id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-en-001402 | I sit upon the white rocks by the bay,
Against whose hollows numberless, the waves
Will splash forevermore. The sunset laves
The deep with light. There rise far away
A mountain that has seemingly defied
The very clouds unchanged. And near, portending
That all created things will have an ending,
These crumbled crags lie... | Manila Bay | Luis G. Dato | en | 0 | iambic |
mpm-cs-056888 | Tak zdravou máš barvu, ty milenko má,
a přece jsi všecka jak zprůsvitnělá:
to proto, že v duši až na dně mi dlíš,
a zavru-li oči, jdeš blíže a blíž.
Já nad hradem zřím tě v tvé tragice plát,
jsi svítivý úběl, jenž na Špičák pad’,
a Kolín a Radim, zde sad a tam dům,
ten ostrov a ty stromy, to ticho a šum,
to všechno je ... | Má vlast | Otokar Fischer | cs | 5 | amphibrachic |
mpm-de-007075 | Schaut diesen schlechten Stein!
Ein Demant soll es seyn;
Denn das, was er beschwert,
Ist mehr als dieses wehrt:
Hier liegt die Frömigkeit
Und harrt auff jene Zeit. | 60. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-de-014798 | Seht doch den Schläfer dort in's Gras gestreckt!
Es ist des Gauklers Sohn, der schöne Knabe,
Den gestern wir so lieblich tanzen sahn.
Für jezt das bunte Jäckchen abgeworfen,
Den Schatten suchend vor der Mittagsschwüle,
Warf er sich in des Wirthes Garten, faul.
Hier unter den Syringenbusch. | Charis und Penia. | Eduard Mörike | de | 0 | iambic |
mpm-cs-016299 | Ach ano, jinak se to stůně asi,
když mladá žínka se kol otáčí
a něžně tebe líbá, hladí vlasy...
Tu bylo jemu skorem ku pláči,
v něm lítost vře, vztek se žlučí se kvasí –
té domovnici až se uráčí,
pak přijde teprv! Kde jen vězí? Kdo ví?
V sousedstvu nejspíš o něm klepy loví! | ZA STAROU LÁSKOU (26) | Bohdan Kaminský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-061992 | Im holden Tal, auf schneebedeckten Höhen
War stets dein Bild mir nah;
Ich sah's um mich in lichten Wolken wehen,
Im Herzen war mir's da.
Empfinde hier, wie mit allmächt'gem Triebe
Ein Herz das andre zieht,
Und daß vergebens Liebe
Vor Liebe flieht. | 1L: Im holden Tal, auf schneebedeckten Höhen | Johann Wolfgang Goethe | de | 0 | iambic |
mpm-es-006656 | Grande llaman, Antonio, -¡qué simpleza!-
a los que mueren por la patria cara
¿Ves que manera tan inculta y rara
tiene la plebe de adquirir grandeza?
Mete por esos hierros la cabeza;
derriba la columna, rompe el ara;
si te falta valor, vuelve la cara;
que, de espaldas, asusta tu fiereza.
¡Murieron de arrojados e inexper... | A Antonio | Adelardo López de Ayala | es | 0 | iambic |
mpm-cs-051906 | Ó, květiny, vy žensky přírodní mystické bytosti!
Vy duše-těla dívek astrálních, od všeho lidství, živočišství osvobozené!
Jen samo ženství ve své nejryzejší, světlé přirozenosti,
jen k trpné něze-Iásce zrozené!
Váš stonek štěpily, linie útlá těla,
kde dívčích údů, pásů smyslnost už zcela zduchovněla,
ty květů vůně, bar... | NA KVĚTINY. | Jan z Wojkowicz | cs | 0 | iambic |
mpm-de-025153 | Der höllische Tyrann, der Fürste dieser Welt,
Hat der Vernunft und Sinnen
Von außen und von innen
Manch' goldnes Götzenbild zur Reizung dargestellt.
Er kann die Welt bezwingen,
Wenn seine Pfeifen klingen,
Nur meine Helden nicht; der Männer sind noch drei,
Die ihrem Gott vertrauen
Und nicht auf Bilder schauen.
Herr, mac... | 111. | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-es-002733 | Nace de la escarcha fresca rosa
dulce abeja, y apenas aparece,
cuando a su regio natalicio ofrece
tutela verde, palma victoriosa.
Así Rosa, María, más hermosa,
concibe a Dios, y el vientre apenas crece,
cuando es, de la sospecha que padece,
el Espíritu Santo Palma umbrosa.
Pero cuando el tirano, por prenderlo,
tanta in... | - LXII - A Señor San José, escrito según el asunto de un certamen que pedía las metáforas que contiene | Juana Ines de La Cruz | es | 0 | iambic |
mpm-cs-067712 | Za zvuků varhan moje rty zajásejte v plesu!
Van Ducha tichý dechnul do květů mé duše,
že touhou chvějí se, dne rosy ve předtuše,
niv spráhlých po úděsu.
Zvon písní nedá jitru svítat hluše!
Moje rty, zajásejte v plesu!
Za zvuků varhan ruce mé sepněte se k díkům!
Dlaň Otcova mým žehná chudým rolím v kraji,
kde ve stínu m... | TIBIA HARMONICA. | František Leubner | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-001649 | Por niñear un picarillo tierno,
hurón de faldriqueras, sutil caza,
a la cola de un perro ató por maza,
con perdón del bonete un lego cuerno.
El triste perrinchón en el gobierno
de una tan gran carroza se embaraza;
grítale el pueblo, haciendo de la plaza
(si allá se alegran) un alegre infierno.
Llegó en esto una viuda m... | - LXXIX - | Gongora | es | 2 | polymetric |
mpm-de-045629 | Eine nur ist sie für alle, doch siehet sie jeder verschieden;
Daß es eines doch bleibt, macht das Verschiedene wahr. | Wahrheit | Friedrich Schiller | de | 2 | polymetric |
mpm-en-000079 | When my love swears that she is made of truth,
I do believe her though I know she lies,
That she might think me some untutor’d youth,
Unlearned in the world’s false subtleties.
Thus vainly thinking that she thinks me young,
Although she knows my days are past the best,
Simply I credit her false-speaking tongue:
On both... | When my love swears that she is made of truth (Sonnet 138) | William Shakespeare | en | 2 | polymetric |
mpm-cs-027021 | Jeden káže, že jim kyne blaho v nebi,
druhý, že je český stát jen zapotřebí –
čeládka však tihle materialisti,
chtějí hned jak jiní žít a pít a jísti. | DĚLNICKÁ OTÁZKA | Josef Svatopluk Machar | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-045765 | Wer mich hasset, wer mich schimpfft, dessen Boßheit gibt an Tag,
Daß ihr meine Redligkeit wo zu wider lauffen mag. | 1L: Wer mich hasset, wer mich schimpfft, dessen Boßheit gibt an Tag, | Friedrich von Logau | de | 2 | polymetric |
mpm-de-040406 | Bunte Dörfer, bunte Kühe,
Ackerpracht und Ackermühe,
Reichsten Lebens frischer Lauf.
Dreht sich alles weit im Kreise;
Mittendurch geht deine Reise:
Thu nur Herz und Augen auf. | 1L: Bunte Dörfer, bunte Kühe, | Otto Julius Bierbaum | de | 1 | trochaic |
mpm-de-041124 | Was wirffstu/ schnöder Neid/ mir für die Lust zu schreiben
Von Venus/ vnd mit jhr die Jugendt zu vertreiben
Ich achte deiner nicht/ du liebest Eytelkeit/
Mein Lob vnd Name wird erklingen weit vnd breit.
Cupido führet mich in eine grüne Wüsten/
Da der Poeten Volck weit von Begierd vnd Lüsten/
Vor Zeiten hat gewohnt/ wie... | Daß die Poeterey vnsterblich sey. | Martin Opitz | de | 0 | iambic |
mpm-cs-026639 | Dým zakryl nebe. Země chví se, duní
a hořet zdá se. V rovině se blýská,
reduty soptí oheň s bílým kouřem.
Do hřmění děl a do praskotu pušek
hlas trubek vřeští zoufanlivou výškou.
Hřmí koní cval, řev lidí. A ti Rusi
jak lesy stojí: řada stromů padá
a nová řada nehybně tu stojí
a jiná za ní – černo, nikde výsek.
Mužíci, ... | BORODINO (I.) | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-018297 | Vůz mlékařčin, jenž dvěma psy je vlečen,
jen zahrčel, znik’ v síti ulic kdesi,
ó, toho ruchu, jenž tu přes den běsí!
Teď jdeš tu sám, tak tichu tomu vděčen.
Slyš, kroky houfu. Stráž to vede hnance,
řad svázán jde a řad jich volně kráčí,
ti s drzým smíchem a ti táhnou v pláči
a s trochou studu chudé vlekou rance.
A měst... | HNANCI. | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-004143 | Artífice rarísimo que a Apeles,
a Zeuxis, a Parrasio, a Metrodoro,
vencéis en precio, como al plomo el oro,
en modelos, en tablas y papeles:
Suspended los colores y pinceles,
pues os suspende el alma el bien que adoro
y no perdáis el tiempo en su decoro,
pues imitáis jazmines y claveles.
Que si os viera del Tormes al H... | - CXCII - A un pintor enamorado de una dama cuyo retrato hacía Que fuera desatino daros yo su belleza, y en él fue poco amor, si fue grandeza. | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-002074 | De una nudosa haya carcomida
ya de los siglos por que había pasado,
honor de las montañas y sagrado
de las fieras, a quien era acogida,
una rama rebelde y desabrida
una siesta Daliso había cortado
para sustituir de su cayado
la antigua paz, la anciana fe rompida.
«Ya que el grueso bastón (aunque prolijo)
vido obediente... | - XXIII - | Trillo y Figueroa | es | 2 | polymetric |
mpm-de-004174 | Herz! gedenkst du noch der Stelle,
Wo einst unser Frühling war,
Deines
Der verlassenen Kapelle,
Jenes Himmels wunderklar?
Ach! es war ein kurzes Träumen,
Schmerz der Trennung lange Jahr!
Herz vom Herzen weggerissen,
Wandelnd in der Fremde bang,
Ward dein
Meiner in den Finsternissen,
Meine Liebe, mein Gesang,
So der Wel... | Zueignung . | Justinus Kerner | de | 1 | trochaic |
mpm-es-003774 | Si las penas que dais son verdaderas,
como muy bien lo sabe el alma mía,
¿por qué ya no me acaban, y sería
sin ellas mi morir muy más de veras?
Mas si por dicha son tan lisonjeras
que quieren retozar con mi alegría,
decid, ¿por qué me matan cada día
con muerte de dolor de mil maneras?
Mostrarme este secreto, ya, señora... | - LXV - Si las penas que dais | Juan Boscan | es | 0 | iambic |
mpm-es-006825 | La pasión es un niño sin
cultura, que juega
en un palacio -el alma-, destrozando los muros,
rompiendo los cristales ¿Pobre de quien se entrega
obediente al mandato de sus torpes conjuros!
La pasión es barquilla liviana que navega
sin rumbo y bajo cielos terriblemente obscuros
¡Buen timón, almirante, r... | Sé dueño de ti mismo | Juan Manuel Cotta | es | 2 | polymetric |
mpm-es-003583 | Celos que al alma sois tan inmortales,
muerte viva, tormento sin sosiego,
volcán en que se atiza tanto fuego,
hidra donde renacen tantos males.
Víboras, que entre flores y cristales
la, ponzoña guardáis, para que ciego,
luchando beba aquel desasosiego,
que muere por saber causas fatales.
De cual Patria vinisteis tan vi... | - LXXIII - Siente la violencia de los celos | Joseph de Litala y Castelvi | es | 2 | polymetric |
mpm-es-004569 | Estando ausente de tus ojos bellos,
sus rayos me abrasaron, ¡caso extraño!
Y no fue sueño, ni parezca engaño,
que me abrasaron, aunque lejos de ellos.
Al sol los levantaste, y él con ellos
venció la luz de la mitad del año;
yo quise ver lo que era por mi daño,
y por mirar al sol, vi al sol en ellos.
Fue espejo el sol, ... | - LIII - | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-014557 | So viel Athen und Rom an Weisheit Schönes hat,
so viel hat Beides dir gegeben in der Tat,
o du der Musen Zier und Lust der Charitinnen,
den jeder lieben muß, der Liebe kan beginnen!
Ich ehre deinen Geist und wundre mich der Kunst,
doch übertrifft sie zwei der Freundschaft werte Gunst.
Ich weiß nicht, was ich vor und na... | 27. Aus H. Brokmans Stambuche | Paul Fleming | de | 0 | iambic |
mpm-cs-017735 | Náše paní, té vám paní,
nemuším se stydít za ni,
třijců jen má šest párů,
šatů plnou halmaru.
Náše paní, té vám paní,
chlapci se jen fantí za ní,
přídou večer ke dvoru,
koukají se nahoru.
Náš pán si ji pěkně strojí,
von se vo ní tůlik bojí:
„Di vod vokna, Mankydla,
eště bys mňe nastydla!“ | Náše paní. | Antonín Klášterský | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-003201 | Aquí donde fortuna me destierra
con vos estoy, señora, aunque sin veros,
por milagro este bien me hizo quereros,
que en lo demás ningún pesar me yerra.
Sin que pueda morir me falta tierra;
moriré en la memoria de perderos,
seguro con saber que ha de teneros
en sí mi alma donde Amor os cierra.
A la vista inmortal del pe... | - XLVI - | Juan de Tassis y Peralta | es | 0 | iambic |
mpm-de-005893 | Bist du nie des nachts durch Wald gegangen,
wo du deinen eignen Fuß nicht sahst?
Doch ein Wissen überwand dein Bangen:
Dich führt der Weg.
Hält dich Leid und Trübsal nie umfangen,
daß du zitterst, welchem Ziel du nahst?
Doch ein Wissen übermannt dein Bangen:
Dich führt dein Weg. | 1L: Bist du nie des nachts durch Wald gegangen, | Christian Morgenstern | de | 1 | trochaic |
mpm-es-007791 | Toma, Lesbia, las páginas preciosas
del bello libro que a tu mano envío,
cual santa prueba de un recuerdo mío,
en vez de darte mis mezquinas glosas;
en él verás las plantas olorosas
que besan ledas el sonante río;
la rubia espiga del ardiente
Estío
que se doblega entre fragantes rosas
Es historia d... | A Isabel | Enrique Gronlier | es | 0 | iambic |
mpm-cs-013009 | Tys jak májové to loubí,
když se v teplé šero skládá,
a v šum dýchne z nitra, z hloubí –
duše mladá!
Každý lístek mluvou jímá,
plna květů tvá je vnada,
v tobě zpěv, kdy všecko dřímá –
duše mladá!
Vše ti svaté, velikánské,
a myšlenek skočná řada
jak ty mušky svatojanské –
duše mladá!
Tak jsi divomocná vezdy,
že tvým tou... | XXXIV. Tys jak májové to loubí, | Vítězslav Hálek | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-039858 | Tajemství mé vede kroky,
které pod hlubinou spí.
Hodiny a dny a roky
číhám hlubin u výspy.
Rybář boží, vrhám sítě,
dychtiv božský chytit div.
Jsem jak staré, dobré dítě
krásou úžasů svých živ.
Pomalu tak z mého díla
vzchází, roste celá zem,
V čekání je moje síla.
Uslábnu, když dosáh‘ jsem. | Boží rybář | Antonín Sova | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-001012 | Spi, můj drahý andělíčku,
dřímej sladký sen;
kolíbá tě tvoje máti,
polibky ti spánek zlatí,
dřímej sladký sen!
Hajej, dadej, drahé dítě,
kvítku lásky mé!
Otec tvůj se nezná k tobě,
ač jsi jeho vlastní robě,
kvítku lásky mé!
Blaze tobě, dokud žiješ
v loktech matky své,
až mě žaly ve hrob sklátí,
musíš učiti se znáti,
co... | UKOLÉBAVKA. | Adolf Bogner | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-014061 | Mé srdce ztiš se! K čemu nepokoj
tvou hloubí zmitá z jitra do noci
a nocí celou? – Což tu krutou znoj
lék neztiší, což nikde pomoci? –
Mé srdce ztiš se! Vždyť ve bouři vln
se rodí perel nejvzácnější druh.
Trp maličko, tvůj život, strastí pln
již brzy v květný éden změní Bůh.
Mé srdce ztiš se! „Hrob co uchvátí,
to nevyd... | Srdci. | Jan Ježek | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002558 | Más escarmientos dan al Ponto fiero
(si atiendes) la bonanza y el olvido,
que el peligro y naufragio prevenido
y el enojo del Euro más severo.
Ansí, cuando, cortés y lisonjero,
Noto tus velas mueva adormecido,
y sirva, por tus gavias extendido,
de líquido y sonoro marinero,
entonces, ¡oh Mirtilo!, desvelados
en la mili... | Más se han perdido en la prosperidad confiados, que en la adversidad prevenidos. | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-de-021226 | Das Korn steht hoch und seine Ähren blüh'n;
Mit zarten Halmen sprießt der junge Haber;
Es strotzt der Weizen, üppig, dunkelgrün;
Man sieht mit Freude rings den Segen – aber –
Ein Seufzer ringt sich doch dem Deutschen los.
's ist ja recht schön und gut, wenn wir im Frieden
Den Reichtum ernten, den der Mutterschoß
Der Er... | Bange Zweifel | Ludwig Thoma | de | 0 | iambic |
mpm-es-007829 | Vencedora en Granada, hallas mezquino
el mundo antiguo, en la
sublime idea
que de tu pueblo tienes, y desea
abrir tu alma a su expansión camino
Proteges a Colón, y el peregrino
plan se logra por ti, que la europea
ciencia extendiendo, en cuanto
el mar rodea
planta la Cruz del Redento... | A Isabel la Católica por el descubrimiento de América | José Zorrilla | es | 0 | iambic |
mpm-de-063747 | Der liebe rosen-blat hat dörner zu gefehrten,
Aus welchen nach der lust der unlust früchte blühn;
Sie hebt ihr haupt empor, als wie auf zauber-gerten,
Und kan durch einen blick uns ins gehäge ziehn.
Dann stöst der freyheit schiff an ungeheure klippen,
Es bleibt, eh wirs vermeynt, auf einer sand-banck stehn,
Und lacht k... | Abbildung der Liebe.
C. H. v. H. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-es-007273 | ¡Vanos mi ruegos y mi lloro han sido!
A ti me acojo, Léucades bravía,
Safo en tu sirte milagrosa fía
que le dará la muerte o el olvido
¡Duélate mi pasión, diosa de Gnido!
y si en hora feliz la lira mía
vibro en tu prez, mitiga en
mi agonía
el amargor de mi postrer gemido
¡Hijas de Lesbos! Si mi
... | Safo – II | Ricardo del Monte | es | 2 | polymetric |
mpm-de-041035 | Dich, vor Minuten noch, im Himmel Hochgeborner,
Bewundernswürdiger, Gesunkener, Verlorner,
O schöner Stern! mein Lied soll dich verewigen! – –
Doch – halt! – wo bist du denn? | 1L: Dich, vor Minuten noch, im Himmel Hochgeborner, | Karl Friedrich Kretschmann | de | 0 | iambic |
mpm-de-030871 | Gut macht Muth; wann Narribertus nur zwey Thaler bey sich hat,
Weiß er durch das Thor zu gehen keinen Raum und keinen Rath. | 84. | Friedrich von Logau | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-049704 | U lože tvého bděl jsem v mnohé noci,
zřel ráje kmit v tvém oku, zřel tvá muka,
tě spustiti v hrob pomohla má ruka
a dovedl jsem trud a bolest zmoci.
Teď ale v šílenost má lítost vzrůstá,
když pomyslím, že v umírání době
jsem pouze chladnou ruku zlíbal tobě,
jen ruku, a ne čelo, a ne ústa... | XV. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-029723 | Genießen dieser Stunde vollen Frieden!
Nun sind wir unser; von der frechen Welt
Hat endlich uns die heilige Nacht geschieden.
Laß einmal noch, eh' sich dein Auge schließt,
Der Liebe Strahl sich rückhaltlos entzünden;
Noch einmal, eh' im Traum' sie sich vergißt,
Mich deiner Stimme lieben Laut empfinden!
Was giebt es meh... | Zur Nacht. | Theodor Storm | de | 0 | iambic |
mpm-es-002119 | Si entre los sabios griegos fue ilustrado
Homero por su tan subida rima,
y entre latinos se le dio la prima
al Mantuano heroico celebrado.
¿Qué merece el que el vuelo a levantado
cantando lo que el Cielo tanto estima,
como es un pecador cuando se anima
a salir con fervor de su pecado?
Mayor palma es la vuestra y mayor ... | Virués, Cristóbal de Valencia. 0 - 1609 Poeta y dramaturgo. Hijo del médico Alonso de Virués, amigo de Luis Vives. Sonetos en su honor (Por su estilo y forma se suponen son de Vinués.) El doctor Francisco de la Portilla, capellán de Su Majestad | Cristóbal de Virués | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-014102 | Již usnulo vše po lese
a sny se všecko blaží,
jen dub tak něco zašeptá,
co na kraji na stráži.
Jen dub tak něco zašeptá
o zašlém hrdin rodu,
co bojovali statečně
a mřeli pro svobodu. | I. Již usnulo vše po lese | Alois Jirásek | cs | 0 | iambic |
mpm-de-010097 | sind wie Berge im Abend. Blenden
jeden, zu dem sie sich wenden.
Die Gürtel um ihre Lenden
und die lastenden Mantelenden
sind Länder und Leben wert.
Mit den reichgekleideten Händen
Ein junger König aus Norden war
in der Ukraine geschlagen.
Der haßte Frühling und Frauenhaar
und die Harfen und was sie sagen.
Der ritt auf ... | 1L: sind wie Berge im Abend. Blenden | Rainer Maria Rilke | de | 0 | iambic |
mpm-de-049713 | Uebertags kann ich den Kummer
Tragen mit Ergebung,
Dann mich hüllen in den Schlummer,
Betend mit Erhebung.
Wenn die lieben Englein lachen
Nachts in meine Träume,
Schwer ist morgens das Erwachen
In die öden Räume. | [uebertags kann ich den Kummer] | Friedrich Rückert | de | 1 | trochaic |
mpm-es-008622 | Púrpura ostenta, disimula nieve,
entre malezas peregrina rosa,
que mil afectos suspendió frondosa,
que mil donaires ofendió por breve.
Madre de olores a quien ambas debe
lisonjas, no por prenda de la diosa,
mas porque a los aromas deliciosa
lo más sutil de los alientos bebe
En prevenir al sol tomó licencia:
sintiólo él... | Competencia entre la rosa y el sol | Isabel de Castro y Andrade | es | 0 | iambic |
mpm-de-001494 | Ihr, die nie ich sah,
Nimmer menschlich sehe,
Seid mir nun so nah,
Wenn ich einsam gehe.
Was ich weiß, nicht wußte
Über euch, hab ich's versäumt?
Ich's verfehlt? –
Oder mußte
Fern vergehn, was ich erträumt? –
Schenkte Gott die Kunst, das Wort
Ferner, Toter nachzulesen.
Ach wie heiß mich das beschlich:
Dann und dann und... | Freunde, die wir nie erlebten | Joachim Ringelnatz | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-052270 | Podepřen v loži na jeviště zřím,
Spíjím se zjevem zářícím,
Zářícím zjevem tančícím...
Tančí tam žena podivných gest,
Podivných, báječných, kouzelných gest,
Houpá se, kloní jak lotosu květ,
Jenž na vlnách tónů zdá lehce se chvět,
Roztoužen v okamžik, umdlený v let.
Zavírám oči, zavírám, sním,
Nevidím St. Denis, již nevi... | Ruth St. Denis. | Emanuel Lešehrad | cs | 3 | dactylic |
mpm-es-000349 | Heridiana, pastora, linda amada
de Ibero un pastor que la doraba
riberas del Rezín se paseaba
de su querido amigo acompañada.
Paróse de que estuvo algo cansada
y en agua cristalina se miraba,
temiendo Ibero que presente estaba
que de sí no quedase enamorada.
Cubrióle de presto entrambos ojos,
y mil veces besándola decí... | - XXIII - | Juan de Timoneda | es | 2 | polymetric |
mpm-de-015143 | Der Himmel grau, die Erde weiß,
Die Bäume kahl, die Büsche Gereis,
Ihr Lächeln den Fluren genommen.
Mag zagen, wer will, mir wallet es heiß,
Ich nenne willkommen dich, blinkendes Eis,
Dich, starrender Winter, willkommen.
Als noch die Menschheit im Lenze lag,
Da stand ihr wohl ein Frühlingstag,
Nun mag sie sich anders e... | 1L: Der Himmel grau, die Erde weiß, | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-cs-064945 | Písnička tichá ještě v duši zní.
Proud odplynul... a kde je bílá pěna?
Jen usměj se a slova neřekni.
Je horká touha dávno odplavena.
Na hlavu padá nebe z olova
a stíny mlhavé se vlekou polem.
Listopad tvoje snění pochová
i s hořkostí a křečemi a bolem.
Tím očí zážehem, jenž zbývá ti,
mě nespaluj. Jen úsměvem mě vítej,
... | Píseň listopadová | Vojtěch Martínek | cs | 0 | iambic |
mpm-de-047180 | Kommt her und seht, was in der Nacht ich sah,
Kommt und erlebt, was mir im Traum geschah:
Ich stand an einem weiten, grauen See;
Feucht war die Luft und blaß des Himmels Blau,
Wie flüssig Blei das Wasser. Und ein Kahn
Lag unbewegt am Ufer, das ganz leer,
Wie eine Wüste war. Kein Busch, kein Baum,
Kein Schilf, kein Gras... | Ein Traum | Otto Julius Bierbaum | de | 0 | iambic |
mpm-cs-010266 | Ven, k jihu přes hory – zde vše již charo –
tam ritornellů slunný polibek
v květ budí zpěvné duše spící jaro. | 5. Ven, k jihu přes hory – zde vše již charo – | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-060611 | Bezradné vločky pampeliščí,
či rozptýlené ptačí pýří,
oblaka obláčky se pýří
před mladým večerem, jenž klíčí.
Před mladým večerem, jenž klíčí,
o rudých křivdách něžná báj,
a andělé, již oka líčí,
líčí je na zlou noční láj.
Líčí je na tuláckou láj,
aby beránkům, než se vrátí
v noční stáj,
nebylo se čeho báti.
Tam za vod... | MRTVÍ PTÁCI | Richard Weiner | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-033520 | Je hojný rok a země zdravá
jaks v rujnosti své neustává
a ve smyslném kypění,
číš perlí šťávou vrchovatá,
srp noří se do moře zlata
a do jezera zeleni.
Je plno chleba v selské díži,
žár kvasných vín se k varu blíží,
vzduch vazký jest jak čirý med,
a jetely a tomky, máty
jak rozehřáté opiáty
tvou tupou hlavu zvrací zpět... | V POŽEHNANÉM ROKU | Jan Opolský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-014377 | Ihr zählt, mein schönes Kind, kaum vierzehn Jahr
Und habt ein so erwachsen kluges Lachen
Und schwatzt so allerliebst von Liebessachen,
Schon aus Erfahrung, dächte man fürwahr.
Auch ist schon einer, oder zwei sogar,
Mit Ernst beflissen, Euch den Hof zu machen;
Selbst dem Verehrer Eurer eignen schwachen
Mama bringt Euer ... | 12. | Paul Heyse | de | 0 | iambic |
mpm-es-009204 | Del griego vemos hoy la lanza fiera,
del troyano la fama muy abierta
por sonorosa musa que despierta
aquello que pasó y entonces era
Destos agora nunca se supiera
cosa que conociéramos por cierta,
si la pluma de Homero fuera muerta,
y la del mantuano no viviera
Obligados al uno los romanos,
obligados al otro los argivo... | Soneto | Cristóbal de León | es | 2 | polymetric |
mpm-es-003581 | En formidable horror te vio el Levante,
poblando el Ponto de una y otra quilla,
y la impura de Argel Pagana orilla
temió tu brazo, y te admiró triunfante.
Pero Plutón soberbio y arrogante
sus infernales Huestes acaudilla,
y horrorosa la playa no se humilla
alborotado el Cielo en un instante.
Gime furioso el Mar, la bla... | - V - Al emperador Carlos V, sobre Argel | Joseph de Litala y Castelvi | es | 0 | iambic |
mpm-cs-070088 | Putuji noční dálavou,
myšlenky se mi množí;
hvězdnaté nebe nad hlavou
a v srdci zákon boží.
Do bílých cest se ztrácejí
žalů a smutků zdroje;
přání se k duši vracejí,
rozkvétá srdce moje.
Široká dálka léčí stesk
a těchou mluví ke mně;
tam hledím, kde zřít nebe lesk –
a ztrácí se mi země. | Putuji noční dálavou, | Marie Calma | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005135 | Ya el sol vibraba sobre el claro
Oriente
y en carro de oro entre la mar salía,
cuando ya Euterpe en mi interior decía:
canta el día de Juan, gloria eminente
Holgábase con esto ya la mente
en obsequiar tu alegre y feliz día;
de intérpretes sirvió la pluma mía
y el pecho aquí grabó lo que en sí sient... | A don Juan Noriega | Juan Lorenzo Jesús Vila | es | 0 | iambic |
mpm-es-003055 | Pues no siempre tus rayos vengativos
sobre montes y alcázares fulminas,
y alguna vez destroncas las encinas
y abrasas los pacíficos olivos,
un pedante que, a gritos excesivos,
enseña a variar voces latinas,
júntalo a los estragos y ruinas
cuyas memorias guardan tus archivos.
El de pálido boj, labrado al torno,
vibra un... | - XLV - | Argensola | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-064140 | Žiješ pansky, dělník tam
těžko ze mzdy děti živí,
lumpe, plať si auto sám,
chceš-li býti spravedlivý.
Loajální jako trám,
platí vůz poddaní věrní,
lumpe, plať si auto sám,
chceš-li býti charakterní.
Vdova neví s grošem kam,
žena tvá se blýská zlatem,
lumpe, plať si auto sám,
chceš-li se zvát demokratem. | ÚŘEDNÍ AUTO A CHARAKTER | Petr Bezruč | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-018738 | Der Regen fließet von den Bergen hernieder in des Thales Grund.
Der Segen aus des Himmels Höhen wird selten hier den Hohen kund. | 36. Regen, Segen | Wilhelm Müller | de | 0 | iambic |
mpm-de-004238 | Konnt mich auch sonst mitschwingen
Übers grüne Revier,
Hatt ein Herze zum Singen
Und Flügel wie ihr.
Flog über die Felder,
Da blüht' es wie Schnee,
Und herauf durch die Wälder
Spiegelt' die See.
Ein Schiff sah ich gehen
Fort über das Meer,
Meinen Liebsten drin stehen –
Dacht meiner nicht mehr.
Und die Segel verzogen,
U... | An die Waldvögel | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-es-005705 | Fácil, ligero lazo el amor mío
creyó formar en su ilusión querida,
que hiciera de dos vidas una vida,
uniendo con el tuyo mi albedrío
Hoy, deshecho tu dulce desvarío,
de tus gustos juzgándome homicida,
¡qué es su lazo cadena aborrecida
teme mi amor con desaliento frío!
Si es verdad, no perdone tu ternura
a quien, libre... | Soneto | Ángel María Dacarrete | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-011399 | Vln příšerných pěstí tisícerou
brání bouře lodi v těžké chůzi;
hle jak divě v příď i v bok jí perou,
ze všech stran zní smrti křik a hrůzy.
Z nesmírnosti propast hned, hned horu
vzteklé moře na svém pleci nosí,
po nich Buran těká s kosou vzdoru,
a jak vetchá stébla stěžně kosí.
Běda, běda, koho dolů skácí,
kdo s těch h... | V bouři. (III.) | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-026063 | Der Traumgott brachte mich in eine Landschaft,
Wo Trauerweiden mir „Willkommen“ winkten,
Mit ihren langen, grünen Armen, wo die Blumen
Mit klugen Schwesteraugen still mich ansah'n,
Wo mir vertraulich klang der Vögel Zwitschern,
Wo gar der Hunde Bellen mir bekannt schien,
Und Stimmen und Gestalten mich begrüßten,
Wie ei... | Ratcliff. | Heinrich Heine | de | 0 | iambic |
mpm-de-014252 | Wann die Welt so schön, so prächtig,
Auch durch Schatten lustig ist;
Zeigt sie, daß Du GOtt allmächtig
Und allgegenwärtig bist.
Wann ich Gärten, Wiesen, Wälder,
Wasser, Hügel, Berg und Felder,
Büsche, Bluhmen, Gras und Klee
Mit vergnüg’ten Augen seh;
Deucht mich, kann ich in der Höh,
So wie in den tiefsten Gründen,
Ein... | Die Wasser-Linsen. | Barthold Heinrich Brockes | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-038623 | V dalekostech nedostihlých
Zoře žití mého rdí se,
A nad mořem rozbouřeným
Má neznámá hvězda skví se!
Popřej síly, tvůrce světů,
Abych snes ta muka hrozná,
Až hled odloučenou duši
Mou na tváři její pozná!
Až se jediné té dotknu,
Kteréž nerovná se žádná,
Bez níž mi i nebe pusté,
I pozemnost liduprázdná!
Až jí, co mne rmo... | PÍSEŇ ARNIMOVA. | Karel Sabina | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-016381 | Kam oko hledne,
tam není ještě růže jedné
a není ani poupěte
a ke dni ze dne
jen jinovatka na vše sedne
a jaro je jak zakleté.
Tak člověk čeká
tu na lásku, až píseň měkká
se zachví sladké chvíle té,
a zas se leká,
a dnové táhnou do daleka –
ah, to je jaro zakleté.
A dosní tady
a dotouží ten snílek mladý –
a z hrobu růž... | Zakleté jaro. | Bohdan Kaminský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007717 | En los días de azul de mi dorada infancia,
yo solía pensar en Grecia y en Bolivia:
en Grecia hallaba el néctar que la nostalgia alivia,
y en Bolivia encontraba una arcaica fragancia.
La fragancia sutil que da la coca rancia,
o el alma de la quena que solloza en la tibia;
la suave voz indígena que la fiereza entibia,
o ... | A BOLIVIA | Rubén Darío | es | 4 | anapestic |
mpm-en-001275 | Cold, wet leaves
Floating on moss-coloured water
And the croaking of frogs—
Cracked bell-notes in the twilight. | The Pond | Amy Lowell | en | 4 | anapestic |
mpm-es-004397 | Pastor, que con tus silbos amorosos
me despertaste del profundo sueño,
tú, que hiciste cayado de ese leño,
en que tiendes los brazos poderosos.
Vuelve los ojos a mi fe piadosos,
pues te confieso por mi amor y dueño,
y la palabra de seguirte empeño
tus dulces silbos, y tus pies hermosos.
Oye, pastor, que por amores muer... | - 36 - | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-008891 | Declina Febo en su mayor altura,
porque es pensión de la mayor grandeza,
se pone el Sol, no muere, pues
empieza
a dar nuevo esplendor a la criatura
De nuestra Reina el Sol en su luz pura,
llegó a la Alteza, pues nos dio una Alteza;
noche fue el riesgo de mortal tristeza,
mas como es Sol, no muere, ... | Soneto | Fernando de Moscoso Osorio | es | 0 | iambic |
mpm-de-029611 | Der Lenztag blaute über Rom
und blaute auf uns viere,
wir saßen vor St. Peters Dom
bei echtem Münchner Biere.
Wir sahn die Menge stauend stehn
auf breiten Marmortreppen
und sahn die Kardinäle gehn
in lila Veilchenschleppen.
Und drinnen ein bleiches Angesicht
in silberflutendem Rahmen . . .
und all die Tausende neigten ... | International | Clara Müller-Jahnke | de | 0 | iambic |
mpm-cs-069310 | Tvé štěstí chci a v záři oka Tvého
jak bílá hvězda chci se zrcadlit,
jak bledý leknín chrámu nebeského,
jenž v tiché tůni letní nocí svit.
Tvá, věčně Tvá. Ó, něho kouzla všeho,
chci v modlitbách svých stále Tobě žít,
ač krutá sudba žití rozmarného
nás musila tu navždy rozdvojit.
Jak bludný bard chci dál svou píseň zpív... | 29 Tvé štěstí chci a v záři oka Tvého | Tereza Dubrovská | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-015714 | Kýž se oslaví to dávné jméno
A se skví čím dále vždycky více,
V chrámě národnosti jasná svíce,
A jest doma i v cizině ctěno!
Kdykoliv jest ústy vysloveno,
Každé láskou ať zahoří líce;
Ať jest národní to pokladnice,
V níž se chová drahé naše věno.
Pro to jmeno těla, duše síly
Přinášejme rádi k oběti,
Též i krev, co prob... | XIV. Kýž se oslaví to dávné jméno | František Jaroslav Vacek Kamenický | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-062396 | Konečně patřím ve tvář tvoji,
ty bojovníku strašlivý,
v tisíciletí staré zbroji,
pod kterou věky trouchniví
zříš na mne zraky kovovými
a já se chvěji v úžasu.
Chápu je? Pohrdáš mnou, rci mi,
či vyzýváš mne k zápasu? | ODA NA ŘÍM (I.) | František Zavřel | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008325 | ¡Qué estupendo banquete, qué función
te preparo, oh Narcisa, qué festín!
Tendrás las ricas frutas de Turín,
las tortas te vendrán desde Tolón
El rey de Esparta tocará el violón,
el de Palmira trinará un violín
y Alejandro vendrá con el flautín
que tocaba el ilustre Agamenón
Treinta mil reposteros te vendrán
de Pekín, d... | A Narcisa en sus días | Manuel de Zequeira y Arango | es | 4 | anapestic |
mpm-de-060473 | Ueber kahle, fahle Hügel
Streicht der Dämm'rung kühler Flügel;
Dunkel, wie erstarrte Träume,
Steh'n im Thal entlaubt die Bäume.
Tiefe Stille, tiefes Lauschen:
Keine Welle hörst du rauschen,
Keine Stimme hörst du klingen,
Dir des Lebens Gruß zu bringen.
Nur als stummes Bild der Gnade
Siehst du dort am stein'gen Pfade,
V... | 1L: Ueber kahle, fahle Hügel | Ferdinand von Saar | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-065177 | Pierot a
Pierota
spolu chodili,
stále něčím
rozněžnělí,
něčím opilí.
Stále čemus
divili se:
chichi, chichi, chach! –
smávali se
černým pánům
v bílých parukách.
Jednou zrána,
na podzim už –
mlhavý den byl! –
Pierota,
trápen rýmou,
sudí oběsil.
Když ho večer
zakopali
hezky za vrátka,
nechroupala
Pierota
žalem cukrátka.
D... | Písnička o Pierotu | Bohumil Mathesius | cs | 1 | trochaic |
mpm-en-000760 | If by dull rhymes our English must be chain'd,
And, like Andromeda, the Sonnet sweet
Fetter'd, in spite of pained loveliness;
Let us find out, if we must be constrain'd,
Sandals more interwoven and complete
To fit the naked foot of poesy;
Let us inspect the lyre, and weigh the stress
Of every chord, and see what ... | If By Dull Rhymes Our English Must Be Chain'd | John Keats | en | 0 | iambic |
mpm-de-023056 | Bin ich nüchtern, bin ich trunken?
Wach' ich, oder träum' ich nur?
Bin ich aus der Welt gesunken?
Bin ich anderer Natur?
Fühlt' ein Mädchen schon so was?
Wie begreif' ich alles das?
Weiß ich, daß die Rosen blühen?
Hör' ich jene Raben schrein?
Fühl' ich, wie die Wangen glühen?
Schmeck' ich einen Tropfen Wein?
Seh' ich d... | 1L: Bin ich nüchtern, bin ich trunken? | Leopold Friedrich Günther von Goeckingk | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-065216 | Pějte se mnou všichni, žár jimž v očích svítí,
pějte se mnou píseň, slavnou píseň žití,
pějte se mnou píseň o krvavé zoři,
o slunci, jež lidstvu stejně plá a hoří,
pějte se mnou píseň, píseň radování,
pějte se mnou, pějte, druzi milovaní!
Pějte se mnou všichni, které svírá tíseň,
pějte se mnou lásky, velké lásky píseň,... | PÍSEŇ NADŠENÁ | Rudolf Illový | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-019115 | Ade! begriff der welt/ Stadt der nichts gleich gewesen/
Vnd nichts zu gleichen ist/ In der man alles siht
Was zwischen Ost vnd West/ vnd Nord vnd Suden blüht.
Was die Natur erdacht/ was je ein Mensch gelesen.
Du/ derer Aschen man/ nur nicht vorhin mit Bäsen
Auff einen hauffen kährt/ in der man sich bemüht
Zu suchen wo ... | XlI.
Als Er auß Rom geschieden. | Andreas Gryphius | de | 0 | iambic |
mpm-de-054447 | Dank dir, o Freund, aus voller Herzensfülle
Für die Reliquie der greulichen Bastille,
Die freier Bürger starke Hand
Zermalmend warf in Schutt und Sand.
Zertrümmert ist die Schauerklause,
Die einst, o
Kein Holz, kein Stein, kein Nagel bleibe von dem Hause,
Wo oft der Unschuld Zähre sich ergoß!
Drum, Biedermann, empfange... | Auf eine Bastillentrümmer von der Kerkerthüre Voltaire's | Christian Friedrich Daniel Schubart | de | 0 | iambic |
mpm-de-012452 | Gläub / wann du schon nit sihst / den der kan müglich machen
die selbst' unmüglichkeit / bey welchem Sonnen-Liecht
dein dunkles schicksel ist. Die ausgangs-schnur Er flicht
in dem zerrütten Strenn so seltner sinnen-sachen.
Er giebet nach / und dreht den Faden bey den schwachen /
wie sehr verhenkt und klenkt er ist / ih... | 1L: Gläub / wann du schon nit sihst / den der kan müglich machen | Catharina Regina von Greiffenberg | de | 0 | iambic |
mpm-en-000713 | So, we'll go no more a roving
So late into the night,
Though the heart be still as loving,
And the moon be still as bright.
For the sword outwears its sheath,
And the soul wears out the breast,
And the heart must pause to breathe,
And love itself have rest.
Though the night was made for loving,
And the... | So We'll Go No More a Roving | Lord Byron (George Gordon) | en | 1 | trochaic |
mpm-de-011598 | In manchen Nächten tanzen die Skelette
Am Friedhof. Auf den Kreuzen sitzen Frauen
Und lassen sich von fleischlosen Kavalieren
Um die Wette
Auf Herz und Nieren
Prüfen und bis ins Innerste ihres Herzens schauen.
Da aber ist nichts als leerer Raum:
Bloss
Der Himmel hängt darin wie ein dunkelblauer Traum,
Und die Sterne wa... | 1L: In manchen Nächten tanzen die Skelette | Klabund | de | 0 | iambic |
mpm-es-009052 | En fin, el fin del fin es ya llegado
en donde he visto el fin que amor ordena,
y a todo han dado el fin sino a mi pena,
que a fin sin fin me tiene condenado;
principio tuvo el fin no comenzado,
que de fin que poseo me enajena;
buscando voy el fin que me condena
a fin dudoso y lleno de cuidado
Sin comenzar el triste fin... | Sonetos – - III - | Fabio | es | 0 | iambic |
mpm-de-058954 | »der Tag ist heiß! – die Piazetta leer! –
Ich kann vergeblich heut' der Fremden harren,
Und auch kein Liebespaar will einsam fahren.
Der Tag ist heiß! – Eh! – ist das Leben schwer!«
So stöhnte Beppo, als ich flüchtig frug,
Wie sein entrüstet Angesicht zu deuten.
»madonna glaubt nur nicht den Schifferleuten,
Die haben G... | 1L: »der Tag ist heiß! – die Piazetta leer! – | Ada Christen | de | 0 | iambic |
mpm-es-007469 | Raudo y sonoro los espacios hiende
del ronco pito el imperioso acento,
y al chasquido del látigo sangriento
la humilde tribu su faena emprende
El húmedo bagazo se desprende
del conductor pautado al giro lento,
y el pobre siervo a su labor atento
por el ancho batey al sol lo extiende
Entre las férreas mazas comprimida
c... | La Molienda en días de esclavitud | Francisco Sisto Piedra | es | 2 | polymetric |
mpm-de-028748 | Ich kan dir nichts als Glaß/ mein Kind/ für dißmahl schen-
cken/
Doch hab ich auch dabey mein sonderlich Bedencken.
Das weiße Silber ist ein Bild der reinen Treue/
Die sich bey mir und dir von Jahr zu Jahr verneue.
Betrügt zu Zeiten gleich ein glattes Spiegel-Eiß/
Genung/ daß unser Sinn von keiner Falschheit weiß.
Ein ... | Uber zwey Spiegel. | Hans Assmann von Abschatz | de | 0 | iambic |
mpm-es-000803 | Soberano Pastor y Juez inmenso,
poderoso Señor, de mí ofendido,
perdóname el delito cometido,
y mi llanto en tu altar sirva de incienso.
Mi ingratitud y mi ignorancia pienso,
y a tus divinos pies postro rendido:
la filiación arrepentido pido
y el perdón tuyo con dolor inmenso.
En la ciega prisión de mis errores
he vivi... | - 1 - OVEJA De La pastoral de Jacinto | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-de-026967 | In einem Pißpott kam er geschwommen,
Hochzeitlich geputzt, hinab den Rhein.
Und als er nach Rotterdam gekommen,
Da sprach er: »Juffräuken, willst du mich frein?
Ich führe dich, geliebte Schöne,
Nach meinem Schloß, ins Brautgemach;
Die Wände sind eitel Hobelspäne,
Aus Häckerling besteht das Dach.
Da ist es so puppennied... | Kleines Volk | Heinrich Heine | de | 0 | iambic |
mpm-de-021876 | Ich bin! – es schalle laut in die Höh! ich bin!
Ich bin! – es schalle laut in die Tief'! – O Sein,
Du Born, aus welchem, Zwillingsquellen,
Ewiges Leben und Wonne strömen;
Zwar Staub, und Sturm, und himmelverbergender
Gewölke Schemen trüben ihn oft, doch oft
Trübt unsern Blick der Feigheit Thräne,
Trübet im Borne das Bi... | 1L: Ich bin! – es schalle laut in die Höh! ich bin! | Friedrich Leopold Graf zu Stolberg | de | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.