id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-de-045187 | Von Jedem, der euch widerspricht,
Sagt ihr verachtungsvoll: Der Mann versteht uns nicht!
Könnt ihr nun nicht verständlich schreiben,
So mögt ihr ungelesen bleiben. | 1L: Von Jedem, der euch widerspricht, | Abraham Gotthelf Kästner | de | 0 | iambic |
mpm-cs-003333 | V té zemi, již zbožňuje celý svět,
se zrodila květina bílá,
sám Bůh se nemohl navidět
tak skvělého čistého díla.
I sklonil se k ní a políbil
a vdechl v ní spásu světa –
a od té rod lidský si oblíbil
ji na věčná blažená léta.
Té lilii básník holduje,
když opěvat lidskou chce spásu,
k té lilii malíř putuje,
když nadzemsk... | LILIE BOŽÍ | Karel Dostál-Lutinov | cs | 5 | amphibrachic |
mpm-cs-031129 | Nehněvej se, že se Tobě směju,
že i o chybách Tvých písně pěju,
kdybych snad tě méně miloval,
vše bych chválil, v všem si liboval.
Slepá láska mizerná je páska,
uvědomělou je pravá láska,
směju chybám svým se nastokrát,
a mám sebe předce tuze rád. | Nehněvej se, že se Tobě směju, | Jan Neruda | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-020286 | Noch immer dreht sich unter mir die Erde,
Noch lehn' ich mit der Stirn' mich an die Wand;
Es ist zu viel, daß ich so glücklich werde,
Ich, der am Grabe stand.
So glücklich! und doch fang' ich an zu weinen?
So glücklich! und doch werd' ich so betrübt?
O Gott im Himmel! Nantchen hätte keinen
Als mich allein geliebt?
Ha! ... | 1L: Noch immer dreht sich unter mir die Erde, | Leopold Friedrich Günther von Goeckingk | de | 0 | iambic |
mpm-de-055845 | Auf Bello-Sguardo standen trauernd
Wir, still und stumm, im Abendschein',
Die Seelen in einander schauernd
Vom Weihekuß derselben Pein.
Erklungen war der Ruf zum Scheiden,
Des Schicksals unerbittlich Wort;
Ob Menschen jubeln, ob sie leiden,
Unaufgehalten schreitet's fort.
Ich starrte, wüst und qualversunken,
Indeß mein... | 1L: Auf Bello-Sguardo standen trauernd | Betty Paoli | de | 0 | iambic |
mpm-de-016951 | Auf sandiger Haide am Kiefernforst
Kauert ein Häuschen gedrückt
An Fenster, Dach und Lehmgewand
Verwahrlost und zerstückt.
Des bretternen Stalles Thüre klafft, –
Verkauft sind Schaafe und Ziegen;
Im Dünger ein letztes Hühnchen scharrt,
Und mürrisch brummen die Fliegen;
Und in der Stube, da quarrt das Kind,
Das Weib, da... | 1L: Auf sandiger Haide am Kiefernforst | Bruno Wille | de | 0 | iambic |
mpm-es-004649 | ¿Qué dicha de las otras se adelanta,
que tenga firme la mudable rueda,
ni hay bien sin mal, ni mal que tanto exceda,
que falte al bien en que poner la planta?
No hay gusto sin azar, ni mar en tanta
bonanza, que una luna se esté queda,
ni tan dulce manjar que serlo pueda,
si punta de limón no se levanta.
Agrios quieren ... | - 843 - Acto III, LEONOR De El galán escarmentado | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-000221 | Mientra en mí la esperanza florecía
alegre el corazón vivió cantando,
mas hora que el temor la va secando
paso el tiempo en llorar la pena mía.
Entonces de un pensar dulce vivía,
hora en pensar y más pesar pensando,
en amargo dolor va transformando
cuanto antes dentro en él de dulce había.
Ha tomado del alma mía gobier... | - LXXIV - | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-es-001957 | Creciendo va el dolor y mi tormento,
vuéltome ha el amor al tiempo bueno;
jamás nunca se vio de penas lleno
ninguno por amores tan contento.
De amores muera yo si en esto os miento,
si no sois sola vos por quien yo peno,
y de mudarme de esto tan ajeno
cuan lejos de otro bravo pensamiento.
Mas temo no creeréis lo que yo... | - XLVII - | Diego Hurtado de Mendoza | es | 0 | iambic |
mpm-de-052247 | Der Welt liegt viel an mir, lebt ich nicht diesen Blick
(ich bin ein Theil davon) das gantze gieng in Stück. | 54. | Daniel Czepko von Reigersfeld | de | 0 | iambic |
mpm-de-021836 | Dich, wo mein Herz, wenn es dich fühlet,
Froh, wie in seiner Heimath glüht,
Dich, Paphos, hab ich oft gespielet,
Sey du auch itzt mein reizend Lied.
Von deinen Blumen-Düften trunken,
Und ganz Gefühl für deinen May,
Lernt ich, hin auf dein Moos gesunken,
Daß ich beglückt, wie Amor, sey.
Hier bin ich, dem Geräusch entwic... | Paphos | Heinrich Wilhelm von Gerstenberg | de | 0 | iambic |
mpm-cs-068374 | Hluk spurných zástupů je slyšet, jež se valí
do dějů budoucích pod rudým praporem,
a brzo bude hřmít kol valným prostorem
vzdor jejich příšerný jak vlny po úskalí.
Jdou jako černá msta: před nimi v prach se zřítí,
co stěží budoval kdy pokrok nadlidský,
jak bílou Akropol a kámen parický,
jejž tesal Feidias, msta mohla z... | Rudý prapor. | Beneš Grünwald | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-001585 | Al sol peinaba Clori sus cabellos
con peine de marfil, con mano bella;
mas no se parecía el peine en ella
como se oscurecía el sol en ellos.
Cogió sus lazos de oro, y al cogerlos,
segunda mayor luz descubrió aquella
delante quien el sol es una estrella
y esfera España de sus rayos bellos.
Divinos ojos, que en su dulce ... | - III - Clori | Gongora | es | 0 | iambic |
mpm-cs-023924 | Jak selskou silou dýší naše role,
jež zorával pluh víry staleté.
Toť ornice je poctivá a žírná,
z níž jistě dobrá setba vykvete.
Ta setba, která smíří křivdy, viny,
jež musí všechny rány vyhojit
svou drahou vůní, kouzlem domoviny,
jež poutem srdcí pojí český lid.
Až na lánech, jež předci vzdělávali,
se moře klasů k žat... | Setba | Emanuel Lešehrad | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-046657 | Bůh má čtyři živly: zemi, vodu, oheň, vzduch.
Čtyři živly rovněž každý tvořivý má duch.
Země – to tvá pevná vůle, kterou ovládán
spoutáš obrazů a citů dav u pestrý kruh.
Voda – to je rhytmu kouzlo měnivé,
pění se a valí jak tvých příboj snů a tuch.
Oheň – to tvá fantasie, čárnou perutí
ze dna země letí vzhůru až v azur... | Živlové. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-en-000298 | If poisonous minerals, and if that tree
Whose fruit threw death on else immortal us,
If lecherous goats, if serpents envious
Cannot be damn'd, alas, why should I be?
Why should intent or reason, born in me,
Make sins, else equal, in me more heinous?
And mercy being easy, and glorious
To God, in his stern wrath why thre... | Holy Sonnets: If poisonous minerals, and if that tree | John Donne | en | 4 | anapestic |
mpm-de-042733 | O Meer, o heil'ges Meer! Nach deiner Frische,
Nach deinem Frieden lechzet meine Seele:
So schreit um Wasser durch die Nacht der Büsche
Der Hindin trockne, todes-wunde Kehle.
Mich widert's an, der Täler und der Berge
Abwechselnd' Spiel und ew'ge Einerleiheit!
Wer rettet mich aus diesem Bann der Zwerge
In dein Asyl, du E... | 1L: O Meer, o heil'ges Meer! Nach deiner Frische, | Franz von Dingelstedt | de | 0 | iambic |
mpm-de-016505 | Denk, Seele, dies ist Gottes Wort, der Mund des Herren schwöret,
Daß er, so wahr er selber lebt, nicht deinen Tod begehret!
Wär' dein Verderben noch so groß, trau nur, so hat's nicht Not,
Hör, Gott hat kein'n Gefallen auch an des Gottlosen Tod,
Bekehre dich von Herzen nur, laß deinen Weg und Willen,
Gott liebet dich, e... | 99. | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-de-010232 | Der Negerknabe ging so still
Am Nil dahin. Plötzlich erblickt er
Ein unverhofftes Krokodil.
Oh, wie erschrickt er!! | Unverhofft | Wilhelm Busch | de | 0 | iambic |
mpm-en-000370 | Ask me no more where Jove bestows,
When June is past, the fading rose;
For in your beauty's orient deep
These flowers as in their causes, sleep.
Ask me no more whither doth stray
The golden atoms of the day;
For in pure love heaven did prepare
Those powders to enrich your hair.
Ask me no more whither doth haste
The n... | A Song: When June is past, the fading rose | Thomas Carew | en | 0 | iambic |
mpm-cs-007208 | Sletěl večer vonnodechý
s Prachovského skalí v rovinu,
krovy drobných bílých domků
halily se zvolna do stínu.
Kolem plotu zahrádečky
zrosená se chvěla osyka,
květ i ptáci usínali,
i všech brouků havěť všeliká.
Pod kvetoucí právě lipou
u zahrádky vonné z pod šera
ozýval se vroucí šepot,
milostná v něm slova veškera.
Jin... | ZEBÍN. | Irma Geisslová | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-059282 | Es zeiget diese Taub ein Bildnis reiner Liebe/
Daß ich mit dir ins Grab getreue Freundschafft übe. | Vermischte
Gedichte. | Hans Assmann von Abschatz | de | 0 | iambic |
mpm-cs-055136 | Ještě lze vidět až do srdce háje
větvemi stromů bezlistých,
ještě tam dřímá v rokli sníh,
který snad sejde až idyllou máje,
ale zde na svahu k polední straně
žloutne již ve skalách mochna tak raně,
a v dolu potok, sepjatý ledem,
prolomil náhle okovy:
divoce bouří a na břehu hnědém
šplouná až po kraj vrboví...
Včera to ... | U LESA V BŘEZNU. | Alois Škampa | cs | 3 | dactylic |
mpm-es-006036 | Arriba, un áureo sol que de un
celaje
en el lecho de nácar se reclina,
y abajo, una vivienda campesina
como el nido de un ave entre el follaje,
Cerca, un hojoso y pálido boscaje,
y allá, a la falda de gentil colina,
una sonora fuente cristalina
y un pájaro que riza su plumaje.
Doquiera, como signos... | Paisaje | Francisco Sisto Piedra | es | 2 | polymetric |
mpm-de-030131 | Du zeigest uns denselben Kopf bald weiß, bald schwarz, bald braun.
Wie trägst du denn dein eigen Haar, und wenn darf ich dir traun? | An Lynthien | Johann Joachim Ewald | de | 0 | iambic |
mpm-es-008284 | Dulce consuelo del linaje humano,
madre excelsa de Dios, sacra Lucina,
humillado a tus pies la frente inclina
con ardiente fervor el pueblo hispano
Si nunca vierte lágrima sen vano
el que se acoge a tu bondad divina,
vuelve, Señora, al lecho de Cristina
los bellos ojos, la piadosa mano
Muévate de Fernando la agonía,
qu... | Invocando a la Virgen por la salud de la reina doña Cristina de Nápoles | Juan Nicasio Gallego | es | 2 | polymetric |
mpm-es-000968 | Rompe el tridente azul rota barquilla,
las alas vate, de los vientos pluma,
y sin que el pescador traición presuma,
corre, sentada en el cristal la quilla
Mas sale de una cala de la orilla,
donde estaba esperando mayor suma,
turco bajel, y levantando espuma,
las aguas con los remos acuchilla.
Así yo, ¡triste!, libre de... | - 973 - Acto I, CARLOS De El secretario de sí mismo | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-018053 | Dál od těch, kdož nám lhát teď chtějí lásku,
ač drásali nás celé dlouhé věky!
Hlas jejich, vím, je sladký tak a měkký,
leč srazit s cílů chtí nám aspoň částku.
Ne, neslevíme ani zbla, ni vlásku,
ne, nepohneme se o krok! Pro nás léky
již nejsou sliby v obrat nedaleký,
jim uvěřme, a vše jsme dali v sázku.
Dost kupčení ji... | Z NAŠÍ DOBY. (VII.) | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-060878 | Když jaro jako lékař přichází
a ty jsi starý muž
a v řeky zrcadle světelné odrazy
se blyští jako nůž,
obnaž svou starou duši zjizvenou,
ranami posetou,
ať ostří zářivá paprsků do ní tnou
jak zlatou lancetou.
Když jaro jde po bledé obloze
a vlhce voní břeh
a vdechuješ, mdlý, jako v narkose
sasanek sladký dech,
vydej zas... | KLINICKÉ JARO | Jaroslav Kolman Cassius | cs | 0 | iambic |
mpm-de-021408 | Denkt ihr noch jenes schönen Morgens,
Als es am Goetheplatz gekracht?
Ein Trümmerhaufen war das Ende
Des stolzen Turmgebäudes Pracht.
Man ließ sich aber nicht verblüffen,
Hat lustig wieder aufgebaut,
Obwohl die Nachbarschaft mitunter
Voll stiller Sorge hingeschaut.
Und es gelang; beendet wurde
Die Kirche für die Garnis... | Warraftig | Hermann Löns | de | 0 | iambic |
mpm-cs-058825 | Co hledal jsem, to není v srdci tvém,
i když jsem snil, že láska políbila
mne na rty uvadlé – i to jen zbyla
bez vášně náklonnost tvá s chladným rtem.
A přece chtěl jsem, aby v srdci mém
se divoká zas vášeň probudila;
má minulost jen smutná, šedá byla,
velehor nad ní chladný diadém.
Na velké opojení čekám dosud,
ač při... | XIII. Co hledal jsem, to není v srdci tvém, | Antonín Macek | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008585 | Al puerto de la vida (que es la muerte),
llegaste, ¡oh, dulce hermano! En Cartagena,
donde tu embarcación el cielo ordena
a mejor patria, a más felice suerte
Pasaste aquel estrecho, a todos fuerte,
desembarcando en la inmortal arena,
donde pagado el flete, breve pena
en gozo perdurable se convierte
Dichoso tú que libre... | A la muerte del capitán Esquerra de Rozas | Fray Jerónimo de San José | es | 0 | iambic |
mpm-de-053259 | Lieb, du hast deine Lust um diesen schönen Fluß,
da manche Nais schwimmt, da Chloris mit Napeen
um seines Ufers Rand und tausent Blumen gehen.
Und daß der heiße Tag dir mache nicht Verdruß,
so beut die Weide dir zum Sessel ihren Fuß,
zum Schirm' ihr laubicht Haupt. Die Etesinnen wehen.
So siehest du vor dir die stummen... | 43. An Amenen, als sie sich mit Angeln erlustirete | Paul Fleming | de | 0 | iambic |
mpm-cs-021703 | Totě, věru, divná věc:
pták, byť měl i zlatou klec,
po svobodě touží přec;
zhusta zví, že na škodu
vytoužil si svobodu.
Vzdorného odchodu z domova pyká,
na hlad a na bídu bolestně zvyká.
Moudrý ženich děvu vítá,
na níž pěkných šest p čítá:
pobožnou a přívětivou,
poctivou a pozorlivou,
pokojnou a přičinlivou.
Zbožné žen... | Rodinné vychování dítek (Doma blaze.) | Beneš Metod Kulda | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-006727 | En el rico vastísimo universo
jamás tu objeto se ofreció al sentido,
concepto por mi solo producido,
cuando conmigo en soledad converso.
¡Cuántas veces probó a expresarte el verso,
porque no yazgas en eterno olvido!
Mas, apenas te dio forma y vestido,
eres en todo ya de ti diverso.
Si tal cual te concibo te expresara,
... | Al concepto íntimo | Clemente Althaus | es | 0 | iambic |
mpm-es-000426 | Yace en la parte que es mejor de España
una apacible y siempre verde Vega,
a quien Apolo su favor no niega,
pues con las aguas de Helicón la baña.
Júpiter, labrador por grande hazaña,
su ciencia toda en cultivarla entrega;
Cilenia alegre en ella se sosiega,
Minerva eternamente la acompaña.
Las musas su parnaso en ella ... | - 73 - De La envidia de la nobleza | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-008873 | Espíritu gentil, que ya en el Cielo
luceros pisas de esplendor vestido,
y en el Orbe Español anochecido,
a mejor llama amaneciste el vuelo
Vive feliz la patria del consuelo,
donde el dolor se ignora, y el olvido,
vuelve, empero los ojos al ruido
que hace tu ausencia triste acá en el suelo
Los Cisnes de Madrid oye dolie... | Al doctor Juan Pérez de Montalbán | Antonio Pellicer de Tovar | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-025489 | Jak listí žloutnoucí, kdy chladné větry vanou,
se stromů třesavých v zem vlhkou upadá,
tak dny mé vezdejší v tůň věčna smutně kanou
a pečeť nicoty se na ně ukládá.
Můj verš mne opouští, a všechny dojmy vnější
v mé nitro zapadnou bez šumu ozvěny
a tam se na vždycky v sen mrtvý ukonejší,
jak v kalné hlubině zapadlé kamen... | XVIII. ELEGIE | Josef Svatopluk Machar | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-030876 | Das Amt der Poesie besteht nicht im Schmarozen ...
Ihr Kiel entdeckt mit Recht der Laster Grund und Schande
Und ofenbahrt den Ruhm der Redlichen im Lande,
Ohn Abscheu vor Gefahr, ohn Absicht auf den Lohn. | Motto | Johann Christian Günther | de | 0 | iambic |
mpm-cs-048868 | Víc mluví svět do mého odloučení,
ba klíčovou se dírkou ke mně tře,
já klnu mu, on v mojí krvi vře
a triumfuje, když mním, že ho není.
Mně často zdá se, ve půlnočním snění
že mořem pluji sám na ledné kře,
hnán větry jen a v jejich lehké hře
že splývám v nic, jež rovno vykoupení.
Však nechť má cesta pustá, břehy kolem
z... | Kredo samotáře. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008230 | Cual suele con las ramas enlazadas
dos árboles unirse, que ni el viento
puede arrancarles de su firme asiento,
ni quebrantar sus copas levantadas,
pues antes entre sí bien apretadas
parecen elevarse al firmamento,
dándoles hermosura y ornamento
las frutas, que producen sazonadas,
así, querido amigo, te deseo
un lazo de... | Dando la enhorabuena a un amigo, que iba a casarse | Gaspar María de Nava Álvarez | es | 0 | iambic |
mpm-de-055888 | Laß ab du Teutsche Sau von deinem grossen Sauffen!
Und du/ du Spanscher Hund vom Raub’ und Huren-
lauffen! | Gegenverweiß deß Teutschen und
Spaniers. | Georg Neumark | de | 0 | iambic |
mpm-es-003335 | Siendo por Alejandro ya ordenado
que Lausato ciudad se deshiciese,
como venir su buen maestro viese
a suplicar por ella apresurado,
en viéndole, juró determinado
de no le conceder lo que pidiese;
él pidió entonces que la destruyera,
por do el mísero pueblo fue librado.
Así, viendo por vos determinada
mi perdición, seño... | - XLIII - | Hernandode Acunya | es | 0 | iambic |
mpm-cs-062548 | Fotografie dvou holčiček
s tvářičkou nevinnou,
malinký střevíček,
dva páry očí s ofinou.
Neklidné kouzlo dětství plane z nich,
jež nezná viny hlod,
jeden z těch okamžiků tajemných,
než osud dá se na pochod. | CXLIV Fotografie dvou holčiček | František Zavřel | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-055085 | Jak jiřinky květ polou rozvitý –
tvůj ret je krásný, a v něm ukryty
a neoděny v zvuk, spí ještě v tuše
vše sny a přání dětské tvojí duše!
Ó líbezné ty děcko spanilé –
ty nesmíš klonit hlavu unyle,
lkát před časem, že pokoj tvého blaha
já zrušil tím, že byla jsi mi draha...
Tvůj celý zjev jak vonná kytice
se usmívá, ty’... | Panna. | Alois Škampa | cs | 0 | iambic |
mpm-de-052157 | Wesen, kleines, längst verklärtes,
Stern in meines Lebens Nacht,
Reingeliebtes, heißentbehrtes,
Sprich zu mir im Traume sacht!
Schlinge Deine kleinen Arme
Um die Brust so glückberaubt,
An mein Herz, das lebenswarme,
Leg' Dein todtes kaltes Haupt! | 1L: Wesen, kleines, längst verklärtes, | Ada Christen | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-062710 | Hle, země opět tone
ve květů orgii
a nelítostným sluncem
se znovu opíjí
tak jako před sto lety,
když stála u tvých mar.
Snad nevzpomíná ani
muže, který byl čin,
nejsilnějšího ze všech,
jež zrodil její klín,
zrádcovsky ponořena
svých květů ve požár.
Člověk je bezcitnější,
leč nyní v údivu
myslí na toho muže,
jenž chytil... | PÁTÝ KVĚTEN 1921 | František Zavřel | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-056691 | Zde je ta cesta odplynulých let,
jež stejná zůstala, kde vše se mění,
zde je ten signál hor, jenž muže ved
z jinošských zákrutů vstříc oproštění.
Přeslechla léta, mládím zmámená,
co tryskalo tak zhluboka, tak zblízka;
teď hloub i výška tůň je beze dna,
z níž moudrost, posud nepoznaná, tryská.
Světla i zášti znalejší ne... | STÁRNOUCÍ | Otokar Fischer | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006325 | Después de que escondiera la violenta
forma de vil metal para la muerte,
después de que tomara de la absenta
de la sombra del bosque más inerte
acechó el animal semidesnudo
pretendiéndole el mal sólo por vicio
y ya de vuelta el evitar no pudo
caer sobre su propio precipicio
De lirio y de metal brilló el acero
más frío ... | La trampa del cazador | Francisco Ruiz Estébez | es | 2 | polymetric |
mpm-es-006074 | «Patria, familia, hogar ¿qué os habéis hecho?
Quedó al patria tras los anchos mares,
destruyó el infortunio mis hogares
cual pobre nido al huracán deshecho.
¡Mi familia, mi amor! Aquí en mi
pecho
convertí sus sepulcros en altares,
y he llorado he llorado mis pesares
huérfana ¡ay! bajo extranjero te... | Catalina | Manuel María Flores | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-037065 | Psal nový farář ve pamětní knihu:
„Dnes konečně jsem došel svého cíle,
dnes velikou jsem náhle střásl tíhu,
jsem u výsledku svojí velké píle –
dnes nalezl jsem, spatřil vlastní duši.“ –
Víc psáno není – strhané jen čáry –
jak písmo, jehož smyslu nikdo nevytuší,
se pojí ve záhadné, divné tvary;
leč pod tím stručná zpráv... | Z FARNÍ KRONIKY. | Karel Vojtěch Prokop | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007347 | ¡Grato viento de aliento perfumado
que ofreciendo vas bálsamo de flores!
¡Praderas deliciosas en que han
llorado
Damoetas y Amarante sus dolores!
¡Umbrío bosque, río susurrante
que buen fin dar supiste a sus azares,
y en halago cambiaste sus pesares,
y una en otra sus alma suspirante!
Quitóles la e... | Jean Vauquelin de la Fresnaye | Fernando Maristany | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-024400 | Je mi tak sladce, tak sladce mdle,
v duši se písnička vkrádá,
zdá se mi, drahoušku, že mne máš
den ke dni víc a víc ráda...
Tak mdlo mi, tak sladko, tak sladce mdle,
z mé duše se akkordy roní,
modravé, bleďounké, zarudlé,
parfumem tuberós voní. | JE MI TAK SLADCE... | Emanuel Lešehrad | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-000070 | Lessings Auge umfaßte zugleich die steigende Sonne
Und den schüchternsten Halm, den ihr bescheidenster Stral
Weckte im Schooße der Erde, und sind die Dichter der Deutschen
Ausgeartet, so sind's die, die sie richten, noch mehr. | Lessing und seine Nachfolger | Friedrich Hebbel | de | 2 | polymetric |
mpm-de-022994 | Ich habe den MENSCHEN gesehn in seiner tiefsten Gestalt,
ich kenne die Welt bis auf den Grundgehalt.
Ich weiß, daß Liebe, Liebe ihr tiefster Sinn,
und daß ich da, um immer mehr zu lieben, bin.
Ich breite die Arme aus, wie ER getan,
ich möchte die ganze Welt, wie ER, umfahn. | [ich habe den Menschen] | Christian Morgenstern | de | 0 | iambic |
mpm-cs-066220 | – Odkud máš ty písně, ptala
jsem se včera a tys’ řek’:
stačí okno otevříti,
samy se ti v pokoj vřítí.
A já z lože svého vstala,
okno v noci otvírala
do ticha a vzpomínek.
Ale trochu vůně jen
zaválo mi do oken.
Z písní žádná nesletěla,
ač jsem se už chladem chvěla
a už v dálce svítal den.
– Odkud vůni máš, jež vznítí?
V... | ROZHOVOR | Josef Müldner | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-032248 | Wenn ich Dich nicht durch Schwarz auf Weiß belehre,
Daß ich die Zeit an Dich gedacht,
So glaube nur, daß ich Gott eifrig ehre,
Hab' ich gleich längst kein Lied an ihn gemacht. | 345. Entschuldigung an die Fr.Pr.B | Abraham Gotthelf Kästner | de | 0 | iambic |
mpm-cs-018621 | Jen z našich činů, dum a citů změn,
ze známých tváří, slov, jež kdo nám šepce
neb hřímá v žití, tiše tak a hebce
své obrazy tká ve spánku nám sen.
Leč malé dítě, spící na kolébce,
hle, usmívá se v sněhu svojich plen,
je hlucho pro svět, zříc má úděl slepce –
ach, o čem tomu zdát se může jen?
Ó, pravda-li, že sen je odr... | SEN DĚTÍ. | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-031427 | Sei der Vogel hellsten Lautes,
Horstend in Arabiens Öde,
Banger Herold und Trommete!
Fromm Geflügel, auf ihn schaut es.
Doch du kreischender Gefährte,
Bösen Feindes Eingeweihter,
Fieber-Endes arger Deuter,
Bleibe fern von dieser Herde!
Sei aus unserm Rat verwiesen
Aller Vogel rauh und arg;
Nur der Aar, des Flugs Monarc... | William Shakespeare | William Shakespeare | de | 1 | trochaic |
mpm-de-000947 | Wer für die Freiheit kämpft und fällt, deß Ruhm wird blühend stehn,
So lange frei die Winde noch durch freie Lüfte wehn,
So lange frei der Bäume Laub noch rauscht im grünen Wald,
So lang' des Stromes Woge noch frei nach dem Meere wallt,
So lang' des Adlers Fittig frei noch durch die Wolken fleugt,
So lang' ein freier O... | Lied vor der Schlacht | Wilhelm Müller | de | 0 | iambic |
mpm-cs-006056 | – – Neb běda, dílo tvé-li přátel třeba má
vždy ochotných je přijmouti už předem,
vždy s ochotnýma tleskat rukama,
vždy pelyněk ti zmírňujících medem.
Vzbuď záští, básníku! Štvi. Bičuj. Neustaň.
A, pyšný hidalgo, se zahal ve svém plášti.
Tvé dílo samo zlomiž každou zbraň,
tvým triumfem je překonávat záští.
Jdi šelmy zkr... | FRAGMENT | Viktor Dyk | cs | 0 | iambic |
mpm-de-017570 | Das ist der Dom mit seinen Mirakeln,
Mit Heiligen aus Stein und Holz,
Mit kostbaren Knochen in Tabernakeln,
Mit Kuppeln, Säulen und Türmen stolz.
Vom Hochaltar dringt ein schwacher Schimmer,
Ein Wehen bläst durch die Gänge hin,
In den Orgelpfeifen Kindergewimmer: –
Es graut mich! Was ich doch kindisch bin!
Seit zwanzig... | 1L: Das ist der Dom mit seinen Mirakeln, | Franz von Dingelstedt | de | 0 | iambic |
mpm-de-015283 | Zufriedene Stunde. Durch die offne Thür
Kommt vom Balkon die milde weiche Luft
Des niedergehenden Septembertages
Und, minder mild, der Lärm der Straße: Kreischen
Von Knaben, die sich balgen; helle Stimmen
Der kleinen Mädchen, Ringelreihe tanzend;
Das scharfe Kleffen meines Nachbarhündchens
Und dann und wann der tiefe P... | 1L: Zufriedene Stunde. Durch die offne Thür | Gustav Falke | de | 0 | iambic |
mpm-de-007459 | Nun ja, ich habe, daß ihrs wißt,
Ihr würdet sonst doch wenig von mir halten.
Ich will bekennen, in der alten
Und in der neuen Welt geküßt,
Trotz meiner Stirne finstern Falten:
Verstehet sich in allen Ehren,
Wie es seit Karls des Großen Zeit
In alter deutscher Züchtigkeit
Die strengsten Regeln nicht verwehren.
Nun frage... | 1L: Nun ja, ich habe, daß ihrs wißt, | Johann Gottfried Seume | de | 0 | iambic |
mpm-cs-040423 | Park zapadlý je, poraněný
západu krví, steskem ženy,
jež pod lentiškem hřešívala.
Milenci odešli už s létem
i s opadalým, bujným květem,
ti, divoce jež milovala.
Teď, zrak-li vábí, spíše studí.
A hoří-li, jen soucit budí.
Jak vášni možno jeseň žíti?
Na prosincových stromech bělí
se luny paprsk chladně smělý,
na žlutých... | BALADA O JESENI VÁŠNĚ | Antonín Sova | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008366 | Alivia el peso, soberana Astrea;
déjame una hora de feliz reposo;
el crudo afán de tu servicio honroso
ceda una vez a más feliz tarea.
Santa amistad en celebrar se emplea
del claro Elpino galardón glorioso,
merced justa de un rey que poderoso
su mérito y saber honrar desea.
Vosotras, Musas, si a mi ruego un día
cediste... | A don Eugenio de Llaguno | Juan Meléndez Valdés | es | 0 | iambic |
mpm-cs-067886 | Tu píseň z dětských let jsem neslyšel,
již dětským hláskem u mřížky jsem zpíval,
kde starý kněz se na nás vlídně díval
a v hlasů směsi hlas mé matky zněl...
Dech květů svadlých kostelem se chvěl.
Co letní večer hřbitovem se stmíval,
– tam již se dávno nikdo nepohřbíval –
kříž nad hroby se ještě zlatem skvěl.
Až zde ji ... | Píseň z dětských let. | František Leubner | cs | 0 | iambic |
mpm-de-019177 | So zögert, liebste Menschen, nicht,
Um dieses helle Gnaden-Licht
Den Schöpfer brünstig anzuflehen.
Weil, wo ihr diesen Strahl nicht fühlet,
Jhr, ohn euch einst vergnügt zu sehen,
In Sorgen und Begierden wühlet,
Die weder Grund noch Gräntzen haben.
Erbittet doch, vor allen Gaben,
Die, welche würdiger als alle,
Die Gabe,... | J rdisches
V ergnügen
in
GOTT .
F ünfter T heil. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-cs-051773 | Mně život dal jen málo radostí,
ty nejkrásnější žil jsem v illusích –
a všecky převýšily bolesti
let posledních, let posledních...
A přece věřím, stále mocněji,
že život můj má dlouhou budoucnost,
že jenom zkouškou je mé dnešní trápení,
půst předsváteční, k lepší zemi most –
muk, zkoušek Odyssea hrdin z pohádek,
jež na... | MNĚ ŽIVOT DAL JEN MÁLO RADOSTÍ... | Jan z Wojkowicz | cs | 0 | iambic |
mpm-de-037825 | Ein jeder sucht und liebet 'was,
Der eine dies der andre das;
Mein Gut und Teil ist Gott vor allen,
Mir ist ein lieblich's Los gefallen. | 46. Ein liebliches Los | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-es-004171 | De este mi grande amor y el poco tuyo
no tengo culpa yo, tengo la pena,
que a tu naturaleza en todo ajena
juntarse dos contrarios atribuyo.
Este mi amor y tu desdén arguyo
de aquel humor que de una misma vena,
de dulce y agrio fruto el ramo enllena,
siendo una tierra, un agua, el tronco el suyo.
Veo la cera y veo el ba... | - XXXIV - | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-002546 | Otče drahý! snad ještě spíš,
Co se děje, o tom nevíš;
Jenom oknem ven
Semo na nás se podívej
A pak radostí zaplesej;
Z lože zmizel sen,
A nám z něho krásný,
Jako nebe jasný,
Zkvetl slasti den.
Šedesátkrát zmládly sady,
Tolikkrát jich sstárly vnady
S Tebou, otče náš!
Jako dítě vedly Tebe
Ve nevinných slastí nebe,
Jak to... | 6. Otče drahý! snad ještě spíš, | Jan Květoslav Klumpar | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-051243 | Exoriare aliquis! – to věčné slovo
mi v uších zní přes doly vše a hory,
je celou Polskou štkají duchů sbory,
to pálí vždy a tíží nad olovo.
Toť modlitba tvá denní, Polsko, vdovo,
však nejen tvá, i všech, jichž marné vzdory,
zde v klenbu nebes hřmí a drtí svory,
by dál zas vlékli břímě Sisyfovo.
Čtu. Náhle se mi kalí ja... | BRONISLAW SZWARCE | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-001285 | U svatého Nilu
děti sobě hrají,
palmy větrem vlají,
květy leknínové
vodou rozkvétají.
Hle ta chatka podle chrámu!
jako hnízdo vlaštovičí
přilípla se k trámu.
Slyš! v té svaté chatě,
tesařově klícce,
pěje vlaštovice!
tři hlavy se kloní,
pilně pracujíce.
Jaké zvláštní kouzlo nové!
kdo tam bydlí? jsou to lidé?
jsou to and... | LEGENDA EGYPTSKÁ. | Sigismund Bouška | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-055098 | Jak sladká byla chvíle,
když na tvé hrudi bílé
jsem tiše, blaze snil!
Co zbylo mi? – Jen touha,
jen z růží vůně pouhá,
jichž květ mne opustil...
Jak tehdy zrak tvůj planul;
jak dech tvůj žárem vanul;
jak bouřil srdce tluk!
Dnes marně ono štěstí
chce lapit do svých zvěstí
mé písně prázdný zvuk...
A přec i ještě z dáli
m... | ZA ODLÉTLÝM SNEM. | Alois Škampa | cs | 0 | iambic |
mpm-de-011888 | Als des Gerechten Sarg mit heiliger Erde bedeckt war,
Deckte der Himmel darauf freundlich den silbernen Schnee | Begräbniß . | Ludwig Uhland | de | 2 | polymetric |
mpm-es-007554 | Mírame tú; que si dolor impío
rasga mi corazón con mano dura,
como el rayo de sol la niebla oscura,
disipa tu mirada el dolor mío
Mírame tú, porque la muerte ansío
cuando alcanzar no pueda esa ventura:
si no me alumbra el sol de tu hermosura,
mi vida es un desierto muy sombrío
Mírame tú; que son de mis enojos
tus mirad... | Soneto | Mercedes de Velilla Rodríguez | es | 3 | dactylic |
mpm-es-006875 | Corre por entre margen cenagosa
un arroyuelo sin bramar con saña;
puebla su cauce la flexible caña,
borda su orilla la fragante rosa
Como ninguna, mi guajira hermosa,
sobre una peña que la linfa baña
contra los peces con furor se ensaña
la mano presta, la mirada ansiosa
Salta alegre por fin y delirante
la cuerda tira c... | La pesca | Joaquín Lorenzo Luaces | es | 0 | iambic |
mpm-es-000370 | Ningún dolor se iguala al acordarse
del tiempo venturoso, en desventura,
y el triste que ha tenido más holgura,
con más justa pasión puede quejarse.
¡O, con cuánta razón podrá llamarse
dichoso el que en desdichas nace y dura!
Y como si hay buen seso en aventura
al tiempo que se alcanza a de llorarse.
En este mundo, en ... | - XIII - | Juan de Timoneda | es | 0 | iambic |
mpm-cs-037788 | V komůrce mé tmí se.
Což ten večer smí se
všude vedrat, všude,
v hrad i v chyže chudé.
Komůrka má šerá.
Kéž bych od večera
zvěděl, dítě moje,
cestu v srdce tvoje.
V pravo lesy, v levo lesy,
kolem cesty bělavé,
z hloubí lesa ptactva plesy
k výši spějí modravé.
Lesy, vy jste láska moje,
v nich ta cesta žitím mým,
z hlubi... | Písně lásky. | Ladislav Quis | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-015267 | Die Erd ist nicht so kalt, wann sie der Winter drückt,
Als der verschrumpne Leib, an dem du dich wilt wärmen:
Man sieht nicht umb ein Aaß so viele Wespen schwärmen,
Als Flöhe von ihr ziehn, wenn sie den Buckel rückt.
Kein Beinhauß blecket so, wie ihre Knochen stehn,
Die dis Gerippe hier hat unterm Rocke liegen:
Kein Fl... | 25. | Daniel Czepko von Reigersfeld | de | 0 | iambic |
mpm-es-001742 | Poca, Diego, soy tinta, bien que debe
en esa tinta poca a tu pintura
tanto espíritu docta mi figura,
cuanto pudo admitir lámina breve.
A ser eterna aun más por sí se atreve,
que por la fe de su materia dura,
otra vez animada criatura
luces a tu pincel mi aliento debe.
Por ti vuelvo a vivir, la imagen bella
que en la pa... | Pantaleón de Ribera, Anastasio Español. 1600 - 1629 A don Diego de Lucena, pintor famoso y grande ingenio, por haber retratado al poeta | Anastasio Pantaleón de Ribera | es | 0 | iambic |
mpm-cs-026006 | – – i rozhled máme po minulém
i přítomných stav zříme dnů
i cítíme, za jakým cílem
a jak se bráti k budoucnu –
vše víme, prohlížíme, známe
a píšeme to, pak i čtem
i na schůzích to přetřásáme
s rozumným vážným pohledem.
Však důsledky? – – Či kletba rodu?
Či zbabělost to před činy?
Lze žalovati na přírodu?
Či na dějinné ... | FRAGMENT. | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-de-026755 | Du ungeseh'ner Blitz / du dunkel-helles Liecht /
du Herzerfüllte Krafft / doch unbegreifflichs Wesen
Es ist was Göttliches in meinem Geist gewesen /
daß mich bewegt und regt: Ich spür ein seltnes Liecht.
Die Seel ist von sich selbst nicht also löblich liecht.
Es ist ein Wunder-Wind / ein Geist / ein webend Wesen /
die ... | 1L: Du ungeseh'ner Blitz / du dunkel-helles Liecht / | Catharina Regina von Greiffenberg | de | 0 | iambic |
mpm-de-011249 | Als ich nechst meinen Freund und seinen Tod beklagt,
Sprach Sylvius zu mir: Er ist ein Mensch gewesen:
Wenn dich sein früher Tod gleich gar zu tode plagt,
Doch wirst Du weder Er durch solche Pein genesen.
Gedenck ich trage schon das fünffte Weib hinaus,
(und lebe doch) wie schön und reich sie zu erheben:
Wie weis' ist ... | 38. | Daniel Czepko von Reigersfeld | de | 0 | iambic |
mpm-de-014814 | Wenn nicht alles mich trügt, so hab ich besagte Begriffe
In Herrn Jakobs zu Hall' Schriften vor kurzem gesehn. | Antwort auf obigen Avis | Friedrich Schiller | de | 2 | polymetric |
mpm-es-005681 | De raso azul vestidas están las bellas damas,
entre tapices llenos de asuntos de Watteau;
la reina danza alegre, sus ojos son dos llamas;
habrá lirios como ella, pero más blancos, no.
Para ella el mirto brota las hojas de sus ramas;
para ella el padre Apolo las rimas inventó;
para ella son hermanos los regios oriflamas... | LA REVOLUCIÓN FRANCESA – 1. EL MINUÉ | Rubén Darío | es | 4 | anapestic |
mpm-de-042359 | Wir wandeln hier in Finsternissen
Und schaun vergebens nach dem Licht;
Nicht trösten mag uns, was wir wissen
Und was wir können, helfen nicht:
So wickelt ewig auf und ab
Sich Labyrinth aus Labyrinthen,
Und heute sehen wir verschwinden,
Was gestern süße Täuschung gab.
Doch liebt der Stolze seine Irre,
Der Eitle seinen L... | 9. | Ernst Moritz Arndt | de | 0 | iambic |
mpm-es-000205 | Si tantas partes hay por vuestra parte
para que os ame y que por vos suspire,
¿cómo queréis, mi bien, que me retire
de tal empresa y que de amar me aparte?
Si el cielo en sola vos muestra y reparte
tal gracia y tal beldad que el mundo admire,
¿cómo queréis, mi bien, que el alma aspire
a nueva hermosura o con cuál arte?... | - XL - | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-cs-004544 | Strom vyvrácen, jak když se bouří skácí,
a na větvích tam malá hnízda hynou;
květ kolem nich se zvolna dolů ztrácí,
jak s očí věrných když se slze řinou.
Strom vyvrácen, jak když se bouří skácí,
jsou hnízda ještě tu – však kde jsou ptáci?
Ó lásko! se tvých větví, jež se třesou
sny, květy tvé se řinou každou chvílí
a to... | Strom vyvrácený. | Xaver Dvořák | cs | 0 | iambic |
mpm-de-052997 | O schelte mich nicht mehr, mein holdes Liebchen,
Wenn ich dir sage: Deiner Wangen Grübchen
Sind wie zwei rothe Rosen mir erschienen.
Siehst du die Bienen nicht sie oft umflattern,
Als ob sie Honigseim in ihnen wittern?
Meinst du, daß die sie nicht für Rosen halten?
Und wenn ich selber eine Biene wäre,
So ließ' ich alle... | 1L: O schelte mich nicht mehr, mein holdes Liebchen, | Wilhelm Müller | de | 0 | iambic |
mpm-de-061097 | Mein Herz schwillt bitter wie das Meer,
Vom Liebesweh der Trennung schwer!
Herb ist die See, mein Herz noch mehr.
Mein Haupt ist gleich den tollen Winden,
Da trunken Sinn und Kraft ihm schwinden,
Und wilder ist kein Sturm zu finden.
Von Zorn und Schmerzen übermannt,
Dass leidvoll holde Pflicht mich bannt,
Zu schiffen i... | 1L: Mein Herz schwillt bitter wie das Meer, | Paul-Marie Verlaine | de | 0 | iambic |
mpm-cs-037627 | Naše zákony jsou jako velký les,
mnohému se v nich už cesta spletla;
a čím hlouběji jsi do nich vlez’,
tím v nich méně rozhledu a světla. | Naše zákony. | Ladislav Quis | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-026069 | Gerne dien ich den Freunden, doch tu ich es leider mit Neigung,
Und so wurmt es mir oft, daß ich nicht tugendhaft bin. | Gewissensskrupel | Friedrich Schiller | de | 2 | polymetric |
mpm-es-001907 | Rompe la concha de esmeraldas finas,
perla, que extiende nácares tempranos,
vergüenza ya sus esplendores canos
de haberla hollado plantas aun divinas.
Espinas la rodean, que continas
son como sombra a sus colores vanos;
mas que importan la guarden, si tiranos
son sus contrarios, más que sus espinas.
Soplos de viento so... | - XXII - A la rosa | Francisco de La Torre | es | 2 | polymetric |
mpm-de-005844 | Oft in tiefen Winternächten
Rief ich an die holden Musen:
»keine Morgenröte leuchtet,
Und es will kein Tag erscheinen;
Aber bringt zur rechten Stunde
Mir der Lampe fromm Geleuchte,
Daß es statt Auror' und Phöbus
Meinen stillen Fleiß belebe!«
Doch sie ließen mich im Schlafe,
Dumpf und unerquicklich, liegen,
Und nach jed... | Die Musageten | Johann Wolfgang Goethe | de | 1 | trochaic |
mpm-es-003006 | ¿Por qué habitáis, silvestres homicidas,
entre fieras armados de su furia,
pudiendo en opulencia y en lujuria,
entre las gentes, como Creso y Midas?
Venid a hacer pacíficas heridas
y pacíficos robos en la curia;
que aquí os dará jurídica la injuria
autorizadas y seguras vidas.
La victoria sin sangre más se alaba,
y del... | - XL - | Argensola | es | 0 | iambic |
mpm-de-024341 | Gott siehet nichts zuvor,
Mit der Vorsehung mißt nach deinem blöden Sinn. | 92. Gott sieht nichts zuvor | Angelus Silesius | de | 2 | polymetric |
mpm-es-005100 | Tuyo es el blondo, undívago cabello,
tuya la frente de marfil nevado,
tuyo el andar modesto y recatado,
la mórbida mejilla y rostro bello;
tuyos los ojos que el vivaz destello
vencen del sol en el cenit colgado,
tuya la boca de coral preciado,
el talle grácil y el venusto cuello;
tuyo el aliento de jazmín y acacia,
el ... | A I... | Manuel González Prada | es | 2 | polymetric |
mpm-es-003740 | Afuera el fuego, el lazo, el hielo y flecha
de amor, que abrasa, aprieta, enfría y hiere;
que tal llama mi alma no la quiere,
ni queda de tal nudo satisfecha.
Consuma, ciña, hiele, mate, estrecha
tenga otra voluntad cuanto quisiere,
que por dardo, o por nieve, o red no espere
tener la mía en su calor deshecha.
Su fuego... | - VII - | Juan de Almeida | es | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.