id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-es-000710 | Poco más que mediana de estatura,
como el trigo el color, rubios cabellos,
vivos los ojos, y las niñas de ellos
de verde y rojo con igual dulzura.
Las cejas de color negra, y no oscura,
aguileña nariz, los labios bellos,
tan hermosos, que hablaba el cielo en ellos
por celosías de su rosa pura.
La mano larga para siempr... | - 924 - Dice SINCERO De El padrino desposado | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-020373 | Malé příčiny tak velké účinky
někdy mají, že i z líce činí rub;
tak i sladký úsměv tvojí tvářinky
v pláč se proměnil, když vypadl ti zub. | Na Eugenii. | Josef Košín z Radostova | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-004043 | En señal de la paz que Dios hacía
con el hombre, templando sus rigores,
los cielos dividió con tres colores
el arco hermoso que a la tierra envía:
lo rojo señalaba la alegría,
lo verde paz y lo dorado amores;
secó las aguas, y esmaltaron flores
el pardo limo que su faz cubría.
Vos sois en esa cruz, cordero tierno,
arco... | - 71 - | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-053681 | Jak mi smutna přichází
Ta letošní zima,
Jakoby se svět zakalil
Před očima mýma.
Všecky cesty, chodníčky
Sněhem zapadaly,
Po kterých jsme jindy, milý!
Spolu chodívali.
Však je mi tak všelijak,
Všude mne to souží,
Jedva že mi srdce z těla
Ven se nevytouží.
Je mi jako ptáčkovi,
Co na poli sedá,
A na sněhu, ubožátko,
Zrnýč... | XXVIII. ZIMNÍ. | František Ladislav Čelakovský | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-004916 | Con el puro sereno en campo abierto
vuela mi alado carro, y fresco llega.
El viento arando el golfo; la paz niega
cielo airado, aire adverso, flujo incierto.
Desampara huyendo el mar desierto;
mas el miedo y horror lo aflige y ciega;
noto cruel, que su furor despliega,
las velas rompe, impide entrar el puerto.
Cuando r... | - VI - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-cs-043718 | Šero kolem. Ve vichřici
démonové davem letí,
jejich povoz – mraky hřmící,
a jich koně – vichři kletí
ženou se jak zkáza divá,
chýž se chvěje, strom se kývá,
vetché krovy prasknou časem –
aj, tu z vížky ze dřev sbité
odhání zvon mraky líté
posvátným svým hlasem.
Odletěli. Noc se sklání,
z dálky ještě krok jich duní.
To ... | Bouřná noc. | František Táborský | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-006837 | ¡Bendita sea la feliz tibieza
con que, celosa de su pura fama,
pagó tu amor la aviñonense dama
que igualó su virtud con su belleza!
¡Benditos el rigor y la esquiveza
que acrisolaron tu amorosa llama,
y te valieron la gloriosa rama
que hoy enguirnalda tu feliz cabeza!
Así Apolo que a Dafne perseguía
cuando a abrazarla l... | Al Petrarca | Clemente Althaus | es | 0 | iambic |
mpm-cs-011565 | Co jsou ty listy? kalich průsvitavý;
veň tryskla moje krev,
v kterou vnik’ šípem blesku plivník žhavý
a z hloubky šuměl zpěv.
Zpěvná jest bolesť, již ta kniha svírá,
nechť úsměvný jest rým,
nic nového; tak také pták umírá
nad hnízdem vybraným! | Průvodem. | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-de-039789 | Er,
Von uns'rer Atmosphäre,
Macht wahrlich seinem Regiment
Am Himmel wenig Ehre.
D'rum, Herr Spavento! hör' er mich:
Frisch von der Leber weg will ich
Ihm für sein tolles Wesen
Jetzt die Leviten lesen.
Er ist ein wahrer Erztyrann:
Es bückt in seinem Reiche
Vor ihm sich jeder Unterthan,
Sei's Gräschen oder Eiche:
Ja, we... | An den Wind | Aloys Blumauer | de | 0 | iambic |
mpm-cs-069313 | Tak tiše sedím – orloj s věží bije –
nad knihou veršů v teskném zadumání,
je letní večer, blýská se a lije
a vítr prach a listí v sadě shání.
Vše ztichlo kolem – vše, co trpí, žije,
blesk sjíždí s nebe v rachotu a lání –
kdos vešel ke mně – objal mne kol šíje
a hlavu moji laská měkkou dlaní.
Tvá ruka je to, cítím teplo... | 32 Tak tiše sedím – orloj s věží bije – | Tereza Dubrovská | cs | 0 | iambic |
mpm-es-000859 | Sale la Envidia del oscuro infierno,
y visita la casa del Agravio,
vuela bañando en ira y sangre el labio,
y despierta al Francés con odio interno.
A Otón deja Felipe su gobierno,
llorando Uberto viejo, ilustre y sabio,
que desafía en justo desagravio
de su verdad, a Guisa, joven tierno
Elisa al fin tercera vez se casa... | - 2 - Argumento Libro XIV | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-036372 | Nichts ist über kunst.
Ehre/ die ist dunst;
Wind/ der menschen gunst/
Thorheit/ schnöde brunst. | Kunst. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 1 | trochaic |
mpm-de-059508 | Oft hab ich bey mir überlegt, nachdem ich überzeuglich
sehe,
Daß mehrentheils in frohem Dancken der wahre GOttes-
Dienst bestehe,
Was Dancken eigentlich denn sey? Wenn man der Men-
schen Danck erweget,
Und die gemeine kalte Art zu dancken ernstlich überleget;
So kommt es mir nicht anders für:
Als daß man mit dem blosse... | Die Danckbarkeit. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-cs-065443 | V azuru oblaka rozevlaná –
topolů vršky v jich třásni.
Krajina procitla z chmurného sna,
v barev dvou stkví se básni.
Úsměvná cesta jde v dalekou pláň.
Stříbrná s azurnou splývá.
Skřivan se vznáší nad Boží dlaň,
a zpívá... | SKICA Z VLAKU. | Julius Skarlandt | cs | 3 | dactylic |
mpm-es-006231 | Límpida, pura, murmurante y fría,
la undosa fuente de placer colmada
nos brinda entre su linfa regalada
el raro huir del caluroso día
Cruza del soto la florosa vía
con áurea lira de arrayán orlada,
Nactalia, bella, y en su borde echada
entónale dulcísima armonía
¡Oh clara fuente de la paz asilo,
do el canoro turpial ca... | La fuente del soto | Sebastián Alfredo de Morales | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-031080 | To jedno jediné ti přání nesu:
měj tolik přání vždy, co v lese kvete vřesu,
co po nebesku hvězdiček se zlatých chvěje – –
a dušička tvá nebuď nikdy bez naděje! | FANČE A BERTĚ (2) | Jan Neruda | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006363 | Negro el altar, la bóveda desierta,
el resplandor del moribundo día
penetra por la angosta celosía
de la alta nave sobre el muro abierta
Allá en la triste soledad incierta
se levanta la cruz negra y sombría;
Cristo, la inmensa luz que en ella ardía,
descansa ya bajo la losa yerta
¡Ay! del mundo en el viaje solitario
un... | La cruz sola | Manuel José Othón | es | 0 | iambic |
mpm-cs-054343 | Nic, kde nebylo viny,
v propast klesá stát.
Špatně dělí potraviny,
docela nic hlad. | Rakouská vyživovací politika. | Karel Červinka | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-019470 | Wenn du den Muth verlierst, verlierest du die Kraft
Zu wirken, und dein Werk verkümmert krüppelhaft.
Wenn der gesunkne Muth auf einmal wieder steigt,
Zu wilden Ranken ist alsbald der Trieb geneigt.
Drum bitte täglich Gott, daß er dich, streng wie gütig,
Nie muthlos lasse seyn, noch werden übermüthig. | 27. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-de-010943 | Kreuz und Last und Spott der Feinde
Treiben uns zu Gott hinzu,
Gunst und Ehr' und Lob der Freunde
Stehlen Zeit und Kraft und Ruh;
Liebe Freund und Feind zugleich,
Nur aus deinem Grund nicht weich! | 494. Freundes- und Feindesliebe | Gerhard Tersteegen | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-031072 | Co dále? Už nic! Ba pranic už!
Až mne to v čele loupá!
Však konec je konec, ať už je
ta historka jak chce hloupá.
Je pravda, já ještě pak náhodou
jsem Vilmičku v městě vídal;
však klopil jsem oči – já styděl se
a ani se neohlídal.
Přec arci jsem mžikem vždy zahlédl,
že Vilmička zdráva a tlusta,
jak bývají provdané ženu... | LETNÍ VZPOMÍNKY (V) | Jan Neruda | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-006005 | Huraño el bosque muge su rezongo,
y los ecos llevando algún reproche
hacen rodar su carrasqueño coche
y hablan la lengua de un extraño Congo
Con la expresión estúpida de un hongo,
clavado en la ignorancia de la noche,
muere la Luna El humo hace un fantoche
de pies de sátiro y sombrero oblongo
¡Híncate! Voy a celebrar l... | Neurastenia | Julio Herrera y Reissig | es | 0 | iambic |
mpm-es-007434 | Traigo mi bolsa llena, por si acaso,
de bolitas de nácar cristalinas,
de lápices pastel y cartulinas,
y el unicornio blanco del Parnaso.
Pompitas de jabón, lazos de raso,
esmeraldas y jades, serpentinas,
confetis de colores, golondrinas
y mil sonrisas grandes de payaso.
Y una sirena rubia, cascabeles,
campanitas azules... | Oropeles | Carlos Valverde López | es | 2 | polymetric |
mpm-es-003230 | Rocas que a la verdura de este llano
le servís de corona o de muralla
cuyo hielo, que es hoy rígida malla,
fuerza solar pretende abrir en vano.
De esta misma esperanza el horror cano
que al Olimpo le intima otra batalla,
cristal la nieve hiciera, y al soltalla,
diera al monte sus hojas el verano.
De los tiempos alterna... | - CX - | Juan de Tassis y Peralta | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-016509 | Takhle vzíti ten zub času,
uši, jaké mají stěny,
k tomu přidat pro okrasu
nos, jejž dal ti představený;
oči, které mívá strach; –
k tomu vzíti čelo hor
a klín hvězdné noci, ach,
rameno, jímž chvátí mor;
dech, jímž lesy dýší jemně,
k tomu sílu nadlidskou,
ňadra, jež má matka země,
známou žílu básnickou;
k tomu srdce zvo... | Nesmysl. | Bohdan Kaminský | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-011953 | Die Sonne scheint und wirkt ohn alln Verdruß und
Pein:
So sol auch deiner Seel/ im fall jhr recht ist/ sein. | 268. Man sol ohne Verdruß wirken. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-006705 | Es wohnen zwei Brüder im Lande,
Die hausen weit und breit;
Sie haben viele Verwandte,
Zahllose in dieser Zeit.
Sie sind sich mehrenteils Feinde,
Ein jeder will haben die Welt:
Mitunter auch einmal Freunde,
So lange die Welt noch hält.
Sie reißen sie auf und nieder,
Daß Hören und Sehn ihr vergeht;
Sie schleppen sie hin ... | 1L: Es wohnen zwei Brüder im Lande, | Friedrich Schlegel | de | 0 | iambic |
mpm-es-001565 | Cual parece al romper de la mañana
aljófar blanco sobre frescas rosas,
o cual por manos hecha, artificiosas,
bordadura de perlas sobre grana,
tales de mi pastora soberana
parecían las lágrimas hermosas
sobre las dos mejillas milagrosas,
de quien mezcladas leche y sangre mana,
lanzando a vueltas de su tierno llanto
un a... | - XXIX - | Gongora | es | 0 | iambic |
mpm-de-017409 | Wer sich nur einen Blick kann über sich erschwingen,
Der kann das Gloria mit Gottes Engeln singen. | 72. Wer singt mit den Engeln? | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-es-008689 | Viña mía, yo mismo te he criado
plantando vides y podando flores,
para que en el abril de tus verdores
dieses envidia al más florido prado
De mármol y alabastro te he cercado,
librándote de todos los rigores,
así de pasajeros robadores
como de golosina del ganado.
La tierra te mullí, podé sarmientos
dejándote las guías... | A la ingratitud de un criado a quien di mucha rent | Jerónimo de Barrionuevo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-055479 | Z proutí nový košíček,
na košíčku kvítí –
růže, lilje, rozmarin,
jaké kdo chtěl míti.
Mezi kvítím věnečky,
a by výběr celý,
též i polní květiny
v tváři se jí rděly.
Přicházeli – chválili,
staří – mladí páni,
měla štěstí kytkářka
při svém prodávání.
Vyprodala všecko vše,
a když chtěla žíti,
přišla řada konečně
též na po... | Kytkářka. | Václav Šolc | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-006346 | Ya sin odio ni amor, la fe perdida,
la sonrisa borrada y seco el llanto,
cuando duerme Saúl le corto el manto
y prosigo mi marcha imerrumpida...
¿Para qué la venganza? Ya la herida
se olvidó del puñal... ¡Ya el postrer canto
el cisne, enfurecido del espanto
lanzó sobre las charcas de la vida!
Cansado ya de este combate... | DESPRECIO | José Santos Chocano | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-028376 | Kdys šla jste parkem v pozdní chvíli
v pléd halíc štíhlé údy své,
snad vyvábil vás měsíc bílý,
jenž duše snivé k toulce zve.
V tom strašně jste se polekala,
to vyděsil vás jakýs chřest –
vy v chvíli té jste nepoznala,
že to váš hravý kocour jest,
jenž v houští ukryt na vás číhal –
vy dala jste se na útěk
a kocour blázn... | J. S. MACHAR. | Karel Mašek | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007056 | Martes de Carnaval A paso lento
recorrió la ciudad, entre el ruido
de la turba y con ella confundido
un fraile demacrado y harapiento
Al volver, mudo y grave, a su convento,
el lego preguntóle sorprendido:
-¿No dijo su merced que hemos
salido
a predicar? -Y consumé el intento
¡Vaya un sermón el que... | El mejor sermón | Francisco Javier Ugarte y Pages | es | 2 | polymetric |
mpm-de-043395 | Wie lange soll noch meine pein/
Durch dich/ o grausame Caliste/
In der verzweifflungs öden wüste
Ein abgematter pilgrim seyn?
Die zeit verlieret jahr um jahr/
Daß ich nach meinem tod wallfahrte/
Und auff die letztere gefahr/
Als bote/ den du schickst/ auff deine botschafft warte.
Zwar klag ichs nicht der höhnschen welt... | Verliebte Arien. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-es-002301 | Imperio tuve un tiempo, pasajero,
sobre las ondas de la mar salada;
del tiempo fui movida y respetada
y senda abrí al Antártico hemisferio.
Soy con larga vejez tosco madero;
fui haya, y de mis hojas adornada,
del mismo que alas hice en mi jornada,
lenguas para cantar hice primero.
Acompaño esta tumba tristemente,
y aun... | Túmulo a Colón: habla un pedazo de la nave en que descubrió el Nuevo Mundo | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-de-054996 | Nie sangen die Vögel so lüstern.
Sonne und Winde flüstern
Von weichen, wonnigen Frauen,
Alle Bäume hangen voll Küsse,
Alle Lippen müssen verlangen,
Der Frühling ist hungersäend
Über die Erde gegangen. | [nie sangen die Vögel so lüstern] | Max Dauthendey | de | 0 | iambic |
mpm-cs-038764 | Oráči a mlatci,
určeni jsme k dílu,
však nám k tuhé práci
Bůh dal tuhou sílu.
Do nás, v naše lány
kdo a co jen bije,
však na pádné rány
máme vzdorné šije.
Na svém, v klopot tíži,
sám si každý stojí,
srdce však se víží,
v jednom šiku k boji.
Tak jsme stáli vzdorně,
– duby v tvrdé skále, –
silně, volně, svorně,
tak stát ... | ORÁČI A MLATCI. | Josef Václav Sládek | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-014302 | Rád bych Ti dal vázaného
něco k svátku
na památku,
babičko má milená;
nemám ale praničeho,
proto Ti jen mohu přáti,
by Ti ráčil Pánbůh dáti
vše, čím budeš blažená. | 156. Rád bych Ti dal vázaného | Eduard Just | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-041791 | Nepomucký Jene, svatých druhu,
Včelo drahá nebeského úle!
Nebes Pána milostivá vůle
Od věků tě vyvolila v sluhu.
Když se's zrodil, vztáhlo nebe duhu,
Popadala manna k zemské důle,
Peklo uvnitř pocítilo bůle,
Slunce plálo na bezmračném kruhu.
V nebytosť tě obor vědců svanul,
Záři tvou zlý mrak jim zastěnoval;
Lid jen, l... | Nepomucký Jene, svatých druhu, | František Sušil | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-008596 | Novalis, deinen heilgen Seherblikken
Sind aufgeschlossen aller Welten Räume,
Dir offenbahrt sich weihend das Gemeine,
Du schaust es in prophetischem Entzücken.
Du siehst der Dinge zukunftsvolle Keime
Und zu des Weltalls ewigen Geschicken,
Die gern dem Aug der Menschen sich entrücken,
Wirst Du geführt durch ahndungsvoll... | [2] | Karoline von Günderode | de | 0 | iambic |
mpm-es-009207 | De un ébano sutil dos bellas piernas,
bellas del bello que las tapa y cubre,
una arrugada y descarnada ubre,
dos secas nalgas y húmedas cavernas.
Un pecho de tablón, y dos mal tiernas
castraduras de macho que descubre;
un brazo de nogal, que al mes de Octubre
pronostica las cosas más internas:
Un pálido color de quinta... | Soneto | Pedro Lainez | es | 0 | iambic |
mpm-es-003564 | Ceniciento el color, y dilatada
la cola, salpicada con estrellas,
siguiendo del Ocaso pardas huellas,
al contemplar la luz ya despeñada.
Crinita la cabeza, y desgreñada,
y por breve esplendor vibrar centellas,
sin duda son preludios de querellas
en alguna cabeza coronada.
Horroroso amenaza hoy el Cometa,
por el aspecto... | - LXXXVI - Al cometa que se vio en Madrid el año 1668 | Joseph de Litala y Castelvi | es | 2 | polymetric |
mpm-es-003016 | Cuando a su dulce olvido me convida
la noche, y en sus faldas me adormece,
entre sueños la imagen me parece
de aquella que fue sueño en esta vida.
Yo, sin temor que su desdén lo impida,
los brazos tiendo al gusto que me ofrece;
mas ella (sombra al fin) desaparece,
y abrazo al aire, donde está escondida.
Así burlado, di... | - CXLV - | Argensola | es | 0 | iambic |
mpm-de-020828 | Ein Irrsal kam in die Mondscheingärten
Einer einst heiligen Liebe.
Schaudernd entdeckt ich verjährten Betrug.
Und mit weinendem Blick, doch grausam,
Hieß ich das schlanke,
Zauberhafte Mädchen
Ferne gehen von mir.
Ach, ihre hohe Stirn,
War gesenkt, denn sie liebte mich;
Aber sie zog mit Schweigen
Fort in die graue
Welt ... | 3. | Eduard Mörike | de | 0 | iambic |
mpm-cs-029455 | Jde krokem plachým, rovna holubici,
a často k zemi cudné oči klopí.
Jest slaba, klid spí v bledé její líci,
a čelo nese jemných vrásek stopy.
Jí čistota a zbožnost sídlí v zraku,
dvě sestry, spříbuznělé její duši.
Rty její lístky pozdního jsou máku,
jež sotva sladkost políbení tuší.
Jí v prsou Seraf své si žalmy zpívá,... | Stará panna. | Augustin Eugen Mužík | cs | 0 | iambic |
mpm-de-004825 | O Vater, Vater, Dich soll ich
Die Menschenkinder lehren!
O lehre mich, erhebe mich,
Dein Wort nur
Und laß es denn im Munde mein
Den Brüdern Milch und Honig sein,
Es ewig zu genießen,
Es ewig fort zu gießen!
O Gott, o Gott, verdiente ich,
Ich, Deinen Sohn zu kennen?
Du wähltest, Du geliebtest mich,
In ihm nur Dich zu ne... | Lied des Lehrers | Johann Gottfried Herder | de | 0 | iambic |
mpm-de-008348 | Niemals veraltet dein Reiz,
So oft ich hier wandle.
Dank dem edlen Geiste,
Der das süsse Labyrinth erschuf
Und uns vergönnte,
Hier, wo aus grünen Bäumen
Bilder uns grüßen,
Wo Blumenpracht den Frühling ausgießt,
Und Duft und Farben spendend
Alle Sinne mit Zauber umstrickt,
Glücklich zu seyn.
Dort das sprudelnde Wasser,
... | 1L: Niemals veraltet dein Reiz, | Ludwig Tieck | de | 0 | iambic |
mpm-es-003550 | El Rayo no se atreve a lo sagrado,
respetando el laurel su verde rama,
y antes le alarga el fuego de su llama,
que le mire en cenizas desatado.
más ah, Parca cruel, ah duro Hado,
que riguroso lo Celeste infama,
y estrella, que amenaza, y que derrama
rayos de muerte, mutación de estado.
Al Solio Real, y Soberano asiento... | - CXII - A la muerte trágica del Marqués de Camarasa | Joseph de Litala y Castelvi | es | 0 | iambic |
mpm-cs-019699 | Potom otec Bogdan Jug tu čestmi
Všemi ozdobený mnou byl zřen,
Se syny jak valný stromu kmen
S devíti se stroucí ratolestmi;
Národu i víry zhoubce, pěstmi
Jejich, Turek, dlouho bit a třen,
Až pak u Kosova v jeden den
Všickni padli s meči pod bolestmi;
Celým tím jich jména znějí rájkem:
Voin, Milko, Marko, Veselin,
Lubdr... | 404. Potom otec Bogdan Jug tu čestmi | Jan Kollár | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-023225 | So weinest du? ach ja, du weinst, mein Leben!
Und ich, ich selber wein’, und muß in ängsten schweben;
Denn deine wehmuth dringt in meiner adern blut:
Wiewol sie redet nicht; Doch wilst du sie verstehn?
So laß nur einen blick in meine sterne gehn,
Dann wirst du sie schon zu erkennen wissen,
Und durch den trieb erbarmnis... | Er giebt ihr sein mitleiden zu er-
kennen. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-026004 | Vzpomínat mrtvých? Pokoj prachu jejich,
a zaslouženým spí už věru spánkem,
neb často my jim, živí, závidíme...
Vzpomínat živých? Těch, kdož sešli s očí
a plují kdesi po neznámých vodách?
Ach, pavučinkou byli spjati ke mně
přátelé moji, pouta necítili,
však také já, když přetrhli je náhle,
nepohnul prstem, nezachvěl jse... | NA DUŠIČKY. | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003253 | En cunas de esmeraldas, de esta fuente
aljófar nace o fugitiva plata,
cuyas márgenes claras no dilata
en cuanto su cristal adoleciente;
en undosa después firma creciente,
que de grillos de hielo se desata
sin llagar donde muere, nunca mata
la fatiga y la sed de su corriente.
¡Oh retrato, oh espejo de la vida,
que en va... | - XCVI - | Juan de Tassis y Peralta | es | 4 | anapestic |
mpm-es-004345 | Lucas, tan justamente peregrino
al lado del pintor del firmamento,
de la primera imagen fundamento,
que a ser altar de nuestros ojos vino.
Vos, que con el azul ultramarino
de vuestro celo, y con la fe por tiento,
en la tabla del nuevo Testamento
pintáis la humanidad del ser divino.
¿Qué pluma os ha de dar debidos loore... | - 79 - | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-025223 | Já ji viděl – duši biskupovu –
půlnoc byla – nemohl jsem spáti –
naduřelá vyšla asi z rovu –
já ji viděl k nebi putovati.
Berlu měla, tou se opírala
o hvězdy a černých mraků nával,
pomalu se kachní chůzí brala –
jak pan biskup zde už chodívával.
Šla a šla vám – tu ji dohnal letě
bílý anděl – snad se k nebes bráně
vrace... | VIDĚNÍ SEDLÁČKOVO | Josef Svatopluk Machar | cs | 1 | trochaic |
mpm-en-000292 | Batter my heart, three-personed God, for you
As yet but knock, breathe, shine, and seek to mend;
That I may rise, and stand, o'erthrow me, and bend
Your force to break, blow, burn, and make me new.
I, like an usurped town, to another due,
Labour to admit you, but Oh, to no end.
Reason, your viceroy in me, me should def... | Batter my heart, three person'd God (Holy Sonnet 14) | John Donne | en | 1 | trochaic |
mpm-de-037683 | Du bist so still, so sanft, so sinnig,
Und schau' ich dir ins Angesicht,
Da leuchtet mir verständnisinnig
Der dunkeln Augen frommes Licht.
Nicht Worte gibst du dem Gefühle,
Du redest nicht, du lächelst nur;
So lächelt in des Abends Kühle
Der lichte Mond auf Wald und Flur.
In Traumesdämmerung allmählich
Zerrinnt die gan... | 12. | Emanuel Geibel | de | 0 | iambic |
mpm-cs-047824 | Já se vším chtěl se stotožniti kdys,
vše chytit, každý záchvěv, každý rys,
vše obsáhnout, vše chápat, obejmouti,
a mnil jsem, času k tomu v žití pouti
je víc než dost.
Teď vidím, plachý host
při kvasu všehomíra, že nestačím k tomu,
že trylek slavičí a dumný rachot hromu,
že jaro, sníh,
hněv, dívčí smích
i dráha hvězd
m... | KUS „CREDA“. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-000963 | Veinte veces el sol, lámpara hermosa
que alumbra el mundo por las líneas de oro,
vio desde el estrellado y blanco Toro
el Pez de plata en estación lluviosa,
mientras que por tan áspera y fragosa
montaña vivo y en sus peñas moro,
lejos del bien cuya memoria adoro,
sin culpa muerta y viva temerosa.
Mudome el tiempo y no ... | - 1299 - Acto II, LA REINA De Los Ponces de Barcelona | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-006354 | Dým se valí sloupem tmavým,
hluk slyšeti s praskotem,
v kotlinách se vaří žhavým
smolovina klokotem.
„Pojď, holečku, sem si sedni,
nechoď blízko plamene!
ná jablíčko! aj pohledni,
jak je pěkné červené!“
Vzavši jab’ko z ruky matce
laškuje si nevinně;
běží ještě podívat se,
jak to víří v kotlině.
„Dítě! Kriste na výsosti... | Smolný var. | Karel Jaromír Erben | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-022113 | Temná noc síť jisker rozhodila v šeři,
hvězdy své ti zlaté vpletla do kadeří.
Tvoje kadeře však černější jsou noci,
nelze hvězdám zlatým jejich stíny zmoci.
Vypůjčily sobě záři od měsíce,
stříbrem obestřely čelo tvé i líce.
Svitem perleti tvá bílá ňadra skryly,
kol tvé hlavy věnec z růží vykouzlily.
Jako z pohádky jsi ... | DOHOVOR. | František Kvapil | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-012187 | Díš, že milost tvá jest nesmrtelná,
Mluvíš neustále o věčné
Lásce. Vše jest v světě konečné,
I ta bude časem minutelná.
Mníš, že budeš plápolati v ohni –
Až ti líce zvadnou, budeš stár,
Ba až vezme živobytí zmar,
Dohoří žár; k plamenu ho pohni!
Vyšší dráhu vykázalo nebe
Budoucnosti; jistí nám to vštip.
Hleďme jen zde s... | Věčná láska. | Šebestián Hněvkovský | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-032881 | Mein Geist und mein Gefühl sind die beflammte Ode,
Die ausser mir sich schwingt,
Von Freundschaft, Zärtlichkeit, von Krieg und Helden,
Tode
Und von dem Himmel singt.
Wenn ich als Sängerin ein Monument mir stifte,
So scheu ich nicht die letzte Bahn,
Die Welt bleibt unter mir, ich flieg in hohe Lüfte,
Und singe Thyrsis, ... | Halberstadt, den 18. Februar 1762. | Anna Luise Karsch | de | 0 | iambic |
mpm-cs-050787 | Mrtva, mrtvá v hlubinách věků dávno,
Sapfó, dřímáš, nad tebou času vlny
dmou se, hlubší, děsnější nežli hrob tvůj
v lesbickém moři.
Jako symbol Hellady před mým zrakem
planeš v krásy úbělu; velká, čistá
tvoje duše chvěje se, kvílí, jásá
v sapfické sloce.
Tvoje duše průsvitná lampa bílá,
z které plamen divoce šlehal k h... | Sapfó. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-035463 | Čechy krásné, Čechy mé!
Duše má se s touhou pne,
Kde ty vaše hory jsou,
Zasnoubené s oblohou.
S oblohou a s nebesy,
Kde přemejšlí na plesy
Seraf světlem oděný,
K slávě Páně stvořený.
Pán ten stvořil také vás,
Slavné Čechy, vlasti krás,
Serafa vám s nebe dal,
Váš by národ k zpěvu zval.
A ten národ pěje rád,
V žalmech vš... | VLASTENSKÉ HORY. | Václav Jaromír Picek | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-051848 | Zda, parku můj. Tě ještě uvidím?
Tak mocný sevřel dnes mne po Tobě zas žel!
Po tom Tvém čaru tichém, hudebním,
jenž ať jsem kdykoli po pěšinách Tvých šel,
se zraku zasněného steskem svým,
mne jako hovor druha provázel,
po všem, co v Tobě tolik bylo mým!
Zda spatřím Tě zas jednou na podzim,
v té Tvojí duše době nejkrásn... | ZA DOMOVEM. (I.) | Jan z Wojkowicz | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-009089 | Zde před mým zrakem ležíš, kniho stará,
již jako útlý hoch jsem ondy čet’;
mám čísti zas? Mé srdce divně hárá,
hruď chvěje se, zrak plane, hoří ret,
už po tobě má kleslá ruka sáhá;
chce otevřít, a klesá zas a váhá.
Jeť duši mé, jak vstoupiti by měla
po dlouhém strádání v svůj dávný ráj:
hned plápolá, hned jak by kameně... | U knihy pohádek. | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-es-004445 | Al que sobró de buen entendimiento
vino a faltar tan presto su sentido,
y el que en ajenas vidas se ha metido,
la propia le sacó su atrevimiento,
principio fue, no fin de su tormento,
el caso lastimoso que ha tenido,
o por su lengua y mano merecido,
con que aplauso ganó por sentimiento.
Con un tiro fatal más esforzado
... | - 30 - Al Conde de Villamediana | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-044649 | Sag allerliebstes Kind/ bin ichs umb den du weinst?
Ach ja du sihst mich an: ich bins wol den du meinst. | 13. Ich die Ursach. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-es-008321 | Yo soy de poca edad, rica y bonita;
tengo lo que suelen llamar salero,
y toco, y canto, y bailo hasta el bolero,
y ando que vuelo con la ropa altita;
si entro en ella, revuelvo una visita,
y más si hay militar o hay extranjero;
voy a tertulia, y hallo peladero;
a paseo, y me llevo la palmita;
soy marcial: hablo y trato... | Definición de una niña de moda | Juan Pablo Forner | es | 2 | polymetric |
mpm-es-006955 | Azul azul azul estaba el cielo
El hálito quemaste del estío
comenzaba a dorar el terciopelo
del prado, en donde se remansa el río
A lo lejos, el humo de un bohío,
tal de una novia el intocado velo,
se alza hasta perderse en el vacío
con un ondulante y silencioso vuelo.
De pronto me dijiste: -El amor
... | Candor | Julio Flores Roa | es | 0 | iambic |
mpm-es-003658 | Culpa, Celia, tu error y no tu daño;
única te formó naturaleza.
Pues dime, ¿por qué quiere tu belleza
darte segunda con tan nuevo engaño?
No se rompió el espejo, no, y extraño
que eche menos tu vista su entereza;
cristal era no más; agora empieza
a ser espejo desde el desengaño.
Tu retrato en retratos dividido
en una p... | - LVII - | Bocangel y Unzueta | es | 0 | iambic |
mpm-de-026222 | Man fragte mich in einer compagnie:
Warum ist doch so viel geschmeiße hie
Von krähen und von raben?
Ich sagte: weil sie gute nahrung haben/
So lassen sie sich in der menge sehen;
Denn wo viel schinder seyn/
Da gibt es auch viel krähen. | Madrigal
Auf die vielen krähen in ‒ ‒
E. N. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-es-004617 | Pedro, a la sangre que por vos vertida
mostró para su fe tanta firmeza,
ofrece la Católica nobleza
la limpia suya, a vuestros pies rendida.
De las cuatro azucenas guarnecida,
que dejó de Domingo la pureza,
esta Junta os elige por cabeza
puesto que la tenéis tan dividida.
Tended vuestro crucígero labaro,
Capitán general... | - 88 - | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-de-054188 | Mein Leser! wilt du etwa wissen,
Woran denn ich gestorben bin;
Mich hat ein toller Hund gebissen,
So fiel ich gantz entgeistert hin.
Und so hab ich mein junges Leben
Durch einen Hunds-Biß aufgegeben.
Drum, Leser! mercke diß dabey,
Die Todes-Art ist vielerley. | Auf ein Kind, so von einem tollen Hunds-
Biß sterben müssen.
J. G. Barth. 1736. | Christian Gotthold Spindler | de | 0 | iambic |
mpm-de-059964 | Min Seiß un Strick legg ick
dor achter an't Sleet;
nu kumm man, kumm, segg ick,
hier's Oewerwind, Gret!
De Kiep lang eens, Dirn, her
un't Lechel dorto
un huk di man hier her
uppe Garw, as ick do!
Giff Speck, Wust un Schinken,
giff Pimpkes' un Köst!
Lat üns äten un drinken,
giff her, wat du hest!
Min Lif dat was hellig,... | Achter de Hock | John Brinckman | de | 0 | iambic |
mpm-de-064838 | Dieses ist die Aussicht, die der Tag gegeben:
Ein Blick auf Festigkeit, geruhiges Leben.
Zypressenstämme, graue, totenstill.
Der Kleeteppich kein Blättchen rühren will.
Die Berge, schwergemauert im Flachland.
Die Meeresbucht gezirkelt an den Strand.
Bergdörfer, drei, hoch zu den Wolken lauschen,
Und Schluchtwasser mit ... | Aussicht | Max Dauthendey | de | 0 | iambic |
mpm-cs-050914 | Na tvých ňadrech moje písně visí,
včely na květech,
v rythmus jich svůj rythmus tichý mísí
v harmonický dech.
Na tvých ňadrech moje duma leží,
rosa v lupenech,
čistá, tichá, měsíce lesk svěží
na svlačec to leh’.
Na tvých ňadrech moje touha dřímá,
červencový žeh,
jímž vře slunce, zem když obejímá
v světla plamenech.
Na ... | PÍSEŇ. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-006801 | Es tan pura la luz que la ilumina,
se da en ella el cariño tan sin tasa,
que a todos nos parece nuestra
casa
la casa de Protasio y Josefina
Gózase allí un ambiente sin neblina,
donde Abril siempre reina y nunca pasa;
y un cielo azul espléndido y si gasa,
donde el sol del amor jamás declina.
Una fie... | A mis amigos Protasio y Josefina | Federico Balart | es | 0 | iambic |
mpm-de-017225 | Es heisst Hanselmus itzt, der Weyland nur hiess
Und führet einen
Die
Und ist im
Er ist bereis't in
Und weiss wie Wierings Krahm
Er schreibet
Und schöne | 8. Hanselmus | Christian Wernicke | de | 5 | amphibrachic |
mpm-cs-003936 | „Ó Bože, Bože, jak mne to přec bolí“ –
tak vzdychal Machar sentimentálně,
když lidem oči vypichoval holí. | CITUPLNÝ. | Karel Dostál-Lutinov | cs | 0 | iambic |
mpm-es-009099 | Osé dar vida al nuevo vuelo
del que cayendo al piélago dio fama,
Príncipe excelso, viendo que me
llama
el honor de volar por vuestro cielo
Temo a mis alas, mi subir recelo
¡oh gran Febo! a la luz de vuestra llama;
que tal vez en mi espíritu derrama
esta imaginación un mortal hielo
Mas promete al te... | A don Fernando Enríquez de Ribera, tercer duque de Alcalá | Francisco Pacheco | es | 2 | polymetric |
mpm-de-058761 | Wie kocht man Gott das Herz? Es muß gestoßen sein,
Gepreßt und stark vergoldt, sonst geht es ihm nicht ein. | 1L: Wie kocht man Gott das Herz? Es muß gestoßen sein, | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-009524 | Der Königliche Mund begunnte kaum zu schweigen;
So gieng der gute Rath, sich vor dem Thron zu neigen;
Indem sich stille Lust im Saal verspühren ließ,
Die mit gebrochnem Thon sich von den Lippen stieß,
315Und tausend Regungen mit froher Ehrfurcht hägte;
Ein murmelndes Geräusch sich durch die Reihen regte.
Der Greiß schi... | Z ehndes B uch. | Franz Christoph von Scheyb | de | 0 | iambic |
mpm-cs-049214 | To vše mám za sebou, já myslil dávno již,
tu žití celou tíž,
ty všecky otázky a spory mladých dob:
co věčnost je a hrob;
ty steré záchvaty i touhu slunci vstříc,
ten cit již nechtít nic –
a přece znova v nové beznaději
se ptám a chvěji.
Kdys „Ave caesar!“ mroucí barbar řek’.
Já cítím odboj, vztek,
že takých po letech z... | Ave dolor! | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-000201 | ¡Oh pasos, tan sin fruto derramados,
oh alto y peligroso pensamiento,
oh memoria, ocasión de mi tormento,
oh ardor, no mortal, mas de dañados!
¡Oh flaco corazón, graves cuidados,
oh vano desear, fundado en viento,
oh grande y obstinado sufrimiento,
oh ojos, de llorar fuentes tornados!
¡Oh vida triste, de trabajos llena... | - CXXII - | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-es-007780 | Quiero, dejando hipótesis a un lado,
una duda exponer, y es la siguiente:
-¿Por qué cruza la tierra el inocente,
de espinas o de sombras coronado?
¿Por qué feliz y próspero, el malvado
alza orgulloso la atrevida frente?
¿Por qué Dios, que es el bien,
mira y consiente
el eterno dominio del pecado?
¿Por... | Problema | Gaspar Núñez de Arce | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-049748 | Za člunem tvým, ó mistře, dvojí říší
jsem prošel juž, a ruka má se chvěje,
tvé mystické a velké epopeje
když poslední zpěv českým slovem píši.
Z tmy pekla, až kde sladké větry dýší
zemského ráje, prutem čaroděje
mne vedla láska k tobě; v hvězdné reje
zda síla křídel stačí v sféry vyšší?
Jak v Beatrice tvojí úsměv sladk... | Než začal jsem překládat „Ráj“. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-057749 | Zesláblé ruce zoufale nám klesly v době síje,
pluh v těžké prsti uvázl a není potahů,
jež by nám v bídě pomohly. Jsou přelomeny šíje,
pně dubů nade srázem hor, do nichž blesk mocně bije:
již bratří nejsilnější z nás ztratili odvahu.
Dni beznadějně prožité nás hrůzou vysilují
jak bludné cesty neschůdné, jež běží dálavou... | VÁLEČNÁ MODLITBA OTCŮ. | František Taufer | cs | 0 | iambic |
mpm-de-052117 | Seht/ was der Hochmuht kan
Nicht stets ein Oberman
Die Hoffart ist zu loben | Xi. | Kaspar von Stieler | de | 0 | iambic |
mpm-cs-031200 | Ze psího vína rudé do krvava
a choulící se listy spadaly,
na dvoře poprášeném žloutla tráva –:
tak zřel jsem mizet léto zpovzdálí.
Je to cit divný, bolest téměř žhavá,
když život zmizel, touhy zůstaly...
Však ty, jež jeseň neutiší lkavá,
do zimy zbudou, aby zmíraly –
Pak vzrušen jsi jen, zříš-li známé tváře
a při návšt... | *** Ze psího vína rudé do krvava | Stanislav Kostka Neumann | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-013125 | Zvony zovou k pobožnosti;
Tam zří člověk ku nebi,
V nábožném pak vytržení
Tvůrce světa velebí.
Tamto stojí člověk jiný –
Nemodlí se – neklečí –
Nýbrž hlasem hříšnodrzým
Bohu svému zlořečí!
Bůh pak světlem svojí lásky
Stejně oba odívá,
A tak mlče k tobě praví:
„Člověče – buď jako já !“ | XVIII. Zvony zovou k pobožnosti; | Boleslav Jablonský | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-060562 | O du, dem durch drey lange schwarze Nächte
Ein Todes-Engel offenbahrt
Den Abgrund, wo für Ungerechte
Quaal zubereitet ward.
Freund, sprich wann sagt der Himmel seine Flüche
Der Wuth, die aus der Hölle flog,
Und durch Gewalt der Friedensbrüche
Ins Herz des Kriegers zog?
Sie kam und hauchte pestisches Verderben
Auf ganze... | 1L: O du, dem durch drey lange schwarze Nächte | Anna Louisa Karsch | de | 0 | iambic |
mpm-cs-002615 | Dobo krásná – dobo přežádoucí!
Radostně nám budiž vítána;
Tobě tlukou srdce vděkem vroucí,
Ty jsi s touhou byla čekána.
Kdo mladistvé duchy naše pěstí,
Od koho se mravům učíme;
Kdo nám též i dobrým otcem jesti –
Toho my dnes slavnosť světíme.
Shlédni, Pane! na ty obličeje,
Jaká radosť na nich vychází;
V každou tvář tu ... | 44. Dobo krásná – dobo přežádoucí! | Jan Květoslav Klumpar | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-037928 | Já usínám a vedle otec můj,
já usínám a vedle matka má,
já usínám a vedle bratr můj,
já usínám a vedle sestra má.
A milenka, ne, ne, to bůh je můj.
Nechte mne zakrýt čelo v dlaně
a zavřít horký, slepý zrak
a mnohou tajnost nechtě mne dnes říci,
neb aspoň cítit dovolte mně, tušit
a neanalysujte ptáka mluvu!
Než budu svě... | Já usínám a vedle otec můj, | Adolf Racek | cs | 0 | iambic |
mpm-de-029364 | Das Eyß zerbricht. Die Schönheit läst sich
Der Amor fleucht aus Tetis Schoosse her.
Mein’ erste Funk’ entzündt sich auß dem
Ists müglich/ auch im Wasser glüend stehen? | XxIV. | Kaspar von Stieler | de | 0 | iambic |
mpm-es-008395 | ¿Será que siempre esté, cara Pradina
tu larga ausencia y desamor llorando?
¿No escucharé jamás tu acento blando
ni he de embeberme en tu beldad divina?
Huyó el octubre: la robusta encina
vino el sañudo cierzo derribando;
siguiole abril, los campos matizando,
y tu dureza más y más se obstina
Llega anhelante el polvoroso... | A Pradina ausente | Juan Nicasio Gallego | es | 2 | polymetric |
mpm-de-046291 | Wie werdt ihr Blumen doch verehret/
Daß ihr in
Daß eure schlechte Pracht
Zur Zierde wird begehret;
Daß euch ein Blumen-Topff umfaßt/
Der auch den
Ein jeder neidet euch/
Daß ihr den Sitz
Recht in der Anmuth Reich/
Am ersten könnt bekommen.
Doch wird der Schmuck euch bald benommen:
Weil ihr vor Hitze sterben müst.
Allein... | Auf die Blumen in der Doris Busen.
Aus dem Frantzösischen. | Johann Georg Gressel | de | 0 | iambic |
mpm-en-000720 | An old, mad, blind, despised, and dying King;
Princes, the dregs of their dull race, who flow
Through public scorn,—mud from a muddy spring;
Rulers who neither see nor feel nor know,
But leechlike to their fainting country cling
Till they drop, blind in blood, without a blow.
A people starved and stabbed in th' untille... | England in 1819 | Percy Bysshe Shelley | en | 0 | iambic |
mpm-de-038129 | Mensch geh nur in dich selbst. Denn nach dem Stein
der weisen/
Darf man nicht allererst inn frembde Lande reisen. | 118. Der weisen Stein ist in dir. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.