id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-cs-059409 | Ustaňte! Nezvratná mi v duši víra
se vzňala, bůh že tvůrce všehomíra
nežádá lidu za oběť. –
A proto lidu kraje poklidného
ukládám, zvyku nelidského
se střežit, přísně na pamět!
Pouto rekovo zahoďte!
Na svobodu je provoďte!
Soud, kde já pronáším nad životem –
bez viny nepoteče krev – –
bohů vašich byťby smrti hrotem
mě ... | Jednání třetí. (Výstup I. (Boleslav v průvodu vojínů a křesťanů.)) | Jindřich Böhm | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-002215 | «Antes que el repelón» eso fue antaño:
ras con ras de Caín; o, por lo menos,
la quijada que cuentan los morenos
y ella, fueron quijadas en un año.
Sécula seculorum es tamaño
muy niño, y el Diluvio con sus truenos;
ella y la sierpe son ni más ni menos;
y el rey que dicen que rabió, es hogaño.
No había a la estaca prefer... | Encarece los años de una vieja niña | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-de-015170 | Gott, wie lange muß ich darben!
Ewig glücklich sind die nun,
Die vor mir in Frieden starben,
Um vom Elend auszuruhn.
Hülfe, willst du lange säumen?
Halb verschmachtet steh' ich hier;
Goldne Früchte an den Bäumen,
Reicher Herbst, was helft ihr mir?
Bauern sammlen in die Scheune
Korn und Waizen auf, wie Sand:
Aber wenn i... | Der Arme | Christian Friedrich Daniel Schubart | de | 1 | trochaic |
mpm-de-064631 | O Bremen, ich muß dich nun lassen,
O du wunderschöne Stadt,
Und darinnen muß ich lassen
Meinen allerschönsten Schatz.
Wir haben oft beisamm gesessen,
Manche schöne Monden-Nacht,
Manchen Schlaf zusamm vergessen,
Und die Zeit so zugebracht.
Mein Koffer rollt, der Morgen kühlet,
Ach, die Straßen sind so still,
Und was da ... | Abschied von Bremen . | Clemens Brentano | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-041746 | Nepromluvné přírodě ty knězem
Od Boha jsi oddán, člověče;
A ty jí jen strojíš pomeče,
A co vrah jen vnikáš k jejím mezem.
Slávu Boží zdržuješ jak jezem,
Chvalozpěv z úst tvojich neteče;
Zda již plíseň hruď tvou ovleče,
A tvých ňáder struny zhynou rezem?
Nalaď duši, zahuď svatým zpěvem,
Příroda tvých písní pořád čeká,
Z... | Nepromluvné přírodě ty knězem | František Sušil | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-008845 | Decid los que tratáis de agricultura
en este valle umbroso y desabrido:
¿qué fruto del deleite habéis tenido
que no se os torne luego en amargura?
Del gusto y del regalo y la dulzura
¿qué espinas y qué grano habéis cogido
que no salga nublado y revenido
del silo de la triste sepultura?
Del mal terreno y mala sementera
... | Soneto | Gregorio Silvestre | es | 0 | iambic |
mpm-es-004825 | De bosque en bosque, de uno en otro llano,
solo, en medroso horror y sombra oscura,
voy suspirando ausente, y la luz pura
busco, que me encubrió el amor tirano.
Corto el río y traspaso el monte en vano;
que no se debe más a mi ventura;
el bien que la esperanza me procura
huye y se me desliza de la mano.
En este duro es... | - XVII - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-cs-015054 | Což jest všecka nesnáz této časnosti,
když ji přirovnáme k věčnosti? | 218 | Josef Vlastimil Kamarýt | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-044105 | Ach nikdy tolik neplakal,
když panenku svou miloval,
jak od těch dob, co nebohý
tu stařenu svou pochoval.
A tolik za ní nechodil
tam ku bílému domečku,
co teď už kroků nadělal
sem ku černému domečku.
A nebyl nikdy takhle sám,
když dívka naň se hněvala,
jak teď, kdy v pozdní starobě
mu stařenu smrt odňala! | O tom našem dědečkovi. (4.) | Jan Václav Tůma | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-036680 | V červenci žití rozkvétati může
rudý květ tužby Tvé, jíž nesplnění
do spánku buší v úpalu a vření.
Ten utrh' jsem. Měl trny své i růže.
To tenkráte, kdy v doušky vonné lůže
jsem na klín strh' Tě v prvém políbení
a líbal čelo Tvé i oči v blahém snění,
že budeš mou, a vinul k sobě úže.
Tys řekla tichounce: „Jsem tvou, mů... | X. V červenci žití rozkvétati může | František Serafínský Procházka | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-039783 | NECHME jiné žít,
my musíme jít:
jedni musí spáti,
druzí dál se bít.
Zítra nebo dnes, –
každý v boji kles’,
rudý prapor žití
jiný nad ním vznes’.
Jsme jak spadlý list,
žil však dost, buď jist,
kdo na žití stromu
rost’ a vadnul čist.
V jara zlatých snech,
v prškách, bouřích všech,
až jej s větve srazil
smrti mrazný dech.... | NECHME JINÉ ŽÍT. | Josef Václav Sládek | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-002781 | De Turia el cisne más famoso hoy canta,
y no para acabar la dulce vida,
que en sus divinas obras escondida
a los tiempos y edades se adelanta;
queda por él canonizada y santa
Teruel, vivos Marcilla y su homicida;
su pluma, por heroica conocida
en quien se admira el cielo, el suelo espanta.
Su doctrina, su voz, su estil... | Soneto | Cervantes | es | 0 | iambic |
mpm-cs-039422 | MÉ děvče to má hlavičku
jen svoji a svoji a svoji,
a zlou by slyšel písničku,
kdo jinou hráti se strojí.
Míň makovička zrnek má
než ona nápadů v hlavě,
a každý jinou barvou hrá
jako ti motýli v trávě.
A v očích sto má diblíků
a z úst jí rolničky zvoní
a nožky tančí ze zvyku,
ký div, že blázen jsem do ní.
A hraje-li svo... | TVRDÁ HLAVIČKA. | Josef Václav Sládek | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-062427 | Bylo jich, třeba kratičkých! Do Berlína,
do Paříže a do Nizzy.
Člověk se v slzách rozpomíná
na tvoje oči zářící.
Na rytmus tvojí řeči zpěvný,
na mlčení tvé beze slov.
Poslední cesta: do pitevny,
z pitevny na hřbitov. | XXIII CESTY | František Zavřel | cs | 0 | iambic |
mpm-es-004970 | Hacer no puede ausencia que presente
no os vea yo, mi Estrella, en cualquier hora,
que cuando sale la purpúrea aurora
en su rosada falda estáis luciente.
Y cuando el sol alumbra el Oriente
en su dorada imagen os colora,
y en sus rayos parecen a deshora
rutilar los cabellos y la frente.
Cuando ilustra el bellísimo lucer... | - XCII - | Fernando de Herrera | es | 2 | polymetric |
mpm-es-001675 | Bien dispuesta madera en nueva traza,
que un cadalso en forma levantado,
admiración del pueblo desgranado,
por el húmido suelo de la plaza.
Cincuenta mujercillas de la raza
del que halló en el mar enjuto vado,
y la jurisprudencia de un letrado
cuyo ejemplo confunde y amenaza.
Dos torpes, seis blasfemos, la corona
de un... | - LI - Celebro en Granada al auto de la fe que sé | Gongora | es | 0 | iambic |
mpm-es-009121 | Una, dos, tres Estrellas, veinte, ciento,
mil, un millón, millares de millares,
¡Válgame Dios! ¡qué tengan mis
pesares
su retrato en el alto firmamento!
Tú, Norte, siempre fijo en un asiento,
a mi Fe será bien que te compares
Tu, Bocina, con buenas circulares
siempre por un nivel, a mi Tormento
Las... | Soneto | Martín Juan Barceló | es | 2 | polymetric |
mpm-es-005683 | ¿Veis esa moza delicada y pura,
que apenas si cumplió catorce abriles,
mostrando, por sus gracias juveniles,
el alba de una espléndida hermosura?
¡Qué semblante! ¡Qué busto! ¡Qué cintura!
¡Qué contornos, los suyos, tan gentiles!
¡Pulida flor de idílicos pensiles;
toda candor, ingenuidad, ternura
¿No adivináis la dicha ... | Abril | Carlos Fernández Shaw | es | 0 | iambic |
mpm-es-000879 | Si el soberano Alá ciño mi frente
de cuanto mira en Asia el sol hermoso,
y estremece mi nombre victorioso
a los últimos cercos de occidente,
¿cómo es posible que el respeto intente
de un vil esclavo detener furioso
el curso de mi gusto poderoso
y que mi agravio a mi vasallo afrente?
¿Qué temo a quien el ser que tiene h... | - 1234 - Acto III, SELÍN De Lo que ha de ser | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-de-017951 | Nachdem des glückes ball/ der liebe gauckel-spiel/
Princeßin Anna/ ward aus Engelland vertrieben/
Weil könig Heinrich nicht ihr wesen konte lieben/
Und seiner alten haut ihr marmol mißgefiel;
Riß das betrübte kind den wechsel ihres orden/
Der ihr vor sonnenschein nun drachen-blicke gab/
Vor grosser hertzens-angst in ei... | Die mit der himmlischen verwechselte
Welt-Music/
Bey beerdigung Frauen von Rehdi-
gern fürgestellet 1689. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-de-026896 | Ich kann nicht seufzen mehr, ich habe, was ich will,
Und was ich fern gesucht, find' ich nun in mir nahe.
Mein stetes Beten ist, daß ich gar schweige still,
Beschaue meinen Schatz und ihn vergnügt umfahe. | 231. O selige Stunden, ich hab es gefunden! | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-de-044155 | Mensch, rede recht von Gott: er haßt nicht sein Geschöpfe;
(unmöglich ist es ihm), auch nicht die Teufelsköpfe. | 247. Gott kann nichts hassen | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-es-005971 | Con lágrimas ardientes, niña mía,
de mis venturas las memorias riego,
entre cenizas apagado el fuego
que en otras horas por mi bien ardía
Trocadas la ilusión y la alegría,
mi corazón enamorado y ciego,
en triste paz, en lánguido sosiego,
no volverá a latir como solía
¡Y pides hoy para adornar tu palma,
un eco de mi lir... | Ecos | José de Velilla | es | 0 | iambic |
mpm-de-043817 | Mein hertz ist nun kein hertz, indem es, Sylvia!
Durch deinen grimm zu einer hölle worden,
In der die martern, angst und pein
Ewig und unsterblich seyn.
Da wirst du (wo dir vor manch ehren-dienst geschehn)
Auch wenn du allereits den orden
Der todten führen wirst, der pein kein ende sehn.
Schau, strenge Sylvia!
Die stra... | An die grausame Sylvia. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-031058 | Mám jedno přání věčné, zrovna jako dítě.
Nechť cit a sluch můj jenom na okamžik umí:
pocítit, Zem jak střelou po prostoru letí,
zaslechnout, vůkol nás jak světy v chóru šumí. | PŘÁNÍ | Jan Neruda | cs | 0 | iambic |
mpm-de-004756 | Deine Thräne zu entküssen,
Holdes Mädchen, flieh' ich hin zu Dir,
Bin durch Lüfte hergeflogen
Dir zur Seite. Sieh, es zogen
Deine Seufzer mich zu Dir.
Laß, o laß mit diesem Kusse
Deine bittre Thräne mir!
Deine bittre Thräne schmähet
Liebe, Tugend, Vorsicht, Dich und Gott,
Sieht mit Murren in die Höhe,
Thut dem besten H... | An die Geliebte | Johann Gottfried Herder | de | 1 | trochaic |
mpm-es-004766 | Amor, si el fuego en quien inunda el pecho
que mal puede entibiar la fría nieve,
con tus alas avivas, muerto en breve
será su ardor, y el corazón deshecho.
Procuro, en esta llama satisfecho,
que sin cesar en mí su fuerza pruebe,
porque del mal mi alma el premio lleve,
causando el daño luengo algún provecho.
Este suave ... | -CXXV- | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-cs-019126 | Čistá radost! Kde ji jen najdem v žití?
Čistou jako studánka skrytá v lese,
jak list jarní, který se dneska rozvil,
pokropen rosou!
Stokrát již se zdálo mi, že ji držím,
ale plesu zklamání šlo jen v patách,
s květem vonným utrh jsem vždycky trochu
divého býlí.
Na dně číše seděla kapka rmutu,
vosa vzlétla z kalichu bílé... | ČISTÁ RADOST | Antonín Klášterský | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-003371 | Puede en amor la discreción obrarse
cuando se siente amor tibio o ligero,
que no teme peligro el verdadero
ni puede con razones desviarse.
Es allegarse más el apartarse,
y el duro corazón más fuerte y fiero
viene a encenderse más que de primero
con lo que más espera remediarse.
Por donde, en este mal tan congojoso,
suf... | - LXXV - | Hernandode Acunya | es | 2 | polymetric |
mpm-es-000219 | Un año hizo ayer, ya es hoy pasado,
¡ay, Dios!, ¿por qué lo traigo a la memoria?
que pudiera acabar la triste historia
que hora de nuevo Amor ha comenzado.
Tal día como ayer pudo un cuidado
los despojos gozar de su victoria;
pude y no quise asegurar mi gloria
porque pensaba ser asegurado.
Pensé, digo, y fue justo que p... | - CXXXVIII - | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-cs-060027 | Noc červencová křídla věsí
nad ztichlým krajem dokola,
tak tiše, že to ticho děsí,
v němž měsíc sině plápolá.
Sad opuštěn plá ve nádheře,
a cesta bílá hází stín,
když mír ten svatý plove v šeře
a větřík vane v cesty klín.
Ó večerů těch škoda věru,
kdy duch krásou opojen,
když ve snivém tom krásném šeru
jen zápolí se sn... | V ČERVENCOVÉM VEČERU. | Adolf Brabec | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-009993 | Jednou ráno, sotva prstem zlatým
zaklepalo slunce na okénku,
větříkem k nám mile rozevátým
snivý souzvuk zazněl do přístěnku,
neslýchaný dříve v našem kraji,
leč tak zvučný, čarodějný tak,
že mé ženě plamenil se zrak,
jako slunce plamení se v máji...
Poslouchal jsem, zdálo se mně náhle,
jak bych ony zvuky býval znal,
h... | X. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-005307 | Až budu jednou zvadat
a potáhne kol stín!
A padat, padat, padat
do hlubin!
Má duše volně vzletí
daleko nad světy.
Věčnost jí bude zněti
v ústrety.
Vrátí se dum mých příval,
sny moje – vyhnanci.
I ta, jíž rád jsem zpíval
romanci.
Vše procítím zas čistě,
svých vášní hárání,
vlas uvidím tam jistě
havraní.
Tvář uzřím (usmí... | TRIUMF | Viktor Dyk | cs | 0 | iambic |
mpm-de-008159 | Hansen dienet keine Magd
Ausser seiner alten Greten,
Weil es keine mit ihm wagt,
Die sich scheut für Kindes-Nöthen. | 59. | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-048598 | A k tobě zas přes problemy a dumy,
přes záhad vývratě, snů přes kořeny,
jdu hledati, co nezná v světě změny,
co těší jen a každou bolest tlumí.
Jen úsměv tvůj, ten všemu porozumí,
ten úsměv serafa a úsměv ženy,
že znovu pozvedám se okřídlený
nad plánů tříšť, nad cílů svojich rumy.
Víš o tom všem, co v duši mojí roste,
... | A k tobě zas! | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-004494 | Perdiose el hijo eterno de María,
si Dios pudo perderse, que en la tierra
es menester ser Dios, el que no yerra,
buscó, hallole José al tercer día.
O a la tercera noche, que no hay día,
ausente Dios, en quien la luz se encierra
¡o dichoso cuidado, cuya guerra
paz en buscar y hallar a Dios tenía!
Luz de la luz mayor Jos... | - 123 - A San José | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-009967 | Ó, slávy nehledej, svůj hledáš žal;
nechť jako kněžka vznešená se zjeví,
když k písni nadšen duch se zadumal;
jest přízrak to jen čarodějné děvy!
Ó, laurů nehledej, svůj hledáš hrob,
veň zklamání tě zkácí;
věz, šťastnější je orné půdy rob,
jejž skřivan těší v práci!
Ó, slávy nehledej, vše mam a klam;
toť Hekatina družk... | Ó, slávy nehledej! | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-de-046429 | Sage mir doch, was hab' ich mir wohl von den Bögen zu denken,
Die so entsetzlich hinaus in die Campagna sich ziehn?
»aquädukte nennt man's, mein Freund, womit man in Rom so
Wie auf dem deutschen Parnaß alle die Zeitungen kriegt.« | Aquädukte | Wilhelm Waiblinger | de | 2 | polymetric |
mpm-de-041460 | Kind, willst du mich recht fassen,
So mußt du dich mir lassen;
Wer sich und alles läßt,
Der hat mich ewig fest. | 14. Jesus zu der Seele | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-es-002582 | Pues ya tiene la encina en los tizones
más séquito que tuvo en hoja y fruto,
y el nubloso Orïón manchó con luto
las (otro tiempo) cárdenas regiones;
pues perezoso Arturo, y los Trïones
dispensan breve el sol, y poco enjuto,
y con imperio cano y absoluto
labra el yelo las aguas en prisiones;
hoy que se busca en el calor... | - V - Con ejemplo del invierno imagina Sistra admitido su fuego del yelo de Lisi | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-053119 | Velebné, zázračné stráně,
Z nichž ty skály jako báně
Chrámu Páně slavně ční!
Poutník mdlý když do vás vejde,
Blahý úžas hned ho přejde,
Dobré pouti znamení!
Sem též svatý Ivan zašel,
A zde místo ono našel,
O němž v svaté touze snil:
Tu v pokoji Bohu sloužil,
V něm se těšil, jemu toužil,
Jak zlý svět mu ublížil.
A podne... | SVATÝ JAN POD SKALOU. | Marie Čacká | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-008490 | Und da ich nun so frei wie nur ein Mensch,
von Schönheit übervoll und hell an Geist,
so weiß ich nicht, was ich
in meiner Kunst gefügig Alphabet.
Frei,
Paß aller Unersättlichen und Glück!
Wer ermaß schon deinen Wert?
Höher, heitrer wölbst du des Helden Stirn,
stolzer stößt ihm das Herz,
wuchtiger wirken die Lungen ihm,... | 1L: Und da ich nun so frei wie nur ein Mensch, | Christian Morgenstern | de | 0 | iambic |
mpm-es-006571 | Diálogo de una hora Somero que he vivido
con una linda joven, cuyo candor no empeño
y a la que -desde lejos ya para siempre- pido
perdón por esa hora ¡Si hubiese sido un año!
Hora de una doncella que en mi alma ha florecido,
para hacer ya de toda mi vida un desengaño:
no hay - pues ni ha de ser mía, ni he de darla al o... | Flor de una hora | José Santos Chocano | es | 4 | anapestic |
mpm-de-003902 | Schlaf, Kindlein, schlaf,
Der Vater hüt die Schaaf,
Die Mutter schüttelts Bäumelein,
Da fällt herab ein Träumelein,
Schlaf, Kindlein, schlaf.
Schlaf, Kindlein, schlaf,
Am Himmel ziehn die Schaaf,
Die Sternlein sind die Lämmerlein,
Der Mond der ist das Schäferlein,
Schlaf, Kindlein, schlaf.
Schlaf, Kindlein, schlaf,
Chr... | Morgenlied von den Schäfchen . | Clemens Brentano | de | 0 | iambic |
mpm-de-043153 | Banner, der so kühle wallt!
Unter Deinen grünen Wogen
Hast du treu uns auferzogen.
Frommer Sagen Aufenthalt!
Lebe wohl,
Lebe wohl, du schöner Wald! | Der Jäger Abschied. | Joseph von Eichendorff | de | 1 | trochaic |
mpm-es-008860 | Sitio de amor con grand artillería
me veo en torno, e con poder inmenso,
e jamás çessan de noche e de día,
nin el animo mio esta suspenso
de sus combates, con tanta porfía
que ya me sobran, maguer me defenso
Pues que faras, o triste vida mía,
que non lo alçanzo por mucho que pienso?
La corporea fuerça de Samsón,
ni de ... | - IV - | Marqués de Santillana | es | 2 | polymetric |
mpm-es-005776 | Hubo un tiempo ¿recuerdas? que a
tu mano
estrechaba la mía tiernamente;
hubo un día, es verdad, que allá
en tu frente
mi ardiente labio se posaba ufano
¿Quién me dijera entonces que cercano
estaba el fin de nuestro amor vehemente,
y que a tu corazón indiferente
mi corazón invocaría e... | Te amo aún | Manuel Molina Vigil | es | 2 | polymetric |
mpm-de-059730 | Ich ging so hin in den dunkelnden Tag
Und zählte Stein bei Pflasterstein.
Nicht mal mein Schatten zur Seit' mir lag,
Die Leere war groß und Leere macht klein.
Die Stadt stand steinern um mich hoch,
Der Fluß trieb Fluten durchs Brückenjoch,
Als ob er das Liebste sich suchen muß,
Als müßten die Wasser sich sputen.
Mein H... | Die Stadt stand steinern um mich hoch | Max Dauthendey | de | 0 | iambic |
mpm-de-035522 | Den Königen bist du mit Recht verhaßt,
Weil, trotz so mancher Rüge,
Du dir das Majestätsrecht angemaßt,
Der Lüge. | Leipziger allgemeine Zeitung | Franz Grillparzer | de | 2 | polymetric |
mpm-de-040138 | Ein Schneider flink mit der Ziege sein
Behauste den Krempenstein,
Sah oft von felsiger Schwelle
Hinab zu der Donauwelle,
In reißende Wirbel hinein.
So saß er oft und so sang er dabei:
Wie leb ich sorgenfrei!
Meine Ziege, die nährt und letzt mich,
Manch Liedchen klingt und ergetzt mich,
Fährt unten ein Schiffer vorbei!
... | 19. Schneiderburg | August von Platen | de | 0 | iambic |
mpm-cs-049897 | Nepodceňuj moudrost okamžiků
ani ostrost octa, sladkost fíků,
všeho nech a všecko ber pln díků,
též je něco – být král trpaslíků! | MŽIK. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-030078 | Es sagte Stella:
Machstu auf mich
Ein artig Liedgen,
So bist du mein.
Ich machte hurtig
Ein artig Liedgen.
Sie lobt's und sagt:
Nun bistu mein!
Doch ich, o Schäfer, bin noch nicht dein.
Was ich erfuhr,
Erfuhr Apollo
Auf Tempens Flur.
Für Daphnen kriegt' er
Den Lorbeer nur. | Seine Aehnlichkeit mit Apollen | Nicolaus Götz | de | 0 | iambic |
mpm-de-047582 | Fahr' auf / du Sieges-Fürst / du Himmels-Adler du!
setz deine Mensch-Natur in Gottheit- gleiche Ehren.
Wollst ihren Elend / in den Allmacht-Stand verkehren.
Gib' ihr ein Ewigs Wol / auf kurzes Creutzes-nu.
Was Ewig eigen dir / gehört ihr jetzt auch zu.
Zwar Anfangs gleich / wollst du dich äusserend entbähren /
jetzt wi... | 1L: Fahr' auf / du Sieges-Fürst / du Himmels-Adler du! | Catharina Regina von Greiffenberg | de | 0 | iambic |
mpm-es-008587 | Impura tempestad, dura tormenta,
fantástico vapor del sueño mueve,
contra el candor, que inmunidades bebe,
del ampo en que el ángel se alimenta.
Dormido le asaltó llama violenta,
que acara descubierta no se atreve,
pero como dio en manos de la nieve,
se hiela el fuego, y la pureza alienta.
Lo que de impuro concibió el ... | Soneto | Francisco Caus | es | 0 | iambic |
mpm-es-003421 | ¡Ay, de cuán poco sirve al arrogante
el edificio que, soberbio empina
sobre pilastras de Tenaro, y fina
de mármol piedra, y color cambiante!
Pues cuanto más del suelo se levante
máquina excelsa, al cielo convecina,
tanto más cerca atiende a su ruina,
tanto más cerca al rayo del Tonante.
Consumirá en los jaspes su tesor... | Condena al fabricar soberbios palacios | Juan de Jauregui | es | 2 | polymetric |
mpm-es-003979 | Deseos que salís por mi ventura,
no cual espurios, no cual naturales,
sino legitimados en mis males
y al fin nacidos de ocasión segura.
Puesto que os di por madre su hermosura
y por padre, mis ojos manantiales
que desde que vivís andan mortales,
y no sin accidentes de locura.
Haced que viva, con haced que os hiera
una ... | Soneto XI | Esteban Manuel de Villegas | es | 2 | polymetric |
mpm-de-064126 | Überall, wo du auch wandelst,
Schaust du mich zu allen Stunden,
Und je mehr du mich mißhandelst,
Treuer bleib ich dir verbunden.
Denn mich fesselt holde Bosheit,
Wie mich Güte stets vertrieben;
Willst du sicher meiner los sein,
Mußt du dich in mich verlieben. | 2. | Heinrich Heine | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-023772 | Světlo sluneční svítí
v zeleném hvozdu –
ptáci zpívají sladce
v haluzích stromů.
Vánek ševelí listím
hebce a tiše,
srdcem zahlaholilo
tisíce zvonů.
Štěstí, modravé štěstí,
zářící květy,
plní smutnou mou duši
zpěvy a vůní... | Teplé větry. | Emanuel Lešehrad | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-000061 | Ejemplo del valor de las Españas,
don Juan, si así supiese ahora alabarte,
cuanto tus obras dan de gloria a Marte
darían a mi pluma tus hazañas.
Las francesas insidias y las mañas
que en falta de virtud sufren con arte,
acrecen en la tuya y de tu parte
cosas de admiración muy más extrañas.
Gloriosa nación, pues que ven... | - CCXXII - A don Juan de Guevara | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-de-024357 | Die Kränze, die du siehst, sind lauter Trauerzeichen
Erblichner Freuden, die den Freuden nach erbleichen.
Für jede Lust, die starb, zum Denkmal einen Kranz
Hab' ich geflochten, und umkränzt bin ich nun ganz.
Hier hängt der Freundschaft Laub, und hier der Liebe Flitter,
Und hier das Vaterglück, gemäht vom dunklen Schnit... | 28. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-de-006664 | Uns lockt die Morgenröthe
In Busch und Wald,
Wo schon der Hirten Flöte
Ins Land erschallt.
Die Lerche steigt und schwirret,
Von Lust erregt:
Die Taube lacht und girret:
Die Wachtel schlägt.
Die Hügel und die Weide
Stehn aufgehellt,
Und Fruchtbarkeit und Freude
Beblümt das Feld.
Der Schmelz der grünen Flächen
Glänzt vol... | X.
Der Morgen. | Friedrich von Hagedorn | de | 0 | iambic |
mpm-es-005060 | Por estrecho camino, al sol abierto
de espinas y de abrojos mal sembrado,
al tardo paso muevo, y voy cansado
a do cierra la vuelta el mar incierto.
Silencio triste habita este desierto,
y el mal que hay me importa ser callado;
cuando acaballo cuido, acrecentado
veo el sendero y veo el daño cierto.
A un lado empina yert... | - LXXII - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-de-000652 | Daß ein Weib eh als ein Mann, macht der Krieg, zu zehlen sey;
Weiber, dünckt mich, stunden auch durch die Buhlschafft Kriege bey. | 64. | Friedrich von Logau | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-067560 | O lásce kdo mrhá slovy,
pošetile hříchu hoví,
kdo chce řešit problém její,
v síť motýlí aether loví,
sanctissimum lásky nikdo
nevystihne, nevypoví.
Velebit ji buď jen přáno
milujícím, básníkovi. | II. O lásce kdo mrhá slovy, | Josef Kubelka | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-002023 | Con sólo el resplandor de vuestro gesto
y el son de las dulcísimas razones,
ablandáis los más duros corazones,
y el Sol hacéis para en sólo un puesto.
Y no para la fuerza suya en esto,
si no que al mismo amor ponéis prisiones,
haciéndole quinientas sinrazones
sin poderle mudar de presupuesto.
En mí, extrañezas tales ha... | - XIII - | Pedro de Padilla | es | 0 | iambic |
mpm-es-003881 | Desplegar como un velo en los coluros
el que, sin cabo, cielo se dilata,
y de llama, hermosamente ingrata,
armar sus campos de cristales puros,
cimientos a la tierra abrir seguros
donde el viento sus plumas desbarata,
hacer al mar, que en perlas se desata,
de floja arena inaccesibles muros,
pequeña gloria fue de tu pot... | - 18 - Soneto a Jesucristo en la cruz | Pedro Espinosa | es | 0 | iambic |
mpm-cs-037375 | Všecko, co žil jsi, co žiješ, je sloučeno v objetí lásky,
veškera života slast, veškeren života žal;
z toho nic neznalo srdce prv, nežli je vzbudila láska:
Přejte mu dřímati dál, smrt nežli láska mu dá. | Láska a srdce. | Ladislav Quis | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-003976 | Marje, co jsme učinili? Vodě
svěřili jsme lásky hoře!
Přijda příval s hory strašné výše,
proudem odnese ji v moře!
Moře! – Rozvaž slova toho význam!
Moře – a v něm lásky důkaz!
Což je hora proti hloubce moře –
proti skutečnosti úkaz?
Nermutiž se! Moře honosí se,
že má jeho hrozná tůně
skvosty perel – nebude-liž láska
n... | IX. Marje, co jsme učinili? Vodě | František Karel Drahoňovský | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-009922 | Niedergangen ist die Sonne,
Doch im Westen glänzt es immer,
Wissen möcht’ ich wohl, wie lange
Dauert noch der goldne Schimmer?
Willst du, Herr, so will ich bleiben,
Warten ausser diesen Zelten,
Ist die Nacht des Schimmers Herrinn,
Komm’ ich gleich es dir zu melden.
Denn ich weiss du liebst das Droben,
Das Unendliche zu... | Dichter . | Johann Wolfgang von Goethe | de | 1 | trochaic |
mpm-es-004637 | Canta la edad primera los amores,
nave sin lastre es el ingenio tierno,
flámulas, velas, jarcias sin gobierno,
campo sin fruto y con viciosas flores.
Mis juveniles lágrimas y ardores
pasaron con el sol, que al curso eterno
llevó la primavera, y al invierno
vuelve los pasos de mi edad mejores.
Yo seguiré tus armas, y la... | - LXVI - Al Serenísimo Archiduque | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-063525 | Do krajů dálných, nehostiných,
mráz kde má vládu dlouhou, krutou,
se smutné braly karavany
po širých stepích velké Rusi.
Kruh kozáků je uzavíral –
a uvnitř v smutné této hradbě
se zvolna smutný zástup šinul:
druh řetězy byl s druhem spoután,
jichž ostré chřestění jen znělo
v chlad ponurého kolem ticha,
v něž nikdo slov... | VRÁTILI SE! | Adolf Černý | cs | 0 | iambic |
mpm-en-001094 | So, because you chose to follow me into the subtle sadness of night,
And to stand in the half-set moon with the weird fall-light on your glimmering hair,
Till your presence hid all of the earth and all of the sky from my sight,
And to give me a little scarlet bud, that was dying of frost, to wear,
Say, must y... | Giving Back the Flower | Sarah Morgan Bryan Piatt | en | 2 | polymetric |
mpm-de-063061 | Schwer die eisendunkeln Pappeln rauschen.
Schwül, ein heißdunkler Violenkelch,
Flammt der schwarze Himmel.
Ohne Echo starrt die Nacht.
Ohne Echo pocht mein Herz. | Toter Mond | Max Dauthendey | de | 1 | trochaic |
mpm-de-028877 | Wo dem grossen Zeus zu fröhnen
Toller wunder fremde schau
Und die würde sich versöhnen
Tänzer öffnen das geleit
In verführenden gewändern ·
Knaben die ein opfer feit
In den sonnenschlaffen ländern
Macht aus öl- und palmenlaub
Vor des priesters fuss ein kissen
Streuet sand und silberstaub
Tote liljen und narzissen
An de... | Stefan George | de | 1 | trochaic | |
mpm-de-017644 | Der menschen wohn ist falsch, betrüglich die verjähung,
als ob des glücks allmacht, der ewigkeit versehung
und auch des himmels will (mit zwang der götter hand
verkürzend) ohn ihr schuld verhinderten den stand
der menschen und der welt. Das werk recht zu besehen,
so muß der mensch, daß er die ursach selbs, gestehen.
Da... | Zu ehren meines lieben freinds Dieterich Haaken | Georg Rodolf Weckherlin | de | 0 | iambic |
mpm-de-020475 | Mensch bleib doch nicht ein Mensch: man muß aufs
höchste kommen.
Bey GOtte werden nur die Götter angenommen. | 219. Der Mensch sol nicht ein Mensch
bleiben. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-063386 | Hänchen ist zum Born gelaufen,
Born du sollst mir Wasser geben,
Hünchen liegt an jenem Berg,
Und schluckt an einem Nußkern;
Und da hat der Born gesprochen:
Erst sollst du zur Braut hinspringen,
Und mir klare Seide bringen,
Hänchen ist zur Braut gesprungen,
Braut du sollst mir Seide geben,
Seide soll ich Brunnen bringen... | Erschreckliche Geschichte vom Hünchen und
vom Hänchen . | Clemens Brentano | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-054371 | Člověka vždy vést má chvat,
by byl dobra, pravdy sklad.
Kéž by nemoh’ býti dán
lístek naň, že „vyprodán“! | Ne podle dneška! | Karel Červinka | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-024882 | Zas bude státi zamyšlený,
když měsíc vzkvete nad lesy,
zas uzřím jej, až půjdu domů,
jak mlčky čeká v stínu stromů
Smutek vážný, bezhlesý.
A srdce tajný stesk mi sevře.
Ó, děsím se těch očí zlých,
až ke mně kalný zrak svůj zvedne,
tvář má se zachvěje a zbledne,
jak bych spáchal strašný hřích.
Vím, plaše půjdu kolem něh... | VÍM, PŮJDU.. | Emanuel Lešehrad | cs | 0 | iambic |
mpm-de-016836 | Bereuend sinkt sein Auge —
Da blickt durch Nacht und Schmerz
Ein unsichtbares Auge
Ihm klar in's tiefste Herz. | Der Sänger. | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-de-004348 | Mein GOtt, was hast du doch alhier,
In dieser Blumen bunten Zier,
Auf diesem bunten Schau-Platz, mir
Für Weisheit, Lieb’ und Macht gewiesen!
Ach sey dafür, daß es so wunder schön,
Von mir und allen, die es sehn,
Gelobt, gerühmet und gepriesen!
So rief ich, als ich jüngst den Platz,
Worauf ich kurtz vorher der Beeten Sc... | Ein Parterre. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-de-005645 | Der deutschen Dichter Hainen entweht
Der Gesang Alzäus und des Homer.
Deinen Gang auf dem Kothurn, Sophokles,
Meidet, und geht Jambanapäst.
Viel hats der Reize, Cynthius Tanz
Zu ereilen, und der Hörer belohnts;
Dennoch hielt lieber den Reihn Teutons Volk,
Welcher voran Bragor einst flog.
Doch ach verstumt in ewiger Nac... | 1L: Der deutschen Dichter Hainen entweht | Friedrich Gottlieb Klopstock | de | 0 | iambic |
mpm-de-032106 | Wie ist es hier so schön und lind,
So herbstlich bunt und kühl!
Hier spielt ich einst, ein zartes Kind,
Manch liebes, süßes Spiel.
Da war ich harmlos noch und froh – oh!
Hier war ein Garten, bunt und fein,
Hier pflegt' ich Röslein rot,
Ach, sind denn all die Rosen mein
Verwelkt und bleich und tot?
Ja, sag es mir nun, l... | Widerhall | Luise Hensel | de | 0 | iambic |
mpm-de-023868 | Nenne Lessing nur nicht! Der Gute hat vieles gelitten,
Und in des Märtyrers Kranz warst du ein schrecklicher Dorn. | Pfahl im Fleisch | Friedrich Schiller | de | 2 | polymetric |
mpm-de-004222 | Hjer siehstu den August und Cäsar unsrer zeiten/
Der längst an ruhm und macht der sonnen gleiche geht;
Was vor kein Hercules vermochte zu bestreiten/
Thut unser Leopold/ | Leopoldus I. Römischer Käyser. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-016029 | Hle, zde je zas ta lávka na rozcestí,
kde nyní v dlaně chýlím hlavu bědnou.
A vidím zas, jak jdem tou cestou jednou,
kde hledali jsme nepoznané štěstí.
Kol stmívá se a tichem pějí ptáci.
Ty, v oku zář a v ruce svěží květy,
jdeš mlčky cestou, jež se v šeru ztrácí
i s obrysem tvé drahé silhouetty.
Já vidím jako drobné st... | Dvě cesty. | Bohdan Kaminský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-054646 | Wie lange wilstu grausam seyn/
Du göttin meines hertzen?
Dein blitz gebieret meine pein/
Du aber lachst der schmertzen/
Und siehst den henckern meiner ruh
Mit kaltgesinntem schertz und stoltzen augen zu.
Ich bin/ wie Aetna/ feuer-heiß/
Und brenne voller flammen;
Doch deine brust bleibt schnee und eiß/
Und schmeltzet ni... | 1L: Wie lange wilstu grausam seyn/ | Benjamin Neukirch | de | 0 | iambic |
mpm-es-001180 | Celia, con movimientos desiguales
tu corazón señala la dolencia;
y a cuanto reconoce mi experiencia,
son de peligro todas las señales.
Pero si tú dispones, que los males
que viere los ignore mi obediencia,
no se queje la Fe de que la ciencia
sacrílega profana sus umbrales.
Que importa que lo digan los sentidos,
si leal... | - LX - Ofreciendo más crédito a la satisfacción de Celia, que a una sospecha suya | Luis de Ulloa y Pereira | es | 2 | polymetric |
mpm-es-005879 | Bálsamo salvador que de la altura
desciende en rayos de fulgor divino;
sol que guía en la senda al peregrino
de aqueste triste valle de amargura
Palacio de sublime arquitectura;
lago eternal brillante y cristalino
que besa las riberas del destino
con el beso de luz de su agua pura
Sacra unción de los cielos Redentora
r... | Fe | Pedro A. Morgado | es | 2 | polymetric |
mpm-es-005516 | ¡Y será vana mi mortal porfía!
¡Y esta antigua tristeza roedora
jamás de tregua me dará una hora,
tras mí corriendo cual la sombra mía!
¡Ay! de la zona tórrida a la fría,
del negro ocaso a la brillante aurora,
por cuanto con su luz el sol colora,
me persigue su odiada compañía!
Fábula son las islas de Fortuna
que ser f... | La tristeza | Clemente Althaus | es | 0 | iambic |
mpm-es-007901 | Aunque en olvido involuntario a veces
me siento joven sin pensar en canas,
y detrás dejo muy tristes y lejanas
mis primaveras grata, sin dobleces
De amarga copa mundanal las heces
recuerdo en horas, al correr livianas,
cuanto de falsas diosas o paganas
recogí incienso del amor con creces
Luego sucumben lejos y despiert... | Sin pensar en canas | Nicolás Arnao | es | 0 | iambic |
mpm-de-021000 | Sie kniet mit verschleiertem Antlitz
In der Kirche am Altar,
Erzählt dem geduld'gen Herrgott,
Wie tugendhaft sie war:
Für seine Krieger gesammelt
Hat sie an der Kirchenthür,
Manch' schlanken Jüngling geworben –
Und wirbt noch für und für. | 1L: Sie kniet mit verschleiertem Antlitz | Ada Christen | de | 0 | iambic |
mpm-cs-019410 | Kam ste zmizli ušlechtilí snové,
Sladké klamy, zdání přeblahá?
Které kruté ruky odvaha
Zkřísila mne k této hrůze dnové?
„Preč, preč odtud!“ – heslo zhůry slove,
Osud lásku v boji přemáhá,
Nade branou ráje napřáhá
Cherub meč – nu s Bohem houště, křové!
Tajte břehy, louky, stezky, kříčky,
Tajte světu, jež sme soukromě
Ve... | 115. Kam ste zmizli ušlechtilí snové, | Jan Kollár | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-004844 | Un tiempo ave caristra viví en fuego,
pero ya blanco cisne en ondas vivo;
que sólo de mi mal cuitoso escribo
cuanto escribí de bien en mi sosiego.
Pensé, trocando grado, trocar luego
suerte, y fue vano error; que Amor esquivo
en uno y otro estado al fin cautivo
me oprime y en igual desasosiego.
De mi pecho exhaló un Ve... | - CXXXVII - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-cs-015218 | Krásně, krásně člověk kvete,
dokud ctnost ho zalívá:
jak jej hříchů vedro zplete,
tu hned bídně umdlívá. | 382 | Josef Vlastimil Kamarýt | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-006089 | ¿Para qué hacer, Adolfo,
estudio serio
de natura, sus obras y excelencia,
si todo es un arcano y un
misterio
que supera a la humana inteligencia?
¿Para qué sujetar a nuestro
imperio
los principios abstractos de la ciencia
para sólo sacar, con magister... | Sonetos – V | Miguel W. Garaycochea | es | 4 | anapestic |
mpm-es-005114 | Sólo, de caridad y fe previsto,
y en la fe y la humildad su fe basando,
tomó unos pescadores a su mando
para innovar el mundo, Jesucristo.
Divino SER, con el humano mixto,
indulgente, social, sencillo y blando,
cumplía los preceptos que iba dando;
ejemplo hasta sus días nunca visto.
Su ley unió con fraternales
... | Roma y Cristo – VI | José Zorrilla | es | 0 | iambic |
mpm-cs-012941 | Na drnu kyprém, v kořání,
sedla si krása bez zvaní,
sedla si měkce vedle mne,
s mladostí v tváři dojemné.
U nohou tenké praménky,
sedla si v kapraď, v pomněnky,
nad sebou větvic vlažný stín,
hleděla lesům do hlubin.
„Hledals mě v mořích, výšinách,
v světů a nebes končinách,
hledals mě v štěstí, v žalu svém,
a já tak bl... | XXII. Na drnu kyprém, v kořání, | Vítězslav Hálek | cs | 3 | dactylic |
mpm-en-000128 | O, never say that I was false of heart,
Though absence seem’d my flame to qualify,
As easy might I from myself depart
As from my soul, which in thy breast doth lie:
That is my home of love: if I have ranged,
Like him that ravels I return again,
Just to the time, not with the time exchanged,
So that myself bring water f... | O, never say that I was false of heart (Sonnet 109) | William Shakespeare | en | 2 | polymetric |
mpm-cs-035218 | Vyšínský pozdraví a ručku bílou
Třesoucí rukou vede ke svým rtům;
Tvář ve tváři tu dívku přespanilou,
Jak zavítala jeho sladkým snům,
Před sebou vidí teď co laňku čilou.
Když nazří v její očko milozvoucí,
Tu dívka sklopí víčko bělostkvoucí,
A nevýslovný výraz blaženosti
Se v tváři krásné – odsvit nebe – hostí;
A v slad... | LI. | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.