id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-de-031119 | Hinein in das Haus
Zu Labung und Schmaus
Nach früh durchwandertem Morgen!
Dort sitzt schon ein Gast –
Er ist mir verhaßt,
O wär' ich allein und geborgen!
Jetzt spricht er mich an.
Ein herzlicher Mann!
Wie glüht er von Wanderungswonne!
Wie duftet sein Wort
Nach Zeit und nach Ort
Von Waldluft, Frühling und Sonne!
Wir sin... | 4. Bekanntschaft | Gustav Schwab | de | 0 | iambic |
mpm-cs-019070 | Pustý povyk neznač cestu naši,
dost již zbraní řinčení a křiku!
Lomozem jen plachá zvěř se straší,
a ne pluky silných protivníků.
Každý buď jen tichý pastýř stádce,
jenž je vede k chladícímu zdroji;
ruka, která stvoří ždibec práce,
lepší rtů, s nichž mračna slov se rojí.
Hory před nás navalily věky,
moře kol nás rozlil... | XVlll. Pustý povyk neznač cestu naši, | Antonín Klášterský | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-029820 | Es ritt ein Herr mit seinem Knecht,
Des Morgens in dem Thaue,
Was fand er auf der Heide stehn?
Ein wunderschöne Jungfraue.
„gott grüß euch Jungfrau hübsch und fein,
„gott grüß euch Auserwählte,
„wollt Gott ich sollt heut bey euch seyn,
„in euren Armen schlafen.“
„in meinen Armen schlaft ihr nicht,
„ihr bringt mir denn ... | Drey Winterrosen . | Clemens Brentano | de | 0 | iambic |
mpm-de-050485 | Seid ihr Männer, seid ihr Christen?
Glaubt ihr Gott zu überlisten,
So in Selbstsucht feig zu nisten? | An die Meisten.
1810. | Joseph von Eichendorff | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-054019 | Ó, chceš-Ii vložit v píseň
své duše hlaholy a stony,
tak odlož pochyb tíseň
a zapomeň,
že ptactva zpěvného jsou miliony.
A zaplaš z hlavy dumu,
že vzdechem skřivánčího plesu
jen šepot přidáš k šumu
těch nesmírných,
těch poetických všechněch kultur lesů.
A chceš-li vykvést v jaře
svých poupat plamenem tak z mlada,
tu ne... | RADA POETICKÁ. | Emanuel Čenkov | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002257 | Tú, rey de ríos, Tajo generoso,
que el movimiento y cálida hurtaste
al cuerpo de alabastro que bañaste,
gentil en proporción, gallardo, hermoso;
ora natural músico ingenioso
seas entre las conchas que criaste,
ora el valle le ofrezcas do engendraste,
para su frente, el ramo victorioso;
ora, sueltas del hielo tus corrie... | El mismo | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-011082 | Když léta dechem zbují kvítí
a ze stébel se vztýčí klas,
chtěj nechtěj musím z domu jíti,
bych na ty divy patřil zas;
vše pojednou mě jaksi ruší,
jsem všude nepokoje pln,
až srdcem zapadnu i duší
do klasů rozšumělých vln.
Tam na pahrbek vonné doušky
svou těžkou hlavu položím
a skrze modré vzduchu roušky
zřím zášer hor ... | Když léta dechem zbují kvítí... | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-de-025908 | Farbenfunkelnd in ihr Goldhaar hatte
Ein Libellenweibchen sich verirrt.
Eins – zwei – drei Sekunden liess es dort
Zierlich seine Flügelchen vibrieren,
Klappte sie dann schillernd wieder auf
Und?
Fragt das Schilfrohr, wo es dann geblieben!
Lächelnd über das naive Thierchen,
Das Frisuren noch für Blumen hielt,
Band sie j... | En miniature | Arno Holz | de | 1 | trochaic |
mpm-de-030295 | Bjß auff den Tod verwundt/ zerfleischt/ zumalmm't/ zu-
schlagen
Verschmacht ich vnd vergeh/ jtzt schwindet mein Gesicht
Der schwache Leib erstirbt/ mein mattes Hertze bricht
Der müde Geist vergeht in tausendfachen plagen.
Die Adern starren schon/ der Mund kau nicht mehr klagen.
Der Todt schwebt über mir/ ich weiß schie... | L. Auf den Sontag deß liebreichen Samari-
ten/ oder XIII. Sontag nach dem Fest der
H. Dreyeinigkeit. Luc. 10. | Andreas Gryphius | de | 0 | iambic |
mpm-de-039119 | Soll denn mein Auge nur an einem Auge kleben/
Viel tausend Lichter hegt des Himmels rundter
Kreiß/
Daß man den Unterscheid dabey zu lernen weiß:
Stets einerley zu sehn/ kan kein Vergnügen geben. | Hans Assmann von Abschatz | de | 0 | iambic | |
mpm-es-001955 | Ora en la dulce ciencia embebecido,
ora en el uso de la ardiente espada,
ora con la mano y el sentido
puesto en seguir la caza levantada;
Ora el pesado cuerpo esté dormido,
ora el ánima atenta y desvelada,
siempre en el corazón tendré esculpido
tu hermosura y tu ser entretallada.
Entre gentes extrañas, do se encierra
e... | - XL - | Diego Hurtado de Mendoza | es | 4 | anapestic |
mpm-es-001934 | Tírito, voy por esta solitaria
senda siguiendo mi fortuna sola;
que como el cielo pudo levantola
de muy clemente y mansa en muy contraria.
Voy tan confuso y mustio que ordinaria-
mente me llaman y me grita: ¡Hola,
que se despeña tu ganado, Iola!
Yo lloro y sigo mi fortuna varia.
Tal es la deuda que a mis ojos debo,
que... | - LXII - | Francisco de La Torre | es | 0 | iambic |
mpm-es-002607 | ¿Qué buscas, porfiado pensamiento,
ministro sin piedad de mi locura,
invisible martirio, sombra obscura,
fatal persecución del sufrimiento?
Si del largo camino estás sediento,
mi vista bebe, su corriente apura;
si te promete albricias la hermosura
de Lisi, por mi fin, vuelve contento.
Yo muero, Lisi, preso y desterrado... | Solicitud de su pensamiento enamorado y ausente | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-de-064699 | Du hast die grosse last nicht allzuwohl getragen/
Drum steht ein Atlas da/ dem wird sie zugetheilt;
Indessen wird man dir den lobspruch nicht versagen/
Daß deme gravität sich niemals übereilt. | Marquis de Gastanaga. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-de-062290 | Antophilus war stets gewohnt, der Blu-
men Schönheit zu betrachten;
Und sie als Kinder der Natur, als
Er sahe aber auch dabei, daß dieses bunt gemahlte
Ein Sinnbild der Vergänglichkeit, von einer kur-
Er wünschte diese Sinnenlust, sich an den wohl ge-
Auch gerne zu der Winterszeit bey einem strengen
Die Regeln der Natu... | Ein Buch mit welken Blumen
Blättern. | Johann Justus Ebeling | de | 0 | iambic |
mpm-cs-016191 | Tu princeznino léčení
vstříc nové spělo éře:
král náhle všemi doktory
vyrazit ráčil dvéře.
Jak za tu dobu princezna
se spadla, Sám se ulek’,
a okny hradu vyházel
krabičky od pilulek.
Ve velmi špatném rozmaru
být ráčil, žádných žertů
s Ním nebylo, a recepty
všech kapacit šly k čertu.
A heřmánek i jalovec,
psí sádlo a ta... | IV. | Bohdan Kaminský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-023978 | V hluboké prastaré lesy v divokých vrších,
v kterých dech pohanských božstev dosavad vane,
válečnou liticí uštván dovlek’ se raněný voják;
obličej smrtelně bledý zarostlý zježeným vousem,
oslepen kapkami krve, s čela jež stéká mu zvolna,
v zedraných špinavých šatech na prsou porozhalených,
trudná kde rána se šklebí, ži... | FAUN A PUŠKA | Emanuel Lešehrad | cs | 3 | dactylic |
mpm-es-005508 | En la quietud invernal, cerca de la camilla
he creído contemplar mientras que cae la nieve,
en este antiguo estrado de cretona amarilla,
tertulia de principios del siglo diecinueve .
Vendría un consejero de Indias, grave y sesudo,
un canónigo que haría hexámetros latinos,
y un capitán de guardias, mujeriego y
... | En la vieja sala | Fernando Fortún | es | 4 | anapestic |
mpm-en-000854 | By a route obscure and lonely,
Haunted by ill angels only,
Where an Eidolon, named NIGHT,
On a black throne reigns upright,
I have reached these lands but newly
From an ultimate dim Thule—
From a wild weird clime that lieth, sublime,
Out of SPACE—Out of TIME.
Bottomless vales and boundless floods,
A... | Dream-Land | Edgar Allan Poe | en | 1 | trochaic |
mpm-es-009064 | Lejos de vos, o cerca de cuidado,
pobre de gozo, e rico de tristeza,
fallido de reposo, e a
bastardo
de congoja mortal, pena e graveza
Desnudo de esperanza e abrigado
de inmensa cuita, e visto d´aspereza
la mi vida me huye mal mi grado
la muerte me persigue sin pereza
Ni son bastantes a satisfacer
la ... | - XIX - | Marqués de Santillana | es | 0 | iambic |
mpm-de-043990 | Die suchten den alten Hügel,
Der lag so hoch und weit —
Und dehnten sehnsüchtig die Flügel,
Mit jeder Frühlingszeit. | Von Engeln und von Bengeln. | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-de-059995 | Hoch ging es her in jenem sonst so stillen
Palaste zu Venedig, öd' seit Jahren.
Vergessen stand er, unbewohnt, doch heute,
Nach diesem schwülen Tag, wo selbst die Nacht
Nicht Kühlung brachte, heut', wie rauscht und wogt
Am Tor, auf Treppen, in den Korridoren
Ein bunt Gedräng' von Gästen, eine Pracht,
Wie wir auf Bilder... | Meerfest | Hermann von Lingg | de | 0 | iambic |
mpm-es-002711 | ¿Qué pasión, Porcia, qué dolor tan ciego
te obliga a ser de ti fiera homicida?
¿O en qué te ofende tu inocente vida
que así le das batalla a sangre y fuego?
Si la fortuna airada al justo ruego
de tu esposo se muestra endurecida,
bástale al mal de ver su acción perdida,
no acabes con tu vida su sosiego.
Deja las brasas,... | - XVI - A Porcia | Juana Ines de La Cruz | es | 0 | iambic |
mpm-de-034526 | Gott gab uns die Vernunfft, dadurch uns zu regiren;
Wir brauchen die Vernunfft, dadurch uns zu verführen.
Ein Mensch hat zwar Vernunfft, lebt aber wie ein Vich;
Ein Vich hat nicht Vernunfft, lebt menschlich gegen sich. | 83. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-043977 | Nade mnou večer! ach lásko, moje lásko!
jdi spat, jdi spat, je večer, k spaní čas;
mdloba tě tíží, a píseň odumírá,
a srdce pálí, – ba věru, k spaní čas!
Nad tebou večer! aj, odpočiň si v míru,
a kolíbej se v krásný, krásný sen,
teď přijde noc ti, ach podřímej ji sladce,
a pak zas den – aj přijde zase den?
Noc a tak če... | Je večer. | Jan Václav Tůma | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-000881 | Aquí me vuelven las desdichas mías
engañado de nuevas esperanzas,
porque suele de humildes confianzas
nacer un bien para inmortales días.
Pasé abrasado mil montañas frías
estando igual el sol en sus balanzas;
hice en las tierras, no en la fe, mudanzas,
que con mi firme amor serán tardías.
Viva la fe, las esperanzas vue... | - 1124 - Acto III, JUAN De La mayor dicha en el monte | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-028692 | Ein Weiser/ wann er redt was nutzet und behagt/
Ob es gleich wenig ist/ hat viel genug gesagt. | 200. Der Weise redet wenig. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-055083 | Až do večera od božího rána
je prací pilnou stále zaměstnána
v otcově krámu, hlavním na předměstí.
Jak ruměn sluší hebkým jejím lícím,
když nalévá tam vína kupujícím!
Zjev její vždycky přináší mně štěstí!
Leč vnady ještě přidává jí k ctnostem,
že s každým také, zvláště mladým hostem
se bavit umí laškovnými slovy!
Dost ... | Tatínkův poklad. | Alois Škampa | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-056648 | Ledy se řítí, mosty se třesou.
Skety, ať běsi vás neunesou!
Ledy se tříští, stříkají pěny,
na břehu diví se muži a ženy.
Ledy se srážejí, já letím na kře,
nevolám nikomu sestro ni bratře.
Ty jenom, cizinko, pozor měj!
Noc je a nezřím ti v obličej;
krásná či nekrásná, patříš nám,
půlnoci, mně a hlubinám.
Se mnou kdo, hr... | ČERNÁ JÍZDA. | Otokar Fischer | cs | 3 | dactylic |
mpm-cs-052343 | V modu přišlé zájezdy do lázní
Zplodily podivných lidstva tříd,
Hojení chorob a těla bíd,
Pouhou v mnohých pádech bývá básní.
Jedni zdrávi jsouce, přísné kázni
Pod níž oupí, touží odejít;
Druzí chtějí dlouhých chvíl zabít
V spolcích, kde ve hrách se měšce prázdní;
Třetí třída k lázním doprovází
Jiných, ochrany jimž nut... | 72. Proč se jezdí do lázní. | František Hajniš | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-054858 | Celý kraj, ba celý svět
jest už samý zpěv a květ,
hrdličkám a datlům v lese
radostí se křídlo třese
a jak v hymnu jediném
hlas jich volá jaru „sláva“!
Teď v svých prsou míru svit
a v té duši touhu snít –
tajným veden pokynem
v luhu jistě s Odinem
slyšel bys, jak roste tráva!
Dítě mé, ten čas je svat!
Chceš též čárám na... | S Odinem. | Alois Škampa | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-002872 | ¡Un año más, Señor, con tanto día,
y con minuto tanto, tanto, tanto!
¡Y en risa tan continua siendo el llanto
lo que incesablemente se os debía!
¡Perdidos lustros! Y la escarcha fría
(como ya en tiempo) ocupa sin espanto
la cabeza y el rostro, y el quebranto
desune partes que el vigor unía.
Casi al último polvo reducid... | - V - Después de una grave enfermedad en su mayor edad | Lope de Zarate | es | 0 | iambic |
mpm-de-003860 | Wir gehen gern zu gast,
Auch ausserhalb der Fast
Vns ehrlich zu ergetzen.
Wer ladet uns doch ein,
Daß wir durch Bier und Wein
Die dürren Sinne netzen?
O Jauchloff, das thust du,
Wir sprechen dir auch zu,
Wir trewes Volck der Hirten:
Wir gehn gesampt mit Dir
Zu deiner Hochzeit Zier
Vnd lassen uns bewirten.
Du aber giebs... | Johann Fauljoch und Maria Fischer | Simon Dach | de | 0 | iambic |
mpm-cs-016958 | Hra skončena, a vše jest jiné.
Jdi domů, smutný harlekýne.
Rej mumraje, her tisícero. – – –
Teď popelec. Chlad, mlha, šero.
Již s obličeje spadla maska.
Je hloupostí, co byla láska.
Co navrch bylo, padlo ke dnu.
Sne, sbohem buď, noc žil jsi jednu.
Kdos v noci čekal, kams chtěl jíti...
Hromnička u mrtvoly svítí.
Mír s t... | POPELEC | Jiří Karásek ze Lvovic | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-027168 | Metafysických záhad není,
pro vše už našli číslo my:
dnes víme váhu přesvědčení
a známe tarif svědomí. | 1,700.000 KORUN, ČILI POKROKY LIDSKÉHO BADÁNÍ | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-de-028638 | Doch, wie ists möglich, daß in steten Freuden
Der Weltmensch, o Messias, deine Leiden
Mit Dankbarkeit ermißt,
Und nicht vergißt?
Wie kan er beym Geräusch der Saiten,
Bey Liedern der Sirenen;
Jm Strudel mächtger Eitelkeiten,
Zu innrer Harmonie gestimmten Tönen,
Und zu Empfindungen der Seraphim,
Sein Herz gewöhnen:
Da al... | Justus Friedrich Wilhelm Zachariae | de | 0 | iambic | |
mpm-cs-005414 | Je škoda dnů. Je škoda života.
Čest, život, vše se bídně promrhá.
Háv poctivosti, ten se roztrhá;
vůz drkotá, vůz drkotá!
Na duši, tělo padá dřímota.
Odvolat něco, něco zapříti!
Ne život za čest, čest dej za žití!
Oh, tesknota... Až k smrti tesknota!
Je škoda cti. Však na to nevzpomeň!
Je pěkný květ, však užitečná žeň.... | IX. Je škoda dnů. Je škoda života. | Viktor Dyk | cs | 0 | iambic |
mpm-es-004070 | Feria después que del arnés dorado
y la toga pacífica desnudo
colgó la espada y el luciente escudo,
obedeciendo a Júpiter sagrado.
El soberbio Francés domesticado,
venció la envidia, que Aníbal no pudo,
y depuesto el bastón y el bronce mudo,
dio a Marte olvido y al Amor cuidado.
En vez de los tronantes arcabuces
cantó ... | -111- A los casamientos del Excmo. Señor Duque de Feria | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-007446 | ¡Deténte Pasajero! Aquí reposa
el Adán de los vinos jerezanos,
padre de tantos ínclitos ancianos
como duermen en torno de su fosa
¡Enterrado está el sol bajo esta losa!
Pero no se lo comen los gusanos,
sino que vida y alma los humanos
aun piden a su llama generosa
«Abolengo» se llama aqueste vino,
y en cada gota concen... | Al vino «Abolengo» de las bodegas de Misa (Jerez) | Pedro Antonio de Alarcón | es | 2 | polymetric |
mpm-es-003746 | Si lágrimas pudiesen ablandarte
y mi pasión a lágrimas moverte,
yo sé que a tu pesar has de dolerte
do quien al suyo ves que ha de cansarte.
Y si mis males juntos no son parte
para poder, señora, enternecerte,
ni el verme así rendido a dura muerte
a podido hasta ahora lastimarte,
llorad sin descansar los ojos míos
hast... | - XXI - | Juan de Almeida | es | 0 | iambic |
mpm-es-004040 | Un instrumento mismo sonoroso
es en distintas manos diferente;
la espada en el cobarde o el valiente
hace efecto encogido o animoso.
Labran dos joyas de un metal precioso,
éste famosa, aquél impertinente,
dos diversos artífices, y siente
el oro, sin sentir, que está quejoso.
Honran una pintura o la difaman,
con las mis... | - CX - | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-018615 | Co večer jarní rdí se v slunce sklonu
a kalichy se květů zavírají,
má duše toulá po jižním se kraji,
ba celý v sladkých rozpomínkách tonu.
A slyším hudbu italských těch zvonů,
jež laškovně tak, melodicky hrají,
že jenom jako tóny ze šalmají
to zaléhat z nich musí k Boha trónu.
V tom naše zvony zpět zvou moji duši;
ty ú... | ZVONY. | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002974 | Ha llegado mi fe a tan raro extremo,
Fili, que cuando aspiro a descubrilla,
porque la guardo para ti sencilla,
el lustre infiel de la elocuencia temo.
Purpúrea se nos muestra en lo supremo
del aire a varia luz la palomilla,
y cuando el mar sus ímpetus humilla,
en el agua parece corvo el remo.
Pues si la misma claridad ... | - XXIX - | Argensola | es | 0 | iambic |
mpm-de-056239 | Krauser Birkenzweige Schatten
Tanzen auf dem weißen Sand.
Meine Augen sind voll Sehnsucht
Auf die Schatten hingebannt.
Deiner Locken Schatten denk ich,
Die auf deiner Stirne sind,
Die bei meinen Seufzern tanzen,
Wie die Zweige in dem Wind. | Schatten | Hermann Löns | de | 1 | trochaic |
mpm-es-008156 | ¡Reina de la hermosura! Cuando yo era aún niño,
soñaba en unos lindos juguetes de cartón;
en tener zapatitos blancos como el armiño
y lanzar en canutos espumas de jabón.
Después, ya ida la infancia, cuando pacté mis bodas
con la ilusión y supe de saudades de amor,
soñé en una princesa más hermosa que todas,
más lucient... | ELOGIO DE LA REINA I | Manuel Bernabé | es | 4 | anapestic |
mpm-de-015247 | An dem duftigen Hügel da wandl' ich so gern,
Von süßem Verlangen getrieben;
Dort blinkt mir fern
Durch die nächtlichen Schatten ein freundlicher Stern
Aus dem stillen Gemache der Lieben.
Die schimmernden Blüthen du zählest sie nicht,
Mit welchen die Nacht sich bekränzet:
Doch nimmer bricht
Durch die fliehenden Wolken e... | 1L: An dem duftigen Hügel da wandl' ich so gern, | Ernst Schulze | de | 2 | polymetric |
mpm-es-002877 | Tú, que docto en virtudes, y en esferas,
aclaras, en la sombra más oscura,
la humana, la Divina arquitectura,
tan sobre lo mundano consideras.
Muestras los orbes, que gozar esperas;
bien tu libro, y tu vida lo asegura,
que como el Alma en penetrar es pura,
la ciencia, en dar noticias, verdadera.
Cuanto cabe en discurso... | - XXXVIII - A don Francisco Velázquez, caballero muy virtuoso, que escribió un libro de esfera en que era docto y en las matemáticas doctísimo | Lope de Zarate | es | 2 | polymetric |
mpm-de-033190 | Und nehmt ihr's übel, nehmt es übel!
in Gottes Namen, reißt es zum Riß!
ich kann und ... will auch nicht! Gewiß,
ich will auch nicht! ...
Die zwei, drei Stunden,
die mir als letzten, müden Rest
des Tages Arbeit übrig läßt,
ich will sie nicht so zwecklos vergeuden
mit hohlem Gerede und mit Leuten,
für die ich genau so v... | 1L: Und nehmt ihr's übel, nehmt es übel! | Cäsar Flaischlen | de | 0 | iambic |
mpm-de-059100 | Es liegt in mir wie eine Wolke
Der düstre Abend, der uns schied.
Es stand kein Stern am grauen Himmel
Und von den Zweigen klang kein Lied.
Verdrossene Menschen gingen eilig
Im feuchten Dunkel uns vorbei.
Auf nasser Bank verschlungen saßen
Wortlos und herzensbang wir zwei.
Es sah der Mond durch dürre Aeste.
Auf deinem A... | Trennung | Otto Julius Bierbaum | de | 0 | iambic |
mpm-cs-020757 | Jen stále v srdci, na rtech jméno svaté –
ó jméno Vlasti mějme s horoucností!
Té naší lásky vroucí, přebohaté
k ní nikdy nebylo a není dosti!
Vždy více dala nám, než kdo jí vrátil!
I děti ztracené svou něhou chrání,
jest věrna, nechať syn jí víru zvrátil,
když klnul jí, má proň jen požehnání.
Odpouští bratřím, již ji z... | Nikdy dosti! | Eliška Krásnohorská | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006812 | Bellas las flores son, Dorila mía,
de la dulce y alegre primavera,
bella ostenta la rosa placentera
su verde pompa y grata lozanía
Vierte el clavel suavísima ambrosía
en la esmaltada América pradera,
y la brisa murmura en su carrera
inocentes canciones de alegría
Mas solo miran mis amantes ojos
en el color de la encend... | A mi amiga | Merced Valdés Mendoza | es | 2 | polymetric |
mpm-de-006292 | Da der göldne Sonnen-Wagen
Frühlings-Zucker bringt getragen,
Daß die süssen Zwillings-Küsse
Tag und Nächte machen süsse,
Da der Himmel gütig lachet,
Da die Erde Schmüncke machet,
Da sich Feld und Wiesen mahlen,
Da der Bäume Häupter pralen,
Da die Brunnen Silber gissen,
Da mit funckeln Bäche flissen,
Da die Vogel Lieder... | 50. | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-de-001743 | Wie gut ist doch der alte Weg, das innre Christenleben,
Dem sich die Patriarchen schon von Anbeginn ergeben!
Man wußt' nicht Schein noch Meinungsstreit, man starb der Kreatur,
Man lebte stets mit Gott gemein durch Glaub' und Liebe nur.
Dies nennt man die geheime Lehr in diesen finstern Tagen,
Man fürchtet diesen guten ... | 67. | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-de-064968 | »nu wahr di Bur, de Garr de kumt«, vun Möldorp jagt se hęr,
De Helm un Panzers schint as Gold, as Sülwer schint de Pęr.
Kong Hans un all wat Adel kumt mit groten Larm un Schall,
De Wulf de lurt mit wücke Burn bi Braken achtern Wall.
Vun Möldorp trock dat swart hendal, wul dörtig dusent Mann:
Vun Wörden il en lütten Tro... | 1L: »nu wahr di Bur, de Garr de kumt«, vun Möldorp jagt se hęr, | Klaus Groth | de | 0 | iambic |
mpm-de-011637 | »klug laß er erklingen
Geklirr der Schlüssel;
Ein weiblich Gewand
Umwalle sein Knie;
Laß blinken die Brust ihm
Von breiten Juwelen,
Hochgetürmt und gehüllt
Das Haar ihm auch sein.« | 16 | Adelbert von Chamisso | de | 2 | polymetric |
mpm-de-043469 | Aus einer engen, wirren Wildnis sucht
Ich einen Ausweg, doch am Ende stand
Mit einer wehrenden Geberde: Ich.
Nicht heftig, aber zwingend. Also ruhig
Und forschend richtete ich meinen Blick
Auf mich, daß ich betroffen rückwärts trat
Und langsam und von Graun gepackt entwich.
Ich suchte einen andern Weg und fand
Am Ausga... | 1L: Aus einer engen, wirren Wildnis sucht | Gustav Falke | de | 0 | iambic |
mpm-de-001945 | Sie ist gegangen ... horch,
Die Flurthür fällt ins Schloß!
O mein geschlagenes Herz!
Es fühlt ein wildes Stechen,
Zuckt wie ein röchelnd Lamm
Und möchte brechen.
Nun haucht mich kalt die Öde an;
Wie eine Sterbekammer ist die Stube,
Wenn der zugedeckte Sarg
Schwankend schied –
Gramverstummt, frostig, leer.
Ihr meine Aug... | 1L: Sie ist gegangen ... horch, | Bruno Wille | de | 0 | iambic |
mpm-es-002886 | No de donante diestra tan furioso
rompiendo cielos baja el rayo horrendo
no tanta luz su luz, terror su estruendo
reparte al ciego, infunde al religioso.
Cuanto terror y luz, Cisne glorioso,
cuanto furor animas descubriendo
iras de Jove y de su horror tremendo
amenazado el impío en el piadoso.
Tiembla a tu ardiente plu... | - XLVIII - | Lope de Zarate | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-063957 | Na úzké stezce jsme se potkali
nad řvoucí hlubinou, v níž nešlo sejíti
a kalné víry dole plakaly,
v nich pluli mnozí Hněvem zabití.
Jak byla světlá. V rukou voskovici,
uhlové oči vášnivě jí kvetly,
já po ní rozevřel své ruce žadonící
a stesky za ní s šumem ve vír sletly.
Dál jíti nemohla a drobné ruce její
se třásly úz... | OFERTORIUM. | Jan Opolský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002797 | Huye el rigor de la invencible mano,
advertido, y enciérrase en el arca
de todo el mundo el general monarca
con las reliquias del linaje humano.
El dilatado asilo, el soberano
lugar rompe los fueros de la Parca,
que entonces, fiera y licenciosa, abarca
cuanto alienta y respira el aire vano.
Vense en la excelsa máquina ... | Sonetos de comedias, novelas, entremeses y otras obras De Persiles y Sigismunda, Libro I, capítulo XVIII | Cervantes | es | 0 | iambic |
mpm-es-000997 | A jugar me senté con la fortuna
el bajo cobre de mis verdes prados
contra el oro que vi de sus ducados,
de cos caras, en fin, como la luna.
Eché una suerte sin pedir ninguna,
y con sólo un encuentro de tres dados
un rey me dio su pecho y sus Estados,
que a veces con los bienes importuna.
Pensé que de esta mano me vendr... | - - Acto III, CELIO De Contra valor no hay desdicha | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-de-064294 | Nimm Clytie zu dem Geschencke
Mein Hertze/ weil mir Geld gebricht/
Du siehst/ daß ich auff Liebe dencke/
Die aller Schätze Schatz und Licht;
Und weil ich leben
Muß unter dir/
So will ich geben
Zur Pflicht-Gebühr
Mein Hertze hier.
Erschrick nicht/ daß es so erzittert/
Und sich in deinen Händen rührt/
Die Brunst/ von der... | Bey Ubergebung seines Hertzens. | Heinrich Mühlpfort | de | 0 | iambic |
mpm-es-003172 | A regulados números su acento
reduce esta sirena, cuando
con las pulsadas cuerdas está dando
al arpa voz, al alma sentimiento.
Arco hace el amor de su instrumento,
y soberbio arpón de un mirar blando,
sol que, rayos de fuego articulando,
desvelo da al cuidado, sueño al viento.
Recuerde, pues, Amor, en la dormida
aura, ... | - CXXXI - A una dama que tañía y cantaba | Juan de Tassis y Peralta | es | 2 | polymetric |
mpm-es-002723 | En pensar que me quieres, Clori, he dado,
por lo mismo que yo no te quisiera;
porque sólo quien no me conociera,
me pudiera a mí, Clori, haber amado.
En tú no conocerme, desdichado
por sólo esta carencia de antes fuera;
mas como yo saberlo no pudiera,
tuviera menos mal en lo ignorado.
Me conoces, o no me has conocido;
... | - LI - Que escribió curioso a la madre Juana para que le respondiese | Juana Ines de La Cruz | es | 2 | polymetric |
mpm-de-031508 | Wirke! Das ist das grosse Gesetz, in des Tempels
Tafel gehaun, dass es kund sey, und von Golde
In den parischen Stein gesenket,
Wie auf die Lilie wallt
Goldener Staub. Noch fassest du nicht des Gesetzes
Ganzen Verstand. Denn es steht war in der Halle
Nicht geschrieben, allein es fordert's
Also der heilige Sinn,
Also, d... | 1L: Wirke! Das ist das grosse Gesetz, in des Tempels | Friedrich Gottlieb Klopstock | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-020893 | Ty živý skvoste matky přespanilé,
ó, Praho krásná, dcero země naší,
své matce podobná, jen ještě krasší, –
neb nejdražší své skvosty ušlechtilé
v šperk dává tobě máť svou štědrou láskou!
Když spatřím tvoji líc, tvé lepé čelo,
jež hodno jest, by korunou se skvělo,
a cítím slastně, jakou ty jsi kráskou;
když na tvůj půva... | PRAZE. | Eliška Krásnohorská | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005827 | Únese a los sollozos convulsivos
de los abiertos labios, el sonoro
choque, ya recogen el
caliente lloro
las rojas bocas en los ojos vivos
¡Homenaje a Mirtilo! ¿Cómo
esquivos
podrían ser sus manes a ese coro?
Al soplo del amor y en barca de oro
su alma huía los cármenes nativ... | Funeral bucólico – III | Justo Sierra | es | 2 | polymetric |
mpm-de-059334 | Sonst wann ich dich, mein Kindchen,
Am Morgen sah erwacht,
Fand ich dich schöner, frischer
Geworden übernacht.
Nun Morgens, wenn dein Bildchen
Mir hier entgegenlacht,
Find' ich's nicht farbenfrischer
Geworden in der Nacht;
Mich freut's, daß nur erblichen
Nicht ist die Farbenpracht,
Wie ach, von dir gewichen
Der Glanz i... | [sonst wann ich dich, mein Kindchen] | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-de-015657 | Und mögen wir auch noch so klar
von dem, was not tut, sagen,
und mögen noch so offenbar
der Freiheit Banner tragen:
Ihr lacht uns doch ins Angesicht
und zählt uns zu den Tollen,
ihr denkt, wir wissen selber nicht,
nicht völlig, was wir wollen.
So merkt denn auf! Das Vaterland
soll fest zusammenhalten,
vom Rhein bis an ... | 1L: Und mögen wir auch noch so klar | Robert Eduard Prutz | de | 0 | iambic |
mpm-cs-017672 | Když vytáh’ jsem vám dítě z vody
a přines’ vám je zpět,
vy chytil jste je, pane, v náruč
a zulíbal je v ret.
Však vzpomněl jste si – v kapsu sáhl
a vytáh’ zlatých pár,
nu, zdál jsem se vám žebrák skorem
a k tomu ještě stár!
Pak chtěl jste mně i ruku podat,
však stáhnul jste ji v ráz,
a já se na tom boji vašem
tak lačný... | VII. VŠEDNÍ PŘÍBĚH. | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-033938 | Wie viel froher wär' ich
Und heiliger gestimmt,
Müßt' ich nicht täglich in Kirchen und vor Bildern
Die mir verhaßte
Dreifarbige Schleife der Weltbeherrscher sehn.
Ist manchmal übervoll
Der zürnend schwangre Busen,
So wallfahrt' ich zum Freunde,
Dem wackern Tiedge hin;
Und Kranker erhitzt den Kranken,
Indem wir bauen, z... | 1L: Wie viel froher wär' ich | Ludwig Tieck | de | 0 | iambic |
mpm-cs-019759 | Ten tvůj krajan z Necpal potuloval
Též se v kněžských šatech náčerných
V této obci přátel důvěrných,
Jejž co hada za ňádry si choval;
V rukách měšec, ač jej utajoval,
S drahnou summou měl těch stříberných,
Které od tebe slov čiperných
Klamem půjčiv nikdy nevracoval;
A to peněz mozolných a tvému
Sardci vzácných, totiž k... | 464. Ten tvůj krajan z Necpal potuloval | Jan Kollár | cs | 1 | trochaic |
mpm-en-000309 | Here take my picture; though I bid farewell
Thine, in my heart, where my soul dwells, shall dwell.
'Tis like me now, but I dead, 'twill be more
When we are shadows both, than 'twas before.
When weather-beaten I come back, my hand
Perhaps with rude oars torn, or sun beams tann'd,
My face and breast of haircloth, and my ... | Elegy V: His Picture | John Donne | en | 2 | polymetric |
mpm-cs-047102 | Mne neztratíš! – Pokud chceš sama,
jsem tvůj a tak mne tedy vem,
s tou věrností, jež neoklamá,
s tou láskou, kterou žití drama
tak přísné sladkým jest nám snem.
S tou úctou sestry, matky, ženy,
jež přehlíží a žehná jen,
s tou úctou, která nezná změny,
s tím úsměvem, jímž málocenný
můj zpěv plá tebou vyzlacen.
Mne neztr... | Mne neztratíš! – Pokud chceš sama, | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-016709 | Už stezky v zahradě, kde bloudím v snách, se stměly.
Je večer a je noc, oh tma je, Gabrieli!
Cos létne plání, sténá to a kvílí,
cos táhne duší, pláče to a sténá.
Den zavřel už svá víčka unavená.
Snů nad propastí hlava mdlá se chýlí,
jak nad zem spící bludné hvězdy steré,
jež ztrácely se v noci bezdné tůně,
jak srdce, d... | VEČER V JESENI. | Bohdan Kaminský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-045152 | Im tollen Wahn hatt' ich dich einst verlassen,
Ich wollte gehn die ganze Welt zu Ende,
Und wollte sehn ob ich die Liebe fände,
Um liebevoll die Liebe zu umfassen.
Die Liebe suchte ich auf allen Gassen,
Vor jeder Thüre streckt' ich aus die Hände,
Und bettelte um gringe Liebesspende, —
Doch lachend gab man mir nur kaltes... | Ii. | Heinrich Heine | de | 0 | iambic |
mpm-de-032452 | Denk an dich selbst nicht viel, nur Gott dein Vorwurf sei,
Wer immer sich beschaut, wird drum von sich nicht frei! | 1L: Denk an dich selbst nicht viel, nur Gott dein Vorwurf sei, | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-cs-016163 | Kéž bys, ty má milá,
dnes tu se mnou byla,
je mi teskno k pláči,
smutno k zoufání.
V srdce jak by spráhlé
smutek vešel náhle,
cítím, jak to studí
v čele, na skráni.
Kdybys byla u mne,
v samotě mé dumné
by se vyjasnilo
září očí tvých,
kouzlem tvého slova
bylo by mi znova,
jako druhdy, dávno
v loktech matčiných.
Ručka tv... | KÉŽ BYS, TY MÁ MILÁ... | Bohdan Kaminský | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-068336 | Ji příkmit lesa líbal v hebkém vlase,
co nad čelem jí splýval proudem zlata,
a oči její, báseň tichá, svatá,
mi lakotně se kryly v hebké řase.
Hledajíc houby nad mech klonila se,
tu ode hříbků k žlutým liškám chvátá,
co zatím tužbou duše moje jata
zjev její stihá prchající v jase.
A v muchomůrce hřib že vidím lichý,
co... | Na houbách. | Beneš Grünwald | cs | 0 | iambic |
mpm-de-049707 | Kleine Frauen, kleine Lieder,
Ach man liebt, und liebt sie wieder.
Wie die Blume glänzt dem Kinde,
Lächeln Leichtsinn uns die Mädchen,
Leichte rollt des Lebens Rädchen
In der Liebe Lustgewinde.
Darum singt man froh und linde,
Kleine Frauen, kleine Lieder,
Liebt sie, und sie lieben wieder.
Und es gleiten von der Kehle
D... | 1L: Kleine Frauen, kleine Lieder, | Friedrich Schlegel | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-026109 | A byl to rámus kolem jmena jeho!
Filistři vzdělanosti táhnou v zbroji,
a horké hlavy obránců se rojí,
by pána hájili a mistra svého.
On, pohled k předu obrácený maje,
se hnal – kam? Odpověď i pro něj těžká,
neb jeho Zítřek byl vždy vrahem Dneška,
bůh včírka – modlou byl dnes, jíž se laje.
Jak žena nestálý, jak žena jem... | FR. NIETZSCHE | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-001951 | Když nápoj únavy jsem vypil z hodin číše,
kraj ztichlý duše mé šer podvečerní zásah’;
žal vůní opil mne, jež z květu noci dýše,
a živých sladká smrt mi stínem sedla v řasách.
Tu náraz života, sil ruch a hymna velká,
do nervů zesláblých mi hučel z dálky echem,
jak v strunách nástrojů, když nebem moře vzelká,
mdlých reso... | KDYŽ NÁPOJ ÚNAVY... | Otokar Březina | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-064139 | Wer Hofe-Gunst geneust und nimmt Taback in Brauch,
Dem bleibt zum meisten Asch, und was er neust, ist Rauch. | 65. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-es-001842 | Pensando que el camino iba derecho,
vine a parar en tanta desventura,
que imaginar no puedo, aun con locura,
algo de que esté un rato satisfecho.
El ancho campo me parece estrecho;
la noche clara para mí es oscura;
la dulce compañía, amarga y dura,
y duro campo de batalla el lecho.
Del sueño, si hay alguno, aquella par... | -XVII- | Garcilaso de La Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-056321 | Ewiger Bildner der löblichen Dinge,
Der du mich Armen so ferne erdacht;
Rühr mir die Zunge, damit ich dir singe,
Und eins beginne nach äußerster Macht;
Dich zu erheben,
Und dir zu leben,
Weil du mich mit so viel Gnaden bewacht.
Danket ihr Augen dem ewigen Lichte,
Daß ihr so sehend und offen dasteht;
Danket ihm für das ... | Vorbereitung . | Clemens Brentano | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-050033 | Břeh druhdy zvyklý plavců sladké stanci
se otřásal jak pod ranami hromů
a lkal a úpěl v živlů divém tanci.
Zdi přístavu a v dálce šiky domů
tmou šeřily, pak maják na obzoru
a černé tesy srázných, skalných lomů.
Teď bílý pruh! – to vlny vzrostly v horu,
jež valí se; do tmavého jich klína
lil maják zář jak jiskry meteoru... | MOR (I. KRČMA V PŘÍSTAVU.) | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-027307 | Co všechno chtěl jsem nedočkavě
svým smělým veršem obsahat,
když první sloky v mojí hlavě
se začly rodit, bouřit, hrát!
Já chtěl se s bohem v nebi hádat,
já hvězdná tajemství chtěl zbádat,
já vrhl jsem se v dějin proud
chtě myšlenek tam lovit zlato,
a meč a váhy vzal jsem na to
a nad lidstvem chtěl držet soud –
mých ve... | S NOVOU KNIHOU | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-en-000612 | December 1789
When infant Reason first exerts her sway,
And new-formed thoughts their earliest charms display;
Then let the growing race employ your care
Then guard their opening minds from Folly’s snare;
Correct the rising passions of their youth,
Teach them each serious, each important truth;
Plant heavenly virtue i... | On Education | Elizabeth Bentley | en | 0 | iambic |
mpm-de-011780 | Berliner Landwehr, Gewehr in Hand,
Steht bei Langensalza im Sonnenbrand,
Ein Staub, eine Hitze, es perlt der Schweiß,
Berliner Landwehr, wird dir's zu heiß?
»is nich!«
Die Hannoveraner sprengen heran,
Zweitausend gegen achthundert Mann,
Zweitausend Reiter sprengen her:
Ergib dich, Landwehr, streck das Gewehr!
»is nich!... | Berliner Landwehr bei Langensalza | Theodor Fontane | de | 0 | iambic |
mpm-de-058885 | Merke wohl, du hast uns eine
Jener Huris vorgeheuchelt!
Mag schon seyn, wenn es nur keine
Sich auf dieser Erde schmeichelt. | Mädchen . | Johann Wolfgang von Goethe | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-050970 | Starý pan učitel u školních vrat
se usmál, vlídně všem kynul.
Děti se rozprchly v pole i v sad
a večer hynul v mhách, hynul.
Starý pan učitel housle své vzal,
tón za tónem ze strun hned plynul,
sobě a Bohu snad hrál on a hrál
a večer hynul v mhách, hynul.
Ten s dětmi stálý a úmorný chvat
přec v stínech večera minul!
Ko... | III. Starý pan učitel u školních vrat | Jaroslav Vrchlický | cs | 3 | dactylic |
mpm-cs-042328 | Vyučovals pilně mládež,
Příkladem y výmluvností
Mnohé ušlechtilé ctnosti.
Odplatu svou za to najdeš
(Zkusyv lidské nevděčnosti)
Dle svých zásluh na věčnosti. | 1. Na Al. Hybnera řiditele škol v Pol. | Matěj Josef Sychra | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-004006 | Estos sepulcros de mayor decoro
que cuantos pluma reservó a la historia,
augusta pompa y justa vanagloria,
ceniza guardan ya, que no tesoro.
Sus trofeos del Galo, Belga y Moro,
a su propia virtud deben su gloria,
dando a pesar del tiempo su memoria
voz, alma y vida al jaspe, al bronce, al oro.
Tú pues, a quien la pólvo... | - 27 - Quid superbis, terra et cinis? | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-es-008213 | Cuando de mi camino atrás volviendo
miro, señora, en mi preciso daño,
tal es mi pena y mi dolor tamaño
que me siento en angustias feneciendo.
Mas cuando vuelvo a vos, alegre viendo
la dulce causa de mi dulce engaño,
luego en mi pecho siento un bien extraño
y con gusto mis males voy sufriendo.
Con vos se alivia mi dolor... | Soneto | Juan Meléndez Valdés | es | 0 | iambic |
mpm-es-001966 | Mil veces callo, que mover deseo
el cielo a gritos, y mil otras tiento
dar a mi lengua voz y movimiento,
que en silencio mortal yacer la veo.
Anda cual velocísimo correo
por dentro el alma el suelto pensamiento,
de llanto y de dolor lloroso acento,
y casi en el infierno un nuevo Orfeo.
No tiene la memoria a la esperanz... | - XLI - | Diego Hurtado de Mendoza | es | 2 | polymetric |
mpm-es-004069 | Trajo un galán de noche una ballesta
al sitio en que una dama requebraba,
con que de su ventana retiraba
una vecina en escuchar molesta;
entonces ella, una caldera puesta
en la cabeza, volvió a ver si hablaba;
tiraba el caballero, y resonaba
en el herido cobre la respuesta.
En carros dijo el Momo peregrino
que las casa... | - - No hay remedio contra malos vecinos | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-en-000152 | Or I shall live your epitaph to make,
Or you survive when I in earth am rotten;
From hence your memory death cannot take,
Although in me each part will be forgotten.
Your name from hence immortal life shall have,
Though I, once gone, to all the world must die:
The earth can yield me but a common grave,
When you entombe... | Or I shall live your epitaph to make (Sonnet 81) | William Shakespeare | en | 0 | iambic |
mpm-de-031039 | Endlich wird die Hofnung, endlich
Einmahl an dem Ziele stehn.
Ist die Welt jezt unerkenntlich,
Kan sie doch wohl in sich gehn,
Wenn die Zeit die Unschuld rettet
Und dem Haupte weicher bettet,
Dem der Neid durch manche Nacht
Schlaf und Feder schwer gemacht.
Die Gewißheit deiner Freude,
Liebstes Endlich, stärckt den Geis... | 1L: Endlich wird die Hofnung, endlich | Johann Christian Günther | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-010919 | Mhy rouška padá z dávných dob
a budí mysli ruch,
by vsnila se a vžila zas
v let dětských čarokruh.
Kraj rouchem jara zeleným
je vůkol přiodín,
a kraji vládne, hvozdem kryt,
hrad hradův: Karlův Týn.
Rév hojnost pučí na stráních
a kvítí v klínu niv,
strom každý v kytku proměněn
a každý kámen živ.
Král Zikmund sněním ulap... | III. U KARLOVA TÝNA. | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-de-038302 | Bei einer schönen Thais finde;
Sein Ambt hab' ihn hieher gebracht,
Um sie von ihrer
Durch seinen
Gewissenhafftig abzuschrecken: | 21. Auf den scheinheiligen Trax | Christian Wernicke | de | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.