalé situace, a to způsobem odpovídajícím jeho věku a rozumové vyspělosti, nevylučují-li to okolnosti případu.
(7)
Za součinnost podle odstavce 4 se považuje též poskytnutí nebo zprostředkování odborné pomoci dítěte, popřípadě jeho rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.
(8)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo osoby, které se účastní provádění výkonu rozhodnutí, jsou povinny při provádění výkonu rozhodnutí postupovat s maximální možnou rychlostí.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r. |
Zákon č. 294/2008 Sb. | Zákon č. 294/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 19. 8. 2008, datum účinnosti 1. 10. 2008, částka 97/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 10. 2008
294
ZÁKON
ze dne 16. července 2008,
kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Čl. I
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb. a zákona č. 126/2008 Sb., se mění takto:
1.
Za § 93 se vkládá nový § 93a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 23a a 23b zní:
㤠93a
Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví
(1)
Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen „další dohodnutá práce přesčas“) se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmem, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává
a)
lékař, zubní lékař nebo farmaceut23a),
b)
zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu23b),
(dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“). Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený v § 93 odst. 4.
(2)
Zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté práce přesčas, nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě. O uplatnění další dohodnuté práce přesčas je zaměstnavatel povinen písemně vyrozumět příslušný orgán inspekce práce.
(3)
Další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně, a v případě zaměstnanců zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích.
(4)
Dohoda o další dohodnuté práci přesčas
a)
musí být sjednána písemně, jinak je neplatná,
b)
nesmí být sjednána v prvních 12 týdnech ode dne vzniku pracovního poměru,
c)
nesmí být sjednána na dobu delší než 52 týdnů po sobě jdoucích,
d)
může být okamžitě zrušena, a to i bez udání důvodu v období 12 týdnů od sjednání; okamžité zrušení musí být provedeno písemně a doručeno druhému účastníku,
e)
může být vypovězena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu; výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku. Pokud nebyla výpovědní doba sjednána kratší, činí 2 měsíce a musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance ve zdravotnictví.
(5)
Zaměstnavatel vede aktuální seznam všech zaměstnanců ve zdravotnictví vykonávajících další dohodnutou práci přesčas.
(6)
Pokud se v tomto ustanovení nestanoví něco jiného, platí pro další dohodnutou práci přesčas obdobně ustanovení zákoníku práce týkající se práce přesčas.
23a)
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
23b)
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 96 odst. 1 písm. a) se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní:
„3.
další dohodnuté práce přesčas (§ 93a),“.
Dosavadní body 3 a 4 se označují jako body 4 a 5.
3.
V § 363 odst. 1 se za slova „§ 93 odst. 2 věta druhá a odst. 4,“ vkládají slova „§ 93a odst. 1 až 3 a odst. 5,“ a slova „§ 96 odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 96 odst. 1 písm. a) bod 3 a odst. 2“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví podle čl. I bodu 1 může být vykonávána pouze v období ode dne účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2013.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Čl. III
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb. a zákona č. 362/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 písm. k) se na konci bodu 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které včetně poznámky pod čarou č. 9a zní:
„l)
je oprávněn zakázat (omezit)9a) výkon práce přesčas vykonávané podle § 93a zákoníku práce.
9a)
Čl. 22 odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby.“.
2.
V § 5 odst. 1 písm. m) se na konci bodu 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní:
„n)
je oprávněn zakázat (omezit)9a) výkon práce přesčas vykonávané podle § 93a zákoníku práce.“.
3.
V § 7 odst. 1 písm. j) se na konci bodu 2 doplňují slova „práce přesčas vykonávané podle § 93a zákoníku práce,“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 293/2008 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 293/2008 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně
Vyhlášeno 19. 8. 2008, částka 96/2008
293
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 7. srpna 2008
o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byla u něj uložena v období od 1. 7. 2008 do 31. 7. 2008:
Kolektivní smlouva vyššího stupně (ze dne 18. června 2008) uzavřená mezi
Odborovým svazem pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví
a
Svazem bankbank a pojišťoven.
Ministr:
RNDr. Nečas v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 292/2008 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 292/2008 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně
Vyhlášeno 19. 8. 2008, částka 96/2008
292
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 6. srpna 2008
o závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákonů č. 519/1991 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 155/1995 Sb., č. 220/2000 Sb., č. 151/2002 Sb., nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb., zákonů č. 255/2005 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 189/2006 Sb. a č. 264/2006 Sb., sděluje, že kolektivní smlouva vyššího stupně ze dne 18. prosince 2007 (s účinností od 1. ledna 2008 do 31. 12. 2008) uzavřená mezi Zemědělským svazem České republiky a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů na straně jedné a Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů České republiky na straně druhé, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódem Odvětvové klasifikace ekonomických činností CZ-NACE 011000, 011100, 011300, 011900, 012800, 014000, 014100, 014200, 014600 a 015000.
S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na úřadech práce a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz).
Ministr:
RNDr. Nečas v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 291/2008 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 291/2008 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 29. ledna 2008 ve věci návrhu na vyslovení protiústavnosti ustanovení § 57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 230/2006 Sb.
Vyhlášeno 19. 8. 2008, částka 96/2008
* Odůvodnění
* I. - Vymezení věci a rekapitulace návrhu
* II. - Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníka řízení
* III. - Dikce napadeného právního předpisu
* IV. - Posouzení příslušnosti Ústavního soudu k projednání podaného návrhu a podmínky aktivní legitimace navrhovatele
* V. - Obsahový soulad napadených zákonných ustanovení s ústavním pořádkem
* VI. - 52. Ústavní soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, dle něhož ustanovení § 57 odst. 5 věty třetí zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 230/2006 Sb., bylo v rozporu s čl. 1, čl. 11 odst. 1,
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 29. ledna 2008 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Nejvyššího správního soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na vyslovení protiústavnosti ustanovení § 57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 230/2006 Sb.,
takto:
I.
Ustanovení § 57 odst. 5 věty třetí zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 230/2006 Sb., bylo v rozporu s čl. 1, čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
II.
Ve zbylé části se návrh zamítá.
Odůvodnění
I.
Vymezení věci a rekapitulace návrhu
1.
Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 5. 10. 2006 doručen návrh Nejvyššího správního soudu na vyslovení protiústavnosti ustanovení § 57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 230/2006 Sb., (dále též „napadené ustanovení“).
2.
Navrhovatel tak učinil poté, co v souvislosti se svou rozhodovací činností v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dospěl k závěru, že ustanovení § 57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 230/2006 Sb., jehož má být při řešení věci sp. zn. 2 Afs 108/2005 použito, je v rozporu s čl. 1, čl. 36 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
3.
V uvedené věci sp. zn. 2 Afs 108/2005 je Nejvyšším správním soudem rozhodováno o kasační stížnostikasační stížnosti stěžovatele Ing. J. N. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 1. 2005 sp. zn. 31 Ca 115/2004. Tímto rozsudkem byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové ze dne 9. 3. 2004 č. j. 6828/150/2003-Stř., kterým bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Pardubicích ze dne 20. 8. 2003 č. j. 149179/03/248940/2632. Tímto rozhodnutím byla výzva k zaplacení daňového nedoplatku ručitelem podle ustanovení § 57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve výši 274 084 Kč.
4.
Nejvyšší správní soud přerušil v dané věci řízení a předložil Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na vyslovení protiústavnosti napadeného ustanovení. Úvodem svého návrhu poukazuje na to, že návrh na zrušení ustanovení § 57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 230/2006 Sb., již Ústavnímu souduÚstavnímu soudu předložil ve věci vedené pod sp. zn. 7 Afs 116/2004. Řízení o tomto návrhu však Ústavní soudÚstavní soud usnesením pléna ze dne 11. 7. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 30/05 (nepublikováno) zastavil s odkazem na ustanovení § 67 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., neboť »Ústavní soud při posuzování předmětného návrhu zjistil, že Parlament České republiky přijal dne 25. dubna 2006 zákon č. 230/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tímto zákonem došlo také ke změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon zrušil i návrhem napadené ustanovení § 57 odst. 5 tohoto zákona (srov. část pátá, čl. V bod 10 zákona č. 230/2006 Sb.) a upravil instituci ručení v ustanovení § 57a podstatně odlišným způsobem od napadeného – a zrušeného – ustanovení § 57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb.«. Nejvyšší správní soud poukazuje následně na to, že tímto rozhodnutím Ústavního souduÚstavního soudu nedošlo ke vzniku překážky věci rozhodnuté, neboť ta by nastala toliko v případě rozhodnutí vydaného formou nálezu. Dále uvádí argumentaci na podporu svého závěru, že Ústavní soudÚstavní soud byl v řízení o tehdejším návrhu a též je v řízení o nynějším návrhu oprávněn posoudit ústavnost napadeného ustanovení, a to na základě přímé aplikace čl. 95 odst. 2 Ústavy.
5.
Dále Nejvyšší správní soud v návrhu uvádí – s odkazem na argumentaci použitou již v návrhu vedeném u Ústavního souduÚstavního soudu pod sp. zn. Pl. ÚS 30/05 – co do merita věci, tj. stran tvrzené protiústavnosti, následující.
6.
Povinnost ručitele hradit daňový nedoplatek za daňového dlužníka představuje vážný zásah do jeho subjektivních práv. Otázku ochrany těchto práv Ústavní soudÚstavní soud již mnohokrát řešil ve svých rozhodnutích a podle jeho konstantní judikatury musí být výzva podle citovaného ustanovení vždy přezkoumatelná příslušným obecným soudem v režimu správního soudnictví, neboť odmítnutím soudního přezkumu by účastník správního řízení zůstal bez soudní ochrany, čímž by došlo k porušení jeho ústavně zaručeného základního práva podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny. Ve smyslu Ústavním soudem vysloveného názoru je především z ústavněprávních hledisek a požadavků plynoucích z ochrany ústavnosti třeba rozsahu a způsobu soudní kontroly správních aktů z donucení (pozn. red.: sic) věnovat dostatečnou a výraznou pozornost, stejně jako nezbytné odmítnutí jejich soudního přezkumu v dostatečné míře přesvědčivým způsobem zdůvodnit.
7.
Zákon o správě daní a poplatků okruh účastníků ve srovnání s § 14 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), omezuje tak, že ne všechny osoby, které jsou dotčeny na svých právech a jsou jim ukládány povinnosti nebo o jejichž právech se v řízení jedná, resp. jejichž práva mohou být správním rozhodnutím dotčena, jsou účastníky řízení a mohou v něm účinně hájit svá práva. Zákon o správě daní a poplatků vyjmenovává v § 7 osoby zúčastněné na řízení, jimiž jsou pracovníci správce daně, daňové subjekty a třetí osoby. Zatímco práva a povinnosti správce daně i daňových subjektů lze ze zákona seznat, procesní postavení a práva třetích osob v řízení, do něhož vstupují především ex offo, často až v konečné fázi řízení, jak je tomu v případě zákonného ručitele, nejsou blíže upravena. Některé třetí osoby mohou být přímo dotčeny např. ve svém vlastnickém právu, u jiných přichází přímý zásah do jejich práv snad jen v rovině teorií a úvah (znalec, svědek aj.), neboť nejsou zatíženy daňovou povinností, nýbrž mají výlučně povinnosti nepeněžité povahy.
8.
Ručitel má ve smyslu § 57 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků v podstatě postavení daňového dlužníka a stíhá jej daňová povinnost pod vlastní majetkovou újmou, zatímco žádné jiné třetí osobě takové postavení zákon nepřiznává. Jediné oprávnění, které však je podle odstavce 5 citovaného ustanovení ručiteli přiznáno, je právo podat v omezeném rozsahu odvolání proti výzvě k zaplacení daňového nedoplatku, a to ve stadiu, kdy je již o daňové povinnosti pravomocně rozhodnuto. Správce daně jedná s ručitelem jako s „osobou zúčastněnou na řízení“, tzn. že mu ukládá povinnosti a přiznává ve velmi omezeném rozsahu práva (právo odvolání s uvedením taxativně stanovených důvodů) v řízení, které s ním nezahájil, v němž mu nepřiznal žádné procesní postavení, v němž s ním nejednal, a ručitele do daňového řízení ex offo přibral až v okamžiku nesplnění daňové povinnosti daňovým subjektem.
9.
Ručitel není účastníkem vyměřovacího řízení a teprve pokud poplatník svou daňovou povinnost nesplní, vzniká mu povinnost zaplatit daňový nedoplatek, přičemž nelze vyloučit, že mohou nastat případy, kdy daňová povinnost byla poplatníkovi stanovena v rozporu se zákonem. Možnost ručitele uplatňovat proti tomuto rozhodnutí námitky ve správním řízení a potažmo i v přezkumném řízení u soudu je však limitována důvody taxativně stanovenými v ustanovení § 57 odst. 5 věty třetí zákona o správě daní a poplatků, ačkoliv toto rozhodnutí pro něj zakládá povinnost plnit místo poplatníka.
10.
I když ručitel má v podstatě stejnou povinnost jako poplatník platit vyměřenou daň, podmínky pro uplatňování práva má nesrovnatelně omezenější. Zákon tak, aniž by pro to byly dány věcné důvody, přiznává rozdílná práva poplatníkovi a ručiteli, přičemž skutečnost, že se stal ručitelem, nemohl nijak ovlivnit, protože tak stanoví zákon. Platná právní úprava ve vztahu k ručiteli zcela opomíjí procesní úpravu jeho postavení v řízení vyměřovacím, neboť mu neumožňuje účast v tomto řízení, jehož zahájení mu není známo, a poprvé mu ukládá povinnosti s minimální garancí práv v řízení vymáhacím.
11.
Nad rámec Nejvyšší správní soud uvádí, že nová zákonná úprava provedená zákonem č. 230/2006 Sb., není v zásadních ohledech ústavněprávně kvalitnější, a uvádí na podporu takového závěru argumenty (arg. srovnávací s napadeným ustanovením).
II.
Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníka řízení
12.
Podle § 42 odst. 4 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) zaslal Ústavní soud předmětný návrh Poslanecké sněmovně. Ve svém vyjádření ze dne 4. 1. 2008 předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ing. Miloslav Vlček zrekapituloval proces přijetí zákona č. 337/1992 Sb., poukázal na jeho novelizaci provedenou zákonem č. 230/2006 Sb. (jehož proces přijetí rovněž shrnul) a vyjádřil stanovisko, že zákonodárný sbor jednal v obou případech při projednávání uvedených zákonů ve shodě s právní procedurou a v přesvědčení, že přijaté zákony jsou v souladu s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky. Předseda Poslanecké sněmovny vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání.
13.
Podle § 42 odst. 4 a § 69 zákona o Ústavním soudu zaslal Ústavní soudÚstavní soud návrh i Senátu Parlamentu České republiky. Ve vyjádření ze dne 3. 1. 2008 jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka přisvědčil názoru vyslovenému navrhovatelem, že ani nová úprava, která byla včleněna do zákona o správě daní a poplatků na základě zákona č. 230/2006 Sb., se nevyrovnala s výše uvedeným problémem dostatečně, zejména pokud se týká postavení ručitele jako tzv. třetí osoby, a pravděpodobně bude v budoucnosti přinášet obdobné problémy jako úprava předešlá. Teoreticky koncepce kontroly ústavnosti tvoří logický celek, neboť nelze jinak než trvat na tom, že Ústavní soud, pokud se týká zrušování právních předpisů, může být formálněprávně nadán pouze pravomocí zrušovat ustanovení či předpis v jeho „posledním“ schváleném, rozumí se platném znění. Z praxe však lze dovodit, že aplikace ustanovení § 66 a 67 zákona o Ústavním soudu v souvislosti s institutem přerušení řízení ve smyslu čl. 95 odst. 2 Ústavy, resp. podle § 109 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu působí čas od času při svém naplňování obtíže, které je však možné v mnoha případech spíše přičíst překotně přijímaným změnám právního řádu. Nicméně tyto okolnosti, které nemohou dotčené osoby víceméně ovlivnit, by neměly jít na jejich úkor.
III.
Dikce napadeného právního předpisu
14.
Ustanovení § 57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 230/2006 Sb., zní: „Daňový nedoplatek jsou povinni zaplatit také ručitelé, pokud jim zákon povinnost ručení ukládá a pokud jsou k plnění této platební povinnosti správcem daně vyzváni. Proti této výzvě se může ručitel odvolat. V odvolání může ručitel namítat pouze skutečnost, že není ručitelem nebo že ručení bylo uplatněno ve větším než zákonem stanoveném rozsahu nebo že již bylo zaplaceno.“.
IV.
Posouzení příslušnosti Ústavního soudu k projednání podaného návrhu a podmínky aktivní legitimace navrhovatele
15.
Ústavní soudÚstavní soud si musel nejprve zodpovědět otázku, zda mu přísluší meritorně projednávat podaný návrh, neboť navrhovatel se nedomáhal zrušení napadeného ustanovení, nýbrž pouze konstatování jeho protiústavnosti. Takový petit podaného návrhu byl logickou konsekvencí skutečnosti, že Parlament České republiky přijal dne 25. dubna 2006 zákon č. 230/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jímž došlo také ke změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon zrušil i návrhem napadené ustanovení § 57 odst. 5 tohoto zákona (srov. část pátá, čl. V bod 10 zákona č. 230/2006 Sb.) a upravil instituci ručení v ustanovení § 57a zčásti odlišným způsobem od napadeného – a zrušeného – ustanovení § 57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb. Napadené ustanovení ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 230/2006 Sb. však bylo v dané věci aplikováno, tedy i v řízení o kasační stížnostikasační stížnosti bude muset být aplikace tohoto ustanovení přezkoumána, a proto se Nejvyšší správní soud obrátil dle čl. 95 odst. 2 Ústavy na Ústavní soudÚstavní soud.
16.
V této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud odkazuje na nález sp. zn. Pl. ÚS 38/06, vyhlášený pod č. 84/2007 Sb. [navazující na nález sp. zn. Pl. ÚS 33/2000, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu (dále jen „Sbírka rozhodnutí“), svazek 21, nález č. 5, vyhlášen pod č. 78/2001 Sb.], kde k nastolené otázce byl vysloven právní názor, že Ústavní soudÚstavní soud je dle čl. 95 odst. 2 Ústavy příslušný meritorně přezkoumat ústavnost napadeného ustanovení, i když bylo již zrušeno (změněno), a to za podmínky, že adresátem tvrzeného důvodu protiústavnosti je veřejná moc, a nikoli subjekt soukromého práva. Vzhledem k tomu, že v dané věci je adresátem tvrzeného důvodu protiústavnosti veřejná moc, jsou v kontextu citovaného právního názoru vyjádřeného ve věci sp. zn. Pl. ÚS 38/06 splněny podmínky pro meritorní projednatelnost podaného návrhu. Pokud se jedná o dřívější usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 30/05, Ústavní soud konsensuálně s Nejvyšším správním soudem konstatuje, že s ohledem na ustanovení § 35 odst. 1 zákona o Ústavním soudu netvoří překážku rei iudicatae.
17.
Návrh Nejvyššího správního soudu, jak bylo již výše uvedeno, souvisí s jeho rozhodovací činností, a proto je tento soud oprávněným navrhovatelem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy; jsou tak rovněž naplněny podmínky aktivní legitimace navrhovatele pro řízení o kontrole norem.
V.
Obsahový soulad napadených zákonných ustanovení s ústavním pořádkem
18.
Nejvyšší správní soud v podaném návrhu napadl – z pohledu tvrzené protiústavnosti – ustanovení § 57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 230/2006 Sb., jako celek. Napadené ustanovení je strukturováno do tří vět obsahujících tři odlišné právní normy, a jejich ústavnost je proto třeba posuzovat vzhledem k jejich obsahu samostatně.
V. A)
19.
Věta první napadeného ustanovení stanoví, že „Daňový nedoplatek jsou povinni zaplatit také ručitelé, pokud jim zákon povinnost ručení ukládá a pokud jsou k plnění této platební povinnosti správcem daně vyzváni.“.
20.
Z argumentace Nejvyššího správního soudu nelze spolehlivě dovodit, v čem je protiústavnost této části napadeného ustanovení shledávána. Dokonce lze v jistém smyslu pochybovat, zda je vůbec v návrhu nějak argumentováno stran protiústavnosti věty prvé (jakož i věty druhé) napadeného ustanovení a zda není shledávána protiústavnost pouze věty třetí napadeného ustanovení (to plyne kupř. z obsahu bodu VI návrhu). V petitu návrhu je však výslovně napadeno toto ustanovení jako celek, přičemž Ústavní soudÚstavní soud je při svém rozhodování vázán petitem návrhu, nikoli jeho odůvodněním.
21.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že právní norma zakotvená ve větě první napadeného ustanovení sama o sobě stanoví toliko, že daňový nedoplatek jsou povinni zaplatit také ručitelé, pokud jim zákon povinnost ručení ukládá a pokud jsou k plnění této platební povinnosti správcem daně vyzváni, tedy vyjadřuje samotnou podstatu institutu ručení. Tudíž ustanovení § 57 odst. 5 věty první zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 230/2006 Sb., protiústavní není. Je toliko vyústěním celé zákonné koncepce (která se skládá z vícero legálních ustanovení), dle níž daňový ručitel není od počátku daňového řízení s daňovým subjektem účastníkem řízení se stejnými oprávněními a možnostmi procesní obrany, jako má právě daňový subjekt. Uvedená zákonná koncepce před Ústavním soudemÚstavním soudem navrhovatelem napadena nebyla, a proto se její protiústavností nemohl Ústavní soudÚstavní soud zabývat.
22.
Shodný závěr lze učinit i ve vztahu k tvrzené protiústavnosti věty druhé napadeného ustanovení „Proti této výzvě se může ručitel odvolat.“, neboť se jedná o právní normu zakotvující ochranu práv daňového ručitele v řízení před správními orgány, což je i předpokladem pro eventuální ochranu před správními soudy.
V. B) 1)
23.
Ve vztahu k větě třetí napadeného ustanovení, dle níž „V odvolání může ručitel namítat pouze skutečnost, že není ručitelem nebo že ručení bylo uplatněno ve větším než zákonem stanoveném rozsahu nebo že již bylo zaplaceno.“, se jedná ve své podstatě o jiný případ. Ústavní soudÚstavní soud (jenž není při svém rozhodování vázán odůvodněním návrhu, což nabývá na významu vzhledem k obsahu odůvodnění návrhu právě v dané věci) posuzoval především otázku, zda norma zakotvující omezující rozsah skutečností, které může ručitel v odvolání namítat, je v rozporu s ústavním pořádkem, konkrétně s čl. 36 odst. 1 Listiny, dle kterého platí, že „Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.“.
24.
Článek 36 odst. 1 Listiny zakotvuje právo každého domáhat se ochrany svých práv u soudu či jiného orgánu. Smyslem a účelem tohoto ustanovení je stanovení povinnosti státu poskytnout ochranu práva každému, neboť v právním státě nemůže existovat situace, v níž by se nositel práva nemohl domoci jeho ochrany (u soudu či jiného orgánu). Vychází se obecně ze skutečnosti, že stát je zde proto, aby své občany, ale i osoby zdržující se na jeho území, chránil, aby jim poskytoval záruky, že jejich práva budou chráněna.
25.
Odstavec 4 čl. 36 Listiny (na který v podstatě odkazuje odstavec 1 čl. 36 Listiny textací „stanoveným postupem“) sice odkazuje na zákon, který upravuje „podmínky a podrobnosti“ v relaci ke všem předcházejícím odstavcům čl. 36 Listiny, nicméně takový zákon, vydaný na základě ústavního zmocnění, je ustanovením čl. 36 Listiny vázán, od jeho obsahu se tedy nemůže odchýlit (je tak irelevantní argumentace, že klíčovým hlediskem pro ústavní konformitu takového zákona je kupř. míra odepření těchto ústavních práv zákonodárcem apod., jak argumentoval např. Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 2 Afs 51/2004: „... ústavní kautely vyplývající z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a z čl. 1 odst. 1 Ústavy ovšem nepřipouštějí, aby daňovému ručiteli bylo v tak rozsáhlé míře ... odepřeno právo na účinnou obranu jeho subjektivních veřejných práv ...“). Smyslem a účelem „obyčejného“ zákona dle čl. 36 odst. 4 Listiny je pouze stanovit podmínky a podrobnosti realizace co do jejich obsahu (již) ústavodárcem v čl. 36 Listiny zakotvených práv, tedy podmínky a podrobnosti čistě procesní povahy (nikoli „materiálněprávní“).
26.
Má-li každý dle čl. 36 odst. 1 Listiny právo domáhat se ochrany svých práv u soudu či jiného orgánu, přičemž podmínky a pravidla realizace tohoto práva stanoví zákon, pak takový zákon, vydaný na základě ústavního zmocnění, nemůže nárok každého domáhat se ochrany svých práv u soudu či jiného orgánu v té které situaci zcela negovat, a tím tedy ústavně zaručené základní právo, byť i toliko v určitých případech, popřít. Článkem 36 odst. 1 Listiny je každému ústavně garantována možnost domáhat se ochrany svého práva u soudu či jiného orgánu ve všech situacích jeho porušení (neexistuje zde ústavní restrikce). Jinými slovy, žádná osoba nemůže být zákonem naprosto vyloučena z možnosti domáhat se ochrany svého práva, byť pouze v určitém případě, neboť její právo dle čl. 36 odst. 1 Listiny by bylo anulováno. Opačný výklad by rovněž značil, že zakotvení práv každého obracet se na soudní a jiné orgány ochrany pro ochranu svých práv ústavodárcem, tedy s nejvyšší právní silou, by v podstatě ztrácelo smysl, neboť by mohlo být pro tu kterou situaci porušení práva anulováno vůlí „obyčejného“, podřazeného zákonodárce.
27.
Pokud jde o posuzovaný případ, na prvním místě je třeba uvést, že zákon o správě daní a poplatků v tehdejším znění (tj. ve znění do novelizace provedené zákonem č. 230/2006 Sb.) stanoví primární povinnost k úhradě daně daňovému subjektu, jemuž je také doručován samotný platební výměr, a až následně stanoví uhrazovací povinnost ručiteli. Daňový nedoplatek jsou tak povinni zaplatit kromě samotných poplatníků-dlužníků i ručitelé, pokud jim zákon povinnost ručení ukládá, jsou-li k plnění této platební povinnosti správcem daně vyzváni. Jde o institut zvláštního zákonného ručení upraveného veřejnoprávní metodou regulace, k jehož realizaci je za předpokladu, že konkrétní osobě svědčí postavení zákonného ručitele, zapotřebí toliko výzvy ze strany správce daně ve vztahu k osobě, jež je zákonným ručitelem. Daňový ručitel však není účastníkem daňového řízení již od počátku, se stejnými oprávněními a možnostmi procesní obrany, jaké má daňový subjekt (ustanovením § 7 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků je dokonce začleňován mezi „třetí osoby“ na stejnou pozici jako kupř. svědek, znalec aj.). Ručiteli se ani nedoručuje platební výměr či jiné rozhodnutí, kterým byla daňová povinnost předepsána k přímému placení. Teprve doručením „ručitelské výzvy“ dle napadeného ustanovení začíná pro daňového ručitele daňové řízení, přičemž se však současně jejím doručením již dostává do postavení subjektu, kterému je uložena platební povinnost. „Ručitelská výzva“ je tedy rozhodnutím, kterým je přenesena povinnost zaplatit daňový nedoplatek na ručitele, je rozhodnutím, které má hmotněprávní důsledky, neboť již najisto určuje, že byly splněny všechny zákonné předpoklady pro to, aby právě osoba ručitele nastoupila na místo původního dlužníka, a svědčí jí postavení daňového poplatníka se všemi důsledky, což znamená, že na ní lze dluh i vymáhat. Na skutečném obsahu uvedené výzvy (rozhodnutí v materiálním smyslu) ničeho nemění ani její zákonodárcem nepřesně zvolené označení, tj. „výzva“ (a nikoli kupř. „rozhodnutí“).
28.
Obdobným způsobem ostatně argumentuje Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře o povaze celního ručitelství, což je použitelné i na postavení ručitele v daňovém řízení. Ústavní soudÚstavní soud např. v nálezu sp. zn. II. ÚS 445/2000 (Sbírka rozhodnutí, svazek 23, nález č. 136) konstatoval, že „výzva učiněná celním orgánem ve smyslu ustanovení § 73 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., určená dlužníkovi, který nezaplatil splatný celní nedoplatek v zákonné lhůtě a jíž se tento vyzývá k zaplacení nedoplatku ve lhůtě náhradní, je prvním procesním krokem orgánu provádějícího vymáhání celního nedoplatku, a má proto procesní povahu. Až potud lze zcela se závěry soudu souhlasit. Správní soud pak ze shodného účelu, k němuž směřuje i výzva ručiteli, dovozuje stejnou procesní povahu i této výzvy určené ručiteli. Uvedený závěr soudu však pomíjí kogentní ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb. Podle tohoto ustanovení lze v daňovém a s ohledem na ustanovení § 320 celního zákona i v celním řízení ukládat povinnosti nebo přiznávat práva jen rozhodnutím. Na rozdíl od dlužníka, kterému již dříve byla rozhodnutím celního orgánu povinnost zaplatit dluh stanovena, však v poměru k ručiteli taková povinnost rozhodnutím celního orgánu před uskutečněním výzvy stanovena nebyla. Samotné prohlášení ručitele v záruční listině, byť bylo jeho přijetí celním orgánem potvrzeno formou rozhodnutí, povahu rozhodnutí, jímž se ukládá povinnost ve smyslu ustanovení § 32 shora citovaného zákona, nemůže mít, neboť ručitelova povinnost splnit dluh za dlužníka – čemuž svědčí samotná podstata institutu ručení, se aktualizuje teprve tehdy, když sám dlužník svůj dluh včas a řádně nesplní, přitom až výzvou určenou ručiteli se tento dovídá o tom, že dlužník, za splnění jehož povinnosti clo zaplatit převzal ručení, svůj dluh v konkrétní výši nesplnil. Teprve touto výzvou je tak určenému ručiteli – jak tomu ostatně nasvědčuje i obsah předmětné výzvy – ukládána povinnost k zaplacení nedoplatku ve stanovené lhůtě, v konkrétní výši za dlužníka, který jej sám v určené lhůtě nezaplatil. Teprve tuto výzvu, a to přes její označení, je tak možno považovat za rozhodnutí vydané ve smyslu ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., která se tak stává v poměru k ručiteli při vymáhání nedoplatku exekučním titulem, a již z tohoto důvodu je třeba ji hodnotit jako rozhodnutí materiální povahy.“.
29.
Teprve doručením „ručitelské výzvy“ stanovující uhrazovací povinnost daňovému ručiteli začíná tudíž pro daňového ručitele daňové řízení a až od této doby může ručitel účinně uplatňovat svoje procesní práva, a chránit tak svá hmotná práva.
30.
Nicméně, pokud jde o vlastní obsah těchto práv, klíčové je, že napadené ustanovení ve větě třetí omezuje věcný rozsah skutečností, které může ručitel v odvolání namítat, a to jejich taxativním výčtem; ručitel může v odvolání proti „ručitelské výzvě“ namítat pouze „skutečnost, že není ručitelem nebo že ručení bylo uplatněno ve větším než zákonem stanoveném rozsahu nebo že již bylo zaplaceno.“.
31.
Na takovém omezení nic nemění ani ve správní a soudní praxi často aplikovaný extenzivní výklad těchto skutečností, který pod ně umožňuje zahrnout i některé okolnosti z doslovného znění nedovoditelné; i při aplikovatelnosti rozšiřující interpretace totiž pořád zůstává omezení v odvolání uplatnitelných námitek. Opačný výklad by nemohl být přijat ani aplikací pravidla ústavně konformního výkladu (v případě, že by byla dovozena protiústavnost citovaného omezení odvolacích námitek), neboť – jak ostatně plyne z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu (jakož i odborné nauky) – toto pravidlo je aplikovatelné až v situaci dvojího (či vícerého) možného výkladu právního předpisu (jinak by se již logicky nejednalo o výklad práva, ale o tvorbu zákona, a derogační pravomoc Ústavního souduÚstavního soudu by byla obecně nadbytečná, pokud by každý zákon bylo možné „vyložit“ ústavně konformně). V posuzovaném případě přirozeně nelze dovodit ze skutečnosti, že zákonodárce omezil věcně okruh uplatnitelných námitek na tři výslovně uvedené, závěr stojící v kontrapozici, tj. že ve skutečnosti žádné omezení nestanovil. Pak by používání taxativního výčtu zákonodárcem ztrácelo jakýkoli rozumný smysl. Na stanovisku o omezeném věcném rozsahu skutečností, které může ručitel v odvolání namítat, ostatně stojí ustálená praxe správních orgánů, správních soudů (srov. též vyjádření Nejvyššího správního soudu v podaném návrhu), jakož i Ústavního souduÚstavního soudu.
32.
Nutnou logickou konsekvencí je přitom taktéž identické omezení věcného rozsahu uplatnitelných námitek v řízení před správním soudem. Správním soudem by nemohlo být rozhodnutí správního orgánu v části odmítnutí věcně se zabývat námitkami nepodřaditelnými pod citované zákonné ustanovení zpochybněno, neboť by opačný postup správního orgánu byl v rozporu se zákonným imperativem, a nadto být nahrazeno věcným přezkumem těchto námitek samotným správním soudem. O tom ostatně svědčí i praxe správních soudů (včetně Nejvyššího správního soudu) a dokonce v návrhu v dané věci je Nejvyšším správním soudem takto argumentováno („Možnost ručitele uplatňovat proti tomuto rozhodnutí námitky ve správním řízení a potažmo i v přezkumném řízení u soudu je však limitována důvody taxativně stanovenými v ustanovení § 57 odst. 5 poslední věty zákona o správě daní a poplatků ...“).
33.
Nelze tak než dovodit, že zákonodárce v napadeném ustanovení věty třetí anuloval právo ručitele domáhat se ochrany svých práv u soudu či jiného orgánu ve všech případech s výjimkou tří výslovně uvedených, a tím tedy ústavně zaručené základní právo v těchto případech popřel. V případě daňových ručitelů, kteří by se chtěli domáhat ochrany svého práva s tvrzením, že bylo porušeno jinak, než že by jim byla uložena povinnost zaplatit daňový nedoplatek, ačkoli nejsou ručiteli, ručení bylo uplatněno ve větším než zákonem stanoveném rozsahu nebo již bylo zaplaceno, tak došlo postupem zákonodárce k vyloučení této kategorie subjektů z práva domáhat se ochrany svého práva u soudu či jiného orgánu. Ručitel zjevně nemůže dle ustanovení § 57 odst. 5 věty třetí zákona o správě daní a poplatků v tehdejším znění namítat kupříkladu skutečnosti ovlivňující podstatu a výši jeho daňové povinnosti, nemůže tedy odporovat – jak správně naznačuje Nejvyšší správní soud v tomto návrhu – že daň neměla být stanovena (daňovému dlužníku) vůbec, měla být stanovena jiné osobě, byla stanovena v nesprávné výši apod. Úmyslem (protiústavním) zákonodárce evidentně bylo takovým omezením odvolacích námitek proti „ručitelské výzvě“ vyloučit, aby rozhodováním o odvolání podle § 57 odst. 5 věty třetí zákona o správě daní a poplatků v tehdejším znění bylo v relaci k daňovému ručiteli suplováno „daňové nalézací řízení“, které již předtím proběhlo, a aby tak v podstatě neformálně probíhalo dvakrát.
34.
Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nezbývá proto, než konstatovat, že takový postup zákonodárce je nesouladný s ústavním pořádkem. Ustanovení § 57 odst. 5 věty třetí zákona o správě daní a poplatků v tehdejším znění je v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny.
35.
Uvedené konstatování přitom platí zvláště za situace, kdy se ručitel domáhá odvoláním proti „ručitelské výzvě“ ochrany nikoli jen „obyčejného“ práva, nýbrž práva základního, a to práva pokojně užívat majetek (které je subsumovatelné pod čl. 11 odst. 1 Listiny – k tomu srov. kupř. nález sp. zn. III. ÚS 120/96, Sbírka rozhodnutí, svazek 6, nález č. 92). Povinnost zaplatit daňový nedoplatek představuje zásah do majetkové sféry ručitele, neboť jej ochuzuje o částku jeho majetku, tj. o částku, kterou bude povinen zaplatit. Daňová povinnost (resp. samotné vybírání daně) je považována za zasahování do práva pokojně užívat majetek (srov. čl. 1 odstavec 1 věta první Protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod: „Každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek.“) i v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva (srov. kupř. rozsudek ze dne 9. 11. 1999 ve věci Špaček proti České republice), a znamená tak i porušení základního práva ručitele pokojně užívat majetek dle čl. 11 odst. 1 Listiny.
V. B) 2)
36.
Ustanovení § 57 odst. 5 věty třetí zákona o správě daní a poplatků v tehdejším znění Ústavní soudÚstavní soud shledává protiústavním i v kontextu článku 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), dle něhož „Každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností.“.
37.
Povinnost zaplatit daň (tedy i daňový nedoplatek) je způsobilá v tom kterém případě být v rozporu s čl. 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě, a proto v souladu s čl. 13 Úmluvy musí mít každý, jehož právo bylo porušeno, tedy i daňový ručitel, účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem.
38.
Právní řád však s ohledem na napadené ustanovení věty třetí neobsahuje účinný právní prostředek nápravy ve vztahu k porušení práva daňového ručitele na pokojné užívání majetku, neboť prostřednictvím odvolání proti „ručitelské výzvě“ je možné věcně posoudit jen obsah tvrzení o porušení práva ručitele tím, že mu byla uložena povinnost zaplatit daňový nedoplatek, ačkoli není ručitelem, ručení bylo uplatněno ve větším než zákonem stanoveném rozsahu nebo již bylo zaplaceno, a tak lze adekvátně napravit jen takové porušení práva daňového ručitele dle čl. 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě. Jinými slovy, prostřednictvím institutu odvolání dle ustanovení § 57 odst. 5 věty třetí zákona o správě daní a poplatků v tehdejším znění nelze dosáhnout účinné nápravy všech situací porušení práva ručitele na pokojné užívání majetku, a takový instrument proto nelze považovat za „účinný“ ve smyslu článku 13 Úmluvy, pročež nelze než konstatovat, že napadené ustanovení věty třetí je též v rozporu s citovaným článkem Úmluvy.
V. B) 3)
39.
Ústavní soudÚstavní soud taktéž usuzuje, že napadené ustanovení věty třetí je v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny, dle kterého „Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny.“.
40.
Ustanovení čl. 36 odst. 2 Listiny přijalo princip všeobecné soudní přezkoumatelnosti správních rozhodnutí, který znamená, že soudně přezkoumatelná jsou všechna správní rozhodnutí, pokud je zákon z takové přezkoumatelnosti nevylučuje; smyslem je efektivnější záruka zákonnosti činnosti veřejné správy (nežli na podkladě principu jmenovitého, a tudíž omezenějšího soudního přezkumu). Ústavodárce zde reflektoval nezbytnost pravidla kontroly moci výkonné – u které, byť jí přísluší autoritativně zasahovat do právní sféry fyzických a právnických osob, absentují prvky nezávislosti aj. – nezávislou mocí soudní. Jedná se tedy v podstatě o ochranu subjektivních veřejných práv každého (poskytovanou nezávislou soudcovskou mocí), tedy o ochranu před (nezákonným) zásahem veřejné správy, čímž se rovněž liší od předchozího obecného odstavce čl. 36 Listiny, který zaručuje každému právo domáhat se ochrany i jiných práv než práv veřejných subjektivních, a nejedná se tak v něm o ochranu před zásahem pouze orgánu veřejné správy, nýbrž i fyzické či právnické osoby.
41.
I když ústavodárce ve větě druhé citovaného ustanovení deleguje na zákonodárce připuštění výjimek z přezkoumatelnosti správních rozhodnutí soudem, takové ústavní zmocnění je omezeno v tom, že z přezkumné pravomoci soudu nesmí být vyloučeno rozhodnutí týkající se základních práv a svobod zaručených Listinou. Ústavodárce při tom zjevně reflektoval odlišnou relevanci základních práv a svobod a „obyčejných“ práv a svobod; těm významnějším právům přísluší z jejich rozdílné povahy logicky vyšší ochrana.
42.
V projednávané věci, jak již bylo shora dovozeno, se rozhodnutí o povinnosti zaplatit daňový nedoplatek (tedy v případě „ručitelské výzvy“ a rozhodnutí o odvolání proti ní) týká základních práv ručitele (práva pokojně užívat majetek); uvedená legální výjimka z pravidla zde proto není ústavodárcem dovolena.
43.
Závěry uvedené k čl. 36 odst. 1 a 4 Listiny platí ve vztahu k čl. 36 odst. 2 Listiny identicky, tj. zákon stanovující „podmínky a pravidla“ dle čl. 36 odst. 4 Listiny se nemůže od obsahu čl. 36 odst. 2 Listiny odchýlit. Má-li tedy každý dle čl. 36 odst. 2 Listiny právo na soudní přezkum rozhodnutí orgánů veřejné správy týkajících se základních práv a svobod, přičemž podmínky a pravidla realizace tohoto práva stanoví zákon, pak takový zákon, vydaný na základě ústavního zmocnění, nemůže uvedený nárok každého, byť třeba i toliko v určitých případech, zcela negovat, a tím tedy ústavně zaručené základní právo v těchto situacích popřít. Článkem 36 odst. 2 Listiny není zákonu dovolena žádná obsahová restrikce práva na soudní přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod.
44.
Logickým důsledkem – jak bylo taktéž dovozeno výše – omezeného věcného rozsahu skutečností, které může ručitel namítat ve správním řízení dle napadeného ustanovení věty třetí, je totožné omezení uplatnitelných námitek před správním soudem.
45.
Nelze tak než uzavřít, že napadené ustanovení, implikující i omezení věcného rozsahu námitek u správního soudu, je – důsledně vzato – též v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny. Zákonodárce v ustanovení § 57 odst. 5 věty třetí zákona o správě daní a poplatků v tehdejším znění anuloval právo ručitele na soudní přezkoumatelnost rozhodnutí týkajících se jeho základních práv ve všech situacích s výjimkou tří výslovně uvedených, a tím tedy ústavně zaručené základní právo v těchto případech popřel. U daňových ručitelů, kteří by se domáhali soudní nápravy v případě, že bylo porušeno jejich základní právo jinak, než že by jim byla uložena povinnost zaplatit daňový nedoplatek, ačkoli nejsou ručiteli, ručení bylo uplatněno ve větším než zákonem stanoveném rozsahu nebo již bylo zaplaceno, tak došlo postupem zákonodárce k vyloučení této kategorie subjektů z práva dle čl. 36 odst. 2 Listiny.
46.
V obdobném směru je navíc ustanovení § 57 odst. 5 věty třetí zákona o správě daní a poplatků v tehdejším znění v rozporu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy, neboť není splněn požadavek, že každý, o jehož občanská práva nebo závazky se jedná, musí mít zaručeno právo na přístup k soudu.
V. B) 4)
47.
Ústavní soudÚstavní soud rovněž posuzoval, zda napadené ustanovení není v rozporu s ústavním principem rovnosti.
Ústavní princip rovnosti zakotvený v čl. 1 Listiny, dle něhož jsou lidé svobodní a rovní v důstojnosti i právech, a komplementárně vyjádřený článkem 3 Listiny jakožto princip zákazu diskriminace v přiznaných základních právech interpretuje Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře z dvojího pohledu [např. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 16/93 (Sbírka rozhodnutí, svazek 1, nález č. 25, vyhlášen pod č. 131/1994 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 36/93 (Sbírka rozhodnutí, svazek 1, nález č. 24, vyhlášen pod č. 132/1994 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 5/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 4, nález č. 74, vyhlášen pod č. 6/1996 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 9/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 5, nález č. 16, vyhlášen pod č. 107/1996 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 33/96 (Sbírka rozhodnutí, svazek 8, nález č. 67, vyhlášen pod č. 185/1997 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 9/99 (Sbírka rozhodnutí, svazek 16, nález č. 135, vyhlášen pod č. 289/1999 Sb.) a další]. První je dán požadavkem vyloučení libovůle v postupu zákonodárce při odlišování skupin subjektů a jejich práv, druhý pak požadavkem ústavněprávní akceptovatelnosti hledisek odlišování, tj. nepřípustnosti dotčení některého ze základních práv a svobod odlišováním subjektů a práv ze strany zákonodárce.
48.
Doručením výzvy k zaplacení daňového nedoplatku ručitelem se ručitel dostává do stejného postavení jako daňový dlužník, za jehož daňový nedoplatek ručí. Vzniká mu povinnost neuhrazený daňový nedoplatek daňového dlužníka v rozsahu jeho ručení uhradit, tedy totožná povinnost jako daňovému dlužníkovi, a to i s možností postižení jeho majetku daňovou exekucíexekucí. Lze tak tvrdit, jak uvádí Nejvyšší správní soud v podaném návrhu, že ručitel má ve smyslu ustanovení § 57 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků v podstatě postavení daňového dlužníka. Na druhou stranu – na rozdíl od daňového dlužníka, který byl kupř. již účastníkem vyměřovacího řízení, ve kterém mohl plně chránit svá práva, uplatnit jakékoliv námitky – napadené ustanovení umožňuje ručiteli ochranu jeho práv pouze ve velmi omezeném věcném rozsahu stanovením taxativního výčtu v odvolání proti „ručitelské výzvě“ uplatnitelných námitek.
49.
Z principu rovnosti se však podává, že pokud má mít ručitel totožnou povinnost jako dlužník – tj. povinnost zaplatit daňový nedoplatek, čímž se u něj zmenší majetková sféra stejně jako u dlužníka zaplacením daně – nelze shledat žádný důvod, který by byl způsobilý odůvodnit nerovnost v přístupu k daňovému dlužníku a ručiteli tak, jak je shora popsána (mají k dispozici diametrálně kvalitativně odlišné prostředky k obraně před totožnou povinností – rozsah námitek uplatnitelných daňovým ručitelem proti rozhodnutí o daňové povinnosti v relaci k jeho osobě je věcně dosti omezen). Ústavní soudÚstavní soud tedy dospěl k závěru, že napadené ustanovení ve svých důsledcích vyvolává neodůvodněnou nerovnost mezi subjekty, kterým je ukládána daňová povinnost. Z postulátu rovnosti sice nevyplývá požadavek obecné rovnosti každého s každým, plyne z něj však požadavek, aby právo bezdůvodně nezvýhodňovalo ani neznevýhodňovalo jedny před druhými. V daném případě je nesporné, že požadavek poskytnutí stejných práv za stejných podmínek bez neodůvodněných rozdílů napadeným ustanovením respektován není, neboť zákonodárce bez v ústavní rovině akceptovatelných důvodů výrazně znevýhodnil subjekty v postavení daňového ručitele.
50.
Ručení není přitom institutem, který by se vyskytoval toliko v daňovém řízení, ale je naopak obecným institutem celého právního řádu, jenž je detailně propracován především teorií a judikaturou soukromého práva, jehož kořeny sahají hluboko do dávno minulých let a jsou prosáklé římskoprávní tradicí, uchopenou a zpracovávanou různými směry a školami v průběhu recepce římského práva. Ručení tedy nemá původ ve finančním právu a už vůbec ne v českém daňovém řádu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 86/2004). Jednou ze základních zásad soukromého institutu ručení je, že ručitel může proti věřiteli uplatnit všechny námitky, které by měl proti věřiteli dlužník (§ 548 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník). V tomto smyslu argumentoval i Ústavní soudÚstavní soud ve svém shora citovaném nálezu sp. zn. II. ÚS 445/2000 (viz výše), když hovořil o „podstatě institutu ručení“ (v rámci veřejnoprávního ručení), jakož i v nálezu sp. zn. I. ÚS 429/01 (Sbírka rozhodnutí, svazek 34, nález č. 134): „Veřejnoprávní režim závazků z titulu ručení za clo nemůže zcela eliminovat obecné zásady obligačněprávních vztahů ... Ostatně, zde je třeba připomenout, že v moderním právním pojetí již není hranice mezi právem veřejným a soukromým chápána tak ostře jako v době minulé, takže soukromoprávní prvky lze mnohdy vysledovat i v právním vztahu v zásadě veřejnoprávním, a naopak.“. Dále Ústavní soudÚstavní soud konstatoval v nálezu sp. zn. I. ÚS 643/06 (ve Sbírce rozhodnutí dosud nepublikován, v elektronické podobě viz http://nalus.usoud.cz): „z příkazu vnitřní souladnosti a nerozpornosti právního řádu plyne požadavek, aby tentýž právní institut (zde ručení) znamenal totéž, bez ohledu na to, v jakém odvětví práva je zrovna aplikován.“. Z obdobných principů vycházel Nejvyšší správní soud kupř. v rozsudku sp. zn. 2 Afs 81/2004, v němž uvedl, že „právní řád, založený na principech jednoty, racionality a vnitřní obsahové bezrozpornosti, s sebou nutně přináší imperativ stejného náhledu na srovnatelné právní instituty, byť upravené v rozdílných právních předpisech či dokonce odvětvích.“. V rozsudku sp. zn. 5 Afs 138/2004 Nejvyšší správní soud konstatoval, že „Nelze přijmout výklad, podle něhož mezi veřejnoprávním a soukromoprávním ručením existuje podstatný rozdíl; to ostatně vyplývá již z rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (1 Afs 86/2004, příst. www.nssoud.cz).“. Pokud v civilním právu, kde se uplatňuje ručení smluvní, není stanoveno žádné omezení uplatnitelných námitek ručitelem, lze dovodit logickým argumentem a maiori ad minus, že tím spíše tak výrazná restrikce uplatnitelných námitek nemá mít místo ve vztahu k ručení zákonnému.
51.
Ústavní soudÚstavní soud tak konstatuje, že pokud napadené ustanovení věty třetí zakládá protiústavní nerovnost, je taktéž v rozporu s čl. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny.
VI.
52.
Ústavní soudÚstavní soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, dle něhož ustanovení § 57 odst. 5 věty třetí zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 230/2006 Sb., bylo v rozporu s čl. 1, čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 37 odst. 3 Listiny, čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy, pročež návrhu Nejvyššího správního soudu dle čl. 95 odst. 2 Ústavy v této části vyhověl. S ohledem na čl. 89 odst. 2 Ústavy jsou důsledky shledané protiústavnosti orgány veřejné moci povinny promítnout do své rozhodovací praxe, tedy při řešení konkrétních případů citované ustanovení neaplikovat.
V ustanovení § 57 odst. 5 věty první a druhé zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 230/2006 Sb., nesoulad s ústavním pořádkem Ústavní soudÚstavní soud neshledal, a v tomto rozsahu proto návrh zamítl.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r. |
Vyhláška č. 289/2008 Sb. | Vyhláška č. 289/2008 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 375/2006 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti veterinární péče
Vyhlášeno 19. 8. 2008, datum účinnosti 3. 9. 2008, částka 96/2008
* Čl. I - Ve vyhlášce č. 375/2006 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti veterinární péče, se část šestá zrušuje.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 3. 9. 2008
289
VYHLÁŠKA
ze dne 6. srpna 2008,
kterou se mění vyhláška č. 375/2006 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti veterinární péče
Čl. I
Ve vyhlášce č. 375/2006 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti veterinární péče, se část šestá zrušuje.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Gandalovič v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 59/2008 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 59/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Protokolu vypracovanému v souladu s článkem 34 Smlouvy o Evropské unii, kterým se mění Úmluva o používání informační technologie pro celní účely, pokud jde o vytvoření identifikační databáze celních spisů
Vyhlášeno 15. 8. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 10. 2007, částka 23/2008
* Článek 1 - Úmluva o používání informační technologie pro celní účely4) se mění takto:
* Článek 2 - 1. Tento protokol musí přijmout členské státy v souladu s jejich ústavními požadavky.
* Článek 3 - 1. Tento protokol je otevřen pro přístup kterémukoli státu, který se stane členem Evropské unie a který přistoupí k Úmluvě.
* Článek 4 - Kterýkoli stát, jenž se stane členem Evropské unie a přistoupí k Úmluvě v souladu s článkem 25 uvedené Úmluvy po vstupu tohoto protokolu v platnost, se považuje za člena, který přistoupil k Úmluvě pozměněné tímto protokolem.
* Článek 5 - Depozitářem tohoto protokolu je generální tajemník Rady Evropské unie.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 10. 2007
59
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. května 2003 byl v Bruselu přijat Protokol vypracovaný v souladu s článkem 34 Smlouvy o Evropské unii, kterým se mění Úmluva o používání informační technologie pro celní účely1), pokud jde o vytvoření identifikační databáze celních spisů.
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky.
Listina o přístupu České republiky k Protokolu, podepsaná prezidentem republiky dne 8. prosince 2004, byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropské unie, depozitáře Protokolu, dne 28. ledna 2005.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 2 odst. 3 dne 15. října 2007 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku.
České znění Protokolu se vyhlašuje současně.
PROTOKOL
vypracovaný v souladu s článkem 34 Smlouvy o Evropské unii, kterým
se mění Úmluva o používání informační technologie pro celní účely,
pokud jde o vytvoření identifikační databáze celních spisů
VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY tohoto protokolu, členské státy Evropské unie,
S ODVOLÁNÍM na Akt Rady Evropské unie ze dne 8. května 2002,
VZHLEDEM K TOMU, že celní spolupráce v Evropské unii je důležitou složkou v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti,
VZHLEDEM K TOMU, že výměna informací mezi celními službami jednotlivých členských států je pro takovou spolupráci věcí prvořadé důležitosti,
PLNÍCE závěry Evropské rady v Tampere ze dne 15. a 16. října 1999, podle kterých
– by měla spolupráce mezi příslušnými orgány členských států přinášet maximální prospěch při vyšetřování přeshraniční kriminality (bod 43 závěrů),
– by se měla vypracovat vyvážená opatření pro celou Unii na potírání kriminality, při současné ochraně svobody a ústavních práv jednotlivců, jakož i hospodářských subjektů (bod 40 závěrů), a
– vážné hospodářské zločiny stále více zahrnují hlediska daňových a celních zákonů (bod 49 závěrů),
S OHLEDEM na skutečnost, že v usnesení ze dne 30. května 2001 o strategii pro celní unii1) Rada:
– vyjádřila svůj souhlas s tím, že hlavním cílem musí být zlepšení spolupráce za účelem účinného potírání podvodů a dalších činů ohrožujících bezpečnost osob a zboží,
– zdůraznila, že celní orgány hrají důležitou roli v boji proti přeshraniční kriminalitě prostřednictvím prevence, odhalování a, v rámci vnitrostátních pravomocí celních služeb, prostřednictvím vyšetřování a stíhání kriminálních činností v oblastech daňových podvodů, praní špinavých peněz, jakož i obchodování s drogami a dalším nedovoleným zbožím, a
– zdůraznila, že vzhledem k množství úkolů jim svěřeným musejí celní orgány pracovat jak v kontextu Společenství, tak v kontextu spolupráce v rámci hlavy VI Smlouvy o Evropské unii,
VZHLEDEM K TOMU, že celní informační systém vytvořený na základě Úmluvy o používání informační technologie pro celní účely2) umožňuje zadávání osobních údajů výhradně za účelem nahlížení a ohlašování, diskrétního sledování nebo konkrétních kontrol (článek 5 Úmluvy), a že pro jakékoli další účely musí být vytvořen doplňkový právní základ;
VĚDOMY SI skutečnosti, že v současné době neexistuje možnost elektronické a systematické výměny informací týkajících se existence spisů probíhajících nebo ukončených šetření mezi všemi příslušnými orgány, a tedy patřičné koordinace jejich šetření, a že by se pro tento účel měl užívat celní informační systém;
VĚDOMY si skutečnosti, že výsledkem posouzení databází třetího pilíře EU může být potřeba vzájemného doplňování se těchto systémů;
VZHLEDEM K TOMU, že v souvislosti s ukládáním, zpracováváním a užíváním osobních údajů v oblasti cel by se měly brát v úvahu zásady vytyčené v Úmluvě Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 na ochranu osob, pokud jde o automatické zpracování osobních údajů, a v bodu 5.5 doporučení R (87)15 Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 17. září 1987 upravujícího užívání osobních údajů v policejním sektoru;
UVĚDOMUJÍCE SI, že v souladu s bodem 48 Akčního plánu Rady a Komise ze dne 3. prosince 1998 o způsobu, jak co nejlépe provádět ustanovení Amsterodamské smlouvy o zřízení zóny svobody, bezpečnosti a spravedlnosti3), je třeba přezkoumat, zdali a jak by mohl Evropský policejní úřad (Europol) mít přístup k celnímu informačnímu systému,
SE DOHODLY NA NÁSLEDUJÍCÍCH USTANOVENÍCH:
Článek 1
Úmluva o používání informační technologie pro celní účely4) se mění takto:
1.
za kapitolu V se vkládají nové kapitoly V A, V B a V C, které znějí:
„KAPITOLA V A
VYTVOŘENÍ IDENTIFIKAČNÍ DATABÁZE CELNÍCH SPISŮ
Článek 12A
1.
Vedle údajů v souladu s článkem 3 obsahuje celní informační systém údaje v souladu s touto kapitolou ve zvláštní databázi, dále jen „identifikační databáze celních spisů“. Aniž jsou dotčena ustanovení této kapitoly a kapitol V B a V C, všechna ustanovení této úmluvy se rovněž použijí pro identifikační databázi celních spisů.
2.
Cílem identifikační databáze celních spisů je umožnit vnitrostátním orgánům odpovědným za celní vyšetřování podle článku 7 při otevírání spisu o jedné nebo více osobách či podnicích nebo při jeho zkoumání zjistit příslušné orgány jiných členských států, které vyšetřují nebo vyšetřovaly zmíněné osoby nebo podniky, aby pomocí informací o existenci vyšetřovacích spisů dosáhly cíle uvedeného v čl. 2 odst. 2.
3.
Pro účely identifikační databáze celních spisů zašle každý členský stát ostatním členským státům a výboru uvedenému v článku 16 seznam závažných porušení jeho vnitrostátních právních předpisů.
Tento seznam zahrne pouze protiprávní jednání podléhající trestu:
–
odnětí svobody nebo zadržení na dobu nejméně 12 měsíců nebo
–
pokutě ve výši nejméně 15 000 EUR.
4.
Jestliže členský stát vyhledávající údaje v identifikační databázi celních spisů potřebuje další informace o uloženém vyšetřovacím spisu o nějaké osobě nebo podniku, vyžádá si pomoc dodávajícího členského státu na základě platných nástrojů vzájemné pomoci.
KAPITOLA V B
FUNGOVÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ IDENTIFIKAČNÍ DATABÁZE CELNÍCH SPISŮ
Článek 12B
1.
Příslušné orgány vkládají údaje z vyšetřovacích spisů do identifikační databáze celních spisů pro účely uvedené v čl. 12A odst. 2. Uvedené údaje zahrnují pouze tyto kategorie:
i)
osobu nebo podnik, který je, nebo byl, předmětem vyšetřovacího spisu otevřeného příslušným orgánem členského státu, a který:
–
je v souladu s vnitrostátními právními předpisy dotyčného členského státu podezřelý ze spáchání nebo z účasti na spáchání činu vážně porušujícího vnitrostátní právní předpisy, nebo
–
byl předmětem udání dokládajícího, že k takovému porušení došlo, nebo
–
byl předmětem správní nebo právní sankce za takové protiprávní jednání;
ii)
oblasti pokryté vyšetřovacím spisem;
iii)
jméno, národnost a kontaktní informace orgánu členského státu zabývajícího se případem, spolu s číslem spisu.
Údaje podle bodu i) až iii) se vloží do datového záznamu zvlášť pro jednotlivé osoby nebo podniky. Spojování mezi datovými záznamy není dovoleno.
2.
Osobní údajeOsobní údaje uvedené v odst. 1 bodu i) zahrnují pouze toto:
(i)
u osob: příjmení, rodné příjmení, křestní jména a přijatá jména, datum a místo narození, národnost a pohlaví;
(ii)
u podniků: jméno podniku, jméno, pod kterým provozuje činnost, sídlo a identifikační číslo pro DPH.
3.
Údaje se vkládají na omezenou dobu v souladu s článkem 12E.
Článek 12C
Členský stát není povinen činit záznamy podle článku 12B v žádném konkrétním případě, pokud by to v dané době poškozovalo veřejnou politiku nebo jiné důležité zájmy, zejména pokud jde o ochranu údajů dotyčného členského státu.
Článek 12D
1.
Vkládání údajů do identifikační databáze celních spisů a nahlížení do nich je vyhrazeno orgánům uvedeným v čl. 12A odst. 2.
2.
Nahlížení týkající se identifikační databáze celních spisů zahrnuje tyto osobní údajeosobní údaje:
i)
u osob: křestní jméno a/nebo příjmení a/nebo rodné příjmení a/nebo přijatá jména a/nebo datum narození;
ii)
u podniků: název podniku a/nebo jméno, pod nímž provozuje činnost, a/nebo identifikační číslo pro DPH.
KAPITOLA V C
DÉLKA UCHOVÁVÁNÍ ÚDAJŮ V IDENTIFIKAČNÍ DATABÁZI CELNÍCH SPISŮ
Článek 12E
1.
Délka uchovávání se stanoví v souladu s právními předpisy, nařízeními a postupy členského státu vkládajícího údaje. V žádném případě se však nepřekročí tyto maximální lhůty, které začínají běžet v den, kdy byly údaje vloženy do spisu:
i)
údaje týkající se současných vyšetřovacích spisů se neuchovávají déle než tři roky, pokud není zjištěno, že k protiprávnímu jednání došlo během této doby; před touto lhůtou se údaje zlikvidují, uplynul-li jeden rok od posledního vyšetřování;
ii)
údaje týkající se vyšetřovacích spisů, které dokládají, že došlo k protiprávnímu jednání, které však dosud nevedly k usvědčení nebo k uložení pokuty, se neuchovávají déle než šest let;
iii)
údaje týkající se vyšetřovacích spisů, které vedly k usvědčení nebo pokutě, se neuchovávají déle než 10 let.
2.
Ve všech stádiích vyšetřování podle odst. 1 bodu i), ii) a iii), jakmile je osoba nebo podnik v rámci článku 12B vyřazen z vyšetřování podle právních předpisů a správních nařízení dodávajícího členského státu, zlikvidují se okamžitě všechny údaje týkající se uvedené osoby nebo podniku.
3.
V identifikační databázi celních spisů se automaticky zlikvidují údaje, jakmile je překročena maximální lhůta uchovávání stanovená v odstavci 1.“
2.
v článku 20 se slova „Čl. 12 odst. 1 a 2“ nahrazují slovy „Čl. 12 odst. 1 a 2 a 12E“.
Článek 2
1.
Tento protokol musí přijmout členské státy v souladu s jejich ústavními požadavky.
2.
Členské státy uvědomí depozitáře o splnění ústavních požadavků pro přijetí tohoto protokolu.
3.
Devadesát dní poté, co stát, člen Evropské unie v době, kdy Rada přijala akt, jímž se přijímá tento protokol, je osmým státem, jenž splnil tuto formalitu, vstoupí tento protokol v platnost pro dotyčných osm členských států. Jestliže však Úmluva nevstoupila v uvedený den v platnost, vstoupí tento protokol v platnost pro dotyčných osm členských států v den, kdy vstoupí v platnost Úmluva.
4.
Oznámení, které členský stát učiní po obdržení osmého oznámení učiněného podle odstavce 2, má ten účinek, že 90 dní po následném oznámení vstoupí tento protokol v platnost mezi tímto členským státem a členskými státy, pro něž Protokol již vstoupil v platnost.
5.
Členské státy vloží do identifikační databáze celních spisů pouze údaje, které byly zaznamenány při vyšetřování po vstupu tohoto protokolu v platnost.
Článek 3
1.
Tento protokol je otevřen pro přístup kterémukoli státu, který se stane členem Evropské unie a který přistoupí k Úmluvě.
2.
Znění tohoto protokolu v jazyce přistupujícího státu, vypracované Radou Evropské unie, je závazné.
3.
Nástroje o přístupu se uloží u depozitáře.
4.
Tento protokol vstoupí v platnost pro každý stát, který k němu přistoupí, 90 dnů po dni uložení jeho nástroje o přístupu, nebo v den, kdy tento protokol vstoupil v platnost, pokud nevstoupil v platnost již v době vypršení zmíněné doby devadesáti dnů, za předpokladu, že pro něj vstoupila v platnost Úmluva.
Článek 4
Kterýkoli stát, jenž se stane členem Evropské unie a přistoupí k Úmluvě v souladu s článkem 25 uvedené Úmluvy po vstupu tohoto protokolu v platnost, se považuje za člena, který přistoupil k Úmluvě pozměněné tímto protokolem.
Článek 5
Depozitářem tohoto protokolu je generální tajemník Rady Evropské unie.
Depozitář zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie informace o postupu přijímání a přistupování, prohlášeních a dalších oznámeních týkajících se tohoto protokolu.
V Bruselu osmého dne měsíce května roku dva tisíce tři, v jazycích anglickém, dánském, finském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, v jednom prvopise, který je uložen v archívech generálního sekretariátu Rady Evropské unie.
Pour le Royaume de Belgique
Voor het Koninkrijk België
Für das Königreich Belgien (podpis nečitelný
Pa Kongeriget Danmarks vegne (podpis nečitelný)
Für die Bundesrepublik Deutschland (podpis nečitelný)
Για την Ελληνική Δημοκρατία (podpis nečitelný)
Por el Reino de Espana (podpis nečitelný)
Pour la République française (podpis nečitelný)
Thar cheann Na hÉireann (podpis nečitelný)
For Ireland (podpis nečitelný)
Per la Repubblica italiana (podpis nečitelný)
Pour le Grand-Duché de Luxembourg (podpis nečitelný)
Voor het Koninkrijk der Nederlanden (podpis nečitelný)
Für die Republik Österreich (podpis nečitelný)
Pela República Portuguesa (podpis nečitelný)
Suomen tasavallan puolesta (podpis nečitelný)
För Republiken Finland (podpis nečitelný)
För Konungariket Sverige (podpis nečitelný)
For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland (podpis nečitelný)
1)
Úmluva o používání informační technologie pro celní účely, přijatá dne 29. listopadu 1996 v Bruselu, byla vyhlášena pod č. 19/2006 Sb. m. s.
1)
Úř. věst. č. C 171, 15. 6. 2001, s. 1.
2)
Úř. věst. č. C 316, 27. 11. 1995, s. 34.
3)
Úř. věst. č. C 19, 23. 1. 1999, s. 1.
4)
Úř. věst. č. C 316, 27. 11. 1995, s. 34. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2008 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Protokolu vypracovanému na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii týkajícímu se rozsahu úpravy praní výnosů obsažené v Úmluvě o používání informační technologie pro celní účely a týkajícímu se zahrnutí registrační značky dopravního prostředku do Úmluvy
Vyhlášeno 15. 8. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 4. 2008, částka 23/2008
* Článek 1 - Druhá odrážka čl. 1 odst. 1 Úmluvy se nahrazuje tímto:
* Článek 2 - Kategorie údajů vyjmenované v článku 4 Úmluvy se doplňují o novou kategorii, která zní:
* Článek 3 - 1. Tento protokol podléhá přijetí členskými státy v souladu s jejich příslušnými ústavními předpisy.
* Článek 4 - 1. Tento protokol je otevřen k přístupu kterémukoli státu, který se stane členským státem Evropské unie.
* Článek 5 - Stát, který se stane členským státem Evropské unie a přistoupí k Úmluvě v souladu s článkem 25 této úmluvy, musí přijmout ustanovení tohoto protokolu.
* Článek 6 - 1. Kterýkoli členský stát, který je vysokou smluvní stranou, může navrhnout změny Protokolu. Návrh na změnu je předán depozitáři, který jej sdělí Radě.
* Článek 7 - 1. Depozitářem tohoto protokolu je generální tajemník Rady Evropské unie.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 4. 2008
58
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 12. března 1999 byl v Bruselu přijat Protokol vypracovaný na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii týkající se rozsahu úpravy praní výnosů obsažené v Úmluvě o používání informační technologie pro celní účely1) a týkající se zahrnutí registrační značky dopravního prostředku do Úmluvy.
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky.
Listina o přístupu České republiky k Protokolu, podepsaná prezidentem republiky dne 8. prosince 2004, byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropské unie, depozitáře Protokolu, dne 28. ledna 2005.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 3 odst. 3 dne 14. dubna 2008 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku.
České znění Protokolu se vyhlašuje současně.
PROTOKOL
vypracovaný na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii týkající se
rozsahu úpravy praní výnosů obsažené v Úmluvě o používání informační
technologie pro celní účely a týkající se zahrnutí registrační značky
dopravního prostředku do Úmluvy
VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY tohoto protokolu, členské státy Evropské unie,
ODKAZUJÍCÍ na akt Rady Evropské unie ze dne 12. března 1999,
s ohledem na Úmluvu vypracovanou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o používání informační technologie pro celní účely1), dále jen „Úmluva“,
SE DOHODLY NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:
Článek 1
Druhá odrážka čl. 1 odst. 1 Úmluvy se nahrazuje tímto:
–
„převod, přeměnu, zatajení nebo maskování majetku nebo výnosů, které byly přímo nebo nepřímo nabyté nebo získané z mezinárodního nedovoleného obchodu s drogami nebo porušením:
i)
právních a správních předpisů členského státu, jejichž uplatňování spadá zcela nebo zčásti do pravomoci celní správy členského státu, týkajících se přeshraničního obchodu se zbožím, které podléhá zákazu, omezení nebo kontrole, zejména podle článků 36 a 223 Smlouvy o založení Evropského společenství, a neharmonizovaným spotřebním daním,
ii)
souboru ustanovení Společenství a ustanovení přijatých k provedení předpisů Společenství upravujících dovoz, vývoz, tranzit a výskyt zboží, které je předmětem obchodu mezi členskými státy a třetími zeměmi a mezi členskými státy u zboží, které nemá statut Společenství ve smyslu čl. 9 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství nebo které za účelem získání statutu Společenství podléhá dodatečným kontrolám nebo šetření,
iii)
souboru ustanovení přijatých na úrovni Společenství v rámci společné zemědělské politiky a zvláštních předpisů přijatých s ohledem na zboží vyplývající ze zpracování zemědělských produktů,
iv)
souboru ustanovení přijatých na úrovni Společenství pro harmonizované spotřební daně a pro daň z přidané hodnoty při dovozu a vnitrostátních předpisů, které je provádějí.“
Článek 2
Kategorie údajů vyjmenované v článku 4 Úmluvy se doplňují o novou kategorii, která zní:
„ix)
registrační značka dopravního prostředku.“
Článek 3
1.
Tento protokol podléhá přijetí členskými státy v souladu s jejich příslušnými ústavními předpisy.
2.
Členské státy oznámí depozitáři dokončení postupů požadovaných jejich příslušnými ústavními předpisy pro přijetí protokolu.
3.
Tento protokol vstupuje v platnost 90 dnů po oznámení uvedeném v odstavci 2 státu člena Evropské unie v okamžiku přijetí aktu o vypracování tohoto protokolu Radou, který jako poslední splní tuto formalitu. Nejdříve však vstoupí v platnost ke dni vstupu v platnost Úmluvy.
Článek 4
1.
Tento protokol je otevřen k přístupu kterémukoli státu, který se stane členským státem Evropské unie.
2.
Nástroje o přístupu se uloží u depozitáře.
3.
Znění tohoto protokolu v jazyce přistupujícího státu vypracované Radou Evropské unie je závazné.
4.
Tento protokol vstupuje v platnost vůči státu, který k němu přistupuje, devadesát dnů po dni uložení jeho nástroje o přístupu nebo dnem vstupu tohoto protokolu v platnost, pokud již nevstoupil v platnost před uplynutím zmíněné lhůty devadesáti dnů.
Článek 5
Stát, který se stane členským státem Evropské unie a přistoupí k Úmluvě v souladu s článkem 25 této úmluvy, musí přijmout ustanovení tohoto protokolu.
Článek 6
1.
Kterýkoli členský stát, který je vysokou smluvní stranou, může navrhnout změny Protokolu. Návrh na změnu je předán depozitáři, který jej sdělí Radě.
2.
Změny přijímá Rada, která doporučí jejich přijetí členským státům v souladu s jejich příslušnými ústavními předpisy.
3.
Takto přijaté změny vstoupí v platnost v souladu s článkem 3.
Článek 7
1.
Depozitářem tohoto protokolu je generální tajemník Rady Evropské unie.
2.
Depozitář zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství oznámení, nástroje nebo sdělení týkající se tohoto protokolu.
Hecho en Bruselas, el doce de marzo de mil novecientos noventa y nueve.
Unfærdiget i Bruxelles, den tolvte marts nitten hundrede og nioghalvfems.
Geschehen zu Brüssel am zwölften März neunzehnhundertneunundneunzig.
Έγινε στις Βρυξέλλες, στις δώδεκα Μαρτίου χίλια εννιακόσια ενενήντα εννέα.
Fait à Bruxelles, le douze mars mil neuf cent quatre-vingt-dix-neuf.
Arna dhéanamh sa Bhruiséil an dara lá déag de Mhárta, míle naoi gcéad noacha naoi.
Fatto a Bruxelles, addí dodici marzo millenovecentonovantanove.
Gedaan te Brussel, de twaalfde maart negentienhonderd negenennegentig.
Feito em Bruxelas, em doze de Março de mil novecentos e noventa e nove.
Tehty Brysselissä kahdentenatoista päivänä maaliskuuta vuonna tuhatyhdeksänsataayhdeksänkymmentńyhdeksän.
Som skedde i Bryssel den tolfte mars nittonhundranittionio.
V Bruselu dne dvanáctého března tisíc devět set devadesát devět.
Pour le gouvernement du Royaume de Belgique
Voor de regering van het Koninkrijk België
Für die Regierung des Königreichs Belgien
podpis
For regeringen for Kongeriget Danmark
podpis
Für die Regierung der Bundesrepublik Deutschland
podpis
Για την κυβέρνηση της Ελληνικής Δημοκρατίας
podpis
Por el Gobierno del Reino de España
podpis
Pour le gouvernement de la République française
podpis
Thar ceann Rialtas na hÉireann
For the Government of Ireland
podpis
Per il governo della Repubblica italiana
podpis
Pour le gouvernement du Grand-Duché de Luxembourg
podpis
Voor de regering van het Koninkrijk der Nederlanden
podpis
Für die Regierung der Republik Österreich
podpis
Pelo Governo da República Portuguesa
podpis
Suomen hallituksen puolesta
På finska regeringens vägnar
podpis
På svenska regeringens vägnar
podpis
For the Government of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
podpis
1)
Úmluva o používání informační technologie pro celní účely, přijatá dne 29. listopadu 1996 v Bruselu, byla vyhlášena pod č. 19/2006 Sb. m. s.
1)
Úř. věst. č. C 316, 27. 11. 1995, s. 34. |
Nález Ústavního soudu č. 287/2008 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 287/2008 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 30. dubna 2008 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení přílohy č. 1 obecně závazné vyhlášky obce Plchov č. 1/2007 o místních poplatcích
Vyhlášeno 15. 8. 2008, částka 95/2008
287
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 30. dubna 2008 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu ministra vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Plchov č. 1/2007 o místních poplatcích, a to v příloze č. 1 bodu 2 písm. a) číselných označení pozemků 916, 10, 93/7 zapsaných ve zjednodušené evidenci v Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Slaný, pro katastrální území Plchov, za účasti veřejného ochránce práv jako vedlejšího účastníka řízení
takto:
Návrh se zamítá.
Předseda Ústavního soudu:
v z. JUDr. Holländer v. r.
místopředseda |
Nález Ústavního soudu č. 286/2008 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 286/2008 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 22. dubna 2008 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Kořenov č. 2/2004 o zajištění a udržování čistoty veřejných prostranství a veřejné zeleně a zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku v souvislosti s chovem a držením psů na území obce Kořenov
Vyhlášeno 15. 8. 2008, částka 95/2008
286
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 22. dubna 2008 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Michaely Židlické o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Kořenov č. 2/2004 o zajištění a udržování čistoty veřejných prostranství a veřejné zeleně a zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku v souvislosti s chovem a držením psů na území obce Kořenov
takto:
I.
Článek 3 písm. a) vyhlášky obceobce Kořenov č. 2/2004 ve slovech „vyjma prostor, ke kterým obecobec nemá vlastnické právo“, článek 3 písm. b) ve slovech „areálu místních hřbitovů“ a článek 6 odst. 2 téže vyhlášky se zrušují.
II.
Ve zbývající části se návrh zamítá.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r. |
Vyhláška č. 285/2008 Sb. | Vyhláška č. 285/2008 Sb.
Vyhláška o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí založení Českého svazu ledního hokeje
Vyhlášeno 15. 8. 2008, datum účinnosti 20. 8. 2008, částka 95/2008
* § 1 - (1) Ke 100. výročí založení Českého svazu ledního hokeje se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
* § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je postava hokejisty. Při levém a pravém okraji dvousetkoruny je v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je při spodním okraji dvousetkoruny. Značka
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 20. srpna 2008. k vyhlášce č. 285/2008 Sb.
Aktuální znění od 20. 8. 2008
285
VYHLÁŠKA
ze dne 31. července 2008
o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí založení Českého svazu ledního hokeje
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Ke 100. výročí založení Českého svazu ledního hokeje se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,5 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %.
§ 2
(1)
Na líci dvousetkoruny je postava hokejisty. Při levém a pravém okraji dvousetkoruny je v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je při spodním okraji dvousetkoruny. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je při levém okraji dvousetkoruny vedle brusle hokejisty a je od názvu státu oddělena tečkou.
(2)
Na rubu dvousetkoruny je stylizované vyobrazení poháru mistrů světa v ledním hokeji, do něhož je vloženo logo Českého svazu ledního hokeje. Neuzavřený opis „ČESKÝ SVAZ LEDNÍHO HOKEJE“ je součástí loga. Při spodním okraji dvousetkoruny jsou ve dvou řádcích letopočty „1908 – 2008“, které jsou od sebe oddělené částí podstavce poháru mistrů světa v ledním hokeji. Nad letopočtem „1908“ jsou umístěny iniciály autoraautora dvousetkoruny, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny spojenými písmeny „FZ“.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 20. srpna 2008.
Guvernér:
doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.
Příloha k vyhlášce č. 285/2008 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí založení Českého svazu ledního hokeje
(lícní a rubová strana)
10kB
10kB |
Vyhláška č. 284/2008 Sb. | Vyhláška č. 284/2008 Sb.
Vyhláška o vydání zlatých mincí „Technická památka pivovar v Plzni“ po 2 500 Kč
Vyhlášeno 15. 8. 2008, datum účinnosti 1. 10. 2008, částka 95/2008
* § 1 - (1) Dnem 8. října 2008 se v rámci cyklu „Kulturní památky technického dědictví“ vydávají zlaté mince „Technická památka pivovar v Plzni“ po 2 500 Kč (dále jen „mince“). Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
* § 2 - (1) Na lícní straně mince je kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, napravo je slezská orlice a nalevo je moravská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat jsou ve výřezu vyobrazeny pivovarské varné p
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2008. k vyhlášce č. 284/2008 Sb.
Aktuální znění od 1. 10. 2008
284
VYHLÁŠKA
ze dne 31. července 2008
o vydání zlatých mincí „Technická památka pivovar v Plzni“ po 2 500 Kč
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 8. října 2008 se v rámci cyklu „Kulturní památky technického dědictví“ vydávají zlaté mince „Technická památka pivovar v Plzni“ po 2 500 Kč (dále jen „mince“). Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
(2)
Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Mince v běžném i ve zvláštním provedení se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 7,78 g, její průměr 22 mm a síla 1,6 mm. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Při ražbě mince v běžném provedení i ve zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %.
§ 2
(1)
Na lícní straně mince je kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, napravo je slezská orlice a nalevo je moravská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat jsou ve výřezu vyobrazeny pivovarské varné pánve. Při levém, horním a pravém okraji mince je v neuzavřeném opisu název cyklu „KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ“. Název cyklu je na začátku a na konci ohraničen tečkami. Mezi kompozicí heraldických zvířat a vyobrazením varných pánví je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Název státu je na začátku a na konci ohraničen tečkami. Při spodním okraji mince je označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky „2500 Kč“, které je po stranách a dole ohraničeno tečkami. Značka mincovny, která minci razila, je umístěna v pravém dolním rohu výřezu s vyobrazením varných pánví.
(2)
Na rubové straně mince jsou právovárečná vrata měšťanského pivovaru v Plzni, za nimiž je průhled do areálu pivovaru. Pod právovárečnými vraty je ve výřezu řada pivovarských sudů. Při levém a pravém okraji mince je neuzavřený opis „PIVOVAR V PLZNI“, který je rozdělen letopočtem ražby „2008“. Opis i letopočet ražby jsou ohraničeny tečkami. U pravého okraje mince jsou umístěny iniciály autoraautora výtvarného návrhu mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny propojenými písmeny „FZ“. Iniciály jsou ohraničeny tečkami.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2008.
Guvernér:
doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.
Příloha k vyhlášce č. 284/2008 Sb.
Vyobrazení zlaté mince „Technická památka pivovar v Plzni“
(lícní a rubová strana)
13kB
13kB |
Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. | Nařízení vlády č. 278/2008 Sb.
Nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností
Vyhlášeno 14. 8. 2008, datum účinnosti 14. 8. 2008, částka 94/2008
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Zrušovací ustanovení
* § 3 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (458/2024 Sb.)
278
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 23. července 2008
o obsahových náplních jednotlivých živností
Vláda nařizuje podle § 73a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 130/2008 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení stanoví
a)
obsahové náplně živnostíživností řemeslných, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení,
b)
obsahové náplně živnostíživností vázaných, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení,
c)
obsahové náplně živnostíživností koncesovaných, které jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení,
d)
obsahovou náplň živnostiživnosti volné podle jednotlivých oborů činností, která je uvedena v příloze č. 4 k tomuto nařízení.
§ 2
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1.
Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností.
2.
Nařízení vlády č. 491/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností.
3.
Nařízení vlády č. 100/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 491/2004 Sb.
4.
Nařízení vlády č. 324/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.
§ 3
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
v z. Čunek v. r.
1\\. místopředseda vlády
a ministr pro místní rozvoj
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Říman v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 278/2008 Sb.
Obsahové náplně živností řemeslných
Živnost| Obsahová náplň živnosti
---|---
Řeznictví a uzenářství| Komplexní příjem, porážení a bourání jatečných zvířat, třídění, vykosťovaní, porcování, balení a skladování masa jatečných zvířat pro prodej nebo další zpracování a vlastní prodej výsekového masa. Těžení a konzervace vedlejších jatečních produktů. Ošetření masa konzervací solením, chlazením a zmrazováním, sušením, tepelným opracováním a speciálními úpravami. Zpracování masa na polotovary a masné výrobky. Výroba živočišných tuků. Úprava střev pro další využití.
V rámci živnosti lze dále provádět jateční opracování drůbeže, králíků, zvěřiny a zpracování vajec, včetně výroby polotovarů, konzerv, polokonzerv a dalších výrobků z nich. Zpracování ryb včetně výroby polotovarů, konzerv, polokonzerv a dalších výrobků z nich. Prodej a porcování kuchyňsky upraveného výsekového masa. Příprava a prodej teplých mas a uzenin k bezprostřední spotřebě formou rychlého občerstvení a s tím související doplňkový prodej potravin (chléb, pečivo, hořčice, křen, okurky a podobně) a nápojů (pivo, nealkoholické nápoje), pokud jsou prováděny v provozovně, v níž je provozována předmětná živnost.
Mlékárenství| Přejímka a technologické zpracování syrového mléka. Výroba mléčných výrobků a polotovarů, zejména mléka tekutého a ochuceného, sušeného a zahuštěného, smetany, másla, sýrů, tvarohů, kysaných výrobků a jogurtů, mražených krémů, zmrzlinových směsí. Výroba a zpracování bílkovinných mléčných výrobků, laktózy, syrovátky a mléčných krmných směsí.
V rámci živnosti lze dále provádět výrobu zmrzlin na bázi mléka. Úpravu mlékárenských výrobků k bezprostřední spotřebě (koktejly, pomazánky, zmrzliny) a doplňkový prodej pečiva, pokud jsou prováděny v provozovně, v níž je provozována předmětná živnost. Míchání mléčných krmných směsí.
Mlynářství| Přejímka, čištění, třídění, skladování surovin a technologické zpracování (mechanicko-fyzikálním, šaržovým nebo kontinuálním způsobem) zrnin na mouku a další mlýnské výrobky (krupici, dehydrovanou krupičku, fortifikované výrobky, sypké polotovary, vločky, kroupy, jáhly a podobně) a jejich míšení.
V rámci živnosti lze dále provádět výrobu krmných směsí na bázi zrnin, mlýnských vedlejších výrobků a směsí na bázi mouky.
Pekařství, cukrářství| Přejímka, skladování a příprava surovin, výroba těst a hmot, jejich zpracování (například vyvalováním, lisováním, stříkáním, dělením, šleháním, modelováním, řezáním), tepelná úprava (například pečením, sušením, smažením, vařením, pražením, mikrovlnným ohřevem), plnění (před nebo po tepelné úpravě), povrchová úprava (například sypáním, poléváním, glazováním, potahováním, zdobením, mazáním) pekařských a cukrářských výrobků. Výroba zmrzlin.
V rámci živnosti lze dále vyrábět směsi z obilovin, výrobky z různých směsí, expandované a extrudované výrobky, cukrovinky, čokolády a čokoládové bonbóny a dopékat zmrazené polotovary pekařských výrobků. Rovněž lze upravovat cukrářské a pekařské výrobky, zmrzliny, zmražené krémy a speciality, prodávat kávu, čaje a nealkoholické nápoje a tyto podávat k bezprostřední spotřebě v provozovně, v níž je provozována předmětná živnost.
Pivovarnictví a sladovnictví| Řízení a obsluha chemicko - fyzikálních a biologických technologických procesů v pivovarnické a sladovnické výrobě. Výroba základní suroviny, sladu - přejímka sladovnického ječmene, čištění, třídění, ošetřování, máčení, klíčení, hvozdění, odkličování, u speciálních druhů pražení a konečná úprava sladu. Vaření piva -šrotování sladu, rmutování, vystírání, scezování sladiny, chmelovar, čiření a chlazení mladiny, zakvašování, hlavní kvašení na spilkách, dokvašování v ležáckých sklepích (alternativně řízení kvašení v tancích), filtrace, stabilizace, pasterace, stáčení piva. Výroba nápojů na bázi piva.
V rámci živnosti lze dále provádět prodej čepovaného piva v provozovnách, které jsou součástí pivovaru.
Zpracování kůží a kožešin| Odborné práce při zpracování všech druhů kůží (hovězin, konin, teletin, vepřovic, kozin, skopovic a podobně) a zušlechťování kožešin na usně fyzikálně-chemickým působením a mechanickým způsobem zpracování spočívajícím v loužení, odchlupování, mízdření, činění, barvení, postruhování a štípání. Dále pak u kožešin barvení a přibarvování, česání, epilování, tříbení, mazání, seřezávání, žehlení, postruhování, vytrhávání pesíků, seřezávání kožešin z ušlechtilých a plemenných zvířat a divočin. Vyčiňování kůží a kožešnických kožek.
V rámci živnosti lze dále provádět čištění a barvení výrobků z kůže a kožešin.
Aplikace, výroba a opravy ortopedické obuvi| Odběr měrných podkladů pro ortopedickou obuv, zhotovení pozitivních a negativních odlitků včetně korekce a úpravy kopyt, výroba, zkoušky, úpravy a opravy ortopedické obuvi, kontrola funkčnosti včetně aplikace a výdej individuální ortopedické obuvi.
V rámci živnosti lze dále provádět opravy a úpravy ostatní obuvi.
Broušení a leptání skla| Broušení užitkových skel sodnodraselných, olovnatých, barevných i přejímaných nástrojích hladinářských, kuličských a zavrtávacích, zahrnující opracování vrchů i den výrobků, broušení hran, broušení kuličských dekorů, zavrtávání hrdel, mechanické leštění a oprávku. Matování a leptání skla leptacími a matovacími lázněmi či solemi na bázi fluoridů a kyseliny fluorovodíkové včetně vytváření krycích laků a jejich odstraňování. Rytí skel sodnodraselných, olovnatých, barevných i přejímaných k vytváření reliéfů včetně plastických.
V rámci živnosti lze dále provádět malování užitkových skel sodnodraselných či olovnatých drahými kovy, zabarvování povrchů skel listry a lazurami, nanášení vysokého smaltu na povrchy skel včetně navazujícího vypalování ve vypalovacích pecích a vyrábět vitráže.
Zpracování gumárenských směsí| Příprava a míchání gumárenských směsí, pogumování, potírání a tažení materiálů. Příprava surovin nebo polotovarů. Přípravné, konfekční, obráběcí, vulkanizační, lisovací a klasifikační činnosti při výrobě a opravách pneumatik, duší, gumotextilních dopravních pásů, hadic a armatur, výroba gumokovových elementů, pogumování různých dílů a součástí.
V rámci živnosti lze dále provádět přípravu textilních a ocelových kordů, výztužných patek a dalších polotovarů pro zpracování gumárenských směsí. Oprava pneumatik a dalších gumárenských výrobků studenou cestou. Zhotovování výrobků z termoplastů.
Zpracování kamene| Kamenické práce, s výjimkou činností spadajících pod úpravu a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, spojené s ruční nebo strojní přípravou, úpravou a zpracováním přírodního a umělého kamene, polotovarů a výrobků dělením (například řezáním, štípáním, lámáním), opracováním a povrchovou úpravou kamene (například leštěním), údržba a povrchové úpravy dekoračních a užitkových výrobků z kamene, zhotovování profilů a nápisů, osazování a spárování kamenných dílců a bloků. Zhotovování slohových, figurálních a monumentálních výrobků podle zvláštních požadavků, osazování konstrukčních stavebních a slohových výrobků při obnově památkových objektů.
V rámci živnosti lze dále provádět obkládání stavebních objektů přírodním nebo umělým kamenem (exteriérů, interiérů).
Slévárenství, modelářství| Odlévání taveniny do forem a kokil při výrobě odlitků z železných i neželezných kovů a jejich slitin a nekovových materiálů, včetně výroby slévárenských forem a jader z písku či jiného materiálu, nebo do kovových forem a kokil včetně kontinuálního lití a speciálních způsobů lití. Tavení, úpravy a udržování roztaveného materiálu. Příprava, opravy, údržba žáruvzdorných technologických agregátů. Uvolňování odlitků z forem a kokil. Odstraňování povrchových vad a opravy odlitků zavařováním, tmelením, těsněním a jinými technologiemi. Tepelné zpracování odlitků, úprava a ochrana povrchu odlitků. Kontrola odlitků a zpracování technických podkladů pro výrobu. Výroba a opravy slévárenských modelů, jaderníků a modelových zařízení ze dřeva, kovů, epoxidových pryskyřic, PVC a sádry, pro ruční i strojní zhotovování pískových licích forem. Zhotovování kovových forem (kokil) pro odlévání.
V rámci živnosti lze dále provádět čištění odlitků, odstraňování licích soustav a otřepů urážením, uřezáváním, upalováním, ostřihováním a dalšími speciálními technologiemi povrchové úpravy odlitků nanášením nekovových a kovových povlaků různými technologiemi, zhotovování forem pro zpracování plastů, jednoduchých forem pro tlakové lití kovů a kovových slévárenských modelů technologiemi ručního třískového zpracování kovů a plastů a základními operacemi strojního třískového obrábění. Zhotovování dřevěných maket a provádění jednoduchých bednářských a truhlářských prací.
Kovářství, podkovářství| Odborné práce při výrobě a opravách strojních součástí, nástrojů, nářadí, popřípadě dalších výrobků ručním nebo strojním kováním, zahrnující zejména volné kování a zápustkové kování materiálů, válcování v kovacích válcích a lisování profilů, klenutých a plochých den z oceli nebo neželezných kovů a jejich slitin, tvarování listových per a pružin, rovnání výkovků, výstřižků, výpalků a svařenců. Ohřívání vsázkového materiálu v pecích a výhních. Strojní a ruční výroba podkov a podkování koní.
V rámci živnosti lze dále provádět činnosti k odstraňování výronků, otřepů a podobně, včetně základních prací ručního třískového opracování materiálů, lisování za studena, jednoduché montážní a demontážní práce nezbytné pro dokončení výrobku po provedených kovářských pracích, povrchovou úpravu kovářských výrobků, plamenové nebo obloukové svařování, základní práce tepelného zpracování materiálu, úpravy a ošetřování paznehtů skotu, ovcí, koz a špárků prasat.
Obráběčství| Technologie výrob a oprav polotovarů z různých materiálů, dílů a jednotlivých výrobků všemi způsoby strojního třískového obrábění, především soustružením, frézováním, broušením, hoblováním, obrážením, vrtáním, vyvrtáváním, protahováním a dalšími speciálními způsoby obrábění na obráběcích strojích, včetně nově zaváděných technologií obrábění materiálů (například laser).
V rámci živnosti lze dále provádět základní způsoby ručního třískového opracování materiálů nezbytných pro dokončení výroby součástí, otryskávání, tváření materiálu za studena (válcování závitů) včetně povrchové ochrany konečného výrobku.
Zámečnictví, nástrojářství| Odborné práce zaměřené na zhotovování součástí a dílů nezbytných pro montáž a opravu příslušného stroje či strojního zařízení ručním a jednoduchým strojním obráběním, montážní a demontážní práce při opravách, údržbě a seřizování strojů a strojních zařízení, kromě strojů a strojních zařízení spadajících do působnosti jiné řemeslné, popřípadě vázané živnosti, zhotovování, montáž, demontáž, osazování, opravy, údržba a seřizování stavebních zámečnických výrobků a konstrukcí z kovových materiálů s využitím unifikovaných a normalizovaných dílů a výrobků ve stavbách. Zhotovování, dohotovování, sestavování, opravy a seřizování řezných a tvářecích nástrojů, upínacích, montážních, svařovacích kontrolních a jiných přípravků, forem pro zpracování plastů, tlakové lití kovů a kovových slévárenských modelů technologiemi ručního třískového zpracování kovů a plastů a základními operacemi strojního třískového obrábění.
V rámci živnosti lze dále zhotovovat jednoduché součástky a díly pro montáž a opravy strojů a strojních zařízení zpracováním kovů tvářením za tepla a za studena, provozovat činnosti pro povrchovou ochranu výrobků, plamenové nebo obloukové svařování. Tepelné zpracování kovů k zabezpečení potřebných vlastností výrobků. Nové technologie opracování kovů (například elektrojiskrové, laserové). Práce přesné mechaniky. Výroba a montáž nástrojů a pomůcek pro humánní a veterinární lékařství, výroba, seřizování, opravy a montáž měřidel.
Galvanizérství, smaltérství| Chemická a elektrochemická úprava povrchu součástí strojů a strojních zařízení, užitkových předmětů, hudebních nástrojů a uměleckých předmětů individuální technikou nebo hromadným způsobem na linkách odmašťováním, mořením, elektrolytickým leštěním, fosfátováním a pokovováním (chromování, mědění, niklování, zinkování, cínování, stříbření, zlacení, eloxování a podobně) v kovových lázních. Příprava lázní pro chemickou a elektrochemickou povrchovou úpravu a příprava smaltovacích suspenzí, nanášení základních krycích vrstev na kovové díly, součásti a výrobky, zejména technologiemi máčení, polévání, stříkání nebo práškování, a následné vypalování skelného nebo keramického povlaku ve smaltérské peci, včetně přípravy povrchu a nanášení vrstev různými dekoračními technikami jako stříkáním přes šablony, stínováním, sítotiskem, lemováním.
V rámci živnosti lze dále provádět ruční a strojní třískové obrábění nezbytné pro přípravu polotovarů, dílů a výrobků na chemickou, elektrochemickou nebo smaltovanou úpravu povrchu a žárové nebo plazmové nástřiky kovových i nekovových materiálů. Základní způsoby povrchové ochrany výrobků laky, tmely a podobně.
Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení| Výroba, opravy, instalace, oživování, zapojování a zkoušení nevyhrazených elektrických strojů, přístrojů a elektrické výzbroje, zejména elektromotorů, transformátorů, regulátorů, vypínačů, usměrňovačů, elektrických zdrojů světla, akumulátorů a baterií, přičemž jde o zařízení pracující na střídavém napětí vyšším než 50 V nebo stejnosměrném napětí vyšším než 75 V. Výroba a opravy elektrických spotřebičů pro domácnost. Výroba a opravy elektrických částí kolejových vozidel a trolejbusů, elektrických zdrojů tepla, elektrických silnoproudých regulačních, kontrolních a ovládacích přístrojů a spotřebičů. Provádění zkoušek a kontrol elektrických spotřebičů. Výroba elektronických výrobků a zařízení spotřební, průmyslové, lékařské a investiční elektroniky, kancelářských strojů a počítačů, připojovaných do sítě nízkého napětí, jejich instalace, opravy, údržba, demontáž a montáž. Přestavba elektronických zařízení, řízení demontáží a montáží investiční elektroniky. Montáž, údržba a servis zařízení pro vysílání, přenos a příjem informací jakéhokoli druhu po vedení radiovými, optickými či jinými prostředky využívajícími elektromagnetických vln. Základními skupinami telekomunikačních zařízení jsou zejména drátová telekomunikační vedení v místních sítích včetně kabelových souborů, drátová telekomunikační vedení v dálkových sítích včetně kabelových souborů, kabelová vedení s optickými vlákny v místních a dálkových sítích včetně kabelových souborů, telefonní ústředny včetně příslušných kabelových rozvodů (telefonní ústředny veřejné, pobočkové, zařízení pro datovou síť integrovaných služeb), radioreléová zařízení (analogová, digitální), přenosové systémy (analogové a digitální včetně linkového traktu, výstavba linkového traktu), koncová telekomunikační zařízení (telefonní přístroje, záznamníky, dálnopisné stroje, faxy, karty faxové, modemové), kabelové rozvody pro jednosměrné šíření televizního a rozhlasového signálu (společné televizní antény včetně domovních rozvodů, telekomunikační kabelové rozvody), rádiová zařízení pro rozhlasové a televizní vysílání (rozhlasové vysílače s frekvenční modulací a s amplitudovou modulací, TV vysílače a převaděče, distribuční rozhlasová zařízení, anténní systémy, vysílače systému mnohabodového, mnohakanálového distribučního systému), speciální telekomunikační zařízení (klasické signálové rozvody a zařízení, komunikátory pro poplachové systémy), vysílací a přijímací rádiová zařízení (stanice a sítě pozemní pohyblivé služby, občanské radiostanice, telemetrické stanice, rádiová přenosová zařízení pro poplachové systémy, systémy pro předávání zpráv, rádiové vysílače pro přenos dat, pohyblivé vysílací rádiové stanice digitálního radiotelefonního systému a analogového radiotelefonního systému, základnové stanice a zařízení digitálního radiotelefonního systému a analogového radiotelefonního systému). Opravy a odblokování mobilních telefonních přístrojů.
V rámci živnosti lze dále provádět opravy a výrobu elektrických strojů a přístrojů provozovaných na střídavém napětí nižším než 50 V nebo stejnosměrném napětí nižším než 75 V, opravy, úpravy a výměny elektrických a elektronických skupin a podskupin silničních motorových vozidel a pracovních strojů a provádět výrobu elektronických součástek.
Hodinářství| Výroba, sestavování, seřizování, diagnostika a opravy mechanických, elektromechanických a elektronických časoměrných přístrojů. Montáž, demontáž, údržba, čištění, mazání, zkoušení a seřizování hodinových strojů a výroba, opravy, úpravy a údržba jednotlivých mechanických součástí těchto přístrojů s využitím technologických postupů z oblasti jemné mechaniky ručním nebo strojním obráběním.
V rámci živnosti lze dále provádět výměnu hodinových skel, řemínků, tahů a baterií včetně jejich prodeje. Doplňkový prodej barometrů a vlhkoměrů pro domácnost, bižuterie a zboží z drahých kovů.
Zlatnictví a klenotnictví| Zhotovování a opravy šperků, klenotů a drobných ozdobných předmětů ve všech povolených kombinacích drahých i obecných kovů. Pokovování drahými kovy, zasazování šperkových kamenů.
Výroba plastických ozdob z drahých kovů, výroba ručně tepaných výrobků (kazet, podnosů a podobně) a šperků a jejich povrchová úprava a čištění nejrůznějšími pracovními technikami a technologiemi. Opravy historicky cenných klenotů. Stanovení ryzosti drahých kovů.
V rámci živnosti lze dále provádět nákup a prodej zboží z drahých kovů včetně zlomkového zlata a drahých kamenů a doplňkový prodej bižuterie, drobných upomínkových předmětů, hodin a hodinek.
Truhlářství, podlahářství| Rukodělné odborné práce a práce na dřevoobráběcích strojích při výrobě nábytku, stavebně truhlářských výrobků (oken, dveří, stěn a podobně), dřevěných konstrukcí a rozmanitých průmyslových i užitkových výrobků ze dřeva. Provádění oprav a rekonstrukcí všech druhů výrobků v celém rozsahu truhlářské technologie. Výběr, rozměřování, dělení i opracování řeziva a sestavování dílců nebo součástí do finálních produktů, včetně povrchové úpravy. Stavebně truhlářské práce (osazování stavebních truhlářských výrobků, vestavěného nábytku, provedení palubového, deskového, kazetového obložení stěn a stropů, montáž a úpravy příček, dřevěných schodů, dřevěných akustických zástěn, kabin a obložení). Kladení a opravy podlah různého druhu, například vlysových, parketových, palubkových, korkových, mozaikových, štěrkových a litých na dřevěném, betonovém, škvárobetonovém nebo izolačním podkladu. Kladení, lepení a svařování podlahových povlaků, provádění izolačních a vyrovnávacích vrstev, provádění potěru, broušení, leštění a napouštění povrchu, upevňování krycích lišt a podobně. Lepení podlahových povlaků na schodištích, obkládání soldíky. Zhotovování podlah z dýhovaných desek, provádění štěrkových, litých nebo stříkaných podlahovin. Pokládání plovoucích podlah z různých druhů materiálů (laminátových, dřevěných a podobně). Nelze provádět montáž, opravu, kontrolu, údržbu, zkoušení, měření a revizi elektrických částí vodivých a elektrostaticky vodivých podlah.
V rámci živnosti lze dále provádět zhotovování dřevěných nástaveb dopravních prostředků. Jednoduché bednářské a modelářské činnosti. Montáž sériově vyráběného nábytku. Kladení koberců a dalších podlahových krytin. Příprava podkladů pro kladení podlah, provádění jejich izolací a vyrovnávání.
Výroba a opravy hudebních nástrojů| Odborné práce při výrobě a opravách akordeonů a foukacích harmonik různého druhu, výroba a opravy jejich součástí ze dřeva, kovů, kůže, plátna, plsti, celuloidu a plastů, povrchová úprava součástí a výrobků mořením, lakováním, smaltováním, měděním, niklováním, chromováním a podobně, úprava funkce a seřizování chodu akordeonů a foukacích harmonik, ladění a intonování akordeonů. Odborné práce při výrobě a opravách dechových a bicích hudebních nástrojů ze dřeva, kovů, plastů a jiných materiálů, povrchová úprava součástí a celých výrobků pokovováním chrómem, niklem, stříbrem, mosazí a leštěním na zrcadlový lesk, ladění. Odborné práce při výrobě a opravách klávesových hudebních nástrojů - pianin, klavírů a varhan ze dřeva, kovů i jiných materiálů, opravy jejich součástí ze dřeva, kovů, kůže, plsti, slonové kosti, plastů a podobně, povrchová úprava mořením, nanášením laků a leštěním, ladění a intonování. Odborné práce při výrobě a opravách smyčcových, drnkacích a trsacích hudebních nástrojů ze dřeva, kovů, perleti, plastů i jiných hmot, povrchová úprava nástrojů včetně uměleckého opracování dřeva, intarzie a vykládání ozvučných otvorů i dílců perletí.
V rámci živnosti lze dále provádět ladění nástrojů u zákazníka.
Opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů| Opravy jiných než silničních vozidel (například vozíků pro invalidy s ručním nebo elektrickým pohonem), drážních vozidel, vozů, motorových vozů, lokomotiv, lodí, pracovních strojů (to je strojů, které jsou vybaveny zařízením sloužícím k provádění pracovních činností). Uvádění opravených strojů do provozu. Provádění základních ručních a strojních operací při rozpojování, spojování a opravách strojních částí. Demontáž, opravy a montáž jednotlivých dílů, součástí, funkčních celků a skupin.
V rámci živnosti lze dále provádět opravy jízdních kol a dopravních prostředků určených zejména pro sportovní účely, údržbářské práce a výměnu vadných dílů elektrické výzbroje příslušného zařízení.
Zednictví| Provádění zednických, kladečských a obkladačských, betonářských, šamotářských a komínářských prací při výstavbě, rekonstrukcích, adaptacích a opravách novodobých i historických objektů. Jedná se o odborné práce zaměřené na vyzdívání nosných a výplňových zdí, příček i kleneb z cihel, tvárnic a kamene, vyzdívání kanalizačních a vodovodních objektů, provádění vnitřních i vnějších omítek, torkretování. Osazování prefabrikovaných překladů, schodů, zárubní, oken, zábradlí, římsových desek, komínových dvířek a podobně, včetně betonování stavebních konstrukcí. Provádění konstrukcí ze sklobetonu, provádění dodatečné izolace zdiva historických i jiných objektů, náročných omítek nebo vícebarevných sgrafit. Zhotovování a opravy vnějších i vnitřních dlažeb z dlaždic i mozaik různých druhů a velikostí, vnitřních obkladů stěn, stropů a pilířů v běžném provedení, obkladů schodišťových stupňů, provádění teracových podlah nebo teracových obkladů, kladení dlažeb z kamenných desek nebo tak zvané benátské dlažby, provádění vnitřních obkladů mozaikou (plavecké bazény, operační sály a podobně) či venkovních obkladů soklů nebo průčelí všemi druhy obkladových materiálů tradičními a nově zaváděnými technologiemi, provádění dlažeb s obrazci a nápisy nebo prací podle uměleckých návrhů. Provádění montáží konstrukcí nosných i nenosných příček, rovných a šikmých stropních zavěšených podhledů, suchých podlah a obkladů stěn a sloupů systémy suché výstavby podle stanovených technologických postupů, včetně konstrukcí s požadavky na protipožární odolnost při rekonstrukcích, nástavbách, vestavbách i novostavbách obytných a průmyslových objektů. Provádění zateplování obvodových plášťů budov kontaktními a nekontaktními zateplovacími systémy. Uměleckořemeslné zpracování sádry pro jemné stavební práce, práce při zhotovování interiérových a exteriérových výzdob budov ze sádry, umělého kamene nebo jiných hmot, modelování a odlévání členitých soch, reliéfů a plastik, vytváření složitých maket a miniaturních modelů pro filmové a divadelní účely, zhotovování sgrafit.
V rámci živnosti lze dále provádět bourání stavebních konstrukcí nebo jejich sanace, šamotářské práce včetně oprav vyzdívek průmyslových pecí, vložkování komínů keramickými materiály, zhotovování lehkých přestavitelných příček, dvojitých instalačních podlah, instalačních šachet, příček ze sádrových či jiných obdobných bloků nebo panelů a speciálních akustických konstrukcí, povrchovou úpravu konstrukcí z materiálů obsahujících sádrovec (stěrkováním, štuky a podobně), montáž fabionů, rolet, žaluzií, větracích mřížek, ozdobných lišt a podobně.
Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení| Montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických technických zařízení určených pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod a odběr elektrické energie (zejména elektráren, transformačních stanic, rozvoden, trakčního vedení, rozvodů elektrické energie, zařízení napájecích a spínacích stanic a pevných zařízení elektrické trakce), elektrické instalace (zejména provádění, montážní dozor a ověřovací zkoušky navržených soustav, sítí, obvodů a instalací) a zařízení určených k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny (hromosvodů a zařízení na ochranu proti přepětí, vodivých a elektrostaticky vodivých podlah a stěn). Údržba veřejného osvětlení.
V rámci živnosti lze dále provádět základní a dokončovací práce související s prováděním elektroinstalatérských prací.
Montáž, opravy a rekonstrukce chladicích zařízení a tepelných čerpadel| Provádění oprav a výměny dílů nebo podskupin chladicích a mrazicích zařízení a tepelných čerpadel, sestavování, montáž a opravy chladniček, zhotovování chladicích okruhů z potrubí, sestavování, montáž, opravy a zkoušení chladicích a mrazicích zařízení, sestavování, montáž, opravy a zkoušení chladicích částí klimatizačních zařízení a autoklimatizací, sestavování, montáž, zkoušení a revize vakuových a kaskádových chladicích okruhů, kondenzačních chladicích jednotek a tepelných čerpadel, montáž rekuperačních systémů, provádění předepsaných tlakových zkoušek nebo zkoušek těsnosti, opravy a funkční zkoušky zařízení pro mrazovou sublimaci s reléovým nebo elektronickým ovládáním včetně seřízení programových a registračních elementů.
V rámci živnosti lze dále provádět montáž, demontáž, opravy, seřizování a komplexní zkoušení součástí chladicích okruhů. Provádění oprav elektrických a elektronických součástí chladicích zařízení, klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel.
Vodoinstalatérství, topenářství| Montáž, opravy a údržba vnitřních rozvodů (včetně přípojky) studené a teplé vody, kanalizace, plynu, včetně montáže armatur, spotřebičů, provádění tlakových zkoušek (včetně uvádění do provozu) v objektech bytové, občanské a průmyslové výstavby za použití mechanického spojování, lepení, svařování, pájení nebo jiných technologií. Montáž, rekonstrukce, opravy a údržba vnitřních rozvodů topení, výměníkových a domovních stanic bez rozdílu použitého media, včetně montáže armatur a spotřebičů (včetně uvádění do provozu), provádění zkoušek a regulace systémů ústředního topení v objektech bytové, občanské a průmyslové výstavby za použití všech montážních technologií.
V rámci živnosti lze dále provádět základní a dokončovací práce související s prováděním instalatérských prací, včetně zapojení vzduchotechniky, práce související s usazováním kotlů, otopných těles a rozvodného potrubí, včetně doplňkových konstrukcí.
Montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny| Montáž a opravy, revize a zkoušky vyhrazených plynových zařízení, jimiž jsou zařízení pro výrobu a úpravu plynů, skladování plynů, plnění nádob plyny, tlakové stanice, zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel plyny, zkapalňování a odpařování plynů, zvyšování a snižování tlaku plynů, rozvod plynů, spotřebu plynů spalováním včetně stabilních plynových motorů ve strojovnách nebo v kotelnách a zařízení pro vypouštění hasebních plynů. Za plyny se pro účely tohoto nařízení považují jakékoli látky včetně směsi plynů, které jsou při 1,013 baru a +20 °C zcela v plynném stavu nebo mají tlak par větší než 3 bary při +50 °C. Provádění činnosti na zařízeních k plnění nádob plyny, provozování čerpacích stanic na propan-butan, kapalného zemního plynu (LNG) a plnicích stanic na stlačený zemní plyn, vodík, biometan a podobně. Provádění veškerých montážních prací a oprav plynovodů včetně servisu plynových spotřebičů, jejich uvádění do provozu a podobně. V rámci živnosti nelze provádět kontroly a revize spalinových cest.
V rámci živnosti lze dále provádět montáž, opravy a servis nevyhrazených plynových zařízení a přípravné a dokončovací práce související s prováděním plynoinstalatérských prací, například servis kempingových plynových spotřebičů, montáž a opravy rozvodů vzduchu do 16 bar, instalace a opravy laboratorních a sklářských kahanů, výrobních zařízení, ve kterých plyny vznikají jako vedlejší výrobní produkt s výjimkou plynového hospodářství čistíren odpadních vod.
Montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny| Činnosti spojené s montáží, opravami, rekonstrukcemi, revizemi a zkouškami vyhrazených tlakových zařízení, kterými jsou například parní a kapalinové kotle, jejichž nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a teplota pracovní tekutiny převyšuje při tomto tlaku bod varu pracovní tekutiny, tlakové nádoby, jejichž nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, toxické a výbušné kapaliny skupiny 1 o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při tlaku 0,5 bar; za tlakovou nádobu jsou považovány též vyvíječe páry typu pára/pára a typu horká voda/pára a vyvíječe páry bez nebezpečí přehřátí, nádoby na plyny sloužící k dopravě plynů, jejichž kritická teplota je nižší než + 50 °C nebo u nichž při teplotě + 50 °C je absolutní tlak par vyšší než 3 bar od zdroje na místo spotřeby. Opravy a revize hasicích přístrojů a lahví na potápění.
V rámci živnosti lze dále provádět montáž, opravy a zkoušky nevyhrazených tlakových zařízení a přípravné a dokončovací práce související s prováděním montáží a oprav tlakových zařízení.
Montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení| Montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených zdvihacích zařízení, například jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 1 000 kg a jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s ručním pohonem o nosnosti přesahující 5 000 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene, pracovní plošiny s motorickým pohonem a výškou zdvihu přesahující 1,5 m, pojízdné zdvihací pracovní plošiny, závěsné plošiny a stožárové šplhací pracovní plošiny, výtahy pro dopravu osob, osob a nákladu nebo jen nákladu a svislé zdvihací plošiny, které jsou trvalou součástí budov s povolenou dopravou osob a nákladu, o nosnosti přesahující 100 kg a výškou zdvihu přesahující 2 m, stavební výtahy pro přepravu osob a nákladu a regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy a jejich přesuvny.
V rámci živnosti lze dále provádět montáž, opravy a zkoušky nevyhrazených zdvihacích zařízení a přípravné a dokončovací práce související s prováděním montáží a oprav zdvihacích zařízení.
Izolatérství| Izolace staveb, konstrukcí a dalších zařízení proti nepříznivým účinkům tepla, chladu, hluku nebo chvění, proti zemní a atmosférické vlhkosti, tlakové a agresivní vodě, kyselinovzdorné a protipožární izolace za použití různých druhů izolačních materiálů. Provádění a opravy měkkých krytin, komplexních střešních plášťů plochých střech, tepelných izolací střech, obkládání panelových štítů různými deskami z izolačních materiálů a provádění tepelných izolací venkovních potrubí. Provádění protiotřesových izolací stěn a podlah, zateplování stěn izolačními materiály, vyzdívání stěn izolačními deskami nebo příček z pěnobetonových tvárnic. Provádění a opravy kyselinovzdorných izolací, například ve výrobnách kovoprůmyslu, chemického a textilního průmyslu a potravinářství, tradičními a nově zaváděnými technologiemi. Nástřik ocelových konstrukcí izolační hmotou.
V rámci živnosti lze dále provádět základní zednické a jiné práce při přípravě povrchů pro izolatérské práce. Provádění tepelných izolací sádrokartonovými obklady.
Malířství, lakýrnictví, natěračství| Malířské, lakýrnické a natěračské práce v interiéru a exteriéru novodobých i historických objektů; příprava podkladů pro malbu, odstraňování starých maleb, úprava povrchů pomocí malířských směsí a stěrek, jejich uhlazení, přebroušení, bandážování, penetrování a izolace skvrn. Provádění maleb vápenných, klínových, disperzních, silikátových a dalších, včetně jejich tónování; provádění a obnova linkrust, zdobné malířské techniky, válečkování, linkování, šablonování, batikování, dekorační nástřiky, speciální malířské techniky. Lakování a natírání kovů, dřeva, plastů, omítek, betonů a dalších materiálů. Aplikace speciálních laků, nátěrů a technik (patinování, mramorování, fládrování, nástřiky a podobně).
V rámci živnosti lze provádět veškeré tapetářské práce s úpravou podkladů, lepení dekoračních prvků (lišty, rozety, bordury a jiné), zlacení, písmomalířské práce, přípravu podkladů pod laky a nátěry (tmelení, broušení, napouštění a podobně), odstraňování starých laků a nátěrů mechanickou nebo chemickou cestou a žárové nebo plazmové nástřiky kovových i nekovových materiálů.
Pokrývačství, tesařství| Zhotovování a opravy měkkých a tvrdých krytin střech a střešních konstrukcí z různých materiálů, například lepenek, osinkocementových desek, vlnovek, tašek, přírodních břidlic, laminátů, asfaltů a různých izolačních vložek na bednění, laťování na betonových podkladech střech různých tvarů a sklonů. Úprava krytin na hřebenech, nárožích, v úžlabích a u okapů. Provádění, opravy, osazování a obekrývání atypické nástřešní kovové výstroje (okrasných korouhviček, hrotů, křížů, střešních oken, vikýřů, volských ok a jiných) s uplatněním původní techniky krytí nebo podle historických slohů a vzorů při obnově památek. Ruční a strojní opracování dřeva s prováděním všech druhů tesařských spojů, zhotovování, osazování (montáž) a opravy různých tesařských výrobků a konstrukcí a práce při obnově památek. Tesařské konstrukce podle výkresů, bednění při zakládání staveb a stavebních konstrukcí a konstrukčních prvků, zhotovování a osazování krovů, sbíjených nosníků a vazníků, bednění střech pod krytinu, provádění stropů. Provedení stěn z materiálu na bázi dřeva, venkovního nebo vnitřního obložení hoblovanými prkny, kladení a opravy tesařských podlah, zhotovení a osazení schodů a podobně. Zhotovování dřevěných výrobků, například čepovaných stolů a lavic, tesařských dveří, okenních žaluzií, žebříkových schodů, posuvných a otočných vrat, dřevěných vozů a saní, různých druhů historických krytin, kopií historických střešních oken, vikýřů a podobně.
V rámci živnosti lze dále provádět jednoduché zednické práce při opravách krytin střech, odstraňování námraz ze střech a čištění střech, zhotovovat oje, rozvory, hrábě a kosišťata, dále provádět jednoduché truhlářské a bednářské práce (například zhotovení poličky, sesazování a lepení mozaikových parket jednoduchých vzorů, ruční sbíjení beden, stříhání, dírkování, kroužení a nýtování obručí na sudy a lehké kádě). Kladení hoblovaných palubových podlah ve sportovních zařízeních (haly, cyklistické dráhy a podobně). Podbíjení či obkládání stěn a stropů izolačními deskami.
Klempířství a oprava karoserií| Ruční a strojní dělení a tváření jemných ocelových plechů a plechů z neželezných kovů. Zhotovování, montáž a opravy stavebních klempířských výrobků z těchto materiálů stříháním, ohýbáním, děrováním, stáčením a drážkováním, například žlabů, odpadních trub a kolen, střešních oken, dále pak oplechování střech, zhotovení, montáž a opravy plechových krytin a podobně. Zhotovování výrobků a polotovarů z profilového materiálu menších průřezů. Sestavování dílů do montážních celků pájením, svařováním a nýtováním. Zhotovování plechových nádob, nádrží, vzduchotechnických zařízení, krytů a různých plechových dílů strojů. Opravy karoserií motorových i nemotorových osobních, nákladních, speciálních a přípojných vozidel, pracovních strojů samojízdných a přípojných, účelových nástaveb a jejich dílů, opravy poškozených částí ručním nebo strojním tvářením, rovnáním, vytahováním, vyklepáváním nebo vyvarováním, jejich povrchová úprava a vystroj ování.
V rámci živnosti lze dále provádět jednoduché rukodělné zámečnické práce, bodové, švové, plamenové a obloukové svařování, osazování a opravy plastových okapů a žlabů a dalších stavebních prvků. Vložkování komínů kovovými vložkami. Povrchová úprava karoserií a jejich částí tmelením, broušením a lakováním (stříkání), výměna čelních skel a oken vozidel a těsnících prvků karoserie. Aplikace antikorozivních prostředků. Provádění ochrany laku karoserie, včetně doplňkových částí, proti povětrnostním vlivům.
Kamnářství| Navrhování, stavby, rekonstrukce, montáž, demontáž a opravy kachlových kamen, sporáků na pevná paliva, krbů, kamnových a krbových vložek, udíren, pecí, grilů, včetně zařízení pro odvod spalin, a ostatních individuálně konstruovaných i sériově vyráběných lokálních topidel na pevná paliva, instalace automatické regulace, provádění kontrol a zkoušek individuálně stavěných topidel. Stavba, opravy a rekonstrukce historických lokálních topidel. Připojování lokálních topidel včetně teplovzdušných a teplovodních výměníků ke komínovým průduchům.
V rámci živnosti lze provádět navrhování, instalaci a zkoušky teplovzdušných rozvodů, zpracování technické dokumentace, vložkování komínů, jednoduché zednické, obkladačské a šamotářské práce a opravy vyzdívek průmyslových pecí.
Opravy silničních vozidel| Diagnostika, opravy, údržba, servis a záruční prohlídky motokol, mopedů, motocyklů, tříkolek a čtyřkolek, osobních automobilů, autobusů, nákladních automobilů, speciálních vozidel, tahačů, přípojných vozidel a traktorů; diagnostika, opravy, úpravy a výměny mechanických, pneumatických, hydraulických skupin a podskupin vozidel. Živnost zahrnuje opravy vozidel, opravy a renovaci systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků vozidel, montáž vybavení, doplňků a autoalarmů vozidel, diagnostiku a seřizování provozních parametrů vozidel včetně emisí.
V rámci živnosti lze dále provádět opravy, úpravy a výměny elektrických a elektronických skupin a podskupin, montáž a opravy zařízení pro pohon motorových vozidel plynem, výměny pneumatik, vyvažování kol, aplikace antikorozivních prostředků, výměnu provozních náplní a údržbu povrchu vozidel. Opravy karoserií silničních vozidel, zejména montáž a demontáž rozebíratelným způsobem vyměnitelných částí, plamenové nebo obloukové svařování.
Holičství, kadeřnictví| Zhotovování pánských, dámských a dětských účesů zahrnující zejména provádění plastických, tupých nebo speciálních módních střihů vlasů, mytí vlasů a jejich tvarování vodovou, foukanou, trvalou a jinou ondulací, odbarvování, tónování, melírování a barvení vlasů. Holení vousů a úprava knírů a plnovousů střihem a jejich tónování a barvení. Barvení obočí. Provádění různých druhů masáží vlasové pokožky s použitím kosmetických přípravků. Preparace, prodlužování, zhušťování a regenerace vlasů. Úprava řas a obočí. Tvorba vývojových střihů a účesů.
V rámci živnosti lze dále provádět zhotovování jednoduchých vlásenek (polovlásenek), vlasových doplňků a příčesků.
Barvení a chemická úprava textilií| Barvení všech druhů textilních materiálů a jejich směsí v různé formě (volný materiál, příze v přadenech, na cívkách nebo osnovních válech, tkaniny, pleteniny, netkané textilie a podobně) na všech druzích strojů a zařízení s použitím různých druhů barviv. Připravování chemikálií, barev a barvicích lázní a roztoků podle předepsaných receptur. Zhotovování vzorků vybarvením textilních materiálů s výpočtem potřebné receptury. Upravování volného materiálu, přízí a plošných textilií kalandrováním, egalisováním, odvodňováním na kalandrech, foulardech a odstředivkách, vyvářením, bělením, lisováním, postřihováním, sušením, impregnováním, mercerováním, opalováním, pařením, praním a vyvíjením, sanforizováním, valchováním a podobně. Příprava apretačních lázní, vzorování a povrstvení nebo potažení technických textilií. Řízení a obsluha kombinovaných úpravárenských linek včetně zkoušení zušlechťovaných textilních výrobků.
V rámci živnosti lze dále provádět barvení textilních výrobků, batikování, potiskování.
Čištění a praní textilu a oděvů| Chemickotechnologické procesy čištění plošných metrových textilií a hotových textilních výrobků, včetně přípravy základních chemických substancí a pomocných látek, technologický proces čištění, barvení a případná následná další chemická úprava (impregnace, apretace a podobně). Praní textilu a oděvů pro velkoodběratele.
V rámci živnosti lze dále provádět praní pro domácnost, žehlení prádla, oděvů a dalších výrobků ručně nebo strojem, zhotovování plizovacích forem a plizování. Čištění peří, surové vlny, příze, netkaného textilu, kůže a kožešin.
Kominictví| Čištění, kontrola a zkoušení spalinových cest a vydávání zpráv o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty. Provádění revizí spalinových cest a vydávání zpráv o revizi spalinové cesty. Čištění a kontroly spotřebičů na paliva pevná, kapalná a plynná; čištění a kontroly technologických spotřebičů - pekařských, cukrářských a jiných průmyslových pecí, včetně parních a kremačních. Čištění a kontroly kouřových kanálů, provádění technických prohlídek topenišť a zjišťování závad topných zařízení v průmyslových objektech. Provádění prohlídek bezpečnostních zařízení a dalších příslušenství a komponentů spalinových cest. Montáž, opravy a kontroly zařízení sloužících pro regulaci a optimalizaci komínového tahu.
V rámci živnosti lze dále provádět drobné opravy topných zařízení na pevná paliva a opravy kouřovodů a komínů. Montáž a opravy komínových lávek a stupadel. Základní šamotářské práce při opravách spotřebičů. Vložkování komínů. Montáž, demontáž a úpravy kouřovodů, systémových komínů, svislých kouřovodů s funkcí komínů a vzducho-spalinových systémů. Měření účinnosti spalování (komínové ztráty), měření a výpočty obsahu a skladby spalin, měření prachových částic, komínového tahu, vlhkosti paliva, tlakové ztráty přívodu spalovacího vzduchu a provádění analýzy popela. Tepelně technické výpočty spalinových cest.
Hostinská činnost| Činnosti spočívající v přípravě a prodeji pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřebě v provozovně, v níž jsou prodávány. Nelze prodávat lihoviny bez příslušné koncese.
V rámci živnosti je možno poskytovat ubytování ve všech ubytovacích zařízeních (například hotel, motel, kemp, ubytovna) a v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci. Pokud zůstane zachována povaha živnosti, lze provádět prodej pomocí automatů (nápojové, občerstvovací), doplňkový prodej (například tabákové výrobky, upomínkové předměty, základní hygienické potřeby), prodej pokrmů a nápojů přes ulici, půjčování novin a časopisů, půjčování stolních společenských her (například karty, šachy), provozování her (například kulečník, bowling).
Kosmetické služby| Aplikace kosmetických přípravků určených pro péči o kůži celého těla za účelem zlepšení a udržování jejího vzhledu, zpomalení příznaků stárnutí (pěsticí kosmetika) s vyloučením masérských postupů. Zdobení kůže těla včetně líčení a zdobení pomocí speciálních tužek a barev probarvujících dočasně povrch kůže bez narušení její integrity (dekorativní kosmetika). Aplikace kosmetických přípravků, masek a nezahřívajících zábalů, odborné líčení, barvení řas a obočí, lepení řas, úprava obočí, depilace a epilace. Kosmetická masáž v oblasti obličeje, krku a dekoltu - s vyloučením masáže oční bulvy přes oční víčko. K výkonu kosmetických služeb se používají odpovídající kosmetické přístroje, nástroje a pomůcky, kosmetické přípravky, kosmetické postupy a technologie (například diagnostika pleti, povrchové čištění pleti, peeling, napářka, odstraňování komedonů a mílií nekrvavou cestou - bez použití ostrých jehel porušujících integritu lidské kůže). Nelze provádět ošetřování sliznic, manipulace s mateřskými znaménky, odstraňování fibromů a výrůstků na kůži, porušování integrity lidské kůže vpravováním cizorodých látek (například kyseliny hyaluronové, botulotoxinu nebo dermálních výplní), manikúru, pedikúru a masérské služby.
V rámci živnosti lze dále provádět poradenské služby, včetně poradenství barevné typologie, líčení pro modeling, společenské události, fotografii, film, televizi, divadlo, vyhodnocování kosmetických přípravků.
Pedikúra, manikúra| Péče o nohy a ruce, změkčování kůže a upravování, lakování, střihání a broušení nehtů. Modeláž nehtů. Nanášení masek a masáže rukou včetně předloktí, provádění speciálních koupelí nohou a rukou. Speciální úkony při péči o nehty a pokožku (například uvolňování zarostlých nehtů, obrušování ztvrdlé kůže pat a nehtů). Odborné poradenství.
V rámci živnosti lze dále provádět depilace, masáže chodidel a nártů, s výjimkou specifických masáží, jako jsou masáže tlakové, lymfatické a podobně.
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 278/2008 Sb.
Obsahové náplně živností vázaných
Předmětem obsahové náplně živnostiživnosti je též poradenství věcně související s obsahem živnostiživnosti, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.
Živnost| Obsahová náplň živnosti
---|---
Geologické práce| Činnosti spojené se zkoumáním, hodnocením, dokumentováním a zobrazováním vývoje a složení geologické stavby území a jejich zákonitostí, vyhledáváním a průzkumem ložisek nevyhrazených nerostů, pokud nesouvisí s dobýváním těchto nerostů, ověřováním jejich zásob a zpracováním geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu, vyhledáváním a průzkumem zdrojů podzemních vod včetně přírodních vod léčivých, stolních, minerálních a termálních, ověřováním jejich využitelných zásob, zkoumáním negativních vlivů na jejich jakost a množství, jakož i zpracováním geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu, zjišťováním a ověřováním inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů území, zejména pro účely územního plánování, dokumentace prováděných staveb včetně stabilizace sesuvných území, zjišťováním a ověřováním geologických podmínek pro zřizování, provoz a likvidaci zařízení k uskladňování plynů, kapalin a odpadů v horninovém prostředí a podzemních prostorech, pro průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry a pro zajišťování a likvidaci starých důlních děl, zjišťováním a hodnocením geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí, zjišťováním a odstraňováním antropogenního znečištění v horninovém prostředí.
Zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků| Technologické postupy a pracovní operace, kterými se z tabákových listů získává surový tabák vhodný pro výrobu tabákových výrobků (kromě zemědělské prvovýroby). Zpracování tabáku na finální výrobky určené ke kouření nebo šňupání.
Výroba a zpracování paliv a maziv|
Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické| Výroba chemických látek a chemických směsí, které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností, pro které jsou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím klasifikaci chemických látek a chemických směsí klasifikovány jako výbušniny, hořlavé plyny, hořlavé aerosoly, oxidující plyny, plyny pod tlakem, hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky, samovolně reagující látky nebo směsi, samozápalné kapaliny, samozápalné tuhé látky, samozahřívající se látky nebo směsi, látky nebo směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, oxidující kapaliny, oxidující tuhé látky, organické peroxidy, látky nebo směsi korozivní pro kovy, akutně toxické, žíravé nebo dráždivé pro kůži, vážně poškozující oči nebo dráždící oči, senzibilizující dýchací cesty nebo kůži, mutagenní v zárodečných buňkách, karcinogenní, toxické pro reprodukci, toxické pro specifické cílové orgány při jednorázové nebo opakované expozici, nebezpečné při vdechnutí, nebezpečné pro vodní prostředí nebo nebezpečné pro ozonovou vrstvu. Výroba vodíku s výjimkou výroby vodíku pro energetické účely podle energetického zákona a výroby či distribuce vodíku pro sektor dopravy jako alternativního paliva nahrazujícího pohonné hmoty podle zákona o pohonných hmotách. Prodej chemických látek a chemických směsí, které jsou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci chemických látek a chemických směsí klasifikovány jako akutně toxické kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxické pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 nebo 2. Obsahem živnosti není nakládání s vysoce nebezpečnými látkami podle jiného právního předpisu upravujícího opatření související se zákazem chemických zbraní.
V rámci této živnosti lze provádět nákup chemických látek a chemických směsí za účelem jejich dalšího prodeje a jejich prodej.
Výroba a opravy sériově zhotovovaných| Sériová výroba protéz, ortéz a měkkých bandáží po stránce druhové, konstrukční a materiálové. Úpravy a opravy sériově vyráběných protéz, ortéz a měkkých bandáží.
\\- protéz,
\\- trupových ortéz,
\\- končetinových ortéz,
\\- měkkých bandáží
Oční optika| Individuální zhotovení, výdej a opravy optických korekčních zdravotnických prostředků, zjištění polohy zornic, inklinace a prohnutí brýlového středu a dalších parametrů potřebných ke zhotovení optických korekčních zdravotnických prostředků určených do dálky, na čtení nebo jinou pracovní vzdálenost. Měření a vyhodnocení parametrů potřebných ke zhotovení optických korekčních zdravotnických prostředků, přepočet lékařem nebo optometristou stanovené dioptrické hodnoty astigmatické korekce a výpočet změny korekce vzhledem k její konečné poloze před okem, přizpůsobení zhotoveného optického korekčního zdravotnického prostředku rozměrům hlavy uživatele tak, aby splňoval funkční, hygienické, bezpečnostní a estetické požadavky. Podávání odborných informací o způsobu používání optických korekčních zdravotnických prostředků a jejich údržbě, poradenství při výběru korekčních obrub, doporučení vhodných druhů a úprav brýlových čoček.
V rámci živnosti lze provádět též prodej a opravy brýlových obrub, hromadně zhotovovaných optických korekčních zdravotnických prostředků, slunečních a ochranných brýlí. Prodej příslušenství k brýlím a kontaktním čočkám, pomůcek a prostředků určených k údržbě, k ochraně optických korekčních zdravotnických prostředků a ochranných prostředků zraku (například pouzdra na brýle, utěrky a kapaliny určené k čištění brýlových čoček).
Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady| Shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování nebezpečných odpadů. Provozování zařízení k úpravě, využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu nebezpečných odpadů. Přeshraniční přeprava nebezpečných odpadů.
V rámci živnosti lze provozovat činnosti spojené se shromažďováním, soustřeďováním, sběrem, výkupem, tříděním, přepravou, skladováním, úpravou, využíváním a odstraňováním ostatního odpadu. Dále lze provozovat přepravu fekálií fekálními vozy.
Projektová činnost ve výstavbě| Zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí, projektové dokumentace podle stavebního zákona.
Provádění staveb, jejich změn a odstraňování| Provádění stavebních a montážních prací při novostavbách, změnách dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy), údržbě staveb a jejich odstraňování podle stavebního zákona, včetně vedení realizace staveb a jejich změn. Při provádění uvedených stavebních prací mohou být vykonány i činnosti související s realizací staveb, které jsou předmětem živností řemeslných, případně živnosti volné.
Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací| Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 nebo F4 a provádění ohňostrojných prací podle zákona o pyrotechnice.
V rámci živnosti lze dále nakupovat, prodávat, ničit a zneškodňovat pyrotechnické výrobky kategorie P1, T1, F1 až F3 a provádět ohňostroje podle zákona o pyrotechnice.
Nákup a prodej kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty| Nákup za účelem dalšího prodeje a prodej kulturních památek a předmětů kulturní hodnoty, na základě jejich posouzení z hlediska stáří, původu, autorského určení, materiálu, techniky zhotovení a stavu zachování, a v souvislosti s tím určování ceny odpovídající charakteru, kvalitě a stavu zachování kulturní památky nebo předmětu kulturní hodnoty, zpracování dokumentace pro realizaci jejich nákupu nebo prodeje a sledování cen předmětů kulturní hodnoty na vnitřním i mezinárodním trhu. Dodržování klimatických a dalších podmínek, nutných pro zachování stavu předmětů před jejich prodejem, a znalost a dodržování jiných právních předpisů upravujících nákup a prodej kulturních památek a předmětů kulturní hodnoty. Zprostředkování nákupu a prodeje kulturních památek a předmětů kulturní hodnoty.
Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy| Nákup zvířat za účelem jejich dalšího prodeje a prodej zvířat určených pro zájmové chovy (akvarijních ryb, malých hlodavců a zajíců, exotických zvířat, zejména ptáků, plazů, obojživelníků a bezobratlých a podobně) a v souvislosti s tím i prodej zvířat z vlastního chovu a nákup, nabídka a prodej krmiv, chovatelských zařízení a pomůcek pro zvířata v zájmovém chovu.
Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence| Poradenství ve věcech vedení účetnictví a daňové evidence v rámci právních předpisů, a dále pak zejména ve věcech obsahového vymezení složek majetku a dluhů v daňové evidenci, ve věcech vykazování podle českých účetních předpisů, ve věcech vykazování podle mezinárodních účetních standardů, ve věcech tvorby vnitřních předpisů účetní jednotky upravujících vybrané skutečnosti nezbytné pro vedení účetnictví, při přechodu z účetnictví na jednoduché účetnictví a z jednoduchého účetnictví na účetnictví, při přechodu z daňové evidence na účetnictví a z účetnictví na daňovou evidenci, ve věcech používání Českých účetních standardů, mezinárodních účetních standardů a jiných obecně uznávaných účetních zásad, ve věcech provádění analýz finanční situace a výkonnosti účetních jednotek, při zpracování podkladů (návodu) pro systém vedení účetnictví nebo daňové evidence a při koncipování systémových řešení pro programové vedení účetnictví nebo daňové evidence. Vedení účetnictví spočívající podle zákona o účetnictví zejména v účtování podvojnými zápisy v souladu s účetními metodami, vedení účetních knih, provádění inventarizace majetku a závazků, používání účetních metod, stanovování obsahu syntetických a případně i analytických účtů a jejich doplňování v průběhu účetního období do účtového rozvrhu, vyhotovování účetních dokladů, sledování skutečností, o kterých se neúčtuje na rozvahových účtech a na podrozvahových účtech v operativní evidenci, organizaci a zaměření vnitropodnikového účetnictví a sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky. Používání mezinárodních účetních standardů spočívající v účetním zachycování skutečností, které jsou předmětem požadavků na vykazování podle těchto standardů a sestavení účetní závěrky podle zákona o účetnictví a jiných právních předpisů. Vedení jednoduchého účetnictví, zejména zachycování skutečností, které jsou předmětem jednoduchého účetnictví, účetními doklady v účetních knihách v souladu s účetními metodami, vedení účetních knih, provádění inventarizace majetku a závazků, používání účetních metod včetně metod přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví vedené v plném nebo zjednodušeném rozsahu a naopak, vyhotovování účetních dokladů a sestavování přehledu o majetku a závazcích a přehledu o příjmech a výdajích. Další činnosti vztahující se k vedení účetnictví, a to zejména sestavování Pomocného analytického přehledu, Pomocného konsolidačního přehledu nebo Pomocného konsolidačního záznamu pro vybrané účetní jednotky. Vedení daňové evidence podle zákona o daních z příjmů spočívající zejména ve vedení evidence o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně, vedení evidence o majetku a dluzích a ve zjišťování skutečného stavu zásob, hmotného majetku a pohledávek a dluhů.
V rámci živnosti lze dále provádět mzdovou agendu spočívající například ve zpracování a výpočtu mezd, platů, odměn, cestovních a dalších náhrad včetně zákonných srážek, zejména výpočtu pojistného na sociální zabezpečení, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, záloh na daň z příjmů fyzických osob a exekučních srážek. Vedení ostatních evidencí pro daňové účely. V rámci živnosti lze rovněž sestavovat výroční zprávy.
Realitní zprostředkování| Činnosti spočívající ve vyhledání toho, kdo má zájem o uzavření realitní smlouvy se zájemcem, poskytnutí inzertní služby realitního obchodu, posouzení stavu nemovité věci a zpracování návrhu nabídkové ceny, zpracování marketingu nemovité věci, zajištění prohlídky nemovité věci, obstarání stavebně technické dokumentace související s nemovitou věcí, zprostředkování poskytnutí právních služeb, zprostředkování uzavření realitní smlouvy, zprostředkování úschovy peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy za podmínek stanovených zákonem o realitním zprostředkování a v poskytování úschovy peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy za podmínek stanovených zákonem o realitním zprostředkování.
Činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí| Činnosti spočívající v komunikaci s klientem a příslušnými institucemi, v ověřování informací podaných klientem tak, aby pojistná událost byla vyřízena v souladu s pojistnou smlouvou, pojistnými podmínkami a právními předpisy. Posuzování možnosti uplatnění nároku na pojistné plnění a provádění výpočtu jeho výše.
Provádění veřejných dražeb s výjimkou dražeb nucených| Provádění veřejných dražeb podle zákona o veřejných dražbách s výjimkou dražeb nucených, přičemž veřejnou dražbou je dražba, při které se dražebník obrací na předem neurčený okruh osob na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek za účelem uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o budoucí kupní smlouvě s osobou, která za určených podmínek podá nejlepší nabídku. Provádění elektronických dražeb prostřednictvím elektronického dražebního systému. Provedení veřejné dražby spočívá zejména v uzavření smlouvy o provedení veřejné dražby a zajištění vyhlášení konání veřejné dražby dražební vyhláškou, uveřejnění dražební vyhlášky v centrální evidenci veřejných dražeb, licitaci, vyhotovení protokolu o vydražení, vyhotovení záznamu o průběhu elektronické dražby a vyhotovení potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem. Obsahem živnosti není provádění veřejných dražeb v oblasti cenných papírů.
Oceňování majetku pro| Činnosti spojené s oceňováním věcí movitých a nemovitých (stavby, byty a nebytové prostory, pozemky, trvalé porosty včetně lesů), nehmotného a finančního majetku a obchodního závodu (například oceňování majetkových práv vyplývajících z průmyslových práv a práv na označení a výrobně technických poznatků, oceňování práv odpovídajících věcným břemenům). Činnosti spojené s oceňováním pohledávek, oceňováním převzetí ručení a oceňováním poskytnutí zajištění. Podle požadavku zadavatele zjištění ceny podle zákona o oceňování majetku nebo cenou tržní či jiným způsobem.
\\- věci movité,
\\- věci nemovité,
\\- nehmotný majetek,
\\- finanční majetek,
\\- obchodní závod
Výkon zeměměřických činností| Činnosti při budování, obnově a údržbě bodových polí, podrobné měření hranic územněsprávních celků a nemovitostí a dalších předmětů obsahu kartografických děl, vyhotovování geometrických plánů a vytyčování hranic pozemků, vyměřování státních hranic, tvorba, obnova a vydávání kartografických děl, standardizace geografického názvosloví, určení prostorových vztahů metodami inženýrské geodézie a dálkového průzkumu Země, vedení dat v informačních systémech zeměměřictví, včetně dokumentace a archivace výsledků zeměměřických činností.
Měření znečišťujících a pachových látek, ověřování množství emisí skleníkových plynů a zpracování rozptylových studií|
Revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu| Revize, prohlídky a zkoušky technických zařízení (tlakových, plynových, elektrických, zdvihacích, dopravních, pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů), která slouží k zabezpečení provozování dráhy nebo drážní dopravy nebo lyžařských vleků.
Restaurování děl z oboru výtvarných umění, která nejsou kulturními památkami nebo jejich částmi, ale jsou uložena ve sbírkách muzeí a galerií nebo se jedná o předměty kulturní hodnoty| Provádění nedestruktivního průzkumu děl za účelem zjištění jejich stavu, struktury a materiálu a rozsahu poškození s využitím historických pramenů i současných informací a stanovení způsobu konzervace nebo restaurování. Konzervace děl takovým způsobem, který zabezpečí zpomalení úpadku hmotné podstaty díla a zachová je co nejblíže dochovanému stavu. Restaurování děl v rozsahu, který je nutný pro jejich uchování, nebo pro obnovu jejich původního vzhledu, vycházející z komplexního poznání jejich původního stavu, s použitím ověřených technologií materiálu a po dohodě se zadavatelem restaurování. Zpracování dokumentace celého postupu konzervace nebo restaurování děl zhotovením fotodokumentace děl před a po konzervaci nebo restaurování i během těchto procesů, popisem použitých technických a technologických postupů a všech použitých materiálů a zpracování pokynů pro následnou péči o konzervovaná nebo restaurovaná díla.
Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace| Odborná činnost, cílená na likvidaci původců nákaz a přenašečů infekčních onemocnění, epidemiologicky významných a škodlivých členovců, hlodavců a dalších živočichů, k ochraně zdraví fyzických osob a ochraně životních a pracovních podmínek. Činnost spočívá v inaktivaci původců a hubení přenašečů onemocnění, škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů bez použití nebezpečných chemických látek nebo chemických směsí klasifikovaných jako akutně toxické kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxické pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 nebo 2, v inaktivaci původců a hubení přenašečů onemocnění, škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů v potravinářských nebo zemědělských provozech a v inaktivaci původců a hubení přenašečů onemocnění, škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů s použitím nebezpečných chemických látek nebo chemických směsí klasifikovaných jako akutně toxické kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxické pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 nebo 2, s výjimkou speciální ochranné dezinfekce prováděné zdravotnickým zařízením v jeho objektech a odborných činností na úseku rostlinolékařské péče.
\\- bez použití nebezpečných chemických látek nebo chemických směsí klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické, s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech,
\\- v potravinářských nebo zemědělských provozech,
\\- nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako toxické nebo vysoce toxické s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech
Průvodcovská činnost horská| Činnost horského průvodce spočívá v organizování a provádění jednotlivců nebo skupin v horském prostředí, s výjimkou oblastí ledovců, skal, kaňoningu a všech dalších terénů, v nichž postup vyžaduje použití horolezecké techniky, horolezeckých pomůcek a materiálu (zejména stoupacích želez, cepínů, lan, jistících prostředků), kdy v zasněžených horských terénech je provádění možné pouze ve zvlněných terénech severského typu; v rámci živnosti je též možný pohyb na skialpinistických nebo běžeckých lyžích nebo sněžnicích po značených turistických cestách a trasách.
Činnost horského vůdce, kterou je organizování a provádění jednotlivců nebo skupin ve vysokohorském prostředí, včetně ledovců, při skalním lezení a horolezectví na zajištěných cestách, umělých lezeckých stěnách, při skialpinistických túrách, vedení a organizování vysokohorských expedic, včetně zajišťování bezpečnosti.
V rámci živnosti je možno uskutečňovat činnost informační, půjčování lezecké, horolezecké, skialpinistické a obdobné výzbroje a výstroje.
Vodní záchranářská služba| Služby spojené s poskytováním pomoci a zajištěním prevence při nehodách a tonutí v bazénech, umělých a přírodních koupalištích při rekreaci, sportu a soutěžích na velkých vodních plochách a na turisticko-sportovních akcích a vodáckých soutěžích na tekoucí („divoké“) vodě.
Technicko - organizační činnost v oblasti požární ochrany| Technicko-organizační činnosti, kterými jsou zajišťovány povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob stanovené podle jiného předpisu, například zpracování některé dokumentace požární ochrany, provádění školení a odborné přípravy zaměstnanců o požární ochraně, stanovení podmínek požární bezpečnosti provozovaných činností, kontrola dodržování předpisů o požární ochraně.
Za technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany se nepovažuje zajišťování organizačního a operačního řízení jednotek požární ochrany.
Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci| Služby spojené se zabezpečením úkolů vyplývajících z předpisů k zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví, předpisů stanovujících pracovní podmínky a základní požadavky na pracovní prostředí a ochranu zdraví při práci, zejména činnosti spojené s prevencí rizik, včetně navrhování opatření na minimalizaci a odstraňování rizik u jejich zdrojů, podávání odborných stanovisek k bezpečnostně technické úrovni strojů a technických zařízení při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách a údržbě. Činnosti spojené se zaváděním a realizací prvků v systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v daném objektu. Provádění školení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně ověřování znalostí právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, poradenská a organizační činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pomoc při šetření pracovních úrazů. Zajišťování a provádění úkolů v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců. Činnost koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi při přípravě stavby a při její realizaci.
Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti| Výuka dovedností příslušného sportovního odvětví a s tím spojené organizování sportovní činnosti pro jednotlivce a skupiny, včetně půjčování sportovního nářadí, náčiní a technických sportovních prostředků. Vedení veřejných tělovýchovných a sportovních škol.
Provozování autoškoly| Poskytování výuky předpisů o provozu vozidel, ovládání a údržbě vozidla, teorie řízení a zásad bezpečné jízdy a výuky zdravotnické přípravy, výcviku v řízení vozidla, v praktické údržbě vozidla a zdravotnické přípravě k získání řidičského oprávnění. Základní školení žadatelů o profesní osvědčení ve smyslu jiného právního předpisu.
V rámci živnosti lze provádět kondiční a zdokonalovací výcvik držitelů řidičského oprávnění a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů.
Pořádání kurzů k získání znalostí k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace| Pořádání odborných kurzů k získání znalostí k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, zejména organizační zajištění těchto kurzů, zajištění obsahu a rozsahu kurzu v souladu s jiným právním předpisem, zajištění lektorů a vlastní lektorská činnost. Vydání dokladu o absolvování kurzu.
Péče o dítě do tří let věku v denním režimu| Výchovná péče o svěřené děti do tří let věku v denním nebo v celotýdenním režimu zaměřená na rozvoj rozumových a řečových schopností, pohybových, pracovních, hudebních, výtvarných schopností a kulturně hygienických návyků přiměřených věku dítěte. Zajišťování bezpečnosti a zdraví dětí, jejich pobytu na čerstvém vzduchu, stravování, spánku v odpovídajícím hygienickém prostředí a osobní hygieny dětí, včetně poskytování první pomoci.
Psychologické poradenství a diagnostika| Činnost zaměřená na překonání psychologických problémů jedince a rozvoj jeho osobnosti. Pomoc dětem a mládeži s poruchami chování, zdravotně postiženým, při volbě povolání, dále pak poradenství manželské, sportovní a jiné. Využívání relaxační techniky při pedagogicko-psychologickém poradenství, jako doplňkové služby, nikoliv však s terapeutickým cílem či efektem.
Drezúra zvířat| Výcvik zvířat, jehož cílem je jejich vystupování před veřejností (například v cirkusech, varieté) a v obrazových mediích.
Činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže| Dekorativní výkony na zdravé lidské kůži s cílem estetické úpravy jejího vzhledu, při kterých je porušována celistvost kůže. Vpravování schválených zdravotně nezávadných cizorodých látek jako pigmentů, kovových předmětů a obdobných materiálů do kůže pomocí sterilních nástrojů a speciálních přístrojů nebo pomůcek na jednorázové použití. Provádění permanentního make-upu, tetování, piercingu, nastřelování náušnic a podobně.
Obsahem živnosti není vpravování dalších látek používaných při zdravotním ošetření pleti, jako například kyseliny hyaluronové, botulotoxinu, dermálních výplní.
Masérské, rekondiční a regenerační služby| Poskytování sportovních, rekondičních a regeneračních masáží (které jsou prováděné na zdravých jedincích a nenavodí léčebný proces), s vyloučením techniky reflexní masáže, a poskytování regeneračních a rekondičních služeb (například parafínové zábaly).
Provozování solárií| Provozování a údržba zařízení solária k bezprostřednímu použití spotřebiteli tak, aby při jeho použití nedošlo k překročení povolených dávek záření, a tím k poškození zdraví člověka.
Příloha č. 3
k nařízení vlády č. 278/2008 Sb.
Obsahové náplně živností koncesovaných
Předmětem obsahové náplně živnostiživnosti je též poradenství věcně související s obsahem živnostiživnosti, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.
Živnost| Obsahová náplň živnosti
---|---
Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin| Výroba lihu destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených cukernatých roztoků pocházejících ze škrobnatých nebo cukernatých surovin, nebo z jiných surovin obsahujících kvasný líh, úprava lihu takto získaného jeho zušlechťováním nebo denaturací a výroba alkoholických nápojů, při jejichž výrobě přímo vzniká destilací výše uvedených surovin alespoň část etanolu obsaženého v těchto nápojích (destilátů pravých, destilátů řezaných a destilátů vyrobených zvláštním tradičním způsobem), s výjimkou výroby ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením. Výroba konzumního lihu a lihovin studenou cestou (mícháním) a výroba ostatních alkoholických nápojů, s výjimkou výroby piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny. Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin.
Výroba a úprava lihu sulfitového nebo lihu syntetického| Výroba lihu destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených roztoků pocházejících z celulózy, výroba lihu synteticky a úprava lihu takto získaného jeho zušlechťováním nebo denaturací.
Výzkum, vývoj, výroba, ničení, nákup, prodej a skladování výbušnin a munice, zpracování a zneškodňování výbušnin, znehodnocování a delaborace munice a provádění trhacích prací| Výzkum, vývoj, výroba a zpracování výbušnin. Zneškodňování a ničení výbušnin. Nákup, prodej a skladování výbušnin. Výzkum, vývoj a výroba munice. Ničení, znehodnocování a delaborace munice. Nákup, prodej a skladování munice. Provádění trhacích prací podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, kterými se rozumí odborná činnost, při níž se využívá energie chemické výbuchové přeměny výbušnin zahrnující soubor pracovních postupů, zejména nabíjení trhavin, přípravu a nabíjení roznětných náložek, zhotovování roznětné sítě, odpálení náloží (odpal) a výbuch náloží (odstřel).
Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní a střeliva| Vývoj a výroba zbraní, opravy a úpravy zbraní, zejména odstraňování závad zbraní a měnění jejich vlastností podle objednávky. Provádění údržby, montáže a seřizování zbraní, přeprava zbraní do určeného místa. Nákup a prodej zbraní, půjčování zbraní, skladování, uchovávání a řádné opatrování zbraní převzatých do úschovy. Znehodnocování a ničení zbraní. Vývoj a výroba střeliva, opravy, úpravy, nákup, prodej a půjčování střeliva, přeprava střeliva do určeného místa a vydávání určitému příjemci, skladování, uschovávání a řádné opatrování do úschovy převzatého střeliva, ničení a znehodnocování střeliva.
Nákup a prodej, půjčování, vývoj, výroba, opravy, úpravy, uschovávání, skladování, přeprava, znehodnocování a ničení bezpečnostního materiálu| Nákup, prodej a půjčování věcí využitelných k obranným a bezpečnostním účelům podle jiného právního předpisu (dále jen „bezpečnostní materiál“). Skladování, uchovávání a řádné opatrování bezpečnostního materiálu převzatého do úschovy. Vývoj a výroba bezpečnostního materiálu, opravy a úpravy bezpečnostního materiálu, zejména odstraňování jeho závad a měnění jeho vlastností podle objednávky. Provádění údržby a montáže bezpečnostního materiálu, jeho přeprava do určeného místa. Znehodnocování a ničení bezpečnostního materiálu.
Výroba a zpracování paliv a maziv a distribuce pohonných hmot| Řízení a obsluha technologických procesů za účelem zpracování ropy a výroby ropných produktů (paliv a maziv) s využitím velkokapacitních jednotek nebo jednotlivých částí technologických komplexů s prvky běžné automatizace, měření a regulace, včetně kontroly technologického režimu výroby. Ovládání procesů chemicko-fyzikálních přeměn ve všech skupenstvích ručním nebo mechanickým ovládáním prvků řízení. Obsluha čerpacích zařízení s potrubními rozvody, skladovací a manipulační práce. Používání chemických činidel a sloučenin pro zušlechťování polotovarů a výrobků. Shromažďování, zpracování a přenos informací o průběhu výroby i o změnách chemických a fyzikálně-chemických vlastností meziproduktů a hotových výrobků při realizaci technologických úkolů a integrované řízení výrobního procesu. Výroba biopaliv mícháním směsí komponentů uhlovodíkového a neuhlovodíkového (rostlinného) původu (například směsné nafty). Výroba mazacích olejů a plastických maziv. Výroba kapalných uhlovodíkových paliv ze surovin neropného původu. Přepracování odpadních uhlovodíkových produktů (například použitých a odpadních minerálních olejů) na kapalná paliva (topné oleje) a znovupoužitelné mazací oleje (motorové a převodové). Distribuce pohonných hmot, kterou se rozumí jejich prodej, s výjimkou prodeje pohonných hmot z čerpací stanice a prodeje stlačeného zemního plynu, pokud je jeho prodejce držitelem platné licence na obchod s plynem podle energetického zákona.
Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci realizovaná ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW| Výroba a rozvod (doprava, akumulace, přeměna parametrů a dodávka tepelné energie rozvodným tepelným zařízením) tepelné energie, na které se neuděluje licence podle jiného právního předpisu. Instalovaným výkonem jednoho zdroje u této živnosti se rozumí celkový výkon kotelny, ve které může být instalován jeden zdroj s výkonem nad 50 kW, nebo více zdrojů o nižším výkonu, které ve svém součtu překročí hodnotu 50 kW.
Obsahem živnosti není dodávka tepelné energie, kterou zajišťují vlastníci domů (pronajímatelé) pro své vlastní nájemníky.
Silniční motorová doprava| Souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob, věcí a zvířat motorovými vozidly nebo jízdními soupravami pro cizí potřebu, jakož i přemísťování motorových vozidel nebo jízdních souprav samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu. Silniční doprava motorovými vozidly může být provozována jako osobní doprava nebo nákladní doprava. Osobní doprava se člení na osobní provozovanou vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče a osobní provozovanou vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče; nákladní doprava se člení na nákladní provozovanou vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí, nákladní mezinárodní provozovanou vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí, nákladní vnitrostátní provozovanou vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovanou vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí.
– nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí,
– osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče,
– nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí,
– nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí,
– osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče
Vnitrozemská vodní doprava| Souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob, věcí, případně zvířat, jakož i přemísťování plavidel samých po vnitrozemských vodních cestách pro cizí potřebu s výjimkou plovoucích strojů, plovoucích zařízení a jiných ovladatelných plovoucích těles podle jiného právního předpisu.
Kontrolní testování profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků| Přezkoumání funkční způsobilosti profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin pro správnou aplikaci přípravků na ochranu rostlin podle technologických požadavků stanovených jiným právním předpisem a vydání dokladu o funkční způsobilosti zařízení.
Provádění pyrotechnického průzkumu| Cílevědomé vyhledávání munice nebo výbušnin pomocí detekční techniky a jejich identifikace stanoveným postupem, případně jejich vyzvednutí, nebo dohled při zemních pracích, při nichž se očekává nález munice nebo výbušnin. Identifikace nalezené munice nebo výbušnin.
Provádění nucených dražeb| Činnosti spojené s prováděním nucených dražeb podle zákona o veřejných dražbách, přičemž veřejnou dražbou je dražba, při které se dražebník obrací na předem neurčený okruh osob na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek za účelem uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o budoucí kupní smlouvě s osobou, která za určených podmínek podá nejlepší nabídku. Provádění elektronických dražeb prostřednictvím elektronického dražebního systému. Nucenou dražbou je veřejná dražba, u které je navrhovatelem dražební věřitel, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon. Provedení nucené dražby spočívá zejména v uzavření smlouvy o provedení nucené dražby a zajištění ocenění předmětu nucené dražby, prohlídky předmětu nucené dražby, vyhlášení konání nucené dražby dražební vyhláškou, uveřejnění dražební vyhlášky v centrální evidenci veřejných dražeb, licitaci, vyhotovení protokolu o vydražení, záznamu o průběhu elektronické dražby, osvědčení o průběhu nucené dražby a potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem, odevzdání předmětu nucené dražby, rozvržení a uspokojení pohledávek a vyhotovení protokolu o uspokojení pohledávek. Obsahem živnosti není provádění veřejných dražeb v oblasti cenných papírů.
V rámci této živnosti lze provádět i další veřejné dražby podle zákona o veřejných dražbách.
Provozování cestovní kanceláře
\\- pořádání zájezdů
\\- zprostředkování spojených cestovních služeb| Sestavování souborů alespoň dvou různých služeb cestovního ruchu pro účely téže cesty nebo pobytu tak, aby vytvořily zájezd, nabízení a prodej zájezdů a zprostředkování spojených cestovních služeb podle zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu.
V rámci živnosti lze rovněž organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři a zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář. Dále lze nabízet, prodávat a zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu nebo kombinace jednotlivých služeb cestovního ruchu, které nejsou zájezdem ani spojenými cestovními službami nebo na které se zákon o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu nevztahuje. Rovněž lze prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty.
Ostraha majetku a osob| Poskytování služeb spojených s ostrahou a ochranou nemovitého a movitého majetku, ostrahou při přepravě peněz a při jejich zpracování, cenností nebo jiného majetku, ochranou osob, zajišťováním pořádku v místech konání veřejných shromáždění, slavností, sportovních podniků nebo lidových zábav podle pokynů objednatele, vyhodnocováním bezpečnostních rizik a provozováním centrálních pultů ochrany.
Služby soukromých detektivů| Služby spojené s hledáním majetku a osob, se zjišťováním skutečností, které mohou sloužit jako důkazní prostředky, získáváním informací týkajících se fyzických nebo právnických osob nebo jejich majetkových poměrů, získáváním informací v souvislosti s vymáháním pohledávek, vyhledáváním protiprávních jednání ohrožujících obchodní tajemství, a s tím související sběr dat a jejich vyhodnocování.
Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob| Projektování, montáž, kontrola, údržba a opravy elektronických poplachových systémů (zejména systémů zabezpečovacích, tísňových, protipožárních, kontroly vstupu, přivolání pomoci, integrovaných a kamerových), určených k ochraně majetku a osob před neoprávněnými zásahy, včetně poplachových systémů a zařízení umožňujících sledování pohybu a projevů osob v objektech a jejich okolí. Montáž, opravy, údržba, revize a správa mechanických zábranných systémů, dodatečně zvyšujících účinnost běžných standardů zabezpečení majetku a osob.
Vedení spisovny| Zajištění odborné správy dokumentů původce, popřípadě jeho právních předchůdců, v rozsahu úkonů souvisejících s uchováním těchto dokumentů, výkonem nahlédací agendy a umožnění provedení výběru archiválií, a to ve stejném rozsahu souvisejících povinností, které jsou zákonem o archivnictví a spisové službě stanoveny tomuto původci.
Provozování střelnic a výuka a výcvik ve střelbě se zbraní| Provozování střelnice pro výuku a nácvik střelby a provádění ostrých střeleb ze střelných zbraní. Výuka teorie střelby včetně vyučování souvisejících právních předpisů, bezpečnostního a zdravotnického minima, vedení nácviku a provádění střelby ze zbraní a svěření zbraně za dohledu.
Provozování pohřební služby| Poskytování služeb spojených se sjednáváním smlouvy o pohřbení, přepravou lidských pozůstatků, jejich uložením do rakve, úpravou, přechodným uložením v prostorách k tomu určených a pohřebním obřadem (pietním aktem) a další činnosti spojené s pohřbením, s výjimkou provozování pohřebiště, provádění balzamací a konzervací a zpopelňování lidských pozůstatků nebo exhumovaných lidských ostatků, úpravy popela a jeho ukládání do uren. Převozy lidských pozůstatků pro potřebu zdravotnického zařízení, policejních orgánů nebo jiných orgánů činných v trestním řízení.
Provádění balzamace a konzervace| Činnosti spojené s úpravou lidských pozůstatků zamezující rozvoji posmrtných změn vyvolaných hnilobnými bakteriemi nebo hmyzem. Napuštění antiseptickými látkami, aby se zabránilo rozkladu (balzamace). Činnosti spojené s úpravou lidských pozůstatků zpomalující rozvoj posmrtných změn vyvolaných hnilobnými bakteriemi nebo hmyzem (konzervace), které nespočívají v pouhém chlazení lidských pozůstatků v chladicích zařízeních.
Provozování krematoria| Provozování krematorií zahrnuje poskytování služeb spojených se zpopelňováním lidských pozůstatků nebo exhumovaných lidských ostatků a souvisejícím nakládáním s nimi, úpravou popela, jeho ukládáním do uren a předáním objednateli pohřbu, evidencí provozu krematoria, jakož i dalšími souvisejícími činnostmi (například zabezpečení hudebního doprovodu, úschova uren a podobně).
Příloha č. 4
k nařízení vlády č. 278/2008 Sb.
Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností
Obor činnosti| Obsahová náplň oboru činnosti
---|---
1\\. Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost| Poskytování služeb nezemědělskými subjekty pro zemědělce zemědělskou technikou, zejména při sezónních pracích a provádění posklizňové úpravy rostlinných komodit. Provozování závlahových systémů a melioračních zařízení. Provádění zahradních a parkových úprav (zejména úpravy korun stromů a jiných porostů, vysazování květin, úpravy trávníků, kácení stromů v parcích a sadech), s výjimkou architektonických úprav. Vazba věnců a kytic. Sběr hub, sběr rostlin. Stříhání ovcí, ošetřování paznehtů skotu a malých přežvýkavců. Poskytování služeb při chovu a lovu ryb. Služby spojené s pěstební činností v lese, těžbou dřeva a lesní dopravou, zejména přibližování dřeva, uskladnění dřeva a jeho odvoz po lesních cestách a ostatních komunikacích na sklady nebo místa spotřeby, pokud je tento spojen s těžbou, přibližováním a uskladněním dřeva v lese. Poskytování služeb v souvislosti s ochranou lesa. Poskytování služeb v myslivosti, čímž se rozumí zejména poskytování odchytových zařízení pro přemísťování odchycené nebo usmrcené zvěře, služby při produkci (stažení, očištění, vypnutí a podobně) kůží a kožešin z usmrcené zvěře a úpravy loveckých trofejí, umělé chovy drobné zvěře, pokud nejsou realizovány v rámci výkonu práva myslivosti a nejsou farmovým chovem zvěře. Další obdobné činnosti.
Obsahem činnosti nejsou činnosti odborného lesního hospodáře, vyhotovování lesních hospodářských plánů a osnov a nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin.
2\\. Činnost odborného lesního hospodáře a vyhotovování lesních hospodářských plánů a osnov| Zajišťování odborné úrovně hospodaření v lesích, sledování stavu lesa, poskytování poradenské činnosti pro vlastníky lesa, zejména v oblasti ochrany, těžby, obnovy a výchovy lesních porostů, a doporučování způsobů a termínů provádění potřebných opatření při hospodaření v lese. Udělování souhlasů a vydávání stanovisek a vyjádření k činnostem, u nichž to vyžadují právní předpisy o hospodaření v lesích. Vyjadřování se k žádostem vlastníků lesa o dotace a součinnost při vyhotovování projektů zalesnění. Vyhotovování návrhů lesních hospodářských plánů a jejich změn a přepracovávání návrhů lesních hospodářských plánů na základě stanovisek orgánů veřejné správy. Vyhotovování návrhů hospodářských osnov a jejich změn. Další související činnosti.
3\\. Diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin a ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky| Detekce a diagnostika škodlivých organismů, rostlinných produktů a poruch způsobených na rostlinách v důsledku fyzikálních a chemických faktorů, sledování výskytu a vývoje škodlivých organismů rostlin, včetně prognostické činnosti a určování optimálních termínů ochranných opatření, koncepce integrované ochrany rostlin pro zemědělské obchodní závody. Poradenská činnost týkající se metod boje proti škodlivým organismům včetně poskytování údajů o ekonomické účelnosti ošetření rostlin. Ošetřování rostlin (porostů) proti škodlivým organismům a poruchám abiotického původu (postřik pozemků přípravky za pomoci traktorových nebo samojízdných postřikovačů, letecké ošetření, postřik zádovými postřikovači, moření osiv v mořičkách, zálivka rostlin roztokem přípravku a podobně), ošetřování rostlinných produktů proti chorobám a poruchám abiotického původu (postřik dřeva proti škůdcům, ošetření obilí přípravky proti škůdcům při naskladňování nebo zjištění jejich výskytu, ošetření brambor proti klíčení a podobně), ošetření objektů proti škodlivým organismům rostlin a rostlinných produktů (ošetření prázdných bramboráren před sklizní brambor, ošetření obilních sil po vyčištění, ošetření skladů osiv a podobně) a ošetření půdy (zapravení granulovaných přípravků do půdy proti půdním škůdcům a chorobám a podobně) přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky.
4\\. Nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin| Vyzvedávání a sběr reprodukčního materiálu lesních dřevin za účelem jeho uvedení do oběhu. Uvádění reprodukčního materiálu do oběhu, to je nabízení reprodukčního materiálu k prodeji, prodej nebo dodávka třetí osobě včetně dodávky na základě smlouvy o poskytování služeb, anebo jakýkoliv jiný způsob převodu práva nakládat s reprodukčním materiálem na jinou osobu při podnikání, dovoz za účelem prodeje anebo poskytování vzorků genetických zdrojů a další související činnosti.
Obsahem činnosti není převod práva nakládat s reprodukčním materiálem, pokud jde o první převod tohoto práva z vlastníka zdroje reprodukčního materiálu na jinou osobu a vlastník zdroje ani jeho zaměstnanci se v souvislosti s tímto převodem nepodílí na produkci, a nakládání s reprodukčním materiálem, pokud má být použit k jiným účelům než k obnově lesa a zalesňování.
5\\. Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby)| Chov psů, koček a jiných drobných zvířat či živočichů v zájmových chovech, zoologických a laboratorních zvířat či živočichů a prodej zvířat či živočichů z tohoto vlastního chovu. Výcvik psů a případně jiných drobných domácích zvířat pro jiné účely, než jsou artistická vystoupení. Výcvik jezdeckých koní, případně výcvik koní pro jiné účely, než jsou artistická vystoupení. Provozování hotelů, útulků a jiných obdobných zařízení pečujících o zvířata. Provádění kadeřnických a jiných kosmetických úprav drobných domácích a jiných zvířat. Další činnosti související s chovem domácích a zoologických zvířat.
Obsahem činnosti není obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy, drezúra zvířat, veterinární činnost a provozování zoologických zahrad.
6\\. Úprava nerostů, dobývání rašeliny a bahna| Další úprava již zušlechtěných a vytěžených nerostů, například zpracování cihlářských a keramických jílů, výroba živičných směsí z již dříve nadrceného kameniva. Zpracování soli kamenné pro potravinářské a nepotravinářské účely, zejména příprava solanky, drcení, čištění a rafinace soli. Zpracování hmot pro výrobu porcelánu. Dobývání a úprava rašeliny a výroba rašelinových briket. Odstraňování bahna z vodního dna rybníků a další obdobné činnosti.
Obsahem činnosti není dobývání nerostných surovin (vyjma rašeliny) a úprava a zušlechťování těchto surovin prováděná v souvislosti s jejich dobýváním.
7\\. Výroba potravinářských a škrobárenských výrobků| Výroba potravinářských výrobků zpracováním rostlinných a živočišných surovin a doplňků stravy, přídatných a pomocných látek na potraviny určené k lidské výživě, zejména zpracování drůbeže, králíků, zvěřiny, ryb, vodních živočichů, vajec, medu, ovoce, skořápkových plodů, zeleniny, včetně výroby ovocných a zeleninových šťáv a nápojových koncentrátů, zpracování brambor a hub, výroba jedlých tuků a olejů, cukru a přírodních sladidel, kakaového prášku a směsí kakaa s cukrem, cukrovinek, čokolády a čokoládových bonbónů, úprava rýže a luštěnin, kávy, čaje, koření, výroba doplňků stravy, přídatných a pomocných látek, barviv a aromat, potravin určených pro zvláštní výživu (dětská a kojenecká výživa, obilné příkrmy a potraviny pro malé děti, bezlepkové potraviny, náhrady celodenní stravy pro regulaci hmotnosti, potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové, redukční, nízkoproteinové diety, potraviny pro zvláštní lékařské účely a podobně), kvasného octa a droždí, těstovin, müsli a směsí obilovin, konzervovaných a dehydratovaných výrobků. Výroba nealkoholických nápojů, stáčení a úprava balených vod a výroba dalších nápojů. Výroba vína, ovocných a ostatních vín, cidru, perry, medoviny a dezertní medoviny. Výroba škrobu, potravin na bázi škrobu a dalších škrobárenských výrobků, zejména dextrinových a škrobových lepidel, hydrolyzovaných a modifikovaných škrobů pro impregnační, ztužovací a jiné nepotravinářské účely. Výroba pokrmů bez možnosti přímé konzumace v hostinské provozovně. Dopečení zmrazených pekařských polotovarů.
Obsahem činnosti není zpracování masa velkých a malých jatečných zvířat, kromě drůbeže, králíků a zvěřiny, zpracování masa na polotovary a masné výrobky, zpracování zrnin na mouku a další mlýnské výrobky, zpracování mléka a výroba mléčných výrobků, výroba pekařských a cukrářských výrobků, zmrzliny, piva, kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů.
8\\. Pěstitelské pálení| Výroba ovocných destilátů pro pěstitele ovoce v pěstitelských pálenicích.
9\\. Výroba krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů| Výroba krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů pro hospodářská zvířata. Výroba krmiv, doplňkových látek a premixů (granulí, směsí, konzerv a podobně) pro domácí zvířata a krmení pro ptactvo, akvarijní rybičky a další živočichy.
Obsahem činnosti není výroba průmyslově nezpracovaných krmiv pro hospodářská zvířata produkovaná zemědělskými prvovýrobci (pícniny, seno, krmné obilí a podobně).
10\\. Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků| Výroba textilních přízí úpravou a spřádáním bavlněných vláken, vlněných vláken, chemických vláken a ostatních textilních vláken (lněných, jutových, konopných, vigoňových, papírových a podobně), soukáním a úpravou hedvábí, soukáním a tvarováním syntetických a umělých přízí, výroba šicích nití. Výroba tkanin bavlnářských, vlnařských, hedvábnických, lnářských, jutařských, tkanin z chemických vláken a ostatních tkanin. Výroba ložního prádla z různých plošných textilií, dětských zavinovaček, bytových a stolních konfekčních textilních výrobků, zejména prošívaných přikrývek, polštářů a spacích pytlů, bytových kusových textilií (pokrývek, záclon, závěsů, nástěnek, rohožek a podobně), textilních výrobků (ubrusů, ručníků, prachovek, plachet, stanů, pytlů, sáčků z textilního materiálu, padáků, praporů, vlajek a podobně) a textilní galanterie, koberců a podlahových krytin z textilního materiálu, lan, provazů, síťovaných výrobků (rybářských sítí, provazů, kotevních lan a podobně), netkaných textilních materiálů včetně impregnovaných, pletených a háčkovaných materiálů, potažených a ostatních textilií (kordových tkanin pro pneumatiky, dopravníkových pásů, vaty a podobně). Výroba svrchního ošacení (včetně společenských oděvů) vyráběného z tkaných, pletených a háčkovaných textilií a materiálů, a to jak průmyslově, tak formou zakázkové výroby. Výroba pracovního a ochranného ošacení, spodního prádla, punčochového zboží, kožených oděvů a oděvních doplňků (z usně i z imitace), kloboučnických výrobků a oděvních doplňků, klobouků, čepic a ošacení pro sport a volný čas (teplákových souprav, lyžařského oblečení a dalších sportovních oděvů). Výroba kožešinových oděvů, doplňků, pokrývek, předložek a různého zboží z kožešin, umělých kožešin a výrobků z nich. Výroba pletených oděvů, oděvních doplňků a dalšího zboží ručním nebo strojním pletením, výroba háčkovaných oděvů, doplňků, pokrývek, záclon a dalšího zboží. Vyšívání, paličkování, drhání a další rukodělné zpracování textilních materiálů. Aplikace zdobných prvků na oděvy a oděvní doplňky. Malba na textilie, batikování a j iné uměleckořemeslné zpracování textilií a navazující výroba oděvů a dalších výrobků z těchto materiálů. Střihová služba.
Obsahem činnosti není výroba oděvů, oděvních doplňků a textilního zboží ortopedické povahy, konečná úprava textilií (barvení a chemická úprava), spřádání a tkaní azbestových vláken a výroba skleněných vláken, zpracování kůží a kožešin.
11\\. Výroba a opravy obuvi, brašnářského a sedlářského zboží| Výroba a opravy brašen, aktovek, kabelek a podobných zavazadel z usně, náhražky nebo jiných materiálů, pokud byla použita stejná technologie jako u výrobků z usní, nekovových pásků k hodinkám a dalších výrobků z usní nebo jejich náhražek (hnacích řemenů, těsnění a podobně), sedlářských výrobků, obuvi a částí obuvi. Barvení těchto výrobků z kůže.
Obsahem činnosti není výroba prostředků ortopedické povahy, oděvů z usně, vyčiňování kůží, výroba ortopedické obuvi.
12\\. Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků| Pilařská výroba (řezáním a obráběním dřeva a obdobných materiálů na pilách), výroba dřevěných železničních pražců, nepoložené podlahové krytiny, dřevité vlny, briket z dřevní suroviny, šindelů a podobně. Sušení, impregnace nebo chemická úprava dřeva konzervačními a podobnými prostředky. Provozování sušiček dřeva.
Výroba dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných dřevařských výrobků, dřevěných obalových beden, krabic, palet nebo nákladových podložek ze dřeva, barelů, sudů, kádí, rour a jiných bednářských výrobků, kolářských výrobků, dřevěných cívek na kabely a ostatních drobných výrobků ze dřeva (dřevěných držáků a násad pro nástroje, obuvnických kopyt, kuchyňských výrobků ze dřeva, vřeten a podobně). Zpracování přírodního korku a výroba zboží z přírodního aglomerovaného korku. Výroba slaměného pletiva a výrobků z něho (rohoží, rohožek a podobně). Výroba košíkářského zboží a košatin. Činnosti spojené s uměleckořemeslným zpracováním dřeva vytvářením dřevěných výrobků (sošek, ozdob, marketerie, pouzder, skříněk a podobně). Zhotovování dřevěných architektonických modelů pro různé účely.
Obsahem činnosti není výroba stavebně truhlářská, výroba nábytku, ani zhotovování nábytku na zakázku, výroba dřevěných hraček a bižuterie.
13\\. Výroba vlákniny, papíru a lepenky a zboží z těchto materiálů| Výroba bělené, nebělené a polobělené papírové vlákniny, výroba vlákniny z odpadového papíru, výroba papíru a lepenky (včetně potahování, natírání a impregnace papíru a lepenky), buničité vaty, vlnitého papíru a balicího materiálu z papíru a lepenky, domácích potřeb, hygienických a toaletních výrobků z papíru, kancelářských a školních potřeb z papíru, tapet (včetně tapet potahovaných plasty a textilních tapet), nábytku a dalšího zboží z papíru a lepenky (filtračních papírů, papírových a lepenkových cívek a podobně).
Obsahem činnosti není výroba her, hraček, hracích karet z papíru a lepenky.
14\\. Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce| Činnosti spojené s vydáváním novin, časopisů a ostatních periodik, knih a brožur, hudebnin a hudebních rukopisů, fotografií, pohlednic, slovníků, telefonních seznamů, map, atlasů, plakátů, inzertních katalogů, prospektů, diářů, kalendářů, formulářů a jiných tištěných materiálů. Vydavatelská činnost na Internetu. Provádění korektur a technická redakce. Všechny druhy tiskařské výroby. Provádění všech tiskařských technik, zejména knihtisku, hlubotisku, ofsetového tisku a litografie. Tradiční nebo nově zaváděné technologie při výrobě novin, časopisů, knih, kartografických děl, plakátů, obálek, not, popřípadě dalších tiskovin, na příslušných strojích a zařízeních. Vazby knih, paspartizace, běžné xerografické práce. Rozmnožování tiskových předloh kopírovacími stroji nebo počítačovými tiskárnami (včetně scanování), potisk různých materiálů tampónovým tiskem a podobně.
Obsahem činnosti není rozmnožování software a zvukových a zvukově-obrazových záznamů, vydávání a nahrávání zvukových a zvukově-obrazových záznamů.
15\\. Výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů| Výroba a rozmnožování zvukových a zvukově-obrazových záznamů, zejména činnosti spojené s pořizováním originálních fonogramů a záznamů audiovizuálních děl za účelem komerčního využívání jejich rozmnoženin. Činnost vydavatelů zvukových záznamů a výrobců audiovizuálních děl a jiných filmů. Distribuce, prodej a pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů, výroba nenahraných nosičů dat a zvukových a zvukově-obrazových záznamů, osobních magnetických karet a dalších nenahraných nosičů údajů.
Obsahem činnosti není poskytování počítačového software a výroba papíru.
16\\. Výroba koksu, surového dehtu a jiných pevných paliv| Činnosti spojené s výrobou koksu, surového dehtu z černého a hnědého uhlí a jiných pevných paliv (například dřevěného uhlí).
Obsahem činnosti není výroba chemických látek a chemických směsí.
17\\. Výroba chemických látek a chemických směsí nebo předmětů a kosmetických přípravků| Výroba chemických látek a směsí nebo předmětů, například plastů, syntetického kaučuku, nátěrových hmot, barviv a pigmentů, pracích prášků, chemických látek a směsí pro laboratorní účely. Výroba syntetického nekonečného vlákna, spřádacích kabelů, jednoduchých vláken, včetně vysoce houževnatých a tvarovaných přízí, monofilů, vláken, střiže, kabelů, vložek a pásků z celulózy a přírodních polymerů obsahujících dusík a dalších chemických umělých vláken. Zpracování základních organických a anorganických surovin, polotovarů a pomocných látek při výrobě polotovarů a jednotlivých druhů a forem tuhých i kapalných kosmetických přípravků, jejich modifikace a zušlechťování v různých technologických a tepelných režimech. Kosmetickými přípravky jsou látky nebo směsi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kosmetické přípravky, například toaletní mýdla, přípravky do koupele, šampony na vlasy, barvy na vlasy, pleťové a tělové krémy, zubní pasty, přípravky na holení, dekorativní kosmetika, parfémy, přípravky na slunění, laky na nehty a odlakovače, přípravky na úpravu vlasů, přípravky pro vnější intimní hygienu. V rámci oboru činnosti lze provádět příslušné vývojové činnosti a laboratorní analýzy chemických látek a směsí pro výrobu kosmetických přípravků.
Obsahem činnosti není výroba nebezpečných chemických látek a chemických směsí nebo předmětů, paliv a maziv, syntetického a kvasného lihu, léčiv a hnojiv.
18\\. Výroba hnojiv| Činnosti spojené s výrobou minerálních, organických organominerálních hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů.
19\\. Výroba plastových a pryžových výrobků| Výroba polotovarů a hotových výrobků z plastu (plastové desky, bloky, fólie, profily, filmy, hadice, trubky, potravinářská umělá střeva a podobně), obalů z plastů, plastových výrobků pro stavebnictví (dveře, okna, rolety, obložení, podlahy, sanitární zboží a podobně), plastového nádobí a j iného zboží pro domácnost a obdobné užití, plastových toaletních, kancelářských a školních potřeb, součástí ošacení, strojních dílů tvářených z plastů, výroba plastového nábytku a nábytkového kování z plastů a podobně. Výroba gumárenských výrobků vyráběných studenou cestou.
Obsahem činnosti není výroba plastů v základní formě, zpracování gumárenských směsí vulkanizací. Výroba plastových hraček, sportovních potřeb, zdravotnických a dentálních přístrojů a pomůcek.
20\\. Výroba a zpracování skla| Výroba tvrzeného nebo laminovaného plochého skla, skleněných zrcadel, vrstvených izolačních elementů ze skla, dutého, obalového, užitkového, osvětlovacího a ozdobného skla, skleněných vláken včetně skleněné vaty a skleněné příze, skleněných výrobků pro laboratorní, technické a hygienické účely, hodinových skel, optického skla, skleněných izolátorů, tyčí, trubic a podobně. Malování užitkových skel sodnodraselných či olovnatých, zabarvování povrchů skel listry a lazurami, nanášení vysokého smaltu na povrchy skel včetně navazujícího vypalování ve vypalovacích pecích. Laserové zpracování skla.
Obsahem činnosti není broušení, leptání a rytí skla.
21\\. Výroba stavebních hmot, porcelánových, keramických a sádrových výrobků| Výroba keramických výrobků pro sanitární účely, nežáruvzdorných keramických kachlů, obkladaček, mozaikových kostek, dlaždic, nežáruvzdorných konstrukčních stavebních materiálů z pálené hlíny (cihel, střešní krytiny, trubkových komínových nástavců, rour, podlahových tvarovek), kameniny pro stavebnictví, cementu (slinku, hydraulického cementu, struskového cementu, fosfátového, aluminozního a podobně), nehašeného vápna, sádry, práškové malty, stavebních prvků z betonu, výrobků z cementu nebo umělých kamenů, sádrových výrobků pro stavební účely, transportního betonu, stavebních materiálů z osinku nebo z rostlinných substancí spojovaných cementem nebo sádrou nebo jinými minerálními pojivy, předmětů z celulózo-vláknitých cementů a podobně. Výroba žáruvzdorných cementů a žáruvzdorného keramického zboží (tepelně izolačního keramického zboží z křemenných zemin, žáruvzdorných cihel, tvarovek, keramických retort, kelímků, muflí, trubic, keramické bižuterie, hraček a podobně), elektrických izolátorů a součástí k nim, laboratorních, chemických a průmyslových výrobků z keramiky, keramických nádob používaných k přepravě a balení tekutin a jiných keramických výrobků pro technické účely. Výroba užitkového a ozdobného porcelánu, keramiky, hrnčířských a sádrových výrobků, dekorace porcelánu a keramiky.
Obsahem činnosti není zpracování přírodního kamene.
22\\. Výroba brusiv a ostatních minerálních nekovových výrobků| Výroba mlýnských kamenů, ostřicích a leštících kamenů z přírodních nebo umělých brusiv (včetně brusných výrobků na měkkém základě) a výroba vláken, tkanin, oděvů, ochranných přileb, obuvi, šňůr, provazů, lan, plsti z minerálních materiálů, minerálních izolačních materiálů vyráběných ze struskové vlny, skalní vlny a podobných minerálních vln, vermikulitové vlny, rozpínavé hlíny a podobných tepelně izolačních hmot, zvukově izolačních nebo zvuk absorbujících materiálů a předmětů z různých minerálních substancí (přepracované slídy, výrobků ze slídy, rašeliny a grafitu pro jiné než elektrotechnické účely).
Obsahem činnosti není výroba skleněné vlny, práce spojené s ručním a strojním zpracováním přírodního a umělého kamene (pro stavebnictví, hřbitovy, cesty a obdobné účely).
23\\. Broušení technického a šperkového kamene| Broušení technického a šperkového kamene, zejména štípání, řezání, broušení a leštění přírodních a syntetických šperkových a technických kamenů. Broušení speciálních výbrusů podle výkresu nebo prototypu.
Obsahem činnosti nejsou práce spojené se zpracováním přírodního kamene (pro stavebnictví a podobně) a klenotnické práce spojené s osazováním šperkového kamene.
24\\. Výroba a hutní zpracování železa, drahých a neželezných kovů a jejich slitin| Výroba surového železa, slévárenského surového železa, surového železa pro výrobu oceli, houbovitého železa (v kusech, granulích a podobně), výroba oceli v konvertorech, elektrických a martinských pecích a jinými metodami, vysokouhlíkového feromanganu, vysokopecní zrcadloviny v základních tvarech a litin. Výroba za tepla a za studena válcovaných ocelových výrobků z ingotů, zejména širokých i úzkých pásů, desek, plechů, folií, drátů, tyčí, profilů a štětovnic, kolejnic a jiných výrobků pro železnici. Výroba litinových a ocelových trub a trubek všemi druhy hutních technologií, výroba fitinků, svařovaných ocelových trub a trubek a ocelových trubkových spojek. Výroba tyčí a profilů kováním. Výroba ocelového drátu tažením nebo protahováním za studena. Jiné hutní zpracování materiálu, zejména výroba feroslitin, železného prášku a granulovaného železa, materiálu pro železniční svršky, kovových písků pro pískování. Výroba drahých kovů (výroba a rafinace zlata, stříbra, platiny a podobně), výroba hutních výrobků a polotovarů z drahých kovů. Plátování obecných kovů stříbrem, plátování obecných kovů nebo stříbra zlatem, plátování zlata, stříbra nebo obecného kovu platinou (nebo kovy její skupiny). Výroba slitin drahých kovů pro technické, klenotnické a dentální účely, včetně přípravy výchozích surovin, tavení a rafinace, výroba polotovarů ručním nebo strojním odléváním do forem a následné mechanické a tepelné zpracování, provozní a laboratorní diagnostika včetně stanovování ryzosti slitin. Výroba hliníku a hliníkových slitin a hutních výrobků a polotovarů z hliníku a jeho slitin a oxidu hlinitého. Výroba olova, zinku, cínu, mědi zrůdy a elektrolyticky čištěného odpadu a šrotu, výroba slitin těchto kovů a výrobků a polotovarů z těchto kovů a jejich slitin. Výroba chrómu, manganu, niklu a dalších neželezných kovů z rud, oxidů nebo elektrolyticky a aluminotermicky čištěného odpadu a šrotu, slitin těchto kovů a hutních výrobků a polotovarů z těchto kovů a jejich slitin. Výroba niklových kamínků.
25\\. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků| Výroba kovových dílů a konstrukcí pro průmyslové účely (pro vysoké pece, zvedací a manipulační zařízení), výroba kovových dílů a konstrukcí pro stavebnictví a prefabrikovaných stavebních částí převážně vyrobených z kovu, kovových dveří, oken a jejich rámů, okenic, rolet, vrat a podobně. Výroba tlakových nádob, nádrží, zásobníků a kontejnerů z kovů, včetně kovových kontejnerů na stlačený nebo tekutý plyn, topných těles a kotlů ústředního topení, generátorů vodní páry a jiných par, pomocných zařízení k parním generátorům (kondenzátory, přehřívače, parní kolektory a akumulátory), reaktorů. Výroba nožířského zboží (kuchyňských příborů, břitev, žiletek, nůžek, pracovních a kapesních nožů a podobně), sériově vyráběných ručních nástrojů (kleští, šroubováků, pil a podobně), kovářského nářadí (kladiv, palic, kovadlin a podobně), zemědělského ručního nářadí a ručního nářadí pro stavebnictví, sériově vyráběných Míčů a zámků, drobných kovových obalů (plechovek, konví, tub a podobně, kovových uzávěrů), výrobků z drátu (kovových kabelů, pásků, ostnatého drátu, drátěného pletiva, roštů, síťoviny, pleteniny, hřebíků, a podobně), spojovacích součástek (nýtů, podložek, svorníků, šroubů s maticí, matic), pružin, řetězů. Výroba kovového zboží pro domácnost (pánví, pekáčů, stolního kovového náčiní, kuchyňských kovových strojků, drobných kovových pomůcek, a drobných kovových doplňků a podobně), kovových výrobků sanitárních (van, výlevek, dřezů a podobně), drobného kovového zboží pro kancelářské použití, dekoračních předmětů z kovu, sériově vyráběných trezorů, bezpečnostních skříní, pancéřových dveří, kovových spojek, přezek, háků, patentů, tabulek s orientačními nápisy, žebříků, schodů, klecí, košíků, nákupních vozíků a podobně. Výroba kovového nábytku.
Obsahem činnosti nejsou činnosti spojené s montáží, opravami a rekonstrukcí vyhrazených tlakových zařízení, kotlů a tlakových nádob a vyhrazených zdvihacích zařízení, dále obsahem činnosti není zhotovování nástrojů a přípravků pro strojírenskou výrobu.
26\\. Umělecko-řemeslné zpracování kovů| Uměleckořemeslná činnost, při níž jsou tradičními, speciálními převážně rukodělnými technologiemi (například kovolijectví, kovotepectví, umělecké kovářství a zámečnictví, cizelérství, zvonařství, pasířství, platnéřství, medailérství a rytí kovů, cínařství) zpracovávány kovy za účelem vytvoření kusových kovových předmětů, například zvonů, plastik, liturgických předmětů, přileb, štítů, rektorských řetězů, medailí a odznaků, svícnů a konvic historizujícího charakteru. Zlacení a pozlacování.
Obsahem činnosti není výroba šperků, klenotů, ozdob a ručně tepaných výrobků z drahých kovů a jejich kombinací s obecnými kovy.
27\\. Povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů| Provádění jednotlivých způsobů tepelného zpracování kovů (kalení, žíhání a podobně) a dalších způsobů povrchové úpravy výrobků, zejména pískování, otryskávání, provádění základní povrchové ochrany výrobků, potahování kovových předmětů nekovovými materiály, žárové a plazmové nástřiky kovových i nekovových materiálů. Jednotlivé technologie tavného a tlakového svařování kovů a dalších materiálů.
Obsahem činnosti není chemická a elektrochemická úprava povrchu kovů pokovováním v kovových lázních a technologie spojené s přípravou a nanášením smaltovacích suspenzí a vypalováním skelného nebo keramického povlaku ve smaltérské peci.
28\\. Výroba měřicích, zkušebních, navigačních, optických a fotografických přístrojů a zařízení| Výroba kompletovaných nebo nekompletovaných optických prvků (zejména čoček, optických zrcadel, polarizačních elementů, optických vláken a kabelů z nich pro přenos obrazů nebo jejich osvětlení), optických přístrojů (zejména optických mikroskopů, zařízení pro mikrofotografii a mikroprojekci, zvětšovacích skel, dalekohledů), fotografických a kinematografických zařízení a podobně. Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů a zařízení, měřidel, etalonů, pracovních měřidel stanovených (Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví) k povinnému ověření, certifikovaných referenčních materiálů a ostatních referenčních materiálů, pokud jsou určeny k funkci etalonu nebo stanoveného nebo pracovního měřidla. Výroba pracovních měřidel nestanovených.
Obsahem činnosti není zhotovení korekčních očních pomůcek.
29\\. Výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí| Výroba elektronických součástek, zejména žhavených nebo studených katod nebo fotokatodových elektronek nebo obrazovek, televizních obrazovek, snímacích elektronek, elektronických převáděčů a multiplikátorů mikrovlnných elektronek, přijímacích a zesilovacích výbojek nebo elektronek, diod, tranzistorů, tyristorů a podobných polovodičových prvků, polovodičových prvků citlivých na světlo včetně hradlových fotonek, instalovaných piezoelektrických krystalů,
elektronických instalovaných obvodů a mikrosestav, monolitických integrovaných obvodů, hybridních integrovaných obvodů a elektronických mikrosestav vlitých obvodech, mikromodulů, tištěných obvodů, elektrických kondenzátorů a odporů včetně reostatů a potenciometrů. Výroba rozvaděčů nízkého a vysokého napětí a elektrického zařízení pro spínání a ochranu elektrických obvodů nebo pro vytváření spojení do nebo uvnitř elektrického obvodu (zejména vypínačů, pojistek, omezovačů napětí, tlumičů proudových nárazů, zásuvek, zástrček, objímek, ovládacích panelů). Výroba vodičů, kabelů, lamel a jiných izolovaných vodičů zakončených nebo nezakončených přípojkami, kabelů z optických vláken pro přenos kódovaných dat pro telekomunikace, video a podobně. Výroba galvanických článků a baterií. Výroba antén. Výroba a opravy elektrických strojů a přístrojů a elektronických zařízení pracujících na střídavém napětí menším než 50 V nebo stejnosměrném napětí menším než 75 V. Výroba elektronického vybavení zejména pro silniční motorová vozidla a pracovní stroje.
Obsahem činnosti není montáž elektrických zařízení, výroba elektrických strojů a přístrojů pracujících na střídavém napětí vyšším než 50 V nebo stejnosměrném napětí vyšším než 75 V, výroba telekomunikačních zařízení a elektrických hraček.
30\\. Výroba neelektrických zařízení pro domácnost| Výroba neelektrických zařízení pro domácnost, zejména výroba neelektrického zařízení na vaření a vytápění pro domácnost (neelektrických prostorových ohřívačů, kuchyňských sporáků, kamen, ohřívačů vody, varných zařízení, vyhřívaných desek a podobně).
Obsahem činnosti není stavba krbů, kachlových a historických kamen.
31\\. Výroba strojů a zařízení| Výroba spalovacích motorů a jejich dílů (vyjma leteckých, automobilových a motocyklových), lodních motorů, motorů pro lokomotivy a motorů stacionárních a jejich dílů, parních, plynových a vodních turbín, vodních kol a jejich regulátorů, dmychadel a exhaustorů, kompresorů, čerpadel, zařízení s hydraulickým nebo pneumatickým pohonem nebo motorů na větrný pohon, uzavíracích a regulačních částí potrubí (kohouty, ventily, šoupátka), výtokových armatur a armatur k topení. Výroba valivých ložisek a jejich dílů, zařízení pro převod otáčivého pohybu (hřídelů, čepů, kluzných ložisek), převodových skříní a jiných druhů zařízení pro převod rychlosti, spojek a spojovacích hřídelů, setrvačníků, kloubových spojení, řetězů, zařízení pro hydraulickou transmisi a podobně. Výroba pecí, sušáren průmyslových i laboratorních, hořáků, spaloven, mechanických překládacích zařízení, roštů, vykladačů popela. Výroba ručních, motorových zvedacích, manipulačních, nakládacích a vykládacích zařízení, kladkostrojů, zdviží, jeřábů, pojízdných zvedacích rámů, pracovních vozíků vybavených nebo nevybavených zvedacím nebo jiným manipulačním zařízením s vlastním nebo bez vlastního pohonu používaných pro dílenskou přepravu, mechanických manipulátorů nebo průmyslových robotů speciálně konstruovaných pro zvedání, manipulaci nakládání a vykládání dopravníků, kapalinových zdviží, výtahů, eskalátorů nebo pohyblivých schodišť. Výroba chladírenského a mrazírenského průmyslového zařízení, klimatizačních zařízení, výměníků tepla, ventilátorů, zařízení na rozptylování a rozprašování tekutin nebo prášků (vodních děl, hasicích přístrojů, strojů na pískování a čištění vodní parou). Výroba filtračních a čisticích zařízení, balicích a obalových strojů (plnicích, zavíracích, tvarovacích, těsnicích, kapslovacích, značkovacích a podobných zařízení), strojů pro čištění a sušení lahví a pro sycení nápojů oxidem uhličitým, zařízení pro destilaci nebo rektifikaci v rafinériích ropy, v chemickém nebo nápojovém průmyslu, plynových generátorů, kalandrovacích a jiných válcovacích strojů a válců pro ně, odstředivek, prodejních automatů a podobných zařízení. Výroba zařízení pro lunaparky a dalších prostředků lidové zábavy (kolotočů, houpaček, střelnic a podobně). Výroba traktorů a malotraktorů používaných v zemědělství, zahradnictví a lesnictví a ostatních strojů pro zemědělství a lesnictví (zejména žacích strojů, samonakladačů a samovykladačů, přívěsů a návěsů, zemědělských strojů na úpravu půdy, pěstování rostlin nebo zúrodňování, sklizňových strojů a mlátiček, dojicích přístrojů, rozprašovačů pro zemědělské použití, strojního vybavení pro drůbežárny, včelařství, míchání krmiv, čištění, třídění a značkování vajec, plodů, semen a podobných zařízení). Výroba obráběcích strojů (zejména obráběcích strojů pro třísková obrábění včetně strojů pracujících s laserem, ultrazvukem, elektrickým výbojem, obráběcích strojů, které neodebírají materiál, obráběcích strojů pro osazování hřebíků, šití drátem, lepení, strojů pro sváření, tvrdé a měkké pájení, výroba upínadel, držáků nástrojů a speciálního vybavení pro obráběcí stroje, mechanických nástrojů s vlastním motorovým nebo pneumatickým pohonem), strojů a zařízení pro metalurgii (zejména strojů a zařízení pro manipulaci s roztavenými kovy a válcovacích stolic a válců pro ně), strojů a zařízení pro chemický průmysl, stavebních a důlních strojů (nepřetržitých elevátorů a dopravníků, vrtacího, řezacího, hloubícího a tunelovacího zařízení, strojního zařízení pro zpracování minerálů, jejich síto vání, třídění, výroba míchačů na beton a maltu, strojů na odstraňování zeminy, beranidel a vytahovačů pilot, stříkaček na maltu, rozstřikovačů živce, strojů na betonování povrchů, radlic pro buldozery a podobně), strojů a zařízení pro potravinářský průmysl a pro zpracování tabáku (zejména zemědělských sušáren, strojů na zpracování mléka, výrobu sýrů, strojů pro průmyslové mletí zrna, lisů a drtičů na výrobu vína a ovocných šťáv a džusů, strojního zařízení pro pekárenský průmysl, neelektrických pekárenských pecí, hnětačů, porcovačů těsta, strojů a zařízení pro zpracování masa, drůbeže, ryb, ovoce, ořechů, zeleniny, strojů pro výrobu cukrovinek, kakaa, čokolády, cukru, nápojů, pro extrakci a zpracování tuků nebo olejů, strojů a zařízení pro pivovary, strojů pro přípravu jídel v restauracích), strojů pro textilní, oděvnický a kožedělný průmysl (zejména textilních strojů, pomocných strojů pro textilní strojní park, strojů pro zpracování vláken, strojního vybavení pro velkoprádelny, šicích strojů, jehel do šicích strojů, strojů pro zpracování hotových kožešinových výrobků nebo usní, kožedělných strojů), strojů pro papírenský průmysl (zejména strojů při přípravu papíroviny, zařízení pro výrobu papíru a kartonu, strojů a zařízení na výrobky z papíru a kartonu), strojů a zařízení pro zpracování pryže, plastů a výrobků z těchto materiálů, strojů a přístrojů pro tisk, brožování a vazbu knih, strojů a zařízení pro výrobu obkladaček, cihel, formovacích desek, a dalších speciálních strojů a přístrojů. Výroba zařízení na likvidaci radioaktivního odpadu.
Obsahem činnosti není výroba tlakových zařízení, výroba strojů a přístrojů pro domácnost a výroba elektrických strojů a přístrojů.
32\\. Výroba motorových a přípojných vozidel a karoserií| Výroba osobních a nákladních automobilů, autobusů, trolejbusů, traktorů a speciálních vozidel, motorů k motorovým vozidlům, ostatních motorových vozidel (zejména dopravních prostředků k jízdě po sněhu, obojživelných vozidel, požárních automobilů, čisticích vozů, pojízdných knihoven a podobně). Výroba přípojných vozidel. Výroba dílů a příslušenství k motorovým vozidlům a výroba karosérií včetně kabin pro motorová vozidla, vnějšího vybavení pro všechny typy motorových vozidel (včetně tahačů), přípojných vozidel, podvalníků a přepravních kontejnerů. Výroba skříní hnacích drážních vozidel a skříní železničních vozů, karosérií strojů pro různá odvětví průmyslu a podobně. Činnosti spojené s výrobou motocyklů, mopedů a jiných dvoukolových vozidel, motocyklů s přívěsným vozíkem, součástek a příslušenství pro motocykly.
33\\. Stavba a výroba plavidel| Stavba a výroba lodí, malých plavidel, jachet, plovoucích strojů, plovoucích zařízení (například plovoucích přístavních můstků, plovoucích garáží) a podobně.
Obsahem činnosti není výroba obojživelných vozidel, motorů pro plavidla a výroba navigačních přístrojů.
34\\. Výroba, vývoj, projektování, zkoušky, instalace, údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny letadel, motorů letadel, vrtulí, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení| Výroba, vývoj, projektování, zkoušky, instalace, údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny letadel, motorů letadel, vrtulí, letadlových částí a zařízení určených pro použití v civilním letectví a leteckých pozemních zařízení podle zvláštního právního předpisu.
35\\. Výroba drážních hnacích vozidel a drážních vozidel na dráze tramvajové, trolejbusové a lanové a železničního parku| Výroba elektrických a dieselových kolejových lokomotiv, samohybných železničních a tramvajových vozů, vozů lanových drah, železničního a tramvajového parku bez vlastního pohonu (zejména osobních, nákladních a cisternových vozů, samovykládacích vozů a vagonů, opravárenských a jeřábových vozů a tendrů). Výroba specializovaných částí železničních a tramvajových lokomotiv nebo vozového parku (zejména podvozků, náprav a kol, brzd a dílů k nim, háků a spojovacích elementů, nárazníků) a podobných zařízení.
Obsahem činnosti není výroba elektromotorů, motorů a turbín, elektrického signalizačního a dopravně kontrolního zařízení, nesmontovaných kolejí a podobně.
36\\. Výroba jízdních kol, vozíků pro invalidy a jiných nemotorových dopravních prostředků| Výroba jízdních kol bez motoru a ostatních kolových vozidel bez motoru, zdravotnických prostředků - vozíků pro invalidy s motorem a bez motoru, kolečkových židlí pro postižené, koleček, trakařů, zavazadlových vozíků, ručních dvoukolek, vozů tažených zvířaty a dalších nemotorových dopravních prostředků. Výroba dílů a příslušenství pro nemotorové dopravní prostředky a vozíků pro invalidy s motorem.
Obsahem činnosti není výroba jízdních kol s přídavným motorem, výroba dětských tříkolek a jiných kolových hraček.
37\\. Výroba a opravy čalounických výrobků| Výroba a opravy čalouněného nábytku (zejména čalouněných sedadel, křesel, pohovek, taburetů), výroba a opravy matrací, matracových potahů a matracových jader. Zakázková výroba čalouněného nábytku a čalounění již zhotovených částí nebo celých koster nábytku, matrací, dveří a interiérů budov, zhotovování závěsů, drapérií, včetně jejich umístění v interiérech a další dekoratérské činnosti. Čalounění sedadel a interiérů dopravních prostředků. Opravy čalounických výrobků.
Obsahem činnosti není zhotovování dřevěného nábytku a zakázková výroba a opravy dřevěných částí židlí, sedadel a další obdobné činnosti.
38\\. Výroba, opravy a údržba sportovních potřeb, her, hraček a dětských kočárků| Výroba, opravy a údržba zboží a vybavení pro sport (zejména míčů, raket, pálek, holí, lyží, lyžařského vázání, hůlek, sáněk, bobů, potřeb pro sportovní rybaření, loveckých potřeb, horolezecké výzbroje, sportovních rukavic, bruslí, luků, samostřílů, kuší), vybavení tělocvičen a atletických zařízení, sportovních létajících zařízení, potápěčských dýchacích přístrojů. Výroba, opravy a údržba panenek a jejich oblečení, zvířátek, hračkových vybavení domácnosti, mechanických hraček, zejména vláčků, autíček, kolových hraček používaných k jízdě, tříkolek, hračkových hudebních nástrojů, zboží pro lunaparky, stolních nebo společenských her, hracích karet, modelů, elektrických vláčků, stavebnic, skládaček, elektronických her a podobně. Výroba, opravy a údržba dětských kočárků a kočárků pro panenky.
Obsahem činnosti není výroba sportovního oblečení, obuvi, přileb, sedlářského a brašnářského zboží, prostředků ortopedické povahy, zbraní, střeliva a munice, člunů a sportovních lodí, jízdních kol a sportovních vozidel.
39\\. Výroba zdravotnických prostředků| Výroba zdravotnických prostředků, zejména elektrodiagnostických přístrojů, mechanoterapeutických pomůcek, masážních přístrojů, aparatur pro psychologické testování, respirátorů, plynových masek, naslouchacích aparátů, kardiostimulátorů, injekční ch stříkaček, jehel, zrcadel, reflektorů, endoskopů, výroba lékařského nebo veterinárního zařízení (operačních stolů, zubolékařských křesel a podobně).
Obsahem činnosti není výroba protéz, trupových ortéz, končetinových ortéz a měkkých bandáží, individuálně zhotovených optických korekčních zdravotnických prostředků, teploměrů a jiných měřidel.
40\\. Výroba a opravy zdrojů ionizujícího záření| Výroba radionuklidových zářičů, kterými jsou látky nebo předměty, které obsahují radionuklidy. Výroba zařízení, která obsahují radionuklidový zářič a zařízení, při jehož provozu radionuklidy vznikají. Výroba zařízení, při jejichž provozu vzniká ionizující záření o energii větší než 5 ke V.
41\\. Výroba školních a kancelářských potřeb, kromě výrobků z papíru, výroba bižuterie, kartáčnického a konfekčního zboží, deštníků, upomínkových předmětů| Výroba psacích per a tužek, náplní do per a tužek, razítek, ručních tiskáren nebo etiketovacích strojků, potiskovacích souprav a dalších školních a kancelářských potřeb. Výroba bižuterie a ozdob z obecných kovů, skla, dřeva, kůže nebo jiných materiálů. Výroba košťat a kartáčů, ručních mechanických smetáků, mopů a péřových prachovek, kartáčků, malířských válečků, štětců a podobně. Výroba konfekčních zapínadel (knoflíků, patentek, zdrhovadel, šicích potřeb a podobně), vycházkových holí, deštníků, slunečníků, markýz, žaluzií, s výjimkou dřevěných, a podobně. Výroba zápalek, cigaretových zapalovačů, dýmek, hřebenů, vakuovaných lahví, termosek, svíček, umělých květin, výroba upomínkových a dekorativních předmětů a podobně.
Obsahem činnosti není výroba kancelářského papíru, školních sešitů a brašnářského zboží.
42\\. Výroba dalších výrobků zpracovatelského průmyslu| Výroba dalších výrobků zpracovatelského průmyslu.
43\\. Provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody| Souhrn činností, kterými se zajišťuje dodávka pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod pro veřejnou i neveřejnou potřebu, zejména provozování zařízení pro odběr, úpravu a dopravu pitné vody včetně manipulací, odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod, vedení provozní dokumentace, provozní a fakturační měření, dohled nad provozuschopností vodovodů a kanalizací, příprava podkladů pro výpočet ceny pro vodné a stočné a další související činnosti. Činnosti spojené se sběrem, čištěním a rozvodem užitkové vody.
Obsahem činnosti není správa majetku, ani rozvoj v oblasti vodovodů a kanalizací.
44\\. Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných)| Činnosti spojené se shromažďováním, soustřeďováním, sběrem, výkupem, tříděním, přepravou, skladováním, úpravou, využíváním a odstraňováním odpadu, s výjimkou nebezpečných odpadů. Dále je možné provozovat přepravu fekálií fekálními vozy.
45\\. Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti| Úprava terénu pro stavby a v okolí staveb a přípravné práce pro stavby, zejména zemní práce, terénní úpravy prováděné v souvislosti se stavební činností, výkopové práce, průzkumné vrtné práce sloužící k získání doplňujících údajů pro dokumentaci staveb, odvodňování staveniště, provádění technické rekultivace (využití skrývaných zemin, terénní úpravy pozemků, výsypek, odvalů včetně přípravy pozemků pro biologickou rekultivaci, úprava vodního režimu, meliorační opatření) a podobně. Činnosti spojené zejména s dokončováním, úpravou a obnovou staveb prováděné bez přímé vazby na vlastní stavební činnost, zejména tapetování, pokládání textilních podlahových krytin, montáž okenního a dveřního těsnění, markýz, rolet, žaluzií, protislunečních fólií, čištění fasád domů horkou párou, pískem, spárování panelů a další obdobné práce. Specializované stavební činnosti, zejména studnařské práce (čištění a dezinfekce studní, zřizování trubních, to je vrtaných studní v délce do 30 m, pokud nejde o hydrogeologický průzkum, vystroj ování trubních studní, rekonstrukce povrchových studní, pramenních jímek zpref a výpustí, podchycování a odvádění pramenů trubkami, zachycování plošných průsaků vybetonováním a podobně), dlaždičské práce (zhotovování dlažeb pozemních komunikací a podobně), potrubářské práce, šamotářské práce, včetně provádění vyzdívek průmyslových pecí, vložkování komínů a jiná obdobná činnost. Provádění lešenářských prací (montáže a demontáže lešení a pracovních plošin). Činnosti spojené s prováděním drobných bouracích prací a úklidových prací na stavbách.
Obsahem činnosti nejsou zemní práce, které jsou hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem, ani odstraňování staveb podle stavebního zákona. Obsahem činnosti dále nejsou zednické, stavebně-tesařské, pokrývačské, kamnářské, obkladačské, štukatérské, malířské, lakýrnické a natěračské práce, obkládání sádrokartonem a další práce, jež jsou předmětem řemeslných živností, ani kladení podlah vlysových, parketových, palubových, korkových, mozaikových, štěrkových a litých.
46\\. Sklenářské práce, rámování a paspartování| Sklenářské práce, včetně zasklívání, rámování obrazů, úpravy skla pro skříně, stoly, úpravy a rámování zrcadel a podobně. Paspartování.
47\\. Zprostředkování obchodu a služeb| Zprostředkování nákupu a prodeje věcí movitých, včetně případného provádění obchodních transakcí na účet jiných nebo v zastoupení jiného. Zprostředkování služeb v dopravě (dopravní dispečink a podobně), v oblasti řemeslných prací (například rychlých služeb zámečníků, instalatérů a podobně), zprostředkování stavebního spoření, zprostředkování úvěrů (například pro podnikatelské účely), zahraničně-studijních pobytů (například jazykových kurzů, au-pair) a zprostředkování jiných služeb. Činnost agentů nebo agentur zastupujících jiné osoby za účelem získání účasti v hraných filmech, divadelních představeních, koncertech nebo jiných druzích uměleckých a zábavních představení, vyhledávání nakladatelů či výrobců knih, divadelních her, uměleckých výtvarných děl a podobně.
Obsahem činnosti není zprostředkování nákupu a prodeje nemovitostí, zprostředkování nákupu a prodeje kulturních památek a předmětů kulturní hodnoty, zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví a v oblasti přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů, zprostředkování spotřebitelských úvěrů, zprostředkování zaměstnání, činnost zprostředkovatelů a rozhodců kolektivních sporů, výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským, zprostředkování prodeje zájezdů a jiných služeb cestovního ruchu, zprostředkování přepravy nákladů (zasilatelství) a podobně.
48\\. Velkoobchod a maloobchod| Činnosti spojené s nákupem a prodejem zboží za účelem jeho dalšího prodeje k další podnikatelské činnosti (velkoobchod) a činnosti spojené s nákupem a prodejem zboží za účelem jeho prodeje přímému spotřebiteli a prodej tohoto zboží (maloobchod). Obsluha čerpacích stanic, zabezpečování provozování čerpacích stanic v souladu s bezpečnostními, hasičskými, ekologickými předpisy a českými technickými normami, zajišťování drobných poradenských služeb ve vztahu k prodávanému sortimentu.
Obsahem činnosti není nákup a prodej kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, nemovitostí, hospodářských zvířat prodávaných jejich chovateli, zvířat určených pro zájmové chovy, střelných zbraní a střeliva, výbušnin, munice, bezpečnostního materiálu, nebezpečných chemických látek nebo směsí klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické, pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 nebo F4, kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin, zvukových a zvukově-obrazových záznamů, použitého zboží s výjimkou ojetých vozidel, distribuce léčiv, distribuce pohonných hmot, zastavárenská činnost, dále obsahem činnosti není provozování čerpacích stanic na stlačený plyn k pohonu motorových vozidel.
49\\. Zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím| Poskytování úvěrů oproti zástavě a případný následný prodej zastavené věci (zastavárenská činnost), nákup použitého spotřebního zboží, antikvárnich knih a dalších tiskovin a jiného použitého zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej (maloobchod s použitým zbožím).
Obsahem činnosti není prodej zastavené věci, která je kulturní památkou a předmětem kulturní hodnoty, zvířetem určeným pro zájmové chovy a podobně, toxickou nebo vysoce toxickou látkou, léčivem, bezpečnostním materiálem, střelnou zbraní, střelivem, municí, pyrotechnickým výrobkem a podobně. Obsahem činnosti dále není nákup a prodej nemovitostí, kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, ojetých motorových vozidel, použitých střelných zbraní, bezpečnostního materiálu a podobně.
50\\. Údržba motorových vozidel a jejich příslušenství| Mytí a běžná údržba motorových vozidel, spočívající v ochraně těchto vozidel proti povětrnostním vlivům, zejména provozování myček automobilů, provádění povrchové úpravy karoserií tmelením, broušením, výměnou čelních skel, oken vozidel, těsnících prvků karoserie. Opravy pneumatik studenou cestou a montáž pneumatik, vyvažováním kol, výměna provozních náplní, montáž autopříslušenství a obdobné činnosti. Montáž, opravy, servis a zkoušky plynového zařízení na LPG k pohonu motorových vozidel a jiné podobné činnosti.
Obsahem činnosti nejsou opravy silničních vozidel a opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů, (zejména opravy mechanických, pneumatických, hydraulických a elektrických skupin a podskupin), montáž tažného a spojovacího zařízení, opravy karoserií vozidel a opravy pneumatik spojené s vulkanizací.
51\\. Potrubní a pozemní doprava (vyjma železniční a silniční motorové dopravy)| Potrubní doprava ropy, dalších produktů, případně jiných zásilek. Doprava osob kočárem a jinými nemotorovými dopravními prostředky, doprava nákladů potahem a jinými nemotorovými dopravními prostředky, přeprava břemen nosiči včetně přepravy nábytku a bytových doplňků při stěhování, doprava zásilek poslem a další související činnosti. Doprava osob lyžařskými vleky. Doprava nestandardními dopravními prostředky.
Obsahem činnosti nejsou činnosti spočívající v rozvodu plynu a tepelné energie, provozování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb, ani činnosti spočívající v provádění oprav, revizí, prohlídek a zkoušek lyžařských vleků.
52\\. Skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě| Nakládání a vykládání železničních vozů a kontejnerů, lodních nákladů, překládka sypkých a kusových zásilek bez ohledu na způsob přepravy. Manipulace s nákladem například autojeřábem nebo vysokozdvižným vozíkem. Provoz nákladních vah. Skladování všech druhů zboží. Balení zboží mechanizovaným způsobem, ruční kompletace obalů, ruční balení zboží a další obdobné činnosti. Technické činnosti spojené s přepravou osob, zvířat a nákladů, zejména provozování parkovišť a garáží bez ostrahy, zajišťování a realizace dopravního značení, prověřování tras pro přepravu zvlášť těžkých a rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou jinými předpisy, logistické služby (vyhledávání optimální dopravní trasy) a další činnosti.
Obsahem činnosti není skladování výbušnin, munice a bezpečnostního materiálu a uschovávání zbraní a střeliva.
53\\. Zasilatelství a zastupování v celním řízení| Zprostředkování přepravy věci z určitého místa do určitého místa a činnosti s tím spojené, zejména uzavření smluv o přepravě věcí do dohodnutého místa určení, obstarání dokladů (náložného nebo nákladního listu), zajištění naložení a uložení zásilky, doprovod zásilky, vybavení reklamací z přepravy. Zastupování osob v řízení o přidělení celně schváleného určení na základě zmocnění ve formě zastoupení přímého, kdy zástupce jedná jménem a ve prospěch zastoupené osoby. Vyplňování, potvrzování a předkládání celnímu úřadu celního prohlášení na propuštění zboží do příslušného celního režimu, nebo žádosti o přidělení jiného celně schváleného určení spolu s potřebnými doklady a poskytování potřebné součinnosti celnímu úřadu v souvislosti s předložením celního prohlášení nebo žádosti.
Obsahem činnosti není vlastní přeprava nákladů.
55\\. Ubytovací služby| Poskytování ubytování ve všech ubytovacích zařízeních (například hotel, motel, kemp, ubytovna) a v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci. V případě ubytování v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci s kapacitou do 10 lůžek (včetně přistýlek) podávání snídaní ubytovaným hostům.
56\\. Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály| Poskytování užití (prodej a pronájem) a implementace software. Rozmnožování počítačových programů. Poradenství v oblasti hardware a software. Poradenství v oblasti komunikací a počítačových sítí. Zpracování dat pomocí programu, zejména kompletní zpracování dat, služby pro vstup údajů, řízení a vedení činnosti zařízení na zpracování dat, případně jiným způsobem. Činnosti související s provozem databank (sestavení databáze, sběr dat, uložení dat, příprava počítačového záznamu pro požadované informace, výběr dat z databáze, umožnění dostupnosti dat pro uživatele, třídění dat podle požadavků a podobně). Správa počítačových sítí, odvirování software a další činnosti vztažené k počítači. Webhosting a další související činnosti.
Obsahem činnosti není prodej a opravy hardware.
57\\. Činnost informačních a zpravodajských kanceláří| Činnost informačních a zpravodajských kanceláří včetně zajištění podpůrných administrativních činností souvisejících s jejich provozem.
Obsahem činnosti není rozhlasové a televizní zpravodajství ani činnost novinářů ve smyslu využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti jejich původci a autory.
58\\. Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí| Nákup nemovitostí za účelem jejich dalšího prodeje, prodej nemovitostí. Správa a základní údržba nemovitostí pro třetí osoby, zejména administrativní zajištění řádného provozu nemovitostí, domovnická činnost, úklid bytů i nebytových prostor, čištění interiérů a exteriérů budov, čištění oken, úklid chodníků a podobně.
Obsahem činnosti není krátkodobé ubytování osob v ubytovacích zařízeních, v rodinných domech, bytových domech a stavbách pro rodinnou rekreaci. Obsahem činnosti dále není realitní zprostředkování, čištění exteriérů budov vodní párou, pískem a podobně, opravy a údržba nemovitostí vyžadující řemeslnou zručnost nebo zvláštní odbornou kvalifikaci (například opravy výtahů, zednické, obkladačské, pokrývačské, instalatérské, elektroinstalatérské práce, chemické čištění koberců a textilií).
59\\. Pronájem a půjčování věcí movitých| Pronájem věcí movitých s následnou koupí najatých věcí (finanční leasing, a podobně). Pronájem a půjčování věcí movitých, zejména dopravních prostředků bez obsluhy (osobních a nákladních automobilů, obytných přívěsů, jízdních kol a podobně), strojů a zařízení bez obsluhy, spotřebního zboží, oděvů, sportovních potřeb, technických přístrojů pro domácnost. Pronájem koní (k pracovním, sportovním a podobným účelům) a jiných zvířat, zejména hospodářských, bez obsluhy.
Obsahem činnosti není pronájem nemovitostí, poskytování spotřebitelského úvěru, pronájem věcí movitých s obsluhou, půjčování zbraní, střeliva, munice a bezpečnostního materiálu, pronájem software, půjčování zvukových a zvukově-obrazových záznamů a webhosting.
60\\. Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků| Poradenské služby technického charakteru ve specifikované oblasti činnosti, zejména ve stavebnictví a architektuře, strojírenství, hutnictví, energetice (například činnost energetického specialisty), chemii, potravinářství, textilním a oděvním průmyslu a dalších průmyslových odvětvích, zemědělství a lesnictví, poradenské služby v oblasti finančních záležitostí (poskytování úvěrů, zhodnocení kapitálu a podobně), podnikatelských aktivit, organizačních a ekonomických otázek v obchodních záležitostech, při plánování, organizaci, kontrole, v oblasti řízení a podobně. Zpracování návrhu katalogizačních dat. Poskytování odborné pomoci, posudků, rad, doporučení a stanovisek k zabezpečení přípravy a realizace staveb. Posuzování vlivů připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich užívání, činností a technologií na životní prostředí, to znamená zpracování posudku dokumentace o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí. Posuzování zahrnuje zejména zjištění, popis a hodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů stavby, činnosti nebo technologie na klimatické poměry, ovzduší, povrchové a podzemní vody, půdu, horninové prostředí, způsob využívání krajiny, chráněná území, flóru, faunu, funkčnost a stabilitu ekosystémů, obyvatelstvo, využívání přírodních zdrojů, kulturní památky, životní prostředí v obcích a městech, porovnání navržených variant řešení a výběr nejvhodnější varianty, navržení opatření a podmínek, které vyloučí nebo sníží předpokládané nepříznivé vlivy, popřípadě zvýší pozitivní vlivy stavby, činnosti nebo technologie, hodnocení důsledků případného neprovedení stavby, činnosti nebo technologie. Zpracování odborných posudků v oblasti ochrany ovzduší a zpracování rozptylových studií. Poradenská činnost v oblasti společenských věd (sociologie, filosofie, historie, demografie, lingvistiky a podobně), v oblasti společenského vystupování, komunikačních dovedností, rozvoje osobnosti a udržování fyzické kondice, vizážistika, barvové poradenství a podobně.
Obsahem činnosti není vlastní realizace technických činností, projektování staveb, ani jejich provádění, technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany, poradenská činnost při ochraně rostlin, poradenská činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, daňové a účetní poradenství ani právní porady (zejména zastupování zájmů jedné strany proti zájmům strany druhé před soudem nebo jinými právními institucemi nebo pod dozorem advokátů nebo jiných pracovníků soudu), psychologické poradenství.
61\\. Projektování pozemkových úprav| Souhrn činností zahrnujících řadu disciplín směřujících k prostorovému a funkčnímu uspořádání zejména zemědělských, podle potřeby také lesních i dalších pozemků tak, aby byly vytvořeny podmínky pro racionální hospodaření na půdě, a to při zohlednění ekologických potřeb krajiny. Scelení, případně rozdělení, pozemků, zabezpečení jejich přístupnosti a vyrovnání hranic pozemků, uspořádání vlastnických práv a s nimi souvisejících věcných břemen. Zajištění podmínek pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Zpracování výsledků úprav tak, aby byly použily pro obnovu katastrálního operátu a jako podklad pro územní plánování.
62\\. Příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce| Příprava a vypracování technických návrhů strojních a technologických zařízení pro různá odvětví hospodářství, zejména konstruktérská činnost ve strojírenství, vypracování technologických návrhů a projektů zařízení pro chemický, hutní, potravinářský průmysl a další odvětví průmyslu a pro zemědělskou výrobu, vypracování návrhů protipožárního vybavení provozů a rozvodů počítačových sítí. Zpracování grafických návrhů a grafických úprav textů, i na projekčních fóliích, náčrtků, návrhů, příprava digitálních vstupů, přenos digitalizovaných údajů z databáze na procesory a další grafické práce. Zhotovování technických výkresů, náčrtků a webových stránek. Písmomalířství.
Obsahem činnosti není projektová činnost ve výstavbě, projektování pozemkových úprav, letadel, jejich součástí a výrobků letecké techniky, elektrických zařízení, ani vývoj střelných zbraní, střeliva, výbušnin, munice a bezpečnostního materiálu.
63\\. Projektování elektrických zařízení| Projektování a řízení projektování vyhrazených elektrických zařízení, to je v oblasti elektrických rozvodných soustav, sítí a instalací, zařízení určených pro přímé připojení na zařízení veřejného rozvodu elektřiny a zapojení dalších vyhrazených i nevyhrazených zařízení pro výrobu, přeměnu a užití elektrické energie. Koncepční návrhy, výpočty a vypracování schémat zapojení, technologické a materiálové rozpočty.
64\\. Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd| Výzkum a vývoj ve specifikované oblasti přírodních, technických nebo společenských věd (zejména výzkum a vývoj aplikovaný, případně uskutečňovaný na základě zakázek třetích osob a podobně, přičemž svoboda vědeckého bádání a možnost využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti autory zůstávají tímto nedotčeny). Provádění stavebně historických průzkumů.
Obsahem činnosti není výzkum v oblasti geologických prací, zdravotnictví, včetně výzkumu léčiv, výzkum a vývoj výbušnin a munice a vývoj střeliva, zbraní, bezpečnostního materiálu a letecké techniky.
65\\. Testování, měření, analýzy a kontroly| Testování, měření a chemické, fyzikální a mikrobiologické analýzy v různých oblastech lidské činnosti, zejména provozování středisek kalibrační služby, výkon hydrometeorologických a meteorologických činností, chemické analýzy různých materiálů, mikrobiologické analýzy potravin, vod, měření radonu, služby osobní dozimetrie, posuzování vlastností zdrojů ionizujícího záření, měření hluku a vibrací, defektoskopické zkoušky a podobně. Kontrola technických a sportovních zařízení. Činnosti, které jsou metrologickým výkonem, o jejichž výsledku vydává autorizovaná organizace doklad, který je veřejnou listinou. Ochrana a využívání přirozeně se vyskytujících minerálních vod, plynů nebo peloidů, které mají vlastnosti pro léčebné využití, a to zejména k účelům lázeňské péče a k výrobě balených minerálních vod. Vyhledání zdrojů, zajištění hydrologického dohledu nad zdrojem, sledování chemických, fyzikálních, mikrobiologických a radiologických vlastností zdroje a výtěžku a jejich zdravotní nezávadnosti a kontrola dodržování dalších povinností stanovených povolením k využívání zdroje. Měření účinnosti spalování malých spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší, ověřování množství emisí skleníkových plynů, jednorázové měření emisí, měření úrovně znečištění, dohled nad tepelným zpracováním odpadu. Měření emisí motorových vozidel.
Obsahem činnosti nejsou zkoušky vyhrazených tlakových, zdvihacích, plynových zařízení, technických zařízení v drážním provozu, revize a kontroly spalinové cesty, zkoušky letadel a výrobků letecké techniky, výkon zeměměřických činností, diagnostická činnost v ochraně rostlin, kontrolní testování zařízení na ochranu rostlin.
66\\. Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení| Zpracování a výroba návrhů reklamy, šíření reklamy různými způsoby, zejména umístěním na venkovních reklamních poutačích, šířením sdělovacími prostředky, Internetem, distribuce nebo dodávka reklamních materiálů a vzorků, obstarávání míst pro inzerci a reklamu a podobně. Průzkum trhu za účelem zjištění možnosti odbytu, vhodnosti a běžnosti výrobků a nákupních zvyklostí zákazníků za účelem podpory prodeje a vývoje nových výrobků a průzkumu veřejného mínění (kolektivních názorů veřejnosti o politických, ekonomických asociálních otázkách) a jejich statistické vyhodnocení. Mediální zastoupení.
Obsahem činnosti není tisk reklamních materiálů.
67\\. Návrhářská, designérská, aranžérská činnost a modeling| Činnosti spojené s vypracováváním módních návrhů, zejména ve vztahu k textilu, ošacení, obuvi, šperkům, nábytku a vypracováním návrhů designu všech výrobků. Návrhy estetických úprav interiérů pro různé příležitosti, výkladních skříní, včetně realizace těchto úprav a podobná aranžérská činnost. Činnost modelek (modeling).
68\\. Fotografické služby| Veškeré pořizování, zpracování a úprava fotografií analogovou i digitální technologií, zařízením a technikou s tím související. Zhotovování černobílých a barevných snímků průmyslových, reklamních, portrétních, figurálních a reportážních fotografií. Zpracování fotografií ručně nebo pomocí strojních zařízení. Úpravy fotografických snímků pomocí retuše, kopírování, zmenšování, zvětšování pozitivů a diapozitivů všech formátů, vyvolávání a úprava vyvolaných filmů, kolorování a příprava fotografických roztoků. Zhotovování snímků v ateliérech, interiérech i exteriérech s výtvarným zaměřením, a to na všechny druhy fotografických materiálů. Praní, čištění, sušení, leštění, stříhání, montáž a další úpravy pozitivních i diapozitivních fotografií a fotografických filmů. Provozování samoobslužných fotografických automatů.
69\\. Překladatelská a tlumočnická činnost| Překlady z jednoho jazyka do jiného jazyka pro účely cestovního ruchu, mezinárodního styku, obchodního jednání a j iné komerční účely. Tlumočení z jednoho jazyka do druhého a tlumočení do a ze znakové řeči pro účely cestovního ruchu, obchodního jednání a podobně.
Obsahem činnosti není tlumočení sloužící potřebám řízení před soudy a správními orgány nebo v souvislosti správními úkony fyzických a právnických osob, překlady literárních děl jako využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti jejich autory.
70\\. Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy| Služby v oblasti administrativní správy, zejména sekretářské a podobné služby. Služby organizačně hospodářské povahy, zejména poskytování úvěrů a půjček nebankovními subjekty z vlastních zdrojů (například pro podnikatelské účely), odkup pohledávek, přebírání závazků a jejich úhrada, postoupení pohledávek, operace směřující k řešení platební neschopnosti, poskytování ručení za bankovní úvěry nebankovními subjekty, vypořádání mezipodnikových závazků a pohledávek. Poskytování služeb při výkonu zadavatelských činností pro zadávání veřejných zakázek a další služby obdobné povahy. Technická činnost, jejímž obsahem je výkon technického dozoru, včetně provádění příslušných záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti. Poskytování certifikačních služeb v oblasti elektronického podpisu (to je plnění funkce důvěryhodné třetí strany při elektronické komunikaci s využitím elektronického podpisu, vydávání certifikátů, které spojují data pro ověřování elektronického podpisu s podepisující osobou a umožňují ověřit její totožnost, uchovávání certifikátů, zneplatnění certifikátů, provozování veřejně přístupného seznamu vydaných certifikátů a seznamu certifikátů, které byly zneplatněny, vedení dokumentace o vydaných certifikátech, zajišťování provozu bezpečných systémů a nástrojů elektronického podpisu a bezpečnosti postupů, které tyto systémy a nástroje podporují a podobně). Certifikace systémů řízení jakosti a ověřování odborné způsobilosti personálu.
Obsahem činnosti není poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, výkon stavebního dozoru, projektování staveb, ani jejich provádění.
71\\. Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu| Nabízení, prodej a zprostředkování prodeje jednotlivých služeb cestovního ruchu nebo kombinací jednotlivých služeb cestovního ruchu, které nejsou zájezdem ani spojenými cestovními službami nebo na které se zákon o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu nevztahuje. Organizování kombinací služeb cestovního ruchu, jejich nabízení a prodej cestovní kanceláři; zprostředkování prodeje zájezdu pro cestovní kancelář. Jednotlivými službami cestovního ruchu se rozumí zejména zabezpečení dopravy, ubytování, nájem automobilu, motocyklu nebo jiného motorového vozidla, stravování, s výjimkou stravování, které je poskytováno jako součást ubytování, průvodcovských služeb, prodeje a rezervace letenek, prodeje a rezervace železničních a autobusových jízdenek včetně místenek, prodeje a rezervace lodních lístků včetně kajut, nabídky a prodeje balneologických služeb za účelem relaxace a rekondice, nabídky a prodeje sportovních aktivit za účelem relaxace a rekondice - například jízda na koni, půjčování kol a dalšího sportovního vybavení, pobyt ve fitcentrech, zprostředkování a zajištění účasti na sportovních a společenských akcích a zprostředkování prodeje dalších služeb spojených s rekreací, odpočinkem a služebním, obchodním jednáním, pořádání výletů, prohlídek s průvodcem, prodej skipasů. Doprovázení skupiny osob nebo jednotlivců, při němž je v jazyku podle jejich výběru poskytován výklad o kulturním a přírodním dědictví země. Výklad obsahuje zejména informace o kultuře (historické, umělecké, archeologické, folkloristické, etnologické, gastronomické a podobně), životním prostředí (geologické, přírodní, klimatické a podobně), jednotlivých lokalitách (historických, průmyslových, městských centrech a podobně), místech (muzea, kostely a podobně) a oblastech (turistických regionech, krajích a podobně). Zajištění dalších nezbytných činností spojených s doprovodem skupiny osob nebo jednotlivců, vedením a kontrolou itineráře, zajištěním programu, obstaráním základních informací během cesty, včetně praktických informací vztahujících se k místu pobytu, a poskytováním základní pomoci doprovázeným osobám.
V rámci této činnosti lze prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty.
72\\. Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti| Výchova dětí nad tři roky věku v předškolních zařízeních, výuka v soukromých školách a zařízeních sloužících odbornému vzdělávání, pokud tato nejsou zařazena do rejstříku škol a školských zařízení. Jiná mimoškolní výchova a vzdělávání, doučování žáků a studentů, výchovně vzdělávací činnost na dětských táborech a jiných zotavovacích akcích, zejména vedení těchto akcí, zajišťování výchovných, relaxačních a vzdělávacích programů pro účastníky těchto akcí, dohled nad dětmi a podobně. Výuka jazyků, případně znakové řeči, výuka hry na hudební nástroj, výtvarného umění (malířství, sochařství, umělecké fotografie a podobně), baletu, uměleckého tance, herectví, mimického projevu a podobně. Společenská výchova a s ní spojená výuka společenského tance. Pořádání odborných kurzů blíže specifikovaných (například výpočetní techniky, šití, vaření, pěstování rostlin) a pořádání seminářů a školení v různých oblastech, zejména organizační zajištění kurzů a školení, zajištění prostor pro konání akce, příprava materiálů a podkladů pro školení, zajištění lektorů a vlastní lektorská činnost. Kondiční a zdokonalovací výcvik držitelů řidičského oprávnění, zdokonalování odborné způsobilosti řidičů. Výuka obsluhy a řízení technických zařízení sloužících pro různé účely (výtahů, zdvižných vozíků, lyžařských vleků a dalších technických zařízení). Výuka řízení sportovních létajících zařízení a plavidel.
Obsahem činnosti není výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do rejstříku škol a školských zařízení, vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech a programech celoživotního vzdělávání podle jiného právního předpisu. Obsahem činnosti dále není dohled na dětmi v rodinách, zprostředkování ani prodej zájezdů, poskytování hostinské činnosti, ubytovacích služeb, ani pořádání kurzů a školení subjekty zřízenými za tím účelem podle jiných právních předpisů, výcvik střelby ze zbraní, výuka řízení motorových vozidel, letadel, poskytování tělovýchovných a sportovních služeb, pořádání kurzů a školení podle jiných předpisů školami a školskými zařízeními zařazenými do rejstříku škol a školských zařízení. Obsahem činnosti rovněž není zaškolení obsluhy technického zařízení jeho výrobcem v souvislosti s uvedením zařízení do provozu, výuka obsluhy technických zařízení provozovaná ve školách a školských zařízeních zařazených do rejstříku škol a školských zařízení.
73\\. Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí| Provozování divadel a koncertních sálů, kin, audiovizuálních představení pro veřejnost, zejména organizační, pořadatelské a technické. Zajištění provozu těchto zařízení. Provozování muzeí, zejména shromažďování přírodnin nebo lidských výtvorů, katalogizování sbírek muzejní povahy a jejich zpřístupňování veřejnosti ve stálých expozicích a na tématických výstavách, kulturně-výchovná, průvodcovská a publikační činnost (vydávání katalogů a propagačních tiskovin) a prodej produktů, souvisejících s vlastními sbírkovými fondy a výstavami, případně se sbírkovými fondy a výstavami jiných muzeí. Provozování galerií, zejména shromažďování děl výtvarných umění, jejich odborné zpracování, zpřístupňování veřejnosti ve stálých expozicích a formou přechodných výstav, kulturně-výchovná, průvodcovská a publikační činnost (vydávání katalogů a propagačních tiskovin) a prodej produktů souvisejících s vlastními sbírkovými fondy a výstavami, případně se sbírkovými fondy jiných galerií a zprostředkování prodeje děl výtvarných umění a jejich prodej. Provozování botanických zahrad. Provozování knihoven, zejména získávání, uchovávání, ochrana a zpřístupnění knihovních fondů a poskytování knihovnických informačních služeb, půjčování dokumentů, poskytování bibliografických a faktografických informací a s tím související pořádání kulturně-vzdělávacích akcí. Provozování jiných kulturních a kulturně-vzdělávacích zařízení. Pořádání divadelních představení, koncertů, filmových a audiovizuálních představení a estrádních produkcí, zejména veřejné předvedení divadelních představení, koncertů a audiovizuálních, estrádních a jiných produkcí účinkujícími na stálé scéně i jako hostující na nejrůznějších akcích svého druhu. Pořádání filmových a audiovizuálních představení (promítání a doprovodné akce pořadatele filmového představení, není-li tento provozovatelem kina). Pořádání tanečních zábav a diskoték. Činnost konferenciéra a diskžokeje, moderování různých kulturních, společenských akcí. Činnost zvukařů, osvětlovačů, kameramanů, produkčních, garderobiérů a další podpůrné činnosti související s realizací uměleckých výkonů. Provozování a pořádání cirkusových představení, varieté a podobných akcí. Provozování pouťových atrakcí, zábavních parků, kulečníkových heren, minigolfových drah, bowlingových center a kuželen, pokud slouží komerčním účelům, počítačových heren, hracích automatů a dalších zařízení a akcí sloužících zábavě. Provádění ohňostrojů a činnost kaskadérů. Provozování paintballových a laserových střelnic. Pořádání výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí spočívající v organizačním a technickém zajištění jejich průběhu.
Obsahem činnosti není provozování zoologických zahrad, divadel, muzeí, knihoven a dalších kulturně-vzdělávacích zařízení zřízených podle jiných právních předpisů (vykonávané v souladu s účelem, pro který byly zřízeny), pořádání aukcí, poskytování dalších služeb v souvislosti s provozováním uvedených zařízení (provozování barů, občerstvení a podobně), kromě provozování nezbytného sociálního zázemí (šaten, WC, parkovišť a podobně). Obsahem činnosti dále není činnost organizací zřízených podle jiných právních předpisů vykonávaná v souladu s účelem, pro který byly zřízeny, činnost výkonných umělců ve smyslu provedení uměleckého výkonu ani drezúra zvířat. Obsahem činnosti rovněž není provozování hazardních her, provozování výherních automatů, ani výroba a tisk reklamních materiálů. Obsahem činnosti též není provádění ohňostrojných prací.
74\\. Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti| Zabezpečování provozu tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících k regeneraci a rekondici (například atletických a zimních stadionů, tělocvičen, plaveckých bazénů, koupališť, fit-center, saun) a jejich pronajímání k bezprostřednímu použití spotřebiteli k provozování sportovní a tělovýchovné činnosti a k regeneraci a rekondici. Při provozování tělovýchovných zařízení a zařízení pro regeneraci a rekondici kromě výše uvedených činností i činnosti spojené s poradenstvím a metodikou nabízené služby. Organizování a pořádání sportovních soutěží a činnosti sloužící podpoře a propagaci sportu. Činnost agentů a agentur zastupujících výkonné sportovce za účelem zajištění účasti na sportovních soutěžích a podobně. Činnost výkonných sportovců, případně rozhodčích, provozovaná samostatně a za účelem dosažení zisku.
Obsahem činnosti není poskytování tělovýchovných služeb (činnost trenérů) ani činnost amatérských výkonných sportovců.
75\\. Praní pro domácnost, žehlení, opravy a údržba oděvů, bytového textilu a osobního zboží| Praní pro domácnost, žehlení a mandlování prádla, plizování, opravy oděvů a oděvních doplňků, prádla a punčoch, opravy, čištění (vyjma chemického) a údržba bytového textilu, včetně koberců, vytahování deček, a dalších textilních výrobků. Činnost sběren textilu a oděvů pro prádelny a pro chemické čištění. Čištění peří, surové vlny, příze a netkaného textilu. Opravy a úschova kožešinových oděvů a kožešinových doplňků. Opravy deštníků, slunečníků a opravy a údržba jiného osobního zboží.
Obsahem činnosti není chemické čištění plošných metrových textilií a hotových textilních výrobků a praní prádla pro velkoodběratele.
76\\. Poskytování technických služeb| Poskytování technických služeb a jiných činností obdobné povahy, zejména čištění ulic a udržování veřejných prostranství, udržování pozemních komunikací, výroba a rozvod tepelné energie nepodléhající licenci podle jiného právního předpisu nebo nevyžadující koncesi, čištění kotlů a tlakových nádob, dozor a mazání zdvihacích zařízení, potápěčské práce, práce s pracovními stroji a mechanismy, kopání hrobů, jednoduché přípravné a montážní práce, renovace tonerů, činnosti spojené se správou tržiště, s výjimkou ostrahy, a další podobné služby.
77\\. Opravy a údržba potřeb pro domácnost, předmětů kulturní povahy, výrobků jemné mechaniky, optických přístrojů a měřidel| Opravy a údržba potřeb pro domácnost, zejména broušení nožů, nůžek a dalších nástrojů pro použití v domácnosti. Opravy mechanických šicích strojů, mechanických psacích strojů a počítacích strojů, fotografických, promítacích a optických přístrojů, opravy a údržba dalších mechanických strojů a přístrojů převážně pro domácnosti včetně oprav elektrických a elektronických strojů a přístrojů pracujících na napětí nižším než 50 V střídavých nebo 75 V stejnosměrných. Opravy a údržba hraček a dětských kočárků; opravy, údržba a servis sportovních potřeb a jízdních kol. Opravy a údržba věcí z nejrůznějších oborů lidské činnosti, dokládajících historický vývoj, kulturní vyspělost a životní styl společnosti a společenských vrstev, a určených zejména ke spotřebnímu využití, s cílem zajistit jejich další uchování. Opravy a montáž měřidel, etalonů a pracovních měřidel stanovených (Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví) k povinnému ověření, certifikovaných referenčních materiálů, pokud jsou určeny k funkci etalonu nebo stanoveného nebo pracovního měřidla. Opravy a montáž pracovních měřidel nestanovených.
Obsahem činnosti nejsou opravy telekomunikačních zařízení, opravy sportovních motorových dopravních prostředků. Obsahem činnosti dále není restaurování děl z oboru výtvarných umění, která nejsou kulturními památkami nebo jejich částmi, ale jsou uložena ve sbírkách muzeí a galerií nebo se jedná o předměty kulturní hodnoty a dále obsahem činnost není obnova kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi.
78\\. Poskytování služeb osobního charakteru a pro osobní hygienu| Poskytování služeb osobního charakteru, zejména činnost seznamovacích a svatebních kanceláří, astrologů, grafologů, kartářek a numerologů, vyhotovování rodokmenů, provoz šaten, práce čističů bot a další služby osobního charakteru. Doprovodné služby (hostesky, společnice a podobně) a poskytování základní pomoci doprovázeným osobám. Poskytování služeb pro osobní hygienu a služeb souvisejících s péčí o vzhled osob, zejména provozování solných jeskyní, veřejných lázní, umýváren, WC, veřejných prádelen a podobně. Poskytování služeb a zakázkových výrob souvisejících s péčí o vzhled osob, zejména líčení pro modeling, společenské události, fotografii, film, televizi a divadlo, vlásenkářství, zhotovování charakterových masek pro divadlo a film a podobně.
Obsahem činnosti není poskytování kosmetických služeb, manikúra, pedikúra, holičství a kadeřnictví, činnosti, při nichž je porušována integrita lidské kůže, provozování solárií, poskytování masérských, regeneračních a rekondičních služeb ani provozování bazénů, saun, fit-center a jiných sportovních zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici. Obsahem této činnosti není průvodcovská činnost ani poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb.
79\\. Poskytování služeb pro rodinu a domácnost| Poskytování služeb pro rodinu a domácnost, zejména zajišťování chodu domácnosti (vaření, úklid, praní, žehlení, péče o zahradu a podobně), individuální péče o osoby, zejména děti nad tři roky věku v rodinách, příležitostné krátkodobé hlídání dětí (včetně dětí do tří let věku), obstarávání nákupů a jiných záležitostí souvisejících s chodem domácnosti a jiná obstaravatelská činnost.
Obsahem činnosti není poskytování sociálních služeb podle zákona o sociálních službách, péče o děti do tří let věku v denním režimu, ostraha osob a objektů (osobní strážci, hlídači a podobně) a další činnosti související s chodem domácnosti, jež jsou předmětem živností řemeslných, vázaných a koncesovaných.
80\\. Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy| Jednání za klienta při řízení nebo provozování obchodní korporace, podnikatelského seskupení nebo jiného jim obdobného útvaru. Jednání za klienta při získávání a shromažďování peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot za účelem založení, řízení nebo ovládání obchodní korporace, podnikatelského seskupení nebo jiného jim obdobného útvaru. Jednání za klienta při zakládání nebo správě svěřenského fondu nebo jemu svou strukturou nebo funkcemi podobného zařízení řídícího se právem jiného státu (dále jen „svěřenský fond“). Jednání za klienta při získávání a shromažďování peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot pro svěřenský fond za účelem jeho založení nebo správy. Zakládání právnických osob a s tím spojené služby, včetně zprostředkování sepsání zakládací listiny, společenské smlouvy nebo stanov, správy vkladů a zajištění zápisu do veřejného rejstříku. Zakládání právnických osob za účelem převodu podílů v nich klientovi. Služby spojené se vznikem svěřenského fondu, včetně zajištění zápisu svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů, zprostředkování uzavření smlouvy o vyčlenění majetku jeho svěřením do správy svěřenského správce, sepsání takové smlouvy nebo pořízení pro případ smrti, jímž dochází k vyčlenění majetku jeho svěřením do správy svěřenského správce nebo sepsání statutu svěřenského fondu. Dočasné jednání za právnickou osobu související s jejím vznikem, včetně jednání jménem právnické osoby před jejím vznikem. Výkon činnosti správce vkladů. Dočasný výkon funkce svěřenského správce v souvislosti se vznikem svěřenského fondu. Poskytování prostor pro umístění sídla právnické osoby, nejedná-li se o prostory pro umístění skutečného sídla, administrativní služby spojené s umístěním sídla právnické osoby v těchto prostorách, jako je zápis sídla do veřejného rejstříku nebo přebírání pošty. Výkon akcionářských práv pro klienta, který není právnickou osobou, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu a která podléhá požadavkům na zveřejnění informací rovnocenným požadavkům práva Evropské unie.
Obsahem činnosti není činnost notářů, osob oprávněných k výkonu advokacie podle zákona o advokacii, osob zabývajících se obhospodařováním nebo administrací investičního fondu anebo zahraničního investičního fondu, poskytování investičních služeb, poskytování platebních služeb, realitní zprostředkování, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.
81\\. Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem| Nákup, prodej, směna, uchovávání, správa pro jiného, převádění nebo zprostředkování nákupu nebo prodeje virtuálního aktiva podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Emise virtuálního aktiva. Zápůjčka virtuálního aktiva jiná než spotřebitelský úvěr. Poskytování finančních služeb týkajících se nabídky nebo prodeje virtuálního aktiva. Poskytování jiné obdobné služby spojené s virtuálním aktivem.
Obsahem činnosti není samotná těžba virtuálního aktiva ani potvrzování transakcí s virtuálním aktivem.
82\\. Výroba, obchod a služby jinde nezařazené| Výroba, obchod a služby v oblastech, které nejsou předmětem živností koncesovaných, vázaných a řemeslných, ani nespadají pod jinou činnost uvedenou v příloze č. 4 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 57/2008 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 57/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o provádění bilaterálních mezinárodních smluv mezi Českou republikou a Rakouskem po zahájení plné aplikace shengenského acquis
Vyhlášeno 13. 8. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 8. 2008, částka 22/2008
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 8. 2008
57
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na základě ukončení jednání mezi Českou republikou a Rakouskou republikou bylo výměnou nót ze dne 7. května 2008 a 19. června 2008 potvrzeno, že bilaterální mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou jsou aplikovány pouze v rozsahu slučitelném se schengenským acquis1) ve smyslu článku 3 odst. 2 Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie2).
České znění české nóty a německé znění rakouské nóty a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
Č.j. 3207/2008
Velvyslanectví České republiky ve Vídni projevuje úctu Spolkovému ministerstvu pro evropské a mezinárodní záležitosti Rakouské republiky a má čest potvrdit výsledky jednání zástupců ministerstev vnitra obou států o další aplikaci bilaterálních mezinárodních smluv mezi Českou republikou a Rakouskou republikou od okamžiku zahájení plné aplikace schengenského acquis Českou republikou.
Shodně s výsledky jednání česká strana konstatuje, že od okamžiku zahájení plné aplikace schengenského acquis Českou republikou ve smyslu článku 3 odst. 2 Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, jsou na základě článku 30 Vídeňské úmluvy o smluvním právu z 23. května 1969 aplikovány bilaterální mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou pouze v rozsahu slučitelném se schengenským acquis.
Ministerstvo
evropských a zahraničních záležitostí
Spolkové republiky Rakousko
Vídeň
Od okamžiku zahájení plné aplikace schengenského acquis Českou republikou budou dotčeny zejména následující mezinárodní smlouvy, resp. jejich ustanovení:
Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích (Vídeň, 21. prosince 1973), ve znění její změny z roku 2001
–
čl. 44 odst. 2,
–
průkazy pro překračování státních hranic vydávané a používané na základě čl. 43 až 45 Smlouvy je třeba chápat jako oprávnění k výkonu specifických činností v souladu se Smlouvou;
Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Rakouskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování v železniční, silniční a vodní dopravě (Vídeň, 17. června 1991)
–
jako celek;
Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích (Vídeň, 14. prosince 1998)
–
čl. 5 odst. 3;
Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 (Vídeň, 14. července 2005)
–
čl. 12 odst. 1 písm. a),
–
čl. 14 odst. 1, pokud se jedná o provádění smíšené hlídkové služby za účelem ochrany státních hranic,
–
čl. 17 odst. 1 písm. d);
Dohoda mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o hraničních přechodech na společných státních hranicích (Raabs an der Thaya, 17. září 2005)
–
jako celek, v souladu s čl. 4 odst. 3 Dohody;
Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o překračování státních hranic na turistických stezkách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech (Raabs an der Thaya, 17. září 2005)
–
jako celek, v souladu s čl. 9 odst. 2 Smlouvy;
Ujednání mezi vládou Československé republiky a Rakouskou spolkovou vládou o usnadnění přechodu hranic geology ve smyslu článku 4 odst. 2 Dohody mezi vládou Československé republiky a Rakouskou spolkovou vládou o zásadách geologické spolupráce mezi Československou republikou a Rakouskou republikou (sjednané výměnou diplomatických nót ze dne 23. ledna 1960)
–
ustanovení podmiňující překročení hranic mimo hraniční přechody dohodou s pohraničními kontrolními orgány,
–
průkazy pro překračování státních hranic, vydávané a používané na základě tohoto Ujednání, je třeba chápat jako oprávnění k výkonu specifických činností v souladu s Ujednáním;
Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě pohraničního přechodu železnic (Praha, 22. září 1962), ve znění její změny z roku 1967
–
čl. 2 písm. g),
–
čl. 8,
–
čl. 18 odst. 7 a 8,
–
čl. 18 odst. 9 ve vztahu k železničním zaměstnancům, kteří jsou držiteli průkazů pro překračování státních hranic ve smyslu této Dohody,
–
průkazy pro překračování státních hranic vydávané a používané na základě čl. 18 Dohody je třeba chápat jako oprávnění k výkonu specifických činností v souladu s Dohodou;
Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách (Vídeň, 7. prosince 1967)
–
čl. 16 odst. 9, 10 věta druhá,
–
hraniční průkazy vydávané a používané na základě čl. 16 Smlouvy je třeba chápat jako oprávnění k výkonu specifických činností v souladu se Smlouvou;
Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a Rakouskou spolkovou vládou o vstupu na části území dotčené úpravami hraničních vod (Vídeň, 11. května 1978)
–
jako celek;
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Rakouské republiky o mezinárodní přepravě zboží (Kodaň, 26. května 1998)
–
čl. 6.
Česká strana konstatuje, že žádná z výše uvedených mezinárodních smluv nepozbývá v důsledku plné aplikace schengenského acquis Českou republikou platnosti.
Česká strana konstatuje, že v případě jednání o změně kterékoli z výše uvedených smluv bude usilovat o plný soulad těchto smluv s schengenským acquis.
Bilaterální mezinárodní smlouvy a jejich ustanovení, které upravují překračování státních hranic a provádění kontrol při jejich překračování, se znovu aplikují v případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic podle článku 23 a následujících nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex). V případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, která povede k zákazu překračování státních hranic mimo míst určených k překračování státních hranic a mimo stanovené provozní doby, bude znovu aplikována zejména Dohoda mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o hraničních přechodech na společných státních hranicích ze 17. září 2005, Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o překračování státních hranic na turistických stezkách a ve zvláštních případech ze 17. září 2005, a dále Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Rakouskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování v železniční, silniční a vodní dopravě ze 17. června 1991.
Velvyslanectví České republiky ve Vídni si dovoluje požádat o potvrzení výsledků jednání zástupců ministerstev vnitra obou států rakouskou stranou a využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Spolkové ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti Rakouské republiky svou hlubokou úctou.
Ve Vídni dne 7. května 2008
PŘEKLAD
RAKOUSKÉ VELVYSLANECTVÍ
PRAHA
Č.j.: GZ Prag- ÖB_RECHT_0038_2008
Rakouské velvyslanectví v Praze projevuje svou hlubokou úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a má čest, shodně s verbální nótou České republiky ze 7. května 2008, potvrdit výsledky jednání zástupců ministerstev vnitra obou států o další aplikaci bilaterálních mezinárodních smluv mezi Rakouskou republikou a Českou republikou od okamžiku zahájení plné aplikace schengenského acquis Českou republikou.
Shodně s výsledky jednání rakouská strana konstatuje, že od okamžiku zahájení plné aplikace schengenského acquis Českou republikou ve smyslu článku 3 odst. 2 Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, jsou na základě článku 30 Vídeňské úmluvy o smluvním právu z 23. května 1969 aplikovány bilaterální mezinárodní smlouvy mezi Rakouskou republikou a Českou republikou pouze v rozsahu slučitelném se schengenským acquis.
Ministerstvo zahraničních věcí
České republiky
Praha
Od okamžiku zahájení plné aplikace schengenského acquis Českou republikou budou dotčeny zejména následující mezinárodní smlouvy, resp. jejich ustanovení:
Smlouva mezi Rakouskou republikou a Československou socialistickou republikou o společných státních hranicích (Vídeň, 21. prosince 1973), ve znění její změny z roku 2001
–
čl. 44 odst. 2,
–
průkazy pro překračování státních hranic vydávané a používané na základě čl. 43 až 45 Smlouvy je třeba chápat jako oprávnění k výkonu specifických činností v souladu se Smlouvou;
Dohoda mezi Rakouskou republikou a Českou a Slovenskou Federativní Republikou o ulehčení pohraničního odbavování v železniční, silniční a vodní dopravě (Vídeň, 17. června 1991)
–
jako celek;
Smlouva mezi Rakouskou republikou a Českou republikou o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích (Vídeň, 14. prosince 1998)
–
čl. 5 odst. 3;
Smlouva mezi Rakouskou republikou a Českou republikou o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 (Vídeň, 14. července 2005)
–
čl. 12 odst. 1 písm. a),
–
čl. 14 odst. 1, pokud se jedná o provádění smíšené hlídkové služby za účelem ochrany státních hranic,
–
čl. 17 odst. 1 písm. d);
Dohoda mezi Rakouskou spolkovou vládou a vládou České republiky o hraničních přechodech na společných státních hranicích (Raabs an der Thaya, 17. září 2005)
–
jako celek, v souladu s čl. 4 odst. 3 Dohody;
Smlouva mezi Rakouskou republikou a Českou republikou o překračování státních hranic na turistických stezkách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech (Raabs an der Thaya, 17. září 2005)
–
jako celek, v souladu s čl. 9 odst. 2 Smlouvy;
Ujednání mezi Rakouskou spolkovou vládou a vládou Československé republiky o usnadnění přechodu hranic geology ve smyslu článku 4 odst. 2 Dohody mezi Rakouskou spolkovou vládou a vládou Československé republiky o zásadách geologické spolupráce mezi Rakouskou republikou a Československou republikou (sjednané výměnou diplomatických nót ze dne 23. ledna 1960)
–
ustanovení podmiňující překročení hranic mimo hraniční přechody dohodou s pohraničními kontrolními orgány,
–
průkazy pro překračovaní státních hranic, vydávané a používané na základě tohoto Ujednání, je třeba chápat jako oprávnění k výkonu specifických činností v souladu s Ujednáním;
Dohoda mezi Rakouskou republikou a Československou socialistickou republikou o úpravě pohraničního přechodu železnic (Praha, 22. září 1962), ve znění její změny z roku 1967
–
čl. 2 písm. g),
–
čl. 8,
–
čl. 18 odst. 7 a 8,
–
čl. 18 odst. 9 ve vztahu k železničním zaměstnancům, kteří jsou držiteli průkazů pro překračování státních hranic ve smyslu Dohody,
–
průkazy pro překračování státních hranic, vydávané a používané na základě čl. 18 Dohody, je třeba chápat jako oprávnění k výkonu specifických činností v souladu s Dohodou;
Smlouva mezi Rakouskou republikou a Československou socialistickou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách (Vídeň, 7. prosince 1967)
–
čl. 16 odst. 9, 10 věta druhá,
–
hraniční průkazy, vydávané a používané na základě čl. 16 Smlouvy, je třeba chápat jako oprávnění k výkonu specifických činností v souladu se Smlouvou;
Dohoda mezi Rakouskou spolkovou vládou a vládou Československé socialistické republiky o vstupu na části území dotčené úpravami hraničních vod (Vídeň, 11. května 1978)
–
jako celek;
Dohoda mezi vládou Rakouské republiky a vládou České republiky o mezinárodní přepravě zboží (Kodaň, 26. května 1998)
–
čl. 6.
Rakouská strana konstatuje, že žádná z výše uvedených mezinárodních smluv nepozbývá v důsledku plné aplikace schengenského acquis Českou republikou své platnosti.
Rakouská strana konstatuje, že v případě jednání o změně kterékoli z výše uvedených smluv bude usilovat o plný soulad těchto smluv s schengenským acquis.
Bilaterální mezinárodní smlouvy a jejich ustanovení, která upravují překračování státních hranic a provádění kontrol při jejich překračování, se znovu aplikují v případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic podle článku 23 a následujících nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex). V případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, která povede k zákazu překračování státních hranic mimo míst určených k překračování státních hranic a mimo stanovené provozní doby, bude znovu aplikována zejména Dohoda mezi Rakouskou spolkovou vládou a vládou České republiky o hraničních přechodech na společných státních hranicích ze 17. září 2005, Smlouva mezi Rakouskou republikou a Českou republikou o překračování státních hranic na turistických stezkách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze 17. září 2005, a dále Dohoda mezi Rakouskou republikou a Českou a Slovenskou Federativní Republikou o ulehčení pohraničního odbavování v železniční, silniční a vodní dopravě ze 17. června 1991.
Rakouské velvyslanectví v Praze využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky svou hlubokou úctou.
Praha, dne 19. června 2008
1)
Oznámení o zahájení plné aplikace schengenského acquis bylo vyhlášeno pod č. 42/2008 Sb. m. s.
2)
Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, přijatý dne 16. dubna 2003 v Athénách, byl vyhlášený pod č. 44/2004 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 277/2008 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 277/2008 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 13. 8. 2008, částka 93/2008
277
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 29. července 2008
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 10. ledna 2009 nové volby do zastupitelstva obce:
obecobec | okres | kraj
---|---|---
BYSTRÁ NAD JIZEROU | Semily | Liberecký
Ministr:
MUDr. Mgr. Langer v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 276/2008 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 276/2008 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 13. 8. 2008, částka 93/2008
276
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 29. července 2008
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 10. ledna 2009 nové volby do zastupitelstva obceobce:
obecobec | okres | kraj
---|---|---
ZÁLUŽÍ | Litoměřice | Ústecký
Ministr:
MUDr. Mgr. Langer v. r. |
Sdělení Českého statistického úřadu č. 275/2008 Sb. | Sdělení Českého statistického úřadu č. 275/2008 Sb.
Sdělení Českého statistického úřadu o zavedení Klasifikace produkce (CZ-CPA)
Vyhlášeno 13. 8. 2008, částka 92/2008
275
SDĚLENÍ
Českého statistického úřadu
ze dne 31. července 2008
o zavedení Klasifikace produkce (CZ-CPA)
Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, zavádí Klasifikaci produkce (dále jen „CZ-CPA“).
Sdělení navazuje na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 451/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se zavádí nová statistická klasifikace produkce podle činností (CPA) a zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 3696/93. Tento přímo použitelný předpis Evropských společenství zrušil zpětně s účinností od 1. ledna 2008 nařízení Rady (EHS) č. 3696/93, na základě kterého byla zavedena dosavadní Standardní klasifikace produkce (SKP), a stanovil použitelnost nové statistické klasifikace od 1. ledna 2008.
Klasifikace produkce (CZ-CPA), která zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny v hospodářství, nahrazuje Standardní klasifikaci produkce (SKP), vydanou sdělením Českého statistického úřadu č. 589/2002 Sb. ze dne 5. prosince 2002.
Klasifikace produkce (CZ-CPA) je uvedena v příloze tohoto sdělení. Klasifikace včetně vysvětlivek a převodníku bude v tištěné podobě k dispozici v odboru informačních služeb Českého statistického úřadu, v elektronické podobě bude k dispozici rovněž na internetových stránkách úřadu na adrese www.czso.cz.
Předseda:
Ing. Fischer, CSc. v. r.
Příloha
Kód| Název položky
---|---
|
A| PRODUKTY A SLUŽBY ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ
01| Produkty zemědělství a myslivosti a související služby
01.1| Plodiny jiné než trvalé
01.11| Obiloviny (kromě rýže), luštěniny a olejnatá semena
01.11.1| Pšenice
01.11.11| Pšenice tvrdá
01.11.12| Pšenice, kromě pšenice tvrdé
01.11.2| Kukuřice
01.11.20| Kukuřice
01.11.3| Ječmen, žito a oves
01.11.31| Ječmen
01.11.32| Žito
01.11.33| Oves
01.11.4| Čirok, proso a ostatní obiloviny
01.11.41| Čirok
01.11.42| Proso
01.11.49| Ostatní obiloviny
01.11.5| Sláma a plevy
01.11.50| Sláma a plevy
01.11.6| Zelené luštěniny
01.11.61| Fazole, zelené
01.11.62| Hrách, zelený
01.11.69| Ostatní zelené luštěniny
01.11.7| Sušené luštěniny
01.11.71| Fazole, sušené
01.11.72| Boby obecné, sušené
01.11.73| Cizrna, sušená
01.11.74| Čočka, sušená
01.11.75| Hrách, sušený
01.11.79| Sušené luštěniny j. n.
01.11.8| Sójové boby, podzemnice olejná a bavlníková semena
01.11.81| Sójové boby
01.11.82| Podzemnice olejná, neloupaná
01.11.83| Podzemnice olejná, loupaná
01.11.84| Bavlníková semena
01.11.9| Ostatní olejnatá semena
01.11.91| Lněná semena
01.11.92| Hořčičná semena
01.11.93| Semena řepky nebo řepice
01.11.94| Sezamová semena
01.11.95| Slunečnicová semena
01.11.99| Ostatní olejnatá semena j. n.
01.12| Rýže, neloupaná
01.12.1| Rýže, neloupaná
01.12.10| Rýže, neloupaná
01.13| Zelenina (vč. melounů), kořeny a hlízy, semena, houby a lanýže
01.13.1| Listová nebo řapíkatá a stonková zelenina
01.13.11| Chřest
01.13.12| Zelí
01.13.13| Květák a brokolice
01.13.14| Salát hlávkový
01.13.15| Čekanka
01.13.16| Špenát
Kód| Název položky
---|---
01.13.17| Artyčoky
01.13.19| Ostatní listová nebo řapíkatá a stonková zelenina
01.13.2| Melouny
01.13.21| Vodní melouny
01.13.29| Ostatní melouny
01.13.3| Ostatní plodová zelenina
01.13.31| Čili papričky a paprika zeleninová (pouze paprika rodu Capsicum)
01.13.32| Okurky salátové a okurky nakládačky
01.13.33| Lilek
01.13.34| Rajčata
01.13.39| Ostatní plodová zelenina j. n.
01.13.4| Zelenina kořenová, cibulová a hlízová
01.13.41| Mrkev, vodnice a tuřín
01.13.42| Česnek
01.13.43| Cibule
01.13.44| Pór a jiná cibulová zelenina
01.13.49| Ostatní kořenová a hlízová zelenina (bez vysokého obsahu škrobu nebo inulinu)
01.13.5| Kořeny a hlízy s vysokým obsahem škrobu nebo inulinu
01.13.51| Brambory
01.13.52| Batáty (sladké brambory)
01.13.53| Kasava
01.13.59| Ostatní kořeny a hlízy s vysokým obsahem škrobu nebo inulinu
01.13.6| Semena zeleniny, kromě semen řepy
01.13.60| Semena zeleniny, kromě semen řepy
01.13.7| Cukrová řepa a semena cukrové řepy
01.13.71| Cukrová řepa
01.13.72| Semena cukrové řepy
01.13.8| Houby a lanýže
01.13.80| Houby a lanýže
01.13.9| Zelenina, čerstvá, j. n.
01.13.90| Zelenina, čerstvá, j. n.
01.14| Cukrová třtina
01.14.1| Cukrová třtina
01.14.10| Cukrová třtina
01.15| Tabák, nezpracovaný
01.15.1| Tabák, nezpracovaný
01.15.10| Tabák, nezpracovaný
01.16| Přadné plodiny
01.16.1| Přadné plodiny
01.16.11| Bavlna, též vyzrněná
01.16.12| Juta, kenaf a podobná textilní lýková vlákna, surová nebo máčená, kromě lnu, pravého
konopí a ramie
01.16.19| Len, pravé konopí a surové přadné rostliny j. n.
01.19| Ostatní plodiny jiné než trvalé
01.19.1| Pícniny
01.19.10| Pícniny
01.19.2| Řezané květiny a poupata květin; semena květin
01.19.21| Řezané květiny a poupata květin
01.19.22| Semena květin
01.19.3| Semena řepy a pícnin; ostatní rostlinné suroviny
01.19.31| Semena řepy (kromě semen cukrové řepy) a pícnin
01.19.39| Rostlinné suroviny j. n.
01.2| Trvalé plodiny
01.21| Vinné hrozny
Kód| Název položky
---|---
01.21.1| Vinné hrozny
01.21.11| Stolní hrozny, čerstvé
01.21.12| Ostatní vinné hrozny, čerstvé
01.22| Tropické a subtropické ovoce
01.22.1| Tropické a subtropické ovoce
01.22.11| Avokádo
01.22.12| Banány, plantejny a podobné ovoce
01.22.13| Datle
01.22.14| Fíky
01.22.19| Ostatní tropické a subtropické ovoce
01.23| Citrusové plody
01.23.1| Citrusové plody
01.23.11| Šedok (pomela) a grapefruity
01.23.12| Citrony a limety
01.23.13| Pomeranče
01.23.14| Tangerinky, mandarinky, klementinky
01.23.19| Ostatní citrusové plody
01.24| Jádrové a peckové ovoce
01.24.1| Jablka
01.24.10| Jablka
01.24.2| Ostatní jádrové a peckové ovoce
01.24.21| Hrušky
01.24.22| Kdoule
01.24.23| Meruňky
01.24.24| Třešně
01.24.25| Broskve
01.24.26| Nektarinky
01.24.27| Švestky
01.24.28| Trnky
01.24.29| Ostatní jádrové a peckové ovoce j. n.
01.25| Ostatní stromové a keřové ovoce a ořechy
01.25.1| Bobulové ovoce a plody rodu Vaccinium
01.25.11| Kiwi
01.25.12| Maliny
01.25.13| Jahody
01.25.19| Ostatní bobulové ovoce a plody rodu Vaccinium j. n.
01.25.2| Semena ovoce
01.25.20| Semena ovoce
01.25.3| Ořechy (kromě planých jedlých ořechů, podzemnice olejné a kokosových ořechů)
01.25.31| Mandle
01.25.32| Kaštany
01.25.33| Lískové oříšky
01.25.34| Pistácie
01.25.35| Vlašské ořechy
01.25.39| Ostatní ořechy (kromě planých jedlých ořechů, podzemnice olejné a kokosových ořechů)
01.25.9| Ostatní stromové a keřové ovoce a ořechy j. n.
01.25.90| Ostatní stromové a keřové ovoce a ořechy j. n.
01.26| Olejnaté plody
01.26.1| Olivy
01.26.11| Stolní olivy
01.26.12| Olivy pro výrobu olivového oleje
01.26.2| Kokosové ořechy
Kód| Název položky
---|---
01.26.20| Kokosové ořechy
01.26.9| Ostatní olejnaté plody
01.26.90| Ostatní olejnaté plody
01.27| Rostliny pěstované pro výrobu nápojů
01.27.1| Rostliny pěstované pro výrobu nápojů
01.27.11| Kávová zrna, nepražená
01.27.12| Listy čaje
01.27.13| Listy maté
01.27.14| Kakaové boby
01.28| Koření a aromatické, léčivé a farmaceutické rostliny
01.28.1| Koření, nezpracované
01.28.11| Pepř (rodu Piper), surový
01.28.12| Čili papričky a paprika zeleninová, suché (pouze paprika rodu Capsicum), surové
01.28.13| Muškátové oříšky, muškátový květ, amomy a kardamomy, surové
01.28.14| Anýz, badyán, koriandr, kmín, kořenný kmín, fenykl a jalovcové bobule, surové
01.28.15| Skořice (canella), surová
01.28.16| Hřebíček (celé stopky), surový
01.28.17| Zázvor, sušený, surový
01.28.18| Vanilka, surová
01.28.19| Ostatní koření, nezpracované
01.28.2| Chmelové šištice
01.28.20| Chmelové šištice
01.28.3| Rostliny používané zejména v parfumerii, v lékařství nebo jako insekticidy, fungicidy
apod.
01.28.30| Rostliny používané zejména v parfumerii, v lékařství nebo jako insekticidy, fungicidy
apod.
01.29| Ostatní trvalé plodiny
01.29.1| Přírodní kaučuk
01.29.10| Přírodní kaučuk
01.29.2| Vánoční stromky, řezané
01.29.20| Vánoční stromky, řezané
01.29.3| Rostlinné materiály používané zejména ke splétání, utěsňování, vycpávání, barvení
nebo činění
01.29.30| Rostlinné materiály používané zejména ke splétání, utěsňování, vycpávání, barvení
nebo činění
01.3| Rozmnožovací materiál: živé rostliny, cibule, hlízy, kořenové hlízy, řízky a rouby;
podhoubí
01.30| Rozmnožovací materiál: živé rostliny, cibule, hlízy, kořenové hlízy, řízky a rouby;
podhoubí
01.30.1| Rozmnožovací materiál: živé rostliny, cibule, hlízy, kořenové hlízy, řízky a rouby;
podhoubí
01.30.10| Rozmnožovací materiál: živé rostliny, cibule, hlízy, kořenové hlízy, řízky a rouby;
podhoubí
01.4| Živá zvířata a živočišné produkty
01.41| Živý mléčný skot a syrové mléko mléčného skotu
01.41.1| Živý mléčný skot
01.41.10| Živý mléčný skot
01.41.2| Syrové mléko mléčného skotu
01.41.20| Syrové mléko mléčného skotu
01.42| Jiný skot a buvoli, živí, a jejich sperma
01.42.1| Jiný skot a buvoli, živí
01.42.11| Jiný skot a buvoli, živí, kromě telat
01.42.12| Telata skotu a buvolů, živá
01.42.2| Sperma skotu a buvolů
Kód| Název položky
---|---
01.42.20| Sperma skotu a buvolů
01.43| Koně a jiní koňovití, živí
01.43.1| Koně a jiní koňovití, živí
01.43.10| Koně a jiní koňovití, živí
01.44| Velbloudi a velbloudovití, živí
01.44.1| Velbloudi a velbloudovití, živí
01.44.10| Velbloudi a velbloudovití, živí
01.45| Ovce a kozy, živé; syrové mléko a střižní vlna ovcí a koz
01.45.1| Ovce a kozy, živé
01.45.11| Ovce, živé
01.45.12| Kozy, živé
01.45.2| Syrové mléko ovčí a kozí
01.45.21| Syrové mléko ovčí
01.45.22| Syrové mléko kozí
01.45.3| Střižní vlna potní ovcí a koz, vč. poloprané
01.45.30| Střižní vlna potní ovcí a koz, vč. poloprané
01.46| Prasata, živá
01.46.1| Prasata, živá
01.46.10| Prasata, živá
01.47| Drůbež, živá, a vejce
01.47.1| Drůbež, živá
01.47.11| Kuřata, živá
01.47.12| Krůty, živé
01.47.13| Husy, živé
01.47.14| Kachny a perličky, živé
01.47.2| Vejce ve skořápkách, čerstvá
01.47.21| Slepičí vejce ve skořápkách, čerstvá
01.47.22| Vejce jiné drůbeže ve skořápkách, čerstvá
01.47.23| Násadová vejce
01.49| Ostatní hospodářská zvířata, živočišné produkty, surové kožešiny apod.
01.49.1| Ostatní hospodářská zvířata, živá
01.49.11| Domácí králíci, živí
01.49.12| Hospodářské ptactvo, živé, j. n.
01.49.13| Hospodářští plazi (vč. hadů a želv), živí
01.49.19| Ostatní hospodářská zvířata, živá, j. n.
01.49.2| Ostatní živočišné produkty z hospodářských zvířat
01.49.21| Přírodní med
01.49.22| Syrové mléko j. n.
01.49.23| Plži živí, čerství, chlazení, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu,
kromě mořských
01.49.24| Jedlé produkty z hospodářských zvířat j. n.
01.49.25| Zámotky bource morušového
01.49.26| Hmyzí vosky a vorvanina (spermacet), též rafinované nebo barvené
01.49.27| Zvířecí embrya k reprodukci
01.49.28| Nejedlé produkty z hospodářských zvířat j. n.
01.49.3| Surové kožešiny a různé surové kůže
01.49.31| Surové kožešiny, kromě jehněčích
01.49.32| Surové kožešiny jehněčí
01.49.39| Surové kůže zvířat (čerstvé nebo konzervované, avšak jinak neupravené) j. n.
01.6| Zemědělské a chovatelské služby (kromě veterinárních)
01.61| Podpůrné služby pro rostlinnou výrobu
01.61.1| Podpůrné služby pro rostlinnou výrobu
01.61.10| Podpůrné služby pro rostlinnou výrobu
01.62| Podpůrné služby pro živočišnou výrobu
Kód| Název položky
---|---
01.62.1| Podpůrné služby pro živočišnou výrobu
01.62.10| Podpůrné služby pro živočišnou výrobu
01.63| Posklizňové služby
01.63.1| Posklizňové služby
01.63.10| Posklizňové služby
01.64| Zpracování osiva pro účely množení
01.64.1| Zpracování osiva pro účely množení
01.64.10| Zpracování osiva pro účely množení
01.7| Lov a odchyt divokých zvířat a související služby
01.70| Lov a odchyt divokých zvířat a související služby
01.70.1| Lov a odchyt divokých zvířat a související služby
01.70.10| Lov a odchyt divokých zvířat a související služby
02| Produkty lesnictví, těžby dřeva a související služby
02.1| Sazenice a semena lesních stromů; služby lesních školek; lesní stromy (surové dřevo
na stojato)
02.10| Sazenice a semena lesních stromů; služby lesních školek; lesní stromy (surové dřevo
na stojato)
02.10.1| Sazenice a semena lesních stromů
02.10.11| Sazenice lesních stromů
02.10.12| Semena lesních stromů
02.10.2| Služby lesních školek
02.10.20| Služby lesních školek
02.10.3| Lesní stromy (surové dřevo na stojato)
02.10.30| Lesní stromy (surové dřevo na stojato)
02.2| Dřevo surové
02.20| Dřevo surové
02.20.1| Dřevo surové
02.20.11| Dřevo surové jehličnaté - výřezy
02.20.12| Dřevo surové listnaté, kromě tropického dřeva - výřezy
02.20.13| Dřevo surové tropické - výřezy
02.20.14| Dřevo palivové
02.3| Volně rostoucí plody a materiály, kromě dřeva
02.30| Volně rostoucí plody a materiály, kromě dřeva
02.30.1| Přírodní gumy
02.30.11| Balata, gutaperča, guajal, čikl a podobné přírodní gumy
02.30.12| Šelak, balzámy a jiné přírodní gumy a pryskyřice
02.30.2| Přírodní korek, surový nebo jednoduše upravený
02.30.20| Přírodní korek, surový nebo jednoduše upravený
02.30.3| Části rostlin, trávy, mechy a lišejníky pro dekorativní účely
02.30.30| Části rostlin, trávy, mechy a lišejníky pro dekorativní účely
02.30.4| Volně rostoucí jedlé produkty
02.30.40| Volně rostoucí jedlé produkty
02.4| Podpůrné služby pro lesnictví
02.40| Podpůrné služby pro lesnictví
02.40.1| Podpůrné služby pro lesnictví
02.40.10| Podpůrné služby pro lesnictví
03| Ryby a jiné produkty rybolovu; produkty akvakultury; podpůrné služby
pro rybolov a akvakulturu
03.0| Ryby a jiné produkty rybolovu; produkty akvakultury; podpůrné služby pro rybolov
a akvakulturu
03.00| Ryby a jiné produkty rybolovu; produkty akvakultury; podpůrné služby pro rybolov
a akvakulturu
03.00.1| Ryby, živé
03.00.11| Okrasné ryby, živé
Kód| Název položky
---|---
03.00.12| Ryby živé, mořské, jiné než farmové
03.00.13| Ryby živé, sladkovodní, jiné než farmové
03.00.14| Ryby živé, mořské, farmové
03.00.15| Ryby živé, sladkovodní, farmové
03.00.2| Ryby, čerstvé nebo chlazené
03.00.21| Ryby čerstvé nebo chlazené, mořské, jiné než farmové
03.00.22| Ryby čerstvé nebo chlazené, sladkovodní, jiné než farmové
03.00.23| Ryby čerstvé nebo chlazené, mořské, farmové
03.00.24| Ryby čerstvé nebo chlazené, sladkovodní, farmové
03.00.3| Korýši, nezmrazení
03.00.31| Korýši, nezmrazení, jiní než farmoví
03.00.32| Korýši, nezmrazení, farmoví
03.00.4| Měkkýši a ostatní vodní bezobratlí, živí, čerství nebo chlazení
03.00.41| Ústřice, živé, čerstvé nebo chlazené, jiné než farmové
03.00.42| Ostatní měkkýši a vodní bezobratlí, živí, čerství nebo chlazení, jiní než farmoví
03.00.43| Ústřice, živé, čerstvé nebo chlazené, farmové
03.00.44| Ostatní měkkýši a vodní bezobratlí, živí, čerství nebo chlazení, farmoví
03.00.5| Perly, neopracované
03.00.51| Přírodní perly, neopracované
03.00.52| Kultivované perly, neopracované
03.00.6| Ostatní vodní rostliny, živočichové a produkty z nich
03.00.61| Korály a podobné produkty, ulity, lastury a krunýře měkkýšů, korýšů nebo ostnokožců
a sépiové kosti
03.00.62| Přírodní houby živočišného původu
03.00.63| Chaluhy a jiné řasy, jiné než farmové
03.00.64| Chaluhy a jiné řasy, farmové
03.00.69| Ostatní vodní rostliny, živočichové a produkty z nich, j. n.
03.00.7| Podpůrné služby pro rybolov a akvakulturu
03.00.71| Podpůrné služby pro rybolov
03.00.72| Podpůrné služby pro akvakulturu
|
B| TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ
05| Černé a hnědé uhlí a lignit
05.1| Černé uhlí
05.10| Černé uhlí
05.10.1| Černé uhlí
05.10.10| Černé uhlí
05.2| Hnědé uhlí a lignit
05.20| Hnědé uhlí a lignit
05.20.1| Hnědé uhlí a lignit
05.20.10| Hnědé uhlí a lignit
06| Ropa a zemní plyn
06.1| Ropa
06.10| Ropa
06.10.1| Ropné oleje a oleje ze živičných nerostů, surové
06.10.10| Ropné oleje a oleje ze živičných nerostů, surové
06.10.2| Živičné nebo ropné břidlice a roponosné písky
06.10.20| Živičné nebo ropné břidlice a roponosné písky
06.2| Zemní plyn, zkapalněný nebo v plynném stavu
06.20| Zemní plyn, zkapalněný nebo v plynném stavu
06.20.1| Zemní plyn, zkapalněný nebo v plynném stavu
06.20.10| Zemní plyn, zkapalněný nebo v plynném stavu
07| Rudy
07.1| Železné rudy
Kód| Název položky
---|---
07.10| Železné rudy
07.10.1| Železné rudy
07.10.10| Železné rudy
07.2| Neželezné rudy
07.21| Uranové a thoriové rudy
07.21.1| Uranové a thoriové rudy
07.21.10| Uranové a thoriové rudy
07.29| Ostatní neželezné rudy a jejich koncentráty
07.29.1| Ostatní neželezné rudy a jejich koncentráty
07.29.11| Měděné rudy a jejich koncentráty
07.29.12| Niklové rudy a jejich koncentráty
07.29.13| Hliníkové rudy a jejich koncentráty
07.29.14| Rudy drahých kovů a jejich koncentráty
07.29.15| Olovnaté, zinkové a cínové rudy a jejich koncentráty
07.29.19| Ostatní neželezné rudy a jejich koncentráty j. n.
08| Ostatní těžba a dobývání nerostných surovin
08.1| Kámen, písek a jíl
08.11| Kámen pro výtvarné nebo stavební účely, vápenec, sádrovec, křída a břidlice
08.11.1| Kámen pro výtvarné nebo stavební účely
08.11.11| Mramor a jiné vápencové kameny pro výtvarné nebo stavební účely
08.11.12| Žula, pískovec a ostatní kameny pro výtvarné nebo stavební účely
08.11.2| Vápenec a sádrovec
08.11.20| Vápenec a sádrovec
08.11.3| Křída a nekalcinovaný dolomit
08.11.30| Křída a nekalcinovaný dolomit
08.11.4| Břidlice
08.11.40| Břidlice
08.12| Štěrk, písek, jíly a kaolin
08.12.1| Štěrk a písek
08.12.11| Přírodní písky
08.12.12| Zrnka, odštěpky a prach; oblázky, štěrk
08.12.13| Směsi strusky a podobný průmyslový odpad, též obsahující kamínky, oblázky, štěrk
a křemen, pro stavební účely
08.12.2| Jíly a kaolin
08.12.21| Kaolin a jiné kaolinitické jíly
08.12.22| Jiné jíly, andaluzit, kyanit a sillimanit; mullit; šamotové nebo dinasové zeminy
08.9| Produkty těžby a dobývání j. n.
08.91| Chemické minerály a minerály pro výrobu hnojiv
08.91.1| Chemické minerály a minerály pro výrobu hnojiv
08.91.11| Přírodní fosfáty vápenaté nebo přírodní fosfáty hlinitovápenaté
08.91.12| Pyrit (kyz železný), nepražený; surová nebo nerafinovaná síra
08.91.19| Ostatní chemické minerály a minerály pro výrobu hnojiv
08.92| Rašelina
08.92.1| Rašelina
08.92.10| Rašelina
08.93| Sůl a čistý chlorid sodný; mořská voda
08.93.1| Sůl a čistý chlorid sodný; mořská voda
08.93.10| Sůl a čistý chlorid sodný; mořská voda
08.99| Ostatní produkty těžby a dobývání j. n.
08.99.1| Přírodní živice (bitumen) a přírodní asfalt; asfaltity a asfaltové horniny
08.99.10| Přírodní živice (bitumen) a přírodní asfalt; asfaltity a asfaltové horniny
08.99.2| Drahokamy a polodrahokamy; průmyslové diamanty; neopracované nebo jednoduše
řezané, štípané nebo nahrubo broušené; pemza; smirek; přírodní korund, přírodní
granát a ostatní přírodní brusiva; ostatní nerostné suroviny
Kód| Název položky
---|---
08.99.21| Drahokamy a polodrahokamy (kromě průmyslových diamantů), neopracované
nebo jednoduše řezané, nebo hrubě tvarované
08.99.22| Průmyslové diamanty; neopracované nebo jednoduše řezané, štípané nebo nahrubo
broušené; pemza; smirek; přírodní korund, přírodní granát a ostatní přírodní brusiva
08.99.29| Ostatní nerostné suroviny
09| Podpůrné služby při těžbě
09.1| Podpůrné služby při těžbě ropy a zemního plynu
09.10| Podpůrné služby při těžbě ropy a zemního plynu
09.10.1| Podpůrné služby při těžbě ropy a zemního plynu
09.10.11| Vrtné služby při těžbě ropy a zemního plynu
09.10.12| Montáž (instalace), opravy a demontáž vrtných zařízení a související podpůrné služby
při těžbě ropy a zemního plynu
09.10.13| Zkapalnění a zpětné zplyňování zemního plynu za účelem dopravy prováděné v místě
těžby
09.9| Podpůrné služby při ostatní těžbě a dobývání
09.90| Podpůrné služby při ostatní těžbě a dobývání
09.90.1| Podpůrné služby při ostatní těžbě a dobývání
09.90.11| Podpůrné služby související s těžbou černého uhlí
09.90.19| Podpůrné služby při ostatní těžbě a dobývání j. n.
|
C| VÝROBKY A SLUŽBY ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU
10| Potravinářské výrobky, vč. souvisejících služeb a prací
10.1| Zpracované a konzervované maso a výrobky z masa, vč. souvisejících služeb a prací
10.11| Zpracované a konzervované maso (kromě drůbežího), vč. subdodavatelských prací
10.11.1| Hovězí, vepřové, skopové, kozí a koňské maso (vč. masa jiných koňovitých), čerstvé
nebo chlazené
10.11.11| Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené
10.11.12| Vepřové maso, čerstvé nebo chlazené
10.11.13| Skopové maso, čerstvé nebo chlazené
10.11.14| Kozí maso, čerstvé nebo chlazené
10.11.15| Koňské maso a maso jiných koňovitých, čerstvé nebo chlazené
10.11.2| Jedlé droby hovězí, vepřové, skopové, kozí, koňské a z jiných koňovitých, čerstvé
nebo chlazené
10.11.20| Jedlé droby hovězí, vepřové, skopové, kozí, koňské a z jiných koňovitých, čerstvé
nebo chlazené
10.11.3| Maso a jedlé droby (kromě drůbežího), zmrazené; ostatní maso a jedlé droby
(kromě drůbežího)
10.11.31| Hovězí maso, zmrazené
10.11.32| Vepřové maso, zmrazené
10.11.33| Skopové maso, zmrazené
10.11.34| Kozí maso, zmrazené
10.11.35| Koňské maso a maso jiných koňovitých, zmrazené
10.11.39| Maso a jedlé droby (kromě drůbežího), čerstvé, chlazené nebo zmrazené j. n.
10.11.4| Střižní vlna a surové kůže skotu, koní a jiných koňovitých, ovcí a koz
10.11.41| Střižní vlna potní, vč. prané na hřbetě
10.11.42| Celé surové kůže skotu nebo koňovitých
10.11.43| Ostatní surové kůže skotu nebo koňovitých
10.11.44| Surové kůže ovcí nebo jehňat
10.11.45| Surové kůže koz nebo kůzlat
10.11.5| Tuk hovězí, ovčí, kozí nebo vepřový
10.11.50| Tuk hovězí, ovčí, kozí nebo vepřový
10.11.6| Syrové droby, nevhodné k lidské spotřebě
10.11.60| Syrové droby, nevhodné k lidské spotřebě
Kód| Název položky
---|---
10.11.9| Subdodavatelské práce při výrobě zpracovaného a konzervovaného masa
(kromě drůbežího)
10.11.99| Subdodavatelské práce při výrobě zpracovaného a konzervovaného masa
(kromě drůbežího)
10.12| Zpracované a konzervované drůbeží maso, vč. subdodavatelských prací
10.12.1| Drůbeží maso, čerstvé nebo chlazené
10.12.10| Drůbeží maso, čerstvé nebo chlazené
10.12.2| Drůbeží maso, zmrazené
10.12.20| Drůbeží maso, zmrazené
10.12.3| Drůbeží tuk
10.12.30| Drůbeží tuk
10.12.4| Jedlé drůbeží droby
10.12.40| Jedlé drůbeží droby
10.12.5| Peří a kůže ptáků s peřím
10.12.50| Peří a kůže ptáků s peřím
10.12.9| Subdodavatelské práce při výrobě zpracovaného a konzervovaného drůbežího masa
10.12.99| Subdodavatelské práce při výrobě zpracovaného a konzervovaného drůbežího masa
10.13| Výrobky z masa, vč. souvisejících služeb a prací
10.13.1| Konzervy a přípravky z masa, drobů a krve
10.13.11| Vepřové maso, kusy, solené, sušené nebo uzené (slanina a kýta)
10.13.12| Hovězí maso, solené, sušené nebo uzené
10.13.13| Ostatní maso a jedlé droby, solené nebo ve slaném nálevu, sušené nebo uzené
(kromě vepřového a hovězího masa); jedlé moučky a prášky z masa nebo drobů
10.13.14| Uzenky, salámy a podobné výrobky z masa, drobů nebo krve
10.13.15| Jiné upravené a konzervované maso, droby nebo krev, kromě pokrmů z upraveného
masa a drobů
10.13.16| Moučky, šroty, pelety z masa, nevhodné k lidské spotřebě; škvarky
10.13.9| Tepelné zpracování a jiné přípravné služby pro výrobu výrobků z masa;
subdodavatelské práce při výrobě výrobků z masa
10.13.91| Tepelné zpracování a jiná průmyslová úprava výrobků z masa
10.13.99| Subdodavatelské práce při výrobě výrobků z masa
10.2| Zpracované a konzervované ryby, korýši a měkkýši, vč. souvisejících služeb a prací
10.20| Zpracované a konzervované ryby, korýši a měkkýši, vč. souvisejících služeb a prací
10.20.1| Ryby, čerstvé, chlazené nebo zmrazené
10.20.11| Rybí filé a jiné rybí maso (též mleté), čerstvé nebo chlazené
10.20.12| Rybí játra, jikry a mlíčí, čerstvé nebo chlazené
10.20.13| Ryby, zmrazené
10.20.14| Rybí filé, zmrazené
10.20.15| Rybí maso (též mleté), zmrazené
10.20.16| Rybí játra, jikry a mlíčí, zmrazené
10.20.2| Ryby, jinak upravené nebo konzervované; kaviár a kaviárové náhražky
10.20.21| Rybí filé, sušené, solené nebo ve slaném nálevu, ne však uzené
10.20.22| Rybí játra, jikry a mlíčí, sušené, uzené, solené nebo ve slaném nálevu; rybí moučky,
prášky a pelety, vhodné k lidské spotřebě
10.20.23| Ryby sušené, též solené nebo ve slaném nálevu
10.20.24| Ryby, vč. filé, uzené
10.20.25| Ryby, jinak upravené nebo konzervované, kromě hotových pokrmů z ryb
10.20.26| Kaviár a kaviárové náhražky
10.20.3| Korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí, zmrazení, upravení nebo v konzervách
10.20.31| Korýši, zmrazení
10.20.32| Měkkýši, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu, uzení
10.20.33| Ostatní vodní bezobratlí, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu, uzení
10.20.34| Korýši, jinak upravení nebo konzervovaní; měkkýši a jiní vodní bezobratlí, jinak
upravení nebo v konzervách
Kód| Název položky
---|---
10.20.4| Moučky, šroty a pelety a jiné produkty j. n. z ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných
vodních bezobratlých, nevhodné k lidské spotřebě
10.20.41| Moučky, šroty a pelety z ryb a korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých,
nevhodné k lidské spotřebě
10.20.42| Ostatní výrobky z ryb, korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, nevhodné
k lidské spotřebě
10.20.9| Uzení a jiné služby při konzervování a úpravě pro výrobu rybích výrobků;
subdodavatelské práce při výrobě zpracovaných a konzervovaných ryb, korýšů
a měkkýšů
10.20.91| Uzení a jiné služby při konzervování a úpravě pro výrobu rybích výrobků
10.20.99| Subdodavatelské práce při výrobě zpracovaných a konzervovaných ryb, korýšů
a měkkýšů
10.3| Zpracované a konzervované ovoce a zelenina, vč. souvisejících služeb a prací
10.31| Zpracované a konzervované brambory, vč. souvisejících služeb a prací
10.31.1| Zpracované a konzervované brambory
10.31.11| Brambory zmrazené
10.31.12| Sušené brambory, též rozřezané na kousky nebo na plátky, avšak jinak neupravené
10.31.13| Sušené brambory ve formě mouky, moučky, vloček, granulí a pelet
10.31.14| Brambory upravené nebo konzervované
10.31.9| Tepelné zpracování a ostatní služby při úpravě brambor a výrobků z nich;
subdodavatelské práce při výrobě zpracovaných a konzervovaných brambor
10.31.91| Tepelné zpracování a ostatní služby při úpravě brambor a výrobků z nich
10.31.99| Subdodavatelské práce při výrobě zpracovaných a konzervovaných brambor
10.32| Ovocné a zeleninové šťávy, vč. subdodavatelských prací
10.32.1| Ovocné a zeleninové šťávy
10.32.11| Šťáva z rajských jablek
10.32.12| Pomerančová šťáva
10.32.13| Grapefruitová šťáva
10.32.14| Ananasová šťáva
10.32.15| Hroznová šťáva
10.32.16| Jablečná šťáva
10.32.17| Směsi ovocných a zeleninových šťáv
10.32.19| Ostatní ovocné a zeleninové šťávy
10.32.9| Subdodavatelské práce při výrobě ovocných a zeleninových šťáv
10.32.99| Subdodavatelské práce při výrobě ovocných a zeleninových šťáv
10.39| Ostatní zpracované a konzervované ovoce a zelenina, vč. souvisejících služeb a prací
10.39.1| Zpracovaná a konzervovaná zelenina, kromě brambor
10.39.11| Zelenina, zmrazená
10.39.12| Zelenina prozatímně konzervovaná
10.39.13| Sušená zelenina
10.39.14| Krájená a balená zelenina a ovoce
10.39.15| Fazole, konzervované jinak než octem nebo kyselinou octovou, kromě upravených
zeleninových pokrmů
10.39.16| Hrách, konzervovaný jinak než octem nebo kyselinou octovou, kromě upravených
zeleninových pokrmů
10.39.17| Ostatní zelenina (kromě brambor), konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině
octové, kromě upravených zeleninových pokrmů
10.39.18| Zelenina (kromě brambor), ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, upravené
nebo konzervované v octě nebo kyselině octové
10.39.2| Zpracované a konzervované ovoce a ořechy
10.39.21| Ovoce a ořechy, též vařené, zmrazené
10.39.22| Marmelády, džemy, želé, ovocné pomazánky, ovocné a ořechové protlaky a pasty
10.39.23| Ořechy, podzemnice olejná a jiná semena, pražené, solené nebo jinak upravené
10.39.24| Ovoce a ořechy prozatímně konzervované, nevhodné k okamžité spotřebě
Kód| Název položky
---|---
10.39.25| Ostatní zpracované nebo konzervované ovoce
10.39.3| Rostlinné látky, odpad, zbytky a vedlejší rostlinné produkty
10.39.30| Rostlinné látky, odpad, zbytky a vedlejší rostlinné produkty
10.39.9| Tepelné zpracování a ostatní služby při konzervování ovoce a zeleniny;
subdodavatelské práce při výrobě zpracovaného a konzervovaného ovoce a zeleniny
10.39.91| Tepelné zpracování a ostatní služby při konzervování ovoce a zeleniny
10.39.99| Subdodavatelské práce při výrobě zpracovaného a konzervovaného ovoce a zeleniny
10.4| Rostlinné a živočišné oleje a tuky, vč. subdodavatelských prací
10.41| Oleje a tuky, vč. subdodavatelských prací
10.41.1| Živočišné oleje a tuky, jejich frakce, surové
10.41.11| Stearin z vepřového sádla, olein z vepřového sádla, oleostearin, oleomargarin a olein
z loje, neemulgované, nesmíchané ani jinak upravené
10.41.12| Tuky a oleje a jejich frakce z ryb a mořských savců
10.41.19| Ostatní živočišné tuky a oleje a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené
10.41.2| Rostlinné oleje, surové
10.41.21| Sójový olej, surový
10.41.22| Podzemnicový olej, surový
10.41.23| Olivový olej, surový
10.41.24| Slunečnicový olej, surový
10.41.25| Bavlníkový olej, surový
10.41.26| Řepkový, řepicový a hořčičný olej, surové
10.41.27| Palmový olej, surový
10.41.28| Kokosový olej, surový
10.41.29| Ostatní rostlinné oleje, surové
10.41.3| Bavlněný lintr
10.41.30| Bavlněný lintr
10.41.4| Pokrutiny a jiné pevné zbytky rostlinných tuků nebo olejů; mouka a šrot z olejnatých
semen a olejnatých plodů (kromě hořčičné mouky a šrotu)
10.41.41| Pokrutiny a jiné pevné zbytky rostlinných tuků nebo olejů
10.41.42| Mouka a šrot z olejnatých semen a olejnatých plodů, kromě hořčičné mouky a šrotu
10.41.5| Rafinované oleje, kromě zbytků
10.41.51| Sójový olej a jeho frakce, rafinovaný, ale chemicky neupravený
10.41.52| Podzemnicový olej a jeho frakce, rafinovaný, ale chemicky neupravený
10.41.53| Olivový olej a jeho frakce, rafinovaný, ale chemicky neupravený
10.41.54| Slunečnicový olej a jeho frakce, rafinovaný, ale chemicky neupravený
10.41.55| Bavlníkový olej a jeho frakce, rafinovaný, ale chemicky neupravený
10.41.56| Řepkový, řepicový a hořčičný olej a jejich frakce, rafinovaný, ale chemicky neupravený
10.41.57| Palmový olej a jeho frakce, rafinovaný, ale chemicky neupravený
10.41.58| Kokosový olej a jeho frakce, rafinovaný, ale chemicky neupravený
10.41.59| Ostatní oleje a jejich frakce, rafinované, ale chemicky neupravené; pevné rostlinné
tuky a jiné rostlinné oleje (kromě kukuřičného oleje) a jejich frakce, rafinované,
ale chemicky neupravené, j. n.
10.41.6| Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, hydrogenované, esterifikované,
avšak jinak neupravené
10.41.60| Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, hydrogenované, esterifikované,
avšak jinak neupravené
10.41.7| Rostlinné vosky (kromě triglyceridů); degras; zbytky po zpracování mastných látek
nebo živočišných nebo rostlinných vosků
10.41.71| Rostlinné vosky (kromě triglyceridů)
10.41.72| Degras; zbytky po zpracování mastných látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků
10.41.9| Subdodavatelské práce při výrobě olejů a tuků
10.41.99| Subdodavatelské práce při výrobě olejů a tuků
10.42| Margarín a podobné jedlé tuky, vč. subdodavatelských prací
Kód| Název položky
---|---
10.42.1| Margarín a podobné jedlé tuky
10.42.10| Margarín a podobné jedlé tuky
10.42.9| Subdodavatelské práce při výrobě margarínu a podobných jedlých tuků
10.42.99| Subdodavatelské práce při výrobě margarínu a podobných jedlých tuků
10.5| Mléčné výrobky a zmrzlina, vč. subdodavatelských prací
10.51| Mléčné výrobky, vč. subdodavatelských prací
10.51.1| Upravené tekuté mléko a smetana
10.51.11| Upravené tekuté mléko
10.51.12| Mléko a smetana o obsahu tuku > 6 %, nezahuštěné ani slazené
10.51.2| Mléko v pevné formě
10.51.21| Sušené odstředěné mléko
10.51.22| Sušené plnotučné mléko
10.51.3| Máslo a mléčné pomazánky
10.51.30| Máslo a mléčné pomazánky
10.51.4| Sýry a tvaroh
10.51.40| Sýry a tvaroh
10.51.5| Ostatní mléčné výrobky
10.51.51| Mléko a smetana zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr a jiná sladidla, jiné než sušené
10.51.52| Jogurt a jiné fermentované nebo acidofilní mléko nebo smetana
10.51.53| Kasein
10.51.54| Laktosa a laktosový sirup
10.51.55| Syrovátka
10.51.56| Mléčné výrobky j. n.
10.51.9| Subdodavatelské práce při výrobě mléčných výrobků
10.51.99| Subdodavatelské práce při výrobě mléčných výrobků
10.52| Zmrzlina, vč. subdodavatelských prací
10.52.1| Zmrzlina a podobné výrobky
10.52.10| Zmrzlina a podobné výrobky
10.52.9| Subdodavatelské práce při výrobě zmrzliny
10.52.99| Subdodavatelské práce při výrobě zmrzliny
10.6| Mlýnské a škrobárenské výrobky, vč. subdodavatelských prací
10.61| Mlýnské výrobky, vč. subdodavatelských prací
10.61.1| Rýže loupaná, poloomletá, celoomletá nebo zlomková
10.61.11| Rýže loupaná
10.61.12| Rýže poloomletá, celoomletá nebo zlomková
10.61.2| Obilné a zeleninové mouky; jejich směsi
10.61.21| Pšeničná mouka nebo mouka ze soureže
10.61.22| Ostatní obilné mouky
10.61.23| Zeleninové mouky a krupice
10.61.24| Směsi pro přípravu pekařských výrobků
10.61.3| Krupice, krupička a pelety a ostatní výrobky z obilných zrn
10.61.31| Krupice a krupička z pšenice
10.61.32| Krupice, krupička a pelety z obilovin j. n.
10.61.33| Snídaňové cereálie a ostatní výrobky z obilných zrn
10.61.4| Otruby, krupičné otruby a jiné zbytky vzniklé zpracováním obilovin
10.61.40| Otruby, krupičné otruby a jiné zbytky vzniklé zpracováním obilovin
10.61.9| Subdodavatelské práce při výrobě mlýnských výrobků
10.61.99| Subdodavatelské práce při výrobě mlýnských výrobků
10.62| Škrobárenské výrobky, vč. subdodavatelských prací
10.62.1| Škrobárenské výrobky; cukry a cukerné sirupy j. n.
10.62.11| Škroby; inulin; pšeničný lepek; dextriny a jiné modifikované škroby
10.62.12| Tapioka a její náhražky připravené ze škrobu, ve tvaru vloček, zrn a v podobných formách
Kód| Název položky
---|---
10.62.13| Glukosa a glukosový sirup; fruktosa a fruktosový sirup; invertní cukr; cukry a cukerné
sirupy j. n.
10.62.14| Kukuřičný olej
10.62.2| Škrobárenské a podobné zbytky
10.62.20| Škrobárenské a podobné zbytky
10.62.9| Subdodavatelské práce při výrobě škrobárenských výrobků
10.62.99| Subdodavatelské práce při výrobě škrobárenských výrobků
10.7| Pekařské, cukrářské a jiné moučné výrobky, vč. subdodavatelských prací
10.71| Pekařské a cukrářské výrobky, kromě trvanlivých, vč. subdodavatelských prací
10.71.1| Pekařské a cukrářské výrobky, kromě trvanlivých
10.71.11| Chléb, čerstvý
10.71.12| Ostatní pekařské a cukrářské výrobky, čerstvé
10.71.9| Subdodavatelské práce při výrobě čerstvého nebo zmrazeného chleba a ostatních
pekařských a cukrářských výrobků
10.71.99| Subdodavatelské práce při výrobě čerstvého nebo zmrazeného chleba a ostatních
pekařských a cukrářských výrobků
10.72| Suchary a sušenky; trvanlivé pekařské a cukrářské výrobky; vč. subdodavatelských
prací
10.72.1| Suchary a sušenky; trvanlivé pekařské a cukrářské výrobky
10.72.11| Suchary, opékaný chléb
10.72.12| Perník a podobné výrobky; sladké sušenky; vafle a oplatky
10.72.19| Ostatní suché nebo trvanlivé pekařské výrobky
10.72.9| Subdodavatelské práce při výrobě sucharů a sušenek, trvanlivých pekařských
a cukrářských výrobků
10.72.99| Subdodavatelské práce při výrobě sucharů a sušenek, trvanlivých pekařských
a cukrářských výrobků
10.73| Makarony, nudle, kuskus a podobné moučné výrobky, vč. subdodavatelských prací
10.73.1| Makarony, nudle, kuskus a podobné moučné výrobky
10.73.11| Makarony, nudle a podobné moučné výrobky
10.73.12| Kuskus
10.73.9| Subdodavatelské práce při výrobě makaronů, nudlí, kuskusu a podobných moučných
výrobků
10.73.99| Subdodavatelské práce při výrobě makaronů, nudlí, kuskusu a podobných moučných
výrobků
10.8| Ostatní potravinářské výrobky, vč. subdodavatelských prací
10.81| Cukr, vč. subdodavatelských prací
10.81.1| Surový nebo rafinovaný třtinový nebo řepný cukr; melasy
10.81.11| Surový třtinový nebo řepný cukr v pevném stavu
10.81.12| Třtinový nebo řepný cukr rafinovaný a chemicky čistá sacharosa, v pevném stavu,
bez přídavku aromatických přípravků nebo barviv
10.81.13| Třtinový nebo řepný cukr rafinovaný, s přídavkem aromatických přípravků nebo
barviv; javorový cukr a javorový sirup
10.81.14| Melasy
10.81.2| Řepné řízky, bagasa a jiné cukrovarnické odpady
10.81.20| Řepné řízky, bagasa a jiné cukrovarnické odpady
10.81.9| Subdodavatelské práce při výrobě cukru
10.81.99| Subdodavatelské práce při výrobě cukru
10.82| Kakao, čokoláda a cukrovinky, vč. subdodavatelských prací
10.82.1| Kakaová hmota, též odtučněná, kakaové máslo, kakaový tuk a kakaový prášek
10.82.11| Kakaová hmota, též odtučněná
10.82.12| Kakaové máslo, kakaový tuk a olej
10.82.13| Kakaový prášek neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla
10.82.14| Kakaový prášek obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla
10.82.2| Čokoláda a cukrovinky
Kód| Název položky
---|---
10.82.21| Čokoláda a ostatní potravinářské přípravky obsahující kakao (kromě slazeného
kakaového prášku), ve velkém balení
10.82.22| Čokoláda a ostatní potravinářské přípravky obsahující kakao (kromě slazeného
kakaového prášku), jiné než ve velkém balení
10.82.23| Cukrovinky (vč. bílé čokolády) neobsahující kakao
10.82.24| Ovoce, ořechy, ovocné kůry a slupky a jiné části rostlin konzervované cukrem
10.82.3| Kakaové skořápky, slupky a ostatní kakaový odpad
10.82.30| Kakaové skořápky, slupky a ostatní kakaový odpad
10.82.9| Subdodavatelské práce při výrobě kakaa, čokolády a cukrovinek
10.82.99| Subdodavatelské práce při výrobě kakaa, čokolády a cukrovinek
10.83| Káva a čaj, zpracované, vč. subdodavatelských prací
10.83.1| Káva a čaj, zpracované
10.83.11| Káva bez kofeinu nebo pražená
10.83.12| Kávové náhražky; výtažky, tresti a koncentráty vyrobené z kávy nebo kávové
náhražky; kávové slupky
10.83.13| Zelený čaj (nefermentovaný), černý čaj (fermentovaný) a čaj částečně fermentovaný
v bezprostředním obalu o hmotnosti <= 3 kg
10.83.14| Výtažky, tresti, koncentráty a přípravky z čaje nebo maté
10.83.15| Bylinné čaje
10.83.9| Subdodavatelské práce při výrobě kávy a čaje
10.83.99| Subdodavatelské práce při výrobě kávy a čaje
10.84| Koření a aromatické výtažky, vč. subdodavatelských prací
10.84.1| Ocet; hotové omáčky; směsi s obsahem koření; hořčičná mouka a moučka; připravená
hořčice
10.84.11| Stolní ocet a jeho náhražky získané z kyseliny octové
10.84.12| Hotové omáčky; směsi koření a směsi přísad pro ochucení; hořčičná mouka a moučka
a připravená hořčice
10.84.2| Koření, zpracované
10.84.21| Pepř (rodu Piper), zpracovaný
10.84.22| Čili papričky a paprika zeleninová (rodu Capsicum), suché, zpracované
10.84.23| Skořice (canella), zpracovaná; ostatní zpracované koření
10.84.3| Potravinářská sůl
10.84.30| Potravinářská sůl
10.84.9| Subdodavatelské práce při výrobě koření a aromatických výtažků
10.84.99| Subdodavatelské práce při výrobě koření a aromatických výtažků
10.85| Hotové pokrmy, vč. subdodavatelských prací
10.85.1| Hotové pokrmy
10.85.11| Hotové pokrmy z masa, drobů nebo krve
10.85.12| Hotové pokrmy z ryb, korýšů a měkkýšů
10.85.13| Hotové pokrmy ze zeleniny
10.85.14| Hotové pokrmy z těstovin
10.85.19| Ostatní hotové pokrmy (vč. zmrazené pizzy)
10.85.9| Subdodavatelské práce při výrobě hotových pokrmů
10.85.99| Subdodavatelské práce při výrobě hotových pokrmů
10.86| Homogenizované potravinářské přípravky a dietní potraviny, vč. subdodavatelských
prací
10.86.1| Homogenizované potravinářské přípravky a dietní potraviny
10.86.10| Homogenizované potravinářské přípravky a dietní potraviny
10.86.9| Subdodavatelské práce při výrobě homogenizovaných potravinářských přípravků
a dietních potravin
10.86.99| Subdodavatelské práce při výrobě homogenizovaných potravinářských přípravků
a dietních potravin
10.89| Ostatní potravinářské výrobky j. n., vč. subdodavatelských prací
Kód| Název položky
---|---
10.89.1| Polévky, vaječné hmoty, droždí a ostatní potravinářské výrobky; výtažky a šťávy
z masa, ryb a vodních bezobratlých
10.89.11| Polévky, bujony a přípravky z bujonů
10.89.12| Vejce bez skořápek a vaječné žloutky čerstvé nebo konzervované; vejce ve skořápkách
vařená nebo konzervovaná; vaječný albumin
10.89.13| Droždí (aktivní nebo neaktivní); jiné neživé jednobuněčné mikroorganismy; hotové
prášky do pečiva
10.89.14| Výtažky a šťávy z masa, ryb a vodních bezobratlých
10.89.15| Rostlinné šťávy a výtažky; pektinové látky; slizy a zahušťovadla
10.89.19| Různé potravinářské výrobky j. n.
10.89.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních potravinářských výrobků j. n.
10.89.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních potravinářských výrobků j. n.
10.9| Průmyslová krmiva, vč. subdodavatelských prací
10.91| Průmyslová krmiva pro hospodářská zvířata, vč. subdodavatelských prací
10.91.1| Průmyslová krmiva pro hospodářská zvířata, kromě moučky a pelet z vojtěšky
10.91.10| Průmyslová krmiva pro hospodářská zvířata, kromě moučky a pelet z vojtěšky
10.91.2| Moučka a pelety z vojtěšky
10.91.20| Moučka a pelety z vojtěšky
10.91.9| Subdodavatelské práce při výrobě krmiv pro hospodářská zvířata
10.91.99| Subdodavatelské práce při výrobě krmiv pro hospodářská zvířata
10.92| Průmyslová krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, vč. subdodavatelských prací
10.92.1| Průmyslová krmiva pro zvířata v zájmovém chovu
10.92.10| Průmyslová krmiva pro zvířata v zájmovém chovu
10.92.9| Subdodavatelské práce při výrobě průmyslových krmiv pro zvířata v zájmovém chovu
10.92.99| Subdodavatelské práce při výrobě průmyslových krmiv pro zvířata v zájmovém chovu
11| Nápoje, vč. subdodavatelských prací
11.0| Nápoje, vč. subdodavatelských prací
11.01| Destilované alkoholické nápoje, vč. subdodavatelských prací
11.01.1| Destilované alkoholické nápoje
11.01.10| Destilované alkoholické nápoje
11.01.9| Subdodavatelské práce při výrobě destilovaných alkoholických nápojů
11.01.99| Subdodavatelské práce při výrobě destilovaných alkoholických nápojů
11.02| Víno z vinných hroznů, vč. subdodavatelských prací
11.02.1| Víno z čerstvých hroznů; hroznový mošt
11.02.11| Šumivé víno z čerstvých hroznů
11.02.12| Víno z čerstvých hroznů, kromě šumivého vína; hroznový mošt
11.02.2| Vinný kal; surový vinný kámen
11.02.20| Vinný kal; surový vinný kámen
11.02.9| Subdodavatelské práce při výrobě vína z vinných hroznů
11.02.99| Subdodavatelské práce při výrobě vína z vinných hroznů
11.03| Jablečné víno a jiná ovocná vína, vč. subdodavatelských prací
11.03.1| Jiné kvašené nápoje (např. jablečné, hruškové, medovina); míchané nápoje
s obsahem alkoholu
11.03.10| Jiné kvašené nápoje (např. jablečné, hruškové, medovina); míchané nápoje
s obsahem alkoholu
11.03.9| Subdodavatelské práce při výrobě jablečného vína a ostatních ovocných vín
11.03.99| Subdodavatelské práce při výrobě jablečného vína a ostatních ovocných vín
11.04| Ostatní nedestilované kvašené nápoje, vč. subdodavatelských prací
11.04.1| Vermuty a ostatní aromatizovaná vína z čerstvých hroznů
11.04.10| Vermuty a ostatní aromatizovaná vína z čerstvých hroznů
11.04.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních nedestilovaných kvašených nápojů
11.04.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních nedestilovaných kvašených nápojů
11.05| Pivo, vč. subdodavatelských prací
11.05.1| Pivo, kromě pivovarského mláta
Kód| Název položky
---|---
11.05.10| Pivo, kromě pivovarského mláta
11.05.2| Pivovarské mláto a lihovarské výpalky
11.05.20| Pivovarské mláto a lihovarské výpalky
11.05.9| Subdodavatelské práce při výrobě piva
11.05.99| Subdodavatelské práce při výrobě piva
11.06| Slad, vč. subdodavatelských prací
11.06.1| Slad
11.06.10| Slad
11.06.9| Subdodavatelské práce při výrobě sladu
11.06.99| Subdodavatelské práce při výrobě sladu
11.07| Minerální vody a nealkoholické nápoje, vč. subdodavatelských prací
11.07.1| Minerální vody a nealkoholické nápoje
11.07.11| Minerální vody a sodovky, neslazené a nearomatizované
11.07.19| Ostatní nealkoholické nápoje
11.07.9| Subdodavatelské práce při výrobě minerálních vod a nealkoholických nápojů
11.07.99| Subdodavatelské práce při výrobě minerálních vod a nealkoholických nápojů
12| Tabákové výrobky, vč. subdodavatelských prací
12.0| Tabákové výrobky, vč. subdodavatelských prací
12.00| Tabákové výrobky, vč. subdodavatelských prací
12.00.1| Tabákové výrobky, kromě tabákového odpadu
12.00.11| Doutníky, doutníčky, viržinka a cigarety z tabáku nebo tabákových náhražek
12.00.19| Ostatní tabákové výrobky a tabákové náhražky; homogenizovaný nebo
rekonstituovaný tabák; tabákové výtažky a esence
12.00.2| Tabákový odpad
12.00.20| Tabákový odpad
12.00.9| Subdodavatelské práce při výrobě tabákových výrobků
12.00.99| Subdodavatelské práce při výrobě tabákových výrobků
13| Textilie, vč. souvisejících služeb a prací
13.1| Textilní vlákna a příze, vč. souvisejících služeb a prací
13.10| Textilní vlákna a příze, vč. souvisejících služeb a prací
13.10.1| Tuk z ovčí vlny (vč. lanolinu)
13.10.10| Tuk z ovčí vlny (vč. lanolinu)
13.10.2| Přírodní textilní vlákna připravená pro spřádání
13.10.21| Surové hedvábí (neskané)
13.10.22| Ovčí vlna odmaštěná nebo karbonizovaná, nemykaná ani nečesaná
13.10.23| Výčesky z vlny nebo z jemných zvířecích chlupů
13.10.24| Vlna a jemné či hrubé zvířecí chlupy, mykané nebo česané
13.10.25| Bavlna, mykaná nebo česaná
13.10.26| Juta a jiná textilní vlákna (kromě lnu, pravého konopí a ramie), zpracovaná,
avšak nespředená
13.10.29| Jiná rostlinná textilní vlákna, zpracovaná, avšak nespředená
13.10.3| Chemická střižová vlákna zpracovaná pro spřádání
13.10.31| Syntetická střižová (staplová) vlákna, mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná
pro spřádání
13.10.32| Umělá střižová (staplová) vlákna, mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná pro spřádání
13.10.4| Hedvábné nitě a nitě spředené z hedvábného odpadu
13.10.40| Hedvábné nitě a nitě spředené z hedvábného odpadu
13.10.5| Vlněná příze upravená či neupravená pro maloobchodní prodej; příze z jemných
či hrubých zvířecích chlupů nebo žíní
13.10.50| Vlněná příze upravená či neupravená pro maloobchodní prodej; příze z jemných
či hrubých zvířecích chlupů nebo žíní
13.10.6| Bavlněná příze; bavlněné šicí nitě
13.10.61| Bavlněná příze (jiná než šicí nitě)
13.10.62| Bavlněné šicí nitě
Kód| Název položky
---|---
13.10.7| Nitě z rostlinných textilních vláken, jiných než bavlněných (vč. lnu, juty, kokosu
a pravého konopí); papírové nitě
13.10.71| Lněné nitě
13.10.72| Nitě z jutových nebo jiných textilních lýkových vláken; nitě z jiných rostlinných
textilních vláken; papírové nitě
13.10.8| Textilní příze a nitě z chemických nekonečných nebo střižových vláken
13.10.81| Nitě z chemických nekonečných vláken, skané nebo kablové (jiné než šicí nitě,
vysokopevnostní nitě z polyamidů, polyesterů nebo viskózového vlákna), neupravené
pro maloobchodní prodej; nitě z chemických nekonečných vláken (jiné než šicí nitě),
upravené pro maloobchodní prodej
13.10.82| Nitě (jiné než šicí nitě) ze syntetických střižových vláken, obsahující >= 85 %
hmotnosti takovýchto vláken
13.10.83| Nitě (jiné než šicí nitě) ze syntetických střižových vláken, obsahující < 85 % hmotnosti
takovýchto vláken
13.10.84| Nitě (jiné než šicí nitě) z umělých střižových vláken, neupravené pro drobný prodej
13.10.85| Šicí nitě a příze z chemických nekonečných nebo střižových vláken
13.10.9| Rozvlákněný materiál; služby při úpravě přírodních textilních vláken; subdodavatelské
práce při výrobě textilní příze a nití
13.10.91| Rozvlákněný materiál z vlny nebo jemných či hrubých zvířecích chlupů
13.10.92| Rozvlákněný materiál a ostatní bavlněný odpad
13.10.93| Služby při úpravě přírodních textilních vláken
13.10.99| Subdodavatelské práce při výrobě textilní příze a nití
13.2| Tkaniny, vč. subdodavatelských prací
13.20| Tkaniny, vč. subdodavatelských prací
13.20.1| Tkaniny (kromě speciálních tkanin) z přízí z přírodních vláken, jiných než bavlněných
13.20.11| Tkaniny z hedvábí nebo z hedvábného odpadu
13.20.12| Tkaniny z mykané nebo česané vlny nebo z jemných či hrubých zvířecích chlupů
či žíní
13.20.13| Lněné tkaniny
13.20.14| Tkaniny z juty a jiných textilních lýkových vláken (kromě lnu, pravého konopí a ramie)
13.20.19| Tkaniny z ostatních rostlinných textilních vláken; tkaniny z papírových nití
13.20.2| Bavlněné tkaniny
13.20.20| Bavlněné tkaniny
13.20.3| Tkaniny (kromě speciálních tkanin) z nití z chemických nekonečných nebo střižových
vláken
13.20.31| Tkaniny z nití ze syntetických nebo umělých nekonečných vláken
13.20.32| Tkaniny ze syntetických střižových vláken
13.20.33| Tkaniny z umělých střižových vláken
13.20.4| Vlasové textilie, froté a jiné speciální tkaniny
13.20.41| Tkané vlasové textilie a žinylkové textilie (jiné než froté a úzké tkaniny)
13.20.42| Froté a podobné smyčkové tkaniny (jiné než úzké tkaniny) z bavlny
13.20.43| Ostatní froté a podobné smyčkové tkaniny (jiné než úzké tkaniny)
13.20.44| Gáza (jiné než úzké tkaniny)
13.20.45| Všívané tkaniny, jiné než koberce
13.20.46| Tkaniny (vč. úzkých tkanin) ze skleněných vláken
13.20.5| Imitace kožešiny tkaním
13.20.50| Imitace kožešiny tkaním
13.20.9| Subdodavatelské práce při výrobě tkanin
13.20.99| Subdodavatelské práce při výrobě tkanin
13.3| Konečná úprava textilií
13.30| Konečná úprava textilií
13.30.1| Konečná úprava textilií
13.30.11| Bělení a barvení textilních vláken a přízí
Kód| Název položky
---|---
13.30.12| Bělení vláken a textilních výrobků (vč. oděvů)
13.30.13| Barvení vláken a textilních výrobků (vč. oděvů)
13.30.14| Potiskování vláken a textilních výrobků (vč. oděvů)
13.30.19| Jiná konečná úprava vláken a textilních výrobků (vč. oděvů)
13.9| Ostatní textilie, vč. subdodavatelských prací
13.91| Pletené nebo háčkované materiály, vč. subdodavatelských prací
13.91.1| Pletené nebo háčkované materiály
13.91.11| Vlasové textilie, froté, pletené nebo háčkované
13.91.19| Ostatní pletené nebo háčkované materiály, vč. pletených napodobenin kožešiny
13.91.9| Subdodavatelské práce při výrobě pletených nebo háčkovaných materiálů
13.91.99| Subdodavatelské práce při výrobě pletených nebo háčkovaných materiálů
13.92| Konfekční textilní výrobky, kromě oděvů, vč. subdodavatelských prací
13.92.1| Konfekční bytové textilní výrobky
13.92.11| Přikrývky a plédy, jiné než elektricky vyhřívané
13.92.12| Prádlo ložní
13.92.13| Prádlo stolní
13.92.14| Prádlo toaletní a kuchyňské
13.92.15| Záclony (vč. závěsů) a vnitřní rolety; záclonky nebo postelové draperie
13.92.16| Bytové textilie j. n.; soupravy sestávající z tkanin a nití pro výrobu koberečků, tapiserií
apod.
13.92.2| Ostatní konfekční textilní výrobky
13.92.21| Pytle a pytlíky používané k balení výrobků
13.92.22| Nepromokavé plachty, ochranné a stínicí plachty; lodní plachty, plachty k surfům
a pozemním dopravním prostředkům; stany a kempinkové výrobky (vč. nafukovacích
matrací)
13.92.23| Padáky (vč. řiditelných padáků) a rotorové padáky; jejich díly
13.92.24| Prošívané přikrývky, peřiny, polštáře, pufy, podušky, spací pytle apod., pérované,
vycpávané nebo uvnitř vyložené jakýmkoliv materiálem nebo z lehčené pryže
nebo lehčených plastů
13.92.29| Ostatní konfekční textilní výrobky (vč. hadrů na podlahu, na nádobí, prachovek
a podobných čisticích hadrů, záchranných vest a záchranných pásů)
13.92.9| Subdodavatelské práce při výrobě konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů
13.92.99| Subdodavatelské práce při výrobě konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů
13.93| Koberce a kobercové předložky, vč. subdodavatelských prací
13.93.1| Koberce a kobercové předložky
13.93.11| Koberce a jiné textilní podlahové krytiny, vázané
13.93.12| Koberce a jiné textilní podlahové textilní krytiny, tkané, jiné než všívané
nebo povločkované
13.93.13| Koberce a jiné textilní podlahové krytiny, všívané
13.93.19| Ostatní koberce a textilní podlahové krytiny (vč. plstěných)
13.93.9| Subdodavatelské práce při výrobě koberců a kobercových předložek
13.93.99| Subdodavatelské práce při výrobě koberců a kobercových předložek
13.94| Lana, provazy a síťované výrobky, vč. subdodavatelských prací
13.94.1| Lana, provazy a síťované výrobky, kromě odpadu
13.94.11| Motouzy, šňůry, provazy a lana z jutových nebo jiných textilních lýkových vláken
13.94.12| Vázané síťoviny z motouzů, šňůr nebo provazů, sítě z textilních materiálů;
výrobky z nití, pásků j. n.
13.94.2| Hadry, motouzy, šňůry, provazy a lana a opotřebené výrobky z textilních materiálů
13.94.20| Hadry, motouzy, šňůry, provazy a lana a opotřebené výrobky z textilních materiálů
13.94.9| Subdodavatelské práce při výrobě lan, provazů a síťovaných výrobků
13.94.99| Subdodavatelské práce při výrobě lan, provazů a síťovaných výrobků
13.95| Netkané textilie a výrobky z nich, kromě oděvů, vč. subdodavatelských prací
13.95.1| Netkané textilie a výrobky z nich, kromě oděvů
13.95.10| Netkané textilie a výrobky z nich, kromě oděvů
Kód| Název položky
---|---
13.95.9| Subdodavatelské práce při výrobě netkaných textilií a výrobků z nich, kromě oděvů
13.95.99| Subdodavatelské práce při výrobě netkaných textilií a výrobků z nich, kromě oděvů
13.96| Ostatní technické a průmyslové textilie, vč. subdodavatelských prací
13.96.1| Metalizované nitě, vlákna nebo příze (též ztužené drátkem); tkaniny z kovových nití
a tkaniny z metalizovaných vláken, nití; vlákna a kabely potažené pryží opředené
a textilní výrobky pro technické účely
13.96.11| Metalizované vlákno nebo příze, nitě, opředené
13.96.12| Tkaniny z kovových nití a tkaniny z metalizovaných vláken, přízí j. n.
13.96.13| Pryžové nitě a provazy (lana) potažené textilem; textilní příze a pásy impregnované
nebo potažené pryží nebo plasty
13.96.14| Textilie impregnované, povrstvené nebo potažené j. n.
13.96.15| Pneumatikové kordové textilie z vysokopevnostních nití z nylonu nebo jiných
polyamidů, polyesterů nebo viskózových vláken
13.96.16| Textilní výrobky a výrobky pro technické účely (vč. knotů, sítkových krytů na plynové
lampy, hadicového potrubí, hnacích nebo dopravníkových pásů, pláten k prosévání
a filtračních plachetek)
13.96.17| Úzké tkaniny; stuhy bez útku z nití nebo rovnoběžných vláken, spojených pojivy
(bolduky); prýmky a podobné výrobky
13.96.9| Subdodavatelské práce při výrobě technických a průmyslových textilií
13.96.99| Subdodavatelské práce při výrobě technických a průmyslových textilií
13.99| Ostatní textilie j. n., vč. subdodavatelských prací
13.99.1| Tyly, krajky a výšivky; opředené nitě a pásky; žinylkové nitě; nitě nazývané řetízkové
13.99.11| Tyly a jiné síťové textilie, kromě tkanin, pletených nebo háčkovaných textilií; krajky
v metráži, pásech nebo jako motivy
13.99.12| Výšivky v metráži, pásech nebo jako motivy
13.99.13| Plsť povrstvená, potažená nebo laminovaná
13.99.14| Textilní vlákna o délce <= 5 mm (vločky), textilní prach a nopky
13.99.15| Opředené nitě a pásky; žinylkové nitě; nitě nazývané řetízkové
13.99.16| Prošívané textilní výrobky v metráži
13.99.19| Ostatní textilie a textilní výrobky j. n.
13.99.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních textilií j. n.
13.99.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních textilií j. n.
14| Oděvy, vč. subdodavatelských prací
14.1| Oděvy, kromě kožešinových výrobků, vč. subdodavatelských prací
14.11| Kožené oděvy, vč. subdodavatelských prací
14.11.1| Oděvy z kůže nebo z kompozitu kůže
14.11.10| Oděvy z kůže nebo z kompozitu kůže
14.11.9| Subdodavatelské práce při výrobě kožených oděvů
14.11.99| Subdodavatelské práce při výrobě kožených oděvů
14.12| Pracovní oděvy, vč. subdodavatelských prací
14.12.1| Pánské pracovní oděvy
14.12.11| Pánské komplety, saka a blejzry, pracovní
14.12.12| Pánské kalhoty, náprsenkové kalhoty se šlemi, krátké kalhoty a šortky, pracovní
14.12.2| Dámské pracovní oděvy
14.12.21| Dámské komplety, saka a blejzry, pracovní
14.12.22| Dámské kalhoty, náprsenkové kalhoty se šlemi, krátké kalhoty a šortky, pracovní
14.12.3| Ostatní pracovní oděvy
14.12.30| Ostatní pracovní oděvy
14.12.9| Subdodavatelské práce při výrobě pracovních oděvů
14.12.99| Subdodavatelské práce při výrobě pracovních oděvů
14.13| Ostatní svrchní oděvy, vč. subdodavatelských prací
14.13.1| Svrchní oděvy, pletené nebo háčkované
14.13.11| Pánské nebo chlapecké kabáty, pláště s kapucí, pláštěnky, větrovky, bundy a podobné
výrobky, pletené nebo háčkované
Kód| Název položky
---|---
14.13.12| Pánské nebo chlapecké obleky, komplety, saka, blejzry, kalhoty, pletené
nebo háčkované
14.13.13| Dámské nebo dívčí kabáty, pláště s kapucí, pláštěnky, větrovky, bundy a podobné
výrobky, pletené nebo háčkované
14.13.14| Dámské nebo dívčí kostýmy, komplety, saka a blejzry, šaty, sukně, kalhotové sukně,
kalhoty, náprsenkové kalhoty se šlemi, krátké kalhoty a šortky, pletené nebo
háčkované
14.13.2| Ostatní svrchní oděvy, pánské nebo chlapecké
14.13.21| Pánské nebo chlapecké kabáty, pláště s kapucí, pláštěnky, větrovky, bundy a podobné
textilní výrobky, jiné než pletené nebo háčkované
14.13.22| Pánské nebo chlapecké textilní obleky a komplety, jiné než pletené nebo háčkované
14.13.23| Pánská nebo chlapecká saka a blejzry, jiné než pletené nebo háčkované
14.13.24| Pánské nebo chlapecké kalhoty, náprsenkové kalhoty se šlemi, krátké kalhoty a šortky
z textilních materiálů, jiné než pletené nebo háčkované
14.13.3| Ostatní svrchní oděvy, dámské nebo dívčí
14.13.31| Dámské nebo dívčí kabáty, pláště s kapucí, pláštěnky, větrovky, bundy a podobné
textilní výrobky, jiné než pletené nebo háčkované
14.13.32| Dámské nebo dívčí textilní obleky a komplety, jiné než pletené nebo háčkované
14.13.33| Dámská nebo dívčí textilní saka a blejzry, jiné než pletené nebo háčkované
14.13.34| Dámské nebo dívčí textilní šaty, sukně a kalhotové sukně, jiné než pletené
nebo háčkované
14.13.35| Dámské nebo dívčí kalhoty, náprsenkové kalhoty se šlemi, krátké kalhoty a šortky
z textilních materiálů, jiné než pletené nebo háčkované
14.13.4| Obnošené oděvy a jiné použité textilní výrobky
14.13.40| Obnošené oděvy a jiné použité textilní výrobky
14.13.9| Subdodavatelské práce při výrobě svrchních oděvů
14.13.99| Subdodavatelské práce při výrobě svrchních oděvů
14.14| Osobní prádlo, vč. subdodavatelských prací
14.14.1| Osobní prádlo, pletené nebo háčkované
14.14.11| Pánské nebo chlapecké košile, pletené nebo háčkované
14.14.12| Pánské nebo chlapecké slipy, spodky, noční košile, pyžama, koupací pláště, župany
a podobné výrobky, pletené nebo háčkované
14.14.13| Dámské nebo dívčí halenky, košile a košilové halenky, pletené nebo háčkované
14.14.14| Dámské nebo dívčí kombiné, spodničky, kalhotky, též dlouhé, noční košile, pyžama,
nedbalky (negližé), koupací pláště, župany a podobné výrobky, pletené nebo
háčkované
14.14.2| Osobní prádlo, jiné než pletené nebo háčkované
14.14.21| Pánské nebo chlapecké košile z textilních materiálů, jiné než pletené nebo háčkované
14.14.22| Pánské nebo chlapecké nátělníky, spodky, noční košile, pyžama, koupací pláště,
župany, koupací pláště a podobné výrobky z textilních materiálů, jiné než pletené
nebo háčkované
14.14.23| Dámské nebo dívčí halenky a košile z textilních materiálů, jiné než pletené
nebo háčkované
14.14.24| Dámská nebo dívčí tílka bez rukávů a ostatní nátělníky, kombiné, spodničky, kalhotky,
též dlouhé, noční košile, pyžama, nedbalky (negližé), koupací pláště, župany
a podobné výrobky z textilních materiálů, jiné než pletené nebo háčkované
14.14.25| Podprsenky, podvazkové pásy, korzety, šle, podvazky s přezkou a kulaté podvazky
a podobné výrobky a jejich části, vč. pletených nebo háčkovaných
14.14.3| Trička a tílka bez rukávů a ostatní nátělníky, pletené nebo háčkované
14.14.30| Trička a tílka bez rukávů a ostatní nátělníky, pletené nebo háčkované
14.14.9| Subdodavatelské práce při výrobě osobního prádla
14.14.99| Subdodavatelské práce při výrobě osobního prádla
14.19| Ostatní oděvy a oděvní doplňky, vč. subdodavatelských prací
Kód| Název položky
---|---
14.19.1| Kojenecké oděvy, tepláky a ostatní oděvy, oděvní doplňky a jejich části, pletené
nebo háčkované
14.19.11| Kojenecké oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované
14.19.12| Tepláky, lyžařské oděvy, plavky a jiné druhy oděvů, pletené nebo háčkované
14.19.13| Prstové rukavice, rukavice bez prstů a palčáky, pletené nebo háčkované
14.19.19| Ostatní oděvní doplňky a části oděvů nebo oděvních doplňků, pletené nebo háčkované
14.19.2| Kojenecké a ostatní oděvy a oděvní doplňky z textilních materiálů, jiné než pletené
nebo háčkované
14.19.21| Kojenecké oděvy a oděvní doplňky z textilních materiálů, jiné než pletené
nebo háčkované
14.19.22| Teplákové soupravy, lyžařské oděvy a plavky; jiné oděvy z textilních materiálů,
jiné než pletené nebo háčkované
14.19.23| Kapesníky, šátky, šály, přehozy, vázanky, kravaty, rukavice a ostatní oděvní doplňky;
části oděvů a oděvních doplňků z textilních materiálů, jiné než pletené nebo
háčkované, j. n.
14.19.3| Oděvní doplňky z usně; oděvy z plsti nebo netkaných textilií; oděvy z potahovaných
textilních materiálů
14.19.31| Oděvní doplňky z přírodní nebo kompozitní usně, kromě sportovních rukavic
14.19.32| Oděvy z plsti nebo netkaných materiálů, impregnované nebo potahované textilní
výrobky
14.19.4| Klobouky a pokrývky hlavy
14.19.41| Kloboukové formy a kloboukové šišáky z plsti; šišákové ploché kotouče
a tzv. manchons z plsti; kloboukové šišáky, splétané nebo vyrobené spojením pásků
z jakéhokoliv materiálu
14.19.42| Klobouky a jiné pokrývky hlavy z plsti, splétané nebo vyrobené spojením pásků
z jakéhokoliv materiálu, též pletené nebo háčkované nebo zhotovené z krajek
nebo jiných textilních látek v metráži; síťky na vlasy
14.19.43| Ostatní pokrývky hlavy, kromě pokrývek z pryže nebo plastů, ochranných
a azbestových pokrývek hlavy; pásky pro vnitřní vybavení, podšívky, povlaky,
podložky, kostry, štítky (stínítka) a podbradní pásky, pro pokrývky hlavy
14.19.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních oděvů a oděvních doplňků
14.19.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních oděvů a oděvních doplňků
14.2| Kožešinové výrobky, vč. subdodavatelských prací
14.20| Kožešinové výrobky, vč. subdodavatelských prací
14.20.1| Oděvy, oděvní doplňky a jiné výrobky z kožešin, kromě pokrývek hlavy
14.20.10| Oděvy, oděvní doplňky a jiné výrobky z kožešin, kromě pokrývek hlavy
14.20.9| Subdodavatelské práce při výrobě kožešinových výrobků
14.20.99| Subdodavatelské práce při výrobě kožešinových výrobků
14.3| Pletené a háčkované oděvy, vč. subdodavatelských prací
14.31| Pletené a háčkované punčochové výrobky, vč. subdodavatelských prací
14.31.1| Punčochové kalhoty, punčochy, podkolenky, ponožky a jiné punčochové výrobky,
pletené nebo háčkované
14.31.10| Punčochové kalhoty, punčochy, podkolenky, ponožky a jiné punčochové výrobky,
pletené nebo háčkované
14.31.9| Subdodavatelské práce při výrobě pletených nebo háčkovaných punčochových
výrobků
14.31.99| Subdodavatelské práce při výrobě pletených nebo háčkovaných punčochových
výrobků
14.39| Ostatní pletené a háčkované oděvy, vč. subdodavatelských prací
14.39.1| Trička, pulovry, svetry, zapínací vesty, vesty a podobné výrobky, pletené
nebo háčkované
14.39.10| Trička, pulovry, svetry, zapínací vesty, vesty a podobné výrobky, pletené
nebo háčkované
14.39.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních pletených nebo háčkovaných oděvů
Kód| Název položky
---|---
14.39.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních pletených nebo háčkovaných oděvů
15| Usně a související výrobky, vč. subdodavatelských prací
15.1| Činěné a upravené usně (vyčiněné kůže); brašnářské a sedlářské výrobky; zpracované
a obarvené kožešiny, vč. subdodavatelských prací
15.11| Činěné a upravené usně (vyčiněné kůže); zpracované a obarvené kožešiny,
vč. subdodavatelských prací
15.11.1| Činěné a zpracované kožešiny
15.11.10| Činěné a zpracované kožešiny
15.11.2| Zámišové usně; lakové usně a lakové laminované usně; metalizované usně
15.11.21| Zámišové usně
15.11.22| Lakové usně a lakové laminované usně; metalizované usně
15.11.3| Usně z hovězího dobytka nebo koní a jiných koňovitých, odchlupené
15.11.31| Usně z hovězího dobytka, odchlupené, celé
15.11.32| Usně z hovězího dobytka, odchlupené, jiné než celé
15.11.33| Usně z koní a jiných koňovitých, odchlupené
15.11.4| Usně ovčí, kozí nebo vepřové, odchlupené
15.11.41| Usně ovčí nebo jehněčí, odchlupené
15.11.42| Usně kozí nebo kozlečí, odchlupené
15.11.43| Usně vepřové, odchlupené
15.11.5| Usně ostatních zvířat; kompozitní usně se základy z kůže
15.11.51| Usně ostatních zvířat, odchlupené
15.11.52| Kompozitní usně se základy z kůže nebo kožených vláken
15.11.9| Subdodavatelské práce při výrobě činěných a upravených usní, zpracovaných
a obarvených kožešin
15.11.99| Subdodavatelské práce při výrobě činěných a upravených usní, zpracovaných
a obarvených kožešin
15.12| Brašnářské, sedlářské a podobné výrobky, vč. subdodavatelských prací
15.12.1| Brašnářské, sedlářské a podobné výrobky; jiné výrobky z usní
15.12.11| Sedlářské a řemenářské výrobky pro všechna zvířata z jakéhokoliv materiálu
15.12.12| Brašnářské, sedlářské a podobné výrobky z usní, kompozitních usní, plastových fólií,
textilních materiálů, vulkanizovaného vlákna nebo lepenky; cestovní soupravy
pro osobní toaletu, šití nebo čištění obuvi nebo oděvů
15.12.13| Hodinkové řemínky (kromě kovových), pásky a náramky k hodinářským výrobkům
a jejich díly
15.12.19| Ostatní výrobky z přírodních nebo kompozitních usní (vč. výrobků pro strojní
nebo strojírenské použití nebo pro ostatní technické použití) j. n.
15.12.9| Subdodavatelské práce při výrobě brašnářských, sedlářských a podobných výrobků
15.12.99| Subdodavatelské práce při výrobě brašnářských, sedlářských a podobných výrobků
15.2| Obuv, vč. subdodavatelských prací
15.20| Obuv, vč. subdodavatelských prací
15.20.1| Obuv, kromě sportovní a ochranné obuvi a ortopedické obuvi
15.20.11| Nepromokavá obuv s podešví a svrškem z pryže nebo plastů, kromě obuvi s kovovou
ochrannou špičkou
15.20.12| Obuv s podešví a svrškem z pryže nebo plastů, kromě nepromokavé nebo sportovní
obuvi
15.20.13| Obuv se svrškem z usně, kromě sportovní obuvi, obuvi s kovovou ochrannou špičkou
a různé speciální obuvi
15.20.14| Obuv se svrškem z textilních materiálů, kromě sportovní obuvi
15.20.2| Sportovní obuv
15.20.21| Obuv pro tenis, košíkovou, gymnastiku, cvičení apod.
15.20.29| Ostatní sportovní obuv, kromě lyžařské a bruslařské obuvi
15.20.3| Ochranná a ostatní obuv j. n.
15.20.31| Obuv s kovovou ochrannou špičkou
15.20.32| Obuv s dřevěným základním dílem, různá speciální a jiná obuv j. n.
Kód| Název položky
---|---
15.20.4| Díly obuvi z usně; vyměnitelné vložky do bot, pružné podpatěnky a podobné výrobky;
kamaše, kožené kamaše a podobné výrobky a jejich díly
15.20.40| Díly obuvi z usně; vyměnitelné vložky do bot, pružné podpatěnky a podobné výrobky;
kamaše, kožené kamaše a podobné výrobky a jejich díly
15.20.9| Subdodavatelské práce při výrobě obuvi
15.20.99| Subdodavatelské práce při výrobě obuvi
16| Dřevo a dřevěné a korkové výrobky, kromě nábytku; proutěné a slaměné
výrobky, vč. souvisejících služeb a prací
16.1| Dřevo, rozřezané a hoblované, vč. souvisejících služeb a prací
16.10| Dřevo, rozřezané a hoblované, vč. souvisejících služeb a prací
16.10.1| Dřevo, podélně rozřezané nebo štípané, krájené nebo loupané, o tloušťce > 6 mm;
dřevěné železniční a tramvajové pražce, neimpregnované
16.10.10| Dřevo, podélně rozřezané nebo štípané, krájené nebo loupané, o tloušťce > 6 mm;
dřevěné železniční a tramvajové pražce, neimpregnované
16.10.2| Dřevo, profilované na jedné nebo několika hranách nebo plochách; dřevěná vlna;
dřevitá moučka; dřevěné štěpky nebo třísky
16.10.21| Dřevo, profilované na jedné nebo několika hranách nebo plochách (vč. nespojených
pruhů a vlysů pro parketové podlahy, lišt a tvarovaných lišt)
16.10.22| Dřevěná vlna; dřevitá moučka
16.10.23| Dřevěné štěpky nebo třísky
16.10.3| Dřevo surové; dřevěné železniční nebo tramvajové pražce (příčné pražce),
impregnované nebo jinak ošetřené
16.10.31| Surové dřevo, natírané barvou, mořidlem, kreozotem nebo jinými ochrannými
prostředky
16.10.32| Dřevěné železniční nebo tramvajové pražce (příčné pražce), impregnované
16.10.39| Dřevo surové ostatní, vč. štípaných tyčí a kolíků
16.10.9| Sušení, impregnace a chemické ošetření dřeva; subdodavatelské práce při výrobě
rozřezaného a hoblovaného dřeva
16.10.91| Sušení, impregnace a chemické ošetření dřeva
16.10.99| Subdodavatelské práce při výrobě rozřezaného a hoblovaného dřeva
16.2| Dřevěné, korkové, proutěné a slaměné výrobky, vč. souvisejících služeb a prací
16.21| Dýhy a desky na bázi dřeva, vč. souvisejících služeb a prací
16.21.1| Překližky, dýhované desky a podobné laminované dřevo; dřevotřískové a podobné
desky ze dřeva nebo jiných dřevitých materiálů
16.21.11| Překližky, dýhované desky a podobné laminované dřevo, z bambusu
16.21.12| Ostatní překližky, dýhované desky a podobné laminované dřevo
16.21.13| Dřevotřískové a podobné desky ze dřeva nebo jiných dřevitých materiálů
16.21.14| Dřevovláknité desky nebo desky z jiných dřevitých materiálů
16.21.2| Dýhy; listy pro překližované desky; zhutněné dřevo
16.21.21| Dýhy a listy pro překližované desky a jiné dřevo podélně rozřezané, krájené
nebo loupané, o tloušťce <= 6 mm
16.21.22| Zhutněné dřevo ve tvaru špalků, prken, destiček nebo profilů
16.21.9| Dokončovací práce při výrobě dřevěných desek a dílců; subdodavatelské práce
při výrobě dýh a desek na bázi dřeva
16.21.91| Dokončovací práce při výrobě dřevěných desek a dílců
16.21.99| Subdodavatelské práce při výrobě dýh a desek na bázi dřeva
16.22| Sestavené parketové podlahy, vč. subdodavatelských prací
16.22.1| Sestavené parketové desky
16.22.10| Sestavené parketové desky
16.22.9| Subdodavatelské práce při výrobě sestavených parketových podlah
16.22.99| Subdodavatelské práce při výrobě sestavených parketových podlah
16.23| Ostatní výrobky stavebního truhlářství a tesařství, vč. subdodavatelských prací
16.23.1| Dřevěné výrobky stavebního truhlářství a tesařství (kromě montovaných staveb)
Kód| Název položky
---|---
16.23.11| Okna, balkonové dveře a jejich rámy a zárubně, dveře a jejich rámy, zárubně a prahy,
dřevěné
16.23.12| Bednění pro betonování, parketové desky a šindele, dřevěné
16.23.19| Dřevěné výrobky stavebního truhlářství a tesařství j. n.
16.23.2| Montované stavby ze dřeva
16.23.20| Montované stavby ze dřeva
16.23.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství
16.23.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství
16.24| Dřevěné obaly, vč. subdodavatelských prací
16.24.1| Dřevěné obaly
16.24.11| Palety, skříňové palety a jiné přepravní desky ze dřeva
16.24.12| Džbery a bednářské výrobky ze dřeva
16.24.13| Ostatní dřevěné obaly a jejich díly
16.24.9| Subdodavatelské práce při výrobě dřevěných obalů
16.24.99| Subdodavatelské práce při výrobě dřevěných obalů
16.29| Ostatní dřevěné výrobky, kromě nábytku; ostatní korkové, proutěné a slaměné
výrobky, vč. souvisejících služeb a prací
16.29.1| Ostatní dřevěné výrobky, kromě nábytku
16.29.11| Dřevěné nástroje, dříky, rukojeti nástrojů, tělesa a násady pro košťata, kartáče
nebo štětce, dřevěné formy pro výrobu dýmek, kopyta a napínáky obuvi
16.29.12| Kuchyňské a stolní nádobí ze dřeva
16.29.13| Intarzované a inkrustované dřevo, dřevěné skříňky a pouzdra na klenoty nebo příbory
a podobné výrobky ze dřeva, sošky a jiné ozdobné dřevěné předměty
16.29.14| Dřevěné rámy na obrazy, fotografie, zrcadla nebo podobné předměty a jiné dřevěné
výrobky
16.29.2| Korkové, proutěné a jiné slaměné výrobky; košíkářské a proutěné výrobky
16.29.21| Přírodní korek, zbavený kůry nebo nahrubo hraněný nebo v blocích, deskách, listech
nebo pásech; rozdrcený, granulovaný nebo na prach umletý korek; korkový odpad
16.29.22| Výrobky z přírodního korku
16.29.23| Kostky, desky, listy a pásy, dlaždice všech tvarů, plné válce z aglomerovaného korku
16.29.24| Aglomerovaný korek; výrobky z aglomerovaného korku j. n.
16.29.25| Výrobky ze slámy, proutí nebo podobných splétacích materiálů; košíkářské a proutěné
výrobky
16.29.9| Služby při výrobě dřevěných a korkových výrobků (kromě nábytku) a proutěných
a slaměných výrobků; subdodavatelské práce při výrobě ostatních dřevěných výrobků
(kromě nábytku) a ostatních korkových, proutěných a slaměných výrobků
16.29.91| Služby při výrobě dřevěných a korkových výrobků (kromě nábytku) a proutěných
a slaměných výrobků
16.29.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních dřevěných výrobků (kromě nábytku)
a korkových, proutěných a slaměných výrobků
17| Papír a výrobky z papíru, vč. subdodavatelských prací
17.1| Buničina, papír a lepenka, vč. subdodavatelských prací
17.11| Buničina, vč. subdodavatelských prací
17.11.1| Buničina ze dřeva nebo z jiných celulózových vláknin
17.11.11| Dřevná buničina pro chemické zpracování
17.11.12| Dřevná buničina, sulfátová nebo natronová, jiná než pro chemické zpracování
17.11.13| Dřevná buničina, sulfitová, jiná než pro chemické zpracování
17.11.14| Mechanická buničina; polochemická buničina; buničina z celulózových vláknovin,
kromě dřeva
17.11.9| Subdodavatelské práce při výrobě buničiny
17.11.99| Subdodavatelské práce při výrobě buničiny
17.12| Papír a lepenka, vč. subdodavatelských prací
17.12.1| Novinový, ruční nebo jiný nenatíraný papír nebo lepenka pro grafické účely
17.12.11| Novinový papír, v kotoučích nebo listech
Kód| Název položky
---|---
17.12.12| Ruční papír a lepenka
17.12.13| Papír a lepenka používané jako podklad pro fotosenzitivní, teplocitlivý
nebo elektrocitlivý papír; karbonový podkladový papír; surový tapetový papír
17.12.14| Jiný papír a lepenka pro grafické účely
17.12.2| Toaletní nebo odličovací tenký papír, ručníkový nebo ubrouskový papír, buničitá vata
a pásy z buničinových vláken
17.12.20| Toaletní nebo odličovací tenký papír, ručníkový nebo ubrouskový papír, buničitá vata
a pásy z buničinových vláken
17.12.3| Lepenka na přepravní materiály
17.12.31| Kraftový papír, nebělený, nenatíraný
17.12.32| Bílý kraftový papír; natíraný kraftový papír
17.12.33| Polochemický papír na zvlněnou vrstvu
17.12.34| Recyklovaný a jiný papír na zvlněnou vrstvu
17.12.35| Testliner (recyklovaný krycí karton)
17.12.4| Nenatíraný papír
17.12.41| Nenatíraný kraftový papír; pytlový kraftový papír, krepovaný nebo plisovaný
17.12.42| Sulfitový balicí papír a jiný nenatíraný papír (jiný než určený ke psaní, tisku
nebo k jiným grafickým účelům)
17.12.43| Filtrační papír a lepenka; plstěný papír
17.12.44| Cigaretový papír, jiný než řezaný na stanovenou velikost nebo ve tvaru sešitků
nebo dutinek
17.12.5| Nenatíraná lepenka (jiná než určená ke psaní, tisku nebo k jiným grafickým účelům)
17.12.51| Uvnitř šedá lepenka, nenatíraná
17.12.59| Jiná nenatíraná lepenka
17.12.6| Přírodní pergamen, nepromastitelné papíry, pauzovací papíry a pergamen a jiné
hlazené průhledné nebo průsvitné papíry
17.12.60| Přírodní pergamen, nepromastitelné papíry, pauzovací papíry a pergamen a jiné
hlazené průhledné nebo průsvitné papíry
17.12.7| Zpracovaný papír a lepenka
17.12.71| Vrstvený papír a lepenka, bez ochranného nátěru nebo impregnace
17.12.72| Papír a lepenka, krepované, zřasené, ražené nebo perforované
17.12.73| Papír a lepenka pro psaní, tisk nebo pro jiné grafické účely, natírané kaolinem či jinými
anorganickými látkami
17.12.74| Kraftový papír (jiný než určený ke psaní, tisku nebo k jiným grafickým účelům),
natíraný kaolinem či jinými anorganickými látkami
17.12.75| Kraftová lepenka (jiná než určená ke psaní, tisku nebo k jiným grafickým účelům),
natíraná kaolinem či jinými anorganickými látkami
17.12.76| Uhlový papír, přímopropisovací papír a jiné kopírovací nebo přetiskové papíry,
v kotoučích nebo v listech
17.12.77| Papír, lepenka, buničitá vata a pásy z buničinových vláken, natírané, impregnované,
potažené, na povrchu barvené nebo potištěné, v kotoučích nebo listech
17.12.78| Uvnitř šedá lepenka (jiná než určená ke psaní, tisku nebo k jiným grafickým účelům),
natíraná kaolinem či jinými anorganickými látkami
17.12.79| Ostatní lepenka (jiná než určená ke psaní, tisku nebo k jiným grafickým účelům),
natíraná kaolinem či jinými anorganickými látkami
17.12.9| Subdodavatelské práce při výrobě papíru a lepenky
17.12.99| Subdodavatelské práce při výrobě papíru a lepenky
17.2| Výrobky z papíru a lepenky, vč. subdodavatelských prací
17.21| Vlnitý papír a lepenka a papírové a lepenkové obaly, vč. subdodavatelských prací
17.21.1| Vlnitý papír a lepenka a papírové a lepenkové obaly
17.21.11| Vlnitá lepenka, v kotoučích nebo listech
17.21.12| Papírové pytle a sáčky
17.21.13| Krabice, bedny a přepravky z vlnitého papíru nebo lepenky
17.21.14| Skládací krabice, bedny a přepravky z nezvlněného papíru nebo lepenky
Kód| Název položky
---|---
17.21.15| Krabicové pořadače, dopisové přihrádky, skladovací krabice a podobné výrobky
používané v kancelářích, obchodech apod., z papíru
17.21.9| Subdodavatelské práce při výrobě vlnitého papíru a lepenky a papírových
a lepenkových obalů
17.21.99| Subdodavatelské práce při výrobě vlnitého papíru a lepenky a papírových
a lepenkových obalů
17.22| Domácí potřeby, hygienické a toaletní výrobky z papíru, vč. subdodavatelských prací
17.22.1| Domácí potřeby, toaletní výrobky z papíru
17.22.11| Toaletní papír, kapesníky, čisticí a odličovací hedvábný papír, ručníky, ubrusy
a ubrousky z buničiny, papíru, buničité vaty nebo pásů z buničinových vláken
17.22.12| Hygienické vložky a tampony, dětské pleny a přebaly a podobné hygienické výrobky
a oděvy a doplňky oděvů, z buničiny, papíru, buničité vaty nebo pásů z buničinových
vláken
17.22.13| Podnosy, tácky, talíře a šálky a podobné výrobky z papíru nebo lepenky
17.22.9| Subdodavatelské práce při výrobě domácích potřeb a hygienických a toaletních
výrobků z papíru
17.22.99| Subdodavatelské práce při výrobě domácích potřeb a hygienických a toaletních
výrobků z papíru
17.23| Kancelářské potřeby z papíru, vč. subdodavatelských prací
17.23.1| Kancelářské potřeby z papíru
17.23.11| Uhlový papír, přímopropisovací papír a jiné kopírovací nebo přetiskové papíry;
rozmnožovací blány a ofsetové matrice z papíru; lepící nebo adhezivní papír
17.23.12| Obálky, zálepky, neilustrované dopisnice a korespondenční lístky z papíru, kartonu
nebo lepenky; krabice, pytlíky, tašky a brašny a psací soupravy obsahující kancelářské
potřeby pro korespondenci, z papíru nebo lepenky
17.23.13| Rejstříky, účetní knihy, rychlovazače, tiskopisy a jiné kancelářské potřeby, z papíru
nebo lepenky
17.23.14| Ostatní výrobky používané pro psaní, tisk nebo jiné grafické účely, potištěné,
tvarované nebo perforované, z papíru a lepenky
17.23.9| Subdodavatelské práce při výrobě kancelářských potřeb z papíru
17.23.99| Subdodavatelské práce při výrobě kancelářských potřeb z papíru
17.24| Tapety, vč. subdodavatelských prací
17.24.1| Tapety
17.24.11| Papírové tapety a podobné krycí materiály na stěny; okenní transparentní papír
17.24.12| Textilní tapety
17.24.9| Subdodavatelské práce při výrobě tapet
17.24.99| Subdodavatelské práce při výrobě tapet
17.29| Ostatní výrobky z papíru a lepenky, vč. subdodavatelských prací
17.29.1| Ostatní výrobky z papíru a lepenky
17.29.11| Etikety všech druhů z papíru nebo lepenky
17.29.12| Filtrační bloky, stropní desky a desky z buničiny
17.29.19| Cigaretový papír; dutinky, cívky, potáče a podobné výztuže; filtrační papír a lepenka;
ostatní výrobky z papíru a lepenky j. n.
17.29.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních výrobků z papíru a lepenky
17.29.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních výrobků z papíru a lepenky
18| Tiskařské a nahrávací služby
18.1| Tisk a služby související s tiskem
18.11| Tisk novin
18.11.1| Tisk novin
18.11.10| Tisk novin
18.12| Ostatní tiskařské služby
18.12.1| Ostatní tiskařské služby
18.12.11| Tiskařské služby pro tisk známek, daňových kolků, dokumentů s názvy, čipových
karet, šeků, bezpečnostních dokladů a podobných výrobků
Kód| Název položky
---|---
18.12.12| Tiskařské služby pro reklamní katalogy, prospekty, plakáty a jiné tištěné reklamní
materiály
18.12.13| Tiskařské služby pro tisk časopisů a periodických publikací, vycházejících méně než
čtyřikrát týdně
18.12.14| Tiskařské služby pro tisk knih, map, hydrografických nebo podobných map všech druhů,
obrázků, rytin a fotografií, pohlednic
18.12.15| Tiskařské služby pro tisk etiket a štítků
18.12.16| Tiskařské služby pro tisk přímo na plast, sklo, kov, dřevo a keramiku
18.12.19| Ostatní tiskařské služby j. n.
18.13| Příprava tisku a digitálních dat
18.13.1| Služby související s přípravou tisku
18.13.10| Služby související s přípravou tisku
18.13.2| Tiskařské desky nebo válce a ostatní pomůcky potřebné pro tisk
18.13.20| Tiskařské desky nebo válce a ostatní pomůcky potřebné pro tisk
18.13.3| Pomocné (doplňkové) služby související s tiskem
18.13.30| Pomocné (doplňkové) služby související s tiskem
18.14| Vázání knih a související služby
18.14.1| Vázání knih a související služby
18.14.10| Vázání knih a související služby
18.2| Rozmnožování nahraných nosičů
18.20| Rozmnožování nahraných nosičů
18.20.1| Rozmnožování zvukových nahrávek
18.20.10| Rozmnožování zvukových nahrávek
18.20.2| Rozmnožování videozáznamů
18.20.20| Rozmnožování videozáznamů
18.20.3| Rozmnožování softwaru
18.20.30| Rozmnožování softwaru
19| Koks a rafinované ropné produkty, vč. subdodavatelských prací
19.1| Koksárenské produkty, vč. subdodavatelských prací
19.10| Koksárenské produkty, vč. subdodavatelských prací
19.10.1| Koks a polokoks z uhlí nebo rašeliny; retortové uhlí
19.10.10| Koks a polokoks z uhlí nebo rašeliny; retortové uhlí
19.10.2| Uhelný nebo rašelinový dehet; ostatní minerální dehty
19.10.20| Uhelný nebo rašelinový dehet; ostatní minerální dehty
19.10.3| Smola a smolný koks
19.10.30| Smola a smolný koks
19.10.9| Subdodavatelské práce při výrobě koksárenských produktů
19.10.99| Subdodavatelské práce při výrobě koksárenských produktů
19.2| Rafinované ropné produkty, vč. subdodavatelských prací
19.20| Rafinované ropné produkty, vč. subdodavatelských prací
19.20.1| Brikety, bulety a podobná tuhá paliva
19.20.11| Brikety, bulety a podobná tuhá paliva vyrobená z černého uhlí
19.20.12| Brikety, bulety a podobná tuhá paliva vyrobená z hnědého uhlí
19.20.13| Brikety, bulety a podobná tuhá paliva vyrobená z rašeliny
19.20.2| Topné a plynové oleje, motorové benziny, mazací oleje
19.20.21| Motorové benziny, vč. leteckého benzinu
19.20.22| Palivo pro proudové motory benzinového typu
19.20.23| Lehké minerální oleje a přípravky j. n.
19.20.24| Letecký petrolej (kerosin)
19.20.25| Palivo pro proudové motory petrolejového typu
19.20.26| Plynové oleje
19.20.27| Střední destiláty a přípravky j. n.
19.20.28| Topné oleje j. n.
19.20.29| Mazací minerální oleje a přípravky j. n.
Kód| Název položky
---|---
19.20.3| Ropné plyny a jiné plynné uhlovodíky, kromě zemního plynu
19.20.31| Propan a butan, zkapalněné
19.20.32| Etylen, propylen, butylen, butadien a jiné ropné plyny a plynné uhlovodíky,
kromě zemního plynu
19.20.4| Ostatní ropné produkty
19.20.41| Vazelína; parafinový vosk; ropné a ostatní vosky
19.20.42| Ropný koks; ropný asfalt a ostatní zbytky ropných frakcí
19.20.9| Subdodavatelské práce při výrobě rafinovaných ropných produktů
19.20.99| Subdodavatelské práce při výrobě rafinovaných ropných produktů
20| Chemické látky a chemické přípravky, vč. subdodavatelských prací
20.1| Základní chemické látky, hnojiva a dusíkaté sloučeniny, plasty a syntetický kaučuk
v primárních formách, vč. subdodavatelských prací
20.11| Technické plyny, vč. subdodavatelských prací
20.11.1| Technické plyny
20.11.11| Vodík, argon, vzácné plyny, dusík a kyslík
20.11.12| Oxid uhličitý a ostatní anorganické kyslíkaté sloučeniny nekovů
20.11.13| Kapalný vzduch a stlačený vzduch
20.11.9| Subdodavatelské práce při výrobě technických plynů
20.11.99| Subdodavatelské práce při výrobě technických plynů
20.12| Barviva a pigmenty, vč. subdodavatelských prací
20.12.1| Oxidy, peroxidy a hydroxidy
20.12.11| Oxid zinečnatý a peroxid zinku; oxidy titanu
20.12.12| Oxidy a hydroxidy chromu, manganu, olova a mědi
20.12.19| Oxidy, peroxidy s hydroxidy ostatních kovů
20.12.2| Tříselné nebo barvířské výtažky; taniny a jejich deriváty; barviva j. n.
20.12.21| Syntetická organická barviva a přípravky na jejich bázi; syntetické organické výrobky
užívané jako fluorescenční zjasňovací prostředky nebo luminofory; barevné laky
a přípravky založené na jejich bázi
20.12.22| Tříselné výtažky rostlinného původu; taniny a jejich soli, étery, estery a ostatní
deriváty; barviva rostlinného nebo živočišného původu
20.12.23| Syntetická organická třísliva; anorganická třísliva; tříslicí přípravky; enzymatické
přípravky pro předčinění
20.12.24| Barviva j. n.; anorganické výrobky používané jako luminofory
20.12.9| Subdodavatelské práce při výrobě barviv a pigmentů
20.12.99| Subdodavatelské práce při výrobě barviv a pigmentů
20.13| Jiné základní anorganické chemické látky, vč. subdodavatelských prací
20.13.1| Obohacený uran a plutonium; ochuzený uran a thorium; ostatní radioaktivní chemické
prvky
20.13.11| Obohacený uran a plutonium a jejich sloučeniny
20.13.12| Ochuzený uran a thorium a jejich sloučeniny
20.13.13| Jiné radioaktivní chemické prvky, izotopy a sloučeniny; slitiny, disperze, keramické
výrobky a směsi obsahující tyto prvky, izotopy nebo sloučeniny
20.13.14| Neozářené palivové články (kazety) pro jaderné reaktory
20.13.2| Chemické prvky j. n.; anorganické kyseliny a sloučeniny
20.13.21| Metaloidy
20.13.22| Halogenové nebo sirné sloučeniny nekovů
20.13.23| Alkalické kovy a kovy alkalických zemin; kovy vzácných zemin, skandium a yttrium;
rtuť
20.13.24| Chlorovodík; oleum; oxid fosforečný; ostatní anorganické kyseliny; oxid křemičitý
a siřičitý
20.13.25| Oxidy, hydroxidy a peroxidy; hydrazin a hydroxylamin a jejich anorganické soli
20.13.3| Halogenové sloučeniny kovů; chlornany, chlorečnany a chloristany
20.13.31| Halogenové sloučeniny kovů
20.13.32| Chlornany, chlorečnany a chloristany
Kód| Název položky
---|---
20.13.4| Sulfidy, sulfáty; dusičnany, fosforečnany a uhličitany
20.13.41| Sulfidy, sulfity a sulfáty
20.13.42| Fosfornany, fosforitany, fosfáty, polyfosfáty a dusičnany (kromě dusičnanu draslíku)
20.13.43| Uhličitany
20.13.5| Soli ostatních kovů
20.13.51| Soli oxokovových nebo peroxokovových kyselin; drahé kovy v koloidním stavu
20.13.52| Anorganické sloučeniny j. n., vč. destilované vody; amalgámy jiné než amalgámy
drahých kovů
20.13.6| Ostatní základní anorganické chemické látky
20.13.61| Izotopy j. n. a jejich sloučeniny (vč. těžké vody)
20.13.62| Kyanidy, kyanid-oxidy a komplexní kyanidy; fulmináty, kyanatany a thiokyanatany;
křemičitany; boritany; perboritany; ostatní soli anorganických kyselin nebo peroxokyselin
20.13.63| Peroxid vodíku
20.13.64| Fosfidy, karbidy, hydridy, nitridy, azidy, silicidy a boridy
20.13.65| Sloučeniny kovů vzácných zemin, yttria nebo skandia
20.13.66| Síra, kromě sublimované síry, srážené a koloidní síry
20.13.67| Kyzové výpražky
20.13.68| Piezoelektrický křemen; ostatní syntetické nebo rekonstituované drahokamy
nebo polodrahokamy, neopracované
20.13.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních základních anorganických chemických
látek
20.13.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních základních anorganických chemických
látek
20.14| Jiné základní organické chemické látky, vč. subdodavatelských prací
20.14.1| Uhlovodíky a jejich deriváty
20.14.11| Acyklické uhlovodíky
20.14.12| Cyklické uhlovodíky
20.14.13| Chlorderiváty acyklických uhlovodíků
20.14.14| Sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty uhlovodíků, též halogenované
20.14.19| Ostatní halogenderiváty uhlovodíků
20.14.2| Alkoholy, fenoly, fenolalkoholy a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty;
technické mastné alkoholy
20.14.21| Technické mastné alkoholy
20.14.22| Jednosytné alkoholy
20.14.23| Dioly, vícesytné alkoholy, cyklické alkoholy a deriváty alkoholů
20.14.24| Fenoly; fenolalkoholy a deriváty fenolů
20.14.3| Technické monokarboxylové mastné kyseliny; karboxylové kyseliny a jejich deriváty
20.14.31| Technické monokarboxylové mastné kyseliny; kyselé oleje z rafinace
20.14.32| Nasycené acyklické monokarboxylové kyseliny a jejich deriváty
20.14.33| Nenasycené monokarboxylové, cykloalkanické, cykloalkenické nebo cykloterpenické
acyklické polykarboxylové kyseliny a jejich deriváty
20.14.34| Aromatické polykarboxylové a karboxylové kyseliny s přidanou kyslíkatou
funkcí; jejich deriváty, kromě kyseliny salicylové a jejích solí
20.14.4| Organické sloučeniny s dusíkatou funkcí
20.14.41| Sloučeniny s aminovou funkcí
20.14.42| Aminosloučeniny s kyslíkatou funkcí, kromě lyzinu a glutamové kyseliny
20.14.43| Ureiny; sloučeniny s karboxyamidovou funkcí a sloučeniny s nitrilovou funkcí;
jejich deriváty
20.14.44| Sloučeniny s jinými dusíkatými funkcemi
20.14.5| Organické sloučeniny síry a ostatní organicko-anorganické sloučeniny; heterocyklické
sloučeniny j. n.
20.14.51| Organické sloučeniny síry a ostatní organicko-anorganické sloučeniny
20.14.52| Heterocyklické sloučeniny j. n.; nukleové kyseliny a jejich soli
Kód| Název položky
---|---
20.14.53| Fosforečné estery a jejich soli nebo estery ostatních anorganických kyselin (kromě
esterů halogenovodíků) a jejich solí; jejich cyklické alkoholy a jejich halogen-, sulfo-,
nitro- nebo nitrosoderiváty
20.14.6| Étery, organické peroxidy, epoxidy, acetaly, poloacetaly; ostatní organické sloučeniny
20.14.61| Sloučeniny s aldehydovou funkcí
20.14.62| Sloučeniny s ketonovou a chinonovou funkcí
20.14.63| Étery, organické peroxidy, epoxidy, acetaly, poloacetaly a jejich deriváty
20.14.64| Enzymy a ostatní organické sloučeniny j. n.
20.14.7| Různé základní organické chemické látky
20.14.71| Deriváty rostlinných nebo pryskyřičných produktů
20.14.72| Dřevěné uhlí
20.14.73| Oleje a ostatní produkty destilace vysokoteplotních černouhelných dehtů a podobné
produkty
20.14.74| Etylalkohol nedenaturovaný o obsahu alkoholu >= 80 % objemových
20.14.75| Etylalkohol a jiné destiláty, denaturované, s jakýmkoliv obsahem alkoholu
20.14.8| Odpadní výluhy z výroby buničiny ze dřeva, kromě taliového oleje
20.14.80| Odpadní výluhy z výroby buničiny ze dřeva, kromě taliového oleje
20.14.9| Subdodavatelské práce při výrobě jiných základních organických chemických látek
20.14.99| Subdodavatelské práce při výrobě jiných základních organických chemických látek
20.15| Hnojiva a dusíkaté sloučeniny, vč. subdodavatelských prací
20.15.1| Kyselina dusičná; směs kyseliny sírové a dusičné; amoniak
20.15.10| Kyselina dusičná; směs kyseliny sírové a dusičné; amoniak
20.15.2| Chlorid amonný; dusitany
20.15.20| Chlorid amonný; dusitany
20.15.3| Dusíkatá minerální nebo chemická hnojiva
20.15.31| Močovina
20.15.32| Síran amonný
20.15.33| Dusičnan amonný
20.15.34| Podvojné soli a směsi dusičnanu vápenatého a dusičnanu amonného
20.15.35| Směsi dusičnanu amonného s uhličitanem vápenatým nebo s jinou anorganickou
nehnojivou látkou
20.15.39| Ostatní dusíkatá hnojiva a směsi
20.15.4| Fosforečná minerální nebo chemická hnojiva
20.15.41| Superfosfáty
20.15.49| Ostatní fosforečná hnojiva
20.15.5| Draselná minerální nebo chemická hnojiva
20.15.51| Chlorid draselný (muriat z potaše)
20.15.52| Síran draselný (síran z potaše)
20.15.59| Ostatní draselná hnojiva
20.15.6| Dusičnan sodný
20.15.60| Dusičnan sodný
20.15.7| Hnojiva j. n.
20.15.71| Hnojiva obsahující tři živiny: dusík, fosfor a draslík
20.15.72| Hydrogenorthofosforečnan diamonný (diammonium fosfát)
20.15.73| Monoammonium fosfát
20.15.74| Hnojiva obsahující dvě živiny: dusík a fosfor
20.15.75| Hnojiva obsahující dvě živiny: fosfor a draslík
20.15.76| Dusičnan draslíku
20.15.79| Minerální nebo chemická hnojiva obsahující nejméně dvě živiny (dusík, fosfor,
draslík) j. n.
20.15.8| Živočišná nebo rostlinná hnojiva j. n.
20.15.80| Živočišná nebo rostlinná hnojiva j. n.
20.15.9| Subdodavatelské práce při výrobě hnojiv a dusíkatých sloučenin
20.15.99| Subdodavatelské práce při výrobě hnojiv a dusíkatých sloučenin
Kód| Název položky
---|---
20.16| Plasty v primárních formách, vč. subdodavatelských prací
20.16.1| Polymery etylenu, v primárních formách
20.16.10| Polymery etylenu, v primárních formách
20.16.2| Polymery styrenu, v primárních formách
20.16.20| Polymery styrenu, v primárních formách
20.16.3| Polymery vinylchloridu nebo jiných halogenolefinů, v primárních formách
20.16.30| Polymery vinylchloridu nebo jiných halogenolefinů, v primárních formách
20.16.4| Polyacetaly, ostatní polyétery a epoxidové pryskyřice, v primárních formách;
polykarbonáty, alkydové pryskyřice, polyallylestery a ostatní polyestery, v primárních
formách
20.16.40| Polyacetaly, ostatní polyétery a epoxidové pryskyřice v primárních formách;
polykarbonáty, alkydové pryskyřice, polyallylestery a ostatní polyestery, v primárních
formách
20.16.5| Ostatní plasty v primárních formách; iontoměniče
20.16.51| Polymery propylenu nebo ostatních olefínů, v primárních formách
20.16.52| Polymery vinylacetátu nebo jiných vinylesterů a vinylových polymerů, v primárních
formách
20.16.53| Akrylové polymery, v primárních formách
20.16.54| Polyamidy, v primárních formách
20.16.55| Močovinové, thiomočovinové a melaminové pryskyřice, v primárních formách
20.16.56| Ostatní aminové a fenolové pryskyřice a polyuretany, v primárních formách
20.16.57| Silikony, v primárních formách
20.16.59| Ostatní plasty, v primárních formách j. n.
20.16.9| Subdodavatelské práce při výrobě plastů v primárních formách
20.16.99| Subdodavatelské práce při výrobě plastů v primárních formách
20.17| Syntetický kaučuk v primárních formách, vč. subdodavatelských prací
20.17.1| Syntetický kaučuk v primárních formách
20.17.10| Syntetický kaučuk v primárních formách
20.17.9| Subdodavatelské práce při výrobě syntetického kaučuku v primárních formách
20.17.99| Subdodavatelské práce při výrobě syntetického kaučuku v primárních formách
20.2| Pesticidy a jiné agrochemické přípravky, vč. subdodavatelských prací
20.20| Pesticidy a jiné agrochemické přípravky, vč. subdodavatelských prací
20.20.1| Pesticidy a jiné agrochemické přípravky
20.20.11| Insekticidy
20.20.12| Herbicidy
20.20.13| Přípravky proti klíčení a regulátory růstu rostlin
20.20.14| Dezinfekční prostředky
20.20.15| Fungicidy
20.20.19| Ostatní pesticidy a jiné agrochemické přípravky
20.20.9| Subdodavatelské práce při výrobě pesticidů a jiných agrochemických přípravků
20.20.99| Subdodavatelské práce při výrobě pesticidů a jiných agrochemických přípravků
20.3| Nátěrové barvy, laky a jiné nátěrové materiály, tiskařské barvy a tmely, vč.
subdodavatelských prací
20.30| Nátěrové barvy, laky a jiné nátěrové materiály, tiskařské barvy a tmely, vč.
subdodavatelských prací
20.30.1| Nátěrové barvy a laky na bázi polymerů
20.30.11| Nátěrové barvy a laky na bázi akrylových nebo vinylových polymerů, ve vodném
prostředí
20.30.12| Nátěrové barvy a laky na bázi polyesterů, akrylových nebo vinylových polymerů,
v nevodném prostředí; roztoky
20.30.2| Ostatní nátěrové barvy a laky a podobné výrobky; barvy pro uměleckou malbu
a tiskařské barvy
20.30.21| Připravené pigmenty, připravená kalidla a barvy, sklotvorné smalty a glazury, engoby,
tekuté listry a podobné výrobky; skleněné frity
Kód| Název položky
---|---
20.30.22| Ostatní barvy a laky; připravené sikativy
20.30.23| Barvy pro uměleckou malbu, školní, plakátovací, tónovací, pro zábavní účely apod.
20.30.24| Tiskařské barvy
20.30.9| Subdodavatelské práce při výrobě nátěrových barev, laků a jiných nátěrových
materiálů, tiskařských barev a tmelů
20.30.99| Subdodavatelské práce při výrobě nátěrových barev, laků a jiných nátěrových
materiálů, tiskařských barev a tmelů
20.4| Mýdlo a detergenty, čisticí a lešticí prostředky, parfémy a toaletní přípravky,
vč. subdodavatelských prací
20.41| Mýdlo a detergenty, čisticí a lešticí prostředky, vč. subdodavatelských prací
20.41.1| Glycerol
20.41.10| Glycerol
20.41.2| Organické povrchově aktivní prostředky, kromě mýdla
20.41.20| Organické povrchově aktivní prostředky, kromě mýdla
20.41.3| Mýdlo, prací a čisticí prostředky
20.41.31| Mýdlo a organické povrchově aktivní prostředky a přípravky na bázi mýdla; papír,
vata, plsť a netkané textilie, impregnované, natírané nebo potažené mýdlem nebo
detergenty
20.41.32| Detergenty a prací prostředky
20.41.4| Vonné přípravky a vosky
20.41.41| Přípravky pro parfémování nebo deodoraci místností
20.41.42| Umělé a připravené vosky
20.41.43| Leštidla a krémy na obuv, nábytek, podlahy, karoserie, sklo nebo kov
20.41.44| Čisticí pasty, prášky a jiné čisticí prostředky
20.41.9| Subdodavatelské práce při výrobě mýdla a detergentů, čisticích a lešticích prostředků
20.41.99| Subdodavatelské práce při výrobě mýdla a detergentů, čisticích a lešticích prostředků
20.42| Parfémy a toaletní přípravky, vč. subdodavatelských prací
20.42.1| Parfémy a toaletní přípravky
20.42.11| Parfémy a toaletní vody
20.42.12| Přípravky na líčení rtů a očí
20.42.13| Přípravky pro manikúru a pedikúru
20.42.14| Pudry pro kosmetické a toaletní účely
20.42.15| Kosmetické přípravky, líčidla a přípravky pro péči o pokožku (vč. opalovacích
a ochranných přípravků) j. n.
20.42.16| Šampony, laky na vlasy, přípravky pro trvalou ondulaci nebo na narovnávání vlasů
20.42.17| Přípravky na vlasy j. n.
20.42.18| Přípravky pro ústní nebo zubní hygienu (vč. adhezivních past a prášků), umělý chrup
20.42.19| Holicí přípravky; tělové deodoranty a přípravky proti pocení; koupelové přípravky;
ostatní voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky j. n.
20.42.9| Subdodavatelské práce při výrobě parfémů a toaletních přípravků
20.42.99| Subdodavatelské práce při výrobě parfémů a toaletních přípravků
20.5| Ostatní chemické výrobky, vč. subdodavatelských prací
20.51| Výbušniny, vč. subdodavatelských prací
20.51.1| Připravené výbušniny; zápalnice; roznětky nebo rozbušky; zažehovače; elektrické
rozbušky; ohňostroje
20.51.11| Prachové výmetné slože a připravené výbušniny
20.51.12| Zápalnice; bleskovice; rozbušky; zažehovače; elektrické rozbušky
20.51.13| Ohňostroje
20.51.14| Signalizační rakety, dešťové rakety, mlhové signály a ostatní pyrotechnické výrobky,
kromě ohňostrojů
20.51.2| Zápalky
20.51.20| Zápalky
20.51.9| Subdodavatelské práce při výrobě výbušnin
20.51.99| Subdodavatelské práce při výrobě výbušnin
Kód| Název položky
---|---
20.52| Klihy, vč. subdodavatelských prací
20.52.1| Klihy
20.52.10| Klihy
20.52.9| Subdodavatelské práce při výrobě klihů
20.52.99| Subdodavatelské práce při výrobě klihů
20.53| Vonné silice, vč. subdodavatelských prací
20.53.1| Vonné silice
20.53.10| Vonné silice
20.53.9| Subdodavatelské práce při výrobě vonných silic
20.53.99| Subdodavatelské práce při výrobě vonných silic
20.59| Ostatní chemické výrobky j. n., vč. subdodavatelských prací
20.59.1| Fotografické desky a filmy, filmy pro okamžitou fotografii; chemické přípravky
a nesmíšené výrobky pro fotografické účely
20.59.11| Fotografické desky a filmy, filmy pro okamžitou fotografii, citlivé, neexponované;
fotografický papír
20.59.12| Citlivé emulze pro fotografické účely; chemické přípravky pro fotografické účely j. n.
20.59.2| Chemicky upravené živočišné a rostlinné tuky a oleje; směsi nepoživatelných
živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů
20.59.20| Chemicky upravené živočišné a rostlinné tuky a oleje; směsi nepoživatelných
živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů
20.59.3| Inkousty a tuše všech druhů pro psaní nebo kreslení
20.59.30| Inkousty a tuše všech druhů pro psaní nebo kreslení
20.59.4| Mazací přípravky; přísady; přípravky proti zamrzání
20.59.41| Mazací přípravky
20.59.42| Antidetonační přípravky; přísady do minerálních olejů a podobné produkty
20.59.43| Kapaliny pro hydraulické brzdy; přípravky proti zamrzání a připravené kapaliny
k odmrazování
20.59.5| Různé chemické výrobky
20.59.51| Peptony, jiné proteinové látky a jejich deriváty, j. n.; kožní prášek
20.59.52| Modelovací pasty; zubní vosk a jiné zubařské přípravky na bázi sádry; přípravky
a náplně pro hasicí přístroje; připravené živné půdy pro vývoj mikroorganismů;
kompozitní diagnostické nebo laboratorní reagencie j. n.
20.59.53| Chemické prvky ve tvaru disků a sloučeniny dopované pro použití v elektronice
20.59.54| Aktivní uhlí
20.59.55| Přípravky k úpravě povrchu, přípravky k urychlení barvení nebo fixování barviv
a podobné přípravky
20.59.56| Přípravky na čištění kovových povrchů; tavidla; připravené urychlovače vulkanizace;
směsi změkčovadel a stabilizátorů gumy nebo plastů; katalyzátory j. n.; směsi
alkylbenzenů a směsi alkylnaftalenů j. n.
20.59.57| Pojidla pro licí formy nebo jádra; chemické výrobky
20.59.59| Ostatní chemické výrobky j. n.
20.59.6| Želatina a její deriváty, vč. mléčných albuminů
20.59.60| Želatina a její deriváty, vč. mléčných albuminů
20.59.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních chemických výrobků j. n.
20.59.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních chemických výrobků j. n.
20.6| Chemická vlákna, vč. subdodavatelských prací
20.60| Chemická vlákna, vč. subdodavatelských prací
20.60.1| Syntetická vlákna
20.60.11| Syntetická vlákna a koudel, nemykaná, nečesaná
20.60.12| Vysokopevnostní nekonečná vlákna z polyamidů a polyesterů
20.60.13| Ostatní syntetická nekonečná vlákna, jednoduchá
20.60.14| Syntetický monofilament; pásky a podobné tvary, ze syntetických textilních materiálů
20.60.2| Umělá vlákna
20.60.21| Umělá vlákna a koudel, nemykaná, nečesaná
Kód| Název položky
---|---
20.60.22| Viskózové vysokopevnostní nekonečné vlákno
20.60.23| Ostatní umělá nekonečná vlákna, jednoduchá
20.60.24| Umělý monofilament; pásky a podobné tvary, z umělých textilních materiálů
20.60.9| Subdodavatelské práce při výrobě chemických vláken
20.60.99| Subdodavatelské práce při výrobě chemických vláken
21| Základní farmaceutické výrobky a farmaceutické přípravky,
vč. subdodavatelských prací
21.1| Základní farmaceutické výrobky, vč. subdodavatelských prací
21.10| Základní farmaceutické výrobky, vč. subdodavatelských prací
21.10.1| Kyselina salicylová, O-acetylsalicylová kyselina, jejich soli a estery
21.10.10| Kyselina salicylová, O-acetylsalicylová kyselina, jejich soli a estery
21.10.2| Lyzin, glutamová kyselina a jejich soli; kvarterní amonné soli a hydroxidy;
fosfoaminolipidy; amidy a jejich deriváty a soli
21.10.20| Lyzin, glutamová kyselina a jejich soli; kvarterní amonné soli a hydroxidy;
fosfoaminolipidy; amidy a jejich deriváty a soli
21.10.3| Laktony j. n., heterocyklické sloučeniny pouze s dusíkatým (dusíkatými)
heteroatomem (heteroatomy), obsahující ve struktuře nekondenzovaný pyrazolový
kruh, pyrimidinový kruh, piperazinový kruh, nekondenzovaný triazinový kruh nebo
fenothiazinový kruhový systém, jinak nekondenzovaný; hydantoin a jeho deriváty;
sulfonamidy
21.10.31| Laktony j. n., heterocyklické sloučeniny pouze s dusíkatým (dusíkatými)
heteroatomem (heteroatomy), obsahující ve struktuře nekondenzovaný pyrazolový
kruh, pyrimidinový kruh, piperazinový kruh, nekondenzovaný triazinový kruh nebo
fenothiazinový kruhový systém, jinak nekondenzovaný; hydantoin a jeho deriváty
21.10.32| Sulfonamidy
21.10.4| Cukry chemicky čisté j. n.; étery a estery cukrů a jejich soli j. n.
21.10.40| Cukry chemicky čisté j. n.; étery a estery cukrů a jejich soli j. n.
21.10.5| Provitaminy, vitaminy a hormony; glykosidy a rostlinné alkaloidy a jejich deriváty;
antibiotika
21.10.51| Provitaminy, vitaminy a jejich deriváty
21.10.52| Hormony, jejich deriváty; ostatní steroidy užívané hlavně jako hormony
21.10.53| Glykosidy, rostlinné alkaloidy, jejich soli, étery, estery a ostatní deriváty
21.10.54| Antibiotika
21.10.6| Žlázy a ostatní orgány; výtažky z nich a jiný lidský nebo živočišný materiál j. n.
21.10.60| Žlázy a ostatní orgány; výtažky z nich a jiný lidský nebo živočišný materiál j. n.
21.10.9| Subdodavatelské práce při výrobě základních farmaceutických výrobků
21.10.99| Subdodavatelské práce při výrobě základních farmaceutických výrobků
21.2| Farmaceutické přípravky, vč. subdodavatelských prací
21.20| Farmaceutické přípravky, vč. subdodavatelských prací
21.20.1| Léky
21.20.11| Léky obsahující peniciliny nebo jiná antibiotika
21.20.12| Léky obsahující hormony, ale ne antibiotika
21.20.13| Léky obsahující alkaloidy nebo jejich deriváty, ale ne hormony nebo antibiotika
21.20.2| Ostatní farmaceutické přípravky
21.20.21| Antiséra a očkovací látky
21.20.22| Chemické antikoncepční přípravky na bázi hormonů nebo spermicidů
21.20.23| Diagnostická činidla a jiné farmaceutické přípravky
21.20.24| Adhezivní obvazy, katgut a podobné materiály; lékárničky první pomoci
21.20.9| Subdodavatelské práce při výrobě farmaceutických přípravků
21.20.99| Subdodavatelské práce při výrobě farmaceutických přípravků
22| Pryžové a plastové výrobky, vč. souvisejích služeb a prací
22.1| Pryžové výrobky, vč. subdodavatelských prací
22.11| Pryžové pláště a duše; protektorované pneumatiky; vč. subdodavatelských prací
22.11.1| Pryžové pláště a duše, nové
Kód| Název položky
---|---
22.11.11| Pryžové pneumatiky pro motorová vozidla, nové
22.11.12| Pryžové pneumatiky pro motocykly a jízdní kola, nové
22.11.13| Pryžové pneumatiky pro autobusy, nákladní automobily a letadla, nové
22.11.14| Pryžové pneumatiky pro zemědělské stroje, nové; ostatní nové pneumatiky z pryže
22.11.15| Duše, komorové (plné) obruče, vyměnitelné běhouny pláště pneumatiky a ochranné
vložky do ráfku pneumatiky, z pryže
22.11.16| Profily k protektorování pryžových plášťů
22.11.2| Pryžové pneumatiky protektorované
22.11.20| Pryžové pneumatiky protektorované
22.11.9| Subdodavatelské práce při výrobě pryžových plášťů a duší a při protektorování
pryžových pneumatik
22.11.99| Subdodavatelské práce při výrobě pryžových plášťů a duší a při protektorování
pryžových pneumatik
22.19| Ostatní pryžové výrobky, vč. subdodavatelských prací
22.19.1| Regenerovaná pryž v primárních formách nebo v deskách, listech nebo pásech
22.19.10| Regenerovaná pryž v primárních formách nebo v deskách, listech nebo pásech
22.19.2| Nevulkanizovaná pryž a výrobky z ní; vulkanizovaná pryž, jiná než tvrdá, v nitích,
šňůrách, deskách, listech, pásech, tyčích a profilech
22.19.20| Nevulkanizovaná pryž a výrobky z ní; vulkanizovaná pryž, jiná než tvrdá, v nitích,
šňůrách, deskách, listech, pásech, tyčích a profilech
22.19.3| Trouby, trubky a hadice z vulkanizované pryže, jiné než tvrdé
22.19.30| Trouby, trubky a hadice z vulkanizované pryže, jiné než tvrdé
22.19.4| Dopravníkové nebo hnací pásy a řemeny, z vulkanizované pryže
22.19.40| Dopravníkové nebo hnací pásy a řemeny, z vulkanizované pryže
22.19.5| Textilie povrstvené pryží, kromě kordových textilií pro pneumatiky
22.19.50| Textilie povrstvené pryží, kromě kordových textilií pro pneumatiky
22.19.6| Oděvní výrobky a oděvní doplňky z vulkanizované pryže, jiné než tvrdé
22.19.60| Oděvní výrobky a oděvní doplňky z vulkanizované pryže, jiné než tvrdé
22.19.7| Výrobky z vulkanizované pryže j. n.; tvrdá pryž; výrobky z tvrdé pryže
22.19.71| Hygienické nebo farmaceutické výrobky (vč. dudlíků) z vulkanizované pryže, jiné
než tvrdé
22.19.72| Podlahové krytiny a předložky, z nelehčené vulkanizované pryže
22.19.73| Ostatní výrobky z vulkanizované pryže j. n.; tvrdá pryž ve všech formách a výrobky
z ní; podlahové krytiny a předložky z vulkanizované lehčené pryže
22.19.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních pryžových výrobků
22.19.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních pryžových výrobků
22.2| Plastové výrobky, vč. souvisejících služeb a prací
22.21| Plastové desky, fólie, hadice, trubky a profily, vč. subdodavatelských prací
22.21.1| Plastové monofily o průřezu > 1 mm, pruty, tyčinky a profily,
22.21.10| Plastové monofily o průřezu > 1 mm, pruty, tyčinky a profily,
22.21.2| Plastové trouby, trubky, hadice, koncovky a spojky
22.21.21| Umělá střeva ze ztužených bílkovin a z celulózových materiálů; plastové neohebné
trouby, trubky a hadice
22.21.29| Ostatní plastové trouby, trubky, hadice, koncovky a spojky
22.21.3| Plastové desky, listy, filmy, fólie, pruhy a pásky, nevyztužené ani jinak kombinované
s jinými materiály
22.21.30| Plastové desky, listy, filmy, fólie, pruhy a pásky, nevyztužené ani jinak kombinované
s jinými materiály
22.21.4| Ostatní plastové desky, listy, filmy, fólie, pruhy a pásky
22.21.41| Ostatní plastové desky, listy, filmy, fólie, pruhy a pásky, lehčené
22.21.42| Ostatní plastové desky, listy, filmy, fólie, pruhy a pásky, nelehčené
22.21.9| Subdodavatelské práce při výrobě plastových desek, fólií, hadic, trubek a profilů
22.21.99| Subdodavatelské práce při výrobě plastových desek, fólií, hadic, trubek a profilů
22.22| Plastové obaly, vč. subdodavatelských prací
Kód| Název položky
---|---
22.22.1| Plastové obaly
22.22.11| Pytle a sáčky (vč. kornoutů), z polyetylenu
22.22.12| Pytle a sáčky (vč. kornoutů), jiné než z polyetylenu
22.22.13| Plastové krabice, bedny, přihrádky a podobné výrobky
22.22.14| Plastové demižony, lahve, flakony a podobné výrobky
22.22.19| Ostatní plastové obaly
22.22.9| Subdodavatelské práce při výrobě plastových obalů
22.22.99| Subdodavatelské práce při výrobě plastových obalů
22.23| Plastové výrobky pro stavebnictví, vč. subdodavatelských prací
22.23.1| Plastové výrobky pro stavebnictví; linoleum a tvrdé podlahové krytiny, jiné
než plastové
22.23.11| Plastové podlahové krytiny, obklady na stěny a stropy, v rolích nebo ve formě
obkládaček a dlaždic
22.23.12| Plastové koupací vany, umyvadla, záchodové mísy, sedátka a kryty, splachovací
nádrže a podobné sanitární a hygienické výrobky
22.23.13| Plastové zásobníky, nádrže, kádě a podobné nádoby o objemu > 300 litrů
22.23.14| Plastové dveře, okna a jejich rámy a dveřní prahy, okenice, rolety a podobné výrobky
a jejich díly
22.23.15| Linoleum a tvrdé podlahové krytiny, jiné než plastové (pružné podlahové krytiny)
22.23.19| Plastové výrobky pro stavebnictví j. n.
22.23.2| Montované stavby z plastů
22.23.20| Montované stavby z plastů
22.23.9| Subdodavatelské práce při výrobě plastových výrobků pro stavebnictví
22.23.99| Subdodavatelské práce při výrobě plastových výrobků pro stavebnictví
22.29| Ostatní plastové výrobky, vč. souvisejících služeb a prací
22.29.1| Plastové oděvy a oděvní doplňky (vč. rukavic)
22.29.10| Plastové oděvy a oděvní doplňky (vč. rukavic)
22.29.2| Ostatní plastové výrobky j. n.
22.29.21| Plastové samolepicí desky, listy, filmy, fólie, pruhy a pásky a jiné ploché tvar, v rolích
o šířce <= 20 cm
22.29.22| Ostatní plastové samolepicí desky, listy, filmy, fólie, pruhy a pásky a jiné ploché tvary
22.29.23| Plastové kuchyňské a stolní nádobí a ostatní předměty převážně pro domácnost,
plastové toaletní předměty
22.29.24| Plastové díly pro svítidla a osvětlovací zařízení, světelné znaky, světelné ukazatele
a podobné výrobky, j. n.
22.29.25| Plastové kancelářské nebo školní potřeby
22.29.26| Plastové příslušenství pro nábytek, karoserie nebo podobné výrobky; plastové sošky
a jiné ozdobné výrobky
22.29.29| Ostatní výrobky z plastů
22.29.9| Služby při výrobě ostatních plastových výrobků; subdodavatelské práce při výrobě
ostatních plastových výrobků
22.29.91| Služby při výrobě ostatních plastových výrobků
22.29.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních plastových výrobků
23| Ostatní nekovové minerální výrobky, vč. souvisejících služeb a prací
23.1| Sklo a skleněné výrobky, vč. souvisejících služeb a prací
23.11| Ploché sklo nezpracované, vč. subdodavatelských prací
23.11.1| Ploché sklo nezpracované
23.11.11| Lité, válcované, tažené a foukané sklo v tabulích, jinak nezpracované
23.11.12| Plavené sklo a sklo na povrchu broušené nebo leštěné, v tabulích, jinak nezpracované
23.11.9| Subdodavatelské práce při výrobě plochého skla
23.11.99| Subdodavatelské práce při výrobě plochého skla
23.12| Ploché sklo tvarované a jinak zpracované, vč. subdodavatelských prací
23.12.1| Ploché sklo tvarované a jinak zpracované
Kód| Název položky
---|---
23.12.11| Sklo v tabulích, ohýbané, s broušenými hranami, ryté, vrtané, smaltované nebo jinak
zpracované, nezarámované, neupevněné
23.12.12| Bezpečnostní sklo
23.12.13| Skleněná zrcadla; izolační skla (z několika tabulí skla)
23.12.9| Subdodavatelské práce při výrobě tvarovaného a jinak zpracovaného plochého skla
23.12.99| Subdodavatelské práce při výrobě tvarovaného a jinak zpracovaného plochého skla
23.13| Duté sklo, vč. souvisejících služeb a prací
23.13.1| Duté sklo
23.13.11| Skleněné láhve, demižony, lékovky a jiné nádoby, kromě ampulí; zátky, víčka a jiné
uzávěry ze skla
23.13.12| Nápojové sklo, jiné než sklokeramické
23.13.13| Užitkové sklo používané ke stolování nebo ke kuchyňským účelům, jako toaletní
nebo kancelářské předměty, jako pokojová dekorace apod.
23.13.14| Skleněné vložky do vakuových lahví a jiných izolačních nádob
23.13.9| Práce související s konečnou úpravou dutého skla; subdodavatelské práce při výrobě
dutého skla
23.13.91| Práce související s konečnou úpravou nápojového skla a jiných skleněných výrobků
používaných ke stolování nebo ke kuchyňským účelům
23.13.92| Práce související s konečnou úpravou jiných skleněných nádob
23.13.99| Subdodavatelské práce při výrobě dutého skla
23.14| Skleněná vlákna, vč. subdodavatelských prací
23.14.1| Skleněná vlákna
23.14.11| Lunta, pramence, příze a stříž ze skleněných vláken
23.14.12| Závoje, rouno, rohože, matrace, desky a podobné výrobky ze skla, kromě tkanin
23.14.9| Subdodavatelské práce při výrobě skleněných vláken
23.14.99| Subdodavatelské práce při výrobě skleněných vláken
23.19| Ostatní zpracované sklo, vč. technických skleněných výrobků a souvisejících služeb
a prací
23.19.1| Ostatní sklo, skleněný polotovar
23.19.11| Masivní sklo v kusech, sklo ve tvaru kuliček (kromě mikrokuliček), tyčí nebo trubic,
nezpracované
23.19.12| Dlažební kostky, desky, cihly, dlaždice a ostatní výrobky z lisovaného nebo litého skla;
skleněné vitráže a podobné výrobky; pěnové sklo v blocích, tabulích nebo podobných
tvarech
23.19.2| Technické a jiné sklo
23.19.21| Skleněné pláště, otevřené, a jejich skleněné díly, pro žárovky, katodové trubice apod.
23.19.22| Skla do hodin, hodinek nebo brýlí, opticky neopracovaná; duté skleněné koule a jejich
díly k výrobě těchto skel
23.19.23| Laboratorní sklo, sklo pro zdravotnické a farmaceutické účely; skleněné ampule
23.19.24| Skleněné díly pro svítidla a osvětlovací zařízení, světelné znaky, světelné ukazatele
a podobné výrobky
23.19.25| Skleněné elektrické izolátory
23.19.26| Skleněné výrobky j. n.
23.19.9| Práce související s konečnou úpravou ostatního skla, vč. technických skleněných
výrobků; subdodavatelské práce při výrobě ostatního zpracovaného skla,
vč. technických skleněných výrobků
23.19.91| Práce související s konečnou úpravou ostatního skla, vč. technických skleněných
výrobků
23.19.99| Subdodavatelské práce při výrobě jiného zpracovaného skla, vč. technických
skleněných výrobků
23.2| Žáruvzdorné výrobky, vč. subdodavatelských prací
23.20| Žáruvzdorné výrobky, vč. subdodavatelských prací
23.20.1| Žáruvzdorné výrobky
Kód| Název položky
---|---
23.20.11| Žáruvzdorné cihly, tvárnice, dlaždice a podobné keramické výrobky z křemičitých
fosilních mouček nebo zemin
23.20.12| Žáruvzdorné cihly, tvárnice, dlaždice a podobné žáruvzdorné keramické stavební
výrobky, jiné než výrobky z křemičitých fosilních mouček nebo zemin
23.20.13| Žáruvzdorné cementy, malty, betony a podobné směsi j. n.
23.20.14| Nevypalované žáruvzdorné výrobky a ostatní žáruvzdorné keramické výrobky
23.20.9| Subdodavatelské práce při výrobě žáruvzdorných výrobků
23.20.99| Subdodavatelské práce při výrobě žáruvzdorných výrobků
23.3| Stavební výrobky z jílovitých materiálů, vč. subdodavatelských prací
23.31| Keramické obkládačky a dlaždice, vč. subdodavatelských prací
23.31.1| Keramické obkládačky a dlaždice
23.31.10| Keramické obkládačky a dlaždice
23.31.9| Subdodavatelské práce při výrobě keramických obkládaček a dlaždic
23.31.99| Subdodavatelské práce při výrobě keramických obkládaček a dlaždic
23.32| Pálené zdicí materiály, tašky, dlaždice a podobné výrobky, vč. subdodavatelských
prací
23.32.1| Pálené zdicí materiály, tašky, dlaždice a podobné výrobky
23.32.11| Nežáruvzdorné keramické cihly, podlahové kameny, nosné nebo výplňové tvarovky
a podobné výrobky
23.32.12| Krytinové tašky, trubkové komínové nástavce, komínové vložky, komínové vyzdívky,
stavební ozdoby a ostatní stavební keramika
23.32.13| Keramické trouby, žlábky, tvarovky a spoje trub
23.32.9| Subdodavatelské práce při výrobě pálených zdicích materiálů, tašek, dlaždic
a podobných výrobků
23.32.99| Subdodavatelské práce při výrobě pálených zdicích materiálů, tašek, dlaždic
a podobných výrobků
23.4| Ostatní porcelánové a keramické výrobky, vč. subdodavatelských prací
23.41| Keramické a porcelánové výrobky převážně pro domácnost a ozdobné předměty,
vč. subdodavatelských prací
23.41.1| Keramické a porcelánové výrobky převážně pro domácnost a ozdobné předměty
23.41.11| Kuchyňské a stolní nádobí, ostatní předměty převážně pro domácnost a toaletní
předměty z porcelánu
23.41.12| Kuchyňské a stolní nádobí, ostatní předměty převážně pro domácnost a toaletní
předměty z jiných materiálů než porcelánu
23.41.13| Sošky a jiné ozdobné předměty z keramiky
23.41.9| Subdodavatelské práce při výrobě keramických a porcelánových výrobků převážně
pro domácnost a ozdobných předmětů
23.41.99| Subdodavatelské práce při výrobě keramických a porcelánových výrobků převážně
pro domácnost a ozdobných předmětů
23.42| Keramické sanitární výrobky, vč. subdodavatelských prací
23.42.1| Keramické sanitární výrobky
23.42.10| Keramické sanitární výrobky
23.42.9| Subdodavatelské práce při výrobě keramických sanitárních výrobků
23.42.99| Subdodavatelské práce při výrobě keramických sanitárních výrobků
23.43| Keramické izolátory a izolační příslušenství, vč. subdodavatelských prací
23.43.1| Keramické elektrické izolátory; keramické izolační příslušenství pro elektrické stroje,
nástroje nebo zařízení
23.43.10| Keramické elektrické izolátory; keramické izolační příslušenství pro elektrické stroje,
nástroje nebo zařízení
23.43.9| Subdodavatelské práce při výrobě keramických izolátorů a izolačního příslušenství
23.43.99| Subdodavatelské práce při výrobě keramických izolátorů a izolačního příslušenství
23.44| Ostatní technické keramické výrobky, vč. subdodavatelských prací
23.44.1| Ostatní technické keramické výrobky
23.44.11| Keramické výrobky pro laboratorní, chemické nebo jiné technické účely, z porcelánu
Kód| Název položky
---|---
23.44.12| Keramické výrobky pro laboratorní, chemické nebo jiné technické účely, jiné než
z porcelánu
23.44.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních technických keramických výrobků
23.44.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních technických keramických výrobků
23.49| Ostatní keramické výrobky, vč. subdodavatelských prací
23.49.1| Ostatní keramické výrobky
23.49.11| Keramické výrobky používané pro zemědělské účely, dopravu nebo k balení výrobků
23.49.12| Ostatní nestrukturované keramické výrobky j. n.
23.49.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních keramických výrobků
23.49.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních keramických výrobků
23.5| Cement, vápno a sádra, vč. subdodavatelských prací
23.51| Cement, vč. subdodavatelských prací
23.51.1| Cement
23.51.11| Cementové slínky
23.51.12| Portlandský cement, hlinitanový cement, struskový cement a ostatní hydraulické
cementy
23.51.9| Subdodavatelské práce při výrobě cementu
23.51.99| Subdodavatelské práce při výrobě cementu
23.52| Vápno a sádra, vč. subdodavatelských prací
23.52.1| Nehašené, hašené a hydraulické vápno
23.52.10| Nehašené, hašené a hydraulické vápno
23.52.2| Sádra
23.52.20| Sádra
23.52.3| Kalcinovaný nebo aglomerovaný dolomit
23.52.30| Kalcinovaný nebo aglomerovaný dolomit
23.52.9| Subdodavatelské práce při výrobě vápna a sádry
23.52.99| Subdodavatelské práce při výrobě vápna a sádry
23.6| Betonové, cementové a sádrové výrobky, vč. subdodavatelských prací
23.61| Betonové výrobky pro stavební účely, vč. montovaných staveb a subdodavatelských
prací
23.61.1| Betonové výrobky pro stavební účely
23.61.11| Dlaždice, dlaždičky, cihly a podobné výrobky z cementu, betonu nebo umělého
kamene
23.61.12| Prefabrikované stavební dílce pro stavebnictví nebo stavební inženýrství z cementu,
betonu nebo umělého kamene
23.61.2| Montované stavby z betonu
23.61.20| Montované stavby z betonu
23.61.9| Subdodavatelské práce při výrobě betonových výrobků pro stavební účely
(vč. monotovaných staveb)
23.61.99| Subdodavatelské práce při výrobě betonových výrobků pro stavební účely
(vč. montovaných staveb)
23.62| Sádrové výrobky pro stavební účely, vč. subdodavatelských prací
23.62.1| Sádrové výrobky pro stavební účely
23.62.10| Sádrové výrobky pro stavební účely
23.62.9| Subdodavatelské práce při výrobě sádrových výrobků pro stavební účely
23.62.99| Subdodavatelské práce při výrobě sádrových výrobků pro stavební účely
23.63| Beton připravený k lití, vč. subdodavatelských prací
23.63.1| Beton připravený k lití
23.63.10| Beton připravený k lití
23.63.9| Subdodavatelské práce při výrobě betonu připraveného k lití
23.63.99| Subdodavatelské práce při výrobě betonu připraveného k lití
23.64| Malty, vč. subdodavatelských prací
23.64.1| Malty
23.64.10| Malty
Kód| Název položky
---|---
23.64.9| Subdodavatelské práce při výrobě malty
23.64.99| Subdodavatelské práce při výrobě malty
23.65| Vláknocementové výrobky, vč. subdodavatelských prací
23.65.1| Vláknocementové výrobky
23.65.11| Panely, tabule, bloky a podobné výrobky z rostlinných vláken, slámy a dřevěných
odpadů aglomerovaných minerálními pojivy
23.65.12| Výrobky azbestocementové, vláknocementové a podobné
23.65.9| Subdodavatelské práce při výrobě vláknocementových výrobků
23.65.99| Subdodavatelské práce při výrobě vláknocementových výrobků
23.69| Ostatní betonové, cementové a sádrové výrobky, vč. subodavatelských prací
23.69.1| Ostatní betonové, cementové a sádrové výrobky
23.69.11| Ostatní výrobky ze sádry nebo směsí na bázi sádry j. n.
23.69.19| Výrobky z cementu, betonu nebo umělého kamene j. n.
23.69.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních betonových, cementových a sádrových
výrobků
23.69.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních betonových, cementových a sádrových
výrobků
23.7| Řezaný, tvarovaný a upravený kámen, vč. subdodavatelských prací
23.70| Řezaný, tvarovaný a upravený kámen, vč. subdodavatelských prací
23.70.1| Řezaný, tvarovaný a upravený kámen
23.70.11| Mramor, travertin a alabastr, opracované, a výrobky z nich (kromě dlažebních kostek,
obrubníků, dlažebních desek, dlaždic, kostek a podobných výrobků); uměle barvená
zrna, odštěpky a prach z mramoru, travertinu a alabastru
23.70.12| Ostatní opracované kameny pro výtvarné a stavební účely a výrobky z nich; ostatní
uměle barvená zrna a prach z přírodního kamene; výrobky z aglomerované břidlice
23.70.9| Subdodavatelské práce při výrobě řezaného, tvarovaného a upraveného kamene
23.70.99| Subdodavatelské práce při výrobě řezaného, tvarovaného a upraveného kamene
23.9| Ostatní nekovové minerální výrobky, vč. subdodavatelských prací
23.91| Brusiva, vč. subdodavatelských prací
23.91.1| Brusiva
23.91.11| Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné kotouče a podobné výrobky a jejich díly,
bez rámů, z přírodního kamene, aglomerovaných přírodních nebo umělých brusiv
nebo z keramiky
23.91.12| Brusiva ve formě prášku nebo zrn, na podložce z textilního materiálu, papíru nebo
lepenky
23.91.9| Subdodavatelské práce při výrobě brusiv
23.91.99| Subdodavatelské práce při výrobě brusiv
23.99| Ostatní nekovové minerální výrobky j. n., vč. subdodavatelských prací
23.99.1| Ostatní nekovové minerální výrobky j. n.
23.99.11| Zpracovaná azbestová vlákna; směsi na bázi azbestu a uhličitanu hořečnatého; výrobky
z těchto směsí nebo azbestu; třecí materiál pro brzdy, spojky nebo podobné výrobky,
nenamontované
23.99.12| Výrobky z asfaltu nebo podobných materiálů
23.99.13| Živičné směsi na bázi přírodního a umělého kamene a asfaltu, přírodního asfaltu
nebo podobných látek používaných jako pojivo
23.99.14| Umělý grafit; koloidní nebo polokoloidní grafit; přípravky na bázi grafitu nebo jiného
uhlíku ve formě polotovarů
23.99.15| Umělý korund
23.99.19| Nekovové minerální výrobky j. n.
23.99.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků j. n.
23.99.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků j. n.
24| Základní kovy, vč. subdodavatelských prací
24.1| Surové železo, ocel a feroslitiny, vč. subdodavatelských prací
24.10| Surové železo, ocel a feroslitiny, vč. subdodavatelských prací
Kód| Název položky
---|---
24.10.1| Základní hutní výrobky
24.10.11| Surové železo a vysokopecní zrcadlovina v houskách, ingotech nebo jiných primárních
formách
24.10.12| Feroslitiny
24.10.13| Výrobky ze železa získané přímou redukcí železné rudy a jiné houbovité železo,
v kusech, peletách nebo podobných formách; železo, jehož ryzost je minimálně
99,94 % hmotnostních, v kusech, peletách nebo podobných formách
24.10.14| Granule a prášek ze surového železa, vysokopecní zrcadloviny nebo oceli
24.10.2| Surová ocel
24.10.21| Nelegovaná ocel v ingotech nebo v jiných primárních formách a polotovary
z nelegované oceli
24.10.22| Nerezavějící ocel v ingotech nebo v jiných primárních formách a polotovary
z nerezavějící oceli
24.10.23| Ostatní legovaná ocel v ingotech nebo v jiných primárních formách a polotovary
z ostatní legované oceli
24.10.3| Ploché válcované výrobky z oceli, po válcování za tepla již dále neopracované
24.10.31| Ploché válcované výrobky z nelegované oceli, po válcování za tepla již dále
neopracované, o šířce >= 600 mm
24.10.32| Ploché válcované výrobky z nelegované oceli, po válcování za tepla již dále
neopracované, o šířce < 600 mm
24.10.33| Ploché válcované výrobky z nerezavějící oceli, po válcování za tepla již dále
neopracované, o šířce >= 600 mm
24.10.34| Ploché válcované výrobky z nerezavějící oceli, po válcování za tepla již dále
neopracované, o šířce < 600 mm
24.10.35| Ploché válcované výrobky z ostatní legované oceli, po válcování za tepla již dále
neopracované, o šířce >= 600 mm
24.10.36| Ploché válcované výrobky z ostatní legované oceli, po válcování za tepla již dále
neopracované, o šířce < 600 mm (kromě výrobků z křemíkové elektrotechnické oceli)
24.10.4| Ploché válcované výrobky z oceli, po válcování za studena již dále neopracované,
o šířce >= 600 mm
24.10.41| Ploché válcované výrobky z nelegované oceli, po válcování za studena již dále
neopracované, o šířce >= 600 mm
24.10.42| Ploché válcované výrobky z nerezavějící oceli, po válcování za studena již dále
neopracované, o šířce >= 600 mm
24.10.43| Ploché válcované výrobky z ostatní legované oceli, po válcování za studena již dále
neopracované, o šířce >= 600 mm
24.10.5| Ploché válcované výrobky z oceli, plátované, pokovené nebo potažené a ploché
válcované výrobky z rychlořezné oceli a z křemíkové elektrotechnické oceli
24.10.51| Ploché válcované výrobky z nelegované oceli, o šířce >= 600 mm, plátované,
pokovené nebo potažené
24.10.52| Ploché válcované výrobky z ostatní legované oceli, o šířce >= 600 mm, plátované,
pokovené nebo potažené
24.10.53| Ploché válcované výrobky z křemíkové elektrotechnické oceli, o šířce >= 600 mm
24.10.54| Ploché válcované výrobky z křemíkové elektrotechnické oceli, o šířce < 600 mm
24.10.55| Ploché válcované výrobky z rychlořezné oceli, o šířce < 600 mm
24.10.6| Tyče a pruty z oceli, zpracované za tepla
24.10.61| Tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích, z nelegované
oceli
24.10.62| Ostatní tyče a pruty z oceli, po kování, válcování za tepla, tažení za tepla nebo
protlačování za tepla, již dále neopracované, avšak vč. těch, které byly po válcování
krouceny
24.10.63| Tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích, z nerezavějící
oceli
Kód| Název položky
---|---
24.10.64| Ostatní tyče a pruty z nerezavějící oceli, po kování, válcování za tepla, tažení za tepla
nebo protlačování za tepla, již dále neopracované, avšak vč. těch, které byly
po válcování krouceny
24.10.65| Tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích, z ostatní
legované oceli
24.10.66| Ostatní tyče a pruty z ostatní legované oceli, po kování, válcování za tepla, tažení
za tepla nebo protlačování za tepla, již dále neopracované, avšak vč. těch, které byly
po válcování krouceny
24.10.67| Duté vrtné tyče a pruty
24.10.7| Otevřené profily z oceli, štětovnice z oceli, konstrukční materiál pro stavbu
železničních nebo tramvajových tratí, z oceli
24.10.71| Otevřené profily, po válcování za tepla, tažení za tepla nebo protlačování za tepla
již dále neopracované, z nelegované oceli
24.10.72| Otevřené profily, po válcování za tepla, tažení za tepla nebo protlačování za tepla
již dále neopracované, z nerezavějící oceli
24.10.73| Otevřené profily, po válcování za tepla, tažení za tepla nebo protlačování za tepla
již dále neopracované, z ostatní legované oceli
24.10.74| Štětovnice z oceli a svařované otevřené profily z oceli
24.10.75| Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí z oceli
24.10.9| Subdodavatelské práce při výrobě surového železa, oceli a feroslitin
24.10.99| Subdodavatelské práce při výrobě surového železa, oceli a feroslitin
24.2| Ocelové trouby, trubky, duté profily a související potrubní tvarovky,
vč. subdodavatelských prací
24.20| Ocelové trouby, trubky, duté profily a související potrubní tvarovky,
vč. subdodavatelských prací
24.20.1| Ocelové trouby, trubky, duté profily, bezešvé
24.20.11| Ocelové trouby a trubky používané pro ropovody nebo plynovody, bezešvé
24.20.12| Ocelové pažnice, čerpací a vrtné trubky používané při vrtné těžbě ropy nebo plynu,
bezešvé
24.20.13| Ostatní ocelové trouby a trubky s kruhovým příčným průřezem
24.20.14| Ocelové trouby a trubky s jiným než kruhovým příčným průřezem a duté profily
24.20.2| Ocelové trouby a trubky, svařované, s kruhovým příčným průřezem, s vnějším
průměrem > 406,4 mm
24.20.21| Ocelové trouby a trubky používané pro ropovody nebo plynovody, svařované,
s vnějším průměrem > 406,4 mm
24.20.22| Ocelové pažnice a trubky používané při vrtné těžbě ropy nebo plynu, svařované,
s vnějším průměrem > 406,4 mm
24.20.23| Ostatní ocelové trouby a trubky, s kruhovým příčným průřezem, svařované, s vnějším
průměrem > 406,4 mm
24.20.24| Ostatní ocelové trouby a trubky, s kruhovým příčným průřezem, s netěsným rámem,
nýtované nebo podobně uzavírané, s vnějším průměrem > 406,4 mm
24.20.3| Ocelové trouby a trubky, svařované, s vnějším průměrem <= 406,4 mm
24.20.31| Ocelové trouby a trubky používané pro ropovody nebo plynovody, svařované,
s vnějším průměrem <= 406,4 mm
24.20.32| Ocelové pažnice a trubky používané při vrtné těžbě ropy nebo plynu, svařované,
s vnějším průměrem <= 406,4 mm, z oceli
24.20.33| Ostatní ocelové trouby a trubky, s kruhovým příčným průřezem, svařované, s vnějším
průměrem <= 406,4 mm
24.20.34| Ocelové trouby a trubky s jiným než kruhovým příčným průřezem, svařované,
s vnějším průměrem <= 406,4 mm
24.20.35| Ostatní ocelové trouby a trubky, s netěsným rámem, nýtované nebo podobně
uzavírané, s vnějším průměrem <= 406,4 mm
24.20.4| Tvarovky pro ocelové trouby a trubky, nelité
24.20.40| Tvarovky pro ocelové trouby a trubky, nelité
Kód| Název položky
---|---
24.20.9| Subdodavatelské práce při výrobě ocelových trub, trubek, dutých profilů
a souvisejících potrubních tvarovek
24.20.99| Subdodavatelské práce při výrobě ocelových trub, trubek, dutých profilů
a souvisejících potrubních tvarovek
24.3| Ostatní výrobky získané jednostupňovým zpracováním oceli, vč. subdodavatelských
prací
24.31| Tyčová ocel tažená za studena, vč. subdodavatelských prací
24.31.1| Tyčová ocel tažená za studena a pevné profily z nelegované oceli
24.31.10| Tyčová ocel tažená za studena a pevné profily z nelegované oceli
24.31.2| Tyčová ocel tažená za studena a pevné profily z legované, jiné než nerezavějící oceli
24.31.20| Tyčová ocel tažená za studena a pevné profily z legované, jiné než nerezavějící oceli
24.31.3| Tyčová ocel tažená za studena a pevné profily z nerezavějící oceli
24.31.30| Tyčová ocel tažená za studena a pevné profily z nerezavějící oceli
24.31.9| Subdodavatelské práce při výrobě tyčové oceli tažené za studena
24.31.99| Subdodavatelské práce při výrobě tyčové oceli tažené za studena
24.32| Ocelové úzké pásy válcované za studena, vč. subdodavatelských prací
24.32.1| Ploché výrobky z oceli, válcované za studena, nepovlakované, o šířce < 600 mm
24.32.10| Ploché výrobky z oceli, válcované za studena, nepovlakované, o šířce < 600 mm
24.32.2| Ploché výrobky z oceli, válcované za studena, plátované, pokovené nebo potažené,
o šířce < 600 mm
24.32.20| Ploché výrobky z oceli, válcované za studena, plátované, pokovené nebo potažené,
o šířce < 600 mm
24.32.9| Subdodavatelské práce při výrobě ocelových úzkých pásů válcovaných za studena
24.32.99| Subdodavatelské práce při výrobě ocelových úzkých pásů válcovaných za studena
24.33| Ocelové profily tvářené za studena, vč. subdodavatelských prací
24.33.1| Otevřené profily tvářené za studena
24.33.11| Otevřené profily tvářené za studena z nelegované oceli
24.33.12| Otevřené profily tvářené za studena z nerezavějící oceli
24.33.2| Žebrované plechy z nelegované oceli
24.33.20| Žebrované plechy z nelegované oceli
24.33.3| Sendvičové panely z potažených ocelových plechů
24.33.30| Sendvičové panely z potažených ocelových plechů
24.33.9| Subdodavatelské práce při výrobě ocelových profilů tvářených za studena
24.33.99| Subdodavatelské práce při výrobě ocelových profilů tvářených za studena
24.34| Ocelový drát tažený za studena, vč. subdodavatelských prací
24.34.1| Ocelový drát tažený za studena
24.34.11| Drát tažený za studena z nelegované oceli
24.34.12| Drát tažený za studena z nerezavějící oceli
24.34.13| Drát tažený za studena z ostatní legované oceli
24.34.9| Subdodavatelské práce při výrobě ocelového drátu taženého za studena
24.34.99| Subdodavatelské práce při výrobě ocelového drátu taženého za studena
24.4| Drahé a jiné neželezné kovy, vč. subdodavatelských prací
24.41| Drahé kovy, vč. subdodavatelských prací
24.41.1| Stříbro, surové nebo ve formě polotovarů nebo prachu
24.41.10| Stříbro, surové nebo ve formě polotovarů nebo prachu
24.41.2| Zlato, surové nebo ve formě polotovarů nebo prachu
24.41.20| Zlato, surové nebo ve formě polotovarů nebo prachu
24.41.3| Platina, surová nebo ve formě polotovarů nebo prachu
24.41.30| Platina, surová nebo ve formě polotovarů nebo prachu
24.41.4| Obecné kovy nebo stříbro plátované zlatem, surové nebo ve formě polotovarů
24.41.40| Obecné kovy nebo stříbro plátované zlatem, surové nebo ve formě polotovarů
24.41.5| Obecné kovy plátované stříbrem a obecné kovy, stříbro nebo zlato plátované platinou,
surové nebo ve formě polotovarů
Kód| Název položky
---|---
24.41.50| Obecné kovy plátované stříbrem a obecné kovy, stříbro nebo zlato plátované platinou,
surové nebo ve formě polotovarů
24.41.9| Subdodavatelské práce při výrobě drahých kovů
24.41.99| Subdodavatelské práce při výrobě drahých kovů
24.42| Hliník, vč. subdodavatelských prací
24.42.1| Hliník netvářený; oxid hlinitý, jiný než umělý korund
24.42.11| Hliník netvářený
24.42.12| Oxid hlinitý, jiný než umělý korund
24.42.2| Předvýrobky z hliníku a z jeho slitin
24.42.21| Prášek a vločky z hliníku
24.42.22| Tyče a profily z hliníku
24.42.23| Dráty z hliníku
24.42.24| Desky, plechy a pásy z hliníku o tloušťce > 0,2 mm
24.42.25| Fólie z hliníku, o tloušťce <= 0,2 mm
24.42.26| Trubky a potrubní tvarovky z hliníku
24.42.9| Subdodavatelské práce při výrobě hliníku
24.42.99| Subdodavatelské práce při výrobě hliníku
24.43| Olovo, zinek a cín, vč. subdodavatelských prací
24.43.1| Olovo, zinek a cín, netvářené
24.43.11| Olovo netvářené
24.43.12| Zinek netvářený
24.43.13| Cín netvářený
24.43.2| Předvýrobky z olova, zinku a cínu a jejich slitin
24.43.21| Desky, plechy, pásy a fólie z olova; prášek a vločky z olova
24.43.22| Prach, prášek a vločky ze zinku
24.43.23| Tyče, profily a dráty, desky, plechy, pásy a fólie, ze zinku
24.43.24| Tyče, profily a dráty z cínu
24.43.9| Subdodavatelské práce při výrobě olova, zinku, cínu
24.43.99| Subdodavatelské práce při výrobě olova, zinku, cínu
24.44| Měď, vč. subdodavatelských prací
24.44.1| Měď netvářená; měděný kamínek (lech); cementová měď
24.44.11| Měděný kamínek (lech); cementová měď
24.44.12| Nerafinovaná měď; měděné anody pro elektrolytickou rafinaci
24.44.13| Rafinovaná měď a slitiny mědi, netvářené; předslitiny mědi
24.44.2| Předvýrobky z mědi a jejích slitin
24.44.21| Prášek a vločky z mědi
24.44.22| Tyče a profily z mědi
24.44.23| Dráty z mědi
24.44.24| Desky, plechy a pásy z mědi o tloušťce > 0,15 mm
24.44.25| Fólie z mědi o tloušťce <= 0,15 mm
24.44.26| Trubky a potrubní tvarovky z mědi
24.44.9| Subdodavatelské práce při výrobě mědi
24.44.99| Subdodavatelské práce při výrobě mědi
24.45| Ostatní neželezné kovy, vč. subdodavatelských prací
24.45.1| Nikl netvářený; meziprodukty metalurgie niklu
24.45.11| Nikl netvářený
24.45.12| Niklový kamínek (lech), slinuté výrobky oxidu nikelnatého a jiné meziprodukty
metalurgie niklu
24.45.2| Předvýrobky z niklu a z jeho slitin
24.45.21| Prášek a vločky z niklu
24.45.22| Tyče, profily a dráty z niklu
24.45.23| Desky, plechy, pásy a fólie z niklu
24.45.24| Trubky a potrubní tvarovky z niklu
Kód| Název položky
---|---
24.45.3| Ostatní neželezné kovy a výrobky z nich; cermety; popílky a zbytky obsahující kovy
nebo kovové sloučeniny
24.45.30| Ostatní neželezné kovy a výrobky z nich; cermety; popílky a zbytky obsahující kovy
nebo kovové sloučeniny
24.45.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních neželezných kovů
24.45.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních neželezných kovů
24.46| Zpracované jaderné palivo, vč. subdodavatelských prací
24.46.1| Přírodní uran a jeho sloučeniny; slitiny, disperze (vč. cermetů); keramické výrobky
a směsi obsahující přírodní uran nebo přírodní sloučeniny uranu
24.46.10| Přírodní uran a jeho sloučeniny; slitiny, disperze (vč. cermetů); keramické výrobky
a směsi obsahující přírodní uran nebo přírodní sloučeniny uranu
24.46.9| Subdodavatelské práce při výrobě zpracovaného jaderného paliva
24.46.99| Subdodavatelské práce při výrobě zpracovaného jaderného paliva
24.5| Odlévání kovů a práce s tím související
24.51| Odlévání železa a práce s tím související
24.51.1| Odlévání litiny a práce s tím související
24.51.11| Odlévání tvárné litiny a práce s tím související
24.51.12| Odlévání surového železa s kuličkovým grafitem
24.51.13| Odlévání šedé (netvárné) litiny
24.51.2| Trubky a duté profily z litiny
24.51.20| Trubky a duté profily z litiny
24.51.3| Potrubní tvarovky z litiny
24.51.30| Potrubní tvarovky z litiny
24.51.9| Subdodavatelské práce při odlévání železa
24.51.99| Subdodavatelské práce při odlévání železa
24.52| Odlévání oceli, trouby, trubky a potrubní tvarovky z lité oceli a práce s tím související
24.52.1| Odlévání oceli a práce s tím související
24.52.10| Odlévání oceli a práce s tím související
24.52.2| Trouby a trubky z odstředivě lité oceli
24.52.20| Trouby a trubky z odstředivě lité oceli
24.52.3| Potrubní tvarovky z lité oceli
24.52.30| Potrubní tvarovky z lité oceli
24.53| Odlévání lehkých kovů a práce s tím související
24.53.1| Odlévání lehkých kovů a práce s tím související
24.53.10| Odlévání lehkých kovů a práce s tím související
24.54| Odlévání ostatních neželezných kovů a práce s tím související
24.54.1| Odlévání ostatních neželezných kovů a práce s tím související
24.54.10| Odlévání ostatních neželezných kovů a práce s tím související
25| Kovodělné výrobky, kromě strojů a zařízení, vč. subdodavatelských prací
25.1| Konstrukční kovové výrobky, vč. subdodavatelských prací
25.11| Kovové konstrukce a jejich díly, vč. subdodavatelských prací
25.11.1| Kovové montované stavby
25.11.10| Kovové montované stavby
25.11.2| Konstrukční kovové výrobky a jejich díly
25.11.21| Mosty a jejich díly ze železa nebo oceli
25.11.22| Věže a příhradové stožáry ze železa nebo oceli
25.11.23| Ostatní konstrukce a jejich díly, desky, tyče, úhelníky, tvarovky apod., ze železa, oceli
nebo hliníku
25.11.9| Subdodavatelské práce při výrobě kovových konstrukcí a jejich dílů
25.11.99| Subdodavatelské práce při výrobě kovových konstrukcí a jejich dílů
25.12| Kovové dveře a okna, vč. subdodavatelských prací
25.12.1| Kovové dveře, okna a jejich rámy, zárubně a prahy
25.12.10| Kovové dveře, okna a jejich rámy, zárubně a prahy
25.12.9| Subdodavatelské práce při výrobě kovových dveří a oken
Kód| Název položky
---|---
25.12.99| Subdodavatelské práce při výrobě kovových dveří a oken
25.2| Kovové nádrže, zásobníky a podobné nádoby, vč. subdodavatelských prací
25.21| Radiátory a kotle pro ústřední topení, vč. subdodavatelských prací
25.21.1| Radiátory a kotle pro ústřední topení
25.21.11| Radiátory k ústřednímu topení nevytápěné elektricky a jejich díly, ze železa nebo oceli
25.21.12| Kotle k ústřednímu topení, schopné dodávat jak teplou vodu, tak i nízkotlakou páru
25.21.13| Díly kotlů pro ústřední topení
25.21.9| Subdodavatelské práce při výrobě radiátorů a kotlů k ústřednímu topení
25.21.99| Subdodavatelské práce při výrobě radiátorů a kotlů k ústřednímu topení
25.29| Ostatní kovové nádrže, zásobníky a podobné nádoby, vč. subdodavatelských prací
25.29.1| Ostatní kovové nádrže, zásobníky a podobné nádoby
25.29.11| Zásobníky, nádrže, kádě a podobné nádoby (jiné než pro stlačený nebo zkapalněný
plyn) ze železa, oceli nebo hliníku, o objemu > 300 l, nevybavené mechanickým
nebo tepelným zařízením
25.29.12| Kovové nádoby pro stlačený nebo zkapalněný plyn
25.29.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních kovových nádrží, zásobníků a podobných
nádob
25.29.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních kovových nádrží, zásobníků a podobných
nádob
25.3| Parní kotle, kromě kotlů k ústřednímu topení, vč. subdodavatelských prací
25.30| Parní kotle, kromě kotlů k ústřednímu topení, vč. subdodavatelských prací
25.30.1| Parní kotle a jejich díly
25.30.11| Parní kotle; kotle zvané „na přehřátou vodu“
25.30.12| Pomocné přístroje a zařízení pro kotle; kondenzátory pro parní stroje
25.30.13| Díly parních kotlů
25.30.2| Jaderné reaktory a jejich díly
25.30.21| Jaderné reaktory, kromě izotopových separátorů
25.30.22| Díly jaderných reaktorů, kromě izotopových separátorů
25.30.9| Subdodavatelské práce při výrobě parních kotlů, kromě kotlů k ústřednímu topení
25.30.99| Subdodavatelské práce při výrobě parních kotlů, kromě kotlů k ústřednímu topení
25.4| Zbraně a střelivo a jejich díly, vč. subdodavatelských prací
25.40| Zbraně a střelivo a jejch díly, vč. subdodavatelských prací
25.40.1| Zbraně a střelivo a jejich díly
25.40.11| Vojenské zbraně, jiné než revolvery, pistole apod.
25.40.12| Revolvery, pistole, nevojenské střelné zbraně a podobná zařízení
25.40.13| Bomby, rakety a podobné válečné střelivo; náboje, ostatní střelivo a střely a jejich díly
25.40.14| Díly a příslušenství vojenských a ostatních zbraní
25.40.9| Subdodavatelské práce při výrobě zbraní a střeliva
25.40.99| Subdodavatelské práce při výrobě zbraní a střeliva
25.5| Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie
25.50| Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie
25.50.1| Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů
25.50.11| Kování
25.50.12| Lisování a ražení kovů
25.50.13| Jiné tváření kovů
25.50.2| Prášková metalurgie
25.50.20| Prášková metalurgie
25.6| Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění
25.61| Povrchová úprava a zušlechťování kovů
25.61.1| Povrchová úprava kovů
25.61.11| Pokovování kovů
25.61.12| Nanášení nekovových povlaků na kovy
25.61.2| Ostatní povrchové úpravy a zušlechťování kovů
25.61.21| Tepelné úpravy kovů (kromě pokovování)
Kód| Název položky
---|---
25.61.22| Ostatní povrchové úpravy kovů
25.62| Obrábění
25.62.1| Soustružení kovových dílů
25.62.10| Soustružení kovových dílů
25.62.2| Jiné obrábění
25.62.20| Jiné obrábění
25.7| Nožířské výrobky, nástroje a železářské výrobky, vč. subdodavatelských prací
25.71| Nožířské výrobky, vč. subdodavatelských prací
25.71.1| Nožířské výrobky
25.71.11| Nože (jiné než pro stroje) a nůžky a jejich čelisti
25.71.12| Břitvy a čepelky (vč. polotovarů čepelek v pásech)
25.71.13| Jiné nožířské výrobky; soupravy a nástroje na manikúru nebo pedikúru
25.71.14| Lžíce, vidličky, sběračky, naběračky, cukrářské lžíce, nože na ryby, nože na krájení
másla, kleštičky na cukr a podobné kuchyňské nebo jídelní nástroje
25.71.15| Šavle, kordy, bodáky, kopí a podobné sečné a bodné zbraně, jejich díly
25.71.9| Subdodavatelské práce při výrobě nožířských výrobků
25.71.99| Subdodavatelské práce při výrobě nožířských výrobků
25.72| Zámky a kování, vč. subdodavatelských prací
25.72.1| Zámky a kování
25.72.11| Visací zámky, zámky pro motorová vozidla a nábytkové zámky z obecných kovů
25.72.12| Ostatní zámky z obecných kovů
25.72.13| Závěry a závěrové rámy, s vestavěnými zámky; jejich díly
25.72.14| Úchytky, kování a podobné výrobky z obecných kovů k vozidlům, dveřím, oknům,
nábytku apod.
25.72.9| Subdodavatelské práce při výrobě zámků a kování
25.72.99| Subdodavatelské práce při výrobě zámků a kování
25.73| Nástroje a nářadí, vč. subdodavatelských prací
25.73.1| Ruční nástroje a nářadí používané v zemědělství, zahradnictví nebo lesnictví
25.73.10| Ruční nástroje a nářadí používané v zemědělství, zahradnictví nebo lesnictví
25.73.2| Ruční pily; pilové listy všech druhů
25.73.20| Ruční pily; pilové listy všech druhů
25.73.3| Ostatní ruční nástroje a nářadí
25.73.30| Ostatní ruční nástroje a nářadí
25.73.4| Vyměnitelné příslušenství pro ruční nástroje a nářadí, též mechanicky poháněné,
nebo pro obráběcí stroje
25.73.40| Vyměnitelné příslušenství pro ruční nástroje a nářadí, též mechanicky poháněné,
nebo pro obráběcí stroje
25.73.5| Formy; formovací rámy pro slévárny kovů; formovací základny; modely pro formy
25.73.50| Formy; formovací rámy pro slévárny kovů; formovací základny; modely pro formy
25.73.6| Ostatní nástroje a nářadí
25.73.60| Ostatní nástroje a nářadí
25.73.9| Subdodavatelské práce při výrobě nástrojů a nářadí
25.73.99| Subdodavatelské práce při výrobě nástrojů a nářadí
25.9| Ostatní kovodělné výrobky, vč. subdodavatelských prací
25.91| Ocelové sudy a podobné nádoby, vč. subdodavatelských prací
25.91.1| Ocelové sudy a podobné nádoby
25.91.11| Sudy, barely, plechovky, krabice nebo podobné nádoby ze železa nebo oceli
pro jakékoliv materiály (kromě plynu) o objemu >= 50 l, ale <= 300 l, nevybavené
mechanickým nebo tepelným zařízením
25.91.12| Sudy, barely, plechovky (kromě plechovek uzavíraných pájením nebo mechanickým
přitlačením víčka), krabice nebo podobné nádoby ze železa nebo oceli pro jakékoliv
materiály (kromě plynu) o objemu < 50 l, nevybavené mechanickým nebo tepelným
zařízením
25.91.9| Subdodavatelské práce při výrobě ocelových sudů a podobných nádob
Kód| Název položky
---|---
25.91.99| Subdodavatelské práce při výrobě ocelových sudů a podobných nádob
25.92| Drobné kovové obaly, vč. subdodavatelských prací
25.92.1| Drobné kovové obaly
25.92.11| Plechovky ze železa nebo oceli, uzavírané pájením nebo mechanickým přitlačením
víčka o objemu < 50 l
25.92.12| Sudy, barely, plechovky, krabice nebo podobné nádoby z hliníku pro jakékoliv
materiály (kromě plynu) o objemu <= 300 l
25.92.13| Zátky, závěry lahví a víčka z obecných kovů
25.92.9| Subdodavatelské práce při výrobě drobných kovových obalů
25.92.99| Subdodavatelské práce při výrobě drobných kovových obalů
25.93| Drátěné výrobky, řetězy a pružiny, vč. subdodavatelských prací
25.93.1| Drátěné výrobky, řetězy a pružiny
25.93.11| Splétaná lanka, lana a kabely, splétané pásy, smyčky a podobné výrobky ze železa
nebo oceli, bez elektrické izolace
25.93.12| Ostnaté dráty ze železa nebo oceli; splétaná lana, lanka, kabely, splétané pásy
a podobné výrobky z mědi nebo hliníku, bez elektrické izolace
25.93.13| Látky, mřížovina, síťovina a pletivo ze železného,ocelového nebo měděného drátu;
plechová mřížovina ze železa, oceli nebo mědi
25.93.14| Hřebíky, cvočky, napínáčky, skoby, sponky a podobné výrobky
25.93.15| Dráty, tyčinky, trubky, desky, elektrody, obalené nebo plněné tavidly
25.93.16| Pružiny a listy pro pružiny ze železa nebo oceli; měděné pružiny
25.93.17| Řetězy (kromě kloubových řetězů) a jejich díly
25.93.18| Šicí jehly, pletací jehlice, šněrovací jehly, háčky pro háčkování, bodce pro vyšívání
a podobné výrobky pro ruční práce, ze železa nebo oceli; zavírací a ostatní špendlíky,
ze železa nebo oceli j. n.
25.93.9| Subdodavatelské práce při výrobě drátěných výrobků, řetězů a pružin
25.93.99| Subdodavatelské práce při výrobě drátěných výrobků, řetězů a pružin
25.94| Spojovací materiály a spojovací výrobky, i se závity, vč. subdodavatelských prací
25.94.1| Spojovací materiály a spojovací výrobky, i se závity
25.94.11| Spojovací výrobky se závity ze železa nebo oceli j. n.
25.94.12| Spojovací výrobky bez závitů ze železa nebo oceli j. n.
25.94.13| Měděné spojovací výrobky se závity i bez závitů
25.94.9| Subdodavatelské práce při výrobě spojovacích materiálů a spojovacích výrobků
se závity i bez závitů
25.94.99| Subdodavatelské práce při výrobě spojovacích materiálů a spojovacích výrobků
se závity i bez závitů
25.99| Ostatní kovodělné výrobky j. n., vč. subdodavatelských prací
25.99.1| Kovové výrobky sanitární a převážně pro domácnost
25.99.11| Výlevky, umyvadla, vany a ostatní sanitární výrobky a jejich díly ze železa, oceli, mědi
nebo hliníku
25.99.12| Stolní, kuchyňské nebo jiné výrobky převážně pro domácnost a jejich díly, ze železa,
oceli, mědi nebo hliníku
25.99.2| Ostatní výrobky z obecných kovů
25.99.21| Pancéřové nebo zpevněné sejfy, trezory, skříně a dveře a bezpečnostní schránky
pro komorové trezory, příruční pokladny nebo bezpečnostní skříňky nebo kazety
a podobné výrobky, z obecných kovů
25.99.22| Zásobníky papírů, tácky na odkládání psacích potřeb, stojánky na razítka a podobné
vybavení kanceláří nebo psacích stolů, z obecných kovů, jiné než kancelářský nábytek
25.99.23| Potřeby pro rychlovazače nebo šanony, dopisní spony a podobné kancelářské výrobky,
z obecných kovů
25.99.24| Sošky a jiné ozdobné předměty, rámy a rámečky k fotografiím nebo obrazům, zrcadla,
z obecných kovů
Kód| Název položky
---|---
25.99.25| Závěry, rámy nebo obruby se závěrami, přezky, spony, svorky, háčky, očka a podobné
výrobky, z obecných kovů, pro oděvy, obuv, plachty, brašny, cestovní výrobky nebo
pro jiné výrobky; duté nýty nebo nýty s rozštěpeným dříkem, z obecných kovů; perly
a flitry (cetky), z obecných kovů
25.99.26| Lodní vrtule a jejich lopatky
25.99.29| Ostatní výrobky z obecných kovů j. n.
25.99.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních kovodělných výrobků j. n.
25.99.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních kovodělných výrobků j. n.
26| Počítače, elektronické a optické přístroje a zařízení, vč. souvisejících služeb
a prací
26.1| Elektronické součástky a desky, vč. souvisejících služeb a prací
26.11| Elektronické součástky, vč. souvisejících služeb a prací
26.11.1| Elektronky a výbojky se žhavenou nebo studenou katodou nebo fotokatodou,
vč. katodových trubic (CRT)
26.11.11| Katodové trubice (CRT) různých druhů
26.11.12| Magnetrony, klystrony, mikrovlnné a jiné elektronky a výbojky
26.11.2| Diody a tranzistory
26.11.21| Diody; tranzistory; tyristory, diaky a triaky
26.11.22| Polovodičová zařízení; diody vyzařující světlo; zamontované piezoelektrické krystaly;
jejich díly
26.11.3| Elektronické integrované obvody
26.11.30| Elektronické integrované obvody
26.11.4| Díly elektronek, trubic a ostatních elektronických součástek j. n.
26.11.40| Díly elektronek, trubic a ostatních elektronických součástek j. n.
26.11.9| Služby při výrobě elektronických integrovaných obvodů; subdodavatelské práce
při výrobě elektronických součástek
26.11.91| Služby při výrobě elektronických integrovaných obvodů
26.11.99| Subdodavatelské práce při výrobě elektronických součástek
26.12| Osazené elektronické desky, vč. souvisejících služeb a prací
26.12.1| Osazené plošné spoje
26.12.10| Osazené plošné spoje
26.12.2| Videokarty, zvukové, síťové a podobné karty do zařízení pro automatizované
zpracování dat
26.12.20| Videokarty, zvukové, síťové a podobné karty do zařízení pro automatizované
zpracování dat
26.12.3| Čipové karty
26.12.30| Čipové karty
26.12.9| Služby při výrobě plošných spojů; subdodavatelské práce při výrobě osazených
elektronických desek
26.12.91| Služby při výrobě plošných spojů
26.12.99| Subdodavatelské práce při výrobě osazených elektronických desek
26.2| Počítače a periferní zařízení, vč. souvisejících služeb a prací
26.20| Počítače a periferní zařízení, vč. souvisejících služeb a prací
26.20.1| Počítače a počítačová zařízení
26.20.11| Přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat o hmotnosti <= 10 kg, např.
přenosné počítače (notebooky); osobní digitální asistenti a podobné počítače
26.20.12| Pokladní terminály, peněžní automaty, bankomaty a podobné stroje s možností
připojení k zařízení nebo síti pro zpracování dat
26.20.13| Digitální zařízení pro automatizované zpracování dat obsahující pod společným krytem
nejméně základní jednotku, vstupní a výstupní jednotku, též kombinované
26.20.14| Digitální zařízení pro automatizované zpracování dat předkládané ve formě systémů
26.20.15| Ostatní digitální zařízení pro automatizované zpracování dat, mohou též obsahovat
pod společným krytem jednu nebo dvě z následujících jednotek: paměťové, vstupní,
výstupní jednotky
Kód| Název položky
---|---
26.20.16| Vstupní nebo výstupní jednotky pro počítače, mohou též obsahovat pod společným
krytem paměťové jednotky
26.20.17| Monitory a projektory, hlavně pro zařízení pro automatizované zpracování dat
26.20.18| Jednotky vykonávající dvě nebo více z těchto funkcí: tisk, skenování, kopírování,
faxování
26.20.2| Paměťové jednotky a jiná paměťová zařízení
26.20.21| Paměťové jednotky
26.20.22| Stálá paměťová zařízení (flash)
26.20.3| Ostatní jednotky zařízení pro automatizované zpracování dat
26.20.30| Ostatní jednotky zařízení pro automatizované zpracování dat
26.20.4| Díly a příslušenství počítačů
26.20.40| Díly a příslušenství počítačů
26.20.9| Služby při výrobě počítačů a periferních zařízení; subdodavatelské práce při výrobě
počítačů a periferních zařízení
26.20.91| Služby při výrobě počítačů a periferních zařízení
26.20.99| Subdodavatelské práce při výrobě počítačů a periferních zařízení
26.3| Komunikační zařízení, vč. subdodavatelských prací
26.30| Komunikační zařízení, vč. subdodavatelských prací
26.30.1| Vysílací přístroje rozhlasové nebo televizní; televizní kamery
26.30.11| Vysílací přístroje obsahující přijímací zařízení
26.30.12| Vysílací přístroje neobsahující přijímací zařízení
26.30.13| Televizní kamery
26.30.2| Elektrické přístroje pro telefonii a telegrafii; videotelefony
26.30.21| Telefonní přístroje pro pevnou telekomunikační síť s bezdrátovými sluchátky
26.30.22| Telefony pro celulární síť (mobilní telefony) nebo jiné bezdrátové sítě
26.30.23| Ostatní telefonní přístroje a zařízení pro přenos nebo příjem zvuku, obrazu nebo jiných
dat, vč. přístrojů pro komunikaci v pevné nebo bezdrátové síti (např. sítě LAN a WAN)
26.30.3| Díly elektrických přístrojů pro telefonii a telegrafii
26.30.30| Díly elektrických přístrojů pro telefonii a telegrafii
26.30.4| Antény a parabolické antény všech druhů, jejich díly; díly vysílacích přístrojů
rozhlasových nebo televizních a televizních kamer
26.30.40| Antény a parabolické antény všech druhů, jejich díly; díly vysílacích přístrojů
rozhlasových nebo televizních a televizních kamer
26.30.5| Poplachová zařízení na ochranu proti krádeži nebo požáru a podobné přístroje
26.30.50| Poplachová zařízení na ochranu proti krádeži nebo požáru a podobné přístroje
26.30.6| Díly poplachových zařízení na ochranu proti krádeži nebo požáru a podobných
přístrojů
26.30.60| Díly poplachových zařízení na ochranu proti krádeži nebo požáru a podobných
přístrojů
26.30.9| Subdodavatelské práce při výrobě komunikačních zařízení
26.30.99| Subdodavatelské práce při výrobě komunikačních zařízení
26.4| Spotřební elektronika, vč. subdodavatelských prací
26.40| Spotřební elektronika, vč. subdodavatelských prací
26.40.1| Rozhlasové přijímače
26.40.11| Rozhlasové přijímače (jiné než používané v automobilech), provozuschopné
bez vnějšího zdroje napájení
26.40.12| Rozhlasové přijímače provozuschopné jen s vnějším zdrojem napájení
26.40.2| Televizní přijímače, též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo s přístroji
pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo obrazu
26.40.20| Televizní přijímače, též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo s přístroji
pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo obrazu
26.40.3| Přístroje pro záznam nebo reprodukci zvuku a obrazu
26.40.31| Gramofony, gramofonové chassis, kazetové přehrávače a jiné zvukové reprodukční
přístroje
Kód| Název položky
---|---
26.40.32| Magnetofony a jiné přístroje pro záznam zvuku
26.40.33| Videokamery a ostatní videorekordéry nebo reprodukční přístroje
26.40.34| Monitory a projektory, které neobsahují televizní přijímací zařízení a nejsou určeny
především pro zařízení pro automatizované zpracování dat
26.40.4| Mikrofony, reproduktory, přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii
26.40.41| Mikrofony a jejich stojany
26.40.42| Reproduktory; sluchátka všech druhů a kombinované řečnické soupravy
26.40.43| Elektrické nízkofrekvenční zesilovače; elektrické zesilovače zvuku
26.40.44| Přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii j. n.
26.40.5| Díly a příslušenství k audio- a videozařízením, díly přijímačů a vysílačů
26.40.51| Díly a příslušenství k audio- a videozařízením
26.40.52| Díly přijímačů a vysílačů
26.40.6| Videohry (použitelné s televizním přijímačem nebo s vlastní obrazovkou) a ostatní hry
náhody nebo dovednosti s elektronickým displejem
26.40.60| Videohry (použitelné s televizním přijímačem nebo s vlastní obrazovkou) a ostatní hry
náhody nebo dovednosti s elektronickým displejem
26.40.9| Subdodavatelské práce při výrobě spotřební elektroniky
26.40.99| Subdodavatelské práce při výrobě spotřební elektroniky
26.5| Měřicí, zkušební a navigační přístroje; časoměrné přístroje; vč. subdodavatelských
prací
26.51| Měřicí, zkušební a navigační přístroje, vč. subdodavatelských prací
26.51.1| Navigační, meteorologické, geofyzikální a podobné nástroje a přístroje
26.51.11| Buzoly (kompasy); jiné navigační nástroje a přístroje
26.51.12| Dálkoměry, teodolity a tachymetry (tacheometry); ostatní zeměměřické, hydrografické,
oceánografické, hydrologické, meteorologické nebo geofyzikální nástroje a přístroje
26.51.2| Radiolokační a radionavigační přístroje
26.51.20| Radiolokační a radionavigační přístroje
26.51.3| Přesné váhy; kreslicí, rýsovací, počítací nástroje, nástroje pro měření délky a podobné
nástroje a přístroje
26.51.31| Váhy o citlivosti nejméně 5 cg nebo citlivější
26.51.32| Kreslicí (rýsovací) stoly a stroje, ostatní kreslicí, rýsovací, označovací nebo počítací
přístroje
26.51.33| Ruční nástroje pro měření délky (např. mikrometry a posuvná měřítka) j. n.
26.51.4| Nástroje a přístroje pro měření velikosti elektrických veličin a ionizujícího záření
26.51.41| Nástroje a přístroje pro měření nebo detekci ionizujícího záření
26.51.42| Katodové osciloskopy a oscilografy
26.51.43| Nástroje a přístroje pro měření velikosti elektrických veličin, bez registračního zařízení
26.51.44| Nástroje a přístroje určené pro telekomunikace
26.51.45| Nástroje a přístroje pro měření nebo kontrolování velikosti elektrických veličin j. n.
26.51.5| Nástroje a přístroje pro kontrolu ostatních fyzikálních vlastností
26.51.51| Hustoměry, teploměry, žároměry, tlakoměry, vlhkoměry a psychrometry
26.51.52| Nástroje pro měření a kontrolu průtoku, hladiny, tlaku nebo jiných proměnných
charakteristik kapalin nebo plynů
26.51.53| Nástroje a přístroje pro fyzikální nebo chemické rozbory j. n.
26.51.6| Ostatní měřicí, kontrolní a zkušební nástroje a přístroje
26.51.61| Mikroskopy (jiné než optické) a difraktografy
26.51.62| Stroje a přístroje na zkoušení mechanických vlastností materiálů
26.51.63| Plynoměry, průtokoměry kapalin, elektroměry
26.51.64| Otáčkoměry a počítadla pro různá výrobní odvětví, taxametry; indikátory rychlosti
a tachometry; stroboskopy
26.51.65| Automatické regulační nebo kontrolní přístroje a nástroje, hydraulické
nebo pneumatické
26.51.66| Měřicí nebo kontrolní přístroje a nástroje j. n.
Kód| Název položky
---|---
26.51.7| Termostaty, manostaty (presostaty) a jiné automatické regulační nebo kontrolní
přístroje a zařízení
26.51.70| Termostaty, manostaty (presostaty) a jiné automatické regulační nebo kontrolní
přístroje a zařízení
26.51.8| Díly a příslušenství měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů
26.51.81| Díly a příslušenství radiolokačních a radionavigačních přístrojů
26.51.82| Díly a příslušenství nástrojů a přístrojů z položek 26.51.12, 26.51.32, 26.51.33, 26.51.4
a 26.51.5; mikrotomy; díly j. n.
26.51.83| Díly a příslušenství mikroskopů (jiných než optických) a difraktografů
26.51.84| Díly a příslušenství nástrojů a přístrojů z položek 26.51.63 a 26.51.64
26.51.85| Díly a příslušenství nástrojů a přístrojů z položek 26.51.65, 26.51.66 a 26.51.70
26.51.86| Díly a příslušenství nástrojů a přístrojů z položek 26.51.11 a 26.51.62
26.51.9| Subdodavatelské práce při výrobě měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů
26.51.99| Subdodavatelské práce při výrobě měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů
26.52| Časoměrné přístroje, vč. subdodavatelských prací
26.52.1| Hodiny a hodinky, kromě strojků a dílů
26.52.11| Náramkové, kapesní a jiné hodinky s pouzdrem z drahých kovů nebo kovu
plátovaných drahými kovy
26.52.12| Ostatní náramkové, kapesní a podobné hodinky, vč. stopek
26.52.13| Hodiny do přístrojových (palubních) desek a podobné hodiny pro vozidla
26.52.14| Hodiny s hodinkovým strojkem; budíky a nástěnné hodiny; ostatní hodiny
26.52.2| Hodinové a hodinkové strojky a jejich díly
26.52.21| Hodinkové strojky, úplné a smontované
26.52.22| Hodinové strojky, úplné a smontované
26.52.23| Hodinkové strojky úplné, nesmontované nebo částečně smontované; neúplné strojky
smontované
26.52.24| Hodinkové strojky neúplné, nesmontované
26.52.25| Hodinové strojky úplné a neúplné, nesmontované
26.52.26| Pouzdra, kryty a skříňky k hodinářským výrobkům a jejich díly
26.52.27| Ostatní hodinářské díly
26.52.28| Kontrolní píchací hodiny; hodiny zaznamenávající datum a čas, parkovací hodiny;
časové spínače, s hodinovým nebo hodinkovým strojkem
26.52.9| Subdodavatelské práce při výrobě časoměrných přístrojů
26.52.99| Subdodavatelské práce při výrobě časoměrných přístrojů
26.6| Ozařovací, elektroléčebné a elektroterapeutické přístroje, vč. souvisejících služeb
a prací
26.60| Ozařovací, elektroléčebné a elektroterapeutické přístroje, vč. souvisejících služeb
a prací
26.60.1| Ozařovací, elektroléčebné a elektroterapeutické přístroje
26.60.11| Rentgenové přístroje a přístroje používající záření alfa, beta nebo gama
26.60.12| Lékařské elektrodiagnostické přístroje
26.60.13| Přístroje s ultrafialovým nebo infračerveným zářením používané v lékařských,
chirurgických, dentálních nebo veterinárních vědách
26.60.14| Srdeční stimulátory; sluchové pomůcky
26.60.9| Služby při výrobě lékařských přístrojů; subdodavatelské práce při výrobě ozařovacích,
elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů
26.60.91| Služby při výrobě lékařských přístrojů
26.60.99| Subdodavatelské práce při výrobě ozařovacích, elektroléčebných
a elektroterapeutických přístrojů
26.7| Optické a fotografické přístroje a zařízení, vč. subdodavatelských prací
26.70| Optické a fotografické přístroje a zařízení, vč. subdodavatelských prací
26.70.1| Fotografické přístroje a jejich díly
26.70.11| Objektivy pro fotografické přístroje, kamery, promítací přístroje, zvětšovací
nebo zmenšovací fotografické přístroje
Kód| Název položky
---|---
26.70.12| Fotografické přístroje používané k přípravě tiskových štočků nebo válců; fotografické
přístroje k záznamu dokumentů na mikrofilmy, mikrofiše apod.
26.70.13| Digitální kamery
26.70.14| Fotografické přístroje pro okamžité vyvolání a kopírování a ostatní fotoaparáty
26.70.15| Kinematografické kamery
26.70.16| Kinematografické promítací přístroje; promítací přístroje pro diapozitivy; ostatní
promítací přístroje pro statické snímky
26.70.17| Přístroje s výbojkou pro bleskové světlo; fotografické přístroje zvětšovací
nebo zmenšovací; přístroje a vybavení pro fotografické nebo kinematografické
laboratoře; negatoskopy; promítací plátna
26.70.18| Čtecí přístroje pro mikrofilmy, mikrofiše nebo jiné mikroformáty
26.70.19| Díly a příslušenství fotografických přístrojů
26.70.2| Ostatní optické přístroje a jejich díly
26.70.21| Polarizační materiál v listech nebo deskách; čočky, hranoly, zrcadla a jiné optické
články (jiné než z opticky neopracovaného skla), též nezasazené, jiné než určené
pro fotografické přístroje, promítací přístroje, zvětšovací nebo zmenšovací fotografické
přístroje
26.70.22| Binokulární a monokulární dalekohledy a jiné optické teleskopy; ostatní astronomické
přístroje; optické mikroskopy
26.70.23| Zařízení s tekutými krystaly; lasery, kromě laserových diod; ostatní optické přístroje
a zařízení j. n.
26.70.24| Díly a příslušenství binokulárních a monokulárních dalekohledů a jiných optických
teleskopů, ostatních astronomických přístrojů a optických mikroskopů
26.70.25| Díly a příslušenství zařízení s tekutými krystaly, laserů (kromě laserových diod)
a ostatních optických přístrojů a zařízení j. n.
26.70.9| Subdodavatelské práce při výrobě optických a fotografických přístrojů a zařízení
26.70.99| Subdodavatelské práce při výrobě optických a fotografických přístrojů a zařízení
26.8| Magnetická a optická média, vč. subdodavatelských prací
26.80| Magnetická a optická média, vč. subdodavatelských prací
26.80.1| Magnetická a optická média
26.80.11| Magnetická média, nenahraná, jiná než karty s magnetickým proužkem
26.80.12| Optická média, nenahraná
26.80.13| Ostatní záznamová média, vč. matric a galvanických otisků pro výrobu disků
26.80.14| Karty s magnetickým proužkem
26.80.9| Subdodavatelské práce při výrobě magnetických a optických médií
26.80.99| Subdodavatelské práce při výrobě magnetických a optických médií
27| Elektrická zařízení, vč. subdodavatelských prací
27.1| Elektrické motory, generátory, transformátory a elektrická rozvodná a kontrolní
zařízení, vč. subdodavatelských prací
27.11| Elektrické motory, generátory a transformátory, vč. subdodavatelských prací
27.11.1| Motory s výkonem <= 37,5 W; ostatní stejnosměrné motory; stejnosměrné generátory
27.11.10| Motory s výkonem <= 37,5 W; ostatní stejnosměrné motory; stejnosměrné generátory
27.11.2| Univerzální střídavé a stejnosměrné motory s výkonem > 37,5 W; ostatní střídavé
motory; střídavé generátory (alternátory)
27.11.21| Univerzální střídavé a stejnosměrné motory s výkonem > 37,5 W
27.11.22| Střídavé jednofázové motory
27.11.23| Střídavé vícefázové motory s výkonem <= 750 W
27.11.24| Střídavé vícefázové motory s výkonem > 750 W, avšak <= 75 kW
27.11.25| Střídavé vícefázové motory s výkonem > 75 kW
27.11.26| Střídavé generátory (alternátory)
27.11.3| Elektrická generátorová soustrojí a rotační měniče
27.11.31| Generátorová soustrojí s pístovými vznětovými motory s vnitřním spalováním
27.11.32| Generátorová soustrojí se zážehovým spalovacím pístovým motorem s vnitřním
spalováním; ostatní generátorová soustrojí; elektrické rotační měniče
Kód| Název položky
---|---
27.11.4| Elektrické transformátory
27.11.41| Transformátory s kapalinovým dielektrikem
27.11.42| Ostatní transformátory s výkonem <= 16 kVA
27.11.43| Ostatní transformátory s výkonem > 16 kVA
27.11.5| Předřadníky pro výbojky nebo výbojkové trubice; statické měniče; ostatní induktory
27.11.50| Předřadníky pro výbojky nebo výbojkové trubice; statické měniče; ostatní induktory
27.11.6| Díly elektrických motorů, generátorů a transformátorů
27.11.61| Díly elektrických motorů a generátorů
27.11.62| Díly transformátorů, induktorů a statických měničů
27.11.9| Subdodavatelské práce při výrobě elektrických motorů, generátorů a transformátorů
27.11.99| Subdodavatelské práce při výrobě elektrických motorů, generátorů a transformátorů
27.12| Elektrická rozvodná a kontrolní zařízení, vč. subdodavatelských prací
27.12.1| Elektrická zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů
pro napětí > 1 000 V
27.12.10| Elektrická zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů
pro napětí > 1 000 V
27.12.2| Elektrická zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů
pro napětí <= 1 000 V
27.12.21| Jisticí přístroje pro napětí <= 1 000 V
27.12.22| Automatické vypínače elektrických obvodů pro napětí <= 1 000 V
27.12.23| Ostatní zařízení k ochraně elektrických obvodů pro napětí <= 1 000 V
27.12.24| Relé pro napětí <= 1 000 V
27.12.3| Rozvaděče, rozvodné panely
27.12.31| Rozvaděče, rozvodné panely a jiné základny, vybavené elektrickým zařízením
k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů, pro napětí <= 1 000 V
27.12.32| Rozvaděče, rozvodné panely a jiné základny, vybavené elektrickým zařízení
k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů, pro napětí > 1 000 V
27.12.4| Díly elektrických rozvodných a kontrolních zařízení
27.12.40| Díly elektrických rozvodných a kontrolních zařízení
27.12.9| Subdodavatelské práce při výrobě elektrických rozvodných a kontrolních zařízení
27.12.99| Subdodavatelské práce při výrobě elektrických rozvodných a kontrolních zařízení
27.2| Baterie a akumulátory, vč. subdodavatelských prací
27.20| Baterie a akumulátory, vč. subdodavatelských prací
27.20.1| Galvanické články, baterie a jejich díly
27.20.11| Galvanické články a baterie
27.20.12| Díly galvanických článků a baterií
27.20.2| Elektrické akumulátory a jejich díly
27.20.21| Olověné akumulátory, používané pro startování pístových motorů
27.20.22| Olověné akumulátory, jiné než používané pro startování pístových motorů
27.20.23| Niklkadmiové, niklmetalhydridové, lithiumiontové, lithiumpolymerové, niklželezné
a ostatní elektrické akumulátory
27.20.24| Díly elektrických akumulátorů, vč. separátorů
27.20.9| Subdodavatelské práce při výrobě baterií a akumulátorů
27.20.99| Subdodavatelské práce při výrobě baterií a akumulátorů
27.3| Elektrické vedení a elektroinstalační zařízení, vč. subdodavatelských prací
27.31| Kabely z optických vláken, vč. subdodavatelských prací
27.31.1| Kabely z optických vláken
27.31.11| Optické kabely vyrobené z jednotlivých opláštěných vláken
27.31.12| Optická vlákna a svazky optických vláken; optické kabely (jiné než vyrobené
z jednotlivých opláštěných vláken)
27.31.9| Subdodavatelské práce při výrobě kabelů z optických vláken
27.31.99| Subdodavatelské práce při výrobě kabelů z optických vláken
27.32| Ostatní elektronické a elektrické vodiče a kabely, vč. subdodavatelských prací
27.32.1| Ostatní elektronické a elektrické vodiče a kabely
Kód| Název položky
---|---
27.32.11| Izolované dráty pro vinutí
27.32.12| Koaxiální kabely a ostatní koaxiální elektrické vodiče
27.32.13| Ostatní elektrické vodiče pro napětí <= 1 000 V
27.32.14| Ostatní elektrické vodiče pro napětí > 1 000 V
27.32.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních elektronických a elektrických vodičů
a kabelů
27.32.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních elektronických a elektrických vodičů
a kabelů
27.33| Elektroinstalační zařízení, vč. subdodavatelských prací
27.33.1| Elektroinstalační zařízení
27.33.11| Vypínače a spínače pro napětí <= 1 000 V
27.33.12| Objímky žárovek pro napětí <=1 000 V
27.33.13| Vidlice, zásuvky a ostatní zařízení k vypínání, spínání nebo ochraně elektrických
obvodů j. n.
27.33.14| Plastové izolační příslušenství pro elektrické stroje
27.33.9| Subdodavatelské práce při výrobě elektroinstalačních zařízení
27.33.99| Subdodavatelské práce při výrobě elektroinstalačních zařízení
27.4| Elektrická osvětlovací zařízení, vč. subdodavatelských prací
27.40| Elektrická osvětlovací zařízení, vč. subdodavatelských prací
27.40.1| Elektrické žárovky nebo výbojky; obloukovky
27.40.11| Žárovky pro světlomety, tzv. „zapečetěné světlomety“
27.40.12| Halogenové žárovky s wolframovým vláknem, kromě ultrafialových
nebo infračervených
27.40.13| Elektrické žárovky s výkonem <= 200 W a pro napětí > 100 V j. n.
27.40.14| Elektrické žárovky j. n.
27.40.15| Výbojky; ultrafialové nebo infračervené žárovky a výbojky; obloukovky
27.40.2| Svítidla a jejich příslušenství
27.40.21| Přenosná elektrická svítidla s vlastním zdrojem elektrické energie (např. na suché
články, akumulátory, magnety)
27.40.22| Elektrické noční lampy, kancelářské a stojací lampy
27.40.23| Neelektrická svítidla a jejich příslušenství
27.40.24| Světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky
27.40.25| Lustry a ostatní stropní nebo nástěnná svítidla a jejich příslušenství
27.40.3| Ostatní svítidla a jejich příslušenství
27.40.31| Bleskové žárovky, bleskové kostky a podobné výrobky
27.40.32| Elektrická svítidla pro vánoční stromky
27.40.33| Reflektory a světlomety
27.40.39| Ostatní svítidla a jejich příslušenství j. n.
27.40.4| Díly svítidel a osvětlovacích zařízení
27.40.41| Díly žárovek nebo výbojek
27.40.42| Díly svítidel a jejich příslušenství
27.40.9| Subdodavatelské práce při výrobě elektrických osvětlovacích zařízení
27.40.99| Subdodavatelské práce při výrobě elektrických osvětlovacích zařízení
27.5| Spotřebiče převážně pro domácnost, vč. subdodavatelských prací
27.51| Elektrické spotřebiče převážně pro domácnost, vč. subdodavatelských prací
27.51.1| Chladicí a mrazicí zařízení; elektricky vyhřívané přikrývky a dečky; ventilátory
27.51.11| Chladicí a mrazicí zařízení převážně pro domácnost
27.51.12| Myčky nádobí převážně pro domácnost
27.51.13| Pračky a sušičky převážně pro domácnost
27.51.14| Elektricky vyhřívané přikrývky a dečky
27.51.15| Ventilátory a ventilační nebo recirkulační odsávače převážně pro domácnost
27.51.2| Ostatní elektrické spotřebiče převážně pro domácnost j. n.
27.51.21| Elektromechanické spotřebiče převážně pro domácnost s vestavěným elektrickým
motorem
Kód| Název položky
---|---
27.51.22| Holicí strojky a strojky na stříhání vlasů s vestavěným elektrickým motorem
27.51.23| Elektrotepelné přístroje pro péči o vlasy a vysoušeče rukou; elektrické žehličky
27.51.24| Ostatní elektrotepelné spotřebiče
27.51.25| Elektrické průtokové nebo zásobníkové ohřívače vody a ponorné ohřívače
27.51.26| Elektrické přístroje pro vytápění prostor a půdy (zeminy)
27.51.27| Mikrovlnné trouby a pece
27.51.28| Ostatní trouby a pece; vařiče, varné desky, varná tělíska; grily a opékače
27.51.29| Elektrické topné rezistory
27.51.3| Díly elektrických spotřebičů převážně pro domácnost
27.51.30| Díly elektrických spotřebičů převážně pro domácnost
27.51.9| Subdodavatelské práce při výrobě elektrických spotřebičů převážně pro domácnost
27.51.99| Subdodavatelské práce při výrobě elektrických spotřebičů převážně pro domácnost
27.52| Neelektrické spotřebiče převážně pro domácnost, vč. subdodavatelských prací
27.52.1| Neelektrické spotřebiče pro vaření nebo ohřívání převážně pro domácnost
27.52.11| Neelektrické spotřebiče pro vaření a ohřívače talířů převážně pro domácnost ze
železa, oceli nebo mědi
27.52.12| Ostatní spotřebiče převážně pro domácnost na plyn, plyn a jiná paliva, na kapalná
nebo pevná paliva
27.52.13| Neelektrické ohřívače vzduchu a rozvodná zařízení horkého vzduchu, ze železa nebo
oceli, j. n.
27.52.14| Neelektrické průtokové nebo zásobníkové ohřívače vody
27.52.2| Díly kamen, vařičů, ohřívačů talířů a podobných neelektrických spotřebičů převážně
pro domácnost
27.52.20| Díly kamen, vařičů, ohřívačů talířů a podobných neelektrických spotřebičů převážně
pro domácnost
27.52.9| Subdodavatelské práce při výrobě neelektrických spotřebičů převážně pro domácnost
27.52.99| Subdodavatelské práce při výrobě neelektrických spotřebičů převážně pro domácnost
27.9| Ostatní elektrická zařízení, vč. subdodavatelských prací
27.90| Ostatní elektrická zařízení, vč. subdodavatelských prací
27.90.1| Ostatní elektrická zařízení a jejich díly
27.90.11| Elektrické stroje a přístroje s individuální funkcí
27.90.12| Elektrické izolátory; izolační díly pro elektrické stroje a zařízení; elektrické instalační
trubky a jejich spojky
27.90.13| Uhlíkové elektrody a ostatní výrobky zhotovené z grafitu nebo jiného uhlíku
pro elektrické účely
27.90.2| Návěstní panely se zařízeními s tekutými krystaly nebo diodami vyzařujícími světlo;
elektrické akustické nebo vizuální signalizační přístroje
27.90.20| Návěstní panely se zařízeními s tekutými krystaly nebo diodami vyzařujícími světlo;
elektrické akustické nebo vizuální signalizační přístroje
27.90.3| Stroje a přístroje pro pájení na měkko, pájení na tvrdo nebo svařování, povrchové
temperování a stříkání za tepla
27.90.31| Elektrické stroje a přístroje pro pájení na měkko, pájení na tvrdo nebo svařování;
elektrické stroje a přístroje pro stříkání kovů nebo slinutých kovových karbidů za tepla
27.90.32| Díly elektrických strojů a přístrojů pro pájení na měkko, pájení na tvrdo nebo
svařování; díly elektrických strojů a přístrojů pro stříkání kovů nebo slinutých
kovových karbidů za tepla
27.90.33| Díly ostatního elektrického zařízení; díly strojů nebo přístrojů j. n.
27.90.4| Ostatní elektrická zařízení j. n. (vč. elektromagnetů, elektromagnetických spojek
a brzd, elektromagnetických zdvihacích hlav, elektrických urychlovačů částic,
generátorů signálů (měřicích vysílačů) a strojů a přístrojů pro galvanické pokovování,
elektrolýzu nebo elektroforézu)
Kód| Název položky
---|---
27.90.40| Ostatní elektrická zařízení j. n. (vč. elektromagnetů; elektromagnetických spojek
a brzd; elektromagnetických zdvihacích hlav; elektrických urychlovačů částic;
generátorů signálů (měřicí vysílače) a strojů a přístrojů pro galvanické pokovování,
elektrolýzu nebo elektroforézu)
27.90.5| Elektrické kondenzátory
27.90.51| Pevné kondenzátory projektované pro použití v 50/60 Hz obvodech, s jalovým
výkonem >= 0,5 kVA (silové kondenzátory)
27.90.52| Ostatní pevné kondenzátory
27.90.53| Otočné nebo dolaďovací kondenzátory
27.90.6| Elektrické rezistory, kromě topných
27.90.60| Elektrické rezistory, kromě topných
27.90.7| Elektrické přístroje a zařízení signalizační, bezpečnostní nebo pro řízení železniční,
tramvajové, silniční a vnitrozemské vodní dopravy, pro parkovací zařízení
a pro vybavení přístavů nebo letišť
27.90.70| Elektrické přístroje a zařízení signalizační, bezpečnostní nebo pro řízení železniční,
tramvajové, silniční a vnitrozemské vodní dopravy, pro parkovací zařízení
a pro vybavení přístavů nebo letišť
27.90.8| Díly elektrických kondenzátorů, elektrických rezistorů, reostatů a potenciometrů
27.90.81| Díly elektrických kondenzátorů
27.90.82| Díly elektrických rezistorů, reostatů a potenciometrů
27.90.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatního elektrického zařízení
27.90.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatního elektrického zařízení
28| Stroje a zařízení j. n., vč. souvisejících služeb a prací
28.1| Stroje a zařízení všestranně použitelné, vč. subdodavatelských prací
28.11| Motory a turbíny, kromě motorů pro letadla, automobily a motocykly,
vč. subdodavatelských prací
28.11.1| Motory, kromě motorů pro letadla, automobily a motocykly
28.11.11| Závěsné motory pro pohon lodí
28.11.12| Zážehové spalovací motory pro pohon lodí; ostatní motory
28.11.13| Vznětové pístové motory s vnitřním spalováním
28.11.2| Turbíny
28.11.21| Parní turbíny
28.11.22| Vodní turbíny a vodní kola
28.11.23| Plynové turbíny, jiné než proudové a turbovrtulové
28.11.24| Větrné turbíny
28.11.3| Díly turbín
28.11.31| Díly parních turbín
28.11.32| Díly vodních turbín, vodních kol, vč. regulátorů
28.11.33| Díly plynových turbín (kromě proudových a turbovrtulových)
28.11.4| Díly určené pro motory
28.11.41| Díly zážehových spalovacích motorů s vnitřním spalováním (kromě dílů leteckých
motorů)
28.11.42| Díly určené pro ostatní motory j. n.
28.11.9| Subdodavatelské práce při výrobě motorů a turbín, kromě motorů pro letadla,
automobily a motocykly
28.11.99| Subdodavatelské práce při výrobě motorů a turbín, kromě motorů pro letadla,
automobily a motocykly
28.12| Hydraulická a pneumatická zařízení, vč. subdodavatelských prací
28.12.1| Hydraulická a pneumatická zařízení, kromě dílů
28.12.11| Hydraulické a pneumatické pohony s lineárním pohybem (válců)
28.12.12| Rotační hydraulické a pneumatické pohony
28.12.13| Hydraulická čerpadla
28.12.14| Hydraulické a pneumatické ventily
28.12.15| Hydraulické sestavy
Kód| Název položky
---|---
28.12.16| Hydraulické systémy
28.12.2| Díly hydraulických a pneumatických zařízení
28.12.20| Díly hydraulických a pneumatických zařízení
28.12.9| Subdodavatelské práce při výrobě hydraulických a pneumatických zařízení
28.12.99| Subdodavatelské práce při výrobě hydraulických a pneumatických zařízení
28.13| Ostatní čerpadla a kompresory, vč. subdodavatelských prací
28.13.1| Čerpadla na kapaliny; zdviže na kapaliny
28.13.11| Čerpadla na pohonné hmoty, mazadla, chladicí kapaliny a beton
28.13.12| Ostatní objemová čerpadla s kmitavým pohybem na kapaliny
28.13.13| Ostatní objemová rotační čerpadla na kapaliny
28.13.14| Ostatní odstředivá čerpadla na kapaliny; ostatní čerpadla
28.13.2| Vzduchová čerpadla nebo vývěvy; kompresory na vzduch nebo jiný plyn
28.13.21| Vývěvy
28.13.22| Vzduchová čerpadla na ruční nebo nožní ovládání
28.13.23| Kompresory typů používaných v chladicích zařízeních
28.13.24| Vzduchové kompresory na podvozku, pro tažení
28.13.25| Turbokompresory
28.13.26| Vratné objemové kompresory
28.13.27| Rotační objemové kompresory s jednou nebo více hřídelemi
28.13.28| Ostatní kompresory
28.13.3| Díly ostatníchčerpadel a kompresorů
28.13.31| Díly čerpadel; díly zdviží na kapaliny
28.13.32| Díly vzduchových čerpadel nebo vývěv, vzduchových a plynových kompresorů,
ventilátorů a odsávačů
28.13.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních čerpadel a kompresorů
28.13.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních čerpadel a kompresorů
28.14| Ostatní potrubní armatury, vč. subdodavatelských prací
28.14.1| Kohouty, ventily a podobná zařízení pro potrubí, kotle, nádrže, vany nebo podobné
kádě
28.14.11| Redukční, regulační, zpětné, pojistné nebo odvzdušňovací ventily
28.14.12| Vodovodní kohouty a ventily pro dřezy, umyvadla, bidety, vodní nádrže, vany
a podobné armatury; ventily radiátorů ústředního topení
28.14.13| Regulační, uzavírací (šoupátka), kulové (přímé) a jiné ventily
28.14.2| Díly ventilů a podobných výrobků
28.14.20| Díly ventilů a podobných výrobků
28.14.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních potrubních armatur
28.14.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních potrubních armatur
28.15| Ložiska, ozubená kola, převody a hnací prvky, vč. subdodavatelských prací
28.15.1| Valivá ložiska
28.15.10| Valivá ložiska
28.15.2| Ostatní ložiska, ozubená kola, převody a hnací prvky
28.15.21| Kloubové a jiné článkové řetězy, ze železa nebo oceli
28.15.22| Převodové hřídele (vč. vačkových a klikových hřídelí) a kliky
28.15.23| Ložisková pouzdra a ložiskové pánve
28.15.24| Ozubená soukolí a ozubené převody; pohybové šrouby s kuličkovou nebo válečkovou
maticí; převodovky, převodové skříně a ostatní měniče rychlosti
28.15.25| Setrvačníky a řemenice (vč. kladnic pro kladkostroje)
28.15.26| Spojky a hřídelové spojky (vč. univerzálních kloubů)
28.15.3| Díly ložisek, převodů a hnacích prvků
28.15.31| Kuličky, jehly a válečky; díly valivých ložisek
28.15.32| Díly kloubových řetězů ze železa nebo oceli
28.15.39| Díly ložisek a hnacích prvků j. n.
28.15.9| Subdodavatelské práce při výrobě ložisek, ozubených kol, převodů a hnacích prvků
28.15.99| Subdodavatelské práce při výrobě ložisek, ozubených kol, převodů a hnacích prvků
Kód| Název položky
---|---
28.2| Ostatní všestranně použitelné stroje a zařízení, vč. subdodavatelských prací
28.21| Pece a hořáky pro topeniště, vč. subdodavatelských prací
28.21.1| Pece a hořáky pro topeniště a jejich díly
28.21.11| Hořáky pro topeniště; mechanická přikládací zařízení a mechanické rošty; mechanická
zařízení pro odstraňování popela a podobná zařízení
28.21.12| Neelektrické průmyslové nebo laboratorní pece, vč. spaloven, avšak kromě
pekárenských pecí
28.21.13| Elektrické průmyslové nebo laboratorní pece a kamna; zařízení s dielektrickým
nebo indukčním ohřevem
28.21.14| Díly pecí a hořáků pro topeniště
28.21.9| Subdodavatelské práce při výrobě kamen, pecí a hořáků pro topeniště
28.21.99| Subdodavatelské práce při výrobě pecí, kamen a hořáků pro topeniště
28.22| Zdvihací a manipulační zařízení, vč. subdodavatelských prací
28.22.1| Zdvihací a manipulační zařízení a jejich díly
28.22.11| Kladkostroje a zdvihací zařízení j. n.
28.22.12| Navijáky na přemísťování dopravních košů a skipů v důlních šachtách; navijáky
speciálně upravené pro práci pod zemí; ostatní navijáky; vrátky
28.22.13| Zdviháky; zdvihací zařízení na zdvihání vozidel
28.22.14| Lodní otočné sloupové jeřáby; jeřáby; mobilní zdvihací rámy, zdvižné obkročné
vozíky, portálové nízkozdvižné vozíky a jeřábové vozíky
28.22.15| Vidlicové stohovací vozíky, jiné vozíky; malé tahače používané na nádražních
stanicích
28.22.16| Výtahy a skipové výtahy, eskalátory a pohyblivé chodníky
28.22.17| Pneumatické a ostatní výtahy a dopravníky pro plynulé přemísťování výrobků
a materiálu
28.22.18| Ostatní zdvihací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení
28.22.19| Díly zdvihacích a manipulačních zařízení
28.22.2| Korečky, lopaty, drapáky, upínadla strojů, rypadla apod.
28.22.20| Korečky, lopaty, drapáky, upínadla strojů, rypadla apod.
28.22.9| Subdodavatelské práce při výrobě zdvihacích a manipulačních zařízení
28.22.99| Subdodavatelské práce při výrobě zdvihacích a manipulačních zařízení
28.23| Kancelářské stroje a zařízení, kromě počítačů a periferních zařízení, vč. souvisejících
služeb a prací
28.23.1| Psací stroje, stroje na zpracování textu a počítací stroje
28.23.11| Psací stroje a stroje na zpracování textu
28.23.12| Elektronické kalkulačky a kapesní přístroje k záznamu, vyvolání a zobrazení údajů
s výpočetními funkcemi
28.23.13| Účtovací stroje, registrační pokladny, frankovací stroje, stroje na vydávání lístků
a podobné stroje, vybavené počítacím zařízením
28.23.2| Kancelářské stroje a jejich díly
28.23.21| Fotokopírovací stroje s optickým nebo kontaktním systémem nebo termokopírovací
stroje
28.23.22| Ofsetové tiskařské stroje pro archový tisk (plochý tisk) kancelářského typu
28.23.23| Ostatní kancelářské stroje
28.23.24| Díly a příslušenství psacích a počítacích strojů
28.23.25| Díly a příslušenství kancelářských strojů, jiných než psacích, počítacích
a fotokopírovacích
28.23.26| Díly a příslušenství fotokopírovacích strojů
28.23.9| Služby při výrobě kancelářských strojů a zařízení; subdodavatelské práce při výrobě
kancelářských strojů a zařízení, kromě počítačů a periferních zařízení
28.23.91| Služby při výrobě kancelářských strojů a zařízení, kromě počítačů a periferních
zařízení
28.23.99| Subdodavatelské práce při výrobě kancelářských strojů a zařízení, kromě počítačů
a periferních zařízení
Kód| Název položky
---|---
28.24| Ruční mechanizované nástroje, vč. subdodavatelských prací
28.24.1| Ruční elektromechanické nástroje; ostatní ruční mechanizované nářadí
28.24.11| Ruční elektromechanické nástroje s vestavěným elektrickým motorem
28.24.12| Ostatní ruční mechanizované nástroje
28.24.2| Díly ručních mechanizovaných nástrojů
28.24.21| Díly ručních elektromechanických nástrojů s vestavěným elektrickým motorem
28.24.22| Díly ostatních ručních mechanizovaných nástrojů
28.24.9| Subdodavatelské práce při výrobě ručních mechanizovaných nástrojů
28.24.99| Subdodavatelské práce při výrobě ručních mechanizovaných nástrojů
28.25| Průmyslová chladicí a klimatizační zařízení, vč. subdodavatelských prací
28.25.1| Výměníky tepla; průmyslová klimatizační, chladicí a mrazicí zařízení
28.25.11| Výměníky tepla, přístroje a zařízení na zkapalňování vzduchu nebo jiných plynů
28.25.12| Klimatizační zařízení
28.25.13| Chladicí a mrazicí zařízení, tepelná čerpadla (kromě zařízení převážně pro domácnost)
28.25.14| Stroje a zařízení na filtrování a čištění plynů j. n.
28.25.2| Ventilátory (kromě stolních, podlahových, nástěnných, okenních, stropních
nebo střešních)
28.25.20| Ventilátory (kromě stolních, podlahových, nástěnných, okenních, stropních
nebo střešních)
28.25.3| Díly chladicích a mrazicích zařízení a tepelných čerpadel
28.25.30| Díly chladicích a mrazicích zařízení a tepelných čerpadel
28.25.9| Subdodavatelské práce při výrobě průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení
28.25.99| Subdodavatelské práce při výrobě průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení
28.29| Ostatní všestranně použitelné stroje a zařízení j. n., vč. subdodavatelských prací
28.29.1| Plynové generátory, destilační a filtrační přístroje
28.29.11| Plynové generátory na výrobu generátorového nebo vodního plynu; vyvíječe acetylenu
a podobná zařízení; destilační nebo rektifikační přístroje
28.29.12| Přístroje na filtrování nebo čištění kapalin
28.29.13| Olejové nebo benzinové filtry, sací vzduchové filtry pro spalovací motory
28.29.2| Stroje a zařízení na čištění, plnění, uzavírání a balení lahví nebo jiných obalů; hasicí
přístroje, stříkací pistole, dmychadla na vrhání písku nebo vhánění páry; těsnění
28.29.21| Stroje a zařízení na čištění, plnění, uzavírání a balení lahví nebo jiných obalů
28.29.22| Hasicí přístroje, stříkací pistole, dmychadla na vrhání písku nebo vhánění páry
a podobné tryskací přístroje, kromě používaných v zemědělství
28.29.23| Kovoplastická těsnění; mechanické ucpávky
28.29.3| Průmyslové, domácí a ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti a měření
28.29.31| Váhy pro průmyslové účely; váhy pro průběžné vážení výrobků na dopravnících;
váhy pro konstantní odvažování a váhy pro dávkování předem stanoveného množství
materiálů
28.29.32| Osobní a domácí váhy a zařízení k určování hmotnosti
28.29.39| Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti
28.29.4| Odstředivky, kalandry a prodejní automaty
28.29.41| Odstředivky j. n.
28.29.42| Kalandry nebo jiné válcovací stroje (kromě strojů na válcování kovů nebo skla)
28.29.43| Prodejní automaty
28.29.5| Myčky nádobí průmyslového charakteru
28.29.50| Myčky nádobí průmyslového charakteru
28.29.6| Stroje a zařízení na zpracovávání materiálu výrobními postupy spočívajícími ve změně
teploty j. n.
28.29.60| Stroje a zařízení na zpracovávání materiálu výrobními postupy spočívajícími ve změně
teploty j. n.
28.29.7| Neelektrické stroje a přístroje pro pájení na měkko, pájení na tvrdo nebo svařování
a jejich díly; plynové stroje a přístroje pro povrchové kalení
Kód| Název položky
---|---
28.29.70| Neelektrické stroje a přístroje pro pájení na měkko, pájení na tvrdo nebo svařování
a jejich díly; plynové stroje a přístroje pro povrchové kalení
28.29.8| Díly ostatních všestranně použitelných strojů a zařízení j. n.
28.29.81| Díly plynových generátorů
28.29.82| Díly odstředivek; díly přístrojů na filtrování nebo čištění kapalin nebo plynů
28.29.83| Díly kalandrů a jiných válcovacích strojů; díly stříkacích přístrojů, závaží pro váhy
28.29.84| Díly strojů a přístrojů neobsahující elektrické konektory j. n.
28.29.85| Díly myček nádobí a strojů na čištění, plnění nebo balení
28.29.86| Díly neelektrických strojů a přístrojů pro pájení na měkko, pájení na tvrdo
nebo svařování; díly plynových strojů a přístrojů pro povrchové kalení
28.29.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních všestranně použitelných strojů a zařízení
j. n.
28.29.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních všestranně použitelných strojů a zařízení
j. n.
28.3| Zemědělské a lesnické stroje, vč. subdodavatelských prací
28.30| Zemědělské a lesnické stroje, vč. subdodavatelských prací
28.30.1| Jednonápravové malotraktory
28.30.10| Jednonápravové malotraktory
28.30.2| Ostatní zemědělské traktory
28.30.21| Traktory s výkonem motoru <= 37 kW
28.30.22| Traktory s výkonem motoru > 37 kW, avšak <= 59 kW
28.30.23| Traktory s výkonem motoru > 59 kW
28.30.3| Stroje k přípravě nebo obdělávání půdy
28.30.31| Pluhy
28.30.32| Brány, rozrývače (skarifikátory), kultivátory, prutové brány a plečky
28.30.33| Secí, sázecí a jednoticí stroje
28.30.34| Rozmetadla hnoje a umělých hnojiv
28.30.39| Ostatní stroje k přípravě nebo obdělávání půdy
28.30.4| Sekačky na trávu pro úpravu trávníků, parků nebo sportovních ploch
28.30.40| Sekačky na trávu pro úpravu trávníků, parků nebo sportovních ploch
28.30.5| Stroje a přístroje pro sklizňové práce
28.30.51| Žací stroje (vč. žacích lišt k připevnění na traktory) j. n.
28.30.52| Stroje a přístroje na zpracování sena a píce
28.30.53| Stroje na lisování nebo balení slámy a píce, vč. sběracích lisů
28.30.54| Stroje na sklízení kořenů nebo hlíz
28.30.59| Stroje a přístroje pro sklizeň a výmlat j. n.
28.30.6| Stroje a přístroje ke stříkání, rozstřikování nebo rozprašování kapalin a prášků
pro zemědělství nebo zahradnictví
28.30.60| Stroje a přístroje ke stříkání, rozstřikování nebo rozprašování kapalin a prášků
pro zemědělství nebo zahradnictví
28.30.7| Samonakládací nebo samovýklopné přívěsy a návěsy pro zemědělské účely
28.30.70| Samonakládací nebo samovýklopné přívěsy a návěsy pro zemědělské účely
28.30.8| Ostatní zemědělské stroje
28.30.81| Stroje pro čištění a třídění vajec, ovoce nebo jiných zemědělských produktů,
kromě semen, zrn a sušených luštěnin
28.30.82| Dojicí stroje
28.30.83| Stroje a přístroje pro přípravu krmiv pro zvířata
28.30.84| Inkubátory a umělé líhně pro drůbežářství
28.30.85| Stroje a přístroje pro drůbežářství
28.30.86| Stroje a přístroje pro zemědělství, zahradnictví, lesnictví, drůbežářství nebo včelařství
j. n.
28.30.9| Díly zemědělských strojů a zařízení; subdodavatelské práce při výrobě zemědělských
a lesnických strojů
28.30.91| Díly strojů a přístrojů pro sklizeň a výmlat j. n.
Kód| Název položky
---|---
28.30.92| Díly strojů k přípravě nebo obdělávání půdy
28.30.93| Díly ostatních zemědělských strojů
28.30.94| Díly dojicích strojů a mlékárenských strojů j. n.
28.30.99| Subdodavatelské práce při výrobě zemědělských a lesnických strojů
28.4| Kovoobráběcí a ostatní obráběcí stroje, vč. subdodavatelských prací
28.41| Kovoobráběcí stroje, vč. subdodavatelských prací
28.41.1| Obráběcí stroje na zpracování kovů pracující pomocí laserů apod.; obráběcí centra
na obrábění kovů
28.41.11| Obráběcí stroje na zpracování kovů úběrem materiálu pomocí laserů, ultrazvuku apod.
28.41.12| Obráběcí centra, jednopolohové a vícepolohové stavebnicové obráběcí stroje
na obrábění kovů
28.41.2| Soustruhy, vyvrtávací stroje a frézky na obrábění kovů
28.41.21| Soustruhy na obrábění kovů
28.41.22| Obráběcí stroje na vrtání, vyvrtávání nebo frézování kovů; obráběcí stroje na řezání
vnitřních nebo vnějších závitů pro kovové materiály j. n.
28.41.23| Obráběcí stroje pro odstraňování ostřin (otřepů), k ostření, broušení nebo k jiné
konečné úpravě kovových materiálů
28.41.24| Obráběcí stroje k hoblování, strojní pily, odřezávací stroje a jiné stroje na řezání kovů
28.41.3| Ostatní kovoobráběcí stroje
28.41.31| Stroje k ohýbání, drážkování a rovnání kovů
28.41.32| Stroje ke stříhání, děrování a nastřihování nebo vrubování kovů
28.41.33| Stroje na kování, ražení nebo lisování v zápustce a buchary; hydraulické a jiné lisy
pro tváření kovových materiálů j. n.
28.41.34| Ostatní tvářecí stroje na opracování kovů, slinutých kovových karbidů nebo cermetů,
jinak než úběrem materiálu
28.41.4| Díly a příslušenství pro kovoobráběcí stroje
28.41.40| Díly a příslušenství pro kovoobráběcí stroje
28.41.9| Subdodavatelské práce při výrobě kovoobráběcích strojů
28.41.99| Subdodavatelské práce při výrobě kovoobráběcích strojů
28.49| Ostatní obráběcí stroje, vč. subdodavatelských prací
28.49.1| Obráběcí stroje pro opracování kamene, dřeva a podobných tvrdých materiálů
28.49.11| Obráběcí stroje pro opracování kamene, keramiky, betonu a podobných nerostných
materiálů nebo pro opracovávání skla za studena
28.49.12| Obráběcí stroje pro opracovávání dřeva, korku, kostí, tvrdé pryže, tvrdých plastů
nebo podobných materiálů; stroje a přístroje pro galvanické pokovování
28.49.2| Nástrojové držáky
28.49.21| Nástrojové držáky a samočinné závitořezné hlavy, pro obráběcí stroje
28.49.22| Upínací zařízení pro obráběcí stroje
28.49.23| Dělicí hlavy nebo jiná speciální přídavná zařízení k obráběcím strojům
28.49.24| Díly a příslušenství obráběcích strojů pro opracovávání dřeva, korku, kamene, tvrdé
pryže a podobných tvrdých materiálů
28.49.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních obráběcích strojů
28.49.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních obráběcích strojů
28.9| Ostatní stroje pro speciální účely, vč. subdodavatelských prací
28.91| Stroje pro metalurgii, vč. subdodavatelských prací
28.91.1| Stroje pro metalurgii a jejich díly
28.91.11| Konvertory, licí pánve, kokily na ingoty a odlévací stroje; válcovací stolice
28.91.12| Díly strojů pro metalurgii; díly válcovacích stolic
28.91.9| Subdodavatelské práce při výrobě strojů pro metalurgii
28.91.99| Subdodavatelské práce při výrobě strojů pro metalurgii
28.92| Stroje pro těžbu, dobývání a stavebnictví, vč. subdodavatelských prací
28.92.1| Stroje pro těžbu a dobývání
28.92.11| Výtahy a dopravníky pro plynulý provoz, konstruované pro používání pod zemí
Kód| Název položky
---|---
28.92.12| Brázdicí nebo zásekové stroje pro těžbu uhlí nebo hornin a stroje pro ražení tunelů,
chodeb a štol; ostatní vrtací nebo hloubicí stroje
28.92.2| Ostatní stroje a přístroje s vlastním pohonem: srovnávací, vyrovnávací, škrabací,
hloubicí, pěchovací, zhutňovací, těžební (dobývací) nebo vrtací pro zemní práce, těžbu
rud nebo nerostů (vč. buldozerů, mechanických lopat a silničních válců)
28.92.21| Buldozery nebo angldozery s vlastním pohonem
28.92.22| Stroje na vyrovnávání a srovnávání terénu (grejdry a nivelátory) s vlastním pohonem
28.92.23| Škrabače (skrejpry) s vlastním pohonem
28.92.24| Dusadla a silniční válce s vlastním pohonem
28.92.25| Čelní lopatové nakladače s vlastním pohonem
28.92.26| Mechanické lopaty, rypadla a lopatové nakladače s vlastním pohonem a nástavbou
otočnou o 360°, kromě čelních lopatových nakladačů
28.92.27| Ostatní mechanické lopaty, rypadla a lopatové nakladače s vlastním pohonem; ostatní
stroje pro těžbu a dobývání s vlastním pohonem
28.92.28| Radlice buldozerů nebo angldozerů
28.92.29| Terénní vyklápěcí vozy (dampry)
28.92.3| Ostatní stroje pro zemní a stavební práce
28.92.30| Ostatní stroje pro zemní a stavební práce
28.92.4| Stroje a přístroje pro třídění, mletí, míchání nebo jiné zpracování zeminy, kamenů, rud
a ostatních nerostných hmot
28.92.40| Stroje a přístroje pro třídění, mletí, míchání nebo jiné zpracování zeminy, kamenů, rud
a ostatních nerostných hmot
28.92.5| Pásové traktory
28.92.50| Pásové traktory
28.92.6| Díly strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví
28.92.61| Díly strojů pro vrtání, hloubení nebo těžbu (dobývání); díly jeřábů
28.92.62| Díly strojů a přístrojů na třídění, mletí nebo jiné zpracování zeminy, kamenů, rud apod.
28.92.9| Subdodavatelské práce při výrobě strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví
28.92.99| Subdodavatelské práce při výrobě strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví
28.93| Stroje na výrobu potravin, nápojů a zpracování tabáku, vč. subdodavatelských prací
28.93.1| Stroje na výrobu potravin, nápojů a zpracování tabáku, kromě jejich dílů
28.93.11| Odstředivky mléka
28.93.12| Mlékárenské stroje a zařízení
28.93.13| Stroje a přístroje používané v mlynářství a při zpracování obilí nebo sušené zeleniny
j.n.
28.93.14| Stroje a přístroje na výrobu vína, jablečných moštů a ovocných šťáv a podobných
nápojů
28.93.15| Pece pekárenské neelektrické; průmyslové stroje a přístroje na vaření nebo ohřívání
jídel
28.93.16| Sušicí stroje na sušení zemědělských produktů
28.93.17| Stroje a přístroje na výrobu potravin a nápojů, vč. tuků a olejů, j. n.
28.93.19| Stroje a přístroje na přípravu nebo zpracování tabáku j. n.
28.93.2| Stroje na čištění, třídění nebo prosévání semen, zrn nebo sušených luštěnin
28.93.20| Stroje na čištění, třídění nebo prosévání semen, zrn nebo sušených luštěnin
28.93.3| Díly strojů na výrobu nápojů, potravin a zpracování tabáku, čištění zrn
28.93.31| Díly strojů na výrobu nápojů
28.93.32| Díly strojů na výrobu potravin
28.93.33| Díly strojů na zpracování tabáku
28.93.34| Díly strojů na čištění, třídění nebo prosévání semen, zrn nebo sušených luštěnin
28.93.9| Subdodavatelské práce při výrobě strojů na výrobu potravin, nápojů a zpracování
tabáku
28.93.99| Subdodavatelské práce při výrobě strojů na výrobu potravin, nápojů a zpracování
tabáku
Kód| Název položky
---|---
28.94| Stroje na výrobu textilu, oděvních výrobků a výrobků z usní, vč. subdodavatelských
prací
28.94.1| Stroje na přípravu, spřádání, tkaní a pletení textilu
28.94.11| Stroje na vytlačování, protahování, tvarování nebo stříhání chemických textilních
materiálů; stroje na přípravu textilních vláken
28.94.12| Textilní spřádací a dopřádací stroje; stroje na zdvojování nebo kroucení vláken, stroje
na navíjení nebo soukání
28.94.13| Tkalcovské stavy
28.94.14| Pletací stroje; stroje na zpevnění prošitím apod.; všívací stroje
28.94.15| Přídavná (pomocná) strojní zařízení k textilním strojům; stroje na potisk textilních
materiálů
28.94.2| Ostatní stroje na výrobu textilu a oděvních výrobků, vč. šicích strojů
28.94.21| Stroje a přístroje na praní textilních přízí nebo tkanin, jejich čištění, ždímání, žehlení,
barvení, navíjení apod.; stroje a přístroje na konečnou úpravu plsti
28.94.22| Pračky pro prádelny; stroje pro chemické čištění; sušičky s obsahem suchého prádla
> 10 kg
28.94.23| Odstředivé ždímačky prádla
28.94.24| Šicí stroje, kromě strojů na sešívání knih a šicích strojů převážně pro domácnost
28.94.3| Stroje a přístroje na přípravu, vyčiňování a zpracování kůží nebo usní a na výrobu
nebo opravy obuvi apod.
28.94.30| Stroje a přístroje na přípravu, vyčiňování a zpracování kůží nebo usní a na výrobu
nebo opravy obuvi apod.
28.94.4| Šicí stroje převážně pro domácnost
28.94.40| Šicí stroje převážně pro domácnost
28.94.5| Díly a příslušenství spřádacích a dopřádacích strojů, tkalcovských stavů a strojů
na výrobu textilu, oděvních výrobků a výrobků z usní
28.94.51| Díly a příslušenství spřádacích a dopřádacích strojů a tkalcovských stavů
28.94.52| Díly strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků a výrobků z usní
28.94.9| Subdodavatelské práce při výrobě strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků a výrobků
z usní
28.94.99| Subdodavatelské práce při výrobě strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků a výrobků
z usní
28.95| Stroje a přístroje na výrobu papíru a lepenky, vč. subdodavatelských prací
28.95.1| Stroje a přístroje na výrobu papíru a lepenky a jejich díly
28.95.11| Stroje a přístroje na výrobu papíru a lepenky, kromě jejich dílů
28.95.12| Díly strojů na výrobu papíru a lepenky
28.95.9| Subdodavatelské práce při výrobě strojů na výrobu papíru a lepenky
28.95.99| Subdodavatelské práce při výrobě strojů na výrobu papíru a lepenky
28.96| Stroje na zpracování pryže a plastů, vč. subdodavatelských prací
28.96.1| Stroje na zpracování pryže, plastů nebo na zhotovování výrobků z těchto materiálů j. n.
28.96.10| Stroje na zpracování pryže, plastů nebo na zhotovování výrobků z těchto materiálů j. n.
28.96.2| Díly strojů na zpracování pryže, plastů nebo na zhotovování výrobků z těchto materiálů
j. n.
28.96.20| Díly strojů na zpracování pryže, plastů nebo na zhotovování výrobků z těchto materiálů
j. n.
28.96.9| Subdodavatelské práce při výrobě strojů na zpracování pryže a plastů
28.96.99| Subdodavatelské práce při výrobě strojů na zpracování pryže a plastů
28.99| Ostatní stroje pro speciální účely j. n., vč. subdodavatelských prací
28.99.1| Stroje a přístroje na tisk, brožování a vázání knih
28.99.11| Stroje a přístroje na brožování a vázání knih, vč. strojů na sešívání knih
28.99.12| Stroje, přístroje a zařízení na sázení písma, na přípravu nebo zhotovování tiskařských
štočků, desek apod.
28.99.13| Ofsetové tiskařské stroje, kromě kancelářských
28.99.14| Ostatní tiskařské stroje, kromě kancelářských
Kód| Název položky
---|---
28.99.2| Stroje a přístroje používané výhradně či převážně na výrobu polovodičových materiálů
nebo destiček, polovodičových zařízení, elektronických integrovaných obvodů nebo
plochých panelových displejů
28.99.20| Stroje a přístroje používané výhradně či převážně na výrobu polovodičových materiálů
nebo destiček, polovodičových zařízení, elektronických integrovaných obvodů nebo
plochých panelových displejů
28.99.3| Stroje pro speciální účely j. n.
28.99.31| Sušicí stroje na sušení dřeva, buničiny, papíru a lepenky; průmyslové sušicí stroje j. n.
28.99.32| Kolotoče, houpačky, střelnice a ostatní pouťové atrakce
28.99.39| Letecké katapulty; přístroje a zařízení pro přistání na letadlové lodi; zařízení
na vyvažování pneumatik; ostatní stroje pro speciální účely j. n.
28.99.4| Díly strojů a přístrojů na tisk a vázání knih
28.99.40| Díly strojů a přístrojů na tisk a vázání knih
28.99.5| Díly strojů a přístrojů používaných převážně na výrobu polovodičových materiálů
nebo destiček, polovodičových zařízení, elektronických integrovaných obvodů
nebo plochých panelových displejů; díly ostatních strojů pro speciální účely
28.99.51| Díly strojů a přístrojů používaných převážně na výrobu polovodičových materiálů
nebo destiček, polovodičových zařízení, elektronických integrovaných obvodů
nebo plochých panelových displejů
28.99.52| Díly ostatních strojů pro speciální účely
28.99.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních strojů pro speciální účely j. n.
28.99.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních strojů pro speciální účely j. n.
29| Motorová vozidla (kromě motocyklů), přívěsy a návěsy, vč. subdodavatelských
prací
29.1| Motorová vozidla (kromě motocyklů) vč. subdodavatelských prací
29.10| Motorová vozidla (kromě motocyklů) vč. subdodavatelských prací
29.10.1| Motory s vnitřním spalováním, používané pro motorová vozidla (kromě motocyklů)
29.10.11| Vratné zážehové spalovací pístové motory s vnitřním spalováním a s obsahem válců
<= 1 000 cm3
29.10.12| Vratné zážehové spalovací pístové motory s vnitřním spalováním a s obsahem válců
> 1 000 cm3
29.10.13| Pístové vznětové motory s vnitřním spalováním, používané k pohonu vozidel
29.10.2| Osobní automobily
29.10.21| Automobily se zážehovým spalovacím motorem s obsahem válců <= 1 500 cm3, nové
29.10.22| Automobily se zážehovým spalovacím motorem s obsahem válců > 1 500 cm3, nové
29.10.23| Automobily s pístovým vznětovým motorem s vnitřním spalováním (s dieselovým
motorem nebo motorem s žárovou hlavou), nové
29.10.24| Ostatní automobily pro přepravu osob
29.10.3| Motorová vozidla pro přepravu deseti a více osob
29.10.30| Motorová vozidla pro přepravu deseti a více osob
29.10.4| Motorová vozidla nákladní
29.10.41| Motorová vozidla pro nákladní dopravu s pístovým vznětovým motorem s vnitřním
spalováním (s dieselovým motorem nebo motorem s žárovou hlavou), nová
29.10.42| Motorová vozidla pro nákladní dopravu se zážehovým spalovacím pístovým motorem
s vnitřním spalováním; ostatní nákladní motorová vozidla, nová
29.10.43| Silniční návěsové tahače
29.10.44| Podvozky motorových vozidel s motory (šasi)
29.10.5| Motorová vozidla pro zvláštní účely
29.10.51| Jeřábové automobily
29.10.52| Vozidla konstruovaná pro jízdu na sněhu, na golfových hřištích apod., s motorem
29.10.59| Motorová vozidla pro zvláštní účely j. n.
29.10.9| Subdodavatelské práce při výrobě motorových vozidel (kromě motocyklů)
29.10.99| Subdodavatelské práce při výrobě motorových vozidel (kromě motocyklů)
29.2| Karoserie motorových vozidel; přívěsy a návěsy, vč. subdodavatelských prací
Kód| Název položky
---|---
29.20| Karoserie motorových vozidel; přívěsy a návěsy, vč. subdodavatelských prací
29.20.1| Karoserie motorových vozidel
29.20.10| Karoserie motorových vozidel
29.20.2| Přívěsy a návěsy; kontejnery
29.20.21| Kontejnery speciálně konstruované a vybavené pro jeden nebo více druhů dopravy
29.20.22| Obytné nebo kempinkové přívěsy a návěsy typu karavan
29.20.23| Ostatní přívěsy a návěsy
29.20.3| Díly přívěsů, návěsů a ostatních vozidel bez mechanického pohonu
29.20.30| Díly přívěsů, návěsů a ostatních vozidel bez mechanického pohonu
29.20.4| Rekonstrukce a kompletace interiéru motorových vozidel a karosářské služby
29.20.40| Rekonstrukce a kompletace interiéru motorových vozidel a karosářské služby
29.20.5| Vybavování interiérů karavanů a obytných mobilních přívěsů
29.20.50| Vybavování interiérů karavanů a obytných mobilních přívěsů
29.20.9| Subdodavatelské práce při výrobě karoserií motorových vozidel, přívěsů a návěsů
29.20.99| Subdodavatelské práce při výrobě karoserií motorových vozidel, přívěsů a návěsů
29.3| Díly a příslušenství pro motorová vozidla (kromě motocyklů), vč. subdodavatelských
prací
29.31| Elektrické a elektronické zařízení pro motorová vozidla (kromě motocyklů),
vč. subdodavatelských prací
29.31.1| Soupravy zapalovacích kabelů a ostatní elektroinstalace používaná v automobilech,
letadlech nebo lodích
29.31.10| Soupravy zapalovacích kabelů a ostatní elektroinstalace používaná v automobilech,
letadlech nebo lodích
29.31.2| Ostatní elektrická zařízení pro motorová vozidla (kromě motocyklů)
29.31.21| Zapalovací svíčky; magnetické zapalovače (magneta); dynama s magnetem (magdyna);
setrvačníky s magnetem; rozdělovače; zapalovací cívky
29.31.22| Spouštěče a duální startovací generátory; ostatní generátory a ostatní přístroje
a zařízení
29.31.23| Elektrické přístroje signalizační, elektrické stěrače, rozmrazovače a odmlžovače
pro motorová vozidla
29.31.3| Díly ostatních elektrických zařízení pro motorová vozidla a motocykly
29.31.30| Díly ostatních elektrických zařízení pro motorová vozidla a motocykly
29.31.9| Subdodavatelské práce při výrobě elektrického a elektronického zařízení pro motorová
vozidla (kromě motocyklů)
29.31.99| Subdodavatelské práce při výrobě elektrického a elektronického zařízení pro motorová
vozidla (kromě motocyklů)
29.32| Ostatní díly a příslušenství pro motorová vozidla (kromě motocyklů),
vč. subdodavatelských prací
29.32.1| Sedadla používaná v motorových vozidlech (kromě motocyklů)
29.32.10| Sedadla používaná v motorových vozidlech (kromě motocyklů)
29.32.2| Bezpečnostní pásy, airbagy a příslušenství karoserií
29.32.20| Bezpečnostní pásy, airbagy a příslušenství karoserií
29.32.3| Díly a příslušenství motorových vozidel (kromě motocyklů) j. n.
29.32.30| Díly a příslušenství motorových vozidel (kromě motocyklů) j. n.
29.32.9| Montáže dílů a příslušenství pro motorová vozidla (kromě motocyklů) j. n.; montáže
kompletních konstrukčních sad pro motorová vozidla (kromě motocyklů) v rámci
výrobního procesu; subdodavatelské práce při výrobě ostatních dílů a příslušenství
pro motorová vozidla (kromě motocyklů)
29.32.91| Subdodavatelské montážní práce na kompletních sadách pro motorová vozidla
(kromě motocyklů)
29.32.92| Montáže dílů a příslušenství motorových vozidel (kromě motocyklů) j. n.
29.32.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla
(kromě motocyklů)
30| Ostatní dopravní prostředky a zařízení, vč. souvisejících služeb a prací
Kód| Název položky
---|---
30.1| Lodě a čluny, vč. souvisejících služeb a prací
30.11| Lodě a plavidla, vč. souvisejících služeb a prací
30.11.1| Vojenské lodě
30.11.10| Vojenské lodě
30.11.2| Lodě, čluny a podobná plavidla pro přepravu osob nebo nákladů
30.11.21| Rekreační lodě, výletní čluny a podobná plavidla převážně pro přepravu osob;
trajektové lodě všech druhů
30.11.22| Tankery pro přepravu ropy, ropných produktů, chemických látek, zkapalněného plynu
30.11.23| Chladírenská plavidla, kromě tankerů
30.11.24| Lodě pro přepravu suchého nákladu
30.11.3| Rybářská a jiná speciální plavidla
30.11.31| Rybářská plavidla; plavidla zařízená k průmyslovému zpracování nebo konzervování
produktů rybolovu
30.11.32| Vlečná a tlačná plavidla
30.11.33| Plovoucí bagry; majákové lodě, plovoucí jeřáby; ostatní plavidla
30.11.4| Pobřežní plavidla a infrastruktura
30.11.40| Pobřežní plavidla a infrastruktura
30.11.5| Ostatní plavidla (vč. prámů, nádrží, kesonů, přístavních můstků, bójí a pobřežních
výstražných plováků)
30.11.50| Ostatní plavidla (vč. prámů, nádrží, kesonů, přístavních můstků, bójí a pobřežních
výstražných plováků)
30.11.9| Přestavby, modernizace, vystrojení a vybavení lodí, plovoucích plošin a konstrukcí;
subdodavatelské práce při výrobě lodí a plovoucích konstrukcí
30.11.91| Přestavby a modernizace lodí, plovoucích plošin a konstrukcí
30.11.92| Vystrojení a vybavení lodí, plovoucích plošin a konstrukcí
30.11.99| Subdodavatelské práce při výrobě lodí a plovoucích konstrukcí
30.12| Rekreační a sportovní čluny, vč. subdodavatelských prací
30.12.1| Rekreační a sportovní čluny
30.12.11| Rekreační a sportovní plachetnice (kromě nafukovacích), též s pomocným motorem
30.12.12| Nafukovací rekreační a sportovní čluny
30.12.19| Ostatní rekreační a sportovní plavidla; veslařské čluny a kánoe
30.12.9| Subdodavatelské práce při výrobě rekreačních a sportovních člunů
30.12.99| Subdodavatelské práce při výrobě rekreačních a sportovních člunů
30.2| Železniční lokomotivy a vozový park, vč. souvisejících služeb a prací
30.20| Železniční lokomotivy a vozový park, vč. souvisejících služeb a prací
30.20.1| Lokomotivy a zásobníky (tendry)
30.20.11| Železniční lokomotivy závislé na vnějším zdroji proudu
30.20.12| Dieselelektrické lokomotivy
30.20.13| Ostatní železniční lokomotivy; zásobníky (tendry)
30.20.2| Železniční a tramvajové vozy s vlastním pohonem pro přepravu osob; nákladní vozy
a podvozky s vlastním pohonem, kromě údržbových, vyprošťovacích a odtahových
vozidel
30.20.20| Železniční a tramvajové vozy s vlastním pohonem pro přepravu osob; nákladní vozy
a podvozky s vlastním pohonem, kromě údržbových, vyprošťovacích a odtahových
vozidel
30.20.3| Ostatní vozový park
30.20.31| Železniční a tramvajová údržbová, vyprošťovací a odtahová vozidla
30.20.32| Železniční a tramvajové vozy, bez vlastního pohonu, pro přepravu osob; zavazadlové
vozy a jiné vozy pro zvláštní účely
30.20.33| Železniční a tramvajové vozy a vagony, bez vlastního pohonu, pro přepravu nákladu
30.20.4| Díly lokomotiv a kolejového vozového parku; příslušenství a části k nim; mechanická
provozní řídicí zařízení
30.20.40| Díly lokomotiv a kolejového vozového parku; příslušenství a části k nim; mechanická
provozní řídicí zařízení
Kód| Název položky
---|---
30.20.9| Rekonstrukce, vybavení a vystrojení lokomotiv a kolejového vozového parku;
subdodavatelské práce při výrobě lokomotiv a kolejového vozového parku
30.20.91| Rekonstrukce, vybavení a vystrojení lokomotiv a kolejového vozového parku
30.20.99| Subdodavatelské práce při výrobě lokomotiv a kolejového vozového parku
30.3| Letadla a kosmické lodě a související zařízení, vč. souvisejících služeb a prací
30.30| Letadla a kosmické lodě a související zařízení, vč. souvisejících služeb a prací
30.30.1| Motory a pohony pro letadla a kosmické lodě; pozemní přístroje a zařízení pro letecký
výcvik; jejich díly
30.30.11| Letecké zážehové spalovací motory
30.30.12| Proudové motory a turbovrtulové pohony
30.30.13| Reaktivní motory (kromě proudových)
30.30.14| Pozemní přístroje pro letecký výcvik, jejich díly
30.30.15| Díly leteckých zážehových spalovacích motorů
30.30.16| Díly proudových motorů nebo turbovrtulových pohonů
30.30.2| Balony a vzducholodě; větroně, rogala a ostatní bezmotorové prostředky pro létání
30.30.20| Balony a vzducholodě; větroně, rogala a ostatní bezmotorové prostředky pro létání
30.30.3| Vrtulníky a letouny
30.30.31| Vrtulníky
30.30.32| Letouny a ostatní letadla, o vlastní hmotnosti <= 2 000 kg
30.30.33| Letouny a ostatní letadla, o vlastní hmotnosti > 2 000 kg, avšak <= 15 000 kg
30.30.34| Letouny a ostatní letadla, o vlastní hmotnosti > 15 000 kg
30.30.4| Kosmické lodě (vč. družic) a jejich nosné rakety
30.30.40| Kosmické lodě (vč. družic) a jejich nosné rakety
30.30.5| Ostatní díly letadel a kosmických lodí
30.30.50| Ostatní díly letadel a kosmických lodí
30.30.6| Opravy a přestavby letadel a leteckých motorů
30.30.60| Opravy a přestavby letadel a leteckých motorů
30.30.9| Subdodavatelské práce při výrobě letadel, kosmických lodí a souvisejících strojů
a přístrojů
30.30.99| Subdodavatelské práce při výrobě letadel a kosmických lodí a souvisejících strojů
a přístrojů
30.4| Vojenská bojová vozidla, vč. subdodavatelských prací
30.40| Vojenská bojová vozidla, vč. subdodavatelských prací
30.40.1| Tanky a jiná bojová obrněná vozidla a jejich díly
30.40.10| Tanky a jiná bojová obrněná vozidla a jejich díly
30.40.9| Subdodavatelské práce při výrobě vojenských bojových vozidel
30.40.99| Subdodavatelské práce při výrobě vojenských bojových vozidel
30.9| Dopravní prostředky a zařízení j. n., vč. subdodavatelských prací
30.91| Motocykly, vč. subdodavatelských prací
30.91.1| Motocykly a postranní vozíky
30.91.11| Motocykly a jízdní kola s pomocným vratným spalovacím pístovým motorem
s vnitřním spalováním a s obsahem válců <= 50 cm3
30.91.12| Motocykly s vratným spalovacím pístovým motorem s vnitřním spalováním
a s obsahem válců > 50 cm3
30.91.13| Motocykly j. n.; postranní vozíky
30.91.2| Díly a příslušenství motocyklů a postranních vozíků
30.91.20| Díly a příslušenství motocyklů a postranních vozíků
30.91.3| Motory s vnitřním spalováním používané pro motocykly
30.91.31| Vratné zážehové spalovací pístové motory pro motocykly s vnitřním spalováním
a s obsahem válců <= 1 000 cm3
30.91.32| Vratné zážehové spalovací pístové motory pro motocykly s vnitřním spalováním
a s obsahem válců > 1 000 cm3
30.91.9| Subdodavatelské práce při výrobě motocyklů
30.91.99| Subdodavatelské práce při výrobě motocyklů
Kód| Název položky
---|---
30.92.| Jízdní kola, vozíky pro invalidy a dětské kočárky, vč. subdodavatelských prací
30.92.1| Jízdní kola a jiná kola bez motoru
30.92.10| Jízdní kola a jiná kola bez motoru
30.92.2| Vozíky pro invalidy, kromě dílů a příslušenství
30.92.20| Vozíky pro invalidy, kromě dílů a příslušenství
30.92.3| Díly a příslušenství jízdních kol, jiných kol bez motoru a vozíků pro invalidy
30.92.30| Díly a příslušenství jízdních kol, jiných kol bez motoru a vozíků pro invalidy
30.92.4| Dětské kočárky a jejich díly
30.92.40| Dětské kočárky a jejich díly
30.92.9| Subdodavatelské práce při výrobě jízdních kol a vozíků pro invalidy j. n.
30.92.99| Subdodavatelské práce při výrobě jízdních kol a vozíků pro invalidy j. n.
30.99| Ostatní dopravní prostředky a zařízení j. n., vč. subdodavatelských prací
30.99.1| Ostatní dopravní prostředky a zařízení j. n.
30.99.10| Ostatní dopravní prostředky a zařízení j. n.
30.99.9| Subdodavatelské práce při výrobě jiných dopravních prostředků a zařízení j. n.
30.99.99| Subdodavatelské práce při výrobě jiných dopravních prostředků a zařízení j. n.
31| Nábytek, vč. souvisejících služeb a prací
31.0| Nábytek, vč. souvisejících služeb a prací
31.00| Sedadla a jejich díly; díly nábytku; vč. souvisejících služeb a prací
31.00.1| Sedadla a jejich díly
31.00.11| Sedadla s kovovou kostrou
31.00.12| Sedadla s dřevěnou kostrou
31.00.13| Ostatní sedadla
31.00.14| Díly sedadel
31.00.2| Díly nábytku (kromě sedadel)
31.00.20| Díly nábytku (kromě sedadel)
31.00.9| Čalounění židlí, křesel a jiných sedadel; subdodavatelské práce při výrobě sedadel,
jejich dílů a dílů nábytku
31.00.91| Čalounění židlí, křesel a jiných sedadel
31.00.99| Subdodavatelské práce při výrobě sedadel, jejich dílů a dílů nábytku
31.01| Kancelářský nábytek a nábytek do obchodů, vč. subdodavatelských prací
31.01.1| Kancelářský nábytek a nábytek do obchodů
31.01.11| Kovový nábytek
31.01.12| Kancelářský nábytek dřevěný
31.01.13| Nábytek do obchodů dřevěný
31.01.9| Subdodavatelské práce při výrobě kancelářského nábytku a nábytku do obchodů
31.01.99| Subdodavatelské práce při výrobě kancelářského nábytku a nábytku do obchodů
31.02| Kuchyňský nábytek, vč. subdodavatelských prací
31.02.1| Kuchyňský nábytek
31.02.10| Kuchyňský nábytek
31.02.9| Subdodavatelské práce při výrobě kuchyňského nábytku
31.02.99| Subdodavatelské práce při výrobě kuchyňského nábytku
31.03| Matrace, vč. subdodavatelských prací
31.03.1| Matrace
31.03.11| Pružné vložky do postelí
31.03.12| Matrace, kromě pružných vložek do postelí
31.03.9| Subdodavatelské práce při výrobě matrací
31.03.99| Subdodavatelské práce při výrobě matrací
31.09| Ostatní nábytek, vč. souvisejících služeb a prací
31.09.1| Ostatní nábytek
31.09.11| Kovový nábytek j. n.
31.09.12| Dřevěný nábytek do ložnic, jídelen a obývacích pokojů
31.09.13| Dřevěný nábytek j. n.
Kód| Název položky
---|---
31.09.14| Nábytek z plastů nebo z jiných materiálů (např. z indického rákosu, vrbového proutí
nebo bambusu)
31.09.9| Konečná úprava nového nábytku; subdodavatelské práce při výrobě ostatního nábytku
31.09.91| Konečná úprava nového nábytku (kromě čalounění sedadel)
31.09.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatního nábytku
32| Ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu, vč. subdodavatelských prací
32.1| Klenoty, bižuterie a příbuzné výrobky, vč. subdodavatelských prací
32.11| Mince, vč. subdodavatelských prací
32.11.1| Mince
32.11.10| Mince
32.11.9| Subdodavatelské práce při výrobě mincí
32.11.99| Subdodavatelské práce při výrobě mincí
32.12| Klenoty a příbuzné výrobky, vč. subdodavatelských prací
32.12.1| Klenoty a příbuzné výrobky
32.12.11| Kultivované perly, drahokamy a polodrahokamy, syntetické nebo rekonstituované,
opracované, avšak nezasazené
32.12.12| Průmyslové diamanty opracované; drť a prach z přírodních nebo syntetických
drahokamů a polodrahokamů
32.12.13| Klenoty a jejich díly; zlatnické nebo stříbrnické výrobky a jejich díly
32.12.14| Ostatní výrobky z drahých kovů; výrobky z přírodních nebo kultivovaných perel,
drahokamů nebo polodrahokamů
32.12.9| Subdodavatelské práce při výrobě klenotů a příbuzných výrobků
32.12.99| Subdodavatelské práce při výrobě klenotů a příbuzných výrobků
32.13| Bižuterie a příbuzné výrobky, vč. subdodavatelských prací
32.13.1| Bižuterie a příbuzné výrobky
32.13.10| Bižuterie a příbuzné výrobky
32.13.9| Subdodavatelské práce při výrobě bižuterie a příbuzných výrobků
32.13.99| Subdodavatelské práce při výrobě bižuterie a příbuzných výrobků
32.2| Hudební nástroje, vč. subdodavatelských prací
32.20| Hudební nástroje, vč. subdodavatelských prací
32.20.1| Klavíry, varhany a ostatní strunné, dechové a klávesové hudební nástroje; metronomy,
ladičky; mechanismy hracích skříněk
32.20.11| Klavíry a ostatní strunné hudební nástroje s klaviaturou
32.20.12| Ostatní strunné hudební nástroje
32.20.13| Píšťalové varhany s klaviaturou; harmonia a podobné nástroje; tahací harmoniky
a podobné nástroje; foukací harmoniky; dechové hudební nástroje
32.20.14| Hudební nebo klávesové nástroje, jejichž zvuk je tvořen nebo musí být zesilován
elektricky
32.20.15| Ostatní hudební nástroje
32.20.16| Metronomy a ladičky; mechanismy hracích skříněk; struny pro hudební nástroje
32.20.2| Díly a příslušenství hudebních nástrojů
32.20.20| Díly a příslušenství hudebních nástrojů
32.20.9| Subdodavatelské práce při výrobě hudebních nástrojů
32.20.99| Subdodavatelské práce při výrobě hudebních nástrojů
32.3| Sportovní potřeby, vč. subdodavatelských prací
32.30| Sportovní potřeby, vč. subdodavatelských prací
32.30.1| Sportovní potřeby
32.30.11| Lyže (sněhové) a jiné lyžařské potřeby, kromě obuvi; brusle a kolečkové brusle;
jejich díly
32.30.12| Lyžařská obuv
32.30.13| Vodní lyže, surfy, prkna na windsurfing a jiné potřeby pro vodní sporty
32.30.14| Vybavení pro tělocvičny, fitcentra nebo atletiku
32.30.15| Ostatní výrobky a potřeby pro sport nebo hry pod širým nebem; bazény a brouzdaliště
32.30.16| Rybářské pruty, ostatní výrobky pro lov na udici; lovecké a rybářské potřeby j. n.
Kód| Název položky
---|---
32.30.9| Subdodavatelské práce při výrobě sportovních potřeb
32.30.99| Subdodavatelské práce při výrobě sportovních potřeb
32.4| Hry a hračky, vč. subdodavatelských prací
32.40| Hry a hračky, vč. subdodavatelských prací
32.40.1| Panenky a loutky představující lidské bytosti; hračky představující zvířata nebo jiné
než lidské bytosti; jejich díly
32.40.11| Panenky a loutky představující lidské bytosti
32.40.12| Hračky představující zvířata nebo jiné než lidské bytosti
32.40.13| Díly a příslušenství panenek a loutek představujících lidské bytosti
32.40.2| Vláčky (hračky) a jejich příslušenství; jiné zmenšené modely nebo stavebnice
a stavebnicové hračky
32.40.20| Vláčky (hračky) a jejich příslušenství; jiné zmenšené modely nebo stavebnice
a stavebnicové hračky
32.40.3| Ostatní hračky, vč. hraček představujících hudební nástroje
32.40.31| Dětská vozidla a vozítka; kočárky pro panenky
32.40.32| Skládanky
32.40.39| Hry a hračky j. n.
32.40.4| Ostatní hry
32.40.41| Hrací karty
32.40.42| Kulečníky a jejich příslušenství; potřeby pro lunaparkové, stolní a společenské hry;
ostatní hry fungující po vhození mince nebo hrací známky
32.40.9| Subdodavatelské práce při výrobě her a hraček
32.40.99| Subdodavatelské práce při výrobě her a hraček
32.5| Lékařské a dentální nástroje a potřeby, vč. subdodavatelských prací
32.50| Lékařské a dentální nástroje a potřeby, vč. subdodavatelských prací
32.50.1| Lékařské, chirurgické a dentální nástroje a přístroje
32.50.11| Dentální nástroje a přístroje
32.50.12| Sterilizační přístroje pro lékařské nebo laboratorní účely
32.50.13| Injekční stříkačky, jehly, katétry (cévky), kanyly a podobné výrobky; oftalmologické
a ostatní nástroje a přístroje j. n.
32.50.2| Léčebné nástroje a přístroje; příslušenství, protézy, ortopedické pomůcky
32.50.21| Léčebné nástroje a přístroje; dýchací přístroje
32.50.22| Umělé klouby; ortopedické pomůcky; umělý chrup; dentální náhrady; umělé části těla
j. n.
32.50.23| Díly a příslušenství protéz a ortopedických pomůcek
32.50.3| Lékařský, chirurgický, stomatologický nebo veterinární nábytek; křesla pro holičství
a kadeřnictví a podobná křesla a jejich díly
32.50.30| Lékařský, chirurgický, stomatologický nebo veterinární nábytek; křesla pro holičství
a kadeřnictví a podobná křesla a jejich díly
32.50.4| Brýle, čočky a jejich díly
32.50.41| Kontaktní čočky; brýlové čočky z jakéhokoliv materiálu
32.50.42| Brýle ochranné, korekční nebo jiné
32.50.43| Obruby a obroučky na brýle, ochranné brýle nebo podobné výrobky
32.50.44| Díly obrub a obrouček na brýle, ochranné brýle nebo podobné výrobky
32.50.5| Ostatní výrobky pro lékařské nebo chirurgické účely
32.50.50| Ostatní výrobky pro lékařské nebo chirurgické účely
32.50.9| Subdodavatelské práce při výrobě lékařských a chirurgických přístrojů a zařízení
a ortopedických pomůcek
32.50.99| Subdodavatelské práce při výrobě lékařských a chirurgických přístrojů a zařízení
a ortopedických pomůcek
32.9| Výrobky zpracovatelského průmyslu j. n., vč. subdodavatelských prací
32.91| Košťata a kartáčnické výrobky, vč. subdodavatelských prací
32.91.1| Košťata a kartáčnické výrobky
32.91.11| Košťata a úklidové kartáčnické výrobky
Kód| Název položky
---|---
32.91.12| Kartáčky na zuby, kartáče na vlasy a ostatní toaletní kartáčnické výrobky pro osobní
použití; umělecké štětce, štětce na psaní a štětce na líčení
32.91.19| Ostatní kartáčnické výrobky j. n.
32.91.9| Subdodavatelské práce při výrobě košťat a kartáčnických výrobků
32.91.99| Subdodavatelské práce při výrobě košťat a kartáčnických výrobků
32.99| Ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu j. n., vč. subdodavatelských prací
32.99.1| Ochranné pokrývky hlavy; pera a tužky, tabule, datovací razítka, pečetítka, číslovačky;
pásky do psacích strojů, razítkové polštářky
32.99.11| Ochranné pokrývky hlavy a jiné ochranné výrobky
32.99.12| Kuličková pera; popisovače, značkovače a ostatní pera a značkovače s plstěným
hrotem nebo jiným pórovitým hrotem; krajony nebo patentní tužky
32.99.13| Plnicí pera k rýsování tuší; plnicí pera s perem a jiná plnicí pera
32.99.14| Psací soupravy, násadky na pera, držátka na tužky a podobné výrobky; jejich díly
32.99.15| Tužky, tuhy, pastelky, kreslicí uhle, psací nebo kreslicí křídy a krejčovské křídy
32.99.16| Břidlicové tabulky a tabule; datovací razítka, pečetítka, číslovačky, razítka a podobné
výrobky; pásky do psacích strojů a podobné pásky; razítkové polštářky
32.99.2| Deštníky; vycházkové hole; knoflíky; formy na knoflíky; zdrhovadla; jejich díly
32.99.21| Deštníky a slunečníky; vycházkové hole, sedací hole, biče a podobné výrobky
32.99.22| Díly, ozdoby a příslušenství deštníků, vycházkových holí, sedacích holí, bičů
a podobných výrobků
32.99.23| Stiskací knoflíky, patentky a jejich díly; knoflíky; zdrhovadla
32.99.24| Formy na knoflíky a ostatní díly knoflíků; knoflíkové polotovary; díly zdrhovadel
32.99.3| Výrobky z vlasů nebo zvířecích chlupů; podobné výrobky z textilních materiálů
32.99.30| Výrobky z vlasů nebo zvířecích chlupů; podobné výrobky z textilních materiálů
32.99.4| Zapalovače, dýmky a jejich díly; výrobky z hořlavých materiálů; tekutá paliva
nebo paliva ze zkapalněného plynu
32.99.41| Zapalovače cigaret a jiné zapalovače; dýmky, doutníkové a cigaretové špičky a jejich
díly
32.99.42| Díly zapalovačů; pyroforické slitiny; výrobky z hořlavých materiálů
32.99.43| Tekutá paliva nebo paliva ze zkapalněného plynu v nádobách používaných pro plnění
zapalovačů o obsahu <= 300 cm3
32.99.5| Ostatní výrobky j. n.
32.99.51| Výrobky pro slavnosti, karnevaly nebo jiné zábavy, vč. kouzelnických rekvizit
a žertovných výrobků
32.99.52| Hřebeny a podobné výrobky; vlásničky; natáčky na vlasy; rozprašovače voňavek
a jejich rozprašovací zařízení a hlavy
32.99.53| Přístroje, zařízení a modely určené k demonstračním účelům
32.99.54| Svíčky, svíce, voskové sloupky a podobné výrobky
32.99.55| Umělé květiny, listoví a ovoce a jejich díly
32.99.59| Ostatní podobné výrobky j. n.
32.99.6| Preparování a vycpávání zvířat
32.99.60| Preparování a vycpávání zvířat
32.99.9| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu j. n.
32.99.99| Subdodavatelské práce při výrobě ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu j. n.
33| Opravy, údržba a instalace strojů a zařízení
33.1| Opravy a údržba kovodělných výrobků, strojů a zařízení
33.11| Opravy a údržba kovodělných výrobků
33.11.1| Opravy a údržba kovodělných výrobků
33.11.11| Opravy a údržba kovových konstrukcí
33.11.12| Opravy a údržba kovových nádrží, zásobníků a podobných nádob z kovu
33.11.13| Opravy a údržba parních kotlů (kromě kotlů pro ústřední topení)
33.11.14| Opravy a údržba zbraní a střeliva
33.11.19| Opravy a údržba ostatních kovodělných výrobků
33.12| Opravy a údržba strojů
Kód| Název položky
---|---
33.12.1| Opravy a údržba všestranně použitelných strojů a zařízení
33.12.11| Opravy a údržba motorů a turbín, kromě motorů pro letadla, automobily a motocykly
33.12.12| Opravy a údržba hydraulických zařízení, ostatních čerpadel, kompresorů, potrubních
armatur
33.12.13| Opravy a údržba ložisek, ozubených kol, převodů a hnacích prvků
33.12.14| Opravy a údržba pecí a hořáků pro topeniště
33.12.15| Opravy a údržba zdvihacích a manipulačních zařízení
33.12.16| Opravy a údržba kancelářských strojů a zařízení (kromě počítačů a periferních
zařízení)
33.12.17| Opravy a údržba ručních mechanizovaných nástrojů a nářadí
33.12.18| Opravy a údržba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení
33.12.19| Opravy a údržba ostatních všestranně použitelných strojů a zařízení j. n.
33.12.2| Opravy a údržba ostatních strojů pro speciální účely
33.12.21| Opravy a údržba zemědělských a lesnických strojů a přístrojů
33.12.22| Opravy a údržba kovoobráběcích a jiných obráběcích strojů
33.12.23| Opravy a údržba strojů pro metalurgii
33.12.24| Opravy a údržba důlních, těžebních a stavebních strojů
33.12.25| Opravy a údržba strojů na výrobu potravin, nápojů a pro zpracování tabáku
33.12.26| Opravy a údržba strojů pro výrobu textilu, textilních a oděvních výrobků a usní
33.12.27| Opravy a údržba strojů pro výrobu papíru a lepenky
33.12.28| Opravy a údržba strojů a přístrojů na zpracování pryže a plastů
33.12.29| Opravy a údržba ostatních strojů pro speciální účely
33.13| Opravy a údržba elektronických a optických zařízení
33.13.1| Opravy a údržba elektronických a optických zařízení
33.13.11| Opravy a údržba měřicích, zkušebních a navigačních nástrojů a přístrojů
33.13.12| Opravy a údržba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů
33.13.13| Opravy a údržba profesionálních optických a fotografických přístrojů a zařízení
33.13.19| Opravy a údržba ostatních profesionálních elektronických zařízení
33.14| Opravy a údržba elektrických zařízení
33.14.1| Opravy a údržba elektrických zařízení
33.14.11| Opravy a údržba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických
rozvodných a kontrolních zařízení
33.14.19| Opravy a údržba ostatních profesionálních elektrických zařízení
33.15| Opravy a údržba lodí a člunů
33.15.1| Opravy a údržba lodí a člunů
33.15.10| Opravy a údržba lodí a člunů
33.16| Opravy a údržba letadel a kosmických lodí
33.16.1| Opravy a údržba letadel a kosmických lodí
33.16.10| Opravy a údržba letadel a kosmických lodí
33.17| Opravy a údržba jiných dopravních prostředků a zařízení
33.17.1| Opravy a údržba jiných dopravních prostředků a zařízení
33.17.11| Opravy a údržba železničních lokomotiv a vozového parku
33.17.19| Opravy a údržba jiných dopravních prostředků a zařízení
33.19| Opravy a údržba ostatních zařízení
33.19.1| Opravy a údržba ostatních zařízení
33.19.10| Opravy a údržba ostatních zařízení
33.2| Instalace průmyslových strojů a zařízení
33.20| Instalace průmyslových strojů a zařízení
33.20.1| Instalace kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení
33.20.11| Instalace parních kotlů (kromě kotlů pro ústřední topení), instalace potrubních systémů
v průmyslových závodech
33.20.12| Instalace ostatních kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení
33.20.2| Instalace všestranně použitelných strojů a zařízení
33.20.21| Instalace kancelářských a účetnických strojů
Kód| Název položky
---|---
33.20.29| Instalace ostatních všestranně použitelných strojů a zařízení j. n.
33.20.3| Instalace strojů pro speciální účely
33.20.31| Instalace průmyslových strojů a zařízení pro zemědělské účely
33.20.32| Instalace kovoobráběcích strojů
33.20.33| Instalace průmyslových strojů a zařízení pro metalurgii
33.20.34| Instalace průmyslových strojů a zařízení pro těžbu
33.20.35| Instalace průmyslových strojů na výrobu potravin, nápojů a pro zpracování tabáku
33.20.36| Instalace průmyslových strojů pro výrobu textilu, textilních a oděvních výrobků a usní
33.20.37| Instalace průmyslových strojů pro výrobu papíru a lepenky
33.20.38| Instalace průmyslových strojů na zpracování pryže a plastů
33.20.39| Instalace ostatních strojů pro speciální účely
33.20.4| Instalace elektronických a optických zařízení
33.20.41| Instalace lékařských strojů a přístrojů, přesných a optických přístrojů
33.20.42| Instalace profesionálních elektronických zařízení
33.20.5| Instalace elektrických zařízení
33.20.50| Instalace elektrických zařízení
33.20.6| Instalace zařízení pro řízení průmyslových procesů
33.20.60| Instalace zařízení pro řízení průmyslových procesů
33.20.7| Instalace ostatních výrobků j. n.
33.20.70| Instalace ostatních výrobků j. n.
|
D| ELEKTŘINA, PLYN, PÁRA A KLIMATIZOVANÝ VZDUCH
35| Elektřina, plyn, pára a klimatizovaný vzduch
35.1| Elektřina, přenos a rozvod, obchod s elektřinou
35.11| Elektřina
35.11.1| Elektřina
35.11.10| Elektřina
35.12| Přenos elektřiny
35.12.1| Přenos elektřiny
35.12.10| Přenos elektřiny
35.13| Rozvod elektřiny
35.13.1| Rozvod elektřiny
35.13.10| Rozvod elektřiny
35.14| Obchod s elektřinou
35.14.1| Obchod s elektřinou
35.14.10| Obchod s elektřinou
35.2| Vyrobený plyn; rozvod plynných paliv, obchod s plynem, prostřednictvím sítí
35.21| Vyrobený plyn
35.21.1| Svítiplyn, vodní plyn, generátorový plyn a podobné plyny, kromě ropných plynů
35.21.10| Svítiplyn, vodní plyn, generátorový plyn a podobné plyny, kromě ropných plynů
35.22| Rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí
35.22.1| Rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí
35.22.10| Rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí
35.23| Obchod s plynem prostřednictvím sítí
35.23.1| Obchod s plynem prostřednictvím sítí
35.23.10| Obchod s plynem prostřednictvím sítí
35.3| Pára a horká voda; dodávání páry a klimatizovaného vzduchu; led
35.30| Pára a horká voda; dodávání páry a klimatizovaného vzduchu; led
35.30.1| Pára a horká voda; dodávání páry a horké vody prostřednictvím sítí
35.30.11| Pára a horká voda
35.30.12| Dodávání páry a horké vody prostřednictvím sítí
35.30.2| Led; dodávání chladného vzduchu a studené vody
35.30.21| Led, vč. ledu pro chladicí (tj. nepotravinářské) účely
35.30.22| Dodávání chladného vzduchu a studené vody
Kód| Název položky
---|---
|
E| ZÁSOBOVANÍ VODOU; SLUŽBY SOUVISEJÍCÍ S ODPADNÍMI VODAMI,
ODPADY A SANACEMI
36| Přírodní voda; úprava a rozvod vody, obchod s vodou, prostřednictvím sítí
36.0| Přírodní voda; úprava a rozvod vody, obchod s vodou, prostřednictvím sítí
36.00| Přírodní voda; úprava a rozvod vody, obchod s vodou, prostřednictvím sítí
36.00.1| Přírodní voda
36.00.11| Pitná voda
36.00.12| Užitková voda (nepitná)
36.00.2| Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí
36.00.20| Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí
36.00.3| Obchod s vodou prostřednictvím sítí
36.00.30| Obchod s vodou prostřednictvím sítí
37| Služby související s odpadními vodami
37.0| Služby související s odpadními vodami
37.00| Služby související s odpadními vodami
37.00.1| Kanalizační služby
37.00.11| Odvádění a čištění odpadních vod
37.00.12| Čištění žump a septiků
37.00.2| Splaškový kal
37.00.20| Splaškový kal
38| Sběr, příprava k likvidaci a likvidace odpadu; zpracování odpadu k dalšímu
využití
38.1| Odpad; sběr a přeprava odpadu
38.11| Odpad; sběr a přeprava odpadu, jiného než nebezpečného
38.11.1| Sběr recyklovatelného odpadu, jiného než nebezpečného
38.11.11| Sběr recyklovatelného komunálního odpadu, jiného než nebezpečného
38.11.19| Sběr ostatního recyklovatelného odpadu, jiného než nebezpečného
38.11.2| Sběr nerecyklovatelného odpadu, jiného než nebezpečného
38.11.21| Sběr nerecyklovatelného komunálního odpadu, jiného než nebezpečného
38.11.29| Sběr ostatního nerecyklovatelného odpadu, jiného než nebezpečného
38.11.3| Shromážděný nerecyklovatelný odpad, jiný než nebezpečný
38.11.31| Nerecyklovatelný komunální odpad, jiný než nebezpečný
38.11.39| Ostatní nerecyklovatelný odpad, jiný než nebezpečný
38.11.4| Vraky určené do šrotu nebo k demontáži
38.11.41| Plavidla a jiné plovoucí konstrukce určené do šrotu
38.11.49| Ostatní vraky určené do šrotu nebo k demontáži
38.11.5| Ostatní shromážděný recyklovatelný odpad, jiný než nebezpečný
38.11.51| Skleněný odpad
38.11.52| Odpad papíru a lepenky
38.11.53| Použité pryžové pneumatiky
38.11.54| Ostatní pryžový odpad
38.11.55| Plastový odpad
38.11.56| Textilní odpad
38.11.57| Odřezky a jiné odpady kůží (usní)
38.11.58| Kovový odpad, jiný než nebezpečný
38.11.59| Ostatní recyklovatelný odpad, jiný než nebezpečný, j. n.
38.11.6| Přeprava odpadu, jiného než nebezpečného
38.11.61| Přeprava recyklovatelného odpadu, jiného než nebezpečného
38.11.69| Přeprava ostatního odpadu, jiného než nebezpečného
38.12| Nebezpečný odpad; sběr a přeprava nebezpečného odpadu
38.12.1| Sběr nebezpečného odpadu
38.12.11| Sběr nebezpečného zdravotnického a jiného biologicky nebezpečného odpadu
38.12.12| Sběr nebezpečného průmyslového odpadu
Kód| Název položky
---|---
38.12.13| Sběr nebezpečného komunálního odpadu
38.12.2| Shromážděný nebezpečný odpad
38.12.21| Vyhořelé palivové články (kazety) jaderných reaktorů
38.12.22| Farmaceutický odpad
38.12.23| Jiný nebezpečný zdravotnický odpad
38.12.24| Nebezpečný chemický odpad
38.12.25| Odpadní oleje
38.12.26| Nebezpečný kovový odpad
38.12.27| Odpad a zbytky galvanických článků, baterií a elektrických akumulátorů
38.12.29| Ostatní nebezpečný odpad
38.12.3| Přeprava nebezpečného odpadu
38.12.30| Přeprava nebezpečného odpadu
38.2| Příprava k likvidaci a likvidace odpadu
38.21| Příprava k likvidaci a likvidace odpadu, jiného než nebezpečného
38.21.1| Zpracování odpadu, jiného než nebezpečného, pro konečné odstranění
38.21.10| Zpracování odpadu, jiného než nebezpečného, pro konečné odstranění
38.21.2| Likvidace odpadu, jiného než nebezpečného
38.21.21| Provoz kontrolované skládky
38.21.22| Provoz jiných skládek
38.21.23| Spalování odpadu, jiného než nebezpečného
38.21.29| Ostatní likvidace odpadu, jiného než nebezpečného
38.21.3| Odpadní organická rozpouštědla
38.21.30| Odpadní organická rozpouštědla
38.21.4| Popílky a zbytky ze spalování odpadu
38.21.40| Popílky a zbytky ze spalování odpadu
38.22| Příprava k likvidaci a likvidace nebezpečného odpadu
38.22.1| Příprava k likvidaci jaderného a ostatního nebezpečného odpadu
38.22.11| Příprava k likvidaci jaderného odpadu
38.22.19| Příprava k likvidaci ostatního nebezpečného odpadu
38.22.2| Likvidace jaderného a ostatního nebezpečného odpadu
38.22.21| Likvidace jaderného odpadu
38.22.29| Likvidace ostatního nebezpečného odpadu
38.3| Zpracování odpadu k dalšímu využití; druhotné suroviny
38.31| Demontáž vraků
38.31.1| Demontáž vraků
38.31.11| Demontáž plavidel a plovoucích konstrukcí
38.31.12| Demontáž vraků, jiných než plavidel a plovoucích konstrukcí
38.32| Zpracování vytříděných surovin k dalšímu využití; druhotné suroviny
38.32.1| Zpracování vytříděných surovin
38.32.11| Zpracování vytříděných kovových surovin
38.32.12| Zpracování vytříděných nekovových surovin
38.32.2| Kovové druhotné suroviny
38.32.21| Druhotné suroviny z drahých kovů
38.32.22| Druhotné suroviny ze železných kovů
38.32.23| Druhotné suroviny z mědi
38.32.24| Druhotné suroviny z niklu
38.32.25| Druhotné suroviny z hliníku
38.32.29| Druhotné suroviny z ostatních kovů
38.32.3| Druhotné suroviny z nekovových materiálů
38.32.31| Druhotné suroviny ze skla
38.32.32| Druhotné suroviny z papíru a lepenky
38.32.33| Druhotné suroviny z plastu
38.32.34| Druhotné suroviny z pryže
38.32.35| Druhotné suroviny z textilu
Kód| Název položky
---|---
38.32.39| Druhotné suroviny z ostatních nekovových materiálů
39| Sanační a jiné služby související s nakládáním s odpady
39.0| Sanační a jiné služby související s nakládáním s odpady
39.00| Sanační a jiné služby související s nakládáním s odpady
39.00.1| Sanace a čištění zeminy, vody, vzduchu a budov
39.00.11| Sanace a čištění zeminy a spodní vody
39.00.12| Sanace a čištění povrchové vody
39.00.13| Sanace, čištění a ozdravění vzduchu
39.00.14| Sanace budov
39.00.2| Ostatní sanace a specializované kontrolní služby na omezování znečištění
39.00.21| Kontrola sanace území, dohled a monitorovací služby a jiné sanační služby na místě
39.00.22| Ostatní sanace
39.00.23| Ostatní specializované kontrolní služby na omezování znečištění
|
F| STAVBY A STAVEBNÍ PRÁCE
41| Budovy a jejich výstavba
41.0| Budovy a jejich výstavba
41.00| Budovy a jejich výstavba
41.00.1| Bytové budovy
41.00.10| Bytové budovy
41.00.2| Nebytové budovy
41.00.20| Nebytové budovy
41.00.3| Výstavba bytových budov (nové stavby, přístavby, přestavby a renovace)
41.00.30| Výstavba bytových budov (nové stavby, přístavby, přestavby a renovace)
41.00.4| Výstavba nebytových budov (nové stavby, přístavby, přestavby a renovace)
41.00.40| Výstavba nebytových budov (nové stavby, přístavby, přestavby a renovace)
42| Inženýrské stavby a jejich výstavba
42.1| Silnice a železnice a jejich výstavba
42.11| Silnice a dálnice a jejich výstavba
42.11.1| Dálnice, silnice, ulice a jiné cesty pro vozidla a pěší a letištní dráhy
42.11.10| Dálnice, silnice, ulice a jiné cesty pro vozidla a pěší a letištní dráhy
42.11.2| Výstavba dálnic, silnic, ulic a jiných cest pro vozidla a pěší a letištních drah
42.11.20| Výstavba dálnic, silnic, ulic a jiných cest pro vozidla a pěší a letištních drah
42.12| Železnice a podzemní dráhy a jejich výstavba
42.12.1| Železnice a podzemní dráhy
42.12.10| Železnice a podzemní dráhy
42.12.2| Výstavba železnic a podzemních drah
42.12.20| Výstavba železnic a podzemních drah
42.13| Mosty a tunely a jejich výstavba
42.13.1| Mosty a tunely
42.13.10| Mosty a tunely
42.13.2| Výstavba mostů a tunelů
42.13.20| Výstavba mostů a tunelů
42.2| Inženýrské sítě a jejich výstavba
42.21| Inženýrské sítě pro kapaliny a plyny a jejich výstavba
42.21.1| Inženýrské sítě pro kapaliny a plyny
42.21.11| Dálková potrubí pro kapaliny a plyny
42.21.12| Místní potrubí pro kapaliny a plyny
42.21.13| Zavlažovací systémy (kanály); vodovodní řady a potrubí; úpravny vod, čistírny
odpadních vod a přečerpávací stanice
42.21.2| Výstavba inženýrských sítí pro kapaliny a plyny
42.21.21| Výstavba dálkových potrubí pro kapaliny a plyny
42.21.22| Výstavba místních potrubí (vč. pomocných prací) pro kapaliny a plyny
Kód| Název položky
---|---
42.21.23| Výstavba zavlažovacích systémů (kanálů), vodovodních řadů a potrubí, úpraven vod,
čistíren odpadních vod a přečerpávacích stanic
42.21.24| Vrtání studní a výstavba septiků
42.22| Inženýrské sítě pro elektřinu a telekomunikace a jejich výstavba
42.22.1| Inženýrské sítě pro elektřinu a telekomunikace
42.22.11| Dálkové elektrické a komunikační sítě
42.22.12| Místní elektrické a komunikační sítě
42.22.13| Elektrárny
42.22.2| Výstavba inženýrských sítí pro elektřinu a telekomunikace
42.22.21| Výstavba dálkových elektrických a komunikačních sítí
42.22.22| Výstavba místních elektrických a komunikačních sítí
42.22.23| Výstavba elektráren
42.9| Ostatní inženýrské stavby a jejich výstavba
42.91| Vodní díla a jejich výstavba
42.91.1| Pobřežní a přístavní stavby, přehrady, hráze a jiné hydromechanické stavby
42.91.10| Pobřežní a přístavní stavby, přehrady, hráze a jiné hydromechanické stavby
42.91.2| Výstavba pobřežních a přístavních staveb, přehrad, hrází a jiných hydromechanických
staveb
42.91.20| Výstavba pobřežních a přístavních staveb, přehrad, hrází a jiných hydromechanických
staveb
42.99| Ostatní inženýrské stavby j. n. a jejich výstavba
42.99.1| Ostatní inženýrské stavby j. n.
42.99.11| Důlní a výrobní stavby
42.99.12| Stavby pro sport a rekreaci
42.99.19| Další inženýrské stavby j. n.
42.99.2| Výstavba ostatních inženýrských staveb j. n.
42.99.21| Výstavba důlních a výrobních staveb
42.99.22| Výstavba staveb pro sport a rekreaci
42.99.29| Výstavba dalších inženýrských staveb j. n.
43| Specializované stavební práce
43.1| Demoliční práce, příprava staveniště a průzkumné vrtné práce
43.11| Demoliční práce
43.11.1| Demoliční práce
43.11.10| Demoliční práce
43.12| Příprava staveniště
43.12.1| Příprava staveniště
43.12.11| Příprava půdy a pozemku; asanační práce
43.12.12| Výkopové zemní práce a přesun zeminy
43.13| Průzkumné vrtné práce
43.13.1| Průzkumné vrtné práce
43.13.10| Průzkumné vrtné práce
43.2| Elektroinstalační, instalatérské a ostatní stavebně instalační práce
43.21| Elektroinstalační práce
43.21.1| Elektroinstalační práce
43.21.10| Elektroinstalační práce
43.22| Instalatérské, topenářské a plynařské práce
43.22.1| Instalace rozvodů vody a kanalizace, topení, ventilace a klimatizace
43.22.11| Instalace rozvodů vody a kanalizace
43.22.12| Instalace topení, ventilace a klimatizace
43.22.2| Instalace rozvodů plynu
43.22.20| Instalace rozvodů plynu
43.29| Ostatní stavebně instalační práce
43.29.1| Ostatní stavebně instalační práce
43.29.11| Izolační práce
Kód| Název položky
---|---
43.29.12| Montáž (osazení) plotů, zábradlí, mříží
43.29.19| Ostatní instalační práce j. n.
43.3| Kompletační a dokončovací práce
43.31| Omítkářské práce
43.31.1| Omítkářské práce
43.31.10| Omítkářské práce
43.32| Truhlářské práce
43.32.1| Truhlářské práce
43.32.10| Truhlářské práce
43.33| Obkládání stěn a pokládání podlahových krytin
43.33.1| Obkladačské práce
43.33.10| Obkladačské práce
43.33.2| Tapetování a ostatní obkládání stěn a pokládání podlahových krytin
43.33.21| Práce s teracem, mramorem, žulou a břidlicí
43.33.29| Tapetování a ostatní obkládání stěn a pokládání podlahových krytin j. n.
43.34| Malířské, natěračské a sklenářské práce
43.34.1| Malířské a natěračské práce
43.34.10| Malířské a natěračské práce
43.34.2| Sklenářské práce
43.34.20| Sklenářské práce
43.39| Ostatní kompletační a dokončovací práce
43.39.1| Ostatní kompletační a dokončovací práce
43.39.11| Ozdobné práce
43.39.19| Ostatní kompletační a dokončovací práce j. n.
43.9| Ostatní specializované stavební práce
43.91| Pokrývačské práce
43.91.1| Pokrývačské práce
43.91.11| Práce na střešních konstrukcích
43.91.19| Ostatní pokrývačské práce
43.99| Ostatní specializované stavební práce j. n.
43.99.1| Izolační práce proti vodě
43.99.10| Izolační práce proti vodě
43.99.2| Lešenářské práce
43.99.20| Lešenářské práce
43.99.3| Beranění pilot; základové práce
43.99.30| Beranění pilot; základové práce
43.99.4| Betonářské práce
43.99.40| Betonářské práce
43.99.5| Montáž ocelových konstrukčních prvků
43.99.50| Montáž ocelových konstrukčních prvků
43.99.6| Zednické práce
43.99.60| Zednické práce
43.99.7| Montáž a stavba prefabrikovaných konstrukcí
43.99.70| Montáž a stavba prefabrikovaných konstrukcí
43.99.9| Ostatní specializované stavební práce j. n.
43.99.90| Ostatní specializované stavební práce j. n.
|
G| VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA MOTOROVÝCH
VOZIDEL A MOTOCYKLŮ
45| Velkoobchod a maloobchod s motorovými vozidly a motocykly, jejich opravy
45.1| Obchod s motorovými vozidly
45.11| Obchod s automobily a lehkými motorovými vozidly
45.11.1| Velkoobchod s automobily a lehkými motorovými vozidly
45.11.11| Velkoobchod s osobními motorovými vozidly
Kód| Název položky
---|---
45.11.12| Velkoobchod se speciálními osobními motorovými vozidly, jako jsou sanitky
a minibusy apod., a s terénními motorovými vozidly (hmotnost <= 3,5 tuny)
45.11.2| Specializovaný maloobchod s automobily a lehkými motorovými vozidly
45.11.21| Specializovaný maloobchod s novými osobními motorovými vozidly
45.11.22| Specializovaný maloobchod s použitými osobními motorovými vozidly
45.11.23| Specializovaný maloobchod s novými speciálními osobními motorovými vozidly,
jako jsou sanitky a minibusy apod., a s terénními motorovými vozidly
(hmotnost <= 3,5 tuny)
45.11.24| Specializovaný maloobchod s použitými speciálními osobními motorovými vozidly,
jako jsou sanitky a minibusy apod., a s terénními motorovými vozidly
(hmotnost <= 3,5 tuny)
45.11.3| Ostatní maloobchod s automobily a lehkými motorovými vozidly
45.11.31| Maloobchod s automobily a lehkými motorovými vozidly prostřednictvím internetu
45.11.39| Ostatní maloobchodu s automobily a lehkými motorovými vozidly j. n.
45.11.4| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s automobily a lehkými
motorovými vozidly
45.11.41| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s automobily a lehkými
motorovými vozidly prostřednictvím internetu
45.11.49| Zprostředkování ostatního velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s automobily
a lehkými motorovými vozidly
45.19| Obchod s ostatními motorovými vozidly
45.19.1| Velkoobchod s ostatními motorovými vozidly
45.19.11| Velkoobchod s nákladními automobily, přívěsy, návěsy a autobusy
45.19.12| Velkoobchod s kempinkovými vozidly, jako jsou karavany a obytná vozidla
45.19.2| Specializovaný maloobchod s ostatními motorovými vozidly
45.19.21| Specializovaný maloobchod s nákladními automobily, přívěsy, návěsy a autobusy
45.19.22| Specializovaný maloobchod s kempinkovými vozidly, jako jsou karavany a obytná
vozidla
45.19.3| Ostatní maloobchod s ostatními motorovými vozidly
45.19.31| Internetový maloobchod s ostatními motorovými vozidly
45.19.39| Ostatní maloobchod s motorovými vozidly j. n.
45.19.4| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s ostatními motorovými
vozidly
45.19.41| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s ostatními motorovými
vozidly přes internet
45.19.49| Ostatní zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s ostatními
motorovými vozidly
45.2| Opravy a údržba motorových vozidel
45.20| Opravy a údržba motorových vozidel
45.20.1| Opravy a údržba automobilů a lehkých nákladních motorových vozidel
45.20.11| Běžné opravy a údržba automobilů a lehkých nákladních motorových vozidel
(kromě oprav elektrického systému, pneumatik a karoserií)
45.20.12| Opravy elektrického systému automobilů a lehkých nákladních motorových vozidel
45.20.13| Opravy pneumatik automobilů a lehkých nákladních motorových vozidel (vč. seřízení
a vyvážení kol)
45.20.14| Opravy karoserií automobilů a lehkých nákladních motorových vozidel a podobné
služby (dveře, zámky, okna, přelakování, opravy po haváriích)
45.20.2| Opravy a údržba ostatních motorových vozidel
45.20.21| Běžné opravy a údržba ostatních motorových vozidel (kromě oprav elektrického
systému a karoserií)
45.20.22| Opravy elektrického systému ostatních motorových vozidel
45.20.23| Opravy karoserií ostatních motorových vozidel a podobné služby (dveře, zámky, okna,
přelakování, opravy po haváriích)
45.20.3| Mytí a leštění motorových vozidel a podobné služby
Kód| Název položky
---|---
45.20.30| Mytí a leštění motorových vozidel a podobné služby
45.3| Obchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla
45.31| Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu s díly a příslušenstvím pro motorová
vozidla
45.31.1| Velkoobchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla
45.31.11| Velkoobchod s pryžovými pneumatikami a dušemi
45.31.12| Velkoobchod s ostatními díly a příslušenstvím pro motorová vozidla
45.31.2| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s díly a příslušenstvím
pro motorová vozidla
45.31.20| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s díly a příslušenstvím
pro motorová vozidla
45.32| Maloobchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla
45.32.1| Specializovaný maloobchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla
45.32.11| Specializovaný maloobchod s pneumatikami
45.32.12| Specializovaný maloobchod s ostatními díly a příslušenstvím pro motorová vozidla
45.32.2| Ostatní maloobchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla
45.32.21| Internetový maloobchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla
45.32.22| Zásilkový maloobchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla
45.32.29| Ostatní maloobchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla j. n.
45.4| Obchod s motocykly, jejich díly a příslušenstvím, jejich opravy a údržba
45.40| Obchod s motocykly, jejich díly a příslušenstvím, jejich opravy a údržba
45.40.1| Velkoobchod s motocykly, jejich díly a příslušenstvím
45.40.10| Velkoobchod s motocykly, jejich díly a příslušenstvím
45.40.2| Specializovaný maloobchod s motocykly, jejich díly a příslušenstvím
45.40.20| Specializovaný maloobchod s motocykly, jejich díly a příslušenstvím
45.40.3| Ostatní maloobchod s motocykly, jejich díly a příslušenstvím
45.40.30| Ostatní maloobchod s motocykly, jejich díly a příslušenstvím
45.40.4| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s motocykly, jejich díly
a příslušenstvím
45.40.40| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s motocykly, jejich díly
a příslušenstvím
45.40.5| Opravy a údržba motocyklů
45.40.50| Opravy a údržba motocyklů
46| Velkoobchod, kromě velkoobchodu s motorovými vozidly a motocykly
46.1| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení
46.11| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení se základními
zemědělskými produkty, živými zvířaty, textilními surovinami a polotovary
46.11.1| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení se základními
zemědělskými produkty, živými zvířaty, textilními surovinami a polotovary
46.11.11| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s živými zvířaty
46.11.12| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s květinami a jinými
rostlinami
46.11.19| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s ostatními základními
zemědělskými produkty, textilními surovinami a polotovary
46.12| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s palivy, rudami, kovy
a průmyslovými chemikáliemi
46.12.1| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s palivy, rudami, kovy
a průmyslovými chemikáliemi
46.12.11| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s pevnými, kapalnými
a plynnými palivy a podobnými výrobky
46.12.12| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s rudami kovů a kovy
v primárních formách
46.12.13| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s průmyslovými
chemikáliemi, hnojivy a agrochemickými přípravky
Kód| Název položky
---|---
46.13| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení se dřevem a stavebními
materiály
46.13.1| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení se dřevem a stavebními
materiály
46.13.11| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení se dřevem a výrobky
ze dřeva
46.13.12| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení se stavebními materiály
46.14| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení se stroji, průmyslovým
zařízením, loděmi a letadly
46.14.1| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení se stroji, průmyslovým
zařízením, loděmi a letadly
46.14.11| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s počítači, softwarem,
elektronickým a telekomunikačním zařízením a jiným kancelářským zařízením
46.14.12| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s loděmi, letadly a jinými
dopravními prostředky j. n.
46.14.19| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s ostatními stroji
a průmyslovým zařízením j. n.
46.15| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s nábytkem, železářským
zbožím a potřebami převážně pro domácnost
46.15.1| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s nábytkem, železářským
zbožím a potřebami převážně pro domácnost
46.15.11| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s nábytkem
46.15.12| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s rozhlasovým, televizním
a videozařízením
46.15.13| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s železářským zbožím
a ručním nářadím
46.15.19| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s nožířskými výrobky
a potřebami převážně pro domácnost j. n.
46.16| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s textilem, oděvy,
kožešinovými výrobky, obuví a koženými výrobky
46.16.1| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s textilem, oděvy,
kožešinovými výrobky, obuví a koženými výrobky
46.16.11| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s textilem
46.16.12| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s oděvy, kožešinovými
výrobky a obuví
46.16.13| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s koženými výrobky
a cestovními potřebami
46.17| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s potravinami, nápoji,
tabákem a tabákovými výrobky
46.17.1| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s potravinami, nápoji,
tabákem a tabákovými výrobky
46.17.11| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s potravinami
46.17.12| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s nápoji
46.17.13| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s tabákem a tabákovými
výrobky
46.18| Zprostředkování specializovaného velkoobchodu a specializovaný velkoobchod
v zastoupení s ostatními výrobky
46.18.1| Zprostředkování specializovaného velkoobchodu a specializovaný velkoobchod
v zastoupení s ostatními výrobky
46.18.11| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s farmaceutickými
a zdravotnickými výrobky, parfumerií a toaletním zbožím a čisticími prostředky
Kód| Název položky
---|---
46.18.12| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s hrami a hračkami,
sportovními potřebami, jízdními koly, knihami, novinami, časopisy a papírnickým
zbožím, hudebními nástroji, hodinkami, hodinami a klenoty, fotografickým a optickým
zařízením
46.18.19| Zprostředkování specializovaného velkoobchodu a specializovaný velkoobchod
v zastoupení s ostatními výrobky j. n.
46.19| Zprostředkování nespecializovaného velkoobchodu a nespecializovaný velkoobchod
v zastoupení
46.19.1| Zprostředkování nespecializovaného velkoobchodu a nespecializovaný velkoobchod
v zastoupení
46.19.10| Zprostředkování nespecializovaného velkoobchodu a nespecializovaný velkoobchod
v zastoupení
46.2| Velkoobchod se základními zemědělskými produkty a živými zvířaty
46.21| Velkoobchod s obilím, surovým tabákem, osivy a krmivy
46.21.1| Velkoobchod s obilím, osivy a krmivy
46.21.11| Velkoobchod s obilím
46.21.12| Velkoobchod s osivy (kromě olejnatých semen a plodů)
46.21.13| Velkoobchod s olejnatými semeny a plody (vč. osiv)
46.21.14| Velkoobchod s krmivy
46.21.19| Velkoobchod s ostatními základními zemědělskými produkty j. n.
46.21.2| Velkoobchod se surovým tabákem
46.21.20| Velkoobchod se surovým tabákem
46.22| Velkoobchod s květinami a jinými rostlinami
46.22.1| Velkoobchod s květinami a jinými rostlinami
46.22.10| Velkoobchod s květinami a jinými rostlinami
46.23| Velkoobchod s živými zvířaty
46.23.1| Velkoobchod s živými zvířaty
46.23.10| Velkoobchod s živými zvířaty
46.24| Velkoobchod se surovými kůžemi, kožešinami a usněmi
46.24.1| Velkoobchod se surovými kůžemi, kožešinami a usněmi
46.24.10| Velkoobchod se surovými kůžemi, kožešinami a usněmi
46.3| Velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky
46.31| Velkoobchod s ovocem a zeleninou
46.31.1| Velkoobchod s ovocem a zeleninou
46.31.11| Velkoobchod s čerstvým ovocem a zeleninou
46.31.12| Velkoobchod se zpracovaným ovocem a zeleninou
46.32| Velkoobchod s masem a masnými výrobky
46.32.1| Velkoobchod s masem a masnými výrobky
46.32.11| Velkoobchod s masem (vč. drůbeže)
46.32.12| Velkoobchod s masnými výrobky (vč. drůbežích produktů)
46.33| Velkoobchod s mléčnými výrobky, vejci, jedlými oleji a tuky
46.33.1| Velkoobchod s mléčnými výrobky, vejci, jedlými oleji a tuky
46.33.11| Velkoobchod s mléčnými výrobky
46.33.12| Velkoobchod s vejci
46.33.13| Velkoobchod s jedlými oleji a tuky
46.34| Velkoobchod s nápoji
46.34.1| Velkoobchod s nápoji
46.34.11| Velkoobchod se šťávami, minerálními vodami a jinými nealkoholickými nápoji
46.34.12| Velkoobchod s alkoholickými nápoji
46.35| Velkoobchod s tabákovými výrobky
46.35.1| Velkoobchod s tabákovými výrobky
46.35.10| Velkoobchod s tabákovými výrobky
46.36| Velkoobchod s cukrem, pekařskými výrobky, čokoládou a cukrovinkami
46.36.1| Velkoobchod s cukrem, pekařskými výrobky, čokoládou a cukrovinkami
Kód| Název položky
---|---
46.36.11| Velkoobchod s cukrem
46.36.12| Velkoobchod s pekařskými výrobky
46.36.13| Velkoobchod s čokoládou a cukrovinkami
46.37| Velkoobchod s kávou, čajem, kakaem a kořením
46.37.1| Velkoobchod s kávou, čajem, kakaem a kořením
46.37.10| Velkoobchod s kávou, čajem, kakaem a kořením
46.38| Velkoobchod s ostatními potravinami, vč. ryb, korýšů a měkkýšů
46.38.1| Velkoobchod s rybami, korýši a měkkýši
46.38.10| Velkoobchod s rybami, korýši a měkkýši
46.38.2| Velkoobchod s ostatními potravinami
46.38.21| Velkoobchod s homogenizovanými potravinovými přípravky a dietními potravinami
46.38.29| Velkoobchod s ostatními potravinami j. n.
46.39| Nespecializovaný velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky
46.39.1| Nespecializovaný velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky
46.39.11| Nespecializovaný velkoobchod se zmrazenými potravinami
46.39.12| Nespecializovaný velkoobchod s nezmrazenými potravinami, nápoji a tabákovými
výrobky
46.4| Velkoobchod s výrobky převážně pro domácnost
46.41| Velkoobchod s textilem
46.41.1| Velkoobchod s textilem
46.41.11| Velkoobchod s přízemi
46.41.12| Velkoobchod s textiliemi
46.41.13| Velkoobchod s bytovým textilem, záclonami a různými textilními výrobky
převážně pro domácnost
46.41.14| Velkoobchod s textilní galanterií
46.42| Velkoobchod s oděvy a obuví
46.42.1| Velkoobchod s oděvy a obuví
46.42.11| Velkoobchod s oděvy
46.42.12| Velkoobchod s obuví
46.43| Velkoobchod s elektrospotřebiči a elektronikou převážně pro domácnost
46.43.1| Velkoobchod s elektrospotřebiči a elektronikou převážně pro domácnost
46.43.11| Velkoobchod s elektrospotřebiči a elektronikou převážně pro domácnost
kromě rozhlasových a televizních zařízení a fotografického zboží
46.43.12| Velkoobchod s rozhlasovým, televizním, video a DVD zařízením
46.43.13| Velkoobchod s nahrávkami, audio- a videokazetami, CD a DVD (kromě nenahraných
nosičů)
46.43.14| Velkoobchod s fotografickým a optickým zbožím
46.44| Velkoobchod s porcelánovými, keramickými a skleněnými výrobky a čisticími
prostředky
46.44.1| Velkoobchod s porcelánovými, keramickými a skleněnými výrobky a čisticími
prostředky
46.44.11| Velkoobchod se skleněnými, porcelánovými a keramickými výrobky
46.44.12| Velkoobchod s čisticími prostředky
46.45| Velkoobchod s parfémy a kosmetickými výrobky
46.45.1| Velkoobchod s parfémy a kosmetickými výrobky
46.45.10| Velkoobchod s parfémy a kosmetickými výrobky
46.46| Velkoobchod s farmaceutickými výrobky
46.46.1| Velkoobchod s farmaceutickými výrobky
46.46.11| Velkoobchod se základními farmaceutickými výrobky a farmaceutickými přípravky
46.46.12| Velkoobchod s chirurgickými, zdravotnickými a ortopedickými přístroji a nástroji
46.47| Velkoobchod s nábytkem, koberci a svítidly
46.47.1| Velkoobchod s nábytkem, koberci a svítidly
46.47.11| Velkoobchod s nábytkem pro domácnost
46.47.12| Velkoobchod se svítidly
Kód| Název položky
---|---
46.47.13| Velkoobchod s koberci a koberečky
46.48| Velkoobchod s hodinami, hodinkami a klenoty
46.48.1| Velkoobchod s hodinami, hodinkami a klenoty
46.48.10| Velkoobchod s hodinami, hodinkami a klenoty
46.49| Velkoobchod s ostatními výrobky převážně pro domácnost
46.49.1| Velkoobchod s nožířskými a jinými kovovými výrobky převážně pro domácnost,
košíkářskými a korkovými výrobky a ostatními výrobky převážně pro domácnost j. n.
46.49.11| Velkoobchod s nožířskými a jinými kovovými výrobky převážně pro domácnost
46.49.12| Velkoobchod s košíkářskými, korkovými a bednářskými výrobky a jinými výrobky
ze dřeva
46.49.19| Velkoobchod s výrobky a zařízením převážně pro domácnost j. n.
46.49.2| Velkoobchod s knihami, novinami, časopisy a papírnickým zbožím
46.49.21| Velkoobchod s knihami
46.49.22| Velkoobchod s časopisy a novinami
46.49.23| Velkoobchod s papírnickým zbožím
46.49.3| Velkoobchod s ostatním spotřebním zbožím
46.49.31| Velkoobchod s hudebními nástroji
46.49.32| Velkoobchod s hrami a hračkami
46.49.33| Velkoobchod se sportovními potřebami (vč. jízdních kol)
46.49.34| Velkoobchod s koženým zbožím a cestovními potřebami
46.49.35| Velkoobchod se známkami a mincemi
46.49.36| Velkoobchod se suvenýry a uměleckými předměty
46.49.39| Velkoobchod s různým spotřebním zbožím j. n.
46.5| Velkoobchod s počítačovým a komunikačním zařízením
46.51| Velkoobchod s počítači, počítačovým periferním zařízením a softwarem
46.51.1| Velkoobchod s počítači, počítačovým periferním zařízením a softwarem
46.51.10| Velkoobchod s počítači, počítačovým periferním zařízením a softwarem
46.52| Velkoobchod s elektronickým a telekomunikačním zařízením a jeho díly
46.52.1| Velkoobchod s elektronickým a telekomunikačním zařízením a jeho díly
46.52.11| Velkoobchod s telekomunikačním zařízením a jeho díly
46.52.12| Velkoobchod s elektronickým zařízením a jeho díly
46.52.13| Velkoobchod s nenahranými audio- a videokazetami a disketami, magnetickými
a optickými disky, CD a DVD
46.6| Velkoobchod s ostatními stroji, strojním zařízením a příslušenstvím
46.61| Velkoobchod se zemědělskými, lesnickými a zahradními stroji, strojním zařízením
a příslušenstvím
46.61.1| Velkoobchod se zemědělskými, lesnickými a zahradními stroji, strojním zařízením
a příslušenstvím
46.61.11| Velkoobchod se zemědělskými a lesnickými stroji, strojním zařízením
a příslušenstvím, vč. traktorů
46.61.12| Velkoobchod se zahradními stroji, strojním zařízením a příslušenstvím
46.62| Velkoobchod s obráběcími stroji
46.62.1| Velkoobchod s obráběcími stroji
46.62.11| Velkoobchod s obráběcími stroji pro opracování dřeva
46.62.12| Velkoobchod s obráběcími stroji pro opracování kovů
46.62.19| Velkoobchod s obráběcími stroji pro opracování ostatních materiálů
46.63| Velkoobchod s těžebními a stavebními stroji a zařízením
46.63.1| Velkoobchod s těžebními a stavebními stroji a zařízením
46.63.10| Velkoobchod s těžebními a stavebními stroji a zařízením
46.64| Velkoobchod se strojním zařízením pro textilní průmysl, šicími a pletacími stroji
46.64.1| Velkoobchod se strojním zařízením pro textilní průmysl, šicími a pletacími stroji
46.64.10| Velkoobchod se strojním zařízením pro textilní průmysl, šicími a pletacími stroji
46.65| Velkoobchod s kancelářským nábytkem
46.65.1| Velkoobchod s kancelářským nábytkem
Kód| Název položky
---|---
46.65.10| Velkoobchod s kancelářským nábytkem
46.66| Velkoobchod s ostatními kancelářskými stroji a zařízením
46.66.1| Velkoobchod s ostatními kancelářskými stroji a zařízením
46.66.10| Velkoobchod s ostatními kancelářskými stroji a zařízením
46.69| Velkoobchod s ostatními stroji a zařízením
46.69.1| Velkoobchod s ostatními stroji a zařízením
46.69.11| Velkoobchod s dopravními prostředky, jinými než motorovými vozidly, motocykly
a jízdními koly
46.69.12| Velkoobchod s příslušenstvím pro stroje a zařízení
46.69.13| Velkoobchod s manipulačním a zdvihacím zařízením
46.69.14| Velkoobchod se stroji pro potravinářský a tabákový průmysl
46.69.15| Velkoobchod s profesionálními elektrickými stroji, přístroji a elektrotechnickým
materiálem
46.69.16| Velkoobchod se zbraněmi a střelivem
46.69.19| Velkoobchod s ostatními stroji, přístroji a zařízením pro všestranné nebo speciální
použití
46.7| Ostatní specializovaný velkoobchod
46.71| Velkoobchod s pevnými, kapalnými a plynnými palivy a příbuznými výrobky
46.71.1| Velkoobchod s pevnými, kapalnými a plynnými palivy a příbuznými výrobky
46.71.11| Velkoobchod s pevnými palivy
46.71.12| Velkoobchod s motorovým benzinem, vč. leteckého benzinu
46.71.13| Velkoobchod s ostatními kapalnými a plynnými palivy a příbuznými výrobky
46.72| Velkoobchod s rudami, kovy a hutními výrobky
46.72.1| Velkoobchod s kovy a rudami kovů
46.72.11| Velkoobchod se železnými rudami
46.72.12| Velkoobchod s neželeznými rudami
46.72.13| Velkoobchod se železem a ocelí v primárních formách
46.72.14| Velkoobchod s neželeznými kovy v primárních formách
46.73| Velkoobchod se dřevem, stavebními materiály a sanitárním vybavením
46.73.1| Velkoobchod se dřevem, stavebními materiály a sanitárním vybavením
46.73.11| Velkoobchod se surovým dřevem
46.73.12| Velkoobchod s výrobky ze dřeva po prvotním opracování
46.73.13| Velkoobchod se sanitárním vybavením
46.73.14| Velkoobchod s barvami, laky a nátěrovými hmotami
46.73.15| Velkoobchod s plochým sklem
46.73.16| Velkoobchod s ostatními stavebními materiály
46.73.17| Velkoobchod s tapetami
46.73.18| Velkoobchod s podlahovými krytinami (kromě koberců)
46.74| Velkoobchod s železářským zbožím, instalatérskými a topenářskými potřebami
46.74.1| Velkoobchod s železářským zbožím, instalatérskými a topenářskými potřebami
46.74.11| Velkoobchod s železářským zbožím
46.74.12| Velkoobchod s instalatérskými a topenářskými potřebami
46.74.13| Velkoobchod s ručním nářadím
46.75| Velkoobchod s chemickými výrobky
46.75.1| Velkoobchod s chemickými výrobky
46.75.11| Velkoobchod s hnojivy a agrochemickými přípravky
46.75.12| Velkoobchod s průmyslovými chemikáliemi
46.76| Velkoobchod s ostatními meziprodukty
46.76.1| Velkoobchod s ostatními meziprodukty
46.76.11| Velkoobchod s papírem a lepenkou
46.76.12| Velkoobchod s textilními vlákny
46.76.13| Velkoobchod s plasty a kaučukem v primárních formách
46.76.19| Velkoobchod s meziprodukty, jinými než zemědělskými, j. n.
46.77| Velkoobchod s odpadem a šrotem
Kód| Název položky
---|---
46.77.1| Velkoobchod s odpadem a šrotem
46.77.10| Velkoobchod s odpadem a šrotem
46.9| Nespecializovaný velkoobchod
46.90| Nespecializovaný velkoobchod
46.90.1| Nespecializovaný velkoobchod
46.90.10| Nespecializovaný velkoobchod
47| Maloobchod, kromě maloobchodu s motorovými vozidly a motocykly
47.0| Maloobchod, kromě maloobchodu s motorovými vozidly a motocykly
47.00| Maloobchod, kromě maloobchodu s motorovými vozidly a motocykly
47.00.1| Maloobchod s ovocem, zeleninou, masem, rybami, pekařskými a mléčnými výrobky
a vejci
47.00.11| Maloobchod s čerstvým ovocem a zeleninou
47.00.12| Maloobchod se zpracovaným ovocem a zeleninou
47.00.13| Maloobchod s masem
47.00.14| Maloobchod s masnými výrobky
47.00.15| Maloobchod s rybami, korýši a měkkýši
47.00.16| Maloobchod s pekařskými výrobky
47.00.17| Maloobchod s cukrovinkami
47.00.18| Maloobchod s mléčnými výrobky
47.00.19| Maloobchod s vejci
47.00.2| Maloobchod s ostatními potravinami, nápoji a tabákovými výrobky
47.00.21| Maloobchod s kávou, čajem, kakaem a kořením
47.00.22| Maloobchod s jedlými oleji a tuky
47.00.23| Maloobchod s homogenizovanými potravinovými přípravky a dietními potravinami
47.00.24| Maloobchod s ostatními potravinami j. n.
47.00.25| Maloobchod s alkoholickými nápoji
47.00.26| Maloobchod s ostatními nápoji
47.00.27| Maloobchod s tabákovými výrobky
47.00.3| Maloobchod s počítačovým a komunikačním zařízením
47.00.31| Maloobchod s počítači, počítačovým periferním zařízením a softwarem
47.00.32| Maloobchod s telekomunikačním zařízením
47.00.33| Maloobchod s audio- a videozařízením
47.00.4| Maloobchod se stavebním materiálem a železářským zbožím
47.00.41| Maloobchod s železářským zbožím
47.00.42| Maloobchod s barvami, laky a nátěrovými hmotami
47.00.43| Maloobchod s plochým sklem
47.00.44| Maloobchod se zahradnickým zařízením
47.00.45| Maloobchod s instalatérskými a topenářskými potřebami
47.00.46| Maloobchod se sanitárním vybavením
47.00.47| Maloobchod s ručním nářadím
47.00.49| Maloobchod se stavebním materiálem j. n.
47.00.5| Maloobchod s potřebami převážně pro domácnost
47.00.51| Maloobchod s textilem
47.00.52| Maloobchod se závěsy a záclonami
47.00.53| Maloobchod s tapetami a podlahovými krytinami, koberci a koberečky
47.00.54| Maloobchod s elektrospotřebiči a elektronikou převážně pro domácnost
47.00.55| Maloobchod s nábytkem
47.00.56| Maloobchod se svítidly
47.00.57| Maloobchod s výrobky ze dřeva, korkovými a košíkářskými výrobky
47.00.58| Maloobchod s hudebními nástroji a notovými záznamy
47.00.59| Maloobchod s nádobím, skleněnými, porcelánovými a keramickými výrobky,
nožířskými výrobky, domácími neelektrickými spotřebiči a potřebami a zařízením
převážně pro domácnost j. n.
47.00.6| Maloobchod s výrobky pro kulturní rozhled a rekreaci
Kód| Název položky
---|---
47.00.61| Maloobchod s knihami
47.00.62| Maloobchod s novinami a časopisy
47.00.63| Maloobchod s papírnickým zbožím
47.00.64| Maloobchod s hudebními nahrávkami a videozáznamy
47.00.65| Maloobchod se sportovním vybavením
47.00.66| Maloobchod s kempinkovými potřebami
47.00.67| Maloobchod s hrami a hračkami
47.00.68| Maloobchod se známkami a mincemi
47.00.69| Maloobchod se suvenýry a uměleckými předměty
47.00.7| Maloobchod s oděvy, farmaceutickými a zdravotnickými výrobky, toaletním zbožím,
květinami, jinými rostlinami, zvířaty v zájmovém chovu a krmivy pro zvířata
v zájmovém chovu
47.00.71| Maloobchod s oděvy
47.00.72| Maloobchod s obuví
47.00.73| Maloobchod s koženým zbožím a cestovními potřebami
47.00.74| Maloobchod s farmaceutickými výrobky
47.00.75| Maloobchod se zdravotnickými a ortopedickými výrobky
47.00.76| Maloobchod s kosmetickým a toaletním zbožím
47.00.77| Maloobchod s květinami, jinými rostlinami a osivy
47.00.78| Maloobchod s hnojivy a agrochemickými přípravky
47.00.79| Maloobchod se zvířaty v zájmovém chovu a krmivy pro zvířata v zájmovém chovu
47.00.8| Maloobchod s pohonnými hmotami a ostatním novým zbožím j. n.
47.00.81| Maloobchod s pohonnými hmotami
47.00.82| Maloobchod s hodinami, hodinkami a klenoty
47.00.83| Maloobchod s fotografickým a optickým zařízením a přístroji jemné mechaniky;
služby optiků
47.00.84| Maloobchod s čisticími prostředky
47.00.85| Maloobchod s topným olejem, plynem v lahvích, uhlím a dřevem pro využití
v domácnosti
47.00.86| Maloobchod s ostatním nepotravinářským spotřebním zbožím j. n.
47.00.87| Maloobchod se základními zemědělskými produkty j. n.
47.00.88| Maloobchod se stroji a strojním zařízením j. n.
47.00.89| Maloobchod s nepotravinářským zbožím jiným než spotřebním j. n.
47.00.9| Maloobchod s použitým zbožím
47.00.91| Maloobchod se starožitnostmi
47.00.92| Maloobchod s použitými knihami
47.00.99| Maloobchod s ostatním použitým zbožím
|
H| DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ
49| Pozemní a potrubní doprava
49.1| Železniční osobní doprava meziměstská
49.10| Železniční osobní doprava meziměstská
49.10.1| Železniční osobní doprava meziměstská
49.10.11| Vyhlídkové jízdy po železnici
49.10.19| Ostatní železniční osobní doprava meziměstská
49.2| Železniční nákladní doprava
49.20| Železniční nákladní doprava
49.20.1| Železniční nákladní doprava
49.20.11| Železniční nákladní doprava chladicími vozy
49.20.12| Železniční nákladní doprava ropných produktů cisternami
49.20.13| Železniční nákladní doprava kapalných nebo plynných látek cisternami
49.20.14| Železniční doprava intermodálních kontejnerů
49.20.15| Železniční doprava dopisů a balíků
49.20.16| Železniční doprava volně loženého suchého zboží
Kód| Název položky
---|---
49.20.19| Ostatní železniční nákladní doprava
49.3| Ostatní pozemní osobní doprava
49.31| Městská a příměstská pozemní osobní doprava
49.31.1| Městská a příměstská železniční osobní doprava
49.31.10| Městská a příměstská železniční osobní doprava
49.31.2| Ostatní městská a příměstská pravidelná pozemní osobní doprava
49.31.21| Městská a příměstská pravidelná silniční osobní doprava
49.31.22| Kombinovaná městská a příměstská pravidelná osobní doprava
49.32| Taxislužba a pronájem osobních vozů s řidičem
49.32.1| Taxislužba a pronájem osobních vozů s řidičem
49.32.11| Taxislužba
49.32.12| Pronájem osobních vozů s řidičem
49.39| Ostatní pozemní osobní doprava j. n.
49.39.1| Meziměstská a speciální pravidelná pozemní osobní doprava
49.39.11| Meziměstská pravidelná silniční osobní doprava
49.39.12| Meziměstská speciální pravidelná silniční osobní doprava
49.39.13| Ostatní speciální pravidelná silniční osobní doprava
49.39.2| Osobní doprava lanovými a visutými dráhami a lyžařskými vleky
49.39.20| Osobní doprava lanovými a visutými dráhami a lyžařskými vleky
49.39.3| Nepravidelná pozemní osobní doprava
49.39.31| Pronájem autobusů a autokarů s obsluhou
49.39.32| Vyhlídkové jízdy autobusy
49.39.33| Nepravidelná doprava místními autobusy a autokary
49.39.34| Nepravidelná doprava dálkovými autobusy a autokary
49.39.35| Silniční osobní doprava prostředky na lidský nebo zvířecí pohon
49.39.39| Pozemní osobní doprava j. n.
49.4| Silniční nákladní doprava a stěhovací služby
49.41| Silniční nákladní doprava a pronájem nákladních vozidel s obsluhou
49.41.1| Silniční nákladní doprava
49.41.11| Silniční nákladní doprava chladicími vozy
49.41.12| Silniční nákladní doprava ropných produktů cisternami nebo pomocí návěsů
49.41.13| Silniční nákladní doprava ostatních kapalných nebo plynných látek cisternami
nebo pomocí návěsů
49.41.14| Silniční doprava intermodálních kontejnerů
49.41.15| Silniční doprava volně loženého suchého zboží
49.41.16| Silniční doprava živých zvířat
49.41.17| Silniční nákladní doprava prostředky na lidský nebo zvířecí pohon
49.41.18| Silniční doprava dopisů a balíků
49.41.19| Ostatní silniční nákladní doprava
49.41.2| Pronájem nákladních vozidel s obsluhou
49.41.20| Pronájem nákladních vozidel s obsluhou
49.42| Stěhovací služby
49.42.1| Stěhovací služby
49.42.11| Stěhovací služby pro domácnosti
49.42.19| Ostatní stěhovací služby
49.5| Potrubní doprava
49.50| Potrubní doprava
49.50.1| Potrubní doprava
49.50.11| Potrubní doprava surové nebo rafinované ropy a ropných produktů
49.50.12| Potrubní doprava zemního plynu
49.50.19| Potrubní doprava ostatních produktů
50| Vodní doprava
50.1| Námořní a pobřežní osobní doprava a pronájem osobních plavidel s obsluhou
50.10| Námořní a pobřežní osobní doprava a pronájem osobních plavidel s obsluhou
Kód| Název položky
---|---
50.10.1| Námořní a pobřežní osobní doprava
50.10.11| Námořní a pobřežní osobní doprava převozními loděmi
50.10.12| Námořní a pobřežní osobní doprava výletními loděmi
50.10.19| Ostatní námořní a pobřežní osobní doprava
50.10.2| Pronájem námořních a pobřežních osobních plavidel s obsluhou
50.10.20| Pronájem námořních a pobřežních osobních plavidel s obsluhou
50.2| Námořní a pobřežní nákladní doprava, pronájem nákladních plavidel s obsluhou,
vlečení a tlačení lodí
50.20| Námořní a pobřežní nákladní doprava, pronájem nákladních plavidel s obsluhou,
vlečení a tlačení lodí
50.20.1| Námořní a pobřežní nákladní doprava
50.20.11| Námořní a pobřežní doprava mraženého a chlazeného zboží chladírenskými plavidly
50.20.12| Námořní a pobřežní doprava ropy tankery
50.20.13| Námořní a pobřežní doprava ostatních kapalných nebo plynných látek tankery
50.20.14| Námořní a pobřežní doprava intermodálních kontejnerů kontejnerovými loděmi
50.20.15| Námořní a pobřežní doprava volně loženého suchého zboží
50.20.19| Ostatní námořní a pobřežní nákladní doprava
50.20.2| Pronájem námořních a pobřežních nákladních plavidel s obsluhou, vlečení a tlačení
lodí
50.20.21| Pronájem námořních a pobřežních nákladních plavidel s obsluhou
50.20.22| Vlečení a tlačení lodí v mořských a pobřežních vodách
50.3| Vnitrozemská vodní osobní doprava a pronájem osobních plavidel s obsluhou
50.30| Vnitrozemská vodní osobní doprava a pronájem osobních plavidel s obsluhou
50.30.1| Vnitrozemská vodní osobní doprava
50.30.11| Vnitrozemská vodní osobní doprava převozními loděmi
50.30.12| Vnitrozemská vodní osobní doprava výletními loděmi
50.30.13| Vyhlídkové a výletní plavby
50.30.19| Ostatní vnitrozemská vodní osobní doprava
50.30.2| Pronájem vnitrozemských osobních plavidel s obsluhou
50.30.20| Pronájem vnitrozemských osobních plavidel s obsluhou
50.4| Vnitrozemská vodní nákladní doprava, pronájem nákladních plavidel s obsluhou,
vlečení a tlačení lodí
50.40| Vnitrozemská vodní nákladní doprava, pronájem nákladních plavidel s obsluhou,
vlečení a tlačení lodí
50.40.1| Vnitrozemská vodní nákladní doprava
50.40.11| Vnitrozemská vodní doprava mraženého a chlazeného zboží chladírenskými plavidly
50.40.12| Vnitrozemská vodní doprava ropy tankery
50.40.13| Vnitrozemská vodní doprava ostatních kapalných nebo plynných látek tankery
50.40.14| Vnitrozemská vodní doprava intermodálních kontejnerů kontejnerovými loděmi
50.40.19| Ostatní vnitrozemská vodní nákladní doprava
50.40.2| Pronájem vnitrozemských nákladních plavidel s obsluhou, vlečení a tlačení lodí
50.40.21| Pronájem vnitrozemských nákladních plavidel s obsluhou
50.40.22| Vlečení a tlačení lodí ve vnitrozemských vodách
51| Letecká doprava
51.1| Letecká osobní doprava a pronájem leteckých osobních dopravních prostředků
s obsluhou
51.10| Letecká osobní doprava a pronájem leteckých osobních dopravních prostředků
s obsluhou
51.10.1| Letecká osobní doprava
51.10.11| Vnitrostátní pravidelná letecká osobní doprava
51.10.12| Vnitrostátní nepravidelná letecká osobní doprava, kromě vyhlídkových letů
51.10.13| Mezinárodní pravidelná letecká osobní doprava
51.10.14| Mezinárodní nepravidelná letecká osobní doprava
51.10.15| Vyhlídkové lety
Kód| Název položky
---|---
51.10.2| Pronájem leteckých osobních dopravních prostředků s obsluhou
51.10.20| Pronájem leteckých osobních dopravních prostředků s obsluhou
51.2| Letecká nákladní doprava a kosmická doprava
51.21| Letecká nákladní doprava a pronájem leteckých nákladních dopravních prostředků
s obsluhou
51.21.1| Letecká nákladní doprava
51.21.11| Pravidelná letecká nákladní doprava intermodálních kontejnerů
51.21.12| Letecká doprava dopisů a balíků
51.21.13| Pravidelná letecká doprava ostatních nákladů
51.21.14| Nepravidelná letecká doprava ostatních nákladů
51.21.2| Pronájem leteckých nákladních dopravních prostředků s obsluhou
51.21.20| Pronájem leteckých nákladních dopravních prostředků s obsluhou
51.22| Kosmická doprava
51.22.1| Kosmická doprava
51.22.11| Kosmická doprava osob
51.22.12| Kosmická doprava nákladů
52| Skladování a podpůrné služby v dopravě
52.1| Skladování
52.10| Skladování
52.10.1| Skladování
52.10.11| Skladování v chladírenských prostorách
52.10.12| Skladování kapalných nebo plynných látek
52.10.13| Skladování obilí a ostatních zrnin
52.10.19| Ostatní skladovací služby
52.2| Podpůrné služby v dopravě
52.21| Služby související s pozemní a potrubní dopravou
52.21.1| Služby související s železniční dopravou
52.21.11| Služby tlačení a vlečení v železniční dopravě
52.21.19| Ostatní služby související s železniční dopravou
52.21.2| Služby související se silniční dopravou
52.21.21| Služby související s provozováním autobusových nádraží, stanovišť a zastávek
52.21.22| Služby související s provozováním dálnic
52.21.23| Služby související s provozováním mostů a tunelů
52.21.24| Služby související s provozováním parkovišť
52.21.25| Odtahová služba osobních a užitkových vozidel
52.21.29| Ostatní služby související se silniční dopravou
52.21.3| Služby související s potrubní dopravou
52.21.30| Služby související s potrubní dopravou
52.22| Služby související s vodní dopravou
52.22.1| Služby související s vodní dopravou
52.22.11| Služby provozovatelů přístavů a vodních cest v mořských a pobřežních vodách
(kromě manipulace s nákladem)
52.22.12| Služby provozovatelů vnitrozemských vodních cest (kromě manipulace s nákladem)
52.22.13| Vedení a kotvení lodí v mořských a pobřežních vodách
52.22.14| Vedení a kotvení lodí ve vnitrozemských vodách
52.22.15| Záchranářské a vyprošťovací služby v mořských a pobřežních vodách
52.22.16| Záchranářské a vyprošťovací služby ve vnitrozemských vodách
52.22.19| Ostatní služby související s vodní dopravou
52.23| Služby související s leteckou (a kosmickou) dopravou
52.23.1| Služby provozovatelů letišť (kromě manipulace s nákladem), řízení letového provozu
a ostatní služby související s leteckou dopravou
52.23.11| Služby provozovatelů letišť, kromě manipulace s nákladem
52.23.12| Řízení letového provozu
52.23.19| Ostatní služby související s leteckou dopravou
Kód| Název položky
---|---
52.23.2| Služby související s kosmickou dopravou
52.23.20| Služby související s kosmickou dopravou
52.24| Manipulace s nákladem
52.24.1| Manipulace s nákladem
52.24.11| Manipulace s kontejnery v přístavech
52.24.12| Manipulace s kontejnery mimo přístavy
52.24.13| Manipulace s nákladem (kromě kontejnerů) v přístavech
52.24.19| Ostatní manipulace s nákladem
52.29| Ostatní podpůrné služby v dopravě
52.29.1| Služby agentur, zabývajících se přepravou nákladu
52.29.11| Zprostředkovatelské služby v námořní dopravě
52.29.12| Zprostředkovatelské služby v ostatní nákladní dopravě
52.29.19| Ostatní služby agentur, zabývajících se přepravou nákladu
52.29.2| Ostatní podpůrné služby v dopravě j. n.
52.29.20| Ostatní podpůrné služby v dopravě j. n.
53| Poštovní a kurýrní služby
53.1| Poštovní služby, poskytované na základě poštovní licence
53.10| Poštovní služby, poskytované na základě poštovní licence
53.10.1| Poštovní služby, poskytované na základě poštovní licence
53.10.11| Poštovní služby, poskytované na základě poštovní licence, související s novinami
a periodickými publikacemi
53.10.12| Poštovní služby, poskytované na základě poštovní licence, související s dopisy
53.10.13| Poštovní služby, poskytované na základě poštovní licence, související s balíky
53.10.14| Služby poštovních přepážek, poskytované na základě poštovní licence
53.10.19| Ostatní poštovní služby, poskytované na základě poštovní licence
53.2| Kurýrní a ostatní poštovní služby
53.20| Kurýrní a ostatní poštovní služby
53.20.1| Kurýrní a ostatní poštovní služby
53.20.11| Kurýrní služby různými dopravními prostředky
53.20.12| Donáška nebo rozvoz potravin do domácností
53.20.19| Ostatní kurýrní a ostatní poštovní služby j. n.
|
I| UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ SLUŽBY
55| Ubytovací služby
55.1| Ubytovací služby v hotelích a podobných zařízeních, vč. každodenního úklidu
(kromě nemovitostínemovitostí užívaných na časový úsek)
55.10| Ubytovací služby v hotelích a podobných zařízeních, vč. každodenního úklidu
(kromě nemovitostínemovitostí užívaných na časový úsek)
55.10.1| Ubytovací služby v hotelích a podobných zařízeních, vč. každodenního úklidu
(kromě nemovitostínemovitostí užívaných na časový úsek)
55.10.10| Ubytovací služby v hotelích a podobných zařízeních, vč. každodenního úklidu
(kromě nemovitostínemovitostí užívaných na časový úsek)
55.2| Rekreační a ostatní krátkodobé ubytovací služby
55.20| Rekreační a ostatní krátkodobé ubytovací služby
55.20.1| Rekreační a ostatní krátkodobé ubytovací služby
55.20.11| Ubytovací služby v chatách nebo v ubytovnách pro mládež
55.20.12| Ubytovací služby v nemovitostechnemovitostech užívaných na časový úsek
55.20.19| Ostatní krátkodobé ubytovací služby bez každodenního úklidu
55.3| Služby tábořišť a kempů
55.30| Služby tábořišť a kempů
55.30.1| Služby tábořišť a kempů
55.30.11| Služby tábořišť
55.30.12| Služby kempů
55.9| Ostatní ubytovací služby
Kód| Název položky
---|---
55.90| Ostatní ubytovací služby
55.90.1| Ostatní ubytovací služby
55.90.11| Ubytovací služby poskytované studentům na kolejích nebo internátech
55.90.12| Ubytovací služby poskytované pracovníkům v ubytovnách
55.90.13| Ubytovací a podobné služby v lůžkových a lehátkových vozech a v jiných dopravních
prostředcích
55.90.19| Ostatní ubytovací služby j. n.
56| Stravovací služby, podávání nápojů
56.1| Restaurační a mobilní stravovací služby
56.10| Restaurační a mobilní stravovací služby
56.10.1| Restaurační a mobilní stravovací služby
56.10.11| Stravovací služby v zařízeních restauračního typu
56.10.12| Stravovací služby v železničních jídelních vozech nebo na lodích
56.10.13| Stravovací služby v samoobslužných zařízeních
56.10.19| Jiné stravovací služby bez obsluhy a možnosti sezení
56.2| Cateringové a ostatní stravovací služby
56.21| Cateringové služby
56.21.1| Cateringové služby
56.21.11| Dodávky hotových jídel do domácností
56.21.19| Ostatní cateringové služby
56.29| Ostatní stravovací služby
56.29.1| Stravovací služby poskytované na základě smlouvy
56.29.11| Stravovací služby poskytované na základě smlouvy dopravcům
56.29.19| Ostatní stravovací služby poskytované na základě smlouvy
56.29.2| Služby závodních, školních a podobných jídelen
56.29.20| Služby závodních, školních a podobných jídelen
56.3| Služby podávání nápojů
56.30| Služby podávání nápojů
56.30.1| Služby podávání nápojů
56.30.10| Služby podávání nápojů
|
J| INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ SLUŽBY
58| Vydavatelské služby
58.1| Vydávání knih, periodických publikací a ostatní vydavatelské služby
58.11| Vydávání knih
58.11.1| Knihy v tištěné podobě
58.11.11| Učebnice v tištěné podobě
58.11.12| Odborné, technické a vědecké knihy v tištěné podobě
58.11.13| Knihy pro děti v tištěné podobě
58.11.14| Slovníky a encyklopedie v tištěné podobě
58.11.15| Atlasy a jiné knihy obsahující mapy v tištěné podobě
58.11.16| Zeměpisné, hydrografické a podobné mapy v tištěné podobě, v jiné formě než knižní
58.11.19| Ostatní knihy, brožury apod. v tištěné podobě
58.11.2| Knihy na discích, kazetách nebo jiných fyzických nosičích
58.11.20| Knihy na discích, kazetách nebo jiných fyzických nosičích
58.11.3| Knihy on-line
58.11.30| Knihy on-line
58.11.4| Prostor pro reklamu v knihách
58.11.41| Prostor pro reklamu v knihách v tištěné podobě
58.11.42| Prostor pro reklamu v knihách v elektronické podobě
58.11.5| Vydávání knih na základě honoráře nebo smlouvy
58.11.50| Vydávání knih na základě honoráře nebo smlouvy
58.11.6| Licenční služby ke knihám
58.11.60| Licenční služby ke knihám
Kód| Název položky
---|---
58.12| Vydávání adresářů a jiných seznamů
58.12.1| Adresáře a jiné seznamy v tištěné podobě nebo na fyzických nosičích
58.12.10| Adresáře a jiné seznamy v tištěné podobě nebo na fyzických nosičích
58.12.2| Adresáře a jiné seznamy on-line
58.12.20| Adresáře a jiné seznamy on-line
58.12.3| Licenční služby k právu užívat adresáře a jiné seznamy
58.12.30| Licenční služby k právu užívat adresáře a jiné seznamy
58.13| Vydávání novin
58.13.1| Noviny v tištěné podobě
58.13.10| Noviny v tištěné podobě
58.13.2| Noviny on-line
58.13.20| Noviny on-line
58.13.3| Prostor pro reklamu v novinách
58.13.31| Prostor pro reklamu v novinách v tištěné podobě
58.13.32| Prostor pro reklamu v novinách v elektronické podobě
58.14| Vydávání časopisů a ostatních periodických publikací
58.14.1| Časopisy a ostatní periodické publikace v tištěné podobě
58.14.11| Časopisy a ostatní periodické publikace pro širokou veřejnost v tištěné podobě
58.14.12| Obchodní, odborné a akademické časopisy a ostatní periodické publikace v tištěné
podobě
58.14.19| Časopisy a ostatní periodické publikace v tištěné podobě
58.14.2| Časopisy a ostatní periodické publikace, on-line
58.14.20| Časopisy a ostatní periodické publikace, on-line
58.14.3| Prostor pro reklamu v časopisech a ostatních periodických publikacích
58.14.31| Prostor pro reklamu v časopisech a ostatních periodických publikacích v tištěné
podobě
58.14.32| Prostor pro reklamu v časopisech a ostatních periodických publikacích v elektronické
podobě
58.14.4| Licenční služby k časopisům a ostatním periodickým publikacím
58.14.40| Licenční služby k časopisům a ostatním periodickým publikacím
58.19| Ostatní vydavatelské služby
58.19.1| Ostatní služby v oblasti vydávání tiskovin
58.19.11| Dopisnice nebo pohlednice, karty s osobními pozdravy, zprávami nebo oznámeními
v tištěné podobě
58.19.12| Obrazy, kresby a fotografie
58.19.13| Obtisky a kalendáře v tištěné podobě
58.19.14| Nepoužité poštovní, kolkové nebo podobné známky; papír s natištěnými známkami;
šekové tiskopisy; bankovky, akcieakcie, dluhopisy a podobné cenné papírycenné papíry
58.19.15| Reklamní a propagační tiskoviny, obchodní katalogy a podobné výrobky v tištěné
podobě
58.19.19| Ostatní tiskoviny
58.19.2| Ostatní on-line obsah
58.19.21| On-line obsah pro dospělé
58.19.29| Ostatní on-line obsah j. n.
58.19.3| Licenční služby k ostatním tiskovinám
58.19.30| Licenční služby k ostatním tiskovinám
58.2| Vydávání softwaru
58.21| Vydávání počítačových her
58.21.1| Počítačové hry, na fyzickém nosiči
58.21.10| Počítačové hry, na fyzickém nosiči
58.21.2| Počítačové hry, stažitelné z internetu
58.21.20| Počítačové hry, stažitelné z internetu
58.21.3| On-line hry
58.21.30| On-line hry
Kód| Název položky
---|---
58.21.4| Licenční služby k právu užívat počítačové hry
58.21.40| Licenční služby k právu užívat počítačové hry
58.29| Vydávání ostatního softwaru
58.29.1| Systémový software, na fyzickém nosiči
58.29.11| Operační systémy, na fyzickém nosiči
58.29.12| Síťový software, na fyzickém nosiči
58.29.13| Software pro správu databází, na fyzickém nosiči
58.29.14| Vývojářské nástroje a programovací jazyky, na fyzickém nosiči
58.29.2| Aplikační software, na fyzickém nosiči
58.29.21| Aplikace pro obecné obchodní a domácí použití, na fyzickém nosiči
58.29.29| Ostatní aplikační software, na fyzickém nosiči
58.29.3| Software, stažitelný z internetu
58.29.31| Systémový software, stažitelný z internetu
58.29.32| Aplikační software, stažitelný z internetu
58.29.4| On-line software
58.29.40| On-line software
58.29.5| Licenční služby k právu užívat počítačový software
58.29.50| Licenční služby k právu užívat počítačový software
59| Produkce filmů, videozáznamů a televizních programů, zvukových nahrávek
a hudební vydavatelská činnost
59.1| Služby v oblasti kinematografie, videa a televizních programů
59.11| Produkce filmů, videozáznamů a televizních programů a související služby; originály
filmů, videozáznamů apod.
59.11.1| Produkce filmů, videozáznamů a televizních programů
59.11.11| Produkce filmů
59.11.12| Produkce propagačních nebo reklamních filmů a videozáznamů
59.11.13| Produkce ostatních televizních programů
59.11.2| Filmy, videozáznamy a televizní programy
59.11.21| Originály filmů, videozáznamů a televizních programů
59.11.22| Kinematografické filmy
59.11.23| Filmy a jiné videozáznamy na discích, kazetách nebo jiných fyzických nosičích
59.11.24| Filmy a jiné videozáznamy, stažitelné z internetu
59.11.3| Prodej reklamního prostoru nebo času ve filmech, videozáznamech a televizních
pořadech
59.11.30| Prodej reklamního prostoru nebo času ve filmech, videozáznamech a televizních
pořadech
59.12| Postprodukce filmů, videozáznamů a televizních programů
59.12.1| Postprodukce filmů, videozáznamů a televizních programů
59.12.11| Audiovizuální editační služby
59.12.12| Převody a rozmnožování původních verzí
59.12.13| Barevná korekce a digitální restaurování
59.12.14| Vizuální efekty
59.12.15| Animace
59.12.16| Titulkování
59.12.17| Editace zvuku a zvukový design
59.12.19| Ostatní služby v oblasti postprodukce filmů, videozáznamů a televizních programů
59.13| Licenční a distribuční služby k filmům, videozáznamům a televizním programům
59.13.1| Licenční a distribuční služby k filmům, videozáznamům a televizním programům
59.13.11| Licenční služby k filmovým právům a příjmům z těchto práv
59.13.12| Ostatní služby v oblasti distribuce filmů, videozáznamů a televizních programů
59.14| Promítání filmů
59.14.1| Promítání filmů
59.14.10| Promítání filmů
59.2| Pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské služby
Kód| Název položky
---|---
59.20| Pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské služby
59.20.1| Pořizování zvukových nahrávek a záznamů naživo; originály zvukových nahrávek
59.20.11| Pořizování zvukových nahrávek
59.20.12| Pořizování záznamů naživo
59.20.13| Originály zvukových nahrávek
59.20.2| Tvorba rozhlasových programů; originály rozhlasových programů
59.20.21| Tvorba rozhlasových programů
59.20.22| Originály rozhlasových programů
59.20.3| Hudební vydavatelské služby
59.20.31| Hudebniny v tištěné podobě
59.20.32| Notové záznamy v elektronické podobě
59.20.33| Hudební audiodisky, kazety nebo jiné fyzické nosiče
59.20.34| Ostatní audiodisky a kazety
59.20.35| Hudba, stažitelná z internetu
59.20.4| Licenční služby k právu užívat originální zvukové nahrávky
59.20.40| Licenční služby k právu užívat originální zvukové nahrávky
60| Tvorba programů a vysílání
60.1| Rozhlasové vysílání
60.10| Rozhlasové vysílání
60.10.1| Rozhlasové vysílání; originály rozhlasového vysílání
60.10.11| Tvorba rozhlasových programů a rozhlasového vysílání
60.10.12| Originály rozhlasového vysílání
60.10.2| Programy rozhlasových stanic
60.10.20| Programy rozhlasových stanic
60.10.3| Reklamní čas v rozhlase
60.10.30| Reklamní čas v rozhlase
60.2| Tvorba televizních programů a televizní vysílání; originály televizního vysílání;
programy televizních kanálů a reklamní čas v televizi
60.20| Tvorba televizních programů a televizní vysílání; originály televizní ho vysílání;
programy televizních kanálů a reklamní čas v televizi
60.20.1| Tvorba televizních programů a televizní vysílání
60.20.11| Tvorba on-line televizních programů a on-line televizní vysílání, kromě předplacených
kanálů
60.20.12| Tvorba ostatních televizních programů a ostatní televizní vysílání, kromě
předplacených kanálů
60.20.13| Tvorba on-line předplacených televizních programů a on-line předplacené televizní
vysílání
60.20.14| Tvorba ostatních předplacených televizních programů a ostatní předplacené televizní
vysílání
60.20.2| Originály televizního vysílání
60.20.20| Originály televizního vysílání
60.20.3| Programy televizních kanálů
60.20.31| Programy televizních kanálů, kromě předplacených kanálů
60.20.32| Programy předplacených televizních kanálů
60.20.4| Reklamní čas v televizi
60.20.40| Reklamní čas v televizi
61| Telekomunikační služby
61.1| Služby související s pevnými telekomunikačními sítěmi
61.10| Služby související s pevnými telekomunikačními sítěmi
61.10.1| Přenos dat a zpráv
61.10.11| Služby pevných telekomunikačních sítí – přístup a používání
61.10.12| Doplňkové služby pevných telekomunikačních sítí
61.10.13| Služby pronájmu soukromých telekomunikačních sítí v rámci pevných
telekomunikačních systémů
Kód| Název položky
---|---
61.10.2| Přenosové služby v rámci pevných telekomunikačních sítí
61.10.20| Přenosové služby v rámci pevných telekomunikačních sítí
61.10.3| Přenos dat prostřednictvím pevných telekomunikačních sítí
61.10.30| Přenos dat prostřednictvím pevných telekomunikačních sítí
61.10.4| Služby internetu v rámci pevných telekomunikačních sítí
61.10.41| Služby internetové páteřní sítě
61.10.42| Přístup k úzkopásmovému internetu prostřednictvím pevných sítí
61.10.43| Přístup k širokopásmovému internetu prostřednictvím pevných sítí
61.10.49| Ostatní služby internetu v rámci pevných telekomunikačních sítí
61.10.5| Distribuce programů do domácností prostřednictvím pevných sítí
61.10.51| Distribuce programů do domácností prostřednictvím pevných sítí, základní
programový balíček
61.10.52| Distribuce programů do domácností prostřednictvím pevných sítí, volitelný
programový balíček
61.10.53| Distribuce programů do domácností prostřednictvím pevných sítí, přímá platba
za shlédnuté programy
61.2| Služby související s bezdrátovými telekomunikačními sítěmi
61.20| Služby související s bezdrátovými telekomunikačními sítěmi
61.20.1| Mobilní telekomunikační služby a služby soukromých sítí pro bezdrátové
telekomunikační systémy
61.20.11| Služby mobilních telekomunikačních sítí – přístup a využívání
61.20.12| Doplňkové služby mobilních telekomunikačních sítí
61.20.13| Služby pronájmu soukromých telekomunikačních sítí v rámci bezdrátových
telekomunikačních systémů
61.20.2| Přenosové služby v rámci bezdrátových telekomunikačních sítí
61.20.20| Přenosové služby v rámci bezdrátových telekomunikačních sítí
61.20.3| Přenos dat prostřednictvím bezdrátových telekomunikačních sítí
61.20.30| Přenos dat prostřednictvím bezdrátových telekomunikačních sítí
61.20.4| Služby internetu v rámci bezdrátových telekomunikačních sítí
61.20.41| Přístup k úzkopásmovému internetu prostřednictvím bezdrátových sítí
61.20.42| Přístup k širokopásmovému internetu prostřednictvím bezdrátových sítí
61.20.49| Ostatní služby internetu v rámci bezdrátových telekomunikačních sítí
61.20.5| Distribuce programů do domácností prostřednictvím bezdrátových sítí
61.20.50| Distribuce programů do domácností prostřednictvím bezdrátových sítí
61.3| Služby související se satelitními telekomunikačními sítěmi
61.30| Služby související se satelitními telekomunikačními sítěmi
61.30.1| Služby související se satelitními telekomunikačními sítěmi, kromě distribuce
satelitních programů do domácností
61.30.10| Služby související se satelitními telekomunikačními sítěmi, kromě distribuce
satelitních programů do domácností
61.30.2| Distribuce satelitních programů do domácností
61.30.20| Distribuce satelitních programů do domácností
61.9| Ostatní telekomunikační služby
61.90| Ostatní telekomunikační služby
61.90.1| Ostatní telekomunikační služby
61.90.10| Ostatní telekomunikační služby
62| Služby v oblasti programování a poradenství a související služby
62.0| Služby v oblasti programování a poradenství a související služby
62.01| Programování
62.01.1| Návrhy IT a vývojářské služby
62.01.11| Návrhy IT a vývojářské služby v oblasti aplikací
62.01.12| Návrhy IT a vývojářské služby v oblasti sítí a systémů
62.01.2| Originály softwaru
62.01.21| Originály počítačových her
Kód| Název položky
---|---
62.01.29| Ostatní originály softwaru
62.02| Poradenství v oblasti počítačů
62.02.1| Poradenství v oblasti hardwaru
62.02.10| Poradenství v oblasti hardwaru
62.02.2| Poradenství v oblasti systémů a softwaru
62.02.20| Poradenství v oblasti systémů a softwaru
62.02.3| Podpůrné technické služby v oblasti informačních technologií
62.02.30| Podpůrné technické služby v oblasti informačních technologií
62.03| Správa počítačového vybavení
62.03.1| Správa počítačového vybavení
62.03.11| Správa sítí
62.03.12| Správa počítačových systémů
62.09| Ostatní služby v oblasti informačních technologií a počítačů
62.09.1| Instalace počítačů a periferních zařízení
62.09.10| Instalace počítačů a periferních zařízení
62.09.2| Ostatní služby v oblasti informačních technologií a počítačů j. n.
62.09.20| Ostatní služby v oblasti informačních technologií a počítačů j. n.
63| Informační služby
63.1| Zpracování dat, hosting a související služby; obsah webových portálů
63.11| Zpracování dat, hosting a související služby
63.11.1| Zpracování dat, hosting, služby v oblasti aplikací a ostatní služby v oblasti poskytování
informační infrastruktury
63.11.11| Zpracování dat
63.11.12| Webhostingové služby
63.11.13| Poskytování služeb v oblasti aplikací
63.11.19| Ostatní hostingové služby a poskytování informační infrastruktury
63.11.2| Streamingový video- a audioobsah
63.11.21| Streamingový videoobsah
63.11.22| Streamingový audioobsah
63.11.3| Reklamní prostor nebo čas na internetu
63.11.30| Reklamní prostor nebo čas na internetu
63.12| Obsah webových portálů
63.12.1| Obsah webových portálů
63.12.10| Obsah webových portálů
63.9| Ostatní informační služby
63.91| Služby zpravodajských tiskových kanceláří a agentur
63.91.1| Služby zpravodajských tiskových kanceláří a agentur
63.91.11| Služby zpravodajských tiskových kanceláří a agentur novinám a periodickým
publikacím
63.91.12| Služby zpravodajských tiskových kanceláří a agentur ostatním médiím
63.99| Ostatní informační služby j. n.
63.99.1| Informační služby j. n.
63.99.10| Informační služby j. n.
63.99.2| Originální kompilace faktů, informací
63.99.20| Originální kompilace faktů, informací
|
K| FINANČNÍ A POJIŠŤOVACÍ SLUŽBY
64| Finanční služby, kromě pojištění a penzijního financování
64.1| Peněžní zprostředkovatelské služby
64.11| Služby centrálních bankbank
64.11.1| Služby centrálních bankbank
64.11.10| Služby centrálních bankbank
64.19| Ostatní peněžní zprostředkovatelské služby
64.19.1| Vkladové služby
Kód| Název položky
---|---
64.19.11| Vkladové služby pro korporátní a institucionální vkladatele
64.19.12| Vkladové služby pro ostatní vkladatele
64.19.2| Služby peněžních institucí související s poskytováním úvěrů
64.19.21| Služby peněžních institucí související s poskytováním úvěrů finančním
zprostředkovatelům
64.19.22| Služby peněžních institucí související s poskytováním spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů
64.19.23| Služby peněžních institucí související s poskytováním hypotečních úvěrů na bydlení
64.19.24| Služby peněžních institucí související s poskytováním hypotečních úvěrů jiných než
na bydlení
64.19.25| Služby peněžních institucí související s poskytováním komerčních nehypotečních
úvěrů
64.19.26| Služby peněžních institucí související s kreditními kartami
64.19.29| Služby peněžních institucí související s poskytováním ostatních úvěrů
64.19.3| Ostatní peněžní zprostředkovatelské služby j. n.
64.19.30| Ostatní peněžní zprostředkovatelské služby j. n.
64.2| Služby holdingových společností
64.20| Služby holdingových společností
64.20.1| Služby holdingových společností
64.20.10| Služby holdingových společností
64.3| Služby trustů, fondů a podobných finančních subjektů
64.30| Služby trustů, fondů a podobných finančních subjektů
64.30.1| Služby trustů, fondů a podobných finančních subjektů
64.30.10| Služby trustů, fondů a podobných finančních subjektů
64.9| Ostatní finanční služby kromě pojištění a penzijního financování
64.91| Služby finančního leasingu
64.91.1| Služby finančního leasingu
64.91.10| Služby finančního leasingu
64.92| Služby související s poskytováním ostatních úvěrů jinými institucemi než peněžními
64.92.1| Služby související s poskytováním ostatních úvěrů jinými institucemi než peněžními
64.92.11| Služby související s poskytováním úvěrů finančním zprostředkovatelům jinými
institucemi než peněžními
64.92.12| Služby související s poskytováním spotřebitelských úvěrůspotřebitelských úvěrů jinými institucemi
než peněžními
64.92.13| Služby související s poskytováním hypotečních úvěrů na bydlení jinými institucemi
než peněžními
64.92.14| Služby související s poskytováním hypotečních úvěrů jiných než na bydlení jinými
institucemi než peněžními
64.92.15| Služby související s poskytováním komerčních nehypotečních úvěrů jinými institucemi
než peněžními
64.92.16| Služby související s kreditními kartami poskytované jinými institucemi než peněžními
64.92.19| Služby související s poskytováním ostatních úvěrů jinými institucemi než peněžními
j. n.
64.99| Ostatní finanční služby kromě pojištění a penzijního financování j. n.
64.99.1| Ostatní finanční služby kromě pojištění a penzijního financování j. n.
64.99.11| Služby investičního bankovnictví
64.99.19| Finanční služby, kromě pojištění a penzijního financování, j. n.
65| Pojištění, zajištění a penzijní financování, kromě povinného sociálního
zabezpečení
65.1| Pojištění
65.11| Životní pojištění
65.11.1| Životní pojištění
65.11.10| Životní pojištění
65.12| Neživotní pojištění
65.12.1| Úrazové a zdravotní pojištění
Kód| Název položky
---|---
65.12.11| Úrazové pojištění
65.12.12| Zdravotní pojištění
65.12.2| Pojištění motorových vozidel
65.12.21| Pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel
65.12.29| Ostatní pojištění motorových vozidel
65.12.3| Pojištění námořní, letecké a jiné dopravy
65.12.31| Pojištění železničního vozového parku
65.12.32| Pojištění odpovědnosti leteckého dopravce
65.12.33| Ostatní pojištění leteckých dopravních prostředků
65.12.34| Pojištění odpovědnosti lodního dopravce
65.12.35| Ostatní pojištění lodí
65.12.36| Pojištění nákladu
65.12.4| Pojištění majetku proti požáru a jiným škodám
65.12.41| Pojištění majetku proti požáru
65.12.49| Pojištění majetku proti ostatním škodám
65.12.5| Pojištění obecné odpovědnosti
65.12.50| Pojištění obecné odpovědnosti
65.12.6| Pojištění úvěrů a záruk
65.12.61| Pojištění úvěrů
65.12.62| Pojištění záruk
65.12.7| Cestovní pojištění, pojištění asistenčních služeb, právní ochrany a různých finančních
ztrát
65.12.71| Cestovní pojištění a pojištění asistenčních služeb
65.12.72| Pojištění právní ochrany
65.12.73| Pojištění různých finančních ztrát
65.12.9| Ostatní neživotní pojištění
65.12.90| Ostatní neživotní pojištění
65.2| Zajištění
65.20| Zajištění
65.20.1| Zajištění životního, úrazového a zdravotního pojištění
65.20.11| Zajištění životního pojištění
65.20.12| Zajištění úrazového pojištění
65.20.13| Zajištění zdravotního pojištění
65.20.2| Zajištění pojištění dopravy a majetku
65.20.21| Zajištění pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel
65.20.22| Zajištění ostatních pojištění motorových vozidel
65.20.23| Zajištění pojištění námořní, letecké a jiné dopravy
65.20.24| Zajištění pojištění nákladu
65.20.25| Zajištění pojištění majetku proti požáru a ostatním škodám
65.20.3| Zajištění pojištění obecné odpovědnosti, úvěrů a záruk
65.20.31| Zajištění pojištění obecné odpovědnosti
65.20.32| Zajištění pojištění úvěrů a záruk
65.20.4| Zajištění pojištění právní ochrany a různých finančních ztrát
65.20.41| Zajištění pojištění právní ochrany
65.20.42| Zajištění pojištění různých finančních ztrát
65.20.5| Zajištění penzijního financování
65.20.50| Zajištění penzijního financování
65.20.6| Zajištění jiného neživotního pojištění
65.20.60| Zajištění jiného neživotního pojištění
65.3| Penzijní financování
65.30| Penzijní financování
65.30.1| Penzijní financování
65.30.11| Individuální penzijní financování
65.30.12| Skupinové penzijní financování
Kód| Název položky
---|---
66| Pomocné služby související s finančními a pojišťovacími službami
66.1| Pomocné služby související s finančními službami, kromě pojištění a penzijního
financování
66.11| Služby související s řízením a správou finančních trhů
66.11.1| Služby související s řízením a správou finančních trhů
66.11.11| Služby související se správou finančních trhů
66.11.12| Služby související s regulací finančních trhů
66.11.19| Ostatní služby související s řízením a správou finančních trhů
66.12| Služby obchodování s cennými papírycennými papíry a komoditami, směnárenské služby
66.12.1| Služby obchodování s cennými papírycennými papíry a komoditami, směnárenské služby
66.12.11| Služby obchodování s cennými papírycennými papíry
66.12.12| Služby obchodování s komoditami
66.12.13| Směnárenské služby
66.19| Ostatní pomocné služby související s finančními službami, kromě pojištění
a penzijního financování
66.19.1| Zpracování a zúčtování transakcí s cennými papírycennými papíry
66.19.10| Zpracování a zúčtování transakcí s cennými papírycennými papíry
66.19.2| Pomocné služby související s investičním bankovnictvím
66.19.21| Služby v oblasti fúzí a akvizic
66.19.22| Služby v oblasti financování společností a rizikového kapitálu
66.19.29| Ostatní pomocné služby související s investičním bankovnictvím
66.19.3| Svěřenecké služby a ukládání do úschovy
66.19.31| Svěřenecké služby
66.19.32| Ukládání do úschovy
66.19.9| Ostatní pomocné služby související s finančními službami j. n., kromě pojištění
a penzijního financování
66.19.91| Finanční poradenství
66.19.92| Zpracování finančních transakcí a zúčtovací služby
66.19.99| Ostatní pomocné služby související s finančními službami j. n., kromě pojištění
a penzijního financování, kromě finančního poradenství a zpracování finančních
transakcí a zúčtovacích služeb
66.2| Pomocné služby související s pojištěním a penzijním financováním
66.21| Vyhodnocování rizik a škod
66.21.1| Vyhodnocování rizik a škod
66.21.10| Vyhodnocování rizik a škod
66.22| Služby zástupců pojišťovny a makléřů
66.22.1| Služby zástupců pojišťovny a makléřů
66.22.10| Služby zástupců pojišťovny a makléřů
66.29| Ostatní pomocné služby související s pojištěním a penzijním financováním
66.29.1| Ostatní pomocné služby související s pojištěním a penzijním financováním
66.29.11| Pojistně-matematické služby
66.29.19| Ostatní pomocné služby související s pojištěn,36ím a penzijním financováním j. n.
66.3| Správa fondů
66.30| Správa fondů
66.30.1| Správa fondů
66.30.11| Správa portfolií, kromě penzijních fondů
66.30.12| Správa penzijních fondů
|
L| SLUŽBY V OBLASTI NEMOVITOSTÍNEMOVITOSTÍ
68| Služby v oblasti nemovitostínemovitostí
68.1| Nákup nemovitostínemovitostí a jejich následný prodej
68.10| Nákup nemovitostínemovitostí a jejich následný prodej
68.10.1| Nákup nemovitostínemovitostí a jejich následný prodej
68.10.11| Nákup a následný prodej bytových budov, vč. pozemků
Kód| Název položky
---|---
68.10.12| Nákup a následný prodej nemovitostínemovitostí užívaných na časových úsek
68.10.13| Nákup a následný prodej stavebních pozemků pro bytovou výstavbu
68.10.14| Nákup a následný prodej nebytových budov, vč. pozemků
68.10.15| Nákup a následný prodej stavebních pozemků pro nebytovou výstavbu
68.2| Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostínemovitostí
68.20| Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostínemovitostí
68.20.1| Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostínemovitostí
68.20.11| Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých bytových nemovitostínemovitostí
68.20.12| Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nebytových nemovitostínemovitostí
68.3| Služby v oblasti nemovitostínemovitostí na základě smlouvy nebo dohody
68.31| Služby realitních agentur na základě smlouvy nebo dohody
68.31.1| Služby realitních agentur na základě smlouvy nebo dohody
68.31.11| Služby související s prodejem bytových budov, vč. pozemků, kromě nemovitostínemovitostí
užívaných na časový úsek, na základě smlouvy nebo dohody
68.31.12| Služby související s prodejem nemovitostínemovitostí užívaných na časový úsek na základě
smlouvy nebo dohody
68.31.13| Služby související s prodejem stavebních pozemků pro bytovou výstavbu na základě
smlouvy nebo dohody
68.31.14| Služby související s prodejem nebytových budov, vč. pozemků, na základě smlouvy
nebo dohody
68.31.15| Služby související s prodejem stavebních pozemků pro nebytovou výstavbu na základě
smlouvy nebo dohody
68.31.16| Úřední odhad nemovitostínemovitostí na základě smlouvy nebo dohody
68.32| Správa nemovitostínemovitostí na základě smlouvy nebo dohody
68.32.1| Správa nemovitostínemovitostí na základě smlouvy nebo dohody
68.32.11| Správa bytových nemovitostínemovitostí, kromě nemovitostínemovitostí užívaných na časový úsek,
na základě smlouvy nebo dohody
68.32.12| Správa nemovitostínemovitostí užívaných na časový úsek na základě smlouvy nebo dohody
68.32.13| Správa nebytových nemovitostínemovitostí na základě smlouvy nebo dohody
|
M| ODBORNÉ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ SLUŽBY
69| Právní a účetnické služby
69.1| Právní služby
69.10| Právní služby
69.10.1| Právní služby
69.10.11| Právní poradenství a zastupování ve věcech týkajících se trestního práva
69.10.12| Právní poradenství a zastupování při soudních řízeních týkajících se podnikového
a obchodního práva
69.10.13| Právní poradenství a zastupování při soudních řízeních týkajících se pracovního práva
69.10.14| Právní poradenství a zastupování při soudních řízeních týkajících se občanského práva
69.10.15| Právní služby v oblasti patentů, autorských práv a jiných práv duševního vlastnictví
69.10.16| Notářské služby
69.10.17| Arbitrážní a smírčí služby
69.10.18| Právní služby v oblasti aukcí (dražeb)
69.10.19| Ostatní právní služby
69.2| Účetnické a auditorské služby; služby daňového poradenství
69.20| Účetnické a auditorské služby; služby daňového poradenství
69.20.1| Finanční auditorské služby
69.20.10| Finanční auditorské služby
69.20.2| Účetnické služby
69.20.21| Služby kontroly účetnictví
69.20.22| Sestavování účetnických uzávěrek
69.20.23| Služby vedení účetnictví
69.20.24| Služby mzdového účetnictví
Kód| Název položky
---|---
69.20.29| Ostatní účetnické služby
69.20.3| Služby daňového poradenství
69.20.31| Daňové poradenství a příprava daňových přiznání pro právnické osoby
69.20.32| Daňové poradenství a příprava daňových přiznání pro jednotlivce
69.20.4| Služby v případě platební neschopnosti a nucené správy
69.20.40| Služby v případě platební neschopnosti a nucené správy
70| Vedení podniků; poradenství v oblasti řízení
70.1| Vedení podniků
70.10| Vedení podniků
70.10.1| Vedení podniků
70.10.10| Vedení podniků
70.2| Poradenství v oblasti řízení
70.21| Poradenství v oblasti vztahů s veřejností a komunikace
70.21.1| Poradenství v oblasti vztahů s veřejností a komunikace
70.21.10| Poradenství v oblasti vztahů s veřejností a komunikace
70.22| Poradenství v oblasti podnikání a ostatního řízení
70.22.1| Poradenství v oblasti vedení podniku
70.22.11| Poradenství v oblasti strategie řízení
70.22.12| Poradenství v oblasti finančního řízení (kromě daní)
70.22.13| Poradenství v oblasti marketingového řízení
70.22.14| Poradenství v oblasti řízení lidských zdrojů
70.22.15| Poradenství v oblasti řízení výroby
70.22.16| Poradenství v oblasti dodavatelského řetězce a jiného řízení
70.22.17| Služby v oblasti managementu obchodních procesů
70.22.2| Ostatní služby v oblasti managementu projektů, kromě ve stavebnictví
70.22.20| Ostatní služby v oblasti managementu projektů, kromě ve stavebnictví
70.22.3| Ostatní poradenství v oblasti podnikání
70.22.30| Ostatní poradenství v oblasti podnikání
70.22.4| Ochranné známky a franšízy
70.22.40| Ochranné známky a franšízy
71| Architektonické a inženýrské služby; technické zkoušky a analýzy
71.1| Architektonické a inženýrské služby a související technické poradenství
71.11| Architektonické služby
71.11.1| Plány a výkresy pro architektonické účely
71.11.10| Plány a výkresy pro architektonické účely
71.11.2| Architektonické služby týkající se budov
71.11.21| Architektonické služby týkající se projektů obytných budov
71.11.22| Architektonické služby týkající se projektů nebytových budov
71.11.23| Architektonické služby týkající se renovace historických budov
71.11.24| Architektonické poradenské služby
71.11.3| Urbanistické a územní plánování
71.11.31| Urbanistické plánování
71.11.32| Uzemní plánování venkova
71.11.33| Projektové plánování výstavby
71.11.4| Služby v oblasti krajinářské architektury a architektonické poradenství
71.11.41| Služby v oblasti krajinářské architektury
71.11.42| Poradenské služby v oblasti krajinářské architektury
71.12| Inženýrské služby a související technické poradenství
71.12.1| Inženýrské služby
71.12.11| Inženýrské poradenské služby
71.12.12| Inženýrské služby týkající se stavebních projektů
71.12.13| Inženýrské služby týkající se energetických projektů
71.12.14| Inženýrské služby týkající se dopravních projektů
Kód| Název položky
---|---
71.12.15| Inženýrské služby týkající se projektů souvisejících s nakládáním s odpady
(vč. nebezpečných)
71.12.16| Inženýrské služby týkající se projektů v oblasti vody, kanalizace a odvodňování
71.12.17| Inženýrské služby týkající se průmyslových a výrobních projektů
71.12.18| Inženýrské služby týkající se projektů v oblasti telekomunikací a rozhlasového
a televizního vysílání
71.12.19| Inženýrské služby týkající se ostatních projektů
71.12.2| Služby managementů projektů týkající se stavebních projektů
71.12.20| Služby managementů projektů týkající se stavebních projektů
71.12.3| Geologické, geofyzikální a související průzkumné a poradenské služby
71.12.31| Geologické a geofyzikální poradenské služby
71.12.32| Geofyzikální služby
71.12.33| Průzkum a vyhodnocování nerostných ložisek
71.12.34| Zeměměřické služby
71.12.35| Kartografické služby
71.2| Technické zkoušky a analýzy
71.20| Technické zkoušky a analýzy
71.20.1| Technické zkoušky a analýzy
71.20.11| Zkoušky a analýzy složení a čistoty
71.20.12| Zkoušky a analýzy fyzikálních vlastností
71.20.13| Zkoušky a analýzy integrovaných mechanických a elektrických systémů
71.20.14| Technické kontroly silničních dopravních prostředků
71.20.19| Ostatní technické zkoušky a analýzy
72| Výzkum a vývoj
72.1| Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd
72.11| Výzkum a vývoj v oblasti biotechnologie
72.11.1| Výzkum a vývoj v oblasti lékařské, environmentální, zemědělské a jiné biotechnologie
72.11.11| Výzkum a vývoj v oblasti lékařské biotechnologie
72.11.12| Výzkum a vývoj v oblasti environmentální a průmyslové biotechnologie
72.11.13| Výzkum a vývoj v oblasti zemědělské biotechnologie
72.11.2| Autorská práva k výsledkům výzkumu a vývoje v oblasti biotechnologie
72.11.20| Autorská práva k výsledkům výzkumu a vývoje v oblasti biotechnologie
72.19| Výzkum a vývoj v oblasti ostatních přírodních a technických věd
72.19.1| Výzkum a vývoj v oblasti ostatních přírodních a technických věd
72.19.11| Výzkum a vývoj v oblasti matematiky
72.19.12| Výzkum a vývoj v oblasti počítačových a informačních věd
72.19.13| Výzkum a vývoj v oblasti fyzikálních věd
72.19.14| Výzkum a vývoj v oblasti chemie
72.19.15| Výzkum a vývoj v oblasti věd o zemi a souvisejících environmentálních vědách
72.19.16| Výzkum a vývoj v oblasti biologických věd
72.19.19| Výzkum a vývoj v oblasti ostatních přírodních věd
72.19.2| Výzkum a vývoj v oblasti strojírenství a technologií, kromě biotechnologií
72.19.21| Výzkum a vývoj v oblasti nanotechnologie
72.19.29| Ostatní výzkum a vývoj v oblasti strojírenství a technologií, kromě biotechnologií
72.19.3| Výzkum a vývoj v oblasti lékařských věd
72.19.30| Výzkum a vývoj v oblasti lékařských věd
72.19.4| Výzkum a vývoj v oblasti zemědělských věd
72.19.40| Výzkum a vývoj v oblasti zemědělských věd
72.19.5| Autorská práva k výsledkům výzkumu a vývoje v oblasti přírodních věd a technických
věd, kromě biotechnologií
72.19.50| Autorská práva k výsledkům výzkumu a vývoje v oblasti přírodních věd a technických
věd, kromě biotechnologií
72.2| Výzkum a vývoj v oblasti společenských a humanitních věd
72.20| Výzkum a vývoj v oblasti společenských a humanitních věd
Kód| Název položky
---|---
72.20.1| Výzkum a vývoj v oblasti společenských věd
72.20.11| Výzkum a vývoj v oblasti ekonomie a podnikání
72.20.12| Výzkum a vývoj v oblasti psychologie
72.20.13| Výzkum a vývoj v oblasti práva
72.20.19| Výzkum a vývoj v oblasti ostatních společenských věd
72.20.2| Výzkum a vývoj v oblasti humanitních věd
72.20.21| Výzkum a vývoj v oblasti jazyků a literatury
72.20.29| Ostatní výzkum a vývoj v oblasti humanitních věd
72.20.3| Autorská práva k výsledkům výzkumu a vývoje v oblasti společenských
a humanitních věd
72.20.30| Autorská práva k výsledkům výzkumu a vývoje v oblasti společenských
a humanitních věd
73| Reklamní služby a průzkum trhu
73.1| Reklamní služby
73.11| Služby reklamních agentur
73.11.1| Služby reklamních agentur
73.11.11| Komplexní reklamní služby
73.11.12| Přímý marketing a služby reklamní pošty
73.11.13| Návrhy a vývoj reklamy
73.11.19| Ostatní reklamní služby
73.12| Zastupování médií při prodeji reklamního prostoru nebo času
73.12.1| Zprostředkování prodeje reklamního prostoru nebo času
73.12.11| Zprostředkování prodeje reklamního prostoru v tištěných médiích
73.12.12| Zprostředkování prodeje reklamního prostoru nebo času v televizi nebo v rozhlase
73.12.13| Zprostředkování prodeje reklamního prostoru nebo času na internetu
73.12.14| Prodej reklamy spojené s určitou událostí
73.12.19| Ostatní zprostředkování prodeje reklamního prostoru nebo času
73.12.2| Zprostředkování opětovného prodeje reklamního prostoru nebo času
73.12.20| Zprostředkování opětovného prodeje reklamního prostoru nebo času
73.2| Průzkum trhu a veřejného mínění
73.20| Průzkum trhu a veřejného mínění
73.20.1| Průzkum trhu a podobné služby
73.20.11| Průzkum trhu: kvalitativní zjišťování
73.20.12| Průzkum trhu: kvantitativní ad-hoc zjišťování
73.20.13| Průzkum trhu: kvantitativní nepřetržité a pravidelné zjišťování
73.20.14| Průzkum trhu, jiný než zjišťování
73.20.19| Ostatní průzkum trhu
73.20.2| Průzkum veřejného mínění
73.20.20| Průzkum veřejného mínění
74| Ostatní odborné, vědecké a technické služby
74.1| Specializované návrhářské služby
74.10| Specializované návrhářské služby
74.10.1| Návrhy interiérů, průmyslové a ostatní specializované návrhářské služby
74.10.11| Návrhy interiérů
74.10.12| Průmyslové návrhy
74.10.19| Ostatní specializované návrhářské služby
74.10.2| Autorská práva ke speciálním návrhům
74.10.20| Autorská práva ke speciálním návrhům
74.2| Fotografické služby
74.20| Fotografické služby
74.20.1| Fotografické desky a filmy, jiné než kinematografické, exponované
74.20.11| Fotografické desky a filmy exponované, avšak nevyvolané
74.20.12| Fotografické desky a filmy, exponované a vyvolané, pro ofsetovou reprodukci
74.20.19| Ostatní fotografické desky a filmy exponované a vyvolané
Kód| Název položky
---|---
74.20.2| Speciální fotografické služby
74.20.21| Portrétní fotografické služby
74.20.22| Reklamní a související fotografické služby
74.20.23| Fotoreportáže a záznamy akcí na video
74.20.24| Letecké snímkování
74.20.29| Ostatní speciální fotografické služby
74.20.3| Ostatní fotografické služby
74.20.31| Zpracování fotografií
74.20.32| Restaurování a retušování fotografií
74.20.39| Ostatní fotografické služby j. n.
74.3| Překladatelské a tlumočnické služby
74.30| Překladatelské a tlumočnické služby
74.30.1| Překladatelské a tlumočnické služby
74.30.11| Překladatelské služby
74.30.12| Tlumočnické služby
74.9| Ostatní odborné, vědecké a technické služby j. n.
74.90| Ostatní odborné, vědecké a technické služby j. n.
74.90.1| Odborné a technické podpůrné a poradenské služby j. n.
74.90.11| Ověřování faktur a poskytování informací o sazbách za přepravu zboží
74.90.12| Služby obchodních makléřů a odhadců, jiné než pro nemovitostinemovitosti a pojištění
74.90.13| Poradenské služby v oblasti životního prostředí
74.90.14| Předpovídání počasí a meteorologické služby
74.90.15| Poradenské služby v oblasti bezpečnosti
74.90.19| Ostatní vědecké a technické poradenské služby j. n.
74.90.2| Jiné odborné a technické služby j. n.
74.90.20| Jiné odborné a technické služby j. n.
75| Veterinární služby
75.0| Veterinární služby
75.00| Veterinární služby
75.00.1| Veterinární služby
75.00.11| Veterinární služby pro zvířata v zájmovém chovu
75.00.12| Veterinární služby pro hospodářská zvířata
75.00.19| Ostatní veterinární služby
|
N| ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ SLUŽBY
77| Služby v oblasti pronájmu a operativního leasingu
77.1| Pronájem a leasing motorových vozidel, kromě motocyklů
77.11| Pronájem a leasing automobilů a lehkých motorových vozidel, kromě motocyklů
77.11.1| Pronájem a leasing automobilů a lehkých motorových vozidel, kromě motocyklů
77.11.10| Pronájem a leasing automobilů a lehkých motorových vozidel, kromě motocyklů
77.12| Pronájem a leasing nákladních automobilů a jiných těžkých vozidel
77.12.1| Pronájem a leasing nákladních automobilů a jiných těžkých vozidel
77.12.11| Pronájem a leasing nákladních dopravních prostředků
77.12.19| Pronájem a leasing ostatních pozemních dopravních prostředků
77.2| Pronájem a leasing výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
77.21| Pronájem a leasing rekreačních a sportovních potřeb
77.21.1| Pronájem a leasing rekreačních a sportovních potřeb
77.21.10| Pronájem a leasing rekreačních a sportovních potřeb
77.22| Pronájem videokazet a disků
77.22.1| Pronájem videokazet a disků
77.22.10| Pronájem videokazet a disků
77.29| Pronájem a leasing ostatních výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
77.29.1| Pronájem a leasing ostatních výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
Kód| Název položky
---|---
77.29.11| Pronájem a leasing televizních a rozhlasových přijímačů, videorekordérů a podobných
přístrojů a zařízení
77.29.12| Pronájem a leasing nábytku a ostatního zařízení převážně pro domácnost
77.29.13| Pronájem a leasing hudebních nástrojů
77.29.14| Pronájem a leasing bytového textilu
77.29.15| Pronájem a leasing textilních výrobků, oděvů a obuvi
77.29.16| Pronájem a leasing strojů a zařízení pro kutily
77.29.19| Pronájem a leasing ostatních výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
j. n.
77.3| Pronájem a leasing ostatních strojů, zařízení a výrobků
77.31| Pronájem a leasing zemědělských strojů a zařízení
77.31.1| Pronájem a leasing zemědělských strojů a zařízení
77.31.10| Pronájem a leasing zemědělských strojů a zařízení
77.32| Pronájem a leasing stavebních strojů a zařízení
77.32.1| Pronájem a leasing stavebních strojů a zařízení
77.32.10| Pronájem a leasing stavebních strojů a zařízení
77.33| Pronájem a leasing kancelářských strojů a zařízení, vč. počítačů
77.33.1| Pronájem a leasing kancelářských strojů a zařízení, vč. počítačů
77.33.11| Pronájem a leasing kancelářských strojů a zařízení, kromě počítačů
77.33.12| Pronájem a leasing počítačů
77.34| Pronájem a leasing vodních dopravních prostředků
77.34.1| Pronájem a leasing vodních dopravních prostředků
77.34.10| Pronájem a leasing vodních dopravních prostředků
77.35| Pronájem a leasing leteckých dopravních prostředků
77.35.1| Pronájem a leasing leteckých dopravních prostředků
77.35.10| Pronájem a leasing leteckých dopravních prostředků
77.39| Pronájem a leasing ostatních strojů, zařízení a výrobků j. n.
77.39.1| Pronájem a leasing ostatních strojů, zařízení a výrobků j. n.
77.39.11| Pronájem a leasing železničních vozidel
77.39.12| Pronájem a leasing kontejnerů
77.39.13| Pronájem a leasing motocyklů, karavanů a kempinkových vozidel
77.39.14| Pronájem a leasing telekomunikačních zařízení
77.39.19| Pronájem a leasing jiných strojů, zařízení a výrobků j. n.
77.4| Licenční služby k právu užívat produkty duševního vlastnictví a podobné produkty,
kromě děl chráněných autorským právem
77.40| Licenční služby k právu užívat produkty duševního vlastnictví a podobné produkty,
kromě děl chráněných autorským právem
77.40.1| Licenční služby k právu užívat produkty duševního vlastnictví a podobné produkty,
kromě děl chráněných autorským právem
77.40.11| Licenční služby k právu užívat produkty výzkumu a vývoje
77.40.12| Licenční služby k právu užívat ochranné známky a franšízy
77.40.13| Licenční služby k právu užívat výsledky průzkumu a vyhodnocení nerostných ložisek
77.40.19| Licenční služby k právu užívat ostatní produkty duševního vlastnictví a podobné
produkty, kromě děl chráněných autorským právem
78| Služby v oblasti zaměstnání
78.1| Služby agentur zprostředkujících zaměstnání
78.10| Služby agentur zprostředkujících zaměstnání
78.10.1| Služby agentur zprostředkujících zaměstnání
78.10.11| Vyhledávání pracovníků na pozice vyššího managementu
78.10.12| Vyhledávání zaměstnanců na dobu neurčitou jiných než na pozice vyššího
managementu
78.2| Služby agentur zprostředkujících pracovníky na přechodnou dobu
78.20| Služby agentur zprostředkujících pracovníky na přechodnou dobu
78.20.1| Služby agentur zprostředkujících pracovníky na přechodnou dobu
Kód| Název položky
---|---
78.20.11| Služby agentur zprostředkujících pracovníky na přechodnou dobu v oblasti počítačů
a telekomunikací
78.20.12| Služby agentur zprostředkujících pracovníky na přechodnou dobu pro kancelářské
práce
78.20.13| Služby agentur zprostředkujících pracovníky na přechodnou dobu v oblasti obchodu
78.20.14| Služby agentur zprostředkujících pracovníky na přechodnou dobu v oblasti dopravy,
skladování, logistiky nebo pro dělnické práce
78.20.15| Služby agentur zprostředkujících pracovníky na přechodnou dobu pro hotely
a restaurace
78.20.16| Služby agentur zprostředkujících pracovníky na přechodnou dobu v oblasti
zdravotnictví
78.20.19| Služby agentur zprostředkujících ostatní pracovníky na přechodnou dobu
78.3| Ostatní služby zajišťování lidských zdrojů
78.30| Ostatní služby zajišťování lidských zdrojů
78.30.1| Ostatní služby zajišťování lidských zdrojů
78.30.11| Ostatní služby zajišťování lidských zdrojů v oblasti počítačů a telekomunikací
78.30.12| Ostatní služby zajišťování lidských zdrojů pro kancelářské práce
78.30.13| Ostatní služby zajišťování lidských zdrojů v oblasti obchodu
78.30.14| Ostatní služby zajišťování lidských zdrojů v oblasti dopravy, skladování, logistiky
nebo pro dělnické práce
78.30.15| Ostatní služby zajišťování lidských zdrojů pro hotely a restaurace
78.30.16| Ostatní služby zajišťování lidských zdrojů v oblasti zdravotnictví
78.30.19| Ostatní služby zajišťování lidských zdrojů j. n.
79| Služby cestovních agentur a kanceláří a jiné rezervační a související služby
79.1| Služby cestovních agentur a kanceláří
79.11| Služby cestovních agentur
79.11.1| Služby cestovních agentur související s rezervacemi v přepravě
79.11.11| Rezervační služby v oblasti letecké dopravy
79.11.12| Rezervační služby v oblasti železniční dopravy
79.11.13| Rezervační služby v oblasti autobusové dopravy
79.11.14| Rezervační služby v oblasti pronájmu vozidel
79.11.19| Ostatní služby cestovních agentur související s rezervacemi v přepravě
79.11.2| Služby cestovních agentur související s rezervacemi ubytování, výletních plaveb
a turistických zájezdů
79.11.21| Rezervace ubytování
79.11.22| Rezervace výletních plaveb
79.11.23| Rezervace turistických zájezdů
79.12| Služby cestovních kanceláří
79.12.1| Služby cestovních kanceláří
79.12.11| Služby cestovních kanceláří související s organizováním a přípravou zájezdů
79.12.12| Služby delegátů
79.9| Jiné rezervační a související služby
79.90| Jiné rezervační a související služby
79.90.1| Propagace cestovního ruchu a informační služby návštěvníkům
79.90.11| Propagace cestovního ruchu
79.90.12| Informační služby návštěvníkům
79.90.2| Průvodcovské služby
79.90.20| Průvodcovské služby
79.90.3| Jiné rezervační služby j. n.
79.90.31| Služby související s výměnami time-share pobytů
79.90.32| Rezervace konferenčních sálů, kongresových center a výstavních hal
79.90.39| Rezervace vstupenek na společenské a zábavní akce a další rezervační služby j. n.
80| Bezpečnostní a pátrací služby
80.1| Soukromé bezpečnostní služby
Kód| Název položky
---|---
80.10| Soukromé bezpečnostní služby
80.10.1| Soukromé bezpečnostní služby
80.10.11| Služby související s přepravou pancéřovanými vozidly
80.10.12| Strážní služby
80.10.19| Ostatní bezpečnostní služby
80.2| Služby související s provozem bezpečnostních systémů
80.20| Služby související s provozem bezpečnostních systémů
80.20.1| Služby související s provozem bezpečnostních systémů
80.20.10| Služby související s provozem bezpečnostních systémů
80.3| Pátrací služby
80.30| Pátrací služby
80.30.1| Pátrací služby
80.30.10| Pátrací služby
81| Služby související se stavbami a úpravou krajiny
81.1| Kombinované pomocné služby
81.10| Kombinované pomocné služby
81.10.1| Kombinované pomocné služby
81.10.10| Kombinované pomocné služby
81.2| Úklidové služby
81.21| Všeobecný úklid budov
81.21.1| Všeobecný úklid budov
81.21.10| Všeobecný úklid budov
81.22| Jiné služby v oblasti úklidu budov a průmyslové úklidové služby
81.22.1| Jiné služby v oblasti úklidu budov a průmyslové úklidové služby
81.22.11| Služby mytí oken
81.22.12| Služby specializovaného čištění
81.22.13| Služby čištění pecí a komínů
81.29| Ostatní úklidové služby
81.29.1| Ostatní úklidové služby
81.29.11| Dezinfekční a deratizační služby
81.29.12| Zametání a odklízení sněhu
81.29.13| Jiné služby související s čištěním prostředí
81.29.19| Ostatní úklidové služby j. n.
81.3| Služby související s úpravou krajiny
81.30| Služby související s úpravou krajiny
81.30.1| Služby související s úpravou krajiny
81.30.10| Služby související s úpravou krajiny
82| Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné služby pro podnikání
82.1| Administrativní a kancelářské služby
82.11| Kombinované administrativní služby
82.11.1| Kombinované administrativní služby
82.11.10| Kombinované administrativní služby
82.19| Kopírování, příprava dokumentů a jiné specializované kancelářské podpůrné služby
82.19.1| Kopírování, příprava dokumentů a jiné specializované kancelářské podpůrné služby
82.19.11| Kopírovací a rozmnožovací služby
82.19.12| Sestavování adresářů a rozesílání zásilek
82.19.13| Příprava dokumentů a jiné specializované kancelářské podpůrné služby
82.2| Služby telefonických středisek (call center)
82.20| Služby telefonických středisek (call center)
82.20.1| Služby telefonických středisek (call center)
82.20.10| Služby telefonických středisek (call center)
82.3| Pořádání konferencí a hospodářských výstav
82.30| Pořádání konferencí a hospodářských výstav
82.30.1| Pořádání konferencí a hospodářských výstav
Kód| Název položky
---|---
82.30.11| Pořádání konferencí
82.30.12| Pořádání hospodářských výstav
82.9| Podpůrné služby pro podnikání j. n.
82.91| Služby inkasních agentur a poskytování informací o solventnosti zákazníků
82.91.1| Služby inkasních agentur a poskytování informací o solventnosti zákazníků
82.91.11| Služby související s poskytováním informací o solventnosti zákazníků
82.91.12| Služby inkasních agentur
82.92| Balicí služby
82.92.1| Balicí služby
82.92.10| Balicí služby
82.99| Ostatní podpůrné služby pro podnikání j. n.
82.99.1| Ostatní podpůrné služby pro podnikání j. n.
82.99.11| Vyhotovování záznamů a stenografické služby
82.99.12| Podpůrné telefonické služby
82.99.19| Jiné podpůrné služby pro podnikání j. n.
|
O| VEŘEJNÁ SPRÁVA A OBRANA; POVINNÉ SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
84| Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
84.1| Správní služby a hospodářská a sociální politika státu
84.11| Všeobecné služby související s veřejnou správou
84.11.1| Všeobecné služby veřejné správy
84.11.11| Zákonodárné a výkonné služby
84.11.12| Finanční a rozpočtové služby
84.11.13| Celkové hospodářské a sociální plánování a statistická služba
84.11.14| Účast státu na základním výzkumu
84.11.19| Ostatní všeobecné služby veřejné správy
84.11.2| Podpůrné služby pro instituce veřejné správy
84.11.21| Všeobecné personální služby pro instituce veřejné správy
84.11.29| Ostatní podpůrné služby pro instituce veřejné správy
84.12| Správní služby související se zdravotní péčí, vzděláváním, kulturou a jinými sociálními
službami, kromě sociálního zabezpečení
84.12.1| Správní služby související se zdravotní péčí, vzděláváním, kulturou a jinými sociálními
službami, kromě sociálního zabezpečení
84.12.11| Správní služby v oblasti vzdělávání
84.12.12| Správní služby v oblasti zdravotní péče
84.12.13| Správní služby v oblasti zajišťování bydlení
84.12.14| Správní služby v oblasti rekreace, kultury a náboženství
84.13| Správní služby přispívající k efektivnějšímu chodu podnikání
84.13.1| Správní služby přispívající k efektivnějšímu chodu podnikání
84.13.11| Správní služby související se zemědělstvím, lesnictvím, rybolovem a myslivostí
84.13.12| Správní služby související s palivy a energetikou
84.13.13| Správní služby související se zásobami nerostných surovin, těžbou, výrobou
a výstavbou
84.13.14| Správní služby související s dopravou a spoji
84.13.15| Správní služby související s obchodem, ubytováním a stravováním
84.13.16| Správní služby související s cestovním ruchem
84.13.17| Správní služby v oblasti víceúčelových rozvojových projektů
84.13.18| Všeobecné správní služby související s ekonomikou, obchodem a pracovními
záležitostmi
84.2| Služby pro společnost jako celek
84.21| Služby v oblasti zahraničních věcí
84.21.1| Služby v oblasti zahraničních věcí
84.21.11| Správní služby související s vnějšími vztahy, diplomatické a konzulární služby
v zahraničí
Kód| Název položky
---|---
84.21.12| Služby související se zahraniční hospodářskou pomocí
84.21.13| Služby související se zahraniční vojenskou pomocí
84.22| Služby v oblasti obrany
84.22.1| Služby v oblasti obrany
84.22.11| Služby vojenské obrany
84.22.12| Služby civilní obrany
84.23| Služby v oblasti spravedlnosti a soudnictví
84.23.1| Služby v oblasti spravedlnosti a soudnictví
84.23.11| Správní služby související se soudnictvím
84.23.12| Správní služby související s detenčními zařízeními nebo s nápravou delikventů
84.24| Služby v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti
84.24.1| Služby v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti
84.24.11| Policejní služby
84.24.19| Ostatní služby související s veřejným pořádkem a bezpečností
84.25| Hasičské záchranné služby
84.25.1| Hasičské záchranné služby
84.25.11| Služby požární ochrany a prevence
84.25.19| Ostatní hasičské záchranné služby
84.3| Služby v oblasti povinného sociálního zabezpečení
84.30| Služby v oblasti povinného sociálního zabezpečení
84.30.1| Služby v oblasti povinného sociálního zabezpečení
84.30.11| Služby v oblasti povinného sociálního zabezpečení týkající se nemocenského pojištění,
peněžité pomoci v mateřství nebo dočasných invalidních dávek
84.30.12| Služby v oblasti povinného sociálního zabezpečení týkající se penzijních programů;
starobní, invalidní a pozůstalostní dávky
84.30.13| Služby v oblasti povinného sociálního zabezpečení týkající se dávek v nezaměstnanosti
84.30.14| Služby v oblasti povinného sociálního zabezpečení týkající se rodinných a dětských
přídavků
|
P| SLUŽBY V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ
85| Služby v oblasti vzdělávání
85.1| Služby v oblasti předškolního vzdělávání
85.10| Služby v oblasti předškolního vzdělávání
85.10.1| Služby v oblasti předškolního vzdělávání
85.10.10| Služby v oblasti předškolního vzdělávání
85.2| Služby v oblasti primárního vzdělávání
85.20| Služby v oblasti primárního vzdělávání
85.20.1| Služby v oblasti primárního vzdělávání
85.20.11| Služby v oblasti primárního vzdělávání poskytované on-line
85.20.12| Ostatní služby v oblasti primárního vzdělávání
85.3| Služby v oblasti sekundárního vzdělávání
85.31| Služby v oblasti sekundárního všeobecného vzdělávání
85.31.1| Služby v oblasti sekundárního všeobecného vzdělávání
85.31.11| Služby v oblasti nižšího sekundárního všeobecného vzdělávání poskytované on-line
85.31.12| Ostatní služby v oblasti nižšího sekundárního všeobecného vzdělávání
85.31.13| Služby v oblasti vyššího sekundárního všeobecného vzdělávání poskytované on-line
85.31.14| Ostatní služby v oblasti vyššího sekundárního všeobecného vzdělávání
85.32| Služby v oblasti sekundárního odborného vzdělávání
85.32.1| Služby v oblasti sekundárního odborného vzdělávání
85.32.11| Služby v oblasti nižšího sekundárního odborného vzdělávání poskytované on-line
85.32.12| Ostatní služby v oblasti nižšího sekundárního odborného vzdělávání
85.32.13| Služby v oblasti vyššího sekundárního odborného vzdělávání poskytované on-line
85.32.14| Ostatní služby v oblasti vyššího sekundárního odborného vzdělávání
85.4| Služby v oblasti postsekundárního vzdělávání
Kód| Název položky
---|---
85.41| Služby v oblasti postsekundárního jiného než terciárního vzdělávání
85.41.1| Služby v oblasti postsekundárního jiného než terciárního vzdělávání
85.41.11| Služby v oblasti postsekundárního jiného než terciárního všeobecného vzdělávání
poskytované on-line
85.41.12| Ostatní služby v oblasti postsekundárního jiného než terciárního všeobecného
vzdělávání
85.41.13| Služby v oblasti postsekundárního jiného než terciárního odborného vzdělávání
poskytované on-line
85.41.14| Ostatní služby v oblasti postsekundárního jiného než terciárního odborného vzdělávání
85.42| Služby v oblasti terciárního vzdělávání
85.42.1| Služby v oblasti terciárního vzdělávání
85.42.11| Služby v oblasti prvního stupně terciárního vzdělávání poskytované on-line
85.42.12| Ostatní služby v oblasti prvního stupně terciárního vzdělávání
85.42.13| Služby v oblasti druhého stupně terciárního vzdělávání poskytované on-line
85.42.14| Ostatní služby v oblasti druhého stupně terciárního vzdělávání
85.42.15| Služby v oblasti třetího stupně terciárního vzdělávání poskytované on-line
85.42.16| Ostatní služby v oblasti třetího stupně terciárního vzdělávání
85.5| Služby v oblasti ostatního vzdělávání
85.51| Služby v oblasti sportovního a rekreačního vzdělávání
85.51.1| Služby v oblasti sportovního a rekreačního vzdělávání
85.51.10| Služby v oblasti sportovního a rekreačního vzdělávání
85.52| Služby v oblasti uměleckého vzdělávání
85.52.1| Služby v oblasti uměleckého vzdělávání
85.52.11| Služby tanečních škol a učitelů tance
85.52.12| Služby hudebních škol a učitelů hudby
85.52.13| Služby výtvarných škol a kurzů výtvarného umění
85.52.19| Ostatní služby v oblasti uměleckého vzdělávání
85.53| Služby autoškol a jiných škol řízení
85.53.1| Služby autoškol a jiných škol řízení
85.53.11| Služby autoškol
85.53.12| Služby leteckých škol a škol jachtingu
85.59| Služby v oblasti ostatního vzdělávání j. n.
85.59.1| Služby v oblasti ostatního vzdělávání j. n.
85.59.11| Služby jazykových škol
85.59.12| Služby škol výpočetní techniky
85.59.13| Služby v oblasti odborného vzdělávání j. n.
85.59.19| Služby v oblasti vzdělávání j. n.
85.6| Podpůrné služby v oblasti vzdělávání
85.60| Podpůrné služby v oblasti vzdělávání
85.60.1| Podpůrné služby v oblasti vzdělávání
85.60.10| Podpůrné služby v oblasti vzdělávání
|
Q| ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE
86| Zdravotní péče
86.1| Ustavní zdravotní péče
86.10| Ustavní zdravotní péče
86.10.1| Ustavní zdravotní péče
86.10.11| Chirurgická ústavní péče
86.10.12| Gynekologicko-porodnická ústavní péče
86.10.13| Rehabilitační ústavní péče
86.10.14| Psychiatrická ústavní péče
86.10.15| Jiná ústavní péče poskytovaná lékaři
86.10.19| Ostatní ústavní zdravotní péče
86.2| Ambulantní a zubní zdravotní péče
Kód| Název položky
---|---
86.21| Všeobecná ambulantní zdravotní péče
86.21.1| Všeobecná ambulantní zdravotní péče
86.21.10| Všeobecná ambulantní zdravotní péče
86.22| Specializovaná ambulantní zdravotní péče
86.22.1| Specializovaná ambulantní zdravotní péče
86.22.11| Analyzování a interpretace lékařských snímků
86.22.19| Ostatní specializovaná ambulantní zdravotní péče
86.23| Zubní péče
86.23.1| Zubní péče
86.23.11| Ortodontická péče
86.23.19| Ostatní zubní péče
86.9| Ostatní služby související se zdravotní péčí
86.90| Ostatní služby související se zdravotní péčí
86.90.1| Ostatní služby související se zdravotní péčí
86.90.11| Služby související s těhotenstvím
86.90.12| Ošetřovatelská péče
86.90.13| Fyzioterapeutická péče
86.90.14| Sanitní služby
86.90.15| Zdravotnické laboratorní služby
86.90.16| Služby krevních a spermatických bankbank a bankbank orgánů
86.90.17| Služby související s diagnostickým zobrazováním bez interpretace
86.90.18| Služby v oblasti duševního zdraví
86.90.19| Ostatní služby související se zdravotní péčí j. n.
87| Pobytové služby
87.1| Služby v ošetřovatelských pobytových zařízeních
87.10| Služby v ošetřovatelských pobytových zařízeních
87.10.1| Služby v ošetřovatelských pobytových zařízeních
87.10.10| Služby v ošetřovatelských pobytových zařízeních
87.2| Pobytové služby pro osoby mentálně postižené a pro osoby závislé na návykových
látkách
87.20| Pobytové služby pro osoby mentálně postižené a pro osoby závislé na návykových
látkách
87.20.1| Pobytové služby pro osoby mentálně postižené a pro osoby závislé na návykových
látkách
87.20.11| Pobytové služby pro děti mentálně postižené a pro děti závislé na návykových látkách
87.20.12| Pobytové služby pro dospělé osoby mentálně postižené a pro dospělé osoby závislé
na návykových látkách
87.3| Pobytové služby pro seniory a zdravotně postižené osoby
87.30| Pobytové služby pro seniory a zdravotně postižené osoby
87.30.1| Pobytové služby pro seniory a zdravotně postižené osoby
87.30.11| Sociální služby v pobytových zařízeních pro seniory
87.30.12| Sociální služby v pobytových zařízeních pro děti a mládež se zdravotním postižením
87.30.13| Sociální služby v pobytových zařízeních pro dospělé osoby se zdravotním postižením
87.9| Ostatní pobytové služby
87.90| Ostatní pobytové služby
87.90.1| Ostatní pobytové služby
87.90.11| Ostatní sociální služby s ubytováním pro děti a mládež
87.90.12| Sociální služby s ubytováním pro týrané ženy
87.90.13| Ostatní sociální služby s ubytováním pro dospělé osoby
88| Sociální služby bez ubytování
88.1| Sociální služby bez ubytování pro seniory a zdravotně postižené osoby
88.10| Sociální služby bez ubytování pro seniory a zdravotně postižené osoby
88.10.1| Sociální služby bez ubytování pro seniory a zdravotně postižené osoby
88.10.11| Asistenční služby pro seniory
Kód| Název položky
---|---
88.10.12| Služby center denní péče pro seniory
88.10.13| Profesní rehabilitace pro osoby se zdravotním postižením
88.10.14| Asistenční služby pro osoby se zdravotním postižením
88.10.15| Služby center denní péče pro dospělé osoby se zdravotním postižením
88.9| Ostatní sociální služby bez ubytování
88.91| Služby denní péče o děti
88.91.1| Služby denní péče o děti
88.91.11| Služby denní péče o děti, kromě služeb denní péče o děti se zdravotním postižením
88.91.12| Služby denní péče o děti a mládež se zdravotním postižením
88.91.13| Hlídání dětí
88.99| Ostatní sociální služby bez ubytování j. n.
88.99.1| Ostatní sociální služby bez ubytování j. n.
88.99.11| Poradenské a konzultační služby vztahující se k dětem j. n.
88.99.12| Služby sociální péče bez ubytování
88.99.13| Profesní rehabilitace pro nezaměstnané
88.99.19| Jiné sociální služby bez ubytování j. n.
|
R| KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A REKREAČNÍ SLUŽBY
90| Tvůrčí, umělecké a zábavní služby
90.0| Tvůrčí, umělecké a zábavní služby
90.01| Služby scénických umělců
90.01.1| Služby scénických umělců
90.01.10| Služby scénických umělců
90.02| Podpůrné služby pro scénická umění
90.02.1| Podpůrné služby pro scénická umění
90.02.11| Produkce a prezentace scénických představení
90.02.12| Propagace a pořádání scénických představení
90.02.19| Ostatní podpůrné služby pro scénická představení
90.03| Umělecká tvorba
90.03.1| Umělecká tvorba
90.03.11| Služby spisovatelů, skladatelů, sochařů a jiných umělců, kromě scénických umělců
90.03.12| Originály uměleckých děl spisovatelů, skladatelů a jiných umělců, kromě scénických
umělců, malířů, grafiků a sochařů
90.03.13| Originály uměleckých děl malířů, grafiků a sochařů
90.04| Služby související s provozem kulturních zařízení
90.04.1| Služby související s provozem kulturních zařízení
90.04.10| Služby související s provozem kulturních zařízení
91| Služby knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení
91.0| Služby knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení
91.01| Služby knihoven a archivů
91.01.1| Služby knihoven a archivů
91.01.11| Služby knihoven
91.01.12| Služby archivů
91.02| Služby muzeí
91.02.1| Služby související s provozem muzeí
91.02.10| Služby související s provozem muzeí
91.02.2| Muzejní sbírky
91.02.20| Muzejní sbírky
91.03| Služby související s provozem kulturních památek, historických staveb a obdobných
turistických zajímavostí
91.03.1| Služby související s provozem kulturních památek, historických staveb a obdobných
turistických zajímavostí
91.03.10| Služby související s provozem kulturních památek, historických staveb a obdobných
turistických zajímavostí
Kód| Název položky
---|---
91.04| Služby botanických a zoologických zahrad, přírodních rezervací a národních parků
91.04.1| Služby botanických a zoologických zahrad, přírodních rezervací a národních parků
91.04.11| Služby botanických a zoologických zahrad
91.04.12| Služby přírodních rezervací a národních parků, vč. ochrany divoké zvěře
92| Služby související s hazardními hrami a sázením
92.0| Služby související s hazardními hrami a sázením
92.00| Služby související s hazardními hrami a sázením
92.00.1| Služby související s hazardními hrami
92.00.11| Služby související s hazardními stolními hrami
92.00.12| Služby související s výherními automaty
92.00.13| Služby související s loteriemi, numerickými hrami a bingem
92.00.14| Služby související s hazardními hrami poskytovanými on-line
92.00.19| Ostatní služby související s hazardními hrami
92.00.2| Služby související se sázením
92.00.21| Služby související se sázením poskytované on-line
92.00.29| Ostatní služby související se sázením
93| Sportovní, zábavní a rekreační služby
93.1| Sportovní služby
93.11| Služby související s provozem sportovních zařízení
93.11.1| Služby související s provozem sportovních zařízení
93.11.10| Služby související s provozem sportovních zařízení
93.12| Služby sportovních klubů
93.12.1| Služby sportovních klubů
93.12.10| Služby sportovních klubů
93.13| Služby fitcenter
93.13.1| Služby fitcenter
93.13.10| Služby fitcenter
93.19| Ostatní sportovní služby
93.19.1| Ostatní sportovní služby
93.19.11| Služby na podporu a propagaci sportů, vč. rekreačních sportů
93.19.12| Služby sportovců
93.19.13| Podpůrné služby související se sporty a rekreací
93.19.19| Ostatní služby v oblasti sportů, vč. rekreačních sportů
93.2| Zábavní a rekreační služby
93.21| Služby lunaparků a zábavních parků
93.21.1| Služby lunaparků a zábavních parků
93.21.10| Služby lunaparků a zábavních parků
93.29| Ostatní zábavní a rekreační služby
93.29.1| Ostatní rekreační služby j. n.
93.29.11| Služby související s provozem rekreačních parků a pláží
93.29.19| Jiné rekreační služby j. n.
93.29.2| Ostatní zábavní služby j. n.
93.29.21| Služby související s ohňostroji a světelnými a zvukovými představeními
93.29.22| Služby související s herními automaty
93.29.29| Zábavní služby j. n.
|
S| OSTATNÍ SLUŽBY
94| Služby organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů
94.1| Služby podnikatelských, zaměstnavatelských a profesních organizací
94.11| Služby podnikatelských a zaměstnavatelských organizací
94.11.1| Služby podnikatelských a zaměstnavatelských organizací
94.11.10| Služby podnikatelských a zaměstnavatelských organizací
94.12| Služby profesních organizací
94.12.1| Služby profesních organizací
Kód| Název položky
---|---
94.12.10| Služby profesních organizací
94.2| Služby odborových svazů
94.20| Služby odborových svazů
94.20.1| Služby odborových svazů
94.20.10| Služby odborových svazů
94.9| Služby ostatních organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných
zájmů
94.91| Služby náboženských organizací
94.91.1| Služby náboženských organizací
94.91.10| Služby náboženských organizací
94.92| Služby politických stran a organizací
94.92.1| Služby politických stran a organizací
94.92.10| Služby politických stran a organizací
94.99| Služby ostatních organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných
zájmů j. n.
94.99.1| Služby (kromě poskytování finanční pomoci) ostatních organizací sdružujících osoby
za účelem prosazování společných zájmů j. n.
94.99.11| Služby organizací pro lidská práva
94.99.12| Služby organizací na ochranu životního prostředí
94.99.13| Služby organizací na ochranu určitých skupin obyvatelstva
94.99.14| Ostatní podpůrné služby organizací zabývajících se zlepšením občanské vybavenosti
94.99.15| Služby mládežnických sdružení
94.99.16| Služby sdružení v oblasti kultury a rekreace
94.99.17| Služby ostatních občanských a společenských organizací
94.99.19| Služby jiných organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů
j.n.
94.99.2| Služby organizací sdružujících osoby za účelem poskytování finanční pomoci
94.99.20| Služby organizací sdružujících osoby za účelem poskytování finanční pomoci
95| Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
95.1| Opravy počítačů a komunikačních zařízení
95.11| Opravy počítačů a periferních zařízení
95.11.1| Opravy počítačů a periferních zařízení
95.11.10| Opravy počítačů a periferních zařízení
95.12| Opravy komunikačních zařízení
95.12.1| Opravy komunikačních zařízení
95.12.10| Opravy komunikačních zařízení
95.2| Opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
95.21| Opravy spotřební elektroniky
95.21.1| Opravy spotřební elektroniky
95.21.10| Opravy spotřební elektroniky
95.22| Opravy přístrojů a zařízení převážně pro domácnost, dům a zahradu
95.22.1| Opravy přístrojů a zařízení převážně pro domácnost, dům a zahradu
95.22.10| Opravy přístrojů a zařízení převážně pro domácnost, dům a zahradu
95.23| Opravy obuvi a kožených výrobků
95.23.1| Opravy obuvi a kožených výrobků
95.23.10| Opravy obuvi a kožených výrobků
95.24| Opravy nábytku a bytového vybavení
95.24.1| Opravy nábytku a bytového vybavení
95.24.10| Opravy nábytku a bytového vybavení
95.25| Opravy hodin, hodinek a klenotů
95.25.1| Opravy hodin, hodinek a klenotů
95.25.11| Opravy hodin a hodinek
95.25.12| Opravy klenotů
95.29| Opravy ostatních výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
Kód| Název položky
---|---
95.29.1| Opravy ostatních výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
95.29.11| Opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků převážně pro domácnost
95.29.12| Opravy jízdních kol
95.29.13| Opravy a údržba hudebních nástrojů
95.29.14| Opravy a údržba sportovních potřeb
95.29.19| Opravy ostatních výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost j. n.
96| Ostatní osobní služby
96.0| Ostatní osobní služby
96.01| Praní a chemické čištění textilních a kožešinových výrobků a související služby
96.01.1| Praní a chemické čištění textilních a kožešinových výrobků a související služby
96.01.11| Služby související s prádelními automaty
96.01.12| Chemické čištění (vč. čištění kožešinových výrobků)
96.01.13| Žehlení a mandlování
96.01.14| Barvení oděvů a textilních výrobků
96.01.19| Ostatní čištění textilních výrobků
96.02| Kadeřnické kosmetické a podobné služby
96.02.1| Kadeřnické, kosmetické a podobné služby
96.02.11| Dámské kadeřnické služby
96.02.12| Pánské kadeřnické a holičské služby
96.02.13| Kosmetické služby, manikúra a pedikúra
96.02.19| Ostatní kosmetické služby
96.02.2| Lidské vlasy, nezpracované
96.02.20| Lidské vlasy, nezpracované
96.03| Pohřební a související služby
96.03.1| Pohřební a související služby
96.03.11| Hřbitovní a kremační služby
96.03.12| Pohřební služby
96.04| Služby pro osobní a fyzickou pohodu
96.04.1| Služby pro osobní a fyzickou pohodu
96.04.10| Služby pro osobní a fyzickou pohodu
96.09| Ostatní osobní služby j. n.
96.09.1| Ostatní osobní služby j. n.
96.09.11| Služby související s péčí o zvířata v zájmovém chovu
96.09.12| Služby doprovodu
96.09.13| Služby související s automaty j. n.
96.09.19| Jiné osobní služby j. n.
|
T| SLUŽBY DOMÁCNOSTI JAKO ZAMĚSTNAVATELŮ; VÝROBKY
A SLUŽBY BLÍŽE NEURČENÉ, PRODUKOVANÉ DOMÁCNOSTMI
PRO VLASTNÍ POTŘEBU
97| Služby domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu
97.0| Služby domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu
97.00| Služby domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu
97.00.1| Služby domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu
97.00.10| Služby domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu
98| Výrobky a služby blíže neurčené, produkované domácnostmi pro vlastní potřebu
98.1| Výrobky blíže neurčené, produkované domácnostmi pro vlastní potřebu
98.10| Výrobky blíže neurčené, produkované domácnostmi pro vlastní potřebu
98.10.1| Výrobky blíže neurčené, produkované domácnostmi pro vlastní potřebu
98.10.10| Výrobky blíže neurčené, produkované domácnostmi pro vlastní potřebu
98.2| Služby blíže neurčené, produkované domácnostmi pro vlastní potřebu
98.20| Služby blíže neurčené, produkované domácnostmi pro vlastní potřebu
98.20.1| Služby blíže neurčené, produkované domácnostmi pro vlastní potřebu
98.20.10| Služby blíže neurčené, produkované domácnostmi pro vlastní potřebu
Kód| Název položky
---|---
|
U| SLUŽBY EXTERITORIÁLNÍCH ORGANIZACÍ A INSTITUCÍ
99| Služby exteritoriálních organizací a institucí
99.0| Služby exteritoriálních organizací a institucí
99.00| Služby exteritoriálních organizací a institucí
99.00.1| Služby exteritoriálních organizací a institucí
99.00.10| Služby exteritoriálních organizací a institucí |
Zákon č. 274/2008 Sb. | Zákon č. 274/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky
Vyhlášeno 11. 8. 2008, datum účinnosti 1. 1. 2009, částka 91/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podpoře sportu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o obecní policii
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o silničním provozu
* ČÁST OSMÁ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna exekučního řádu
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o zbraních
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o silniční dopravě
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky
* ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o azylu
* ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o dočasné ochraně cizinců
* ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o civilním letectví
* ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o právu shromažďovacím
* ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů
* ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o ozbrojených silách České republiky
* ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna trestního řádu
* ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o zpravodajských službách České republiky
* ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o Bezpečnostní informační službě
* ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o Vojenském zpravodajství
* ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o Vězeňské službě
* ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o užívání státních symbolů České republiky
* ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
* ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o evidenci obyvatel
* ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o hornické činnosti
* ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o sociálních službách
* ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti a o opatřeních s tím souvisejících
* ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění a doplňují zákon o přestupcích, zákon o Policii České republiky a zákon o obecní policii
* ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona, kterým se mění a doplňují zákon o Policii České republiky a zákon o obecní policii
* ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona, kterým se mění a doplňují zákon o Policii České republiky a zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, a kterým se stanoví podmínky skončení služebního poměru policistů Federální železniční policie
* ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona, kterým se mění a doplňují zákon o přestupcích a mění zákon o Policii České republiky, zákon o obecní policii a devizový zákon
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění a doplňují trestní zákon, trestní řád, zákon o Policii České republiky, zákon o vyšších soudních úřednících a zákon o výkonu trestu odnětí svobody
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna atomového zákona
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o cestovních dokladech
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o konkurzu a vyrovnání
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon o Policii České republiky, zákon o ochraně utajovaných skutečností a zákon o provozu na pozemních komunikacích
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona, kterým se mění trestní řád a trestní zákon a některé další zákony
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon o Vězeňské službě a justiční stráži a některé další zákony
* ČÁST PADESÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění živnostenský zákon, zákon o ochraně spotřebitele a zákon o Policii České republiky
* ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o utajovaných informacích a o bezpečnostní způsobilosti
* ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím
* ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců
* ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona, kterým se mění trestní řád a zákon o Policii České republiky
* ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony
* ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru
* ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon o pobytu cizinců na území České republiky a zákon o azylu
* ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona, kterým se mění insolvenční zákon a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím
* ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím
* ČÁST ŠEDESÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 4. 2024 (30/2024 Sb.)
274
ZÁKON
ze dne 17. července 2008,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o podpoře sportu
Čl. I
V zákoně č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění zákona č. 219/2005 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb., se za § 7 vkládají nové § 7a až 7e, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 3 znějí:
㤠7a
Povinnosti provozovatele sportovního zařízení
(1)
Vlastník sportovního zařízení (dále jen „vlastník“) je povinen, je-li to nezbytné pro bezpečnost osob a majetku ve sportovním zařízení, vydat a zveřejnit návštěvní řád, ve kterém, podle místních podmínek, stanoví zejména pravidla pro vstup návštěvníků do sportovního zařízení a pravidla chování návštěvníků a osob bezprostředně vykonávajících pořadatelskou službu ve sportovním zařízení.
(2)
Pokud je bezpečnost osob nebo majetku ve sportovním zařízení ohrožena závažným způsobem a přes veškerá opatření učiněná vlastníkem nedojde k obnovení pokojného stavu, je vlastník povinen přerušit nebo ukončit probíhající sportovní podnik a bez zbytečného odkladu požádat o spolupráci Policii České republiky.
(3)
Pokud ve sportovním zařízení dojde k závažnému ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku v důsledku toho, že vlastník neučinil veškerá opatření a pokojný stav je nucena obnovit Policie České republiky, náleží Policii České republiky náhrada vynaložených nákladů.
§ 7b
Oprávnění Ministerstva vnitra
(1)
Pokud vlastník závažným způsobem poruší povinnost podle § 7a, může Ministerstvo vnitra na základě oznámení obecního úřadu nebo z vlastního podnětu rozhodnout o tom, že konkrétní sportovní podnik se uskuteční bez účasti návštěvníků, a to až na dobu 1 roku.
(2)
Na základě žádosti vlastníka může Ministerstvo vnitra rozhodnout o zkrácení doby podle odstavce 1, pokud vlastník prokáže, že přijal odpovídající opatření k zajištění bezpečnosti osob nebo majetku ve sportovním zařízení.
§ 7c
Kontrola
(1)
Ministerstvo vnitra vykonává kontrolu nad dodržováním podmínek stanovených v rozhodnutí vydaném podle § 7b.
(2)
Obecní úřad vykonává v přenesené působnosti kontrolu nad dodržováním povinností vlastníka podle § 7a.
§ 7d
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se jako vlastník dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 7a odst. 1 nevydá návštěvní řád nebo jej nezveřejní,
b)
v případech uvedených v § 7a odst. 2 nepřeruší nebo neukončí probíhající sportovní podnik anebo bez zbytečného odkladu nepožádá o spolupráci Policii České republiky, nebo
c)
poruší rozhodnutí podle § 7b o tom, že konkrétní sportovní podnik se uskuteční bez účasti návštěvníků.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 50 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 500 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 7e
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 7a odst. 1 nevydá návštěvní řád nebo jej nezveřejní,
b)
v případech uvedených v § 7a odst. 2 nepřeruší nebo neukončí probíhající sportovní podnik anebo bez zbytečného odkladu nepožádá o spolupráci Policii České republiky, nebo
c)
poruší rozhodnutí podle § 7b o tom, že konkrétní sportovní podnik se uskuteční bez účasti návštěvníků.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 100 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) pokuta do 2 000 000 Kč.
§ 7f
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává obecní úřad.
(5)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby3) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem obce.
3)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Vlastník sportovního zařízení je povinen vydat a zveřejnit návštěvní řád podle § 7a odst. 1 zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o obecní policii
Čl. V
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 267/2006 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.
2.
V § 1 odstavce 3 až 5 včetně poznámek pod čarou č. 3, 4 a 4a znějí:
„(3)
Obecní policie spolupracuje v rozsahu stanoveném tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem s Policií České republiky (dále jen „policie“), státními orgány a orgány územních samosprávných celků.
(4)
Obecní policie zřízená obcí, která je městem3) nebo statutárním městem4), a v hlavním městě Praze4a) se označuje městská policie.
(5)
Obecní policie může jí svěřené úkoly plnit i na území jiné obce, pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon.
3)
§ 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 234/2006 Sb.
4)
§ 4 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb. a zákona č. 234/2006 Sb.
4a)
§ 1 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 311/2002 Sb.“.
3.
Za § 1 se vkládá nový § 1a, který zní:
㤠1a
(1)
Obecní policie je tvořena zaměstnanci obce zařazenými do obecní policie, kteří
a)
splňují podmínky § 4 odst. 1 písm. a) až e) (dále jen „čekatel“),
b)
splňují podmínky § 4 odst. 1 (dále jen „strážník“),
c)
nejsou čekatelem nebo strážníkem.
(2)
Zaměstnanci obce podle odstavce 1 písm. a) a c) nemohou
a)
vykonávat oprávnění strážníka,
b)
prokazovat příslušnost k obecní policii podle § 7 odst. 2 a 3 a § 9.“.
4.
§ 2 a 3 včetně poznámek pod čarou č. 5 a 5a znějí:
㤠2
Obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona
a)
přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku,
b)
dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití,
c)
dohlíží na dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízení obce,
d)
se podílí v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem na dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích,
e)
se podílí na dodržování právních předpisů o ochraně veřejného pořádku a v rozsahu svých povinností a oprávnění stanovených tímto nebo zvláštním zákonem činí opatření k jeho obnovení,
f)
se podílí na prevenci kriminality v obci,
g)
provádí dohled nad dodržováním čistoty na veřejných prostranstvích5) v obci,
h)
odhaluje přestupky a jiné správní delikty, jejichž projednávání je v působnosti obce,
i)
poskytuje za účelem zpracování statistických údajů Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“) na požádání údaje o obecní policii.
§ 3
(1)
Obecní policii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce.
(2)
Na návrh osoby podle odstavce 1 zastupitelstvo obce může pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného strážníka. Podmínkou pověření určeného strážníka je předložení negativního lustračního osvědčení podle zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích5a).
5)
§ 34 zákona č. 128/2000 Sb.
5a)
§ 8 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.“.
5.
V § 3a odst. 2 se slova „ke své platnosti“ nahrazují slovy „ke svému uzavření nebo změně obsahu“.
6.
V § 3a se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 7 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
7.
Za § 3a se vkládají nové § 3b a 3c, které včetně poznámky pod čarou č. 6 znějí:
㤠3b
(1)
K plnění úkolů podle § 2 na území obce, kde je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“)6), je starosta obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav, oprávněn uzavřít veřejnoprávní smlouvu se starostou jiné obce o poskytnutí strážníků.
(2)
Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 1 obsahuje zejména
a)
názvy obcí, které jsou účastníky veřejnoprávní smlouvy,
b)
právní titul pro uzavření veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 1,
c)
počet poskytnutých strážníků,
d)
časový úsek, na který jsou strážníci poskytnuti,
e)
vymezení konkrétních úkolů plněných poskytnutými strážníky.
§ 3c
(1)
Starosta obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav,
a)
informuje před použitím poskytnutých strážníků hejtmana kraje, na jehož území se obec nachází,
b)
řídí činnost poskytnutých strážníků, pokud se starostové dotčených obcí nedohodnou jinak.
(2)
Poskytnutí strážníci prokazují oprávnění k plnění úkolů podle § 2 na území obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav, písemným potvrzením vydaným starostou uvedeným v odstavci 1.
(3)
Písemné potvrzení obsahuje
a)
identifikační číslo strážníka,
b)
název obce, k níž je strážník v pracovním poměru,
c)
informaci o dohodě starostů podle § 3b.
(4)
Platnost písemného potvrzení končí dnem skončení krizového stavu.
(5)
Obec podle odstavce 1 odpovídá za vzniklou škodu, pokud byla způsobena v souvislosti s výkonem práce poskytnutých strážníků.
6)
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
8.
§ 4 až 4b včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 7 znějí:
㤠4
(1)
Strážníkem může být občan České republiky, který
a)
je bezúhonný,
b)
je spolehlivý,
c)
je starší 21 let,
d)
je zdravotně způsobilý,
e)
dosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou a
f)
má osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů (dále jen „osvědčení“).
(2)
Jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a dalších zaměstnanců obce podle § 1a odst. 1 písm. c) starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii; to neplatí, pokud rada obce svěří tuto pravomoc určenému strážníku podle § 3 odst. 2.
§ 4a
Bezúhonnost
(1)
Bezúhonným pro účely tohoto zákona není ten,
a)
kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo byl v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže jeho jednání, kterým spáchal trestný čin, je v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona,
b)
jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno, a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým spáchal trestný čin, v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona,
c)
jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby nebo lhůty, v níž může být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynulo ještě 5 let, nebo bylo v trestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým spáchal trestný čin, v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona,
d)
kdo v čestném prohlášení podle odstavce 2 uvede nesprávné údaje nezbytné pro posouzení bezúhonnosti.
(2)
Bezúhonnost uchazeče o zaměstnání strážníka podle odstavce 1 písm. a) se prokazuje výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší 3 měsíců. Bezúhonnost podle odstavce 1 písm. b) a c) prokazuje uchazeč o zaměstnání strážníka čestným prohlášením, které nesmí být starší 3 měsíců.
(3)
Uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník je povinen osobě, která jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích (§ 4 odst. 2), do 15 dnů ode dne zahájení trestního stíhání písemně oznámit, že proti němu bylo zahájeno trestní stíhání. K oznámení připojí kopii usnesení o zahájení trestního stíhání nebo v oznámení uvede výrok tohoto rozhodnutí, včetně označení orgánu, který jej vydal.
§ 4b
Spolehlivost
(1)
Spolehlivým pro účely tohoto zákona není ten, kdo byl v posledních 3 letech opakovaně pravomocně uznán vinným z přestupku
a)
na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi,
b)
na úseku obrany České republiky,
c)
proti veřejnému pořádku,
d)
proti občanskému soužití,
e)
proti majetku,
f)
na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství spáchaný tím, že úmyslně neoprávněně zasáhl do výkonu práva myslivosti nebo do výkonu rybářského práva anebo úmyslně lovil zvěř nebo chytal ryby v době hájení,
g)
na úseku všeobecné vnitřní správy spáchaný tím, že porušil povinnost nebo nedodržel zákaz stanovený právními předpisy na úseku zbraní a střeliva podle zvláštního právního předpisu7), nebo
h)
podle § 28 odst. 1 nebo 2,
jestliže jeho jednání, kterým spáchal přestupek, je v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona.
(2)
Podmínka opakovaného uznání vinným z přestupku podle odstavce 1 je splněna, jestliže rozhodnutí o odpovědnosti za některý z přestupků uvedených v odstavci 1 nabude právní moci před uplynutím 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci jiné rozhodnutí o odpovědnosti za některý z těchto přestupků spáchaných týmž pachatelem.
(3)
Spolehlivým pro účely tohoto zákona není dále ten, kdo uvedl nesprávné údaje v čestném prohlášení podle odstavce 4.
(4)
Spolehlivost prokazuje uchazeč o zaměstnání strážníka čestným prohlášením, které nesmí být starší 3 měsíců.
(5)
Čekatel nebo strážník je povinen osobě, která jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích (§ 4 odst. 2), do 15 dnů písemně oznámit skutečnost, že byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku uvedeného v odstavci 1.
(6)
K oznámení podle odstavce 5 se připojí kopie rozhodnutí o přestupku.
7)
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.“.
9.
Za § 4b se vkládají nové § 4c až 4e, které včetně nadpisů znějí:
㤠4c
Zdravotní způsobilost
(1)
Zdravotní způsobilost posuzuje lékař závodní preventivní péče.
(2)
Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam tělesných a duševních vad, nemocí nebo stavů, které vylučují zdravotní způsobilost uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele nebo strážníka pro výkon zaměstnání, obsah a termíny lékařských vyšetření a dobu platnosti posudku o zdravotní způsobilosti.
§ 4d
Odborná způsobilost
(1)
Odbornou způsobilost čekatele a strážníka ověřuje zkušební komise ministerstva formou zkoušky. Zkušební komise ministerstva je složena z předsedy a dalších členů. Členství ve zkušební komisi je podmíněno vysokoškolským vzděláním v oblastech zahrnutých do odborných předpokladů strážníka ověřovaných podle odstavce 5.
(2)
Přihlášku ke zkoušce podává obec.
(3)
Obec je povinna zabezpečit školení
a)
čekatele před první zkouškou do 6 měsíců od vzniku pracovního poměru,
b)
strážníka před každou zkouškou, a to nejpozději 3 měsíce před skončením platnosti osvědčení
ve specializovaném školicím zařízení s akreditací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebo v obdobném zařízení obecní policie.
(4)
Obec je povinna zabezpečit výcvik čekatele a strážníka k používání služební zbraně a donucovacích prostředků a realizaci oprávnění podle tohoto nebo zvláštního zákona (dále jen „výcvik“). Výcvik se provádí v zařízeních podle odstavce 3. Na základě dohody mezi obcí a policií může výcvik provést policie. Zařízení podle odstavce 3 nebo policie vydá čekateli nebo strážníkovi potvrzení o vykonání výcviku, které je podmínkou, aby čekatel nebo strážník mohl složit zkoušku z odborné způsobilosti. Náklady výcviku hradí obec.
(5)
Zkouška se koná v jeden den a sestává ze dvou samostatně vykonávaných a hodnocených částí
a)
písemné, tvořené testem, kterou se ověřují znalosti právní úpravy v rozsahu potřebném pro plnění úkolů obecní policie,
b)
ústní, spočívající v pohovoru, kterou se ověřují schopnosti aplikace teoretických znalostí.
(6)
Čekatel nebo strážník úspěšně vykoná zkoušku splněním podmínek obou částí zkoušky.
(7)
Pokud čekatel nebo strážník neuspěje u zkoušky, zašle ministerstvo protokol o zkoušce obci s vyznačením těchto skutečností. Čekatel a strážník je oprávněn zkoušku, u které neuspěl, dvakrát opakovat bez podání přihlášky. Termín opakování zkoušky určí ministerstvo tak, aby se konala nejdříve měsíc a nejdéle tři měsíce ode dne jejího konání nebo prvého opakování. Termín a místo konání opakované zkoušky sdělí ministerstvo obci nejméně 15 dnů předem.
(8)
V případě, že čekatel nebo strážník ani při druhém opakování zkoušky neuspěje, ministerstvo stanoví termín další zkoušky nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne konání poslední neúspěšné zkoušky.
(9)
Ministerstvo vyzve strážníka k přezkoumání odborné způsobilosti v době platnosti osvědčení před zkušební komisí ministerstva, pokud z vlastní činnosti nebo na základě podnětu obce dospěje k důvodné pochybnosti o tom, že strážník je odborně způsobilý. V případě, že strážník u zkoušky neuspěje ani po jejím druhém opakování, ministerstvo stanoví termín zkoušky nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne konání poslední neúspěšné zkoušky. Ustanovení odstavců 7 a 8 se v tomto případě použijí obdobně.
(10)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
rozsah odborných předpokladů čekatele a strážníka,
b)
zkušební řád,
c)
náležitosti přihlášky ke zkoušce,
d)
rozsah výcviku čekatele a strážníka,
e)
náležitosti protokolu o zkoušce.
§ 4e
Osvědčení
(1)
Osvědčení vydává ministerstvo strážníkovi na dobu 3 let, pokud úspěšně vykonal zkoušku.
(2)
Dojde-li ke změně osobních údajů strážníka obsažených v osvědčení nebo navazuje-li na skončený pracovní poměr strážníka ve lhůtě 3 měsíců nový pracovní poměr strážníka k jiné obci, ministerstvo vydá na žádost strážníka nové vyhotovení osvědčení s uvedením těchto změn osobních údajů nebo změny názvu příslušné obce do 15 dnů ode dne jejich oznámení.
(3)
Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti osvědčení.“.
10.
§ 5 včetně nadpisu zní:
㤠5
Odnětí a zánik platnosti osvědčení
(1)
Ministerstvo odejme osvědčení strážníkovi, který přestal splňovat podmínky
a)
bezúhonnosti,
b)
spolehlivosti,
c)
zdravotní způsobilosti, nebo
d)
odborné způsobilosti.
(2)
Ministerstvo dále odejme osvědčení strážníkovi, pokud se strážník bez omluvy nedostaví na výzvu ministerstva k přezkoumání odborné způsobilosti podle § 4d odst. 9.
(3)
Platnost osvědčení zaniká
a)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o pozbytí státního občanství České republiky, způsobilosti k právním úkonům nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
b)
uplynutím doby uvedené v § 4e odst. 1 větě první,
c)
skončením pracovního poměru strážníka. To neplatí, navazuje-li na skončený pracovní poměr strážníka ve lhůtě 3 měsíců nový pracovní poměr strážníka. Obec je povinna ve lhůtě do 15 dnů od skončení pracovního poměru strážníka oznámit skončení pracovního poměru ministerstvu, nebo
d)
neuspěním u zkoušky ani po jejím druhém opakování podle § 4d.“.
11.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
㤠5a
(1)
Obec může převést strážníka k výkonu práce čekatele nebo jiného zaměstnance obce ode dne zahájení
a)
trestního stíhání strážníka pro podezření ze spáchání trestného činu zakládajícího ztrátu bezúhonnosti podle § 4a, nebo
b)
správního řízení o odnětí osvědčení,
a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí v trestním nebo správním řízení.
(2)
Neprokáží-li se skutečnosti zakládající ztrátu bezúhonnosti podle § 4a nebo důvody pro odnětí osvědčení podle § 5 odst. 1 nebo § 5 odst. 2, obec převede strážníka zpět k výkonu práce strážníka. Plat strážníka se doplatí za dobu, po kterou byl převeden k výkonu práce čekatele nebo jiného zaměstnance obce podle odstavce 1.
(3)
Obec je dále oprávněna převést strážníka k výkonu práce čekatele nebo jiného zaměstnance obce, pokud neuspěje
a)
při výcviku podle § 4d odst. 4 nebo při druhém opakování zkoušky podle § 4d odst. 8, a to do doby úspěšného vykonání výcviku nebo zkoušky, nebo
b)
při druhém opakování zkoušky podle § 4d odst. 9, a to do doby úspěšného vykonání zkoušky.“.
12.
V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Strážník je povinen poskytnout pomoc v rozsahu svých oprávnění a povinností podle tohoto nebo zvláštního zákona každému, kdo o ni požádá.“.
13.
V § 7 odst. 1 se za slova „v mezích tohoto“ vkládají slova „nebo zvláštního“.
14.
V § 7 odst. 2 větě druhé se slova „; vzor průkazu obecní policie je uveden v příloze, která je součástí tohoto zákona“ zrušují.
15.
V § 7 odst. 3 se slova „(§ 1 odst. 5)“ nahrazují slovy „(§ 1 odst. 4)“.
16.
V § 7 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Pokud to povaha zákroku dovoluje, použije strážník před výzvou slov „Jménem zákona!“.“.
17.
V § 7 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu obecní policie.“.
18.
§ 8 zní:
㤠8
(1)
Strážník není povinen provést zákrok nebo úkon k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, jestliže
a)
je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání,
b)
k jeho provedení nebyl odborně vyškolen ani vycvičen a povaha zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, nebo
c)
je zřejmé, že zákrok nebo úkon nemůže úspěšně dokončit.
(2)
Strážník neprovede zákrok nebo úkon k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, jestliže by jeho provedením došlo k maření úkolů bezpečnostního sboru.“.
19.
V § 9 odst. 1 větě první se slova „; vzor odznaku obecní policie je uveden v příloze, která je součástí tohoto zákona“ zrušují.
20.
V § 9 odst. 2 se za slovo „záloktí“ vkládá slovo „levého“.
21.
V § 9 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 8 znějí:
„(3)
Stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policie musí obsahovat jednotné prvky. Stejnokroj nesmí být zaměnitelný se stejnokrojem vymezeným zvláštním právním předpisem8).
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
vzor odznaku obecní policie,
b)
jednotné prvky stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policie.
8)
Například zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.
22.
Nad § 11 se vkládá nadpis „Oprávnění strážníků“.
23.
V § 11 odstavec 1 zní:
„(1)
Strážník je oprávněn
a)
požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení přestupku nebo jiného správního deliktu nebo jeho pachatele, jakož i ke zjištění skutečného stavu věci,
b)
vyzvat osobu podle písmena a), aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání zápisu o podání vysvětlení,
c)
vyzvat osobu podle písmena a), aby předložila doklady potřebné ke zjištění skutečností podle písmena a).“.
24.
V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Jestliže zápis o podání vysvětlení má být sepsán s osobou mladší 15 let, musí být zajištěna přítomnost jejího zákonného zástupce.“.
Dosavadní odstavce 2 až 10 se označují jako odstavce 3 až 11.
25.
V § 11 odst. 6 se slova „3 a 4“ nahrazují slovy „4 a 5“.
26.
V § 11 odst. 8 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
27.
V § 11 odstavec 9 zní:
„(9)
Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažného důvodu žádosti nebo výzvě podle odstavce 1, může být předvedena.“.
28.
V § 11 odst. 10 se slova „po jejím předvedení; po jeho sepsání strážník osobu propustí“ zrušují.
29.
V § 11a odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 8a zní:
„(1)
Obecní policie je v rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona oprávněna vyžadovat poskytnutí údajů z informačních systémů
a)
policie o
1.
hledaných a pohřešovaných osobách a věcech,
2.
odcizených motorových vozidlech a odcizených registračních značkách motorových vozidel,
3.
totožnosti osob, které byly předvedeny na policii podle § 13 odst. 1 až 3 nebo omezeny na osobní svobodě podle § 76 odst. 2 trestního řádu,
b)
obecních úřadů obcí s rozšířenou působností o
1.
totožnosti provozovatele motorového nebo přípojného vozidla, kterým byl na území obce spáchán přestupek,
2.
řidiči, který je podezřelý ze spáchání přestupku na území obce,
3.
osobě mladší 18 let, které se poskytuje sociálně-právní ochrana dětí podle zvláštního právního předpisu8a),
4.
totožnosti občana obce, kde obecní policie plní úkoly podle tohoto nebo zvláštního zákona,
c)
obecních úřadů o
1.
psech přihlášených podle zvláštního právního předpisu u správce místního poplatku ze psa, o jejich držitelích a o uhrazení místních poplatků ze psa v rozsahu nezbytném k provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku ze psů,
2.
povoleních ke zvláštnímu užívání pozemních komunikací na území obce,
3.
povoleních ke zvláštnímu užívání veřejného prostranství v obci v rozsahu nezbytném k provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku za užívání veřejného prostranství.
8a)
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“.
30.
V § 11a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V případě, že na straně obecní policie a dožádaných orgánů podle odstavce 1 jsou splněny technické podmínky, lze v případě, že dožádaný orgán je zároveň správcem informačního systému, údaje poskytnout způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.“.
31.
Skupinový nadpis nad § 12 se zrušuje.
32.
V § 12 odst. 1 se za slova „data narození“ vkládá čárka a slova „rodného čísla“.
33.
V § 12 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo osoby pohřešované“.
34.
V § 12 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Strážník je oprávněn údaje zjištěné podle odstavce 1 poskytnout osobě podle odstavce 2 písm. e).“.
35.
Za § 12 se vkládá nový § 12a, který zní:
㤠12a
Strážník je v rozsahu potřebném pro splnění konkrétního úkolu obecní policie oprávněn požadovat od každého věcnou a osobní pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout bez zbytečného odkladu. Nemusí tak učinit, brání-li mu v tom zákonná nebo státem uznaná povinnost mlčenlivosti anebo plnění jiné zákonné povinnosti. Fyzická osoba tak nemusí dále učinit, pokud by poskytnutím pomoci vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou.“.
36.
V § 13 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo osobou pohřešovanou“.
37.
V § 13 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Strážník je oprávněn předvést na policii osobu, která přes opětovnou výzvu strážníka pokračuje v jednání narušujícím veřejný pořádek nebo ohrožujícím život nebo zdraví jiných osob anebo své vlastní nebo majetek a nelze jí jiným způsobem v takovém jednání zabránit.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
38.
V § 13 odstavec 5 zní:
„(5)
O předvedení se sepíše úřední záznam. Obecní policie osoby předvedené podle odstavců 2 a 3 předá policii k dalšímu opatření. Převzetí osoby potvrdí policie strážníkovi v úředním záznamu nebo v potvrzení o převzetí.“.
39.
V § 14 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 11 zní:
„(1)
Strážník je oprávněn přesvědčit se, zda osoba, kterou předvádí nebo omezuje na osobní svobodě11) nebo proti které směřuje zákrok z důvodu jejího agresivního chování, nemá u sebe zbraň, a tuto odebrat.
11)
§ 76 odst. 2 trestního řádu.“.
40.
V § 14 odst. 2 se věta druhá a třetí nahrazují větami „Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla zbraň odebrána podle věty první nebo podle odstavce 1, vystaví strážník potvrzení o jejím převzetí. Odebranou střelnou zbraň podléhající registraci podle zvláštního zákona7) předá strážník nejbližšímu útvaru policie, jehož název a sídlo uvede v potvrzení podle věty druhé.“.
41.
V § 14 odstavec 4 zní:
„(4)
Zbraň odebranou podle odstavce 1 nebo 2, s výjimkou střelné zbraně podléhající registraci podle zvláštního zákona7), je strážník povinen vrátit proti podpisu při propuštění osoby, nebrání-li tomu zákonné důvody, anebo ji předat spolu s osobou policii; o odebrání zbraně sepíše strážník úřední záznam.“.
42.
V § 14 odst. 5 se za slovo „odstavce“ vkládají slova „1 nebo“ a za slova „střelnou zbraň“ vkládají slova „podléhající registraci podle zvláštního zákona7)“.
43.
V § 15 odstavec 1 zní:
„(1)
Vyžaduje-li to plnění úkolů obecní policie, je strážník oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na strážníkem určená místa nebo se na nich nezdržoval nebo po dobu nezbytně nutnou setrval na určeném místě, hrozí-li závažné ohrožení zdraví nebo života. Každý je povinen příkazu strážníka uposlechnout. K vyznačení nebo ohraničení určeného místa může být použito technických prostředků. Je-li jako technický prostředek použit pás s názvem obce a nápisem „zákaz vstupu“, pás s nápisy „obecní policie“ a „zákaz vstupu“ nebo pás s nápisy „městská policie“ a „zákaz vstupu“, jde o příkaz ve smyslu tohoto ustanovení.“.
44.
V § 17 odstavec 3 zní:
„(3)
O odnětí nebo vydání věci sepíše strážník úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata nebo která na výzvu strážníka věc vydala, vystaví potvrzení o odnětí nebo vydání věci. Odňatou nebo vydanou věc předá strážník orgánu, který je příslušný o přestupku rozhodnout.“.
45.
§ 17a zní:
㤠17a
(1)
Strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla,
a)
které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla,
b)
které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích,
c)
které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo
d)
je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství
a jeho řidič není na místě přítomen.
(2)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla lze podle odstavce 1 použít, jen je-li zajištěna možnost jeho odstranění bez zbytečného odkladu.
(3)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečných průtahů po projednání přestupku v blokovém řízení, po zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na místě ponechala, po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby nebo po uhrazení nákladů provozovatelem podle odstavce 5.
(4)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla z důvodů uvedených v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které
a)
tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích, nebo
b)
je viditelně označeno jako vozidlo ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, požární ochrany, vozidlo určené k poskytování zdravotnických služeb, vozidlo invalidy nebo jako vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
(5)
Přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla. Pokud došlo k přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla v rozporu s odstavcem 1, uhrazené náklady musí být neprodleně vráceny tomu, kdo je vynaložil.
(6)
Nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.
(7)
Na použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla z důvodu podle odstavce 1 se nevztahují ustanovení o donucovacích prostředcích.“.
46.
§ 17b včetně poznámky pod čarou č. 15a zní:
㤠17b
Strážník je oprávněn zabezpečovat dopravu osob do zdravotnického zařízení nebo do záchytné stanice podle zvláštního právního předpisu15a) i mimo území obce, která zřídila obecní policii nebo která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a. Povinnosti a oprávnění podle zákona může strážník plnit pouze vůči přepravované osobě v rozsahu nezbytném pro zajištění této přepravy.
15a)
§ 16 odst. 9 a § 17 odst. 3 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů.“.
47.
V § 18 odst. 1 písm. a) se slovo „sebeobrany“ zrušuje.
48.
V § 18 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek,“.
49.
V § 18 odst. 1 písm. c) se za slovo „obušek“ vkládají slova „a jiný úderný prostředek“.
50.
V § 18 odst. 1 písm. f) se za slovo „hrozba“ vkládá slovo „namířenou“.
51.
V § 18 odst. 1 písmeno h) zní:
„h)
technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla.“.
52.
V § 18 odstavec 2 zní:
„(2)
Donucovací prostředky je strážník oprávněn použít v zájmu ochrany bezpečnosti jiné osoby nebo své vlastní, majetku nebo k zabránění výtržnosti, rvačce nebo jinému jednání, jímž je vážně narušován veřejný pořádek.“.
53.
V § 18 odst. 3 se slova „s výstrahou“ nahrazují slovem „slovy“ a za slova „jménem zákona“ vkládají slova „s výstrahou“.
54.
Za § 18 se vkládá nový § 18a, který zní:
㤠18a
(1)
Strážník je oprávněn použít pouta
a)
při omezení osobní svobody osoby podle § 76 odst. 2 trestního řádu,
b)
při předvedení osoby podle tohoto nebo zvláštního zákona10), která klade odpor, nebo
c)
proti osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo strážníka, ohrožuje vlastní život, poškozuje cizí majetek nebo se pokusí o útěk při zákroku strážníka.
(2)
V případě podle odstavce 1 písm. c) může strážník omezit možnost volného pohybu osoby připoutáním ke vhodnému předmětu za použití pout. Omezení volného pohybu může trvat nejdéle do doby, kdy je zřejmé, že osoba nebude protiprávní jednání opakovat nebo než bude předána policii, nejdéle však 2 hodiny.
(3)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla může strážník použít v rámci zákroku proti osobě, jejíž osobní svoboda má být omezena, lze-li předpokládat, že se tato osoba pokusí vozidlo použít k útěku. Na toto použití technického prostředku se nevztahuje ustanovení § 17a.“.
55.
V § 20 odstavec 3 zní:
„(3)
Služební zbraní podle tohoto zákona se rozumí krátká střelná zbraň, jejímž držitelem je podle zvláštního zákona7) obec.“.
56.
V § 21 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Bezprostředně po každém použití služební zbraně, jakmile to okolnosti dovolí, je strážník povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití služební zbraně.“.
57.
§ 22 a 23 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 19 znějí:
㤠22
Zvláštní omezení
Při zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou nebo osobě zjevně mladší 15 let nesmí strážník použít údery a kopy, slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, obušek a jiný úderný prostředek, psa, úderu služební zbraní, hrozby namířenou služební zbraní, varovného výstřelu ze služební zbraně a služební zbraně, vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život a zdraví strážníka nebo jiných osob nebo hrozí větší škoda na majetku a nelze-li nebezpečí odvrátit jinak.
§ 23
(1)
Dojde-li při použití donucovacích prostředků nebo psa ke zranění nebo usmrcení osoby anebo ke škodě nikoli nepatrné19), je starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii nebo určený strážník podle § 3 odst. 2 povinen neprodleně vyrozumět nejbližší útvar policie.
(2)
Starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii nebo určený strážník podle § 3 odst. 2 je povinen neprodleně vyrozumět nejbližší útvar policie o použití služební zbraně.
19)
§ 89 odst. 11 trestního zákona.“.
58.
V § 24 odst. 1 se za slova „stanovených tímto“ vkládají slova „nebo zvláštním“.
59.
V § 24 odstavec 4 zní:
„(4)
Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu na zdraví v některých zvláštních případech. V případech hodných zvláštního zřetele lze kromě náhrady podle občanského zákoníku poskytnout jednorázové mimořádné odškodnění.“.
60.
§ 25 zní:
㤠25
(1)
Policie bezodkladně oznámí obci zahájení trestního stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu strážníka.
(2)
Soudy a státní zastupitelství bezodkladně poskytují ministerstvu kopie rozhodnutí zakládajících ztrátu bezúhonnosti strážníka podle § 4a odst. 1.“.
61.
§ 26a až 28a včetně nadpisů znějí:
㤠26a
Působnost stanovená krajskému úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
§ 27
Působnost ministerstva
(1)
Ministerstvo
a)
ověřuje odborné předpoklady strážníka,
b)
vydává a odnímá osvědčení,
c)
vede informační systémy potřebné k plnění zákonem stanovených úkolů týkající se
1.
protokolů o zkoušce,
2.
přihlášek čekatelů a strážníků ke zkoušce,
3.
strážníků,
4.
osvědčení,
5.
zřízených a zrušených obecních policií,
6.
počtu strážníků,
7.
činnosti obecních policií.
(2)
Ministerstvo vykonává dozor nad
a)
odbornou způsobilostí strážníka k výkonu povinností a oprávnění podle tohoto nebo jiného zákona,
b)
dodržováním stanovených jednotných prvků stejnokroje strážníka nebo označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policie.
(3)
Při výkonu dozoru je ministerstvo oprávněno vyžadovat od obce poskytnutí údajů potřebných pro výkon dozoru.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah statistických údajů a způsob jejich poskytování [§ 2 písm. i)].
Správní delikty
§ 27a
(1)
Obec se dopustí správního deliktu tím, že pověří plněním úkolů obecní policie osobu, která nemá osvědčení, nebo nezajistí, aby stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policie obsahovaly jednotné prvky.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 Kč.
§ 28
(1)
Uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník se dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 4a odst. 3.
(2)
Čekatel nebo strážník se dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 4b odst. 5.
(3)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně stejnokroj strážníka obecní policie nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné, ačkoliv není strážníkem nebo čekatelem, nebo
b)
neoprávněně užívá na vozidle nebo jiném dopravním prostředku barevné provedení nebo označení používané na motorových vozidlech a dalších dopravních prostředcích obecní policie, anebo zvláštního barevného provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelného.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 2 pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 3 pokutu do 3 000 Kč.
§ 28a
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Správní delikt podle § 27a v prvním stupni projednává ministerstvo; přestupek obec.
(5)
Pokuta za správní delikty je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.“.
62.
§ 28b se zrušuje.
63.
Příloha k zákonu se zrušuje.
Čl. VI
Přechodná ustanovení
1.
Určený strážník pověřený radou obce plněním některých úkolů při řízení obecní policie podle zákona č. 553/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za určeného strážníka podle zákona č. 553/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Strážník, který je v pracovním poměru k obci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a nedosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou, je povinen tuto podmínku splnit do 31. prosince 2015. To neplatí, pokud strážník, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona dosáhl věku 45 let, třikrát úspěšně absolvoval zkoušku z odborné způsobilosti před zkušební komisí ministerstva a obec je držitelem platného osvědčení strážníka.
3.
Platnost osvědčení vydaného podle zákona č. 553/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, skončí nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Nášivka s názvem obce podle § 9 odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se na záloktí levého rukávu umístí nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. VII
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Čl. VIII
V § 11 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb. a zákona č. 22/2006 Sb., písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 9a zní:
„e)
s telekomunikační a radiokomunikační technikou, záznamovou technikou, výpočetní technikou a dopravními prostředky, propadlými nebo zabranými v trestním, přestupkovém a jiném obdobném řízení, jakož i s veškerými zbraněmi, střelivem, municí a výbušninami náleží krajskému ředitelství policie9a), v jehož působnosti se nachází sídlo orgánu, jenž o propadnutí nebo zabrání rozhodl; není-li takového orgánu, přísluší tomu krajskému ředitelství policie9a), v jehož územní působnosti se věc nachází.
9a)
§ 8 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
Čl. IX
V § 12 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 71/2006 Sb. a zákona č. 110/2007 Sb., se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o silničním provozu
Čl. X
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb. a zákona č. 374/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se na konci textu písmene y) doplňují slova „nebo usměrňován strážníkem obecní policie“.
2.
V § 3 odst. 4 se slova „policií nebo Vojenskou policií“ zrušují.
3.
V § 5 odst. 1 písmena f) a g) včetně poznámky pod čarou č. 7 znějí:
„f)
podrobit se na výzvu policisty, příslušníka Vojenské policie, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,
g)
podrobit se na výzvu policisty, příslušníka Vojenské policie, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou.
7)
Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb.“.
4.
V § 6 odst. 2 písm. c) se za slova „služebních povinností,“ vkládají slova „řidiče vozidla obecní policie při plnění úkolů obecní policie,“.
5.
V § 6 odst. 6 větě druhé se za slova „na požádání policisty“ vkládají slova „nebo strážníka obecní policie“.
6.
V § 8a odst. 2 písm. a) a b) se za slova „policisty“ vkládají slova „, příslušníka Vojenské policie, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře“.
7.
V § 9 odst. 3 se za slova „služebních povinností“ vkládají slova „, obecní policii při plnění úkolů podle zákona“.
8.
V § 47 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků.“.
9.
V § 47 odst. 4 se slova „nebo na jiných věcech částku 50 000 Kč“ nahrazují slovy „částku 100 000 Kč“.
10.
V § 47 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 20a zní:
„(5)
Povinnost podle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní nehodě
a)
dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle,
b)
dojde k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace podle zákona o pozemních komunikacích20a), nebo
c)
účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemních komunikacích.
20a)
§ 12 a 13 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb. a zákona č. 80/2006 Sb.“.
11.
V § 51 odst. 2 se za slova „ozbrojených sborů“ vkládají slova „a strážníků obecních policií“.
12.
V § 69 se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „nebo pokyny strážníka obecní policie k usměrňování provozu na pozemních komunikacích podle § 75 odst. 8“.
13.
V 76 odst. 5 se za slova „Pokyny policisty,“ vkládají slova „strážníka obecní policie,“.
14.
V § 79 odst. 1 písm. c) bodě 2 se slova „silničního provozu“ nahrazují slovy „a plynulosti provozu na pozemních komunikacích“.
15.
V § 79 odst. 2 se věta čtvrtá nahrazuje větou „Policista nebo strážník obecní policie může z jedoucího vozidla zastavovat vozidla i rozsvícením nápisu „STOP“ podle zvláštního právního předpisu13) ze směru jízdy zastavovaného vozidla, a to zepředu i zezadu.“.
16.
V § 79 se odstavec 8 zrušuje.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8.
18.
V § 87a odst. 7 se za slova „vozidel požární ochrany“ vkládají slova „, řidičů vozidel policie“.
19.
V § 122 odst. 5 se za slova „Vojenská policie“ vkládají slova „, obecní policie“.
20.
V § 122 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 35b zní:
„(7)
Z centrálního registru se vydávají ověřené výstupy z informačního systému veřejné správy35b).
35b)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
21.
§ 123b včetně nadpisu zní:
„Započítávání bodů
§ 123b
(1)
Řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena sankce za přestupek, sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, nebo mu byl uložen kázeňský trest za jednání mající znaky přestupku anebo mu byl soudem uložen trest za trestný čin, a přestupek, jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, jednání mající znaky přestupku anebo trestný čin, spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů.
(2)
Záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čin, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno
a)
oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení,
b)
rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku, nebo
c)
rozhodnutí, kterým byl uložen trest za trestný čin.
(3)
Oznámení nebo rozhodnutí uvedená v odstavci 2 příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doručí
a)
policie nebo obecní policie, jde-li o oznámení uvedené v odstavci 2 písm. a), a to do 3 pracovních dnů ode dne uložení pokuty v blokovém řízení,
b)
orgán, který uložil sankci za přestupek, sankci za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo trest za kázeňský přestupek v prvním stupni řízení, jde-li o rozhodnutí uvedená v odstavci 2 písm. b), a to do
1.
5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, nabylo-li rozhodnutí právní moci v prvním stupni řízení, nebo
2.
5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí opatřené doložkou právní moci od orgánu, který věc projednal ve druhém stupni řízení,
c)
soud, který uložil trest za trestný čin v prvním stupni řízení, jde-li o rozhodnutí uvedená v odstavci 2 písm. c), a to do
1.
5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, nabylo-li rozhodnutí právní moci v prvním stupni řízení, nebo
2.
5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí opatřené doložkou právní moci od soudu, který věc projednal ve druhém stupni řízení.
(4)
Oznámení nebo rozhodnutí uvedená v odstavci 2 se považují za doručená dnem, kdy je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností obdrží. Není-li rozhodnutí opatřeno doložkou právní moci, považuje se za nedoručené. Místo rozhodnutí lze doručit oznámení o nabytí právní moci rozhodnutí, které má být doručeno. Neobsahuje-li oznámení podle věty třetí údaje potřebné k provedení záznamu do registru řidičů, obecní úřad obce s rozšířenou působností požádá o doručení rozhodnutí.
(5)
Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá na žádost řidiče výpis z registru řidičů o jeho záznamech bodového hodnocení.
(6)
Jde-li o řidiče, který je příslušníkem zpravodajské služby, odstavce 1 až 4 se nepoužijí.“.
22.
V § 137 odst. 2 se slova „§ 79 odst. 9“ nahrazují slovy „§ 79 odst. 8“.
23.
Část čtvrtá se včetně nadpisu zrušuje.
24.
V příloze k zákonu sedmá položka za 7 bodů zní:
„Při dopravní nehodě, při které došlo k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100 000 Kč, nebo při které došlo k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace, neprodlené nezastavení vozidla nebo neohlášení dopravní nehody policistovi nebo nedovolené opuštění místa dopravní nehody nebo neprodlené nevrácení se na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci, nebo po ohlášení dopravní nehody.“.
25.
V příloze k zákonu první položka za 3 body zní:
„Při dopravní nehodě, při které byla způsobena na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí hmotná škoda nižší než 100 000 Kč nebo při které došlo k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace, neprodlené nezastavení vozidla a prokázání totožnosti navzájem včetně sdělení údajů o vozidle nebo odmítnutí sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo nedovolené opuštění místa dopravní nehody nebo neprodlené nevrácení se na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci.“.
ČÁST OSMÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. XII
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 129/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 45a odst. 1 se slova „orgány Policie České republiky,“ zrušují.
2.
V § 45a odst. 5 se slova „orgánů Policie České republiky a“ zrušují.
3.
V § 46a odst. 1 se věta čtvrtá zrušuje.
4.
V § 50b odst. 2 písm. a) se slova „soudního exekutora nebo Policie České republiky“ nahrazují slovy „nebo soudního exekutora“.
5.
V § 76b odst. 3 větě druhé se slova „rozhodnutí Policie České republiky“ nahrazují slovy „vykázání“.
6.
V § 76b odst. 5 se slova „rozhodnutím Policie České republiky“ nahrazují slovem „vykázáním“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna exekučního řádu
Čl. XIII
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 347/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 33 odstavec 2 zní:
„(2)
Policie České republiky poskytne exekutorovi na jeho žádost ochranu a součinnost podle zákona o Policii České republiky.“.
2.
Část devátá se včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o zbraních
Čl. XIV
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 3 se slova „§ 74 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 74 odst. 6“.
2.
V § 10 odst. 2 se slova „okresního (městského, obvodního) ředitelství policie, příslušného“ nahrazují slovy „krajského ředitelství policie, příslušného“.
3.
V § 74 odst. 2 písm. a) se čárka nahrazuje slovem „a“ a písmeno b) se zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
4.
V § 74 odst. 4 písm. a) se slova „správě policie v kraji“ nahrazují slovy „příslušnému útvaru policie“.
5.
V § 74 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.
6.
V § 75 odstavec 1 zní:
„(1)
Dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení vykonává
a)
Policejní prezidium
1.
u držitelů zbrojní licence skupiny C, pokud provádějí zahraniční obchod se zbraněmi nebo střelivem nebo mají provozovny na území, které přesahuje působnost krajského ředitelství policie, nebo u držitelů zbrojní licence skupiny K,
2.
u držitelů ostatních skupin zbrojních licencí, pokud mají provozovny na území, které přesahuje působnost krajského ředitelství policie,
v rámci tohoto dozoru lze vykonat dozor i nad činností, kterou dozorovaný držitel provádí na základě jiných skupin zbrojní licence,
b)
příslušný útvar policie u držitelů zbrojní licence, kteří nepodléhají výkonu dozoru Policejního prezidia, a u provozovatelů střelnic k podnikatelským účelům.“.
7.
V § 75 odst. 2 se slova „písm. b) až d)“ zrušují.
Čl. XV
Přechodné ustanovení
Řízení, které bylo zahájeno v prvním stupni okresním (městským, obvodním) ředitelstvím policie, dokončí krajské ředitelství policie, v jehož územní působnosti okresní (městské, obvodní) vykonávalo ke dni účinnosti tohoto zákona státní správu na úseku střelných zbraní a střeliva.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna živnostenského zákona
Čl. XVIII
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 130/2008 Sb., se mění takto:
1.
Za § 6 se vkládá nový § 6a, který zní:
㤠6a
(1)
Koncesovaná živnost ostraha majetku a osob zahrnuje poskytování služeb spojených s ostrahou a ochranou nemovitého a movitého majetku, ostrahou při přepravě peněz a jejich zpracování, cenností či jiného majetku, ochranou osob a právních zájmů, zajišťováním pořádku v místech konání veřejných shromáždění, slavností, sportovních podniků nebo lidových zábav podle pokynů objednatele, vyhodnocováním bezpečnostních rizik a provozováním centrálních pultů ochrany.
(2)
Koncesovaná živnost služby soukromých detektivů zahrnuje poskytování služby spojené s hledáním majetku a osob, zjišťováním skutečností, které mohou sloužit jako důkazní prostředky v řízení před soudem nebo správním orgánem, získáváním informací týkajících se fyzických nebo právnických osob nebo jejich majetkových poměrů, získáváním informací v souvislosti s vymáháním pohledávek, vyhledáváním protiprávních jednání ohrožujících obchodní tajemství, sběr dat a jejich vyhodnocování pro subjekty, které prokáží právní zájem.
(3)
Bezúhonným pro provozování koncesovaných živností ostraha majetku a osob, služby soukromých detektivů a poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob podle tohoto zákona není ten,
a)
kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo byl v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže jeho jednání, kterým spáchal trestný čin, je v rozporu s předmětem této podnikatelské činnosti,
b)
jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým spáchal trestný čin, v rozporu s předmětem této podnikatelské činnosti,
c)
jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno a od uplynutí zkušební doby nebo lhůty, v níž má být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynulo ještě 5 let, nebo bylo v trestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým spáchal trestný čin, v rozporu s předmětem této podnikatelské činnosti,
d)
kdo v čestném prohlášení podle odstavce 4 uvede nesprávné údaje nezbytné pro posouzení bezúhonnosti.
(4)
Bezúhonnost žadatele o vydání koncesní listiny podle odstavce 3 písm. a) se prokazuje výpisem z Rejstříku trestů25b), který nesmí být starší 3 měsíců. Bezúhonnost podle odstavce 3 písm. b) a c) prokazuje žadatel o vydání koncesní listiny čestným prohlášením, které nesmí být starší 3 měsíců.
(5)
Uchazeč o zaměstnání nebo zaměstnanec je povinen podnikateli nebo osobě, která jedná za podnikatele v pracovněprávních vztazích, do 15 dnů písemně oznámit, že proti němu bylo zahájeno trestní stíhání. K oznámení připojí kopii usnesení o zahájení trestního stíhání nebo v oznámení uvede výrok tohoto rozhodnutí, včetně označení orgánu, který jej vydal.“.
2.
Za § 31 se vkládá nový § 31a, který zní:
㤠31a
(1)
Podnikatel provozující koncesovanou živnost ostraha majetku a osob nebo služby soukromých detektivů je povinen zajistit, aby tyto činnosti vykonávali zaměstnanci odborně a zdravotně způsobilí.
(2)
Zdravotní způsobilost fyzické osoby zjišťuje a posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař na základě výsledku lékařské prohlídky, psychologického vyšetření a dalších potřebných vyšetření. Posuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí praktický lékař, u kterého je fyzická osoba registrovaná k léčebné péči.
(3)
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem vnitra stanoví vyhláškou způsob provádění, formu a obsah psychologického a lékařského vyšetření, obsah psychologického posudku a lékařské zprávy a seznam tělesných a duševních vad, nemocí nebo stavů, které vylučují zdravotní způsobilost pro výkon činností podle odstavce 2.“.
3.
V § 58 odst. 1 písm. a) se za slova „nebo c)“ doplňují slova „nebo § 6a odst. 3“.
4.
V § 73a se stávající text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou podmínky pro získávání odborné způsobilosti podle § 7 odst. 6 a § 27 odst. 1 pro živnosti uvedené v § 6a odst. 1 a 2, způsob provádění a obsahovou náplň zkoušky, kterou lze prokázat odbornou způsobilost.“.
5.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI, u předmětu podnikání „Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví“ se slova „krajské správy“ nahrazují slovy „krajského ředitelství“.
6.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI se text u předmětu podnikání „Ostraha majetku a osob a služby soukromých detektivů“ nahrazuje textem, který zní:
„Ostraha
majetku a
osob| a) vysokoškolské vzdělání nebo vyšší
odborné vzdělání právnického,
bezpečnostního nebo obdobného
zaměření,| spolehlivost
podnikatele,| | vyhláška
o obsahu
---|---|---|---|---
statutárního | -| a rozsahu
orgánu a| -| kvalifikace
b) střední vzdělání s maturitní zkouškou
v oboru bezpečnostním nebo právním
a 3 roky praxe, nebo| členů | -| pro výkon
statutárního | -| fyzické ostrahy
orgánu,| | a služby soukromého
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou
a osvědčení o odborné kvalifikaci
pro příslušnou pracovní činnost vydané
s platností na 5 let zařízením
akreditovaným podle zvláštních
právních předpisů Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy,
za podmínek stanovených zvláštním
právním předpisem a 3 roky praxe,
za příbuzný obor lze považovat službu
v Policii České republiky, obecní
policii, Justiční stráži, Vojenské policii
atd.| bezúhonnost| -| detektiva
a odborná | -| a vyšetřovatele,
způsobilost | -| § 1 odst. 5 zákona
zaměstnanců | -| č. 451/1991 Sb.
(§ 6a odst. 3,| -|
§ 31a a příloha | -|
č. 5 zákona| -|
č. 455/1991 Sb., | -|
ve znění | -|
zákona | -|
č. 274/2008 Sb.) | -|
| -
-|
Služby
soukromých
detektivů| a) vysokoškolské vzdělání nebo
vyšší odborné vzdělání právnického,
bezpečnostního nebo obdobného
zaměření a jeden rok praxe,| spolehlivost | -| vyhláška
podnikatele,| -| o obsahu
statutárního| -| a rozsahu
orgánu a| -| kvalifikace
b) střední vzdělání s maturitní
zkouškou v oboru bezpečnostním
nebo právním a 3 roky praxe, nebo| členů| | pro výkon
statutárního| -| fyzické
orgánu| -| ostrahy
c) střední vzdělání s maturitní
zkouškou a osvědčení o odborné
kvalifikaci pro příslušnou
pracovní činnost vydané s platností
na 5 let zařízením akreditovaným podle
zvláštních právních předpisů
Ministerstvem školství, mládeže a
tělovýchovy, za podmínek stanovených
zvláštním právním předpisem a 3 roky
praxe,| bezúhonnost| -| a služby
a odborná| | soukromého
způsobilost| -| detektiva a vyšetřovatele,
podnikatele| -| § 1 odst. 5
a zaměstnanců| -| zákona
a zdravotní| -| č. 451/1991 Sb.“.
způsobilost| -|
zaměstnanců| -|
(§ 6a odst. 3,| -|
§ 31a a| -|
za příbuzný obor lze považovat
službu v Policii České republiky,
obecní policii, Justiční stráži, Vojenské
policii atd.| příloha č. 5| -|
zákona č. 455/ | -|
/1991 Sb.,| |
ve znění zákona| -|
č. 274/2008 Sb.)|
7.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI se u předmětu podnikání „Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob“ nahrazují v třetím sloupci slova „§ 6 odst. 2“ slovy „§ 6a odst. 3“.
8.
V příloze č. 5 SEZNAM ŽIVNOSTÍ, JEJICHŽ VÝKON JE PODNIKATEL POVINEN ZAJISTIT POUZE FYZICKÝMI OSOBAMI SPLŇUJÍCÍMI ODBORNOU ZPŮSOBILOST, A ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI PRO VÝKON TĚCHTO ČINNOSTÍ se na konci tabulky doplňují tyto nové živnosti, odborné způsobilosti a poznámky:
„Ostraha majetku a osob | osvědčení o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydávaným s platností na 10 let zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem nebo doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu | vyhláška o obsahu a rozsahu kvalifikace pro výkon fyzické ostrahy a služby soukromého detektiva a vyšetřovatele, zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
---|---|---
Služby soukromých detektivů | a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru bezpečnostním, právním nebo obdobném, nebo
b) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a osvědčení o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydávaným s platností na 10 let zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, za podmínek stanoveným zvláštním právním předpisem, nebo doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu | vyhláška o obsahu a rozsahu kvalifikace pro výkon fyzické ostrahy a služby soukromého detektiva a vyšetřovatele, zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
Čl. XIX
Přechodná ustanovení
1.
Fyzické nebo právnické osoby podnikající v koncesovaných živnostech podle přílohy č. 3 živnostenského zákona s předmětem podnikání ostraha majetku a osob a služby soukromých detektivů a vyšetřovatelů, musí nejpozději ve lhůtě 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předložit příslušnému živnostenskému úřadu doklady prokazující odbornou způsobilost podle tohoto zákona. Nebudou-li doklady v této lhůtě doloženy, příslušný živnostenský úřad živnostenské oprávnění zruší.
2.
Fyzické a právnické osoby podnikající v koncesovaných živnostech podle přílohy č. 3 živnostenského zákona s předmětem podnikání ostraha majetku a osob a služby soukromých detektivů musí nejpozději ve lhůtě 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zajistit a na požádání příslušného živnostenského úřadu doložit, že činnosti směřující k ostraze života a majetku osob a služby soukromých detektivů budou vykonávány zaměstnanci, kteří splňují požadavky odborné způsobilosti podle přílohy č. 5 tohoto zákona a zdravotní způsobilost podle § 31a tohoto zákona.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích
Čl. XX
V zákoně č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., § 1 zní:
㤠1
Státní správu ve věcech bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (dále jen „silniční provoz“) vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Policie České republiky (dále jen „policie“).“.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o silniční dopravě
Čl. XXII
V § 1 odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 150/2000 Sb., se za slova „ozbrojenými silami“ vkládají slova „nebo Policií České republiky“.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky
Čl. XXIII
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb. a zákona č. 140/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 42 odst. 5, § 42a odst. 6, § 42c odst. 2, § 42f odst. 2, § 107 odst. 5 až 7 a v § 156 odst. 3 se slovo „policii“ nahrazuje slovem „ministerstvu“.
2.
V § 43, § 44 odst. 4, § 44a odst. 8, § 46a odst. 1, § 46b odst. 1, § 46b odst. 2 v závěrečné části ustanovení, § 46b odst. 3 větě první, § 46d odst. 1, § 46d odst. 2 v závěrečné části ustanovení, § 87e odst. 3 větě třetí, § 87u odst. 2, § 87v odst. 3 a v § 159 odst. 6 se slovo „policie“ nahrazuje slovem „ministerstvo“.
3.
V § 45 odst. 8, § 46a odst. 2 a 3, § 46b odst. 2 a 4, § 46b odst. 3 větě druhé, § 46d odst. 2 a 3, § 87a odst. 1, § 87b odst. 3, § 87d odst. 1 až 3, § 87e odst. 1, § 87e odst. 3 větě druhé, § 87f odst. 1, 2 a 3, § 87p odst. 2, § 87z odst. 2, § 87aa odst. 2 a v § 159 odst. 6 se slovo „Policie“ nahrazuje slovem „Ministerstvo“.
4.
V § 44 odst. 2, § 45 odst. 1, 2, 4 a 8 a v § 87b odst. 1 se slovo „policii“ nahrazuje slovem „ministerstvo“.
5.
V § 44a se na začátek odstavce 3 vkládá věta „Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu přijímá a rozhoduje o ní ministerstvo.“.
6.
V § 44a odst. 4 se slova „pokud policie shledá“ nahrazují slovem „je-li“.
7.
V § 50 odst. 1 se slova „povolení k trvalému pobytu,“ a slova „po ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu2), 3a)“ zrušují.
8.
V § 50 odstavec 1 zní:
„(1)
Výjezdní příkaz je doklad, který z moci úřední uděluje
a)
policie po zrušení nebo uplynutí platnosti krátkodobého víza, po ukončení přechodného pobytu na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, k němuž se vízum nevyžaduje, nebo při správním vyhoštění,
b)
ministerstvo po zrušení nebo uplynutí platnosti dlouhodobého víza, po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, pokud uplynula platnost víza, po zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, po zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie1b), po ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo po ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu2), 3a).“.
9.
V § 50 odst. 2 větě druhé se slova „uděleného podle § 66 odst. 1 písm. c) nebo § 67“ nahrazují slovy „anebo po ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu2), 3a)“.
10.
V § 50 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
11.
V § 50 odst. 4 se slova „a v případech podle odstavce 2“ nahrazují čárkou.
12.
V § 50 odst. 5 se slova „stanoví policie nebo Ministerstvo zahraničních věcí dobu“ nahrazují slovy „se stanoví doba“.
13.
V § 69 odst. 4 a 5, § 87 odst. 6 písm. a) a v § 87 odst. 7 písm. a) bodě 2 se slova „policii“ nahrazují slovem „ministerstvu“.
14.
V § 70 odst. 4 se slova „odst. 1 písm. a) nebo c) anebo § 66 odst. 2“ zrušují a slova „, ministerstva nebo policie“ se nahrazují slovy „nebo ministerstva“.
15.
V § 71 odst. 2 se slova „orgánem policie nebo“ zrušují.
16.
V § 73, § 75 odst. 1 a 2, § 77 odst. 1 až 3, § 87k odst. 1, § 87k odst. 2 větě druhé a v § 87l odst. 1 a 2 se slova „Policie nebo ministerstvo“ nahrazují slovem „Ministerstvo“.
17.
V § 75 odst. 5 se slova „policie nebo“ zrušují.
18.
V § 79 odst. 3, § 83 odst. 1 až 3, § 84, § 85 odst. 1 a 2, § 86 odst. 2, § 87 odst. 4, § 87g odst. 1, § 87h odst. 1, § 87j odst. 2, § 87s odst. 4 a v § 159 odst. 7 a 8 se slovo „Policie“ nahrazuje slovem „Ministerstvo“.
19.
V § 80 odst. 1 a v § 87s odst. 1 se slovo „policii“ nahrazuje slovem „ministerstvo“.
20.
V § 80 odst. 3, § 87 odst. 2, § 87k odst. 2 větě třetí a v § 113 odst. 8 se slovo „policie“ nahrazuje slovem „ministerstvo“.
21.
V § 87i odst. 2 se slova „orgánem policie“ nahrazují slovy „pověřeným zaměstnancem ministerstva“.
22.
V § 87u odstavec 2 zní:
„(2)
Po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, vyznačí tuto skutečnost policie do potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie a ministerstvo do průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu.“.
23.
V § 87u odst. 2 se slova „a ministerstvo do“ nahrazují čárkou.
24.
V § 87x odstavec 1 zní:
„(1)
Žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo prodloužení doby jeho platnosti je žadatel oprávněn podat policii. Žádost o vydání průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo prodloužení doby platnosti těchto průkazů je žadatel oprávněn podat ministerstvu.“.
25.
V § 87x odstavec 1 zní:
„(1)
Žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo prodloužení doby platnosti průkazů je žadatel oprávněn podat ministerstvu.“.
26.
V § 87z odst. 2 se slova „unie, průkazu“ nahrazují slovy „unie a ministerstvo platnost průkazu“.
27.
V § 87z odst. 2 se slova „a ministerstvo platnost“ nahrazují čárkou.
28.
V § 88 odst. 3 se slovo „policii“ zrušuje.
29.
V § 88 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Cizinec je povinen důvody podle věty první neprodleně oznámit policii, pobývá-li na území na vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu, nebo ministerstvu, pobývá-li na území na základě povolení k trvalému pobytu.“.
31.
V § 98 odstavec 1 zní:
„(1)
Cizinec, kterému byl vydán průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie a občan Evropské unie, který splnil ohlašovací povinnost podle § 93 odst. 2 nebo kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu na území, je povinen hlásit změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode dne změny policii. Cizinec, kterému byl vydán průkaz o povolení k trvalému pobytu nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, je povinen hlásit změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode dne změny ministerstvu. Povinnost se na cizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 180 dnů. Ministerstvo o změně pobytu neprodleně informuje policii.“.
32.
V § 98 odst. 1 se slova „je povinen hlásit změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode dne změny policii. Cizinec,“ nahrazují slovem „anebo“.
33.
V § 98 odstavec 3 zní:
„(3)
Cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny ministerstvu. Povinnost se na cizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 30 dnů.“.
34.
V § 98 odst. 5 se slova „žádost policie“ nahrazují slovem „požádání“.
35.
V § 98a odst. 1 úvodní část ustanovení zní:
„(1)
Policie zruší údaj o místu hlášeného pobytu na území uvedeného v dokladu vydaném podle tohoto zákona občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi k přechodnému pobytu na území a ministerstvo v dokladu cizince, kterému byl povolen trvalý pobyt na území,“.
36.
V § 98a odst. 1 úvodní část ustanovení zní:
„(1)
Ministerstvo zruší údaj o místu hlášeného pobytu na území uvedeného v dokladu cizince, kterému byl povolen trvalý pobyt na území, nebo v dokladu vydaném podle tohoto zákona občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi k přechodnému pobytu na území,“.
37.
V § 98a odst. 2 větě první se za slovo „Policie“ vkládají slova „nebo ministerstvo“ a ve větě druhé se slovo „policii“ zrušuje.
38.
V § 98a odst. 2 se slova „Policie nebo ministerstvo“ nahrazují slovem „Ministerstvo“.
39.
V § 98a odstavec 3 zní:
„(3)
Místem pobytu cizince po zrušení údaje o místu hlášeného pobytu na území je sídlo správního orgánu, který tento údaj úředně zrušil. Policie o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území informuje ministerstvo.“.
40.
V § 98a odst. 3 se věta druhá zrušuje.
41.
V § 103 písmeno e) zní:
„e)
hlásit změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu, změnu údajů v dokladu vydaném podle tohoto zákona; změnu je cizinec povinen ohlásit orgánu, který mu vydal doklad opravňující k pobytu na území, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě do 15 pracovních dnů,“.
42.
V § 103 písmena h) až j) znějí:
„h)
odevzdat bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy, a to i po zániku oprávnění k trvalému pobytu nebo zániku platnosti povolení k trvalému pobytu; doklad je cizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento doklad vydal,
i)
odevzdat nejpozději 3 dny před ukončením pobytu na území doklad vydaný podle tohoto zákona, s výjimkou víza a cestovního průkazu totožnosti, byl-li vydán za účelem vycestování z území; doklad je cizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento doklad vydal,
j)
ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost nastala; nastala-li tato událost na území, ohlásí ji cizinec orgánu, který mu tento doklad vydal, nastala-li tato událost v zahraničí, ohlásí ji cizinec zastupitelskému úřadu,“.
43.
V § 105 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Policie informace obdržené podle odstavce 1 nebo 2 neprodleně postoupí ministerstvu, týkají-li se cizince, kterému byl povolen trvalý pobyt.“.
44.
V § 105 odstavec 3 zní:
„(3)
Policie informace obdržené podle odstavce 1 nebo 2 neprodleně postoupí ministerstvu, týkají-li se cizince, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízum nebo byl povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt, nebo občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka.“.
46.
V § 109 odst. 1 se slova „vydá policie“ nahrazují slovy „se vydává“.
47.
V § 109 odst. 2 se slovo „policie“ nahrazuje slovy „orgánu, který doklad vydal“.
50.
V § 114 odst. 3 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“ a písmena c) a d) se zrušují.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno c).
53.
V § 114 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Ministerstvo vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po
a)
nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu,
b)
zániku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87), nebo
c)
vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud si nemůže z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem; cestovní průkaz totožnosti se vydá s územní platností do všech států světa a dobou platnosti shodnou s dobou platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.“.
55.
V § 115 odst. 1 a 2 se slova „Policie cizinecký“ nahrazují slovem „Cizinecký“ a za slova „písm. f)“ se vkládá slovo „se“.
56.
V § 115 odst. 3 se slova „Policie nevydá cizinecký pas“ nahrazují slovy „Cizinecký pas se nevydá“.
57.
V § 117 odst. 3 se za slova „podle § 114 odst. 5“ vkládají slova „a 6 nebo o cizinecký pas vydaný podle § 113 odst. 8“.
59.
V § 158 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Ministerstvo je oprávněno v rámci své působnosti stanovené tímto zákonem vkládat do informačního systému policie podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. c) informace získané v rámci plnění úkolů ministerstva a informace z informačních systémů podle odstavců 1 až 3 využívat pro svou činnost.“.
60.
V § 159 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Ministerstvo policii předá rovněž údaje potřebné podle § 182b.“.
61.
V § 160 odst. 6 se slovo „policie“ nahrazuje slovem „se“.
64.
V § 164 odstavec 1 zní:
„(1)
Oblastní ředitelství služby cizinecké policie
a)
zabezpečuje plnění úkolů vyplývajících z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství nebo závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,
b)
provozuje informační systémy podle § 158 odst. 1 v rozsahu své působnosti,
c)
provádí pobytovou kontrolu,
d)
vyžaduje výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů24a); žádost a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,
e)
rozhoduje v rozsahu své působnosti o vydání a odnětí cestovního průkazu totožnosti,
f)
rozhoduje o udělení, prodloužení platnosti a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, o prodloužení platnosti a doby pobytu na krátkodobé vízum, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a uděluje výjezdní příkaz,
g)
rozhoduje o zrušení platnosti víza,
h)
rozhoduje o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu a vydání potvrzení o přechodném pobytu na území nebo o zrušení jejich platnosti,
i)
rozhoduje v rozsahu své působnosti o prodloužení doby platnosti průkazů vydaných podle tohoto zákona,
j)
rozhoduje v rozsahu své působnosti o přestupcích a správních deliktech podle tohoto zákona,
k)
rozhoduje o správním vyhoštění cizinců,
l)
rozhoduje o dodatečném potvrzení údaje o datu a místu vstupu cizince na území (§ 180d),
m)
rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území, je-li cizinec zajištěn podle zvláštního právního předpisu16b), a vymáhá jejich úhradu,
n)
provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1 nebo v rozsahu své působnosti dokladu, jehož platnost skončila podle § 86, 87z nebo 87aa,
o)
ověřuje pozvání,
p)
plní funkci ohlašovacího orgánu v rozsahu vymezeném tímto zákonem,
q)
provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území anebo průvozem leteckou cestou,
r)
pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky při podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnosti držitele víza, v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany,
s)
zrušuje v rozsahu své působnosti zápis údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území podle § 98a,
t)
vyžaduje závazné stanovisko9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné,
u)
vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117,
v)
ověřuje potvrzení podle § 92 písm. a),
w)
prověřuje, zda se cizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, zejména zda účelově neuzavřel manželství nebo zda jeho účelově prohlášeným souhlasem nebylo určeno otcovství.“.
65.
V § 164 odst. 3 se slova „písm. a) až c), e), g) až z)“ zrušují.
66.
V § 164 odst. 4 se slova „písm. a) až c), i), l), m), p), s), t), x) a z)“ nahrazují slovy „písm. a) až c), g), j), k), n), q), r), u) a w)“ a slova „o vydání cestovního průkazu totožnosti,“ se zrušují.
68.
§ 165 včetně nadpisu zní:
㤠165
Působnost ministerstva
Ministerstvo v rámci působnosti ve věcech vstupu a pobytu cizinců na území a jejich vycestování z tohoto území
a)
vykonává dozor nad policií při výkonu státní správy,
b)
plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči ředitelství služby cizinecké policie,
c)
rozhoduje o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území a povolení k trvalému pobytu,
d)
zřizuje a provozuje zařízení,
e)
rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území a vymáhá jejich úhradu,
f)
rozhoduje o prodloužení doby platnosti průkazu cizinci, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu,
g)
pořizuje biometrické údaje v souvislosti s vydáním cizineckého pasu podle § 113 odst. 1 a 2,
h)
rozhoduje o vydání a odnětí cizineckého pasu a v rozsahu své působnosti o vydání a odnětí cestovního průkazu totožnosti,
i)
vydává potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území,
j)
rozhoduje o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu, o prodloužení platnosti těchto oprávnění k pobytu a o povolení k trvalému pobytu,
k)
rozhoduje o přiznání a o zrušení postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území,
l)
rozhoduje o přestupcích nebo správních deliktech podle tohoto zákona v rozsahu své působnosti,
m)
požaduje od policie prověření informací a dokladů předkládaných či sdělovaných cizinci, které jsou podkladem pro řízení či rozhodování podle písmen c), e), h), j), k) a l),
n)
plní další úkoly podle tohoto zákona.“.
69.
Za § 165 se vkládá nový § 165a, který včetně nadpisu zní:
㤠165a
Oprávnění ministerstva
(1)
Ministerstvo je oprávněno
a)
snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy na základě přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství5a) v souvislosti s vydáním cizineckého pasu,
b)
při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení související s plněním úkolů,
c)
vyžadovat od policie prověření informací a dokladů předkládaných cizinci nebo získaných v rámci vlastní činnosti v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona,
d)
požadovat po cizinci prokázání totožnosti v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona,
e)
účastnit se pobytových kontrol prováděných policií,
f)
vydávat pokyny policii nebo zastupitelským úřadům k udělení víza.
(2)
Ministerstvo je dále oprávněno v řízení podle tohoto zákona požadovat vydání výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů24a). V řízení o vydání povolení k trvalému pobytu si vždy vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů.
(3)
Žádost o výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů24a) a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
70.
V § 165a odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „V řízení o vydání povolení k dlouhodobému pobytu a v řízení o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu si vždy vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů a v řízení o vydání povolení k trvalému pobytu si vždy vyžádá opis z evidence Rejstříku trestů.“.
71.
V § 167 odst. 1 písm. l) se slova „cizineckého pasu a“ zrušují.
72.
V § 167 odst. 3 se slova „nebo trvalému“ zrušují.
74.
V § 169 odst. 3 se slovo „Policie“ nahrazuje slovy „Správní orgán“.
75.
V § 169 odst. 7 písm. a) a b) se slova „policii“ zrušují.
76.
Část druhá se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 6 zrušuje.
Čl. XXIV
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů postupně vyhlásil úplné znění zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších zákonů, a to ve znění účinném ke dni
a)
1\\. ledna 2009 a
b)
1\\. května 2011.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o azylu
Čl. XXV
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 3a písm. a) bodě 3 se slova „oblastním ředitelství služby cizinecké policie“ nahrazují slovy „odboru cizinecké policie krajského ředitelství policie“.
2.
V § 61 odst. 1 se slovo „policie“ nahrazuje slovem „ministerstvo“.
3.
V § 62 odst. 1 se slova „útvar policie příslušný podle místa hlášeného pobytu azylanta“ nahrazují slovem „ministerstvo“.
4.
V § 62 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
5.
V § 71 odst. 5 se věta třetí zrušuje.
6.
V § 71 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Ministerstvo vede evidenci azylantů, kterým byl vydán cestovní doklad podle § 61, a to v rozsahu údajů žádosti o vydání dokladu včetně údajů o zobrazení obličeje a daktyloskopických otisků prstů azylanta.“.
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9.
7.
V § 71 odst. 8 se za slova „odstavce 5“ vkládají slova „nebo 7“ a ve větě první a druhé se za slovo „policie“ vkládají slova „nebo ministerstvo“.
8.
V § 71 odst. 9 se slovo „policie“ nahrazuje slovem „ministerstvo“.
9.
V § 93 odst. 3 písm. a), c), d) a e) a § 93 odst. 4 písm. a), b), c) a d) se slova „policii“ nahrazují slovem „ministerstvu“.
10.
V § 93 odst. 3 písm. b) se slovo „policii“ nahrazuje slovem „ministerstvo“.
11.
Část druhá se zrušuje.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona o dočasné ochraně cizinců
Čl. XXVI
Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 343/2007 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 34 odst. 1 se slovo „Policie“ nahrazuje slovem „Ministerstvo“.
2.
V § 34 odst. 4 a v § 35 odst. 1 a 3 se slovo „policie“ nahrazuje slovem „ministerstvo“.
3.
V § 34 odst. 5 se slova „oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie příslušné podle místa hlášeného pobytu cizince“ nahrazují slovem „ministerstvo“.
4.
V § 35 odst. 4 se slova „oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie příslušné podle místa hlášeného pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany“ nahrazují slovem „ministerstvo“.
5.
V § 37 se slovo „policii“ nahrazuje slovem „ministerstvo“.
6.
V § 38 odst. 1 a 2 se slova „u oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie příslušného“ nahrazují slovy „u odboru cizinecké policie krajského ředitelství policie příslušného“.
7.
V § 39 odst. 1 písm. b) se slova „oblastního ředitelství cizinecké a pohraniční policie“ nahrazují slovy „odboru cizinecké policie krajského ředitelství policie“.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o civilním letectví
Čl. XXVII
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 17a odst. 2 se za větu třetí doplňuje věta, která zní: „Části plánu týkající se letadel provozovaných Policií České republiky (dále jen „policejní letadla“) sestavuje Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem vnitra.“.
2.
V § 17a odst. 3 se za slova „vojenských letadel“ vkládají slova „policejních letadel“.
3.
V § 17b se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Pro potřeby létání policejních letadel přiděluje a odnímá letadlové adresy podle plánu Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra oznámí neprodleně přidělení nebo odnětí letadlové adresy podle věty první Úřadu. Pro přidělování a odnímání letadlové adresy Ministerstvem vnitra platí obdobně ustanovení odstavců 1 až 4 a § 17c.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
4.
V § 50 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Nelze-li jinak zajistit bezpečnost osob, majetku či veřejný pořádek, lze se výjimečně při létání policejních letadel v rozsahu zcela nezbytném odchýlit od pravidel létání.“.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o právu shromažďovacím
Čl. XXVIII
Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 501/2004 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 4 se slova „, je-li proti shromáždění prováděn zákrok útvaru Policie České republiky“ zrušují.
2.
V § 12 odstavec 5 zní:
„(5)
Shromáždění, které bylo oznámeno a nebylo zakázáno, může být způsobem uvedeným v odstavci 1 rozpuštěno, jestliže se podstatně odchýlilo od oznámeného účelu takovým způsobem, že v průběhu shromáždění nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz podle § 10 odst. 1 nebo nebyly splněny povinnosti účastníků shromáždění podle § 7 odst. 3 a 4.“.
3.
V § 12 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Zákrok směřující k rozpuštění shromáždění provádí policejní útvar na základě rozhodnutí zástupce úřadu; bez tohoto rozhodnutí může provést tento zákrok příslušník Policie České republiky v případech stanovených v odstavci 2 nebo 6.
(8)
Jestliže byl zákrok směřující k rozpuštění shromáždění proveden bez rozhodnutí zástupce úřadu, policejní útvar vyrozumí úřad o provedeném zákroku.“.
4.
V § 14 odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
jako účastník shromáždění má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci,“.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů
Čl. XXIX
V zákoně č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 476/2002 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb. a zákona č. 112/2006 Sb., se za § 40 vkládá nový § 40a, který zní:
㤠40a
Pokud zařízení nezajistí bezodkladný převoz dítěte s nařízenou ústavní nebo ochrannou výchovou, které z tohoto zařízení uprchlo, z útvaru policie, který dítě zajistil, je povinno hradit Policii České republiky náklady vzniklé převezením dítěte do zařízení.“.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o ozbrojených silách České republiky
Čl. XXX
V § 14 odst. 1 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 546/2005 Sb., písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 11 zní:
„b)
k plnění úkolů Policie České republiky, pokud síly a prostředky Policie České republiky nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti11), a to na dobu nezbytně nutnou,
11)
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.“.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna trestního řádu
Čl. XXXI
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 59/1965 Sb., zákona č. 173/1968 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 156/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 50/1990 Sb., zákona č. 53/1990 Sb., zákona č. 81/1990 Sb., zákona č. 101/1990 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., zákona č. 214/1994 Sb., zákona č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 45/2005 Sb., zákona č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb. a zákona č. 177/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 12 odst. 2 větě první se slova „v řízení o trestných činech policistů útvar Ministerstva vnitra pro inspekční činnost“ zrušují, za větu první se vkládá věta „V řízení o trestných činech policistů a zaměstnanců zařazených v Policii České republiky má postavení policejního orgánu Inspekce Policie České republiky.“ a za větu třetí se vkládá věta „Tím není dotčeno oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. b).“.
2.
V § 55 odst. 2 se na konci textu věty páté doplňují slova „; to neplatí, je-li utajována totožnost a podoba osob uvedených v § 102a“.
3.
V § 62 odst. 1 větě první se slova „nebo příslušného policejního orgánu“ zrušují a za větu první se vkládá věta „Nelze-li takto písemnost doručit, doručí se prostřednictvím příslušného policejního orgánu.“.
4.
V § 69 odstavec 4 zní:
„(4)
Policejní orgán, který obviněného na základě příkazu zatkl, je povinen ho neodkladně, nejpozději však do 24 hodin, dodat nejbližšímu věcně příslušnému soudu. Nemá-li nejbližší věcně příslušný soud úplný a jasný obraz o skutečnostech důležitých pro trestní řízení v dané věci, prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, je policejní orgán, který obviněného na základě příkazu zatkl, povinen dodat soudu, jehož soudce příkaz vydal. Nestane-li se tak, musí být obviněný propuštěn na svobodu.“.
5.
Za § 81a se vkládá nový § 81b, který zní:
㤠81b
(1)
Byla-li vydána nebo odňata věc, která ohrožuje bezpečnost lidí nebo majetku, zejména omamná látka, psychotropní látka, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor, jed nebo radioaktivní materiál, ze které byl odebrán přiměřený vzorek, a takové věci již není třeba za účelem provedení důkazu, zejména nejsou-li pochybnosti o totožnosti vzorku věci a jejího celku a o celkovém množství věci, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout o jejím zničení již v průběhu trestního řízení, pokud takové věci již není k dalšímu řízení třeba a nelze-li ji vrátit podle § 80, nebo není známo, komu taková věc patří, anebo není znám pobyt poškozeného.
(2)
Proti usnesení podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
6.
V § 83c odstavec 2 zní:
„(2)
Policejní orgán dále může na místa uvedená v odstavci 1 vstoupit v případě, že se v nich nachází osoba,
a)
na kterou byl vydán příkaz k zatčení nebo příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody,
b)
kterou je třeba předvést pro účely trestního řízení, nebo
c)
kterou je třeba zadržet pro účely vydání nebo předání do jiného státu.“.
7.
Za § 102 se vkládá nový § 102a, který zní:
㤠102a
(1)
Má-li být vyslechnuta jako svědek osoba, která je služebně činná v policejním orgánu nebo je policistou jiného státu,
a)
použitá v trestním řízení jako agent anebo provádějící předstíraný převod, nebo
b)
bezprostředně se podílející na použití agenta nebo provedení předstíraného převodu,
je vyslýchána jako svědek, jehož totožnost a podoba jsou utajeny.
(2)
Ve výjimečném případě a za podmínky, že v důsledku výslechu nehrozí újma na životě, zdraví nebo další služební činnosti osoby uvedené v odstavci 1 anebo k ohrožení života nebo zdraví osoby jí blízké, lze provést její výslech jako svědka bez utajení totožnosti nebo podoby, a to pouze na návrh státního zástupce na základě vyjádření příslušného ředitele bezpečnostního sboru.“.
8.
V § 105 odstavec 1 zní:
„(1)
Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující, přibere orgán činný v trestním řízení znalce. V přípravném řízení přibírá znalce ten orgán činný v trestním řízení, jež považuje znalecký posudek za nezbytný pro rozhodnutí, pokud byla věc vrácena k došetření, státní zástupce, a v řízení před soudem předseda senátu. O přibrání znalce se vyrozumí obviněný a v řízení před soudem též státní zástupce. Jiná osoba se o přibrání znalce vyrozumí, je-li k podání znaleckého posudku třeba, aby tato osoba něco konala nebo strpěla.“.
9.
V § 146a odst. 1 písm. i) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene j) se doplňuje slovo „nebo“ a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
rozhodl o zničení věci ohrožující bezpečnost lidí nebo majetku (§ 81b odst. 1),“.
10.
V § 158e odst. 3 se slova „pod písmeny a) až c)“ nahrazují slovy „v odstavci 2“.
11.
V § 158e odst. 5 se za slova „v § 158d odst. 2“ vkládají slova „a k provedení předstíraného převodu podle § 158c“.
12.
V § 158e odst. 6 se na konci textu věty první doplňují slova „nad míru nezbytně nutnou“.
15.
V § 179b odst. 4 se slova „obdržel trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání“ nahrazují slovy „sdělil podezřelému, ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován (§ 179b odst. 3)“.
16.
V § 200 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Vystupuje-li před soudem osoba uvedená v § 102a odst. 1 bez utajení totožnosti nebo podoby, veřejnost se vyloučí vždy.“.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o zpravodajských službách České republiky
Čl. XXXII
V § 18 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 290/2005 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Úřad pro zahraniční styky a informace je oprávněn žádat technické zabezpečení použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů. V tomto případě je povinen doložit, že použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky bylo podle tohoto zákona povoleno.“.
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o Bezpečnostní informační službě
Čl. XXXIII
Za § 14 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 21/2006 Sb. a zákona č. 267/2006 Sb., se vkládá nový § 14a, který zní:
㤠14a
Bezpečnostní informační služba je oprávněna žádat technické zabezpečení použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů. V tomto případě je povinna doložit, že použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky bylo podle tohoto zákona povoleno.“.
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o Vojenském zpravodajství
Čl. XXXIV
V § 15 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Vojenské zpravodajství je oprávněno žádat technické zabezpečení použití sledování osob a věcí pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů. V tomto případě je povinno doložit, že použití sledování bylo podle tohoto zákona povoleno4).“.
ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o Vězeňské službě
Čl. XXXV
Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 293/1993 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 460/2000 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Příslušníci zařazení ve vězeňské stráži mohou být rozhodnutím ředitele věznice dočasně pověřeni plněním úkolů správní služby, pokud správní služba jí svěřené úkoly nemůže plnit vlastními silami.“.
2.
V § 24a odst. 1 se slova „služby pořádkové policie anebo ochranné služby“ zrušují.
ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o užívání státních symbolů České republiky
Čl. XXXVII
V § 3 odst. 2 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 213/2006 Sb., se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
vyobrazit na čestných odznacích a praporech bezpečnostních sborů,“.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).
ČÁST TŘICÁTÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
Čl. XXXVIII
V § 11 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., se za slova „u osob“ vkládají slova „, u nichž má být provedeno vyšetření lékařem ke zjištění, zda je lze umístit do policejní cely nebo je nutno je z ní propustit, a osob“.
ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o evidenci obyvatel
Čl. XXXIX
V § 14 písm. d) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb., se za bod 4 vkládá nový bod 5, který zní:
„5.
cizincům s povolením k pobytu na území České republiky, kterým toto povolení podle zvláštního právního předpisu2) vydalo,“.
Dosavadní bod 5 se označuje jako bod 6.
ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o hornické činnosti
Čl. XL
V § 29 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 315/2001 Sb., se ve větě druhé slova „příslušnému útvaru“ nahrazují slovy „krajskému ředitelství“.
ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o sociálních službách
Čl. XLI
V § 60a odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., větě první se slova „rozhodnutí o“ a slova „nebo zákazu vstupu do něj vydaného“ zrušují a slova „opisu tohoto rozhodnutí“ se nahrazují slovy „kopie úředního záznamu o vykázání“.
ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti a o opatřeních s tím souvisejících
Čl. XLII
V zákoně č. 26/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti a o opatřeních s tím souvisejících, se čl. I zrušuje.
ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona, kterým se mění a doplňují zákon o přestupcích, zákon o Policii České republiky a zákon o obecní policii
Čl. XLIII
V zákoně č. 67/1993 Sb., kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky a zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, se čl. II zrušuje.
ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona, kterým se mění a doplňují zákon o Policii České republiky a zákon o obecní policii
Čl. XLIV
V zákoně č. 163/1993 Sb., kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 26/1993 Sb., a zákona č. 67/1993 Sb., a zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., se čl. I zrušuje.
ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona, kterým se mění a doplňují zákon o Policii České republiky a zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, a kterým se stanoví podmínky skončení služebního poměru policistů Federální železniční policie
Čl. XLV
V zákoně č. 326/1993 Sb., kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se stanoví podmínky skončení služebního poměru policistů Federální železniční policie, se čl. I zrušuje.
ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona, kterým se mění a doplňují zákon o přestupcích a mění zákon o Policii České republiky, zákon o obecní policii a devizový zákon
Čl. XLVI
V zákoně č. 82/1995 Sb., kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, se čl. II zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ
Změna zákona, kterým se mění a doplňují trestní zákon, trestní řád, zákon o Policii České republiky, zákon o vyšších soudních úřednících a zákon o výkonu trestu odnětí svobody
Čl. XLVIII
V zákoně č. 152/1995 Sb., kterým se mění a doplňují zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, a zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, se čl. III zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna atomového zákona
Čl. XLIX
V zákoně č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se část III včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2a zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o cestovních dokladech
Čl. L
V zákoně č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb., se část druhá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o konkurzu a vyrovnání
Čl. LI
V zákoně č. 105/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 296/2007 Sb., se část třetí včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
Čl. LII
V zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se část druhá včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8c, 8d a 8e zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona, kterým se mění zákon o Policii České republiky, zákon o ochraně utajovaných skutečností a zákon o provozu na pozemních komunikacích
Čl. LIII
V zákoně č. 60/2001 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., se část první včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 18a až 18j zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona, kterým se mění trestní řád a trestní zákon a některé další zákony
Čl. LIV
V zákoně č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 362/2003 Sb. a zákona č. 283/2004 Sb., se část třetí včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 19a zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru
Čl. LVI
V zákoně č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb., se část první včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona, kterým se mění zákon o Vězeňské službě a justiční stráži a některé další zákony
Čl. LVII
V zákoně č. 436/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se část třetí včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ
Změna zákona, kterým se mění živnostenský zákon, zákon o ochraně spotřebitele a zákon o Policii České republiky
Čl. LVIII
V zákoně č. 119/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se část třetí včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o utajovaných informacích a o bezpečnostní způsobilosti
Čl. LIX
V zákoně č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 138/2006 Sb., se část sedmá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím
Čl. LX
V zákoně č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., se část první včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8f až 8i zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců
Čl. LXI
V zákoně č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 218/2007 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se část sedmnáctá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona, kterým se mění trestní řád a zákon o Policii České republiky
Čl. LXII
V zákoně č. 321/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se část druhá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona, kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony
Čl. LXIII
V zákoně č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony, se část třicátá druhá včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 18k a 18l zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru
Čl. LXIV
V zákoně č. 170/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru, se část první včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 17f a 18c zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona, kterým se mění zákon o pobytu cizinců na území České republiky a zákon o azylu
Čl. LXV
V zákoně č. 379/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část devátá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ
Změna zákona, kterým se mění insolvenční zákon a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím
Čl. LXVI
V zákoně č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobu jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, se část devátá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o svobodném přístupu k informacím
Čl. LXVII
V § 11 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 61/2006 Sb. a zákona č. 32/2008 Sb., se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 13e zní:
„(6)
Povinný subjekt neposkytne informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení, včetně informací ze spisů, a to i spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení, dokumentů, materiálů a zpráv o postupu při prověřování oznámení, které vznikly činností těchto orgánů při ochraně bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, předcházení trestné činnosti a při plnění úkolů podle trestního řádu, pokud by se tím ohrozila práva třetích osob anebo schopnost orgánů činných v trestním řízení předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost nebo stíhat trestné činy nebo zajišťovat bezpečnost České republiky. Ustanovení jiných zákonů o poskytování informací tím nejsou dotčena13e).
13e)
Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 13e se nově označuje jako poznámka pod čarou č. 13f.
ČÁST ŠEDESÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. LXVIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009, s výjimkou ustanovení
a)
čl. X bodu 20, který nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni vyhlášení,
b)
čl. XXIII bodů 1 až 6, 8, 10, 23, 25, 27, 30, 32, 33, 36, 38, 40, 44, 45, 48, 49, 51, 52, 54, 58, 62, 63, 67, bodu 68, pokud jde o § 165 písm. j) a v § 165 písm. l) slova „nebo správních deliktech“, a bodů 70 a 73, čl. XXIV, pokud jde o písmeno b), čl. XXV bodu 1 a čl. XXVI bodů 6 a 7, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2011, a
c)
čl. XXVII, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r. |
Zákon č. 273/2008 Sb. | Zákon č. 273/2008 Sb.
Zákon o Policii České republiky
Vyhlášeno 11. 8. 2008, datum účinnosti 1. 1. 2009, částka 91/2008
* ČÁST PRVNÍ - POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY (§ 1 — § 102)
* ČÁST TŘETÍ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ (§ 108 — § 120)
* ČÁST ČTVRTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 121 — § 122) k zákonu č. 273/2008 Sb.
Aktuální znění od 28. 6. 2022 (130/2022 Sb.)
273
ZÁKON
ze dne 17. července 2008
o Policii České republiky
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY
HLAVA I
POSTAVENÍ A ČINNOST POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY
§ 1
PoliciePolicie České republiky (dále jen „policiepolicie“) je jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor.
§ 2
PoliciePolicie slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“).
§ 3
PoliciePolicie působí na území České republiky, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak.
§ 4
(1)
Úkoly policiepolicie vykonávají příslušníci policiepolicie (dále jen „policisté“)1) a zaměstnanci2) zařazení v policiipolicii (dále jen „zaměstnanci policiepolicie“).
(2)
Ministr vnitra (dále jen „ministr“) může povolat policisty k plnění úkolů
a)
Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“),
b)
v Policejní akademii České republiky, nebo
c)
ve škole anebo školském zařízení, které nejsou organizační částí policiepolicie.
HLAVA II
ŘÍZENÍ A ORGANIZACE POLICIE
§ 5
(1)
PoliciePolicie je podřízena ministerstvu.
(2)
Ministerstvo vytváří podmínky pro plnění úkolů policiepolicie.
(3)
Policejní prezident odpovídá za činnost policiepolicie ministrovi.
§ 6
(1)
PoliciiPolicii tvoří útvary, jimiž jsou
a)
Policejní prezidium České republiky (dále jen „policejní prezidium“) v čele s policejním prezidentem,
b)
útvary policiepolicie s celostátní působností,
c)
krajská ředitelství policiekrajská ředitelství policie (dále jen „krajské ředitelství“),
d)
útvary zřízené v rámci krajského ředitelství.
(2)
Útvary policiepolicie uvedené v odstavci 1 písm. b) zřizuje na návrh policejního prezidenta ministr. Útvary policiepolicie uvedené v odstavci 1 písm. d) zřizuje na návrh ředitele krajského ředitelství policejní prezident.
(3)
Policejní prezidium řídí činnost policiepolicie.
§ 7
Policejní prezidium a útvary policiepolicie s celostátní působností se při nakládání s majetkem České republiky a v právních vztazích považují za součást organizační složky státu a účetní jednotky ministerstvo.
§ 7a
Nakládání s majetkem mezi organizačními složkami státu
O naložení s majetkem ve vlastnictví České republiky mezi organizačními složkami státu, které jsou součástí policie, nebo mezi ministerstvem a těmito organizačními složkami státu, a to přenecháním k užívání nebo změnou příslušnosti hospodařit, může rozhodnout ministr opatřením31) v případě, že je to potřeba v souvislosti s plněním úkolu policie.
§ 7b
Nakládání s majetkem za mimořádné události nebo krizové situace
(1)
Organizační složka státu může v souvislosti s řešením mimořádné události nebo krizové situace bezúplatně převést movitou věc z vlastnictví České republiky do vlastnictví územního samosprávného celku nebo jiné právnické osoby anebo fyzické osoby. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19b, 19c a 21 až 23 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích35) se nepoužijí.
(2)
Organizační složka státu může umožnit bezúplatné užívání movité věci ve vlastnictví České republiky územním samosprávným celkem nebo jinou právnickou osobou anebo fyzickou osobou v souvislosti s řešením mimořádné události nebo krizové situace anebo odstraňováním jejich následků, a to v nezbytném rozsahu. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19b, 19c a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích35) se nepoužijí.
§ 8
(1)
Krajské ředitelství je organizační složkou státu a účetní jednotkou, jehož příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva. V čele krajského ředitelství je krajský ředitel, který je také vedoucím organizační složky státu. Útvary policiepolicie zřízené v rámci jeho působnosti jsou vnitřními organizačními jednotkami krajského ředitelství.
(2)
V policiipolicii se zřizuje 14 krajských ředitelství, jejichž názvy a sídla jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. Územní obvod krajského ředitelství je shodný s územním obvodem vyššího územního samosprávného celku.
HLAVA III
ZÁKLADNÍ POVINNOSTI
§ 9
Zdvořilost
Policista a zaměstnanec policiepolicie jsou při plnění úkolů policiepolicie povinni dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní.
§ 10
Iniciativa
(1)
V případě ohrožení nebo porušení vnitřního pořádku a bezpečnosti, jehož odstranění spadá do úkolů policiepolicie, je policista ve službě nebo zaměstnanec policiepolicie v pracovní době povinen provést úkon v rámci své pravomoci (dále jen „úkon“) nebo přijmout jiné opatření, aby ohrožení nebo porušení odstranil.
(2)
Policista má povinnost podle odstavce 1 i v době mimo službu, je-li bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo svoboda osob anebo majetek nebo došlo-li k útoku na tyto hodnoty.
(3)
V případě ohrožení nebo porušení vnitřního pořádku a bezpečnosti, k jehož odstranění je příslušný jiný orgán veřejné správy a hrozí-li nebezpečí z prodlení, je policista ve službě nebo zaměstnanec policiepolicie v pracovní době povinen přijmout vhodné opatření k odstranění bezprostředně hrozícího nebezpečí a v případě potřeby vyrozumět příslušný orgán veřejné správy. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, policista ve službě nebo zaměstnanec policiepolicie v pracovní době tento orgán o tomto ohrožení nebo porušení bez zbytečného odkladu vyrozumí.
(4)
Policista nemá povinnost provést úkon nebo jiné opatření, jestliže
a)
provádí jiný úkon, zejména
1.
plní úkoly, při nichž používá operativně pátrací prostředky3) nebo podpůrné operativně pátrací prostředky,
2.
pronásleduje pachatele trestného činutrestného činu,
3.
zakročuje pod jednotným velením,
4.
vykonává šifrovou nebo kurýrní službu, při níž by mohlo dojít k ohrožení včasného předání šifrovaných zpráv nebo k ohrožení přepravovaných věcí,
5.
plní úkol, při němž používá výbušniny nebo výbušné předměty,
6.
zajišťuje bezpečnost chráněných objektů, prostorů nebo osob,
7.
provádí výcvik a přípravu k použití operativně pátracího prostředku nebo podpůrného operativně pátracího prostředku, nebo
8.
získává poznatky ze zájmového prostředízájmového prostředí podle § 70,
jehož přerušení nebo nedokončení by mělo zřejmě závažnější následky než nesplnění těchto povinností,
b)
jsou jeho schopnosti sníženy v důsledku jeho zdravotního stavu nebo vlivem léků anebo jiných látek tak, že řádné provedení nebo dokončení úkonu anebo jiného opatření by bylo ohroženo,
c)
k provedení úkonu nebo jiného opatření nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen a povaha úkonu nebo jiného opatření takové vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, nebo
d)
je zřejmé, že nemůže úkon nebo jiné opatření úspěšně dokončit.
(5)
Pokud to okolnosti dovolují, je policista před provedením úkonu, při němž dochází k přímému vynucování splnění právní povinnosti nebo k přímé ochraně práv za použití síly nebo hrozby jejího použití (dále jen „zákrok“), povinen použít slov „Jménem zákona!“ a odpovídající výzvy.
§ 11
Přiměřenost postupu
Policista a zaměstnanec policiepolicie jsou povinni
a)
dbát, aby žádné osobě v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná újma,
b)
dbát, aby jejich rozhodnutím neprovést úkon nevznikla osobám, jejichž bezpečnost je ohrožena, bezdůvodná újma,
c)
postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nebo osob nezúčastněných nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem.
§ 12
Prokazování příslušnosti
(1)
Při provádění úkonu je policista povinen prokázat svou příslušnost k policiipolicii služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem policiepolicie, na kterých musí být zřetelně viditelné identifikační číslo. Zaměstnanec policiepolicie je při provádění úkonu povinen prokázat svou příslušnost k policiipolicii průkazem zaměstnance policiepolicie se zřetelně viditelným identifikačním číslem.
(2)
Pokud povaha nebo okolnosti úkonu neumožňují prokázat příslušnost způsobem podle odstavce 1, prokáže policista svou příslušnost k policiipolicii ústním prohlášením „policiepolicie“; to neplatí, brání-li povaha nebo okolnosti úkonu také ústnímu prohlášení. Způsobem podle odstavce 1 se policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti úkonu dovolí.
(3)
Povinnost prokázat příslušnost k policiipolicii nemá policista, který tuto příslušnost oprávněně zastírá.
§ 13
Poučování
Policista je povinen před provedením úkonu poučit osobu dotčenou úkonem o právních důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech. Pokud poučení brání povaha a okolnosti úkonu, poučí nebo zajistí toto poučení ihned, jakmile to okolnosti dovolí.
HLAVA IV
SPOLUPRÁCE A DALŠÍ VZTAHY POLICIE
Díl 1
Spolupráce
§ 14
PoliciePolicie při plnění svých úkolů spolupracuje s ozbrojenými silami, bezpečnostními sbory a dalšími orgány veřejné správy, jakož i s právnickými a fyzickými osobami.
§ 15
V rámci spolupráce policiepolicie zejména upozorňuje orgány a osoby uvedené v § 14 na skutečnosti, které se dotýkají jejich činnosti a mohou vést k ohrožení nebo porušení vnitřního pořádku a bezpečnosti, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak.
§ 16
Spolupráce s obcemi
(1)
Útvar policiepolicie určený policejním prezidentem může uzavřít písemnou koordinační dohodu s obcíobcí nebo městskou částí hlavního města Prahy za účelem stanovení společného postupu při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku.
(2)
Místně příslušné krajské ředitelství může uzavřít písemnou koordinační dohodu s hlavním městem Prahou za účelem stanovení společného postupu při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku.
(3)
Koordinační dohoda obsahuje zejména
a)
formy a nástroje nepřetržité koordinace obceobce a útvaru policiepolicie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v obciobci,
b)
úkoly obceobce a útvaru policiepolicie v oblasti předcházení protiprávním jednáním porušujícím veřejný pořádek v obciobci,
c)
úkoly obceobce a útvaru policiepolicie při porušení veřejného pořádku v obciobci,
d)
podíl obceobce a útvaru policiepolicie na zajištění plnění úkolů podle písmen b) a c),
e)
formy a nástroje hodnocení plnění úkolů podle písmen b) a c) a odstraňování případných zjištěných nedostatků,
f)
dobu, na kterou je uzavírána,
g)
poskytování finančních prostředků.
§ 17
Spolupráce s ostatními právnickými a fyzickými osobami
PoliciePolicie spolupracuje s právnickými a fyzickými osobami
a)
vykonávajícími činnost v oblasti
1.
prevence kriminality a sociálně patologických jevů,
2.
vzdělávacích aktivit na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti,
3.
poskytování podpory, péče a pomoci obětemobětem trestných činůtrestných činů,
4.
zmírňování následků trestných činůtrestných činů, nebo
5.
prevence a řešení následků krizových situací4) a mimořádných událostí na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti,
b)
pracujícími s pachateli trestných činůtrestných činů a osobami se sociálně patologickým nebo obdobným rizikovým způsobem chování, nebo
c)
vykonávajícími jinou činnost ve prospěch zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti.
Díl 2
Další vztahy
§ 18
Vyžadování pomoci od osob a orgánů
Policista je v rozsahu potřebném pro splnění konkrétního úkolu policiepolicie oprávněn požadovat od orgánů a osob uvedených v § 14 věcnou a osobní pomoc, zejména potřebné podklady a informace včetně osobních údajůosobních údajů. Tyto orgány a osoby jsou povinny požadovanou pomoc poskytnout; nemusí tak učinit, brání-li jim v tom zákonná nebo státem uznaná povinnost mlčenlivosti anebo plnění jiné zákonné povinnosti. Fyzická osoba tak nemusí dále učinit, pokud by poskytnutím pomoci vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou.
§ 19
Technická podpora
(1)
PoliciePolicie může technicky zabezpečit použití zpravodajské techniky nebo nástrahové a zabezpečovací technikyzabezpečovací techniky5) anebo sledování osob a věcí na žádost státního orgánu oprávněného k takovému použití.
(2)
Státní orgán v rámci žádosti doloží, že použití zpravodajské techniky nebo sledování osob a věcí je povoleno podle jiného právního předpisu.
§ 20
Působení policie v rámci integrovaného záchranného systému, při řešení krizových situací a mimořádných událostí a při přípravě na ně
(1)
Plněním úkolů k řešení mimořádných událostí a krizových situací se rozumí i příprava policiepolicie na ně.
(2)
PoliciePolicie jako základní složka integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému vykonává v místě provádění záchranných a likvidačních prací úkoly podle tohoto zákona.
(3)
Policista nebo útvar policiepolicie se podílejí na provádění záchranných a likvidačních prací včetně letecké podpory integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a letecké podpory v krizových situacích,
a)
jsou-li k tomu vycvičeni a vybaveni,
b)
je-li to nezbytné pro záchranu života, zdraví nebo majetku a
c)
jsou-li k tomu určeni policejním prezidentem.
§ 21
Poskytování ochrany a součinnosti při provádění exekuce a výkonu rozhodnutí
(1)
PoliciePolicie poskytne ochranu osobě pověřené výkonem rozhodnutí za podmínky, že tato osoba
a)
nemůže provést výkon rozhodnutí z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví a
b)
o poskytnutí této ochrany požádá.
(2)
PoliciePolicie poskytne exekutorovi součinnost při exekuční činnosti a ochranu při provádění exekuceexekuce. Ochranu poskytne policiepolicie za úhradu nákladů v případě, že exekutor si může ochranu zajistit jinak.
(3)
V žádosti o ochranu se musí uvést konkrétní důvody, z nichž obava z ohrožení života nebo zdraví osoby vyplývá.
§ 22
Povolávání vojáků, příslušníků Vězeňské služby České republiky a Celní správy České republiky k plnění úkolů policie
(1)
Pokud síly a prostředky policiepolicie nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, může vláda České republiky povolat k plnění úkolů policiepolicie vojáky v činné službě a příslušníky Vězeňské službyVězeňské služby České republiky nebo Celní správy České republiky. Vojáky a příslušníky lze povolat na nezbytnou dobu.
(2)
Vojáci a příslušníci povolaní podle odstavce 1 mají při plnění úkolů policiepolicie oprávnění a povinnosti policisty; vláda České republiky může rozsah těchto oprávnění a povinností omezit.
(3)
Vojáci a příslušníci povolaní podle odstavce 1 prokazují svou příslušnost k plnění úkolů policiepolicie svým předepsaným stejnokrojem s vnějším označením „POLICIEPOLICIE“, průkazem potvrzujícím oprávnění k plnění úkolů policiepolicie, popřípadě i ústním prohlášením. Při tom postupují podle § 12.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou vzory vnějšího označení „POLICIEPOLICIE“ a průkazu potvrzujícího oprávnění k plnění úkolů policiepolicie a způsob prokazování příslušnosti.
§ 23
Uveřejňování informací hromadnými sdělovacími prostředky
Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání a vydavatel periodického tisku jsou povinni bez náhrady nákladů na základě žádosti policiepolicie neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o závažném ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo veřejného pořádku.
§ 23a
Tísňová komunikace
(1)
Policie zajišťuje nepřetržitý a bezodkladný příjem volání na národní číslo tísňového volání 158, výzev předaných operačními středisky základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a výzev oznámených prostřednictvím dalších služeb určených k tísňové komunikaci (dále jen „tísňová komunikace“) a reakci na tísňovou komunikaci prostřednictvím operačního řízeníoperačního řízení.
(2)
Operačním řízenímOperačním řízením se pro účely tohoto zákona rozumí činnost operačních středisek zřízených u útvarů policie, zejména příjem a vyhodnocení tísňové komunikace a navazující výkon řídících, organizačních a dalších činností za účelem plnění úkolů uvedených v § 2.
(3)
Policie při příjmu tísňové komunikace využívá informace o místě, kde se komunikující nachází, získané z komunikační sítě nebo telekomunikačního koncového zařízení.
(4)
Policie je pro potřeby operačního řízeníoperačního řízení oprávněna požadovat od základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému záznam tísňové komunikace uskutečněný na jednotné evropské číslo tísňového volání nebo na národní číslo tísňového volání.
(5)
Záznam tísňové komunikace může policie předat složce integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, je-li potřebný k plnění jejího konkrétního úkolu. Záznam lze předat i orgánu veřejné moci na jeho písemnou žádost v rozsahu nezbytném pro výkon působnosti tohoto orgánu.
HLAVA V
OMEZENÍ OSOBNÍ SVOBODY
§ 24
Obecná ustanovení
(1)
Osoba omezená na svobodě policistou nesmí být podrobena mučení nebo krutému, nelidskému anebo ponižujícímu zacházení a nesmí s ní být zacházeno takovým způsobem, který nerespektuje lidskou důstojnost. Policista, který se stane svědkem takového zacházení, má povinnost přijmout opatření k zamezení takovému zacházení a oznámit je bezodkladně svému nadřízenému.
(2)
PoliciePolicie na žádost osoby omezené na svobodě vyrozumí o této skutečnosti osobu jí blízkou nebo jinou osobu, kterou osoba omezená na svobodě určí. Jedná-li se o osobu nezletilou, osobu, jejíž svéprávnost byla omezena, vyrozumí také zákonného zástupce nebo opatrovníka této osoby. Jedná-li se o osobu mladší 15 let, vyrozumí také orgán sociálně právní ochrany dětí. Jde-li o vojáka v činné službě, vyrozumí také Vojenskou policiipolicii. PoliciePolicie provede vyrozumění neprodleně.
(3)
Vyrozumění podle odstavce 2 policiepolicie neprovede, pokud by tím došlo k ohrožení splnění účelu závažného úkonu nebo pokud by bylo takové vyrozumění spojeno s nepřiměřenými obtížemi. O této skutečnosti bez zbytečného odkladu písemně informuje místně příslušného státního zástupce. Osobu podle odstavce 2 vyrozumí ihned, jakmile překážka podle věty první pomine.
(4)
Osoba omezená na svobodě má právo zajistit si právní pomoc46) a mluvit s právním zástupcem bez přítomnosti třetí osoby. Za tímto účelem poskytne policista neprodleně nezbytnou součinnost, požádá-li o ni tato osoba.
(5)
Osoba omezená na svobodě má právo nechat se vyšetřit nebo ošetřit lékařem podle svého výběru; to neplatí pro vyšetření lékařem ke zjištění, zda ji lze umístit do policejní cely nebo je nutno ji z ní propustit. PoliciePolicie za účelem ošetření nebo vyšetření umožní přístup lékaře k této osobě.
§ 25
Připoutání
(1)
Policista je oprávněn omezit možnost volného pohybu osoby, která fyzicky napadá policistu nebo jinou osobu, ohrožuje vlastní život, poškozuje majetek nebo se pokusí o útěk, připoutáním k vhodnému předmětu, zejména pomocí pout.
(2)
Omezení podle odstavce 1 musí být ukončeno v okamžiku, kdy je zřejmé, že osoba jednání podle odstavce 1 nebude opakovat, nejdéle však po uplynutí 2 hodin od okamžiku připoutání.
§ 26
Zajištění osoby
(1)
Policista je oprávněn zajistit osobu, která
a)
svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život, život nebo zdraví jiných osob anebo majetek,
b)
v budově útvaru policiepolicie úmyslně znečišťuje nebo poškozuje majetek anebo slovně uráží policistu nebo jinou osobu,
c)
má být předvedena podle jiného právního předpisu6),
d)
utekla z výkonu trestu odnětí svobody, z výkonu ochranného léčení, ústavní výchovy, předběžného opatření nebo ochranné výchovy anebo ze zabezpečovací detence,
e)
při předvedení kladla odpor nebo se pokusila o útěk,
f)
byla přistižena při jednání, které má znaky přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat anebo mařit řádné objasnění věci,
g)
není trestně odpovědná a byla přistižena při jednání, které má znaky trestného činutrestného činu, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat anebo mařit řádné objasnění věci,
h)
je nezletilá, je-li to nezbytné pro její navrácení do rodičovské nebo jiné obdobné péče jejímu zákonnému zástupci, nebo
i)
byla dopadena na základě pronásledování podle § 92 prováděném příslušníkem zahraničního bezpečnostního sboru.
(2)
Policista po pominutí důvodu zajištění osobu neprodleně propustí, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li pro to právní důvod, předá osobu příslušnému orgánu nebo zařízení pro výkon ochranného opatření.
(3)
Zajištění může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody; zajištění podle odstavce 1 písm. i) však nesmí trvat déle než 6 hodin, pokud příslušný orgán cizího státu nepožádá o omezení osoby na svobodě za účelem vydání nebo předání, přičemž hodiny mezi půlnocí a devátou hodinou ranní se nezapočítávají.
(4)
Zajistí-li policista osobu nezletilou nebo osobu, která není trestně odpovědná, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo školské anebo výchovné zařízení, ze kterého osoba utekla, nebo jiné obdobné zařízení, ve kterém je tato osoba umístěna na základě rozhodnutí soudu anebo na základě souhlasu zákonných zástupců anebo opatrovníka. Zákonný zástupce, opatrovník nebo uvedené zařízení jsou povinni bez zbytečného odkladu zajistit odvoz této osoby z útvaru, v němž je osoba zajištěna. Zajistí-li policiepolicie výjimečně převezení osoby sama, má tato osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník povinnost uhradit náklady převozu. PoliciePolicie zajištěnou osobu, která utekla z výkonu ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo předběžného opatření, převeze na nejbližší záchytné pracoviště diagnostického ústavu, pokud není školské zařízení, z něhož osoba utekla, blíže než toto záchytné pracoviště.
(5)
O zajištění sepíše policista úřední záznam.
§ 27
Zajištění cizince
(1)
Policista je oprávněn zajistit cizince, jestliže
a)
se cizinec dopustil jednání, pro které lze pobyt na území České republiky ukončit nebo zahájit řízení o správním vyhoštění,
b)
bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění a policista zjistí důvod pro zajištění cizince podle jiného právního předpisu8),
c)
cizinec má být podle vykonatelného rozhodnutí vyhoštěn, nebo
d)
je důvod se domnívat, že cizinec neoprávněně vstoupil na území České republiky nebo zde neoprávněně pobývá.
(2)
O zajištění cizince podle odstavce 1 policista bez zbytečného odkladu informuje orgán, který rozhoduje o ukončení pobytu na území České republiky nebo o správním vyhoštění. Policista je oprávněn cizince zajistit do doby, než tento orgán cizinci doručí rozhodnutí o ukončení pobytu.
(3)
Zajištění podle odstavce 1 může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. Zajištění podle odstavce 2 může trvat nejdéle 48 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. Celková doba zajištění podle odstavců 1 a 2 nesmí být delší než 48 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.
Policejní cely
§ 28
Policista je oprávněn umístit do policejní cely (dále jen „cela“) osobu
a)
zajištěnou,
b)
zadrženou3),
c)
zatčenou3),
d)
dodávanou do výkonu trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence, ochranného léčení nebo ochranné výchovy3),
e)
převzatou policistou k provedení procesních úkonů z vazby, výkonu trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence, ochranného léčení nebo ochranné výchovy, nebo
f)
předvedenou podle § 63 nebo 65, nelze-li pro odpor osoby zajistit provedení úkonu uvedeného v § 63 nebo 65.
§ 29
(1)
Před umístěním osoby do cely je policista oprávněn přesvědčit se, zda tato osoba u sebe nemá zbraňzbraň nebo jinou věc způsobilou ohrozit život anebo zdraví a takovou věc odebrat. Za tímto účelem je oprávněn provést prohlídku osoby. Je-li věcí podle věty první zdravotní pomůcka, jejíž odnětí způsobuje psychickou nebo fyzickou újmu, musí být pro odebrání zvláštní důvod.
(2)
Policista sepíše seznam odebraných věcí a kopii seznamu předá osobě. Při propuštění osoby z cely jí vrátí odebrané věci proti podpisu.
§ 30
Do cely se umísťují odděleně osoby
a)
různého pohlaví,
b)
mladší 18 let a dospělé,
c)
zadržené3) nebo zatčené3), u nichž lze předpokládat, že proti nim bude vedeno společné trestní řízenítrestní řízení nebo spolu jejich trestní věci souvisejí,
d)
které se chovají agresivně, nebo
e)
u nichž lze důvodně předpokládat agresivní chování.
§ 31
(1)
Osobu, která je zjevně pod vlivem návykové látky9), lze umístit do cely za podmínky, že lékař po provedeném vyšetření neshledá důvody pro její umístění na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici nebo v jiném zdravotnickém zařízení anebo po provedeném ošetření již nebude podle stanoviska lékaře důvod pro její umístění do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice nebo jiného zdravotnického zařízení.
(2)
Zjistí-li policista, že osoba, která má být umístěna v cele, je zraněná, nebo upozorní-li tato osoba na svou závažnou chorobu anebo je důvodné podezření, že tato osoba takovou chorobou trpí, zajistí policista její lékařské ošetření a vyžádá vyjádření lékaře k jejímu zdravotnímu stavu.
§ 32
(1)
Jestliže osoba umístěná v cele onemocní, utrpí jinou újmu na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, policista, který vykonává ostrahu cely, učiní potřebná opatření směřující k ochraně jejího života nebo zdraví, zejména jí poskytne první pomoc a přivolá lékaře, od něhož vyžádá stanovisko k dalšímu setrvání osoby v cele nebo k jejímu umístění ve zdravotnickém zařízení. Pokud podle stanoviska lékaře brání zdravotní stav osoby dalšímu setrvání v cele, policista osobu neprodleně z cely propustí. Je-li to z hlediska zdravotního stavu osoby nezbytné, zajistí policista její odvoz do zdravotnického zařízení.
(2)
O případu podle odstavce 1 nebo o úmrtí osoby umístěné v cele policista bezodkladně vyrozumí svého nadřízeného; ten neprodleně vyrozumí příslušného státního zástupce. Úmrtí osoby policiepolicie oznámí bez zbytečného odkladu také osobě blízké zemřelé osoby, pokud je známa.
§ 33
(1)
Cela musí být hygienicky nezávadná a musí odpovídat svému účelu.
(2)
V cele nesmějí být umístěny předměty, které by mohly být zneužity k ohrožení života nebo zdraví policisty anebo jiných osob.
(3)
Nemá-li osoba dostatečný oděv nebo má-li oděv hygienicky závadný, zapůjčí jí oděv útvar policiepolicie, u kterého je cela zřízena.
(4)
Osoba umístěná v cele má právo na přiměřený odpočinek včetně spánku, na poskytnutí nezbytných léků a zdravotních pomůcek, dostatečný přístup k vodě a toaletě, jakož i na provedení základní hygieny. Dále má právo na poskytnutí stravy třikrát denně v přiměřených intervalech.
(5)
Osoba umístěná v cele musí být prokazatelně informována o právech a povinnostech osob umístěných v cele.
HLAVA VI
POSTUP VE VZTAHU K VĚCEM
§ 34
Odnětí věci
(1)
Policista je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci, jestliže
a)
lze mít za to, že v řízení o přestupku může být uloženo její propadnutí nebo může být zabrána, nebo
b)
jde o věc důležitou pro řízení o přestupku.
(2)
Po předchozí marné výzvě k vydání věci podle odstavce 1 je policista oprávněn tuto věc odejmout. Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku. Vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku nebo jiný obdobný obecný zájem, věta druhá se nepoužije.
(3)
O vydání věci nebo jejím odnětí sepíše policista úřední záznam a osobě vystaví potvrzení. Vydanou nebo odňatou věc, je-li jí třeba k dalšímu řízení, policista předá orgánu, který je příslušný rozhodnout o přestupku; jinak ji vydá osobě, o jejímž právu na věc není pochyb, popřípadě se vrátí osobě, která ji vydala nebo které byla odňata.
(4)
Je-li věcí podle odstavce 1 nebo 2 omamná nebo psychotropní látka nebo prekursor drog nebo jiná chemická látka nebo jiný předmět určený k výrobě omamných nebo psychotropních látek, policie takovou látku po skončení řízení zničí nebo zaeviduje k účelům uvedeným v § 38, pokud nebylo rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání věci. Obdobným způsobem policie postupuje u věci uvedené ve větě první získané v souvislosti s činností uvedenou v § 69 nebo 70.
§ 34a
Předběžné zajištění věci
(1)
Policista je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci, pokud lze na základě zjištěných skutečností důvodně předpokládat, že o zajištění nebo předání takové věci požádá cizí stát.
(2)
Po předchozí marné výzvě k vydání věci podle odstavce 1 je policista oprávněn tuto věc odejmout.
(3)
O vydání nebo odnětí věci (dále jen „předběžné zajištění věci“) sepíše policista úřední záznam a osobě vystaví potvrzení.
(4)
Předběžné zajištění věci trvá nezbytně dlouhou dobu, nejdéle však 60 dnů.
(5)
O předběžném zajištění věci, o možnosti uplatnit na ni právo, jakož i o lhůtě podle odstavce 4 policiepolicie bez zbytečného odkladu vyrozumí cizí stát, v jehož zájmu byla věc předběžně zajištěna.
(6)
Nebrání-li tomu právní důvod, policiepolicie předběžně zajištěnou věc bez zbytečného odkladu vydá osobě, u níž byla zajištěna, nebo tuto osobu vyrozumí o možnosti věc převzít, pokud
a)
cizí stát ve lhůtě podle odstavce 4 nedoručí žádost o zajištění nebo předání věci podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a
b)
na věc neuplatní ve lhůtě podle odstavce 4 právo osoba jiná.
(7)
Jestliže na předběžně zajištěnou věc uplatňuje nárok osoba jiná, vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc uloží do úschovy soudu a osoba, která si na věc činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních.
(8)
Pokud osoba, které má být věc vydána podle odstavce 6 nebo 7, přes opakovanou výzvu věc nepřevezme, s věcí se dále nakládá jako s věcí nalezenou podle občanského zákoníku.
§ 35
Vydání a odebrání zbraně a prohlídka osoby
(1)
Policista je oprávněn vyzvat osobu k vydání zbranězbraně, hrozí-li nebezpečí, že jí bude neoprávněně užito k násilí nebo pohrůžce násilím. Po předchozí marné výzvě je policista oprávněn zbraňzbraň odebrat.
(2)
Policista je oprávněn provést prohlídku osoby a odebrat jí zbraňzbraň, pokud
a)
osobní svoboda osoby má být omezena,
b)
proti ní směřuje zákrok, nebo
c)
proti ní směřuje jiný úkon, hrozí nebezpečí, že osoba bude klást odpor, a je podezření, že má u sebe zbraňzbraň.
(3)
O provedení prohlídky sepíše policista úřední záznam.
(4)
Osobě, která zbraňzbraň vydala nebo jíž byla odebrána, vystaví policista bez zbytečného odkladu potvrzení o jejím odebrání.
(5)
Policista vydanou nebo odebranou zbraňzbraň vrátí, jestliže pominul důvod pro její vydání nebo odebrání. Osoba je povinna vrácení zbranězbraně potvrdit podpisem.
§ 36
Použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla
(1)
Policista je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla,
a)
které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla,
b)
které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích,
c)
které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo
d)
je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranstvíveřejného prostranství
a jeho řidič není na místě přítomen.
(2)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla lze použít jen tehdy, je-li zajištěna možnost jeho odstranění bez zbytečného odkladu.
(3)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečného odkladu po projednání přestupkupřestupku v blokovém řízení, po zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na zakázaném místě ponechala, po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby nebo po uhrazení nákladů podle odstavce 5 provozovatelem vozidla.
(4)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla z důvodu uvedeného v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které
a)
tvoří překážku silničního provozu10), nebo
b)
je viditelně označeno jako vozidlo ozbrojených sil, bezpečnostního sboru, požární ochrany, vozidlo určené k poskytování zdravotnických služeb, vozidlo invalidy nebo jako vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodní smlouvy.
(5)
Přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, pak na náklady provozovatele vozidla. Pokud došlo k přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla v rozporu s odstavcem 1, uhrazené náklady musí být neprodleně vráceny tomu, kdo je uhradil.
(6)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla může policista použít také za podmínek podle § 55 odst. 1 písm. b). Na toto použití technického prostředku se odstavce 1 až 5 nevztahují.
§ 36a
Zamezení provozu bezpilotního systému
(1)
Policista je oprávněn zamezit provozu bezpilotního systému technickými nebo jinými prostředky, popřípadě jeho poškozením nebo zničením, jestliže bezprostředně ohrožuje život, zdraví, majetek značné hodnoty nebo veřejný pořádek.
(2)
Oprávnění podle odstavce 1 lze použít pouze v nezbytné míře a po nezbytnou dobu.
§ 37
Zajištění, odstranění a zničení věci
(1)
Policista je oprávněn věc zajistit, popřípadě odstranit, je-li důvodné podezření, že představuje bezprostřední závažné ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí a nelze-li toto ohrožení odstranit jinak.
(2)
Nelze-li ohrožení odstranit postupem podle odstavce 1, je policista oprávněn věc zničit, popřípadě dočasně uložit do doby zničení, zejména je-li důvodné podezření, že obsahuje výbušninu.
(3)
Nebrání-li tomu právní důvod, vydá policiepolicie zajištěnou věc bez zbytečného odkladu tomu, o jehož právu na vydání věci není pochyb, nebo oprávněnou osobu vyrozumí o možnosti věc převzít. Při pochybnostech policiepolicie uloží věc do své úschovy a osobu, která si na vydání věci činí nárok, poučí o možnosti uplatnit tento nárok v řízení ve věcech občanskoprávních.
(4)
Je-li nebezpečí, že se věc, která nemohla být vydána podle odstavce 3, zkazí, prodá se a získané peněžní prostředky se uloží do úschovy policiepolicie.
(5)
Zajištěná věc včetně peněžních prostředků podle odstavce 4 propadá státu, pokud není nárok na její vydání uplatněn do 3 měsíců od zajištění nebo není v této lhůtě vyzvednuta.
(6)
Náklady spojené s úschovou hradí osoba, která věc převzala.
§ 38
Držení a používání nebezpečných látek a věcí
(1)
PoliciePolicie a policejní školy mohou pro účely výuky, výcviku, zkoušek, expertizní, znalecké a vědeckovýzkumné činnosti nebo pro výkon jiné činnosti v rámci plněného úkolu nabývat, držet, přechovávat, vyrobit a používat nebezpečné látky a věci a části lidských pozůstatků11).
(2)
Nebezpečnými látkami a věcmiNebezpečnými látkami a věcmi se pro účely tohoto zákona rozumějí zejména výbušniny, výbušné předměty, jedy, padělky platebních prostředků, známek a cenných papírů nebo jiných listin, omamné a psychotropní látky, prekursory drog nebo jiné chemické látky nebo jiné předměty určené k výrobě omamných a psychotropních látek.
(3)
PoliciePolicie
a)
přijme opatření k zamezení neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k nebezpečným látkám a věcem nebo k jejich neoprávněnému použití, zničení anebo ztrátě,
b)
zpracuje a vede evidenci nebezpečných látek a věcí,
c)
vede dokumentaci technicko-organizačních opatření k zajištění ochrany nebezpečných látek a věcí a k eliminaci rizik plynoucích z charakteru tohoto materiálu pro bezpečnost osob a majetku.
(4)
Policista je oprávněn používat a přepravovat výbušniny a výbušné předměty v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti osob a majetku, zejména při likvidaci nástražných výbušných systémů, při likvidaci nálezu munice nebo výbušnin, při speciálním výcviku služebních psů, při boji proti pachatelům závažných trestných činůtrestných činů nebo je-li to nezbytné k předcházení anebo odstranění závažného ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti.
(5)
ZbraněZbraně, střelivo a munice včetně výbušnin, které jsou ve školách a školských zařízeních určeny ke vzdělávání a výcviku policistů, jsou výzbrojí policiepolicie. ZbraníZbraní se rozumí zbraňzbraň střelná včetně střeliva a doplňků zbranězbraně, výbušnina, speciální výbušný předmět, průlomový pyrotechnický prostředek a speciální náloživo.
§ 39
Rušení provozu elektronických komunikací
(1)
Policie může za účelem odstranění bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob nebo za účelem odstranění bezprostředně hrozící škody velkého rozsahu47) na majetku, případně při zajišťování bezpečnosti chráněných objektů, prostorů a osob, rušit v nezbytné míře a po nezbytnou dobu
a)
provoz elektronických komunikačních zařízení a sítí,
b)
poskytování služeb elektronických komunikací, nebo
c)
provozování radiokomunikačních služeb.
(2)
Policie může provádět rušení podle odstavce 1 rovněž při výcviku, přičemž ohlásí Českému telekomunikačnímu úřadu (dále jen „úřad“), územně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost zavedení rušení v přiměřené lhůtě předem. Za účelem odstranění nebo zmírnění dopadů ohlášeného rušení může úřad stanovit podmínky tohoto rušení včetně povinnosti informovat v nezbytné míře o rušení dotčené provozovatele sítí elektronických komunikací a poskytovatele služeb elektronických komunikací; to neplatí, pokud by poskytnutí informace mohlo ohrozit plnění úkolů policie. V takovém případě může úřad uložit povinnost informovat dotčené provozovatele sítí elektronických komunikací a poskytovatele služeb elektronických komunikací bez zbytečného odkladu poté, co tyto důvody pominou.
(3)
Policie může provádět rušení poskytování služeb elektronických komunikací rovněž za účelem odstranění bezprostředně hrozící škody způsobené
a)
protiprávním zásahem do počítačové sítě vedeným proti informačnímu systému kritické informační infrastruktury48) nebo významnému informačnímu systému49), nebo
b)
kybernetickým útokem s dopadem na větší počet počítačových systémů orgánů veřejné moci, který způsobuje nefunkčnost těchto systémů.
(4)
Zavedení rušení podle odstavců 1 a 3 policie bez zbytečného odkladu ohlásí úřadu, územně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Pokud by ohlášení mohlo ohrozit plnění úkolů policie, ohlásí policie zavedení rušení bez zbytečného odkladu poté, co tyto důvody ohrožení pominou.
§ 40
Vstup do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek
(1)
Policista je oprávněn vstoupit bez souhlasu uživatele do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek a provést tam potřebné úkony nebo jiná opatření jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti.
(2)
Oprávnění podle odstavce 1 má policista také v případě
a)
důvodného podezření, že se na místě uvedeném v odstavci 1 nachází zemřelý,
b)
pronásledování osoby, nebo
c)
vstupu do jiného prostoru nebo na pozemek, má-li důvodné podezření, že se tam nachází týrané zvíře.
(3)
Policista je oprávněn za účelem vstupu na místo uvedené v odstavci 1 toto místo otevřít nebo jiným způsobem si do něj zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly.
(4)
Policista je povinen při vstupu do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek a při následných úkonech zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo by mohlo dojít k ohrožení života anebo zdraví nezúčastněné osoby.
(5)
Po provedení úkonů nebo jiných opatření je policista povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět uživatele obydlí, jiného prostoru nebo pozemku a zajistit zabezpečení tohoto místa, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba.
§ 41
Oprávnění ke vstupu
(1)
Policista je při plnění úkolu policie oprávněn vstupovat v živnostenské provozovně, v herně, kasinu a dalších prostorách, kde jsou provozovány hazardní hry35), do prostor, u kterých lze mít důvodně za to, že se v nich zdržují fyzické osoby, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby.
(2)
Policista je při plnění úkolu policie oprávněn vstupovat do živnostenské provozovny, do herny, kasina a dalších prostor, kde jsou provozovány hazardní hry, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby, pokud
a)
je to nezbytné z důvodu zajištění veřejného pořádku, nebo
b)
lze mít důvodně za to, že jsou zde osobě mladší 18 let prodávány nebo podávány
1.
alkoholické nápoje nebo je zde této osobě jinak umožněno jejich požívání, nebo
2.
tabákové výrobky, kuřácké pomůcky, bylinné výrobky určené ke kouření, elektronické cigarety nebo jejich náhradní náplně nebo je zde této osobě jinak umožněno jejich užívání.
(3)
Policista je při plnění úkolu policie oprávněn vstupovat do herny, kasina a dalších prostor, kde jsou provozovány hazardní hry, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby, také tehdy, lze-li mít důvodně za to, že se zde hazardní hry účastní osoba mladší 18 let.
(4)
Každý je povinen umožnit policistovi vstup do míst podle odstavců 1 až 3. Tím není dotčena úprava vstupu do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek.
(5)
Nelze-li jinak dosáhnout splnění úkolu policie, je policista oprávněn za účelem vstupu do míst podle odstavců 1 až 3 tato místa otevřít nebo jiným způsobem si do nich zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly.
§ 42
Zastavení a prohlídka dopravního prostředku
(1)
Policista je oprávněn zastavit dopravní prostředek a provést jeho prohlídku,
a)
pronásleduje-li pachatele úmyslného trestného činutrestného činu, nebo
b)
pátrá-li po pachateli úmyslného trestného činutrestného činu nebo po věcech z takového trestného činutrestného činu pocházejících anebo s takovým trestným činemtrestným činem souvisejících,
má-li důvodné podezření, že se v dopravním prostředku takový pachatel nebo věci nachází.
(2)
Policista je oprávněn zastavit dopravní prostředek a provést jeho prohlídku, má-li důvodné podezření, že používáním dopravního prostředku, na dopravním prostředku nebo v souvislosti s dopravním prostředkem byl spáchán trestný čintrestný čin.
(3)
Policista je oprávněn zastavit dopravní prostředek a provést jeho prohlídku, pátrá-li po
a)
osobách hledaných, pohřešovaných nebo protiprávně se zdržujících na území České republiky,
b)
zbraníchzbraních, střelivu, munici, výbušninách, výbušných předmětech, jedech, omamných a psychotropních látkách, prekursorech drog nebo jiných chemických látkách nebo jiných předmětech určených k výrobě omamných a psychotropních látek, nebo
c)
věcech pocházejících z trestné činnosti anebo souvisejících s trestnou činností,
má-li důvodné podezření, že se v dopravním prostředku taková osoba nebo věc nachází.
(4)
Pokud řidič na výzvu policisty nebo znamení dané podle jiného právního předpisu10) nezastavil, je policista oprávněn po jeho zastavení provést prohlídku dopravního prostředku také za účelem zjištění, zda se v něm nenachází
a)
osoby hledané, pohřešované nebo protiprávně se zdržující na území České republiky,
b)
zbranězbraně, střelivo, munice, výbušniny, výbušné předměty, jedy, omamné a psychotropní látky, prekursory drog nebo jiné chemické látky nebo jiné předměty určené k výrobě omamných a psychotropních látek, nebo
c)
věci pocházející z trestné činnosti nebo související s trestnou činností.
(5)
Policista je oprávněn při zajišťování bezpečnosti prostředků veřejné hromadné dopravy před útoky na jejich provoz a na bezpečnost cestujících v těchto prostředcích provést prohlídku zavazadla, jakož i prostředku veřejné hromadné dopravy, za účelem zjištění, zda v nich není přepravována věc, která by mohla být použita k takovému útoku. Obdobně je oprávněn provést prohlídku osoby za účelem zjištění, zda takovou věc nepřechovává.
(6)
Policista je oprávněn při zajišťování bezpečnosti prostředků veřejné hromadné dopravy a při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti v těchto prostředcích k
a)
bezplatné přepravě těmito prostředky,
b)
bezplatnému používání telekomunikačních zařízení instalovaných v těchto prostředcích.
(7)
Policista je oprávněn za účelem provedení prohlídky dopravní prostředek otevřít nebo jiným způsobem si do něj zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly.
§ 42a
Oprávnění policisty při kontrole motorového vozidla požadovat uhrazení nedoplatku
(1)
Policista je oprávněn při kontrole motorového vozidla požadovat po řidiči tohoto vozidla uhrazení jeho nedoplatkunedoplatku nebo nedoplatkunedoplatku provozovatele tohoto vozidla na pokutě za přestupek podle zákona o silničním provozu, zákona o pozemních komunikacích nebo zákona o silniční dopravě, umožní-li mu uhrazení nedoplatkunedoplatku na místě kontroly motorového vozidla v hotovosti a bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty, a to pouze v případě, pokud
a)
byla pokuta, jejímž neuhrazením vznikl nedoplateknedoplatek, uložena celním úřadem, nebo
b)
byl nedoplateknedoplatek na této pokutě předán k vymáhání obecnému správci daně.
(2)
NedoplatkemNedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí nedoplateknedoplatek, u kterého není povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.
(3)
Poskytnutí informace o nedoplatkunedoplatku podle odstavce 1 provozovatele motorového vozidla řidiči tohoto vozidla není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.
(4)
Je-li nedoplateknedoplatek podle odstavce 1 uhrazen na místě kontroly motorového vozidla, policista vystaví řidiči tohoto vozidla potvrzení o jeho uhrazení. Je-li nedoplateknedoplatek podle odstavce 1 uhrazen v hotovosti, předá policie peněžní prostředky nejpozději následující pracovní den obecnému správci daně příslušnému podle místa jeho uhrazení.
(5)
Generální ředitelství cel poskytne policii způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup informace nezbytné pro účely zjištění výše nedoplatkunedoplatku podle odstavce 1.
§ 42b
Zadržení tabulek státní poznávací značky a zabránění v jízdě motorového vozidla
(1)
Není-li nedoplateknedoplatek podle § 42a odst. 1 uhrazen na místě kontroly motorového vozidla, přikáže policista řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a
a)
zadrží tabulky státní poznávací značky (dále jen „registrační značka“) motorového vozidla; pokud je řidič motorového vozidla odmítne na výzvu policisty vydat, tabulky registrační značky odejme, nebo
b)
zabrání motorovému vozidlu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.
(2)
Policista o zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla sepíše úřední záznam, který obsahuje
a)
údaje o kontrolovaném motorovém vozidle,
b)
údaje o osobě, která byla řidičem kontrolovaného motorového vozidla v době zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla,
c)
identifikační údaje osoby, která má nedoplateknedoplatek podle § 42a odst. 1,
d)
výši nedoplatkunedoplatku podle § 42a odst. 1,
e)
údaje o útvaru policie, kde je možné nedoplateknedoplatek podle § 42a odst. 1 uhradit nebo prokázat jeho uhrazení, vyzvednout zadržené tabulky registrační značky nebo se domáhat odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, a času, kdy je tak možné učinit,
f)
poučení o důsledku zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla a
g)
poučení o možnosti podat stížnost podle § 42d.
(3)
Policista předá stejnopis úředního záznamu podle odstavce 2 řidiči kontrolovaného motorového vozidla.
(4)
Není-li řidič kontrolovaného motorového vozidla současně jeho provozovatelem, vyrozumí policie o zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla provozovatele tohoto vozidla, je-li to bez zbytečných obtíží možné. Ve vyrozumění provozovatele motorového vozidla, je-li osobou, která má nedoplateknedoplatek podle § 42a odst. 1, uvede policie údaje podle odstavce 2, s výjimkou údaje o výši nedoplatkunedoplatku řidiče kontrolovaného motorového vozidla. Ve vyrozumění provozovatele motorového vozidla, který není osobou, která má nedoplateknedoplatek podle § 42a odst. 1, uvede policie údaje podle odstavce 2 písm. a), b) a e) až g).
(5)
Škody způsobené v souvislosti se zadržením tabulek registrační značky nebo s použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, zejména škody způsobené omezením užívání motorového vozidla, náklady spojené s jízdou motorového vozidla do místa odstavení a s odstavením tohoto vozidla jdou k tíži osoby, která má nedoplateknedoplatek podle § 42a odst. 1. Odpovědnost řidiče nebo provozovatele motorového vozidla za vozidlo, náklad a přepravované osoby není zadržením tabulek registrační značky nebo použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla dotčena.
(6)
Policista není oprávněn zadržet tabulky registrační značky motorového vozidla a zabránit motorovému vozidlu v jízdě, jedná-li se o vozidlo základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, jednotek požární ochrany, zpravodajských služeb, Horské služby, obecní policie nebo vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodní smlouvy.
(7)
Policista nemusí v případech hodných zvláštního zřetele zadržet tabulky registrační značky motorového vozidla nebo zabránit motorovému vozidlu v jízdě. O tomto postupu sepíše úřední záznam, který obsahuje
a)
údaje o kontrolovaném motorovém vozidle,
b)
údaje o osobě, která byla řidičem kontrolovaného motorového vozidla,
c)
identifikační údaje osoby, která má nedoplateknedoplatek podle § 42a odst. 1,
d)
výši nedoplatkunedoplatku podle § 42a odst. 1 a
e)
důvod, pro který policista nepostupoval podle odstavce 1.
(8)
O zadržení tabulek registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice informuje policie Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
§ 42c
Vrácení tabulek registrační značky a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla
(1)
Pokud řidič motorového vozidla, který není jeho provozovatelem, a provozovatel tohoto vozidla nemají nedoplateknedoplatek podle § 42a odst. 1, je řidič motorového vozidla, který není jeho provozovatelem, oprávněn
a)
vyzvednout si zadržené tabulky registrační značky, nebo
b)
domáhat se odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.
(2)
Provozovatel motorového vozidla, který nemá nedoplateknedoplatek podle § 42a odst. 1, je oprávněn
a)
vyzvednout si zadržené tabulky registrační značky, nebo
b)
domáhat se odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.
(3)
Pokud tabulky registrační značky nebyly vyzvednuty do 1 roku od jejich zadržení, předá je policie příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, jde-li o tabulky registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice, v ostatních případech prostřednictvím zastupitelského úřadu státu poslední registrace motorového vozidla.
(4)
O vyzvednutí tabulek registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice podle odstavců 1 a 2 a o jejich předání příslušnému úřadu obceobce s rozšířenou působností podle odstavce 3 informuje policie Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
§ 42d
Stížnost
Proti postupu policisty nebo policie podle § 42a až 42c lze podat stížnost.
§ 43
(1)
Vyžaduje-li to splnění konkrétního úkolu policiepolicie, je policista oprávněn přikázat každému, aby
a)
po nezbytnou dobu nevstupoval na policistou určené místo (dále jen „určené místo“),
b)
se po nezbytnou dobu nezdržoval na určeném místě, nebo
c)
po nezbytnou dobu setrval na určeném místě, hrozí-li závažné ohrožení života nebo zdraví.
(2)
K vyznačení nebo ohraničení určeného místa může být použito technických prostředků. Je-li jako technický prostředek použit pás s označením „PoliciePolicie ČR“, jde o příkaz podle odstavce 1.
HLAVA VII
VYKÁZÁNÍ
§ 44
(1)
Lze-li na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že se osoba dopustí nebezpečného útoku proti životu, zdraví anebo svobodě nebo zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn vykázat tuto osobu z bytu nebo domu společně obývaného s útokem ohroženou osobou (dále jen „společné obydlí“), jakož i z bezprostředního okolí společného obydlí. Policista je oprávněn tuto osobu vykázat i v její nepřítomnosti. Pokud společné obydlí obývá nezletilé dítě, považuje se za ohroženou osobu podle této hlavy.
(2)
Vykázání trvá po dobu 10 dnů ode dne jeho provedení. Tuto dobu nelze zkrátit ani se souhlasem ohrožené osoby. Podáním návrhu na vydání předběžného opatření podle zákona o zvláštních řízeních soudních v průběhu vykázání se doba vykázání prodlužuje do dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o tomto návrhu.
(3)
Vykázání oznámí policista ústně vykázané i ohrožené osobě a vyhotoví potvrzení o vykázání, které jim předá proti podpisu. Součástí potvrzení o vykázání je vymezení prostoru, na který se vykázaní vztahuje, uvedení totožnosti ohrožené a vykázané osoby, poučení o právech a povinnostech vykázané osoby a adresa útvaru policiepolicie, u kterého si může vyzvednout kopii úředního záznamu o vykázání. Odmítne-li ohrožená nebo vykázaná osoba potvrzení o vykázání převzít nebo odmítne-li písemně potvrdit jeho převzetí, policista tuto skutečnost uvede v úředním záznamu.
(4)
Není-li vykázaná osoba vykázání přítomna, poučení o jejích právech a povinnostech v souvislosti s vykázáním jí policista poskytne při prvním kontaktu. Je-li to možné, policista této osobě předá potvrzení o vykázání, v opačném případě ji poučí o možnosti převzít potvrzení o vykázání a kopii úředního záznamu o vykázání u příslušného útvaru policiepolicie; součástí poučení je i údaj o adrese tohoto útvaru.
(5)
Nesouhlasí-li vykázaná osoba s vykázáním, může proti němu na místě podat námitky, které policista uvede v potvrzení o vykázání. Policista námitky předá bez zbytečného odkladu krajskému ředitelství příslušnému podle místa vykázání (dále jen „příslušné krajské ředitelství“). Vykázaná osoba může dále do 3 dnů ode dne převzetí potvrzení o vykázání podat příslušnému krajskému ředitelství námitky písemně. Lhůta pro podání námitek počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo k převzetí potvrzení o vykázání a je považována za dodrženou, jsou-li námitky nejpozději v její poslední den předány k poštovní přepravě nebo podány u příslušného krajského ředitelství. O tomto právu policista vykázanou osobu poučí před předáním potvrzení o vykázání.
(6)
Shledá-li příslušné krajské ředitelství, že podmínky pro vykázání nebyly splněny, vykázání ukončí a o této skutečnosti vyrozumí ohroženou a vykázanou osobu bez zbytečného odkladu.
§ 45
(1)
Vykázaná osoba je povinna
a)
opustit neprodleně prostor vymezený policistou v potvrzení o vykázání,
b)
zdržet se vstupu do prostoru podle písmene a),
c)
zdržet se styku nebo navazování kontaktu s ohroženou osobou,
d)
vydat policistovi na jeho výzvu všechny klíče od společného obydlí, které drží.
Policista vykázanou osobu poučí o následcích neuposlechnutí výzvy podle písmene d).
(2)
Vykázaná osoba má právo
a)
vzít si ze společného obydlí věci sloužící její osobní potřebě, osobní cennosti a osobní doklady před splněním povinnosti podle odstavce 1 písm. a),
b)
vzít si v průběhu vykázání ze společného obydlí věci podle písmene a) a věci nezbytné pro její podnikání nebo pro výkon povolání; právo lze uplatnit jedenkrát a pouze v přítomnosti policisty, policista o výkonu tohoto práva ohroženou osobu předem informuje,
c)
ověřovat provedení vykázání zejména na národním tísňovém čísle 158,
d)
vyzvednout si kopii úředního záznamu o vykázání u příslušného útvaru policiepolicie.
(3)
Policista poskytne vykázané osobě bez zbytečného odkladu informace o pomoci osobám s násilným chováním a o možnostech jejího dalšího ubytování a v souvislosti s tím nezbytnou součinnost. Od této osoby dále vyžádá adresu pro doručování.
§ 46
Policista poučí ohroženou osobu o
a)
možnosti podání návrhu na vydání předběžného opatření podle zákona o zvláštních řízeních soudních,
b)
možnosti využití psychologických, sociálních nebo jiných služeb v oblasti pomoci obětemobětem násilí a
c)
následcích vyplývajících z uvedení vědomě nepravdivých údajů, k nimž policista při vykázání přihlíží.
§ 47
(1)
Územní rozsah prostoru, na který se vykázání vztahuje, určí policista podle míry požadavku účinné preventivní ochrany osoby ohrožené útokem. Je-li v důsledku vykázání ohrožen provoz objektu nebo znemožněn výkon zaměstnání vykázané osoby, policista o této skutečnosti bezodkladně vyrozumí provozovatele objektu nebo zaměstnavatele vykázané osoby za účelem přijetí potřebných opatření.
(2)
Při provádění úkonů souvisejících s vykázáním policista zajistí přítomnost nezúčastněné osoby; to neplatí, hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(3)
Do 24 hodin od provedení vykázání zašle policista kopii úředního záznamu o vykázání příslušnému intervenčnímu centru14) a soudu, který je příslušný k rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření podle zákona o zvláštních řízeních soudních. Pokud ve společném obydlí žije nezletilá osoba, zašle kopii úředního záznamu o vykázání v této lhůtě i příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
(4)
Policista ve lhůtě 3 dnů od vykázání provede kontrolu, zda vykázaná osoba dodržuje povinnosti vyplývající z vykázání.
(5)
O provedených úkonech a opatřeních sepíše policista úřední záznam.
HLAVA VIII
ZAJIŠŤOVÁNÍ BEZPEČNOSTI CHRÁNĚNÝCH OBJEKTŮ, PROSTORŮ A OSOB
§ 48
Zajišťování bezpečnosti chráněných objektů a prostorů
(1)
PoliciePolicie zajišťuje bezpečnost chráněných objektů a prostorůchráněných objektů a prostorů. Rozsah zajišťování bezpečnosti stanoví na návrh policejního prezidenta ministr v závislosti na bezpečnostní situaci a možné míře ohrožení.
(2)
Chráněným objektem a prostoremChráněným objektem a prostorem se rozumí objekty a prostory zvláštního významu pro vnitřní pořádek a bezpečnost, o nichž tak rozhodne vláda; chráněným objektem a prostoremchráněným objektem a prostorem se rovněž rozumí objekty a prostory, pro které taková ochrana vyplývá z mezinárodní smlouvy.
(3)
Za chráněný objekt nebo prostor se považuje rovněž objekt nebo prostor, který nesplňuje podmínku podle odstavce 2, po dobu trvání jeho bezprostředního ohrožení. PoliciePolicie zajišťuje ochranu takového objektu nebo prostoru po nezbytnou dobu. O zajišťování této ochrany rozhoduje policejní prezident, a pokud věc nesnese odkladu, policista provádějící úkon.
(4)
Při zajišťování bezpečnosti chráněného objektu nebo prostoru je policista oprávněn
a)
zjišťovat důvod vstupu osoby do objektu nebo prostoru,
b)
zjišťovat totožnost vstupující nebo vycházející osoby,
c)
provést prohlídku vnášené nebo vynášené věci,
d)
zastavovat vjíždějící nebo vyjíždějící dopravní prostředek a provést jeho prohlídku,
e)
provést prohlídku vstupující nebo vycházející osoby,
f)
na dobu pobytu osoby v objektu nebo prostoru jí odebrat zbraňzbraň.
§ 49
Zajišťování bezpečnosti určených osob
(1)
PoliciePolicie zajišťuje v rámci plnění svých úkolů bezpečnost
a)
ústavního činitele České republiky, stanoví-li tak vláda,
b)
osoby chráněné při jejím pobytu na území České republiky podle mezinárodních dohod.
(2)
Policie může dále zajišťovat v rámci plnění svých úkolů bezpečnost dalších osob určených ministrem. Rozsah a způsob takového zajištění bezpečnosti stanoví na návrh policejního prezidenta ministr.
(3)
Při zajišťování bezpečnosti osoby chráněné podle odstavce 1 nebo 2 nebo osoby, které je poskytována krátkodobá ochrana, je policista oprávněn
a)
provést prohlídku osoby, zavazadla, věci, dopravního prostředku nebo objektu nacházejících se v prostoru, ze kterého by bylo možno ohrozit bezpečnost chráněné osoby, a prohlídku takového prostoru a
b)
ověřit dodržení hygienických limitů ukazatelů pitné vody, potravin a pokrmů, jakož i splnění hygienických požadavků na výkon epidemiologicky závažných činností15), jestliže jich má být užito pro potřeby chráněné osoby.
(4)
Prohlídku osoby podle odstavce 3 písm. a) je policista oprávněn provést, jestliže tato osoba na jeho výzvu ihned neopustí prostor podle odstavce 3 písm. a) nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(5)
Prohlídku objektu je policista oprávněn provést pouze se svolením vlastníka nebo uživatele. Bez uvedeného svolení je policista oprávněn provést prohlídku, je-li důvodné podezření, že z objektu hrozí útok na bezpečnost chráněné osoby.
(6)
Prohlídka objektu, zavazadla, věci a dopravního prostředku nesmí sledovat jiný zájem než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.
§ 50
Krátkodobá ochrana osoby
(1)
Krátkodobou ochranou osobyKrátkodobou ochranou osoby se pro účely tohoto zákona rozumí opatření zahrnující
a)
fyzickou ochranu,
b)
dočasnou změnu pobytu osoby,
c)
použití zabezpečovací technikyzabezpečovací techniky, nebo
d)
poradensko-preventivní činnost.
(2)
Krátkodobou ochranu osobKrátkodobou ochranu osob poskytne policie v odůvodněných případech osobě, které zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí, avšak nelze jí poskytnout zvláštní ochranu osob17) nebo nejsou splněny podmínky zajišťování bezpečnosti osoby podle § 49 odst. 1 nebo 2 anebo podmínky ochrany osoby pověřené výkonem rozhodnutí podle § 21. Krátkodobá ochrana osobKrátkodobá ochrana osob se v odůvodněných případech poskytne také osobám blízkým osobě, které zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí. Krátkodobou ochranu nelze poskytovat bez souhlasu osoby, které má být poskytnuta.
(3)
V případě bezprostředně hrozícího útoku na život nebo zdraví osoby poskytne policista této osobě předběžně fyzickou ochranu a informuje o tom útvar policiepolicie příslušný k zajišťování krátkodobé ochrany osobkrátkodobé ochrany osob.
HLAVA IX
POUŽITÍ DONUCOVACÍCH PROSTŘEDKŮ A ZBRANĚ
§ 51
Obecné ustanovení
Policista je oprávněn použít při zákroku donucovací prostředek a zbraňzbraň, k jejichž používání byl vycvičen.
§ 52
Donucovací prostředky
Donucovacími prostředky jsou
a)
hmaty, chvaty, údery a kopy,
b)
slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek,
c)
obušek a jiný úderný prostředek,
d)
vrhací prostředek mající povahu střelné zbranězbraně podle jiného právního předpisu s dočasně zneschopňujícími účinky,
e)
vrhací prostředek, který nemá povahu zbranězbraně podle § 56 odst. 5,
f)
zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem a jiný prostředek k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění odjezdu vozidla,
g)
vytlačování vozidlem,
h)
vytlačování štítem,
i)
vytlačování koněm,
j)
služební pes,
k)
vodní stříkač,
l)
zásahová výbuška,
m)
úder střelnou zbranízbraní,
n)
hrozba namířenou střelnou zbranízbraní,
o)
varovný výstřel,
p)
pouta,
q)
prostředek k zamezení prostorové orientace.
§ 53
Obecné podmínky použití donucovacího prostředku
(1)
Policista je oprávněn použít donucovací prostředek k ochraně bezpečnosti své osoby, jiné osoby nebo majetku anebo k ochraně veřejného pořádku.
(2)
Před použitím donucovacího prostředku je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků. To neplatí v případě použití prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Od výzvy s výstrahou lze upustit v případě, že je ohrožen život nebo zdraví osoby a zákrok nesnese odkladu.
(3)
Policista je oprávněn použít donucovací prostředek, který
a)
umožní dosažení účelu sledovaného zákrokem a
b)
je nezbytný k překonání odporu nebo útoku osoby, proti níž zakročuje.
(4)
Elektrický donucovací prostředek je policista oprávněn použít pouze, pokud by použití jiného donucovacího prostředku zjevně nebylo dostatečné k dosažení účelu sledovaného zákrokem.
(5)
Policista při použití donucovacího prostředku dbá na to, aby nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.
§ 54
Použití pout a prostředků k zamezení prostorové orientace
Policista je oprávněn použít pouta a prostředek k zamezení prostorové orientace také ke spoutání osoby
a)
zajištěné,
b)
zadržené3),
c)
zatčené3),
d)
dodávané do výkonu trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence, ochranného léčení nebo ochranné výchovy3),
e)
převzaté policistou k provedení procesních úkonů z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence, ochranného léčení nebo ochranné výchovy, nebo
f)
převzaté policistou od zdravotnického zařízení, které vůči této osobě provádí výkon ochranného léčení formou ochranného ústavního léčení podle jiného právního předpisu47),
je-li důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo ochrana veřejného pořádku anebo že se osoba pokusí o útěk. Policista je oprávněn použít pouta ke vzájemnému připoutání dvou nebo více osob. Prostředek k zamezení prostorové orientace je policista oprávněn použít pouze, nelze-li účelu úkonu dosáhnout jinak.
§ 55
Použití prostředku k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění jeho odjezdu
(1)
Policista je oprávněn použít prostředek k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění jeho odjezdu
a)
k zastavení vozidla, jehož řidič přes výzvu k zastavení vozidla podle jiného právního předpisu10) vozidlo nezastaví, nebo
b)
k zabránění odjezdu vozidla v rámci zákroku proti osobě, jejíž osobní svoboda má být omezena, lze-li předpokládat, že se tato osoba pokusí vozidlo použít k útěku.
(2)
Policista při použití prostředku k násilnému zastavení vozidla dbá, aby nedošlo k ohrožení života nebo zdraví jiných osob a aby život nebo zdraví osoby, proti které směřuje zákrok, byly ohroženy jen v nezbytné míře.
§ 56
Použití zbraně
(1)
Policista je oprávněn použít zbraňzbraň
a)
v nutné obraně nebo v krajní nouzi,
b)
jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,
c)
aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet,
d)
nelze-li jinak překonat aktivní odpor směřující ke zmaření jeho závažného zákroku,
e)
aby odvrátil násilný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt anebo prostor,
f)
nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život nebo zdraví osob a na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle jiného právního předpisu10) nezastaví,
g)
jestliže osoba, proti níž byl použit donucovací prostředek hrozba namířenou střelnou zbranízbraní nebo varovný výstřel, neuposlechne příkazu policisty směřujícího k zajištění bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné osoby, nebo
h)
ke zneškodnění zvířete ohrožujícího život nebo zdraví osoby.
(2)
Použití zbranězbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) je přípustné pouze za podmínky, že užití donucovacího prostředku by bylo zřejmě neúčinné.
(3)
Před použitím zbranězbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito zbranězbraně. Od výzvy s výstrahou lze upustit v případě, že je ohrožen život nebo zdraví policisty nebo jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.
(4)
Při použití zbranězbraně je policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména neohrozit život jiných osob a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.
(5)
ZbraníZbraní podle této hlavy se rozumí zbraňzbraň střelná včetně střeliva a doplňků zbranězbraně, vyjma vrhacího prostředku majícího povahu střelné zbranězbraně podle jiného právního předpisu s dočasně zneschopňujícími účinky, dále zbraňzbraň bodná a sečná, výbušnina, speciální výbušný předmět, průlomový pyrotechnický prostředek a speciální náloživo.
§ 57
Povinnosti policisty po použití donucovacího prostředku nebo zbraně
(1)
Po použití donucovacího prostředku nebo zbranězbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je policista povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit neodkladné úkony nebo jiná opatření, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbranězbraně.
(2)
Zákrok, při kterém bylo použito donucovacího prostředku nebo zbranězbraně, je policista povinen bezodkladně ohlásit svému nadřízenému a sepsat o něm úřední záznam s uvedením důvodu, průběhu a výsledku jejich použití. Úřední záznam nesepisuje při použití pout podle § 54.
(3)
Vedoucí policejního útvaru je povinen vyrozumět bez zbytečného odkladu příslušného státního zástupce o zranění nebo usmrcení osoby anebo o škodě nikoli nepatrné9), způsobených použitím donucovacího prostředku nebo zbranězbraně.
§ 58
Zvláštní omezení
(1)
Při zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou nebo osobě zjevně mladší 15 let nesmí policista použít údery a kopy, slzotvorný, elektrický ani jiný obdobný dočasně zneschopňující prostředek, obušek ani jiný úderný prostředek, vrhací prostředek mající povahu střelné zbranězbraně podle jiného právního předpisu s dočasně zneschopňujícím účinkem, vrhací prostředek, který nemá povahu zbranězbraně podle tohoto zákona, vytlačování vozidlem, vytlačování štítem, služebního psa, zásahovou výbušku, úder střelnou zbranízbraní, hrozbu namířenou střelnou zbranízbraní, varovný výstřel a zbraňzbraň, vyjma případů, kdy útok takové osoby bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví policisty anebo jiné osoby nebo hrozí větší škoda9) na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak.
(2)
Omezení podle odstavce 1 se nevztahuje na použití slzotvorného prostředku, zásahové výbušky a vytlačování vozidlem a štítem, jsou-li použity proti skupině osob.
§ 59
Zákrok pod jednotným velením
(1)
Při zákroku pod jednotným velením rozhoduje o použití donucovacího prostředku a zbranězbraně velitel zakročující jednotky. O použití donucovacího prostředku a zbranězbraně může na místě zákroku rozhodnout také nadřízený tohoto velitele, který tímto rozhodnutím přebírá velení do ukončení zákroku. Rozhodnutí velitele zakročující jednotky a jeho nadřízeného o použití donucovacího prostředku nebo zbranězbraně musí být zadokumentováno záznamovou technikou se zvukem nebo v listinné podobě.
(2)
Rozhodnutím podle odstavce 1 přechází na toho, kdo rozhodnutí učinil, odpovědnost za splnění povinností podle § 57.
HLAVA X
PRÁCE S INFORMACEMI
§ 60
Obecná ustanovení o zpracovávání informací policií
(1)
PoliciePolicie zpracovává v souladu s tímto zákonem a jiným právním předpisem informace včetně osobních údajůosobních údajů v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů.
(2)
Zpracovávané informace musí policiepolicie zabezpečit před neoprávněným přístupem, změnou, zničením, ztrátou nebo odcizením, zneužitím nebo jiným neoprávněným zpracováním. PoliciePolicie dále učiní nezbytná opatření pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozovaného informačního systému. Tímto nejsou dotčeny povinnosti podle jiného právního předpisu.
§ 61
Podání vysvětlení
(1)
PoliciePolicie může požadovat potřebné vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro
a)
odhalení trestného činutrestného činu nebo přestupkupřestupku a jeho pachatele,
b)
vypátrání hledané nebo pohřešované osoby anebo věci, nebo
c)
přípravu a výkon opatření k zajištění bezpečnosti osoby chráněné podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu,
a v případě potřeby ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu, popřípadě bez zbytečného odkladu, je-li to nezbytné, dostavila na určené místo k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení.
(2)
Dostaví-li se osoba na základě výzvy, je policista povinen s touto osobou sepsat bez zbytečného odkladu úřední záznam o podání vysvětlení.
(3)
Podání vysvětlení nesmí být od osoby požadováno, pokud by tím porušila zákonem stanovenou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna. Osoba může vysvětlení odepřít pouze, pokud by jím sobě nebo osobě blízké způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.
(4)
Kdo se dostaví na výzvu podle odstavce 1, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku. Náhradu poskytuje policiepolicie. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání. Nárok na náhradu zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do 7 dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.
(5)
Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě, může být předvedena. Úřední záznam o podání vysvětlení je policista povinen sepsat bez zbytečného odkladu po jejím předvedení; po sepsání tohoto záznamu policista osobu propustí.
(6)
O předvedení sepíše policista úřední záznam.
§ 62
Pořizování záznamů
(1)
PoliciePolicie může, je-li to nezbytné pro plnění jejích úkolů, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy osob a věcí nacházejících se na místech veřejně přístupných a zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu úkonu.
(2)
Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, policiepolicie informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejní.
§ 63
Prokázání totožnosti
(1)
Prokázáním totožnostiProkázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného čísla a státní příslušnosti. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajůosobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.
(2)
Policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnostiprokázání totožnosti osobu
a)
podezřelou ze spáchání trestného činutrestného činu nebo přestupku,
b)
zdržující se v prostoru, o kterém lze důvodně předpokládat, že se v něm zdržují cizinci bez povolení opravňujícího k pobytu na území České republiky,
c)
bezdůvodně se zdržující v bezprostřední blízkosti policiípolicií chráněného prostoru nebo v místě, z něhož lze tento prostor účinně ohrozit,
d)
od níž je požadováno vysvětlení,
e)
odpovídající popisu hledané nebo pohřešované osoby,
f)
vstupující do policiípolicií chráněného objektu nebo prostoru anebo do místa, kam je policistou zakázán vstup, nebo z tohoto objektu, prostoru anebo místa vycházející,
g)
která má na místě veřejně přístupném zbraňzbraň a je důvodné podezření, že zbranězbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím,
h)
zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činutrestného činu nebo přestupku, k požáru anebo jiné mimořádné události,
i)
která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle jiného právního předpisu6),
j)
která je oznamovatelem podezření ze spáchání trestného činutrestného činu nebo přestupku,
k)
na žádost jiné osoby, která má na zjištění totožnosti právní zájem, jakož i osobu, která o prokázání totožnostiprokázání totožnosti policistu žádá, a zjištěné osobní údajeosobní údaje předat osobě, která o prokázání totožnostiprokázání totožnosti požádala, nebo
l)
při plnění jiného úkolu, je-li to nezbytné k ochraně bezpečnosti osob a majetku, veřejného pořádku nebo pro předcházení trestné činnosti.
(3)
Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti a policista nemůže její totožnost zjistit provedením úkonu na místě, je oprávněn osobu předvést k provedení úkonů směřujících ke zjištění její totožnosti. Potřebnou součinnost k prokázání totožnostiprokázání totožnosti policista poskytne způsobem a v rozsahu, který nezmaří účel úkonu.
(4)
Nelze-li totožnost předvedené osoby zjistit na základě sdělených údajů ani v dostupných evidencích, je policista oprávněn získat informace potřebné k jejímu ztotožnění snímáním daktyloskopických otisků, zjišťováním tělesných znaků, měřením těla, pořizováním obrazových, zvukových a jiných záznamů a odebíráním biologických vzorků umožňujících získání informací o genetickém vybavení.
(5)
Nelze-li úkon podle odstavce 4 pro odpor osoby provést, je policista oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu. Překonat odpor osoby nelze, jde-li o odběr krve nebo jiný obdobný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity.
(6)
Byla-li prokázáním totožnostiprokázáním totožnosti zjištěna osoba pohřešovaná, vyrozumí policista se souhlasem této osoby toho, kdo pohřešování osoby oznámil. Bez souhlasu pohřešované osoby policiepolicie oznamovateli sdělí, že pátrání po pohřešované osobě bylo ukončeno. Je-li svéprávnost pohřešované osoby omezena, vyrozumí policista o ztotožnění pohřešované osoby toho, kdo pohřešování osoby oznámil, a jejího opatrovníka.
§ 64
(1)
Předvedení osoby nesmí překročit dobu nezbytně nutnou pro zjištění její totožnosti. Nezjistí-li policista totožnost osoby ani do 24 hodin od předvedení, je povinen ji propustit.
(2)
O provedených úkonech a opatřeních sepíše policista úřední záznam.
§ 65
Získávání osobních údajů pro účely budoucí identifikace
(1)
PoliciePolicie může při plnění svých úkolů pro účely budoucí identifikace u
a)
osoby obviněné ze spáchání úmyslného trestného činutrestného činu nebo osoby, které bylo sděleno podezření18) pro spáchání takového trestného činutrestného činu,
b)
osoby ve výkonu trestu odnětí svobody za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu,
c)
osoby, jíž bylo uloženo ochranné léčení nebo zabezpečovací detence, nebo
d)
osoby nalezené, po níž bylo vyhlášeno pátrání a jejíž svéprávnost je omezena,
snímat daktyloskopické otisky, zjišťovat tělesné znaky, provádět měření těla, pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy a odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení.
(2)
Nelze-li úkon podle odstavce 1 pro odpor osoby provést, je policista po předchozí marné výzvě oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu. Překonat odpor osoby nelze, jde-li o odběr krve nebo jiný obdobný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity.
(3)
Nelze-li úkon podle odstavce 1 provést na místě, je policista oprávněn osobu předvést k jeho provedení. Po provedení úkonu policista osobu propustí.
(4)
O provedených úkonech sepíše policista úřední záznam.
(5)
Policie osobní údaje získané podle odstavce 1 vymaže, jakmile jejich zpracovávání není nezbytné pro účely předcházení, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti anebo stíhání trestných činůtrestných činů nebo zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti.
§ 65a
Získávání osobních údajů pro účely záznamu v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí
(1)
Policie sejme pro účely záznamu v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí, zřízeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie51), daktyloskopické otisky osoby, která není státním příslušníkem žádného členského státu Evropské unie, je osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, a která byla obviněna ze spáchání trestného činutrestného činu nebo které bylo sděleno podezření ze spáchání trestného činutrestného činu, nebyly-li její daktyloskopické otisky sejmuty podle § 65 odst. 1 písm. a) až c). Ustanovení § 65 odst. 2 až 4 se použijí obdobně.
(2)
Policie osobní údaje získané podle odstavce 1 vymaže, jakmile nejsou zapotřebí pro účely podle odstavce 1.
§ 66
Získávání informací z evidencí
(1)
PoliciePolicie může v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z evidence provozované na základě jiného právního předpisu. Správce evidence nebo zpracovatel poskytne informace bezplatně, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Správce evidence nebo zpracovatel jsou povinni žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět, nestanoví-li jiný právní předpis pro poskytnutí informací policiipolicii jiný režim19).
(2)
Policie může v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby20), agendového informačního systému evidence občanských průkazů21), agendového informačního systému evidence cestovních dokladů22), agendového informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů22), agendového informačního systému evidence obyvatel23), evidence údajů o mýtném24), katastrukatastru nemovistostí25), základního registru obyvatel33), základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci33), základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí33), základního registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností33), informačního systému územní identifikace33), registru silničních vozidel34), centrálního registru silničních vozidel34), registru historických a sportovních vozidel34), registru řidičů10), centrálního registru řidičů10), rejstříků a evidencí vedených Úřadem pro civilní letectví a databází vedených Řízením letového provozu České republiky40), evidencí vydaných povolení k zaměstnání a informací týkajících se cizinců vedených krajskými pobočkami Úřadu práce České republiky50) a registru podnikatelů v silniční dopravě38) včetně údajů z registru podnikatelů v silniční dopravě z jiných členských států podle přímo použitelného předpisu Evropské unie39) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup; v případě agendového informačního systému evidence občanských průkazů a agendového informačního systému evidence cestovních dokladů lze informace poskytnout pouze způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup; v případě databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby se informace poskytne ve formě a v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem20).
(3)
PoliciePolicie může v případech stanovených zákonem a v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat od právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací poskytnutí provozních a lokalizačních údajů způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup, nestanoví-li jiný právní předpis20) jinak. Tyto osoby jsou povinny žádosti vyhovět bez zbytečného odkladu, ve formě a v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem.
(4)
PoliciePolicie žádá o poskytnutí informací podle odstavců 1 až 3 pouze způsobem, který umožní policiipolicii uchovávat identifikační údaje o útvaru policiepolicie nebo o policistovi, který o poskytnutí informací žádal, a o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informací žádáno, nejméně po dobu 5 let. O skutečnostech podle věty první jsou správce evidence nebo zpracovatel povinni zachovávat mlčenlivost.
(5)
Za účelem zajištění bezpečnosti nebo zajištění ochrany osoby, o níž lze důvodně předpokládat, že by mohl být ohrožen její život nebo zdraví, za účelem pátrání po hledané anebo pohřešované osobě nebo za účelem zabránění vyzrazení činnosti policie mohou policie nebo ministerstvo požadovat od zpracovatele nebo správce evidence vedené na základě jiných právních předpisů, aby policii nebo ministerstvu oznamovali každý výdej osobních údajůosobních údajů.
§ 66a
Zpracování digitálních fotografií za účelem identifikace
(1)
Policie může od správce evidence nebo zpracovatele získávat a dále zpracovávat digitální fotografie a agendové identifikátory fyzických osob vedené v
a)
informačním systému evidence občanských průkazů,
b)
informačním systému evidence cestovních dokladů,
c)
informačním systému evidence diplomatických a služebních pasů,
d)
registru řidičů,
e)
centrálním registru řidičů, nebo
f)
informačním systému cizinců.
(2)
Údaje z evidencí uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) se poskytnou způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup; údaje z evidencí uvedených v odstavci 1 písm. c) až f) se poskytnou způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(3)
Osobní údaje podle odstavce 1 může policie využívat pouze pro identifikaci konkrétní osoby při plnění účelů uvedených v § 79 odst. 1.
(4)
Policie osobní údaje podle odstavce 1 pravidelně aktualizuje.
§ 67
Získávání informací v souvislosti s odhalováním a šetřením přestupků
(1)
PoliciePolicie je v souvislosti s odhalováním a šetřením přestupkupřestupku oprávněna vyžadovat
a)
výpis z evidence Rejstříku trestů v případech, ve kterých by předchozí trestní postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činutrestného činu,
b)
opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů,
c)
provedení orientačního vyšetření při podezření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou pomocí dechové zkoušky nebo odběrem slin anebo potu,
d)
odborné lékařské vyšetření ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky včetně odběru krve, moči, slin nebo potu, a to i v případě, že osobu nelze předem pro její zdravotní stav ke strpění příslušných úkonů vyzvat, nebo
e)
jiné odborné vyjádření.
(2)
Policista je dále oprávněn provádět ohledání místa přestupkupřestupku, ohledání věci mající vztah ke spáchanému přestupkupřestupku a v souvislosti s tím zjišťovat a zajišťovat stopy.
(3)
Úkonům uvedeným v odstavci 1 písm. c) nebo d) je osoba povinna se podrobit, není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví.
(4)
Odběr krve musí být proveden, požádá-li o to osoba podezřelá z přestupkupřestupku. Poskytovatele zdravotních služeb a zdravotnické zařízení, kde má být odběr krve proveden, určí policista, který rovněž zajistí dopravu osoby do tohoto zařízení. Policista následně zajistí provedení rozboru odebrané krve poskytovatelem zdravotních služeb. Náklady spojené s dopravou osoby do zdravotnického zařízení, odběrem krve a jejím následným rozborem hradí osoba, která o něj požádala; pokud je touto osobou osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce.
§ 68
Pátrání po osobách a věcech
(1)
PoliciePolicie provádí jako součást plnění svých úkolů pátrání po osobách a věcech s cílem zjistit, kde se tyto osoby nebo věci nacházejí, nebo identifikovat osoby, mrtvoly, části lidského těla anebo kosterního nálezu neznámé totožnosti.
(2)
PoliciePolicie může žádat pro účely zahájeného pátrání po konkrétní hledané nebo pohřešované osobě a za účelem zjištění totožnosti osoby neznámé totožnosti nebo totožnosti nalezené mrtvoly poskytnutí provozních a lokalizačních údajů od právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup, nestanoví-li jiný právní předpis20) jinak. Informace se poskytne ve formě a v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem20).
(3)
PoliciePolicie může pro účely zahájeného pátrání po konkrétní hledané nebo pohřešované osobě žádat od
a)
bankybanky předávání dat o době a místě použití elektronického platebního prostředku hledané nebo pohřešované osoby,
b)
zdravotní pojišťovny nebo poskytovatele zdravotních nebo sociálních služeb poskytnutí informací o době a místě poskytnutí zdravotních nebo sociálních služeb této osobě.
(4)
Informace získané podle odstavců 2 a 3 lze použít pouze pro účely zjištění doby a místa pobytu osoby.
(5)
PoliciePolicie může za účelem zjištění totožnosti neznámé mrtvoly žádat poskytnutí údajů ze zdravotnické dokumentace.
Získávání poznatků o trestné činnosti
§ 69
(1)
Policista před zahájením úkonů trestního řízenítrestního řízení3) z vlastní iniciativy nebo na základě podnětu jiné osoby anebo orgánu za účelem získání poznatků o trestné činnosti vyhledává, odhaluje, a je-li to třeba, i dokumentuje skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čintrestný čin. V rámci činnosti podle věty první je povinen předcházet trestné činnosti.
(2)
Policista při výkonu činností podle odstavce 1 postupuje podle tohoto zákona, za využití oprávnění a prostředků v něm uvedených.
§ 70
(1)
Zájmovým prostředímZájmovým prostředím se pro účely tohoto zákona rozumí prostředí, v němž lze důvodně předpokládat získání poznatků důležitých pro zamezování, odhalování a dokumentování trestných činůtrestných činů, ke zjišťování jejich pachatelů a k předcházení těmto trestným činůmtrestným činům.
(2)
Získávání poznatků ze zájmového prostředízájmového prostředí je činnost policisty, který aktivně vyhledává, dokumentuje a vyhodnocuje poznatky o zájmovém prostředízájmovém prostředí a osobách v něm se pohybujících. V rámci této činnosti je policista oprávněn zastírat svoji příslušnost k policii a skutečný účel své činnosti a využívat podpůrné operativně pátrací prostředky.
§ 71
Útvar policiepolicie, jehož úkolem je boj s terorismem, může za účelem předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu v nezbytném rozsahu žádat od
a)
právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací poskytnutí provozních a lokalizačních údajů způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup, nestanoví-li jiný právní předpis20) jinak; informace se poskytne ve formě a v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem20),
b)
bankybanky předávání dat o době a místě použití elektronického platebního prostředku,
c)
zdravotní pojišťovny nebo poskytovatele zdravotních služeb poskytnutí informací o době a místě poskytnutí zdravotních služeb.
§ 71a
Specializovaný útvar policiepolicie určený policejním prezidentem může pro účely trestního řízenítrestního řízení nebo pro účely zahájení trestního řízenítrestního řízení žádat od správce daně informace získané při správě daní, je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu v oblasti boje proti korupci, terorismu, organizovanému zločinu, daňové, finanční a závažné hospodářské kriminalitě a legalizaci výnosů z trestné činnosti. Poskytnutí informací podle tohoto ustanovení není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
§ 72
Podpůrné operativně pátrací prostředky
Policista je při předcházení trestným činůmtrestným činům, při získávání poznatků o trestné činnosti, v souvislosti s trestním řízenímtrestním řízením a v souvislosti se zajišťováním krátkodobé ochrany osobykrátkodobé ochrany osoby oprávněn používat podpůrné operativně pátrací prostředky, kterými jsou
a)
informátorinformátor,
b)
krycí prostředkykrycí prostředky,
c)
zabezpečovací technikazabezpečovací technika,
d)
zvláštní finanční prostředkyzvláštní finanční prostředky.
§ 73
Informátor
(1)
InformátoremInformátorem se rozumí fyzická osoba, která poskytuje policiipolicii informace a služby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce s policiípolicií.
(2)
InformátoroviInformátorovi lze poskytnout za jeho činnost finanční nebo věcnou odměnu.
§ 74
Krycí prostředky
Krycím prostředkemKrycím prostředkem se rozumí věc včetně krycího dokladukrycího dokladu, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby, k zabránění vyzrazení její činnosti nebo k zastírání činnosti policiepolicie.
§ 75
Krycí doklad
(1)
Krycím doklademKrycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí listina, popřípadě jiný dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby, k zabránění vyzrazení činnosti, krycího prostředkukrycího prostředku nebo zabezpečovací technikyzabezpečovací techniky, k zastírání policejní činnosti anebo k jiným podobným účelům.
(2)
Krycím doklademKrycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, guvernéra České národní bankybanky, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů a soudce Ústavního souduÚstavního soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad osoby žijící nebo zemřelé.
(3)
Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladukrycího dokladu nutné, mohou policiepolicie nebo ministerstvo v nezbytné míře zajistit v informačních systémech vedených podle jiných právních předpisů vložení, změnu nebo vymazání potřebných údajů a v odůvodněných případech blokování26) těchto údajů. Tyto údaje se zvlášť neoznačují a vedou se společně s ostatními osobními údajiosobními údaji, pokud policiepolicie nebo ministerstvo nestanoví jinak. Orgány veřejné správy na žádost policiepolicie nebo ministerstva vydají krycí dokladkrycí doklad a v souvislosti s jeho opatřováním, používáním a ukončením používání provedou potřebné opatření. Při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti policiepolicie nebo ministerstva.
(4)
Krycí dokladKrycí doklad opatřuje nebo vydává policiepolicie nebo ministerstvo se souhlasem ministra. Ministerstvo vede evidenci krycích dokladůkrycích dokladů.
§ 76
Zabezpečovací technika
Zabezpečovací technikouZabezpečovací technikou se rozumí technické prostředky, zařízení a jejich soubory používané za účelem předcházení nebo odstranění ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti.
§ 77
Zvláštní finanční prostředky
(1)
Zvláštními finančními prostředkyZvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v souvislosti se získáváním poznatků o trestné činnosti, používáním podpůrných operativně pátracích prostředků, používáním operativně pátracích prostředků podle trestního řádu3) a v souvislosti se zajišťováním krátkodobé ochrany osobykrátkodobé ochrany osoby. Na nakládání se zvláštními finančními prostředkyzvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.
(2)
Policista nakládající se zvláštními finančními prostředkyzvláštními finančními prostředky je povinen s nimi nakládat hospodárně a v souladu s účelem, na který byly poskytnuty.
§ 78
Předávání informací
(1)
Policie předává národnímu členovi Eurojustu, Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, zpravodajským službám České republiky, Vojenské policii, ministerstvu, Vězeňské služběVězeňské službě České republiky, Celní správě České republiky a dalším orgánům veřejné správy informace včetně informací zpracovávaných v policejních evidencích, které získala při plnění svých úkolů, je-li to nezbytné pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.
(2)
PoliciePolicie nepředá informace, pokud by to ohrozilo plnění úkolů policiepolicie.
§ 79
Základní ustanovení o zpracování osobních údajů při plnění některých úkolů policie
(1)
Odstavce 2 až 6 a § 79a až 88 se použijí na zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činůtrestných činů, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.
(2)
Policie může zpracovávat osobní údaje, je-li to nezbytné pro účely uvedené v odstavci 1. Policie může zpracovávat osobní údaje také k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů, které souvisí s účely uvedenými v odstavci 1.
(3)
Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činutrestného činu nebo přestupku, nebo při poskytování ochrany osob17).
(4)
Policie zpracovává osobní údaje pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů policie.
(5)
Osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 může policie zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných úkolů policie stanovených zákonem.
(6)
Policie může pro účely uvedené v odstavci 1
a)
shromažďovat osobní údaje otevřeně i utajeným způsobem nebo pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti, nebo
b)
sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.
§ 79a
Pověřenec pro ochranu osobních údajů
(1)
Policejní prezident jmenuje pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) policistu nebo zaměstnance policie, který je odborně připraven k plnění úkolů uvedených v odstavci 2.
(2)
Pověřenec
a)
poskytuje v policii informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů,
b)
kontroluje s přihlédnutím k riziku, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů, včetně zpřístupňování údajů podle § 84c odst. 3,
c)
kontroluje dodržování podmínek přístupu využívajících orgánů České republiky k údajům jmenné evidence cestujících uvedeným v § 69a odst. 5 zákona o civilním letectví40) (dále jen „údaje jmenné evidence cestujících“),
d)
kontroluje činnost příslušníka nebo zaměstnance Celní správy České republiky, pokud se podílí na činnostech policie podle § 84b až 84d,
e)
přijímá stížnosti a žádosti subjektů údajů související se zpracováním osobních údajů policií a s výkonem jejich práv a
f)
je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.
(3)
Policie zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Policie rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování.
§ 80
Obecné podmínky zpřístupňování nebo předávání osobních údajů
(1)
Policie i bez žádosti zpřístupňuje nebo předává osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v § 79 odst. 1,
a)
stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie,
b)
je-li zpřístupnění nebo předání osobních údajů nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo
c)
je-li to ve prospěch subjektu údajů, který dal k zpřístupnění nebo předání podnět nebo lze-li jeho prospěch na základě okolností důvodně předpokládat.
(2)
Nepřesné osobní údaje nelze zpřístupňovat nebo předávat; neověřené osobní údaje se při zpřístupnění nebo předání označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k nesprávnému zpřístupnění nebo předání nebo k zpřístupnění nebo předání nepřesných osobních údajů, policie o tom bez zbytečného odkladu informuje příjemce těchto údajů a orgán příslušný k plnění účelů uvedených v § 79 odst. 1, který je jejich původcem.
(3)
Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly zpřístupněny nebo předány, pokud policie s tímto zpracováním souhlasí.
(4)
Policie může při zpřístupnění nebo předání osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování zpřístupněných nebo předaných osobních údajů; to neplatí pro zpřístupnění nebo předání orgánu příslušnému k plnění účelů uvedených v § 79 odst. 1 nebo pro zpřístupnění nebo předání podle § 80a nebo 88a.
§ 80a
Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru
(1)
Policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje při předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čintrestný čin, odhalování nebo vyšetřování trestných činůtrestných činů nebo při zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,
a)
bezpečnostnímu sboru členského státu Evropské unie, jakož i jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68041),
b)
Evropskému policejnímu úřadu,
c)
Eurojustu, nebo
d)
příslušnému orgánu nebo instituci členského státu Evropské unie v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci.
(2)
Policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje do zahraničí při využívání informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie27) (dále jen „Schengenský informační systém“), v rozsahu a za účelem stanoveným těmito mezinárodními smlouvami a předpisy Evropské unie.
§ 80b
Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů bezpečnostním sborům třetích států a mezinárodním organizacím
(1)
Policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68041), nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, je-li to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čintrestný čin, odhalování a vyšetřování trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření nebo při zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.
(2)
Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.
(3)
Policie může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést zpřístupnění nebo předání osobních údajů mezinárodní organizaci nebo bezpečnostnímu sboru podle odstavce 1, přijmou-li nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Policie informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích zpřístupnění nebo předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva.
(4)
Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3 větě první, může policie zpřístupnit nebo předat osobní údaje, je-li to nezbytné pro
a)
ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby,
b)
zpřístupnění nebo předání podle § 80 odst. 1 písm. c),
c)
předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v zahraničí,
d)
plnění konkrétního úkolu při plnění účelů uvedených v § 79 odst. 1, nebo
e)
ochranu konkrétních právních nároků osob v souvislosti s účely uvedenými v § 79 odst. 1.
(5)
Policie osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nezpřístupní nebo nepředá, popřípadě zpřístupní nebo předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na jejich zpřístupnění nebo předání.
(6)
Policie při postupu podle odstavce 4 uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích.
(7)
Policie dále může s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního předání a úrovni ochrany osobních údajů
a)
vyslovit souhlas, aby prostřednictvím bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 byly osobní údaje, které jim policie předala, předány bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo jiné mezinárodní organizaci; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo
b)
požadovat od bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 informace o zpracování předaných osobních údajů.
§ 80c
Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů osobám a orgánům ve třetích státech
(1)
Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu policie při plnění účelů uvedených v § 79 odst. 1, může policie zpřístupnit nebo předat osobní údaje jakékoli osobě do třetího státu nebo orgánu třetího státu, pokud
a)
zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů nepřevažuje nad veřejným zájmem na splnění takového úkolu a
b)
zpřístupnění nebo předání bezpečnostnímu sboru třetího státu by nevedlo ke včasnému a řádnému splnění takového úkolu.
(2)
Policie o zpřístupnění nebo předání podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu informuje příslušný bezpečnostní sbor třetího státu, ledaže by to vedlo k průtahům nebo obtížím.
(3)
Policie informuje osobu nebo orgán, kterému byly osobní údaje zpřístupněny nebo předány, o účelech, pro které lze takové osobní údaje v případě nutnosti zpracovávat.
(4)
Policie o zpřístupnění nebo předání podle odstavce 1 informuje Úřad pro ochranu osobních údajů. O postupu podle odstavců 1 až 3 policie pořídí úřední záznam.
§ 81
Zveřejňování osobních údajů
PoliciePolicie může zveřejňovat osobní údajeosobní údaje
a)
v rozsahu nezbytném k plnění úkolů policiepolicie v souvislosti
1.
se zajišťováním bezpečnosti České republiky,
2.
s pátráním po osobách, nebo
3.
s předcházením a vyhledáváním trestné činnosti, nebo
b)
pro účely předcházení a zamezování závažných ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti.
§ 82
Prověřování potřebnosti dalšího zpracovávání osobních údajů
(1)
Policie nejméně jednou za 3 roky prověří, jsou-li osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v § 79 odst. 1 nadále potřebné pro plnění jejích úkolů v této oblasti.
(2)
Policie je pro účely prověřování podle odstavce 1 oprávněna vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů.
(3)
Orgány činné v trestním řízeníOrgány činné v trestním řízení, Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soudÚstavní soud a Kancelář prezidenta republiky policii v mezích své působnosti průběžně informují pro účely prověřování podle odstavce 1 o svých pravomocných rozhodnutích, promlčení trestního stíhání, výkonu trestu nebo o rozhodnutích prezidenta republiky týkajících se trestního řízenítrestního řízení, trestů nebo udělené amnestie anebo milosti.
§ 84
Zpracování údajů v Schengenském informačním systému
(1)
PoliciePolicie v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodních smluv o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejících předpisů Evropské unie27) provádí zpracování informací včetně osobních údajůosobních údajů v Schengenském informačním systému.
(2)
Policejní prezidium provozuje národní součást Schengenského informačního systému a plní úkoly orgánu centrálně odpovědného za národní součást Schengenského informačního systému a úkoly orgánu zajišťujícího výměnu doplňujících informací k záznamům v Schengenském informačním systému.
(3)
Policejní prezidium provede na základě žádosti soudu, státního zástupce, celního orgánu nebo zpravodajské služby podané v souladu se závazky České republiky vzniklými na základě mezinárodních smluv o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie operaci v Schengenském informačním systému. Operaci učiní bez zbytečného odkladu a v rozsahu vyplývajícím z této žádosti. V odůvodněném případě tak učiní po předchozím projednání s orgánem navrhujícím příslušnou operaci.
§ 84a
Údaje jmenné evidence cestujících
(1)
Policie shromažďuje, uchovává a podle § 84b až 84d dále zpracovává údaje jmenné evidence cestujících, výsledky jejich požadovaného zpracování a výsledky posuzování cestujících. Na činnosti policie podle odstavců 2 až 5 a § 84b až 84d se může se souhlasem policejního prezidenta podílet určený příslušník Celní správy České republiky.
(2)
Využívajícím orgánem České republiky se rozumí Celní správa České republiky, Finanční analytický úřad, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Vojenská policie a zpravodajská služba. Využívajícím orgánem členského státu se rozumí orgán členského státu Evropské unie, zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 7 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68142).
(3)
Posuzováním cestujících se rozumí zpracování údajů jmenné evidence cestujících za účelem určení osob, u kterých je potřebné další prověření policií, využívajícími orgány nebo Evropským policejním úřadem před jejich plánovaným příletem nebo odletem. Výsledky posuzování cestujících policie uchovává v evidenci podle § 84b odst. 4 po dobu nezbytnou k rozhodnutí, zda je uchování dále potřebné ve prospěch cestujícího k vyloučení jeho nesprávného budoucího posouzení.
(4)
Přípravou kritérií se rozumí vytváření nebo změna předem stanovených, cílených a určitých kritérií pro posuzování cestujících, která nelze založit na údajích podle § 84b odst. 2. Na přípravě kritérií se mohou podílet využívající orgány České republiky, k tomuto účelu jim policie poskytne přístup k údajům jmenné evidence cestujících.
(5)
Jednotkou pro informace o cestujících se rozumí orgán členského státu zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 4 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68142).
§ 84b
Pravidla zpracování údajů jmenné evidence cestujících
(1)
Účelem zpracování údajů jmenné evidence cestujících je pouze posuzování cestujících, příprava kritérií, plnění konkrétního úkolu souvisejícího s trestnou činností uvedenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 541/201743) nebo s trestnou činností uvedenou v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68142), u níž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně 3 roky, a předávání využívajícím orgánům České republiky a jiným státům pro plnění takového úkolu.
(2)
Údaje jmenné evidence cestujících, které odhalují rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženské nebo filosofické přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotní stav, sexuální chování nebo sexuální orientaci dané osoby, a údaje neuvedené v § 69a odst. 5 zákona o civilním letectví40) policie neprodleně po přijetí vymaže.
(3)
Policie zpracovává údaje jmenné evidence cestujících na území Evropské unieúzemí Evropské unie.
(4)
Policie zpracovává údaje jmenné evidence cestujících při jejich shromažďování, uchovávání, posuzování cestujících a přípravě kritérií v evidenci, která je oddělená od jiných evidencí.
(5)
Při posuzování cestujících může policie porovnat údaje jmenné evidence cestujících s jinými evidencemi nebo mezinárodními nebo evropskými informačními systémy, pokud je oprávněna tyto systémy využít pro předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti.
(6)
Po uplynutí doby šesti měsíců od přijetí údajů jmenné evidence cestujících policií nebo jednotkou pro informace o cestujících policie znepřístupní v evidenci podle odstavce 4 údaje uvedené v § 69a odst. 5 písm. d) až f), h), m) a s) zákona o civilním letectví40). Po uplynutí pěti let od přijetí policie údaje jmenné evidence cestujících, včetně výsledků posuzování cestujících uchovávaných k vyloučení nesprávného budoucího posouzení cestujícího, a automatizovaně pořízené záznamy o zpracování těchto údajů vymaže; to neplatí pro údaje jmenné evidence cestujících využívané k plnění úkolu uvedeného v odstavci 1 nebo v souvislosti s jinou trestnou činností odhalenou při plnění tohoto úkolu.
§ 84c
Využití údajů jmenné evidence cestujících
(1)
Údaje jmenné evidence cestujících, výsledky jejich požadovaného zpracování a výsledky posuzování cestujících policie předá i bez žádosti využívajícím orgánům České republiky a jednotkám pro informace o cestujících, pokud je to potřebné pro plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1.
(2)
Je-li to potřebné pro plnění konkrétního úkolu v případě ohrožení souvisejícího s trestnou činností uvedenou v § 84b odst. 1, vyžádá si policie údaje jmenné evidence cestujících od leteckého dopravce i v jiné době, než kterou pro jejich poskytování stanoví zákon o civilním letectví40).
(3)
Pokud takovou potřebu odůvodňují zjištěné skutečnosti, může policie pro plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1 dále zpracovat údaje jmenné evidence cestujících. Údaje jmenné evidence cestujících, které byly znepřístupněny podle § 84b odst. 6, výsledky jejich požadovaného zpracování nebo výsledky posuzování cestujících lze v plně vypovídající podobě dále zpracovat pro plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1, pokud Policejní prezidium ověří splnění podmínky podle věty první; o tom následně informuje pověřence.
(4)
Využívající orgán České republiky nebo jednotka pro informace o cestujících může policii podat řádně zdůvodněnou žádost k postupu podle odstavce 2.
(5)
Řádně zdůvodněnou žádost k postupu podle odstavce 3 může podat také využívající orgán České republiky, jednotka pro informace o cestujících nebo Evropský policejní úřad; v naléhavých případech také využívající orgán členského státu.
(6)
Policie může požádat jednotku pro informace o cestujících o postup podle odstavce 2 nebo 3, a to i na podnět využívajícího orgánu České republiky. V naléhavých případech může žádost o postup podle odstavce 3 vůči jednotce pro informace o cestujících uplatnit i využívající orgán České republiky.
(7)
Jsou-li při plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1 zjištěny informace o trestné činnosti neuvedené v § 84b odst. 1, může policie nebo využívající orgán České republiky dále použít údaje jmenné evidence cestujících, výsledky jejich požadovaného zpracování nebo výsledky posuzování cestujících i pro plnění svého konkrétního úkolu v souvislosti s takovou trestnou činností.
§ 84d
Mezinárodní spolupráce se třetími státy
(1)
Policie může předat údaje jmenné evidence cestujících, výsledky jejich požadovaného zpracování nebo výsledky posuzování cestujících státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68142), pouze pokud
a)
je předání potřebné pro posuzování cestujících, přípravu kritérií nebo plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1 a
b)
přijímající stát se zaváže, že předané údaje předá jinému státu, pouze pokud
1.
bude předání nezbytné pro účel uvedený v písmenu a),
2.
s předáním policie vysloví souhlas a
3.
budou splněny podmínky uvedené v § 80b.
(2)
Souhlas členského státu, který poskytl údaje jmenné evidence cestujících, výsledky jejich požadovaného zpracování nebo výsledky posuzování cestujících se nevyžaduje, pokud
a)
je to nezbytné pro plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1 a
b)
tento souhlas nelze získat včas.
(3)
O předání podle odstavce 2 musí být členský stát a pověřenec bez zbytečného odkladu informován.
§ 87
(1)
Policie osobní údaje nevymaže,
a)
jsou-li dále využívány pro účely uvedené v § 79 odst. 1 nebo jde-li o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu, bez ohledu na to, zda jsou zpracovány v listinné nebo automatizované podobě, nebo
b)
jde-li o zpracování osobních údajů pohřešované nebo hledané osoby, za podmínky, že
1.
tato osoba byla pohřešována nebo hledána opakovaně,
2.
lze důvodně předpokládat, že tato osoba bude opět pohřešována nebo hledána, nebo
3.
osobní údaje této osoby jsou zpracovávány při plnění úkolů policie v souvislosti s trestnou činností.
(2)
Automatizovaně pořizované záznamy o zpracování osobních údajů a záznamy uvedené v § 80b odst. 6 policie uchovává po dobu 3 let od jejich pořízení, nevyplyne-li z postupu podle § 80a nebo 88a jinak.
§ 88
Při zpracovávání osobních údajů pro účely uvedené v § 79 odst. 1 bez vědomí subjektu údajů sdělí policie tomuto subjektu v okamžiku, kdy není ohroženo plnění úkolů policie v souvislosti s těmito účely, že pro své potřeby zpracovává jeho osobní údaje. Sdělení učinit nemusí,
a)
jsou-li tyto údaje vymazány bez zbytečného odkladu po zániku uvedeného ohrožení, nebo
b)
pokud by sdělení těchto údajů bylo spojeno s neúměrným úsilím.
§ 88a
Zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předávaných v rámci Evropské unie podle zvláštních předpisů o policejní spolupráci
(1)
Policie v souladu s příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci44) zpracovává při plnění svých úkolů osobní údaje zpřístupněné nebo předávané
a)
členským státem Evropské unie anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený stát“) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, nebo
b)
orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii nebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský informační systém“) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu nebo evropskému informačnímu systému,
v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.
(2)
Policie při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky stanovené předávajícím orgánem na základě příslušného předpisu Evropské unie o policejní spolupráci.
(3)
Je-li k dodržení podmínky stanovené příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci třeba souhlas nebo vyjádření členského státu Evropské unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, policie stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě svůj souhlas nebo vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.
§ 88b
Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů policií v jiných oblastech
(1)
Ustanovení § 28 odst. 2 až 4 a § 29 odst. 3 až 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se použijí i na vyřízení žádostí subjektu údajů o přístup, opravu, výmaz nebo omezení zpracování podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67945).
(2)
Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat pro účely uvedené v § 79 odst. 1 i tehdy, pokud byly shromážděny nebo zpracovávány pro jiné účely.
HLAVA XI
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
§ 89
PoliciePolicie při plnění svých úkolů spolupracuje s mezinárodní organizací Interpol, Evropským policejním úřadem, příslušnými orgány a institucemi Evropské unie a jejích členských států a s jinými mezinárodními organizacemi, s mezinárodními trestními soudy, mezinárodními trestními tribunály, popřípadě obdobnými mezinárodními soudními orgány, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. b) a c) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, zahraničními bezpečnostními sbory a dalšími příslušnými zahraničními subjekty.
§ 90
(1)
V rámci policiepolicie je ústředním orgánem pro mezinárodní policejní spolupráci policejní prezidium.
(2)
Policejní prezidium je příslušné k
a)
plnění úkolů svěřených Národní jednotce Úmluvou založenou na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu) a s ní souvisejícími a navazujícími předpisy Evropské unie,
b)
přijetí žádosti o uplatnění práva na přístup k údajům, které jsou uloženy u Evropského policejního úřadu, a žádosti o přezkoumání těchto údajů.
§ 91
PoliciePolicie může na žádost zahraničního bezpečnostního sboru použít
a)
podpůrné operativně pátrací prostředky v souladu s tímto zákonem, nebo
b)
operativně pátrací prostředky v souladu s jiným právním předpisem3).
§ 92
(1)
Příslušník zahraničního bezpečnostního sboru může za podmínek, v rozsahu a způsobem stanovenými mezinárodní smlouvou vykonávat na území České republiky oprávnění a povinnosti policisty podle tohoto zákona.
(2)
Se souhlasem policejního prezidenta a příslušného orgánu cizího státu lze využít v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru
a)
jako agenta,
b)
k provedení předstíraného převodu,
c)
ke sledování osob a věcí,
d)
k použití zabezpečovací technikyzabezpečovací techniky,
e)
k provedení zákroku proti pachatelům závažných trestných činůtrestných činů,
f)
k zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti při řešení mimořádných bezpečnostních situací, nebo
g)
k zajištění bezpečnosti chráněných prostor a objektů nebo osob chráněných podle tohoto zákona.
(3)
Je-li to třeba k zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti nebo předcházení trestným činůmtrestným činům, lze se souhlasem policejního prezidenta a se souhlasem příslušného orgánu členského státu Evropské unie využít k plnění těchto úkolů v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem a předpisy Evropské unie o policejní spolupráci příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru členského státu Evropské unie.
(4)
Je-li to třeba k zajišťování bezpečnosti letecké, železniční, vodní nebo silniční dopravy, lze se souhlasem policejního prezidenta a se souhlasem příslušného orgánu cizího státu využít v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru.
(5)
Nestanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného, je příslušník zahraničního bezpečnostního sboru oprávněn pokračovat v pronásledování osoby i na území České republiky. Pokud nestanoví mezinárodní smlouva něco jiného, příslušník zahraničního bezpečnostního sboru
a)
je povinen neprodleně informovat policiipolicii podle odstavce 6 a uposlechnout jejích pokynů,
b)
je povinen okamžitě na pokyn policiepolicie podle odstavce 6 zastavit pronásledování,
c)
je povinen dodržovat právní předpisy České republiky,
d)
je povinen na výzvu prokázat příslušnost k zahraničnímu bezpečnostnímu sboru,
e)
je povinen používat jednoznačně rozpoznatelné označení příslušnosti k takovému sboru,
f)
nesmí vstupovat do obydlí, nebo na jiná místa veřejně nepřístupná,
g)
je v nepřítomnosti policisty až do okamžiku zajištění pronásledované osoby uvedené v § 26 odst. 1 písm. i) oprávněn omezit přiměřeným způsobem její osobní svobodu, prohlédnout osobu, zda u sebe nemá zbraňzbraň, a zbraňzbraň odejmout a v odůvodněných případech odejmout jinou věc.
(6)
Při provádění úkonů podle odstavců 2, 3 a 5 řídí policista určený policejním prezidentem činnost příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru a za jeho činnost odpovídá.
(7)
Pro účely náhrady škody vzniklé v souvislosti s prováděním úkonů podle odstavců 2 až 4 se příslušník zahraničního bezpečnostního sboru považuje za policistu.
§ 93
Policista je oprávněn působit na území jiného státu
a)
za podmínek, v rozsahu a způsobem stanovenými mezinárodní smlouvou,
b)
v rámci mírové nebo jiné operace, které se Česká republika účastní na základě rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem nebo s níž má uzavřeny příslušné mezinárodní smlouvy, nebo na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo instituce Evropské unie, nebo
c)
je-li vyslán k plnění úkolů policiepolicie na základě rozhodnutí ministra se souhlasem příslušného orgánu cizího státu nebo na žádost příslušného orgánu cizího státu.
§ 94
PoliciePolicie může subjektům uvedeným v § 89 poskytovat utajované informace i bez souhlasu Národního bezpečnostního úřadu. Poskytování utajovaných informací se neuskutečňuje prostřednictvím Ústředního registru utajovaných informací podle jiného právního předpisu28).
HLAVA XII
NÁHRADA ŠKODY A NÁHRADA ZA POSKYTNUTÍ VĚCNÉ POMOCI
§ 95
(1)
Stát je povinen nahradit škodu způsobenou policiípolicií v souvislosti s plněním úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(2)
Je-li zaručena vzájemnost, stát uhradí škodu jinému státu způsobenou na jeho území policistou vyslaným k plnění úkolů do zahraničí. Stát uhradí členskému státu, přidruženému státu nebo evropskému orgánu škodu také v případě, že takový stát nebo orgán poskytl náhradu škody způsobené tím, že policiepolicie předala nepřesné osobní údajeosobní údaje nebo předala osobní údajeosobní údaje v rozporu se zákonem, přičemž se zohlední možná chyba příjemce osobních údajůosobních údajů při jejich použití. Jinému než členskému státu nebo přidruženému státu uhradí stát škodu podle věty druhé, jen je-li zaručena vzájemnost.
(3)
Stát je povinen nahradit škodu
a)
osobě, která poskytla pomoc policiipolicii nebo policistovi na jeho žádost anebo s jeho vědomím; stát se této povinnosti k náhradě škody může zprostit jen tehdy, způsobila-li si tuto škodu osoba úmyslně,
b)
kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou policiipolicii nebo policistovi.
(4)
Došlo-li u osoby podle odstavce 3 písm. a) k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle ustanovení občanského zákoníku. V případech hodných zvláštního zřetele lze kromě náhrady podle občanského zákoníku poskytnout jednorázové mimořádné odškodnění.
(5)
Stát je povinen nahradit škodu na věcech, která osobě podle odstavce 3 písm. a) vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Této osobě může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(6)
Náhradu škody poskytuje ministerstvo.
§ 96
(1)
Za poskytnutí věcné pomoci náleží osobě peněžní náhrada.
(2)
Při stanovení náhrady za poskytnutí věcné pomoci se vychází z obvykle požadované náhrady za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí.
(3)
Peněžní náhradu poskytuje ministerstvo.
HLAVA XIII
KONTROLA POLICIE
§ 97
(1)
Každý může upozornit
a)
na nedostatky v činnosti policejního útvaru, policisty nebo zaměstnance policiepolicie, nebo
b)
na skutečnost, že se policista nebo zaměstnanec policie dopustil jednání, které naplňuje znaky trestného činutrestného činu, přestupku nebo kázeňského přestupku.
(2)
Policista nebo útvar policiepolicie musí upozornění přijmout. PoliciePolicie do 30 dnů ode dne přijetí upozornění vyrozumí toho, kdo jej učinil, o přijatých opatřeních, pokud o toto vyrozumění osoba požádá. Oznámení protiprávního jednání podle trestního řádu tímto není dotčeno.
(3)
Má-li osoba dotčená činností policisty nebo zaměstnance policie za to, že její upozornění nebylo řádně vyřízeno, může požádat nadřízeného policistu nebo zaměstnance policie, aby přezkoumal způsob vyřízení upozornění.
§ 98
Kontrola použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací
(1)
Kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle jiného právního předpisu a rušení provozu elektronických komunikací vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomu účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z poslanců určených Poslaneckou sněmovnou.
(2)
Kontrolu podle odstavce 1 provádí kontrolní orgán v příslušných útvarech policiepolicie po předchozím vyrozumění ministra. Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně zprávu o použití prostředků podle odstavce 1 a dále též na jeho žádost informace o použití těchto prostředků. Tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat informace a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob.
(3)
Ministr předkládá vládě, příslušnému výboru Poslanecké sněmovny a kontrolnímu orgánu podle odstavce 1 jednou ročně analýzu použití úkonů podle odstavce 1.
(4)
Na postup podle tohoto ustanovení se kontrolní řád nepoužije.
HLAVA XIV
OCHRANA NÁZVU POLICIE A UDÍLENÍ DARŮ A MEDAILÍ
§ 99
Ochrana názvu policie
(1)
Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, nesmí být slovo „policiepolicie“ nebo slovo od něj odvozené obsaženo
a)
v obchodní firmě,
b)
v názvu právnické osoby, nebo
c)
v názvu orgánů nebo organizačních článků právnických osob a jiných organizací.
(2)
Výjimku ze zákazu stanoveného v odstavci 1 může udělit policejní prezident. Výjimku policejní prezident neudělí, pokud by použití slova „policiepolicie“ nebo slova od něj odvozeného ohrozilo dobrou pověst policiepolicie nebo bylo způsobilé vzbudit dojem souvislosti osoby nebo organizace s policiípolicií.
§ 100
Udílení darů a medailí
(1)
Fyzické nebo právnické osobě, která poskytla pomoc policiipolicii nebo policistovi zejména při
a)
odhalení závažného trestného činutrestného činu,
b)
zjištění nebo dopadení pachatele závažného trestného činutrestného činu,
c)
zadržení nebezpečného pachatele,
d)
zákroku směřujícím k ochraně bezpečnosti osob a majetku, nebo
e)
záchraně života, zdraví nebo majetku,
lze udělit dar nebo medaili.
(2)
Darem může být movitá věc nebo peněžní částka.
(3)
Dar uděluje ministr, policejní prezident, ředitel krajského ředitelství nebo vedoucí útvaru policiepolicie. Medaili uděluje policejní prezident nebo ministr.
HLAVA XV
PŘESTUPKY
§ 101
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 108 odst. 2 na místě veřejnosti přístupném nosí služební stejnokroj policie nebo takové jeho součásti, které jsou s ním zaměnitelné, nebo užívá vnější označení „POLICIE“, ačkoliv není policistou nebo bývalým policistou,
b)
na místě veřejnosti přístupném neoprávněně užívá na vozidle, plavidle nebo letadle zvláštní barevné provedení a označení používané na služebních vozidlech, plavidlech a letadlech policie anebo zvláštní barevné provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelné,
c)
vnikne lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly do uzavřeného objektu nebo prostoru, v nichž sídlí policie, anebo do objektu nebo prostoru, které policie podle § 48 chrání, nebo
d)
poruší povinnost mlčenlivosti podle § 115.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 99 odst. 1 a 2 použije slovo „policie“ anebo slovo od něj odvozené ve svém názvu nebo obchodní firmě, nebo
b)
na místě veřejnosti přístupném neoprávněné užívá na vozidle, plavidle nebo letadle zvláštní barevné provedení a označení používané na služebních vozidlech, plavidlech a letadlech policie anebo zvláštní barevné provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelné.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) lze uložit pokutu do 20 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 písm. b) pokutu do 50 000 Kč.
§ 102
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.
ČÁST TŘETÍ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
Společná ustanovení
§ 108
(1)
Policista vykonává službu ve služebním stejnokroji nebo v občanském oděvu v závislosti na povaze konkrétní činnosti a potřebě efektivního plnění úkolů policiepolicie.
(2)
Služební stejnokroj policiepolicie je oprávněn nosit jen policista. Bývalý policista může na základě souhlasu policejního prezidenta nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením při vhodných příležitostech.
(3)
Zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel policiepolicie a pásů s označením „PoliciePolicie ČR“ podle § 43 odst. 2 může užívat pouze policiepolicie.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
druhy a vzory služebních stejnokrojů,
b)
vzory služebních průkazů a průkazů zaměstnance policiepolicie a odznaků policiepolicie,
c)
způsob vnějšího označení policiepolicie,
d)
způsob prokazování příslušnosti,
e)
vzory zvláštního barevného provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel policiepolicie a pásů s označením „PoliciePolicie ČR“ podle § 43 odst. 2,
f)
podmínky pro udělení souhlasu nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením, vzor odlišujícího označení a vhodné příležitosti podle odstavce 2.
§ 109
Dokumentace
(1)
Úřední záznam musí být pořízen bez zbytečného odkladu a musí obsahovat uvedení času, důvodu, průběhu a okolností úkonu. Úřední záznam musí být uložen nejméně po dobu 5 let. Doba uchovávání podle věty druhé platí i pro jiné záznamy pořízené podle tohoto zákona.
(2)
Policista na žádost osoby vystaví bez zbytečného odkladu písemné potvrzení o provedeném úkonu. Tuto povinnost nemá, dokud její splnění neumožňují okolnosti úkonu.
§ 110
Policisté jsou oprávněni k plnění úkolů policiepolicie držet, nosit a jinak používat zbranězbraně všech kategorií stanovených jiným právním předpisem29) a bezpečnostní materiál podle jiného právního předpisu30).
§ 111
Kde se v tomto zákoně mluví o
a)
trestných činechtrestných činech, rozumí se tím i jednání vykazující znaky trestného činutrestného činu spáchané osobou, která není trestně odpovědná,
b)
přestupcích, rozumí se tím i jednání, které má znaky přestupku,
c)
prohlídce osoby, rozumí se tím prohlídka fyzické osoby prováděná osobou stejného pohlaví, a to včetně prohlídky oděvních svršků osoby a věcí, které má tato osoba u sebe v době prohlídky,
1.
s využitím přímých fyzických kontaktů, nebo
2.
je-li to nezbytné, přímým pozorováním odhaleného těla této osoby, při kterém je policista oprávněn vyzvat osobu k provedení pohybu sloužícího k odhalení zbranězbraně nebo jiné věci způsobilé ohrozit život nebo zdraví,
d)
hledané osobě, rozumí se jí fyzická osoba, u které je dán některý ze zákonných důvodů omezení její osobní svobody, místo jejího pobytu není známo a policií bylo po ní vyhlášeno pátrání,
e)
pohřešované osobě, rozumí se jí fyzická osoba, o níž se lze důvodně domnívat, že je ohrožen její život nebo zdraví, místo jejího pobytu není známo a policií po ní bylo vyhlášeno pátrání,
f)
zbranízbraní, rozumí se tím cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším, nestanoví-li tento zákon jinak,
g)
sepsání úředního záznamu, rozumí se tím též jeho pořízení za použití audiozáznamu nebo videozáznamu, je-li to s ohledem na povahu úkonu vhodné a účelné.
§ 112
(1)
Zjišťování tělesných znaků a měření těla provádí policista nebo zaměstnanec policiepolicie stejného pohlaví anebo odborně způsobilý zdravotnický pracovník.
(2)
Odběr biologického vzorku, který je spojen se zásahem do tělesné integrity, provádí na žádost policisty pouze odborně způsobilý zdravotnický pracovník.
(3)
Odběr biologických vzorků se provádí způsobem, který neohrozí zdraví osoby.
§ 113
(1)
Úkon je oprávněn provést policista nebo zaměstnanec policiepolicie v pracovní době.
(2)
Zákrok je oprávněn provést pouze policista.
§ 114
Každý je povinen bez zbytečného odkladu a bezplatně uposlechnout výzvy anebo pokynu nebo vyhovět žádosti policiepolicie nebo policisty; to neplatí, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis stanoví jinak. Nelze-li účelu výzvy, pokynu nebo žádosti dosáhnout pro odpor osoby, je policista oprávněn tento odpor překonat.
§ 115
(1)
Policista nebo zaměstnanec policiepolicie jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů policiepolicie nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů policiepolicie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního nebo pracovního poměru.
(2)
Každý, koho útvar policiepolicie nebo policista požádá o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dověděl.
(3)
Povinnosti mlčenlivosti se nemůže policista nebo zaměstnanec policiepolicie dovolávat vůči policejnímu orgánu, státnímu zástupci, soudu, jinému bezpečnostnímu sboru včetně bezpečnostního sboru státu Evropské unie, kontrolním orgánům podle tohoto zákona a vůči ministerstvu, pokud jde o údaje potřebné k plnění jejich působnosti na základě zákona nebo mezinárodní smlouvy.
(4)
Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 ministr nebo jím pověřená osoba.
§ 116
Použití policejní letecké techniky
(1)
Ministerstvo
a)
vede evidenci letadel provozovaných policiípolicií (dále jen „policejní letadla“) v leteckém rejstříku policejních letadel, přiděluje policejnímu letadlu poznávací značku a vydává osvědčení o zápisu policejního letadla do leteckého rejstříku policejních letadel,
b)
rozhoduje o letové způsobilosti, vydává osvědčení letové způsobilosti a ověřuje letovou způsobilost policejních letadel,
c)
provádí kontroly letové způsobilosti,
d)
zadržuje osvědčení letové způsobilosti do doby odstranění závady v letové způsobilosti,
e)
rozhoduje o letové nezpůsobilosti policejního letadla a odnímá osvědčení letové způsobilosti a uznává za platné osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem,
f)
uděluje souhlas ke zkušebnímu létání.
(2)
Letecký rejstřík policejních letadel je veřejně přístupný a zapisují se do něj tyto údaje o policejním letadle
a)
poznávací značka,
b)
typ a výrobní číslo policejního letadla,
c)
ostatní základní technické údaje stanovené prováděcím právním předpisem,
d)
datum zápisu a výmazu z leteckého rejstříku policejních letadel.
(3)
Zjišťování příčin leteckých nehod policejních letadel provádí odborná komise určená ministrem.
(4)
Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nestačí-li síly a prostředky k zajištění letadel pro zdravotnickou záchrannou službu, může se policiepolicie podílet na zabezpečování letadel pro zdravotnickou záchrannou službu.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti žádosti o zápis letadla do leteckého rejstříku policejních letadel, doklady, které je nutno k žádosti přiložit, technické údaje o policejním letadle zapisované do leteckého rejstříku policejních letadel a vzor osvědčení o zápisu policejního letadla do leteckého rejstříku policejních letadel.
(6)
Evidenci bezpilotních policejních systémů vede Úřad pro civilní letectví40).
§ 117
PoliciePolicie provozuje výcviková, vzdělávací, sportovní, rekreační a jiná účelová zařízení.
§ 117a
Na kontrolní činnost prováděnou policiípolicií se kontrolní řád nevztahuje, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.
§ 117b
Ministerstvo stanoví vyhláškou věcné vymezení, rozsah a dobu obměny nezbytného vybavení pro výkon služby policistů a organizačních článků policie.
Přechodná ustanovení
§ 119
(1)
Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v policiipolicii – správě kraje, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na krajské ředitelství, jehož územní obvod je shodný s územním obvodem policiepolicie – správy kraje, ve které byl tento zaměstnanec ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona zařazen.
(2)
Práva a povinnosti České republiky vykonávaná policiípolicií – správou kraje přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na krajské ředitelství, jehož územní obvod je shodný s územním obvodem policiepolicie – správy kraje, která tato práva a povinnosti vykonávala.
(3)
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců, jejichž pracovní poměr skončil přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vypořádá krajské ředitelství, jehož územní obvod je shodný s územním obvodem policiepolicie – správy kraje, ve které byl tento zaměstnanec před skončením pracovního poměru naposledy zařazen.
(4)
Ministr rozhodne přede dnem zřízení nového krajského ředitelství na základě návrhu policejního prezidenta, která pracovní místa budou převedena z dotčených krajských ředitelství na nově zřízené krajské ředitelství. Zaměstnanci, kteří jsou zařazeni na těchto pracovních místech, přejdou do nově zřízeného krajského ředitelství se všemi právy a povinnostmi vyplývajícími z pracovněprávních předpisů.
(5)
Ke dni zřízení nového krajského ředitelství
a)
ministr určí opatřením majetek, s nímž jsou jednotlivá krajská ředitelství příslušná hospodařit; ustanovení jiného právního předpisu31) se užije obdobně,
b)
prostředky účtu rezervního fondu, účtu cizích prostředků, účtu fondu kulturních a sociálních potřeb krajského ředitelství, jehož působnost částečně přechází na nové krajské ředitelství, k 31. prosinci příslušného roku přecházejí na obdobné účty u nově zřízeného krajského ředitelství, a to v rozsahu stanoveném ministrem v opatření podle písmene a); nově zřízené krajské ředitelství tyto prostředky používá, člení a nakládá s nimi v souladu s rozpočtovými pravidly32),
c)
přecházejí práva a povinnosti České republiky vykonávaná krajským ředitelstvím, jehož působnost částečně přechází na nové krajské ředitelství, na nově zřízená krajská ředitelství v rozsahu stanoveném ministrem v opatření podle písmene a).
(6)
Řízení zahájená krajským ředitelstvím, jehož územní obvod je dotčen zřízením nového krajského ředitelství, dokončí to krajské ředitelství, které by podle pravidel pro určování příslušnosti bylo příslušné k zahájení řízení.
§ 120
Fyzická osoba, právnická osoba nebo jiná organizace, které nesplňují omezení podle § 99 odst. 1, jsou povinny uvést své obchodní firmy a názvy a názvy svých orgánů a organizačních článků do souladu s § 99 odst. 1 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebo do stejné doby doložit orgánu, který vede rejstříky právnických osob a dalších organizací a obchodní rejstřík, výjimku podle § 99 odst. 2.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 121
Zrušuje se:
1.
Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
2.
Zákon č. 288/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3.
Zákon č. 380/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
4.
Nařízení vlády č. 397/1992 Sb., kterým se stanoví podrobnější úprava vztahů Policie České republiky k orgánům obcí a obecní policii.
5.
Nařízení vlády č. 174/1993 Sb., o jednorázovém mimořádném odškodnění za poškození zdraví nebo smrt v souvislosti s pomocí poskytnutou Policii České republiky nebo obecní policii.
6.
Nařízení vlády č. 138/1998 Sb., o ochraně ústavních činitelů České republiky.
7.
Nařízení vlády č. 276/2000 Sb., o povolání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů pořádkové služby Policie České republiky v období od 15. do 30. září 2000.
8.
Nařízení vlády č. 455/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 138/1998 Sb., o ochraně ústavních činitelů České republiky.
9.
Nařízení vlády č. 156/2002 Sb., o povolání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů pořádkové služby Policie České republiky v období od 16. dubna 2002 do 30. června 2002.
10.
Nařízení vlády č. 299/2002 Sb., o povolání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů Policie České republiky v období od 16. listopadu 2002 do 24. listopadu 2002.
11.
Nařízení vlády č. 381/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 377/2002 Sb., o povolání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů pořádkové služby Policie České republiky v období do 15. září 2002.
12.
Nařízení vlády č. 414/2002 Sb., o povolání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů pořádkové služby Policie České republiky v období od 16. září 2002 do 30. září 2002.
13.
Nařízení vlády č. 10/2003 Sb., o povolání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů Policie České republiky v období do 31. března 2003.
14.
Nařízení vlády č. 13/2004 Sb., o povolání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů Policie České republiky při radiačních haváriích na jaderných elektrárnách.
15.
Nařízení vlády č. 87/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 138/1998 Sb., o ochraně ústavních činitelů České republiky, ve znění nařízení vlády č. 455/2001 Sb.
16.
Nařízení vlády č. 30/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 138/1998 Sb., o ochraně ústavních činitelů České republiky.
17.
Vyhláška č. 290/1992 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
18.
Vyhláška č. 25/1998 Sb., o vnějším označení policie a prokazování příslušnosti k policii.
19.
Vyhláška č. 25/2002 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 290/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění vyhlášky č. 25/1998 Sb.
20.
Vyhláška č. 58/2002 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 25/1998 Sb., o vnějším označení policie a prokazování příslušnosti k policii.
§ 122
Účinnost
1.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009 s výjimkou ustanovení § 8 odst. 2 a přílohy k zákonu, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2012.
2.
Ustanovení § 118 odst. 1 a 2 pozbývá platnosti uplynutím dne 31. prosince 2011.
Vybraná ustanovení novel
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 130/2022 Sb. Čl. X
Ustanovení § 65a zákona č. 273/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije až ode dne zahájení provozu ECRIS-TCN stanoveného rozhodnutím Komise podle čl. 35 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r.
Příloha k zákonu č. 273/2008 Sb.
Názvy a sídla krajských ředitelství
1.
Krajské ředitelství policieKrajské ředitelství policie hlavního města Prahy se sídlem v Praze.
2.
Krajské ředitelství policieKrajské ředitelství policie Středočeského kraje se sídlem v Praze.
3.
Krajské ředitelství policieKrajské ředitelství policie Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích.
4.
Krajské ředitelství policieKrajské ředitelství policie Plzeňského kraje se sídlem v Plzni.
5.
Krajské ředitelství policieKrajské ředitelství policie Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech.
6.
Krajské ředitelství policieKrajské ředitelství policie Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem.
7.
Krajské ředitelství policieKrajské ředitelství policie Libereckého kraje se sídlem v Liberci.
8.
Krajské ředitelství policieKrajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové.
9.
Krajské ředitelství policieKrajské ředitelství policie Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích.
10.
Krajské ředitelství policieKrajské ředitelství policie kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě.
11.
Krajské ředitelství policieKrajské ředitelství policie Jihomoravského kraje se sídlem v Brně.
12.
Krajské ředitelství policieKrajské ředitelství policie Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci.
13.
Krajské ředitelství policieKrajské ředitelství policie Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně.
14.
Krajské ředitelství policieKrajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě.
1)
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Například zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
8)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
14)
§ 60a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb.
15)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
18)
§ 179b odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění zákona č. 265/2001 Sb.
19)
Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
20)
Zákon č. 127/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21)
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.
22)
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.
23)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
24)
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
25)
Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.
26)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.
27)
Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.
Rozhodnutí Rady 2005/211/SVV ze dne 24. února 2005 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu.
Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí Schengenského informačního systému, také se zřetelem k boji proti terorismu.
28)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
29)
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
30)
Zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání s bezpečnostním materiálem.
31)
§ 20 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
32)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
33)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb.
34)
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
35)
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
35)
Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách.
38)
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
39)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) č. 1213/2010 ze dne 16. prosince 2010 o zavedení společných pravidel pro propojení vnitrostátních elektronických rejstříků podniků silniční dopravy.
40)
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
41)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.
42)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti.
43)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 541/2017 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV.
44)
Například rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie, rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti.
45)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
46)
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
§ 33 zákona č. 500/2004 Sb.
§ 76b zákona č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
47)
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
48)
§ 2 písm. b) zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.
49)
§ 2 písm. d) zákona č. 181/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 317/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích, ve znění pozdějších předpisů.
50)
§ 102 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
51)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726. |
Vyhláška č. 271/2008 Sb. | Vyhláška č. 271/2008 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 8. 8. 2008, datum účinnosti 15. 8. 2008, částka 89/2008
* Čl. I - Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění vyhlášky č. 186/2003 Sb., vyhlášky č. 207/2006 Sb. a vyhlášky č. 551/2006 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 15. 8. 2008
271
VYHLÁŠKA
ze dne 28. července 2008,
kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb. a zákona č. 110/2007 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 26 odst. 1 písm. b) a d) zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění vyhlášky č. 186/2003 Sb., vyhlášky č. 207/2006 Sb. a vyhlášky č. 551/2006 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1a zní:
„1a)
Směrnice Rady 78/142/EHS z 30. ledna 1978, která se týká aproximace práva členských států, vztahujícího se na materiály, které obsahují monomerní vinylchlorid a jsou určené pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 80/766/EHS z 18. července 1980, kterou se ustanovuje analytická metoda pro účely úřední kontroly množství monomerního vinylchloridu v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 81/432/EHS z 29. dubna 1981, kterou se ustanovuje analytická metoda pro účely úřední kontroly uvolněného vinylchloridu z materiálů a předmětů do potravin.
Směrnice Rady 82/711/EHS z 18. října 1982, která ustanovuje základní pravidla pro migrační zkoušky složek plastů a předmětů z nich vyrobených a určených pro styk s potravinami.
Směrnice Rady 84/500/EHS z 15. října 1984, která se týká aproximace právních předpisů členských států, vztahujících se na keramické předměty určené pro styk s potravinami.
Směrnice Rady 85/572/EHS z 19. prosince 1985, která ustanovuje seznam simulantů potravin používaných při migračních zkouškách složek plastů a předmětů z nich vyrobených a určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 93/11/EHS z 15. března 1993, která se týká stanovení N-nitrosaminů a N-nitrosovatelných látek uvolněných ze saviček a sosáků vyrobených z eleastomerů nebo pryže.
Směrnice Komise 97/48/ES ze dne 29. července 1997, kterou se podruhé mění směrnice Rady 82/711/EHS, kterou se stanoví základní pravidla nezbytná pro zkoušení migrace složek z materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2002/72/ES ze dne 6. srpna 2002 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2004/1/ES ze dne 6. ledna 2004, kterou se mění směrnice 2002/72/ES, týkající se pozastavení používání azodikarbonamidu jako nadouvadla do plastů.
Směrnice Komise 2004/19/ES ze dne 1. března 2004, kterou se mění a doplňuje směrnice 2002/72/ES, týkající se materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2005/41/ES ze dne 29. dubna 2005, kterou se mění směrnice Rady 84/500/EHS, pokud jde o prohlášení o souladu a kritéria provádění metod analýz pro keramické předměty určené pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2005/79/ES ze dne 18. listopadu 2005, kterou se mění směrnice 2002/72/ES o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2007/19/ES ze dne 2. dubna 2007, kterou se mění směrnice 2002/72/ES o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami a směrnice Rady 85/572/EHS, kterou se stanoví seznam simulantů pro použití při zkoušení migrace složek materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2007/42/ES ze dne 29. června 2007 o materiálech a předmětech vyrobených z celofánu určených pro styk s potravinami.“.
2.
V § 2 se bod 7 zrušuje.
Dosavadní body 8 až 31 se označují jako body 7 až 30.
3.
V § 2 se na konci bodu 30 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 31 až 33, které znějí:
„31.
vícevrstvým materiálem nebo předmětem z plastu materiál nebo výrobek z plastu, který je složen ze dvou či více vrstev materiálů, z nichž každá sestává výhradně z plastu a které jsou spolu spojeny lepidly nebo jinak,
32.
funkční bariérou z plastu bariéra, která je tvořena jednou nebo více vrstvami z plastu a zajišťuje, aby konečný výrobek byl v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1935/2004 a s touto vyhláškou,
33.
beztukovými potravinami potraviny, pro něž příloha č. 4 k této vyhlášce stanoví pro zkoušení migrace jiné simulanty než simulant D.“.
4.
V § 10 odstavec 2 zní:
„(2)
Požadavky uvedené v § 11 až 14 se vztahují na výrobky určené pro styk s potravinami a na jejich části a součásti skládající se výhradně z plastů, nebo jsou složeny ze dvou či více vrstev, z nichž každá je tvořena výhradně plasty, vrstvy nebo povrchy z plastů, tvořící těsnicí kroužky víček, která jsou dohromady složena ze dvou či více vrstev různých druhů materiálů. Nevztahují se na výrobky složené ze dvou nebo více vrstev, z nichž jedna nebo více nejsou tvořeny výhradně plasty, a to ani v případech, kdy vrstva určená k přímému styku s potravinami je z plastu. Takovéto výrobky se hodnotí podle § 4 odst. 2.“.
5.
V § 10 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3)
Odchylně od odstavce 2 je v případě vrstvy, která není v přímém styku s potravinami a kterou od potravin odděluje funkční bariéra z plastu, možné, aby v případě, že konečný materiál nebo předmět je v souladu se specifikacemi a migračními limity stanovenými touto vyhláškou:
a)
nebyla v souladu s omezeními a specifikacemi stanovenými touto vyhláškou,
b)
byla vyrobena za použití jiných látek, než které jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(4)
Migrace látek podle odstavce 3 písm. b) do potraviny nebo potravinového simulantu nesmí překročit 0,01 mg/kg, měřeno analytickou metodou v souladu s článkem 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004. Tento limit musí být vždy vyjádřen jako koncentrace v potravinách nebo v simulantech. Použije se na skupinu sloučenin, které jsou strukturně a toxikologicky příbuzné, zejména izomery nebo sloučeniny se stejnou funkční skupinou, a zahrnuje případný nežádoucí přenos otiskem.
(5)
Látky uvedené v odstavci 3 písm. b) nesmí patřit ani do jedné z těchto kategorií:
a)
látky klasifikované jako látky, u nichž je prokázáno nebo se má za to, že jsou látkami karcinogenními, mutagenními nebo toxickými pro reprodukci dle přílohy I směrnice Rady 67/548/EHS, nebo
b)
látky klasifikované podle kritérií vlastní odpovědnosti jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci v souladu s pravidly přílohy I směrnice Rady 67/548/EHS.“.
6.
V § 11 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Náležitosti písemného prohlášení, které se připojuje k materiálům a předmětům z plastů, jsou upraveny v příloze č. 3 k této vyhlášce.“.
7.
V § 12 odstavec 1 zní:
„(1)
Plasty a výrobky z plastů nesmějí uvolňovat do potravin své složky v množstvích přesahujících 60 miligramů složek uvolněných na kilogram potraviny nebo potravinového simulantu (dále jen „limit celkové migrace“).“.
8.
V § 12 odstavec 2 zní:
„(2)
V následujících případech může být použit limit celkové migrace 10 miligramů na decimetr čtvereční povrchu materiálu nebo výrobku:
a)
nádoby nebo výrobky, které se podobají nádobám a které lze naplnit, o objemu méně než 500 mililitrů nebo více než 10 litrů,
b)
desky, fólie či jiné výrobky, které nelze naplnit nebo u nichž nelze odhadnout poměr mezi velikostí povrchu výrobku a množstvím potraviny, která je s ním ve styku.“.
9.
V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
V případě výrobků z plastů, které mají přijít do styku s potravinami určenými pro kojence a malé děti podle zvláštního právního předpisu4) nebo již jsou ve styku s těmito potravinami, činí limit celkové migrace vždy 60 miligramů na kilogram potraviny nebo potravinového simulantu.“.
10.
Za § 11a se vkládá se nový § 11b, který zní:
㤠11b
(1)
Přísady uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce, které se použijí při výrobě vrstev a povrchů z plastů ve víčkách, musí splňovat omezení a specifikace týkající se jejich použití podle této přílohy.
(2)
Pro používání přísad, které se chovají výlučně jako pomocné látky pro polymerizaci a které nemají zůstat v konečném výrobku (dále jen „PPA“), k výrobě vrstev a povrchů z plastů uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce se použijí omezení a specifikace uvedené v této příloze.“.
11.
Příloha č. 3 zní:
„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Požadavky na plasty a výrobky z plastů
SEZNAM MONOMERŮ, PŘÍSAD A JINÝCH VÝCHOZÍCH LÁTEK, KTERÉ MOHOU BÝT POUŽITY PRO VÝROBU VÝROBKŮ Z PLASTŮ
1.
Tato příloha obsahuje seznam monomerů, přísad a jiných výchozích látek, které mohou být použity pro výrobu plastů a výrobků z plastů, určených pro styk s potravinami. V seznamu jsou zahrnuty
1.1
látky, které jsou podrobovány polymeraci, což zahrnuje polykondenzaci, polyadici nebo jakýkoliv jiný podobný proces tvorby makromolekul;
1.2
přírodní nebo syntetické makromolekulární látky používané pro výrobu modifikovaných makromolekul, jestliže monomery nebo ostatní výchozí látky nezbytné pro jejich výrobu nejsou zařazeny do seznamu;
1.3
látky používané pro modifikaci stávajících přírodních nebo syntetických makromolekulárních látek;
1.4
látky, které jsou přidávány do plastů pro dosažení technického účinku v konečném výrobku, včetně polymerních přísad. Tyto látky jsou určeny k tomu, aby byly obsaženy v konečných výrobcích, přičemž polymerními přísadami se pro účely této přílohy rozumějí všechny polymery, prepolymery a oligomery, které mohou být přidávány do plastů s cílem dosáhnout technického účinku, které však nelze použít bez jiných polymerů jako hlavní strukturní složku konečných materiálů a výrobků;
1.5
látky, které jsou používány pro vytvoření prostředí, ve kterém dochází k polymeraci (například emulgátory, povrchově aktivní látky, tlumivé roztoky).
Pro účely této přílohy se látky uvedené v bodech 1.4 a 1.5 dále označují jako přísady.
2.
V seznamu nejsou zahrnuty následující látky, ačkoli jsou použity záměrně a jsou povoleny:
a)
soli hliníku, vápníku, železa, hořčíku, draslíku a sodíku a soli amonné (včetně podvojných solí a kyselých solí) povolených kyselin, fenolů nebo alkoholů. Název „soli“ je v seznamu uveden pouze v případě, že odpovídající volná kyselina (volné kyseliny) není v seznamu uvedena (nejsou v seznamu uvedeny).
b)
soli zinku (včetně podvojných solí a kyselých solí) povolených kyselin, fenolů nebo alkoholů. Pro tyto soli se uplatní skupinový specifický migrační limit SML=25 mg/kg (vyjádřeno jako zinek). Totéž omezení pro zinek se uplatní na:
i)
látky, jejichž názvy obsahují termín „soli“ jsou v seznamu uvedeny pouze v případě, že odpovídající volná kyselina není v seznamu uvedena,
ii)
látky uvedené v poznámce 38 dodatku III.
3.
V seznamu nejsou zahrnuty následující látky, ačkoliv mohou být přítomny:
a)
látky, které mohou být přítomny v konečném výrobku:
-
nečistoty v použitých látkách;
-
reakční meziprodukty;
-
produkty rozkladu;
b)
oligomery a přírodní nebo syntetické makromolekulární látky a jejich směsi, jsou-li monomery nebo výchozí látky nezbytné pro jejich syntézu zahrnuty v seznamu;
c)
směsi povolených látek;
d)
látky, které přímo ovlivňují tvorbu polymeru (např. katalytické systémy);
e)
barviva;
f)
rozpouštědla.
Výrobky, které obsahují látky uvedené v písmenech a) až c) musí splňovat požadavky upravené v § 3 odst. 1.
4.
Látky musí mít dobrou technickou kvalitu, pokud jde o kritéria čistoty.
5.
Pro styk s potravinami lze použít pouze výrobky získané bakteriální fermentací podle dodatku I této přílohy.
6.
Seznam obsahuje následující informace:
-
sloupec 1 (PM/REF č.): referenční číslo EHS obalového materiálu pro látku v seznamu;
-
sloupec 2 (Číslo CAS): registrační číslo CAS (Chemical Abstracts Service);
-
sloupec 3 (Název): chemický název;
-
sloupec 4 (Omezení a/nebo specifikace): Může obsahovat
-
specifický migrační limit (SML),
-
nejvyšší přípustné množství látky v konečném materiálu nebo výrobku (QM),
-
nejvyšší přípustné množství látky v konečném materiálu nebo výrobku vyjádřené v mg na 6 dm2 plochy ve styku s potravinami (QMA),
-
jakékoliv jiné specificky uvedené omezení,
-
veškeré specifikace týkající se látky nebo polymeru.
7.
Jestliže látka, která je uvedena v seznamu jednotlivě, patří rovněž do obecné skupiny, vztahují se pro tuto skupinu omezení uvedená u jednotlivě uvedené látky.
8.
Jestliže číslo CAS neodpovídá chemickému názvu, má chemický název přednost před číslem CAS. Jestliže číslo CAS podle registru EINECS neodpovídá číslu CAS podle registru CAS, platí číslo CAS podle registru CAS.
9.
V tabulkách ve sloupci 4 jsou použity zkratky a výrazy, které mají následující význam:
DL = mez stanovitelnosti analytické metody;
FP = konečný materiál nebo výrobek;
NCO = isokyanatany;
ND = nesmí být detekováno. Pro účely této vyhlášky znamená, že látka nesmí být detekována ověřenou analytickou metodou se specifikovanou mezí stanovitelnosti (DL). Jestliže taková metoda v současné době neexistuje, postupuje se až do vypracování ověřené metody postupem podle § 4 odst.1 vyhlášky.
QM = nejvyšší přípustné množství zbytkové látky v materiálu nebo výrobku. Pro účely této vyhlášky se množství látky v materiálu nebo výrobku stanoví ověřenou analytickou metodou. Jestliže taková metoda v současné době neexistuje, postupuje se až do vypracování ověřené metody postupem podle § 4 odst.1.
QM (T) = nejvyšší přípustné množství zbytkové látky v materiálu nebo výrobku vyjádřené jako celkový obsah uvedené látky nebo skupiny látek. Pro účely této vyhlášky by množství látky v materiálu nebo výrobku mělo být stanoveno ověřenou analytickou metodou. Jestliže taková metoda v současné době neexistuje, postupuje se až do vypracování ověřené metody postupem podle § 4 odst.1.
QMA = nejvyšší přípustné množství zbytkové látky v materiálu nebo výrobku, vyjádřené v mg na 6 dm2 plochy ve styku s potravinami.
QMA(T) = nejvyšší přípustné množství zbytkové látky v materiálu nebo výrobku vyjádřené jako celkový obsah uvedené látky nebo skupiny látek v mg na 6 dm2 plochy ve styku s potravinami. Pro účely této vyhlášky by množství látky v materiálu nebo výrobku mělo být stanoveno ověřenou analytickou metodou. Jestliže taková metoda v současné době neexistuje, postupuje se až do vypracování ověřené metody postupem podle § 4 odst.1.
SML = specifický migrační limit v potravině nebo v potravinovém simulantu, pokud není uvedeno jinak. Pro účely této vyhlášky by měla být hodnota specifické migrace látky z materiálu nebo výrobku stanovena ověřenou analytickou metodou. Jestliže taková metoda v současné době neexistuje, postupuje se až do vypracování ověřené metody postupem podle § 4 odst.1.
SML (T) = specifický migrační limit v potravině nebo v potravinovém simulantu vyjádřený jako celkový obsah uvedené látky nebo skupiny látek. Pro účely této vyhlášky by hodnota specifické migrace látky nebo skupiny látek z materiálu nebo výrobku, stanovena ověřenou analytickou metodou. Jestliže taková metoda v současné době neexistuje, postupuje se až do vypracování ověřené metody postupem podle § 4 odst.1.
SEZNAM POVOLENÝCH MONOMERŮ A JINÝCH VÝCHOZÍCH LÁTEK
ODDÍL A
PM/REF č.| Číslo CAS| Název| Omezení a/nebo specifikace
---|---|---|---
(1)| (2)| (3)| (4)
10030| 000514-10-3| abietová kyselina|
10060| 000075-07-0| acetaldehyd| SML (T) = 6 mg/kg (2)
10090| 000064-19-7| octová kyselina|
10120| 000108-05-4| vinyl-acetát| SML = 12 mg/kg
10150| 000108-24-7| acetanhydrid|
10210| 000074-86-2| acetylen|
10599/90A| 061788-89-4| kyseliny mastné, nenasycené (C18), dimery, destilované| QMA (T) = 0,05 mg/6 dm2 (27)
10599/91| 061788-89-4| kyseliny mastné, nenasycené (C18), dimery, nedestilované| QMA (T) = 0,05 mg/6 dm2 (27)
10599/92A| 068783-41-5| kyseliny mastné, nenasycené (C18), dimery, hydrogenované, destilované| QMA (T) = 0,05 mg/6 dm2 (27)
10599/93| 068783-41-5| kyseliny mastné, nenasycené (C18), dimery, hydrogenované, nedestilované| QMA (T) = 0,05 mg/6 dm2 (27)
10630| 000079-06-1| akrylamid| SML = ND (DL = 0,01 mg/kg)
10660| 015214-89-8| 2-akrylamido-2-methylpropansulfonová kyselina| SML = 0,05 mg/kg
10690| 000079-10-7| akrylová kyselina| SML(T) = 6 mg/kg (36)
10750| 002495-35-4| benzyl-akrylát| SML(T) = 6 mg/kg (36)
10780| 000141-32-2| n-butyl-akrylát| SML(T) = 6 mg/kg (36)
10810| 002998-08-5| sek-butyl-akrylát| SML(T) = 6 mg/kg (36)
10840| 001663-39-4| terc-butyl-akrylát| SML(T) = 6 mg/kg (36)
11005| 012542-30-2| dicyklopentenyl-akrylát| QMA = 0,05 mg/6 dm2
11245| 002156-97-0| dodecyl-akrylát| SML = 0,05 mg/kg (1)
11470| 000140-88-5| ethyl-akrylát| SML(T) = 6 mg/kg (36)
11500| 000103-11-7| 2-ethylhexyl-akrylát| SML = 0,05 mg/kg
11510| 000818-61-1| hydroxyethyl-akrylát| viz. monoester akrylové kyseliny s ethylenglykolem
11530| 000999-61-1| 2-hydroxypropyl-akrylát| QMA = 0,05 mg/6 dm2 pro sumu 2-hydroxypropyl-akrylátu a 2-hydroxyisopropyl-akrylátu a v souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
11590| 00106-63-8| isobutyl-akrylát| SML(T) = 6 mg/kg (36)
11680| 000689-12-3| isopropyl-akrylát| SML(T) = 6 mg/kg (36)
11710| 000096-33-3| methyl-akrylát| SML(T) = 6 mg/kg (36)
11830| 000818-61-1| monoester akrylové kyseliny s ethylenglykolem| SML(T) = 6 mg/kg (36)
11890| 002499-59-4| n-oktyl-akrylát| SML(T) = 6 mg/kg (36)
11980| 000925-60-0| propyl-akrylát| SML(T) = 6 mg/kg (36)
12100| 000107-13-1| akrylonitril| SML = ND (DL = 0,020 mg/kg, včetně nejistoty měření)
12130| 000124-04-9| adipová kyselina|
12265| 004074-90-2| divinyl-adipát| QM = 5 mg/kg v FP. Pro použití pouze jako komonomer.
12280| 002035-75-8| adipanhydrid|
12310| —| albumin|
12340| —| albumin koagulovaný formaldehydem|
12375| —| alkoholy, alifatické, s jednou skupinou OH, nasycené, lineární, primární (C4-C22)|
12670| 002855-13-2| 1-amino-3aminomethyl-3,5,5-trimethylcyklohexan| SML = 6mg/kg
12761| 000693-57-2| 12-aminododekanová kyselina| SML = 0,05 mg/kg
12763| 00141-43-5| 2-aminoethanol| SML = 0,05 mg/kg. Látka nesmí být použita v polymerech ve styku s potravinami, pro něž má být podle přílohy č.4 k této vyhlášce použit simulant D, látka smí být použita pouze pro nepřímý styk s potravinami, oddělená vrstvou PET
12765| 84434-12-8| N-(2-aminoethyl)-β-alanin, sodná sůl| SML = 0,05 mg/kg
12786| 000919-30-2| 3-aminopropyltriethoxysilan| Zbytkový extrahovatelný obsah 3-aminopropyltriethoxysilanu musí být nižší než 3 mg/kg plniva, při použití jen pro reaktivní povrchovou úpravu anorganických plniv a SML = 0,05 mg/kg při použití pro povrchovou úpravu materiálů a výrobků.
12788| 002432-99-7| 11-aminoundekanová kyselina| SML = 5mg/kg
12789| 007664-41-7| amoniak|
12820| 000123-99-9| azelaová kyselina nonandiová kyselina|
12970| 004196-95-6| azelanhydrid anhydrit nonandiové kyseliny|
13000| 001477-55-0| 1,3-benzendimethanamin
1,3-bis(aminomethyl)benzen| SML = 0,05 mg/kg
13060| 004422-95-1| trichlorid 1,3,5-benzentrikarboxylové kyseliny
benzen-1,3,5-tri(karbonylchlorid)| QMA =0,05 mg/6 dm2 (měřeno jako 1,3,5-benzentrikarboxylová kyselina)
13075| 000091-76-9| benzoguanamin| viz.2,4-diamino-6-fenyl-1,3,5-triazin
13090| 000065-85-0| benzoová kyselina|
13150| 000100-51-6| benzylalkohol|
13180| 000498-66-8| bicyklo[2.2.1]hept-2en, (= norbornen)| SML = 0,05 mg/kg
13210| 001761-71-3| bis(4-aminocyklohexyl)methan| SML = 0,05 mg/kg
13317| 132459-54-2| N,N'-bis [4-(ethoxykarbonyl)fenyl]-
1,4,5,8-naftalenetetrakarboxy-diimid| SML = 0,05 mg/kg. Čistota vyšší než 98,1% (w/w). Pouze pro použití jako komonomer (max.4%) pro polyestery (PET, PBT)
13323| 000102-40-9| 1,3-bis(2-hydroxyethoxy)benzen| SML = 0,05 mg/kg
13326| 000111-46-6| bis(2-hydroxyethyl)ether| viz diethylenglykol
13380| 000077-99-6| 2,2-bis(hydroxymethyl)-butan-1-ol; 2-ethyl-2-(hydroxymethyl)propan- 1,3-diol| viz 1,1,1-trimethylolpropan
13390| 000105-08-8| 1,4-bis(hydroxymethyl)cyklohexan|
13395| 04767-03-7| 2,2-bis(hydroxymethyl)propanová kyselina| QMA = 0,05 mg/6 dm2
13480| 000080-05-7| 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan 4,4'-(propan-2,2-diyl)difenol bisfenol A| SML (T) = 0,6 mg/kg (28)
13510| 001675-54-3| 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan-bis(2,3-epoxypropyl)ether
(= BADGE);
2,2-bis[4-(2,3-epoxypropoxy)fenyl]propan| Podle požadavků Nařízení Komise č. 1895/2005 ze dne 18.listopadu 2005 o omezení použití některých epoxyderivátů v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami
13530| 038103-06-9| 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan-bis(ftalanhydrid)| SML = 0,05 mg/kg
13550| 000110-98-5| bis(hydroxypropyl)ether| viz dipropylenglykol
13560| 005124-30-1| bis(4-isokyanatocyklohexyl)methan| viz. dicyklohexylmethan-4,4'-diisokyanát
13600| 047465-97-4| 3,3-bis(3-methyl-4-hydroxyfenyl-indolin-2-on| SML = 1,8 mg/kg
13607| 000080-05-7| bisfenol A| viz. 13480 2,2-bis(4-hydroxyfenyl) propan
13610| 001675-54-3| bisfenol A bis(2,3-epoxypropyl)ether
(=BADGE)| viz. 13510
2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan-bis(2,3-epoxypropyl)ether
13614| 038103-06-9| bisfenol A bis(ftalanhydrid)| viz. 13530
13617| 00080-09-1| bisfenol S| viz. 4,4'-dihydroxydifenylsulfon
13620| 010043-35-3| kyselina boritá| SML (T) = 6 mg/kg (23) (vyjádřeno jako bor), aniž jsou dotčena ustanovení, týkající se ukazatelů jakosti pitné vody podle zvláštního právního předpisu
13630| 000106-99-0| butadien| QM = 1 mg/kg ve FP nebo
SML = ND
(DL = 0,02 mg/kg, včetně nejistoty měření)
13690| 000107-88-0| butan-1,3-diol|
13720| 000110-63-4| butan-1,4-diol| SML(T) = 0,05 mg/kg (24)
13780| 002425-79-8| 1,4-butandiol-bis(2,3-epoxypropyl)ether;
1,4-bis(2,3-epoxypropoxy)butan| QM = 1 mg/kg v FP (vyjádřeno jako epoxy skupina, molekulová hmotnost = 43)
13810| 00505-65-7| butan-1,4-diolformal;
1,3-dioxepan| QMA = 0,05 mg/6 dm2
13840| 000071-36-3| butan-1-ol|
13870| 000106-98-9| but-1-en|
13900| 000107-01-7| but-2-en|
13932| 00598-32-3| but-3-en-2-ol| QMA = ND (DL=0,02mg/6dm2). Při použití jako kopolymer pro přípravu polymerační přísady
14020| 000098-54-4| 4-terc-butylfenol| SML = 0,05 mg/kg
14110| 000123-72-8| butyraldehyd;
butanaldehyd|
14140| 000107-92-6| máselná kyselina;
butanová kyselina|
14170| 000106-31-0| anhydrid máselné kyseliny;
butananhydrid|
14200| 000105-60-2| kaprolaktam;
hexano-6-laktam| SML(T) = 15 mg/kg (5)
14230| 002123-24-2| kaprolaktam, sodná sůl;
hexano-6-laktam, sodná sůl| SML(T)= 15 mg/kg (5) (vyjádřeno jako kaprolaktam)
14260| 000502-44-3| kaprolakton| SML = 0,05 mg/kg (vyjádřeno jako suma kaprolaktonu a 6-hydroxyhexanové kyseliny)
14320| 000124-07-2| kaprylová kyselina;
oktanová kyselina|
14350| 000630-08-0| oxid uhelnatý|
14380| 000075-44-5| karbonylchlorid| QM = 1 mg/kg v FP
14411| 008001-79-4| ricínový olej|
14500| 009004-34-6| celulóza|
14530| 007782-50-5| chlor|
14570| 000106-89-8| 1-chlor-2,3-epoxypropan| viz epichlorhydrin
14650| 000079-38-9| chlortrifluorethen| QMA = 0,05 mg/kg
14680| 000077-92-9| citronová kyselina|
14710| 000108-39-4| m-kresol|
14740| 000095-48-7| o-kresol|
14770| 00106-44-5| p-kresol|
14800| 003724-65-0| krotonová kyselina;
(E)-but-2-enová kyselina| QMA (T) = 0,05 mg/6 dm2 (33)
14841| 000599-64-4| 4-(1-fenyl-1-methylethyl)fenol
4-cumylphenol| SML = 0,05 mg/kg
14880| 000105-08-8| 1,4-cyklohexandimethanol| viz 1,4-bis(hydroxymethyl) cyklohexan
14950| 003173-53-3| cyklohexyl-isokyanát| QM(T) = 1 mg/kg v FP (vyjádřeno jako NCO) (26)
15030| 00931-88-4| cyklookten| SML = 0,05 mg/kg. Látka smí být použita v polymerech ve styku s potravinami, pro které je podle přílohy č. 4 k této vyhlášce stanoveno použití simulantu A
15070| 001647-16-1| deka-1,9-dien| SML = 0,05 mg/kg
15095| 000334-48-5| dekanová kyselina|
15100| 000112-30-1| dekan-1-ol|
15130| 000872-05-9| dec-1-en| SML = 0,05 mg/kg
15250| 000110-60-1| 1,4-diaminobutan|
15267| 000080-08-0| bis(4-aminofenyl)sulfon| SML = 5 mg/kg
15272| 000107-15-3| 1,2-diaminoethan| viz ethylendiamin
15274| 000124-09-4| 1,6-diaminohexan| viz hexamethylendiamin
15310| 000091-76-9| 2,4-diamino-6-fenyl-1,3,5-triazin;
6-fenyl-1,3,5-triazin-2,4-diamin| QMA = 5 mg/6 dm2
15565| 000106-46-7| 1,4-dichlorbenzen| SML = 12 mg/kg
15610| 00080-07-9| 4,4'-dichlordifenylsulfon| SML = 0,05 mg/kg
15700| 005124-30-1| dicyklohexylmethan-4,4'-diisokyanát;
bis(4-isokyanatocyklohexyl)methan;
4,4'-methylendicyklohexyldiisokyanát| QM(T) = 1 mg/kg v FP
(vyjádřeno jako NCO) (26)
15760| 000111-46-6| bis(2-hydroxyethyl)ether;
diethylenglykol| SML(T) = 30 mg/kg (3)
15790| 000111-40-0| diethylentriamin| SML= 5 mg/kg
15820| 000345-92-6| 4,4'-difluorbenzofenon| SML = 0,05 mg/kg
15880| 000120-80-9| 1,2-dihydroxybenzen; benzen-1,2-diol| SML = 6 mg/kg
15910| 000108-46-3| 1,3-dihydroxybenzen; benzen-1,3-diol| SML = 2,4 mg/kg
15940| 000123-31-9| 1,4-dihydroxybenzen; benzen-1,4-diol| SML = 0,6 mg/kg
15970| 000611-99-4| 4,4'-dihydroxybenzofenon| SML(T) = 6 mg/kg (15)
16000| 000092-88-6| 4,4'-dihydroxydifenyl| SML = 6 mg/kg
16090| 00080-09-1| 4,4'-dihydroxydifenylsulfon;
4,4'-sulfonyldifenol| SML = 0,05 mg/kg
16150| 000108-01-0| 2-(dimethylamino)ethanol| SML = 18 mg/kg
16210| 006864-37-5| 3,3'-dimethyl-4,4'-diaminodicyklohexylmethan;
4,4' -methylenbis(2-methylcyklohexan-1-amin)| SML = 0,05 mg/kg (32)
Pouze pro použití v polyamidech
16240| 000091-97-4| 3,3'-dimethyl-4,4'-diisokyanatodifenyl;
4,4' methylenbis(2-methylfenyl)diisokyanát;
bis(4-isokyanato-3-methylfenyl)methan| QM(T) = 1 mg/kg v FP
(vyjádřeno jako NCO) (26)
16360| 000576-26-1| 2,6-dimethylfenol| SML = 0,05 mg/kg
16390 | 00126-30-7 | 2,2-dimethylpropan-1,3-diol;
neopentylglykol | SML = 0,05 mg/kg
16450| 000646-06-0| 1,3-dioxolan| SML = 5 mg/kg
16480| 000126-58-9| dipentaerythritol|
16540| 000102-09-0| difenyl-karbonát| SML = 0,05 mg/kg
16570| 004128-73-8| difenylether-4,4'-diisokyanát| QM(T) = 1 mg/kg v FP (vyjádřeno jako NCO) (26)
16600| 005873-54-1| difenylmethan-2,4'-diisokyanát| QM(T) = 1 mg/kg v FP (vyjádřeno jako NCO) (26)
16630| 000101-68-8| difenylmethan-4,4'-diisokyanát| QM(T) = 1 mg/kg v FP (vyjádřeno jako NCO) (26)
16650| 000127-63-9| difenylsulfon| SML (T) = 3 mg/kg (25)
16660| 000110-98-5| dipropylenglykol|
16690| 001321-74-0| divinylbenzen| QMA = 0,01 mg/6 dm2 nebo SML = ND (DL = 0,02 mg/kg, včetně nejistoty měření) pro sumu divinylbenzenu a ethylvinylbenzenu a v souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
16694| 013811-50-2| N,N'-divinylimidazolidin-2-on| QM = 5 mg/kg v FP
16697| 000693-23-2| dodekandiová kyselina|
16704| 000112-41-4| dodec-1-en| SML = 0,05 mg/kg
16750| 000106-89-8| epichlorhydrin| QM = 1 mg/kg v FP
16780| 000064-17-5| ethanol|
16950| 000074-85-1| ethylen;
ethen|
16955| 000096-49-1| ethylen-karbonát| Zbytkový obsah = 5 mg/kg hydrogelu v maximálním poměru 10 g hydrogelu na 1 kg potravin. Hydrolyzát obsahuje ethylenglykol a SML = 30 mg/kg
16960| 000107-15-3| ethylendiamin| SML = 12 mg/kg
16990| 000107-21-1| ethan-1,2-diol;
ethylenglykol| SML(T) = 30 mg/kg (3)
17005| 000151-56-4| ethylenimin| SML = ND (DL = 0,01 mg/kg)
17020| 000075-21-8| ethylenoxid| QM = 1 mg/kg v FP
17050| 000104-76-7| 2-ethylhexan-1-ol| SML = 30 mg/kg
17110| 016219-75-3| 5-ethylidenbicyklo[2,2,1]hept-2-en| QMA = 0,05 mg/6 dm2 Poměr mezi velikostí plochy a množstvím potraviny musí být menší než 2 dm2/kg
17160| 000097-53-0| eugenol;
2-methoxy-4-(propen-2-yl)fenol)| SML = ND (DL = 0,02 mg/kg,
včetně nejistoty měření)
17170| 061788-47-4| mastné kyseliny, kokos|
17200| 068308-53-2| mastné kyseliny, soja|
17230| 061790-12-3| mastné kyseliny, tálový olej|
17260| 000050-00-0| formaldehyd| SML(T)= 15 mg/kg (22)
17290| 000110-17-8| fumarová kyselina|
17530| 000050-99-7| glukóza|
18010| 000110-94-1| glutarová kyselina|
18070| 000108-55-4| glutaranhydrid|
18100| 000056-81-5| glycerol|
18220| 068564-88-5| N-heptylaminoundekanová kyselina| SML = 0,05 mg/kg (1)
18250| 000115-28-6| hexachlorendomethylentetrahydro-ftalová kyselina;
1,4,5,6,7,7- hexachlorbicyklo[2.2.1]hept-5-en-2,3-dikarboxylová kyselina| SML = ND (DL = 0,01 mg/kg)
18280| 000115-27-5| hexachlorendomethylentetrahydro-ftalanhydrid;
anhydrid 1,4,5,6,7,7-hexachlorbicyklo[2.2.1]hept-5-en-2,3-dikarboxylové kyseliny| SML = ND (DL = 0,01 mg/kg)
18310| 036653-82-4| hexadekan-1-ol|
18430| 000116-15-4| hexafluorpropylen| SML = ND (DL = 0,01 mg/kg)
18460| 000124-09-4| hexamethylendiamin| SML = 2,4 mg/kg
18640| 000822-06-0| hexamethylendiisokyanát;
hexan-1,6-diyldiisokyanát;
1,6-diisokyanatohexan| QM(T) = 1 mg/kg v FP
(vyjádřeno jako NCO) (26)
18670| 000100-97-0| hexamethylentetramin| SML(T)=15mg/kg (22)
(vyjádřeno jako formaldehyd)
18700| 000629-11-8| hexan-1,6-diol| SML = 0,05 mg/kg
18820| 000592-41-6| hex-1-en| SML = 3 mg/kg
18867| 000123-31-9| hydrochinon; benzen-1,4-diol| viz 1,4-dihydroxybenzen
18880| 000099-96-7| p-hydroxybenzoová kyselina;
4-hydroxybenzoová kyselina|
18896| 001679-51-2| 4-(hydroxymethyl)cyklohex-1-en| SML = 0,05 mg/kg
18897| 016712-64-4| 6-hydroxynaftalen-2-karboxylová kyselina| SML = 0,05 mg/kg
18898| 000103-90-2| N-(4-hydroxyfenyl)acetamid| SML = 0,05 mg/kg
19000| 000115-11-7| isobuten|
19060| 000109-53-5| isobutyl(vinyl)ether| QM = 5 mg/kg v FP
19110| 04098-71-9| [3-(isokyanatomethyl)-3,5,5-trimethylcyklohexyl] isokyanát| QM(T)= 1 mg/kg v FP (vyjádřeno jako NCO)) (26)
19150| 000121-91-5| 1,3-benzendikarboxylová kyselina;
isoftalová kyselina| SML = 5 mg/kg
19210| 001459-93-4| dimethyl-isoftalát| SML = 0,05 mg/kg
19243| 00078-79-5| isopren| viz. 2-methylbuta-1,3-dien
19270| 000097-65-4| itakonová kyselina;
prop-2-en-1,2-dikarboxylová kyselina|
19460| 000050-21-5| mléčná kyselina|
19470| 000143-07-7| laurová kyselina;
dodekanová kyselina|
19480| 002146-71-6| vinyl-laurát;|
| | vinyl-dodekanoát|
19490| 00947-04-6| laurolaktam;
dodekano-12-laktam| SML = 5 mg/kg
19510| 011132-73-3| lignocelulóza|
19540| 000110-16-7| maleinová kyselina;
(Z)-butendiová kyselina| SML(T) = 30 mg/kg (4)
19960| 000108-31-6| maleinanhydrid| SML(T) = 30 mg/kg (4) (vyjádřeno jako maleinová kyselina)
19975| 000108-78-1| melamin;
1,3,5-triazin-2,4,6-triamin| viz. 2,4,6-triamino-1,3,5-triazin
19990| 000079-39-0| methakrylamid| SML = ND (DL = 0,02 mg/kg, včetně nejistoty měření)
20020| 000079-41-4| methakrylová kyselina| SML(T) = 6 mg/kg (37)
20050| 000096-05-9| allyl-methakrylát| SML = 0,05 mg/kg
20080| 002495-37-6| benzyl-methakrylát| SML(T) = 6 mg/kg (37)
20110| 000097-88-1| butyl-methakrylát| SML(T) = 6 mg/kg (37)
20140| 002998-18-7| sek-butyl-methakrylát| SML(T) = 6 mg/kg (37)
20170| 000585-07-9| terc-butyl-methakrylát| SML(T) = 6 mg/kg (37)
20260| 00101-43-9| cyklohexyl-methakrylát| SML = 0,05 mg/kg
20410| 02082-81-7| diester kyseliny methakrylové s butan-1,4-diolem| SML = 0,05 mg/kg
20440| 000097-90-5| diester methakrylové kyseliny s ethylenglykolem| SML = 0,05 mg/kg
20530| 002867-47-2| 2-(dimethylamino)ethyl-methakrylát| SML = ND (DL = 0,02 mg/kg, včetně nejistoty měření)
20590| 00106-91-2| 2,3-epoxypropyl-methakrylát| QMA = 0,02mg/6 dm2
20890| 000097-63-2| ethyl-methakrylát| SML(T) = 6 mg/kg (37)
21010| 000097-86-9| isobutyl-methakrylát| SML(T) = 6 mg/kg (37)
21100| 004655-34-9| isopropyl-methakrylát| SML(T) = 6 mg/kg (37)
21130| 000080-62-6| methyl-methakrylát| SML(T) = 6 mg/kg (37)
21190| 000868-77-9| monoester methakrylové kyseliny s ethylenglykolem| SML(T) = 6 mg/kg (37)
21280| 002177-70-0| fenyl-methakrylát| SML(T) = 6 mg/kg (37)
21340| 002210-28-8| propyl-methakrylát| SML(T) = 6 mg/kg (37)
21370| 010595-80-9| 2-sulfoethyl-methakrylát| QMA = ND (DL = 0,02mg/6 dm2)
21400| 054276-35-6| sulfopropyl-methakrylát| QMA = 0,05 mg/6 dm2
21460| 000760-93-0| methakrylanhydrid| SML(T) = 6 mg/kg (37)
21490| 000126-98-7| methakrylnitril| SML = ND (DL = 0,02 mg/kg, včetně nejistoty měření)
21520| 01561-92-8| natrium-methallylsulfonát| SML = 5 mg/kg
21550| 000067-56-1| methanol|
21640| 00078-79-5| 2-methylbuta-1,3-dien| QM = 1 mg/kg v FP nebo SML = ND (DL=0,02 mg/kg, včetně nejistoty měření)
21730| 000563-45-1| 3-methylbut-1-en| QMA = 0,006 mg/6 dm2. Pouze pro použití v polypropylenu.
21765| 106246-33-7| 4,4'-methylenbis(3-chloro-2,6-diethylanilin)| QMA = 0,05 mg/6 dm2
21821| 00505-65-7| 1,4-(methylendioxy)butan| viz.butan-1,4-diolformal
21940| 000924-42-5| N-methylolakrylamid| SML = ND (DL = 0,01 mg/kg)
21970| 000923-02-4| N-(hydroxymethyl)methakrylamid| SML = 0,05 mg/kg
22150| 000691-37-2| 4-(methyl)pent-1-en| SML = 0,05 mg/kg
22210| 000098-83-9| alfa-methylstyren| SML = 0,05 mg/kg
22331| 025513-64-8| směs(35-45 % hmot.) 1,6-diamino-2,2,4trimethylhexanu a (55-65 % hmot) 1,6-diamino-2,4,4-trimethylhexanu| QMA = 5 mg/6 dm2
22332| 028679-16-5| směs(40 % hmot.) 2,2,4-trimethylhexanu a 1,6-diyldiisokyanátu (60 % hmot) 2,4,4-trimethylhexan-1,6-diyldiisokyanátu| QM(T) = 1 mg/kg v FP (vyjádřeno jako NCO) (26)
22350| 000544-63-8| myristová kyselina;
tetradekanová kyselina|
22360| 01141-38-4| naftalen-2,6-dikarboxylová kyselina| SML = 5 mg/kg
22390| 000840-65-3| dimethyl-2,6-naftalendikarboxylát| SML = 0,05 mg/kg
22420| 003173-72-6| 1,5-naftalen-diisokyanát| QM(T) = 1 mg/kg v FP (vyjádřeno jako NCO) (26)
22437| 00126-30-7| neopentylglykol| viz. 2,2-dimethylpropan-1,3-diol
22450| 009004-70-0| nitrocelulóza|
22480| 000143-08-8| nonan-1-ol|
22550| 000498-66-8| norbornen| Viz. bicyklo[2.2.1]hept-2-en
22570| 000112-96-9| oktadecylisokyanát;
1-isokyanatooktadekan| QM(T) = 1 mg/kg v FP (vyjádřeno jako NCO) (26)
22600| 000111-87-5| oktan-1-ol|
22660| 000111-66-0| okt-1-en| SML = 15 mg/kg
22763| 000112-80-1| olejová kyselina|
22775| 000144-62-7| šťavelová kyselina| SML (T) = 6 mg/kg (29)
22778| 07456-68-0| 4,4'-oxybis(benzensulfonylazid)| QMA = 0,05 mg/6 dm2
22780| 000057-10-3| palmitová kyselina;
hexadekanová kyselina|
22840| 000115-77-5| pentaerythritol|
22870| 000071-41-0| pentan-1-ol|
22900| 00109-67-1| pent-1-en| SML = 5 mg/kg
22932| 001187-93-5| perfluormethylperfluorvinylether| SML = 0,05 mg/kg. K použití jen pro nepřilnavé povrchy.
22937| 001623-05-8| perfluorpropyl(perfluorvinyl)ether| SML = 0,05 mg/kg
22960| 000108-95-2| fenol|
23050| 000108-45-2| 1,3-fenylendiamin| SML = ND (DL=0,02mg/kg, včetně nejistoty měření)
23070| 000102-39-6| (1,3-fenylendioxy)dioctová kyselina| QMA = 0,05 mg/6 dm2
23155| 000075-44-5| fosgen| viz karbonylchlorid
23170| 007664-38-2| kyselina fosforečná|
23175| 000122-52-1| triethyl-fosfit| QM = ND (DL = 1 mg/kg v FP)
23187| —| ftalová kyselina| viz tereftalová kyselina
23200| 000088-99-3| o-ftalová kyselina|
23230| 000131-17-9| diallyl-ftalát| SML = ND (DL = 0,01 mg/kg)
23380| 000085-44-9| ftalanhydrid|
23470| 000080-56-8| alfa-pinen|
23500| 000127-91-3| beta-pinen|
23547| 009016-00-6 063148-62-9| polydimethylsiloxan (molekulová hmotnost vyšší než 6 800)| V souladu se specifikacemi uvedenými v dodatku II této přílohy
23590| 025322-68-3| polyethylenglykol|
23650| 025322-69-4| polypropylenglykol (molekulová hmotnost vyšší než 400)|
23651| 025322-69-4| polypropylenglykol|
23740| 000057-55-6| propan-1,2-diol|
23770| 000504-63-2| propan-1,3-diol| SML = 0,05 mg/kg
23800| 000071-23-8| propan-1-ol|
23830| 000067-63-0| propan-2-ol|
23860| 000123-38-6| propionaldehyd;
propanaldehyd|
23890| 000079-09-4| propionová kyselina|
23920| 000105-38-4| vinyl-propanoát| SML(T) = 6 mg/kg (2) (vyjádřeno jako acetaldehyd)
23950| 000123-62-6| propionanhydrid|
23980| 000115-07-1| propylen;
propen|
24010| 000075-56-9| propylenoxid| QM = 1 mg/kg v FP
24051| 000120-80-9| pyrokatechol;
benzen-1,2-diol| viz 1,2-dihydroxybenzen
24057| 000089-32-7| pyromellitanhydrid| SML = 0,05 mg/kg (vyjádřeno jako pyromellitová kyselina)
24070| 073138-82-6| pryskyřičné kyseliny a kalafunové kyseliny|
24072| 000108-46-3| resorcinol| viz 1,3-dihydroxybenzen
24073| 000101-90-6| resorcinol(diglycidyl)ether| QMA = 0,005 mg/6 dm2. Látka nesmí být použita v polymerech ve styku s potravinami, pro které je podle přílohy č.4 k této vyhlášce stanoveno použití simulantu D, látka smí být použita pouze pro nepřímý styk s potravinami, oddělená vrstvou PET
24100| 008050-09-7| kalafuna|
24130| 008050-09-7| kalafunová pryskyřice| viz. kalafuna
24160| 008052-10-6| kalafunový talový olej|
24190| 009014-63-5| kalafunové dřevo|
24250| 009006-04-6| kaučuk, přírodní|
24270| 000069-72-7| salicylová kyselina; 2-hydroxybenzoová kyselina|
24280| 000111-20-6| sebaková kyselina; dodekandiová kyselina|
24430| 002561-88-8| sebakanhydrid; anhydrid dekandiové kyseliny|
24475| 001313-82-2| sulfid sodný|
24490| 000050-70-4| sorbitol|
24520| 008001-22-7| sojový olej|
24540| 009005-25-8| škrob, potravinářský|
24550| 000057-11-4| stearová kyselina; oktadekanová kyselina|
24610| 000100-42-5| styren|
24760| 026914-43-2| styrensulfonová kyselina| SML = 0,05 mg/kg
24820| 000110-15-6| jantarová kyselina|
24850| 000108-30-5| anhydrid jantarové kyseliny|
24880| 000057-50-1| sacharóza|
24886| 046728-75-0| monolithium-5-sulfoisoftalát| SML = 5 mg/kg a pro lithium SML(T) = 0,6 mg/kg (8) vyjádřeno jako lithium
24887| 006362-79-4| 5-sulfoisoftalová kyselina, monosodná sůl| SML = 5 mg/kg
24888| 003965-55-7| dimethylester 5-sulphoisoftalové kyseliny, monosodná sůl| SML = 0,05 mg/kg
24903| 068425-17-2| sirupy, hydrolyzovaný škrob, hydrogenované| V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy
24910| 000100-21-0| tereftalová kyselina| SML = 7,5 mg/kg
24940| 000100-20-9| dichlorid tereftalové kyseliny| SML(T) =7,5 mg/kg (vyjádřeno jako tereftalová kyselina)
24970| 000120-61-6| dimethyl-tereftalát|
25080| 001120-36-1| tetradec-1-en| SML = 0,05 mg/kg
25090| 000112-60-7| tetraethylenglykol|
25120| 000116-14-3| tetrafluorethylen| SML = 0,05 mg/kg
25150| 000109-99-9| tetrahydrofuran| SML = 0,6 mg/kg
25180| 000102-60-3| N,N,N',N'-tetrakis(2-hydroxypropyl) ethylendiamin|
25210| 000584-84-9| 2,4-toluen-diisokyanát| QM(T) = 1 mg/kg v FP (vyjádřeno jako NCO) (26)
25240| 000091-08-7| 2,6-toluen-diisokyanát| QM(T) = 1 mg/kg v FP (vyjádřeno jako NCO) (26)
25270| 026747-90-0| 2,4-toluen-diisokyanát, dimer| QM(T) = 1 mg/kg v FP (vyjádřeno jako NCO) (26)
25360| —| 2,3-epoxypropyl-trialkyl(C5-C15) acetát| QM = 1 mg/kg v FP (vyjádřeno jako epoxy skupina, molekulová hmotnost = 43)
25380| —| vinyl-trialkyl(C7-C17)acetáty
(= vinyl-versatáty)| QMA = 0,05 mg/6 dm2
25385| 000102-70-5| triallylamin| V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
25420| 000108-78-1| 2,4,6-triamino-1,3,5-triazin| SML = 30 mg/kg
25450| 26896-48-0| tricyklodekandimethanol| SML = 0,05 mg/kg
25510| 000112-27-6| triethylenglykol|
25540| 000528-44-9| trimelitová kyselina| SML(T) = 5 mg/kg (35)
25550| 000552-30-7| trimelitanhydrid| SML(T) = 5 mg/kg (35) (vyjádřeno jako trimelitová kyselina)
25600| 000077-99-6| 1,1,1-trimethylolpropan;
2-ethyl-2(hydroxymethyl)propan-1,3-diol| SML = 6 mg/kg
25840| 003290-92-4| 2,2-bis(methakryloxymethyl)but-yl-methakrylát| SML = 0,05 mg/kg
25900| 00110-88-3| trioxan| SML = 5 mg/kg
25910| 024800-44-0| tripropylenglykol|
25927| 027955-94-8| 1,1,1-tris(4-hydroxyfenyl)ethan| QM = 0,5 mg/kg v FP. Pouze pro použití v polykarbonátech.
25960| 000057-13-6| močovina|
26050| 000075-01-4| vinylchlorid| viz. požadavky této vyhlášky
26110| 000075-35-4| vinylidenchlorid| QM = 5 mg/kg ve FP nebo SML = ND
(DL = 0,05 mg/kg)
26140| 000075-38-7| vinyliden-fluorid| SML = 5 mg/kg
26155| 001072-63-5| 1-vinylimidazol| QM = 5 mg/kg v FP
26170| 003195-78-6| N-vinyl-N-methylacetamid| QM = 2mg/kg v FP
26320| 002768-02-7| vinyltrimethoxysilan| QM = 5 mg/kg v FP
26360| 007732-18-5| voda| V souladu se zvláštním právním předpisem, který stanoví požadavky na pitnou vodu.
ODDÍL B
SEZNAM MONOMERŮ A JINÝCH VÝCHOZÍCH LÁTEK, KTERÉ MOHOU BÝT POUŽÍVÁNY AŽ DO ROZHODNUTÍ O ZAŘAZENÍ DO ODDÍLU A
PM/REF č. | Číslo CAS | Název | Omezení a/nebo specifikace
---|---|---|---
(1) | (2) | (3) | (4)
13050| 00528-44-9| 1,2,4-benzentrikarboxylová kyselina| viz trimellitová kyselina
15730 | 00077-73-6 | dicyklopentadien |
18370 | 000592-45-0 | hexa-1,4-dien |
26230 | 000088-12-0 | vinylpyrrolidon |
NEÚPLNÝ SEZNAM PŘÍSAD, KTERÉ MOHOU BÝT POUŽITY PRO VÝROBU PLASTU
ODDÍL A
PM/REF č.| Číslo CAS| Název| Omezení a/nebo specifikace
---|---|---|---
(1)| (2)| (3)| (4)
30000| 000064-19-7| octová kyselina|
30045| 000123-86-4| butyl-acetát|
30080| 004180-12-5| kyselina octová, měďná sůl| SML(T) = 5 mg/kg (7) (vyjádřeno jako měď)
30140| 000141-78-6| ethyl-acetát|
30280| 000108-24-7| acetanhydrid|
30295| 000067-64-1| aceton|
30340| 330198-91-9| 2,3-bis(acetony)propylester kyseliny 12-(acetony)stearové|
30370| —| acetyloctová kyselina, soli|
30401| —| acetylované mono- a diglyceridy mastných kyselin|
30610| —| C2-C24 alifatické lineární monokarboxylové kyseliny z přírodních olejů a tuků a jejich mono-, di- a triglyceridy (včetně větvených mastných kyselin, jak se přirozeně vyskytují v přírodě)|
30612| —| syntetické C2-C24, alifatické, lineární, monokarboxylové kyseliny a jejich mono-di- a triglyceridy|
30960| —| estery alifatických, monokarboxylových kyselin (C6-C22) s polyglycerolem|
31328| —| mastné kyseliny, z živočišných nebo rostlinných jedlých tuků a olejů|
31530| 123968-25-2| 2,4-diterc-pentyl-6- [1-(3,5-di-terc-pentyl-2-hydroxyfenyl)ethyl]fenyl-akrylát| SML = 5 mg/kg
31542| 174254-23-0| methyl-akrylát, telomer s 1-dodekaneethiolem, C16-C18 alkylestery| QM = 0,5% (w/w) v FP
31730| 000124-04-9| adipová kyselina|
33120| —| alkoholy, alifatické, s jednou skupinou OH, nasycené, lineární, primární (C4-C24)|
33350| 009005-32-7| alginová kyselina|
33801| —| n-alkyl(C10-C13)benzensulfonová kyselina| SML = 30 mg/kg
34240| —| estery alkyl(C10-C20)sulfonové kyseliny s fenoly| SML = 6 mg/kg
34281| —| alkylsírové kyseliny (C8-C22), lineární, primární, se sudým počtem uhlíkových atomů|
34475| —| hydroxid-fosforitan vápenato-hlinitý, hydrát|
34480| —| hliníková vlákna, vločky a prášky|
34560| 021645-51-2| hydroxid hlinitý|
34690| 011097-59-9| hydroxid-uhličitan hořečnato-hlinitý|
34720| 001344-28-1| oxid hlinitý|
34850| 143925-92-2| oxidované dialkylminy technicky hydrogenované| QM = pouze pro použití:
a) v polyolefinech v množství do 0,1 % (hmot.), nikoli však v LDPE, který je určen pro styk s potravinami, pro který je podle přílohy č. 4 k této vyhlášce stanoven určený redukční faktor menší než 3;
b) v PET v množství do 0,25 % (hmot.), který je určen pro styk s potravinami s výjimkou těch, pro které je podle přílohy č. 4 k této vyhlášce stanoveno použití simulantu D.
34895| 000088-68-6| 2-aminobenzamid| SML = 0,05 mg/kg
Látku je možno použít pouze pro PET, který je určen pro styk s pitnou vodou a nápoji.
35120| 013560-49-1| thiobis(2-hydroxyethyl)diester 3-aminokrotonové kyseliny|
35160| 06642-31-5| 6-amino-1,3-dimethyluracil| SML = 5 mg/kg
35170| 00141-43-5| 2-aminoethanol| SML = 0,05 mg/kg. Látka nesmí být použita v polymerech ve styku s potravinami, pro něž je podle přílohy č. 4 k této vyhlášce stanoveno použití simulantu D; látka smí být použita pouze pro nepřímý styk s potravinami, oddělená od potravin vrstvou PET
35284| 00111-41-1| N-(2-hydroxyethyl)ethan-1,2-diamin| SML = 0,05 mg/kg. Látka nesmí být použita v polymerech ve styku s potravinami, pro něž je podle přílohy č. 4 k této vyhlášce stanoveno použití simulantu D; látka smí být použita pouze pro nepřímý styk s potravinami, oddělená od potravin vrstvou PET
35320| 007664-41-7| amoniak|
35440| 012124-97-9| bromid amonný|
35600| 001336-21-6| hydroxid amonný|
35840| 000506-30-9| arachidová kyselina|
35845| 007771-44-0| arachidonová kyselina|
36000| 000050-81-7| askorbová kyselina|
36080| 000137-66-6| askorbyl-palmitát; askorbyl-hexadekanoát|
36160| 010605-09-1| askorbyl-stearát|
36840| 012007-55-5| tetraboritan barnatý| SML(T) = 1 mg/kg (12) (vyjádřeno jako barium) a
SML(T) = 6 mg/kg (23) (vyjádřeno jako bor), aniž je dotčen zvláštní právní předpis, kterým se stanoví požadavky na pitnou vodu.
36880| 008012-89-3| včelí vosk|
36960| 003061-75-4| behenamid|
37040| 000112-85-6| behenová kyselina|
37280| 001302-78-9| bentonit|
37360| 000100-52-7| benzaldehyd| V souladu s poznámkou (9) v dodatku III této přílohy.
37600| 000065-85-0| benzoová kyselina|
37680| 000136-60-7| butyl-benzoát|
37840| 000093-89-0| ethyl-benzoát|
38080| 000093-58-3| methyl-benzoát|
38160| 002315-68-6| propyl-benzoát|
38510| 136504-96-6| 1,2-bis(3-aminopropyl)ethylendiamin, polymer s N-butyl-2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidinaminem a 2,4,6-trichlor-1,3,5-triazinem| SML = 5 mg/kg
38515| 001533-45-5| 4,4'-bis(2-benzoxazolyl)stilben| SML = 0,05 mg/kg (1)
38810| 080693-00-1| 3,9-bis(2,6-di-terc-butyl-4-methylfenoxy)-2,4,8,10-tetraoxa-3,9-difosfaspiro[5.5]undekan
(bis(2,6-di-terc-butyl-4-methylfenyl)pentaerythhhritol-difosfit)| SML = 5 mg/kg (suma fosfitů a fosfátů)
38840| 154862-43-8| bis(2,4-dikumylfenyl) pentaerythritoldifosfit| SML = 5 mg/kg (jako suma látky samotné, její oxidované formy bis (2,4-dikumylfenyl) pentaerythritolfosfátu a produktu její hydrolýzy 2,4-dikumylfenol)
38879| 135861-56-2| bis(3,4-dimethylbenzyliden)sorbitol|
38885| 002725-22-6| 2,4-bis(2,4-dimethylfenyl)-6-[2-hydroxy-4-(oktyloxy)fenyl]-1,3,5-triazin| SML = 0,05 mg/kg. Pouze pro vodné potraviny.
38950| 079072-96-1| bis(4-ethylbenzyliden)sorbitol|
39200| 006200-40-4| bis(2-hydroxyethyl)-2-hydroxypropyl-3-(dodecyloxy)methylamonium-chlorid| SML = 1,8 mg/kg
39680| 000080-05-7| 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan| SML(T) = 0,6 mg/kg (28)
39815| 182121-12-6| 9,9-bis(methoxymethyl)fluoren| QMA = 0,05 mg/6 dm2
39890| 087826-41-3 069158-41-4 054686-97-4 081541-12-0| bis(methylbenzyliden)sorbitol|
39925| 129228-21-3| 3,3-bis(methoxymethyl)-2,5-dimethylhexan| SML = 0,05 mg/kg
40120| 068951-50-8| bis(polyethylenglykol)hydroxymethyl fosfonát;
[(hydroxymethyl)fosforyl]bis[poly(oxyethylen)]| SML = 0,6 mg/kg
40320| 010043-35-3| kyselina boritá| SML(T) = 6 mg/kg (23)
(vyjádřeno jako bor), aniž jsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu, kterým se stanoví požadavky na pitnou vodu.
40400| 010043-11-5| nitrid bóru|
40570| 000106-97-8| butan|
40580| 000110-63-4| butan-1,4-diol| SML(T) = 5 mg/kg (24)
41040| 005743-36-2| kalcium-butyrát|
41120| 10043-52-4| chlorid vápenatý|
41280| 001305-62-0| hydroxid vápenatý|
41520| 001305-78-8| oxid vápenatý|
41600| 012004-14-7 037293-22-4| sulfohlinitan vápenatý|
41680| 000076-22-2| kafr| V souladu s poznámkou (9) v dodatku III této přílohy.
41760| 008006-44-8| vosk kandelilla|
41840| 00105-60-2| kaprolaktam| SML(T) =15 mg/kg (5)
41960| 000124-07-2| kaprylová kyselina; oktanová kyselina|
42080| 001333-86-4| saze| V souladu se specifikacemi stanovenými dodatku II.této přílohy.
42160| 000124-38-9| oxid uhličitý|
42320| 007492-68-4| uhličitan měďnatý| SML(T) = 5 mg/kg (7) (vyjádřeno jako měď)
42500| —| kyselina uhličitá, soli|
42640| 009000-11-7| karboxymethylcelulóza|
42720| 008015-86-9| karnaubský vosk|
42800| 009000-71-9| kasein|
42880| 008001-79-4| ricínový olej|
42960| 064147-40-6| ricínový olej, bezvodý|
43200| —| ricínový olej, mono- a diglyceridy|
43280| 009004-34-6| celulosa|
43300| 009004-36-8| acetát-butyrát celulosy|
43360| 068442-85-3| celulosa, regenerovaná|
43440| 008001-75-0| ceresin|
43480| 064365-11-3| aktivní uhlí| V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
43515| —| chloridy cholinesterů mastných kyselin kokosového oleje| QMA = 0,9 mg/6 dm2
44160| 000077-92-9| citronová kyselina|
44640| 000077-93-0| methyl-citrát|
45195| 007787-70-4| bromid měďný| SML(T) = 5 mg/kg (7) (vyjádřeno jako měď)
45200| 001335-23-5| jodid měďný| SML(T) = 5 mg/kg (7) (vyjádřeno jako měď) SML(T)=1 mg/kg (11) (vyjádřeno jako jod)
45280| —| bavlněná vlákna|
45450| 068610-51-5| produkt reakce p-kresolu s dicyklopentadienem a isobutylenem; p-kresol-dicyklopentadie-isobutylen, kopolymer| SML = 5 mg/kg
45560| 014464-46-1| kristobalit|
45600| 003724-65-0| kyselina krotonová;
(E)-but-2-enová kyselina| QMA (T) = 0,05 mg/6 dm2 (33)
45640| 005232-99-5| ethyl-3,3-difenyl-2-kyanakrylát;
ethylester kyseliny 2-kyano-3,3-difenyl-akrylové| SML = 0,05 mg/kg
45705| 166412-78-8| diisononyl-cyklohexan-1,2-dikarboxylát|
45760| 000108-91-8| cyklohexylamin|
45920| 009000-16-2| dammar|
45940| 000334-48-5| n-dekanová kyselina|
46070| 010016-20-3| alfa-dextrin|
46080| 007585-39-9| beta-dextrin|
46375| 061790-53-2| křemelina|
46380| 068855-54-9| křemelina, bezvodý uhličitan sodný, kalcinovaný z taveniny|
46480| 032647-67-9| dibenzyliden-sorbitol|
46700| —| 5,7-di-terc-butyl-3-(3,4- a2,3- dimethylfenyl)benzofuran-2(3H)-on, obsahující:
a) 5,7-di-terc-butyl-3-(3,4-dimethylfenyl)benzofuran-2(3H)-on (80 až 100 hmot. %), a
b) 5,7-di-terc-butyl-3-(2,3-dimethylfenyl)benzofuran-2(3H)-on (0 až 20 hmot. %),| SML = 5 mg/kg
46720| 004130-42-1| 2,6-di-terc-butyl-4-ethylfenol| QMA = 4,8 mg/6 dm2
46790| 004221-80-1| 2,4-di-terc-butylfenylester 3,5-di-terc-butyl-4-hydroxybenzoové kyseliny|
46800| 067845-93-6| hexadecylester 3,5-di-terc-butyl-4-hydroxybenzoové kyseliny|
46870| 003135-18-0| dioktadecylester 3,5-di-terc-butyl-4-hydroxybenzylfosfonové kyseliny|
46880| 065140-91-2| monoethyl-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxybenzyl)fosfonát, vápenatá sůl| SML = 6 mg/kg
47210| 26427-07-6| dibutyl-thiocíničitan, polymer; thiobis(butylcín sulfid), polymer| V souladu se specifikacemi v dodatku II této přílohy.
47440| 000461-58-5| dikyanodiamid|
47540| 27458-90-8| di-terc-dodecyl-disulfid| SML = 0,05 mg/kg
47680| 000111-46-6| bis(2-hydroxyethyl)ether; diethylenglykol| SML(T)=30 mg/kg (3)
48460| 000075-37-6| 1,1-difluorethan|
48620| 00123-31-9| 1,4-dihydroxybenzen| SML = 0,6 mg/kg
48720| 00611-99-4| 4,4'-dihydroxybenzofenon| SML(T)=6 mg/kg (15)
49485| 134701-20-5| 2,4-dimethyl-6-(1-methylpentadecyl)fenol| SML = 1 mg/kg
49540| 000067-68-5| dimethylsulfoxid|
51200| 000126-58-9| dipentaerythritol|
51700| 147315-50-2| 2-(4,6-difenyl-1,3,5-triazin-2-yl)-5-(hexyloxy)fenol| SML = 0,05 mg/kg)
51760| 025265-71-8 000110-98-5| dipropylenglykol|
52640| 016389-88-1| dolomit|
52645| 10436-08-5| cis-11-eikosenamid|
52720| 000112-84-5| erukamid|
52730| 000112-86-7| eruková kyselina|
52800| 000064-17-5| ethanol|
53270| 037205-99-5| ethylkarboxymethylcelulóza|
53280| 009004-57-3| ethylcelulóza|
53360| 000110-31-6| N,N'-ethylenbis(oleamid)|
53440| 005518-18-3| N,N'-ethylenbis(palmitamid)|
53520| 000110-30-5| N,N'-ethylenbis(stearamid)|
53600| 000060-00-4| ethylendiamintetraoctová kyselina|
53610| 054453-03-1| ethylendiamintetraoctová kyselina, měďnatá sůl| SML(T) = 5 mg/kg (7) (vyjádřeno jako měď)
53650| 000107-21-1| ethan-1,2-diol (ethylenglykol)| SML(T)=30 mg/kg (3)
54005| 005136-44-7| ethylen-N-palmitamid-N'-stearamid|
54260| 009004-58-4| ethylhydroxyethylcelulóza|
54270| —| ethylhydroxymethylcelulóza|
54280| —| ethylhydroxypropylcelulóza|
54300| 118337-09-0| 2,2'-ethyliden-bis(4,6-di-térc-butyl-fenyl)fluorfosfonit| SML = 6 mg/kg
54450| —| tuky a oleje z živočišných nebo rostlinných zdrojů potravin|
54480| —| tuky a oleje z živočišných nebo rostlinných zdrojů potravin, hydrogenované|
54930| 025359-91-5| formaldehyd-1-naftol, kopolymer;
poly(1-hydroxynaftylmethan)]| SML = 0,05 mg/kg
55040| 000064-18-6| mravenčí kyselina|
55120| 000110-17-8| fumarová kyselina|
55190| 029204-02-2| gadoleová kyselina|
55440| 009000-70-8| želatina|
55520| —| skleněná vlákna|
55600| —| skleněné mikrokuličky|
55680| 000110-94-1| glutarová kyselina|
55920| 000056-81-5| glycerol|
56020| 099880-64-5| glycerol-dibehenát; glycerol-didokosonoát|
56360| —| estery glycerolu s kyselinou octovou|
56486| —| estery glycerolu s kyselinami, alifatickými, nasycenými, lineárními, se sudým počtem uhlíkových atomů (C14-C18) a s kyselinami, alifatickými, nenasycenými, lineárními, se sudým počtem uhlíkových atomů (C16-C18)|
56487| —| estery glycerolu s kyselinou máselnou|
56490| —| estery glycerolu s kyselinou erukovou|
56495| —| estery glycerolu s kyselinou 12-hydroxystearovou|
56500| —| estery glycerolu s kyselinou laurovou|
56510| —| estery glycerolu s kyselinou linolovou|
56520| —| estery glycerolu s kyselinou myristovou|
56535| —| estery glycerolu s kyselinou nonanovou|
56540| —| estery glycerolu s kyselinou olejovou|
56550| —| estery glycerolu s kyselinou palmitovou|
56570| —| estery glycerolu s kyselinou propionovou|
56580| —| estery glycerolu s kyselinou ricinolejovou|
56585| —| estery glycerolu se kyselinou stearovou|
56610| 030233-64-8| monobehenát glycerolu|
56720| 026402-23-3| monohexanoát glycerolu|
56800| 030899-62-8| monolaurát-diacetát glycerolu|
56880| 026402-26-6| monooktanoát glycerolu|
57040| —| ester monooleátu glycerolu s kyselinou askorbovou|
57120| —| ester monooleátu glycerolu s kyselinou citronovou|
57200| —| ester monopalmitátu glycerolu s kyselinou askorbovou|
57280| —| ester monopalmitátu glycerolu s kyselinou citronovou|
57600| —| ester monostearátu glycerolu s kyselinou askorbovou|
57680| —| ester monostearátu glycerolu s kyselinou citronovou|
57800| 018641-57-1| glycerol-tri(dokosanoát)|
57920| 000620-67-7| triheptanoát glycerolu|
58300| —| glycin, soli|
58320| 007782-42-5| grafit|
58400| 009000-30-0| guarová pryskyřice|
58480| 009000-01-5| arabská guma|
58720| 000111-14-8| heptanová kyselina|
59280| 000100-97-0| hexamethyletetraamin;
1,3,5,7-tetraazaadamantan| SML (T) = 15 mg/kg (22) (vyjádřeno jako formaldehyd)
59360| 000142-62-1| hexanová kyselina|
59760| 019569-21-2| huntit|
59990| 007647-01-0| kyselina chlorovodíková|
60030| 012072-90-1| hydromagnesit|
60080| 012304-65-3| hydrotalkit|
60160| 000120-47-8| ethyl-4-hydroxybenzoát|
60180| 004191-73-5| isopropyl-4-hydroxybenzoát|
60200| 000099-76-3| methyl-4-hydroxybenzoát|
60240| 000094-13-3| propyl-4-hydroxybenzoát|
60480| 003864-99-1| 2-(2-hydroxy-3,5-di-terc-butyl-fenyl)-5-chlorbenzotriazol| SML(T)=30mg/kg (19)
60560| 009004-62-0| hydroxyethylcelulóza|
60880| 009032-42-2| hydroxyethylmethylcelulóza|
61120| 009005-27-0| hydroxyethylový škrob|
61390| 037353-59-6| hydroxymethylcelulóza|
61680| 009004-64-2| hydroxypropylcelulóza|
61800| 009049-76-7| hydroxypropylový škrob|
61840| 000106-14-9| 12-hydroxystearová kyselina|
62020| 007620-77-1| lithium- 12-hydroxystearát| SML(T) = 0,6 mg/kg (8) vyjádřeno jako lithium
62140| 006303-21-5| kyselina fosforná|
62240| 001332-37-2| oxid železa|
62245| 012751-22-3| fosfid železa| Pouze pro polymery a kopolymery PET
62450| 000078-78-4| isopentan|
62640| 008001-39-6| japonský vosk|
62720| 001332-58-7| kaolin|
62800| —| kaolin, kalcinovaný|
62960| 000050-21-5| mléčná kyselina|
63040| 000138-22-7| butyl-laktát|
63280| 000143-07-7| laurová kyselina|
63760| 008002-43-5| lecithin|
63840| 000123-76-2| levulová kyselina|
63920| 000557-59-5| lignocerová kyselina|
64015| 000060-33-3| linolová kyselina|
64150| 028290-79-1| linolenová kyselina|
64500| —| lysin, soli|
64640| 001309-42-8| hydroxid hořečnatý|
64720| 001309-48-4| oxid hořečnatý|
64800| 00110-16-7| maleinová kyselina| SML(T)=30mg/kg (4)
64990| 025736-61-2| maleinanhydrid-styren, kopolymer, sodná sůl| V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
65020| 006915-15-7| jablečná kyselina|
65040| 000141-82-2| malonová kyselina|
65520| 000087-78-5| mannitol|
65920| 66822-60-4| natrium-[N-methakryloyloxyethyl-N,N-dimethyl-N-karboxymethyl-amonium-chlorid-oktadecyl-methakrylát-ethylmethakrylát-cyklohexyl-methakrylát-N-vinyl-2-pyrrolidon, kopolymery|
66200| 037206-01-2| methylkarboxymethylcelulóza|
66240| 009004-67-5| methylcelulóza|
66560| 004066-02-8| 2,2'-methylen-bis(4-methyl-6-cyklohexylfenol)| SML(T) = 3 mg/kg (6)
66580| 000077-62-3| 2,2'-methylen-bis [4-methyl-6-(1 -methylcyklohexyl)fenol]| SML(T) = 3 mg/kg (6)
66640| 009004-59-5| methylethylcelulóza|
66695| —| methylhydroxymethylcelulóza|
66700| 009004-65-3| methylhydroxypropylcelulóza|
66755| 002682-20-4| 2-methyl-4-isothiazolin-3-on| SML=ND (DL=0,02 mg/kg,včetně nejistoty měření)
66905| 000872-50-4| N-methylpyrrolidon|
66930| 068554-70-1| methylsilseskvioxan| Zbytkový monomer v methylsilseskvioxanu;
< 1mg methyltrimethoxysilanu
/kg methylsilseskvioxanu
67120| 012001-26-2| slída|
67155| —| směs 4-(2-benzoxazolyl)-4'-(5-methyl-2-benzoxazolyl)stilbenu, 4,4'-bis(2-benzoxazolyl)stilbenu a 4,4'-bis(5-methyl-2-benzoxazolyl)stilbenu| Nejvíce 0,05% hmotnostních (množství použité látky/množství přípravku).V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
67180| —| směs decyl-octylftalátu (50 % hmot.), didecyl-ftalátu (25 % hmot.) a dioktylftalátu (25 % hmot.)| SML = 5 mg/kg (1)
67200| 001317-33-5| sulfid molybdeničitý|
67840| —| montanové kyseliny a/nebo jejich estery s ethylenglykolem a /nebo butan-1,3-diolem a/nebo glycerolem|
67850| 008002-53-7| montanový vosk|
67891| 000544-63-8| myristová kyselina|
68040| 003333-62-8| 7-[2H-nafto-(1,2-D)triazol-2-yl]-3-fenylkumarin|
68078| 027253-31-2| neodekanová kyselina, sůl kobaltu;
7,7-dimethyloktanová kyselina, sůl kobaltu| SML(T) = 0,05 mg/kg (vyjádřeno jako neodekanová kyselina) a SML(T) = 0,05 mg/kg (14) (vyjádřeno jako kobalt) Látka nesmí být použita v polymerech určených pro styk s potravinami, pro něž je podle přílohy č. 4 k této vyhlášce stanoven simulant D.
68125| 037244-96-5| Nefelinsyenit|
68145| 080410-33-9| 2,2',2“- nitrilo[triethyl-tri(3,3',5,5'-tetra-terc-butyl-1,1'-bifenyl-2,2 '-diyl)fosfit]| SML = 5 mg/kg (suma fosfitů a fosfátů)
68960| 000301-02-0| Okeanid|
69040| 000112-80-1| olejová kyselina|
69760| 000143-28-2| Oleylalkohol|
69920| 000144-62-7| šťavelová kyselina| SML(T) = 6 mg/kg (29)
70000| 070331-94-1| 2,2'-oxamidobis[ethyl-3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)-propionát]|
70240| 012198-93-5| Ozokerit|
70400| 000057-10-3| palmitová kyselina|
71020| 000373-49-9| palmitolejová kyselina|
71440| 009000-69-5| Pektin|
71600| 000115-77-5| Pentaerythritol|
71635| 025151-96-6| 2,2-bis(hydroxymethyl)propan-1,3-diol-di(oktadec-9-enoát) (pentaerythritol-dioleát)| SML = 0,05 mg/kg. Nesmí být použita v polymerech ve styku s potravinami, pro něž je přílohou č. 4 k této vyhlášce stanoven simulant D.
71670| 178671-58-4| pentaerythritol tetrakis(2-kyano-3,3-di-fenylakrylát)| SML = 0,05 mg/kg
71680| 006683-19-8| pentaerythritol tetrakis[3-(3,5-di-terc butyl-4-hydroxyfenyl)-propionát]|
71720| 000109-66-0| Pentan|
71960| 003825-26-1| aminium-perfluoroktanoát| K použití pouze v předmětech pro opakované použití spékaných při vysokých teplotách.
72640| 007664-38-2| kyselina fosforečná|
73160| —| mono- a di-n-alkyl(C16 a C18)estery kyselin fosforečné| SML = 0,05 mg/kg
73720| 000155-96-8| (trichlorethyl)-fosfát| SML=ND (DL=0,02mg/kg, včetně nejistoty měření)
74010| 145650-60-8| bis(2,4-di-terc-butyl-6-methylfenyl)ethyl-fosfit| SML = 5 mg/kg (suma fosfitů a fosfátů)
74240| 031570-04-4| tris(2,4-di-terc-butylfenyl)-fosfit|
74480| 000088-99-3| o-ftalová kyselina|
74560| 000085-68-7| benzyl-butyl-ftalát| K použití pouze jako:
a) změkčovadlo v materiálech a výrobcích pro opakované použití
b) změkčovadlo v materiálech a výrobcích na jedno použití přicházející do styku s beztukovými potravinami kromě počáteční a pokračovací kojenecké výživy podle zvláštního právního předpisu4).
c) technický pomocný materiál v koncentracích do 0,1% v konečném výrobku
SML = 30 mg/kg simulantu potravin
74640| 000117-81-7| bis(2-ethylhexyl)-ftalát| K použití pouze jako:
a) změkčovadlo v materiálech a výrobcích pro opakované použití přicházející do styku s beztukovými potravinami
b) technický pomocný materiál v koncentracích do 0,1% v konečném výrobku
SML = 1,5 mg/kg simulantu potravin
74880| 000084-74-2| dibutyl-ftalát| K použití pouze jako:
a) změkčovadlo v materiálech a výrobcích pro opakované použití přicházející do styku s beztukovými potravinami
b) technický pomocný materiál v koncentracích do 0,05% v konečném výrobku SML = 0,3 mg/kg simulantu potravin
75100| 068515-48-0 028553-12-0| dialkyl-ftaláty s nasycenými rozvětvenými primárními alkyly C8-C10 obsahující více než 60 % alkylů C9| K použití pouze jako:
a) změkčovadlo v materiálech a výrobcích pro opakované použití
b) změkčovadlo ve výrobcích na jedno použití přicházející do styku s beztukovými potravinami kromě počáteční a pokračovací kojenecké výživy podle zvláštního právního předpisu4).
c) technický pomocný materiál v koncentracích do 0,1% v konečném výrobku
SML(T) = 9 mg/kg simulantu potravin (42)
75105| 068515-49-1
026761-40-0| dialkyl-ftaláty s nasycenými primárními alkyly C9-C11 obsahující více než 90 % alkylů C10| K použití pouze jako:
a) změkčovadlo v materiálech a výrobcích pro opakované použití
b) změkčovadlo ve výrobcích na jedno použití přicházející do styku s beztukovými potravinami kromě počáteční a pokračovací kojenecké výživy podle zvláštního právního předpisu4)
c) technický pomocný materiál v koncentracích do 0,1 % v konečném výrobku
SML(T) = 9 mg/kg simulantu potravin (42)
76320| 000085-44-9| Ftalanhydrid|
76415| 019455-79-9| pimelová kyselina, vápenatá sůl|
76721| 009016-00-6 063148-62-9| Polydimethylsiloxan (Mw>6 800)| V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
76730| —| polydimethylsiloxan, γ-hydroxypropylovaný| SML = 6 mg/kg
76815| —| polyester kyseliny adipové s glycerolem nebo pentaerythritolem, estery se sudým počtem uhlíkových atomů, mastné kyseliny C12-C22, lineární| V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku V této přílohy.
76845| 031831-53-5| polyester 1,4-butanediolu s kaprolaktonem| V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
76866| —| polyestery propan-1,2-diolu a/nebo butan-1,3-diolu a/nebo butan-1,4-diolu a/nebo polypropylenglykolu s kyselinou adipovou, které mohou být ukončeny skupinami odvozenými od kyseliny octové nebo mastných kyselin C12-C18 nebo oktan-1-olu a/nebo dekan-1-olu| SML = 30 mg/kg
76960| 025322-68-3| Polyethylenglykol|
77370| 070142-34-6| poly(ethylenglykol-30) dipolyhydroxystearát|
77600| 061788-85-0| ester polyethylenglykolu s hydrogenováným ricínovým olejem|
77702| —| estery polyethylenglykolu s alifatickými monokarboxylovými kyselinami (C6-C22) a jejich amonné a sodné sírany|
77895| 068439-49-6| ether polyethylenglykolu (EO = 2-6) a monoalkylu (C16-C18)| SML = 0,05 mg/kg a v souladu se specifikacemi v dodatku II této přílohy
79040| 009005-64-5| sorbitan-monolaurát polyethylenglykolu|
79120| 009005-65-6| sorbitan-monooleát polyethylenglykolu|
79200| 009005-66-7| sorbitan-monopalmitát polyethylenglycolu|
79280| 009005-67-8| sorbitan-monostearát polyethylenglykolu|
79360| 009005-70-3| sorbitan-trioleát polyethylenglykolu|
79440| 009005-71-4| sorbitan-tristearát polyethylenglykolu|
79600| 009046-01-9| poly(ethylenglykol)tridecylether, fosfát| SML = 5 mg/kg. Pro materiály a předměty určené pouze pro styk s vodnými potravinami. V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
79920| 009003-11-6
106392-12-5| poly(ethylenglykol-co-propylenglykol)|
80000| 009002-88-4| polyethylenový vosk|
80240| 029894-35-7| ricinoleát polyglycerolu|
80640| —| polyoxyalkyl(C2-C4)dimethylpolysiloxan|
80720| 008017-16-1| polyfosforečné kyseliny|
80800| 025322-69-4| Polypropylenglykol|
81060| 009003-07-0| polypropylenový vosk|
81220| 192268-64-7| poly[[6-[N-(2,2,6,6-tetramethylpiperidin- 4-yl)-n-butylamino]-1,3,5-triazin-2,4-diyl][N-(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)imino]hexan-1,6-diyl[N-(2,2,6,6- tetramethylpiperidin-4-yl)imino]]-α- [N,N,N',N'-tetrabutyl-N''''-(2,2,6,6- tetramethylpiperidin-4-ylamino)hexyl] [ 1,3,5-triazin-2,4,6-triamino]-ω-N,N,N',N'-tetrabutyl-1,3,5-triazin-2,4-diamin| SML = 5 mg/kg
81500| 9003-39-8| poly(vinylpyrrolidon)| V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy
81515| 087189-25-1| polyglycerolát zinečnatý| SML(T) = 25 mg/kg (38) (vyjádřeno jako zinek)
81520| 007758-02-3| bromid draselný|
81600| 001310-58-3| hydroxid draselný|
81760| —| prášky, vločky a vlákna mosazi, bronzu, mědi, korozivzdorné oceli, cínu a slitin mědi, cínu a železa| SML(T) = 5 mg/kg (7) (vyjádřeno jako měď) SML=48mg/kg (vyjádřeno jako železo)
81840| 000057-55-6| propan-1,2-diol|
81882| 000067-63-0| propan-2-ol|
82000| 000079-09-4| propionová kyselina|
82080| 009005-37-2| alginát 1,2-propylenglykolu|
82240| 022788-19-8| dilaurát 1,2-propylenglykolu|
82400| 000105-62-4| dioleát 1,2-propylenglykolu|
82560| 033587-20-1| dipalmitát 1,2-propylenglykolu|
82720| 006182-11-2| distearát 1,2-propylenglykolu|
82800| 027194-74-7| monolaurát 1,2-propylenglykolu|
82960| 001330-80-9| monooleát 1,2-propylenglykolu|
83120| 029013-28-3| monopalmitát 1,2-propylenglykolu|
83300| 001323-39-3| monostearát 1,2-propylenglykolu|
83320| —| propylhydroxyethylcelulóza|
83325| —| propylhydroxymethylcelulóza|
83330| —| propylhydroxypropylcelulóza|
83440| 002466-09-3| kyselina difosforečná|
83455| 013445-56-2| kyselina difosforitá|
83460| 012269-78-2| Pyrophyllit|
83470| 014808-60-7| Křemen|
83599| 68442-12-6| reakční produkty 2-sulfonylethyl-oleátu s dichlor-dimethylcínem, sulfidem sodným a trichlormethylcínem| SML(T)=0,18mg/kg (16) (vyjádřeno jako cín)
83610| 073138-82-6| pryskyřičné kyseliny a kalafunové kyseliny|
83840| 008050-09-7| Kalafuna|
84000| 008050-31-5| kalafuna, ester s glycerolem|
84080| 008050-26-8| kalafuna, ester s pentaerythritolem|
84210| 065997-06-0| kalafuna, hydrogenovaná|
84240| 065997-13-9| kalafuna, hydrogenovaná, ester s glycerolem|
84320| 008050-15-5| kalafuna, hydrogenovaná, ester s methanolem|
84400| 064365-17-9| kalafuna, hydrogenovaná, ester s pentaerythritolem|
84560| 009006-04-6| kaučuk, přírodní|
84640| 000069-72-7| salicylová kyselina|
85360| 000109-43-3| dibutyl-dekandioát|
85601| —| přírodní křemičitany (kromě azbestu)|
85610| —| křemičitany, přírodní, silanizované (kromě azbestu)|
85680| 01343-98-2| kyselina křemičitá|
85840| 053320-86-8| křemičitan lithno-sodno-hořečnatý| SML(T)=0,6 mg/kg (8) (vyjádřeno jako lithium)
86000| —| křemičitá kyselina, silylovaná|
86160| 000409-21-2| karbid křemíku|
86240| 007631-86-9| oxid křemičitý|
86285| —| oxid křemičitý, silanizovaný|
86560| 007647-15-6| bromid sodný|
86720| 001310-73-2| hydroxid sodný|
87040| 001330-43-4| tetraboritan sodný| SML(T) = 6 mg/kg (23) (vyjádřeno jako bor), aniž jsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu, kterým se stanoví požadavky na pitnou vodu
87200| 000110-44-1| sorbová kyselina|
87280| 029116-98-1| sorbitan-dioleát|
87520| 062568-11-0| sorbitan-monobehenát|
87600| 001338-39-2| sorbitan-monolaurát|
87680| 001338-43-8| sorbitan-monooleát|
87760| 026266-57-9| sorbitan-monopalmitát|
87840| 001338-41-6| sorbitan-monostearát|
87920| 061752-68-9| sorbitan-tetrastearát|
88080| 026266-58-0| sorbitan-trioleát|
88160| 054140-20-4| sorbitan-tripalmitát|
88240| 026658-19-5| sorbitan-tristearát|
88320| 000050-70-4| Sorbitol|
88600| 026836-47-5| monostearát sorbitolu|
88640| 008013-07-8| olej ze sojových bobů, epoxidovaný| SML = 60 mg/kg. Avšak v případě těsnění z PVC k uzavírání sklenic s počáteční a pokračovací kojeneckou výživou podle zvláštního právního předpisu, kterým se upravují požadavky na potraviny určené pro zvláštní výživu a způsob jejich použití, nebo s obilnými a ostatními příkrmy pro kojence a malé děti podle této vyhlášky se SML snižuje na 30 mg/kg.
V souladu se specifikacemi v dodatku II této přílohy.
88800 | 009005-25-8| škrob, potravinářský |
88880| 068412-29-3| škrob, hydrolyzovaný|
88960| 000124-26-5| Stearamid|
89040| 000057-11-4| stearová kyselina|
89200| 007617-31-4| stearát měďný| SML(T) = 5 mg/kg (7) vyjádřeno jako měď
89440| —| estery stearové kyseliny s ethylenklykolem| SML(T)=30 mg/kg (3)
90720| 058446-52-9| stearoylbenzoylmethan|
90800| 005793-94-2| stearoyl-2-mléčná kyselina, vápenatá sůl|
90960| 000110-15-6| jantarová kyselina|
91200| 000126-13-6| acetát-isobutyrát sacharózy|
91360| 000126-14-7| oktaacetát sacharózy|
91840| 007704-34-9| Síra|
91920| 007664-93-9| kyselina sírová|
92030| 010124-44-4| síran měďnatý| SML(T) = 5 mg/kg (7) vyjádřeno jako měď
92080| 014807-96-6| Talek|
92150| 01401-55-4| kyseliny taninu| V souladu se specifikacemi JECFA
92160| 000087-69-4| vinná kyselina|
92195| —| taurin, soli|
92205| 057569-40-1| 2,2'-methylenbis(4-methyl-6-terc-butylfenol)diester tereftalové kyseliny|
92350| 000112-60-7| Tetraethylenglykol|
92640| 000102-60-3| N,N,N',N'-tetrakis(2-hydroxypropyl)ethylendiamin|
92700| 078301-43-6| 2,2,4,4-tetramethyl-20(2,3-epoxypropyl)-7-oxa-3,20-diazadispiro[5.1.11.2]-heneikosan-21-on, polymer| SML = 5 mg/kg
92930| 120218-34-0| thiodiethylenbis(5-methoxykarbonyl-2,6-dimethyl-1,4-dihydropyridine-3-karboxylát| SML = 6 mg/kg
93440| 013463-67-7| oxid titaničitý|
93520| 000059-02-9 010191-41-0| alfa-tokoferol|
93680| 009000-65-1| guma tragant|
93720| 00108-78-1| 2,4,6-triamino-1,3,5-triazin| SML=30 mg/kg
93760| 000077-90-7| tributyl-O-acetylcitrát|
93970| —| tricyklodekandimethanol-bis(hexahydroftalát)| SML = 0,05 mg/kg
94320| 000112-27-6| Triethylenglykol|
94960| 000077-99-6| 2-ethyl-2-(hydroxymethyl)propan-1,3-diol| SML = 6 mg/kg
95000| 028931-67-1| poly [2,2-bis(hydroxymethyl)butan-1 -ol-trimethakrylát]-co-methyl-methakrylát|
95020| 6846-50-0| 2,2,4-trimethylpentan-1,3-diyl-diisobutyrát| SML=5 mg/kg potraviny. Při použití jsou nutné rukavice na jedno použití
95200| 001709-70-2| 1,3,5-trimethyl-2,4,6-tris(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxybenzyl)benzen|
95270| 161717-32-4| 2,4,6-tris(terc-butyl)fenyl-2-butyl-2-ethylpropan-1,3-diol-fosfát| SML= 2 mg/kg (jako suma fosfitu, fosfátu a produktu hydrolýzy=TTBP)
95420| 745070-61-5| 1,3,5-tris(2,2-dimethylpropanamido)-benzen| SML= 0,05 mg/kg potraviny
95725| 110638-71-6| vermikulit, reakční produkt s lithium-citrátem| SML(T)=0,6 mg/kg (8) vyjádřeno jako lithium
95855| 007732-18-5| voda| V souladu se zvláštním právním předpisem, kterým se stanoví požadavky na pitnou vodu
95859| —| vosky, rafinované, získané z ropy nebo syntetických uhlovodíků| V souladu se specifikacemi uvedenými v dodatku II této přílohy
95883| —| bílé minerální oleje, parafinické, získané z ropných uhlovodíků| V souladu se specifikacemi uvedenými v dodatku II této přílohy
95905| 013983-17-0| wollastonit|
95920| —| dřevní moučka a vlákna, neupravená|
95935| 011138-66-2| xanthanová guma|
96190| 020427-58-1| hydroxid zinečnatý| SML = 25 mg/kg (38) (vyjádřeno jako zinek)
96240| 001314-13-2| oxid zinečnatý| SML = 25 mg/kg (38) (vyjádřeno jako zinek)
96320| 001314-98-3| sulfid zinečnatý| SML = 25 mg/kg (38) (vyjádřeno jako zinek)
ODDÍL B
PM/REF. č.| Číslo CAS| Název| Omezení a/nebo specifikace
---|---|---|---
30180| 02180-18-9| octan manganatý| SML(T)=0,6 mg/kg (10) (vyjádřeno jako mangan)
31500| 025134-51-4| akrylová kyselina-2-ethylhexyl-akrylát, kopolymer| SML(T) = 6 mg/kg (36) (vyjádřeno jako akrylová kyselina) a SML = 0,05 mg/kg (vyjádřeno jako 2-ethylhexyl-akrylát)
31520| 61167-58-6| 2-terc-butyl-6-(3-terc-butyl-2-hydroxy-5-methylbenzyl)-4-methylfenyl-akrylát| SML = 6 mg/kg
31920| 00103-23-1| bis(2-ethylhexyl)-hexandioát bis(2-ethylhexyl)-adipát| SML =18 mg/kg (1)
34230| —| alkyl(C8-C22)sulfonové kyseliny| SML = 6 mg/kg
34650| 151841-65-5| hydroxid-bis[2,2'methylbis(4,6-di-terc-butylfenyl)fosfát]hlinitý| SML = 5 mg/kg
35760| 01309-64-4| oxid antimonitý| SML = 0,04 mg/kg (39) (vyjádřeno jako antimon a včetně nejistoty měření)
36720| 17194-00-2| hydroxid barnatý| SML(T) =1 mg/kg (12) (vyjádřeno jako baryum)
36800| 10022-31-8| dusičnan barnatý| SML(T)= 1 mg/kg (12) (vyjádřeno jako baryum)
38240| 00119-61-9| benzofenon| SML = 0,6 mg/kg
38560| 07128-64-5| 2,5-bis(5-terc-butyl-2-benzoxazolyl)thiofen| SML = 0,6 mg/kg
38700| 63397-60-4| bis(2-karbobutoxyethyl)cín-bis(isooktylsulfanylacetát)| SML = 18 mg/kg
38000| 000553-54-8| lithium-benzoát| SML (T) = 0,6 mg/kg (8) (vyjádřeno jako lithium)
38505| 351870-33-2| cis-endo-bicyklo[2.2.1]heptan-2,3-dikarboxylová kyselina, di-sodná sůl| SML = 5 mg/kg. Nepoužívat s polyethylenem ve styku s kyselými potravinami. Čistota ≥ 96%.
38800| 32637-78-8| N,N'- bis(3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propionyl)hydrazid| SML = 15 mg/kg
38820| 26741-53-7| bis(2,4-di-terc-butylfenyl) pentaerythritoldifosfit| SML = 0,6 mg/kg
38940| 110675-26-8| 2,4-bis(dodecylthiomethyl)-6-methylfenol| SML(T) = 5 mg/kg (40)
39060| 35958-30-6| 1,1-bis(2-hydroxy-3,5-di-terc-butylfenyl)ethan| SML = 5 mg/kg
39090| —| N,N-bis(2-hydroxyethyl)alkyl(C8-C18)amin| SML(T)=1,2 mg/kg (13)
39120| —| N,N-bis(2-hydroxyethyl)alkyl(C8-C18) amin-hydrochloridy| SML(T)=1,2mg/kg (13) (vyjádřeno jako N,N-bis(2-hydroxyethyl) alkyl(C8-C18)amin)
40000| 00991-84-4| 2,4-bis(oktylsulfanyl)-6-(4-hydroxy-3,5-di-terc-butylanilino)-1,3,5-triazin| SML = 30 mg/kg
40020| 110553-27-0| 2,4-bis[(oktylthiomethyl)-6-methyl]fenol| SML(T) = 5 mg/kg (40)
40160| 61269-61-2| N,N'-bis(2,2,6,6-tetramethylpiperid-4-yl)hexamethylendiamin-1,2-dibromethan, kopolymer| SML = 2,4 mg/kg
40720| 025013-16-5| 2-terc-butyl-4-methoxyfenol;
terc-butyl-4-hydroxyanisol (= BHA)| SML = 30 mg/kg
40800| 13003-12-8| 4,4'-butylidenbis(6-terc-butyl-3-methylfenylditridecylfosfit)| SML = 6 mg/kg
40980| 19664-95-0| butanová kyselina, sůl manganu| SML(T) = 0,6 mg/kg (10) (vyjádřeno jako mangan)
42000| 63438-80-2| (2-karbobutoxyethyl)cín-tris(isooktylsulfanylacetát)| SML = 30 mg/kg
42400| 10377-37-4| uhličitan lithný| SML(T) = 0,6 mg/kg (8) (vyjádřeno jako lithium)
42480| 00584-09-8| uhličitan rubidný| SML = 12 mg/kg
43600| 04080-31-3| 1-(3-chlorallyl)-3,5,7-triaza-1-azoniaadamantan-chlorid| SML = 0,3 mg/kg
43680| 00075-45-6| chlordifluormethan| SML = 6 mg/kg V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
44960| 11104-61-3| oxid kobaltitý| SML(T) = 0,05 mg/kg (14) (vyjádřeno jako kobalt)
45440| —| stryenované butylované kresoly| SML = 12 mg/kg
46640| 000128-37-0| 2,6-di-terc-butyl-4-methylfenol; (= BHT)| SML = 3 mg/kg
47500| 153250-52-3| N,N'-dicyklohexylnaftalen-2,6-dikarboxamid| SML = 5 mg/kg
47600| 084030-61-5| didodecylcín-bis(isooktyl-sulfanylacetát)| SML(T) = 0,05 mg/kg (41) (jako součet dodecyltriisooktylcín-sulfanylacetátu, didodecyliisooktylcín-sulfanylacetátu, dodecylcín-trichloridu a didodecylcín-dichloridu) vyjádřené jako součet mono-a didodecylcínchloridů.
48640| 00131-56-6| 2,4-dihydroxybenzofenon| SML(T) = 6 mg/kg (15)
48800| 00097-23-4| 2,2'-dihydroxy-5,5'-dichlordifenylmethan| SML = 12 mg/kg
48880| 00131-53-3| 2,2'-dihydroxy-4-methoxybenzofenon| SML(T) = 6 mg/kg (15)
49595| 057583-35-4| dimethylcínbis(ethylhexyl-merkaptoacetát)| SML(T) = 0,18 mg/kg (16) (vyjádřeno jako cín)
49600| 26636-01-1| dimethylcínbis(isooktyl-sulfanylacetát)| SML(T) = 0,18 mg/kg (16) (vyjádřeno jako cín)
49840| 02500-88-1| dioktadecyl-disulfid| SML = 3 mg/kg
50160| —| di-n-oktylcínbis(n-alkyl(C10-C16) sulfanylacetát)| SML(T) = 0,006 mg/kg (17) (vyjádřeno jako cín)
50240| 10039-33-5| di-n-oktylcínbis(2-ethylhexyl-maleinát)| SML(T) = 0,006 mg/kg (17) (vyjádřeno jako cín)
50320| 15571-58-1| di-n-oktylcínbis(2-ethylhexyl-sulfanylacetát)| SML(T) = 0,006 mg/kg (17) (vyjádřeno jako cín)
50360| —| di-n-oktylcínbis(ethyl-maleinát)| SML(T) = 0,006 mg/kg (17) (vyjádřeno jako cín)
50400| 33568-99-9| di-n-oklylcínbis(isooktyl-maleinát)| SML(T) = 0,006 mg/kg (17) (vyjádřeno jako cín)
50480| 26401-97-8| di-n-oktylcínbis(isooktylsulfanylacetát)| SML(T) = 0,006 mg/kg (17) (vyjádřeno jako cín)
50560| —| di-n-oktylcínbutan-1,4-diol-bis (sulfanylacetát)| SML(T) = 0,006 mg/kg (17) (vyjádřeno jako cín)
50640| 03648-18-8| di-n-oktylcíndidodekanoát
di-n-oktylcíndilaurát| SML(T) = 0,006 mg/kg(17) (vyjádřeno jako cín)
50720| 15571-60-5| di-n-oktylcíndimaleinát| SML(T) = 0,006 mg/kg (17) (vyjádřeno jako cín)
50800| —| di-n-oktylcíndimaleinát, esterifikovaný| SML(T) = 0,006 mg/kg (17) (vyjádřeno jako cín)
50880| —| di-n-oktylcíndimaleinát, polymery (n = 24)| SML(T) = 0,006 mg/kg (17) (vyjádřeno jako cín)
50960| 69226-44-4| di-n-oktylcínethylenglykolbis(sulfanylacetát)| SML(T) = 0,006 mg/kg (17) (vyjádřeno jako cín)
51040| 15535-79-2| di-n-oktylcínsulfanylacetát| SML(T) = 0,006 mg/kg (17) (vyjádřeno jako cín)
51120| —| di-n-oktylcínthiobenzoát[(2-ethylhexyl)-sulfanylacetát]| SML(T) = 0,006 mg/kg (17) (vyjádřeno jako cín)
51570| 00127-63-9| difenylsulfon| SML = 3 mg/kg (25)
51680| 00102-08-9| N,N'-difenylthiomočovina| SML = 3 mg/kg
52000| 27176-87-0| dodecylbenzensulfonová kyselina| SML = 30 mg/kg
52320| 52047-59-3| 2-(4-dodecylfenyl)indol| SML = 0,06 mg/kg
52880| 23676-09-7| ethyl-4-ethoxybenzoát| SML = 3,6 mg/kg
53200| 23949-66-8| 2-ethoxy-2'-ethyloxanilid| SML = 30 mg/kg
54880| 000050-00-0| formaldehyd| SML(T) = 15 mg/kg (22)
55200| 001166-52-5| dodecyl-3,4,5-trihydroxybenzoát; dodechl-gallát| SML(T) = 30 mg/kg (34)
55280| 001034-01-1| oktyl-3,4,5-trihydroxybenzoát; oktyl-gallát| SML(T) = 30 mg/kg (34)
55360| 000121-79-9| propyl-3,4,5-trihydroxybenzoát; propyl-gallát| SML(T) = 30 mg/kg (34)
58960| 00057-09-0| hexadecyltrimethylamonium-bromid| SML = 6 mg/kg
59120| 23128-74-7| 1,6-bis[3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propanamid]cyklohexan| SML = 45 mg/kg
59200| 35074-77-2| 1,6-bis[3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propanoát]cyklohexan| SML = 6 mg/kg
60320| 70321-86-7| 2-(2-hydroxy-3,5-bis(1,1-dimethylbenzyl)fenyl)benzotriazol| SML = 1,5 mg/kg
60400| 03896-11-5| 2-(2'-hydroxy-3'-terc-butyl-5'-methylfenyl)-5-chlorbenzotriazol| SML(T) =30 mg/kg (19)
60800| 65447-77-0| dimethylester [1-(2-hydroxyethyl)-4-hydroxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidin]-sukcinátu, kopolymer| SML = 30 mg/kg
61280| 03293-97-8| 2-hydroxy-4-n-hexyloxybenzofenon| SML(T) =6 mg/kg (15)
61360| 00131-57-7| 2-hydroxy-4-methoxybenzofenon| SML(T)=6 mg/kg (15)
61440| 02440-22-4| 2-(2-hydroxy-5-methylfenyl)benzotriazol| SML(T) =30 mg/kg (19)
61600| 01843-05-6| 2-hydroxy-4-n-oktyloxybenzofenon| SML(T) =6 mg/kg (19)
63200| 51877-53-3| manganatá sůl mléčné kyseliny manganum-dilaktát| SML(T) = 0,6 mg/kg (10) (vyjádřeno jako mangan)
63940| 008062-15-5| lignosulfonová kyselina| SML = 0,24 mg/kg a k použití jako rozprašovač pro disperzi plastů.
64320| 10377-51-2| jodid lithný| SML(T) =1 mg/kg (11) (vyjádřeno jako jod) a SML(T) =0,6 mg/kg (8) (vyjádřeno jako lithium)
65120| 07773-01-5| chlorid manganatý| SML(T) = 0,6 mg/kg (10) (vyjádřeno jako mangan)
65200| 12626-88-9| hydroxid manganatý| SML(T) = 0,6 mg/kg (10) (vyjádřeno jako mangan)
65280| 10043-84-2| hypofosfit manganatý| SML(T) = 0,6 mg/kg (10) (vyjádřeno jako mangan)
65360| 11129-60-5| oxid manganatý| SML(T) = 0,6 mg/kg (10) (vyjádřeno jako mangan)
65440| —| difosforečnan manganu| SML(T)=0,6 mg/kg (10) (vyjádřeno jako mangan)
66350| 085209-93-4| 2,2'-methylenbis(4,6-di-terc-butylphenyl) lithiumfosfát| SML = 5 mg/kg a SML(T) = 0,6 mg/kg (8) (vyjádřeno jako lithium)
66360| 85209-91-2| 2,2'-methylenbis(4,6-di-terc-butylfenyl)-natrium-fosfát| SML=5 mg/kg
66400| 00088-24-4| 2,2'-methylenbis(4-ethyl-6-terc-butylfenol)| SML(T)=1,5 mg/kg (20)
66480| 00119-47-1| 2,2'-methylenbis(4-methyl-6-terc-butylfenol)| SML(T)=1,5 mg/kg (20)
67360| 067649-65-4| dodecyltriisooktylcín-sulfanylacetát| SML(T) = 0,05 mg/kg potraviny (41) (jako součet dodecyltriisooktylcín-sulfanylacetátu, didodecyliisooktylcín-sulfanylacetátu, dodecylcín-trichloridu a didodecylcín-dichloridu) vyjádřené jako součet mono- a didodecylcínchloridů.
67515| 057583-34-3| monomethylcíntris(ethylhexylmerkaptoacetát)| SML(T) = 0,18 mg/kg (16) (vyjádřeno jako cín)
67520| 54849-38-6| monomethylcíntris(isooktyl-sulfanylacetát)| SML(T)=0,18 mg/kg (16) (vyjádřeno jako cín)
67600| —| mono-n-oktylcíntris(alkyl(C10-C16)-sulfanylacetát)| SML(T)=1,2 mg/kg (18) (vyjádřeno jako cín)
67680| 27107-89-7| mono-n-oktylcíntris(2-ethylhexyl-sulfanylacetát)| SML(T)=1,2 mg/kg (18) (vyjádřeno jako cín)
67760| 26401-86-5| mono-n-oktylcíntris(isooktyl-sulfanylacetát)| SML(T)=1,2 mg/kg (18) (vyjádřeno jako cín)
67896| 020336-96-3| lithium-tetradekanoát; lithium-myristát| SML(T)=0,6 mg/kg (8) (vyjádřeno jako lithium)
68320| 02082-79-3| oktadecyl-3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxylfenyl)propanoát| SML = 6 mg/kg
68400| 10094-45-8| oktadecyl-(Z)-dokos-9-enamid oktadecylerukamid| SML = 5 mg/kg
68860| 004724-48-5| n-oktylfosfoniová kyselina| SML = 0,05 mg/kg
69160| 014666-94-5| olejová kyselina, kobaltová sůl| SML(T) = 0,05 mg/kg (14) (vyjádřeno jako kobalt)
69840| 16260-09-6| N-(Z)-oktadec-9-en-1-ylhexadekanamid oleylpalmitamid| SML = 5 mg/kg
71935| 007601-89-0| chloristan sodný, monohydrát| SML = 0,05 mg/kg (31)
72081/10| —| hydrogenované smoly z ropných uhlovodíků| SML= 5 mg/kg (1) a v souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
72160| 00948-65-2| 2-fenylindol| SML= 15 mg/kg
72800| 01241-94-7| difenyl-2-ethylhexyl-fosfát| SML = 2,4 mg/kg
73040| 13763-32-1| kyselina fosforečná, lithné soli| SML(T)=0,6 mg/kg (8) (vyjádřeno jako lithium)
73120| 10124-54-6| kyselina fosforečná, soli manganu| SML(T)=0,6 mg/kg (10) (vyjádřeno jako mangan)
74400| —| tris(nonylfenyl)ester kyseliny fosforité nebo tris(dinonylfenyl)ester kyseliny fosforité tris(nonyl- a/nebo dinonylfenyl)-fosforitan| SML = 30 mg/kg
77440| —| polyethylenglykol-di(12-hydroxyoktadec-9-enoát) polyethylenglykol-diricinoleát| SML = 42 mg/kg
77520| 61791-12-6| polyethylenglykolester ricinového oleje| SML = 42 mg/kg
78320| 09004-97-1| polyethylenglykol-12-hydroxyoktadec-9-enoát
polyethylenglykol-monoricinoleát| SML = 42 mg/kg
81200| 71878-19-8| poly (6-[(1,1,3,3-tetramethylbutyl)amino]-1,3,5-triazin-2,4-diyl]-[(2,2,6,6- tetramethylpiperid-4-yl)imino]hexamethylen[(2,2,6,6- tetramethylpiperid-4-yl)imino]| SML=3 mg/kg
81680| 07681-11-0| jodid draselný| SML(T)=1 mg/kg (11) (vyjádřeno jako jod)
82020| 19019-51-3| propanová kyselina, sůl kobaltu| SML(T)=0,05 mg/kg (14) (vyjádřeno jako kobalt)
83595| 119345-01-6| reakční produkt di-terc-butylfosfonitu s bifenylem získaný kondenzací 2,4-di-terc-butylfenolu s produkty Friedelovy-Craftovy reakce chloridu fosforitého a bifenylu| SML = 18 mg/kg V souladu se specifikacemi uvedenými v dodatku II této přílohy.
83700| 00141-22-0| (Z)-12-hydroxyoktadec-9-enová kyselina ricinolejová kyselina| SML = 42 mg/kg
84800| 00087-18-3| 4-terc-butylfenyl-salicylát| SML = 1,2 mg/kg
84880| 00119-36-8| methyl-salicylát| SML = 30 mg/kg
85760| 12068-40-5| křemičitan lithno-hlinitý| SML(T)=0,6 mg/kg (8) (vyjádřeno jako lithium)
85920| 12627-14-4| křemičitan lithný| SML(T)=0,6 mg/kg (8) (vyjádřeno jako lithium)
85950| 037296-97-2| kyselina křemičitá, sůl s fluoridem sodnohořečnatým| SML = 0,15 mg/kg (vyjádřeno jako fluorid). Pouze k použití ve vrstvách vícevrstvých materiálů, které nepřijdou do styku s potravinami.
86480| 007631-90-5| hydrogensiřičitan sodný| SML(T)=10 mg/kg (30) (vyjádřeno jako SO2)
86800| 07681-82-5| jodid sodný| SML(T)=1 mg/kg (11) (vyjádřeno jako jod)
86880| —| natrium-monoalkyl-dialkylfenoxybenzendisulfonát| SML = 9 mg/kg
86920| 007632-00-0| dusitan sodný| SML = 0,6 mg/kg
86960| 007757-83-7| siřičitan sodný| SML(T)= 10 mg/kg (30) (vyjádřeno jako SO2)
87120| 007772-98-7| thiosíran sodný| SML(T)=10 mg/kg (30) (vyjádřeno jako SO2)
89170| 13586-84-0| oktadekanová kyselina, kobaltnatá sůl stearová kyselina, kobaltnatá sůl| SML(T)=0,05 mg/kg (14) (vyjádřeno jako kobalt)
92000| 07727-43-7| síran barnatý| SML(T)=1 mg/kg (12) (vyjádřeno jako baryum)
92320| —| tetradecylpolyethylenglykol (EO = 3-8) ether glykolové kyseliny| SML = 15 mg/kg
92560| 38613-77-3| tetrakis(2,4-di-terc-butylfenyl)bifenyl-4,4'-ylen-diifosfonit| SML = 18 mg/kg
92800| 00096-69-5| 4,4'-thiobis(6-terc-butyl-3-methylfenol)| SML = 0,48 mg/kg
92880| 41484-35-9| thiodiethanolbis(3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propanoát)| SML = 2,4 mg/kg
93120| 00123-28-4| didodecyl-thiodipropanoát| SML(T)=5 mg/kg (21)
93280| 00693-36-7| dioktadecyl-thiodipropanoát| SML(T)=5 mg/kg (21)
93970| —| tricyklodekandimethanol bis(hexahydroftalát)| SML = 0,05 mg/kg
94400| 036443-68-2| triethylenglykol bis[3-(3-terc-butyl-4hydroxy-5-methylfenyl)propanoát]| SML = 9 mg/kg
94560| 00122-20-3| triisopropanolamin| SML = 5 mg/kg
95265| 227099-60-7| 1,3,5-tri(4-benzoylfenyl)benzen| SML = 0,05 mg/kg
95280| 40601-76-1| 1,3,5-tris(4-terc-butyl-3-hydroxy-2,6-dimethylbenzyl)-1,3,5-triazin-2,4,6(1H,3H,5H)-trion| SML = 6 mg/kg
95360| 27676-62-6| 1,3,5-tris(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxybenzyl)-1,1,3,5-triazin-2,4,6-(1H,3H,5H)-trion| SML = 5 mg/kg
95600| 01843-03-4| 1,1,3-tris(2-methyl-4-hydroxy-5-terc-butylfenyl)butan| SML = 5 mg/kg
DODATEK I
PRODUKTY ZÍSKANÉ BAKTERIÁLNÍ FERMENTACÍ
PM/Ref. Č. | Číslo CAS | Název | Omezení a/nebo specifikace
---|---|---|---
(1) | (2) | (3) | (4)
18888 | 080181-31-3 | 3-hydroxybutanová kyselina a 3-hydroxypentanová kyselina, kopolymer | V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy
DODATEK II
SPECIFIKACE
Část A: Obecné specifikace
Materiály a předměty vyrobené z plastů nesmí uvolňovat primární aromatické aminy ve stanovitelném množství (DL = 0,01 mg/kg potraviny nebo simulantu potravin). Hodnoty migrace primárních aromatických aminů uvedených v této příloze se na toto omezení nevztahují.
Část B: Jiné specifikace
PM/Ref. č.| Jiné specifikace
---|---
11530| (2-hydroxypropan-1-yl)-akrylát
Může obsahovat až 25 % (hmot.) 2-hydroxyisopropyl-akrylátu (CAS No 002918-23-2)
16690| divinylbenzen
Může obsahovat až 45 % ethyl(vinyl)benzenu.
18888 | 3-hydroxybutanová kyselina a 3-hydroxypentanová kyselina, kopolymer
Definice| Tyto kopolymery jsou vyráběny řízenou fermentací s bakterií Alcaligenes eutrophus za použití směsi glukosy a kyseliny propanové jako zdrojů uhlíku. Použitý organismus nesmí být získán genetickou modifikací a musí pocházet z jednoho přirozeně se vyskytujícího kmene Alcaligenes eutrophus H16NCIMB 10442. Zásobní kultura organismu se uchovává v lyofilizovaném stavu v ampulích. Dílčí/pracovní kultura se připraví ze zásobní kultury, uchovává se v kapalném dusíku a používá se pro přípravu inokula pro fermentaci. Vzorky z fermentoru jsou denně prohlíženy pod mikroskopem, sledují se jakékoli změny morfologie kolonií na různých agarových půdách při různých teplotách. Kopolymery se izolují z tepelně ošetřených bakterií řízeným rozkladem dalších buněčných složek, promytím a sušením. Tyto kopolymery jsou obvykle nabízeny jako tvarované nebo tavením přetvarované granule obsahující přísady jako jsou nukleační činidla, změkčovadla, plnidla, stabilizátory a pigmenty, které vyhovují obecným a individuálním specifikacím.
— Chemický název| Poly(3-D-hydroxybutanoát-co-3-D-hydroxypentanoát)
— Číslo CAS| 80181-31-3
— Strukturní vzorec| 5kB
kde n / (m + n) je větší než 0 a menší nebo rovno 0,25
— Průměrná molekulová hmotnost| Nejméně 150 000 (stanoveno gelově permeační chromatografickou metodou).
— Obsah| Nejméně 98 % poly(3-D-hydroxybutanoát-co-3-D-hydroxypentanoát), analyzován po hydrolýze jako směs kyseliny 3-D-hydroxybutanové a kyseliny 3-D-hydroxypentanové.
Popis| Po izolaci bílý až krémově bílý prášek.
Vlastnosti|
— Identifikační zkoušky:|
— Rozpustnost| Rozpustný v chlorovaných uhlovodících, jako je chloroform nebo dichlormethan, ale prakticky nerozpustný v ethanolu, alifatických alkanech a ve vodě.
— Omezení| QMA pro but-2-enovou kyselinu (krotonovou
— Čistota| kyseliny) nesmí překročit hodnotu 0,05 mg/6dm2. Před granulací musí výchozí látka (práškový kopolymer) obsahovat:
— Dusík| Nejvýše 2 500 mg/kg plastu
— Zinek| Nejvýše 100 mg/kg plastu
— Měď| Nejvýše 5 mg/kg plastu
— Olovo| Nejvýše 2 mg/kg plastu
— Arsen| Nejvýše 1 mg/kg plastu
— Chrom| Nejvýše 1 mg/kg plastu
23547| polydimethylsiloxan (Mw > 6 800)
Minimální viskozita 100x10-6 m2.s-1 (= 100 centistokesů) při 25°C
24903| Sirupy, hydrolyzovaný škrob, hadrogenované
V souladu s kritérii čistoty pro maltitolový sirup E 965(ii) stanovené vyhláškou č.54/2002 Sb.
25385| triallylamin
| 40 mg/kg hydrogelu při poměru 1 kg potraviny na maximálně 1,5 gramů hydrogelu. Použití pouze v hydrogelech určených pro nepřímý styk s potravinou.
38320| 4-(2-benzoxazolyl)-4'-(5-metylbenzoxazolyl)stilben
Nejvýše 0,05 % (m/m) (množství látky / množství přípravku)
42080| Saze
Specifikace
\\- Toluenový extrakt: max. 0,1% stanoveno metodou ISO 6209
\\- UV absorbance cyklohexanového extraktu při vlnové délce 386 nm: < 0,02 pro 1 cm kyvetu nebo < 0,1 pro 5 cm kyvetu, stanoveno obecně uznávanou analytickou metodou
\\- Obsah benzo[a]pyrenu: max. 0,25 mg/kg sazí
\\- Maximální obsah sazí v polymeru: 2,5 %.
43480| Aktivní uhlí
Pouze pro použití v materiálu PET a v množství max.10mg/kg polymeru. Tytéž požadavky na čistotu jako pro medicinální uhlí (rostlinná čerň) (E 153) stanovené vyhláškou č.54/2002 Sb.
43680| Chlordifluormethan
Obsah chlordifluormethanu menší než 1 mg na kg látky
47210| dibutylthiocíničitá kyselina, polymer
—| Molekulová jednotka = (C8H18S3Sn2)a (n = 1,5 - 2)
64990| Maleianhydrid-styren, kopolymer, sodná sůl
MW frakce < 1000 tvoří méně než 0,05 % (hmotnostních)
67155| Směs 4-(2-benzoxazolyl)-4'-(methyl-2-benzoxazolyl)stilbenu, 4,4'-bis(2-benzoxazolyl) stilbenu a 4,4'-bis(5-methyl-2-benzoxazolyl)stilbenu
Směs získaná z výrobního procesu v typickém poměru: (58-62 %): (23-27 %): (13-17)
72081/10| Hydrogenované smoly z ropných produktů
Specifikace:
Hydrogenované smoly z ropných uhlovodíků se vyrábějí katalytickou nebo tepelnou polymerací alifatických, alicyklických nebo alkenylbenzenových dienů a olefinů z destilátů krakovaných surovin s bodem varu na vyšším než 220°C.Rovněž se vyrábějí z čistých polymerů z těchto zdrojů s následnou destilací, hydrogenací a dalším zpracováním
Vlastnosti:
Viskozita: > 3 Pa.s při 120 °C.
Bod měknutí: > 95 °C, jak bylo stanoveno metodou ASTM E 28-67.
Bromové číslo: < 40 (ASTM D 1159)
Barva 50 % roztoku v toluenu < 11 v Gardnerově stupnici.
Zbytkový aromatický polymer ≤ 50 ppm.
76721| polydimethylsiloxan (Mw > 6 800)
Minimální viskozita 100x10-6 m2.s-1 (= 100 centistokesů) při 25°C
76845| Polyester 1,4-butanediolu s kaprolaktonem
MW frakce < 1000 tvoří méně než 0,5 % (hmotnostních)
76815| Polyester kyseliny adipové s glycerolem nebo pentaerythritolem, estery se sudým počtem uhlíkových atomů, mastné kyseliny C12-C22, lineární MW frakce < 1000 tvoří méně než 0,05 % (hmotnostních)
77895| alkyl (C16 \\- C18) ethery poly(ethylenglykolu) (n = 2 – 6)
Složení směsi:
1\\. alkyl (C16 \\- C18)ethery poly(ethylenglykolu) (n = 2 – 6) (přibližně 28 % hmot.),
2\\. mastné alkoholy (C16 \\- C18) (přibližně 48 % hmot.),
3\\. alkyl (C16\\- C18)ethery ethylenglykolu) (přibližně 24 % hmot.) “
79600| Poly(ethylenglykol)tridecylether, fosfát
Poly(ethylenglykol) (EO ≤ 11) tridecylether, fosfát (mono- a dialkyl ester) s max. 10 % obsahem poly(ethylenglykolu) (EO ≤ 11) tridecyletheru.
81500| Poly(vinylpyrrolidon)
Látka splňuje kritéria pro čistotu stanovená ve směrnici Komise 96/77/ES
83595| Reakční produkty di-terc-butylfosfonitu s bifenylem získané kondenzací 2,4-di-terc-butylfenolu s produkty Friedelovy-Craftsovy reakce chloridu fosforitého a bifenylu
Složení
\\- 4,4'-bifenylenbis [0,0-bis(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfonit]
(číslo CAS 38613-77-3) (36 – 46 % hmot*)
\\- 4,3'-bifenylenbis[0,0-bis(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfonit]
(číslo CAS 118421-00-4) (17 – 23 % hmot.)
\\- (číslo CAS 118421-01-5) (1 – 5 % hmot.)
4,-bifenylenbis [0,0-bis(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfonit]
(číslo CAS 91362-37-7) (17 – 19 % hmot.)
\\- tris(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfonit
(číslo CAS 31570-04-4) (9 – 18 % hmot.)
\\- 4,4'-bifenylenbis{[0,0-bis(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfonit] [0,0-bis(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfonit]}
(číslo CAS 112949-97-0) (< 5 % hmot.)
Jiné specifikace:
Obsah fosforu nejméně 5,4 až 5,9 %
Číslo kyselosti nejvýše 10 mg KOH na gram
\\- Rozmezí bodu tání: 85 – 110 °C
88640| Sójový olej, epoxidovaný
Oxiran < 8 %, jodové číslo < 6
95859| Vosky, rafinované, získané z ropy nebo ze syntetických uhlovodíků
Produkt by měl odpovídat následujícím specifikacím:
— Obsah minerálních uhlovodíků s uhlíkovým číslem menším než 25: nejvýše 5 % (m/m)
— Viskozita nejméně 11x10-6 m2.s-1 (= 11 centistokesů) při 100°C.
— Průměrná molekulová hmotnost nejméně 500.
95883| Bílé minerální oleje, parafinické, získané z ropy nebo ze syntetických uhlovodíků
Produkt by měl odpovídat následujícím specifikacím:
— Obsah minerálních uhlovodíků s uhlíkovým číslem menším než 25: nejvýše 5 % (m/m)
— Viskozita nejméně 8,5x10-6 m2.s-1 (= 8,5 centistokesů) při 100°C.
— Průměrná molekulová hmotnost nejméně 480.
*)
Použité množství látky/množství směsi
DODATEK III
POZNÁMKY TÝKAJÍCÍ SE SLOUPCE „OMEZENÍ A/NEBO SPECIFIKACE“
(1)
Varování: existuje riziko překročení SML v tukových simulantech
(2)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 10060 a 23920.
(3)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 15760, 16990, 47680, 53650, 89440.
(4)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 19540, 19960 a 64800.
(5)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 14200, 14230 a 41840.
(6)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 66560 a 66580.
(7)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 30080, 42320, 45195, 45200, 53610, 81760, 89200, 92030.
(8)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 24886, 38000, 42400, 62020, 64320, 66350, 67896, 73040, 85760, 85760, 85840, 85920 a 95725.
(9)
Varování: existuje riziko, že migrace látky zhorší organoleptické vlastnosti potraviny, se kterou je ve styku, a v důsledku toho konečný výrobek nevyhoví článku 2 druhé odrážce směrnice 89/109/EHS.
(10)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 30180, 40980, 63200, 65120, 65200, 65280, 65360, 65440 a 73120.
(11)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 45200, 64320, 81680 a 86800.
(12)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 36720, 36800, 36840 a 92000.
(13)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 39090 a 39120.
(14)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 44960, 68078, 69160, 82020 a 89170.
(15)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 15970, 48640, 48720, 48880, 61280, 61360 a 61600.
(16)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 49595, 49600, 67515, 67520 a 83599.
(17)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 50160, 50240, 50320, 50360, 50400, 50480, 50560, 50640, 50720, 50800, 50880, 50960, 51040 a 51120.
(18)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 67600, 67680 a 67760.
(19)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 60400, 60480 a 61440.
(20)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 66400 a 66480.
(21)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 93120 a 93280.
(22)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 17260, 18670, 54880 a 59280.
(23)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 13620, 36840, 40320 a 87040.
(24)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 13720 a 40580.
(25)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 16650 a 51570.
(26)
QMA(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem zbytkových množství látek uvedených pod čísly PM/REF 14950, 15700, 16240, 16570, 16600, 16630, 18640, 19110, 22332, 22420, 22570, 25210, 25240 a 25270.
(27)
QMA(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem zbytkových množství látek uvedených pod čísly PM/REF 10599/90A, 10599/91, 10599/92A a 10599/93.
(28)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 13480 a 39680.
(29)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 22775 a 69920.
(30)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 86480, 86960 a 87120.
(31)
Podle pravidel migračních zkoušek, tam kde se předpokládá styk s tuky, musí být vždy při ověřování dodržení požadavků použit simulant D jako simulant nasycených potravinářských tuků.
(32)
Podle pravidel migračních zkoušek, tam kde se předpokládá styk s tuky, musí být vždy při ověřování dodržení požadavků použit jako náhradní potravinový simulant D isooktan.
(33)
QMA(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem zbytkových množství látek uvedených pod čísly PM/REF 14800 a 45600.
(34)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 55200, 55280 a 55360.
(35)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 25540 a 25550.
(36)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 10690, 10750, 10780, 10810, 10840, 11470, 11590, 11680, 11710, 11830, 11890, 11980 a 31500.
(37)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 20020, 20080, 20110, 20140, 20170, 20890, 21010, 21100, 21130, 21190, 21280, 21340 a 21460.
(38)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 81515, 96190, 96240 a 96320, jakož i solí (včetně podvojných solí a kyselých solí) zinku povolených kyselin, fenolů nebo alkoholů. Totéž omezení pro zinek se uplatní na názvy obsahující termín... kyselina (kyseliny), soli, které se vyskytují v seznamu, v případě, že odpovídající volná kyselina nebo kyseliny nejsou uvedeny.
(39)
Při velmi vysoké teplotě by mohl být migrační limit překročen.
(40)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 38940 a 40020.
(41)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 47600 a 67360
(42)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 75100 a 75105“.
DODATEK IV
LIPOFILNÍ LÁTKY, PRO KTERÉ SE POUŽIJE FAKTOR FRF
Ref. č.| Číslo CAS| Název
---|---|---
31520| 061167-58-6| 2-terc-butyl-6-(3-terc-butyl-2-hydroxy-5-methylbenzyl)-4-methylfenyl-akrylát
31530| 123968-25-2| 2,4-di-terc-pentyl-6-[1-(2-hydroxy-3,5-di-terc-pentylfenyl)ethyl]-akrylát
31920| 000103-23-1| bis(2-ethylhexyl)-adipát
38240| 000119-61-9| Benzofenon
38515| 001533-45-5| 4,4'-di(benzoxazol-2-yl)stilben
38560| 007128-64-5| 2,5-bis(5-terc-butylbenzoxazol-2-yl)thiofen
38700| 063397-60-4| bis[2-(butoxykarbonyl)ethyl]cín-bis(isooktyl-sulfanylacetát)
38800| 032687-78-8| N,N'-bis[3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propanoyl]hydrazin
38810| 080693-00-1| bis(2,6-di-terc-butyl-4-methylfenyl)-pentaerythritol-bisfosfit
38820| 026741-53-7| bis(2,4-di-terc-butylfenyl)-pentaerythritol-bisfosfit
38840| 154862-43-8| bis[2,4-bis(α,α-dimethylbenzyl)fenyl]-pentaerythritol-bisfosfit
39060| 035958-30-6| 2,2'-ethan-1,1-diylbis(4,6-di-terc-butylfenol)
39925| 129228-21-3| 3,3-bis(methoxymethyl)-2,5-dimethylhexan
40000| 000991-84-4| 2-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyanilino)-4,6-bis(oktylsulfanyl)-1,3,5-triazin
40020| 110553-27-0| 2-methyl-4,6-bis[(oktylsulfanyl)methyl]fenol
40800| 013003-12-8| [4,4'-butan-1,1-diylbis(6-terc-butyl-3-methylfenyl)]-bis(ditridecyl-fosfit)
42000| 063438-80-2| [2-(butoxykarbonyl)ethyl]-tris(isooktyl-sulfanylacetát)
45450| 068610-51-5| kopolymer p-kresolu, dicyklopentadienu a isobutylenu
45705| 166412-78-8| diisononyl-cyklohexan-1,2-dikarboxylát
46720| 004130-42-1| 2,6-di-terc-butyl-4-ethylfenol
47540| 027458-90-8| di-terc-dodecyldisulfid
47600| 084030-61-5| didodecylcín-bis(isooktyl-sulfanylacetát)
48800| 000097-23-4| 4,4'-dichlor-2,2'-methylendifenol
48880| 000131-53-3| (2-hydroxyfenyl)(2-hydroxy-4-methoxyfenyl)methanon
49485| 134701-20-5| 2,4-dimethyl-6-(1-methylpentadecyl)fenol
49840| 002500-88-1| Dioktadecyldisulfid
51680| 000102-08-9| N,N'-difenylthiomočovina
52320| 052047-59-3| 2-(4-dodecylfenyl)indol
53200| 023949-66-8| N-(2-ethoxyfenyl)-N'-(2-ethylfenyl)oxalamid
54300| 118337-09-0| 2,2'-ethan-1,1-diylbis(4,6-di-terc-butyl phenyl)-fluorfosfonit
59120| 023128-74-7| N, N'-hexan-1,6-diylbis[3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propanamid]
59200| 035074-77-2| hexan-1,6-diyl-bis[3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propanoát]
60320| 070321-86-7| 2-[3,5-bis(α,α-dimethylbenzyl)-2-hydroxyfenyl]benzotriazol
60400| 003896-11-5| 2-(3-terc-butyl-2-hydroxy-5-methylfenyl)-5-chlorbenzotriazol
60480| 003864-99-1| 2-(3,5-di-terc-butyl-2-hydroxyfenyl)-5-chlorbenzotriazol
61280| 003293-97-8| fenyl[4-(hexyloxy)-2-hydroxyfenyl]methanon
61360| 000131-57-7| fenyl(2-hydroxy-4-methoxyfenyl)methanon
61600| 001843-05-6| fenyl[2-hydroxy-4-(oktyloxy)fenyl]methanon
66360| 085209-91-2| natrium-[2,2'-methylenbis(4,6-di-terc-butylfenyl)]-fosfát
66400| 000088-24-4| 2,2'-methylenbis(6-terc-butyl-4-ethylfenol)
66480| 000119-47-1| 2,2'-methylenbis(6-terc-butyl-4-methylfenol)
66560| 004066-02-8| 2,2'-methylenbis(6-cyclohexyl-4-methylfenol)
66580| 000077-62-3| 2,2'-methylenbis[4-methyl-6-(1-methylcyklohexyl)fenol]
68145| 080410-33-9| nitrilotriethylentris(3,3',5,5'-tetra-terc-butylbifenyl-2,2'-diyl)-trisfosfit]
68320| 002082-79-3| oktadecyl-3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propanoát
68400| 010094-45-8| N-oktadecyldokos-13-enamid
69840| 016260-09-6| N-oktadec-9-en-1-ylpalmitamid
71670| 178671-58-4| pentaerythritol-tetrakis(3,3-difenyl-2-kyanakrylát)
72081/10| -| hydrogenované smoly z ropných uhlovodíků
72160| 000948-65-2| 2-fenylindol
72800| 001241-94-7| 2-ethylhexyl-difenyl-fosfát
73160| -| mono- a dialkyl(n-C16 a n-C18)-fosfáty
74010| 145650-60-8| bis(2,4-di-terc-butyl-6-methylfenyl)-ethyl-fosfit
74400| -| tris(nonylfenyl)-fosfit a tris(dinonylfenyl)-fosfit
76866| -| polyestery propan-1,2-diolu nebo butan-1,3-diolu nebo butan-1,4-diolu nebo poly(propylenglykolu)
s kyselinou adipovou a též s koncovými skupinami odvozenými od octové kyseliny nebo mastných
kyselin C12-C18 nebo oktan-1-olu nebo dekan-1-olu
77440| -| poly(ethylenglykol)-diricinoleát
78320| 009004-97-1| poly(ethylenglykol)-monoricinoleát
81200| 071878-19-8| poly({6-[(1,1,3,3-tetramethylbutyl)amino]-1,3,5-triazin-2,4-diyl}[(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)
imino]hexan-1,6-diyl[(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)imino])
83599| 068442-12-6| produkty reakce 2-sulfanylethyl-oleátu s dichlordimethylstannanem, sulfidem sodným a
trichlormethylstannanem
83700| 000141-22-0| ricinolejová kyselina
84800| 000087-18-3| 4-terc-butylfenyl-salicylát
92320| -| α-(karboxymethyl)-ω-tetradecylpoly(ethylenglykol), n = 3-8
92560| 038613-77-3| tetrakis(2,4-di-terc-butylfenyl)-bifenyl-4,4'-diylbisfosfonit
92700| 078301-43-6| poly[20-(2,3-epoxypropyl)-2,2,4,4-tetramethyl-7-oxa-3,20-diazadispiro[5.1.11.2]henikosan-21-on]
92800| 000096-69-5| 4,4'-sulfanylbis(6-terc-butyl-3-methylfenol)
92880| 041484-35-9| sulfandiyldiethylen-bis[3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propanoát]
93120| 000123-28-4| didodecyl-3,3'-sulfandiyldipropanoát
93280| 000693-36-7| dioktadecyl-3,3'-sulfandiyldipropanoát
95270| 161717-32-4| (2-butyl-2-ethylpropan-1,3-diyl)-(2,4,6-tri-terc-butylfenyl)-fosfit
95280| 040601-76-1| 1,3,5-tris(4-terc-butyl-3-hydroxy-2,6-dimethylbenzyl)-1,3,5-triazin-2,4,6(1H,3H,5H)-trion
95360| 027676-62-6| 1,3,5-tris(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxybenzyl)-1,3,5-triazin-2,4,6(1H,3H,5H)-trion
95600| 001843-03-4| 1,1,3-tris(5-terc-butyl-4-hydroxy-2-methylfenyl)butan
DODATEK V
Náležitosti písemného prohlášení
Písemné prohlášení připojené k materiálům a předmětům z plastů musí obsahovat tyto informace:
a)
název a sídlo podnikání, popřípadě místo provozovatele podniku1, který vyrábí nebo dováží předměty z plastů nebo látky určené k výrobě těchto materiálů a předmětů,
b)
identifikaci materiálů, předmětů nebo látek k výrobě těchto materiálů nebo předmětů,
c)
datum vydání prohlášení,
d)
potvrzení, že materiály a předměty z plastů splňují požadavky této vyhlášky a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS,
e)
příslušné informace týkající se používání látek, pro něž jsou podle této vyhlášky zavedena omezení nebo specifikace, aby následní provozovatelé podniků mohli zajistit soulad s těmito omezeními,
f)
příslušné informace týkající se látek, na které se vztahuje omezení v potravině, získané na základě experimentálních údajů či teoretických výpočtů, konkrétní informace o úrovni jejich specifické migrace, popřípadě kritéria čistoty podle zvláštních právních předpisů a případně o kritériích pro čistotu v souladu se směrnicemi 95/11/ES, 95/45/ES a 96/77/ES, aby uživatel těchto materiálů a předmětů dodržoval příslušné právní předpisy
g)
specifikace týkající se použití materiálu a předmětu, například:
h)
i) typ nebo typy potravin, s nimiž má přijít do styku,
ii)
dobu a teplotu pro manipulaci s ním a jeho skladování při styku s potravinami,
iii)
poměr mezi velikostí povrchu, který je ve styku s potravinou, a objemem, používaným k určení souladu materiálu nebo předmětu,
i)
při použití funkční bariéry z plastu ve vícevrstvém materiálu nebo předmětu potvrzení, že materiál nebo předmět je v souladu s požadavky § 10 této vyhlášky.“.
12.
V příloze č. 4, v Kapitole I bod 2.3.2 zní:
„2.3.2
Následuje-li za písmenem „X“ lomítko a číslice, dělí se výsledek zkoušky migrace uvedenou číslicí. V případě určitých typů tukových potravin je tato konvenční číslice, tzv. „redukční faktor simulantu D“ (DRF), používána k zohlednění větší vyluhovací schopnosti simulantu v porovnání s potravinou.“.
13.
V příloze č. 4 v Kapitole I se za bod 2.3.3 vkládá nový bod 2.3.4, který zní:
„2.3.4
Pokud za písmenem „X“ následuje v závorkách písmeno (b), vykoná se uvedená zkouška s ethanolem 50 % (V/V).“.
Dosavadní bod 2.3.4 se označuje jako bod 2.3.5.
14.
V příloze č. 4 v tabulce 3 oddíl 07 Mléčné výrobky zní:
„07 | Mléčné výrobky| | | |
---|---|---|---|---|---
07.01 | Mléko: | | | |
| A. Plnotučné | | | | X(b)
| B. Zahuštěné | | | | X(b)
| C. Odtučněné | | | | X(b)
| D. Sušené | | | |
07.02 | Kysané mléko, jako je jogurt, podmáslí a podobné výrobky | | X | | X(b)
07.03 | Smetana a kysaná smetana | | X(a) | | X(b)
07.04 | Sýry: | | | |
| A. Bloky, s nepoživatelnou kůrou | | | |
| B. Všechny ostatní | X(a) | X(a) | | X/3*
07.05 | Syřidla: | | | |
| A. V tekuté nebo viskózní formě | X(a) | X(a) | |
| B. V prášku nebo sušené.“. | | | |
15.
V příloze č. 4 se vkládá na konci Kapitoly V nový oddíl 3, který zní:
„3.
Zvláštní pravidla pro ustanovení týkajících se specifických migrací látek
3.1
Oprava specifické migrace v potravinách obsahujících více než 20 % tuku použitím faktoru snížení tuku (FRF):
„Faktorem snížení tuku“ (FRF) se rozumí faktor mezi 1 a 5, kterým se vydělí naměřená migrace lipofilních látek do tukových potravin nebo do simulantu D a jejich náhrad před srovnáním se specifickými migračními limity.
Obecná pravidla
Látky považované za „lipofilní“ látky, pro které se použije faktor FRF, jsou uvedeny v dodatku IV přílohy č.3 k této vyhlášce. Specifická migrace lipofilních látek v mg/kg (M) se opraví použitím faktoru FRF, který se pohybuje mezi 1 a 5 (MFRF). Před srovnáním se stanoveným limitem se použijí tyto rovnice:
MFRF=M/FRF1
a
ěFRF=gtukuvpotravině/kgpotraviny/200=%tukux5/1002
Tato oprava použitím faktoru FRF není použitelná v těchto případech:
3.1.1
Pokud je materiál nebo předmět ve styku s potravinami obsahujícími méně než 20 % tuku nebo s těmito potravinami má přijít do styku;
3.1.2
Pokud je materiál nebo předmět ve styku s potravinami určenými pro kojence a malé děti podle zvláštního právního předpisu4) nebo s těmito potravinami má přijít do styku;
3.1.3
V případě látek uvedených v seznamech přílohy č. 3, které mají ve sloupci (4) omezení SML= ND, nebo látek, které v seznamech nejsou uvedeny, použitých za funkční bariérou z plastu s migračním limitem 0,01 mg/kg;
3.1.4
V případě materiálů a předmětů, u nichž nelze odhadnout poměr mezi velikostí povrchu a množstvím potraviny, která je s ním ve styku, např. z důvodu jejich tvaru nebo použití, se migrace vypočte použitím konvenčního přepočítávacího faktoru povrch/objem 6 dm2/kg.
Tato oprava použitím faktoru FRF je za určitých podmínek použitelná v tomto případě:
V případě nádob nebo jiných předmětů, které lze naplnit, o objemu méně než 500 mililitrů nebo více než 10 litrů a v případě desek a fólií, které jsou ve styku s potravinami obsahujícími více než 20 % tuku, se migrace buď vypočte jako koncentrace v potravině nebo potravinovém simulantu (mg/kg) a opraví použitím faktoru FRF nebo se znovu vypočte jako mg/dm2 bez použití faktoru FRF. Je-li jedna ze dvou hodnot nižší než SML, má se za to, že materiál nebo předmět je v souladu.“
Použití faktoru FRF nesmí vést ke specifické migraci přesahující celkový migrační limit.“
3.2.
Oprava specifické migrace v potravinovém simulantu D:
Specifická migrace lipofilních látek do simulantu D a jeho náhrad se opraví použitím těchto faktorů:
3.2.1
redukčního faktoru podle bodu 2.3.2 této přílohy, dále uváděného jako redukční faktor simulantu D (DRF).
Faktor DRF není použitelný, pokud je specifická migrace do simulantu D vyšší než 80 % obsahu látky v konečném materiálu nebo předmětu (např. tenké fólie). K určení toho, zda je faktor DRF použitelný, jsou zapotřebí vědecké nebo experimentální důkazy (např. zkoušení nejkritičtějších potravin). Použitelný není ani v případě látek uvedených v seznamech Společenství, které mají ve sloupci (4) omezení SML= ND, nebo látek, které v seznamech nejsou uvedeny, použitých za funkční bariérou z plastu s migračním limitem 0,01 mg/kg;
3.2.2
faktoru FRF, který je použitelný pro migraci do simulantů, pokud je znám obsah tuku v potravině, která má být zabalena, a splněny požadavky uvedené v bodu 3.1;
3.2.3
celkového redukčního faktoru (TRF), kterým se rozumí faktor s maximální hodnotou 5, kterým se vydělí naměřená specifická migrace do simulantu D nebo náhrady před srovnáním se stanoveným limitem. Celkový redukční faktor se získává vynásobením faktoru DRF faktorem FRF, jsou-li použitelné oba faktory.“
3.3.
Víka, víčka, těsnicí kroužky, zátky a podobné uzávěry
3.3.1
Je-li známo jejich určené použití, zkouší se tyto předměty za použití nádob, pro něž jsou určeny, za podmínek uzavření odpovídajících normálnímu nebo předvídatelnému použití. Předpokládá se, že tyto předměty jsou ve styku s množstvím potraviny, kterou je nádoba naplněna. Výsledky jsou vyjádřeny v mg/kg nebo mg/dm2 v souladu s pravidly uvedenými v § 12, odstavcích 1 a 2 s přihlédnutím k celému dotykovému povrchu uzávěru a nádoby.
3.3.2
Není-li známo jejich určené použití, zkouší se tyto předměty v samostatné zkoušce a výsledek je vyjádřen v mg/předmět. Získaná hodnota se případně přičte k množství, které migruje z nádoby, pro kterou má být tento předmět použit.“.
16.
V příloze č. 13 se vkládají na konci Kapitoly 5 Rozpouštědla nové body 5.15 až 5.18, které znějí:
„5.15
methyl(ethyl)keton
5.16
methyl(isobutyl)keton
5.17
tetrahydrofuran
5.18
toluen, nejvýše 0,06 mg/dm2 materiálu povrchové úpravy na straně, která je ve styku s potravinami“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Výrobky z plastů určené pro styk s potravinami, které nejsou v souladu s ustanoveními této vyhlášky, aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2 čl. II této vyhlášky, s výjimkou výrobků z plastů určené pro styk s potravinami, které nejsou v souladu s omezeními a specifikacemi pro ftaláty (ref. č. 74560, 74640, 74880, 75100 a 75105) uvedenými v této vyhlášce, a víčka obsahující těsnicí kroužky z plastů, které nejsou v souladu s omezeními a specifikacemi pod ref. č. 30340, 30401, 36640, 56800, 76815, 76866, 88640 a 93760, lze uvádět na trh nejdéle do 1. května 2009.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. srpna 2008.
Ministr:
MUDr. Julínek, MBA v. r.
4)
Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 56/2008 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 56/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se opravuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2005 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o vzájemném zrušení vízové povinnosti sjednané výměnou nót
Vyhlášeno 1. 8. 2008, částka 21/2008
56
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se opravuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2005 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o vzájemném zrušení vízové povinnosti sjednané výměnou nót
Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje opravu svého sdělení č. 3/2005 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o vzájemném zrušení vízové povinnosti sjednané výměnou nót.
Mezi první a druhý odstavec se doplňuje následující věta:
„S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Dohodu ratifikoval.“. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 55/2008 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 55/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Státním ministerstvem kultu Svobodného státu Sasko o změně Dodatku k Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Státním ministerstvem kultu Svobodného státu Sasko o spolupráci při realizaci dvojnárodnostního dvojjazyčného česko-německého vzdělávacího cyklu na gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně
Vyhlášeno 1. 8. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 6. 2008, částka 21/2008
* Čl. I - Změna Dodatku k Ujednání
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Platnost
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 6. 2008
55
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. června 2008 byl v Drážďanech podepsán Protokol mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Státním ministerstvem kultu Svobodného státu Sasko o změně Dodatku k Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Státním ministerstvem kultu Svobodného státu Sasko o spolupráci při realizaci dvojnárodnostního dvojjazyčného česko-německého vzdělávacího cyklu na gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně1).
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku III dnem podpisu.
České znění Protokolu se vyhlašuje současně.
Protokol mezi
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
a
Státním ministerstvem kultu Svobodného státu Sasko
o změně Dodatku
k Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
České republiky a Státním ministerstvem kultu Svobodného státu Sasko
o spolupráci při realizaci dvojnárodnostního dvojjazyčného česko-německého
vzdělávacího cyklu na gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
a Státní ministerstvo kultu Svobodného státu Sasko (dále jen „smluvní strany“),
přejíce si vzhledem k reformě vyššího stupně gymnázia ve Svobodném státě Sasko změnit Dodatek k Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Státním ministerstvem kultu Svobodného státu Sasko o spolupráci při realizaci dvojnárodnostního dvojjazyčného česko-německého vzdělávacího cyklu na gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně, podepsaný v Drážďanech dne 20. prosince 2001 (dále jen „Dodatek k Ujednání“),
se dohodly takto:
Čl. I
Změna Dodatku k Ujednání
Dodatek k Ujednání se mění takto:
1.
Části I až III Dodatku k Ujednání znějí:
„Část I
Maturitní zkouška
Článek 1
Po úspěšném ukončení 12. ročníku konají čeští a němečtí žáci studující v dvojnárodnostním dvojjazyčném česko-německém vzdělávacím cyklu na Gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně společně maturitní zkoušku v souladu s právě platnými vnitrostátními předpisy saské smluvní strany.
Článek 2
(1)
Český jazyk a literatura je pro české a německé žáky povinným předmětem maturitní zkoušky, který se vyučuje jako předmět s vyšší hodinovou dotací a zkouší se písemnou nebo ústní formou podle vnitrostátních předpisů saské smluvní strany. Česká smluvní strana se podílí na přípravě podkladů pro písemnou a ústní maturitní zkoušku z tohoto předmětu.
(2)
Možné kombinace vyučovaných předmětů a předmětů pro maturitní zkoušku se řídí řádem pro vyšší stupeň gymnázia a maturitním zkušebním řádem saské smluvní strany vždy v platném znění.
(3)
Podmínkou nostrifikace dokladu o ukončení studia v dvojnárodnostním dvojjazyčném česko-německém vzdělávacím cyklu na Gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně v České republice je i úspěšné vykonání maturitní zkoušky z německého nebo jiného cizího jazyka. Kombinace předmětů maturitní zkoušky jsou voleny i s ohledem na splnění podmínek nostrifikace v České republice. K tomu proběhnou konzultace žáků s českou smluvní stranou.
Část II
Maturitní vysvědčení
Článek 3
Po úspěšném vykonání maturitní zkoušky obdrží čeští a němečtí žáci vysvědčení o všeobecné způsobilosti ke studiu na vysoké škole (vysvědčení o maturitní zkoušce), jež je opravňuje ke studiu na některé z vysokých škol ve Spolkové republice Německo. Toto vysvědčení opatřené nostrifikační doložkou české smluvní strany bude žáky rovněž opravňovat ucházet se o přijetí ke studiu na veřejných vysokých školách v České republice v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Článek 2, odst. 2 a 3 Dodatku k Ujednání zůstane tím nedotčen.
Část III
Závěrečná ustanovení
Článek 4
Tento Dodatek k Ujednání vstupuje v platnost dnem podpisu.
Článek 5
Tento Dodatek k Ujednání může být měněn nebo doplňován vzájemnou dohodou smluvních stran. Tento Dodatek k Ujednání se sjednává na dobu pěti let a bude dále automaticky prodlužován vždy na další dva roky, pokud jej jedna ze smluvních stran písemně nevypoví nejpozději šest měsíců před uplynutím doby jeho platnosti; datem ukončení platnosti Ujednání bude nicméně automaticky ukončena i platnost tohoto Dodatku.“.
2.
Příloha Dodatku k Ujednání se zrušuje.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Na žáky, kteří postoupili před školním rokem 2008/2009 do 11. ročníku dvojnárodnostního dvojjazyčného česko-německého vzdělávacího cyklu na Gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně a tento ročník neopakují, se bude nadále vztahovat znění Dodatku k Ujednání z 20. prosince 2001.
Čl. III
Platnost
Tento Protokol vstupuje v platnost dnem podpisu a zůstane v platnosti po dobu platnosti Ujednání.
Dáno v Drážďanech dne 20. června 2008 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy České republiky
Jindřich Fryč v. r.
ředitel odboru mezinárodních vztahů
Za Státní ministerstvo kultu
Svobodného státu Sasko
Ulrich Reusch v. r.
ředitel odboru
1)
Dodatek k Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Státním ministerstvem kultu Svobodného státu Sasko o spolupráci při realizaci dvojnárodnostního dvojjazyčného česko-německého vzdělávacího cyklu na gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně, podepsaný dne 20. prosince 2001 v Drážďanech, byl vyhlášen pod č. 8/2002 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 54/2008 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 54/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Etiopskou federativní demokratickou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu
Vyhlášeno 1. 8. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 5. 2008, částka 21/2008
* Článek 1 - OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
* Článek 2 - DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
* Článek 3 - VŠEOBECNÉ DEFINICE
* Článek 4 - REZIDENT
* Článek 5 - STÁLÁ PROVOZOVNA
* Článek 6 - PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU
* Článek 7 - ZISKY PODNIKŮ
* Článek 8 - MEZINÁRODNÍ DOPRAVA
* Článek 9 - SDRUŽENÉ PODNIKY
* Článek 10 - DIVIDENDY
* Článek 11 - ÚROKY
* Článek 12 - LICENČNÍ POPLATKY
* Článek 13 - ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU
* Článek 14 - NEZÁVISLÁ POVOLÁNÍ
* Článek 15 - ZAMĚSTNÁNÍ
* Článek 16 - TANTIÉMY
* Článek 17 - UMĚLCI A SPORTOVCI
* Článek 18 - PENZE
* Článek 19 - VEŘEJNÉ FUNKCE
* Článek 20 - STUDENTI A ŽÁCI
* Článek 21 - OSTATNÍ PŘÍJMY
* Článek 22 - VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ
* Článek 23 - ZÁKAZ DISKRIMINACE
* Článek 24 - ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU
* Článek 25 - VÝMĚNA INFORMACÍ
* Článek 26 - ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ
* Článek 27 - SMÍŠENÁ USTANOVENÍ
* Článek 28 - VSTUP V PLATNOST
* Článek 29 - VÝPOVĚĎ
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 5. 2008
54
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. července 2007 byla v Addis Abebě podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Etiopskou federativní demokratickou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 28 dne 30. května 2008 a její ustanovení se provádějí v souladu se zněním písmen a) a b) téhož článku.
Anglické znění Smlouvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
SMLOUVA
MEZI
ČESKOU REPUBLIKOU
A
ETIOPSKOU FEDERATIVNÍ DEMOKRATICKOU REPUBLIKOU
O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ
A ZABRÁNĚNÍ DAŇOVÉMU ÚNIKU V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU
ČESKÁ REPUBLIKA A ETIOPSKÁ FEDERATIVNÍ DEMOKRATICKÁ REPUBLIKA,
přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu,
se dohodly takto:
Článek 1
OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států.
Článek 2
DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
1.
Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu ukládané jménem každého ze smluvních států nebo jeho územně-správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli.
2.
Za daně z příjmu se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu nebo z částí příjmu, včetně daní ze zisků ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku a rovněž daní z přírůstku majetku.
3.
Současné daně, na které se tato smlouva vztahuje, jsou zejména:
a)
v případě České republiky:
(i)
daň z příjmů fyzických osob;
(ii)
daň z příjmů právnických osob;
(dále nazývané „česká daň“);
b)
v případě Etiopie:
(i)
daň z příjmů fyzických osob a právnických osob;
(ii)
daň z příjmů z hornictví, ropných a zemědělských činností;
(dále nazývané „etiopská daň“).
4.
Smlouva se bude rovněž vztahovat na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu, které budou ukládány po datu podpisu této smlouvy vedle nebo místo současných daní. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně sdělí veškeré podstatné změny, které budou provedeny v jejich příslušných daňových zákonech.
Článek 3
VŠEOBECNÉ DEFINICE
1.
Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:
a)
výrazy „jeden smluvní stát“ a „druhý smluvní stát“ označují, podle souvislosti, Českou republiku nebo Etiopii;
b)
výraz „Česká republika“ označuje území České republiky, na kterém jsou, podle českých právních předpisů a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva České republiky;
c)
výraz „Etiopie“ označuje Etiopskou federativní demokratickou republiku, pokud je použit v zeměpisném významu, označuje státní území a jakoukoliv jinou oblast, která, podle mezinárodního práva nebo právních předpisů Etiopie, je nebo může být prohlášena za oblast, kde Etiopie vykonává svrchovaná práva nebo svou jurisdikci;
d)
výraz „osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná sdružení osob;
e)
výraz „společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu;
f)
výrazy „podnik jednoho smluvního státu“ a „podnik druhého smluvního státu“ označují, podle souvislosti, podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu a podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu;
g)
výraz „státní příslušník“ označuje:
(i)
každou fyzickou osobu, která je státním občanem některého smluvního státu;
(ii)
každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zřízenou nebo zřízené podle právních předpisů platných v některém smluvním státě;
h)
výraz „mezinárodní doprava“ označuje jakoukoli dopravu lodí nebo letadlem provozovanou podnikem, který má místo svého hlavního vedení v jednom smluvním státě, vyjma případů, kdy je taková doprava provozována pouze mezi místy nacházejícími se v druhém smluvním státě;
i)
výraz „příslušný úřad“ označuje:
(i)
v případě České republiky, ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce;
(ii)
v případě Etiopie, ministra financí a hospodářského rozvoje nebo jeho zmocněného zástupce.
2.
Pokud jde o provádění této smlouvy v jakémkoliv čase některým ze smluvních států, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů tohoto státu pro účely daní, na které se Smlouva vztahuje, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů tohoto státu bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů tohoto státu.
Článek 4
REZIDENT
1.
Výraz „rezident smluvního státu“ označuje pro účely této smlouvy každou osobu, která je podle právních předpisů tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa hlavního vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje tento stát a jakýkoliv územně-správní útvar nebo místní úřad tohoto státu. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z důvodu příjmu ze zdrojů v tomto státě.
2.
Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, bude její postavení určeno následovně:
a)
předpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů);
b)
jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životních zájmů, nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ve kterém se obvykle zdržuje;
c)
jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, jehož je státním příslušníkem;
d)
jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou.
3.
Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, v němž se nachází místo jejího hlavního vedení.
Článek 5
STÁLÁ PROVOZOVNA
1.
Výraz „stálá provozovna“ označuje pro účely této smlouvy trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku.
2.
Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje obzvláště:
a)
místo vedení;
b)
závod;
c)
kancelář;
d)
továrnu;
e)
místo prodeje;
f)
dílnu;
g)
komerční sklad (ve vztahu k osobě, která vykonává činnost v oblasti skladování);
h)
farmu, plantáž nebo jiné místo, kde jsou vykonávány zemědělské, lesnické, plantážní nebo související činnosti; a
i)
důl, naleziště ropy nebo plynu, lom nebo jakékoliv jiné místo těžby přírodních zdrojů.
3.
Výraz „stálá provozovna“ rovněž zahrnuje:
a)
staveniště nebo stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo dozor trvá déle než šest měsíců;
b)
poskytování služeb, včetně poradenských nebo manažerských služeb, podnikem jednoho smluvního státu prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pracovníků najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období přesahující v úhrnu šest měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období.
4.
Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku se předpokládá, že výraz „stálá provozovna“ nezahrnuje:
a)
zařízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání zboží patřícího podniku;
b)
zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání;
c)
zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem;
d)
trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik;
e)
trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti, která má pro podnik přípravný nebo pomocný charakter (takové, jako je reklama, poskytování informací, vědecký výzkum atd.);
f)
trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze k vykonávání jakéhokoliv spojení činností uvedených v písmenech a) až e), pokud celková činnost trvalého místa k výkonu činnosti vyplývající z tohoto spojení je přípravného nebo pomocného charakteru.
5.
Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, osoba – jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 7 – jedná ve smluvním státě na účet podniku a má a obvykle vykonává oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu v tomto státě ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnosti této osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které, pokud by byly vykonávány prostřednictvím trvalého místa k výkonu činnosti, by nezakládaly z tohoto trvalého místa k výkonu činnosti stálou provozovnu podle ustanovení tohoto odstavce.
6.
Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku se předpokládá, že pojišťovna jednoho smluvního státu, s výjimkou zajistného, má stálou provozovnu v druhém smluvním státě, pokud vybírá pojistné na území tohoto druhého státu nebo pojišťuje rizika, která se tam nacházejí, prostřednictvím osoby jiné než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 7.
7.
Nemá se za to, že podnik má stálou provozovnu ve smluvním státě jenom proto, že v tomto státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoliv jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti. Avšak, jestliže činnosti takového zástupce jsou zcela nebo hlavně věnovány tomuto podniku, nebude tento zástupce považován za nezávislého zástupce ve smyslu tohoto odstavce.
8.
Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, ovládá nebo je ovládána společností, která je rezidentem druhého smluvního státu nebo která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.
Článek 6
PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU
1.
Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého majetku (včetně příjmů ze zemědělství nebo lesnictví) umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2.
Výraz „nemovitý majetek“ má takový význam, jenž mu náleží podle právních předpisů smluvního státu, v němž je daný majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, právo požívání nemovitého majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů; lodě a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.
3.
Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy pobírané z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.
4.
Ustanovení odstavců 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku a pro příjmy z nemovitého majetku užívaného k vykonávání nezávislého povolání.
Článek 7
ZISKY PODNIKŮ
1.
Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny ve druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat:
a)
této stálé provozovně; nebo
b)
prodejům zboží v tomto druhém státě, které je stejného nebo podobného druhu jako zboží prodávané prostřednictvím této stálé provozovny.
2.
Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou.
3.
Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst takové odpočitatelné náklady podle vnitrostátních právních předpisů smluvních států vynaložené pro účely stálé provozovny, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly ve státě, v němž je stálá provozovna umístěna, či jinde.
4.
Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nic v odstavci 2 nevylučuje, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý způsob rozdělení musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku.
5.
Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.
6.
Zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup.
7.
Jestliže zisky zahrnují části příjmů, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku.
Článek 8
MEZINÁRODNÍ DOPRAVA
1.
Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku.
2.
Jestliže místo hlavního vedení podniku vodní dopravy je na palubě lodi, považuje se za umístěné ve smluvním státě, v němž se nachází domovský přístav lodi, nebo, není-li takový domovský přístav, ve smluvním státě, jehož je provozovatel lodi rezidentem.
3.
Zisky, na které se tento článek vztahuje, pozůstávají ze zisků přímo pobíraných podnikem z přepravy cestujících nebo nákladů loděmi nebo letadly (ať vlastněnými, pronajatými nebo jinak podniku k dispozici), které podnik provozuje v mezinárodní dopravě. Tento článek se rovněž, bez ohledu na ustanovení článku 12, vztahuje na zisky z činností, které přímo souvisejí s takovým provozováním lodí nebo letadel, jakož i na zisky z činností, které jsou doplňkové ve vztahu k tomuto provozování (např. zisky z nahodilého pronájmu lodí nebo letadel bez posádky, zisky z nahodilého používání, údržby nebo pronájmu kontejnerů používaných pro přepravu nákladů, zisky z prodeje letenek jménem jiného dopravce).
4.
Ustanovení odstavce 1 tohoto článku platí rovněž pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci.
Článek 9
SDRUŽENÉ PODNIKY
1.
Jestliže
a)
se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku druhého smluvního státu, nebo
b)
tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu
a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniků, ale vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a následně zdaněny.
2.
Jestliže jeden smluvní stát zahrne do zisků podniku tohoto státu – a následně zdaní – zisky, které podniku druhého smluvního státu byly zdaněny v tomto druhém státě, a zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by byly docíleny podnikem prvně zmíněného státu, kdyby podmínky sjednané mezi oběma podniky byly takové, jaké by byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví tento druhý stát přiměřeně částku daně tam uložené z těchto zisků. Při stanovení této úpravy se přihlédne k ostatním ustanovením této smlouvy, a bude-li to nutné, příslušné úřady smluvních států se za tím účelem vzájemně poradí.
3.
Ustanovení odstavce 2 se nepoužijí v případě podvodu, hrubé nedbalosti nebo vědomého zanedbání.
Článek 10
DIVIDENDY
1.
Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2.
Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, jehož je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky dividend.
Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení.
Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny.
3.
Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje příjmy z akciíakcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akciíakcií podle právních předpisů státu, jehož je společnost, která provádí platbu, rezidentem.
4.
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, jehož je rezidentem společnost vyplácející dividendy, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.
5.
Jestliže společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže tyto dividendy jsou vypláceny rezidentu tohoto druhého státu nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže ke stálé provozovně nebo stálé základně, která je umístěna v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků společnosti, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů majících zdroj v tomto druhém státě.
Článek 11
ÚROKY
1.
Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2.
Tyto úroky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník úroků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky úroků.
Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení.
3.
Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu, který je jejich skutečným vlastníkem, budou bez ohledu na ustanovení odstavce 2 osvobozeny od zdanění ve státě, ve kterém mají zdroj, pokud jsou vypláceny:
a)
vládě druhého smluvního státu, územně-správnímu útvaru nebo místnímu úřadu tohoto státu, centrální bancebance tohoto druhého státu nebo jakékoli instituci, která je vlastněna nebo ovládána vládou druhého státu a jejímž pouhým smyslem je podpora exportu nebo zahraničních investic; nebo
b)
v souvislosti s půjčkou nebo úvěrem, která je zaručena nebo zajištěna nebo který je zaručen nebo zajištěn vládou druhého smluvního státu, územně-správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu, centrální bankoubankou tohoto druhého státu nebo jakoukoli institucí, která je vlastněna nebo ovládána touto vládou a jejímž pouhým smyslem je podpora exportu nebo zahraničních investic.
4.
Výraz „úroky“ použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu, ať zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitostinemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště příjmy z vládních cenných papírůcenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírůmcenným papírům, obligacím nebo dluhopisům. Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku. Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3.
5.
Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.
6.
Předpokládá se, že úroky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce úroků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž došlo k zadlužení, z něhož jsou úroky placeny, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny nebo stálé základny, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.
7.
Jestliže částka úroků, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
Článek 12
LICENČNÍ POPLATKY
1.
Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2.
Tyto licenční poplatky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky licenčních poplatků.
Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení.
3.
Výraz „licenční poplatky“ použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů a filmů nebo pásek pro televizní nebo rozhlasové vysílání, jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo postupu nebo jakéhokoliv průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení, nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké.
4.
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, se skutečně vážou k této stálé provozovně nebo stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.
5.
Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, a tyto licenční poplatky jdou k tíži takové stálé provozovny nebo stálé základny, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.
6.
Jestliže částka licenčních poplatků, které se vztahují k užití, právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
Článek 13
ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU
1.
Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 a umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2.
Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebo movitého majetku, který patří ke stálé základně, kterou má k dispozici rezident jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě za účelem vykonávání nezávislého povolání, včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
3.
Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení akciíakcií nebo jiných podílů na společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
4.
Zisky ze zcizení lodí nebo letadel provozovaných v mezinárodní dopravě nebo movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí nebo letadel, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku, který vlastnil tyto lodě nebo letadla.
5.
Zisky ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1 až 4, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, jehož je zcizitel rezidentem.
Článek 14
NEZÁVISLÁ POVOLÁNÍ
1.
Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze svobodného povolání nebo z jiných činností nezávislého charakteru, podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud tento rezident nemá pravidelně k dispozici ve druhém smluvním státě stálou základnu za účelem vykonávání svých činností. Jestliže má tento rezident takovou stálou základnu, mohou být příjmy rovněž zdaněny ve druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé základně.
2.
Výraz „svobodné povolání“ zahrnuje obzvláště nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelské, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců.
Článek 15
ZAMĚSTNÁNÍ
1.
Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 16, 18, 19 a 20 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě.
2.
Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže všechny následující podmínky jsou splněny:
a)
příjemce se zdržuje ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce, a
b)
odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu, a
c)
odměny nejdou k tíži stálé provozovny nebo stálé základny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě.
3.
Výraz „zaměstnavatel“ zmíněný v odstavci 2 písmeno b) označuje osobu, která má právo na vykonanou práci a která nese odpovědnost a riziko spojené s vykonáváním práce.
4.
Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku podléhají odměny pobírané rezidentem smluvního státu z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi, která je provozována v mezinárodní dopravě, nebo na palubě letadla, které je provozováno v mezinárodní dopravě, zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku.
Článek 16
TANTIÉMY
Tantiémy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako člen správní rady nebo jakéhokoliv jiného obdobného orgánu společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
Článek 17
UMĚLCI A SPORTOVCI
1.
Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně vykonávaných činností ve druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článků 14 a 15 zdaněny v tomto druhém státě.
2.
Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem neplynou umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány.
3.
Příjmy pobírané z činností uvedených v odstavci 1, které jsou vykonávány v rámci dohod o kulturní nebo sportovní výměně mezi vládami smluvních států, a to jinak než za účelem dosažení zisku, se bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2 osvobozují od zdanění ve smluvním státě, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány.
Článek 18
PENZE
Penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu smluvního státu z důvodu dřívějšího zaměstnání podléhají s výhradou ustanovení článku 19 odstavce 2 zdanění jen v tomto státě.
Článek 19
VEŘEJNÉ FUNKCE
1.
a) Platy, mzdy a jiné podobné odměny, jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem nebo územně-správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu podléhají zdanění jen v tomto státě.
b)
Takové platy, mzdy a jiné podobné odměny však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže služby jsou prokazovány v tomto státě a fyzická osoba, která je rezidentem tohoto státu:
(i)
je státním příslušníkem tohoto státu; nebo
(ii)
se nestala rezidentem tohoto státu jen z důvodu prokazování těchto služeb.
2.
a) Jakékoli penze vyplácené jedním smluvním státem nebo územně-správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu nebo vyplácené z fondů, které zřídily, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu podléhají zdanění jen v tomto státě.
b)
Takové penze však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže fyzická osoba je rezidentem a státním příslušníkem tohoto státu.
3.
Ustanovení článků 15, 16, 17 a 18 se použijí na platy, mzdy a jiné podobné odměny a na penze za služby prokázané v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností vykonávanou některým smluvním státem nebo územně správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu.
Článek 20
STUDENTI A ŽÁCI
1.
Platby, které dostává za účelem úhrady nákladů své výživy, vzdělávání nebo studia student nebo žák, který je nebo bezprostředně před svým příjezdem do jednoho smluvního státu byl rezidentem druhého smluvního státu a který se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze za účelem svého vzdělávání nebo studia, nepodléhají zdanění v tomto státě za předpokladu, že takovéto platby plynou ze zdrojů mimo tento stát.
2.
Pokud jde o podpory, stipendia a odměny ze zaměstnání, které nejsou předmětem odstavce 1, bude mít student nebo žák uvedený v odstavci 1, kromě toho, právo v průběhu takového vzdělávání nebo studia na stejná daňová osvobození, slevy nebo snížení, která přísluší rezidentům státu, v němž se zdržuje.
Článek 21
OSTATNÍ PŘÍJMY
1.
Části příjmu rezidenta smluvního státu, ať mají zdroj kdekoliv, o kterých se nepojednává v předchozích článcích této smlouvy, podléhají zdanění jen v tomto státě.
2.
Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na příjmy jiné než příjmy z nemovitého majetku, který je definován v článku 6 odstavci 2, jestliže příjemce takových příjmů, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, se skutečně vážou k této stálé provozovně nebo stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.
3.
Části příjmů rezidenta jednoho smluvního státu, o nichž se nepojednává v předchozích článcích této smlouvy a které mají zdroj ve druhém smluvním státě, mohou být rovněž, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, zdaněny v tomto druhém státě.
Článek 22
VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ
1.
Jestliže rezident jednoho smluvního státu pobírá příjem, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn ve druhém smluvním státě, prvně zmíněný stát povolí snížit daň z příjmů tohoto rezidenta o částku rovnající se dani z příjmů zaplacené v tomto druhém státě. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část daně z příjmů, vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem, který může být zdaněn v tomto druhém státě.
2.
Jestliže, v souladu s jakýmkoliv ustanovením Smlouvy, příjem pobíraný rezidentem smluvního státu je osvobozen od zdanění v tomto státě, tento stát může přesto, při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů tohoto rezidenta, vzít v úvahu osvobozený příjem.
3.
Daň zaplacená ve smluvním státě zahrnuje pro účely odstavce 1 tohoto článku daň, která by byla splatná nebýt daňových úlev poskytovaných podle právních předpisů tohoto státu, jejichž smyslem je podpora hospodářského rozvoje v tomto státě.
Článek 23
ZÁKAZ DISKRIMINACE
1.
Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na ustanovení článku 1 vztahuje rovněž na státní příslušníky smluvních států, kteří nejsou rezidenti jednoho nebo obou smluvních států.
2.
Zdanění stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebo stálé základny, jež má k dispozici rezident jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků nebo rezidentů tohoto druhého státu, které nebo kteří vykonávají tytéž činnosti.
3.
Nic v tomto článku nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává svým vlastním rezidentům.
4.
Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9 odstavce 1, článku 11 odstavce 7 nebo článku 12 odstavce 6, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu rezidentu druhého smluvního státu, odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků takového podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu prvně zmíněného státu.
5.
Podniky jednoho smluvního státu, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněn nebo kontrolován jedním nebo více rezidenty druhého smluvního státu, nebudou podrobeny v prvně zmíněném smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu.
6.
Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 vztahují na daně všeho druhu a pojmenování.
Článek 24
ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU
1.
Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy smluvních států, předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem nebo, pokud její případ spadá pod článek 23 odstavec 1, úřadu smluvního státu, jehož je státním příslušníkem. Případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy.
2.
Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se zamezilo zdanění, které není v souladu se Smlouvou. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhůty ve vnitrostátních právních předpisech smluvních států.
3.
Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění Smlouvy. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených ve Smlouvě.
4.
Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců.
Článek 25
VÝMĚNA INFORMACÍ
1.
Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, jaké jsou nezbytné pro provádění ustanovení této smlouvy nebo vnitrostátních právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování, jež jsou ukládány jménem smluvních států nebo jejich územně-správních útvarů nebo místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2. Veškeré informace obdržené smluvním státem budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, jež jsou uvedeny v první větě, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní nebo rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích.
2.
Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost:
a)
provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu;
b)
poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu;
c)
poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.
Článek 26
ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ
Nic v této smlouvě se nedotýká daňových výsad členů diplomatických misí nebo konzulárních úřadů, které jim přísluší na základě obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě ustanovení zvláštních dohod.
Článek 27
SMÍŠENÁ USTANOVENÍ
1.
Ustanovení této smlouvy v žádném případě nezabraňují jakémukoliv smluvnímu státu provádět ustanovení jeho vnitrostátních právních předpisů, jejichž cílem je zabraňovat daňovým únikům, obzvláště, avšak není to omezeno na, ustanovení o nízké kapitalizaci, o převodních cenách a o převaze podstaty nad formou.
2.
Příslušný úřad jednoho smluvního státu může, po projednání s příslušným úřadem druhého smluvního státu, odepřít výhody plynoucí z této smlouvy jakékoliv osobě, nebo s ohledem na jakoukoliv transakci, jestliže dle jeho názoru by poskytnutí těchto výhod znamenalo, vzhledem k účelu Smlouvy, její zneužití.
Článek 28
VSTUP V PLATNOST
Smluvní státy si vzájemně oznámí diplomatickou cestou splnění postupů požadovaných jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této smlouvy v platnost. Tato smlouva vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a její ustanovení se budou provádět:
a)
v případě Etiopie:
(i)
pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 8. červenci, který následuje po datu, kterým Smlouva vstoupí v platnost, nebo později;
(ii)
pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy za každý daňový rok začínající 8. července, který následuje po datu, kterým Smlouva vstoupí v platnost, nebo později;
b)
v případě České republiky:
(i)
pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později;
(ii)
pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později.
Článek 29
VÝPOVĚĎ
Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát může diplomatickou cestou, podáním výpovědi, Smlouvu vypovědět, nejméně devět měsíců před koncem každého kalendářního roku následujícího po období pěti let ode dne vstupu Smlouvy v platnost. V takovém případě se Smlouva přestane provádět:
a)
v případě Etiopie:
(i)
pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 8. červenci, který následuje po datu, kterým byla dána výpověď, nebo později;
(ii)
pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy za každý daňový rok začínající 8. července, který následuje po datu, kterým byla dána výpověď, nebo později;
b)
v případě České republiky:
(i)
pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později;
(ii)
pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později.
Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto smlouvu.
Dáno v Addis Abebě dne 25. července 2007 ve dvou původních vyhotoveních v anglickém jazyce.
Za Českou republiku
Ing. Zdeněk Dobiáš v. r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
České republiky v Etiopské federativní
demokratické republice
Za Etiopskou federativní demokratickou
republiku
Mekonnen Manyazewal v. r.
státní ministr financí a hospodářského
rozvoje |
Zákon č. 270/2008 Sb. | Zákon č. 270/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 1. 8. 2008, datum účinnosti 1. 8. 2008, částka 88/2008
* Čl. I - Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb.,
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 8. 2008
270
ZÁKON
ze dne 16. července 2008,
kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb. a zákona č. 137/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 16a odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo umístěné k výkonu ústavní výchovy v domovech pro osoby se zdravotním postižením27h)“.
Poznámka pod čarou č. 27h zní:
„27h)
§ 48 zákona č. 108/2006 Sb.“.
2.
V § 16a odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo při umístění pojištěnce z důvodů stanovených zvláštním zákonem27i) bez jeho souhlasu do ústavní péče, vysloví-li s přípustností převzetí a dalšího držení pojištěnce v ústavní péči souhlas soud27j)“.
Poznámky pod čarou č. 27i a 27j znějí:
„27i)
§ 24 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
27j)
§ 191a až 191g zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 16a odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno e), které zní:
„e)
při posuzování zdravotní způsobilosti pojištěnce k odběru tkání a orgánů, při odběru tkání a orgánů a při dispenzární péči o pojištěnce po odběru tkání a orgánů podle transplantačního zákona27k).“.
Poznámka pod čarou č. 27k zní:
„27k)
Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 16a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. f) se neplatí při ústavní péči o narozené dítě, a to ode dne porodu do dne propuštění ze zdravotnického zařízení ústavní péče, ve kterém k porodu došlo, nebo do dne propuštění z jiného zdravotnického zařízení ústavní péče, do kterého bylo dítě ze zdravotních důvodů bezprostředně po porodu převezeno.“.
Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.
5.
V § 16a se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:
„(10)
Zdravotnické zařízení nesmí vybírat regulační poplatky v souvislosti s poskytováním hrazené péče, která podle tohoto zákona regulačním poplatkům nepodléhá. Při zjištění opakovaného porušování tohoto zákona je zdravotní pojišťovna oprávněna tomuto zdravotnickému zařízení uložit pokutu až do výše 50 000 Kč.
(11)
Opakované udělení pokuty zdravotnickému zařízení podle odstavce 10 je důvodem pro ukončení smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče bez výpovědní lhůty podle § 17 odst. 3.“.
6.
V § 16b odst. 2 se slova „§ 16a odst. 6 a 7“ nahrazují slovy „§ 16a odst. 7 a 8“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 269/2008 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 269/2008 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 29. ledna 2008 ve věci návrhu na zrušení ustanovení položky č. 14a bodu 2 písm. a) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 1. 8. 2008, částka 87/2008
* Odůvodnění
* I. - Vymezení věci a rekapitulace návrhu
* II. - Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníka řízení, jakož i repliky navrhovatele
* III. - Upuštění od ústního jednání
* IV. - Petit návrhu a dikce napadeného právního předpisu
* V. - Podmínky aktivní legitimace navrhovatele
* VI. - Ústavní konformita kompetence a legislativního procesu
* VII. - Obsahový soulad napadených zákonných ustanovení s ústavním pořádkem
269
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 29. ledna 2008 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Eliška Wagnerová o návrhu Městského soudu v Praze na zrušení ustanovení položky 14a bodu 2 písm. a) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřeného slovy: „Za žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví a) proti rozhodnutí správního orgánu Kč 2 000,-“,
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
I.
Vymezení věci a rekapitulace návrhu
Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 21. září 2006 doručen návrh Městského soudu v Praze na zrušení ustanovení položky 14a bodu 2 písm. a) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřeného slovy: „Za žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví a) proti rozhodnutí správního orgánu Kč 2 000,-“.
Navrhovatel tak učinil dle § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to poté, co v souvislosti se svojí rozhodovací činností v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 48 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního (dále též jen „s. ř. s.“) dospěl k závěru, že ustanovení položky 14a bodu 2 písm. a) přílohy zákona o soudních poplatcích, jehož má být při řešení věcí sp. zn. 9 Ca 52/2006, 9 Ca 53/2006, 9 Ca 54/2006, 9 Ca 55/2006 a 9 Ca 56/2006 použito, je v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“) a čl. 1 Ústavy.
V uvedených věcech sp. zn. 9 Ca 52-56/2006 je Městským soudem v Praze rozhodováno o pěti žalobách obchodní společnosti FAD, a. s., proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu, jimiž se domáhá zrušení 162 rozhodnutí žalovaného, kterými byla zamítnuta odvolání proti platebním výměrům na daň z převodu nemovitostínemovitostí, vydaným Finančním úřadem pro Prahu 5. Uvedenými rozhodnutími nebylo žalobkyni v daňovém řízení uznáno právo na osvobození od daně z převodu nemovitostínemovitostí podle § 20 odst. 7 písm. a) a b) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, které uplatnila z převodu bytových a nebytových jednotek v přesně označené nemovitostinemovitosti, přitom kupní smlouvy s příslušnými nabyvateli - fyzickými a právnickými osobami - jsou různého data a právní účinky vkladu vlastnického práva vzešlého z uvedených smluv rovněž nastaly vždy k jinému časovému okamžiku (datu). Správní rozhodnutí o vyměření daně, jakož i rozhodnutí o odvolání ve správním řízení byla finančními orgány vydána jako samostatná rozhodnutí, skutkově i právně posuzující konkrétní případ převodu. Žalobkyně v rámci dispoziční volnosti napadla 162 správních rozhodnutí 5 žalobami, směřujícími proti těm správním rozhodnutím, která odpovídají určitému předmětu převodu (např. bytu s nebytovým prostorem) nebo jen nebytovému prostoru určitého charakteru (např. sklep, garáž).
Úvodem odůvodnění návrhu na zrušení předmětného zákonného ustanovení Městský soud v Praze vychází z poukazu na jednu z podmínek uplatnění žalob před správním soudem, jíž je splnění poplatkové povinnosti podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 1 písm. a) uvedeného zákona se soudní poplatky vybírají za řízení před soudy České republiky, a to z úkonů uvedených v sazebníku soudních poplatků, přičemž ve věcech správního soudnictví dle položky 14a bodu 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků, jenž tvoří přílohu zákona o soudních poplatcích, je soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč stanoven jako poplatek za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu. Ve věcech, v nichž žalobce napadá více správních rozhodnutí, je pak dle navrhovatele otázkou, jaký úkon je vlastně žalobou ve smyslu položky 14a bodu 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků. Jinými slovy vyjádřeno, je-li tímto úkonem ryze formálně bez přihlédnutí k obsahu a k okolnostem vedoucím k vydání správního aktu jen písemné podání označené jako žaloba, nebo je jím každý žalobní návrh uplatněný v takovém písemném podání, neboť ten, směřuje-li vždy proti jinému rozhodnutí, musí být také žalobou. Navrhovatel v této souvislosti připomíná, že ve správním soudnictví je řízení před správním soudem vymezeno nejen okruhem účastníků řízení, jimiž jsou žalobce a správní orgán, který ve správním řízení rozhodl ve druhém stupni, nýbrž i předmětem řízení, kterým je autonomně vždy jednotlivé samostatné správní rozhodnutí, neboť jde o posouzení zákonnosti takového rozhodnutí po stránce materiální i procesní.
Městský soud ke zdůvodnění své aktivní legitimace pro řízení o kontrole norem připomíná, že zákonné ustanovení položky 14a bodu 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků má být v uvedených právních věcech aplikováno jako předpoklad projednání podaných žalob.
Určení výše soudního poplatku v předmětných řízeních odvisí ale od příklonu k jedné ze dvou naznačených výkladových alternativ položky 14a bodu 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků. Při jejich zvažování navrhovatel uvádí, že výše poplatku stanovená podle počtu písemných podání by neodpovídala počtu a rozsahu skutečně dle obsahu žaloby a dle § 65 a následujících soudního řádu správního vedených řízení, a záviselo by pouze na vůli žalobce, v kolika žalobách - písemných podáních - uplatní své právo na soudní ochranu proti určitému počtu vydaných správních rozhodnutí, pročež by zahájená řízení byla zpoplatněna částkou z vůle žalobce bez ohledu na předmět řízení. V rámci své volné dispozice s návrhem by si žalobce rozvrhem návrhů do jednotlivých žalob určil výši soudního poplatku sám. Takový důsledek dispozičního oprávnění žalobce považuje navrhovatel za porušení ústavního principu rovnosti (s poukazem na čl. 4 odst. 1 Listiny), protože by dle něj vytvářel nerovnost v právu na přístup k soudu. Z uvedeného důvodu Městský soud v Praze v analogických případech vycházel z toho, že pro vznik poplatkové povinnosti není rozhodné, jak je podána žaloba, zda věci spolu souvisejí, zda se týkají shodných účastníků řízení, zda budou soudem projednány a rozhodnuty na základě shodného skutkového a právního posouzení a zda napadená rozhodnutí správních orgánů byla či nebyla vydána stejného data, nýbrž podle položky 14a bodu 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků ve spojení s § 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vybíral poplatek z každého žalobního návrhu, směřujícího proti jednomu samostatnému správnímu rozhodnutí.
Uvedený postup soudu však nebyl shledán ústavně konformním nálezem Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 664/03 [Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu (dále jen „Sbírka rozhodnutí“), svazek 40, nález č. 56]. Po reprodukci obsahu daného nálezu, jakož i reprodukci tomuto nálezu odpovídajících rozsudků Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 53/2004-76 a č. j. 1 Afs 127/2005-105 Městský soud v Praze konstatuje, že se z důvodu naprosté souměřitelnosti procesního postupu v otázce poplatkové povinnosti a věcné podstaty sporu cítí být ve shora uvedených věcech, v souvislosti s nimiž podává tento návrh na zrušení ustanovení položky 14a bodu 2 písm. a) přílohy zákona o soudních poplatcích, vázán názorem Ústavního souduÚstavního soudu, dle něhož neobstojí interpretace, podle které je účastník řízení povinen platit soudní poplatek za žalobu proti každému jednotlivému správnímu rozhodnutí.
Jestliže tedy ve správním soudnictví není Ústavním soudemÚstavním soudem považováno za ústavně konformní vybrání soudního poplatku ve výši 2 000,- Kč ze žaloby proti každému správnímu rozhodnutí, a jiná úprava vybrání soudního poplatku ve věcech správního soudnictví ze zákona nevyplývá, nelze pak dle městského soudu jinak, než dovodit, že samo ustanovení položky 14a bodu 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků, které musí být aplikováno jedině ve spojení s § 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích, je protiústavní. Uvedený závěr dle navrhovatele plyne i z argumentace Ústavního souduÚstavního soudu v nálezu sp. zn. I. ÚS 664/03, dle níž postupem aplikovaným městským soudem došlo k disproporční výši poplatku ve vztahu k výši vyměřené daně (40 % celkové vyměřené daně). Ve srovnání s rozhodovanou věcí navrhovatel ale s daným argumentem polemizuje, neboť v ní se mu celková výše soudního poplatku (324 000,- Kč) v poměru k celkové částce vyměřených daní určené součtem jednotlivě vyměřovaných daní (každá daň ve výši desetitisíců, také statisíců a miliónu) jeví velmi přiměřená. Hledisko disproporce mezi výší soudního poplatku a možným výsledkem řízení nelze dle navrhovatele uplatnit např. v řízení o přezkumu správních rozhodnutí ve věcech přestupkůpřestupků, neboť vzhledem k výši pokuty dle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, představuje tato nižší částku než soudní poplatek. Městský soud v Praze na okraj merita srovnávaných věcí poukazuje na odlišný pohled Ústavního souduÚstavního soudu na předmět řízení ve správním řízení, pokud se v nálezu sp. zn. I. ÚS 664/03 argumentuje hlediskem „obchodního případu“, přičemž dále uvádí, že měl původně za jednoznačné, že z dosavadního znění položky 14a bodu 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků lze jako měřítko zaplacení soudního poplatku dovodit jen správní rozhodnutí, jelikož tato sazební položka se týká správního soudnictví, v němž je předmětem přezkumného řízení individuální správní akt a soudem je posuzována zákonnost nejen materiální, ale i formální stránky vydaného správního aktu. Z uvedeného důvodu jednotlivá daňová rozhodnutí projednává procesně v samostatném řízení jako správní případ, resp. případ vydání individuálního správního aktu, což je důvodem, proč z hlediska soudního poplatku žalobu proti více rozhodnutím neposuzuje jako jeden obchodní případ podle skutkové a právní problematiky podstaty vztahů, které byly základem pro vydání daňových rozhodnutí. Platební výměry jsou správci daně vydávány samostatně a jsou samostatným exekučním titulem.
Z pohledu právního názoru obsaženého v nálezu sp. zn. I. ÚS 664/03 ale dle navrhovatele předmětná zákonná úprava ve své dikci Ústavním soudemÚstavním soudem naznačená hlediska nevyjadřuje. Situace vzniklá po přijetí nálezu sp. zn. I. ÚS 664/03 dle přesvědčení Městského soudu v Praze nedovoluje v dané věci pěti žalob proti 162 správním rozhodnutím vyměřit soudní poplatek ze žaloby proti každému správnímu rozhodnutí, neboť takový postup by byl protiústavní. Městský soud však dle svého přesvědčení nemá možnost vyměřit žalobkyni soudní poplatek ani z formálního hlediska dle počtu žalob, neboť nese odpovědnost za vybrání soudního poplatku ve správné výši, a tato výše nemůže být určena vůlí žalobce a jím zvoleného způsobu podání žalob, přičemž jiná kritéria vybrání soudního poplatku ze zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nevyplývají. Soud zároveň vyslovuje vázanost právním názorem Ústavního souduÚstavního soudu ohledně posuzování vazby výše soudního poplatku k předmětu řízení, tj. ohledně nutnosti rozhodovat o výši poplatku případ od případu, což by ale znamenalo možný rozpor se zásadou rovnosti a předvídatelnosti práva, jakož i zásadou hospodárnosti řízení (vzhledem k nutnosti v takovém případě zevrubného seznámení se s posuzovanou věcí v okamžiku zahájení řízení).
S ohledem na uvedené důvody navrhovatel vyslovuje stanovisko, dle něhož by zákonná úprava soudních poplatků ve správním soudnictví měla přesně určit pravidla, za jaký úkon či za jaké řízení a v jaké výši lze soudní poplatek od žalobce vybrat tak, aby soud při aplikaci příslušného ustanovení zákona nebyl vystaven různým interpretačním alternativám. Jelikož se Městský soud v Praze dle svého přesvědčení na základě uvedeného nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ocitl v procesní situaci, v níž nemá na jisto postaveno, v jaké výši má vést žalobkyni k zaplacení soudního poplatku z podaných žalob tak, aby splnil svoji zákonnou povinnost vybrat soudní poplatek dle ustanovení položky 14a bodu 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků ve spojení s § 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., a je-li dle čl. 95 odst. 2 Ústavy vázán zákonem a zároveň příkazem postupovat ústavně konformním způsobem, dospěl pro uvedené k závěru, že právní úprava ustanovení položky 14a bodu 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků je nejednoznačná, neboť umožňuje různé interpretace výše soudního poplatku ze žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, a tím ve svých důsledcích zakládá nerovné postavení účastníků řízení v jejich ústavně zaručeném právu na přístup k soudu dle čl. 36 odst. 1 Listiny a současně porušuje jeden ze základních principů právního státu, a to princip právní jistoty a důvěry v právo dle čl. 1 odst. 1 Ústavy, jenž je garantován zásadou předvídatelnosti zákona, jeho srozumitelnosti a zásadou jeho vnitřní bezrozpornosti.
Pro takto vyložené důvody Městský soud v Praze navrhuje, aby Ústavní soudÚstavní soud po provedeném řízení nálezem rozhodl, že ustanovení položky 14a bodu 2 písm. a) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřené slovy: „Za žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví a) proti rozhodnutí správního orgánu Kč 2 000,-“, se zrušuje dnem, který Ústavní soudÚstavní soud v nálezu stanoví.
II.
Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníka řízení, jakož i repliky navrhovatele
Podle § 42 odst. 4 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaslal Ústavní soudÚstavní soud předmětný návrh Poslanecké sněmovně. Úvodem svého vyjádření ze dne 1. listopadu 2006 předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ing. Miloslav Vlček konstatuje, že položka 14a včetně napadeného ustanovení bodu 2 písm. a) byla do sazebníku soudních poplatků vložena doprovodným zákonem k soudnímu řádu správnímu, jenž byl publikován pod č. 151/2002 Sb., přičemž návrh zákona byl předložen do Poslanecké sněmovny vládou dne 4. října 2001, projednán pak jako tisk 1081. K otázce souladu napadeného zákonného ustanovení s ústavním pořádkem se pak ve vyjádření odkazuje na důvodovou zprávu k danému návrhu, dle níž „navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána“. První čtení, jak se dále ve vyjádření uvádí, se konalo dne 25. října 2001 na 39. schůzi Poslanecké sněmovny, v hlasování č. 234 byl návrh přikázán ústavněprávnímu výboru, přičemž se pro něj z přítomných 117 poslanců vyslovilo 109 a nikdo nebyl proti. Tisk 1081 projednal ústavněprávní výbor na své 97. schůzi dne 18. ledna 2002, přičemž na rozdíl od původního znění vládního návrhu obsahujícího částku 5 000,- Kč ústavněprávní výbor v přijatém usnesení navrhl tuto částku snížit na výši 2 000,- Kč (usnesení výboru č. 235 bylo následně projednáno jako tisk 1081/1). Druhé čtení se konalo na 46. schůzi Poslanecké sněmovny, obecná rozprava k návrhu proběhla ve dnech 30. ledna a 8. února 2002, 8. února pak následovala rozprava podrobná. Pozměňovací návrhy z ní plynoucí byly shrnuty do tisku 1081/2. Třetí čtení se uskutečnilo na téže - tj. 46. schůzi Poslanecké sněmovny dne 15. února 2002, závěrečný návrh usnesení, kterým Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s přijatým návrhem zákona, a to podle tisku 1081, ve znění pozměňovacích návrhů, byl přijat, když se pro něj z přítomných 159 poslanců vyslovilo 149 a nikdo nebyl proti. Následně byl návrh zákona postoupen Senátu, který se jím nezabýval. Prezident republiky zákon podepsal dne 28. března 2002.
Na základě uvedeného předseda Poslanecké sněmovny konstatuje, že zákon byl schválen potřebnou většinou poslanců Poslanecké sněmovny, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a byl řádně vyhlášen.
S ohledem na Poslaneckou sněmovnou přijaté pozměňující návrhy, jež se napadeného ustanovení dotkly pouze ve výši navržené částky, a s ohledem na důvodovou zprávu se ve vyjádření konstatuje, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení o souladu přijatého zákona s Ústavou i právním řádem a že je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby v souladu s „podanou ústavní stížností Městského soudu v Praze“ (sic!) a jeho návrhem na zrušení ustanovení položky 14a bodu 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., a to v části vyjádřené slovy: „Za žalobu na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví a) proti rozhodnutí správního orgánu Kč 2 000,-“, posoudil ústavnost tohoto zákona a vydal příslušné rozhodnutí.
Závěrem předseda Poslanecké sněmovny upozorňuje na ne zcela přesně formulovaný návrh Městského soudu v Praze, v němž se navrhuje zrušení slov „Za žalobu na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví a) proti rozhodnutí správního orgánu Kč 2 000,-“, přičemž v položce 14a bodě 2 návětí zní: „Za žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví“, a dále je text členěn na písmena a) až d). Vypuštěním výše uvedených slov by dle účastníka řízení v položce 14a bodě 2 zůstala v návětí pouze slova „nebo jiný návrh“, a dále text písmen b) až d), což by v praxi vedlo ke zmatečnosti a neaplikovatelnosti tohoto ustanovení.
Podle § 42 odst. 4 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zaslal Ústavní soud předmětný návrh i Senátu Parlamentu České republiky.
Úvodem svého vyjádření ze dne 7. listopadu 2006 jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka, shodně s vyjádřením předsedy Poslanecké sněmovny, upozorňuje na nesprávnou formulaci návrhového petitu, poukazuje přitom na gramatické nesrovnatelnosti zůstavší dikce po případné derogaci (očividně by např. přebývala slova „nebo jiný“), dále na nesrovnatelnosti legislativně-technické [navrhuje se zrušit písmeno a) položky 14a bodu 2 mj. ve slovech „Za žalobu na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví“, ač tato slova vůbec písmeno a) neobsahuje], a konečně i na nesrovnalosti obsahové [vypuštěním slova „žaloba“ by nebylo z hlediska další interpretace zcela pokryto písmeno d) bodu 2 položky 14a, tj. „ostatní případy“, které dosud zahrnuje např. žaloba na nečinnost]. K obsahu svého vyjádření pak účastník dodává, že se bude týkat varianty návrhu na zrušení písmene a) bodu 2 položky 14a sazebníku poplatků.
Ke genezi napadeného zákonného ustanovení se ve vyjádření uvádí, že přijetí položky 14a sazebníku poplatků připadlo do období legislativního projednávání reformy správního soudnictví v roce 2002 [s výjimkou nově vloženého ustanovení bodu 2 písm. d), které bylo do dané položky zařazeno zákonem č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů]. Bylo provedeno zákonem č. 151/2002 Sb. Návrh uvedeného zákona byl Senátu postoupen dne 25. února 2002, pod č. 224 byl předmětný návrh organizačním výborem Senátu přikázán ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu, a dále výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Oba výbory usneseními č. 83 ze dne 6. března 2002, resp. č. 94 ze dne 12. března 2002 doporučily Senátu návrh schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Dne 21. března 2002 návrh zákona projednalo na své 15. schůzi třetího funkčního období plénum Senátu a usnesením č. 327 vyjádřilo vůli se jím nezabývat. V hlasování č. 95 bylo 38 ze 43 přítomných senátorů pro návrh, jeden byl proti návrhu.
Dle vyjádření napadené ustanovení nebylo co do obsahu v průběhu legislativního projednávání v Senátu nikterak problematizováno, což dokazuje i forma přijetí návrhu zákona, která je de facto schválením návrhu zákona Senátem v plénu bez rozpravy. Z uvedeného pak účastník řízení činí závěr, dle něhož Senát návrh zákona projednal v mezích ústavní pravomoci a rozhodl, jak bylo již uvedeno.
Ve stanovisku k věci samé pak účastník řízení vychází z interpretace § 1 zákona o soudních poplatcích. Uvádí, že jeho dikce prima facie umožňuje důsledně rozlišovat mezi poplatkem za řízení, poplatkem za úkon soudu a poplatkem za úkon správy soudu, přičemž v reakci na nejednotnou aplikační praxi se významem této distinkce zabýval Nejvyšší soud ve stanovisku ze dne 4. července 1996 sp. zn. Cpjn 68/95 a Opjn 1/95. V dalším rekapituluje vývoj právní úpravy soudních poplatků počínaje císařským nařízením č. 279/1915 ř. z., o soudních poplatcích, přes zákon č. 173/1950 Sb., o soudních poplatcích, nařízení ministra financí č. 3/1951 Sb., kterým se vydává sazebník soudních poplatků a některé předpisy o nich, resp. nařízení ministra financí č. 22/1959 Sb., o soudních poplatcích, dále zákon č. 116/1966 Sb., o soudních poplatcích, zákon č. 147/1984 Sb., o soudních poplatcích, až po zákon č. 549/1991 Sb. a jeho novelizaci provedenou zákonem č. 255/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Byla-li dle účastníka pro první z uvedených úprav charakteristická srozumitelnost a relativně vysoká konkrétnost, pro úpravy z doby po roce 1948 byla pak příznačná vyšší míra obecnosti, nejednoznačnost a směšování různých právních institutů (např. v právní úpravě z let 1951 a 1959 směšování poplatků za žalobu či návrh s poplatky za různé výpisy, osvědčení apod.).
Ve vazbě na ustanovení § 1 zákona č. 549/1991 Sb., ve znění zákona č. 255/2000 Sb., se ve vyjádření předsedy Senátu konstatuje, že položka 14a, jejíž součástí je dotčené ustanovení, je v sazebníku řazena mezi poplatky vybírané za řízení, přičemž ani z dikce § 1 písm. a), podle které se poplatky za řízení vybírají „z úkonů uvedených v sazebníku poplatků“, ani z uvozovací věty bodu 2 položky 14a sazebníku poplatků znějící „za žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví“, ani ze spojení obou nelze dovozovat, že by nemělo být zpoplatněno řízení jako celek. Zákonodárce dle přesvědčení účastníka specifikoval sazbu poplatku podle požadavku dostupnosti soudní ochrany, povahy posuzované věci i podle náročnosti na rozhodující orgán - soud. Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel ve svém podání zvažuje pojmy řízení, žaloba a žalobou napadené správní rozhodnutí, účastník zastává názor, dle něhož právní konstrukce poplatkového práva zůstává přes proměnlivé výrazové prostředky v čase ve své podstatě neměnná, přičemž jejím základem je rozčlenění na poplatky za řízení a poplatky za úkony při zohlednění rozdílu mezi úkony soudu a úkony justiční správy. Z uvedeného důvodu formuluje následující interpretaci dotčeného ustanovení: v soudním řízení před správním soudem proti rozhodnutí správního orgánu je zpoplatněn výkon soudnictví v jedné instanci, a to částkou 2 000,- Kč splatnou při podání žaloby.
Účastník řízení zdůrazňuje volnost projevu právního subjektu, pročež považuje za správné vázat soudní poplatek na žalobu (dispoziční úkon žalobce), a nikoli jej chápat jako ekonomický příspěvek na výdaje státu za úřední činnost. Součástí dispoziční volnosti žalobce je jeho právo svým podáním vymezit předmět řízení (kupř. jednou žalobou ke správnímu soudu žádat o přezkoumání několika správních rozhodnutí). Na straně druhé účastník (s poukazem na rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 53/2004-76 a č. j. 1 Afs 127/2005-105) upozorňuje na oprávnění soudu věci spojit ke společnému projednání nebo více napadených správních rozhodnutí pojatých do jedné žaloby vyloučit k samostatnému projednání, není-li společné řízení možné nebo vhodné (§ 39 odst. 2 s. ř. s.). Z uvedeného rozboru se ve vyjádření vyvozuje závěr, dle něhož ve věci, v níž je napadáno více rozhodnutí správních orgánů jedinou správní žalobou, rozhodnutí jsou skutkově a právně identická a týkají se týchž účastníků, musí být vedeno jedno řízení, zpoplatněné jednou sazbou-jedním poplatkem za řízení dle sazebníku. V této souvislosti je kladen důraz na vzájemnou vazbu splnění poplatkové povinnosti a garantování přístupu k soudu.
Vycházeje z analogických prvků mezi občanským soudním řízením a správním soudnictvím se účastník ztotožňuje s doktrinárním stanoviskem k účelu soudních poplatků (V. Hora, Československé civilní právo procesní. Díl II., Praha 1923, s. 71), dle něhož soudnictví na straně jedné „nesmí být podnikem výdělečným“, na straně druhé nemá docházet „k sudičství, ku zneužívání soudu a řízení soudního a tím i ku škodě celku“. Jinými slovy vyjádřeno, na potenciálního žalobce má soudní poplatek působit motivačně (nezneužívat soudnictví), z hlediska společnosti plní poplatek roli části ekonomického ekvivalentu za činnost soudu (výkon soudnictví). Uvedený právní závěr dle účastníka plyne i z judikatury Evropského soudu pro lidská práva (Buffalo, s. r. o. v likvidaci, proti Itálii). Vycházeje z proporcionality vztahu uvedených účelů, považuje předseda Senátu za přiměřenou i výši soudního poplatku (tj. 2 000,- Kč).
K námitce nejednoznačnosti ze strany navrhovatele pak účastník řízení konstatuje, že dle jeho názoru jsou zákonná pravidla v předmětné věci nastavena dostatečně jasně, srozumitelně a natolik obecně, aby soudu umožňovala aplikovat danou normu případ od případu, přičemž ponechávají dostatečný prostor pro uvážení. Domnívá se dále, že nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 664/03, dle něhož „interpretace zákona č. 549/1991 Sb., podle níž účastník řízení je povinen platit soudní poplatek za každé správní rozhodnutí, která jsou skutkově a právně zcela identická, týkají se týchž účastníků a jsou vydána týž den, stejným správním orgánem, je nejen disproporční, ale také protiústavní“, představuje jasné a srozumitelné východisko pro řešení příp. výkladových pochybností. Vycházeje z uvedeného, poukazuje na zásadu ústavně konformní interpretace jednoduchého práva, jež by měla být východiskem pro postup navrhovatele v dané věci.
Závěrem se ve vyjádření konstatuje, že je zcela na Ústavním souduÚstavním soudu, aby „posoudil ústavnost návrhu na zrušení napadených ustanovení“.
V replice k vyjádření Poslanecké sněmovny, doručené Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 17. ledna 2008, navrhovatel zdůrazňuje, že ve svém návrhu vychází z čl. 11 odst. 5 Listiny, podle kterého lze poplatky ukládat pouze na základě zákona, a z čl. 37 odst. 3 Listiny, podle něhož jsou si všichni účastníci v řízení rovni, z čehož dovozuje závěr, dle něhož i v případě žaloby proti více rozhodnutím musí být výše finančních nákladů sporu určena bez závislosti na úsudku soudce vyvozeném z prostudování skutkové podstaty věci. Argumentaci zásadou rovnosti účastníků řízení Městský soud v Praze ilustruje v replice i příklady z vlastní praxe. Klade si dále otázku, zdali v případě, závisí-li určení výše soudního poplatku od úvahy soudu, neměla by být dána ve smyslu § 34 odst. 1 s. ř. s. Ministerstvu financí jako osobě zúčastněné na řízení možnost se ke každé výši soudního poplatku vyjádřit. K formulaci petitu pak navrhovatel podotýká, že je v pravomoci Ústavního souduÚstavního soudu dle § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. rozhodnout, že zákon nebo jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení se zrušují dnem, který v nálezu určí, čímž je dán nástroj zamezení vzniku nežádoucí disproporce. Závěrem repliky pak konstatuje, že na svém návrhu trvá, což činí i s poukazem na novější judikaturu Ústavního soudu (usnesení sp. zn. III. ÚS 464/06 - v elektronické verzi viz http://nalus.usoud.cz, ve Sbírce rozhodnutí nepublikováno,).
III.
Upuštění od ústního jednání
Dle ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. může Ústavní soudÚstavní soud se souhlasem účastníků od ústního jednání upustit, nelze-li od něj očekávat další objasnění věci. Vzhledem k tomu, že jak navrhovatel v podání ze dne 22. ledna 2008, tak i účastníci řízení v přípise předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 8. ledna 2008 a předsedy Senátu Parlamentu České republiky ze dne 7. ledna 2008 vyjádřili svůj souhlas s upuštěním od ústního jednání, a dále vzhledem k tomu, že Ústavní soud má za to, že od jednání nelze očekávat další objasnění věci, bylo od ústního jednání v předmětné věci upuštěno.
IV.
Petit návrhu a dikce napadeného právního předpisu
Ústavní soudÚstavní soud je při svém rozhodování rozsahem podaného návrhu vázán a ve svém rozhodnutí z jeho hranic (ultra petitum) vykročit nemůže [viz např. rozhodnutí ve věci sp. zn. Pl. ÚS 16/94 (Sbírka rozhodnutí, svazek 2, usn. č. 14), sp. zn. Pl. ÚS 8/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 4, nález č. 83, vyhlášen pod č. 29/1996 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 5/01 (Sbírka rozhodnutí, svazek 24, nález č. 149, vyhlášen pod č. 410/2001 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (Sbírka rozhodnutí, svazek 34, nález č. 113, vyhlášen pod č. 512/2004 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 10/03 (Sbírka rozhodnutí, svazek 36, nález č. 9, vyhlášen pod č. 86/2005 Sb.)]. Navrhuje-li Městský soud v Praze zrušit ustanovení položky 14a bodu 2 písm. a) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřeného slovy: „Za žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví a) proti rozhodnutí správního orgánu Kč 2 000,-“, ačkoli celým svým obsahem návrh směřuje vůči písmeni a) bodu 2 položky 14a sazebníku poplatků, považuje Ústavní soudÚstavní soud vymezení petitu za zřejmý omyl, a pokud ve svých úvahách z něj vybočil, nejde o postup ultra petitum, nýbrž o odstranění zjevného rozporu mezi obsahem a citací právního předpisu, označující petit návrhu (viz obdobně v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 38/06, vyhlášen pod č. 84/2007 Sb.). V opačném případě by totiž v případě derogace navrhovatelem označeného zákonného ustanovení zbývající část položky 14a bodu 2 sazebníku poplatků pozbyla rozumného smyslu.
Ustanovení písmene a) bodu 2 položky 14a sazebníku poplatků, jenž tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších zákonů, zní: „a) proti rozhodnutí správního orgánu Kč 2 000,-“.
V.
Podmínky aktivní legitimace navrhovatele
Návrh na zrušení ustanovení písmene a) bodu 2 položky 14a sazebníku poplatků, jenž tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších zákonů, byl podán Městským soudem v Praze dle ustanovení § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Jak bylo již uvedeno v naraci, v uvedených věcech sp. zn. 9 Ca 52-56/2006 je Městským soudem v Praze rozhodováno o pěti žalobách obchodní společnosti FAD, a. s., proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu, jimiž se domáhá zrušení 162 rozhodnutí žalovaného, kterými byla zamítnuta odvolání proti platebním výměrům na daň z převodu nemovitostínemovitostí, vydaným Finančním úřadem pro Prahu 5. Uvedenými rozhodnutími nebylo žalobkyni v daňovém řízení uznáno právo na osvobození od daně z převodu nemovitostínemovitostí podle § 20 odst. 7 písm. a) a b) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, které uplatnila z převodu bytových a nebytových jednotek v přesně označené nemovitostinemovitosti.
Městský soud v Praze tak učinil dle § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to poté, co v souvislosti se svojí rozhodovací činností v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 48 odst. 1 písm. a) s. ř. s. dospěl k závěru, že ustanovení písmene a) bodu 2 položky 14a sazebníku poplatků, jenž tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších zákonů, jehož má být při řešení věcí sp. zn. 9 Ca 52-56/2006 použito, je v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 1 Ústavy.
Procesní podmínkou aktivní legitimace obecného soudu dle § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je taková pozice zákona, příp. jeho jednotlivého ustanovení, jehož zrušení je navrhováno, k předmětu kmenového řízení, jež zakládá pro posouzení věci ze strany obecného soudu rozhodovací důvody.
Jelikož zaplacení soudního poplatku je podmínkou projednání věci (§ 9 zákona o soudních poplatcích), lze na straně navrhovatele konstatovat naplnění podmínek jeho aktivní legitimace pro řízení o kontrole norem.
VI.
Ústavní konformita kompetence a legislativního procesu
Ústavní soudÚstavní soud v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je v řízení o kontrole norem povinen posoudit, zda napadený zákon, jeho jednotlivé ustanovení, příp. jiný právní předpis nebo jeho jednotlivé ustanovení, byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
Ze sněmovních tisků a těsnopiseckých zpráv, jakož i vyjádření účastníka řízení bylo zjištěno, že Poslanecká sněmovna schválila návrh předmětného zákona, tj. zákona č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, ve 3. čtení na své 46. schůzi dne 15. února 2002 usnesením č. 2106, kdy z přítomných 159 poslankyň a poslanců se pro jeho přijetí vyslovilo 149 poslankyň a poslanců a nikdo nebyl proti.
Dne 21. března 2002 návrh zákona projednalo na své 15. schůzi třetího funkčního období plénum Senátu a usnesením č. 327 vyjádřilo vůli se jím nezabývat. V hlasování č. 95 bylo 38 ze 43 přítomných senátorů pro návrh, jeden byl proti návrhu.
Předmětný zákon byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a byl pod č. 151/2002 Sb. řádně vyhlášen v částce 61 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. dubna 2002, a dle čl. XXVII pro rozhodování Ústavního souduÚstavního soudu relevantní ustanovení čl. X bodu 18 nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2003.
VII.
Obsahový soulad napadených zákonných ustanovení s ústavním pořádkem
Nejobecnější vyjádření účelu a smyslu soudních poplatků je obsaženo v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona o soudních poplatcích (tisk 476), přijatého Českou národní radou dne 5. prosince 1991 a vyhlášeného pod č. 549/1991 Sb.: „Úkolem právních předpisů upravujících vyměřování a vybírání soudních poplatků je též odpovídajícími sazbami poplatků zabezpečit z části úhradu nákladů, které vznikají státu výkonem soudnictví, a zároveň omezovat podávání některých neutvářených návrhů na zahájení soudních řízení. Jejich úkolem je současně působit na to, aby povinní dobrovolně plnili své povinnosti vůči spoluobčanům a ostatním subjektům.“.
Z pohledu komparativního akcentuje první z uvedených účelů soudního poplatku Spolkový ústavní soudústavní soud SRN (BVerfGE 50, 217 [226]). Dle něj je „poplatek veřejnoprávním peněžitým plněním, jež je poplatkovému dlužníku z důvodu veřejného plnění vůči jednotlivci jednostranně uloženo (veřejnoprávní normou anebo obdobným výsostným aktem) a je určeno k tomu, aby v návaznosti na toto plnění jeho náklady zcela anebo zčásti pokrylo“.
Smyslem a účelem ustanovení písmene a) bodu 2 položky 14a sazebníku poplatků, jenž tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., je promítnutí přijetí soudního řádu správního i do úpravy soudních poplatků.
Základní námitkou protiústavnosti uvedeného zákonného ustanovení ze strany navrhovatele je existence jeho několika interpretačních alternativ a nejasnost a neurčitost hledisek jejich výběru. Nadto navrhovatel nepřijímá argumentaci obsaženou v nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 664/03, dle níž určením výše soudního poplatku dle písmene a) bodu 2 položky 14a sazebníku poplatků zpoplatněním návrhu ve vztahu ke každému napadenému správnímu rozhodnutí došlo k disproporční výši poplatku ve vztahu k výši vyměřené daně, a uvádí příklady, ve kterých k takovéto disproporci nedochází.
Otázkou ústavně konformní interpretace ustanovení písmene a) bodu 2 položky 14a sazebníku poplatků se zabýval Ústavní soudÚstavní soud komplexně v nálezu sp. zn. I. ÚS 664/03 (viz výše). Úvodem v něm navázal na svoji předchozí judikaturu k poplatkové povinnosti (sp. zn. IV. ÚS 162/99, Sbírka rozhodnutí, svazek 15, nález č. 104), v níž zdůraznil, že „úprava poplatkové povinnosti či osvobození od ní provedená zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, představuje jeden ze základních momentů podmiňujících právo na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny“. Z uvedené teze vyvodil pak v daném nálezu sp. zn. I. ÚS 664/03 závěr, dle něhož „exces obecného soudu při rozhodování o výši poplatku podle zákona č. 549/1991 Sb. může dosáhnout takové míry, že zasáhne i do základního práva podle čl. 36 odst. 1 či 2 Listiny“. Interpretační alternativu umožňující kumulaci soudního poplatku při aplikaci písmene a) bodu 2 položky 14a sazebníku poplatků proto jako ústavně rozpornou vyloučil: „Interpretace zákona č. 549/1991 Sb., podle níž účastník řízení je povinen platit soudní poplatek za každé správní rozhodnutí, která jsou skutkově a právně zcela identická, týkají se týchž účastníků a jsou vydána týž den, stejným správním orgánem, je nejen disproporční, ale také protiústavní. Listina základních práv a svobod stanoví v čl. 36 odst. 2 zásadu, podle níž kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí. Ve světle tohoto článku Listiny měl postup městského soudu charakter podstatného omezení stěžovatelky v přístupu k soudu.“.
Uvedené stanovisko Ústavní soudÚstavní soud potvrdil i ve své další judikatuře. V nálezu sp. zn. II. ÚS 745/06 (dosud nepublikováno, v elektronické verzi viz http://nalus.usoud.cz) uvedl, že „ústavně konformním výsledkem interpretace zákona č. 549/1991 Sb. nemůže být taková interpretace, podle níž je účastník řízení povinen platit soudní poplatek za každé správní rozhodnutí, pokud jde o rozhodnutí, která jsou skutkově a právně zcela identická, týkají se týchž účastníků a jsou vydána týž den stejným správním orgánem.“. V dalším nálezu, týkajícím se dané problematiky, sp. zn. I. ÚS 43/07 (dosud nepublikováno, v elektronické verzi viz http://nalus.usoud.cz) pak konstatoval následující: „Pokud napadeným usnesením městský soud na základě interpretace příslušných ustanovení zákona č. 549/1991 Sb. vyměřil stěžovateli soudní poplatek 2 000,- Kč za každé jednotlivé, správní žalobou napadené správní rozhodnutí, byť se všechna tato rozhodnutí týkala jednoho jediného případu (odvolání proti platebnímu výměru na penále), řešila stejnou právní otázku, týkala se pouze stěžovatele, byla vydána ve stejný den jedním a týmž správním orgánem a obsahovala totožnou právní argumentaci, měl takový postup dle Ústavního souduÚstavního soudu charakter podstatného omezení stěžovatele v přístupu k soudu, resp. ve světle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod omezil právo stěžovatele na soudní přezkum rozhodnutí orgánu veřejné správy.“. Argumentuje-li navrhovatel usnesením sp. zn. III. ÚS 464/06 (viz výše), nelze než konstatovat, že ve smyslu § 23 zákona č. 182/1993 Sb. nebylo toto rozhodnutí způsobilé založit změnu právního názoru Ústavního soudu na posuzovanou problematiku.
Otázkou interpretace ustanovení písmene a) bodu 2 položky 14a sazebníku poplatků se ve své judikatuře zabýval i Nejvyšší správní soud. Z povahy žaloby jako dispozičního úkonu, jímž se žalobce obrací na soud se žádostí o poskytnutí soudní ochrany a vymezuje jím předmět soudního řízení, vyvodil v rozsudku č. j. 1 Afs 127/2005-105 povinnost soudu respektovat, zda žalobce žalobou napadl jedno rozhodnutí nebo rozhodnutí několik, ledaže by takové procesní jednání žalobce bylo v rozporu s procesními předpisy. Jinými slovy vyjádřeno, je-li objektivní kumulace přípustná, není soud oprávněn účinky dispozičního úkonu zmařit tím, že vyloučí věci k samostatnému projednání (v rozporu s podmínkami dle § 39 odst. 2 s. ř. s.), a poruší tím dispoziční zásadu (na níž je správní soudnictví vybudováno), subjektivní veřejné právo jedince na respektování autonomie jeho vůle, jakož i princip procesní ekonomie. Z takto vyložených důvodů nepřípustného postupu soudu Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 2 As 53/2004-76 vyvodil kromě jiného i následující, pro posuzovanou otázku relevantní důsledek: „Tento postup tam, kde není odůvodněn, zatěžuje ... strany soudního sporu (například nezdůvodněnou multiplikací soudního poplatku).“.
V řízení o přezkumu souladu ustanovení písmene a) bodu 2 položky 14a sazebníku poplatků s ústavním pořádkem Ústavní soudÚstavní soud neshledal žádný důvod se od své předchozí judikatury k dané věci odchýlit. Toliko k jejímu doplnění dodává následující:
K základním argumentačním metodám postupu Ústavního souduÚstavního soudu v řízení o kontrole norem patří princip priority ústavně konformní interpretace před derogací, podle něhož v situaci, kdy určité ustanovení právního předpisu umožňuje dvě různé interpretace, přičemž jedna je v souladu s ústavním pořádkem a druhá je s ním v rozporu, není dán důvod zrušení tohoto ustanovení. Při aplikaci daného právního předpisu je pak úkolem všech státních orgánů interpretovat jej ústavně konformním způsobem. Tato metoda vychází z principu dělby moci a s ní spojeného principu zdrženlivosti, tj. z principu, dle něhož lze-li zajištění ústavnosti dosáhnout alternativními prostředky, Ústavní soudÚstavní soud volí ten, jenž moc zákonodárnou omezuje v míře nejmenší.
Ústavní soudÚstavní soud se k tomuto principu přihlásil v řadě svých rozhodnutí. Poprvé tak učinil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 48/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 5, nález č. 21, vyhlášen pod č. 121/1996 Sb.). Princip priority ústavně konformního výkladu před zrušením použil pak i v řadě dalších rozhodnutí v řízení o kontrole norem [např. sp. zn. Pl. ÚS 5/96 (Sbírka rozhodnutí, svazek 6, nález č. 98, vyhlášen pod č. 286/1996 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 19/98 (Sbírka rozhodnutí, svazek 13, nález č. 19, vyhlášen pod č. 38/1999 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 15/98 (Sbírka rozhodnutí, svazek 13, nález č. 48, vyhlášen pod č. 83/1999 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 4/99 (Sbírka rozhodnutí, svazek 14, nález č. 93, vyhlášen pod č. 192/1999 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 10/99 (Sbírka rozhodnutí, svazek 16, nález č. 150, vyhlášen pod č. 290/1999 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 41/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 32, nález č. 10, vyhlášen pod č. 98/2004 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 92/06 (usnesení ve Sbírce rozhodnutí nepublikované, v elektronické podobě viz http://nalus.usoud.cz)].
Nejvyšší správní soud ve shodě s tradicí, doktrínou i ústavním principem ochrany svobody v citovaných rozsudcích akcentoval důležitost zásady dispoziční v soudním řízení správním, v jejím rámci oprávnění žalobce vymezit předmět řízení, tj. i formou kumulace napadených správních rozhodnutí. Kromě momentu ochrany svobody a autonomie vůle upozornil v této souvislosti i na racionalitu takového postupu, na princip procesní ekonomie. S takto vyloženým chápáním obou uvedených zásad, tj. zásady dispoziční a zásady procesní ekonomie, se Ústavní soudÚstavní soud plně ztotožňuje.
Přípustnost objektivní kumulace v petitu návrhu odpovídá rovněž účelu právních institutů spojení, resp. vyloučení věci (§ 39 s. ř. s.). Je-li tedy na straně jedné chráněna autonomie vůle navrhovatele promítající se v uplatnění zásady dispoziční, na straně druhé je rovněž chráněna homogenita soudního řízení, a to institutem vyloučení věci dle § 39 odst. 2 s. ř. s., dle něhož směřuje-li jedna žaloba proti více rozhodnutím, může předseda senátu usnesením každé takové rozhodnutí vyloučit k samostatnému projednání, není-li společné řízení možné nebo vhodné. Společné řízení přitom je možné a vhodné, jde-li o věci skutkově a právně buď identické anebo obdobné a týkají-li se tyto věci týchž účastníků. Argumentace Nejvyššího správního soudu v rozsudku č. j. 1 Afs 24/2005-70 v této souvislosti nesměřuje vůči nepřijatelnosti postupu dle § 39 odst. 2 s. ř. s., nýbrž vůči nedodržení kautel, jež dané ustanovení zakotvuje.
Uplatňuje-li navrhovatel vůči nálezu sp. zn. I. ÚS 664/03 jako námitku příklad, v němž kumulativním výpočtem soudního poplatku nedochází k jeho disproporční výši, Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti toliko poznamenává, že v uvedeném nálezu pouze upozornil na eventuální negativní důsledky interpretace ustanovení písmene a) bodu 2 položky 14a sazebníku poplatků předestřené Městským soudem v Praze.
Výklad ustanovení písmene a) bodu 2 položky 14a sazebníku poplatků, jenž tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., obsažený v citované judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu a Nejvyššího správního soudu považuje Ústavní soudÚstavní soud tudíž za ústavně konformní, tj. souladný jak s čl. 36 Listiny, tak i čl. 1 Ústavy. Tato skutečnost zakládá opodstatnění aplikovat princip priority ústavně konformní interpretace před derogací i v posuzované věci.
Pro uvedené byl návrh Městského soudu v Praze na zrušení ustanovení písmene a) bodu 2 položky 14a sazebníku poplatků, jenž tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zamítnut (§ 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.).
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. n5/2008 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. n5/2008 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskových chyb v zákoně č. 261/2008 Sb.
Vyhlášeno 30. 7. 2008, částka 86/2008
* 1\\. V čl. I mají místo slov „Volební obvod č. 21 Sídlo: Praha“ správně být slova „Volební obvod č. 21 Sídlo: Praha 5“.
* 2\\. V čl. I mají místo slov „Volební obvod č. 55 Sídlo: Brno-město“ správně být slova „Volební obvod č. 55 Sídlo: Brno-město“.
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
o opravě tiskových chyb v zákoně č. 261/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
1.
V čl. I mají místo slov „Volební obvod č. 21 Sídlo: Praha“ správně být slova „Volební obvod č. 21 Sídlo: Praha 5“.
2.
V čl. I mají místo slov „Volební obvod č. 55 Sídlo: Brno-město“ správně být slova „Volební obvod č. 55 Sídlo: Brno-město“. |
Úplné znění zákona č. 267/2008 Sb. | Úplné znění zákona č. 267/2008 Sb.
Úplné znění zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 30. 7. 2008, částka 86/2008
* ČÁST PRVNÍ - POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI Z PROVOZU VOZIDLA (§ 1 — § 30 až 33)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 34 — § 34) k zákonu č. 168/1999 Sb.
267
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje úplné znění zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 307/1999 Sb., zákonem č. 56/2001 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 47/2004 Sb., zákonem č. 377/2005 Sb., zákonem č. 57/2006 Sb., zákonem č. 296/2007 Sb. a zákonem č. 137/2008 Sb.
ZÁKON
o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI Z PROVOZU VOZIDLA
Oddíl první
Úvodní ustanovení
§ 1
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společentví1) a upravuje
a)
pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „pojištění odpovědnosti“),
b)
zřízení České kanceláře pojistitelů (dále jen „Kancelář“), její právní postavení, organizaci a předmět činnosti.
(2)
Nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici1a), silnici2), místní komunikaci3) a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná4) (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
(3)
Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí zvláštním právním předpisem4a).
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
vozidlem silniční vozidlo, zvláštní vozidlo, trolejbus5); za vozidlo se nepovažuje vozík pro invalidy, potahové vozidlo a nemotorové vozidlo tažené nebo tlačené pěší osobou, jízdní kolo a koloběžka, pokud nejsou schváleny jako druh vozidla motocykl,
b)
tuzemským vozidlem vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel vedené podle zvláštního právního předpisu9) (dále jen „evidence vozidel“), nebo vozidlo, které nepodléhá evidenci vozidel a je ve vlastnictví fyzické osoby s bydlištěm nebo místem podnikání nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky, anebo vozidlo, které bylo odesláno do České republiky z jiného členského státu [písm. l)], je-li Česká republika státem cílového určení, a to po dobu 30 dnů počínaje dnem, kdy kupující osoba vozidlo převzala, i když vozidlo nebylo v České republice registrováno,
c)
cizozemským vozidlem vozidlo, které je vybaveno cizí státní poznávací značkou, nebo vozidlo, které není vybaveno cizí státní poznávací značkou a je ve vlastnictví fyzické osoby s bydlištěm nebo místem podnikání mimo území České republiky, anebo právnické osoby se sídlem mimo území České republiky,
d)
pojistitelem pojišťovna, která je podle zvláštního právního předpisu10) oprávněna provozovat na území České republiky pojištění odpovědnosti,
e)
pojistníkem ten, kdo uzavřel s pojistitelem smlouvu o pojištění odpovědnosti,
f)
pojištěným ten, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje,
g)
poškozeným ten, komu byla provozem vozidla způsobena škoda a má právo na náhradu škody,
h)
škodnou událostí způsobení škody provozem vozidla,
i)
kanceláří pojistitelů profesní organizace sdružující pojišťovny, které jsou v určitém státě oprávněny provozovat pojištění odpovědnosti,
j)
orgánem evidence správní orgán, který vede evidenci vozidel9),
k)
zelenou kartou mezinárodní osvědčení prokazující skutečnost, že k vozidlu byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v tomto osvědčení,
l)
členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor,
m)
územím, na kterém má vozidlo obvyklé stanoviště,
1.
území státu, jehož státní poznávací značkou nebo jinou registrační značkou je vozidlo opatřeno, bez ohledu na to, zda uvedená značka je trvalá nebo dočasná, nebo
2.
území státu, v němž značka přidělená vozidlu pojistitelem nebo jiná rozlišovací značka byla vydána, jestliže vozidlo nepodléhá evidenci vozidel, ale na vozidle je umístěna značka přidělená pojistitelem nebo jiná rozlišovací značka, která je obdobou státní poznávací značky, nebo
3.
území státu, v němž má vlastník nebo spoluvlastník (dále jen „vlastník“) vozidla bydliště, jestliže se pro takové vozidlo nevyžaduje ani registrační značka ani značka přidělená pojistitelem nebo jiná rozlišovací značka, která je obdobou státní poznávací značky, nebo
4.
území státu, ve kterém došlo ke škodné události, jestliže se jedná o vozidlo bez státní poznávací značky, přestože mělo být takovou značkou opatřeno, nebo o vozidlo se státní poznávací značkou či jinou registrační značkou, která neodpovídá nebo přestala odpovídat vozidlu, a to v případech poskytnutí plnění podle § 24 odst. 2 písm. b).
Oddíl druhý
Pojištění odpovědnosti
§ 3
Pojistná smlouva
(1)
Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu4a) nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit11), pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že příslušnému orgánu evidence odevzdal státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti.
(2)
Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.
(3)
Bezprostředně po uzavření pojistné smlouvy, týkající se tuzemského vozidla, vydá pojistitel pojistníkovi zelenou kartu.
(4)
Pojistná smlouva obsahuje vždy
a)
určení pojistitele a pojistníka a údaje o vozidle,
b)
dobu trvání pojištění,
c)
limit pojistného plnění,
d)
výši pojistného, jeho splatnost a způsob jeho placení a
e)
formu a místo oznámení škodné události; je-li pojištění odpovědnosti provozováno formou dočasného poskytování služeb, rovněž adresu bydliště nebo místa podnikání, anebo sídlo škodního zástupce podle § 9b.
(5)
Jestliže v době uzavření pojistné smlouvy nejsou známy některé údaje o vozidle, které však neznemožňují jeho identifikaci, sdělí je pojistník pojistiteli ve lhůtě, kterou pojistitel určí, nejpozději však do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy. Změnu údajů týkajících se pojistníka a vozidla oznámí pojistník pojistiteli do 15 dnů ode dne, kdy k této změně došlo.
§ 3a
Limity pojistného plnění
(1)
Pro účely tohoto zákona se limitem pojistného plnění rozumí nejvyšší hranice plnění pojistitele při jedné škodné události. Limity pojistného plnění musí být v pojistné smlouvě uvedeny samostatně, a to způsobem, který odpovídá členění limitů pojistného plnění uvedenému v odstavci 2.
(2)
Limit pojistného plnění musí odpovídat
a)
při škodě podle § 6 odst. 2 písm. a) nejméně 35 000 000 Kč na každého zraněného nebo usmrceného včetně náhrady nákladů vynaložených na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a regresního nároku podle § 6 odst. 4,
b)
při škodě podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) nejméně 35 000 000 Kč bez ohledu na počet poškozených; převyšuje-li součet nároků uplatněných více poškozenými limit pojistného plnění uvedený v pojistné smlouvě, pojistné plnění se každému z nich snižuje v poměru tohoto limitu k součtu nároků všech poškozených.
§ 3b
Stanovení výše pojistného
(1)
Pojistitel je povinen stanovit výši pojistného tak, aby zabezpečil trvalou splnitelnost závazků vzniklých provozováním pojištění odpovědnosti a úhradu příspěvků Kanceláři podle § 18 odst. 5, a to zejména dostatečnou tvorbou aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy podle zákona upravujícího pojišťovnictví11a).
(2)
Při sjednávání výše pojistného v pojistné smlouvě zohlední pojistitel celkový předcházející škodný průběh pojištění odpovědnosti pojistníka, a to slevou na pojistném v případě bezeškodného průběhu pojištění nebo přirážkou k pojistnému v případě výplaty pojistného plnění z pojištění odpovědnosti. Při zohlednění předcházejícího škodného průběhu pojistitel nepřihlíží k době přerušení pojištění odpovědnosti. V takovém případě se při zohlednění předcházejícího škodného průběhu doba přerušení pojištění odpovědnosti nezapočítává do pojistné doby tohoto pojištění.
(3)
Způsob stanovení výše pojistného předloží pojistitel ke kontrole České národní bancebance na její písemné vyžádání, a to včetně statistických údajů, na kterých je způsob stanovení výše pojistného založen, a potvrzení odpovědného pojistného matematika11b) o správnosti způsobu stanovení výše pojistného.
§ 4
zrušen
§ 5
Výjimky z pojištění odpovědnosti
(1)
Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu podle tohoto zákona nemá
a)
řidič cizozemského vozidla, který je držitelem platné zelené karty vydané pojišťovnou v cizím státě, nebo vozidla, jehož pojištění odpovědnosti na území České republiky je zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu,
b)
složka integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému pro všechna vozidla neužívaná k podnikání a zařazená do průběžně aktualizované přílohy poplachového plánu integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému kraje12),
c)
Bezpečnostní informační služba pro jí provozovaná vozidla, Ministerstvo obrany pro vozidla provozovaná Vojenským zpravodajstvím a Ministerstvo vnitra pro vozidla provozovaná Úřadem pro zahraniční styky a informace a pro vozidla PoliciePolicie České republiky útvarů služby kriminální policiepolicie a vyšetřování a obecobec pro vozidla provozovaná jednotkami sborů dobrovolných hasičů obceobce.
(2)
K vozidlu uvedenému v odstavci 1 písm. b) a c) (dále jen „vozidlo s výjimkou z pojištění odpovědnosti“) vydá zelenou kartu Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“). Zanikne-li důvod, pro který byla vozidlu s výjimkou z pojištění odpovědnosti zelená karta vydána, je ten, kdo takové vozidlo provozuje, povinen zelenou kartu ministerstvu vrátit.
Rozsah pojištění odpovědnosti
§ 6
(1)
Pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.
(2)
Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku15) poškozenému
a)
způsobenou škodu na zdraví nebo usmrcením,
b)
způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat,
c)
ušlý zisk,
d)
účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem,
pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato škoda vznikla a za kterou pojištěný odpovídá, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.
(3)
Škoda podle odstavce 2 písm. a) až c) se hradí v penězích, maximálně však do výše limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě.
(4)
Pojištěný má dále právo, aby pojistitel za něj uhradil příslušnou zdravotní pojišťovnou uplatněný a prokázaný nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění15a), jestliže zdravotní pojišťovna vynaložila tyto náklady na zdravotní péči poskytnutou poškozenému, pokud ke škodné události, ze které tato škoda vznikla a za kterou pojištěný odpovídá, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. To platí obdobně i v případě regresní náhrady předepsané k úhradě pojištěnému podle zákona upravujícího nemocenské pojištění15b).
(5)
Pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti musí být uzavřena tak, aby toto pojištění na základě jediného pojistného platilo na území všech členských států a dalších států uvedených v seznamu států, který stanoví ministerstvo vyhláškou. Pojistitel je povinen tuto platnost pojištění na zelené kartě vyznačit.
(6)
Pojištění odpovědnosti platí i na území jiných států než států uvedených v odstavci 5, pokud pojistitel tuto platnost pojištění na zelené kartě vyznačil.
(7)
V případě škody způsobené provozem tuzemského vozidla na území jiného členského státu se rozsah pojištění odpovědnosti řídí právní úpravou tohoto jiného členského státu, pokud podle tohoto zákona nebo podle pojistné smlouvy není tento rozsah širší.
(8)
Na škodu způsobenou provozem vozidla občanovi členského státu během jeho přímé cesty mezi dvěma územími členských států, jestliže se na území, kterým taková osoba projíždí a na kterém došlo k události, z níž škoda vznikla, nevztahuje působnost žádné národní kanceláře pojistitelů, se vztahuje právní úprava toho členského státu, na jehož území má vozidlo obvyklé stanoviště.
§ 7
(1)
Pojistitel nehradí
a)
škodu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena,
b)
škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c), za kterou pojištěný odpovídá svému manželu nebo osobám, které s ním v době vzniku škodné události žily ve společné domácnosti, s výjimkou škody podle § 6 odst. 2 písm. c), jestliže tato škoda souvisí se škodou podle § 6 odst. 2 písm. a),
c)
škodu na vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena, jakož i na věcech přepravovaných tímto vozidlem, s výjimkou škody způsobené na věci, kterou měla tímto vozidlem přepravovaná osoba v době škodné události na sobě nebo u sebe, a to v rozsahu, v jakém pojištěný za škodu odpovídá,
d)
škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) vzniklou mezi vozidly jízdní soupravy tvořené motorovým a přípojným vozidlem, jakož i škodu na věcech přepravovaných těmito vozidly, nejedná-li se o škodu způsobenou provozem jiného vozidla,
e)
škodu vzniklou manipulací s nákladem stojícího vozidla,
f)
náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění (péče) nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku škody na zdraví nebo usmrcením, které utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla tato škoda způsobena,
g)
škodu způsobenou provozem vozidla při jeho účasti na organizovaném motoristickém závodu nebo soutěži, s výjimkou škody způsobené při takovéto účasti, jestliže je řidič při tomto závodu nebo soutěži povinen dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích,
h)
škodu vzniklou provozem vozidla při teroristickém činu nebo válečné události, jestliže má tento provoz přímou souvislost s tímto činem nebo událostí.
(2)
Byla-li škoda způsobena vlastníku vozidla provozem jeho vozidla, které v době vzniku škody řídila jiná osoba, nebo osobě, která s vozidlem, jehož provozem byla této osobě škoda způsobena, oprávněně nakládá jako s vlastním nebo se kterým oprávněně vykonává právo pro sebe, a jestliže v době vzniku škody řídila vozidlo jiná osoba, je pojistitel povinen uhradit tomuto vlastníku nebo této osobě pouze škodu podle § 6 odst. 2 písm. a) včetně náhrady nákladů vynaložených na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a regresního nároku podle § 6 odst. 4.
(3)
V případě střetu vozidel, která jsou ve vlastnictví téže osoby, se škoda způsobená této osobě hradí pouze tehdy, jestliže jde o různé provozovatele vozidel zúčastněných na vzniku škodné události a jestliže není současně tato osoba provozovatelem vozidla, na němž byla tato škoda způsobena.
(4)
Plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, v rozsahu, v jakém pojištěný za tuto škodu odpovídá a kterou poškozený řádně prokázal, nelze odmítnout ani snížit s výjimkou případů uvedených v tomto zákoně.
§ 8
Povinnosti pojištěného
(1)
Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele.
(2)
Pojištěný je povinen pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně sdělit, že
a)
bylo proti němu uplatněno právo na náhradu škody a vyjádřit se k požadované náhradě a její výši,
b)
v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízenítrestní řízení a neprodleně informovat pojistitele o jeho průběhu a výsledku,
c)
poškozeným bylo uplatněno právo na náhradu škody u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, pokud se o této skutečnosti dozví.
(3)
Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu doložit poškozenému na jeho žádost údaje nezbytné pro uplatnění práva poškozeného na plnění podle § 9 odst. 1, nejméně však
a)
své jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo,
b)
jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo, popřípadě též místo podnikání vlastníka vozidla,
c)
obchodní firmu a sídlo pojistitele, popřípadě též adresu sídla pobočky pojistitele v České republice,
d)
číslo pojistné smlouvy a
e)
jedná-li se o vozidlo, které podléhá evidenci vozidel, státní poznávací značku vozidla, kterým byla škoda způsobena.
§ 9
Pojistné plnění
(1)
Poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.
(2)
Plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.
(3)
Pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen
a)
ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo
b)
podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření.
(4)
Nesplnil-li pojistitel povinnost podle odstavce 3, zvyšuje se částka pojistného plnění, jehož se prodlení pojistitele týká, o úrok z prodlení. Sazba úroku z prodlení se stanoví ve výši diskontní sazby stanovené Českou národní bankoubankou, platné k prvnímu dni prodlení, navýšené o 4 % ročně. Úroky z prodlení se stanovují vždy samostatně za každý započatý měsíc prodlení ve výši jedné dvanáctiny sazby úroku z prodlení, přičemž sazba úroku z prodlení se aktualizuje každý měsíc s využitím diskontní sazby České národní bankybanky, platné k prvnímu dni daného měsíce prodlení. Úroky z prodlení odvozené na základě diskontní sazby se použijí, pokud není v pojistné smlouvě stanovena částka vyšší.
(5)
Není-li ohroženo řízení o trestném činutrestném činu podle zvláštního právního předpisu16) nebo projednávání přestupkupřestupku, sděluje orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení nebo orgán projednávající přestupekpřestupek pojistiteli nebo Kanceláři údaje o dopravní nehodě v rozsahu podle zvláštního právního předpisu16a), popřípadě mu umožní nahlížet do spisu a pořizovat z něho výpisy ve věci týkající se škodné události.
§ 9a
Škodní zástupce pojistitele v jiném členském státě
(1)
Pojistitel se sídlem na území České republiky ustanoví v každém jiném členském státě svého škodního zástupce. To platí i pro pojistitele se sídlem na území jiného než členského státu (dále jen „třetí stát“) s výjimkou těch členských států, ve kterých mu bylo uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti. Tento škodní zástupce musí mít, jde-li o fyzickou osobu, bydliště nebo místo podnikání, a jde-li o právnickou osobu, sídlo v členském státě, ve kterém byl ustanoven.
(2)
Škodní zástupce podle odstavce 1 projednává jménem a na účet pojistitele škodné události, včetně konečného vyřízení nároků vznesených poškozeným. Za tím účelem shromažďuje informace nutné k prošetření nároků poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání, byla-li škoda způsobena provozem vozidla,
a)
ke kterému pojistitel sjednal pojištění odpovědnosti v jiném členském státě, než je stát, ve kterém má poškozený bydliště, místo podnikání nebo sídlo,
b)
které má obvyklé stanoviště v jiném členském státě, než je stát, ve kterém má poškozený bydliště, místo podnikání nebo sídlo, a
c)
došlo-li k této škodě v jiném členském státě, než je stát, ve kterém má poškozený bydliště, místo podnikání nebo sídlo, nebo
d)
došlo-li k této škodě ve třetím státě, jehož kancelář pojistitelů se připojila k systému zelených karet.
(3)
Škodní zástupce podle odstavce 1 může být činný i pro více pojistitelů. Musí být oprávněn k zastupování pojistitele ve vztahu k poškozenému, k vypořádání nároků poškozeného v plném rozsahu a schopen jednat v úředním jazyce členského státu bydliště nebo sídla poškozeného. Jmenování škodního zástupce podle odstavce 1 nevylučuje právo poškozeného uplatnit právo na náhradu škody přímo proti osobě, která tuto škodu způsobila, nebo proti příslušnému pojistiteli.
(4)
Jmenování škodního zástupce podle odstavce 1 není zřízením pobočky pojistitele a činnost škodního zástupce není považována za formu usazení se na území jiného členského státu (dále jen „provozovna“).
(5)
Pojistitel je povinen sdělit Kanceláři jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresu bydliště, místa podnikání nebo obchodní firmu škodního zástupce podle odstavce 1, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, jedná-li se o právnickou osobu, stát jeho působnosti a všechny změny, a to do 7 dnů ode dne jeho jmenování nebo provedení změny. Kancelář tyto informace předává bez zbytečného odkladu příslušným národním informačním střediskům členských států.
§ 9b
Škodní zástupce pojistitele z jiného členského státu pro Českou republiku
(1)
Pojistitel se sídlem na území jiného členského státu, který provozuje pojištění odpovědnosti na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat služby, je povinen ustanovit v České republice svého škodního zástupce.
(2)
Škodní zástupce podle odstavce 1 jménem a na účet pojistitele projednává škodné události, včetně konečného vyřízení poškozeným vznesených nároků. Za tím účelem shromažďuje informace nutné k prošetření nároků poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání, byla-li škoda způsobena provozem vozidla,
a)
ke kterému pojistitel sjednal pojištění odpovědnosti, má-li poškozený bydliště, místo podnikání nebo sídlo v České republice, a
b)
došlo-li k této škodě na území členského státu nebo jiného státu podle § 6 odst. 5 nebo 6.
(3)
Škodní zástupce podle odstavce 1 může být činný i pro více pojistitelů. Musí být oprávněn k zastupování pojistitele ve vztahu k poškozenému, k vypořádání oprávněných nároků poškozeného v plném rozsahu a schopen jednat v českém jazyce. Jmenování škodního zástupce podle odstavce 1 nevylučuje právo poškozeného uplatnit právo na náhradu škody přímo proti osobě, která tuto škodu způsobila, nebo proti příslušnému pojistiteli.
(4)
Jmenování škodního zástupce podle odstavce 1 není zřízením pobočky pojistitele a činnost škodního zástupce není považována za provozovnu.
(5)
Pojistitel je povinen sdělit Kanceláři jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresu bydliště, místa podnikání nebo obchodní firmu škodního zástupce podle odstavce 1, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, jedná-li se o právnickou osobu, a to do 7 dnů ode dne jeho jmenování. Všechny změny týkající se tohoto škodního zástupce je pojistitel povinen oznámit Kanceláři, a to do 7 dnů ode dne provedení této změny.
(6)
Škodní zástupce podle odstavce 1 zastupuje pojistitele podle odstavce 1 ve vztahu ke Kanceláři ve věcech upravených v § 15 a v § 24 odst. 7 a 9, i když jednatelské oprávnění podle § 18 odst. 9 přísluší jiné osobě.
§ 9c
Škodní zástupce pojišťovny pro Českou republiku
(1)
Škodní zástupce ustanovený v souladu s právem Evropských společenství1) v České republice pojišťovnou, které bylo uděleno v jiném členském státě než České republice povolení k provozování pojištění odpovědnosti a která v České republice pojištění odpovědnosti neprovozuje, projednává jménem této pojišťovny a na její účet škodné události, včetně náhrady škody způsobené poškozenému provozem vozidla,
a)
ke kterému pojišťovna sjednala pojištění odpovědnosti, má-li poškozený bydliště, místo podnikání nebo sídlo v České republice,
b)
které má obvyklé stanoviště v jiném členském státě než v České republice a
c)
došlo-li k této škodě v jiném členském státě než v České republice, nebo
d)
došlo-li k této škodě ve třetím státě, jehož kancelář pojistitelů se připojila k systému zelených karet.
(2)
Škodní zástupce podle odstavce 1 shromažďuje informace nutné k prošetření nároků poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání, byla-li škoda způsobena provozem vozidla, pokud pojišťovna sjednala pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla účinné v době vzniku škodné události. Musí být oprávněn k zastupování pojistitele ve vztahu k poškozenému, k vypořádání oprávněných nároků poškozeného v plném rozsahu a schopen jednat v českém jazyce. Jmenování škodního zástupce podle odstavce 1 nevylučuje právo poškozeného uplatnit právo na náhradu škody přímo proti osobě, která tuto škodu způsobila, nebo proti příslušné pojišťovně.
(3)
Škodní zástupce podle odstavce 1 ve vztahu k poškozenému vykonává práva a povinnosti pojistitele podle tohoto zákona, a to včetně zastupování pojišťovny před soudy při rozhodování o těchto právech či povinnostech.
(4)
Škodní zástupce podle odstavce 1 může být činný i pro více pojišťoven. Jeho jmenování není zřízením pobočky pojišťovny a činnost škodního zástupce není považována za provozovnu.
§ 9d
Provozuje-li pojišťovna pojištění odpovědnosti na území České republiky na základě práva zřizovat pobočky jako pojistitel se sídlem v jiném členském státě, má se za to, že povinnosti škodního zástupce podle § 9c odst. 1 až 3 plní vedoucí této pobočky na území České republiky, pokud pojišťovna neustanovila jako škodního zástupce pro jí sjednaná pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které má obvyklé stanoviště v jiném členském státě než v České republice, jinou osobu. Provozuje-li pojišťovna pojištění odpovědnosti na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat služby jako pojistitel podle § 9b odst. 1, má se za to, že povinnosti škodního zástupce podle § 9c odst. 1 až 3 plní škodní zástupce podle § 9b, pokud pojišťovna neustanovila jako škodního zástupce pro jí sjednaná pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které má obvyklé stanoviště v jiném členském státě než v České republice, jinou osobu.
§ 10
Právo pojistitele na úhradu vyplacené částky
(1)
Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný
a)
způsobil škodu úmyslně,
b)
porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, za kterou pojištěný odpovídá,
c)
způsobil škodu provozem vozidla, které použil neoprávněně,
d)
bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zvláštního právního předpisu17) ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3,
e)
bezdůvodně nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 a 2 a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3, nebo
f)
bezdůvodně odmítl jako řidič vozidla podrobit se na výzvu příslušníka PoliciePolicie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.
(2)
Porušením základních povinností při provozu vozidla na pozemních komunikacích se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
provozování vozidla, které svojí konstrukcí a technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí,
b)
provozování vozidla, jehož technická způsobilost k provozu vozidla nebyla schválena,
c)
řízení vozidla osobou, která není držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku,
d)
řízení vozidla osobou, které byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, v době tohoto zákazu,
e)
řízení vozidla osobou, která při řízení vozidla byla pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo,
f)
předání řízení vozidla osobě uvedené v písmenech c), d) nebo e).
(3)
Provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s pojištěným za pohledávku pojistitele na náhradu vyplacené částky proti pojištěnému podle odstavce 1 písm. b) nebo f), neprokáže-li, že nemohl jednání pojištěného ovlivnit. Právo na náhradu vyplacené částky podle odstavce 1 písm. f) proti provozovateli vozidla nevzniká v případě, kdy provozovatel vozidla utrpěl v době, kdy vozidlo sám neřídil, škodu podle § 6 odst. 2, za kterou odpovídá pojištěný, a to do výše, ve které mu podle tohoto zákona vzniklo právo na plnění z pojištění odpovědnosti.
(4)
Pojistitel má proti pojistníkovi právo na úhradu částky, kterou vyplatil z důvodu škody způsobené provozem vozidla, jestliže její příčinou byla skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohl pojistitel zjistit při sjednávání pojištění a která byla pro uzavření pojistné smlouvy podstatná.
(5)
Součet požadovaných náhrad podle odstavců 1, 3 a 4 nesmí být vyšší než plnění vyplacené pojistitelem v důsledku škodné události, se kterou toto právo pojistitele souvisí.
(6)
Porušil-li pojištěný některou z povinností uvedených v § 8 odst. 1 až 3, je pojistitel oprávněn na něm požadovat úhradu nákladů spojených s šetřením pojistné události nebo jiných nákladů vyvolaných porušením těchto povinností. Tím není dotčeno právo pojistitele na úhradu vyplacené částky podle odstavce 1 písm. e).
§ 11
Škoda způsobená provozem vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti
(1)
Škodu způsobenou provozem vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti nahradí ministerstvo.
(2)
Způsob a rozsah náhrady škody v případech podle odstavce 1 se řídí zvláštním právním předpisem15). Osoba, která provozuje vozidlo s výjimkou z pojištění odpovědnosti, je povinna oznámit ministerstvu skutečnosti podle § 8 odst. 1 a 2. Poškozený má v takovém případě právo na náhradu škody proti ministerstvu. Činnosti spojené s náhradou škody hrazenou ministerstvem může na základě dohody vykonávat jménem ministerstva jím pověřený pojistitel.
(3)
Dojde-li ke škodě způsobené provozem vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti na území státu, který je uveden v seznamu států podle § 6 odst. 4, uhradí tuto škodu Kancelář nebo pojistitel uvedený v odstavci 2. Ministerstvo uhradí tomu, kdo škodu podle věty první uhradil, částku vyplaceného pojistného plnění včetně nákladů spojených s vyřízením pojistné události.
(4)
Nahradilo-li ministerstvo škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba, která provozuje vozidlo s výjimkou z pojištění odpovědnosti, má ministerstvo právo na náhradu toho, co za tuto osobu plnilo, proti fyzické osobě, která škodu způsobila, za podmínek podle § 10 odst. 1. Byla-li škoda způsobena při plnění pracovních povinností, může ministerstvo uplatňovat právo na náhradu vyplaceného plnění v takové výši, v jaké by ji mohl uplatnit zaměstnavatel vůči zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu18). Toto omezení neplatí, jde-li o škodu způsobenou úmyslně, neoprávněným užitím vozidla, po požití alkoholického nápoje nebo pod vlivem omamné látky.
Zánik pojištění odpovědnosti
§ 12
(1)
Pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká
a)
dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla,
b)
dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá evidenci vozidel, zaniklo; vozidlo zanikne okamžikem, kdy nastane nevratná změna znemožňující jeho provoz,
c)
dnem vyřazení tuzemského vozidla z evidence vozidel,
d)
odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile PoliciePolicie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla,
e)
dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi a současně vlastníkovi tuzemského vozidla, pokud jde o osobu odlišnou od pojistníka; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit,
f)
výpovědí podle zvláštního právního předpisu19),
g)
dohodou,
h)
uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno.
(2)
Pojistník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až d).
(3)
Zanikne-li vozidlo, které podléhá evidenci vozidel, je dnem zániku pojištění odpovědnosti den jeho trvalého vyřazení z evidence vozidel podle odstavce 1 písm. c) s výjimkou případu, kdy osoba oprávněná k tomuto evidenčnímu úkonu nemohla z důvodů nezávislých na její vůli tuto povinnost splnit a jestliže ji splnila bezodkladně, když tyto překážky pominuly. V takovém případě je dnem zániku pojištění odpovědnosti den, kdy takové vozidlo zaniklo.
§ 13
(1)
Po zániku pojištění odpovědnosti je
a)
pojistník povinen bez zbytečného odkladu odevzdat pojistiteli zelenou kartu, pokud byla vydána,
b)
pojistitel povinen na základě písemné žádosti pojistníka vydat mu ve lhůtě do 15 dnů ode dne jejího doručení potvrzení o době trvání pojištění odpovědnosti a o jeho škodném průběhu, jehož náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou; ve stejné lhůtě je pojistitel povinen vydat toto potvrzení na žádost pojistníka kdykoli v době trvání pojištění, přičemž stejnou povinnost má pojistitel, jedná-li se o žádost pojistníka o vydání potvrzení o vrácení zelené karty pojistiteli.
(2)
Zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit.
(3)
Jestliže pojistník nesplnil povinnost podle odstavce 1 písm. a), není pojistitel povinen do doby splnění této povinnosti vrátit pojistníkovi pojistné podle odstavce 2 ani vydat potvrzení podle odstavce 1 písm. b).
(4)
Povinnost pojistníka podle odstavce 1 písm. a) platí i v případě přerušení pojištění odpovědnosti.
§ 14
Hraniční pojištění
(1)
Řidič cizozemského vozidla, s výjimkou řidiče, který je držitelem platné zelené karty vydané v cizím státě, a s výjimkou řidiče, jehož pojištění odpovědnosti na území všech členských států je zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu, je povinen uzavřít s Kanceláří pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla (dále jen „hraniční pojištění“). Hraniční pojištění se uzavírá při vstupu cizozemského vozidla na území České republiky zaplacením pojistného, a to na dobu nejméně 15 dnů. Bez hraničního pojištění nesmí PoliciePolicie České republiky umožnit jízdu takového vozidla na území České republiky.
(2)
Hraniční pojištění se vztahuje pouze na škodné události, které nastaly na území České republiky a na území jiného členského státu. Činnosti spojené s uzavíráním hraničního pojištění může na základě smlouvy vykonávat jménem Kanceláře jí pověřená osoba.
(3)
Kancelář vydá řidiči vozidla doklad o hraničním pojištění, jakmile zaplatil pojistné.
(4)
Jestliže je na území České republiky provozováno cizozemské vozidlo, jehož provoz na tomto území je podmíněn hraničním pojištěním, bez uzavření tohoto pojištění, je řidič tohoto vozidla povinen zaplatit Kanceláři pojistné odpovídající trojnásobku pojistného, které mělo být na dobu pobytu tohoto vozidla na území České republiky zaplaceno, nejméně však 10 tisíc Kč. Totéž platí, jestliže je takové cizozemské vozidlo provozováno na území České republiky bez hraničního pojištění po uplynutí doby platnosti zelené karty.
(5)
Neprokáže-li se řidič cizozemského vozidla, jehož provoz na území České republiky je podmíněn hraničním pojištěním, při výjezdu tohoto vozidla z území České republiky dokladem o hraničním pojištění uzavřeným na celou dobu pobytu tohoto vozidla na území České republiky nebo na dobu tohoto pobytu po uplynutí doby platnosti zelené karty, příslušník PoliciePolicie České republiky neumožní další jízdu cizozemského vozidla do doby splnění povinnosti podle odstavce 4.
(6)
Zaplacené pojistné za hraniční pojištění se nevrací.
§ 15
Evidence pojištění odpovědnosti
(1)
Pojistitel sděluje Kanceláři údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti nejméně v rozsahu údajů, které stanoví ministerstvo vyhláškou, a to nejpozději do 1 měsíce ode dne vzniku příslušné skutečnosti.
(2)
Kancelář sděluje údaje podle odstavce 1 týkající se vozidel, která podléhají evidenci vozidel, Ministerstvu dopravy, které provozuje Centrální registr vozidel.
(3)
Ministerstvo dopravy porovnává údaje podle odstavce 2 s údaji jím vedenými a sdělí Kanceláři výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích, které nebyly sděleny Kanceláří, a to v rozsahu jím vedených údajů. Kancelář má právo požadovat sdělení i jednotlivých údajů vedených v Centrálním registru vozidel, jsou-li pro to důvody vyplývající z její působnosti podle tohoto zákona.
(4)
Údaje vedené Kanceláří týkající se vozidel a jejich vlastníků nebo provozovatelů mohou být Kanceláří sděleny pojistiteli.
(5)
Pokud pojištění odpovědnosti zaniklo a nebyla-li ve lhůtě 14 dnů ode dne tohoto zániku pojištění uzavřena nová pojistná smlouva týkající se téhož tuzemského vozidla, na základě které vznikla nejpozději uplynutím této lhůty povinnost pojistníka platit pojistné a povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění plnit pro případ pojistné události, je vlastník tohoto vozidla povinen nejpozději ve stejné lhůtě odevzdat státní poznávací značku a osvědčení o registraci nebo osvědčení o technickém průkazu (dále jen „osvědčení o registraci“) tohoto vozidla příslušnému orgánu evidence. Nelze-li splnit povinnost odevzdat státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla příslušnému orgánu evidence, je vlastník vozidla povinen takovou skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit příslušnému orgánu evidence. Povinnost odevzdat státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla příslušnému orgánu evidence je splněna i tehdy, pokud tak učinil provozovatel vozidla zapsaný v registru vozidel.
(6)
Zjistí-li Kancelář na základě porovnání údajů podle odstavců 1 a 3, že po zániku pojištění odpovědnosti nebyla uzavřena nová pojistná smlouva podle odstavce 5, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu evidence příslušnému podle registrace tuzemského vozidla, a to prostřednictvím Centrálního registru vozidel. Na základě tohoto oznámení orgán evidence ověří splnění povinnosti odevzdat státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla; zjistí-li nesplnění této povinnosti, postupuje podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích20).
(7)
Údaje podle odstavců 2, 3 a 6 se sdělují nejméně jedenkrát měsíčně.
(8)
Údaje se sdělují způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(9)
Pojistitelé sdělují Kanceláři údaje o škodných a pojistných událostech včetně osobních údajůosobních údajů ke zpracování pro účely § 3b odst. 2, § 18 odst. 2 písm. f) a g) tohoto zákona a zákona o pojišťovnictví24). Ustanovení odstavců 1, 4, 7 a 8 se použijí obdobně.
(10)
Zpracování osobních údajůZpracování osobních údajů pojistitelem nebo Kanceláří v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona se považuje za zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce podle zákona upravujícího ochranu osobních údajůosobních údajů25).
(11)
Bylo-li výsledkem správního řízení podle odstavce 6 vyřazení vozidla z registru silničních vozidel, sdělí tuto skutečnost příslušný orgán evidence Kanceláři prostřednictvím Centrálního registru vozidel způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to bez zbytečného odkladu po ukončení příslušného řízení.
§ 15a
Informační středisko Kanceláře
(1)
Za účelem poskytnutí informací nezbytných pro uplatnění nároků poškozených osob na náhradu škody z pojištění odpovědnosti provozuje Kancelář informační středisko, jehož prostřednictvím zjišťuje a uchovává údaje o
a)
státních poznávacích značkách tuzemských vozidel,
b)
pojistiteli, číslech pojistných smluv týkajících se pojištění odpovědnosti z provozu tuzemských vozidel a datech počátku a konce platnosti pojištění,
c)
číslech zelených karet, číslech pojistných smluv týkajících se hraničního pojištění,
d)
pojistitelích a jimi jmenovaných škodních zástupcích podle § 9a a
e)
škodních zástupcích podle § 9b a 9c.
(2)
Informace podle odstavce 1 písm. a), týkající se tuzemských vozidel, zjišťuje Kancelář prostřednictvím Centrálního registru vozidel (§ 15 odst. 3). Informace podle odstavce 1 písm. a) a c) týkající se vozidel s výjimkou z pojištění odpovědnosti podle § 5 odst. 1 písm. b) a c) shromažďuje ministerstvo. Na žádost Kanceláře je ministerstvo povinno jí sdělit, zda se jedná o vozidlo, na jehož vlastníka nebo provozovatele se tato výjimka vztahuje.
(3)
Informace podle odstavců 1 a 2 musí být uchovávány nejméně po dobu 7 let ode dne trvalého vyřazení vozidla z registru silničních vozidel nebo ode dne zániku pojistné smlouvy tak, aby poškozený mohl od Kanceláře do 7 let ode dne vzniku škodné události získat vždy informace o
a)
obchodní firmě a sídle pojistitele, který uzavřel pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kterým byla poškozenému způsobena škoda,
b)
čísle pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti uzavřené pojistitelem podle písmene a),
c)
škodním zástupci podle § 9a nebo § 9b,
d)
vlastníku vozidla nebo jeho provozovateli, je-li odlišný od jeho vlastníka, a
e)
místě, na které se má poškozený obracet v případě, že škoda byla způsobena provozem vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti.
(4)
Informace týkající se vozidel s obvyklým stanovištěm v jiném členském státě, než je Česká republika, a informace o škodních zástupcích podle § 9c zjišťuje Kancelář prostřednictvím informačních středisek těchto členských států.
Správní delikty
§ 16
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 1 odst. 2 provozuje vozidlo bez pojištění odpovědnosti,
b)
jako vlastník vozidla v rozporu s § 15 odst. 5 neodevzdá státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla, nebo
c)
jako řidič vozidla v rozporu s § 17 odst. 1 nepředloží zelenou kartu, nebo doklad o hraničním pojištění.
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu od 5 000 Kč do 40 000 Kč, za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu od 2 500 Kč do 20 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu od 1 500 Kč do 3 000 Kč. V blokovém řízení lze za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c) uložit pokutu do 1 500 Kč. V příkazním řízení lze za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) uložit pokutu 5 000 Kč.
§ 16a
Správní delikty právnických osob
(1)
Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 1 odst. 2 provozuje vozidlo bez pojištění odpovědnosti, nebo
b)
jako vlastník vozidla v rozporu s § 15 odst. 5 neodevzdá státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta od 5 000 Kč do 40 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta od 2 500 Kč do 20 000 Kč. V příkazním řízení lze za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) uložit pokutu 5 000 Kč.
§ 16b
Společná ustanovení
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. PřestupekPřestupek podle § 16 odst. 1 nelze projednat, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Správní delikty podle § 16 a 16a v prvním stupni projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. PřestupkyPřestupky podle § 16 odst. 1 písm. c) může projednávat PoliciePolicie České republiky v blokovém řízení.
(5)
Místní příslušnost správního orgánu k projednání správních deliktů podle § 16 a 16a se řídí trvalým pobytem fyzické osoby, u podnikající fyzické osoby místem jejího podnikání, nebo sídlem právnické osoby podezřelé ze spáchání správního deliktu.
(6)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby a ustanovení § 16 odst. 1 písm. c).
(7)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Pokuty uložené v blokovém řízení PoliciíPolicií České republiky jsou příjmem státního rozpočtu; tyto pokuty na místě nezaplacené vybírá a vymáhá orgán příslušný podle zákona upravujícího Celní správu České republiky.
§ 17
Kontrola pojištění odpovědnosti
(1)
Při provozu vozidla na pozemní komunikaci je jeho řidič povinen mít u sebe zelenou kartu nebo doklad o hraničním pojištění a na požádání jej předložit příslušníku PoliciePolicie České republiky. To neplatí pro řidiče vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti a řidiče cizozemského vozidla, jehož pojištění odpovědnosti je zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu.
(2)
PoliciePolicie České republiky provádí kontrolu pojištění odpovědnosti v případě vstupu cizozemského vozidla na území České republiky. Není-li dále stanoveno jinak, PoliciePolicie České republiky neprovádí kontrolu pojištění odpovědnosti v případě vstupu na území České republiky cizozemského vozidla s obvyklým stanovištěm na území jiného členského státu a vozidla s obvyklým stanovištěm na území jiného než členského státu, pokud takové vozidlo vstupuje na území České republiky z území jiného členského státu.
(3)
PoliciePolicie České republiky je oprávněna provádět kontrolu pojištění odpovědnosti při každém vstupu vozidla s obvyklým stanovištěm na území jiného členského státu na území České republiky, které je uvedeno v seznamu vozidel, který členský stát předal, v souladu s právem Evropských společenství20b), ministerstvu a Komisi Evropských společenství.
(4)
PoliciePolicie České republiky provádí namátkovou kontrolu pojištění odpovědnosti, která nesmí být diskriminační, je prováděna jako součást hraniční policejní kontroly a není zaměřena výlučně jen na kontrolu pojištění odpovědnosti toho vozidla, které má obvyklé stanoviště na území jiného státu než České republiky a které vstupuje na území České republiky z jiného členského státu.
(5)
Seznam vozidel podle odstavce 3 a všechny jeho změny předává ministerstvo bez zbytečného odkladu po jeho obdržení Kanceláři a PoliciiPolicii České republiky. Ministerstvo oznamuje ostatním členským státům a Komisi Evropských společenství seznam osob s výjimkou z pojištění odpovědnosti20b) (§ 5 odst. 2).
Oddíl třetí
Kancelář
§ 18
(1)
Zřizuje se Česká kancelář pojistitelů, jako profesní organizace pojistitelů. Kancelář je právnickou osobou se sídlem v Praze, která je oprávněna vyvíjet činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Pro účely tohoto zákona se Kancelář považuje za tuzemskou pojišťovnu a na její činnost se přiměřeně použijí ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího pojišťovnictví10). Kancelář se zapisuje do obchodního rejstříku.
(2)
Kancelář
a)
spravuje garanční fond,
b)
provozuje hraniční pojištění a informační středisko,
c)
zabezpečuje plnění úkolů souvisejících s jejím členstvím v Radě kanceláří,
d)
uzavírá dohody s kancelářemi pojistitelů cizích států, informačními středisky a orgány pověřenými v jiných členských státech vyřizováním žádostí o náhradní plnění a zabezpečuje úkoly vyplývající z těchto dohod,
e)
spolupracuje se státními orgány ve věcech týkajících se pojištění odpovědnosti,
f)
vede evidence a statistiky pro účely pojištění odpovědnosti,
g)
podílí se na předcházení škodám v provozu na pozemních komunikacích a na předcházení pojistným podvodům v pojištění souvisejícím s provozem vozidel,
h)
zpracovává pro potřeby své, svých členů nebo kanceláří pojistitelů cizích států a jejich členských pojišťoven údaje o dopravních nehodách od PoliciePolicie České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup k údajům.
(3)
Členství v Kanceláři vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní bankybanky, kterým bylo pojistiteli uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti, nebo dnem zahájení činnosti v tomto pojistném odvětví na území České republiky pojistitelem z jiného členského státu. Vznik členství je pojistitel, jemuž bylo uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti Českou národní bankoubankou, povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit Kanceláři. Pojistitel se sídlem v jiném členském státě je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit Kanceláři v případě provozování pojištění odpovědnosti na území České republiky
a)
den předpokládaného zahájení činnosti v pojištění odpovědnosti na území České republiky prostřednictvím pobočky zřízené na území České republiky a jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu pro doručování osoby oprávněné jednat jménem pojistitele s Kanceláří, jde-li o fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu,
b)
den předpokládaného zahájení činnosti v pojištění odpovědnosti na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat služby a jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu pro doručování osoby oprávněné jednat jménem pojistitele s Kanceláří, jde-li o fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu,
c)
den skutečného zahájení nebo den ukončení činnosti v pojištění odpovědnosti na území České republiky, a to nejpozději v tento den,
d)
změnu v osobě s jednatelským oprávněním vůči Kanceláři, a to nejpozději v den nabytí účinnosti této změny.
(4)
Členství v Kanceláři zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní bankybanky, kterým bylo pojistiteli odňato povolení k provozování pojištění odpovědnosti. Pojistiteli se sídlem v jiném členském státě, který provozuje pojištění odpovědnosti na území České republiky, členství v Kanceláři zaniká dnem ukončení této činnosti.
(5)
Člen Kanceláře je povinen platit Kanceláři příspěvky. Příspěvky lze použít jen k zabezpečení působnosti Kanceláře.
(6)
Členové Kanceláře ručí za její závazky v poměru podle výše svých příspěvků, a za tím účelem jsou povinni tvořit technické rezervy22), a to k závazkům, ke kterým nemá Kancelář vytvořena odpovídající aktiva.
(7)
Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu sdělí Kanceláři jí známé skutečnosti podle odstavců 3 a 4. Pokud Česká národní bankabanka podle zvláštního právního předpisu upravujícího pojišťovnictví pozastaví pojistiteli oprávnění k uzavírání pojistných smluv v pojištění odpovědnosti nebo nařídí pojistiteli převést pojistný kmen pojištění odpovědnosti, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Kanceláři.
(8)
Zjistí-li Kancelář porušení povinnosti vůči Kanceláři stanovené tímto zákonem jejímu členu, je povinna takovou skutečnost bez zbytečného odkladu sdělit České národní bancebance.
(9)
Do doby než Kancelář obdrží písemné sdělení pojistitele se sídlem mimo území České republiky o jednatelském oprávnění jiné osoby, jedná s Kanceláří jménem tohoto pojistitele
a)
vedoucí pobočky zřízené na území České republiky, je-li pojištění odpovědnosti provozováno jejím prostřednictvím, nebo
b)
škodní zástupce pro Českou republiku podle § 9b, je-li pojištění odpovědnosti provozováno na základě svobody dočasně poskytovat služby.
(10)
Za účelem plnění závazků podle § 24 odst. 2 a podle § 29 vytváří Kancelář technické rezervy. Skladba finančního umístění musí splňovat podmínky stanovené zvláštním právním předpisem22), pokud nejde o pohledávky za pojistiteli, kteří k těmto závazkům vůči Kanceláři tvoří technické rezervy podle odstavce 6. Na vedení účetnictví Kanceláře se použije zvláštní právní předpis upravující vedení účetnictví pro pojišťovny22a). Účetní závěrka Kanceláře musí být ověřena auditorem22b).
§ 18a
Informační povinnosti Kanceláře
(1)
Kancelář je povinna poškozenému s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky sdělit na jeho žádost
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu bydliště nebo místo podnikání nebo obchodní firmu, anebo název a sídlo vlastníka nebo obvyklého řidiče nebo registrovaného držitele vozidla, jehož provozem byla poškozenému škoda způsobena,
b)
obchodní firmu a adresu pojišťovny, u které byla pojištěna odpovědnost z provozu vozidla, jehož provozem byla poškozenému škoda způsobena,
c)
číslo pojistné smlouvy, kterou byla odpovědnost z provozu vozidla, jehož provozem byla poškozenému škoda způsobena, pojištěna,
d)
jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu bydliště nebo místo podnikání, anebo název a sídlo škodního zástupce podle § 9b nebo § 9c,
jestliže ke škodné události došlo v členském státě provozem vozidla s obvyklým stanovištěm v členském státě; pokud jde o škodního zástupce podle § 9b také na území státu podle § 6 odst. 5 nebo 6.
(2)
Kancelář je povinna poškozenému se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě než České republice sdělit na jeho žádost obdobné informace podle odstavce 1, jestliže
a)
ke škodné události došlo na území České republiky, nebo
b)
vozidlo, jehož provozem byla škoda způsobena, má obvyklé stanoviště na území České republiky.
(3)
Poškozený, který žádá sdělení informací podle odstavců 1 a 2, je povinen v žádosti sdělit Kanceláři
a)
den a místo vzniku škodné události včetně identifikace členského státu, na jehož území ke škodné události došlo, a
b)
údaje o registrační značce vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena, a státu, v němž byla registrační značka vydána, pokud jsou poškozenému známy.
(4)
Informace, týkající se vozidla s obvyklým stanovištěm na území České republiky, poskytne Kancelář na žádost informačnímu středisku jiného členského státu, na jehož území má poškozený bydliště nebo sídlo nebo na jehož území došlo ke škodné události.
(5)
Odstavce 1 až 3 se použijí i v případě poškozeného s bydlištěm nebo sídlem v jiném než členském státě, pokud by v daném státě byly poškozenému s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky poskytnuty stejné informace.
§ 19
Orgány Kanceláře
Orgány Kanceláře jsou
a)
shromáždění členů,
b)
správní rada,
c)
kontrolní komise,
d)
výkonný ředitel.
§ 20
Shromáždění členů
(1)
Nejvyšším orgánem Kanceláře je shromáždění členů. Právo účasti na shromáždění členů má každý člen Kanceláře. Shromáždění členů svolává správní rada alespoň jedenkrát za 12 měsíců. Správní rada svolá shromáždění členů tak, aby se konalo nejpozději do 30 dnů od data, kdy o to požádá kontrolní komise nebo nejméně jedna třetina členů Kanceláře. Každého jednání shromáždění členů je oprávněn se zúčastnit pověřený zástupce České národní bankybanky; zástupci České národní bankybanky musí být na jeho žádost uděleno slovo.
(2)
Shromáždění členů je schopné usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina členů Kanceláře, kteří provozují pojištění odpovědnosti na území České republiky jinak než formou volného poskytování služeb. Není-li shromáždění členů schopné usnášení, svolá správní rada nové shromáždění členů tak, aby se konalo nejpozději do 30 dnů od data předcházejícího shromáždění členů; takové shromáždění je schopné usnášení, je-li přítomna nejméně jedna třetina členů Kanceláře, kteří provozují pojištění odpovědnosti na území České republiky jinak než formou volného poskytování služeb. Každý člen má jeden hlas. Shromáždění členů rozhoduje většinou hlasů přítomných členů.
(3)
Shromáždění členů přísluší
a)
volit a odvolávat členy správní rady a kontrolní komise,
b)
určovat výši ročních a mimořádných příspěvků členů,
c)
schvalovat rozpočet Kanceláře,
d)
rušit nebo měnit rozhodnutí správní rady,
e)
schvalovat účetní závěrky Kanceláře,
f)
rozhodovat o věcech, které si vyhradí,
g)
přijímat statut Kanceláře po jeho předchozím schválení Českou národní bankoubankou.
(4)
Příspěvek členů podle odstavce 3 písm. b) se určuje pevnou částkou za vozidlo uvedené v pojistné smlouvě nebo procentuálním podílem z předepsaného pojistného.
§ 21
Správní rada
(1)
Správní rada je statutárním orgánem Kanceláře, který má 5 členů. Za správní radu jedná navenek jménem Kanceláře každý člen správní rady.
(2)
Správní radě přísluší
a)
volit ze svých členů a odvolávat předsedu a místopředsedu správní rady,
b)
jmenovat a odvolávat výkonného ředitele a jeho zástupce,
c)
spravovat majetek Kanceláře,
d)
schvalovat vnitřní organizační předpisy Kanceláře a jejich změny,
e)
schvalovat zřízení nebo zrušení sekcí Kanceláře,
f)
zajišťovat publikační, dokumentační a jiné činnosti související s působností Kanceláře.
(3)
Správní rada rozhoduje většinou svých členů, schází se zpravidla jednou měsíčně, zasedání svolává její předseda nebo místopředseda.
§ 22
Kontrolní komise
(1)
Kontrolní komise je kontrolním orgánem Kanceláře. Kontrolní komise dohlíží na výkon působnosti správní rady, na výkon činností Kanceláře a její hospodaření, a zda členové Kanceláře platí příspěvky ve stanovené lhůtě a výši.
(2)
Kontrolní komise má 3 členy a ze svých členů volí a odvolává svého předsedu. Člen kontrolní komise nesmí být současně členem správní rady, v pracovním poměru nebo v poměru jemu naroveň postaveném ke Kanceláři a ani statutárním orgánem nebo jeho členem, ani členem dozorčího orgánu, ani prokuristou člena Kanceláře.
(3)
Za účelem výkonu kontroly musí Kancelář členům kontrolní komise poskytnout potřebné doklady a pravdivé a úplné informace o zjišťovaných skutečnostech. Stejné povinnosti mají členové Kanceláře, jestliže předmětem kontroly je výše příspěvku placeného tímto členem Kanceláře.
(4)
Svá zjištění oznamuje kontrolní komise správní radě, která je povinna je projednat a o projednání a o přijatých opatřeních informovat Českou národní bankubanku.
§ 23
Výkonný ředitel
Výkonný ředitel je oprávněn činit právní úkony k zabezpečení působnosti Kanceláře, v době mezi zasedáními správní rady přijímat veškerá opatření a rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti Kanceláře, pokud správní rada neurčí jinak.
§ 24
Garanční fond
(1)
Garanční fond se tvoří z pojistného za hraniční pojištění podle § 14, z příspěvků pojistitelů podle § 18 odst. 5, z přijatých náhrad podle § 24 odst. 7 a 9 a z přijatých příspěvků podle § 24c.
(2)
Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému
a)
plnění za škodu způsobenou provozem nezjištěného vozidla, za kterou odpovídá nezjištěná osoba; plnění za škodu na věci nebo ušlém zisku vzniklém v souvislosti se škodou na věci poskytne Kancelář pouze tehdy, pokud současně s touto škodou byla poškozenému způsobena i závažná škoda na zdraví a pokud škoda podle § 6 odst. 2 písm. b) nebo ušlém zisku přesáhla 10 000 Kč,
b)
plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona,
c)
plnění za škodu způsobenou provozem tuzemského vozidla, za kterou odpovídá osoba, jejíž odpovědnost za tuto škodu je pojištěna upojistitele, který z důvodu svého úpadku nemůže uhradit tuto škodu,
d)
plnění za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, za kterou odpovídá osoba, jejíž odpovědnost za tuto škodu je pojištěna hraničním pojištěním,
e)
plnění za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, jehož řidiči nevzniká při provozu tohoto vozidla na území České republiky povinnost uzavřít hraniční pojištění,
f)
náhradní plnění podle § 24a a 24b, a to v rozsahu, v jakém je Kancelář povinna plnit podle písmen a) až c),
g)
plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, které bylo odesláno z jiného členského státu do České republiky jako státu cílového určení, nebylo-li k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona a jestliže ke škodné události došlo ve lhůtě 30 dnů počínaje dnem, kdy kupující osoba vozidlo převzala, i když vozidlo nebylo v České republice registrováno.
(3)
Za závažnou škodu na zdraví podle odstavce 2 písm. a) se považuje usmrcení nebo těžká újma na zdravítěžká újma na zdraví, anebo škoda na zdraví trvalého charakteru, která ztěžuje společenské uplatnění poškozeného.
(4)
Poškozený má právo uplatnit nárok na plnění podle odstavce 2 písm. b), c) a g) proti Kanceláři za stejných podmínek, za nichž by mohl uplatnit nárok na plnění proti pojistiteli (§ 9). Pohledávka Kanceláře na náhradu za plnění podle odstavce 2 písm. b) a c) se považuje za pohledávku, na kterou se podle zvláštního právního předpisu22c) hledí jako na přihlášenou.
(5)
Podmínkou vzniku práva poškozeného na plnění z garančního fondu podle odstavce 2 písm. a) je šetření škodné události PoliciíPolicií České republiky.
(6)
Kancelář poskytuje poškozenému plnění podle odstavce 2 za stejných podmínek, jako poskytuje pojistné plnění pojistitel (§ 6 odst. 2 a 5, § 7 až 10).
(7)
Vznikne-li mezi Kanceláří a pojistitelem, popřípadě ministerstvem v případech uvedených v § 11, spor o tom, kdo má poškozenému plnit, poskytne poškozenému úhradu prokázané škody Kancelář. Pokud z dalšího šetření vyplyne, že plnění mělo být zcela nebo částečně poskytnuto pojistitelem, popřípadě ministerstvem, je pojistitel, popřípadě ministerstvo, povinen Kanceláři poskytnuté plnění nahradit.
(8)
Nejvyšší hranicí plnění podle odstavce 2 písm.a) až c) a g) při jedné škodné události jsou limity pojistného plnění uvedené v § 3a odst. 2.
(9)
Výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři právo vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle odstavce 2 písm. a), b) a g), na náhradu toho, co za něho plnila včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva; odpovídá-li za škodu více osob, pak za takovou pohledávku Kanceláře odpovídají tyto osoby společně a nerozdílně. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a vlastník vozidla, jehož provozem byla způsobena škoda; řidič je takovým solidárním dlužníkem, pokud za tuto škodu odpovídá. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Řidič nebo provozovatel vozidla odpovídají společně a nerozdílně ve smyslu věty druhé, pokud odpovídají za škodu uvedenou v odstavci 2 písm. a) a b). Proti pojistiteli má Kancelář právo na náhradu toho, co plnila za pojištěného podle odstavce 2 písm. c) a podle § 24a odst. 1 písm. a). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.
(10)
Z garančního fondu se neposkytuje plnění za
a)
škodu způsobenou provozem vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti, nejedná-li se o úhradu podle odstavce 7,
b)
škody podle § 7,
c)
náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění (péče) nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku škody na zdraví nebo usmrcením způsobené provozem nezjištěného vozidla, za kterou odpovídá nezjištěná osoba.
(11)
Pokud Kancelář pověří vyřízením případu podle odstavce 2 nebo 9 člena Kanceláře, samostatného likvidátora pojistných událostí nebo jinou osobu, poskytne jim všechny údaje pro jeho vyřízení včetně nezbytných osobních údajůosobních údajů.
Náhradní plnění z garančního fondu
§ 24a
(1)
Z garančního fondu poskytuje Kancelář náhradní plnění, jestliže
a)
pojistitel nesplnil povinnost ve lhůtě podle § 9 odst. 3,
b)
pojistitel se sídlem v jiném členském státě, než je Česká republika, neustanovil v České republice škodního zástupce podle § 9b, nebo
c)
pojišťovna neustanovila v České republice škodního zástupce podle § 9c.
(2)
Náhradní plnění podle odstavce 1 písm. b) se poskytuje poškozenému s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky v případě škodné události způsobené provozem vozidla, pokud
a)
pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z jeho provozu byla uzavřena u pojistitele provozujícího pojištění odpovědnosti na základě práva dočasně poskytovat služby,
b)
se jedná o vozidlo s obvyklým stanovištěm v České republice a
c)
škodná událost vznikla na území členského státu, nebo na území jiného státu podle § 6 odst. 5 nebo 6.
(3)
Náhradní plnění podle odstavce 1 písm. c) se poskytuje poškozenému s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky v případě škodné události způsobené provozem vozidla, pokud
a)
pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z jeho provozu byla uzavřena u pojišťovny podle § 9c,
b)
se jedná o vozidlo s obvyklým stanovištěm v jiném členském státě než České republice a
c)
škodná událost vznikla na území členského státu, nebo na území třetího státu, jehož kancelář pojistitelů se připojila k systému zelených karet.
(4)
Náhradní plnění poskytuje Kancelář poškozenému na základě jeho písemné žádosti.
(5)
Poškozený nemá proti Kanceláři právo na náhradní plnění, jestliže
a)
již předložil žádost o náhradu škody přímo pojistiteli podle § 9b odst. 1, který uzavřel pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti týkající se vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena, nebo přímo škodnímu zástupci pojistitele podle § 9b a jestliže do 3 měsíců ode dne předložení této žádosti obdržel vyjádření některého z nich,
b)
již předložil žádost o náhradu škody přímo pojišťovně podle § 9c, která uzavřela pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti týkající se vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena, nebo přímo škodnímu zástupci této pojišťovny podle § 9c a jestliže do 3 měsíců ode dne předložení této žádosti obdržel vyjádření některého z nich, nebo
c)
bylo v dané věci zahájeno soudní řízení přímo proti pojistiteli podle § 9b odst. 1 nebo proti pojišťovně podle § 9c.
(6)
Kancelář je povinna poškozenému plnit nebo sdělit důvody, pro které plnění snížila nebo odmítla, do 2 měsíců ode dne obdržení žádosti o náhradní plnění. Tuto žádost odloží, pokud do doby jejího vyřízení pojistitel podle § 9b odst. 1, anebo pojišťovna podle § 9c přímo nebo prostřednictvím ustanoveného škodního zástupce podle § 9b nebo § 9c poskytne poškozenému náhradu vzniklé škody nebo mu sdělí důvody, pro které svoje plnění snižuje nebo pro které odmítá plnit.
(7)
Kancelář bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti o náhradní plnění písemně sdělí
a)
pojistiteli podle § 9b odst. 1 nebo pojišťovně podle § 9c nebo jejich škodnímu zástupci podle § 9b nebo § 9c,
b)
orgánu pověřenému vyřizováním žádostí o náhradní plnění v členském státě sídla pojišťovny podle § 9c, která uzavřela pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti týkající se vozidla, jehož provozem byla způsobena škoda, nebo
c)
osobě, která za škodu odpovídá, je-li známa, že obdržela žádost od poškozeného a že tuto žádost vyřídí do 2 měsíců ode dne jejího obdržení.
(8)
Kancelář má právo na náhradu vyplacené částky náhradního plnění od orgánu pověřeného vyřizováním žádostí o náhradní plnění v členském státě sídla pojišťovny podle § 9c, která uzavřela pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti týkající se vozidla, jehož provozem byla způsobena škoda.
(9)
Výplatou náhradního plnění přecházejí práva poškozeného vůči osobě, která způsobila škodu, nebo vůči jejímu pojistiteli podle § 9a nebo § 9b odst. 1, anebo její pojišťovně podle § 9c na Kancelář.
(10)
Jestliže příslušný orgán jiného členského státu, než je Česká republika, poskytl v souladu s právem Evropských společenství27) náhradní plnění poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v tomtéž členském státě a uplatnil své právo na náhradu tohoto plnění proti Kanceláři, Kancelář takto uplatněné právo uspokojí bez zbytečného odkladu za předpokladu, že vozidlo, jehož provozem byla způsobena škoda, mělo v době vzniku škodné události obvyklé stanoviště na území České republiky.
§ 24b
(1)
Z garančního fondu poskytuje Kancelář náhradní plnění poškozenému s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky také tehdy, jestliže
a)
není možné zjistit vozidlo, jehož provozem byla na území jiného členského státu, než je Česká republika, způsobena škoda, nebo
b)
do 2 měsíců ode dne vzniku škody způsobené provozem vozidla na území jiného členského státu, než je Česká republika, není možné zjistit pojišťovnu, které vznikla povinnost poskytnout pojistné plnění za tuto škodu.
(2)
Kancelář má právo na náhradu vyplacené částky náhradního plnění podle odstavce 1
a)
vůči garančnímu fondu v členském státě, ve kterém došlo ke škodě, jestliže nelze zjistit vozidlo, jehož provozem byla škoda způsobena,
b)
vůči garančnímu fondu členského státu, ve kterém došlo ke škodě, jestliže byla škoda způsobena provozem vozidla, které má obvyklé stanoviště na území jiného než členského státu,
c)
vůči garančnímu fondu v členském státě, na jehož území má vozidlo, jehož provozem byla škoda způsobena, obvyklé stanoviště, jestliže nelze zjistit pojišťovnu, které vznikla povinnost poskytnout pojistné plnění za škodu způsobenou takovým vozidlem.
(3)
Ustanovení § 24a odst. 9 a 10 platí v případě náhradního plnění podle odstavce 1 obdobně.
§ 24c
(1)
Je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel27a) v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d).
(2)
Výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění a vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu.
(3)
Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází Kancelář z porovnání údajů podle § 15 odst. 3.
(4)
Příspěvek je splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy Kanceláře k jeho úhradě na adresu osoby podle odstavce 1. Účinky doručení má i nevyzvednutí písemné výzvy k úhradě příspěvku do 15 dnů ode dne jejího uložení v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo odepření převzetí této výzvy, s výjimkou případu, kdy osoba podle odstavce 1, z důvodů nezávislých na její vůli, nemohla výzvu Kanceláře převzít. Povinnost uhradit příspěvek nevzniká, pokud je ve lhůtě podle věty první Kanceláři prokázáno, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu s tímto zákonem.
(5)
Úhradou příspěvku není dotčena povinnost podle § 1 odst. 2, § 3 odst. 2 a § 15 odst. 5, ani právo Kanceláře podle § 24 odst. 9.
(6)
Adresu podle odstavce 4 sdělí Kanceláři na její žádost příslušný orgán evidence, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 25
Výkon dohledu nad činností Kanceláře
(1)
Činnost Kanceláře podle § 18 odst. 2 písm. a), b), d) a f) podléhá dohledu, který vykonává Česká národní bankabanka podle zákona upravujícího pojišťovnictví.
(2)
Při výkonu dohledu je Česká národní bankabanka oprávněna ukládat Kanceláři opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Jestliže Kancelář nesplní uložená opatření ve lhůtě stanovené Českou národní bankoubankou nebo jestliže se v její činnosti tyto nedostatky opakují, je Česká národní bankabanka oprávněna uložit Kanceláři pokutu, a to do výše 10 milionů Kč.
Oddíl čtvrtý
Společná a přechodná ustanovení
§ 26
Společná ustanovení
(1)
Je-li vozidlo ve spoluvlastnictví více osob, plní povinnosti podle tohoto zákona ten ze spoluvlastníků, který k tomu byl spoluvlastníky vozidla písemně pověřen. Nebyl-li nikdo ze spoluvlastníků písemně pověřen, pak plní povinnosti podle věty první spoluvlastníci společně a nerozdílně. V případě zániku právnické osoby povinnosti vlastníka vozidla podle tohoto zákona vykonává její právní nástupce, zaniká-li právnická osoba bez právního nástupce, likvidátor. Probíhá-li insolvenční řízeníinsolvenční řízení, v němž je řešen úpadek nebo hrozící úpadek vlastníka vozidla, vykonává povinnosti vlastníka vozidla podle tohoto zákona po svém ustanovení insolvenční správceinsolvenční správce, jestliže na něj přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou vlastníka vozidla.
(2)
V případě smrti vlastníka vozidla vykonává povinnosti vlastníka vozidla podle tohoto zákona až do okamžiku nabytí právní moci usnesení o nabytí dědictví jeho dědic, v případě více dědiců ten, který k tomu byl ostatními dědici pověřen. Nebyl-li nikdo pověřen, pak tyto povinnosti vykonává správce dědictví. Nebyl-li nikdo z více dědiců pověřen ani nebyl určen správce dědictví, vykonávají povinnosti vlastníka vozidla dědici společně a nerozdílně. V případě smrti pojistníka přecházejí práva a povinnosti z pojištění odpovědnosti do doby nabytí právní moci usnesení o nabytí dědictví na dědice společně a nerozdílně.
§ 26a
Působnosti stanovené obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo městským částem podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
Přechodná ustanovení
§ 27
(1)
Pojistná smlouva může být uzavřena s účinností nejdříve od 1. ledna 2000.
(2)
Povinnost podle § 1 odst. 2 vzniká dnem 1. ledna 2000.
(3)
U škodných událostí, které nastaly před 1. lednem 2000, a nároků z nich vzniklých se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
(4)
Pojistitel, který před 1. lednem 2000 uzavřel s pojistníkem pojistnou smlouvu týkající se vozidla, které bylo vzato do evidence vozidel před 1. lednem 2000, je povinen do 5 pracovních dnů po ukončení kalendářního měsíce předat Kanceláři přehled o dokladech o pojištění vydaných za celý předchozí kalendářní měsíc a o údajích v nich obsažených.
§ 28
(1)
Ministerstvo svolá do 4 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona první shromáždění všech členů Kanceláře.
(2)
Náklady na činnost Kanceláře v roce 1999 uhradí její členové formou mimořádného příspěvku, jehož výši určí shromáždění členů na svém prvním zasedání. Tento příspěvek je splatný do jednoho měsíce ode dne, kdy byl shromážděním členů stanoven.
(3)
Výše prostředků garančního fondu musí činit nejméně
a)
k 1. lednu 2000 3 % z celkového objemu pojistných plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla (dále jen „zákonné pojištění“) vyplacených v roce 1998,
b)
k 1. lednu 2001 5 % z celkového objemu vyplacených pojistných plnění ze zákonného pojištění vyplacených v roce 1999,
c)
k 1. červenci 2001 20 % z celkového objemu plnění vyplacených z garančního fondu v předchozím účetním období.
§ 29
(1)
Práva a povinnosti České pojišťovny a. s. vzniklé ze zákonného pojištění přecházejí dnem 1. ledna 2000 na Kancelář. Tato práva a povinnosti uplatňuje a vykonává jménem a na účet Kanceláře Česká pojišťovna a. s. O této činnosti vede Česká pojišťovna a. s. účetní evidenci odděleně od účetní evidence o ostatní činnosti.
(2)
Česká pojišťovna a. s. převede do posledního dne měsíce následujícího po ověření účetní závěrky za rok 1999 auditorem na zvláštní účet Kanceláře částku odpovídající výši prostředků technických rezerv vytvořených z pojistného za zákonné pojištění přijatého do 31. prosince 1999 po odpočtu výše pojistného plnění vyplaceného ze zákonného pojištění od 1. ledna 2000 k datu převodu. Prostředky uložené na tomto účtu lze použít pouze na úhradu závazků ze zákonného pojištění a nákladů s jejich vyřízením spojených. Pokud k tomu prostředky na tomto účtu nepostačují, úhrada závazků ze zákonného pojištění a nákladů s jejich vyřízením spojených jde na vrub Kanceláře.
(3)
Česká pojišťovna a. s. je povinna předat do jednoho měsíce po prvním zasedání shromáždění členů Kanceláře databázi osob, které k tomuto datu uhradily pojistné za zákonné pojištění v roce 1999, a statistické údaje o vývoji zákonného pojištění za posledních 5 let.
(4)
Česká pojišťovna a. s. předloží Kanceláři vždy do 31. března běžného roku zprávu o činnosti podle odstavce 1 věty druhé a její vyúčtování.
(5)
Činnost Kanceláře a České pojišťovny a. s. podle odstavců 1 až 4 podléhá výkonu dohledu nad pojišťovnictvím podle zvláštního právního předpisu10), přičemž ustanovení tohoto zvláštního právního předpisu se pro výkon dohledu nad touto činností Kanceláře a České pojišťovny a. s. použijí obdobně.
§ 30 až 33
Těmito ustanoveními byly novelizovány jiné zákony.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 34
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 1 odst. 2, § 15 odst. 1, 7, 8 a 9, § 16, 17, částí druhé, třetí, čtvrté a páté, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Příloha k zákonu č. 168/1999 Sb.
Výše denní sazby podle druhu vozidla pro účely § 24c odst. 2
Druh vozidla | Denní sazba v Kč
---|---
1\\. motocykl s objemem válců motoru do 350 cm3| 20
2\\. motocykl s objemem válců motoru nad 350 cm3| 30
3\\. osobní automobil s objemem válců motoru do 1850 cm3| 50
4\\. osobní automobil s objemem válců motoru nad 1850 cm3| 70
5\\. autobus | 160
6\\. nákladní vozidlo s největší přípustnou hmotností do 12 000 kg nebo přípojné vozidlo s největší přípustnou hmotností nad 3 500 kg do 10 000 kg | 130
7\\. tahač nebo jiné nákladní vozidlo s největší přípustnou hmotností nad 12 000 kg nebo přípojné vozidlo s největší přípustnou hmotností nad 10 000 kg | 300
8\\. speciální vozidlo | 80
9\\. přípojné vozidlo s nejvyšší přípustnou hmotností do 3 500 kg | 30
10\\. zemědělský nebo lesnický traktor a jejich přípojné vozidlo | 40
11\\. ostatní vozidla | 60
***
1.
Zákon č. 307/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nabyl účinnosti dnem vyhlášení (3. prosince 1999).
2.
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. července 2001.
3.
Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
4.
Zákon č. 47/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. května 2004.
5.
Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), nabyl účinnosti dnem vyhlášení (29. září 2005).
6.
Zákon č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2006.
7.
Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008.
8.
Zákon č. 137/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. června 2008 s výjimkou ustanovení čl. I bodu 73, pokud jde o § 24 odst. 1, a bodu 89, pokud jde o § 24c, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
1)
Směrnice Rady 72/166/EHS ze dne 24. dubna 1972 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontroly povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění, ve znění směrnic Rady 72/430/EHS a 84/5/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES.
Druhá směrnice Rady 84/5/EHS ze dne 30. prosince 1983 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel, ve znění směrnice Rady 90/232/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES.
Třetí směrnice Rady 90/232/EHS ze dne 14. května 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES ze dne 16. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a o změně směrnic Rady 73/239/EHS a 88/357/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES ze dne 11. května 2005, kterou se mění směrnice Rady 72/166/EHS, 84/5/EHS, 88/357/EHS a 90/232/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel.
1a)
§ 4 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
2)
§ 5 zákona č. 13/1997 Sb.
3)
§ 6 zákona č. 13/1997 Sb.
4)
§ 7 zákona č. 13/1997 Sb.
4a)
Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).
5)
§ 3 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 193/2003 Sb.
Příloha k zákonu č. 56/2001 Sb.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 197/2006 Sb.
9)
§ 4 až 6 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.
11)
§ 18 zákona č. 37/2004 Sb.
11a)
§ 13 a následující zákona č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11b)
§ 23 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb. a zákona č. 57/2006 Sb.
12)
§ 4 odst. 7 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
§ 4 nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně.
15)
§ 442 a následující občanského zákoníku.
15a)
§ 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 137/2008 Sb.
15b)
§ 126 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb.
16)
§ 8a trestního řádu.
16a)
§ 123 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.
Vyhláška č. 32/2001 Sb., o evidenci dopravních nehod.
17)
§ 38 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 99/1989 Sb.
18)
Například § 179 zákoníku práce.
19)
§ 800 občanského zákoníku.
20)
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
24)
§ 39 odst. 13 zákona č. 363/1999 Sb.
25)
§ 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
20b)
Čl. 4 směrnice Rady 72/166/EHS ze dne 24. dubna 1972 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontroly povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění.
22)
§ 13 a následující a § 21 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
22a)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
22b)
Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění zákona č. 209/2002 Sb.
22c)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
27)
Čl. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES.
27a)
§ 4 odst. 4 písm. a) a b) zákona č. 56/2001 Sb. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 266/2008 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 266/2008 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 30. 7. 2008, částka 86/2008
266
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 10. července 2008
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 10. ledna 2009 nové volby do zastupitelstva obce:
obec | okres | kraj
---|---|---
ŽERŮTKY | Blansko | Jihomoravský
Ministr:
MUDr. Mgr. Langer v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 265/2008 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 265/2008 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 22. ledna 2008 ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 37 odst. 5 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 386/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 18. 7. 2008, částka 85/2008
* Odůvodnění
* I. - Vymezení věci a argumentace navrhovatelů
* II. - A) Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníků řízení
* III. - Dikce napadeného ustanovení
* IV. - Podmínky aktivní legitimace navrhovatele, ústavní konformita legislativního procesu
* V. - Vlastní přezkum
265
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 22. ledna 2008 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupených JUDr. Vladimírem Jirouskem, advokátem se sídlem v Ostravě, na zrušení části ustanovení § 37 odst. 5 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 386/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
I.
Vymezení věci a argumentace navrhovatelů
1.
Skupina senátorů Senátu České republiky doručila Ústavnímu soudÚstavnímu soud návrh na zrušení části zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), a to konkrétně ustanovení § 37 odst. 5 věty druhé a třetí tohoto zákona, obsahující postup při určování výše náhrady důlních škod. Napadená právní úprava ukládá v případech, kdy se organizace provádějící hornickou činnost s vlastníkem poškozené věci na způsobu odškodnění nedohodne, stanovit výši odškodnění znaleckým posudkem, přičemž vypočtenou výši nelze krátit o koeficient prodejnosti, je-li nižší než jedna. Navrhovatelé mají za to, že napadená právní úprava odporuje obsahu Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“). Konkrétně podle nich porušuje princip rovnosti obsažený v čl. 1 a princip stejného zákonného obsahu vlastnického práva obsažený v čl. 11 odst. 1 Listiny, a dále též nerespektuje pravidla spravedlivého procesu zakotvená v čl. 36 a násl. Listiny.
2.
Navrhovateli napadenou podobu získal § 37 odst. 5 horního zákona v důsledku novelizace provedené zákonem č. 386/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovatelé upozorňují, že napadený zákonný text se do vládního návrhu zákona dostal jako poslanecký pozměňovací návrh a Senát jej kritizoval již v průběhu legislativního procesu. Zákon č. 386/2005 Sb. proto také vracel Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, mimo jiné též s návrhem na vypuštění nyní napadeného textu. Poslanecká sněmovna ovšem setrvala na původně schváleném znění.
3.
Nejprve navrhovatelé připomínají námitky, které byly proti předmětnému ustanovení vzneseny v průběhu projednávání návrhu zákona v Senátu. Senátoři poukazovali na nesystémovost úpravy spočívající v povinnosti stanovit výši odškodnění znaleckým posudkem. Předně byl opomenut odkaz na právní předpis, podle kterého by měl být takový posudek vypracováván, když zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), s ohledem na dikci první věty jeho § 1, která zní »Zákon upravuje způsoby oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot (dále jen „majetek“) a služeb pro účely stanovené zvláštními předpisy.«, použít nelze. Oproti předchozí právní úpravě, která ohledně způsobu odškodnění předpokládala dohodu organizace provádějící hornickou činnost a vlastníka dotčeného objektu bez eventuální povinnosti znaleckého ocenění, byla opuštěna smluvní volnost coby základní zásada soukromého práva, a to navíc také omezením možnosti krátit zjištěné ceny koeficientem prodejnosti. Pojem „koeficient prodejnosti“ pak dokonce není v horním zákoně vůbec definován. Napadená právní úprava podle Senátu nepřípustně zvyšuje ochranu vlastnického práva vlastníků, jejichž nemovitostinemovitosti jsou na území dobývacích prostorů.
4.
Na uvedené výhrady nyní navrhovatelé navazují konkrétní ústavněprávní argumentací.
5.
Zásah do principu rovnosti spatřují v následující skutečnosti. Původně odškodňování důlních škod žádný zvláštní režim nemělo; nedohodl-li se provozovatel důlní činnosti s poškozeným, rozhodoval o náhradě škody soud v občanskoprávním řízení, aniž by ovšem byl omezen ve volbě důkazních prostředků směřujících ke zjištění výše škody a jejich hodnocení, jak je tomu v případě napadené právní úpravy nové. Nová právní úprava zavedla privilegovaný způsob nápravy škod jen pro některé dotčené vlastníky, neboť § 37 odst. 5 horního zákona se týká škod na stavbách nebo zařízeních ležících v území stavební uzávěry nebo na území, kde se mohou i nadále dlouhodobě projevovat vlivy důlních činností, a stavbu nebo zařízení proto nelze uvést do předešlého stavu. Tito vlastníci mají výhodnější postavení oproti těm, jejichž poškozené věci leží mimo stavební uzávěru nebo na území, kde se vlivy důlní činnosti projevily jen jednorázově či krátkodobě. Není také důvod zvýhodňovat vlastníky dotčené důlní činností oproti těm, jimž škodu způsobila jiná provozní činnost. Protiústavní nerovnost vytváří také vyloučení používání koeficientu prodejnosti tam, kde by to vedlo ke snížení ceny zničené či poškozené věci. Užitý pojem „koeficient prodejnosti“ totiž podle navrhovatelů nevyhovuje tradičnímu požadavku na kvalitu zákonů, které by měly používat pojmy obecně známého obsahu a vysvětlit případné pojmy neznámé. Pojem „koeficient prodejnosti“ tomu neodpovídá, neboť jen norma nižší právní síly - vyhláška Ministerstva financí č. 540/2002 Sb. - stanoví jeho výši a obsahový základ, ten navíc ještě jen nepříliš jasně. Napadené zákonné ustanovení dále předpokládá, že koeficientem se upraví cena vypočtená posudkem, ve skutečnosti ale znalec musí ke koeficientu přihlížet již při stanovení ceny věci. Konečně napadená úprava přehlíží, že koeficient prodejnosti je použitelný jen při oceňování stavby nákladovým způsobem, a nelze ho aplikovat na ocenění prováděné způsobem výnosovým či porovnávacím.
6.
Obligatorní vyžadování znaleckého posudku je podle navrhovatelů v rozporu s pravidly spravedlivého procesu. Bez racionálního důvodu se vyžadováním znaleckého posudku jako důkazu, který musí být v řízení proveden, vylučuje například možnost rozhodnout spor o náhradu škody rozsudkem pro zmeškání či rozsudkem pro uznání, anebo možnost, aby se soud spokojil pouze s odborným vyjádřením o výši škody.
7.
Umělým zvyšováním ochrany vlastnického práva některých vlastníků (vlastníků věcí na území dobývacích prostorů) došlo k vytvoření rozdílů v obsahu a intenzitě ochrany vlastnictví jednotlivých subjektů. To je v rozporu s tím, jak k institutu vlastnictví a jeho ochraně přistupuje Listina.
II.
A)
Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníků řízení
8.
Ústavní soudÚstavní soud zaslal návrh na zahájení řízení v souladu s ustanovením § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) účastníkům řízení - Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky.
9.
Senát ve svém vyjádření připomněl, že již při projednávání návrhu novely horního zákona nesouhlasil s modifikací dosavadního režimu náhrady důlních škod. Nově navrhované řešení již tehdy Senát považoval za nesystémové a účelové, které znamená ve svých důsledcích nepřípustné zvyšování ochrany vlastnického práva vlastníků dotčených těžební činností. Senát dále poukazoval na to, že novela neřeší způsob odškodnění (peněžité či naturální plnění), ale pouze jeho výši. Vytýkal jí také nedůslednost, neboť není stanoveno, kdo má povinnost zajistit vypracování znaleckého posudku a na kom je jeho úhrada. Uvedené výhrady proti napadenému ustanovení zastává Senát i nadále, přičemž nynější argumentace navrhovatelů se podle něj s těmito výhradami do značné míry shoduje. Její posouzení však nechává na Ústavním souduÚstavním soudu.
10.
Poslanecká sněmovna ve vyjádření po stručné rekapitulaci okolností projednávání předmětné novely horního zákona uvedla, že zákon č. 386/2005 Sb. byl řádným způsobem schválen, podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen. Cílem napadeného ustanovení bylo posílení ochrany vlastníků nemovitostínemovitostí ve specifické situaci. Předkladatel pozměňovací návrh zdůvodnil tak, že by nemělo nadále trvat nerovnoprávné postavení vlastníka nemovitostinemovitosti a těžební soukromé společnosti, která svou hornickou činností ohrožuje funkčnost nemovitostinemovitosti, přičemž v případě demolice objektu jako následku důlní činnosti je vlastníku nabídnuta cena ve výši jen několika desítek procent jeho odhadní ceny, neboť se použije koeficient prodejnosti. K vytýkanému zásahu do práva na spravedlivý proces Poslanecká sněmovna uvádí, že obligatorní vyžadování znaleckého posudku jej vyvolat nemůže. Nesouhlasí ani s tvrzením, že novela neústavně zasahuje do obsahu a ochrany vlastnického práva. Naopak, nová právní úprava ochranu vlastnického práva u všech vlastníků, byť jen v určitých právních situacích, zvyšuje. Napadená právní úprava nerozlišuje mezi vlastníky, ale mezi právními situacemi, v nichž se mohou vlastníci stejných nemovitostínemovitostí ocitnout. Jejím zrušením by se právní postavení žádného vlastníka nezlepšilo, ale u některých by se jen zhoršilo a u ostatních zůstalo beze změny. Poslanecká sněmovna tedy při projednávání a schvalování předmětné novely horního zákona jednala v přesvědčení, že je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
B)
Stanovisko Českého báňského úřadu
11.
Ústavní soudÚstavní soud považoval za vhodné požádat o stanovisko k podanému návrhu ještě Český báňský úřad (dále jen „Úřad“) jakožto ústřední orgán státní správy v oblasti hornictví.
12.
Úřad nejprve zdůraznil, že text napadeného ustanovení nenavrhoval, a do horního zákona byl vložen v důsledku poslanecké iniciativy při projednávání vládního návrhu jeho novely. Obecně přisvědčil výhradám navrhovatelů, neboť sám je taktéž názoru, že předmětné ustanovení je v rozporu s Listinou a právními předpisy upravujícími náhradu škod vyvolaných povahou provozní činnosti. Dále Úřad ve vyjádření stručně charakterizoval právní úpravu odpovědnosti za důlní škody a pravidla jejich náhrady. Dle jeho názoru neexistuje žádný ústavně konformní důvod k tomu, aby vlastníci majetku vypočteného v ustanovení § 37 odst. 5 horního zákona měli výhodnější postavení při výpočtu náhrady škody než jiné subjekty. Napadené ustanovení konstruuje nerovnost jednak mezi subjekty poškozenými důlní činností a subjekty poškozenými činností jinou, a jednak jsou podmínky pro výpočet náhrady méně výhodné v případech škod vzniklých mimo území stavební uzávěry a v územích, kde se vliv důlních činností projevuje pouze krátkodobě. K námitkám proti vyloučení možnosti použít koeficient prodejnosti se připojuje. Stejně tak Úřad souhlasí s navrhovateli, že obligatorní vyžadování znaleckého posudku je neodůvodněným zásahem do výkonu soudní moci. V této části považuje zákon za nejasný, poněvadž není stanoveno, která ze stran má vypracování znaleckého posudku zajistit a nést náklady s tím spojené.
13.
Celkově Úřad podpořil návrh, aby Ústavní soudÚstavní soud označenou část zákona zrušil.
III.
Dikce napadeného ustanovení
14.
Napadená část ustanovení § 37 odst. 5 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 386/2005 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, zní:
„Pokud se obě strany nedohodnou na způsobu odškodnění, stanoví se jeho výše znaleckým posudkem. Takto vypočtená výše odškodnění nesmí být krácena o koeficient prodejnosti, pokud je jeho hodnota nižší než 1.“.
IV.
Podmínky aktivní legitimace navrhovatele, ústavní konformita legislativního procesu
15.
Návrh na zrušení části ustanovení § 37 odst. 5 horního zákona byl podán skupinou sedmnácti senátorů Senátu Parlamentu České republiky, a tedy v souladu s podmínkami obsaženými v ustanovení § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu. V předmětné věci lze tudíž konstatovat naplnění podmínek aktivní legitimace na straně navrhovatele.
16.
Ústavní soudÚstavní soud je v souladu s ustanovením § 68 odst. 1 zákona o Ústavním soudu v řízení o kontrole zákonů nebo jiných právních předpisů povinen posoudit, zda napadený právní předpis byl přijat a vydán ústavně předepsaným způsobem.
17.
Z obsahu návrhu, obsahu vyjádření účastníků, jakož i webových stránek obou komor Parlamentu České republiky bylo zjištěno, že návrh novely horního zákona předložila Poslanecké sněmovně vláda České republiky. Původní vládní návrh text, jehož ústavní konformita je nyní napadána, neobsahoval. Byl obsažen v pozměňovacím návrhu poslance Jaroslava Gongola. Tento pozměňovací návrh, označený jako D3, přijala dolní komora během projednávání návrhu novely horního zákona ve třetím čtení dne 24. 6. 2005 většinou 92 poslanců ze 167 přítomných. Usnesením č. 1753 schválila téhož dne Poslanecká sněmovna i vlastní novelu horního zákona, a to většinou 160 poslanců ze 167 přítomných, proti návrhu nehlasoval nikdo.
18.
Senát postoupený návrh projednal dne 28. 11. 2005 a v usnesení č. 181 se většina 57 ze 66 přítomných senátorů vyslovila pro jeho vrácení Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.
19.
Poslanecká sněmovna vrácený návrh zákona projednala dne 19. 8. 2005. Návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijat nebyl, neboť pro něj hlasovalo ze 176 přítomných poslanců pouze 39, proti návrhu pak 58. Dolní komora pak hlasovala o návrhu zákona ve znění postoupeném Senátu, a tak byl následně většinou 171 poslanců ze 176 přítomných přijat; proti návrhu nehlasoval nikdo.
20.
Prezident republiky zákon podepsal dne 9. 9. 2005.
21.
Dne 1. 10. 2005 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 133 pod číslem 386/2005 Sb.
22.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že k přijetí a vydání návrhem napadeného zákonného ustanovení došlo předepsaným způsobem.
V.
Vlastní přezkum
23.
Před vlastním hodnocením právní úpravy je potřeba ještě zmínit následující skutečnost. Ústavní soudÚstavní soud s projednáním návrhu a rozhodnutím o něm vyčkával s ohledem na sdělení předsedy Poslanecké sněmovny učiněné v rámci vyjádření k návrhu, podle kterého Poslanecká sněmovna aktuálně projednávala další vládní návrh novely horního zákona. K návrhu byl podán pozměňovací návrh, jímž se navrhovalo zrušení týchž ustanovení horního zákona, která jsou nyní předmětem zkoumání Ústavního souduÚstavního soudu. O dalším legislativním vývoji již dolní komora Ústavní soudÚstavní soud neinformovala. Jelikož zůstalo znění příslušného ustanovení horního zákona beze změny, přistoupil Ústavní soudÚstavní soud k vlastnímu přezkumu.
24.
Předmětem zkoumání ústavní konformity navrhovatelé učinili výše citovanou část ustanovení řešící otázky náhrady, resp. zjišťování výše důlních škod.
25.
Horní zákon upravuje problematiku důlních škod a jejich náhrady ve své deváté části v ustanoveních § 36 a následujících. Důlní škody jsou v § 36 odst. 1 horního zákona vymezeny jako škody způsobené na hmotném majetku vyhledáváním a průzkumem ložisek, pokud se provádí důlními díly, dobýváním výhradních ložisek, zřizováním, zajišťováním a likvidací důlních děl a lomů, včetně jejich zařízení, odvalovým, výsypkovým a kalovým hospodářstvím organizací, úpravou a zušlechťováním nerostů, prováděnými v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i škody způsobené zvláštními zásahy do zemské kůry. Dle druhého odstavce téhož ustanovení se za ně považuje i ztráta povrchové a podzemní vody, podstatné snížení vydatnosti jejich zdrojů a zhoršení její jakosti, došlo-li k němu v důsledku činností výše uvedených. Dle odstavce třetího za důlní škody zásadně, tedy až na stanovené výjimky, odpovídá organizace, jejíž činností byla škoda způsobena; organizací horní zákon rozumí právnickou či fyzickou osobu, která v rámci své podnikatelské činnosti vykonává vyhledávání, průzkum nebo dobývání výhradních ložisek nebo jinou hornickou činnost (§ 5a). Odpovědnost je zde konstruována jako objektivní, organizace se liberuje pouze prokáže-li, že škoda byla způsobena okolností nemající původ v některé z činností vymezených výše v odstavci prvém. Ustanovení § 37a horního zákona pak zakotvuje povinnost organizací vytvářet finanční rezervy k zajištění vypořádání důlních škod a stanoví podrobnosti této povinnosti. Materie odškodňování je soustředěna v § 37 horního zákona. Jeho odstavec prvý předně vymezuje úpravu vypořádání důlních škod jako speciální k obecným předpisům o náhradě škody. Druhý odstavec řeší odškodňování ztráty vody, podstatného snížení vydatnosti jejího zdroje nebo zhoršení její jakosti. Odstavec třetí se zabývá náhradou účelných preventivních opatření, odstavec čtvrtý pak případy a souvislostmi náhrady škody pouze předpokládané. Podle pátého odstavce (jehož část je navrhována ke zrušení) je organizace povinna provést prozatímní zajištění objektu, nelze-li stavbu nebo zařízení uvést do předešlého stavu proto, že leží v území stavební uzávěry, popřípadě na území, kde se budou i nadále dlouhodobě projevovat vlivy činností uvedených v § 36. Současně se má organizace dohodnout s vlastníkem objektu, zda se odškodnění provede v penězích nebo poskytnutím náhradního objektu, a o výši odškodnění. Pokud se obě strany nedohodnou na způsobu odškodnění, stanoví se jeho výše znaleckým posudkem. Takto vypočtená výše odškodnění nesmí být krácena o koeficient prodejnosti, pokud je jeho hodnota nižší než 1. Do náhrady škody se zahrne i movitý majetek, který se stává v důsledku poskytnutí náhradního objektu nepoužitelný. Šestý odstavec dává účastníkům možnost se na náhradě důlních škod dohodnout i jinak, nebude-li to v rozporu se zákonem, odstavec sedmý vymezuje případy, kdy organizace odškodnění neposkytuje.
26.
Navrhovatelé právní úpravě vytýkají v prvé řadě to, že zakládá nerovnost, a to jak nerovnost mezi subjekty horní činností poškozenými, tak i nerovnost odpovědných organizací ve vztahu k subjektům poskytujícím odškodnění v jiných oblastech lidských činností; na nerovném přístupu k ochraně vlastnictví je postavena i další ústavněprávní námitka navrhovatelů, týkající se principu stejného obsahu vlastnického práva.
27.
Ideový a právní základ kategorie rovnosti vyjádřil Ústavní soudÚstavní soud již v řadě svých nálezů. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/95 [Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu (dále jen „Sbírka rozhodnutí“), svazek 3, nález č. 29, vyhlášen pod č. 168/1995 Sb.] vyjádřil názor, že kategorie rovnosti, zakotvená v článku 1 Listiny základních práv a svobod, náleží k těm základním lidským právům, jež svou povahou jsou sociálními hodnotami konstituujícími hodnotový řád společnosti. V sociálním procesu plní tyto hodnoty funkci spíše jen ideálně typických kategorií vyjadřujících cílové představy, jež se nemohou zcela krýt se sociální realitou, a lze je dosahovat jen aproximativním způsobem. Rovnost by se tedy mohla stát univerzálním, každého sociálního tvaru a jevu se dotýkajícím principem teprve v cíli společenského a historického vývoje. V rámci tohoto vývoje lze však na její důsledné dodržování apelovat jen v určitých mezích. Neexistuje totiž žádné pravidlo na určení, co všechno by mělo být rovné. Přitom je zřejmé, že egalitářský universalismus by nutně vyvolal hluboce nefunkční sociální účinky. Každá rovnost ve společenském dění může proto být jen rovností „na pochodu“, vývojovým tvarem, jehož nepřetržité oscilování v oblasti kontinua napětí mezi úsilím o totální rovnost a úsilím o totální nerovnost substituuje vlastní cílovou představu. Rovnost se tedy může krýt s realitou jen v určitých základních datech, jinak vzhledem k tendencím jejího extenzivního a intenzivního nárůstu se úsilí o její etablování může ocitnout na hranici, kterou lze překročit jen za cenu porušení např. svobody. Jako jedna ze základních podmínek sociálního a historického procesu je tak rovnost uváděna zcela konsekventně do vztahu se svobodou, s níž se vzájemně podmiňuje a ocitá na bázi jak vzájemné podpory, tak i konfliktu. Tak jako krajně egalitářské požadavky ohrožují samu podstatu svobody, děje se tak i opačně. Proto Ústavní soudÚstavní soud hodnotí jako neadekvátní tendence vtěsnat každé úsilí o dosažení rovnosti do rámce etablování základních lidských práv. Má-li se nerovnost dotknout základních lidských práv, musí dosáhnout intenzity, zpochybňující alespoň v určitém směru, již samu podstatu rovnosti. Tak se zpravidla děje tehdy, je-li s porušením rovnosti spojeno i porušení jiného základního práva, např. práva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny, některého z politických práv podle čl. 17 a násl. Listiny apod. Zatímco totiž svoboda je obsahově dána přímo podstatou jednotlivce, vyžaduje rovnost zpravidla „mezičlánky“, relaci k jiné sociální hodnotě. Také z dalších rozhodnutí (např. nález sp. zn. Pl. ÚS 37/93, Sbírka rozhodnutí, svazek 1, nález č. 9, vyhlášen pod č. 86/1994 Sb., nález sp. zn. Pl. ÚS 15/02, Sbírka rozhodnutí, svazek 29, nález č. 11, vyhlášen pod č. 40/2003 Sb., a další) vyplývá, že rovnost nelze chápat jako abstraktní kategorii, nýbrž jako rovnost relativní, která požaduje odstranění neodůvodněných rozdílů. Právní rozlišování v přístupu k určitým právům nesmí být projevem libovůle, nelze však učinit závěr, že by každému muselo být přiznáno jakékoli právo. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 4, nález č. 74, vyhlášen pod č. 6/1996 Sb.) se k otázce rovnosti vyjádřil Ústavní soudÚstavní soud tak, že rovnost jako ústavněprávní instituce vždy byla a je kategorií nikoli abstraktní (absolutní), ale toliko relativní, a nelze ji chápat mechanicky a egalitářsky. Zdůraznil ve shodě s rozhodnutím Ústavního souduÚstavního soudu ČSFR, publikovaným pod č. 11/1992 Sbírky usnesení a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu ČSFR (pozn. red.: nález Ústavního soudu ČSFR sp. zn. Pl. ÚS 22/92, vyhlášen v částce 96/1992 Sb.), že je věcí státu, aby v zájmu zajištění svých funkcí rozhodl, že určité skupině poskytne méně výhod než jiné. Ani zde však nesmí postupovat libovolně. Pro posuzovanou věc není bez významu uvést ještě rozhodnutí sp. zn. Pl. ÚS 47/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 5, nález č. 25, vyhlášen pod č. 122/1996 Sb.), ve kterém Ústavní soud vyslovil názor, že nelze namítat nerovnost tam, kde zákon stanoví pro všechny subjekty, které lze zahrnout pod osobní rozsah právního předpisu, stejné podmínky nároku. To, že zákonodárce mohl postupovat i jinak, nelze samo o sobě považovat za zvýhodnění či znevýhodnění určité skupiny občanů.
28.
Uvedený exkurs směřuje Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že určitá zákonná úprava, jež zvýhodňuje jednu skupinu či kategorii osob oproti jiným, nemůže být sama o sobě bez dalšího označena za porušení principu rovnosti. Zákonodárce musí mít určitý prostor k úvaze, zda takové preferenční zacházení zakotví. Musí přitom dbát o to, aby zvýhodňující přístup byl založen na objektivních a rozumných důvodech (legitimní cíl zákonodárce), a aby mezi tímto cílem a prostředky k jeho dosažení (právní výhody) existoval vztah přiměřenosti. Aby k porušení principu rovnosti došlo, musí být splněno několik podmínek: s různými subjekty, které se nacházejí ve stejné nebo srovnatelné situaci, se zachází rozdílným způsobem, aniž by existovaly objektivní a rozumné důvody pro uplatněný rozdílný přístup. Jinak je věcí státu, aby rozhodl, že určité skupině poskytne méně výhod než jiné. Musí jen prokázat, že se tak děje ve veřejném zájmu a pro veřejné blaho. Z tohoto pohledu také nyní Ústavní soudÚstavní soud napadenou část horního zákona zkoumal.
29.
Z výše uvedeného vyplývá zadání pro vlastní hodnocení zákonného textu. Ústavní soudÚstavní soud musel zjišťovat, zda napadená právní úprava vůbec některé subjekty zvýhodňuje. A pokud ano, zda takto založená nerovnost je ústavně opodstatněnou snahou vyrovnat právní postavení osob postižených negativními dopady specifické lidské činnosti, anebo je jen věcně nepodloženým privilegiem skupiny vlastníků nemovitostínemovitostí. Jinými slovy řečeno, zda existuje legitimní důvod takového legislativního řešení a zda odpovídá principu proporcionality. Relativně samostatně je dle naznačených kritérií nutno hodnotit oba napadené body; vyžadování znaleckého ocenění poškozené věci i vyloučení užití koeficientu prodejnosti.
30.
Tu část návrhu, která směřuje proti zakotvení povinnosti stanovit výši odškodnění, nedohodnou-li se strany na způsobu odškodnění, znaleckým posudkem, vyhodnotil Ústavní soudÚstavní soud jako nedůvodnou.
31.
Neshledal totiž, že by toto pravidlo ve svém důsledku jakkoliv zvýhodňovalo kategorii osob poškozených důlní činností či podnikatelů za tyto škody odpovědných. Výhrady navrhovatelů, kteří hovoří o „elementárním zásahu do principu rovnosti“, rozhodně nejsou namístě. Předmětná právní úprava reaguje na situaci, kdy se těžební organizaci nepodařilo s poškozeným vlastníkem dohodnout. Z právního hlediska to znamená vznik sporu, který při obvyklém ději bude povolán rozhodnout obecný soud. Horní zákon jen upravuje, resp. doplňuje obecná pravidla soudního řízení tak, že ke zjištění výše škody je nutno vypracovat znalecký posudek. Ocenění poškozené věci znalcem, nota bene jde-li o nemovitostnemovitost, je při vědomí věcnosti, odborných znalostí a zkušenosti znalce v zásadě nejobjektivnějším postupem. A to navíc postupem obecně přípustným, či dokonce běžným, i pro spory o náhradu škody mimo oblast horního práva; učinit příslušný důkazní návrh za účelem zjištění výše škody může každý účastník řízení, bez ohledu na to, zda spor vyvolala škoda způsobená důlní či jakoukoliv jinou činností. V rámci řízení může nespokojený účastník se znaleckými závěry polemizovat, může předkládat oponentské znalecké posudky či žádat o zpracování revizního znaleckého posudku. Tato pravidla platí pro jakékoliv řízení, v němž je třeba zjišťovat výši vzniklé škody. Sama okolnost, že odškodnění musí určit znalec, obecně neposouvá jeho výši směrem nahoru ani směrem dolů. Jde pouze o jeho přesnější a autoritativnější vyčíslení. Úprava pravidel, podle nichž se vyšetřuje výše náhrady, nijak neovlivňuje rozsah ani podmínky ochrany vlastnického práva. Stanovený postup není vůči osobám poškozeným horní činností vstřícnější, a vůči osobám poškozeným jinou než důlní činností naopak méně spravedlivý. Není proto důvod jej rušit.
32.
Ústavní soudÚstavní soud si je samozřejmě vědom jisté neobratnosti předmětné dikce, která směšuje způsob odškodnění s jeho výší; namísto důsledku nedohody o způsobu odškodnění, tedy zda v takovém případě dostane přednost naturální restituce nebo bude poskytnuta peněžitá náhrada, formuluje napadené ustanovení rovnou pravidla postupu vedoucího ke zjištění výše škody. Stylistické nesrovnalosti či prohřešky vůči pravidlům logiky samozřejmě nejsou a nemohou být derogačním důvodem. Zde budiž připomenuto, že Ústavní soudÚstavní soud v rámci řízení o abstraktní kontrole norem ctí doktrínu sebeomezení, tedy maximální snahy o minimalizaci zásahů do činnosti jiných orgánů veřejné moci, moc zákonodárnou nevyjímaje. To se odráží i ve zdůrazňování přednosti ústavně konformní interpretace právního předpisu před jeho derogací. Tedy i v případě, že se text právního předpisu jeví také Ústavnímu souduÚstavnímu soudu jako problematický, pokouší se nalézt před jeho rušením takovou výkladovou alternativu, která by byla v souladu s ústavním pořádkem. Neurčitost zákona však sama o sobě k závěru o jeho neústavnosti nestačí, jak vyplývá z nálezu sp. zn. Pl. ÚS 9/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 5, nález č. 16, vyhlášen pod č. 107/1996 Sb.). Zde Ústavní soud konstatoval, že „neurčitost některého z ustanovení právního předpisu nutno považovat za rozpornou s požadavkem právní jistoty, a tudíž i právního státu (čl. 1 Ústavy České republiky) toliko tehdy, jestliže intenzita této neurčitosti vylučuje možnost stanovení normativního obsahu daného ustanovení i pomocí obvyklých interpretačních postupů.“. V tomto případě je ale interpretace jednoznačná a není jakýkoliv problém v kontextu celého ustanovení § 37 odst. 5 horního zákona legislativní nedůslednost výkladem překonat. I kdyby to totiž nebylo stanoveno výslovně, uplatnil by se obecný způsob relutární náhrady, což ostatně koresponduje s obecnou občanskoprávní úpravou (§ 442 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s § 37 odst. 1 horního zákona). I kdyby se však v tomto směru zkoumaná věta druhá § 37 odst. 5 horního zákona jevila Ústavnímu souduÚstavnímu soudu jako nadbytečná, v souladu s právní zásadou superfluum non nocet by ji zrušit nemohl, neboť nadbytečnost ustanovení právního předpisu sama o sobě právním důvodem k jeho derogaci není (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 43/97, Sbírka rozhodnutí, svazek 10, nález č. 48, vyhlášen pod č. 119/1998 Sb.).
33.
Shodná, výše popsaná měřítka Ústavní soudÚstavní soud uplatnil i při hodnocení ústavní konformity pravidla vylučujícího ve vymezených případech použití koeficientu prodejnosti nižší hodnoty než jedna.
34.
Koeficient prodejnosti je institutem užívaným v oblasti oceňování. Způsoby oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot a služeb upravuje zákon o oceňování majetku. Námitka navrhovatelů, že tuto normu na oceňování škody podle napadeného ustanovení nelze použít, protože neobsahuje přímý odkaz na ni, neobstojí. Zákon o oceňování majetku v první větě § 1 odst. 1 toliko říká, že se v něm upravují způsoby oceňování majetku tam uvedeného „pro účely stanovené zvláštními předpisy“, tedy nevyžaduje, aby zvláštní právní předpis obsahoval přímý (explicitní) odkaz na zákon o oceňování majetku, nýbrž může obsahovat odkaz nepřímý (implicitní), což lze z dikce napadeného ustanovení dovodit. Ostatně zákon obsahuje instrumenty oceňování, jež jsou i v posuzovaných právních vztazích nepochybně použitelné. Věci, práva a jiné majetkové hodnoty a služby se oceňují obvyklou cenou, pokud zákon o oceňování majetku nestanoví způsob jiný (§ 2 odst. 1). Těmito způsoby jsou nákladový, výnosový, porovnávací, jakož i další vyjmenované způsoby (§ 2 odst. 3). Není-li stanoveno jinak, stavba nebo její část se oceňuje nákladovým, výnosovým nebo porovnávacím způsobem nebo jejich kombinací, jejichž použití u jednotlivých druhů staveb stanoví vyhláška (§ 4 odst. 1). Při oceňování staveb nákladovým způsobem se ve stanovených cenách a postupech zohledňují i vlivy působící na úroveň a relace cen staveb na trhu (§ 5 odst. 2). Matematickým vyjádřením těchto vlivů jsou koeficienty, kromě jiných též koeficient prodejnosti, s nímž pracuje vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku); tato vyhláška jej v příloze č. 36 charakterizuje tak, že vyjadřuje vztah cen nemovitostínemovitostí sjednaných podle kupních smluv a jejich cen zjištěných podle vyhlášky, upravených na stejnou cenovou úroveň. Tatáž příloha pak obsahuje tabulku, kde jsou stavbám přiděleny koeficienty prodejnosti podle jejich polohy v rámci území republiky a počtu obyvatel obceobce, kde se nacházejí.
35.
Z uvedeného vyplývá, že operuje-li zákonodárce v napadeném ustanovení s pojmem „koeficient prodejnosti“, pak tento je jednoznačně a srozumitelně vymezen ve výše zmiňované prováděcí vyhlášce, přičemž jeho zakotvení do právního řádu má oporu v zákoně o oceňování majetku samotném. S legislativně-technickými výhradami navrhovatelů (napadená právní úprava nepoužívá pojmy obecně známé) se proto ztotožnit nelze.
36.
Na druhou stranu je pravda, že na rozdíl od výše zkoumaného pravidla zjišťování výše odškodnění zde o založení nerovnosti vlastníků poškozeného majetku nelze pochybovat. Ústavní soudÚstavní soud je ovšem toho názoru, že důvod, který zákonodárce k této disproporci vedl, je důvodem legitimním. Snahou zákonodárce evidentně bylo posílit postavení vlastníků dotčených nemovitostínemovitostí vůči organizacím provádějícím těžební činnost, která je nepochybně vůči nemovitostemnemovitostem riziková a nepřátelská. Výsledkem legislativní úpravy je zvýhodnění vybrané kategorie poškozených vlastníků, nicméně kategorie, která je podle mínění zákonodárce výkonem specifické důlní činnosti ohrožena více či bezprostředněji, než je tomu u vlastníků nemovitostínemovitostí jiných.
37.
Z pohledu Ústavního souduÚstavního soudu je významné, že napadené zkoumané ustanovení založilo stav, kdy se úroveň garance práv vlastníků majetku nacházejícího se v území stavební uzávěry a na územích, kde se vlivy důlních činností budou projevovat i v budoucnu, v jistém ohledu posílí, aniž by se to jakkoliv negativně projevilo na postavení poškozených vlastníků jiných. Za nepřípustné by Ústavní soudÚstavní soud naopak považoval, pokud by se obecný standard garance vlastnického práva snižoval.
38.
Ústavní soudÚstavní soud se hlásí k evropské právní kultuře a jejím ústavním tradicím. Ústavní předpisy, zejména Listinu základních práv a svobod, interpretuje v duchu obecných zásad právních, které sice nejsou v psaném právu výslovně obsaženy, ale v evropské právní kultuře se beze zbytku uplatňují. Jedním z takovýchto nepsaných ústavních pravidel, které ve své judikatuře Ústavní soudÚstavní soud uplatňuje, je i princip proporcionality (viz např. nález sp. zn. Pl. ÚS 33/97, Sbírka rozhodnutí, svazek 9, nález č. 163, vyhlášen pod č. 30/1998 Sb.). Takový přístup se promítá i do interpretace jednotlivých právních předpisů, v daném případě napadeného ustanovení horního zákona. Znamená to posoudit vhodnost, potřebnost a vyváženost úpravy, která narušuje rovné postavení při ochraně vlastnictví. Napadená právní úprava správně odráží specifika důlní činnosti a jejího dopadu do sféry práv jiných subjektů. Jeví se jako spravedlivé, aby osoby, které byly negativními dopady důlní činnosti zasaženy, měly možnost buďto opatřit si alternativní náhradu či dosáhnout plné nápravy poškozené věci. Nelze pominout ani fakt, že potenciální dotčení důlní činností se projevuje již v samotném nastavení koeficientu prodejnosti. Vlastníci majetku nacházejícího se v příslušných územích by tak byli podnikateli provádějícími důlní činnost poškozeni dvakrát. Ústavní soudÚstavní soud po zvážení těchto faktorů dospěl k závěru, že právní výhoda v podobě omezení použitelnosti koeficientu prodejnosti je proporcionální sledovanému cíli, totiž posílení právní pozice subjektů poškozených důlní činností, které navíc jsou ve slabším postavení ve vztahu k provozovatelům.
39.
Mutatis mutandis totéž platí i ve vztahu k organizacím (ve smyslu § 5a horního zákona) povinným k náhradě škody. Kromě faktorů výše uvedených je potřeba vzít v úvahu i to, že důlní činnosti vyjmenované v § 36 horního zákona, které působí důlní škody, jsou již vykonávány s podnikatelským záměrem a cíleny výhradně na zisk. Na jejich provádění jako takovém není veřejný zájem, který by do jisté míry legitimoval zásah do základních práv subjektů, které z uvedených činností nemají žádný prospěch. V tomto směru pokulhává srovnávání navrhovatelů s odškodňováním vlastníků nemovitostínemovitostí dotčených výstavbou průmyslových zón, liniových staveb a podobných zařízení, kde jde buď o tzv. zájem společnosti (např. u staveb komunikací), nebo o zájem blíže neurčeného okruhu osob - veřejnosti (např. obyvatel obceobce).
40.
Ústavní soudÚstavní soud dále odmítá, že by ustanovení horního zákona ve své napadené části zasahovalo do výkonu soudní moci v tom smyslu, že by obligatorní vyžadování znaleckého posudku bylo v rozporu s pravidly spravedlivého procesu, jak jej garantuje čl. 36 Listiny. V českém právním systému neplatí tzv. zákonná teorie průvodní, vyžadující, aby určitá skutečnost byla prokázána právě jen určitým druhem důkazu. Naopak podle § 125 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) platí obecná zásada, že „za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci“. Podle § 132 o. s. ř. „Důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.“. Navrhovateli napadené ustanovení sice operuje se znaleckým posudkem, čímž obrací pozornost stran při mimosoudním jednání k tomuto prostředku, nicméně v případě soudního sporu je zjevné, že byť lze očekávat, že soud tohoto prostředku rovněž použije, nepochybně vzhledem ke shora řečenému není omezen jen na něj. Na druhé straně však soud nikterak neomezuje v možnosti provádět další důkazy a všechny jím provedené důkazy včetně znaleckého posudku volně hodnotit. Jednoduše řečeno toto ustanovení sice soudu ukládá tento důkaz provést, avšak nestanoví žádné podmínky, jak ho má hodnotit. Nezasahuje tedy do volného hodnocení důkazů a nebrání ani aplikaci ustanovení § 136 občanského soudního řádu v případech prokázaného spekulativního zneužití napadené právní úpravy.
41.
Pokud jde o vztah znaleckého posudku ke garanci rovného přístupu k účastníkům řízení, pak lze odkázat na důvody vyložené v bodě 31 odůvodnění.
42.
K tomu Ústavní soudÚstavní soud dále uvádí, že právo na spravedlivý proces je právo strukturované, zahrnující více samostatných subjektivních základních práv, formulovaných jak konkrétně (např. veřejnost a rychlost řízení či nezávislý a nestranný soud), tak i obecně (zejména „právo na spravedlivé projednání věci“). Právo na spravedlivé projednání věci je přitom pojmem neurčitým, otevřeným a přesně neohraničeným. Jeho obsah zahrnuje nejen všechny ostatní záruky v Listině výslovně uvedené, ale také ty, které v něm výslovně uvedeny nejsou, ale byly vyvozeny judikaturou. Ve vztahu (nejen) k dokazování tak byly definovány principy, které jsou nedílnou součástí pojetí spravedlivého procesu. Jedná se především o principy rovnosti zbraní a kontradiktornosti. Znamená to, že spor se odehrává prostřednictvím kontradiktorní diskuse, kde strany sporu musejí mít „rovné zbraně“, tj. stejnou možnost mluvit a obhajovat „svoji“ pravdu. Neznamená to nutně absolutní, matematickou rovnost; jde o pojem relativní, zejména v tom smyslu, že nemůže zcela setřít rozdíl v procesním a zejména faktickém postavení stran vyplývající z jejich rozdílných možností. Na rozdíl od principu rovnosti účastníků v řízení před soudem v rovině ústavněprávní otázka, kdo v civilním procesu má nést důkazní břemeno, či jakými důkazními prostředky se mají prověřovat dokazované skutečnosti, výslovně upravena není. Dokazování jako takové, přestože je podstatnou, ne-li nejdůležitější, částí řízení, na ústavní úrovni upraveno není. Nestojí samozřejmě „mimo“ ústavněprávní rovinu, ale jeho úprava je zcela výlučnou záležitostí zákona. Pokud tedy zákonodárce usměrní dokazování pro určitý okruh sporů tím, že stanoví povinnost, aby se některá ze zjišťovaných skutečností prokazovala konkrétním důkazním prostředkem, rovnost zbraní účastníků tím není dotčena. Ostatně stejnou cestu volil zákonodárce například v řízeních o způsobilosti k právním úkonům (byť nejde o řízení sporné); v § 187 odst. 3 občanského soudního řádu je zakotvena povinnost vyslechnout o stavu vyšetřovaného vždy znalce.
43.
Nepřijatelná je i námitka, že horní zákon v napadené podobě zasahuje nepřípustně do výkonu soudní moci. Zde Ústavní soudÚstavní soud k úvahám výše rozvedeným doplňuje, že stanovení pravidel řízení je v pravomoci zákonodárce, což odpovídá principu dělby moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy České republiky). Není to tedy moc soudní, která by určovala, jakými pravidly se bude proces řídit. Námitka navrhovatelů tak, jak je v tomto směru pojata, by dovedeno ad absurdum musela logicky vést k závěru, že jakákoliv procesní pravidla nepřípustně zasahují do výkonu soudní moci.
44.
V řízení o abstraktní kontrole norem neplatí zásada projednací, a Ústavní soudÚstavní soud tedy není vázán odůvodněním návrhu, ale je naopak povinen zkoumat napadené ustanovení i z hlediska souladu s jinými ústavněprávními předpisy, než pro které je napadají navrhovatelé. Porušení žádných jiných pravidel ovšem neshledal.
45.
Uvedené důvody vedly Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že posuzovaný návrh je třeba podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zcela zamítnout.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 52/2008 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 52/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy číslo 1 Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo hraniční přechody, podepsané ve Varšavě dne 22. listopadu 1996
Vyhlášeno 17. 7. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 5. 2008, částka 20/2008
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 5. 2008
52
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 29. června 2007 a 13. května 2008 bylo sjednáno Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy číslo 1 Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo hraniční přechody, podepsané ve Varšavě dne 22. listopadu 19961)).
Ujednání vstoupilo v platnost dne 14. května 2008.
Polské znění polské nóty a její překlad do českého jazyka a české znění české nóty, jež tvoří Ujednání, se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
DPT.I 2265-5-2007/SW/183
Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky projevuje úctu Velvyslanectví České republiky ve Varšavě a má čest:
1)
potvrdit obdržení nóty číslo 4935/2006-Var. ze dne 15. června 2006 a oznámit, že vláda Polské republiky nevyjadřuje souhlas s uzavřením Ujednání mezi vládou Polské republiky a vládou České republiky o změně přílohy číslo 1 Dohody mezi vládou Polské republiky a vládou České republiky o hraničních přechodech, přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo hraniční přechody, podepsané ve Varšavě dne 22. listopadu 1996, navrhovaného v této nótě, z důvodu nemožnosti zrušení omezení týkajícího se převážení nebezpečných nákladů na silničním hraničním přechodu Głuchołazy – Mikulovice a;
2)
navrhnout na základě článku 10 v návaznosti na článek 1 odstavec 2 Dohody mezi vládou Polské republiky a vládou České republiky o hraničních přechodech, přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo hraniční přechody, podepsané ve Varšavě dne 22. listopadu 1996, uzavření Ujednání mezi vládou Polské republiky a vládou České republiky o změně přílohy číslo 1 výše uvedené Dohody v následujícím znění:
Velvyslanectví České republiky
ve Varšavě
V příloze číslo 1 – Seznam otevřených hraničních přechodů – písmeno a) silniční přechody – pořadové číslo 10 bude znít takto:
Poř. č.| Hraniční přechod| charakter přechodu| rozsah provozu| dislokace| Poznámka
---|---|---|---|---|---
10| Głuchołazy – Mikulovice| 1, 3| P, C, M, OA, B, N| (ČR)| N – do 3,5 t užitečné hmotnosti s vyloučením nebezpečných nákladů
Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky navrhuje, aby v případě vyjádření souhlasu vládou České republiky s výše uvedeným tato nóta společně s odpovědí na ni tvořily Ujednání mezi vládou Polské republiky a vládou České republiky o změně přílohy číslo 1 Dohody mezi vládou Polské republiky a vládou České republiky o hraničních přechodech, přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo hraniční přechody, podepsané ve Varšavě dne 22. listopadu 1996, které vstoupí v platnost dnem doručení odpovědní nóty.
Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví České republiky o hluboké úctě.
Varšava 29. června 2007
Č.j. 4422/2008-Var.
Velvyslanectví České republiky ve Varšavě projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí Polské republiky a má čest potvrdit příjem nóty č. DPT.I 2265-5-2007/SW/183 ze dne 29. června 2007 tohoto znění:
„Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky projevuje úctu Velvyslanectví České republiky ve Varšavě a má čest:
1)
potvrdit obdržení nóty číslo 4935/2006-Var. ze dne 15. června 2006 a oznámit, že vláda Polské republiky nevyjadřuje souhlas s uzavřením Ujednání mezi vládou Polské republiky a vládou České republiky o změně přílohy číslo 1 Dohody mezi vládou Polské republiky a vládou České republiky o hraničních přechodech, přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo hraniční přechody, podepsané ve Varšavě dne 22. listopadu 1996, navrhovaného v této nótě, z důvodu nemožnosti zrušení omezení týkajícího se převážení nebezpečných nákladů na silničním hraničním přechodu Głuchołazy – Mikulovice a;
2)
navrhnout na základě článku 10 v návaznosti na článek 1 odstavec 2 Dohody mezi vládou Polské republiky a vládou České republiky o hraničních přechodech, přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo hraniční přechody, podepsané ve Varšavě dne 22. listopadu 1996, uzavření Ujednání mezi vládou Polské republiky a vládou České republiky o změně přílohy číslo 1 výše uvedené Dohody v následujícím znění:
V příloze číslo 1 – Seznam otevřených hraničních přechodů – písmeno a) silniční přechody – pořadové číslo 10 bude znít takto:
Poř. č.| Hraniční přechod| charakter přechodu| rozsah provozu| dislokace| Poznámka
---|---|---|---|---|---
10| Głuchołazy –
Mikulovice| 1, 3| P, C, M, OA, B, N| (ČR)| N – do 3,5 t užitečné hmotnosti s vyloučením nebezpečných nákladů
Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky navrhuje, aby v případě vyjádření souhlasu vládou České republiky s výše uvedeným tato nóta společně s odpovědí na ni tvořily Ujednání mezi vládou Polské republiky a vládou České republiky o změně přílohy číslo 1 Dohody mezi vládou Polské republiky a vládou České republiky o hraničních přechodech, přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo hraniční přechody, podepsané ve Varšavě dne 22. listopadu 1996, které vstoupí v platnost dnem doručení odpovědní nóty.
Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví České republiky o hluboké úctě.“
Velvyslanectví České republiky má čest sdělit, že vláda České republiky souhlasí s výše uvedeným návrhem a nóta Ministerstva zahraničních věcí Polské republiky č. DPT.I 2265-5-2007/SW/183 ze dne 29. června 2007 a tato nóta tvoří Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy číslo 1 Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo hraniční přechody, podepsané ve Varšavě dne 22. listopadu 1996, které vstoupí v platnost dnem doručení této nóty.
Velvyslanectví České republiky si při této příležitosti dovoluje požádat o potvrzení data doručení této nóty, aby mohl být správně stanoven den vstupu Ujednání v platnost.
Velvyslanectví České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky o své hluboké úctě.
Varšava 13. května 2008
Ministerstvo zahraničních věcí
Polské republiky
Varšava
1)
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo hraniční přechody, podepsaná ve Varšavě dne 22. listopadu 1996, byla vyhlášena pod č. 23/1998 Sb. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 51/2008 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 51/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Ostrovem Man a jejím prozatímním provádění
Vyhlášeno 17. 7. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2005, částka 19/2008
* A. Dopis od České republiky - Vážený pane,
* B. Dopis od Ostrova Man - Vážený pane,
* 1\\. článek 17 směrnice Rady Evropské unie (dále jen „Rada“) 2003/48/ES (dále jen „Směrnice“) o zdanění příjmů z úspor stanoví, že do 1. ledna 2004 členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto Směrnicí, jej
* 2\\. vztah Ostrova Man s EU je stanoven Protokolem č. 3 Smlouvy o přistoupení Spojeného království k Evropskému společenství. Podle podmínek tohoto protokolu nepatří Ostrov Man do daňového území EU;
* 3\\. vzhledem k tomu, že konečným cílem členských států EU je zavedení efektivního zdanění úroků v tom členském státě, jehož je skutečný vlastník pro daňové účely rezidentem, pomocí výměny informací, které se týkají úrokových plateb, mezi jimi navzájem, bere
* 4\\. „srážková daň“ uvedená v této Směrnici bude uvedená jako „zadržená daň“ ve vnitrostátních předpisech Ostrova Man. Pro účely této Smlouvy se proto tyto dva pojmy vykládají stejně jako „srážková/zadržená daň“ a mají stejný význam;
* 5\\. Ostrov Man souhlasí s uplatněním srážkové daně s účinností od 1. ledna 2005 za předpokladu, že členské státy přijaly vnitrostátní právní a správní předpisy, které jsou nezbytné pro zajištění souladu se Směrnicí, a že požadavky článku 17 Směrnice a čl. 1
* 6\\. Ostrov Man souhlasí, že uplatní automatickou výměnu informací stejným způsobem tak, jak je uvedeno v kapitole II Směrnice od ukončení přechodného období vymezeném v čl. 10 odst. 2 Směrnice;
* 7\\. vnitrostátní právní a správní předpisy týkající se kolektivního investování Ostrova Man se považují za rovnocenné, pokud jde o jejich účinek k právním předpisům ES uvedeným v článcích 2 a 6 Směrnice,
* a) automatickou výměnu informací mezi příslušným orgánem České republiky a mezi příslušným orgánem Ostrova Man, která bude probíhat stejně jako vůči příslušnému orgánu jakéhokoliv členského státu;
* b) uplatňování zadržené daně ze strany Ostrova Man během přechodného období stanoveného v článku 10 Směrnice od stejného data a za stejných podmínek tak, jak jsou stanoveny v článcích 11 a 12 Směrnice;
* c) automatickou výměnu informací mezi příslušným orgánem Ostrova Man a příslušným orgánem České republiky podle článku 9 Směrnice;
* d) převod příslušným orgánem Ostrova Man příslušnému orgánu České republiky 75 % výnosů ze srážkové daně;
* Článek 1 - Zadržení daně platebními zprostředkovateli
* Článek 2 - Předkládání informací platebními zprostředkovateli
* Článek 3 - Výjimky z uplatňování srážkové daně
* Článek 4 - Vyměřovací základ pro srážkovou daň
* Článek 5 - Definice skutečného vlastníka
* Článek 6 - Totožnost a bydliště skutečných vlastníků
* Článek 7 - Definice platebního zprostředkovatele
* Článek 8 - Definice úrokové platby
* Článek 9 - Rozdělení daňových výnosů
* Článek 10 - Zamezení dvojího zdanění
* Článek 11 - Přechodná ustanovení pro převoditelné dluhové cenné papíry
* Článek 12 - Řešení případů vzájemnou dohodou
* Článek 13 - Důvěrnost informací
* Článek 14 - Přechodné období
* Článek 15 - Vstup v platnost
* Článek 16 - Vypovězení
* Článek 17 - Provádění a pozastavení provádění
* PŘÍLOHA
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2005
51
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou dopisů ze dne 8. června 2004 a 19. listopadu 2004 byla sjednána Smlouva o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Ostrovem Man a její prozatímní provádění.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 15 dne 1. ledna 2005. Na základě obsahu dopisů ze dne 8. června 2004 a 19. listopadu 2004 a směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb1), změněné rozhodnutím Rady 2004/587/ES ze dne 19. července 2004 o dni použitelnosti směrnice Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb2), se Smlouva provádí od 1. července 2005.
České znění českého dopisu, anglické znění dopisu Ostrova Man a jeho překlad do českého jazyka a české znění Smlouvy se vyhlašují současně.
SMLOUVA
VE FORMĚ VÝMĚNY DOPISŮ
O ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ Z ÚSPOR A JEJÍ
PROZATÍMNÍ PROVÁDĚNÍ
A.
Dopis od České republiky
Vážený pane,
dovoluji si předložit texty – „Navrhnuté vzorové Smlouvy mezi Guernsey, Ostrovem Man a Jersey a každým jednotlivým členským státem EU, o provádění automatické výměny informací“ a „Navrhnuté vzorové Smlouvy mezi Guernsey, Ostrovem Man a Jersey a každým jednotlivým členským státem EU, který musí uplatňovat srážkovou daň v přechodném období“, které jsou výsledkem jednání s úřady ostrovů o Smlouvě o zdanění příjmů z úspor a které byly připojeny jako příloha I a příloha II v uvedeném pořadí k výsledku jednání Pracovní skupiny na vysoké úrovni Rady ministrů Evropské unie dne 12. března (Dok. 7408/04 FISC 58).
S ohledem na výše uvedené texty si Vám dovoluji navrhnout „Smlouvu o zdanění příjmů z úspor“ obsaženou v dodatku 1 k tomuto dopisu a rovněž náš vzájemný závazek co nejdříve dosáhnout souladu s našimi vnitrostátními ústavními náležitostmi pro vstup této Smlouvy v platnost a oznámit si neprodleně navzájem splnění těchto náležitostí.
Do ukončení těchto vnitřních postupů a vstupu této „Smlouvy o zdanění příjmů z úspor“ v platnost si Vám dovoluji navrhnout, že Česká republika a Ostrov Man provádějí tuto Smlouvu předběžně od 1. ledna 2005, nebo od data provádění směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, podle toho, které je pozdější.
Dovoluji si Vám navrhnout, že pokud výše uvedené je přijatelné pro Vaši vládu, tento dopis a Vaše potvrzení bude společně tvořit smlouvu mezi Českou republikou a Ostrovem Man.
Přijměte prosím, vážený pane, ujištění našeho nejvyššího uznání.
Za Českou republiku
Mgr. Bohuslav Sobotka v. r.
místopředseda vlády a ministr financí
Dne 8. 6. 2004 v Praze
PŘEKLAD
B.
Dopis od Ostrova Man
Vážený pane,
dovoluji si potvrdit příjem Vašeho dopisu s dnešním datem, který zní takto:
„Vážený pane,
dovoluji si předložit texty – „Navrhnuté vzorové Smlouvy mezi Guernsey, Ostrovem Man a Jersey a každým jednotlivým členským státem EU, o provádění automatické výměny informací“ a „Navrhnuté vzorové Smlouvy mezi Guernsey, Ostrovem Man a Jersey a každým jednotlivým členským státem EU, který musí uplatňovat srážkovou daň v přechodném období“, které jsou výsledkem jednání s úřady ostrovů o Smlouvě o zdanění příjmů z úspor a které byly připojeny jako příloha I a příloha II v uvedeném pořadí k výsledku jednání Pracovní skupiny na vysoké úrovni Rady ministrů Evropské unie dne 12. března (Dok. 7408/04 FISC 58).
S ohledem na výše uvedené texty si Vám dovoluji navrhnout „Smlouvu o zdanění příjmů z úspor“ obsaženou v dodatku 1 k tomuto dopisu a rovněž náš vzájemný závazek co nejdříve dosáhnout souladu s našimi vnitrostátními ústavními náležitostmi pro vstup této Smlouvy v platnost a oznámit si neprodleně navzájem splnění těchto náležitostí.
Do ukončení těchto vnitřních postupů a vstupu této „Smlouvy o zdanění příjmů z úspor“ v platnost si Vám dovoluji navrhnout, že Česká republika a Ostrov Man provádějí tuto Smlouvu předběžně od 1. ledna 2005, nebo od data provádění směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, podle toho, které je pozdější.
Dovoluji si Vám navrhnout, že pokud výše uvedené je přijatelné pro Vaši vládu, tento dopis a Vaše potvrzení bude společně tvořit smlouvu mezi Českou republikou a Ostrovem Man.
Přijměte prosím, vážený pane, ujištění našeho nejvyššího uznání.“
Mohu potvrdit, že Ostrov Man souhlasí s obsahem Vašeho dopisu.
Přijměte prosím, vážený pane, ujištění mého nejvyššího uznání.
Za Ostrov Man
Alan Bell v. r.
ministr financí
Dne 19. 11. 2004 v Douglas
SMLOUVA O ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ Z ÚSPOR MEZI OSTROVEM MAN A ČESKOU REPUBLIKOU
VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM:
1.
článek 17 směrnice Rady Evropské unie (dále jen „Rada“) 2003/48/ES (dále jen „Směrnice“) o zdanění příjmů z úspor stanoví, že do 1. ledna 2004 členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto Směrnicí, jejíž ustanovení se použijí od 1. ledna 2005 za předpokladu, že:
„i)
Švýcarská konfederace, Lichtenštejnské knížectví, Republika San Marino, Monacké knížectví a Knížectví Andorry použijí od tohoto data opatření rovnocenná opatřením obsaženým v této Směrnici, a to v souladu se Smlouvami, které tyto státy uzavřely s Evropským společenstvím, a po jednomyslném rozhodnutí Rady;
ii)
budou existovat veškeré dohody či jiné předpisy, které zajistí, že všechna příslušná závislá nebo přidružená území použijí od stejného data automatickou výměnu informací způsobem stanoveným v kapitole II této Směrnice (nebo budou během přechodného období podle článku 10 uplatňovat srážkovou daň za podmínek uvedených v článcích 11 a 12);“
2.
vztah Ostrova Man s EU je stanoven Protokolem č. 3 Smlouvy o přistoupení Spojeného království k Evropskému společenství. Podle podmínek tohoto protokolu nepatří Ostrov Man do daňového území EU;
3.
vzhledem k tomu, že konečným cílem členských států EU je zavedení efektivního zdanění úroků v tom členském státě, jehož je skutečný vlastník pro daňové účely rezidentem, pomocí výměny informací, které se týkají úrokových plateb, mezi jimi navzájem, bere Ostrov Man na vědomí, že si tři členské státy, jmenovitě Rakousko, Belgie a Lucembursko, během přechodného období nemusejí vyměňovat informace, ale uplatní na příjmy z úspor podle této Směrnice srážkovou daň;
4.
„srážková daň“ uvedená v této Směrnici bude uvedená jako „zadržená daň“ ve vnitrostátních předpisech Ostrova Man. Pro účely této Smlouvy se proto tyto dva pojmy vykládají stejně jako „srážková/zadržená daň“ a mají stejný význam;
5.
Ostrov Man souhlasí s uplatněním srážkové daně s účinností od 1. ledna 2005 za předpokladu, že členské státy přijaly vnitrostátní právní a správní předpisy, které jsou nezbytné pro zajištění souladu se Směrnicí, a že požadavky článku 17 Směrnice a čl. 17 odst. 2 této Smlouvy byly splněny;
6.
Ostrov Man souhlasí, že uplatní automatickou výměnu informací stejným způsobem tak, jak je uvedeno v kapitole II Směrnice od ukončení přechodného období vymezeném v čl. 10 odst. 2 Směrnice;
7.
vnitrostátní právní a správní předpisy týkající se kolektivního investování Ostrova Man se považují za rovnocenné, pokud jde o jejich účinek k právním předpisům ES uvedeným v článcích 2 a 6 Směrnice,
Ostrov Man a Česká republika (dále jen „smluvní strana“ nebo „smluvní strany“), nevyžadují-li okolnosti něco jiného, souhlasí s uzavřením této Smlouvy, která obsahuje závazky pouze pro smluvní strany a upravuje:
a)
automatickou výměnu informací mezi příslušným orgánem České republiky a mezi příslušným orgánem Ostrova Man, která bude probíhat stejně jako vůči příslušnému orgánu jakéhokoliv členského státu;
b)
uplatňování zadržené daně ze strany Ostrova Man během přechodného období stanoveného v článku 10 Směrnice od stejného data a za stejných podmínek tak, jak jsou stanoveny v článcích 11 a 12 Směrnice;
c)
automatickou výměnu informací mezi příslušným orgánem Ostrova Man a příslušným orgánem České republiky podle článku 9 Směrnice;
d)
převod příslušným orgánem Ostrova Man příslušnému orgánu České republiky 75 % výnosů ze srážkové daně;
s ohledem na úrokové platby provedené platebním zprostředkovatelem zřízeným v zemi smluvní strany fyzické osobě v zemi druhé smluvní strany.
Pro účely této Smlouvy se „příslušným orgánem“, pokud se jedná o smluvní strany, rozumí „Ministerstvo financí“, pokud jde o Českou republiku, a „The Chief Financial Officer of the Treasury or his delegate“, pokud jde o Ostrov Man.
Článek 1
Zadržení daně platebními zprostředkovateli
Úrokové platby podle článku 8 této Smlouvy, které byly provedeny platebním zprostředkovatelem zřízeným na Ostrově Man skutečným vlastníkům ve smyslu článku 5 této Smlouvy, kteří jsou rezidenty České republiky, podléhají, s výhradou článku 3 této Smlouvy, zadržení z částky úrokové platby během přechodného období uvedeného v článku 14 této Smlouvy počínaje dnem uvedeným v článku 15 této Smlouvy. Výše srážkové daně bude 15 % během prvních tří let přechodného období, 20 % v následujících třech letech a v dalších letech pak 35 %.
Článek 2
Předkládání informací platebními zprostředkovateli
1)
Pokud platební zprostředkovatel zřízený v České republice provede úrokové platby vymezené v článku 8 této Smlouvy skutečným vlastníkům vymezeným v článku 5 této Smlouvy, kteří jsou rezidenty Ostrova Man, nebo pokud se použije ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. a) této Smlouvy, oznámí platební zprostředkovatel jeho příslušnému orgánu:
a)
totožnost a bydliště skutečného vlastníka zjištěné podle článku 6 této Smlouvy;
b)
jméno a adresu platebního zprostředkovatele;
c)
číslo účtu skutečného vlastníka nebo, pokud takový účet neexistuje, označení pohledávky, z níž úroky plynou;
d)
informace o úrokové platbě uvedené v čl. 4 odst. 1 této Smlouvy. Každá smluvní strana však může omezit minimální rozsah informací, které má platební zprostředkovatel o úrokové platbě předkládat, na celkovou výši úroků nebo příjmů a na celkovou výši výnosů z prodeje, ze splacení či z náhrady
a Česká republika bude jednat v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.
2)
Do šesti měsíců po ukončení zdaňovacího období oznámí automaticky příslušný orgán České republiky příslušnému orgánu Ostrova Man informace uvedené v odst. 1 písm. a) – d) tohoto článku pro všechny úrokové platby provedené během daného období.
Článek 3
Výjimky z uplatňování srážkové daně
1)
Ostrov Man vybírající srážkovou daň podle článku 1 této Smlouvy stanoví jeden či oba z následujících postupů, jimiž umožní skutečným vlastníkům žádat, aby u nich srážková daň nebyla zadržena:
a)
postup, který dovoluje skutečnému vlastníkovi vymezenému v článku 5 této Smlouvy vyhnout se srážkové dani uvedené v článku 1 této Smlouvy, a to tím, že zmocní svého platebního zprostředkovatele k předložení úrokové platby příslušnému orgánu smluvní strany, ve které je platební zprostředkovatel zřízen. Takové zmocnění zahrnuje všechny úrokové platby provedené platebním zprostředkovatelem skutečnému vlastníkovi;
b)
postup, který zajistí, že se srážková daň nevybere v případech, kdy skutečný vlastník předloží svému platebnímu zprostředkovateli potvrzení vydané na své jméno příslušným orgánem smluvní strany, jehož je rezidentem pro daňové účely podle odstavce 2 tohoto článku.
2)
Na žádost skutečného vlastníka vystaví příslušný orgán smluvní strany státu, jehož je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, potvrzení, které bude obsahovat následující údaje:
i)
jméno, adresu a daňové či jiné identifikační číslo skutečného vlastníka; pokud žádné takové číslo není k dispozici, bude uvedeno datum a místo narození skutečného vlastníka;
ii)
jméno a adresu platebního zprostředkovatele;
iii)
číslo účtu skutečného vlastníka nebo, pokud není číslo účtu k dispozici, označení cenného papírucenného papíru.
Toto potvrzení je platné maximálně po dobu tří let. Potvrzení je vystaveno všem skutečným vlastníkům, kteří o něj požádají, do dvou měsíců po předložení žádosti.
3)
Použije-li se odst. 1 písm. a) tohoto článku, předá příslušný orgán Ostrova Man, ve kterém je platební zprostředkovatel zřízen, informace uvedené v čl. 2 odst. 1 této Smlouvy příslušnému orgánu České republiky jako státu, jehož je skutečný vlastník rezidentem. Takové předání informací proběhne automaticky a uskuteční se nejméně jednou ročně, během šesti měsíců následujících po skončení zdaňovacího období stanoveného právními předpisy smluvní strany, a to pro všechny úrokové platby uskutečněné v průběhu daného období.
Článek 4
Vyměřovací základ pro srážkovou daň
1)
Platební zprostředkovatel zřízený na Ostrově Man vybírá srážkovou daň podle článku 1 této Smlouvy takto:
a)
v případě úrokové platby ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. a) této Smlouvy: z výše vyplacených nebo připsaných úroků;
b)
v případě úrokové platby ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nebo d) této Smlouvy: z výše úroků nebo příjmů podle písm. b) nebo d) tohoto pododstavce nebo formou dávky s rovnocenným dopadem, hrazené skutečným vlastníkem z celkové výše výnosů z prodeje, splacení nebo náhrady;
c)
v případě úrokové platby ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. c) této Smlouvy: z výše úroků zmíněných v uvedeném pododstavci;
d)
v případě úrokové platby ve smyslu čl. 8 odst. 4 této Smlouvy: z výše úroků připadajících na každého z členů subjektu uvedeného v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy, kteří splňují podmínky čl. 5 odst. 1 této Smlouvy;
e)
v případě, že Ostrov Man uplatňuje možnost uvedenou v čl. 8 odst. 5 této Smlouvy: z výše úroků přepočtených na roční základ.
2)
Pro účely písmen a) a b) pododstavce 1 tohoto článku se srážková daň vybere v poměrné části podle délky období, během něhož skutečný vlastník držel svou pohledávku. Pokud není platební zprostředkovatel schopen určit dobu držby na základě informací, které mu byly sděleny, bude mít platební zprostředkovatel za to, že skutečný vlastník držel pohledávku po celou dobu její existence, pokud nepředloží doklad o datu nabytí této pohledávky.
3)
Uplatnění srážkové daně Ostrovem Man nebrání druhé smluvní straně, jehož je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, ve zdanění příjmů v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy.
4)
V průběhu přechodného období může Ostrov Man stanovit, že ekonomický subjekt provádějící nebo přiznávající úrokovou platbu subjektu uvedenému v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy v zemi druhé smluvní strany bude považován za platebního zprostředkovatele místo subjektu, jemuž je úrok vyplácen nebo přiznán ve prospěch třetí osoby, a může z těchto úroků vybrat srážkovou daň, pokud subjekt, jemuž je úrok vyplácen nebo přiznán ve prospěch skutečného vlastníka, neposkytl oficiální souhlas k tomu, aby bylo v souladu s posledním odstavcem čl. 7 odst. 2 této Smlouvy sděleno jeho jméno, adresa a celková výše jemu vyplacených či přiznaných úroků.
Článek 5
Definice skutečného vlastníka
1)
Pro účely této Smlouvy se „skutečným vlastníkem“ rozumí fyzická osoba, která přijme úrokovou platbu, nebo fyzická osoba, které je úroková platba přiznána, pokud neprokáže, že úroková platba nebyla provedena či přiznána v její vlastní prospěch. Fyzická osoba není považována za skutečného vlastníka, pokud:
a)
jedná jako platební zprostředkovatel ve smyslu čl. 7 odst. 1 této Smlouvy;
b)
jedná jménem právnické osoby, tedy subjektu, jehož zisk je zdaněn v souladu s obecnou úpravou zdanění podnikatelské činnosti, subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírůcenných papírů (UCITS) povoleného podle směrnice Rady 85/611/EHS nebo rovnocenného subjektu kolektivního investování zřízeného na Ostrově Man nebo subjektu uvedeného v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy; v posledně jmenovaném případě oznámí osoba jméno a adresu tohoto subjektu ekonomickému subjektu, který úroky vyplácí, a ten pak předá tyto informace příslušnému orgánu smluvní strany, v jejíž zemi je sám zřízen;
c)
jedná jménem jiné osoby, která je skutečným vlastníkem, a informuje platebního zprostředkovatele o totožnosti tohoto skutečného vlastníka.
2)
Pokud má platební zprostředkovatel informace naznačující, že fyzická osoba, které je úrok vyplácen nebo přiznán, zřejmě není skutečným vlastníkem a pokud se na tuto osobu nevztahují ustanovení odst. 1 písm. a) ani b) tohoto článku, učiní platební zprostředkovatel náležitá opatření, aby zjistil totožnost skutečného vlastníka. Není-li platební zprostředkovatel schopen určit totožnost skutečného vlastníka, považuje danou osobu za skutečného vlastníka.
Článek 6
Totožnost a bydliště skutečných vlastníků
1)
Každá strana schválí postupy a zajistí uplatňování těchto postupů na svém území, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl platební zprostředkovatel určit totožnost skutečných vlastníků a jejich bydliště pro účely této Smlouvy. Tyto postupy musejí odpovídat minimálním požadavkům stanoveným v odstavcích 2 a 3.
2)
Platební zprostředkovatel určí totožnost skutečného vlastníka na základě minimálních požadavků, které se liší podle data uzavření smluvních vztahů mezi platebním zprostředkovatelem a skutečným vlastníkem:
a)
u smluvních vztahů uzavřených před 1. lednem 2004 určí platební zprostředkovatel totožnost skutečného vlastníka, která se skládá ze jména a adresy skutečného vlastníka, na základě informací, jež má k dispozici, a to zejména v souladu s předpisy platnými v zemi, v níž je platební zprostředkovatel zřízen, a se směrnicí Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 v případě České republiky nebo s rovnocennými vnitrostátními právními předpisy o předcházení zneužití finančního systému k praní špinavých peněz v případě Ostrova Man;
b)
u smluvních vztahů uzavřených dne 1. ledna 2004 nebo později nebo u transakcí provedených v této době bez existence smluvního vztahu určí platební zprostředkovatel totožnost skutečného vlastníka, která se skládá ze jména a adresy skutečného vlastníka a z jeho daňového identifikačního čísla, pokud bylo členským státem, v němž je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, přiděleno. Tyto podrobnosti jsou zjištěny z cestovního pasu nebo z úředního průkazu totožnosti předloženého skutečným vlastníkem. Pokud není adresa v cestovním pasu či na úředním průkazu totožnosti uvedena, je zjištěna na základě jiného průkazného dokladu totožnosti předloženého skutečným vlastníkem. Není-li daňové identifikační číslo uvedeno v cestovním pasu, na úředním průkazu totožnosti ani na jiném průkazném dokladu totožnosti předloženém skutečným vlastníkem, jako je např. potvrzení o domicilu pro daňové účely, jsou informace o totožnosti doplněny o datum a místo narození skutečného vlastníka; tyto údaje jsou zjištěny z jeho cestovního pasu či z úředního průkazu totožnosti.
3)
Platební zprostředkovatel zjistí bydliště skutečného vlastníka na základě minimálních požadavků, které se liší podle data uzavření smluvních vztahů mezi platebním zprostředkovatelem a skutečným vlastníkem úroků. S výjimkou níže uvedených ustanovení platí, že se za bydliště považuje země, v níž má skutečný vlastník své trvalé bydliště:
a)
u smluvních vztahů uzavřených před 1. lednem 2004 zjistí platební zprostředkovatel bydliště skutečného vlastníka na základě informací, které má k dispozici, zejména v souladu s předpisy platnými v zemi, v níž je platební zprostředkovatel zřízen, a v případě České republiky se směrnicí Rady 91/308/EHS nebo s rovnocennými vnitrostátními právními předpisy v případě Ostrova Man;
b)
u smluvních vztahů uzavřených dne 1. ledna 2004 nebo později nebo u transakcí provedených v této době bez existence smluvního vztahu zjistí platební zprostředkovatelé místo bydliště skutečného vlastníka na základě adresy uvedené v cestovním pasu, v úředním průkazu totožnosti nebo, v případě potřeby, z jakéhokoli průkazného dokladu totožnosti předloženého skutečným vlastníkem, a to podle následujícího postupu: u osob, které předkládají cestovní pas či úřední průkaz totožnosti vystavený členským státem a které jsou dle vlastního prohlášení rezidenty třetí země, se bydliště zjistí prostřednictvím potvrzení o domicilu pro daňové účely, které vydal příslušný orgán třetí země, jíž je daná osoba dle vlastního prohlášení rezidentem. Pokud takové potvrzení není předloženo, je členský stát, který vydal pas nebo jiný úřední doklad totožnosti, považován za stát, v němž má daná osoba bydliště.
Článek 7
Definice platebního zprostředkovatele
1)
Pro účely této Smlouvy se „platebním zprostředkovatelem“ rozumí ekonomický subjekt, který provádí nebo přiznává úrokovou platbu přímo ve prospěch skutečného vlastníka, bez ohledu na to, zda je tento subjekt dlužníkem, z jehož dluhu úroky plynou, nebo subjektem, jenž byl dlužníkem nebo skutečným vlastníkem pověřen úrokovou platbu provést nebo přiznat.
2)
Pokud je subjekt zřízen v zemi smluvní strany a je mu vyplácen nebo přiznán úrok ve prospěch skutečného vlastníka, je tento subjekt v okamžiku výplaty či přiznání úrokové platby rovněž považován za platebního zprostředkovatele. Toto ustanovení není možné použít, pokud má ekonomický subjekt provádějící výplatu či přiznání úroků důvod se na základě úředního dokladu předloženého druhým z uvedených subjektů domnívat, že:
a)
se jedná o právnickou osobu, s výjimkou právnických osob uvedených v odstavci 5 tohoto článku, nebo
b)
zisky této osoby podléhají zdanění v souladu s obecnou úpravou zdanění podnikatelské činnosti, nebo
c)
se jedná o UCITS uznaný podle směrnice Rady 85/611/EHS nebo rovnocenného subjektu kolektivního investování zřízeného na Ostrově Man.
Ekonomický subjekt provádějící výplatu či přiznání úroků subjektu zřízenému ve druhé smluvní straně, který je dle tohoto odstavce považován za platebního zprostředkovatele, sdělí jméno a adresu tohoto subjektu a celkovou výši tomuto subjektu vyplacených či přiznaných úroků příslušnému orgánu smluvní strany, v němž je sám zřízen, a tento orgán předá informace příslušnému orgánu smluvní strany, v němž je zřízen subjekt považovaný za platebního zprostředkovatele podle tohoto odstavce.
3)
Subjekt považovaný za platebního zprostředkovatele podle odstavce 2 tohoto článku má však možnost být pro účely této Smlouvy považován za subjekt kolektivního investování do převoditelných cenných papírůcenných papírů (UCITS) uvedený v odst. 2 písm. c). K využití této možnosti je nutné, aby smluvní strana, v jejíž zemi je tento subjekt zřízen, vydala potvrzení, které pak tento subjekt předloží ekonomickému subjektu, jenž provádí výplatu či přiznání úroků. Smluvní strana vymezí podrobná pravidla pro uplatnění této možnosti subjekty zřízenými na jejich území.
4)
Pokud je subjekt považovaný za platebního zprostředkovatele podle odstavce 2 tohoto článku i ekonomický subjekt uvedený ve stejném odstavci jako subjekt provádějící výplatu či přiznání úroků zřízen ve stejné zemi smluvní strany, přijme tato smluvní strana nezbytná opatření, aby zajistila, že subjekt jednající jako platební zprostředkovatel splní ustanovení této Smlouvy.
5)
Právnickými osobami, na které se nevztahuje odst. 2 písm. a) tohoto článku, jsou:
a)
ve Finsku: „avoin yhtio (Ay)“ a „kommandiittiyhtio (Ky)“/„oppet bolag“ a „kommanditbolag“,
b)
ve Švédsku: „hadelsbolag (HB)“ a „kommanditbolag (KB)“.
Článek 8
Definice úrokové platby
1)
Pro účely této Smlouvy se „úrokovou platbou“ rozumí:
a)
vyplacené nebo na účet připsané úroky, které souvisejí s pohledávkami jakéhokoliv druhu, ať zajištěnými či nezajištěnými zástavním právem na nemovitostinemovitosti a majícími či nemajícími právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště příjmy z vládních cenných papírůcenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírůmcenným papírům, obligacím nebo dluhopisům; penále ukládané za pozdní platbu se za úrokovou platbu nepovažuje;
b)
úroky vzniklé nebo aktivované při prodeji, náhradě nebo splacení pohledávek uvedených v písmenu a);
c)
příjmy plynoucí z úrokové platby přímo či prostřednictvím subjektu uvedeného v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy a rozdělované:
i)
subjektem kolektivního investování do převoditelných cenných papírůcenných papírů (UCITS) povoleným podle směrnice Rady 85/611/EHS;
ii)
rovnocenným subjektem kolektivního investování zřízeným na Ostrově Man;
iii)
subjekty, které mají právo využít možnost uvedenou v čl. 7 odst. 3 této Smlouvy;
iv)
subjektem kolektivního investování zřízeným mimo území, na které se vztahuje Smlouva o Evropském společenství podle článku 299 této smlouvy, a mimo Ostrov Man;
d)
příjmy z prodeje, náhrady nebo splacení akciíakcií či podílů v následujících podnicích a subjektech, pokud tyto podniky a subjekty investují přímo či nepřímo, prostřednictvím jiných subjektů kolektivního investování nebo subjektů uvedených níže, více než 40 % svých aktiv do pohledávek uvedených v písmenu a):
i)
subjektem kolektivního investování do převoditelných cenných papírůcenných papírů (UCITS) povoleným podle směrnice Rady 85/611/EHS;
ii)
rovnocenným subjektem kolektivního investování zřízeným na Ostrově Man;
iii)
subjekty, které mají právo využít možnost uvedenou v čl. 7 odst. 3 této Smlouvy;
iv)
subjekty kolektivního investování zřízenými mimo území, na které se vztahuje Smlouva o Evropském společenství podle článku 299 této smlouvy, a mimo Ostrov Man.
Smluvní strany však mají možnost zahrnout příjmy podle odst. 1 písm. d) tohoto článku do definice úroku pouze v rozsahu, v jakém tyto příjmy odpovídají příjmům přímo nebo nepřímo plynoucím z úrokových plateb ve smyslu odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku.
2)
Pokud jde o odst. 1 písm. c) a d) tohoto článku, nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o podílu příjmů, který plyne z úrokových plateb, je za úrokovou platbu považována celková výše úroků.
3)
Pokud jde o odst. 1 písm. d) tohoto článku, nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o podílu aktiv investovaných do pohledávek nebo do akciíakcií či podílů vymezených v uvedeném odstavci, je tento podíl považován za vyšší než 40 %. V případě, že platební zprostředkovatel nemůže určit výši příjmů realizovaných skutečným vlastníkem, má se za to, že příjmy odpovídají výnosům z prodeje, náhrady či splacení akciíakcií nebo podílů.
4)
Jsou-li úroky definované v odstavci 1 tohoto článku vyplaceny subjektu uvedenému v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy nebo připsány na jeho účet a tento subjekt nemá právo využít možnosti podle čl. 7 odst. 3 této Smlouvy, jsou tyto úroky považovány za úrokovou platbu uvedeným subjektem.
5)
Pokud jde o odst. 1 písm. b) a d) tohoto článku, smluvní strana má možnost požadovat od platebních zprostředkovatelů na svém území, aby úroky za časové období ne delší než jeden rok přepočetli na roční základ, a takto přepočtené úroky má možnost považovat za úrokovou platbu i v případě, že během tohoto období nedojde k žádnému prodeji, splacení, ani k žádné náhradě.
6)
Odchylně od odst. 1 písm. c) a d) tohoto článku má smluvní strana možnost vyloučit z definice úrokové platby všechny příjmy podle uvedených ustanovení u podniků či subjektů zřízených na svém území, pokud investice těchto subjektů do pohledávek podle odst. 1 písm. a) tohoto článku nepřevýší 15 % aktiv těchto subjektů. Podobně má smluvní strana odchylně od odstavce 4 tohoto článku možnost vyloučit z definice úrokové platby v odstavci 1 tohoto článku úroky vyplacené či připsané na účet subjektu uvedenému v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy, který nemá právo využít možnosti dle čl. 7 odst. 3 této Smlouvy a je zřízen na jejím území, pokud investice takového subjektu do pohledávek podle odst. 1 písm. a) tohoto článku nepřesáhnou 15 % jeho aktiv.
Uplatnění této možnosti smluvní stranou je závazné pro druhou smluvní stranu.
7)
Podíl uvedený v odst. 1 písm. d) tohoto článku a v odstavci 3 tohoto článku bude od 1. ledna 2011 činit 25 %.
8)
Podíl uvedený v odst. 1 písm. d) tohoto článku a v odstavci 6 tohoto článku se stanoví na základě investiční politiky vymezené ve statutu fondu či v zakládacích dokumentech těchto podniků či subjektů; v případě neexistence těchto údajů se tento podíl stanoví na základě skutečného složení aktiv těchto podniků či subjektů.
Článek 9
Rozdělení daňových výnosů
1)
Ostrov Man si ponechá 25 % zadržené daně sražené podle této Smlouvy a převede zbývajících 75 % výnosů druhé smluvní straně.
2)
Ostrov Man vybírající srážkovou daň podle čl. 4 odst. 4 této Smlouvy si ponechá 25 % těchto daňových výnosů a 75 % převede České republice v poměru stanoveném pro převody podle odstavce 1 tohoto článku.
3)
Tyto převody proběhnou pro každé období v jedné splátce nejpozději ve lhůtě šesti měsíců následujících po skončení daňového roku stanoveného právními předpisy Ostrova Man.
4)
Ostrov Man vybírající srážkovou daň přijme opatření nezbytná k zajištění řádného fungování systému rozdělování daňových výnosů.
Článek 10
Zamezení dvojího zdanění
1)
Smluvní strana, ve které je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, zajistí zamezení dvojího zdanění, k němuž by mohlo dojít v důsledku uvalení srážkové daně Ostrovem Man, která je uvedena v této Smlouvě podle těchto ustanovení:
i)
pokud byly úroky přijaté skutečným vlastníkem zdaněny srážkovou daní na Ostrově Man, druhá smluvní strana započte daň ve výši daně sražené podle svých vnitrostátních právních předpisů. Pokud tato výše přesáhne částku daně splatnou v souladu s jejími vnitrostátními právními předpisy, vyplatí druhá smluvní strana rozdíl mezi částkou zadržené a splatné daně skutečnému vlastníkovi;
ii)
pokud byl na úroky přijaté skutečným vlastníkem kromě srážkové daně uvedené v článku 4 této Smlouvy uplatněn ještě jiný druh srážkové/zadržené daně a smluvní strana, jíž je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, započte tuto jinou srážkovou/zadrženou daň v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy nebo se Smlouvou o zamezení dvojího zdanění, započte se tato jiná srážková/zadržená daň před uplatněním postupu podle písmena i) tohoto článku.
2)
Smluvní strana, jejíž je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, může nahradit mechanismus daňového zápočtu podle odstavce 1 tohoto článku vrácením srážkové daně podle článku 1 této Smlouvy.
Článek 11
Přechodná ustanovení pro převoditelné dluhové cenné papíry
1)
Během přechodného období podle článku 14 této Smlouvy, avšak nejpozději do 31. prosince 2010, nebudou domácí ani mezinárodní dluhopisy ani jiné převoditelné dluhové cenné papírycenné papíry, které byly poprvé emitovány před 1. březnem 2001 nebo u kterých byl původní prospekt schválen před tímto datem příslušnými orgány ve smyslu směrnice Rady 80/390/EHS nebo příslušnými orgány třetích zemí, považovány za pohledávky ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. a) této Smlouvy, pokud 1. března 2002 nebo později nedojde k žádné další emisi těchto převoditelných dluhových cenných papírůcenných papírů. Pokud však bude přechodné období podle článku 10 trvat i po 31. prosinci 2010, použijí se ustanovení tohoto článku pouze ve vztahu k převoditelným dluhovým cenným papírůmcenným papírům:
–
které obsahují doložku „gross-up“ nebo doložku předčasného splacení a
–
u kterých je platební zprostředkovatel zřízen v zemi smluvní strany uplatňující srážkovou daň a provádí nebo přiznává úrokovou platbu přímo ve prospěch skutečného vlastníka, který je rezidentem druhé smluvní strany.
Pokud dojde 1. března 2002 nebo později k další emisi některého z výše uvedených převoditelných cenných papírůcenných papírů vydaného vládou či obdobným subjektem jednajícím jako orgán veřejné moci nebo subjektem, jehož úloha je uznána mezinárodní smlouvou, přičemž tyto subjekty jsou uvedeny v příloze k této Smlouvě, je celá emise takového cenného papírucenného papíru skládající se z původní emise a ze všech emisí pozdějších považována za pohledávku ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. a) této Smlouvy.
Pokud dojde 1. března 2002 nebo později k další emisi výše uvedeného převoditelného cenného papírucenného papíru vydaného jiným emitentem neuvedeným ve druhém pododstavci, považuje se tato další emise za pohledávku ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. a) této Smlouvy.
2)
Žádná ze skutečností uvedených v tomto článku nebrání smluvním stranám ve zdanění příjmů z převoditelných dluhových cenných papírůcenných papírů uvedených v odstavci 1 v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy.
Článek 12
Řešení případů vzájemnou dohodou
Pokud vzniknou mezi stranami obtíže nebo pochybnosti týkající se provádění nebo výkladu této Smlouvy, smluvní strany vyvinou nejvyšší možné úsilí, aby vyřešily tuto záležitost vzájemnou dohodou.
Článek 13
Důvěrnost informací
1)
Všechny informace, které byly poskytnuty a získány příslušnými orgány smluvní strany, jsou důvěrné.
2)
Informace, které byly poskytnuty příslušnému orgánu smluvní strany, nesmějí být použity pro jakýkoli jiný účel než pro účely přímého zdanění, aniž by k tomu dala druhá smluvní strana písemný souhlas.
3)
Poskytnuté informace se sdělí pouze příslušným osobám nebo orgánům za účelem přímého zdanění a budou použity těmito osobami nebo orgány pouze pro tyto účely nebo pro účely dohledu, včetně rozhodnutí o odvolání. Pro tyto účely mohou být informace zveřejněny ve veřejném soudním řízení.
4)
Má-li příslušný orgán smluvní strany za to, že informace, které obdržel od příslušného orgánu druhé smluvní strany, mohou být užitečné pro příslušný orgán jiného členského státu, může je předat tomuto příslušnému orgánu se souhlasem příslušného orgánu, který tuto informaci poskytl.
Článek 14
Přechodné období
Na konci přechodného období vymezeného v čl. 10 odst. 2 Směrnice Ostrov Man přestane uplatňovat srážkovou daň i rozdělení daňových výnosů stanovené v této Smlouvě a použije s ohledem na druhou smluvní stranu ustanovení o automatické výměně informací stejným způsobem stanoveným v kapitole II Směrnice. Pokud během přechodného období Ostrov Man souhlasí, že uplatní automatickou výměnu informací stejným způsobem tak, jak je stanoveno v kapitole II Směrnice, nepoužije už srážkovou/zadrženou daň a rozdělení daňových výnosů stanovené v článku 9 této Smlouvy.
Článek 15
Vstup v platnost
Aniž jsou dotčena ustanovení článku 17 této Smlouvy, vstoupí tato Smlouva v platnost dnem 1. ledna 2005.
Článek 16
Vypovězení
1)
Tato Smlouva zůstane v platnosti do vypovězení kteroukoli smluvní stranou.
2)
Kterákoli smluvní strana může vypovědět tuto Smlouvu tím, že písemně oznámí vypovězení druhé smluvní straně a v tomto oznámení uvede okolnosti, které k němu vedly. V tomto případě aplikace této Smlouvy končí po uplynutí 12 měsíců od doručení oznámení.
Článek 17
Provádění a pozastavení provádění
1)
Provádění této Smlouvy je závislé na přijetí a provádění opatření, která jsou v souladu nebo rovnocenná těm, která jsou uvedena ve Směrnici nebo v této Smlouvě a která stanoví stejná data provádění, všemi členskými státy Evropské unie, Spojenými státy americkými, Švýcarskem, Andorrou, Lichtenštejnskem, Monakem a San Marinem a všemi příslušnými závislými a přidruženými územími členských států Evropského společenství.
2)
Nejméně šest měsíců před datem uvedeným v článku 15 této Smlouvy přijmou smluvní strany společnou dohodou rozhodnutí o tom, zda bude splněna podmínka stanovená v odstavci 1, s ohledem na to, kdy v členských státech, ve jmenovaných třetích zemích a v dotyčných závislých nebo přidružených územích vstoupí příslušná opatření v platnost.
3)
S výjimkou řešení případů vzájemnou dohodou stanoveného v článku 12 této Smlouvy, provádění této Smlouvy nebo jejích částí může být pozastaveno jakoukoliv smluvní stranou s okamžitou účinností, a to oznámením druhé smluvní straně s uvedením okolností, které vedly k takovému oznámení, v případě, že bylo pozastaveno provádění Směrnice, buď přechodně nebo trvale podle práva Evropského společenství, nebo v případě, že členský stát pozastaví provádění jeho prováděcích právních předpisů. Provádění této Smlouvy se musí obnovit, jakmile přestanou platit okolnosti, které vedly k jejímu pozastavení.
4)
S výjimkou řešení případů vzájemnou dohodou stanoveného v článku 12 této Smlouvy, provádění této Smlouvy nebo jejích částí může být pozastaveno jakoukoliv smluvní stranou, a to oznámením druhé smluvní straně s uvedením okolností, které vedly k takovému oznámení, v případě, že jedna ze třetích zemí nebo území uvedených v odstavci 1 přestane provádět opatření uvedená v tomto odstavci. Pozastavení provádění se uskuteční nejdříve po dvou měsících od oznámení. Provádění této Smlouvy se musí obnovit, jakmile jsou opatření dotyčnou třetí stranou nebo územím znovu provedena.
Sepsáno v jazyce českém a jazyce anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
PŘÍLOHA
SEZNAM OBDOBNÝCH SUBJEKTŮ
Pro účely článku 11 této Smlouvy se za „obdobný subjekt jednající jako orgán veřejné moci nebo subjekt, jehož úloha je uznána mezinárodní smlouvou“ považují tyto subjekty:
SUBJEKTY V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE:
Belgie
–
Vlaams Gewest (Flemish Region)
–
Région wallonne (Walloon Region)
–
Région bruxelloise/Brussels Gewest (Brussels Region)
–
Communauté française (French Community)
–
Vlaamse Gemeenschap (Flemish Community)
–
Deutschsprachige Gemeinschaft (German-speaking Community)
Španělsko
–
Xunta de Galicia (Regional Executive of Galicia)
–
Junta de Andalucía (Regional Executive of Andalusia)
–
Junta de Extremadura (Regional Executive of Extremadura)
–
Junta de Castilla- La Mancha (Regional Executive of Castilla- La Mancha)
–
Junta de Castilla- León (Regional Executive of Castilla- León)
–
Gobierno Foral de Navarra (Regional Government of Navarre)
–
Govern de les Illes Balears (Government of the Balearic Islands)
–
Generalitat de Catalunya (Autonomous Government of Catalonia)
–
Generalitat de Valencia (Autonomous Government of Valencia)
–
Diputación General de Aragón (Regional Council of Aragon)
–
Gobierno de las Islas Canarias (Government of the Canary Islands)
–
Gobierno de Murcia (Government of Murcia)
–
Gobierno de Madrid (Government of Madrid)
–
Gobierno de la Comunidad Autónoma del País Vasco/Euzkadi (Government of the Autonomous Community of the Basque Country)
–
Diputación Foral de Guipúzcoa (Regional Council of Guipúzcoa)
–
Diputación Foral de Vizcaya/Bizkaia (Regional Council of Vizcaya)
–
Diputación Foral de Alava (Regional Council of Alava)
–
Ayuntamiento de Madrid (City Council of Madrid)
–
Ayuntamiento de Barcelona (City Council of Barcelona)
–
Cabildo Insular de Gran Canaria (Island Council of Gran Canaria)
–
Cabildo Insular de Tenerife (Island Council of Tenerife)
–
Instituto de Crédito Oficial (Public Credit Institution)
–
Instituto Catalán de Finanzas (Finance Institution of Catalonia)
–
Instituto Valenciano de Finanzas (Finance Institution of Valencia)
Řecko
–
Οργανισμός Τηλεπικοινωνιών Ελλάδος (National Telecommunications Organisation)
–
Οργανισμός Σιδηροδρόμων Ελλάδος (National Railways Organisation)
–
Δημόσια Επιχείρηση Ηλεκτρισμού (Public Electricity Company)
Francie
–
La Caisse d′amortissement de la dette sociale (CADES) (Social Debt Redemption Fund)
–
L′Agence française de développement (AFD) (French Development Agency)
–
Réseau Ferré de France (RFF)(French Rail Network)
–
Caisse Nationale des Autoroutes (CNA) (National Motorways Fund)
–
Assistance publique Hôpitaux de Paris (APHP) (Paris Hospitals Public Assistance)
–
Charbonnages de France (CDF) (French Coal Board)
–
Entreprise minière et chimique (EMC)(Mining and Chemicals Company)
Itálie
–
Regions
–
Provinces
–
Municipalities
–
Cassa Depositi e Prestiti (Deposits and Loans Fund)
Lotyšsko
–
Pašvaldības (Local governments)
Polsko
–
gminy (communes)
–
powiaty (districts)
–
województwa (provinces)
–
związki gmin (associations of communes)
–
powiatów (association of districts)
–
województw (association of provinces)
–
miasto stołeczne Warszawa (capital city of Warsaw)
–
Agencja Restrukturyzacji i Modernizacji Rolnictwa (Agency for Restructuring and Modernisation of Agriculture)
–
Agencja Nieruchomości Rolnych (Agricultural Property Agency)
Portugalsko
–
Região Autónoma da Madeira (Autonomous Region of Madeira)
–
Região Autónoma dos Açores (Autonomous Region of Azores)
–
Municipalities
Česká republika
–
Česká konsolidační agentura
Slovensko
–
mestá a obceobce (municipalities)
–
Železnice Slovenskej republiky (Slovak Railway Company)
–
Štátny fond cestného hospodárstva (State Road Management Fund)
–
Slovenské elektrárne (Slovak Power Plants)
–
Vodohospodárska výstavba (Water Economy Building Company)
MEZINÁRODNÍ SUBJEKTY:
Evropská banka pro obnovu a rozvoj
Evropská investiční banka
Asijská rozvojová banka
Africká rozvojová banka
Světová banka / Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) / Mezinárodní měnový fond (IMF)
Mezinárodní finanční korporace
Meziamerická rozvojová banka
Fond sociálního rozvoje Rady Evropy
EURATOM
Evropské společenství
Corporación Andina de Fomento (CAF) (Andská rozvojová korporace)
Eurofima
Evropské společenství uhlí a oceli
Severská investiční banka
Karibská rozvojová banka
Jakékoliv mezinárodní závazky, k nimž mohly smluvní strany ve vztahu k výše uvedeným mezinárodním subjektům přistoupit, jsou ustanoveními článku 11 nedotčeny.
SUBJEKTY VE TŘETÍCH ZEMÍCH:
Subjekty, které splňují tato kritéria:
1)
Subjekt j e podle vnitrostátních kritérií jasně považován za veřejný orgán.
2)
Tento veřejný orgán je netržním producentem, který spravuje a financuje skupinu činností, zejména poskytování netržního zboží a služeb, které jsou určeny k prospěchu obyvatelstva a jsou účinně kontrolovány ústřední vládou.
3)
Tento veřejný orgán vytváří pravidelně vysoký dluh.
Daný stát je schopen zaručit, že tento veřejný orgán v případě doložky o hrubých úrocích („gross-up“) neuplatní předčasné splacení.
1)
Úř. věst. L 157, 26. 6. 2003, s. 38.
2)
Úř. věst. L 257, 4. 8. 2004, s. 7. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 50/2008 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 50/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Jersey a jejím prozatímním provádění
Vyhlášeno 17. 7. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2005, částka 19/2008
* A. Dopis od České republiky - Vážený pane,
* B. Dopis od Jersey - Vážený pane,
* 1\\. článek 17 směrnice Rady Evropské unie (dále jen „Rada“) 2003/48/ES (dále jen „Směrnice“) o zdanění příjmů z úspor stanoví, že do 1. ledna 2004 členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto Směrnicí, jej
* 2\\. vztah Jersey s EU je stanoven Protokolem č. 3 Smlouvy o přistoupení Spojeného království k Evropskému společenství. Podle podmínek tohoto protokolu nepatří Jersey do daňového území EU;
* 3\\. vzhledem k tomu, že konečným cílem členských států EU je zavedení efektivního zdanění úroků v tom členském státě, jehož je skutečný vlastník pro daňové účely rezidentem, pomocí výměny informací, které se týkají úrokových plateb, mezi jimi navzájem, bere
* 4\\. „srážková daň“ uvedená v této Směrnici bude uvedená jako „zadržená daň“ ve vnitrostátních předpisech Jersey. Pro účely této Smlouvy se proto tyto dva pojmy vykládají stejně jako „srážková/zadržená daň“ a mají stejný význam;
* 5\\. Jersey souhlasí s uplatněním srážkové daně s účinností od 1. ledna 2005 za předpokladu, že členské státy přijaly vnitrostátní právní a správní předpisy, které jsou nezbytné pro zajištění souladu se Směrnicí, a že požadavky článku 17 směrnice a čl. 17 od
* 6\\. Jersey souhlasí, že uplatní automatickou výměnu informací stejným způsobem tak, jak je uvedeno v kapitole II směrnice od ukončení přechodného období vymezeném v čl. 10 odst. 2 Směrnice;
* 7\\. vnitrostátní právní a správní předpisy týkající se kolektivního investování Jersey se považují za rovnocenné, pokud jde o jejich účinek k právním předpisům ES uvedeným v článcích 2 a 6 Směrnice,
* a) automatickou výměnu informací mezi příslušným orgánem České republiky a mezi příslušným orgánem Jersey, která bude probíhat stejně jako vůči příslušnému orgánu jakéhokoliv členského státu;
* b) uplatňování zadržené daně ze strany Jersey během přechodného období stanoveného v článku 10 Směrnice od stejného data a za stejných podmínek tak, jak jsou stanoveny v článcích 11 a 12 Směrnice;
* c) automatickou výměnu informací mezi příslušným orgánem Jersey a příslušným orgánem České republiky podle článku 9 Směrnice;
* d) převod příslušným orgánem Jersey příslušnému orgánu České republiky 75 % výnosů ze zadržené daně;
* Článek 1 - Zadržení daně platebními zprostředkovateli
* Článek 2 - Předkládání informací platebními zprostředkovateli
* Článek 3 - Výjimky z uplatňování srážkové daně
* Článek 4 - Vyměřovací základ pro srážkovou daň
* Článek 5 - Definice skutečného vlastníka
* Článek 6 - Totožnost a bydliště skutečných vlastníků
* Článek 7 - Definice platebního zprostředkovatele
* Článek 8 - Definice úrokové platby
* Článek 9 - Rozdělení daňových výnosů
* Článek 10 - Zamezení dvojího zdanění
* Článek 11 - Přechodná ustanovení pro převoditelné dluhové cenné papíry
* Článek 12 - Řešení případů vzájemnou dohodou
* Článek 13 - Důvěrnost informací
* Článek 14 - Přechodné období
* Článek 15 - Vstup v platnost
* Článek 16 - Vypovězení
* Článek 17 - Provádění a pozastavení provádění
* PŘÍLOHA
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2005
50
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou dopisů ze dne 8. června 2004 a 19. listopadu 2004 byla sjednána Smlouva o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Jersey a její prozatímní provádění.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 15 dne 1. ledna 2005. Na základě obsahu dopisů ze dne 8. června 2004 a 19. listopadu 2004 a směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb1), změněné rozhodnutím Rady 2004/587/ES ze dne 19. července 2004 o dni použitelnosti směrnice Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb2), se Smlouva provádí od 1. července 2005.
České znění českého dopisu, anglické znění dopisu Jersey a jeho překlad do českého jazyka a české znění Smlouvy se vyhlašují současně.
SMLOUVA
VE FORMĚ VÝMĚNY DOPISŮ
O ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ Z ÚSPOR A JEJÍ
PROZATÍMNÍ PROVÁDĚNÍ
A.
Dopis od České republiky
Vážený pane,
dovoluji si předložit texty – „Navrhnuté vzorové Smlouvy mezi Guernsey, Ostrovem Man a Jersey a každým jednotlivým členským státem EU, o provádění automatické výměny informací“ a „Navrhnuté vzorové Smlouvy mezi Guernsey, Ostrovem Man a Jersey a každým jednotlivým členským státem EU, který musí uplatňovat srážkovou daň v přechodném období“, které jsou výsledkem jednání s úřady ostrovů o Smlouvě o zdanění příjmů z úspor a které byly připojeny jako příloha I a příloha II v uvedeném pořadí k výsledku jednání Pracovní skupiny na vysoké úrovni Rady ministrů Evropské unie dne 12. března (Dok. 7408/04 FISC 58).
S ohledem na výše uvedené texty si Vám dovoluji navrhnout „Smlouvu o zdanění příjmů z úspor“ obsaženou v dodatku 1 k tomuto dopisu a rovněž náš vzájemný závazek co nejdříve dosáhnout souladu s našimi vnitrostátními ústavními náležitostmi pro vstup této Smlouvy v platnost a oznámit si neprodleně navzájem splnění těchto náležitostí.
Do ukončení těchto vnitřních postupů a vstupu této „Smlouvy o zdanění příjmů z úspor“ v platnost si Vám dovoluji navrhnout, že Česká republika a Jersey provádějí tuto Smlouvu předběžně od 1. ledna 2005, nebo od data provádění směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, podle toho, které je pozdější.
Dovoluji si Vám navrhnout, že pokud výše uvedené je přijatelné pro Vaši vládu, tento dopis a Vaše potvrzení bude společně tvořit smlouvu mezi Českou republikou a Jersey.
Přijměte prosím, vážený pane, ujištění našeho nejvyššího uznání.
Za Českou republiku
Mgr. Bohuslav Sobotka v. r.
místopředseda vlády a ministr financí
Dne 8. 6. 2004 v Praze
PŘEKLAD
B.
Dopis od Jersey
Vážený pane,
dovoluji si potvrdit příjem Vašeho dopisu s dnešním datem, který zní takto:
„Vážený pane,
dovoluji si předložit texty – „Navrhnuté vzorové Smlouvy mezi Guernsey, Ostrovem Man a Jersey a každým jednotlivým členským státem EU, o provádění automatické výměny informací“ a „Navrhnuté vzorové Smlouvy mezi Guernsey, Ostrovem Man a Jersey a každým jednotlivým členským státem EU, který musí uplatňovat srážkovou daň v přechodném období“, které jsou výsledkem jednání s úřady ostrovů o Smlouvě o zdanění příjmů z úspor a které byly připojeny jako příloha I a příloha II v uvedeném pořadí k výsledku jednání Pracovní skupiny na vysoké úrovni Rady ministrů Evropské unie dne 12. března (Dok. 7408/04 HSC 58).
S ohledem na výše uvedené texty si Vám dovoluji navrhnout „Smlouvu o zdanění příjmů z úspor“ obsaženou v dodatku 1 k tomuto dopisu, a rovněž náš vzájemný závazek co nejdříve dosáhnout souladu s našimi vnitrostátními ústavními náležitostmi pro vstup této Smlouvy v platnost a oznámit si neprodleně navzájem splnění těchto náležitostí.
Do ukončení těchto vnitřních postupů a vstupu této „Smlouvy o zdanění příjmů z úspor“ v platnost si Vám dovoluji navrhnout, že Česká republika a Jersey provádějí tuto Smlouvu předběžně od 1. ledna 2005, nebo od data provádění směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, podle toho, které je pozdější.
Dovoluji si Vám navrhnout, že pokud výše uvedené je přijatelné pro Vaši vládu, tento dopis a Vaše potvrzení bude společně tvořit smlouvu mezi Českou republikou a Jersey.
Přijměte prosím, vážený pane, ujištění našeho nejvyššího uznání.“
Mohu potvrdit, že Jersey souhlasí s obsahem Vašeho dopisu.
Přijměte prosím, vážený pane, ujištění mého nejvyššího uznání.
Za Jersey
Frank Walker v. r.
předseda výboru pro politiku a zdroje
Dne 19. 11. 2004 v St. Helier
SMLOUVA O ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ Z ÚSPOR MEZI JERSEY A ČESKOU REPUBLIKOU
VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM:
1.
článek 17 směrnice Rady Evropské unie (dále jen „Rada“) 2003/48/ES (dále jen „Směrnice“) o zdanění příjmů z úspor stanoví, že do 1. ledna 2004 členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto Směrnicí, jejíž ustanovení se použijí od 1. ledna 2005 za předpokladu, že:
„i)
Švýcarská konfederace, Lichtenštejnské knížectví, Republika San Marino, Monacké knížectví a Knížectví Andorry použijí od tohoto data opatření rovnocenná opatřením obsaženým v této Směrnici, a to v souladu se Smlouvami, které tyto státy uzavřely s Evropským společenstvím, a po jednomyslném rozhodnutí Rady;
ii)
budou existovat veškeré dohody či jiné předpisy, které zajistí, že všechna příslušná závislá nebo přidružená území použijí od stejného data automatickou výměnu informací způsobem stanoveným v kapitole II této Směrnice (nebo budou během přechodného období podle článku 10 uplatňovat srážkovou daň za podmínek uvedených v článcích 11 a 12);“
2.
vztah Jersey s EU je stanoven Protokolem č. 3 Smlouvy o přistoupení Spojeného království k Evropskému společenství. Podle podmínek tohoto protokolu nepatří Jersey do daňového území EU;
3.
vzhledem k tomu, že konečným cílem členských států EU je zavedení efektivního zdanění úroků v tom členském státě, jehož je skutečný vlastník pro daňové účely rezidentem, pomocí výměny informací, které se týkají úrokových plateb, mezi jimi navzájem, bere Jersey na vědomí, že si tři členské státy, jmenovitě Rakousko, Belgie a Lucembursko, během přechodného období nemusejí vyměňovat informace, ale uplatní na příjmy z úspor podle této směrnice srážkovou daň;
4.
„srážková daň“ uvedená v této Směrnici bude uvedená jako „zadržená daň“ ve vnitrostátních předpisech Jersey. Pro účely této Smlouvy se proto tyto dva pojmy vykládají stejně jako „srážková/zadržená daň“ a mají stejný význam;
5.
Jersey souhlasí s uplatněním srážkové daně s účinností od 1. ledna 2005 za předpokladu, že členské státy přijaly vnitrostátní právní a správní předpisy, které jsou nezbytné pro zajištění souladu se Směrnicí, a že požadavky článku 17 směrnice a čl. 17 odst. 2 této Smlouvy byly splněny;
6.
Jersey souhlasí, že uplatní automatickou výměnu informací stejným způsobem tak, jak je uvedeno v kapitole II směrnice od ukončení přechodného období vymezeném v čl. 10 odst. 2 Směrnice;
7.
vnitrostátní právní a správní předpisy týkající se kolektivního investování Jersey se považují za rovnocenné, pokud jde o jejich účinek k právním předpisům ES uvedeným v článcích 2 a 6 Směrnice,
Jersey a Česká republika (dále jen „smluvní strana“ nebo „smluvní strany“), nevyžadují-li okolnosti něco jiného, souhlasí s uzavřením této Smlouvy, která obsahuje závazky pouze pro smluvní strany a upravuje:
a)
automatickou výměnu informací mezi příslušným orgánem České republiky a mezi příslušným orgánem Jersey, která bude probíhat stejně jako vůči příslušnému orgánu jakéhokoliv členského státu;
b)
uplatňování zadržené daně ze strany Jersey během přechodného období stanoveného v článku 10 Směrnice od stejného data a za stejných podmínek tak, jak jsou stanoveny v článcích 11 a 12 Směrnice;
c)
automatickou výměnu informací mezi příslušným orgánem Jersey a příslušným orgánem České republiky podle článku 9 Směrnice;
d)
převod příslušným orgánem Jersey příslušnému orgánu České republiky 75 % výnosů ze zadržené daně;
s ohledem na úrokové platby provedené platebním zprostředkovatelem zřízeným v zemi smluvní strany fyzické osobě v zemi druhé smluvní strany.
Pro účely této Smlouvy se „příslušným orgánem“, pokud se jedná o smluvní strany, rozumí „Ministerstvo financí“, pokud jde o Českou republiku, a „The Comptroller of Income Tax“, pokud jde o Jersey.
Článek 1
Zadržení daně platebními zprostředkovateli
Úrokové platby podle článku 8 této Smlouvy, které byly provedeny platebním zprostředkovatelem zřízeným na Jersey skutečným vlastníkům ve smyslu článku 5 této Smlouvy, kteří jsou rezidenty České republiky, podléhají, s výhradou článku 3 této Smlouvy, zadržení z částky úrokové platby během přechodného období uvedeného v článku 14 této Smlouvy počínaje dnem uvedeným v článku 15 této Smlouvy. Výše srážkové daně bude 15 % během prvních tří let přechodného období, 20 % v následujících třech letech a v dalších letech pak 35 %.
Článek 2
Předkládání informací platebními zprostředkovateli
1)
Pokud platební zprostředkovatel zřízený v České republice provede úrokové platby vymezené v článku 8 této Smlouvy skutečným vlastníkům vymezeným v článku 5 této Smlouvy, kteří jsou rezidenty Jersey, nebo pokud se použije ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. a) této Smlouvy, oznámí platební zprostředkovatel jeho příslušnému orgánu:
a)
totožnost a bydliště skutečného vlastníka zjištěné podle článku 6 této Smlouvy;
b)
jméno a adresu platebního zprostředkovatele;
c)
číslo účtu skutečného vlastníka nebo, pokud takový účet neexistuje, označení pohledávky, z níž úroky plynou;
d)
informace o úrokové platbě uvedené v čl. 4 odst. 1 této Smlouvy. Každá smluvní strana však může omezit minimální rozsah informací, které má platební zprostředkovatel o úrokové platbě předkládat, na celkovou výši úroků nebo příjmů a na celkovou výši výnosů z prodeje, ze splacení či z náhrady
a Česká republika bude jednat v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.
2)
Do šesti měsíců po ukončení zdaňovacího období oznámí automaticky příslušný orgán České republiky příslušnému orgánu Jersey informace uvedené v odst. 1 písm. a) – d) tohoto článku pro všechny úrokové platby provedené během daného období.
Článek 3
Výjimky z uplatňování srážkové daně
1)
Jersey vybírající srážkovou daň podle článku 1 této Smlouvy stanoví jeden či oba z následujících postupů, jimiž umožní skutečným vlastníkům žádat, aby u nich srážková daň nebyla zadržena:
a)
postup, který dovoluje skutečnému vlastníkovi vymezenému v článku 5 této Smlouvy vyhnout se srážkové dani uvedené v článku 1 této Smlouvy, a to tím, že zmocní svého platebního zprostředkovatele k předložení úrokové platby příslušnému orgánu smluvní strany, ve které je platební zprostředkovatel zřízen. Takové zmocnění zahrnuje všechny úrokové platby provedené platebním zprostředkovatelem skutečnému vlastníkovi;
b)
postup, který zajistí, že se srážková daň nevybere v případech, kdy skutečný vlastník předloží svému platebnímu zprostředkovateli potvrzení vydané na své jméno příslušným orgánem smluvní strany, jehož je rezidentem pro daňové účely podle odstavce 2 tohoto článku.
2)
Na žádost skutečného vlastníka vystaví příslušný orgán smluvní strany státu, jehož je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, potvrzení, které bude obsahovat následující údaje:
i)
jméno, adresu a daňové či jiné identifikační číslo skutečného vlastníka; pokud žádné takové číslo není k dispozici, bude uvedeno datum a místo narození skutečného vlastníka;
ii)
jméno a adresu platebního zprostředkovatele;
iii)
číslo účtu skutečného vlastníka nebo, pokud není číslo účtu k dispozici, označení cenného papírucenného papíru.
Toto potvrzení je platné maximálně po dobu tří let. Potvrzení je vystaveno všem skutečným vlastníkům, kteří o něj požádají, do dvou měsíců po předložení žádosti.
3)
Použije-li se odst. 1 písm. a) tohoto článku, předá příslušný orgán Jersey, ve kterém je platební zprostředkovatel zřízen, informace uvedené v čl. 2 odst. 1 této Smlouvy příslušnému orgánu České republiky jako státu, jehož je skutečný vlastník rezidentem. Takové předání informací proběhne automaticky a uskuteční se nejméně jednou ročně, během šesti měsíců následujících po skončení zdaňovacího období stanoveného právními předpisy smluvní strany, a to pro všechny úrokové platby uskutečněné v průběhu daného období.
Článek 4
Vyměřovací základ pro srážkovou daň
1)
Platební zprostředkovatel zřízený na Jersey vybírá srážkovou daň podle článku 1 této Smlouvy takto:
a)
v případě úrokové platby ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. a) této Smlouvy: z výše vyplacených nebo připsaných úroků;
b)
v případě úrokové platby ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nebo d) této Smlouvy: z výše úroků nebo příjmů podle písm. b) nebo d) tohoto pododstavce nebo formou dávky s rovnocenným dopadem, hrazené skutečným vlastníkem z celkové výše výnosů z prodeje, splacení nebo náhrady;
c)
v případě úrokové platby ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. c) této Smlouvy: z výše úroků zmíněných v uvedeném pododstavci;
d)
v případě úrokové platby ve smyslu čl. 8 odst. 4 této Smlouvy: z výše úroků připadajících na každého z členů subjektu uvedeného v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy, kteří splňují podmínky čl. 5 odst. 1 této Smlouvy;
e)
v případě, že Jersey uplatňuje možnost uvedenou v čl. 8 odst. 5 této Smlouvy: z výše úroků přepočtených na roční základ.
2)
Pro účely písmen a) a b) pododstavce 1 tohoto článku se srážková daň vybere v poměrné části podle délky období, během něhož skutečný vlastník držel svou pohledávku. Pokud není platební zprostředkovatel schopen určit dobu držby na základě informací, které mu byly sděleny, bude mít platební zprostředkovatel za to, že skutečný vlastník držel pohledávku po celou dobu její existence, pokud nepředloží doklad o datu nabytí této pohledávky.
3)
Uplatnění srážkové daně Jersey nebrání druhé smluvní straně, jehož je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, ve zdanění příjmů v souladu s jeho vnitrostátmmi právními předpisy.
4)
V průběhu přechodného období může Jersey stanovit, že ekonomický subjekt provádějící nebo přiznávající úrokovou platbu subjektu uvedenému v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy v zemi druhé smluvní strany bude považován za platebního zprostředkovatele místo subjektu, jemuž je úrok vyplácen nebo přiznán ve prospěch třetí osoby, a může z těchto úroků vybrat srážkovou daň, pokud subjekt, jemuž je úrok vyplácen nebo přiznán ve prospěch skutečného vlastníka, neposkytl oficiální souhlas k tomu, aby bylo v souladu s posledním odstavcem čl. 7 odst. 2 této Smlouvy sděleno jeho jméno, adresa a celková výše jemu vyplacených či přiznaných úroků.
Článek 5
Definice skutečného vlastníka
1)
Pro účely této Smlouvy se „skutečným vlastníkem“ rozumí fyzická osoba, která přijme úrokovou platbu, nebo fyzická osoba, které je úroková platba přiznána, pokud neprokáže, že úroková platba nebyla provedena či přiznána v její vlastní prospěch. Fyzická osoba není považována za skutečného vlastníka, pokud:
a)
jedná jako platební zprostředkovatel ve smyslu čl. 7 odst. 1 této Smlouvy;
b)
jedná jménem právnické osoby, tedy subjektu, jehož zisk je zdaněn v souladu s obecnou úpravou zdanění podnikatelské činnosti, subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírůcenných papírů (UCITS) povoleného podle směrnice Rady 85/611/EHS nebo rovnocenného subjektu kolektivního investování zřízeného na Jersey nebo subjektu uvedeného v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy; v posledně jmenovaném případě oznámí osoba jméno a adresu tohoto subjektu ekonomickému subjektu, který úroky vyplácí, a ten pak předá tyto informace příslušnému orgánu smluvní strany, v jejíž zemi je sám zřízen;
c)
jedná jménem jiné osoby, která je skutečným vlastníkem, a informuje platebního zprostředkovatele o totožnosti tohoto skutečného vlastníka.
2)
Pokud má platební zprostředkovatel informace naznačující, že fyzická osoba, které je úrok vyplácen nebo přiznán, zřejmě není skutečným vlastníkem a pokud se na tuto osobu nevztahují ustanovení odst. 1 písm. a) ani b) tohoto článku, učiní platební zprostředkovatel náležitá opatření, aby zjistil totožnost skutečného vlastníka. Není-li platební zprostředkovatel schopen určit totožnost skutečného vlastníka, považuje danou osobu za skutečného vlastníka.
Článek 6
Totožnost a bydliště skutečných vlastníků
1)
Každá strana schválí postupy a zajistí uplatňování těchto postupů na svém území, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl platební zprostředkovatel určit totožnost skutečných vlastníků a jejich bydliště pro účely této Smlouvy. Tyto postupy musejí odpovídat minimálním požadavkům stanoveným v odstavcích 2 a 3.
2)
Platební zprostředkovatel určí totožnost skutečného vlastníka na základě minimálních požadavků, které se liší podle data uzavření smluvních vztahů mezi platebním zprostředkovatelem a skutečným vlastníkem:
a)
u smluvních vztahů uzavřených před 1. lednem 2004 určí platební zprostředkovatel totožnost skutečného vlastníka, která se skládá ze jména a adresy skutečného vlastníka, na základě informací, jež má k dispozici, a to zejména v souladu s předpisy platnými v zemi, v níž je platební zprostředkovatel zřízen, a se směrnicí Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 v případě České republiky nebo s rovnocennými vnitrostátními právními předpisy o předcházení zneužití finančního systému k praní špinavých peněz v případě Jersey;
b)
u smluvních vztahů uzavřených dne 1. ledna 2004 nebo později nebo u transakcí provedených v této době bez existence smluvního vztahu určí platební zprostředkovatel totožnost skutečného vlastníka, která se skládá ze jména a adresy skutečného vlastníka a z jeho daňového identifikačního čísla, pokud bylo členským státem, v němž je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, přiděleno. Tyto podrobnosti jsou zjištěny z cestovního pasu nebo z úředního průkazu totožnosti předloženého skutečným vlastníkem. Pokud není adresa v cestovním pasu či na úředním průkazu totožnosti uvedena, je zjištěna na základě jiného průkazného dokladu totožnosti předloženého skutečným vlastníkem. Není-li daňové identifikační číslo uvedeno v cestovním pasu, na úředním průkazu totožnosti ani na jiném průkazném dokladu totožnosti předloženém skutečným vlastníkem, jako je např. potvrzení o domicilu pro daňové účely, jsou informace o totožnosti doplněny o datum a místo narození skutečného vlastníka; tyto údaje jsou zjištěny z jeho cestovního pasu či z úředního průkazu totožnosti.
3)
Platební zprostředkovatel zjistí bydliště skutečného vlastníka na základě minimálních požadavků, které se liší podle data uzavření smluvních vztahů mezi platebním zprostředkovatelem a skutečným vlastníkem úroků. S výjimkou níže uvedených ustanovení platí, že se za bydliště považuje země, v níž má skutečný vlastník své trvalé bydliště:
a)
u smluvních vztahů uzavřených před 1. lednem 2004 zjistí platební zprostředkovatel bydliště skutečného vlastníka na základě informací, které má k dispozici, zejména v souladu s předpisy platnými v zemi, v níž je platební zprostředkovatel zřízen, a v případě České republiky se směrnicí Rady 91/308/EHS nebo s rovnocennými vnitrostátními právními předpisy v případě Jersey;
b)
u smluvních vztahů uzavřených dne 1. ledna 2004 nebo později nebo u transakcí provedených v této době bez existence smluvního vztahu zjistí platební zprostředkovatelé místo bydliště skutečného vlastníka na základě adresy uvedené v cestovním pasu, v úředním průkazu totožnosti nebo, v případě potřeby, z jakéhokoli průkazného dokladu totožnosti předloženého skutečným vlastníkem, a to podle následujícího postupu: u osob, které předkládají cestovní pas či úřední průkaz totožnosti vystavený členským státem a které jsou dle vlastního prohlášení rezidenty třetí země, se bydliště zjistí prostřednictvím potvrzení o domicilu pro daňové účely, které vydal příslušný orgán třetí země, jíž je daná osoba dle vlastního prohlášení rezidentem. Pokud takové potvrzení není předloženo, je členský stát, který vydal pas nebo jiný úřední doklad totožnosti, považován za stát, v němž má daná osoba bydliště.
Článek 7
Definice platebního zprostředkovatele
1)
Pro účely této Smlouvy se „platebním zprostředkovatelem“ rozumí ekonomický subjekt, který provádí nebo přiznává úrokovou platbu přímo ve prospěch skutečného vlastníka, bez ohledu na to, zda je tento subjekt dlužníkem, z jehož dluhu úroky plynou, nebo subjektem, jenž byl dlužníkem nebo skutečným vlastníkem pověřen úrokovou platbu provést nebo přiznat.
2)
Pokud je subjekt zřízen v zemi smluvní strany a je mu vyplácen nebo přiznán úrok ve prospěch skutečného vlastníka, je tento subjekt v okamžiku výplaty či přiznání úrokové platby rovněž považován za platebního zprostředkovatele. Toto ustanovení není možné použít, pokud má ekonomický subjekt provádějící výplatu či přiznání úroků důvod se na základě úředního dokladu předloženého druhým z uvedených subjektů domnívat, že:
a)
se jedná o právnickou osobu, s výjimkou právnických osob uvedených v odstavci 5 tohoto článku, nebo
b)
zisky této osoby podléhají zdanění v souladu s obecnou úpravou zdanění podnikatelské činnosti, nebo
c)
se jedná o UCITS uznaný podle směrnice Rady 85/611/EHS nebo rovnocenného subjektu kolektivního investování zřízeného na Jersey.
Ekonomický subjekt provádějící výplatu či přiznání úroků subjektu zřízenému ve druhé smluvní straně, který je dle tohoto odstavce považován za platebního zprostředkovatele, sdělí jméno a adresu tohoto subjektu a celkovou výši tomuto subjektu vyplacených či přiznaných úroků příslušnému orgánu smluvní strany, v němž je sám zřízen, a tento orgán předá informace příslušnému orgánu smluvní strany, v němž je zřízen subjekt považovaný za platebního zprostředkovatele podle tohoto odstavce.
3)
Subjekt považovaný za platebního zprostředkovatele podle odstavce 2 tohoto článku má však možnost být pro účely této Smlouvy považován za subjekt kolektivního investování do převoditelných cenných papírůcenných papírů (UCITS) uvedený v odst. 2 písm. c). K využití této možnosti je nutné, aby smluvní strana, v jejíž zemi je tento subjekt zřízen, vydala potvrzení, které pak tento subjekt předloží ekonomickému subjektu, jenž provádí výplatu či přiznání úroků. Smluvní strana vymezí podrobná pravidla pro uplatnění této možnosti subjekty zřízenými na jejich území.
4)
Pokud je subjekt považovaný za platebního zprostředkovatele podle odstavce 2 tohoto článku i ekonomický subjekt uvedený ve stejném odstavci jako subjekt provádějící výplatu či přiznání úroků zřízen ve stejné zemi smluvní strany, přijme tato smluvní strana nezbytná opatření, aby zajistila, že subjekt jednající jako platební zprostředkovatel splní ustanovení této Smlouvy.
5)
Právnickými osobami, na které se nevztahuje odst. 2 písm. a) tohoto článku, jsou:
a)
ve Finsku: „avoin yhtio (Ay)“ a „kommandiittiyhtio (Ky)“/„oppet bolag“ a „kommanditbolag“,
b)
ve Švédsku: „hadelsbolag (HB)“ a „kommanditbolag (KB)“.
Článek 8
Definice úrokové platby
1)
Pro účely této Smlouvy se „úrokovou platbou“ rozumí:
a)
vyplacené nebo na účet připsané úroky, které souvisejí s pohledávkami jakéhokoliv druhu, ať zajištěnými či nezajištěnými zástavním právem na nemovitostinemovitosti a majícími či nemajícími právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště příjmy z vládních cenných papírůcenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se váží k těmto cenným papírůmcenným papírům, obligacím nebo dluhopisům; penále ukládané za pozdní platbu se za úrokovou platbu nepovažuje;
b)
úroky vzniklé nebo aktivované při prodeji, náhradě nebo splacení pohledávek uvedených v písmenu a);
c)
příjmy plynoucí z úrokové platby přímo či prostřednictvím subjektu uvedeného v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy a rozdělované:
i)
subjektem kolektivního investování do převoditelných cenných papírůcenných papírů (UCITS) povoleným podle směrnice Rady 85/611/EHS;
ii)
rovnocenným subjektem kolektivního investování zřízeným na Jersey;
iii)
subjekty, které mají právo využít možnost uvedenou v čl. 7 odst. 3 této Smlouvy;
iv)
subjektem kolektivního investování zřízeným mimo území, na které se vztahuje Smlouva o Evropském společenství podle článku 299 této smlouvy, a mimo Jersey;
d)
příjmy z prodeje, náhrady nebo splacení akciíakcií či podílů v následujících podnicích a subjektech, pokud tyto podniky a subjekty investují přímo či nepřímo, prostřednictvím jiných subjektů kolektivního investování nebo subjektů uvedených níže, více než 40 % svých aktiv do pohledávek uvedených v písmenu a):
i)
subjektem kolektivního investování do převoditelných cenných papírůcenných papírů (UCITS) povoleným podle směrnice Rady 85/611/EHS;
ii)
rovnocenným subjektem kolektivního investování zřízeným na Jersey;
iii)
subjekty, které mají právo využít možnost uvedenou v čl. 7 odst. 3 této Smlouvy;
iv)
subjekty kolektivního investování zřízenými mimo území, na které se vztahuje Smlouva o Evropském společenství podle článku 299 této smlouvy, a mimo Jersey.
Smluvní strany však mají možnost zahrnout příjmy podle odst. 1 písm. d) tohoto článku do definice úroku pouze v rozsahu, v jakém tyto příjmy odpovídají příjmům přímo nebo nepřímo plynoucím z úrokových plateb ve smyslu odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku.
2)
Pokud jde o odst. 1 písm. c) a d) tohoto článku, nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o podílu příjmů, který plyne z úrokových plateb, je za úrokovou platbu považována celková výše úroků.
3)
Pokud jde o odst. 1 písm. d) tohoto článku, nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o podílu aktiv investovaných do pohledávek nebo do akciíakcií či podílů vymezených v uvedeném odstavci, je tento podíl považován za vyšší než 40 %. V případě, že platební zprostředkovatel nemůže určit výši příjmů realizovaných skutečným vlastníkem, má se za to, že příjmy odpovídají výnosům z prodeje, náhrady či splacení akciíakcií nebo podílů.
4)
Jsou-li úroky definované v odstavci 1 tohoto článku vyplaceny subjektu uvedenému v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy nebo připsány na jeho účet a tento subjekt nemá právo využít možnosti podle čl. 7 odst. 3 této Smlouvy, jsou tyto úroky považovány za úrokovou platbu uvedeným subjektem.
5)
Pokud jde o odst. 1 písm. b) a d) tohoto článku, smluvní strana má možnost požadovat od platebních zprostředkovatelů na svém území, aby úroky za časové období ne delší než jeden rok přepočetli na roční základ, a takto přepočtené úroky má možnost považovat za úrokovou platbu i v případě, že během tohoto období nedojde k žádnému prodeji, splacení, ani k žádné náhradě.
6)
Odchylně od odst. 1 písm. c) a d) tohoto článku má smluvní strana možnost vyloučit z definice úrokové platby všechny příjmy podle uvedených ustanovení u podniků či subjektů zřízených na svém území, pokud investice těchto subjektů do pohledávek podle odst. 1 písm. a) tohoto článku nepřevýší 15 % aktiv těchto subjektů. Podobně má smluvní strana odchylně od odstavce 4 tohoto článku možnost vyloučit z definice úrokové platby v odstavci 1 tohoto článku úroky vyplacené či připsané na účet subjektu uvedenému v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy, který nemá právo využít možnosti dle čl. 7 odst. 3 této Smlouvy a je zřízen na jejím území, pokud investice takového subjektu do pohledávek podle odst. 1 písm. a) tohoto článku nepřesáhnou 15 % jeho aktiv.
Uplatnění této možnosti smluvní stranou je závazné pro druhou smluvní stranu.
7)
Podíl uvedený v odst. 1 písm. d) tohoto článku a v odstavci 3 tohoto článku bude od 1. ledna 2011 činit 25 %.
8)
Podíl uvedený v odst. 1 písm. d) tohoto článku a v odstavci 6 tohoto článku se stanoví na základě investiční politiky vymezené ve statutu fondu či v zakládacích dokumentech těchto podniků či subjektů; v případě neexistence těchto údajů se tento podíl stanoví na základě skutečného složení aktiv těchto podniků či subjektů.
Článek 9
Rozdělení daňových výnosů
1)
Jersey si ponechá 25 % zadržené daně sražené podle této Smlouvy a převede zbývajících 75 % výnosů druhé smluvní straně.
2)
Jersey vybírající srážkovou daň podle čl. 4 odst. 4 této Smlouvy si ponechá 25 % těchto daňových výnosů a 75 % převede České republice v poměru stanoveném pro převody podle odstavce 1 tohoto článku.
3)
Tyto převody proběhnou pro každé období v jedné splátce nejpozději ve lhůtě šesti měsíců následujících po skončení zdaňovacího období stanoveného právními předpisy Jersey.
4)
Jersey vybírající srážkovou daň přijme opatření nezbytná k zajištění řádného fungování systému rozdělování daňových výnosů.
Článek 10
Zamezení dvojího zdanění
1)
Smluvní strana, ve které je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, zajistí zamezení dvojího zdanění, k němuž by mohlo dojít v důsledku uvalení srážkové daně Jersey, která je uvedena v této Smlouvě, podle těchto ustanovení:
i)
pokud byly úroky přijaté skutečným vlastníkem zdaněny srážkovou daní na Jersey, druhá smluvní strana započte daň ve výši daně sražené podle svých vnitrostátních právních předpisů. Pokud tato výše přesáhne částku daně splatnou v souladu s jejími vnitrostátními právními předpisy, vyplatí druhá smluvní strana rozdíl mezi částkou zadržené a splatné daně skutečnému vlastníkovi;
ii)
pokud byl na úroky přijaté skutečným vlastníkem kromě srážkové daně uvedené v článku 4 této Smlouvy uplatněn ještě jiný druh srážkové/zadržené daně a smluvní strana, jíž je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, započte tuto jinou srážkovou/zadrženou daň v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy nebo se smlouvou o zamezení dvojího zdanění, započte se tato jiná srážková/zadržená daň před uplatněním postupu podle písmena i) tohoto článku.
2)
Smluvní strana, jejíž je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, může nahradit mechanismus daňového zápočtu podle odstavce 1 tohoto článku vrácením srážkové daně podle článku 1 této Smlouvy.
Článek 11
Přechodná ustanovení pro převoditelné dluhové cenné papíry
1)
Během přechodného období podle článku 14 této Smlouvy, avšak nejpozději do 31. prosince 2010, nebudou domácí ani mezinárodní dluhopisy ani jiné převoditelné dluhové cenné papírycenné papíry, které byly poprvé emitovány před 1. březnem 2001 nebo u kterých byl původní prospekt schválen před tímto datem příslušnými orgány ve smyslu směrnice Rady 80/390/EHS nebo příslušnými orgány třetích zemí, považovány za pohledávky ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. a) této Smlouvy, pokud 1. března 2002 nebo později nedojde k žádné další emisi těchto převoditelných dluhových cenných papírůcenných papírů. Pokud však bude přechodné období podle článku 10 trvat i po 31. prosinci 2010, použijí se ustanovení tohoto článku pouze ve vztahu k převoditelným dluhovým cenným papírůmcenným papírům:
–
které obsahují doložku „gross-up“ nebo doložku předčasného splacení a
–
u kterých je platební zprostředkovatel zřízen v zemi smluvní strany uplatňující srážkovou daň a provádí nebo přiznává úrokovou platbu přímo ve prospěch skutečného vlastníka, který je rezidentem druhé smluvní strany.
Pokud dojde 1. března 2002 nebo později k další emisi některého z výše uvedených převoditelných cenných papírůcenných papírů vydaného vládou či obdobným subjektem jednajícím jako orgán veřejné moci nebo subjektem, jehož úloha je uznána mezinárodní smlouvou, přičemž tyto subjekty jsou uvedeny v příloze k této Smlouvě, je celá emise takového cenného papírucenného papíru skládající se z původní emise a ze všech emisí pozdějších považována za pohledávku ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. a) této Smlouvy.
Pokud dojde 1. března 2002 nebo později k další emisi výše uvedeného převoditelného cenného papírucenného papíru vydaného jiným emitentem neuvedeným ve druhém pododstavci, považuje se tato další emise za pohledávku ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. a) této Smlouvy.
2)
Žádná ze skutečností uvedených v tomto článku nebrání smluvním stranám ve zdanění příjmů z převoditelných dluhových cenných papírůcenných papírů uvedených v odstavci 1 v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy.
Článek 12
Řešení případů vzájemnou dohodou
Pokud vzniknou mezi stranami obtíže nebo pochybnosti týkající se provádění nebo výkladu této Smlouvy, smluvní strany vyvinou nejvyšší možné úsilí, aby vyřešily tuto záležitost vzájemnou dohodou.
Článek 13
Důvěrnost informací
1)
Všechny informace, které byly poskytnuty a získány příslušnými orgány smluvní strany, jsou důvěrné.
2)
Informace, které byly poskytnuty příslušnému orgánu smluvní strany, nesmějí být použity pro jakýkoli jiný účel než pro účely přímého zdanění, aniž by k tomu dala druhá smluvní strana písemný souhlas.
3)
Poskytnuté informace se sdělí pouze příslušným osobám nebo orgánům za účelem přímého zdanění a budou použity těmito osobami nebo orgány pouze pro tyto účely nebo pro účely dohledu, včetně rozhodnutí o odvolání. Pro tyto účely mohou být informace zveřejněny ve veřejném soudním řízení.
4)
Má-li příslušný orgán smluvní strany za to, že informace, které obdržel od příslušného orgánu druhé smluvní strany, mohou být užitečné pro příslušný orgán jiného členského státu, může je předat tomuto příslušnému orgánu se souhlasem příslušného orgánu, který tuto informaci poskytl.
Článek 14
Přechodné období
Na konci přechodného období vymezeného v čl. 10 odst. 2 Směrnice Jersey přestane uplatňovat srážkovou daň i rozdělení daňových výnosů stanovené v této Smlouvě a použije s ohledem na druhou smluvní stranu ustanovení o automatické výměně informací stejným způsobem stanoveným v kapitole II Směrnice. Pokud během přechodného období Jersey souhlasí, že uplatní automatickou výměnu informací stejným způsobem tak, jak je stanoveno v kapitole II Směrnice, nepoužije už srážkovou/zadrženou daň a rozdělení daňových výnosů stanovené v článku 9 této Smlouvy.
Článek 15
Vstup v platnost
Aniž jsou dotčena ustanovení článku 17 této Smlouvy, vstoupí tato Smlouva v platnost dnem 1. ledna 2005.
Článek 16
Vypovězení
1)
Tato Smlouva zůstane v platnosti do vypovězení kteroukoli smluvní stranou.
2)
Kterákoli smluvní strana může vypovědět tuto Smlouvu tím, že písemně oznámí vypovězení druhé smluvní straně a v tomto oznámení uvede okolnosti, které k němu vedly. V tomto případě aplikace této Smlouvy končí po uplynutí 12 měsíců od doručení oznámení.
Článek 17
Provádění a pozastavení provádění
1)
Provádění této Smlouvy je závislé na přijetí a provádění opatření, která jsou v souladu nebo rovnocenná těm, která jsou uvedena ve Směrnici nebo v této Smlouvě a která stanoví stejná data provádění, všemi členskými státy Evropské unie, Spojenými státy americkými, Švýcarskem, Andorrou, Lichtenštejnskem, Monakem a San Marinem a všemi příslušnými závislými a přidruženými územími členských států Evropského společenství.
2)
Nejméně šest měsíců před datem uvedeným v článku 15 této Smlouvy přijmou smluvní strany společnou dohodou rozhodnutí o tom, zda bude splněna podmínka stanovená v odstavci 1, s ohledem na to, kdy v členských státech, ve jmenovaných třetích zemích a v dotyčných závislých nebo přidružených územích vstoupí příslušná opatření v platnost.
3)
S výjimkou řešení případů vzájemnou dohodou stanoveného v článku 12 této Smlouvy, provádění této Smlouvy nebo jejích částí může být pozastaveno jakoukoliv smluvní stranou s okamžitou účinností, a to oznámením druhé smluvní straně s uvedením okolností, které vedly k takovému oznámení, v případě, že bylo pozastaveno provádění směrnice, buď přechodně nebo trvale podle práva Evropského společenství, nebo v případě, že členský stát pozastaví provádění jeho prováděcích právních předpisů. Provádění této Smlouvy se musí obnovit, jakmile přestanou platit okolnosti, které vedly k jejímu pozastavení.
4)
S výjimkou řešení případů vzájemnou dohodou stanoveného v článku 12 této Smlouvy, provádění této Smlouvy nebo jejích částí může být pozastaveno jakoukoliv smluvní stranou, a to oznámením druhé smluvní straně s uvedením okolností, které vedly k takovému oznámení, v případě, že jedna ze třetích zemí nebo území uvedených v odstavci 1 přestane provádět opatření uvedená v tomto odstavci. Pozastavení provádění se uskuteční nejdříve po dvou měsících od oznámení. Provádění této Smlouvy se musí obnovit, jakmile jsou opatření dotyčnou třetí stranou nebo územím znovu provedena.
Sepsáno v jazyce českém a jazyce anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
PŘÍLOHA
SEZNAM OBDOBNÝCH SUBJEKTŮ
Pro účely článku 11 této Smlouvy se za „obdobný subjekt jednající jako orgán veřejné moci nebo subjekt, jehož úloha je uznána mezinárodní smlouvou“ považují tyto subjekty:
SUBJEKTY V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE:
Belgie
–
Vlaams Gewest (Flemish Region)
–
Région wallonne (Walloon Region)
–
Région bruxelloise/Brussels Gewest (Brussels Region)
–
Communauté française (French Community)
–
Vlaamse Gemeenschap (Flemish Community)
–
Deutschsprachige Gemeinschaft (German-speaking Community)
Španělsko
–
Xunta de Galicia (Regional Executive of Galicia)
–
Junta de Andalucía (Regional Executive of Andalusia)
–
Junta de Extremadura (Regional Executive of Extremadura)
–
Junta de Castilla- La Mancha (Regional Executive of Castilla- La Mancha)
–
Junta de Castilla- León (Regional Executive of Castilla- León)
–
Gobierno Foral de Navarra (Regional Government of Navarre)
–
Govern de les Illes Balears (Government of the Balearic Islands)
–
Generalitat de Catalunya (Autonomous Government of Catalonia)
–
Generalitat de Valencia (Autonomous Government of Valencia)
–
Diputación General de Aragon (Regional Council of Aragon)
–
Gobierno de las Islas Canarias (Government of the Canary Islands)
–
Gobierno de Murcia (Government of Murcia)
–
Gobierno de Madrid (Government of Madrid)
–
Gobierno de la Comunidad Autónoma del País Vasco/Euzkadi (Government of the Autonomous Community of the Basque Country)
–
Diputación Foral de Guipúzcoa (Regional Council of Guipúzcoa)
–
Diputación Foral de Vizcaya/Bizkaia (Regional Council of Vizcaya)
–
Diputación Foral de Alava (Regional Council of Alava)
–
Ayuntamiento de Madrid (City Council of Madrid)
–
Ayuntamiento de Barcelona (City Council of Barcelona)
–
Cabildo Insular de Gran Canaria (Island Council of Gran Canaria)
–
Cabildo Insular de Tenerife (Island Council of Tenerife)
–
Instituto de Crédito Oficial (Public Credit Institution)
–
Instituto Catalán de Finanzas (Finance Institution of Catalonia)
–
Instituto Valenciano de Finanzas (Finance Institution of Valencia)
Řecko
–
Οργανισμός Τηλεπικοινωνιών Ελλάδος (National Telecommunications Organisation)
–
Οργανισμός Σιδηροδρόμων Ελλάδος (National Railways Organisation)
–
Δημόσια Επιχείρηση Ηλεκτρισμού (Public Electricity Company)
Francie
–
La Caisse d′amortissement de la dette sociale (CADES) (Social Debt Redemption Fund)
–
L′Agence française de développement (AFD) (French Development Agency)
–
Réseau Ferré de France (RFF)(French Rail Network)
–
Caisse Nationale des Autoroutes (CNA) (National Motorways Fund)
–
Assistance publique Hôpitaux de Paris (APHP) (Paris Hospitals Public Assistance)
–
Charbonnages de France (CDF) (French Coal Board)
–
Entreprise minière et chimique (EMC)(Mining and Chemicals Company)
Itálie
–
Regions
–
Provinces
–
Municipalities
–
Cassa Depositi e Prestiti (Deposits and Loans Fund)
Lotyšsko
–
Pašvaldïbas (Local governments)
Polsko
–
gminy (communes)
–
powiaty (districts)
–
województwa (provinces)
–
związki gmin (associations of communes)
–
powiatów (association of districts)
–
województw (association of provinces)
–
miasto stołeczne Warszawa (capital city of Warsaw)
–
Agencja Restrukturyzacji i Modernizacji Rolnictwa (Agency for Restructuring and Modernisation of Agriculture)
–
Agencja Nieruchomości Rolnych (Agricultural Property Agency)
Portugalsko
–
Região Autónoma da Madeira (Autonomous Region of Madeira)
–
Região Autónoma dos Açores (Autonomous Region of Azores)
–
Municipalities
Česká republika
–
Česká konsolidační agentura
Slovensko
–
mestá a obceobce (municipalities)
–
Železnice Slovenskej republiky (Slovak Railway Company)
–
Štátny fond cestného hospodárstva (State Road Management Fund)
–
Slovenské elektrárne (Slovak Power Plants)
–
Vodohospodárska výstavba (Water Economy Building Company)
MEZINÁRODNÍ SUBJEKTY:
Evropská banka pro obnovu a rozvoj
Evropská investiční banka
Asijská rozvojová banka
Africká rozvojová banka
Světová banka / Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) / Mezinárodní měnový fond (IMF)
Mezinárodní finanční korporace
Meziamerická rozvojová banka
Fond sociálního rozvoje Rady Evropy
EURATOM
Evropské společenství
Corporación Andina de Fomento (CAF) (Andská rozvojová korporace)
Eurofima
Evropské společenství uhlí a oceli
Severská investiční banka
Karibská rozvojová banka
Jakékoliv mezinárodní závazky, k nimž mohly smluvní strany ve vztahu k výše uvedeným mezinárodním subjektům přistoupit, jsou ustanoveními článku 11 nedotčeny.
SUBJEKTY VE TŘETÍCH ZEMÍCH:
Subjekty, které splňují tato kritéria:
1)
Subjekt je podle vnitrostátních kritérií jasně považován za veřejný orgán.
2)
Tento veřejný orgán je netržním producentem, který spravuje a financuje skupinu činností, zejména poskytování netržního zboží a služeb, které jsou určeny k prospěchu obyvatelstva a jsou účinně kontrolovány ústřední vládou.
3)
Tento veřejný orgán vytváří pravidelně vysoký dluh.
Daný stát je schopen zaručit, že tento veřejný orgán v případě doložky o hrubých úrocích ("gross-up") neuplatní předčasné splacení.
1)
Úř. věst. L 157, 26. 6. 2003, s. 38.
2)
Úř. věst. L 257, 4. 8. 2004, s. 7. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 49/2008 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 49/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Guernsey a jejím prozatímním provádění
Vyhlášeno 17. 7. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2005, částka 19/2008
* A. Dopis od České republiky - Vážený pane,
* B. Dopis od Guernsey - Vážený pane,
* 1\\. článek 17 směrnice Rady Evropské unie (dále jen „Rada“) 2003/48/ES (dále jen „Směrnice“) o zdanění příjmů z úspor stanoví, že do 1. ledna 2004 členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto Směrnicí, jej
* 2\\. vztah Guernsey s EU je stanoven Protokolem č. 3 Smlouvy o přistoupení Spojeného království k Evropskému společenství. Podle podmínek tohoto protokolu nepatří Guernsey do daňového území EU;
* 3\\. vzhledem k tomu, že konečným cílem členských států EU je zavedení efektivního zdanění úroků v tom členském státě, jehož je skutečný vlastník pro daňové účely rezidentem, pomocí výměny informací, které se týkají úrokových plateb, mezi jimi navzájem, bere
* 4\\. „srážková daň“ uvedená v této Směrnici bude uvedená jako „zadržená daň“ ve vnitrostátních předpisech Guernsey. Pro účely této Smlouvy se proto tyto dva pojmy vykládají stejně jako „srážková/zadržená daň“ a mají stejný význam;
* 5\\. Guernsey souhlasí s uplatněním srážkové daně s účinností od 1. ledna 2005 za předpokladu, že členské státy přijaly vnitrostátní právní a správní předpisy, které jsou nezbytné pro zajištění souladu se Směrnicí, a že požadavky článku 17 Směrnice a čl. 17
* 6\\. Guernsey souhlasí, že uplatní automatickou výměnu informací stejným způsobem tak, jak je uvedeno v kapitole II Směrnice od ukončení přechodného období vymezeném v čl. 10 odst. 2 Směrnice;
* 7\\. vnitrostátní právní a správní předpisy týkající se kolektivního investování Guernsey se považují za rovnocenné, pokud jde o jejich účinek k právním předpisům ES uvedeným v článcích 2 a 6 Směrnice,
* a) automatickou výměnu informací mezi příslušným orgánem České republiky a mezi příslušným orgánem Guernsey, která bude probíhat stejně jako vůči příslušnému orgánu jakéhokoliv členského státu;
* b) uplatňování zadržené daně ze strany Guernsey během přechodného období stanoveného v článku 10 Směrnice od stejného data a za stejných podmínek tak, jak jsou stanoveny v článcích 11 a 12 Směrnice;
* c) automatickou výměnu informací mezi příslušným orgánem Guernsey a příslušným orgánem České republiky podle článku 9 Směrnice;
* d) převod příslušným orgánem Guernsey příslušnému orgánu České republiky 75 % výnosů ze zadržené daně;
* Článek 1 - Zadržení daně platebními zprostředkovateli
* Článek 2 - Předkládání informací platebními zprostředkovateli
* Článek 3 - Výjimky z uplatňování srážkové daně
* Článek 4 - Vyměřovací základ pro srážkovou daň
* Článek 5 - Definice skutečného vlastníka
* Článek 6 - Totožnost a bydliště skutečných vlastníků
* Článek 7 - Definice platebního zprostředkovatele
* Článek 8 - Definice úrokové platby
* Článek 9 - Rozdělení daňových výnosů
* Článek 10 - Zamezení dvojího zdanění
* Článek 11 - Přechodná ustanovení pro převoditelné dluhové cenné papíry
* Článek 12 - Řešení případů vzájemnou dohodou
* Článek 13 - Důvěrnost informací
* Článek 14 - Přechodné období
* Článek 15 - Vstup v platnost
* Článek 16 - Vypovězení
* Článek 17 - Provádění a pozastavení provádění
* PŘÍLOHA
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2005
49
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou dopisů ze dne 8. června 2004 a 19. listopadu 2004 byla sjednána Smlouva o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Guernsey a její prozatímní provádění.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 15 dne 1. ledna 2005. Na základě obsahu dopisů ze dne 8. června 2004 a 19. listopadu 2004 a směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb1), změněné rozhodnutím Rady 2004/587/ES ze dne 19. července 2004 o dni použitelnosti směrnice Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb2) se Smlouva provádí od 1. července 2005.
České znění českého dopisu, anglické znění dopisu Guernsey a jeho překlad do českého jazyka a české znění Smlouvy se vyhlašují současně.
SMLOUVA
VE FORMĚ VÝMĚNY DOPISŮ
O ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ Z ÚSPOR A JEJÍ
PROZATÍMNÍ PROVÁDĚNÍ
A.
Dopis od České republiky
Vážený pane,
dovoluji si předložit texty – „Navrhnuté vzorové Smlouvy mezi Guernsey, Ostrovem Man a Jersey a každým jednotlivým členským státem EU, o provádění automatické výměny informací“ a „Navrhnuté vzorové Smlouvy mezi Guernsey, Ostrovem Man a Jersey a každým jednotlivým členským státem EU, který musí uplatňovat srážkovou daň v přechodném období“, které jsou výsledkem jednání s úřady ostrovů o Smlouvě o zdanění příjmů z úspor a které byly připojeny jako příloha I a příloha II v uvedeném pořadí k výsledku jednání Pracovní skupiny na vysoké úrovni Rady ministrů Evropské unie dne 12. března (Dok. 7408/04 FISC 58).
S ohledem na výše uvedené texty si Vám dovoluji navrhnout „Smlouvu o zdanění příjmů z úspor“ obsaženou v dodatku 1 k tomuto dopisu a rovněž náš vzájemný závazek co nejdříve dosáhnout souladu s našimi vnitrostátními ústavními náležitostmi pro vstup této Smlouvy v platnost a oznámit si neprodleně navzájem splnění těchto náležitostí.
Do ukončení těchto vnitřních postupů a vstupu této „Smlouvy o zdanění příjmů z úspor“ v platnost si Vám dovoluji navrhnout, že Česká republika a Guernsey provádějí tuto Smlouvu předběžně od 1. ledna 2005, nebo od data provádění směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, podle toho, které je pozdější.
Dovoluji si Vám navrhnout, že pokud výše uvedené je přijatelné pro Vaši vládu, tento dopis a Vaše potvrzení bude společně tvořit smlouvu mezi Českou republikou a Guernsey.
Přijměte prosím, vážený pane, ujištění našeho nejvyššího uznání.
Za Českou republiku
Mgr. Bohuslav Sobotka v. r.
místopředseda vlády a ministr financí
Dne 8. 6. 2004 v Praze
PŘEKLAD
B.
Dopis od Guernsey
Vážený pane,
dovoluji si potvrdit příjem Vašeho dopisu s dnešním datem, který zní takto:
„Vážený pane,
dovoluji si předložit texty – „Navrhnuté vzorové Smlouvy mezi Guernsey, Ostrovem Man a Jersey a každým jednotlivým členským státem EU, o provádění automatické výměny informací“ a „Navrhnuté vzorové Smlouvy mezi Guernsey, Ostrovem Man a Jersey a každým jednotlivým členským státem EU, který musí uplatňovat srážkovou daň v přechodném období“, které jsou výsledkem jednání s úřady ostrovů o Smlouvě o zdanění příjmů z úspor a které byly připojeny jako příloha I a příloha II v uvedeném pořadí k výsledku jednání Pracovní skupiny na vysoké úrovni Rady ministrů Evropské unie dne 12. března (Dok. 7408/04 FISC 58).
S ohledem na výše uvedené texty si Vám dovoluji navrhnout „Smlouvu o zdanění příjmů z úspor“ obsaženou v dodatku 1 k tomuto dopisu a rovněž náš vzájemný závazek co nejdříve dosáhnout souladu s našimi vnitrostátními ústavními náležitostmi pro vstup této Smlouvy v platnost a oznámit si neprodleně navzájem splnění těchto náležitostí.
Do ukončení těchto vnitřních postupů a vstupu této „Smlouvy o zdanění příjmů z úspor“ v platnost si Vám dovoluji navrhnout, že Česká republika a Guernsey provádějí tuto Smlouvu předběžně od 1. ledna 2005, nebo od data provádění směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, podle toho, které je pozdější.
Dovoluji si Vám navrhnout, že pokud výše uvedené je přijatelné pro Vaši vládu, tento dopis a Vaše potvrzení bude společně tvořit smlouvu mezi Českou republikou a Guernsey.
Přijměte prosím, vážený pane, ujištění našeho nejvyššího uznání.“
Mohu potvrdit, že Guernsey souhlasí s obsahem Vašeho dopisu.
Přijměte prosím, vážený pane, ujištění mého nejvyššího uznání.
Za Guernsey
Laurie Morgan v. r.
ministerská předsedkyně
Dne 19. 11. 2004 v St. Peter Port
SMLOUVA O ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ Z ÚSPOR MEZI GUERNSEY A ČESKOU REPUBLIKOU
VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM:
1.
článek 17 směrnice Rady Evropské unie (dále jen „Rada“) 2003/48/ES (dále jen „Směrnice“) o zdanění příjmů z úspor stanoví, že do 1. ledna 2004 členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto Směrnicí, jejíž ustanovení se použijí od 1. ledna 2005 za předpokladu, že:
„i)
Švýcarská konfederace, Lichtenštejnské knížectví, Republika San Marino, Monacké knížectví a Knížectví Andorry použijí od tohoto data opatření rovnocenná opatřením obsaženým v této Směrnici, a to v souladu se Smlouvami, které tyto státy uzavřely s Evropským společenstvím, a po jednomyslném rozhodnutí Rady;
ii)
budou existovat veškeré dohody či jiné předpisy, které zajistí, že všechna příslušná závislá nebo přidružená území použijí od stejného data automatickou výměnu informací způsobem stanoveným v kapitole II této Směrnice (nebo budou během přechodného období podle článku 10 uplatňovat srážkovou daň za podmínek uvedených v článcích 11 a 12);“
2.
vztah Guernsey s EU je stanoven Protokolem č. 3 Smlouvy o přistoupení Spojeného království k Evropskému společenství. Podle podmínek tohoto protokolu nepatří Guernsey do daňového území EU;
3.
vzhledem k tomu, že konečným cílem členských států EU je zavedení efektivního zdanění úroků v tom členském státě, jehož je skutečný vlastník pro daňové účely rezidentem, pomocí výměny informací, které se týkají úrokových plateb, mezi jimi navzájem, bere Guernsey na vědomí, že si tři členské státy, jmenovitě Rakousko, Belgie a Lucembursko, během přechodného období nemusejí vyměňovat informace, ale uplatní na příjmy z úspor podle této Směrnice srážkovou daň;
4.
„srážková daň“ uvedená v této Směrnici bude uvedená jako „zadržená daň“ ve vnitrostátních předpisech Guernsey. Pro účely této Smlouvy se proto tyto dva pojmy vykládají stejně jako „srážková/zadržená daň“ a mají stejný význam;
5.
Guernsey souhlasí s uplatněním srážkové daně s účinností od 1. ledna 2005 za předpokladu, že členské státy přijaly vnitrostátní právní a správní předpisy, které jsou nezbytné pro zajištění souladu se Směrnicí, a že požadavky článku 17 Směrnice a čl. 17 odst. 2 této Smlouvy byly splněny;
6.
Guernsey souhlasí, že uplatní automatickou výměnu informací stejným způsobem tak, jak je uvedeno v kapitole II Směrnice od ukončení přechodného období vymezeném v čl. 10 odst. 2 Směrnice;
7.
vnitrostátní právní a správní předpisy týkající se kolektivního investování Guernsey se považují za rovnocenné, pokud jde o jejich účinek k právním předpisům ES uvedeným v článcích 2 a 6 Směrnice,
Guernsey a Česká republika (dále jen „smluvní strana“ nebo „smluvní strany“), nevyžadují-li okolnosti něco jiného, souhlasí s uzavřením této Smlouvy, která obsahuje závazky pouze pro smluvní strany a upravuje:
a)
automatickou výměnu informací mezi příslušným orgánem České republiky a mezi příslušným orgánem Guernsey, která bude probíhat stejně jako vůči příslušnému orgánu jakéhokoliv členského státu;
b)
uplatňování zadržené daně ze strany Guernsey během přechodného období stanoveného v článku 10 Směrnice od stejného data a za stejných podmínek tak, jak jsou stanoveny v článcích 11 a 12 Směrnice;
c)
automatickou výměnu informací mezi příslušným orgánem Guernsey a příslušným orgánem České republiky podle článku 9 Směrnice;
d)
převod příslušným orgánem Guernsey příslušnému orgánu České republiky 75 % výnosů ze zadržené daně;
s ohledem na úrokové platby provedené platebním zprostředkovatelem zřízeným v zemi smluvní strany fyzické osobě v zemi druhé smluvní strany.
Pro účely této Smlouvy se „příslušným orgánem“, pokud se jedná o smluvní strany, rozumí „Ministerstvo financí“, pokud jde o Českou republiku, a „The Administrator of Income Tax“, pokud jde o Guernsey.
Článek 1
Zadržení daně platebními zprostředkovateli
Úrokové platby podle článku 8 této Smlouvy, které byly provedeny platebním zprostředkovatelem zřízeným na Guernsey skutečným vlastníkům ve smyslu článku 5 této Smlouvy, kteří jsou rezidenty České republiky, podléhají, s výhradou článku 3 této Smlouvy, zadržení z částky úrokové platby během přechodného období uvedeného v článku 14 této Smlouvy počínaje dnem uvedeným v článku 15 této Smlouvy. Výše srážkové daně bude 15 % během prvních tří let přechodného období, 20 % v následujících třech letech a v dalších letech pak 35 %.
Článek 2
Předkládání informací platebními zprostředkovateli
1)
Pokud platební zprostředkovatel zřízený v České republice provede úrokové platby vymezené v článku 8 této Smlouvy skutečným vlastníkům vymezeným v článku 5 této Smlouvy, kteří jsou rezidenty Guernsey, nebo pokud se použije ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. a) této Smlouvy, oznámí platební zprostředkovatel jeho příslušnému orgánu:
a)
totožnost a bydliště skutečného vlastníka zjištěné podle článku 6 této Smlouvy;
b)
jméno a adresu platebního zprostředkovatele;
c)
číslo účtu skutečného vlastníka nebo, pokud takový účet neexistuje, označení pohledávky, z níž úroky plynou;
d)
informace o úrokové platbě uvedené v čl. 4 odst. 1 této Smlouvy. Každá smluvní strana však může omezit minimální rozsah informací, které má platební zprostředkovatel o úrokové platbě předkládat, na celkovou výši úroků nebo příjmů a na celkovou výši výnosů z prodeje, ze splacení či z náhrady
a Česká republika bude jednat v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.
2)
Do šesti měsíců po ukončení zdaňovacího období oznámí automaticky příslušný orgán České republiky příslušnému orgánu Guernsey informace uvedené v odst. 1 písm. a) – d) tohoto článku pro všechny úrokové platby provedené během daného období.
Článek 3
Výjimky z uplatňování srážkové daně
1)
Guernsey vybírající srážkovou daň podle článku 1 této Smlouvy stanoví jeden či oba z následujících postupů, jimiž umožní skutečným vlastníkům žádat, aby u nich srážková daň nebyla zadržena:
a)
postup, který dovoluje skutečnému vlastníkovi vymezenému v článku 5 této Smlouvy vyhnout se srážkové dani uvedené v článku 1 této Smlouvy, a to tím, že zmocní svého platebního zprostředkovatele k předložení úrokové platby příslušnému orgánu smluvní strany, ve které je platební zprostředkovatel zřízen. Takové zmocnění zahrnuje všechny úrokové platby provedené platebním zprostředkovatelem skutečnému vlastníkovi.
b)
postup, který zajistí, že se srážková daň nevybere v případech, kdy skutečný vlastník předloží svému platebnímu zprostředkovateli potvrzení vydané na své jméno příslušným orgánem smluvní strany, jehož je rezidentem pro daňové účely podle odstavce 2 tohoto článku.
2)
Na žádost skutečného vlastníka vystaví příslušný orgán smluvní strany státu, jehož je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, potvrzení, které bude obsahovat následující údaje:
i)
jméno, adresu a daňové či jiné identifikační číslo skutečného vlastníka; pokud žádné takové číslo není k dispozici, bude uvedeno datum a místo narození skutečného vlastníka;
ii)
jméno a adresu platebního zprostředkovatele;
iii)
číslo účtu skutečného vlastníka nebo, pokud není číslo účtu k dispozici, označení cenného papírucenného papíru.
Toto potvrzení je platné maximálně po dobu tří let. Potvrzení je vystaveno všem skutečným vlastníkům, kteří o něj požádají, do dvou měsíců po předložení žádosti.
3)
Použije-li se odst. 1 písm. a) tohoto článku, předá příslušný orgán Guernsey, ve kterém je platební zprostředkovatel zřízen, informace uvedené v čl. 2 odst. 1 této Smlouvy příslušnému orgánu České republiky jako státu, jehož je skutečný vlastník rezidentem. Takové předání informací proběhne automaticky a uskuteční se nejméně jednou ročně, během šesti měsíců následujících po skončení zdaňovacího období stanoveného právními předpisy smluvní strany, a to pro všechny úrokové platby uskutečněné v průběhu daného období.
Článek 4
Vyměřovací základ pro srážkovou daň
1)
Platební zprostředkovatel zřízený na Guernsey vybírá srážkovou daň podle článku 1 této Smlouvy takto:
a)
v případě úrokové platby ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. a) této Smlouvy: z výše vyplacených nebo připsaných úroků;
b)
v případě úrokové platby ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nebo d) této Smlouvy: z výše úroků nebo příjmů podle písm. b) nebo d) tohoto pododstavce nebo formou dávky s rovnocenným dopadem, hrazené skutečným vlastníkem z celkové výše výnosů z prodeje, splacení nebo náhrady;
c)
v případě úrokové platby ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. c) této Smlouvy: z výše úroků zmíněných v uvedeném pododstavci;
d)
v případě úrokové platby ve smyslu čl. 8 odst. 4 této Smlouvy: z výše úroků připadajících na každého z členů subjektu uvedeného v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy, kteří splňují podmínky čl. 5 odst. 1 této Smlouvy;
e)
v případě, že Guernsey uplatňuje možnost uvedenou v čl. 8 odst. 5 této Smlouvy: z výše úroků přepočtených na roční základ.
2)
Pro účely písmen a) a b) pododstavce 1 tohoto článku se srážková daň vybere v poměrné části podle délky období, během něhož skutečný vlastník držel svou pohledávku. Pokud není platební zprostředkovatel schopen určit dobu držby na základě informací, které mu byly sděleny, bude mít platební zprostředkovatel za to, že skutečný vlastník držel pohledávku po celou dobu její existence, pokud nepředloží doklad o datu nabytí této pohledávky.
3)
Uplatnění srážkové daně Guernsey nebrání druhé smluvní straně, jehož je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, ve zdanění příjmů v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy.
4)
V průběhu přechodného období může Guernsey stanovit, že ekonomický subjekt provádějící nebo přiznávající úrokovou platbu subjektu uvedenému v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy v zemi druhé smluvní strany bude považován za platebního zprostředkovatele místo subjektu, jemuž je úrok vyplácen nebo přiznán ve prospěch třetí osoby, a může z těchto úroků vybrat srážkovou daň, pokud subjekt, jemuž je úrok vyplácen nebo přiznán ve prospěch skutečného vlastníka, neposkytl oficiální souhlas k tomu, aby bylo v souladu s posledním odstavcem čl. 7 odst. 2 této Smlouvy sděleno jeho jméno, adresa a celková výše jemu vyplacených či přiznaných úroků.
Článek 5
Definice skutečného vlastníka
1)
Pro účely této Smlouvy se „skutečným vlastníkem“ rozumí fyzická osoba, která přijme úrokovou platbu, nebo fyzická osoba, které je úroková platba přiznána, pokud neprokáže, že úroková platba nebyla provedena či přiznána v její vlastní prospěch. Fyzická osoba není považována za skutečného vlastníka, pokud:
a)
jedná jako platební zprostředkovatel ve smyslu čl. 7 odst. 1 této Smlouvy;
b)
jedná jménem právnické osoby, tedy subjektu, jehož zisk je zdaněn v souladu s obecnou úpravou zdanění podnikatelské činnosti, subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírůcenných papírů (UCITS) povoleného podle směrnice Rady 85/611/EHS nebo rovnocenného subjektu kolektivního investování zřízeného na Guernsey nebo subjektu uvedeného v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy; v posledně jmenovaném případě oznámí osoba jméno a adresu tohoto subjektu ekonomickému subjektu, který úroky vyplácí, a ten pak předá tyto informace příslušnému orgánu smluvní strany, v jejíž zemi je sám zřízen;
c)
jedná jménem jiné osoby, která je skutečným vlastníkem, a informuje platebního zprostředkovatele o totožnosti tohoto skutečného vlastníka.
2)
Pokud má platební zprostředkovatel informace naznačující, že fyzická osoba, které je úrok vyplácen nebo přiznán, zřejmě není skutečným vlastníkem a pokud se na tuto osobu nevztahují ustanovení odst. 1 písm. a) ani b) tohoto článku, učiní platební zprostředkovatel náležitá opatření, aby zjistil totožnost skutečného vlastníka. Není-li platební zprostředkovatel schopen určit totožnost skutečného vlastníka, považuje danou osobu za skutečného vlastníka.
Článek 6
Totožnost a bydliště skutečných vlastníků
1)
Každá strana schválí postupy a zajistí uplatňování těchto postupů na svém území, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl platební zprostředkovatel určit totožnost skutečných vlastníků a jejich bydliště pro účely této Smlouvy. Tyto postupy musejí odpovídat minimálním požadavkům stanoveným v odstavcích 2 a 3.
2)
Platební zprostředkovatel určí totožnost skutečného vlastníka na základě minimálních požadavků, které se liší podle data uzavření smluvních vztahů mezi platebním zprostředkovatelem a skutečným vlastníkem:
a)
u smluvních vztahů uzavřených před 1. lednem 2004 určí platební zprostředkovatel totožnost skutečného vlastníka, která se skládá ze jména a adresy skutečného vlastníka, na základě informací, jež má k dispozici, a to zejména v souladu s předpisy platnými v zemi, v níž je platební zprostředkovatel zřízen, a se směrnicí Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 v případě České republiky nebo s rovnocennými vnitrostátními právními předpisy o předcházení zneužití finančního systému k praní špinavých peněz v případě Guernsey;
b)
u smluvních vztahů uzavřených dne 1. ledna 2004 nebo později nebo u transakcí provedených v této době bez existence smluvního vztahu určí platební zprostředkovatel totožnost skutečného vlastníka, která se skládá ze jména a adresy skutečného vlastníka a z jeho daňového identifikačního čísla, pokud bylo členským státem, v němž je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, přiděleno. Tyto podrobnosti jsou zjištěny z cestovního pasu nebo z úředního průkazu totožnosti předloženého skutečným vlastníkem. Pokud není adresa v cestovním pasu či na úředním průkazu totožnosti uvedena, je zjištěna na základě jiného průkazného dokladu totožnosti předloženého skutečným vlastníkem. Není-li daňové identifikační číslo uvedeno v cestovním pasu, na úředním průkazu totožnosti ani na jiném průkazném dokladu totožnosti předloženém skutečným vlastníkem, jako je např. potvrzení o domicilu pro daňové účely, jsou informace o totožnosti doplněny o datum a místo narození skutečného vlastníka; tyto údaje jsou zjištěny z jeho cestovního pasu či z úředního průkazu totožnosti.
3)
Platební zprostředkovatel zjistí bydliště skutečného vlastníka na základě minimálních požadavků, které se liší podle data uzavření smluvních vztahů mezi platebním zprostředkovatelem a skutečným vlastníkem úroků. S výjimkou níže uvedených ustanovení platí, že se za domicil pro daňové účely považuje země, v níž má skutečný vlastník své trvalé bydliště:
a)
u smluvních vztahů uzavřených před 1. lednem 2004 zjistí platební zprostředkovatel bydliště skutečného vlastníka na základě informací, které má k dispozici, zejména v souladu s předpisy platnými v zemi, v níž je platební zprostředkovatel zřízen, a v případě České republiky se směrnicí Rady 91/308/EHS nebo s rovnocennými vnitrostátními právními předpisy v případě Guernsey;
b)
u smluvních vztahů uzavřených dne 1. ledna 2004 nebo později nebo u transakcí provedených v této době bez existence smluvního vztahu zjistí platební zprostředkovatelé místo bydliště skutečného vlastníka na základě adresy uvedené v cestovním pasu, v úředním průkazu totožnosti nebo, v případě potřeby, z jakéhokoli průkazného dokladu totožnosti předloženého skutečným vlastníkem, a to podle následujícího postupu: u osob, které předkládají cestovní pas či úřední průkaz totožnosti vystavený členským státem a které jsou dle vlastního prohlášení rezidenty třetí země, se bydliště zjistí prostřednictvím potvrzení o domicilu pro daňové účely, které vydal příslušný orgán třetí země, jíž je daná osoba dle vlastního prohlášení rezidentem. Pokud takové potvrzení není předloženo, je členský stát, který vydal pas nebo jiný úřední doklad totožnosti, považován za stát, v němž má daná osoba bydliště.
Článek 7
Definice platebního zprostředkovatele
1)
Pro účely této Smlouvy se „platebním zprostředkovatelem“ rozumí ekonomický subjekt, který provádí nebo přiznává úrokovou platbu přímo ve prospěch skutečného vlastníka, bez ohledu na to, zda je tento subjekt dlužníkem, z jehož dluhu úroky plynou, nebo subjektem, jenž byl dlužníkem nebo skutečným vlastníkem pověřen úrokovou platbu provést nebo přiznat.
2)
Pokud je subjekt zřízen v zemi smluvní strany a je mu vyplácen nebo přiznán úrok ve prospěch skutečného vlastníka, je tento subjekt v okamžiku výplaty či přiznání úrokové platby rovněž považován za platebního zprostředkovatele. Toto ustanovení není možné použít, pokud má ekonomický subjekt provádějící výplatu či přiznání úroků důvod se na základě úředního dokladu předloženého druhým z uvedených subjektů domnívat, že:
a)
se jedná o právnickou osobu, s výjimkou právnických osob uvedených v odstavci 5 tohoto článku, nebo
b)
zisky této osoby podléhají zdanění v souladu s obecnou úpravou zdanění podnikatelské činnosti, nebo
c)
se jedná o UCITS uznaný podle směrnice Rady 85/611/EHS nebo rovnocenného subjektu kolektivního investování zřízeného na Guernsey.
Ekonomický subjekt provádějící výplatu či přiznání úroků subjektu zřízenému ve druhé smluvní straně, který je dle tohoto odstavce považován za platebního zprostředkovatele, sdělí jméno a adresu tohoto subjektu a celkovou výši tomuto subjektu vyplacených či přiznaných úroků příslušnému orgánu smluvní strany, v němž je sám zřízen, a tento orgán předá informace příslušnému orgánu smluvní strany, v němž je zřízen subjekt považovaný za platebního zprostředkovatele podle tohoto odstavce.
3)
Subjekt považovaný za platebního zprostředkovatele podle odstavce 2 tohoto článku má však možnost být pro účely této Smlouvy považován za subjekt kolektivního investování do převoditelných cenných papírůcenných papírů (UCITS) uvedený v odst. 2 písm. c). K využití této možnosti je nutné, aby smluvní strana, v jejíž zemi je tento subjekt zřízen, vydala potvrzení, které pak tento subjekt předloží ekonomickému subjektu, jenž provádí výplatu či přiznání úroků. Smluvní strana vymezí podrobná pravidla pro uplatnění této možnosti subjekty zřízenými na jejich území.
4)
Pokud je subjekt považovaný za platebního zprostředkovatele podle odstavce 2 tohoto článku i ekonomický subjekt uvedený ve stejném odstavci jako subjekt provádějící výplatu či přiznání úroků zřízen ve stejné zemi smluvní strany, přijme tato smluvní strana nezbytná opatření, aby zajistila, že subjekt jednající jako platební zprostředkovatel splní ustanovení této Smlouvy.
5)
Právnickými osobami, na které se nevztahuje odst. 2 písm. a) tohoto článku, jsou:
a)
ve Finsku: „avoin yhtio (Ay)“ a „kommandiittiyhtio (Ky)“/„oppet bolag“ a „kommanditbolag“,
b)
ve Švédsku: „hadelsbolag (HB)“ a „kommanditbolag (KB)“.
Článek 8
Definice úrokové platby
1)
Pro účely této Smlouvy se „úrokovou platbou“ rozumí:
a)
vyplacené nebo na účet připsané úroky, které souvisejí s pohledávkami jakéhokoliv druhu, ať zajištěnými či nezajištěnými zástavním právem na nemovitostinemovitosti a majícími či nemajícími právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště příjmy z vládních cenných papírůcenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se váží k těmto cenným papírůmcenným papírům, obligacím nebo dluhopisům; penále ukládané za pozdní platbu se za úrokovou platbu nepovažuje;
b)
úroky vzniklé nebo aktivované při prodeji, náhradě nebo splacení pohledávek uvedených v písmenu a);
c)
příjmy plynoucí z úrokové platby přímo či prostřednictvím subjektu uvedeného v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy a rozdělované:
i)
subjektem kolektivního investování do převoditelných cenných papírůcenných papírů (UCITS) povoleným podle směrnice Rady 85/611/EHS;
ii)
rovnocenným subjektem kolektivního investování zřízeným na Guernsey;
iii)
subjekty, které mají právo využít možnost uvedenou v čl. 7 odst. 3 této Smlouvy;
iv)
subjektem kolektivního investování zřízeným mimo území, na které se vztahuje Smlouva o Evropském společenství podle článku 299 této smlouvy, a mimo Guernsey;
d)
příjmy z prodeje, náhrady nebo splacení akciíakcií či podílů v následujících podnicích a subjektech, pokud tyto podniky a subjekty investují přímo či nepřímo, prostřednictvím jiných subjektů kolektivního investování nebo subjektů uvedených níže, více než 40 % svých aktiv do pohledávek uvedených v písmenu a):
i)
subjektem kolektivního investování do převoditelných cenných papírůcenných papírů (UCITS) povoleným podle směrnice Rady 85/611/EHS;
ii)
rovnocenným subjektem kolektivního investování zřízeným na Guernsey;
iii)
subjekty, které mají právo využít možnost uvedenou v čl. 7 odst. 3 této Smlouvy;
iv)
subjekty kolektivního investování zřízenými mimo území, na které se vztahuje Smlouva o Evropském společenství podle článku 299 této smlouvy, a mimo Guernsey.
Smluvní strany však mají možnost zahrnout příjmy podle odst. 1 písm. d) tohoto článku do definice úroku pouze v rozsahu, v jakém tyto příjmy odpovídají příjmům přímo nebo nepřímo plynoucím z úrokových plateb ve smyslu odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku.
2)
Pokud jde o odst. 1 písm. c) a d) tohoto článku, nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o podílu příjmů, který plyne z úrokových plateb, je za úrokovou platbu považována celková výše úroků.
3)
Pokud jde o odst. 1 písm. d) tohoto článku, nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o podílu aktiv investovaných do pohledávek nebo do akciíakcií či podílů vymezených v uvedeném odstavci, je tento podíl považován za vyšší než 40 %. V případě, že platební zprostředkovatel nemůže určit výši příjmů realizovaných skutečným vlastníkem, má se za to, že příjmy odpovídají výnosům z prodeje, náhrady či splacení akciíakcií nebo podílů.
4)
Jsou-li úroky definované v odstavci 1 tohoto článku vyplaceny subjektu uvedenému v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy nebo připsány na jeho účet a tento subjekt nemá právo využít možnosti podle čl. 7 odst. 3 této Smlouvy, jsou tyto úroky považovány za úrokovou platbu uvedeným subjektem.
5)
Pokud jde o odst. 1 písm. b) a d) tohoto článku, smluvní strana má možnost požadovat od platebních zprostředkovatelů na svém území, aby úroky za časové období ne delší než jeden rok přepočetli na roční základ, a takto přepočtené úroky má možnost považovat za úrokovou platbu i v případě, že během tohoto období nedojde k žádnému prodeji, splacení, ani k žádné náhradě.
6)
Odchylně od odst. 1 písm. c) a d) tohoto článku má smluvní strana možnost vyloučit z definice úrokové platby všechny příjmy podle uvedených ustanovení u podniků či subjektů zřízených na svém území, pokud investice těchto subjektů do pohledávek podle odst. 1 písm. a) tohoto článku nepřevýší 15 % aktiv těchto subjektů. Podobně má smluvní strana odchylně od odstavce 4 tohoto článku možnost vyloučit z definice úrokové platby v odstavci 1 tohoto článku úroky vyplacené či připsané na účet subjektu uvedenému v čl. 7 odst. 2 této Smlouvy, který nemá právo využít možnosti dle čl. 7 odst. 3 této Smlouvy a je zřízen na jejím území, pokud investice takového subjektu do pohledávek podle odst. 1 písm. a) tohoto článku nepřesáhnou 15 % jeho aktiv.
Uplatnění této možnosti smluvní stranou je závazné pro druhou smluvní stranu.
7)
Podíl uvedený v odst. 1 písm. d) tohoto článku a v odstavci 3 tohoto článku bude od 1. ledna 2011 činit 25 %.
8)
Podíl uvedený v odst. 1 písm. d) tohoto článku a v odstavci 6 tohoto článku se stanoví na základě investiční politiky vymezené ve statutu fondu či v zakládacích dokumentech těchto podniků či subjektů; v případě neexistence těchto údajů se tento podíl stanoví na základě skutečného složení aktiv těchto podniků či subjektů.
Článek 9
Rozdělení daňových výnosů
1)
Guernsey si ponechá 25 % zadržené daně sražené podle této Smlouvy a převede zbývajících 75 % výnosů druhé smluvní straně.
2)
Guernsey vybírající srážkovou daň podle čl. 4 odst. 4 této Smlouvy si ponechá 25 % těchto daňových výnosů a 75 % převede České republice v poměru stanoveném pro převody podle odstavce 1 tohoto článku.
3)
Tyto převody proběhnou pro každé období v jedné splátce nejpozději ve lhůtě šesti měsíců následujících po skončení zdaňovacího období stanoveného právními předpisy Guernsey.
4)
Guernsey vybírající srážkovou daň přijme opatření nezbytná k zajištění řádného fungování systému rozdělování daňových výnosů.
Článek 10
Zamezení dvojího zdanění
1)
Smluvní strana, ve které je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, zajistí zamezení dvojího zdanění, k němuž by mohlo dojít v důsledku uvalení srážkové daně Guernsey, která je uvedena v této Smlouvě podle těchto ustanovení:
i)
pokud byly úroky přijaté skutečným vlastníkem zdaněny srážkovou daní na Guernsey, druhá smluvní strana započte daň ve výši daně sražené podle svých vnitrostátních právních předpisů. Pokud tato výše přesáhne částku daně splatnou v souladu s jejími vnitrostátními právními předpisy, vyplatí druhá smluvní strana rozdíl mezi částkou zadržené a splatné daně skutečnému vlastníkovi;
ii)
pokud byl na úroky přijaté skutečným vlastníkem kromě srážkové daně uvedené v článku 4 této Smlouvy uplatněn ještě jiný druh srážkové/zadržené daně a smluvní strana, jíž je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, započte tuto jinou srážkovou/zadrženou daň v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy nebo se smlouvou o zamezení dvojího zdanění, započte se tato jiná srážková/zadržená daň před uplatněním postupu podle písmena i) tohoto článku.
2)
Smluvní strana, jejíž je skutečný vlastník rezidentem pro daňové účely, může nahradit mechanismus daňového zápočtu podle odstavce 1 tohoto článku vrácením srážkové daně podle článku 1 této Smlouvy.
Článek 11
Přechodná ustanovení pro převoditelné dluhové cenné papíry
1)
Během přechodného období podle článku 14 této Smlouvy, avšak nejpozději do 31. prosince 2010, nebudou domácí ani mezinárodní dluhopisy ani jiné převoditelné dluhové cenné papírycenné papíry, které byly poprvé emitovány před 1. březnem 2001 nebo u kterých byl původní prospekt schválen před tímto datem příslušnými orgány ve smyslu směrnice Rady 80/390/EHS nebo příslušnými orgány třetích zemí, považovány za pohledávky ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. a) této Smlouvy, pokud 1. března 2002 nebo později nedojde k žádné další emisi těchto převoditelných dluhových cenných papírůcenných papírů. Pokud však bude přechodné období podle článku 10 trvat i po 31. prosinci 2010, použijí se ustanovení tohoto článku pouze ve vztahu k převoditelným dluhovým cenným papírůmcenným papírům:
–
které obsahují doložku „gross-up“ nebo doložku předčasného splacení a
–
u kterých je platební zprostředkovatel zřízen v zemi smluvní strany uplatňující srážkovou daň a provádí nebo přiznává úrokovou platbu přímo ve prospěch skutečného vlastníka, který je rezidentem druhé smluvní strany.
Pokud dojde 1. března 2002 nebo později k další emisi některého z výše uvedených převoditelných cenných papírůcenných papírů vydaného vládou či obdobným subjektem jednajícím jako orgán veřejné moci nebo subjektem, jehož úloha je uznána mezinárodní smlouvou, přičemž tyto subjekty jsou uvedeny v příloze k této Smlouvě, je celá emise takového cenného papírucenného papíru skládající se z původní emise a ze všech emisí pozdějších považována za pohledávku ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. a) této Smlouvy.
Pokud dojde 1. března 2002 nebo později k další emisi výše uvedeného převoditelného cenného papírucenného papíru vydaného jiným emitentem neuvedeným ve druhém pododstavci, považuje se tato další emise za pohledávku ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. a) této Smlouvy.
2)
Žádná ze skutečností uvedených v tomto článku nebrání smluvním stranám ve zdanění příjmů z převoditelných dluhových cenných papírůcenných papírů uvedených v odstavci 1 v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy.
Článek 12
Řešení případů vzájemnou dohodou
Pokud vzniknou mezi stranami obtíže nebo pochybnosti týkající se provádění nebo výkladu této Smlouvy, smluvní strany vyvinou nejvyšší možné úsilí, aby vyřešily tuto záležitost vzájemnou dohodou.
Článek 13
Důvěrnost informací
1)
Všechny informace, které byly poskytnuty a získány příslušnými orgány smluvní strany, jsou důvěrné.
2)
Informace, které byly poskytnuty příslušnému orgánu smluvní strany, nesmějí být použity pro jakýkoli jiný účel než pro účely přímého zdanění, aniž by k tomu dala druhá smluvní strana písemný souhlas.
3)
Poskytnuté informace se sdělí pouze příslušným osobám nebo orgánům za účelem přímého zdanění a budou použity těmito osobami nebo orgány pouze pro tyto účely nebo pro účely dohledu, včetně rozhodnutí o odvolání. Pro tyto účely mohou být informace zveřejněny ve veřejném soudním řízení.
4)
Má-li příslušný orgán smluvní strany za to, že informace, které obdržel od příslušného orgánu druhé smluvní strany, mohou být užitečné pro příslušný orgán jiného členského státu, může je předat tomuto příslušnému orgánu se souhlasem příslušného orgánu, který tuto informaci poskytl.
Článek 14
Přechodné období
Na konci přechodného období vymezeného v čl. 10 odst. 2 směrnice Guernsey přestane uplatňovat srážkovou daň i rozdělení daňových výnosů stanovené v této Smlouvě a použije s ohledem na druhou smluvní stranu ustanovení o automatické výměně informací stejným způsobem stanoveným v kapitole II směrnice. Pokud během přechodného období Guernsey souhlasí, že uplatní automatickou výměnu informací stejným způsobem tak, jak je stanoveno v kapitole II směrnice, nepoužije už srážkovou/zadrženou daň a rozdělení daňových výnosů stanovené v článku 9 této Smlouvy.
Článek 15
Vstup v platnost
Aniž jsou dotčena ustanovení článku 17 této Smlouvy, vstoupí tato Smlouva v platnost dnem 1. ledna 2005.
Článek 16
Vypovězení
1)
Tato Smlouva zůstane v platnosti do vypovězení kteroukoli smluvní stranou.
2)
Kterákoli smluvní strana může vypovědět tuto Smlouvu tím, že písemně oznámí vypovězení druhé smluvní straně a v tomto oznámení uvede okolnosti, které k němu vedly. V tomto případě aplikace této Smlouvy končí po uplynutí 12 měsíců od doručení oznámení.
Článek 17
Provádění a pozastavení provádění
1)
Provádění této Smlouvy je závislé na přijetí a provádění opatření, která jsou v souladu nebo rovnocenná těm, která jsou uvedena ve Směrnici nebo v této Smlouvě a která stanoví stejná data provádění, všemi členskými státy Evropské unie, Spojenými státy americkými, Švýcarskem, Andorrou, Lichtenštejnskem, Monakem a San Marinem a všemi příslušnými závislými a přidruženými územími členských států Evropského společenství.
2)
Nejméně šest měsíců před datem uvedeným v článku 15 této Smlouvy přijmou smluvní strany společnou dohodou rozhodnutí o tom, zda bude splněna podmínka stanovená v odstavci 1, s ohledem na to, kdy v členských státech, ve jmenovaných třetích zemích a v dotyčných závislých nebo přidružených územích vstoupí příslušná opatření v platnost.
3)
S výjimkou řešení případů vzájemnou dohodou stanoveného v článku 12 této Smlouvy, provádění této Smlouvy nebo jejích částí může být pozastaveno jakoukoliv smluvní stranou s okamžitou účinností, a to oznámením druhé smluvní straně s uvedením okolností, které vedly k takovému oznámení, v případě, že bylo pozastaveno provádění směrnice, buď přechodně nebo trvale podle práva Evropského společenství, nebo v případě, že členský stát pozastaví provádění jeho prováděcích právních předpisů. Provádění této Smlouvy se musí obnovit, jakmile přestanou platit okolnosti, které vedly k jejímu pozastavení.
4)
S výjimkou řešení případů vzájemnou dohodou stanoveného v článku 12 této Smlouvy, provádění této Smlouvy nebo jejích částí může být pozastaveno jakoukoliv smluvní stranou, a to oznámením druhé smluvní straně s uvedením okolností, které vedly k takovému oznámení, v případě, že jedna ze třetích zemí nebo území uvedených v odstavci 1 přestane provádět opatření uvedená v tomto odstavci. Pozastavení provádění se uskuteční nejdříve po dvou měsících od oznámení. Provádění této Smlouvy se musí obnovit, jakmile jsou opatření dotyčnou třetí stranou nebo územím znovu provedena.
Sepsáno v jazyce českém a jazyce anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
PŘÍLOHA
SEZNAM OBDOBNÝCH SUBJEKTŮ
Pro účely článku 11 této Smlouvy se za "obdobný subjekt jednající jako orgán veřejné moci nebo subjekt, jehož úloha je uznána mezinárodní smlouvou“ považují tyto subjekty:
SUBJEKTY V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE:
Belgie
-
Vlaams Gewest (Flemish Region)
-
Région wallonne (Walloon Region)
-
Région bruxelloise/Brussels Gewest (Brussels Region)
-
Communauté française (French Community)
-
Vlaamse Gemeenschap (Flemish Community)
-
Deutschsprachige Gemeinschaft (German-speaking Community)
Španělsko
-
Xunta de Galicia (Regional Executive of Galicia)
-
Junta de Andalucía (Regional Executive of Andalusia)
-
Junta de Extremadura (Regional Executive of Extremadura)
-
Junta de Castilla- La Mancha (Regional Executive of Castilla- La Mancha)
-
Junta de Castilla- León (Regional Executive of Castilla- León)
-
Gobierno Foral de Navarra (Regional Government of Navarre)
-
Govern de les Illes Balears (Government of the Balearic Islands)
-
Generalitat de Catalunya (Autonomous Government of Catalonia)
-
Generalitat de Valencia (Autonomous Government of Valencia)
-
Diputación General de Aragón (Regional Council of Aragon)
-
Gobierno de las Islas Canarias (Government of the Canary Islands)
-
Gobierno de Murcia (Government of Murcia)
-
Gobierno de Madrid (Government of Madrid)
-
Gobierno de la Comunidad Autónoma del País Vasco/Euzkadi (Government of the Autonomous Community of the Basque Country)
-
Diputación Foral de Guipúzcoa (Regional Council of Guipúzcoa)
-
Diputación Foral de Vizcaya/Bizkaia (Regional Council of Vizcaya)
-
Diputación Foral de Alava (Regional Council of Alava)
-
Ayuntamiento de Madrid (City Council of Madrid)
-
Ayuntamiento de Barcelona (City Council of Barcelona)
-
Cabildo Insular de Gran Canaria (Island Council of Gran Canaria)
-
Cabildo Insular de Tenerife (Island Council of Tenerife)
-
Institute de Crédito Oficial (Public Credit Institution)
-
Institute Catalán de Finanzas (Finance Institution of Catalonia)
-
Instituto Valenciano de Finanzas (Finance Institution of Valencia)
Řecko
-
Οργανισμός Τηλεπικοινωνιών Ελλάδος (National Telecommunications Organisation)
-
Οργανισμός Σιδηροδρόμων Ελλάδος (National Railways Organisation)
-
Δημόσια Επιχείρηση Ηλεκτρισμού (Public Electricity Company)
Francie
-
La Caisse d′amortissement de la dette sociale (CADES) (Social Debt Redemption Fund)
-
L′Agence francaise de développement (AFD) (French Development Agency)
-
Réseau Ferré de France (RFF)(French Rail Network)
-
Caisse Nationale des Autoroutes (CNA) (National Motorways Fund)
-
Assistance publique Hôpitaux de Paris (APHP) (Paris Hospitals Public Assistance)
-
Charbonnages de France (CDF) (French Coal Board)
-
Entreprise minière et chimique (EMC)(Mining and Chemicals Company)
Itálie
-
Regions
-
Provinces
-
Municipalities
-
Cassa Depositi e Prestiti (Deposits and Loans Fund)
Lotyšsko
-
Pašvaldības (Local governments)
Polsko
-
gminy (communes)
-
powiaty (districts)
-
województwa (provinces)
-
związki gmin (associations of communes)
-
powiatów (association of districts)
-
województw (association of provinces)
-
miasto stołeczne Warszawa (capital city of Warsaw)
-
Agencja Restrukturyzacji i Modernizacji Rolnictwa (Agency for Restructuring and Modernisation of Agriculture)
-
Agencja Nieruchomości Rolnych (Agricultural Property Agency)
Portugalsko
-
Região Autonoma da Madeira (Autonomous Region of Madeira)
-
Região Autonoma dos Açores (Autonomous Region of Azores)
-
Municipalities
Česká republika
-
Česká konsolidační agentura
Slovensko
-
mestá a obceobce (municipalities)
-
Železnice Slovenskej republiky (Slovak Railway Company)
-
Štátny fond cestného hospodárstva (State Road Management Fund)
-
Slovenské elektrárne (Slovak Power Plants)
-
Vodohospodárska výstavba (Water Economy Building Company)
MEZINÁRODNÍ SUBJEKTY:
Evropská banka pro obnovu a rozvoj
Evropská investiční banka
Asijská rozvojová banka
Africká rozvojová banka
Světová banka / Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) / Mezinárodní měnový fond (IMF)
Mezinárodní finanční korporace
Meziamerická rozvojová banka
Fond sociálního rozvoje Rady Evropy
EURATOM
Evropské společenství
Corporación Andina de Fomento (CAF) (Andská rozvojová korporace)
Eurofima
Evropské společenství uhlí a oceli
Severská investiční banka
Karibská rozvojová banka
Jakékoliv mezinárodní závazky, k nimž mohly smluvní strany ve vztahu k výše uvedeným mezinárodním subjektům přistoupit, jsou ustanoveními článku 11 nedotčeny.
SUBJEKTY VE TŘETÍCH ZEMÍCH:
Subjekty, které splňují tato kritéria:
1)
Subjekt je podle vnitrostátních kritérií jasně považován za veřejný orgán.
2)
Tento veřejný orgán je netržním producentem, který spravuje a financuje skupinu činností, zejména poskytování netržního zboží a služeb, které jsou určeny k prospěchu obyvatelstva a jsou účinně kontrolovány ústřední vládou.
3)
Tento veřejný orgán vytváří pravidelně vysoký dluh.
Daný stát je schopen zaručit, že tento veřejný orgán v případě doložky o hrubých úrocích („gross-up“) neuplatní předčasné splacení.
1)
Úř. věst. L 157, 26. 6. 2003, s. 38.
2)
Úř. věst. L 257, 4. 8. 2004, s. 7. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 48/2008 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 48/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o včasném oznamování jaderné nehody a výměně informací o mírovém využívání jaderné energie, jaderné bezpečnosti a radiační ochraně
Vyhlášeno 17. 7. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 11. 5. 2006, částka 19/2008
* Článek 1 - Tato dohoda upravuje způsob včasného oznamování jaderných nehod i výměnu informací a zkušeností z mírového využívání jaderné energie, nakládání s radioaktivními odpady, jaderné bezpečnosti a radiační ochrany.
* Článek 2 - 1. Pro účely této dohody:
* Článek 3 - 1. V případě jakékoliv jaderné nehody, která souvisí s jaderným zařízením nebo s činností, v jejímž důsledku dochází nebo může dojít k úniku radioaktivních látek přes společné státní hranice a která je významná z hlediska radiační bezpečnosti druhé smluvní
* Článek 4 - 1. Informace předávané podle článku 3 odstavce 1 této dohody obsahují, jestliže jsou v době oznamování pro informující smluvní stranu dostupné, především údaje o:
* Článek 5 - 1. V případě, že radiační monitorovací systém státu jedné ze smluvních stran zaregistruje výskyt ionizujícího záření, které nebylo vyvoláno únikem radioaktivních látek z jaderných zařízení a nebo z jiných činností na území státu smluvní strany a které přes
* Článek 6 - Smluvní strany se vzájemně informují o vývoji v oblasti mírového využívání jaderné energie a o právních předpisech týkajících se bezpečnosti jaderných zařízení, radiační ochrany, přepravy radioaktivních materiálů a nakládání s radioaktivními odpady ve svýc
* Článek 7 - 1. Informace přijaté jednou ze smluvních stran na základě článku 6 této dohody mohou být volně využívány bez dalšího souhlasu druhé smluvní strany.
* Článek 8 - 1. Tato dohoda bude prováděna za smluvní strany těmito příslušnými orgány:
* Článek 9 - Smluvní strany si nebudou činit nárok na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s poskytováním informací na základě této dohody. Pouze v případě, že zajištění vyžádaných dokumentů přesáhne běžné náklady, dožádaná smluvní strana upozorní na tuto skutečnost
* Článek 10 - 1. Tato dohoda podléhá schválení v obou státech v souladu s jejich příslušnými vnitrostátními právními předpisy a vstoupí v platnost třicet dnů po datu doručení pozdější diplomatické nóty potvrzující toto schválení.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 11. 5. 2006
48
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 27. září 2005 byla ve Vídni podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o včasném oznamování jaderné nehody a výměně informací o mírovém využívání jaderné energie, jaderné bezpečnosti a radiační ochraně.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 10 odst. 1 dne 11. května 2006.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
Dohoda
mezi
vládou České republiky
a
vládou Polské republiky
o včasném oznamování jaderné nehody a výměně informací
o mírovém využívání jaderné energie, jaderné bezpečnosti
a radiační ochraně
Vláda České republiky a vláda Polské republiky (dále jen „smluvní strany“)
– berouce v úvahu Úmluvu o včasném oznamování jaderné nehody a Úmluvu o pomoci v případě jaderné nebo radiační nehody, které byly sjednány dne 26. září 1986 ve Vídni,
– berouce v úvahu Úmluvu o jaderné bezpečnosti, která byla sjednána dne 17. června 1994 ve Vídni,
– berouce v úvahu Společnou úmluvu o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady, která byla sjednána dne 5. září 1997 ve Vídni,
– jsouce přesvědčeny, že úzká spolupráce mezi smluvními stranami při mimořádných událostech přispívá k posílení ochrany obyvatel obou států před dopady ionizujícího záření
se dohodly takto:
Článek 1
Tato dohoda upravuje způsob včasného oznamování jaderných nehod i výměnu informací a zkušeností z mírového využívání jaderné energie, nakládání s radioaktivními odpady, jaderné bezpečnosti a radiační ochrany.
Článek 2
1.
Pro účely této dohody:
(1)
„jaderným zařízením“ se rozumí:
a)
jaderný reaktor,
b)
zařízení jaderného palivového cyklu,
c)
zařízení obsahující jaderné palivo nebo jaderný materiál,
d)
zařízení k nakládání s radioaktivními odpady,
(2)
„činností“ se rozumí:
a)
přeprava a skladování jaderného paliva, jaderného materiálu nebo radioaktivních odpadů,
b)
výroba, využití, skladování, ukládání a přeprava radioaktivních izotopů pro zemědělství, průmysl, zdravotnictví a pro vědecké a výzkumné účely v těchto oblastech.
2.
Do doby přijetí jednotných mezinárodních úrovní pro včasné oznamování se považuje za významnou taková jaderná nehoda, která vede nebo může vést k nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí, jež vyžaduje zavádění neodkladných opatření k ochraně obyvatelstva a životního prostředí stanovených ve vnějším havarijním plánu nebo havarijním plánu příslušné správní jednotky státu smluvní strany, na jejímž území k jaderné nehodě došlo.
Článek 3
1.
V případě jakékoliv jaderné nehody, která souvisí s jaderným zařízením nebo s činností, v jejímž důsledku dochází nebo může dojít k úniku radioaktivních látek přes společné státní hranice a která je významná z hlediska radiační bezpečnosti druhé smluvní strany, informuje neprodleně smluvní strana, na území jejíhož státu k jaderné nehodě došlo, prostřednictvím styčných míst, uvedených v článku 8, odstavec 3 této dohody, druhou smluvní stranu.
2.
Informace uvedené v odstavci 1 se předávají i v případě zahájení opatření k ochraně obyvatelstva a životního prostředí států smluvních stran proti následkům událostí uvedených v článku 2 této dohody.
3.
Smluvní strany zajistí, aby informace předávané na základě odstavce 1 měly, je-li to možné, takový rozsah, který umožní druhé smluvní straně rozhodnout o přípravě nebo provedení příslušných opatření k ochraně obyvatelstva a životního prostředí.
Článek 4
1.
Informace předávané podle článku 3 odstavce 1 této dohody obsahují, jestliže jsou v době oznamování pro informující smluvní stranu dostupné, především údaje o:
1)
době, přesném místu a o charakteru jaderné nehody,
2)
příslušném zařízení nebo druhu činnosti,
3)
předpokládané nebo zjištěné příčině a předpokládaném vývoji jaderné nehody, ve vztahu k úniku radioaktivních látek za hranice státu,
4)
obecné charakteristice úniku radioaktivních látek, a pokud je to možné a účelné, také údaje o pravděpodobném charakteru fyzikální a chemické formy, množství, složení, efektivní výšce úniku radioaktivních látek a o jeho časovém průběhu,
5)
současných a předpovídaných meteorologických a hydrologických podmínkách v místě úniku radioaktivních látek, nezbytných pro prognózu úniku radioaktivních látek za státní hranice smluvní strany, která informace předává,
6)
výsledcích monitorování životního prostředí týkajících se úniku radioaktivních látek za hranice státu,
7)
prováděných nebo plánovaných ochranných opatřeních na ochranu obyvatelstva mimo prostor nehody,
8)
předvídatelném úniku radioaktivních látek.
2.
Předávané údaje budou průběžně upřesňovány podle vývoje situace. Smluvní strana, která předává informaci, bude poskytovat druhé smluvní straně na požádání vysvětlení a doplnění předaných údajů.
3.
Tyto údaje a jejich případná doplnění budou předávány do té doby, dokud bude přetrvávat situace uvedená v článku 3 odstavci 1 této dohody nebo dokud nebudou k dispozici informace dostatečné k posouzení situace.
Článek 5
1.
V případě, že radiační monitorovací systém státu jedné ze smluvních stran zaregistruje výskyt ionizujícího záření, které nebylo vyvoláno únikem radioaktivních látek z jaderných zařízení a nebo z jiných činností na území státu smluvní strany a které přesahuje zásahové úrovně stanovené platnými vnitrostátními právními předpisy, smluvní strana na tuto skutečnost neprodleně upozorní druhou smluvní stranu a bude pokračovat v poskytování informací o dalších zjištěních.
2.
Smluvní strany se na základě žádosti vzájemně informují také o dalších událostech, které se týkají jaderných zařízení a činností, které nejsou událostmi podle článku 3 odstavce 1 této dohody a o kterých mají k dispozici příslušné informace.
Článek 6
Smluvní strany se vzájemně informují o vývoji v oblasti mírového využívání jaderné energie a o právních předpisech týkajících se bezpečnosti jaderných zařízení, radiační ochrany, přepravy radioaktivních materiálů a nakládání s radioaktivními odpady ve svých státech.
Článek 7
1.
Informace přijaté jednou ze smluvních stran na základě článku 6 této dohody mohou být volně využívány bez dalšího souhlasu druhé smluvní strany.
2.
V případě výměny a ochrany informací, které jsou utajovanými skutečnostmi, se smluvní strany řídí příslušnými vnitrostátními právními předpisy a dvoustrannými dohodami týkajícími se utajovaných skutečností.
3.
Informace podle této dohody se předávají v anglickém jazyce.
Článek 8
1.
Tato dohoda bude prováděna za smluvní strany těmito příslušnými orgány:
v České republice:
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
v Polské republice:
President Národní agentury pro atomovou energii.
2.
Zástupci příslušných orgánů se budou setkávat na žádost jedné ze smluvních stran, minimálně však jednou za dva roky, ke konzultacím o jakýchkoli aktuálních otázkách týkajících se provádění této dohody. Čas, místo a program těchto setkání budou odsouhlaseny předem.
3.
Veškeré informace vyměňované na základě této dohody budou předávány prostřednictvím následujících styčných míst:
v České republice:
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
v Polské republice:
Centrum pro radiační mimořádné situace „CEZAR“.
Podrobné informace týkající se styčných míst budou vyměněny diplomatickou cestou.
4.
Každá smluvní strana bude neprodleně informovat diplomatickou cestou druhou smluvní stranu o jakýchkoli změnách příslušných orgánů a jejich styčných míst.
Článek 9
Smluvní strany si nebudou činit nárok na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s poskytováním informací na základě této dohody. Pouze v případě, že zajištění vyžádaných dokumentů přesáhne běžné náklady, dožádaná smluvní strana upozorní na tuto skutečnost dožadující smluvní stranu a požádá ji o písemné potvrzení, že uhradí tyto zvýšené náklady.
Článek 10
1.
Tato dohoda podléhá schválení v obou státech v souladu s jejich příslušnými vnitrostátními právními předpisy a vstoupí v platnost třicet dnů po datu doručení pozdější diplomatické nóty potvrzující toto schválení.
2.
Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.
3.
Tato dohoda může být kdykoli měněna nebo doplňována na základě písemného souhlasu smluvních stran. Tyto změny nebo doplňky vstoupí v platnost v souladu s postupy stanovenými v odstavci 1.
4.
Kterákoli smluvní strana může tuto dohodu diplomatickou cestou vypovědět. Platnost dohody skončí po uplynutí jednoho roku ode dne doručení oznámení o výpovědi diplomatickou cestou druhé smluvní straně.
Dáno ve Vídni dne 27. září 2005 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, polském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická.
V případě jakýchkoli rozdílností ve výkladu dohody je rozhodující znění v jazyce anglickém.
Za vládu České republiky
Ing. Dana Drábová, PhD. v. r.
předsedkyně Státního úřadu pro
jadernou bezpečnost
Za vládu Polské republiky
Jerzy Niewodniczański v. r.
předseda Národní agentury pro
atomovou energii |
Sdělení Českého statistického úřadu č. 264/2008 Sb. | Sdělení Českého statistického úřadu č. 264/2008 Sb.
Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace kmenových oborů vzdělání (KKOV)
Vyhlášeno 16. 7. 2008, částka 84/2008
264
SDĚLENÍ
Českého statistického úřadu
ze dne 10. července 2008
o aktualizaci Klasifikace kmenových oborů vzdělání (KKOV)
Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, oznamuje s účinností od 1. září 2008 aktualizaci Klasifikace kmenových oborů vzdělání (dále jen „KKOV“), zavedené sdělením Českého statistického úřadu č. 320/2003 Sb. ze dne 9. září 2003 a aktualizované sdělením č. 448/2004 Sb. ze dne 12. července 2004, sdělením č. 310/2005 Sb. ze dne 21. července 2005, sdělením č. 455/2005 Sb. ze dne 4. listopadu 2005, sdělením č. 391/2006 Sb. ze dne 20. července 2006, sdělením č. 535/2006 Sb. ze dne 28. listopadu 2006 a sdělením č. 308/2007 Sb. ze dne 21. listopadu 2007.
Aktualizací KKOV, prováděnou na základě požadavku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, se
---
– ruší kmenový obor | 26-47-M | Výpočetní technika,
– zavádí nový kmenový obor | 18-20-M | Informační technologie.
Platné znění aktualizované KKOV bude k dispozici na nosiči v elektronické podobě v odboru informačních služeb Českého statistického úřadu, Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 a na jeho internetových stránkách na adrese www.czso.cz.
Předseda:
Ing. Fischer, CSc. v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 263/2008 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 263/2008 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení dodatku ke kolektivní smlouvě vyššího stupně
Vyhlášeno 16. 7. 2008, částka 84/2008
263
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 4. července 2008
o uložení dodatku ke kolektivní smlouvě vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byl u něj uložen v období od 1. 6. 2008 do 30. 6. 2008:
Dodatek č. 1 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně (ze dne 16. 6. 2008) uzavřený mezi
Odborovým svazem UNIOS,
Odborovým svazem Transgas
a
Českou plynárenskou unií – zaměstnavatelským svazem.
Ministr:
RNDr. Nečas v. r. |
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 262/2008 Sb. | Rozhodnutí prezidenta republiky č. 262/2008 Sb.
Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky a o vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů
Vyhlášeno 16. 7. 2008, částka 84/2008
262
ROZHODNUTÍ
PREZIDENTA REPUBLIKY
ze dne 16. července 2008
o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky a o vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů
I.
Podle čl. 63 odst. 1 písm. f) a s přihlédnutím k čl. 17 odst. 1 Ústavy České republiky a § 1 odst. 3 a 4 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
vyhlašuji volby
do Senátu Parlamentu České republiky ve volebních obvodech č. 3, 6, 9, 12, 15, 18, 21, 24, 27, 30, 33, 36, 39, 42, 45, 48, 51, 54, 57, 60, 63, 66, 69, 72, 75, 78, 81, v nichž podle Ústavy České republiky a zákona o volbách do Parlamentu České republiky uplyne volební období zvolených členů Senátu Parlamentu České republiky, a stanovím dny jejich konání na pátek a sobotu 17. a 18. října 2008.
II.
Podle čl. 63 odst. 2 Ústavy České republiky a § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
vyhlašuji volby
do zastupitelstev krajů a stanovím dny jejich konání na pátek a sobotu 17. a 18. října 2008.
Prezident republiky:
Klaus v. r.
Předseda vlády:
Topolánek v. r. |
Zákon č. 261/2008 Sb. | Zákon č. 261/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 7. 2008, datum účinnosti 15. 7. 2008, částka 83/2008
* Čl. I - V příloze č. 3 k zákonu č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 171/2002 Sb., zákona č. 418/2004 Sb. a zákona č. 323/2006 Sb.
* Čl. II
Aktuální znění od 15. 7. 2008 (n5/2008 Sb.), po opravě
261
ZÁKON
ze dne 9. července 2008,
kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V příloze č. 3 k zákonu č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 171/2002 Sb., zákona č. 418/2004 Sb. a zákona č. 323/2006 Sb., volební obvody č. 2, 7, 8, 9, 14, 16, 18, 21, 22, 25, 26, 27, 40, 41, 42, 46, 48, 49, 50, 54, 55, 56, 64, 67, 69, 72, 73 a 79 znějí:
„Volební obvod č. 2 Sídlo: Sokolov
celý okres Sokolov, jihovýchodní část okresu Cheb, ohraničená obcemi Teplá, Mnichov, Prameny, Mariánské Lázně, Vlkovice, Ovesné Kladruby, jižní část okresu Karlovy Vary, ohraničená na severu obcemi Toužim, Otročín
Volební obvod č. 7 Sídlo: Plzeň-město
celý okres Plzeň-jih, městský obvod Plzeň 2-Slovany, severní část okresu Klatovy, ohraničená na jihu obcemi Křenice, Ježovy, Mezihoří, Švihov, Měčín, Újezd u Plánice, Plánice, Zavlekov, Nalžovské Hory, Hradešice, Malý Bor, Velké Hydčice, Horažďovice, a jihovýchodní část okresu Plzeň-město, ohraničená na severozápadě obcemi Letkov, Tymákov, Starý Plzenec, Losiná
Volební obvod č. 8 Sídlo: Rokycany
celý okres Rokycany, celý okres Plzeň-sever, západní část okresu Beroun, ohraničená obcemi Broumy, Kublov, Březová, Bzová, Drozdov, Záluží, Osek, Hvozdec, Chaloupky, Malá Víska, Zaječov, Olešná, severovýchodní část okresu Plzeň-město, tvořená obcemi Chrást, Dýšina, Kyšice
Volební obvod č. 9 Sídlo: Plzeň-město
okres Plzeň-město, bez městského obvodu Plzeň 2-Slovany a bez obcí Chrást, Dýšina, Kyšice, Letkov, Tymákov, Mokrouše, Starý Plzenec, Lhůta, Šťáhlavy, Losiná, Nezvěstice, Nezbavětice, Chválenice, Štěnovický Borek
Volební obvod č. 14 Sídlo: České Budějovice
východní část okresu České Budějovice, ohraničená na západě obcemi Bečice, Čenkov u Bechyně, Dobšice, Žimutice, Dolní Bukovsko, Drahotěšice, Vlkov, Hosín, Hrdějovice, České Budějovice, Srubec, Ledenice, Borovany, Petříkov, západní část okresu Jindřichův Hradec, ohraničená na východě obcemi Cep, Majdalena, Třeboň, Lužnice, Klec
Volební obvod č. 16 Sídlo: Beroun
část okresu Beroun, ohraničená na západě obcemi Hudlice, Svatá, Hředle, Točník, Žebrák, Tlustice, Hořovice, Podluhy, část okresu Praha-západ, ohraničená na severu obcemi Číčovice, Tuchoměřice a na jihu obcemi Řevnice, Dobřichovice, Černolice, Jíloviště, Klínec, Měchenice, Březová-Oleško, Okrouhlo, Libeř, Pohoří
Volební obvod č. 18 Sídlo: Příbram
celý okres Příbram, jihozápadní část okresu Benešov, ohraničená na severu obcemi Vojkov, Votice, Neustupov a jižní část okresu Praha-západ, ohraničená na severu obcemi Mníšek pod Brdy, Řitka, Líšnice, Davle, Petrov, Jílové u Prahy, Kamenný Přívoz
Volební obvod č. 21 Sídlo: Praha 5
zahrnuje území městské části Praha 5, s výjimkou části k. ú. Malá Strana, ležící na území městské části Praha 5. Dále zahrnuje území městských částí Praha 13, Praha-Řeporyje, Praha-Slivenec, Praha-Zličín
Volební obvod č. 22 Sídlo: Praha 10
zahrnuje území městské části Praha 10, s výjimkou části k. ú. Vinohrady, ležící na území městské části Praha 10. Dále zahrnuje území městských částí Praha-Štěrboholy, Praha-Dubeč
Volební obvod č. 25 Sídlo: Praha 6
zahrnuje území městské části Praha 6, s výjimkou k. ú. Střešovice, části k. ú. Bubeneč, části k. ú. Hradčany a části k. ú. Sedlec, ležícími na území městské části Praha 6. Dále zahrnuje území městských částí Praha 17, Praha-Přední Kopanina, Praha-Nebušice, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje
Volební obvod č. 26 Sídlo: Praha 2
zahrnuje území městské části Praha 2, s výjimkou k. ú. Nové Město. Dále zahrnuje území městské části Praha 3, část území městské části Praha 10, tvořené částí k. ú. Vinohrady ležící na území městské části Praha 10, a část území městské části Praha 9, tvořenou k. ú. Hrdlořezy, k. ú. Hloubětín a částí k. ú. Malešice, ležící na území městské části Praha 9
Volební obvod č. 27 Sídlo: Praha 1
zahrnuje území městských částí Praha 1, Praha 7 a Praha-Troja. Dále zahrnuje část území městské části Praha 2, tvořenou k. ú. Nové Město, část území městské části Praha 5, tvořenou částí k. ú. Malá Strana ležící na území městské části Praha 5, a část území městské části Praha 6, tvořenou k. ú. Střešovice, částí k. ú. Bubeneč, částí k. ú. Hradčany a částí k. ú. Sedlec, ležícími na území městské části Praha 6
Volební obvod č. 40 Sídlo: Kutná Hora
celý okres Kutná Hora, západní část okresu Havlíčkův Brod, ohraničená obcemi Borek, Uhelná Příbram, Nová Ves u Chotěboře, Nejepín, Jilem, Sedletín, Olešná, Radostín, Veselý Žďár, Okrouhlice, Krásná Hora, Květinov, Michalovice, Lípa, Herálec, Slavníč a jižní část okresu Benešov, ohraničená na jihovýchodě obcemi Tichonice, Trhový Štěpánov, Rataje, Zdislavice, Javorník, Mnichovice, Čechtice
Volební obvod č. 41 Sídlo: Benešov
část okresu Benešov, ohraničená na jihu obcemi Vrchotovy Janovice, Olbramovice, Bystřice, Jankov, Ratměřice a na jihovýchodě obcí Divišov, tvořenou částí obce Zdebuzeves, a dále obcemi Psáře, Tehov, Kladruby, Pavlovice, Řimovice, Vlašim, Vracovice, Miřetice, Kuňovice, Borovnice, Chmelná, Pravonín, Načeradec, část okresu Praha-východ, ohraničená na severu obcemi Vyšehořovice, Nehvizdy, Zeleneč, Zápy, Svémyslice
Volební obvod č. 42 Sídlo: Kolín
celý okres Kolín, jižní část okresu Nymburk, ohraničená na severu obcemi Lysá nad Labem, Ostrá, Hradištko, Sadská, Zvěřínek, Hořátev, Kovanice, Poděbrady, Sokoleč a část okresu Praha-východ, tvořená obcemi Čelákovice, Mochov
Volební obvod č. 46 Sídlo: Ústí nad Orlicí
část okresu Ústí nad Orlicí, ohraničená na severozápadě obcemi Vraclav, Zámrsk, Slatina, Vysoké Mýto, Zálší, Kosořín, Zářecká Lhota, Mostek, Nasavrky, Podlesí, Seč, Sudslava, na jihozápadě obcemi Vysoké Mýto, Pustina, Libecina, Javorník, severozápadní část okresu Svitavy, tvořená obcemi Sloupnice, Vlčkov, Němčice
Volební obvod č. 48 Sídlo: Rychnov nad Kněžnou
celý okres Rychnov nad Kněžnou, východní část okresu Pardubice, ohraničená na západě obcemi Plch, Staré Ždánice, Stéblová, Srch, Staré Hradiště, Kunětice, Sezemice, Dašice, Kostěnice, Úhřetická Lhota, severozápadní část okresu Ústí nad Orlicí, ohraničená na jihu obcemi Radhošť, Týnišťko, Dobříkov, Sruby, Choceň, Koldín, východní část okresu Hradec Králové, tvořená obcemi Jílovice, Vysoký Újezd, Ledce
Volební obvod č. 49 Sídlo: Blansko
celý okres Blansko, severní část okresu Brno-venkov, ohraničená na západě obcemi Běleč, Ochoz u Tišnova, Lomnice, na jihu obcemi Štěpánovice, Lomnička, Železné, Drásov, Čebín, Moravské Knínice, Vranov
Volební obvod č. 50 Sídlo: Svitavy
část okresu Svitavy, ohraničená na severozápadě obcemi Bohuňovice, Sedliště, Litomyšl, východní část okresu Chrudim, ohraničená na západě obcemi Chroustovice, Rosice, Chrast, Skuteč, Předhradí, Krouna, západní část okresu Ústí nad Orlicí, tvořená obcemi Stradouň, Vinary, Řepníky, Leština, Nové Hrady
Volební obvod č. 54 Sídlo: Znojmo
celý okres Znojmo, jižní část okresu Brno-venkov, tvořená na východě obcemi Loděnice, Šumice, Branišovice, Troskotovice
Volební obvod č. 55 Sídlo: Brno-město
západní část okresu Brno-venkov, ohraničená na severovýchodě obcemi Doubravník, Borač, Kaly, Dolní Loučky, Předklášteří, Tišnov, Hradčany, Sentice, Chudčice, na jihu a na východě obcemi Kupařovice, Malešovice, Odrovice, Medlov, Ledce, Hrušovany u Brna, Unkovice, Žabčice, Přísnotice, Nosislav, Sobotovice, Syrovice, Želešice, Modřice, západní část okresu Brno-město, tvořená městskými částmi Brno-Kníničky, Brno-Bystrc, Brno-Žebětín
Volební obvod č. 56 Sídlo: Břeclav
celý okres Břeclav, jižní část okresu Brno-venkov, ohraničená na severu obcemi Cvrčovice, Pohořelice, Přibice, Vranovice, na západě obcí Vlasatice
Volební obvod č. 64 Sídlo: Bruntál
celý okres Bruntál, západní část okresu Opava, ohraničená na východě obcemi Holasovice, Neplachovice, Stěbořice, Dolní Životice, Lhotka u Litultovic, Nové Lublice, Kružberk, Staré Těchanovice, Svatoňovice, Budišov nad Budišovkou
Volební obvod č. 67 Sídlo: Nový Jičín
východní část okresu Nový Jičín, ohraničená na západě obcemi Fulnek, Hladké Životice, Kunín, Bernartice nad Odrou, Nový Jičín, část okresu Ostrava-město, tvořená obcemi Zbyslavice, Olbramice, Klimkovice, Vřesina
Volební obvod č. 69 Sídlo: Frýdek-Místek
západní část okresu Frýdek-Místek, ohraničená na východě obcemi Kaňovice, Bruzovice, Pazderna, Horní Domaslavice, Vojkovice, Dobratice, Nižní Lhoty, Janovice, Krásná, Pražmo, Staré Hamry, část okresu Ostrava-město, tvořená obcemi Šenov, Václavovice, Vratimov, Stará Ves nad Ondřejnicí
Volební obvod č. 72 Sídlo: Ostrava-město
západní část okresu Ostrava-město, tvořená městskými obvody Poruba, Plesná, Martinov, Krásné Pole, Pustkovec, Svinov, Třebovice, a obcemi Velká Polom, Horní Lhota, Čavisov, Dolní Lhota, východní část okresu Opava, ohraničená na západě obcemi Hať, Vřesina, Kozmice, Dobroslavice
Volební obvod č. 73 Sídlo: Frýdek-Místek
východní část okresu Frýdek-Místek, ohraničená na západě obcemi Žermanice, Lučina, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Horní Tošanovice, Komorní Lhotka, Vyšní Lhoty, Raškovice, Morávka, jižní část okresu Karviná, tvořená obcemi Horní Bludovice, Těrlicko, Český Těšín, Chotěbuz
Volební obvod č. 79 Sídlo: Hodonín
západní část okresu Hodonín, ohraničená na východě obcemi Domanín, Bzenec, Vnorovy, Kněždub, Tvarožná Lhota“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Zákon č. 259/2008 Sb. | Zákon č. 259/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 15. 7. 2008, datum účinnosti 1. 9. 2008, částka 83/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna exekučního řádu
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.)
259
ZÁKON
ze dne 25. června 2008,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna občanského soudního řádu
Čl. I
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 129/2008 Sb., se mění takto:
V § 338ze odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
pohledávky nedoplatků výživného,“.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Čl. III
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 11 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
poskytuje pomoc při uplatňování nároku dítěte na výživné a při vymáhání plnění vyživovací povinnosti k dítěti, včetně pomoci při podávání návrhu soudu; přitom spolupracuje zejména s orgány pomoci v hmotné nouzi, povinnými osobami, orgány činnými v trestním řízení a soudy.“.
2.
V § 51 odst. 5 písm. b) se slovo „anebo“ nahrazuje slovem „nebo“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, nebo že není plněna vyživovací povinnost k dítěti“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna exekučního řádu
Čl. IV
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 347/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 30 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, nejde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte“.
2.
V § 55 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Soud exekuci nezastaví tehdy, jsou-li splněny podmínky pro osvobození oprávněného podle zvláštního právního předpisu nebo jde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte.“.
3.
V § 90 odstavec 3 zní:
„(3)
Nejde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte, má exekutor právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
Čl. V
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 24 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
u osoby, která není uvedena v písmenu a) nebo b) a dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek měsíční splátky stanovené rozhodnutím soudu, nebo vyšší než částku, která by připadala na 3 měsíce, je-li plnění vyživovací povinnosti stanoveno jiným způsobem, částku existenčního minima, nejde-li o osobu, které vznikl dluh na výživném až po podání žádosti o příspěvek na živobytí a která z důvodu nedostatečného příjmu podala soudu návrh na zrušení nebo snížení výživného; zvýšení částky živobytí podle § 25 až 30 této osobě nenáleží.“.
2.
V § 61 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
spolupracuje zejména s orgány sociálně-právní ochrany dětí, povinnými osobami, orgány činnými v trestním řízení a soudy při uplatňování nároku dítěte na výživné a při vymáhání plnění vyživovací povinnosti.“.
3.
V § 72 odst. 3 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
prohlášení o plnění soudem stanovené vyživovací povinnosti vůči nezletilému dítěti, případně o výši dluhu na výživném.“.
Čl. VI
Přechodné ustanovení
Pokud je osobě, které byla stanovena soudem vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti, ke dni účinnosti tohoto zákona vyplácen příspěvek na živobytí, upraví se výše příspěvku na živobytí podle článku V bodu 1 nejdříve od prvního dne čtvrtého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; to platí též, jde-li o osobu pro účely příspěvku na živobytí společně posuzovanou. Příjemce příspěvku na živobytí a osoby s ním pro účely této dávky společně posuzované jsou povinni podat prohlášení o tom, zda jim byla stanovena soudem vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti, jak plní tuto povinnost a případnou výši dluhu na výživném podle článku V bodu 3 nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 258/2008 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 258/2008 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 14. 7. 2008, částka 82/2008
258
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 3. července 2008
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 10. ledna 2009 nové volby do zastupitelstva obce:
obec | okres | kraj
---|---|---
KEJNICE | Klatovy | Plzeňský
Ministr:
MUDr. Mgr. Langer v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 257/2008 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 257/2008 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 27. března 2008 ve věci návrhu na zrušení § 183i až 183n zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 14. 7. 2008, částka 82/2008
* Odůvodnění
* I. - Rekapitulace návrhu a argumentace navrhovatele
* II. - Vyjádření účastníků řízení
* III. - Nové skutečnosti a dodatečná vyjádření účastníků řízení
* IV. - Formální předpoklady projednání návrhu a ústavnost legislativní procedury
* V. - Posouzení ústavnosti úpravy práva výkupu
257
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 27. března 2008 v plénu ve složení František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Michaela Židlická ve věci návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, za kterou jedná senátorka Soňa Paukertová, právně zastoupené JUDr. Petrem Zimou, advokátem v Praze 2, Slezská 13, na zrušení ustanovení § 183i až 183n zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení v ústním jednání
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrhu a argumentace navrhovatele
1.
Návrhem, který byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručen dne 16. 11. 2005, se skupina senátorů (dále jen „navrhovatel“) domáhala zrušení ustanovení § 183i až 183n zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „obch. zák.“), která jsou zahrnuta pod marginální rubrikou „právo výkupu účastnických cenných papírůcenných papírů“ (dále jen „právo výkupu“). Tento návrh byl podle § 35 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) Ústavním soudem odmítnut usnesením ze dne 8. prosince 2005 sp. zn. Pl. ÚS 53/05 (nepublikováno), neboť bylo zjištěno, že v téže věci Ústavní soudÚstavní soud již obdržel pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05 návrh Městského soudu v Praze na zrušení § 183i až 183n obch. zák. a § 200da občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). V souladu s § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu se navrhovatel stal vedlejším účastníkem v řízení ve věci sp. zn. Pl. ÚS 43/05.
2.
Navrhovatel podal svůj návrh znovu s poukazem na novoty, které ve srovnání s návrhem sp. zn. Pl. ÚS 43/05 vnesla do ustanovení o právu výkupu účastnických cenných papírůcenných papírů novela obchodního zákoníku obsažená v zákoně č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). Odkázal na argumentaci, kterou ve vztahu k napadeným ustanovením obchodního zákoníku předestřel v podání předchozím.
3.
Zákon o Ústavním soudu neřeší výslovně otázku postavení navrhovatele, jehož návrh byl podle § 35 odst. 2 tohoto zákona odmítnut, a který se proto stal vedlejším účastníkem v již dříve zahájeném řízení, přičemž v tomto řízení byl návrh odmítnut, aniž došlo k jeho meritornímu projednání. Zejména v případě, kdy navrhovatelem v dříve zahájeném řízení je soud podle § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu (konkrétní kontrola ústavnosti), není vyloučena situace, že Ústavní soudÚstavní soud dojde k závěru, že takový návrh nesplňuje podmínky čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), a předchozí návrh odmítne pro zjevnou neoprávněnost navrhovatele, popř. může nastat situace, kdy řízení před obecným soudem, které zavdalo podnět k podání návrhu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, bylo zastaveno. Tím by došlo v případě pozdějšího navrhovatele k situaci, kdy by byl zbaven možnosti uplatňovat své nároky a hájit svá základní práva a svobody. Tuto situaci ve své rozhodovací praxi Ústavní soud řešil právní konstrukcí, podle které v takovém případě považuje překážku litispendence za odpadlou (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 5/05, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 41, nález č. 77, vyhlášen pod č. 303/2006 Sb.). V projednávané věci Ústavní soud svým usnesením ze dne 5. září 2006 sp. zn. Pl. ÚS 43/05 a č. j. Pl. ÚS 56/05-41 z řízení vedeného pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05 vyloučil k samostatnému projednání návrh navrhovatele jako vedlejšího účastníka v řízení sp. zn. Pl. ÚS 43/05 s tím, že takto vyloučený návrh vedlejšího účastníka (původní návrh sp. zn. Pl. ÚS 53/05) spojil ke společnému řízení s návrhem vedeným dosud pod sp. zn. Pl. ÚS 56/05. Současně došlo k určení nového soudce zpravodaje.
4.
Poznamenává se, že Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byly v průběhu řízení vedeného pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05 dne 10. března 2006, 10. dubna 2006 a 4. září 2006 doručeny žádosti J. H., Ing. J. N. a Ing. J. Č. o přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení podle ustanovení § 63, resp. § 76 odst. 3 zákona o Ústavním soudu v souvislosti s aplikací ustanovení § 183i až 183n obch. zák. při převodu účastnických cenných papírůcenných papírů z jejich vlastnictví do vlastnictví akcionáře, který splnil podmínky stanovené v § 183i odst. 1 (dále jen „hlavní akcionář“). Dne 22. června 2006 pak byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručen přípis Městského státního zastupitelství v Praze, ve kterém sdělilo, že v právní věci navrhovatele Zkušebnictví, a. s., o návrhu na zápis přechodu akciíakcií podle § 183i obch. zák. do obchodního rejstříku vstupuje do řízení ve smyslu ustanovení § 35 odst. 1 písm. i) o. s. ř. Tyto návrhy byly vyřízeny v rámci tohoto řízení s poukazem na to, že v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů zákon o Ústavním soudu, s výjimkou případů nastalých v důsledku postupu podle ustanovení § 35 odst. 2 citovaného zákona, vedlejší účastenství nezná. Účastníkem řízení před Ústavním soudem může být jen ten, koho za účastníka zákon o Ústavním soudu označuje (§ 28 odst. 1 až 4).
5.
Navrhovatel svou argumentaci předestřel v návrhu sp. zn. Pl. ÚS 53/05, který byl na základě výše uvedených usnesení (sub 3) spojen ke společnému projednání s návrhem sp. zn. Pl. ÚS 56/05 a nadále veden pod sp. zn. Pl. ÚS 56/05. Tento návrh byl ovšem v průběhu řízení (ať již pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05 nebo Pl. ÚS 56/05) dále doplňován o další podání spolu s dalšími důkazy v podobě článků z odborných časopisů, příkladů zahraničních úprav tzv. squeeze-outu, stanoviska Komise pro cenné papírycenné papíry apod. Argumentace byla tímto způsobem doplňována v následujících podáních ze dne 5. ledna 2006, 18. dubna 2006 a 27. září 2006. Navrhovatel konečně své dosavadní návrhy a argumenty shrnul a doplnil v podání ze dne 28. února 2007. Toto poslední podání bylo proto vzato jako východisko k shrnutí a uspořádání jeho argumentace, přičemž byl vzat zřetel i na předchozí podání. Výtky, které směřují proti úpravě nuceného výkupu, lze uspořádat následujícím způsobem:
a)
do první skupiny vad zařadil navrhovatel rozpory s právní úpravou výkupu cenných papírůcenných papírů, jak je obsažena ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady ES 2004/25/ES Úřední věstník EU. Zvláštní vydání 2004. Kap. 17, sv. 002 (dále jen „Třináctá směrnice“);
b)
druhou skupinu podle navrhovatele tvoří vady, které představují rozpor s principy uvedenými v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Evropská úmluva“);
c)
třetí skupinu vad tvoří rozpory s ustanoveními mezinárodních dohod o ochraně investic;
d)
čtvrtou skupinu vad označil navrhovatel jako vady procesní povahy;
e)
zbývající skupina zahrnuje vady, které podle navrhovatele nespadají do skupiny první až čtvrté.
6.
Pokud jde o námitky rozporu úpravy práva výkupu s komunitárním právem, navrhovatel namítá především:
a)
nesprávné převzetí čl. 15 Třinácté směrnice, když podle směrnice je třeba splnění dvou kumulativních podmínek - dosažení nejméně 90% podílu akciíakcií, a současně nejméně 90% podílu na hlasovacích právech, nikoli pouze jedné z nich;
b)
to, že není upraveno právo minority na tzv. sell-out, tj. právo minoritního akcionáře na to, aby většinový akcionář jeho akcieakcie odkoupil. V jednom ze svých předchozích podání navrhovatel poukázal na to, že právo výkupu (tzv. squeeze-out) a právo na odkup (tzv. sell-out) jsou vzájemně se doplňující opatření. Nezavedení druhého institutu nebylo v České republice nijak zdůvodněno a znamená zmaření výsledku předepsaného směrnicí. Tímto způsobem je znevýhodněna druhá strana, tj. akcionáři, kteří vlastní 10 % a méně účastnických cenných papírůcenných papírů ve smyslu § 183i odst. 1 obch. zák.;
c)
Česká republika v době přijetí Třinácté směrnice neměla úpravu práva výkupu kótovaných akciíakcií. Proto nemohla přijmout žádnou úpravu práva výkupu těchto akciíakcií, který by nenásledoval nabídku převzetí. Základním pravidlem je, že výkup může následovat jen po nabídce převzetí (§ 183a obch. zák.). Výjimka je učiněna pouze pro státy, které v době přijetí Třinácté směrnice takovou úpravu již měly;
d)
s tím souvisí neimplementace pravidla pro předpoklad správnosti ceny po dobrovolné nabídce převzetí. Nabídka převzetí, která má předcházet výkupu, je důležitým testem přiměřenosti ceny za akcieakcie. Pokud nabídku převzetí nikdo neakceptoval, nemůže být protiplnění za akcieakcie přiměřené hodnotě akciíakcií;
e)
na to navazuje nezajištění podmínky čl. 15 odst. 5 Třinácté směrnice - zaručení spravedlivé ceny. Ta je však stanovena hlavním akcionářem a doložena znaleckým posudkem znalce, vybraného a zaplaceného hlavním akcionářem. Oceňování je vždy předpojaté. V zákoně nejsou uvedena žádná uchopitelná kritéria ocenění kromě pojmů „přiměřenost“ a „spravedlnost“, takže výše závisí na libovůli znalce. Navrhovatel zde poukázal na rozdílná hodnocení, která se liší o několik set procent.
7.
Úprava práva výkupu je rovněž podle navrhovatele v rozporu s Evropskou úmluvou. Mezi takové vady této úpravy zařadil:
a)
rozpor s principem legality, který vyžaduje přesnost, určitost a předvídatelnost právní úpravy (s odkazem na nález sp. zn. Pl. ÚS 44/03 z 5. dubna 2005, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 37, nález č. 73, vyhlášen pod č. 249/2005 Sb.), což § 183i obch. zák. nesplňuje. Přitom toto ustanovení neobsahuje pouze jeden prvek nejistoty, ale celou řadu - neurčitě upravená délka lhůty ke svolání valné hromady, nejasné vymezení druhu řízení a požadovaného petitu (na určení, na plnění), nejasná úprava zániku práva, resp. promlčení nároku na přezkoumání protiplnění v § 183k odst. 2 a 3 obch. zák. (s odkazem na stanovisko I. Štenglové v dodatku k 10. vyd. komentáře k obchodnímu zákoníku v nakladatelství C. H. Beck, s. 88), nejasný okruh účastníků řízení podle § 183k obch. zák., nejasný nositel povinnosti poskytnout protiplnění, nejasná pravidla pro rozhodný den pro ocenění výše protiplnění podle § 61 odst. 2 obch. zák. v porovnání s praxí hlavních akcionářů a České národní bankybanky, nejasnost, pokud jde o možnost ostatních akcionářů, jak postupovat podle § 183k odst. 5 obch. zák., nejasnost pravidel pro návrat do původního stavu v případě, že soud vysloví neplatnost usnesení valné hromady. Nejasné jsou podle navrhovatele základní atributy náhrady za akcieakcie, neboť pojmy „přiměřenost“ a „spravedlnost protiplnění“ jsou subjektivní. Všechny prvky nejasnosti přitom působí ve prospěch hlavního akcionáře, když je jasně popsáno, jak má získat akcieakcie. Postup při ochraně práv minoritních akcionářů je popsán nejasně nebo zcela chybí. Od soudů přitom jejich ochranu očekávat nelze z důvodu přepjatého formalismu obecné justice (Holländer, P.: Ústavněprávní argumentace. Praha. Linde 2003, s. 77);
b)
rozpor s požadavkem veřejného zájmu při úpravě práva výkupu. Ten je dán u práva výkupu v případě společností s kótovanými akciemiakciemi prováděného po nabídce převzetí, neboť plyne z podkladových dokumentů Evropských společenství. Český zákonodárce však nepodal žádné odůvodnění veřejného zájmu v případech, které upravil nad rámec Třinácté směrnice (výkup nekótovaných akciíakcií a výkup kótovaných akciíakcií prováděný mimo rámec nabídky převzetí). Důvodová zpráva k návrhu poslance Doležala neexistuje, ten pouze odkázal na Třináctou směrnici. V literatuře uváděný důvod zbavit akciovou společnostakciovou společnost neúčelných nákladů na valné hromady je zavádějící a irelevantní. Podle tisku též společnosti, které provedly výkup akciíakcií, znovu uvažují o primárních emisích;
c)
neexistenci možnosti předběžně (před přechodem vlastnického práva k akciímakciím) přezkoumat zákonnost postupu společnosti při realizaci práva výkupu. V právních řádech, které mají jako předpoklad přechodu práva zápis do obchodního rejstříku (jako SRN, Rakousko), existuje možnost přezkoumat správnost postupu společnosti - např. zda má hlavní akcionář skutečně dostatečný počet akciíakcií, zda je to dostatečně doloženo, řádné svolání valné hromady, splnění podmínek pro právo výkupu, zda nejde o zneužití práva apod. V tomto směru je podle navrhovatele Česká republika výjimkou (viz § 131 obch. zák.).
8.
Nucený výkup akciíakcií je podle navrhovatele v rozporu s mezinárodními dohodami o ochraně investic, neboť v akciových společnostechakciových společnostech jsou rovněž zahraniční osoby. Zde navrhovatel namítá:
a)
opatření k odnětí vlastnického práva musí být přezkoumatelné soudem jak z hlediska vztahu k investici, tak z hlediska správnosti ocenění. V rejstříkovém řízení však soud nemůže nic přezkoumávat (§ 200da o. s. ř.) a v řízení o neplatnost valné hromady je překážkou efektivního přezkoumání ustanovení § 131 obch. zák.;
b)
nejasnost, která vede v praxi k masovému stanovení výše protiplnění k jinému datu, než ke kterému bylo vyvlastnění oznámeno. Náhrada se má podle těchto dohod rovnat tržní hodnotě vyvlastněné investice bezprostředně před tím, než bylo rozhodnutí o vyvlastnění oznámeno. Ve všech známých případech výkupu však byla hodnota akciíakcií stanovena k tzv. rozhodnému dni několik měsíců před tím, než bylo rozhodnutí oznámeno. Tím dochází i k rozporu s § 61 odst. 2 obch. zák.;
c)
neexistenci zúročení protiplnění, a to ode dne vyvlastnění do dne výplaty.
9.
Vady procesního charakteru spatřuje navrhovatel především v nerespektování principu rovnosti zbraní, ochrany slabšího a přístupu k soudu. Za konkrétní nedostatky označil:
a)
neexistenci záruky toho, že opatření vedoucí k vytěsnění bude skutečně přezkoumáno soudem v kontradiktorním a veřejném procesu. V rejstříkovém řízení se nic nepřezkoumává a vyvlastňovaný akcionář není účastníkem řízení. Navíc za pomoci § 131 obch. zák. se vždy hledá důvod pro zastavení řízení či zamítnutí žaloby. I kdyby byla žaloba minoritního akcionáře po právu, k restituci původního stavu nemusí dojít, když je zde určitý fait accompli, vytvořený zápisem do obchodního rejstříku. Soud, který bude ve věci rozhodovat, bude vycházet z vytvořeného stavu a vzhledem k principu právní jistoty a ochrany práv třetích osob bude mít sklon návrh na přezkoumání usnesení valné hromady odmítnout. Proto by mělo dojít k přezkumu ještě před přechodem vlastnického práva, jako v řadě jiných států, byť je to vázáno na aktivitu minoritních akcionářů (Nizozemí, Velká Británie, Švédsko), nebo to závisí na úvaze soudu (Německo, Rakousko). V České republice je tento přezkum vyloučen podle § 131 odst. 3 obch. zák. Dále není v rámci přezkoumávání výše protiplnění respektován princip ochrany slabší strany. Toto řízení je proto zatíženo vadami, které porušují princip proporcionality;
b)
nerespektování principu rovnosti zbraní při přezkoumávání výše protiplnění. Minoritní akcionář se podle § 183k obch. zák. dostane ke slovu teprve, když má proti sobě překážky jako jsou znalecký posudek, stanovisko České národní bankybanky a zápis do obchodního rejstříku, aniž se přitom mohl podílet či být účastníkem řízení;
c)
značný informační deficit minoritních akcionářů, pokud jde o stav majetku společnosti a pravděpodobné budoucí hospodářské výsledky, o které se hodnocení obvykle opírá. To ústí v nerovnost zbraní v přezkumném řízení, když je pravidlem, že většina posudků se opírá o podklady představenstva společnosti;
d)
jako zásadní vadu vidí zásadu, že soud je v přezkumném řízení ovládán toliko návrhem žalobce. Ten má málo informací umožňujících mu v krátké lhůtě vyčíslení správné výše protiplnění. Ve spojení s alokací nákladů řízení k tíži toho, kdo ve sporu podlehne, jde o další překážku pro uplatnění jeho práva. Např. v SRN v rámci tzv. Spruchverfahren akcionář k takovému vyčíslování výše nároku nucen není;
e)
důkazní břemeno proto nepřechází, na rozdíl od zahraničních úprav (SRN, Rakousko), na hlavního akcionáře;
f)
náklady řízení jdou k tíži minoritního akcionáře, což je další překážka pro uplatnění práva u soudu. Úprava nákladů řízení tak má odrazující efekt. V původním návrhu byl tento názor navrhovatelem dále rozveden v tom směru, že proti své vůli vyvlastněný akcionář by podle některých komentátorů obchodního zákoníku byl nucen nést náklady přezkumného řízení a přitom platit tím vyšší soudní poplatek, čím více jej hlavní akcionář ve spolupráci se znalcem při určení výše protiplnění „podvede“. Jestliže je dále nepřiměřenost protiplnění vyjmuta jako žalobní důvod ze žaloby o neplatnost usnesení valné hromady (§ 183k odst. 5 obch. zák.), musí být žaloba o neplatnost valné hromady nahrazena řízením, které probíhá v obdobném režimu, resp. v řízení, které postavení vyvlastňované osoby dále nezhorší. Jinak není možné hovořit o tom, že přezkumné řízení je řízením, které ve smyslu dostatečnosti právní ochrany nahrazuje řízení o neplatnosti usnesení valné hromady. Zde navrhovatel poukázal na příklad německé úpravy, podle které náklady tzv. přezkoumacího řízení (Spruchverfahren) nese zásadně hlavní akcionář;
g)
neexistenci jakékoliv účinné ochrany mimo stojících akcionářů, když není upraven institut společného zástupce a není upravena jejich informovanost o výsledku řízení;
h)
nutnost žalovat v zahraničí, je-li hlavní akcionář zahraniční osobou. To je další zátěž a pro většinu minoritních akcionářů nepřekonatelná překážka.
10.
Mezi zbývající vady úpravy práva výkupu navrhovatel uvedl:
a)
skutečnost, že se jedná o vztah soukromoprávní, kde by měl být respektován princip formální rovnosti. Přesto zákon dává právo hlavnímu akcionáři jednostranně upravit vzájemné vztahy - o výši protiplnění rozhoduje znalec najatý a placený hlavním akcionářem, minoritní akcionáři dostanou slovo v kontradiktorním řízení poté, co vše důležité rozhodla valná hromada a přezkoumal notář, znalec, Česká národní bankabanka. Dialog o správné výši plnění tak probíhá mezi hlavním akcionářem a jím najatým znalcem a orgány veřejné moci. Teprve poté dostává slovo minoritní akcionář;
b)
ustanovení § 183i obch. zák., které neumožňuje efektivní výkon práva na doplatek protiplnění. Stávající právní úprava nedává vytěsněným akcionářům možnost se ani o vedení sporu dozvědět. V původním návrhu navrhovatel v této souvislosti uvedl, že občanské soudní řízení je sice veřejné, ale rozhodnutí soudů v obchodních věcech se běžně nezveřejňují (výjimkou jsou rozhodnutí ve věcech nekalé soutěženekalé soutěže). Pokud by právo vzniklé na základě ustanovení § 183k odst. 3 obch. zák. mělo být uplatněno, musely by se o jiné výši protiplnění ostatní oprávněné osoby nejprve dozvědět. Protože zákon žádný mechanismus zveřejnění rozhodnutí neposkytuje, jedná se pro většinu oprávněných osob pouze o právo formální, které není možné efektivně vykonat;
c)
nerespektování práv zástavních věřitelů, kterým obchodní zákoník nepřiznává právo na postup podle § 183k odst. 3 obch. zák.
11.
Právní úprava tak nemotivuje hlavního akcionáře k poctivému chování, neboť za jednání v rozporu s dobrými mravy není nijak postihován. Jediným jeho rizikem je, že bude možná muset doplatit několika akcionářům, kteří mají dostatek prostředků na vedení sporu o přezkoumání protiplnění před formalisticky uvažujícími soudci. Není respektován požadavek legality ani požadavek proporcionality při přechodu akciíakcií, při řízení o přezkoumání legálnosti opatření vedoucích k přechodu, ani při stanovení a přezkoumání výše protiplnění.
12.
Jako nový argument doplnil konečně navrhovatel svůj návrh o námitku, že návrh poslance Doležala, kterým se právo výkupu dostalo do naší právní úpravy, byl označen jako pozměňovací návrh, ač ve světle nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (viz dále), s ohledem na obsah a účel původního návrhu zákona, jím být nemohl. Obsah a účel obou návrhů se diametrálně liší (úprava obchodního rejstříku a práva výkupu). Pozměňovací návrh poslance Doležala přitom neobsahuje žádné doplnění, změnu ani vypuštění některého ustanovení navrženého poslancem Pospíšilem. Úprava zcela zásadní otázky tak byla provedena cestou přílepku.
13.
Ze všech uvedených důvodů proto navrhovatel požaduje zrušení úpravy práva výkupu, neboť efekt zásadních vad uvedených sub 6 až 11 a dále vady legislativního postupu činí právní úpravu neústavní. Zde je třeba uvést, že závěrečné podání, které mělo argumentaci navrhovatele shrnout, neobsahuje jedinou konkrétně vyargumentovanou výtku neústavnosti napadené právní úpravy institutu práva nuceného výkupu. Proto bylo třeba přihlédnout i k původnímu návrhu navrhovatele pod sp. zn. Pl. ÚS 53/05, kde bylo argumentováno tím, že tato právní úprava odporuje čl. 1 Ústavy a čl. 4 odst. 4 a čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
14.
V původním návrhu byla ještě nad rámec shrnutí obsažena následující ústavněprávní argumentace. Právní úprava práva výkupu obsažená v § 183i až 183n obch. zák. podle navrhovatele má představovat postup uvedený v ustanovení čl. 11 odst. 4 Listiny; jedná se o vyvlastnění ve formě odnětí akciíakcií dosavadním majitelům ve prospěch jiného subjektu. O tom, že v podobných případech odnětí akciíakcií za náhradu se jedná o zásah do vlastnického práva, již judikovala řada evropských soudů. Navrhovatel v této souvislosti konstatoval, že právní úprava práva výkupu nesplňuje podmínky stanovené čl. 11 odst. 4 a čl. 4 odst. 4 Listiny a čl. 1 Ústavy. To odůvodnil tím, že otázka tzv. výkupu cenných papírůcenných papírů proti vůli jejich vlastníků, zejména otázka náhrady za vyvlastnění, je upravena způsobem, který vyvlastňovaným investorům prakticky znemožňuje efektivní obranu proti zneužití práva, a tím je staví do zcela nerovného postavení (viz níže). Tito investoři nemají dostatečnou dobu na to, aby se mohli připravit na valnou hromadu a aby se mohli rozhodnout o otázce, zda je výše protiplnění určena ve správné výši. Investoři dále nejsou nijak chráněni proti zneužití práva v rámci svolávání valné hromady, proces stanovení výše protiplnění a jeho úhrada umožňuje libovůli ze strany hlavního akcionáře a zakládá nerovnost účastníků právních vztahů, proces přezkoumání správnosti či přiměřenosti protiplnění není ovládán jasnými a srozumitelnými pravidly, rejstříkové řízení jim neposkytuje ochranu.
15.
I kdyby se nejednalo o vyvlastnění, k vyvlastňovacímu aktu státu dochází. Bez zápisu do obchodního rejstříku, tedy bez aktu státu, k přechodu vlastnictví nemůže dojít. Podle navrhovatelem citovaných rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva se však o vyvlastnění jedná (např. James a další proti Spojenému Království z 1986), neboť je to podřazeno pod druhé pravidlo čl. 1 věty druhé Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě (deprivation of property). Proto na úpravu práva výkupu je třeba daleko více vztáhnout rozhodnutí James a další než rozhodnutí ve věci Bramelid, neboť role státu (zápis do obchodního rejstříku) je v tomto případě daleko významnější. Navíc označení není tak důležité jako role státu. Je absurdní představa, že by si v případě odnímání majetku ve prospěch státu (vyvlastnění) investor zasloužil větší ochranu než v případě odnětí ve prospěch jiného soukromého investora. Tento rozdíl lze přitom doložit na nové úpravě v zákoně č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). I když lze připustit, že právo k akciímakciím nepožívá stejné ochrany jako vlastnictví k jiným věcem, neznamená to, že by akcionáři vyvlastňovaní podle § 183i a násl. obch. zák. neměli mít téměř žádná práva a garance.
16.
Pokud jde o lhůtu ke svolání valné hromady, je v dosavadních komentářích k této problematice značný rozpor v tom, zda je možné zkrátit lhůtu mezi dnem oznámení a dnem konání valné hromady na dobu kratší než 30 dnů. Podle jednoho z názorů je třeba na daný případ aplikovat ustanovení § 181 odst. 1 a 2 obch. zák., a lze tedy zkrátit zákonnou 30denní lhůtu mezi dnem oznámení a dnem konání valné hromady, uvedenou v § 184 odst. 4 obch. zák., na 15 dnů. Ustanovení § 181 odst. 1 obch. zák., které umožňuje svolat valnou hromadu v kratší lhůtě, však nepokrývá případy, které jsou předvídané v § 183i a násl. obch. zák., a to z těchto důvodů:
a)
ustanovení § 183i odst. 1 obch. zák. hovoří výslovně o „valné hromadě“, zatímco § 181 obch. zák. o „mimořádné valné hromadě“. Na postup podle § 183i obch. zák. tedy nelze vztáhnout ustanovení § 181 obch. zák.;
b)
dalším důvodem pro to je i povaha ustanovení § 181 obch. zák., které je určeno ochraně menšiny, a nikoliv k tomu, aby většinovým akcionářům usnadnilo život (zde poukázal na názor Havel B.-Doležil T.: A zase ten squeeze-out: Úvahy nad interpretací § 183i a násl. ObchZ, Právní rozhledy, roč. 2005, č. 17, s. 634-635). Ustanovení § 181 obch. zák. má i urychlit postup pro případy, kdy je nutné do řízení společnosti rychle zasáhnout nebo kdy je nutné získat rychle informace od představenstva. To však není případ § 183i obch. zák., kdy není ani společnost ani hlavní akcionář v žádné časové tísni a kdy je nutné naopak poskytnout dostatek času vyvlastňovaným akcionářům;
c)
dále nikde v ustanoveních týkajících se výkupu cenných papírůcenných papírů není odkázáno na ustanovení § 181 obch. zák. Ustanovení § 183j obch. zák. je lex specialis k § 184 odst. 4 obch. zák. Zrovna tak je i ustanovení § 181 obch. zák. lex specialis ve vztahu k ustanovení § 184 odst. 4 obch. zák. Z uvedeného je zřejmé, že jak ustanovení § 181 obch. zák., tak ustanovení § 183j obch. zák. jsou ustanoveními speciálními ve vztahu k obecnému ustanovení § 184 odst. 4 obch. zák. Mezi ustanoveními § 181 a 183i a násl. obch. zák. nelze dovodit přitom žádný vztah speciality;
d)
minoritní akcionáři jsou při povinném výkupu akciíakcií v pozici vyvlastňovaných osob, kterým je odnímáno proti jejich vůli jejich vlastnické právo k akciímakciím. Požadavek dostatečně dlouhé doby na přípravu na jednání valné hromady by tedy v tomto případě měl být akcentován, a nikoliv potlačen ve prospěch vyvlastňujícího hlavního akcionáře.
Podle navrhovatele existují i názory významných odborníků, které jsou zcela opačné. To dokazuje, že právní úprava je v tomto ohledu nejasná, neurčitá a matoucí a nesplňuje požadavky stanovené na právní stát v ustanovení čl. 1 Ústavy.
17.
Dále navrhovatel podrobil kritice stanovení výše protiplnění. Zdání objektivity při stanovení výše protiplnění je zákonodárcem vytvářeno zapojením znalců do procesu určení jeho výše. Podstatou každé moderní společnosti je zákon dobrovolného převodu vlastnictví. Nedobrovolný přechod vlastnictví je výjimkou, pro kterou musí vždy existovat jasná a striktní pravidla. To úprava podle § 183i a následujících obch. zák. nesplňuje. Smluvní ujednání o ceně je nahrazeno jednostranným stanovením „kupní ceny“ (zde protiplnění) hlavním akcionářem. Má-li být souhlas jedné ze stran nedobrovolný, resp. nechtěné transakce s výší ceny za převod nahrazeny rozhodnutím druhé strany transakce, pak doložení správnosti a objektivnosti znaleckým posudkem musí splňovat přísná kritéria objektivnosti jak z hlediska výběru znalce, provádění znaleckého posudku, tak i z hlediska možnosti jeho přezkoumání. V případech vytěsnění (squeeze-out) však znalce pro tento účel určuje hlavní akcionář sám, přičemž také stanoví znalci výši jeho odměny (§ 183j odst. 6 obch. zák.). To samozřejmě musí mít a má vliv na otázku závislosti či nezávislosti znalce. Není dále zaručeno, že hlavní akcionář musí respektovat případný nesouhlasný názor znalce. Znalecké „doložení“ ceny má z tohoto důvodu jen čistě formální charakter bez praktického významu pro ochranu vyvlastňovaných investorů a nepředstavuje žádnou ochranu práv vyvlastňovaných osob. Případná námitka, že znalec má odpovědnost za vadný posudek a že odpovídá za způsobenou škodu, zde s ohledem na hodnoty, které jsou ve hře, neobstojí.
18.
Zaplacení protiplnění za výkup není dostatečně zajištěno. Původní ustanovení v tomto směru (§ 183m odst. 5 obch. zák.) bylo zrušeno zákonem o finančních konglomerátech. Tento zákon zavedl povinnost složení částky protiplnění na účet u bankybanky nebo u obchodníka s cennými papírycennými papíry. Ani tento nový prvek dostatečně nezajišťuje výplatu protiplnění stanoveného hlavním akcionářem. Pod pojmem bankabanka je možné rozumět jakoukoliv bankubanku, tedy i bankubanku operující v jurisdikci nedostupné pro české akcionáře. Vedle toho novela provedená zákonem o finančních konglomerátech přenáší povinnost poskytnout protiplnění z osoby hlavního akcionáře (viz platné znění § 183m odst. 3 a 4 obch. zák. provedené zákonem o finančních konglomerátech) na obchodníka s cennými papírycennými papíry nebo na bankubanku. Vzniká tak další právní nejistota v tom, kdo je vlastně nositelem povinnosti „poskytnout protiplnění“. Logicky by jím měl být hlavní akcionář. Podle platného znění § 183m odst. 3 a 4 obch. zák. „poskytne protiplnění obchodník s cennými papírycennými papíry nebo bankabanka“, tedy jakoby tuto povinnost měly právě posledně zmíněné subjekty. Je zjevně nespravedlivé vůči oprávněným osobám, kterým je odnímáno základní (vlastnické) právo, že jsou zákonodárcem vystaveni tak vysokému stupni nejistoty ohledně shora uvedených záležitostí. Není rozumné, aby tak značné rozpory zákona a jeho nejasnost za situace, kdy je odnímáno základní právo na pokojné užívání majetku statisícům občanů, řešila až judikatura.
19.
K vadám přezkumného řízení podle § 183k obch. zák. navrhovatel řadí zejména nejasné vymezení okruhu účastníků (sub a), druhu řízení (sub b), žalobního návrhu (sub c) a zániku práva dovolávat se nepřiměřenosti plnění.
a)
Z textu obchodního zákoníku není zřejmý okruh účastníků řízení o přezkoumání. Z logiky věci vyplývá, že účastníkem řízení by měl být navrhovatel (některý z minoritních akcionářů) a hlavní akcionář. To však není nikde vyjádřeno výslovně, a naopak ustanovení § 183k odst. 3 obch. zák. stanoví, že „soudní rozhodnutí je pro hlavního akcionáře a pro společnost závazné co do základu ...“. Podle tohoto ustanovení je tedy adresátem rozhodnutí soudu i společnost. Pokud by měl být účastníkem řízení jen hlavní akcionář, neměla by tato věta smysl. Není vůbec zřejmé, jakou roli v tomto řízení má společnost hrát. K tomu přistupuje nová formulace § 183m odst. 3 a 4 obch. zák. (provedená zákonem o finančních konglomerátech), podle níž nositelem povinnosti poskytnout protiplnění je obchodník s cennými papírycennými papíry nebo bankabanka;
b)
ustanovení § 183k odst. 1 obch. zák. ve svém textu otázku druhu řízení neřeší. Ze slov „mohou ... požádat soud o přezkoumání přiměřenosti protiplnění“ nelze dovodit, zda jde o řízení sporné či nesporné. Pokud by byla použita analogie s ustanovením § 220p odst. 4 obch. zák., kde je rovněž upraveno „právo žádat o přezkoumání přiměřenosti protiplnění“ v souvislosti s převodem jmění, je nutno poznamenat, že ani toto ustanovení není jasné. Vrchní soud v Olomouci ve svém rozhodnutí č. j. 8 Cmo 171/2005-731 uvedl, že řízení o přezkoumání přiměřeného vypořádání je řízením nesporným. Naopak Vrchní soud v Praze je názoru, že se jedná o řízení sporné. Navrhovatel je toho názoru, že tak závažnou otázku, jako je určení druhu řízení v otázkách, kdy je občanům odnímáno proti jejich vůli základní (vlastnické) právo, není možné ponechávat na vývoji judikatury, ale že je nutné ji upravit přesně ve smyslu požadavků kladených na právní stát (čl. 1 Ústavy);
c)
z textu ustanovení § 183k odst. 1 obch. zák. není zřejmé, zda výrok má znít na plnění, na určení nebo jinak. Ustanovení § 183k odst. 3 obch. zák. hovoří záhadně o „přiznání práva na jinou výši protiplnění“, ustanovení odstavce 4 pak hovoří o „určení nepřiměřenosti“. Zákon zde tedy nedává jasnou odpověď na otázku po druhu žalobního návrhu. Problém nelze odstranit, ani pokud by se použila analogie s § 220p obch. zák. Ani z textu § 220p odst. 4 obch. zák., tj. ze slov „právo žádat o přezkoumání výše vypořádání v penězích“, rovněž není zřejmé, o jaký typ návrhu jde (na plnění, na určení nebo jiný). Rovněž v praxi lze najít různé výklady, což navrhovatel dokládá na příkladu názoru v literatuře, kdy Dědič J. a další uvádí v Obchodním zákoníku, Komentář, Polygon 2002, II. díl, s. 2865, že jde o žalobu na plnění, kdežto § 17 odst. 1 zákona č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, ve znění pozdějších předpisů, uvádí žalobu na určení. Z uvedeného vyplývá, že v případě § 183i obch. zák. se jedná o neurčitou právní úpravu, která nesplňuje kritéria přesnosti, určitosti a předvídatelnosti definované Ústavním soudemÚstavním soudem ve věci sp. zn. Pl. ÚS 44/03. Totéž tedy platí i o ustanovení § 183k obch. zák.;
d)
ustanovení § 183k odst. 2 obch. zák. zakládá prekluzi práva dovolávat se nepřiměřenosti protiplnění. Ustanovení § 183k odst. 3 poslední věty obch. zák. na druhé straně stanoví počátek běhu promlčecí doby vůči všem oprávněným osobám bez ohledu na to, zda byly účastníky řízení. Pojem „všechny oprávněné osoby“ není definován, a je nutné jej vykládat zřejmě jako množinu vlastníků účastnických cenných papírůcenných papírů. Pokud by tím byly myšleny jen osoby, které podaly následné nebo souběžné návrhy na přezkoumání, pak by slova „bez ohledu na to, zda byly účastníky řízení“ postrádala smysl. Výsledným efektem obou citovaných ustanovení je tedy a) buď absurdní stav, že právo nejprve zanikne (protože oprávněná osoba nepodá návrh na přezkoumání, a v důsledku toho neběží žádné řízení, jehož by byla účastníkem), a poté, co zanikne, se začne patrně promlčovat od okamžiku právní moci rozhodnutí vydaného na návrh jiné oprávněné osoby, b) nebo se jedná o dvě různá práva, a to právo na přezkoumání (které zanikne, pokud žádná z oprávněných osob nepodá návrh na přezkoumání) a právo na doplatek (které se promlčuje patrně v obecné promlčecí lhůtě). Na absurdnost uvedeného stavu poukazují i autořiautoři Komentáře k obchodnímu zákoníku Štenglová I. a spol. (dodatek k 10. vydání Komentáře C. H. Beck, s. 88).
20.
Podle ustanovení čl. 4 odst. 4 Listiny při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno podstaty a smyslu těchto práv. To mimo jiné znamená, že právní úprava, spojená s omezením základního práva (zde práva na pokojné užívání majetku), musí splňovat vysoké nároky na jasnost, srozumitelnost a předvídatelnost (viz rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 44/03, podle něhož ustanovení právního předpisu demokratického právního státu musí rovněž splňovat podmínky dostatečné přesnosti, určitosti a předvídatelnosti). Toto pravidlo musí platit dvojnásob, jestliže se jedná o zásah spočívající v úplném odnětí vlastnického práva. Vedle toho je nezbytné, aby na osoby, jejichž základní právo je dotčeno, nebyla kladena nepřiměřeně vysoká břemena v rámci řízení, které má vést k přezkoumání náhrady za vyvlastnění. V této souvislosti navrhovatel uvedl argumenty, které podle jeho názoru tyto nedostatky vyjadřují. Proto je nesprávné ponechávat odstraňování nepřesností a nejasností zákona na judikatuře soudů, jsou-li nahromaděny u jediného institutu v tak velké míře, ve věcech, kde jsou dotčena základní práva občanů, a to vzhledem k ústavnímu principu stanovenému v ustanovení čl. 4 odst. 4 Listiny. Právní úprava vytěsnění minoritních akcionářů nesplňuje požadavek proporcionality mezi prostředkem použitým k omezení (odnětí) vlastnického práva a sledovaným cílem. Není též vůbec šetřeno podstaty a smyslu základního práva (čl. 4 odst. 4 Listiny). Některé jednotlivé rozpory či nejasnosti ve stávající právní úpravě by patrně bylo možné odstranit ústavně konformním výkladem (možná např. druh řízení či druh návrhu). Celou řadu nejasností však ani ústavně konformním výkladem odstranit nelze. I kdyby to možné bylo, je nespravedlivé, aby tíhu odstraňování tak závažných nejasností zákona a v takovém rozsahu, v jakém se vyskytují v ustanoveních § 183i až 183n obch. zák., nesl ten, jehož práv by naopak mělo být zákonodárcem ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny šetřeno. Navrhovatel je přesvědčen, že je nepřípustné a je v rozporu s ustanovením čl. 4 odst. 4 Listiny, aby veškerá rizika související s právní úpravou práva výkupu účastnických cenných papírůcenných papírů nesl ten, jehož práv mělo být při přijímání ustanovení o mezích základních práv šetřeno, tj. minoritní investor.
21.
Konečně je třeba uvést námitky navrhovatele ohledně role České národní bankybanky (původně Komise pro cenné papírycenné papíry \\- navrhovatel toto označení nezměnil). Podle jeho názoru novela úpravy práva výkupu zákonem o finančních konglomerátech zejména neodstraňuje námitku, že nedochází k objektivnímu stanovení výše protiplnění (které by bylo s to objektivně nahradit proces vyjednávání kupní ceny), a to z těchto důvodů:
a)
Komise pro cenné papírycenné papíry sama veřejně prohlásila, že není schopná posuzovat přiměřenost vypořádání, a to zejména u společností s nekótovanými akciemiakciemi (viz tisková prohlášení KCP);
b)
pro postup Komise pro cenné papírycenné papíry platí podle novely provedené zákonem č. 377/2005 Sb. přiměřeně fikce uvedená v ustanovení § 183e obch. zák. Podle tohoto ustanovení platí: Jestliže Komise pro cenné papírycenné papíry neodešle navrhovateli ve lhůtě uvedené v odstavci 8 (tj. ve lhůtě 8 dnů - prodloužená na 15 pracovních dní) své stanovisko k obsahu nabídky převzetí, popřípadě v této lhůtě neudělí požadovaný souhlas s nabytím účastnických cenných papírůcenných papírů cílové společnosti anebo nabídku převzetí nezakáže, platí, že s nabídkou převzetí souhlasí. Nejde tedy o opatření, které by problém objektivního stanovení výše protiplnění řešilo efektivně, protože k přezkoumání Komisí pro cenné papírycenné papíry v řadě případů (zejména u společností s nekótovanými akciemiakciemi) nemusí vůbec dojít;
c)
Komentář k Obchodnímu zákoníku - dodatek k 10. vydání, C. H. Beck Praha, 2005, s. 83 uvádí, že u nekótovaných akciíakcií není vůbec nutné mít předběžný souhlas Komise pro cenné papírycenné papíry. Tedy u těchto cenných papírůcenných papírů by nedocházelo vůbec k objektivnímu posuzování výše protiplnění. I kdyby však Komise pro cenné papírycenné papíry měla pravomoc dozorovat výši protiplnění u nekótovaných cenných papírůcenných papírů, není vybavena vůbec žádnými pravomocemi požadovat od společností s nekótovanými akciemiakciemi jakékoliv informace, na jejichž základě by mohla přezkoumání vykonávat.
22.
Pokud jde o námitky navrhovatele vůči úpravě rejstříkového řízení, jejich vypořádání vyloučil Ústavní soudÚstavní soud k řízení vedenému pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05, na jehož závěr je zde třeba odkázat.
II.
Vyjádření účastníků řízení
23.
S ohledem na průběh řízení v projednávané věci si Ústavní soudÚstavní soud vyžádal vyjádření účastníků řízení k návrhu na zrušení § 183i až 183n obch. zák. dvakrát. Poprvé se tak stalo v rámci řízení vedeného pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05, poté vzhledem k postupnému doplňování argumentace navrhovatelem bylo od účastníků vyžádáno další vyjádření.
24.
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve vyjádření ze dne 16. listopadu 2005 popsal proceduru přijetí zákona č. 216/2005 Sb. a uvedl, že zákonodárný sbor jednal při projednávání napadeného zákona ve shodě s právní procedurou a svým hlasováním vyjádřil přesvědčení, že přijatý zákon není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Současně přiložil text pozměňovacího návrhu poslance Doležala, pozměňovací návrhy - tisk 566/4, schválený text zákona - tisk 566/5, stenografický záznam ze třetího čtení ze dne 9. února 2004 a usnesení Poslanecké sněmovny č. 1457 a č. 1626.
25.
Předseda Senátu Parlamentu České republiky ve vyjádření ze dne 16. listopadu 2005 popsal proceduru projednání návrhu zákona Senátem Parlamentu České republiky. Pokud jde o napadené ustanovení § 183i až 183n obch. zák., poukázal na to, že řada vytýkaných nedostatků byla již odstraněna v deváté části zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). Zde poukázal na roli Komise pro cenné papírycenné papíry (nyní České národní bankybanky), která by měla jménem státu garantovat menšinovým akcionářům spravedlivou náhradu za jejich akcieakcie. Stejně tak protiplnění je nyní zajišťováno předáním peněžních prostředků k výplatě obchodníkovi s cennými papírycennými papíry nebo bancebance. K nerespektování principu proporcionality uvedl, že obchodník s cennými papírycennými papíry nebo bankabanka jsou povinni poskytnout oprávněným osobám protiplnění bez zbytečného odkladu po provedení zápisu vlastnického práva na majetkovém účtu v příslušné evidenci cenných papírůcenných papírů. Současně poukázal na řadu nejasností této úpravy - obchodní rejstřík není garantem zákonnosti postupu při vytěsnění, nejasný okruh účastníků přezkumného řízení, nevyjasněný druh řízení (sporné - nesporné), druh žalobního petitu, nespravedlivá alokace nákladů na přezkumné řízení. Těmito otázkami se Senát Parlamentu České republiky při projednávání novel obchodního zákoníku detailně nezabýval, neboť vycházel z toho, že úpravou dochází k zásahu do vlastnických práv menšinových akcionářů, a tím k porušení práv zaručených Listinou. Dále zdůraznil, že Třináctá směrnice sice právo výkupu umožňuje, ale požaduje v čl. 16 právo tzv. sell-out, což je zrcadlový institut vůči právu výkupu. Dále se vyjádřil k napadenému ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř.
26.
Ve stanovisku Komise pro cenné papírycenné papíry bylo poukázáno na zahraniční úpravy a dále na Třináctou směrnici, která umožňuje rozhodnout o vytěsnění jen v případě, že takovému rozhodnutí hlavního akcionáře předchází nabídka převzetí a členským státům ukládá zajistit vlastníkům zbývajících cenných papírůcenných papírů spravedlivou cenu. Právní charakter usnesení valné hromady je sporný, Komise pro cenné papírycenné papíry se přiklání k názoru, že o vyvlastnění nejde, jde však o citelný zásah do práv minoritních akcionářů, což ale ještě nemusí být neústavní, děje-li se tak s odvoláním na veřejné hodnoty, při vyloučení libovůle zákonodárce při konstruování takové právní úpravy a byl-li respektován princip proporcionality (s odkazem na nález č. 181/2005 Sb. – sp. zn. Pl. ÚS 47/04, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 36, nález č. 47). Komise se ztotožnila s navrhovatelem ohledně jeho argumentace o požadavku přiměřené spravedlivé náhrady (plná náhrada). To se musí projevit i při postupu znalce, který má nejdříve provést strategickou analýzu společnosti, analýzu tržeb, silných a slabých stránek (SWOT analýza) a finanční analýzu. Teprve poté znalec může zvolit nejvhodnější metodu oceňování, což je obvykle metoda diskontovaných peněžních toků (DCF - discounted cash flow), a určí současnou hodnotu společnosti. Komise se domnívá, že vzhledem k jedinečnosti každé oceňované společnosti nemohou mít pravidla pro tvorbu znaleckých posudků podobu závazného právního předpisu. Pravidla § 183i odst. 5 obch. zák. považuje v této souvislosti Komise pro cenné papírycenné papíry za souladná s požadavkem na plnou náhradu. Stejně tak se neztotožnila s navrhovatelem ohledně závislosti znalce na hlavním akcionáři. Poukázala přitom na jí zpracovanou metodiku stanovení přiměřené ceny při nabídkách převzetí. Tato metodika je použitelná i pro účely vytěsnění. Problém komise vidí v krátké lhůtě podle § 183i odst. 5 obch. zák., kdy může zkoumat pouze vhodnost a odůvodněnost použitých znaleckých metod, správnost výpočtů a možná zkreslení a manipulace. V České republice se s ohledem na málo likvidní trh může cena na regulovaném trhu podstatně odchylovat od přiměřené hodnoty; u nekótovaných společností není možné kritérium tržní ceny aplikovat vůbec. Problémem je též otázka úroku a absence určení okamžiku, ke kterému má být cena protiplnění stanovena. Co se týče procesní úpravy práva výkupu, patří k podmínkám, podle kterých lze dle názoru Komise pro cenné papírycenné papíry posoudit ústavní konformitu vytěsnění, možnost obrátit se na soud, jasné vymezení pravidel řízení, vyřešení informačního deficitu na straně minoritních akcionářů, zajištění postavení minoritních akcionářů, kteří se neobrátili na soud, a úprava nákladů řízení tak, aby to nebylo překážkou pro podání žaloby.
III.
Nové skutečnosti a dodatečná vyjádření účastníků řízení
27.
Poté, co došlo k vyčlenění problematiky práva výkupu do řízení vedeného pod sp. zn. Pl. ÚS 56/05, bylo původní podání doplněno v řadě bodů a dále rozšířeno. Soudce zpravodaj proto požádal o doplnění původního vyjádření, aby účastníci řízení měli možnost zaujmout stanovisko ke kompletní argumentaci navrhovatele. Současně bylo vyžádáno stanovisko České národní bankybanky, která v mezidobí převzala úkoly, které dosud plnila Komise pro cenné papírycenné papíry, na základě zákona o finančních konglomerátech.
28.
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ing. Miloslav Vlček především uvedl, že k legislativní proceduře se účastník již vyjádřil (viz sub 24). Ustanovení upravující právo výkupu účastnických cenných papírůcenných papírů byla do zákona č. 513/1991 Sb. zařazena novelou provedenou zákonem č. 216/2005 Sb., a to na základě poslaneckého návrhu ve druhém čtení. Další novela uvedených ustanovení byla obsažena v zákoně č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech. Pozměňovací návrhy byly uplatněny ve druhém čtení a podle odůvodnění byly předloženy za účelem zohlednění ustanovení Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES z 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí. K navrhovatelem zpochybněnému způsobu předložení uvedených pozměňovacích návrhů se nevyjádřil. Co se týče namítaných vad právní úpravy nuceného výkupu, tj. lhůty ke svolání valné hromady, zpochybnění garance zákonnosti provedené transakce institucí zápisu usnesení valné hromady do obchodního rejstříku ve vazbě na § 220da o. s. ř. (správně má být § 200da o. s. ř.), nemožnosti stanovení výše protiplnění objektivním způsobem, nejasností nositele povinnosti uhradit protiplnění minoritnímu akcionáři, vad ustanovení o přezkumném řízení, prekluze práva dovolávat se nepřiměřenosti protiplnění či nespravedlivé alokace nákladů přezkumného řízení, obecně konstatoval, že uvedené právní úpravy byly schvalovány v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky s úmyslem zjednodušit akcionářskou strukturu obchodní společnosti a umožnit efektivnější rozhodování ve společenských záležitostech. Navrhované změny měly současně reagovat na řadu praktických případů, kdy minoritní akcionáři účelově zneužívali, a to až šikanózním způsobem, výkon svých práv na úkor zájmů obchodní společnosti jako celku a jejího rozvoje. To vše přesto, že vlastnictví majoritního podílu s sebou nese nejen větší odpovědnost za správu a řízení, ale i větší ekonomické riziko, které hlavní akcionář ve srovnání s minoritou podstupuje. Uvedl, že k tomuto názoru se přiklání ve svých výkladech i řada předních českých odborníků v této oblasti. Minoritní akcionáři jsou skupinou společníků, jejichž vliv na chod společnosti s hlavním akcionářem, splňujícím podmínky pro uplatnění práva výkupu cenných papírůcenných papírů, je zanedbatelný. Navrhovatel novely proto považoval squeeze-out za standardní institut vyvážení práv a odpovědnosti většinového akcionáře oproti minoritním akcionářům při správě a řízení společnosti a vedle toho argumentoval potřebou reagovat včas na ustanovení evropských směrnic, a to již platné Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES z 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí. Tato směrnice Rady stanoví povinnost pro členské státy zajistit, aby předkladatel nabídky (tzv. squeeze-out) držel (nebo bude držet) nejméně 90 % základního kapitálu spojeného s hlasovacími právy a 90 % hlasovacích práv cílové společnosti. Vzhledem k úpravě počtu hlasů (dle hlasovacích práv), obsažené v § 180 odst. 2 obch. zák., by měl počet hlasů odpovídat podílu na základním kapitálu společnosti. Podmínky pro předkladatele nabídky jsou tedy de facto splněny kumulativně - ač to tak na první pohled dle formálního znění § 183i odst. 1 obch. zák. nevyznívá. Znovu konstatoval, že zákonodárný sbor při projednávání této úpravy jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s ústavním pořádkem i mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
29.
Předseda Senátu Parlamentu České republiky MUDr. Přemysl Sobotka se v doplňujícím stanovisku z 18. září 2007 vyjádřil k novým skutečnostem, které postupně doplňovaný návrh obsahuje. Konstatoval, že pokud jde o námitku tzv. přílepku, v odkazovaném nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 se uvádí, že „přílepek“ je charakterizován jako postup, „kdy se technikou pozměňovacího návrhu zákona připojí úprava zcela jiného zákona, s legislativní předlohou nesouvisejícího“. V napadeném zákoně jde spíše o tzv. „legislativního jezdce“, neboť doplněk poslance Doležala neimplementuje do zákonné předlohy nový zákon, ale pouze vybočuje z úzkého prostoru vymezeného pro pozměňovací návrhy legislativní předlohou. Zdůraznil zásadní význam posouzení této otázky pro budoucí tvorbu práva. K dalším námitkám uvedl, že vzhledem k tomu, že akciová společnostakciová společnost je kapitálovou společností, kde práva a povinnosti společníků jsou inkorporována na jednotlivé akcieakcie, je přirozené, že vlastník držící většinu akciíakcií má i větší práva, pokud tato jeho práva nejsou zákonem omezena. Omezení obsažená v obchodním zákoníku však navrhovatel považuje za nedostatečná. Jím namítané nerespektování „principu rovnosti zbraní“ lze považovat za sporné, neboť jeho plné respektování by bylo proti duchu kapitálových společností a vedlo by ke zbytečnému rovnostářství v obchodních společnostech. Pokud jde o námitku, že v řízení před rejstříkovým soudem se nic nepřezkoumává, konstatoval, že na tomto principu jsou od novely obchodního zákoníku provedené zákonem č. 216/2005 Sb. postaveny veškeré zápisy do obchodního rejstříku. Neplatnost usnesení valné hromady vyslovuje nezávislý soud, který ustanovení § 131 obch. zák. aplikuje. Zákon jasně a jednoznačně vymezuje případy, kdy soud neplatnost nevysloví. Proto se s námitkami navrhovatele neztotožnil. Připomenul též rozhodnutí Spolkového ústavního souduústavního soudu z května 2007, který dospěl k závěru, že vytlačování minoritních akcionářů není porušením práva vlastnit majetek, pokud jsou rozumně vyvažovány zájmy minoritních a většinových akcionářů, zejména pokud se vytěsňovaným akcionářům dostane přiměřené náhrady za jejich akcieakcie a je jim poskytnuta účinná právní ochrana.
30.
Za Českou národní bankubanku se vyjádřil guvernér doc. Ing. Zdeněk Tůma, CSc. Především zdůraznil, že úpravu vytěsnění v obchodním zákoníku nelze považovat za implementační. Podle názoru České národní bankybanky samotné dílčí rozpory současné české právní úpravy s evropským právem neodůvodňují závěr o protiústavnosti celé právní úpravy vytěsnění, nebude-li zjištěn její rozpor s ústavním pořádkem z jiného důvodu, i kdyby byla na základě rozhodnutí Evropského soudního dvora v předběžné otázce podle čl. 234 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „SES“) některá z platných ustanovení upravujících právo výkupu pro rozpor s evropským právem zrušena. Platnou právní úpravu nelze považovat za předběžnou transpozici Třinácté směrnice, která by nadto byla rozporná s komunitárním právem, a to z níže uvedených důvodů:
a)
právní úpravou výkupu účastnických cenných papírůcenných papírů přijatou na základě poslaneckého návrhu nebylo zamýšleno implementovat Třináctou směrnici, a proto nelze hovořit ani o implementační úpravě vytěsnění v obchodním zákoníku;
b)
stávající právní úprava vytěsnění se pohybuje v mezích SES (čl. 10 odst. 2, čl. 249), jak je vykládána Evropským soudním dvorem (rozsudek ve věci Wallonie vs. Région wallone, C-129/96 Inter-Environnement Wallonie ASBL vs. Région wallone, [1997] Sb. Rozh. I-7411.1);
c)
právo nuceného výkupu účastnických cenných papírůcenných papírů je v obchodním zákoníku konstruováno na rozdíl od Třinácté směrnice jako obecné, a dopadá tedy na širší okruh případů, než stanoví její čl. 1. Směrnice se vztahuje pouze na vytěsnění po nabídce převzetí kótovaných účastnických cenných papírůcenných papírů, a ustanovením čl. 1 podle názoru České národní bankybanky pouze dává najevo, že ostatní vnitrostátní pravidla k právu výkupu účastnických cenných papírůcenných papírů nejsou Třináctou směrnicí dotčena. Zde poukázal na recitál 24 preambule Třinácté směrnice, ze kterého současně nelze vyvodit, že by se výjimka týkala pouze států, které již v době přijetí Třinácté směrnice právo výkupu účastnických cenných papírůcenných papírů umožňovaly. Komunitární rozměr proto mají předložené námitky jen ve vztahu k vytěsnění, které následuje po úspěšné nabídce převzetí u kótovaných společností, což má zásadní význam pro posuzování skutečnosti, zda je platná česká právní úprava způsobilá vážně ohrozit cíle stanovené Třináctou směrnicí.
K podmínkám, které musí být splněny pro uplatnění práva nuceného výkupu (tvrzený rozpor s čl. 15 Třinácté směrnice) guvernér České národní bankybanky uvedl, že v praxi se takový případ dosud nevyskytl. Rozpor české právní úpravy se Třináctou směrnicí je nicméně třeba připustit, avšak s výhradou toho, co bylo uvedeno výše sub a) až c).
K námitce, že právo výkupu účastnických cenných papírůcenných papírů není spojeno s právem odkoupení na žádost menšinového akcionáře, uvedl, že obchodní zákoník upravuje v § 183h nabídku na odkoupení, i když ji nelze sice směšovat s institutem nazývaným anglickým termínem „sell-out“. Poukázal též na přípravu nové úpravy tzv. dodatečné nabídky převzetí.
K námitce, že zásady stanovení ceny v situacích, kdy je po nabídce převzetí dosažena prahová hodnota pro uplatnění práva výkupu účastnických cenných papírůcenných papírů, nejsou v souladu se Třináctou směrnicí, guvernér České národní bankybanky uvedl, že platná právní úprava není jednoznačně v přímém rozporu s Třináctou směrnicí. Poukázal na ustanovení § 183i odst. 5 obch. zák. a zdůraznil, že Česká národní bankabanka vždy posuzuje, zda je výše protiplnění přiměřená hodnotě účastnických cenných papírůcenných papírů, a v pochybnostech přihlédne k zájmu vlastníků účastnických cenných papírůcenných papírů. Obchodní zákoník tedy umožňuje výklad, kterým nebudou zmařeny nebo ohroženy cíle sledované Třináctou směrnicí. Kromě toho již nyní má Česká národní bankabanka povinnost přihlédnout k ceně v nabídce převzetí, která vytěsnění předcházela, což pro ni vyplývá z povinnosti eurokonformního výkladu vnitrostátního práva. Kromě toho poukázal na připravovanou novelizaci § 183n odst. 1 obch. zák., kde má být tato otázka řešena výslovně na základě čl. 15 odst. 5 druhého pododstavce Třinácté směrnice.
31.
Dále Ústavní soudÚstavní soud obdržel nevyžádané vyjádření Ochranného sdružení malých akcionářů - OSMA (Amicus Curie Brief), které v podstatě obsahuje totožnou argumentaci, jakou uvádí navrhovatel, a dokládá ji praktickými příklady. Na žádost bylo toto podání založeno do spisu.
IV.
Formální předpoklady projednání návrhu a ústavnost legislativní procedury
32.
Na tomto základě bylo možno přistoupit k posouzení toho, zda jsou splněny podmínky řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem. Návrh byl podán skupinou sedmnácti senátorů, což je minimální počet požadovaný pro podání takového návrhu. V souladu s judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu (již nález sp. zn. Pl. ÚS 1/92, Sbírka usnesení a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu ČSFR, nález č. 14) v této otázce stačí, aby tato podmínka byla splněna v okamžiku podání návrhu. Uplynutí funkčního období senátora (v daném případě musela být podmínka splněna u všech členů navrhující skupiny) nebo jiný způsob zániku funkce (zde podle čl. 25 Ústavy) již nemají vliv na hodnocení okolnosti, zda jde o oprávněného navrhovatele podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
33.
S ohledem na formulaci návrhu se Ústavní soudÚstavní soud nejdříve zabýval vyjasněním otázky, co je podle návrhu předmětem řízení. Navrhovatel podal návrh na zrušení „části zákona, a to § 183i až 183n zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník“. Takováto ustanovení z hlediska legislativní techniky vůbec obchodní zákoník neobsahuje. Nicméně z jednotlivých podání bylo možno dovodit, že návrhem se rozumějí uvedená ustanovení obchodního zákoníku, tj. zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., a konečně (s ohledem na v pořadí poslední sumarizující podání, byť ne výslovně) i ve znění zákona č. 57/2006 Sb. Text návrhem napadených ustanovení obchodního zákoníku je následující:
»Právo výkupu účastnických cenných papírů
§ 183i
(1)
Osoba, která vlastní ve společnosti účastnické cenné papírycenné papíry,
a)
jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 90 % jejího základního kapitálu, nebo
b)
které nahrazují účastnické cenné papírycenné papíry, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 90 % základního kapitálu společnosti, anebo
c)
s nimiž je spojen alespoň 90% podíl na hlasovacích právech ve společnosti (dále jen „hlavní akcionář“),
je oprávněna požadovat, aby představenstvo svolalo valnou hromadu, která rozhodne o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírůcenných papírů společnosti na její osobu.
(2)
K přijetí usnesení valné hromady je potřebný souhlas alespoň devíti desetin hlasů všech vlastníků účastnických cenných papírůcenných papírů, přičemž vlastníci prioritních akciíakcií a hlavní akcionář mají právo hlasovat. O rozhodnutí valné hromady se pořizuje notářský zápis, jehož přílohou je znalecký posudek o výši protiplnění v penězích.
(3)
Usnesení valné hromady obsahuje také určení hlavního akcionáře, údaje osvědčující, že tento akcionář je hlavním akcionářem, a výši protiplnění určenou podle § 183j odst. 6 a lhůtu pro poskytnutí protiplnění.
(4)
Pro účely stanovení podílu podle odstavce 1 se vlastní účastnické cenné papírycenné papíry v majetku společnosti rozdělí mezi vlastníky účastnických cenných papírůcenných papírů v poměru jmenovitých hodnot jejich účastnických cenných papírůcenných papírů.
(5)
K přijetí usnesení valné hromady o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírůcenných papírů společnosti na osobu hlavního akcionáře se vyžaduje předchozí souhlas České národní bankybanky, který nesmí být starší než 3 měsíce, jinak je usnesení valné hromady neplatné. Ustanovení § 183e se použije přiměřeně; lhůta uvedená v § 183e odst. 8 se prodlužuje na patnáct pracovních dní. Účastníkem řízení je hlavní akcionář. Česká národní bankabanka vždy posuzuje, zda je výše protiplnění přiměřená hodnotě účastnických cenných papírůcenných papírů, přičemž při posuzování přiměřenosti výše protiplnění přihlédne zejména ke skutečnosti, že vlastník účastnických cenných papírůcenných papírů je zbaven možnosti volby, zda a kdy účastnické cenné papírycenné papíry převede na hlavního akcionáře; v pochybnostech Česká národní bankabanka přihlédne k zájmu vlastníků účastnických cenných papírůcenných papírů.
(6)
Hlavní akcionář je povinen předat obchodníkovi s cennými papírycennými papíry nebo bancebance před konáním valné hromady peněžní prostředky ve výši potřebné k výplatě protiplnění a valné hromadě doložit tuto skutečnost. Výplatu protiplnění provádí bankabanka nebo obchodník s cennými papírycennými papíry.
§ 183j
(1)
Představenstvo svolá valnou hromadu do 15 dnů ode dne doručení žádosti podle § 183i odst. 1 společnosti.
(2)
Pozvánka na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání musí obsahovat také rozhodné informace o určení výše protiplnění, případně závěry znaleckého posudku, je-li vyžadován, výzvu zástavním věřitelům, kteří jsou společnosti známi nebo by s ohledem na péči řádného hospodáře známi být měli, aby společnosti sdělili existenci zástavního práva k účastnickým cenným papírůmcenným papírům vydaným společností, a vyjádření představenstva k tomu, zda považuje výši protiplnění určenou podle odstavce 6 za spravedlivou.
(3)
Určení hlavního akcionáře, zdůvodnění výše protiplnění, znalecký posudek podle odstavce 6, rozhodnutí České národní bankybanky podle § 183i odst. 5, zpřístupní společnost ve svém sídle k nahlédnutí každému vlastníkovi účastnického cenného papírucenného papíru; § 184 odst. 8 věta druhá a třetí se použije obdobně. Společnost s kótovanými akciemiakciemi současně uveřejní informace o postupu podle § 183i odst. 1 a závěry znaleckého posudku, je-li vyžadován, způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Návrh usnesení valné hromady se nesmí v určení výše protiplnění odchylovat od zdůvodnění výše protiplnění nebo od znaleckého posudku podle odstavce 6.
(5)
Vlastníci zastavených účastnických cenných papírůcenných papírů společnosti bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděli o svolání valné hromady, sdělí společnosti skutečnost zastavení a osobu zástavního věřitele; upozornění na tuto povinnost se uvede v pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o jejím konání.
(6)
Společně se žádostí podle § 183i odst. 1 doručí hlavní akcionář společnosti zdůvodnění určení výše protiplnění, znalecký posudek a rozhodnutí České národní bankybanky podle § 183i odst. 5; hlavní akcionář nese náklady na pořízení a doručení těchto listin.
§ 183k
(1)
Vlastníci účastnických cenných papírůcenných papírů mohou od okamžiku obdržení pozvánky na valnou hromadu, případně od okamžiku oznámení jejího konání požádat soud o přezkoumání přiměřenosti protiplnění; není-li toto právo využito do měsíce ode dne zveřejnění zápisu usnesení valné hromady podle § 183l do obchodního rejstříku, zaniká.
(2)
V případě, že vlastník účastnického cenného papírucenného papíru nevyužije právo podle odstavce 1, nemůže se nepřiměřenosti protiplnění již dovolávat.
(3)
Soudní rozhodnutí, kterým bylo přiznáno právo na jinou výši protiplnění, je pro hlavního akcionáře a pro společnost závazné co do základu přiznaného práva i vůči ostatním vlastníkům účastnických cenných papírůcenných papírů. Promlčecí doba začíná běžet ode dne právní moci rozhodnutí, a to vůči všem oprávněným osobám bez ohledu na to, zda byly účastníky řízení.
(4)
Určení nepřiměřenosti výše protiplnění nezpůsobuje neplatnost usnesení valné hromady podle § 183i odst. 1.
(5)
Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podle § 131 nelze zakládat na nepřiměřenosti výše protiplnění.
§ 183l
(1)
Představenstvo podá bez zbytečného odkladu po přijetí usnesení valné hromady návrh na zápis usnesení do obchodního rejstříku.
(2)
Současně usnesení valné hromady a závěry znaleckého posudku, pokud se vyžaduje, uveřejní způsobem určeným pro svolání valné hromady společnosti a uloží notářský zápis v sídle společnosti k nahlédnutí; upozornění na tuto skutečnost se v uveřejněném oznámení také uvede.
(3)
Uplynutím měsíce od zveřejnění zápisu usnesení do obchodního rejstříku podle odstavce 1 přechází vlastnické právo k účastnickým cenným papírůmcenným papírům menšinových akcionářů společnosti na hlavního akcionáře.
(4)
Byly-li přešlé účastnické cenné papírycenné papíry zástavou, zástavní právo okamžikem přechodu zaniká. Na zástavního věřitele, který drží zastavený účastnický cenný papírcenný papír, se přiměřeně použijí odstavce 5 a 6.
(5)
Dosavadní vlastníci listinných účastnických cenných papírůcenných papírů je předloží společnosti do 30 dnů po přechodu vlastnického práva; v době prodlení nemohou požadovat protiplnění podle § 183m. Společnost dá příkaz k zápisu změny vlastníků zaknihovaných účastnických cenných papírůcenných papírů na majetkových účtech osobě oprávněné vést příslušnou evidenci cenných papírůcenných papírů podle zvláštního právního předpisu ve stejné lhůtě s tím, že podkladem pro zápis změny je usnesení valné hromady podle § 183i odst. 1.
(6)
Nepředloží-li dosavadní vlastníci účastnických cenných papírůcenných papírů tyto cenné papírycenné papíry do měsíce, případně v dodatečné lhůtě určené společností, která nesmí být kratší než 14 dnů, postupuje společnost podle § 214 odst. 1 až 3.
(7)
Vrácené účastnické cenné papírycenné papíry předá společnost hlavnímu akcionáři bez zbytečného odkladu. Za účastnické cenné papírycenné papíry prohlášené za neplatné vydá představenstvo společnosti bez zbytečného odkladu hlavnímu akcionáři nové účastnické cenné papírycenné papíry stejné formy, podoby, druhu a jmenovité hodnoty.
§ 183m
(1)
Oprávněné osoby mají právo na protiplnění v penězích, jehož výši určí hlavní akcionář; hlavní akcionář doloží přiměřenost protiplnění znaleckým posudkem, který nesmí být starší než 3 měsíce ke dni doručení žádosti podle § 183i odst. 1, a jehož výši přezkoumá Česká národní bankabanka.
(2)
Dosavadním vlastníkům zaknihovaných účastnických cenných papírůcenných papírů vzniká právo na zaplacení protiplnění zápisem vlastnického práva na majetkovém účtu v příslušné evidenci cenných papírůcenných papírů a vlastníkům listinných účastnických cenných papírůcenných papírů jejich předáním společnosti podle § 183l odst. 5 a 6.
(3)
Obchodník s cennými papírycennými papíry nebo bankabanka poskytne oprávněným osobám protiplnění bez zbytečného odkladu po splnění podmínek podle odstavce 2.
(4)
Obchodník s cennými papírycennými papíry nebo bankabanka poskytne protiplnění vždy vlastníkovi vykoupených účastnických cenných papírůcenných papírů, ledaže je prokázáno zastavení vykoupených účastnických cenných papírůcenných papírů, pak poskytne částku odpovídající hodnotě zastavených účastnických cenných papírůcenných papírů zástavnímu věřiteli; to neplatí, prokáže-li vlastník, že zástavní právo již zaniklo, nebo že dohoda mezi ním a zástavním věřitelem určuje jinak.
§ 183n
(1)
Zveřejněním usnesení valné hromady dochází k vyřazení účastnických cenných papírůcenných papírů z obchodování na oficiálním trhu, byly-li kotovány; § 186a odst. 1 a 2 se nepoužijí. Společnost o vyřazení informuje v souladu se zvláštním právním předpisem organizátora regulovaného trhu, na kterém byly účastnické cenné papírycenné papíry podle odstavce 1 přijaty k obchodování se žádostí o promítnutí vyřazení do příslušného seznamu.
(2)
Organizátor regulovaného trhu oznámí neprodleně vyřazení účastnických cenných papírůcenných papírů z obchodování na regulovaném trhu příslušnému depozitáři a České národní bancebance.
(3)
Právo hlavního akcionáře podle § 183i odst. 1, které není uplatněno do 3 měsíců ode dne nabytí rozhodného podílu, zaniká.«.
34.
Ústavní soudÚstavní soud se ve smyslu ustanovení § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu nejprve zabýval způsobem přijetí a vydání napadených ustanovení § 183i až 183n obch. zák. Tato ustanovení byla do obchodního zákoníku vložena zákonem č. 216/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon byl vyhlášen dne 3. června 2005 v částce č. 77/2005 Sbírky zákonů České republiky. Vzápětí došlo k jejich částečné změně zákonem č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). Tento zákon byl vyhlášen dne 29. září 2005 v částce č. 132/2005 Sbírky zákonů České republiky. Druhá změna proběhla v souvislosti s novou úpravou dohledu nad finančním trhem v podobě zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. V důsledku této změny v ustanoveních § 183i odst. 5 a § 183n odst. 2 obch. zák. přešly úkoly Komise pro cenné papírycenné papíry na Českou národní bankubanku.
35.
Z údajů digitální knihovny Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vyplývají tyto základní údaje. Návrh zákona č. 216/2005 Sb. byl původně podán jako poslanecký návrh poslance Pospíšila (Tisk č. 566. Poslanecká sněmovna. IV. vol. období, 2005). V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky proběhlo prvé čtení návrhu zákona uvedeného v tisku č. 566 dne 2. dubna 2004. V jeho rámci byl návrh zákona přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru a hospodářskému výboru. Ústavněprávní výbor návrh zákona projednal dne 20. října 2004 a přijal k němu usnesení č. 143 (uvedené v tisku č. 566/2), obsahující komplexní pozměňovací návrh. Hospodářský výbor návrh zákona projednal a schválil dne 11. listopadu 2004 usnesením č. 269 (uvedeným v tisku č. 566/3), a to ve znění komplexního pozměňovacího návrhu shodného s ústavněprávním výborem. V rámci druhého čtení dne 24. listopadu 2004 na 38. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl návrh mimo jiné rozšířen o návrh poslance Doležala. Poslanec Doležal jej dal již předtím k dispozici oběma výborům, ty si jej však neosvojily a do komplexního pozměňovacího návrhu nezapracovaly. Návrh byl ve 3. čtení přijat a zařazen do celkového návrhu (hlasování č. 32 v poměru 120 pro, 53 proti za účasti 186 členů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky). Celkový návrh byl schválen 9. února 2005 na 41. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v hlasování č. 39, a to 182 hlasy ze 185 přítomných.
36.
Senát Parlamentu České republiky návrh tohoto zákona projednal dne 31. března 2005 na své 4. schůzi a přijal k návrhu zákona usnesení č. 104, kterým návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vrátil s pozměňovacími návrhy. Z 69 přítomných senátorek a senátorů se pro vyslovilo 64, proti nebyl nikdo. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky návrh zákona opětovně projednala dne 5. května 2005 na své 44. schůzi a usnesením č. 1626 setrvala na původním znění návrhu zákona 135 hlasy ze 193 přítomných, proti byly dva členové Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Třeba připomenout, že jeden z pozměňujících návrhů Senátu Parlamentu České republiky směřoval právě k vypuštění vložených ustanovení § 183i až 183n obch. zák. (návrh poslance Doležala). Tento návrh však získal pouze 91 hlasů ze 189 přítomných. Prezident republiky zákon podepsal a zákon byl vyhlášen dne 3. června 2005 v částce č. 77/2005 Sbírky zákonů České republiky. Jeho účinnost byla dělená, část ustanovení nabyla účinnosti dnem vyhlášení, část dnem 1. července 2005.
37.
Obchodní zákoník byl krátce nato opět novelizován zákonem č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papírycennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). V tomto případě se jednalo o vládní návrh zákona (Tisk č. 835. Poslanecká sněmovna. IV. vol. období, 2005). Vládní návrh kromě vlastního předmětu (finanční konglomeráty) obsahoval novelizace sektorových zákonů na úseku dozoru nad činnostmi bank, pojišťoven a obchodníků s cennými papíry, tj. zákona o bankách, zákona o České národní bance, zákona o pojišťovnictví, zákona o podnikání na kapitálovém trhu a zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, nikoli však novelizaci předmětné části obchodního zákoníku. V prvém čtení, které proběhlo dne 14. prosince 2004 na 39. schůzi Sněmovny Parlamentu České republiky, byl návrh zákona přikázán k projednání výboru rozpočtovému. Rozpočtový výbor projednal návrh zákona dne 11. března 2005 a usnesením č. 496 ze dne 2. března 2005 přerušil projednávání tohoto bodu do 9. března 2005. Na 41. schůzi rozpočtového výboru, která proběhla dne 9. března 2005, usnesením č. 520 výbor doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona o doplňkovém dozoru nad bankamibankami, spořitelnami a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papírycennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně souvisejících zákonů (zákon o finančních konglomerátech), vyslovila souhlas ve znění přijatých pozměňovacích návrhů (viz tisk PS č. 835/2). Na 42. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v průběhu projednávání byl návrh zákona v rámci 2. čtení (dne 23. března 2005) po obecné rozpravě vrácen rozpočtovému výboru k novému projednání. Rozpočtový výbor návrh zákona projednal na své 45. schůzi dne 8. června 2005 a usnesením č. 597 vyslovil s návrhem zákona souhlas s připomínkami, které se staly součástí tohoto usnesení (viz tisk PS č. 835/3). Návrh zákona prošel opětovně obecnou rozpravou na 45. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. června 2005, kde byly předneseny i další pozměňovací návrhy (viz tisk PS č. 835/4). Ve třetím čtení, které proběhlo dne 1. července 2005 na téže schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, byl návrh zákona schválen v hlasování č. 690 hlasy 152 z přítomných 158 poslanců, nikdo nebyl proti. Rovněž tento zákon byl rozšířen o množství pozměňovacích návrhů, které se netýkaly hlavního předmětu návrhu, tj. doplňkového dozoru. Původních šest částí návrhu bylo pozměněno, kromě toho však bylo do návrhu vloženo dalších 28 částí, mezi nimi i část devátá, kterou se mění některá ustanovení obchodního zákoníku o právu výkupu. Senát Parlamentu České republiky vrátil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh zákona s pozměňovacími návrhy, které se týkaly i změn v úpravě práva výkupu. O návrhu zákona vráceném Senátem Parlamentu České republiky bylo hlasováno 19. srpna 2005 na 46. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Sněmovna Parlamentu České republiky setrvala za přítomnosti 180 poslanců na původním návrhu zákona (usnesení č. 1835) hlasy 147 poslanců, proti byl jeden hlas.
38.
Poslední novelizace předmětných ustanovení byla provedena zákonem č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem, v jeho části dvacáté třetí, čl. XLII. V tomto případě se jednalo o nahrazení Komise pro cenné papírycenné papíry Českou národní bankoubankou, na kterou přešly její úkoly rovněž v oblasti práva výkupu (§ 183i odst. 5 a § 183n odst. 2 obch. zák.). Jiné změny do práva nuceného výkupu vneseny nebyly. Tento návrh (Tisk č. 997. Poslanecká sněmovna. IV. vol. období. 2005) původně tuto změnu neobsahoval. Byla zařazena až do komplexního pozměňovacího návrhu rozpočtového výboru (tisk č. 997/5). Protože návrh nebyl podán ústně, není možno ze stenografického záznamu zjistit, kým byl podán. Není však pochyb o tom, že v tomto případě se jednalo o návrh, který souvisel věcně s projednávanou věcí, neboť teprve v průběhu projednávání návrhu bylo rozpočtovým výborem navrženo, aby byla zrušena Komise pro cenné papírycenné papíry a její úkoly převzala Česká národní bankabanka. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky návrh zákona schválila na 51. schůzi 7. prosince 2005 v hlasování č. 696, kdy za přítomnosti 181 poslanců pro hlasovalo 163, proti byl jeden hlas. Senátem Parlamentu České republiky byl návrh zákona schválen 2. února 2006 na 9. schůzi 5. funkčního období hlasy 43 senátorů proti 17 hlasům za přítomnosti 69 senátorů.
39.
Z výše uvedeného popisu postupu schvalování návrhem napadené právní úpravy především vyplývá, že zákon č. 216/2005 Sb. v té části, která je předmětem řízení, tj. v části o právu nuceného výkupu, není výsledkem zákonodárné iniciativy podle čl. 41 odst. 1 Ústavy. Původní návrh předložil 20. ledna 2004 ve formě řádné poslanecké iniciativy poslanec Pospíšil jako tisk č. 566. Tento návrh prošel prvním čtením. Ve 2. čtení 24. listopadu 2004 vystoupil v rámci obecné rozpravy poslanec V. Doležal s tímto projevem: „Nerad bych narušil idylu, která při projednávání tohoto zákona zazněla, ale rád bych avizoval předložení pozměňujícího návrhu, který se týká takzvaného squeeze-out. Aby bylo dáno pravdě zadost, chci vás upozornit, že byl konzultován jak s předkladatelem, který je s ním smířen, tak s panem ministrem, který s ním souhlasí. Dokonce byl předložen jak ústavněprávnímu výboru, tak hospodářskému výboru, a to v dostatečném předstihu, aby ho mohly tyto výbory prostudovat. Jestli nenašly sílu, odvahu a chuť se jím zabývat, to nevím, v jejich usnesení se neobjevil. Proto ho předkládám já. Obdrželi jste ho všichni včera v písemné podobě na stůl, nebudu celý tento návrh předčítat. Chci jen upozornit, že se jedná o úpravu obchodního zákoníku, která vyplývá z Třinácté směrnice Evropské unie, a je to jedna z věcí, která stejně dříve nebo později nás čeká, takže je výhodné ji zapracovat hned. Jelikož byla i s odůvodněním všech změn předložena všem včera na lavici, nechtěl bych tady více idylu narušovat. Tímto se jen přihlásím do podrobné rozpravy, kde bych tento svůj pozměňovací návrh upravil tak, aby mohl být zapracován do komplexního pozměňovacího návrhu ústavněprávního výboru.“. Tento návrh byl jako součást pozměňovacích návrhů (tisk 566/4 bod C) schválen. Znovu se dostal na pořad jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky při opakovaném projednání návrhu zákona, který byl vrácen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky Senátem Parlamentu České republiky. Protože Senát Parlamentu České republiky navrhoval vypuštění práva nuceného výkupu, hrozilo, že nebude přijat zákon jako celek. To dokládá vystoupení původního iniciátora poslance Pospíšila, který v této souvislosti na 44. schůzi 3. května 2005, ve snaze uchovat smysl původního návrhu, prohlásil: „Dámy a pánové, závěrem bych chtěl zopakovat slova pana poslance Vrbíka a apelovat na vás. Materiál, který projednáváme, byl projednáván téměř rok na půdě Poslanecké sněmovny. Pracovaly na něm odborné týmy, právní týmy ODS společně s právními týmy pana bývalého ministra Bureše. Málokterý materiál je takto podrobně projednáván v rámci legislativního procesu. Málokterý materiál získal takovou shodu na půdě Poslanecké sněmovny napříč politickým spektrem. Málokterý materiál tolik pomůže české podnikatelské veřejnosti. Proto vás, dámy a pánové, prosím, při projednávání tohoto materiálu – budeme hlasovat o senátní a následně poslanecké verzi – ať je váš názor na squeeze-out takový či onaký, moc vás prosím, mějte na paměti, že samotný zákon upravuje řízení před obchodními rejstříky a že tento návrh je pro českou podnikatelskou veřejnost velmi důležitý.“. Samotné jednání v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, stejně jako v Senátu Parlamentu České republiky (viz vystoupení předkladatele poslance Pospíšila a senátorů Kubína, Paukrtové, Stodůlky, Sefziga na 4. schůzi Senátu Parlamentu České republiky dne 31. března 2005) tak dokládá, že pozměňovací návrh poslance Doležala byl vnímán jako něco, co vůbec s původně předloženým návrhem na změnu obchodního zákoníku a občanského soudního řádu (rejstříkové řízení) nesouvisí. Obdobná situace nastala i při přijetí první změny práva nuceného výkupu zákonem č. 377/2005 Sb., kde byla novelizace této úpravy vložena v podobě pozměňovacího návrhu poslance Doležala.
40.
Ústavní soudÚstavní soud stojí na stanovisku, že posouzení způsobu, jakým byla napadená ustanovení zákona navržena, projednána a schválena, je součástí hodnocení toho, zda byl takový zákon přijat ústavně předepsaným způsobem (§ 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Návrh poslance Doležala nemění ani nedoplňuje návrh podaný poslancem Pospíšilem. Ten se týkal jiné problematiky, nicméně rovněž předpokládá existenci obchodního rejstříku a zápisů do něj. Ústavní soud se proto musel nejdříve vypořádat s otázkou, zda při přijímání zákona č. 216/2005 Sb. nedošlo k tak závažnému porušení pravidel zákonodárné procedury, které by mělo vést ke zrušení tohoto zákona právě z tohoto důvodu (viz nález Pl. ÚS 77/06, vyhlášen pod č. 37/2007 Sb.).
41.
Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu (k tomu nález č. 37/2007 Sb.) může vybočení z omezeného prostoru vyhrazeného pozměňovacím návrhům nabýt povahy překročení intenze daného návrhu anebo přesahu extenze předmětu vymezeného návrhem zákona. Tento požadavek úzkého vztahu nebo bezprostřední souvislosti obsahu a účelu návrhu a pozměňovacího návrhu k němu je součástí základů parlamentní techniky a reglementového práva. Vnáší do projednávání zákonů a parlamentní procedury vůbec potřebný řád. Každý stát a v jeho rámci často každá sněmovna zákonodárného sboru však hledá vlastní prostředky, jak zajistit, aby tento požadavek byl dodržen, popř. stanoví speciální pravidla pro vybočení z jejich mezí (např. zvýšenou kvalifikovanou většinu, podporu určitého počtu dalších poslanců, vyjádření nebo souhlas navrhovatele, nové projednání návrhu). Stejně tak se liší v jednotlivých státech intenzita soudního přezkumu dodržení těchto pravidel. K této problematice proto neexistuje univerzální stanovisko. Ústavní soud svůj přístup vymezil právě ve výše citovaném nálezu, kde zdůraznil, že o tzv. „přílepek“ se jedná v případě, kdy se technikou pozměňovacího návrhu k návrhu zákona připojí úprava zcela jiného zákona, s legislativní předlohou nesouvisejícího. Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu tak ústavně konformní výklad ustanovení upravujících právo podávat pozměňovací návrhy k projednávanému návrhu zákona vyžaduje, aby „pozměňovací návrh skutečně toliko pozměňoval předkládanou právní úpravu, tzn. v souladu s požadavky tzv. pravidla úzkého vztahu, podle kterého se pozměňovací návrh musí týkat téhož předmětu návrhu, který je v legislativním procesu právě projednáván, by daný pozměňovací návrh neměl vybočit z omezeného prostoru vyhrazeného pozměňovacím návrhům v podobě extenzivního překročení předmětu projednávaného návrhu zákona“. Právo podávat pozměňovací návrhy je součástí ústavně souladné tvorby vůle parlamentem demokratického státu. Pozměňovací návrh je však svou povahou návrhem akcesorickým k návrhu, který byl podán v podobě zákonodárné iniciativy podle čl. 41 Ústavy. Proto § 63 odst. 1 bod 5 písm. a) jednacího řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů) požaduje, aby se jím vypouštěly, rozšiřovaly nebo měnily některé části „původního návrhu“. Základem parlamentního projednání je tento původní návrh, ke kterému se vyjadřuje vláda podle čl. 44 odst. 1 Ústavy, výbory, jimž návrh zákona nebyl přikázán nebo jednotliví poslanci podle § 91 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Pokud tomu tak není, dochází tím podle Ústavního souduÚstavního soudu k porušení dělby moci. Má to důsledky pro principy tvorby souladného, přehledného a předvídatelného práva, které Ústavní soudÚstavní soud již dříve spojil s atributy demokratického právního státu. Dále tím dochází k obcházení institutu zákonodárné iniciativy podle čl. 41 Ústavy a porušení práva vlády vyjádřit se k návrhu zákona podle čl. 44 Ústavy.
42.
V daném případě ovšem nejde o situaci zcela totožnou s tou, kterou se zabýval Ústavní soudÚstavní soud v citovaném nálezu. Tisk č. 566 obsahoval návrh poslance Jiřího Pospíšila na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Z obsahového hlediska se týkal ustanovení § 3 obch. zák., které mělo být zrušeno, dále § 27 až 34o obch. zák., kde měla být nově upravena hlava třetí části první, týkající se obchodního rejstříku, a konečně § 200a až 200df o. s. ř., týkajících se řízení ve věcech obchodního rejstříku. Nemohl se obsahově týkat práva nuceného výkupu (§ 183i až 183n obch. zák.), neboť tato problematika se do obchodního zákoníku dostala teprve prostřednictvím výše uvedeného návrhu poslance Doležala. Pro posouzení přípustnosti návrhu poslance Doležala to ovšem není podstatné. V tomto případě jde naopak o posouzení meritorního vztahu pozměňovacího návrhu k návrhu původnímu. Východiskem posouzení uvedeného úzkého či meritorního vztahu je „původní návrh“, tedy zákonodárná iniciativa (novelizující zákon) podle čl. 41 Ústavy, nikoli zákon, který je předmětem této iniciativy (novelizovaný zákon). Nerozhoduje proto, zda předmětem novelizace je obchodní zákoník (široký vztah), nýbrž zda jde o novelizaci úpravy obchodního rejstříku v obchodním zákoníku a rejstříkového řízení v občanském soudním řádu (úzký vztah).
43.
Vazba původního návrhu poslance Pospíšila a pozměňovacího návrhu poslance Doležala je tedy jen formální, nikoli meritorní. Proti přípustnosti takového návrhu hovoří zejména jeho závažnost. Vláda neměla možnost se k tomuto návrhu vyjádřit, ačkoli odpovídá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky v otázkách vedení vnitřní i zahraniční politiky. V případě Třinácté směrnice se jedná o plnění závazku vyplývajícího z členství v Evropské unii. Pozměňovací návrh sice není vyloučen, avšak zasahuje do postavení vlády jako zástupce České republiky ve vztahu k Evropské unii. Pozměňovací návrh se sice týká věcí upravených obchodním zákoníkem, nevkládá do původního návrhu úpravu, která by se týkala zcela jiného zákona. Původního návrhu poslance Pospíšila se však týká jen nepřímo, a to jen z toho důvodu, že se o nich vede zápis v obchodním rejstříku, a to způsobem, který neumožňuje soudní přezkum. Sám poslanec Pospíšil uvedl (na 4. schůzi Senátu dne 31. března 2005), že „předložený návrh si nekladl za cíl výrazně změnit platnou hmotněprávní úpravu obsaženou v obchodním zákoníku, která se dotýká obchodních rejstříků. Laicky řečeno, náš návrh v zásadě nemění skutečnosti, které se podle platného obchodního práva zapisují do obchodních rejstříků“.
44.
V nálezu č. 37/2007 Sb. Ústavní soudÚstavní soud ovšem upozornil, že případné posuzování obdobných porušení zásad legislativního procesu v minulosti spojí s testem proporcionality ve vazbě na principy ochrany oprávněné důvěry občanů v právo, právní jistoty a nabytých práv, případně ve vazbě na další ústavním pořádkem chráněné principy, základní práva, svobody a veřejné statky. Ústavní soudÚstavní soud proto musel posoudit i další okolnosti případu, aby nebyla jeho role omezena pouze na přezkum stovek procedurálních pochybení obou sněmoven a jejich řídících orgánů, aniž to mělo jakýkoli dopad na posouzení materiální ústavnosti právního řádu. Pokud by Ústavní soudÚstavní soud začal takto odůvodněným návrhům na zrušení zákona vyhovovat pouze z uvedených procedurálních důvodů na pomezí ústavního pořádku a reglementového práva, vytvořil by se stav značné právní nejistoty zejména tam, kde by jinak napadenému zákonu nebylo z hlediska obsahového možno nic vytknout. Proto bylo nutno posoudit i okolnosti, které by měly Ústavní soudÚstavní soud vést k tomu, aby se neomezil pouze na přezkum dodržení úzkého vztahu původního návrhu a pozměňovacího návrhu.
45.
Ve prospěch tohoto vztahu hovoří to, že provedení nuceného výkupu se zapisuje do obchodního rejstříku (§ 183l odst. 1 obch. zák.) a že způsob takového zápisu podle § 200da o. s. ř. je předmětem řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem vedeného pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05. Případné shledání neústavnosti této úpravy by mělo důsledky i pro toto řízení. Nelze pominout i skutečnost, že v případě nálezu č. 37/2007 Sb. se jednalo o dosud nerealizovaný zákon. V iniciačním případě čl. II a čl. III zákona č. 443/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 319/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, totiž zákon ještě aplikován nebyl. Kromě toho by byla jeho aplikace v podstatě jednorázovou záležitostí. V projednávané věci jde naopak o úpravu práva nuceného výkupu, která byla již dvakrát změněna. Vláda tak měla možnost své stanovisko vyjádřit a uplatnit vlastní zákonodárnou iniciativu. Tato úprava již na rozdíl od iniciačního případu byla mnohokrát aplikována v praxi, ve které - stejně jako v teorii - vyvolala řadu sporů, jejichž řešení od Ústavního souduÚstavního soudu očekává jak společnostní, tak zejména soudní praxe na úseku obchodního práva. To se týká i zákonodárce, který má transponovat Třináctou směrnici v podobě zákona o nabídkách převzetí (Poslanecká sněmovna. Tisk č. 358 z 14. listopadu 2007), tak soudní moci. V této souvislosti třeba připomenout, že Ústavní soudÚstavní soud se v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 23/04 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 38, nález č. 137, vyhlášen pod č. 331/2005 Sb.) přihlásil ke zdrženlivosti v hodnocení samotného postupu přijímání zákonů. V takovém případě by formální zrušení právní úpravy práva nuceného výkupu jako celku (nic jiného by v daném případě nepřicházelo do úvahy) znamenalo nebezpečí, kdy totožná úprava bude přijata znovu, pouze s tím rozdílem, že budou dodrženy všechny požadavky zákonodárného procesu. Ústavní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci formální a procedurální aspekty přezkumu ustupují z hlediska principu proporcionality požadavkům principů materiálního právního státu, právní jistoty a efektivní ochrany ústavnosti.
V.
Posouzení ústavnosti úpravy práva výkupu
46.
Navrhovatel ve svém shrnujícím podání z 28. února 2007 konstatuje, že česká právní úprava výkupu účastnických cenných papírůcenných papírů vykazuje velký počet vad, jejichž kombinovaný efekt způsobuje, že tato právní úprava je v rozporu s právem na pokojné užívání majetku a s právem na spravedlivý proces, jakož i s právem Evropských společenství a mezinárodním právem. Jak však vyplývá z výše uvedené sumarizace výtek, ve většině případů je nekonkretizuje ve smyslu požadavků, které vyplývají z čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy. Oproti předchozím podáním na první místo zařadil tvrzené rozpory s komunitárním právem, aniž blíže charakterizoval, v čem by to mělo znamenat současně potřebu zásahu Ústavního souduÚstavního soudu ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy. Proto bylo nutno vyjít i z dřívějších podání navrhovatele, kde ještě byla určitá ústavněprávní argumentace výrazněji zapracována (sub 13 až 22).
47.
Základní otázkou je posouzení ústavnosti samotného institutu nuceného výkupu jak z hlediska ústavního pořádku České republiky [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy], tak z hlediska mezinárodních závazků České republiky podle čl. 1 odst. 2 Ústavy. V této souvislosti bylo nutno vypořádat se s námitkou porušení čl. 11 odst. 4 Listiny a zejména s otázkou možného zásahu do vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a 3 Listiny přesto, že navrhovatel svůj návrh o uvedená ustanovení neopírá. V tomto ohledu bylo třeba posoudit, zda:
a)
ústavní pořádek, bez ohledu na Třináctou směrnici, takový zásah do vlastnického práva připouští, a zda kritérium pro vymezení hlavního a minoritních akcionářů odpovídá principu přiměřenosti zásahu;
b)
zda je zásah legitimní a racionální, když zákon důvody pro uplatnění práva nuceného výkupu neuvádí, a zda odpovídá povaze a zvláštnostem vztahů v akciové společnostiakciové společnosti;
c)
zakotvením práva nuceného výkupu stát dostál své ochranné funkci a neumožnil nepřiměřený zásah do vlastnického práva;
d)
tento zásah odpovídá podmínkám stanoveným v čl. 4 odst. 2 a čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě;
e)
nedošlo k zásahu do nabytých práv a narušení zásady legitimního očekávání.
48.
Předtím, než Ústavní soudÚstavní soud zaujal stanovisko k výše uvedeným otázkám, bylo nutno vypořádat se s poslední verzí podání navrhovatele, která se opírá především o domnělý rozpor úpravy práva nuceného výkupu s Třináctou směrnicí (sub 6 a 7). Zde nezbývá, než konstatovat to, co již Ústavní soudÚstavní soud několikrát uvedl (zejména nález Pl. ÚS 50/04, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 40, nález č. 50, vyhlášen pod č. 154/2006 Sb., a Pl. ÚS 36/05, vyhlášen pod č. 57/2007 Sb.). Referenčním hlediskem přezkumu ústavnosti zákonů podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a čl. 88 odst. 2 Ústavy je ústavní pořádek. Ústavní soudÚstavní soud není kompetentní v rámci takového řízení přezkoumávat soulad vnitrostátního práva s komunitárním právem. Aplikace komunitárního práva jako bezprostředně použitelného práva (viz rozsudek Evropského soudního dvora, věc 106/77, Amministrazione delle Finanze dello Stato proti Simmenthal SpA. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce: Pretura di Susa - Itálie. Nepoužití zákona, který je v rozporu s právem Společenství, vnitrostátním soudem známý jako Simmenthal II, dostupný ve Sbírce rozhodnutí, ročník 1978, s. 629, např. na adrese http://eur-lex.europa.eu) je v kompetenci obecných soudů, které mají v případě pochybností o aplikaci tohoto práva možnost, popř. povinnost obrátit se na Evropský soudní dvůr s předběžnou otázkou podle čl. 234 SES. Z hlediska referenčních kritérií rozhodování Ústavního souduÚstavního soudu se nic nemění. Z čl. 1 odst. 2 Ústavy i pro Ústavní soudÚstavní soud jako státní orgán České republiky vyplývá povinnost evropsky konformního výkladu (viz též nález sp. zn. Pl. ÚS 66/04, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 41, nález č. 93, vyhlášen pod č. 434/2006 Sb., ve vztahu k unijnímu právu) ústavního pořádku v oblastech, kde se komunitární právo a právní řád České republiky stýkají (závazek loajality podle čl. 10 SES). Musí ovšem jít o výklad ústavního pořádku ve vztahu k vnitrostátnímu právu. Navrhovatel však požaduje, aby Ústavní soudÚstavní soud rozhodl o jeho námitkách směřujících k vadné transpozici komunitárního práva. Ty proto Ústavní soud ponechal stranou. V případě, že by se navrhovatel omezil pouze na ně, bylo by třeba návrh odmítnout pro nepříslušnost Ústavního souduÚstavního soudu. Ústavní soudÚstavní soud ovšem musí při rušení právních předpisů brát členství v Evropské unii v úvahu z hlediska čl. 1 odst. 2 Ústavy a zvažovat případné využití možnosti, kterou mu dává § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
49.
Totéž platí pro námitku nerespektování nijak blíže nespecifikovaných mezinárodních smluv o ochraně investic. I v tomto případě se jedná o otázku jejich aplikace v judikatorní činnosti obecných soudů, které jsou takovými smlouvami vázány za podmínky, že splňují požadavky čl. 10 Ústavy. Obsahuje-li taková úmluva odlišnou právní úpravu, je třeba uplatnit princip aplikační přednosti takové úmluvy. Protože se nejedná o problém hierarchie vztahové (podle právní síly), nýbrž hierarchie aplikační, je třeba odkázat na pravidla zakotvená v čl. 10 a čl. 95 odst. 1 Ústavy.
50.
Stejně tak Ústavní soudÚstavní soud ponechal stranou námitky navrhovatele, které pouze směřují k požadavku provést výklad obyčejného práva. Nejasnosti v zákonné úpravě musí odstraňovat judikatura obecných soudů a odstranění případných nejednotností v rozhodování obecných soudů je v kompetenci Nejvyššího soudu. Ústavní soudÚstavní soud již vícekrát konstatoval, že do této oblasti může vstoupit jen v případě, kdy se současně jedná o porušení ústavního pořádku a nepřesnost, neurčitost a nepředvídatelnost právní úpravy extrémně narušuje základní požadavky na zákon v podmínkách právního státu.
51.
Základní otázkou proto je ústavní přípustnost nuceného výkupu akciíakcií v právním státě (čl. 1 odst. 1 Ústavy) z hlediska požadavků legality, racionální zdůvodnitelnosti (zákaz svévole), potřebnosti, právní jistoty, předvídatelnosti a určitosti práva. Teprve po jejím zodpovězení je možno posoudit, zda jeho úprava v jednotlivostech splňuje ústavní kritéria. Na tomto základě bylo možno rozhodnout, zda bude případně zrušena tato úprava jako celek nebo pouze její jednotlivé části. Již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 59/2000 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 22, nález č. 90, vyhlášen pod č. 278/2001 Sb.) Ústavní soud zdůraznil význam ekonomických činitelů pro výklad ustanovení ústavního pořádku, která upravují problematiku fungování tržní ekonomiky. Proto je třeba k výkladu ustanovení o nuceném výkupu přistupovat z hlediska zvláštností oblasti, na kterou mají být aplikována a ze které pramení problémy, jejichž řešení má být právně regulováno. Akciová společnostAkciová společnost má jinou povahu než odborová organizace, spolek, politická strana či náboženská společnost. Stejně tak nelze podle stejných měřítek hodnotit splnění ústavních požadavků na vznik, fungování a zánik takové společnosti. Členství v ní založené na vlastnictví akciíakcií nelze srovnávat s placením členských příspěvků nebo vytěsnění tzv. minoritních akcionářů s vyloučením člena ze spolku nebo politické strany. Proto je též chápání akcionářů jako vlastníků ve srovnání s vlastníky jiného majetku předmětem diskusí zejména v případě minoritních vlastníků (tzv. pasivní vlastníci - blíže Lee, J.: Four Models of Minority Sharoholder Protection in Takeovers. European Business Law Review, roč. 2005, č. 4, s. 809). Cílem akciové společnostiakciové společnosti je soustředění kapitálu, investování, podnikání a dosahování zisku. V případě, že jeden z akcionářů dosáhne stanoveného podílu akciíakcií podle § 183i odst. 1 a 4 obch. zák., nastává v akciové společnostiakciové společnosti situace, kdy zbývající akcionáři mohou (ale nemusí) přestat být pro takovou společnost přínosem. Platí to jak z hlediska významu jejich podílu na celkovém kapitálu společnosti, tak pro jejich možnosti ovlivňovat přijímání rozhodnutí v ní. Naopak jejich účast může zatěžovat akciovou společnostakciovou společnost z hlediska nákladů na její chod, svolávání valných hromad a jejich rozhodování s ohledem na práva těchto akcionářů. Značný počet malých akcionářů může (ale nemusí) představovat pro společnost zbytečné zvýšené náklady správy a vedení. Akciová společnostAkciová společnost má povinnost vůči takovým akcionářům v nezměněném rozsahu, ačkoli jejich možný přínos k jejímu dalšímu rozvoji, k přijímání strategických i jiných rozhodnutí, je prakticky nulový. Většina těchto argumentů je součástí podkladové zprávy skupiny expertů pro přijetí Třinácté směrnice známé jako „Winterova zpráva“ (podle předsedajícího skupině Jaapa Wintera - text Report of the High Level Group of Company Law Experts on Issues Related to Takeover Bids. Dostupné na adrese:
http://ec.europa.eu/internal_market/company/docs/takeoverbids/2002-01-hlg-report_en.pdf, s. 60–61). V současnosti převládá názor, že akciové společnostiakciové společnosti vyžadují pružný právní rámec k dosahování svých strategických cílů, což nemůže být vždy dosaženo cestou uzavírání smluv. Proto by měl zákonodárce vytvářet potřebné podmínky (tak van der Elst, Ch., van den Steen, L.: Squeezing and Sellingout – a Patchwork of Rules in Five European Member States. European Company Law, roč. 2007, č. 1, s. 25). Dalším významným faktorem v podmínkách České republiky je kupónová privatizace, která vytvořila podstatně jiný typ akcionářské struktury akciových společnostíakciových společností než ve státech, jejichž zkušeností a právní úpravy se navrhovatel dovolává. Již proto srovnávání se státy, kde k takové masové akci nedošlo, není zcela namístě. Ústavní soudÚstavní soud tento aspekt pouze připomíná, aniž by se k tomuto způsobu privatizace vyjadřoval z hlediska jeho výhodnosti (k tomu nález sp. zn. Pl. ÚS 38/01, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 29, nález č. 39, s. 357, vyhlášen pod č. 87/2003 Sb.). Totéž platí pro úvahy z hlediska potřebnosti zavedení institutu nuceného výkupu z důvodu konkurenceschopnosti a zvýšení zájmu zahraničních investorů o podnikání na domácím trhu.
52.
Postavení akcionářů nelze srovnávat s členskými právy v jiných typech sdružení a společností. Podíl akcionáře je dán velikostí jeho investice a současně rizika, která z tohoto důvodu nese. Práva akcionářů (jejich přehled viz Dědič, J. a kol.: Akciové společnostiAkciové společnosti. 6. vyd., Praha 2007, s. 235-238) se proto liší, stejně jako jejich povinnosti. Je-li akcionář držitelem 90 % akciíakcií, vliv zbylých akcionářů na chod společnosti je mizivý a možnost podílet se na zásadních rozhodnutích o směřování společnosti je iluzorní. Právo na vysvětlení a informační povinnost může komplikovat strategická rozhodnutí hlavního akcionáře. Taková rozhodnutí mohou být rovněž napadána jako forma zneužití většiny hlasů ve společnosti v neprospěch menšiny (§ 56a obch. zák.). Již samotná možnost takových sporů může ztěžovat podnikatelské záměry hlavního akcionáře. Nelze nevidět, že zákaz zneužití postavení může objektivně omezovat hlavního akcionáře s ohledem na přítomnost zbývajících akcionářů. Naopak poukaz na možné zneužívání jejich práv není v tomto směru rozhodující. Zatímco v situaci 90% podílu se v případě hlavního akcionáře uplatňují v plné míře jak složky účasti, podnikání a kapitálu, minoritní akcionáři či minoritní akcionář se již podílí pouze kapitálově jako investor, zatímco složka rozhodovací je prakticky potlačena. Bude-li jim zajištěna přiměřená náhrada za takovou investici, nelze mít za takto nastavených podmínek nuceného výkupu námitky z hlediska ústavnosti. Nelze též vyloučit, že takové opatření může být i ku prospěchu minoritních akcionářů, neboť za určitých podmínek takový druh akciíakcií ztrácí na své hodnotě a akcieakcie se stávají neprodejnými, neboť o ně přestává být zájem. Proto vytvoření zákonné úpravy pro nucený výkup akciíakcií lze za určité situace rovněž chápat jako možné zvýhodnění minoritních akcionářů z hlediska zvýšení zájmu o převzetí akciové společnostiakciové společnosti. Potenciální zájemce má zpravidla zájem o získání společnosti jako celku, což může příznivě ovlivnit cenu akciíakcií (např. Münchener Kommentar zum Aktiengesetz. 2. vyd., Bd. 9/1, § 327a - § 327f, Vorbemerkung, AktGWpÜG. SpruchG. München 2004, Pozn. č. 3). Výkladem právní úpravy proto nelze jednoznačně v rámci abstraktní kontroly dospět k závěru o neústavnosti této úpravy. Na základě využití možnosti nuceného výkupu není vyloučen zásah do ústavně zaručených práv společníků, ale takováto možnost sama o sobě neústavnost nezpůsobuje. To by mohlo nastat jen v případě, že by stát v rámci své ochranné funkce neposkytl minoritním akcionářům prostředky právní ochrany. Skutečnost, že na základě právní úpravy určitého institutu (např. vazba, vyhoštění, vyvlastnění, vyloučení ze spolku) může dojít k porušení ústavně zaručených práv, ještě nezpůsobuje neústavnost. K tomu by došlo teprve v případě, kdy jejich ústavní „zaručení“ by se ukázalo jako fiktivní.
53.
K obecné námitce, že se jedná o formu vyvlastnění, třeba uvést, že subjektem, který minoritní akcionáře zbavuje jejich práva, není orgán veřejné moci prosazující veřejný zájem. Nucený výkup akciíakcií podle § 183i obch. zák., stejně jako převod jmění na společníka podle § 220p obch. zák., představuje určitý způsob uspořádání majetkových poměrů aprobovaný státem a je srovnatelný s jinými formami úpravy vlastnických poměrů v manželství, ve společenství vlastníků bytových jednotek nebo mezi spoluvlastníky obecně. Ústavní soudÚstavní soud proto stojí na stanovisku, že stejně jako minoritní akcionáři by se na něj v jiné pozici mohl obrátit tzv. hlavní akcionář. Ten je rovněž vlastníkem a rovněž má nárok na ochranu svých vlastnických, společnostních a podnikatelských práv z hlediska Listiny (čl. 11 odst. 1 a 3, čl. 26 odst. 1 a 2), což je okolnost, kterou navrhovatel pomíjí. Má-li každý akcionář právo soudně napadnout usnesení valné hromady (§ 183 ve spojení s § 131 odst. 1 obch. zák.), nese riziko paralyzování akceschopnosti akciové společnostiakciové společnosti hlavní akcionář v daleko větší míře. Proto se jedná o případ řešení kolize základních práv a svobod, nikoli o vyvlastnění ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny. Jedná se o vytvoření možnosti pro to, aby valná hromada rozhodla o změně struktury soukromovlastnických poměrů mezi akcionáři (obdobně názor německé doktríny Schmidt-Aßmann, E.: Der Schutz des Aktieneigentums durch Art. 14 GG. In: Der Staat des Grundgesetzes. Festschrift für Peter Badura. Tübingen 2004, s. 1023), byť za dohledu České národní bankybanky a se zaručenou možností soudní ochrany. To, že stát plní svou ochrannou funkci, ještě neznačí, že mu lze přičítat zásah do práv minoritních akcionářů jako v případě vyvlastnění. V právním řádu nejde o opatření ojedinělé (srov. § 142 občanského zákoníku). Umožňuje-li však stát v rámci akciové společnostiakciové společnosti právně regulovaným způsobem nuceně vykoupit akcieakcie určité skupiny akcionářů jiným akcionářem, musí tato úprava splňovat obdobná, nikoli však totožná kritéria jako v případě vyvlastnění, protože o vyvlastnění nejde. To se týká především ochrany ústavně zaručených práv menšinových akcionářů, jako jsou na prvním místě ochrana vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 1 a 3 Listiny a práva se sdružovat s jinými za účelem podnikání podle čl. 2 odst. 3, čl. 20 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny.
54.
Na tomto základě proto musel Ústavní soudÚstavní soud posoudit z hlediska zásady proporcionality vhodnost a potřebnost takové možnosti postupu hlavního akcionáře, neboť v daném případě se nejedná prvotně o střet veřejného zájmu a základního práva, nýbrž o střet dvou základních práv, kde proti sobě stojí osoby soukromého práva (vlastníci), nikoli veřejná moc jednající podle pravidel čl. 2 odst. 2 Listiny a osoba soukromého práva jednající v rámci pravidel čl. 2 odst. 3 Listiny. Tzv. vytěsnění či právo nuceného výkupu, někdy nepřesně označované jako squeeze-out či freeze-out (k různým významům těchto pojmů viz Garza, J. J.: Rethinking Corporate Governance: The Role of Minority Shareholders - A Comparative Study. St. Mary's Law Journal, roč. 1999-2000, s. 621-625) je známo právním řádům řady zemí, v rámci Evropské unie se to dokonce předpokládá na základě transpozice Třinácté směrnice. Někde je nucený výkup omezen jen na akciové společnostiakciové společnosti, jako např. v České republice, Německu, Francii, Itálii, Nizozemí, Velké Británii, Polsku, jinde se uplatňuje obecně (v Rakousku Bundesgesetz über den Ausschluss von Minderheitsgesellschaftern - GesAusG. BGBl. I., č. 75/2006), někde se vztahuje jen na společnosti s kótovanými cennými papírycennými papíry, jinde i na ostatní. Liší se rovněž podmínky, za kterých může k vytěsnění dojít. Měřítkem přezkumné činnosti Ústavního souduÚstavního soudu však není rozpor či nesoulad napadené právní úpravy se zahraniční úpravou, nýbrž ústavní pořádek. To, že tuzemská právní úprava může zajišťovat nižší standard ochrany práv minoritních akcionářů, nutně neznamená, že je protiústavní. Nic však nebrání tomu, aby se zahraniční zkušenosti staly zdrojem inspirace pro její zdokonalení. Pouhá argumentace existencí tohoto institutu v jiných státech nemá pro řešený případ sama o sobě význam, není-li jen doplněním argumentace ústavní. Nelze vyjít z domněnky, že úprava v určitém státě je závazným vzorem pro jiné státy. To konečně dokládají i snahy po určité unifikaci v rámci Evropské unie, které po více než desetiletém úsilí vyústily do přijetí již zmiňované Třinácté směrnice v roce 2004.
55.
Ekonomické a právní důvody úpravy tohoto institutu jsou vzájemně podmíněny. Původně akciová společnostakciová společnost rozhodovala podle principu jednomyslnosti a vycházelo se z předpokladu, že zákonem nelze do poměrů takové společnosti zasahovat. Uplatňovala se tzv. vested rights theory, která stála na stanovisku, že určitá práva nemůže společník bez svého souhlasu pozbýt. Ta se ukázala z hlediska hospodářských potřeb zcela neudržitelnou již od konce 19. století. Proto byla nahrazena principem většinového rozhodování (k tomu podrobně Carney, W. J.: Fundamental Corporate Changes, Minority Shareholders and Business Purposes. Amarican Bar Foundation Research Journal, roč. 1980, s. 69, 77n.). S rozvojem ekonomiky, růstem počtu akciových společnostíakciových společností a akcionářů, se na základě původních představ o spolkovém charakteru a nabytých právech (střet strategie členství a strategie investice) začala projevovat tyranie menšiny s právem veta (podrobněji Weiss, E. J.: The Law of Take Out Mergers: A Historical Perspective. New York University Law Review, roč. 1981, č. 4, s. 627-657, pro Velkou Británii s. 685n.). Proto se postupně překonávaly původní představy a vývoj vedl k současnému stavu nejen v USA, nýbrž i v jednotlivých vyspělých evropských státech, a od roku 2004 rovněž v rámci Evropské unie. Důležité je to, že tento proces je upraven právně a zřetelně, čímž se liší od tzv. divokého vytěsnění, kdy se k vytlačení menšinových akcionářů používají jiné prostředky vedoucí rovněž k tomuto cíli, nejsou průhledně upraveny a umožňují postihnout menšinové akcionáře, jejichž podíl výrazně přesahuje i 5 % až 10 %, jak je při právu nuceného výkupu standardem. Současně tento institut bývá chápán jako legitimní doplněk k úpravě povinných nabídek převzetí, které upravuje § 183b odst. 1 obch. zák. (k tomu Dědič, J. a kol.: Akciové společnostiAkciové společnosti. 6. vyd. Praha 2007, s. 307).
56.
Pro Ústavní soudÚstavní soud je v případě nuceného výkupu podstatné, že tento ekonomicky podložený postup (racionalita a vhodnost zásahu) je právně upraven tak, jak se to požaduje v podmínkách právního státu (legalita zásahu). Není proto třeba posuzovat otázku veřejného zájmu stejným postupem jako u vyvlastnění (viz též sub 66 v souvislosti se stanovením výše náhrady). Veřejný zájem se projevuje v principu tržního hospodářství a svobody podnikání jiným způsobem a uplatňuje se jinými prostředky, mezi jiným i vytvářením vhodných právních podmínek pro fungování akciových společnostíakciových společností. Hlavní akcionář se neřídí veřejným zájmem ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny, neboť je věcí jeho úvahy umožněné obchodním zákoníkem, aby se rozhodl, zda zbývající akcionáře vykoupí, a tím se stane jediným akcionářem, který bude rozhodovat podle vlastní úvahy bez jednání valné hromady a dalších institutů práva akciových společnostíakciových společností (tzv. going private v anglosaském právu). V případě práva nuceného výkupu nejde o obvyklé rozhodování na valné hromadě. Jde o většinu kvalifikovanou a situovanou tak vysoko, že možné námitky zneužití postavení jsou již prakticky potlačeny. Při rozhodování kvalifikovaně většinového vlastníka nemohou minoritní akcionáři ani blokovat jednání valné hromady podle § 185 odst. 1 obch. zák., natož zabránit přijetí zásadních rozhodnutí, ať již je třeba k jejich přijetí většiny prosté (§ 186 odst. 1 obch. zák.), kvalifikované (§ 186 odst. 2, 3 a 4 obch. zák.) nebo kombinované se zákazem majorizace (§ 186 odst. 4 obch. zák.). Při podílu devět ku jedné nelze hovořit o faktické možnosti menšinových akcionářů rozhodování společnosti ovlivňovat, jde jen o možnou faktickou komplikaci jejího fungování. Takto nastavený požadavek 90% kvalifikované většiny daleko překračuje to, co se z hlediska § 66a obch. zák. považuje za ovládnutí společnosti. Z hlediska principu proporcionality lze s ohledem na takový poměr již těžko něco namítat, budou-li dodrženy další kautely ochrany vlastnického práva v rámci úpravy vlastního postupu při nuceném vykoupení (přiměřená náhrada, právní ochrana).
57.
Umožnění nuceného výkupu v obchodním zákoníku neznamená, že kvalifikovaně většinový akcionář bude vždy považovat za potřebné zbývající akcionáře vykoupit. To je věcí jeho podnikatelského rozhodnutí, které je omezeno lhůtou a takovými podmínkami, které sice neochrání členství minoritních akcionářů (aspekt sdružovacího práva, svobody podnikat a možnost rozhodovat) v akciové společnostiakciové společnosti, ale ochrání jejich stávající majetkový podíl vyjádřený v podobě akciíakcií, což je podmínkou ústavní konformity takové úpravy (čl. 4 odst. 4 Listiny). Na prvém místě taková úprava musí vést hlavního akcionáře ke zvážení, zda se mu vůbec vyplatí využití jeho práva, které mu poskytuje § 183i odst. 1 obch. zák., a to v situaci, kdy společnost plně ovládá. To však plyne z výše zdůrazněné ekonomické povahy takové transakce, takže po právní stránce není třeba rozhodnutí o samotném využití práva nuceného výkupu (na rozdíl od náhrady za výkup) odůvodňovat. Plyne to z pojetí tržní ekonomiky v současné době (oproti stavu do poloviny 20. století, kdy se chránilo členství), kdy se očekává, že většinový akcionář sám zváží, zda náklady na provedení nuceného výkupu mu přinesou zisk (k tomu např. Schön, W.: Der Aktionär im Verfassungsrecht. Festschrift für Peter Ulmer. Berlin 2003, s. 1387-1388). Úkolem státu a jeho orgánů (Česká národní bankabanka, soud) není přezkoumávat možné vyhlídky správnosti podnikatelského rozhodnutí, nýbrž posoudit, zda byly splněny zákonné podmínky k provedení takové akce, a poskytnout případně právní ochranu vykupovaným akcionářům. Stejně tak vazbu na strategický záměr investora možno dovodit z § 183n odst. 3 obch. zák., kde se nepřímo předpokládá, že s takovým záměrem bude investor o zisk 90% podílu usilovat. Pokud by tak neučinil hned (lhůta tří měsíců), tuto možnost již ztrácí.
58.
Stanovená hranice 90 % je výsledkem úvahy zákonodárce, který by mohl stanovit případně i hranici nižší, stejně jako vyšší (95 % v SRN, Polsku, Nizozemí, Francii, Belgii, 98 % ve Švýcarsku). Tak tomu bylo i v České republice pro případ zrušení společnosti bez likvidace v době od 31. prosince 2001 do 11. července 2002 (nabytí účinnosti zákona č. 308/2002 Sb., novelizujícího obchodní zákoník). Z hlediska ústavního pořádku a dodržení ochranné funkce státu v rámci úpravy vzájemného postavení společníků je hranice 90 % vyjádřením potřebné limity a nevzbuzuje pochybnosti již s ohledem na evropský standard, za který lze považovat hranice obsažené ve Třinácté směrnici a využívané v řadě dalších států. Namítá-li navrhovatel (sub 6a) nesoulad vyjádření této hranice se Třináctou směrnicí, je třeba odkázat na to, co bylo uvedeno sub 28 a 48. Z pohledu Ústavního souduÚstavního soudu jde o věc obyčejného práva a splnění podmínky § 183i odst. 1 obch. zák. je věcí obecných soudů, nikoli úkolem Ústavního souduÚstavního soudu v rámci abstraktní kontroly ústavnosti zákona.
59.
K námitce navrhovatele (sub 7), že se jedná o porušení Evropské úmluvy, je třeba uvést, že je obecná, blíže z hlediska postavení minoritních akcionářů nespecifikovaná a pouze opakující to, co je uváděno v jiných bodech návrhu. Dovolává se přitom rozhodnutí ve věci Bramelid a Malmström proti Švédsku z roku 1982, č. rozhodnutí 8588/79 a 8589/79, a zejména James a další proti Spojenému království (sub 15). Posléze uvedený případ se ovšem týká nikoli vlastnictví akciíakcií, nýbrž stanovení ceny v rámci práva odkupu bytů v dlouhodobě užívané zemědělské usedlosti. Evropský soud pro lidská práva, stejně jako bývalá Evropská komise pro lidská práva, z hlediska čl. 1 Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě řadí pod pojem majetku rovněž akcieakcie akciových společnostíakciových společností (výslovně rozsudek Sovtransavto Holding proti Ukrajině z 25. července 2002 v bodě 91). To ovšem v daném případě není předmětem sporu a žádný z účastníků to nepopírá. Stejně tak není zásadním problémem nucený výkup minoritních akcionářů (přehled rozhodnutí v oblasti akciových společnostíakciových společností viz in Schreuer, Ch., Kribaum, U.: The Concept of Property in Human Rights Law and Interantional Investment Law. In: Human Rights, Democracy and the Rule of Law. Liber amicorum Luzius Wildhaber. Zürich etc. 2007, zejména s. 752-758; Frowein, J. A., Peukert, W.: Europäische Menschenrechtskonvetion. 2. vyd. Kehl etc. 1996, s. 784), nýbrž ochrana před svévolí hlavního akcionáře a dostatečná právní ochrana (rozhodnutí Bramelid a Malmström proti Švédsku z 12. října 1982 in fine). K samotné možnosti práva nuceného výkupu a jeho vztahu k vyvlastnění již bylo zaujato stanovisko výše. Pokud navrhovatel dále poukazuje na problémy spojené s nejasnou právní úpravou a nedostatečnou právní ochranou, bude jim věnována pozornost níže.
60.
Konečně bylo třeba posoudit otázku, kterou sice navrhovatel neuvádí, jež je nicméně relevantní z hlediska povahy akciové společnostiakciové společnosti samotné, a zejména z hlediska způsobu, jakým se právo nuceného výkupu do právního řádu České republiky dostalo. Protože právo nuceného výkupu je relativně novým institutem obchodního práva, bylo nutno posoudit, zda nedošlo k zásahu do nabytých práv a narušení zásady právní jistoty. Ústavní soudÚstavní soud se ve své judikatuře vícekrát ochranou nabytých práv a principem právní jistoty zaobíral a konstatoval, že ke znakům právního státu neoddělitelně patří princip právní jistoty a ochrany důvěry občana v právo a že tento postup zahrnuje zákaz retroaktivity (srov. již nález sp. zn. IV. ÚS 215/94, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 3, nález č. 30, Pl. ÚS 33/01, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 25, nález č. 28, vyhlášen pod č. 145/2002 Sb.). V právní teorii a praxi se činí rozdíl mezi pravou a nepravou retroaktivitou, neboť na každý z uvedených typů retroaktivity je z hlediska přípustnosti pohlíženo odlišně. V případě nepravé retroaktivity nová právní norma ponechává staré právní úpravě k řešení otázku vzniku již existujících právních vztahů, v minulosti učiněných právních úkonů a nároků z nich plynoucích, a pouze do budoucnosti mění práva a povinnosti spojené s těmito již vzniklými právními vztahy. Zatímco pravá retroaktivita je kromě několika výjimek nepřípustná, pro nepravou retroaktivitu platí, že je v zásadě akceptovatelná. V posuzovaném případě se jedná právě o obecně přijímanou nepravou retroaktivitu. Úprava nuceného výkupu se nijak nedotýká samotného nabytí účastnických cenných papírůcenných papírů a nároků s nimi spojených, vzniklých před účinností přijaté úpravy, ta pouze od okamžiku své účinnosti, tedy do budoucna, stanoví povinnost menšinového akcionáře strpět zásah do jeho vlastnického práva za předpokladu, že jsou naplněny zákonem předvídané podmínky, které z ústavního hlediska zaručují dovolenost tohoto zásahu. Zrušení staré a přijetí nové právní úpravy s sebou nese zásah do principu zachování nabytých práv a do důvěry jednotlivce v právo (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 7, nález č. 13, vyhlášen pod č. 63/1997 Sb.). Podle čl. VI zákona č. 216/2005 Sb. ustanovení týkající se nuceného výkupu nabyla účinnosti dnem 1. července 2005, s výjimkou ustanovení § 183i, 183k, 183l, 183m a 183n, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, tj. dne 3. června 2005. Z hlediska ústavních pravidel vyhlašování zákonů podle čl. 52 Ústavy k porušení ústavního pořádku nedošlo. V tomto směru Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že součástí principu právní jistoty není nepochybně neměnnost právní úpravy po celou dobu trvání právního vztahu. Právo je dynamický systém reagující na vývoj a tendence ve společnosti, a proto je nezbytné, aby doznávalo změn v závislosti na jejích potřebách, v daném případě v oblasti obchodního práva, která se v podmínkách České republiky postupně rozvíjí na základě přebírání zkušeností právních úprav rozvinutých ekonomik. To se týká i akcionářů, kteří nabyli akcieakcie před 3. červnem 2005 a kteří mohli počítat s možností převzetí svých akciíakcií hlavním akcionářem podle § 220p obch. zák., pokud se jimi stali od účinnosti zákona č. 370/2000 Sb. Právní úprava nuceného výkupu akciíakcií nebyla retroaktivní a nastala v situaci, když již obdobná úprava tzv. nepravého vytěsnění byla v obchodním zákoníku obsažena.
61.
Na závěr Ústavní soudÚstavní soud k této věci podotýká, že legitimní očekávání vlastníka akciíakcií nedosahuje takové intenzity jako legitimní očekávání vlastníků jiného majetku, vzhledem k tomu, že samotná povaha vlastnictví akciíakcií nezaručuje akcionářům neměnné postavení ani absolutní rovnost akcionářů, neboť rozsah vlastnických práv je odvozen od počtu akciíakcií shodné nominální hodnoty a z povahy podstaty akciové společnostiakciové společnosti vyplývá možnost „rizika“ změn postavení jejích společníků, zejména minoritních akcionářů [srov. usnesení sp. zn. IV. ÚS 324/97 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 10, usn. č. 8) a IV. ÚS 720/01 (nepublikováno)]. Posouzení této otázky na základě testů známých v zahraničí (např. fair market value price, net asset value method, Delaware block method, earnings value method, reasonable expectations test, defeated expectations argument atd. - též sub 66, rozlišuje se též výkup v rámci otevřených nebo uzavřených společností) je v rámci řízení o abstraktní kontrole ústavnosti vyloučeno, neboť může zahrnovat posouzení očekávání investora pouze v obecné rovině. V praxi však takový investor není - vždy je zde konkrétní akciová společnostakciová společnost v konkrétní situaci (v době nákupu akciíakcií a v době provedení nuceného výkupu, pro nakupující mimo společnost a uvnitř společnosti, tržní cena a výnosová cena) a je zde konkrétní situace na kapitálovém trhu (hodnota akcieakcie závisí nejen na stavu konkrétní akciové společnostiakciové společnosti). Tato otázka může být řešena pouze v rámci postupu podle § 183i odst. 5 obch. zák. (přezkum Českou národní bankoubankou) a § 183k obch. zák. (soudní ochrana vlastníků účastnických cenných papírůcenných papírů). V rámci abstraktní kontroly ústavnosti zákona lze pouze posoudit z hlediska proporcionality, zda je zásah možný, potřebný a žádoucí z hlediska jiného základního práva, zda zde ochrana vůbec je a zda je dostatečně zaručena. Samotný institut nuceného výkupu akciíakcií podle § 183i až 183n obch. zák. je proto možno považovat za opatření, jehož provedení se pohybuje v mezích ústavního pořádku České republiky.
62.
Co se týče vzájemného vztahu hlavního a menšinového akcionáře z hlediska respektování rovnosti, je třeba zdůraznit, že pojetí rovnosti vystupuje v mnoha různých polohách. Proto pouhý paušální poukaz na rovnost akcionářů, bez ohledu na povahu vlastnictví účastnických cenných papírůcenných papírů, je prakticky bez významu. Jak již bylo uvedeno výše, samotná povaha vlastnictví akciíakcií nezaručuje akcionářům neměnné postavení ani jejich absolutní rovnost, neboť rozsah jejich vlastnických práv je odvozen od počtu akciíakcií shodné nominální hodnoty a z povahy akciové společnostiakciové společnosti vyplývá možnost „rizika“ změn postavení jejích společníků, zejména minoritních akcionářů (srov. usnesení sp. zn. IV. ÚS 720/01). Na postavení společníků v takové kapitálové společnosti nelze mechanicky přenášet pravidla, která platí v jiných sdruženích, popř. v jiných formách rozhodování (např. v oblasti volebního práva). Hlasovací právo akcionáře je spojeno s akciíakcií (§ 180 odst. 2 obch. zák.). Protože znakem akciové společnostiakciové společnosti a její zvláštností je možnost, aby jeden společník měl akciíakcií více (nikoli jeden společník - jedna akcieakcie stejné jmenovité hodnoty), liší se i postavení a možnosti společníků v této společnosti. Jedná se především o rovnost z hlediska velikosti podílu na základním kapitálu akciové společnostiakciové společnosti (stejná jmenovitá hodnota akcieakcie \\- stejný počet hlasů - § 180 odst. 2 obch. zák.), proto z tohoto hlediska o nějaké nerovnosti hovořit nelze. To by bylo možné jen v situacích, kde obchodní zákoník zakotvuje práva akcionářů bez ohledu na počet akciíakcií, které vlastní, jako např. právo účasti na valné hromadě, právo hlasovat, právo na informace, právo uplatňovat návrhy a protinávrhy (§ 180 odst. 1 obch. zák.), právo na jejich ochranu (§ 182, § 183 obch. zák.). Z tohoto pohledu dochází ovšem naopak ke ztížení pozice hlavního akcionáře, jehož investice může být na základě uplatnění takových práv ohrožena. Právě proto je, jak bylo vyloženo výše, ústavně přípustné, aby hlavní akcionář zvážil, zda využije možnost nuceného výkupu. Porušení principu rovnosti v tomto ohledu proto Ústavní soudÚstavní soud neshledal. Poukaz na čl. 3 odst. 1 Listiny, podle kterého se základní práva a svobody zaručují všem bez rozdílu majetku, by bylo v projednávané věci absurdní, s ohledem na povahu akciové společnostiakciové společnosti, a navrhovatel to ani netvrdí. Ani z čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, popř. z čl. 14 Evropské úmluvy nelze dovodit, že by rozlišení v postavení akcionářů z hlediska kritéria vlastnictví devíti desetin akciíakcií mohlo být s ohledem na výše popsané důsledky považováno za nerozumné a neobjektivní. Podstatné z pohledu uplatnění zákazu diskriminace je, že obchodní zákoník z hlediska vymezení hlavního akcionáře a minoritních akcionářů nestanoví žádné výjimky. Možnost provedení nuceného výkupu hlavním akcionářem nelze považovat za bezdůvodné zvýhodnění, neboť je založena na racionálních a objektivních důvodech (viz výše). Stejně tak zde nelze zjistit existenci nerovného postavení srovnatelných skupin minoritních akcionářů z hlediska stejné možnosti uplatnit své akcieakcie ve stejném rozsahu, jako to může učinit za stejných podmínek (zákonem vymezených) srovnatelná skupina dalších (jiných) minoritních akcionářů (k tomu srov. nález Pl. ÚS 38/01, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 29, nález č. 39, s. 355, vyhlášen pod č. 87/2003 Sb.). Dopady právní úpravy nuceného výkupu jsou pro všechny minoritní akcionáře stejné. Obdobně nelze v takové situaci považovat za zásah do vlastnického práva povinnost učinit nabídku převzetí v případě dosažení určitého stupně podílu na základním kapitálu společnosti. V této souvislosti však Ústavní soud zdůrazňuje, že k vyváženosti právní úpravy postavení minoritních akcionářů by přispělo, kdyby zákonodárce upravil rovněž jejich právo na to, aby v takové situaci hlavní akcionář měl nejen právo, ale i povinnost na jejich žádost jejich akcieakcie odkoupit (tzv. sell-out, popř. nabídková povinnost).
63.
Stejně je třeba přistupovat k otázce zachování čl. 11 odst. 1 Listiny, podle kterého vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Ani zde nelze spatřovat rozdíly v obsahu práv vlastníků akciíakcií. Způsob rozhodování valné hromady, založený na vlastnictví akciíakcií určité jmenovité hodnoty, je plně v souladu s povahou tohoto typu podnikatelského sdružování podle čl. 11 odst. 1 a 3, čl. 20 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny. Stanoví-li obchodní zákoník různý stupeň ochrany menšiny v akciové společnostiakciové společnosti v závislosti na významu přijímaného rozhodnutí (jednomyslnost, devět desetin, tři čtvrtiny, dvě třetiny, prostá většina - § 183i odst. 1, § 186 obch. zák.) a váže to dále na vzájemný poměr vlastníků akciíakcií (§ 66a obch. zák.), nelze proti tomu z ústavního hlediska nic namítat.
64.
Dodržení pravidla čl. 11 odst. 1 Listiny o stejné ochraně vlastnického práva je možné posoudit pouze hodnocením pozice vlastníků ve stejných situacích. Proto nelze zákonné prostředky ochrany z jiných oblastí (např. vlastnictví nemovitostínemovitostí) mechanicky přenášet na ochranu akciového vlastnictví. Navrhovatel ovšem argumentuje pouze srovnáváním právních pozic hlavního akcionáře a minoritních akcionářů, což je však jen jeden úhel hodnocení. Stejně významné je hodnocení pozice minoritních akcionářů v podobných situacích, avšak takovou argumentaci návrh postrádá. Proto při dalším hodnocení jednotlivých námitek navrhovatele Ústavní soudÚstavní soud ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny přihlížel i k postavení minoritních akcionářů v řízení o zrušení akciové společnostiakciové společnosti s převodem jmění na hlavního akcionáře (§ 220p obch. zák.).
65.
Většina námitek navrhovatele souvisí s tvrzenou nedostatečnou ochranou práv menšinových akcionářů v průběhu přípravy nuceného výkupu, zejména z hlediska ochrany před zneužitím práva ze strany hlavního akcionáře. Ústavní soudÚstavní soud musí především zdůraznit, že tvrzení navrhovatele jsou obecné povahy a měla by své místo v řízení o ústavní stížnosti minoritního akcionáře, pokud by byla podložena fakty konkrétního případu. V řízení o abstraktní kontrole ústavnosti zákona ovšem Ústavní soudÚstavní soud vystupuje v jiné pozici. Podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu kromě kompetenčních a procedurálních otázek hodnotí především obsah zákona z hlediska jeho případného rozporu s ústavním pořádkem [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy], nikoli jeho možnou realizaci společníky nebo aplikaci Českou národní bankoubankou a soudy v praxi. Proto je třeba při hodnocení těchto námitek podotknout, že Ústavní soudÚstavní soud nepovažuje za vyloučené, že k zásahu do ústavně zaručených práv společníků, stejně jako samotné akciové společnostiakciové společnosti jako právnické osoby soukromého práva, může dojít nebo že k tomu dochází. To však není předmětem tohoto řízení. Ke zrušení zákona může dojít jen v případě, kdy aplikující orgány již jiný výklad používají (např. nález sp. zn. Pl. ÚS 48/95, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 5, nález č. 21, vyhlášen pod č. 121/1996 Sb.), čímž tuto ústavní povinnost porušují, a ústavně konformní výklad nepřichází do úvahy. Pouhá možnost jiného výkladu sama o sobě ještě nezakládá důvodnost či nedůvodnost návrhu (srov. usnesení Pl. ÚS 6/03, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 30, usn. č. 18, s. 579). Ústavní soud proto musí respektovat typ řízení, ve kterém se o ústavnosti jedná (abstraktní kontrola, konkrétní kontrola z podnětu obecného soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy nebo akcesorické posouzení podle § 74 zákona o Ústavním soudu, když již k tvrzenému zásahu došlo a bylo pravomocně rozhodnuto).
66.
Argumentace navrhovatele se bez ohledu na celkový rozsah návrhu (58 stran a další obsáhlé přílohy) dá shrnout do několika základních bodů, kde na prvém místě vystupuje námitka úpravy a postupu při stanovení náhrady za nuceně vykupované akcieakcie. Jak bylo řečeno výše, otázka rejstříkového řízení je vyčleněna a řešena v řízení vedeném pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05. Navrhovatel namítá zejména tu skutečnost, že cena je určena na základě znaleckého posudku, který byl určen hlavním akcionářem. Na prvém místě se proto Ústavní soudÚstavní soud zabýval otázkou způsobu vymezení výše protiplnění. Ústavním kritériem není čl. 11 odst. 4 Listiny. V daném případě je s ohledem na to, co bylo výše uvedeno k povaze akciové společnostiakciové společnosti, povaze akcieakcie a povaze práva nuceného výkupu, nutno vycházet z čl. 4 odst. 4 Listiny a přihlížet k podstatě a smyslu vlastnictví akcieakcie. Jak uvedl Ústavní soudÚstavní soud v již zmíněném usnesení sp. zn. IV. ÚS 324/97, vlastnictví akcieakcie je spojeno s určitým rizikem. Ústavní imperativy ochrany vlastnictví a případné náhrady za ztracený majetek se proto pochopitelně liší v případě ochrany vlastnictví nemovitostinemovitosti sloužící k bydlení, úspor v bancebance nebo právě v případě vlastnictví akcieakcie. Vlastník akcieakcie proto musí počítat s tím, že se jedná o investici, která je svou podstatou spjata s právem na podnikání (teprve poté s právem se sdružovat), a tudíž také s podnikatelským rizikem. Může přinést několikanásobný zisk, stejně jako může být naprosto znehodnocena; to vše v různém časovém období. Proto je v obecné právní úpravě velmi obtížné stanovit všechna možná kritéria pro stanovení ceny akcieakcie.
Obchodní zákoník proto na více místech volí obrat „přiměřená“ cena, který podrobuje navrhovatel kritice, když zdůrazňuje nejasnost základních atributů náhrady za akcieakcie, neboť pojmy „přiměřenost“ a „spravedlnost protiplnění“ jsou podle jeho názoru subjektivní. S tímto názorem se Ústavní soudÚstavní soud neztotožnil. Obchodní zákoník používá tento pojem v souvislosti s cenou akciíakcií na více místech (§ 156 odst. 4, § 183c odst. 5, § 183g odst. 1, § 186a odst. 4, § 190c odst. 1). Oba pojmy naopak respektují možnosti zákonné úpravy. Právní úprava nuceného výkupu hovoří o přiměřenosti ceny (§ 183k odst. 1 a § 183m odst. 1 obch. zák.) v souvislosti s jejím stanovením. V § 183j odst. 2 obch. zák. je stanovena povinnost předložit v pozvánce na valnou hromadu v oznámení o jejím konání též vyjádření představenstva, zda považuje výši protiplnění za spravedlivou. Bez ohledu na oprávněné pochybnosti o legislativním způsobu vyjádření stanoviska představenstva (k tomu Štenglová, I.: Obchodní zákoník. Komentář. 11. vyd., C. H. Beck, Praha 2006, s. 672) je nepochybné, že obchodní zákoník počítá s tím, že cena může být stanovena odchylně od představ orgánů společnosti. Přiměřenost značí požadavek přihlédnout ke všem podstatným okolnostem v souvislosti s nuceným výkupem. To znamená, že je z pohledu zákona vyloučeno, aby byla stanovena subjektivně. Jen to by mohlo vést k rozhodnutí o neústavnosti takové právní úpravy. To, že obchodní zákoník chápe tento pojem jako návod k objektivnímu hodnocení, plyne již z toho, že počítá s jejím soudním přezkumem; cena stanovená nikoli na základě objektivních kritérií by se vymykala soudnímu přezkumu. Konečně vyloučení neústavního subjektivního kritéria lze dovodit i ze zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, v podobě požadavku nestrannosti znalce, jeho odborných znalostí a vyloučení v případě podjatosti (§ 4, 6, 11). Možno též poukázat na judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu v otázkách podjatosti znalců (např. nález II. ÚS 35/03, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 30, nález č. 102), která v konkrétních případech vymezila přísná hlediska pro posouzení znaleckých posudků. To, že náklady na vyhotovení znaleckého posudku jsou hrazeny hlavním akcionářem, samo o sobě ještě nemůže vést k obecnému závěru, že tyto posudky jsou již tím vadné, protože stejnou námitku by bylo možno vznést v případě, že by byly hrazeny minoritním akcionářem. Poukazuje-li se v návrhu v tomto řízení, ale i v jiných zemích (srov. usnesení 2. senátu Spolkového soudního dvora z 25. července 2005, sp. zn. II ZR 27/03, rovněž vyjádření sub 32), na špatné zkušenosti s některými znalci, nemůže to vést k paušálnímu závěru, že takto bude v rozporu s požadavky zákona o znalcích a tlumočnících postupovat každý znalec. Ústavní soudÚstavní soud si je vědom toho, že v praxi může docházet, a také dochází, k porušování těchto pravidel. To však není důvodem pro to, aby byla za neústavní prohlášena právní úprava, která může být vykládána a aplikována neústavně. Ze stejných důvodů by potom musel Ústavní soudÚstavní soud zrušit např. institut vazby, vyvlastnění, rozpuštění politické strany atd. Právě proto, že v praxi může dojít k porušení ústavně konformní právní úpravy, je zajištěno právo na soudní ochranu. Zda je cena přiměřená, je věcí odborného a nestranného hodnocení. Protože názor vykupujícího a vykupovaného se může rozcházet, je upraven postup přezkoumání takové ceny nezávislým a nestranným orgánem v podobě České národní bankybanky, což by ovšem, s ohledem na její povahu, nedostačovalo. Proto je ve smyslu čl. 4 a 81 Ústavy ještě garantována ochrana v podobě soudního rozhodnutí. Konečně je třeba poznamenat, že ani v jiných státech není postupováno jinak. Např. nejnovější rakouská úprava (viz § 1 Bundesgesetz über den Ausschluss von Minderheitsgesellschaftern, BGBl. I., č. 75/2006) hovoří o „Gewährung einer angemessenen Barabfindung“, tedy poskytnutí přiměřeného odstupného v hotovosti, aniž stanoví cokoli dalšího (totéž doslovně § 327a odst. 1 německého akciového zákona, avšak s určitými kritérii v jiných ustanoveních). Pokus najít jiný způsob určení této ceny v SRN, založený na nevyvratitelné domněnce přiměřenosti v případě, že ji akceptuje nejméně 90 % vykupovaných akcionářů, ztroskotal (viz Stumpf, Ch.: Grundrechtsschutz im Aktienrecht. Neue Juristische Wochenschrift, roč. 2003, č. 1, s. 9). Proto Ústavní soudÚstavní soud v tomto bodě neústavnost obchodního zákoníku neshledal.
Je věcí praxe, jaká kritéria se zde vyvinou. V tomto směru je příznačné stanovisko bývalé Komise pro cenné papírycenné papíry (sub 26). Rovněž obrat „fair market value“, používaný v USA, je kritizován s ohledem na více možných významů a cest k jeho zjištění (viz Fischel, D. R.: The Appraisal Remedy in Corporate Law. American Bar Foundation Research Journal, roč. 1983, s. 885-898). Proto si soudní praxe hledá množství různých tzv. testů (viz sub 61), které se rovněž časem mění. V tomto směru je v USA v oblasti práva akciových společnostíakciových společností považováno za klíčové zákonodárství státu Delaware. Jeho Nejvyšší soud v precedenčním rozhodnutí uvádí, že bez ohledu na množství různých testů bude akceptovat každou rozumnou metodu, která bude všeobecně uznána ve finančním světě [generally accepted techniques used in the financial community and the courts - Weinberger v. UOP, Inc. 457 A.2d 701 (Del) 1983, dostupné např. na www.nyls.edu/pdfs/WeinbergervUOP.pdf, kde se soud zabýval i účelem fúze].
67.
AkcieAkcie, jakožto výraz podílu na určité majetkové hodnotě, je předmětem vlastnického práva. Ochrana takové formy vlastnictví je ovšem stěží srovnatelná s ochranou nemovitého majetku (expropriace), na které je založena dogmatika čl. 11 odst. 4 Listiny. Na její hodnotu mají zásadní vliv situace na trhu a poměry v dané akciové společnostiakciové společnosti (např. tzv. vyhladovění malých akcionářů ve formě nevyplácení dividend, ztráta hodnoty v důsledku neobchodovatelnosti, konjunktura v určitém časovém období atd.). To, že se nejedná o vyvlastnění s předpokladem prokázání veřejného zájmu, jak naopak tvrdí navrhovatel, znamená, že při stanovení výše protiplnění se již k veřejnému zájmu nepřihlíží. O tom již bylo rozhodnuto zákonodárcem obecně závazným způsobem. Je třeba dodat, že při vyvlastnění ve veřejném zájmu jde z povahy věci o určitou oběťoběť požadovanou ve prospěch zájmu celku, v případě nuceného výkupu, s ohledem na právě řečené, Ústavní soudÚstavní soud takový důvod neshledává. Jde o ekonomickou úvahu vykupujícího hlavního akcionáře, zda se mu taková transakce vyplatí. S ohledem na pouze ekonomický rozměr této problematiky, redukovaný na investiční aspekt, to však znamená také to, že např. na rozdíl od vyvlastnění rodinného domku nebude přihlížet k citovým aspektům, sociálním vazbám a důsledkům, i když takové aspekty nejsou přímo vyloučeny (penzijní fond jako minoritní akcionář, ochránci životního prostředí v akciové společnostiakciové společnosti, která je hrozbou pro životní prostředí). Vztah k podílu na základním jmění se tomuto hodnocení vymyká. Jde o nejistou investici, která měla přinést zisk, avšak vzhledem k povaze akciové společnostiakciové společnosti se jedná o investici, která zisk nemusí zaručit.
68.
Co to je přiměřená cena, lze stanovit odborným a na stranách nezávislým postupem pod kontrolou České národní bankybanky s možností soudního přezkumu. S ohledem na okolnosti výkupu spojeného se zásahem do vlastnického práva se přiměřenost ceny kótovaných akciíakcií nikdy nemůže pohybovat pod hranicí tržní ceny. Z tohoto hlediska je třeba obrat „jinou výši protiplnění“ v § 183k odst. 3 obch. zák. chápat jedině jako hranici, pod kterou v rámci soudního přezkumu jít nelze. Jinak řečeno, soud nemůže výši protiplnění napadeného minoritním akcionářem snížit. Totéž platí pro postup České národní bankybanky podle § 183i odst. 5 obch. zák. Z hlediska čl. 11 odst. 1 Listiny by byl jiný výklad znevýhodněním minoritního akcionáře (reformatio in peius). Proto je třeba § 183j odst. 4 obch. zák., podle kterého se návrh na usnesení valné hromady nesmí odchylovat v určení výše protiplnění podle podkladů podle § 183j odst. 6 obch. zák., vykládat tímto ústavně konformním způsobem. V opačném případě by jej bylo třeba zrušit jako neústavní. Znalecký posudek z hlediska přiměřenosti zásahu neslouží ochraně hlavního akcionáře a hlavní akcionář se proti němu nemůže obrátit k soudu; to je umožněno pouze minoritním akcionářům. Nabídne-li hlavní akcionář více, je to věcí jeho podnikatelského rozhodnutí. Jak již bylo zdůrazněno výše (sub 57), rozhodnutí hlavního akcionáře není třeba zdůvodňovat, neboť je založeno na předpokladu, že přes zvýšené náklady se mu investice do výkupu zbývajících akciíakcií vyplatí. A to nikoli proto, že by je získal za výhodnější cenu, nýbrž i proto, že vzhledem k okolnostem může platit i cenu vyšší, o které bude mít představenstvo, z hlediska celkové situace společnosti, pochybnosti (§ 183j odst. 2 obch. zák.). Zákon jednotlivá kritéria pro hodnocení přiměřenosti stanovit nemůže v žádném případě vyčerpávajícím způsobem. Je to věcí odborného posouzení podle finančních a ekonomických nástrojů aprobovaných Českou národní bankoubankou (viz stanovisko bývalé Komise pro cenné papírycenné papíry č. STAN/13/2005 ze dne 9. 11. 2005 k otázce kritérií přiměřenosti a dokladům prokazujícím přiměřenost. Poznamenává se, že toto stanovisko nebylo předmětem řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem, stejně jako praxe České národní bankybanky na jeho základě.).
69.
Pro určení přiměřené ceny zákon stanoví postup, který je rovněž předmětem námitek navrhovatele. Podle § 183m odst. 1 obch. zák. mají oprávněné osoby právo na protiplnění v penězích, jehož výši určí hlavní akcionář; hlavní akcionář doloží přiměřenost protiplnění znaleckým posudkem, který nesmí být starší než 3 měsíce ke dni doručení žádosti podle § 183i odst. 1 obch. zák., a jehož výši přezkoumá Česká národní bankabanka. Znalce vybírá a rovněž náklady jeho činnosti hradí hlavní akcionář (§ 183j odst. 6 obch. zák.). V této souvislosti třeba zdůraznit, že nestranné odborné stanovení přiměřené ceny je třeba považovat za součást ochrany vlastnického práva minoritního akcionáře (sub 67). Proto musí být jeho postavení srovnatelné s jinými vlastníky v obdobné situaci, jak to plyne z čl. 11 odst. 1 Listiny (právo na stejnou ochranu).
70.
V takovém případě je úkolem Ústavního souduÚstavního soudu zhodnotit, zda je tímto způsobem poskytována vůbec ochrana (sub 68 a 69) a zda je úroveň této ochrany srovnatelná s ochranou jiných vlastníků v podobném postavení. Jako takové měřítko mohl Ústavní soudÚstavní soud použít postup při zrušení akciové společnostiakciové společnosti s převodem jmění na hlavního akcionáře, neboť předpoklady převodu jsou stejné jako v případě nuceného výkupu. V tomto případě však § 220p odst. 2 obch. zák. stanoví, že hlavní akcionář je povinen poskytnout ostatním akcionářům přiměřené vypořádání v penězích, jehož výše musí být doložena posudkem znalce. Přitom odkazuje na obdobné použití ustanovení § 59 odst. 3 a 4 obch. zák. Podle tohoto ustanovení se výše přiměřeného vypořádání stanoví podle posudku zpracovaného znalcem „nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem.“. Ústavní soudÚstavní soud proto musel posoudit, zda tento rozdíl ve způsobu stanovení znalce není v případě nuceného výkupu natolik diskriminačním, že dochází k porušení práva na stejnou ochranu podle čl. 11 odst. 1 Listiny.
71.
Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že takto stanovená povinnost hlavního akcionáře sice může ztížit postavení minoritních akcionářů, avšak ne tak závažným způsobem, aby bylo možno hovořit o neústavnosti této úpravy. Již výše bylo poukázáno na postavení znalce při zpracování odborného posudku a jeho nutnou nestrannost. To by samo o sobě bylo ovšem naprosto nedostatečné, kdyby to nebylo doplněno obligatorním dohledem České národní bankybanky podle § 183i odst. 5 ve spojení s přiměřeným použitím § 183e obch. zák. Tento postup se vztahuje na akciové společnostiakciové společnosti s kótovanými i nekótovanými účastnickými cennými papírycennými papíry, jinak by došlo rovněž k porušení pravidla stejné ochrany podle čl. 11 odst. 1 Listiny. I když v případě České národní bankybanky je již, s ohledem na její postavení, předpokládán žádoucí odstup od společníků, nejde přesto o orgán, který splňuje požadavky čl. 4 Ústavy a čl. 36 Listiny. Protože se jedná o ochranu základního práva, není začlenění České národní bankybanky do procesu nuceného výkupu z hlediska ústavního dostačující. Protože však § 183k obch. zák. upravuje postup z hlediska soudní ochrany minoritních akcionářů, dospěl Ústavní soudÚstavní soud k názoru, že samotná skutečnost výběru znalce hlavním akcionářem je sice sama o sobě problémem, ten je však kompenzován dalšími opatřeními ze strany státu. Nicméně není pochyb o tom, že je zde třeba uvažovat o jiném postupu již z toho důvodu, že úkolem právní úpravy by mělo být v maximální míře eleminovat možnost vzniku soudních sporů, a tato úprava k nim začasto povede. Nutno však zdůraznit, že i v Německu, na jehož úpravu se navrhovatel odvolává, je v praxi situace taková, že znalce ustanovuje zemský soud podle sídla společnosti zpravidla na návrh hlavního akcionáře, a judikatura tento postup nezpochybnila (srov. zásadní rozsudek Spolkového soudního dvora z 18. září 2006 sp. zn. II ZR 225/04, zejména body 14 až 17), ačkoli se jedná o velmi častou žalobní námitku.
72.
Navrhovatel též právní úpravě nuceného výkupu vytýká, že účastníkem řízení o předchozím souhlasu České národní bankybanky podle § 183i odst. 5 obch. zák. je pouze hlavní akcionář. S ohledem na odstup České národní bankybanky od společníků a povahu řízení, kde není možné zajistit rozumně účast často tisíců minoritních akcionářů, z nichž je část tzv. anonymních (viz Kotásek, J.: Vytěsnění anonymního akcionáře. Časopis pro právní vědu a praxi, roč. 2006, č. 3, s. 258-259), to lze stěží považovat samo o sobě za neústavní, když Česká národní bankabanka o nuceném výkupu ve správním řízení přímo nerozhoduje (teprve v takovém případě by se jednalo o obdobu vyvlastňovacího řízení). To je v působnosti valné hromady. Česká národní bankabanka v postavení správního orgánu v řízení podle § 183i odst. 5 obch. zák. může vyvolat odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Stejně tak námitka navrhovatele napadající fikci kladného stanoviska České národní bankybanky neobstojí z hlediska ústavního pořádku. Jde o ne neobvyklé opatření proti nečinnosti správního orgánu. Touto úpravou není vyloučena možnost minoritních akcionářů obrátit se na soud, neboť výše protiplnění je vždy předmětem soudního přezkumu bez ohledu na to, zda stát dostál svým povinnostem z hlediska svého dohledu nad přípravou nuceného výkupu prostřednictvím České národní bankybanky či nikoli. Kromě toho toto ustanovení (§ 183e odst. 9 obch. zák.) ani nebylo navrhovatelem napadeno v petitu jeho návrhu.
73.
Dále bylo třeba posoudit zbývající námitky týkající se stanovení výše přiměřené náhrady. Na prvém místě zde navrhovatel namítá nedostatečné záruky zaplacení protiplnění za vykupované akcieakcie (sub 18), kdy ani doplnění úpravy o ustanovení § 183i odst. 6 obch. zák. podle jeho názoru neodstraňuje zcela oprávněný požadavek, aby výplata částky protiplnění, stanovené hlavním akcionářem, byla dostatečně zajištěna. S touto námitkou se Ústavní soudÚstavní soud neztotožnil. Obligatorní deponování prostředků k úhradě smluvních závazků sice není nikde ústavně vyžadováno a není ani zcela běžné v zákonné úpravě, v tomto případě je však třeba vycházet z toho, že se nejedná o právní vztah vzniklý na základě smluvního ujednání, nýbrž vlastnictví k akciímakciím přechází ze zákona. I tato povinnost proto nutí hlavního akcionáře, aby zvážil, zda k nucenému výkupu sáhne, neboť je pochopitelně spjata se zvýšenými náklady za služby bankybanky nebo obchodníka s cennými papírycennými papíry. Proto je třeba z hlediska ústavního považovat tuto úpravu za dostatečnou, nehledě na odpovědnost za její nesplnění včetně možné odpovědnosti trestní. Třeba též poznamenat, že deponování prostředků podle § 183i odst. 6 obch. zák. následuje až po konfirmaci svolání valné hromady Českou národní bankoubankou podle § 183i odst. 5 obch. zák. Prostředky jsou proto zajištěny již po případném zvýšení protiplnění postupem podle § 183e odst. 8 obch. zák. Zákonodárce má přitom možnost tuto úpravu změnit, pokud by se vůbec vyskytl takový případ, který se hypoteticky snaží konstruovat navrhovatel.
74.
Konečně je třeba zmínit námitku chybějící sankce, kdy podle názoru navrhovatele právní úprava nemotivuje hlavního akcionáře k poctivému chování, neboť za jednání v rozporu s dobrými mravy není nijak postihován (sub 11). Jediným jeho rizikem je, že bude možná muset doplatit několika akcionářům, kteří mají dostatek prostředků na vedení sporu o přezkoumání protiplnění před formalisticky uvažujícími soudci. Není respektován požadavek legality ani požadavek proporcionality při přechodu akciíakcií, při řízení o přezkoumání legálnosti opatření vedoucích k přechodu ani při stanovení a přezkoumání výše protiplnění. Ani s touto námitkou se nebylo možno ztotožnit, neboť Ústavní soudÚstavní soud nevidí důvod, pro který by bylo třeba stanovit další speciální prostředky odpovědnosti za porušení povinností hlavního akcionáře. Z hlediska ústavního pořádku je podstatné, že zde vůbec prostředky poskytnuty jsou.
Využije-li hlavní akcionář možnosti nuceného výkupu akciíakcií, kterou mu zákon poskytuje z výše uvedených důvodů, chová se dovoleně a svého práva nezneužívá. Pravidla zákazu zneužití postavení společníka podle § 56a obch. zák., s možností postupu podle § 131 obch. zák. (neplatnost usnesení valné hromady), se pochopitelně vztahují rovněž na nucený výkup akciíakcií. Zneužitím ovšem nemůže být sám zákonem umožněný výkup akciíakcií při dosažení stanoveného podílu na vlastnictví účastnických cenných papírůcenných papírů ve společnosti. Nelze tvrdit, že v rámci podnikatelského prostředí v České republice k takovým situacím nedochází a že ve srovnání s vyspělými ekonomikami je zejména využívání prostředků soudní ochrany zcela dostatečné. Teprve jejich využívání přestavuje v těchto státech skutečný obraz společnostního práva, které nelze bez judikatury vůbec pochopit [Conard, A. F.: The Law of Corporations. Michigan Law Review, roč. 1973, č. 4, s. 648, konstatuje, že bez judikatury bylo společnostní právo ubohým cárem (sad rag)]. Rovněž nelze popřít, že zákonodárce může hledat další prostředky (srov. z nejnovějších výzkumů např. přehledy odpovědnosti až po zrušení společnosti ve studii Miller, S. K., Greenberg, P. S., Greenberg, R. H.: An Empirical Glimpse into Limited Liability Companies: Assessing the Need to Protect Minority Investors. American Business Law Journal, roč. 43/2006, č. 4, s. 609n., přehledy řešení s. 639-646), nicméně pouze účinné využívání soudní ochrany může mít preventivní účinek z hlediska pokusů zneužívat postavení v akciové společnostiakciové společnosti. To však není příliš častým jevem nejen u nás, nýbrž i v jiných státech, kde rovněž kontrola zneužití zůstává spíše možností. To souvisí i s tím, že již sám zákon připouští nucený výkup a není třeba takovou transakci věcně odůvodňovat (k tomu pro SRN např. Kort, M.: Squeeze-out-Beschlüsse: Kein Erfordernis sachlicher Rechtfertigung und bloß eingeschränkte Rechtsmissbrauchskontrolle. Zeitschrift für Wirtschaftsrecht, roč. 2006, č. 33, zejm. s. 1520n., a pro Rakousko Althuber, F., Krüger, A.: Squeeze-out in Österreich. Aktiengesellschaft: Zeitschrift für das Gesamte Aktienwesen, roč. 2007, č. 6, s. 197n.). K námitce zneužití proto Ústavní soudÚstavní soud musí uvést, že v takové situaci v podstatě na pohnutkách hlavního akcionáře nesejde, protože zneužitím by muselo být již úsilí získat oněch požadovaných 90 %. Ani v USA, bez ohledu na možnost žaloby pro náhradu škody, se neuvádí příliš velká úspěšnost takových řízení s ohledem na výdaje na expertízy, znalce a zejména právní zastoupení (Seligman, J.: Reappraising the Appraisal Remedy. George Washington Law Review, roč. 52/1984, s. 860-864).
75.
Navrhovatel poukázal v této souvislosti též na skutečnost, že není upraven další aspekt stanovení výše protiplnění a možného zneužití nuceného výkupu, tj. chybějící stanovení úroků z prodlení s plněním výplaty protiplnění podle § 183m obch. zák. Nelze dovozovat, že taková povinnost musí být pro každý případ výslovně zakotvena již vzhledem k tomu, že se stále jedná o soukromoprávní vztah. To naopak bylo třeba v případě, že by chtěl zákon vyloučit použití právní úpravy obchodně závazkových vztahů pro vztahy vznikající mezi společníky [např. § 369 obch. zák., popř. § 340 odst. 2 obch. zák., ve spojení s § 261 odst. 3 písm. a) obch. zák.]. Proto v případě prodlení s plněním přistupují úroky z prodlení (jako cena peněz, na kterou je nárok ze zákona) podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění nařízení č. 163/2005 Sb. To lze současně chápat jako sankci vůči hlavnímu akcionáři, když úroky z prodlení jsou přitom v soukromém právu považovány za druh paušalizované náhrady škody (srov. Knappová, M., Švestka, J. a kol.: Občanské právo hmotné. 3. díl. 3. vyd. Praha 2002, s. 74, 125, 131).
76.
Co se týče námitek nedostatků soudní ochrany, je třeba vidět, že rozdíly mezi jednotlivými státy, s ohledem na úpravu dalších aspektů nuceného výkupu, vedou k rozdílnému zakotvení práva na soudní ochranu. Samotný přezkum rozhodnutí provést nucený výkup je limitován níže uvedenými poznatky praxe (sub 79 a 80) z hlediska ochrany před možným zneužitím. Stanovení 90% prahu již pochybnosti v tomto směru vylučuje, a proto je omezení soudního přezkumu na další otázky přijatelným. To dokazuje zkušenost států, kde je možné tyto věci soudně zpochybnit. Pro Velkou Británii je konstatován kdysi značný počet soudních žalob, které byly naprosto neúspěšné (již klasická práce Davies, P. L.: Gower and Davies' Principles of Modern Company Law. 7. vyd. London 2003, s. 746, je schopná uvést pouhé tři příklady, kdy 90% akcionář právo spíše zneužil než využil). Proto počet návrhů postupně klesal bez ohledu na to, že čl. 430 Companies Act 1985 podporoval podávání takových návrhů, neboť se mělo jednat o řízení bez povinnosti minoritních akcionářů platit poplatky, nejde-li o návrh zbytečný, nepřípustný nebo kverulantský (vexatious). Tutéž úpravu v podstatě převzal i nový britský Companies Act 2006 v čl. 983. Obdobně v USA klíčový rozsudek Weinberger v. UOP, INC (viz sub 66) konstatuje, že nejde-li v případě tzv. testu úplné férovosti (entire fairness test zahrnuje přezkum férového zacházení a férové ceny) o zjištění podvodného jednání, zůstává v podstatě k rozhodnutí soudem jen otázka posouzení ceny. Kontinentální systém práva pak většinu požadavků, které dovozuje judikatura v USA, stanoví v podobě obecných požadavků přímo v zákoně. Z tohoto hlediska je třeba hodnotit námitky navrhovatele ve vztahu k soudní ochraně minoritních akcionářů, jde-li o neexistenci možnosti předběžně přezkoumat zákonnost postupu při realizaci práva výkupu. Poznamenává se, že otázka ústavnosti zápisu do obchodního rejstříku (§ 200da odst. 3 o. s. ř.) byla vyčleněna do odděleného řízení vedeného pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05 (pozn. red.: dosud neskončeno).
77.
K vadám přezkumného řízení podle § 183k obch. zák. navrhovatel řadí zejména nejasné vymezení okruhu účastníků, druhu řízení, žalobního návrhu a zániku práva dovolávat se nepřiměřenosti plnění (viz podrobně sub 19). Ve vztahu k prvním třem námitkám Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že se jedná o výklad obyčejného práva. Je věcí soudní praxe, aby případné domnělé či skutečné nejasnosti vyřešila. Poukazuje-li navrhovatel na rozdílné postoje obou vrchních soudů z hlediska povahy řízení, a tím postavení jeho účastníků, je věcí Nejvyššího soudu, aby v rámci plnění svých úkolů při sjednocování judikatury takové otázky vyřešil. Ústavní soudÚstavní soud tento úkol plnit nemůže. To by mohl výjimečně činit v případě, že by Nejvyšší soud tuto roli přestal plnit (srov. postup Ústavního souduÚstavního soudu v době neexistence Nejvyššího správního soudu ve vztahu k judikatuře krajských soudů ve věcech správního soudnictví). Ústavní soudÚstavní soud se může takovou otázkou zabývat tehdy, tvrdí-li navrhovatel, že jedna z výkladových možností je neústavní. Namítá-li však pouze to, že jsou zde dvě různé možnosti výkladu, aniž jednu považuje za neústavní, neotevírá se pro Ústavní soudÚstavní soud možnost zásahu. Povinností obecného soudu je, aby poskytl ochranu základním právům podle čl. 4 Ústavy tím, že zvolí výklad ústavně konformní, popř. se v případě pochybností obrátí na Ústavní soudÚstavní soud. Totéž platí o námitkách navrhovatele, že si ustanovení o nuceném právu výkupu odporují s jinými ustanoveními obchodního zákoníku.
78.
Navrhovatel dále namítá nerespektování principu rovnosti zbraní, ochrany slabšího a přístupu k soudu. Uvádí, že i kdyby byla žaloba minoritního akcionáře po právu, k restituci původního stavu nemusí dojít, když je zde určitý fait accompli, vytvořený zápisem do obchodního rejstříku. Soud, který bude ve věci rozhodovat, bude vycházet z vytvořeného stavu a vzhledem k principu právní jistoty a ochrany práv třetích osob bude mít sklon návrh na přezkoumání usnesení valné hromady odmítnout. Proto by mělo dojít k přezkumu ještě před přechodem vlastnického práva jako v řadě jiných států. V České republice je tento přezkum vyloučen podle § 131 odst. 3 obch. zák., protože za pomoci § 131 obch. zák. se vždy hledá důvod pro zastavení řízení či zamítnutí žaloby.
V této souvislosti ovšem navrhovatel jednak konkrétně neuvádí, v čem je vlastně úprava v § 131 odst. 3 obch. zák. neústavní, a konečně ani nenavrhuje její zrušení. Samotné ustanovení § 131 odst. 1 a 2 obch. zák. přitom nevylučuje zrušení usnesení valné hromady o přechodu účastnických cenných papírůcenných papírů na hlavního akcionáře. Stejně tak navrhovatel pomíjí postup minoritního akcionáře podle § 131 odst. 4 obch. zák., který lze uplatnit i bez ohledu na použití § 131 odst. 3 obch. zák. V žádném případě však tímto postupem nemůže být zpochybněn institut samotného výkupu akciíakcií, který je založen přímo zákonem, stejně jako neúčast minoritního akcionáře v rejstříkovém řízení. Ústavní soudÚstavní soud má za to, že takto konstruovaná právní úprava, tj. nemožnost účasti akcionáře v rejstříkovém řízení, s poukazem na uvedené ostatní možnosti uplatňování jeho práv v odlišných samostatných řízeních, má z pohledu proporcionality v konkurenci stojících vlastnických a od nich odvozovaných dalších práv hlavního akcionáře a minoritních akcionářů, jakož i jejich z povahy věci plynoucích odlišných zájmů, své ústavně akceptovatelné odůvodnění, jak bylo již vícekrát konstatováno (poprvé v usnesení sp. zn. IV. ÚS 324/97, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 10, usn. č. 8, s. 365, dále sp. zn. IV. ÚS 720/01). Nemožnost zpochybnit platnost usnesení valné hromady nepřiměřeností výše plnění (§ 183k odst. 4 a 5 obch. zák.) lze považovat za opatření, které neodporuje konstrukci práva nuceného výkupu a je racionální, neboť brání tomu, aby se tímto způsobem ve skutečnosti zavedl soudní přezkum samotného institutu výkupu, když by každý neúspěch hlavního akcionáře v řízení (např. 1000 Kč místo 990 Kč za akciiakcii) znamenal prohlášení valné hromady za neplatnou s důsledky pro zachování práv třetích osob a právní jistoty (srov. § 131 odst. 3 obch. zák.).
79.
Podle navrhovatele není v rámci přezkoumávání výše protiplnění respektován princip ochrany slabší strany, neboť při tomto přezkoumávání se minoritní akcionář podle § 183k obch. zák. dostane ke slovu, teprve když má proti sobě překážky, jako jsou znalecký posudek, stanovisko České národní bankybanky a zápis do obchodního rejstříku, aniž se přitom mohl podílet na řízení či být účastníkem řízení. Tyto námitky samy o sobě nelze považovat za porušení rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny a navrhovatel ani na takové porušení neukazuje. Uvedené „překážky“ jsou pouze předpoklady provedení nuceného výkupu. Stejně tak mohou sloužit k ochraně zájmů minoritních akcionářů. Ústavní soudÚstavní soud pouze poznamenává, ve smyslu výše uvedeného rozboru povahy nuceného výkupu akciíakcií, že rovnost účastníků řízení před soudem spočívá v rovnosti jejich procesních práv, ne v postavení v akciové společnostiakciové společnosti. To se odvozuje od podílu na počtu akciíakcií shodné jmenovité hodnoty a na tom nemohou záruky procesní rovnosti v soudním řízení nic změnit. To platí i na další námitku narušení - jak to nazývá navrhovatel - principu rovnosti zbraní v podobě značného informačního deficitu minoritních akcionářů, pokud jde o stav majetku společnosti a pravděpodobné budoucí hospodářské výsledky, kde se většina posudků opírá o podklady představenstva společnosti. To je tvrzení, které v rámci abstraktní kontroly ústavnosti zákona nemůže obstát. Jedná se o konkrétní podmínky vedení soudního řízení, kde by bylo nutno teprve v rámci posouzení konkrétního případu (např. v rámci řízení o ústavní stížnosti) prokázat, že k porušení procesních zásad došlo.
80.
Jako další vadu soudní ochrany navrhovatel vidí zásadu, že soud je v přezkumném řízení ovládán toliko návrhem žalobce, který má málo informací umožňujících mu v krátké lhůtě vyčíslení správné výše protiplnění. Tvrdí, že k tomu např. v SRN nucen není. Navíc je zde hrozba placení nákladů řízení tím, kdo ve sporu podlehne. Soudní poplatek bude přitom tím vyšší, čím vyšší bude sporná částka protiplnění. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že zahraniční právní úpravy mohou být ve vztahu k minoritním akcionářům přátelštější, což však automaticky neznačí, že domácí právní úprava je v rozporu s ústavním pořádkem. Samotná argumentace zahraniční právní úpravou v tomto směru nemůže stačit, navíc by vyžadovala daleko podrobnější rozbor než pouhý poukaz bez další argumentace (blíže viz zejména komentář k § 4 a 15 in: Münchener Kommentar zum Aktiengesetz. 2. vyd., sv. 9/1, § 327a – § 327f. AktG. WpÜG SpruchG. Mnichov 2004). Lze ji nepochybně využít při dalších úpravách přezkoumávaného institutu. Z hlediska záruk soudní ochrany podle čl. 4 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny je však v tomto směru podstatné, že soudní ochrana zajištěna je, nikoli zda je poskytována preventivně či nikoli. Stát zde má určitý prostor pro zvážení, zda v jeho podmínkách bude možnost žaloby předsunuta vlastnímu rozhodnutí valné hromady. Stejně tak je oprávněn rozhodnout o podmínkách, za kterých bude ochrana poskytována; musí je však nastavit tak, aby ve skutečnosti její využití neznemožnil. Třeba vidět, že přesunutí soudní kontroly až do konečné fáze znamená i značné nebezpečí pro hlavního akcionáře, který může v důsledku pro něj nepříznivého rozhodnutí utrpět daleko větší ztráty než v případě rozhodování v prvotní fázi výkupu. Soudní poplatky, které v této souvislosti navrhovatel zmiňuje, rovněž nemohou být považovány za překážku, i když jsou státy, kde se za určitých podmínek od minoritního akcionáře nepožadují (čl. 983 Companies Act 2006, předtím čl. 430 Companies Act 1985 a po jeho vzoru § 15 odst. 2 Gesetz über das gesellschaftsrechtliche Spruchverfahren. BGBl, roč. 2003, sv. I., částka 25, s. 838). Je věcí zákonodárce, zda zváží takovou možnost s přihlédnutím k tomu, že soudní poplatky plní určitou regulační funkci ve vztahu k nárůstu soudních sporů a s přihlédnutím ke struktuře minoritních akcionářů v České republice. Kromě toho tvrzení, že je touto úpravou hlavní akcionář podněcován k tomu, aby hodnotu protiplnění stanovil co nejníže, ani v obecné rovině neobstojí. Čím níže by taková cena byla stanovena (s ohledem na znalecký posudek a stanovisko České národní bankybanky to nelze takto předpokládat), tím většímu nebezpečí neúspěchu v soudním řízení se vystavuje, včetně hrazení soudních nákladů a náhrady škody.
81.
Rovněž tak se nelze ztotožnit s námitkou nedostatečné ochrany práv menšinových akcionářů, kteří se na soud neobrátili. Státu nelze klást k tíži, že neposkytl ochranu někomu, kdo se na něj s žádostí o ochranu neobrátil. Ústavní soudÚstavní soud je přesvědčen, že emancipovaný jedinec, žijící ve svobodné demokratické společnosti, by měl být uchráněn přílišných protektorských zásahů ze strany státu, a výrazem jeho zralosti je právě ona schopnost střežit si svá práva v duchu zásady vigilantibus iura scripta sunt, samozřejmě za předpokladu, že mu stát poskytne náležité prostředky pro jejich ochranu. Proto tento přístup nebyl v principu shledán protiústavním. Nucený výkup je právem hlavního akcionáře, který svůj podnikatelský záměr nemusí zdůvodňovat. Je věcí jeho posouzení, zda výkup provede (sub 57). Musí však počítat s tím, že bude vykupovat akcieakcie všech minoritních akcionářů v hodnotě, která bude stanovena objektivním, odborným a nestranným postupem, nikoli jen akcieakcie těch, kteří se budou proti navržené výši protiplnění soudně bránit. Stejně tak je třeba předpokládat, že soud může rozhodnout o výši protiplnění pro každého jednotlivého žalujícího minoritního akcionáře shodně. Nepředpokládala-li by to naše právní úprava, byla by zpochybněna konstrukce ekonomického základu nuceného výkupu jako formy uplatnění základního práva vlastníka a podnikatele. Takto je třeba rovněž vykládat § 183k odst. 3 obch. zák., jehož nesrozumitelnost rovněž navrhovatel namítá, neboť jinak by nebyla poskytnuta ochrana vlastnickým právům takových akcionářů. Stejně tak nelze považovat chybějící mechanismus zveřejnění rozhodnutí soudu podle § 183k odst. 3 obch. zák. za zásah do jeho vlastnického práva podle čl. 11 odst. 3 Listiny nebo práva na soudní ochranu podle čl. 38 odst. 2 Listiny. Je věcí minoritního vlastníka, aby si střežil svá práva, když o možnosti zásahu do nich je informován rovněž v Obchodním věstníku podle nařízení vlády č. 503/2000 Sb., o Obchodním věstníku, ve znění pozdějších předpisů.
82.
Navrhovatel uvádí celou řadu dalších námitek, které např. spočívají v nejasnostech kolem lhůty svolání valné hromady, v nedostatečné době přípravy na jednání valné hromady, chybějícím odkazu na § 181 obch. zák. (viz sub 16) atd. Podle navrhovatele existují i názory významných odborníků, které jsou zcela opačné. Podle jeho názoru právní úprava je v tomto ohledu nejasná, neurčitá a matoucí a nesplňuje požadavky stanovené na právní stát v ustanovení čl. 1 Ústavy. I zde platí to, co bylo výše řečeno ohledně role Ústavního souduÚstavního soudu při výkladu obyčejného práva. Navrhovatel též nezdůvodnil, jakým způsobem mohou nejasnosti, které uvádí, představovat porušení čl. 4 odst. 4 Listiny, jak tvrdí. Z hlediska podstaty a smyslu postavení akcionáře v ústavním pořádku bylo již výše vyloženo, že se jedná o kolizi více základních práv a svobod. Z hlediska proporcionality je v tomto případě dána přednost vlastnickému právu a právu podnikat hlavního akcionáře (čl. 11 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny) před právem být společníkem v akciové společnostiakciové společnosti s 90% hlavním akcionářem s tím, že podstata a smysl pozice minoritního vlastníka jako investora je zachována. Přiměřené protiplnění v tomto směru, s přihlédnutím k důvodům nuceného výkupu, zachovává hodnotu akcieakcie jako zvláštního druhu nejisté investice. Ani z tohoto hlediska nelze považovat čl. 4 odst. 4 Listiny za porušený, k tomu třeba připomenout, že aplikace čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny se pohybuje v režimu čl. 41 odst. 1 Listiny.
83.
Totéž se týká soudní ochrany, kde je rovněž zachována její podstata a smysl, i když není pochyb o tom, že zákonodárce mohl být vůči minoritním vlastníkům vstřícnější. Stát však i touto formou plní svou ochrannou funkci a ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (srov. rozhodnutí ve věci Sovtransavto Holding proti Ukrajině ze dne 25. 7. 2002, č. 48553/99, § 96) nelze tvrdit, že by nedostál povinnosti chránit lidská práva a svobody jedinců nacházejících se v jeho jurisdikci. Takový závazek může znamenat též pozitivní povinnost, která zahrnuje i nezbytná opatření pro ochranu majetkových práv, a to dokonce i v případech týkajících se sporů mezi jednotlivci a společnostmi (s odkazem na rozsudky Airey proti Irsku, z 9. října 1979, Series A no. 32, § 25, a López Ostra proti Španělsku, z 9. prosince 1994, Series A no. 303-C, § 55). To podle Evropského soudu pro lidská práva znamená, že stát je povinen upravit soudní řízení poskytující dostatečné procesní záruky a takto umožnit, aby vnitrostátní soudy efektivně a spravedlivě řešily spory mezi soukromníky. Další práva menšinových akcionářů jsou spjata s konáním valné hromady (zejména § 180, 182 a 183 obch. zák.), na které má být rozhodnuto o převodu jmění na hlavního akcionáře. Požadavek regulérnosti postupu hlavního akcionáře je také posílen povinností pořídit notářský zápis o rozhodnutí valné hromady o přechodu účastnických cenných papírůcenných papírů na hlavního akcionáře (§ 183i odst. 2 a 3 obch. zák.), k němuž musí být připojen znalecký posudek a další údaje. Informovanost akcionářů je z hlediska ústavnosti úpravy dostatečným způsobem zajištěna, a to i s ohledem na skutečnost, že akcionáři mají právo nahlédnout a pořídit si opisy nejen ze zprávy představenstva, ale i ze znaleckého posudku. Lze tedy konstatovat, že obchodní zákoník ukládá celou řadu povinností akciové společnostiakciové společnosti a hlavnímu akcionáři k zajištění náležité informovanosti menšinových akcionářů, a současně fakultativně umožňuje následné podání žaloby na určení neplatnosti usnesení valné hromady jako prostředku k dispozici též menšinovým akcionářům ke spuštění procedury soudního přezkumu spravedlivosti a poctivosti postupu hlavního akcionáře. Stejně tak poskytuje ochranu právům zástavních věřitelů (námitka sub 10c), byť ne z hlediska postupu podle § 183k odst. 3 obch. zák. To však nelze právní úpravě výkupu z hlediska ústavního pořádku vytýkat, neboť se nejedná o společníky, kteří by se mohli valné hromady účastnit a uplatňovat tam právo rozhodujícího hlasu. Jedná se primárně o vztah upravený občanským zákoníkem.
84.
Závěrem je nutno konstatovat, že právní úprava práva nuceného výkupu účastnických cenných papírůcenných papírů není, a to nejen z hlediska postupu při jejím vložení do obchodního zákoníku a při jejích změnách, příkladem právní úpravy, která by nevyvolávala řadu pochybností ústavního rázu. S využitím ústavně konformního výkladu lze tyto námitky překlenout. To však neznačí, že v konkrétních případech nemůže dojít k zásahu do ústavně zaručených práv minoritních akcionářů podle čl. 4 odst. 4, čl. 11 odst. 1, čl. 20 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a 2, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny. V tomto případě však Ústavní soudÚstavní soud neposuzoval konkrétní situaci v rámci provádění nuceného výkupu účastnických cenných papírůcenných papírů v konkrétní akciové společnostiakciové společnosti, nýbrž obsahové splnění ústavních požadavků na přijetí zákona a jeho soulad s ústavním pořádkem. V rámci přezkumu jednotlivých složek institutu nuceného výkupu je proto úkolem nejen Ústavního souduÚstavního soudu, nýbrž v prvé řadě obecných soudů (ve smyslu čl. 4 Ústavy), aby poskytly ochranu základním právům.
85.
Pokud jde o žádost o přednostní projednání návrhu Ústavním soudemÚstavním soudem, s ohledem na odmítnutí návrhu, ve kterém byla obsažena, se stalo její projednání bezpředmětným.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 256/2008 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 256/2008 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 11. 7. 2008, částka 81/2008
256
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 3. července 2008
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 10. ledna 2009 nové volby do zastupitelstva obceobce:
obec: | okres: | kraj:
---|---|---
ROUSMĚROV | Žďár nad Sázavou | Vysočina
Ministr:
MUDr. Mgr. Langer v. r. |
Zákon č. 254/2008 Sb. | Zákon č. 254/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
Vyhlášeno 8. 7. 2008, datum účinnosti 1. 9. 2008, částka 80/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o bankách
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 159/2000 Sb.
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o České konsolidační agentuře
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o nakládání se surovými diamanty
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona č. 284/2004 Sb.
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o advokacii
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona č. 344/2005 Sb.
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon o územních finančních orgánech
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon o podnikání na kapitálovém trhu
* ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem
* ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
* ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provádění mezinárodních sankcí
* ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o České národní bance
* ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky
* ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna exekučního řádu
* ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o auditorech
* ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna notářského řádu
* ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2017 (186/2016 Sb.)
254
ZÁKON
ze dne 5. června 2008,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu
Čl. I
V zákoně č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, se část jedenáctá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o bankách
Čl. II
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 216/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 3 písm. k) se slova „(nákup devizových prostředků)“ zrušují.
2.
V § 25a odst. 4 písmeno f) zní:
„f)
boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,“.
3.
V § 37 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
4.
V § 38 odst. 2 se věta třetí nahrazuje větou „Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.“.
5.
V § 38 odst. 3 písmeno e) zní:
„e)
Ministerstva financí za podmínek, které stanoví zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákon o provádění mezinárodních sankcí,“.
6.
§ 44a se zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem
Čl. III
V § 7 odst. 7 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 36/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 70/2006 Sb., se věta třetí nahrazuje větou „Za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy jsou osoby uvedené ve větě první pro účely občanského soudního řízení, exekučního řízení podle exekučního řádu, výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě, trestního řízení, správy daní a při plnění povinnosti vůči příslušnému orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí zproštěny povinnosti mlčenlivosti.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 159/2000 Sb.
Čl. V
V zákoně č. 159/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 15/1998 Sb., a některé další zákony, se část první včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o svobodném přístupu k informacím
Čl. VI
V § 11 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 159/2000 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb., písmeno e) zní:
„e)
činnosti Ministerstva financí podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.“.
Poznámka pod čarou č. 12a se zrušuje.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o České konsolidační agentuře
Čl. VIII
V zákoně č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), se část šestá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o nakládání se surovými diamanty
Čl. IX
V zákoně č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, se část třetí včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech
Čl. X
V zákoně č. 257/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech, se část dvanáctá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona č. 284/2004 Sb.
Čl. XI
V zákoně č. 284/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 344/2004 Sb., se část první včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o advokacii
Čl. XIV
V § 21 odst. 6 větě druhé zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb. a zákona č. 79/2006 Sb., se slova „zvláštního zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti9a)“ nahrazují slovy „zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“.
Poznámka pod čarou č. 9a se zrušuje.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona č. 344/2005 Sb.
Čl. XV
V zákoně č. 344/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 284/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část první včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona, kterým se mění zákon o územních finančních orgánech
Čl. XVI
V zákoně č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část šedesátá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona, kterým se mění zákon o podnikání na kapitálovém trhu
Čl. XVII
V zákoně č. 56/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se část druhá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem
Čl. XVIII
V zákoně č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem, se část sedmá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
Čl. XIX
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 126/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 25a odst. 4 písm. f) se za slovo „činnosti“ vkládají slova „a financování terorismu“.
2.
V § 25b odst. 2 větě poslední se slova „zvláštního zákona19)“ nahrazují slovy „zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí“.
Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje.
3.
V § 25b odst. 3 písmeno d) zní:
„d)
příslušného orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,“.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provádění mezinárodních sankcí
Čl. XX
V zákoně č. 70/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provádění mezinárodních sankcí, se část třetí včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o České národní bance
Čl. XXV
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., zákona č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., se mění takto:
1.
§ 21 zní:
㤠21
(1)
Padělané nebo pozměněné bankovky a mince znějící na koruny české nebo na cizí měnu, nebo bankovky a mince znějící na koruny české nebo na cizí měnu, u kterých vznikne důvodné podezření, že jsou padělané nebo pozměněné (dále jen „podezřelé bankovky a mince“), odebírají právnické osoby bez náhrady a předávají je České národní bance. Tyto osoby jsou oprávněny požadovat od toho, kdo podezřelé bankovky a mince předložil, aby prokázal svou totožnost. Odebrání podezřelých bankovek a mincí oznámí osoba, která je odebrala, orgánům činným v trestním řízení.
(2)
Povinnosti a oprávnění podle odstavce 1 mají i fyzické osoby provádějící směnárenskou činnost nebo poskytující peněžní služby podle devizového zákona.“.
2.
V § 22 písm. b) se slovo „padělaných“ nahrazuje slovem „podezřelých“.
3.
V § 41 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
4.
§ 46d včetně nadpisu zní:
㤠46d
Správní delikty proti peněžnímu oběhu
(1)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provádějící směnárenskou činnost nebo poskytující peněžní služby podle devizového zákona se dopustí správního deliktu tím, že neodebere podezřelou bankovku nebo minci, ač je povinna tak učinit podle § 21 nebo přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství11c), a nepředá ji České národní bance.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.“.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna živnostenského zákona
Čl. XXVI
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 523/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 170/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 3 písm. a) se za slova „provozovatelů platebních systémů11b),“ vkládají slova „činnost osob provádějících nebo zprostředkovávajících převody peněžních prostředků11c), činnost osob podnikajících na základě registrace ke směnárenské činnosti11d), činnost osob podnikajících na základě devizové licence11d),“.
Poznámky pod čarou č. 11c a 11d znějí:
„11c)
§ 2a zákona č. 124/2002 Sb., ve znění zákona č. 253/2008 Sb.
11d)
Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 11 odst. 8 větě druhé se slova „odst. 12“ nahrazují slovy „odst. 11“.
3.
V § 31 odst. 4 se za slova „bez dokladu nabytí,“ vkládají slova „kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty,“ a za slova „identifikovat jeho účastníky“ se vkládají slova „podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“.
4.
V § 31 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 19 se označují jako odstavce 5 až 18.
5.
V § 31 odst. 6 se věta první včetně poznámky pod čarou č. 31b zrušuje.
6.
V § 31 odst. 6 se slova „podle odstavců 4, 5 a 6“ nahrazují slovy „odstavců 4 a 5“.
7.
V § 31 odst. 12 se slova „odstavce 12“ nahrazují slovy „odstavce 11“.
8.
V § 31 odst. 13 se slova „odstavců 12 a 13“ nahrazují slovy „odstavců 11 a 12“.
9.
V § 62 odst. 1 písm. m) se slova „odst. 7“ nahrazují slovy „odst. 6“ a slova „odst. 4, 5, 6“ se nahrazují slovy „odst. 4 a 5“.
10.
V § 62 odst. 1 písm. n) se slova „odst. 8“ nahrazují slovy „odst. 7“.
11.
V § 62 odst. 1 písm. o) se slova „odst. 9“ nahrazují slovy „odst. 8“.
12.
V § 62 odst. 1 písm. p) se slova „odst. 10“ nahrazují slovy „odst. 9“.
13.
V § 62 odst. 1 písm. q) se slova „odst. 12“ nahrazují slovy „odst. 11“.
14.
V § 62 odst. 1 písm. r) se slova „odst. 13“ nahrazují slovy „odst. 12“.
15.
V § 62 odst. 1 písm. s) se slova „odst. 15“ nahrazují slovy „odst. 14“.
16.
V § 62 odst. 1 písm. t) se slova „odst. 16“ nahrazují slovy „odst. 15“.
17.
V § 62 odst. 1 písm. u) se slova „odst. 17“ nahrazují slovy „odst. 16“.
Čl. XXVII
Přechodné ustanovení
Nedokončená řízení ve věci udělení koncese „Směnárenská činnost“ se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavují. Živnostenský úřad do 15 pracovních dnů vrátí žadateli žádost o udělení koncese a doklady připojené k žádosti a zároveň jej poučí o nové právní úpravě registrace ke směnárenské činnosti podle devizového zákona. Živnostenský úřad rovněž vrátí správní poplatek, byl-li zaplacen.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. XXVIII
V části I, položce 10 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 312/2006 Sb., se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 9a zní:
„c)
Provedení identifikace a sepsání veřejné listiny o identifikaci9a) Kč 200
9a)
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky
Čl. XXIX
Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění zákona č. 170/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odst. 8 větě druhé se za slova „Této povinnosti“ vkládají slova „, a to i pro účely trestního řízení,“.
2.
V § 6 odst. 8 větě poslední se slova „zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“ nahrazují slovy „zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a zákona o provádění mezinárodních sankcí“.
3.
V § 12 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „tohoto zákona“ vkládají slova „nebo zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“.
4.
V § 12 odst. 1 písm. b) se slovo „Kčs“ nahrazuje slovem „Kč“.
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ
Změna exekučního řádu
Čl. XXX
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 347/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 5 větě první se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci věty se doplňují slova „a nad dodržováním povinností stanovených exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“.
2.
V § 31 odst. 7 větě druhé se slova „zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“ nahrazují slovy „zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a zákona o provádění mezinárodních sankcí“.
3.
V § 116 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „zákonem nebo stavovským předpisem nebo“ nahrazují slovy „zákonem, stavovským předpisem nebo zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu anebo“.
ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o auditorech
Čl. XXXI
Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění zákona č. 209/2002 Sb., zákona č. 169/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 15 odst. 1 větě poslední se slova „zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“ nahrazují slovy „zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a zákona o provádění mezinárodních sankcí“.
2.
V § 21 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „směrnicí“ se vkládají slova „nebo zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“.
3.
V § 21 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „směrnicemi“ se vkládají slova „nebo zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“.
4.
V § 33 odst. 3 se slova „předpisů a“ nahrazují slovem „předpisů,“ a za slovo „směrnic“ se vkládají slova „nebo zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“.
ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ
Změna notářského řádu
Čl. XXXII
V § 56 odst. 6 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 344/2005 Sb. a zákona č. 70/2006 Sb., se slova „zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“ nahrazují slovy „zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí“.
ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. XXXIII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Zákon č. 253/2008 Sb. | Zákon č. 253/2008 Sb.
Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
Vyhlášeno 8. 7. 2008, datum účinnosti 1. 9. 2008, částka 80/2008
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 6)
* ČÁST DRUHÁ - ZÁKLADNÍ POVINNOSTI POVINNÝCH OSOB (§ 7 — § 29b)
* ČÁST TŘETÍ - ČINNOST ÚŘADU A DALŠÍCH ORGÁNŮ (§ 29c — § 37)
* ČÁST ČTVRTÁ - MLČENLIVOST (§ 38 — § 40b)
* ČÁST PÁTÁ - PŘEVOZY PENĚŽNÍ HOTOVOSTI (§ 41 — § 42c)
* ČÁST ŠESTÁ - PŘESTUPKY (§ 43 — § 53)
* ČÁST SEDMÁ - SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 54 — § 59) č. 1 č. 2 k zákonu č. 253/2008 Sb. č. 3 k zákonu č. 253/2008 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (107/2024 Sb.)
253
ZÁKON
ze dne 5. června 2008
o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje
a)
některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
b)
některá práva a povinnosti fyzických a právnických osob při uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
a to za účelem zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu a vytvoření podmínek pro odhalování takového jednání.
§ 2
Povinné osoby
(1)
Povinnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
úvěrová instituce, kterou je
1.
bankabanka,
2.
spořitelní a úvěrní družstvo,
b)
finanční instituce, kterou, pokud není úvěrovou institucí, je
1.
centrální depozitář, osoba vedoucí evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, osoba vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů, osoba vedoucí evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů4),
2.
organizátor trhu s investičními nástroji,
3.
osoba s povolením k poskytování investičních služeb,
4.
osoba oprávněná k provádění administrace investičního fondu anebo zahraničního investičního fondu, právnická osoba, která spravuje majetek způsobem srovnatelným s obhospodařováním investičního fondu a penzijní společnost,
5.
osoba oprávněná k poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz3),
6.
osoba oprávněná k poskytování leasingu, záruk, úvěrů nebo peněžitých zápůjček anebo k obchodování s nimi,
7.
osoba oprávněná ke zprostředkování spoření, leasingu, úvěrů nebo peněžitých zápůjček,
8.
pojišťovna, zajišťovna, pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění7),
9.
osoba, která vykupuje dluhy nebo pohledávky anebo s nimi obchoduje,
10.
osoba oprávněná ke směnárenské činnosti podle zákona o směnárenské činnosti,
11.
osoba neuvedená v bodech 1 až 10, oprávněná k provádění nebo zprostředkování poštovních služeb, jejichž účelem je dodání poukázané peněžní částky,
12.
osoba poskytující poradenskou činnost pro podnikatele ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách nebo poskytující poradenství a služby týkající se přeměn společností, převodů obchodních závodůobchodních závodů nebo nabytí účasti v obchodní korporaci,
13.
osoba poskytující služby peněžního makléřství,
14.
osoba poskytující služby úschovy cenností nebo pronájmu bezpečnostních schránek,
15.
poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy, kterým je poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv48) včetně úvěrové instituce, pokud poskytují službu spojenou s virtuálním aktivem, nebo osoba poskytující služby spojené s virtuálním aktivem,
c)
provozovatel hazardní hry podle zákona upravujícího hazardní hry s výjimkou provozovatele loterie nebo binga, které nejsou provozovány dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, nebo provozovatele tomboly,
d)
osoba, která
1.
nakupuje nebo prodává nemovité věci,
2.
je realitním zprostředkovatelem; v případě zprostředkování realitní smlouvy podle § 2 písm. d) bodu 2 zákona o realitním zprostředkování, jde-li o nájem, podnájem nebo pacht, však pouze tehdy, pokud výše měsíční platby nebo poměrná část výnosu z nemovité věci poskytnutá propachtovateli přepočtená na jeden měsíc, případně jejich součet, dosáhne alespoň 10 000 EUR,
3.
je dražebníkem podle zákona o veřejných dražbách při činnosti související s dražbou nemovité věci,
e)
osoba oprávněná provádět auditorskou činnost podle zákona o auditorech (dále jen „auditor“), osoba oprávněná poskytovat právní pomoc nebo finančně ekonomické rady ve věcech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, jakož i ve věcech, které s nimi přímo souvisejí, podle zákona o daňovém poradenství (dále jen „daňový poradce“), jiná osoba při poskytování právní pomoci nebo finančně ekonomických rad ve věcech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, jakož i ve věcech, které s nimi přímo souvisejí, k tomu oprávněná podle jiného právního předpisu26) a osoba oprávněná provozovat živnostenskou činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence podle živnostenského zákona,
f)
soudní exekutor při provádění další činnosti exekutora podle exekučního řádu a při úschově peněz, cenných papírůcenných papírů nebo jiného majetku,
g)
notář při úkonech v rámci notářské úschovy8) anebo osoba oprávněná k výkonu advokacie podle zákona o advokacii (dále jen „advokátadvokát“) nebo notář při úschově peněz, cenných papírů nebo jiného majetku svého klienta, anebo jestliže klientem požadované služby mají spočívat nebo spočívají v jednání za klienta nebo pro něj při
1.
obstarávání koupě nebo prodeje nemovité věci nebo obchodního závoduobchodního závodu anebo jeho části,
2.
správě peněz, cenných papírů, obchodních podílů nebo jiného majetku svého klienta, včetně jednání za klienta nebo pro něj v souvislosti se zřízením účtu u úvěrové instituce nebo zahraniční úvěrové instituce anebo účtu cenných papírů a správou takového účtu,
3.
zakládání, řízení nebo provozování obchodní korporace, podnikatelského seskupení nebo jiného obdobného útvaru, a to bez ohledu na to, zda se jedná o právnickou osobu či nikoliv, jakož i získávání a shromažďovaní peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot za účelem založení, řízení nebo ovládání takové korporace, seskupení nebo útvaru,
4.
zakládání nebo správě svěřenského fondu nebo jemu svou strukturou nebo funkcemi podobného zařízení řídícího se právem jiného státu (dále jen „svěřenský fond“), jakož i získávání a shromažďovaní peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot pro svěřenský fond nebo za účelem jeho založení nebo správy, nebo
5.
inkasu, platbách, převodech, vkladech nebo výběrech prováděných při bezhotovostním i hotovostním platebním styku, anebo jakémkoli jiném jednání, které směřuje k pohybu peněz nebo jej přímo vyvolá,
h)
osoba neuvedená v písmenu g), poskytující jiné osobě služby, které mají spočívat nebo spočívají v
1.
zakládání právnických osob nebo svěřenských fondů,
2.
jednání za právnickou osobu nebo svěřenský fond, pokud výkon této služby je pouze dočasný a souvisí se založením a správou právnické osoby nebo svěřenského fondu,
3.
poskytování sídla, adresy, popřípadě i dalších s tím souvisejících služeb pro jinou právnickou osobu,
4.
jednání jako pověřený akcionář pro jinou osobu, pokud tato není společností, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu a která podléhá požadavkům na zveřejnění informací rovnocenným požadavkům práva Evropské unie, nebo
5.
jednání za tuto osobu při činnostech uvedených v písmenu g),
i)
osoba
1.
obchodující s uměleckými díly podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, pokud jejich hodnota dosáhne alespoň 10 000 EUR, kulturními památkami nebo předměty kulturní hodnoty, nebo zprostředkovávající takové obchody,
2.
oprávněná ke skladování uměleckých děl podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, pokud jejich hodnota dosáhne alespoň 10 000 EUR, kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, pokud k němu dochází ve svobodných pásmech,
j)
osoba oprávněná k obchodování s použitým zbožím nebo ke zprostředkování takových obchodůobchodů nebo k přijímání věcí do zástavy,
k)
národní správce rejstříku obchodování s povolenkami podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů27) (dále jen „národní správce“),
l)
svěřenský správcesvěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení u svěřenskému fondu strukturou nebo funkcemi podobného zařízení, které se řídí právem jiného státu, (dále jen „svěřenský správcesvěřenský správce“),
m)
osoba oprávněná vykonávat činnost insolvenčního správceinsolvenčního správce (dále jen „insolvenční správceinsolvenční správce“) nebo osoba oprávněná vykonávat činnost restrukturalizačního správcerestrukturalizačního správce (dále jen „restrukturalizační správcerestrukturalizační správce“),
n)
obchodník s drahými kovy nebo drahými kameny podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu při obchodu v hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší.
(2)
Povinnou osobou je rovněž
a)
zahraniční právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1, která na území České republiky působí prostřednictvím své pobočky nebo provozovny, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí jiná forma usazení, než je pobočka, a to v rozsahu činnosti touto pobočkou nebo provozovnou vykonávané,
b)
na území České republiky působící zahraniční osoba, pokud jako podnikatel vykonává činnosti uvedené v odstavci 1,
c)
podnikatel, který není uveden v odstavci 1 při obchoduobchodu v hotovosti v hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší,
d)
právnická osoba, která není podnikatelem, pokud je oprávněna poskytovat jako službu některou z činností uvedených v odstavci 1, nebo při obchoduobchodu v hotovosti v hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší.
(3)
Povinnou osobou není osoba, která činnosti podle odstavce 1 nevykonává jako předmět svého podnikání, s výjimkou
a)
osoby podle odstavce 2 písm. d),
b)
advokátaadvokáta, který vykonává advokacii jako společník právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie,
c)
osoby podle odstavce 1 písm. h), která tuto činnost vykonává jako činnost svěřenského fondu.
(4)
Povinnou osobou není, s výjimkou plnění informační povinnosti podle § 24 odst. 1, vázaný zástupce oprávněný k činnostem podle odstavce 1 písm. b) bodů 3, 7 a 8.
§ 3
Základní pojmy
(1)
Legalizací výnosů z trestné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoliv ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem; uvedené jednání spočívá zejména
a)
v přeměně nebo převodu majetku s vědomím, že pochází z trestné činnosti, za účelem jeho utajení nebo zastření jeho původu nebo za účelem napomáhání osobě, která se účastní páchání takové činnosti, aby unikla právním důsledkům svého jednání,
b)
v utajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, pohybu majetku nebo nakládání s ním nebo změny práv vztahujících se k majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti,
c)
v nabytí, držení, použití majetku nebo nakládání s ním s vědomím, že pochází z trestné činnosti, nebo
d)
ve zločinném spolčení osob nebo jiné formě součinnosti za účelem jednání uvedeného pod písmeny a), b) nebo c).
(2)
Financováním terorismu je
a)
shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit ke spáchání trestného činutrestného činu teroru, teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, podpory a propagace terorismu nebo trestného činutrestného činu vyhrožování teroristickým činem nebo trestného činutrestného činu, který má umožnit nebo napomoci spáchání takového trestného činutrestného činu, nebo k podpoře osoby nebo skupiny osob připravujících se ke spáchání takového trestného činutrestného činu, nebo
b)
jednání vedoucí k poskytnutí odměny nebo odškodnění pachatele trestného činutrestného činu teroru, teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, podpory a propagace terorismu nebo trestného činutrestného činu vyhrožování teroristickým činem nebo trestného činutrestného činu, který má umožnit nebo napomoci spáchání takového trestného činutrestného činu, nebo osoby pachateli blízké podle trestního zákoníku, nebo sbírání prostředků na takovou odměnu nebo na odškodnění,
c)
pro účely tohoto zákona i financování šíření zbraní hromadného ničenífinancování šíření zbraní hromadného ničení podle odstavce 3.
(3)
Financováním šíření zbraní hromadného ničeníFinancováním šíření zbraní hromadného ničení se rozumí shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit šiřitelem zbraní hromadného ničení nebo bude použit na podporu šíření takových zbraní v rozporu s požadavky mezinárodního práva29).
(4)
Pro účely tohoto zákona není rozhodující, zda k jednání uvedenému v odstavcích 1 až 3 nebo ke spáchání trestného činutrestného činu došlo nebo má dojít zcela nebo zčásti na území České republiky nebo v cizině.
§ 4
Další pojmy
(1)
Obchodem se pro účely tohoto zákona rozumí každé jednání povinné osoby jednající v tomto postavení s jinou osobou, pokud takové jednání směřuje k nakládání s majetkem této jiné osoby jednající v tomto postavení nebo k poskytnutí služby této jiné osobě.
(2)
Obchodním vztahemObchodním vztahem se pro účely tohoto zákona rozumí vztah mezi povinnou osoboupovinnou osobou jednající v tomto postavení a jinou osobou, jehož účelem je nakládání s majetkem této jiné osoby nebo poskytování služeb této jiné osobě, jestliže je při vzniku vztahu s přihlédnutím ke všem okolnostem zřejmé, že bude trvající nebo bude obsahovat opakující se plnění.
(3)
Příkazem klientaPříkazem klienta se pro účely tohoto zákona rozumí každý jeho úkon, na jehož základě má povinná osoba nakládat s majetkem.
(4)
Skutečným majitelem se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
skutečný majitel podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů nebo
b)
fyzická osoba, za kterou se obchod provádí.
(5)
Politicky exponovanou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
fyzická osoba, která je nebo byla ve významné veřejné funkci s celostátním nebo regionálním významem, jako je zejména hlava státu, předseda vlády, vedoucí ústředního orgánu státní správy a jeho zástupce (náměstek, státní tajemník), člen parlamentu, člen řídícího orgánu politické strany, vedoucí představitel územní samosprávy, soudce nejvyššího soudu, ústavního souduústavního soudu nebo jiného nejvyššího justičního orgánu, proti jehož rozhodnutí obecně až na výjimky nelze použít opravné prostředky, člen bankovní rady centrální bankybanky, vysoký důstojník ozbrojených sil nebo sboru, člen nebo zástupce člena, je-li jím právnická osoba, řídicího nebo kontrolního orgánu obchodní korporace ovládané státem, velvyslanec nebo vedoucí diplomatické mise, anebo fyzická osoba, která obdobnou funkci vykonává nebo vykonávala v jiném státě, v orgánu Evropské unie anebo v mezinárodní organizaci,
b)
fyzická osoba, která je
1.
osobou blízkou k osobě uvedené v písmenu a),
2.
společníkem nebo skutečným majitelemskutečným majitelem stejné právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu, jako osoba uvedená v písmenu a), nebo je o ní povinné osobě známo, že je v jakémkoli jiném blízkém podnikatelském vztahublízkém podnikatelském vztahu s osobou uvedenou v písmenu a), nebo
3.
skutečným majitelemskutečným majitelem právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu, o kterých je povinné osobě známo, že byly vytvořeny ve prospěch osoby uvedené v písmenu a).
(6)
Průkazem totožnostiPrůkazem totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí doklad vydaný orgánem veřejné správy, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a z něhož je patrná podoba, popřípadě i jiný údaj umožňující identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele.
(7)
Korespondenčním vztahem se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
poskytování bankovních služeb jednou bankoubankou jako korespondenční bankoubankou jiné bancebance jako respondenční bancebance, včetně poskytování běžného nebo jiného účtu a souvisejících služeb, jako je řízení hotovosti, mezinárodní převody peněžních prostředků, zúčtování šeků, průběžné korespondenční účty a devizové služby, nebo
b)
vztahy mezi úvěrovými institucemi, mezi finančními institucemifinančními institucemi anebo mezi úvěrovými a finančními institucemifinančními institucemi navzájem, včetně vztahů vytvořených za účelem transakcí s cennými papíry, převodů peněžních prostředků a transakcí s virtuálními aktivy nebo převody virtuálních aktiv, v nichž jsou korespondenční institucí respondenční instituci poskytovány obdobné služby jako v písmenu a).
(8)
Virtuálním aktivem se pro účely tohoto zákona rozumí kryptoaktivum podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv48) s výjimkou
a)
kryptoaktiva podle čl. 2 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 a
b)
kryptoaktiva, které je jedinečné, není zastupitelné jiným kryptoaktivem a nelze jej využít pro platbu nebo investici.
(9)
Službou spojenou s virtuálním aktivem se pro účely tohoto zákona rozumí služba související s kryptoaktivy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv48) s výjimkou služby poskytování poradenství týkajícího se kryptoaktiv podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv48).
(10)
Osobou poskytující služby spojené s virtuálním aktivem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba nebo svěřenský fond, které jsou oprávněny poskytovat službu spojenou s virtuálním aktivem, jiní než poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv48).
(11)
Nehostovanou adresou se pro účely tohoto zákona rozumí nehostovaná adresa podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv20).
(12)
SkupinouSkupinou se pro účely tohoto zákona rozumí skupinaskupina podle zákona o finančních konglomerátech.
(13)
Blízkým podnikatelským vztahemBlízkým podnikatelským vztahem se pro účely tohoto zákona rozumí taková materiální provázanost v rámci podnikatelské činnosti, kdy prospěch nebo újmu jedné osoby by mohla druhá osoba důvodně pociťovat jako prospěch či újmu vlastní.
(14)
Třetí zemíTřetí zemí se pro účely tohoto zákona rozumí stát, který není členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor.
(15)
Zemí původuZemí původu se pro účely tohoto zákona rozumí u
a)
fyzické osoby každý stát,
1.
jehož je státním příslušníkem,
2.
v němž je přihlášena k trvalému nebo jinému pobytu, nebo
3.
v němž má bydliště déle než 1 rok,
b)
podnikající fyzické osoby každý stát, který je její zemí původuzemí původu podle písmene a) nebo ve kterém má sídlo,
c)
právnické osoby stát, ve kterém má sídlo, a každý stát, ve kterém má pobočku nebo provozovnu,
d)
svěřenského fondu stát, podle jehož práva je založen, a každý stát, který je zemí původuzemí původu jeho svěřenského správcesvěřenského správce podle písmen a) až c).
(16)
Příslušnou profesní komorouPříslušnou profesní komorou se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
Česká advokátní komora, je-li povinnou osobou advokát,
b)
Notářská komora České republiky, je-li povinnou osobou notář,
c)
Komora auditorů České republiky, je-li povinnou osobou auditor,
d)
Exekutorská komora České republikyExekutorská komora České republiky, je-li povinnou osobou soudní exekutor,
e)
Komora daňových poradců České republiky, je-li povinnou osobou daňový poradce.
(17)
Peněžní hotovostí se pro účely tohoto zákona rozumí peněžní hotovost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící49).
§ 5
Identifikační údaje
(1)
Pro účely tohoto zákona se identifikačními údaji rozumí
a)
u fyzické osoby všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození a pohlaví, dále místo narození, trvalý nebo jiný pobyt, státní občanství a číslo a druh průkazu totožnostiprůkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který průkaz totožnostiprůkaz totožnosti vydal, a dobu jeho platnosti; jde-li o podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firma, odlišující dodatek nebo další označení, sídlo a identifikační číslo osoby,
b)
u právnické osoby
1.
základní identifikační údaje právnické osoby, kterými jsou obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo a identifikační číslo právnické osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí,
2.
údaje ke zjištění a ověření totožnosti fyzické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, a
3.
základní identifikační údaje právnické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, a údaje ke zjištění a ověření totožnosti fyzické osoby, která je členem statutárního orgánu této právnické osoby nebo kterou tato právnická osoba zmocnila, aby ji ve statutárním orgánu zastupovala,
c)
u svěřenského fondu jeho označení a identifikační údaje jeho svěřenského správce v rozsahu podle písmen a) a b).
(2)
Odůvodňuje-li to hodnocení rizik podle § 21a, mohou být kromě informací v odstavci 1 získávány další údaje k identifikaci, jakými jsou zejména číslo telefonu, adresa pro doručování elektronické pošty, údaje o zaměstnání nebo zaměstnavateli.
§ 6
Podezřelý obchod
(1)
Podezřelým obchodem se pro účely tohoto zákona rozumí obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, nebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu, anebo jiná skutečnost, která by mohla takovému podezření nasvědčovat, zejména pokud
a)
klient provádí výběry nebo převody na jiné účty bezprostředně po hotovostních vkladech,
b)
během jednoho dne nebo ve dnech bezprostředně následujících uskuteční klient nápadně více peněžních operací, než je pro jeho činnost obvyklé,
c)
počet účtů zřizovaných klientem je ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,
d)
klient provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod, anebo provádí složité nebo neobvykle objemné obchodyobchody,
e)
prostředky, s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,
f)
účet je využíván v rozporu s účelem, pro který byl zřízen,
g)
klient vykonává činnosti, které mohou napomáhat zastření jeho totožnosti nebo zastření totožnosti skutečného majiteleskutečného majitele,
h)
klientem nebo skutečným majitelemskutečným majitelem je osoba ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
i)
povinná osoba má pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi, nebo
j)
klient odmítá podrobit se kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná.
(2)
Podezřelým je obchodobchod vždy, pokud
a)
klientem, osobou ve vlastnické nebo řídící struktuře klienta, skutečným majitelemskutečným majitelem klienta, osobou jednající za klienta nebo osobou, která se jinak podílí na obchodu a je povinné osobě známa, je osoba, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí17), nebo
b)
předmětem obchodu je nebo má být zboží nebo služby, vůči nimž Česká republika uplatňuje sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí17).
ČÁST DRUHÁ
ZÁKLADNÍ POVINNOSTI POVINNÝCH OSOB
HLAVA I
IDENTIFIKACE A KONTROLA KLIENTA
§ 7
Povinnost identifikace
(1)
Povinná osoba provede identifikaci klienta nejpozději tehdy, kdy je zřejmé, že hodnota obchoduobchodu překročí částku 1 000 EUR, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.
(2)
Bez ohledu na limit stanovený v odstavci 1 identifikuje povinná osoba klienta rovněž vždy, pokud jde o
a)
podezřelý obchodobchod,
b)
vznik obchodního vztahuobchodního vztahu,
c)
nákup nebo přijetí kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty, použitého zboží nebo zboží bez dokladu o jeho nabytí ke zprostředkování jejich prodeje anebo přijímání věcí do zástavy, nebo
d)
výplatu zůstatku zrušeného vkladu z vkladní knížky na doručitele.
(3)
Povinná osoba identifikuje osobu, která není pojistníkem a má právo na plnění ze životního pojištění, nejpozději v době vyplacení pojistného plnění.
(4)
Povinná osoba pro jednotlivé typy jí poskytovaných obchodůobchodů, na které se nevztahuje odstavec 2, stanoví na základě hodnocení rizik podle § 21a hodnotu obchoduobchodu, při jejímž dosažení vždy provede identifikaci klienta. Tato hodnota nemůže být vyšší než částka uvedená v odstavci 1.
§ 8
Provádění identifikace
(1)
První identifikaci klienta, který je
a)
fyzickou osobou, provede povinná osoba za fyzické přítomnosti identifikovaného,
b)
právnickou osobou nebo svěřenským fondem, provede povinná osoba za fyzické přítomnosti fyzické osoby jednající za klienta.
(2)
Při identifikaci klienta, který je
a)
fyzickou osobou, povinná osobapovinná osoba identifikační údajeidentifikační údaje zaznamená a ověří z průkazu totožnostiprůkazu totožnosti, jsou-li v něm uvedeny, a dále ověří shodu podoby s vyobrazením v průkazu totožnostiprůkazu totožnosti,
b)
právnickou osobou, povinná osoba identifikační údaje zaznamená a ověří z dokladu o existenci právnické osoby získaného z důvěryhodného zdroje a v rozsahu podle písmene a) provede identifikaci fyzické osoby, která za právnickou osobu jedná v daném obchodu nebo při vzniku obchodního vztahu,
c)
svěřenským fondem, povinná osoba identifikační údaje zaznamená a ověří z dokladu o existenci svěřenského fondu získaného z důvěryhodného zdroje a v rozsahu podle písmene a) provede identifikaci fyzické osoby, která jedná za svěřenský fond v daném obchodu nebo při vzniku obchodního vztahu.
(3)
Pokud při první identifikaci klienta jedná za klienta, který je fyzickou osobou, zákonný zástupce nebo opatrovník, provede povinná osoba identifikaci zákonného zástupce nebo opatrovníka podle odstavců 1 a 2. Osoba jednající za klienta je povinna doložit identifikační údaje klienta s tím, že fyzická přítomnost zastoupeného se nevyžaduje.
(4)
Jedná-li za klienta, který již byl identifikován, jiná osoba, provede povinná osoba její identifikaci podle odstavců 1 a 2.
(5)
Při dalších obchodech s klientem, který již byl identifikován, nebo jedná-li za klienta jiná osoba, pokud již byli identifikováni klient i tato jednající fyzická osoba, ověří povinná osoba vhodným způsobem totožnost klienta nebo této jednající fyzické osoby. Ověření lze provést i bez fyzické přítomnosti těchto osob a lze k němu využít rovněž elektronickou identifikaci, při které se nepoužije kvalifikovaný systém elektronické identifikace podle zákona o elektronické identifikaci.
(6)
Jedná-li za klienta jiná osoba, je tato osoba povinna doložit oprávnění k tomuto jednání, ledaže je oprávnění k jednání zjistitelné z veřejného rejstříku. Povinná osoba ověří, zda a v jakém rozsahu je tato osoba oprávněna za klienta jednat.
(7)
Doložení oprávnění k jednání za klienta se nevyžaduje, jestliže osoba, která jinak nebyla oprávněna k nakládání s peněžními prostředky na účtu, ukládá na účet hotovost a současně doručuje povinné osobě již vyplněné a oprávněnou osobou podepsané doklady nebo pouze doručuje doklady, na základě kterých má být uskutečněna dispozice s peněžními prostředky na účtu.
(8)
V rámci identifikace klienta povinná osoba zjistí a zaznamená, zda
a)
klient, fyzická osoba jednající za klienta v daném obchodu nebo obchodním vztahu a jeho skutečný majitelskutečný majitel, pokud je povinné osobě znám, není politicky exponovanou osobou nebo osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, a
b)
jiná osoba ve vlastnické nebo řídící struktuře klienta, pokud je povinné osobě známa, není osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.
(9)
V době trvání obchodního vztahu nebo při dalších obchodech povinná osoba kontroluje platnost a úplnost informací získaných v rámci identifikace a kontroly klienta, důvodnost zjednodušené kontroly klienta nebo výjimky z kontroly klienta a zaznamenává jejich změny. Při stanovení četnosti a rozsahu této kontroly povinná osoba vychází z rizikového profilu klienta.
(10)
Jestliže povinná osoba má podezření, že klient nejedná svým jménem nebo že zastírá, že jedná za třetí osobu, vyzve klienta, aby doložil oprávnění podle odstavce 6. Každý je povinen této výzvě vyhovět, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak; advokátadvokát nebo notář může tuto povinnost vůči povinné osobě splnit též předáním kopií příslušných částí dokladů, z nichž identifikační údaje zjistil.
(11)
Klient poskytne povinné osobě informace, které jsou k provedení identifikace nezbytné, včetně předložení příslušných dokladů. Pokud je klientem svěřenský fond, informuje osoba jednající za klienta o této skutečnosti povinnou osobu. Povinná osoba může pro účely tohoto zákona pořizovat kopie nebo výpisy z předložených dokladů a zpracovávat takto získané informace k naplnění účelu tohoto zákona, a to bez souhlasu klienta.
§ 8a
Využití prostředku pro elektronickou identifikaci v rámci identifikace klienta
(1)
Povinná osobaPovinná osoba může postup podle § 8 odst. 1 a § 8 odst. 2 písm. a) nahradit provedením identifikace fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby, která jedná za klienta, prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci, který splňuje
a)
technické specifikace, normy a postupy pro vysokou úroveň záruky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci40) a který je vydáván a používán v rámci kvalifikovaného systému podle zákona o elektronické identifikaci, nebo
b)
podmínky, za kterých lze použít prostředek pro elektronickou identifikaci pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému podle zákona upravujícího činnost bankbank.
(2)
Povinná osoba, která provede identifikaci postupem podle odstavce 1 písm. b), musí mít po dobu 10 let od uskutečnění obchodu mimo obchodní vztah nebo od ukončení obchodního vztahu s klientem k dispozici údaj o tom, kdo provedl identifikaci podle § 38ac odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo 2 nebo § 38ac odst. 2 zákona upravujícího činnost bankbank.
§ 9
Kontrola klienta
(1)
Kontrolu klienta provádí povinná osoba
a)
před uskutečněním obchodu mimo obchodní vztah při naplnění podmínek podle § 7 odst. 1
1.
nejpozději v době, kdy je zřejmé, že dosáhne hodnoty 15 000 EUR nebo vyšší,
2.
s politicky exponovanou osobou,
3.
s osobou se zemí původuzemí původu ve třetí zemi, kterou na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie39) nebo z jiného důvodu je třeba považovat za vysoce rizikovou (dále jen „vysoce riziková třetí země“),
4.
s osobou identifikovanou postupem podle § 11 odst. 7,
5.
při obchodu v hodnotě alespoň 2 000 EUR, v případě povinné osoby podle § 2 odst. 1 písm. c), nebo
6.
při převodu peněžních prostředků v hodnotě 1 000 EUR nebo vyšší,
b)
v situacích, na které se vztahuje povinnost identifikace podle § 7 odst. 2 písm. a) a b), a to nejpozději před uskutečněním transakce,
c)
v době trvání obchodního vztahu, nebo
d)
podle § 2 odst. 1 písm. n), odst. 2 písm. c) nebo d) při obchodu v hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší.
(2)
Kontrola klienta zahrnuje
a)
získání a vyhodnocení informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu a informací o povaze podnikání klienta,
b)
zjištění totožnosti skutečného majiteleskutečného majitele a přijetí opatření k ověření jeho totožnosti z důvěryhodných zdrojů s tím, že v případě, že klient podléhá povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů nebo obdobného registru, povinná osoba ověří skutečného majiteleskutečného majitele vždy alespoň z této evidence nebo obdobného registru a jednoho dalšího zdroje, a zjištění, zda skutečný majitelskutečný majitel není politicky exponovanou osobou nebo osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí,
c)
v případě, že je klientem právnická osoba nebo svěřenský fond, zjištění vlastnické a řídící struktury klienta, a zjištění, zda osoba v této struktuře není osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí,
d)
průběžné sledování obchodního vztahu včetně přezkoumávání obchodů prováděných v průběhu daného vztahu za účelem zjištění, zda obchody jsou v souladu s tím, co je povinné osobě známo o klientovi a jeho podnikatelském a rizikovém profilu,
e)
přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků nebo jiného majetku, kterého se obchod nebo obchodní vztah týká, a
f)
v rámci obchodního vztahu s politicky exponovanou osobou též přiměřená opatření ke zjištění původu jejího majetku.
(3)
Povinná osoba provádí kontrolu klienta podle odstavce 2 v rozsahu potřebném k posouzení možného rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu. Osobám oprávněným k provádění kontroly plnění povinností podle § 35 odůvodní povinná osoba přiměřenost rozsahu kontroly klienta a doloží způsob jejího provádění nebo ověření splnění podmínek pro zjednodušenou identifikaci a kontrolu klienta podle § 13 nebo pro výjimku z identifikace a kontroly klienta podle § 13a, a to s ohledem na výše uvedená rizika.
(4)
Při posuzování možného rizika podle odstavce 3 povinná osoba zohlední rizikové faktory uvedené v hodnocení rizik podle § 21a.
(5)
Povinná osoba pro jednotlivé typy jí poskytovaných obchodůobchodů stanoví na základě hodnocení rizik podle § 21a hodnotu obchoduobchodu, při jejímž dosažení vždy provede kontrolu klienta. Tato hodnota nemůže být vyšší než částka uvedená v odstavci 1.
(6)
Při provádění kontroly klienta povinná osoba zjišťuje a zaznamenává u
a)
skutečného majiteleskutečného majitele údaje k ověření jeho totožnosti a postup při jeho zjišťování,
b)
obmyšleného svěřenského fondu, který je určen na základě určitých vlastností nebo příslušnosti k určité kategorii, informace dostatečné ke ztotožnění konkrétního obmyšleného v okamžiku výplaty výnosů nebo v okamžiku, kdy obmyšlený uplatní svá nabytá práva,
c)
oprávněného ze životního pojištění, který je
1.
určen jako konkrétní osoba nebo svěřenský fond, jeho jméno a příjmení nebo název,
2.
určen na základě jeho vztahu k pojištěnému anebo jinak, informace dostatečné ke ztotožnění konkrétního oprávněného v okamžiku výplaty plnění,
3.
politicky exponovanou osobou, všechny významné okolnosti a průběh obchodního vztahu,
4.
právnickou osobou nebo svěřenským fondem a kterému byla postoupena smlouva o životním pojištění nebo který byl určen jako nový oprávněný, rovněž totožnost jeho skutečného majiteleskutečného majitele k okamžiku postoupení smlouvy o životním pojištění nebo k okamžiku určení nového oprávněného a postup při jeho zjišťování,
5.
právnickou osobou nebo svěřenským fondem a u kterého je zjištěno zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, rovněž totožnost skutečného majiteleskutečného majitele k okamžiku výplaty plnění a postup při jeho zjišťování.
(7)
Klient poskytne povinné osobě informace, které jsou k provedení kontroly nezbytné, včetně předložení příslušných dokladů.
(8)
Povinná osoba může pro účely tohoto zákona pořizovat kopie nebo výpisy z předložených dokladů a zpracovávat takto získané informace k naplnění účelu tohoto zákona.
§ 9a
Zesílená identifikace a kontrola klienta
(1)
Povinná osoba provádí zesílenou identifikaci a kontrolu klienta v případě, že na základě hodnocení rizik podle § 21a představuje klient, obchod nebo obchodní vztah zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.
(2)
Povinná osoba uplatní opatření zesílené identifikace a kontroly klienta vždy
a)
při vzniku a v průběhu obchodního vztahu s osobou se zemí původuzemí původu ve vysoce rizikové třetí zemi,
b)
před uskutečněním obchodu souvisejícího s vysoce rizikovou třetí zemí,
c)
před uskutečněním obchodu nebo při uzavírání obchodního vztahu s politicky exponovanou osobou.
(3)
Při zesílené identifikaci a kontrole klienta povinná osoba v rozsahu potřebném k účinnému řízení zjištěného rizika nad rámec opatření uplatňovaných při identifikaci a kontrole klienta
a)
získá další dokumenty nebo informace o
1.
skutečném majiteliskutečném majiteli,
2.
zamýšlené povaze obchodního vztahu a
3.
zdroji peněžních prostředků a jiného majetku klienta a skutečného majiteleskutečného majitele,
b)
ověřuje získané dokumenty nebo informace z více důvěryhodných zdrojů,
c)
pravidelně a zesíleně sleduje obchodní vztah a obchody v rámci obchodního vztahu,
d)
získá souhlas člena svého statutárního orgánu nebo osoby jím pověřené k řízení v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu k uzavření obchodního vztahu nebo k jeho pokračování,
e)
požaduje provedení první platby v rámci obchodního vztahu nebo obchodu mimo obchodní vztah z účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce, která podléhá povinnostem identifikace a kontroly klienta, které jsou alespoň rovnocenné požadavkům práva Evropské unie, nebo
f)
provádí jiná opatření s ohledem na povahu povinné osoby, její činnosti a vlastní hodnocení rizik.
(4)
V případě podle odstavce 2 písm. a) nebo b) provede povinná osoba alespoň opatření podle odstavce 3 písm. a) až d) a f). V případě podle odstavce 2 písm. c) provede povinná osoba alespoň opatření podle odstavce 3 písm. a) bodu 3 a odstavce 3 písm. c) a d).
§ 9b
Neprovedení kontroly klienta
Povinná osobaPovinná osoba neprovede kontrolu klienta nebo její dílčí část, jestliže
a)
by provedení kontroly nebo její dílčí části mohlo vést ke zmaření nebo ohrožení šetření podezřelého obchodu, nebo
b)
jí Finanční analytický úřad (dále jen „Úřad“) dá pokyn k neprovedení kontroly nebo její dílčí části z důvodu, že by její provedení mohlo zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízenítrestní řízení.
§ 10
Zprostředkovaná identifikace
(1)
Na žádost klienta nebo povinné osoby může identifikaci klienta podle § 8 odst. 1 provést notář nebo kontaktní místo veřejné správy.
(2)
Notář nebo kontaktní místo veřejné správy sepíše o identifikaci listinu, která je veřejnou listinouveřejnou listinou, v níž uvede
a)
kdo, pro kterou povinnou osobu a pro jaký účel identifikaci provedl,
b)
identifikační údaje klienta,
c)
osvědčení prohlášení identifikované fyzické osoby, osoby jednající jménem identifikované právnické osoby nebo zástupce identifikované osoby o účelu provedené identifikace a o potvrzení správnosti identifikace, popřípadě o výhradách k provedené identifikaci,
d)
místo a datum sepsání listiny, popřípadě místo a datum, kde a kdy k identifikaci došlo, jsou-li odlišná od místa nebo data sepsání,
e)
podpis toho, kdo provedl identifikaci, otisk jeho úředního razítka a pořadové číslo evidence listin o identifikaci.
(3)
Přílohou listiny o identifikaci jsou kopie těch částí dokladů, použitých k identifikaci, z nichž lze zjistit identifikační údaje a dále druh a číslo průkazu totožnostiprůkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti, a kopie žádosti, byla-li podána písemně. Přílohou listiny o identifikaci, je-li k identifikaci použit digitální stejnopis průkazu, je elektronický dokument, který obsahuje údaje uvedené v digitálním stejnopisu průkazu, nebo jeho listinná kopie. Je-li tímto způsobem prováděna identifikace zmocněnce, je přílohou i originál plné moci nebo její ověřená kopie. Uvedené přílohy se pevně spojí do svazku k listině o identifikaci a klient zajistí její doručení povinné osobě. Na žádost klienta zajistí notář nebo kontaktní místo veřejné správy doručení veřejné listinyveřejné listiny včetně přílohy povinné osobě do její datové schránky.
(4)
Kopie dokladů musí být pořízeny takovým způsobem, aby příslušné údaje byly čitelné a byla zajištěna možnost jejich uchování po dobu stanovenou v § 16, a musí obsahovat i kopii vyobrazení identifikované fyzické osoby v průkazu totožnostiprůkazu totožnosti v takové kvalitě, aby umožňovala ověření shody podoby.
(5)
Notář a kontaktní místo veřejné správy vede samostatnou evidenci listin o identifikaci, která obsahuje
a)
pořadové číslo a datum sepsání,
b)
údaje o identifikované osobě
1.
jméno, příjmení, trvalý nebo jiný pobyt, rodné číslo nebo datum narození identifikované fyzické osoby nebo fyzické osoby jednající za identifikovanou právnickou osobu,
2.
v případě identifikace právnické osoby její obchodní firmu nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, identifikační číslo osoby a sídlo,
c)
účel identifikace.
(6)
Evidence listin o identifikaci se vede po dobu kalendářního roku. Po jejím uzavření je uložena po dobu 10 let.
§ 11
Převzetí identifikace a využití dalších způsobů dálkové identifikace v rámci identifikace klienta
(1)
Povinná osobaPovinná osoba nemusí provést identifikaci klienta, zjištění informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu podle § 9 odst. 2 písm. a) a zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a totožnosti jeho skutečného majitele podle § 9 odst. 2 písm. b), pokud tyto úkony byly provedeny
a)
úvěrovou nebo finanční institucí, s výjimkou osoby oprávněné ke směnárenské činnosti podle zákona o směnárenské činnosti, držitele poštovní licence podle zákona upravujícího poštovní služby, platební instituce, jejíž činnost spočívá převážně v poskytování platebních služeb, při nichž dochází k převodům peněžních prostředků, kdy plátce ani příjemce nevyužívají účet u poskytovatele platebních služeb plátce, a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle zákona upravujícího platební styk, nebo
b)
zahraniční úvěrovou nebo finanční institucí, s výjimkou zahraniční osoby oprávněné ke směnárenské činnosti, zahraniční platební instituce, jejíž činnost spočívá převážně v poukazování peněz, nebo zahraničního poskytovatele platebních služeb s obdobným postavením, jako má poskytovatel platebních služeb malého rozsahu podle zákona upravujícího platební styk, jestliže působí na území státu, který jí ukládá srovnatelným způsobem povinnost identifikace, kontroly klienta a uchování záznamů, podléhá v tomto státu zákonné povinné profesní registraci a je nad ní vykonáván dohled, zahrnující kontrolu plnění těchto povinností, včetně možnosti kontroly jednotlivých obchodů a kontroly na místě.
(2)
Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. e) a g) nemusí provést identifikaci klienta, zjištění informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu podle § 9 odst. 2 písm. a) a zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a totožnosti jeho skutečného majiteleskutečného majitele podle § 9 odst. 2 písm. b), pokud tyto úkony byly provedeny osobou stejného typu působící na území státu, který jí ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie a v němž je vůči ní uplatňován dozor na úrovni odpovídající právu Evropské unie.
(3)
Povinná osoba, která postupuje podle odstavce 1 nebo 2, musí získat informace o identifikaci klienta, účelu a zamýšlené povaze obchodního vztahu, vlastnické a řídící struktuře klienta a totožnosti jeho skutečného majiteleskutečného majitele nejpozději před vznikem obchodního vztahu nebo před uskutečněním obchodu mimo obchodní vztah. Dále musí povinná osoba zajistit, aby jí úvěrová nebo finanční instituce nebo osoba, která identifikaci nebo zjištění příslušných údajů provedla, na vyžádání poskytla související dokumenty a kopie příslušných dokladů, a to bez zbytečného odkladu.
(4)
Za provedení úkonů podle odstavců 1 a 2 odpovídá povinná osoba, jako by je provedla sama. Povinná osoba nepřevezme informace o identifikaci klienta, informace o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu nebo zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a totožnosti jeho skutečného majiteleskutečného majitele podle odstavců 1 a 2, vzniká-li pochybnost o správnosti nebo úplnosti těchto informací, a není-li předem zajištěno naplnění podmínky podle odstavce 3.
(5)
Povinná osoba nemusí provést identifikaci klienta, zjištění informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu podle § 9 odst. 2 písm. a) a zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a totožnosti jeho skutečného majiteleskutečného majitele podle § 9 odst. 2 písm. b), pokud tyto úkony byly před uskutečněním obchodu nebo před vznikem obchodního vztahu provedeny osobou, která za povinnou osobu jedná a je vázána jejími vnitřními předpisy, a jestliže povinná osoba nese odpovědnost za škodu způsobenou činností této osoby. Tyto informace včetně kopií příslušných dokladů, pokud byly pořizovány, se ukládají u povinné osoby. Povinná osoba za provedení těchto úkonů odpovídá, jako by je provedla sama.
(6)
Úvěrová nebo finanční instituce při poskytování investičních služeb nemusí provést identifikaci klienta, zjištění informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu podle § 9 odst. 2 písm. a) a zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a totožnosti jeho skutečného majiteleskutečného majitele podle § 9 odst. 2 písm. b), pokud tyto úkony byly provedeny investičním zprostředkovatelem v souladu s tímto zákonem a jejími vnitřními předpisy. Povinná osoba za provedení těchto úkonů odpovídá, jako by je provedla sama.
(7)
Povinná osobaPovinná osoba může postup podle § 8 odst. 1 až 4 nahradit provedením identifikace fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta, tak, že
a)
klient, který je
1.
fyzickou osobou, zašle povinné osobě kopie příslušných částí průkazu totožnostiprůkazu totožnosti a nejméně jednoho dalšího podpůrného dokladu, z nichž lze zjistit údaje podle § 8 odst. 2 písm. a), pořízené podle § 10 odst. 4,
2.
právnickou osobou, zašle povinné osobě doklad o své existenci a své identifikační údaje nebo si povinná osoba existenci a identifikační údaje klienta zjistí z veřejného rejstříku nebo evidence svěřenských fondů, nebo
3.
svěřenským fondem, zašle povinné osobě doklad o své existenci a své identifikační údaje,
b)
v případě, že za klienta jedná jiná osoba, klient zašle kopie dokladů podle písmene a) bodu 1 fyzické osoby oprávněné jednat za něj v tomto obchodu nebo obchodním vztahu a oprávnění této fyzické osoby k jednání za klienta,
c)
povinná osoba zaznamená a ověří údaje a oprávnění zaslané podle písmen a) a b) a nemá pochybnost o skutečné totožnosti klienta nebo osoby, která za klienta jedná,
d)
povinná osoba uzavře s klientem o tomto obchodu nebo obchodním vztahu smlouvu, jejíž obsah bude zaznamenán v textové podobě,
e)
klient hodnověrným způsobem prokáže existenci platebního účtu vedeného na jeho jméno u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce, který není veden ve vysoce rizikové třetí zemi,
f)
první platba z této smlouvy bude provedena klientem prostřednictvím účtu podle písmene e) a
g)
umožňuje-li to daný platební systém, bude tuto platbu doprovázet informace o účelu identifikace a označení povinné osoby, spolu se jménem a příjmením fyzické osoby, která dala platební příkaz k provedení platby podle písmene f); je-li klientem fyzická osoba, za kterou nejedná jiná osoba, a odůvodňuje-li to hodnocení rizik podle § 21a, není třeba zasílat kopii podpůrného dokladu podle písmene a) bodu 1, doprovází-li platbu tato informace.
(8)
Povinná osoba může postup podle § 8 odst. 1 a § 8 odst. 2 písm. a) nahradit provedením identifikace fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta, tak, že
a)
tato fyzická osoba povinné osobě sdělí své identifikační údaje a požadované další údaje k identifikaci podle § 5 odst. 2 povinnou osobou stanoveným způsobem, přičemž je opatří svým kvalifikovaným elektronickým podpisem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu41),
b)
povinná osoba ověří u kvalifikovaného poskytovatele služeb vytvářejících důvěru, zda se údaje získané tímto poskytovatelem od této fyzické osoby při vydávání kvalifikovaného certifikátu použitého při vytváření podpisu podle písmene a) shodují s údaji sdělenými touto fyzickou osobou podle písmene a); povinná osoba může ověřit údaje sdělené podle písmene a) rovněž z dokumentu vydaného orgánem veřejné správy opatřeného kvalifikovanou elektronickou pečetí tohoto orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, který přiřazuje ke kvalifikovanému certifikátu použitému při vytváření podpisu podle písmene a) identifikační údaje osoby, jíž byl tento certifikát vydán, a
c)
povinná osoba nemá pochybnost o totožnosti této fyzické osoby.
(9)
V případech uvedených v odstavcích 1, 2, 7 a 8 povinná osobapovinná osoba ověří, zda jsou splněny uvedené podmínky a zda podle informací, které má povinná osobapovinná osoba k dispozici, nepředstavuje některý z klientů, některý z produktů nebo některý konkrétní obchod zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismufinancování terorismu. Pokud na základě tohoto ověření vzniknou pochybnosti o tom, že klient, produkt nebo obchod nepředstavují zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismufinancování terorismu, nelze tento postup uplatnit. Při posuzování rizika povinná osobapovinná osoba zohlední rizikové faktory uvedené v hodnocení rizik podle § 21a.
(10)
Povinné osobyPovinné osoby si při postupu podle odstavců 1 a 2 za účelem plnění povinností podle § 9 mohou vzájemně vyměňovat příslušné informace související s obchody, jež se jejich prostřednictvím uskutečňují. Výměna informací a spoléhání se na jinou osobu při činnostech podle odstavců 1, 2 a 5 až 8 není možné u osob působících ve vysoce rizikových třetích zemích, s výjimkou poboček a dceřiných obchodních korporací osob se zemí původuzemí původu v některém z členských států Evropské unie, nebo ve státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, naplňujících v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismufinancování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie.
§ 11a
Identifikace zastoupeného klienta advokáta nebo notáře
(1)
AdvokátAdvokát nebo notář mohou, pokud nemají pochybnost o skutečné totožnosti klienta ani osoby, která za klienta jedná, postup podle § 8 odst. 1 a 2 nahradit provedením identifikace klienta, který je fyzickou osobou, a osoby jednající za klienta tak, že
a)
klient, který je fyzickou osobou, zašle povinné osoběpovinné osobě kopii příslušných částí průkazu totožnostiprůkazu totožnosti, ze kterých lze zjistit údaje podle § 8 odst. 2 písm. a), pořízenou způsobem podle § 10 odst. 4,
b)
osoba jednající za klienta předloží povinné osoběpovinné osobě doklad o oprávnění této osoby k jednání za klienta, který musí být opatřen úředně ověřeným podpisem klienta; je-li úřední ověření podpisu provedeno podle předpisů zahraničního práva, musí splňovat podmínky pro použití cizí veřejné listinyveřejné listiny v České republice podle zákona o mezinárodním právu soukromém,
c)
zaznamenají a ověří údaje a oprávnění zaslané podle písmen a) a b) a provedou identifikaci osoby jednající za klienta; při identifikaci osoby jednající za klienta se postupuje podle § 8 odst. 1 a 2 a § 8a obdobně.
(2)
Při postupu podle odstavce 1 advokátadvokát nebo notář provedou opatření podle § 9 odst. 2 písm. b) a ověří, zda jsou splněny podmínky pro použití tohoto postupu a zda podle informací, které mají k dispozici, nepředstavuje některý z klientů, některý z produktů nebo některý konkrétní obchod zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismufinancování terorismu. Pokud na základě tohoto ověření vzniknou pochybnosti o tom, že klient, produkt nebo obchod nepředstavují zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismufinancování terorismu, nelze tento postup uplatnit. Při posuzování rizika advokátadvokát nebo notář zohlední rizikové faktory uvedené v hodnocení rizik podle § 21a.
(3)
Pokud klient identifikovaný podle odstavce 1 není při jednání s advokátemadvokátem nebo notářem zastoupen osobou identifikovanou při tomto postupu, provedou advokátadvokát nebo notář identifikaci tohoto klienta.
§ 12
(1)
Byla-li provedena identifikace a další úkony podle § 10 nebo podle § 11 odst. 5 až 8, identifikační údaje a další informace a doklady tam uvedené musí být uloženy u povinné osoby před uskutečněním obchodu.
(2)
Převzetí identifikace podle § 11 odst. 1, 2 a 6 je možné jen od toho, kdo provedl identifikaci klienta nebo fyzické osoby jednající za klienta podle § 8 nebo 8a.
(3)
Získá-li poskytovatel služby informování o platebním účtu nebo služby nepřímého dání platebního příkazu (dále jen „služba třetích stran“) prostřednictvím vyhrazeného rozhraní podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 a upravují se společné a bezpečné otevřené standardy komunikace, informaci o existenci platebního účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce působící na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, není třeba v rámci postupu podle § 11 odst. 7 splnit podmínku podle § 11 odst. 7 písm. f). Je-li zároveň klientem fyzická osoba, za kterou nejedná jiná osoba, a odůvodňuje-li to hodnocení rizik poskytovatele služby třetích stran, není třeba v rámci podmínky podle § 11 odst. 7 písm. a) bodu 1 zasílat kopii podpůrného dokladu.
(4)
Službu třetích stran lze poskytovatelem této služby v rámci postupu podle § 11 odst. 7 poskytnout i přes to, že tento poskytovatel u klienta doposud neprovedl první identifikaci, a to výlučně za účelem provedení první identifikace jeho klienta.
(5)
Pro účely odstavců 3 a 4 se službou třetích stran rozumí rovněž obdobné služby podle práva jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
(6)
Povinná osoba může při identifikaci podle § 11 odst. 7 prováděné za účelem poskytnutí spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru nahradit postup podle § 11 odst. 7 písm. f) a g) provedením první platby ze smlouvy o spotřebitelském úvěruspotřebitelském úvěru na účet klienta podle § 11 odst. 7 písm. e), kterou bude, umožňuje-li to daný platební systém, doprovázet informace o účelu identifikace a označení povinné osoby. Doprovází-li platbu tato informace a odůvodňuje-li to hodnocení rizik poskytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, není třeba v rámci podmínky podle § 11 odst. 7 písm. a) bodu 1 zasílat kopii podpůrného dokladu.
(7)
Povinná osoba, která postupovala podle odstavce 3 nebo 6, musí před tím, než s klientem identifikovaným tímto způsobem uskuteční jiný obchod nebo naváže jiný obchodní vztah než služby podle odstavce 3 nebo 6, provést identifikaci způsobem stanoveným tímto zákonem pro provádění první identifikace.
(8)
Omezení podle odstavce 7 se neuplatní, je-li klientovi v rámci postupu podle odstavce 3 prokazatelně zobrazena informace o účelu identifikace a označení poskytovatele služby třetích stran. Naplnění této podmínky musí být poskytovatel služby třetích stran schopen prokázat po dobu podle § 16 odst. 1.
§ 13
Zjednodušená identifikace a kontrola klienta
(1)
Povinná osoba může provádět zjednodušenou identifikaci a kontrolu klienta ve vztahu ke kategoriím klientů, obchodních vztahů, produktů nebo obchodů s potenciálně nižším rizikem zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, pokud
a)
je jejich nižší rizikovost řádně odůvodněna v hodnocení rizik podle § 21a,
b)
nejsou označeny jako rizikové v hodnocení rizik na úrovni České republiky a
c)
nejsou naplněny podmínky pro provedení zesílené identifikace a kontroly klienta.
(2)
V případě použití zjednodušené identifikace a kontroly klienta povinná osoba alespoň
a)
ověří a zaznamená splnění podmínek podle odstavce 1,
b)
vhodným způsobem zjistí a zaznamená
1.
identifikační údaje klienta a osoby jednající za klienta, včetně postupu podle § 8 odst. 8,
2.
údaje k ověření totožnosti skutečného majiteleskutečného majitele klienta, včetně postupu při jeho zjišťování a postupu podle § 9 odst. 2 písm. b),
c)
provádí další úkony v rámci identifikace a kontroly klienta v rozsahu potřebném k účinnému řízení rizik.
(3)
Zjednodušená identifikace a kontrola klienta se nepoužije v případě pochybností o splnění podmínek pro jejich provedení.
§ 13a
Výjimky z povinnosti identifikace a kontroly klienta
(1)
Povinnost identifikovat a kontrolovat klienta není třeba plnit u
a)
elektronických peněz uchovávaných na médiu, které nelze dobíjet, pokud nejvyšší uchovávaná částka nepřekročí 150 EUR,
b)
elektronických peněz uchovávaných na médiu, které lze dobíjet, pokud může být použito pouze k provedení vnitrostátní platební transakce a celkový měsíční limit pro odchozí platby a současně i nejvyšší uchovávaná částka nepřesahuje 150 EUR, nebo
c)
platebních služeb poskytovaných prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě jinak než s využitím elektronických peněz, pokud hodnota jednotlivé transakce nepřesáhne 250 EUR a současně celkový limit plateb realizovaných z jednoho telefonního čísla pro kalendářní rok nepřesahuje 2 500 EUR.
(2)
Platební prostředky uvedené v odstavci 1 lze používat výhradně k nákupu zboží nebo služeb a nesmí být pořizovány nebo dobíjeny prostřednictvím anonymních elektronických peněz.
(3)
Výjimka podle odstavce 1 se nepoužije, když je na žádost držitele platebního prostředku zpětně vyměněna částka vyšší než 50 EUR nebo v případě, kdy držitel dává platební příkaz prostřednictvím internetu nebo prostřednictvím zařízení, které lze použít k dálkové komunikaci k provedení platby v hodnotě vyšší než 50 EUR.
(4)
Povinná osoba sleduje transakce týkající se platebního prostředku uvedeného v odstavci 1 tak, aby bylo možné zjistit podezřelý obchodobchod podle § 6.
(5)
Platební příkaz, který byl dán platebním prostředkem podle odstavce 1 vydaným ve třetí zemi, může úvěrová nebo finanční instituce předat a odpovídající platební transakci zpracovat pouze tehdy, splňuje-li platební prostředek požadavky rovnocenné požadavkům podle odstavců 1 až 4.
§ 14
Výjimka z povinnosti uvádět informace doprovázející převody peněžních prostředků
Povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející bezhotovostní převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv20) se nevztahují na převody peněžních prostředků nebo peněžní služby, jimiž se provádí platba za dodávku zboží nebo poskytování služeb, pokud
a)
se převod uskuteční v České republice,
b)
poskytovatel platebních služeb příjemce je prostřednictvím příjemce platby vždy schopen pomocí jedinečného identifikátoru transakce vysledovat převod peněžních prostředků od fyzické nebo právnické osoby, která má s příjemcem dohodu o dodávce zboží nebo poskytnutí služeb, a
c)
převáděná hodnota nepřekročí 1 000 EUR.
§ 15
Neuskutečnění obchodu
(1)
Povinná osoba odmítne uskutečnění obchodu nebo navázání obchodního vztahu anebo, není-li to zvláštním právním předpisem vyloučeno, ukončí obchodní vztah v případě, že je dána povinnost identifikace nebo kontroly klienta a
a)
klient
1.
se odmítne podrobit identifikaci,
2.
odmítne doložit oprávnění podle § 8 odst. 6, § 11 odst. 7 nebo § 11a odst. 1, nebo
3.
neposkytne potřebnou součinnost při kontrole,
b)
z jiného důvodu nelze provést identifikaci anebo kontrolu klienta, nebo
c)
má-li osoba provádějící identifikaci nebo kontrolu pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předložených dokladů.
(2)
Povinná osoba neuskuteční obchod s politicky exponovanou osobou, a to ani v rámci obchodního vztahu, pokud jí není znám původ peněžních prostředků nebo jiného majetku užitého v obchodu.
§ 15a
Postup při zjištění nesrovnalosti
(1)
Má-li povinná osoba důvodně za to, že při provádění identifikace nebo kontroly klienta zjistila nesrovnalost podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „nesrovnalost“), upozorní na to klienta. V rámci upozornění povinná osoba uvede, v čem nesrovnalost spatřuje. Pokud je to vzhledem k okolnostem účelné, povinná osoba umožní klientovi se k této nesrovnalosti vyjádřit.
(2)
Neodstraní-li nebo nevyvrátí-li klient nesrovnalost bez zbytečného odkladu od upozornění podle odstavce 1, oznámí povinná osoba nesrovnalost soudu, který je příslušný k řízení o nesrovnalosti podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.
(3)
Oznámení nesrovnalosti soudu musí být doloženo skutečnostmi nebo písemnostmi, které nesrovnalost osvědčují, a vyjádřením klienta, pokud jej učinil.
(4)
Pokud by postup podle odstavců 1 až 3 mohl zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízenítrestní řízení, může Úřad dát povinné osoběpovinné osobě pokyn, aby jej neuplatňovala.
HLAVA II
UCHOVÁVÁNÍ INFORMACÍ
§ 16
Uchovávání údajů povinnou osobou
(1)
Povinná osoba uchovává po dobu 10 let od uskutečnění obchodu mimo obchodní vztah nebo od ukončení obchodního vztahu s klientem
a)
identifikační a další údaje získané v rámci identifikace klienta nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející bezhotovostní převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv20),
b)
kopie dokladů předložených k identifikaci, byly-li pořizovány,
c)
údaj o tom, kdo a kdy provedl první identifikaci klienta,
d)
informace a kopie dokumentů získané v rámci kontroly klienta,
e)
záznamy o veškerých krocích uskutečněných v rámci identifikace a kontroly klienta, včetně informací o případných obtížích souvisejících s těmito kroky,
f)
záznamy o postupu při posouzení a stanovení rizikového profilu klienta, včetně volby odpovídajících opatření užitých vůči klientovi a při posouzení skutečností souvisejících s podáním oznámení o podezřelém obchodu,
g)
dokumenty odůvodňující výjimku z identifikace a kontroly klienta podle § 13a a
h)
v případě zastupování originál nebo ověřenou kopii plné moci nebo číslo jednací rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka.
(2)
Údaje a doklady o obchodech spojených s povinností identifikace uchovává povinná osoba 10 let po uskutečnění obchodu mimo obchodní vztah nebo ukončení obchodního vztahu.
(3)
Povinná osoba uchovává údaje podle odstavců 1 a 2 způsobem a v rozsahu, který zajistí průkaznost jednotlivých obchodů a postupů s nimi spojených.
(4)
Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. i) a j) uchovává údaje a doklady po dobu 10 let po ukončení obchodu nebo obchodního vztahu, byla-li hodnota obchodu 10 000 EUR nebo vyšší; v ostatních případech 5 let po ukončení obchodu.
(5)
Lhůta podle odstavců 1 až 3 začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl uskutečněn poslední úkon obchodu známý povinné osobě. Po uplynutí této lhůty zajistí příslušný správce výmaz uchovávaných údajů a zničení dokladů.
§ 17
Spolupráce při uchovávání údajů
Jestliže se na konkrétním obchoduobchodu s týmž klientem podílí více povinných osob, mohou být údaje podle § 16 uchovávány pouze u některé z nich za předpokladu, že ostatní zúčastněné povinné osoby mají zajištěno poskytování potřebných informací včetně kopií příslušných dokladů bez zbytečného odkladu.
§ 17a
Ochrana osobních údajů při činnosti povinné osoby
(1)
Povinná osoba zpracovává osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění povinností podle tohoto zákona.
(2)
Kromě informace podle § 24 odst. 2 neposkytne povinná osoba subjektu údajů informace o zpracování osobních údajů za účelem plnění povinností podle tohoto zákona.
HLAVA III
POSTUP PŘI PODEZŘELÉM OBCHODU
§ 18
Oznámení podezřelého obchodu
(1)
Povinná osobaPovinná osoba vyhodnocuje dostupné informace a zjišťuje podezřelý obchod. Zjistí-li povinná osobapovinná osoba v souvislosti se svou činností podezřelý obchod, oznámí to Úřadu bez zbytečného odkladu. Vyžadují-li to okolnosti případu, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení, oznámí povinná osobapovinná osoba podezřelý obchod neprodleně po jeho zjištění. Povinná osobaPovinná osoba podá Úřadu oznámení podezřelého obchodu vždy, když neprovede kontrolu nebo její dílčí část podle § 9b písm. a).
(2)
V oznámení podezřelého obchoduobchodu uvede povinná osoba identifikační údaje toho, koho se oznámení týká, identifikační údaje všech dalších účastníků obchoduobchodu, které má v době podání oznámení k dispozici, informace o podstatných okolnostech obchoduobchodu a jakékoli další informace, které by mohly s podezřelým obchodemobchodem souviset a jsou významné pro jeho posouzení z hlediska opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.
(3)
V oznámení se neuvádí údaje o zaměstnanci povinné osoby nebo osobě činné pro povinnou osobu jinak než v základním pracovněprávním vztahu, která podezřelý obchod zjistila.
(4)
Oznámení podezřelého obchoduobchodu přijímá Úřad. Adresu a podmínky pro doručování a další možnosti spojení pro podávání oznámení podezřelého obchoduobchodu zveřejní Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Jestliže se oznámení podle odstavce 2 týká rovněž majetku, na který se vztahuje mezinárodní sankce vyhlášená za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv nebo boje proti terorismu, povinná osoba na to v oznámení upozorní. V oznámení uvede dále i stručný popis tohoto majetku, údaje o jeho umístění a jeho vlastníkovi, pokud je povinné osobě znám, a informaci, zda hrozí bezprostřední nebezpečí poškození, znehodnocení nebo užití tohoto majetku v rozporu se zákonem.
(6)
Povinná osoba současně sdělí Úřadu jméno, příjmení a pracovní zařazení kontaktní osoby (§ 22) nebo osoby, která za povinnou osobu zpracovávala oznámení podezřelého obchodu, a možnosti telefonického, popřípadě elektronického spojení s touto osobou, pokud tyto informace nemá Úřad k dispozici.
(7)
Jestliže je oznámení podle odstavce 2 podáno v souvislosti s neprovedením kontroly klienta podle § 9b písm. a), uvede povinná osobapovinná osoba v oznámení také
a)
okolnosti a důvody neprovedení kontroly nebo její dílčí části v rozsahu, který umožňuje posouzení vhodnosti tohoto postupu,
b)
konkrétní postup v rámci kontroly nebo její dílčí části, který neprovedla.
(8)
Zjistí-li v souvislosti se svou činností podezřelý obchod více povinných osobpovinných osob společně, na základě sdílení informací podle § 39 odst. 2, je splněna povinnost oznámit podezřelý obchod podle odstavců 2 až 4 všemi povinnými osobamipovinnými osobami, pokud oznámení podá alespoň jedna z nich, a v oznámení uvede, za které další povinné osobypovinné osoby oznámení podává.
(9)
Oznámení podezřelého obchodu není porušením smluvní povinnosti mlčenlivosti povinné osobypovinné osoby, jejích zaměstnanců nebo fyzických osob, které jsou pro povinnou osobupovinnou osobu činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu. Tyto osoby nesmějí být z důvodu oznámení podezřelého obchodu vystaveny jednání, které mohou důvodně považovat za zásah do svých práv či oprávněných zájmů (dále jen „odvetné opatřeníodvetné opatření“).
§ 19
Forma oznámení podezřelého obchodu
Oznámení podezřelého obchodu se podává písemně, a to v listinné podobě doporučeným dopisem nebo elektronicky způsobem zajišťujícím důvěrnost přenášených údajů.
§ 20
Odklad splnění příkazu klienta
(1)
Pokud hrozí nebezpečí, že bezodkladným splněním příkazu klientapříkazu klienta by mohlo být zmařeno nebo podstatně ztíženo zajištění výnosu z trestné činnosti nebo prostředků určených k financování terorismu, povinná osoba může splnit příkaz klientapříkaz klienta týkající se podezřelého obchoduobchodu nejdříve po uplynutí 24 hodin od přijetí oznámení podezřelého obchoduobchodu Úřadem. Majetek, jehož se příkaz klientapříkaz klienta týká, vhodným způsobem zajistí proti manipulaci, která by byla v rozporu s účelem tohoto zákona. Na odklad splnění příkazu klientapříkazu klienta upozorní povinná osoba Úřad v oznámení o podezřelém obchoděobchodě.
(2)
Podle odstavce 1 se nepostupuje v případě, kdy odložení splnění příkazu klientapříkazu klienta není možné, nebo kdy je povinné osobě známo, že by takové odložení mohlo zmařit nebo jinak ohrozit šetření podezřelého obchoduobchodu; o splnění příkazu klienta povinná osoba ihned informuje Úřad.
(3)
Jestliže hrozí nebezpečí podle odstavce 1 a šetření podezřelého obchodu si pro složitost vyžaduje delší dobu, Úřad vydá pokyn k provedení opatření, kterým dojde k
a)
prodloužení doby, na kterou se odkládá splnění příkazu klientapříkazu klienta, nejdéle však o další 2 pracovní dny, nebo
b)
odložení splnění příkazu klientapříkazu klienta nebo k zajištění majetku, který má být předmětem podezřelého obchodu, u povinné osobypovinné osoby, u které se tento majetek nachází, až na dobu 3 pracovních dnů.
(4)
Pokyn k provedení opatření podle odstavce 3 vydá Úřad povinné osoběpovinné osobě ústně, telefonicky, telefaxem nebo elektronicky. Úřad tento pokyn povinné osoběpovinné osobě dodatečně písemně potvrdí. O pokynu provést toto opatření je informována pouze povinná osobapovinná osoba, která podala oznámení podezřelého obchodu, nebo u které se nachází majetek, který má být předmětem podezřelého obchodu.
(5)
Opatření podle odstavce 3 provede povinná osobapovinná osoba okamžitě, jakmile Úřadu vydá pokyn k jeho provedení. Povinná osobaPovinná osoba obratem sdělí Úřadu, že provedla opatření podle odstavce 3 písm. b), a potvrdí čas, od kterého se počítá běh lhůty podle odstavce 3 písm. b). Úřadu dále průběžně podává informace o všech podstatných skutečnostech týkajících se majetku, kterého se pokyn podle odstavce 3 týká.
(6)
Jestliže Úřad do konce lhůty stanovené v odstavci 3 povinné osobě nesdělí, že podal trestní oznámení, povinná osoba příkaz klientapříkaz klienta provede.
(7)
Podá-li Úřad ve lhůtě stanovené v odstavci 1 nebo 3 oznámení orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení podle § 32 odst. 1, odklad splnění příkazu klientapříkazu klienta nebo zajištění majetku podle odstavce 1 nebo 3 se prodlužuje o 3 pracovní dny ode dne podání trestního oznámení, pokud orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení do konce této lhůty nerozhodne o odnětí nebo zajištění předmětu podezřelého obchoduobchodu. O podání trestního oznámení informuje Úřad povinnou osobu před uplynutím lhůty podle odstavce 1 nebo 3.
HLAVA IV
DALŠÍ POVINNOSTI POVINNÝCH OSOB
§ 21
Systém vnitřních zásad
(1)
Povinná osoba zavede a uplatňuje odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik podle § 21a a k naplnění dalších povinností stanovených tímto zákonem.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) až d) a h) vypracuje ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osoboupovinnou osobou, na základě hodnocení rizik podle § 21a a v rozsahu, ve kterém provádí činnosti podléhající působnosti tohoto zákona, písemně systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených tímto zákonem (dále jen „systém vnitřních zásad“). Součástí písemného systému vnitřních zásad je i písemné hodnocení rizik podle § 21a odst. 2. Systém vnitřních zásad včetně hodnocení rizik schvaluje statutární orgán povinné osobypovinné osoby. Povinná osobaPovinná osoba systém vnitřních zásad průběžně aktualizuje.
(3)
Povinná osobaPovinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) až d) a h) nemusí vypracovat systém vnitřních zásad písemně, jestliže v oblastech činnosti podléhajících působnosti tohoto zákona nezaměstnává další osoby ani pro ni nejsou další osoby činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu.
(4)
Povinná osobaPovinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) až d) a h), která smluvně vykonává činnost podléhající působnosti tohoto zákona pouze pro jednu jinou povinnou osobupovinnou osobu, nemusí vypracovat vlastní systém vnitřních zásad, pokud se řídí systémem vnitřních zásad této jiné povinné osobypovinné osoby, v němž je její činnost dostatečně popsána.
(5)
Systém vnitřních zásad podle odstavce 2 zahrnuje
a)
podrobný demonstrativní výčet znaků podezřelých obchodůobchodů, které se mohou vyskytovat při činnosti konkrétní povinné osoby,
b)
způsob identifikace klienta, zahrnující opatření k rozpoznání politicky exponovaných osob a subjektů, vůči nimž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí,
c)
postupy pro provádění kontroly klienta a stanovování rozsahu kontroly klienta odpovídající riziku legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v závislosti na typu klienta, obchodního vztahuobchodního vztahu, produktu nebo obchoduobchodu,
d)
přiměřené a vhodné metody a postupy pro posuzování rizik, řízení rizik, vnitřní kontrolu a zajišťování kontroly nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem,
e)
postup pro zpřístupnění údajů uchovávaných podle části druhé hlavy II příslušným orgánům,
f)
postup povinné osoby od zjištění podezřelého obchoduobchodu do okamžiku doručení oznámení Úřadu tak, aby byla dodržena lhůta stanovená v § 18 odst. 1, jakož i pravidla pro zpracování podezřelého obchoduobchodu a určení osob, které podezřelý obchodobchod vyhodnocují,
g)
pravidla a postupy, kterými se při nabízení služeb nebo produktů povinné osoby řídí třetí osoby jednající za tuto osobu,
h)
opatření, která vyloučí zmaření nebo podstatné ztížení zajištění výnosu z trestné činnosti bezodkladným splněním příkazu klientapříkazu klienta,
i)
technická a personální opatření, která zajistí provedení odkladu splnění příkazu klientapříkazu klienta podle § 20, a ve stanovené lhůtě splnění povinností podle § 24,
j)
v případech uvedených v § 24a odst. 2 popis doplňkových opatření k účinnému zvládání rizika legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.
(6)
Strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik podle odstavce 1 zahrnují také
a)
kontrolu dodržování právních předpisů povinnou osobou, prověřování zaměstnanců a osob činných pro povinnou osobu jinak než v základním pracovněprávním vztahu a prověřování účinnosti těchto strategií, postupů a komunikací; je-li to opodstatněno rozsahem a povahou činnosti povinné osoby, zřídí za účelem tohoto prověřování nezávislý útvar přímo podřízený statutárnímu orgánu povinné osoby, a
b)
vnitřní oznamovací systém podle zákona o ochraně oznamovatelů, který umožňuje anonymně podat oznámení zaměstnanci a fyzické osobě, která je pro povinnou osobu činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu; vnitřní oznamovací systém nemůže být veden třetí osobou; vnitřní oznamovací systém může povinná osoba sdílet pouze s vázaným zástupcem podle § 2 odst. 4; odpovědnost povinných subjektů, které vnitřní oznamovací systém sdílejí, za plnění povinností povinného subjektu podle zákona o ochraně oznamovatelů není dotčena.
(7)
Povinné osoby, které jsou součástí skupiny, uplatňují skupinové strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik podle odstavce 1, a to v rozsahu, který je v souladu s právním řádem České republiky. Tyto strategie a postupy povinné osoby rovněž uplatňují ve svých pobočkách a provozovnách a zajistí jejich uplatňování v dceřiných obchodních korporacích působících na území jiného členského státu Evropské unie, státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo třetí země, a to v rozsahu, který právo daného státu umožňuje.
(8)
Úvěrová instituce, platební instituce, instituce elektronických peněz, právnická osoba, která spravuje majetek způsobem srovnatelným s obhospodařováním investičního fondu, finanční instituce podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 11, povinná osobapovinná osoba podle § 2 odst. 1 písm. c) a osoba poskytující služby spojené s virtuálním aktivem oznámí Úřadu znění systému vnitřních zásad do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osoboupovinnou osobou. Oznámení o změnách v systému vnitřních zásad a nové znění systému vnitřních zásad s vyznačením provedených změn oznámí Úřadu do 30 dnů ode dne jejich přijetí. Povinná osobaPovinná osoba podle § 2 odst. 1 písm. b) bodů 1 až 4, s výjimkou investičního zprostředkovatele a právnické osoby, která spravuje majetek způsobem srovnatelným s obhospodařováním investičního fondu, plní tyto povinnosti vůči České národní bancebance.
(9)
Zahraniční úvěrová nebo finanční instituce, která na území České republiky působí prostřednictvím své pobočky nebo provozovny, nemusí pro jejich činnost vypracovat zvláštní systém vnitřních zásad, pokud je jejich činnost upravena obdobným vnitřním předpisem této zahraniční úvěrové nebo finanční instituce a tento vnitřní předpis splňuje požadavky alespoň rovnocenné požadavkům tohoto zákona. Uvedený vnitřní předpis musí být k dispozici v českém jazyce. Na oznámení vnitřního předpisu a oznámení o jeho změnách se použije odstavec 8 obdobně.
(10)
Je-li to účelné pro účinné naplňování požadavků tohoto zákona, může Česká národní bankabanka v mezích stanovených odstavcem 5 písm. c) a d) vyhláškou stanovit požadavky na zavedení a uplatňování systému vnitřních zásad a hodnocení rizik podle § 21a některými povinnými osobamipovinnými osobami, vůči nimž Česká národní bankabanka vykonává dohled21).
(11)
Příslušná profesní komoraPříslušná profesní komora vypracuje písemně metodickou informaci k zavedení a uplatňování strategií a postupů podle odstavce 1 při činnosti jejích členů. Součástí metodické informace je i písemné hodnocení rizik podle § 21a odst. 4. Tuto metodickou informaci a její změny doručí příslušná profesní komorapříslušná profesní komora Úřadu do 30 dnů ode dne jejich vypracování. Zjistí-li Úřad nedostatky v doručené metodické informaci nebo jejích změnách, stanoví termín k jejich odstranění. Příslušná profesní komoraPříslušná profesní komora ve stanoveném termínu podá písemnou informaci o způsobu odstranění zjištěných nedostatků. Konečné znění metodické informace příslušná profesní komorapříslušná profesní komora zpřístupní svým členům.
§ 21a
Hodnocení rizik
(1)
Povinná osoba identifikuje a posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat v rámci její činnosti podléhající působnosti tohoto zákona. Při posuzování rizik zohlední povinná osoba rovněž výsledky hodnocení rizik na úrovni České republiky, výsledky nadnárodního hodnocení rizik, faktory možného zvýšeného rizika, uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, další dostupné informace, které souvisí s těmito riziky ve vztahu k činnosti povinné osoby, a případně hodnocení rizik provedené příslušnou profesní komorou podle odstavce 4.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) až d) a h), pokud se na ni nevztahuje výjimka podle § 21 odst. 3 nebo 4, vypracuje nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osoboupovinnou osobou, písemné hodnocení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismufinancování terorismu pro typy poskytovaných obchodů a obchodních vztahůobchodních vztahů, a to v rozsahu, ve kterém provádí činnosti podléhající působnosti tohoto zákona. Zohlední v něm rizikové faktory, zejména typ klienta, účel, pravidelnost a délku trvání obchodního vztahuobchodního vztahu nebo obchodu mimo obchodní vztahobchodní vztah, typ produktu, hodnotu a způsob uskutečnění obchodu a rizikovost zemí nebo zeměpisných oblastí, k nimž se obchody vztahují.
(3)
Povinná osoba hodnocení rizik podle odstavce 2 pravidelně aktualizuje, a to zejména před zahájením poskytování nových produktů a před zahájením využívání nových technologií, které mohou mít vliv na řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(4)
Příslušná profesní komora písemně identifikuje a posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat v rámci činnosti jejích členů, a toto písemné hodnocení rizik zpřístupní svým členům. Při posuzování rizik zohlední výsledky hodnocení rizik na úrovni České republiky, výsledky nadnárodního hodnocení rizik, faktory možného zvýšeného rizika podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu a další dostupné informace, které souvisí s těmito riziky ve vztahu k činnosti jejích členů.
§ 22
Kontaktní osoba
(1)
Povinná osobaPovinná osoba určí konkrétního zaměstnance nebo člena statutárního orgánu k plnění oznamovací povinnosti podle § 18 a k zajišťování průběžného styku s Úřadem v provozní době povinné osobypovinné osoby a v době, kdy uskutečňuje povinná osobapovinná osoba obchody. Pokud je povinná osobapovinná osoba fyzickou osobou a je to opodstatněno rozsahem její činnosti, určí jako kontaktní osobu sama sebe.
(2)
Povinná osoba s výjimkou povinné osoby podle § 2 odst. 1 písm. g) informuje Úřad prostřednictvím datové schránky do 30 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou, nebo do 15 dnů ode dne, kdy došlo ke změnám v údajích podléhajících informační povinnosti, o
a)
jménu kontaktní osoby,
b)
pracovním zařazení kontaktní osoby,
c)
údajích pro spojení včetně telefonického a elektronického,
d)
době, kdy lze tuto osobu kontaktovat,
e)
tom, o jaký druh povinné osobypovinné osoby podle § 2 odst. 1 se jedná, s uvedením typu povinné osobypovinné osoby.
(3)
Ministerstvo financí stanoví vyhláškou formát a strukturu podání podle odstavce 2.
(4)
Člen statutárního orgánu úvěrové nebo finanční institucefinanční instituce nesmí být kontaktní osobou, ledaže by to bylo opodstatněno rozsahem a povahou činnosti povinné osobypovinné osoby.
(5)
Kontaktní osobou úvěrové nebo finanční institucefinanční instituce nesmí být zaměstnanec, který je odpovědný za uzavírání nebo vypořádávání jejích obchodů, anebo je osobou podílející se na výkonu vnitřního auditu, ledaže by to bylo opodstatněno rozsahem a povahou činnosti povinné osobypovinné osoby.
(6)
Nezajišťuje-li činnosti kontaktní osoby člen statutárního orgánu, povinná osobapovinná osoba zajistí kontaktní osobě možnost přímé komunikace s členem statutárního a dozorčího orgánu povinné osobypovinné osoby.
§ 22a
Pověřená osoba
(1)
Povinná osoba písemně pověří člena svého statutárního orgánu zajištěním plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona.
(2)
K pověření podle odstavce 1 dojde do 60 dnů ode dne, kdy se tato osoba stala povinnou osobou, nebo ode dne, kdy zaniklo členství osoby pověřené podle odstavce 1 ve statutárním orgánu.
(3)
Pokud má povinná osoba pouze jednoho člena statutárního orgánu, platí, že byl pověřen podle odstavce 1.
§ 23
Školení zaměstnanců
(1)
Povinná osoba zajistí nejméně jedenkrát v průběhu 12 kalendářních měsíců proškolení zaměstnanců, kteří se mohou při výkonu své pracovní činnosti setkat s podezřelými obchodyobchody, a proškolení všech zaměstnanců před zařazením na takováto pracovní místa.
(2)
Školení podle odstavce 1 povinná osoba zajistí také pro osoby, které se na předmětu činnosti povinné osoby podílejí jinak než v základním pracovněprávním vztahu, pokud se tyto osoby mohou při výkonu své činnosti setkat s podezřelými obchody.
(3)
Obsahem školení je zejména typologie a znaky podezřelých obchodůobchodů, požadavky stanovené povinnou osobou pro provádění identifikace a kontroly klienta a postupy pro zjišťování rizikových faktorů klienta a postupy při zjištění podezřelého obchoduobchodu. Povinná osoba obsah školení průběžně doplňuje a aktualizuje.
(4)
Povinná osoba vede evidenci o účasti a obsahu školení, a to nejméně po dobu 5 let od jejich konání.
§ 24
Informační povinnost
(1)
Povinná osoba na pokyn Úřadu v jím stanovené lhůtě sdělí údaje o obchodních vztazích a o obchodech souvisejících s povinností identifikace nebo ohledně nichž Úřad provádí šetření, předloží doklady o těchto obchodech nebo k nim umožní přístup pověřeným zaměstnancům Úřadu při prověřování oznámení a výkonu správního dozoru a poskytne informace o osobách, které se jakýmkoliv způsobem účastnily takových obchodů.
(2)
Povinná osoba poskytne klientovi před navázáním obchodního vztahuobchodního vztahu nebo provedením obchoduobchodu mimo obchodní vztahobchodní vztah informace o zpracování osobních údajů požadované podle právních předpisů upravujících ochranu a zpracování osobních údajů31), včetně obecného upozornění na povinnost zpracovávat osobní údaje pro účely předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(3)
Povinná osoba na pokyn Úřadu v jím stanovené lhůtě sdělí informaci, zda udržuje nebo v předchozích 10 letech udržovala obchodní vztah s konkrétní osobou, vůči níž měla povinnost identifikace, a o povaze tohoto vztahu. K tomuto účelu zavede povinná osoba účinný systém odpovídající rozsahu a povaze její podnikatelské činnosti.
(4)
Povinná osobaPovinná osoba na pokyn dozorčího úřadu podle § 35 odst. 1 v jím stanovené lhůtě sdělí informaci potřebnou k tomu, aby správní dozor mohl být vykonáván způsobem podle § 35 odst. 7.
(5)
Povinná osobaPovinná osoba na pokyn Úřadu v jím stanovené lhůtě sdělí informaci potřebnou pro strategickou finanční analýzu.
§ 24a
(1)
Povinná osobaPovinná osoba ve svých pobočkách, provozovnách a dceřiných obchodních korporacích působících ve třetí zemi uplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismufinancování terorismu, která jsou alespoň rovnocenná požadavkům práva Evropské unie1). Za tím účelem jim předává relevantní informace o uplatňovaných metodách a postupech, a to v rozsahu, který právo daného státu umožňuje.
(2)
Povinná osoba, která má pobočku, provozovnu nebo dceřinou obchodní korporaci ve třetí zemi, jejíž právní předpisy nedovolují uplatňování rovnocenných opatření podle odstavce 1, o tom informuje Úřad a přijme odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu a zabránění přenosu těchto rizik na území České republiky, jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Pokud tato opatření nebudou dostatečná, může dozorčí úřad povinné osobě na základě nedostatků zjištěných při kontrole uložit opatření k jejich nápravě a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Opatření k nápravě mohou zahrnovat požadavek, aby pobočka, provozovna nebo dceřiná obchodní korporace povinné osoby nenavazovaly nebo ukončily obchodní vztahy v této třetí zemi nebo aby neuskutečňovaly obchody související s touto třetí zemí, případně aby zcela ukončily působení v této třetí zemi. Povinná osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, informuje dozorčí úřad o odstranění nedostatku bez zbytečného odkladu poté, kdy byl nedostatek odstraněn, nejpozději však do 10 dnů po uplynutí určené lhůty.
(3)
Povinná osoba, která má pobočku nebo provozovnu v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zajistí, že tato pobočka nebo provozovna dodržuje vnitrostátní předpisy v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu tohoto jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
HLAVA V
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NĚKTERÝCH POVINNÝCH OSOBÁCH
§ 25
Zvláštní ustanovení o úvěrových a finančních institucích
(1)
Úvěrová nebo finanční instituce nesmí vstoupit do korespondenčního vztahu se zahraniční úvěrovou, finanční nebo obdobnou institucí (dále jen „respondenční instituce“),
a)
která je zapsána do obchodního nebo obdobného rejstříku v zemi, v níž není fyzicky přítomna ani se zde nenachází její skutečné vedení, a která není přičleněna k žádné regulované finanční skupině,
b)
o níž je jí známo, že umožňuje využívání svých účtů institucí uvedenou v písmenu a), nebo
c)
která neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu alespoň rovnocenná požadavkům práva Evropské unie1),
a pokud již do takového vztahu vstoupila, musí jej ukončit v době co nejkratší.
(2)
Úvěrová nebo finanční instituce před navázáním korespondenčního vztahu s respondenční institucí
a)
shromáždí dostatek informací o respondenční instituci a povaze jejího podnikání a dalších rizikových faktorech,
b)
z veřejně dostupných informací zjistí, jaká je kvalita dohledu, kterému respondenční instituce podléhá, a zda vůči ní nebylo vedeno šetření nebo řízení v souvislosti s porušením opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
c)
zjistí a zhodnotí opatření prováděná respondenční institucí proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně způsobu a kvality provádění identifikace a kontroly klienta a schopnosti poskytnout tyto informace na vyžádání, a to zejména ve vztahu k průběžným účtům, jakož i schopnosti poskytování informací o plátci a příjemci při převodech peněžních prostředků,
d)
určí a zaznamená rozdělení povinností a odpovědnosti souvisejících s korespondenčním vztahem z hlediska uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu mezi touto úvěrovou nebo finanční institucí a respondenční institucí.
(3)
K navázání korespondenčního vztahu musí vydat souhlas statutární orgán úvěrové nebo finanční instituce nebo vedoucí pobočky zahraniční úvěrové nebo finanční instituce působící na území České republiky.
(4)
Úvěrová nebo finanční instituce průběžně aktualizuje informace získané podle odstavce 2. Představuje-li korespondenční vztah zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, upraví úvěrová nebo finanční instituce jeho podmínky anebo ho ukončí.
(5)
Práva a povinnosti, které tento zákon stanoví pro úvěrové instituce, se vztahují i na Českou národní bankubanku při vedení účtů a poskytování dalších bankovních služeb.
(6)
K postoupení plnění ze životního pojištění na politicky exponovanou osobu, u které je zjištěno zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, musí vydat souhlas statutární orgán příslušné pojišťovny nebo zaměstnanec jím pověřený k řízení v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, který je dostatečně obeznámen s riziky v této oblasti a který má dostatečné postavení k tomu, aby přijímal rozhodnutí k řízení těchto rizik.
(7)
Úvěrová instituce nebo pojišťovna při provádění opatření ke zjištění původu majetku klienta, který je politicky exponovanou osobou a veřejným funkcionářem podle zákona upravujícího střet zájmů, přednostně využije údaje z oznámení o majetku, který vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, a majetku nabytém v průběhu výkonu funkce podle zákona upravujícího střet zájmů a oznámení o příjmech, darech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů v registru oznámeníregistru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů (dále jen „registr oznámeníregistr oznámení“).
(8)
Úvěrová instituce a finanční institucefinanční instituce podle § 2 odst. 1 písm. b) bodů 5 a 14 při postupu podle § 8 odst. 2 pořídí kopii využitého průkazu totožnostiprůkazu totožnosti. Je-li při postupu podle § 8 odst. 2 použit digitální stejnopis průkazu, úvěrová instituce a finanční institucefinanční instituce podle § 2 odst. 1 písm. b) bodů 5 a 14 získá elektronický dokument, který obsahuje údaje uvedené v digitálním stejnopisu průkazu.
§ 25a
Zvláštní ustanovení o zahraničních poskytovatelích platebních služeb
(1)
Povinná osoba, která je zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz a která na území České republiky působí prostřednictvím provozovny, má povinnost určit ústřední kontaktní místo, pokud
a)
je splněna alespoň jedna z podmínek pro jeho určení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího regulační technické normy týkající se kritérií pro určení ústředních kontaktních míst vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb a pravidel pro činnost těchto ústředních kontaktních míst42) nebo
b)
tak rozhodne Česká národní bankabanka na základě skutečnosti, že některá z provozoven povinné osoby představuje zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu a stanovení této povinnosti je přiměřené riziku, které představují tyto povinné osoby nebo jejich provozovny.
(2)
Pokud jsou podmínky pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) splněny u druhově určených osob, může Česká národní bankabanka vydat namísto rozhodnutí opatření obecné povahy.
(3)
Přestanou-li být plněny podmínky, na základě kterých byly rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydány, Česká národní bankabanka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy zruší.
(4)
Činnost ústředních kontaktních míst povinné osoby vykonávají v rozsahu činností podle čl. 4 a čl. 6 odst. 1 přímo použitelného předpisu podle odstavce 1 písm. a).
§ 25b
Zvláštní ustanovení o poskytovatelích služeb spojených s virtuálními aktivy
(1)
Poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy při hodnocení rizik podle § 21a odst. 1 vždy posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismufinancování terorismu, která mohou nastat při převodu virtuálního aktiva na nehostovanou adresu nebo z nehostované adresy.
(2)
Při zesílené identifikaci a kontrole klienta poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy získá v rozsahu potřebném k účinnému řízení zjištěného rizika také další dokumenty nebo informace o identifikačních údajíchidentifikačních údajích
a)
původce nebo příjemce převodu virtuálního aktiva provedeného na nehostovanou adresu nebo z nehostované adresy, nebo
b)
skutečného majitele původce nebo příjemce virtuálního aktiva podle písmene a).
(3)
Poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy před navázáním korespondenčního vztahu s osobou, která není usazena v členském státě Evropské unie a poskytuje obdobné služby jako poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy (dále jen „zahraniční poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy“), je nad rámec § 25 odst. 2 povinen zjistit, zda
a)
je zahraniční poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy licencovaný nebo registrovaný, a
b)
tento zahraniční poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy s ohledem na průběžné korespondenční účty virtuálních aktiv
1.
provádí identifikaci a kontrolu klientů majících přímý přístup k účtům zahraničního poskytovatele služeb spojených s virtuálními aktivy a
2.
je na vyžádání schopen poskytnout relevantní údaje získané při identifikaci a kontrole klienta.
(4)
Poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy aktualizuje informace získané v rámci kontroly zahraničního poskytovatele služeb spojených s virtuálními aktivy také, pokud zjistí nové riziko související s tímto zahraničním poskytovatelem služeb spojených s virtuálními aktivy.
(5)
Ukončí-li poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy korespondenční vztah se zahraničním poskytovatelem služeb spojených s virtuálními aktivy podle § 25 odst. 4, zaznamená všechny okolnosti týkající se tohoto rozhodnutí.
(6)
Poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy, který je usazen v jiném členském státě Evropské unie a který na území České republiky působí prostřednictvím provozovny, má povinnost určit ústřední kontaktní místo. Ustanovení § 25a se na činnost ústředního kontaktního místa použije obdobně.
§ 26
Zvláštní ustanovení o auditorech, soudních exekutorech a daňových poradcích
(1)
Ustanovení § 15a, § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1, 3, 4 a 5 a oprávnění Úřadu při správním dozoru nad plněním povinností stanovených tímto zákonem nebo v rámci řízení o přestupku požadovat poskytnutí informací se nevztahují na auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce, pokud jde o informace, které získá od svého klienta nebo které získá o svém klientovi během zjišťování jeho právního postavení, během jeho zastupování v soudním řízení anebo v souvislosti s takovým řízením, včetně poradenství ohledně zahájení takového řízení nebo vyhnutí se takovému řízení, bez ohledu na to, zda jsou takové informace získány před tímto řízením, během něj nebo po něm.
(2)
Má-li auditor, soudní exekutor nebo daňový poradce za to, že klient žádá o právní poradenství za účelem legalizace výnosů z trestné činnosti nebo za účelem financování terorismu, odstavec 1 se nepoužije.
(3)
Oznámení podle § 18 učiní
a)
auditor Komoře auditorů České republiky,
b)
soudní exekutor Exekutorské komoře České republiky,
c)
daňový poradce Komoře daňových poradců České republiky.
(4)
Příslušná profesní komora oznámení přijaté podle odstavce 3 přezkoumá z hlediska, zda není v rozporu s odstavcem 1 nebo s § 18 odst. 1 a zda má všechny náležitosti stanovené tímto zákonem. Pokud oznámení náležitosti stanovené tímto zákonem nemá, příslušná profesní komora na to oznamovatele upozorní. Splňuje-li oznámení podmínky uvedené ve větě první, příslušná profesní komora postupuje tak, aby je předala Úřadu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění podezřelého obchodu. Příslušná profesní komora předkládá Úřadu do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku přehled o počtu oznámení o podezřelých obchodech, která v daném kalendářním roce obdržela, a počtu oznámení, která předala Úřadu. Tento přehled příslušná profesní komora ve stejné lhůtě zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Sdělení informace podle § 24 odst. 4 a 5 vyžaduje Úřad po auditorovi, soudním exekutorovi nebo daňovém poradci prostřednictvím příslušné profesní komorypříslušné profesní komory. Auditor, soudní exekutor nebo daňový poradce sdělí Úřadu ve lhůtě jím stanovené požadované informace prostřednictvím příslušné profesní komorypříslušné profesní komory.
§ 27
Zvláštní ustanovení o advokátech a notářích
(1)
Ustanovení § 9, § 15a, § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1, 3, 4 a 5 a oprávnění Úřadu při správním dozoru nad plněním povinností stanovených tímto zákonem nebo v rámci řízení o přestupku požadovat poskytnutí informací se nepoužijí u advokátaadvokáta, pokud jde o informace o klientovi, které získal od klienta nebo jakýmkoliv jiným způsobem během nebo v souvislosti s
a)
poskytováním právních porad nebo následným ověřováním právního postavení klienta,
b)
obhajobou klienta v trestním řízenítrestním řízení,
c)
zastupováním klienta v řízení před soudy, nebo
d)
poskytováním jakýchkoliv právních porad týkajících se řízení uvedených v písmenech b) a c), a to bez ohledu na to, zda tato řízení již byla zahájena či nikoliv nebo zda již byla ukončena.
(2)
Ustanovení § 9, § 15a, § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1, 3, 4 a 5 a oprávnění Úřadu při správním dozoru nad plněním povinností stanovených tímto zákonem nebo v rámci řízení o přestupku požadovat poskytnutí informací se nepoužijí u notáře, pokud jde o informace o klientovi, které získal od klienta nebo jakýmkoliv jiným způsobem během nebo v souvislosti s
a)
poskytováním právních porad nebo následným ověřováním právního postavení klienta22),
b)
zastupováním klienta v řízení před soudy v rozsahu svého oprávnění stanoveného jiným právním předpisem23), nebo
c)
poskytováním jakýchkoliv právních porad týkajících se řízení uvedených v písmenu b), a to bez ohledu na to, zda tato řízení již byla zahájena či nikoliv nebo zda již byla ukončena.
(3)
Oznámení podle § 18 učiní advokátadvokát České advokátní komoře a notář Notářské komoře České republiky. Příslušná profesní komora oznámení advokátaadvokáta nebo notáře přezkoumá z hlediska, zda není v rozporu s odstavcem 1 nebo 2, § 2 odst. 1 písm. g) anebo § 18 odst. 1 a zda má všechny náležitosti stanovené tímto zákonem. Pokud oznámení advokátaadvokáta nebo notáře náležitosti stanovené tímto zákonem nemá, příslušná profesní komora na to advokátaadvokáta nebo notáře upozorní. Splňuje-li oznámení advokátaadvokáta nebo notáře podmínky uvedené ve větě první, postupuje příslušná profesní komora tak, aby je předala Úřadu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění podezřelého obchodu. Příslušná profesní komora předkládá Úřadu do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku přehled o počtu oznámení o podezřelých obchodech, která v daném kalendářním roce obdržela, a počtu oznámení, která předala Úřadu. Tento přehled příslušná profesní komora ve stejné lhůtě zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Sdělení údajů, předložení dokladů nebo poskytnutí informací podle § 24 odst. 1, 3, 4 a 5 vyžaduje Úřad po advokátoviadvokátovi nebo notáři prostřednictvím příslušné profesní komorypříslušné profesní komory. AdvokátAdvokát nebo notář sdělí Úřadu ve lhůtě jím stanovené požadované údaje, předloží doklady nebo mu poskytne požadované informace prostřednictvím příslušné profesní komorypříslušné profesní komory.
§ 27a
Zvláštní ustanovení o insolvenčních správcích a restrukturalizačních správcích
Povinná osobaPovinná osoba podle § 2 odst. 1 písm. m) má pouze
a)
povinnost podávat oznámení podezřelého obchodu podle § 18,
b)
povinnost určit kontaktní osobu a informovat Úřad podle § 22,
c)
informační povinnost podle § 24 odst. 1 a 3 a
d)
povinnost mlčenlivosti podle § 38.
§ 28
Zvláštní ustanovení o platbách v hotovosti a uměleckých dílech
Povinná osobaPovinná osoba podle § 2 odst. 1 písm. i), s výjimkou provozovatele svobodného pásma, povinná osobapovinná osoba podle § 2 odst. 1 písm. n) a povinná osobapovinná osoba podle § 2 odst. 2 písm. c) a d), pokud se povinnou osoboupovinnou osobou stávají tehdy, jestliže uskutečňují obchod ve výši 10 000 EUR nebo vyšší, mají povinnost pouze
a)
provést identifikaci klienta,
b)
odmítnout uskutečnění obchodu podle § 15; o této skutečnosti současně informuje Úřad,
c)
provádět kontrolu klienta podle § 9 odst. 2,
d)
uchovávat informace podle § 16 odst. 1 a 2,
e)
podávat oznámení podezřelého obchodu podle § 18,
f)
informační podle § 24,
g)
mlčenlivosti podle § 38.
§ 29
Zvláštní ustanovení o provozování peněžních poštovních služeb
(1)
Vykonávat činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, může pouze osoba, která je držitelem osvědčení o způsobilosti vydaného Úřadem. Osvědčení se vydává na žádost osoby, která hodlá tuto činnost vykonávat.
(2)
Úřad vydá osvědčení podle odstavce 1, pokud žadatel, osoba, která je společníkem žadatele, členem statutárního orgánu žadatele, osoba, která bude řídit podnikání žadatele, a skutečný majitelskutečný majitel žadatele jsou osobami bezúhonnými.
(3)
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin spáchaný
a)
úmyslně, nebo
b)
z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání,
pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(4)
BezúhonnostBezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 1 měsíc. Dále se bezúhonnostbezúhonnost prokazuje
a)
u fyzické osoby s místem trvalého nebo jiného pobytu mimo území České republiky a u osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území České republiky po dobu delší než 3 měsíce, dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce, vydaným k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 3 měsíce; pokud stát trvalého nebo jiného pobytu této osoby není totožný se státem, jehož je tato osoba občanem, též dokladem vydaným státem, jehož je občanem,
b)
u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce, vydaným k tomu oprávněným orgánem státu sídla, nebo
c)
čestným prohlášením o bezúhonnostibezúhonnosti ve smyslu odstavce 3 ne starším než 3 měsíce, učiněným před správním nebo soudním orgánem příslušného státu, jestliže tento stát nevydává doklad uvedený v písmenech a) a b).
§ 29a
Zvláštní ustanovení o národním správci
(1)
Národní správce uchovává informace o osobách s účtem v Rejstříku obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, včetně smlouvy a dokladů předložených k otevření účtu a informací spojených s kontrolou klienta po dobu 10 let od ukončení příslušného obchodního vztahuobchodního vztahu.
(2)
Národní správce dále
a)
provádí kontrolu klienta podle § 9 v rozsahu odpovídajícím činnostem při zakládání účtu,
b)
podává oznámení podezřelého obchoduobchodu podle § 18,
c)
zavede a uplatňuje systém vnitřní kontroly a komunikace podle § 21 odst. 1,
d)
určí kontaktní osobu podle § 22,
e)
provádí školení zaměstnanců podle § 23,
f)
plní informační povinnost podle § 24,
g)
dodržuje povinnost mlčenlivosti podle § 38.
§ 29b
Zvláštní ustanovení o přeshraničních poskytovatelích služeb
Povinná osobaPovinná osoba podle § 2 odst. 2 písm. b) má pouze
a)
informační povinnost podle § 24 odst. 1 a
b)
povinnost mlčenlivosti podle § 38.
ČÁST TŘETÍ
ČINNOST ÚŘADU A DALŠÍCH ORGÁNŮ
HLAVA I
ČINNOST ÚŘADU A DALŠÍCH ORGÁNŮ
Úřad
§ 29c
(1)
Zřizuje se Úřad jako správní úřad se sídlem v Praze, který plní funkci finanční zpravodajské jednotky pro Českou republiku a je podřízen Ministerstvu financí.
(2)
Úřad působí v oblastech činnosti upravených tímto zákonem a jinými právními předpisy, včetně oblastí činnosti spočívajících
a)
v přijímání a shromažďování oznámení podezřelého obchodu a jiných podnětů,
b)
ve vyhodnocování oznámení podezřelého obchodu a jiných podnětů,
c)
v posuzování účelnosti zahájení šetření podezřelého obchodu,
d)
v posuzování způsobu ukončení šetření podezřelého obchodu,
e)
v rozhodování o získávání, zpracování a sdílení informací,
f)
v provádění strategické finanční analýzy, která se zabývá trendy a způsoby legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismufinancování terorismu, a v tvorbě výstupů na základě této analýzy,
g)
v provádění operativní finanční analýzy, spojené se šetřením oznámení podezřelého obchodu a jiných podnětů a s vyhodnocováním, získáváním, zpracováním a sdílením souvisejících informací,
h)
v rozhodování o provádění kontrol a
i)
ve spolupráci s orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení a zpravodajskými službami, včetně poskytování informací na jejich žádost.
(3)
Úřad při své činnosti uplatňuje taková organizační, personální a jiná opatření, která zaručují, že s informacemi získanými při jeho činnosti podle tohoto zákona nepřijde do styku nepovolaná osoba.
(4)
Činnost Úřadu materiálně, administrativně a finančně zajišťuje Ministerstvo financí. Úřad je účetní jednotkou; jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí.
§ 29d
(1)
Úřad řídí ředitel.
(2)
Výběr, jmenování a odvolání ředitele se řídí zákonem o státní službě.
§ 29e
Krycí prostředek
(1)
Krycím prostředkemKrycím prostředkem se rozumí věc, včetně krycího dokladukrycího dokladu, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby, k zabránění vyzrazení její činnosti nebo k zastírání činnosti Úřadu.
(2)
Krycím doklademKrycím dokladem se rozumí listina, popřípadě jiný dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti fyzické osoby nebo k zabránění vyzrazení činnosti Úřadu.
(3)
Zaměstnanec Úřadu je oprávněn používat krycí prostředkykrycí prostředky při výkonu působnosti Úřadu podle tohoto zákona nebo podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí, pokud by bez jeho použití došlo ke zmaření tohoto výkonu působnosti nebo k ohrožení života, zdraví nebo majetku zaměstnance Úřadu nebo jiné osoby anebo k vyzrazení činnosti Úřadu.
(4)
Krycím doklademKrycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní bankybanky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu a soudce Ústavního souduÚstavního soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad osoby žijící nebo zemřelé.
(5)
O vydání krycího dokladukrycího dokladu rozhoduje ministr financí. Vydání krycího dokladukrycího dokladu technicky zabezpečuje Ministerstvo vnitra.
(6)
Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladukrycího dokladu nutné, je Ministerstvo vnitra oprávněno při opatřování nebo vydávání krycího dokladukrycího dokladu zajistit v nezbytné míře v informačních systémech veřejné správy vedených podle zvláštních právních předpisů vložení, změnu, blokování nebo likvidaci údajů souvisejících s vydáním a užíváním krycího dokladukrycího dokladu. Správce informačního systému je povinen poskytnout k provádění informační činnosti v uvedeném rozsahu a zajištění jejího účelu potřebnou součinnost a přitom postupovat tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Ministerstva vnitra nebo Úřadu.
§ 29f
Opatření k evidenční ochraně
V souvislosti s výkonem své působnosti podle tohoto zákona nebo podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí může Úřad požadovat po Ministerstvu vnitra opatření k evidenční ochraně osobních údajů zaměstnance Úřadu, jeho manžela, partnera, dítěte, rodiče a jejich soukromých vozidel, lze-li u nich důvodně předpokládat ohrožení jejich života nebo zdraví, jakož i opatření k evidenční ochraně krycích dokladůkrycích dokladů zaměstnanců Úřadu a vozidel užívaných Úřadem.
§ 30
Získávání informací
(1)
Úřad může vyžadovat informace nezbytné pro plnění povinností podle tohoto zákona od Policie České republiky, zpravodajských služeb a orgánů veřejné moci.
(2)
Při šetření podezřelého obchodu může Úřad v souladu se zákonem upravujícím správu daní vyžadovat od orgánů věcně příslušných podle jiných právních předpisů ke správě daní informace získané při správě daní; tyto orgány informují bezodkladně Úřad o podezření, že daňový subjekt zneužívá systém správy daní k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu.
(3)
Úřad může v rozsahu potřebném pro šetření podezřelého obchoduobchodu žádat od zpracovatele nebo správce evidence poskytnutí informací z evidence uvedené v odstavci 4. Zpracovatel nebo správce evidence poskytne informace bezplatně, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Zpracovatel nebo správce evidence jsou povinni žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět.
(4)
Úřad může v rozsahu potřebném pro šetření podezřelého obchodu a výkon správního dozoru žádat od zpracovatele nebo správce evidence poskytnutí informací způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup z informačního systému evidence občanských průkazů32), informačního systému evidence cestovních dokladů33), informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů33), informačního systému cizinců, informačního systému evidence obyvatel34), katastrukatastru nemovitostí35), základního registru obyvatel36), základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci36), základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí36), základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností36), informačního systému územní identifikace36), registru silničních vozidel37), centrálního registru silničních vozidel37), registru historických a sportovních vozidel37), registru řidičů38) a centrálního registru řidičů38) a z informačního systému registru oznámeníregistru oznámení.
(5)
Úřad žádá o poskytnutí informací podle odstavců 3 a 4 pouze způsobem, který mu umožní uchovávat identifikační údaje zaměstnance, který o poskytnutí informací žádal, a o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informací žádáno, nejméně po dobu 5 let. O těchto skutečnostech jsou zpracovatel nebo správce evidence povinni zachovávat mlčenlivost.
(6)
Na základě oznámení zpravodajské služby o zjištění skutečností nasvědčujících podezřelému obchoduobchodu zahájí Úřad šetření podezřelého obchoduobchodu; o výsledku tohoto šetření informuje zpravodajskou službu.
§ 30a
Hodnocení rizik na úrovni České republiky
(1)
Úřad koordinuje proces posouzení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismufinancování terorismu v České republice a na úrovni České republiky zpracovává národní hodnocení rizik; na zpracování národního hodnocení rizik se podílí a na žádost Úřadu poskytují informace pro účely zpracování národního hodnocení rizik
a)
orgán veřejné moci,
b)
povinná osobapovinná osoba,
c)
podnikající fyzická osoba a právnická osoba, pokud mohou mít informace spojené s riziky legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismufinancování terorismu.
(2)
V rámci národního hodnocení rizik Úřad, povinné osoby a orgány veřejné moci identifikují a posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat na území České republiky, a zohlední faktory možného zvýšeného rizika podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, nadnárodní hodnocení rizik, hodnocení rizik provedené mezinárodní institucí a další dostupné informace, které souvisí s těmito riziky. Národní hodnocení rizik obsahuje popis institucionální struktury systému boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a přidělených lidských a peněžních zdrojů.
(3)
Národní hodnocení rizik slouží zejména ke zdokonalení opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu na úrovni státní správy a u povinných osob.
(4)
Při zpracování hodnocení rizik se Úřad a orgány veřejné moci řídí mezinárodně uznávanými standardy v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Na základě dílčích hodnocení rizik Úřad zpracuje a předloží vládě k projednání národní hodnocení rizik, a to nejpozději do 5 let od schválení předchozího hodnocení rizik vládou.
(5)
Úřad poskytne výsledky národního hodnocení rizik příslušnému výboru Rady Evropy, Evropské komisi, evropskému orgánu dohledu a orgánům ostatních členských států Evropské unie za předpokladu, že mají srovnatelnou věcnou působnost a že sdělené informace se použijí výhradně pro účely předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Úřad zajistí, aby shrnutí národního hodnocení rizik bylo veřejně přístupné.
(6)
Úřad koordinuje provádění opatření ke zmírňování rizik identifikovaných v národním hodnocení rizik, k čemuž mu orgány veřejné moci poskytují součinnost včetně
a)
předkládání přehledu o provedených opatřeních ke zmírnění rizik a souvisejících statistických údajů a
b)
vedení statistik relevantních pro posouzení účinnosti systému opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismufinancování terorismu.
(7)
Úřad průběžně informuje povinné osoby o rizicích identifikovaných v národním hodnocení rizik a opatřeních prováděných k jejich zmírnění.
(8)
Úřad průběžně aktualizuje národní hodnocení rizik, a to zejména s ohledem na vývoj rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a činnost orgánů Evropské unie. Ustanovení vztahující se k národnímu hodnocení rizik se použijí obdobně.
§ 31
Zpracování informací
(1)
Úřad soustřeďuje a analyzuje údaje získané při své činnosti podle tohoto zákona. Je oprávněn vést údaje získané při plnění úkolů podle tohoto zákona v informačním systému. Při výkonu své působnosti je oprávněn sdružovat informace a informační systémy sloužící k rozdílným účelům.
(2)
Úřad uchovává údaje a doklady o přijatých oznámeních a o vlastním šetření po dobu 10 let od konce roku, v němž bylo šetření ukončeno. Přijetím nového oznámení nebo obnovením šetření v téže věci nebo vůči stejnému subjektu se běh lhůty podle věty první přerušuje do ukončení nového šetření.
(3)
Úřad vede a nejméně jednou ročně uveřejňuje na internetových stránkách statistické přehledy o účinnosti a výsledcích opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Tyto údaje jednou ročně poskytuje Evropské komisi pro účely vypracování a zveřejnění její výroční zprávy o účinnosti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v Evropské unii. Orgány činné v trestním řízeníOrgány činné v trestním řízení poskytují Úřadu průběžně zobecněné informace o řízeních ve věcech souvisejících s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu.
(4)
Úřad zašle Evropské komisi seznam tuzemských významných veřejných funkcí. Úřad tento seznam průběžně aktualizuje a může jej uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Mezinárodní organizace akreditovaná na území České republiky poskytne na žádost Úřadu údaje o svých významných veřejných funkcích. Mezinárodní organizace akreditovaná na území České republiky, která poskytla tyto údaje, má povinnost je aktualizovat.
§ 31a
Zvláštní ustanovení o ochraně osobních údajů
(1)
Pověřence pro ochranu osobních údajů v Úřadu jmenuje ředitel.
(2)
Úřad v rozsahu nezbytném pro plnění povinností podle tohoto zákona zpracovává osobní údaje.
(3)
Úřad nevyhoví žádosti o přístup k osobním údajům, popřípadě takové žádosti vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení
a)
plnění úkolu za účelem zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu,
b)
vytváření podmínek pro odhalování legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, nebo
c)
ochrany utajovaných informacíutajovaných informací.
(4)
Pokud by vyhověním žádosti o přístup k osobním údajům nebo sdělením o nevyhovění této žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle odstavce 3, Úřad informuje subjekt údajů stejně jako ty žadatele, jejichž osobní údaje nezpracovává.
(5)
Úřad nevyhoví žádosti o opravu nebo výmaz osobních údajů nebo omezení jejich zpracování, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení podle odstavce 3. Pokud by sdělením o nevyhovění žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle odstavce 3, Úřad žadatele informuje tak, aby takovému ohrožení předcházel.
(6)
Úřad neoznámí porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů, popřípadě oznámí pouze v takovém rozsahu, aby sdělením nedošlo k ohrožení podle odstavce 3.
(7)
Pokud Úřad zpracovává osobní údaj, který vypovídá o rasovém nebo etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání nebo filosofickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci, tak zajistí, že k takovému osobnímu údaji má přístup pouze kvalifikovaná úřední osoba.
(8)
Úřad zajistí proškolení kvalifikované úřední osoby v oblasti ochrany osobních údajů zpracovávaných podle odstavce 7 nejméně jedenkrát v průběhu 12 kalendářních měsíců.
Kontrola činnosti Úřadu
§ 31b
(1)
Kontrolu činnosti Úřadu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje stálou komisi podle zákona upravujícího jednací řád Poslanecké sněmovny (dále jen „stálá komise“), a vláda.
(2)
Stálá komise se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem stálé komise může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.
(3)
Stálá komise není oprávněna zasahovat do personálních pravomocí ředitele Úřadu a nahrazovat jeho řídicí činnost.
§ 31c
(1)
Úřad předkládá stálé komisi a vládě zprávu o své činnosti za uplynulý kalendářní rok do 31. března následujícího kalendářního roku.
(2)
Úřad poskytne stálé komisi na její žádost informaci o své činnosti.
(3)
Ve zprávě podle odstavce 1 a informaci podle odstavce 2 se neuvádí identifikační údaje osob ani informace, na které se vztahuje mlčenlivost podle jiného právního předpisu28), a nelze v nich podat informaci o neukončeném šetření vedeném podle tohoto zákona, nebo o šetření vedeném na základě § 30 odst. 6 anebo předaném podle § 32, pokud by takový údaj mohl ohrozit činnost orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení nebo zpravodajské služby.
(4)
Zprávu podle odstavce 1 a informaci podle odstavce 2 lze projednávat pouze na neveřejném zasedání stálé komise nebo uzavřeném jednání schůze vlády; stálá komise je projednává za účasti zástupce Úřadu.
(5)
Členové stálé komise mohou vstupovat v doprovodu ředitele nebo jím pověřeného zaměstnance na pracoviště Úřadu.
§ 31d
Ochrana oznamovatelů v Úřadu
(1)
Úřad zavede vnitřní oznamovací systém, který umožní zaměstnanci Úřadu nebo fyzické osobě činné pro Úřad jinak než v základním pracovněprávním vztahu anonymně a zabezpečeným způsobem podat oznámení o porušení tohoto zákona. Oznamovatel a osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) zákona o ochraně oznamovatelů nesmí být z důvodu podání oznámení vystaveni odvetnému opatření.
(2)
Na vnitřní oznamovací systém podle odstavce 1 a na oznámení o porušení povinnosti podle tohoto zákona podané zaměstnancem Úřadu nebo fyzickou osobou činnou pro Úřad jinak než v základním pracovněprávním vztahu se zákon o ochraně oznamovatelů nepoužije.
§ 32
Nakládání s výsledky šetření
(1)
Zjistí-li Úřad skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čintrestný čin, podá oznámení podle trestního řádu a současně orgánu činnému v trestním řízení poskytne všechny související informace z výsledků vlastního šetření.
(2)
Zjistí-li Úřad skutečnosti, které jsou významné pro výkon činnosti Policie České republiky, orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky, informuje o těchto zjištěních Policii České republiky, Generální finanční ředitelství nebo Generální ředitelství cel a poskytne mu všechny související informace z výsledků vlastního šetření, pokud poskytnutí takových informací není v rozporu s účelem tohoto zákona.
(3)
Zjistí-li Úřad skutečnosti důležité pro ochranu významného hospodářského, finančního nebo bezpečnostního zájmu České republiky nebo Evropské unie, poskytne o tom informaci příslušné instituci, není-li poskytnutí této informace v rozporu s účelem tohoto zákona. Uplatní přitom ochranu oprávněných zájmů jiných osob podle § 39 odst. 4.
§ 33
Mezinárodní spolupráce
(1)
K dosažení účelu stanoveného tímto zákonem Úřad spolupracuje se zahraničními orgány a mezinárodními organizacemi se srovnatelnou věcnou působností v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo předpisem Evropské unie43).
(2)
Obsahem mezinárodní spolupráce je zejména předávání a získávání údajů na žádost či z moci úřední, a to bez zbytečného odkladu. Mezinárodní spolupráci nelze omezit; ustanovení § 39 odst. 4 tímto není dotčeno.
(3)
Úřad může spolupracovat s
a)
mezinárodními organizacemi a zahraničními orgány se srovnatelnou věcnou působností na základě vzájemnosti,
b)
dalšími mezinárodními organizacemi a zahraničními orgány za podmínek, že informace budou užity pouze k dosažení účelu tohoto zákona a budou požívat ochrany alespoň v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(4)
V případě mezinárodní spolupráce na žádost Úřadu musí být žádost odůvodněna a musí obsahovat způsob využití získaných údajů. Údaje získané v rámci mezinárodní spolupráce Úřad použije podle podmínek, které stanoví dožádaný zahraniční orgán či mezinárodní instituce.
§ 33a
Poskytnutí údajů souvisejících se závažnými trestnými činy
(1)
Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu orgánu vykonávajícího působnost úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v České republice podle předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti45) (dále jen „orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti“), týkajícího se trestné činnosti podle přílohy č. 1 přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího Europol46), poskytne Úřad bez zbytečného odkladu na základě odůvodněné žádosti údaje, které získal při své činnosti podle tohoto zákona. Odepření poskytnutí údajů Úřad odůvodní.
(2)
Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu Europolu, poskytne Úřad bez zbytečného odkladu na základě odůvodněné žádosti Europolu, zaslané prostřednictvím národní jednotky podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího Europol46) (dále jen „národní jednotka Europolu“), údaje, které získal při své činnosti podle tohoto zákona. Úřad při vyřizování této žádosti uplatňuje stejné zacházení, jaké by poskytoval zahraničnímu orgánu s věcnou působností srovnatelnou s Úřadem. Odepření poskytnutí údajů Úřad odůvodní.
(3)
Bez souhlasu Úřadu nelze údaje poskytnuté podle odstavce 1 využít k jiným účelům, než ke kterým byly poskytnuty, ani je nelze předat jinému orgánu veřejné moci nebo orgánu jiného státu. Odepření poskytnutí souhlasu k využití k jiným účelům Úřad odůvodní.
(4)
Úřad vede evidenci žádostí o poskytnutí údajů podle odstavce 1 nebo 2, která obsahuje:
a)
název a kontaktní údaje žadatele,
b)
jméno a kontaktní údaje fyzické osoby, která jménem žadatele o údaje požádala,
c)
název nebo jméno příjemce poskytnutých údajů,
d)
spisovou značku obsaženou v žádosti,
e)
předmět žádosti a
f)
opatření přijatá Úřadem v souvislosti s vyřizováním žádosti.
(5)
Evidenci podle odstavce 4 lze použít pouze pro ověření zákonnosti zpracování osobních údajů. Úřad zpřístupní evidenci podle odstavce 4 orgánu příslušnému k dozoru nad zpracováním osobních údajů na základě žádosti pro účely výkonu jeho působnosti.
(6)
Úřad uchovává údaje v evidenci podle odstavce 4 po dobu 5 let ode dne jejich vzniku.
§ 34
Povolování výjimek
(1)
Úřad na základě žádosti rozhodne, že finanční instituce, která některou z činností uvedených v § 2 odst. 1 písm. b), s výjimkou činnosti spočívající v provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz), vykonává pouze příležitostně nebo ve velmi omezené míře a takovým způsobem, že je vyloučeno nebo značně omezeno její zneužití k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, nebude v souvislosti s touto činností považována za povinnou osobu podle tohoto zákona.
(2)
Výjimka podle odstavce 1 se udělí, pokud
a)
vykonávaná činnost je pouze doplňkovou činností, která přímo souvisí s hlavní činností povinné osoby, která jinak s výjimkou činnosti uvedené v § 2 odst. 2 písm. d) není povinnou osobou podle tohoto zákona, a je poskytována pouze klientovi, se kterým uzavírá obchod nebo je navázán obchodní vztah v rámci hlavní činnosti,
b)
čistý celkový roční obrat z této činnosti za účetní období nepřesahuje 5 % z celkového čistého obratu povinné osoby za účetní období a současně nepřekročí částku, kterou Úřad v rozhodnutí stanoví s ohledem na druh činnosti, a
c)
je zajištěno, že hodnota jednotlivého obchoduobchodu nebo více obchodůobchodů v rámci činnosti uvedené v písmenu a) uskutečněných v průběhu 30 po sobě jdoucích dnů s týmž klientem nepřekročí částku 1 000 EUR.
(3)
K žádosti podle odstavce 1 povinná osoba písemně doloží splnění podmínek v odstavcích 1 a 2.
(4)
Výjimku podle odstavce 1 lze udělit i na dobu určitou. V rozhodnutí stanoví Úřad případné další povinnosti v rozsahu povinností povinných osob za účelem zabránění zneužití výjimky pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.
(5)
Úřad výjimku udělí pouze tehdy, je-li při výkonu činnosti povinné osoby vyloučeno nebo značně omezeno nebezpečí jejího zneužití k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.
(6)
Povinná osoba umožní dozorčímu úřadu (§ 35 odst. 1) v době trvání výjimky podle odstavce 1 kontrolu plnění stanovených podmínek a kontrolu, zda tato výjimka není zneužívána k činnostem, které by usnadňovaly legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. Dozorčí úřady mají stejná oprávnění jako při provádění kontroly povinné osoby.
(7)
Povinnost povinné osoby stanovená v § 18 a postup Úřadu vůči povinné osobě podle § 24 při provádění šetření podezřelého obchoduobchodu nejsou rozhodnutím o výjimce podle odstavce 1 dotčeny.
(8)
Výjimku podle odstavce 1 Úřad rozhodnutím odejme, jestliže
a)
se významně změnilo hodnocení rizikovosti příslušné činnosti z hlediska možnosti zneužití k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, nebo
b)
ten, komu byla udělena výjimka, porušil stanovené podmínky.
(9)
Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 8 nemá odkladný účinek.
§ 34a
Přijímání oznámení o porušení povinností podle tohoto zákona
(1)
Úřad a příslušné profesní komory zavedou systém pro přijímání oznámení o porušení povinností podle tohoto zákona (dále jen „systém pro přijímání oznámení“).
(2)
Úřad zavede systém pro přijímání oznámení o porušení povinností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv20).
(3)
Systém pro přijímání oznámení obsahuje podrobné postupy pro přijetí oznámení, přezkoumání jeho důvodnosti a nakládání s jeho výsledky.
(4)
Postupy podle odstavce 3 zajistí ochranu oprávněných zájmů oznamovatele a osoby, která je podle oznámení odpovědná za porušení povinností podle tohoto zákona.
(5)
Oznamovatel nesmí být z důvodu podání oznámení vystaven odvetným opatřenímodvetným opatřením.
(6)
Oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů o porušení povinnosti podle tohoto zákona nelze podat Ministerstvu spravedlnosti. Zakazuje se uveřejnit informace tvořící obsah oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle tohoto zákona.
HLAVA II
SPRÁVNÍ DOZOR
§ 35
Výkon správního dozoru
(1)
Dozorčím úřadem pro správní dozor nad plněním povinností stanovených tímto zákonem je Úřad, který současně kontroluje, zda nedochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. Dozorčím úřadem pro správní dozor nad plněním povinností stanovených tímto zákonem je také
a)
Česká národní bankabanka u povinných osobpovinných osob, vůči nimž vykonává dohled21), s výjimkou povinných osobpovinných osob podle § 2 odst. 2 písm. b),
b)
orgán Celní správy České republiky vykonávající dozor nad dodržováním zákona upravujícího hazardní hry u povinných osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. c),
c)
Česká obchodní inspekce u povinných osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. i) a j),
d)
příslušná profesní komorapříslušná profesní komora u advokátaadvokáta, notáře, auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce,
e)
Ministerstvo spravedlnosti u insolvenčního správceinsolvenčního správce a restrukturalizačního správcerestrukturalizačního správce.
(2)
Úřad dále vykonává kontrolu plnění povinností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv20); Česká národní bankabanka vykonává kontrolu plnění povinností podle uvedeného předpisu u povinných osobpovinných osob, vůči nimž vykonává dohled21).
(3)
Úřad poskytuje ostatním dozorčím úřadům informace z vlastní činnosti potřebné pro výkon správního dozoru nebo dohledu a další potřebnou součinnost.
(4)
Ostatní dozorčí úřady poskytnou Úřadu na vyžádání písemná stanoviska nebo jinou požadovanou součinnost.
(5)
Pokud dozorčí úřad uvedený v odstavci 1 písm. a) až c) zjistí skutečnosti, které by mohly souviset s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu, bez odkladu o tom informuje Úřad a sdělí mu současně všechny informace v rozsahu uvedeném v § 18 odst. 2.
(6)
Dozorčí úřad uvedený v odstavci 1 písm. a) až d) uplatňuje při výkonu správního dozoru podle tohoto zákona svá dozorová oprávnění podle právních předpisů upravujících jeho působnost.
(7)
Výkon správního dozoru je založen na analýze rizik, která zohledňuje rovněž výsledky národního hodnocení rizik, nadnárodního hodnocení rizik, hodnocení rizik provedené mezinárodní institucí a případně hodnocení rizik provedené příslušnou profesní komorou. Tato analýza je aktualizována v závislosti na vývoji rizik.
(8)
Úřad a Česká národní bankabanka
a)
v případě výkonu správního dozoru nad povinnou osobou se sídlem v České republice, která má pobočku nebo provozovnu v jiném členském státě, spolupracují s dozorčím orgánem tohoto jiného členského státu,
b)
v případě výkonu správního dozoru nad povinnou osobou, která v České republice působí prostřednictvím pobočky nebo provozovny, spolupracují s dozorčím úřadem členského státu, ve kterém má tato právnická osoba sídlo,
c)
vykonávají správní dozor nad uplatňováním skupinových strategií a postupů úvěrovými nebo finančními institucemi, které jsou součástí skupiny a jejichž mateřská obchodní korporace má sídlo v České republice, a spolupracují za tímto účelem s dozorčími úřady z členských států, ve kterých mají tyto finanční nebo úvěrové instituce sídlo, pobočku nebo provozovnu,
d)
poskytují součinnost dozorčím úřadům z jiných členských států, které vykonávají správní dozor nad dodržováním skupinových strategií a postupů úvěrovými a finančními institucemi, které jsou součástí skupiny a které mají sídlo, pobočku nebo provozovnu v České republice,
e)
poskytují součinnost dozorčím úřadům z jiných členských států, které vykonávají správní dozor nad úvěrovými a finančními institucemi, které jsou součástí skupiny a jejichž mateřská obchodní korporace má sídlo v České republice.
(9)
Úřad zašle Evropské komisi seznam dozorčích úřadů, včetně jejich kontaktních údajů. Tento seznam Úřad průběžně aktualizuje.
(10)
Úřad a Česká národní bankabanka spolupracují v souvislosti s výkonem správního dozoru nebo dohledu s Evropskou centrální bankoubankou.
(11)
Úřad a Česká národní bankabanka informují evropské orgány dohledu nad úvěrovými nebo finančními institucemi o všech pravomocných rozhodnutích, kterými byl uložen správní trest za přestupek podle tohoto zákona.
(12)
Při kontrole plnění povinností stanovených tímto zákonem poskytovateli služeb spojených s virtuálními aktivy zkontroluje Úřad rovněž, zda je oprávněn k
a)
výkonu činnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a případné porušení ohlásí České národní bancebance, nebo
b)
provozování živnostiživnosti volné, a zda ohlásil obor činnosti podléhající povinnému ohlášení podle živnostenského zákona a případné porušení ohlásí živnostenskému úřadu.
(13)
Pokud Úřad zjistí porušení povinnosti, může povinné osoběpovinné osobě uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze a závažnosti porušení a určit přiměřenou lhůtu k jeho splnění. Povinná osobaPovinná osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, informuje Úřad o splnění opatření bez zbytečného odkladu poté, kdy k jeho splnění došlo, nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty určené k jeho splnění.
§ 36
Podnět k odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo k uložení sankce
Zjistí-li Úřad, že právnická nebo fyzická osoba mající příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti zvlášť závažným způsobem nebo opětovně porušuje některou z povinností stanovených v tomto zákoně nebo uložených rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona nebo k takové činnosti není oprávněna, předloží podnět ke zrušení nebo odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo k uložení sankce orgánu, který je podle jiného právního předpisu oprávněn o odnětí oprávnění nebo uložení sankce rozhodnout. Tento orgán je povinen do 30 dnů ode dne doručení podnětu Úřad vyrozumět o svých opatřeních a o způsobu jeho vyřízení.
§ 37
Zvláštní ustanovení o správním dozoru u advokáta, notáře, auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce
(1)
Příslušná profesní komoraPříslušná profesní komora provede kontrolu dodržování povinností vyplývajících z tohoto zákona advokátemadvokátem, notářem, auditorem, soudním exekutorem nebo daňovým poradcem rovněž na základě písemného podnětu Úřadu. Příslušná profesní komoraPříslušná profesní komora písemně informuje Úřad o zahájení kontroly a ukončení kontroly a jejím výsledku do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly.
(2)
Úřad může zahájit kontrolu dodržování povinností vyplývajících z tohoto zákona advokátemadvokátem, notářem, auditorem, soudním exekutorem nebo daňovým poradcem, pouze pokud příslušná profesní komora na základě písemného podnětu Úřadu podle odstavce 1 nezahájí kontrolu nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy jí byl podnět doručen.
(3)
Úřad je oprávněn vstupovat do prostor, v nichž se může nacházet písemnost, která obsahuje informace podle § 26 odst. 1, s výjimkou informací podle § 26 odst. 2, nebo § 27 odst. 1 nebo 2, pouze za přítomnosti povinné osoby. Pokud povinná osoba o písemnosti prohlásí, že obsahuje tyto informace, může se Úřad s jejím obsahem seznámit pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce příslušné profesní komory, kterého na základě podnětu Úřadu ustanoví její předseda, nebo prezident z řad jejích zaměstnanců nebo členů.
(4)
Zástupce příslušné profesní komory neudělí souhlas se seznámením se s příslušnou písemností pouze, pokud obsahuje informace podle § 26 odst. 1, s výjimkou informací podle § 26 odst. 2, nebo § 27 odst. 1 nebo 2. V případě neudělení souhlasu se písemnost
a)
za účasti Úřadu, povinné osoby a zástupce příslušné profesní komory zabezpečí tak, aby se s jejím obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě ji zničit nebo poškodit, a
b)
bezprostředně po jejím zabezpečení předá příslušné profesní komoře.
(5)
Souhlas zástupce příslušné profesní komory se seznámením se s příslušnou písemností lze nahradit na návrh Úřadu rozhodnutím soudu podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní; pokud marně uplyne lhůta k podání návrhu, příslušná profesní komora písemnost povinné osobě vrátí.
(6)
Příslušná profesní komora předkládá Úřadu do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku přehled o počtu přijatých oznámení o porušení tohoto zákona, provedených kontrolách, zjištěných porušeních a rozhodnutí o přestupcích v daném kalendářním roce. Současně tento přehled zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7)
Pokud příslušná profesní komora zjistí skutečnosti, které by mohly souviset s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu, bez odkladu o tom informuje Úřad a sdělí mu současně všechny informace v rozsahu podle § 18 odst. 2, pokud se nejedná o informace podle § 26 odst. 1 nebo § 27 odst. 1 nebo 2. Při plnění této povinnosti se obdobně použije postup podle § 26 odst. 2.
ČÁST ČTVRTÁ
MLČENLIVOST
§ 38
Povinnost mlčenlivosti
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, jsou povinné osobypovinné osoby a jejich zaměstnanci, zaměstnanci Úřadu, zaměstnanci ostatních dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzické osoby, které jsou pro povinnou osobupovinnou osobu, Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, týkajících se oznámení a šetření podezřelého obchodu, úkonů učiněných Úřadem nebo plnění povinností stanovených v § 24 odst. 1, 3, 4 nebo 5 nebo § 31c.
(2)
Převedením osob uvedených v odstavci 1 na jinou práci, skončením jejich pracovněprávního nebo jiného vztahu k povinné osobě, Úřadu, jinému dozorčímu úřadu nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem ani tím, že povinná osoba přestala vykonávat činnosti uvedené v § 2, povinnost mlčenlivosti nezaniká.
(3)
O skutečnostech uvedených v odstavci 1 je povinen zachovávat mlčenlivost každý, kdo se o nich dozví.
(4)
Zprostit osoby uvedené v odstavcích 1 až 3 povinnosti mlčenlivosti je v odůvodněných případech oprávněn předseda vlády nebo v jednotlivých případech jím pověřený člen vlády.
§ 39
Výjimky z mlčenlivosti
(1)
Povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 38 se nelze dovolávat vůči
a)
orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení, pokud provádí řízení o trestném činutrestném činu souvisejícím s legalizací výnosu z trestné činnosti nebo financováním terorismu, anebo jedná-li se o splnění oznamovací povinnosti vztahující se k takovému trestnému činutrestnému činu,
b)
specializovaným policejním složkám pro vyhledávání legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud jde o informace získané podle § 42 odst. 3,
c)
zahraničnímu orgánu uvedenému v § 33 při předávání údajů sloužících k dosažení účelu stanoveného tímto zákonem, a informací souvisejících s trestnými činytrestnými činy podle § 3 odst. 2,
d)
Policii České republiky, Generálnímu finančnímu ředitelství nebo Generálnímu ředitelství cel, pokud jde o skutečnosti, které jsou součástí informace uvedené v § 32 odst. 2,
e)
dozorčím úřadům uvedeným v § 35 odst. 1 nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem, pokud vykonávají působnost podle tohoto zákona,
f)
správnímu orgánu, který plní úkoly v systému certifikace surových diamantů podle jiného právního předpisu,
g)
správnímu orgánu oprávněnému vykonávat státní kontrolu nebo vést řízení o přestupku podle zákona o provádění mezinárodních sankcí,
h)
orgánu oprávněnému podle jiného právního předpisu rozhodovat o odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo o uložení sankce v případě, že Úřad předloží podnět k odnětí takového oprávnění nebo k uložení takové sankce,
i)
finančnímu arbitrovi rozhodujícímu podle jiného právního předpisu ve sporu navrhovatele proti instituci,
j)
osobě, která by mohla uplatnit nárok na náhradu škody způsobené postupem podle tohoto zákona, jde-li o následné sdělení skutečností rozhodných pro uplatnění takového nároku; povinná osoba může v tomto případě sdělit klientovi, že bylo jednáno podle tohoto zákona, až po dni, ve kterém bylo vykonáno rozhodnutí orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení o odnětí nebo zajištění předmětu podezřelého obchoduobchodu nebo ve kterém skončila lhůta stanovená v § 20 odst. 7; v ostatních případech až po předchozím písemném souhlasu Úřadu,
k)
soudu
1.
rozhodujícímu v občanském soudním řízení spory týkající se podezřelého obchodu nebo nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy vzniklé v důsledku splnění povinnosti podle tohoto zákona,
2.
příslušnému k rozhodování v řízení o nesrovnalosti podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů,
l)
Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra nebo zpravodajské službě při provádění bezpečnostního řízení podle jiného právního předpisu24),
m)
příslušné zpravodajské službě, jedná-li se o informace, které jsou významné pro plnění jejích úkolů v oblastech působnosti vymezených zákonem upravujícím zpravodajské služby,
n)
správci daně při poskytování informací při plnění povinností stanovených daňovým řádem povinné osobě,
o)
orgánu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a národní jednotce Europolu při plnění povinnosti Úřadu podle § 33a,
p)
orgánu příslušnému k dozoru nad zpracováním osobních údajů, pokud jde o přístup k evidenci žádostí o poskytnutí údajů podle § 33a,
q)
Ministerstvu průmyslu a obchodu při provádění řízení o prověření zahraniční investice podle zákona upravujícího prověřování zahraničních investic.
(2)
Povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 38 se, za předpokladu, že sdělené informace se použijí výhradně pro účely předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nelze dovolávat při sdělování informací mezi
a)
úvěrovými nebo finančními institucemi, včetně zahraničních úvěrových a finančních institucí, jestliže působí na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a náležejí do stejné skupiny, nebo mezi těmito institucemi a jejich dceřinými obchodními korporacemi působícími ve třetích zemích, ve kterých tyto instituce vlastní většinový podíl a které plně dodržují skupinové strategie a postupy pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
b)
povinnými osobami uvedenými v § 2 odst. 1 písm. e) a f) nebo osobami stejného typu působícími na území státu, který jim ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie, pokud vykonávají svou profesní činnost jako zaměstnanci nebo osoby činné pro povinnou osobu jinak než v základním pracovněprávním vztahu, v rámci téže právnické osoby a mezi právnickými osobami, které jsou spolu smluvně nebo personálně propojeny, nebo
c)
úvěrovými nebo finančními institucemi, nebo mezi povinnými osobami uvedenými v § 2 odst. 1 písm. e) a f), nebo osobami stejného typu působícími na území státu, který jim ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie, a to v případech, které se týkají stejného klienta a stejného obchoduobchodu, a na nichž se podílí dvě nebo více osob, pokud jsou ze stejné profesní kategorie a vztahují se na ně rovnocenné povinnosti o zachování profesního tajemství a ochrany osobních údajůosobních údajů.
(3)
Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolávat v řízení podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.
(4)
Výjimky uvedené v odstavci 1 písm. c) až q)
a)
se uplatní jen v nezbytně nutném rozsahu podle účelu poskytované informace, a to zejména s ohledem na ochranu informací o oznamovatelích podezřelých obchodůobchodů,
b)
nelze uplatnit, pokud by poskytnutí informací mohlo zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchoduobchodu nebo probíhající trestní řízenítrestní řízení, nebo jestliže by poskytnutí informací bylo zjevně nepřiměřené oprávněným zájmům osoby, jíž se informace týká, nebo účelu, pro který byla žádost podána.
§ 40
Zvláštní ustanovení o mlčenlivosti advokáta, notáře, auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce
(1)
Ustanovení § 39 se s výjimkou odstavce 1 písm. e) a n) na advokátyadvokáty a notáře nevztahují.
(2)
Ustanovení § 39 se s výjimkou odstavce 1 písm. e) a n) a odstavce 2 na auditory, soudní exekutory a daňové poradce nevztahují.
(3)
AdvokátAdvokát, notář, auditor, soudní exekutor a daňový poradce není ve vztahu ke klientovi povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech uvedených v § 38 odst. 1, pokud mají být tyto skutečnosti klientovi sděleny ve snaze odradit ho od zapojení se do nedovolené činnosti.
(4)
Odstavce 1 až 3 se použijí i u jiných osob, na které se podle jiných právních předpisů vztahuje povinnost mlčenlivosti uložená advokátůmadvokátům, notářům, auditorům, soudním exekutorům a daňovým poradcům.
§ 40a
Zvláštní ustanovení o mlčenlivosti osob činných pro příslušnou profesní komoru nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem
Zaměstnanci příslušných profesních komor nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzické osoby, které jsou pro příslušnou profesní komoru nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, při plnění povinností stanovených tímto zákonem vůči Úřadu vyloučí informace, které získal advokátadvokát, notář, auditor, soudní exekutor a daňový poradce podle § 26 odst. 1 a § 27 odst. 1 a 2. Při plnění těchto povinností se obdobně použije postup podle § 26 odst. 2.
§ 40b
Zvláštní ustanovení o mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, jsou zaměstnanci Úřadu, ostatních dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzické osoby, které jsou pro Úřad, ostatní dozorčí úřady nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, povinni zachovávat mlčenlivost o totožnosti oznamovatele podle § 34a.
(2)
Převedením osob podle odstavce 1 na jinou práci, skončením jejich pracovněprávního nebo jiného vztahu k Úřadu, jinému dozorčímu úřadu nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem povinnost mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele nezaniká.
(3)
Mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele se nelze dovolávat
a)
vůči dozorčím úřadům podle § 35 odst. 1 nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem, pokud vykonávají působnost podle tohoto zákona,
b)
vůči orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení,
c)
v řízení podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.
(4)
Výjimky podle odstavce 3 nelze uplatnit, pokud by poskytnutí informací mohlo zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízenítrestní řízení, nebo jestliže by poskytnutí informací bylo zjevně nepřiměřené oprávněným zájmům oznamovatele podle § 34a.
(5)
Zprostit osoby uvedené podle odstavce 1 nebo 2 povinnosti mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele je oprávněn pouze oznamovatel podle § 34a.
ČÁST PÁTÁ
PŘEVOZY PENĚŽNÍ HOTOVOSTI
§ 41
Oznamovací povinnost
(1)
Fyzická osoba při vstupu do České republiky z oblasti mimo území Evropské unieúzemí Evropské unie a při výstupu z České republiky do takové oblasti je povinna písemně oznámit celnímu úřadu dovoz a vývoz peněžní hotovosti v úhrnné hodnotě alespoň 10 000 EUR a předložit je celnímu úřadu ke kontrole.
(2)
Povinnost uvedenou v odstavci 1 má rovněž právnická nebo podnikající fyzická osoba, která peněžní hotovost podle odstavce 1 dováží nebo vyváží. Tuto povinnost za právnickou nebo podnikající fyzickou osobu plní fyzická osoba, která má peněžní hotovost u sebe při překročení hranice území Evropské unieúzemí Evropské unie.
(3)
Osoba odesílající z České republiky mimo území Evropské unieúzemí Evropské unie nebo přijímající odtud poštovní nebo jinou zásilku, která obsahuje peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 10 000 EUR, je povinna oznámit celnímu úřadu tuto zásilku a zajistit, aby mu byla zásilka předložena ke kontrole.
(4)
Oznamovací povinnost podle odstavců 1 až 3 má osoba i tehdy, pokud na území Evropské unieúzemí Evropské unie dováží nebo z něj vyváží anebo v zásilce přijímá nebo odesílá v průběhu 12 po sobě jdoucích měsíců peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 10 000 EUR. Oznamovací povinnost vzniká v době, kdy je osobě známo, že stanovené hranice bude dosaženo.
(5)
Oznámení se podává na společném ohlašovacím formuláři Evropské unie, jehož vzor je uveden v přímo použitelném předpise Evropské unie47). Tiskopis společného ohlašovacího formuláře Evropské unie je k dispozici u celního úřadu; Úřad společný ohlašovací formulář Evropské unie, včetně všech jeho ostatních jazykových verzí zveřejněných Evropskou komisí, rovněž zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Osoba, která oznámení podává, odpovídá za správnost a úplnost v něm vyplněných údajů.
§ 41a
Informační povinnost
(1)
Osoba převážející peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 15 000 EUR má na základě výzvy celního úřadu povinnost sdělit údaje o tomto převozu.
(2)
Osoba odesílající z České republiky poštovní nebo jinou zásilku do členského státu Evropské unie obsahující peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 15 000 EUR nebo přijímající v České republice takovou poštovní nebo jinou zásilku z jiného členského státu Evropské unie má na základě výzvy celního úřadu povinnost sdělit údaje o této zásilce.
(3)
Ve sdělení podle odstavce 1 nebo 2 uvede osoba převážející, odesílající nebo přijímající peněžní hotovost
a)
své identifikační údajeidentifikační údaje,
b)
identifikační údajeidentifikační údaje vlastníka peněžní hotovosti,
c)
identifikační údajeidentifikační údaje příjemce peněžní hotovosti a
d)
údaje o
1.
druhu a hodnotě peněžní hotovosti,
2.
původu peněžní hotovosti,
3.
účelu, pro který je peněžní hotovost převážena, zasílána nebo přijímána, a
4.
povaze vztahu, na základě kterého se přeprava peněžní hotovosti uskutečňuje.
§ 41b
Stanovení hodnoty peněžní hotovosti
(1)
Pro účely plnění povinnosti podle § 41 odst. 1 až 3 a podle § 41a odst. 1 a 2 se pro přepočet měny na euro použije kurz vyhlášený Českou národní bankoubankou pro předposlední středu kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, kdy vznikne tato povinnost.
(2)
Hodnota peněžní hotovosti jiné než oběživa podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící49) se určí podle zákona upravujícího oceňování majetku.
§ 42
Činnost orgánů Celní správy České republiky
(1)
Celní úřad vykonává kontrolu plnění povinností podle § 41 a 41a a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící49).
(2)
Celní úřady zaznamenávají a zpracovávají informace podle § 41 a 41a včetně osobních údajů.
(3)
Celní úřad prostřednictvím Generálního ředitelství cel neprodleně zasílá Úřadu údaje o plnění povinností podle § 41 a 41a a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící49) včetně případů, kdy došlo k porušení této povinnosti. Na uchovávání těchto údajů Úřadem se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící49) použije obdobně.
(4)
Celní úřad může provést vnitřní kontrolu poštovní nebo jiné zásilky i v případě, že se na obsah zásilky vztahuje listovní tajemství, pokud
a)
má důvodné podezření, že obsahuje peněžní hotovost, u které nebyla splněna oznamovací povinnost podle § 41,
b)
ověřuje správnost a úplnost údajů uvedených v oznámení podle § 41, nebo
c)
má důvodné podezření, že obsahuje peněžní hotovost, u které může být požadováno splnění informační povinnosti podle § 41a.
(5)
Na vnitřní kontrolu zásilky podle odstavce 4 se ustanovení celního zákona o vnitřní kontrole zásilek a o vynětí z celní kontroly použijí obdobně.
§ 42a
Zadržení peněžní hotovosti
(1)
Celní úřad může bez ohledu na práva třetích osob zadržet peněžní hotovost, pokud má důvodné podezření, že
a)
dochází k porušení povinnosti podle § 41 odst. 1 až 4,
b)
dochází k porušení povinnosti podle § 41a odst. 1 a 2, nebo
c)
souvisí s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismufinancováním terorismu.
(2)
Na postup při zadržení peněžní hotovosti se celní zákon použije obdobně.
§ 42b
Vrácení zadržené peněžní hotovosti
(1)
Celní úřad peněžní hotovost vrátí bez zbytečného odkladu nebo po uplynutí doby pro zadržení peněžní hotovosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící49), pokud
a)
není rozhodnuto o jejím propadnutí nebo zabrání,
b)
zjevně nepřichází v úvahu její využití na úhradu pokuty, nákladů řízení nebo exekuceexekuce a
c)
vrácení nebrání jiná právní překážka.
(2)
Peněžní hotovost se vrací
a)
osobě, které byla zadržena,
b)
vlastníkovi, pokud
1.
s vynaložením přiměřeného úsilí nelze vrátit peněžní hotovost osobě podle písmene a), nebo
2.
o vrácení peněžní hotovosti požádá.
(3)
Celní úřad může na žádost osoby podle odstavce 2 vrátit část zadržené peněžní hotovosti z důvodu odstranění tvrdosti zákona, jsou-li u vracené části zadržené peněžní hotovosti splněny podmínky pro vrácení podle odstavce 1.
§ 42c
Použití daňového řádu
Při výkonu působnosti podle této části se postupuje podle daňového řádu.
ČÁST ŠESTÁ
PŘESTUPKY
§ 43
Porušení povinnosti mlčenlivosti
(1)
Povinná osoba, zaměstnanec povinné osoby, zaměstnanec Úřadu, jiného dozorčího úřadu nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem anebo fyzická osoba, která je pro povinnou osobu, Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 38 odst. 1 nebo 2.
(2)
Fyzická osoba neuvedená v odstavci 1 se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 38 odst. 3.
(3)
Zaměstnanec Úřadu, jiného dozorčího úřadu nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem anebo fyzická osoba, která je pro Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 40b.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 až 3 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
(5)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 3 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jestliže tímto jednáním bylo znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu.
§ 44
Nesplnění povinností při identifikaci a kontrole klienta
(1)
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní povinnost identifikace klienta,
b)
nesplní povinnost kontroly klienta,
c)
poruší zákaz uskutečnit obchodobchod nebo navázat obchodní vztahobchodní vztah podle § 15, nebo
d)
nesplní povinnost uchovávat údaje.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost postupovat v souladu s pokynem Úřadu podle § 9b písm. b).
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e)
zákaz činnosti, nebo
f)
zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
(5)
Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do
a)
200 000 Kč, nebo
b)
1 000 000 Kč, jestliže bylo tímto jednáním znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismufinancování terorismu.
§ 44a
Nesplnění povinnosti ve vztahu k nesrovnalostem v evidenci skutečných majitelů
(1)
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost
a)
upozornit klienta podle § 15a odst. 1 na nesrovnalost,
b)
oznámit nesrovnalost soudu podle § 15a odst. 2, nebo
c)
postupovat v souladu s pokynem Úřadu podle § 15a odst. 4.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do
a)
200 000 Kč, nebo
b)
1 000 000 Kč, jestliže bylo tímto jednáním znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu.
§ 45
Nesplnění informační povinnosti
(1)
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní informační povinnost podle § 24 odst. 1, nebo
b)
nesplní informační povinnost podle § 24 odst. 3 až 5.
(2)
Osoba podle § 30a odst. 1 písm. b) a c) se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 30a odst. 1.
(3)
Povinná osobaPovinná osoba se dopustí přestupku tím, že poruší informační povinnost podle § 22 odst. 2.
(4)
Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(5)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
(6)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e)
zákaz činnosti, nebo
f)
zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
§ 46
Nesplnění oznamovací povinnosti
(1)
Povinná osobaPovinná osoba se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 18 odst. 1.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e)
zákaz činnosti, nebo
f)
zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
§ 47
Nesplnění povinnosti odložit příkaz klienta
(1)
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost odložit splnění příkazu klientapříkazu klienta podle § 20 odst. 1.
(2)
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost odložit splnění příkazu klientapříkazu klienta nebo zajistit majetek na základě rozhodnutí vydaného Úřadem podle § 20 odst. 3.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(4)
Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
(5)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e)
zákaz činnosti, nebo
f)
zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
§ 47a
Nesplnění opatření k nápravě
(1)
Povinná osobaPovinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní opatření k nápravě uložené podle § 35 odst. 13, nebo
b)
neinformuje Úřad o splnění opatření k nápravě podle § 35 odst. 13.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do výše, v jaké lze uložit pokutu za přestupek vztahující se k porušení povinnosti, na základě kterého bylo uloženo opatření k nápravě.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 48
Nesplnění povinností k prevenci
(1)
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 1 nebo 6 nezavede, nebo neuplatňuje odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik a k naplnění dalších povinností stanovených tímto zákonem.
(2)
Povinná osoba, které je v § 21 odst. 2 uložena povinnost vypracovat písemně systém vnitřních zásad a nevztahuje se na ni výjimka podle § 21 odst. 3 nebo 4, se dopustí přestupku tím, že systém vnitřních zásad nevypracuje v rozsahu podle § 21 odst. 5 nejpozději ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou.
(3)
Povinná osobaPovinná osoba, které je podle § 21 odst. 8 nebo 9 uložena povinnost oznámit Úřadu nebo České národní bancebance znění systému vnitřních zásad, vnitřního předpisu nebo jejich změny, se dopustí přestupku tím, že znění systému vnitřních zásad, vnitřního předpisu nebo jejich změny neoznámí podle § 21 odst. 8.
(4)
Povinná osoba, které je v § 21a odst. 2 uložena povinnost vypracovat písemně hodnocení rizik, se dopustí přestupku tím, že
a)
nevypracuje hodnocení rizik ve stanoveném rozsahu nebo ve stanovené lhůtě, nebo
b)
hodnocení rizik pravidelně neaktualizuje.
(5)
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neurčí člena svého statutárního orgánu pověřeného zajištěním plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona podle § 22a.
(6)
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nezajistí proškolení zaměstnanců podle § 23.
(7)
Za přestupek podle odstavců 2 až 5 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(8)
Za přestupek podle odstavce 6 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
(9)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
(10)
Za přestupek podle odstavce 5 nebo 6, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e)
zákaz činnosti, nebo
f)
zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
§ 48a
Neplnění povinností skupiny
(1)
Povinná osoba, která je součástí skupiny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 7
a)
neuplatňuje skupinové strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik, nebo
b)
nezajistí uplatňování skupinových strategií a postupů vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik ve svých dceřiných obchodních korporacích ve třetích zemích.
(2)
Povinná osoba, která má pobočku, provozovnu nebo dceřinou obchodní korporaci ve třetí zemi, se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 24a odst. 1 neuplatňuje v dané pobočce, provozovně nebo dceřiné obchodní korporaci opatření pro kontrolu klienta a uchovávání záznamů alespoň rovnocenná požadavkům práva Evropské unie,
b)
v rozporu s § 24a odst. 1 nepředá relevantní informaci své pobočce, provozovně nebo obchodní korporaci,
c)
v rozporu s § 24a odst. 2 nepřijme odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití, nebo
d)
v rozporu s § 24a odst. 2 neinformuje Úřad o tom, že právo třetího státu nedovoluje uplatňování opatření alespoň rovnocenných požadavkům práva Evropské unie.
(3)
Povinná osoba, která má pobočku nebo provozovnu ve státě, který je členským státem Evropské unie nebo ve státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 24a odst. 3 nezajistí dodržování předpisů tohoto jiného státu v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v dané pobočce nebo provozovně.
(4)
Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
(5)
Za přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a), c) a d) a odstavce 3, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e)
zákaz činnosti, nebo
f)
zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
§ 49
Porušení povinností úvěrovými a finančními institucemi
(1)
Povinná osobaPovinná osoba se jako poskytovatel platebních služeb nebo jako zprostředkující poskytovatel platebních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv20) dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle
a)
čl. 4 až 6, 8, 11 nebo 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113, nebo
b)
čl. 7, 9, 10, 13, 23 nebo 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba se jako poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo jako zprostředkující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv20) dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle
a)
čl. 14, 15, 17, 19, 20 nebo 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113, nebo
b)
čl. 16, 18, 22, 23 nebo 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113.
(3)
Úvěrová nebo finanční institucefinanční instituce se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností stanovených pro korespondenční vztah podle § 25 odst. 1 až 4 nebo § 25b odst. 3 až 5.
(4)
Zahraniční poskytovatel platebních služeb nebo osoba poskytující služby spojené s virtuálním aktivem se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 25a nebo § 25b odst. 6
a)
neurčí ústřední kontaktní místo, nebo
b)
nevykonává činnost ústředního kontaktního místa ve vymezeném rozsahu.
(5)
Osoba podle § 29 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že vykonává činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, bez osvědčení o způsobilosti podle § 29.
(6)
Za přestupek podle odstavce 5 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
(7)
Za přestupek podle odstavce 1 až 4 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
(8)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e)
zákaz činnosti, nebo
f)
zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
§ 49a
Porušení povinností souvisejících s ochranou oznamovatelů
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že podá vědomě nepravdivé oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů o porušení povinnosti podle tohoto zákona.
(2)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a)
brání jinému v podání oznámení o porušení povinnosti podle tohoto zákona,
b)
v rozporu s § 4 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů vystaví odvetnému opatření vyvolanému oznámením porušení podle tohoto zákona oznamovatele nebo toho, kdo nesmí být vystaven odvetnému opatření,
c)
v rozporu s § 20 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů poskytne informaci, která by mohla zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení nebo anonymního oznámení o porušení povinnosti podle tohoto zákona, nebo
d)
v rozporu s § 20 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů poskytne bez písemného souhlasu oznamovatele, toho, kdo nesmí být vystaven odvetnému opatření, nebo osoby uvedené v oznámení informace o jejich totožnosti, týká-li se oznámení porušení povinnosti podle tohoto zákona.
(3)
Příslušná osoba podle zákona o ochraně oznamovatelů určená povinnou osobou se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 10 odst. 6 zákona o ochraně oznamovatelů neoznámí, že přestala splňovat podmínky bezúhonnosti,
b)
v rozporu s § 11 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně oznamovatelů odepře přijetí oznámení nebo neposoudí jeho důvodnost,
c)
nevyrozumí oznamovatele o výsledku posouzení oznámení podle § 12 odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů ve stanovené lhůtě,
d)
v rozporu s § 20 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů poskytne informaci, která by mohla zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení nebo anonymního oznámení, nebo
e)
v rozporu s § 20 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů poskytne bez písemného souhlasu oznamovatele, toho, kdo nesmí být vystaven odvetnému opatření, nebo osoby uvedené v oznámení informace o jejich totožnosti.
(4)
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 4 zákona o ochraně oznamovatelů umožní, aby oznamovatel nebo osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) zákona o ochraně oznamovatelů byli vystaveni odvetnému opatření,
b)
neurčí příslušnou osobu podle § 9 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů nebo jinou příslušnou osobu podle § 10 odst. 7 zákona o ochraně oznamovatelů,
c)
nezajistí možnost oznamovatele podat oznámení podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně oznamovatelů,
d)
nezajistí uveřejnění stanovených informací způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 9 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně oznamovatelů,
e)
v rozporu s § 9 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně oznamovatelů nezajistí, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba nebo aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje podle § 20 zákona o ochraně oznamovatelů,
f)
nezajistí posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou podle § 9 odst. 2 písm. e) zákona o ochraně oznamovatelů,
g)
v rozporu s § 9 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně oznamovatelů nezajistí, aby byl oznamovatel vyrozuměn o přijetí oznámení podle § 12 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů nebo o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení podle § 12 odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů,
h)
nezajistí přijetí vhodných opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu v návaznosti na podané oznámení podle § 9 odst. 2 písm. g) zákona o ochraně oznamovatelů,
i)
v rozporu s § 11 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů postihne příslušnou osobu za řádný výkon její činnosti, nebo
j)
nesplní opatření k nápravě podle § 22 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů.
(5)
Za přestupek podle odstavce 3 písm. a) a c) lze uložit pokutu do 20 000 Kč.
(6)
Za přestupek podle odstavce 1 a odstavce 3 písm. b) lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
(7)
Za přestupek podle odstavce 2 písm. c) a d) lze uložit pokutu do 80 000 Kč.
(8)
Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
(9)
Za přestupek podle odstavce 3 písm. d) a e) spáchaný úmyslně lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
(10)
Za přestupek podle odstavce 4 písm. d) a j) lze uložit pokutu do 400 000 Kč.
(11)
Za přestupek podle odstavce 2 písm. b) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(12)
Za přestupek podle odstavce 4 písm. a) až c) a e) až i) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 50
Porušení povinnosti při převozu peněžní hotovosti
(1)
Fyzická osoba, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní oznamovací povinnost podle § 41, nebo
b)
nesplní povinnost sdělit údaje podle § 41a.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
§ 50a
Přestupek fyzické osoby, která způsobí porušení povinnosti povinnou osobou
(1)
Přestupku se dopustí fyzická osoba podle § 20 odst. 1 a 2 nebo § 22 odst. 2 a 3 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, která způsobí porušení povinnosti povinnou osoboupovinnou osobou, které je přestupkem podle
a)
§ 44 odst. 1, § 44a odst. 1 písm. b), § 45 až 49,
b)
§ 44a odst. 1 písm. a),
c)
§ 44 odst. 2 nebo § 44a odst. 1 písm. c), nebo
d)
§ 47a odst. 1 písm. a).
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit, jde-li o přestupek podle
a)
odstavce 1 písm. a), pokutu do 1 000 000 Kč,
b)
odstavce 1 písm. b), pokutu do 100 000 Kč,
c)
odstavce 1 písm. c), pokutu do
1.
200 000 Kč, nebo
2.
1 000 000 Kč, jestliže bylo tímto jednáním znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismufinancování terorismu, nebo
d)
odstavce 1 písm. d), pokutu do
1.
100 000 Kč, jestliže za způsobené porušení povinnosti povinnou osoboupovinnou osobou, které je přestupkem podle § 47a odst. 1 písm. a), lze uložit pokutu do 100 000 Kč,
2.
200 000 Kč, jestliže za způsobené porušení povinnosti povinnou osoboupovinnou osobou, které je přestupkem podle § 47a odst. 1 písm. a), lze uložit pokutu do 200 000 Kč, nebo
3.
1 000 000 Kč.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu jakékoli povinné osobypovinné osoby a výkonu závislé prácezávislé práce vedoucího zaměstnance jakékoli povinné osobypovinné osoby.
§ 50b
(1)
Přestupku podle § 44 až 48 se dopustí daňový poradce, který je fyzickou osobou podle § 20 odst. 1 a 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a který způsobí, že daňový poradce, který je právnickou osobou, poruší povinnosti, jejichž porušení by bylo přestupkem podle § 44 až 48, pokud by toto porušení nezpůsobil daňový poradce, který je touto fyzickou osobou.
(2)
Daňový poradce, který je právnickou osobou, neodpovídá za přestupek podle § 44 až 48, pokud porušení povinností, které by bylo tímto přestupkem, způsobil daňový poradce, který je fyzickou osobou podle odstavce 1.
§ 50c
Přestupky příslušné profesní komory
(1)
Příslušná profesní komoraPříslušná profesní komora se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší některou z povinností souvisejících s metodickou informací podle § 21 odst. 11,
b)
nesplní povinnost předložit Úřadu přehled podle § 27 odst. 3,
c)
nesplní povinnost zveřejnit přehled podle § 27 odst. 3,
d)
nesplní informační povinnost podle § 37 odst. 1, nebo
e)
nesplní povinnost sdělit Úřadu informace podle § 52a odst. 2 a 3.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu, jde-li o přestupek
a)
podle odstavce 1 písm. a), b), do 2 500 000 Kč,
b)
podle odstavce 1 písm. c), d), e), do 1 000 000 Kč.
Společná ustanovení k přestupkům
§ 51
Opakovaným spácháním přestupku se rozumí spáchání přestupku pachatelem během 12 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným.
§ 51a
U přestupku podle tohoto zákona, za který tento zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 1 000 000 Kč, činí promlčecí doba 5 let. Byla-li promlčecí doba u tohoto přestupku přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 10 let od jeho spáchání.
§ 52
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. Přestupky podle tohoto zákona projednává také
a)
Česká národní bankabanka u povinných osob, vůči nimž vykonává dohled, s výjimkou přestupku podle § 49a,
b)
orgán Celní správy České republiky vykonávající dozor nad dodržováním zákona upravujícího hazardní hry u povinných osob podle § 2 odst. 1 písm. c),
c)
Česká obchodní inspekce u povinných osob podle § 2 odst. 1 písm. i) a j),
d)
příslušná profesní komora u povinných osob podle § 2 odst. 1 písm. e) a g).
(2)
Přestupky zaměstnanců povinné osoby a fyzických osob, které jsou pro povinnou osobu činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, projednává Úřad nebo jiný dozorčí úřad, který je příslušný k projednání přestupku dané povinné osoby.
(3)
Přestupky zaměstnanců Úřadu, jiných dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzických osob, které jsou pro Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, projednává ten orgán, jehož je daná fyzická osoba zaměstnancem nebo pro nějž je činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu.
(4)
Zjistí-li Úřad skutečnosti vedoucí k zahájení řízení o přestupku, k jehož projednání je příslušná příslušná profesní komora, předá tato zjištění k projednání této příslušné profesní komoře, pokud se nejedná o zjištění skutečností v rámci kontroly zahájené Úřadem podle § 37 odst. 2; i takové zjištění však může Úřad příslušné profesní komoře předat k projednání. Nezahájí-li příslušná profesní komora do 60 dnů ode dne, kdy jí bylo zjištění předáno, kontrolu nebo řízení o přestupku, může řízení o přestupku zahájit Úřad. O zahájení řízení o přestupku Úřad příslušnou profesní komoru vyrozumí.
(5)
Přestupky podle § 50 projednává celní úřad.
(6)
Není-li pokuta uložená za přestupek podle § 50 ve lhůtě splatnosti zaplacena, celní úřad může na její úhradu použít peněžní hotovost zadrženou podle § 42a.
(7)
Pokutu za přestupek podle tohoto zákona, kterou uložil Úřad, vybírá Úřad.
§ 52a
(1)
Úřad vede evidenci zahájených a ukončených řízení o přestupcích podle § 43 až 49 a 50a (dále jen „evidence“).
(2)
Příslušný orgán, který zahájil řízení o přestupku podle § 43 až 49 nebo 50a, sdělí Úřadu do 15 dnů ode dne zahájení řízení o přestupku za účelem zápisu do evidence následující údaje:
a)
datum zahájení řízení o přestupku,
b)
identifikační údaje podezřelého z přestupku,
c)
zákonné označení přestupku,
d)
popis skutku, v němž je přestupek spatřován, a
e)
označení orgánu, který vede řízení o přestupku.
(3)
Po pravomocném ukončení řízení o přestupku podle § 43 až 49 nebo 50a sdělí orgán, který řízení vedl, do 15 dnů Úřadu za účelem zápisu do evidence údaj o způsobu ukončení řízení a zároveň mu zašle stejnopis pravomocného rozhodnutí o přestupku.
(4)
Evidence je vedena elektronicky. Údaje z evidence poskytne Úřad dozorčímu úřadu nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem pro plnění úkolů vyplývajících z předmětu jejich činnosti na vyžádání nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Úřad průběžně sleduje jednotlivě vedená řízení o přestupcích podle § 43 až 49 a 50a a na vyžádání dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem je informuje o předchozích řízeních vedených s týmž subjektem a řízeních s podobným předmětem.
§ 53
(1)
Orgán, který vydal rozhodnutí o přestupku podle § 43 až 49 nebo § 50a, uveřejní jeho výrokovou část způsobem umožňujícím dálkový přístup bez zbytečného odkladu poté, co se stane pravomocným, a to po dobu 5 let od okamžiku, kdy se stalo rozhodnutí pravomocným.
(2)
V případě, že by postup podle odstavce 1 v konkrétním případě vedl k ohrožení stability finančních trhů, probíhajícího trestního nebo správního řízení, plnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných úkolů ve veřejném zájmu anebo pokud by tento postup nepřiměřeným způsobem zasáhl do zájmů dotčených osob, orgán, který rozhodnutí vydal,
a)
odloží zveřejnění do doby, než tyto překážky pominou,
b)
uveřejní výrokovou část rozhodnutí v anonymizované podobě, nebo
c)
výrokovou část rozhodnutí neuveřejní, pokud by postup podle písmene a) nebo b) nebyl dostatečný.
(3)
Orgán, který vydal rozhodnutí uveřejněné podle odstavce 1 nebo 2, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výrokovou část pravomocného rozhodnutí, kterým bylo toto rozhodnutí zrušeno nebo změněno, a to bez zbytečného odkladu poté, co se o něm dozví. Na toto uveřejnění se přiměřeně použije odstavec 2, vždy se však uveřejní alespoň informace o tom, že rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno.
(4)
V případě, že rozhodnutí o přestupku auditora vydala Komora auditorů České republiky, uveřejní výrokovou část pravomocného rozhodnutí o přestupku podle odstavce 1 nebo 2 nebo výrokovou část pravomocného rozhodnutí, kterým bylo pravomocné rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 zrušeno nebo změněno, v rejstříku auditorů.
ČÁST SEDMÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 54
(1)
Povinnosti, které tento zákon ukládá povinným osobám, se vztahují pouze k činnostem, které jsou předmětem jejich podnikání nebo jimi poskytovaných služeb.
(2)
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, mají povinné osoby uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) a b) práva a povinnosti, které tento zákon stanoví pro příslušný typ povinné osoby uvedené v § 2 odst. 1.
(3)
Částkou uvedenou v eurech, nestanoví-li tento zákon jinak, se pro účely tohoto zákona rozumí odpovídající hodnota v jakékoliv měně stanovená podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankoubankou a platného pro den, ve kterém je plněna povinnost podle tohoto zákona; pokud tento kurz ještě není v tomto dni k dispozici, použije se kurz platný pro předchozí den.
(4)
Je-li obchod rozdělen na několik samostatných plnění, která spolu souvisí, je hodnotou obchodu součet hodnoty těchto plnění.
(5)
Pro účely tohoto zákona se za platbu v hotovostiplatbu v hotovosti považuje platba provedená drahým kovem nebo drahým kamenem podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, jinou vysoce hodnotnou komoditou nebo virtuálním aktivem.
(6)
Povinná osoba, za kterou nabízejí její produkty nebo služby třetí osoby, zajistí, aby tyto osoby uplatňovaly postupy k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve stejném rozsahu jako tato povinná osoba.
(7)
Za obchodní vztah se vždy považuje
a)
smlouva o účtu,
b)
jednorázový vklad,
c)
pojistná smlouva,
d)
poskytování platebních služeb prostřednictvím elektronických peněz nebo veřejné mobilní telefonní sítě nebo
e)
finanční záruka.
(8)
Povinnosti a omezení vztahující se k politicky exponovaným osobám uplatní povinná osoba ještě nejméně po dobu 12 měsíců ode dne, kdy politicky exponovaná osoba přestala vykonávat příslušnou funkci; vždy však do doby, než povinná osoba na základě hodnocení rizik vyloučí u klienta riziko specifické pro politicky exponované osoby. Po tuto dobu se ve stejném rozsahu uplatní také vůči klientovi, jehož skutečným majitelemskutečným majitelem je politicky exponovaná osoba, a vůči osobě, o níž je povinné osobě známo, že jedná ve prospěch politicky exponované osoby.
(9)
Ustanovení vztahující se ke klientovi se přiměřeně použijí i vůči osobě jednající za klienta.
(10)
Pro účely tohoto zákona se jednáním za klienta rozumí rovněž jednání svěřenského správce v rámci správy svěřenského fondu.
(11)
Ustanovení vztahující se k cenným papírům se použijí i na zaknihované cenné papíry, ledaže to vylučuje jejich povaha.
(12)
Pro účely správního dozoru, řízení o přestupcích a povinnosti mlčenlivosti, včetně sankcí za porušení mlčenlivosti, se na notářskou komoru podle § 29 zákona č. 358/1992 Sb., notářský řád, hledí jako na Notářskou komoru České republiky.
§ 54a
Společná ustanovení o advokátech a právnických osobách zřízených za účelem výkonu advokacie
(1)
Je-li povinnou osobou advokátadvokát, který vykonává advokacii jako společník právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zákona o advokacii, za pobočku nebo dceřinou obchodní korporaci této povinné osoby se považuje pobočka nebo dceřiná obchodní korporace právnické osoby, které je společníkem.
(2)
Zaměstnanec právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie se pro účely právní úpravy boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu považuje za zaměstnance všech společníků této právnické osoby, kteří jsou členy statutárního orgánu této právnické osoby, pokud nelze určit, pro kterého společníka zaměstnanec v rámci výkonu závislé prácezávislé práce plnil povinnosti podle tohoto zákona nebo tyto povinnosti plnit měl. Věta první se použije obdobně i na fyzickou osobu, která je pro právnickou osobu zřízenou za účelem výkonu advokacie činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu.
(3)
Za povinnosti podle § 16, 21 až 22, 23, § 24 odst. 1 a § 24a odpovídá pouze ten společník právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, který byl pověřen podle § 22a, pokud k takovému pověření došlo. Při pověření osoby a rozsahu jejích povinností podle věty první se na právnickou osobu zřízenou za účelem výkonu advokacie hledí, jako by byla povinnou osobou namísto jejích společníků. Tímto není dotčena odpovědnost společníků, kteří jsou členy statutárního orgánu, za porušení povinností podle § 22a a možnost Úřadu požadovat plnění povinností podle § 24 odst. 1 nebo 3 po kterémkoliv společníkovi právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie samostatně.
§ 55
(1)
Řízení vedené podle tohoto zákona je vždy neveřejné.
(2)
Na základě přijatého oznámení podezřelého obchodu, jiného podnětu nebo informací získaných při vlastní činnosti provádí Úřad šetření. Úřad nemusí provádět šetření, pokud to s ohledem na zájem chráněný tímto zákonem není účelné.
(3)
Po ukončení šetření Úřad bez zbytečného odkladu vhodným způsobem vyrozumí o této skutečnosti toho, kdo podal oznámení podezřelého obchoduobchodu. Jiná osoba se o šetření a jeho ukončení nevyrozumívá.
(4)
Zaměstnanci Úřadu se při výkonu činností podle tohoto zákona prokazují služebním průkazem, jehož vzor stanoví vyhláškou Ministerstvo financí.
§ 57
Přechodná ustanovení
(1)
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona, s výjimkou řízení o přestupkupřestupku nebo jiném správním deliktu, spáchaném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud je předchozí právní úprava pro obviněného příznivější.
(2)
Osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, může v této činnost bez osvědčení o způsobilosti podle § 29 pokračovat nejdéle po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) až d), h) a i), která má vypracovaný systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření podle dosavadních právních předpisů, vypracuje do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření ve smyslu § 21 odst. 2.
(4)
Úvěrová instituce, finanční instituce uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) bodech 5, 6, 10 a 11 a povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. c), která má vypracovaný systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření podle dosavadních právních předpisů, doručí do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ministerstvu systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření vypracovaný ve smyslu § 21 odst. 2.
§ 58
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.
2.
Vyhláška č. 343/2004 Sb., kterou se stanoví vzor tiskopisu podle § 5 odst. 5 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.
3.
Vyhláška č. 344/2004 Sb., o plnění oznamovací povinnosti podle zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.
4.
Vyhláška č. 283/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 344/2004 Sb., o plnění oznamovací povinnosti podle zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.
§ 59
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r.
Příloha č. 1
Drahé kovy a drahé kameny
A.
Drahé kovy
1.
Zlato
2.
Stříbro
3.
Platina
4.
Iridium
5.
Osmium
6.
Palladium
7.
Rhodium
8.
Ruthenium
B.
Drahé kameny
1.
Diamant
2.
Rubín
3.
Safír
4.
Smaragd
Příloha č. 2
k zákonu č. 253/2008 Sb.
Demonstrativní výčet faktorů možného zvýšeného rizika podle § 21a odst. 1 a § 30a odst. 2
1.
Rizikové faktory klienta:
a)
obchodní vztahobchodní vztah je realizován za neobvyklých okolností,
b)
země původuzemě původu klienta je v zeměpisné oblasti se zvýšeným rizikem, jak je stanoveno v bodě 3,
c)
právnická osoba nebo svěřenský fond jsou osobním nástrojem držby aktiv,
d)
klient je obchodní korporací, v níž mohou působit pověření akcionáři nebo společníci nebo která vydává akcie ve formě na doručitele,
e)
klient při své podnikatelské činnosti ve velké míře využívá hotovost,
f)
vlastnická struktura klienta se zdá neobvyklá nebo příliš složitá vzhledem k povaze jeho obchodní činnosti,
g)
klient je osobou oprávněnou ze životního pojištění,
h)
předmět činnosti klienta je spojen se zvýšeným rizikem.
2.
Faktory týkající se produktů, služeb, transakcí nebo distribučních kanálů:
a)
využívání služeb privátního bankovnictví,
b)
využívání produktů nebo transakcí, které by mohly napomáhat anonymitě,
c)
obchodní vztahyobchodní vztahy nebo transakce bez osobní přítomnosti klienta nebo za něj jednající fyzické osoby a bez určitých bezpečnostních opatření, jako jsou například elektronické podpisy,
d)
příchozí platby od neznámých nebo nespřízněných třetích osob, nebo
e)
nové produkty a nové obchodní postupy, včetně nových distribučních systémů, a použití nových nebo rozvíjejících se technologií pro nové nebo již existující produkty.
3.
Faktory zeměpisného rizika:
a)
země, které byly orgány Evropské unie nebo mezinárodními institucemi, zabývajícími se opatřeními proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu nebo šíření zbraní hromadného ničení označeny jako země, které nemají účinné systémy pro boj proti praní peněz a financování terorismu, nebo se podílí na nelegálním šíření zbraní hromadného ničení,
b)
země, které byly ve věrohodných zdrojích označeny jako země s významnou úrovní korupce nebo jiné trestné činnosti,
c)
země, na něž byly uvaleny sankce, embarga nebo podobná omezující opatření uložená například Evropskou unií nebo Organizací spojených národů, nebo
d)
země, které poskytují finanční prostředky nebo podporu pro teroristickou činnost nebo ve kterých působí identifikované teroristické organizace.
Příloha č. 3
k zákonu č. 253/2008 Sb.
Umělecká díla
Kód nomenklatury celního sazebníku44)| Název zboží
---|---
5805| Tapisérie zhotovené ručně podle originální předlohy poskytnuté umělcem, nejvýše však v 8 kopiích.
6304| Nástěnné textilie, zhotovené ručně podle originální předlohy poskytnuté umělcem, nejvýše však v 8 kopiích.
9701| Obrazy, malby, kresby, koláže a podobná výtvarná díla, zhotoveny zcela výhradně ručně umělcem, kromě plánů a výkresů pro architektonické, technické, průmyslové, obchodní, topografické nebo podobné účely, ručně dekorované a zhotovené předměty, divadelní kulisy, ateliérová a podobná malovaná pozadí.
9702| Původní rytiny, tisky a litografie, které jsou zhotoveny umělcem bezprostředním přetiskem v omezeném počtu exemplářů v černobílém nebo barevném provedení, a to výhradně ručně nikoli mechanickým nebo fototechnickým postupem.
9703| Původní plastiky a sochy z jakéhokoliv materiálu, pokud byly zcela zhotoveny umělcem; odlévané sochy do 8 kusů, pokud výroba probíhá pod dohledem umělce nebo jeho právního zástupce.
Uměleckým dílem se pro účely tohoto zákona rozumí dílo, které odpovídá současně kódu nomenklatury celního sazebníku a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 ze dne 20. června 2019 o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV.
2)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849 (přepracované znění).
3)
Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku.
4)
§ 91 až 115 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 2 odst. 1 písm. v) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 81 a násl. zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
16)
§ 214 až 302 občanského zákoníku.
17)
§ 2 zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí.
20)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849 (přepracované znění).
21)
Například § 44 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
22)
§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 358/1992 Sb.
23)
§ 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 358/1992 Sb.
24)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
27)
§ 5 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
28)
Například § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, § 19 zákona č. 377/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 21 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29)
Například vyhláška ministra zahraničních věcí č. 61/1974 Sb., o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 96/1975 Sb., o Úmluvě o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2009 Sb. m. s., kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí vyhlášené pod č. 94/1997 Sb. o přijetí Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení.
30)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.
31)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
32)
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.
33)
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.
34)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
35)
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
36)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
37)
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
38)
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
39)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky, v platném znění.
40)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.
41)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.
42)
Čl. 3 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1108 ze dne 7. května 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o regulační technické normy týkající se kritérií pro určení ústředních kontaktních míst vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb a pravidel pro činnost těchto ústředních kontaktních míst.
43)
Čl. 51 až 57 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843.
44)
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 ocelní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.
45)
Rozhodnutí Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností.
46)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV.
47)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/776 ze dne 11. května 2021, kterým se zavádí šablony určitých formulářů a technická pravidla pro účinnou výměnu informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící.
48)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937, v platném znění.
49)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005. |
Úplné znění zákona č. 252/2008 Sb. | Úplné znění zákona č. 252/2008 Sb.
Úplné znění zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 8. 7. 2008, částka 79/2008
* ČÁST PRVNÍ - CESTOVNÍ DOKLADY (§ 1 — § 42 až 43)
* ČÁST ČTVRTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 44 — § 45)
252
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje úplné znění zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 217/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 539/2004 Sb., zákonem č. 559/2004 Sb., zákonem č. 136/2006 Sb., zákonem č. 106/2007 Sb., zákonem č. 379/2007 Sb. a zákonem č. 140/2008 Sb.
ZÁKON
o cestovních dokladech
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
CESTOVNÍ DOKLADY
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje vydávání cestovních dokladů státním občanům České republiky (dále jen „občan“), jejich používání občany a vedení evidencí cestovních dokladů.
HLAVA I
VYDÁVÁNÍ CESTOVNÍCH DOKLADŮ
Díl 1
Pojem, druhy a používání cestovních dokladů
Pojem a používání cestovního dokladu
§ 2
(1)
Cestovní doklad je veřejná listina opravňující občana k překračování státních hranic České republiky (dále jen „hranice“) přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“). Cestovním dokladem občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky1) (dále jen „státní občanství“) a další údaje zapsané nebo zpracované v cestovním dokladu podle tohoto zákona.
(2)
Cestovní doklad je zakázáno ponechávat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky; občan není oprávněn ponechávat cestovní doklad jako zástavu ani při svém pobytu v zahraničí.
(3)
Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie cestovního dokladu bez souhlasu1a) občana, kterému byl cestovní doklad vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
(4)
Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (§ 5 odst. 2) nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon.
§ 3
(1)
Překročit vnější hranici1f) přes hraniční přechod lze jen s platným cestovním dokladem, v provozní době a v souladu s účelem zřízení hraničního přechodu, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak1b). K překročení hranice1f) s členským státem Evropské unie lze jako cestovní doklad použít i občanský průkaz1d). Občan mladší 10 let smí překročit hranice bez vlastního cestovního dokladu jen s rodičem, v jehož cestovním dokladu je zapsán.
(2)
Stanoví-li mezinárodní smlouva, že vnější hranici lze překračovat na jiných místech, než na hraničních přechodech, (dále jen „jiné místo“), lze jiné místo používat jen v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.
(3)
Občan překračující vnější hranici je povinen na výzvu předložit svůj cestovní doklad a strpět jeho kontrolu včetně ověření pravosti cestovního dokladu a ověření své totožnosti pomocí osobních údajůosobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů (§ 5 odst. 2) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů občana s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji. Ověřením totožnosti podle věty první se pro účely tohoto zákona rozumí identifikace občana jako držitele cestovního dokladu podle fotografie a dalších údajů obsažených v cestovním dokladu provedená též s využitím biometrických údajů (§ 5 odst. 2), jde-li o cestovní doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji. Výzva k předložení cestovního dokladu a jeho kontrola přísluší PoliciiPolicii České republiky (dále jen „policiepolicie“). Na vnitřní hranici se kontrola cestovního dokladu provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu1f).
(4)
Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.
§ 4
Hraničním přechodem se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
místo vymezené mezinárodní smlouvou určené k překračování státních hranic,
b)
mezinárodní letiště, které je vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu1f), pokud splňuje tyto podmínky:
1.
bylo jako mezinárodní letiště určeno podle zvláštního právního předpisu1d),
2.
provozovatel letiště splnil bezpečnostní podmínky stanovené ve zvláštním právním předpisu1f),
c)
vnitřní hranice, anebo
d)
prostor mezinárodního vlaku nebo paluba plavidla mezinárodní osobní nebo nákladní vodní dopravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna kontrola cestovních dokladů.
§ 5
Druhy cestovních dokladů
(1)
Druhy cestovních dokladů jsou
a)
cestovní pas,
b)
diplomatický pas,
c)
služební pas,
d)
cestovní průkaz,
e)
náhradní cestovní doklad Evropské unie2a),
f)
jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy.
(2)
Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) obsahují strojově čitelné údaje a nosič dat pro uchovávání
a)
údajů o zobrazení obličeje,
b)
údajů o otiscích prstů rukou,
c)
údajů zpracovaných na datové stránce cestovního dokladu a
d)
dalších bezpečnostních prvků stanovených přímo použitelnými právními předpisy Evropských společenství2b).
Tyto cestovní doklady se vydávají ve lhůtě 30 dnů; je-li žádost podána u diplomatické mise České republiky nebo u konzulárního úřadu České republiky (dále jen „zastupitelský úřad“), s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, ve lhůtě 120 dnů. Údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů rukou jsou pro účely tohoto zákona údaje biometrické.
(3)
Žádá-li občan o vydání cestovního pasu v kratší lhůtě než 30 dnů, a je-li žádost podána u zastupitelského úřadu, ve lhůtě kratší než 120 dnů, vydá se mu cestovní pas bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji ve lhůtě do 15 dnů, a je-li žádost podána u zastupitelského úřadu, ve lhůtě do 60 dnů. Tento cestovní pas neobsahuje digitální zpracování fotografie a podpisu občana.
(4)
Občanovi, u něhož není možné pořídit otisky prstů rukou z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, se vydá cestovní doklad se strojově čitelnými údaji s nosičem dat, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě zpracován rovněž údaj o nemožnosti pořídit otisky prstů rukou.
(5)
Vyhláškou stanoví
a)
ministerstvo vzory cestovního pasu, cestovního průkazu a vzory jiných cestovních dokladů vydávaných na základě mezinárodní smlouvy, pokud je nestanoví tato smlouva, a technický způsob zápisu občanů mladších 10 let do cestovního dokladu rodiče,
b)
Ministerstvo zahraničních věcí vzory diplomatického pasu a služebního pasu.
Údaje zapisované do cestovního dokladu
§ 6
(1)
Cestovní doklad obsahuje údaje stanovené tímto zákonem a přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství2c), podpis občana a jeho fotografii.
(2)
Cestovní doklady vydávané s dobou platnosti delší než 1 rok obsahují vždy strojově čitelné, biometrické a další údaje stanovené tímto zákonem, včetně digitálního zpracování fotografie občana a jeho podpisu. Biometrické údaje lze použít výlučně pro ověřování pravosti cestovního dokladu a ověření totožnosti občana pomocí osobních údajůosobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů (§ 5 odst. 2) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů občana s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu.
(3)
Povinnými údaji zapisovanými do cestovního dokladu jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, pohlaví, státní občanství, datum a místo narození, a jde-li o diplomatický nebo služební pas, i diplomatická nebo služební hodnost (funkce), přičemž název místa narození se zapisuje podle aktuálního stavu2d); u občanů narozených v cizině se zapisuje pouze kód státu narození2e), místo narození se u nich nezapisuje,
b)
územní a časová platnost cestovního dokladu, číslo dokladu, datum jeho vydání a označení úřadu, který jej vydal,
c)
strojově čitelné údaje zapisované do strojově čitelné zóny cestovního pasu, diplomatického pasu nebo služebního pasu v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě jména občana, číslo cestovního dokladu, státní občanství, datum narození, pohlaví, doba platnosti cestovního dokladu, rodné číslo a kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně.
(4)
Cestovní průkaz vydaný z důvodu návratu na území České republiky pro nově narozeného občana nemusí obsahovat rodné číslo.
§ 7
(1)
Nepovinnými údaji zapisovanými na žádost občana do cestovního dokladu jsou
a)
označení absolventa vyšší odborné školy3), akademický titul, stavovské označení, jiný titul absolventa vysoké školy3a), označení „docent“ nebo „profesor“3b) (dále jen „titul“) nebo vědecká hodnost4); titul nebo vědecká hodnost se uvádějí ve zkratce, pokud je stanovena zvláštním právním předpisem,
b)
v cestovním dokladu rodiče jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a pohlaví občana mladšího 10 let.
(2)
Nelze-li z důvodu nedostatku místa ve vymezené části cestovního dokladu zapsat všechny požadované nepovinné údaje, určí občan, které z nich se zapíší.
§ 8
zrušen
§ 9
(1)
PoliciePolicie při kontrole cestovního dokladu občana na hraničním přechodu zapíše na jeho žádost do cestovního dokladu záznam o překročení státní hranice, který obsahuje údaje o datu a směru překročení hranice, popřípadě o názvu hraničního přechodu, a záznam o počtu dětí cestujících v doprovodu rodiče, pokud jsou zapsány v jeho cestovním dokladu.
(2)
Jedná-li se o cestovní doklad, do něhož nelze údaje podle odstavce 1 zapsat, policiepolicie vydá na hraničním přechodu držiteli takového cestovního dokladu na jeho žádost písemné potvrzení s těmito údaji.
§ 10
Změny a doplnění údajů
(1)
V cestovním dokladu lze provést změny údajů o
a)
občanu mladším 10 let, zapsaném do cestovního dokladu jeho rodiče, je-li tímto cestovním dokladem cestovní pas, diplomatický pas, služební pas nebo cestovní průkaz,
b)
časové platnosti cestovního dokladu, je-li tímto cestovním dokladem cestovní průkaz.
(2)
V cestovním dokladu lze provést doplnění údajů o
a)
občanu mladším 10 let do cestovního dokladu jeho rodiče, je-li tímto cestovním dokladem cestovní pas, diplomatický pas, služební pas nebo cestovní průkaz,
b)
titulu nebo vědecké hodnosti.
(3)
V jiném cestovním dokladu vydaném podle mezinárodní smlouvy lze provést změny zapsaných údajů nebo doplnění údajů, jen pokud to mezinárodní smlouva umožňuje.
(4)
Změnu a doplnění údajů v cestovním dokladu provádí orgán příslušný k jeho vydání. V zahraničí může provádět změny údajů podle odstavce 1 a doplnění údajů podle odstavce 2 písm. a) zastupitelský úřad.
§ 11
Územní a časová platnost
(1)
Cestovní pas, diplomatický pas a služební pas obsahující strojově čitelné údaje a nosič dat s biometrickými údaji se vydá s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti 5 let občanům mladším 15 let, nebo 10 let občanům starším 15 let.
(2)
Cestovní pas bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji se vydá s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti 6 měsíců.
(3)
Dobu platnosti cestovních dokladů uvedených v odstavcích 1 a 2 nelze prodloužit.
§ 12
Cestovní pas
(1)
Cestovní pas vydá občanovi obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy, a v městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (dále jen „obecní úřad obceobce s rozšířenou působností“), příslušné podle místa jeho trvalého pobytu.
(2)
Nemá-li občan trvalý pobyt na území, vydá cestovní pas obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan neměl trvalý pobyt v České republice nebo pokud jej nelze zjistit, vydá cestovní pas Magistrát města Brna.
(3)
Pro účely vydání cestovního pasu a vedení údajů v informačním systému evidence cestovních dokladů (dále jen „evidence cestovních dokladů“) provádí ministerstvo digitální zpracování podpisu a fotografie občana; namísto ministerstva může tuto činnost provádět obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který vydává cestovní pas podle odstavce 1, pokud to umožňují technické podmínky.
§ 13
Diplomatický pas
(1)
Diplomatický pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí
a)
prezidentu republiky,
b)
poslanci a senátorovi,
c)
členovi vlády,
d)
soudci Ústavního souduÚstavního soudu, předsedovi Nejvyššího soudu, předsedovi Nejvyššího správního soudu,
e)
prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu,
f)
manželu prezidenta republiky, manželu předsedy Poslanecké sněmovny a manželu předsedy Senátu, manželu člena vlády, manželu předsedy Ústavního souduÚstavního soudu, manželu předsedy Nejvyššího soudu, manželu předsedy Nejvyššího správního soudu,
g)
diplomatickému pracovníku Ministerstva zahraničních věcí, manželu a nezaopatřenému dítěti5) diplomatického pracovníka pracujícího na zastupitelském úřadě, pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení.
(2)
Jiným osobám, u nichž to odpovídá mezinárodním zvyklostem, může být diplomatický pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí.
§ 14
Služební pas
(1)
Služební pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí
a)
nejvyššímu státnímu zástupci, náměstkovi ministra, místopředsedovi Nejvyššího soudu, náměstkovi nejvyššího státního zástupce, viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu, vedoucímu Úřadu vlády, vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky, vedoucímu Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucímu Kanceláře Senátu,
b)
zaměstnanci Ministerstva zahraničních věcí k cestám při plnění pracovních úkolů v zahraničí, není-li držitelem diplomatického pasu,
c)
zaměstnanci zastupitelského úřadu, pokud není držitelem diplomatického pasu, a jeho manželu a nezaopatřenému dítěti5), pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení.
(2)
Jiným osobám, než uvedeným v odstavci 1, může být služební pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí na základě žádosti potvrzené vedoucím Kanceláře prezidenta republiky, vedoucím Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucím Kanceláře Senátu, předsedou Nejvyššího soudu, předsedou Nejvyššího správního soudu, ministrem anebo vedoucím jiného ústředního orgánu státní správy, pokud cestují do zahraničí v záležitostech České republiky.
(3)
Služební pas lze použít pouze ke služební cestě do zahraničí; po jejím skončení je držitel služebního pasu povinen jej bezodkladně odevzdat orgánu, který o vydání tohoto pasu požádal.
(4)
Orgán, kterému občan odevzdal služební pas podle odstavce 3, je povinen zabezpečit tento pas před ztrátou, odcizením, zničením, poškozením a zneužitím a předat jej jeho držiteli, pokud má uskutečnit služební cestu do zahraničí.
§ 15
Cestovní průkaz
(1)
Občanovi, který nemá jiný cestovní doklad, lze v odůvodněných případech, například při ztrátě cestovního dokladu v zahraničí, vydat cestovní průkaz k jednotlivé cestě s územní a časovou platností omezenou účelem cesty. Cestovní průkaz vydá zastupitelský úřad. Cestovní průkaz lze vydat na dobu platnosti nejvýše 6 měsíců.
(2)
Zastupitelský úřad je oprávněn za účelem vydání cestovního průkazu požádat ministerstvo nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný k vydání cestovního dokladu o potvrzení správnosti či upřesnění údajů uváděných na žádosti o vydání cestovního průkazu nebo o sdělení doplňujících údajů, pokud občan nemůže příslušnými doklady prokázat pravdivost těchto údajů.
§ 15a
Náhradní cestovní doklad Evropské unie
Zastupitelský úřad je oprávněn za účelem vydání zmocnění k vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie2a) požádat ministerstvo nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný k vydání cestovního dokladu o potvrzení správnosti či upřesnění údajů uváděných na žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie.
§ 16
Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy
Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy vydá občanovi obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho trvalého pobytu.
Díl 2
Postup při vydání cestovního dokladu
§ 17
Podmínky k vydání cestovního dokladu a provedení změn nebo doplnění jeho údajů
(1)
Cestovní doklad lze vydat a změny nebo doplnění údajů v něm zapsaných lze provést na žádost, která splňuje náležitosti stanovené tímto zákonem. Občanovi se vydá cestovní doklad, pokud k tomu jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Občanovi, který je držitelem platného cestovního pasu, lze vydat další cestovní pas jen v odůvodněných případech; odůvodněným případem se rozumí například vyřízení vízových záležitostí souvisejících s cestou do zahraničí, jestliže občan cestovní doklad naléhavě potřebuje k jiné cestě do zahraničí.
(2)
Žádost o vydání cestovního dokladu, popřípadě o provedení změn v něm zapsaných údajů nebo o jejich doplnění může podat občan starší 15 let; pokud je občan nezletilý, připojí k žádosti písemný souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem.
(3)
Za občana mladšího 15 let podává žádost zákonný zástupce.
(4)
Místo zákonného zástupce může podat žádost podle odstavce 3 pěstoun7), osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do výchovy8), nebo ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy, které pečuje na základě soudního rozhodnutí o občana mladšího 15 let9). Tyto osoby připojují k žádosti souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem.
(5)
Souhlas zákonného zástupce podle odstavců 2 a 4 se nevyžaduje, pokud je jeho opatření spojeno s překážkou těžko překonatelnou.
(6)
Jde-li o osvojení nezletilého občana do ciziny, podává žádost místo zákonného zástupce nebo dává místo zákonného zástupce souhlas podle odstavce 2 Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí10).
(7)
Je-li zákonným zástupcem podle odstavce 2 nebo 4 rodič, postačí souhlas jednoho z rodičů.
(8)
Za občana, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům je omezena, podává žádost zákonný zástupce.
(9)
Při vydání prvního cestovního pasu je občan povinen prokázat státní občanství České republiky10a).
(10)
Jde-li o cestovní doklad vydávaný k plnění pracovních úkolů v zahraničí podle mezinárodní smlouvy, může podat žádost za občana pověřený zástupce právnické osoby zřízené státem.
(11)
Ověření podpisu podle odstavce 2 nebo 4 se nevyžaduje, jestliže osoby oprávněné dát souhlas se žádostí vyjádří svůj souhlas a žádost podepíší před orgánem příslušným k vydání cestovního dokladu, u matričního úřadu11) nebo v zahraničí u zastupitelského úřadu.
(12)
Nemůže-li v zahraničí podat žádost o vydání cestovního průkazu zákonný zástupce nebo jiná osoba k tomu oprávněná podle odstavce 4, popřípadě podle odstavce 8, vydá zastupitelský úřad cestovní průkaz občanovi z úřední moci. Zastupitelský úřad vydá občanovi cestovní průkaz z moci úřední rovněž v případech, kdy tak stanoví mezinárodní smlouva.
(13)
Nelze-li k žádosti o vydání cestovního průkazu podané v zahraničí získat souhlas zákonného zástupce podle odstavce 2 nebo 4, vydá zastupitelský úřad cestovní průkaz bez tohoto souhlasu.
§ 18
Osoby oprávněné k podání žádosti podle tohoto zákona se mohou dát zastupovat na základě plné moci při řízení o vydání cestovního dokladu, provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu, s výjimkou převzetí cestovního dokladu; to neplatí, jedná-li se o cestovní doklad se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji.
§ 19
Místo podání žádosti
(1)
Žádost o vydání cestovního dokladu a žádost o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu se podávají na tiskopisech stanovených ministerstvem podle § 20 odst. 8 u orgánu příslušného k vydání cestovního dokladu nebo u zastupitelského úřadu. Žádost o vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji lze podat u zastupitelského úřadu, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem.
(2)
Jedná-li se o cestovní pas, cestovní průkaz nebo jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy, lze podat žádost podle odstavce 1 u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností mimo místo trvalého pobytu občana anebo u matričního úřadu11); to neplatí, jedná-li se o cestovní pas se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji.
§ 20
Náležitosti žádosti
(1)
Občan, který žádá o vydání cestovního dokladu, je povinen předložit vyplněnou žádost o vydání cestovního dokladu, která obsahuje údaje uvedené v § 6 odst. 3, a dále tyto údaje:
a)
rodné příjmení a rodné číslo občana, pokud se nezapisuje do cestovního dokladu,
b)
adresu místa trvalého pobytu v České republice; občan žijící v zahraničí uvádí adresu místa svého posledního trvalého pobytu v České republice,
c)
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo rodičů, jde-li o vydání diplomatického pasu nebo služebního pasu manželu nebo nezaopatřenému dítěti držitele diplomatického nebo služebního pasu,
d)
nepovinné údaje podle § 7, pokud občan žádá o jejich zapsání do cestovního dokladu,
e)
odůvodnění, pokud občan žádá o vydání dalšího cestovního pasu (§ 17 odst. 1),
f)
údaje, které jsou podmínkou vydání cestovního dokladu na základě mezinárodní smlouvy.
Žádost o vydání cestovního dokladu musí být podepsána občanem, jemuž má být cestovní doklad vydán; podpis se nevyžaduje, pokud občanovi v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.
(2)
Žádá-li občan o vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, vyřizuje žádost orgán příslušný k vydání tohoto cestovního dokladu nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, s využitím údajů vedených v informačním systému evidence obyvatel11a), evidence cestovních dokladů (§ 29) a evidence diplomatických a služebních pasů (§ 29a), který současně pořídí biometrické údaje občana; součástí zpracování žádosti je vlastnoruční podpis občana určený k jeho dalšímu digitálnímu zpracování.
(3)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, při zpracování žádosti o vydání tohoto cestovního dokladu postupuje podle § 21 a 21a. Zpracovaná žádost se vytiskne s vyobrazením obličeje a podpisem občana a předloží se občanu, který svým podpisem potvrdí její správnost a úplnost.
(4)
Zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, pro účely plnění úkolů podle § 20 odst. 2 a 3 a § 30 odst. 2 a 3 využívá údaje z informačního systému evidence obyvatel a evidence cestovních dokladů prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí dálkovým přístupem v rámci komunikační infrastruktury mezi ministerstvem a Ministerstvem zahraničních věcí.
(5)
K žádosti o vydání cestovního dokladu bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji se přikládají 2 fotografie o rozměru 35 mm x 45 mm, odpovídající současné podobě občana, zobrazující občana v čelném pohledu, v občanském oděvu, bez pokrývky hlavy, bez brýlí s tmavými skly, s výjimkou nevidomých, s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm (dále jen „fotografie“), které splňují požadavky na technické provedení, stanovené vyhláškou ministerstva. K žádosti o vydání cestovního dokladu lze v odůvodněném případě z náboženských nebo zdravotních důvodů předložit fotografii s pokrývkou hlavy; tato pokrývka nesmí zakrývat obličejovou část způsobem, který by znemožňoval identifikaci. Při pořizování údajů o zobrazení obličeje jako biometrického údaje platí požadavky pro zobrazení obličeje občana na fotografii podle předcházejících vět obdobně.
(6)
Podpisem občana podle odstavce 1 se pro účely vydání cestovního dokladu rozumí vlastní rukou občana provedené písemné vyjádření jeho jména i příjmení, popřípadě pouze příjmení.
(7)
Žádost o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu obsahuje údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu potřebném k provedení požadované změny nebo doplnění údajů.
(8)
Vzor tiskopisu žádosti o vydání cestovního dokladu, žádosti o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu a požadavky na technické provedení fotografie stanoví vyhláškou ministerstvo; je-li cestovním dokladem diplomatický nebo služební pas, stanoví vzor tiskopisu těchto žádostí vyhláškou Ministerstvo zahraničních věcí.
(9)
Ministerstvo stanoví po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí vyhláškou technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů, včetně postupu při pořizování biometrických údajů u občanů s neobvyklými anatomickými nebo fyziologickými předpoklady pro zobrazení obličeje nebo pořízení otisků prstů na pravé a levé ruce.
§ 21
Prokazování údajů v žádosti
(1)
Žadatel podle § 17 odst. 2 až 10 je povinen uvést v žádosti podle § 20 odst. 1 nebo § 20 odst. 3 pravdivě všechny požadované údaje a jejich pravdivost prokázat. Nemůže-li prokázat pravdivost požadovaných údajů, je povinen předložit podklady pro jejich zjištění. Pravdivost údajů uváděných v žádosti se prokazuje doklady podle zvláštních právních předpisů12), popřípadě dalšími doklady podle mezinárodní smlouvy, jedná-li se o jiný cestovní doklad vydávaný na jejím základě.
(2)
Pokud je dokladem o jménu, popřípadě jménech nebo příjmení matriční doklad vydaný matrikou cizího státu, je žadatel povinen předložit matriční doklad vydaný zvláštní matrikou13). Předložení tohoto dokladu se nevyžaduje v případě vydání cestovního průkazu pro návrat občana nově narozeného v cizině nebo v případě stanoveném zvláštním právním předpisem, anebo stanoví-li tak mezinárodní smlouva.
(3)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, k provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu zastaví řízení, pokud osoba oprávněná podat žádost neprokáže ve lhůtě stanovené rozhodnutím tohoto orgánu o přerušení řízení pravdivost údajů požadovaných v žádosti nebo nepředloží podklady pro jejich zjištění.
§ 21a
Pořizování biometrických údajů
(1)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, pořídí biometrické údaje, jestliže
a)
byla ověřena správnost údajů zpracovávaných v žádosti o vydání tohoto cestovního dokladu,
b)
není důvod pro odepření vydání cestovního dokladu podle § 23.
(2)
Pořízené údaje o zobrazení obličeje se digitalizují pro účely vedení údajů v evidenci cestovních dokladů a v evidenci diplomatických a služebních pasů [§ 29 odst. 2 písm. b) bod 7 a § 29a odst. 2 písm. b) bod 7] a zpracování tištěné podoby občana v cestovním dokladu a jsou vloženy do nosiče dat.
§ 21b
Kontrola funkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji orgánem příslušným k vydání cestovního dokladu
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji prověří při převzetí každého takového cestovního dokladu od ministerstva technickou funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji. Zjistí-li, že nosič dat je technicky nefunkční, vrátí neprodleně takový cestovní doklad ministerstvu, které zajistí výrobu nového cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji. To neplatí, jde-li o cestovní doklad uvedený v § 5 odst. 1 písm. b) a c).
§ 22
Převzetí cestovního dokladu
(1)
Cestovní doklad může převzít
a)
občan starší 15 let,
b)
zákonný zástupce, pěstoun, osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do výchovy, ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy, které pečuje na základě soudního rozhodnutí o občana mladšího 15 let, nebo Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí,
c)
zákonný zástupce občana, který byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, anebo
d)
pověřený zástupce právnické osoby zřízené státem, jedná-li se o cestovní doklad vydaný k plnění pracovních úkolů v zahraničí podle mezinárodní smlouvy.
(2)
Osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny osobně se dostavit k převzetí cestovního dokladu k orgánu, u kterého podaly žádost o vydání cestovního dokladu, popřípadě k jinému orgánu oprávněnému předávat cestovní doklady, který uvedly v této žádosti. Cestovní pas se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji lze převzít pouze u orgánu, u kterého byla podána žádost o jeho vydání.
(3)
Občanu, jemuž je vydáván cestovní doklad se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, popřípadě jeho zástupci podle § 17 odst. 3 až 8, se na žádost ověří správnost osobních údajůosobních údajů uvedených ve vydávaném cestovním dokladu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů občana s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajůosobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajůosobních údajů, zpracovaných v cestovním dokladu, má občan právo na vydání nového cestovního dokladu.
(4)
Zastupitelský úřad může od požadavku osobní přítomnosti upustit a cestovní průkaz zaslat na doručenku do vlastních rukou13a), jestliže osoba uvedená v odstavci 1
a)
se nachází v bezprostředním ohrožení života, nebo se v takovém ohrožení nachází člen její rodiny,
b)
je hospitalizována a je třeba ji urychleně dopravit zpět do České republiky,
c)
je neschopna pohybu, nebo
d)
je zbavena svobody a podle rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu příslušného v trestním řízenítrestním řízení má být ze státu, v němž se nachází, vyhoštěna anebo vydána k trestnímu stíhání v České republice.
Odepření vydání a odnětí cestovního dokladu
§ 23
Vydání cestovního dokladu občanovi se odepře nebo vydaný cestovní doklad se odejme na žádost
a)
soudu, je-li proti občanovi nařízen výkon soudního rozhodnutí,
b)
soudního exekutora, pověřeného soudem provedením exekuceexekuce13b), jestliže zjevně hrozí nebezpečí, že by občan exekuciexekuci cestou do ciziny zmařil,
c)
orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení, je-li proti občanovi vedeno trestní stíhání pro trestný čintrestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody nejméně 3 léta, nebo
d)
orgánu, který vykonává rozhodnutí nebo jeho výkon zařizuje podle zvláštního právního předpisu14), nevykonal-li občan trest odnětí svobody; to neplatí, jestliže mu byl trest prominut nebo byl jeho výkon promlčen.
§ 24
(1)
O odepření vydání nebo o odnětí cestovního dokladu rozhoduje orgán příslušný k jeho vydání.
(2)
Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí cestovního dokladu, může cestovní doklad zadržet orgán příslušný k vydání cestovních dokladů, policiepolicie nebo jiný orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení.
(3)
Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat o tom jeho držiteli potvrzení a cestovní doklad bezodkladně zaslat orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodů zadržení.
(4)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu rozhodne o odnětí zadrženého cestovního dokladu nebo o jeho vrácení do 30 dnů poté, co obdržel oznámení o zadržení cestovního dokladu.
(5)
Odvolání proti rozhodnutí o odnětí cestovního dokladu nemá odkladný účinek.
§ 25
Orgán, který rozhodl o odepření vydání nebo o odnětí cestovního dokladu, vydá nebo vrátí cestovní doklad občanovi na jeho písemnou žádost, pokud pominul důvod pro toto odepření nebo odnětí.
§ 26
Vyhovuje-li se podle tohoto zákona v plném rozsahu podání žadatele podle § 17 odst. 2 až 10, na základě kterého se vydá cestovní doklad, provedou se změny nebo doplnění údajů v tomto dokladu nebo se vrací odňatý cestovní doklad, nevydává se rozhodnutí ve správním řízení15).
§ 27
zrušen
§ 28
(1)
Platnost cestovního dokladu skončí
a)
uplynutím doby v něm vyznačené,
b)
ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,
c)
uplynutím doby 3 měsíců ode dne změny příjmení občana, pokud k ní došlo v souvislosti s uzavřením manželství občana15a),
d)
pozbytím státního občanství, úmrtím nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení držitele cestovního dokladu (dále jen „držitel“) za mrtvého.
(2)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu rozhodne o skončení jeho platnosti, jestliže
a)
je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
b)
obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, s výjimkou nesprávného údaje o aktuálním příjmení občana, pokud ke změně příjmení došlo v souvislosti s uzavřením manželství občana15a), nebo
c)
jeho držitel podstatně změnil svou podobu (§ 20 odst. 5).
Souhlasí-li občan s rozhodnutím podle tohoto odstavce, provede se záznam do protokolu, v opačném případě se vydá rozhodnutí. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3)
Jestliže cestovní doklad občana obsahuje nesprávný údaj o jeho aktuálním příjmení, a to vzhledem k jeho změně, pokud k ní došlo v souvislosti s uzavřením manželství občana15a), nerozhoduje orgán příslušný k vydání cestovního dokladu o skončení jeho platnosti; u tohoto cestovního dokladu se po dobu 3 měsíců ode dne uzavření manželství údaj o příjmení před jeho změnou, která nastala z důvodů podle tohoto odstavce, považuje pro účely tohoto zákona za přesný s tím, že současně se použije ustanovení odstavce 1 písm. c).
(4)
Diplomatický nebo služební pas je neplatný také tehdy, jestliže zanikne důvod, pro který byl vydán. Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy je neplatný také tehdy, jestliže jeho držitel již nesplňuje podmínky stanovené touto mezinárodní smlouvou pro jeho vydání.
Díl 3
Evidence cestovních dokladů
Informační systém evidence cestovních dokladů
§ 29
(1)
Údaje o cestovních dokladech a jejich držitelích s výjimkou diplomatických a služebních pasů jsou zpracovávány16) v evidenci cestovních dokladů, jejímž správcem16) je ministerstvo.
(2)
Evidence cestovních dokladů je vedena na prostředcích výpočetní techniky a obsahuje údaje:
a)
o žádosti o vydání cestovního dokladu:
1.
číslo žádosti o vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji,
2.
údaje obsažené v žádosti o vydání cestovního dokladu podle bodu 1, včetně digitálního zpracování fotografie a podpisu žadatele,
3.
biometrické údaje, jde-li o žádost o vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji,
b)
o vydání cestovního dokladu:
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo držitele,
2.
místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,
3.
číslo a druh vydaného cestovního dokladu,
4.
datum vydání cestovního dokladu,
5.
datum převzetí cestovního dokladu,
6.
dobu platnosti cestovního dokladu,
7.
označení orgánu, který cestovní doklad vydal,
8.
digitální zpracování fotografie a podpisu držitele; v případě, že se o zobrazení obličeje pořizuje biometrický údaj, vede se digitalizovaná podoba obličeje držitele cestovního dokladu podle § 21a odst. 2,
9.
údaje uvedené v § 7 písm. a),
10.
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a pohlaví občana mladšího 10 let zapsaného v cestovním dokladu rodiče,
11.
prodloužení doby platnosti cestovního dokladu,
c)
o nosiči dat s biometrickými údaji a o záznamech údajů v nosiči
1.
číslo nosiče dat,
2.
kód vyjadřující základní charakteristiku částí údajů uložených na nosiči dat v souladu s tímto zákonem,
3.
kód veřejné části elektronického podpisuelektronického podpisu osoby, která vložila údaje do nosiče dat,
d)
o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech: číslo, druh, datum vydání a doba platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení,
e)
o zadržení cestovního dokladu:
1.
druh a číslo cestovního dokladu, který má být nebo byl zadržen,
2.
označení orgánu, který požádal o zadržení cestovního dokladu,
3.
označení orgánu, který cestovní doklad zadržel,
4.
datum a důvod zadržení cestovního dokladu,
5.
datum a důvod vrácení zadrženého cestovního dokladu,
6.
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo držitele,
f)
o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu:
1.
druh a číslo cestovního dokladu, který byl odňat,
2.
označení orgánu, který požádal o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu,
3.
označení orgánu, který rozhodl o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu,
4.
datum a důvod odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu,
5.
datum a důvod vrácení odňatého cestovního dokladu,
6.
datum a důvod zrušení odepření vydání cestovního dokladu,
7.
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo občana, k němuž se vztahují údaje o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu,
g)
hodinu, den, měsíc a rok poskytnutí údaje.
(3)
V evidenci cestovních dokladů podle § 29 se při poskytování údajů podle § 30 odst. 5 vedou rovněž záznamy o přístupech do tohoto informačního systému, které obsahují údaje o:
a)
přiděleném uživatelském jménu příjemce údajů,
b)
dni, měsíci, roku a čase poskytnutí údajů,
c)
rodném čísle držitele, jehož údaje jsou poskytovány, nebo o jiném údaji, který je pro vyhledání tohoto držitele rozhodující, přičemž vyhledání příslušného držitele se uskuteční prostřednictvím dalších držitelů, pro něž je rozhodující údaj společný,
d)
důvodu přístupu do evidence cestovních dokladů.
(4)
Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) bodě 2 se po předání cestovního dokladu jeho držiteli, popřípadě zástupci podle § 17 odst. 3 až 8, převedou do části evidence cestovních dokladů podle odstavce 2 písm. b). Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) bodě 3 se vedou výlučně po dobu od jejich pořízení do uplynutí lhůty 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cestovního dokladu ministerstvu; po uplynutí této lhůty je správce evidence cestovních dokladů podle § 29 povinen neprodleně pořízené biometrické údaje zlikvidovat.
(5)
Údaje uvedené v odstavci 2 písm. b) a d) a v odstavci 3 se uchovávají ještě po dobu 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu, údaje uvedené v odstavci 2 písm. e) se uchovávají po dobu nezbytnou ke splnění účelu zadržení cestovního dokladu a údaje uvedené v odstavci 2 písm. f) se uchovávají po dobu trvání důvodů pro odepření vydání cestovního dokladu, nejméně však po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jedná-li se o odepření vydání cestovního dokladu, a po dobu ještě 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu, jedná-li se o jeho odnětí.
§ 29a
(1)
Údaje o diplomatických a služebních pasech a jejich držitelích jsou zpracovávány v informačním systému evidence diplomatických a služebních pasů (dále jen „evidence diplomatických a služebních pasů“), jehož správcem16) je Ministerstvo zahraničních věcí.
(2)
Evidence diplomatických a služebních pasů je vedena na prostředcích výpočetní techniky a obsahuje údaje:
a)
o žádosti o vydání diplomatického nebo služebního pasu:
1.
číslo žádosti o vydání diplomatického nebo služebního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji,
2.
údaje obsažené v žádosti o vydání diplomatického nebo služebního pasu podle bodu 1, včetně digitálního zpracování fotografie a podpisu žadatele,
3.
biometrické údaje,
b)
o vydání diplomatického nebo služebního pasu:
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo držitele,
2.
místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,
3.
číslo a druh vydaného diplomatického nebo služebního pasu,
4.
datum vydání diplomatického nebo služebního pasu,
5.
datum převzetí cestovního dokladu,
6.
dobu platnosti diplomatického nebo služebního pasu,
7.
označení orgánu, který diplomatický nebo služební pas vydal,
8.
digitální zpracování fotografie a podpisu držitele,
9.
údaje uvedené v § 7 písm. a),
10.
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a pohlaví občana mladšího 10 let zapsaného v diplomatickém nebo služebním pasu rodiče,
c)
o nosiči dat s biometrickými údaji a o záznamech údajů v nosiči:
1.
číslo nosiče dat,
2.
kód vyjadřující základní charakteristiku částí údajů uložených na nosiči dat v souladu s tímto zákonem,
3.
kód veřejné části elektronického podpisuelektronického podpisu osoby, která vložila údaje do nosiče dat,
d)
o ztracených, odcizených nebo neplatných diplomatických nebo služebních pasech: číslo, druh, datum vydání a doba platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného diplomatického nebo služebního pasu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení,
e)
o zadržení diplomatického nebo služebního pasu:
1.
druh a číslo diplomatického nebo služebního pasu, který má být nebo byl zadržen,
2.
označení orgánu, který požádal o zadržení diplomatického nebo služebního pasu,
3.
označení orgánu, který diplomatický nebo služební pas zadržel,
4.
datum a důvod zadržení diplomatického nebo služebního pasu,
5.
datum a důvod vrácení zadrženého diplomatického nebo služebního pasu,
6.
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo držitele,
f)
o odepření vydání nebo odnětí diplomatického nebo služebního pasu:
1.
druh a číslo diplomatického nebo služebního pasu, který byl odňat,
2.
označení orgánu, který požádal o odepření vydání nebo odnětí diplomatického nebo služebního pasu,
3.
označení orgánu, který rozhodl o odepření vydání nebo odnětí diplomatického nebo služebního pasu,
4.
datum a důvod odepření vydání nebo odnětí diplomatického nebo služebního pasu,
5.
datum a důvod vrácení odňatého diplomatického nebo služebního pasu,
6.
datum a důvod zrušení odepření vydání diplomatického nebo služebního pasu,
7.
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo občana, k němuž se vztahují údaje o odepření vydání nebo odnětí diplomatického nebo služebního pasu,
g)
hodinu, den, měsíc a rok poskytnutí údaje.
(3)
V evidenci diplomatických a služebních pasů se při poskytování údajů podle § 30 odst. 5 vedou rovněž záznamy o přístupech do tohoto informačního systému, které obsahují údaje o:
a)
přiděleném uživatelském jménu příjemce údajů,
b)
dni, měsíci, roku a čase poskytnutí údajů,
c)
rodném čísle držitele, jehož údaje jsou poskytovány, nebo o jiném údaji, který je pro vyhledání tohoto držitele rozhodující, přičemž vyhledání příslušného držitele se uskuteční prostřednictvím dalších držitelů, pro něž je rozhodující údaj společný,
d)
důvodu přístupu do evidence cestovních dokladů.
(4)
Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) bodě 2 se po předání diplomatického nebo služebního pasu jeho držiteli, popřípadě zástupci podle § 17 odst. 3 až 8, převedou do části evidence diplomatických a služebních pasů podle odstavce 2 písm. b). Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) bodě 3 se vedou výlučně po dobu od jejich pořízení do uplynutí lhůty 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cestovního dokladu Ministerstvu zahraničních věcí; po uplynutí této lhůty je správce evidence diplomatických a služebních pasů povinen neprodleně pořízené biometrické údaje zlikvidovat.
(5)
Údaje uvedené v odstavci 2 písm. b) a d) a v odstavci 3 se uchovávají ještě po dobu 15 let od skončení platnosti diplomatického nebo služebního pasu, údaje uvedené v odstavci 2 písm. e) se uchovávají po dobu nezbytnou ke splnění účelu zadržení diplomatického nebo služebního pasu a údaje uvedené v odstavci 2 písm. f) se uchovávají po dobu trvání důvodů pro odepření vydání diplomatického nebo služebního pasu, nejméně však po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jedná-li se o odepření vydání diplomatického nebo služebního pasu, a po dobu ještě 15 let od skončení platnosti diplomatického nebo služebního pasu, jedná-li se o jeho odnětí.
§ 30
(1)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, s výjimkou diplomatických nebo služebních pasů, je pro ministerstvo zpracovatelem16) údajů vedených v evidenci cestovních dokladů; to neplatí pro údaje podle § 29 odst. 2 písm. b) bodů 3 a 4 a podle § 29 odst. 2 písm. c), jejichž zpracovatelem je v případě cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji ministerstvo, které tyto údaje získává od jeho výrobce.
(2)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, prostřednictvím informačního systému Ministerstva zahraničních věcí je pro účely výkonu své působnosti uživatelem údajů z evidence cestovních dokladů a evidence diplomatických a služebních pasů, s výjimkou údajů podle § 29 odst. 3 a § 29a odst. 3.
(3)
Pro výkon státní správy na úseku cestovních dokladů využívá ministerstvo, Ministerstvo zahraničních věcí a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje o občanech:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změnu, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví a jeho změnu,
d)
místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství,
g)
adresu místa trvalého pobytu, včetně předchozí adresy místa trvalého pobytu,
h)
počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
i)
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
j)
rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
k)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, pohlaví a rodné číslo dítěte, které má být zapsáno do cestovního dokladu.
(4)
Pro účely výkonu své působnosti mohou údaje uvedené v § 29 odst. 2 písm. e) a v § 29a odst. 2 písm. e) využívat orgány, které jsou podle tohoto zákona oprávněny zadržet cestovní doklad, a údaje uvedené v § 29 odst. 2 písm. f) a v § 29a odst. 2 písm. f) mohou využívat orgány, které jsou podle tohoto zákona oprávněny odepřít vydání cestovního dokladu nebo odejmout cestovní doklad, anebo orgány, které podle tohoto zákona mohou požádat o odepření vydání nebo o odnětí cestovního dokladu.
(5)
Ministerstvo, Ministerstvo zahraničních věcí nebo orgány příslušné k vydání cestovního dokladu poskytují údaje z evidence cestovních dokladů a evidence diplomatických a služebních pasů, pouze pokud tak stanoví zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, a to v jejich rozsahu a způsobem v nich vymezeným. Údaje podle § 29 odst. 2 písm. a) bodu 3 a § 29a odst. 2 písm. a) bodu 3 se neposkytují.
(6)
Pokud právnické nebo fyzické osoby nakládají s údaji z evidence cestovních dokladů na základě zvláštního souhlasu ministerstva, jsou povinny s údaji, které nemají povahu osobních údajůosobních údajů podle zvláštního právního předpisu16), nakládat výlučně způsobem a v rozsahu, které určí ministerstvo.
(7)
Údaje vedené podle § 29 odst. 2 písm. d) může ministerstvo zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. To platí obdobně pro údaje vedené podle § 29a odst. 2 písm. d).
(8)
Ministerstvo využívá z evidence diplomatických a služebních pasů veškeré v něm vedené údaje, a to elektronicky, způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 30a
(1)
Ministerstvo nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností poskytuje občanovi staršímu 18 let údaje, které jsou k jeho osobě vedeny v evidenci cestovních dokladů, a to na základě písemné žádosti19a). Jednou za kalendářní rok jsou požadované údaje poskytovány bezplatně19b).
(2)
V žádosti podle odstavce 1 občan uvede
a)
jméno, popřípadě jména a příjmení,
b)
rodné číslo; v případě, že nemá přiděleno rodné číslo, uvede datum narození,
c)
číslo platného cestovního dokladu,
d)
adresu místa trvalého pobytu,
e)
rozsah požadovaných údajů.
(3)
Žádost musí být opatřena úředně ověřeným podpisem občana19c). Úředně ověřený podpis občana se nevyžaduje, pokud občan předloží svou žádost osobně, podepíše ji před orgánem příslušným k poskytování údajů a předloží zároveň svůj občanský průkaz.
(4)
Za občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena tak, že není způsobilý k podání žádosti, může žádost o poskytnutí údajů podat jeho zákonný zástupce.
(5)
O poskytnutí údajů podle odstavce 1 se v evidenci cestovních dokladů provede záznam o datu a hodině výdeje.
(6)
Pro poskytování údajů z evidence diplomatických a služebních pasů se odstavce 1 až 5 použijí obdobně.
§ 30b
(1)
V případech, kdy byly podle § 30 odst. 5 poskytnuty z evidence cestovních dokladů nebo evidence diplomatických a služebních pasů údaje nezbytné pro zajišťování
a)
bezpečnosti státu,
b)
obrany,
c)
veřejné bezpečnosti,
d)
předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činůtrestných činů,
e)
významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo
f)
ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých,
a subjekt, kterému byly tyto údaje poskytnuty, písemně prohlásí, že zpřístupnění záznamu o poskytnutí údajů dalším příjemcům údajů z evidence cestovních dokladů nebo evidence diplomatických a služebních pasů podle § 30 odst. 5 nebo občanu podle § 30a by mohlo ohrozit zajištění některého účelu uvedeného v písmenech a) až f), nelze po dobu trvání tohoto ohrožení záznam o poskytnutí údajů zpřístupnit, s výjimkou zpřístupnění tohoto záznamu orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čintrestný čin související s účelem poskytnutí údajů, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním osobních údajůzpracováním osobních údajů podle zvláštního právního předpisu19d). Správce evidence cestovních dokladů nebo evidence diplomatických a služebních pasů má k tomuto záznamu o poskytnutí údajů přístup pouze v rozsahu nezbytně nutném pro účely výkonu činnosti správce podle zvláštního zákona16).
(2)
Subjekt, kterému mají být údaje z evidence cestovních dokladů nebo evidence diplomatických a služebních pasů poskytnuty podle odstavce 1, je povinen správci evidence cestovních dokladů nebo evidence diplomatických a služebních pasů oznámit údaje umožňující identifikaci subjektu a identifikaci fyzické osoby požadující poskytnutí údajů jeho jménem a dále oznámit, kdy byla ukončena doba trvání ohrožení zajištění účelu uvedeného v odstavci 1 písm. a) až f).
(3)
Prohlášení a oznámení podle odstavců 1 a 2 mohou být zaslána i elektronickými prostředky.
§ 31
Vedení spisové dokumentace
(1)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vede spisovou dokumentaci žádostí a dalších písemností náležejících ke správnímu řízení o
a)
vydání cestovního dokladu,
b)
provedení změn údajů nebo doplnění údajů v cestovním dokladu,
c)
odnětí cestovního dokladu,
d)
přestupcíchpřestupcích na úseku cestovních dokladů,
e)
o skončení platnosti cestovního dokladu.
(2)
Spisovou dokumentaci o změnách údajů nebo doplnění údajů v cestovním dokladu uvedenou v odstavci 1 vede kromě orgánů příslušných k vydání cestovního dokladu též zastupitelský úřad.
(3)
Orgány příslušné k vydání cestovního dokladu vedou spisovou dokumentaci o ztrátě, odcizení, nálezu, poškození, zničení nebo zneužití cestovního dokladu.
(4)
Při archivování spisové dokumentace se postupuje podle zvláštního právního předpisu20).
HLAVA II
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Povinnosti občanů a oprávnění orgánů související s jejich porušením
§ 32
(1)
Držitel je povinen
a)
s přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím,
b)
odevzdat bez zbytečného odkladu neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, orgánu příslušnému k jeho vydání, matričnímu úřadu, zastupitelskému úřadu anebo neprodleně na vyžádání orgánům policiepolicie. Tyto orgány mu vystaví potvrzení o odevzdání cestovního dokladu.
(2)
Držitel je povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení cestovního dokladu anebo jeho nález orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě matričnímu úřadu nebo nejbližšímu útvaru policiepolicie. Tyto orgány mu vystaví potvrzení o ztrátě nebo odcizení cestovního dokladu a současně oznámí tuto skutečnost včetně jména, popřípadě jmen, příjmení, data a místa narození držitele obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který cestovní doklad vydal.
(3)
Držitel je v zahraničí povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení cestovního dokladu nebo jeho nález nejbližšímu zastupitelskému úřadu, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva. Po návratu do České republiky je občan povinen ohlásit ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu také orgánu příslušnému k jeho vydání.
(4)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, matriční úřad, zastupitelský úřad nebo policiepolicie může zadržet neplatný cestovní doklad držiteli, který nesplnil povinnost jej odevzdat, nebo o kterém lze mít důvodně za to, že se stane neplatným na základě rozhodnutí podle § 28 odst. 2. Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat občanovi potvrzení o zadržení cestovního dokladu a bezodkladně zaslat cestovní doklad orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodů jeho zadržení.
§ 32a
Držitel cestovního dokladu je oprávněn u kteréhokoliv orgánu příslušného k vydání tohoto cestovního dokladu nebo u zastupitelského úřadu, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, požádat o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajůosobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajůosobních údajů, zpracovaných v cestovním dokladu, má občan právo na vydání nového cestovního dokladu; vydání nového cestovního dokladu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž občan prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.
§ 33
(1)
Kdo získá cestovní doklad jiného občana, je povinen jej neprodleně odevzdat orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě matričnímu úřadu, nejbližšímu útvaru policiepolicie nebo zastupitelskému úřadu. Tuto povinnost má i ten, kdo má nebo získá cestovní doklad osoby, která zemřela nebo byla prohlášena za mrtvého, popřípadě ten, kdo ohlásil ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu, jestliže dosavadní cestovní doklad nalezne nebo jej získá zpět jinou cestou.
(2)
Orgány uvedené v odstavci 1 mohou zadržet cizí cestovní doklad tomu, kdo nesplnil povinnost jej neprodleně odevzdat. Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat osobě potvrzení o zadržení cestovního dokladu a bezodkladně zaslat cestovní doklad orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodu jeho zadržení.
(3)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů poté, co jej obdržel, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti a pokud neshledal důvod pro jeho odnětí.
§ 34
(1)
Orgán příslušný k projednávání přestupkůpřestupků na úseku cestovních dokladů (§ 34a odst. 3) a policiepolicie provádějící kontrolu cestovních dokladů při překračování hranice může zadržet cestovní doklad občanovi, který je podezřelý ze spáchání přestupkupřestupku na úseku cestovních dokladů. Orgán příslušný k projednávání přestupkůpřestupků nebo policiepolicie je povinna vydat občanovi potvrzení o zadržení jeho cestovního dokladu a cestovní doklad bezodkladně zaslat orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodu jeho zadržení.
(2)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů po jeho zadržení, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti a pokud neshledal důvod pro jeho odnětí.
§ 34a
Přestupky na úseku cestovních dokladů
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
poruší povinnost chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením, zničením nebo zneužitím,
b)
neoprávněně provede zápis, změnu nebo opravu v cestovním dokladu,
c)
se úmyslně vyhne nebo se odmítne podrobit kontrole cestovních dokladů při překračování státních hranic České republiky na hraničním přechodu,
d)
při opuštění území České republiky neoprávněně překročí státní hranice bez platného cestovního dokladu,
e)
neprodleně neohlásí poškození, zničení, ztrátu, odcizení nebo zneužití cestovního dokladu,
f)
neodevzdá neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy,
g)
neodevzdá cestovní doklad v případě ohlášení jeho ztráty nebo odcizení, pokud jej poté nalezne nebo získá zpět jiným způsobem,
h)
úmyslně zničí, poškodí, odcizí nebo zneužije cestovní doklad,
i)
poskytne nebo přijme cestovní doklad jako zástavu nebo odebere cestovní doklad při vstupu do objektu nebo na pozemek,
j)
pořídí kopii cestovního dokladu a neprokáže souhlas občana podle § 2 odst. 3, nebo
k)
neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji.
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) až j) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. k) pokutu do 1 000 000 Kč.
(3)
Správním orgánem příslušným k řízení o přestupcíchpřestupcích podle odstavce 1 písm. a) až j) v prvním stupni je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu je občan hlášen k trvalému pobytu. Není-li občan v České republice k trvalému pobytu hlášen, projedná přestupekpřestupek úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan trvalý pobyt v České republice neměl nebo pokud jej nelze zjistit, projedná přestupekpřestupek Magistrát města Brna.
(4)
Správním orgánem příslušným k řízení o přestupcíchpřestupcích podle odstavce 1 písm. k) je v prvním stupni Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů.
(5)
PřestupkyPřestupky podle odstavce 1 písm. c) a d) může projednat v příkazním řízení policiepolicie provádějící kontrolu cestovních dokladů podle § 3 odst. 3.
§ 34b
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
§ 34c
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Správní delikty podle § 34b odst. 1 projednává Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů.
(5)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby21b) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6)
Pokuty uložené podle § 34b odst. 2 vybírá orgán, který je uložil, a vymáhá příslušný celní úřad. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.
§ 35
zrušen
§ 36
(1)
Zaměstnanci ministerstva, Ministerstva zahraničních věcí, krajů, obcíobcí s rozšířenou působností a matričních úřadů, zaměstnanci a příslušníci policiepolicie a osoby, které zabezpečují výrobu a vyplňování cestovních dokladů, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění tohoto zákona nebo v přímé souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního nebo služebního poměru.
(2)
Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené v odstavci 1 zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu; tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů23).
§ 37
(1)
Není-li stanoveno jinak, postupuje se při rozhodování podle tohoto zákona podle správního řádu15).
(2)
V případě podání žádosti o vydání cestovního dokladu je číslo žádosti podle tohoto zákona pokládáno za spisovou značku24).
(3)
Občan, který žádá o vydání cestovního dokladu, popřípadě jiná osoba, která je podle tohoto zákona oprávněna k podání žádosti o vydání cestovního dokladu za tohoto občana, je oprávněn požádat o zpětvzetí25) žádosti o vydání cestovního dokladu, a to v době od podání žádosti o vydání cestovního dokladu do doby odeslání technologicky zpracovaných dat ze žádosti ministerstvu pro zajištění výroby cestovního dokladu, popřípadě jedná-li se o cestovní doklad s dobou platnosti 1 rok a kratší, do doby zahájení zpracování cestovního dokladu.
HLAVA III
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 38
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti v oblasti cestovních dokladů občanů, přecházejí z policiepolicie na okresní úřady, v jejichž územním obvodu mají tito zaměstnanci pracoviště.
§ 39
PoliciePolicie je povinna předat spisovou dokumentaci k cestovním dokladům okresním úřadům příslušným k jejich vydávání nejpozději do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 39a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, úřadu městské části hlavního města Prahy, magistrátům měst Brna, Ostravy a Plzně nebo matričnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 40
(1)
Cestovní doklady vydané podle zákona č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění zákona č. 150/1996 Sb., se považují za vydané podle tohoto zákona.
(2)
Při řízeních o vydání cestovního dokladu, provedení změn údajů v cestovních dokladech nebo prodloužení doby jeho platnosti, která byla zahájena do dne účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 216/1991 Sb., ve znění zákona č. 150/1996 Sb.
§ 41
(1)
Do 31. prosince 2001 mohou okresní úřady vydávat místo cestovního pasu se strojově čitelnou zónou cestovní pasy bez strojově čitelné zóny s dobou platnosti na 5 let; dobu platnosti tohoto cestovního pasu nelze prodloužit.
(2)
Okresní úřad vydá cestovní pas podle odstavce 1 do 30 dnů.
§ 42 až 43
Těmito ustanoveními byly novelizovány jiné zákony.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 44
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí.
2.
Zákon č. 214/1993 Sb., o označování některých cestovních dokladů a o zkrácení doby jejich platnosti v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 45
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti zákon, kterým se zavede informační systém evidence obyvatel, nejpozději však dnem 1. července 2000.
* * *
1.
Zákon č. 217/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou čl. II bodu 11, který nabyl účinnosti ke dni vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost (1. května 2004), a čl. II bodů 1 až 5 a 7 až 10, které nabyly účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku (21. prosince 2007).
Čl. II bod 11 pozbyl účinnosti dnem 21. prosince 2007.
2.
Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
3.
Zákon č. 539/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. listopadu 2004).
4.
Zákon č. 559/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou čl. III bodu 57, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006, a čl. III bodu 4, který nabyl účinnosti dnem zrušení kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu Úmluvy, podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku, v platnost (21. prosince 2007).
5.
Zákon č. 136/2006 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů, nabyl účinnosti dnem 1. září 2006, s výjimkou ustanovení čl. II bodu 2, které nabylo účinnosti dnem 15. srpna 2006.
6.
Zákon č. 106/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem desátého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. března 2008).
7.
Zákon č. 379/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (21. prosince 2007).
8.
Zákon č. 140/2008 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (25. dubna 2008).
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
1)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 272/1993 Sb., zákona č. 140/1995 Sb., zákona č. 139/1996 Sb. a zákona č. 194/1999 Sb.
Zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů.
1a)
§ 5 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 177/2001 Sb.
1f)
Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).
1b)
§ 380 odst. 5 trestního řádu.
1d)
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.
Čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
2a)
Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu (96/409/SZBP).
2b)
Čl. 2 nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy.
2c)
Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004.
2d)
Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.
2e)
Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 o vydání číselníku (ČZEM), uveřejněné pod č. 489/2003 Sb.
3)
§ 101 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
3a)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
3b)
§ 70 zákona č. 111/1998 Sb.
4)
§ 102 zákona č. 111/1998 Sb.
5)
§ 11 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb.
7)
§ 45a a násl. zákona o rodině.
8)
§ 45 zákona o rodině.
9)
§ 46 zákona o rodině.
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů.
10)
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
10a)
§ 20 odst. 1 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky.
11)
§ 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
11a)
§ 3 odst. 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
12)
Například zákon č. 268/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
13)
§ 21 zákona č. 268/1949 Sb., ve znění zákona č. 68/1993 Sb.
13a)
Akta Světové poštovní unie, vyhlášená pod č. 308/1996 Sb.
13b)
Občanský soudní řád.
Exekuční řád.
14)
Trestní řád.
15)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
15a)
§ 8 zákona o rodině.
16)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
19a)
§ 12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 177/2001 Sb.
19b)
Zákon o správních poplatcích.
19c)
Notářský řád.
Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
19d)
§ 29 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
20)
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.
21b)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
23)
Například § 8 zákona č. 141/1961 Sb.
24)
§ 17 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
25)
§ 45 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 47/2008 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 47/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o výpovědi Českou republikou Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Bulharské lidové republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a o vědeckých hodnostech a titulech, vydávaných v Československé socialistické republice a v Bulharské lidové republice
Vyhlášeno 4. 7. 2008, částka 18/2008
47
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 18. července 2007 bylo diplomatickou nótou oznámeno Bulharské republice rozhodnutí vlády České republiky vypovědět Dohodu mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Bulharské lidové republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a o vědeckých hodnostech a titulech, vydávaných v Československé socialistické republice a v Bulharské lidové republice, podepsanou v Praze dne 14. dubna 1982, vyhlášenou pod č. 43/1983 Sb.
Dohoda pozbývá platnosti ve vztazích mezi Českou republikou a Bulharskou republikou v souladu s ustanovením svého článku 11 dnem 18. července 2008. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2008 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2007 Sb. m. s.
Vyhlášeno 4. 7. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 11. 2005, částka 18/2008
* Článek 1 - – Účel Úmluvy
* Článek 2 - – Definice
* Článek 3 - – Způsoby plnění Úmluvy
* Článek 4 - – vztah Úmluvy ke Kodexu
* Článek 5 - – Opatření k dosažení cílů Úmluvy
* Článek 6 - – Vztah k jiným mezinárodním dokumentům
* Článek 7 - – Koordinace na vnitrostátní úrovni
* Článek 8 - – Omezení dostupnosti a používání zakázaných látek a metod
* Článek 9 - – Opatření týkající se doprovodného personálu sportovců
* Článek 10 - – Potravinové doplňky
* Článek 11 - – Finanční opatření
* Článek 12 - – Opatření k usnadnění dopingové kontroly
* Článek 13 - – Spolupráce mezi antidopingovými organizacemi a sportovními organizacemi
* Článek 14 - – Podpora úlohy Světové antidopingové agentury
* Článek 15 - – Rovnoměrné financování Světové antidopingové agentury
* Článek 16 - – Mezinárodní spolupráce při dopingové kontrole
* Článek 17 - – Dobrovolný fond
* Článek 18 - – Použití a správa Dobrovolného fondu
* Článek 19 - – Všeobecné zásady vzdělávání a odborné přípravy
* Článek 20 - – Profesní etický kodex
* Článek 21 - – Spoluúčast sportovců a doprovodného personálu sportovců
* Článek 22 - – Sportovní organizace a trvalé vzdělávání a školení k prevenci dopingu
* Článek 23 - – Spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy
* Článek 24 - – Podpora antidopingového výzkumu
* Článek 25 - – Povaha antidopingového výzkumu
* Článek 26 - – Vzájemné poskytování informací o výsledcích antidopingového výzkumu
* Článek 27 - – Výzkum ve sportovní vědě
* Článek 28 - – Konference stran
* Článek 29 - – Poradní organizace a pozorovatelé na Konferenci stran
* Článek 30 - – Úloha Konference stran
* Článek 31 - – Národní zprávy Konferenci stran
* Článek 32 - – Sekretariát Konference stran
* Článek 33 - – Dodatky
* Článek 34 - – Zvláštní proces přijímání dodatků k Přílohám Úmluvy
* Článek 35 - – Federální nebo necentralizované ústavní systémy
* Článek 36 - – Ratifikace, přijetí, souhlas nebo přistoupení
* Článek 37 - – Vstup v platnost
* Článek 38 - – Uzemní dosah Úmluvy
* Článek 39 - – Výpověď
* Článek 40 - – Depozitář
* Článek 41 - – Registrace
* Článek 42 - – Platné znění
* Článek 43 - – Výhrady
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 11. 2005
46
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2007 Sb. m. s
Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje nové znění českého překladu Mezinárodni úmluvy proti dopingu ve sportu1), které nahrazuje český překlad Úmluvy vyhlášený pod č. 58/2007 Sb. m. s. Příloha I – Seznam zakázaných látek a metod dopingu, jež je nedílnou součástí Úmluvy, je každoročně doplňována a novelizována. Příloha I ve znění platném k 1. lednu 2008 byla vyhlášena pod č. 2/2008 Sb. m. s.
MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA PROTI DOPINGU VE SPORTU
Paříž, 19. října 2005
MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA
PROTI DOPINGU VE SPORTU
Generální konference Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu, nadále jen UNESCO, která se sešla v Paříži 3. až 21. října 2005 na svém 33. zasedání,
majíc na zřeteli, že cílem UNESCO je přispět k míru a bezpečnosti podporou spolupráce mezi národy prostřednictvím vzdělání, vědy a kultury,
odkazujíc na existující mezinárodní dokumenty vztahující se k lidským právům,
vědoma si Rezoluce 58/5 přijaté Valným shromážděním Spojených národů 3. listopadu 2003, která se týkala sportu jako nástroje na podporu vzdělávání, zdraví, rozvoje a míru, především jejího odstavce 7,
uvědomujíc si, že sport by měl hrát důležitou roli v ochraně zdraví, v morální, kulturní a tělesné výchově a v podpoře mezinárodního porozumění a míru,
berouc v úvahu potřebu podporovat a koordinovat mezinárodní spolupráci vedoucí k odstranění dopingu ve sportu,
znepokojena používáním dopingu sportovci ve sportu a důsledky, které to má pro jejich zdraví, zásady čestného jednání, odstranění podvádění a budoucnost sportu,
majíc na paměti, že doping ohrožuje etické principy a výchovné hodnoty zakotvené v Mezinárodní chartě UNESCO pro tělesnou výchovu a sport a v Olympijské chartě,
připomínajíc, že Antidopingová úmluva a její Dodatkový protokol přijaté v rámci Rady Evropy jsou mezinárodní úřední listiny veřejného práva, které tvoří základ národních antidopingových politik a mezivládní spolupráce,
připomínajíc doporučení týkající se dopingu přijatá na 2., 3. a 4. Mezinárodní konferenci ministrů a vysokých státních úředníků odpovědných za tělesnou výchovu a sport, kterou organizovalo UNESCO v Moskvě (1988), v Punta del Este (1999) a v Aténách (2004), a 32/C/Resoluce 9 přijaté generální konferencí UNESCO na jejím 32. zasedání (2003),
majíc na paměti Světový antidopingový kodex přijatý Světovou antidopingovou agenturou na Světové konferenci o dopingu ve sportu v Kodani, dne 5. března 2003 a Kodaňskou deklaraci proti dopingu ve sportu,
vědoma si rovněž vlivu, který mají vrcholoví sportovci na mládež,
uvědomujíc si stálou potřebu provádět a podporovat výzkum s cílem zdokonalit odhalování dopingu a zlepšit pochopení faktorů ovlivňujících jeho používaní, aby preventivní opatření byla co nejúčinnější,
uvědomujíc si rovněž důležitost neustálé výchovy sportovců, jejich doprovodného personálu a společnosti jako takové, v oblasti prevence dopingu,
majíc na paměti potřebu vybudovat v Účastnických státech kapacitu pro realizaci antidopingových programů,
vědoma si toho, že orgány veřejné správy a organizace odpovědné za sport mají komplementární odpovědnost za prevenci a boj s dopingem ve sportu, zejména musí zajistit správný postup na základě principu čestného jednání (fair play) při sportovních akcích a chránit zdraví těch, kteří se jich účastní,
uznávajíc, že tyto orgány a organizace musí za tímto účelem pracovat společně a zajistit nejvyšší možný stupeň nezávislosti a průhlednosti na všech patřičných úrovních,
rozhodnuta učinit další a důraznější společná opatření směřující k odstranění dopingu ve sportu,
uznávajíc, že odstranění dopingu ve sportu záleží částečně na progresivní harmonizaci antidopingových standardů a postupů ve sportu a na spolupráci na národní a globální úrovni,
přijímá tuto Úmluvu devatenáctého dne měsíce října 2005.
I.
Rozsah platnosti
Článek 1
– Účel Úmluvy
Účelem této Úmluvy, v rámci strategie a programu činnosti UNESCO v oblasti tělesné výchovy a sportu, je podpořit prevenci a boj proti dopingu ve sportu s cílem jeho odstranění.
Článek 2
– Definice
Následující definice je třeba chápat v kontextu Světového antidopingového kodexu. Avšak v případě konfliktu ustanovení platí ustanovení Úmluvy.
Pro účely této Úmluvy:
1.
„Akreditované laboratoře dopingové kontroly“ označuje laboratoře akreditované Světovou antidopingovou agenturou.
2.
„Antidopingová organizace“ označuje orgán, který je odpovědný za přijetí pravidel pro iniciování, zavedení a dodržování jakékoliv části procesu dopingové kontroly. Jde např. o Mezinárodní olympijský výbor, Mezinárodní paralympijský výbor, další organizátory významných akcí, kteří provádějí testování v průběhu těchto akcí, Světovou antidopingovou agenturu, mezinárodní federace a národní antidopingové organizace.
3.
„Porušení antidopingových pravidel“ ve sportu označuje jednu nebo více věcí z následujícího výčtu:
(a)
přítomnost zakázané látky nebo jejích metabolitů nebo indikátorů ve vzorku získaném z těla sportovce,
(b)
použití nebo pokus o použití zakázané látky nebo zakázané metody,
(c)
odmítnutí nebo nedostavení se k odběru vzorku bez náležitého důvodu po oznámení učiněném na základě příslušných antidopingových pravidel nebo jiný způsob, jak se vyhnout odběru vzorku,
(d)
porušení příslušných podmínek týkajících se dostupnosti sportovce pro testování mimo soutěž, včetně neposkytnutí požadovaných informací o pobytu a zmeškání testů, které jsou vyžadovány odůvodněnými pravidly,
(e)
podvádění nebo pokus o podvádění v průběhu kterékoli části dopingové kontroly,
(f)
držení zakázaných látek a metod,
(g)
nelegální nakládání s jakoukoli zakázanou látkou nebo zakázanou metodou,
(h)
podávání nebo pokus o podání zakázané látky nebo zakázané metody jakémukoli sportovci nebo podporování, podněcování, napomáhání, navádění, zakrývání skutečnosti nebo jiná spoluvina, která je porušováním nebo pokusem o porušování antidopingových pravidel.
4.
„Sportovec“ označuje pro účely dopingové kontroly každou osobu, která se účastní sportu na mezinárodní nebo národní úrovni, kterou definují jednotlivé národní antidopingové organizace a uznávají ji Účastnické státy, a jakoukoli další osobu, která se účastní sportu nebo sportovní akce nižší úrovně uznané státy, smluvními stranami. Pro účely programů antidopingového vzdělávání a odborné přípravy označuje „sportovec“ každou osobu, která se účastní sportu, který spadá do pravomoci sportovní organizace.
5.
„Doprovodný personál sportovce“ označuje kouče, trenéra, manažera, agenta, člena realizačního týmu, funkcionáře, lékařský nebo střední zdravotnický personál, kteří pracují se sportovcem nebo léčí sportovce, který se účastní sportovní soutěže nebo se na ni připravuje.
6.
„Kodex“ označuje Světový antidopingový Kodex, přijatý Světovou antidopingovou agenturou 5. března 2003 v Kodani, který je Dodatkem č. 1 této Úmluvy.
7.
„Soutěž“ označuje jednotlivý závod, zápas, hru nebo jednotlivou sportovní soutěž.
8.
„Dopingová kontrola“ označuje proces zahrnující rozhodování o provedení testů, odběr vzorků a nakládání s nimi, laboratorní analýzu, nakládání s výsledky, slyšení a odvolání proti rozhodnutí.
9.
„Doping ve sportu“ označuje situaci, ve které dochází k porušení antidopingových pravidel.
10.
„Řádně oprávněné týmy dopingové kontroly“ jsou týmy, které byly pověřeny prováděním dopingové kontroly mezinárodními nebo národními antidopingovými organizacemi.
11.
Testování „při soutěži“ označuje, pro účely rozlišování mezi testováním při soutěži a mimo soutěž, testování, pro které je sportovec vybrán v souvislosti s určitou soutěží, pokud pravidla mezinárodní federace nebo jiné příslušné antidopingové organizace nestanoví jinak.
12.
„Mezinárodní standard pro laboratoře“ označuje standard, který je Dodatkem č. 2 této Úmluvy.
13.
„Mezinárodní standard pro testování“ označuje standard, který je Dodatkem č. 3 této Úmluvy.
14.
„Testování bez předchozího oznámení“ označuje dopingovou kontrolu, která se koná bez předchozího varování sportovce, kdy sportovec je soustavně doprovázen od chvíle předání výzvy až do poskytnutí vzorku.
15.
„Olympijské hnutí“ označuje všechny ty, kteří souhlasí s tím, že se budou řídit Olympijskou chartou, a kteří uznávají autoritu Mezinárodního olympijského výboru, a to: mezinárodní federace sportů, které jsou na programu Olympijských her, národní olympijské výbory, organizační výbory Olympijských her, sportovce, soudce a rozhodčí, asociace a kluby a rovněž všechny organizace a instituce uznané Mezinárodním olympijským výborem.
16.
Dopingová kontrola „Mimo soutěž“ je označení pro jakoukoli dopingovou kontrolu, která není prováděna při soutěži.
17.
„Seznam zakázaných látek a metod dopingu“ označuje seznam, který je uveden v Příloze I této Úmluvy a specifikuje zakázané látky a zakázané metody.
18.
„Zakázaná metoda“ označuje jakoukoliv metodu, která je uvedena na Seznamu zakázaných látek a metod dopingu v Příloze I této Úmluvy.
19.
„Zakázaná látka“ označuje jakoukoliv látku, která je uvedena v Seznamu zakázaných látek a metod dopingu v Příloze I této Úmluvy.
20.
„Sportovní organizace“ označuje jakoukoli organizaci, která řídí sportovní událost v jednom nebo několika sportech.
21.
„Standardy pro udělování terapeutických výjimek“ označují standardy uvedené v Příloze II této Úmluvy.
22.
„Testování“ označuje tu část procesu dopingové kontroly, která zahrnuje rozhodování o provedení testu, odběr vzorku, nakládání se vzorkem a jeho transport do laboratoře.
23.
„Terapeutická výjimka“ označuje výjimku udělenou v souladu se Standardy pro udělování terapeutických výjimek.
24.
„Použití“ označuje aplikaci, požití, injektování nebo konzumaci zakázané látky nebo zakázané metody jakýmkoli způsobem.
25.
„Světová antidopingová agentura“ (WADA) označuje nadaci ustavenou podle švýcarského zákona dne 10. listopadu 1999.
Článek 3
– Způsoby plnění Úmluvy
Aby byla Úmluva naplněna, Účastnické státy se zavazují:
(a)
na národní a mezinárodní úrovni přijmout příslušná opatření, která budou v souladu s principy Kodexu;
(b)
podporovat všechny formy mezinárodní spolupráce, jejichž cílem je ochrana sportovců, etika ve sportu a vzájemné sdílení výsledků výzkumu;
(c)
prohlubovat mezinárodní spolupráci mezi státy, smluvními stranami, a vedoucími organizacemi v boji proti dopingu ve sportu, zejména se Světovou antidopingovou agenturou.
Článek 4
– vztah Úmluvy ke Kodexu
1.
Za účelem koordinace při realizaci boje proti dopingu ve sportu na národní a mezinárodní úrovni se Účastnické státy zavazují k dodržování zásad Kodexu, který je základem pro opatření uvedená v článku 5 této Úmluvy. Úmluva neobsahuje nic, co by bránilo státům, smluvním stranám, v přijetí dalších opatření komplementárních ke Kodexu.
2.
Kodex a nejnovější verze Dodatků č. 2 a 3 jsou uvedeny pro informaci a nejsou integrální součástí této Úmluvy. Dodatky jako takové nepředstavují pro Účastnické státy žádné závazné povinnosti podle mezinárodního práva.
3.
Přílohy jsou nedílnou součástí této Úmluvy.
Článek 5
– Opatření k dosažení cílů Úmluvy
Dodržováním závazků obsažených v této Úmluvě bere na sebe každý stát, smluvní strana, povinnost přijmout příslušná opatření. Tato opatření se mohou týkat legislativy, předpisů, směrnic nebo administrativních postupů.
Článek 6
– Vztah k jiným mezinárodním dokumentům
Tato Úmluva nijak nemění práva a závazky Účastnických států, které vyplývají z jiných smluv uzavřených dříve a které jsou v souladu s předmětem a účelem této Úmluvy. Tímto není ovlivněno uplatňování práv dalších států, smluvních stran, nebo plnění jejich závazků podle této Úmluvy.
II.
Antidopingová činnost na národní úrovni
Článek 7
– Koordinace na vnitrostátní úrovni
Účastnické státy zajistí uplatňování současné Úmluvy zejména prostřednictvím koordinace na vnitrostátní úrovni. Aby mohly lépe vyhovět svým závazkům vyplývajícím z Úmluvy, mohou se Účastnické státy opírat o antidopingové organizace a rovněž o sportovní orgány a organizace.
Článek 8
– Omezení dostupnosti a používání zakázaných látek a metod
1.
Účastnické státy přijmou, kde to bude vhodné, opatření k omezení dostupnosti zakázaných látek a metod, aby zamezily jejich užívání sportovci při sportovní činnosti, pokud pro užití není udělena terapeutická výjimka. Tyto kroky zahrnují opatření bránící sportovcům nelegálně se zakázanými látkami a metodami nakládat, tedy opatření s cílem kontroly produkce, pohybu, dovozu, distribuce a prodeje.
2.
Účastnické státy přijmou, případně kde to bude vhodné, vyzvou příslušné subjekty spadající do jejich pravomoci k přijetí opatření k zabránění a omezení použití a držení zakázaných látek a metod sportovci při sportovní činnosti, pokud pro užití není terapeutická výjimka.
3.
Žádná opatření přijatá v důsledku této Úmluvy nebudou bránit dostupnosti látek a metod, jejichž použití je jinak ve sportu zakázáno nebo regulováno, pro zákonné účely.
Článek 9
– Opatření týkající se doprovodného personálu sportovců
Účastnické státy přijmou opatření nebo podpoří, aby sportovní organizace a antidopingové organizace přijaly opatření, včetně sankcí nebo trestů, týkající se doprovodného personálu sportovců, který poruší antidopingová pravidla nebo jinak přestoupí pravidla spojená s dopingem ve sportu.
Článek 10
– Potravinové doplňky
Účastnické státy budou podporovat, kde to bude vhodné, aby producenti a distributoři potravinových doplňků při podpoře prodeje a distribuci potravinových doplňků zavedli do praxe nejvhodnější metody, včetně informací, týkající se jejich analytického složení a zajištění kvality.
Článek 11
– Finanční opatření
Účastnické státy, kde to bude vhodné:
(a)
budou v rámci svých příslušných rozpočtů poskytovat prostředky na podporu národního programu testování ve všech sportech či napomáhat sportovním organizacím a antidopingovým organizacím financovat dopingové kontroly, a to buď formou přímých dotací a grantů nebo, při stanovování celkového objemu dotací a grantů udělovaných těmto organizacím, uznáváním nákladů spojených s těmito kontrolami;
(b)
učiní opatření, aby finanční podpora na sportovní aktivity jednotlivým sportovcům nebo členům doprovodného personálu sportovce, kterým byl udělen zákaz činnosti v důsledku porušení antidopingových pravidel, nebyla poskytována v období zákazu jejich činnosti;
(c)
odepřou částečně nebo zcela finanční nebo jinou podporu související se sportem jakékoli sportovní organizaci nebo antidopingové organizaci, která nepostupuje v souladu s Kodexem nebo příslušnými antidopingovými pravidly přijatými ve shodě s Kodexem.
Článek 12
– Opatření k usnadnění dopingové kontroly
Účastnické státy, kde to bude vhodné:
(a)
budou podporovat a napomáhat sportovním organizacím a antidopingovým organizacím, do jejichž pravomoci spadá provádění dopingových kontrol, způsobem, který je v souladu s Kodexem, včetně testování bez předchozího oznámení, testování mimo soutěž a při soutěži;
(b)
budou podporovat a napomáhat jednání sportovních organizací a antidopingových organizací o dohodách, které umožní, aby jejich členové byli testováni řádně k tomu oprávněnými týmy dopingové kontroly z jiných zemí;
(c)
se zaváží pomáhat sportovním organizacím a antidopingovým organizacím spadajícím do jejich pravomoci, aby pro účely analýzy výsledků dopingové kontroly získaly přístup k akreditovaným laboratořím dopingové kontroly.
III.
Mezinárodní spolupráce
Článek 13
– Spolupráce mezi antidopingovými organizacemi a sportovními organizacemi
Účastnické státy budou podporovat spolupráci mezi antidopingovými organizacemi, orgány veřejné správy a sportovními organizacemi spadajícími do jejich pravomoci a stejnými organizacemi spadajícími do pravomoci jiných států, smluvních stran, s cílem dosáhnout plnění této Úmluvy na mezinárodní úrovni.
Článek 14
– Podpora úlohy Světové antidopingové agentury
Účastnické státy se zavazují podporovat důležitou úlohu Světové antidopingové agentury v mezinárodním boji proti dopingu.
Článek 15
– Rovnoměrné financování Světové antidopingové agentury
Účastnické státy podporují zásadu rovnoměrného financování schváleného základního ročního rozpočtu Světové antidopingové agentury orgány veřejné správy a Olympijským hnutím.
Článek 16
– Mezinárodní spolupráce při dopingové kontrole
Uznávajíce, že boj proti dopingu ve sportu může být účinný pouze tehdy, pokud sportovci mohou být testováni bez předchozího oznámení a vzorky mohou být včas dopraveny k analýze do laboratoří, Účastnické státy budou, kde je to vhodné a v souladu s vnitřními zákony a postupy:
(a)
napomáhat úloze Světové antidopingové agentury a antidopingových organizací působících v souladu s Kodexem, za předpokladu, že se řídí předpisy hostitelských zemí při dopingových kontrolách svých sportovců při soutěži i mimo soutěž bez ohledu na to, zda jde o jejich území nebo jiné území;
(b)
napomáhat včasnému pohybu přes hranice týmů dopingové kontroly s řádným oprávněním, když provádějí činnost v rámci dopingové kontroly;
(c)
spolupracovat při včasné přepravě vzorků expedovaných nebo dopravovaných přes hranice tak, aby byla zachována jejich bezpečnost a neporušenost;
(d)
pomáhat mezinárodní koordinaci dopingových kontrol různými antidopingovými organizacemi, a za tímto účelem spolupracovat se Světovou antidopingovou agenturou;
(e)
podporovat spolupráci mezi laboratořemi dopingové kontroly spadajícími do jejich pravomoci a těmi, které spadají do pravomoci ostatních států, smluvních stran. Zejména Účastnické státy s akreditovanými laboratořemi dopingové kontroly by měly vést laboratoře spadající do jejich pravomoci, aby pomáhaly dalším státům, smluvním stranám, a aby jim umožnily získat zkušenosti, dovednosti a pracovní postupy nutné k založení vlastních laboratoří, pokud si tak budou přát;
(f)
pomáhat vytvářet a podporovat, v souladu s Kodexem, dohody o recipročním testování mezi určenými antidopingovými organizacemi;
(g)
vzájemně uznávat postupy dopingové kontroly, nakládání s výsledky testů, včetně z toho vyplývajících sportovních sankcí, jakékoli antidopingové organizace, které jsou v souladu s Kodexem.
Článek 17
– Dobrovolný fond
1.
Tímto se ustavuje „Fond na vyloučení dopingu ze sportu“, dále jen „Dobrovolný fond“. Dobrovolný fond bude obsahovat svěřené fondy ustavené v souladu s finančními předpisy UNESCO. Veškeré příspěvky států, smluvních stran, a dalších účastníků budou dobrovolné.
2.
Zdroje Dobrovolného fondu budou tvořit:
(a)
příspěvky států, smluvních stran;
(b)
příspěvky, dary a dědické odkazy věnované:
(i)
dalšími státy;
(ii)
organizacemi a programy sytému Spojených národů, zejména Rozvojovým programem Spojených národů a rovněž dalších mezinárodních organizací;
(iii)
veřejných nebo soukromých organizací či jednotlivců;
(c)
veškerých úroků plynoucích z prostředků Dobrovolného fondu;
(d)
hotovost získaná sbírkami a příjmy z benefičních akcí organizovaných Dobrovolným fondem;
(e)
jakékoliv další prostředky schválené směrnicí Dobrovolného fondu, která bude vydána Konferencí států smluvních stran.
3.
Příspěvky států, smluvních stran, do Dobrovolného fondu nebudou považovány za náhradu za závazek států, smluvních stran, platit svůj podíl do ročního rozpočtu Světové antidopingové agentury.
Článek 18
– Použití a správa Dobrovolného fondu
Prostředky v Dobrovolném fondu bude Konference Účastnických států v souladu s ustanoveními této Úmluvy a majíc na zřeteli cíle Světové antidopingové agentury, přidělovat na financování aktivit schválených Účastnickými státy, a to zejména na podporu rozvoje a realizace antidopingových programů. Rovněž mohou být využity k pokrytí nákladů na fungování této Úmluvy. Příspěvky do Dobrovolného fondu nesmí být vázány žádnými politickými, ekonomickými nebo jinými podmínkami.
IV.
Vzdělávání a odborná příprava
Článek 19
– Všeobecné zásady vzdělávání a odborné přípravy
1.
Účastnické státy se zavazují, v rámci svých možností, podporovat, navrhovat a realizovat vzdělávací a školicí programy zaměřené na prevenci dopingu. Sportovní veřejnosti všeobecně by tyto programy měly přinášet aktuální a přesné informace o:
(a)
škodlivosti dopingu pro etické hodnoty ve sportu;
(b)
zdravotních důsledcích dopingu.
2.
Sportovcům a doprovodnému personálu sportovců, zejména v počátcích tréninku, by vzdělávací a školicí programy měly, kromě shora uvedeného, poskytovat aktuální a přesné informace o:
(a)
postupech dopingové kontroly;
(b)
právech a povinnostech sportovců ve vztahu k prevenci dopingu, včetně informace o Kodexu a antidopingové politice příslušných sportů a antidopingových organizací. Tyto informace budou obsahovat i důsledky činnosti, která je porušením antidopingového pravidla;
(c)
seznamu zakázaných látek a metod dopingu a o výjimkách pro terapeutické účely;
(d)
potravinových doplňcích.
Článek 20
– Profesní etický kodex
Účastnické státy podpoří, aby příslušné profesní asociace a instituce vytvořily a zavedly do praxe vhodné etické kodexy a mravní zásady vztahující se k prevenci dopingu ve sportu, které jsou v souladu s Kodexem.
Článek 21
– Spoluúčast sportovců a doprovodného personálu sportovců
Účastnické státy budou prosazovat a v rámci svých možností napomáhat aktivní účasti sportovců a doprovodného personálu sportovců ve všech aspektech antidopingové činnosti, ve sportovních a dalších odpovídajících organizacích a budou podporovat, aby sportovní organizace spadající do jejich pravomoci takto rovněž postupovaly.
Článek 22
– Sportovní organizace a trvalé vzdělávání a školení k prevenci dopingu
Účastnické státy budou podporovat sportovní organizace a antidopingové organizace při průběžné realizaci vzdělávacích a školicích programů pro všechny sportovce a doprovodný personál sportovců, které se týkají témat specifikovaných v článku 19.
Článek 23
– Spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy
Účastnické státy budou spolupracovat vzájemně, a kde to bude vhodné, se budou s příslušnými organizacemi podílet na poskytování informací, expertíz a zkušeností z oblasti účinných antidopingových programů.
V.
Výzkum
Článek 24
– Podpora antidopingového výzkumu
Účastnické státy se zavazují, že v rámci svých možností budou podporovat a napomáhat antidopingovému výzkumu ve spolupráci se sportovními a dalšími odpovědnými organizacemi v oblastech:
(a)
prevence, metod detekce, aspektů chování, sociálních aspektů a zdravotních následků dopingu;
(b)
nástrojů a způsobu vývoje vědecky podložených fyziologických a psychologických vzdělávacích programů respektujících integritu osobnosti;
(c)
použití látek a metod, které se nově objevují v důsledku vědeckého vývoje.
Článek 25
– Povaha antidopingového výzkumu
Bude-li podporován antidopingový výzkum, jak je definován v článku 24, Účastnické státy zajistí, že takový výzkum:
(a)
bude v souladu s mezinárodně uznávanými etickými postupy;
(b)
nebude zahrnovat aplikaci zakázaných látek a metod sportovcům;
(c)
bude prováděn pouze s odpovídajícími opatřeními, která zabrání, aby výsledky antidopingového výzkumu byly zneužity pro doping.
Článek 26
– Vzájemné poskytování informací o výsledcích antidopingového výzkumu
V souladu s příslušnými národními a mezinárodními zákony budou Účastnické státy, kde to bude vhodné, sdílet výsledky dosažené v antidopingovém výzkumu s ostatními Účastnickými státy a Světovou antidopingovou agenturou.
Článek 27
– Výzkum ve sportovní vědě
Účastnické státy budou podporovat:
(a)
členy vědeckých a lékařských společností v uskutečňování výzkumu ve sportovní vědě, který je v souladu s principy Kodexu;
(b)
sportovní organizace a doprovodný personál sportovců v rámci jejich pravomoci v realizaci výzkumu ve sportovní vědě, který je v souladu s principy Kodexu.
VI.
Monitorování Úmluvy
Článek 28
– Konference stran
1.
Tímto se ustavuje Konference stran. Konference stran je vrcholným orgánem Úmluvy.
2.
Konference stran se bude běžně setkávat v zásadě každé dva roky. Může se však sejít na mimořádném zasedání, pokud se tak rozhodne, nebo na základě požadavku alespoň jedné třetiny Účastnických států.
3.
Na Konferenci stran budou mít Účastnické státy každý jeden hlas.
4.
Konference stran přijme svůj vlastní jednací řád.
Článek 29
– Poradní organizace a pozorovatelé na Konferenci stran
Na Konferenci stran bude zvána Světová antidopingová agentura jako poradní organizace. Mezinárodní olympijský výbor, Mezinárodní paralympijský výbor, Rada Evropy a Mezivládní výbor pro tělesnou výchovu a sport (CIGEPS) budou zvány jako pozorovatelé. Konference stran může rozhodnout, že jako pozorovatele pozve další významné organizace.
Článek 30
– Úloha Konference stran
1.
Kromě toho, co již bylo uvedeno v jiných ustanoveních této Úmluvy, bude dále úlohou Konference stran:
(a)
propagovat účel této Úmluvy;
(b)
jednat o vztahu ke Světové antidopingové agentuře a studovat mechanismy financování jejího základního ročního rozpočtu. Státy, které nejsou smluvními stranami, mohou být přizvány k těmto jednáním;
(c)
v souladu s článkem 18 přijmout plán na použití zdrojů Dobrovolného fondu;
(d)
v souladu s článkem 31 přezkoumat zprávy předkládané státy, smluvními stranami;
(e)
nepřetržitě přezkoumávat monitorování souladu s touto Úmluvou v návaznosti na vývoj antidopingových systémů, v souladu s článkem 31. Jakýkoliv monitorovací systém nebo opatření sahající nad rámec článku 31 budou financovány z Dobrovolného fondu ustaveného výše uvedeným článkem 17;
(f)
přezkoumávat návrhy na změny této Úmluvy za účelem jejich přijetí;
(g)
v souladu s článkem 34 přezkoumat, za účelem jejich schválení, úpravy Seznamu zakázaných látek a metod dopingu a Standardů pro udělování terapeutických výjimek přijaté Světovou antidopingovou agenturou;
(h)
definovat a realizovat spolupráci mezi státy, smluvními stranami, a Světovou antidopingovou agenturou v rámci této Úmluvy;
(i)
požadovat od Světové antidopingové agentury zprávu o zavádění Kodexu na každém svém zasedání k přezkoumání.
2.
Konference stran může při plnění svých úkolů spolupracovat s jinými mezivládními orgány.
Článek 31
– Národní zprávy Konferenci stran
Účastnické státy budou Konferenci stran každé dva roky prostřednictvím Sekretariátu předávat v jednom z oficiálních jazyků UNESCO veškeré relevantní informace týkající se jimi přijatých opatření k zabezpečení plnění ustanovení této Úmluvy.
Článek 32
– Sekretariát Konference stran
1.
Generální ředitel UNESCO poskytne Konferenci stran sekretariát.
2.
Na základě požadavků Konference stran generální ředitel UNESCO v maximální možné míře využije služeb Světové antidopingové agentury za podmínek schválených Konferencí stran.
3.
Finanční náklady související s Úmluvou budou hrazeny z řádného rozpočtu UNESCO v rámci stávajících zdrojů na příslušném stupni, z Dobrovolného fondu, ustaveného výše uvedeným článkem 17 nebo vhodnou kombinací těchto dvou zdrojů, jak bude stanovováno každé dva roky. Financování sekretariátu z řádného rozpočtu bude prováděno důsledně v minimální výši, s vyrozuměním, že měly být k podpoře Úmluvy také poskytovány dobrovolné finance.
4.
Sekretariát připraví dokumentaci Konferenci stran a rovněž návrh programu schůzí a zajistí realizaci jejích rozhodnutí.
Článek 33
– Dodatky
1.
Každý Účastnický stát může formou písemného oznámení adresovaného generálnímu řediteli UNESCO navrhnout dodatky k této Úmluvě. Generální ředitel rozešle toto oznámení všem Účastnickým státům. Pokud do šesti měsíců od data rozeslání oznámení alespoň polovina Účastnických států dá svůj souhlas, předloží generální ředitel tyto návrhy následujícímu zasedání Konference stran.
2.
Dodatky budou přijímány Konferencí stran dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících Účastnických států.
3.
Po přijetí budou dodatky k této Úmluvě předloženy k ratifikaci a souhlasu, schválení nebo přistoupení Účastnickým státům.
4.
Pro Účastnické státy, které ratifikovaly, souhlasily, schválily nebo přistoupily k dodatkům k této Úmluvě, vstoupí tyto v platnost tři měsíce po tom, kdy listiny uvedené v odstavci 3 tohoto článku uloží v depozitáři dvě třetiny Účastnických států. Pro každý Účastnický stát, který dodatek následně ratifikoval, přijal, odsouhlasil nebo k němu přistoupil, začne zmíněný dodatek platit tři měsíce po datu, kdy tento Účastnický stát uloží v depozitáři své listiny o ratifikaci, přijetí, souhlasu nebo přistoupení.
5.
Stát, který se stane Účastníkem této Úmluvy potom, co v souladu s odstavcem 4 tohoto článku vstoupí v platnost dodatky a nevyjádří-li jiný úmysl, bude považován za:
(a)
Účastníka této Úmluvy včetně dodatků;
(b)
Účastníka původní Úmluvy ve vztahu k jinému Účastnickému státu, který není vázán dodatky.
Článek 34
– Zvláštní proces přijímání dodatků k Přílohám Úmluvy
1.
Jestliže Světová antidopingová agentura upraví Seznam zakázaných látek a metod dopingu nebo Standardy pro udělování terapeutických výjimek, bude o těchto změnách informovat generálního ředitele UNESCO formou písemného sdělení. Generální ředitel neprodleně oznámí navrhované dodatky k příslušným Přílohám této Úmluvy všem státům, smluvním stranám. Dodatky k Přílohám budou schvalovány Konferencí stran buď na jednom z jejích zasedání, nebo formou písemných konzultací.
2.
Účastnické státy mohou vyjádřit své námitky k navrhovaným dodatkům do 45 dní od oznámení učiněného generálním ředitelem, a to buď písemným oznámením generálnímu řediteli v případě písemných konzultací, nebo na zasedání Konference stran. Pokud dvě třetiny států, smluvních stran, nevyjádří své námitky, bude dodatek považován Konferencí stran za schválený.
3.
O dodatcích schválených Konferencí stran bude Účastnické státy informovat generální ředitel. Dodatky vstoupí v platnost po uplynutí 45 dní od oznámení, nikoliv však pro ty Účastnické státy, které již předtím oznámily, že tyto dodatky nepřijímají.
4.
Účastnický stát po oznámení generálnímu řediteli, že nepřijímá dodatek schválený podle předchozího odstavce, zůstává vázán Přílohami bez dodatku.
VII.
Závěrečná ustanovení
Článek 35
– Federální nebo necentralizované ústavní systémy
Následující ustanovení se dotýkají států, smluvních stran, s federálním nebo necentralizovaným ústavním systémem:
(a)
Pokud se týče ustanovení této Úmluvy, jejichž implementace spadá do právní působnosti federální nebo centrální zákonodárné moci, závazky federální nebo centrální moci budou stejné jako závazky Účastnických států, které nejsou federálními státy;
(b)
Pokud jde o plnění těch ustanovení Úmluvy, která spadají do pravomoci jednotlivých federativních států, krajů, provincií nebo kantonů, které podle v ústavě zakotveného systému federace nejsou povinny činit legislativní opatření, bude federální vláda informovat příslušné úřady takových federativních států, krajů, provincií nebo kantonů o příslušných ustanoveních a doporučí jejich přijetí.
Článek 36
– Ratifikace, přijetí, souhlas nebo přistoupení
Tato Úmluva bude předmětem ratifikace, přijetí, souhlasu nebo přistoupení členskými státy UNESCO v souladu s jejich odpovídajícími ústavními procedurami. Listiny o ratifikaci, přijetí, souhlasu nebo přistoupení budou uloženy v depozitáři generálního ředitele UNESCO.
Článek 37
– Vstup v platnost
1.
Tato Úmluva vstoupí v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí doby jednoho měsíce od uložení třicáté listiny o ratifikaci, přijetí, souhlasu nebo přistoupení.
2.
Pro jakýkoli stát, který následně vyjádří souhlas se závazkem plnit Úmluvu, vstoupí tato v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí doby jednoho měsíce po uložení listiny o ratifikaci, přijetí, souhlasu nebo přistoupení.
Článek 38
– Uzemní dosah Úmluvy
1.
Kterýkoli stát může při ukládání listiny o ratifikaci, přijetí, souhlasu nebo přistoupení specifikovat teritorium nebo teritoria, za která v oblasti mezinárodních vztahů odpovídá a pro která bude Úmluva platit.
2.
Kterýkoli Účastnický stát může později, formou prohlášení adresovaného UNESCO, rozšířit aplikaci této Úmluvy na další teritoria specifikovaná v prohlášení. Ve vztahu k takovému teritoriu vstoupí Úmluva v platnost první den následujícího měsíce po uplynutí jednoho měsíce po datu obdržení takového prohlášení depozitářem.
3.
Od jakéhokoli prohlášení učiněného podle dvou předešlých odstavců může být, ve vztahu k jakémukoliv teritoriu uvedenému v prohlášení, odstoupeno formou oznámení adresovaného UNESCO. Takové odstoupení se stane účinným první den měsíce následujícího po uplynutí jednoho měsíce od data obdržení tohoto oznámení depozitářem.
Článek 39
– Výpověď
Každý Účastnický stát může Úmluvu vypovědět. Výpověď bude učiněna písemně a uložena u generálního ředitele UNESCO. Výpověď nabude účinnosti první den měsíce následujícího po uplynutí doby šesti měsíců po obdržení listiny o výpovědi. V žádném případě to nebude mít vliv na finanční závazky Účastnického státu do data účinnosti výpovědi.
Článek 40
– Depozitář
Generální ředitel UNESCO bude depozitářem této Úmluvy a dodatků. Jako depozitář bude generální ředitel UNESCO informovat Účastnické státy této Úmluvy a rovněž členské státy organizace o:
(a)
uložení jakékoliv listiny o ratifikaci, přijetí, souhlasu nebo přistoupení;
(b)
datu vstupu v platnost Úmluvy v souladu s výše uvedeným článkem 37;
(c)
jakékoli zprávě připravené v návaznosti na plnění opatření výše uvedeného článku 31;
(d)
jakémkoli dodatku Úmluvy, nebo Příloh přijatými v souladu s články 33 a 34 a o datu, kterým tento dodatek vstupuje v platnost;
(e)
jakémkoli prohlášení nebo oznámení učiněném podle ustanovení výše uvedeného článku 38;
(f)
jakémkoli oznámení učiněném podle ustanovení výše uvedeného článku 39 a o datu, kdy výpověď nabude účinnosti;
(g)
jakémkoli dalším úkonu, oznámení nebo sdělení vztahujícím se k Úmluvě.
Článek 41
– Registrace
V souladu s článkem 102 Charty Spojených národů bude tato Úmluva na základě požadavku generálního ředitele UNESCO registrována u Sekretariátu Spojených národů.
Článek 42
– Platné znění
1.
Tato Úmluva včetně příloh byla vypracována v arabštině, čínštině, angličtině, francouzštině, ruštině a španělštině, přičemž všech šest znění má stejnou platnost.
2.
Dodatky k této Úmluvě budou vypracovány v arabštině, čínštině, angličtině, francouzštině, ruštině a španělštině.
Článek 43
– Výhrady
Žádná výhrada neslučitelná s předmětem a účelem této Úmluvy se nepřipouští.
Příloha I – Seznam zakázaných látek a metod dopingu – mezinárodní standard
Příloha II – Standardy pro udělování terapeutických výjimek
Dodatek 1 – Světový antidopingový kodex
Dodatek 2 – Mezinárodní standard pro laboratoře
Dodatek 3 – Mezinárodní standard pro testování
Sepsáno v Paříži, osmnáctého dne listopadu 2005, ve dvou autentických vyhotoveních nesoucích podpis prezidenta 33. Generální konference UNESCO a generálního ředitele UNESCO, které budou uloženy v archivu UNESCO.
Výše uvedený text je autentický text Úmluvy tímto řádně přijatý 33. Generální konferencí UNESCO, konané v Paříži a ukončené dne dvacátého prvního října 2005.
NA DŮKAZ TOHO níže uvedení podepsali tuto Úmluvu osmnáctého dne listopadu 2005.
Dr. Musa Bin Jaafar Bin Hassan
Prezident Generální konference
Koïchiro Matsuura
Generální ředitel
Potvrzená kopie
Paříž 8. prosince 2005
Právní poradce spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu
1)
Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu, přijatá dne 19. října 2005 v Paříži, byla vyhlášena pod č. 58/2007 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/2008 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Rámcové dohody o spolupráci v oblasti energetiky a hornictví mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem hornictví a energetiky Kolumbijské republiky
Vyhlášeno 4. 7. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 5. 2008, částka 18/2008
* Článek 1 - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
* Článek 2 - OBLASTI A ZPŮSOBY SPOLUPRÁCE
* Článek 3 - KOORDINACE A KONTROLA
* Článek 4 - KONZULTACE A ZMĚNY
* Článek 5 - PLATNOST
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 5. 2008
45
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. května 2008 byla v Bogotě podepsána Rámcová dohoda o spolupráci v oblasti energetiky a hornictví mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem hornictví a energetiky Kolumbijské republiky.
Rámcová dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 5 odst. 1 dnem podpisu.
České znění Rámcové dohody se vyhlašuje současně.
RÁMCOVÁ DOHODA O SPOLUPRÁCI V OBLASTI ENERGETIKY A HORNICTVÍ
MEZI MINISTERSTVEM PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY
A MINISTERSTVEM HORNICTVÍ A ENERGETIKY KOLUMBIJSKÉ REPUBLIKY
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvo hornictví a energetiky Kolumbijské republiky, dále označované jako „Strany“, přejíce si vytvořit vhodný rámec pro stálý dialog mezi Stranami, který by umožnil analyzovat a přijímat opatření potřebná pro posílení a rozvoj hospodářských vztahů v energetickém a hornickém sektoru obou států,
se dohodly na následujícím:
Článek 1
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
1.
Cílem této dohody je podporovat dlouhodobou spolupráci v oblasti energetiky a hornictví, v souladu s pravomocemi a působností Stran, v souladu s platným právním řádem každého příslušného státu a ustanoveními této dohody.
2.
Činnosti prováděné v rámci této dohody se budou uskutečňovat prostřednictvím zvláštních projektů nebo dohod sjednaných mezi osobami fyzickými a právnickými, veřejnými nebo soukromými osobami, obou států.
3.
Ustanovení této dohody budou použita vždy tehdy, když nebudou v rozporu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii a z členství Kolumbijské republiky v Andském společenství národů.
4.
Ustanovení této dohody budou uplatňována bez újmy jiných mezinárodních závazků přijatých Českou republikou nebo Kolumbijskou republikou.
Článek 2
OBLASTI A ZPŮSOBY SPOLUPRÁCE
1.
Strany budou podporovat spolupráci mezi osobami fyzickými a právnickými, veřejnými nebo soukromými, obou států, v souladu se zákony a předpisy platnými v obou příslušných státech a ve shodě se svými pravomocemi a působností, v následujících oblastech:
a)
Výměna informací pro účely budování, obnovy, rekonstrukce nebo modernizace energetických zařízení;
b)
Vypracování a technické a sociálně ekonomické vyhodnocování energetických a hornických projektů;
c)
Vypracování přípravné dokumentace k projektům;
d)
Převod technologií, technická pomoc, výchova odborníků a vypracování společných studií;
e)
Podpora a vyhledávání příznivých podmínek pro financování projektů spolupráce vzešlých z různých iniciativ a potřeb, které vyplynou z provádění této dohody.
2.
Tento výčet není taxativní, a proto nevylučuje jiné oblasti a/nebo způsoby spolupráce společného zájmu Stran.
Článek 3
KOORDINACE A KONTROLA
1.
Za koordinaci a hodnocení plnění této dohody bude odpovídat příslušný náměstek ministra průmyslu a obchodu České republiky a náměstek ministra hornictví a energetiky Kolumbijské republiky, nebo jimi pro tento účel pověření funkcionáři.
2.
Osoby odpovědné za koordinaci a hodnocení této dohody budou:
a)
Dbát na adekvátní provádění činností dohodnutých touto dohodou;
b)
Hodnotit dopad a výsledky uplatňování této dohody a doporučovat vhodná opatření;
c)
Navrhovat schůzky, které budou považovány za nezbytné pro náležité plnění této dohody.
Článek 4
KONZULTACE A ZMĚNY
1.
Na žádost jedné ze Stran mohou být kdykoliv uskutečněny konzultace o jakékoliv otázce, která ovlivňuje, nebo by mohla ovlivnit, výklad nebo provádění této dohody.
2.
Na žádost kterékoliv Strany může být tato dohoda měněna, po vzájemné dohodě Stran.
Článek 5
PLATNOST
1.
Tato dohoda vstoupí v platnost dnem jejího podpisu a je sjednávána na dobu neurčitou, pokud některá ze Stran písemně neoznámí druhé Straně své rozhodnutí platnost dohody ukončit, a to tři (3) měsíce před datem ukončení její platnosti.
2.
Ukončení platnosti této dohody neovlivní dokončení činností, které byly zahájeny v době její platnosti.
3.
Podepsáno v Bogotě, dne 15. května 2008, ve dvou původních vyhotoveních v jazyce českém a španělském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Ing. Milan Hovorka v. r.
náměstek ministra průmyslu a obchodu
za Ministerstvo průmyslu a obchodu
České republiky
Hernán Martínez Torres v. r.
ministr hornictví a energetiky
za Ministerstvo hornictví a energetiky
Kolumbijské republiky |
Zákon č. 250/2008 Sb. | Zákon č. 250/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel
Vyhlášeno 4. 7. 2008, datum účinnosti 4. 7. 2008, částka 78/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o silniční dopravě
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zpravodajských službách České republiky
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o ochraně utajovaných skutečností
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o ochraně utajovaných informací
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 4. 7. 2008
250
ZÁKON
ze dne 6. června 2008,
kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích
Čl. I
V zákoně č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 544/1991 Sb., zákonného opatření České národní rady č. 345/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se za § 15 vkládá nový § 15a, který včetně poznámek pod čarou č. 15a až 15c zní:
㤠15a
(1)
Ministerstvo vnitra poskytuje Ministerstvu financí pro účely zjišťování a ověřování údajů o fyzických osobách potřebných pro posouzení oprávněnosti uplatněného nároku na finanční náhradu podle § 1 údaje z informačního systému evidence obyvatel15a) údaje o obyvatelích, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; obyvatelem se rozumí fyzická osoba podle zvláštního právního předpisu15b).
(2)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 jsou údaje o
a)
státních občanech České republiky15c)
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
2.
datum narození,
3.
rodné číslo,
4.
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
5.
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
6.
počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
7.
rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
8.
datum a místo vzniku registrovaného partnerství (dále jen „partnerství“), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,
9.
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
10.
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil,
b)
cizincích, kteří jsou obyvateli,
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
2.
datum narození,
3.
rodné číslo,
4.
místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
5.
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
6.
druh a adresa místa pobytu,
7.
rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
8.
datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,
9.
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
10.
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(3)
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
15a)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
15b)
§ 1 zákona č. 133/2000 Sb.
15c)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o silniční dopravě
Čl. II
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 577/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb. a zákona č. 374/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 18a odst. 1 písm. c) se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 2“.
2.
V § 18a se odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 10a a 10b zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
3.
V § 18a odst. 2 písm. c) se slova „rodné číslo nebo“ a slova „číslo tohoto osobního dokladu, a v případě cestujícího, který ještě nedosáhl věku 18 let, též jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu jeho zákonného zástupce,“ zrušují.
4.
V § 18a odst. 4 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 2“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zpravodajských službách České republiky
Čl. III
V § 11a zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 342/2006 Sb., odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 3j znějí:
„(3)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 jsou údaje o
a)
státních občanech České republiky3i)
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
2.
datum narození,
3.
pohlaví,
4.
místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,
5.
rodné číslo,
6.
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
7.
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
8.
počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
9.
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
10.
zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání,
11.
rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna a datum narození,
12.
rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
13.
datum a místo vzniku registrovaného partnerství (dále jen „partnerství“), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,
14.
rodné číslo manžela nebo partnera; je-li manželem nebo partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a jejich změna manžela nebo partnera a datum jeho narození,
15.
rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a jejich změna dítěte a datum jeho narození,
16.
o osvojeném dítěti
a)
stupeň osvojení, a to i přesto, že je tento údaj v informačním systému evidence obyvatel veden jako blokovaný údaj3j),
b)
původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,
c)
původní a nové rodné číslo dítěte,
d)
datum a místo narození,
e)
rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna a datum narození osvojitele,
f)
rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a jejich změna; tyto údaje se neposkytují, pokud se jedná o dítě narozené ženě s trvalým pobytem v České republice, která porodila dítě a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem,
g)
datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,
17.
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
18.
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě den, který nepřežil,
19.
záznam o poskytnutí údajů,
b)
cizincích, kteří jsou obyvateli,
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
2.
datum narození,
3.
pohlaví,
4.
místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, poskytuje se místo a okres narození,
5.
rodné číslo,
6.
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
7.
druh a adresa místa pobytu,
8.
číslo a platnost povolení k pobytu,
9.
počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu,
10.
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
11.
správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,
12.
rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
13.
datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,
14.
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna a datum narození,
15.
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna dítěte, pokud je obyvatelem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna a datum narození,
16.
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou obyvateli, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna a datum narození,
17.
o osvojeném dítěti, pokud je obyvatelem,
a)
stupeň osvojení, a to i přesto, že je tento údaj v informačním systému evidence obyvatel veden jako blokovaný údaj3j),
b)
původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,
c)
původní a nové rodné číslo dítěte,
d)
datum a místo narození,
e)
rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna a datum narození osvojitele,
f)
rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a jejich změna; tyto údaje se neposkytují, pokud se jedná o dítě narozené ženě s trvalým pobytem v České republice, která porodila dítě a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem,
g)
datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,
18.
vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,
19.
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
20.
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě den, který nepřežil,
21.
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna
a)
zletilého nezaopatřeného dítěte cizince s povolením k pobytu na území České republiky,
b)
nezletilého cizince, který byl cizinci s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povolením k pobytu na území České republiky,
c)
osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povolením k pobytu na území České republiky,
d)
cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,
e)
rodiče nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození.
22.
záznam o poskytnutí údajů.
(4)
Poskytovanými údaji podle odstavce 2 jsou
a)
důvod přidělení rodného čísla,
b)
označení výdejového místa, které rodné číslo přidělilo,
c)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla,
d)
rodné číslo,
e)
v případě změny rodného čísla původní rodné číslo, a to i jedná-li se o blokovaný údaj3j),
f)
důvod provedení změny rodného čísla,
g)
datum přidělení rodného čísla; u rodných čísel přidělených před účinností zákona se tento údaj poskytne pouze tehdy, pokud jej lze zjistit z archivních materiálů,
h)
datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se narodil v cizině, stát, na jehož území se narodil,
i)
aktuální nepřidělená určená rodná čísla.
3j)
§ 4 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu
Čl. IV
V § 13a odst. 1 zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 342/2006 Sb., se slovo „Komisi“ nahrazuje slovy „České národní bance“ a slovo „Komise“ se nahrazuje slovy „České národní banky“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o ochraně utajovaných skutečností
Čl. V
V zákoně č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 322/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 386/2004 Sb., zákona č. 220/2005 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb., se § 8 včetně poznámek pod čarou č. 6a až 6d zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o ochraně utajovaných informací
Čl. VI
V zákoně č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 119/2007 Sb., zákona č. 177/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 32/2008 Sb., se za § 138 vkládá nový § 138a, který včetně poznámek pod čarou č. 43a až 43f zní:
㤠138a
(1)
Ministerstvo vnitra, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností poskytují Úřadu pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel43a) údaje o obyvatelích; obyvatelem se rozumí fyzická osoba podle zvláštního právního předpisu43b). Ministerstvo vnitra poskytuje tyto údaje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Ministerstvo vnitra dále poskytuje Úřadu pro výkon působnosti podle tohoto zákona na vyžádání z registru rodných čísel43c) údaje o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou uvedeny v odstavci 1. Pokud to umožňuje technický stav registru rodných čísel, poskytují se tyto údaje pouze v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 jsou údaje o
a)
státních občanech České republiky43d)
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
2.
datum narození,
3.
pohlaví,
4.
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,
5.
rodné číslo,
6.
státní občanství,
7.
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
8.
počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
9.
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
10.
zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání,
11.
rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna a datum narození,
12.
rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
13.
datum a místo vzniku registrovaného partnerství (dále jen „partnerství“), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,
14.
rodné číslo manžela, popřípadě partnera; je-li manželem, popřípadě partnerem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a jejich změna manžela, popřípadě partnera a datum jeho narození,
15.
rodné číslo dítěte; je-li dítě cizincem, který nemá přiděleno rodné číslo, poskytuje se jméno, popřípadě jména, příjmení a jejich změna a datum jeho narození,
16.
o osvojeném dítěti
a)
stupeň osvojení, a to i přesto, že je tento údaj v informačním systému evidence obyvatel veden jako blokovaný údaj43e),
b)
původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,
c)
původní a nové rodné číslo dítěte,
d)
datum a místo narození,
e)
rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna a datum narození osvojitele,
f)
rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a jejich změna; tyto údaje se neposkytují, pokud se jedná o dítě narozené ženě s trvalým pobytem v České republice, která porodila dítě a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem,
g)
datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,
17.
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
18.
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil,
b)
cizincích, kteří jsou obyvateli,
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
2.
datum narození,
3.
pohlaví,
4.
místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, poskytuje se údaj o místu a okrese narození,
5.
rodné číslo,
6.
státní občanství,
7.
druh a adresa místa pobytu,
8.
číslo a platnost povolení k pobytu,
9.
počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu,
10.
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
11.
správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,
12.
vyhoštění43f) a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,
13.
rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
14.
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna manžela, rodné číslo nebo datum narození,
15.
datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,
16.
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna partnera, rodné číslo nebo datum narození,
17.
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna dítěte, rodné číslo, pokud je dítě obyvatelem; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,
18.
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, a jejich rodné číslo, pokud jsou obyvateli; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna a datum narození,
19.
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
20.
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(4)
Poskytovanými údaji podle odstavce 2 jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
b)
rodné číslo,
c)
v případě změny rodného čísla původní rodné číslo,
d)
den, měsíc a rok narození,
e)
místo a okres narození, u fyzické osoby narozené v cizině stát, na jehož území se narodila.
(5)
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
43a)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a o rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
43b)
§ 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
43c)
§ 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb.
43d)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
43e)
§ 4 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
43f)
§ 57 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Zákon č. 249/2008 Sb. | Zákon č. 249/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 4. 7. 2008, datum účinnosti 4. 7. 2008, částka 78/2008
* Čl. I - Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 131/2006 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 4. 7. 2008
249
ZÁKON
ze dne 5. června 2008,
kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 131/2006 Sb., se mění takto:
1.
V § 28 odst. 1 se slova „umožní rostlinolékařské správě provést potřebné šetření“ nahrazují slovy „navrhne místo, ve kterém umožní rostlinolékařské správě provést potřebné šetření“.
2.
V § 28 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Rostlinolékařská správa provede šetření podle odstavce 1 toliko v místě, které splňuje minimální požadavky na technické vybavení stanovené prováděcím právním předpisem. K provedení šetření při vývozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které představují vysokou míru rizika zavlékání a šíření škodlivých organismů, stanoví rostlinolékařská správa místa provádění šetření a provozní režim těchto míst a zveřejní je ve Věstníku. Za vysokou míru rizika se považuje schopnost škodlivých organismů nevyvolávat viditelné příznaky napadení (dále jen „skryté napadení“). Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty a škodlivé organismy, způsobující na nich skryté napadení, stanoví prováděcí právní předpis.“.
Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.
3.
§ 43 včetně nadpisu zní:
㤠43
Kontrola přípravků
(1)
Kontrolou přípravků se rozumí kontrola dodržování podmínek, požadavků a povinností stanovených tímto zákonem, jeho prováděcími právními předpisy a rozhodnutími rostlinolékařské správy fyzickým a právnickým osobám a týkajících se přípravků jako výrobků, jejich uvádění v České republice na trh, skladování a používání.
(2)
Kontrolou přípravků se rovněž rozumí jejich laboratorní vyšetření, ověřující zda složení přípravku, jeho chemické, fyzikální a technické vlastnosti, případně biologické vlastnosti (jde-li o přípravek obsahující mikroorganismy) jsou v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o registraci, včetně údajů v podkladech, na jejichž základě bylo rozhodnutí o registraci vydáno.
(3)
Používáním přípravku se rozumí všechny činnosti, které přímo směřují k jeho aplikaci, zejména příruční nebo přechodné skladování mimo uvádění na trh, bezprostřední zacházení s přípravkem, jeho ředění, míchání a samotná aplikace pomocí mechanizačního prostředku.
(4)
Kontrole podléhá i výroba, přebalování a opětovné označování přípravků (§ 42), pokud tato činnost směřuje k uvádění přípravků na trh.
(5)
Při zjištění nedostatků je rostlinolékařská správa oprávněna vydat opatření podle § 75 nebo § 76 odst. 1 písm. f); na skutečnosti, které byly důvodem k vydání těchto opatření, se nevztahuje povinnost mlčenlivosti podle správního řádu11).
(6)
Vzorky spotřebitelského balení s přípravkem v nezbytném množství pro laboratorní vyšetření odebírá rostlinolékařská správa
a)
na místě, kde dochází k prodeji nebo skladování přípravku, po oznámení držiteli rozhodnutí o registraci nebo držiteli rozhodnutí o povolení dovozu souběžného přípravku do České republiky; držitel je oprávněn se zúčastnit odběru v termínu, který mu sdělí rostlinolékařská správa,
b)
i bez oznámení držiteli rozhodnutí o registraci nebo držiteli rozhodnutí o povolení dovozu souběžného přípravku, je-li to vzhledem k okolnostem účelné.
O odebrání vzorků se vyhotoví potvrzení, zahrnující rovněž cenu odebraného vzorku, za kterou byl vzorek jeho vlastníkem pořízen.
(7)
Držitel rozhodnutí o registraci přípravku je povinen na požadavek rostlinolékařské správy dodat na vlastní náklad certifikované standardy účinných látek obsažených v kontrolovaných přípravcích.
(8)
Držitel rozhodnutí o registraci nebo držitel povolení o dovozu souběžného přípravku hradí v případě odběru vzorků podle odstavce 6 písm. a) vlastníku přípravku cenu, za kterou byl vzorek vlastníkem pořízen, uvedenou v potvrzení podle odstavce 6; o této povinnosti jej zpraví rostlinolékařská správa.
(9)
Zjistí-li rostlinolékařská správa, že odebraný vzorek podle odstavce 6 písm. b) vyhovuje zákonu a prováděcím předpisům k němu, poskytne držiteli rozhodnutí o registraci nebo držiteli povolení o dovozu souběžného přípravku náhradu ve výši ceny, za kterou byl vzorek pořízen, pokud držitel rozhodnutí o registraci nebo držitel povolení o dovozu souběžného přípravku o náhradu požádá ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek laboratorního vyšetření. Náhradu rostlinolékařská správa poskytne nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy o ni držitel rozhodnutí o registraci nebo držitel povolení o dovozu souběžného přípravku požádal.
(10)
Osoba, která při podnikatelské činnosti přípravky skladuje a prodává spotřebitelům, je povinna poskytnout součinnost při odběru vzorků přípravku v jejím skladu v rámci postupu podle odstavce 6, prováděné rostlinolékařskou správou, a strpět při odběru vzorků přítomnost držitele rozhodnutí o registraci nebo držitele povolení o dovozu souběžného přípravku.
(11)
Rostlinolékařská správa vykonává rovněž dozor podle zvláštního právního předpisu25).“.
4.
V § 76 odst. 1 písm. a) se na začátek bodu 1 vkládá slovo „dovoz,“.
5.
V § 76 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Mimořádná rostlinolékařská opatření nařizuje rostlinolékařská správa individuálně určeným fyzickým nebo právnickým osobám, a to po provedení potřebného odborného šetření nebo, hrozí-li nebezpečí z prodlení, neprodleně. Pokud se tato opatření týkají blíže neurčeného množství fyzických a nebo právnických osob, nařizuje je právním předpisem o mimořádných rostlinolékařských opatřeních, který se označuje názvem nařízení Státní rostlinolékařské správy. Nařízení Státní rostlinolékařské správy se vyhlašuje vyvěšením na úředních deskách ministerstva a rostlinolékařské správy na dobu nejméně 15 dnů a zveřejňuje se neprodleně způsobem umožňujícím dálkový přístup, popřípadě se vyhlašuje v regionálním nebo celostátním tisku a rozhlasovém nebo televizním vysílání. Nařízení Státní rostlinolékařské správy nabývá platnosti a účinnosti dnem jeho vyhlášení; za den jeho vyhlášení se považuje den jeho vyvěšení na úřední desce ministerstva. Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání je povinen umožnit bezplatně zástupci rostlinolékařské správy vyhlášení opatření obsažených v nařízení Státní rostlinolékařské správy. Mimořádná rostlinolékařská opatření se nařizují“.
6.
V § 76 odst. 2 písm. e) bodě 1 se za slova „§ 34 odst. 3“ vkládají slova „a § 53“.
7.
V § 76 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
v případě zrušení nebo změny právního předpisu o mimořádných rostlinolékařských opatřeních postupuje podle odstavce 2 obdobně.“.
8.
V § 79 odst. 1 písm. f) se za slovy „§ 21 odst. 1 a 3“ doplňují slova „a šetření při vývozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů podle § 28 odst. 1 a 7“.
9.
V § 86 odst. 1 větě první se za slova „odborně způsobilou fyzickou osobou“ vkládají slova „nebo absolventem odborného kurzu podle odstavce 4“ a za slova „odbornou způsobilost“ se vkládají slova „nebo být absolventem odborného kurzu“.
10.
V § 86 odst. 1 větě druhé se za slovem „balení“ slova „a skladování přípravků distributory, pokud tito zároveň neposkytují poradenství, jimž se ovlivňuje používání přípravků“ zrušují.
11.
V § 86 odst. 3 se za slova „odstavce 2 písm. b) a c)“ vkládají slova „nebo absolvent odborného kurzu podle odstavce 4“.
12.
V § 86 odst. 4 se na konci doplňuje věta „Absolventům kurzu se vydává osvědčení o absolvování kurzu; náležitosti osvědčení stanoví prováděcí právní předpis.“.
13.
V § 88 odst. 1 písm. b) se za slova „§ 15 odst. 1,“ vkládají slova „§ 16 odst. 2,“ a za slova „§ 30 odst. 1,“ se vkládají slova „§ 72 odst. 10 písm. e),“.
14.
V § 88 odst. 2 se slova „§ 71 odst. 1 písm. i)“ nahrazují slovy „§ 71 odst. 1 písm. h)“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Zákon č. 248/2008 Sb. | Zákon č. 248/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států Evropské unie na území České republiky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 4. 7. 2008, datum účinnosti 4. 7. 2008, částka 78/2008
* Čl. I - Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států Evropské unie na území České republiky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
* Čl. IV - Účinnost
Aktuální znění od 4. 7. 2008
248
ZÁKON
ze dne 5. června 2008,
kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států Evropské unie na území České republiky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států Evropské unie na území České republiky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
1.
V názvu zákona se za slova „z členských států Evropské unie“ vkládají slova „nebo jiných států, které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru,“.
2.
Nadpis části první zní: „ČINNOST INSTITUCÍ ZAMĚSTNANECKÉHO PENZIJNÍHO POJIŠTĚNÍ Z ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE NEBO JINÝCH STÁTŮ, KTERÉ JSOU SMLUVNÍ STRANOU DOHODY O EVROPSKÉM HOSPODÁŘSKÉM PROSTORU, NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY“.
3.
V § 1 odst. 1 se slova „penzijních plánů a činností z nich vyplývajících“ nahrazují slovy „zaměstnaneckého penzijního pojištění“ a slova „z členských států Evropské unie (dále jen „členský stát“)“ se nahrazují slovy „, kterým bylo uděleno povolení k této činnosti v jiném členském státě Evropské unie než České republice nebo jiném státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru,“.
4.
V § 1 odst. 2 se za slova „důchodové pojištění,“ vkládají slova „úrazové pojištění,“.
5.
V § 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru,“.
Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena c) až i).
6.
V § 2 písmeno e) zní:
„e)
přispěvatelem právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která jako zaměstnavatel platí příspěvky instituci na zaměstnanecké penzijní pojištění ve prospěch svých zaměstnanců, anebo ve svůj prospěch, je-li zaměstnavatelem osoba samostatně výdělečně činná,“.
7.
V § 3 odstavec 2 zní:
„(2)
Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona spolupracuje s Ministerstvem práce a sociálních věcí, a to v otázkách spadajících do jeho působnosti.“.
8.
V § 4 písmeno a) zní:
„a)
sdělí příslušnému orgánu domovského členského státu ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy od něj obdržela informace o záměru instituce provozovat zaměstnanecké penzijní pojištění v České republice, včetně hlavní charakteristiky penzijního plánu, a označení konkrétního přispěvatele
1.
požadavky právních předpisů České republiky vztahujících se k zaměstnaneckému penzijnímu pojištění,
2.
informace o investičních limitech, které se vztahují na činnost instituce v České republice,
3.
rozsah informací, které je instituce povinna poskytovat účastníkům a příjemcům v České republice,“.
9.
V § 4 písm. b) se za slova „jiných členských států o“ vkládá slovo „významných“.
10.
V § 4 písm. c) a d) se slova „penzijních plánů a činností z nich vyplývajících“ nahrazují slovy „zaměstnaneckému penzijnímu pojištění“.
11.
§ 5 včetně nadpisu zní:
㤠5
Činnost instituce na území České republiky
(1)
Instituce může na území České republiky vykonávat činnost, pokud
a)
jí bylo uděleno povolení příslušným orgánem domovského členského státu k provozování zaměstnaneckého penzijního pojištění a
b)
Česká národní banka informovala příslušný orgán domovského členského státu podle § 4 písm. a) nebo uplynula lhůta podle § 4 písm. a).
(2)
Instituce uvedená v odstavci 1 vykonává svoji činnost na území České republiky v souladu s uděleným povolením k činnosti, právními předpisy domovského členského státu a právními předpisy České republiky vztahujícími se k zaměstnaneckému penzijnímu pojištění.
(3)
Instituce uvedená v odstavci 1 může na území České republiky provozovat pouze zaměstnanecké penzijní pojištění.“.
12.
V § 6 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „provozované institucemi“ nahrazují slovy „institucí provozujících zaměstnanecké penzijní pojištění“.
13.
V § 7 odst. 2 větě první se slova „provozovaného pro přispěvatele“ zrušují a slova „provozování penzijního“ nahrazují slovem „penzijním“.
14.
§ 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Dohled České národní banky
(1)
Činnost instituce na území České republiky podléhá dohledu České národní banky nad dodržováním povinností stanovených právními předpisy vztahujícími se k zaměstnaneckému penzijnímu pojištění. Za tímto účelem je Česká národní banka oprávněna požadovat od instituce předložení dokumentů a poskytnutí informací a vysvětlení, které se týkají provozování zaměstnaneckého penzijního pojištění, zejména řádných účetních závěrek, výročních zpráv a prohlášení o zásadách investiční politiky.
(2)
Po předchozím oznámení České národní bance je příslušný orgán domovského členského státu oprávněn vykonat kontrolu na místě u instituce, která vykonává činnost na území České republiky.
(3)
Pokud příslušný orgán domovského členského státu instituce, která vykonává činnost na území České republiky, požádá Českou národní banku o součinnost při vykonání dohledu nad institucí, je Česká národní banka povinna této žádosti vyhovět.
(4)
Zjistí-li Česká národní banka, že instituce, která vykonává činnost na území České republiky, porušila právní předpisy vztahující se k zaměstnaneckému penzijnímu pojištění, bez zbytečného odkladu o tom informuje příslušný orgán domovského členského státu instituce, a uvedené instituci uloží, aby ve lhůtě stanovené Českou národní bankou odstranila zjištěné nedostatky.
(5)
Neodstraní-li instituce nedostatky podle odstavce 4, Česká národní banka požádá příslušný orgán domovského členského státu, aby neprodleně přijal potřebná opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
(6)
Pokud opatření, přijatá příslušným orgánem dohledu domovského členského státu, nevedou k odstranění zjištěných nedostatků v činnosti instituce, nebo nebyla-li přijata žádná opatření, může Česká národní banka, poté co informuje příslušný orgán domovského členského státu a v závislosti na povaze porušení a jeho závažnosti
a)
zakázat volné nakládání s aktivy instituce drženými depozitářem fondu kolektivního investování sídlícím na území České republiky nebo jiným subjektem sídlícím na území České republiky, který vykonává obdobnou činnost jako depozitář, nebo
b)
zakázat nebo omezit činnost instituce na území České republiky; informaci o zákazu nebo omezení činnosti Česká národní banka uvede v seznamu podle § 4 písm. e).“.
15.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
㤠8a
Pořádková pokuta
(1)
Instituci, která znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu Českou národní bankou tím, že jí neposkytne požadovanou součinnost podle § 8 odst. 1, může Česká národní banka uložit pořádkovou pokutu do výše 500 000 Kč.
(2)
Pořádkovou pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo.
(3)
Při stanovení výše pořádkové pokuty Česká národní banka dbá, aby nebyla v hrubém nepoměru k závažnosti následku a k významu předmětu řízení; pokutu lze ukládat i opakovaně. Úhrn uložených pokut nesmí u téže osoby přesáhnout 2 000 000 Kč.
(4)
Účastníkem řízení o uložení pořádkové pokuty je pouze osoba, které má být pořádková pokuta uložena. Prvním úkonem v řízení ve věci uložení pořádkové pokuty je vydání rozhodnutí. Odvolání proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty má vždy odkladný účinek.
(5)
Pravomocně uloženou pořádkovou pokutu může Česká národní banka novým rozhodnutím prominout nebo snížit. Přitom správní orgán přihlédne zejména k tomu, jak osoba, které byla pořádková pokuta uložena, plní svoje procesní povinnosti v dalším průběhu řízení.
(6)
Pořádkovou pokutu vybírá Česká národní banka a vymáhá příslušný celní úřad. Příjem z pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.“.
16.
§ 9 včetně nadpisu zní:
㤠9
Správní delikty právnických osob
(1)
Depozitář fondu kolektivního investování nebo jiný subjekt, který volně nakládá s aktivy instituce, která drží, a který má sídlo na území České republiky, a tím vykonává obdobnou činnost jako depozitář, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 8 odst. 6 písm. a) nakládá s aktivy instituce, která drží.
(2)
Instituce se dopustí správního deliktu tím, že
a)
poruší povinnost podle § 7, nebo
b)
v rozporu s § 8 odst. 5 neodstraní zjištěné nedostatky.
(3)
Za správní delikt podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. b) se uloží pokuta do 2 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 2 písm. a) pokuta do 1 000 000 Kč.“.
17.
V § 10 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
18.
V § 10 odstavec 5 zní:
„(5)
Pokuty za správní delikty podle tohoto zákona vybírá Česká národní banka a vymáhá příslušný celní úřad. Příjem z pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
2.
Pokuty nevymožené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona vymáhá příslušný celní úřad.
Čl. III
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států Evropské unie na území České republiky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, jak vyplývá ze změn provedených tímto zákonem.
Čl. IV
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Zákon č. 247/2008 Sb. | Zákon č. 247/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 4. 7. 2008, datum účinnosti 1. 9. 2008, částka 78/2008
* Čl. I - Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 2008
247
ZÁKON
ze dne 5. června 2008,
kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb. a zákona č. 110/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 písm. b) se slova „pokud zákon nestanoví jinak (§ 87 odst. 1)“ zrušují.
2.
V § 2 se za písmeno s) vkládá nové písmeno t), které zní:
„t)
neúspěšným pokusem o volání se rozumí takové volání, které bylo úspěšně spojeno, ale zůstalo bez odezvy nebo došlo k zásahu právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací,“.
Dosavadní písmena t) až w) se označují jako písmena u) až x).
3.
V § 10 odst. 1 písm. i) se slova „podle § 13 a 115“ nahrazují slovy „na základě tohoto zákona, zvláštního právního předpisu nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropských společenství5a)“.
Poznámka pod čarou č. 5a zní:
„5a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21/ES.“.
4.
V § 87 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.
5.
V § 88 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
zajistit, aby provozní a lokalizační údaje uchovávané podle § 97 odst. 3 měly stejnou kvalitu a podléhaly stejnému zabezpečení a ochraně jako provozní a lokalizační údaje při poskytování služby elektronických komunikací,“.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).
6.
V § 88 odst. 1 písm. c) se slova „podle písmene a)“ nahrazují slovy „podle písmen a) a b)“.
7.
V § 88 odst. 2 větě první a větě druhé se slova „v odstavci 1 písm. b)“ nahrazují slovy „v odstavci 1 písm. c)“.
8.
V § 88 odst. 3 se slova „v odstavci 1 písm. b)“ nahrazují slovy „v odstavci 1 písm. c)“.
9.
V § 91 odst. 4 se slova „§ 88 odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „§ 88 odst. 1 písm. c)“.
10.
V § 97 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 37b zní:
„(3)
Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací37b). Provozní a lokalizační údaje týkající se neúspěšných pokusů o volání je právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna uchovávat pouze tehdy, jsou-li tyto údaje vytvářeny nebo zpracovávány a zároveň uchovávány nebo zaznamenávány. Právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje podle věty první a druhé uchovává, je na požádání povinna je bezodkladně poskytnout orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu. Současně je tato osoba povinna zajistit, aby s údaji podle věty první a druhé nebyl uchováván obsah zpráv. Doba uchovávání těchto provozních a lokalizačních údajů nesmí být kratší než 6 měsíců a delší než 12 měsíců. Po uplynutí této doby je osoba, která údaje podle věty první a druhé uchovává, povinna je zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního předpisu nebo tento zákon nestanoví jinak (§ 90).
37b)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES.“.
11.
V § 97 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Rozsah provozních a lokalizačních údajů uchovávaných podle odstavce 3, dobu jejich uchovávání podle odstavce 3 a formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání a dobu uchovávání a způsob likvidace údajů, které byly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu, stanoví prováděcí právní předpis.“.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10.
12.
V § 97 odst. 7 se slova „podle odstavců 1, 3 a 4“ nahrazují slovy „podle odstavců 1, 3 a 5“.
13.
V § 97 odstavec 8 zní:
„(8)
Osoba uvedená v odstavci 1 a její zaměstnanci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o vyžádaném nebo uskutečněném odposlechu a záznamu zpráv podle odstavců 1 a 2 a vyžádání a poskytnutí údajů podle odstavců 3 a 5 a s tím souvisejících skutečnostech.“.
14.
V § 97 odstavec 10 zní:
„(10)
Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna vést evidenci
a)
počtu případů, ve kterých na základě žádosti poskytla provozní a lokalizační údaje orgánům oprávněným k jejich vyžádání,
b)
doby, která v jednotlivých případech uplynula ode dne, kdy zahájila uchovávání provozních a lokalizačních údajů do dne, kdy o tyto údaje oprávněný orgán požádal, a
c)
počtu případů, kdy nemohla žádosti o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů vyhovět.“.
15.
V § 97 se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11)
Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna předávat Úřadu evidenci uvedenou v odstavci 10 souhrnně vždy za uplynulý kalendářní rok, a to v elektronické formě, nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku. Předávaná evidence nesmí obsahovat osobní a identifikační údaje. Úřad souhrn obdržených evidencí neprodleně předá Komisi.“.
16.
V § 115 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
kontrolu plnění povinností stanovených v přímo použitelném předpisu Společenství5a).“.
17.
V § 118 odst. 4 písm. n) se slovo „nebo“ zrušuje.
18.
V § 118 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až r), která znějí:
„p)
nestanoví ceny za volání v souladu s přímo použitelným předpisem Společenství5a),
q)
neposkytuje služby elektronických komunikací za podmínek uvedených v přímo použitelném předpisu Společenství5a), nebo
r)
porušuje povinnost zajištění transparentnosti maloobchodní ceny roamingu stanovenou v přímo použitelném předpisu Společenství5a).“.
19.
V § 118 odstavec 11 zní:
„(11)
Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. a) až l) a písm. t), odstavci 2 písm. a) až d), odstavci 3, odstavci 4 písm. a) až c) a písm. p) až r), odstavci 5 písm. a) až c), odstavci 6 písm. a) až c), odstavci 7, odstavci 8 písm. a) až e), odstavci 9 písm. a) až d) a písm. h) a odstavci 10 se uloží pokuta do výše 10 000 000 Kč nebo do 10 % z výnosů toho, komu se pokuta ukládá, dosažených za poslední ukončené účetní období, maximálně však do výše 10 000 000 Kč.“.
20.
V § 118 odst. 12 se slova „10 % z výnosů dosažených za poslední ukončený kalendářní rok, nejvýše však 5 000 000 Kč“ nahrazují slovy „výše 5 000 000 Kč nebo do 10 % z výnosů toho, komu se pokuta ukládá, dosažených za poslední ukončené účetní období, maximálně však do výše 5 000 000 Kč.“.
21.
V § 150 odst. 3 se slova „§ 97 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 97 odst. 4“.
22.
V § 150 odst. 4 se slova „§ 97 odst. 4 a 8“ nahrazují slovy „§ 97 odst. 5 a 9“.
23.
V § 150 odst. 5 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Zákon č. 246/2008 Sb. | Zákon č. 246/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 4. 7. 2008, datum účinnosti 4. 7. 2008, částka 78/2008
* Čl. I - Zákon č. 16/1993 Sb., ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 493/2001 Sb., zákona č. 207/2002 Sb., zákona č.
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 4. 7. 2008
246
ZÁKON
ze dne 5. června 2008,
kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 16/1993 Sb., ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 493/2001 Sb., zákona č. 207/2002 Sb., zákona č. 102/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 270/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 větě druhé se slova „alespoň 12 tun“ nahrazují slovy „nad 3,5 tuny“.
2.
V § 3 písm. d) se slova „Policie České republiky, vozidla požární ochrany“ nahrazují slovy „bezpečnostních sborů2a), obecní policie, sboru dobrovolných hasičů“.
Poznámka pod čarou č. 2a zní:
„2a)
§ 1 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.“.
3.
V § 3 písmeno f) zní:
„f)
vozidla pro dopravu osob nebo vozidla pro dopravu nákladů s největší povolenou hmotností méně než 12 tun, která
1.
mají elektrický pohon,
2.
mají hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor,
3.
používají jako palivo zkapalněný ropný plyn označovaný jako LPG nebo stlačený zemní plyn označovaný jako CNG, nebo
4.
jsou vybavena motorem určeným jeho výrobcem ke spalování automobilového benzínu a ethanolu 85 označovaného jako E85.“.
4.
V § 6 odstavce 6 až 9 včetně poznámky pod čarou č. 3e znějí:
„(6)
Sazba daně podle odstavců 1 a 2 se u vozidel snižuje o 48 % po dobu následujících 36 kalendářních měsíců od data jejich první registrace a o 40 % po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců a o 25 % po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců. Nárok na příslušné snížení sazby daně vzniká počínaje kalendářním měsícem prvé registrace vozidla a končí u téhož vozidla po 108 kalendářních měsících. Při změně provozovatele vozidla s nárokem na snížení sazby daně lze u nového provozovatele uplatnit příslušné snížení sazby daně nejdříve v kalendářním měsíci zápisu změny provozovatele v technickém průkazu. U téhož vozidla se nepoužije současně snížení sazby daně podle tohoto odstavce a podle odstavce 5. Snížení sazby daně se nevztahuje na vozidla registrovaná od 1. ledna 1999, jejichž provozovatelem byla do té doby Armáda České republiky.
(7)
U vozidel dovezených ze zahraničí prokáže poplatník daně nárok na snížení sazby daně podle odstavce 6 potvrzením nebo jiným dokladem o první registraci vozidla, vydaným příslušným registračním orgánem v zahraničí, popřípadě registračním orgánem na území České republiky, který má k dispozici údaje k vozidlu, v nichž je první registrace zaznamenána.
(8)
U vozidel registrovaných poprvé v České republice nebo v zahraničí do 31. prosince 1989 se sazba daně podle odstavců 1 a 2 zvyšuje o 25 %.
(9)
Bez ohledu na datum první registrace se sazba daně podle odstavce 2 snižuje o 100 % u nákladních vozidel včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a méně než 12 tun, pokud tato vozidla nejsou používána k podnikání nebo v přímé souvislosti s podnikáním nebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů anebo nejsou provozována pro cizí potřeby a jsou-li používána
a)
subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání,
b)
jako výcviková vozidla podle zvláštního právního předpisu upravujícího získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel3e), nebo
c)
fyzickými osobami.
3e)
Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
V § 6 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
Sazba daně podle odstavce 2 se snižuje o 48 % u nákladních vozidel včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů s největší povolenou hmotností 12 a více tun, za podmínek uvedených v odstavci 9. U téhož vozidla se nepoužije současně snížení sazby daně podle tohoto odstavce a podle odstavce 6.“.
6.
V § 10 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Poplatník daně, je-li provozovatelem vozidla se sníženou sazbou podle § 6 odst. 10, platí pouze jednu zálohu na daň nejméně ve výši 70 % roční daňové povinnosti nejpozději do 15. prosince zdaňovacího období.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
7.
V § 15 odstavec 3 zní:
„(3)
Poplatníci daně, kteří provozují vozidlo se sníženou sazbou podle § 6 odst. 9, nepodávají daňové přiznání, nemají-li daňovou povinnost u dalšího vozidla.“.
8.
V § 17 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Ustanovení zákona č. 16/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí poprvé za zdaňovací období roku 2009, s výjimkou ustanovení § 6 odst. 6 a 7, která se použijí poprvé za zdaňovací období roku 2008.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Zákon č. 245/2008 Sb. | Zákon č. 245/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 4. 7. 2008, datum účinnosti 4. 7. 2008, částka 78/2008
* Čl. I - Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 575/2006 Sb. a zákona č. 37/2008 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 4. 7. 2008
245
ZÁKON
ze dne 5. června 2008,
kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 575/2006 Sb. a zákona č. 37/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 21 odst. 8 se slova „odstavce 8“ nahrazují slovy „odstavce 7“.
2.
V § 21 odst. 10 se slova „odstavce 8“ nahrazují slovy „odstavce 7“ a slova „odstavce 13“ se nahrazují slovy „odstavce 12“.
3.
V § 57 odst. 1 se za slova „v § 45 odst. 2 písm. c)“ vkládají slova „a j)“.
4.
V § 57 odst. 5 se za slova „v § 45 odst. 1 písm. b)“ vkládají slova „a v § 45 odst. 2 písm. j)“.
5.
V § 57 odst. 6 písm. a) se za slova „v § 45 odst. 2 písm. c)“ vkládají slova „a j)“.
6.
V § 57 odst. 7 se za slova „v § 45 odst. 2 písm. c)“ vkládají slova „a j)“.
7.
V § 57 odst. 9 se v písmenu c) a v písmenu d) za slova „v § 45 odst. 2 písm. c)“ vkládají slova „a j)“.
8.
V § 57 odst. 10 se v písmenu b) a v písmenu c) za slova „v § 45 odst. 2 písm. c)“ vkládají slova „a j)“.
9.
V § 57 odst. 14 se za slova „v § 45 odst. 2 písm. c)“ vkládají slova „a j)“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Zákon č. 244/2008 Sb. | Zákon č. 244/2008 Sb.
Zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2008
Vyhlášeno 4. 7. 2008, datum účinnosti 4. 7. 2008, částka 78/2008
* § 1 - Státní dluhopisový program
* § 2 - Účinnost
Aktuální znění od 4. 7. 2008
244
ZÁKON
ze dne 5. června 2008
o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2008
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Státní dluhopisový program
(1)
Účelem státního dluhopisového programu je úhrada části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2008.
(2)
Maximální rozsah tohoto státního dluhopisového programu je 60 032 364 000 Kč.
(3)
Veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 55 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 2
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Zákon č. 243/2008 Sb. | Zákon č. 243/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 4. 7. 2008, datum účinnosti 4. 7. 2008, částka 78/2008
* Čl. I - Změna školského zákona
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 4. 7. 2008
243
ZÁKON
ze dne 5. června 2008,
kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna školského zákona
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb. a zákona č. 58/2008 Sb., se mění takto:
1.
§ 60 včetně nadpisu zní:
㤠60
Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole
(1)
Jednotlivá kola přijímacího řízení vyhlašuje ředitel školy způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Počet kol přijímacího řízení není omezen. Pro přijímání do prvního ročníku střední školy je povinen ředitel školy vyhlásit nejméně jedno kolo přijímacího řízení. Termín pro první kolo přijímacího řízení je stanoven prováděcím právním předpisem.
(2)
V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky. Přijímací zkouška je způsob ověření předpokladů uchazeče, jejíž obsah a formu stanoví ředitel školy v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání. V takovém případě pro první kolo přijímacího řízení stanoví ředitel školy nejméně dva termíny pro konání přijímací zkoušky. Zaměření a náročnost přijímacích zkoušek konaných v různých termínech prvního kola přijímacího řízení a způsob hodnocení výsledků dosažených při přijímacích zkouškách, musí umožnit stanovení celkového pořadí úspěšnosti uchazečů ke vzdělávání v prvním kole přijímacího řízení. Rozhodne-li ředitel školy, že se přijímací zkouška nekoná, informuje o tom uchazeče nebo zákonného zástupce nezletilého uchazeče bez zbytečného odkladu.
(3)
Pro přijímací řízení ředitel školy stanoví
a)
jednotná kritéria pro všechny uchazeče přijímané v každém jednotlivém kole přijímacího řízení do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání pro daný školní rok, a
b)
předpokládaný počet přijímaných uchazečů do jednotlivých oborů vzdělání a forem vzdělávání.
(4)
Rozhodnutí o konání přijímací zkoušky, pokud o jejím konání v rámci přijímacího řízení ředitel školy rozhodl, o termínech konání přijímací zkoušky, o stanovených jednotných kritériích a předpokládaném počtu přijímaných uchazečů zveřejní ředitel školy
a)
pro první kolo přijímacího řízení pro obory vzdělání s talentovou zkouškou do 30. října, pro ostatní obory vzdělání do 31. ledna,
b)
pro další kola přijímacího řízení nejpozději k datu vyhlášení příslušného kola přijímacího řízení.
Jednotlivá rozhodnutí ředitele školy musí být zveřejněna rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Přihlášky ke vzdělávání ve střední škole pro první kolo přijímacího řízení podává zletilý uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče řediteli příslušné střední školy, a to na tiskopisu předepsaném ministerstvem a v termínu stanoveném v § 60b.
(6)
Součástí přihlášky jsou doklady stanovené prováděcím právním předpisem a v případě nezletilého uchazeče také jeho souhlasné vyjádření.
(7)
Pro první kolo přijímacího řízení do denní formy vzdělávání může uchazeč podat tři přihlášky. Pro první kolo přijímacího řízení na jeden obor vzdělání konané v rámci jedné školy, pokud v jeho rámci ředitel školy rozhodne o konání přijímací zkoušky, nelze zkoušku vykonat ve více různých termínech, ve kterých se přijímací zkouška koná.
(8)
Přijímací zkouška pro první kolo přijímacího řízení, pokud je ředitelem školy vyhlášena, se koná v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Pozvánku k přijímací zkoušce pro první kolo přijímacího řízení do denní formy vzdělávání pro konkrétní termín zasílá ředitel školy 14 dní před termínem konání přijímací zkoušky.
(9)
Stejný termín pro konání přijímací zkoušky nebo talentové zkoušky v jiném oboru vzdělání nebo jiné škole, do kterých uchazeč podal přihlášku, není důvodem stanovení náhradního termínu konání přijímací zkoušky nebo talentové zkoušky podle odstavce 12.
(10)
Po ukončení prvního kola přijímacího řízení může ředitel školy k naplnění předpokládaného stavu žáků vyhlásit další kola přijímacího řízení, přičemž postupuje obdobně jako v prvním kole s výjimkou povinnosti stanovit 2 termíny přijímací zkoušky. Pro další kola přijímacího řízení se přijímací zkouška koná v termínech stanovených ředitelem školy, nejdříve však 14 dní po vyhlášení příslušného kola přijímacího řízení. Pozvánku k přijímací zkoušce pro další kola přijímacího řízení zasílá ředitel školy nejpozději 7 pracovních dnů před termínem konání přijímací zkoušky.
(11)
Uchazeči, který se pro vážné důvody k přijímací nebo talentové zkoušce v určeném termínu nedostaví a svoji neúčast řádně písemně omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací nebo talentovou zkoušku, stanoví ředitel školy náhradní termín pro její vykonání. Přijímací nebo talentová zkouška v náhradním termínu se koná nejpozději do 1 měsíce po termínu konání řádné přijímací nebo talentové zkoušky.
(12)
V odůvodněných případech může ředitel školy rozhodnout o prodloužení doby konání přijímací nebo talentové zkoušky, a to na následující pracovní dny, které bezprostředně navazují na termín stanovený pro přijímací nebo talentovou zkoušku.
(13)
V jednotlivých kolech přijímacího řízení hodnotí ředitel školy uchazeče podle
a)
hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání,
b)
výsledků hodnocení dosaženém při talentové zkoušce, je-li stanovena,
c)
výsledků hodnocení dosaženém při přijímací zkoušce, je-li stanovena, a
d)
dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.
(14)
Pokud plní podmínky přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledků hodnocení přijímacího řízení.
(15)
Předpokladem přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole je rovněž splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor vzdělání, pokud je stanovena.
(16)
Ředitel školy ukončí hodnocení uchazečů do 3 pracovních dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušky. Podle výsledků dosažených jednotlivými uchazeči při přijímacím řízení stanoví ředitel školy jejich pořadí a odešle rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče.
(17)
Pokud se přijímací zkouška v prvním kole přijímacího řízení nekoná, odešle ředitel školy rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče bez zbytečného odkladu, nejpozději do konce uplynutí termínu stanoveného pro přijímací zkoušku.
(18)
Rozhodnutí o výsledku přijímacího řízení, které nelze doručit uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče, se ukládá po dobu 5 pracovních dnů, pak je považováno za doručené. Písemnost, kterou nelze doručit, se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb, pokud se doručuje jeho prostřednictvím.
(19)
Odvolání uchazeče proti rozhodnutí ředitele školy o výsledku přijímacího řízení lze podat ve lhůtě 3 pracovních dnů od doručení rozhodnutí.
(20)
Uchazeč, kterému bylo doručeno rozhodnutí o přijetí ke vzdělávání, musí svůj úmysl vzdělávat se v dané střední škole potvrdit způsobem podle § 60a.
(21)
Při přijímání do jiné formy vzdělávání se postupuje obdobně jako při přijímání do denní formy vzdělávání.
(22)
Pokud ředitel školy vyhlásí další kola přijímacího řízení, oznámí neprodleně krajskému úřadu počet volných míst v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání. Krajský úřad neprodleně zveřejní přehled středních škol s údaji o počtu volných míst v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
2.
Za § 60 se vkládají nové § 60a a § 60b, které včetně nadpisů znějí:
㤠60a
Zápisový lístek
(1)
K potvrzení úmyslu uchazeče stát se žákem příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání na dané střední škole slouží zápisový lístek.
(2)
Uchazeč, který je žákem základní školy, obdrží zápisový lístek na této základní škole, a to nejpozději do 15. března, nebo do 30. listopadu v případě, že podává přihlášku do oborů vzdělání s talentovou zkouškou. V ostatních případech vydá na žádost uchazeče zápisový lístek krajský úřad příslušný dle místa trvalého bydliště uchazeče.
(3)
Každý uchazeč o vzdělávání ve střední škole, který se účastní přijímacího řízení pro následující školní rok, obdrží jeden zápisový lístek.
(4)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
a)
formu a obsah zápisového lístku,
b)
způsob jejich evidence, a
c)
podrobnosti o vydávání náhradních zápisových lístků.
(5)
Zápisový lístek je potvrzen razítkem a podpisem odpovědného pracovníka orgánu, který zápisový lístek vydal.
(6)
Svůj úmysl vzdělávat se v dané střední škole potvrdí uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče odevzdáním zápisového lístku řediteli školy, který rozhodl o jeho přijetí ke vzdělávání, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy bylo uchazeči doručeno rozhodnutí o přijetí.
(7)
Nepotvrdí-li uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče odevzdáním zápisového lístku úmysl vzdělávat se ve střední škole podle odstavce 6, vzdává se tímto práva být přijat za žáka dané střední školy a na jeho místo lze přijmout jiného uchazeče. Práva být žákem střední školy se vzdává i uchazeč, který písemně požádá ředitele příslušné střední školy o zpětné vydání zápisového lístku.
§ 60b
Termíny podání přihlášky pro první kolo přijímacího řízení
(1)
Uchazeč odevzdá přihlášku do denní formy vzdělávání řediteli střední školy do 15. března, v případě přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou do 30. listopadu.
(2)
Uchazeč, který se hlásí do jiné než denní formy vzdělávání, odevzdá přihlášku řediteli střední školy do 20. března, v případě přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou do 30. listopadu.“.
3.
V § 62 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V případě konání zkoušky v náhradním termínu, neplatí termín pro sdělení výsledku talentové zkoušky podle věty třetí.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Zákon č. 242/2008 Sb. | Zákon č. 242/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 4. 7. 2008, datum účinnosti 4. 7. 2008, částka 78/2008
* Čl. I - Změna školského zákona
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 9. 2009
242
ZÁKON
ze dne 4. června 2008,
kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna školského zákona
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb. a zákona č. 58/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 73 se slova „dovedností a postojů“ nahrazují slovy „a dovedností“.
2.
§ 78 včetně nadpisu zní:
㤠78
Společná část maturitní zkoušky
(1)
Zkušebními předměty společné části maturitní zkoušky jsou
a)
český jazyk a literatura,
b)
cizí jazyk, který si žák zvolí z nabídky stanovené prováděcím právním předpisem; žák může zvolit pouze takový cizí jazyk, který je vyučován ve škole, jíž je žákem,
c)
matematika,
d)
občanský a společenskovědní základ,
e)
informatika a
f)
předměty stanovené prováděcím právním předpisem jako zkušební předměty pro nepovinné zkoušky.
(2)
Společná část maturitní zkoušky se skládá ze 3 povinných zkoušek, a to zkoušek ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a jednoho ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. c) až e). V rámci společné části maturitní zkoušky může žák dále konat nejvýše 3 nepovinné zkoušky, a to ze zkušebních předmětů podle odstavce 1 písm. f). Žák nemůže konat nepovinnou zkoušku ze zkušebního předmětu, z něhož koná povinnou zkoušku.
(3)
Pro každou povinnou zkoušku má žák právo zvolit si v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem buď základní úroveň obtížnosti, nebo vyšší úroveň obtížnosti zkušebního předmětu. Zvolená úroveň obtížnosti zkušebních předmětů povinné zkoušky, jakož i zvolené zkušební předměty nepovinné zkoušky se uvedou v přihlášce podle § 81 odst. 1. Škola zajišťuje přípravu žáka na zkoušky nejméně v základní úrovni obtížnosti, a to ve všech zkušebních předmětech, z nichž lze konat povinné zkoušky.
(4)
Zkouška ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura a zkouška ze zkušebního předmětu cizí jazyk se skládají z dílčích zkoušek konaných
a)
formou didaktického testu,
b)
formou písemné práce a
c)
ústní formou před zkušební maturitní komisí.
(5)
Zkoušky ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. c) až f) se konají formou didaktického testu. Didaktickým testem se pro potřebu tohoto zákona rozumí písemná zkouška, která je jednotně zadávána a centrálně vyhodnocována, a to způsobem a podle kritérií stanovených prováděcím právním předpisem.
(6)
Ředitel školy může v souladu s rámcovým vzdělávacím programem a školním vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání
a)
rozhodnout, z kterého zkušebního předmětu podle odstavce 1 písm. c) až e) budou žáci konat povinnou zkoušku, nebo
b)
určit zkušební předměty podle odstavce 1 písm. c) až e), z nichž mohou žáci provést volbu zkušebního předmětu, z kterého budou konat povinnou zkoušku.
(7)
Ředitel školy je povinen rozhodnutí podle odstavce 6 zveřejnit na veřejně přístupném místě ve škole a současně též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 3 měsíce před termínem pro podání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole podle § 60 odst. 3 těmi uchazeči, kterých se toto rozhodnutí týká. Pokud ředitel své rozhodnutí nezveřejní způsobem a ve lhůtě podle věty první, má žák právo volby ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. c) až e).“.
3.
Za § 78 se vkládá nový § 78a, který zní:
㤠78a
(1)
Rozsah vědomostí a dovedností, které mohou být ověřovány zkouškami společné části maturitní zkoušky, stanoví ministerstvo v katalozích požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky (dále jen „katalog“) pro příslušný zkušební předmět a úroveň obtížnosti zkoušky. Katalogy ministerstvo zveřejní vždy nejpozději 24 měsíců před termínem konání zkoušek způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Zkoušky a dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu a písemné práce jsou neveřejné. Účast je povolena žákům konajícím zkoušku, pedagogickému pracovníkovi pověřenému funkcí zadavatele zkoušky (dále jen „zadavatel“), školnímu maturitnímu komisaři (dále jen „komisař“), řediteli školy a školním inspektorům České školní inspekce.
(3)
Dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané ústní formou jsou veřejné.
(4)
Žák koná společnou část maturitní zkoušky v řádném termínu ve škole, jíž je žákem. Náhradní a opravnou zkoušku žák koná ve škole stanovené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen „Centrum“), s výjimkou dílčí zkoušky konané ústní formou, kterou žák koná ve škole, v níž měl konat nebo konal maturitní zkoušku v řádném termínu.
(5)
Před konáním každé ze zkoušek společné části maturitní zkoušky je žák povinen předložit zadavateli nebo předsedovi zkušební maturitní komise svůj průkaz totožnosti opatřený fotografií. Nepředložení průkazu totožnosti nebo důvodné pochybnosti o totožnosti žáka, který jej předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění žáka ke zkoušce. Důvody nepřipuštění žáka ke zkoušce zaznamená zadavatel nebo předseda zkušební maturitní komise v protokolu o maturitní zkoušce.
(6)
Žák vykoná úspěšně společnou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, ze kterých se skládá společná část maturitní zkoušky.“.
4.
V § 79 odstavce 1 až 3 znějí:
„(1)
Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze 2 nebo 3 povinných zkoušek. Počet povinných zkoušek pro daný obor vzdělání stanoví rámcový vzdělávací program. Ve školách a třídách s vyučovacím jazykem národnostní menšiny je jednou z povinných zkoušek zkouška z jazyka národnostní menšiny.
(2)
Žák může dále v rámci profilové části maturitní zkoušky konat nejvýše 2 nepovinné zkoušky. Žák může volit nepovinné zkoušky z nabídky stanovené ředitelem školy. Zvolené nepovinné zkoušky se uvedou v přihlášce podle § 81 odst. 1.
(3)
Ředitel školy v souladu s prováděcím právním předpisem určí nabídku povinných a nepovinných zkoušek podle rámcového a školního vzdělávacího programu, včetně formy, témat a termínů konání těchto zkoušek, a zveřejní toto své rozhodnutí na veřejně přístupném místě ve škole a současně též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 12 měsíců před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky.“.
5.
V § 79 odst. 4 se za slovo „Zkoušky“ vkládají slova „profilové části maturitní zkoušky“.
6.
V § 79 odst. 5 se slova „a ústní zkoušky podle odstavce 4 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „podle odstavce 4 písm. a) a zkoušky konané formou ústní zkoušky podle odstavce 4 písm. b)“.
7.
V § 79 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 6 až 8.
8.
V § 79 odstavec 6 zní:
„(6)
Profilová část maturitní zkoušky je veřejná s výjimkou zkoušek konaných formou písemné zkoušky a jednání zkušební maturitní komise o hodnocení žáka; zkoušky konané formou praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů také z důvodu ochrany soukromí pacienta.“.
9.
V § 79 odst. 7 se věta druhá zrušuje.
10.
§ 80 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 25 a 25a zní:
㤠80
Orgány zajišťující maturitní zkoušku
(1)
Ministerstvo odpovídá za přípravu a metodické řízení průběhu společné části maturitní zkoušky, za vedení evidence přihlášek a evidence výsledků maturitních zkoušek. Ministerstvo určuje obsah zkoušek společné části maturitní zkoušky, k tomu vydává a zveřejňuje katalogy. Ministerstvo je správcem25) registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a výsledků maturitních zkoušek. Registr obsahuje za účelem identifikace žáka rodné číslo žáka, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, jméno a příjmení žáka a datum a místo jeho narození.
(2)
Ministerstvo zřizuje Centrum jako organizační složku státu. Centrum je účetní jednotkou.
(3)
Centrum
a)
připravuje katalogy a zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky,
b)
zajišťuje výrobu zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a jejich distribuci do škol,
c)
označuje zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky nebo jejich částí za informace veřejně nepřístupné,
d)
zajišťuje zpracování a centrální vyhodnocení výsledků zkoušek společné části maturitní zkoušky, s výjimkou dílčích zkoušek konaných formou písemné práce a formou ústní,
e)
zajišťuje odbornou přípravu pedagogických pracovníků určených ředitelem školy k odborné přípravě pro výkon funkce zadavatele, komisaře nebo hodnotitele,
f)
zajišťuje konání zkoušek ověřujících znalost právních předpisů upravujících organizaci, obsah a průběh maturitní zkoušky,
g)
vydává pedagogickým pracovníkům, kteří úspěšně vykonali zkoušku podle písmene f), osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele, komisaře nebo hodnotitele,
h)
jmenuje komisaře,
i)
je zpracovatelem25a) registru podle odstavce 1,
j)
je správcem25) registru pedagogických pracovníků oprávněných k výkonu funkce komisaře, zadavatele a hodnotitele; registr obsahuje také rodná čísla pedagogických pracovníků, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, jméno a příjmení a datum a místo narození.
(4)
Krajský úřad jmenuje na návrh ředitele školy předsedy zkušebních maturitních komisí.
(5)
Ředitel školy zejména
a)
odpovídá za zajištění podmínek pro řádný průběh maturitní zkoušky ve škole,
b)
jmenuje zadavatele a hodnotitele pro společnou část maturitní zkoušky,
c)
jmenuje ostatní členy zkušební maturitní komise, vyjma jejího předsedy a
d)
navrhuje pedagogické pracovníky, kteří by měli vykonat odbornou přípravu pro výkon funkce zadavatele, komisaře nebo hodnotitele podle odstavce 3 písm. e).
25)
§ 4 písm. j) zákona č. 101/2000 Sb.
25a)
§ 4 písm. k) zákona č. 101/2000 Sb.“.
11.
Za § 80 se vkládají nové § 80a a 80b, které včetně nadpisů znějí:
㤠80a
(1)
Dílčí zkouška konaná ústní formou a zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají před zkušební maturitní komisí. Zkušební maturitní komise je jmenována pro každou třídu a obor vzdělání nebo pro více tříd, pokud se žáci vzdělávají ve stejném oboru vzdělání. Členem zkušební maturitní komise je v případě dílčí zkoušky společné části konané ústní formou také hodnotitel. Členem zkušební maturitní komise může být jmenován rovněž odborník z praxe, z vysoké nebo vyšší odborné školy. Na zkušební maturitní komisi se vztahují ustanovení § 74 odst. 6 až 10 obdobně.
(2)
Předseda zkušební maturitní komise zabezpečuje řádný průběh části maturitní zkoušky konané před zkušební maturitní komisí ve škole.
(3)
Komisař zabezpečuje řádný průběh společné části maturitní zkoušky ve škole, s výjimkou dílčích zkoušek konaných ústní formou.
(4)
Zadavatel zabezpečuje řádný průběh zkoušek společné části maturitní zkoušky v učebně, s výjimkou dílčích zkoušek konaných ústní formou. Zadavatel zadává zkoušky společné části maturitní zkoušky, s výjimkou dílčích zkoušek konaných ústní formou. Zadavatel je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky, a to v případě, že žák vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání těchto zkoušek nebo jiným způsobem vážně narušil průběh zkoušek; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne zadavatel bezprostředně. Důvody vyloučení žáka zaznamená zadavatel v protokolu o maturitní zkoušce.
(5)
Hodnotitel hodnotí dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce.
(6)
Komisařem, hodnotitelem a zadavatelem pro daný zkušební předmět může být jmenován pouze ten, kdo v souladu se zákonem o pedagogických pracovnících2) splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, splňuje odbornou kvalifikaci stanovenou pro výkon dané funkce v prováděcím právním předpisu a je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k výkonu dané funkce, vydaného Centrem.
§ 80b
Informace veřejně nepřístupné a povinnost zachovávat mlčenlivost
(1)
Zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky, jakož i jeho jakákoli část, je informací veřejně nepřístupnou od okamžiku, kdy je Centrum za takovou informaci označí, až do okamžiku, kdy je postupem stanoveným v prováděcím právním předpisu zveřejněno.
(2)
Centrum přijímá opatření nezbytná k tomu, aby informace označené jako veřejně nepřístupné byly zpřístupněny výhradně osobám, které jsou oprávněny se s nimi seznamovat.
(3)
Zaměstnanci Centra, jakož i další fyzické osoby, které přijdou do styku s informacemi veřejně nepřístupnými, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o těchto informacích a neumožnit přístup k těmto informacím neoprávněným osobám.
(4)
Povinnosti mlčenlivosti může zaměstnance Centra zprostit pouze vedoucí Centra, v případě vedoucího Centra a další fyzické osoby ministr.“.
12.
V § 81 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Ředitel školy zajistí předání údajů z přihlášek Centru, a to včetně rodných čísel žáků, a nebylo-li rodné číslo žákovi přiděleno, jména a příjmení žáka a data a místa jeho narození.“.
13.
V § 81 odstavec 2 zní:
„(2)
V případě, že žák povinnou zkoušku společné části nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. V případě, že žák vykonal neúspěšně nepovinnou zkoušku, opravnou zkoušku nekoná. Žák může konat opravnou zkoušku společné části maturitní zkoušky v jiné úrovni obtížnosti, než v jaké konal tuto zkoušku v řádném termínu. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky řediteli školy, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech ředitel školy prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku.“.
14.
V § 81 odst. 6 se za slova „podle tohoto zákona“ vkládají slova „nebo podle předchozích právních předpisů“ a věta druhá se zrušuje.
15.
V § 81 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Žákům náleží 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání maturitní zkoušky, a to v termínu stanoveném ředitelem školy.“.
Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 8 až 11.
16.
V § 81 odst. 8 se slova „z českého jazyka“ nahrazují slovy „ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura“.
17.
V § 81 odst. 9 se slova „z českého jazyka“ nahrazují slovy „ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura“.
18.
V § 81 odstavec 11 zní:
„(11)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
a)
termíny, formu, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pravidla zadávání a vyhodnocování didaktických testů; nabídku cizích jazyků a nabídku zkušebních předmětů nepovinných zkoušek společné části maturitní zkoušky, pravidla určení nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky, včetně formy, témat a období konání těchto zkoušek, termíny pro volbu úrovně obtížnosti zkoušek společné části maturitní zkoušky, termíny a pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky, termíny a pravidla pro opakování dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce;
b)
postup a termíny přípravy zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky, způsob označování zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky nebo jeho části za informaci veřejně nepřístupnou a postup jejich zveřejňování, okruh osob oprávněných seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, pravidla pro přípravu, organizaci a řízení společné a profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejich průběhu a vyhodnocení výsledků, podrobnější vymezení činnosti orgánů a fyzických osob zajišťujících maturitní zkoušky, určení předmětů, k jejichž výuce musí být odborně kvalifikovaný zadavatel, hodnotitel nebo komisař pro daný zkušební předmět, obsah a formu osvědčení k výkonu funkce zadavatele, hodnotitele nebo komisaře, podrobnosti o činnosti zkušební maturitní komise a počtu, výběru a jmenování jejích členů a pravidla a termíny pro jmenování předsedů zkušebních maturitních komisí, komisařů, zadavatelů a hodnotitelů;
c)
podrobnější pravidla o obsahu, formě, způsobu a termínech podání přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z těchto přihlášek, o rozsahu, obsahu, způsobu a formě vedení evidencí podle § 80 odst. 1 a 3, o způsobu předávání dat do těchto evidencí, o způsobu ochrany údajů v nich obsažených a o náležitostech maturitních protokolů a způsobu jejich zpracování a vydávání;
d)
podmínky a způsob konání maturitní zkoušky žáků se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a cizinců a konání maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny.“.
19.
V § 82 odstavce 1 až 3 znějí:
„(1)
Každý, kdo konal
a)
závěrečnou zkoušku,
b)
zkoušku profilové části maturitní zkoušky, nebo
c)
dílčí zkoušku společné části maturitní zkoušky formou písemné práce a ústní formou,
anebo byl z konání těchto zkoušek vyloučen, může písemně požádat krajský úřad o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení, a to do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky nebo kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí o vyloučení.
(2)
Krajský úřad rozhodne o žádosti podle odstavce 1 ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že výsledek zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky; v opačném případě výsledek zkoušky potvrdí. Česká školní inspekce a Centrum při plnění úkolů podle § 80 odst. 3 poskytují krajskému úřadu součinnost při posuzování žádosti. Opakování zkoušky s výjimkou dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce se koná nejpozději do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí, a to před zkušební komisí, kterou jmenuje krajský úřad. Opakování dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce se koná v nejbližším možném termínu, který stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Každý, kdo konal zkoušku společné části maturitní zkoušky s výjimkou dílčí zkoušky konané formou písemné práce a ústní formou, může písemně požádat ministerstvo do 5 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušek nebo kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky, o přezkoumání výsledku této zkoušky nebo přezkoumání rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky. Ministerstvo žadateli odešle písemné vyrozumění o výsledku přezkoumání nejpozději do 10 dnů ode dne doručení žádosti.“.
20.
§ 113 až 113b včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 26a znějí:
㤠113
Jednotlivá zkouška
(1)
V rámci dalšího vzdělávání může každý, kdo získal alespoň základní vzdělání a není žákem střední školy, konat za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 7 ve střední nebo vyšší odborné škole jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá závěrečné zkoušce, absolutoriu, zkoušce profilové části maturitní zkoušky z příslušného zkušebního předmětu nebo zkoušce společné části maturitní zkoušky z příslušného zkušebního předmětu, uskutečňované v dané škole.
(2)
Jednotlivou zkoušku lze konat na základě přihlášky podané
a)
vedoucímu Centra, pokud uchazeč hodlá konat jednotlivou zkoušku odpovídající obsahem a formou zkoušce společné části maturitní zkoušky;
b)
řediteli školy podle odstavce 1 v ostatních případech; ředitel školy sdělí uchazeči písemně nejpozději do 20 dnů po obdržení přihlášky, zda může požadovanou zkoušku konat.
Přihláška obsahuje rodné číslo uchazeče, bylo-li mu přiděleno, jinak datum a místo jeho narození.
(3)
Na konání, organizaci, průběh a hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá
a)
závěrečné zkoušce, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující závěrečnou zkoušku,
b)
absolutoriu, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující absolutorium,
c)
zkoušce maturitní zkoušky, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující maturitní zkoušku s výjimkou:
1.
jmenování předsedy zkušební maturitní komise; předsedu jmenuje v případech podle odstavce 2 písm. a) vedoucí Centra, v případech podle odstavce 2 písm. b) je předsedou ředitel školy nebo ředitelem pověřený pedagogický pracovník;
2.
termínů konání jednotlivé zkoušky, které v souladu s prováděcím právním předpisem stanovuje a zveřejňuje v případech podle odstavce 2 písm. a) Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) ředitel školy.
(4)
Jednotlivá zkouška podle odstavce 2 písm. a) se koná ve škole, kterou určí Centrum. Před konáním jednotlivé zkoušky je uchazeč povinen prokázat se řediteli školy průkazem totožnosti opatřeným fotografií. Nepředložení průkazu totožnosti nebo důvodné pochybnosti o totožnosti uchazeče, který jej předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění uchazeče ke zkoušce.
(5)
Pokud se jedná o praktickou zkoušku z odborného výcviku nebo z odborných předmětů závěrečné zkoušky nebo o zkoušku maturitní zkoušky konanou formou praktické zkoušky, je podmínkou konání jednotlivé zkoušky podle odstavce 1 absolvování praktického vyučování v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem. Absolvování praktického vyučování může ředitel školy zčásti nebo zcela prominout, pokud uchazeč prokáže odpovídající praxi v činnosti, která je předmětem praktického vyučování.
(6)
Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) ředitel školy vyrozumí uchazeče o výsledku jednotlivé zkoušky do 20 pracovních dnů ode dne konání zkoušky.
(7)
Pokud uchazeč jednotlivou zkoušku nevykoná úspěšně, může zkoušku opakovat nejvýše dvakrát, a to vždy nejdříve po uplynutí 1 roku od předchozího konání zkoušky. Podmínkou je podání přihlášky podle odstavce 2.
(8)
Dokladem o úspěšném vykonání jednotlivé zkoušky je osvědčení o jednotlivé zkoušce, které vydává v případech podle odstavce 2 písm. a) Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) škola. Úspěšným vykonáním jednotlivé zkoušky se nezíská stupeň vzdělání a v případě jednotlivé zkoušky zdravotnického oboru vzdělání ani způsobilost k výkonu zdravotnického povolání.
§ 113a
(1)
Vykonání jednotlivých zkoušek se poskytuje za úplatu, která je v případě podle § 113 odst. 2 písm. a) příjmem státního rozpočtu, v ostatních případech příjmem právnické osoby vykonávající činnost školy. Právnická osoba vykonávající činnost školy, v níž se konala zkouška podle § 113 odst. 2 písm. a), má nárok na poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu ve výši odpovídající podílu z úplaty za danou zkoušku stanovenému prováděcím právním předpisem.
(2)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem pravidla stanovení a zveřejnění termínů konání jednotlivé zkoušky, formu, obsah a termíny podání přihlášky k vykonání jednotlivé zkoušky, formu a obsah dokumentace a osvědčení o vykonání jednotlivé zkoušky, a dále nejvyšší možnou úplatu za zkoušku podle § 113 odst. 2 písm. a), nejvyšší možnou úplatu za zkoušku podle § 113 odst. 2 písm. b) konanou ve škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a podíl z úplaty za zkoušku pro účely poskytnutí finančních prostředků státního rozpočtu právnické osobě vykonávající činnost školy podle odstavce 1 věty druhé.
§ 113b
Uznávání dalšího vzdělání a částečného vzdělání
(1)
Osvědčení o získání dílčí kvalifikace, vydané podle zvláštního právního předpisu26a), se pro účely § 63 považuje za doklad o předchozím vzdělávání.
(2)
Osvědčení o získání dílčí kvalifikace, vydané podle zvláštního právního předpisu26a), se pro účely § 70 považuje za doklad o částečném vzdělání žáka.
26a)
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.“.
21.
V § 113c se na konci textu odstavce 1 doplňuje věta „V případě dílčích zkoušek konaných ústní formou a zkoušek společné části maturitní zkoušky koná žák zkoušky v termínech stanovených prováděcím právním předpisem.“.
22.
Za § 113c se vkládá nový § 113d, který zní:
㤠113d
Stupeň vzdělání lze bez předchozího vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole získat po úspěšném vykonání zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání za všechny ročníky vzdělávání a úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria podle tohoto zákona.“.
23.
V § 172 odst. 5 se za slova „maturitní zkoušky,“ vkládají slova „nejedná-li se o jmenování předsedy zkušební maturitní komise a přezkoumání průběhu a výsledku dílčí zkoušky konané formou písemné práce a ústní formou,“.
24.
§ 176 se zrušuje.
25.
Za část sedmnáctou se vkládá nová část osmnáctá, která včetně nadpisu zní:
„ČÁST OSMNÁCTÁ
PŘESTUPKY
§ 182a
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
jako osoba, která přišla do styku s informacemi veřejně nepřístupnými, poruší povinnost mlčenlivosti o informacích veřejně nepřístupných podle § 80b odst. 3,
b)
jako osoba odpovědná za přijetí nebo splnění opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekční činnosti podle § 174 odst. 2 písm. b), c) a d) ve lhůtě stanovené Českou školní inspekcí tato opatření nepřijme nebo je nesplní.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu až do 500 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu až do 50 000 Kč.
(3)
Přestupky podle odstavce 1 písm. a) v prvním stupni projednává ministerstvo.
(4)
Přestupky podle odstavce 1 písm. b) v prvním stupni projednává Česká školní inspekce. Pokuty za tyto přestupky vybírá a vymáhá Česká školní inspekce.“.
Dosavadní části osmnáctá a devatenáctá se označují jako části devatenáctá a dvacátá.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Zkoušku podle § 78 odst. 1 písm. c) až e) zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne 1. září 2009, koná žák poprvé v kalendářním roce 2012, a to žák, který má řádně ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou ve školním roce 2011/2012, a žák, který měl řádně ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou ve školním roce 2009/2010 a 2010/2011, pokud bude poprvé konat společnou část maturitní zkoušky v kalendářním roce 2012.
2.
Žák, který má řádně ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou ve školním roce 2009/2010 nebo 2010/2011, může konat místo zkoušky z cizího jazyka podle § 78 odst. 1 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne 1. září 2009, zkoušku z matematiky podle § 78 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 2 tohoto zákona.
3.
Ustanovení § 78 odst. 2 věta třetí zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne 1. září 2009, se použije od 1. září 2011.
4.
Pro konání maturitní zkoušky ve školním roce 2009/2010 jsou v účinnosti katalogy požadavků ke zkouškám společné části maturitní zkoušky vydané podle dosavadních právních předpisů.
5.
Pokud se vzdělávání žáků, kteří mají konat maturitní zkoušku, v souladu s § 185 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. neuskutečňovalo podle rámcového vzdělávacího programu, určí ředitel školy počet povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky v souladu s § 79 odst. 1 větou první zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2 až 9, bodu 10, pokud jde o § 80 odst. 3 a 4, bodu 11, pokud jde o § 80a, bodů 12 až 17 a bodu 19, pokud jde o § 82 odst. 3, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2009.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 241/2008 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 241/2008 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 1. 7. 2008, částka 77/2008
241
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 23. června 2008
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 10. ledna 2009 nové volby do zastupitelstva obceobce:
obecobec: | okres: | kraj:
---|---|---
OTMÍČE | Beroun | Středočeský
Ministr:
MUDr. Mgr. Langer v. r. |
Zákon č. 239/2008 Sb. | Zákon č. 239/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím
Vyhlášeno 1. 7. 2008, datum účinnosti 1. 7. 2008, částka 76/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o registrovaném partnerství
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státní statistické službě
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o evidenci obyvatel
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o životním a existenčním minimu
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění
* ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 2. 8. 2021 (269/2021 Sb.)
239
ZÁKON
ze dne 6. června 2008,
kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o registrovaném partnerství
Čl. I
Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 3 se slova „úřad pověřený vedením zvláštní matriky“ nahrazují slovy „Úřad městské části Brno-střed“.
2.
§ 24 včetně poznámek pod čarou č. 4 a 5 zní:
㤠24
(1)
Občan, který chce vstoupit do partnerství a je přihlášen k trvalému pobytu v České republice, je povinen příslušnému matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost a k tiskopisu uvedenému v § 23 připojit
a)
rodný list,
b)
doklad o státním občanství4),
c)
výpis údajů z informačního systému evidence obyvatel (dále jen „výpis z evidence obyvatel“) o místě trvalého pobytu,
d)
výpis z evidence obyvatel o rodinném stavu nebo o partnerství,
e)
pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li rozvedený, nebo úmrtní list zemřelého manžela, je-li ovdovělý, popřípadě pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, nebo úmrtní list zemřelého partnera, žil-li v partnerství.
(2)
Občan, který chce vstoupit do partnerství, není povinen předkládat doklady uvedené v odstavci 1 písm. b) až e), pokud si skutečnosti v nich uvedené příslušný matriční úřad ověří z informačního systému evidence obyvatel, nebo informačního systému evidence občanských průkazů, jsou-li tyto informační systémy připojeny způsobem umožňujícím dálkový přístup5), nebo pokud je občan prokáže občanským průkazem.
4)
§ 20 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 194/1999 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 357/2003 Sb.
5)
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
Za § 24 se vkládá nový § 24a, který zní:
㤠24a
(1)
Občan, který chce vstoupit do partnerství a má trvalý nebo obdobný pobyt v cizině, je povinen příslušnému matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost a k tiskopisu uvedenému v § 23 připojit doklady uvedené v § 24 odst. 1, nebo jim odpovídající obdobné doklady, pokud jsou cizím státem vydávány.
(2)
Doklady uvedené v § 24 odst. 1 písm. c) a d) nebo jim odpovídající obdobné doklady, pokud jsou cizím státem vydávány, musí být vydány státem, na jehož území má občan, který chce vstoupit do partnerství, trvalý nebo obdobný pobyt.“.
4.
§ 25 včetně poznámky pod čarou č. 6 zní:
㤠25
(1)
Osoba, která chce vstoupit do partnerství a je cizincem, je povinna k tiskopisu uvedenému v § 23 připojit
a)
rodný list,
b)
doklad o státním občanství,
c)
doklad o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství, je-li cizím státem vydáván,
d)
potvrzení o rodinném stavu nebo o partnerství a pobytu, je-li cizím státem vydáváno,
e)
úmrtní list zemřelého manžela, jde-li o ovdovělého cizince; tento doklad není třeba předkládat, je-li tato skutečnost uvedena v dokladu o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství,
f)
pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li cizinec, který chce vstoupit do partnerství, rozvedený, nebo pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, anebo úmrtní list zemřelého partnera, jde-li o cizince, který žil v partnerství,
g)
doklad, kterým je možné prokázat totožnost.
(2)
Cizinec, který chce vstoupit do partnerství a který nemá povolen trvalý pobyt na území České republiky, předloží příslušnému matričnímu úřadu před vstupem do partnerství potvrzení vydané Policií České republiky o oprávněnosti pobytu na území České republiky; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie, občana jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo jejich rodinné příslušníky6). Toto potvrzení nesmí být ke dni vstupu do partnerství starší 7 pracovních dnů.
(3)
Údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) mohou být uvedeny v jednom dokladu; státní občanství lze rovněž prokázat cestovním dokladem.
(4)
Doklad o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství nesmí být k datu vstupu do partnerství starší 6 měsíců.
(5)
Příslušný matriční úřad může na žádost osoby, která chce vstoupit do partnerství a které byl udělen azyl, předložení dokladů uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou.
6)
Čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.“.
5.
V § 29 odstavec 4 zní:
„(4)
Pro provedení zápisu do knihy registrovaného partnerství využívá příslušný matriční úřad z informačního systému evidence obyvatel o osobách, které chtějí vstoupit do partnerství, údaje v rozsahu:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení,
b)
datum a místo narození,
c)
rodné číslo, státní občanství,
d)
rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
e)
datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství.
Tyto údaje jsou využívány způsobem umožňujícím dálkový přístup4).“.
6.
Za § 38 se vkládá nový § 38a, který zní:
㤠38a
(1)
Pokud se žadateli podle § 2 odst. 4 vyhoví v plném rozsahu, rozhodnutí se písemně nevyhotovuje.
(2)
Pokud se žadateli podle § 28 odst. 2 nebo 3, § 33 odst. 1 písm. a) nebo d) nebo § 35 odst. 1 písm. a) nebo d) nevyhoví v plném rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o státní statistické službě
Čl. III
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 81/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb., se mění takto:
1.
V § 9a odst. 2 písm. a) bod 10 zní:
„10.
rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,“.
2.
V § 9a odst. 2 písm. a) se za bod 10 vkládá nový bod 11, který včetně poznámek pod čarou č. 5j, 5k a 5l zní:
„11.
datum a místo vzniku registrovaného partnerství5j) (dále jen „partnerství“), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství5k), datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství5l),
5j)
§ 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 2 odst. 2 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.
5k)
§ 5 zákona č. 115/2006 Sb.
5l)
§ 14 zákona č. 115/2006 Sb.“.
Dosavadní body 11 až 14 se označují jako body 12 až 15.
3.
V § 9a odst. 2 písm. b) se za bod 9 vkládá nový bod 10, který zní:
„10.
datum a místo vzniku partnerství5j), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství5k), datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství5l),“.
Dosavadní body 10 až 13 se označují jako body 11 až 14.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o státní sociální podpoře
Čl. IV
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 se doplňuje odstavec 13, který zní:
„(13)
Stejně jako partner uvedený v odstavci 2 písm. b) a c), odstavci 3 písm. c) a § 31 odst. 1 se pro účely tohoto zákona posuzuje partner, se kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.“.
2.
V § 31 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo partnera31a)“.
3.
V § 63 odst. 7 písm. a) bod 12 zní:
„12.
rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,“.
4.
V § 63 odst. 7 písm. a) se za bod 12 vkládá nový bod 13, který zní:
„13.
datum a místo vzniku registrovaného partnerství31a), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,“.
Dosavadní body 13 až 17 se označují jako body 14 až 18.
5.
V § 63 odst. 7 písm. a) bod 14 zní:
„14.
rodné číslo manžela, popřípadě partnera; je-li manželem, popřípadě partnerem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum jeho narození,“.
6.
V § 63 odst. 7 písm. b) bod 12 zní:
„12.
rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,“.
7.
V § 63 odst. 7 písm. b) se za bod 12 vkládá nový bod 13, který zní:
„13.
jméno, popřípadě jména, příjmení partnera, rodné číslo nebo datum narození partnera, datum a místo vzniku registrovaného partnerství31a), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,“.
Dosavadní body 13 až 17 se označují jako body 14 až 18.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o evidenci obyvatel
Čl. VII
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 písm. b) se slova „nebo registrovaného partnerství (dále jen „partnerství“)“ nahrazují slovy „nebo vzniku registrovaného partnerství (dále jen „partnerství“)5d)“.
Poznámka pod čarou č. 5d zní:
„5d)
§ 1 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 115/2006 Sb.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 5d a 5e se označují jako poznámky pod čarou č. 5e a 5f, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
2.
V § 3 odst. 3 písmeno l) včetně poznámek pod čarou č. 5f až 5i zní:
„l)
rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné5f), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství5g), datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil5h), anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství5i),
5f)
§ 11 a násl. zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
5g)
§ 17a zákona č. 94/1963 Sb.
5h)
§ 22 zákona č. 94/1963 Sb.
5i)
§ 24 zákona č. 94/1963 Sb.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 5f a 5g se označují jako poznámky pod čarou č. 5j a 5k, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
3.
V § 3 odst. 3 se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které včetně poznámek pod čarou č. 5l až 5n zní:
„m)
datum a místo vzniku partnerství5l), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství5m), datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství5n),
5l)
§ 1 zákona č. 301/2000 Sb.
§ 2 odst. 2 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.
5m)
§ 5 zákona č. 115/2006 Sb.
5n)
§ 14 zákona č. 115/2006 Sb.“.
Dosavadní písmena m) až r) se označují jako písmena n) až s).
Dosavadní poznámky pod čarou č. 5j a 5k se označují jako poznámky pod čarou č. 5o a 5p, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
4.
V § 3 odst. 3 písmeno s) zní:
„s)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.“.
5.
V § 3 odst. 4 písmeno l) zní:
„l)
rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné5f), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství5g), datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil5h), anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství5i),“.
6.
V § 3 odst. 4 se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které zní:
„m)
datum a místo vzniku partnerství5l), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství5m), datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství5n),“.
Dosavadní písmena m) až u) se označují jako písmena n) až v).
7.
V § 3 odst. 4 písmeno u) zní:
„u)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil,“.
8.
V § 3 se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „, a to včetně dat, ke kterým tyto změny nastaly, jsou-li správci informačního systému známa“.
9.
V § 3a odst. 1, § 4 a 5 se slova „§ 3 odst. 3 písm. o) a p) a podle § 3 odst. 4 písm. p) a r)“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 3 písm. p) a q) a podle § 3 odst. 4 písm. q) a s)“.
10.
V § 3a odst. 2 se za slova „podle odstavce 1“ vkládají slova „věty první“.
11.
V § 3a se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst“.
12.
V § 6a písm. a) bod 4 zní:
„4.
rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné5f), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství5g), datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil5h), anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství5i),“.
13.
V § 6a písm. a) se za bod 4 vkládá nový bod 5, který zní:
„5.
datum a místo vzniku partnerství5l), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství5m), datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého uveden jako den jeho úmrtí, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství5n),“.
Dosavadní body 5 až 9 se označují jako body 6 až 10.
14.
V § 7 písm. c) bodě 6 se slova „jejich jméno, popřípadě jména a příjmení“ nahrazují slovy „předávají se údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození“.
15.
V § 7 písm. c) bodě 6 se slova „tento údaj se neoznamuje“ nahrazují slovy „tyto údaje se neoznamují“.
16.
V § 7 písm. e) bod 11 zní:
„11.
rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné5f), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství5g), datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého uveden jako den jeho úmrtí5h), anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství5i),“.
17.
V § 7 písm. e) se za bod 11 vkládá nový bod 12, který zní:
„12.
datum a místo vzniku partnerství5l), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství5m), datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství5n),“.
Dosavadní body 12 až 16 se označují jako body 13 až 17.
18.
V § 7 se písmeno f) zrušuje.
19.
V § 8 odst. 3 se slova „§ 3 odst. 3 písm. o) a § 3 odst. 4 písm. p)“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 3 písm. p) a § 3 odst. 4 písm. q)“.
20.
V § 8 odst. 10 písm. e) se za slova „a manžela“ doplňují slova „, popřípadě partnera“.
21.
V § 9 odst. 1 se číslo „50“ nahrazuje číslem „75“.
22.
V § 10 odst. 1 se za slovo „rekreaci“ vkládají slova „(dále jen „objekt“)“.
23.
V § 10 odstavec 8 zní:
„(8)
Ohlašovna sdělí vlastníkovi objektu na jeho písemnou žádost jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození občana, k němuž vede údaj o místě trvalého pobytu, odpovídající adrese objektu. Sdělení ohlašovny podle věty první musí být vlastníkovi objektu doručeno do vlastních rukou.“.
24.
V § 13b se na začátek odstavce 3 vkládají nová písmena a) a b), která znějí:
„a)
důvod přidělení rodného čísla (§ 16),
b)
označení výdejového místa, které rodné číslo přidělilo,“.
Dosavadní písmena a) až f) se označí jako písmena c) až h).
25.
V § 17 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Změna rodného čísla se neprovede v případech, kdy dvě nebo více fyzických osob téhož pohlaví, narozených téhož dne, měsíce a roku téže matce, užívá namísto přiděleného rodného čísla devítimístné nebo desetimístné číslo, které podle definice rodného čísla uvedené v § 13 odst. 3 a 4 odpovídá datu jejich narození a jehož číselná podoba byla vytvořena nesprávným přepisem rodného čísla do osobních a úředních dokladů a dalších listin provedenými orgány veřejné moci vzájemnou záměnou rodných čísel těchto fyzických osob, pokud
a)
se prokáže, že každá z fyzických osob toto užívané číslo užívá po dobu delší než 20 let, a
b)
každá z fyzických osob písemně prohlásí, že nežádá provedení změny užívaného čísla na nové rodné číslo.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
26.
V § 17b odstavec 2 zní:
„(2)
Součástí žádosti je rovněž kopie rodného listu nositele rodného čísla, o jehož ověření je žádáno, popřípadě jiný doklad o jeho datu a místě narození a státním občanství. K žádosti se rovněž přikládá kopie občanského průkazu nebo cestovního dokladu nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce, který je žadatelem o ověření rodného čísla.“.
Čl. VIII
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), jak vyplývá z pozdějších zákonů.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení
Čl. IX
Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb., zákona č. 165/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „registrace partnerství“ nahrazují slovy „vzniku registrovaného partnerství (dále jen „partnerství“)“ a za slova „a narození, uzavření manželství“ se vkládají slova „, vzniku partnerství“.
2.
V § 2 odst. 1 písm. a) se slova „městské úřady,“ zrušují.
3.
V § 3 odst. 4 se za slova „uzavření manželství“ vkládají slova „, vznik partnerství“.
4.
V § 4 odst. 2 se za slova „a úmrtních listů“ vkládají slova „a dokladů o partnerství“, za slova „uzavření manželství“ se vkládají slova „, vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do registrovaného partnerství“ a za slova „v matriční knize“ se vkládají slova „a potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958“.
5.
V § 4a odst. 2 se za slova „uzavření manželství“ vkládají slova „, vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do registrovaného partnerství“, za slova „v matriční knize“ se vkládají slova „a potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958“ a za slovo „vydaných“ se vkládají slova „matričními úřady a“.
6.
Za § 4a se vkládá nový § 4b, který zní:
㤠4b
(1)
Ministerstvo kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik, užívání a změny jména a příjmení u matričních úřadů, úřadů s rozšířenou působností a u krajských úřadů.
(2)
Pro výkon kontroly podle odstavce 1 se u matričních úřadů, úřadů s rozšířenou působností a magistrátů měst Brna, Ostravy a Plzně použijí obdobně ustanovení obecního zřízení o kontrole výkonu přenesené působnosti.“.
7.
V § 5 odst. 1 písm. b) se za slova „rozvod manželství,“ vkládají slova „zrušení partnerství, rozhodnutí o prohlášení, že partnerství nevzniklo nebo že je neplatné,“.
8.
V § 8 odstavec 3 zní:
„(3)
Matriční úřad předává úřadu s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu jedenkrát měsíčně k založení do sbírky listin nebo k provedení dodatečného zápisu matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a uložené u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, listiny, na jejichž podkladě provedl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny v prvopisu matriční knihy. Bude-li se provádět dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny do druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, matriční úřad zašle úřadu s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu písemné sdělení se zněním dodatečného zápisu matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny provedeného v prvopisu matriční knihy.“.
9.
V § 8 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4)
V případě, kdy prvopis matriční knihy a druhopis matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 byl již předán k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu, v hlavním městě Praze Archivu hlavního města Prahy (§ 23), použije se odstavec 3 obdobně. Archiv, který vede prvopis matriční knihy, provede dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny do tohoto prvopisu a následně zašle písemné sdělení se zněním dodatečného zápisu matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny příslušnému státnímu oblastnímu archivu, v hlavním městě Praze Archivu hlavního města Prahy, u kterého je uložen druhopis matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, k provedení dodatečného zápisu matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny.
(5)
Listiny, na jejichž podkladě úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad provedl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny v druhopisu matričních knih vedených do 31. prosince 1958, se nevkládají do druhopisů matričních knih vedených do 31. prosince 1958. Ukládají se odděleně od druhopisu matričních knih vedených do 31. prosince 1958 za každý kalendářní rok samostatně do složky s uvedením odkazu na příslušný prvopis matriční knihy, ve které byl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny proveden. Zápis se opatří datem a podpisem zaměstnance úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu pověřeného činností na úseku matrik.
(6)
Listiny, na jejichž podkladě byl státním oblastním archivem, v hlavním městě Praze Archivem hlavního města Prahy, proveden dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny do prvopisů matričních knih, tento archiv předá k uložení příslušnému státnímu oblastnímu archivu, v hlavním městě Praze Archivu hlavního města Prahy, který vede druhopis matričních knih vedených do 31. prosince 1958 nebo sbírky listin. Listiny se nevkládají do druhopisů matričních knih vedených do 31. prosince 1958. Ukládají se odděleně od druhopisu matričních knih vedených do 31. prosince 1958 za každý kalendářní rok samostatně do složky s uvedením odkazu na příslušný prvopis matriční knihy, ve které je dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny proveden. Zápis se opatří datem a podpisem archiváře.“.
Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 7 až 11.
10.
V § 8 odst. 7 se za slova „aktualizují sbírku listin“ vkládají slova „a druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince 1958“ a za slova „ochranu sbírky listin“ se vkládají slova „a druhopisů matričních knih vedených do 31. prosince 1958“.
11.
V § 8 odstavec 8 zní:
„(8)
Úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad vydá potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, kterou uchovává, tomu, kdo osvědčí právní zájem, pokud údaj nelze zjistit z matriční knihy nebo je vznesena námitka proti správnosti zápisu v matriční knize. Matriční úřad vydá potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin, kterou vede, tomu, kdo osvědčí právní zájem, pokud nelze údaj zjistit z matriční knihy nebo je vznesena námitka proti správnosti zápisu v matriční knize.“.
12.
V § 8 odst. 9 se za slova „do sbírky listin“ vkládají slova „nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958“ a slova „z ní“ se nahrazují slovy „z nich“.
13.
V § 8 odst. 10 se slovo „zápisu“ nahrazuje slovy „sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958“.
14.
V § 8 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:
„(11)
Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad vydá fotokopii sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, který lze pořídit i fotokopií matričního zápisu, pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků.“.
Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12.
15.
V § 8 odst. 12 se slova „a vnuci“ nahrazují slovy „, vnuci a pravnuci“.
16.
V § 12 se na konci textu doplňují slova „nebo mimo dobu stanovenou radou obce“.
17.
V § 17 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
18.
V § 22 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit datum úmrtí fyzické osoby, matriční úřad o tom učiní oznámení soudu a datum úmrtí určí soud.“.
19.
V § 24 odst. 4 se za slovo „matričním“ vkládá slovo „úřadem,“.
20.
V § 25 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků,“.
21.
V § 25 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 9a a 9b zní:
„(3)
Matriční úřad vydá školským zařízením pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči9a) rodný list fyzické osoby9b) umístěné v těchto zařízeních.
9a)
§ 1 a 2 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb. a zákona č. 112/2006 Sb.
9b)
§ 1 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
22.
V § 25 odst. 4 se za slova „státních orgánů“ vkládají slova „nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků“.
23.
V § 26 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 9c zní:
„(3)
Na žádost občana, který je příslušníkem národnostní menšiny, jehož jméno, popřípadě jména, jsou v matriční knize zapsána v českém nebo v jiném než českém jazyce, uvede se jeho jméno, popřípadě jména, v matričním dokladu v jazyce národnostní menšiny9c) znaky přepsanými do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy. Do matriční knihy se vyznačí, že byl vydán matriční doklad s uvedením jména, popřípadě jmen, v jazyce národnostní menšiny. Další matriční doklady se vydávají s uvedením jména, popřípadě jmen, v této podobě.
9c)
Čl. 11 odst. 1 Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/1998 Sb.).
§ 7 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
24.
V § 29 písm. d) se slova „v případě osvojení osvojitele či osvojitelů10),“ nahrazují slovy „v případě osvojení dítěte se namísto uvedených údajů o rodičích dítěte uvádějí tyto údaje o osvojiteli, popřípadě osvojitelích dítěte,“.
Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje.
25.
V § 31 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; nelze-li zjistit den, měsíc a rok úmrtí, postupuje matriční úřad při zápisu podle § 22 odst. 3“.
26.
V § 33 odst. 1 písm. e) se slova „úředně ověřený výpis z knihy registrovaného partnerství o tom, že partnerství8a) bylo zrušeno rozhodnutím soudu,“ nahrazují slovy „pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství“.
27.
V § 35 odst. 1 písm. h) se slova „úředně ověřený výpis z knihy registrovaného partnerství o tom, že partnerství8a) bylo zrušeno rozhodnutím soudu“ nahrazují slovy „pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství“.
28.
V § 35 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 10a zní:
„(2)
Snoubenec, který je cizincem, předloží matričnímu úřadu před uzavřením manželství potvrzení vydané Policií České republiky o oprávněnosti pobytu na území České republiky; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie, občana jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo jeho rodinné příslušníky10a). Toto potvrzení nesmí být ke dni uzavření manželství starší 7 pracovních dnů.
10a)
Článek 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. 4. 2004 o právu občanů unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.“.
29.
V § 42 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Do zvláštní matriky se zapisují i partnerství uzavřená občany na území cizího státu.“.
30.
V nadpise dílu 6 se za slova „Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství“ doplňují slova „a vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do registrovaného partnerství“.
31.
Poznámka pod čarou č. 18 zní:
„18)
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
32.
V § 46 odst. 1 písm. g) se za slova „k uzavření manželství“ vkládají slova „, popřípadě ke vstupu do partnerství“.
33.
V § 46 odst. 1 písm. h) se za slovo „snoubence“ vkládají slova „, popřípadě druhé osoby, která chce vstoupit do partnerství“.
34.
V § 46 odst. 2 písm. f) se slova „úředně ověřený výpis z knihy registrovaného partnerství o tom, že partnerství8a) bylo zrušeno rozhodnutím soudu“ nahrazují slovy „pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství“.
35.
V § 47 se za slova „uzavření manželství“ vkládají slova „, vzniku partnerství“.
36.
V § 48 se za slova „uzavření manželství“ vkládají slova „, vzniku partnerství“.
37.
V § 54 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Stanoví-li tak mezinárodní smlouvy, současně se zápisem o narození, uzavření manželství nebo vstupem do partnerství cizince na území České republiky do matriční knihy se vydá rodný nebo oddací list anebo doklad o partnerství a zašle se do 3 pracovních dnů zastupitelskému úřadu cizího státu, jehož je narozená fyzická osoba, popřípadě osoba, která uzavřela manželství, anebo vstoupila do partnerství, státním občanem.“.
38.
§ 61 zní:
㤠61
Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat při jednání před orgány veřejné moci, Českou národní bankou, Veřejným ochráncem práv, Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, státními fondy a zdravotními pojišťovnami (dále jen „úřední styk“) jméno, popřípadě jména, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu.“.
39.
V § 62 odst. 2 se slovo „Občan“ nahrazuje slovy „Fyzická osoba“.
40.
V § 62 odst. 3 se slova „Občan, který“ nahrazují slovy „Fyzická osoba, která“.
41.
V § 62 odst. 4 se slovo „občana“ nahrazuje slovy „fyzické osoby“.
42.
§ 68 zní:
㤠68
Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu.“.
43.
V § 70 odstavec 2 zní:
„(2)
Fyzická osoba, jejíž příjmení jsou zapsána v knize narození nebo v knize manželství, může před matričním úřadem prohlásit, že bude užívat pouze jedno, popřípadě dvě příjmení. Za trvání manželství lze takovéto prohlášení učinit pouze souhlasným prohlášením manželů. Prohlásila-li fyzická osoba při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí, nelze prohlášením upustit od užívání společného příjmení, jestliže toto manželství trvá.“.
44.
V § 70 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3)
Prohlásila-li fyzická osoba při uzavírání manželství, že si ponechá své dosavadní příjmení, které je složeno z více příjmení, a tato příjmení užívají společné nezletilé děti manželů, prohlášení o upuštění od užívání příjmení lze za trvání manželství učinit pouze se souhlasem druhého manžela a vztahuje se i na společné nezletilé děti manželů.
(4)
Při zápisu manželství uzavřeného na území cizího státu zvláštní matrika na základě žádosti občana uvede jeho příjmení i příjmení jeho manžela v podobě uvedené na cizozemském matričním dokladu.
(5)
Postupem podle odstavce 4 zapíše zvláštní matrika i manželství, které bylo uzavřeno na území cizího státu přede dnem 1. července 2008.“.
45.
V § 76 odst. 1 písm. c) se slova „úředně ověřený výpis z knihy registrovaného partnerství o tom, že partnerství bylo zrušeno rozhodnutím soudu“ nahrazují slovy „pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství“.
46.
V § 81 se za slova „uzavření manželství“ vkládají slova „, vzniku partnerství“.
47.
V § 86 odst. 1 se slova „Občan, který“ nahrazuje slovy „Fyzická osoba, která“.
48.
V § 86 odst. 2 se slovo „občana“ nahrazuje slovy „fyzické osoby“.
49.
§ 87 zní:
㤠87
(1)
Pokud se žadateli podle § 12 vyhoví v plném rozsahu, rozhodnutí se písemně nevyhotovuje.
(2)
Pokud se žadateli podle § 5, § 8 odst. 8, § 8 odst. 9 písm. a), § 8 odst. 10, § 13, § 16 odst. 4, § 19, § 25 odst. 1 písm. a) nebo d), § 25 odst. 2, § 26 odst. 2 nebo 3, § 28, 45, 53, § 57 odst. 2, § 62 odst. 1, 3 nebo 5, § 63 odst. 2, § 64 odst. 1, § 69, 70, 71 nebo § 86 odst. 1 nevyhoví v plném rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí.“.
Čl. X
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. XI
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 140/2008 Sb., se mění takto:
1.
V části I v položce 3 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 2b zní:
„b) Vydání stejnopisu rodného, oddacího nebo úmrtního listu nebo dokladu o registrovaném partnerství2b)| Kč 100
---|---
2b)
Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.“.
2.
V části I v položce 3 v ustanovení „Předmětem poplatku není“ v bodě 1 se slova „vydání prvního listu rodného, oddacího nebo úmrtního uvedeného v písmenu b) této položky“ zrušují.
3.
V části I v položce 3 se v ustanovení „Předmětem poplatku není“ za bod 1 vkládá nový bod 2, který včetně poznámky pod čarou č. 6a zní:
„2.
Vydání prvního rodného, úmrtního nebo oddacího listu, vydání prvního dokladu o registrovaném partnerství, anebo vydání těchto matričních dokladů po provedení dodatečného záznamu o matriční skutečnosti6a), jíž se mění zápis v matriční knize již provedený.
6a)
§ 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.“.
Dosavadní body 2 a 3 se označují jako body 3 a 4.
4.
V části I v položce 11 v ustanovení „Osvobození“ se doplňuje nový bod 4, který zní:
„4.
Od poplatku podle této položky je osvobozena změna jména, popřípadě jmen a příjmení fyzické osoby, která je státním občanem České republiky a současně státním občanem jiného členského státu Evropské unie, na podobu, jakou jí umožňuje užívat právo a tradice druhého členského státu.“.
5.
V části I položka 12 zní:
„Položka 12
a) Uzavření manželství mezi snoubenci nebo vstup do registrovaného partnerství osobami, nemají-li trvalý pobyt na území České republiky | Kč 3 000
---|---
b) Uzavření manželství mezi snoubenci nebo vstup do registrovaného partnerství osobami, z nichž pouze jeden má trvalý pobyt na území České republiky | Kč 2 000
c) Vydání povolení uzavřít manželství mimo stanovenou dobu nebo mimo úředně určenou místnost | Kč 1 000
d) Vydání povolení učinit prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství2b) před jiným než příslušným matričním úřadem | Kč 1 000
e) Vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do registrovaného partnerství v cizině nebo s cizincem | Kč 500
Poznámky
1.
Poplatek podle písmen a) až d) této položky se vybírá jen od jednoho ze snoubenců nebo jen od jedné osoby vstupující do registrovaného partnerství.
2.
Poplatek podle písmen c) a d) této položky se vybírá jen jednou, povoluje-li se uzavření manželství mimo úředně určenou místnost a současně i mimo stanovenou dobu nebo povoluje-li se učinění prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství před jiným než příslušným matričním úřadem.
Osvobození
Od poplatku podle písmen c) a d) této položky jsou osvobozeny osoby těžce zdravotně postižené.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o životním a existenčním minimu
Čl. XII
V § 4 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo partneři podle zvláštního právního předpisu2a); za partnera se pro účely tohoto zákona považuje také partner, se kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu Evropské unie, pokud tyto právní předpisy upravují vzájemnou vyživovací povinnost mezi partnery“.
Poznámka pod čarou č. 2a zní:
„2a)
Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
Čl. XIII
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 53 odst. 3 písm. a) bodě 11 se za slova „rodinný stav“ doplňují slova „, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství“.
2.
V § 53 odst. 3 písm. a) se za bod 11 vkládá nový bod 12, který včetně poznámky pod čarou č. 39a zní:
„12.
datum a místo vzniku registrovaného partnerství39a), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,
39a)
Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní body 12 až 15 se označují jako body 13 až 16.
3.
V § 53 odst. 3 písm. a) bod 13 zní:
„13.
rodné číslo manžela, popřípadě partnera; je-li manželem, popřípadě partnerem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum jeho narození,“.
4.
V § 53 odst. 3 písm. b) bod 11 zní:
„11.
rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,“.
5.
V § 53 odst. 3 písm. b) se za bod 11 vkládá nový bod 12, který zní:
„12.
jméno, popřípadě jména, příjmení partnera, rodné číslo nebo datum narození partnera, datum a místo vzniku registrovaného partnerství39a), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,“.
Dosavadní body 12 až 20 se označují jako body 13 až 21.
6.
V § 53 odst. 3 písm. b) bod 18 zní:
„18.
jméno, popřípadě jména, příjmení nezletilého cizince, který byl cizinci s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho manželu, popřípadě partneru rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho manželem, popřípadě partnerem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem, popřípadě partnerem jeho poručníka je cizinec s povolením k pobytu na území České republiky,“.
7.
V § 53 odst. 3 písm. b) bodě 20 se za slovo „manžela“ vkládají slova „, popřípadě partnera“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. XIV
V § 40 odst. 7 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, se na konci věty první doplňují slova „nebo v registrovaném partnerství“.
ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. IX bodů 4, 5 a 44, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2008, a s výjimkou ustanovení čl. XIV, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Vlček v. r.
Topolánek v. r. |
Vyhláška č. 238/2008 Sb. | Vyhláška č. 238/2008 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 58/2006 Sb., o způsobu vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů
Vyhlášeno 30. 6. 2008, datum účinnosti 1. 7. 2008, částka 75/2008
* Čl. I - Vyhláška č. 58/2006 Sb., o způsobu vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2008
238
VYHLÁŠKA
ze dne 23. června 2008,
kterou se mění vyhláška č. 58/2006 Sb., o způsobu vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů
Česká národní banka stanoví podle § 199 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb., k provedení § 93 odst. 4 a 6:
Čl. I
Vyhláška č. 58/2006 Sb., o způsobu vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, se mění takto:
1.
V § 2 písm. d) bod 5 zní:
„5.
připsání zahraničního cenného papíru na účet vedený v zahraničí pro osobu vedoucí evidenci nebo odepsání zahraničního cenného papíru z účtu vedeného v zahraničí pro osobu vedoucí evidenci,“.
2.
V § 3 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Ustanovení odstavců 1 až 6 se nepoužijí pro zahraniční osoby, které mají povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb.“.
3.
V § 5 odst. 1 se slovo „zvláštních“ nahrazuje slovem „jiných“.
4.
V § 5 odst. 2 poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2)
Například § 4 odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.“.
5.
V § 5 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „(§ 28 zákona)“ nahrazují slovy „podle § 28 zákona“.
6.
V § 5 odst. 3 písm. b) se slova „povinné osobě svěřeny“ nahrazují slovy „povinnou osobou převzaty“ a za slova „zahraniční cenné papíry“ se vkládají slova „podle § 93 odst. 1 písm. c) zákona“.
7.
V § 6 odst. 1 písm. c) se slova „§ 2 písm. b)“ nahrazují slovy „podle § 2 odst. 1 písm. j)“ a hranaté závorky se zrušují.
8.
V § 6 odst. 1 písm. d) se slova „(§ 12, 15, 18 a 21)“ nahrazují slovy „podle § 12 odst. 1 a 2, § 15, 18 a 21“.
9.
V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
údaje o samostatně převoditelných právech podle § 12 odst. 3.“.
10.
V § 6 odstavec 3 zní:
„(3)
Účet vlastníka vedený pro fyzickou osobu, které nebylo přiděleno rodné číslo, obsahuje též označení, které fyzickou osobu v evidenci jednoznačně identifikuje. Majetkový účet vedený pro právnickou osobu, které nebylo přiděleno identifikační číslo, obsahuje též označení, které ji v evidenci jednoznačně identifikuje.“.
11.
V § 6 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „v samostatné evidenci“ zrušují.
12.
V § 6 odst. 4 písm. b) se slovo „a“ zrušuje.
13.
V § 6 odst. 4 písmeno c) zní:
„c)
údaje o investičních nástrojích podle § 12 odst. 1, § 15 odst. 1, § 18 odst. 1 a § 21 odst. 1,“.
14.
V § 6 se na konci odstavce 4 doplňuje písmeno d), které zní:
„d)
údaje o samostatně převoditelných právech podle § 12 odst. 3.“.
15.
V § 10 úvodní části ustanovení se slova „§ 12 odst. 3“ nahrazují slovy „podle § 12c odst. 1“ a slova „Komisi pro cenné papíry“ se nahrazují slovy „České národní bance“ a hranaté závorky se zrušují.
16.
V § 11 větě první se slova „podílové listy otevřeného podílového fondu“ nahrazují slovy „cenné papíry kolektivního investování“ a ve větě druhé se slova „svěření tohoto investičního nástroje třetí osobě“ nahrazují slovy „převzetí tohoto investičního nástroje třetí osobou“.
17.
V nadpisu části druhé se slova „PODÍLOVÝCH LISTŮ OTEVŘENÉHO PODÍLOVÉHO FONDU“ nahrazují slovy „CENNÝCH PAPÍRŮ KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ“.
18.
§ 12 až 14 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 5 znějí:
㤠12
Údaje evidované na majetkovém účtu o zaknihovaných cenných papírech kolektivního investování a samostatně převoditelných právech
(1)
Údaji o zaknihovaných cenných papírech kolektivního investování na majetkovém účtu jsou zejména
a)
druh cenného papíru,
b)
náležitosti cenného papíru stanovené jiným právním předpisem5),
c)
identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN); nebyl-li ISIN přidělen, jiné jednoznačné označení cenného papíru, pokud bylo přiděleno,
d)
počet kusů cenných papírů,
e)
omezení převoditelnosti cenného papíru stanovené emitentem.
(2)
Na účtu vlastníka se na základě příkazu oprávněné osoby evidují vedle údajů podle odstavce 1 údaje o
a)
zástavním právu k cennému papíru a údaj o osobě zástavního věřitele podle § 2 odst. 1 písm. j) zákona,
b)
osobě oprávněné vykonávat práva spojená s cenným papírem podle § 2 odst. 1 písm. j) zákona,
c)
pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat s cenným papírem, údaje o osobě podle § 2 odst. 1 písm. j) zákona, z jejíhož příkazu bylo nakládání s cenným papírem pozastaveno, a o době, na kterou je nakládání s cenným papírem pozastaveno,
d)
oddělení samostatně převoditelných práv od cenného papíru s uvedením, o jaké samostatně převoditelné právo se jedná, včetně jednoznačně rozlišujících údajů.
(3)
Údaji o samostatně převoditelných právech oddělených od zaknihovaného cenného papíru kolektivního investování, která se samostatně evidují na majetkovém účtu, jsou zejména
a)
určení samostatně převoditelného práva uvedením
1.
ISIN; nebo nebyl-li ISIN přidělen, jiného jednoznačného označení, pokud bylo přiděleno, nebo
2.
popisu, o jaké samostatně převoditelné právo se jedná, s jednoznačně rozlišujícími údaji, včetně identifikace cenného papíru, od něhož bylo samostatně převoditelné právo odděleno, údaji podle odstavce 1 písm. b) nebo c),
b)
počet jednotek samostatně převoditelného práva, pokud rozdělení práva na jednotky připadá v úvahu.
§ 13
Rekonciliace samostatné evidence a navazující evidence zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování
(1)
Osoba vedoucí samostatnou evidenci zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování ověří po závěrce každého provozního dne, zda se celkový počet zastupitelných cenných papírů evidovaných na majetkových účtech shoduje s celkovým počtem vydaných cenných papírů a zda se celkový počet samostatně převoditelných práv oddělených od cenných papírů, které jsou evidovány na majetkových účtech, shoduje s celkovým počtem vydaných samostatně převoditelných práv.
(2)
Osoba vedoucí navazující evidenci ověří po závěrce každého provozního dne, zda se celkový počet zastupitelných cenných papírů evidovaných na majetkových účtech shoduje s počtem zastupitelných cenných papírů evidovaných na účtu zákazníků vedeném v samostatné evidenci pro osobu vedoucí navazující evidenci a zda se celkový počet samostatně převoditelných práv oddělených od cenných papírů, které jsou evidovány na majetkových účtech, shoduje s celkovým počtem samostatně převoditelných práv evidovaných na účtu zákazníků v samostatné evidenci pro osobu vedoucí navazují evidenci.
§ 14
Vedení evidence emise zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování
(1)
Jsou-li v samostatné evidenci na majetkových účtech zapsány zaknihované cenné papíry kolektivního investování, osoba vedoucí samostatnou evidenci vede pro emitenta těchto cenných papírů evidenci emise.
(2)
Evidence emise zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování obsahuje
a)
údaje stanovené v § 12 odst. 1 písm. a) až c) a e),
b)
údaj o celkovém počtu cenných papírů vydaných v emisi,
c)
údaje o vlastnících cenných papírů podle § 2 odst. 1 písm. j) zákona,
d)
údaj o počtu cenných papírů jednotlivých vlastníků,
e)
údaje o spoluvlastnících cenného papíru podle § 2 odst. 1 písm. j) zákona a velikosti jejich spoluvlastnických podílů, pokud se podle § 6 odst. 2 zapisují na majetkových účtech,
f)
údaje podle § 12 odst. 2.
(3)
Údaje podle odstavce 2 písm. c) až f) jsou v evidenci emise zaznamenávány pouze při vystavení výpisu z evidence emise.
(4)
Výpis z evidence emise se vystavuje podle stavu k závěrce provozního dne, k němuž emitent o výpis z evidence požádal. Výpis z evidence emise obsahuje
a)
údaj, že se jedná o výpis z evidence emise v samostatné evidenci investičních nástrojů,
b)
údaje o osobě vedoucí samostatnou evidenci podle § 2 odst. 1 písm. j) zákona, která výpis z evidence emise vystavila,
c)
údaje evidované v evidenci emise podle odstavce 2 písm. a) až e) a § 12 odst. 2 písm. a), b) a d); uvedení údajů podle § 12 odst. 1 písm. b) není třeba, je-li ve výpise z evidence emise uveden údaj podle § 12 odst. 1 písm. c) ve spojení s obchodní firmou emitenta,
d)
provozní den, ke kterému je výpis z evidence emise vystaven,
e)
den, ve kterém je výpis z evidence emise vystaven.
(5)
Výpis z evidence emise vystavený pro účely přeměny podoby zaknihovaného cenného papíru kolektivního investování obsahuje vedle údajů podle odstavce 4 údaje o pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat s cenným papírem, údaje o osobě podle § 2 odst. 1 písm. j) zákona nebo označení soudu nebo státního orgánu, z jejichž příkazu bylo nakládání s cenným papírem pozastaveno, a o době, na kterou je nakládání s cenným papírem pozastaveno.
(6)
Osoba vedoucí navazující evidenci poskytne na žádost osoby vedoucí samostatnou evidenci pro účely výpisu z evidence emise zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování údaje podle odstavce 3 písm. c) až f), odstavce 4 písm. d) a e) a odstavce 5.
(7)
Pro samostatně převoditelná práva oddělená od zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování podle § 12 odst. 3 se použijí odstavce 1 až 6 obdobně.
5)
Zákon č. 189/2004 Sb. a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.
19.
V § 15 odst. 2 písm. a) a § 18 odst. 2 písm. a) se slova „spojených s cenným papírem“ nahrazují slovy „od cenného papíru s uvedením, o jaké samostatně převoditelné právo se jedná, včetně jednoznačně rozlišujících údajů“.
20.
V § 17 odst. 2, § 20 odst. 2 a § 22 se slova „účtech vlastníků“ nahrazují slovy „majetkových účtech“.
21.
V § 21 odst. 1 písm. b) se slovo „zvláštním“ nahrazuje slovem „jiným“ a za slovo „předpisem“ se vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 5.
22.
V § 23 odst. 2 se slovo „pravdivost“ nahrazuje slovem „správnost“ a slova „podílových listů“ se nahrazují slovy „cenných papírů kolektivního investování“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2008.
Guvernér:
doc. Ing. Tůma, CSc. v. r. |
Vyhláška č. 231/2008 Sb. | Vyhláška č. 231/2008 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací
Vyhlášeno 30. 6. 2008, datum účinnosti 1. 7. 2008, částka 75/2008
* Čl. I - Vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 2008
231
VYHLÁŠKA
ze dne 19. června 2008,
kterou se mění vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 150 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, k provedení § 29 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích:
Čl. I
Vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, se mění takto:
1.
V § 5 odst. 6 se za slova „podle § 4 odst. 2“ vkládají slova „s mezinárodním přestupným znakem podle § 4 odst. 3“.
2.
V § 7 odstavec 2 zní:
„(2)
Lehce zapamatovatelným číslem se pro účely této vyhlášky rozumí každé telefonní číslo ve formátech uvedených v příloze č. 1 a každé třímístné, čtyřmístné, pětimístné zkrácené telefonní číslo nebo evropské harmonizované číslo.“.
3.
V § 8 se věta druhá nahrazuje větou „Po volbě kódu volby operátora nebo při nastaveném kódu předvolby operátora se při uskutečňování národního volání volí a předává telefonní číslo bez mezinárodního přestupného znaku podle § 4 odst. 3 a bez kódu země podle § 4 odst. 2.“.
4.
§ 9 včetně nadpisu zní:
㤠9
Mezinárodní identifikátor účastníka mobilní telefonní sítě
(1)
Mezinárodní identifikátor účastníka mobilní telefonní sítě identifikuje účastníka v mobilní telefonní síti podle doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU-T E.212.
(2)
Mezinárodní identifikátor účastníka mobilní telefonní sítě se skládá z kódu země mobilní telefonní sítě, kódu mobilní telefonní sítě a identifikačního čísla účastníka mobilní telefonní sítě. Pro Českou republiku je stanoven kód země mobilní telefonní sítě 230. Formát mezinárodního identifikátoru účastníka mobilní telefonní sítě je uveden v příloze č. 1.“.
5.
V § 25 se slovo „mobilní“ zrušuje.
6.
V příloze č. 1 v bodě 4.5 Zkrácená telefonní čísla pro přístup ke službám s kódem SAC=15 v popisu čísla 153 se slova „dopravní tísňové volání“ nahrazují slovy „národní tísňové volání“.
7.
V příloze č. 1 v bodě 6 Přístupové kódy k síti elektronických komunikací se u DNe 976, v části popisu Síť elektronických komunikací, za slova „Přístup k“ vkládají slova „veřejné datové síti a k“.
8.
V příloze č. 1 v bodě 7 Přístupové kódy ke službě elektronických komunikací v poznámce u přístupového kódu ke službě SAC=800 se slova „určuje poskytovatele přístupu ke službě na účet volaného“ zrušují.
9.
V příloze č. 1 v bodě 7 Přístupové kódy ke službě elektronických komunikací text poznámky u přístupového kódu ke službě SAC=908 zní: „Kombinace číslic A, B určuje výši ceny za jedno volání, včetně DPH.“.
10.
V příloze č. 1 bod 9 zní:
„9.
Přístupové kódy k neveřejným telefonním sítím a neveřejným komunikačním sítím
Přístupové kódy | Druh neveřejných sítí | Poznámka
---|---|---
9500 až 9599 | Přístup k neveřejným telefonním sítím | Délka telefonního čísla je 9 číslic.
972 až 974 | Přístup k neveřejným telefonním sítím | Délka telefonního čísla je 9 číslic.
975 | Rezerva přístupu k neveřejným telefonním sítím |
980 | Přístup k virtuální neveřejné telefonní síti (VPN) | Délka telefonního čísla je 9 až 12 číslic.
981 až 982 | Rezerva pro přístup k virtuální neveřejné telefonní síti (VPN) |
983 | Přístup k virtuální neveřejné telefonní síti (VPN) | Délka telefonního čísla je 7 číslic.
984 až 988 | Rezerva pro přístup k virtuální neveřejné komunikační síti (VPN) |
9890 až 9899 | Přístup k virtuální neveřejné komunikační síti (VPN) | Délka telefonního čísla je 9 číslic.
990 až 999 | Rezerva |
“.
11.
V příloze č. 1 v bodě 11 v nadpisu se slovo „veřejné“ zrušuje.
12.
V příloze č. 1 v bodě 11 v popisu MCC se slovo „veřejné“ zrušuje.
13.
V příloze č. 1 v bodě 11 v popisu MNC se slovo „veřejné“ zrušuje.
14.
V příloze č. 4 v bodě 2 Formát kódu signalizačního zařízení bodu přechodové signalizační sítě se signalizačním systémem č. 7 v poznámce se slovo „mezinárodního“ zrušuje.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti 1. července 2008.
Ministr:
Ing. Říman v. r. |
Zákon č. 230/2008 Sb. | Zákon č. 230/2008 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 30. 6. 2008, datum účinnosti 1. 7. 2008, částka 74/2008
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně dalších zákonů
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o bankách
* ČÁST SEDMÁ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o dluhopisech
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o komoditních burzách
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o auditorech
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST TŘINÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.)
230
ZÁKON
ze dne 5. června 2008,
kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Čl. I
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb. a zákona č. 126/2008 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 a 2 zní:
㤠1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropských společenství2) a upravuje poskytování služeb v oblasti kapitálového trhu, ochranu kapitálového trhu a investorů a veřejnou nabídku cenných papírů.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/6/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a tržní manipulaci (zneužívání trhu).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/31/ES.
Směrnice Komise 2004/72/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o uznávané tržní postupy, definici důvěrné informace ve vztahu ke komoditním derivátům, sestavení seznamů zasvěcených osob, oznamování transakcí odpovědných řídících osob a oznamování podezřelých transakcí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění).
Směrnice Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice.
2)
Nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů.
Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1787/2006 a č. 211/2007.
Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 1a až 1h se označují jako poznámky pod čarou č. 3 až 10, dosavadní poznámka pod čarou č. 1f (§ 107a odst. 2) se označuje jako poznámka pod čarou č. 11, dosavadní poznámka pod čarou č. 1a [§ 115 odst. 1 písm. k)] se označuje jako poznámka pod čarou č. 12, dosavadní poznámky pod čarou č. 1j a 1k se označují jako poznámky pod čarou č. 13 a 14, dosavadní poznámky pod čarou č. 2 a 3 se označují jako poznámky pod čarou č. 15 a 16, dosavadní poznámka pod čarou č. 1l se označuje jako poznámka pod čarou č. 17, dosavadní poznámky pod čarou č. 4, 4a, 4b a 4c se označují jako poznámky pod čarou č. 18 až 21 a dosavadní poznámky pod čarou č. 5 a 6 se označují jako poznámky pod čarou č. 22 a 23, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
2.
§ 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 2a a 2b zní:
㤠2
Vymezení některých pojmů
(1)
V tomto zákoně se rozumí
a)
vedoucí osobou člen statutárního orgánu, statutární orgán, výkonný ředitel právnické osoby nebo osoba, která jiným způsobem skutečně řídí činnost právnické osoby,
b)
osobou s řídící pravomocí
1.
vedoucí osoba,
2.
dozorčí rada nebo jiný dozorčí orgán,
3.
člen dozorčí rady nebo jiného dozorčího orgánu,
4.
osoba, která v rámci emitenta činí rozhodnutí, které může ovlivnit budoucí vývoj a podnikovou strategii emitenta, a která má přístup k vnitřním informacím,
c)
osobou se zvláštním vztahem k obchodníkovi s cennými papíry
1.
vedoucí osoba obchodníka s cennými papíry,
2.
vázaný zástupce (§ 32a) obchodníka s cennými papíry a jeho vedoucí osoby,
3.
investiční zprostředkovatel (§ 29) obchodníka s cennými papíry,
4.
zaměstnanec obchodníka s cennými papíry, který se podílí na poskytování hlavních investičních služeb,
5.
zaměstnanec vázaného zástupce obchodníka s cennými papíry, který se podílí na poskytování hlavních investičních služeb,
6.
fyzická osoba jiná než uvedená v bodech 1 až 4, která se podílí na poskytování hlavních investičních služeb obchodníka s cennými papíry a která svou činnost uskutečňuje podle příkazů obchodníka s cennými papíry,
7.
fyzická osoba, která se přímo podílí na činnostech, jejichž výkonem obchodník s cennými papíry pověřil třetí osobu v souvislosti s poskytováním hlavních investičních služeb,
8.
osoba, která v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce, vytváří věcný obsah analýzy investičních příležitostí,
d)
nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím jiné osoby nebo skupiny osob jednajících ve shodě,
e)
kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech osoby nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 % nebo umožňuje uplatňovat významný vliv na její řízení,
f)
úzkým propojením vztah mezi osobami,
1.
z nichž jedna osoba má přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jiné osoby, který představuje alespoň 20 %,
2.
z nichž jedna osoba ovládá jinou osobu, nebo
3.
ovládanými stejnou osobou,
g)
klamavou informací informace způsobilá vyvolat klamnou představu o předmětu, jehož se týká; klamavou informací je i informace pravdivá, která vzhledem k souvislosti, v níž byla použita, může uvést v omyl,
h)
majetkem zákazníka peněžní prostředky a investiční nástroje, které má obchodník s cennými papíry ve své moci za účelem poskytnutí investiční služby, a peněžní prostředky a investiční nástroje získané za tyto hodnoty pro zákazníka; majetkem zákazníka nejsou vklady podle zákona upravujícího činnost bank, o kterých účtuje obchodník s cennými papíry, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky,
i)
počátečním kapitálem součet
1.
splaceného základního kapitálu,
2.
splaceného emisního ážia,
3.
povinných rezervních fondů,
4.
ostatních rezervních fondů vytvořených ze zisku po zdanění, s výjimkou rezervních fondů účelově vytvořených,
5.
rozdílu nerozděleného zisku z předchozích období, uvedeného v účetní závěrce ověřené auditorem a schválené valnou hromadou, o jehož rozdělení valná hromada nerozhodla, a neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulá účetní období,
j)
údaji o osobě
1.
u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
2.
u fyzické osoby jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresa bydliště; u podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku obchodní firma, popřípadě místo podnikání, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
k)
osobním obchodem obchod s investičním nástrojem uzavřený osobou se zvláštním vztahem k obchodníkovi s cennými papíry nebo na její účet, jestliže osoba se zvláštním vztahem k obchodníkovi s cennými papíry jedná nad rámec svých pracovních povinností nebo se obchod uzavírá na účet
1.
této osoby,
2.
osoby blízké podle občanského zákoníku,
3.
osoby, se kterou je úzce propojena, nebo
4.
jiné osoby, jestliže osoba se zvláštním vztahem k obchodníkovi s cennými papíry má přímý nebo nepřímý hmotný zájem na výsledku obchodu, který není poplatkem ani odměnou za provedení obchodu,
l)
kótovaným investičním nástrojem investiční nástroj přijatý k obchodování na regulovaném trhu s investičními nástroji (dále jen „regulovaný trh“) se sídlem v členském státě Evropské unie.
(2)
Převodním místem je
a)
regulovaný trh,
b)
mnohostranný obchodní systém,
c)
obchodník s cennými papíry provádějící systematickou internalizaci (§ 17a odst. 1),
d)
tvůrce trhu nebo jiný poskytovatel likvidity, pokud nejde o činnost na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému nebo pro obchodníka s cennými papíry provádějícího systematickou internalizaci (§ 17a odst. 1), nebo
e)
zahraniční převodní místo, jehož předmět činnosti je obdobný předmětu činnosti některého z převodních míst uvedených v písmenech a) až d).
(3)
V tomto zákoně se dále rozumí
a)
komoditou komodita podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů2a),
b)
portfoliovým obchodem portfoliový obchod podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů2b).
2a)
Čl. 2 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.
2b)
Čl. 2 odst. 6 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.“.
3.
Za § 2 se vkládají nové § 2a až 2d, které včetně nadpisů znějí:
㤠2a
Profesionální zákazník
(1)
Profesionálním zákazníkem se v tomto zákoně rozumí
a)
banka a instituce elektronických peněz,
b)
spořitelní a úvěrní družstvo,
c)
obchodník s cennými papíry,
d)
pojišťovna,
e)
zajišťovna,
f)
investiční společnost,
g)
investiční fond,
h)
penzijní fond,
i)
osoba, která jako svou rozhodující činnost provádí sekuritizaci,
j)
osoba, která obchoduje na vlastní účet s investičními nástroji za účelem snížení rizika (hedging) z obchodů s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. d) až k) a tato činnost patří mezi její rozhodující činnosti,
k)
osoba, která obchoduje na vlastní účet s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. g) až i) nebo komoditami a tato činnost patří mezi její rozhodující činnosti,
l)
právnická osoba, která je příslušná hospodařit s majetkem státu při zajišťování nákupu, prodeje nebo správy jeho pohledávek nebo jiných aktiv, anebo při restrukturalizaci obchodních společností nebo jiných právnických osob s majetkovou účastí státu,
m)
zahraniční osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech a) až l),
n)
stát nebo členský stát federace,
o)
Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka a
p)
Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Evropská investiční banka nebo jiná mezinárodní finanční instituce.
(2)
Profesionálním zákazníkem se v tomto zákoně dále rozumí
a)
právnická osoba založená za účelem podnikání, která podle poslední účetní závěrky splňuje alespoň 2 ze 3 kritérií, kterými jsou
1.
celková výše aktiv odpovídající částce alespoň 20 000 000 EUR,
2.
čistý roční obrat odpovídající částce alespoň 40 000 000 EUR,
3.
vlastní kapitál odpovídající částce alespoň 2 000 000 EUR,
b)
zahraniční osoba založená za účelem podnikání, která splňuje podmínky stanovené v písmenu a).
(3)
Zákazník podle odstavců 1 a 2 se považuje za zákazníka, který není profesionálním zákazníkem v rozsahu obchodů s investičním nástrojem nebo investičních služeb, na kterém se s obchodníkem s cennými papíry dohodnou. Z dohody musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. V případě, že tato dohoda nebyla uzavřena v písemné formě, je obchodník s cennými papíry povinen tomuto zákazníkovi vydat na jeho žádost potvrzení o skutečnostech uvedených ve větě druhé.
(4)
Zákazník uvedený v odstavcích 1 a 2 se považuje za zákazníka, který není profesionálním zákazníkem také v případě, kdy mu obchodník s cennými papíry bez jeho žádosti sdělí, že jej za takového zákazníka považuje. Ze sdělení zákazníkovi musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká.
§ 2b
Profesionální zákazník na žádost
(1)
Profesionálním zákazníkem se v tomto zákoně rozumí také osoba,
a)
která obchodníka s cennými papíry požádá, aby s ní zacházel jako s profesionálním zákazníkem, a ten se žádostí souhlasí a
b)
která splňuje alespoň 2 z těchto 3 kritérií:
1.
provedla za každé z posledních 4 po sobě jdoucích čtvrtletí na příslušném regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie nebo v příslušném mnohostranném obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie obchody s investičním nástrojem, jehož se žádost týká, ve významném objemu a v průměrném počtu alespoň 10 obchodů za čtvrtletí,
2.
objem jejího majetku tvořeného peněžními prostředky a investičními nástroji odpovídá částce alespoň 500 000 EUR,
3.
vykonávala po dobu nejméně jednoho roku nebo vykonává v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce činnost v oblasti finančního trhu, která vyžaduje znalost obchodů nebo služeb, jichž se žádost týká.
(2)
Žádost podle odstavce 1 písm. a) musí mít písemnou formu a musí z ní být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. Přílohou žádosti je písemné prohlášení žadatele o tom, že si je vědom, že
a)
tato změna může znamenat ztrátu nároku na náhradu ze zahraničního garančního systému účelem obdobnému systému zabezpečovanému Garančním fondem obchodníků s cennými papíry,
b)
povinnosti stanovené v § 15 až 15r ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi plní obchodník s cennými papíry v užším rozsahu než ve vztahu k zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem; na tyto skutečnosti obchodník s cennými papíry žadatele výslovně upozorní.
(3)
Obchodník s cennými papíry může souhlas podle odstavce 1 písm. a) udělit, pokud se ujistí, že žadatel splňuje kritéria uvedená v odstavci 1 písm. b) a má ohledně obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo investiční služby, jichž se žádost týká, potřebné zkušenosti a odborné znalosti, je schopen činit vlastní investiční rozhodnutí a chápe související rizika.
(4)
Profesionální zákazník uvedený v odstavci 1 se považuje za zákazníka, který není profesionálním zákazníkem, pokud o to obchodníka s cennými papíry požádá. Ze žádosti musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se taková žádost týká. Této žádosti obchodník s cennými papíry vyhoví.
(5)
Obchodník s cennými papíry průběžně ověřuje a pravidelně hodnotí, zda profesionální zákazník podle odstavce 1 nepřestal splňovat podmínky uvedené v odstavci 3.
(6)
Zákazník uvedený v odstavci 1 se považuje za zákazníka, který není profesionálním zákazníkem také tehdy, kdy mu obchodník s cennými papíry bez jeho žádosti sdělí, že jej za takového zákazníka považuje. Ze sdělení zákazníkovi musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká.
§ 2c
(1)
Pro účely vyžadování informací obchodníkem s cennými papíry od zákazníka při poskytování investiční služby (§ 15h až 15k) se má za to, že profesionální zákazník má odborné znalosti a zkušenosti v oblasti investic k tomu, aby činil vlastní investiční rozhodnutí a vyhodnocoval rizika, která podstupuje v souvislosti s investiční službou nebo obchodem s investičním nástrojem, pro které je profesionálním zákazníkem.
(2)
Pro účely poskytování investičního poradenství se má za to, že profesionální zákazník uvedený v § 2a odst. 1 a 2 má finanční zázemí k tomu, aby podstupoval související investiční rizika, odpovídající jeho investičním cílům.
§ 2d
(1)
Obchodník s cennými papíry není povinen při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) plnit ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi uvedenému v § 2a odst. 1 povinnosti stanovené v § 15 až 15r. Za profesionálního zákazníka, ve vztahu ke kterému není obchodník s cennými papíry při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) povinen plnit povinnosti stanovené v § 15 až 15r, se považuje, pokud s tím výslovně souhlasí, i fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, ve vztahu ke které podle právního řádu tohoto členského státu není zahraniční osoba, která má povolení tohoto členského státu k poskytování investičních služeb, povinna bez její žádosti při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) plnit povinnosti obdobné povinnostem stanoveným v § 15 až 15r. Ze souhlasu musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká.
(2)
Obchodník s cennými papíry není povinen při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) plnit ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi uvedenému v § 2a odst. 2 a § 2b odst. 1 povinnosti stanovené v § 15 až 15r, pokud o to takový profesionální zákazník písemně požádá. Ze žádosti musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká.
(3)
Obchodník s cennými papíry je povinen při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) plnit povinnosti stanovené v § 15 až 15r ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi, ve vztahu ke kterému je neplní ve smyslu odstavce 1 nebo 2, pokud o to tento zákazník obchodníka s cennými papíry písemně požádá. Z takové žádosti musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká.
(4)
Povinnosti stanovené v § 15 až 15r je obchodník s cennými papíry při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) oprávněn plnit i vůči zákazníkovi, ve vztahu ke kterému je ve smyslu odstavce 1 nebo 2 není jinak povinen plnit. Přitom musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se tento postup obchodníka s cennými papíry týká.
(5)
Profesionální zákazník, ve vztahu ke kterému není obchodník s cennými papíry povinen při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) plnit ve smyslu odstavce 1 nebo 2 povinnosti stanovené v § 15 až 15r, se považuje za zákazníka, který není profesionálním zákazníkem, také tehdy, kdy mu obchodník s cennými papíry bez jeho žádosti sdělí, že jej za takového zákazníka považuje. Přitom musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se tento postup obchodníka s cennými papíry týká.“.
4.
Nadpis části druhé zní: „INVESTIČNÍ NÁSTROJE A INVESTIČNÍ SLUŽBY“.
5.
V § 3 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke kurzu nebo hodnotě cenných papírů, měnovým kurzům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu, jakož i jiným derivátům, finančním indexům či finančním kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, a ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo na dodání majetkové hodnoty, k níž se jejich hodnota vztahuje,“.
6.
V § 3 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až k), která znějí:
„e)
nástroje umožňující přenos úvěrového rizika,
f)
finanční rozdílové smlouvy,
g)
opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích, není-li využití tohoto práva odvislé od platební neschopnosti nebo jiné obdobné nemožnosti plnění,
h)
opce, futures, swapy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na dodání této komodity, a se kterými se obchoduje na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie nebo v mnohostranném obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie,
i)
opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na dodání této komodity, které nejsou uvedené v písmenu h), nejsou určené pro obchodní účely a mají znaky jiných derivátových investičních nástrojů; zejména jde o ty, které jsou zúčtovány a vypořádány prostřednictvím vypořádacího systému nebo je jejich součástí dohoda o výzvě k doplnění zajištění,
j)
opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke klimatickým ukazatelům, přepravním tarifům, emisním povolenkám nebo míře inflace a dalším ekonomickým ukazatelům uveřejněným na úseku oficiální statistiky, a z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích, není-li využití tohoto práva odvislé od platební neschopnosti nebo jiné obdobné nemožnosti plnění,
k)
nástroje, jejichž hodnota se vztahuje k majetkovým hodnotám, právům, závazkům, indexům nebo kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, které nejsou uvedené v písmenu j), nejsou určené pro obchodní účely a mají znaky jiných derivátových investičních nástrojů; zejména jde o ty, které jsou obchodovány na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie nebo v mnohostranném obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie, jsou zúčtovány a vypořádány prostřednictvím vypořádacího systému nebo je jejich součástí dohoda o výzvě k doplnění zajištění.“.
7.
V § 3 odstavce 2 až 5 včetně poznámky pod čarou č. 2c znějí:
„(2)
Investičními cennými papíry jsou cenné papíry, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu. Investičními cennými papíry jsou zejména
a)
akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě,
b)
dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky,
c)
cenné papíry nahrazující cenné papíry uvedené v písmenech a) a b),
d)
cenné papíry opravňující k nabytí nebo zcizení investičních cenných papírů uvedených v písmenech a) a b),
e)
cenné papíry, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích a jejichž hodnota je určena hodnotou investičních cenných papírů, měnových kurzů, úrokových sazeb, úrokových výnosů, komodit nebo finančních indexů či jiných kvantitativně vyjádřených ukazatelů.
(3)
Investičními nástroji nejsou platební nástroje.
(4)
Jeden investiční nástroj může podle svých vlastností vykázat znaky více druhů investičních nástrojů.
(5)
Případy, kdy investiční nástroj uvedený v odstavci 1 písm. i) a k) není určen pro obchodní účely a kdy má znaky jiných derivátových investičních nástrojů, vymezuje přímo použitelný předpis Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů2c).
2c)
Čl. 38 a 39 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.“.
8.
V § 4 odst. 1 se za slova „hlavní investiční služby“ vkládají slova „a činnosti (dále jen „hlavní investiční služby“)“ a slova „třetím osobám“ se zrušují.
9.
V § 4 odst. 2 písm. b) se slova „jiné osoby“ nahrazují slovem „zákazníka“.
10.
V § 4 odst. 2 písmena d) a e) znějí:
„d)
obhospodařování majetku zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání,
e)
investiční poradenství týkající se investičních nástrojů.“.
11.
V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až h), která znějí:
„f)
provozování mnohostranného obchodního systému,
g)
upisování nebo umisťování investičních nástrojů se závazkem jejich upsání,
h)
umisťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání.“.
12.
V § 4 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb,“.
13.
V § 4 odst. 3 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena b) až g).
14.
V § 4 odst. 3 písmeno d) zní:
„d)
poskytování investičních doporučení a analýz investičních příležitostí nebo podobných obecných doporučení týkajících se obchodování s investičními nástroji,“.
15.
V § 4 odst. 3 písm. f) se slovo „emisí “ nahrazuje slovy „nebo umisťováním“.
16.
V § 4 odst. 3 písmeno g) zní:
„g)
služba obdobná investiční službě, která se týká majetkové hodnoty, k níž je vztažena hodnota investičního nástroje uvedeného v § 3 odst. 1 písm. g) až k) a která souvisí s poskytováním investičních služeb.“.
17.
V § 4 odstavce 4 až 6 znějí:
„(4)
Investiční služba přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů zahrnuje i zprostředkování obchodů s investičními nástroji.
(5)
Investičním poradenstvím týkajícím se investičních nástrojů je poskytování individualizovaného poradenství, které směřuje přímo či nepřímo k nákupu, prodeji, úpisu, umístění, vyplacení, držbě nebo jinému nakládání s konkrétním investičním nástrojem nebo nástroji nebo k uplatnění práva na takové nakládání, a to bez ohledu na to, zda je poskytováno z podnětu zákazníka nebo potenciálního zákazníka či obchodníka s cennými papíry.
(6)
Investiční služba úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb zahrnuje též vedení evidence navazující na centrální evidenci cenných papírů (§ 92), vedení samostatné evidence investičních nástrojů nebo vedení evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů (§ 93).“.
18.
V § 4 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí:
„(7)
Analýzou investičních příležitostí se rozumí informace,
a)
která přímo či nepřímo doporučuje investiční strategii nebo investiční příležitost týkající se konkrétního investičního nástroje nebo emitenta investičního nástroj a
b)
kterou může adresát vzhledem k okolnostem považovat za objektivní a nezávislé doporučení takové investiční strategie nebo investiční příležitosti.
(8)
Součástí analýzy investičních příležitostí, která je určena pro veřejnost nebo jejíž uveřejnění lze důvodně předpokládat, musí být stanovisko ohledně současné nebo budoucí hodnoty nebo ceny takových investičních nástrojů.
(9)
Analýza investičních příležitostí může být zároveň i investičním doporučením.“.
19.
Za § 4 se vkládají nové § 4a a 4b, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2d znějí:
㤠4a
Hlavní investiční služby a doplňkovou investiční službu uvedenou v § 4 odst. 3 písm. a) nesmí nikdo poskytovat bez povolení vydaného Českou národní bankou, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak.
§ 4b
Výjimky z povolení k poskytování investičních služeb
(1)
K poskytování investiční služby se nevyžaduje povolení podle tohoto zákona,
a)
jde-li o hlavní investiční službu nebo doplňkovou investiční službu uvedenou v § 4 odst. 3 písm. a) a tyto služby jsou poskytovány
1.
výhradně osobám, které ovládají osobu poskytující investiční službu, osobám, které jsou ovládány osobou poskytující investiční službu, nebo osobám ovládaným stejnou osobou jako osoba poskytující investiční službu, nebo
2.
pouze příležitostně, a to v souvislosti s výkonem jiné profesní nebo podnikatelské činnosti, pokud jiný právní předpis upravující tyto činnosti poskytování takové investiční služby nezakazuje,
b)
jde-li o hlavní investiční službu nebo doplňkovou investiční službu uvedenou v § 4 odst. 3 písm. a), týkající se investičních nástrojů uvedených v § 3 odst. 1 písm. g) až k), pokud jsou tyto služby poskytovány v souvislosti s rozhodující činností poskytovatele, přičemž
1.
rozhodující činností poskytovatele není poskytování hlavní investiční služby a
2.
poskytování hlavní investiční služby nebo doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. a) nepatří mezi rozhodující činnosti osoby, která ovládá poskytovatele, osoby, která je poskytovatelem ovládána, nebo osoby ovládané stejnou osobou jako poskytovatel,
c)
jde-li o obchodování na vlastní účet s investičními nástroji, pokud je prováděno osobou, která neposkytuje jinou hlavní investiční službu,
d)
jde-li o obchodování na vlastní účet s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. g) až i), pokud provádění této činnosti nebo obchodování na vlastní účet s komoditami patří mezi rozhodující činnosti osoby, která je provádí, a pokud tato osoba neposkytuje jinou hlavní investiční službu; to neplatí, pokud osoba obchodující na vlastní účet s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. g) až i) nebo komoditami ovládá osobu poskytující hlavní investiční službu, je ovládána osobou poskytující hlavní investiční službu nebo poskytují-li osoby, ovládané stejnou osobou jako osoba obchodující na vlastní účet s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. g) až i) nebo s komoditami, hlavní investiční služby, nebo
e)
jde-li o shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti za účelem jejich společného investování nebo jde-li o činnosti a služby depozitáře, vztahující se k takovému shromažďování2d).
(2)
K obchodování na vlastní účet s investičními nástroji se vyžaduje povolení podle tohoto zákona, je-li prováděno tvůrcem trhu (odstavec 3); to neplatí, pokud tvůrce trhu obchoduje s investičními nástroji
a)
na vlastní účet v souvislosti se svou rozhodující činností a obchodování na vlastní účet nepatří mezi rozhodující činnosti osoby, která ovládá tvůrce trhu, osoby, která je ovládána tvůrcem trhu, nebo osob ovládaných stejnou osobou jako tvůrce trhu,
b)
na vlastní účet výhradně za účelem snížení rizika z obchodů uzavřených na trhu s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. d) až k),
c)
na vlastní účet výlučně s účastníky příslušného trhu investičních nástrojů a vypořádání obchodů s těmito investičními nástroji je zaručeno účastníky vypořádacího systému takového trhu, nebo
d)
na účet jiných účastníků trhu s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. d) až k) nebo pro ně vytváří ceny a vypořádání těchto obchodů je zaručeno účastníky vypořádacího systému takového trhu.
(3)
Tvůrcem trhu se v tomto zákoně rozumí osoba, která na finančním trhu obchoduje na vlastní účet s investičními nástroji tak, že průběžně nabízí účastníkům příslušného trhu nebo jeho části příležitost uzavřít s ní obchod týkající se investičního nástroje za jí stanovenou cenu. Tvůrcem trhu podle odstavce 2 je vždy i osoba, která pravidelně a systematicky mimo regulovaný trh se sídlem v členském státě Evropské unie nebo mimo mnohostranný obchodní systém provozovaný osobou se sídlem v členském státě Evropské unie nabízí třetím osobám příležitost uzavřít s ní obchod týkající se investičního nástroje.
2d)
Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.“.
20.
V části druhé hlavě druhé se označení dílu 2 včetně nadpisu zrušuje.
Dosavadní díly 3 až 5 se označují jako díly 2 až 4.
21.
V § 6 odst. 1 se na konci textu úvodní části ustanovení doplňují slova „nebo společnosti s ručením omezeným,“.
22.
V § 6 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
která, pokud se jedná o akciovou společnost, vydává pouze listinné akcie na jméno nebo zaknihované akcie; tím není dotčeno ustanovení jiného právního předpisu o podobě prioritních akcií vydávaných bankou nebo, pokud se jedná o společnost s ručením omezeným, která má zřízenu dozorčí radu a tato dozorčí rada má takové pravomoci, jako jsou pravomoci dozorčí rady akciové společnosti podle obchodního zákoníku,“.
23.
V § 6 odst. 1 písm. c) se za slovo „původ“ vkládají slova „počátečního kapitálu včetně“.
24.
V § 6 odst. 1 písmena d) až f) znějí:
„d)
která předloží
1.
plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými propočty,
2.
návrh organizačního uspořádání obchodníka s cennými papíry,
3.
návrh pravidel obezřetného poskytování investičních služeb, která splňují požadavky tohoto zákona,
4.
návrh pravidel jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky, která splňují požadavky tohoto zákona,
e)
která má, v rozsahu, v jakém hodlá investiční služby poskytovat, věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry a pro plnění jeho povinností, zejména v oblasti pravidel činnosti a hospodaření obchodníka s cennými papíry,
f)
která má splacený základní kapitál, nejméně 2 vedoucí osoby a jejíž vedoucí osoby splňují podmínky schvalování vedoucích osob stanovené v § 10,“.
25.
V § 6 odst. 1 písm. g) se slovo „zdravého“ nahrazuje slovem „řádného“.
26.
V § 6 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
která, pokud žádá o povolení k poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. f), předloží
1.
návrh pravidel obchodování v mnohostranném obchodním systému (§ 69 odst. 2),
2.
návrh pravidel pro příjímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému (§ 69 odst. 3),
3.
návrh pravidel přístupu do mnohostranného obchodního systému (§ 69 odst. 4).“.
27.
V § 6 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „a zda je oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků“.
28.
V § 6 se odstavce 3 až 6 zrušují.
29.
Za § 6 se vkládají nové § 6a a 6b, které včetně nadpisu znějí:
㤠6a
Další podnikatelská činnost obchodníka s cennými papíry
(1)
Další podnikatelskou činnost může obchodník s cennými papíry, který není bankou, vykonávat jen po jejím zaregistrování Českou národní bankou.
(2)
Další podnikatelská činnost obchodníka s cennými papíry uvedeného v § 8a odst. 1 až 3 může spočívat pouze v poskytování dalších služeb na finančním trhu, a to zejména
a)
v činnosti vztahující se ke stavebnímu spoření, hypotečním nebo jiným úvěrům, penzijnímu připojištění nebo pojištění, pokud spočívají ve zprostředkování, nebo v jiné obstaravatelské činnosti nebo v poradenství,
b)
v pronájmu bezpečnostních schránek,
c)
ve směnárenské činnosti a bezhotovostním obchodu s cizí měnou,
d)
ve vzdělávací činnosti v oblasti finančního trhu.
(3)
Česká národní banka další podnikatelskou činnost žadatele zaregistruje a bez zbytečného odkladu odešle žadateli osvědčení o registraci.
(4)
V případě, že výkon další podnikatelské činnosti brání řádnému poskytování investičních služeb nebo účinnému výkonu dohledu nad obchodníkem s cennými papíry nebo žádost nesplňuje podmínky uvedené § 7 odst. 2, Česká národní banka může
a)
registraci zamítnout, nebo
b)
omezit rozsah další podnikatelské činnosti, popřípadě může stanovit podmínky, které musí obchodník s cennými papíry splnit před zahájením každé z dalších podnikatelských činností, popřípadě které musí dodržovat při jejím výkonu.
(5)
Česká národní banka zruší registraci, jestliže obchodník s cennými papíry písemně o její zrušení Českou národní banku požádá.
§ 6b
(1)
Předmětem podnikání obchodníka s cennými papíry, který není bankou, mohou být pouze činnosti uvedené v povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry nebo registrované Českou národní bankou podle § 6a.
(2)
Povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry lze udělit, jakož i registraci další podnikatelské činnosti lze provést, i na dobu určitou.“.
30.
§ 7 zní:
㤠7
(1)
O žádosti o povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců ode dne jejího doručení.
(2)
Žádost o povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v § 6 odst. 1. Žádost o registraci další podnikatelské činnosti lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému jsou přiloženy doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v § 6a odst. 2 a 4. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.“.
31.
V § 8 se označení odstavce 1 zrušuje.
32.
V části druhé hlavě II dílu 2 se vkládá nový oddíl 1, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 2e a 2f zní:
„Oddíl 1
Počáteční kapitál
§ 8a
(1)
Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a nemá poskytování investičních služeb omezené podle odstavců 2 až 9, musí činit alespoň částku odpovídající 730 000 EUR.
(2)
Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a není oprávněn poskytovat investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. c) a g), musí činit alespoň částku odpovídající 125 000 EUR.
(3)
Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a není oprávněn poskytovat investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. c) a g) a zároveň není oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků, musí činit alespoň částku odpovídající 50 000 EUR.
(4)
Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a je oprávněn poskytovat pouze hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) a e) a zároveň není oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků, musí činit alespoň částku odpovídající 50 000 EUR.
(5)
Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry může být nižší, než je stanoveno v odstavci 4, pokud je takový obchodník s cennými papíry pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování investičních služeb s limitem pojistného plnění
a)
ve výši odpovídající částce alespoň 1 000 000 EUR na každou pojistnou událost a
b)
v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce ve výši odpovídající částce alespoň 1 500 000 EUR.
(6)
Počáteční kapitál nebo limit pojistného plnění pro případ odpovědnosti za škodu mohou být nižší, než je stanoveno v odstavcích 4 a 5, pokud jejich kombinace odpovídá nebo je srovnatelná s úrovní krytí stanovenou v odstavci 4 nebo 5.
(7)
Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry uvedeného v odstavci 4, který je v souladu s právem Evropských společenství2e) oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost v oblasti pojišťovnictví a který je zároveň pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem pojišťovacího zprostředkovatele v souladu s požadavky stanovenými zákonem upravujícím činnost pojišťovacích zprostředkovatelů2f) musí činit alespoň částku odpovídající 25 000 EUR.
(8)
Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry může být nižší, než je stanoveno v odstavci 7, pokud je takový obchodník s cennými papíry pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování investičních služeb s limitem pojistného plnění
a)
ve výši odpovídající částce alespoň 500 000 EUR na každou pojistnou událost a
b)
v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce ve výši odpovídající částce alespoň 750 000 EUR.
(9)
Počáteční kapitál nebo limit pojistného plnění pro případ odpovědnosti za škodu mohou být nižší, než je stanoveno v odstavcích 7 a 8, pokud jejich kombinace odpovídá nebo je srovnatelná s úrovní krytí stanovenou v odstavci 7 nebo 8.
(10)
Na obchodníka s cennými papíry uvedeného v odstavcích 4 a 7 se § 9 až 9b, § 12a odst. 3 a § 16a odst. 3 až 5 nevztahují.
2e)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění.
2f)
§ 27 odst. 2 a 3 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 57/2006 Sb.“.
V části druhé hlavě II dílu 2 se dosavadní oddíly 1 až 3 označují jako oddíly 2 až 4.
33.
V § 9 odst. 1 větě druhé se slova „§ 6 odst. 3 a 4“ nahrazují slovy „§ 8a odst. 1 až 3“.
34.
V § 9c písm. c) se slova „náležitosti a přílohy žádosti“ nahrazují slovy „vzory tiskopisů a obsah jejich příloh, na kterých se podává České národní bance žádost“ a slova „, předkládané České národní bance“ se zrušují.
35.
V § 10 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2)
Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 osobě,
a)
která má tyto předpoklady k výkonu své funkce:
1.
dosáhla věku 18 let,
2.
je plně způsobilá k právním úkonům,
3.
nenastala u ní skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona, který upravuje živnostenské podnikání,
4.
je důvěryhodná,
5.
je odborně způsobilá,
b)
která je osobou vhodnou z hlediska řádného a obezřetného poskytování investičních služeb obchodníkem s cennými papíry, u kterého má vykonávat funkci vedoucí osoby; především řádnému výkonu funkce nebrání její profesní, podnikatelská nebo jiná obdobná činnost, zejména činnost u osoby s obdobným předmětem podnikání.
(3)
Při posuzování skutečností uvedených v odstavci 2 vezme Česká národní banka v úvahu zejména rozsah pravomocí spojených s výkonem funkce, organizační uspořádání obchodníka s cennými papíry a jeho celkové personální vybavení.
(4)
Žádost o souhlas podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh, včetně příloh prokazujících důvěryhodnost a odbornou způsobilost podle odstavce 2 písm. a) bodů 4 a 5, stanoví prováděcí právní předpis.“.
36.
Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:
㤠10a
(1)
Vedoucí osoba, která získala předchozí souhlas k výkonu své funkce, je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance každou změnu podmínek uvedených v § 10 odst. 2, zejména skončení výkonu své funkce.
(2)
Nezačne-li vedoucí osoba obchodníka s cennými papíry vykonávat svou funkci do 6 měsíců ode dne, kdy jí byl předchozí souhlas udělen, nebo nevykonává-li vedoucí osoba obchodníka s cennými papíry z jakýchkoli důvodů svou funkci po dobu delší než 6 měsíců, předchozí souhlas zaniká.“.
37.
V § 11 odst. 1 písm. a) se slova „vlastnického práva k cennému papíru“ zrušují.
38.
V § 11 odst. 1 písm. b) se slova „vlastnického práva k cennému papíru“ zrušují.
39.
V § 11 odst. 1 písm. c) se slova „přechodem vlastnického práva k cennému papíru“ nahrazují slovy „v důsledku přechodu vlastnického práva k cennému papíru, jedná-li se o akciovou společnost, nebo v důsledku přechodu obchodního podílu, jedná-li se o společnost s ručením omezeným“.
40.
V § 11 odst. 2 se na konci textu úvodního ustanovení doplňují slova „, jde-li o akciovou společnost, nebo z obchodních podílů, pokud se jedná o společnost s ručením omezeným“.
41.
V § 11 odst. 2 písm. c) se za slovo „papírů“ vkládají slova „nebo z obchodních podílů“.
42.
V § 11 odst. 2 písm. e) se slova „a která“ nahrazují slovy „, jedná-li se o akciovou společnost, nebo která má tento obchodní podíl ve svém majetku, jedná-li se o společnosti v ručením omezeným, jestliže“ a za slovo „papírů“ se vkládají slova „nebo z tohoto obchodního podílu“.
43.
V § 11 odst. 2 písm. f) se za slovo „papírů“ vkládají slova „nebo z tohoto obchodního podílu“.
44.
V § 11 odstavec 4 zní:
„(4)
Žádost o souhlas podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení vhodnosti žadatele z hlediska řádného a obezřetného vedení obchodníka s cennými papíry a pro posouzení, zda propojení žadatele s obchodníkem s cennými papíry nebrání účinnému výkonu dohledu nad tímto obchodníkem s cennými papíry. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.“.
45.
V § 11 odst. 5 se slovo „zdravého“ nahrazuje slovem „řádného“.
46.
V § 11 odst. 7 se za slovo „lze“ vkládají slova „v případech zvláštního zřetele hodných“.
47.
V § 11 odst. 8 se za slovo „papíru“ vkládají slova „nebo přechodem obchodního podílu“.
48.
V části druhé hlavě II dílu 3 se vkládá nový oddíl 1, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl 1
Odborná péče
§ 11a
Obchodník s cennými papíry je povinen poskytovat investiční služby s odbornou péčí.“.
Dosavadní oddíly 1 až 6 se označují jako oddíly 2 až 7.
49.
V § 12 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů mezi
1.
obchodníkem s cennými papíry, jeho vedoucími osobami, vázanými zástupci a jeho zaměstnanci a zákazníky obchodníka s cennými papíry nebo jeho potencionálními zákazníky,
2.
osobou, která ovládá obchodníka s cennými papíry, je ovládána obchodníkem s cennými papíry nebo osobou ovládanou stejnou osobou jako obchodník s cennými papíry a jejich vedoucími osobami a vázanými zástupci a zákazníky obchodníka s cennými papíry nebo jeho potencionálními zákazníky,
3.
zákazníky nebo potenciálními zákazníky obchodníka s cennými papíry navzájem,“.
50.
V § 12 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
51.
V § 12a odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „, postupy pro zamezení možného střetu zájmů“ zrušují.
52.
V § 12a odst. 1 písm. b) úvodní části ustanovení se slovo „které“ nahrazuje slovem „který“.
53.
V § 12a odst. 1 písm. c) bodě 2 se slovo „právních“ zrušuje a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „plynoucích z tohoto zákona, jiných právních předpisů a z vnitřních předpisů obchodníka s cennými papíry“.
54.
V § 12a odst. 3 se slovo „řídící“ nahrazuje slovem „řídicí“.
55.
V § 12b odst. 1 písm. a) se za slovo „uzavírání“ vkládá slovo „osobních“ a slova „zaměstnanci na vlastní účet nebo na účet osob jim blízkých3)“ se zrušují.
Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje.
56.
V § 12b odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a pro vedení evidence majetku zákazníků“.
57.
V § 12b odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, kteří nejsou profesionálními zákazníky a potenciálních zákazníků, kteří nejsou profesionálními zákazníky“.
58.
V § 12b odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
systém vnitřní komunikace.“.
59.
V § 12b odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „Mechanismy“ nahrazuje slovem „Pravidla“.
60.
V § 12b odst. 2 písm. a) se slovo „dat“ nahrazuje slovy „informací a při zohlednění jejich charakteru“.
61.
V § 12b odst. 2 písm. b) se slovo „mechanismus“ nahrazuje slovem „pravidla“ a za slovo „zprostředkovatelů“ se vkládají slova „a vázaných zástupců“.
62.
V § 12b se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3)
Obchodník s cennými papíry je povinen průběžně ověřovat a pravidelně hodnotit přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému.
(4)
Obchodník s cennými papíry zavede v rámci svého řídicího a kontrolního systému opatření a postupy zajišťující řádné a plynulé poskytování investičních služeb.
(5)
Při poskytování analýz investičních příležitostí je obchodník s cennými papíry povinen v rámci svých postupů pro řízení střetů zájmů zajistit nestrannost a nezávislost osob, které v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce vytváří věcný obsah analýzy investičních příležitostí, zejména na osobách, jejichž zájmy mohou být ve střetu se zájmy osob, mezi které má být analýza investičních příležitostí rozšiřována.“.
63.
V § 12c odst. 1 písm. c) až e) se slova „kterému zákazníci svěřili“ nahrazují slovy „které převzal od zákazníků“.
64.
V § 12c se odstavec 3 zrušuje.
65.
§ 12d včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3 zní:
㤠12d
Činnosti vykonávané prostřednictvím jiné osoby
(1)
Pokud obchodník s cennými papíry pověří jinou osobu výkonem významné provozní činnosti, je povinen zavést opatření k vyloučení vzniku nepřiměřeného provozního rizika.
(2)
Obchodník s cennými papíry zajistí, že významná provozní činnost, jejímž výkonem byla pověřena jiná osoba, není vykonávána způsobem, který by podstatně snižoval kvalitu řídicího a kontrolního systému nebo možnost České národní banky vykonávat dohled nad dodržováním povinností obchodníka s cennými papíry3).
(3)
Provozní činnost obchodníka s cennými papíry se považuje za významnou, pokud by nedostatek v jejím výkonu vážně narušil řádné a plynulé poskytování investičních služeb nebo plnění povinností obchodníka s cennými papíry, ohrozil jeho finanční stabilitu anebo představoval změnu předpokladů, na základě kterých bylo obchodníkovi s cennými papíry uděleno povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry.
(4)
Za významnou provozní činnost obchodníka s cennými papíry se nepovažuje
a)
právní nebo jiné poradenství, vzdělávání jeho pracovníků, činnosti spojené s vyúčtováním jemu poskytovaných služeb, ochrana jeho prostor a pracovníků nebo jiné služby poskytované obchodníkem s cennými papíry, pokud tyto služby nejsou součástí investičních služeb poskytovaných obchodníkem s cennými papíry,
b)
odebírání standardizovaných služeb, včetně informací o trhu a cenách.
(5)
Výkonem činnosti související s poskytováním hlavní investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. d) zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem, lze pověřit jinou osobu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, pokud
a)
tato osoba má povolení nebo registraci k výkonu této činnosti ve státě, ve kterém má sídlo, a podléhá dohledu nad dodržováním pravidel obezřetného poskytování investičních služeb, a
b)
Česká národní banka uzavřela dohodu o spolupráci s příslušným orgánem dohledu.
(6)
Pokud nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci 5, může obchodník s cennými papíry pověřit výkonem činnosti podle odstavce 5 jinou osobou se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, pouze v případě, že předem oznámí České národní bance tento záměr a Česká národní banka do 2 měsíců ode dne doručení oznámení toto pověření nezakáže z důvodu nevhodnosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování investičních služeb. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
(7)
V souvislosti s podmínkami stanovenými v odstavci 5 je Česká národní banka oprávněna uzavírat dohody o spolupráci s orgány dohledu států, které nejsou členským státem Evropské unie. Česká národní banka uveřejní ve Věstníku České národní banky a způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam orgánů dohledu, se kterými dohodu o spolupráci uzavřela.
3)
§ 14 zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 57/2006 Sb.“.
66.
Za § 12d se vkládají nové § 12e a 12f, které včetně nadpisu znějí:
㤠12e
Ochrana majetku zákazníka
(1)
Obchodník s cennými papíry je povinen při nakládání s investičními nástroji zákazníka zavést opatření k ochraně vlastnického práva zákazníka, zejména pro případ úpadku obchodníka s cennými papíry, a k vyloučení použití investičních nástrojů zákazníka k obchodům na vlastní účet nebo na účet jiného zákazníka, s výjimkou případu, kdy zákazník k takovému postupu udělil obchodníkovi s cennými papíry výslovný souhlas.
(2)
Obchodník s cennými papíry je povinen při nakládání s peněžními prostředky zákazníka zavést opatření k ochraně práv zákazníka k tomuto majetku a, s výjimkou vkladů u obchodníka s cennými papíry, který je bankou, k vyloučení použití tohoto majetku k obchodům na vlastní účet nebo na účet jiného zákazníka.
(3)
Obchodník s cennými papíry je povinen zajistit, aby jeho externí auditor nebo auditorská společnost nejméně jednou ročně podali České národní bance zprávu o přiměřenosti opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníka.
§ 12f
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
způsob dodržování jednotlivých pravidel obezřetného poskytování investičních služeb podle § 12,
b)
požadavky na pověření a výkon činností obchodníka s cennými papíry jinou osobou podle § 12d odst. 1 až 5, spočívající v zajištění
1.
zachování odpovědnosti obchodníka s cennými papíry za plnění jeho povinností ve vztahu k zákazníkům,
2.
zachování odpovědnosti obchodníka s cennými papíry za poskytování investičních služeb s odbornou péčí,
3.
možnosti provádět účinný dohled Českou národní bankou,
4.
řádného a obezřetného výkonu činností obchodníka s cennými papíry jinou osobou,
c)
požadavky na opatření obchodníka s cennými papíry k zajištění ochrany majetku zákazníka stanovené v § 12e zahrnující
1.
pravidla pro ukládání majetku zákazníka u třetích osob,
2.
pravidla pro použití investičních nástrojů zákazníka,
3.
požadavky na účetní postupy ve vztahu k majetku zákazníka,
4.
pravidla pro evidenci majetku zákazníka,
5.
náležitosti, lhůty a způsob zasílání zpráv externího auditora nebo auditorské společnosti podle § 12e odst. 3.“.
67.
V § 13 odst. 1 se slova „Deníkem obchodníka s cennými papíry“ nahrazují slovy „Obchodník s cennými papíry vede deník, kterým“ a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „, jakož i obchodů uzavřených obchodníkem s cennými papíry na vlastní účet.“.
68.
V § 13 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
69.
V § 13 odst. 3 se za slovo „stanoví“ vkládají slova „v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů3a),“.
Poznámka pod čarou č. 3a zní:
„3a)
Čl. 7 a 8 nařízení Komise (ES) č. 1278/2006.“.
70.
V části druhé hlavě II dílu 3 nadpis oddílu 4 zní: „Odbornost osob, pomocí kterých obchodník s cennými papíry vykonává své činnosti“.
71.
§ 14 včetně nadpisu zní:
㤠14
Personální vybavení
(1)
Obchodník s cennými papíry má personální vybavení přiměřené povaze, složitosti a rozsahu jím prováděných činností.
(2)
U zaměstnanců, investičních zprostředkovatelů, vázaných zástupců, jejich zaměstnanců, vedoucích osob a jiných osob, pomocí kterých provádí obchodník s cennými papíry své činnosti, obchodník s cennými papíry zabezpečí, aby se jednalo o osoby důvěryhodné, které mají znalosti a zkušenosti nezbytné pro plnění jim přidělených činností. Důvěryhodnost, znalosti a zkušenosti jsou tyto osoby povinny obchodníkovi s cennými papíry prokázat příslušnými doklady.
(3)
Prováděcí právní předpis, především ve vztahu k poskytování investičních služeb, řízení rizik, vnitřnímu auditu a výkonu průběžné kontroly dodržování povinností plynoucích z tohoto zákona, jiných právních předpisů a z vnitřních předpisů obchodníka s cennými papíry stanoví
a)
rozsah potřebných znalostí osob uvedených v odstavci 2 ohledně finančního trhu, investičních služeb, investičních nástrojů, převodních míst a systémů vypořádání, činností obchodníka s cennými papíry, znalostí právních předpisů a profesních standardů upravujících finanční trh s důrazem na poskytování investičních služeb, pravidla jejich obezřetného poskytování a pravidla jednání se zákazníky,
b)
rozsah potřebných zkušeností osob uvedených v odstavci 2 ohledně finančního trhu, investičních služeb, investičních nástrojů, převodních míst a systémů vypořádání a činností obchodníka s cennými papíry a
c)
požadavky na prokázání znalostí a zkušeností osob uvedených v odstavci 2.
(4)
Obchodník s cennými papíry zabezpečí, aby osoby uvedené v odstavci 2 měly znalost postupů a předpisů nezbytných pro plnění jejich povinností souvisejících s činností obchodníka s cennými papíry.
(5)
Obchodník s cennými papíry zabezpečí, aby rozsah a povaha činností vykonávaných osobami uvedenými v odstavci 2 nebránily řádnému výkonu jednotlivých činností těchto osob.“.
72.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní:
㤠14a
Uznání způsobu ověřování odbornosti obvyklého na kapitálových trzích
(1)
Při posuzování znalostí nebo zkušeností osob uvedených v § 14 odst. 2 zohledňuje Česká národní banka způsob ověřování odbornosti obvyklý na kapitálových trzích.
(2)
Jako způsob ověřování odbornosti obvyklý na kapitálových trzích uzná Česká národní banka odbornou zkoušku vykonanou před tuzemskou nebo zahraniční profesní organizací či jinou obdobnou zkoušku nebo jiný způsob ověřování odbornosti obvyklý na kapitálových trzích, pokud prokazuje znalosti nebo zkušenosti potřebné pro výkon příslušné činnosti.
(3)
Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup stanoviska týkající se uznání způsobu ověřování odbornosti obvyklého na kapitálových trzích, včetně popisu této odbornosti a odůvodnění, proč tato odbornost splňuje předpoklady stanovené v odstavci 2.“.
73.
§ 15 včetně nadpisu zní:
㤠15
Obecné povinnosti při jednání se zákazníky
(1)
Obchodník s cennými papíry jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti stanovené v tomto oddílu.
(2)
Na uzavírání obchodů mezi účastníky regulovaného trhu se sídlem v členském státě Evropské unie nebo mnohostranného obchodního systému provozovaného osobou se sídlem v členském státě Evropské unie se povinnosti podle § 15 až 15r nevztahují. Tím není dotčena povinnost obchodníka s cennými papíry, který je členem nebo účastníkem tohoto trhu nebo systému, dodržovat povinnosti podle § 15 až 15r ve vztahu ke svým zákazníkům.
(3)
Obchodník s cennými papíry nesmí při poskytování investičních služeb přijmout, nabídnout nebo poskytnout poplatek, odměnu nebo nepeněžitou výhodu (dále jen „pobídka“), která může vést k porušení povinnosti stanovené v odstavci 1.
(4)
Povinnosti ve vztahu k zákazníkovi stanovené v § 15a až 15k plní obchodník s cennými papíry také ve vztahu k potenciálnímu zákazníkovi, s výjimkou povinností stanovených v § 15d odst. 1 písm. h) a § 15g.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na kvalitativní charakter přípustných pobídek.“.
74.
Za § 15 se vkládají nové § 15a až 15s, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 3b znějí:
„Komunikace se zákazníky
§ 15a
(1)
Obchodník s cennými papíry při komunikaci se zákazníkem, včetně osobního jednání nebo propagačního sdělení, týkající se investičních služeb nebo investičních nástrojů, nesmí používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace. U propagačního sdělení obchodník s cennými papíry dále zajistí, aby jeho obsah byl v souladu se všemi informacemi, které zákazníkovi při poskytování investičních služeb poskytl a z jeho obsahu a formy bylo zřejmé, že jde o propagační sdělení.
(2)
Při komunikaci se zákazníkem, který není profesionálním zákazníkem, je obchodník s cennými papíry povinen dále zajistit, aby
a)
z obsahu komunikace byly zřejmé údaje o osobě obchodníka s cennými papíry,
b)
obsah komunikace byl dostačující, přesný a nezdůrazňoval potenciální výnosy či výhody, které jsou spojeny s investiční službou nebo s investičním nástrojem, aniž by současně výrazně a objektivně neupozorňoval na všechna podstatná rizika, která jsou nebo mohou být s investiční službou nebo investičním nástrojem spojena,
c)
obsah komunikace nezastíral, nezlehčoval nebo nezamlčoval důležité skutečnosti, informace nebo upozornění.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví obsah a způsob podání informace zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem, týká-li se
a)
srovnání investičních služeb, investičních nástrojů nebo osob, které poskytují investiční služby,
b)
údaje o výnosu z investičního nástroje, finančního indexu nebo investiční služby dosaženém v minulosti,
c)
odhadu či předpovědi výnosu z investičního nástroje nebo finančního indexu získaných na základě historických dat,
d)
údaje o očekávaném budoucím výnosu,
e)
daňového zvýhodnění souvisejícího s poskytovanou investiční službou nebo investičním nástrojem,
f)
informace o České národní bance, jiném tuzemském či zahraničním orgánu vykonávajícím dohled nebo dozor nad finančním trhem nebo jeho částí.
§ 15b
(1)
Analýza investičních příležitostí, kterou obchodník s cennými papíry tvoří nebo rozšiřuje, musí být v souladu se všemi informacemi, které obchodník s cennými papíry zákazníkovi poskytl.
(2)
Jestliže obchodník s cennými papíry tvoří nebo rozšiřuje doporučení, které není analýzou investičních příležitostí nebo investičním doporučením, zajistí, aby takové doporučení obsahovalo výslovné upozornění, že při jeho tvorbě nebo šíření obchodník s cennými papíry nepostupoval podle požadavků tohoto zákona upravujících pravidla pro analýzu investičních příležitostí nebo investiční doporučení.
§ 15c
Obchodník s cennými papíry plní povinnosti stanovené v § 15a a 15b, přičemž zároveň přihlíží k tomu, jak by vysvětlení, propagaci nebo jinou informaci vnímala osoba s průměrnou intelektuální úrovní, obezřetností a rozpoznávací schopností v postavení zákazníka.
Informování zákazníků
§ 15d
(1)
Obchodník s cennými papíry je povinen informovat ve stanovené lhůtě zákazníka o
a)
údajích o své osobě a základních informacích souvisejících s jím poskytovanými investičními službami,
b)
investičních službách, které poskytuje,
c)
investičních nástrojích, kterých se má investiční služba týkat,
d)
možných rizicích, která mohou být spojena s požadovanou investiční službou nebo investičním nástrojem a o možných zajištěních proti nim,
e)
celkové ceně poskytované investiční služby včetně všech poplatků, daní placených prostřednictvím obchodníka s cennými papíry a jiných souvisejících nákladů, jakož i dalších finančních závazcích vyplývajících z poskytnutí investiční služby; nelze-li přesnou celkovou cenu určit, je obchodník s cennými papíry povinen informovat zákazníka o způsobu výpočtu konečné ceny, umožňujícím zákazníkovi ověřit si konečnou cenu,
f)
režimu ochrany majetku zákazníka, zejména o
1.
tom, že účty, na kterých budou nebo jsou vedeny investiční nástroje nebo peněžní prostředky, podléhají právu státu, který není členským státem Evropské unie, a že práva k investičním nástrojům nebo peněžním prostředkům se mohou v důsledku toho lišit,
2.
existenci všech zajišťovacích nároků a práv a práva na zápočet, které má obchodník s cennými papíry ve vztahu k investičním nástrojům nebo peněžním prostředkům zákazníka, včetně existence podobných práv a nároků ze strany schovatele, opatrovatele nebo osoby v obdobném postavení,
g)
obsahu závazkového vztahu, včetně smluvních podmínek, týkajícího se požadované investiční služby,
h)
skutečnostech obsažených v § 2a až 2d,
i)
svých pravidlech pro provádění pokynů, stanovených v souladu s § 15l odst. 3,
j)
každé podstatné změně skutečností uvedených v písmenech a) až i), pokud má taková změna význam pro službu, kterou obchodník s cennými papíry poskytuje zákazníkovi.
(2)
Pokud propagační sdělení obsahuje návrh na uzavření smlouvy týkající se investičního nástroje nebo investiční služby nebo výzvu k podávání návrhu na uzavření smlouvy týkající se investičního nástroje nebo investiční služby, které obchodník s cennými papíry činí nebo rozšiřuje, musí toto propagační sdělení obsahovat informace o skutečnostech obsažených v odstavci 1 písm. a) až g), ledaže je z propagačního sdělení, návrhu nebo výzvy zřejmé, kde je možno se s informacemi o těchto skutečnostech seznámit.
(3)
Obchodník s cennými papíry zajistí, aby podstatné části smlouvy o poskytnutí hlavní investiční služby, s výjimkou služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. e), zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem, nebo odkaz na podstatné části takové smlouvy, byly zachyceny písemně nebo na nosiči informací způsobem stanoveným v § 15e písm. b).
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
obsah informací uvedených v odstavci 1,
b)
lhůty pro poskytování informací ve smyslu odstavce 1 a § 15k odst. 1 písm. b) zákazníkovi.
§ 15e
Obchodník s cennými papíry je povinen poskytnout zákazníkovi informace uvedené v § 15d odst. 1, § 15q odst. 1 a § 15r odst. 1
a)
v listinné podobě, nebo
b)
na jakémkoli nosiči informací, který umožňuje zákazníkovi uchování těchto informací tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou jejich účelu, a který umožňuje jejich reprodukci v nezměněné podobě, a to pouze pokud
1.
je jejich poskytnutí na tomto nosiči informací přiměřené praxi, kterou mezi sebou obchodník s cennými papíry a zákazník zavedli nebo se rozhodli zavést; v případě, že jsou tyto informace poskytovány na nosiči informací způsobem umožňujícím dálkový přístup, je podmínka přiměřené praxe splněna, zejména tehdy, pokud zákazník může tyto informace získat způsobem umožňujícím dálkový přístup, a
2.
s jejich poskytnutím na takovém nosiči informací udělil zákazník souhlas.
§ 15f
V případě, že informace o skutečnostech uvedených v § 15d odst. 1 písm. a) až g) a i) a informace o jejich podstatné změně, pokud má taková změna význam pro službu, kterou obchodník s cennými papíry zákazníkovi poskytuje,
a)
nejsou určené zákazníkovi osobně,
b)
jejich poskytnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup je přiměřené praxi, kterou mezi sebou obchodník s cennými papíry a zákazník zavedli nebo rozhodli zavést; podmínka přiměřené praxe je splněna, zejména tehdy, pokud zákazník může tyto informace získat způsobem umožňujícím dálkový přístup,
c)
s jejich poskytnutím způsobem umožňujícím dálkový přístup udělil zákazník souhlas,
d)
zákazníkovi byla elektronicky sdělena internetová adresa včetně údaje, kde na ní může zákazník příslušné informace nalézt, a
e)
zákazník má kdykoli možnost využívat tyto informace po dobu přiměřenou jejímu účelu,
může obchodník s cennými papíry takové informace poskytnout zákazníkovi i způsobem umožňujícím dálkový přístup, který nesplňuje podmínky uvedené v § 15e písm. b).
§ 15g
Obchodník s cennými papíry je povinen informovat profesionálního zákazníka o skutečnostech uvedených v § 15d odst. 1 písm. c), d), f) bodech 1 a 2, h) a i) a o jejich podstatné změně, pokud má taková změna význam pro službu, kterou obchodník s cennými papíry zákazníkovi poskytuje. O dalších skutečnostech uvedených v § 15d odst. 1 informuje profesionálního zákazníka jen, pokud to profesionální zákazník požaduje.
Vyžadování informací od zákazníka
§ 15h
(1)
Při poskytování investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. d) a e) je obchodník s cennými papíry povinen získat od zákazníka nezbytné informace o jeho
a)
odborných znalostech v oblasti investic,
b)
zkušenostech v oblasti investic,
c)
finančním zázemí a
d)
investičních cílech.
(2)
Informace podle odstavce 1 je obchodník s cennými papíry povinen získat v rozsahu, který mu umožní vyhodnotit, zda poskytnutí investiční služby uvedené v odstavci 1, poskytnutí rady ohledně investičního nástroje nebo provedení obchodu s investičním nástrojem v rámci investiční služby uvedené v odstavci 1, odpovídá finančnímu zázemí zákazníka, jeho investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik.
(3)
Obchodník s cennými papíry nesmí doporučit investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. d) nebo e) nebo poskytnout radu ohledně investičního nástroje nebo provést obchod s investičním nástrojem v rámci investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. d) a e) v případě, že se mu nepodaří získat rozsah informací ve smyslu odstavce 2 nebo na základě získaných informací vyhodnotí, že poskytnutí investiční služby, poskytnutí rady nebo provedení obchodu neodpovídá finančnímu zázemí zákazníka, jeho investičním cílům, odborným znalostem nebo zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik; tento zákaz platí obdobně i v případech odmítnutí poskytnutí informace zákazníkem nebo podání informace zjevně neúplné, nepřesné nebo nepravdivé.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví obsah nezbytných informací uvedených v odstavci 1, které je obchodník s cennými papíry povinen získat.
§ 15i
(1)
Při poskytování hlavních investičních služeb, s výjimkou služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. d) a e), je obchodník s cennými papíry povinen požádat zákazníka o informace o jeho
a)
odborných znalostech v oblasti investic a
b)
zkušenostech v oblasti investic.
(2)
O informace uvedené v odstavci 1 je obchodník s cennými papíry povinen požádat v rozsahu, který mu umožní vyhodnotit, zda poskytnutí investiční služby uvedené v odstavci 1 nebo rady ohledně investičního nástroje nebo provedení obchodu s investičním nástrojem v rámci investiční služby uvedené v odstavci 1 odpovídá odborným znalostem a zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik.
(3)
V případě, že obchodník s cennými papíry vyhodnotí získané informace uvedené v odstavci 1 tak, že poskytnutí příslušné investiční služby, rady ohledně investičního nástroje nebo provedení obchodu s investičním nástrojem v rámci investiční služby uvedené v odstavci 1 neodpovídá jeho odborným znalostem nebo zkušenostem, upozorní zákazníka na takové zjištění.
(4)
V případě, že zákazník odmítne informace uvedené v odstavci 1 poskytnout nebo je neposkytne v požadovaném rozsahu, obchodník s cennými papíry poučí zákazníka o tom, že takový postoj mu neumožní vyhodnotit, zda poskytnutí příslušné investiční služby, rady ohledně investičního nástroje nebo provedení obchodu s investičním nástrojem v rámci investiční služby uvedené v odstavci 1 odpovídá jeho odborným znalostem nebo zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví obsah informací, o které je obchodník s cennými papíry povinen zákazníka požádat podle odstavce 1.
§ 15j
(1)
Obchodníkovi s cennými papíry se zakazuje vybízet zákazníka k tomu, aby informace uvedené v § 15h a 15i neposkytoval.
(2)
Obchodník s cennými papíry je oprávněn vycházet ze spolehlivosti informace získané podle § 15h a 15i od zákazníka, ledaže věděl nebo vědět měl, že taková informace je zjevně neúplná, nepřesná nebo nepravdivá.
§ 15k
(1)
Při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo b), popřípadě i doplňkové investiční služby s ní související, není obchodník s cennými papíry povinen požádat zákazníka o informace podle § 15i, jsou-li splněny tyto podmínky:
a)
požadovaná investiční služba je poskytována z podnětu zákazníka a týká se pouze jednoduchého investičního nástroje,
b)
obchodník s cennými papíry informoval ve stanovené lhůtě zákazníka o tom, že není povinen pro požadovanou hlavní investiční službu požádat zákazníka o informace podle § 15i.
(2)
Jednoduchým investičním nástrojem se pro účely tohoto ustanovení rozumí
a)
akcie přijaté k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie nebo na trhu rovnocenném regulovanému trhu ve státě, který není členským státem Evropské unie, jestliže je tento trh uveden v příslušném seznamu zveřejněném Komisí Evropských společenství,
b)
dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž hodnota není odvozena od investičního nástroje uvedeného v § 3 odst. 1 písm. d) až k) nebo investičního nástroje podle § 3 odst. 2 písm. e),
c)
cenné papíry nahrazující cenné papíry uvedené v písmenech a) a b),
d)
nástroje peněžního trhu,
e)
podílové listy standardního fondu nebo cenné papíry zahraničního standardního fondu,
f)
jiné investiční nástroje uvedené v § 3 odst. 1 písm. a) až c), než jsou cenné papíry uvedené v písmenech a) až e), pokud
1.
je lze běžně nabýt či zcizit nebo uplatnit právo na takovou dispozici s nimi za kurs nebo cenu na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie nebo v mnohostranném obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie, anebo za cenu určenou oceněním, které je nezávislé na emitentovi těchto investičních nástrojů; v případě cenných papírů kolektivního investování je podmínka ocenění cenného papíru kolektivního investování, nezávislého na emitentovi cenných papírů, splněna, pokud depozitář fondu podléhá dohledu v členském státě Evropské unie,
2.
z nich nevyplývají pro zákazníka další finanční závazky a
3.
informace o nich jsou běžně dostupné a jsou srozumitelné zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem, tak, aby na základě nich mohl učinit informované posouzení, zda obchod s takovým investičním nástrojem uskuteční.
Provádění pokynů za nejlepších podmínek
§ 15l
(1)
Obchodník s cennými papíry provádí pokyny zákazníka za nejlepších podmínek, přičemž, s přihlédnutím ke kritériím povahy zákazníka, zejména jeho zařazení, povahy pokynu zákazníka, povahy a vlastností investičního nástroje, který je předmětem tohoto pokynu, jakož i povahy převodních míst, na něž lze pokyn nasměrovat, zohlední
a)
cenu, kterou lze dosáhnout na převodním místě,
b)
celkový objem poplatků účtovaných zákazníkovi; objem vlastních poplatků účtovaných zákazníkovi zohlední jen, pokud pokyn zákazníka může být proveden na více než jednom převodním místě, která jsou zařazena v pravidlech pro provádění pokynů, a celkový objem poplatků třetím osobám účtovaných zákazníkovi by pro zákazníka byl v těchto případech stejně výhodný,
c)
rychlost, s jakou lze pokyn provést,
d)
pravděpodobnost provedení pokynu,
e)
objem požadovaného obchodu,
f)
podmínky pro vypořádání,
g)
typ pokynu, nebo
h)
jakýkoliv jiný faktor mající význam pro provedení pokynů zákazníka za nejlepších podmínek.
(2)
Od povinnosti podle odstavce 1 se obchodník s cennými papíry může odchýlit jen v mezích stanovených příkazem zákazníka. K podání takového příkazu nesmí obchodník s cennými papíry zákazníka přímo či nepřímo vybízet.
(3)
K zajištění provádění pokynů za nejlepších podmínek obchodník s cennými papíry zavede a udržuje organizační uspořádání a pravidla pro provádění pokynů zákazníků, která zahrnují alespoň
a)
určení relativní důležitosti obchodníkem s cennými papíry vybraných faktorů uvedených v odstavci 1 nebo alespoň způsob určení jejich relativní důležitosti,
b)
podstatné informace o převodních místech, na nichž jsou pokyny zákazníka týkající se různých investičních nástrojů prováděny a popis skutečností, které ovlivnily obchodníka s cennými papíry při výběru těchto převodních míst.
(4)
Obchodník s cennými papíry nesmí stanovit vlastní odměnu účtovanou zákazníkovi způsobem, který by některá převodní místa upřednostňoval bez objektivních důvodů.
(5)
Obchodník s cennými papíry je povinen sledovat účinnost organizačního uspořádání a pravidel pro provádění pokynů za účelem zjištění a nápravy případných nedostatků, zejména je povinen ověřovat, zda převodní místa uvedená v pravidlech umožňují i nadále v souladu s odstavcem 3 písm. a) provádět pokyny zákazníků za nejlepších podmínek.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
požadavky na pravidla pro provádění pokynů podle odstavce 3,
b)
způsob a lhůty sledování účinnosti organizačního uspořádání a pravidel pro provádění pokynů podle odstavce 5 a okolnosti, za kterých se provádí úprava tohoto uspořádání a těchto pravidel,
c)
relativní důležitost faktorů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), a to s přihlédnutím k zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem.
§ 15m
Obchodník s cennými papíry zákazníkovi na jeho žádost doloží, že provádí nebo provedl jeho pokyn nebo pokyny v souladu s pravidly pro provádění pokynů zákazníků stanovenými v § 15l odst. 3.
§ 15n
Ustanovení § 15l platí obdobně také pro hlavní investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. a) při předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů, § 4 odst. 2 písm. c), je-li poskytována zákazníkovi a § 4 odst. 2 písm. d). V případě, že obchodník s cennými papíry předává při poskytování těchto služeb pokyn jiné osobě, která je povinna dodržovat srovnatelná pravidla pro provádění pokynů za nejlepších podmínek, není povinen hodnotit pravidla pro provádění pokynů této osoby.
Zpracování pokynů
§ 15o
(1)
Obchodník s cennými papíry zpracovává pokyny zákazníka ve vztahu k pokynům ostatních zákazníků nebo pokynům na vlastní účet spravedlivě a bez zbytečných průtahů. Obchodník s cennými papíry zavede a udržuje pravidla pro zpracování pokynů, která zajišťují alespoň
a)
neprodlené a přesné zaznamenání přijetí a provedení pokynů,
b)
zpracování srovnatelných pokynů zákazníků podle časové priority jejich přijetí, vyjma případů, kdy to odůvodňuje povaha pokynu, aktuální podmínky na trhu nebo zájem zákazníka,
c)
řádné vypořádání provedeného pokynu, pokud jej obchodník s cennými papíry zajišťuje,
d)
neprodlené a přesné rozdělování investičních nástrojů, získaných peněžních prostředků a vzniklých nákladů v případě sdružování pokynů zákazníků navzájem nebo sdružování pokynů zákazníků s pokyny na vlastní účet,
e)
v případě pokynů k obstarání koupě nebo prodeje investičního nástroje uvedeného v § 3 odst. 2 písm. a), který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie, které obsahují limitní cenu, za niž má být takový investiční nástroj koupen nebo prodán, nebo limitní objem, v němž má být takový investiční nástroj koupen nebo prodán a které nemohly být provedeny bez zbytečných průtahů z důvodu aktuálně převažujících podmínek na trhu, zpřístupnění takové informace ostatním účastníkům trhu způsobem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů3b).
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví podmínky pro sdružování pokynů a podmínky, za kterých nemusí být informace podle odstavce 1 písm. e) zpřístupněna ostatním účastníkům trhu.
(3)
Vzniknou-li při zpracování pokynu podle odstavce 1 věty první podstatné obtíže a jde-li o pokyn zákazníka, který není profesionálním zákazníkem, informuje obchodník s cennými papíry zákazníka neprodleně o těchto obtížích.
§ 15p
(1)
Obchodník s cennými papíry nesmí využívat informace týkající se neprovedených pokynů zákazníků tak, aby na základě takové informace před provedením pokynu zákazníka na svůj účet nabyl nebo zcizil investiční nástroj, jehož se neprovedený pokyn týká, nebo nabyl anebo zcizil jiný investiční nástroj, jehož hodnota se vztahuje k investičnímu nástroji, jehož se neprovedený pokyn týká. Tím nejsou dotčena ustanovení o ochraně vnitřních informací obsažená v tomto zákoně.
(2)
Obchodník s cennými papíry učiní veškeré přiměřené kroky k tomu, aby zabránil využití informace týkající se neprovedených pokynů zákazníků ze strany osoby se zvláštním vztahem k obchodníkovi s cennými papíry.
Informace o pokynech a stavu majetku zákazníka
§ 15q
(1)
Obchodník s cennými papíry je povinen informovat zákazníka ve stanovené lhůtě o provedeném pokynu a na jeho žádost také o stavu vyřizování dosud neprovedeného pokynu.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví lhůty pro podávání informace podle odstavce 1 a obsah informace podle odstavce 1 pro zákazníka, který není profesionálním zákazníkem.
§ 15r
(1)
Obchodník s cennými papíry je povinen informovat zákazníka ve stanovené lhůtě o stavu peněžních prostředků a investičních nástrojů, které jsou majetkem zákazníka, a jedná-li se o investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. d), rovněž o obchodech, které pro něj uzavřel.
(2)
Pokud smlouva se zákazníkem, který není profesionálním zákazníkem, umožňuje obhospodařovat majetek zákazníka způsobem, z něhož mohou pro zákazníka vyplynout potenciální mimořádné závazky, je obchodník s cennými papíry povinen informovat zákazníka o případných ztrátách, které přesáhly předem dohodnutý limit.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví obsah informace podle odstavce 1 a lhůty pro podávání informací podle odstavců 1 a 2.
§ 15s
Informace o úvěrovém hodnocení
(1)
Žádá-li podnikatel o poskytnutí úvěru nebo půjčky uvedené v § 4 odst. 3 písm. b), obchodník s cennými papíry nebo organizační složka zahraniční osoby, která poskytuje v České republice investiční služby, sdělí žadateli na jeho žádost bez zbytečného odkladu vysvětlení k jeho úvěrovému hodnocení, a to i v písemné podobě, pokud o to požádá. Obchodník s cennými papíry má vůči žadateli nárok na úhradu přiměřených nákladů spojených se sdělením vysvětlení úvěrového hodnocení.
(2)
Odstavec 1 se nevztahuje na obchodníka s cennými papíry, který je bankou a který postupuje podle zákona upravujícího činnost bank.
3b)
Čl. 31 a 32 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.“.
75.
V části druhé hlavě II dílu 3 oddílu 6 se vkládá nový § 15t, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 3c až 3e zní:
㤠15t
Hlášení obchodů
(1)
Obchodník s cennými papíry informuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů3c) bez zbytečného odkladu Českou národní banku o uzavřených obchodech s kótovanými investičními nástroji, nejpozději však do konce prvního pracovního dne následujícího po uzavření obchodu; informační povinnost se nevztahuje na obchody uzavřené s Českou národní bankou.
(2)
Obchodník s cennými papíry může splnit povinnost stanovenou v odstavci 1 prostřednictvím regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému, ve kterém byl obchod uzavřen, nebo prostřednictvím jiné osoby.
(3)
Formu a způsob informování o obchodech uvedených v odstavci 1 stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis dále stanoví, jaké údaje mají být součástí informace o obchodu uvedeném v odstavci 1 v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů3d). Součástí informace o obchodu uvedeném v odstavci 1 může být i údaj o rodném čísle účastníka obchodu.
(4)
Česká národní banka předá informace o obchodu s investičním nástrojem, které obdržela podle odstavce 1, orgánu dohledu členského státu Evropské unie s trhem nejvýznamnějším z hlediska likvidity tohoto investičního nástroje, určeným v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů3e).
(5)
V případě informování o obchodech uzavřených organizační složkou zahraniční osoby, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb a která poskytuje investiční služby na území České republiky (§ 24), Česká národní banka předá informace získané podle odstavce 1 orgánu dohledu domovského státu této zahraniční osoby, ledaže orgán dohledu domovského státu takové informace nevyžaduje (§ 135a).
3c)
Čl. 12 a 13 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.
3d)
Čl. 13 odst. 3 a 4 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.
3e)
Čl. 9 až 11 a 14 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.“.
76.
V § 16 odst. 1 větě první se za slovo „auditorem“ vkládají slova „a údaj o výši základu pro výpočet příspěvku do Garančního fondu (§ 129 odst. 1)“ a ve větě poslední se za slovo „společnosti“ vkládají slova „nebo společnosti s ručením omezeným“.
77.
V § 16 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
přijatých pokynech a uzavřených obchodech, a to v rozsahu podle § 13,“.
78.
V § 16 odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
změnách ve stavu majetku zákazníka a zůstatku majetku zákazníka,“.
79.
V § 16 odst. 3 písm. h) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
80.
V § 16 odst. 3 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
tom, že pozbyl oprávnění podle jiného právního předpisu k výkonu činnosti, která byla zaregistrována podle § 6a.“.
81.
V § 16 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Obchodník s cennými papíry, který není bankou a není oprávněn poskytovat jinou hlavní investiční službu než investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. a) a e) a zároveň není oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků, informuje Českou národní banku o skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. a), c) a e) a odstavci 3 písm. a) až c), e) a i).“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
82.
V § 16 odst. 5 větě první se slova „odstavce 1 až 3“ nahrazují slovy „odstavců 1 až 4“ a ve větě druhé se slova „odstavce 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavců 2 až 4“.
83.
V § 16 odst. 5 se doplňují věty třetí a čtvrtá, které znějí: „Součástí informace podle odstavců 2 až 4 může být i údaj o rodném čísle zákazníka nebo osoby s kvalifikovanou účastí nebo osoby s úzkým propojením. Obchodník s cennými papíry je za tímto účelem oprávněn vést rodná čísla těchto osob.“.
84.
Za § 16 se vkládá text:
„Oddíl 7
Uveřejňování údajů obchodníkem s cennými papíry“.
Dosavadní oddíl 7 se označuje jako oddíl 8.
85.
Nadpis § 16a se zrušuje.
86.
V § 16a odst. 8 větě první se slovo „informací“ nahrazuje slovem „údajů“.
87.
Za § 16b se vkládá nový § 16c, který zní:
㤠16c
Obchodník s cennými papíry uveřejňuje údaje o obchodu s kótovanými akciemi uzavřeném mimo regulovaný trh se sídlem v členském státě Evropské unie nebo mnohostranný obchodní systém se sídlem v členském státě Evropské unie za podmínek a v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů, obdobným způsobem upraveným v § 68.“.
88.
V části druhé hlavě II dílu 3 oddíl 8 včetně nadpisu zní:
„Oddíl 8
Uchovávání dokumentů a záznamů
§ 17
(1)
Obchodník s cennými papíry uchovává
a)
dokumenty týkající se poskytnuté investiční služby, včetně záznamů v deníku obchodníka s cennými papíry uvedených v § 13, a
b)
záznamy komunikace se zákazníkem, týkající se poskytnuté investiční služby, a záznamy komunikace s potenciálním zákazníkem,
nejméně po dobu 5 let od okamžiku poskytnutí investiční služby nebo provedení obchodu; to platí i pro osobu, jejíž povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry bylo odejmuto nebo zaniklo, jakož i pro jejího právního nástupce.
(2)
Záznamy o závazkovém vztahu, včetně smluvních podmínek, týkající se požadované investiční služby, uchovává obchodník s cennými papíry po celou dobu trvání závazkového vztahu; tím není dotčeno ustanovení odstavce 1.
(3)
Součástí uchovávaných záznamů podle odstavců 1 a 2 je rovněž údaj o rodném čísle zákazníka a účastníků obchodu.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
způsob uchovávání dokumentů, záznamů a údajů uvedených v odstavcích 1 až 3,
b)
které záznamy ve vztahu ke kterým investičním nástrojům nebo provedeným obchodům obchodník s cennými papíry uchovává po dobu delší, než je doba uvedená v odstavcích 1 a 2, pokud je taková délka doby uchovávání odůvodněna výjimečnými okolnostmi, povahou investičního nástroje nebo provedeného obchodu a zásadním významem pro výkon dohledu.“.
89.
V části druhé hlavě II se na konci dílu 3 doplňuje oddíl 9, který včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 6a až 6j zní:
„Oddíl 9
Systematická internalizace
§ 17a
(1)
Systematickou internalizací je činnost obchodníka s cennými papíry, který pravidelně a systematicky provádí pokyny zákazníků týkající se investičních nástrojů tak, že obchoduje se zákazníky na vlastní účet mimo regulovaný trh se sídlem v členském státě Evropské unie nebo mnohostranný obchodní systém provozovaný osobou se sídlem v členském státě Evropské unie. Podmínky, za kterých je poskytování investiční služby obchodníkem s cennými papíry systematickou internalizací, stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů6a).
(2)
Obchodník s cennými papíry, který zahájí nebo ukončí systematickou internalizaci týkající se kótovaných akcií, oznámí tuto skutečnost písemně bez zbytečného odkladu České národní bance.
§ 17b
Povinnost uveřejňovat kotace
(1)
Obchodník s cennými papíry uveřejňuje závazné kotace pro likvidní kótované akcie, u kterých provádí systematickou internalizaci. Provádí-li obchodník s cennými papíry systematickou internalizaci u kótovaných akcií, které nejsou likvidní, sdělí na žádost kotace svým zákazníkům.
(2)
Kotace představuje cenu, za kterou obchodník s cennými papíry nabízí nebo poptává jím předem určené množství akcií. Tato cena musí odpovídat tržním podmínkám. Při stanovení ceny odpovídající tržním podmínkám postupuje obchodník s cennými papíry v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů6b).
(3)
Obchodník s cennými papíry není povinen uveřejňovat kotace, obchoduje-li s objemem likvidních kótovaných akcií, přesahujícím standardní objem obchodů.
(4)
Obchodník s cennými papíry uveřejňuje kotace průběžně během své obvyklé obchodní doby způsobem snadno dostupným účastníkům kapitálového trhu a je oprávněn své kotace kdykoliv aktualizovat. Přístup k těmto kotacím může zpoplatnit za cenu, která nesmí být vyšší, než je cena obvyklá na finančním trhu. Bližší určení podmínek pro uveřejňování kotací stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů6c).
(5)
Obchodník s cennými papíry je oprávněn pozastavit uveřejňování kotace pro jednu nebo více likvidních kótovaných akcií, pokud nastanou výjimečné podmínky na trhu. Obchodník s cennými papíry upraví ve svých všeobecných obchodních podmínkách, co považuje za výjimečné podmínky na trhu.
(6)
Obchodník s cennými papíry, který má v úmyslu ukončit systematickou internalizaci pro jednu či více likvidních kótovaných akcií, je povinen tuto skutečnost předem uveřejnit způsobem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů6d).
(7)
Likvidní kótované akcie jsou akcie určené v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů6e), a jsou uvedené na seznamu orgánu dohledu členského státu Evropské unie.
(8)
Česká národní banka vede a nejméně jednou ročně aktualizuje seznam
a)
kótovaných akcií, pro které je Česká republika trhem nejvýznamnějším z hlediska jejich likvidity6f), rozdělených do skupin podle průměrného objemu obchodů s uvedením standardního objemu obchodů pro každou skupinu,
b)
likvidních kótovaných akcií, pro které je Česká republika trhem nejvýznamnějším z hlediska jejich likvidity6f).
(9)
Postup pro rozdělení kótovaných akcií do skupin podle průměrného objemu obchodů, standardní objem obchodů pro jednotlivé skupiny kótovaných akcií, způsob určení likvidních akcií a podmínky a způsob uveřejnění seznamu likvidních kótovaných akcií stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů6g). Pokud je počet likvidních kótovaných akcií určených podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů6h), menší než 5, Česká národní banka může zařadit do seznamu další likvidní akcie kótované v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů6h).
§ 17c
Povinnost provést pokyn za kotovanou cenu
(1)
Obchodník s cennými papíry, který provádí systematickou internalizaci, je povinen provést pokyn zákazníka, který není profesionálním zákazníkem, týkající se likvidních kótovaných akcií, jejichž množství odpovídá uveřejněné kotaci, za cenu této kotace uveřejněné v okamžiku přijetí pokynu.
(2)
Obchodník s cennými papíry, který provádí systematickou internalizaci, je povinen provést pokyn profesionálního zákazníka týkající se likvidních kótovaných akcií, jejichž množství odpovídá uveřejněné kotaci, za cenu odpovídající uveřejněné kotaci v okamžiku přijetí pokynu, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 3 a 4.
(3)
Obchodník s cennými papíry, který provádí systematickou internalizaci, může provést pokyn profesionálního zákazníka za cenu pro profesionálního zákazníka lepší, než je uveřejněná kotace, pokud
a)
se jedná o pokyn na množství akcií v objemu větším než 7 500 EUR nebo odpovídající této částce v jiné měně,
b)
tato cena je v rámci rozpětí předem uveřejněném obchodníkem s cennými papíry, které odpovídá aktuálním tržním podmínkám.
(4)
Obchodník s cennými papíry, který provádí systematickou internalizaci, může provést pokyn profesionálního zákazníka za cenu odlišnou od uveřejněné kotace za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů6i), pokud tento pokyn
a)
je součástí portfoliového obchodu, nebo
b)
nemá být proveden za tržní cenu; tím nejsou dotčena ustanovení o ochraně před zneužíváním trhu.
(5)
Pokud obchodník s cennými papíry obdrží pokyn zákazníka ohledně množství likvidních kótovaných akcií, které je větší než jeho největší kotované množství a zároveň menší než standardní objem obchodů pro tyto akcie, může tento pokyn provést za cenu kotace pro největší jím kotované množství.
(6)
Pokud obchodník s cennými papíry obdrží pokyn zákazníka ohledně množství likvidních kótovaných akcií, které spadá mezi kotovaná množství, může tento pokyn provést za cenu odpovídající kotaci pro nejbližší větší nebo menší kotované množství, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 15o a 15p.
(7)
Postup při provádění pokynů podle odstavců 5 a 6 je obchodník s cennými papíry, který provádí systematickou internalizaci, povinen upravit ve svých všeobecných obchodních podmínkách.
§ 17d
Omezení přístupu ke kotacím
(1)
Obchodník s cennými papíry může na základě objektivních a neupřednostňujících kritérií omezit využití svých kotací
a)
pouze na některé profesionální zákazníky nebo pouze na některé zákazníky, kteří nejsou profesionálními zákazníky, nebo
b)
jednotlivým zákazníkům z důvodu jejich nedostatečných finančních zdrojů, jejich vyššího rizika selhání jako smluvní strany, nevhodnosti pro zajištění vypořádání nebo z jiného obdobného důvodu.
(2)
Obchodník s cennými papíry může při provádění systematické internalizace omezit počet obchodů s jedním zákazníkem nebo celkový počet obchodů za určitou kotaci. Celkový počet obchodů za určitou kotaci může být omezen, pouze pokud by celkový počet nebo objem obchodů významně přesahoval obvyklé množství; povinnosti stanovené v § 15o a 15p tím nejsou dotčeny.
(3)
Pravidla pro omezení využití kotací podle odstavce 1 a pro omezení počtu obchodů podle odstavce 2 stanoví obchodník s cennými papíry ve svých obchodních podmínkách. Tato pravidla stanoví objektivní podmínky pro omezení a odpovídají přímo použitelnému předpisu Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů6j).
6a)
Čl. 21 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.
6b)
Čl. 24 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.
6c)
Čl. 29 až 31 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.
6d)
Čl. 21 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.
6e)
Čl. 22 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.
6f)
Čl. 9 a 10 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.
6g)
Čl. 9 až 11, 22, 23, 33 a tab. 3 přílohy II nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.
6h)
Čl. 22 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.
6i)
Čl. 25 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.
6j)
Čl. 25 odst. 2 a 3 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.“.
90.
V § 18 odst. 1 se za slovo „nebo“ vkládají slova „o změně stanov spočívající ve“.
91.
V § 18 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Jestliže společníci obchodníka s cennými papíry, pokud se jedná o společnost s ručením omezeným, rozhodnou o zrušení společnosti s likvidací nebo o změně společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny spočívající ve změně předmětu podnikání, je obchodník s cennými papíry povinen tuto skutečnost oznámit České národní bance neprodleně po rozhodnutí společníků. Stejnou povinnost má i v případě, že takto rozhodne valná hromada společnosti s ručením omezeným.“.
92.
V § 18 odst. 2 větě první se slova „zákaznický majetek“ nahrazují slovy „majetek zákazníků“.
93.
V § 18 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
94.
V § 18 odst. 3 se za slova „povolení (§ 144)“ vkládají slova „nebo v důsledku registrace další podnikatelské činnosti či změny jejího rozsahu podle § 6a, 6b a 7“ a slova „odstavců 1 a 3 nepoužijí“ se nahrazují slovy„odstavce 2 nepoužije“.
95.
V § 19 odst. 1 větě první se slova „s jiným obchodníkem s cennými papíry, k rozdělení obchodníka s cennými papíry nebo k převodu obchodního jmění obchodníka s cennými papíry na jeho akcionáře“ nahrazují slovy „k rozdělení obchodníka s cennými papíry, ke změně právní formy obchodníka s cennými papíry, k převodu obchodního jmění obchodníka s cennými papíry na jeho akcionáře nebo společníka“.
96.
V § 19 odstavec 2 zní:
„(2)
Žádost o povolení k fúzi obchodníka s cennými papíry, o povolení rozdělení obchodníka s cennými papíry, o povolení ke změně právní formy obchodníka s cennými papíry, o povolení k převodu obchodního jmění obchodníka s cennými papíry na jeho akcionáře nebo společníka nebo o povolení převodu obchodního jmění jiné osoby na obchodníka s cennými papíry lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení důsledků fúze, rozdělení, změny právní formy nebo převodu obchodního jmění. Vzor tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.“.
97.
V § 19 odst. 3 větě druhé se slova „§ 4 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 2“.
98.
V § 19 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
99.
V § 19 odst. 4 větě první se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.
100.
V § 20 odstavec 2 zní:
„(2)
Žádost o povolení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení důsledků převodu, zastavení nebo nájmu podniku obchodníka s cennými papíry nebo jeho části. Vzor tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.“.
101.
V § 20 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
102.
V § 20 odst. 3 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“ a věta druhá se zrušuje.
103.
V § 21 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Poskytování investičních služeb v hostitelském státě prostřednictvím vázaného zástupce se sídlem nebo bydlištěm v tomto hostitelském státě se pro účely tohoto zákona považuje za poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky.“.
104.
V § 21 odst. 2 písm. b) se slova „druhy a rozsah investičních služeb“ nahrazují slovy „investiční služby“ a na konci textu písmene b) se doplňují slova „, a informaci o tom, zda budou tyto činnosti vykonávány prostřednictvím vázaného zástupce“.
105.
V § 21 odst. 2 písm. c) se slovo „strukturu“ nahrazuje slovem „uspořádání“.
106.
V § 21 odst. 4 se za slovo „státě“ vkládají slova „, jakmile obdrží oznámení orgánu dohledu hostitelského státu o tom, že tento orgán obdržel od České národní banky údaje podle odstavce 2, nebo“.
107.
V § 21 odst. 5 větě první se slova „organizační struktury“ nahrazují slovy „organizačního uspořádání“.
108.
V § 21 odst. 6 větě první se slova „a orgánu dohledu hostitelského státu“ zrušují a na konci odstavce 6 se doplňuje věta „Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu tuto změnu orgánu dohledu hostitelského státu.“.
109.
V § 21 odstavec 8 zní:
„(8)
Postup podle odstavců 1 až 7 se nepoužije pro obchodníka s cennými papíry, který je bankou.“.
110.
V § 22 odst. 2 písm. b) se slova „druhy a rozsah investičních služeb“ nahrazují slovy „investiční služby“ a na konci textu písmene b) se doplňují slova „, informaci o tom, zda bude k poskytování investičních služeb využíván vázaný zástupce“.
111.
V § 22 odst. 3 se slova „a informuje jej o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu“ zrušují.
112.
V § 22 odst. 5 se slova „a orgánu dohledu hostitelského státu“ zrušují a na konci odstavce 5 se doplňuje věta „Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu tuto změnu orgánu dohledu hostitelského státu.“.
113.
V § 22 odstavec 6 zní:
„(6)
Postup podle odstavců 1 až 5 se nepoužije pro obchodníka s cennými papíry, který je bankou.“.
114.
V § 22 se odstavec 7 zrušuje.
115.
Za § 22 se vkládá nový § 22a, který zní:
㤠22a
(1)
Obchodník s cennými papíry může být účastníkem regulovaného trhu se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, a to buď s využitím přístupu do zahraničí nebo prostřednictvím své organizační složky. Účast obchodníka s cennými papíry na regulovaném trhu se sídlem v jiném členském státě Evropské unie není poskytováním investičních služeb v tomto státě.
(2)
Obchodník s cennými papíry může být účastníkem vypořádacího systému se sídlem v jiném členském státě Evropské unie.“.
116.
V části druhé hlavě III nadpis dílu 2 zní: „Poskytování investičních služeb zahraniční osobou, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie na území České republiky“.
117.
V § 24 odst. 1 a 2 se slova „sídlo v jiném členském státě Evropské unie a“ zrušují a slova „tohoto státu“ se nahrazují slovy „jiného členského státu Evropské unie“.
118.
V § 24 odstavec 4 zní:
„(4)
Postup podle odstavců 1 až 3 se nepoužije pro zahraniční osobu postupující podle zákona upravujícího činnost bank.“.
119.
V § 24 se odstavce 5 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 5.
120.
V § 24 odst. 5 písmena a) a b) znějí:
„a)
je povinna vést deník obchodníka s cennými papíry podle § 13; evidence se vede ohledně investičních služeb, které uvedená osoba poskytla prostřednictvím organizační složky,
b)
plní informační povinnosti obchodníka s cennými papíry podle tohoto zákona v rozsahu § 16 odst. 2 písm. a) až d), odst. 3 písm. a), podle § 16b a podle § 16c; informace podle § 16 odst. 2 písm. b) až d), podle § 16b a podle § 16c se uvedou ohledně investičních služeb, které uvedená osoba poskytuje prostřednictvím organizační složky, případně ohledně zákazníků, jimž se tímto způsobem investiční služby poskytují.“.
121.
V § 24 odst. 5 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) až f), která znějí:
„c)
dodržuje pravidla jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky stanovená v § 15 až 15s,
d)
plní povinnosti pro hlášení obchodů stanovené v § 15t,
e)
uchovává dokumenty a záznamy způsobem stanoveným v § 17,
f)
plní povinnosti při systematické internalizaci stanovené v § 17a až 17d.“.
122.
V § 24 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Poskytování investičních služeb prostřednictvím vázaného zástupce se sídlem nebo bydlištěm v České republice se pro účely tohoto zákona považuje za poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky.“.
123.
V § 25 odst. 1 a 2 se slova „sídlo v jiném členském státě Evropské unie a“ zrušují a slova „tohoto státu“ se nahrazují slovy „jiného členského státu Evropské unie“.
124.
V § 25 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
Postup podle odstavců 1 a 2 se nepoužije pro zahraniční osobu postupující podle zákona upravujícího činnost bank.
(4)
Pokud zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb a hodlá poskytovat investiční služby v České republice prostřednictvím vázaných zástupců, kteří nemají sídlo nebo bydliště v České republice, může Česká národní banka požádat orgán dohledu domovského státu o poskytnutí seznamu takových vázaných zástupců. Tento seznam může Česká národní banka uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
125.
Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní:
㤠25a
Zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb, může být účastníkem regulovaného trhu, a to buď s využitím přístupu ze zahraničí nebo prostřednictvím své organizační složky. Účast této osoby na regulovaném trhu není poskytováním investičních služeb v České republice.“.
126.
V § 27 odst. 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
údaje o vázaných zástupcích, které obchodník s cennými papíry hodlá v tomto hostitelském státě využívat, pokud o to orgán dohledu hostitelského státu požádá.“.
127.
V § 27 se odstavce 2 až 10 zrušují a současně se zrušuje označení odstavce 1.
128.
V § 28 odst. 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h)
žadatel dodržuje kapitálové požadavky srovnatelně podle § 9 a 9a,“.
Dosavadní písmena h) až l) se označují jako písmena i) až m).
129.
V § 28 odst. 2 písm. l) se slovo „zdravého“ nahrazuje slovem „řádného“.
130.
V § 28 odstavec 3 zní:
„(3)
Žádost o povolení k poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující, že splňuje podmínky uvedené v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.“.
131.
V § 28 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Pro vedoucího organizační složky platí § 10a obdobně.“.
132.
V § 28 odst. 7 písmena a) až c) znějí:
„a)
dodržuje srovnatelně kapitálové požadavky stanovené v § 9 a 9a,
b)
dodržuje pravidla činnosti a hospodaření obchodníka s cennými papíry stanovená v § 11a až 15t a § 17 až 17d,
c)
plní informační povinnosti v rozsahu stanoveném v § 16 odst. 2 písm. a) až d), § 16 odst. 3 písm. a) a uveřejňuje informace podle § 16a až 16c; informace podle § 16 odst. 2 písm. a) až d), § 16b a 16c uvede ohledně investičních služeb, které uvedená osoba poskytuje prostřednictvím organizační složky, popřípadě ohledně zákazníků, jimž se tímto způsobem investiční služby poskytují.“.
133.
V § 28 odst. 7 se písmena d) až f) zrušují.
134.
V § 29 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „poskytuje investiční službu přijímání a předávání pokynů týkajících“ nahrazují slovy „není oprávněna poskytovat jinou hlavní investiční službu než investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. a) nebo e) týkající“.
135.
§ 30 včetně nadpisu zní:
㤠30
Registrace investičního zprostředkovatele
(1)
Investiční zprostředkovatel, který je právnickou osobou, může vykonávat činnosti uvedené v § 29 odst. 1 pouze statutárním orgánem, členem statutárního orgánu, vázaným zástupcem nebo pomocí zaměstnanců.
(2)
Investiční zprostředkovatel, který je fyzickou osobou, může činnosti uvedené v § 29 odst. 1 vykonávat pouze osobně, vázaným zástupcem nebo pomocí zaměstnanců.
(3)
Česká národní banka zaregistruje jako investičního zprostředkovatele právnickou osobu,
a)
která je obchodní společností nebo družstvem,
b)
jejíž vedoucí osoba,
1.
dosáhla věku 18 let,
2.
je plně způsobilá k právním úkonům,
3.
je důvěryhodná,
4.
má ukončené středoškolské vzdělání,
5.
má přiměřené znalosti a zkušenosti v rozsahu výkonu činnosti investičního zprostředkovatele,
6.
je osobou vhodnou z hlediska řádného a obezřetného poskytování investičních služeb investičním zprostředkovatelem, u kterého má vykonávat funkci vedoucí osoby; především řádnému výkonu funkce nebrání její profesní, podnikatelská nebo jiná obdobná činnost, zejména činnost u osoby s obdobným předmětem podnikání,
c)
u jejíž vedoucí osoby nenastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,
d)
která má průhledný a nezávadný původ základního kapitálu,
e)
jejíž úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad investičním zprostředkovatelem; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmějí právní řád takového státu a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu dohledu nad investičním zprostředkovatelem.
(4)
Česká národní banka zaregistruje jako investičního zprostředkovatele fyzickou osobu,
a)
která dosáhla věku 18 let,
b)
která je plně způsobilá k právním úkonům,
c)
u níž nenastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,
d)
která je důvěryhodná,
e)
která má ukončené středoškolské vzdělání,
f)
která má přiměřené znalosti a zkušenosti v rozsahu výkonu činnosti investičního zprostředkovatele,
g)
která je osobou vhodnou z hlediska řádného a obezřetného poskytování investičních služeb investičního zprostředkovatele; především řádnému poskytování investičních služeb nebrání její profesní, podnikatelská nebo jiná obdobná činnost, zejména činnost u osoby s obdobným předmětem podnikání.
(5)
Při posuzování skutečností podle odstavce 3 písm. b) bodu 5 a odstavce 4 písm. f) vezme Česká národní banka v úvahu zejména rozsah pravomocí spojených s výkonem funkce nebo činnosti, organizační uspořádání investičního zprostředkovatele a jeho celkové personální předpoklady.
(6)
Žádost o registraci investičního zprostředkovatele lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující, že splňuje podmínky uvedené v odstavcích 3 a 4. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh, včetně příloh prokazujících důvěryhodnost podle odstavce 3 písm. b) bod 3 a odstavce 4 písm. d), stanoví prováděcí právní předpis.
(7)
Česká národní banka do 30 dnů ode dne doručení žádosti žadatele zaregistruje a vydá mu o tom osvědčení. Pokud žadatel nedoloží splnění podmínek podle odstavce 3 nebo 4, Česká národní banka v této lhůtě zahájí správní řízení a rozhodne, že se žádost o registraci zamítá, nedoloží-li žadatel splnění uvedených podmínek ani v tomto řízení.
(8)
Česká národní banka zruší registraci, jestliže investiční zprostředkovatel písemně o její zrušení Českou národní banku požádá.“.
136.
§ 32 včetně nadpisu zní:
㤠32
Povinnosti investičního zprostředkovatele
(1)
Investiční zprostředkovatel je povinen poskytovat investiční služby s odbornou péčí. Vynaložení odborné péče především znamená, že investiční zprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy.
(2)
Na investičního zprostředkovatele se při výkonu činností uvedených v § 29 odst. 1 použijí obdobně ustanovení tohoto zákona upravující odbornost osob, pomocí kterých obchodník s cennými papíry vykonává své činnosti (§ 14 a 14a).
(3)
Na investičního zprostředkovatele se při výkonu činností uvedených v § 29 odst. 1 použijí přiměřeně § 15a až 15r upravující povinnosti při jednání se zákazníky; ustanovení § 15 odst. 3 a 4 platí obdobně.
(4)
K zajištění obezřetného poskytování investičních služeb investiční zprostředkovatel vzhledem k povaze a rozsahu poskytovaných služeb zavede a udržuje
a)
organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí,
b)
řádné administrativní postupy zahrnující zejména systém vnitřní komunikace a pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zákazníků, kteří nejsou profesionálními zákazníky,
c)
postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů mezi investičním zprostředkovatelem, včetně jeho vedoucích osob, vázaných zástupců a zaměstnanců, a jeho zákazníky či potenciálními zákazníky nebo jeho zákazníky či potenciálními zákazníky navzájem,
d)
kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací,
e)
pravidla vnitřní kontroly zahrnující průběžnou kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem, jinými právními předpisy a povinností plynoucích z vnitřních předpisů investičního zprostředkovatele.
(5)
Investiční zprostředkovatel vede evidenci přijatých a předaných pokynů týkajících se investičních nástrojů; investiční zprostředkovatel je pro účely vedení této evidence oprávněn vést rodná čísla zákazníků.
(6)
Investiční zprostředkovatel uchovává dokumenty týkající se poskytnuté investiční služby včetně záznamů v evidenci podle odstavce 5 a záznamy komunikace se zákazníkem týkající se poskytnuté investiční služby a s potenciálním zákazníkem nejméně po dobu 5 let od okamžiku poskytnutí investiční služby nebo provedení obchodu. To platí i pro osobu, jejíž registrace byla zrušena, nebo jejího právního nástupce. Záznamy závazkového vztahu, včetně smluvních podmínek, týkajícího se požadované investiční služby uchovává investiční zprostředkovatel po celou dobu trvání závazkového vztahu, nejméně však po dobu 5 let.
(7)
Investiční zprostředkovatel informuje Českou národní banku o
a)
druzích a rozsahu poskytnutých služeb,
b)
obchodech, které uzavřel nebo obstaral, a to v rozsahu podle odstavce 5,
c)
změnách ve skutečnostech, na jejichž základě získal oprávnění k činnosti investičního zprostředkovatele; informace o změnách vedoucích osob musí prokazovat splnění podmínek stanovených v § 30 odst. 3 písm. b) a c),
d)
finanční situaci a výsledcích hospodaření,
e)
plnění pravidel stanovených v odstavci 4,
f)
osobách s úzkým propojením.
(8)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
rozsah plnění povinností stanovených v odstavcích 3 a 4,
b)
náležitosti a způsob vedení evidence podle odstavce 5,
c)
obsah a způsob uchovávání dokumentů a záznamů podle odstavce 6,
d)
rozsah, formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty plnění informační povinnosti podle odstavce 7.“.
137.
V části druhé se doplňuje hlava VI, která včetně nadpisů zní:
„HLAVA VI
VÁZANÝ ZÁSTUPCE
§ 32a
Základní ustanovení
(1)
Vázaný zástupce je fyzická nebo právnická osoba, která je oprávněna na základě písemné smlouvy se zastoupeným jeho jménem
a)
zařídit, a popřípadě i uzavřít, obchody týkající se hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo h), pokud je zastoupený k jejich poskytování oprávněn,
b)
poskytovat investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. e),
c)
propagovat investiční služby, které je zastoupený oprávněn poskytovat.
(2)
Zastoupeným se v tomto zákoně rozumí
a)
obchodník s cennými papíry,
b)
osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb, pokud poskytuje investiční služby v České republice,
c)
zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky,
d)
investiční zprostředkovatel.
(3)
Vázaný zástupce nesmí přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků.
(4)
Vázaný zástupce, který je fyzickou osobou, může vykonávat činnost podle odstavce 1 pouze osobně nebo pomocí zaměstnanců. Vázaný zástupce, který je právnickou osobou, může vykonávat činnost podle odstavce 1 pouze statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo pomocí zaměstnanců.
(5)
Za poskytování investičních služeb vázaným zástupcem odpovídá zastoupený. Za škodu způsobenou vázaným zástupcem při výkonu jeho činnosti odpovídá zastoupený. Zastoupený má za škodu způsobenou vázaným zástupcem postih.
(6)
Vázaný zástupce je povinen při výkonu činností uvedených v odstavci 1 sdělit zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi údaje o osobě zastoupeného, jehož jménem jedná, a informaci o činnostech uvedených v § 32a odst. 1, které je oprávněn vykonávat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům.
(7)
Vázaný zástupce je povinen vykonávat činnost, k níž je zavázán, s vynaložením odborné péče. Ve vztazích s vázaným zástupcem je zastoupený povinen jednat poctivě a v dobré víře.
§ 32b
Požadavky na vázaného zástupce
(1)
Vázaný zástupce může činnosti uvedené v § 32a odst. 1 vykonávat pouze pro jednu osobu. Touto osobou může být pouze zastoupený, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.
(2)
Vázaným zástupcem, který je fyzickou osobou, a vedoucí osobou vázaného zástupce může být pouze osoba, která
a)
dosáhla věku 18 let,
b)
je plně způsobilá k právním úkonům,
c)
splňuje podmínky neslučitelnosti funkcí uvedené v odstavci 4.
(3)
Vázaným zástupcem, který je fyzickou osobou, a vedoucí osobou vázaného zástupce, může být pouze osoba, u níž nenastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.
(4)
Vázaným zástupcem nesmí být
a)
obchodník s cennými papíry, osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb, pokud poskytuje investiční služby v České republice, zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky, a investiční zprostředkovatel,
b)
vedoucí osoba osoby uvedené v písmenu a),
c)
zaměstnanec osoby uvedené v písmenu a),
d)
společník obchodníka s cennými papíry,
e)
společník nebo člen investičního zprostředkovatele.
§ 32c
Zápis a výmaz
(1)
Vázaný zástupce zastoupeného může začít vykonávat činnosti uvedené v § 32a odst. 1 ode dne zápisu, provedeného na základě žádosti, do seznamu vázaných zástupců. Česká národní banka vede seznam vázaných zástupců obchodníka s cennými papíry a zahraničních osob, které mají sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a které poskytují investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky, a seznam vázaných zástupců investičního zprostředkovatele.
(2)
Žádost podle odstavce 1 podává zastoupený; vázaný zástupce je povinen poskytnout zastoupenému potřebné doklady a součinnost.
(3)
Česká národní banka zapíše vázaného zástupce do 5 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o zápis do seznamu vázaných zástupců a vydá mu o tom prostřednictvím žadatele osvědčení.
(4)
Do seznamu uvedeného v odstavci 1 se uvedou údaje a popřípadě změny těchto údajů, kterými jsou
a)
údaje o osobě vázaného zástupce s výjimkou rodného čísla,
b)
údaje o osobě zastoupeného s výjimkou rodného čísla,
c)
činnosti uvedené v § 32a odst. 1, které je vázaný zástupce oprávněn vykonávat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům,
d)
datum zápisu do seznamu vázaných zástupců.
(5)
Česká národní banka žádost uvedenou v odstavcích 1 a 2 nezkoumá z hlediska pravdivosti nebo přesnosti informací v ní obsažených. Česká národní banka nepřezkoumává splnění podmínek pro zápis vázaného zástupce do seznamu.
(6)
Zastoupený, pro kterého má vázaný zástupce vykonávat nebo vykonává činnosti uvedené v § 32a odst. 1,
a)
ověřuje správnost a úplnost údajů uvedených v žádosti o zápis do seznamu vázaných zástupců a plnění podmínek stanovených v § 14 odst. 2 a § 32b,
b)
zavede pravidla kontroly činnosti vázaných zástupců, která zajišťují řádný výkon činností vázaného zástupce uvedených v § 32a odst. 1, zejména dodržování pravidel jednání se zákazníky,
c)
přijme opatření, která zajistí, že výkon jiné činnosti než uvedené v § 32a odst. 1 vázaným zástupcem, neohrozí řádný výkon činnosti uvedené v § 32a odst. 1 vázaným zástupcem,
d)
bez zbytečného odkladu oznámí České národní bance, že závazkový vztah podle § 32a odst. 1 zanikl.
(7)
Česká národní banka provede výmaz vázaného zástupce ze seznamu, pokud obdrží oznámení podle odstavce 6 písm. d). Česká národní banka provede výmaz vázaného zástupce ze seznamu, jestliže vázaný zástupce prostřednictvím zastoupeného písemně o výmaz Českou národní banku požádá.
(8)
Žádost o zápis do seznamu vázaných zástupců lze podat pouze na předepsaném tiskopise. Vzor tiskopisu a způsob jeho zaslání stanoví prováděcí právní předpis.
§ 32d
Okamžitá výpověď
(1)
Zastoupený je povinen okamžitě vypovědět závazkový vztah podle § 32a odst. 1, pokud zjistí, že vázaný zástupce nebo vedoucí osoba vázaného zástupce nesplňuje podmínky uvedené v § 14 odst. 2 nebo v § 32b; doručením výpovědi vázanému zástupci tento závazkový vztah zaniká.
(2)
Vázaný zástupce je povinen okamžitě vypovědět závazkový vztah podle § 32a odst. 1, pokud přestane splňovat podmínky uvedené v § 14 odst. 2 nebo v § 32b; doručením výpovědi zastoupenému tento závazkový vztah zaniká. Tuto povinnost má vázaný zástupce i v případě, kdy podmínky uvedené v § 14 odst. 2 nebo v § 32b přestane splňovat jeho vedoucí osoba.“.
138.
V § 33 odst. 1 se za slova „§ 4 odst. 2 písm. b)“ vkládají slova „, nebo zahraniční osoba, která má povolení k poskytování této investiční služby“.
139.
V § 33 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Ustanovení této části se přiměřeně použijí též na jiné druhy investičních nástrojů než cenné papíry, pokud z povahy věci nevyplývá jinak.“.
140.
V § 34 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 34 odst. 4, § 36 odst. 1 větě první, § 36 odst. 2 větě první a druhé, § 36 odst. 5 větě první a druhé, § 36 odst. 6 větě druhé, § 36 odst. 7 větě první, § 36c odst. 3 úvodní části ustanovení, § 36f odst. 1, § 36f odst. 2, § 36h odst. 3, § 36i odst. 1 větě první, § 36j odst. 1 větě první a v § 36k odst. 3 se slovo „oficiálním“ nahrazuje slovem „regulovaném“.
141.
V § 34 odst. 2 písm. c) se slovo „zastupitelných“ zrušuje a za slovo „listů“ se vkládají slova „, jiných warrantů“.
142.
V § 34 odst. 2 písm. d) body 1 až 4 znějí:
„1.
osoba uvedená v § 2a odst. 1 písm. a) a b) nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání,
2.
osoba uvedená v § 2a odst. 1 písm. c) nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání,
3.
osoba, jejíž rozhodující činností je nabývání účasti na jiných společnostech,
4.
finanční instituce podléhající dohledu [§ 151 odst. 1 písm. j)],“.
143.
V § 34 odst. 2 písm. d) se vkládá nový bod 5, který zní:
„5.
osoba uvedená v § 2a odst. 1 písm. n) až p),“.
Dosavadní body 5 až 7 se označují jako body 6 až 8.
144.
V § 34 odst. 2 písm. d) bodě 6 se slova „výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy“ nahrazují slovy „účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky“.
145.
V § 34 odst. 2 písm. d) bodě 8 v části věty za středníkem se slovo „transakcí“ nahrazuje slovem „obchodů“ a slova „cenných papírů“ se nahrazují slovy „se sídlem v členském státě Evropské unie“.
146.
V § 34 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
cennými papíry emitovanými průběžně či opakovaně cenné papíry stejného druhu vydávané postupně nebo nejméně ve 2 emisích v průběhu 12 měsíců.“.
147.
V § 34 odst. 3 písm. e) a f) úvodních částech ustanovení se slova „bankou, zahraniční osobou s obdobným předmětem podnikání, spořitelním a úvěrním družstvem nebo zahraniční osobou s obdobným předmětem podnikání“ nahrazují slovy „osobou uvedenou v § 2a odst. 1 písm. a) a b) nebo zahraniční osobou s obdobným předmětem podnikání“.
148.
V § 34 odst. 3 písm. e) bodě 3 a písm. f) bodě 3 se slovo „derivátem“ nahrazuje slovy „investičním nástrojem uvedeným v § 3 odst. 1 písm. d) až k).“.
149.
V § 34 odst. 3 písm. g) se slova „nabízená prodejní cena nebo emisní kurz“ nahrazují slovy „hodnota protiplnění“.
150.
V § 35 odst. 1 se slova „zahraničním orgánem dohledu“ nahrazují slovy „orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie“.
151.
V § 35 odst. 3 písm. a) až d) se slova „v sídle emitenta“ nahrazují slovy „adresátům nabídky“.
152.
V § 35 odst. 3 písm. b) se slova „přeměnou společnosti“ nahrazují slovem „fúzí“.
153.
V § 35 odst. 3 písm. d), § 36 odst. 1 větě první, § 36 odst. 2 větě první a druhé, § 36 odst. 5 větě druhé, § 36 odst. 6 větě druhé, § 36 odst. 7 větě první a § 36c odst. 5 větě první a druhé se za slovo „trhu“ vkládají slova „se sídlem v členském státě Evropské unie“.
154.
V § 36 odst. 3 větě první se za slova „bankou nebo“ vkládají slova „uveřejněných a zaslaných České národní bance podle části osmé nebo“.
155.
V § 36 odst. 5 větě první se za slovo „trhu“ vkládají slova „se sídlem v členském státě Evropské unie nebo organizátor regulovaného trhu, který má v úmyslu sám přijmout cenný papír k obchodování na jím organizovaném regulovaném trhu bez souhlasu emitenta“.
156.
V § 36a odst. 1 písm. a) se za slova „papíry“ vkládají slova „, včetně opčních listů, jiných warrantů a obdobných cenných papírů na tyto dluhové cenné papíry“.
157.
V § 36a odst. 1 písm. b) úvodní části ustanovení se slova „bankou, zahraniční osobou s obdobným předmětem podnikání, spořitelním a úvěrním družstvem nebo zahraniční osobou s obdobným předmětem podnikání“ nahrazují slovy „osobou uvedenou v § 34 odst. 2 písm. d) bodě 1“.
158.
V § 36a odst. 1 písm. b) bodě 2 se slova „banky, zahraniční osoby s obdobným předmětem podnikání, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční osoby s obdobným předmětem podnikání“ nahrazují slovy „osoby uvedené v § 34 odst. 2 písm. d) bodě 1“.
159.
V § 36c odst. 6 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
160.
V § 36e písm. c) se za slova „jeho emitenta“ vkládá slovo „, ručitele“.
161.
V § 36f odst. 1 se slovo „a“ zrušuje a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „a kopii shrnutí prospektu v českém jazyce“.
162.
V § 36h odst. 4 se za slovo „republiky“ vkládají slova „a pro přijetí k obchodování na regulovaném trhu“.
163.
V § 36k odst. 2 se slova „údaji obsaženými v prospektu a nesmí obsahovat údaj, který je v rozporu s jeho obsahem nebo který je klamavý“ nahrazují slovy „informacemi obsaženými v prospektu a nesmí obsahovat informaci, která je v rozporu s jeho obsahem nebo která je klamavá“.
164.
Část pátá včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 9, 10, 10a až 10h zní:
„ČÁST PÁTÁ
TRH S INVESTIČNÍMI NÁSTROJI
HLAVA I
ORGANIZÁTOR REGULOVANÉHO TRHU
§ 37
Základní ustanovení
(1)
Organizátor regulovaného trhu je právnická osoba, která organizuje regulovaný trh na základě povolení České národní banky.
(2)
Organizovat regulovaný trh v České republice může pouze organizátor regulovaného trhu.
§ 38
Povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu
(1)
Česká národní banka udělí povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu pouze akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,
a)
která, je-li akciovou společností, vydává pouze listinné akcie na jméno nebo zaknihované akcie, nebo je-li společností s ručením omezeným má dozorčí radu; pravomoci dozorčí rady musí být alespoň obdobné takovým, jaké má dozorčí rada akciové společnosti podle obchodního zákoníku,
b)
která má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky,
c)
která má vlastní kapitál odpovídající alespoň částce 730 000 EUR,
d)
která má průhledný a nezávadný původ základního kapitálu,
e)
která předloží návrh pravidel obchodování na regulovaném trhu (§ 62), návrh pravidel přístupu na regulovaný trh (§ 63) a návrh pravidel pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu (§ 56),
f)
která má věcné, personální a organizační předpoklady pro řádný výkon činnosti organizátora regulovaného trhu v rozsahu činností, které hodlá vykonávat, a který vyplývá z předloženého návrhu pravidel obchodování na regulovaném trhu a pravidel obchodování v mnohostranném obchodním systému (dále jen „pravidla obchodování“), pravidel pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu a pravidel pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému (dále jen „pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování“) a pravidel přístupu na regulovaný trh a pravidel přístupu do mnohostranného obchodního systému (dále jen „pravidla přístupu“),
g)
která má splacen základní kapitál a jejíž vedoucí osoby splňují stanovené podmínky schvalování osob (§ 43),
h)
na které mají kvalifikovanou účast osoby vhodné z hlediska řádného a obezřetného vedení organizátora regulovaného trhu,
i)
jejíž úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad organizátorem regulovaného trhu; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo a skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmějí právní řád a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu dohledu nad organizátorem regulovaného trhu,
j)
která, pokud žádá, aby povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu zahrnovalo i oprávnění provozovat mnohostranný obchodní systém, předloží návrh pravidel obchodování v mnohostranném obchodním systému (§ 69 odst. 2), návrh pravidel přístupu do mnohostranného obchodního systému (§ 69 odst. 4) a návrh pravidel pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému (§ 69 odst. 3).
(2)
Žádost o povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
V povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu Česká národní banka uvede, zda je organizátor regulovaného trhu oprávněn provozovat mnohostranný obchodní systém.
(4)
Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu orgány dohledu členských států Evropské unie a prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství o tom, že
a)
udělila nebo odejmula povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu,
b)
došlo ke zrušení, změně předmětu podnikání nebo přeměně organizátora regulovaného trhu.
§ 39
Další podnikatelská činnost organizátora regulovaného trhu
(1)
Další podnikatelskou činnost může organizátor regulovaného trhu vykovávat jen po jejím zaregistrování Českou národní bankou.
(2)
Další podnikatelská činnost organizátora regulovaného trhu může spočívat pouze v poskytování služeb souvisejících s finančním trhem nebo trhem komodit, zejména
a)
v činnosti komoditní burzy,
b)
v poskytování dalších služeb na finančním trhu podle jiných právních předpisů,
c)
v činnosti související s organizováním regulovaného trhu nebo provozováním mnohostranného obchodního systému,
d)
ve vzdělávací činnosti.
(3)
Česká národní banka zaregistruje další podnikatelskou činnost žadatele a bez zbytečného odkladu odešle žadateli osvědčení o registraci.
(4)
Žádost o registraci další podnikatelské činnosti organizátora regulovaného trhu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
V případě, že výkon další podnikatelské činnosti brání řádnému organizování regulovaného trhu, provozování mnohostranného obchodního systému nebo účinnému výkonu dohledu nad tímto organizátorem regulovaného trhu anebo žádost nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 4, Česká národní banka může
a)
registraci zamítnout, nebo
b)
omezit rozsah dalších podnikatelských činností, popřípadě může stanovit podmínky, které musí organizátor regulovaného trhu splnit před zahájením každé z další podnikatelské činnosti, popřípadě je dodržovat při jejím výkonu.
(6)
Česká národní banka zruší registraci, jestliže organizátor regulovaného trhu písemně o její zrušení Českou národní banku požádá.
§ 40
(1)
Předmětem podnikání organizátora regulovaného trhu mohou být pouze činnosti uvedené v povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu nebo registrované Českou národní bankou podle § 39.
(2)
Povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu, jakož i registraci další podnikatelské činnosti, lze udělit i na dobu určitou.
§ 41
(1)
Organizátor regulovaného trhu je povinen poskytovat služby s odbornou péčí a v souladu s pravidly obchodování, pravidly pro přijímání investičních nástrojů k obchodování a pravidly přístupu.
(2)
Vynaložení odborné péče především znamená, že organizátor regulovaného trhu jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu účastníků jím organizovaného regulovaného trhu, zejména plní povinnosti stanovené v této části.
§ 42
Zástupce České národní banky se může účastnit valné hromady organizátora regulovaného trhu. Organizátor regulovaného trhu o konání valné hromady předem písemně informuje Českou národní banku.
§ 43
Vedoucí osoba organizátora regulovaného trhu
(1)
Vedoucí osoba organizátora regulovaného trhu musí mít k výkonu své funkce předchozí souhlas České národní banky s výjimkou uvedenou v odstavci 5.
(2)
Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 osobě,
a)
která splňuje podmínky uvedené v § 10 odst. 2 písm. a),
b)
která je osobou vhodnou z hlediska řádného a obezřetného řízení organizátora regulovaného trhu, u kterého má vykonávat funkci vedoucí osoby; především řádnému výkonu funkce nebrání její profesní, podnikatelská nebo jiná obdobná činnost, zejména činnost u osoby s obdobným předmětem podnikání.
(3)
Při posuzování skutečností uvedených v odstavci 2 vezme Česká národní banka v úvahu zejména rozsah pravomocí spojených s výkonem funkce, organizační uspořádání organizátora regulovaného trhu a jeho celkové personální vybavení.
(4)
Žádost o souhlas podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh, včetně příloh prokazujících důvěryhodnost a odbornou způsobilost podle odstavce 2 písm. a), stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Pokud se má stát vedoucí osobou organizátora regulovaného trhu osoba, která je vedoucí osobou jiného organizátora regulovaného trhu se sídlem v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie, nemusí mít k výkonu své funkce souhlas České národní banky.
(6)
Vedoucí osoba, která získala předchozí souhlas k výkonu své funkce, je povinna bez zbytečného odkladu písemně oznámit České národní bance každou změnu podmínek uvedených v odstavci 2, zejména skončení výkonu své funkce.
(7)
Pro vedoucí osobu organizátora regulovaného trhu platí § 10a odst. 2 obdobně.
§ 44
Zrušení nebo změna předmětu podnikání organizátora regulovaného trhu
(1)
Jestliže valná hromada organizátora regulovaného trhu rozhodne o zrušení společnosti s likvidací nebo o změně stanov spočívající ve změně předmětu podnikání, je organizátor regulovaného trhu povinen tuto skutečnost oznámit České národní bance neprodleně po rozhodnutí valné hromady. Jestliže společníci organizátora regulovaného trhu, pokud se jedná o společnost s ručením omezeným, rozhodnou o zrušení společnosti s likvidací nebo o změně společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny spočívající ve změně předmětu podnikání, je organizátor regulovaného trhu povinen tuto skutečnost oznámit České národní bance neprodleně po rozhodnutí společníků. Stejnou povinnost má i v případě, že takto rozhodne valná hromada společnosti s ručením omezeným.
(2)
Ode dne vstupu organizátora regulovaného trhu do likvidace nebo ode dne změny jeho předmětu podnikání nesmí osoba, která vstoupila do likvidace nebo změnila předmět podnikání, organizovat regulovaný trh nebo provozovat mnohostranný obchodní systém a může pouze vypořádávat své pohledávky a závazky vyplývající z těchto činností; do vypořádání pohledávek a závazků se taková osoba považuje za organizátora regulovaného trhu. Vstupem do likvidace nebo změnou předmětu podnikání povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu zaniká.
(3)
V případě změny předmětu podnikání v důsledku změny rozsahu povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu vydaného podle § 38 nebo v důsledku registrace další podnikatelské činnosti či změny jejího rozsahu podle § 39 se odstavec 2 nepoužije.
§ 45
Přeměna organizátora regulovaného trhu
(1)
K fúzi organizátora regulovaného trhu, k rozdělení organizátora regulovaného trhu, k převodu obchodního jmění organizátora regulovaného trhu na jeho společníka, ke změně právní formy organizátora regulovaného trhu nebo k převodu obchodního jmění organizátora regulovaného trhu na jeho akcionáře nebo společníka anebo k převodu obchodního jmění jiné osoby na organizátora regulovaného trhu je třeba povolení České národní banky.
(2)
Žádost o povolení k fúzi organizátora regulovaného trhu, o povolení převodu obchodního jmění organizátora regulovaného trhu, o povolení změny právní formy organizátora regulovaného trhu nebo k převodu obchodního jmění organizátora regulovaného trhu na jeho akcionáře nebo společníka anebo o povolení převodu obchodního jmění jiné osoby na organizátora regulovaného trhu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému jsou přiloženy doklady nezbytné pro posouzení důsledků fúze, změny právní formy nebo převodu obchodního jmění. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Rozdělení organizátora regulovaného trhu nebo jeho fúze s osobou, která není organizátorem regulovaného trhu anebo provozovatelem vypořádacího systému, nejsou přípustné.
§ 46
Převod, zastavení nebo nájem podniku organizátora regulovaného trhu
(1)
K uzavření smlouvy o převodu podniku organizátora regulovaného trhu nebo jeho části, smlouvy o zastavení podniku organizátora regulovaného trhu nebo jeho části anebo smlouvy o nájmu podniku organizátora regulovaného trhu nebo jeho části je třeba povolení České národní banky.
(2)
Žádost o povolení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému jsou přiloženy doklady nezbytné pro posouzení důsledků převodu, zastavení nebo nájmu podniku organizátora regulovaného trhu nebo jeho části. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 47
Nabývání účasti na organizátoru regulovaného trhu
(1)
K nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na organizátoru regulovaného trhu nebo k ovládnutí organizátora regulovaného trhu je nutný předchozí souhlas České národní banky. Pro udělení tohoto souhlasu platí § 11 obdobně.
(2)
Pro pozbytí nebo snížení kvalifikované účasti na organizátoru regulovaného trhu platí obdobně § 11 odst. 9 a 10.
(3)
Organizátor regulovaného trhu uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o osobách, které na něm mají kvalifikovanou účast nebo ho ovládají, a velikost jejich účasti.
(4)
Lhůty, formu a způsob uveřejňování těchto údajů stanoví prováděcí právní předpis.
§ 48
Organizační požadavky na organizátora regulovaného trhu
Organizátor regulovaného trhu je povinen
a)
zavést postupy, které umožní odhalovat a řešit případné negativní dopady na činnost regulovaného trhu nebo na jeho účastníky, které by mohly vzniknout ze střetu mezi zájmy organizátora regulovaného trhu nebo jeho společníků a řádným fungováním regulovaného trhu,
b)
zavést postupy pro řízení rizik, kterým je vystaven; především zavést vhodná opatření k určení všech významných rizik pro jeho provoz a účinná opatření k omezení těchto rizik,
c)
zavést zásady a postupy pro zajištění řádného provozu jeho obchodních a jiných systémů, včetně přijetí účinných opatření pro případ narušení činnosti systému a mimořádných situací,
d)
zavést pravidla obchodování na regulovaném trhu, která zajišťují spravedlivé a řádné obchodování a stanoví objektivní kritéria pro provádění pokynů,
e)
zavést opatření umožňující řádné a včasné vypořádání provedených obchodů,
f)
zavést opatření zabraňující zneužívání trhu,
g)
udržovat vlastní kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730 000 EUR,
h)
mít k dispozici dostatečné finanční zdroje pro zajištění řádného fungování trhu s ohledem na povahu a rozsah obchodů uzavíraných na trhu a povahu a míru rizik, kterým je vystaven,
i)
zavést opatření pro soustavné sledování a sledovat, zda
1.
účastníci jím organizovaného regulovaného trhu dodržují pravidla obchodování na regulovaném trhu a pravidla přístupu na regulovaný trh,
2.
investiční nástroje přijaté k obchodování na jím organizovaný regulovaný trh splňují podmínky pro přijetí k obchodování na regulovaném trhu stanovené tímto zákonem (§ 56) a pravidly pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu, a podmínky pro přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu (§ 65),
3.
emitenti investičních cenných papírů přijatých k obchodování na jím organizovaný regulovaný trh plní informační povinnosti stanovené v § 57, 118, 119, 120, 123 a § 125 odst. 1 a 3,
4.
osoba, která následně požádala o přijetí finančního nástroje na regulovaný trh bez souhlasu emitenta, plní informační povinnost podle § 56 odst. 8,
j)
soustavně sledovat obchodování na jím organizovaném regulovaném trhu a vyhodnocovat, zda nedochází k porušování pravidel obchodování, vzniku mimořádné situace na trhu nebo jednání, které může být považováno za využití vnitřní informace nebo za manipulaci s trhem,
k)
zavést postupy pro vynucování plnění povinností stanovených pravidly obchodování, pravidly pro přijímání investičních nástrojů k obchodování a pravidly přístupu účastníkům jím organizovaného regulovaného trhu a emitentům investičních nástrojů přijatých k obchodování na jím organizovaném regulovaném trhu, včetně možnosti ukládání sankcí za porušení těchto pravidel,
l)
umožnit účastníkům jím organizovaného regulovaného trhu přístup k informacím podle písmene i) bodu 3,
m)
při nakládání s majetkem účastníka regulovaného trhu nebo jím provozovaného mnohostranného obchodního systému zavést opatření k ochraně práv účastníka k tomuto majetku, zejména pro případ úpadku organizátora regulovaného trhu.
§ 49
(1)
Organizátor regulovaného trhu oznámí bezodkladně České národní bance
a)
významné porušení pravidel obchodování nebo mimořádnou situaci na jím organizovaném regulovaném trhu,
b)
důvodné podezření na využití vnitřní informace nebo na manipulaci s jím organizovaným regulovaným trhem,
c)
porušení informační povinnosti emitenta investičních cenných papírů přijatých k obchodování na jím organizovaný regulovaný trh, jejíž plnění je povinen sledovat,
d)
porušení informační povinnosti osoby stanovené v § 48 písm. i) bod 4, jejíž plnění je povinen sledovat,
e)
důvodné podezření z porušení tohoto zákona osobou oprávněnou uzavírat obchody na regulovaném trhu.
(2)
Formu a způsob informování České národní banky podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 50
Informační povinnosti organizátora regulovaného trhu
(1)
Organizátor regulovaného trhu předkládá České národní bance
a)
nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, je-li podle tohoto zákona povinen tuto zprávu sestavovat, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem,
b)
nejpozději do 1 měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí výsledky svého hospodaření v uplynulém čtvrtletí.
(2)
Organizátor regulovaného trhu uveřejní zprávy a údaje podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu po jejich předložení České národní bance způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Organizátor regulovaného trhu uveřejňuje v aktuálním znění způsobem umožňujícím dálkový přístup pravidla obchodování, pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování a pravidla přístupu.
(4)
Organizátor regulovaného trhu zasílá České národní bance rovněž další informace o účastnících, podmínkách, průběhu a výsledcích obchodování na jím organizovaném trhu, investičních nástrojích přijatých k obchodování na jím organizovaném trhu a jejich emitentech a o poskytnutých službách, které jsou potřebné pro výkon dohledu.
(5)
Organizátor regulovaného trhu oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu
a)
všechny změny ve skutečnostech, na jejichž základě mu bylo uděleno povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu,
b)
pozbytí oprávnění podle jiného právního předpisu k výkonu další činnosti, která byla zaregistrována podle § 39.
(6)
Změnu pravidel obchodování, pravidel pro přijímání investičních nástrojů k obchodování nebo pravidel přístupu zasílá organizátor regulovaného trhu bez zbytečného odkladu po jejich schválení na vědomí České národní bance.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
obsah informačních povinností stanovených v odstavcích 1 a 4 a lhůty, formu a způsob jejich plnění,
b)
lhůty, formu a způsob uveřejňování ve smyslu odstavců 2 a 3.
§ 51
Přístup k vypořádacím systémům
(1)
Organizátor regulovaného trhu umožní účastníkům jím organizovaného regulovaného trhu zvolit pro vypořádání obchodů s investičními nástroji uzavřenými na tomto trhu vypořádací systém, ústřední protistranu, clearingovou instituci a systém zúčtování podle jejich výběru, pokud existuje mezi regulovaným trhem a zvoleným vypořádacím systémem, ústřední protistranou, clearingovou institucí a systémem zúčtování takové spojení, které umožní řádné a včasné vypořádání těchto obchodů bez nepřiměřených nákladů.
(2)
Využívání jiného vypořádacího systému, než který je obvyklý pro příslušný regulovaný trh podle odstavce 1, vyžaduje předchozí souhlas České národní banky. Česká národní banka udělí souhlas účastníkovi regulovaného trhu v případě, že technické podmínky vypořádání pohledávek a závazků z obchodů s investičními nástroji v jiném než obvyklém vypořádacím systému nebrání řádnému fungování finančních trhů.
§ 52
Česká národní banka může omezit nebo zakázat organizátoru regulovaného trhu využívání vypořádacího systému, ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce z jiného členského státu Evropské unie k vypořádání všech nebo jen vybraných obchodů s investičními nástroji uzavřených na jím organizovaném regulovaném trhu, pokud je to nezbytné k řádnému fungování regulovaného trhu; při rozhodování Česká národní banka vezme v úvahu, zda jsou splněny podmínky stanovené v § 51 odst. 1.
§ 53
Označení „regulovaný trh“ nebo „burza cenných papírů“ nebo obdobné označení ve spojení s investičními nástroji smí při svém podnikání používat pouze organizátor regulovaného trhu se sídlem v členském státě Evropské unie.
§ 54
Stálý rozhodčí soud organizátora regulovaného trhu
(1)
Organizátor regulovaného trhu může zřídit stálý rozhodčí soud.
(2)
Stálý rozhodčí soud rozhoduje spory z obchodů na regulovaném trhu organizovaném zřizovatelem a z vypořádání těchto obchodů, jakož i spory z obchodů v mnohostranném obchodním systému provozovaném zřizovatelem a z vypořádání těchto obchodů. Stálý rozhodčí soud rozhoduje i spory z obchodů s komoditami a spory z dalších obchodů na finančním trhu, pokud takové obchody vyplývají z další podnikatelské činnosti zřizovatele registrované Českou národní bankou podle § 39. Stálý rozhodčí soud může též rozhodovat spory z ostatních obchodů s investičními nástroji nebo komoditami, spory z podnikání na kapitálovém trhu, peněžním trhu, pojišťovacím trhu a trhu penzijního připojištění, pokud se na tom strany dohodnou.
(3)
Na řízení před stálým rozhodčím soudem se vztahuje zákon upravující rozhodčí řízení a výkon rozhodčích nálezů9). Způsob řízení a rozhodování, způsob jmenování rozhodců, jejich počet, organizační uspořádání stálého rozhodčího soudu, sazebník odměn rozhodců, pravidla o nákladech řízení a další otázky související s činností stálého rozhodčího soudu a jejím ekonomickým zajištěním upravuje statut a řád stálého rozhodčího soudu.
HLAVA II
OBCHODOVÁNÍ NA REGULOVANÉM TRHU
Díl 1
Základní ustanovení
§ 55
(1)
Regulovaným trhem je trh s investičními nástroji organizovaný organizátorem regulovaného trhu v souladu s povolením České národní banky, na kterém se obchoduje pravidelně a který má stanovena pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu, pravidla obchodování na regulovaném trhu a pravidla přístupu na regulovaný trh, která jsou v souladu s tímto zákonem.
(2)
Regulovaným trhem se sídlem v členském státě Evropské unie je regulovaný trh uvedený v seznamu regulovaných trhů členského státu Evropské unie.
§ 56
Podmínky pro přijetí investičního nástroje k obchodování na regulovaném trhu
(1)
Podmínky pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu stanoví tento zákon. Další podmínky nebo informační povinnosti emitenta než stanovené tímto zákonem může organizátor regulovaného trhu stanovit v pravidlech pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu.
(2)
Na regulovaný trh může být přijat jen takový investiční nástroj, kterému bylo přiděleno identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN), a u kterého jsou dány předpoklady pro spravedlivé, řádné a účinné obchodování za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů10). Uvedené podmínky musí zajistit organizátor regulovaného trhu v pravidlech pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu.
(3)
U investičních cenných papírů organizátor regulovaného trhu v pravidlech pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu dále zajistí, aby k obchodování na regulovaném trhu byl přijat pouze investiční cenný papír, který je volně obchodovatelný za podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů10a).
(4)
U investičních nástrojů uvedených v § 3 odst. 1 písm. d) až k) organizátor regulovaného trhu v pravidlech pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu dále zajistí, aby k obchodování na regulovaném trhu byl přijat pouze investiční nástroj uvedený v § 3 odst. 1 písm. d) až k), který umožňuje řádné stanovení cen a vhodný způsob vypořádání za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů10b).
(5)
Investiční nástroj může být přijat k obchodování na regulovaném trhu bez souhlasu emitenta. Investiční cenný papír může být přijat k obchodování na regulovaném trhu bez souhlasu emitenta, pouze pokud je již kótovaný. Podmínky přijetí k obchodování na regulovaném trhu stanovené v § 57 tím nejsou dotčeny.
(6)
Organizátor regulovaného trhu informuje bez zbytečného odkladu emitenta investičního nástroje, že emitentem vydaný investiční nástroj přijal k obchodování na jím organizovaném regulovaném trhu podle odstavce 5.
(7)
Emitent investičního cenného papíru přijatého k obchodování na regulovaném trhu podle odstavce 5 není povinen plnit vůči tomuto regulovanému trhu žádné informační povinnosti.
(8)
V případě, že došlo k následnému přijetí investičního cenného papíru k obchodování na regulovaný trh bez souhlasu emitenta podle odstavce 5, je osoba, která požádala o toto přijetí, nebo organizátor regulovaného trhu, který sám přijal investiční cenný papír bez souhlasu emitenta, povinen uveřejnit v českém nebo anglickém jazyce informace uveřejňované emitentem při plnění informačních povinností stanovených v § 118 až 120, § 123 a § 125 odst. 1 a 3, pokud je v těchto jazycích neuveřejňuje emitent. Tato povinnost podle věty první je splněna, je-li informace uveřejněna bez zbytečného odkladu poté, co došlo k jejímu uveřejnění v jazyce členského státu Evropské unie, a obdobně způsobem stanoveným pro plnění informačních povinností emitenta.
§ 57
Podmínky pro přijetí investičních cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu
(1)
Organizátor regulovaného trhu může přijmout investiční cenné papíry k obchodování na regulovaném trhu, jestliže byl uveřejněn prospekt těchto investičních cenných papírů a od jeho uveřejnění uplynul alespoň 1 den.
(2)
Povinnost uveřejnit prospekt podle odstavce 1 se nevztahuje na
a)
cenné papíry uvedené v § 34 odst. 3,
b)
akcie, které po dobu předcházejících 12 měsíců představují méně než 10 % z celkového počtu akcií stejného druhu již přijatých k obchodování na stejném regulovaném trhu,
c)
akcie nabízené bezúplatně dosavadním akcionářům a akcie rozdělované jako forma dividendy, jde-li o akcie stejného druhu jako akcie, z nichž jsou takové nepeněžité dividendy vypláceny, pokud je doručen České národní bance a je k dispozici účastníkům regulovaného trhu dokument obsahující údaje o počtu a druhu akcií a důvody a podrobnosti nabídky,
d)
cenné papíry vydané zaměstnavatelem, jehož cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, nebo společností jím ovládanou nebo jeho ovládající nebo společností ovládanou stejnou osobou jako zaměstnavatel a nabízených současným nebo bývalým zaměstnancům nebo vedoucím osobám zaměstnavatele, jde-li o cenné papíry stejného druhu jako cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu, a pokud je doručen České národní bance a je k dispozici účastníkům regulovaného trhu dokument obsahující údaje o počtu a druhu cenných papírů a důvody a podrobnosti nabídky,
e)
akcie vydané výměnou za jiné akcie stejného druhu již přijaté k obchodování na stejném regulovaném trhu, pokud tím nedochází ke zvýšení upsaného základního kapitálu,
f)
akcie získané výměnou za jiný cenný papír nebo výkonem práva z jiného cenného papíru, za předpokladu, že tyto akcie jsou stejného druhu jako akcie již přijaté k obchodování na stejném regulovaném trhu,
g)
cenné papíry již přijaté k obchodování na jiném regulovaném trhu v členském státě Evropské unie, pokud
1.
tyto nebo zastupitelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na jiném regulovaném trhu po dobu delší než 18 měsíců,
2.
u cenných papírů poprvé přijatých k obchodování na regulovaném trhu po 31. prosinci 2003 bylo přijetí k obchodování spojeno se schválením prospektu a jeho uveřejněním v souladu s požadavky práva Evropských společenství10c),
3.
u cenných papírů, které byly přijaty k obchodování na jiném regulovaném trhu po 30. červnu 1983 a nesplňují podmínky podle bodu 2, byly splněny požadavky práva Evropských společenství pro přijetí cenného papíru na oficiální trh10d),
4.
cenné papíry nadále splňují podmínky pro obchodování na tomto jiném regulovaném trhu,
5.
osoba, která žádá o přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu, vypracuje souhrnný dokument v českém jazyce obsahující shrnutí prospektu způsobem stanoveným v § 36 odst. 4 a informace o tom, kde lze získat poslední prospekt a kde jsou k dispozici finanční údaje uveřejněné emitentem; tento dokument uveřejní způsobem uvedeným v § 36h.
§ 58
Obchod uzavřený na regulovaném trhu
Obchod uzavřený na regulovaném trhu podle pravidel obchodování na regulovaném trhu nemůže organizátor regulovaného trhu zrušit. Omyl v pokynu při uzavření obchodu na regulovaném trhu nezakládá jeho neplatnost.
§ 59
Registrace cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování na regulovaném trhu
(1)
Cenný papír vydaný fondem kolektivního investování, který není kótovaným investičním nástrojem, může být za účelem uveřejňování jeho hodnoty registrován na regulovaném trhu.
(2)
Podmínky pro registraci cenného papíru vydaného fondem kolektivního investování a způsob stanovení jeho hodnoty stanoví organizátor regulovaného trhu v pravidlech pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu.
§ 60
Vyřazení cenného papíru z obchodování na regulovaném trhu
(1)
Emitent, který rozhodl o vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na regulovaném trhu tuto skutečnost neprodleně
a)
oznámí České národní bance a organizátorovi regulovaného trhu, na kterém je cenný papír přijat k obchodování, a
b)
uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Emitent uvedený v odstavci 1 zašle organizátorovi regulovaného trhu žádost o vyřazení cenného papíru z obchodování na regulovaném trhu bez zbytečného odkladu po splnění všech povinností vyplývajících ze zákona upravujícího postup při rozhodování emitenta o vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na regulovaném trhu těmto osobám. Při povinném veřejném návrhu smlouvy na odkoupení účastnických cenných papírů podle zákona upravujícího postup při rozhodování emitenta o vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na regulovaném trhu se za splnění povinnosti považuje splnění závazků vůči akcionářům z veřejného návrhu smlouvy. Přílohu žádosti tvoří rozhodnutí o vyřazení cenného papíru z obchodování na regulovaném trhu v souladu se zákonem upravujícím postup při rozhodování emitenta o vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na regulovaném trhu a doklad, že tato skutečnost byla oznámena České národní bance, a doklad o splnění všech povinností vyplývajících ze zákona upravujícího postup při rozhodování emitenta o vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na regulovaném trhu.
(3)
Stanoví-li zahraniční právní řád v případě zahraničního emitenta povinnosti obdobné povinnostem stanoveným v odstavci 1, zašle emitent před vyřazením cenného papíru z obchodování na regulovaném trhu organizátorovi regulovaného trhu doklad prokazující splnění těchto povinností.
(4)
Organizátor regulovaného trhu vyřadí cenný papír z obchodování na regulovaném trhu bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti podle odstavce 2 se všemi přílohami.
(5)
Organizátor regulovaného trhu oznámí neprodleně vyřazení cenného papíru z obchodování na regulovaném trhu centrálnímu depozitáři a České národní bance.
(6)
Došlo-li k vyřazení účastnického cenného papíru z obchodování ze zákona, organizátor regulovaného trhu zajistí ukončení obchodování s takovým cenným papírem na regulovaném trhu.
§ 61
Pozastavení obchodování s investičním nástrojem a vyloučení investičního nástroje z obchodování na regulovaném trhu
(1)
Organizátor regulovaného trhu pozastaví obchodování s investičním nástrojem na regulovaném trhu nebo vyloučí investiční nástroj z obchodování na regulovaném trhu, jestliže investiční nástroj nesplňuje podmínky pro přijetí investičního nástroje k obchodování na regulovaném trhu podle tohoto zákona a pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu nebo pravidla obchodování na regulovaném trhu nebo nejsou plněny informační povinnosti ohledně tohoto investičního nástroje vyplývající z tohoto zákona a pravidel pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu a pokud to závažně neohrozí zájmy investorů nebo řádné fungování trhu.
(2)
Organizátor regulovaného trhu rozhodnutí podle odstavce 1 uveřejní a sdělí České národní bance. Česká národní banka informuje orgány dohledu jiných členských států Evropské unie.
§ 62
Pravidla obchodování na regulovaném trhu
Organizátor regulovaného trhu stanoví a dodržuje transparentní pravidla obchodování na regulovaném trhu, která stanoví zejména strukturu regulovaného trhu, který organizuje, a pravidla pro uzavírání obchodů s investičními nástroji na regulovaném trhu.
§ 63
Pravidla přístupu na regulovaný trh
(1)
Organizátor regulovaného trhu stanoví a dodržuje transparentní pravidla přístupu na regulovaný trh, která stanoví objektivní kritéria pro tento přístup.
(2)
Pravidla přístupu na regulovaný trh upřesňují povinnosti účastníků regulovaného trhu, vyplývající z řízení a struktury regulovaného trhu, pravidel obchodování na regulovaném trhu a pravidel pro zúčtování a vypořádání obchodů uzavřených na regulovaném trhu.
(3)
Pravidla přístupu na regulovaný trh dále upraví požadavky na odbornost osob, kterých využívají ke své činnosti na regulovaném trhu obchodníci s cennými papíry a zahraniční osoby s povolením zahraničního orgánu dohledu k poskytování investičních služeb, kteří jsou účastníky tohoto trhu, a pravidla pro přístup osob podle odstavce 4 písm. b).
(4)
Účastníkem regulovaného trhu může být
a)
obchodník s cennými papíry a zahraniční osoba s povolením zahraničního orgánu dohledu k poskytování investičních služeb, nebo
b)
jiná osoba, která
1.
je důvěryhodná a odborně způsobilá,
2.
má dostatečnou schopnost a způsobilost obchodovat,
3.
má vhodné organizační předpoklady a
4.
disponuje dostatečnými finančními zdroji, zejména s ohledem na zajištění vypořádání obchodů.
(5)
Organizátor regulovaného trhu zasílá pravidelně České národní bance změny v seznamu účastníků jím organizovaného regulovaného trhu. Lhůty, obsah, formu a způsob zasílání stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Pravidla přístupu na regulovaný trh umožní zahraniční osobě s povolením zahraničního orgánu dohledu k poskytování investičních služeb přístup ze zahraničí.
(7)
Organizátor regulovaného trhu se sídlem v jiném členském státě Evropské unie může v České republice zavést technická a organizační opatření, která umožní účastníkům jím organizovaného regulovaného trhu se sídlem nebo bydlištěm v České republice přístup na tento regulovaný trh. Česká národní banka může požádat orgán dohledu nad organizátorem regulovaného trhu o údaje o účastnících tohoto regulovaného trhu se sídlem nebo bydlištěm v České republice.
(8)
Organizátor regulovaného trhu se sídlem v České republice oznámí České národní bance, ve kterém členském státě Evropské unie má v úmyslu zavést technická a organizační opatření, která umožní účastníkům regulovaného trhu se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie přístup na jím organizovaný regulovaný trh. Česká národní banka sdělí tuto informaci do jednoho měsíce příslušnému orgánu dohledu tohoto členského státu Evropské unie. Česká národní banka oznámí na žádost orgánu dohledu tohoto členského státu Evropské unie údaje o účastnících regulovaného trhu se sídlem nebo bydlištěm v tomto členském státě Evropské unie.
Díl 2
Oficiální trh s cennými papíry
§ 64
Organizátor regulovaného trhu může organizovat jako součást regulovaného trhu oficiální trh s cennými papíry (dále jen „oficiální trh“), který splňuje podmínky stanovené tímto zákonem (§ 65).
§ 65
Podmínky pro přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu
(1)
Organizátor regulovaného trhu může k obchodování na oficiálním trhu přijmout pouze akcie nebo dluhopisy, jestliže
a)
jsou splněny podmínky podle § 56 a 57,
b)
právní postavení emitenta těchto akcií nebo dluhopisů je v souladu s právem státu, ve kterém má emitent sídlo,
c)
kurz akcie nebo její předpokládaný kurz násobený počtem vydávaných akcií dosahují v korunách českých částky odpovídající alespoň 1 000 000 EUR; pokud nelze předpokládaný kurz odhadem určit, musí dosahovat alespoň uvedené částky vlastní kapitál emitenta akcií; podmínka nejnižší částky nemusí být splněna, pokud již emitent vydal akcie stejného druhu a tyto akcie byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, na kterém se o přijetí akcií k obchodování žádá, nebo pokud bude zajištěno bezproblémové obchodování s těmito akciemi,
d)
celková jmenovitá hodnota emise dluhopisu dosahuje v korunách českých hodnoty odpovídající alespoň 200 000 EUR; podmínka nejnižší celkové jmenovité hodnoty nemusí být splněna, pokud bude zajištěno bezproblémové obchodování s těmito dluhopisy,
e)
emitent těchto akcií nebo dluhopisů zveřejnil účetní závěrku podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví nejméně za tři po sobě následující účetní období předcházející účetnímu období, ve kterém je podána žádost o přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu; podmínka zveřejnění účetní závěrky za tři po sobě následující účetní období nemusí být splněna, jestliže emitent existuje podle zápisu do příslušného rejstříku méně než 3 roky a přijetí akcií nebo dluhopisů k obchodování na oficiálním trhu je v zájmu emitenta nebo investorů a jestliže investoři mají dostatek informací nezbytných k posouzení emitenta a cenného papíru,
f)
tyto akcie nebo dluhopisy splňují požadavky práva státu, podle kterého byly vydány,
g)
není vyloučena ani omezena převoditelnost těchto akcií nebo dluhopisů; akcie mohou být též přijaty k obchodování na oficiálním trhu, pokud je jejich převoditelnost omezena pouze požadavkem souhlasu orgánů společnosti a pokud jejich přijetí k obchodování nenaruší obchodování na tomto trhu,
h)
je plně splacen emisní kurz těchto akcií nebo dluhopisů; emisní kurz nemusí být plně splacen, pokud to zvláštní právní předpis dovoluje a pokud je zajištěno bezproblémové obchodování s nimi a pokud je v jejich prospektu výslovně uvedeno, že emisní kurz nebyl splacen a jsou uvedena opatření, která byla v souvislosti s tím přijata,
i)
alespoň 25 % akcií, které mají být přijaty k obchodování na oficiálním trhu, je ve vlastnictví veřejnosti členských států Evropské unie, nebo je-li ve vlastnictví veřejnosti členských států Evropské unie alespoň takové procento akcií, které zaručuje bezproblémové obchodování na oficiálním trhu; to není třeba, jestliže
1.
vlastnictví akcií veřejností členských států Evropské unie má být zajištěno teprve obchodováním na tomto trhu a organizátor regulovaného trhu usoudí, že požadovaného vlastnictví veřejností bude dosaženo během krátké doby po přijetí akcií k obchodování, nebo
2.
akcie téhož emitenta a druhu jsou přijaty k obchodování na obdobném oficiálním trhu státu, který není členským státem Evropské unie, a v tomto státě je ve vlastnictví veřejnosti takový jejich objem, který zaručuje bezproblémové obchodování na oficiálním trhu,
j)
se žádost o přijetí k obchodování vztahuje na všechny dluhopisy stejné emise nebo na všechny akcie stejného druhu; žádost o přijetí k obchodování nemusí zahrnovat akcie držené za účelem ovládání emitenta nebo na akcie, se kterými nelze na základě dohody po určitou dobu obchodovat, pokud obchodováním pouze s částí akcií stejného druhu nevzniknou investorům žádné nevýhody; skutečnost, že se žádost o přijetí k obchodování na oficiálním trhu vztahuje pouze na část akcií stejného druhu, musí být výslovně uvedena v prospektu spolu s uvedením důvodu,
k)
akcie nebo dluhopisy, které jsou listinnými cennými papíry, jsou vytištěny v souladu s požadavky kladenými na tisk listinných cenných papírů podle práva státu, ve kterém má emitent sídlo,
l)
emitentem těchto akcií nebo dluhopisů je osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, a tyto akcie nebo dluhopisy nebyly přijaty k obchodování na oficiálním trhu ve státě, ve kterém má emitent sídlo a skutečné sídlo, ani ve státě, ve kterém je ve vlastnictví veřejnosti největší podíl těchto akcií nebo dluhopisů, a organizátor regulovaného trhu, na kterém se žádá o přijetí, je přesvědčen, že důvodem nepřijetí k obchodování není ochrana investorů,
m)
se jedná o vyměnitelné dluhopisy, prioritní dluhopisy nebo dluhopisy s opčním listem, které mají být vyměněny za akcie, a akcie stejného druhu jsou již přijaté k obchodování na oficiálním trhu nebo investorům jsou k dispozici všechny informace nezbytné k posouzení hodnoty těchto akcií,
n)
emise těchto akcií nebo dluhopisů byla vydána v jedné podobě a všechny její kusy mají stejnou jmenovitou hodnotu a stejné identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN),
o)
organizátorovi regulovaného trhu nejsou známy okolnosti, které by v případě přijetí těchto akcií nebo dluhopisů k obchodování na oficiálním trhu mohly vést k poškození investorů, k ohrožení jejich zájmů nebo k ohrožení důležitých veřejných zájmů.
(2)
Cenné papíry zastupující akcie mohou být přijaty k obchodování na oficiálním trhu, jestliže
a)
emitent akcií, které cenný papír zastupuje, splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. b) a e) a plní pro zastupované akcie informační povinnosti emitenta akcií přijatých k obchodování na oficiálním trhu,
b)
splňují podmínky stanovené v odstavci 1 písm. f), g), i) až k) a v odstavci 4,
c)
akcie, které cenný papír zastupuje, splňují podmínku stanovenou v odstavci 1 písm. c).
(3)
Jestliže předmětem žádosti o přijetí k obchodování na oficiálním trhu jsou cenné papíry, se kterými je spojeno právo na získání cenných papírů představujících podíl na společnosti se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, a cenné papíry představující podíl na společnosti jsou přijaty k obchodování na oficiálním trhu ve státě, ve kterém má jejich emitent sídlo, organizátor regulovaného trhu si před rozhodnutím o žádosti vyžádá stanovisko orgánu, který rozhodl o jejich přijetí k obchodování.
(4)
Jestliže jsou akcie nebo dluhopisy upisovány na základě veřejné nabídky, lze obchodování s nimi zahájit až po uplynutí lhůty pro upisování uvedené ve veřejné nabídce; to neplatí, pokud lhůta nebyla stanovena.
(5)
Podmínky pro přijímání cenných papírů k obchodování na oficiálním trhu stanovené v odstavci 1 písm. b) až f), h), i) a l) až o) se nevztahují na státní dluhopisy vydané Českou republikou, členským státem Evropské unie nebo členským státem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, komunální dluhopisy nebo dluhopisy vydané subjekty mezinárodního práva.
§ 66
Přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu
Organizátor regulovaného trhu je povinen do 6 měsíců ode dne doručení nebo doplnění žádosti o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu sdělit žadateli, zda cenný papír k obchodování na oficiálním trhu přijímá.
Díl 3
Transparentnost regulovaného trhu
§ 67
Transparentnost regulovaného trhu před uzavřením obchodu
(1)
Organizátor regulovaného trhu uveřejňuje za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů10e), aktuální nabídkové a poptávkové ceny a aktuální nabízené a poptávané množství za tyto ceny pro akcie přijaté k obchodování na tomto regulovaném trhu.
(2)
Organizátor regulovaného trhu uveřejňuje informace uvedené v odstavci 1 průběžně během své obvyklé obchodní doby způsobem snadno dostupným účastníkům kapitálového trhu; přístup k těmto informacím může zpoplatnit za cenu, která nesmí být vyšší než cena obvyklá na finančním trhu.
(3)
Organizátor regulovaného trhu nemusí uveřejňovat informace uvedené v odstavci 1, o kterých to stanoví prováděcí právní předpis v souladu s podmínkami stanovenými přímo použitelným předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů10f).
§ 68
Transparentnost regulovaného trhu po uzavření obchodu
(1)
Organizátor regulovaného trhu uveřejňuje údaje o obchodu s akciemi uzavřeném na regulovaném trhu za podmínek a v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů10g).
(2)
Organizátor regulovaného trhu uveřejňuje informace uvedené v odstavci 1 neprodleně po uzavření obchodu způsobem snadno dostupným účastníkům kapitálového trhu; přístup k těmto informacím může zpoplatnit za cenu, která nesmí být vyšší než cena obvyklá na finančním trhu.
(3)
Česká národní banka může za podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů10h), na žádost organizátora regulovaného trhu udělit předchozí souhlas s odložením uveřejnění informací uvedených v odstavci 1. Informaci o udělení tohoto souhlasu je organizátor regulovaného trhu povinen uveřejnit způsobem snadno dostupným účastníkům kapitálového trhu.
(4)
Pro investiční nástroje s výjimkou akcií organizátor regulovaného trhu uveřejňuje
a)
aktuální kurz investičního nástroje, se kterým se obchoduje na jím organizovaném trhu,
b)
závěrečný kurz investičního nástroje, se kterým se obchoduje na jím organizovaném trhu; závěrečný kurz se uveřejňuje po skončení obchodního dne v kurzovním lístku.
(5)
Lhůty, formu a způsob uveřejňování kurzů investičních nástrojů podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA III
OBCHODOVÁNÍ V MNOHOSTRANNÉM OBCHODNÍM SYSTÉMU
§ 69
(1)
Mnohostranným obchodním systémem se rozumí trh s investičními nástroji provozovaný obchodníkem s cennými papíry nebo organizátorem regulovaného trhu, který má stanovena pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému, pravidla obchodování v mnohostranném obchodním systému a pravidla přístupu do mnohostranného obchodního systému, která jsou v souladu s tímto zákonem.
(2)
Provozovatel mnohostranného obchodního systému je povinen zavést transparentní pravidla obchodování v mnohostranném obchodním systému, která zajišťují spravedlivé a řádné obchodování a stanoví objektivní kritéria pro provádění pokynů.
(3)
Provozovatel mnohostranného obchodního systému je povinen zavést transparentní pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému, která stanoví objektivní kritéria pro určení, zda investiční nástroj může být obchodován v tomto systému. Pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému mohou stanovit také informační povinnosti emitentů investičních nástrojů přijatých k obchodování nebo osob, které požádaly o přijetí investičního nástroje k obchodování v mnohostranném obchodním systému bez souhlasu emitenta.
(4)
Provozovatel mnohostranného obchodního systému je povinen zavést transparentní pravidla přístupu do mnohostranného obchodního systému, která stanoví objektivní kritéria pro tento přístup. § 63 odst. 4 a 6 platí pro přístup do mnohostranného obchodního systému obdobně.
(5)
Provozovatel mnohostranného obchodního systému je povinen zajistit účastníkům jím provozovaného mnohostranného obchodního systému přístup k veřejně dostupným informacím o investičních nástrojích přijatých k obchodování v mnohostranném obchodním systému.
(6)
Investiční nástroj může být přijat k obchodování v mnohostranném obchodním systému bez souhlasu emitenta.
(7)
Emitent investičního nástroje přijatého k obchodování v mnohostranném obchodním systému podle odstavce 6 není povinen plnit vůči tomuto mnohostrannému obchodnímu systému žádné informační povinnosti.
(8)
Provozovatel mnohostranného obchodního systému se sídlem v jiném členském státě Evropské unie může v České republice zavést technická a organizační opatření, která umožní osobám se sídlem nebo bydlištěm v České republice přístup do tohoto mnohostranného obchodního systému. Česká národní banka může požádat orgán dohledu nad provozovatelem mnohostranného obchodního systému o údaje o účastnících tohoto mnohostranného obchodního systému se sídlem nebo bydlištěm v České republice.
(9)
Provozovatel mnohostranného obchodního systému se sídlem v České republice oznámí České národní bance, ve kterém členském státě Evropské unie má v úmyslu zavést technická a organizační opatření, která umožní osobám se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie přístup do tohoto mnohostranného obchodního systému. Česká národní banka sdělí tuto informaci do jednoho měsíce příslušnému orgánu dohledu tohoto členského státu Evropské unie. Česká národní banka oznámí na žádost orgánu dohledu tohoto členského státu Evropské unie údaje o účastnících tohoto mnohostranného obchodního systému se sídlem nebo bydlištěm v tomto členském státě Evropské unie.
§ 70
Přístup k vypořádacím systémům
(1)
Provozovatel mnohostranného obchodního systému je povinen zajistit řádné vypořádání obchodů uzavřených v mnohostranném obchodním systému a informovat účastníky mnohostranného obchodního systému o své působnosti a povinnostech a o působnosti a povinnostech účastníků při zajištění vypořádání obchodů uzavřených v mnohostranném obchodním systému.
(2)
Česká národní banka může omezit nebo zakázat provozovateli mnohostranného obchodního systému využívání vypořádacího systému, ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce z jiného členského státu Evropské unie k vypořádání všech nebo jen vybraných obchodů s investičními nástroji uzavřených v tomto mnohostranném obchodním systému, pokud je to nezbytné k řádnému fungování tohoto systému; při rozhodování Česká národní banka vezme v úvahu, zda nenastaly okolnosti uvedené v § 49.
§ 71
(1)
Provozovatel mnohostranného obchodního systému je povinen zavést opatření pro soustavné sledování, zda
a)
účastníci tohoto mnohostranného obchodního systému dodržují pravidla obchodování v mnohostranném obchodním systému upravená v § 69 odst. 2,
b)
investiční nástroje přijaté k obchodování v tomto mnohostranném obchodním systému splňují pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému upravená v § 69 odst. 3.
(2)
Provozovatel mnohostranného obchodního systému soustavně sleduje obchody v tomto mnohostranném obchodním systému a vyhodnocuje, zda nedochází k porušování pravidel obchodování v mnohostranném obchodním systému, vzniku mimořádné situace na trhu nebo jednání, které může být považováno za využití vnitřní informace nebo za manipulaci s trhem.
(3)
Provozovatel mnohostranného obchodního systému je povinen neprodleně oznámit České národní bance
a)
významné porušení pravidel obchodování v mnohostranném obchodním systému nebo mimořádnou situaci na trhu,
b)
důvodné podezření na využití vnitřní informace nebo na manipulaci s trhem,
c)
důvodné podezření z porušení tohoto zákona osobou oprávněnou uzavírat obchody v mnohostranném obchodním systému.
(4)
Provozovatel mnohostranného obchodního systému zasílá České národní bance rovněž další informace o účastnících, podmínkách, průběhu a výsledcích obchodování v jím provozovaném systému, investičních nástrojích přijatých k obchodování v jím provozovaném systému a jejich emitentech a o poskytnutých službách, které jsou potřebné pro výkon dohledu.
(5)
Formu a způsob informování České národní banky podle odstavce 3 a lhůty, obsah, formu a způsob zasílání informací podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 72
Provozovatel mnohostranného obchodního systému je povinen dodržovat transparentnost ve vztahu ke kótovaným akciím obdobně podle § 67 a § 68 odst. 1 až 3 a ve vztahu k ostatním investičním nástrojům obdobně podle § 68 odst. 4.
§ 73
Obchod uzavřený v mnohostranném obchodním systému
Obchod uzavřený v mnohostranném obchodním systému podle pravidel obchodování v mnohostranném obchodním systému nemůže provozovatel mnohostranného obchodního systému zrušit. Omyl v pokynu při uzavření obchodu v mnohostranném obchodním systému nezakládá jeho neplatnost.
9)
Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Čl. 35 odst. 4, čl. 36 a čl. 37 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.
10a)
Čl. 35 odst. 1 až 3 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.
10b)
Čl. 37 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.
10c)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES.
10d)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES.
Směrnice Rady 80/390/EHS ze dne 17. března 1980 o koordinaci požadavků na sestavení, kontrolu a šíření prospektu cenných papírů, které mají být zveřejněny při přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů.
10e)
Čl. 17, 29, 30, 32 až 34 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.
10f)
Čl. 18 až 20 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.
10g)
Čl. 27, 29, 30, 32 až 34 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.
10h)
Čl. 28 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.“.
165.
§ 74 až 81 se zrušují.
166.
V § 82 odst. 4 písmena c) a d) znějí:
„c)
obchodník s cennými papíry,
d)
investiční společnost pro účely vypořádání obchodů s investičními nástroji uzavřených v rámci poskytování investiční služby obhospodařování majetku zákazníka,“.
167.
V § 83 odst. 3 písm. a) se za slovo „pouze“ vkládá slovo „listinné“.
168.
V § 83 odst. 3 se na konci písmene a) doplňují slova „nebo zaknihované akcie“.
169.
V § 83 odst. 4 se slova „musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené“ nahrazují slovy „lze podat pouze na stanoveném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených“ a slova „Náležitosti žádosti a její přílohy“ se nahrazují slovy „Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh“.
170.
V § 83 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní:
„(10)
Pravidla vypořádacího systému musí být objektivní, zejména nesmí znevýhodňovat osoby se sídlem v zahraničí z jiných než ekonomických důvodů.“.
Dosavadní odstavce 10 až 13 se označují jako odstavce 11 až 14.
171.
V § 85 odst. 2 se slova „musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti“ nahrazují slovy „lze podat pouze na stanoveném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady“, slovo „důvodů“ se nahrazuje slovem „důsledků“ a slova „Náležitosti žádosti a její přílohy“ se nahrazují slovy „Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh“.
172.
Nadpis § 88 zní: „Informace o účastnících vypořádacího systému“.
173.
V § 88 odst. 2 se slova „písm. b)“ nahrazují slovy „odst. 1 písm. j)“.
174.
V § 90 odst. 3 se číslo „12“ nahrazuje číslem „13“.
175.
V § 91, § 92 odst. 1 písm. a), § 94 odst. 7 větě druhé a § 94 odst. 9 větě první se slova „podílových listů otevřeného podílového fondu“ nahrazují slovy „cenných papírů kolektivního investování“.
176.
V § 92 odst. 3 písm. a) a b), § 93 odst. 2 písm. a), b) a d) a v § 93 odst. 3 písm. a), b) a d) se slova „úschova investičních nástrojů“ nahrazují slovy „úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb“.
177.
V § 93 odst. 1 písm. c) se slova „svěřené obchodníkovi“ nahrazují slovy „které má ve své moci obchodník“.
178.
V § 93 odst. 1 písm. a) a § 112 odst. 10 se slova „podílové listy otevřeného podílového fondu“ nahrazují slovy „cenné papíry kolektivního investování“.
179.
V § 93 odstavec 4 zní:
„(4)
Osoba uvedená v odstavci 2 nebo odstavci 3 písm. a) až e) vede samostatnou evidenci investičních nástrojů nebo evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis dále stanoví požadavky na organizační a technické zabezpečení vedení takové evidence a náležitosti výpisu z evidence.“.
180.
V § 94 odst. 4 se slova „jejich vlastníci svěřili majiteli účtu“ nahrazují slovy „majitel účtu převzal od jejich vlastníků“.
181.
V § 94 odst. 7 se věta druhá zrušuje.
182.
V § 94 odstavec 8 zní:
„(8)
Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. Vést účet zákazníků může pouze pro osobu uvedenou v § 93 odst. 3 písm. e) nebo f), která vede navazující evidenci v zahraničí podle zahraničního právního řádu; podmínka oprávnění k poskytování investiční služby v České republice nemusí být v takovém případě splněna.“.
183.
V § 94 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
Pro osobu, která vede samostatnou evidenci cenných papírů kolektivního investování, a osobu, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci cenných papírů kolektivního investování platí § 111 odst. 2 a 3 přiměřeně; rozsah sdělovaných údajů stanoví prováděcí právní předpis podle § 93 odst. 4.“.
184.
V § 97 odst. 1 písm. a) se slovo „prodán“ nahrazuje slovem „převeden“.
185.
V § 97 odst. 4 se za slovo „úřad“ vkládají slova „nebo soud“.
186.
V § 100 odst. 1 písm. b) se slova „cenným papírům“ nahrazují slovy „investičním nástrojům“.
187.
V § 100 odst. 1 písm. c) se číslo „13“ nahrazuje číslem „14“.
188.
V § 103 odst. 2 písm. a) se za slovo „pouze“ vkládá slovo „listinné“.
189.
V § 103 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo zaknihované akcie“.
190.
V § 103 odst. 2 písm. e) se slova „organizační struktury“ nahrazují slovy „organizačního uspořádání“.
191.
V § 103 odst. 3 se slova „musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti“ nahrazují slovy „lze podat pouze na stanoveném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady“ a slova „Náležitosti žádosti a její přílohy“ se nahrazují slovy „Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh“.
192.
V § 104a odst. 2 písm. e) se slova „veřejně prohlásila“ nahrazují slovy „která alespoň v jednom celostátně šířeném deníku uveřejní informaci o tom“.
193.
V § 104a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Česká národní banka požádá před vydáním rozhodnutí o stanovisko také orgán dohledu, který vykonává dohled na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, jehož členem je centrální depozitář, na němž chce žadatel nabýt účast, i další orgány dohledu, kterých se tato skutečnost týká, ledaže rozhodnutí nesnese odkladu nebo by taková žádost o stanovisko mohla ohrozit účel rozhodnutí; v takovém případě informuje dotčené orgány dohledu bez zbytečného odkladu po vydání rozhodnutí.“.
194.
V § 104a odstavec 4 zní:
„(4)
Žádost o souhlas podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1, a které jsou nezbytné pro posouzení vhodnosti žadatele z hlediska řádného a obezřetného vedení centrálního depozitáře a pro posouzení, zda propojení žadatele s centrálním depozitářem nebrání účinnému výkonu dohledu nad tímto centrálním depozitářem. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.“.
195.
V § 104a odst. 5 se slovo „zdravého“ nahrazuje slovem „řádného“.
196.
V § 104a odst. 7 se za slovo „lze“ vkládají slova „v případech zvláštního zřetele hodných“.
197.
V § 104b se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
198.
V § 104b se za text „§ 10“ vkládají slova „a 10a“.
199.
V § 106 odst. 2 a § 107 odst. 2 se slovo „důvodů“ nahrazuje slovem „důsledků“.
200.
V § 106 odst. 2 větě první se slova „obsahuje údaje a“ nahrazují slovy „lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému jsou přiloženy“.
201.
V § 106 odst. 2 větě druhé a v § 107 odst. 2 větě druhé se slova „Náležitosti žádosti a její přílohy“ nahrazují slovy „Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh“.
202.
V § 107 odst. 2 se slova „musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti“ nahrazují slovy „lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému jsou přiloženy doklady“.
203.
Poznámka pod čarou č. 11 zní:
„11)
§ 291 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.
204.
V § 111 odst. 2 větě první se za slova „počet kusů cenného papíru“ vkládají slova „, údaje o správci12) nebo jiné osobě oprávněné vykonávat práva spojená s těmito cennými papíry“.
Poznámka pod čarou č. 12 zní:
„12)
§ 36 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.“.
205.
V § 113 se odstavec 11 zrušuje.
Dosavadní odstavce 12 až 15 se označují jako odstavce 11 až 14.
206.
V § 113 odst. 14 se číslo „14“ nahrazuje číslem „13“ a slova „podílové listy otevřeného podílového fondu“ se nahrazují slovy „cenné papíry kolektivního investování“.
207.
V § 115 odst. 1 písm. h) se za slovo „činnosti“ vkládají slova „a financování terorismu“.
208.
§ 116 se zrušuje.
209.
V § 117 odst. 1 se slova „, provozovatele tiskárny oprávněné k tisku kótovaných cenných papírů“ zrušují.
210.
V § 117 odst. 2 písm. f) se slova „Ministerstvu financí“ nahrazují slovem „ministerstvu“ a za slovo „činnosti“ se vkládají slova „a financování terorismu“.
211.
V § 118 odst. 3 písm. c) se slova „vedoucí osoby a členové dozorčích rad“ nahrazují slovy „osoby s řídící pravomocí“ a slova „ostatní vedoucí osoby a souhrnně za všechny členy dozorčí rady“ se nahrazují slovy „členy dozorčí rady nebo jiného dozorčího orgánu a souhrnně za všechny ostatní osoby s řídící pravomocí,“.
212.
V § 118 odst. 3 písm. d) se slova „vedoucích osob emitenta a členů dozorčí rady“ nahrazují slovy „osob s řídící pravomocí emitenta“ a slova „ostatní vedoucí osoby, souhrnně za všechny členy dozorčí rady“ se nahrazují slovy „členy dozorčí rady nebo jiného dozorčího orgánu, souhrnně za všechny ostatní osoby s řídící pravomocí,“.
213.
V § 118 odst. 3 písm. e) se slova „vedoucích osob emitenta a členů dozorčí rady“ nahrazují slovy „osob s řídící pravomocí emitenta“.
214.
V § 120 odst. 6 větě první se slova „bez zbytečného odkladu“ nahrazují slovy „ve lhůtě stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující prospekt12a),“.
Poznámka pod čarou č. 12a zní:
„12a)
Čl. 27 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 809/2004.“.
215.
V § 121 písm. a) a d) se slovo „údaje“ nahrazuje slovem „informace“.
216.
V § 122 odstavec 1 zní:
„(1)
Osoba, která dosáhne nebo překročí podíl na všech hlasovacích právech emitenta se sídlem v České republice, jehož akcie jsou kótované, ve výši 3 %, je-li základní kapitál emitenta vyšší než 100 000 000 Kč, 5 %, 10 %, 15 %, 20 %, 25 %, 30 %, 40 %, 50 % nebo 75 %, nebo sníží svůj podíl na všech hlasovacích právech pod tyto hranice, oznámí tuto skutečnost emitentovi a České národní bance. Stejnou povinnost má osoba, jejíž podíl na hlasovacích právech společnosti se sídlem v České republice, jejíž akcie byly poprvé přijaty k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie, dosahuje alespoň 5 %.“.
217.
V § 122 odst. 11 písm. a) se slova „členem burzy v České republice nebo v jiném“ nahrazují slovy „účastníkem regulovaného trhu se sídlem v“.
218.
V § 122 odst. 13 větě druhé, odstavci 14 úvodní části ustanovení a v § 123 odst. 2 větě první a druhé se slova „oficiálním trhu burzy“ nahrazují slovy „regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie“.
219.
Nadpis § 123 zní: „Výroční zpráva a pololetní zpráva emitenta cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie“.
220.
V § 123 odst. 1 se za slovo „kótovaných“ vkládá slovo „investičních“.
221.
V § 123 odst. 2 větě druhé se za slovo „byly“ vkládá slovo „investiční“.
222.
V § 124 odst. 5 větě první a v § 126 odst. 5 větě první se za slova „Obchodník s cennými papíry“ vkládají slova „, zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb a poskytuje investiční služby v České republice“ a za slovo „banka,“ se vkládají slova „zahraniční banka, která vykonává na území České republiky svou činnost prostřednictvím pobočky,“.
223.
V § 125 na konci textu odstavce 3 se doplňují slova „nebo, pokud jde o emitenta, jehož finanční nástroj byl k obchodování na regulovaném trhu způsobem stanoveným v § 56 odst. 5 přijat bez jeho souhlasu“.
224.
V § 125 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 14a zní:
„(5)
Osoba s řídící pravomocí emitenta, její manžel nebo partner14a), jiní příbuzní, kteří s ní žijí ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku, a dále jiné osoby, které jsou k osobě s řídící pravomocí emitenta v poměru rodinném nebo obdobném, žijí s ní ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku a újmu, kterou by utrpěla jedna z nich, by druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní, nebo právnické osoby, ve kterých jsou tyto osoby osobami s řídící pravomocí, které jsou ovládané těmito osobami nebo jejichž ekonomické zájmy jsou podstatnou měrou shodné s ekonomickými zájmy těchto osob, zašlou České národní bance oznámení o transakci s akciemi nebo zatímními listy vydanými tímto emitentem nebo s investičními nástroji, jejichž hodnota se vztahuje k těmto akciím nebo zatímním listům, kterou učinily na vlastní účet, a to do 5 pracovních dnů ode dne uskutečnění transakce. Česká národní banka toto oznámení bez zbytečného odkladu uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
14a)
Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, ve znění pozdějších předpisů.“.
225.
V § 125 odst. 7 písm. f) se slovo „obchodů“ nahrazuje slovem „transakcí“.
226.
V § 125 odst. 7 písmeno g) zní:
„g)
požadavky na kvalitu vnitřní informace,“.
227.
V § 126 se na konci textu odstavce 11 vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 17a, která zní:
„17a)
Rozhodnutí Komise (ES) 2001/527/ES ze dne 6. června 2001 o zřízení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry.“.
228.
§ 127 se zrušuje.
229.
V § 128 se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní:
„(12)
Pro účely této hlavy se majetkem zákazníka rozumí peněžní prostředky a investiční nástroje, které obchodník s cennými papíry převzal za účelem poskytnutí investiční služby, a peněžní prostředky a investiční nástroje získané za tyto hodnoty pro zákazníka. Věta druhá § 2 odst. 1 písm. h) platí obdobně.“.
Dosavadní odstavce 12 a 13 se označují jako odstavce 13 a 14.
230.
V § 130 odst. 9 se slovo „eurům“ nahrazuje slovem „EUR“.
231.
V § 131 odst. 3 větě první se za slovo „náhrad“ vkládají slova „s příslušenstvím nebo k úhradě nákladů na činnost“.
232.
V § 135 odstavec 1 zní:
„(1)
Dohled nad dodržováním práv a povinností stanovených tímto zákonem a podmínek stanovených v rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona vykonává Česká národní banka. Dohledu České národní banky podléhá
a)
obchodník s cennými papíry (§ 5),
b)
osoba, která byla obchodníkem s cennými papíry pověřena výkonem významné provozní činnosti, a to v rozsahu tohoto pověření (§ 12d odst. 1),
c)
zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb, která poskytuje služby v České republice prostřednictvím organizační složky, a to ohledně investičních služeb poskytovaných prostřednictvím této organizační složky na území České republiky (§ 24 odst. 2),
d)
investiční zprostředkovatel (§ 29 odst. 1),
e)
osoba, která přebírá pokyny od investičního zprostředkovatele (§ 31),
f)
vázaný zástupce zastoupeného (§ 32a odst. 1),
g)
osoba, která veřejně nabízí investiční cenné papíry (§ 35 odst. 1),
h)
osoba, která podle § 36 odst. 5 vyhotovila prospekt,
i)
organizátor regulovaného trhu (§ 37 odst. 1),
j)
provozovatel vypořádacího systému (§ 83 odst. 1),
k)
účastník vypořádacího systému (§ 88 odst. 2 a 3),
l)
osoba, která má sídlo v České republice a je účastníkem vypořádacího systému provozovaného podle právního řádu jiného členského státu Evropské unie (§ 88 odst. 4),
m)
osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů (§ 92 odst. 3),
n)
osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů (§ 93 odst. 2),
o)
osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů (§ 93 odst. 3),
p)
centrální depozitář (§ 100 odst. 1),
q)
emitent kótovaného investičního cenného papíru při plnění povinností podle § 118 až 121 a § 123,
r)
zasvěcená osoba (§ 124 odst. 3),
s)
osoba, která má povinnost oznámit České národní bance podezření na využití vnitřní informace (§ 124 odst. 5),
t)
osoba s řídící pravomocí, která má povinnost informovat Českou národní banku o svých transakcích s investičními nástroji (§ 125 odst. 5),
u)
osoba šířící investiční doporučení (§ 125 odst. 6),
v)
osoba, jejíž jednání může být tržní manipulací (§ 126 odst. 1),
w)
osoba, která má povinnost oznámit České národní bance podezření na manipulaci s trhem (§ 126 odst. 5),
x)
nucený správce obchodníka s cennými papíry, který není bankou, organizátora regulovaného trhu, provozovatele vypořádacího systému nebo centrálního depozitáře při plnění povinností podle § 139 odst. 7,
y)
vedoucí osoba osoby podléhající dohledu (§ 10 odst. 1, § 28 odst. 4, § 43 odst. 1, § 104b a 155a),
z)
osoba, která neoprávněně vykonává nebo nabízí činnost podle tohoto zákona.“.
233.
V § 135 se odstavce 3 a 4 zrušují.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3.
234.
Za § 135 se vkládá nový § 135a, který včetně poznámek pod čarou č. 22a a 22b zní:
㤠135a
Spolupráce s orgány dohledu jiných členských států Evropské unie
(1)
Pokud je to nezbytné pro výkon dohledu podle tohoto zákona, může Česká národní banka požádat orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie o spolupráci při výkonu dohledu nebo kontrole na místě u osoby podléhající jeho dohledu.
(2)
Česká národní banka může vyžadovat informace a podklady od zahraničních účastníků regulovaného trhu; o tomto postupu informuje orgán dohledu jejich domovského členského státu.
(3)
Česká národní banka na základě žádosti orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie o spolupráci při výkonu dohledu nebo kontrole na místě, provede požadovanou činnost sama nebo poskytne součinnost při jejím provedení tomuto orgánu dohledu nebo jím pověřeným expertům a auditorům.
(4)
Česká národní banka bez zbytečného odkladu poskytne na žádost orgánu dohledu22a) jiného členského státu Evropské unie tomuto orgánu veškeré požadované informace související s výkonem dohledu nad kapitálovým trhem; Česká národní banka může podmínit poskytnutí informací tím, že poskytnuté informace nesmějí být dále poskytnuty bez jejího předchozího souhlasu.
(5)
Česká národní banka je povinna podrobně informovat orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie o každém důvodném podezření na porušení povinností při poskytování investičních služeb, organizování regulovaného trhu nebo ochraně před zneužíváním trhu v tomto členském státě.
(6)
Jestliže Česká národní banka obdrží od orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie oznámení o podezření na porušení povinností při poskytování investičních služeb, organizování regulovaného trhu nebo ochraně před zneužíváním trhu v České republice průběžně informuje oznamovatele o přijatých opatřeních a sdělí mu výsledek své činnosti.
(7)
Česká národní banka může odmítnout žádost o poskytnutí spolupráce při výkonu dohledu podle odstavce 3 nebo o poskytnutí informací podle odstavce 4, pokud
a)
by takové poskytnutí mohlo nepříznivě ovlivnit suverenitu nebo bezpečnost České republiky nebo veřejný pořádek v České republice,
b)
bylo v České republice zahájeno soudní řízení v téže věci proti osobám, kterých se žádost týká, nebo
c)
nabyl právní moci rozsudek týkající se téže věci a osob, kterých se týká i žádost.
(8)
Při odmítnutí žádosti podle odstavce 7 je Česká národní banka povinna podrobně informovat žádající orgán dohledu o důvodech odmítnutí jeho žádosti.
(9)
V případě, že regulovaný trh z jiného členského státu působí v České republice a jeho činnost nabyla podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů, podstatného významu22b) pro fungování trhů s investičními nástroji a ochranu investorů v České republice, dohodne Česká národní banka bez zbytečného odkladu přiměřený způsob spolupráce s orgánem dohledu domovského státu organizátora regulovaného trhu.
22a)
Čl. 15 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.
22b)
Čl. 16 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.“.
235.
V části deváté hlavě I nadpise dílu 2 se slova „odnětí povolení“ nahrazují slovy „jiná opatření“.
236.
V § 136 odst. 1 se slova „tento zákon nebo rozhodnutí vydané podle tohoto zákona,“ nahrazují slovy „tento zákon, rozhodnutí vydané podle tohoto zákona nebo přímo použitelný předpis Evropských společenství v oblasti poskytování investičních služeb a činností na trzích finančních nástrojů2),“.
237.
V § 136 odst. 1 písm. c) se slova „jednoho roku“ nahrazují slovy „5 let“.
238.
V § 136 odst. 1 písm. e) se slova „cennými papíry“ nahrazují slovy „investičními nástroji podle § 137“.
239.
V § 136 odst. 1 písm. f) se za slovo „správu“ vkládají slova „podle § 138 až 143“.
240.
V § 136 odst. 1 písm. g) se za slovo „zákona“ vkládají slova „podle § 144“.
241.
V § 136 odst. 1 písm. h) se slova „udělené podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „nebo souhlas, zrušit registraci nebo provést výmaz vázaných zástupců ze seznamu podle § 145“.
242.
V § 136 odst. 1 písm. i) se za slovo „nabízení“ vkládá slovo „investičních“, za slovo „přijetí“ se vkládá slovo „investičního“ a slova „oficiálním trhu“ se nahrazují slovy „regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému“.
243.
V § 136 odst. 1 písm. j) se za slovo „přijetí“ vkládá slovo „investičního“.
244.
V § 136 odst. 1 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
nařídit výměnu vedoucí osoby osob podléhajících dohledu podle § 135 odst. 1 písm. y).“.
245.
V § 136 odst. 2 písm. a) a b) se slovo „mechanismy“ nahrazuje slovem „pravidla“.
246.
V § 136 odstavec 4 zní:
„(4)
Česká národní banka zakáže osobě nebo osobám jednajícím ve shodě, kterým udělila souhlas k nabytí účasti na obchodníkovi s cennými papíry podle § 11, organizátorovi regulovaného trhu podle § 47 a centrálnímu depozitáři podle § 104a, a které přestaly splňovat podmínky pro udělení souhlasu, vykonávat tato hlasovací práva nebo jinak uplatňovat významný vliv na jejich řízení.“.
247.
V nadpisu § 137 se slova „cennými papíry“ nahrazují slovy „investičními nástroji“.
248.
V § 138 odst. 1 se slova „burzy, organizátora mimoburzovního trhu,“ nahrazují slovy „organizátora regulovaného trhu“.
249.
V § 138 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
tato osoba opakovaně nebo závažně porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Evropských společenství2) nebo porušila podmínku nebo povinnost stanovenou ve vykonatelném rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, nebo“.
250.
V § 144 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
závažné nebo opakované porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Evropských společenství2) nebo porušení podmínky nebo povinnosti stanovené ve vykonatelném rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, nebo“.
251.
Nadpis § 145 zní: „Odnětí povolení nebo souhlasu a zrušení registrace nebo provedení výmazu vázaných zástupců ze seznamu“.
252.
V § 145 odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
osoba, které bylo uděleno, opakovaně nebo závažně porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Evropských společenství2) nebo porušila podmínku nebo povinnost stanovenou ve vykonatelném rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, nebo“.
253.
V § 145 odst. 2 písm. e) se slova „k závažné“ nahrazují slovem „ke“.
254.
V § 145 odst. 3 větě první se za slovo „dne“ vkládají slova „vykonatelnosti rozhodnutí o“.
255.
V § 145 odstavce 5 až 8 znějí:
„(5)
Česká národní banka může odejmout souhlas nebo zrušit registraci provedenou podle tohoto zákona, jestliže došlo k závažné změně ve skutečnosti, na jejímž základě byl udělen souhlas nebo provedena registrace.
(6)
Česká národní banka zruší registraci provedenou podle tohoto zákona osobě,
a)
ohledně které bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo
b)
které soud nebo správní úřad zakázal činnost,
c)
o které se dozví, že jí zaniklo oprávnění podle zvláštního právního předpisu k výkonu činnosti, která byla zaregistrována podle § 6a nebo § 39.
(7)
Česká národní banka může zrušit registraci provedenou podle tohoto zákona, jestliže
a)
osoba, která byla registrována, nezačala do 12 měsíců ode dne provedení registrace vykonávat činnost, pro kterou byla registrována,
b)
osoba, která byla registrována, nevykonává déle než 6 měsíců činnost, pro kterou byla registrována,
c)
registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů,
d)
osoba, která byla registrována, opakovaně nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,
e)
došlo ke změně skutečností, na jejichž základě byla provedena registrace.
(8)
Česká národní banka může provést výmaz vázaného zástupce ze seznamu, jehož zápis do seznamu vázaných zástupců byl proveden na základě nepravdivých nebo neúplných údajů, nebo došlo k závažné změně skutečností, na jejichž základě byl zapsán do seznamu vázaných zástupců. Ustanovení § 32c odst. 7 věta první tím není dotčeno.“.
256.
§ 146 zní:
㤠146
(1)
V případě, že zahraniční osoba, která má sídlo v jiném členském státě Evropské unie a povolení orgánu dohledu tohoto státu k poskytování investičních služeb a poskytuje investiční služby v České republice bez umístění organizační složky, nedodržuje povinnosti uložené tímto zákonem na základě práva Evropských společenství obchodníkovi s cennými papíry, Česká národní banka na tuto skutečnost upozorní orgán dohledu domovského státu.
(2)
V případě, že zahraniční osoba, která má sídlo v jiném členském státě Evropské unie a povolení orgánu dohledu tohoto státu k poskytování investičních služeb a která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky, nedodržuje povinnosti uložené tímto zákonem na základě práva Evropských společenství obchodníkovi s cennými papíry, jiné než které je povinna dodržovat podle § 24, Česká národní banka na tuto skutečnost upozorní orgán dohledu domovského státu.
(3)
V případě, že zahraniční osoba podle odstavce 1 nebo 2 i přes opatření přijatá orgánem dohledu domovského státu poškozuje nebo ohrožuje svým jednáním zájmy investorů nebo řádné fungování kapitálového trhu, Česká národní banka na tuto skutečnost upozorní orgán dohledu domovského státu a poté přijme opatření k nápravě podle § 136.
(4)
V případě, že zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice na základě povolení domovského státu prostřednictvím organizační složky, nedodržuje povinnosti obchodníka s cennými papíry, které musí dodržovat podle § 24, Česká národní banka ji na tuto skutečnost upozorní a požádá o zjednání nápravy.
(5)
Nezjedná-li osoba podle odstavce 4 nápravu, může jí Česká národní banka uložit opatření k nápravě podle § 136. O uložených opatřeních k nápravě informuje Česká národní banka orgán dohledu domovského státu.
(6)
Jestliže opatření k nápravě přijatá podle odstavce 5 nevedla k nápravě, Česká národní banka po informování orgánu dohledu domovského státu může uložit další opatření k nápravě podle § 136, nebo sankci podle § 157.
(7)
Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství o opatřeních přijatých podle odstavců 3 a 6.“.
257.
V § 147 větě první se slova „jednání nebo informačních povinností“ nahrazují slovy „pro poskytování investičních služeb“ a ve větě druhé se za slovo „nápravě“ vkládají slova „nebo pokutě za správní delikt podle § 157 odst. 5“.
258.
V části deváté hlavě I nadpis dílu 5 zní: „Dohled nad zahraniční osobou, která v České republice působí jako organizátor regulovaného trhu“.
259.
§ 148 včetně nadpisu zní:
㤠148
Dohled nad zahraniční osobou, která v České republice působí jako organizátor regulovaného trhu na základě povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie
(1)
V případě, že zahraniční osoba, která v České republice působí jako organizátor regulovaného trhu na základě povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie, nedodržuje povinnosti organizátora regulovaného trhu stanovené tímto zákonem na základě práva Evropských společenství, Česká národní banka na tuto skutečnost upozorní orgán dohledu domovského státu.
(2)
V případě, že osoba podle odstavce 1 i přes opatření přijatá orgánem dohledu domovského státu, poškozuje nebo ohrožuje svým jednáním zájmy investorů nebo řádné fungování kapitálového trhu, Česká národní banka na tuto skutečnost upozorní orgán dohledu domovského státu a poté přijme opatření k nápravě podle § 136.
(3)
Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství o opatřeních přijatých podle odstavce 2.“.
260.
§ 149 se zrušuje.
261.
V § 150 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Pro účely dohledu na konsolidovaném základě se obchodníkem s cennými papíry rozumí pouze obchodník s cennými papíry podle § 8a odst. 1 až 3.“.
262.
V § 154 odst. 1 písm. b) se slova „pravidla pro“ nahrazují slovy „povinnosti při“ a slovo „informací“ se nahrazuje slovem „údajů“.
263.
V § 155 odst. 1 se slova „tvořící konsolidační celek“ nahrazují slovy „zahrnuté do konsolidačního celku“.
264.
V § 155a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení § 10a se použije obdobně.“.
265.
V § 155a odst. 2 větě první se slova „obsahuje údaje a“ nahrazují slovy „lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží“.
266.
V § 155a odst. 2 větě druhé se slova „Náležitosti žádosti a její přílohy“ nahrazují slovy „Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh“.
267.
§ 157 až 167 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 23 znějí:
㤠157
Správní delikty osob, které poskytují investiční služby
(1)
Obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba poskytující investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nevede deník obchodníka s cennými papíry podle § 13,
b)
poruší povinnost informovat Českou národní banku podle § 15t odst. 1,
c)
neuveřejní údaje podle § 16b nebo § 16c,
d)
neoznámí zahájení nebo ukončení systematické internalizace podle § 17a odst. 2,
e)
při systematické internalizaci neuveřejní závazné kótace podle § 17b,
f)
při systematické internalizaci neprovede pokyn podle § 17c,
g)
při systematické internalizaci omezí přístup ke kótacím v rozporu s § 17d,
h)
jako dražebník cenných papírů organizuje veřejnou dražbu cenných papírů v rozporu s § 33, nebo
i)
nezaplatí příspěvek do Garančního fondu podle § 129.
(2)
Obchodník s cennými papíry, zahraniční osoba poskytující investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky nebo investiční zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že
a)
neposkytuje investiční služby s odbornou péčí podle § 11a nebo § 32 odst. 1,
b)
poruší při jednání se zákazníky povinnost podle § 15 odst. 1 nebo § 32 odst. 3,
c)
neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 17 nebo § 32 odst. 6, nebo
d)
poruší povinnost poskytnout spotřebiteli před uzavřením smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku informace podle zvláštního právního předpisu23).
(3)
Obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky, se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost obezřetného poskytování investičních služeb podle § 12, 12c, 12d nebo 12e.
(4)
Obchodník s cennými papíry, zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky, nebo investiční zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že provádí svou činnost pomocí osoby, která nesplňuje podmínky podle § 14.
(5)
Investiční zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že
a)
provádí svou činnost pomocí osoby, která nesplňuje podmínky podle § 30 odst. 1 nebo 2,
b)
nezajistí obezřetné poskytování investičních služeb podle § 32 odst. 4,
c)
nevede evidenci přijatých nebo předaných pokynů podle § 32 odst. 5, nebo
d)
poruší informační povinnost podle § 32 odst. 7.
(6)
Zastoupený se dopustí správního deliktu tím, že poruší při vykonávání svých činností vázanými zástupci povinnost podle § 32c odst. 6 nebo § 32d odst. 1.
(7)
Obchodník s cennými papíry se dopustí správního deliktu tím, že
a)
udělí souhlas podle § 2b odst. 1, aniž posoudí splnění podmínek podle § 2b odst. 3,
b)
nepředloží České národní bance nebo neuveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční zprávu podle § 16 odst. 1,
c)
poruší informační povinnost podle § 16 odst. 2, nebo
d)
neposkytne Garančnímu fondu podklady podle § 130 odst. 11.
(8)
Obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo obchodník s cennými papíry, který je osobou uvedenou v § 9 odst. 2, se dopustí správního deliktu tím, že na individuálním nebo konsolidovaném základě
a)
použije nebo změní speciální přístup pro výpočet kapitálových požadavků bez předchozího souhlasu podle § 9 odst. 4 nebo 5,
b)
nepřijme nebo neuplatňuje strategie nebo postupy podle § 9a,
c)
neudržuje kapitálovou přiměřenost stanovenou prováděcím právním předpisem na základě § 9c písm. a),
d)
poruší pravidla angažovanosti stanovená prováděcím právním předpisem na základě § 9c písm. d),
e)
poruší informační povinnost podle § 16 odst. 3 a 4,
f)
neuveřejní údaje podle § 16a, nebo
g)
poruší povinnost podle § 155 odst. 3.
(9)
Obchodník s cennými papíry, který není bankou, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
podnikatelsky vykonává činnost v rozporu s § 6b odst. 1,
b)
poruší oznamovací povinnost podle § 21 odst. 1, § 21 odst. 6, § 22 odst. 1 nebo § 22 odst. 5, nebo
c)
umístí svou organizační složku v hostitelském státě navzdory rozhodnutí České národní banky podle § 21 odst. 5.
(10)
Obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky, se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne bez zbytečného odkladu žadateli o úvěr nebo půjčku vysvětlení o jeho úvěrovém hodnocení podle § 15s.
(11)
Obchodník s cennými papíry, který je osobou uvedenou v § 9 odst. 2, se dopustí správního deliktu tím, že na individuálním nebo konsolidovaném základě nezavede nebo neudržuje řídicí a kontrolní systém podle § 12 odst. 1 písm. a).
(12)
Zahraniční osoba poskytující investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky se dopustí správního deliktu tím, že poruší informační povinnost podle § 16 odst. 2 písm. a), b), c) nebo d) nebo § 16 odst. 3 písm. a).
(13)
Zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky, se dopustí správního deliktu tím, že neoznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu ve skutečnostech, na jejichž základě jí bylo uděleno povolení v rozporu s § 28 odst. 6.
(14)
Za správní delikt se uloží pokuta do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 7 písm. a),
b)
10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g), h) nebo i), odstavce 2 písm. d), odstavce 5, odstavce 6, odstavce 7 písm. d), odstavce 9 písm. b) nebo c) nebo odstavce 13,
c)
20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e) nebo f), odstavce 2 písm. a), b) nebo c), odstavce 3, odstavce 4, odstavce 7 písm. b) nebo c), odstavce 8, odstavce 9 písm. a), odstavce 10, odstavce 11 nebo odstavce 12.
§ 158
Správní delikty organizátora regulovaného trhu
(1)
Organizátor regulovaného trhu se dopustí správního deliktu tím, že
a)
podnikatelsky vykonává činnost v rozporu s § 40 odst. 1,
b)
poskytne službu v rozporu s pravidly obchodování, pravidly pro přijímání investičních nástrojů k obchodování nebo pravidly přístupu, nebo
c)
neposkytne službu s odbornou péčí podle § 41 odst. 1 a 2.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč.
§ 159
Správní delikty provozovatele mnohostranného obchodního systému
(1)
Provozovatel mnohostranného obchodního systému se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nedodrží pravidla transparentnosti podle § 67 nebo § 68,
b)
nezavede nebo poruší pravidla podle § 69 odst. 2, 3 nebo 4,
c)
nezajistí vypořádání obchodů nebo neinformuje účastníky mnohostranného obchodního systému podle § 70 odst. 1,
d)
poruší omezení nebo zákaz České národní banky podle § 70 odst. 2,
e)
poruší povinnost soustavně sledovat a vyhodnocovat obchody podle § 71 odst. 2,
f)
poruší oznamovací povinnost podle § 71 odst. 3, nebo
g)
poruší informační povinnost podle § 71 odst. 4.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč.
§ 160
Správní delikty související s provozováním vypořádacího systému
(1)
Provozovatel vypořádacího systému se dopustí správního deliktu tím, že
a)
podnikatelsky vykonává činnost v rozporu s § 83 odst. 2,
b)
změní pravidla vypořádacího systému bez předchozího souhlasu České národní banky v rozporu s § 83 odst. 7,
c)
nezavede nebo poruší pravidla vypořádacího systému podle § 83 odst. 12,
d)
poruší informační povinnost podle § 87,
e)
poruší oznamovací povinnost podle § 88 odst. 1, nebo
f)
neposkytne svoje služby s odbornou péčí podle § 83 odst. 14.
(2)
Účastník vypořádacího systému se dopustí správního deliktu tím, že
a)
neoznámí provozovateli vypořádacího systému změnu v údajích podle § 88 odst. 2, nebo
b)
neposkytne informaci osobě, která prokáže právní zájem podle § 88 odst. 3.
(3)
Osoba, která má sídlo v České republice a je účastníkem vypořádacího systému provozovaného podle právního řádu jiného členského státu Evropské unie, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
neposkytne informaci osobě, která prokáže právní zájem podle § 88 odst. 4 písm. a), nebo
b)
poruší oznamovací povinnost podle § 88 odst. 4 písm. b) nebo c).
(4)
Za správní delikt se uloží pokuta do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), d), e) nebo f), odstavce 2 nebo odstavce 3,
b)
20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo c).
§ 161
Správní delikty osoby, která vede evidenci investičních nástrojů
(1)
Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost uchovávat evidenci nebo dokumenty podle § 99a.
(2)
Centrální depozitář se dopustí správního deliktu tím, že
a)
podnikatelsky vykonává činnost v rozporu s § 103 odst. 6,
b)
poruší oznamovací povinnost podle § 103 odst. 7,
c)
poruší informační povinnost podle § 104 odst. 2, § 108 nebo § 115 odst. 1, nebo
d)
neposkytne svoje služby s odbornou péčí podle § 103 odst. 8.
(3)
Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, nebo osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, se dopustí správního deliktu tím, že nevede samostatnou evidenci investičních nástrojů, nebo evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem na základě § 93 odst. 4.
(4)
Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, se dopustí správního deliktu tím, že nezašle České národní bance informace nebo podklady podle § 93 odst. 6.
(5)
Centrální depozitář, účastník centrálního depozitáře nebo osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů, se dopustí správního deliktu tím, že poruší provozní řád centrálního depozitáře podle § 104.
(6)
Za správní delikt se uloží pokuta do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b), c) nebo d), odstavce 3, odstavce 4 nebo odstavce 5,
b)
20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a).
§ 162
Správní delikty emitenta investičního cenného papíru
(1)
Emitent kótovaného investičního cenného papíru se dopustí správního deliktu tím, že
a)
neuveřejní výroční zprávu podle § 118 odst. 1, 4, 5, 6 nebo 7 nebo pololetní zprávu podle § 119 odst. 1 nebo 4,
b)
nezašle České národní bance výroční zprávu podle § 118 odst. 1 nebo 7 nebo pololetní zprávu podle § 119 odst. 1 nebo 4,
c)
nezajistí rovné zacházení podle § 120 odst. 1 písm. a),
d)
nezajistí výplatu výnosu podle § 120 odst. 1 písm. b),
e)
nepředloží organizátorovi regulovaného trhu návrh podle § 120 odst. 1 písm. d),
f)
neinformuje organizátora regulovaného trhu podle § 120 odst. 1 písm. e),
g)
neuveřejní údaje podle § 120 odst. 1 písm. c), e), odst. 2 písm. a), odst. 3 nebo odst. 4 nebo vnitřní informaci podle § 125 odst. 1,
h)
nezašle České národní bance informaci podle § 120 odst. 2 písm. a) nebo § 120 odst. 3, anebo vnitřní informaci podle § 125 odst. 1,
i)
nepodá žádost o přijetí k obchodování akcií podle § 120 odst. 2 písm. b),
j)
neuveřejní nebo nezašle České národní bance dokument podle § 120 odst. 6,
k)
poruší při plnění informační povinnosti zákaz podle § 121, nebo
l)
v rozporu s § 125 odst. 4 nezajistí vedení seznamu osob nebo jeho poskytnutí České národní bance.
(2)
Emitent investičního cenného papíru přijatého k obchodování na regulovaném trhu v členském státě Evropské unie se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 123 neuveřejní výroční zprávu nebo pololetní zprávu anebo výroční nebo pololetní zprávu nezašle České národní bance.
(3)
Za správní delikt podle odstavce 1 nebo 2 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
§ 163
Správní delikty osoby zahrnuté do konsolidačního celku
(1)
Osoba zahrnutá do konsolidačního celku se dopustí správního deliktu tím, že
a)
poruší informační povinnost podle § 154 odst. 2,
b)
poruší povinnost vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy podle § 155 odst. 1,
c)
poruší povinnost oznámit svého auditora nebo povinnost poskytnout audit informací podle § 155 odst. 2, nebo
d)
neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 156.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
Další správní delikty
§ 164
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
neoprávněně vykonává nebo nabízí činnost podle tohoto zákona,
b)
uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v souvislosti se žádostí podle tohoto zákona,
c)
nemá předchozí souhlas České národní banky podle § 11 odst. 1, § 47 odst. 1 nebo § 104a odst. 1,
d)
poruší oznamovací povinnost podle § 11 odst. 8 nebo 9, § 47 odst. 2, § 104a odst. 8 nebo 9 nebo § 122,
e)
jako osoba uvedená v § 17 odst. 1 závěrečné části ustanovení poruší povinnost uchovávat dokumenty a záznamy podle § 17 odst. 1,
f)
veřejně nabízí investiční cenné papíry bez uveřejnění prospektu podle § 35,
g)
uveřejní prospekt v rozporu s § 36h nebo uveřejní prospekt, který nesplňuje požadavky podle § 36, § 36a, § 36b nebo § 36g, anebo neuveřejní dodatek prospektu podle § 36j odst. 1,
h)
poruší povinnost stanovenou pro propagační nebo jiná sdělení podle § 36k,
i)
neoprávněně používá označení „regulovaný trh“, „burza cenných papírů“ nebo obdobné označení v rozporu s § 53 nebo označení „centrální depozitář cenných papírů“ v rozporu s § 101 odst. 2, nebo
j)
poruší zákaz manipulace s trhem v rozporu s § 126 odst. 4.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí správního deliktu tím, že neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 136.
(3)
Za správní delikt se uloží pokuta do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f), g), h) nebo i),
b)
20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo j) nebo odstavce 2.
(4)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) lze uložit též zákaz činnosti do 5 let. Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou pachatel na základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s projednávaným správním deliktem nesměl již tuto činnost vykonávat.
§ 165
(1)
Osoba podle § 29 odst. 1 písm. b), která přebírá pokyny od investičního zprostředkovatele, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
neinformuje investičního zprostředkovatele podle § 31 písm. a) nebo c), nebo
b)
neposkytne investičnímu zprostředkovateli součinnost podle § 31 písm. b).
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která požádala o následné přijetí investičního cenného papíru k obchodování na regulovaný trh bez souhlasu emitenta, nebo organizátor regulovaného trhu, který sám přijal investiční cenný papír bez souhlasu emitenta, se dopustí správního deliktu tím, že poruší informační povinnost podle § 56 odst. 8.
(3)
Obchodník s cennými papíry, zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb a poskytuje investiční služby v České republice, banka, zahraniční banka, která vykonává na území České republiky svou činnost prostřednictvím pobočky, spořitelní nebo úvěrní družstvo, instituce elektronických peněz nebo institucionální investor, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
neinformuje Českou národní banku o podezření na využití vnitřní informace podle § 124 odst. 5,
b)
poruší povinnost mlčenlivosti podle § 124 odst. 5 nebo § 126 odst. 5, nebo
c)
neinformuje Českou národní banku o podezření na tržní manipulaci podle § 126 odst. 5.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 125 odst. 5, se dopustí správního deliktu tím, že poruší oznamovací povinnost podle § 125 odst. 5.
(5)
Zasvěcená osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
využije vnitřní informaci podle § 124 odst. 4 písm. a),
b)
učiní jiné osobě doporučení k nabytí nebo zcizení finančního nástroje podle § 124 odst. 4 písm. b), nebo
c)
poruší povinnost mlčenlivosti o vnitřní informaci nebo povinnost zamezit jiné osobě přístup k této informaci podle § 124 odst. 4 písm. c).
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která v souvislosti s výkonem svého povolání nebo podnikání tvoří nebo rozšiřuje investiční doporučení, nebo osoba s ní propojená, se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost při tvorbě nebo šíření investičního doporučení podle § 125 odst. 6.
(7)
Za správní delikt se uloží pokuta do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2, odstavce 3 písm. a) nebo b), odstavce 4, odstavce 5 nebo odstavce 6,
b)
20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. c).
Přestupky
§ 166
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neoprávněně vykonává nebo nabízí činnost podle tohoto zákona,
b)
vykonává funkci vedoucí osoby nebo vedoucího organizační složky bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 10 odst. 1, § 28 odst. 4, § 43 odst. 1, § 104b nebo § 155a odst. 1,
c)
uvede nepravdivý údaj nebo zatají některou skutečnost v souvislosti se žádostí podle tohoto zákona,
d)
nemá předchozí souhlas České národní banky podle § 11 odst. 1, § 47 odst. 1 nebo § 104a odst. 1,
e)
poruší oznamovací povinnost podle § 11 odst. 8 nebo 9, § 47 odst. 2, § 104a odst. 8 nebo 9 nebo § 122,
f)
veřejně nabízí investiční cenné papíry bez uveřejnění prospektu podle § 35,
g)
uveřejní prospekt v rozporu s § 36h nebo uveřejní prospekt, který nesplňuje požadavky podle § 36, 36a, 36b nebo 36g, anebo neuveřejní dodatek prospektu podle § 36j odst. 1,
h)
poruší povinnost stanovenou pro propagační nebo jiná sdělení podle § 36k, nebo
i)
poruší zákaz manipulace s trhem v rozporu s § 126 odst. 4.
(2)
Fyzická osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 136.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f), g) nebo h),
b)
20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo i) nebo odstavce 2.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) lze uložit zákaz činnosti do 5 let.
§ 167
(1)
Vedoucí osoba se dopustí přestupku tím, že neoznámí České národní bance změnu skutečností podle § 10a odst. 1, § 28 odst. 4, § 43 odst. 6, § 104b nebo § 155a odst. 1.
(2)
Vázaný zástupce se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost okamžitě ukončit závazkový vztah podle § 32d odst. 2.
(3)
Fyzická osoba uvedená v § 117 se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 117.
(4)
Fyzická osoba uvedená v § 125 odst. 5 se dopustí přestupku tím, že poruší oznamovací povinnost podle § 125 odst. 5.
(5)
Nucený správce obchodníka s cennými papíry, organizátora regulovaného trhu, provozovatele vypořádacího systému nebo centrálního depozitáře se dopustí přestupku tím, že
a)
neposkytne Garančnímu fondu podklady podle § 130 odst. 11,
b)
poruší omezení podle § 139 odst. 6,
c)
nepřijme opatření podle § 139 odst. 7 písm. a),
d)
nezajistí ochranu práv osob podle § 139 odst. 7 písm. b),
e)
poruší povinnost podle § 139 odst. 7 písm. c), nebo
f)
nevyžádá si ke svému rozhodnutí předchozí souhlas České národní banky podle § 139 odst. 8.
(6)
Fyzická osoba, která požádala o následné přijetí investičního cenného papíru k obchodování na regulovaný trh bez souhlasu emitenta, se dopustí přestupku tím, že poruší informační povinnost podle § 56 odst. 8.
(7)
Zasvěcená osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
využije vnitřní informaci podle § 124 odst. 4 písm. a),
b)
učiní jiné osobě doporučení k nabytí nebo zcizení finančního nástroje podle § 124 odst. 4 písm. b), nebo
c)
poruší povinnost mlčenlivosti o vnitřní informaci nebo povinnost zamezit jiné osobě přístup k této informaci podle § 124 odst. 4 písm. c).
(8)
Fyzická osoba, která v souvislosti s výkonem svého povolání nebo podnikání tvoří nebo rozšiřuje investiční doporučení, nebo osoba s ní propojená, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost při tvorbě nebo šíření investičního doporučení podle § 125 odst. 6.
(9)
Za přestupek fyzické osoby lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 3,
b)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 4 nebo odstavce 5,
c)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6, odstavce 7 nebo odstavce 8.
23)
§ 53 odst. 1 až 3 a 5, § 53a, 54a až 56 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 56/2006 Sb.“.
268.
§ 168 až 191 se zrušují.
269.
V § 192 odst. 3 se za slovo „zaniká“ vkládají slova „a přestupek fyzické osoby nelze projednat“.
270.
V § 192 odst. 4 se za slovo „zákona“ vkládají slova „v prvním stupni“.
271.
V § 192 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Pokuty vybírá a vymáhá příslušný celní úřad.“.
272.
V § 193 odst. 1 se slova „jejímž předmětem podnikání je“ nahrazují slovy „která provádí činnost“.
273.
V § 194 odst. 3 se slova „burzy, mimoburzovního trhu“ nahrazují slovy „investičního zprostředkovatele, vázaného zástupce, organizátora regulovaného trhu“.
274.
V § 194 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Odpovědnost za škodu způsobenou porušením povinnosti podle tohoto zákona se řídí úpravou náhrady škody podle obchodního zákoníku.
(5)
Povinnosti obchodníka s cennými papíry, organizátora regulovaného trhu, investičního zprostředkovatele, vázaného zástupce, provozovatele vypořádacího systému a centrálního depozitáře podle zákona upravujícího ochranu hospodářské soutěže nejsou tímto zákonem dotčeny.“.
275.
V § 196 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Pokud tím nebude ohroženo řádné ověření splnění předpokladů pro rozhodnutí, může Česká národní banka v řízení o žádosti podle tohoto zákona
a)
umožnit předložení přílohy nahradit čestným prohlášením, nebo
b)
nevyžadovat předložení přílohy;
prohlášení o takovém případě může správní orgán učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet řízení v budoucnu.
(4)
Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce se České národní bance předkládají v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého. Česká národní banka může umožnit předložení písemnosti vyhotovené v cizím jazyce pouze v originálním znění. Prohlášení o využití možnosti podle předchozí věty může Česká národní banka učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet osob nebo řízení v budoucnu.“.
276.
V § 198 odst. 1 písm. a) se slova „burzy, organizátora mimoburzovního trhu“ nahrazují slovy „organizátora regulovaného trhu“.
277.
V § 198 odst. 2 se za slovo „je“ vkládá slovo „plně“.
278.
V § 198 odst. 3 větě první se slova „obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení skutečností uvedených v odstavci 1“ nahrazují slovy „lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení splnění podmínek uvedených v odstavci 2“.
279.
V § 198 odst 3 větě druhé se slova „Náležitosti žádosti a její přílohy“ nahrazují slovy „Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh“.
280.
Za § 198a se vkládá nový § 198b, který zní:
㤠198b
(1)
Povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu ve vztahu k investičním nástrojům uvedeným v § 3 odst. 1 písm. g) až i) udělí Česká národní banka i komoditní burze, která jinak splňuje předpoklady pro udělení povolení; komoditní burza může organizovat regulovaný trh nebo provozovat mnohostranný obchodní systém pouze ve vztahu k těmto investičním nástrojům. Za základní kapitál se pro tyto účely považují u komoditní burzy vklady a další prostředky poskytnuté komoditní burze jejími zakladateli nebo členy, pravidlo pro dozorčí radu organizátora regulovaného trhu, který je společností s ručením omezeným, se použije obdobně.
(2)
Pravidla obchodování, pravidla pro přijímání, pravidla přístupu a další pravidla týkající se regulovaného trhu a mnohostranného obchodního systému nejsou obsahem statutu komoditní burzy.
(3)
Činnost komoditní burzy zaregistruje Česká národní banka podle § 38 bez návrhu ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu. Další podnikatelskou činnost komoditní burzy lze zaregistrovat jen za podmínek stanovených v jiném právním předpisu.
(4)
Česká národní banka a příslušný orgán dohledu nad komoditními burzami spolupracují při licenční činnosti a výkonu dohledu nad komoditní burzou, která vykonává nebo hodlá vykonávat činnost organizátora regulovaného trhu. Povolení vydávají po vzájemné dohodě.“.
281.
V § 199 odstavec 2 zní:
„(2)
Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 7 odst. 2, § 9c, § 10 odst. 4, § 11 odst. 4, § 12f, § 13 odst. 3, § 14 odst. 3, § 15 odst. 5, § 15a odst. 3, § 15d odst. 4, § 15h odst. 4, § 15i odst. 5, § 15l odst. 6, § 15o odst. 2, § 15q odst. 2, § 15r odst. 3, § 15t odst. 3, § 16 odst. 5, § 16a odst. 10, § 16b odst. 2, § 17 odst. 4, § 19 odst. 2, § 20 odst. 2, § 28 odst. 3, § 30 odst. 6, § 32 odst. 8, § 32c odst. 8, § 38 odst. 2, § 39 odst. 4, § 43 odst. 4, § 45 odst. 2, § 46 odst. 2, § 47 odst. 4, § 49 odst. 2, § 50 odst. 7, § 63 odst. 5, § 67 odst. 3, § 68 odst. 5, § 71 odst. 5, § 83 odst. 4, § 85 odst. 2, § 87, § 93 odst. 4, § 93 odst. 6, § 103 odst. 3, § 104a odst. 4, § 106 odst. 2, § 107 odst. 2, § 108 odst. 1, § 118 odst. 7, § 119 odst. 4, § 122 odst. 15, § 125 odst. 7, § 126 odst. 6, § 132 odst. 5, § 139 odst. 11, § 151 odst. 3, § 154 odst. 3, § 155a odst. 2 a § 198 odst. 3.“.
282.
V § 199 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Má-li Česká národní banka vyhláškou podle odstavce 2 stanovit lhůty nebo periodicitu, stanoví tyto lhůty nebo periodicitu v rozsahu potřebném pro výkon účinného dohledu podle tohoto zákona; to neplatí pro lhůty nebo pro periodicitu, u kterých je jejich délka nebo četnost stanovena právem Evropských společenství.“.
283.
V § 202 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
Středisko cenných papírů podléhá dohledu České národní banky.“.
284.
Za § 202a se vkládá nový § 202b, který zní:
㤠202b
(1)
Středisko cenných papírů se dopustí správního deliktu tím, že při vedení evidence zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů, při vedení evidence rozhodnutí Komise a České národní banky nebo při plnění informačních povinností [§ 202 odst. 1 písm. b)] poruší povinnosti stanovené dosavadním zákonem.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč.
(3)
Na správní delikt podle odstavce 1 se použije § 192 odst. 1 až 4 a 6 obdobně.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry, udělené obchodníkovi s cennými papíry podle dosavadních právních předpisů, se považuje za povolení udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Povolení k poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování hlavní investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Povolení k poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování hlavní investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Povolení k poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. e) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování hlavních investičních služeb podle § 4 odst. 2 písm. g) a h) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. b) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7.
Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. c) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. b) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8.
Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. c) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9.
Povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. e) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10.
Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. g) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
11.
Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. e) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování hlavní investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. e) a doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
12.
Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. h) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za další podnikatelskou činnost podle § 6a odst. 2 písm. b) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, registrovanou Českou národní bankou.
13.
Povolení udělené obchodníkovi s cennými papíry přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ve vztahu k investičním cenným papírům se považuje za povolení podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve vztahu k investičním cenným papírům.
14.
Povolení udělené obchodníkovi s cennými papíry přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ve vztahu k derivátům se považuje za povolení podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve vztahu k investičním nástrojům podle § 3 odst. 1 písm. d) až k).
15.
Obchodník s cennými papíry uvede své poměry do souladu se zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby dodržuje pravidla činnosti a hospodaření stanovená v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přiměřeně.
16.
Zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb a která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky, uvede své poměry do souladu se zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby dodržuje pravidla činnosti a hospodaření stanovená v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přiměřeně.
17.
Zahraniční osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank, oprávněna poskytovat v České republice investiční služby, uvede své poměry do souladu se zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby dodržuje pravidla činnosti a hospodaření stanovená v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přiměřeně.
18.
Zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a povolení České národní banky k poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky uvede své poměry do souladu se zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby dodržuje pravidla činnosti a hospodaření stanovená v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přiměřeně.
19.
Obchodník s cennými papíry není povinen pro závazkové vztahy, která trvají ke dni účinnosti tohoto zákona, zajistit splnění požadavku stanoveného v § 15d odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. To platí obdobně, a to ohledně investičních služeb poskytovaných na území České republiky, i pro zahraniční osobu uvedenou v bodech 16 až 18 a investičního zprostředkovatele.
20.
Obchodník s cennými papíry, kterému bylo uděleno povolení k činnosti podle dosavadních právních předpisů, je povinen ve lhůtě 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona u každého svého zákazníka, který je zákazníkem ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, v souladu s § 2a až 2d zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
a)
stanovit, zda jde o profesionálního zákazníka, zákazníka, který není profesionálním zákazníkem, nebo profesionálního zákazníka, vůči kterému není obchodník s cennými papíry povinen při poskytování některých hlavních investičních služeb dodržovat povinnosti stanovené v § 15 až 15r zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
b)
informovat každého svého zákazníka o takovém jeho zařazení a
c)
poučit jej o právu požádat o změnu svého zařazení a omezeních ochrany, která s tím souvisejí,
a to způsobem stanoveným v § 15e zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Obdobnou povinnost, a to ohledně investičních služeb poskytovaných na území České republiky, má i zahraniční osoba uvedená v bodech 16 až 18.
21.
Organizátor regulovaného trhu uvede své poměry do souladu se zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby dodržuje pravidla činnosti a hospodaření stanovená v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přiměřeně.
22.
Povolení k činnosti burzy a povolení k organizování mimoburzovního trhu udělená podle dosavadních právních předpisů se považují za povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu udělená podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které zahrnuje také oprávnění provozovat mnohostranný obchodní systém. Statutárním orgánem organizátora regulovaného trhu, kterému bylo uděleno povolení k činnosti burzy podle dosavadních právních předpisů, je burzovní komora. Burzovní komora plní funkci představenstva.
23.
Investiční zprostředkovatel uvede své poměry do souladu se zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby dodržuje pravidla činnosti a hospodaření stanovená v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přiměřeně.
24.
Osoba, která složila makléřskou zkoušku podle dosavadních právních předpisů, se po dobu 21 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za osobu se znalostmi a zkušenostmi nezbytnými pro plnění jí přidělených úkolů podle § 14 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v rozsahu kategorie složené makléřské zkoušky, pokud
a)
vykonává odbornou obchodní činnost podle dosavadních právních předpisů ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona,
b)
vykonávala odbornou obchodní činnost podle dosavadních právních předpisů v souhrnné délce alespoň 12 měsíců v posledních 5 letech přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
c)
složila makléřskou zkoušku podle dosavadních právních předpisů během 18 měsíců přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo
d)
jí nebylo odňato povolení k činnosti makléře podle dosavadních právních předpisů z důvodů uvedených v § 145 odst. 1 nebo v § 145 odst. 2 písm. c) až e) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
25.
Osobě, které bylo uděleno povolení k činnosti makléře podle dosavadních právních předpisů, takové povolení zaniká. Česká národní banka nad ní vykonává dohled, pokud vykonává odbornou obchodní činnost při poskytování investiční služby podle dosavadních právních předpisů.
26.
Osoba, která ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává činnost, ke které je potřeba povolení podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a nevztahují se na ni výjimky uvedené v § 4b zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může v této činnosti pokračovat nejdéle po dobu 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
27.
Investiční zprostředkovatel, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává činnost podle § 29 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro jiného investičního zprostředkovatele, může v této činnosti pokračovat nejdéle po dobu 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
28.
Registrace investičního zprostředkovatele podle dosavadních právních předpisů se považuje za registraci podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
29.
Investiční zprostředkovatel, vykonávající činnost za podmínek stanovených dosavadními právními předpisy, může být za podmínek stanovených zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zapsán jako vázaný zástupce do seznamu vázaných zástupců, pokud byla žádost o zápis do seznamu podána ve lhůtě 9 měsíců ode dne nabytí účinnost tohoto zákona. Zápisem do seznamu zaniká registrace udělená tomuto investičnímu zprostředkovateli podle dosavadních právních předpisů.
30.
Řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů.
31.
Jednání, ke kterému došlo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Opatření k nápravě nebo sankce za porušení zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se uloží podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
32.
Řízení o udělení povolení, řízení o registraci nebo řízení o udělení souhlasu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůty, jejichž běh započal podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, běží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu. Řízení o udělení povolení k činnosti makléře zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
33.
Emitent zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování, které jsou evidovány přímo Střediskem cenných papírů, může Středisku cenných papírů a České národní bance oznámit, že tyto cenné papíry budou nadále evidovány v samostatné evidenci investičních nástrojů, kterou povede osoba určená emitentem těchto cenných papírů, která je podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oprávněna k vedení samostatné evidence. Středisko cenných papírů předá osobě určené emitentem výpis obdobně podle § 113 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Od vyhotovení výpisu nesmí Středisko cenných papírů provést ve své evidenci žádný zápis týkající se cenných papírů uvedených v tomto výpisu. Ke dni převzetí výpisu Středisko cenných papírů zruší registraci cenného papíru ve své evidenci a evidence cenných papírů kolektivního investování se stává samostatnou evidencí podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ke dni následujícímu po převzetí výpisu emise se cenné papíry zapíší na majetkové účty a do evidence emise v samostatné evidenci. Emitent může učinit oznámení podle tohoto ustanovení nejpozději do dne převodu evidence Střediska cenných papírů na centrálního depozitáře.
34.
Pro žádosti doručené České národní bance před 1. lednem 2009 se lhůta podle § 32c odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, neuplatní.
35.
Předchozí souhlas České národní banky k výkonu funkce vedoucí osoby udělený podle dosavadních právních předpisů se považuje za předchozí souhlas České národní banky k výkonu funkce vedoucí osoby udělený podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Vyhláška č. 260/2004 Sb., o náležitostech technického provedení kótovaných listinných cenných papírů.
2.
Vyhláška č. 59/2007 Sb., o druzích odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných prostřednictvím makléře, o druzích specializace makléře a o makléřské zkoušce.
Čl. IV
Zmocnění k vyhlášení úplného znění
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně dalších zákonů
Čl. V
Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 324/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 104/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 2 se slova „provozovatel tiskárny oprávněné k tisku cenných papírů,“ zrušují.
2.
V § 6 odst. 2 větě druhé se za slovo „jednání“ vkládají slova „a případného postupu osoby podezřelé z porušení právní povinnosti při odstraňování následků protiprávního jednání“.
3.
V § 7 se na konci písmena c) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 9a zní:
„d)
plnění povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropských společenství9a).
9a)
Nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů.
Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů.
Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/39/ES, pokud jde o archivační povinnosti obchodníka s cennými papíry, hlášení obchodů, transparenci trhů, podmínek pro přijetí finančního nástroje k obchodování, jakož i vymezení některých pojmů.“.
Poznámky pod čarou č. 9a až 9c se označují jako poznámky pod čarou č. 9b až 9d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
4.
V § 7a odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
5.
V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „oprávněna“ vkládají slova „pro účely výkonu dohledu nad kapitálovým trhem“.
6.
V § 8 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
vyžadovat informace od každého, včetně auditorů,“.
7.
V § 8 odst. 1 se písmena b) a g) zrušují.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e).
8.
V § 8 odst. 1 písm. b) se slova „, je-li splněna podmínka podle písmene b)“ zrušují.
9.
V § 8 odst. 1 písm. d) se slova „za splnění podmínky podle písmena b)“ zrušují.
10.
V § 8 odst. 1 písm. e) se na konci textu vkládají slova „; Česká národní banka může k provedení kontroly přizvat auditora, auditorskou společnost nebo znalce“.
11.
V § 8 odst. 2 se slova „písm. b) až e) i v případě šetření skutečnosti jiné než podle odstavce 1 písm. b)“ zrušují.
12.
V § 8 odst. 3 větě první se za slovo „bance“ vkládají slova „nebo jí pověřené osobě“ a ve větě druhé se slova „informace nebo podklady nebo záznamy a údaje“ nahrazují slovy „informace, podklady, objasnění skutečností, záznamy, zprávy nebo s nimi spojené údaje“.
13.
V § 8 odst. 4 větě první a § 8 odst. 5 se za slovo „banka“ vkládají slova „nebo jí pověřená osoba“.
14.
V § 8 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Osobu, kterou obchodník s cennými papíry pověřil výkonem některých činností podle zvláštního právního předpisu2), je Česká národní banka oprávněna kontrolovat v rozsahu, ve kterém byla tato osoba pověřena výkonem činnosti, a kontrolovaná osoba je povinna poskytnout součinnost.“.
15.
§ 9a až § 9c znějí:
㤠9a
Pořádková pokuta
(1)
Právnické nebo fyzické osobě, která podléhá dohledu České národní banky a která poruší povinnost součinnosti podle § 8 odst. 3, 5 nebo 6, může Česká národní banka uložit pořádkovou pokutu do 5 000 000 Kč.
(2)
Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit i opakovaně. Úhrn uložených pokut za totéž porušení povinnosti nesmí převyšovat 20 000 000 Kč.
(3)
Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo.
(4)
Pořádkové pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
§ 9b
Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
neposkytne informace, podklady, objasnění skutečností, záznamy, zprávy nebo s nimi spojené údaje podle § 8 odst. 3, nebo
b)
poruší povinnost podle § 7a odst. 1 písm. a) nebo c).
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 5 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) se uloží pokuta do 50 000 000 Kč.
§ 9c
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neposkytne informace, podklady, objasnění skutečností, záznamy, zprávy nebo s nimi spojené údaje podle § 8 odst. 3, nebo
b)
poruší povinnost podle § 7a odst. 1 písm. a) nebo c).
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) lze uložit pokutu do 50 000 000 Kč.“.
16.
Za § 9c se vkládá nový § 9d, který zní:
㤠9d
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán, a postupu právnické osoby při odstraňování následků protiprávního jednání.
(3)
Odpovědnost za správní delikt zaniká a přestupek fyzické osoby nelze projednat, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni Česká národní banka.
(5)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby10) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6)
Pokuty vybírá a vymáhá příslušný celní úřad. Příjem z pokut uložených obchodníkům s cennými papíry je příjmem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, příjem z ostatních pokut je příjmem státního rozpočtu.“.
Poznámka pod čarou č. 10 zní:
„10)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“.
17.
V § 11 se za text odstavce 1 doplňuje věta „Předběžné opatření podle odstavce 2 je Česká národní banka oprávněna uložit i v případě, že o to požádá orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru.“.
18.
V § 13 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 5, 16, 18, 19, 20 a 20a až 20c zní:
„(1)
Česká národní banka vede seznamy
a)
obchodníků s cennými papíry, kterým udělila povolení podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
b)
organizátorů regulovaného trhu, kterým udělila povolení podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
c)
osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry, kterým udělila povolení podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
d)
investičních společností, podílových a investičních fondů působících podle zákona upravujícího kolektivní investování16),
e)
nucených správců a likvidátorů5),
f)
depozitářů fondů kolektivního investování18),
g)
penzijních fondů a depozitářů penzijních fondů19),
h)
pojišťoven20),
i)
investičních zprostředkovatelů,
j)
investičních společností se sídlem v členském státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, které poskytují své služby na území České republiky, s uvedením údajů o případné organizační složce umístěné na území České republiky,
k)
zahraničních standardních fondů, které veřejně nabízejí své cenné papíry na území České republiky, s uvedením údajů o bance, se kterou mají uzavřenou smlouvu podle zvláštního právního předpisu, upravujícího kolektivní investování10c),
l)
zahraničních speciálních fondů, které mohou veřejně nabízet své cenné papíry na území České republiky, s uvedením údajů o bance, se kterou mají uzavřenou smlouvu obdobnou smlouvě uvedené v písmenu k),
m)
vypořádacích systémů a účastníků těchto vypořádacích systémů,
n)
účastníků vypořádacích systémů, vedených v seznamu Komise Evropských společenství, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice,
o)
účastníků centrálního depozitáře,
p)
ratingových agentur,
q)
osob oprávněných k vedení samostatné evidence investičních nástrojů,
r)
regulovaných trhů se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie,
s)
kategorií institucí uvedených ve statutech standardních fondů ve smyslu zákona upravujícího kolektivní investování20a),
t)
prospektů cenného papíru schválených Českou národní bankou včetně elektronického odkazu na prospekt cenného papíru uveřejněný způsobem umožňujícím dálkový přístup na internetových stránkách emitenta nebo organizátora regulovaného trhu nejméně po dobu 12 měsíců od schválení,
u)
obchodních společností a fyzických osob, které jsou na svoji žádost zapsáni jako kvalifikovaní investoři podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
v)
finančních holdingových společností; tyto seznamy zasílá Česká národní banka prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství a příslušným orgánům členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru,
w)
obchodníků s cennými papíry se sídlem v členském státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, kteří poskytují své služby na území České republiky, s uvedením údajů o případné organizační složce umístěné na území České republiky,
x)
vázaných zástupců obchodníků s cennými papíry a zahraničních osob, které mají sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a které poskytují investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky,
y)
vázaných zástupců investičních společností,
z)
vázaných zástupců investičních zprostředkovatelů,
za)
obchodníků s cennými papíry, kteří provádějí systematickou internalizaci20b),
zb)
kótovaných akcií rozdělených do skupin podle průměrného objemu obchodů s uvedením standardního objemu obchodů pro každou skupinu20c),
zc)
likvidních kótovaných akcií20c).
5)
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
16)
Zákon č. 189/2004 Sb.
18)
§ 25 zákona č. 189/2004 Sb.
19)
Zákon č. 42/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
20)
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
20a)
§ 26 odst. 1 písm. g) bod 2 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 224/2006 Sb.
20b)
§ 17a zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
20c)
§ 17b odst. 7 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008 Sb.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 20a až 20d se označují jako poznámky pod čarou č. 20d až 20f, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
19.
V § 13 odst. 2 písm. a) se slovo „zahraničních“ zrušuje a za slovo „trhů“ se vkládají slova „se sídlem v členském státě Evropské unie“.
20.
V § 13a odst. 1 se slovo „Komisi“ nahrazuje slovem „České národní bance“ a slovo „Komise“ slovem „České národní banky“.
21.
V § 14 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d).
22.
V § 14 odst. 1 písm. a) se za slovo „pravomocná“ vkládají slova „nebo vykonatelná“ a slova „skutečnosti, na které se vztahuje zvláštní zákon21);“ se nahrazují slovy „informace, na které se vztahuje zvláštní zákon21);“. Na konci textu písmena a) se doplňují slova „tato rozhodnutí mohou být uveřejněna anonymizovaně, pokud by plným uveřejněním mohl být ohrožen kapitálový trh nebo způsobena neúměrná újma dotčeným osobám a tato rozhodnutí se vždy uveřejňují s anonymizovanými údaji třetích osob,“.
Poznámka pod čarou č. 21 zní:
„21)
Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
23.
V § 14 odst. 1 písm. b) se za slovo „pravomocných“ vkládají slova „nebo vykonatelných“.
24.
V § 14 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Česká národní banka je oprávněna uveřejnit způsobem podle odstavce 1 pravomocná nebo vykonatelná rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů v oblasti kapitálového trhu (§ 3) i jiná než podle odstavce 1 písm. a). Tato rozhodnutí mohou být uveřejněna anonymizovaně, pokud by plným uveřejněním mohl být ohrožen kapitálový trh nebo způsobena neúměrná újma dotčeným osobám a tato rozhodnutí se vždy uveřejňují s anonymizovanými údaji třetích osob.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
25.
V § 26 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Tyto informace mohou být použity i pro jiné účely než podle věty druhé, pokud s tím vysloví souhlas osoba, která informace poskytla.“.
26.
V § 26 odst. 2 písm. d) větě za středníkem se za slova „dohledu nad“ vkládají slova „vypořádacími a“.
27.
V § 26 odst. 2 písm. g) větě za středníkem se slova „o osobě, která se pokusila zachránit úpadce,“ nahrazují slovy „týkající se třetích osob“.
28.
V § 26 odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 26 zní:
„(7)
Úřadu, který působí při výkonu dohledu nad finančním trhem ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, lze poskytovat informace pro účely plnění jeho úkolů pouze na základě dohody a pouze tehdy je-li pro něj zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost alespoň srovnatelný s režimem podle tohoto zákona. Povinnosti stanovené zákonem o ochraně osobních údajů tím nejsou dotčeny26).
26)
§ 27 zákona č. 101/2002 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění zákona č. 439/2004 Sb.“.
29.
V § 26 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Je-li pro ně zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost alespoň srovnatelný s režimem podle tohoto zákona, lze na základě dohody poskytovat informace pro účely plnění jejich úkolů také
a)
osobám s trvalým pobytem nebo se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, které vykonávají v subjektu působícím na finančním trhu a podléhajícím dohledu funkci svým obsahem a charakterem obdobnou funkci likvidátora, nuceného správce, insolvenčního správce, předběžného insolvenčního správce nebo auditora,
b)
úřadu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, dohlížejícímu osoby podle písmene a),
c)
osobě se sídlem nebo trvalým pobytem ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, provozující záruční systém na ochranu investorů,
d)
orgánu činnému v trestním řízení se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, a
e)
orgánu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, zabývajícímu se bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo prováděním mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu;
povinnosti stanovené zákonem o ochraně osobních údajů tím nejsou dotčeny26).“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o bankách
Čl. VI
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 92/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 39/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 126/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 3 písm. h) se za slovo „hlavní“ vkládají slova „investiční služby a činnosti“.
2.
V § 5d písm. g) bod 3 zní:
„3.
futures, opcemi a nástroji, jejichž hodnota se vztahuje k měnovým kursům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu,“.
3.
V § 5d písm. g) bodě 4 se slovo „převoditelnými“ nahrazuje slovem „investičními“.
4.
V § 5d písm. k) se slova „(portfolio management)“ zrušují.
5.
V § 5d písm. n) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které včetně odkazu na poznámku pod čarou č. 1a zní:
„o)
poskytování investičních služeb a činností podle zvláštního právního předpisu1a).“.
6.
V § 8b odst. 1 písm. a) bodě 1 se slovo „banky“ zrušuje.
7.
V § 8b odst. 1 písm. b) úvodní části ustanovení se před slovo „řízení“ vkládá slovo „systém“ a slovo „které“ se nahrazuje slovem „který“.
8.
V § 8b odst. 1 písm. c) bod 2 zní:
„2.
průběžná kontrola dodržování právních povinností a povinností plynoucích z vnitřních předpisů banky.“.
9.
V § 19b odstavec 1 zní:
„(1)
Banka je povinna zabránit při provádění obchodů s investičními nástroji využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvěrovými obchody a naopak.“.
10.
V § 19b odst. 2 se slova „investičních obchodů“ nahrazují slovy „obchodů s investičními nástroji“.
11.
V § 19b odstavec 4 zní:
„(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku zahraniční banky.“.
12.
V § 19b se odstavce 5 až 7 zrušují.
13.
V § 26d se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Z dohledu nad konsolidačním celkem jsou vyjmuti obchodníci s cennými papíry, kteří nejsou uvedení v § 8a odst. 1 až 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna živnostenského zákona
Čl. XI
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 130/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 8b zní:
„f)
burzovních dohodců8b),
8b)
Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 3 odst. 3 písm. a) se slova „burz, organizátorů mimoburzovních trhů, obchodníků s cennými papíry8b)“ nahrazují slovy „komoditních burz8b), organizátorů regulovaných trhů13b), obchodníků s cennými papíry13b) a jejich vázaných zástupců13b)“.
3.
V § 3 odst. 3 písm. a) se za slovo „pokynů“ vkládají slova „nebo investičního poradenství“.
4.
V § 3 odst. 3 písm. a) se slovo „týkajících“ nahrazuje slovem „týkající“.
5.
V § 3 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a jejich vázaných zástupců13b)“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o dluhopisech
Čl. XII
Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 1 písm. m) se slova „volného trhu“ nahrazují slovy „mnohostranného obchodního systému“.
2.
V § 12 odst. 6 se slova „nebo volném trhu“ nahrazují slovy „trhu nebo v mnohostranném obchodním systému“.
3.
V § 21 odst. 1 písm. f) se slovo „oficiálním“ nahrazuje slovem „regulovaném“.
4.
V § 28 odst. 3 první větě se za slovy „i rozestavěné“ tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „když pohledávka z úvěru nepřevyšuje dvojnásobek zástavní hodnoty zastavené nemovitosti.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o komoditních burzách
Čl. XIII
Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 105/1995 Sb., zákona č. 70/2000 Sb., zákona č. 285/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se za slova „(dále jen „komoditní deriváty“)“ vkládají slova „, pokud nejsou investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu1),“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 2 odst. 1 se za slova „komoditních derivátů“ vkládají slova „, které nejsou investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu1),“.
3.
V § 5 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Burza může za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem organizovat regulovaný trh a provozovat mnohostranný obchodní systém podle zvláštního právního předpisu s komoditními deriváty, které jsou investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu1).“.
4.
V § 26 odst. 1 se za slova „komoditními deriváty,“ vkládají slova „, které nejsou investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu1),“.
5.
V § 33 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Dohled nad provozováním regulovaného trhu a mnohostranného obchodního systému burzou vykonává podle zvláštního právního předpisu Česká národní banka.
(4)
Příslušný orgán státní správy spolupracuje s Českou národní bankou při udělování povolení a výkonu dozoru nad komoditní burzou, která vykonává nebo hodlá vykonávat činnost organizátora regulovaného trhu. Povolení podle tohoto zákona vydává po dohodě s Českou národní bankou. Příslušný orgán informuje Českou národní banku vždy o řízení o uložení sankce, o řízení o odnětí povolení k provozování burzy a opatřeních burzovního komisaře.“.
6.
Za § 44 se vkládá nový § 44a, který zní:
㤠44a
(1)
Komoditní burza může být založena i jako akciová společnost podle obchodního zákoníku.
(2)
Na komoditní burzu, která je akciovou společností podle odstavce 1, se použijí ustanovení tohoto zákona s výjimkou § 1 odst. 2 a 3, § 3, 8, § 9 odst. 1, § 10 odst. 1, 2 a 5, § 16 odst. 2, § 18 odst. 1 a § 40 odst. 1.
(3)
Členové burzy, která je akciovou společností, mají za podmínek vymezených tímto zákonem a statutem právo být voleni do orgánů burzy a navštěvovat burzovní shromáždění.
(4)
Burzovní komisař podle § 33 má právo účasti na jednání všech orgánů komoditní burzy, která je akciovou společností.
(5)
Změna stanov, která se týká pravidel pro svolávání a jednání valné hromady, vyžaduje předchozí souhlas příslušného orgánu dozoru.
(6)
Komoditní burza se může přeměnit na akciovou společnost.
(7)
Orgán státního dozoru podle § 33 je oprávněn zahájit správní řízení o přezkoumání podmínek povolení podle § 5 do tří měsíců od přeměny na akciovou společnost.“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o auditorech
Čl. XV
Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění zákona č. 209/2002 Sb., zákona č. 169/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:
1.
V § 15 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle zvláštního právního předpisu o dohledu v oblasti kapitálového trhu.“.
2.
V § 15 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „bankovnímu dohledu“ nahrazují slovy „dohledu nad finančním trhem“.
3.
V § 15 odst. 3 závěrečné části ustanovení se slova „bankovního dohledu“ nahrazují slovy „dohledu nad finančním trhem“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. XVI
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb. zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb. a zákona č. 130/2008 Sb., se mění takto:
1.
V části IV položce 65 písmena a) až c) znějí:
„a) | Přijetí žádosti o schválení prospektu cenného papíru nebo emisních podmínek dluhopisu anebo dluhopisového programu včetně kombinované žádosti | Kč | 10 000,
---|---|---|---
b) | Přijetí žádosti o schválení dodatku prospektu cenného papíru nebo doplňku dluhopisového programu anebo změny emisních podmínek dluhopisu | Kč | 5 000,
c) | Přijetí žádosti o povolení zúžení obsahu prospektu | Kč | 3 000“.
2.
V části IV položce 65 se písmeno d) a f) zrušuje.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d) a dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f).
3.
V části IV položce 66 písmena d) až g) znějí:
„d)| Přijetí žádosti o| |
---|---|---|---
| \\- povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu | Kč | 200 000
\\- povolení k provozování vypořádacího systému | Kč | 100 000
\\- povolení k činnosti centrálního depozitáře | Kč | 100 000
\\- povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nebo k poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky | Kč | 50 000
\\- registraci investičního zprostředkovatele | Kč | 2 000
\\- povolení k činnosti investiční společnosti, k činnosti investičního fondu | Kč | 50 000
\\- povolení k veřejnému nabízení cenných papírů zahraničního speciálního fondu na území České republiky | Kč | 50 000
\\- povolení k vytvoření podílového fondu | Kč | 20 000
\\- povolení k nabytí účasti na obchodníkovi s cennými papíry, organizátorovi regulovaného trhu, vypořádacím systému, centrálním depozitáři, investiční společnosti a investičním fondu | Kč | 1 000
\\- povolení pro obchodníka s cennými papíry, organizátora regulovaného trhu, vypořádacího systému, centrálního depozitáře, investiční společnosti a investičního fondu k fúzi, převodu, zastavení nebo nájmu podniku, převodu obchodního jmění a změně právní formy | Kč | 20 000
e) | Přijetí žádosti o změnu povolení k |
| \\- činnosti organizátora regulovaného trhu | Kč | 100 000
\\- provozování vypořádacího systému | Kč | 50 000
\\- činnosti centrálního depozitáře | Kč | 50 000
\\- činnosti investiční společnosti, k činnosti investičního fondu | Kč | 10 000
\\- veřejnému nabízení cenných papírů zahraničního speciálního fondu v České republice | Kč | 10 000
\\- činnosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nebo k poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky | Kč | 10 000
f) | Přijetí žádosti o odnětí povolení uvedeného v písmenu d)| Kč | 3 000
g) | Přijetí žádosti o předchozí souhlas s volbou nebo jmenováním vedoucí osoby investiční společnosti, investičního fondu, obchodníka s cennými papíry, který není bankou, organizátora regulovaného trhu, vypořádacího systému, centrálního depozitáře, vedoucího organizační složky zahraniční osoby s povolením k poskytování investičních služeb a vedoucí osoba finanční holdingové osoby | Kč | 1 000“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XVII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. I bodu 72, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r. |
Vyhláška č. 229/2008 Sb. | Vyhláška č. 229/2008 Sb.
Vyhláška o výrobě a distribuci léčiv
Vyhlášeno 30. 6. 2008, datum účinnosti 1. 7. 2008, částka 73/2008
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - SPRÁVNÁ VÝROBNÍ PRAXE PRO HUMÁNNÍ LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY (§ 3 — § 14)
* ČÁST TŘETÍ - SPRÁVNÁ VÝROBNÍ PRAXE PRO VETERINÁRNÍ LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY (§ 16 — § 27)
* ČÁST ČTVRTÁ - PRAVIDLA SPRÁVNÉ VÝROBNÍ PRAXE PRO KONTROLNÍ LABORATOŘ (§ 28 — § 28)
* ČÁST PÁTÁ - VÝROBA MEDIKOVANÝCH KRMIV (§ 29 — § 31)
* ČÁST ŠESTÁ - VÝROBA VETERINÁRNÍCH AUTOGENNÍCH VAKCÍN (§ 32 — § 33)
* ČÁST SEDMÁ - VÝROBA LÉČIVÝCH LÁTEK (§ 34 — § 34)
* ČÁST OSMÁ - SPRÁVNÁ DISTRIBUČNÍ PRAXE (§ 35 — § 41)
* ČÁST DEVÁTÁ - BLIŽŠÍ PODMÍNKY POVOLOVÁNÍ VÝROBY A DISTRIBUCE LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ (§ 42 — § 46)
* ČÁST DESÁTÁ - USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ (§ 47 — § 48)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (461/2023 Sb.)
229
VYHLÁŠKA
ze dne 23. června 2008
o výrobě a distribuci léčiv
Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 114 odst. 2 a k provedení § 63 odst. 1 a 6, § 64 písm. j), k) a q), § 66 odst. 4, § 69 odst. 2, § 70 odst. 4, § 71 odst. 2 a 6, § 72 odst. 1, § 73 odst. 9 písm. b), § 74 odst. 1 a 5, § 75 odst. 2, § 76 odst. 2, § 77 odst. 1 písm. e), g), h) a i) a § 77 odst. 3 a 5 písm. a) a b) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech):
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a)
pravidla správné výrobní praxesprávné výrobní praxe a správné distribuční praxesprávné distribuční praxe,
b)
povolování výroby a distribuce léčivých přípravků, včetně medikovaných krmivmedikovaných krmiv a veterinárních autogenních vakcín, jakož i změn vydaných povolení,
c)
vydávání povolení k činnosti kontrolních laboratoří.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
výrobcemvýrobcem osoba vykonávající činnosti, pro které je vyžadováno povolení podle § 62 zákona o léčivech,
b)
zabezpečováním jakostizabezpečováním jakosti souhrn organizačních opatření prováděných s cílem zajištění jakosti požadované pro zamýšlené použití léčivých přípravků; tento souhrn zahrnuje i pravidla správné výrobní praxesprávné výrobní praxe,
c)
referenčním vzorkemreferenčním vzorkem vzorek šaržešarže výchozí suroviny, obalu, meziproduktu nebo konečného léčivého přípravku, který je uchováván za účelem analýzy,
d)
retenčním vzorkemretenčním vzorkem vzorek šaržešarže kompletního balení konečného léčivého přípravku, který je uchováván za účelem identifikace; v případě potřeby jej lze použít pro analýzy v průběhu doby použitelnosti konečného léčivého přípravku,
e)
kvalifikacíkvalifikací zdokumentované ověření, že prostory a zařízení jsou vhodné pro zamýšlený účel,
f)
validacívalidací zdokumentované ověření, že výrobní a kontrolní procesy splňují předem stanovené parametry.
ČÁST DRUHÁ
SPRÁVNÁ VÝROBNÍ PRAXE PRO HUMÁNNÍ LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY
§ 3
Obecné zásady
(1)
Ústav při výkonu činností podle § 13 odst. 2 písm. g) a § 101 zákona o léčivech je povinen dodržovat i postupy Společenství pro inspekce a výměnu informací2) zveřejněné Evropskou komisí (dále jen „Komise“).
(2)
Při výkladu zásad a pokynů pro správnou výrobní praxisprávnou výrobní praxi zohlední výrobcivýrobci a Ústav podrobné pokyny vydávané Komisí3). V případě léčivých přípravků pro moderní terapii se přihlédne ke zvláštním pokynům pro správnou výrobní praxisprávnou výrobní praxi týkajícím se přípravků pro moderní terapii vydávaným Komisí15).
§ 4
U humánních léčivých přípravků dovezených ze třetích zemí dovozce zajišťuje, aby takové přípravky byly vyrobeny v souladu se standardy, které jsou alespoň rovnocenné standardům správné výrobní praxesprávné výrobní praxe stanoveným Evropskou unií. Dovozce humánních léčivých přípravků kromě toho zajistí, aby tyto přípravky byly vyrobeny výrobcivýrobci s povolením k výrobě.
§ 5
Soulad s registrací humánních léčivých přípravků
(1)
VýrobceVýrobce zajišťuje, aby všechny činnosti při výrobě humánních léčivých přípravků, které podléhají registraci, byly prováděny v souladu s údaji předloženými s žádostí o registraci tak, jak byly schváleny Ústavem nebo jiným příslušným orgánem v Evropské unii nebo ve třetí zemi.
(2)
Pokud je potřebné provést změnu v registrační dokumentaci, oznámí výrobcevýrobce držiteli rozhodnutí o registraci tuto skutečnost.
§ 6
Systém zabezpečování jakosti
VýrobceVýrobce vytvoří a zavede účinný systém zabezpečování jakostizabezpečování jakosti zahrnující aktivní účast vedoucích zaměstnanců a zaměstnanců jednotlivých útvarů.
§ 7
Zaměstnanci
(1)
V každém místě výroby nebo dovozu má výrobcevýrobce pro prováděné činnosti k dispozici dostatečný počet způsobilých a přiměřeně kvalifikovaných zaměstnanců vybavených potřebnými pravomocemi tak, aby mohli řádně plnit své povinnosti a aby bylo dosaženo cíle zabezpečování jakostizabezpečování jakosti. Při plnění tohoto požadavku se přihlíží především k druhu, rozsahu, odborné náročnosti a časovému průběhu výrobních a kontrolních činností.
(2)
V pracovních náplních stanovených výrobcemvýrobcem jsou stanoveny povinnosti vedoucích a odpovědných zaměstnanců, včetně kvalifikovaných osob, kteří jsou odpovědni za zavedení a dodržování pravidel správné výrobní praxesprávné výrobní praxe. Jejich vztahy nadřízenosti a podřízenosti jsou určeny v organizačním schématu; tato schémata a pracovní náplně jsou schvalovány v souladu s vnitřními předpisy výrobcevýrobce.
(3)
VýrobceVýrobce poskytuje svým zaměstnancům počáteční a průběžný výcvik a školení, jejichž účinnost průběžně ověřuje; výcvik a školení zahrnují především teorii a používání zásad zabezpečování jakostizabezpečování jakosti a správné výrobní praxesprávné výrobní praxe.
(4)
VýrobceVýrobce vypracovává hygienické programy přizpůsobené činnostem, které mají být jeho zaměstnanci prováděny, a průběžně ověřuje jejich dodržování. Tyto programy obsahují především postupy týkající se zdraví, hygienické praxe a oblékání zaměstnanců.
§ 8
Prostory a zařízení
VýrobceVýrobce zajišťuje, aby
a)
byly provozní prostory a výrobní zařízení umístěny, navrženy, konstruovány, zabezpečeny, přizpůsobeny a udržovány tak, aby vyhověly specifickým požadavkům, které vyplývají z účelu jejich použití,
b)
byly provozní prostory a výrobní zařízení rozvrženy, konstruovány a provozovány tak, aby bylo minimalizováno riziko chyb a umožněno jejich účinné čištění a údržba, aby se tím zabránilo kontaminaci, křížové kontaminaci a jakémukoli nepříznivému vlivu na jakost humánního léčivého přípravku,
c)
provozní prostory a výrobní zařízení, které jsou kritické pro jakost humánních léčivých přípravků, podléhaly odpovídající kvalifikacikvalifikaci a validacivalidaci.
§ 9
Dokumentace
(1)
VýrobceVýrobce vytvoří a udržuje systém dokumentace založený na specifikacích, výrobních předpisech a instrukcích pro zpracování a balení, postupech a záznamech pro jednotlivé prováděné výrobní činnosti. Systém dokumentace musí zajistit kvalitu a integritu dat. Dokumenty musí být jasné, bez chyb a musí být pravidelně aktualizovány. Předem stanovené postupy pro obecné výrobní činnosti a podmínky pro výrobu společně se zvláštními dokumenty pro výrobu každé šaržešarže udržuje výrobcevýrobce v dostupném stavu pro prováděné činnosti a jejich případnou rekonstrukci. Tento soubor dokumentů výrobcevýrobce vytvoří a udržuje tak, aby umožnil sledování historie výroby každé šaržešarže. V případě humánního léčivého přípravku se dokumentace šaržešarže uchovává alespoň 1 rok po datu ukončení použitelnosti šaržíšarží, ke kterým se vztahuje, nebo nejméně 5 let po vydání osvědčení podle § 66 odst. 3 zákona o léčivech, a to podle toho, která doba je delší. Součástí systému dokumentace je i dokument podle § 43 odst. 2 písm. c), který výrobcevýrobce aktualizuje a předkládá Ústavu nejméně jednou za 2 roky.
(2)
Pokud jsou použity elektronické, fotografické nebo jiné systémy zpracování údajů místo písemných dokumentů, výrobcevýrobce nejprve systémy validuje tak, aby osobám oprávněným provádět kontrolní činnosti mohl prokázat, že údaje budou během očekávaného období uchovávání s ohledem na použitý datový nosič vhodně uloženy. Údaje uchovávané těmito systémy musí být snadno dostupné v čitelné formě a výrobcevýrobce je poskytne Ústavu na jeho žádost. Elektronicky uchovávané údaje se ochraňují před ztrátou nebo poškozením nebo proti neoprávněnému přístupu metodami, jako je kopírování nebo zálohování nebo převod na jiný systém uchovávání. Jakýkoliv zásah do systému elektronicky uchovávaných údajů se jím zaznamenává.
§ 10
Vlastní výroba
(1)
VýrobceVýrobce zajišťuje, aby byly
a)
jednotlivé výrobní činnosti prováděny podle předem jím stanovených a schválených instrukcí a postupů a v souladu se správnou výrobní praxísprávnou výrobní praxí,
b)
k dispozici personální a materiální zdroje a podmínky dostatečné pro provádění kontrol v průběhu výrobního procesu,
c)
všechny odchylky ve výrobním procesu a závady léčivého přípravku dokumentovány a důsledně prošetřeny.
(2)
VýrobceVýrobce přijímá taková technická nebo organizační opatření, aby se zabránilo křížové kontaminaci a záměnám.
(3)
V případě humánních léčivých přípravků výrobcevýrobce validuje každý nový výrobní proces nebo podstatnou změnu výrobního postupu léčivého přípravku. Kritické fáze výrobních procesů se pravidelně a opakovaně validují.
§ 11
Kontrola jakosti
(1)
VýrobceVýrobce zavede a udržuje systém kontroly jakosti. Systém kontroly jakosti zahrnuje odběr vzorků a jejich zkoušení, kontrolu shody léčivého přípravku se specifikacemi a organizaci a dokumentaci postupů propouštění konečných léčivých přípravků.
(2)
V případě humánních léčivých přípravků, včetně přípravků dovezených ze třetích zemí, mohou být použity smluvní kontrolní laboratoře povolené podle § 62 odst. 2 zákona o léčivech při dodržení požadavků stanovených v § 12.
(3)
Během závěrečné kontroly šaržešarže konečného humánního léčivého přípravku před jeho propuštěním do distribuce nebo prodeje musí systém kontroly jakosti zohlednit kromě analytických výsledků základní informace, jako jsou podmínky vlastní výroby a přepravy, výsledky kontrol v průběhu výrobního procesu, přezkoumání dokumentů o výrobě, včetně případných odchylek od výrobního postupu, a shoda humánního léčivého přípravku s jeho specifikacemi, včetně konečného balení. Závěrečná kontrola šaržešarže humánního léčivého přípravku je součástí systému propouštění léčivého přípravku kvalifikovanou osobou.
(4)
Referenční a retenční vzorkyretenční vzorky každé šaržešarže konečného humánního léčivého přípravku výrobcevýrobce uchovává po celou dobu použitelnosti a dále nejméně 12 měsíců po datu ukončení použitelnosti; konečným humánním přípravkem je přípravek, u kterého byly dokončeny všechny výrobní a kontrolní operace. Referenční vzorekReferenční vzorek má být dostatečně veliký k tomu, aby bylo možno provést kompletní analytické kontroly šaržešarže v souladu s registrační dokumentací. Vzorky výchozích surovin použitých při výrobním procesu, kromě rozpouštědel, plynů nebo vody, se uchovávají nejméně 2 roky po propuštění přípravku. Toto období může být zkráceno, je-li doba použitelnosti surovin, jak je uvedena v příslušné specifikaci, kratší. Pro možnost jejich následné kontroly se všechny tyto vzorky uchovávají k dispozici příslušným kontrolním orgánům. V případě léčivých přípravků vyráběných jednotlivě nebo v malých množstvích, nebo léčivých přípravků vyžadujících zvláštní podmínky uchovávání, postupuje výrobcevýrobce, pokud jde o podmínky odběru vzorků a uchovávání výchozích surovin a léčivých přípravků, v souladu s pokyny Komise a agentury podle § 11 písm. m) zákona o léčivech. Ústav může určit jiné podmínky odběru vzorků a uchovávání výchozích surovin a léčivých přípravků, vyráběných výrobcemvýrobcem jednotlivě nebo v malých množstvích nebo jejichž uchovávání vyžaduje zvláštní podmínky.
(5)
V případě léčivých přípravků neregistrovaných podle zákona o léčivech a dovezených pro specifické léčebné programy podle § 49 zákona o léčivech ze třetí země kvalifikovaná osoba dovozce podle § 64 písm. a) zákona o léčivech propustí šaržišarži dovezeného léčivého přípravku, pokud se všemi dostupnými prostředky ujistila, že byla vyrobena a zkontrolována v souladu s požadavky správné výrobní praxesprávné výrobní praxe přinejmenším rovnocennými požadavkům stanoveným předpisy Evropské unie; v těchto případech se analytická kontrola nevyžaduje.
§ 12
Externě zajišťované činnosti
(1)
Pro každou výrobní nebo dovozní činnost nebo činnost spojenou s výrobou nebo dovozem uzavřou zadávající (dále jen „objednatel“) a osoba, která má činnost vykonávat (dále jen „zhotovitel“), písemnou smlouvu.
(2)
Smlouva podle odstavce 1 jednoznačně vymezí odpovědnost každé strany, především dodržování správné výrobní praxesprávné výrobní praxe zhotovitelem a způsob, jakým kvalifikovaná osoba splní své povinnosti.
(3)
Zhotovitel nesmí dále smluvně zadat žádnou z prací, které mu byly svěřeny smlouvou, bez písemného schválení objednatele.
(4)
Zhotovitel musí dodržovat zásady a pokyny pro správnou výrobní praxisprávnou výrobní praxi a podrobit se kontrolám prováděným Ústavem.
§ 13
Reklamace a stahování přípravku
VýrobceVýrobce při zavedení systému v souladu s § 64 písm. f) zákona o léčivech dohlíží, aby byla zaznamenána a vyšetřena každá stížnost a reklamace týkající se jakosti humánního léčivého přípravku, který vyrábí.
§ 14
Vnitřní kontrola
VýrobceVýrobce provádí opakované vnitřní kontroly jako součást systému zabezpečování jakostizabezpečování jakosti, kterými sleduje dodržování pravidel správné výrobní praxesprávné výrobní praxe a které mu umožní v případě potřeby následně přijímat všechna nezbytná nápravná a preventivní opatření. O takových vnitřních kontrolách a o všech následně přijatých nápravných opatřeních výrobcevýrobce pořizuje a uchovává záznamy.
ČÁST TŘETÍ
SPRÁVNÁ VÝROBNÍ PRAXE PRO VETERINÁRNÍ LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY
Obecné zásady
§ 16
(1)
Veterinární ústav se při výkonu činností podle § 16 odst. 2 písm. a) bodů 2 a 3, § 16 odst. 2 písm. e) a § 101 zákona o léčivech řídí i postupy Evropské unie pro inspekce a výměnu informací2) zveřejněné Komisí.
(2)
Při výkladu zásad a pokynů pro správnou výrobní praxisprávnou výrobní praxi zohlední výrobcivýrobci a Veterinární ústav podrobné pokyny vydávané Komisí3).
§ 17
V případě veterinárních léčivých přípravků dovážených ze třetích zemí zajišťuje dovozce, aby tyto přípravky byly vyráběny výrobcivýrobci s povolením k výrobě těchto přípravků, kteří splňují standardy správné výrobní praxesprávné výrobní praxe, které jsou přinejmenším rovnocenné standardům správné výrobní praxesprávné výrobní praxe stanoveným Evropskou unií.
§ 18
(1)
VýrobceVýrobce zajišťuje, aby všechny výrobní činnosti, které jsou uvedeny v údajích a dokumentaci přikládaných k žádostem o registraci veterinárních léčivých přípravků, byly prováděny tak, jak jsou registrovány Veterinárním ústavem nebo jiným příslušným orgánem v Evropské unii nebo ve třetí zemi.
(2)
Pokud je potřebná změna v údajích nebo dokumentaci, na základě kterých je veterinární léčivý přípravek registrován, předloží výrobcevýrobce, pokud je současně držitelem rozhodnutí o registraci, Veterinárnímu ústavu nebo jinému příslušnému orgánu v Evropské unii nebo ve třetí zemi, který veterinární léčivý přípravek registruje, žádost o změnu registrace v souladu s pravidly platnými pro předkládání takových žádostí. Pokud výrobcevýrobce není současně držitelem rozhodnutí o registraci pro příslušný veterinární léčivý přípravek, informuje držitele rozhodnutí o registraci veterinárního léčivého přípravku o všech okolnostech, které mohou vést k nutnosti změny registrace.
§ 19
Systém zabezpečování jakosti
VýrobceVýrobce vytvoří a zavede účinný systém zabezpečování jakostizabezpečování jakosti zahrnující aktivní účast vedoucích zaměstnanců a zaměstnanců jednotlivých útvarů.
§ 20
Zaměstnanci
(1)
V každém místě výroby má výrobcevýrobce pro prováděné činnosti k dispozici dostatečný počet způsobilých a přiměřeně kvalifikovaných zaměstnanců vybavených potřebnými pravomocemi tak, aby bylo dosaženo cíle zabezpečování jakostizabezpečování jakosti. Při plnění tohoto požadavku se přihlíží především k druhu, rozsahu, odborné náročnosti a časovému průběhu výrobních a kontrolních činností.
(2)
Pro vedoucí a odpovědné zaměstnance, včetně kvalifikované osoby nebo kvalifikovaných osob, kteří jsou odpovědni za zavedení a dodržování pravidel správné výrobní praxesprávné výrobní praxe, stanoví výrobcevýrobce, s ohledem na všechny činnosti vykonávané příslušnými zaměstnanci, v pracovních náplních zaměstnanců podrobný výčet rozsahu zajišťované činnosti a vymezení jejich odpovědnosti. Jejich vztahy nadřízenosti a podřízenosti jsou stanoveny v organizačním schématu; tato schémata a pracovní náplně jsou schvalovány v souladu s vnitřními předpisy výrobcevýrobce.
(3)
VýrobceVýrobce poskytuje svým zaměstnancům počáteční a průběžné školení a výcvik, jejichž účinnost průběžně ověřuje; školení a výcvik zahrnují především teorii a používání zásad zabezpečování jakostizabezpečování jakosti a správné výrobní praxesprávné výrobní praxe.
(4)
VýrobceVýrobce vypracovává hygienické programy přizpůsobené činnostem, které mají být prováděny, a průběžně ověřuje jejich dodržování. Tyto programy obsahují především postupy týkající se zdraví, hygieny a oblékání zaměstnanců.
§ 21
Prostory a výrobní zařízení
VýrobceVýrobce zajišťuje, aby:
a)
byly provozní prostory a výrobní zařízení umístěny, navrženy, konstruovány, zabezpečeny, přizpůsobeny a udržovány tak, aby vyhověly specifickým požadavkům, které vyplývají z účelu jejich použití,
b)
byly provozní prostory a výrobní zařízení uspořádány, rozvrženy, vybaveny, konstruovány a provozovány tak, aby se minimalizovalo riziko chyb a aby bylo umožněno účinné čištění a údržba, s cílem zabránit kontaminaci, křížové kontaminaci a jakémukoli nepříznivému vlivu na jakost veterinárního léčivého přípravku,
c)
provozní prostory a výrobní zařízení, které jsou kritické pro jakost veterinárních léčivých přípravků, podléhaly vhodné kvalifikacikvalifikaci, která je v pravidelných intervalech v přiměřeném rozsahu opakována.
§ 22
Dokumentace
(1)
VýrobceVýrobce vytvoří a udržuje systém dokumentace založený na specifikacích, výrobních předpisech a instrukcích pro zpracování a balení, postupech a záznamech postihujících jednotlivé prováděné výrobní činnosti. Dokumenty musí být jasné, bez chyb a musí být aktualizovány. Předem stanovené postupy pro obecné výrobní činnosti a podmínky, společně s dokumenty specifickými pro výrobu každé šaržešarže, se udržují tak, aby byly dostupné. Tento soubor dokumentů výrobcevýrobce vytvoří a udržuje tak, aby umožnil sledování historie výroby každé šaržešarže. V případě veterinárního léčivého přípravku se dokumentace týkající se výroby příslušné šaržešarže uchovává nejméně 1 rok po datu ukončení použitelnosti šaržešarže, ke které se vztahuje, nebo nejméně 5 let po vydání osvědčení podle § 66 odst. 3 zákona o léčivech, a to podle toho, která doba je delší.
(2)
Pokud jsou místo písemných dokumentů použity elektronické, fotografické nebo jiné systémy zpracování údajů, výrobcevýrobce nejprve systémy validuje tak, že prokáže, že údaje budou během očekávaného období uchovávání s ohledem na použitý systém vhodně uloženy. Údaje uchovávané těmito systémy musí být snadno dostupné v čitelné formě a výrobcevýrobce je poskytne Veterinárnímu ústavu na jeho žádost. Elektronicky uchovávané údaje se ochraňují před ztrátou nebo poškozením metodami, jako je kopírování nebo zálohování nebo převod na jiný systém uchovávání. Jakýkoliv zásah do systému elektronicky uchovávaných údajů se jím zaznamenává.
§ 23
Vlastní výroba
(1)
VýrobceVýrobce zajišťuje, aby byly jednotlivé výrobní činnosti prováděny podle jím předem stanovených instrukcí a postupů a v souladu s pravidly správné výrobní praxesprávné výrobní praxe. Dále zajišťuje, aby byly k dispozici přiměřené a dostatečné zdroje pro kontroly v průběhu výrobního procesu.
(2)
VýrobceVýrobce přijímá taková technická nebo organizační opatření, aby se zabránilo křížové kontaminaci a záměnám.
(3)
V případě veterinárních léčivých přípravků výrobcevýrobce validuje každý nový výrobní proces nebo významné změny výrobního postupu veterinárního léčivého přípravku. Kritické fáze výrobních procesů se pravidelně a opakovaně validují.
§ 24
Kontrola jakosti
(1)
Útvar kontroly jakosti, který vždy zřizuje a udržuje výrobcevýrobce, je řízen osobou uvedenou v § 64 písm. e) zákona o léčivech.
(2)
Útvar kontroly jakosti má k dispozici laboratoř nebo laboratoře pro kontrolu jakosti přiměřeně obsazené zaměstnanci a vybavené zařízením pro provádění potřebných hodnocení a zkoušení výchozích surovin, obalových materiálů a zkoušek meziproduktů a konečných přípravků. V případě veterinárních léčivých přípravků, včetně přípravků dovezených ze třetích zemí, mohou být použity smluvní kontrolní laboratoře povolené v souladu s § 62 odst. 2 zákona o léčivech při dodržení požadavků stanovených v § 25.
(3)
Během závěrečné kontroly šaržešarže konečného veterinárního léčivého přípravku před jeho propuštěním do oběhu musí systém kontroly jakosti zohlednit kromě analytických výsledků základní informace, jako jsou podmínky vlastní výroby a přepravy, výsledky kontrol v průběhu výrobního procesu, přezkoumání dokumentů o výrobě, včetně případných odchylek od výrobního postupu, a shoda veterinárního léčivého přípravku s jeho specifikacemi, včetně konečného balení. Závěrečná kontrola šaržešarže veterinárního léčivého přípravku je součástí systému propouštění léčivého přípravku kvalifikovanou osobou.
(4)
Referenční a retenční vzorky každé šaržešarže konečného veterinárního léčivého přípravku uchovává výrobcevýrobce po celou dobu použitelnosti a dále nejméně 12 měsíců po uplynutí data použitelnosti příslušné šaržešarže. Vzorky výchozích surovin použitých při výrobním procesu, kromě rozpouštědel, plynů nebo vody, uchovává výrobcevýrobce nejméně 2 roky po vydání osvědčení podle § 66 odst. 3 zákona o léčivech. Toto období může být zkráceno, pokud je doba použitelnosti surovin, jak je uvedena v příslušné specifikaci, kratší. Všechny tyto vzorky uchovává výrobcevýrobce tak, aby byly na vyžádání k dispozici Veterinárnímu ústavu. Veterinární ústav může schválit, aby v případě některých veterinárních léčivých přípravků, které jsou vyráběny jednotlivě nebo v malých množstvích, nebo jejichž uchovávání vyžaduje zvláštní podmínky, byly určeny jiné podmínky odběru vzorků a uchovávání výchozích surovin a konečných přípravků. Není-li v povolení k výrobě stanoveno jinak, uchovává výrobcevýrobce konečné přípravky v takovém množství, které umožní dvojí úplné přezkoušení přípravku v souladu s údaji uvedenými v registrační dokumentaci veterinárního léčivého přípravku.
(5)
VýrobceVýrobce konečného přípravku, který není současně držitelem rozhodnutí o registraci veterinárního léčivého přípravku, poskytuje na vyžádání vzorky veterinárního léčivého přípravku držiteli rozhodnutí o registraci za účelem splnění povinnosti podle § 33 odst. 3 písm. d) zákona.
§ 25
Činnosti prováděné na základě smlouvy
(1)
Pro každou výrobní činnost nebo činnost spojenou s výrobou musí být uzavřena písemná smlouva mezi objednavatelem a příjemcem smlouvy.
(2)
Smlouva podle odstavce 1 jednoznačně vymezí povinnosti každé smluvní strany, především dodržování pravidel správné výrobní praxesprávné výrobní praxe příjemcem smlouvy a způsob, jakým kvalifikovaná osoba odpovědná za osvědčení každé šaržešarže zajistí úplné plnění své odpovědnosti.
(3)
Příjemce smlouvy nesmí dále smluvně zadat žádnou z činností, které mu byly svěřeny smlouvou, bez písemného schválení objednatele.
(4)
Příjemce smlouvy musí dodržovat zásady a pokyny pro správnou výrobní praxisprávnou výrobní praxi a podrobit se kontrolám prováděným Veterinárním ústavem.
§ 26
Reklamace a stahování přípravku
VýrobceVýrobce v rámci jím zavedených systémů pro zaznamenávání a přezkoumávání reklamací a bezodkladného stahování veterinárních léčivých přípravků z distribuční sítě zaznamená a prošetří všechny reklamace týkající se závady v jakosti. VýrobceVýrobce informuje Veterinární ústav o všech závadách v jakosti, které by mohly mít za následek stažení nebo neobvyklé omezení dodávek, a pokud je to možné, uvede dále země určení. Není-li výrobcevýrobce současně držitelem rozhodnutí o registraci veterinárního léčivého přípravku, přijímá dále taková opatření, kterými zajistí rychlou a účinnou výměnu informací a koordinaci opatření s držitelem rozhodnutí o registraci.
§ 27
Vnitřní kontrola
VýrobceVýrobce provádí opakované vnitřní kontroly, které jsou součástí systému zabezpečování jakostizabezpečování jakosti, kterými sleduje zavedení a dodržování pravidel správné výrobní praxesprávné výrobní praxe a které mu umožní následně přijímat veškerá nezbytná nápravná opatření. O takových vnitřních kontrolách a o všech následně přijatých nápravných opatřeních výrobcevýrobce vede a uchovává záznamy.
ČÁST ČTVRTÁ
PRAVIDLA SPRÁVNÉ VÝROBNÍ PRAXE PRO KONTROLNÍ LABORATOŘ
§ 28
(1)
Na činnost kontrolní laboratoře se přiměřeně použijí ustanovení
a)
§ 3, 4, 6 až 9 a 11 až 14, jde-li o humánní léčivé přípravky nebo léčivé látkylátky a pomocné látkylátky pro výrobu humánních léčivých přípravků, nebo
b)
§ 16 až 22 a 24 až 27, jde-li o veterinární léčivé přípravky nebo léčivé látkylátky a pomocné látkylátky pro výrobu veterinárních léčivých přípravků.
(2)
O ověření jakosti léčivé látkylátky nebo pomocné látkylátky dodávané osobám oprávněným připravovat léčivé přípravky vystaví kontrolní laboratoř doklad.
ČÁST PÁTÁ
VÝROBA MEDIKOVANÝCH KRMIV
§ 29
Pokud ustanovení této části nestanoví jinak, použijí se při výrobě a kontrole medikovaných krmivmedikovaných krmiv ustanovení o podmínkách správné výrobní praxesprávné výrobní praxe uvedených v části třetí.
§ 30
(1)
VýrobceVýrobce medikovaných krmivmedikovaných krmiv odebírá medikované premixy pro výrobu medikovaných krmivmedikovaných krmiv pouze od výrobcůvýrobců medikovaných premixů nebo od distributorů.
(2)
Součástí kontroly jakosti prováděné výrobcemvýrobcem medikovaných krmivmedikovaných krmiv jsou zejména pravidelné kontroly zaměřené na homogenitu, stabilitu, uchovatelnost vyráběných medikovaných krmivmedikovaných krmiv a křížovou kontaminaci, včetně laboratorního ověřování.
(3)
VýrobceVýrobce odebírá z každé šaržešarže vyrobeného medikovaného krmivamedikovaného krmiva vzorky, které uchovává po dobu nejméně 5 měsíců po uplynutí doby použitelnosti dané šaržešarže.
(4)
Součástí dokumentace a záznamů podle § 22 jsou u výrobcůvýrobců medikovaných krmivmedikovaných krmiv dále předpisy pro medikovaná krmivamedikovaná krmiva, záznamy o typu a množství medikovaných premixů a krmiv použitých pro výrobu medikovaného krmivamedikovaného krmiva, adresy chovatelů zvířat uvedených v předpise pro medikované krmivomedikované krmivo, identifikace distributora, pokud distribuci vlastních medikovaných krmivmedikovaných krmiv nezajišťuje sám výrobcevýrobce, a identifikace veterinárního lékaře, který výrobu medikovaného krmivamedikovaného krmiva předepsal.
(5)
VýrobceVýrobce zajišťuje, aby byly medikované premixy, meziprodukty medikovaných krmivmedikovaných krmiv a medikovaná krmivamedikovaná krmiva skladovány ve vhodných oddělených a zabezpečených prostorách nebo hermeticky uzavřených kontejnerech, které jsou určeny ke skladování těchto produktů.
(6)
VýrobceVýrobce zřetelně označuje medikovaná krmivamedikovaná krmiva vždy slovy „Medikované krmivoMedikované krmivo“. Kromě toho výrobcevýrobce na obalu medikovaných krmivmedikovaných krmiv nebo jako součást průvodní dokumentace medikovaného krmivamedikovaného krmiva podle § 74 odst. 5 zákona o léčivech uvádí
a)
výrobcevýrobce medikovaného krmivamedikovaného krmiva,
b)
medikovaný premix nebo medikované premixy použité pro výrobu medikovaného krmivamedikovaného krmiva,
c)
léčivou látkulátku nebo léčivé látkylátky obsažené v medikovaném krmivumedikovaném krmivu s uvedením běžného názvuběžného názvu a koncentrace,
d)
číslo šaržešarže medikovaného krmivamedikovaného krmiva,
e)
druh a kategorie zvířat, pro které je medikované krmivomedikované krmivo určeno,
f)
zvláštní instrukce pro chovatele, zejména množství medikovaného krmivamedikovaného krmiva v denní krmné dávce, frekvence podávání, délku trvání léčby a ochrannou lhůtuochrannou lhůtu,
g)
datum použitelnosti medikovaného krmivamedikovaného krmiva,
h)
podmínky uchovávání,
i)
způsob nakládání s nepoužitým medikovaným krmivemmedikovaným krmivem,
j)
údaj „Pouze pro zvířata“,
k)
adresu chovatele, pro kterého je medikované krmivomedikované krmivo určeno.
(7)
Vzor označení na obaluoznačení na obalu medikovaných krmivmedikovaných krmiv uvede Veterinární ústav ve Věstníku Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv a dále způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(8)
Kvalifikovaná osoba nepropustí medikované krmivomedikované krmivo do oběhu, pokud medikované krmivomedikované krmivo nebylo vyrobeno, kontrolováno a označeno v souladu s požadavky stanovenými zákonem o léčivech, jeho prováděcími předpisy, podmínkami stanovenými v povolení k výrobě nebo pokud nebylo vyrobeno v souladu s předpisem pro medikované krmivomedikované krmivo vystaveným příslušným ošetřujícím veterinárním lékařem.
(9)
VýrobceVýrobce medikovaného krmivamedikovaného krmiva je oprávněn sjednat část výroby nebo kontroly medikovaných krmivmedikovaných krmiv u jiného výrobcevýrobce medikovaných krmivmedikovaných krmiv nebo v případě kontroly u kontrolní laboratoře za podmínek stanovených v § 25.
§ 31
(1)
Specializovaný kurz podle § 73 odst. 9 písm. b) zákona, který absolvuje kvalifikovaná osoba výrobcevýrobce medikovaných krmivmedikovaných krmiv, zahrnuje výuku
a)
právních předpisů České republiky a Evropské unie v oblasti regulace léčiv, včetně krmiv a medikovaných krmivmedikovaných krmiv,
b)
farmakologie,
c)
toxikologie,
d)
správné výrobní praxesprávné výrobní praxe medikovaných krmivmedikovaných krmiv a technologie výroby krmiv se zvláštním zaměřením na homogenitu, stabilitu a uchovatelnost medikovaných krmivmedikovaných krmiv a problematiku kontaminace a čistění.
(2)
Délka trvání specializovaného kurzu činí nejméně 160 výukových hodin. Organizaci specializovaného kurzu koordinuje Veterinární ústav, který upřesní požadavky na zajištění kurzu ve Věstníku Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a dále způsobem umožňujícím dálkový přístup. Veterinární ústav provádí hodnocení návrhů kurzů a vydává k návrhům kurzů stanoviska s ohledem na zajištění jejich odborné náplně. Na závěr kurzu je vydáno osvědčení o jeho absolvování.
(3)
Osvědčení podle odstavce 2 nebo doklad o znalostech nejméně v rozsahu podle odstavce 1 získaných v některém z členských států Evropské unie předkládá výrobcevýrobce medikovaných krmivmedikovaných krmiv v rámci žádosti o povolení k výrobě podle § 43 nebo v rámci žádosti o změnu v povolení k výrobě, dojde-li ke změně kvalifikované osoby.
ČÁST ŠESTÁ
VÝROBA VETERINÁRNÍCH AUTOGENNÍCH VAKCÍN
§ 32
Pokud ustanovení této části nestanoví jinak, při výrobě a kontrole veterinárních autogenních vakcín se použijí ustanovení o podmínkách správné výrobní praxesprávné výrobní praxe uvedené v části třetí.
§ 33
(1)
VýrobceVýrobce používá pro výrobu veterinárních autogenních vakcín, s výjimkou patogenů nebo antigenů získaných podle § 71 zákona o léčivech, jen takové suroviny, které odpovídají požadavkům na jakost stanoveným Evropským lékopisem, Českým lékopisem nebo lékopisem používaným úředně v členských státech Evropské unie, nebo požadavkům na jakost stanoveným v upřesňujících pokynech Veterinárního ústavu.
(2)
VýrobceVýrobce nepoužívá pro výrobu veterinárních autogenních vakcín antigeny nebo patogeny určené pro podání koňovitým.
(3)
Oznámení podle § 71 odst. 6 zákona obsahuje
a)
výrobcevýrobce veterinární autogenní vakcíny,
b)
složení veterinární autogenní vakcíny s uvedením antigenů nebo patogenů obsažených ve veterinární autogenní vakcíně,
c)
název, adresu a registrační číslo hospodářství podle ústřední evidence, kde byly získány antigeny nebo patogeny použité pro výrobu veterinární autogenní vakcíny a kde bude veterinární autogenní vakcína použita,
d)
druh a kategorii zvířat, u kterých bude veterinární autogenní vakcína použita,
e)
jméno, případně jména, příjmení a adresu pracoviště veterinárního lékaře, který veterinární autogenní vakcínu předepsal,
f)
celkové předepsané množství veterinární autogenní vakcíny,
g)
datum použitelnosti veterinární autogenní vakcíny,
h)
zvláštní upozornění, jsou-li uvedena v předpise veterinárního lékaře pro veterinární autogenní vakcínu podle § 71 odst. 2 zákona o léčivech.
(4)
Na vnitřních a případně i na vnějších obalechvnějších obalech veterinárních autogenních vakcín a v příbalové informacipříbalové informaci se uvádí
a)
výrobcevýrobce veterinární autogenní vakcíny,
b)
číslo šaržešarže veterinární autogenní vakcíny,
c)
datum použitelnosti veterinární autogenní vakcíny; datum použitelnosti je nejvýše 6 měsíců od data výroby veterinární autogenní vakcíny,
d)
laboratoř, která izolovala antigen nebo patogeny, pokud se liší od výrobcevýrobce,
e)
složení veterinární autogenní vakcíny,
f)
jméno, případně jména, příjmení a adresa pracoviště veterinárního lékaře, který veterinární autogenní vakcínu předepsal,
g)
indikace,
h)
druh a kategorie zvířat, u kterých má být veterinární autogenní vakcína použita,
i)
chov a lokalita, ze které byly získány antigeny nebo patogeny použité pro výrobu veterinární autogenní vakcíny,
j)
upozornění, že vakcínu lze použít pouze ve stádě a v hospodářství, kde byly získány antigeny nebo patogeny, ze kterých byla veterinární autogenní vakcína vyrobena, s konkrétním registračním číslem hospodářství podle ústřední evidence,
k)
upozornění, že vakcínu smí použít pouze ošetřující veterinární lékař, který veterinární vakcínu předepsal, s uvedením jména a adresy pracoviště příslušného veterinárního lékaře,
l)
upozornění „Veterinární autogenní vakcína – před použitím je nutné provést zkoušku snášenlivosti na cílových zvířatech“,
m)
podmínky uchovávání,
n)
údaj „Pouze pro zvířata“,
o)
zvláštní upozornění, pokud jsou uvedena v předpisu veterinárního lékaře pro veterinární autogenní vakcínu podle § 71 odst. 2 zákona o léčivech,
p)
upozornění pro zacházení s nespotřebovanou nebo nepoužitelnou autogenní vakcínou podle § 71 odst. 2 zákona o léčivech.
(5)
VýrobceVýrobce dokumentuje v souladu s § 22 zacházení s antigeny nebo patogeny použitými pro výrobu veterinárních autogenních vakcín a hodnocení jejich použitelnosti pro výrobu veterinárních autogenních vakcín. Součástí dokumentace a záznamů podle § 22 jsou u výrobcůvýrobců veterinárních autogenních vakcín dále předpisy pro veterinární autogenní vakcíny.
(6)
V rámci kontroly jakosti přijímá výrobcevýrobce veterinárních autogenních vakcín taková opatření, kterými zajišťuje zejména kontrolu mikrobiologické jakosti veterinárních autogenních vakcín v souladu s požadavky na mikrobiologickou jakost veterinárních imunologických léčivých přípravků stanovenými Evropským lékopisem a zkoušku snášenlivosti na cílových zvířatech.
ČÁST SEDMÁ
VÝROBA LÉČIVÝCH LÁTEK
§ 34
(1)
Pokud ustanovení této části nestanoví jinak, použijí se při výrobě a kontrole léčivých láteklátek pro výrobu veterinárních léčivých přípravků ustanovení o podmínkách správné výrobní praxesprávné výrobní praxe uvedená v části třetí přiměřeně.
(2)
Splnění podmínek správné výrobní praxesprávné výrobní praxe při výrobě léčivých látekvýrobě léčivých látek výrobcevýrobce léčivých láteklátek dokládá certifikátem správné výrobní praxesprávné výrobní praxe pro výrobcevýrobce léčivých láteklátek vydaným v souladu s postupy Evropské unie pro inspekce a výměnu informací2). Pro náležitosti žádosti o vydání certifikátu pro výrobcevýrobce léčivých láteklátek a pro změny údajů v této žádosti platí § 43 přiměřeně. V případě certifikátu správné výrobní praxesprávné výrobní praxe pro výrobcevýrobce léčivých láteklátek vydaného Veterinárním ústavem uvádí certifikát jednotlivé léčivé látkylátky.
ČÁST OSMÁ
SPRÁVNÁ DISTRIBUČNÍ PRAXE
§ 35
Zásady
Pro zabezpečení standardní distribuce léčivých přípravkůdistribuce léčivých přípravků distributor
a)
vytvoří a v jejím průběhu soustavně a systematicky uplatňuje souhrn požadavků uvedených v § 36 až 40,
b)
nakupuje a dodává registrované léčivé přípravky nebo neregistrované humánní léčivé přípravky6), humánní léčivé přípravky určené pro specifické léčebné programy7), léčivé přípravky, pro které byla povolena nemocniční výjimka, hodnocené léčivé přípravky, neregistrované léčivé přípravky povolené Státní veterinární správou podle § 46 zákona o léčivech při dodržení podmínek pro uvádění na trh, jak byly Státní veterinární správou stanoveny, nebo veterinární léčivé přípravky registrované v jiném členském státě, při splnění podmínek stanovených v § 48 zákona o léčivech a při dodržení případných omezení stanovených Veterinárním ústavem,
c)
distribuuje humánní a veterinární léčivé přípravky za účelem humanitární pomoci8) za podmínek stanovených v § 39,
d)
vytvoří a udržuje účinný systém zabezpečování jakostizabezpečování jakosti.
§ 35a
Dodávky humánních léčivých přípravků
Distributor před zahájením distribuce každé šaržešarže registrovaných léčivých přípravků vyrobených v členském státě Evropské unie zkontroluje, zda bylo vydáno osvědčení o propuštění této šaržešarže léčivého přípravku podepsané kvalifikovanou osobou jeho výrobcevýrobce13).
§ 35b
Poskytování údajů o objemu distribuovaných léčivých přípravků
(1)
Distributor poskytuje Ústavu údaje o objemu humánních léčivých přípravkůléčivých přípravků, které distribuoval do lékáren a dalším poskytovatelům zdravotních služeb, jiným distributorům, prodejcům vyhrazených léčiv a provozovatelům veterinární péče podle § 77 odst. 1 písm. f) zákona o léčivech formou elektronického hlášení vždy za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího kalendářního měsíce. Za distributora se pro účely této vyhlášky považuje i výrobcevýrobce podle § 75 odst. 5 zákona o léčivech.
(2)
Distributor poskytuje hlášení podle odstavce 1 přes komunikační rozhraní Ústavu prostřednictvím svého informačního systému, který umožňuje výměnu zpráv v obecně uznávaném datovém formátu podle technické dokumentace zveřejněné Ústavem. Přístupové údaje a jednoznačný identifikační kód distributora přidělí Ústav distributorovi na základě jeho žádosti, a to pro každý schválený skladovací prostor zvlášť. Komunikační rozhraní je vytvořeno v podobě webového aplikačního rozhraní a je zveřejněno Ústavem prostřednictvím internetových stránek Ústavu, a to včetně jeho technické dokumentace. Za účelem technické pomoci a sjednocení postupů zveřejňuje Ústav způsobem umožňujícím dálkový přístup doporučené postupy k podání správného a úplného hlášení.
(3)
V případě, že distributor zjistí, že uvedl v hlášení neúplné nebo nesprávné údaje, neprodleně zašle Ústavu opravu hlášení.
(4)
Hlášení podle odstavce 1, popřípadě opravné hlášení podle odstavce 3, obsahuje
a)
identifikační kód distributora přidělený Ústavem,
b)
kalendářní měsíc a rok, za který je hlášení zasláno,
c)
jednoznačný identifikátor hlášení přidělený Ústavem,
d)
identifikátor označující hlášení dodávek léčivých přípravků nebo reklamních vzorků,
e)
identifikaci osoby, které byl léčivý přípravekléčivý přípravek dodán, a to uvedením typu odběratele podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona o léčivech a, jde-li o distribuční sklad, zařízení transfuzní službyzařízení transfuzní služby, lékárnu nebo odloučené oddělení lékárny pro výdej léčivých přípravkůvýdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, také uvedením identifikačního čísla osoby a identifikačního kódu pracoviště přiděleného Ústavem, a údaje, zda jde o odběratele v České republice nebo mimo Českou republiku,
f)
identifikaci léčivého přípravku, a to
1.
kódem léčivého přípravku přiděleným Ústavem; jde-li o případ, kdy léčivý přípravek kód přidělen nemá, pak názvem léčivého přípravkunázvem léčivého přípravku, jeho šaržíšarží, u neregistrovaných léčivých přípravků složením a velikostí balení,
2.
údajem o ceně původce, za kterou byl léčivý přípravek uveden na trh11), a
3.
určením, zda jde o registrovaný léčivý přípravek s kódem přiděleným Ústavem distribuovaný v České republice, včetně reklamních vzorků těchto léčivých přípravků, nebo zda jde o neregistrovaný léčivý přípravek s kódem přiděleným Ústavem distribuovaný v České republice v rámci schváleného specifického léčebného programu, nebo zda jde o neregistrovaný léčivý přípravek, jemuž nebyl Ústavem přidělen kód, dodávaný distributorem pro jednotlivé pacienty v České republice v souladu s § 8 odst. 3 až 5 zákona o léčivech, nebo zda jde o neregistrovaný léčivý přípravek, jemuž nebyl Ústavem přidělen kód, dodávaný v České republice distributory oprávněným odběratelům14), a
g)
počet balení léčivého přípravku.
§ 35c
(1)
Distributor zasílá Veterinárnímu ústavu hlášení podle § 77 odst. 1 písm. f) zákona o léčivech vždy za uplynulé čtvrtletí, nejpozději do třicátého dne následujícího kalendářního měsíce. Distributor zasílá hlášení podle pokynů Veterinárního ústavu, zveřejňovaných prostřednictvím internetových stránek Veterinárního ústavu.
(2)
Hlášení podle odstavce 1 obsahuje
a)
identifikaci distributora uvedením jména, příjmení, místa podnikání a identifikačního čísla, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzické osoby; v případě právnické osoby se uvede název nebo obchodní firma, adresa sídla a identifikační číslo,
b)
identifikaci čtvrtletí, za které je hlášení zasíláno,
c)
identifikaci distribuovaného léčivého přípravku, a to kódem veterinárního léčivého přípravku přiděleným Veterinárním ústavem a názvem veterinárního léčivého přípravku; v případě neregistrovaných veterinárních léčivých přípravků, kdy veterinární léčivý přípravek kód přidělen nemá, názvem veterinárního léčivého přípravku, jeho šaržíšarží a velikostí balení,
d)
identifikaci osoby, které byl veterinární léčivý přípravek distribuován, s rozlišením, zda jde o
1.
veterinárního lékaře,
2.
lékárnu,
3.
prodejce vyhrazených veterinárních léčivých přípravků,
4.
dalšího distributora,
5.
výrobcevýrobce medikovaných krmivmedikovaných krmiv, nebo
6.
chovatele a
e)
počet balení léčivého přípravku.
(3)
V případě, že distributor dodatečně zjistí, že uvedl v hlášení neúplné nebo nesprávné údaje, neprodleně zašle Veterinárnímu ústavu opravné hlášení.
(4)
V případě, že jsou distribuovány léčivé přípravky, které nejsou určeny na trh v České republice prostřednictvím distribučních skladů v České republice, uvádí se tyto dodávky v části hlášení určené pro neregistrované léčivé přípravky bez kódů přidělených Veterinárním ústavem.
§ 35d
Distribuce léčivého přípravku mimo území České republiky podle § 77 odst. 1 písm. q) zákona o léčivech se oznamuje elektronicky. Léčivý přípravek je v tomto případě identifikován registrovaným názvem léčivého přípravkunázvem léčivého přípravku, doplňkem názvu, kódem přiděleným Ústavem a počtem balení přípravku.
§ 35e
(1)
Distributor poskytuje Ústavu údaje podle § 77 odst. 1 písm. f) zákona o léčivech o množství humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku,
a)
který je označen příznakem „omezená dostupnost“ podle § 33b zákona o léčivech formou elektronického hlášení do 1 pracovního dne ode dne označení humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku příznakem „omezená dostupnost“ a dále vždy ke konci každého pracovního dne, ve kterém trvalo označení tohoto humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku,
b)
u nějž Ústav způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejnil výzvu z důvodu podezření na ohrožení dostupnosti, a to formou elektronického hlášení do 3 pracovních dnů ode dne zveřejnění této výzvy.
(2)
Pro účely poskytování údajů podle odstavce 1 se použije § 35b odst. 2 obdobně.
(3)
V případě, že distributor zjistí, že uvedl v hlášení neúplné nebo nesprávné údaje, neprodleně zašle Ústavu nové hlášení s uvedením aktuálního údaje o množství dotčeného humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku.
(4)
Hlášení podle odstavců 1 a 3 obsahuje
a)
identifikační kód distribučního skladu přidělený Ústavem, ve kterém distributor disponuje humánním léčivým přípravkemléčivým přípravkem,
b)
jednoznačný identifikátor hlášení přidělený Ústavem,
c)
kód humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku přidělený Ústavem a
d)
počet balení humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku.
§ 36
Zaměstnanci
(1)
Zajištění všech distribučních činností zabezpečuje distributor v každém schváleném skladovacím prostoru jejich distribuce dostatečným počtem způsobilých a přiměřeně kvalifikovaných zaměstnanců.
(2)
Distributor ve vztahu k zaměstnancům působícím v distribuci léčivých přípravků
a)
písemně stanoví úkoly a pravomoci zaměstnanců související s distribučními činnostmi a zajišťováním systému zabezpečování jakostizabezpečování jakosti, včetně jejich vzájemné zastupitelnosti,
b)
zabezpečí dostatečné pravomoci, materiální vybavení a provozně-technické podmínky pro plnění povinností kvalifikované osoby podle § 76 odst. 1 písm. b) zákona o léčivech; kvalifikovaná osoba plní své povinnosti osobně a je za jejich plnění odpovědná, a
c)
zajistí, že všichni zaměstnanci působící v oblasti distribuce jsou při zahájení činnosti a následně pravidelně školeni o požadavcích správné distribuční praxesprávné distribuční praxe podle rozsahu vykonávaných činností, včetně osob vykonávajících distribuční činnosti na základě smlouvy.
(3)
Jde-li o humánní léčivé přípravky, může být kvalifikovaná osoba ustanovena pro výkon své činnosti pouze v rozsahu povolení k distribuci jednoho distributora.
(4)
Na zprostředkovatele humánních léčivých přípravků se odstavec 2 písm. a) a c) vztahuje obdobně.
§ 37
Prostory a technické zařízení
(1)
Distributor zajistí, aby prostory, instalace a zařízení využívané pro skladování a distribuci léčivých přípravků odpovídaly druhu a objemu distribuovaných léčivých přípravků. Dále zajistí, aby prostory a technické zařízení byly uspořádány, udržovány a kontrolovány tak, aby bylo zabezpečeno správné zacházení s léčivými přípravky.
(2)
Distributor zajistí, aby prostory využívané pro skladování a distribuci humánních léčivých přípravků, veterinárních léčivých přípravků, léčivých a pomocných láteklátek byly umístěny pouze v nebytových prostorech splňujících obecné požadavky na výstavbu a tvořily provozně uzavřený a funkčně provázaný celek zahrnující
a)
prostory pro skladování humánních léčivých přípravků, veterinárních léčivých přípravků a léčivých a pomocných láteklátek o ploše s dostatečnou kapacitou umožňující bezpečné uskladnění léčivých přípravků, léčivých a pomocných láteklátek a zacházení s nimi,
b)
oddělené prostory pro uchovávání návykových láteklátek a léčivých přípravků obsahujících návykové látkylátky, radiofarmak, plynů používaných při poskytování zdravotních služeb a léčivých přípravků a léčivých a pomocných láteklátek uchovávaných za nižších teplot, jsou-li distribuovány,
c)
oddělené prostory pro příjem a vypravení dodávek,
d)
prostor pro uložení reklamovaných, vrácených, pozastavených, neregistrovaných nebo stahovaných léčivých přípravků a léčivých přípravků určených k likvidaci,
e)
sanitární zařízení pro zaměstnance oddělené od prostor pro skladování léčivých přípravků a
f)
uzavřený prostor pro úklidové a dezinfekční prostředky.
(3)
Distributor zajistí, aby prostory pro skladování léčivých přípravků byly vybaveny technickým zařízením zajišťujícím bezpečné zacházení a uchovávání skladovaných léčivých přípravků, zajišťujícím bezpečnou manipulaci s nimi a zajišťujícím monitorování podmínek skladování. Dále distributor zajistí, aby zařízení používané k monitorování podmínek skladování bylo pravidelně kontrolováno a kalibrováno, a to nejméně jednou za 24 měsíců.
(4)
Distributor zajistí, aby opravy, údržba a kalibrace veškerého technického vybavení byly prováděny tak, aby nebyla narušena integrita distribuovaných léčivých přípravků.
(5)
Distributor zajistí, aby výpočetní technika a informační systémy používané pro vedení záznamů a evidence byly validovány, měly zajištěnou ochranu údajů před jejich neoprávněným použitím a údaje byly pravidelně zálohovány obnovitelným způsobem.
(6)
Na základě provedeného posouzení rizik distributor vymezí okruh dopadů a stanoví rozsah posouzení technické způsobilosti používaného technického zařízení a validacevalidace procesů nezbytných pro jejich správnou instalaci a bezpečný provoz. Zařízení a postupy jsou kvalifikovány a validovány před jejich uvedením do provozu a při každé významné změně.
§ 38
Dokumentace
(1)
Distributor vypracovává a udržuje aktuální písemné postupy pro činnosti, které mohou ovlivnit jakost léčivých přípravků nebo distribučních činností, jako jsou postupy objednávání, kontroly dodavatelů a odběratelů, příjmu, skladování, dodávání, kontroly dodávek, vracení, stahování léčivých přípravků, kontroly podmínek skladování, včetně ochrany léčivých přípravků při skladování a přepravě, čištění a údržby prostor a zařízení včetně deratizace, validacevalidace a kvalifikacekvalifikace zařízení a procesů, postupy a opatření pro řízení rizik, likvidace nepoužitelných léčiv, postupy pro šetření a řešení reklamací a stížností, včetně stanovení odpovídajících nápravných a preventivních opatření, kontroly podmínek skladování a identifikace léčivých přípravků, u nichž existuje podezření na padělání.
(2)
U každého postupu podle odstavce 1 se uvede jeho název, povaha a účel dokumentace. Dokumentace musí být napsána srozumitelně, schválena kvalifikovanou osobou, pravidelně revidována a přezkoumávána a dostupná všem zaměstnancům v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů.
(3)
Zprostředkovatel humánních léčivých přípravků vypracuje a udržuje aktuální písemné postupy pro kontrolu zprostředkovávaných léčivých přípravků, dodávajících výrobcůvýrobců nebo distributorů, odběratelů, vyřizování stížností a podporu stahování včetně identifikace léčivých přípravků, u nichž existuje podezření na padělání.
(4)
O činnostech souvisejících s distribucí, nákupem, prodejemprodejem nebo zprostředkováním, včetně provádění vnitřních kontrol, a o reklamacích, stahování léčivých přípravků a stížnostech a jejich přezkoumání vede distributor nebo zprostředkovatel dokumentaci ve formě záznamů. Záznamy, které jsou součástí dokumentace, se vedou přednostně v elektronické podobě za podmínek stanovených v § 37 odst. 5.
(5)
Záznamy distributora o příjmu a dodávkách léčivých přípravků obsahují:
a)
název léčivého přípravkunázev léčivého přípravku,
b)
kód přidělený léčivému přípravku Ústavem nebo Veterinárním ústavem,
c)
datum příjmu nebo dodávky,
d)
jméno, případně jména, příjmení, místo podnikání fyzické osoby, která je dodavatelem nebo odběratelem a její identifikační číslo, bylo-li přiděleno, u odběratele nebo dodavatele, který je právnickou osobou, jeho obchodní firmu, popřípadě název, sídlo, adresu pro doručování a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a jde-li o distribuci chovateli podle § 77 odst. 1 písm. c) bodu 8 zákona o léčivech, obsahují záznamy dále název, adresu a registrační číslo hospodářství podle ústřední evidence, do kterého jsou veterinární léčivé přípravky distribuovány,
e)
jde-li o dodávky odběrateli, který je provozovatelem lékárny a současně držitelem povolení k distribuci, obsahují záznamy údaj o tom, zda léčivé přípravky odebírá jako lékárna nebo jako distributor,
f)
údaje o nakoupeném nebo prodaném množství a identifikaci dodávaných léčivých přípravků, umožňující sledovat cestu distribuce každého přípravku, včetně údajů o době jejich použitelnosti,
g)
číslo šaržešarže a
h)
v případě, že léčivé přípravky byly zprostředkovány, identifikaci zprostředkovatele údaji uvedenými v § 77b odst. 3 nebo 4 zákona o léčivech;
při vedení těchto záznamů distributor zajistí, aby jednotlivé položky podle písmen a) až h) nebyly zaměnitelné.
(6)
Záznamy o zprostředkování humánních léčivých přípravkůzprostředkování humánních léčivých přípravků obsahují
a)
název léčivého přípravkunázev léčivého přípravku,
b)
kód přidělený léčivému přípravku Ústavem,
c)
datum zprostředkování nákupu nebo prodejeprodeje,
d)
identifikaci dodavatele nebo odběratele,
e)
údaje o zprostředkovaném množství a identifikaci léčivých přípravků, umožňující sledovat cestu distribuce každého přípravku, včetně údajů o době jejich použitelnosti, a
f)
číslo šaržešarže.
Jednotlivé položky podle písmen a) až f) uvádí zprostředkovatel v záznamech tak, aby nebyly zaměnitelné.
(7)
Záznamy o distribuci reklamních vzorků léčivých přípravků obsahují:
a)
název léčivého přípravkunázev léčivého přípravku,
b)
kód přidělený léčivému přípravku Ústavem nebo Veterinárním ústavem,
c)
datum dodání,
d)
jméno, případně jména, příjmení, popřípadě místo podnikání fyzické osoby, která je odběratelem, a její identifikační číslo, bylo-li přiděleno, u odběratele, který je právnickou osobou, jeho obchodní firmu, popřípadě název, sídlo, adresu pro doručování a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
e)
údaje o množství a identifikaci dodávaných léčivých přípravků, umožňující sledovat cestu distribuce každého reklamního vzorku, včetně údajů o době jejich použitelnosti,
f)
číslo šaržešarže;
při vedení této dokumentace distributor zajistí, aby jednotlivé položky podle písmen a) až f) nebyly zaměnitelné. V případě distribuce reklamních vzorků obchodním zástupcům distributor dále uchovává písemné pověření držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o reklamní vzorky léčivého přípravku registrovaného tímto držitelem.
(8)
Distributor dále uchovává
a)
v případě distribuce šaržíšarží pocházejících z jiného členského státu kopii osvědčení o propuštění každé šaržešarže léčivého přípravku podepsané kvalifikovanou osobou jeho výrobcevýrobce, které použil pro jejich kontrolu před přesunem do prodejních zásob,
b)
v případě distribuce neregistrovaných humánních léčivých přípravků kopie písemného souhlasu Ministerstva zdravotnictví se specifickým léčebným programem podle § 49 zákona o léčivech nebo souhlasu Ústavu s jejich dovozem podle § 77 odst. 1 písm. i) zákona o léčivech,
c)
v případě distribuce veterinárních léčivých přípravků registrovaných v jiném členském státě podle § 48 zákona o léčivech kopii objednávky podle § 48 odst. 2 zákona o léčivech,
d)
v případě distribuce veterinárních léčivých přípravků chovateli podle § 77 odst. 1 písm. c) bodu 8 zákona o léčivech průpis receptu pro distribuci chovateli, který od chovatele obdrží při dodávce veterinárních léčivých přípravků,
f)
kopie oznámení o dovozu léčivého přípravku držiteli rozhodnutí o registraci a Ústavu podle § 77 odst. 7 zákona o léčivech,
g)
hlášení o objemu distribuovaných léčivých přípravků podle § 77 odst. 1 písm. f) zákona o léčivech,
h)
kopie oznámení o distribuci léčivého přípravku mimo území České republiky podle § 77 odst. 1 písm. q) zákona o léčivech.
(9)
Záznamy prováděné podle odstavců 4 až 8 se uchovávají po dobu stanovenou podle § 77 odst. 1 písm. e) a f) zákona o léčivech a ochraňují se před ztrátou, poškozením nebo zneužitím.
§ 39
Distribuce
(1)
Léčivé přípravky skladuje distributor tak, aby
a)
byly dodrženy podmínky skladování uvedené na jejich obalu,
b)
byl zaveden systém obměny zásob a léčivé přípravky, jejichž doba použitelnosti uplynula, byly umístěny odděleně a nebyly dále distribuovány,
c)
léčivé přípravky s porušeným obalem, nebo u nichž je podezření, že jsou kontaminovány, byly umístěny odděleně a nebyly dále distribuovány,
d)
vrácené léčivé přípravky byly umístěny odděleně,
e)
nedošlo k jejich kontaminaci, poškození, odcizení, znehodnocení a záměnám;
distributor zajistí, aby nedocházelo k neshodám mezi dokumentací vedenou podle § 38 a činnostmi uskutečňovanými v rámci příjmu, skladování a dodávek léčivých přípravků.
(2)
Přepravu léčivých přípravků zajistí distributor tak, aby
a)
byly dodrženy podmínky skladování uvedené na jejich obalu,
b)
nebyly vystaveny nepříznivým vlivům,
c)
měřicí zařízení používané k monitorování teploty při přepravě bylo kalibrováno nejméně jednou za 12 měsíců,
d)
byly dodrženy zvláštní podmínky pro zacházení s nimi, jsou-li stanoveny, a
e)
nedošlo k jejich kontaminaci, poškození, odcizení, znehodnocení a záměnám.
(3)
Zacházení s reklamními vzorky léčivých přípravků se řídí ustanovením odstavců 1 a 2 obdobně.
(4)
Každá dodávka léčivého přípravku je doprovázena dokumentací, která umožňuje v souladu s § 77 odst. 3 zákona o léčivech ověření
a)
data odeslání,
b)
názvu léčivého přípravkunázvu léčivého přípravku a jeho lékové formy,
c)
dodaného množství a identifikaci dodávaných léčivých přípravků, včetně údaje o jejich použitelnosti,
d)
kódu přípravku přiděleného Ústavem nebo Veterinárním ústavem,
e)
místa dodání,
f)
jména, případně jmen, příjmení, místa pobytu fyzické osoby, která je dodavatelem a odběratelem, a jejího identifikačního čísla, bylo-li přiděleno; u odběratele a dodavatele, který je právnickou osobou, jeho obchodní firmy, popřípadě názvu, sídla a identifikačního čísla, bylo-li přiděleno,
g)
v případě odběratele, který je provozovatelem lékárny a současně držitelem povolení k distribuci, zda odebírá léčivé přípravky jako lékárna nebo jako distributor,
h)
čísla šaržešarže,
i)
názvu, adresy a registračního čísla hospodářství podle ústřední evidence, do kterého jsou veterinární léčivé přípravky distribuovány, jde-li o distribuci chovateli podle § 77 odst. 1 písm. c) bodu 8 zákona o léčivech;
v případě distribuce veterinárních léčivých přípravků podle § 77 odst. 1 písm. c) bodu 8 zákona o léčivech zasílá distributor, v případě vyžádání Veterinárního ústavu, údaje uvedené v písmenech a) až i) nejpozději souběžně s odesláním dodávky Veterinárnímu ústavu.
(5)
Distributor zavede systém pro zaznamenávání a přezkoumání reklamací a stížností.
(6)
Vrácený léčivý přípravek může být znovu distribuován, jestliže
a)
je v původním neotevřeném a nepoškozeném obalu,
b)
osoba, která jej vrátila, prokázala, že byl skladován a přepravován za podmínek stanovených výrobcemvýrobcem,
c)
nebyl vystaven nežádoucím vlivům na jeho jakost,
d)
osoba, které je znovu distribuován, souhlasí se zbývající dobou jeho použitelnosti a
e)
byl posouzen kvalifikovanou osobou distributora a shledán způsobilým pro další distribuci.
(7)
S vrácenými léčivými přípravky je nutno zacházet podle písemného postupu založeného na posouzení rizik a s ohledem na dotčený léčivý přípravek, zvláštní podmínky pro jeho skladování, jsou-li stanoveny, a dobu od jeho dodání odběrateli.
(8)
Léčivé přípravky, zajištěné v distribuční síti, u nichž je důvodné podezření, že jsou padělány, ukládá distributor odděleně od ostatních přípravků a zřetelně je označuje jako neprodejné. O výskytu těchto přípravků distributor neprodleně informuje držitele rozhodnutí o registraci původního přípravku a Ústav nebo Veterinární ústav podle jejich působnosti.
(9)
Reklamní vzorky, neregistrované humánní léčivé přípravky6), humánní léčivé přípravky určené pro specifické léčebné programy7) nebo neregistrované léčivé přípravky, které nejsou určeny pro použití v České republice podle § 75 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o léčivech, ukládá distributor odděleně od ostatních léčivých přípravků.
(10)
Systém stažení léčivého přípravku z oběhu podle § 77 odst. 1 písm. d) zákona o léčivech je stanoven v písemných postupech, které upravují stažení léčivého přípravku nařízené nebo oznámené příslušným ústavem nebo prováděné ve spolupráci s výrobcemvýrobcem nebo držitelem rozhodnutí o registraci. Tento systém zahrnuje především:
a)
vymezení odpovědnosti za provádění a koordinaci stahování,
b)
popis komunikace s příslušnými úřady, držitelem rozhodnutí o registraci, popřípadě s výrobcemvýrobcem a s dodavateli a odběrateli léčivého přípravku v průběhu stahování a popřípadě po skončení stahování,
c)
popis vlastního postupu stahování, včetně postupu pro okamžitou identifikaci a kontaktování všech odběratelů léčivého přípravku,
d)
postup pro zajištění výměny léčivého přípravku stahovaného z důvodu závady v jakosti za léčivý přípravek bez závady v jakosti, včetně způsobu vedení a uchovávání záznamů o této výměně,
e)
způsob vedení a uchovávání záznamů o všech činnostech souvisejících se stahováním,
f)
způsob vyhodnocování stažení a opatření prováděná v případech, kdy není stažení možné uskutečnit,
g)
zajištění odděleného umístění stahovaných léčivých přípravků a
h)
kontrolu a hodnocení účinnosti systému stahování minimálně jednou ročně.
(11)
Stažení léčivého přípravku nařízené nebo oznámené příslušným ústavem nebo prováděné ve spolupráci s výrobcemvýrobcem nebo držitelem rozhodnutí o registraci je upraveno v písemných postupech systému distributora pro stažení přípravku z oběhu podle § 77 odst. 1 písm. d) zákona o léčivech. Tento systém zahrnuje především:
a)
vymezení odpovědnosti za provádění a koordinaci stahování,
b)
popis komunikace s příslušnými úřady, držitelem rozhodnutí o registraci, popřípadě s výrobcemvýrobcem a s dodavateli a odběrateli léčivého přípravku v průběhu stahování a popřípadě po skončení stahování,
c)
popis vlastního postupu stahování, včetně postupu pro okamžitou identifikaci a kontaktování všech odběratelů léčivého přípravku,
d)
způsob vedení a uchovávání záznamů o všech činnostech souvisejících se stahováním,
e)
způsob vyhodnocování stažení a opatření prováděná v případech, kdy není stažení možné uskutečnit,
f)
zajištění odděleného umístění stahovaných léčivých přípravků,
g)
postup pro zajištění výměny léčivého přípravku stahovaného z důvodu závady v jakosti za léčivý přípravek bez závady v jakosti, včetně způsobu vedení a uchovávání záznamů o této výměně, a
h)
kontrolu a hodnocení účinnosti systému stahování minimálně jednou ročně.
§ 40
Distribuce léčivých látek a pomocných látek
(1)
Pro distribuci léčivých láteklátek a pomocných láteklátek osobám oprávněným léčivé přípravky připravovat podle § 77 odst. 4 a 5 zákona o léčivech a pro distribuci krve a jejích složek, případně meziproduktů vyrobených z krve a jejích složek pro další výrobu se použijí ustanovení této části přiměřeně. Odběr vzorků, laboratorní kontrola, rozplňování, balení a označování se provádí na základě povolení k výrobě nebo certifikátu výrobcevýrobce léčivých láteklátek. Odběr vzorků a laboratorní kontrola se provádí rovněž na základě povolení k činnosti kontrolní laboratoře.
(2)
Distributor léčivých láteklátek a pomocných láteklátek dodávaných osobám oprávněným připravovat léčivé přípravky se přesvědčí, že k léčivé látcelátce nebo pomocné látcelátce byl vydán doklad o ověření jakosti léčivé látkylátky nebo pomocné látkylátky a zajistí dostupnost tohoto dokladu pro odběratele na jeho žádost.
(3)
Distributor léčivých láteklátek a pomocných láteklátek dodávaných osobám oprávněným připravovat léčivé přípravky dodává jen takové látkylátky, které jsou na obalu označeny minimálně názvem látkylátky, specifikací jakosti látkylátky, číslem šaržešarže, podmínkami skladování, dobou použitelnosti a číslem dokladu o ověření jakosti látkylátky, včetně evidenčního čísla kontrolní laboratoře.
(4)
Distributor léčivých láteklátek a pomocných láteklátek dodávaných osobám oprávněným připravovat léčivé přípravky dodává jen takové léčivé látkylátky nebo pomocné látkylátky, jejichž jakost byla ověřena v souladu s požadavky Evropského lékopisu podle § 11 písm. c) zákona o léčivech; pokud daná látkalátka není v Evropském lékopisu uvedena, v souladu s požadavky Českého lékopisu podle § 11 písm. d) zákona o léčivech nebo lékopisu jiného členského státu a v případech, kdy není uvedena ani v jednom z těchto lékopisů, podle požadavků lékopisu třetí země. Doklad o ověření jakosti léčivé látkylátky nebo pomocné látkylátky dodávané osobám oprávněným připravovat léčivé přípravky podle odstavce 2 obsahuje alespoň
a)
název látkylátky,
b)
odkaz na zkušební normu nebo předpis,
c)
číslo šaržešarže,
d)
dobu použitelnosti,
e)
údaj o reprezentativnosti vzorku použitého ke zkoušení,
f)
rozsah zkoušení, včetně limitů zkoušek,
g)
výsledky jednotlivých zkoušek,
h)
závěr zkoušení,
ch)
datum vystavení dokladu a
i)
identifikační číslo dokladu o ověření jakosti, včetně evidenčního čísla kontrolní laboratoře.
(5)
V případě léčivé nebo pomocné látkylátky určené pro účely přípravy léčivých přípravkůpřípravy léčivých přípravků podle § 79 zákona o léčivech dovezené z jiného členského státu Evropské unie, jejíž jakost byla ověřena přinejmenším způsobem rovnocenným požadavkům na ověření jakosti léčivých a pomocných láteklátek podle § 77 odst. 5 písm. a) bodů 1 až 3 zákona o léčivech, kvalifikovaná osoba distributora léčivých a pomocných láteklátek potvrdí, že léčivá nebo pomocná látkalátka je ověřena odpovídajícím způsobem na základě dokladu o jakosti léčivé látkylátky nebo pomocné látkylátky vystaveného v jiném členském státě Evropské unie
a)
výrobcemvýrobcem léčivých přípravků, který je držitelem povolení k výrobě,
b)
výrobcemvýrobcem léčivých láteklátek, který je držitelem certifikátu správné výrobní praxesprávné výrobní praxe pro výrobcevýrobce léčivých láteklátek, nebo
c)
kontrolní laboratoří, která je držitelem certifikátu správné výrobní praxesprávné výrobní praxe nebo je smluvním partnerem výrobcevýrobce léčivých přípravků.
(6)
V případě léčivé látkylátky nebo pomocné látkylátky určené pro přípravu léčivých přípravkůpřípravu léčivých přípravků podle § 79 zákona o léčivech dovezené z jiného členského státu Evropské unie, jejíž jakost není možno ověřit postupem podle odstavce 5, kvalifikovaná osoba distributora předá dokumentaci doprovázející danou látkulátku kontrolní laboratoři k posouzení a vystavení dokladu o ověření jakosti léčivé látkylátky nebo pomocné látkylátky.
(7)
Na distribuci léčivých láteklátek a pomocných láteklátek osobám oprávněným připravovat léčivé přípravky se § 35 až 39 vztahují obdobně.
§ 41
Zvláštní pravidla pro distribuci medikovaných krmiv
(1)
Pro distribuci medikovaných krmivmedikovaných krmiv, není-li dále stanoveno jinak, použijí se ustanovení § 35 až 39 přiměřeně.
(2)
Distributoři, kterým bylo povolení k distribuci rozšířeno o distribuci medikovaných krmivmedikovaných krmiv, odebírají medikovaná krmivamedikovaná krmiva pouze od výrobcůvýrobců, kteří mají platné povolení k výrobě medikovaných krmivmedikovaných krmiv.
(3)
Distributor nepřevezme k distribuci nebo nedistribuuje medikovaná krmivamedikovaná krmiva, jejichž množství překročí množství uvedené v předpisu pro medikované krmivomedikované krmivo podle § 74 odst. 2 zákona o léčivech.
(4)
Distribuují se pouze medikovaná krmivamedikovaná krmiva označená, v originálních neporušených obalech; v případě medikovaných krmivmedikovaných krmiv distribuovaných v přepravnících volně ložených hmot jsou tyto přepravníky zajištěny v souladu s požadavky podle § 74 odst. 8 zákona o léčivech; v těchto případech tvoří údaje, které mají být uvedeny na obalu, součást dokumentace při distribuci medikovaných krmivmedikovaných krmiv podle § 74 odst. 6 zákona o léčivech.
(5)
Distributor přijímá taková opatření, kterými zajistí, že nedochází ke kontaminaci jím distribuovaných medikovaných krmivmedikovaných krmiv, zejména zajistí dostatečné čištění prostor a zařízení, které jsou využívány k distribuci medikovaných krmivmedikovaných krmiv.
ČÁST DEVÁTÁ
BLIŽŠÍ PODMÍNKY POVOLOVÁNÍ VÝROBY A DISTRIBUCE LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
§ 42
Kontrolní činnost
Ústav a Veterinární ústav podle své působnosti kontrolují plnění požadavků správné výrobní praxesprávné výrobní praxe u výrobcůvýrobců léčivých přípravků, včetně veterinárních autogenních vakcín a medikovaných krmivmedikovaných krmiv, kontrolních laboratoří a výrobcůvýrobců léčivých láteklátek a plnění požadavků správné distribuční praxesprávné distribuční praxe u distributorů a zprostředkovatelů humánních léčivých přípravků
a)
před vydáním povolení k činnosti,
b)
jestliže došlo ke změnám podmínek, za nichž byla činnost povolena,
c)
v pravidelných intervalech po celou dobu trvání platnosti povolení k činnosti nebo po dobu výroby léčivých látekvýroby léčivých látek, a to
1.
u výrobcůvýrobců léčivých přípravků nejméně jednou za 2 roky,
2.
u kontrolních laboratoří nejméně jednou za 2 roky,
3.
u výrobcůvýrobců léčivých láteklátek nejméně jednou za 3 roky,
4.
u distributorů a zprostředkovatelů humánních léčivých přípravků nejméně jednou za 4 roky,
5.
v případě potřeby následně po odstranění nedostatků zjištěných při předchozí kontrole,
6.
podle potřeby v případě jakéhokoliv závažného podnětu v oblasti jakosti, bezpečnosti a účinnosti léčiv nebo v případě podezření z porušení ustanovení zákona o léčivech a dalších právních předpisů oblasti léčiv.
§ 43
Náležitosti žádosti o povolení k výrobě léčivých přípravků
(1)
Žádost o povolení k výrobě léčivých přípravků podle § 63 odst. 1 zákona o léčivech obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby, která žádá o toto povolení; jestliže o toto povolení žádá právnická osoba, obchodní firmu, popřípadě název, sídlo, adresu pro doručování a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b)
jméno, popřípadě jména, a příjmení statutárního orgánu nebo jeho členů, jde-li o právnickou osobu,
c)
požadovaný druh a rozsah výroby včetně zkoušek kontroly jakosti, které mají být prováděny,
d)
adresy všech míst výroby a kontroly jakosti a seznam léčivých přípravků, včetně jejich lékových forem, popřípadě seznam léčivých přípravků určených pro klinické hodnocení, které se budou v těchto místech výroby vyrábět,
e)
jméno, popřípadě jména, příjmení, vzdělání a praxi kvalifikovaných osob, v případě, že kvalifikovaná osoba získala vzdělání a praxi mimo území České republiky, tuto skutečnost doloží v souladu s jiným právním předpisem9),
f)
jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby, která na základě smlouvy převezme část výroby nebo kontroly jakosti; u právnické osoby obchodní firmu, popřípadě název, sídlo, adresu pro doručování a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
g)
telefonické a e-mailové spojení.
(2)
Přílohy k žádosti o povolení k výrobě léčivých přípravků tvoří
a)
výpis z obchodního rejstříku, jde-li o osobu zapsanou v obchodním rejstříku, popřípadě zřizovací listina nebo statut, vydané příslušným orgánem České republiky nebo jiného členského státu,
b)
doklad o právu užívat prostory, budovy, místnosti a zařízení pro výrobu léčivých přípravků,
c)
dokument uvádějící údaje o splnění požadavků správné výrobní praxesprávné výrobní praxe uvedených v části druhé, třetí, páté nebo šesté, v souladu s požadavky zveřejněnými ve Věstníku Státního ústavu pro kontrolu léčiv a dále způsobem umožňujícím dálkový přístup,
d)
doklad o zaplacení správního poplatku za podání žádosti a doklad o provedení náhrady výdajů posouzení žádosti.
(3)
Povolení podléhají změny údajů v žádosti o povolení k výrobě léčivých přípravků, popřípadě v žádosti o povolení změny uvedených v odstavci 1 písm. a), c) až f) této vyhlášky.
(4)
Žádost o povolení změn údajů uvedených v žádosti o povolení k výrobě léčivých přípravků obsahuje údaje uvedené v odstavcích 1 a 2, přičemž změny, o jejichž povolení je žádáno, se vyznačí.
(5)
Pro žádost o povolení k výrobě léčivých přípravků v rozsahu dovozu léčivých přípravků ze třetích zemí10) a žádost o povolení změn takového povolení se použijí odstavce 1 a 2 přiměřeně.
(6)
V případě dovozu ze třetích zemí se rozumějí údaji
a)
podle odstavce 1 písm. f) údaje o výrobcivýrobci ve třetí zemi, s nímž má žadatel o vydání povolení výroby léčivých přípravků v rozsahu dovoz léčivých přípravků ze třetích zemí uzavřenu smlouvu o výrobě dováženého léčivého přípravku,
b)
podle odstavce 1 písm. d) seznam dovážených léčivých přípravků, včetně jejich lékových forem,
c)
podle odstavce 2 písm. c) údaje zahrnující systém jakosti a způsob, jakým kvalifikovaná osoba žadatele o vydání povolení výroby léčivých přípravků v rozsahu dovoz léčivých přípravků ze třetích zemí ověřuje splnění podmínek správné výrobní praxesprávné výrobní praxe pro všechna místa výroby a kontroly kvality ve výrobním řetězci dováženého léčivého přípravku.
§ 44
Náležitosti žádosti o povolení k činnosti kontrolní laboratoře
(1)
Žádost o povolení k činnosti kontrolní laboratoře podle § 69 odst. 2 zákona o léčivech obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby, která žádá o toto povolení; jestliže o toto povolení žádá právnická osoba, její obchodní firmu, popřípadě název, sídlo, adresu pro doručování a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b)
jméno, popřípadě jména, a příjmení statutárního orgánu nebo jeho členů, jde-li o právnickou osobu,
c)
zkoušky kontroly jakosti, které mají být prováděny,
d)
adresy všech míst kontroly jakosti,
e)
telefonické a e-mailové spojení.
(2)
Přílohy k žádosti o povolení k činnosti kontrolní laboratoře tvoří
a)
výpis z obchodního rejstříku, jde-li o osobu zapsanou v obchodním rejstříku, popřípadě zřizovací listina nebo statut, vydané příslušným orgánem České republiky nebo jiného členského státu,
b)
doklad o právu užívat prostory, budovy, místnosti a zařízení pro kontrolu jakosti,
c)
údaje o splnění požadavků správné výrobní praxesprávné výrobní praxe uvedených v části páté v souladu s požadavky zveřejněnými ve Věstníku Státního ústavu pro kontrolu léčiv a dále způsobem umožňujícím dálkový přístup,
d)
doklad o zaplacení správního poplatku za podání žádosti a doklad o provedení náhrady výdajů posouzení žádosti.
(3)
Povolení podléhají změny údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti kontrolní laboratoře a v žádosti o povolení změny uvedené v odstavci 1 písm. a), c) a d).
(4)
Žádost o povolení změn údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti kontrolní laboratoře obsahuje údaje uvedené v odstavcích 1 a 2, přičemž změny, o jejichž povolení je žádáno, se vyznačí.
§ 45
Náležitosti žádosti o povolení k distribuci léčivých přípravků
(1)
Žádost o povolení k distribuci léčivých přípravkůdistribuci léčivých přípravků podle § 76 odst. 2 zákona o léčivech obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby, která žádá o toto povolení; jestliže o toto povolení žádá právnická osoba, její obchodní firmu, popřípadě název, sídlo, adresu pro doručování a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b)
jméno, popřípadě jména, a příjmení statutárního orgánu nebo jeho členů, jde-li o právnickou osobu,
c)
požadovaný druh a rozsah distribuce, pro každý skladovací prostor zvlášť,
d)
adresy všech skladovacích prostor,
e)
jméno, popřípadě jména, příjmení, vzdělání a praxi kvalifikované osoby, popřípadě osob ustanovených pro každý jednotlivý skladovací prostor, je-li jich více,
f)
telefonické a e-mailové spojení.
(2)
Přílohy k žádosti o povolení k distribuci léčivých přípravkůdistribuci léčivých přípravků tvoří
a)
výpis z obchodního rejstříku, jde-li o osobu zapsanou v obchodním rejstříku, popřípadě zřizovací listina nebo statut, vydané příslušným orgánem České republiky nebo jiného členského státu,
b)
doklad o právu užívat prostory, budovy, místnosti a zařízení pro distribuci léčivých přípravkůdistribuci léčivých přípravků,
c)
údaje o splnění požadavků správné distribuční praxesprávné distribuční praxe uvedených v části osmé v souladu s požadavky zveřejněnými ve Věstníku Státního ústavu pro kontrolu léčiv a dále způsobem umožňujícím dálkový přístup,
d)
doklad o zaplacení správního poplatku za podání žádosti a doklad o provedení náhrady výdajů posouzení žádosti.
(3)
Povolení podléhají změny údajů uvedených v žádosti o povolení k distribuci a v žádosti o povolení změny uvedené v odstavci 1 písm. a), c) až e).
(4)
Žádost o povolení změn údajů uvedených v žádosti o povolení k distribuci obsahuje údaje uvedené v odstavcích 1 a 2, přičemž změny, o jejichž povolení je žádáno, se vyznačí.
§ 46
Náležitosti vyžádání souhlasu s dovozem neregistrovaného léčivého přípravku ze třetí země
V případě dovozu léčivého přípravku ze třetí země, který není registrován v žádném z členských států ani v rámci Evropské unie a uskutečňuje se podle § 8 odst. 3 zákona o léčivech, předkládá distributor při vyžádání souhlasu Ústavu s tímto dovozem podle § 77 odst. 1 písm. i) zákona o léčivech následující údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení žadatele a místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu, obchodní firmu, popřípadě název, a sídlo, jde-li o právnickou osobu,
b)
název léčivého přípravkunázev léčivého přípravku, kvalitativní a kvantitativní obsah léčivých láteklátek v léčivém přípravku, jeho lékovou formu a velikost balení,
c)
identifikaci výrobcevýrobce léčivého přípravku s uvedením země výroby nebo identifikaci osoby odpovědné za uvedení léčivého přípravku na trh ve třetí zemi s uvedením této země,
d)
adresu zdravotnického zařízení, ve kterém byl léčivý přípravek předepsán nebo bude použit, a jméno, popřípadě jména, a příjmení lékaře, který léčivý přípravek předepsal nebo hodlá použít,
e)
počet balení léčivého přípravku, který má být dovezen.
ČÁST DESÁTÁ
USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ
§ 47
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 411/2004 Sb., kterou se stanoví správná výrobní praxe, správná distribuční praxe a bližší podmínky povolování výroby a distribuce léčiv, včetně medikovaných krmiv a veterinárních autogenních vakcín, změn vydaných povolení, jakož i bližší podmínky vydávání povolení k činnosti kontrolních laboratoří (vyhláška o výrobě a distribuci léčiv), se zrušuje.
§ 48
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení.
Ministr:
MUDr. Julínek, MBA v. r.
Ministr:
Mgr. Gandalovič v. r.
1)
Směrnice Komise 2003/94/ES ze dne 8. října 2003, kterou se stanoví zásady a pokyny pro správnou výrobní praxi, pokud jde o humánní léčivé přípravky a hodnocené humánní léčivé přípravky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícího se humánních léčivých přípravků, ve znění směrnice 2002/98/ES, směrnice 2003/63/ES, směrnice 2004/24/ES, směrnice 2004/27/ES a nařízení (ES) č. 1901/2006.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícího se veterinárních léčivých přípravků, ve znění směrnice 2004/28/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/20/ES ze dne 4. dubna 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se zavedení správné klinické praxe při provádění klinických hodnocení humánních léčivých přípravků ve znění nařízení (ES) č. 1901/2006.
Směrnice Komise 2005/28/ES ze dne 9. dubna 2005, kterou se stanoví zásady a podrobné pokyny pro správnou klinickou praxi týkající se hodnocených humánních léčivých přípravků a také požadavky na povolení výroby či dovozu takových přípravků.
Směrnice Komise 91/412/EHS ze dne 23. července 1991, kterou se stanoví zásady a pokyny pro správnou výrobní praxi veterinárních léčivých přípravků.
Směrnice Rady 90/167/EHS ze dne 26. března 1990, kterou se stanoví podmínky pro přípravu, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv ve Společenství.
2)
Souhrn postupů Společenství týkajících se inspekcí a výměny informací (Compilation of Community procedures on inspections and exchange of information) v aktuální verzi zveřejněné Evropskou komisí.
3)
Pravidla pro léčivé přípravky v Evropském společenství, EUDRALEX svazek 4 – Humánní a veterinární léčivé přípravky: Správná výrobní praxe (The rules governing medicinal products in the European Community, EUDRALEX Volume 4 – Medicinal Products for Human and Veterinary Use: Good Manufacturing Practice) v aktuální verzi zveřejněné Evropskou komisí.
6)
§ 8 odst. 3 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech).
7)
§ 49 zákona č. 378/2007 Sb.
8)
§ 75 odst. 2 zákona č. 378/2007 Sb.
9)
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
10)
§ 62 odst. 1 zákona č. 378/2007 Sb.
11)
Cenový předpis Ministerstva zdravotnictví o regulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely.
13)
§ 77 odst. 7 písm. g) zákona č. 378/2007 Sb.
14)
§ 77 odst. 7 písm. c) zákona č. 378/2007 Sb.
15)
Pravidla pro léčivé přípravky v Evropském společenství, EUDRALEX svazek 4 – Humánní a veterinární léčivé přípravky: Správná výrobní praxe (Guidelines on Good Manufacturing Practice specific to Advanced Therapy medicinal Products, EUDRALEX Volume 4 – Medicinal Products for Human and Veterinary Use: Good Manufacturing Practice) v aktuální verzi zveřejněné Evropskou komisí. |
Vyhláška č. 228/2008 Sb. | Vyhláška č. 228/2008 Sb.
Vyhláška o registraci léčivých přípravků
Vyhlášeno 30. 6. 2008, datum účinnosti 1. 7. 2008, částka 73/2008
* § 1 - Úvodní ustanovení
* § 2 - Specifické léčebné programy s využitím v České republice neregistrovaných humánních přípravků
* § 3 - Údaje a dokumentace k žádostem
* § 4 - Žádosti o registraci přípravku
* Dokumentace předkládaná s žádostí o registraci humánních přípravků
* § 5 - (1) Obsah a členění údajů a dokumentace předkládaných s žádostí o registraci humánního přípravku jsou uvedeny v přílohách č. 1, 3 až 5 této vyhlášky. Rozsah dokumentace předkládané s žádostí odpovídá poznatkům o humánním přípravku, jeho povaze, léčebnému p
* § 6 - (1) Vyhrazenými humánními léčivými přípravky jsou pouze
* § 7 - Dokumentace předkládaná s žádostí o registraci veterinárních přípravků
* § 7a - Kritéria pro zařazení mezi vyhrazené veterinární přípravky, pro posuzování zaměnitelnosti názvů veterinárních přípravků a pro rozhodování o klasifikaci s ohledem na výdej pro veterinární přípravky určené pro zvířata, od kterých jsou získávány živočišné produkty pro výživu člověka
* § 8 - Změny registrace
* § 9 - Převod registrace
* § 10 - (1) Pro každou velikost balení nebo druh obalu se přidělí držiteli rozhodnutí o registraci na základě rozhodnutí o registraci kód (§ 32 odst. 5 zákona). Nový kód se přidělí v případě změny názvu léčivého přípravku, velikosti balení a druhu obalu a dále v p
* § 11 - Prodloužení registrace
* § 12 - Převzetí registrace
* § 13 - Souběžný dovoz
* § 15 - Oznamování nežádoucích účinků humánního přípravku
* § 16 - Bližší podmínky archivace údajů vztahujících se k farmakovigilanci humánních přípravků
* § 17 - Informování o zahájení či ukončení neintervenční poregistrační studie humánních přípravků
* § 17a - Informování o zahájení či ukončení neintervenční poregistrační studie bezpečnosti humánních léčivých přípravků
* § 18 - Způsob a rozsah oznámení o předepsání nebo použití neregistrovaného humánního přípravku
* § 18a - Poskytování údajů o objemu dodávek humánních léčivých přípravků uvedených na trh v České republice
* § 18b - (1) Držitel rozhodnutí o registraci poskytuje Ústavu údaje podle § 33 odst. 2 zákona o léčivech o aktuálním množství humánního léčivého přípravku, který má k dispozici ke dni oznámení přerušení nebo ukončení uvádění humánního léčivého přípravku na trh v Če
* § 20 - Zrušovací ustanovení
* § 21 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 228/2008 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 228/2008 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 228/2008 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 228/2008 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 228/2008 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 228/2008 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (460/2023 Sb.)
228
VYHLÁŠKA
ze dne 23. června 2008
o registraci léčivých přípravků
Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 114 odst. 2 a k provedení § 2 odst. 2 písm. c), § 8 odst. 5, § 26 odst. 5 písm. l), § 26 odst. 7, § 27 odst. 5, 7, 11 a 12, § 28 odst. 1 písm. c), § 28 odst. 3, § 29 odst. 2, § 30 odst. 3 a 7, § 32 odst. 3, § 33 odst. 3 písm. g) bodu 4, § 34 odst. 1 a 3, § 35 odst. 2, 3 a 12, § 36 odst. 1, § 37 odst. 1 až 3, 5 a 6, § 38, § 40 odst. 2 písm. f), § 40 odst. 3, § 44 odst. 3 a 9 písm. f), § 45 odst. 7 písm. b), § 49 odst. 5, § 91 odst. 2 písm. b) a § 92 odst. 11 a 12 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech):
§ 1
Úvodní ustanovení
(1)
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje registraci léčivých přípravků, její změny, prodloužení, převod registrace, převzetí registrace, vydávání povolení pro souběžný dovoz, předkládání a navrhování specifických léčebných programů s využitím neregistrovaných humánních léčivých přípravků, způsob oznamování a vyhodnocování nežádoucích účinků léčivého přípravku, včetně náležitostí periodicky aktualizovaných zpráv o bezpečnosti, a způsob a rozsah oznámení o předepsání nebo použití neregistrovaného léčivého přípravku, náležitosti zpráv podávaných osobou odpovědnou za farmakovigilanci, způsob podání informace o neintervenční studii v České republice a o jejím ukončení, bližší podmínky uchovávání dokumentace včetně rozsahu, a dále stanoví pravidla pro stanovení rozsahu poskytovaných informací z farmakovigilančního systémufarmakovigilančního systému.
(2)
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
vakcínami, toxiny a séry, ze kterých se sestávají humánní imunologické léčivé přípravky podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona o léčivech:
1.
vakcíny používané k aktivní imunizaci, jako vakcíny proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli, proti přenosné dětské obrně, virové hepatitidě A, virové hepatitidě B, choleře, tuberkulóze (BCG), proti planým neštovicím,
2.
přípravky používané k pasivní imunizaci, jako difterický antitoxin, globulin proti planým neštovicím, antilymfocytární globulin,
3.
přípravky používané k ověření stavu imunity, zejména tuberkulin a tuberkulin PPD, toxiny pro Schickův test a Dickův test, brucellin,
b)
alergenovým přípravkemalergenovým přípravkem jakýkoli humánní přípravek, který je určený ke zjištění nebo vyvolání specifické získané změny imunitní odpovědi na alergizující agens,
c)
novou léčivou látkounovou léčivou látkou léčivá látkalátka, která je:
1.
chemické nebo biologické povahy nebo má povahu radiofarmaka a není dosud obsažena v žádném přípravku registrovaném v rámci Evropských společenství (dále jen „Společenství“),
2.
izomerem, směsí izomerů, komplex, derivát nebo sůl chemické látkylátky mající odlišné vlastnosti s ohledem na bezpečnost a účinnost dané chemické látkylátky obsažené v přípravku již registrovaném v rámci Společenství,
3.
biologickou látkoubiologickou látkou, mající odlišnou molekulární strukturu, původ zdroje suroviny nebo způsob výroby od biologické látkybiologické látky obsažené v přípravku již registrovaném v rámci Společenství, nebo
4.
povahy radiofarmaka, a je radionuklidem nebo nosičem dosud neobsaženým v žádném přípravku již registrovaném v rámci Společenství nebo jde o mechanismus včlenění radionuklidu do molekuly, který dosud nebyl použit v žádném přípravku registrovaném v rámci Společenství,
d)
biologickou látkoubiologickou látkou látkalátka, která je vyrobena nebo extrahována z biologického zdroje a k jejíž charakterizaci a stanovení jakosti je nutná kombinace fyzikálních, chemických a biologických zkoušek a údajů o výrobním procesu a jeho kontrole,
e)
biologickým léčivým přípravkembiologickým léčivým přípravkem přípravek, jehož léčivou látkoulátkou je biologická látkabiologická látka; v důsledku toho se za biologické léčivé přípravkybiologické léčivé přípravky především považují imunologické léčivé přípravky, krevní deriváty, léčivé přípravky spadající do oblasti působnosti stanovené předpisem Společenství upravujícím postupy Společenství pro registraci a dozor nad léčivými přípravky2) a přípravky pro moderní terapii vymezené v části IV přílohy č. 1 této vyhlášky.
§ 2
Specifické léčebné programy s využitím v České republice neregistrovaných humánních přípravků
(1)
Obsahem návrhu specifického léčebného programu (dále jen „léčebný program“) jsou kromě údajů stanovených zákonem o léčivech
a)
obchodní firma a sídlo předkladatele, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu,
b)
zdůvodnění léčebného programu; odůvodnění skutečnosti, že předmětem léčebného programu je léčba, prevence nebo stanovení diagnózy vzácného onemocnění nebo jde o jinou mimořádnou potřebu a jedná se o stavy závažně ohrožující lidské zdraví; za stav závažně ohrožující lidské zdraví je považován stav, který může zapříčinit smrt, ohrozit život, vyžaduje hospitalizaci nebo prodloužení probíhající hospitalizace, může mít za následek trvalé nebo významné poškození zdraví nebo omezení schopností; uvedou se jiné postupy léčby, prevence nebo diagnózy připadající v daném případě v úvahu,
c)
název humánního přípravku, který má být použit v léčebném programu, včetně uvedení obsahu léčivých láteklátek, velikosti a počtu balení a informace, zda humánní přípravek je registrován v zahraničí; pokud je v zahraničí registrován, uvede se země, rok registrace, držitel rozhodnutí o registraci a registrační číslo,
d)
farmaceutické údaje o použitém humánním přípravku v rozsahu odpovídajícím stavu registrace; v případě humánních přípravků registrovaných v některém státě Společenství nebo státě, s nímž byla uzavřena mezinárodní dohoda3), se farmaceutické údaje nepředkládají, je-li současně obsahem návrhu léčebného programu souhrn údajů o přípravkusouhrn údajů o přípravku podle písmene f); v ostatních případech se předkládají farmaceutické údaje v rozsahu odpovídajícím žádosti o povolení nebo ohlášení klinického hodnocení podle jiného právního předpisu4); nebo je možné tyto údaje nahradit dokladem o kontrolách jakosti podle § 62 odst. 1 zákona o léčivech,
e)
doklad o tom, že výrobce zajistí humánní přípravek pro léčebný program, pokud předkladatelem léčebného programu není výrobce humánního přípravku,
f)
předklinické a klinické údaje o humánním přípravku v rozsahu odpovídajícím souboru informací pro zkoušejícího předkládané při žádosti o povolení klinického hodnocení4); v případě humánních přípravků registrovaných v zahraničí lze tyto údaje nahradit textem souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku odpovídajícím textu schválenému příslušným orgánem státu, ve kterém je humánní přípravek registrován,
g)
plán léčebného programu vymezující cílovou skupinu osob, indikace, omezení pro zařazení do programu, způsob použití humánního přípravku včetně dávkování, dobu trvání léčebného programu,
h)
způsob distribuce a identifikační údaje5) osoby zajišťující distribuci humánního přípravku; těmito údaji jsou obchodní firma a sídlo této osoby, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání této osoby, jde-li o fyzickou osobu; pokud předkladatelem léčebného programu není distributor, předloží se doklad o tom, že distributor je informován a souhlasí se zajištěním distribuce v rámci léčebného programu,
i)
způsob výdeje daného humánního přípravku,
j)
způsob monitorování a vyhodnocování bezpečnosti a účinnosti humánního přípravku,
k)
informace pro pacienta v českém jazyce odpovídající přiměřeně informacím určeným subjektům klinického hodnocení, popřípadě příbalové informacipříbalové informaci humánního přípravku,
l)
identifikační údaje5) osoby zajišťující kontrolu průběhu léčebného programu a údaje o intervalech provádění kontroly a způsobu její dokumentace,
m)
doklad o provedení náhrady výdajů posouzení žádosti.
Není-li předkladatelem návrhu léčebného programu výrobce, distributor nebo držitel rozhodnutí o registraci některého humánního přípravku a jde-li o léčebný program, na jehož provedení je veřejný zájem nebo který může mít zvlášť významné důsledky pro širší okruh osob, poskytne Ústav na vyžádání předkladatele součinnost při shromáždění údajů podle písmen c) a d) v rozsahu jemu dostupných informací.
(2)
Ústav vypracuje stanovisko, které předá Ministerstvu zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo, s přihlédnutím k tomuto stanovisku, vydá písemný souhlas s prováděním léčebného programu nebo návrh odmítne, případně. Výsledek posouzení ministerstvo sdělí předkladateli a Ústavu, který v případě vydání souhlasu přidělí humánnímu přípravku kód.
(3)
O léčebném programu, ke kterému byl vydán souhlas, se zveřejňují tyto údaje:
a)
název humánního přípravku, jeho léková forma, kvalitativní a kvantitativní obsah léčivých láteklátek v humánním přípravku, velikost balení, výrobce, popřípadě držitel rozhodnutí o registraci v jiné zemi, distributor nebo osoba dovážející humánní přípravek ze třetích zemí,
b)
jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání předkladatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firma a sídlo, jde-li o právnickou osobu,
c)
cíl léčebného programu, pracoviště, na nichž se léčebný program uskutečňuje, a doba platnosti souhlasu.
§ 3
Údaje a dokumentace k žádostem
(1)
Žádosti a další dokumentace předkládané Ústavu, jde-li o humánní přípravky, nebo Veterinárnímu ústavu, jde-li o veterinární přípravky, musí být předloženy v elektronické podobě, pokud ve zvláštních případech není s Ústavem, jde-li o humánní přípravky, nebo s Veterinárním ústavem, jde-li o veterinární přípravky, dohodnuto jinak. Při zpracování žádosti a další dokumentace v elektronické podobě se v případě humánních přípravků použije elektronický formát eCTD nebo NeeS19) podle pokynů Ústavu; tento formát se použije i pro informace a zprávy podávané podle této vyhlášky v elektronické podobě Ústavu. V případě veterinárních léčivých přípravků se použije elektronický formát VNees, není-li ve zvláštních případech s Veterinárním ústavem dohodnuto jinak.
(2)
V žádosti se kromě údajů stanovených zákonem o léčivech uvede
a)
obchodní firma a sídlo právnické osoby nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání fyzické osoby, podává-li tato osoba žádost na základě zmocnění žadatelem,
b)
návrh způsobu výdeje přípravku, jde-li o žádost o registraci nebo o změnu registrace týkající se způsobu výdeje přípravku,
c)
registrační číslo přípravku, jde-li o žádost o změnu, prodloužení, převod nebo zrušení registrace.
(3)
V případě, že žádost podává osoba zmocněná žadatelem, doloží tuto skutečnost zmocněním s podpisem zmocnitele.
(4)
K žádostem se přikládá doklad o zaplacení správního poplatku a doklad o provedení náhrady výdajů posouzení žádosti na příslušném formuláři s uvedením údajů umožňujících identifikaci platby. Žádá-li žadatel o snížení nebo prominutí náhrady výdajů, popíše skutečnosti, které by takový postup odůvodnily.
(5)
Vyplněný formulář žádosti v elektronické podobě se předloží ve formátu upřesněném příslušným ústavem způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud jsou součástí návrhu údajů uvedených na obalu také údaje příbalové informacepříbalové informace, nevyžaduje se předložení samostatného návrhu příbalové informacepříbalové informace. V případě žádostí v rámci vzájemného uznávání registrací členskými státy podle § 41 zákona o léčivech se české návrhy souhrnu údajů o přípravku, údajů uvedených na obalu, příbalové informacepříbalové informace a vzory všech vnitřních a vnějších obalůvnějších obalů, ve kterých má být přípravek uváděn na trh, včetně barevné grafické úpravy, předloží nejpozději do 5 dnů po uzavření postupu podle § 41 odst. 4 zákona o léčivech.
(6)
Za případy podle § 38 zákona o léčivech se považují
a)
žádosti o registraci nebo žádosti o změnu v označení na obaluoznačení na obalu přípravku, ve kterých žadatel vyjádří zájem o uvádění údajů na obalu v jiném než českém jazyce, jde o přípravek, jehož výdej je rozhodnutím o registraci vázán na lékařský předpis, pokud
1.
přípravek je určen k léčbě závažných onemocnění a k použití při poskytování zdravotní péče pod dohledem lékaře, včetně léčby pacienta i mimo zdravotnické zařízení, jde-li o humánní přípravek,
2.
z četnosti výskytu onemocnění lze odvodit, že počet balení na trhu nepřesáhne 5000 kusů za rok, jde-li o humánní přípravek,
3.
dostupnost přípravku v České republice je významná s ohledem na ochranu zdraví zvířat, zdraví veřejnosti, ochranu životního prostředí nebo zajištění pohody zvířat, jde-li o veterinární přípravek uváděný na trh v množství nepřesahujícím 1000 balení za rok,
4.
návrh označení na vnějším obaluvnějším obalu žadatel předloží v anglickém, německém nebo slovenském jazyce a
5.
není registrován nebo není uváděn na trh ekvivalentní přípravek s obalem označeným v českém jazyce,
6.
na vnějším obaluvnějším obalu, popřípadě na vnitřním obaluvnitřním obalu, jestliže vnější obalvnější obal neexistuje, je vhodným způsobem doplněno registrační číslo v České republice,
b)
žádosti o umožnění uvedení jednotlivých šaržíšarží přípravku na trh, jsou-li údaje uvedené na obalu v jiném než českém jazyce, pokud
1.
není registrován nebo uváděn na trh v dostatečném množství pro potřeby pacientů v České republice nebo pro potřeby poskytování veterinární péče ekvivalentní přípravek s obalem označeným v českém jazyce,
2.
počet balení šaržešarže přípravku odpovídá potřebě řešení okamžitého nedostatku přípravku, jehož označení na obaluoznačení na obalu je v českém jazyce,
3.
nedostupnost přípravku by v případě humánního přípravku měla bezprostředně závažné důsledky pro veřejné zdraví nebo v případě veterinárního přípravku pro zdraví a pohodu zvířat, veřejné zdraví nebo pro životní prostředí,
4.
šaržešarže přípravku byla propuštěna na trh ve státě Společenství,
5.
základní údaje, za které se považují název přípravku, síla, léková forma, léčivá látkalátka, velikost balení, způsob uchovávání a doba použitelnosti, odpovídají podmínkám registrace v České republice a lze je z textu v cizím jazyce odvodit nebo jsou na obal v českém jazyce doplněny, a registrační číslo v případě veterinárních léčivých přípravkůléčivých přípravků, a
6.
držitel rozhodnutí o registraci zajistí, že každé jednotlivé balení přípravku je opatřeno schválenou příbalovou informacípříbalovou informací v českém jazyce, nebo ve výjimečných případech, jde-li o humánní léčivý přípravekléčivý přípravek, držitel rozhodnutí o registraci jinak zajistí, že informace obsažené v příslušné příbalové informacipříbalové informaci obdrží pacient.
(7)
Splnění podmínek podle odstavce 6 písm. a) bodů 2 a 3 dokládá žadatel o registraci nebo o změnu registrace rozvahou o předpokládané roční spotřebě, u registrovaných přípravků spotřebou za předchozí roky. V případě následné spotřeby vyšší než 5000 kusů balení za rok, jde-li o humánní přípravek, nebo 1000 kusů balení za rok, jde-li o veterinární přípravek, předloží držitel rozhodnutí o registraci žádost o změnu registrace za účelem označení na obaluoznačení na obalu v českém jazyce. Změny registrace podle odstavce 6 se považují za změny v označení na obaluoznačení na obalu přípravku nesouvisející se souhrnem údajů o přípravkusouhrnem údajů o přípravku podle § 35 odst. 5 zákona o léčivech. Splnění podmínek podle odstavce 6 písm. a) bodů 1, 4 a 5 a podle odstavce 6 písm. b) doloží žadatel v žádosti a jejích přílohách.
(8)
Postupy pro jednotlivé typy žádostí nebo oznámení vypracované podle pokynů vydávaných orgány Společenství, včetně potřebných podkladů a formulářů, zveřejní Ústav způsobem umožňujícím dálkový přístup a popřípadě i ve Věstníku Státního ústavu pro kontrolu léčiv a jsou k dispozici v Ústavu, jde-li o žádosti a oznámení týkající se humánních přípravků. Jde-li o žádosti a oznámení týkající se veterinárních přípravků, postupuje se podle věty prvé obdobně a informace se zveřejňují popřípadě i ve Věstníku Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv a jsou k dispozici ve Veterinárním ústavu.
(9)
Při sestavování a předkládání registrační dokumentace žadatelé o registraci zohlední pokyny, které Ústav vydává v souladu s pokyny vydávanými orgány Společenství.
§ 4
Žádosti o registraci přípravku
Rozsah údajů předkládaných v žádosti o registraci přípravku a k ní přiložené dokumentace se stanoví v závislosti na konkrétní povaze žádosti; těmito žádostmi jsou:
a)
žádost, která je doložena dokumentací v celém rozsahu požadavků podle § 26 odst. 5 zákona o léčivech a příloh č. 1 až 5 této vyhlášky (dále jen „samostatná žádost“); do tohoto typu žádostí patří i žádosti o registraci další lékové formy, další síly nebo další cesty podání přípravku již registrovaného na základě samostatné žádosti; samostatnou žádostí je i žádost o registraci přípravku založená na dobře zavedeném léčebném použití léčivých láteklátek v přípravku obsažených podle § 27 odst. 7 zákona o léčivech (dále jen „literární žádost“) a žádost o registraci se souhlasem držitele rozhodnutí o registraci s využitím farmaceutických, předklinických a klinických údajů již registrovaného přípravku podle § 27 odst. 9 zákona o léčivech (dále jen „žádost se souhlasem držitele“),
b)
žádost o registraci přípravku obsahujícího léčivé látkylátky, které jsou složkami registrovaných přípravků, ale které dosud nebyly ve Společenství v kombinaci použity pro léčebné účely, v souladu s § 27 odst. 8 (dále jen „žádost o fixní kombinaci“),
c)
žádost s využitím odkazu na výsledky farmakologických a toxikologických zkoušek, výsledky klinických hodnocení a v případě veterinárního přípravku dále zkoušek bezpečnosti reziduí již předložené v rámci jiného registračního řízení jiným držitelem rozhodnutí o registraci
1.
v souladu s § 27 odst. 1 zákona o léčivech za předpokladu, že jde o generika podle § 25 odst. 4 písm. b) zákona o léčivech, nebo
2.
v souladu s § 27 odst. 4 zákona o léčivech, pokud přípravek neodpovídá vymezení generika podle § 25 odst. 4 písm. b) zákona o léčivech nebo pokud nelze bioekvivalenci prokázat studiemi biologické dostupnosti nebo v případě změn léčivé látkylátky nebo léčivých láteklátek, léčebných indikací, síly, lékové formy nebo cesty podání ve srovnání s referenčním léčivým přípravkem, nebo
3.
v souladu s § 27 odst. 5 zákona o léčivech za předpokladu, že jde o podobný biologický přípravek; v případě této žádosti musí lhůta 8 let, popřípadě 6 let podle § 27 odst. 1 zákona o léčivech a, jde-li o veterinární přípravek, dále případně 13 let stanovená v § 27 odst. 1 zákona o léčivech uplynout nejpozději ke dni podání žádosti,
d)
žádost o zjednodušený postup registrace homeopatického přípravku, v rámci kterého se nevyžaduje důkaz léčebné účinnosti (dále jen „žádost o zjednodušenou registraci homeopatického přípravku“) podle § 28 nebo 29 zákona o léčivech; tuto žádost lze podat pouze pro přípravky, u nichž dostatečný stupeň ředění zajišťuje bezpečnost přípravku; přípravek nesmí obsahovat více než 1 díl matečné tinktury v 10 000 dílech anebo, jde-li o humánní přípravek, více než jednu setinu nejnižší dávky používané v alopatii s ohledem na léčivé látkylátky, jejichž přítomnost v alopatickém přípravku má za následek nezbytnost předložení lékařského předpisu; homeopatický přípravek může obsahovat více složek,
e)
žádost o registraci tradičního rostlinného léčivého přípravku podle § 30 zákona o léčivech,
f)
žádost o registraci specifického humánního homeopatického přípravku podle § 28a zákona o léčivech.
Dokumentace předkládaná s žádostí o registraci humánních přípravků
§ 5
(1)
Obsah a členění údajů a dokumentace předkládaných s žádostí o registraci humánního přípravku jsou uvedeny v přílohách č. 1, 3 až 5 této vyhlášky. Rozsah dokumentace předkládané s žádostí odpovídá poznatkům o humánním přípravku, jeho povaze, léčebnému prospěchu, který přináší, a rizikům spojeným s jeho použitím.
(2)
Žádost o registraci humánního přípravku musí obsahovat veškeré informace týkající se hodnocení humánního přípravku bez ohledu na to, zda jsou pro humánní přípravek příznivé nebo nepříznivé. Především musí být uvedeny všechny významné podrobnosti o jakékoli neúplné nebo přerušené farmakologicko-toxikologické zkoušce nebo klinickém hodnocení, které se týkají humánního přípravku, i o dokončeném klinickém hodnocení, které se týká léčebných indikací neuvedených v žádosti. Předloží se i srovnávací studie s jinými přípravky nebo jinou léčbou a neintervenční studie, jsou-li dostupné.
(3)
Jde-li o část dokumentace týkající se jakosti (chemické, farmaceutické a biologické informace), jsou použitelné všechny monografie, včetně obecných monografií a obecných statí Evropského lékopisu podle § 11 písm. c) zákona o léčivech. Za podmínek stanovených v příloze č. 1 této vyhlášky lze předložit certifikát shody s Evropským lékopisem vydaným Evropským ředitelstvím pro jakost léčiv, který nahrazuje v této příloze stanovené části dokumentace.
(4)
Samostatná žádost se dokládá úplnou dokumentací, kterou stanovuje příloha č. 1 této vyhlášky. V případě literární žádosti se při dokládání dobře zavedeného léčebného použití použijí pravidla stanovená v příloze č. 1 této vyhlášky, části II bodu 1. K žádosti se přiloží i příslušná odborná literatura. V případě žádosti se souhlasem držitele se tento souhlas doloží prohlášením s podpisem. Držitel musí mít stálý přístup k dokumentaci nebo ji musí vlastnit. Informovaný souhlasInformovaný souhlas se vztahuje na všechny moduly, takže je možný jen pro totožný humánní přípravek.
(5)
U žádostí podle § 4 písm. c) se předkládají údaje podle přílohy č. 1 této vyhlášky, a to moduly 1, 2 a 3 a příslušné části ostatních modulů, dokládající a odůvodňující nepředložení výsledků předklinických zkoušek a klinických hodnocení. Dále se předloží příslušná dokumentace k posouzení těch aspektů bezpečnosti a účinnosti humánního přípravku, které nejsou obsaženy v dokumentaci, na niž je odkazováno; podobnost humánního přípravku, o jehož registraci je žádáno, vzhledem k humánnímu přípravku, na nějž je odkazováno, je třeba doložit například průkazem bioekvivalence nebo farmakodynamické nebo terapeutické ekvivalence. V případě žádostí podle § 4 písm. c) musí navrhovaný souhrn údajů o přípravkusouhrn údajů o přípravku odpovídat aktuálnímu souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku, na nějž je odkazováno. Předloží se jak konečná podoba návrhu souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku, tak text se zvýrazněnými změnami proti aktuálnímu souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku, na nějž je odkazováno, a to v písemné i elektronické podobě. Každá odchylka navrhovaného souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku od aktuálního souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku se zdůvodní včetně údajů týkajících se indikací nebo lékové formy, které budou v době uvedení generika na trh chráněny patentovým právem.
(6)
V případě podobných biologických léčivých přípravkůbiologických léčivých přípravků, které nesplňují podmínky vymezení generika podle § 25 odst. 4 písm. b) zákona o léčivech, například kvůli rozdílům v surovinách nebo rozdílům v postupech výroby takového biologického léčivého přípravkubiologického léčivého přípravku a referenčního biologického léčivého přípravkubiologického léčivého přípravku, musí být předloženy výsledky příslušných předklinických zkoušek nebo klinických hodnocení týkající se těchto podmínek. Druh a množství doplňujících údajů, které je třeba předložit, musí být v souladu s příslušnými kritérii stanovenými jiným právním předpisem4) a souvisejícími pokyny Evropské komise (dále jen „Komise“), Evropské lékové agentury (dále jen „agentura“) a upřesňujícími pokyny Ústavu. Pokud je vhodný referenční přípravek registrován v České republice, nelze se odkazovat na přípravek registrovaný v jiném členském státě. Evropský referenční přípravek se využije pouze v případě, že vhodný referenční přípravek není nebo nebyl registrován v České republice. Uvede se informace o zemi původu evropského referenčního přípravku a o tom, ve kterých zúčastněných státech je aplikován.
(7)
S žádostí o zjednodušenou registraci humánního homeopatického přípravku se nepředkládají souhrn údajů o přípravkusouhrn údajů o přípravku, klinický souhrn a klinický přehled z modulu 2 a modul 5 podle části I přílohy č. 1 této vyhlášky. Modul 5 je nahrazen dokumentací odůvodňující homeopatické použití základní látkylátky nebo základních láteklátek na základě příslušných bibliografických podkladů. Pokud jde o moduly 3 a 4, předkládají se údaje podle části III bodu 3 přílohy č. 1 této vyhlášky.
(8)
S žádostí o registraci tradičního rostlinného léčivého přípravkutradičního rostlinného léčivého přípravku se předkládá dokumentace podle přílohy č. 1 této vyhlášky. Návrh souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku podle přílohy č. 3 této vyhlášky v případě tradičního rostlinného léčivého přípravkutradičního rostlinného léčivého přípravku neobsahuje bod 5 - Farmakologické vlastnosti.
(9)
Se žádostí o registraci specifického humánního homeopatického léčivého přípravku registrovaného podle § 28a zákona o léčivech se předkládá dokumentace podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. V modulu 3 podle části I přílohy č. 1 k této vyhlášce se předkládají údaje podle části III bodu 3 přílohy č. 1 k této vyhlášce.
§ 6
(1)
Vyhrazenými humánními léčivými přípravky jsou pouze
a)
léčivé čaje a léčivé čajové směsi,
b)
adsorpční antidiarrhoika obsahující aktivní uhlí, pokud jedno balení humánního přípravku obsahuje nejvíce 20 jednotek lékové formy,
c)
antiemetika obsahující teoklan moxastinia v nejvyšším množství 25 miligramů v jednotce lékové formy, a pokud jedno balení humánního přípravku obsahuje nejvíce 20 jednotek lékové formy,
d)
humánní přípravky obsahující paracetamol v nejvyšším množství 500 miligramů v jednotce lékové formy, a pokud jedno balení humánního přípravku obsahuje nejvíce 12 jednotek lékové formy,
e)
humánní přípravky obsahující ibuprofen v nejvyšším množství 200 miligramů v jednotce lékové formy, a pokud jedno balení humánního přípravku obsahuje nejvíce 20 jednotek lékové formy,
f)
humánní přípravky určené pro povrchovou dezinfekci drobných poranění kůže a dezinsekční humánní přípravky určené pro zevní použití,
g)
humánní přípravky k odvykání kouření obsahující nikotin,
h)
humánní přípravky obsahující výlučně léčivou látkulátku nebo léčivé látkylátky z farmakoterapeutické skupiny antacida,
i)
humánní léčivé přípravky obsahující léčivou látkulátku pantoprazol v nejvyšším množství 20 mg v jednotce lékové formy, a pokud jedno balení humánního přípravku obsahuje nejvíce 14 jednotek lékové formy, v indikaci krátkodobé léčby příznaků refluxu u dospělých,
j)
humánní léčivé přípravky ke zmírnění svědění obsahující léčivou látkulátku dimetinden pro lokální aplikaci,
k)
humánní přípravky obsahující léčivou látkulátku difenhydramin pro lokální aplikaci,
l)
humánní léčivé přípravky obsahující léčivou látkulátku aciklovir pro lokální aplikaci, indikované k topické léčbě oparů na rtech a obličeji,
m)
humánní přípravky obsahující léčivou látkulátku diklofenak pro lokální aplikaci,
n)
humánní léčivé přípravky obsahující léčivou látkulátku azelastin pro lokální aplikaci v indikaci alergická rýma a zánět spojivek,
o)
humánní léčivé přípravky spadající do farmakoterapeutické skupiny antihistaminika pro systémovou aplikaci obsahující léčivou látkulátku cetirizin v nejvyšším množství 10 mg v jednotce lékové formy, a pokud jedno balení humánního přípravku obsahuje nejvíce 30 jednotek lékové formy,
p)
humánní léčivé přípravky spadající do farmakoterapeutické skupiny antihistaminika pro systémovou aplikaci obsahující léčivou látkulátku levocetirizin v nejvyšším množství 5 mg v jednotce lékové formy, a pokud jedno balení humánního přípravku obsahuje nejvíce 21 jednotek lékové formy.
(2)
Při posuzování zaměnitelnosti názvů podle § 31 odst. 5 písm. a) bodu 4 zákona o léčivech se zohlední především, zda název v tištěné, rukopisné nebo vyslovené podobě není zaměnitelný s názvem jiného humánního přípravku. Při posuzování se přihlédne k pravděpodobnosti záměny při běžném zacházení s humánním přípravkem a důsledkům možné záměny na zdraví pacientů.
(3)
Je-li v rámci žádosti navrhován výdej humánního přípravku bez lékařského předpisu nebo bez lékařského předpisu s omezením, případně zařazení mezi vyhrazené humánní přípravky, předkládá se kromě dokumentace uvedené v odstavci 4 nebo 5 též dokumentace uvedená v příloze č. 6 této vyhlášky.
(4)
Závěry posouzení čitelnosti a srozumitelnosti příbalové informacepříbalové informace podle § 26 odst. 5 písm. n) zákona o léčivech se předkládají v případě humánního přípravku se žádostí o registraci a se žádostí o změnu registrace, která má za následek významnou změnu příbalové informacepříbalové informace. Příbalová informacePříbalová informace je srozumitelná, pokud pacienti jsou schopni v příbalové informacipříbalové informaci nalézt informace nezbytné pro správné a bezpečné používání humánního přípravku, porozumět jim a postupovat podle nich. Žadatel může využít dříve předložené posouzení čitelnosti a srozumitelnosti příbalové informacepříbalové informace v rámci posuzování jiných humánních přípravků, ohledně kterých byl žadatelem, a to buď podobných danému přípravku, nebo vztahujících se ke stejné bezpečnostní otázce. V takovém případě musí být se žádostí předloženo odůvodnění. Odkazu nelze využít a posouzení čitelnosti a srozumitelnosti příbalové informacepříbalové informace je třeba provést například u humánních přípravků obsahujících novou léčivou látkunovou léčivou látku, při změně způsobu výdeje, v případě významně odlišné nové varianty humánního přípravku, v případě nové cílové skupiny pacientů, v případě, kdy je potřebné zdůraznit některé pokyny pro použití humánního přípravku. V případech, kdy je žádost předkládána ve více členských státech, postačuje provést posouzení čitelnosti a srozumitelnosti příbalové informacepříbalové informace v jednom z úředních jazyků členských států.
(5)
S žádostí o registraci, popřípadě před vydáním rozhodnutí o registraci se předkládají vzory všech vnitřních a vnějších obalůvnějších obalů, ve kterých má být humánní přípravek uváděn na trh, včetně barevné grafické úpravy a jeden vzorek humánního přípravku od každého druhu vnitřního obaluvnitřního obalu. Ústav může od požadavku na předložení vzorku upustit.
§ 7
Dokumentace předkládaná s žádostí o registraci veterinárních přípravků
(1)
S žádostí o registraci veterinárního přípravku se předkládají údaje a dokumentace, jejíž obsah a členění jsou uvedeny v přílohách č. 2 až 5 této vyhlášky. Tyto přílohy se použijí i při předkládání údajů a dokumentace pro účely vzájemného uznávání registrací podle § 41 odst. 1 zákona. Rozsah dokumentace předkládané s žádostí odpovídá poznatkům o veterinárním přípravku, jeho povaze, léčebnému prospěchu, který přináší, a rizikům spojeným s jeho použitím a aktuální úrovni vědeckého poznání a technického pokroku v oblasti veterinárního lékařství.
(2)
Žádost obsahuje veškeré informace týkající se hodnocení daného veterinárního přípravku, ať jsou pro veterinární přípravek příznivé nebo nepříznivé. Zejména se vždy uvedou všechny důležité podrobnosti o jakékoliv neúplné nebo přerušené zkoušce nebo hodnocení, které se týkají veterinárního přípravku.
(3)
Samostatná žádost se dokládá úplnou dokumentací podle přílohy č. 2 této vyhlášky. V případě literární žádosti se uplatní požadavky stanovené v příloze č. 2 této vyhlášky obdobně jako v případě žádostí doložených experimentálními údaji.
(4)
U žádostí s využitím odkazu se nepředkládají zprávy sestavené odborníky podle hlavy VI přílohy č. 2 této vyhlášky pro části dokumentace, pro které je využito odkazu na výsledky farmakologických a toxikologických zkoušek, zkoušek bezpečnosti reziduí a výsledky klinických hodnocení již předložené v rámci jiného registračního řízení jiným držitelem rozhodnutí o registraci. V případě potřeby se u žádostí podle § 4 písm. c) dále předloží dokumentace nezbytná pro posouzení těch otázek bezpečnosti a účinnosti veterinárního přípravku, které nejsou obsaženy v dokumentaci, na niž je odkazováno; zásadní podobnost veterinárního přípravku, o jehož registraci je žádáno, vzhledem k veterinárnímu přípravku, na nějž je odkazováno, je třeba doložit například průkazem bioekvivalence nebo farmaceutické, farmakodynamické nebo terapeutické ekvivalence. U žádostí s využitím odkazu navrhovaný souhrn údajů o přípravkusouhrn údajů o přípravku odpovídá obvykle aktuálnímu souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku, na nějž je odkazováno; existují-li však v navrhovaném textu odchylky, vyznačí se v návrhu a zdůvodní. Pokud je vhodný referenční přípravek registrován, nelze se odkazovat na přípravek registrovaný v jiném členském státě. Evropský referenční přípravek se využije pouze v případě, že vhodný referenční přípravek není nebo nebyl registrován. Požaduje se informace o zemi původu evropského referenčního přípravku a o tom, ve kterých zúčastněných státech je aplikován. U žádosti předkládané se souhlasem původního držitele se tento souhlas doloží.
(5)
S žádostí o zjednodušenou registraci veterinárního homeopatického přípravku se předkládá dokumentace podle hlavy V přílohy č. 2 této vyhlášky k žádosti o zjednodušenou registraci veterinárních homeopatických přípravků se nepředkládají zprávy sestavené odborníky a návrh souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku.
(6)
Na dokumentaci předkládanou s žádostí o registraci veterinárního přípravku jiného než imunologický veterinární přípravek se pro část registrační dokumentace postihující kvalitu použijí veškeré příslušné články, včetně obecných článků a obecných kapitol Evropského lékopisu. Na imunologické veterinární přípravky se pro části registrační dokumentace, které postihují kvalitu, bezpečnost a účinnost, použijí veškeré příslušné články, včetně obecných článků a obecných kapitol Evropského lékopisu. S ohledem na použití barviv ve veterinárním přípravku se použijí požadavky stanovené v hlavě VIII přílohy č. 2 této vyhlášky.
(7)
Dokumentace předkládaná s žádostí o registraci veterinárního přípravku dokládá, že výrobní postupy veterinárního přípravku se provádí v souladu s požadavky pro správnou výrobní praxisprávnou výrobní praxi. Dokumentace dále dokládá, že farmakologické a toxikologické zkoušky, zkoušky reziduí a zkoušky bezpečnosti byly provedeny v souladu s požadavky správné laboratorní praxesprávné laboratorní praxe.
(8)
Dokumentace předkládaná s žádostí o registraci veterinárního přípravku obsahujícího geneticky modifikovaný organismus, nebo z geneticky modifikovaných organismů sestávajícího, obsahuje hodnocení rizika souvisejícího s uváděním geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí podle jiného právního předpisu9).
(9)
Dokumentace předkládaná s žádostí o registraci veterinárního přípravku určeného pro minoritní druhy nebo pro minoritní indikace nemusí vždy obsahovat všechny údaje požadované v příloze č. 2, pokud tak stanoví příslušný pokyn Komise či agentury.
(10)
S žádostí o registraci, popřípadě před vydáním rozhodnutí o registraci, se předkládá jeden vzorek přípravku od každého druhu vnitřního obaluvnitřního obalu nebo po dohodě s Veterinárním ústavem vzory všech vnitřních a vnějších obalůvnějších obalů, ve kterých má být veterinární přípravek uváděn na trh; předložen může být i vzorek veterinárního přípravku z vývojových šaržíšarží, jehož vlastnosti odpovídají vlastnostem veterinárního přípravku, který je předmětem žádosti.
§ 7a
Kritéria pro zařazení mezi vyhrazené veterinární přípravky, pro posuzování zaměnitelnosti názvů veterinárních přípravků a pro rozhodování o klasifikaci s ohledem na výdej pro veterinární přípravky určené pro zvířata, od kterých jsou získávány živočišné produkty pro výživu člověka
(1)
Vyhrazenými veterinárními přípravky jsou pouze
a)
absorpční antidiarrhoika,
b)
antiseptické přípravky určené k ošetření povrchu kůže zvířete nebo zvenku dostupných sliznic, včetně případů, kdy kůže nebo sliznice vykazují počínající příznaky zánětu nebo jsou na nich přítomna drobná poranění; jde rovněž o veterinární přípravky určené pro ošetření pupečních pahýlů novorozených mláďat a kožních derivátů zvířat, veterinární přípravky určené k přípravě operačního pole a určené k aplikaci na mléčnou žlázu skotu za účelem prevence vzniku mastitid nebo k jejich léčbě,
c)
dermatologika,
d)
derivancia,
e)
insekticidní nebo akaricidní přípravky určené k zevnímu podání, včetně veterinárních přípravků působících na vývojová stadia zevních parazitů,
f)
rehydratační roztoky určené k perorálnímu podání,
g)
vitamínové a minerální přípravky,
h)
dietetické přípravky,
i)
antitympanika určená k perorálnímu podání, která dosahují účinku svým fyzikálně-chemickým působením.
(2)
Při posuzování zaměnitelnosti názvů podle § 31 odst. 5 písm. a) bodu 4 zákona se zvláště zohlední, zda název v tištěné, rukopisné nebo vyslovené podobě není zaměnitelný s názvem jiného veterinárního přípravku. Při posuzování se přihlédne k pravděpodobnosti vzniku rizika pro veřejné zdraví, zdraví zvířat nebo pro životní prostředí.
(3)
Podmínky, kdy lze v rozhodnutí o registraci stanovit, že veterinární přípravek určený pro zvířata, od kterých jsou získávány živočišné produkty pro výživu člověka, lze vydávat bez lékařského předpisu, jsou stanoveny v hlavě VII přílohy č. 2 této vyhlášky.
§ 8
Změny registrace
V případě žádosti o změnu způsobu výdeje humánního přípravku z výdeje na lékařský předpis na výdej bez lékařského předpisu nebo výdej bez lékařského předpisu s omezením nebo zařazení mezi vyhrazené léčivé přípravky musí předložená dokumentace splňovat požadavky uvedené v příloze č. 6 k této vyhlášce.
§ 9
Převod registrace
(1
) Žádost o převod registrace obsahuje kromě náležitostí vyžadovaných zákonem o léčivech následující údaje a dokumentaci:
a)
název přípravku, kterého se převod registrace týká, jeho lékovou formu, sílu a registrační číslo,
b)
jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání dosavadního držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu a sídlo, jde-li o právnickou osobu, a jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání osoby, na kterou má být rozhodnutí převedeno, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu a sídlo, jde-li o právnickou osobu, a návrh data, ke kterému se má převod registrace uskutečnit,
c)
prohlášení držitele rozhodnutí o registraci a osoby, na kterou má být rozhodnutí převedeno, a to s jejich podpisy, že úplná a aktualizovaná dokumentace týkající se přípravku nebo kopie této dokumentace byla zpřístupněna nebo předána osobě, na kterou má být rozhodnutí převedeno, přičemž tato dokumentace odpovídá dokumentaci předložené Ústavu nebo Veterinárnímu ústavu v rámci registračního řízení, popřípadě řízení o změnách registrace,
d)
návrhy souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku, příbalové informacepříbalové informace, údajů uvedených na obalech a vzory všech vnějších a vnitřních obalůvnitřních obalů, ve kterých má být přípravek uváděn na trh, včetně barevné grafické úpravy, obsahujících jméno osoby, na kterou má být rozhodnutí převedeno; kromě údajů dotčených převodem registrace musí být návrhy souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku, příbalové informacepříbalové informace a údajů uvedených na obalech obsahově totožné se schváleným souhrnem údajů o přípravkusouhrnem údajů o přípravku, příbalovou informacípříbalovou informací a údaji uvedenými na obalech daného přípravku.
(2)
Jde-li o veterinární přípravek, předkládá se kromě údajů podle odstavce 1 i plán převodu povinností v oblasti farmakovigilance podle hlavy V zákona z dosavadního držitele rozhodnutí o registraci na osobu, na kterou má být rozhodnutí převedeno. Plán převodu povinností obsahuje zejména formalizovaný způsob předávání hlášení o nežádoucích účincích v období, kdy jsou na trhu přípravky se starými kontaktními údaji, plán zajištění kontinuity přehodnocování poměru prospěchu a rizik, a způsob převodu údajů o farmakovigilanci a dalších relevantních informací.
§ 10
(1)
Pro každou velikost balení nebo druh obalu se přidělí držiteli rozhodnutí o registraci na základě rozhodnutí o registraci kód (§ 32 odst. 5 zákona). Nový kód se přidělí v případě změny názvu léčivého přípravkunázvu léčivého přípravku, velikosti balení a druhu obalu a dále v případě převodu registrace, převzetí registrace a při souběžném dovozu.
(2)
Ústav nebo Veterinární ústav posuzuje údaje předložené v rámci plnění podmínek podle § 32 odst. 3 a 4 zákona o léčivech a na základě tohoto posouzení přehodnocuje, zda prospěch z použití přípravku za podmínek vymezených souhrnem údajů o přípravkusouhrnem údajů o přípravku nadále převyšuje rizika spojená s jeho použitím.
(3)
Pokud žadatel o registraci veterinárního přípravku prokáže, že s ohledem na potřebu dostupnosti veterinárního přípravku pro účely veterinární péče a s ohledem na
a)
zabránění utrpení zvířat,
b)
vzácný výskyt indikací, pro které je veterinární přípravek určen,
c)
nutnost přijetí efektivních veterinárních opatření k ochraně před nákazami, nebo
d)
aktuální stav vědeckého poznání,
není schopen před ukončením registračního řízení veterinárního přípravku předložit úplné údaje týkající se jakosti, bezpečnosti nebo účinnosti veterinárního přípravku, může být registrace udělena podle § 32 odst. 3 a 4 zákona o léčivech.
§ 11
Prodloužení registrace
K žádosti o prodloužení registrace přípravku předkládá držitel rozhodnutí o registraci
a)
kontaktní údaje pro osobu odpovědnou za farmakovigilanci, kontaktní osobu pro komunikaci o závadách a stahování přípravku a kontaktní osobu pro veřejně přístupnou odbornou informační službu o přípravku,
b)
doklady o dodržování podmínek správné výrobní praxesprávné výrobní praxe při výrobě přípravku, přičemž tyto doklady nesmí být starší 3 let, společně s prohlášením kvalifikované osoby výrobce odpovědného za propouštění daného přípravku, že při výrobě jsou jako výchozí suroviny používány jen léčivé látkylátky vyrobené v souladu se zásadami správné výrobní praxesprávné výrobní praxe při výrobě surovin; pro výrobní místa mimo území Evropského hospodářského prostoru a mimo státy, které mají se Společenstvím uzavřenu dohodu o vzájemném uznávání inspekcí správné výrobní praxesprávné výrobní praxe3), se předloží seznam inspekcí správné výrobní praxesprávné výrobní praxe provedených v posledních 5 letech s uvedením data, inspekčního týmu a výsledku inspekce,
c)
návrh textu souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku jak v konečné podobě, tak text se zvýrazněnými případnými změnami proti schválené verzi; v rámci prodloužení registrace jsou kromě změn souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku podle písmene e) přípustné pouze textové úpravy souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku bez obsahových změn,
d)
návrh textu příbalové informacepříbalové informace jak v konečné podobě, tak text se zvýrazněnými případnými změnami proti schválené verzi, případně návrh údajů uváděných na obalech,
e)
v případě humánního přípravku, aktualizovaný plán řízení rizikplán řízení rizik a dodatek ke klinickému přehledu a předklinickému přehledu, a to v rozsahu stanoveném pokynem Ústavu; v případě, že léčivý přípravek nemá plán řízení rizikplán řízení rizik, předloží držitel rozhodnutí o registraci zdůvodnění, proč není předložen,
f)
dodatek k celkovému souhrnu o jakosti obsahující prohlášení experta o jakosti přípravku, které dokládá, že držitel rozhodnutí o registraci přípravku zavádí potřebné změny, které umožňují výrobu, kontrolu jakosti a používání přípravku ve shodě s technickým a vědeckým pokrokem a s dostupnými vědeckými poznatky a dále, že všechny změny v jakosti přípravku jsou prováděny po schválení žádosti o změnu registrace a že přípravek odpovídá příslušným pokynům Komise a agentury; prohlášení musí být expertem podepsáno a přiloží se stručná informace o vzdělání, výcviku a profesní zkušenosti experta,
g)
v případě veterinárního přípravku
1.
prohlášení klinického experta, které zhodnotí současný poměr rizika a prospěšnostipoměr rizika a prospěšnosti přípravku, včetně zhodnocení důsledků způsobu výdeje; toto prohlášení expert učiní na základě ucelených údajů a dokumentace k danému léčivému přípravku, informací obsažených v periodicky aktualizovaných zprávách o bezpečnosti přípravku a všech veřejně dostupných údajů; v prohlášení expert potvrdí, že nejsou dostupné žádné nové předklinické nebo klinické údaje, které by ovlivňovaly hodnocení současného poměru rizika a prospěšnostipoměru rizika a prospěšnosti přípravku,
2.
prohlášení experta pro bezpečnost, ve kterém se zhodnotí bezpečnost pro uživatele, a je-li veterinární přípravek registrován pro zvířata, od kterých jsou získávány produkty určené k výživě člověka, dále bezpečnost pro spotřebitelespotřebitele potravin získávaných od ošetřených zvířat; prohlášení experta shrnuje všechny nové významné informace za období, které je předmětem hodnocení; v rámci posouzení poměru rizika a prospěchu použití veterinárního přípravku expert rovněž zohlední riziko pro životní prostředí,
3.
prohlášení experta podle bodů 1 a 2 obsahuje jednoznačné vyjádření k tomu, zda může být registrace přípravku prodloužena na neomezenou dobu nebo pouze na dalších 5 let, popřípadě za jakých podmínek, včetně zdůvodnění; jestliže tato podmínka spočívá v provedení změny v souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku směřující k zajištění příznivého poměru prospěchu přípravku a rizika z jeho používání, lze takovou změnu uskutečnit v rámci prodloužení registrace, aniž by byla předkládána samostatná žádost o změnu registrace; prohlášení musí být příslušným expertem podepsáno a přiloží se stručná informace o vzdělání, výcviku a profesní zkušenosti experta,
h)
v případě veterinárního přípravku periodicky aktualizovanou zprávu o bezpečnosti přípravku, aby v návaznosti na již předložené periodicky aktualizované zprávy o bezpečnosti veterinárního přípravku bylo pokryto celé období od vydání rozhodnutí o registraci nebo posledního prodloužení registrace. Pokud toto období je pokryto více periodicky aktualizovanými zprávami o bezpečnosti přípravku, předkládá se Veterinárnímu ústavu podle jejich působnosti doplňující zpráva nebo souhrnná překlenující zpráva v souladu s pokyny Komise a agentury,
i)
schválené specifikace léčivé látkylátky či léčivých láteklátek a konečného přípravku.
§ 12
Převzetí registrace
Žádost o převzetí registrace humánního přípravku z jiného členského státu obsahuje následující údaje a dokumentaci:
a)
název přípravku, kterého se převzetí registrace týká, jeho lékovou formu, sílu, členský stát, ze kterého se registrace má převzít, registrační číslo přípravku v tomto státě a datum vydání rozhodnutí o jeho registraci,
b)
jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání žadatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu a sídlo, jde-li o právnickou osobu,
c)
jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání držitele rozhodnutí o registraci v členském státě, ze kterého se registrace má převzít, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu a sídlo, jde-li o právnickou osobu,
d)
čestné prohlášení žadatele, že není držitelem rozhodnutí o registraci daného přípravku v členském státě ani osobou s ním propojenou,
e)
odůvodnění žádosti s doložením skutečností dokládajících zákonné podmínky převzetí registrace,
f)
doklad o registraci přípravku v členském státě,
g)
seznam výrobců podílejících se na přebalování, přeznačování a jakýchkoli dalších úpravách přípravku a doloží se příslušná povolení k výrobě nebo doklady o splnění správné výrobní praxesprávné výrobní praxe,
h)
číslo jednací a datum vydání povolení k distribuci, jehož je žadatel nebo osoba zajišťující distribuci přípravku z příslušného členského státu držitelem, v případě, že povolení k distribuci bylo vydáno příslušným orgánem jiného členského státu Společenství, předloží se kopie tohoto povolení,
i)
způsob, jakým budou sledovány změny v registraci přípravku v příslušném členském státě, popřípadě zastavení jeho výdeje nebo uvádění na trh,
j)
způsob, jakým bude zajištěna farmakovigilance,
k)
grafické návrhy obalů přípravku v podobě, v jaké jsou zamýšleny k uvedení na trh v České republice, návrhy souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku, označení na obalechoznačení na obalech a příbalové informacepříbalové informace. Tyto návrhy budou předloženy v českém jazyce, pokud nebylo podle § 38 zákona o léčivech stanoveno jinak.
§ 13
Souběžný dovoz
(1)
V žádosti o povolení souběžného dovozu se kromě údajů stanovených zákonem o léčivech uvede:
a)
obchodní firma a sídlo žadatele, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu,
b)
číslo jednací a datum vydání povolení k distribuci, jehož je žadatel držitelem, v případě, že povolení k distribuci bylo vydáno příslušným orgánem jiného členského státu Společenství, předloží se kopie tohoto povolení,
c)
způsob, jakým bude sledováno případné zastavení výdeje nebo uvádění na trh, změny v registraci, pozastavení nebo zrušení registrace referenčního přípravku v České republice a dováženého přípravku v příslušném členském státě Společenství,
d)
způsob, jakým bude zajištěna farmakovigilance,
e)
v případě, že souběžně dovážený přípravek není svým složením nebo z jiných příčin totožný s referenčním přípravkem pro souběžný dovoz, žadateli dostupné údaje o tom, že rozdíly nemají za následek odlišnost léčebných účinků souběžně dováženého přípravku od referenčního přípravku pro souběžný dovoz a nepředstavují riziko pro veřejné zdraví; v případě významných rozdílů ve složení pomocných láteklátek nebo jiných významných rozdílů se tyto rozdíly uvedou v příbalové informacipříbalové informaci a na obalu souběžně dováženého přípravku.
(2)
V případě souběžného dovozu přípravku z Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Slovenska nebo Slovinska, jestliže jde o přípravek, ve vztahu k němuž byla poskytnuta v České republice ochrana z patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení v době, kdy ve státě, ze kterého je přípravek dovážen, taková ochrana být poskytnuta nemohla, se v souladu se smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii v žádosti vyznačí, zda o záměru dovážet přípravek do České republiky žadatel informoval nejméně jeden měsíc před předložením žádosti majitele patentové nebo dodatkové ochrany nebo osobu oprávněnou z takové ochrany vztahující se k dováženému přípravku.
(3)
Na vnějším obaluvnějším obalu přípravku, který je předmětem souběžného dovozu, se vhodným způsobem, například prostřednictvím dotisku nebo samolepky, uvedou základní údaje odpovídající podmínkám registrace přípravku v České republice, které nelze z textu v cizím jazyce snadno odvodit, a všechny údaje, které nejsou uvedeny latinkou. Za základní údaje se považují především název přípravku, síla, léková forma, léčivá látkalátka, držitel rozhodnutí o registraci referenčního přípravku v České republice, držitel povolení souběžného dovozu, způsob uchovávání a doba použitelnosti. Název humánního přípravku na vnějším obaluvnějším obalu Braillovým písmem se uvede tak, aby nedocházelo k nejasnostem, pokud je název v zemi vývozu odlišný. Dále se na vnějším obaluvnějším obalu uvede registrační číslo referenčního přípravku v České republice doplněné jednoznačnou identifikací uvedenou v povolení souběžného dovozu. Na vnějším obaluvnějším obalu veterinárních přípravků lze doplnit evropský kód.
(4)
Dochází-li u dováženého přípravku k přebalení do nového vnějšího obaluvnějšího obalu, uvedou se na něm údaje podle přílohy č. 5 k této vyhlášce a zároveň údaje podle odstavce 3.
§ 15
Oznamování nežádoucích účinků humánního přípravku
(1)
Oznámení podezření nebo výskytu nežádoucího účinku humánního přípravku obsahuje
a)
údaje o léčené osobě, a to iniciály, datum narození, věk nebo věková skupina a pohlaví s tím, že postačí sdělení alespoň jednoho z těchto údajů,
b)
identifikační údaje5) oznamovatele,
c)
popis nežádoucího účinku,
d)
název humánního přípravku nebo léčivé látkylátky podané léčené osobě, popřípadě další údaje umožňující jejich identifikaci, podanou dávku a způsob podání.
(2)
Oznámení o nežádoucích účincích humánních přípravků, včetně doplňujících informací poskytnutých k řádnému vyhodnocení jednotlivých případů, se poskytují v anonymní podobě vzhledem k léčené osobě. O léčené osobě se sdělují údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), na jejichž základě léčenou osobu dokáže identifikovat pouze osoba oznamující například rok narození a iniciály. Obdržené informace umožňující přímo identifikovat léčenou osobu se nezpracovávají a na nosičích dat se neuchovávají.
(3)
Doplňování informací k oznámení nežádoucích účinků zajišťuje Ústav nebo držitel rozhodnutí o registraci podle toho, který z nich oznámení obdržel první. V případě časové shody obdržení hlášení tak učiní po vzájemné dohodě.
§ 16
Bližší podmínky archivace údajů vztahujících se k farmakovigilanci humánních přípravků
Archivují se tyto doklady vztahující se k farmakovigilanci:
a)
všechny originální dokumenty, vztahující se k jednotlivým případům hlášení nežádoucích účinků, a to buď v písemné podobě, nebo v podobě elektronicky sejmutého obrazu (scan) na archivačních nosičích dat,
b)
záznamy ve farmakovigilančních databázích, a to v elektronické podobě,
c)
zálohy farmakovigilančních databází, a to na vhodném archivačním nosiči dat,
d)
dokumentace vztahující se k provedeným nebo probíhajícím poregistračním studiím bezpečnostiporegistračním studiím bezpečnosti,
e)
shromážděné údaje o objemu výdeje, prodejeprodeje a předepisování,
f)
korespondence vztahující se k farmakovigilančním aktivitám v písemné nebo elektronické podobě; originální korespondence v písemné podobě může být archivována v podobě elektronicky sejmutého obrazu,
g)
periodicky aktualizované zprávy o bezpečnosti jsou ukládány a archivovány v agenturou zřízeném úložišti pravidelně aktualizovaných zpráv o bezpečnosti léčivých přípravků a odpovídajících hodnotících zpráv,
h)
plány pro řízení rizik a dokumenty obdobné povahy, které se vztahují k provádění farmakovigilančních aktivit, a to v elektronické podobě,
i)
pověření osoby nebo osob odpovědných za farmakovigilanci, a to v listinné podobě.
§ 17
Informování o zahájení či ukončení neintervenční poregistrační studie humánních přípravků
(1)
Držitel rozhodnutí o registraci informuje elektronickou formou Ústav o záměru provést neintervenční poregistrační studii s tím, že poskytne následující údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu a sídlo držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o právnickou osobu,
b)
identifikaci přípravku, který má být předmětem studie, kódem, který je přidělený přípravku Ústavem (§ 32 odst. 5 zákona),
c)
název studie,
d)
identifikační číslo studie, pod kterým jsou vedeny dokumenty držitele rozhodnutí o registraci vztahující se ke studii,
e)
protokol studie, který obsahuje minimálně informace o účelu, uspořádání, zaslepení, rozsahu, sledované populaci a cíle studie a způsobu zpracování údajů, a
f)
datum zahájení studie, předpokládané datum ukončení sběru dat, dokončení analýz a předání závěrečné zprávy.
(2)
Držitel rozhodnutí o registraci informuje elektronickou formou Ústav o ukončení neintervenční poregistrační studie s tím, že poskytne následující údaje:
a)
identifikační číslo studie, které se oznámení týká,
b)
jméno, případně jména, příjmení a adresu včetně telefonního čísla místa poskytování zdravotní péče lékaře, který byl odpovědný za lékařská rozhodnutí v místě provádění studie,
c)
způsob a výši úhrady nákladů zkoušejícího spojených s prováděním studie,
d)
závěrečnou zprávu.
§ 17a
Informování o zahájení či ukončení neintervenční poregistrační studie bezpečnosti humánních léčivých přípravků
(1)
Držitel rozhodnutí o registraci informuje nejméně 60 dní přede dnem zahájení studie elektronicky Ústav o záměru provést neintervenční poregistrační studii bezpečnosti podle § 93j zákona o léčivech a sdělí Ústavu tyto údaje:
a)
jméno nebo obchodní firma a sídlo držitele rozhodnutí o registraci,
b)
identifikace přípravku, který má být předmětem studie, kódem, který je přidělený přípravku Ústavem,
c)
název studie,
d)
identifikační číslo studie zvolené držitelem rozhodnutí o registraci,
e)
datum zahájení sběru dat, předpokládané datum ukončení sběru dat, dokončení analýz a předání závěrečné zprávy a
f)
protokol studie.
(2)
Držitel rozhodnutí o registraci informuje elektronicky Ústav o ukončení neintervenční poregistrační studie bezpečnosti charakterizované identifikačním číslem studie přidělené Ústavem s uvedením data ukončení sběru dat.
§ 18
Způsob a rozsah oznámení o předepsání nebo použití neregistrovaného humánního přípravku
(1)
Oznámení o předepsání nebo použití neregistrovaného humánního přípravku podle § 8 odst. 3 zákona o léčivech podává ošetřující lékař v elektronické podobě nebo písemně na adresu Ústavu.
(2)
Oznámení o předepsání nebo použití neregistrovaného humánního přípravku obsahuje tyto údaje:
a)
název neregistrovaného humánního přípravku, kvalitativní a kvantitativní obsah léčivých láteklátek, jeho lékovou formu a velikost balení,
b)
identifikaci výrobce neregistrovaného humánního přípravku s uvedením země výroby nebo identifikaci osoby odpovědné za jeho uvedení na trh v jiné zemi než v České republice s uvedením této země,
c)
identifikaci provozovatele, který neregistrovaný humánní přípravek dodal,
d)
adresu zdravotnického zařízení, ve kterém byl neregistrovaný humánní přípravek předepsán nebo použit, a jméno, popřípadě jména, a příjmení lékaře, který jej předepsal nebo použil,
e)
počet předepsaných nebo použitých balení neregistrovaného humánního léčivého přípravku s uvedením počtu pacientů,
f)
onemocnění, pro jehož léčbu byl neregistrovaný humánní přípravek předepsán nebo použit.
§ 18a
Poskytování údajů o objemu dodávek humánních léčivých přípravků uvedených na trh v České republice
(1)
Držitel rozhodnutí o registraci poskytuje údaje o objemu dodávek humánních léčivých přípravkůléčivých přípravků uvedených na trh v České republice podle § 33 odst. 2 zákona o léčivech formou elektronického hlášení vždy za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího kalendářního měsíce. Držitel rozhodnutí o registraci hlášení poskytuje i v případě, že v příslušném kalendářním měsíci neprovedl žádnou dodávku humánních léčivých přípravkůléčivých přípravků. Pokud držitel rozhodnutí o registraci dodávku léčivého přípravkuléčivého přípravku na trh nezahájil, hlášení nepodává.
(2)
Držitel rozhodnutí o registraci poskytuje hlášení podle odstavce 1 prostřednictvím komunikačního rozhraní Ústavu přístupného způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném datovém formátu. Přístupové údaje a jednoznačný identifikační kód držitele rozhodnutí o registraci přidělí Ústav držiteli rozhodnutí o registraci na základě jeho žádosti.
(3)
V případě, že držitel rozhodnutí o registraci zjistí, že uvedl v hlášení neúplné nebo nesprávné údaje, neprodleně zašle Ústavu opravu hlášení.
(4)
Hlášení podle odstavce 1, nebo opravné hlášení podle odstavce 3, obsahuje
a)
identifikační kód držitele rozhodnutí o registraci přidělený Ústavem,
b)
kalendářní měsíc a rok, za který je hlášení podáno,
c)
jednoznačný identifikátor hlášení přidělený Ústavem,
d)
identifikaci osoby, které byl léčivý přípravekléčivý přípravek dodán, uvedením identifikačního čísla osoby a identifikačního kódu pracoviště přiděleného Ústavem,
e)
identifikaci humánního léčivého přípravku, a to kódem humánního léčivého přípravku přiděleným Ústavem, názvem humánního léčivého přípravku, jeho šaržíšarží a údajem o ceně původce, za kterou byl léčivý přípravek uveden na trh, a
f)
počet balení humánního léčivého přípravku, s rozlišením, zda byla dodána nebo vrácena.
§ 18b
(1)
Držitel rozhodnutí o registraci poskytuje Ústavu údaje podle § 33 odst. 2 zákona o léčivech o aktuálním množství humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku, který má k dispozici ke dni oznámení přerušení nebo ukončení uvádění humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku na trh v České republice a byl jím určen pro trh v České republice, současně s takovým oznámením.
(2)
Pro účely poskytování údajů podle odstavce 1 se použije § 18a odst. 2 obdobně.
(3)
V případě, že držitel rozhodnutí o registraci zjistí, že uvedl v hlášení neúplné nebo nesprávné údaje, neprodleně zašle Ústavu nové hlášení s uvedením aktuálního údaje o množství dotčeného humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku.
(4)
Hlášení podle odstavců 1 a 3 obsahuje
a)
identifikační kód držitele rozhodnutí o registraci přidělený Ústavem,
b)
jednoznačný identifikátor hlášení přidělený Ústavem,
c)
kód humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku přidělený Ústavem a
d)
počet balení humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku.
§ 20
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 288/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o registraci léčivých přípravků, jejích změnách, prodloužení, klasifikaci léčivých přípravků pro výdej, převodu registrace, vydávání povolení pro souběžný dovoz, předkládání a navrhování specifických léčebných programů s využitím neregistrovaných humánních léčivých přípravků, o způsobu oznamování a vyhodnocování nežádoucích účinků léčivého přípravku, včetně náležitostí periodicky aktualizovaných zpráv o bezpečnosti, a způsob a rozsah oznámení o použití neregistrovaného léčivého přípravku (registrační vyhláška o léčivých přípravcích), se zrušuje.
§ 21
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.
Ministr:
MUDr. Julínek, MBA v. r.
Ministr:
Mgr. Gandalovič v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 228/2008 Sb.
Obsah a členění úplné registrační dokumentace v případě humánního přípravku
Údaje a dokumentace se předkládají formou 5 modulů. Modul 1 obsahuje administrativní údaje specifické pro Společenství, modul 2 obsahuje souhrn o jakosti, předklinický a klinický souhrn, modul 3 obsahuje chemické, farmaceutické a biologické informace, modul 4 obsahuje předklinické zprávy a modul 5 obsahuje zprávy o klinických studiích. Pokud je v této příloze vyhlášky použito pojmu „přípravek“, rozumí se tím humánní léčivý přípravek.
ČÁST I
STANDARDIZOVANÉ POŽADAVKY NA REGISTRAČNÍ DOKUMENTACI
1.
MODUL 1: ADMINISTRATIVNÍ INFORMACE
1.1
Obsah
Předloží se úplný obsah modulů 1 až 5 dokumentace předložené s žádostí o registraci.
1.2
Formulář žádosti
Přípravek, který je předmětem žádosti, je identifikován svým názvem a názvem léčivé látkylátky nebo léčivých láteklátek společně s lékovou formou, cestou podání, silou a konečnou úpravou včetně balení. Musí být uvedeno jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání žadatele, jde-li o fyzickou osobu, případně obchodní firma a sídlo, jde-li o právnickou osobu, společně s názvem a sídlem výrobců a míst, která jsou zapojena v různých stupních výroby (včetně výrobce konečného přípravku a výrobce nebo výrobců léčivé látkylátky), a případně se jménem a adresou dovozce ze třetí země. Žadatel uvede typ žádosti a pokud jsou poskytovány i vzorky, vyznačí jaké.
K administrativním údajům se připojí kopie povolení výroby pro všechna místa výroby účastnící se výroby daného přípravku a prohlášení kvalifikované osoby výrobce odpovědného za propouštění daného přípravku, že při výrobě jsou jako výchozí suroviny používány jen léčivé látkylátky vyrobené v souladu se zásadami správné výrobní praxesprávné výrobní praxe při výrobě surovin. Dále se připojí seznam zemí, ve kterých byla udělena registrace, včetně uvedení roku registrace a registrovaného názvu, je-li přípravek registrován v členském státě Společenství, uvede se i právní základ registrace a typ procedury, kterou byla registrace udělena, a připojí se kopie všech souhrnů údajů o přípravkusouhrnů údajů o přípravku, jak byly schváleny členskými státy. Dále se uvede seznam zemí, ve kterých je o registraci zažádáno či kde byla žádost o registraci vzata žadatelem zpět nebo registrace zamítnuta, zrušena nebo pozastavena, včetně sdělení důvodů; je-li o registraci zažádáno v členském státě Společenství, uvede se i právní základ registrace a typ procedury, o kterou je žádáno. V případě žádosti v rámci vzájemného uznávání registrací podle § 41 zákona o léčivech, se předloží i seznam členských států, kterých se žádost o registraci týká.
1.3
Souhrn údajů o přípravkuSouhrn údajů o přípravku podle přílohy č. 3, označení na obaluoznačení na obalu podle přílohy č. 5, příbalová informacepříbalová informace podle přílohy č. 4 a vzory vnějších a vnitřních obalůvnitřních obalů včetně barevné grafické úpravy
Závěry posouzení čitelnosti a srozumitelnosti příbalové informacepříbalové informace předkládané podle § 26 odst. 5 písm. l) zákona o léčivech obsahují alespoň tyto údaje a dokumenty:
a)
charakteristiku posuzovaného přípravku,
b)
popis použité metody posouzení s uvedením jazyka, v němž posouzení proběhlo, a popisu skupiny pacientů použité pro posouzení s odůvodněním jejich výběru,
c)
otázky položené pacientům, včetně instrukcí a formulářů pro odpovědi,
d)
souhrn odpovědí pacientů s vyhodnocením výsledků,
e)
příbalovou informacipříbalovou informaci se zvýrazněnými změnami provedenými na základě provedeného posouzení čitelnosti a srozumitelnosti.
1.4
Informace o odbornících
Podle § 26 odst. 6 a § 27 odst. 12 zákona o léčivech musí odborníci předložit v podrobných zprávách své komentáře k dokumentům a údajům, které tvoří registrační dokumentaci, a zejména k modulům 3, 4 a 5 (chemická, farmaceutická a biologická dokumentace, předklinická dokumentace a klinická dokumentace). Je požadováno, aby odborníci kriticky zhodnotili jakost přípravku a šetření provedená na zvířatech a lidech a ozřejmili veškeré údaje důležité pro hodnocení. Tyto požadavky se splní předložením celkového souhrnu o jakosti, předklinického přehledu (údaje ze studií prováděných na zvířatech) a klinického přehledu, které jsou obsaženy v modulu 2 registrační dokumentace. V modulu 1 se předloží prohlášení podepsané odborníky společně se stručnou informací o jejich vzdělání, výcviku a profesní zkušenosti. Uvede se profesní vztah odborníka k žadateli.
1.5
Specifické požadavky pro různé typy žádostí
Specifické požadavky pro různé typy žádostí jsou uvedeny v části II této přílohy.
1.6
Hodnocení rizik pro životní prostředí
Žádosti o registraci obsahují, pokud je to potřebné, přehled hodnocení rizik, v němž jsou posouzena možná rizika pro životní prostředí vyplývající z použití a/nebo likvidace přípravku a je navrženo vhodné označení na obaluoznačení na obalu. Uvede se riziko pro životní prostředí spojené s uvolněním přípravků obsahujících geneticky modifikované organismy nebo z nich sestávajících (§ 31 odst. 6 zákona o léčivech). Informace týkající se rizika pro životní prostředí se uvedou jako příloha k modulu 1. Informace se předloží v souladu s ustanoveními jiného právního předpisu9). Informace zahrnuje:
1.6.1
úvod,
1.6.2
kopii písemného souhlasu nebo souhlasů se záměrným uvolněním geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí pro účely výzkumu a vývoje podle části B směrnice 2001/18/ES,
1.6.3
informace požadované přílohami II až IV směrnice 2001/18/ES, včetně metod pro detekci a identifikaci, stejně jako jedinečný kód geneticky modifikovaného organismu a jakékoliv další informace o geneticky modifikovaném organismu nebo přípravku týkající se posouzení rizika pro životní prostředí,
1.6.4
zprávu o hodnocení rizika pro životní prostředí připravenou na základě informací uvedených v příloze III a IV ke směrnici 2001/18/ES a v souladu s přílohou II k uvedené směrnici,
1.6.5
závěr vypracovaný s přihlédnutím k výše uvedeným informacím a ke zprávě o hodnocení rizika pro životní prostředí, v němž je navržena vhodná strategie řízení rizik; tato strategie zahrnuje s ohledem na daný geneticky modifikovaný organismus a přípravek plán poregistračního sledování a identifikaci zvláštních údajů, které je třeba uvést v souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku, označení na obalechoznačení na obalech a příbalové informacipříbalové informaci,
1.6.6
vhodná opatření pro informování veřejnosti.
Uvede se datum a podpis autoraautora, informace o jeho vzdělání, výcviku a profesní zkušenosti a prohlášení o vztahu autoraautora k žadateli.
1.7
Informace o výhradním právu na trhu pro léčivý přípravek pro vzácná onemocnění
1.8
Systém řízení rizikSystém řízení rizik a popis způsobu zajištění farmakovigilance
Žádosti o registraci obsahují shrnutí farmakovigilančního systémufarmakovigilančního systému a plán řízení rizikplán řízení rizik, který popisuje systém řízení riziksystém řízení rizik.
Plán řízení rizikPlán řízení rizik obsahuje:
a)
bezpečnostní specifikaci,
b)
farmakovigilanční plán,
c)
plán poregistračních studií účinnosti,
d)
opatření pro minimalizaci rizik a
e)
souhrn plánu řízení rizikplánu řízení rizik.
1.9
Informace o klinických studiích
1.10
Informace o použití u pediatrické populace
2.
MODUL 2: SOUHRNY
Cílem tohoto modulu je shrnout chemické, farmaceutické a biologické údaje, předklinické údaje a klinické údaje předložené v modulech 3, 4 a 5 registrační dokumentace a poskytnout zprávy a přehledy sestavené odborníky podle § 26 odst. 6 a § 27 odst. 12 zákona o léčivech. V přehledech a souhrnech sestavených odborníky se zejména uvede, zda přípravek odpovídá uvedenému složení, zdůvodnění kontrolních metod použitých výrobcem, toxicita přípravku, pozorované farmakologické vlastnosti, zda byly zjištěny u osob léčených přípravkem účinky odpovídající údajům uvedeným žadatelem v dokumentaci, zda léčené osoby přípravek dobře snášejí, jaké dávkování je doporučeno a jaké jsou případné kontraindikace a nežádoucí účinky. V případě potřeby se uvedou důvody pro využití bibliografických podkladů podle § 27 odst. 7 zákona o léčivech.
Uvedou se a rozeberou kritické body. Předloží se věcné souhrny, včetně tabulkového zpracování. Tyto zprávy musí obsahovat křížové odkazy na tabulky nebo na informace obsažené v hlavní dokumentaci předložené v modulu 3 (chemická, farmaceutická a biologická dokumentace), v modulu 4 (předklinická dokumentace) a v modulu 5 (klinická dokumentace). Informace obsažené v modulu 2 se předloží podle formátu, obsahu a systému číslování, které jsou podrobně propracovány v pokynech Komise. Přehledy a souhrny se předloží v souladu se zásadami a požadavky stanovenými touto vyhláškou.
2.1
Celkový obsah
Modul 2 zahrnuje obsah vědecké dokumentace předložené v modulech 2 až 5.
2.2
Úvod
Poskytnou se informace o farmakologické skupině, způsobu účinku a navrženém klinickém použití přípravku, o jehož registraci je žádáno.
2.3
Celkový souhrn o jakosti
Formou celkového souhrnu jakosti se předloží přehled informací týkajících se chemických, farmaceutických a biologických údajů. Zdůrazní se klíčové kritické parametry a otázky týkající se aspektů jakosti, stejně jako odůvodnění v případech, kdy nejsou sledovány příslušné pokyny. Tento dokument odpovídá rozsahem a strukturou podrobným údajům předloženým v modulu 3.
2.4
Předklinický přehled
Požaduje se úplné a kritické hodnocení přípravku na zvířatech nebo in vitro. Tento přehled obsahuje rozbor a odůvodnění testovací strategie a jakýchkoliv odchylek od pokynů vztahujících se k předklinickému hodnocení. S výjimkou biologických léčivých přípravkůbiologických léčivých přípravků se zahrne hodnocení nečistot a rozkladných produktů spolu s jejich potenciálními farmakologickými a toxikologickými účinky. Analyzují se důsledky jakýchkoliv rozdílů v chiralitě, chemické formě a profilu nečistot mezi sloučeninou použitou v předklinických studiích a přípravkem, který má být uveden na trh. U biologických léčivých přípravkůbiologických léčivých přípravků se vyhodnotí srovnatelnost materiálu použitého v předklinických studiích, klinických studiích a přípravku, který má být uveden na trh. Jakákoliv nová pomocná látkalátka podléhá specifickému hodnocení bezpečnosti. Definují se charakteristiky doložené předklinickými studiemi a analyzují se důsledky nálezů pro bezpečnost přípravku při zamýšleném klinickém použití u lidí.
2.5
Klinický přehled
Klinický přehled má poskytnout kritickou analýzu klinických údajů obsažených v klinickém souhrnu a modulu 5. Uvede se přístup ke klinickému vývoji přípravku, včetně plánu zásadních studií a rozhodnutí týkající se studií a jejich provedení. Předloží se stručný přehled klinických nálezů, včetně důležitých omezení, stejně jako hodnocení prospěšnosti a rizik, založené na závěrech klinických studií. Požaduje se výklad způsobu, jakým poznatky o účinnosti a bezpečnosti podporují navržené dávky a cílové indikace a hodnocení, jak souhrn údajů o přípravkusouhrn údajů o přípravku a další postupy optimalizují prospěšnost a řídí rizika. Vysvětlí se otázky účinnosti a bezpečnosti, které vyvstaly při vývoji, a nevyřešené otázky.
2.6
Předklinický souhrn
Formou věcných písemných a tabulkových souhrnů se předloží výsledky farmakologických, farmakokinetických a toxikologických studií provedených na zvířatech nebo in vitro, které se uvedou v tomto pořadí:
2.6.1
úvod,
2.6.2
farmakodynamika: písemný souhrn,
2.6.3
farmakodynamika: tabulkový souhrn,
2.6.4
armakokinetika: písemný souhrn,
2.6.5
farmakokinetika: tabulkový souhrn,
2.6.6
toxikologie: písemný souhrn,
2.6.7
toxikologie: tabulkový souhrn.
2.7
Klinický souhrn
Předloží se podrobný věcný souhrn klinických informací o přípravku obsažených v modulu 5. Musí zahrnovat výsledky biofarmaceutických studií, studií klinické farmakologie a studií klinické účinnosti a bezpečnosti. Je požadován přehled jednotlivých studií. Souhrn klinických informací se předloží v tomto pořadí:
2.7.1
souhrn biofarmaceutických studií a použitých analytických metod,
2.7.2
souhrn studií klinické farmakologie,
2.7.3
souhrn klinické účinnosti,
2.7.4
souhrn klinické bezpečnosti,
2.7.5
přehledy k jednotlivým studiím.
3.
MODUL 3: CHEMICKÉ, FARMACEUTICKÉ A BIOLOGICKÉ INFORMACE O PŘÍPRAVCÍCH OBSAHUJÍCÍCH CHEMICKÉ A/NEBO BIOLOGICKÉ LÉČIVÉ LÁTKYLÁTKY
3.1
Formát a úprava
Modul 3 má tuto obecnou strukturu:
obsah
soubor údajů
a)
léčivá látkalátka
1.
obecné informace
1.1
názvosloví
1.2
struktura
1.3
obecné vlastnosti
2.
výroba
2.1
výrobce nebo výrobci
2.2
popis výrobního procesu a jeho kontrol
2.3
kontrola materiálů
2.4
kontrola kritických kroků a meziproduktů
2.5
validace a/nebo hodnocení procesu
2.6
vývoj výrobního procesu
3.
charakterizace
3.1
objasnění struktury a dalších vlastností
3.2
nečistoty
4.
kontrola léčivé látkylátky
4.1
specifikace
4.2
analytické metody
4.3
validace analytických metod
4.4
analýzy šaržíšarží
4.5
odůvodnění specifikace
5.
referenční standardy nebo materiály
6.
vnitřní obalvnitřní obal a systém jeho uzavření
7.
stabilita
7.1
souhrn a závěry o stabilitě
7.2
protokol o stabilitě a závazek ke sledování stability pro poregistrační období
7.3
údaje o stabilitě
b)
konečný přípravek
1.
popis a složení přípravku
2.
farmaceutický vývoj
2.1
složky přípravku
2.1.1
léčivá látkalátka
2.1.2
pomocné látkylátky
2.2
přípravek
2.2.1
vývoj složení
2.2.2
nadsazení
2.2.3
fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti
2.3
vývoj výrobního procesu
2.4
vnitřní obalvnitřní obal a systém jeho uzavření
2.5
mikrobiologické vlastnosti
2.6
kompatibilita
3.
výroba
3.1
výrobce nebo výrobci
3.2
složení šaržešarže
3.3
popis výrobního procesu a jeho kontrol
3.4
kontrola kritických kroků a meziproduktů
3.5
validace a/nebo hodnocení procesu
4.
kontrola pomocných láteklátek
4.1
specifikace
4.2
analytické metody
4.3
validace analytických metod
4.4
odůvodnění specifikace
4.5
pomocné látkylátky lidského nebo zvířecího původu
4.6
nové pomocné látkylátky
5.
kontrola konečného přípravku
5.1
specifikace
5.2
analytické metody
5.3
validace analytických metod
5.4
analýzy šaržíšarží
5.5
charakterizace nečistot
5.6
odůvodnění specifikace
6.
referenční standardy nebo materiály
7.
vnitřní obalvnitřní obal a systém jeho uzavření
8.
stabilita
8.1
souhrn a závěry o stabilitě
8.2
protokol o stabilitě a závazek ke sledování stability pro poregistrační období
8.3
údaje o stabilitě
c)
přílohy
1.
výrobní zařízení a vybavení (pouze pro biologické léčivé přípravkybiologické léčivé přípravky)
2.
hodnocení bezpečnosti cizích agens
3.
pomocné látkylátky
d)
doplňující informace ve Společenství
1.
schéma validace procesu pro přípravek
2.
zdravotnický prostředek
3.
certifikát nebo certifikáty shody
4.
přípravky obsahující nebo využívající ve výrobní procesu materiály zvířecího a/nebo lidského původu (TSE procedura)
d)
odkazy na literaturu
3.2
Obsah: základní zásady a požadavky
(1)
Předložené chemické, farmaceutické a biologické údaje musí obsahovat veškeré důležité informace o léčivé látcelátce nebo léčivých látkáchlátkách a o konečném přípravku, tj. vývoj, výrobní proces, charakterizace a vlastnosti, postupy a požadavky pro kontrolu jakosti, stabilita a popis složení a druhu obalu a velikosti balení konečného přípravku.
(2)
Předloží se dva hlavní bloky informací týkající se léčivé látkylátky nebo léčivých láteklátek a konečného přípravku.
(3)
V tomto modulu musí být dále dodány podrobné informace o výchozích materiálech a surovinách použitých při výrobních operacích u léčivé látkylátky nebo léčivých láteklátek a o pomocných látkáchlátkách obsažených v konečném přípravku.
(4)
Všechny postupy a metody použité při výrobě a kontrole léčivé látkylátky a konečného přípravku musí být popsány dostatečně podrobně, aby byly reprodukovatelné při kontrolních zkouškách prováděných na žádost Ústavu. Všechny kontrolní metody musí odpovídat současnému stavu vědeckého pokroku a musí být validovány. Předloží se výsledky validačních studií. V případě kontrolních metod uvedených v Evropském lékopisu může být tento popis nahrazen odpovídajícím odkazem na monografii nebo monografie a obecnou stať nebo obecné statě.
(5)
Monografie Evropského lékopisu se použijí na všechny látkylátky, přípravky a lékové formy, které jsou v něm uvedené. S ohledem na ostatní látkylátky se požaduje dodržování požadavků Českého lékopisu. Pokud však byl materiál uvedený v Evropském lékopisu nebo v lékopisu členského státu vyroben způsobem, jenž může zanechat nečistoty nekontrolované v lékopisné monografii, musí být tyto nečistoty a jejich nejvyšší přípustné limity uvedeny a musí být popsána vhodná kontrolní metoda. V případech, kdy by specifikace uvedená v monografii Evropského lékopisu nebo v Českém lékopisu mohla být nedostatečná pro zajištění jakosti látkylátky, může Ústav požadovat od držitele rozhodnutí o registraci vhodnější specifikace. Ústav informuje orgány odpovědné za daný lékopis. Držitel rozhodnutí o registraci poskytne orgánům odpovědným za daný lékopis podrobnosti o údajné nedostatečnosti a o použitých doplňujících specifikacích. V případě analytických metod uvedených v Evropském lékopisu se tento popis nahradí v každém příslušném oddíle odpovídajícím odkazem na monografii nebo monografie a obecnou stať nebo obecné statě.
(6)
V případech, kdy nejsou výchozí materiál a surovina, léčivá látkalátka nebo léčivé látkylátky nebo pomocná látkalátka nebo pomocné látkylátky popsány ani v Evropském lékopisu, ani v lékopisu členského státu, může být uznán soulad s monografií lékopisu třetí země. V takových případech musí žadatel předložit kopii monografie společně s validací kontrolních metod obsažených v monografii a případně s překladem.
(7)
Pokud jsou léčivá látkalátka anebo surovina a výchozí materiál nebo pomocná látkalátka nebo pomocné látkylátky předmětem monografie Evropského lékopisu, může žadatel požádat o certifikát shody, který, je-li udělen Evropským ředitelstvím pro jakost léčiv, se předloží v příslušném oddíle tohoto modulu. Uvedené certifikáty shody s monografií Evropského lékopisu platí jako náhrada příslušných údajů odpovídajícího oddílu popsaných v tomto modulu. Výrobce písemně potvrdí žadateli, že výrobní proces nebyl od vydání certifikátu shody Evropským ředitelstvím pro jakost léčiv změněn.
(8)
Pro dobře definovanou léčivou látkulátku může výrobce léčivé látkylátky nebo žadatel zařídit, aby
a)
podrobný popis výrobního procesu,
b)
kontroly jakosti během výroby a
c)
validace procesu
byly dodány v odděleném dokumentu výrobcem léčivé látkylátky přímo Ústavu jako základní dokument o léčivé látcelátce (drug master file). Nejsou-li tyto údaje předloženy Ústavu se žádostí, nepovažuje se tato žádost za úplnou.
V tomto případě však výrobce poskytne žadateli veškeré údaje, které mohou být pro žadatele nezbytné, aby převzal odpovědnost za přípravek. Výrobce písemně potvrdí žadateli, že zajistí soulad mezi jednotlivými šaržemišaržemi a nezmění výrobní proces nebo specifikace, aniž by informoval žadatele. Dokumenty a údaje přikládané k žádosti o takovou změnu se dodají Ústavu; tyto dokumenty a údaje se rovněž dodají žadateli, pokud se týkají otevřené části základního dokumentu o léčivé látcelátce.
(9)
Specifická opatření ohledně prevence přenosných zvířecích spongiformních encefalopatií (materiály původu z přežvýkavců): v každém stádiu výrobního procesu musí žadatel prokázat soulad použitého materiálu s Pokynem pro minimalizaci rizika přenosu agens zvířecí spongiformní encefalopatie prostřednictvím přípravků a s jeho dodatky zveřejněnými Komisí v Úředním věstníku Evropské unie. Soulad s uvedeným pokynem může být prokázán buď přednostně předložením certifikátu shody s příslušnou monografií Evropského lékopisu uděleným Evropským ředitelstvím pro jakost léčiv, nebo dodáním vědeckých údajů dokazujících tento soulad.
(10)
Se zřetelem k cizím agens se předloží informace hodnotící riziko potenciální kontaminace cizími agens, ať nevirovými nebo virovými, jak stanovují příslušné pokyny, stejně jako příslušné obecné monografie a obecné kapitoly Evropského lékopisu.
(11)
Jakékoliv zvláštní přístroje a zařízení, které mohou být použity v kterémkoliv stádiu výrobního procesu a kontrolních operací u přípravku, musí být dostatečně podrobně popsány.
(12)
Jedná-li se o výrobek podle čl. 1 odst. 8 druhého pododstavce nebo čl. 1 odst. 9 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 (dále jen „nařízení 2017/745“), zahrnuje registrační dokumentace, jsou-li k dispozici, výsledky posouzení shody té části, kterou tvoří zdravotnický prostředek, s příslušnými obecnými požadavky na bezpečnost a účinnost stanovenými v příloze I nařízení 2017/745, jež jsou obsaženy v EU prohlášení o shodě vydaném výrobcem nebo v příslušném certifikátu vydaném oznámeným subjektem, kterým se výrobci umožňuje umístit na zdravotnický prostředek označení CE. Jestliže dokumentace nezahrnuje tyto výsledky posuzování shody a jestliže se pro posuzování shody prostředku při jeho samostatném použití požaduje v souladu s nařízením 2017/745 zapojení oznámeného subjektu, požádá Ústav žadatele o poskytnutí stanoviska ke shodě té části, kterou tvoří zdravotnický prostředek, s příslušnými obecnými požadavky na bezpečnost a účinnost stanovenými v příloze I nařízení 2017/745 vydaného oznámeným subjektem jmenovaným v souladu s nařízením 2017/745 pro příslušný typ prostředku.
Zvláštní pozornost musí být věnována těmto vybraným prvkům:
3.2.1
Léčivá látkalátka
3.2.1.1
Obecné informace a informace týkající se výchozích materiálů a surovin
a)
Poskytne se informace o názvosloví léčivé látkylátky, včetně doporučeného mezinárodního nechráněného názvu (INN), případně názvu podle Evropského lékopisu a chemického názvu nebo názvů.
Předloží se strukturní vzorec, včetně relativní a absolutní stereochemie, struktura molekuly a relativní molekulová hmotnost. U biotechnologických léčivých přípravků se případně předloží schematická sekvence aminokyselin a relativní molekulová hmotnost. Poskytne se výčet fyzikálně-chemických a dalších důležitých vlastností léčivé látkylátky, včetně biologické účinnosti u biologických léčivých přípravkůbiologických léčivých přípravků.
b)
Pro účely této přílohy se výchozími materiály rozumějí všechny materiály, z nichž je vyrobena nebo extrahována léčivá látkalátka.
Pro biologické léčivé přípravky se výchozími materiály rozumějí jakékoliv látkylátky biologického původu, jako jsou mikroorganismy, orgány a tkáně buď rostlinného, nebo zvířecího původu, buňky nebo tekutiny (včetně krve nebo plazmy) lidského nebo zvířecího původu a biotechnologické buněčné konstrukty (buněčné substráty, ať jsou rekombinantní nebo ne, včetně primárních buněk).
Jakákoliv jiná látkalátka použitá při výrobě nebo extrakci léčivé látkylátky, z níž však léčivá látkalátka přímo nepochází, jako jsou činidla, kultivační média, fetální telecí sérum, přísady, pufry použité při chromatografii aj., se označují jako suroviny.
3.2.1.2
Výrobní proces léčivé látkylátky
a)
Popis výrobního procesu léčivé látkylátky je závazkem žadatele s ohledem na výrobu léčivé látkylátky. Pro přiměřený popis výrobního procesu a jeho kontrol se předloží informace stanovené v pokynech zveřejněných agenturou.
b)
Uvede se výčet všech materiálů potřebných k výrobě léčivé látkylátky s vyznačením, ve kterém stupni procesu se daný materiál použije. Poskytne se informace o jakosti a kontrole těchto materiálů. Doloží se, že materiály splňují standardy vhodné pro jejich zamýšlené použití.
Uvede se výčet surovin a doloží se také jejich jakost a kontroly.
Uvede se jméno, adresa a odpovědnost každého výrobce, včetně smluvních výrobců a každé navržené místo výroby nebo zařízení zapojené do výroby a zkoušení.
c)
Pro biologické léčivé přípravkybiologické léčivé přípravky se použijí tyto doplňující požadavky:
Musí být popsán a doložen původ a historie výchozích materiálů.
S ohledem na specifická opatření pro prevenci přenosných zvířecích spongiformních encefalopatií musí žadatel prokázat soulad léčivé látkylátky s Pokynem pro minimalizaci rizika přenosu agens zvířecí spongiformní encefalopatie prostřednictvím léčivých přípravků a s jeho dodatky zveřejněnými Komisí v Úředním věstníku Evropské unie.
Jsou-li používány buněčné bankybanky, je nutno prokázat, že vlastnosti buněk v pasáži použité pro výrobu a v pasáži následující zůstaly nezměněny.
Inokula, buněčné bankybanky, směsi séra nebo plazmy a další materiály biologického původu a, je-li to možné, materiály, z nichž pocházejí, musí být zkoušeny na nepřítomnost cizích agens.
Pokud je přítomnost potenciálně patogenních cizích agens nevyhnutelná, lze příslušný materiál použít jen tehdy, když další zpracování zajistí jejich odstranění a/nebo inaktivaci, což musí být validováno.
Výroba vakcín musí být, je-li to možné, založena na systému jednotné inokulace a na zavedených buněčných bankáchbankách. Pro bakteriální a virové vakcíny musí být vlastnosti infekčního agens prokázány v inokulu. Pro živé vakcíny musí být dále prokázána stabilita vlastností infekčního agens v inokulu v oslabení; pokud to není prokázáno dostatečně, musí být vlastnosti v oslabení prokázány též ve stadiu výroby.
U přípravků pocházejících z lidské krve nebo plazmy musí být v souladu s ustanoveními části III této přílohy popsán a doložen původ a kritéria a postupy pro odběr, přepravu a skladování výchozího materiálu.
Musí být popsáno výrobní zařízení a vybavení.
d)
Předloží se zkoušky a kritéria přijatelnosti pro každý kritický krok, případně informace o jakosti a kontrole meziproduktů a validace procesu a/nebo hodnotící studie.
e)
Pokud je přítomnost potenciálně patogenních cizích agens nevyhnutelná, lze příslušný materiál použít jen tehdy, pokud další zpracování zajistí jejich odstranění a/nebo inaktivaci, což musí být validováno v oddíle věnovaném hodnocení virové bezpečnosti.
f)
Předloží se popis a vysvětlení významných změn provedených během vývoje ve výrobním procesu a/nebo v místě výroby léčivé látkylátky.
3.2.1.3
Charakterizace léčivé látkylátky
Předloží se údaje vyjasňující strukturu a další vlastnosti léčivé látkylátky.
Předloží se potvrzení struktury léčivé látkylátky založené na fyzikálně-chemických anebo imunochemických anebo biologických metodách, stejně jako informace o nečistotách.
3.2.1.4
Kontrola léčivé látkylátky
Poskytnou se podrobné informace o specifikacích používaných při rutinní kontrole léčivé látkylátky, odůvodnění volby těchto specifikací, analytické metody a jejich validace. Předloží se výsledky kontrol provedených na jednotlivých šaržíchšaržích.
3.2.1.5
Referenční standardy nebo materiály
Uvedou a podrobně se popíšou referenční standardy. Případně se použijí chemické a biologické materiály Evropského lékopisu.
3.2.1.6
Vnitřní obalVnitřní obal léčivé látkylátky a systém jeho uzavření
Předloží se popis vnitřního obaluvnitřního obalu, systému nebo systémů jeho uzavření a jejich specifikace.
3.2.1.7
Stabilita léčivé látkylátky
a)
Shrnou se typy provedených studií, použité protokoly a výsledky studií.
b)
Ve vhodném formátu se předloží podrobné výsledky studií stability, včetně informací o analytických metodách použitých k získání údajů a validace těchto metod.
c)
Předloží se protokol o stabilitě a závazek ke sledování stability pro poregistrační období.
3.2.2
Konečný přípravek
3.2.2.1
Popis a složení konečného přípravku
A.
Uvede se popis konečného přípravku a jeho složení. Tyto informace musí zahrnovat popis lékové formy a složení se všemi složkami konečného přípravku, jejich množství v jednotce a funkci složek pro
a)
léčivou látkulátku nebo léčivé látkylátky,
b)
pomocnou látkulátku nebo pomocné látkylátky bez ohledu na jejich povahu nebo použité množství, včetně barviv, konzervačních láteklátek, adjuvans, stabilizátorů, zahušťovadel, emulgátorů, láteklátek pro úpravu chuti a vůně atd.,
c)
složky vnější vrstvy přípravků určených k vnitřnímu užití nebo jinému podání pacientovi (tvrdé tobolky, měkké tobolky, rektální tobolky, obalené tablety, potahované tablety atd.),
d)
tyto údaje se doplní jakýmikoliv důležitými údaji o vnitřním obaluvnitřním obalu a případně o způsobu jeho uzavření, společně s podrobnostmi o prostředcích, pomocí nichž bude přípravek používán nebo podáván a které s ním budou dodávány.
B.
„Obvyklou terminologií“, která se má používat při popisu složek přípravků, se rozumí
a)
v případě láteklátek uvedených v Evropském lékopise nebo, pokud v něm nejsou uvedeny, v lékopise jednoho z členských států, hlavní název příslušné monografie s odkazem na daný lékopis,
b)
v případě ostatních láteklátek mezinárodní nechráněný název (INN) doporučený Světovou zdravotnickou organizací nebo, pokud takový název neexistuje, přesné vědecké označení; látkylátky, které nemají mezinárodní nechráněný název ani přesné vědecké označení, jsou popsány údaji o původu a způsobu získávání, s případným doplněním jakýchkoliv jiných důležitých podrobností,
c)
v případě barviv označení „E“ kódem podle jiného právního předpisu10).
C.
Při uvádění „kvantitativních údajů“ o léčivé látcelátce nebo léčivých látkáchlátkách konečných přípravků se vždy uvedou pro každou léčivou látkulátku podle dané lékové formy hmotnost nebo počet jednotek biologické účinnosti, a to buď v jednotce pro dávkování, nebo v jednotce hmotnosti nebo objemu.
D.
Léčivé látkylátky přítomné ve formě sloučenin nebo derivátů se kvantitativně popisují jejich celkovou hmotností, a pokud je to nezbytné nebo důležité, hmotností účinné části nebo částí molekuly.
F.
U přípravků obsahujících novou léčivou látkunovou léčivou látku [§ 1 odst. 2 písm. c)] se vyjadřuje obsah léčivé látkylátky, jde-li o sůl nebo hydrát, systematicky hmotností účinné části nebo účinných částí molekuly. Kvantitativní složení všech přípravků předkládaných v České republice k registraci po jejich registraci v některém členském státě musí být pro tutéž léčivou látkulátku uvedeno tak, jak bylo uvedeno v rámci takové registrace.
G.
Jednotky biologické účinnosti se používají pro látkylátky, které nemohou být chemicky definovány. Pokud byla definována Světovou zdravotnickou organizací, používá se mezinárodní jednotka biologické účinnosti. Nebyla-li definována mezinárodní jednotka, vyjádří se jednotky biologické účinnosti tak, aby byla poskytnuta jednoznačná informace o účinnosti láteklátek, případně s využitím jednotek Evropského lékopisu.
3.2.2.2
Farmaceutický vývoj
Jde o informace o vývojových studiích prováděných za účelem potvrdit, že léková forma, složení, výrobní proces, vnitřní obalvnitřní obal a systém jeho uzavření, mikrobiologické vlastnosti a instrukce k použití jsou vhodné pro zamýšlené použití uvedené v dokumentaci k žádosti o registraci.
Studie popsané v této kapitole mohou být odlišné od rutinních kontrolních zkoušek prováděných podle specifikace. Musí být identifikovány a popsány kritické parametry složení a vlastnosti procesu, které mohou ovlivnit reprodukovatelnost šaržíšarží, účinky a jakost přípravku. Při případném uvedení doplňujících podpůrných údajů se provede odkaz na příslušné kapitoly modulu 4 (Zprávy o předklinických studiích) a modulu 5 (Zprávy o klinických studiích) dokumentace k žádosti o registraci.
a)
Doloží se kompatibilita léčivé látkylátky s pomocnými látkamilátkami, stejně jako klíčové fyzikálně-chemické vlastnosti léčivé látkylátky, které mohou ovlivnit účinky konečného přípravku, nebo kompatibilita různých léčivých láteklátek mezi sebou v případě kombinovaných přípravků.
b)
Doloží se volba pomocných láteklátek, zejména ve vztahu k jejich funkci a koncentraci.
c)
Popíše se vývoj konečného přípravku s přihlédnutím k navrhované cestě podání a použití.
d)
Odůvodní se všechna nadsazení ve složení nebo složeních.
e)
Pokud jde o fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti, uvede se a doloží každý parametr podstatný pro účinek konečného přípravku.
f)
Popíše se výběr a optimalizace výrobního procesu, stejně jako rozdíly mezi výrobním procesem nebo procesy použitými k výrobě pilotních klinických šaržíšarží a procesem použitým k výrobě navrženého konečného přípravku.
g)
Doloží se vhodnost vnitřního obaluvnitřního obalu a systému jeho uzavření použitého pro skladování, přepravu a používání konečného přípravku. Případně se vezmou v úvahu možné interakce mezi přípravkem a vnitřním obalemvnitřním obalem.
h)
Ve vztahu k nesterilním a sterilním přípravkům musí být mikrobiologické vlastnosti lékové formy v souladu s Evropským lékopisem a musí být doloženy, jak tento lékopis předepisuje.
i)
Pro poskytnutí vhodných a doplňujících informací v označení na obaluoznačení na obalu musí být doložena kompatibilita konečného přípravku s rozpouštědlem nebo rozpouštědly k rekonstituci nebo s dávkovacím zařízením.
3.2.2.3
Výrobní proces konečného léčivého přípravku
a)
Popis způsobu výroby přiložený k žádosti o registraci (§ 26 odst. 5 písm. d) zákona o léčivech) se uvede tak, aby poskytoval dostatečný přehled o povaze prováděných operací.
Pro tento účel musí obsahovat alespoň
1.
údaje o různých stupních výroby, včetně kontroly procesu a odpovídajících kritérií přijatelnosti, aby bylo možno posoudit, zda by procesy použité při výrobě lékové formy mohly způsobit nežádoucí změnu složek,
2.
v případě kontinuální výroby všechny podrobnosti týkající se opatření provedených k zajištění homogenity konečného přípravku,
3.
experimentální studie validující výrobní proces, pokud se používá nestandardního způsobu výroby nebo pokud je způsob výroby pro přípravek kritický,
4.
pro sterilní léčivé přípravky podrobnosti o používaných procesech sterilizace a/nebo aseptických postupech,
5.
podrobné složení šaržešarže, včetně nadsazení.
Uvede se jméno, adresa a odpovědnost každého výrobce, včetně smluvních výrobců a každé navržené místo výroby nebo zařízení zapojené do výroby a zkoušení.
b)
Údaje týkající se kontrolních zkoušek přípravku, které mohou být prováděny ve stadiu meziproduktu výrobního procesu za účelem zajištění konzistence výrobního procesu.
Tyto zkoušky jsou nezbytné pro ověření shody přípravku se složením, pokud žadatel výjimečně navrhne analytickou metodu pro zkoušení konečného přípravku, která nezahrnuje stanovení obsahu všech léčivých láteklátek (nebo všech pomocných láteklátek, pokud podléhají stejným požadavkům jako léčivé látkylátky).
Totéž platí, pokud kontrola jakosti konečného přípravku závisí na kontrolních zkouškách v průběhu výrobního procesu, zejména jestliže je přípravek v podstatě definován svým způsobem výroby.
c)
Předloží se popis, dokumentace a výsledky validačních studií pro kritické kroky nebo kritická stanovení obsahu používaná ve výrobním procesu.
3.2.2.4
Kontrola pomocných láteklátek
a)
Uvede se výčet všech materiálů potřebných k výrobě pomocné látkylátky či pomocných láteklátek s vyznačením, ve kterém stádiu výrobního procesu se daný materiál použije. Poskytne se informace o jakosti a kontrole těchto materiálů. Doloží se, že materiály splňují standardy vhodné pro jejich zamýšlené použití. Barvivo musí v každém případě splňovat požadavky jiných právních předpisů.11) K ověření stanovených kritérií čistoty se použijí metody analýzy, jimiž se ověřuje splnění kritérií pro čistotu u některých přídatných láteklátek použitých v potravinách.
b)
Pro každou pomocnou látkulátku se podrobně uvedou specifikace a jejich odůvodnění. Analytické metody musí být popsány a řádně validovány.
c)
Zvláštní pozornost musí být věnována pomocným látkámlátkám lidského nebo zvířecího původu.
S ohledem na specifická opatření pro prevenci přenosných zvířecích spongiformních encefalopatií musí žadatel prokázat i pro pomocné látkylátky, že přípravek je vyroben v souladu s Pokynem pro minimalizaci rizika přenosu agens zvířecí spongiformní encefalopatie prostřednictvím léčivých přípravků a s jeho dodatky zveřejněnými Komisí v Úředním věstníku Evropské unie.
Soulad s výše uvedeným pokynem může být prokázán buď přednostně předložením certifikátu shody s příslušnou monografií pro přenosné zvířecí spongiformní encefalopatie Evropského lékopisu nebo dodáním vědeckých údajů dokazujících tento soulad.
d)
Nová pomocná látkalátka:
Pro pomocnou látkulátku nebo pomocné látkylátky použité poprvé v přípravku nebo novou cestou podání musí být předloženy úplné údaje o výrobě, charakterizaci a kontrolách s křížovými odkazy na podpůrné údaje o bezpečnosti, jak předklinické, tak klinické, podle formátu výše popsaného pro léčivou látkulátku.
Předloží se dokument obsahující podrobné chemické, farmaceutické a biologické informace ve stejné struktuře jako dokument týkající se léčivé látkylátky (3.2.1).
Informace o nové pomocné látcelátce může být předložena jako samostatný dokument ve formátu sledujícím předcházející odstavce. Pokud žadatel není totožný s výrobcem nové pomocné látkylátky, uvedený samostatný dokument musí být žadateli k dispozici pro předložení Ústavu.
Doplňující informace o studiích toxicity s novou pomocnou látkoulátkou se předloží v modulu 4 dokumentace.
Klinické studie se předloží v modulu 5.
3.2.2.5
Kontrola konečného přípravku
Pro kontrolu konečného přípravku zahrnuje šaržešarže přípravku všechny jednotky lékové formy, které jsou vyrobeny z téhož počátečního množství materiálu a prošly stejnou řadou výrobních a/nebo sterilizačních operací, nebo v případě kontinuálního výrobního procesu všechny jednotky vyrobené v daném časovém intervalu.
Pokud pro to není dostatečné zdůvodnění, nesmí maximální přijatelná odchylka obsahu léčivé látkylátky v konečném přípravku překročit v okamžiku vyrobení ±5 %.
Předloží se podrobné informace o specifikacích (pro propuštění a během doby použitelnosti), odůvodnění jejich volby, metodách analýzy a jejich validaci.
3.2.2.6
Referenční standardy nebo materiály
Uvedou se a podrobně popíšou referenční standardy použité pro zkoušení konečného přípravku, pokud již nebyly uvedeny v oddíle týkajícím se léčivé látkylátky.
3.2.2.7
Vnitřní obalVnitřní obal konečného přípravku a systém jeho uzavření
Předloží se popis vnitřního obaluvnitřního obalu a systému či systémů jeho uzavření, včetně totožnosti všech materiálů vnitřního obaluvnitřního obalu a jejich specifikací. Specifikace musí obsahovat popis a identifikaci. Případně se předloží metody, které nejsou uvedeny v lékopisu, včetně validace.
Pro materiály vnějšího obaluvnějšího obalu, který nemá žádnou funkci, se předloží jen stručný popis. Pro materiály vnějšího obaluvnějšího obalu, který má funkci, se předloží doplňující informace.
3.2.2.8
Stabilita konečného přípravku
a)
Shrnou se typy provedených studií, použité protokoly a výsledky studií.
b)
Ve vhodném formátu se předloží podrobné výsledky studií stability, včetně informací o analytických metodách použitých k získání údajů a validace těchto metod; v případě vakcín se případně předloží informace o kumulativní stabilitě.
c)
Předloží se protokol o stabilitě a závazek ke sledování stability pro poregistrační období.
4.
MODUL 4: PŘEDKLINICKÉ ZPRÁVY
4.1
Formát a úprava
Modul 4 má tuto obecnou strukturu:
4.1.1
obsah
4.1.2
právy o studiích
4.1.2.1
farmakologie
a)
primární farmakodynamika
b)
sekundární farmakodynamika
c)
farmakologie vztahující se k bezpečnosti
d)
farmakodynamické interakce
4.1.2.2
farmakokinetika
a)
analytické metody a zprávy o validaci
b)
absorpce
c)
distribuce
d)
metabolismus
e)
vylučování
f)
farmakokinetické interakce (předklinické)
h)
jiné farmakokinetické studie
4.1.2.3
toxikologie
a)
toxicita po jednorázovém podání
b)
toxicita po opakovaném podání
c)
genotoxicita
1.
in vitro
2.
in vivo (včetně podpůrných toxiko-kinetických hodnocení)
d)
karcinogenita
1.
dlouhodobé studie
2.
krátkodobé nebo střednědobé studie
3.
jiné studie
e)
reprodukční a vývojová toxicita
1.
fertilita a časný embryonální vývoj
2.
embryonální/fetální vývoj
3.
prenatální a postnatální vývoj
4.
studie, v nichž jsou dávky podávány potomstvu (mláďatům) a/nebo je potomstvo dále hodnoceno
f)
místní snášenlivost
4.1.2.4
jiné studie toxicity
a)
antigenicita
b)
imunotoxicita
c)
mechanistické studie
d)
závislost
e)
metabolity
f)
nečistoty
g)
jiné
4.1.2.5
odkazy na literaturu
4.2
Obsah: základní zásady a požadavky
Zvláštní pozornost musí být věnována těmto vybraným prvkům.
(1)
Farmakologické a toxikologické zkoušky musí ukázat
a)
možnou toxicitu přípravku a jakékoliv nebezpečné nebo nežádoucí toxické účinky, které se mohou objevit při navržených podmínkách použití u lidí; tyto účinky by měly být hodnoceny ve vztahu k příslušnému patologickému stavu;
b)
farmakologické vlastnosti přípravku kvalitativně i kvantitativně vztažené k navrženému použití u lidí. Všechny výsledky musí být věrohodné a obecně použitelné. Kdykoliv je to vhodné, použijí se matematické a statistické postupy při navrhování experimentálních metod a při hodnocení výsledků.
Kromě toho je nezbytné, aby byla klinickým lékařům poskytnuta informace o léčebném a toxickém potenciálu přípravku.
(2)
Pro biologické léčivé přípravky, jako jsou imunologické léčivé přípravky a přípravky pocházející z lidské krve nebo plazmy, může být potřebné přizpůsobit požadavky tohoto modulu jednotlivým přípravkům; provedený program zkoušení žadatel zdůvodní. Při vytváření programu zkoušení se vezmou v úvahu následující požadavky:
a)
všechny zkoušky vyžadující opakované podání přípravku musí být navrženy s ohledem na možné vyvolání tvorby protilátek a interferenci s nimi,
b)
musí se zvážit hodnocení reprodukční funkce, embryonální/fetální a perinatální toxicity, mutagenního potenciálu a karcinogenního potenciálu. Jde-li o důsledky působení jiných složek než léčivých láteklátek, může jejich validované odstranění nahradit příslušnou studii.
(3)
Musí být hodnoceny toxikologické a farmakokinetické vlastnosti pomocné látkylátky, která je poprvé použita ve farmaceutické oblasti.
(4)
Pokud existuje možnost významného rozkladu přípravku během jeho skladování, musí být vyhodnoceny toxikologické vlastnosti rozkladných produktů.
4.2.1
Farmakologie
Farmakologické studie sledují dva odlišné směry přístupu.
1.
Musí být dostatečně prostudovány a popsány účinky týkající se navrženého léčebného použití. Pokud je to možné, použijí se uznávané a validované testy, jak in vivo, tak in vitro. Nové experimentální techniky musí být popsány natolik podrobně, aby je bylo možné opakovat. Výsledky se vyjádří kvantitativně, např. za použití křivek dávka-účinek, čas-účinek. Kdykoliv je to možné, uvede se srovnání s údaji týkajícími se látkylátky nebo láteklátek s podobným léčebným účinkem.
2.
Žadatel prostuduje možné nežádoucí farmakodynamické účinky látkylátky na fyziologické funkce. Tato vyšetření se provedou při expozicích odpovídajících předpokládanému léčebnému rozsahu a vyšších. Experimentální techniky, pokud nejde o standardní postupy, musí být popsány natolik podrobně, aby je bylo možné opakovat, a zkoušející musí ověřit jejich platnost. Musí se vyšetřit jakékoliv podezření na změnu odezvy po opakovaném podání.
V případě farmakodynamických interakcí přípravku mohou být důvodem pro zkoušky kombinací léčivých láteklátek buď farmakologické předpoklady, nebo údaje o léčebném účinku. V případě farmakologických předpokladů musí farmakodynamická studie prokázat ty interakce, které mohou vést k tomu, že kombinace má význam v léčebném použití. V případě údajů o léčebném účinku, pokud se vědecké zdůvodnění kombinace opírá o klinické hodnocení, musí zkoušky objasnit, zda očekávané účinky kombinace mohou být prokázány u zvířat, a musí být hodnocena alespoň významnost jakýchkoliv vedlejších účinků.
4.2.2
Farmakokinetika
Farmakokinetikou se rozumí studie osudu léčivé látkylátky a jejích metabolitů v organismu a zahrnuje studie absorpce, distribuce, metabolismu (biotransformace) a vylučování léčivé látkylátky a jejích metabolitů.
Studie těchto různých fází se provede zejména pomocí fyzikálních, chemických nebo případně biologických metod a sledováním farmakodynamického působení samotné látkylátky.
Informace o distribuci a eliminaci jsou nezbytné ve všech případech, ve kterých jsou takové údaje nepostradatelné pro stanovení dávkování u lidí, a v případě chemoterapeutických láteklátek (antibiotik atd.) a láteklátek, jejichž použití je založeno na jiných než jejich farmakodynamických účincích (např. četná diagnostika).
In vitro studie mohou být také s výhodou provedeny s využitím lidského materiálu pro srovnání se zvířecím (vazba na bílkoviny, metabolismus, interakce mezi léčivými přípravky).
Farmakokinetické prostudování všech farmakologicky účinných láteklátek je nezbytné. V případě nových kombinací známých láteklátek, které byly prostudovány v souladu s ustanoveními této vyhlášky, nemusí být farmakokinetické studie vyžadovány, pokud zkoušky toxicity a klinické hodnocení odůvodní jejich vynechání.
Farmakokinetický program musí být navržen tak, aby umožnil srovnání a extrapolaci mezi použitými zvířecími modely a člověkem.
4.2.3
Toxikologie
a)
Toxicita po jednorázovém podání
Zkouškou toxicity po jednorázovém podání se rozumí kvalitativní a kvantitativní studie toxických reakcí, které mohou být důsledkem jednorázového podání léčivé látkylátky nebo láteklátek obsažených v přípravku, a to v poměru a fyzikálně-chemickém stavu, v jakém jsou přítomny ve skutečném přípravku. Zkouška toxicity po jednorázovém podání musí být provedena v souladu s příslušnými pokyny zveřejněnými agenturou.
b)
Toxicita po opakovaném podání
Zkoušky toxicity po opakovaném podání jsou určeny k odhalení jakýchkoliv fyziologických a/nebo anatomicko-patologických změn vyvolaných opakovaným podáním hodnocené léčivé látkylátky nebo kombinace léčivých láteklátek a ke stanovení, jak tyto změny souvisí s dávkováním.
Zpravidla se provádějí dvě zkoušky: jedna krátkodobá, trvající dva až čtyři týdny, druhá dlouhodobá. Trvání dlouhodobé zkoušky závisí na podmínkách klinického použití. Účelem této zkoušky je popsat potenciální nežádoucí účinky, jimž by měla být věnována pozornost při klinických studiích. Trvání zkoušky je stanoveno v příslušných pokynech zveřejněných agenturou.
c)
Genotoxicita
Účelem studie mutagenního a klastogenního potenciálu je odhalit změny, které může látkalátka způsobit v genetickém materiálu jedinců nebo buněk. Mutagenní látkylátky mohou představovat ohrožení zdraví způsobené tím, že vystavení mutagenu přináší riziko vyvolání mutací zárodečných buněk s možností dědičných onemocnění a riziko somatických mutací, včetně takových, které vedou k rakovině. Tyto studie jsou povinné pro jakoukoliv novou látkulátku.
d)
Karcinogenita
Zpravidla jsou vyžadovány zkoušky k odhalení karcinogenních účinků:
1.
Tyto studie se provádějí u každého přípravku, u něhož se očekává klinické používání po delší období pacientova života, buď kontinuálně nebo opakovaně s přestávkami.
2.
Tyto studie jsou doporučené u některých přípravků, pokud existuje pochybnost o jejich karcinogenním potenciálu, např. na základě přípravku téže skupiny nebo podobné struktury jako u přípravku se známými karcinogenními účinky nebo na základě důkazu ze studií toxicity po opakovaném podání.
3.
Studie s nesporně genotoxickými sloučeninami nejsou nutné; o těchto sloučeninách se předpokládá, že se jedná u všech živočišných druhů o karcinogeny, které znamenají ohrožení pro člověka. Pokud je takový přípravek určen k chronickému podávání člověku, může být potřebná chronická studie, aby byly detekovány časné tumorigenní účinky.
e)
Reprodukční a vývojová toxicita
Prostudování možného poškození samčí nebo samičí reprodukční funkce, stejně jako škodlivých účinků na potomstvo se musí provést vhodnými zkouškami. Tyto zkoušky zahrnují studie účinku na reprodukční funkci dospělých samců nebo samic, studie toxických a teratogenních účinků ve všech stádiích vývoje od početí po pohlavní zralost, stejně jako latentních účinků, byl-li hodnocený přípravek podáván březí samici. Vynechání těchto zkoušek musí být dostatečně odůvodněno. V závislosti na předpokládaném použití přípravku mohou být potřebné doplňující studie zaměřené na vývoj, v nichž je přípravek podáván potomkům.
Studie embryonální/fetální toxicity se zpravidla provádějí na dvou druzích savců, z nichž by jeden neměl být hlodavec. Peri- a postnatální studie se provedou alespoň na jednom druhu. Pokud je známo, že metabolismus přípravku je u určitého druhu podobný jako u člověka, je žádoucí zařadit tento druh. Je také žádoucí, aby jeden z druhů byl stejný jako ve studiích toxicity po opakovaném podání. Při stanovování plánu studie se vezme v úvahu stav vědeckého poznání v době předložení žádosti.
f)
Místní snášenlivost
Účelem studií místní snášenlivosti je zjistit, zda jsou přípravky (jak léčivé, tak pomocné látkylátky) snášeny na místech těla, která mohou přijít do styku s přípravkem v důsledku jeho podání při klinickém použití. Strategie zkoušení musí být taková, aby jakékoliv mechanické účinky podání nebo čistě fyzikálně-chemické působení přípravku mohly být odlišeny od toxických a farmakodynamických účinků.
Zkoušení místní snášenlivosti se provádí s přípravkem vyvinutým pro humánní použití, přičemž u kontrolní skupiny nebo skupin se použije vehikulum anebo pomocné látkylátky. Je-li to potřebné, zahrnou se pozitivní kontroly za použití referenčních látekreferenčních látek.
Plán zkoušek místní snášenlivosti (výběr druhu, trvání, četnost a cesta podání, dávky) závisí na problému, který má být prostudován, a na navržených podmínkách podání v klinickém použití. Pokud je to potřebné, vyhodnotí se reverzibilita místních poškození.
Studie na zvířatech mohou být nahrazeny validovanými in vitro zkouškami za předpokladu, že výsledky zkoušek jsou srovnatelné kvality a využitelnosti pro účel hodnocení bezpečnosti.
U chemických láteklátek používaných na kůži nebo sliznice (např. dermálně, rektálně, vaginálně) se vyhodnotí sensibilizační potenciál alespoň u jednoho ze současně dostupných testovacích systémů (test na morčatech nebo test na místních lymfatických uzlinách).
5.
MODUL 5: ZPRÁVY O KLINICKÝCH STUDIÍCH
5.1
Formát a úprava
Modul 5 má tuto obecnou strukturu:
5.1.1
obsah zpráv o klinických studiích
5.1.2
tabulkový výčet klinických studií
5.1.3
zprávy o klinických studiích
a)
zprávy o biofarmaceutických studiích
1.
zprávy o studiích biologické dostupnosti
2.
zprávy o studiích srovnávací biologické dostupnosti a bioekvivalence
3.
zprávy o studiích korelace in vitro - in vivo
4.
zprávy o bioanalytických a analytických metodách
b)
zprávy o studiích týkajících se farmakokinetiky využívajících lidských biomateriálů
1.
zprávy o studiích vazby na plazmatické bílkoviny
2.
zprávy o studiích jaterního metabolismu a studiích interakcí
3.
zprávy o studiích využívajících jiných lidských biomateriálů
c)
zprávy o farmakokinetických studiích u lidí
1.
zprávy o studiích farmakokinetiky a studiích počáteční snášenlivosti u zdravých subjektů
2.
zprávy o studiích farmakokinetiky a studiích počáteční snášenlivosti u pacientů
3.
zprávy o studiích vlivu vnitřních faktorů na farmakokinetiku
4.
zprávy o studiích vlivu vnějších faktorů na farmakokinetiku
5.
zprávy o studiích farmakokinetiky v populaci
d)
zprávy o farmakodynamických studiích u lidí
1.
zprávy o studiích farmakodymaniky a farmakokinetiky/ farmakodymaniky u zdravých subjektů
2.
zprávy o studiích farmakodymaniky a farmakokinetiky/ farmakodymaniky u pacientů
f)
zprávy o studiích účinnosti a bezpečnosti
1.
zprávy o kontrolovaných klinických studiích týkajících se deklarované indikace
2.
zprávy o nekontrolovaných klinických studiích
3.
zprávy o analýzách údajů z více než jedné studie, včetně jakýchkoliv formálně integrovaných analýz, meta-analýz a překlenovacích analýz
4.
jiné zprávy o studiích
h)
zprávy o poregistrační zkušenosti
5.1.4
odkazy na literaturu
5.2
Obsah: základní zásady a požadavky
Zvláštní pozornost musí být věnována těmto vybraným prvkům:
a)
Klinické údaje, které se předkládají podle § 26 zákona o léčivech, musí umožnit vytvoření dostatečně odůvodněného a vědecky platného stanoviska o tom, zda přípravek splňuje kritéria pro udělení registrace. Základním požadavkem je předložení výsledků všech klinických hodnocení, jak příznivých, tak nepříznivých.
b)
Klinickým hodnocením musí vždy předcházet dostatečné farmakologické a toxikologické zkoušky provedené na zvířatech v souladu s požadavky modulu 4 této přílohy. Klinická hodnocení se provádí v souladu s ustanoveními zákona a jeho prováděcích předpisů, která zajistí, že zkoušející se seznámí se závěry vyplývajícími z farmakologických a toxikologických studií, žadatel poskytne zkoušejícímu alespoň soubor informací pro zkoušejícího, který obsahuje všechny důležité informace známé před zahájením klinického hodnocení, včetně chemických, farmaceutických a biologických údajů, toxikologických, farmakokinetických a farmakodynamických údajů u zvířat a výsledků dřívějších klinických hodnocení s dostatečnými údaji pro odůvodnění povahy, rozsahu a trvání navrženého hodnocení, přičemž úplné farmakologické a toxikologické zprávy poskytne na vyžádání. Pro materiály lidského nebo zvířecího původu se využijí všechny dostupné prostředky k zajištění bezpečnosti s ohledem na přenos infekčních agens před zahájením hodnocení.
c)
Držitel rozhodnutí o registraci musí zajistit, aby základní dokumenty ke klinickému hodnocení (včetně formulářů záznamů subjektů hodnocení) kromě lékařské dokumentace subjektů hodnocení byly uchovávány vlastníky údajů
–
po dobu nejméně 15 let po dokončení nebo přerušení hodnocení,
–
nebo po dobu nejméně 2 let po udělení poslední registrace ve Společenství, pokud nejsou předloženy nebo není záměrem předložit žádné další žádosti o registraci ve Společenství,
–
nebo po dobu nejméně 2 let po formálním přerušení klinického vývoje hodnoceného přípravku.
Lékařská dokumentace subjektů hodnocení se uchovává v souladu s právními předpisy, a to po nejdelší dobu požadovanou vnitřními předpisy zdravotnického zařízení. Dokumentace však může být uchovávána i po delší dobu, jestliže to stanoví dohoda se zadavatelem či je to vyžadováno příslušnými orgány členského státu Společenství. Zadavatel je odpovědný za informování zdravotnického zařízení o tom, že dokumentace klinického hodnocení již nemusí být dále uchovávána.
Zadavatel nebo jiný vlastník údajů uchovává veškerou další dokumentaci týkající se hodnocení do té doby, dokud je přípravek registrován. Tato dokumentace zahrnuje: protokol včetně zdůvodnění, cílů, statistického plánu a metodologie hodnocení s podmínkami, za kterých je hodnocení prováděno a řízeno, a podrobností o hodnoceném přípravku, referenčním přípravku anebo použitém placebu; standardní operační postupy; veškerá písemná stanoviska k protokolu a postupům; soubor informací pro zkoušejícího; formuláře záznamů každého subjektu hodnocení; závěrečnou zprávu; osvědčení o auditu, pokud jsou k dispozici. Závěrečnou zprávu uchovává zadavatel nebo následný vlastník po dobu 5 let po skončení platnosti registrace přípravku.
Navíc pro hodnocení prováděná ve Společenství, držitel rozhodnutí o registraci musí učinit doplňující opatření pro archivaci dokumentace v souladu s ustanoveními zákona o léčivech, jeho prováděcích předpisů a pokyny Ústavu, Komise a agentury. Jakákoliv změna vlastnictví údajů musí být doložena. Všechny údaje a dokumenty musí být zpřístupněny na žádost Ústavu.
d)
Údaje o každém klinickém hodnocení, uvedené v následujících dokumentech, musí být natolik podrobné, aby umožnily vytvoření objektivního úsudku. Jde o tyto dokumenty:
–
protokol včetně odůvodnění, cílů a statistického plánu a metodologie hodnocení s podmínkami, za kterých je prováděno a řízeno, a podrobností o použitém hodnoceném přípravku,
–
osvědčení o auditu, pokud jsou k dispozici,
–
seznam zkoušejících, přičemž u každého z nich musí být uvedeno jeho jméno, adresa, pracovní zařazení, kvalifikace a zastávané povinnosti při provádění klinického hodnocení, místo, kde bylo hodnocení provedeno, a souhrn informací o každém jednotlivém pacientovi, včetně formulářů záznamů každého subjektu hodnocení,
–
závěrečná zpráva podepsaná zkoušejícím a u multicentrických hodnocení všemi zkoušejícími nebo hlavním zkoušejícím.
e)
Výše uvedené údaje o klinických hodnoceních se předloží Ústavu. Po dohodě s Ústavem však žadatel může část těchto informací vynechat. Úplná dokumentace se předloží neprodleně na vyžádání.
Zkoušející vyjádří ve svých závěrech k experimentálním výsledkům stanovisko k bezpečnosti přípravku za běžných podmínek použití, jeho snášenlivosti, účinnosti a jakékoliv účelné informace týkající se indikací, kontraindikací, dávkování a průměrného trvání léčby, stejně jako jakýchkoliv zvláštních opatření, která mají být přijata při léčbě, a klinických příznacích předávkování. Při sdělování výsledků multicentrické studie vyjádří hlavní zkoušející jménem všech zúčastněných pracovišť ve svých závěrech stanovisko k bezpečnosti a účinnosti hodnoceného přípravku.
f)
Klinická pozorování se shrnou pro každé hodnocení a uvede se
1.
počet a pohlaví léčených subjektů,
2.
výběr a věkové složení skupin hodnocených pacientů a srovnávací testy,
3.
počet pacientů vyřazených předčasně z hodnocení a důvody pro takové vyřazení,
4.
pokud byla kontrolovaná hodnocení provedena za výše uvedených podmínek, údaje o tom, zda kontrolní skupina
(3)
nebyla vůbec léčena,
(4)
dostávala placebo,
(5)
dostávala jiný přípravek se známým účinkem,
(6)
byla léčena jiným způsobem než pomocí přípravků,
5.
četnost pozorovaných nežádoucích účinků,
6.
podrobnosti o pacientech, kteří mohou být vystaveni zvýšenému riziku, např. starší lidé, děti, ženy během těhotenství nebo menstruace nebo pacienti, jejichž fyziologický nebo patologický stav vyžaduje zvláštní pozornost,
7.
parametry nebo kritéria hodnocení účinnosti a výsledky vztažené k těmto parametrům,
8.
statistické hodnocení výsledků, pokud je vyžadováno plánem hodnocení, včetně variability.
g)
Zkoušející dále vždy uvede svá pozorování o
1.
jakýchkoli příznacích návyku, závislosti nebo obtížného odvykání pacientů od přípravku,
2.
jakýchkoli pozorovaných interakcích s jinými současně podávanými přípravky,
3.
kritériích, na jejichž základě se vyloučí určití pacienti z hodnocení,
4.
všech úmrtích, která nastala během hodnocení nebo v období následného sledování.
h)
Údaje o nové kombinaci léčivých láteklátek musí být totožné s těmi, které jsou požadovány pro nové přípravky, a musí prokázat bezpečnost a účinnost kombinace.
i)
Úplné nebo částečné vynechání údajů musí být vysvětleno. Pokud se v průběhu hodnocení vyskytnou neočekávané výsledky, musí být provedeny a vyhodnoceny další předklinické toxikologické a farmakologické zkoušky.
j)
Jestliže je přípravek určen pro dlouhodobé podávání, předloží se údaje o jakékoliv změně farmakologického účinku po opakovaném podání a také se stanoví dlouhodobé dávkování.
5.2.1
Zprávy o biofarmaceutických studiích
Předloží se zprávy o studiích biologické dostupnosti, zprávy o studiích srovnávací biologické dostupnosti a bioekvivalence, zprávy o studiích korelace in vivo - in vitro a bioanalytické a analytické metody.
Navíc se provede hodnocení biologické dostupnosti, pokud je nezbytné prokázat bioekvivalenci pro přípravky uvedené v § 27 zákona o léčivech.
5.2.2
Zprávy o studiích farmakokinetiky využívajících lidských biomateriálů
Pro účely této přílohy se lidskými biomateriály rozumí všechny bílkoviny, buňky, tkáně a příbuzné materiály pocházející z lidských zdrojů, které se použijí in vitro nebo ex vivo k hodnocení farmakokinetických vlastností léčivé látkylátky. Předloží se zprávy o studiích vazby na plazmatické bílkoviny, studiích jaterního metabolismu a interakcí léčivé látkylátky a studiích využívajících jiných lidských biomateriálů.
5.2.3
Zprávy o farmakokinetických studiích u lidí
a)
Musí být popsány následující farmakokinetické charakteristiky:
1.
absorpce (rychlost a rozsah),
2.
distribuce,
3.
metabolismus,
4.
vylučování.
Musí být popsány klinicky významné charakteristiky, včetně důsledků údajů o kinetice pro schémata dávkování zejména u rizikových pacientů, a rozdíly mezi člověkem a zvířecími druhy použitými v předklinických studiích.
Kromě standardních farmakokinetických studií s mnohonásobnými vzorky se mohou otázkami vlivu vnitřních a vnějších faktorů na variabilitu vztahu mezi dávkou a farmakokinetickou odezvou zabývat také analýzy farmakokinetiky v populaci založené na malém počtu vzorků získaných z klinických studií. Předloží se zprávy o studiích farmakokinetiky a počáteční snášenlivosti u zdravých subjektů a u pacientů, zprávy o studiích farmakokinetiky k hodnocení vlivu vnitřních a vnějších faktorů a zprávy o studiích farmakokinetiky v populaci.
b)
Jestliže má být přípravek zpravidla podáván současně s dalšími přípravky, uvedou se údaje o zkouškách s kombinovaným podáním provedených za účelem prokázání možné změny farmakologického účinku. Musí být prostudovány farmakokinetické interakce mezi léčivou látkoulátkou a jinými přípravky nebo látkamilátkami.
5.2.4
Zprávy o farmakodynamických studiích u lidí
a)
Prokáže se farmakodynamický účinek vztažený k účinnosti, včetně
1.
vztahu dávky a odpovědi a jeho časového průběhu,
2.
zdůvodnění dávkování a podmínek podávání,
3.
způsobu účinku, pokud je to možné.
Popíše se farmakodynamické působení, které se nevztahuje k účinnosti. Prokázání farmakodynamických účinků u lidí není samo o sobě dostačující ke zdůvodnění závěrů vztahujících se k jakémukoli potenciálnímu léčebnému účinku.
b)
Jestliže má být přípravek zpravidla podáván současně s dalšími přípravky, uvedou se údaje o zkouškách s kombinovaným podáním provedených za účelem prokázání možné změny farmakologického účinku. Musí být prostudovány farmakodynamické interakce mezi léčivou látkoulátkou a jinými přípravky nebo léčivými látkamilátkami.
5.2.5
Zprávy o studiích účinnosti a bezpečnosti
5.2.5.1
Zprávy o kontrolovaných klinických studiích týkajících se deklarované indikace
Obecně se klinická hodnocení provádí jako „kontrolovaná klinická hodnocení“ a pokud možno randomizovaně a případně proti placebu a proti zavedenému přípravku s prokázanou léčebnou hodnotou; jakékoliv jiné uspořádání musí být zdůvodněno. Kontrolní léčba se při hodnocení bude lišit případ od případu a bude též záviset na etických úvahách a terapeutické oblasti; v některých případech může být vhodnější porovnávat účinnost nového přípravku s účinností zavedeného přípravku s prokázanou léčebnou hodnotou spíše než s účinkem placeba.
-
Pokud je to možné, a zejména při hodnoceních, při kterých nemůže být účinek přípravku objektivně měřen, musí být podniknuty kroky k vyloučení zkreslení, včetně využití postupů randomizace a zaslepení.
-
Protokol hodnocení musí obsahovat důkladný popis použitých statistických metod, počet pacientů a důvody pro jejich zařazení (včetně výpočtů vypovídací síly hodnocení), hladinu významnosti, která má být použita, a popis statistické jednotky. Musí být doložena opatření přijatá k vyloučení zkreslení, zejména způsoby randomizace. Zahrnutí velkého počtu subjektů do hodnocení nesmí být považováno za dostatečnou náhradu řádně kontrolovaného hodnocení.
Údaje o bezpečnosti se přezkoumají s přihlédnutím k pokynům zveřejněným Komisí, se zvláštním zřetelem k příhodám, které vyústí do změn dávky nebo potřeby současného podávání dalších přípravků, k závažným nežádoucím příhodámzávažným nežádoucím příhodám, k příhodám vedoucím k vyloučení subjektu a smrti. Musí být identifikováni všichni pacienti nebo skupiny pacientů, kterým hrozí vyšší riziko, a zvláštní pozornost musí být věnována potenciálně zranitelným pacientům, např. dětem, těhotným ženám, slabým starším lidem, lidem s významnými anomáliemi metabolismu nebo vylučování, kteří mohou být přítomni v malých počtech. Popíše se dopad hodnocení bezpečnosti na možná použití přípravku.
5.2.5.2
Zprávy o nekontrolovaných klinických studiích, zprávy o analýzách údajů z více než jedné studie a další zprávy o klinických studiích
Předloží se uvedené zprávy.
5.2.6
Zprávy o poregistrační zkušenosti
Pokud je již přípravek registrován ve třetích zemích, uvedou se informace týkající se nežádoucích účinků daného přípravku v těchto zemích a přípravků obsahujících stejnou léčivou látkulátku nebo léčivé látkylátky, pokud možno ve vztahu k výši spotřeby.
5.2.7
Formuláře záznamů a výčty údajů o jednotlivých pacientech
Pokud se podle příslušných pokynů agentury předkládají formuláře záznamů a výčty údajů o jednotlivých pacientech, předloží se ve stejném pořadí jako zprávy o klinických studiích a označené identifikátorem studie.
ČÁST II
SPECIFICKÉ REGISTRAČNÍ DOKUMENTACE A POŽADAVKY
Některé přípravky vykazují natolik specifické vlastnosti, že je třeba veškeré požadavky na dokumentaci k žádosti o registraci stanovené v části I této přílohy přizpůsobit. V těchto zvláštních situacích musí žadatelé dodržovat odpovídající přizpůsobenou formu dokumentace.
1.
DOBŘE ZAVEDENÉ LÉČEBNÉ POUŽITÍ
Pro přípravky, jejichž léčivá látkalátka nebo léčivé látkylátky mají dobře zavedené léčebné použití s uznanou účinností a přijatelnou úrovní bezpečnosti podle § 27 odst. 7 zákona o léčivech se použijí tato zvláštní pravidla. Žadatel předloží moduly 1, 2 a 3 popsané v části I této přílohy. V modulech 4 a 5 se doloží předklinické a klinické vlastnosti podrobnou vědeckou bibliografií. Dobře zavedené léčebné použití se doloží následujícími specifickými pravidly:
a)
faktory, které se musí vzít v úvahu při prokázání „dobře zavedeného léčebného použití“ složek přípravků, jsou:
–
doba, po kterou je látkalátka používána,
–
kvantitativní aspekty používání látkylátky,
–
stupeň vědeckého zájmu o používání látkylátky (s ohlasem ve zveřejněné vědecké literatuře) a
–
soulad vědeckých hodnocení.
Pro prokázání dobře zavedeného léčebného použití různých láteklátek a způsobů použití mohou být nezbytná různá časová období. V každém případě však doba požadovaná pro prokázání dobře zavedeného léčebného použití složky přípravku a způsobu jejího použití nesmí být kratší než 10 let od prvního systematického a dokumentovaného použití dané látkylátky jako přípravku ve Společenství. Pravidla pro dobře zavedené léčebné použití lze využít pouze pro takové léčebné použití látkylátky, které splňuje zásady uvedené v tomto písmenu;
b)
dokumentace předložená žadatelem by měla pokrýt všechny aspekty hodnocení bezpečnosti a/nebo účinnosti a musí obsahovat přehled příslušné literatury, včetně podrobného popisu postupu použitého při vyhledávání údajů a v případě, že v přehledu nejsou uvedeny všechny nalezené zdroje informací, pak i postupu zvoleného k jejich výběru a odůvodnění jejich zařazení. Přitom se přihlédne ke studiím před uvedením na trh a studiím po uvedení na trh a ke zveřejněné vědecké literatuře týkající se zkušeností ve formě epidemiologických studií a zejména srovnávacích epidemiologických studií. Předkládá se veškerá dokumentace, jak příznivá, tak nepříznivá. S ohledem na ustanovení o dobře zavedeném léčebném použití je zejména nutné vysvětlit, že jako platný důkaz bezpečnosti a účinnosti přípravku mohou kromě bibliografických údajů ze zkoušek a hodnocení sloužit i další bibliografické údaje (studie po uvedení na trh, epidemiologické studie atd.), pokud je v žádosti uspokojivě vysvětleno a odůvodněno jejich použití. Dále by měl být doložen vztah přípravku k přípravkům zmiňovaným v literárních přehledech;
c)
zvláštní pozornost musí být věnována jakýmkoliv chybějícím údajům a v předklinickém a klinickém přehledu musí být odůvodněno, proč může být uznáno doložení přijatelné úrovně bezpečnosti a/nebo účinnosti, přestože některé studie chybí;
d)
v předklinickém a klinickém přehledu musí být vysvětlena relevance všech předložených údajů týkajících se přípravku odlišného od přípravku, který má být uveden na trh. Musí být rozhodnuto, zda může být posuzovaný přípravek považován za podobný přípravku, kterému bude udělena registrace i přes existující rozdíly;
e)
zkušenosti po uvedení na trh s jinými přípravky, které obsahují stejné složky, jsou zvláště důležité a žadatelé by na ně měli klást zvláštní důraz.
2.
GENERICKÉ PŘÍPRAVKY
Žádosti založené na § 27 odst. 1 zákona o léčivech musí obsahovat údaje popsané v modulech 1, 2 a 3 části I této přílohy společně s údaji prokazujícími biologickou dostupnost a bioekvivalenci s původním přípravkem za předpokladu, že původní přípravek není biologickým léčivým přípravkembiologickým léčivým přípravkem (bod 4).
U těchto přípravků jsou předklinické a klinické přehledy a souhrny zejména zaměřeny na tyto prvky:
2.1
opodstatnění nepředložení předklinických zkoušek a klinických hodnocení,
2.2
souhrn nečistot přítomných v šaržíchšaržích léčivé látkylátky či léčivých láteklátek, stejně jako konečného přípravku (a případně příslušných rozkladných produktů vznikajících během skladování), jak je navrženo pro přípravek určený na trh, společně s hodnocením těchto nečistot,
2.3
hodnocení studií bioekvivalence nebo odůvodnění, proč nebyly studie provedeny s ohledem na související pokyny agentury k hodnocení biologické dostupnosti a bioekvivalence,
2.4
aktualizovaný seznam zveřejněné literatury týkající se látkylátky a předložené žádosti. Pro tento účel je přijatelný odkaz na články publikované v časopisech s odborným posouzením,
2.5
každé tvrzení v souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku, které není známé nebo odvoditelné z vlastností původního přípravku a/nebo jeho terapeutické skupiny, by mělo být probráno v předklinických a klinických přehledech a souhrnech a doloženo zveřejněnou literaturou a/nebo doplňujícími studiemi,
2.6
případně by měl žadatel k prokázání podobnosti předložit doplňující údaje dokládající ekvivalenci vlastností různých solí, esterů, izomerů nebo derivátů registrované léčivé látkylátky ve vztahu k bezpečnosti a účinnosti.
3.
DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE POŽADOVANÉ VE SPECIFICKÝCH SITUACÍCH
Pokud léčivá látkalátka v generickém přípravku obsahuje stejnou terapeuticky účinnou složku jako původní registrovaný přípravek ve spojení s odlišnou solí/komplexem esterů/derivátem/izomerem, musí být doloženo, že u složky nedochází k takové změně farmakokinetiky, farmakodynamiky a/nebo toxicity, která by mohla změnit profil bezpečnost/účinnost. Pokud ke změně profilu bezpečnost/účinnost dochází, považuje se toto spojení za novou léčivou látkunovou léčivou látku.
Pokud je nově registrovaný přípravek určen pro odlišné léčebné použití než původní registrovaný přípravek nebo je předložen v odlišné lékové formě nebo má být podáván odlišnou cestou, v odlišných dávkách či s odlišným dávkováním, musí být předloženy výsledky odpovídajících toxikologických a farmakologických zkoušek anebo klinických hodnocení.
4.
PODOBNÉ BIOLOGICKÉ LÉČIVÉ PŘÍPRAVKYBIOLOGICKÉ LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY
Pokud údaje požadované podle ustanovení § 27 odst. 5 zákona o léčivech neumožňují důkaz podobné povahy dvou biologických léčivých přípravkůbiologických léčivých přípravků, musí být předloženy doplňující údaje, zejména toxikologický a klinický profil.
Pokud žadatel předloží po uplynutí období ochrany údajů k registraci biologický léčivý přípravekbiologický léčivý přípravek, jak je definovaný v části I bodě 3.2 této přílohy, s odkazem na původní přípravek registrovaný ve Společenství, použije se tento postup:
3 údaje, které mají být předloženy nesmí být omezeny na moduly 1, 2 a 3 (farmaceutické, chemické a biologické údaje), doplněné údaji o bioekvivalenci a biologické dostupnosti.
Druh a množství doplňujících údajů, které je třeba předložit, musí být v souladu s příslušnými kritérii stanovenými jiným právním předpisem4) a souvisejícími pokyny Komise, agentury a upřesňujícími pokyny Ústavu.
Obecné postupy, které se mají použít, jsou předmětem pokynu zveřejněného agenturou, který zohledňuje vlastnosti daných biologických léčivých přípravkůbiologických léčivých přípravků. V případě, že původní registrovaný přípravek má více než jednu indikaci, musí být účinnost a bezpečnost přípravku, deklarovaného jako podobný, odůvodněna nebo případně prokázána odděleně pro každou deklarovanou indikaci.
5.
PŘÍPRAVKY S FIXNÍ KOMBINACÍ
Žádosti založené na § 27 odst. 8 zákona o léčivech se týkají nových přípravků, které sestávají alespoň ze dvou léčivých láteklátek, jež nebyly dříve ve Společenství jako přípravek s fixní kombinací.
Při takových žádostech se předloží úplná dokumentace (moduly 1 až 5) pro přípravek s fixní kombinací. Důraz se klade především doložení klinické výhodnosti přípravku s fixní kombinací nad monoterapií jednotlivými komponentami. V případě potřeby se předloží informace o místech výroby a hodnocení bezpečnosti vzhledem k cizím agens.
6.
DOKUMENTACE PŘEDKLÁDANÁ S ŽÁDOSTMI ZA VÝJIMEČNÝCH OKOLNOSTÍ
Pokud v souladu s ustanovením § 32 odst. 3 zákona o léčivech žadatel prokáže, že není schopen poskytnout úplné údaje o účinnosti a bezpečnosti za běžných podmínek použití, protože
-
indikace, pro něž je daný přípravek určen, se vyskytují tak zřídka, že nelze od žadatele oprávněně očekávat, že poskytne úplný důkaz, nebo
-
za současného stavu vědeckého poznání nemohou být úplné informace poskytnuty, nebo
-
shromažďování takových informací by bylo v rozporu s obecně přijatými zásadami lékařské etiky,
může být registrace udělena s určitými specifickými podmínkami.
Tyto podmínky mohou zahrnovat následující:
-
žadatel ukončí ve lhůtě určené Ústavem vymezený program studií, jehož výsledky vytvoří základ pro přehodnocení profilu prospěšnost/riziko,
-
daný přípravek smí být vydáván pouze na lékařský předpis a může být v určitých případech podáván jen za přísného lékařského dozoru, případně v nemocnici, a u radiofarmak k tomu oprávněnou osobou,
-
příbalová informacepříbalová informace a jakékoliv lékařské informace upozorní praktického lékaře na skutečnost, že údaje dostupné pro daný přípravek jsou zatím v určitých vymezených ohledech nedostatečné.
7.
KOMBINOVANÉ ŽÁDOSTI O REGISTRACI
Kombinovanými žádostmi o registraci se rozumí žádosti o registraci předkládané s dokumentací, jejíž modul 4 anebo 5 sestává z kombinace zpráv o předklinických anebo klinických studiích provedených žadatelem a z bibliografických odkazů. Všechny ostatní moduly jsou v souladu se strukturou popsanou v části I této přílohy. Vhodnost formátu dokumentace posoudí v jednotlivých případech Ústav.
ČÁST III
ZVLÁŠTNÍ PŘÍPRAVKY
V této části jsou stanoveny specifické požadavky ve vztahu k povaze určitých přípravků.
1.
BIOLOGICKÉ LÉČIVÉ PŘÍPRAVKYBIOLOGICKÉ LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY
1.1
Přípravky pocházející z plazmy
U přípravků pocházejících z lidské krve nebo plazmy mohou být odchylně od ustanovení modulu 3 požadavky na dokumentaci k výchozím materiálům získaným z lidské krve nebo plazmy uvedené v „Informacích týkajících se výchozích materiálů a surovin“ nahrazeny základním dokumentem o plazmě (plasma master file), který může mít vystaven certifikát podle této části.
a)
Zásady
Pro účely této přílohy:
–
základním dokumentem o plazmě se rozumí samostatný dokument oddělený od registrační dokumentace, který poskytuje veškeré podrobné informace o vlastnostech veškeré lidské plazmy použité jako výchozí materiál anebo surovina pro výrobu subfrakcí nebo mezioperačních frakcí, složek pomocných láteklátek a léčivé látkylátky nebo léčivých láteklátek, které jsou součástí léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků;
–
každé zařízení pro frakcionaci/zpracování lidské plazmy připraví a udržuje aktualizovaný soubor příslušných podrobných informací uvedených v základním dokumentu o plazmě;
–
základní dokument o plazmě předloží žadatel o registraci nebo držitel rozhodnutí o registraci agentuře nebo Ústavu. Není-li žadatel o registraci nebo držitel rozhodnutí o registraci totožný s držitelem základního dokumentu o plazmě, zajistí, aby mu byl základní dokument o plazmě zpřístupněn za účelem předložení Ústavu. V případech podle druhé odrážky písmene c), nejde-li o specifický případ podle poslední odrážky téhož písmene, Ústav vyčká s rozhodnutím o žádosti, až agentura vydá certifikát;
–
každá registrační dokumentace obsahující složku pocházející z lidské plazmy se musí odkázat na základní dokument o plazmě odpovídající plazmě použité jako výchozí materiál nebo surovina.
b)
Obsah
Základní dokument o plazmě musí obsahovat informace o plazmě použité jako výchozí materiál nebo surovina, zejména:
1.
Původ plazmy
–
Informace o střediskách nebo zařízeních, v nichž se provádí odběr krve/plazmy, včetně inspekcí a schválení a epidemiologických údajů o infekcích přenosných krví.
–
Informace o střediskách nebo zařízeních, v nichž se provádí zkoušení odběrů a směsí plazmy, včetně informací o inspekcích a schválení.
–
Kritéria pro výběr a vyloučení dárců krve/plazmy.
–
Zavedený systém, který umožňuje sledovat cestu každého odběru od zařízení pro odběr krve/plazmy až ke konečným přípravkům a naopak.
2.
Jakost a bezpečnost plazmy
–
Soulad s monografiemi Evropského lékopisu.
–
Zkoušení odběrů krve/plazmy a směsí na přítomnost infekčních agens, včetně informací o zkušebních metodách a v případě směsí plazmy údaje o validaci použitých zkoušek.
–
Technické charakteristiky vaků pro odběr krve a plazmy, včetně informací o použitých antikoagulačních roztocích.
–
Podmínky skladování a přepravy plazmy.
–
Postupy pro karanténní sklad a/nebo dobu karantény.
–
Charakterizace směsí plazmy.
3.
Systém zavedený mezi výrobcem přípravku pocházejícího z plazmy anebo jednotkou, která zpracovává nebo frakcionuje plazmu, na jedné straně a středisky nebo zařízeními, které odebírají a zkoušejí krev/plazmu, na druhé straně, definující podmínky jejich spolupráce a schválené specifikace.
Dále musí základní dokument o plazmě obsahovat seznam přípravků, pro které platí, ať jsou registrované nebo jsou v registračním řízení, včetně hodnocených přípravků.
c)
Hodnocení a certifikace
–
U dosud neregistrovaných přípravků předloží žadatel o registraci Ústavu úplnou dokumentaci s přiloženým odděleným základním dokumentem o plazmě, pokud již tento dokument neexistuje.
–
Základní dokument o plazmě je předmětem vědeckého a technického hodnocení, které provede agentura. Výsledkem pozitivního hodnocení je certifikát shody základního dokumentu o plazmě s právními předpisy Společenství, ke kterému je přiložena zpráva o hodnocení. Vydaný certifikát je použitelný v celém Společenství.
–
Základní dokument o plazmě musí být vždy po roce aktualizován a nově certifikován.
–
Změny následně provedené v základním dokumentu o plazmě musí být hodnoceny podle podmínek a postupem stanoveným příslušným předpisem Společenství12) o posuzování změn registrace.
–
Při hodnocení přípravku Ústav přihlédne k certifikátu, obnovenému certifikátu nebo změně základního dokumentu o plazmě pro daný přípravek nebo dané přípravky.
–
Odchylně od ustanovení druhé odrážky tohoto písmene v případech, kdy základní dokument o plazmě se týká pouze přípravků pocházejících z krve nebo plazmy, jejichž registrace je omezena na Českou republiku, vědecké a technické hodnocení daného základního dokumentu o plazmě provede Ústav.
1.2
Vakcíny
U humánních vakcín, je-li využit systém základního dokumentu o antigenu vakcíny (vaccine antigen master file), se odchylně od ustanovení pro léčivou látkulátku nebo léčivé látkylátky v modulu 3 použijí následující požadavky.
Dokumentace k žádosti o registraci vakcíny, kromě vakcíny proti lidské chřipce, musí obsahovat základní dokument o antigenu vakcíny pro každý antigen vakcíny, který je léčivou látkoulátkou této vakcíny.
a)
Zásady
Pro účely této přílohy:
–
základním dokumentem o antigenu vakcíny se rozumí samostatná část dokumentace k žádosti o registraci vakcíny, která obsahuje veškeré důležité biologické, farmaceutické a chemické údaje ke každé z léčivých láteklátek, jež jsou součástí této vakcíny. Samostatná část může být společná pro jednu nebo více monovalentních anebo kombinovaných vakcín předložených tímtéž žadatelem nebo držitelem rozhodnutí o registraci;
–
vakcína může obsahovat jeden nebo více odlišných antigenů vakcíny. Každý antigen obsažený ve vakcíně se považuje za léčivou látkulátku;
–
kombinovaná vakcína obsahuje alespoň dva odlišné antigeny vakcíny, které mají vyvolat ochranu vůči jedné nebo více infekčním nemocem;
– monovalentní vakcína je vakcína, která obsahuje jeden antigen vakcíny, jenž má vyvolat ochranu vůči jedné infekční nemoci.
b)
Obsah
Základní dokument o antigenu vakcíny musí obsahovat následující informace vyňaté z příslušné části (Léčivá látkalátka) modulu 3 pro údaje o jakosti, jak je popsáno v části I této přílohy:
Léčivá látkalátka
1.
Obecné informace, včetně souladu s příslušnou monografií nebo monografiemi Evropského lékopisu.
2.
Informace o výrobě léčivé látkylátky: zde musí být zahrnut výrobní proces, informace o výchozích materiálech a surovinách, specifická opatření pro hodnocení bezpečnosti vůči TSE a cizím agens, stejně jako výrobní zařízení a vybavení.
3.
Charakterizace léčivé látkylátky.
4.
Kontrola jakosti léčivé látkylátky.
5.
Referenční standardy a materiály.
6.
Vnitřní obalVnitřní obal léčivé látkylátky a systém jeho uzavření.
7.
Stabilita léčivé látkylátky.
c)
Hodnocení a certifikace
–
U nových vakcín, které obsahují nový antigen vakcíny, předloží žadatel Ústavu úplnou dokumentaci k žádosti o registraci, včetně všech základních dokumentů o antigenu vakcíny odpovídajících každému jednotlivému antigenu vakcíny, který je součástí nové vakcíny, pokud již základní dokument pro jednotlivý antigen vakcíny neexistuje. Vědecké a technické hodnocení každého základního dokumentu o antigenu vakcíny provede agentura. Výsledkem pozitivního hodnocení je certifikát shody s právními předpisy Společenství pro každý základní dokument o antigenu vakcíny, ke kterému je přiložena zpráva o hodnocení. Certifikát je použitelný v celém Společenství.
–
Ustanovení první odrážky se použijí i pro každou vakcínu, která sestává z nové kombinace antigenů vakcíny, bez ohledu na to, zda je nebo není jeden nebo více těchto antigenů vakcíny součástí vakcín již registrovaných ve Společenství.
–
Změny obsahu základního dokumentu o antigenu vakcíny registrované ve Společenství podléhají vědeckému a technickému hodnocení prováděnému agenturou podle postupu stanoveného příslušným předpisem Společenství2). V případě pozitivního hodnocení vydá agentura certifikát shody základního dokumentu o antigenu vakcíny s právními předpisy Společenství. Certifikát je použitelný v celém Společenství.
–
Odchylně od ustanovení první až třetí odrážky tohoto bodu (hodnocení a certifikace) v případech, kdy základní dokument o antigenu vakcíny se týká pouze vakcíny, jejíž registrace nebyla či nebude udělena postupem Společenství, a za předpokladu, že registrovaná vakcína obsahuje antigeny vakcíny, které nebyly hodnoceny postupem Společenství, vědecké a technické hodnocení daného základního dokumentu o antigenu vakcíny a jeho následné změny provede Ústav.
–
Při hodnocení přípravku Ústav přihlédne k certifikátu, obnovenému certifikátu nebo změně základního dokumentu o antigenu vakcíny pro daný přípravek nebo dané přípravky.
2.
RADIOFARMAKA A PREKURZORY
2.1
Radiofarmaka
Pro účely této kapitoly se s žádostmi podle § 25 odst. 3 zákona o léčivech předloží úplná dokumentace, která musí obsahovat následující specifické podrobnosti:
Modul 3
a)
V souvislosti s kitem pro radiofarmaka, který má být radioaktivně značen po dodání výrobcem, se považuje za léčivou látkulátku ta složka, která je určena jako nosič nebo k vazbě radionuklidu. Popis způsobu výroby kitu pro radiofarmaka zahrnuje též podrobnosti o výrobě kitu a podrobnosti o jeho doporučeném konečném zpracování na radioaktivní přípravek. Nezbytné specifikace radionuklidu se případně popíšou podle obecné nebo specifické monografie Evropského lékopisu. Dále se uvedou všechny sloučeniny podstatné pro radioaktivní značení. Popíše se také struktura radioaktivně značené sloučeniny.
U radionuklidů se vysvětlí příslušné jaderné reakce.
U generátoru se považují za léčivé látkylátky jak mateřský, tak dceřinný radionuklid. Uvede se obecný popis systému společně s podrobným popisem složek, které mohou ovlivnit složení nebo jakost přípravku s dceřinným radionuklidem, a dále kvalitativní a kvantitativní údaje o eluátu nebo sublimátu.
b)
Uvedou se podrobnosti o povaze radionuklidu, totožnost izotopu, pravděpodobné nečistoty, nosič, celková a měrná aktivita.
c)
Mezi výchozí materiály patří ozařované terče.
d)
Uvedou se úvahy o chemické/radiochemické čistotě a jejím vztahu k biodistribuci.
e)
Popíše se radionuklidová čistota, radiochemická čistota a měrná aktivita.
f)
U generátorů jsou požadovány podrobnosti o zkoušení mateřského a dceřinného radionuklidu. Pro eluáty generátoru musí být předloženy zkoušky pro mateřské radionuklidy a pro další složky generátorového systému.
g)
Požadavek, aby byl obsah léčivých láteklátek vyjadřován hmotností účinných částí, platí pouze pro kity pro radiofarmaka. Pro radionuklidy se vyjadřuje radioaktivita v jednotkách becquerel k danému datu a případně času s odkazem na časové pásmo. Uvede se typ záření.
h)
U kitů musí specifikace konečného přípravku obsahovat zkoušky ověření radioaktivního značení. Zahrnou se vhodné kontroly radiochemické a radionuklidové čistoty radioaktivně značené sloučeniny. Uvede se a stanoví se obsah jakéhokoliv materiálu podstatného pro radioaktivní značení.
i)
Uvede se informace o stabilitě u radionuklidových generátorů, kitů pro radionuklidy a radioaktivně značených přípravků. Doloží se stabilita radiofarmak ve vícedávkových lahvičkách během používání.
Modul 4
Vezme se v úvahu, že toxicita může být spojena s radiační dávkou. V diagnostice jde o následek použití radiofarmak; při léčbě jde o žádoucí vlastnost. Hodnocení bezpečnosti a účinnosti radiofarmak musí zohlednit požadavky na přípravky a aspekty radiační dosimetrie. Doloží se orgánová/tkáňová expozice radiaci. Odhady absorbované radiační dávky se vypočtou podle definovaného, mezinárodně uznávaného systému podle příslušné cesty podání.
Modul 5
Předloží se výsledky klinických hodnocení, pokud přichází v úvahu; jestliže výsledky nejsou předloženy, uvede se odůvodnění v klinických souhrnech.
2.2
Prekurzory radiofarmak pro účely radioaktivního značení
Ve specifickém případě prekurzoru radiofarmak určeného výhradně pro účely radioaktivního značení je primárním cílem předložit informace, které zohlední možné důsledky nízké účinnosti radioaktivního značení nebo in vivo rozkladu radioaktivně značeného produktu, tj. otázky týkající se účinku volného radionuklidu u pacienta. Dále se vždy předloží příslušné informace týkající se bezpečnosti při práci, tj. expozice/vystavení radiaci nemocničního personálu a životního prostředí. Zejména se předloží následující informace, jsou-li uplatnitelné:
Modul 3
Ustavení modulu 3 platí při registraci prekurzoru radiofarmak tak, jak je uvedeno výše [bod 2.1 písm. a) až i)], jsou-li uplatnitelná.
Modul 4
Pokud jde o toxicitu po jednorázovém podání a po opakovaném podání, předloží se výsledky studií provedených v souladu s požadavky správné laboratorní praxesprávné laboratorní praxe, pokud není odůvodněno jinak.
Studie mutagenity radionuklidu nejsou v tomto zvláštním případě považovány za užitečné.
Předloží se informace týkající se chemické toxicity a biodistribuce příslušného „studeného“ nuklidu.
Modul 5
Klinické informace získané ze studií s použitím prekurzoru samotného nejsou považovány ve specifickém případě prekurzoru radiofarmak určeného výhradně pro účely radioaktivního značení za relevantní.
Předloží se však informace prokazující klinickou prospěšnost prekurzoru radiofarmak po připojení na příslušnou molekulu nosiče.
3.
HOMEOPATICKÉ PŘÍPRAVKY
Tento oddíl stanoví specifická ustanovení pro použití modulů 3 a 4 pro homeopatické přípravky, jak jsou definovány v § 2 odst. 2 písm. g) zákona o léčivech.
Modul 3
Ustanovení modulu 3 se použijí pro dokumenty předložené při zjednodušeném postupu registrace homeopatických přípravků a při registraci specifických homeopatických přípravků s následujícími modifikacemi.
a)
Názvosloví
Latinský název homeopatické základní látkylátky popsaný v dokumentaci předložené s žádostí o registraci musí být v souladu s latinským názvem v Evropském lékopisu; neexistuje-li v něm tento název, v lékopisu členského státu. Případně se poskytne tradiční název nebo tradiční názvy používané v ostatních členských státech.
b)
Kontrola výchozích materiálů
Údaje a dokumentace k výchozím materiálům, tj. všem použitým materiálům včetně surovin a meziproduktů až do konečného ředění, zpracovaného do konečného přípravku, které jsou předkládány s žádostí, musí být doplněny dalšími údaji o homeopatické základní látcelátce.
Obecné požadavky na jakost se použijí pro veškeré výchozí materiály a suroviny, stejně jako mezistupně výrobního procesu až do konečného ředění, které je zpracováno do konečného přípravku. Je-li to možné, požaduje se začlenění stanovení obsahu, pokud jsou přítomné toxické látkylátky a pokud nelze jakost kontrolovat v konečném ředění kvůli jeho vysokému stupni. Každý krok výrobního procesu od výchozích materiálů po konečné ředění, které je zpracováno do konečného přípravku, musí být plně popsán.
V případě, že je zahrnuto ředění, musí být tyto kroky ředění provedeny podle homeopatických výrobních postupů stanovených v příslušné monografii Evropského lékopisu nebo, neexistuje-li, lékopisu členského státu.
c)
Kontrolní zkoušky konečného přípravku
Obecné požadavky na jakost se použijí pro homeopatické konečné přípravky, jakákoliv výjimka musí být žadatelem řádně odůvodněna.
Musí být stanovena totožnost a obsah všech toxikologicky významných složek. Lze-li odůvodnit, že identifikace anebo stanovení obsahu všech toxikologicky významných složek nejsou možné, např. kvůli jejich zředění v konečném přípravku, prokáže se jakost kompletní validací výrobního procesu a procesu ředění.
d)
Zkoušky stability
Musí být doložena stabilita konečného přípravku. Údaje o stabilitě homeopatických základních láteklátek jsou obecně přenosné pro ředění/triturace z nich získané. Pokud není možná identifikace nebo stanovení obsahu léčivé látkylátky pro vysoký stupeň ředění, mohou být vzaty v úvahu údaje o stabilitě lékové formy.
Modul 4
Ustanovení modulu 4 se použijí při zjednodušeném postupu registrace homeopatických přípravků s následujícím upřesněním. Jakákoliv chybějící informace musí být odůvodněna, např. musí být odůvodněno, proč může být uznáno doložení přijatelné úrovně bezpečnosti, přestože některé studie chybí.
4.
ROSTLINNÉ LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY
S žádostmi pro rostlinné léčivé přípravky se předloží úplná dokumentace, v níž musí být zahrnuty následující specifické podrobnosti:
Modul 3
Při registraci rostlinného léčivého přípravku se použijí ustanovení modulu 3, včetně souladu s monografií nebo monografiemi Evropského lékopisu. Vezme se v úvahu stav vědeckých znalostí v době, kdy je žádost předložena. Zváží se následující aspekty specifické pro rostlinné léčivé přípravky:
1.
Rostlinné látkyRostlinné látky a rostlinné přípravky
Pro účely této přílohy se pojmy „rostlinné látkyrostlinné látky a rostlinné přípravkyrostlinné přípravky“ považují za rovnocenné pojmům „rostlinné drogy a přípravky z rostlinných drog“, jak jsou definovány v Evropském lékopisu.
S ohledem na názvosloví rostlinné látkyrostlinné látky se uvede binomický vědecký název rostliny (rod, druh, odrůda a autorautor) a případně chemotyp, části rostlin, definice rostlinné látkyrostlinné látky, ostatní názvy (synonyma uvedená v jiných lékopisech) a laboratorní kód.
S ohledem na názvosloví rostlinného přípravkurostlinného přípravku se uvede binomický vědecký název rostliny (rod, druh, odrůda a autorautor) a případně chemotyp, části rostlin, definice rostlinného přípravkurostlinného přípravku, poměr rostlinné látkyrostlinné látky a rostlinného přípravkurostlinného přípravku, rozpouštědlo nebo rozpouštědla k extrakci, ostatní názvy (synonyma uvedená v jiných lékopisech) a laboratorní kód.
K dokumentaci oddílu o struktuře rostlinné látkyrostlinné látky nebo rostlinných látekrostlinných látek a případně rostlinného přípravkurostlinného přípravku nebo rostlinných přípravkůrostlinných přípravků se uvede fyzikální forma, popis složek se známou léčebnou účinností nebo markerů (molekulární vzorec, relativní molekulová hmotnost, strukturní vzorec, včetně relativní a absolutní stereochemie), stejně jako dalších složek.
K dokumentaci oddílu o výrobci rostlinné látkyrostlinné látky se uvede jméno, adresa a odpovědnost každého dodavatele, včetně smluvních, a každé navržené místo výroby nebo zařízení, začleněné do pěstování/sběru a zkoušení rostlinné látkyrostlinné látky, přichází-li v úvahu.
K dokumentaci oddílu o výrobě rostlinného přípravkurostlinného přípravku se uvede jméno, adresa a odpovědnost každého výrobce, včetně smluvních, a každé navržené místo výroby nebo zařízení, začleněné do výroby a zkoušení rostlinného přípravkurostlinného přípravku, přichází-li v úvahu.
S ohledem na popis výrobního procesu a jeho kontrol pro rostlinnou látkurostlinnou látku se předloží informace přiměřeně popisující pěstování a sběr rostliny, včetně geografického zdroje léčivé rostliny a kultivace, sklizně, sušení a skladovacích podmínek.
S ohledem na popis výrobního procesu a jeho kontrol pro rostlinný přípravekrostlinný přípravek se předloží informace přiměřeně popisující výrobní proces rostlinného přípravkurostlinného přípravku, včetně popisu zpracování, rozpouštědel a činidel, purifikačních stupňů a standardizace.
S ohledem na vývoj výrobního procesu se předloží stručný souhrn popisující vývoj rostlinné látkyrostlinné látky nebo rostlinných látekrostlinných látek a případně rostlinného přípravkurostlinného přípravku nebo rostlinných přípravkůrostlinných přípravků s přihlédnutím k navržené cestě podání a navrženému použití. Případně se uvedou výsledky srovnání fytochemického složení rostlinné látkyrostlinné látky nebo rostlinných látekrostlinných látek a případně rostlinného přípravkurostlinného přípravku či rostlinných přípravkůrostlinných přípravků použitých v podpůrných bibliografických podkladech se složením rostlinné látkyrostlinné látky nebo rostlinných látekrostlinných látek a případně rostlinného přípravkurostlinného přípravku nebo rostlinných přípravkůrostlinných přípravků obsažených jako léčivá látkalátka nebo léčivé látkylátky v rostlinném léčivém přípravku, který je předmětem žádosti.
S ohledem na vyjasnění struktury a dalších vlastností rostlinné látkyrostlinné látky se uvedou informace o botanické, makroskopické, mikroskopické a fytochemické charakterizaci a v případě potřeby o biologické účinnosti.
S ohledem na vyjasnění struktury a dalších vlastností rostlinného přípravkurostlinného přípravku se uvedou informace o fytochemické a fyzikálně-chemické charakterizaci a v případě potřeby o biologické účinnosti.
Předloží se specifikace pro rostlinnou látkurostlinnou látku nebo rostlinné látkyrostlinné látky a případně rostlinný přípravekrostlinný přípravek nebo rostlinné přípravkyrostlinné přípravky.
Předloží se analytické metody použité pro zkoušení rostlinné látkyrostlinné látky nebo rostlinných látekrostlinných látek a případně rostlinného přípravkurostlinného přípravku nebo rostlinných přípravkůrostlinných přípravků.
S ohledem na validaci analytických metod se předloží informace o analytické validaci, včetně experimentálních údajů pro analytické metody použité pro zkoušení rostlinné látkyrostlinné látky nebo rostlinných látekrostlinných látek a případně rostlinného přípravkurostlinného přípravku nebo rostlinných přípravkůrostlinných přípravků.
S ohledem na analýzy šaržíšarží se předloží popis šaržíšarží a výsledky analýz šaržíšarží pro rostlinnou látkurostlinnou látku nebo rostlinné látkyrostlinné látky a případně rostlinný přípravekrostlinný přípravek nebo rostlinné přípravky, včetně láteklátek uvedených v lékopisu.
Uvede se odůvodnění specifikací rostlinné látkyrostlinné látky nebo rostlinných látekrostlinných látek a případně rostlinného přípravkurostlinného přípravku nebo rostlinných přípravkůrostlinných přípravků.
Předloží se informace o referenčních standardech nebo referenčních materiálech použitých pro zkoušení rostlinné látkyrostlinné látky nebo rostlinných látekrostlinných látek a případně rostlinného přípravkurostlinného přípravku nebo rostlinných přípravkůrostlinných přípravků.
Pokud je rostlinná látkarostlinná látka nebo rostlinný přípravekrostlinný přípravek předmětem monografie, může žadatel požádat o certifikát shody udělovaný Evropským ředitelstvím pro jakost léčiv.
2.
Rostlinné léčivé přípravky
S ohledem na vývoj složení se předloží stručný souhrn popisující vývoj rostlinného léčivého přípravku, přičemž se přihlédne k navržené cestě podání a navrženému použití. Případně se uvedou výsledky srovnání fytochemického složení přípravků použitých v podpůrných bibliografických podkladech se složením rostlinného léčivého přípravku, který je předmětem žádosti.
5.
PŘÍPRAVKY PRO VZÁCNÁ ONEMOCNĚNÍ
–
V případě přípravku pro vzácná onemocnění podle předpisu Společenství13) se mohou použít obecná ustanovení části II bodu 6 (výjimečné okolnosti). Žadatel pak musí odůvodnit v předklinických a klinických souhrnech důvody, pro které není možné poskytnout úplné informace, a předložit odůvodnění poměru prospěšnost/riziko daného přípravku pro vzácná onemocnění.
–
Pokud se žadatel o registraci přípravku pro vzácná onemocnění odvolává na ustanovení § 27 odst. 7 zákona o léčivech a části II bodu 1 této přílohy (dobře zavedené léčebné použití), může se systematické a dokumentované použití dané látkylátky výjimečně odkázat na použití této látkylátky podle § 8 odst. 3 zákona o léčivech.
ČÁST IV
PŘÍPRAVKY PRO MODERNÍ TERAPII
1.
Přípravky pro moderní terapii jsou definovány v čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1394/2007. Žádosti o jejich registraci musí být v souladu s požadavky na formát popsaný v části I této přílohy.
Pro moduly 3, 4 a 5 se použijí technické požadavky na biologické léčivé přípravkybiologické léčivé přípravky stanovené v části I této přílohy. Zvláštní požadavky na léčivé přípravky pro moderní terapii popsané v oddílech 3, 4 a 5 této části přílohy upravují, jak se požadavky uvedené v části I této přílohy vztahují na léčivé přípravky pro moderní terapii. Kromě toho byly ve vhodných případech a s přihlédnutím ke specifickým vlastnostem léčivých přípravků pro moderní terapii v této části přílohy stanoveny další doplňkové požadavky pro tyto přípravky.
Vzhledem ke specifické povaze léčivých přípravků pro moderní terapii je možné stanovit úroveň kvality a předklinické i klinické údaje, které mají být uvedeny v žádosti o registraci, na základě analýzy rizik a v souladu s vědeckými pokyny týkajícími se jakosti, bezpečnosti a účinnosti léčivých přípravků.
Při analýze rizik mohou být rovněž zohledněny následující rizikové faktory: původ buněk, tzn. autologní, allogenní, xenogenní, schopnost proliferace a diferenciace a iniciace imunitní odpovědi, úroveň buněčné manipulace, kombinace buněk s bioaktivními molekulami nebo strukturálními materiály, charakter léčivých přípravků pro genovou terapii, míra schopnosti replikace u virů nebo mikroorganismů používaných in vivo, úroveň začlenění sekvencí nukleových kyselin nebo genů do genomu, dlouhodobé působení, riziko onkogenity a způsob podání nebo použití.
Při analýze rizik mohou být rovněž zohledněny relevantní dostupné předklinické a klinické údaje nebo zkušenosti s jinými souvisejícími léčivými přípravky pro moderní terapii. Případné odchylky od požadavků této přílohy musí být vědecky odůvodněny v modulu 2 dokumentace k žádosti. Výše uvedená analýza rizik musí být v případě použití rovněž uvedena a popsána v modulu 2. V tomto případě je nutné uvést použitou metodiku, charakter zjištěných rizik a důsledky plynoucí z přístupu založeného na analýze rizik pro program vývoje a hodnocení a je zapotřebí popsat případné odchylky od požadavků této přílohy vyplývající z analýzy rizik.
2.
Definice
Pro účely této přílohy se kromě definic uvedených v nařízení (ES) č. 1394/2007 použije následující definice
2.1.
léčivých přípravků pro genovou terapii18), kterými se rozumějí biologické léčivé přípravkybiologické léčivé přípravky, s výjimkou vakcín proti infekčním onemocněním, které mají následující vlastnosti:
a)
obsahují léčivou látkulátku, která obsahuje rekombinantní nukleovou kyselinu používanou u lidí nebo podávanou lidem k regulaci, opravě, výměně, doplnění nebo odstranění genetické sekvence, nebo z takové rekombinantní nukleové kyseliny sestává, a
b)
jejich terapeutický, profylaktický nebo diagnostický účinek se vztahuje přímo na sekvenci rekombinantní nukleové kyseliny, kterou obsahují, nebo na produkt genetické exprese této sekvence,
2.2.
léčivých přípravků pro somatobuněčnou terapii18), kterými se rozumějí biologické léčivé přípravkybiologické léčivé přípravky, které mají následující vlastnosti:
a)
obsahují buňky nebo tkáně, které byly předmětem zásadní manipulace, čímž došlo ke změně biologických vlastností, fyziologických funkcí nebo strukturálních vlastností významných pro zamýšlené klinické použití, nebo buňky nebo tkáně, které nejsou určeny k použití pro stejnou základní funkci u příjemce a dárce, nebo z takových buněk nebo tkání sestávají, přičemž za zásadní manipulace se zejména nepovažují manipulace uvedené v příloze č. 1 přímo použitelného předpisu Evropské unie19), a
b)
jsou prezentovány tak, že mají vlastnosti pro léčbu, prevenci nebo diagnostiku v případě onemocnění na základě farmakologického, imunologického nebo metabolického působení svých buněk nebo tkání, nebo jsou za tímto účelem používány u lidí nebo podávány lidem.
3.
Zvláštní požadavky týkající se modulu 3
3.1.
Zvláštní požadavky na veškeré léčivé přípravky pro moderní terapii
K žádosti o registraci léčivého přípravku pro moderní terapii se uvede popis systému sledovatelnosti, který hodlá držitel rozhodnutí o registraci vytvořit a udržovat, aby zajistil možnost sledování jednotlivého přípravku a jeho výchozích materiálů a surovin včetně všech láteklátek přicházejících do styku s buňkami nebo tkáněmi, které může obsahovat, od zdroje, přes výrobu, balení, skladování, přepravu, až po dodání do zdravotnického zařízení, kde je přípravek používán.
Systém sledovatelnosti má být komplementární a slučitelný s požadavky stanovenými v zákoně č. 296/2008 Sb. o lidských tkáních a buňkách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 422/2008 Sb. o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka, pokud jde o lidské buňky a tkáně s výjimkou krevních buněk, a v zákoně č. 378/2007 Sb. o léčivech, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcími předpisy, pokud jde o lidské krevní buňky.
3.2.
Zvláštní požadavky na léčivé přípravky pro genovou terapii
3.2.1.
Konečný přípravek, léčivá látkalátka a výchozí materiály
3.2.1.1.
Léčivý přípravek pro genovou terapii obsahující sekvenci rekombinantní nukleové kyseliny nebo geneticky modifikovaný mikroorganismus nebo virus.
Konečný léčivý přípravek sestává ze sekvence nukleové kyseliny nebo geneticky modifikovaného mikroorganismu nebo viru v konečném vnitřním obaluvnitřním obalu v úpravě pro zamýšlené lékařské použití. Konečný léčivý přípravek může být kombinován se zdravotnickým prostředkem nebo aktivním implantabilním zdravotnickým prostředkem.
Léčivá látkalátka sestává ze sekvence nukleové kyseliny nebo geneticky modifikovaného mikroorganismu nebo viru.
3.2.1.2.
Léčivý přípravek pro genovou terapii obsahující geneticky modifikované buňky
Konečný léčivý přípravek sestává z geneticky modifikovaných buněk v konečném vnitřním obaluvnitřním obalu v úpravě pro zamýšlené lékařské použití. Konečný léčivý přípravek může být kombinován se zdravotnickým prostředkem nebo aktivním implantabilním zdravotnickým prostředkem.
Léčivá látkalátka sestává z buněk geneticky modifikovaných jedním z přípravků popsaných v bodě 3.2.1.1.
3.2.1.3.
V případě přípravků sestávajících z virů nebo virových vektorů jsou výchozími materiály složky, z nichž je virový vektor získán, to znamená matečná inokula viru či virového vektoru nebo plasmidy použité k transfekci hostitelských buněk a bankabanka základních buněk od těchto hostitelských buněk.
3.2.1.4.
V případě přípravků sestávajících z plasmidů, nevirových vektorů a geneticky modifikovaných mikroorganismů s výjimkou virů nebo virových vektorů jsou výchozími materiály složky použité k vygenerování produkční buňky, to znamená plasmid, hostitelská bakterie a bankabanka základních buněk rekombinantních mikrobiálních buněk.
3.2.1.5.
V případě geneticky modifikovaných buněk jsou výchozími materiály složky používané k získání geneticky modifikovaných buněk, kterými jsou výchozí materiály k produkci vektorových, vektorových a lidských nebo zvířecích buněk. Od systému bankybanky použitého k produkci vektoru se použijí zásady správné výrobní praxesprávné výrobní praxe.
3.2.2.
Zvláštní požadavky
Kromě splnění požadavků stanovených v oddíle 3.2.1. a 3.2.2. části I této přílohy dokumentace předkládaná k žádosti o registraci léčivého přípravku pro genovou terapii obsahuje
a)
informace o všech výchozích materiálech použitých k výrobě léčivé látkylátky, včetně přípravků nezbytných pro genetickou modifikaci lidských nebo zvířecích buněk a podle potřeby následnou kultivaci a konzervaci geneticky modifikovaných buněk, s ohledem na případnou absenci purifikačních kroků,
b)
údaje o genetické modifikaci, sekvenční analýze, oslabení virulence, tropismu pro zvláštní tkáně a typy buněk, závislosti mikroorganismu nebo viru na buněčném cyklu, patogenitě a vlastnostech rodičovského kmene v případě přípravků obsahujících mikroorganismus nebo virus
c)
v příslušných oddílech dokumentace popis nečistot z výrobního procesu a nečistoty související s přípravkem, zejména virové kontaminanty schopné replikace, pokud daný vektor nemá být schopen replikace,
d)
u léčivých přípravků sestávajících z plasmidů, údaje o kvantifikaci různých forem plasmidů po celou dobu použitelnosti léčivého přípravku,
e)
u geneticky modifikovaných buněk, zhodnocení výsledků zkoušek na vlastnosti buněk před genetickou modifikací a po ní a před případnými následnými postupy zmrazení či skladování a po nich.
V případě geneticky modifikovaných buněk se kromě zvláštních požadavků na léčivé přípravky pro genovou terapii použijí jakostní požadavky na léčivé přípravky pro somatobuněčnou terapii a na přípravky tkáňového inženýrství uvedené v oddíle 3.
3.3.
Zvláštní požadavky na léčivé přípravky pro somatobuněčnou terapii a na přípravky tkáňového inženýrství
3.3.1.
Konečný přípravek, léčivá látkalátka a výchozí materiály
Konečný léčivý přípravek se sestává z léčivé látkylátky ve vnitřním obaluvnitřním obalu v úpravě pro zamýšlené lékařské použití a v konečné kombinaci v případě kombinovaných léčivých přípravků pro moderní terapii.
Léčivá látkalátka se skládá z upravených buněk nebo tkání.
Za výchozí materiály pro konečný léčivý přípravek se považují další látkylátky, zejména nosné struktury, matrice, zdravotnické prostředky, biomateriály, biomolekuly a jiné složky, v kombinaci s manipulovanými buňkami, jichž jsou integrální součástí, přičemž nemusí být biologického původu.
Materiály použité při výrobě léčivé látkylátky, zejména kultivační média, růstové faktory, které nemají být součástí léčivé látkylátky, se považují za suroviny.
3.3.2.
Zvláštní požadavky
Dokumentace k registraci léčivých přípravků pro somatobuněčnou terapii a přípravků tkáňového inženýrství splňuje, kromě požadavků stanovených v oddílech 3.2.1. a 3.2.2 části I této přílohy, požadavky na:
3.3.2.1.
výchozí materiály sestávající se
a)
ze souhrnných informací o darování, odběru a vyšetření lidských tkání a buněk v souladu s ustanoveními zákona č. 296/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 422/2008 Sb., použitých jako výchozí materiály; pokud jsou jako výchozí materiály použity jiné než zdravé buňky nebo tkáně, zejména rakovinné tkáně, je třeba jejich použití zdůvodnit,
b)
v případě směsi allogenních buněčných populací, z popisu způsobu vytváření směsí a opatření k zajištění jejich sledovatelnosti,
c)
v rámci validace výrobního procesu, z charakterizace léčivé látkylátky a konečného přípravku, vývoje zkoušek, stanovení specifikací a stability, kde je nutné zohlednit potenciální variabilitu způsobenou lidskými nebo zvířecími tkáněmi a buňkami,
d)
v případě xenogenních přípravků pocházejících z živočišných buněk z poskytnutí informace o původu zvířat, zejména zeměpisném původu, chovu zvířat, jejich stáří, zvláštních kritériích přijatelnosti, opatřeních směřujících k prevenci a k sledování infekcí u zvířecích dárců, o zkoušení zvířat na přítomnost infekčních agens, včetně vertikálně přenášených mikroorganismů a virů, a informace o důkazech vhodnosti chovných zařízení,
e)
u přípravků pocházejících z buněk geneticky modifikovaných zvířat z popisu zvláštní vlastnosti buněk související s genetickou modifikací, kde se uvede podrobný popis metodiky tvorby a charakterizace transgenního zvířete,
f)
v případě genetické modifikace buněk z technických požadavků uvedených v oddíle 3.2.,
g)
z popisu a odůvodnění v případě zkoušení nějaké další látkylátky, zejména nosné struktury, matrice, zdravotnické prostředky, biomateriály, biomolekuly nebo jiné složky, které jsou v kombinaci s upravenými buňkami, jichž jsou integrální součástí,
h)
v případě nosných struktur, matric a zdravotnických prostředků, na které se vztahuje definice zdravotnického prostředku nebo aktivního implantabilního zdravotnického prostředku, z informace požadované v rámci oddílu 3.4. pro hodnocení kombinovaného léčivého přípravku pro moderní terapii.
3.3.2.2.
výrobní proces sestávající se
a)
z validace procesu zajišťující shodu mezi jednotlivými šaržemišaržemi a shodu procesů, funkční integritu buněk během celé výroby a přepravy až do okamžiku aplikace nebo podání a náležitý stav diferenciace, a
b)
u buněk kultivovaných přímo uvnitř matrice, nosné struktury nebo zdravotnického prostředku nebo na matrici, nosné struktuře nebo zdravotnickém prostředku, z informace o validaci procesu kultivace buněk, pokud jde o pěstování buněk, funkci a integritu kombinace.
3.3.2.3.
charakterizaci a strategii kontroly sestávající se z
a)
podstatné informace o charakterizaci buněčné populace nebo směsi buněk s ohledem na totožnost, čistotu, zejména cizí mikrobiální agens a buněčné kontaminanty, životaschopnost, účinnost, karyologii a tumorogenitu a způsobilost pro zamýšlené léčebné použití, včetně prokázání genetické stability buněk,
b)
kvalitativních a pokud možno kvantitativních údajů o nečistotách souvisejících s přípravkem a nečistotách z výrobního procesu a o všech materiálech, které by mohly během výroby vyvolat přítomnost rozkládaných produktů, včetně odůvodnění rozsahu stanovení nečistot,
c)
odůvodnění, pokud určité zkoušky pro propuštění nelze provést na léčivé látcelátce nebo konečném přípravku, ale pouze na klíčových meziproduktech nebo jako zkoušky v průběhu výrobního procesu,
d)
charakterizace dopadu biologicky aktivních molekul jako jsou růstové faktory a cytokiny a jejich interakce s jinými složkami léčivé látkylátky, pokud jsou tyto bioaktivní molekuly součástí přípravku pocházejícího z buněk,
e)
informace o stavu diferenciace, strukturálním a funkčním uspořádání buněk a případně vytvořené extracelulární matrici, je-li součástí zamýšlené funkce trojrozměrná struktura; daná informace je součástí charakterizace pro tyto přípravky pocházející z buněk; podle potřeby se fyzikálně-chemická charakterizace doplní předklinickými hodnoceními.
3.3.2.4.
pomocné látkylátky
V případě pomocných láteklátek používaných v buněčných nebo tkáňových léčivých přípravcích, zejména složky transportního média, se používají požadavky na nové pomocné látkylátky stanovené v části I této přílohy, pokud neexistují údaje o interakcích mezi buňkami nebo tkáněmi a pomocnými látkamilátkami.
3.3.2.5.
vývojové studie
Popis vývojového programu se musí týkat volby materiálů a procesů, a to zejména s ohledem na integritu buněčné populace v konečném složení.
3.3.2.6.
referenční materiály
Pro danou léčivou látkulátku a konečný přípravek je doložen a charakterizován referenční standard, který je pro ně podstatný a specifický.
3.4.
Zvláštní požadavky na léčivé přípravky pro moderní terapii obsahující zdravotnické prostředky
3.4.1.
Léčivý přípravek pro moderní terapii obsahující zdravotnické prostředky podle článku 7 nařízení (ES) č. 1394/2007.
Součástí dokumentace předkládané k žádosti o registraci léčivého přípravku pro moderní terapii obsahujícího zdravotnické prostředky je
a)
popis fyzikálních vlastností a účinku přípravku,
b)
popis metod vývoje přípravku, popis interakce a kompatibility mezi geny, buňkami nebo tkáněmi a strukturálními složkami.
3.4.2.
Kombinované léčivé přípravky pro moderní terapii podle čl. 2 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1394/2007
Pro buněčnou nebo tkáňovou část kombinovaného léčivého přípravku pro moderní terapii se použijí zvláštní požadavky na léčivé přípravky pro somatobuněčnou terapii a na přípravky tkáňového inženýrství uvedené v oddíle 3.3. a v případě geneticky modifikovaných buněk se použijí zvláštní požadavky na léčivé přípravky pro genovou terapii uvedené v oddíle 3.2.
Zdravotnický prostředek nebo aktivní implantabilní zdravotnický prostředek může být integrální součástí léčivé látkylátky. V případě, že je zdravotnický prostředek nebo aktivní implantabilní zdravotnický prostředek v okamžiku výroby, aplikace nebo podání konečného přípravku kombinován s příslušnými buňkami, považuje se za integrální součást konečného přípravku.
Součástí dokumentace předkládané k žádosti o registraci kombinovaného léčivého přípravku pro moderní terapii jsou informace týkající se zdravotnického prostředku nebo aktivního implantabilního zdravotnického prostředku, který je integrální součástí léčivé látkylátky nebo konečného přípravku, jež jsou podstatné pro hodnocení kombinovaného léčivého přípravku pro moderní terapii. Tyto informace zahrnují:
a)
informace o volbě a zamýšlené funkci zdravotnického prostředku nebo implantabilního zdravotnického prostředku s jinými složkami přípravku,
b)
prokázání shody zdravotnického prostředku, který je součástí daného celku, se základními požadavky stanovenými v příloze č. 1 nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění pozdějších předpisů, nebo shody aktivního implantabilního zdravotnického prostředku, který je součástí daného celku, se základními požadavky stanovenými v příloze č. 1 nařízení vlády č. 154/2004 Sb., kterým se stanoví požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky, ve znění pozdějších předpisů,
c)
případně prokázání souladu zdravotnického prostředku nebo implantabilního zdravotnického prostředku s požadavky týkajícími se TSE stanovenými v zákoně č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb., a nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 336/2004 Sb.,
d)
jsou-li k dispozici, výsledky případného posouzení zdravotnického prostředku, který je součástí daného celku, nebo aktivního implantabilního zdravotnického prostředku, který je součástí daného celku, které provedl subjekt v souladu se zákonem č. 123/2000 Sb. o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcími předpisy.
Subjekt, který provedl posouzení podle písmene d) tohoto oddílu, poskytne na vyzvání příslušného orgánu, který danou žádost posuzuje, veškeré informace související s výsledky posouzení v souladu se zákonem č. 123/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcími předpisy. Může se jednat o informace a dokumenty obsažené v dotčené žádosti o posouzení shody, podstatné pro hodnocení kombinovaného léčivého přípravku pro moderní terapii jako celku.
4.
Zvláštní požadavky týkající se modulu 4
4.1.
Zvláštní požadavky na veškeré léčivé přípravky pro moderní terapii
Z důvodu jedinečných a rozmanitých strukturálních a biologických vlastností léčivých přípravků pro moderní terapii nemusí být požadavky části I modulu 4 této přílohy ohledně farmakologických a toxikologických zkoušek léčivých přípravků vždy vhodné. Technické požadavky v oddílech 4.1., 4.2. a 4.3. níže vysvětlují, jak se požadavky uvedené v části I této přílohy vztahují na léčivé přípravky pro moderní terapii. Ve vhodných případech a s přihlédnutím ke specifickým vlastnostem léčivých přípravků pro moderní terapii byly stanoveny doplňkové požadavky.
V předklinickém přehledu musí být vysvětleno a opodstatněno odůvodnění předklinického vývoje a kritéria použitá pro výběr příslušných druhů a modulů in vitro a in vivo. Zvolený zvířecí model/modely může zahrnovat zvířata se sníženou imunitou, zvířata s cíleně inaktivovaným knock-out genem, či zvířata humanizovaná nebo transgenní. Zváží se použití homologních modelů, zejména buňky myši analyzované u myší nebo modely napodobující onemocnění, především pro studie imunogenity a imunotoxicity.
Kromě požadavků uvedených v části I je obsahem dokumentace předkládané k žádosti o registraci prokázání bezpečnosti, vhodnost a biokompatibilita všech strukturálních složek jako jsou matrice, nosné struktury a zdravotnické prostředky a případných dalších láteklátek jako jsou buněčné přípravky, biomolekuly, biomateriály a chemické látkylátky, které jsou přítomny v konečném přípravku. Zohlední se jejich fyzikální, mechanické, chemické a biologické vlastnosti.
4.2.
Zvláštní požadavky na léčivé přípravky pro genovou terapii
Za účelem určení rozsahu a typu předklinických studií nezbytných ke stanovení vhodné úrovně předklinických údajů o bezpečnosti se přihlíží k charakteru a typu léčivého přípravku pro genovou terapii.
4.2.1.
Farmakologie
Součástí dokumentace předkládané k žádosti o registraci léčivých přípravků pro genovou terapii je
a)
studie o působení in vitro a in vivo týkající se navrženého léčebného použití farmakodynamické studie pro průkaz koncepce, s použitím modelů u příslušných druhů zvířat, které mají prokázat, že sekvence nukleové kyseliny dosáhne svého zamýšleného cíle, tj. cílového orgánu nebo buněk a uskuteční svou zamýšlenou funkci, tzn. úroveň exprese a funkční působení. V rámci studie se poskytnou údaje o trvání účinku sekvence nukleové kyseliny a o navržených schématech dávkování v klinických studiích,
b)
studie k potvrzení specificity a trvání působení a účinnosti v cílových buňkách a tkáních v případě, že má léčivý přípravek pro genovou terapii působit selektivně nebo cíleně.
4.2.2.
Farmakokinetika
a)
Studie biodistribuce zahrnuje hodnocení persistence, clearance a mobilizace. Dále součástí studie biodistribuce je doložení údajů o riziku přenosu přes zárodečnou linii.
b)
Společně s posouzením rizika pro životní prostředí jsou uvedeny údaje o hodnocení vylučování a rizika přenosu na třetí strany, není-li jejich neposkytnutí řádně odůvodněno v žádosti na základě dotčeného typu přípravku.
4.2.3.
Toxikologie
a)
U konečného léčivého přípravku pro genovou terapii se posuzuje jeho toxicita. Kromě toho se v závislosti na typu přípravku zohlední jednotlivá zkoušení léčivé látkylátky a pomocných láteklátek a zhodnotí se účinek in vivo u láteklátek odvozených od exprimované sekvence nukleové kyseliny, které nejsou určeny pro fyziologickou funkci.
b)
Studie toxicity po jedné dávce mohou být kombinovány s farmakologickými a farmakokinetickými studiemi bezpečnosti, například k hodnocení persistence.
c)
Studie toxicity po opakovaných dávkách jsou uvedeny v případech, že je zamýšleno opakované dávkování u lidí. Způsob a schéma podávání musí přesně odpovídat plánovanému klinickému dávkování. V případech, kdy jednorázové dávkování může u lidí způsobit prodloužené působení sekvence nukleové kyseliny, se zváží studie toxicity po opakovaných dávkách. Trvání studií může být delší než v případě standardních studií toxicity v závislosti na persistenci léčivého přípravku pro genovou terapii a očekávaných potenciálních rizicích. V tomto případě je uvedeno odůvodnění doby trvání studie.
d)
Součástí studie toxicity je doložení vyhodnocení zkoušek léčivého přípravku pro genovou terapii na genotoxicitu. Nicméně standardní studie genotoxicity se provádějí pouze v případech, kdy jsou nezbytné pro zkoušky určité nečistoty nebo složky přenašeče.
e)
Součástí studie toxicity je doložení vyhodnocení zkoušek léčivého přípravku pro genovou terapii na karcinogenitu. Standardní celoživotní studie karcinogenity u hlodavců se nepožadují. Nicméně musí být v závislosti na typu přípravku zhodnocen v příslušných in vivo anebo in vitro modelech in vivo / in vitro tumorogenní potenciál.
f)
Reprodukční a vývojová toxicita: je doložena studií účinků na fertilitu a reprodukční funkci, studií embryonální či fetální a perinatální toxicity a studií přenosu přes zárodečnou linii, není-li jejich neposkytnutí řádně odůvodněno v žádosti na základě dotčeného typu přípravku.
g)
Doplňkové studie toxicity
1.
Studie integrace:
Pro každý léčivý přípravek pro genovou terapii se poskytnou studie integrace, pokud není neposkytnutí těchto studií vědecky odůvodněno, například protože sekvence nukleových kyselin neproniknou do buněčného jádra. Studie integrace se provedou v případě léčivých přípravků pro genovou terapii, u nichž se sice neočekává schopnost integrace, avšak údaje o biodistribuci naznačují riziko přenosu přes zárodečnou linii.
2.
Imunogenita a imunotoxicita:
Součástí studie na toxicitu je doložení výzkumu potenciálních imunogenních a imunotoxických účinků.
4.3.
Zvláštní požadavky na léčivé přípravky pro somatobuněčnou terapii a na přípravky tkáňového inženýrství
4.3.1.
Farmakologie
a)
Primární farmakologickou studií je doložen průkaz koncepce. Prozkoumá se interakce přípravků pocházejících z buněk s okolní tkání.
b)
Stanoví se množství přípravku potřebné k dosažení předpokládaného účinku, to je efektivní dávka a v závislosti na typu přípravku frekvence podávání.
c)
Zohlední se sekundární farmakologické studie ke zhodnocení potenciálních fyziologických účinků, které nesouvisí s předpokládaným léčebným účinkem léčivého přípravku pro somatobuněčnou terapii a přípravku tkáňového inženýrství nebo dalších láteklátek, neboť kromě sledování bílkoviny může dojít k vyloučení biologicky aktivních molekul, nebo sledovaná bílkovina může mít nežádoucí cílová místa.
4.3.2.
Farmakokinetika
a)
Konvenční farmakokinetické studie k hodnocení absorpce, distribuce, metabolismu a vylučování se nepožadují, pokud jsou vyhodnoceny parametry jako životaschopnost, délka života, distribuce, růst, diferenciace a migrace, není-li jejich nehodnocení řádně odůvodněno v žádosti na základě dotčeného typu přípravku.
b)
V případě léčivých přípravků pro somatobuněčnou terapii a přípravků tkáňového inženýrství, které produkují systémově aktivní biomolekuly, se zhodnotí distribuce, trvání a úroveň exprese těchto molekul.
4.3.3.
Toxikologie
a)
U konečného léčivého přípravku se posuzuje jeho toxicita. Zohlední se jednotlivá zkoušení léčivé látkylátky, pomocných láteklátek, dalších láteklátek a případných nečistot z výrobního procesu.
b)
V případě, že je trvání pozorování delší než v případě standardních studií toxicity, zohlední se rovněž očekávaná životnost léčivého přípravku, společně s jeho farmakodynamickým a farmakokinetickým profilem. V tomto případě je uvedeno odůvodnění doby trvání studie.
c)
Konvenční studie karcinogenity a genotoxicity se požadují, pouze v souvislosti s tumorogenním potenciálem přípravku.
d)
Doloží se výzkum na potenciální imunogenní a imunotoxické účinky léčivého přípravku.
e)
V případě přípravků pocházejících z buněk a obsahujících zvířecí buňky je třeba vyřešit související specifické otázky týkající se bezpečnosti, jako je přenos xenogenních patogenů na člověka.
5.
Zvláštní požadavky týkající se modulu 5
5.1.
Zvláštní požadavky na veškeré léčivé přípravky pro moderní terapii
5.1.1.
Zvláštní požadavky v tomto oddíle části IV jsou doplňkovými požadavky k požadavkům stanoveným v modulu 5 v části I této přílohy.
5.1.2.
Pokud klinická aplikace léčivých přípravků pro moderní terapii vyžaduje zvláštní souběžnou léčbu a zahrnuje chirurgické zákroky, léčebný postup se zhodnotí a popíše jako celek, včetně informace o standardizaci a optimalizaci těchto postupů během klinického vývoje.
Pokud zdravotnické prostředky použité během chirurgických zákroků k aplikaci, implantaci nebo podání léčivého přípravku pro moderní terapii by mohly mít dopad na účinnost nebo bezpečnost léčivého přípravku pro moderní terapii, je třeba poskytnout informace o těchto zdravotnických prostředcích.
Stanoví se specifická odborná způsobilost nutná k provedení aplikace, implantace, podání nebo navazujících opatření. Podle potřeby se doloží plán proškolení zdravotnických pracovníků ohledně postupů použití, aplikace, implantace nebo podání těchto přípravků.
5.1.3.
Pokud se vzhledem k charakteru léčivých přípravků pro moderní terapii jejich výrobní proces v průběhu klinického vývoje změní, mohou být vyžádány doplňkové studie k prokázání srovnatelnosti.
5.1.4.
V průběhu klinického vývoje je třeba vyhodnotit rizika vyplývající z potenciálních infekčních agens nebo použití materiálu živočišného původu a přijmout opatření ke snížení takových rizik.
5.1.5.
Volba dávek a rozvrh použití jsou stanoveny na základě studií dávkování.
5.1.6.
Účinnost navržených indikací je podložena příslušnými výsledky z klinických studií s využitím klinicky významných parametrů pro zamýšlené použití. V určitých klinických podmínkách může být požadován důkaz dlouhodobé účinnosti a poskytnutí strategie hodnocení dlouhodobé účinnosti.
5.1.7.
V plánu řízení rizik je uvedena strategie dlouhodobého sledování bezpečnosti a účinnosti.
5.1.8.
V případě kombinovaných léčivých přípravků pro moderní terapii jsou studie bezpečnosti a účinnosti navrženy a prováděny pro kombinovaný přípravek jako celek.
5.2.
Zvláštní požadavky na léčivé přípravky pro genovou terapii
5.2.1.
Farmakokinetické studie u lidí
Farmakokinetické studie u lidí zahrnují následující aspekty:
a)
studie vylučování k řešení otázky vylučování léčivých přípravků pro genovou terapii;
b)
studie biodistribuce;
c)
farmakokinetické studie léčivého přípravku a funkčních skupin odpovědných za expresi genů zejména exprimované bílkoviny nebo reprezentativní „podpisové“ genomové sekvence.
5.2.2.
Farmakodynamické studie u lidí
Farmakodynamické studie u lidí se musí zabývat expresí a funkcí sekvence nukleové kyseliny po podání léčivého přípravku pro genovou terapii.
5.2.3.
Studie bezpečnosti se zabývají následujícími aspekty:
a)
výskytem vektoru schopného replikace;
b)
výskytem nových kmenů;
c)
přeskupením stávajících genomových sekvencí;
d)
neoplastickou proliferací způsobenou inzerční mutagenicitou.
5.3.
Zvláštní požadavky na léčivé přípravky pro somatobuněčnou terapii
5.3.1.
Léčivé přípravky pro somatobuněčnou terapii, u nichž je způsob účinku založen na produkci definovaných aktivních molekul.
V případě léčivých přípravků pro somatobuněčnou terapii, u nichž je způsob účinku založen na produkci definovaných aktivních molekul, je nutné se zabývat farmakokinetickým profilem, zejména distribucí, trváním a úrovní exprese těchto molekul, pokud je to možné.
5.3.2.
Biodistribuce, persistence a dlouhodobé přihojení složek léčivého přípravku pro somatobuněčnou terapii.
V průběhu klinického vývoje je nutné se zabývat biodistribucí, persistencí a dlouhodobým přihojením složek léčivého přípravku pro somatobuněčnou terapii.
5.3.3.
Studie bezpečnosti
Studie bezpečnosti se zabývají následujícími aspekty:
a)
distribucí a přihojením po podání;
b)
ektopickým přihojením;
c)
onkogenní transformací a věrností buněk či tkání k příslušné linii.
5.4.
Zvláštní požadavky na přípravky tkáňového inženýrství
5.4.1.
Farmakokinetické studie
Pokud pro přípravky tkáňového inženýrství nejsou relevantní konvenční farmakokinetické studie, je nutné se v průběhu klinického vývoje zabývat biodistribucí, persistencí a rozkladem složek přípravků tkáňového inženýrství.
5.4.2.
Farmakodynamické studie
Farmakodynamické studie jsou navrženy a uzpůsobeny vždy s ohledem na specifické vlastnosti přípravků tkáňového inženýrství, které jsou doloženy údaji o průkazu koncepce a kinetice přípravku k dosažení zamýšlené regenerace, reparace nebo výměny. Vhodné farmakodynamické markery související se zamýšlenou funkcí a strukturou se zohlední.
5.4.3.
Studie bezpečnosti
Použije se oddíl 5.3.3.
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 228/2008 Sb.
Požadavky na registrační dokumentaci pro veterinární přípravky
HLAVA I
POŽADAVKY NA VETERINÁRNÍ PŘÍPRAVKY JINÉ NEŽ IMUNOLOGICKÉ VETERINÁRNÍ PŘÍPRAVKY
Není-li v Hlavě III stanoveno jinak, vztahují se ustanovení této Hlavy na veterinární přípravky jiné než imunologické veterinární přípravky
ČÁST 1: SOUHRN REGISTRAČNÍ DOKUMENTACE
A.
ADMINISTRATIVNÍ ÚDAJE
Veterinární přípravek, který je předmětem žádosti o registraci, je určen svým názvem a názvem léčivé látkylátky či léčivých láteklátek společně se silou a lékovou formou, způsobem a cestou podání a popisem konečného prodejního balení přípravku, včetně balení, označení na obaluoznačení na obalu a příbalové informacepříbalové informace.
Uvede se jméno a adresa žadatele společně se jménem a adresou výrobců a míst, která jsou zapojena v různých stupních výroby, zkoušení a propouštění (včetně výrobce konečného přípravku a výrobce či výrobců léčivé látkylátky či léčivých láteklátek), a popřípadě se jménem a adresou dovozce.
Žadatel uvede počet a označení svazků dokumentace předložených s žádostí, a pokud jsou poskytovány i vzorky, vyznačí jaké.
K administrativním údajům se připojí kopie povolení výroby pro všechna místa výroby, která se účastní výroby daného přípravku, a dále seznam zemí, ve kterých byla udělena registrace, kopiemi všech souhrnů údajů o přípravkusouhrnů údajů o přípravku podle § 3 odst. 1 zákona, jak byly schváleny členskými státy, a seznamem zemí, ve kterých byla žádost předložena nebo zamítnuta.
B.
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKUSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU, OZNAČENÍ NA OBALUOZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACEPŘÍBALOVÁ INFORMACE
Žadatel navrhne souhrn údajů o přípravkusouhrn údajů o přípravku podle přílohy č. 3 této vyhlášky.
Navržený text označení na vnitřním či vnějším obaluvnějším obalu se předloží podle přílohy č. 5 této vyhlášky, spolu s příbalovou informacípříbalovou informací podle přílohy č. 4 této vyhlášky, pokud je tato požadována podle § 37 odst. 3 zákona. Žadatel dále předloží jeden nebo více vzorků nebo návrhů prodejního balení všech vnitřních a vnějších obalůvnějších obalů, ve kterých má být veterinární přípravek uváděn na trh v českém jazyce, v odůvodněném případě v jednom z úředních jazyků Evropské unie. Po dohodě s Veterinárním ústavem lze návrhy prodejního balení předložit pouze v černobílém provedení a v elektronické podobě.
C.
PODROBNÉ A KRITICKÉ SOUHRNY
V souladu s § 26 odst. 6 zákona se předloží podrobné a kritické souhrny výsledků farmaceutických (fyzikálně-chemických, biologických či mikrobiologických) zkoušek, zkoušek bezpečnosti a zkoušek reziduí, předklinických zkoušení a klinických hodnocení a zkoušek, kterými se hodnotí možná rizika veterinárního přípravku pro životní prostředí.
Každý podrobný a kritický souhrn musí být vypracován s ohledem na stav vědeckého poznání v době podání žádosti. Každý takový souhrn obsahuje vyhodnocení všech zkoušek a hodnocení, které tvoří dokumentaci k žádosti o registraci, a postihuje veškeré otázky, které mohou mít význam pro posouzení jakosti, bezpečnosti a účinnosti veterinárního přípravku. Souhrn vždy obsahuje podrobné výsledky zkoušek a hodnocení a přesné odkazy na publikované údaje.
Veškeré důležité údaje se shrnou v dodatku, včetně úpravy do tabulek nebo grafů, je-li to možné. Podrobné a kritické souhrny a dodatky obsahují vždy přesné křížové odkazy na informace obsažené v hlavní dokumentaci.
Podrobné a kritické souhrny jsou vždy opatřeny podpisem a jsou datovány a jsou k nim vždy připojeny informace o vzdělání, školení a profesních zkušenostech autoraautora. Uvede se profesní vztah autoraautora k žadateli.
Pokud je léčivá látkalátka obsažena v humánním přípravku registrovaném v souladu s požadavky přílohy č. 1 této vyhlášky může celkový souhrn o jakosti podle modulu 2 oddílu 2.3 této přílohy v případě potřeby nahradit souhrn týkající se dokumentace související s léčivou látkoulátkou nebo přípravkem.
Pokud Veterinární ústav pokynem stanoví, že chemické, farmaceutické a biologické/mikrobiologické informace o konečném přípravku mohou být v registrační dokumentaci uvedeny pouze ve formátu společného technického dokumentu, může být podrobný a kritický souhrn výsledků farmaceutických zkoušek předložen v podobě celkového souhrnu o jakosti.
V případě, že je přípravek určen pro minoritní druhy zvířat nebo pro minoritní indikace, lze formát celkového souhrnu o jakosti použít bez předchozího souhlasu Veterinárního ústavu.
ČÁST 2: FARMACEUTICKÉ (FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ, BIOLOGICKÉ NEBO MIKROBIOLOGICKÉ INFORMACE (JAKOST)
Obecné zásady a požadavky
Údaje a dokumenty, které musí být přiloženy k žádostem o registraci podle § 26 odst. 5 písm. i) bod 1 se předkládají v souladu s následujícími požadavky.
Farmaceutické (fyzikálně-chemické, biologické nebo mikrobiologické) údaje pro léčivou látkulátku či léčivé látkylátky a pro konečný veterinární přípravek obsahují informace o výrobním procesu, charakteristikách a vlastnostech, postupech a požadavcích kontroly jakosti, stabilitě, jakož i popis složení, vývoje a úpravy veterinárního přípravku.
Použijí se všechny články, včetně obecných článků a obecných kapitol Evropského lékopisu, nebo pokud v něm nejsou uvedeny, lékopisu členského státu.
Všechny zkušební postupy musí splňovat kritéria pro analýzu a kontrolu jakosti výchozích surovin a konečného přípravku a měly by přihlížet k zavedeným pokynům a požadavkům. Předloží se výsledky validačních studií.
Všechny zkušební postupy musí být popsány dostatečně přesně a podrobně, aby je bylo možné opakovat při kontrolních zkouškách prováděných na žádost Veterinárního ústavu; jakékoliv zvláštní přístroje a zařízení, které mohou být použity, musí být dostatečně podrobně popsány, popřípadě s přiloženým nákresem. Složení laboratorních činidel se v případě potřeby doplní způsobem přípravy. V případě zkušebních postupů uvedených v Evropském lékopisu nebo lékopisu členského státu může být tento popis nahrazen přesným odkazem na příslušný lékopis.
Pokud je to vhodné, použijí se chemické a biologické referenční materiály Evropského lékopisu. Pokud jsou použity jiné referenční přípravky a standardy, musí být identifikovány a podrobně popsány.
Pokud je léčivá látkalátka obsažena v humánním přípravku registrovaném v souladu s požadavky přílohy I směrnice 2001/83/ES v platném znění1), mohou chemické, farmaceutické a biologické/mikrobiologické informace podle modulu 3 této směrnice v případě potřeby nahradit dokumentaci týkající se léčivé látkylátky nebo konečného přípravku.
Chemické, farmaceutické a biologické/mikrobiologické informace pro léčivou látkulátku nebo konečný přípravek mohou být obsaženy v registrační dokumentaci ve formátu společného technického dokumentu pouze tehdy, jestliže tak Veterinární ústav stanoví v pokynu Veterinárního ústavu.
V případě, že je přípravek určen pro minoritní druh zvířete nebo pro minoritní indikaci, může být formát společného technického dokumentu využit bez předchozího souhlasu Veterinárního ústavu.
A.
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ ÚDAJE O SLOŽKÁCH
1.
Kvalitativní údaje
"Kvalitativními údaji" o všech složkách léčivého přípravku se rozumí označení nebo popis:
-
léčivé látkylátky či léčivých láteklátek,
-
pomocné látkylátky či pomocných láteklátek bez ohledu na jejich povahu nebo použité množství, včetně barviv, konzervačních láteklátek, adjuvans, stabilizátorů, zahušťovadel, emulgátorů, láteklátek pro úpravu chuti a vůně,
-
složek vnější vrstvy veterinárních přípravků určených k požití nebo jinému podání zvířatům – tobolky, želatinové tobolky.
Tyto údaje se doplní jakýmikoliv důležitými údaji o vnitřním obaluvnitřním obalu a popřípadě vnějším obaluvnějším obalu, a popřípadě o způsobu jeho uzavření, společně s podrobnostmi o prostředcích, pomocí kterých bude veterinární přípravek používán nebo podáván a které s ním budou dodávány.
2.
Obvyklá terminologie (názvosloví)
Obvyklou terminologií, která se má používat při popisu složek veterinárních přípravků, se bez dotčení ostatních ustanovení § 26 odst. 5 písm. b) zákona rozumí:
-
v případě složek uvedených v Evropském lékopisu nebo, pokud v něm nejsou uvedeny, v lékopisu jednoho z členských států, hlavní název příslušného článku s odkazem na daný lékopis,
-
v případě ostatních složek mezinárodní nechráněný název doporučený Světovou zdravotnickou organizací (WHO), který může být provázen jiným nechráněným názvem, nebo, pokud tyto názvy neexistují, přesné vědecké označení; složky, které nemají mezinárodní nechráněný název nebo přesné vědecké označení, se popisují údaji o tom, jak a z čeho se připravují, s případným doplněním jakýchkoli jiných důležitých podrobností,
-
v případě barviv označení "E" kódem, který je jim přidělen podle jiného právního předpisu13a).
3.
Kvantitativní údaje
3.1
Při uvádění kvantitativních údajů o všech léčivých látkáchlátkách veterinárních přípravků je nezbytné v závislosti na příslušné lékové formě uvést pro každou léčivou látkulátku hmotnost nebo počet jednotek biologické aktivity, a to buď v jednotce lékové formy, nebo v jednotce hmotnosti či objemu.
Jednotky biologické aktivity se používají pro látkylátky, které nemohou být chemicky definovány. Pokud byla definována Světovou zdravotnickou organizací, používá se mezinárodní jednotka biologické aktivity. Nebyla-li definována mezinárodní jednotka, vyjádří se jednotky biologické aktivity tak, aby byla poskytnuta jednoznačná informace o aktivitě láteklátek, vždy, když je to možné za použití jednotek Evropského lékopisu.
Je-li to možné, uvede se biologická aktivita na jednotku hmotnosti nebo objemu. Tyto informace se doplní:
-
v případě jednodávkových přípravků hmotností nebo jednotkami biologické aktivity každé léčivé látkylátky v jednom vnitřním obaluvnitřním obalu s přihlédnutím k využitelnému objemu přípravku, popřípadě po rekonstituci,
-
v případě veterinárních přípravků podávaných po kapkách hmotností nebo jednotkami biologické aktivity každé léčivé látkylátky obsažené v jedné kapce či v počtu kapek odpovídajícím 1 ml nebo 1 g přípravku,
-
v případě sirupů, emulzí, granulovaných přípravků a jiných lékových forem podávaných v odměřeném množství hmotností nebo jednotkami biologické účinnosti každé léčivé látkylátky v odměřeném množství.
3.2
Léčivé látkylátky přítomné ve formě sloučenin nebo derivátů se kvantitativně popisují jejich celkovou hmotností, a pokud je to nezbytné nebo důležité, hmotností účinné části nebo účinných částí molekuly.
3.3
U veterinárních přípravků obsahujících léčivou látkulátku, která je v některém členském státu poprvé předmětem žádosti o registraci, se systematicky vyjadřuje obsah léčivé látkylátky, jde-li o sůl nebo hydrát, hmotností účinné části nebo účinných částí molekuly. Kvantitativní složení všech veterinárních přípravků následně registrovaných v členských státech musí být pro tutéž léčivou látkulátku uvedeno stejným způsobem.
4.
Farmaceutický vývoj
Předloží se vysvětlení týkající se volby složení, složek, vnitřního obaluvnitřního obalu, možného dalšího obalu, popřípadě vnějšího obaluvnějšího obalu, zamýšlené funkce pomocných láteklátek v konečném přípravku a způsobu výroby konečného přípravku. Toto vysvětlení se doloží vědeckými údaji o farmaceutickém vývoji. Uvede se nadsazení s jeho odůvodněním. Musí se prokázat, že mikrobiologické vlastnosti (mikrobiologická čistota a antimikrobní aktivita) a pokyny k použití jsou vhodné pro zamýšlené použití veterinárního přípravku, jak je stanoveno v dokumentaci k žádosti o registraci.
B.
POPIS ZPŮSOBU VÝROBY
Uvede se jméno, adresa a odpovědnost každého výrobce a každé navržené místo výroby nebo zařízení zapojené do výroby a zkoušení.
Popis způsobu výroby přiložený k žádosti o registraci podle § 26 odst. 5 písm. d) zákona se uvede tak, aby poskytoval dostatečný přehled o povaze prováděných operací.
Pro tento účel musí popis obsahovat alespoň:
-
uvedení jednotlivých stupňů výroby, aby bylo možno posoudit, zda by procesy použité při výrobě lékové formy mohly způsobit nežádoucí změnu složek,
-
v případě kontinuální výroby úplné podrobnosti týkající se opatření provedených k zajištění homogenity konečného přípravku,
-
skutečné složení výrobní šaržešarže s kvantitativními údaji o všech použitých látkáchlátkách, množství pomocných láteklátek však mohou být vyjádřena přibližně, pokud to vyžaduje léková forma; musí být zmíněny všechny látkylátky, které mohou v průběhu výroby vymizet; jakékoliv nadsazení se musí uvést a odůvodnit,
-
uvedení stupňů výroby, ve kterých se provádí odběr vzorků pro kontrolní zkoušky v průběhu výrobního procesu, a stanovených limitů, pokud z údajů v dokumentaci přiložené k žádosti vyplývá, že jsou takové zkoušky nezbytné pro kontrolu jakosti konečného přípravku,
-
experimentální studie validující výrobní postup a v případě potřeby plán validace postupu pro výrobní šaržešarže,
-
pro sterilní přípravky, pokud se používají podmínky sterilizačního procesu neuvedené v lékopisu, podrobnosti o používaných procesech sterilizace nebo aseptických postupech.
C.
KONTROLA VÝCHOZÍCH SUROVIN
1.
Všeobecné požadavky
Výchozími surovinami se rozumějí všechny složky veterinárního přípravku a popřípadě jeho vnitřního obaluvnitřního obalu, včetně jeho uzavření, jak je uvedeno v oddíle A bodu 1 výše.
Registrační dokumentace obsahuje specifikace a informace o zkouškách, které mají být provedeny za účelem kontroly jakosti všech šaržíšarží výchozích surovin.
Rutinní zkoušky prováděné u každé šaržešarže výchozích surovin musí odpovídat zkouškám uvedeným v žádosti o registraci. Jestliže jsou používány jiné zkoušky než ty, které jsou uvedeny v lékopisu, musí být předložen důkaz, že výchozí suroviny splňují požadavky na jakost podle daného lékopisu.
Pokud byl pro výchozí surovinu, léčivou látkulátku nebo pomocnou látkulátku vydán Evropským ředitelstvím pro jakost léčiv a zdravotní péče certifikát shody, představuje tento certifikát odkaz na příslušný článek Evropského lékopisu.
Pokud se odkazuje na certifikát shody, výrobce se žadateli písemně zaručí, že výrobní proces nebyl upraven od okamžiku udělení certifikátu shody Evropským ředitelstvím pro jakost léčiv a zdravotní péče.
Předloží se výsledky analýz šaržíšarží pro výchozí suroviny za účelem prokázání shody se stanovenou specifikací.
1.1
Léčivé látkylátky
Uvede se jméno, adresa a odpovědnost každého výrobce a každé navržené místo výroby nebo zařízení zapojeného do výroby a zkoušení léčivé látkylátky.
U dobře definované léčivé látkylátky může výrobce léčivé látkylátky nebo žadatel využít možnosti, aby výrobce léčivé látkylátky poskytl přímo Veterinárnímu ústavu ve formě samostatného dokumentu nazvaného Základní dokument o léčivé látcelátce (Active Substance Master File) následující informace:
a)
podrobný popis výrobního postupu,
b)
popis kontroly jakosti během výroby,
c)
popis procesní validace.
V tomto případě však výrobce poskytne žadateli veškeré údaje, které jsou pro žadatele nezbytné, aby převzal odpovědnost za veterinární přípravek. Výrobce písemně potvrdí žadateli, že zajistí shodu mezi jednotlivými šaržemišaržemi a nezmění výrobní proces nebo specifikace, aniž by informoval žadatele. Dokumenty a údaje přikládané k žádosti o takovou změnu se předloží Veterinárnímu ústavu. Tyto dokumenty a údaje se rovněž poskytnou žadateli, pokud se týkají části základního dokumentu o léčivé látcelátce týkající se žadatele.
Pokud není k dispozici certifikát shody pro léčivou látkulátku, předloží se dále údaje o způsobu výroby, kontrole jakosti a nečistotách, jakož i důkaz o molekulové struktuře.
1.
Informace o výrobním postupu zahrnují popis výrobního postupu léčivé látkylátky, který představuje závazek žadatele k výrobě léčivé látkylátky. Uvede se výčet všech surovin potřebných k výrobě léčivé látkylátky či léčivých láteklátek s vyznačením, ve kterém stupni procesu se daná surovina použije. Poskytnou se informace o jakosti a kontrole těchto surovin. Doloží se, že suroviny splňují standardy vhodné pro jejich zamýšlené použití.
2.
Informace o kontrole jakosti musí obsahovat informace o zkouškách (včetně kritérií přijatelnosti) prováděných při každém kritickém kroku, informace o jakosti a kontrole meziproduktů a procesní validaci nebo popřípadě hodnotících studiích. V případě potřeby musí rovněž obsahovat validační údaje pro analytické metody použité v souvislosti s léčivou látkoulátkou.
3.
V informacích o nečistotách se uvedou očekávané nečistoty společně s obsahem a charakteristikou pozorovaných nečistot. Pokud je to důležité, uvedou se rovněž informace o bezpečnosti těchto nečistot.
4.
U biotechnologických veterinárních přípravků musí doklad molekulové struktury obsahovat schematickou sekvenci aminokyselin a relativní molekulovou hmotnost.
1.1.1
Léčivé látkylátky uvedené v lékopisu
Obecné a konkrétní články Evropského lékopisu se použijí na všechny léčivé látkylátky, které jsou v něm uvedeny.
Jsou-li složky v souladu s požadavky Evropského lékopisu nebo lékopisu jednoho z členských států, považují se ustanovení § 26 odst. 5 písm. h) zákona za splněná. V tomto případě se popis analytických metod a postupů nahradí v každém příslušném oddílu odpovídajícím odkazem na daný lékopis.
V případech, kdy je specifikace uvedená v článku Evropského lékopisu nebo v lékopisu členského státu nedostatečná pro zajištění jakosti látkylátky, mohou příslušné orgány požadovat od žadatele vhodnější specifikace, včetně limitů pro konkrétní nečistoty s validovanými zkušebními postupy.
Příslušné orgány informují orgány odpovědné za daný lékopis. Držitel rozhodnutí o registraci poskytne orgánům příslušného lékopisu podrobnosti o údajné nedostatečnosti a o použitých doplňujících specifikacích.
V případech, kdy není léčivá látkalátka popsána v článku Evropského lékopisu, a pokud je tato léčivá látkalátka popsána v lékopisu členského státu, může se použít takový článek.
V případech, kdy léčivá látkalátka není popsána ani v Evropském lékopisu, ani v lékopisu členského státu, může být uznán soulad s článkem uvedeným v lékopisu třetí země, pokud je prokázána jeho vhodnost; v takových případech předloží žadatel kopii článku, popřípadě společně s překladem. Uvedeny musí být údaje prokazující schopnost článku odpovídajícím způsobem kontrolovat jakost léčivé látkylátky.
1.1.2
Léčivé látkylátky neuvedené v lékopisu
Složky, které nejsou uvedeny v žádném lékopisu, se popisují formou článku s těmito body:
a)
název složky splňující požadavky oddílu A bodu 2 musí být doplněn všemi obchodními nebo vědeckými synonymy;
b)
definice látkylátky uvedená formou podobnou té, která je používána v Evropském lékopisu, musí být provázena všemi nezbytnými vysvětlujícími důkazy, zejména týkajícími se molekulové struktury. Pokud mohou být látkylátky popsány pouze způsobem jejich výroby, měl by být popis dostatečně podrobný, aby charakterizoval látkulátku, která je stálá jak svým složením, tak svými účinky;
c)
metody identifikace mohou být popsány formou úplných postupů tak, jak jsou používány pro výrobu látkylátky a formou zkoušek, které by měly být prováděny rutinně;
d)
zkoušky na čistotu se popisují ve vztahu ke každé jednotlivé očekávané nečistotě, zejména k těm, které mohou mít škodlivý účinek, a popřípadě k těm, které s ohledem na kombinaci láteklátek, jichž se žádost týká, mohly nežádoucím způsobem ovlivnit stabilitu léčivého přípravku nebo zkreslit analytické výsledky;
e)
zkoušky a limity ke kontrole parametrů důležitých pro konečný přípravek, popisuje se například velikost částic a sterilita, a příslušné metody musí být popsány a popřípadě validovány;
f)
pokud se jedná o komplexní látkylátky rostlinného nebo živočišného původu je nutné rozlišovat, kdy mnohonásobné farmakologické účinky činí chemickou, fyzikální nebo biologickou kontrolu hlavních složek nezbytnou, a případ láteklátek obsahujících jednu či více skupin složek s podobnou aktivitou, pro něž může být dovolena metoda stanovující celkový obsah.
Tyto údaje doloží, že navrhovaný soubor zkušebních postupů je dostatečný pro kontrolu jakosti léčivé látkylátky ze stanoveného zdroje.
1.1.3
Fyzikálně-chemické vlastnosti, které mohou ovlivnit biologickou dostupnost
Následující informace o léčivých látkáchlátkách, ať jsou, či nejsou uvedeny v lékopisu, se předkládají jako součást obecného popisu léčivých láteklátek, pokud na nich závisí biologická dostupnost veterinárního přípravku:
-
krystalická forma a koeficienty rozpustnosti,
-
velikost částic, popřípadě po upráškování,
-
stupeň solvatace,
-
rozdělovací koeficient olej/voda,
-
hodnoty pK/pH.
První tři odrážky se nepoužijí pro látkylátky užívané pouze v roztoku.
1.2
Pomocné látkylátky
Obecné a konkrétní články Evropského lékopisu se použijí na všechny látkylátky, které jsou v něm uvedeny.
Pomocné látkylátky splňují požadavky příslušného článku Evropského lékopisu. Pokud takový článek neexistuje, je možné učinit odkaz na článek lékopisu členského státu. V případě, že takový článek neexistuje je možné učinit odkaz na článek lékopisu třetí země. V tomto případě je třeba doložit vhodnost takového článku. V případě potřeby musí být požadavky článku doplněny dalšími zkouškami ke kontrole parametrů, jako jsou například velikosti částic, sterility, zbytkových rozpouštědel. V případě, že neexistuje lékopisný článek navrhne se a odůvodní specifikace. Dodrží se požadavky na specifikace stanovené v oddíle 1.1.2 písm. a) až e) pro léčivou látkulátku. Předloží se navrhované metody a doprovodné údaje o jejich validaci.
Barviva, která jsou přidávána do veterinárních přípravků, splňují vždy požadavky stanovené v Hlavě VIII, s výjimkou určitých veterinárních přípravků pro topické použití, např. insekticidní obojky a ušní známky, u nichž je použití jiných barviv odůvodněno.
Barviva musí splňovat kritéria pro čistotu stanovená v jiném právním předpisu13b).
U nových pomocných látek, tj. u pomocné látky či pomocných látek používaných ve veterinárním přípravku poprvé nebo novou cestou podání, se uvedou podrobné informace o výrobě, podrobná charakteristika a podrobné informace o kontrolách s křížovými odkazy na doplňující údaje o klinické i předklinické bezpečnosti.
1.3
Systémy uzavření vnitřního obaluvnitřního obalu
1.3.1
Léčivá látkalátka
Předloží se informace o systému uzavření vnitřního obaluvnitřního obalu pro léčivou látkulátku. Úroveň požadovaných informací je určena podle fyzikálního stavu (kapalného, pevného) léčivé látkylátky.
1.3.2
Konečný přípravek
Předloží se informace o systému uzavření vnitřního obaluvnitřního obalu pro konečný přípravek. Úroveň požadovaných informací je určena podle cesty podání veterinárního přípravku a fyzikálního stavu (kapalného, pevného) lékové formy.
Obalové materiály splňují požadavky příslušného článku Evropského lékopisu. Pokud takový článek neexistuje, je možné uvést odkaz na článek lékopisu členského státu. V případě, že neexistuje ani takový článek je možné uvést odkaz na článek lékopisu třetí země. V tomto případě musí být doložena vhodnost takového článku.
Pokud neexistuje článek lékopisu, je třeba navrhnout a odůvodnit specifikaci pro obalový materiál.
Uvedou se vědecké údaje o volbě a vhodnosti obalového materiálu.
U nových obalových materiálů, které jsou v kontaktu s přípravkem, se uvedou informace o jejich složení, výrobě a bezpečnosti.
Uvedou se specifikace a v případě potřeby údaje o funkčnosti pro jakékoli zařízení pro dávkování nebo podávání veterinárního přípravku.
1.4
Látky biologického původu
Pokud se při výrobě veterinárních přípravků použijí suroviny jako např. mikroorganismy, tkáně rostlinného nebo živočišného původu, buňky nebo tekutiny (včetně krve) lidského nebo zvířecího původu nebo biotechnologické buněčné konstrukty, musí být popsán a dokumentován původ a historie výchozích surovin.
Popis výchozí suroviny zahrnuje výrobní strategii, purifikační/inaktivační postupy s jejich validací a veškeré kontrolní postupy v průběhu výrobního procesu určené k zajištění jakosti, bezpečnosti a shody mezi jednotlivými šaržemišaržemi konečného přípravku.
Jsou-li používány buněčné bankybanky, je nutno prokázat, že vlastnosti buněk v pasáži použité pro výrobu a v pasáži následující zůstaly nezměněny.
Inokula, buněčné bankybanky, séra a, je-li to možné, zdroje surovin, musí být zkoušeny na nepřítomnost cizích agens.
Používá-li se výchozích surovin živočišného nebo lidského původu, uvede se popis opatření pro zajištění nepřítomnosti původců, které mohou být patogenní.
Pokud je přítomnost cizích původců, kteří mohou být patogenní, nevyhnutelná, lze příslušnou surovinu použít jen tehdy, když další zpracování zajistí jejich odstranění nebo inaktivaci, což musí být validováno.
Předloží se dokumentace dokládající, že inokula, buněčná inokula, šaržešarže séra a další suroviny živočišného původu důležité pro přenos TSE jsou v souladu s Pokynem pro minimalizaci rizika přenosu agens zvířecí spongiformní encefalopatie prostřednictvím humánních a veterinárních přípravků, jakož i s odpovídajícím článkem Evropského lékopisu. K prokázání souladu je možné použít certifikáty shody vydané Evropským ředitelstvím pro jakost léčiv a zdravotní péče, s odkazem na příslušný článek Evropského lékopisu.
D.
KONTROLNÍ ZKOUŠKY PROVÁDĚNÉ VE STÁDIU MEZIPRODUKTŮ VÝROBNÍHO PROCESU
Registrační dokumentace obsahuje údaje týkající se kontrolních zkoušek přípravku, které mohou být prováděny při výrobě ve stádiu meziproduktu za účelem zajištění souladu technických charakteristik a výrobního procesu.
Tyto zkoušky jsou nezbytné pro ověření shody veterinárního přípravku se složením, pokud žadatel výjimečně navrhne analytický postup pro zkoušení konečného přípravku, který nezahrnuje stanovení obsahu všech léčivých láteklátek (nebo všech pomocných láteklátek, které podléhají stejným požadavkům jako léčivé látkylátky).
Totéž platí, pokud kontrola jakosti konečného přípravku závisí na kontrolních zkouškách v průběhu výrobního procesu, zejména jestliže je látkalátka v podstatě definována svým způsobem výroby.
Jestliže může být meziprodukt před dalším zpracováním nebo primární formulací skladován, musí být doba použitelnosti meziproduktu definována na základě údajů získaných ze studií stability.
E.
ZKOUŠKY KONEČNÉHO PŘÍPRAVKU
Pro kontrolu konečného přípravku zahrnuje šaržešarže konečného přípravku všechny jednotky lékové formy, které jsou vyrobeny z téhož počátečního množství surovin a prošly stejnou řadou výrobních nebo sterilizačních operací, nebo v případě kontinuálního výrobního procesu všechny jednotky vyrobené v daném časovém intervalu.
V žádosti o registraci se uvedou zkoušky, které jsou rutinně prováděny u každé šaržešarže konečného přípravku. Musí být uvedena četnost zkoušek, které nejsou prováděny rutinně. Uvedou se limity pro propouštění.
Registrační dokumentace musí obsahovat údaje týkající se kontrolních zkoušek konečného přípravku při propouštění. Údaje musí být předloženy v souladu s následujícími požadavky. Na všechny přípravky, které jsou v nich uvedené, se použijí ustanovení příslušných článků a obecných kapitol Evropského lékopisu, nebo pokud tyto neexistují, lékopisu členského státu.
Pokud jsou použity jiné zkušební postupy a limity, než jsou uvedeny v příslušných článcích a obecných kapitolách Evropského lékopisu, nebo pokud v něm nejsou uvedeny, v lékopisu členského státu, musí být předložen důkaz, že by konečný přípravek, pokud by byl zkoušen podle daných článků, splňoval požadavky na jakost daného lékopisu pro příslušnou lékovou formu.
1.
Obecné vlastnosti konečného přípravku
Určité zkoušky obecných vlastností přípravku musí být vždy zařazeny mezi zkoušky konečného přípravku. Tyto zkoušky se vždy, když je to možné, týkají kontroly průměrných hmotností a maximálních odchylek, mechanických, fyzikálních nebo mikrobiologických zkoušek, organoleptických vlastností, fyzikálních vlastností, jako jsou hustota, pH, index lomu. Pro každou z těchto vlastností musí žadatel určit standardy a přípustné limity pro každý jednotlivý případ.
Pokud nejsou uvedeny v Evropském lékopisu nebo v lékopisu členského státu musí být podmínky zkoušek, popřípadě používaná zařízení či přístroje a standardy vždy přesně popsány; totéž platí v případech, kdy nejsou metody předepsané těmito lékopisy použitelné.
Dále musí být pevné lékové formy pro perorální podání podrobeny in vitro studiím uvolňování a rychlosti disoluce léčivé látkylátky nebo láteklátek, pokud není odůvodněno jinak. Tyto studie musí být rovněž provedeny, pokud jde o podání jiným způsobem a pokud to Veterinární ústav posoudí jako nezbytné.
2.
Identifikace a stanovení obsahu léčivé látkylátky či láteklátek
Identifikace a stanovení obsahu léčivé látkylátky či léčivých láteklátek se provedou buď u reprezentativního vzorku výrobní šaržešarže, nebo u určitého počtu jednotek lékové formy analyzovaných jednotlivě.
Pokud pro to není dostatečné odůvodnění, nesmí maximální přijatelná odchylka obsahu léčivé látkylátky v konečném přípravku přesahovat v okamžiku vyrobení ± 5 %.
Na základě zkoušek stability musí výrobce navrhnout a odůvodnit maximální přijatelné odchylky pro obsah léčivé látkylátky v konečném přípravku do konce navržené doby použitelnosti.
V případech zvláště složitých směsí, pokud by stanovení obsahu léčivých láteklátek, které jsou velmi početné nebo přítomné ve velmi nízkých množstvích, vyžadovalo složité, obtížně proveditelné zkoušení každé výrobní šaržešarže, může být stanovení obsahu jedné nebo více léčivých láteklátek v konečném přípravku vynecháno, a to za podmínky, že jsou taková stanovení prováděna při výrobě ve stádiu meziproduktů. Tento zjednodušený postup nesmí být rozšířen na charakterizaci daných láteklátek a musí být doplněn metodou kvantitativního hodnocení umožňující Veterinárnímu ústavu ověřit shodu léčivého přípravku s jeho specifikací poté, co byl uveden na trh.
Biologické stanovení obsahu in vivo nebo in vitro je povinné, pokud fyzikálně-chemické metody nemohou poskytnout dostatečné informace o jakosti přípravku. Takové stanovení obsahu zahrnuje pokud možno referenční materiály a statistickou analýzu umožňující výpočet mezí spolehlivosti. Pokud tyto zkoušky nemohou být provedeny s konečným přípravkem, mohou být provedeny při výrobě ve stadiu meziproduktů, a to co nejpozději ve výrobním procesu.
Pokud během výroby konečného přípravku dochází k rozkladu, musí být uvedeno maximální přípustné množství jednotlivých a celkových rozkladných produktů bezprostředně po výrobě.
Pokud údaje uvedené v oddíle B ukazují, že při výrobě léčivého přípravku je použito významného nadsazení léčivé látkylátky, nebo pokud údaje o stabilitě ukazují, že obsah léčivé látkylátky klesá během skladování, musí popis kontrolních zkoušek konečného přípravku popřípadě obsahovat chemické a v případě potřeby toxikologicko-farmakologické zhodnocení změn, kterými tato látkalátka prochází, a popřípadě charakterizaci nebo stanovení obsahu rozkladných produktů.
3.
Identifikace a stanovení obsahu pomocných láteklátek
Identifikace a určení horního a dolního limitu jsou povinné pro každou jednotlivou antimikrobiologickou konzervační látkulátku a pro všechny pomocné látkylátky, které mohou ovlivnit biologickou dostupnost léčivé látkylátky, ledaže je biologická dostupnost potvrzena jinými vhodnými zkouškami. Identifikace a určení horního limitu jsou povinné pro všechny antioxidanty a pro všechny pomocné látkylátky, které mohou nepříznivě ovlivnit fyziologické funkce, přičemž pro antioxidanty se určí i dolní limit v době propouštění šaržešarže.
4.
Zkoušky bezpečnosti
Kromě toxikologicko-farmakologických zkoušek předložených s žádostí o registraci musí být údaje o zkouškách bezpečnosti, jako je sterilita a bakteriální endotoxiny, zahrnuty mezi analytické údaje, pokud se takové zkoušky musí provádět rutinně pro ověření jakosti přípravku.
F.
ZKOUŠKY STABILITY
1.
Léčivá látkalátka či léčivé látkylátky
Musí být přesně určena doba přezkoušení (reatestace) a podmínky uchovávání léčivé látkylátky s výjimkou případu, kdy je léčivá látkalátka předmětem článku Evropského lékopisu a výrobce konečného přípravku provádí kompletní zkoušky reatestace léčivé látkylátky bezprostředně před jejím použitím ve výrobě konečného přípravku.
K odůvodnění doby reatestace a podmínek uchovávání se předloží údaje o stabilitě, typ provedených studií stability, použitých protokolů, analytických postupů a jejich validace společně s podrobnými výsledky a závazek ke sledování stability v poregistračním období se souhrnným stabilitním protokolem.
Pokud je však pro danou léčivou látkulátku z navrženého zdroje k dispozici certifikát shody, který přesně stanoví dobu reatestace a podmínky uchovávání, údaje o stabilitě pro danou léčivou látkulátku z tohoto zdroje se nepožadují.
2.
Konečný přípravek
Uvede se popis zkoušek, na jejichž základě byly stanoveny doba použitelnosti, doporučené podmínky uchovávání a specifikace na konci doby použitelnosti navržené žadatelem.
Uvede se typ provedených studií stability, použité protokoly, analytické postupy a jejich validace společně s podrobnými výsledky.
Pokud konečný přípravek vyžaduje, aby byl před podáním rekonstituován nebo ředěn, předloží se podrobnosti o navrhované době použitelnosti a specifikace pro rekonstituovaný či ředěný přípravek podložené odpovídajícími údaji o stabilitě.
V případě vícedávkových obalů musí být tam, kde je to nezbytné, uvedeny údaje o stabilitě, které odůvodňují stanovení doby použitelnosti pro přípravek po jeho prvním otevření, a musí být definována specifikace přípravku v průběhu používání.
Pokud existuje možnost, že v konečném přípravku vznikají rozkladné produkty, žadatel je uvede a určí způsoby identifikace a zkušební postupy.
Závěry obsahují vždy výsledky analýz odůvodňující navrženou dobu použitelnosti a v případě potřeby dobu použitelnosti v průběhu používání za doporučených podmínek uchovávání a specifikace konečného přípravku na konci doby použitelnosti a v případě potřeby doby použitelnosti v průběhu používání konečného přípravku za těchto doporučených podmínek uchovávání.
Uvede se maximální přijatelné množství jednotlivých a celkových rozkladných produktů na konci doby použitelnosti.
Studie interakce mezi přípravkem a vnitřním obalemvnitřním obalem se předloží, pokud lze riziko takové interakce považovat za možné, zvlášť pokud jde o injekční přípravky.
Závazek ke sledování stability v poregistračním období se předkládá spolu se souhrnným stabilitním protokolem.
G.
DALŠÍ INFORMACE
Registrační dokumentace může obsahovat informace týkající se jakosti veterinárního přípravku, které nejsou zahrnuty v předcházejících oddílech.
V případě medikovaných premixů (přípravků určených pro začlenění do medikovaných krmivmedikovaných krmiv) se předloží informace o přidávaných poměrech, pokynech pro zamíchání, homogenitě v krmivu, kompatibilitě a vhodnosti krmiv, stabilitě v krmivu a o navržené době použitelnosti v krmivu. Uvede se rovněž specifikace pro medikovaná krmivamedikovaná krmiva, vyrobená s použitím těchto premixů v souladu s doporučenými pokyny pro použití.
ČÁST 3: ZKOUŠKY BEZPEČNOSTI A REZIDUÍ
Údaje a dokumentace přikládané k žádosti o registraci podle § 26 odst. 5 písm. i) bod 2 a 4 zákona se předkládají v souladu s následujícími požadavky.
A.
Zkoušky bezpečnosti
KAPITOLA I: PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK
Dokumentace týkající se bezpečnosti má prokázat:
a)
možnou toxicitu veterinárního přípravku a jakékoliv nebezpečné nebo nechtěné účinky, které se mohou objevit při navržených podmínkách použití u zvířat; tyto účinky by měly být hodnoceny s ohledem na závažnost příslušných patologických stavů;
b)
možné škodlivé účinky reziduí veterinárního přípravku nebo látkylátky v potravinách získaných z ošetřených zvířat pro člověka a problémy, které mohou tato rezidua působit při průmyslovém zpracování potravin;
c)
možná rizika, která mohou vznikat v důsledku vystavení lidí veterinárnímu přípravku, například při jeho podávání zvířeti;
d)
možná rizika pro životní prostředí vznikající v důsledku použití veterinárního přípravku.
Veškeré výsledky musí být spolehlivé a obecně platné. Kdykoliv je to na místě, použijí se při navrhování zkušebních metod a hodnocení výsledků matematické a statistické postupy. Dále se předloží informace o léčebném potenciálu přípravku a o rizicích spojených s jeho použitím.
V některých případech může být nezbytné zkoušet metabolity původní látkylátky, pokud tyto metabolity představují rezidua, která je nutno vzít v úvahu.
S pomocnou látkoulátkou použitou v oblasti léčiv poprvé se musí zacházet jako s léčivou látkoulátkou.
1.
Přesná identifikace přípravku a jeho léčivé látkylátky či léčivých láteklátek
-
mezinárodní nechráněný název (INN),
-
název podle Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (IUPAC),
-
číslo CAS (Chemical Abstract Service),
-
léčebná, farmakologická a chemická klasifikace,
-
synonyma a zkratky,
-
strukturní vzorec,
-
molekulární vzorec,
-
molekulová hmotnost,
-
stupeň nečistoty,
-
kvalitativní a kvantitativní složení nečistot,
-
popis fyzikálních vlastností,
-
bod tání,
-
bod varu,
-
tenze par,
-
rozpustnost ve vodě a organických rozpouštědlech vyjádřená v g/l, s uvedením teploty,
-
hustota,
-
index lomu, optická otáčivost atd.,
-
složení přípravku.
2.
Farmakologie
Farmakologické studie mají zásadní význam pro objasňování mechanismů, které vyvolávají léčebné účinky veterinárního přípravku, a proto jsou farmakologické studie prováděné na pokusných a cílových druzích zvířat předkládány podle části 4 této přílohy.
Farmakologické studie však mohou rovněž napomáhat porozumění toxikologickým jevům. Pokud má veterinární přípravek farmakologické účinky, které nejsou provázeny toxickou odpovědí, nebo je působí v dávkách nižších než jsou dávky nutné k vyvolání toxické odpovědi, musí být navíc tyto farmakologické účinky zohledněny při posuzování bezpečnosti veterinárního přípravku.
Dokumentaci týkající se bezpečnosti musí proto vždy předcházet podrobnosti o farmakologických zkouškách prováděných na laboratorních zvířatech a veškeré významné informace pozorované při klinických hodnoceních u cílového zvířete.
2.1
Farmakodynamika
Předloží se informace o mechanismu působení léčivé látkylátky či léčivých láteklátek, společně s informacemi o primárních a sekundárních farmakodynamických účincích za účelem lepšího porozumění jakýmkoli nežádoucím účinkům při studiích na zvířatech.
2.2
Farmakokinetika
Předloží se údaje o osudu léčivé látkylátky a jejích metabolitů u druhů zvířat používaných v toxikologických studiích, zahrnující absorpci, distribuci, metabolismus a vylučování (ADME). Tyto údaje musí být ve vztahu k poměru dávka/účinek tak, jak byly zjištěny ve farmakologických a toxikologických studiích za účelem zjištění odpovídající expozice. Porovnání s farmakokinetickými údaji získanými ve studiích na cílových druzích zvířat, část 4 kapitola I oddíl A.2, se předloží v části 4 za účelem stanovení významnosti výsledků získaných v toxikologických studiích toxicity u cílových druhů zvířat.
3.
Toxikologie
Dokumentace týkající se toxikologie se předkládá v souladu s pokyny zveřejněnými agenturou, které se týkají obecného pravidel pro zkoušení i pokyny ke konkrétním studiím. Tyto pokyny zahrnují:
1)
základní zkoušky požadované pro všechny nové veterinární přípravky určené pro použití u zvířat určených k produkci potravin za účelem posouzení bezpečnosti jakýchkoli reziduí přítomných v potravinách pro lidskou spotřebu;
2)
doplňující zkoušky, které mohou být požadovány v závislosti na konkrétních toxikologických očekáváních, například těch, které jsou spojeny se strukturou, třídou a způsobem působení léčivé látkylátky či léčivých láteklátek;
3)
zvláštní zkoušky, které mohou být přínosné při interpretaci údajů získaných ze základních nebo doplňujících zkoušek.
Tyto studie musí být prováděny na léčivé látcelátce či léčivých látkáchlátkách, nikoli na formulovaném přípravku. Pokud jsou požadovány studie na formulovaném přípravku, jsou konkretizovány dále v textu.
3.1.
Toxicita po jedné dávce
Zkoušky toxicity po jedné dávce mohou být použity ke stanovení:
-
možných účinků akutního předávkování u cílových druhů zvířat,
-
možných účinků náhodného podání lidem,
-
dávek, které mohou být využity ve zkouškách po opakovaném podání.
Zkoušky toxicity po jedné dávce by měly odhalit akutní toxické účinky látkylátky a časový průběh jejich nástupu a odeznění.
Prováděné zkoušky musí být voleny tak, aby poskytovaly informace o bezpečnosti uživatele, např. jestliže se předpokládá významná expozice uživatele veterinárního přípravku inhalací nebo kontaktem s kůží, měly by být tyto cesty expozice zkoušeny.
3.2
Toxicita po opakovaném podání
Zkoušky toxicity po opakovaném podání jsou určeny k odhalení fyziologických nebo patologických změn vyvolaných opakovaným podáním hodnocené léčivé látkylátky nebo kombinace léčivých láteklátek a ke stanovení, jak tyto změny souvisí s dávkováním.
V případě farmakologických účinných láteklátek nebo veterinárních přípravků určených výlučně k použití u zvířat, která nejsou určena k produkci potravin, postačuje obvykle zkouška toxicity po opakovaném podání provedená u jednoho druhu laboratorních zvířat. Tuto zkoušku lze nahradit zkouškou prováděnou u cílového druhu zvířat. Frekvence a cesta podání a trvání zkoušky jsou vždy voleny s ohledem na navrhované podmínky klinického použití. Zkoušející uvede důvody pro rozsah a trvání zkoušky a zvolené dávky.
V případě láteklátek nebo veterinárních léčivých přípravků určených k použití u zvířat určených k produkci potravin se zkouška toxicity po opakovaném podání (90 dní) provede u hlodavců a u jiného druhu zvířat, než jsou hlodavci, za účelem stanovení cílových orgánů a toxikologických kritérií pro vyřazení (endpoints) a stanovení vhodných druhů zvířat a dávek, které budou popřípadě použity, pokud budou prováděny zkoušky chronické toxicity.
Zkoušející uvede důvody pro volbu druhů, s ohledem na dostupné znalosti o metabolismu přípravku u zvířat a u člověka. Zkoušená látkalátka se podává perorálně. Zkoušející zřetelně uvede důvody pro volbu metody, frekvenci podávání a délku zkoušek.
Nejvyšší dávka se za obvyklých okolností zvolí tak, aby se projevily škodlivé účinky. Nejnižší dávka se volí tak, aby nevyvolala žádné známky toxického působení.
Hodnocení toxických účinků je založeno na sledování chování, růstu, na hematologických a fyziologických zkouškách, zejména těch, které postihují orgány podílející se na vylučování, a také na pitevních zprávách a průvodních histologických údajích. Výběr a rozsah každé skupiny zkoušek závisí na použitém druhu zvířete a na stavu vědeckého poznání v dané době.
V případě nových kombinací známých láteklátek, které byly zkoušeny v souladu s ustanoveními zákona, mohou být zkoušky toxicity po opakovaném podání, pokud zkoušky toxicity neprokázaly zvýšení toxického působení nebo nové toxické účinky, vhodně pozměněny zkoušejícím, který musí předložit své důvody pro takové změny.
3.3
Snášenlivost u cílových druhů zvířat
Předloží se souhrn informací o veškerých příznacích nesnášenlivosti, které byly pozorovány při studiích provedených, obvykle za použití konečného složení přípravku, u cílových druhů zvířat v souladu s požadavky části 4 kapitoly I oddílu B této přílohy. Uvedou se příslušné zkoušky, dávky, při kterých se nesnášenlivost projevila, a příslušné druhy zvířat a plemena. Dále se uvedou podrobnosti o veškerých neočekávaných fyziologických změnách. Úplné zprávy z těchto studií v plném znění jsou uvedeny v části 4 této přílohy.
3.4
Reprodukční toxicita, včetně vývojové toxicity
3.4.1
Studie účinků na reprodukci
Účelem studie účinků na reprodukcije stanovení možného zhoršení samčích či samičích reprodukčních funkcí nebo škodlivých účinků na potomstvo v důsledku podávání zkoušeného veterinárního přípravku nebo látkylátky.
V případě farmakologicky účinných láteklátek nebo veterinárních přípravků určených pro použití u zvířat určených k produkci potravin se studie účinků na reprodukci provádí formou vícegenerační studie reprodukce, jejímž cílem je stanovit veškeré účinky na reprodukci savců. Tyto účinky zahrnují účinky na samčí a samičí plodnost, páření, zabřeznutí, implantaci, schopnost donosit plod až do termínu porodu, porod, laktaci, přežití, růst a vývoj potomstva od narození do odstavu, pohlavní zralost a následnou reprodukční funkci dospělého potomka. Použijí se nejméně tři různé dávky. Nejvyšší dávka se zvolí tak, aby se projevily škodlivé účinky. Nejnižší dávka by neměla vyvolat žádné známky toxického působení.
3.4.2
Studie vývojové toxicity
V případě farmakologicky účinných láteklátek nebo veterinárních přípravků určených pro použití u zvířat určených k produkci potravin se provedou zkoušky vývojové toxicity. Tyto zkoušky jsou navrženy tak, aby detekovaly veškeré nežádoucích účinky na březí samice a vývoj embrya a plodu po expozici samice v době od nidace, během březosti až do dne před očekávaným porodem. Takové nežádoucí účinky zahrnují zvýšenou toxicitu v porovnání s toxicitou u nebřezích samic, smrt embrya či plodu, změny v růstu plodu a strukturální změny plodu. Vždy se provede zkouška vývojové toxicity u potkanů. V závislosti na výsledcích může být nezbytné provést zkoušku u druhého druhu zvířat, v souladu se příslušnými pokyny.
V případě farmakologicky účinných láteklátek nebo veterinárních přípravků, které nejsou určeny pro použití u zvířat určených k produkci potravin, se provede studie vývojové toxicity nejméně u jednoho druhu zvířat, který může být cílovým druhem, pokud je přípravek určený k použití u samic, které mohou být použity k dalšímu chovu. Jestliže by však použití veterinárního přípravku vedlo k významné expozici uživatelů, provedou se standardní studie vývojové toxicity.
3.5
Genotoxicita
Provedou se zkoušky prokazující genotoxický potenciál, jejichž účelem je odhalit změny, které látkalátka může způsobit na genetickém materiálu buněk. Všechny látkylátky, která mají být obsaženy ve veterinárním přípravku poprvé, se vždy posoudí z hlediska genotoxických vlastností.
U léčivé látkylátky či léčivých láteklátek se obvykle provádí standardní soubor zkoušek genotoxicity in vitro a in vivo v souladu se stanovenými pokyny. V některých případech může být rovněž nezbytné podrobit zkouškám jeden či více metabolitů, které se vyskytují jako rezidua v potravinách.
3.6
Karcinogenita
Při rozhodování o tom, zda je nezbytné zkoušení karcinogenity, se vždy přihlédne k výsledkům zkoušek genotoxicity, vztahů struktury a účinku a ke zjištěním ze zkoušek systémové toxicity, které mohou být důležité pro neoplastické léze v dlouhodobějších studiích.
Vezmou se v úvahu veškeré známé druhové zvláštnosti mechanismu toxicity, jakož i veškeré rozdíly v metabolismu mezi druhy zvířat použitými ve zkouškách, cílovými druhy zvířat a člověkem.
Jestliže je zkoušení karcinogenity nezbytné, vyžaduje se obecně provedení dvouleté studie na potkanech a osmnáctiměsíční studie na myších. V případě řádného vědeckého odůvodnění mohou být studie karcinogenity provedeny u jednoho druhu hlodavců, nejlépe u potkanů.
3.7
Výjimky
Pokud je veterinární přípravek určen k místnímu podání, posoudí se systémová absorpce u cílových druhů zvířat. Pokud se prokáže, že je systémová absorpce zanedbatelná, nemusí být se předložit zkoušky toxicity po opakované dávce, zkoušky reprodukční toxicity a zkoušky karcinogenity s výjimkou případů, kdy:
-
lze za stanovených podmínek použití očekávat pozření veterinárního přípravku zvířetem, nebo
-
lze za stanovených podmínek použití očekávat expozici uživatele veterinárnímu přípravku jinými cestami než kontaktem s kůží, nebo
-
léčivá látkalátka nebo metabolity se mohou dostat do potravin získaných z ošetřených zvířat.
4.
Další požadavky
4.1
Zvláštní studie
V případě určitých skupin láteklátek nebo jestliže účinky pozorované během zkoušek po opakovaném podání u zvířat zahrnují změny naznačující například imunotoxicitu a neurotoxicitu nebo endokrinní poruchy, je nezbytné provést další zkoušení, jako například studie sensibilizace nebo zkoušky opožděné neurotoxicity. V závislosti na povaze přípravku může být nezbytné provedení doplňujících studií k posouzení základního mechanismu toxického účinku nebo potenciálu dráždivosti. Takové studie se obvykle provádějí za použití konečného složení přípravku.
Při navrhování těchto studií a hodnocení jejich výsledků se zohlední stav vědeckého poznání a platné pokyny.
4.2
Mikrobiologické vlastnosti reziduí
4.2.1
Možné účinky na střevní mikroflóru člověka
Potenciální mikrobiologické riziko, které představují rezidua antimikrobních láteklátek pro střevní mikroflóru člověka, se zkouší v souladu se stanovenými pokyny.
4.2.2
Možné účinky na mikroorganismy používané pro průmyslové zpracování potravin
V některých případech může být nezbytné provést zkoušky ke stanovení toho, zda mikrobiologicky aktivní rezidua mohou narušovat technologické postupy při průmyslovém zpracování potravin.
4.3
Pozorování u lidí
Předloží se informace o tom, zda jsou farmakologicky účinné látkylátky veterinárního přípravku používány jako léčivé přípravky pro léčbu člověka; pokud tomu tak je, musí být vypracována souhrnná zpráva o veškerých pozorovaných účincích (včetně nežádoucích účinků) u lidí a o jejich příčinách, pokud mohou ovlivnit hodnocení bezpečnosti veterinárního přípravku, popřípadě včetně výsledků uvedených ve zveřejněných studiích; pokud složky veterinárních přípravků samy o sobě nejsou používány nebo již nejsou používány jako léčivé přípravky pro léčbu lidí, uvedou se důvody, proč tomu tak je.
4.4
Vývoj rezistence
Údaje o možném výskytu rezistentních bakterií významných pro lidské zdraví jsou v případě veterinárních přípravků nutné. Zvlášť důležitý je v tomto ohledu mechanismus vývoje takové rezistence. Pokud je to nezbytné, navrhnou se opatření k omezení vývoje rezistence ze stanoveného použití veterinárního přípravku.
Rezistence významná pro klinické použití přípravku musí být uvedena v souladu s požadavky částí 4. Pokud je to důležité, je třeba uvést křížové odkazy na údaje stanovené v části 4.
5.
Bezpečnost uživatele
Tento oddíl obsahuje diskusi o účincích pozorovaných v předcházejících oddílech a uvádí je ve spojitost s typem a rozsahem expozice člověka danému přípravku za účelem formulování odpovídajících varování pro uživatele a dalších opatření v oblasti řízení rizik.
6.
Hodnocení rizik pro životní prostředí
6.1
Hodnocení rizik pro životní prostředí u veterinárních přípravků, které neobsahují geneticky modifikované organismy nebo z geneticky modifikovaných organismů nesestávají
Hodnocení rizik pro životní prostředí se provádí za účelem posouzení možných škodlivých účinků, které může použití veterinárního přípravku mít na životní prostředí, a stanovení míry rizika takových účinků. Toto hodnocení rovněž stanoví veškerá bezpečnostní opatření, která mohou být nezbytná k omezení těchto rizik.
Toto hodnocení se za běžných okolností provádí ve dvou fázích. První fáze tohoto hodnocení se provádí vždy. Podrobnosti o hodnocení se předloží v souladu s platnými pokyny. Toto hodnocení ukazuje na možnou expozici životního prostředí přípravku a míru rizika spojeného s jakoukoli takovou expozicí s přihlédnutím zejména k následujícím bodům:
-
cílový druh zvířat a navrhovaný způsob použití,
-
způsob podávání, zejména pravděpodobný rozsah, ve kterém bude přípravek vstupovat přímo do systémů životního prostředí,
-
možné vylučování přípravku, jeho léčivých láteklátek nebo významných metabolitů ošetřovanými zvířaty do životního prostředí; přetrvávání ve výměšcích.
-
odstraňování nepoužitelného veterinárního přípravku nebo odpadů z tohoto přípravku.
Ve druhé fázi se v souladu se stanovenými pokyny provádí další zkoušení osudu a účinků přípravku na jednotlivé ekosystémy. Zohlední se rozsah expozice životního prostředí přípravku a dostupné informace o fyzikálně chemických, farmakologických nebo toxikologických vlastnostech dotčené látkylátky či dotčených láteklátek, včetně metabolitů v případě stanoveného rizika, které byly získány při provádění dalších zkoušek a hodnocení podle zákona.
6.2
Hodnocení rizik pro životní prostředí u veterinárních přípravků, které obsahují geneticky modifikované organismy nebo z geneticky modifikovaných organismů sestávají
V případě veterinárního přípravku, který obsahuje geneticky modifikované organismy nebo z geneticky modifikovaných organismů sestává, se k žádosti přiloží rovněž dokumenty požadované podle jiného právního předpisu9).
KAPITOLA II: FORMA PŘEDLOŽENÍ ÚDAJŮ A DOKUMENTŮ
Registrační dokumentace týkající se zkoušek bezpečnosti obsahuje:
-
seznam všech studií obsažených v registrační dokumentaci,
-
prohlášení potvrzující, že uvedeny jsou všechny údaje známé žadateli v době podání žádosti o registraci, ať příznivé či nepříznivé,
-
zdůvodnění upuštění od provedení jakéhokoli typu studie,
-
vysvětlení pro zahrnutí alternativního typu studie,
-
diskusi o přínosu, který může mít jakákoli studie, která časově předchází studiím provedeným v souladu se správnou laboratorní praxísprávnou laboratorní praxí podle jiného právního předpisu13c), k celkovému posouzení rizik.
Každá zpráva o studii obsahuje:
-
kopii plánu (protokolu) studie,
-
prohlášení o shodě se správnou laboratorní praxísprávnou laboratorní praxí tam, kde je to použitelné,
-
popis použitých metod, zařízení a láteklátek,
-
popis a odůvodnění testovacího systému,
-
dostatečně podrobný popis získaných výsledků, aby bylo možné výsledky kriticky zhodnotit nezávisle na jejich interpretaci autoremautorem,
-
statistické hodnocení výsledků, tam kde je to na místě,
-
diskusi o výsledcích, s poznámkami o hodnotě dávky s pozorovaným účinkem a bez pozorovaného účinku, a o jakýchkoli neobvyklých pozorováních,
-
podrobný popis a vyčerpávající diskusi o výsledcích studie bezpečnosti léčivé látkylátky a jejich významu pro hodnocení možných rizik, která představují rezidua pro člověka.
B.
Zkoušky reziduí
KAPITOLA I: PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK
1.
Úvod
Pro účely této přílohy se použijí definice nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004.
Účelem studií snižování obsahu (deplece) reziduí u poživatelných tkání nebo vajec, mléka a medu získaných z ošetřených zvířat je stanovit, za jakých podmínek a v jakém rozsahu přetrvávají rezidua v potravinách získaných z těchto zvířat. Dále tyto studie umožní stanovit ochrannou lhůtuochrannou lhůtu.
V případě veterinárních přípravků určených pro použití u zvířat určených k produkci potravin dokumentace týkající se reziduí vždy prokáže:
1.
v jakém rozsahu a po jakou dobu přetrvávají rezidua veterinárního přípravku nebo jeho metabolity v poživatelných tkáních ošetřených zvířat nebo v mléku, vejcích nebo medu získaných z těchto zvířat;
2.
že je za účelem zabránění veškerým rizikům pro zdraví spotřebitelespotřebitele potravin získaných z ošetřených zvířat nebo potížím při průmyslovém zpracování potravin, možné stanovit reálnou ochrannou lhůtuochrannou lhůtu, kterou lze za praktických podmínek chovu zvířat dodržet;
3.
že analytická metoda či analytické metody používané ve studii vylučování (deplece) reziduí jsou dostatečně validované k tomu, aby poskytovaly nezbytné ujištění, že předložené údaje o reziduích jsou vhodné jako základ pro ochrannou lhůtuochrannou lhůtu.
2.
Metabolismus a kinetika reziduí
2.1.
Farmakokinetika (absorpce, distribuce, metabolismus, vylučování)
Předloží se souhrn farmakokinetických údajů s křížovým odkazem na farmakokinetické studie u cílových druhů zvířat předložené v části 4 této přílohy. Zpráva o studii v plném znění nemusí být předložena.
Účelem farmakokinetických studií ve vztahu k reziduím veterinárních přípravků je hodnocení absorpce, distribuce, metabolismu a vylučování přípravku u cílových druhů zvířat.
Konečný přípravek, nebo jeho složení, které má srovnatelné charakteristiky z hlediska biologické dostupnosti jako konečný přípravek, se cílovému druhu zvířat podává v maximální doporučené dávce.
S ohledem na způsob podání se plně popíše míra absorpce veterinárního přípravku. Pokud se prokáže, že systémová absorpce přípravků pro místní podání je zanedbatelná, další studie reziduí se nepožadují.
Popíše se distribuce veterinárního přípravku u cílových druhů zvířat; zohlední se možnost vazby na bílkoviny plazmy nebo pasáž do mléka nebo vajec a akumulace lipofilních láteklátek.
Popíšou se cesty vylučování přípravku z cílového druhu zvířat. Stanoví se a charakterizují hlavní metabolity.
2.2.
Vylučování (deplece) reziduí
Účelem těchto studií, kterými se měří rychlost vylučování reziduí z cílového druhu zvířat po posledním podání přípravku, je stanovení ochranných lhůtochranných lhůt.
Po podání poslední dávky veterinárního přípravku pokusnému zvířeti se validovanými analytickými metodami opakovaně, a to v dostatečném počtu opakování, stanoví přítomné množství reziduí; uvedou se technické postupy a spolehlivost a citlivost použitých metod.
3.
Analytická metoda pro stanovení reziduí
Uvede se podrobný popis analytické metody či analytických metod použitých při studii (studiích) vylučování (deplece) reziduí a její (jejich) validace.
Popíšou se následující charakteristiky:
-
specifičnost,
-
správnost,
-
přesnost,
-
mez detekce,
-
mez stanovitelnosti,
-
praktičnost a použitelnost za běžných laboratorních podmínek,
-
vnímavost k interferenci,
-
stabilita přítomných reziduí.
Vhodnost navrhované analytické metody se zhodnotí s ohledem na stav vědeckého a technického poznání v době předložení žádosti.
Analytická metoda se předloží v mezinárodně dohodnutém formátu.
KAPITOLA II: PŘEDLOŽENÍ ÚDAJŮ A DOKUMENTŮ
1.
Identifikace přípravku
Veterinární přípravek či veterinární přípravky používané při zkoušení se podrobně určí, včetně:
-
složení,
-
výsledků fyzikálních a chemických (účinnost a čistota) zkoušek pro příslušnou šaržišarži či příslušné šaržešarže,
-
identifikace šaržešarže,
-
vztahu ke konečnému přípravku,
-
zvláštní aktivity a radiologické čistoty značených láteklátek,
-
umístění značených atomů v molekule.
Registrační dokumentace týkající se zkoušek reziduí vždy zahrnuje:
-
seznam všech studií obsažených v registrační dokumentaci,
-
prohlášení potvrzující, že uvedeny jsou všechny údaje známé žadateli v době podání žádosti o registraci, ať příznivé či nepříznivé,
-
zdůvodnění upuštění od provedení jakéhokoli typu studie,
-
vysvětlení pro zahrnutí alternativního typu studie,
-
diskusi o přínosu, který může mít jakákoli studie, která časově předchází studiím provedeným v souladu se správnou laboratorní praxísprávnou laboratorní praxí (SLP) k celkovému posouzení rizik,
-
návrh na ochrannou lhůtuochrannou lhůtu.
Každá zpráva o studii musí obsahovat:
-
kopii plánu (protokolu) studie,
-
prohlášení o shodě se správnou laboratorní praxísprávnou laboratorní praxí tam, kde je to použitelné,
-
popis použitých metod, zařízení a surovin,
-
dostatečně podrobný popis získaných výsledků, aby bylo možné výsledky kriticky zhodnotit nezávisle na jejich interpretaci autoremautorem,
-
případné statistické hodnocení výsledků,
-
diskusi o výsledcích,
-
objektivní diskusi o získaných výsledcích a návrhy týkající se ochranných lhůtochranných lhůt nezbytných k tomu, aby bylo zajištěno, že v potravinách získaných z ošetřených zvířat nejsou přítomna žádná rezidua, která by mohla představovat nebezpečí pro spotřebitelespotřebitele.
ČÁST 4: PŘEDKLINICKÉ ZKOUŠENÍ A KLINICKÁ HODNOCENÍ
Údaje a dokumenty přikládané k žádostem o registraci podle § 26 odst. 5 písm. i) bod 2. a 3. se předkládají v souladu s níže uvedenými požadavky.
KAPITOLA I: POŽADAVKY NA PŘEDKLINICKÉ ZKOUŠENÍ
Předklinická šetření jsou nezbytná ke stanovení farmakologické aktivity a snášenlivosti přípravku.
A.
Farmakologie
A.1
Farmakodynamika
Charakterizují se farmakodynamické účinky léčivé látkylátky či léčivých láteklátek obsažených ve veterinárním přípravku.
Za prvé musí být dostatečně popsány mechanismus působení a farmakologické účinky, na kterých je založeno doporučené používání v praxi. Výsledky se vyjádří kvantitativně (s využitím například křivek postihujících závislost účinku na dávce, účinku na čase apod.) a pokud možno ve srovnání s látkoulátkou se známou účinností. Pokud se pro danou léčivou látkulátku uvádí větší účinnost, musí být rozdíl prokázán a musí být ukázáno, že je statisticky významný.
Za druhé musí být uvedeno obecné farmakologické hodnocení léčivé látkylátky, se zvláštním odkazem na možné sekundární farmakologické účinky. Obecně se hodnotí účinky na hlavní tělesné funkce.
Hodnocen musí být jakýkoli vliv ostatních charakteristik přípravků (např. cesta podání nebo složení přípravku) na farmakologickou aktivitu léčivé látkylátky.
Hodnocení se provede do větší hloubky, pokud se doporučená dávka blíží dávce, která pravděpodobně způsobí nežádoucí účinky.
Zkušební techniky, nejedná-li se o standardní postupy, se popíší tak podrobně, aby je bylo možné opakovat, a zkoušející stanoví jejich použitelnost (validitu). Výsledky zkoušek se vždy jasně uvedou a v případě některých typů zkoušek se uvede jejich statistická významnost.
Pokud nejsou předloženy řádné důvody pro opačný postup, zhodnotí se rovněž jakékoliv kvantitativní změny odpovědí vyplývající z opakovaného podání látkylátky.
Fixní kombinace léčivých láteklátek mohou být založeny buď na farmakologických údajích nebo na klinických indikacích. V prvním případě se farmakodynamickými nebo farmakokinetickými studiemi prokáží interakce, které mohou činit samotnou kombinaci výhodnou pro klinické použití. V druhém případě, pokud se vědecké odůvodnění kombinace léčivých láteklátek hledá pomocí klinického sledování, musí zkoušení stanovit, zda lze účinky očekávané od kombinace prokázat u zvířat, a prověří se alespoň významnost veškerých nežádoucích účinků. Jestliže kombinace zahrnuje novou léčivou látkunovou léčivou látku, musí být tato látkalátka předem podrobně zhodnocena.
A.2
Vývoj rezistence
Tam, kde to připadá v úvahu, se pro veterinární přípravek předloží údaje o možném výskytu klinicky důležitých rezistentních organismů. Zvlášť důležité jsou v tomto ohledu údaje o mechanismu vývoje takové rezistence. Žadatel navrhne opatření k omezení vývoje rezistence na základě zamýšleného použití veterinárního přípravku.
Je-li to vhodné, uvedou se křížové odkazy na údaje stanovené v části 3 této přílohy.
A.3
Farmakokinetika
V rámci hodnocení klinické bezpečnosti a účinnosti veterinárního přípravku se požadují základní farmakokinetické údaje týkající se nové léčivé látkynové léčivé látky.
Cíle farmakokinetických studií u cílových druhů zvířat lze rozdělit do tří hlavních oblastí:
i)
popisná farmakokinetika, která vede ke stanovení základních parametrů,
ii)
použití těchto parametrů ke sledování vztahů mezi režimem dávkování, plazmatickými a tkáňovými koncentracemi v průběhu času a farmakologickými, léčebnými nebo toxickými účinky,
iii)
vždy když je to na místě, porovnání kinetiky mezi různými cílovými druhy zvířat a šetření možných rozdílů mezi jednotlivými druhy zvířat, které mají dopad na bezpečnost a účinnost veterinárního přípravku u cílového zvířete.
U cílových druhů zvířat je provedení farmakokinetických studií v zásadě nezbytné jako doplněk k farmakodynamickým studiím s cílem napomoci stanovení účinných režimů dávkování (cesta a místo podání, dávka, interval dávkování, počet podání atd.). Požadovány mohou být doplňující farmakokinetické studie, za účelem stanovení režimů dávkování v souladu s některými populačními proměnnými.
Pokud byly farmakokinetické studie předloženy v části 3 této přílohy, může být na tyto studie učiněn křížový odkaz.
V případě nových kombinací známých láteklátek, které byly zkoušeny dle ustanovení této směrnice, se farmakokinetické studie fixní kombinace nepožadují, pokud lze odůvodnit, že podání léčivých láteklátek ve fixní kombinaci nemění jejich farmakokinetické vlastnosti.
Odpovídající studie biologické dostupnosti ke stanovení bioekvivalence se provádí:
-
v případě, kdy se porovnává veterinární přípravek s upraveným složením se stávajícím veterinárním přípravkem,
-
tam, kde to nezbytné pro porovnání nového způsobu nebo cesty podání se zavedeným způsobem či zavedenou cestou podání.
B.
Snášenlivost u cílových druhů zvířat
Hodnotí se místní a systémová snášenlivost veterinárního přípravku u cílových druhů zvířat. Účelem těchto studií je charakterizovat příznaky nesnášenlivosti a stanovit dostatečné meze bezpečnosti za použití doporučené cesty či doporučených cest podání. Toho lze dosáhnout zvýšením léčebné dávky nebo prodloužením trvání léčby. Zpráva o těchto hodnoceních musí obsahovat podrobnosti o všech očekávaných farmakologických účincích a o všech nežádoucích účincích.
KAPITOLA II: POŽADAVKY NA KLINICKÁ HODNOCENÍ
1.
Obecné zásady
Účelem klinických hodnocení je prokázat nebo doložit účinek veterinárního přípravku po podání v navrhovaném režimu dávkování navrhovanou cestou podání a stanovit jeho indikace a kontraindikace podle druhu, věku, plemene a pohlaví, pokyny k jeho použití, jakož i veškeré nežádoucí účinky, které může mít.
Experimentálně získané údaje musí být potvrzeny údaji získanými za běžných terénních podmínek.
Pokud nejsou předloženy řádné důvody, provádí se klinická hodnocení s využitím zvířat v kontrolních skupinách (kontrolovaná klinická hodnocení). Získané výsledky účinnosti se porovnají s výsledky účinnosti u cílových druhů zvířat, kterým byl podán veterinární přípravek registrovaný ve Společenství pro stejné indikace pro použití u stejných cílových druhů zvířat, nebo placebo nebo s výsledky účinnosti u cílových druhů zvířat, kterým nebylo poskytnuta žádná léčba. Uvedou se všechny získané výsledky, příznivé i nepříznivé.
V návrhu protokolu, v analýze a posouzení klinických hodnocení se použijí stanovené statistické zásady, s výjimkou odůvodněných případů.
V případě veterinárního přípravku určeného primárně k použití jako stimulátor užitkovosti se zvláštní pozornost věnuje:
1)
užitkovosti zvířat;
2)
kvalitě živočišné produkce (smyslové, výživové, hygienické a technologické vlastnosti);
3)
konverzi živin a růstu cílového druhu zvířat;
4)
obecnému zdravotnímu stavu cílového druhu zvířat.
2.
Provedení klinických hodnocení
Všechna veterinární klinická hodnocení se vždy provádí v souladu s podrobným protokolem hodnocení.
Klinická hodnocení v terénních podmínkách musí být prováděna v souladu se stanovenými zásadami správné klinické praxe, s výjimkou odůvodněných případů.
Před zahájením jakéhokoli hodnocení prováděného v terénních podmínkách musí být získán a zaznamenán informovaný souhlasinformovaný souhlas majitele zvířat, která budou zařazena do hodnocení. Majitel zvířat musí být zejména písemně informován o důsledcích, které má zařazení zvířat do hodnocení pro následné odstraňování ošetřených zvířat nebo pro získávání potravin od takových zvířat. Kopie tohoto oznámení, podepsaná a datovaná majitelem zvířat, se zařadí do dokumentace hodnocení.
Pokud není hodnocení prováděné v terénních podmínkách prováděno s využitím zaslepení, použijí se pro označování na obalu přípravků určených k použití ve veterinárních hodnoceních v terénních podmínkách ustanovení § 37 zákona obdobně. Ve všech případech musí být obal výrazně a nesmazatelně označen slovy „pouze k veterinárnímu hodnocení prováděnému v terénních podmínkách“.
KAPITOLA III: ÚDAJE A DOKUMENTACE
Dokumentace týkající se účinnosti obsahuje veškerou předklinickou a klinickou dokumentaci nebo výsledky hodnocení, příznivé i nepříznivé pro veterinární přípravky, aby umožnila objektivní celkové hodnocení poměru přínosů a rizik přípravku.
1.
Výsledky předklinického zkoušení
Vždy, když je to možné, uvádějí se výsledky:
a)
zkoušek prokazujících farmakologické působení;
b)
zkoušek prokazujících farmakodynamické mechanismy, které vedou k léčebnému účinku;
c)
zkoušek prokazujících hlavní farmakokinetický profil;
d)
zkoušek prokazujících bezpečnost pro cílové zvíře;
e)
zkoušek hodnotících rezistenci.
Pokud se v průběhu zkoušek vyskytnou neočekávané výsledky, musí být podrobně popsány.
Dále se u všech předklinických studií uvedou následující údaje:
a)
shrnutí;
b)
podrobný experimentální protokol, ve kterém se uvede popis použitých metod, zařízení a láteklátek, podrobnosti jako druh zvířat, věk, hmotnost, pohlaví, počet, plemeno nebo linie zvířat, identifikace zvířat, dávka, cesta a rozvrh podávání;
c)
případné statistické hodnocení výsledků;
d)
objektivní diskuse o získaných výsledcích vedoucí k závěrům o účinnosti a bezpečnosti veterinárního přípravku.
Pokud některý z těchto údajů zcela nebo částečně chybí, musí být podáno vysvětlení.
2.
Výsledky klinických hodnocení
Každý zkoušející předloží veškeré údaje v případě individuálního ošetření na individuálních záznamových arších a v případě hromadného ošetření na hromadných záznamových arších.
Předložené údaje mají následující formu:
a)
jméno, adresa, funkce a kvalifikace pověřeného zkoušejícího;
b)
místo a datum provedení ošetření; jméno a adresa majitele zvířat;
c)
podrobnosti o protokolu klinického hodnocení s uvedením popisu použitých metod, včetně metod náhodného výběru a zaslepení, podrobnosti jako cesta podání, časový rozvrh podávání, dávka, identifikace zvířat zařazených do hodnocení, druhy zvířat, plemena nebo linie, věk, hmotnost, pohlaví, fyziologický stav;
d)
způsob chovu a krmení zvířat s uvedením složení krmiva a povahy a množství všech doplňkových láteklátek;
e)
anamnéza (co možná nejúplnější), včetně výskytu a průběhu všech interkurentních onemocnění;
f)
diagnóza a použité prostředky pro její stanovení;
g)
klinické příznaky, pokud možno podle konvenčních kritérií;
h)
přesné určení složení veterinárního přípravku použitého v klinickém hodnocení a výsledky fyzikálních a chemických zkoušek pro příslušnou šaržišarži či příslušné šaržešarže;
i)
dávkování veterinárního přípravku, způsob, cesta a frekvence podávání a případná opatření přijatá při podávání (délka podání injekce atd.);
j)
délka trvání ošetřování přípravkem a období následného pozorování;
k)
veškeré podrobnosti týkající se jiných veterinárních přípravků, které byly podávány v období probíhajícího klinického hodnocení před nebo současně se zkoušeným přípravkem, a v případě současného podání podrobnosti o všech pozorovaných interakcích;
l)
veškeré výsledky klinických hodnocení s úplným popisem výsledků na základě kritérií účinnosti a bodů pro vyřazení konkrétně uvedených v protokolu klinického hodnocení a popřípadě včetně výsledků statistických hodnocení;
m)
veškeré podrobnosti o všech nezamýšlených účincích, ať jsou škodlivé či nikoliv, a o všech opatřeních přijatých v jejich důsledku; pokud je to možné, prošetří se příčinný vztah;
n)
účinek na užitkovost zvířat, pokud se takový účinek projeví;
o)
účinky na kvalitu potravin získaných z ošetřených zvířat, zejména jde-li o veterinární přípravky určené k použití jako stimulátory užitkovosti;
p)
závěr týkající se bezpečnosti a účinnosti v každém jednotlivém případě nebo shrnutí závěrů z hlediska frekvencí nebo jiných vhodných proměnných v případě konkrétního hromadného ošetření.
Pokud jedna nebo více položek a) až p) chybí, musí být podáno odůvodnění.
Držitel rozhodnutí o registraci učiní veškerá nezbytná opatření, aby byly původní dokumenty, které tvořily základ předložených údajů, uchovány po dobu nejméně pěti let od uplynutí platnosti registrace veterinárního přípravku.
Pro každé klinické hodnocení se klinická pozorování shrnou v přehledu hodnocení a jejich výsledků, s uvedením zejména:
a)
počtu zvířat v kontrolních skupinách a počtu pokusných zvířat ošetřovaných individuálně nebo hromadně, s rozlišením podle druhu, plemene nebo linie, věku a pohlaví;
b)
počtu zvířat vyřazených předčasně z hodnocení a důvodů pro takové vyřazení;
c)
v případě zvířat z kontrolních skupin, zda:
-
nebyla nijak ošetřována nebo
-
jim bylo podáno placebo nebo
-
jim byl podáván jiný veterinární přípravek registrovaný ve Společenství pro stejnou indikaci k použití u stejných cílových druhů zvířat nebo
-
jim byla podávána stejná zkoušená léčivá látkalátka ve formě přípravku odlišného složení nebo odlišnou cestou;
d)
frekvence pozorovaných nežádoucích účinků;
e)
popřípadě pozorování týkajících se účinku na užitkovost zvířat;
f)
podrobností týkajících se pokusných zvířat, u kterých může být zvýšené riziko v důsledku jejich věku, způsobu chovu nebo krmení, nebo účelu, pro který jsou určena, nebo zvířat, jejichž fyziologický nebo patologický stav vyžaduje zvláštní zřetel;
g)
statistických hodnocení výsledků.
Zkoušející na závěr vypracuje obecné závěry týkající se účinnosti a bezpečnosti veterinárního přípravku za navrhovaných podmínek použití, spolu s veškerými informacemi týkajícími se indikací a kontraindikací, dávkování a průměrné délky léčby a popřípadě veškerých pozorovaných interakcí s ostatními veterinárními přípravky nebo doplňkovými látkamilátkami v krmivech a veškerých zvláštních opatření, která mají být přijímána v průběhu léčby, a popřípadě pozorovaných klinických příznaků předávkování.
V případě fixních kombinací léčivých láteklátek zkoušející dále vypracuje závěry týkající se bezpečnosti a účinnosti přípravku ve srovnání s odděleným podáváním dotčených léčivých láteklátek.
HLAVA II
POŽADAVKY NA IMUNOLOGICKÉ VETERINÁRNÍ LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY
Aniž jsou dotčeny zvláštní požadavky stanovené právními předpisy Společenství o tlumení a eradikaci některých infekčních nákaz zvířat, vztahují se na imunologické veterinární přípravky následující požadavky, s výjimkou případů, kdy jsou přípravky určené k použití u některých druhů nebo pro konkrétní indikace ve smyslu hlavy III této přílohy a příslušných pokynů.
ČÁST 1: SOUHRN REGISTRAČNÍ DOKUMENTACE
A.
ADMINISTRATIVNÍ ÚDAJE
Imunologický veterinární přípravek, který je předmětem žádosti, je identifikován názvem a názvem léčivé látkylátky či léčivých láteklátek, spolu s biologickou aktivitou, účinností nebo titrem, lékovou formou, popřípadě cestou a způsobem podání a popisem konečného prodejního balení přípravku, včetně obalu, označení na obaluoznačení na obalu a příbalové informacepříbalové informace. Zřeďovače mohou být baleny společně s lékovkami obsahujícími léčivou látkulátku nebo mohou být baleny samostatně.
Informace o zřeďovačích, které jsou nezbytné pro rekonstituci přípravku, musí být součástí registrační dokumentace. Imunologický veterinární přípravek se považuje za jeden přípravek i tehdy, pokud je k přípravě různých aplikačních forem konečného přípravku nutné použít více než jeden zřeďovač, což může být z důvodu různých cest či způsobů podání.
Uvede se jméno a adresa žadatele, společně se jménem a adresou výrobce a míst, která jsou zapojena v různých stupních výroby a kontroly (včetně výrobce konečného přípravku a výrobce či výrobců léčivé látkylátky či láteklátek), popřípadě se jménem a adresou dovozce.
Žadatel uvede počet a označení svazků dokumentace předložených se žádostí, a pokud jsou poskytovány i vzorky, uvede jaké.
K administrativním údajům se připojí kopie dokumentu, který prokazuje, že výrobce má povolení výroby imunologických veterinárních přípravků podle § 62 zákona. Dále se uvede seznam organismů, se kterými si v místě výroby zachází.
Žadatel předloží seznam zemí, ve kterých byla udělena registrace, a seznam zemí, ve kterých byla žádost předložena nebo zamítnuta.
B.
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKUSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU, OZNAČOVÁNÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACEPŘÍBALOVÁ INFORMACE
Žadatel navrhne souhrn údajů o přípravkusouhrn údajů o přípravku v souladu s přílohou č. 3 této vyhlášky.
Dále žadatel předloží návrh textu pro označení na vnitřním a vnějším obaluvnějším obalu v souladu s § 37 zákona, společně s příbalovou informacípříbalovou informací, pokud je požadována, podle § 37 odst. 3 zákona. Žadatel dále předloží jeden nebo více vzorků nebo návrhů prodejního balení všech vnitřních a vnějších obalůvnějších obalů, ve kterých má být veterinární přípravek uváděn na trh v českém jazyce, v odůvodněném případě v jednom z úředních jazyků Evropské unie. Po dohodě s Veterinárním ústavem lze návrhy prodejního balení předložit pouze v černobílém provedení a v elektronické podobě.
C.
PODROBNÉ A KRITICKÉ SOUHRNY
Každý podrobný a kritický souhrn podle § 26 odst. 6 zákona musí být vypracován s ohledem aktuální stav vědeckého poznání v době podání žádosti. Obsahovat vždy vyhodnocení všech zkoušek a hodnocení, které tvoří dokumentaci k žádosti o registraci, a zaměří se na všechny záležitosti důležité pro posouzení jakosti, bezpečnosti a účinnosti imunologického veterinárního přípravku. Zahrnuty do něj jsou podrobné výsledky zkoušek a hodnocení a přesné odkazy na literaturu.
Všechny důležité údaje se shrnou v dodatku k podrobným a kritickým souhrnům, v podobě tabulek nebo grafů, je-li to možné. Podrobné a kritické souhrny musí obsahovat přesné křížové odkazy na informace obsažené v hlavní dokumentaci.
Podrobné a kritické souhrny musí být opatřeny podpisem a datovány a musí k nim být připojeny informace o vzdělání, školení a profesních zkušenostech autoraautora. Uvede se profesní vztah autoraautora k žadateli.
ČÁST 2: CHEMICKÉ, FARMACEUTICKÉ A BIOLOGICKÉ/MIKROBIOLOGICKÉ INFORMACE (JAKOST)
Všechny zkušební postupy musí splňovat nezbytná kritéria pro analýzu a kontrolu jakosti výchozích surovin a konečného přípravku a musí být validovány. Předloží se výsledky validačních studií. Uvede se dostatečně podrobně popis veškerých zvláštních přístrojů a zařízení, které mohou být použity, popřípadě se přiloží nákres. Složení laboratorních činidel se v případě potřeby doplní způsobem přípravy.
V případě zkušebních postupů uvedených v Evropském lékopisu nebo lékopisu členského státu může být tento popis nahrazen přesným odkazem na daný lékopis.
Pokud je to možné, použije se chemický a biologický referenční materiál Evropského lékopisu. Pokud jsou použity jiné referenční přípravky a standardy, musí být uvedeny a podrobně popsány.
A.
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ ÚDAJE O SLOŽKÁCH
1.
Kvalitativní údaje
„Kvalitativními údaji“ o všech složkách imunologického veterinárního přípravku se rozumí označení nebo popis:
-
léčivé látkylátky či léčivých láteklátek,
-
složek adjuvans,
-
složek pomocné látkylátky či pomocných láteklátek bez ohledu na jejich povahu nebo použité množství, včetně konzervačních láteklátek, stabilizátorů, emulgátorů, barviv, láteklátek pro úpravu chuti a vůně, identifikátorů atd.,
-
složek lékové formy podávané zvířatům.
Tyto údaje se doplní jakýmikoliv důležitými údaji o obalu a popřípadě o způsobu jeho uzavření, společně s podrobnostmi o prostředcích, pomocí nichž bude imunologický veterinární přípravek používán nebo podáván a které s ním budou dodávány. Pokud daný prostředek není dodáván s imunologickým veterinárním přípravkem, musí být poskytnuty důležité informace o tomto prostředku, pokud jsou nezbytné pro hodnocení přípravku.
2.
Obvyklá terminologie (názvosloví)
Obvyklou terminologií, která se použije při popisu složek imunologických veterinárních přípravků, se bez dotčení ostatních ustanovení § 26 odst. 5 písm. b) zákona rozumí:
-
v případě láteklátek uvedených v Evropském lékopisu, nebo pokud v něm nejsou uvedeny, v lékopisu jednoho z členských států, hlavní název příslušného článku,, který bude závazný pro všechny takové látkylátky, s odkazem na daný lékopis,
-
v případě ostatních láteklátek mezinárodní nechráněný název doporučený Světovou zdravotnickou organizací, který může být provázen jiným nechráněným názvem, nebo pokud tyto názvy neexistují, přesné vědecké označení; látkylátky, které nemají mezinárodní nechráněný název nebo přesné vědecké označení, se popisují údaji o původu a způsobu přípravy, s případným doplněním jakýchkoli jiných důležitých podrobností,
-
v případě barviv označení "E" kódem, který je jim přidělen podle jiného právního předpisu13a).
3.
Kvantitativní údaje
Při uvádění „kvantitativních údajů“ o léčivých látkáchlátkách imunologického veterinárního přípravku je nezbytné, kdykoliv je to možné, uvádět počet organismů, obsah specifikovaných bílkovin, hmotnost, počet mezinárodních jednotek (IU) nebo jednotek biologické aktivity, a to buď v jednotce lékové formy / dávky, nebo v jednotce objemu, a s ohledem na adjuvans a složky pomocných láteklátek uvádět hmotnost nebo objem každé z nich s náležitým přihlédnutím k podrobnostem stanoveným v oddíle B.
Pokud byla definována mezinárodní jednotka biologické aktivity, použije se tato jednotka.
Jednotky biologické aktivity, pro které neexistují žádné veřejně dostupné údaje, se vyjádří tak, aby byla poskytnuta jednoznačná informace o aktivitě láteklátek, např. uvedením imunologického efektu, na kterém je založena metoda pro stanovení dávky.
4.
Vývoj přípravku
Předloží se vysvětlení týkající se volby složení, složek a vnitřního obaluvnitřního obalu, doložené vědeckými údaji o vývoji přípravku. Uvede se nadsazení s jeho odůvodněním.
B.
POPIS ZPŮSOBU VÝROBY
Popis způsobu výroby přiložený k žádosti o registraci podle § 26 odst. 5 písm. d) zákona se uvede tak, aby poskytoval dostatečný přehled o povaze prováděných operací.
Pro tento účel musí obsahovat alespoň:
-
různé stupně výroby (včetně výroby antigenu a postupů purifikace), aby bylo možné posoudit opakovatelnost výrobního postupu a rizika nežádoucího ovlivnění konečných přípravků, jako je mikrobiologická kontaminace. Musí být prokázána validace klíčových stupňů výrobního postupu a validace výrobního postupu jako celku s výsledky validačních studií u tří po sobě následujících šaržíšarží vyrobených za použití popsaného způsobu výroby,
-
v případě kontinuální výroby úplné podrobnosti týkající se bezpečnostních opatření přijatých k zajištění homogenity a shody mezi jednotlivými šaržemišaržemi konečného přípravku,
-
uvedení všech láteklátek s uvedením stupně výroby, při kterém jsou použity, včetně těch, které nelze v průběhu výroby získat nebo které nejsou obsaženy v konečném přípravku,
-
podrobnosti o homogenizaci (blendování), s uvedením kvantitativních údajů o všech použitých látkáchlátkách,
-
uvedení stupňů výroby, ve kterých se provádí odběr vzorků pro kontrolní zkoušky v průběhu výroby.
C.
VÝROBA A KONTROLA VÝCHOZÍCH SUROVIN
Pro účely tohoto odstavce se "výchozími surovinami" rozumějí všechny složky použité pro výrobu imunologického veterinárního přípravku. Kultivační média sestávající z několika složek použitá pro výrobu léčivé látkylátky se považují za jednu výchozí surovinu. Nicméně kvalitativní a kvantitativní složení jakéhokoli kultivačního média musí být předloženo, pokud se orgány domnívají, že tyto informace jsou důležité pro jakost konečného přípravku a jakákoli případná rizika. Pokud jsou pro přípravu těchto kultivačních médií použity suroviny živočišného původu, musí být uvedeny použité druhy zvířat a tkání.
Registrační dokumentace musí obsahovat specifikace, informace o zkouškách, které mají být provedeny za účelem kontroly jakosti všech šaržíšarží výchozích surovin, a výsledky pro šaržišarži pro všechny použité složky a musí být předložena v souladu s následujícími ustanoveními.
1.
Výchozí suroviny uvedené v lékopisu
Pro všechny výchozí suroviny, které jsou uvedeny v Evropském lékopisu se použijí články uvedeného lékopisu.
Pokud jde o ostatní látkylátky, může každý členský stát požadovat dodržování svého vlastního národního lékopisu s ohledem na přípravky vyráběné na jeho území.
Jsou-li složky v souladu s požadavky Evropského lékopisu nebo lékopisu jednoho z členských států, považují se ustanovení § 26 odst. 5 písm. h) zákona za splněná. V tomto případě může být popis analytických metod nahrazen podrobným odkazem na daný lékopis.
Barviva ve všech případech splňují vždy požadavky stanovené v Hlavě VIII této přílohy.
Rutinní zkoušky prováděné u každé šaržešarže výchozích surovin musí odpovídat těm, které jsou uvedeny v žádosti o registraci. Jestliže jsou používány jiné zkoušky než ty, které jsou uvedeny v lékopisu, musí být předložen důkaz, že výchozí suroviny splňují požadavky na jakost podle daného lékopisu.
V případech, kdy by specifikace nebo jiná ustanovení uvedená v článku Evropského lékopisu nebo v lékopisu členského státu mohla být nedostatečná pro zajištění jakosti látkylátky, mohou příslušné orgány požadovat od žadatele o registraci vhodnější specifikace. Údajná nedostatečnost musí být oznámena orgánům odpovědným za dotyčný lékopis.
V případech, kdy není výchozí surovina popsána ani v Evropském lékopisu, ani v lékopisu členského státu, může být uznán soulad s článkem lékopisu třetí země; v takových případech předloží žadatel kopii takového článku, v případě potřeby společně s validací zkušebních postupů obsažených v článku a popřípadě s překladem.
Jsou-li používány výchozí suroviny živočišného původu, musí být v souladu s příslušnými články včetně obecných článků a obecných kapitol Evropského lékopisu. Prováděné zkoušky a kontroly musí být přiměřené s ohledem na výchozí surovinu.
Žadatel předloží dokumentaci k tomu, aby prokázal, že výchozí suroviny a výroba veterinárního přípravku jsou v souladu s požadavky Pokynu pro minimalizaci rizika přenosu agens zvířecí spongiformní encefalopatie prostřednictvím humánních a veterinárních přípravků, jakož i s požadavky odpovídajícího článku Evropského lékopisu. K prokázání souladu je možné použít certifikáty shody vydané Evropským ředitelstvím pro jakost léčiv a zdravotní péče, s odkazem na příslušný článek Evropského lékopisu.
2.
Výchozí suroviny neuvedené v lékopisu
2.1
Výchozí suroviny biologického původu
Popis se uvede formou článku (monografie).
Výroba vakcín musí být vždy, když je to možné, založena na systému jednotné inokulace a na zavedených buněčných inokulech. Pro výrobu imunologických veterinárních přípravků obsahujících séra musí být uveden původ, obecný zdravotní a imunologický stav zvířat, od kterých jsou získávána, a definovány použité směsi surovin.
Původ, včetně zeměpisné oblasti, a veškeré kroky prováděné s výchozími surovinami se popíší a dokumentují. V případě geneticky upravených výchozích surovin musí tyto informace obsahovat podrobnosti, jako je popis výchozích buněk a kmenů, konstrukce expresního vektoru (název, původ, funkce replikonu, promotor, další regulační mechanismy), kontrola účinné inzerce sekvence DNA nebo RNA, oligonukleotidové sekvence plazmidového vektoru v buňkách, plazmid použitý pro kotransfekci, přidané nebo deletované geny, biologickou aktivitu konečného konstruktu a exprimovaných genů, počet kopií a genetická stabilita.
Inokula, včetně buněčných inokul a surového séra pro výrobu imunních sér, musí být zkoušena na identitu a přítomnost cizích agens.
Musí být předloženy informace týkající se všech použitých láteklátek biologického původu ve všech stupních výrobního procesu. Tyto informace zahrnují:
-
podrobnosti o zdroji surovin,
-
podrobnosti o veškerých prováděných úpravách, purifikaci a inaktivaci, společně s údaji o validaci těchto postupů a kontrolách prováděných v průběhu výroby,
-
podrobnosti o všech zkouškách na kontaminaci prováděných u každé šaržešarže látkylátky.
Pokud je zjištěna přítomnost nebo existuje podezření na přítomnost cizích agens, musí být příslušná surovina vyřazena z výroby nebo použita za velmi výjimečných okolností, pouze když další zpracování přípravku zajistí jejich odstranění nebo inaktivaci; odstranění popřípadě inaktivace těchto cizích agens musí být prokázány.
Pokud jsou použita buněčná inokula, musí být prokázáno, že buněčné charakteristiky zůstávají nezměněny až do nejvyšší pasáže použité pro výrobu.
V případě živých oslabených vakcín musí být předložen důkaz stability dosaženého oslabení inokula.
Musí být předložena dokumentace prokazující, že inokula, buněčná inokula, šaržešarže séra a jiné suroviny pocházející z druhů zvířat relevantních pro přenos TSE jsou v souladu s požadavky Pokynu pro minimalizaci rizika přenosu agens zvířecí spongiformní encefalopatie prostřednictvím humánních a veterinárních přípravků, jakož i s požadavky příslušného článku Evropského lékopisu. K prokázání souladu je možné použít certifikáty shody vydané Evropským ředitelstvím pro jakost léčiv a zdravotní péče, s odkazem na příslušný článek Evropského lékopisu.
Pokud to požaduje příslušný orgán, předloží se vzorky biologické výchozí suroviny nebo činidel použitých ve zkušebních postupech, aby mohl tento orgán zajistit provedení kontrolních zkoušek.
2.2
Výchozí suroviny, které nemají biologický původ
Popis se uvede formou článku (monografie) s následujícími náležitostmi:
-
název výchozí suroviny splňující požadavky oddílu A bodu 2 musí být doplněn všemi obchodními nebo vědeckými synonymy,
-
popis výchozí suroviny uvedený formou podobnou té, která je používána v popisné části láteklátek v Evropském lékopisu,
-
funkce výchozí suroviny,
-
způsob identifikace,
-
všechna zvláštní opatření, která mohou být nezbytná při skladování výchozí suroviny, a v případě potřeby, maximální doba skladování.
D.
KONTROLNÍ ZKOUŠKY PROVÁDĚNÉ V PRŮBĚHU VÝROBNÍHO PROCESU
1.
Registrační dokumentace obsahuje vždy údaje týkající se kontrolních zkoušek přípravku, které jsou prováděny při výrobě ve stádiu meziproduktu za účelem ověření souladu výrobního procesu a konečného přípravku.
2.
V případě inaktivovaných nebo detoxikovaných vakcín musí být inaktivace či detoxikace zkoušeny v každém výrobním cyklu bezprostředně po proběhnutí procesu inaktivace či detoxikace a po neutralizaci, pokud nastane, avšak před dalším stupněm výroby.
E.
KONTROLNÍ ZKOUŠKY KONEČNÉHO PŘÍPRAVKU
U všech zkoušek se pro účely hodnocení jakosti uvede s dostatečně přesnými podrobnostmi popis metod analýzy konečného přípravku.
Registrační dokumentace musí obsahovat údaje týkající se kontrolních zkoušek konečného přípravku. Pokud existují příslušné lékopisné články a pokud jsou použity jiné zkušební postupy a limity, než ty, které jsou uvedeny v článcích Evropského lékopisu nebo, pokud v něm nejsou uvedeny, v lékopisu členského státu, musí být předložen důkaz, že konečný přípravek by splňoval požadavky na kvalitu stanovené příslušným lékopisem pro příslušnou lékovou formu, pokud by byl zkoušen podle příslušných článků. V žádosti o registraci se uvedou zkoušky, které jsou prováděny na reprezentativních vzorcích každé šaržešarže konečného přípravku. Musí být uvedena četnost zkoušek, které nejsou prováděny u každé šaržešarže. Uvedou se limity pro propouštění.
Pokud je to možné, používá se chemický a biologický referenční materiál Evropského lékopisu. Jestliže jsou používány jiné referenční přípravky a standardy, musí být uvedeny a podrobně popsány.
1.
Obecné vlastnosti konečného přípravku
Zkoušky obecných vlastností, se vždy, když je to možné, týkají kontroly průměrných hmotností a maximálních odchylek, mechanických, fyzikálních nebo chemických zkoušek, fyzikálních vlastností, jako jsou hustota, pH, viskozita atd. Pro každou z těchto vlastností musí žadatel pro každý jednotlivý případ určit specifikace s odpovídajícími mezemi spolehlivosti.
2.
Totožnost léčivé látkylátky či léčivých láteklátek
Pokud je to nezbytné, provede se zvláštní zkouška totožnosti.
3.
Titr či síla šaržešarže
U každé šaržešarže se provede kvantifikace léčivé látkylátky, která prokáže, že každá šaržešarže obsahuje odpovídající sílu nebo titr k zajištění bezpečnosti a účinnosti.
4.
Identifikace a stanovení obsahu adjuvans
V konečném přípravku se ověří množství a povaha adjuvans a jeho složek v rozsahu dostupných zkušebních postupů.
5.
Identifikace a stanovení obsahu pomocných láteklátek
Pokud je to nutné, pomocná látkalátka či pomocné látkylátky podléhají alespoň zkouškám totožnosti.
Provedení zkoušky pro horní a spodní limit je povinné pro konzervační látkylátky. Provedení zkoušky pro horní limit je povinné pro jakoukoliv jinou pomocnou látkulátku, která může být příčinou nežádoucího účinku.
6.
Zkoušky bezpečnosti
Kromě výsledků zkoušek předložených v souladu s částí 3 této hlavy (zkoušky bezpečnosti) musí být předloženy údaje o zkouškách bezpečnosti šaržešarže. Tyto zkoušky spočívají nejlépe ve studiích předávkování prováděných alespoň u jednoho z nejcitlivějších cílových druhů zvířat a alespoň doporučenou cestou podání, která představuje největší riziko. Od rutinního používání zkoušky bezpečnosti šaržešarže může být v zájmu dobrých životních podmínek zvířat upuštěno, pokud byl vyroben dostatečný počet po sobě následujících výrobních šaržíšarží, které tuto zkoušku splnily.
7.
Zkouška na sterilitu a čistotu
Provedeny musí být odpovídající zkoušky k prokázání nepřítomnosti kontaminace cizími agens nebo jinými látkamilátkami podle povahy imunologického veterinárního přípravku, způsobu a podmínek výroby. Pokud je rutinně u každé šaržešarže používáno méně zkoušek, než vyžaduje příslušný Evropský lékopis, prováděné zkoušky musí být zásadní pro prokázání shody s článkem. Je nutné předložit důkaz o tom, že pokud by imunologický veterinární přípravek byl podroben všem zkouškám v souladu s článkem lékopisu splňoval by požadavky takového článku.
8.
Zbytková vlhkost
Každá šaržešarže lyofylizovaného přípravku musí být zkoušena na obsah zbytkové vlhkosti.
9.
Inaktivace
U inaktivovaných vakcín se na přípravku v konečném vnitřním obaluvnitřním obalu provede zkouška k ověření inaktivace, pokud tato zkouška nebyla provedena v pokročilém stupni výrobního postupu.
F.
SHODA MEZI JEDNOTLIVÝMI ŠARŽEMIŠARŽEMI
K tomu, aby bylo zajištěno, že kvalita přípravku je u jednotlivých šaržíšarží shodná, a aby byla prokázána shoda se specifikacemi, musí být předložen úplný protokol tří po sobě následujících šaržíšarží, který obsahuje výsledky všech zkoušek provedených během výroby a u konečného přípravku.
G.
ZKOUŠKY STABILITY
Údaje a dokumentace přikládané k žádosti o registraci § 26 odst. 5 písm. f) a h) zákona se předkládají v souladu s následujícími požadavky.
Uvede se popis zkoušek, na jejichž základě byla stanovena doba použitelnosti navržená žadatelem. Tyto zkoušky musí být vždy studiemi prováděnými v reálném čase; musí být provedeny u dostatečného počtu šaržíšarží vyrobených v souladu s popsaným výrobním postupem a u přípravků skladovaných v konečném vnitřním obaluvnitřním obalu či konečných vnitřních obalechvnitřních obalech; tyto zkoušky zahrnují biologické a fyzikálně-chemické zkoušky stability.
Závěry musí obsahovat výsledky analýz odůvodňující navrhovanou dobu použitelnosti za všech navrhovaných podmínek skladování.
V případě přípravků podávaných v krmivu musí být rovněž uvedeny informace o době použitelnosti přípravku v různých stádiích přimíchání do krmiva, pokud je vmícháván v souladu s doporučenými pokyny.
Pokud konečný přípravek vyžaduje, aby byl před podáním rekonstituován, nebo je podáván v pitné vodě, předloží se podrobnosti o navrhované době použitelnosti přípravku rekonstituovaného v souladu s doporučením. Předloží se údaje dokládající navrhovanou dobu použitelnosti rekonstituovaného přípravku.
Údaje o stabilitě získané u kombinovaných přípravků mohou být použity jako předběžné údaje pro deriváty obsahující jednu či více stejných složek.
Navrhovaná doba použitelnosti při používání musí být odůvodněna.
Prokázána musí být účinnost jakéhokoli systému konzervace.
Informace o účinnosti konzervačních láteklátek u jiných podobných imunologických veterinárních přípravků od stejného výrobce mohou být dostačující.
H.
DALŠÍ INFORMACE
Registrační dokumentace může obsahovat informace týkající se jakosti imunologického veterinárního přípravku, které nejsou obsaženy v předcházejících oddílech.
ČÁST 3: ZKOUŠKY BEZPEČNOSTI
A.
ÚVOD A OBECNÉ POŽADAVKY
Zkoušky bezpečnosti musí ukázat možná rizika imunologického veterinárního přípravku, která se mohou vyskytnout za navržených podmínek použití u zvířat: tato rizika se vyhodnotí ve vztahu k možným přínosům přípravku.
Pokud imunologický veterinární přípravek obsahuje živé organismy, zejména takové, které mohou být rozšiřovány očkovanými zvířaty, hodnotí se možné riziko pro neočkovaná zvířata stejného nebo jiného druhu zvířat, která mohou být přípravku vystavena.
Studie bezpečnosti se provádějí u cílových druhů zvířat. Použitá dávka musí odpovídat množství přípravku doporučenému pro použití a šaržešarže použitá ke zkoušení bezpečnosti se odebere z šaržešarže nebo šaržíšarží vyrobených v souladu s výrobním postupem popsaným v části 2 registrační dokumentace předložené s žádostí o registraci.
Pokud imunologický veterinární přípravek obsahuje živý organismus, dávka, která má být použita v laboratorních zkouškách popsaných v oddílech B.1 a B.2, musí odpovídat množství přípravku obsahujícího maximální titr. Je-li to nezbytné, koncentrace antigenu může být upravena tak, aby byla získána požadovaná dávka. U inaktivovaných vakcín musí použitá dávka odpovídat množství doporučenému pro použití obsahujícímu maximální obsah antigenu, s výjimkou odůvodněných případů.
Dokumentace týkající se bezpečnosti se použije k hodnocení možných rizik, která mohou vznikat z vystavení člověka k působení veterinárnímu přípravku, například během podávání přípravku zvířeti.
B.
LABORATORNÍ ZKOUŠKY
1.
Bezpečnost podání jedné dávky
Imunologický veterinární přípravek se podá v doporučené dávce a všemi doporučenými cestami podání zvířatům všech druhů a kategorií, pro které je určen, a to včetně nejmladších zvířat, kterým může být podáván. Zvířata se pozorují a vyšetřují na příznaky systémových a místních reakcí. Tyto studie popřípadě zahrnou podrobné postmortální makroskopické a mikroskopické vyšetření místa injekce. Zaznamenají se další objektivní kritéria, jako je rektální teplota a měření užitkovosti.
Zvířata se pozorují a vyšetřují až do doby, kdy už nelze očekávat výskyt reakcí, přičemž období pozorování a vyšetřování zvířat však musí vždy trvat nejméně 14 dnů po podání.
Tato studie může být součástí studie týkající se opakovaného podání dávky, která je požadována podle bodu 3, nebo od takové studie lze upustit, pokud výsledky studie týkající se podání zvýšené dávky požadované v bodě 2 neodhalily žádné příznaky celkové nebo místní reakce.
2.
Bezpečnost jednoho podání zvýšené dávky
Zkoušky týkající se podání zvýšené dávky se vyžadují pouze u živých imunologických veterinárních přípravků.
Zvýšená dávka imunologického veterinárního přípravku se podá všemi doporučenými cestami podání zvířatům nejcitlivějších kategorií cílových druhů, pokud neexistují důvody pro výběr nejcitlivějších cest z několika podobných cest podání. V případě imunologických veterinárních přípravků podávaných injekčně musí být dávky a cesta či cesty podání zvoleny s přihlédnutím k maximálnímu objemu, který může být podán na jakémkoli jednom místě injekce. Zvířata se pozorují a vyšetřují na příznaky systémových a místních reakcí nejméně po dobu 14 dnů po podání. Zaznamenají se další kritéria, jako je rektální teplota a měření užitkovosti.
V případě potřeby zahrnují tyto studie podrobná postmortální makroskopická a mikroskopická vyšetření místa injekce, pokud toto nebylo provedeno v souladu s bodem 1.
3.
Bezpečnost po opakovaném podání jedné dávky
Jestliže se imunologické veterinární přípravky mají podávat více než jednou, jako součást základního vakcinačního schématu, požaduje se předložení studie opakovaného podání jedné dávky, která má odhalit jakékoliv nežádoucí účinky vyvolané takovým podáním. Tyto zkoušky se provádějí u nejcitlivějších kategorií cílových druhů zvířat, jako například u určitých plemen, či věkových skupin, a za použití všech doporučených cest podání.
Zvířata se pozorují a vyšetřují na příznaky systémových a místních reakcí nejméně po dobu 14 dnů po posledním podání. Zaznamenají se další objektivní kritéria, jako je rektální teplota a měření užitkovosti.
4.
Zkoušky reprodukčních ukazatelů
Předložení zkoušek reprodukčních ukazatelů může být nutné, pokud údaje naznačují, že výchozí surovina, ze které je přípravek odvozen, může být potenciálním rizikovým faktorem. Zkouší se reprodukční ukazatele samců a nebřezích a březích samic po podání doporučené dávky nejcitlivější cestou podání. Dále se zkouší škodlivé účinky na potomstvo, včetně teratogenních a abortivních účinků.
Tyto studie mohou tvořit část studií bezpečnosti popsaných v bodech 1, 2, 3 nebo ve studiích prováděných v terénních podmínkách stanovených v oddíle C.
5.
Zkoušky imunologických funkcí
Pokud by imunologický veterinární přípravek mohl nepříznivě ovlivňovat imunitní odpověď očkovaného zvířete nebo jeho potomstva, provedou se patřičné zkoušky imunologických funkcí.
6.
Zvláštní požadavky na živé vakcíny
6.1
Šíření vakcinačního kmene
Vyšetří se šíření vakcinačního kmene z vakcinovaných cílových zvířat na nevakcinovaná, a to s využitím doporučené cesty podání, která může s největší pravděpodobností působit šíření. Dále může být nezbytné vyšetřit šíření na necílové druhy zvířat, které by mohly být vysoce vnímavé k živému vakcinačnímu kmeni.
6.2
Šíření ve vakcinovaném zvířeti
Trus, moč, mléko, vejce, sekrety dutiny ústní a nosní a další sekrety se dle povahy přípravku zkouší na přítomnost organismu. Dále může být nutné předložení studií šíření vakcinačního kmene v těle, se zvláštní pozorností k predilekčním místům replikace organismu. V případě živých vakcín pro zoonózy ve smyslu jiného právního předpisu13d) k použití u zvířat určených k produkci potravin musí tyto studie obzvláště brát zřetel na perzistenci organismu v místě injekce.
6.3
Reverze k virulenci oslabených vakcín
Reverze k virulenci se vyšetřuje u matečného inokula. Pokud matečné inokulum není k dispozici v dostatečném množství, vyšetří se inokulum z nejnižší pasáže použité pro výrobu. Použití jiné pasáže musí být odůvodněno. Úvodní vakcinace se provede s použitím cesty podání, která může nejpravděpodobněji vést k reverzi k virulenci. Provedou se následné pasáže na pěti skupinách cílových druhů zvířat, pokud neexistují důvody pro provedení více pasáží nebo pokud organismus nezmizí ze zkoušených zvířat dříve. Pokud se organismus nereplikuje dostatečně, provede se tolik pasáží, kolik je možno provést u cílových druhů zvířat.
6.4
Biologické vlastnosti vakcinačního kmene
K co možná nejpřesnějšímu stanovení charakteristických biologických vlastností vakcinačního kmene (např. neurotropismus) může být potřebné provedení dalších zkoušek.
6.5
Rekombinace nebo předávání genomu kmenů
Předloží se argumenty týkající se pravděpodobnosti rekombinace nebo předávání genomu s terénními nebo dalšími kmeny.
7.
Bezpečnost pro uživatele
Tento oddíl obsahuje údaje o účincích pozorovaných v předcházejících oddílech a uvádí je ve spojitost s typem a rozsahem expozice člověka k danému přípravku za účelem formulování odpovídajících varování pro uživatele a dalších opatření v oblasti řízení rizik.
8.
Zkoušení reziduí
U imunologických veterinárních přípravků není za běžných okolností nutné provádět zkoušku reziduí. Pokud jsou však při výrobě imunologického veterinárního přípravku použity adjuvans nebo konzervační látkylátky, v dokumentaci se předloží posouzení možnosti přetrvání reziduí v potravinách. Je-li to nezbytné předloží se údaje o šetření účinků takových reziduí.
Navrhne se ochranná lhůtaochranná lhůta a její dostatečnost se diskutuje ve vztahu k veškerým provedeným zkouškám reziduí.
9.
Interakce
Jestliže je v souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku obsaženo prohlášení o slučitelnosti s jinými imunologickými veterinárními přípravky, uvedou se údaje týkající se bezpečnosti takového spojení. Popsány musí být jakékoli známé interakce s veterinárními přípravky.
C.
STUDIE PROVÁDĚNÉ V TERÉNNÍCH PODMÍNKÁCH
S výjimkou odůvodněných případů se výsledky laboratorních studií doplní údaji ze studií prováděných v terénních podmínkách, pro tyto studie se použijí šaržešarže vyrobené v souladu s výrobním postupem popsaným v žádosti o registraci. Tyto studie prováděné v terénních podmínkách mohou zároveň zkoumat bezpečnost i účinnost.
D.
HODNOCENÍ RIZIK PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Účelem hodnocení rizik pro životní prostředí je zhodnotit možné škodlivé účinky, které může použití přípravku způsobit životnímu prostředí, a stanovit veškerá bezpečnostní opatření, která mohou být nezbytná k omezení těchto rizik.
Takové hodnocení se za obvykle provádí ve dvou fázích. První fáze hodnocení musí být provedena vždy. Hodnocení se provede v souladu se pokyny Komise a agentury. Toto hodnocení stanoví možné vystavení životního prostředí přípravku a míru rizika spojeného s jakoukoli takovou expozicí s přihlédnutím zejména k následujícím bodům:
-
cílový druh zvířat a předpokládané používání,
-
způsob podávání, zejména pravděpodobný rozsah, ve kterém bude přípravek vstupovat přímo do životního prostředí,
-
možné vylučování přípravku a jeho léčivých láteklátek do životního prostředí z ošetřovaných zvířat a přetrvávání v exkretech,
-
odstraňování nepoužitelného přípravku nebo odpadů z tohoto přípravku.
V případě živých vakcinačních kmenů, které mohou být původci zoonóz, se rovněž posoudí riziko pro člověka.
Pokud závěry první fáze poukazují na možné vystavení životního prostředí přípravku, přikročí žadatel k druhé fázi a zhodnotí možné riziko či rizika, která veterinární přípravek může představovat pro životní prostředí. Pokud je to nezbytné, provedou se další zkoušky vlivu přípravku (půda, voda, vzduch, vodní systémy, necílové organismy).
E.
HODNOCENÍ POŽADOVANÉ PRO VETERINÁRNÍ PŘÍPRAVKY OBSAHUJÍCÍ GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY NEBO Z GENETICKY MODIFIKOVANÝCH ORGANISMŮ SESTÁVAJÍCÍ
V případě veterinárních přípravků obsahujících geneticky modifikované organismy nebo z geneticky modifikovaných organismů sestávajících musí být k žádosti přiloženy dokumenty požadované podle jiného právního předpisu9).
ČÁST 4: ZKOUŠKY ÚČINNOSTI
KAPITOLA I
1.
Obecné zásady
Účelem hodnocení popsaného v této části je prokázat nebo potvrdit účinnost imunologického veterinárního přípravku. Veškerá tvrzení uváděná žadatelem s ohledem na vlastnosti, účinky a použití přípravku musí být v celém rozsahu podpořena výsledky hodnocení, obsaženými v žádosti o registraci.
2.
Provádění hodnocení
Všechna hodnocení účinnosti musí být prováděna v souladu s plně posouzeným podrobným protokolem, který je písemně zaznamenán před zahájením hodnocení. Dobré životní podmínky zvířat zařazených do hodnocení podléhají veterinárnímu dozoru a plně se zohledňují při přípravě každého protokolu hodnocení a v průběhu celého hodnocení.
Hodnocení probíhá podle předem vypracovaných systematických písemných postupů upravujících organizaci, provádění, sběr údajů, dokumentaci a ověřování hodnocení účinnosti.
S výjimkou odůvodněných případů musí být hodnocení prováděná v terénních podmínkách prováděna v souladu se stanovenými zásadami správné klinické praxe,.
Před zahájením všech hodnocení prováděných v terénních podmínkách musí být získán a zaznamenán informovaný souhlasinformovaný souhlas majitele zvířat, která budou zařazena do hodnocení. Majitel zvířat musí být zejména písemně informován o důsledcích, které má zařazení zvířat do hodnocení pro následné zacházení s ošetřenými zvířaty a pro získávání potravin z nich. Kopie tohoto oznámení, podepsaná a datovaná majitelem zvířat, se zařadí do dokumentace hodnocení.
Pokud není hodnocení prováděné v terénních podmínkách prováděno s využitím zaslepení, použije se pro označování na obalu přípravků určených k použití ve veterinárních hodnoceních prováděných v terénních podmínkách § 37 zákona obdobně. Ve všech případech musí být obal výrazně a nesmazatelně označen slovy "pouze k veterinárnímu hodnocení prováděnému v terénních podmínkách".
KAPITOLA II
A.
Obecné požadavky
1.
Volba antigenů nebo vakcinačních kmenů musí být odůvodněna na základě epizootologických údajů.
2.
Hodnocení účinnosti prováděná v laboratoři musí být prováděna formou kontrolovaných zkoušek s využitím neošetřovaných zvířat v kontrolních skupinách, s výjimkou případů, kdy to není možné z důvodů zajištění dobrých životních podmínek zvířat, a případů, kdy lze účinnost prokázat jinak.
Obecně se tato laboratorní hodnocení doplní hodnoceními prováděnými v terénních podmínkách, včetně neošetřovaných zvířat v kontrolních skupinách.
Veškerá hodnocení se popíší dostatečně podrobně, aby je bylo možno zopakovat v kontrolovaných hodnoceních prováděných na žádost příslušných orgánů. Zkoušející musí prokázat, že všechny použité techniky odpovídají účelu, ke kterému jsou použity.
Předloží se zprávy o všech získaných výsledcích, příznivých i nepříznivých.
3.
Účinnost imunologického veterinárního přípravku se prokazuje pro všechny kategorie cílových druhů zvířat, pro které je vakcinace doporučena, všemi doporučenými cestami podání a s využitím navrženého časového rozvrhu podávání. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem vyhodnotí vliv pasivně získaných a mateřských protilátek na účinnost vakcíny. S výjimkou odůvodněných případů se nástup a trvání imunity stanoví s ohledem na údaje získané v rámci hodnocení a doloží se takovými údaji.
4.
Účinnost každé složky polyvalentních (vícesložkových) a kombinovaných imunologických veterinárních přípravků musí být prokázána. Pokud je přípravek doporučen k podání v kombinaci s dalším veterinárním přípravkem nebo k současnému podání s dalším veterinárním přípravkem, musí být prokázáno, že jsou tyto přípravky kompatibilní.
5.
Pokud je přípravek součástí vakcinačního schématu doporučeného žadatelem, musí být prokázán účinek primovakcinace či revakcinace nebo přispění imunologického veterinárního přípravku k účinnosti celého programu.
6.
Použitá dávka musí odpovídat množství přípravku doporučenému pro použití a šaržešarže použitá pro zkoušení účinnosti musí být získána z šaržešarže či šaržíšarží vyrobených v souladu s výrobním postupem popsaným v části 2 žádosti o registraci.
7.
Jestliže je v souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku uvedeno tvrzení o kompatibilitě s jinými imunologickými přípravky, musí se prošetřit účinnost související s takovým spojením. Popíší se jakékoli další známé interakce s jakýmikoli jinými veterinárními přípravky. Souběžné nebo simultánní použití může být povoleno, pokud je podloženo odpovídajícími studiemi.
8.
V případě diagnostických imunologických veterinárních přípravků podávaných zvířatům žadatel uvede, jak mají být vyhodnoceny reakce na přípravek.
9.
V případě vakcín určených k rozlišení vakcinovaných a nakažených zvířat [značené (markerové) vakcíny], kdy se tvrzení o účinnosti spoléhá na in vitro diagnostické zkoušky, se předloží dostatečné údaje o diagnostických zkouškách, které umožní odpovídající posouzení těchto tvrzení týkajících se markerových vlastností.
B.
Hodnocení prováděná v laboratoři
1.
Prokázání účinnosti se zásadně provádí za řádně kontrolovaných laboratorních podmínek čelenží po podání imunologického veterinárního přípravku cílovému zvířeti za doporučených podmínek použití. Pokud je to možné, musí podmínky, za kterých je čelenž prováděna, napodobovat přirozené podmínky infekce. Předloží se podrobnosti o čelenžním kmenu a jeho vhodnosti pro čelenžní zkoušku.
U živých vakcín se s výjimkou odůvodněných případů použijí šaržešarže obsahující minimální titr nebo účinnost, U jiných přípravků se s výjimkou odůvodněných případů použijí šaržešarže s minimálním obsahem léčivé látkylátky.
2.
Vždy když je to možné, určí se a dokumentuje se imunitní mechanismus (buněčná/humorální imunita, místní/generalizovaná odpověď, třídy imunoglobulinů), který je vyvolán v důsledku podání imunologického veterinárního přípravku cílovým zvířatům doporučenou cestou podání.
C.
Hodnocení prováděná v terénních podmínkách
1.
S výjimkou odůvodněných případů se výsledky laboratorních hodnocení doplní údaji o hodnoceních prováděných v terénních podmínkách, s použitím reprezentativních šaržíšarží výrobního postupu popsaného v žádosti o registraci. Tatáž studie prováděná v terénních podmínkách může zkoumat bezpečnost i účinnost.
2.
Pokud laboratorní hodnocení nemohou poskytnout podklady pro hodnocení účinnosti, je možné uznat pouze hodnocení provedená v terénních podmínkách.
ČÁST 5: ÚDAJE A DOKUMENTY
A.
ÚVOD
Dokumentace týkající se studií bezpečnosti a účinnosti musí obsahovat úvod, ve kterém je vymezen předmět a kde jsou uvedeny zkoušky, které byly provedeny podle částí 3 a 4, jakož i shrnutí, spolu s podrobnými odkazy na bibliografii. Toto shrnutí musí obsahovat objektivní diskusi o všech získaných výsledcích a musí vést k závěru o bezpečnosti a účinnosti imunologického veterinárního přípravku. Vypuštění jakýchkoli zkoušek nebo hodnocení ze seznamu musí být uvedeno a diskutováno.
B.
LABORATORNÍ STUDIE
U všech studií musí být uvedeny následující údaje:
1.
shrnutí,
2.
název subjektu, který studie provedl,
3.
podrobný zkušební protokol, ve kterém je uveden popis použitých metod, zařízení a láteklátek, podrobnosti jako druh nebo plemeno zvířat, kategorie zvířat, odkud byla získána, jejich identifikace a počet, podmínky, za kterých byla držena a krmena (mimo jiné s uvedením, zda byla prosta specifikovaných patogenů nebo specifikovaných protiláteklátek, typu a množství všech doplňkových látek obsažených v krmivu), dávka, cesta, rozvrh a data podání, popis a zdůvodnění použitých statistických metod,
4.
v případě zvířat v kontrolních skupinách, zda jim bylo podáváno placebo nebo zda nebyla nijak ošetřována,
5.
v případě ošetřovaných zvířat a tam, kde je to vhodné, zda byl těmto zvířatům podáván zkoušený přípravek či jiný přípravek registrovaný ve Společenství,
6.
všechna obecná a individuální pozorování a získané výsledky (s uvedením průměrů a standardních odchylek), a to příznivé i nepříznivé. Údaje se popíší dostatečně podrobně, aby bylo možno výsledky kriticky zhodnotit nezávisle na jejich interpretaci autoremautorem. Primární údaje se předloží ve formě tabulek. K vysvětlení a doložení mohou být výsledky provázeny reprodukcemi záznamů, mikrosnímky či jiným vhodným způsobem,
7.
povaha, četnost a trvání pozorovaných nežádoucích účinků,
8.
počet zvířat vyřazených předčasně ze studií s uvedením důvodu či důvodů pro jejich vyřazení,
9.
statistické hodnocení výsledků, pokud to požaduje program zkoušení, a rozptyl v získaných datech,
10.
výskyt a průběh veškerých interkurentních onemocnění,
11.
veškeré podrobnosti týkající se veterinárních přípravků (jiných než je zkoušený přípravek), jejichž podání bylo v průběhu studie nezbytné,
12.
objektivní diskuse o získaných výsledcích, která vede k závěrům o bezpečnosti a účinnosti přípravku.
C.
STUDIE PROVÁDĚNÉ V TERÉNNÍCH PODMÍNKÁCH
Údaje týkající se studií prováděných v terénních podmínkách musí být dostatečně podrobné, aby bylo možné přijmout objektivní stanovisko. Musí obsahovat následující náležitosti:
1.
shrnutí,
2.
jméno, adresu, funkci a kvalifikaci pověřeného zkoušejícího,
3.
místo a datum podání, kód identifikace, který může odkazovat na jméno a adresu majitele zvířete či zvířat,
4.
podrobnosti o protokolu hodnocení, s uvedením popisu použitých metod, zařízení a láteklátek, podrobnosti jako cesta podání, rozvrh podávání, dávka, kategorie zvířat, délka pozorování, sérologická odpověď a další vyšetření provedená u zvířat po podání,
5.
v případě zvířat v kontrolních skupinách, zda jim bylo podáváno placebo nebo zda nebyla nijak ošetřena,
6.
identifikaci ošetřených zvířat a zvířat v kontrolních skupinách (podle situace hromadnou nebo individuální), jako je druh, plemena nebo linie, věk, hmotnost, pohlaví, fyziologický stav,
7.
krátký popis způsobu chovu a krmení, s uvedením typu a množství veškerých doplňkových láteklátek obsažených v krmivu,
8.
veškeré údaje týkající se pozorování, parametrů užitkovosti a výsledků (s uvedením průměrů a standardních odchylek); pokud byly prováděny zkoušky a měření u jednotlivých zvířat, uvedou se individuální údaje,
9.
veškerá pozorování a výsledky studií, příznivé i nepříznivé, s úplným výčtem pozorování a výsledků objektivních zkoušek účinku požadovaných pro hodnocení přípravku; uvedou se použité techniky a vysvětlí se význam všech odchylek ve výsledcích,
10.
účinky na užitkovost zvířat,
11.
počet zvířat vyřazených předčasně ze studií a důvody pro jejich vyřazení,
12.
povahu, četnost a trvání pozorovaných nežádoucích účinků,
13.
výskyt a průběh jakýchkoli interkurentních onemocnění,
14.
veškeré podrobnosti týkající se veterinárních přípravků (jiných než je zkoušený přípravek), které byly podány před nebo současně se zkoušeným přípravkem nebo v období pozorování; podrobnosti o všech pozorovaných interakcích,
15.
objektivní diskusi o získaných výsledcích, vedoucí k závěrům o bezpečnosti a účinnosti přípravku.
ČÁST 6: ODKAZY NA ODBORNOU LITERATURU
Uvedou se podrobně odkazy na odbornou literaturu citované ve shrnutí uvedeném v rámci části 1 a poskytnou se kopie.
HLAVA III
POŽADAVKY NA ZVLÁŠTNÍ ŽÁDOSTI O REGISTRACI
1.
Generické veterinární přípravky
Žádosti o registraci na základě § 27 odst. 1 zákona (generické veterinární přípravky) obsahují vždy údaje uvedené v částech 1 a 2 hlavy I této přílohy spolu s hodnocením rizik pro životní prostředí a údaji, které prokazují, že přípravek má stejné kvalitativní a kvantitativní složení léčivých láteklátek a stejnou lékovou formu jako referenční léčivý přípravek, a údaji, které dokazují, že přípravek je bioekvivalentní s referenčním léčivým přípravkem. Jestliže je referenční veterinární přípravek biologickým léčivým přípravkembiologickým léčivým přípravkem, doloží se splnění požadavků na dokumentaci uvedených v oddíle 2 pro podobné biologické veterinární přípravky.
U generických veterinárních přípravků se podrobné a kritické souhrny týkající se bezpečnosti a účinnosti zaměřují zejména na následující náležitosti:
-
opodstatnění zásadní podobnosti,
-
souhrn nečistot přítomných v šaržíchšaržích léčivé látkylátky či léčivých láteklátek, jakož i konečného léčivého přípravku (a popřípadě příslušných rozkladných produktů vznikajících během skladování), jak je navrženo pro použití v přípravku určeném k uvedení na trh, společně s hodnocením těchto nečistot,
-
hodnocení studií bioekvivalence nebo odůvodnění, proč tyto studie nebyly provedeny, s odkazem na platné pokyny,
-
žadatel by měl popřípadě k prokázání ekvivalence vlastností některých solí, esterů a derivátů registrované léčivé látkylátky ve vztahu k bezpečnosti a účinnosti poskytnout doplňující údaje; tyto údaje zahrnují důkazy o tom, že nedošlo ke změně ve farmakokinetických ani farmakodynamických vlastnostech léčivé složky nebo v toxicitě, které by mohly ovlivnit profil bezpečnosti a účinnosti;
Každé tvrzení v souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku, které není známé nebo odvoditelné z vlastností léčivého přípravku nebo jeho terapeutické skupiny, se podrobně diskutuje v předklinických či klinických přehledech a souhrnech a doloží se odkazy na odbornou literaturou nebo doplňujícími studiemi.
U generických veterinárních přípravků určených k podávání intramuskulární, subkutánní nebo transdermální cestou se předloží následující doplňující údaje:
-
důkaz prokazující shodné či odlišné snižování obsahu reziduí z místa podání, které může být doloženo odpovídajícími studiemi deplece reziduí,
-
důkaz prokazující snášenlivost cílového zvířete v místě podání, která může být doložena odpovídajícími studiemi snášenlivosti u cílových zvířat.
2.
Podobné biologické veterinární přípravky
V souladu s § 27 odst. 5 zákona, pokud biologický veterinární přípravek, který je podobný referenčnímu biologickému veterinárnímu přípravku, nesplňuje podmínky v definici generického léčivého přípravku, nesmí se informace, které mají být poskytnuty, omezovat pouze na části 1 a 2 (farmaceutické, chemické a biologické údaje), doplněné údaji o bioekvivalenci a biologické dostupnosti. V takových případech se předloží doplňující údaje, zejména o bezpečnosti a účinnosti přípravku.
Povaha a rozsah doplňujících údajů (tj. toxikologické a jiné studie bezpečnosti a odpovídající klinické studie) se stanoví pro každý jednotlivý případ v souladu s příslušnými vědeckými pokyny.
Vzhledem k rozmanitosti biologických veterinárních přípravků Veterinární ústav stanoví nezbytné studie předpokládané v částech 3 a 4, s přihlédnutím ke specifickým charakteristikám každého jednotlivého biologického veterinárního přípravku.
Obecné zásady, které mají být použity, se stanoví v pokynu, který přijme agentura, s přihlédnutím k charakteristikám dotčeného biologického veterinárního přípravku. Jestliže má referenční biologický veterinární přípravek více než jednu indikaci, tvrzení o podobné účinnosti a bezpečnosti biologického veterinárního přípravku se řádně odůvodní nebo, pokud je to nezbytné, prokáže samostatně pro každou indikaci, ke které se tvrzení vztahuje.
3.
Dobře zavedené veterinární použití
V případě veterinárních přípravků s léčivou látkoulátkou či léčivými látkamilátkami, které mají dobře zavedené léčebné použití, jak je uvedeno v § 27 odst. 7 zákona, s uznanou účinností a přijatelnou úrovní bezpečnosti, se použijí následující zvláštní pravidla.
Žadatel předloží části 1 a 2, jak je popsáno v hlavě I této přílohy.
V částech 3 a 4 podrobné odkazy na odbornou literaturu postihují všechna hlediska bezpečnosti a účinnosti.
K prokázání dobře zavedeného veterinárního použití se použijí následující specifická pravidla:
3.1.
K doložení dobře zavedeného veterinárního léčebného použití složek veterinárních přípravků se zohlední následující faktory:
a)
doba, po kterou je léčivá látkalátka používána;
b)
kvantitativní hlediska používání léčivé látkylátky;
c)
míra vědeckého zájmu na používání léčivé látkylátky (odrážející se v publikované odborné vědecké literatuře);
d)
koherence vědeckých hodnocení.
Pro doložení dobře zavedeného použití může být pro různé látkylátky potřeba různé časové období. Ve všech případech však období požadované pro doložení dobře zavedeného veterinárního léčebného použití složky léčivého přípravku nesmí být kratší než deset roků od prvního systematického a dokumentovaného použití této látkylátky jako veterinárního přípravku ve Společenství.
3.2.
Dokumentace předložená žadatelem postihuje vždy všechna hlediska hodnocení bezpečnosti a účinnosti přípravku pro navrhovanou indikaci u cílových druhů zvířat za použití navrhované cesty podání a režimu dávkování. Musí obsahovat nebo se odkazovat na přehled příslušné literatury, přihlížet k předregistračním a poregistračním studiím a publikované odborné literatuře prezentující zkušenosti v podobě epidemiologických studií a zejména srovnávacích epidemiologických studií. Předložena musí být veškerá dokumentace, příznivá i nepříznivá. S ohledem na ustanovení o dobře zavedeném veterinárním použití je obzvláště nezbytné objasnit, že bibliografické odkazy na jiné zdroje důkazů (poregistrační studie, epidemiologické studie atd.) a nejen údaje týkající se zkoušek a hodnocení mohou sloužit jako platný důkaz bezpečnosti a účinnosti přípravku, jestliže je v žádosti uspokojivě vysvětleno a odůvodněno použití těchto zdrojů informací.
3.3.
Zvláštní pozornost se vždy věnuje jakýmkoli chybějícím informacím a zdůvodní se, proč je možné doložit prokázání přijatelné míry bezpečnosti nebo účinnosti, přestože některé studie chybějí.
3.4
Podrobné a kritické souhrny týkající se bezpečnosti a účinnosti musí objasnit význam jakýchkoli předložených údajů, které se vztahují k jinému přípravku, než je přípravek určený k uvedení na trh. Musí být posouzeno, zda je zkoušený přípravek možné považovat za podobný přípravku, či nikoliv, pro který byla vypracována žádost o registraci, a to nehledě na existující rozdíly.
3.5
Obzvláště důležité jsou poregistrační zkušenosti s jinými přípravky obsahujícími stejné složky. Na tuto otázku musí klást žadatelé zvláštní důraz.
4.
Veterinární přípravky s fixní kombinací léčivých láteklátek
U žádostí na základě § 27 odst. 8 zákona se pro veterinární přípravky s fixní kombinací léčivých láteklátek předkládá registrační dokumentace obsahující části 1, 2, 3 a 4. Není nutné předkládat studie týkající se bezpečnosti a účinnosti pro každou léčivou látkulátku. Nicméně je možné zahrnout informace o jednotlivých látkáchlátkách do žádosti týkající se fixní kombinace. Předložení údajů o každé jednotlivé léčivé látcelátce, spolu s požadovanými studiemi bezpečnosti uživatele, studiemi deplece reziduí a klinickými studiemi týkajícími se přípravku s fixní kombinací mohou být považovány za vhodné odůvodnění pro nepředložení údajů o kombinovaném přípravku, z důvodu dobrých životních podmínek zvířat a zbytečného zkoušení na zvířatech, pokud neexistuje podezření na interakci vedoucí k vyšší toxicitě. Tam, kde je to na místě, předloží se informace týkající se míst výroby a hodnocení bezpečnosti cizích agens.
5.
Žádosti s informovaným souhlaseminformovaným souhlasem
Žádosti na základě § 27 odst. 9 zákona obsahují vždy údaje uvedené v části 1 hlavy I této přílohy za předpokladu, že držitel registrace původního veterinárního přípravku udělil žadateli souhlas s tím, aby učinil odkaz na obsah částí 2, 3 a 4 registrační dokumentace takového přípravku. V tomto případě se nepředkládají podrobné a kritické souhrny týkající se jakosti, bezpečnosti a účinnosti.
6.
Dokumentace žádostí za výjimečných okolností
Registrace může být udělena na základě určitých konkrétních povinností požadujících od žadatele, aby zavedl konkrétní postupy, zejména s ohledem na bezpečnost a účinnost veterinárního přípravku, pokud, jak je stanoveno v § 32 odst. 3 zákona, žadatel může prokázat, že není schopen předložit úplné údaje o účinnosti a bezpečnosti za běžných okolností používání.
Zásadní požadavky pro všechny žádosti uvedené v této části jsou stanoveny v Pokynu Komise a agentury.
7.
Smíšené žádosti o registraci
Smíšené žádosti o registraci jsou žádosti, u nichž část 3 nebo 4 registrační dokumentace obsahují studie bezpečnosti a účinnosti provedené žadatelem, jakož i bibliografické odkazy.
Všechny ostatní části jsou v souladu se strukturou popsanou v části I hlavy I této přílohy. Veterinární ústav posoudí zvlášť pro každou předloženou registrační dokumentaci, zda lze formát předložený žadatelem považovat za dostatečný pro hodnocení.
HLAVA IV
POŽADAVKY NA ŽÁDOSTI O REGISTRACI PRO URČITÉ VETERINÁRNÍ PŘÍPRAVKY
Tato část stanoví zvláštní požadavky pro stanovené veterinární přípravky ve vztahu k povaze léčivých láteklátek v nich obsažených.
1.
IMUNOLOGICKÉ VETERINÁRNÍ PŘÍPRAVKY
A.
ZÁKLADNÍ DOKUMENT O ANTIGENU VAKCÍNY
Pro některé imunologické veterinární přípravky a odchylně od ustanovení hlavy II části 2 oddílu C o léčivých látkáchlátkách se zavádí koncept základního dokumentu o antigenu vakcíny.
Pro účely této přílohy se základním dokumentem o antigenu vakcíny rozumí samostatná část dokumentace k žádosti o registraci očkovací látkylátky, která obsahuje veškeré důležité informace o jakosti ke každé z léčivých láteklátek, které jsou součástí příslušného veterinárního přípravku. Samostatná část může být společná pro jednu nebo více monovalentních nebo vícevalentních vakcín předložených tímtéž žadatelem o registraci.
Vědecké pokyny pro předkládání a hodnocení základního dokumentu o antigenu vakcíny přijme agentura. Předkládání a hodnocení základního dokumentu o antigenu vakcíny se provádí podle pokynů zveřejněných Komisí v Pravidlech pro léčivé přípravky v Evropské unii, svazek 6B, Pokyny pro žadatele.
B.
VÍCEKMENOVÁ REGISTRAČNÍ DOKUMENTACE
Pro určité imunologické veterinární přípravky (slintavka a kulhavka, influenza ptáků a katarální horečka ovcí) a odchylně od ustanovení hlavy II části 2 oddílu C o léčivých látkáchlátkách se zavádí koncept užívání registrační dokumentace pro více kmenů.
Vícekmenovou registrační dokumentací se rozumí jedna dokumentace obsahující příslušné údaje pro jediné a úplné vědecké hodnocení různých možností použití kmenů či jejich kombinace, na základě kterého lze povolit registraci očkovacích láteklátek proti antigenně variabilním virům.
Vědecké pokyny pro předkládání a hodnocení registrační dokumentace pro více kmenů přijme agentura. Předkládání a hodnocení registrační dokumentace pro více kmenů se provádí podle pokynů zveřejněných Komisí v Pravidlech pro léčivé přípravky v Evropské unii, svazek 6B, Pokyny pro žadatele.
2.
HOMEOPATICKÉ VETERINÁRNÍ PŘÍPRAVKY
Tento oddíl stanoví zvláštní ustanovení pro použití hlavy I částí 2 a 3 pro homeopatické veterinární přípravky, jak jsou definovány v § 2 odst. 2 písm. g) zákona.
K části 2
Na dokumentaci předloženou v souladu s § 29 odst. 2 zákona při zjednodušeném postupu registrace homeopatických veterinárních přípravků uvedených v § 29 odst. 1 zákona stejně jako na dokumentaci pro registraci jiných homeopatických veterinárních přípravků, které nepodléhají zjednodušenému postupu registrace podle § 29 odst. 1 se použijí ustanovení části 2 s následujícími úpravami.
a)
Terminologie (názvosloví)
Latinský název základní homeopatické látkylátky popsaný v dokumentaci k žádosti o registraci musí být v souladu s latinským názvem Evropského lékopisu nebo, neexistuje-li, úředního lékopisu členského státu. Popřípadě se poskytne tradiční název či tradiční názvy používané v každém členském státě.
b)
Kontrola výchozích surovin
Údaje a dokumentace k výchozím surovinám, tj. všem použitým materiálům včetně surovin a meziproduktů až do konečného ředění, zpracovaným do konečného homeopatického veterinárního přípravku, které jsou předkládány s žádostí, se doplní o další údaje o základní homeopatické látcelátce.
Pro veškeré výchozí suroviny, které jsou zpracovány do konečného homeopatického přípravku se použijí obecné požadavky na jakost, stejně jako pro mezistupně výrobního postupu až do konečného ředění. Pokud je přítomna toxická složka, měla by být tato složka kontrolována v konečném ředění. Pokud to však není možné z důvodu vysokého stupně ředění, toxická složka musí být standardně kontrolována v ranějším stádiu. Každý krok výrobního procesu od výchozích surovin po konečné ředění, které jsou zpracovány do konečného přípravku, se přesně popíše.
V případě, že je zahrnuto ředění, provádí se kroky ředění vždy podle homeopatických výrobních postupů stanovených v příslušném článku Evropského lékopisu nebo, neexistuje-li, v úředním lékopisu členského státu.
c)
Kontrolní zkoušky konečného léčivého přípravku
Na konečné homeopatické veterinární přípravky se vztahují obecné požadavky na jakost. Jakékoliv výjimky musí být žadatelem řádně zdůvodněny.
Provádí se vždy identifikace a stanovení obsahu všech toxikologicky významných složek. Lze-li odůvodnit, že identifikace nebo stanovení obsahu všech toxikologicky významných složek nejsou možné, například z důvodu jejich zředění v konečném léčivém přípravku, prokáže se jakost kompletní validací výrobního postupu a postupu ředění.
d)
Zkoušky stability
Vždy se doloží stabilita konečného přípravku. Údaje o stabilitě základních homeopatických láteklátek jsou obecně přenosné pro ředění/potenciace z nich získané. Pokud není možná identifikace nebo stanovení obsahu léčivé látkylátky pro vysoký stupeň ředění, mohou být vzaty v úvahu údaje o stabilitě lékové formy.
K části 3
Ustanovení části 3 se použijí na zjednodušený postup registrace homeopatických veterinárních přípravků uvedený v § 29 odst. 1 zákona s následující specifikací, aniž jsou dotčena ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 726/2004, pro látkylátky obsažené v základních homeopatických látkáchlátkách určených k podání pro druhy zvířat určených k produkci potravin.
Jakákoliv chybějící informace se vždy odůvodní, například se odůvodní, proč může být uznáno doložení přijatelné úrovně bezpečnosti, přestože některé studie chybí.
HLAVA V
POŽADAVKY NA OBSAH A ČLENĚNÍ ÚDAJŮ A DOKUMENTACE PŘIKLÁDANÝCH K ŽÁDOSTI O ZJEDNODUŠENOU REGISTRACI VETERINÁRNÍCH HOMEOPATICKÝCH PŘÍPRAVKŮ
K žádosti o zjednodušenou registraci veterinárních homeopatických přípravků se přikládají údaje a dokumenty dokládající zejména farmaceutickou jakost a homogenitu šaržíšarží příslušného přípravku.
K žádosti se přikládají vždy alespoň:
1.
Administrativní údaje, které obsahují:
-
název přípravku,
-
označení základní látkylátky nebo láteklátek s uvedením vědeckého názvu nebo lékopisného názvu základní látkylátky,
-
stupeň či stupně ředění,
-
způsob a cestu podání,
-
cílové druhy zvířat,
-
velikost balení, druh obalu,
-
obchodní firma a sídlo žadatele o registraci, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání žadatele o registraci, jde-li o fyzickou osobu, a stejné údaje o výrobci nebo výrobcích, neshoduje-li se s osobou žadatele o registraci,
-
počet a označení jednotlivých svazků dokumentace, charakteristiku předložených vzorků,
-
uvedení všech míst výroby a pro každé místo výroby s uvedením výrobních operací, které jsou zde prováděny a s dokladem, že výrobce je držitelem platného povolení k výrobě veterinárních přípravků v příslušném rozsahu,
-
seznam zemí, kde je přípravek zaregistrován nebo kde je o jeho registraci žádáno, včetně kopií veškerých rozhodnutí o registraci nebo jiných povoleních k uvádění na trh, a seznam zemí, kde byla žádost o registraci přípravku zamítnuta nebo vzata zpět z důvodu bezpečnosti přípravku,
-
jeden nebo více vzorků nebo návrh vnitřního a vnějšího prodejního obalu přípravku.
2.
Dokumentace obsahující údaje o způsobu výroby a kontroly základní látkylátky nebo láteklátek a dokládající údaje o homeopatické povaze základní látkylátky nebo láteklátek s odkazem na odbornou literaturu; v případě homeopatických imunologických veterinárních přípravků obsahujících látkylátky biologického původu se dále uvede popis opatření k zajištění nepřítomnosti patogenních organismů v přípravku.
3.
Výrobní a kontrolní dokumentace pro každou lékovou formu a popis způsobu ředění a potenciace.
4.
Údaje prokazující stabilitu přípravku.
5.
Návrh na ochrannou lhůtuochrannou lhůtu
HLAVA VI
ODPOVĚDNOST ODBORNÍKŮ PODÍLEJÍCÍCH SE NA SESTAVENÍ REGISTRAČNÍ DOKUMENTACE
Údaje a dokumenty přikládané k žádostem o registraci jsou před předložením Veterinárnímu ústavu sestaveny odborníky s nezbytnou technickou nebo odbornou kvalifikací.
Podle jejich příslušné kvalifikace je úlohou odborníků:
a)
provádět takovou činnost, která spadá do jejich specializace (analytická činnost, farmakologie a podobné experimentální vědy, klinická hodnocení), a popisovat objektivně získané výsledky kvalitativním a kvantitativním způsobem;
b)
popisovat svá pozorování v souladu s touto přílohou a uvádět
1.
v případě analytiků, zda veterinární přípravek odpovídá uvedenému složení, a uvést zdůvodnění kontrolních metod použitých výrobcem,
2.
v případě farmakologů a příslušně kvalifikovaných specialistů toxicitu veterinárního přípravku a pozorované farmakologické vlastnosti a dále, zda po podání veterinárního přípravku, za běžných podmínek použití a při dodržení doporučené ochranné lhůtyochranné lhůty, neobsahují potraviny získané od ošetřených zvířat rezidua, která by mohla představovat riziko pro zdraví spotřebitelespotřebitele,
3.
v případě klinických lékařů, zda u zvířat ošetřených veterinárním přípravkem zjistili účinky odpovídající informacím předloženým výrobcem podle § 27 zákona, zdaje veterinární přípravek dobře snášen, jakou dávku navrhují a jaké jsou kontraindikace a případné nežádoucí účinky;
c)
předkládat odůvodnění pro případné využití odkazů na zveřejněné údaje podle § 27 odst. 12 zákona.
HLAVA VII
PODMÍNKY, ZA KTERÝCH LZE STANOVIT, ŽE VETERINÁRNÍ PŘÍPRAVEK URČENÝ PRO ZVÍŘATA, OD KTERÝCH JSOU ZÍSKÁVÁNY ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY PRO VÝŽIVU ČLOVĚKA, LZE VYDÁVAT BEZ LÉKAŘSKÉHO PŘEDPISU
(1)
O veterinárním přípravku určeném pro zvířata, od kterých jsou získávány živočišné produkty pro výživu člověka, lze rozhodnout, že jej lze vydávat bez lékařského předpisu, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
a)
podávání veterinárního přípravku nevyžaduje žádné zvláštní znalosti nebo schopnosti,
b)
veterinární přípravek nepředstavuje přímé nebo nepřímé riziko pro ošetřené zvíře nebo zvířata, osobu podávající přípravek ani pro životní prostředí, a to ani při jeho nesprávném použití;
c)
souhrn údajů o veterinárním přípravku neobsahuje upozornění na možné závažné nežádoucí účinky, které mohou vzniknout i v důsledku jeho správného použití,
d)
předmětný veterinární přípravek ani jiný veterinární přípravek obsahující stejnou léčivou látkulátku nebyl předmětem častého předkládání zpráv o závažných nežádoucích účincích,
e)
souhrn údajů o přípravkusouhrn údajů o přípravku neuvádí kontraindikace spojené s ostatními běžně používanými veterinárními přípravky, jejichž výdej není vázán na lékařský předpis,
f)
nejsou stanoveny zvláštní podmínky pro uchovávání veterinárního přípravku,
g)
veterinární přípravek nepředstavuje riziko pro bezpečnost spotřebitelespotřebitele, pokud jde o zbytky léčivých nebo pomocných láteklátek obsažených v přípravku v potravinách získaných od zvířat, u kterých byl takový přípravek použit, a to ani v případě jeho nesprávného použití,
h)
veterinární přípravky nepředstavuje riziko pro zdraví veřejnosti nebo zdraví zvířat s ohledem na vývoj rezistence k antimikrobním látkámlátkám nebo k antihelmintikům, a to ani v případě jeho nesprávného použití.
HLAVA VIII
POŽADAVKY NA BARVIVA POUŽITÁ VE VETERINÁRNÍCH PŘÍPRAVCÍCH
1.
Ve veterinárních přípravcích lze použít pouze barviva, která jsou povolena v potravinách a která jsou uvedena v jiném právním předpisu13e).
2.
Žadatel doloží, že barviva použitá ve veterinárních přípravcích splňují požadavky na identitu a čistotu v souladu s jiným právním předpisem13b).
3.
Pro zkoušení identity a čistoty barviv použitých ve veterinárních přípravcích používá žadatel metody a postupy uvedené v jiném právním předpisu.13f)
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 228/2008 Sb.
Obsah a členění souhrnu údajů o přípravku
A.
V případě humánních přípravků se v souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku uvádějí níže uvedené údaje, které jsou blíže specifikovány v pravidelně aktualizovaných šablonách na webových stránkách agentury. Souhrn údajů o přípravkuSouhrn údajů o přípravku musí v případě léčivých přípravků uvedených na seznamu podle článku 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci a dozor nad humánními a veterinárními léčivy a kterým se zakládá Evropská léková agentura, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1901/2006, obsahovat větu: „Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování.“ Této větě musí předcházet černý symbol uvedený v článku 23 nařízení (ES) č. 726/2004 a po ní musí následovat vhodné vysvětlení.
1.
Název přípravku
Uvede se název přípravku následovaný silou a lékovou formou.
2.
Kvalitativní a kvantitativní složení
Uvádějí se léčivé látkylátky a jejich kvantitativní složení, a to za použití jejich běžných názvůběžných názvů v české verzi; v případě, že tyto názvy nejsou stanoveny, se použijí obvykle používané názvy. V případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech se uvádí vědecký název základní látkylátky nebo základních láteklátek, za kterým následuje stupeň ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu lékopisu. Pomocné látkylátky a jejich kvantitativní složení se uvedou pouze v případě, že jsou významné pro vlastnosti přípravku a jejich znalost je podstatná pro správné použití přípravku, tyto pomocné látkylátky jsou zahrnuty v pokynech vydávaných Komisí. Úplný seznam pomocných láteklátek se uvede v bodě 6.1. V případě, že přípravek obsahuje pomocné látkylátky, uvede se odkaz na bod 6.1 souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku.
3.
Léková forma
Lékovou formou se rozumí výsledná podoba přípravku, která je určena farmaceutickou formou přípravku, způsobem jeho podání, popřípadě i druhem obalu. Dále se uvádí popis přípravku, a pokud je půlicí rýha, specifikuje se její funkce.
4.
Klinické údaje
4.1
Terapeutické indikace
Indikace se vztahují co nejpřesněji k výsledkům provedených klinických hodnocení. Vyznačuje se použití: léčba, prevence nebo diagnóza. V případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech se spolu s uvedením příslušné indikace uvádí věta „Homeopatický léčivý přípravek užívaný tradičně v homeopatii ke zmírnění“, nebo „Homeopatický léčivý přípravek užívaný tradičně v homeopatii k léčbě“.
4.2
Dávkování a způsob podání
Uvádí se
–
dávkování pro každou indikaci pro jednotlivé věkové kategorie a dávkování při poruchách funkce jater nebo ledvin nebo při dialýze; dávkování se popíše velikostí dávky, intervalem mezi dávkami a dobou trvání léčby,
–
možnost podávání dětem,
–
nejvyšší denní dávka a nejvyšší dávka pro celou léčbu,
–
doporučení pro sledování plazmatických hladin léčiva či jiných ukazatelů jeho účinků,
-
způsob podání přípravku.
4.3
Kontraindikace
4.4
Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Uvádějí se
–
upozornění na nežádoucí účinky farmakodynamické skupiny, do které je daný přípravek řazen, nebo daného přípravku za běžného způsobu užití,
–
upozornění na nežádoucí účinky, ke kterým dochází ve zvláštních případech, zejména u starších osob a při poruchách funkce jater nebo ledvin nebo srdečním selhání,
–
popis způsobu použití přípravku u rizikových skupin pacientů,
–
postupy, jak předcházet nežádoucím účinkům,
–
zvláštní opatření, která musí učinit pacient či osoba, která s přípravkem zachází, jde-li o imunobiologický přípravek.
4.5
Interakce s jinými léčivými látkamilátkami a jiné formy interakce
Uvádějí se pouze klinicky významné interakce s látkamilátkami použitými pro tutéž indikaci, interakce s látkamilátkami pro jiné indikace a interakce související se způsobem života, např. interakce s potravinami.
Pro každou interakci se uvádí mechanismus, je-li známý; vliv na hladinu léčivé látkylátky v plazmě a na laboratorní a klinické parametry; upozornění na kontraindikaci současného podání s jinými léčivy a případná opatření při současném užívání s jinými léčivy, zejména úprava dávkování.
4.6
Fertilita, těhotenství a kojení
Uvádějí se
–
výsledky reprodukčních a fertilitních studií na zvířatech; zkušenosti s léčivem u lidí a posouzení rizika v jednotlivých obdobích těhotenství,
–
možnost použití přípravku u těhotných žen a u žen ve fertilním věku,
–
doporučení, zda pokračovat v kojení s udáním pravděpodobnosti a závažnosti výskytu nežádoucích účinků pro dítě; tyto údaje se uvádějí, jsou-li léčivá látkalátka nebo její metabolity vylučovány do mateřského mléka.
Z pohledu vlivu na plod je třeba hodnotit všechny složky přípravku, nejen léčivou látkulátku.
4.7
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Uvedou se informace o ovlivnění pozornosti. Na základě farmakodynamického profilu, hlášených nežádoucích účinků a ovlivnění pozornosti při řízení motorových vozidel a obsluze strojů se rozdělují přípravky do 3 skupin ovlivnění pozornosti
–
bezpečné nebo s nepravděpodobným ovlivněním,
–
s pravděpodobností mírného ovlivnění,
–
s pravděpodobností výrazného ovlivnění, potenciálně nebezpečné.
V případech pravděpodobného mírného nebo výrazného ovlivnění pozornosti se uvede varování.
4.8
Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky jsou tříděny dle systémově-orgánových tříd terminologie MedDRA. V každé třídě jsou nežádoucí účinky řazeny sestupně dle očekávané frekvence výskytu. Uvedou se poznatky o konkrétním přípravku i poznatky o jeho jednotlivých složkách. Uvádí se též možnost vzniku závislosti. Uvede se standardizovaný text výslovně žádající zdravotnické pracovníky, aby hlásili každé podezření na nežádoucí účinek v souladu s vnitrostátním systémem hlášení.
4.9
Předávkování
Uvádějí se známky a příznaky předávkování u lidí; léčba předávkování u lidí a postupy v naléhavých případech a případná antidota.
5.
Farmakologické vlastnosti
5.1
Farmakodynamické vlastnosti
Uvádějí se
–
farmakoterapeutická skupina, ATC kód,
–
mechanismus účinku, je-li znám,
–
farmakodynamické vlastnosti, pokud mají vztah k použití přípravku,
-
informace, zda se jedná o podobný biologický léčivý přípravekbiologický léčivý přípravek,
-
informace, zdali v případě daného přípravku nebyla stanovena povinnost předložit výsledky studií v souladu s plánem pediatrického výzkumu nebo byla tato povinnost odložena, nebo se jedná o generikum k referenčnímu přípravku, u nějž nebyla tato povinnost stanovena nebo taková povinnost byla odložena,
-
informace, zdali byl přípravek registrován za výjimečných okolností, a tudíž vzhledem ke vzácné povaze onemocnění, pro které je indikován, z vědeckých důvodů nebo z etických důvodů nebylo možné získat úplné informace o přínosech a rizicích tohoto léčivého přípravku, nebo se jedná o generikum k referenčnímu přípravku, který byl registrován za výjimečných okolností.
5.2
Farmakokinetické vlastnosti
Uvádějí se
– podstatné informace o vlastnostech léčivé látkylátky, zejména její absorpce a biologická dostupnost z lékové formy přípravku, včetně vlivu potravy, dále se uvádějí údaje o distribuci v organismu, biotransformaci a eliminaci,
–
údaje získané u pacientů, zejména jakékoliv známé vztahy mezi plazmatickou či krevní koncentrací a terapeutickými či nežádoucími účinky a vliv věku, polymorfního metabolismu a patologických stavů na farmakokinetické ukazatele.
5.3
Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Uvádějí se veškeré informace, které jsou důležité pro lékaře z hlediska bezpečnosti přípravku při použití ve schválených indikacích a které nejsou uvedeny v jiné části souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku.
6.
Farmaceutické údaje
6.1
Seznam pomocných láteklátek
Uvedou se kvalitativně v českém názvosloví všechny pomocné látkylátky obsažené v přípravku.
6.2
Inkompatibility
Uvádějí se
–
fyzikální nebo chemické inkompatibility, které přicházejí v úvahu při mísení přípravků nebo při současném podávání,
–
významnější problémy sorpce na injekční stříkačky.
6.3
Doba použitelnosti
Uvádí se doba použitelnosti v neporušeném obalu a, pokud je to potřebné, též po naředění, po přípravě dle návodu nebo po prvním otevření.
6.4
Zvláštní opatření pro uchovávání
Uvedou se zvláštní opatření potřebná pro uchovávání přípravku, týkající se zejména teploty, světelných podmínek a vlhkosti, nebo se uvede, že uchovávání přípravku zvláštní opatření nevyžaduje. Pokud je to potřebné, uvedou se zvláštní opatření pro uchovávání přípravku po naředění, po přípravě podle návodu nebo po prvním otevření.
6.5
Druh obalu a obsah balení, a pokud je to potřebné, též zvláštní vybavení pro použití, podání nebo implantaci
6.6
Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Uvádějí se
–
postupy při likvidaci nebo odkaz na právní předpisy pro odpady,
–
údaje o úpravě přípravku, jestliže přípravek není určen k přímému použití a je potřebné jej před podáním upravit,
–
speciální pokyny v případě zvláštního způsobu použití nebo druhu obalu,
–
nutnost použití speciálního zařízení k aplikaci přípravku.
7.
Držitel rozhodnutí o registraci
Uvádí se obchodní firma a sídlo držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu.
8.
Registrační číslo
9.
Datum první registrace / prodloužení registrace
10.
Datum revize textu
11.
Dozimetrie
V případě radiofarmak se uvedou podrobnosti o vnitřní radiační dozimetrii.
12.
Návod pro přípravu radiofarmak
Podrobný návod pro přípravu v čase potřeby, včetně kontroly jakosti připraveného radiofarmaka, a popřípadě maximální doba uchovávání, po kterou bude jakýkoliv meziprodukt nebo radiofarmakum připravené k použití odpovídat příslušným specifikacím.
B.
V případě veterinárních přípravků se v souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku uvádějí následující údaje:
1.
Název přípravku
Uvede se název přípravku následovaný silou a lékovou formou.
2.
Složení kvalitativní i kvantitativní
V případě léčivých láteklátek se uvádějí úplné údaje, tj. kvalitativní i kvantitativní složení. V případě láteklátek pomocných se uvádí pouze složení kvalitativní, další údaje se uvádějí v případě, že je to nezbytné z důvodu správného používání přípravku.
Názvy láteklátek se uvádějí za použití běžných názvůběžných názvů; v případě že tyto názvy nejsou stanoveny, použijí se odborné názvy.
3.
Léková forma
Je popsána v souladu s Evropským lékopisem nebo Českým lékopisem. Pokud lékopis příslušné lékové formy neuvádí, smí být kombinací standardních lékových forem uvedených v lékopise takováto léková forma vytvořena.
4.
Klinické údaje
4.1
Cílové druhy
Uvádějí se druhy a kategorie zvířat.
4.2
Indikace s uvedením cílových druhů zvířat
Uvádějí se podrobně všechny indikace, pro které je veterinární přípravek určen. Dále se uvede, zda je přípravek určen pro profylaktické, léčebné nebo diagnostické účely.
4.3.
Kontraindikace
Uvádějí se absolutní kontraindikace, kdy veterinární přípravek nesmí být podáván.
Uvádějí se kontraindikace zejména ve vztahu k cílovým druhům a kategoriím zvířat, ke způsobu a cestě podání či současnému podání jiných přípravků včetně jiných veterinárních přípravků. Kontraindikace mohou dále představovat konkrétní klinické diagnózy, interkurentní onemocnění, věk nebo pohlaví.
Pokud přípravek obsahuje léčivé látkylátky, pro něž nebyly stanoveny maximální limity reziduí pro mléko či vejce, obsahuje tento oddíl příslušné informace a odkaz na bod 5.11 Ochranné lhůtyOchranné lhůty.
4.4
Zvláštní upozornění pro každý cílový druh
Uvádějí se podrobné, jasné a přesné informace o veškerých fyzikálně chemických, farmakologických, toxikologických či klinických údajích, jejichž znalost je nezbytná k zajištění bezpečného a účinného používání veterinárního přípravku.
4.5
Zvláštní upozornění včetně zvláštních opatření určených osobám, které podávají veterinární přípravek zvířatům
Uvádějí se veškeré informace spojené se změnou bezpečnosti a účinnosti daného přípravku ve zvláštních situacích, jako například v případě ledvinného, jaterního, srdečního selhání, mláďat nebo starších zvířat.
Obecně se nejdříve uvádí relativní kontraindikace následovaná zvláštním upozorněním.
Uvádí se dále rizika plynoucí z charakteru přípravku, při jeho přípravě a používání.
Uvádějí se ochranné prostředky, pokyny pro první pomoc při kontaktu s veterinárním přípravkem, upozornění na možnou hypersensitivitu a další.
4.6
Nežádoucí účinky
Uvádějí se ucelené informace o veškerých vedlejších, zvláště nežádoucích účincích, vyvolaných podáním příslušného veterinárního přípravku.
V tomto bodě se uvádí zejména:
–
obecný popis,
–
opatření, která jsou přijímána, aby se předešlo vzniku nežádoucímu účinku - s odkazem na bod 4.5,
–
nežádoucí účinky objevující se s velmi nízkou frekvencí nebo s opožděným nástupem klinických příznaků, nebo které doposud nemusely být pozorovány v souvislosti s používáním příslušného přípravku, ale které se obecně vyskytují u jiných léčivých láteklátek dané skupiny. Skutečnost, že se jedná o účinky vztažené na celou skupinu, musí být uvedena.
4.7
Použití v průběhu březosti, laktace a snášky
Uvádějí se informace nutné k bezpečnému používání veterinárního přípravku v období gravidity a laktace a v případě nosnic v období snášky.
Pokud je přípravek v období laktace či snášky kontraindikován, musí být tyto informace uvedeny v bodu 4.3.
Informace týkající se vlivu na fertilitu u obou pohlaví se uvádějí v bodech 4.3, 4.6 nebo 4.4
4.8
Interakce s dalšími léčivými přípravky a další formy interakce
Uvádějí se klinicky významné interakce s dalšími použitými přípravky a veterinárními přípravky.
Uvádějí se informace o charakteru, mechanismu a účincích těchto interakcí a nápravných opatření.
4.9
Podávané množství (dávkování) a cesta podání
Dávkování pro jednotlivé cílové druhy zvířat, případně věkové kategorie, se popíše velikostí dávky, intervalem mezi podáním jednotlivých dávek a délkou léčby.
Dávka se uvádí v množství léčivé látkylátky na kg živé hmotnosti. Kromě toho se uvádí i další způsoby dávkování, maximální dávka na místo podání, maximální denní dávku apod.
Uvádí se způsob podávání včetně cesty a místa podávání včetně instrukce pro správné použití (např. asepticky, nalačno, apod.). Dále se uvedou veškeré speciální pomůcky nutné k podání veterinárního přípravku. U veterinárních přípravků, které jsou podávány v krmivu nebo ve vodě se specifikují veškeré úpravy dávky pro zvířata trpící nechutenstvím.
4.10
Předávkování (příznaky, první pomoc, antidota)
Uvádějí se následující informace:
-
klinické příznaky, jejich charakter, nástup, závažnost, trvání,
-
první pomoc,
-
antidota,
-
dostupná symptomatická léčba.
4.11
Ochranná lhůtaOchranná lhůta pro jednotlivé produkty, včetně těch, pro které se žádná ochranná lhůtaochranná lhůta nestanoví.
Uvádí se doba od skončení podávání veterinárního přípravku, po kterou jím může být nepříznivě ovlivněna zdravotní nezávadnost živočišných produktů.
Ochranné lhůtyOchranné lhůty se uvádí ve dnech, v případě mléka mohou být vyjádřeny v hodinách, u ryb se uvádí ve stupňodnech.
5.
Farmakologické vlastnosti
5.1
Farmakodynamické vlastnosti
5.2
Farmakokinetické vlastnosti
6.
Farmaceutické vlastnosti
6.1
Seznam pomocných láteklátek
6.2
Inkompatibility
Uvádí se informace o fyzikálních nebo chemických inkompatibilitách přípravku s dalšími přípravky, se kterými bude daný přípravek pravděpodobně ředěn, mísen nebo které budou podávány současně s daným přípravkem.
V případě přípravků ředěných před parenterálním podáním se dále uvádí adsorpce přípravku na injekční stříkačky, nebo velkoobjemové parenterální obaly.
V případě medikovaných premixů se dále uvádí veškerá omezení týkající se typu krmiva, pro které je premix určen.
6.3
Doba použitelnosti
Uvádí se doba použitelnosti v neporušeném obalu, po naředění nebo rekonstituci podle návodu k použití a nebo po prvním otevření vnitřního obaluvnitřního obalu. Tyto informace se uvádějí i v případě vícedávkových veterinárních přípravků, medikovaných premixů a medikovaných krmivmedikovaných krmiv.
6.4
Uchovávání
Uvádí se informace nezbytné ke správnému uchovávání přípravku, zejména teplota, expozice ke světlu a vlhkost. Pokud činí rozmezí skladovacích teplot 15 - 25 st. C° a jde-li o prostředí suché, potom se v podmínkách uchovávání uvede, že nejsou požadovány zvláštní podmínky pro uchovávání; v případě potřeby se uvedou pouze zvláštní požadavky na přístup světla.
6.5
Druh obalu a velikost balení
6.6
Zvláštní opatření pro odstraňování nepoužitelného veterinárního přípravku případně odpadů vzniklých v důsledku použití přípravku
Uvádějí se informace nezbytné k bezpečnému odstranění nepoužitelného veterinárního přípravku a prostředků použitých k podání tohoto přípravku zvířatům a případně odpadů pocházejících z použití příslušného veterinárního přípravku. Dále se uvádí veškerá omezení při nakládání s odpady pocházejícími z ošetřených zvířat.
7.
Držitel rozhodutí o registraci
8.
Registrační číslo
9.
Datum první registrace a datum prodloužení registrace
10.
Datum revize textu
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 228/2008 Sb.
Obsah a členění příbalové informace
A.
Požadavky na obsah a členění příbalové informacepříbalové informace humánních přípravků jsou blíže specifikovány v pravidelně aktualizovaných šablonách na webových stránkách agentury.
V případě léčivých přípravků uvedených na seznamu podle článku 23 nařízení (ES) č. 726/2004 musí být v příbalové informacipříbalové informaci dále uvedena věta: „Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování.“ Této větě musí předcházet černý symbol uvedený v článku 23 nařízení (ES) č. 726/2004 a po ní musí následovat vhodné standardizované vysvětlení.
1.
Údaje uvedené v příbalové informacipříbalové informaci musí být v souladu se souhrnem údajů o přípravkusouhrnem údajů o přípravku.
2.
V příbalové informacipříbalové informaci se uvádí
a)
název léčivého přípravkunázev léčivého přípravku, za kterým následuje jeho síla a léková forma a případně údaj, pro jakou cílovou populaci je přípravek určen; jestliže přípravek obsahuje až 3 léčivé látkylátky, připojí se mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce nebo, pokud neexistuje, běžný názevběžný název; v případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech se kromě zřetelného uvedení slov „homeopatický léčivý přípravek“
v příbalové informacipříbalové informaci uvede název přípravku sestávající z vědeckého názvu základní látkylátky nebo základních láteklátek, za kterým následuje stupeň ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu podle lékopisu, a lékové formy; v případě, že název přípravku je smyšlený, doplní se kromě lékové formy vědecký název základní látkylátky nebo základních láteklátek následovaný stupněm ředění,
b)
farmakoterapeutická skupina nebo způsob účinku v pojmech snadno srozumitelných pro pacienta,
c)
terapeutické indikace; v případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech se spolu s uvedením příslušné indikace uvádí věta „Homeopatický léčivý přípravek užívaný tradičně v homeopatii ke zmírnění“, nebo „Homeopatický léčivý přípravek užívaný tradičně v homeopatii k léčbě“,
d)
kontraindikace,
e)
zvláštní upozornění zaměřené na bezpečné užití přípravku,
f)
interakce s jinými přípravky a jiné interakce související se způsobem života, zejména interakce s jídlem, pitím, alkoholem a kouřením,
g)
zvláštní podmínky používání pro určité kategorie uživatelů či pacientů, zejména pro děti, těhotné nebo kojící ženy, ženy ve fertilním věku, starší osoby, osoby se zvláštními patologickými stavy,
h)
informace o možnosti ovlivnění schopnosti řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje,
i)
informace o pomocných látkáchlátkách, jejichž znalost je důležitá pro bezpečné a účinné použití přípravku a jsou zahrnuty v pokynech vydávaných Komisí,
j)
dávkování, zejména velikost dávky,
k)
způsob podání, v případě potřeby i cesta podání, frekvence podávání, časový údaj, kdy se má nebo musí přípravek podávat a doba trvání léčby, pokud má být omezena, popřípadě se uvedou opatření v případě předávkování, způsob, jak postupovat, jestliže nebyla užita jedna nebo více dávek, nebo upozornění na riziko dopadů přerušení podávání,
l)
výslovné doporučení, aby v případě potřeby byl konzultován lékař nebo lékárník,
m)
popis nežádoucích účinků, které se mohou objevit při schváleném používání přípravku, a v případě potřeby také opatření, která se při jejich výskytu provedou; uvede se výzva, aby pacient oznámil svému lékaři nebo lékárníkovi své podezření na nežádoucí účinek, a to zejména pokud není uveden v příbalové informacipříbalové informaci nebo který se vyskytne v závažné míře; uvede se standardizovaný text výslovně žádající pacienty, aby zdravotnickým pracovníkům nebo přímo Ústavu hlásili taková podezření,
n)
upozornění, že přípravek musí být uchováván mimo dohled a dosah dětí,
o)
odkaz na údaj době použitelnosti uvedený na obalu a upozornění na zákaz používání přípravku po uplynutí doby použitelnosti, popřípadě na určité viditelné známky snížené jakosti přípravku,
p)
zvláštní podmínky uchovávání,
q)
upozornění na postup při likvidaci,
r)
kvalitativně a kvantitativně vyjádřený obsah všech léčivých láteklátek vyjádřený běžným názvemběžným názvem v českém jazyce a kvalitativně vyjádřený obsah pomocných láteklátek v českém názvosloví, a to pro každou variantu přípravku; v případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech kvalitativně a kvantitativně vyjádřený obsah všech léčivých láteklátek, vyjádřený vědeckým názvem základní látkylátky nebo základních láteklátek, za kterým následuje stupeň ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu podle lékopisu a kvalitativně vyjádřený obsah pomocných láteklátek v českém názvosloví, a to pro každou variantu přípravku,
s)
léková forma a obsah balení udaný jako hmotnost, objem nebo počet dávek přípravku, včetně jakýchkoli dalších součástí balení včetně odměrné lžičky, vatového tampónu, jehly apod.,
t)
obchodní firma a sídlo držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o fyzickou osobu, a stejné údaje o výrobci, neshoduje-li se s osobou držitele rozhodnutí o registraci, a případně jméno zástupce jmenovaného držitelem rozhodnutí o registraci,
u)
pokud je přípravek registrován postupem podle § 41 zákona o léčivech v dotčených členských státech pod různými názvy, uvede se seznam názvů registrovaných jednotlivými členskými státy,
v)
datum poslední revize textu příbalové informacepříbalové informace.
3.
V případě radiofarmak, radionuklidových generátorů, kitů pro radiofarmaka nebo radionuklidových prekursorů se k balení přikládá podrobná příbalová informacepříbalová informace, přičemž text této informace je v souladu s ustanoveními bodu 2. Kromě toho informace zahrnuje všechna opatření v souladu s jiným právním předpisem, která má uživatel a pacient učinit během přípravy a podání přípravku, a zvláštní opatření pro zneškodnění vnitřního obaluvnitřního obalu a jeho nepoužitého obsahu.
4.
V případě homeopatických přípravků registrovaných postupem podle § 28 zákona o léčivech se kromě zřetelného uvedení slov „homeopatický léčivý přípravek bez schválených indikací“ v příbalové informacipříbalové informaci uvede
a)
název přípravku sestávající z vědeckého názvu základní látkylátky následovaného stupněm ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu lékopisu, a lékovou formou; v případě, že název přípravku je smyšlený, doplní se kromě lékové formy vědecký název základní látkylátky následovaný stupněm ředění,
b)
kontraindikace,
c)
zvláštní upozornění zaměřené na bezpečné použití přípravku,
d)
informace o možnosti ovlivnění schopnosti řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje,
e)
informace o pomocných látkáchlátkách, jejichž znalost je důležitá pro bezpečné a účinné použití přípravku a jsou zahrnuty v pokynech vydávaných Komisí,
f)
upozornění „Používejte podle rady odborníka na homeopatii“ nebo jiné zvláštní upozornění, pokud je pro přípravek nezbytné,
g)
způsob podání a v případě, že cesta podání není zřejmá, také cesta podání,
h)
dávkování, zejména velikost dávky, pokud je to pro přípravek nezbytné,
i)
výslovné doporučení, aby v případě potřeby byl konzultován lékař nebo lékárník,
j)
uvede se standardizovaný text výslovně žádající pacienty, aby zdravotnickým pracovníkům nebo přímo Ústavu hlásili podezření na nežádoucí účinek,
k)
upozornění, že přípravek musí být uchováván mimo dohled a dosah dětí,
l)
odkaz na údaj o době použitelnosti uvedený na obalu a upozornění na zákaz používání přípravku po uplynutí doby použitelnosti, popřípadě na určité viditelné známky snížené jakosti přípravku,
m)
zvláštní podmínky uchovávání,
n)
upozornění na postup při likvidaci,
o)
kvalitativně a kvantitativně vyjádřený obsah všech léčivých láteklátek vyjádřený vědeckým názvem základní látkylátky nebo základních láteklátek, za kterým následuje stupeň ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu podle lékopisu a kvalitativně vyjádřený obsah pomocných láteklátek v českém názvosloví, a to pro každou variantu přípravku,
p)
léková forma a obsah balení udaný jako hmotnost, objem nebo počet dávek přípravku, včetně odměrky nebo odměrné lžičky a jiných součástí balení,
q)
obchodní firma a sídlo držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o fyzickou osobu, a stejné údaje o výrobci, neshoduje-li se s osobou držitele rozhodnutí o registraci, a případně jméno zástupce jmenovaného držitelem rozhodnutí o registraci,
r)
pokud je přípravek registrován postupem podle § 41 zákona o léčivech v dotčených členských státech pod různými názvy, uvede se seznam názvů registrovaných jednotlivými členskými státy,
s)
datum poslední revize textu příbalové informacepříbalové informace.
5.
Součástí příbalové informacepříbalové informace mohou být symboly nebo piktogramy určené k vysvětlení určitého údaje uvedeného na obalu přípravku nebo v příbalové informacipříbalové informaci, případně další údaje, které jsou užitečné pro pacienta. Tyto údaje jsou v souladu se souhrnem údajů o přípravkusouhrnem údajů o přípravku a neobsahují prvky reklamního charakteru.
B.
Požadavky na obsah a členění příbalové informacepříbalové informace veterinárních přípravků
1.
Údaje uvedené v příbalové informacipříbalové informaci musí být v souladu s údaji a dokumentací přiloženými k žádosti o registraci a se souhrnem údajů o přípravkusouhrnem údajů o přípravku.
2.
V příbalové informacipříbalové informaci se uvádějí zejména následující údaje:
a)
obchodní firma a sídlo držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o fyzickou osobu, a stejné údaje o výrobci, dále se uvádí údaje o zástupci držitele rozhodnutí o registraci, pokud držitel takového zástupce stanovil,
b)
název veterinárního přípravku následovaný silou a lékovou formou; pokud přípravek obsahuje pouze jednu léčivou látkulátku a jeho název je smyšlený, uvádí se vždy běžný její název; jde-li o přípravek registrovaný podle § 41 zákona o léčivech pod různými názvy v jednotlivých členských státech, uvádí se seznam názvů podle členských států,
c)
indikace;
d)
kontraindikace a nežádoucí účinky,
e)
druh nebo druhy zvířat, pro které je veterinární přípravek určen, dávkování u jednotlivých druhů, způsob a cesta podání a informace o správném podávání,
f)
ochranná lhůtaochranná lhůta, i v případě, že je veterinární přípravek bez ochranných lhůtochranných lhůt, jde-li o veterinárních přípravky určené k podání zvířatům, od kterých jsou získávány potraviny určené k výživě člověka,
g)
podmínky uchovávání,
h)
zvláštní upozornění,
i)
zvláštní opatření pro odstraňování nepoužitého přípravku, případně odpadu, který pochází z tohoto přípravku v souladu s jinými právními předpisy15),
3.
V případě veterinárních homeopatických přípravků, které nejsou registrovány postupem podle § 29 zákona o léčivech, se v příbalové informacipříbalové informaci uvedou kromě údajů podle bodu 2 zřetelně slova „Homeopatický veterinární léčivý přípravek“.
4.
V případě veterinárních homeopatických přípravků registrovaných postupem podle § 29 zákona o léčivech se v příbalové informacipříbalové informaci uvedou následující údaje:
a)
vědecký název základní látkylátky nebo základních láteklátek, za kterým následuje stupeň ředění s využitím symbolů lékopisu použitého v souladu s § 2 odst. 2 písm. g) zákona o léčivech; pokud přípravek obsahuje více než jednu základní látkulátku může být na obalu nebo v příbalové informacipříbalové informaci uveden kromě vědeckého názvu základní látkylátky nebo základních láteklátek uveden dále smyšlený název,
b)
obchodní firma a sídlo držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o fyzickou osobu, a stejné údaje o výrobci, neshoduje-li se s osobou držitele rozhodnutí o registraci,
c)
způsob podání a v případě, že cesta podání není zřejmá, také cesta podání,
d)
léková forma,
e)
velikost balení, udaná jako hmotnost nebo objem přípravku, nebo počet dávek nebo množství jednotek lékové formy,
f)
způsob uchovávání,
g)
cílové druhy zvířat,
h)
zvláštní upozornění,
i)
zřetelná informace „Veterinární homeopatický léčivý přípravek bez schválených léčebných indikací“.
5.
Součástí příbalové informacepříbalové informace mohou být symboly nebo piktogramy určené k vysvětlení určitého údaje uvedeného na obalu přípravku nebo v příbalové informacipříbalové informaci, případně další údaje, které jsou užitečné pro správné používání veterinárního přípravku. Tyto údaje jsou v souladu se souhrnem údajů o přípravkusouhrnem údajů o přípravku.
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 228/2008 Sb.
Údaje uváděné na obalu přípravku
A.
Údaje uváděné na obalu humánních přípravků jsou blíže specifikovány v pravidelně aktualizovaných šablonách na webových stránkách agentury.
1.
Na vnějším obaluvnějším obalu přípravku, případně na vnitřním obaluvnitřním obalu, jestliže vnější obalvnější obal neexistuje, se uvádí
a)
název léčivého přípravkunázev léčivého přípravku, za kterým následuje jeho síla a léková forma a případně údaj, pro jakou cílovou populaci je přípravek určen; jestliže přípravek obsahuje až 3 léčivé látkylátky, připojí se mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce nebo, pokud neexistuje, běžný názevběžný název; v případě, že jsou údaje na obalu uvedeny ve více jazycích, je možné uvést mezinárodní nechráněný název (INN) v anglickém jazyce či latině; v případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech se kromě zřetelného uvedení slov „homeopatický léčivý přípravek“ uvede název přípravku sestávající z vědeckého názvu základní látkylátky, za kterým následuje stupeň ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu lékopisu, a lékovou formou; v případě, že název přípravku je smyšlený, doplní se kromě lékové formy vědecký název základní látkylátky nebo základních láteklátek následovaný stupněm ředění,
b)
kvalitativně a kvantitativně vyjádřený obsah léčivých láteklátek v jednotce dávky nebo podle podávané formy v daném objemu či hmotnosti, za použití jejich běžných názvůběžných názvů v českém jazyce; v případě, že jsou údaje na obalu uvedeny ve více jazycích, je možné uvést běžné názvyběžné názvy léčivých láteklátek v anglickém jazyce či latině; v případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech vědecký název základní látkylátky nebo základních láteklátek, za kterým následuje stupeň ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu lékopisu, v případě specifických přípravků obsahujících tkáně nebo buňky se uvede, zda jsou lidského či zvířecího původu,
c)
seznam pomocných láteklátek, které mají prokazatelné účinky na organismus a jsou zahrnuty v pokynech vydávaných Komisí; jestliže se jedná o parenterální, topické nebo oční přípravky, uvádějí se veškeré pomocné látkylátky; názvy pomocných láteklátek se uvádějí v českém jazyce,
d)
léková forma a obsah balení udaný jako hmotnost, objem nebo počet dávek přípravku, včetně odměrky nebo odměrné lžičky a jiných součástí balení,
e)
způsob podání a cesta podání; ponechá se místo pro údaj o předepsaném dávkování,
f)
upozornění, že přípravek musí být uchováván mimo dohled a dosah dětí,
g)
zvláštní upozornění, jestliže je to pro daný přípravek potřebné, pokud ovlivňuje motorické schopnosti člověka nebo existují rizika zdravotních komplikací,
h)
údaj o době použitelnosti (měsíc, rok),
i)
zvláštní podmínky uchovávání,
j)
zvláštní opatření určené pro likvidaci nepoužitého přípravku, případně odpadu, který pochází z tohoto přípravku, vyžaduje-li to potřeba omezit nepříznivé důsledky jeho působení na životní prostředí, v souladu s jinými právními předpisy,
k)
obchodní firma a sídlo držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o fyzickou osobu, a případně jméno jím jmenovaného zástupce,
l)
registrační číslo přípravku,
m)
číslo šaržešarže,
n)
v případě výdeje bez lékařského předpisu návod k použití přípravku,
o)
mezinárodně uznávaný identifikační standard, pokud identifikace léčivého přípravku není zajištěna jedinečným identifikátorem jako součást ochranných prvků.
2.
Na vnitřním obaluvnitřním obalu se uvádějí údaje uvedené v bodě 1; výjimkou jsou
a)
blistry umístěné ve vnějších obalechvnějších obalech označených v souladu s bodem 1, na kterých se uvádí
i)
název léčivého přípravkunázev léčivého přípravku, za kterým následuje jeho síla a léková forma a případně údaj, pro jakou cílovou populaci je přípravek určen; jestliže přípravek obsahuje až 3 léčivé látkylátky, připojí se mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce nebo, pokud neexistuje, běžný názevběžný název; v případě, že jsou údaje na obalu uvedeny ve více jazycích, je možné uvést mezinárodní nechráněný název (INN) v anglickém jazyce či latině; v případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech název přípravku sestávající z vědeckého názvu základní látkylátky, za kterým následuje stupeň ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu lékopisu, a lékovou formou; v případě, že název přípravku je smyšlený, doplní se kromě lékové formy vědecký název základní látkylátky nebo základních láteklátek následovaný stupněm ředění,
ii)
obchodní firma nebo jméno držitele rozhodnutí o registraci přípravku,
iii)
údaj o době použitelnosti,
iv)
číslo šaržešarže,
v)
další relevantní informace, je-li to potřebné;
b)
malé vnitřní obalyvnitřní obaly, které neumožňují čitelné umístění všech údajů vyžadovaných v bodě 1, na kterých se uvádí
i)
název přípravku, za kterým následuje jeho síla a léková forma; jestliže přípravek obsahuje až 3 léčivé látkylátky, připojí se mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce nebo, pokud neexistuje, běžný názevběžný název, v případě, že jsou údaje na obalu uvedeny ve více jazycích, je možné uvést mezinárodní nechráněný název (INN) v anglickém jazyce či latině; a dále cesta podání,
ii)
způsob podání,
iii)
údaj o době použitelnosti,
iv)
číslo šaržešarže,
v)
obsah balení udaný jako hmotnost, objem nebo počet dávek přípravku,
vi)
další relevantní informace, je-li to potřebné.
3.
V případě přípravků obsahujících radionuklidy se vnější a vnitřní obalvnitřní obal označuje navíc symbolem radioaktivity. Označení na stínícím obalu obsahuje údaje uvedené v bodu 1. Kromě toho označení na stínícím obalu obsahuje plné vysvětlení kódování použitého na lahvičce a uvádí se tam, kde je to nezbytné, k danému času a datu množství aktivity na dávku nebo na lahvičku a počet tobolek nebo pro kapaliny počet mililitrů ve vnitřním obaluvnitřním obalu. Lahvička se označí těmito informacemi
a)
název nebo kód přípravku včetně názvu nebo chemické značky radionuklidu,
b)
identifikace šaržešarže a dobu použitelnosti,
c)
mezinárodní symbol pro radioaktivitu,
d)
jméno a adresa držitele rozhodnutí o registraci,
e)
množství aktivity, kde je to nezbytné, k danému času a datu množství aktivity na dávku nebo na lahvičku a počet tobolek nebo pro kapaliny počet mililitrů ve vnitřním obaluvnitřním obalu.
4.
V případě homeopatických přípravků registrovaných postupem podle § 28 zákona o léčivech se kromě zřetelného uvedení slov „homeopatický léčivý přípravek bez schválených indikací“ v označení na obaluoznačení na obalu uvedou pouze následující informace
a)
název přípravku sestávající z vědeckého názvu základní látkylátky následovaného stupněm ředění a lékovou formou; v případě, že název přípravku je smyšlený, doplní se vědecký název základní látkylátky následovaný stupněm ředění,
b)
vědecký název základní látkylátky nebo láteklátek, za kterým následuje stupeň ředění,
c)
seznam pomocných láteklátek, které mají prokazatelné účinky na organismus a jsou zahrnuty v pokynech vydávaných Komisí; jestliže se jedná o topické nebo oční přípravky, uvádějí se veškeré pomocné látkylátky; názvy pomocných láteklátek se uvádějí v českém jazyce,
d)
léková forma a obsah balení udaný jako hmotnost, objem nebo počet dávek přípravku, včetně odměrky nebo odměrné lžičky a jiných součástí balení,
e)
způsob podání a cesta podání,
f)
upozornění, že přípravek musí být uchováván mimo dohled a dosah dětí,
g)
zvláštní upozornění, zejména možnost ovlivnění schopnosti řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje, jestliže je to pro daný přípravek potřebné,
h)
údaj o době použitelnosti (měsíc, rok),
i)
zvláštní podmínky uchovávání,
j)
zvláštní opatření pro likvidaci nepoužitého přípravku, případně odpadu, který pochází z tohoto přípravku, vyžaduje-li to potřeba omezit nepříznivé důsledky jeho působení na životní prostředí, v souladu s jinými právními předpisy17),
k)
obchodní firma a sídlo držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o fyzickou osobu, a případně jméno jím jmenovaného zástupce,
l)
registrační číslo přípravku,
m)
číslo šaržešarže,
n)
v případě výdeje bez lékařského předpisu návod k použití přípravku, pokud je to potřebné.
5.
V případě léčivých přípravků pro moderní terapii, které mají být použity v rámci povolené nemocniční výjimky, se kromě zřetelného uvedení slov „Použití v rámci nemocniční výjimky“ v označení na obalechoznačení na obalech uvede
a)
název,
b)
číslo šaržešarže,
c)
doba použitelnosti,
d)
způsob použití,
e)
označení výrobce a
f)
podmínky uchovávání.
6.
Součástí označení na vnějším obaluvnějším obalu přípravku mohou být symboly nebo piktogramy určené k vysvětlení určitého údaje uvedeného na obalu přípravku nebo v příbalové informacipříbalové informaci, případně další údaje, které jsou užitečné pro pacienta. Tyto údaje jsou v souladu se souhrnem údajů o přípravkusouhrnem údajů o přípravku a neobsahují prvky reklamního charakteru.
7.
Na vnějším obaluvnějším obalu přípravku, případně na vnitřním obaluvnitřním obalu, jestliže vnější obalvnější obal neexistuje, se uvede kód přidělený Ústavem podle § 32 odst. 5 zákona o léčivech.
8.
Na vnějším obaluvnějším obalu, případně na vnitřním obaluvnitřním obalu, jestliže vnější obalvnější obal neexistuje, lze uvést informaci o způsobu výdeje nebo prodeje přípravku, a to těmito slovy: „Výdej léčivého přípravkuVýdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis“ nebo „Výdej léčivého přípravkuVýdej léčivého přípravku možný bez lékařského předpisu“ nebo „Výdej léčivého přípravkuVýdej léčivého přípravku možný bez lékařského předpisu s omezením“ nebo „Léčivý přípravek je zařazen mezi vyhrazené léčivé přípravky“ nebo „Výdej léčivého přípravkuVýdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis s omezením“.
9.
Pokud balení přípravku neobsahuje samostatnou příbalovou informacipříbalovou informaci, je celý její text uveden na obalu.
10.
Název přípravku je na vnějším obaluvnějším obalu, případně na vnitřním obaluvnitřním obalu, jestliže vnější obalvnější obal neexistuje, uveden i Braillovým písmem, pokud v rozhodnutí o registraci není uvedeno jinak.
B.
Údaje uváděné na obalu veterinárních přípravků
1.
Údaje uváděné na vnějších a vnitřních obalechvnitřních obalech musí být v souladu s údaji a dokumentací přiloženými k žádosti o registraci a se souhrnem údajů o přípravkusouhrnem údajů o přípravku.
2.
Na vnějších a vnitřních obalechvnitřních obalech uvádí zejména následující údaje:
a)
název přípravku doplněný běžným názvemběžným názvem léčivé látkylátky v případě, že přípravek obsahuje pouze jednu léčivou látkulátku a název přípravku je smyšlený; za názvem přípravku se uvádí síla a léková forma,
b)
kvalitativně a kvantitativně vyjádřený obsah léčivých láteklátek v jednotce lékové formy nebo podle podávané formy v daném objemu nebo hmotnosti, za použití běžných názvůběžných názvů léčivých láteklátek,
c)
číslo šaržešarže výrobce,
d)
registrační číslo,
e)
obchodní firma a sídlo držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o fyzickou osobu, a stejné údaje o zástupci držitele rozhodnutí o registraci, pokud držitel takového zástupce stanovil,
f)
druh či druhy zvířat, pro které je veterinární léčivý přípravek určen a případně i způsob a cesta podání; k dispozici je prostor k vyznačení předepsaného dávkování,
g)
ochranná lhůtaochranná lhůta, jde-li o přípravek určený pro zvířata, od kterých jsou získávány produkty určené k výživě člověka; ochranná lhůtaochranná lhůta se uvádí pro všechny druhy zvířat, pro které je přípravek registrován a pro jednotlivé druhy tkání a živočišných produktů (maso a droby, vejce, mléko, med); ochranná lhůtaochranná lhůta se uvede i v případě, že není nutné ochrannou lhůtuochrannou lhůtu stanovit,,
h)
srozumitelně uvedené datum ukončení použitelnosti;
i)
způsob uchovávání;
j)
zvláštní opatření pro odstraňování nepoužitého přípravku, případně odpadu, který pochází z tohoto přípravku v souladu s jinými právními předpisy15),
k)
zvláštní upozornění,
l)
slova „Pouze pro zvířata“ a jde-li o přípravky, jejichž výdej je podle § 40 vázán na lékařský předpis slova „Pouze pro zvířata – přípravek vázaný na lékařský předpis“;
léková forma a obsah vyjádřený hmotností, objemem, počtem jednotek lékové formy nebo počtem dávek mohou být uvedeny pouze na vnějším obaluvnějším obalu. Pokud jde o vyjádření obsahu léčivých láteklátek podle písmene b), uplatní se požadavky pro vyjádření léčivých láteklátek stanovené v příloze č. 2.
3.
V případě ampulí lze uvádět údaje podle bodu 2 pouze na vnějším obaluvnějším obalu. Na vnitřních obalechvnitřních obalech však musí být uvedeny vždy následující údaje:
a)
název veterinárního přípravku,
b)
množství léčivé látkylátky nebo léčivých láteklátek,
c)
cesta podání,
d)
číslo šaržešarže výrobce,
e)
datum ukončení použitelnosti,
f)
slova „Pouze pro zvířata“.
4.
V případě malých jednodávkových vnitřních obalůvnitřních obalů jiných než ampule, na které není možné umístit údaje uvedené v bodu 3, lze údaje podle bodu 2 uvádět pouze na vnějším obaluvnějším obalu.
5.
Pokud neexistuje vnější obalvnější obal, musí být veškeré údaje podle bodů 2 až 4 uvedeny na vnitřním obaluvnitřním obalu.
6.
V případě veterinárních homeopatických přípravků, které nejsou registrovány postupem podle § 29 zákona o léčivech, se na vnějším a vnitřním obaluvnitřním obalu uvedou kromě údajů podle bodů 2 až 4 dále zřetelně slova „Homeopatický veterinární léčivý přípravek“.
7.
V případě veterinárních homeopatických přípravků registrovaných postupem podle § 29 zákona se na obalu uvedou následující údaje:
a)
vědecký název základní látkylátky nebo základních láteklátek, za kterým následuje stupeň ředění s využitím symbolů lékopisu použitého v souladu s § 2 odst. 2 písm. g) zákona o léčivech; pokud přípravek obsahuje více než jednu základní látkulátku může být na obalu nebo v příbalové informacipříbalové informaci uveden kromě vědeckého názvu základní látkylátky nebo základních láteklátek uveden dále smyšlený název,
b)
obchodní firma a sídlo držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o fyzickou osobu, a stejné údaje o výrobci, neshoduje-li se s osobou držitele rozhodnutí o registraci,
c)
způsob podání a v případě, že cesta podání není zřejmá, také cesta podání,
d)
srozumitelně uvedené datum ukončení použitelnosti (měsíc, rok),
e)
léková forma,
f)
velikost balení, udaná jako hmotnost nebo objem přípravku, nebo počet dávek nebo množství jednotek lékové formy,
g)
způsob uchovávání,
h)
cílové druhy zvířat,
i)
zvláštní upozornění,
j)
číslo šaržešarže výrobce,
k)
registrační číslo,
l)
zřetelná informace „Veterinární homeopatický léčivý přípravek bez schválených léčebných indikací“.
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 228/2008 Sb.
Obsah dokumentace předkládané s žádostí o registraci nebo změnu registrace u humánního přípravku navrženého pro výdej bez lékařského předpisu nebo pro zařazení mezi vyhrazené léčivé přípravky
1.
Kritické hodnocení důsledků dostupnosti přípravku bez lékařského předpisu.
2.
Údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku
a)
prokazující nízkou toxicitu a skutečnost, že u přípravku nebyla nalezena klinicky významná reprodukční toxicita, genotoxicita a kancerogenita,
b)
délka, rozsah a zkušenost s používáním přípravků obsahujících danou léčivou látkulátku, zvláště se zřetelem ke způsobu podání a lékové formě přípravku navrženého pro výdej bez lékařského předpisu; doloží se seznam států, ve kterých je přípravek možno vydávat bez lékařského předpisu, s uvedením data, kdy byl tento způsob výdeje v jednotlivých státech schválen,
c)
informace o nežádoucích účincích léčivé látkylátky, včetně případných nežádoucích účinků zaznamenaných při výdeji bez lékařského předpisu, a to ve vztahu k rozsahu a způsobu jejího použití,
d)
periodicky aktualizovaná zpráva o bezpečnosti přípravku podle přílohy č. 8, včetně zdůvodnění využitelnosti údajů, které byly získány za podmínek výdeje na lékařský předpis,
e)
pravděpodobnost vzniku interakcí s jinými léčivy a potravou a jejich možné následky,
f)
možné následky nedodržení pokynů k použití,
g)
možné následky užití přípravku, jestliže pacient nesprávně určil svůj zdravotní stav nebo příznaky onemocnění,
h)
možné následky nesprávného nebo opožděného rozpoznání pacientova zdravotního stavu nebo příznaků onemocnění v důsledku samoléčby, v případě veterinárních přípravků možné následky nesprávného nebo opožděného rozpoznání zdravotního stavu zvířete nebo příznaků onemocnění v důsledku léčby prováděné chovatelem,
i)
prokazující, že léčivý přípravek lze vydávat bez lékařského předpisu, protože neobsahuje látkulátku, která může při nesprávném používání představovat značné riziko zneužívání léčiv, vést k návyku nebo ke zneužívání k nezákonným účelům.
3.
Odůvodnění, proč výdej bez lékařského předpisu nemusí být omezen; doloží se, že léčivý přípravek nemůže představovat nebezpečí pro zdraví lidí nebo že pro správné používání přípravku není nezbytná předchozí odborná porada s farmaceutem, a to zejména zvláštní upozornění na kontraindikace, interakce, nežádoucí účinky, potřebu lékařských kontrol.
4.
Odůvodnění doporučené délky léčby v navržených indikacích, vztah doporučené délky léčby k velikosti balení.
5.
Návrh příbalové informacepříbalové informace v rozsahu a členění uvedeném v příloze č. 4 a návrh údajů uváděných na obalu v rozsahu a členění uvedeném v příloze č. 5. Návrh příbalové informacepříbalové informace obsahuje zejména vymezení
a)
podmínek, kdy je možné použití přípravku bez konzultace s lékařem,
b)
doby, po kterou je možné přípravek používat bez konzultace s lékařem,
c)
okolností v průběhu léčby, za nichž je třeba vyhledat lékaře.
6.
Odůvodnění vhodnosti obalu pro výdej bez lékařského předpisu.
7.
V případě žádosti o zařazení přípravku mezi léčivé přípravky vydávané bez lékařského předpisu s omezením se předloží zdůvodnění navrhovaného způsobu výdeje a návrh omezujících opatření (např. kontrola věku, omezení počtu vydávaných balení, doporučení farmaceuta, evidence osob, evidence vydávaných balení).
8.
U žádosti o změnu registrace týkající se změny způsobu výdeje přípravku se informace v bodech 1 až 7 využijí přiměřeně.
9.
Požadavky uvedené v bodě 2 se vztahují na homeopatické přípravky přiměřeně.
10.
V případě žádosti o zařazení přípravku mezi vyhrazená léčiva se tento požadavek samostatně zdůvodní, a to s využitím bodů 1 až 5 přiměřeně.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví standardy jakosti a bezpečnosti pro odběr, vyšetření, zpracování, skladování a distribuci lidské krve a krevních složek a kterou se mění směrnice 2001/83/ES.
Směrnice Komise 2003/63/ES ze dne 25. června 2003, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/24/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, pokud jde o tradiční rostlinné léčivé přípravky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/28/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků.
Směrnice Komise 2009/9/ES ze dne 10. února 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků.
Směrnice Komise 2006/130/ES ze dne 11. prosince 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES, pokud jde o stanovení kritérií pro vyjmutí některých veterinárních léčivých přípravků pro zvířata určená k produkci potravin z požadavku na výdej na veterinární předpis.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/35/ES ze dne 23. dubna 2009 o barvivech, která mohou být přidávána do léčivých přípravků.
Směrnice Komise 2009/120/ES ze dne 14. září 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, pokud jde o léčivé přípravky pro moderní terapii.
2)
Příloha nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci a dozor nad humánními a veterinárními léčivými přípravky a kterým se zakládá Evropská léková agentura.
3)
Například dohoda o vzájemném uznávání ve vztahu k posuzování shody, osvědčení a označení mezi Evropským společenstvím a Austrálií (Úř. věst. L 229, 17. 8. 1998, s. 3), dohoda o vzájemném uznávání ve vztahu k posuzování shody mezi Evropským společenstvím a Novým Zélandem (Úř. věst. L 229, 17. 8. 1998, s. 62), dohoda o vzájemném uznávání mezi Evropským společenstvím a Kanadou (Úř. věst. L 280, 16. 10. 1998, s. 3), dohoda o vzájemném uznávání mezi Evropským společenstvím a Japonskem (Úř. věst. L 284, 29. 10. 2001, s. 3), dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání ve vztahu k posuzování shody (Úř. věst. L 114, 30. 4. 2002, s. 369).
4)
Vyhláška č. 226/2008 Sb., o správné klinické praxi a bližších podmínkách klinického hodnocení léčiv.
5)
§ 132 a 136 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
6)
Dohoda mezi členskými státy Společenství pro výměnu informací týkajících se elektronické registrační dokumentace, verze 1.0 z února 2006.
7)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97, které se týká nových potravin a nových složek potravin.
8)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97.
9)
Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Vyhláška č. 446/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky.
11)
Vyhláška č. 446/2004 Sb.
Vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Nařízení Komise (ES) č. 1085/2003 týkající se posuzování změn registrace spadající do oblasti působnosti nařízení Rady (EHS) č. 2309/93.
13)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 141/2000 ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění.
13a)
Vyhláška č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin.
13b)
Příloha č. 1 vyhlášky č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek, ve znění pozdějších předpisů.
13c)
Vyhláška č. 86/2008 Sb., o stanovení zásad správné laboratorní praxe v oblasti léčiv.
13d)
Vyhláška č. 356/2004 Sb., o sledování (monitoringu) zoonóz a původců zoonóz a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.
13e)
Příloha č. 4 vyhlášky č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin.
13f)
Vyhláška č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků, ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
15)
Například zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů.
18)
Směrnice Komise 2009/120/ES ze dne 14. září 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, pokud jde o léčivé přípravky pro moderní terapii.
19)
Příloha č. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků. |
Vyhláška č. 227/2008 Sb. | Vyhláška č. 227/2008 Sb.
Vyhláška, kterou se stanoví výše paušální částky nákladů dodatečné kontroly, nákladů vynaložených na ověření souladu se specifikacemi a nákladů vzniklých příslušným orgánům v souvislosti se vstupem nebo dovozem potravin a surovin ze třetích zemí (vyhláška o paušálních nákladech)
Vyhlášeno 30. 6. 2008, datum účinnosti 1. 7. 2008, částka 72/2008
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Výše paušální částky nákladů
* § 3 - Účinnost
Aktuální znění od 25. 1. 2020 (7/2020 Sb.)
227
VYHLÁŠKA
ze dne 23. června 2008,
kterou se stanoví výše paušální částky nákladů dodatečné kontroly, nákladů vynaložených na ověření souladu se specifikacemi a nákladů vzniklých příslušným orgánům v souvislosti se vstupem nebo dovozem potravin a surovin ze třetích zemí (vyhláška o paušálních nákladech)
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 odst. 1 písm. p) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 120/2008 Sb., podle § 16 odst. 8 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 214/2007 Sb., a podle § 75 odst. 4 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 182/2008 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) výši paušální částky nákladů
a)
dodatečné kontroly uvedené v čl. 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625,
b)
vynaložených na ověření souladu se specifikacemi prováděného podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ochranu zeměpisných označení, označení původu a zaručené tradiční speciality,
c)
vzniklých příslušným orgánům v souvislosti se vstupem nebo dovozem potravin a surovin ze třetích zemí.
§ 2
Výše paušální částky nákladů
Výše paušální částky nákladů je 500 Kč na jednoho inspektora za každou započatou hodinu výkonu činnosti podle § 1.
§ 3
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2008.
Ministr:
Mgr. Gandalovič v. r.
1)
Například čl. 79 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), čl. 37 odst. 1 a čl. 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, čl. 14 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 884/2014 ze dne 13. srpna 2014, kterým se stanoví zvláštní podmínky dovozu některých krmiv a potravin z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1152/2009. |
Úplné znění zákona č. 224/2008 Sb. | Úplné znění zákona č. 224/2008 Sb.
Úplné znění zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 30. 6. 2008, částka 70/2008
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Základní pojmy
* § 3 - Povinnosti provozovatelů potravinářského podniku
* § 3a - Povinnosti provozovatelů potravinářských podniků, kteří vyrábějí, dovážejí nebo uvádějí do oběhu přídatné látky
* § 3b - (1) Podnikatel podle § 1 odst. 2 je povinen ohlásit místně příslušnému inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce
* § 3c - Povinnosti provozovatelů potravinářských podniků, kteří vyrábějí nebo dovážejí potraviny určené pro zvláštní výživu
* § 3d - Informační povinnost provozovatele potravinářského podniku
* § 4 - Ozařování potravin
* § 4a - Klasifikace těl jatečných zvířat
* § 5 - Balení potravin
* Označování potravin
* § 6 - (1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu potraviny balené ve výrobě, je povinen způsobem stanoveným vyhláškou potravinu řádně označit na obalu určeném pro spotřebitele nebo pro provozovny stravovacích služeb
* § 7 - Provozovatel potravinářského podniku, který nabízí k prodeji nebo prodává spotřebiteli potraviny zabalené mimo provozovnu výrobce a bez přítomnosti spotřebitele, je povinen označit potravinu těmito údaji:
* § 8 - (1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu potraviny nebalené, je povinen označit vnější obaly (přepravní, manipulační) údaji podle § 6 odst. 6 nebo sdělit nebo doložit údaje uvedené v § 6 odst. 1 jinému provozovateli potravinářského po
* § 9 - Při označování potravin lze používat podmíněná tvrzení uvedená ve vyhlášce, pokud splňují podmínky stanovené touto vyhláškou.
* Uvádění potravin do oběhu
* § 10 - (1) Do oběhu je zakázáno uvádět potraviny
* § 11 - (1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny do oběhu, je povinen
* § 11a - (1) Potravina vyrobená nebo uvedená do oběhu v členské zemi Evropských společenství, nebo mající původ v některém ze států, které jsou smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, nesmí být odmítnuta k uvedení do oběhu v České republice za předpoklad
* § 12 - Tabákové výrobky
* § 13 - Přeprava potravin a tabákových výrobků
* § 14 - Státní dozor
* § 15 - (1) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví v rozsahu své působnosti řídí a kontrolují výkon státní správy a monitorování výskytu toxikologicky významných látek v potravinách a surovinách, vykonávaný orgány státního dozoru. Monitorování radiologicky význ
* § 16 - (1) Ke kontrole dodržování povinností stanovených tímto zákonem působí tyto orgány dozoru:
* § 16a - (1) Zjistí-li ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví v důsledku nových informací nebo přehodnocení stávajících informací podrobné důvody k názoru, že použití některé látky nebo suroviny v potravinách nebo některá potravina představují hrozbu pro lids
* Správní delikty
* § 17 - (1) Provozovatel potravinářského podniku se dopustí správního deliktu tím, že
* § 17a - (1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny do oběhu, se dopustí správního deliktu tím, že
* § 17b - (1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí potraviny nebo suroviny, se dopustí správního deliktu tím, že
* § 17c - (1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí do oběhu přídatné látky, se dopustí správního deliktu tím, že
* § 17d - (1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží ze třetí země potraviny určené pro zvláštní výživu, se dopustí správního deliktu tím, že
* § 17e - (1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely, se dopustí správního deliktu tím, že neoznámí uvedení do oběhu dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely podle § 3d odst. 2.
* § 17f - (1) Klasifikátor se dopustí správního deliktu tím, že
* § 17g - (1) Provozovatel jatek se dopustí správního deliktu tím, že
* § 17h - (1) Podnikatel, který vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky, se dopustí správního deliktu tím, že nedodržuje požadavky stanovené pro potraviny podle § 12 odst. 4.
* § 17i - (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
* § 18 - (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou
* § 19 - (1) Ministerstvo zdravotnictví stanoví u stávajících druhů potravin vyhláškou
* § 28 - Účinnost
224
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje úplné znění zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 119/2000 Sb., zákonem č. 306/2000 Sb., zákonem č. 146/2002 Sb., zákonem č. 131/2003 Sb., zákonem č. 274/2003 Sb., zákonem č. 94/2004 Sb., zákonem č. 316/2004 Sb., zákonem č. 558/2004 Sb., zákonem č. 392/2005 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 229/2006 Sb., zákonem č. 296/2007 Sb. a zákonem č. 120/2008 Sb.
ZÁKON
o potravinách a tabákových výrobcích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství1a) povinnosti provozovatele potravinářského podniku1b) a podnikatele, který vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky, a upravuje státní dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z tohoto zákona a z přímo použitelných předpisů Evropských společenství1a).
(2)
Účelem tohoto zákona je též stanovit povinnost podnikatele ohlásit zásoby1c) potravin nebo zemědělských výrobků stanovené v přímo použitelných předpisech Evropských společenství1d) (dále jen „zásoby“) a upravit státní dozor nad dodržováním této povinnosti.
(3)
Tento zákon se nevztahuje na pokrmy a pitnou vodu. Podmínky výroby a zásobování pitnou vodou a podmínky výroby pokrmů a jejich uvádění do oběhu stanoví zvláštní právní předpis1e).
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
potravinami látky určené ke spotřebě člověkem v nezměněném nebo upraveném stavu jako jídlo nebo nápoj, nejde-li o léčiva2) a omamné nebo psychotropní látky2a); za potravinu podle tohoto zákona se považují i přídatné látky, látky pomocné a látky určené k aromatizaci, které jsou určeny k prodeji spotřebitelispotřebiteli za účelem konzumace,
b)
potravinami živočišného původu potraviny, jejichž hlavní surovinou při výrobě jsou suroviny živočišného původu,
c)
potravinami nebo složkami potravin nového typu (dále jen „potraviny nového typu“) potraviny nebo složky vyrobené a uvedené do oběhu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství2b),
d)
surovinami zemědělské, lesní, mořské a jiné produkty určené pro výrobu potravin, popřípadě potraviny určené k dalšímu zpracování,
e)
surovinami živočišného původu všechny části těl zvířat, ptáků, zvěře, mořských a sladkovodních živočichů, mléko, vejce a včelí produkty2c),
f)
zdravotně nezávadnými potravinami potraviny, které splňují chemické, fyzikální a mikrobiologické požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropských společenství a prováděcím právním předpisem nebo které jsou uváděny do oběhu se souhlasem Ministerstva zdravotnictví vydaným podle § 3a odst. 1 nebo § 11 odst. 2 písm. b) bodu 1,
g)
jakostí soubor charakteristických vlastností jednotlivých druhů, skupin a podskupin potravin a tabákových výrobků, jejichž limity jsou stanoveny tímto zákonem, prováděcím právním předpisem anebo přímo použitelným předpisem Evropských společenství,
h)
druhem potraviny potraviny vykazující shodné základní vlastnosti,
i)
doplňkem stravy potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích,
j)
přídatnými látkami látky bez ohledu na jejich výživovou hodnotu, které se zpravidla nepoužívají samostatně ani jako potravina, ani jako charakteristická potravní přísada a přidávají se do potravin při výrobě, balení, přepravě nebo skladování, čímž se samy nebo jejich vedlejší produkty stávají nebo mohou stát součástí potraviny,
k)
látkami určenými k aromatizaci potravin látky používané a určené k tomu, aby při přidání do potraviny udělovaly potravině vůni nebo chuť, kterou by potravina bez těchto látek neměla nebo neměla v charakteristické intenzitě,
l)
pomocnými látkami látky používané při výrobě potravin z technologických důvodů; nestávají se součástí potraviny, ale v konečném výrobku se mohou vyskytovat ve stopovém toxikologicky nevýznamném množství,
m)
látkami kontaminujícími látky, které se do potravin dostaly neúmyslně při výrobě, zpracování, balení, přepravě nebo skladování, mimo mechanické znečištěniny, mikroby, živé nebo mrtvé živočišné škůdce a části jejich těl,
n)
výrobou potravin čištění, třídění, upravování, opracování nebo zpracování surovin, popřípadě přidávání dalších látek uvedených v písmenech i) až l) nebo povolených podle § 11 odst. 2 písm. b), včetně balení a dalších úprav potraviny za účelem uvádění do oběhu; za výrobu potravin se nepovažuje zemědělská prvovýroba,
o)
uváděním do oběhu nabízení k prodeji, prodej nebo jiné formy nabízení ke spotřebě; skladování, přeprava pro potřeby prodeje a dovoz za účelem prodeje ode dne propuštění do volného oběhu,
p)
datem použitelnosti datum ukončující dobu, po kterou si potravina podléhající rychle zkáze, při dodržování skladovacích podmínek, zachovává své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost a po které nesmí být uváděna do oběhu,
q)
datem minimální trvanlivosti datum vymezující minimální dobu, po kterou si potravina zachovává své specifické vlastnosti při dodržování skladovacích podmínek a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost,
r)
původním použitím potraviny použití stanovené výrobcem,
s)
potravinami použitelnými k jinému než původnímu použití potraviny zdravotně nezávadné, které však nesplňují požadavky na jejich původní použití,
t)
šarží množství druhově totožných jednotek, které byly vyrobeny za stejných podmínek,
u)
tabákovými výrobky tabákové výrobky určené ke kouření, šňupání, sání nebo žvýkání, pokud jsou vyrobeny zcela nebo zčásti z tabáku, včetně tabáku geneticky upraveného,
v)
klasifikací jatečně upravených těl jatečných zvířat (dále jen „klasifikace jatečných zvířat“) způsob zařazování jatečně upravených těl jatečných zvířat do tříd jakosti způsobem stanoveným přímo použitelnými předpisy Evropských společenství a prováděcím právním předpisem,
w)
potravinou neznámého původu potravina, u které nelze prokázat jejího výrobce nebo u dovezené potraviny zemi původu a jejího výrobce.
§ 3
Povinnosti provozovatelů potravinářského podniku
(1)
Provozovatel potravinářského podniku je povinen
a)
dodržovat smyslové, fyzikální, chemické a mikrobiologické požadavky na jakost potravin,
b)
dodržovat ve všech fázích výroby a uvádění potravin do oběhu technologické a hygienické požadavky, způsob a podmínky přepravy, skladování a manipulace s potravinami,
c)
dodržovat požadavky pro obsah, podmínky a způsob použití vitaminů, minerálních látek a dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, dále látek přídatných, pomocných a látek určených k aromatizaci,
d)
dodržovat požadavky pro druhy a přípustná množství kontaminujících látek, reziduí pesticidů, toxikologicky významných látek a látek vznikajících činností mikroorganismů v potravinách a surovinách,
e)
zajistit, aby v potravinách nebylo překročeno nejvyšší přípustné množství zbytků veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě,
f)
dodržovat požadavky na čistotu a identitu látek uvedených v § 2 písm. i) až l), vitaminů, minerálních látek a dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem,
g)
při použití přídatných látek schválených rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví podle § 3a odst. 1 nebo doplňků stravy schválených rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví podle § 11 odst. 2 písm. b) bodu 1 dodržovat schválený rozsah použití a označení těchto látek na obalu potraviny,
h)
poskytnout potřebný počet zaměstnanců a odpovídající technické vybavení pro zajištění výkonu kontroly podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství upravujících dovoz některých potravin ze třetích zemí3a),
i)
oznámit v listinné podobě nebo způsobem umožňujícím dálkový přenos dat zahájení, změny nebo ukončení výkonu předmětu činnosti podle tohoto zákona nejpozději v den, kdy tyto skutečnosti nastaly, příslušnému orgánu dozoru s uvedením svého jména, příjmení nebo obchodní firmy, místa podnikání a adresy provozovny, jde-li o osobu fyzickou, nebo obchodní firmy nebo názvu, sídla a adresy provozovny, jde-li o osobu právnickou, dále identifikačního čísla a předmětu činnosti nebo podnikání.
(2)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí potraviny nebo suroviny, je dále povinen
a)
získávat k výrobě balené pramenité vody, balené kojenecké vody a balené přírodní minerální vody vodu jen z podzemních zdrojů vody; úpravu balené pramenité vody pomocí vzduchu obohaceného ozonem provozovatel potravinářského podniku ohlásí předem příslušnému orgánu státního dozoru,
b)
zajistit pravidelnou kontrolu dodržování požadavků kladených tímto zákonem a technických požadavků3b) na zdravotní nezávadnost a jakost vyráběných potravin a v době radiační mimořádné situace dodržování požadavků na nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace3c) a vést o provedených kontrolách evidenci,
c)
používat k výrobě tepelně neopracovaných potravin pouze tepelně ošetřené vaječné obsahy.
(3)
Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti dodržovat zásady osobní a provozní hygieny a podmínky výkonu ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, stanovené zvláštními právními předpisy1e),2c).
(4)
Provozovatel potravinářského podniku, který dováží potraviny nebo suroviny z jiných států, než jsou členské státy Evropské unie (dále jen „třetí země“), je povinen
a)
pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství, předložit celnímu úřadu osvědčení vydané k tomu příslušným orgánem třetí země potvrzující, že dovážená potravina nebo surovina odpovídá požadavkům tohoto přímo použitelného předpisu Evropských společenství; tímto ustanovením nejsou dotčeny požadavky stanovené veterinárním zákonem2c),
b)
zajistit provedení další kontroly dovážené potraviny nebo suroviny, pokud tak stanoví přímo použitelné předpisy Evropských společenství, a to způsobem, v rozsahu a za podmínek v něm stanovených,
c)
předložit celnímu úřadu v době radiační mimořádné situace vývozní certifikát v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím podmínky dovozu potravin nebo surovin pocházejících ze třetích zemí3d).
(5)
Provozovatel potravinářského podniku u potravin nebo surovin určených na vývoz do třetích zemí je povinen
a)
dodržovat příslušné podmínky a požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost potraviny nebo suroviny stanovené právními předpisy, pokud není předpisy v zemi určení nebo mezinárodní smlouvou stanoveno jinak,
b)
upozornit příslušný orgán v zemi určení v případě, že vyvážená potravina nevyhovuje požadavkům podle písmene a),
c)
uskutečnit vývoz potraviny, která nevyhovuje požadavkům na jakost podle písmene a), pouze se souhlasem příslušného orgánu v zemi určení; potravinu, která nevyhovuje zdravotním požadavkům podle písmene a) a představuje riziko ohrožení zdraví, nelze vyvézt ani se souhlasem orgánu v zemi určení,
d)
předložit celnímu úřadu v době radiační mimořádné situace na území České republiky osvědčení, že vyvážená potravina nebo surovina vyhovuje nejvyšší přípustné úrovni radioaktivní kontaminace podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství upravujících nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv a zvláštní podmínky pro vývoz potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace3e),
e)
pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství, předložit celnímu úřadu osvědčení potvrzující, že vyvážená potravina nebo surovina odpovídá požadavkům tohoto přímo použitelného předpisu Evropských společenství.
(6)
S potravinami nebo surovinami, které neodpovídají požadavkům na nejvyšší přípustnou radioaktivní kontaminaci, se nakládá podle rozhodnutí orgánu dozoru (§ 16) vydaného na základě stanoviska Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
(7)
V případě vývozu nebo dovozu potravin nebo surovin podle odstavce 8, nebo potravin nebo surovin neznámého původu, celní úřad neprodleně oznámí tuto skutečnost orgánu dozoru podle odstavce 6, který rozhodne o způsobu dalšího nakládání s těmito potravinami nebo surovinami.
(8)
K uvedení volně rostoucích jedlých hub do oběhu za účelem jejich prodeje spotřebitelispotřebiteli nebo k dalšímu zpracování pro potravinářské účely musí mít provozovatel potravinářského podniku odbornou způsobilost, kterou prokazuje osvědčením vydaným podle odstavce 9.
(9)
Osvědčení prokazující znalost hub vydávají krajské hygienické stanice1e) na základě úspěšného složení zkoušky ze znalosti hub. Za vydání osvědčení platí žadatel správní poplatek.
(10)
Ke zkoušce ze znalosti hub se může přihlásit jen osoba zletilá, mající osvědčení o zdravotní způsobilosti k této činnosti. Zdravotní způsobilost osvědčuje praktický lékař, u něhož je osoba registrována k léčebné péči; součástí vyšetření je odborné vyšetření zraku.
(11)
Platnost osvědčení prokazující znalost hub zaniká
a)
po uplynutí 10 let ode dne jeho vydání u osob ve věku do 60 let,
b)
po uplynutí 5 let ode dne jeho vydání u osob ve věku od 60 do 65 let,
c)
po uplynutí 2 let ode dne jeho vydání u osob starších 65 let.
§ 3a
Povinnosti provozovatelů potravinářských podniků, kteří vyrábějí, dovážejí nebo uvádějí do oběhu přídatné látky
(1)
Jiné přídatné látky než stanovené v prováděcím právním předpisu lze používat k výrobě potravin, dovážet nebo uvádět do oběhu pouze se souhlasem Ministerstva zdravotnictví. Souhlas Ministerstva zdravotnictví se vydává nejdéle na dobu 2 let. Souhlas nelze vydat, pokud ohledně téže přídatné látky jiný členský stát Evropské unie požádal Komisi Evropských společenství o její zařazení do seznamu povolených přídatných látek a tato žádost byla zamítnuta nebo o ní nebylo do 18 měsíců od jejího předložení rozhodnuto; souhlas z těchto důvodů zaniká dnem, kdy Ministerstvo zdravotnictví s těmito skutečnostmi seznámí osobu, které byl souhlas podle věty první vydán. Oznámení o zániku souhlasu se doručuje do vlastních rukou adresáta. Pro udělení nového souhlasu se obdobně použije odstavec 5 věta poslední.
(2)
Žádost podává Ministerstvu zdravotnictví provozovatel potravinářského podniku, který přídatnou látku vyrábí, dováží nebo ji uvádí do oběhu.
(3)
Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat
a)
specifikaci přídatné látky, popřípadě povahu zdroje, který není tradiční,
b)
technologické zdůvodnění,
c)
dokumentaci obsahující skutečnosti nutné pro zdravotní posouzení přídatné látky, zejména výsledky toxikologického testování, z nichž je zřejmé, že byl vzat v úvahu kumulativní, synergický nebo zesilující účinek a projevy intolerance organismu k látkám pro něj cizím, údaje o toxicitě s důkazem, že přídatná látka neporuší zdravotní nezávadnost potraviny sama či reakcí nebo interakcí s potravinou, obalem nebo jinými látkami a surovinami, které jsou v potravině obsaženy, a údaje o čistotě přídatné látky,
d)
druhy potravin, do kterých lze přídatnou látku přidávat a podmínky jejího použití, včetně množství ve výsledné potravině a zdůvodnění rozsahu použití přídatné látky při výrobě potraviny.
(4)
V souhlasu Ministerstvo zdravotnictví stanoví druhy potravin včetně potravin určených pro zvláštní výživu, do kterých lze přídatnou látku přidávat, a podmínky jejího použití; v souhlasu lze stanovit i způsob a rozsah značení přídatné látky na obale. Při rozhodování o vydání souhlasu Ministerstvo zdravotnictví přihlédne k tomu, aby množství přídatné látky bylo omezeno na nejnižší míru potřebnou k dosažení požadovaného účinku, a zohlední akceptovatelnou denní dávku nebo odhad pravděpodobného příjmu přídatné látky ze všech zdrojů.
(5)
Ministerstvo zdravotnictví o vydání souhlasu jménem České republiky do 2 měsíců ode dne jeho vykonatelnosti informuje Komisi Evropských společenství a ostatní členské státy Evropské unie. Před uplynutím doby 2 let může Ministerstvo zdravotnictví jménem České republiky požádat Komisi Evropských společenství o zahrnutí nové přídatné látky do seznamu povolených přídatných látek. V žádosti uvede podklady, které zařazení látky do seznamu podporují a způsob použití přídatné látky. Pokud Komise Evropských společenství předá návrh České republiky Radě Evropských společenství, prodlužuje se doba platnosti souhlasu Ministerstva zdravotnictví o dobu nutnou k rozhodnutí Rady Evropských společenství, nejdéle však na dobu 18 měsíců. Pokud Rada Evropských společenství návrhu České republiky na zařazení přídatné látky do seznamu vyhoví, prodlužuje se doba platnosti souhlasu Ministerstva zdravotnictví o dalších 18 měsíců. Pokud Komise Evropských společenství návrh České republiky nepředloží k rozhodnutí příslušnému orgánu Evropských společenství nebo tento orgán ve stanovené lhůtě o zařazení do seznamu nerozhodne, zaniká souhlas Ministerstva zdravotnictví, udělený nebo prodloužený podle tohoto ustanovení, dnem, kdy Ministerstvo zdravotnictví s touto skutečností seznámí osobu, které byl souhlas podle odstavce 1 vydán. Pro tutéž přídatnou látku, pro kterou souhlas zanikl, nelze udělit nový souhlas, pokud to neodůvodňuje vědecký a technický pokrok, dosažený od doby zániku souhlasu.
(6)
Přídatné látky musí být trvale sledovány a v případě potřeby přehodnoceny z hlediska měnících se podmínek použití a nových vědeckých informací. Ministerstvo zdravotnictví z moci úřední změní souhlas vydaný podle odstavce 1, dojde-li ke změně podmínek použití přídatné látky nebo jsou-li zjištěny nové informace nebo přehodnoceny stávající informace o vlivu přídatné látky na lidské zdraví.
(7)
Jestliže přídatná látka nebo její použití při výrobě potravin může ohrozit lidské zdraví, Ministerstvo zdravotnictví souhlas udělený podle odstavce 1 z moci úřední odejme.
(8)
V rozhodnutí podle odstavců 6 a 7 Ministerstvo zdravotnictví stanoví podmínky a lhůtu pro doprodej nebo jinou spotřebu přídatné látky nebo potraviny, která tuto přídatnou látku obsahuje.
§ 3b
(1)
Podnikatel podle § 1 odst. 2 je povinen ohlásit místně příslušnému inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce
a)
zásoby zjištěné podle zvláštních právních předpisů21) k 1. květnu 2004,
b)
zásoby za období let 2001, 2002 a 2003, vždy k 1. květnu,
c)
zásoby cukru, izoglukózy, fruktózy a zpracovaných výrobků také k 1. květnu 2000.
(2)
Ohlašovací povinnost zásob podle odstavce 1 písm. a) až c) musí splnit podnikatel uvedený v § 1 odst. 2 nejpozději do 31. července 2004; to neplatí pro zásoby cukru, izoglukózy, fruktózy nebo zpracovaných výrobků podle odstavce 1 písm. a), u kterých musí podnikatel splnit ohlašovací povinnost do 10 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Kromě povinností podle odstavců 1 a 2 je podnikatel uvedený v § 1 odst. 2 povinen ohlásit nejpozději do 31. července 2004 místně příslušnému inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce množství cukru, izoglukózy, fruktózy a zpracovaných výrobků, které podnikatel
a)
dovezl,
b)
vyvezl,
c)
nakoupil na tuzemském trhu,
d)
prodal na tuzemském trhu,
za období let 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004, vždy od 1. května do 30. dubna následujícího roku.
(4)
Rozsah zásob, jejich vznik a pohyb, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle odstavců 1 až 3 a vzor formuláře stanoví Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou.
§ 3c
Povinnosti provozovatelů potravinářských podniků, kteří vyrábějí nebo dovážejí potraviny určené pro zvláštní výživu
(1)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží z třetí země potravinu určenou pro zvláštní výživu, která není stanovena v prováděcím právním předpisu, je povinen před jejím prvním uvedením do oběhu zaslat Ministerstvu zdravotnictví a v kopii ministerstvu český text označení, který má být uveden na obale výrobku. Provozovatel potravinářského podniku, který takovou potravinu uvedl předtím poprvé do oběhu v jiném členském státě Evropské unie, označí v oznámení i orgán tohoto jiného členského státu Evropské unie, který byl informován jako první.
(2)
Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno vyžádat si od provozovatele potravinářského podniku, který podal oznámení podle odstavce 1, odborné ověření oznámené potraviny včetně údajů o tom, že je vhodná pro označené výživové účely, splňuje označené výživové požadavky, je označena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu a je uváděna na trh s označením účelu použití. Je-li takové odborné ověření obsaženo v dostupné publikaci, postačí, uvede-li provozovatel potravinářského podniku odkaz na tuto publikaci.
(3)
Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno zakázat nebo omezit uvádění do oběhu potraviny pro zvláštní výživu neupravené v prováděcím právním předpisu, která nesplňuje označené výživové účely, není označena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu, není uváděna do oběhu s označením účelu použití nebo ohrožuje zdraví, ačkoli je v oběhu v jednom nebo ve více členských státech Evropské unie, jakož i rozhodnout o zrušení tohoto opatření. O tomto postupu a jeho důvodech je povinno neprodleně informovat ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství.
§ 3d
Informační povinnost provozovatele potravinářského podniku
(1)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí do oběhu potravinu, do níž byly přidány vitaminy, minerální látky nebo další látky s nutričním nebo fyziologickým účinkem (dále jen „obohacená potravina“), počáteční kojeneckou výživu nebo doplňky stravy, je povinen před jejich prvním uvedením do oběhu zaslat Ministerstvu zdravotnictví, a v kopii ministerstvu, český text označení, který bude uveden na obale výrobku, a v případě obohacené potraviny je povinen též neprodleně podat Ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu informaci o stažení výrobku z oběhu.
(2)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží ze třetí země dietní potravinu pro zvláštní lékařské účely, je povinen před jejím uvedením do oběhu zaslat Státní zemědělské a potravinářské inspekci český text označení, který bude uveden na obale výrobku.
(3)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí do oběhu potravinu, v jejímž označení na obale nebo v reklamě je uvedeno zdravotní tvrzení, je povinen
a)
před prvním uvedením takové potraviny do oběhu zaslat Ministerstvu zdravotnictví a v kopii ministerstvu český text tohoto tvrzení,
b)
na žádost Ministerstva zdravotnictví neprodleně předložit podklady a údaje podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, upravujícího výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin3f).
(4)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí do oběhu potravinu, v jejímž označení na obale nebo v reklamě je uvedeno výživové tvrzení, je povinen
a)
před prvním uvedením takové potraviny do oběhu zaslat ministerstvu a v kopii Ministerstvu zdravotnictví český text tohoto tvrzení,
b)
na žádost ministerstva neprodleně předložit podklady a údaje podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, upravujícího výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin3f).
§ 4
Ozařování potravin
(1)
Podmínky použití ultrafialových paprsků a ionizujícího zařízení k ošetření potravin a surovin, druhy potravin a surovin, které lze takto ošetřit, nejvyšší celkové průměrné přípustné dávky záření, kterým mohou být jednotlivé druhy potravin a surovin vystaveny, a způsob označení ozářených potravin na obalu, stanoví prováděcí právní předpis. Potraviny neuvedené v prováděcím právním předpise lze způsobem podle věty první ošetřit pouze se souhlasem Ministerstva zdravotnictví a za podmínek v něm stanovených.
(2)
Osoba provádějící ozařování potravin a surovin ionizujícím zářením musí
a)
jmenovitě určit fyzickou osobu odpovědnou za dodržování podmínek pro ozařování, stanovených prováděcím právním předpisem,
b)
vést u každého zdroje ionizujícího záření dokumentaci obsahující způsob ozáření potraviny nebo suroviny podle jednotlivých druhů, jejich ozářené množství, označení šarže, jméno objednatele a příjemce ozářených potravin nebo surovin, datum ozáření, druh obalového materiálu použitého během ozáření, údaje nezbytné ke kontrole ozařovacího procesu včetně údajů o průběžné dozimetrické kontrole použité dávky záření, detaily zahrnující limitní, nejnižší a nejvyšší absorbovanou dávku záření a jeho povahu, odkaz na validační měření, údaj o zvláštních podmínkách při ozáření,
c)
dokumentaci podle písmena b) uchovávat po dobu 5 let.
(3)
Ozařování potravin a surovin ionizujícím zářením lze provádět pouze za předpokladu, že o postupu a způsobu ozařování bylo na základě žádosti provozovatele ozařovny rozhodnuto (dále jen „rozhodnutí o schválení ozařovny“) Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí; žádost o vydání rozhodnutí podléhá správnímu poplatku.
(4)
Žádost podle odstavce 3 musí obsahovat jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu žadatele, jde-li o fyzickou osobu, případně jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu odpovědného zástupce žadatele, je-li ustanoven, nebo obchodní firmu a její sídlo, jméno, příjmení a místo pobytu osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby, nebo osob, které jsou jeho členy, jde-li o právnickou osobu, adresu ozařovny a úředně ověřený podpis žadatele. Žádost podle odstavce 3 musí být doložena povolením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost k nakládání se zdroji ionizujícího záření, včetně typového schválení zdroje ionizujícího záření, dokumentací, stanovící kritické body nejvyššího přípustného rizika možného porušení zdravotní nezávadnosti potravin, specifikaci zdrojů záření a sanitační řád. Podrobnosti a vzor žádosti podle odstavce 3 stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Rozhodnutí o schválení ozařovny lze vydat za předpokladu, že byly splněny podmínky pro ozařování stanovené zvláštními právními předpisy. Státní zemědělská a potravinářská inspekce může rozhodnutí o schválení ozařovny pozastavit nebo zrušit, zjistí-li skutečnosti, které jsou způsobilé ohrozit nebo které ohrožují jeho řádný výkon, případně zjistí-li neplnění stanovených předpokladů a podmínek pro řádný výkon rozhodnutí o schválení ozařovny.
(6)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce po vydání rozhodnutí o schválení ozařovny neprodleně informuje příslušný orgán Komise Evropských společenství o této skutečnosti a současně předá dokumentaci potřebnou ke schválení za účelem zveřejnění ozařovny v Úředním věstníku Evropských společenství. Státní zemědělská a potravinářská inspekce informuje též příslušný orgán Komise Evropských společenství o případném pozastavení nebo odebrání rozhodnutí o schválení.
(7)
Dovoz potravin nebo surovin ozářených ionizujícím zářením ze třetích zemí lze jen za podmínky, že
a)
ozářené potraviny nebo suroviny splňují podmínky a požadavky stanovené zákonem a prováděcím právním předpisem,
b)
byly ozářeny v ozařovně schválené příslušným orgánem Komise Evropských společenství a která je uvedena na seznamu ozařoven zveřejněném v Úředním věstníku Evropských společenství,
c)
ozářená potravina je doprovázena dokumentací s údaji o názvu a adrese ozařovny a dalšími údaji podle odstavce 2.
(8)
Potraviny nebo suroviny ozářené ionizujícím zářením v členských státech Evropských společenství musí být při uvádění do oběhu v České republice doprovázeny dokumentací s údaji o jménu a adrese schválené ozařovny, která ozáření provedla, údajem o způsobu ozáření jednotlivých druhů potravin nebo surovin a jejich množství.
§ 4a
Klasifikace těl jatečných zvířat
(1)
Provozovatel potravinářského podniku provozující jatka (dále jen „provozovatel jatek“), který poráží jatečná zvířata, je povinen zajistit klasifikaci a označení jatečných zvířat způsobem a v rozsahu stanoveném přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími klasifikaci jatečných zvířat4) a prováděcím právním předpisem.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na provozovatele jatek, který poráží
a)
v ročním průměru nejvýše do 100 kusů prasat týdně,
b)
pouze prasata narozená a vykrmená ve vlastních chovných zařízeních a která všechna jatečně upravená těla bourají,
c)
jatečná prasata, která jsou na žádost žadatele dodávána pouze k porážce pro vlastní spotřebu,
d)
dospělý skot v ročním průměru nejvýše do 20 kusů týdně.
(3)
Klasifikace podle odstavce 1 se dále nevztahuje na
a)
prasnice, kryptorchidy a kance, kteří sloužili k účelům plemenitby,
b)
dospělý jatečný skot, který je na žádost žadatele dodáván pouze k porážce pro vlastní spotřebu.
(4)
Klasifikaci jatečných zvířat provádí fyzická osoba na základě osvědčení o odborné způsobilosti vydaného ministerstvem (dále jen „klasifikátor“), a to způsobem a v rozsahu stanoveném přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími klasifikaci jatečných zvířat4) a prováděcím právním předpisem. O provedené klasifikaci vystaví klasifikátor protokol.
(5)
Předpokladem pro vydání osvědčení podle odstavce 4 je zdravotní způsobilost, úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání a 2 roky praxe, nebo základní vzdělání a 6 let praxe v oboru, absolvování odborné přípravy a složení zkoušky; vyhláška stanoví způsob a rozsah odborné přípravy, složení zkoušek a vydání osvědčení, dobu jeho platnosti a způsob prodloužení osvědčení. Uznávání kvalifikace občanů Evropské unie se řídí tímto zákonem a zvláštním právním předpisem4c).
(6)
Klasifikátor je povinen v listinné podobě nebo způsobem umožňujícím dálkový přenos dat sdělit výsledky klasifikace příslušnému provozovateli jatek, ve kterých byla provedena porážka jatečných zvířat. Provozovatel jatek je povinen v listinné podobě nebo způsobem umožňujícím dálkový přenos dat sdělit výsledky klasifikace dodavateli jatečných zvířat a osobě pověřené podle plemenářského zákona vedením ústřední evidence zvířat5). Rozsah uváděných údajů o výsledcích klasifikace stanoví prováděcí právní předpis.
(7)
Dokumentaci podle odstavce 6 uchovává provozovatel jatek po dobu 1 roku a osoba pověřená vedením ústřední evidence zvířat po dobu 2 let.
(8)
Náklady spojené s klasifikací jatečných zvířat hradí stejným dílem dodavatel jatečných zvířat a provozovatel jatek podle odstavce 1.
§ 5
Balení potravin
Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny nebo látky uvedené v § 2 písm. i) až l) do oběhu, je povinen používat jen takové obaly a obalové materiály, které
a)
chrání potravinu před znehodnocením a znemožňují záměnu nebo změnu obsahu bez otevření nebo změny obalu,
b)
odpovídají požadavkům na předměty a materiály přicházející do přímého styku s potravinami6),
c)
senzoricky ani jiným způsobem neovlivní potravinu.
Označování potravin
§ 6
(1)
Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu potraviny balené ve výrobě, je povinen způsobem stanoveným vyhláškou potravinu řádně označit na obalu určeném pro spotřebitelespotřebitele nebo pro provozovny stravovacích služeb
a)
názvem obchodní firmy a sídlem výrobce nebo prodávajícího, který je usazen v členské zemi Evropské unie, nebo balírny, jde-li o osobu právnickou, a s uvedením svého jména a příjmení a místa podnikání, jde-li o osobu fyzickou. U potravin se uvede země původu nebo vzniku potraviny v případech, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo spotřebitelespotřebitele v omyl o původu nebo vzniku potraviny,
b)
názvem druhu, skupiny nebo podskupiny potravin stanoveným ve vyhlášce, pod nímž je potravina uváděna do oběhu. Potravina, kterou nelze označit druhem, skupinou nebo podskupinou vzhledem k použitým surovinám nebo použité technologii, se označí názvem odvozeným od základní použité suroviny nebo technologie,
c)
údajem o množství výrobku (objemem plnění nebo hmotností, pokud není stanoveno jinak); u pevných potravin nacházejících se v nálevu musí být kromě celkové hmotnosti uvedena i hmotnost pevné potraviny,
d)
datem použitelnosti u druhů potravin podléhajících rychle zkáze a u druhů potravin stanovených vyhláškou,
e)
datem použitelnosti nebo datem minimální trvanlivosti u jiných než pod písmenem d) uvedených druhů potravin; výjimku tvoří potraviny, které podle vyhlášky nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti,
f)
údajem o způsobu skladování, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném skladování mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo zhoršena jakost stanovená vyhláškou nebo deklarovaná výrobcem; jde-li o potraviny, u nichž by po otevření obalu spotřebitelemspotřebitelem došlo k rychlému poškození jakosti nebo zdravotní nezávadnosti, uvedou se konkrétní podmínky pro uchovávání po otevření obalu u spotřebitelespotřebitele, popřípadě doba spotřeby potraviny,
g)
údajem o způsobu použití, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném použití mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo jakost stanovená vyhláškou nebo deklarovaná výrobcem,
h)
údajem o určení potraviny pro zvláštní výživu,
i)
údajem o složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených k aromatizaci a potravních doplňků,
j)
označením šarže, nejde-li o potravinu označenou datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti, pokud toto datum obsahuje den a měsíc,
k)
údaji o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí, stanoví-li tak zvláštní předpisy,
l)
údajem o ošetření potraviny nebo suroviny ionizujícím zářením, a to slovy „ionizováno“ nebo „ošetřeno ionizací“ anebo „ošetřeno ionizujícím zářením“; v případě ošetření potraviny nebo suroviny, která je složkou potraviny, se tento údaj uvede vedle názvu složky potraviny,
m)
údajem o výživové (nutriční) hodnotě u potravin, na jejichž obalu je uvedeno výživové tvrzení, dále v případech stanovených prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropských společenství,
n)
údajem o třídě jakosti, stanoví-li tak prováděcí právní předpis,
o)
dalšími údaji, stanoví-li tak veterinární zákon2c).
(2)
Obaly, jejichž největší plocha povrchu je menší než 10 cm2 a skleněné lahve určené k opakovanému použití, které jsou nesmazatelně označeny, a které z tohoto důvodu nejsou opatřeny etiketou krčkovou nebo rukávovou, musí být označeny minimálně údaji uvedenými v odstavci 1 písm. b), c), d), e) a o).
(3)
Mezinárodní symbol „e“ pro označení množství potraviny lze uvést na obalu jen tehdy, pokud byly splněny požadavky stanovené zvláštním právním předpisem6b).
(4)
Jde-li o balení určené pro tuzemského spotřebitelespotřebitele, musí být údaje podle odstavců 1, 2, 5 a 6 uvedeny v jazyce českém6c), kromě obchodního názvu potraviny a údajů, které nelze jednoznačně vyjádřit v českém jazyce.
(5)
Potraviny nebo složky potravin nového typu se na obalu určeném pro spotřebitelespotřebitele označí podle odstavce 1 a údaji stanovenými přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími nové potraviny nebo nové složky6d). Potraviny nebo složky potravin, které jsou geneticky modifikovaným organismem nebo jej obsahují nebo které jsou vyrobeny z geneticky modifikovaného organismu, se na obalu určeném pro spotřebitelespotřebitele označí podle odstavce 1 a údaji stanovenými přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími geneticky modifikované potraviny a krmiva6e).
(6)
Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 označí vnější obaly, ve kterých uvádí potravinu do oběhu, zejména obaly přepravní a skupinové, podle odstavce 1 písm. a), názvem potraviny podle odstavce 1 písm. b), datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti podle odstavce 1 písm. d) a e), údajem o ošetření potraviny ionizujícím zářením podle odstavce 1 písm. l), třídou jakosti, pokud je stanovena vyhláškou, s výjimkou vnějších obalů a způsobu balení, umožňující bez jejich porušení zjistit uvedené údaje přímo na obalu potraviny určeném pro spotřebitelespotřebitele. Datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti se nemusí uvádět na vnějších obalech s potravinami v případech, kdy je tak stanoveno vyhláškou.
(7)
Pokud potravina v obalu určeném pro spotřebitelespotřebitele je uváděna do oběhu před prodejem konečnému spotřebitelispotřebiteli (případně distributorovi nebo velkoskladu) nebo provozovně stravovacích služeb, nemusí být obal označen povinnými údaji podle odstavce 1. Tyto údaje však musí být uvedeny v průvodní dokumentaci, která je předána současně s touto potravinou nebo ještě před jejím dodáním.
(8)
Potraviny ze zemí Evropských společenství označené názvem, který je v zemi původu běžně používaný po delší dobu a u něhož spotřebitelspotřebitel nemá pochybnost z tohoto důvodu, považuje se za vyhovující, i když tento název neodpovídá zcela požadavkům na označení názvu předmětné potraviny.
§ 7
Provozovatel potravinářského podniku, který nabízí k prodeji nebo prodává spotřebitelispotřebiteli potraviny zabalené mimo provozovnu výrobce a bez přítomnosti spotřebitelespotřebitele, je povinen označit potravinu těmito údaji:
a)
obchodním jménem osoby, která potravinu zabalila; u právnické osoby uvést též její sídlo, jde-li o osobu fyzickou, její trvalý pobyt nebo místo podnikání,
b)
názvem potraviny podle § 6 odst. 1 písm. b),
c)
údajem o množství výrobku (objemu plnění, hmotnosti),
d)
údajem o složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených k aromatizaci, vitaminů, minerálních látek a dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem,
e)
údajem o zemi původu nebo vzniku potraviny v případě, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo spotřebitelespotřebitele v omyl o původu nebo vzniku potraviny,
f)
údaji uvedenými v § 6 odst. 1 písm. d) nebo e), f) a k),
g)
třídou jakosti, stanoví-li to vyhláška,
h)
dalšími údaji, stanoví-li to prováděcí právní předpis.
§ 8
(1)
Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu potraviny nebalené, je povinen označit vnější obaly (přepravní, manipulační) údaji podle § 6 odst. 6 nebo sdělit nebo doložit údaje uvedené v § 6 odst. 1 jinému provozovateli potravinářského podniku.
(2)
Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 je povinen tam, kde je potravina přímo nabízena k prodeji spotřebitelispotřebiteli, viditelně umístit alespoň písemný údaj podle § 6 odst. 1 písm. b), c), d) nebo e), k), l) a n) a další údaje stanovené prováděcími právními předpisy.
§ 9
Při označování potravin lze používat podmíněná tvrzení uvedená ve vyhlášce, pokud splňují podmínky stanovené touto vyhláškou.
Uvádění potravin do oběhu
§ 10
(1)
Do oběhu je zakázáno uvádět potraviny
a)
jiné než zdravotně nezávadné,
b)
klamavě označené nebo nabízené ke spotřebě klamavým způsobem6c),10),
c)
s prošlým datem použitelnosti,
d)
neznámého původu,
e)
překračující nejvyšší přípustné úrovně kontaminace radionuklidy stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace3c),
f)
ozářené v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.
(2)
Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti mohou být uváděny do oběhu, jsou-li takto označeny a jsou-li zdravotně nezávadné.
(3)
Potraviny použitelné k jinému než původnímu použití mohou být uváděny do oběhu, pouze jsou-li zdravotně nezávadné a je-li na nich nebo při nich zřetelně označen doporučený způsob použití.
§ 11
(1)
Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny do oběhu, je povinen
a)
skladovat potraviny nebo suroviny v prostorách a za podmínek, které umožňují uchovat jejich zdravotní nezávadnost a jakost,
b)
vyloučit přímý styk potravin nebo surovin s látkami nepříznivě ovlivňujícími zdravotní nezávadnost a jakost potravin,
c)
uchovávat potraviny a suroviny při teplotách stanovených vyhláškou nebo deklarovaných výrobcem,
d)
odděleně umístit a zřetelně označit potraviny použitelné k jinému než původnímu použití a potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti,
e)
s ohledem na povahu potraviny přiměřeně zkrátit datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti uvedené na obalu potraviny, pokud byla rozbalena za účelem prodeje jednotlivých částí, a stanovit i podmínky jejího dalšího uchování tak, aby nedošlo ke zhoršení jakosti a zdravotní nezávadnosti potraviny,
f)
potraviny určené pro zvláštní výživu, doplňky stravy a potraviny nového typu uvádět do oběhu pouze balené.
(2)
Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 je dále povinen
a)
neprodleně vyřadit z dalšího oběhu potraviny
1.
uvedené v § 10 odst. 1,
2.
balené do obalů a obalových materiálů, které neodpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem a požadavkům na předměty a materiály přicházející do přímého styku s potravinami6),
3.
nedostatečně nebo nesprávně označené,
4.
neodpovídající požadavkům na jakost stanovenou vyhláškou nebo deklarovanou výrobcem,
5.
páchnoucí, pokud pach není charakteristickou vlastností výrobku, nebo jinak poškozené, deformované, znečištěné nebo zjevně chemicky nebo mikrobiologicky narušené,
b)
zajistit, aby do oběhu uváděl
1.
doplňky stravy, které obsahují vitaminy nebo minerální látky jiné než stanovené v prováděcím právním předpisu, pouze po předchozím souhlasu Ministerstva zdravotnictví,
2.
potraviny nového typu jiné než rovnocenné pouze na základě souhlasu vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství upravujícího potraviny nového typu10a); žádost se podává Ministerstvu zdravotnictví; kopie žádosti se zasílá Komisi Evropských společenství,
c)
zabezpečit, aby ve všech fázích uvádění potraviny do oběhu byl k dispozici doklad o původu zboží.
(3)
Žádost o souhlas podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 musí obsahovat údaje o složení potraviny a povaze jejího zdroje, výsledky laboratorních analýz z hlediska výskytu kontaminujících látek v potravinách a stanovených mikrobiologických kritérií v potravinách a vyjádření Státního zdravotního ústavu o zdravotní nezávadnosti potraviny.
(4)
Ministerstvo zdravotnictví může v rozhodnutí vydaném podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 stanovit podmínky použití doplňku stravy a jeho označení na obalu určeném pro spotřebitelespotřebitele.
(5)
Ministerstvo zdravotnictví z moci úřední odejme souhlas vydaný podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo změní toto rozhodnutí, jsou-li zjištěny nové informace nebo přehodnoceny stávající informace o vlivu doplňků stravy nebo živiny na lidské zdraví. V rozhodnutí Ministerstvo zdravotnictví stanoví podmínky pro doprodej nebo jinou spotřebu doplňku stravy.
(6)
Je-li při nabízení k prodeji a prodeji potraviny uváděno výživové tvrzení, musí být na vývěsce umístěné na viditelném místě v blízkosti vystavené potraviny uvedená výživová hodnota, pokud již není uvedena na obalu výrobcem potraviny. Rozsah výživového tvrzení, způsob uvádění výživové hodnoty a jejich výpočtu stanoví vyhláška.
(7)
Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny do oběhu, je povinen zajistit zásobování obyvatelstva potravinami v rozsahu a zaměření stanoveném v rámci hospodářských opatření uložených v krizovém stavu podle zvláštních právních předpisů.
(8)
Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu nebo vyváží čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory, je povinen písemně oznámit tuto skutečnost příslušnému orgánu dozoru, a to nejpozději v den zahájení uvádění do oběhu nebo v den vývozu. Jakékoliv změny týkající se tohoto oznámení musí být neprodleně písemně sděleny příslušnému orgánu dozoru.
(9)
V oznámení podle odstavce 8 provozovatel potravinářského podniku uvede jméno, příjmení a místo podnikání, jde-li o osobu fyzickou, obchodní firmu, popřípadě název a sídlo, jde-li o osobu právnickou, dále pak druh, skupinu a podskupinu čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny nebo konzumních brambor, které bude uvádět do oběhu nebo vyvážet.
(10)
Podnikatelské zájmy právnických osob, které jsou v souladu s tímto zákonem, ochraňuje zájmové sdružení právnických osob s názvem „Potravinářská komora České republiky“ založené podle zvláštního zákona11b).
(11)
Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno vést informační systém o vydaných správních rozhodnutích, zamítnutých návrzích na vydání souhlasu k uvedení látky nebo potraviny do oběhu a o potravinách, které mu byly oznámeny podle tohoto zákona s uvedením údajů o složení a značení potravin včetně údajů o případném ozáření, a údajů o výrobcích a dovozcích těchto potravin. Údaje obsažené v této evidenci je oprávněno sdělovat orgánům státního dozoru nad potravinami a zveřejňovat z nich způsobem umožňujícím dálkový přenos informace údaje zahrnující obchodní název výrobku, označení výrobce potraviny v České republice i v zahraničí v rozsahu podle značení na obalu určeném pro spotřebitelespotřebitele, jakož i označení účastníka řízení, kterému bylo rozhodnutí vydáno.
§ 11a
(1)
Potravina vyrobená nebo uvedená do oběhu v členské zemi Evropských společenství, nebo mající původ v některém ze států, které jsou smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, nesmí být odmítnuta k uvedení do oběhu v České republice za předpokladu, že tato potravina odpovídá
a)
předpisům, které jsou pro výrobu této potraviny anebo její uvedení na trh v některém z těchto států závazné, nebo
b)
výrobním postupům a pravidlům správné výrobní praxe používaným v některém z těchto států, pro které existuje dostatečně podrobná dokumentace, na jejímž základě je v případě potřeby možné provést dodatečná šetření.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se neuplatní v případě, že právní předpisy, pravidla správné praxe nebo postupy uvedené v odstavci 1 nezaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice.
§ 12
Tabákové výrobky
(1)
K výrobě tabákových výrobků se používají
a)
pouze surový nebo technologicky upravený tabák,
b)
látky a jejich přípustné množství stanovené vyhláškou.
(2)
Tabákové výrobky uváděné do oběhu nesmějí obsahovat látky stanovené vyhláškou.
(3)
Tabák určený k orálnímu užití je zakázáno uvádět do oběhu.
(4)
Podnikatel, který vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky, je povinen dodržovat požadavky stanovené jinak pro potraviny v
a)
§ 3 odst. 1 písm. a) a b) a § 3 odst. 3,
b)
§ 5,
c)
§ 6 odst. 1 písm. a) až c), f), j),
d)
§ 7 písm. a), b), c), e), f), g) a h),
e)
§ 10 odst. 1 písm. b) a d),
f)
§ 11 odst. 1 písm. a), b) a d) a § 11 odst. 2 písm. a) a c).
(5)
Podnikatel uvedený v odstavci 4 je povinen
a)
předložit úplný výčet složek použitých při výrobě jednotlivých typů a značek tabákových výrobků s členěním do jednotlivých kategorií podle zvláštního právního předpisu12) a jejich hmotnostní podíly v daném výrobku, v sestupném pořadí, za účelem zveřejnění,
b)
seznam složek podle písmene a) doplnit prohlášením obsahujícím důvody použití těchto složek a jejich funkci ve výrobku, jejich toxikologické účinky na zdraví člověka a návykové účinky, podle dostupných údajů, a to ve shořelé nebo neshořelé formě.
(6)
Seznamy složek každého výrobku a prohlášení podle odstavce 5 předloží podnikatel uvedený v odstavci 4 vždy jedenkrát ročně, nejpozději do 31. prosince kalendářního roku
a)
ministerstvu, které je poskytne Ministerstvu zdravotnictví k posouzení,
b)
Státní zemědělské a potravinářské inspekci, která zveřejní seznam složek každého výrobku, s údaji o celkovém obsahu dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého v příslušném výrobku, za účelem informovat spotřebitelespotřebitele.
(7)
Při zveřejňování seznamu složek podle odstavce 6 musí být zachována ochrana údajů představujících obchodní tajemství, které podnikatel uvedený v odstavci 4 za tímto účelem takto označí.
(8)
Ministerstvo může podnikateli uvedenému v odstavci 4 uložit provedení jakýchkoliv jiných zkoušek u jednotlivých značek a typů tabákových výrobků za účelem vyhodnocení obsahu dalších látek vznikajících z tabákových výrobků a za účelem hodnocení účinků těchto látek na zdraví i s ohledem na jejich návykovost.
(9)
Výsledky zjištěné podle odstavce 8 předloží podnikatel uvedený v odstavci 4 ministerstvu a Státní zemědělské a potravinářské inspekci, které postupují podle odstavců 6 a 7.
§ 13
Přeprava potravin a tabákových výrobků
Provozovatel potravinářského podniku, který přepravuje potraviny, a podnikatel uvedený v § 12 odst. 4, který přepravuje tabákové výrobky, jsou povinni používat jen k tomu způsobilé a vhodně upravené prostředky nebo přepravní prostory, které chrání potraviny před poškozením jejich zdravotní nezávadnosti a jakosti a tabákové výrobky před poškozením jejich jakosti, jakož i před nepříznivými povětrnostními vlivy. Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 14
Státní dozor
(1)
Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem vykonávají:
a)
orgány ochrany veřejného zdraví1e),
b)
orgány veterinární správy2c),
c)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce,
d)
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
(2)
Organizaci a výkon dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti upravují ve shodě s tímto zákonem uvedené ústřední orgány státní správy.
§ 15
(1)
Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví v rozsahu své působnosti řídí a kontrolují výkon státní správy a monitorování výskytu toxikologicky významných látek v potravinách a surovinách, vykonávaný orgány státního dozoru. Monitorování radiologicky významných látek v potravinách a surovinách je upraveno zvláštním právním předpisem.
(2)
Orgány uvedené v odstavci 1 vypracovávají ve vzájemné spolupráci koncepce státního dozoru a monitorování toxikologicky a radiologicky významných látek a sjednocují postupy při výkonu těchto činností.
(3)
Ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví zajišťuje systém rychlého varování při vzniku rizika15) ohrožení zdraví z potravin nebo surovin a koordinuje činnost zúčastněných správních úřadů, dozorových orgánů a ostatních zúčastněných organizací.
(4)
V systému rychlého varování podle odstavce 3 je národním kontaktním místem Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která plní rovněž povinnosti stanovené v této oblasti přímo použitelným předpisem Evropských společenství15) a zvláštními právními předpisy.
(5)
Ministerstvo, Ministerstvo zdravotnictví a orgány dozoru uvedené v § 16 shromažďují v informačním systému dozorových orgánů působících v oblasti potravinového práva, vedeném pro účely prohloubení spolupráce při vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitelespotřebitele ministerstvem, informace o
a)
kontrolovaných osobách,
b)
výsledcích státního dozoru nad plněním povinností provozovatelů potravinářských podniků, osob provozujících stravovací služby a výrobců, dovozců a distributorů materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami a
c)
správních řízeních vedených na základě kontrolních zjištění z tohoto státního dozoru.
Správní úřady uvedené ve větě první jsou oprávněny využívat údaje shromážděné v tomto informačním systému k usměrnění, řízení a koordinaci státního dozoru a informování veřejnosti o nebezpečných výrobcích a nejakostních službách. Na tyto případy se nevztahuje povinnost mlčenlivosti uložená podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů.
(6)
Ministerstvo zpracovává jednotný víceletý vnitrostátní plán úředních kontrol a roční zprávy o prováděných kontrolách podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o úředních kontrolách15a).
(7)
Ministerstvo přijímá žádosti o povolení geneticky modifikovaného organismu, který má být použit jako výchozí materiál pro výrobu potravin nebo krmiv, anebo produktů používaných jako potravina nebo krmivo, obsahujících geneticky modifikovaný organismus, sestávajících z geneticky modifikovaného organismu nebo vyráběných z geneticky modifikovaného organismu.
(8)
Ministerstvo zdravotnictví přijímá žádosti
a)
o souhlas s uvedením do oběhu potravin nového typu jiných než rovnocenných,
b)
o schválení druhových popisů (názvů), které se tradičně používají k označení určité zvláštnosti skupiny potravin nebo nápojů, z níž by mohl vyplývat nějaký účinek na lidské zdraví,
c)
o schválení zdravotního tvrzení.
(9)
Ochranné opatření v rozsahu a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin3f) může uložit z moci úřední ministerstvo, jde-li o výživové tvrzení, a Ministerstvo zdravotnictví, jde-li o zdravotní tvrzení. O uložení ochranného opatření ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví vyrozumí Komisi Evropských společenství a ostatní členské státy Evropské unie.
(10)
Generální ředitelství cel poskytuje ministerstvu údaje o zboží, které bylo propuštěno do režimu volného oběhu nebo do režimu vývozu, nezbytné pro výkon kontrolní činnosti správních úřadů a orgánů dozoru uvedených v § 16 za účelem shromažďování těchto údajů ve společném informačním systému. Generální ředitelství cel, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a orgány veterinární správy si navzájem vyměňují informace významné pro jejich kontrolní činnosti. Rozsah informací a údajů o zboží se poskytuje v rozsahu statistických údajů uváděných v celním prohlášení včetně údajů o dovozci nebo vývozci.
(11)
Celní úřad při dovozu potravin nebo surovin ze třetích zemí
a)
nepropustí tyto potraviny nebo suroviny do celního režimu volného oběhu, pokud dovozce nepředloží osvědčení podle § 3 odst. 4 písm. a) nebo certifikát podle § 3 odst. 4 písm. c),
b)
neprodleně informuje příslušný orgán státního dozoru, pokud zásilka a její označení neodpovídá předloženému osvědčení nebo certifikátu,
c)
požádá příslušné orgány státního dozoru o závazné stanovisko podle zákona o obecné bezpečnosti výrobků15b) v případech uvedených pod písmenem a) a v případě důvodného podezření, že zásilka neodpovídá předloženému osvědčení nebo certifikátu,
d)
nepropustí tyto potraviny nebo suroviny do celního režimu volného oběhu, jde-li o potraviny nebo suroviny kontrolované podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o úředních kontrolách15c) a dovozce nepředloží vyhovující výsledky kontrolního zjištění,
e)
přeruší řízení o propuštění potravin nebo surovin do celního režimu volného oběhu a neprodleně požádá příslušné orgány dozoru o závazné stanovisko, pokud byla potravina nebo surovina nahlášena v systému rychlého varování15d).
§ 16
(1)
Ke kontrole dodržování povinností stanovených tímto zákonem působí tyto orgány dozoru:
a)
orgány ochrany veřejného zdraví1e)
1.
vykonávají státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem6) pro poskytování stravovacích služeb,
2.
vykonávají státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem ke zjištění příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin1e),
b)
orgány veterinární správy2c) vykonávají státní dozor
1.
nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a zvláštními předpisy2c) při výrobě, skladování, přepravě, dovozu a vývozu surovin a potravin živočišného původu,
2.
při prodeji surovin a potravin živočišného původu v tržnicích a na tržištích, při prodeji potravin živočišného původu v prodejnách a prodejních úsecích, kde dochází k úpravě masa, mléka, ryb, drůbeže, vajec nebo k prodeji zvěřiny, a v prodejnách potravin, pokud jsou místy určení15e) při příchodu surovin a potravin živočišného původu z členských států Evropské unie,
c)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce vykonává státní dozor
1.
při výrobě a uvádění potravin do oběhu, pokud tento dozor není prováděn podle písmene b),
2.
při výrobě a uvádění do oběhu tabákových výrobků a
3.
nad ohlášením zásob,
4.
při vstupu a dovozu potravin a surovin ze třetích zemí15f), pokud tento dozor není prováděn podle písmene b),
d)
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský vykonává státní dozor nad prováděním klasifikace těl jatečných zvířat podle § 4a a podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství upravujících klasifikaci jatečných zvířat4).
(2)
Odběr a přípravu kontrolních vzorků za účelem zkoušení jakosti a zdravotní nezávadnosti potraviny, nejde-li o vzorky pro mikrobiologické zkoušení, zajišťují orgány dozoru způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou.
(3)
Na žádost kontrolované osoby orgán dozoru připraví kontrolní vzorek za její účasti, který rozdělí na dva duplikátní vzorky o stejné velikosti, z nichž jeden ponechá kontrolované osobě a druhý si ponechá orgán dozoru. Vzorky se zapečetí, označí a uchovávají způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. O tomto postupu provede orgán dozoru písemný záznam.
(4)
Do doby potvrzení výsledku zkoušky provedené podle prováděcího právního předpisu nesmí být výsledek zkoušky orgánem dozoru zveřejněn, s výjimkou případů, kdy lze předpokládat ohrožení lidského zdraví.
(5)
Orgány dozoru uvedené v odstavci 1 dále vykonávají v rámci svých působností podle odstavce 1 dozor nad plněním povinností vyplývajících pro provozovatele potravinářských podniků z přímo použitelných předpisů Evropských společenství.
(6)
Podkladem pro rozhodnutí orgánu dozoru může být výsledek laboratoře jiného orgánu dozoru nebo orgánu dozoru jiného členského státu Evropské unie, které provádějí laboratorní vyšetření vzorků odebraných při úředních kontrolách15g).
(7)
Zjistí-li orgán dozoru, že ve stanovené lhůtě nedošlo k odstranění nedostatků zjištěných při běžné kontrole, je provozovatel potravinářského podniku povinen nahradit náklady dodatečné kontroly15h). Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů dodatečné kontroly hrazených provozovatelem potravinářského podniku. O náhradě nákladů za dodatečnou kontrolu rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán dozoru, který ji uložil, a vymáhá celní úřad.
(8)
Provozovatel potravinářského podniku je povinen uhradit náklady vynaložené na ověření souladu se specifikacemi podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství upravujících ochranu zeměpisných označení, označení původu a zaručené tradiční speciality15i) před uvedením potraviny do oběhu. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů na ověření souladu se specifikacemi. O náhradě nákladů na ověření souladu se specifikacemi rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán dozoru, který ji uložil, a vymáhá celní úřad.
(9)
Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů, které vznikly v souvislosti se vstupem potravin a surovin ze třetích zemí podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o úředních kontrolách15j). O náhradě těchto nákladů rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán, který ji uložil, a vymáhá celní úřad.
(10)
Provozovatel potravinářského podniku je povinen uhradit náklady, které vznikly v souvislosti s dovozem potravin a surovin ze třetích zemí, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství15k). Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti s dovozem potravin a surovin ze třetích zemí. Zvláštní právní předpis15l) stanoví výši nákladů za laboratorní rozbor kontrolních vzorků, je-li proveden laboratoří orgánu dozoru. O náhradě těchto nákladů rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán, který ji uložil, a vymáhá celní úřad.
(11)
Oprávnění a povinnosti orgánu ochrany veřejného zdraví při výkonu státního dozoru podle odstavce 1 písm. a) upravují zvláštní právní předpisy15m).
(12)
Orgány dozoru podle § 14 v souladu s nařízením vlády o systému rychlého varování15d) jsou povinny neprodleně
a)
oznámit výskyt potravin nebo surovin, které představují rizika ohrožení zdraví, národnímu kontaktnímu místu podle § 15 odst. 4, přičemž označí případy, kdy riziko ohrožení zdraví může přesáhnout území České republiky,
b)
zaslat národnímu kontaktnímu místu informace o přijatých krocích nebo opatřeních na základě obdržených oznámení a doplňujících poznatků.
(13)
Orgány dozoru uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) jsou oprávněny vydávat na žádost provozovatele potravinářského podniku certifikát podle § 3 odst. 4 písm. c) a osvědčení podle § 3 odst. 5 písm. d).
§ 16a
(1)
Zjistí-li ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví v důsledku nových informací nebo přehodnocení stávajících informací podrobné důvody k názoru, že použití některé látky nebo suroviny v potravinách nebo některá potravina představují hrozbu pro lidské zdraví, třebaže je v souladu s právem Evropských společenství nebo seznamem vypracovaným podle tohoto práva, může omezit nebo zakázat používání nebo uvádění do oběhu takové látky, suroviny nebo potraviny a tím pozastavit nebo omezit uplatňování práva Evropských společenství na svém území, jakož i rozhodnout o zrušení takového opatření. O tomto postupu a jeho důvodech jménem České republiky neprodleně uvědomí ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství.
(2)
Pokud Komise Evropských společenství po přezkoumání takového rozhodnutí a jeho důvodů dojde k názoru, že je třeba právo Evropských společenství změnit za účelem těchto změn, pozbývá zákaz podle odstavce 1 platnosti dnem, kdy změna práva Evropských společenství nebo seznamu vypracovaného podle tohoto práva nabude účinnosti.
Správní delikty
§ 17
(1)
Provozovatel potravinářského podniku se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nedodrží smyslové, fyzikální, chemické nebo mikrobiologické požadavky na jakost potravin podle § 3 odst. 1 písm. a) anebo technologické nebo hygienické požadavky, způsob nebo podmínky přepravy, skladování nebo manipulace s potravinami podle § 3 odst. 1 písm. b),
b)
při ozáření potraviny postupuje v rozporu s § 4 odst. 1, 2 nebo 3,
c)
nedodrží ochranné opatření vydané Ministerstvem zdravotnictví podle § 15 odst. 9 nebo nedodrží opatření zakazující nebo omezující používání nebo uvádění do oběhu látky, suroviny nebo potraviny, vydané ministerstvem nebo Ministerstvem zdravotnictví podle § 16a,
d)
u potravin nebo surovin určených na vývoz do třetích zemí nedodrží podmínky a požadavky na jejich jakost a zdravotní nezávadnost podle § 3 odst. 5 písm. a), nebo neupozorní příslušný orgán v zemi určení podle § 3 odst. 5 písm. b), anebo v rozporu s § 3 odst. 5 písm. c) vyveze potravinu, která nevyhovuje požadavkům na jakost, bez souhlasu příslušného orgánu v zemi určení,
e)
naloží s potravinami nebo surovinami, které neodpovídají požadavkům na nejvyšší přípustnou radioaktivní kontaminaci, jinak, než je uvedeno v § 3 odst. 6,
f)
nesplní oznamovací povinnost podle § 3 odst. 1 písm. i) nebo neposkytne v rozporu s § 3 odst. 1 písm. h) potřebný počet zaměstnanců nebo odpovídající technické vybavení,
g)
nedodrží v rozporu s § 3 odst. 1 písm. c) požadavky pro obsah, podmínky a způsob použití vitaminů, minerálních látek a dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, látek přídatných, pomocných a látek určených k aromatizaci,
h)
nedodrží v rozporu s § 3 odst. 1 písm. d) požadavky pro druhy a přípustná množství kontaminujících látek, reziduí pesticidů, toxikologicky významných látek nebo látek vznikajících činností mikroorganismů v potravinách a surovinách,
i)
nezajistí v rozporu s § 3 odst. 1 písm. e), aby v potravinách nebylo překročeno nejvyšší přípustné množství zbytků veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě,
j)
nedodrží v rozporu s § 3 odst. 1 písm. f) požadavky na čistotu a identitu látek uvedených v § 2 písm. i) až l), vitaminů, minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem,
k)
v rozporu s § 3 odst. 1 písm. g) nedodrží schválený rozsah použití a označení přídatných látek nebo doplňků stravy,
l)
v rozporu s § 3d odst. 3 písm. a) nebo § 3d odst. 4 písm. a) nezašle český text výživového nebo zdravotního tvrzení, nebo
m)
v rozporu s § 3d odst. 3 písm. b) nebo § 3d odst. 4 písm. b) nepředloží stanovené podklady a údaje, nebo je nepředloží ve stanovené lhůtě.
(2)
Provozovatel potravinářského podniku se dále dopustí správního deliktu tím, že
a)
poruší povinnost dodržet požadavky na bezpečnost potravin stanovenou přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími požadavky na potraviny16), nebo
b)
jiným jednáním, než je uvedeno v písmenu a), poruší povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím požadavky na potraviny16).
(3)
Za správní delikt se uloží pokuta do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c), f) nebo k),
b)
3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), d), e), g), l) nebo m) nebo odstavce 2 písm. b),
c)
50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h), i) nebo j) nebo odstavce 2 písm. a).
§ 17a
(1)
Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny do oběhu, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
u potravin nebo surovin určených na vývoz do třetích zemí
1.
neupozorní příslušný orgán v zemi určení podle § 3 odst. 5 písm. b),
2.
uskuteční vývoz v rozporu s § 3 odst. 5 písm. c), nebo
3.
nepředloží celnímu úřadu osvědčení podle § 3 odst. 5 písm. d),
b)
uvádí do oběhu volně rostoucí jedlé houby v rozporu s § 3 odst. 8,
c)
nesplní v rozporu s § 3d odst. 1 povinnost zaslat český text označení doplňku stravy, obohacené potraviny nebo počáteční kojenecké výživy nebo podat příslušným správním úřadům informaci o stažení obohacené potraviny z oběhu,
d)
při uvádění do oběhu látky uvedené v § 2 písm. i) až l) používá obaly nebo obalové materiály v rozporu s § 5,
e)
označí potravinu v rozporu s § 6 až 8 nebo § 9,
f)
uvádí do oběhu potraviny v rozporu s § 10 odst. 1 nebo nevyřadí z dalšího oběhu potraviny podle § 11 odst. 2 písm. a),
g)
uvádí do oběhu potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti v rozporu s § 10 odst. 2 nebo uvádí do oběhu potraviny použitelné k jinému než původnímu použití v rozporu s § 10 odst. 3,
h)
skladuje potraviny nebo suroviny v rozporu s § 11 odst. 1 písm. a) nebo uchovává potraviny nebo suroviny v rozporu s § 11 odst. 1 písm. c),
i)
nevyloučí přímý styk potravin nebo surovin podle § 11 odst. 1 písm. b),
j)
v rozporu s § 11 odst. 1 písm. d) neumístí odděleně nebo zřetelně neoznačí potraviny použitelné k jinému než původnímu použití a potraviny s prošlým datem trvanlivosti,
k)
nezkrátí datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti podle § 11 odst. 1 písm. e),
l)
v rozporu s § 11 odst. 1 písm. f) uvádí do oběhu nebalené potraviny určené pro zvláštní výživu, doplňky stravy nebo potraviny nového typu,
m)
uvádí do oběhu potraviny nového typu v rozporu s § 11 odst. 2 písm. b) bodem 2,
n)
v rozporu s § 11 odst. 2 písm. c) nezabezpečí, aby ve všech fázích uvádění potraviny do oběhu byl k dispozici doklad o původu zboží,
o)
neuvede výživovou hodnotu podle § 11 odst. 6,
p)
neoznámí, že uvádí do oběhu nebo vyváží čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory podle § 11 odst. 8,
q)
v rozporu s § 11 odst. 2 písm. b) bodem 1 bez souhlasu Ministerstva zdravotnictví uvede do oběhu doplněk stravy, který obsahuje vitaminy nebo minerální látky neuvedené v prováděcím právním předpisu, nebo
r)
nedodrží podmínky stanovené v rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví pro doprodej nebo jinou spotřebu doplňku stravy nebo potraviny obsahující přídatnou látku neupravenou v prováděcím právním předpisu.
(2)
Za správní delikt se uloží pokuta do
a)
500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), i), j), n), o) nebo p),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d), e), h), k), l), m), q) nebo r),
c)
3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo g),
d)
50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f).
§ 17b
(1)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí potraviny nebo suroviny, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) používá jiné než tepelně ošetřené vaječné obsahy, nebo
b)
získává vodu k výrobě balené pramenité vody, balené kojenecké vody nebo balené přírodní minerální vody v rozporu s § 3 odst. 2 písm. a).
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 3 000 000 Kč.
§ 17c
(1)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí do oběhu přídatné látky, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
používá k výrobě potravin nebo uvádí do oběhu přídatné látky jiné než stanovené v prováděcím právním předpisu nebo potraviny, které je obsahují, v rozporu s § 3a, nebo
b)
nedodrží podmínky stanovené v rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví pro doprodej nebo jinou spotřebu přídatné látky jiné než stanovené v prováděcím právním předpisu nebo potraviny, která takovou přídatnou látku obsahuje.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
§ 17d
(1)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží ze třetí země potraviny určené pro zvláštní výživu, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
neoznámí první uvedení potraviny určené pro zvláštní výživu do oběhu podle § 3c odst. 1 nebo nepředloží odborné ověření oznámené potraviny podle § 3c odst. 2, nebo
b)
nedodrží opatření zakazující nebo omezující uvádění do oběhu potraviny určené pro zvláštní výživu vydané Ministerstvem zdravotnictví podle § 3c odst. 3.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 500 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 1 000 000 Kč.
§ 17e
(1)
Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely, se dopustí správního deliktu tím, že neoznámí uvedení do oběhu dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely podle § 3d odst. 2.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
§ 17f
(1)
Klasifikátor se dopustí správního deliktu tím, že
a)
provede klasifikaci v rozporu s § 4a odst. 4, nebo
b)
nesdělí výsledky klasifikace podle § 4a odst. 6.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 100 000 Kč.
§ 17g
(1)
Provozovatel jatek se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nezajistí klasifikaci nebo označení jatečných zvířat podle § 4a odst. 1, nebo
b)
nesdělí výsledky klasifikace podle § 4a odst. 6.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do výše 500 000 Kč.
§ 17h
(1)
Podnikatel, který vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky, se dopustí správního deliktu tím, že nedodržuje požadavky stanovené pro potraviny podle § 12 odst. 4.
(2)
Podnikatel, který uvádí do oběhu tabákové výrobky, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 12 odst. 3 uvede do oběhu tabák určený k orálnímu užití, nebo
b)
v rozporu s § 12 odst. 2 uvede do oběhu tabákové výrobky, které obsahují látky zakázané vyhláškou.
(3)
Podnikatel, který vyrábí tabákové výrobky, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 12 odst. 1 písm. a) použije k výrobě tabákových výrobků jiný než surový nebo technologicky upravený tabák,
b)
v rozporu s § 12 odst. 5 nepředloží v termínu podle § 12 odst. 6 úplný výčet složek použitých při výrobě jednotlivých typů a značek tabákových výrobků nebo je nedoplní prohlášením, nebo
c)
použije k výrobě tabákových výrobků látku nebo její množství v rozporu s § 12 odst. 1 písm. b).
(4)
Za správní delikt se uloží pokuta do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. a) nebo b),
b)
3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3 písm. c).
§ 17i
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5)
Správní delikty projednávají v prvním stupni
a)
krajské hygienické stanice, jde-li o správní delikty podle § 17 odst. 1 písm. a) až c), f) až m), § 17 odst. 2, § 17a odst. 1 písm. b) až r), § 17b odst. 1, § 17c odst. 1, § 17d odst. 1,
b)
inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce, jde-li o správní delikty podle § 17 odst. 1 písm. a) až m), § 17 odst. 2, § 17a odst. 1 písm. a) až r), § 17b odst. 1, § 17c odst. 1, § 17d odst. 1, § 17e odst. 1, § 17h odst. 1 až 3,
c)
krajské veterinární správy, jde-li o správní delikty podle § 17 odst. 1 písm. a) až j), § 17 odst. 2, § 17a odst. 1 písm. a), d) až k), m) až o), § 17b odst. 1 písm. b), § 17c odst. 1, § 17d odst. 1,
d)
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, jde-li o správní delikty podle § 17f odst. 1 a § 17g odst. 1.
(6)
Orgán dozoru může od uložení pokuty upustit v případě, kdy došlo k nápravě protiprávního stavu v souladu s uloženým opatřením17) nebo bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti a nejednalo se o jinou než zdravotně nezávadnou potravinu nebo o klamání spočívající v porušování některých práv duševního vlastnictví6c).
§ 18
(1)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
způsob označování potravin a tabákových výrobků, včetně potravin nového typu, v návaznosti na jejich členění podle druhu, skupiny nebo podskupiny, a složení potraviny a způsob označení šarže;
b)
druhy potravin a tabákových výrobků s členěním na skupiny a podskupiny;
c)
způsob stanovení kritických bodů v technologii výroby a při uvádění potravin do oběhu;
d)
podmínky a požadavky na provozní a osobní hygienu při výrobě potravin a jejich uvádění do oběhu s výjimkou prodeje, kromě potravin živočišného původu;
e)
druhy potravin podléhající rychle zkáze a které musí být označeny datem použitelnosti;
f)
druhy potravin, které nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti;
g)
pro jednotlivé druhy potravin, včetně zmrazených, s výjimkou potravin určených pro zvláštní výživu, pro tabákové výrobky, pro vybrané suroviny, ze kterých se potraviny a tabákové výrobky vyrábějí, požadavky na jakost, technologické požadavky, požadavky na jakost vztahující se k názvu a přípustné záporné hmotnostní a objemové odchylky balení;
h)
pro jednotlivé druhy potravin, včetně zmrazených, pro jednotlivé druhy tabákových výrobků a surovin, ze kterých se potraviny vyrábějí, jež jsou uvedeny ve vyhlášce, též
1.
teplotní režimy a relativní vlhkost vzduchu při skladování či zmrazování potravin,
2.
způsoby skladování a manipulace s potravinami a tabákovými výrobky během jejich uvádění do oběhu,
3.
zvláštní požadavky na přepravu,
4.
minimální technologické požadavky;
i)
podmínky pro velkoobjemovou přepravu tuků a olejů a cukrů po moři;
j)
seznam složek, které je povoleno použít při výrobě tabákových výrobků;
k)
seznam složek, které je zakázáno použít při výrobě tabákových výrobků;
l)
způsob provádění klasifikace, označení jatečně upravených těl jatečných zvířat, vzor protokolu o klasifikaci, způsob a rozsah sdělování výsledků klasifikace, způsob a rozsah odborné přípravy, složení zkoušek a vydávání osvědčení o odborné způsobilosti, dobu jeho platnosti a způsob prodloužení osvědčení;
m)
pro jednotlivé druhy potravin nebo skupiny potravin stejného charakteru a tabákové výrobky
1.
požadavky na odběr vzorků a tabákových výrobků, na metody odběru vzorků, požadavky na jejich balení, označování a přepravu, včetně požadavků na protokol o odběru vzorků a na přejímající plány,
2.
způsob odběru a přípravy kontrolních vzorků za účelem zkoušení a jejich evidence,
3.
požadavky na balení, označení, přepravu a uchovávání kontrolních vzorků,
4.
požadavky na odbornou kvalifikaci osob provádějících odběr a přípravu kontrolních vzorků, metody zkoušení a senzorické zkoušení potravin a tabákových výrobků,
5.
požadavky na metody zkoušení jakosti a zdravotní nezávadnosti a metody zkoušení, způsob vyjadřování výsledků zkoušek, včetně náležitostí protokolu o zkoušce;
n)
náležitosti žádosti a seznam předkládané dokumentace za účelem schválení postupu a způsobu ozařování potravin;
o)
způsob přípravy, označení, uchování duplikátního vzorku, včetně způsobu informování o odběru vzorků a přípravě duplikátního vzorku,
p)
výši paušální částky nákladů dodatečné kontroly podle § 16 odst. 7, výši paušální částky nákladů na ověření souladu se specifikacemi podle § 16 odst. 8, výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti se vstupem potravin a surovin ze třetích zemí podle § 16 odst. 9 a výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti s dovozem potravin a surovin ze třetích zemí podle § 16 odst. 9 a 10.
(2)
Vláda stanoví nařízením systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví z potravin, případně surovin, v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství a v návaznosti na obdobné systémy v členských zemích Evropské unie; současně stanoví úkoly příslušných ústředních orgánů státní správy zapojených do systému rychlého varování.
§ 19
(1)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví u stávajících druhů potravin vyhláškou
a)
požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin, včetně potravin nového typu a surovin, látek přídatných, látek určených k aromatizaci, kontaminujících, toxikologicky významných a pomocných, reziduí pesticidů a zbytků veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě (chemické požadavky), jejich čistotu, identifikaci a podmínky jejich použití do potravin a dále potraviny, popřípadě skupiny potravin, v nichž se mohou tyto látky vyskytovat, jejich označování na obalech podle § 6 odst. 1 písm. k), jejich označování na obalech potravin, které nejsou určeny spotřebitelispotřebiteli, a označování dalších údajů důležitých z hlediska zdravotní nezávadnosti potravin,
b)
mikrobiologické požadavky na jednotlivé druhy potravin, potravinové suroviny, pomocné a přídatné látky, zejména způsob výběru a počet odebíraných vzorků, způsob kontroly a hodnocení,
c)
potraviny a suroviny, které lze ozařovat ultrafialovými paprsky nebo ionizujícím zářením, podmínky ozařování, druhy záření a nejvyšší přípustné dávky záření a způsob označení na obalu, že potravina nebo surovina byla ozářena,
d)
rozsah výživového tvrzení, způsob výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty, dále označení údaji o možném nepříznivém ovlivnění zdraví nebo o nevhodnosti k použití určitou skupinou spotřebitelůspotřebitelů,
e)
hygienické požadavky na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin,
f)
způsob úpravy balených vod,
g)
bližší pravidla pro výběr epidemiologicky rizikových skupin potravin,
h)
rozsah znalostí pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení,
i)
druhy potravin určené pro zvláštní výživu, požadavky na jejich složení, označování a způsob jejich použití,
j)
doplňky stravy, požadavky na jejich složení, označování a způsob jejich použití,
k)
doporučené denní dávky vitaminů a minerálních látek a nejvyšší množství vitaminů a minerálních látek, které lze přidávat do potravin, kritéria jejich čistoty, látky, které do potravin přidávat nelze nebo pouze v omezeném množství, způsob označování obohacených potravin a podmínky jejich použití.
(2)
Ministerstvo zdravotnictví může vyhláškou dále určit potraviny a suroviny nového typu, schválené k uvádění do oběhu v zemích Evropských společenství, včetně podmínek jejich uvádění do oběhu, a potraviny a suroviny nového typu, jejichž uvedení do oběhu bylo v zemích Evropských společenství zakázáno, jestliže Česká republika obdrží k tomuto potřebné podklady od orgánů Evropských společenství.
§ 28
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1997, s výjimkou § 6, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998, a § 3 odst. 1 písm. f) a g), která nabývají účinnosti dnem 1. července 1998.
* * *
1.
Zákon č. 119/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění zákona č. 22/1997 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. července 2000, s výjimkou čl. I bodů 35 a 78, pokud jde o ustanovení § 23 odst. 1 písm. h), a čl. III, které nabyly účinnosti dnem 1. července 2001, a čl. I bodů 29, 33, 53 a 54, pokud jde o ustanovení § 14 odst. 3, které nabyly účinnosti dnem, kdy vstoupila v platnost příslušná sektorová příloha Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků (21. dubna 2004).
2.
Zákon č. 306/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou čl. I bodu 22, pokud se týká § 4a odst. 2, který nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2001, a čl. I bodů 20, 22, pokud se týká § 4a odst. 3, bodů 25, 28, 33, 36 a 37, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2002.
3.
Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 21 bodů 1, 2 a 13, která nabyla účinnosti šedesátým dnem po jeho vyhlášení (1. března 2003), ustanovení bodu 4, které nabylo účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, a ustanovení bodu 11, které nabylo účinnosti dnem 1. července 2003.
4.
Zákon č. 131/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2003, s výjimkou čl. I bodu 37, pokud jde o § 17a, bodu 75, bodu 155, pokud jde o § 60 odst. 2 a čl. III bodu 1, které nabyly účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Ustanovení čl. I bodu 170 pozbylo platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).
5.
Zákon č. 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví, nabyl účinnosti dnem 1. října 2003, s výjimkou
a)
čl. XXI, který nabyl účinnosti dnem 1. září 2003,
b)
čl. I bodů 48, 143, 144 a 170, pokud jde o § 83e odst. 1, které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2004, a
c)
čl. I bodu 5, pokud jde o § 2 odst. 10 a 13, bodu 8, pokud jde o § 3a odst. 4 a § 3b, a bodu 11, pokud jde o § 6 odst. 7, které nabyly účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Ustanovení čl. I bodu 5, pokud jde o § 2 odst. 9 a 12, pozbylo platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).
6.
Zákon č. 94/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (29. ledna 2004).
7.
Zákon č. 316/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (27. května 2004).
8.
Zákon č. 558/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (9. listopadu 2004).
9.
Zákon č. 392/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (27. září 2005).
10.
Zákon č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.
11.
Zákon č. 229/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (29. května 2006).
12.
Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008.
13.
Zákon č. 120/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti třicátým dnem ode dne jeho vyhlášení (15. dubna 2008), s výjimkou § 15 odst. 5 úvodní části ustanovení, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkající se označování potravin, jejich nabízení k prodeji a související reklamy.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES ze dne 5. června 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkající se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/2/ES ze dne 22. února 1999 o sbližování právních předpisů členských států ohledně potravin a přísad do potravin ošetřených ionizací.
Směrnice Komise 2003/40/ES ze dne 16. května 2003, kterou se stanoví seznam složek přírodních minerálních vod, jejich koncentrační limity a požadavky na označování a požadavky na použití vzduchu obohaceného ozonem při úpravě přírodních minerálních vod a pramenitých vod.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy.
Směrnice Rady 89/107/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě.
Směrnice Rady 89/398/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu.
Směrnice Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely.
Směrnice Rady 2006/107/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují směrnice 89/108/EHS týkající se hluboce zmrazených potravin určených k lidské spotřebě a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES týkající se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy.
Směrnice Komise 2006/141/ES ze dne 22. prosince 2006 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě a o změně směrnice 1999/21/ES.
Směrnice Rady 88/388/EHS ze dne 22. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu.
Směrnice Rady 88/344/EHS ze dne 13. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin.
1a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS.
Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny.
Nařízení Komise (ES) č. 2074/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví prováděcí opatření pro některé výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a pro organizaci úředních kontrol podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, kterým se stanoví odchylka od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 2075/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1664/2006.
Nařízení Komise č. 2076/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví přechodná nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1666/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.
Nařízení Komise (ES) č. 37/2005 ze dne 12. ledna 2005 o sledování teplot v přepravních prostředcích, úložných a skladovacích prostorech pro hluboce zmrazené potraviny určené k lidské spotřebě.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1825/2000 ze dne 25. srpna 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, pokud jde o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa, ve znění nařízení Komise (ES) č. 275/2007.
Nařízení Rady (ES) č. 1028/2006 ze dne 19. června 2006 o obchodních normách pro vejce.
Nařízení Rady (EHS) č. 1906/90 ze dne 26. června 1990 o některých obchodních normách pro drůbeží maso, v platném znění.
Nařízení Komise (EHS) č. 1538/91 ze dne 5. června 1991, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1906/90 o některých obchodních normách pro drůbeží maso, v platném znění.
Nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 2065/2001 ze dne 22. října 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 104/2000, pokud jde o informování spotřebitelů o produktech rybolovu a akvakultury, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1981/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 týkající se sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů, a kterým se mění směrnice č. 2001/18/ES.
Nařízení Komise (ES) č. 608/2004 ze dne 31. března 2004 o označování potravin a složek potravin s přidanými fytosteroly, estery fytosterolů, fytostanoly nebo estery fytostanolů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin, v platném znění.
Nařízení Rady (ES) č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1148/2001 ze dne 12. června 2001 o kontrolách dodržování obchodních norem pro čerstvé ovoce a zeleninu, v platném znění.
Nařízení Rady (EHS) č. 2759/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s vepřovým masem, v platném znění.
Nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem, v platném znění.
Nařízení Rady (ES) č. 1183/2006 ze dne 24. července 2006 o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu.
Nařízení Komise (EHS) č. 563/82 ze dne 10. března 1982, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1208/81 pro stanovení tržních cen dospělého skotu na základě klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla, v platném znění.
Nařízení Rady (EHS) č. 3220/84 ze dne 13. listopadu 1984, kterým se určuje klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla prasat, v platném znění.
Nařízení Komise (EHS) č. 2967/85 ze dne 24. října 1985, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla prasat, v platném znění.
Nařízení Rady (EHS) č. 2137/92 ze dne 23. července 1992 o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla ovcí, standardní jakosti čerstvých nebo chlazených jatečně upravených těl ovcí ve Společenství a o prodloužení platnosti nařízení (EHS) č. 338/91, v platném znění.
Nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality.
Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1791/2006.
Nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87 ze dne 22. prosince 1987, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, ve znění nařízení Rady (Euratom) č. 2218/89.
Nařízení Rady (EHS) č. 2219/89 ze dne 18. července 1989 o zvláštních podmínkách pro vývoz potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace.
Nařízení Rady (EHS) č. 737/90 ze dne 22. března 1990 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1635/2006 ze dne 6. listopadu 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 737/90 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu.
Rozhodnutí Komise 2006/504/ES ze dne 12. července 2006, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz některých potravin z vybraných třetích zemí vzhledem k riziku jejich kontaminace aflatoxiny.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin.
Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
Nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 ze dne 26. června 1990, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, ve znění nařízení Komise (ES) č. 178/2006.
1b)
Čl. 3 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.
1c)
§ 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.
1d)
Například nařízení Komise (ES) č. 1972/2003 o přechodných opatřeních, které je třeba přijmout s ohledem na obchod se zemědělskými produkty související s přistoupením České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska.
1e)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2a)
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2b)
Čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97.
2c)
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3a)
Například čl. 4 rozhodnutí Komise 2006/504/ES.
3b)
§ 2 písm. h) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3c)
Nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87.
3d)
Například nařízení Komise (ES) č. 1635/2006.
3e)
Nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87.
Nařízení Rady (EHS) č. 2219/89.
21)
§ 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
§ 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
3f)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006.
4)
Nařízení Rady (ES) č. 1183/2006.
Nařízení Komise (EHS) č. 563/82.
Nařízení Rady (EHS) č. 3220/84.
Nařízení Komise (EHS) č. 2967/85.
Nařízení Rady (ES) č. 2137/92.
Nařízení Rady (EHS) č. 2759/75.
Nařízení Rady (ES) č. 2529/2001.
4c)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb.
5)
§ 23c zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
6b)
§ 9a odst. 2 písm. a) a d) zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.
6c)
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
6d)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97.
Nařízení Komise (ES) č. 608/2004.
Rozhodnutí Komise (ES) č. 2003/867 ze dne 1. prosince 2003, kterým se povoluje uvádění salatrimů na trh jako nové složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 258/97/ES.
Rozhodnutí Komise (ES) č. 2001/721 ze dne 25. září 2001, kterým se povoluje uvádění trehalosy na trh jako potraviny nebo složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 258/97/ES.
Rozhodnutí Komise (ES) č. 2000/500 ze dne 24. července 2000, kterým se povoluje uvádění „žlutých pomazánkových tuků s přídavkem fytosterolových esterů“ na trh jako potraviny nebo složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97.
6e)
Čl. 12 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003.
Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003.
10)
§ 46 obchodního zákoníku.
10a)
Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97.
11b)
§ 20f a následující zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Vyhláška č. 344/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky na tabákové výrobky.
15)
Čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.
15a)
Čl. 41 až 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
15b)
Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů.
15c)
Čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
15d)
Nařízení vlády č. 98/2005 Sb., kterým se stanoví systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv.
15e)
§ 28 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
15f)
Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
15g)
Čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
15h)
Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
15i)
Čl. 11 nařízení Rady (ES) č. 510/2006.
Čl. 15 nařízení Rady (ES) č. 509/2006.
15j)
Čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
15k)
Například rozhodnutí Komise 2006/504/ES rozhodnutí Komise 2005/402/ES ze dne 23. května 2005 o mimořádných opatřeních týkajících se chilli papriček, výrobků z chilli papriček, kurkumy a palmového oleje, rozhodnutí Komise 2006/601/ES ze dne 5. září 2006 o mimořádných opatřeních týkajících se nepovoleného geneticky modifikovaného organismu LL RICE 601 v produktech z rýže.
15l)
Vyhláška č. 541/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly podle § 3 odst. 3 písm. b) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 469/2005 Sb.
15m)
Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
16)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, nařízení Komise (ES) č. 2073/2005.
17)
§ 5 odst. 1 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Úplné znění zákona č. 223/2008 Sb. | Úplné znění zákona č. 223/2008 Sb.
Úplné znění zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 30. 6. 2008, částka 70/2008
* ČÁST PRVNÍ - STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE (§ 1 — § 24)
223
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 309/2002 Sb., zákonem č. 94/2004 Sb., zákonem č. 316/2004 Sb., zákonem č. 321/2004 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb. a zákonem č. 120/2008 Sb.
ZÁKON
o Státní zemědělské a potravinářské inspekci
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE
§ 1
(1)
Účelem zákona je zřízení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen „inspekce“), která je správním úřadem podřízeným Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“), a stanovit její působnost pro výkon státního dozoru.
(2)
Zřizuje se inspekce, kterou tvoří ústřední inspektorát a jemu podřízené inspektoráty mající územní působnost pro tyto kraje (dále jen „inspektoráty“) a toto sídlo:
a)
Středočeský a Hlavní město Prahu se sídlem v Praze,
b)
Jihočeský a Vysočina se sídlem v Táboře,
c)
Plzeňský a Karlovarský se sídlem v Plzni,
d)
Ústecký a Liberecký se sídlem v Ústí nad Labem,
e)
Královéhradecký a Pardubický se sídlem v Hradci Králové,
f)
Jihomoravský a Zlínský se sídlem v Brně,
g)
Olomoucký a Moravskoslezský se sídlem v Olomouci.
(3)
Inspekce je organizační složkou státu1), je účetní jednotkou2).
(4)
Sídlem inspekce je Brno.
(5)
V čele inspekce je ústřední ředitel, který řídí ústřední inspektorát a ředitele inspektorátů. Ústředního ředitele řídí ministerstvo. Jmenování a odvolání ústředního ředitele a ředitele inspektorátů se řídí služebním zákonem1a).
(6)
Jako orgán prvého stupně rozhoduje ve správním řízení inspektorát příslušný podle své územní působnosti, o odvolání proti rozhodnutí inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát.
§ 2
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
kontrolou zjišťování prováděné inspektorem, zda jsou plněny požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3) nebo přímo použitelnými předpisy Evropských společenství3a), na jejichž základě ukládá inspektor opatření k odstranění zjištěných nedostatků a o nichž pořizuje protokol,
b)
zemědělským výrobkem produkt zemědělské prvovýroby, s výjimkou živočišných produktů4),
c)
opatřením úkony k odstranění zjištěných nedostatků, pozastavení nebo zákaz výroby nebo uvádění zemědělských výrobků, potravin5) nebo surovin anebo tabákových výrobků do oběhu, nařízení nebo provedení jejich zničení, zákaz používání obalů, přístrojů nebo zařízení, zákaz užívání prostor, které nesplňují podmínky stanovené zvláštními právními předpisy3), zajištění nebo uskladnění potravin nebo výrobků, které nesplňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy,
d)
posudkem na místě písemné vyhodnocení výsledků kontroly v místě provedené kontroly,
e)
osvědčením písemné potvrzení vystavené fyzické nebo právnické osobě o tom, zda zemědělské výrobky, potraviny nebo suroviny anebo tabákové výrobky splňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3), a to na její žádost,
f)
monitorováním soustavné nebo výběrově účelové sledování zejména toxikologicky významných látek v zemědělských výrobcích, potravinách, surovinách a tabákových výrobcích.
§ 3
(1)
Inspekce u fyzických a právnických osob (dále jen „kontrolované osoby“) kontroluje zemědělské výrobky a potraviny nebo suroviny určené k jejich výrobě (dále jen „suroviny“) anebo tabákové výrobky, přitom kontroluje zejména,
a)
zda tyto zemědělské výrobky, potraviny nebo suroviny anebo tabákové výrobky splňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3),6) nebo mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které jsou vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv nebo ve Sbírce zákonů7), (dále jen „mezinárodní smlouvy“),
b)
zda při výrobě nebo uvádění do oběhu těchto zemědělských výrobků, potravin nebo surovin anebo tabákových výrobků jsou dodržovány podmínky stanovené zvláštními právními předpisy3) nebo mezinárodními smlouvami7),
c)
zda kontrolované osoby splnily povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy3) nebo mezinárodními smlouvami7),
d)
zda nedochází ke klamání spotřebitelespotřebitele8),
e)
zda zemědělské výrobky, potraviny nebo suroviny anebo tabákové výrobky uváděné na trh jsou bezpečné9),
f)
zda nedochází k porušování práva osob, jimž svědčí ochrana zapsaného označení původu nebo zeměpisného označení zemědělských výrobků, potravin nebo surovin anebo tabákových výrobků10) nebo zaručených tradičních specialit10a),
g)
zda kontrolované osoby plní povinnosti vyplývající pro ně z přímo použitelných předpisů Evropských společenství a plní úkoly vyplývající pro ni jako pro orgán dozoru z přímo použitelných předpisů Evropských společenství, přičemž je pro zjednání nápravy protiprávního stavu oprávněna využívat i opatření v nich uvedená.
(2)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje, zda zásoby jí ohlášené podnikatelem podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích10b) odpovídají skutečnosti.
(3)
Inspekce dále u kontrolovaných osob
a)
zjišťuje nedostatky při výrobě nebo uvádění do oběhu zemědělských výrobků, potravin nebo surovin11) anebo tabákových výrobků a jejich příčiny,
b)
kontroluje, zda čerstvé ovoce, čerstvá zelenina nebo konzumní brambory splňují požadavky na jakost stanovené zvláštním právním předpisem12) a soulad a správnost údajů uvedených v průvodních dokumentech,
c)
ukládá opatřením povinnost odstranit zjištěné nedostatky a stanoví lhůtu k jejich odstranění,
d)
kontroluje splnění uložených opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
e)
provádí kontrolu v pravidelných intervalech nebo při podezření z porušení právních předpisů3),
f)
kontroluje dodržování požadavků na osobní a provozní hygienu v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropských společenství o hygieně potravin12a) a zvláštními právními předpisy13).
(4)
Inspekce při plnění úkolů podle tohoto zákona a podle zvláštních zákonů3)
a)
ukládá kontrolovaným osobám pokuty a opatření podle tohoto zákona a podle zvláštních zákonů3),
b)
provádí nebo zajišťuje podle zvláštního zákona14) provedení rozborů zemědělských výrobků, potravin nebo surovin anebo tabákových výrobků uvedených v odstavci 1 v laboratořích, které splňují podmínky pro provoz laboratoří stanovené v ČSN EN ISO/IEC 17025; bylo-li rozborem zjištěno, že zemědělské výrobky a potraviny nebo suroviny určené k jejich výrobě anebo tabákové výrobky nesplňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3) nebo mezinárodními smlouvami7), hradí náklady rozboru kontrolovaná osoba; v případě, že rozbor provedla inspekce, hradí kontrolovaná osoba náklady rozboru podle vyhlášky,
c)
vydává na základě provedených rozborů podle písmena b) posudky nebo osvědčení; vydání osvědčení podléhá správnímu poplatku,
d)
vydává osvědčení pro zápis označení původu, zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit do rejstříku10),10a); vydání osvědčení podléhá správnímu poplatku,
e)
vydává osvědčení na čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory; vydání osvědčení podléhá správnímu poplatku,
f)
vydává pro místně příslušný celní orgán závazné stanovisko podle § 7,
g)
vede evidenci provozovatelů potravinářských podniků,
h)
spolupracuje s příslušnými správními úřady, orgány územní samosprávy, zahraničními institucemi a s příslušnými orgány Evropské unie, jejíž spolupráce je nezbytná pro výkon kontroly nebo vyplývá z mezinárodních smluv a informuje je neprodleně o závažných skutečnostech, které narušují nebo jsou způsobilé narušit ochranu spotřebitelespotřebitele,
i)
poskytuje informace o výsledcích své činnosti důležitých pro ochranu spotřebitelespotřebitele,
j)
provádí monitorování,
k)
ověřuje pro účely prováděných kontrol metody zkoušení podle dostupných vědeckých poznatků,
l)
zajišťuje odborné vzdělávání svých zaměstnanců,
m)
vydává na žádost doklad o skutečnostech jí zjištěných; vydání dokladu podléhá správnímu poplatku,
n)
v případě, že vydání osvědčení nebo dokladu o skutečnostech jí zjištěných vyžaduje laboratorní rozbor a tento rozbor provede laboratoř inspekce, uhradí žadatel jeho náklady stanovené vyhláškou, a to ve výši dle sazebníku náhrad za rozbory prováděné laboratořemi inspekce pro účely kontroly,
o)
ověřuje způsobilost laboratoří pověřených prováděním rozborů pro své potřeby; náklady vynaložené na ověření způsobilosti hradí pověřovaná laboratoř, přičemž výše náhrady vychází z propočtu nákladů spojených s provedenými úkony,
p)
provádí bezúplatně ve svých laboratořích rozbory na žádost organizačních složek státu,
q)
schvaluje po projednání s dotčenými správními úřady postup a způsob ozařování potravin a surovin ionizujícím zářením podle zvláštního právního předpisu3),
r)
informuje Komisi Evropských společenství o schválení ozařovny, předává související dokumentaci a informuje Komisi Evropských společenství o případném pozastavení nebo odebrání rozhodnutí o schválení ozařovny,
s)
informuje nejméně jednou ročně Komisi Evropských společenství o výsledcích kontrol prováděných u provozovatele ozařovny a ozářených potravinách nebo surovinách uváděných do oběhu, ve vztahu k použitým dávkám záření, dodržení stanovených limitů v potravině podle jednotlivých druhů a ozářeném množství,
t)
prověřuje, zda úprava balené pramenité vody pomocí vzduchu obohaceného ozonem odpovídá požadavkům zvláštního právního předpisu14a),
u)
provádí kontrolu při vstupu a dovozu potravin a surovin ze třetích zemí14b),
v)
je oprávněna vyžadovat od orgánů celní správy informace14c) nezbytné pro výkon své kontrolní činnosti,
w)
ověřuje odrůdu, původ, cukernatost a hmotnost vinných hroznů určených pro výrobu jakostního vína s přívlastkem a vydává o tom doklad,
x)
provádí zatřiďování vín podle zvláštního právního předpisu14d),
y)
rozhoduje o způsobu zpracování vinných hroznů sklizených na vinici vysazené v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropských společenství14e) nebo zvláštním právním předpisem14d), nebo produktů vyrobených z těchto vinných hroznů,
aa)
vydává doklady podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství14f),
bb)
rozhoduje o sestupnění14g) jakostních vín stanovených oblastí za podmínek stanovených přímo použitelnými předpisy Evropských společenství14g),
cc)
zajišťuje odpovídající a pravidelnou odbornou přípravu osob provádějících kontrolu shody podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství o kontrolách dodržování obchodních norem14h),
dd)
provádí ověření souladu se specifikacemi podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství upravujících ochranu zeměpisných označení, označení původu a zaručené tradiční speciality10a),
ee)
v případě přeshraniční spolupráce provádí dozor a postupuje přitom podle příslušného předpisu Evropských společenství14i) v rozsahu věcné působnosti zvláštních právních předpisů, kterými je promítnuta směrnice uvedená v bodě 16 přílohy k tomuto předpisu.
(5)
Za odebrané kontrolní vzorky se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba zemědělský výrobek, potravinu nebo surovinu anebo tabákové výrobky prodává nebo za kterou ji pořídila, pokud o náhradu požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že zemědělský výrobek, potravina nebo surovina anebo tabákové výrobky splnily požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3) nebo mezinárodními smlouvami7). Náhrada se kontrolované osobě poskytne nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy o ni požádala.
(6)
Inspekce provádí dodatečnou kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o úředních kontrolách14j). Zvláštní právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů dodatečné kontroly. O náhradě nákladů za dodatečnou kontrolu rozhodne inspekce.
(7)
Provozovatel potravinářského podniku je povinen uhradit náklady spojené s ověřením souladu se specifikacemi podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství upravujících ochranu zeměpisných označení, označení původu a zaručené tradiční speciality14k) před uvedením potraviny do oběhu. Zvláštní právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů na ověření souladu se specifikacemi. O náhradě nákladů na ověření souladu se specifikacemi rozhodne inspekce.
(8)
Zvláštní právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů, které vznikly v souvislosti se vstupem potravin a surovin ze třetích zemí podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o úředních kontrolách14l). O náhradě těchto nákladů rozhodne inspekce.
(9)
Provozovatel potravinářského podniku je povinen uhradit náklady, které vznikly v souvislosti s dovozem potravin a surovin ze třetích zemí, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství14m). Zvláštní právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti s dovozem potravin a surovin ze třetích zemí a prováděcí právní předpis stanoví výši nákladů za laboratorní rozbor kontrolních vzorků, je-li prováděn laboratoří inspekce. O náhradě těchto nákladů rozhodne inspekce.
(10)
Inspekce dále provádí kontrolní a dozorové činnosti podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu14n).
§ 4
(1)
Zaměstnanci inspekce pověření plněním jejích kontrolních úkolů (dále jen „inspektoři“) jsou při výkonu kontrolní činnosti mimo oprávnění stanovená zvláštním zákonem15) oprávněni
a)
odebírat u kontrolovaných osob vzorky zemědělských výrobků, potravin nebo surovin anebo tabákových výrobků k posouzení bezpečnosti9) a ke zjištění, zda tyto zemědělské výrobky, potraviny nebo suroviny anebo tabákové výrobky odpovídají požadavkům stanoveným zvláštními právními předpisy3) a mezinárodními smlouvami7),
b)
požadovat od kontrolovaných osob odstranění zjištěných nedostatků nebo neprodlené provedení nezbytných opatření k jejich odstranění,
c)
ověřovat totožnost kontrolovaných fyzických osob,
d)
ověřovat při kontrole právnických osob totožnost fyzických osob, které je při kontrole zastupují, jakož i oprávnění těchto osob k zastupování,
e)
provádět na základě vlastního podnětu nebo podnětu jiného státního orgánu, dále na základě podnětu spotřebitelespotřebitele nebo jiné osoby, která prokáže právní zájem ve věci, kontrolu dodržování zákazu klamání spotřebitelespotřebitele8),16),
f)
vydávat posudky na místě,
g)
vydávat osvědčení podle § 3 odst. 4 písm. e),
h)
požadovat od pracovníků přicházejících do přímého styku s potravinami předložení zdravotních průkazů,
i)
pořizovat kopie nebo výpisy z písemných materiálů, které jsou jim předkládány ke kontrole,
j)
pořizovat v souvislosti s prováděnou kontrolou fotodokumentaci,
k)
odebírat vzorky v rámci své působnosti za účelem monitorování,
l)
vyzvat majitele práva duševního vlastnictví k předložení dokumentace potřebné k posouzení, zda nedošlo k porušení zákazu klamání spotřebitelespotřebitele,
m)
při kontrole internetové nebo jiné formy zásilkového prodeje provést na základě pověření inspektorátu kontrolní nákup.
(2)
Inspektoři se při plnění svých povinností prokazují průkazy inspekce bez vyzvání.
§ 5
(1)
Inspektor na základě výsledků provedené kontroly kontrolované osoby
a)
zakáže
1.
výrobu nebo uvádění do oběhu zemědělských výrobků, potravin nebo surovin anebo tabákových výrobků, jestliže tyto zemědělské výrobky, potraviny nebo suroviny anebo tabákové výrobky nesplňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3) anebo mezinárodními smlouvami7),
2.
používání obalů, přístrojů a zařízení, ke kterým není přiloženo písemné prohlášení podle zvláštního právního předpisu17) nebo jsou používány v rozporu s údaji uvedenými v tomto prohlášení nebo zjevně neodpovídají požadavkům stanoveným zvláštními právními předpisy13),17),
3.
užívání prostor pro výrobu a uvádění do oběhu zemědělských výrobků, potravin nebo surovin anebo tabákových výrobků, pokud nesplňují podmínky, které umožňují uchovat zdravotní nezávadnost potravin6),18),
b)
nařídí nebo provede po prokázaném zjištění zdravotně závadných zemědělských výrobků, potravin nebo surovin anebo tabákových výrobků jejich zničení, a to na náklad kontrolované osoby, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak,
c)
uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
d)
uloží opatření k zajištění nabízených, prodávaných nebo skladovaných zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků, označených nebo nabízených klamavým způsobem8),16),
e)
pozastaví uvádění do oběhu zemědělských výrobků, potravin nebo surovin anebo tabákových výrobků při podezření, že jsou jiné než zdravotně nezávadné19),
f)
uloží opatření o způsobu zpracování vinných hroznů sklizených na vinici vysazené v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropských společenství14e) nebo zvláštním právním předpisem14d), nebo produktů vyrobených z těchto vinných hroznů,
g)
uloží opatření provádět na náklady kontrolované osoby po určitou dobu rozbory v laboratoři splňující podmínky stanovené v ČSN EN ISO/IEC 17025, a to při zjištění zdravotně závadných potravin nebo při podezření, že se jedná o zdravotně závadné potraviny,
h)
v případě zjištění protiprávního jednání14o), kterého se kontrolovaná osoba dopustila na území Evropských společenství nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, a které poškozuje nebo může poškodit společný zájem spotřebitelůspotřebitelů14p), takové jednání opatřením zakáže.
(2)
Opatření podle odstavce 1 oznámí inspektor kontrolované osobě a neprodleně o něm učiní písemný záznam. V případě uložení opatření k zajištění uvede v písemném záznamu též důvod zajištění, popis zajištěných zemědělských výrobků, potravin anebo tabákových výrobků a jejich množství.
(3)
Pokud kontrolovaná osoba s opatřením uloženým podle odstavce 2 nesouhlasí, může proti němu podat nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením námitky. Podané námitky nemají odkladný účinek.
(4)
O podaných námitkách rozhodne ředitel inspektorátu ve lhůtě nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne doručení námitek. V uvedené lhůtě s rozhodnutím seznámí kontrolovanou osobu. Rozhodnutí ředitele o námitkách je konečné. Tím není dotčeno právo uplatnit přezkoumání soudní cestou20).
(5)
Inspektor povolí obnovení výroby zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků nebo jejich uvádění do oběhu nebo použití surovin k jejich výrobě anebo používání obalů nebo vadných přístrojů nebo zařízení, které byly zakázány podle odstavce 1 písm. a), pokud byl závadný stav odstraněn; souhlas musí být vydán neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne oznámení odstranění závadného stavu.
(6)
Inspektor zajistí zemědělské výrobky, potraviny anebo tabákové výrobky, které nesplňují požadavky zvláštního právního předpisu8),16) nebo přímo použitelného předpisu Evropských společenství3a) do doby, než bude inspektorátem pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, popřípadě do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o takovéto zemědělské výrobky, potraviny anebo tabákové výrobky.
(7)
Kontrolovaná osoba je povinna zajištěné zemědělské výrobky, potraviny anebo tabákové výrobky inspektorovi vydat. V případě, že kontrolovaná osoba jejich vydání odmítne, provede inspektor jejich odnětí. O vydání, případně odnětí zemědělského výrobku, potravin anebo tabákových výrobků sepíše inspektor písemný záznam.
(8)
Inspektor je povinen uskladnit zajištěné zemědělské výrobky, potraviny anebo tabákové výrobky, které nesplňují požadavky zvláštního právního předpisu8),16), způsobem, který vylučuje jakékoliv nakládání s nimi do doby, než bude inspektorátem pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, popřípadě do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o takovéto zemědělské výrobky, potraviny anebo tabákové výrobky.
(9)
Náklady na uskladnění hradí kontrolovaná osoba. Náklady nehradí, prokáže-li, že zemědělské výrobky, potraviny anebo tabákové výrobky zvláštnímu právnímu předpisu odpovídají8),16).
(10)
V krizové situaci20a) může inspektor i bez provedené kontroly uložit provozovateli potravinářského podniku opatření za účelem odvrácení rizika ohrožení zdraví z potravin nebo surovin nebo tabákových výrobků za podmínky, že orgánem příslušným podle zvláštního právního předpisu20b) byl vyhlášen a trvá stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu.
§ 6
(1)
Inspektorát rozhodne o zrušení opatření podle § 5 odst. 6 a 8 ve lhůtě nejdéle do 1 roku ode dne uložení opatření inspektorem a s tímto rozhodnutím seznámí kontrolovanou osobu.
(2)
Inspektorát neprodleně zruší opatření podle § 5 odst. 6 a 8, bude-li prokázáno, že se jedná o zemědělské výrobky, potraviny anebo tabákové výrobky, které splňují požadavky zvláštního právního předpisu8),16).
(3)
Inspektorát rozhodne o zničení zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků zajištěných podle § 5 odst. 6 a 8. Zničení se provede úředně pod dohledem tříčlenné komise jmenované ředitelem inspektorátu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí. O zničení sepíše komise protokol. Zničení se provede na náklad kontrolované osoby, která tyto zemědělské výrobky, potraviny nebo tabákové výrobky uváděla do oběhu.
(4)
Inspektorát vydá rozhodnutí o schválení postupu a způsobu ozařování potravin a surovin ionizujícím zářením. Součástí tohoto rozhodnutí je rozhodnutí o přidělení registračního čísla ozařovně. V případě, že inspektorát zjistí porušení stanovených podmínek a požadavků pro ozařování, rozhodne o odebrání souhlasu.
(5)
Inspektorát rozhoduje o způsobu zpracování vinných hroznů sklizených na vinici vysazené v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropských společenství14e) nebo zvláštním právním předpisem14d), nebo produktů vyrobených z těchto vinných hroznů.
(6)
Inspektorát rozhoduje o sestupnění14g) jakostních vín stanovených oblastí za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství14g).
§ 7
Inspektorát vydá na žádost místně příslušného celního orgánu ve lhůtě 3 pracovních dnů závazné stanovisko ke sdělení o přerušení řízení o propuštění zboží do volného oběhu z důvodu podezření, že zemědělský výrobek, potravina nebo surovina anebo tabákové výrobky nejsou bezpečné nebo nejsou označeny v souladu s právními předpisy nebo mezinárodními smlouvami.
§ 8
Inspektorát vydá osvědčení podle § 3 odst. 4 písm. c), d) a e) a doklad podle § 3 odst. 4 písm. m) a p) ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.
§ 9
(1)
Ústřední inspektorát a inspektorát jsou oprávněny přibírat k provedení odborných činností souvisejících s výkonem kontroly i jiné odborníky.
(2)
Odborníci podle odstavce 1 jsou oprávněni a povinni plnit úkoly v rozsahu pověření daného jim ústředním inspektorátem nebo inspektorátem; nemohou však ukládat opatření a sankce.
§ 10
zrušen
§ 11
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
poruší zákaz podle § 5 odst. 1 písm. a),
b)
nesplní nařízení o zničení zdravotně závadných zemědělských výrobků, potravin, surovin, nebo tabákových výrobků podle § 5 odst. 1 písm. b),
c)
nesplní opatření podle § 5 odst. 1 písm. c), d), e) nebo f), nebo
d)
poruší povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství21) upravujícím požadavky na zemědělské výrobky.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c),
b)
3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d).
Spolu s pokutou nebo samostatně lze uložit propadnutí zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků.
(3)
Orgán dozoru může upustit od uložení pokuty v případě, kdy došlo k nápravě protiprávního stavu v souladu s opatřením uloženým podle § 5 nebo bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti a zjištěným protiprávním jednáním nemohlo dojít k poškození zdraví fyzických osob nebo se nejednalo o klamání spotřebitelespotřebitele spočívající v porušování práv duševního vlastnictví22).
§ 11a
Propadnutí zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků
(1)
Propadnutí zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků lze uložit, jestliže zemědělské výrobky, potraviny nebo tabákové výrobky náleží pachateli správního deliktu, a
a)
byly ke spáchání správního deliktu užity nebo určeny, nebo
b)
byly v souvislosti se spácháním správního deliktu získány.
(2)
Vlastníkem propadlých zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků se stává stát.
§ 11b
Zabrání zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků
(1)
Nebylo-li uloženo propadnutí zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků, uvedených v § 11a odst. 1 písm. a) nebo b), lze rozhodnout o jejich zabrání,
a)
jestliže náleží pachateli správního deliktu, kterého nelze za správní delikt stíhat, nebo
b)
jestliže nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela.
(2)
Vlastníkem zabraných zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků se stává stát.
§ 11c
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze správního deliktu.
(5)
O zabrání věci nelze rozhodnout, jestliže od jednání majícího znaky správního deliktu uplynuly 3 roky.
(6)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(7)
Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává inspektorát.
(8)
Pokuty vybírá správní orgán, který je uložil, a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
§ 12
zrušen
§ 12a
Kde se v přímo použitelných předpisech Evropských společenství mluví o příslušném úřadu, příslušném ústředním úřadu nebo kompetentní autoritě, rozumí se tím pro účely tohoto zákona ústřední inspektorát nebo inspektorát, do jehož působnosti náleží výkon příslušného oprávnění nebo provedení příslušného opatření.
§ 13
Tento zákon se nevztahuje na kontrolu výrobků, potravin nebo surovin anebo tabákových výrobků v útvarech a zařízeních ArmádyArmády České republiky a PoliciePolicie České republiky a v objektech Správy státních hmotných rezerv.
§ 14
Zmocnění
Ministerstvo stanoví vyhláškou sazebník náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi inspekce pro účely kontroly podle § 3 odst. 4 písm. b).
Přechodná a zrušovací ustanovení
§ 15
Výrobci saponátových nebo mydlářských výrobků, kteří zahájili výrobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinni oznámit zahájení výroby podle § 10 odst. 2 nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 16
Řízení zahájená a neukončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
§ 17
V právních vztazích, v nichž podle dosavadních právních předpisů vystupovala a jednala Česká zemědělská a potravinářská inspekce, od nabytí účinnosti tohoto zákona vystupuje a jedná Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
§ 18
(1)
Zrušuje se Česká zemědělská a potravinářská inspekce.
(2)
Práva a povinnosti České zemědělské a potravinářské inspekce včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.
§ 19
Zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje.
§ 20 až 23
Těmito ustanoveními byly novelizovány jiné zákony.
ÚČINNOST
§ 24
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
* * *
1.
Zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004.
2.
Zákon č. 94/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (3. března 2004).
3.
Zákon č. 316/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (27. května 2004).
4.
Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (28. května 2004).
5.
Zákon č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.
6.
Zákon č. 120/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti třicátým dnem ode dne jeho vyhlášení (15. dubna 2008).
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
1)
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
1a)
§ 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
3)
Například zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů.
3a)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, nařízení (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny, nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality, nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin.
4)
§ 3 odst. 1 písm. l) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).
5)
§ 2 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb.
6)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
7)
Například Dohoda o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP), uveřejněná pod č. 61/1983 Sb., ve znění změn uveřejněných pod č. 54/1998 Sb. a č. 92/2000 Sb. m. s.
8)
§ 8 zákona č. 634/1992 Sb., ve znění zákona č. 145/2000 Sb.
9)
Zákon č. 102/2001 Sb.
10)
Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele.
10a)
Nařízení Rady (ES) č. 509/2006.
Nařízení Rady (ES) č. 510/2006.
10b)
§ 3b zákona č. 110/1997 Sb., ve znění zákona č. 316/2004 Sb.
11)
§ 16 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění zákona č. 306/2000 Sb.
12)
Vyhláška č. 332/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich.
12a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.
13)
Zákon č. 258/2000 Sb.
Zákon č. 110/1997 Sb.
Vyhláška č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných.
14)
Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
14a)
Vyhláška č. 292/1997 Sb., o požadavcích na zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších předpisů.
14b)
Čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
14c)
Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
14d)
Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství).
14e)
Čl. 2, 3, 4 a 6 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1227/2000, nařízení Komise (ES) č. 1607/2000, nařízení Komise (ES) č. 1622/2000, nařízení Komise (ES) č. 1623/2000, nařízení Rady (ES) č. 2826/2000, nařízení Rady (ES) č. 1037/2001, nařízení Rady (ES) č. 2585/2001 a nařízení Rady (ES) č. 527/2003.
Čl. 2 až 4 nařízení Komise (ES) č. 1227/2000 ze dne 31. května 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají produkčního potenciálu, ve znění nařízení Komise (ES) č. 784/2001, nařízení Komise (ES) č. 1253/2001, nařízení Komise (ES) č. 1342/2002, nařízení Komise (ES) č. 315/2003 a nařízení Komise (ES) č. 571/2003.
14f)
Nařízení Komise (ES) č. 883/2001 ze dne 24. dubna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro obchod se třetími zeměmi s produkty v odvětví vína, ve znění nařízení Komise (ES) č. 885/2001, nařízení Komise (ES) č. 812/2002 a nařízení Komise (ES) č. 2380/2002.
14g)
Čl. 56 nařízení Komise (ES) č. 1493/1999.
14h)
Například nařízení Komise (ES) č. 1148/2001 ze dne 12. června 2001 o kontrolách dodržování obchodních norem pro ovoce a zeleninu.
14i)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
14j)
Čl. 28 nařízení (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat.
14k)
Čl. 15 nařízení Rady (ES) č. 509/2006.
Čl. 11 nařízení Rady (ES) č. 510/2006.
14l)
Čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
14m)
Například rozhodnutí Komise 2006/504/ES/, rozhodnutí Komise 2005/402/ES ze dne 23. května 2005 o mimořádných opatřeních týkajících se chilli papriček, výrobků z chilli papriček, kurkumy a palmového oleje, rozhodnutí Komise 2006/601/ES ze dne 5. září 2006 o mimořádných opatřeních týkajících se nepovoleného geneticky modifikovaného organismu LL RICE 601 v produktech z rýže.
14n)
§ 12a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů.
15)
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
16)
§ 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb.
17)
§ 8 odst. 4 vyhlášky č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy.
18)
Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19)
§ 2 písm. f) zákona č. 110/1997 Sb.
14o)
Čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
14p)
Čl. 3 písm. k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
20)
§ 244 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
20a)
§ 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
20b)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
21)
Například nařízení Rady (ES) č. 316/68 ze dne 12. března 1968 o stanovení norem jakosti pro čerstvé řezané květiny a čerstvou okrasnou zeleň, v platném znění.
22)
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. |
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 222/2008 Sb. | Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 222/2008 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání cenového rozhodnutí 2/08-FAR, kterým se stanoví seznam zdravotnických prostředků s regulovanými cenami
Vyhlášeno 30. 6. 2008, částka 70/2008
222
SDĚLENÍ
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 12. června 2008
o vydání cenového rozhodnutí 2/08-FAR, kterým se stanoví seznam zdravotnických prostředků s regulovanými cenami
Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 12. května 2008 vydalo cenové rozhodnutí 2/08-FAR, kterým se stanoví seznam zdravotnických prostředků s regulovanými cenami. Cenové rozhodnutí je publikováno ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví částka 3/2008 ze dne 30. května 2008 a nabylo účinnosti dne 1. června 2008.
Ministr:
MUDr. Julínek, MBA v. r. |
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 221/2008 Sb. | Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 221/2008 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání cenového rozhodnutí 1/08-FAR, kterým se stanoví seznam ATC skupin nepodléhajících cenové regulaci
Vyhlášeno 30. 6. 2008, částka 70/2008
221
SDĚLENÍ
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 12. června 2008
o vydání cenového rozhodnutí 1/08-FAR, kterým se stanoví seznam ATC skupin nepodléhajících cenové regulaci
Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 12. května 2008 vydalo cenové rozhodnutí 1/08-FAR, kterým se stanoví seznam ATC skupin nepodléhajících cenové regulaci. Cenové rozhodnutí je publikováno ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví částka 3/2008 ze dne 30. května 2008 a nabylo účinnosti dne 1. června 2008.
Ministr:
MUDr. Julínek, MBA v. r. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.