id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-cs-030983 | Na nové své boty klejem,
na nové se známé smějem,
netrvá však dlouhý čas,
a už klejem v opak zas. | BOTY – LIDÉ | Jan Neruda | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-042899 | Wer scheu und furchtsam ist/ geht zeitlich auff die Seite/
Wer frisch und unverzagt/ hält freudig aus im Streite. | Ubersezte Spruch-Reimen. | Hans Assmann von Abschatz | de | 0 | iambic |
mpm-de-001136 | Da liegt, vom lieben Mond erhellt,
In stiller Ruh' umher die Welt;
Nur Grillen zirpen noch um mich,
Und freuen ihres Daseins sich.
Ihr Käfer und ihr Vögelein,
Auch ich noch kann mit euch mich freun!
Dies schafft die Liebe, Holde mir,
Denn eben komm' ich her von ihr.
Wie war ich wiederum so froh!
Und jeden Abend bin ich... | Am Mondschein | Johann Martin Miller | de | 0 | iambic |
mpm-de-033629 | Könnten wir Alles mit eigener Kraft,
Wie bald wär' Gott aus dem Himmel geschafft! | 1L: Könnten wir Alles mit eigener Kraft, | Wilhelm Müller | de | 2 | polymetric |
mpm-es-008318 | Tú que audaz recorriste sin cansarte
los reinos de Cibeles y Neptuno,
superando los riesgos uno a uno
que al constante valor presenta Marte.
Tú que de Iberia un tiempo baluarte,
y hoy rayo a los rebeldes importuno,
lidias porque en el orbe no haya alguno
que de tu patria insulte al estandarte.
Yo te saludo ¡oh bravo si... | Virtudes militares más dignamente premiadas | Juan Bautista Arriaza | es | 2 | polymetric |
mpm-de-030836 | Ich sah in bleicher Silbertracht
Die Birkenstämme prangen,
Als wäre d'ran aus heller Nacht
Das Mondlicht blieben hangen;
Und in dem zarten Birkenhain
Sah ich ein Häuschen blinken,
Das hob gleich an, zu sich hinein
Holdfreundlich mich zu winken.
Wie da im rothen Morgenstrahl
Die Fensterlein erglänzten;
Und wie so freudi... | Reise-Empfindung. | Nikolaus Lenau | de | 0 | iambic |
mpm-de-017440 | Wenn der Gärtner Blumen hegt,
Sie mit treuem Fleiße pflegt,
Darf er des Sturms nicht denken,
Der sie zu Boden legt.
Wenn die Mutter liebeslind
Hegt und pflegt und zieht ihr Kind,
Vergißt sie, wie vergänglich
Die Liebesblüthen sind.
Wenn des Gärtners fleiß'ge Hand
Nicht schon Lohn im Fleiße fand,
Wird sie ihn nimmer fin... | [wenn der Gärtner Blumen hegt] | Friedrich Rückert | de | 2 | polymetric |
mpm-de-059708 | Tiefeinsamkeit spannt weit die schönen Flügel,
Weit über stille Felder aus.
Wie ferne Küsten grenzen graue Hügel,
Sie schützen vor dem Menschengraus.
Im Frühling rauscht in mitternächtiger Stunde
Die Wildgans hoch in raschem Flug.
Das alte Gaukelspiel: in weiter Runde
Hör’ ich Gesang im Wolkenzug.
Verschlafen sink... | Heidebilder. | Detlev von Liliencron | de | 0 | iambic |
mpm-de-010361 | Ich fange Schmetterlinge
Zu meinem Zeitvertreibe.
Wo aber soll ich alle
Die bunten Thierchen lassen?
Ich werfe gleich die Pfeile
Heraus aus meinem Köcher,
Und lasse sie indessen
Im hohen Grase liegen.
Und wenn die Schnitterinnen
Mit bloßen Füßen kommen
Heut' Abend von der Wiese,
So sollen sie sich ritzen;
Denn meine Pf... | Amor, ein Schmetterlingsfänger | Wilhelm Müller | de | 0 | iambic |
mpm-es-004250 | Adiós, Elvira: adiós, esposa y dueña;
adiós, capa de raja nueva y fina;
adiós, espada de quedarse indina,
pero temieron las espadas leña.
Adiós, casa de piedra berroqueña,
donde dejar mi amo determina
mil reales empleados en harina,
con que otro duerme y por ventura sueña.
Adiós, peligro cierto y bien prestado,
que mal... | - - Acto I, ROBERTO | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-005921 | No beberé en las linfas de la castalia fuente,
ni cruzaré los bosques floridos del Parnaso
ni tras las nueve hermanas dirigiré mi paso:
pero, al cantar mis himnos, levantaré la frente.
Mi culto no es el culto de la pasada gente,
ni me es bastante el vuelo solemne del Pegaso:
los trópicos avivan la flama en que me abras... | Troquel | José Santos Chocano | es | 2 | polymetric |
mpm-es-002421 | Mientras que, tinto en mugre, sorbí brodio,
y devanando en pringue y telaraña,
en ansias navegué por toda España,
ni fui capaz de envidia ni de odio.
Mas luego que tan puto monipodio
hizo de mí fortuna tan picaña
Pasquín tiene conmigo grande saña
y todo soy preguntas de Marfodio.
¡Oh santo bodegón! ¡Oh picardía!
¡Oh tr... | Otro | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-de-039909 | Beglücktes Göttingen, wie wohl wirst du regieret!
Wo die Musik ein
Und
Und ****
Der, wenn sein Arm den braunen Bogen lenkt,
Der, wenn sein Bakel sich auf wilde Rücken senkt,
Der, wenn er Briefe schreibt, und Andrer Ehre kränkt. | 224. Auf die drey Directoren von Göttingen | Abraham Gotthelf Kästner | de | 0 | iambic |
mpm-de-059003 | Der erste Tannenbaum, den ich gesehn,
Das war ein Weihnachtsbaum im Kerzenschimmer;
Noch seh ich lieblich glimmend vor mir stehn
Das grüne Wunder im erhellten Zimmer.
Da war ich täglich mit dem frühsten wach,
Den Zweigen gläubig ihren Schmuck zu rauben;
Doch als die letzte süße Frucht ich brach,
Ging es zugleich an mei... | 1L: Der erste Tannenbaum, den ich gesehn, | Gottfried Keller | de | 0 | iambic |
mpm-es-004200 | Aquí, con gran placer de su heredero,
un avariento miserable yace;
reqüiescant in bello, que no in pace,
pues no supo gozar de su dinero.
Nunca pensó llegar al fin postrero,
punto fatal del que a la vida nace;
mas ya las esperanzas satisface
que en largos años le negó primero.
¡Oh juventud lozana!, desperdicia
la plata... | - - A un avariento rico | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-006671 | El tiempo se ha dormido Del reloj de la torre
las agujas, que un dedo misterioso ha parado,
una hora señalan que pasó Encantado
está el lugar viviendo esa hora que no corre
Hay flores del castillo en
la vieja ventana
cuyo cancel labrado escuchó madrigales;
piafan en el patio los corceles reales,
y los... | El Pardo | Manuel José Othón | es | 4 | anapestic |
mpm-de-038048 | Ich habe Mich mein Gott mit Mir besprochen/
Daß Ich der Welt ihr Gut-sein oder Pochen
Ins künfftige/ Dich liebend/ fromm und still/
Nicht achten wil.
Weg schnöde Welt mit allen deinen Dingen/
Wodurch Du offt den Menschen pflegst zu bringen
In großes Leid/ ja offtmals in den Tod
Und Seelennoht.
Mein sag/ was sind doch a... | 1. | Georg Neumark | de | 0 | iambic |
mpm-es-000912 | ¡Dichoso el bien nacido, el noble, el grande,
que sin virtud hereda la nobleza,
sin que del mar y tierra la aspereza
ni los peligros de las armas ande.
No hay ley que a su grandeza se desmande,
con ser de muertos padres su grandeza,
y más si le acompaña la riqueza,
porque entonces no hay rey que tanto mande.
Nacimos to... | Acto II, LUZMÁN | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-050540 | Pokora, věz, pravé moudrosti je kořen.
Proto Jehovou byl komár dříve stvořen,
člověku by mohl, s chlubnou jenž jde lící,
já jsem starší tebe! ku výstraze říci. | Pokora, věz, pravé moudrosti je kořen. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-000425 | Si pudiera mirar como en espejo
el alma, cosa tan suprema y rara,
maestro mío, el alma retratara,
aunque con mi pincel fuera en bosquejo.
Voy a buscarla, aunque de mí me alejo,
adonde fuera justo que la hallara;
mas no la hallando, la razón se para,
pierdo el discurso y los pinceles dejo.
En esta confusión en esta calm... | - 64 - Jornada I, FABIO | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-068410 | Toneme již v špíně – přec si lžeme ale,
že jsme bez pohromy, že jsme přec' jen čisti.
Cítíme však dobře, že se nenadále
probořiti můžem' – a že nejsme jisti.
Lekáme se špíny a přece z nás kape:
stopy černé všady, kudy jsme šli, zříti,
každý v hustém bahnu infámie tápe
a přece se bojí, že se v bahno sřítí!
Špína – špína... | SITUACE. | Jaroslav Havlíček | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-041459 | Mně někdy chce se králem býť,
ne tím, co s nebe zákon hřímá,
ni tím, co s trůnu zlatého
svou berlu nad otroky třímá.
Však králem dívek chtěl bych slouť,
v jich srdci míti mocné říše,
a lásky právem panovať,
v jich kruhu prázniť slasti číše.
Až pak bych umřel nebožák,
tu napsali by na mém hrobě:
„To král byl králů nejle... | Přání. | Antal Stašek | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006282 | «Negándote a inspirar a tu “poeta”,
me colocas ¡oh Musa! en grave aprieto:
catorce versos dicen que es soneto,
y el que yo los escriba, ¿no te peta?.
Desciende sobre mí, y estate quieta;
¡que yo también al yunque me sujeto,
y a la atroz disciplina me someto
de llegar, paso a paso, hasta la meta!
Sóplame un momentito, y... | Infecundidad | Carlos Miranda | es | 2 | polymetric |
mpm-es-005465 | Es mi patria la esfera sostenida
por invisible fuerza en el vacío,
y mirar en su faz tan solo ansío
a los hombres vivir natural vida
Aspiro a ver la Humanidad unida
en un estrecho abrazo en torno mío,
y rodar por el suelo duro y frío
la ambición y la guerra aborrecida
Yo soy universal; mi pensamiento,
que abarca la ext... | Soy universal | Luis Augusto Méndez | es | 2 | polymetric |
mpm-de-064545 | Warum oft glücklich statt des Guten sei der Böse?
Die Frage fragest du, und willst, daß ich sie löse.
Den Knoten lös' ich nicht, ich hau' ihn so entzwei:
Daß nie der Böse statt des Guten glücklich sei.
Er ist beglückt, wenn er ein Glück weiß zu verdienen,
Das einem Bessern nicht des Dienstes werth geschienen.
Er ist an... | 44. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-003573 | A Daphne sigue Apolo enamorado,
y en Elis fue Pastor tan divertido,
que los Montes y Valles vio perdido,
apacentando Amante su ganado.
En Cisne a Jove mito transformado,
por Leda, y por Europa dio un bramido,
y escalando el retiro prevenido,
por Daphne en lluvia de oro desatado.
Marte por Venus, Pan por la hermosura
de... | - LV - Fuerza del amor con los dioses | Joseph de Litala y Castelvi | es | 0 | iambic |
mpm-es-001478 | No me canses hoy más, doña Lucía,
hila, y no hables necio culterano,
ni asientes en el rostro más la mano
sirviéndote de tez toda Turquía.
¿Quien te mete en sí el Sol, padre del día,
es primo de la Luna o sí es hermano?
¿Y si es nieto el amor del Reino cano,
naciendo el fuego de región tan fría?
¿A qué Sibila antigua c... | - CXXXV - | Fcode Borja | es | 0 | iambic |
mpm-cs-044662 | Vesna Tebe obletuj,
jako libý obraz Tvůj;
kudy kráčíš, nech stele
ku nohám Ti kvítí,
a nech slunko vesele
nad hlavou Ti svítí;
a potůček podle cesty,
a slavíček v údolí
nech Ti líbeznými zvěsty
o Tvém mládí šveholí.
Tak Tě vesna obletuj,
jako libý obraz Tvůj! | 10. Vesna Tebe obletuj, | Josef Uhlíř | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-054463 | Po žlutém písku naposled
kdož slyšeli jste plaché krůčky její
v stoletém parku odcházet
a za ní kdož jste zřeli v beznaději –
Kdy vodotrysku šplounání
v noc pohřížuje svoje měkké zvuky,
– kdy ještě cítit na skráni
to měkké teplo malé ženské ruky...
Nám lépe jest, nám zbude v duši
stesk blouznivý, ač ani Čas
slz v našic... | PO ŽLUTÉM PÍSKU NAPOSLED... | Karel Červinka | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-029753 | Tvá líc – toť hlava ptáka bouřliváka,
jenž prudce lítá drsným mořem žití
a v divé bouři jen se doma cítí
a křičí v noc, jež nad lodí se smráká.
Teď v únavě a nudě břeh jej láká,
tam hnízdo lásky skryto v hustém sítí.
V něm zlatým prachem zříš se hvězdu stkvíti:
toť drahá bytost příštího je ptáka.
Tu zticha vletí v kout... | Na podobiznu básníka s dítětem. (I.) | Augustin Eugen Mužík | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003384 | Tan hijos naturales de Fortuna
son la desigualdad y el desconcierto,
que jamás permitió llegase a puerto
virtud muy rara ni bondad ninguna;
y si ésta ha de temer en parte alguna
de mostrar disfavor tan descubierto,
que en vos lo temerá tengo por cierto,
aunque siempre a lo bueno es importuna.
Las virtudes en voz son pr... | - XXXV - | Hernandode Acunya | es | 2 | polymetric |
mpm-es-004806 | Al triste humor que mísero destilo,
¿cómo no falto? Cómo crece tanto
en medio de la vena de mi llanto
de ardientes ondas este eterno Nilo?
La llama esfuerza mi lloroso hilo,
las lágrimas mi fuego, porque cuanto
templarlos pruebo, en mi dolor levanto
de su concurso un mal mezclado estilo.
No inundó mayor pluvia el duro ... | - LXXXVIII - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-de-000863 | Ich wollt, ich wäre Gott;
denn Mensch sein
heißt Prahler sein.
In Gedanken
mit Sternen spielen –
Spiel für Dichter
und Wäscherinnen.
Aber wär ich Gott ...
ich griffe mir
per exemplum
ein violettbestrumpftes,
schnupftabaktalariges,
zölibatbettiges
Pfäfflein
von irgend einem
bigotten Planeten,
macht' es so groß
wie mich ... | 1L: Ich wollt, ich wäre Gott; | Christian Morgenstern | de | 0 | iambic |
mpm-de-013405 | Kaum gläub' ich, daß auf dieser Erd'
Ein höher Lob gegeben werd'
An allem Ort' und Enden,
Als denen, die mit Hand und Mund
Des Himmels Gaben machen kund,
Ja Lehr' und Tugend senden
In manches Herz, das dieser Zeit
Sich sondert von der Eitelkeit.
Poeten mein' ich, werter Freund,
Poeten, welchen niemand feind
Als Leute, ... | 1L: Kaum gläub' ich, daß auf dieser Erd' | Johann Rist | de | 0 | iambic |
mpm-de-015435 | So weit nun hab' ichs schon gebracht
Mit meinem Schmerz bei Tag und Nacht,
Daß ich dich lieber weiß begraben,
Als sollt' ich nie gehabt Dich haben.
Doch daß ich nicht, wär mir's verliehen,
Dich wieder möcht hernieder ziehen
Mit meinem Schmerz bei Tag und Nacht,
Soweit hab' ichs noch nicht gebracht. | [so weit nun hab' ichs schon gebracht] | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-cs-003003 | U nás v kraji mlhy lehaly už v pole,
ale v oněch lesích jak by léto hřálo,
podzimem sic žloutlo listí na topole,
ale kudy šli jsme, ještě nepadalo.
Od Šumavy chvíli chladný vítr zavál,
jenom blíže k sobě schýlil naše čela,
z kytice tvých růží květ snad opadával,
ale jeho vůni ty jsi v duši měla.
A jak měsíc svítil v dá... | VZPOMÍNKA. | Adolf Bohuslav Dostal | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-003413 | Sois nueva esfera, ¡oh, Virgen!, que la mente
descubre eterna y su saber pregona,
con sol y luna, cuya luz blasona
de las que habitan el confín de Oriente;
y el Artífice labra omnipotente
de estrellas doce espléndida corona,
cual doce signos de luciente zona,
que el cielo os ciñan de la sacra frente.
Sois orbe, cuya be... | A la coronación de Nuestra Señora | Juan de Jauregui | es | 0 | iambic |
mpm-cs-022706 | Na můj hrob nechoď se pomodlit,
jednou až unaven žitím
ze světa bolesti v tupý klid,
v temnotu jeho se sřítím.
Bude tam divoký šípek kvést,
ze srdce mého on vzroste,
trní se bodavé bude plést
ve květy růžové, prosté:
ty by jsi musila vzpomínat,
květů co v duši mé bylo,
jak jsem tě míval, mé dítě, rád,
srdce mé v tobě ž... | NA MŮJ HROB – – | Jaroslav Kvapil | cs | 3 | dactylic |
mpm-cs-056403 | Melancholické město mého mládí,
zdaž jsi to ty? Což nepoznávám tě,
červená kathedrálo,
prachem hrdinovým navždy posvěcená
svobodnému rodu?
K Orlickým horám divoký vlak pádí,
Orlici – řeku míjí... Rozlet orlí,
rozvážnou moudrost Labe čerpáš, město,
z té dvojí jaré vody?
Kde jste, kasematy, hradby, vojáčku na vartě,
přís... | Městu | Rudolf Medek | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-002962 | Duque, suspende al tiempo la victoria,
contemplando en tu edad que el varón fuerte
de tiempo y de los hados la divierte
en el seno feliz de su memoria;
ni muere aquel valor que en viva historia
do con imperio leyes a la suerte;
antes ociosa, en paz la misma muerte
venera los confines de su gloria.
Vibra tus verdes palm... | - CXVIII - | Argensola | es | 0 | iambic |
mpm-en-001157 | When I was down beside the sea
A wooden spade they gave to me
To dig the sandy shore.
My holes were empty like a cup.
In every hole the sea came up
Till it could come no more. | At the Sea-Side | Robert Louis Stevenson | en | 0 | iambic |
mpm-de-009761 | Ich war ein Kind/ mit großen Kinderaugen,
Die nur zu träumerischem Schauen,
Nicht zum Berechnen und zum schlauen
Erwerben taugen;
In dumpfen Stuben bangte mir, ich scheute
Gespräche nüchtern kluger Leute
Und stahl mich fort mit stiller Wonne
Zu Blumen, Gras und Sonne.
Da sog ich Luft wie ein Befreiter, lauschte
Den Bie... | 1L: Ich war ein Kind/ mit großen Kinderaugen, | Bruno Wille | de | 0 | iambic |
mpm-de-001003 | Wer in der Liebsten Auge blickt,
Der hat die Welt vergessen.
Der kann nicht, wen ihr Arm umstrickt,
Was draußen liegt, ermessen.
Ich halt' in meinem Arm ein Glück,
Wer kann es mir entziehen?
Und nähm' es morgen Gott zurück,
War's heut mir doch geliehen.
Verlangen kann ein Menschenherz
Nichts Besseres auf Erden,
Als füh... | 11. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-003540 | El lirio Real que era el pensil hermoso,
de la Francia nació bello cuidado,
de la Aurora, y el Sol está tronchado
del fiero Noto, y Aquilón furioso.
Descansa ya en el último reposo,
obediente a la ley del duro hado,
la que leyes a España, y gloria a dado,
en dulces lazos de su amante esposo.
Murió Isabel ceñida de coro... | - CXXXVII - A la muerte de la reina doña Isabel de Borbón | Joseph de Litala y Castelvi | es | 2 | polymetric |
mpm-de-018615 | Ja freylich sorget man für dein und mein vergnügen/
Und diß sicht unsern feind am allermeisten an/
Dem des verhängniß spruch/ in fernern krieges-zügen/
Den längst beschloß’nen fall bereits hat kund gethan.
Auf Teutschland/ laß uns dann macht/ muth und treu verneuẽ.
Ein edler friede wird doch nur durch streit gekrönt.
... | Engelland. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-de-024263 | Ja, guter Bavius, schwatz du nur immer zu!
Du bildest ganz gewiß dir ein, als hättest du
So manche schöne Kunst und Wissenschaft gefressen,
Und hast die beste doch darunter gar vergessen.
O Thore, schmeichle dir vor Stolz nicht allzuviel.
Dein ganzes Wissen ist ein leeres Schattenspiel
Und ein gelehrtes Nichts, wofern ... | 7. Gedichte | Christiana Mariana von Ziegler | de | 0 | iambic |
mpm-de-029918 | Ich habe lang genug gelernt, um ausgelernt
Zu haben, doch vom Ziel bin ich noch weit entfernt.
Ich lebe nur um noch zu lernen, und begraben
Wird man zuletzt mich doch, ohn' ausgelernt zu haben. | 30. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-004539 | Contaba, Clori, ayer un estudiante
que Hércules os hizo la mamona,
de cuya hazaña el bárbaro blasona
como si fuera trompa de elefante.
Que de veros tan frígida me espante,
no me puede negar vuestra persona;
pero no diré yo que fuisteis mona,
por más que me lo pida el consonante.
Ninguno con razón en vos se emplea;
calv... | - 91 - A una dama roma y fría | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-de-003328 | Jetzo wäre der Ort, daß ihr die Waage beträtet,
Aber dies Zeichen ward längst schon am Himmel vermißt. | Zeichen der Waage | Friedrich Schiller | de | 2 | polymetric |
mpm-es-008024 | Guerrero, nefelíbata de versos de rubíes,
que sueña en hipsipilas como en constelaciones;
cuyo laúd lo pulsan blancas manos de huríes
y es su voz de paloma arrullando a leones.
Apóstol, trashumante jeque de los Parnasos,
que rumia en los silencios vastas enciclopedias;
cuando fabrica versos, van brincando Pegasos,
dueñ... | PRESENTACIÓN | Manuel Bernabé | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-009762 | Širá voda, louka dlouhá;
do Tater mne žene touha,
půjdu přes luka i vodu,
zazpívám si na pochodu.
Vnořím duši v píseň prostou,
jaké v srdci lidu rostou,
pod jeho jak klíčí krovem,
třeb duchem víc než slovem.
Až můj zpěv jak pták se vznese,
přemnohý snad ušklíbne se
na tu píseň z lidu chudou;
úškleb zajde, písně zbudou. | PRŮVODEM. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-006506 | Esta noche ha soltado sus jaurías
el huracán La selva cruje, el trueno
revienta en rocas salvas; las sombrías
ondas arrastran árboles y cieno
Desgarrando la trágica negrura
que encrespona la bóveda celeste
el sangriento relámpago empurpura
la majestad del panorama agreste
La lluvia en cataratas se desploma;
del virgen ... | Tempestad en el Magdalena | Julio Flores Roa | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-042724 | Jako voda uplynuli
Dnové krásné mladosti,
V moři času utonuli!
Všecky, jak mlha, pominuly
Růžové mi radosti!
Zemský věk když hyne tak,
Kdo mi vrátí ho? a jak?
Stížná starost zabělila
Každičký mé hlavy vlas,
Čelo vráskou cele zryla,
Váz mi k zemi nakřívila,
Zemdlela můj sylný hlas:
Již se k hrobu ubírám,
Zponenáhla umír... | Pláč starce. | Bohuslav Tablic | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-015706 | V Zakarpatské zemi nelze déle
Žíti davu Slávů pohromadě,
Jinak zhyne při zmatku a hladě
V také tísni pokolení celé.
Vystoupiv Čech statný v jedněch čele,
Vece: „Uzavříno v bohů radě
Vyhověti velké této vadě;
V jejich vůli důvěřte se směle.“
Za třetí tam řekou v nedalekém
Kraji chtí nám zemi dáti jinou,
Vínem tekoucí, m... | VI. V Zakarpatské zemi nelze déle | František Jaroslav Vacek Kamenický | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-001276 | Nun die Schlacht vorüber,
Nun die Lebenden gezählt,
Ach der Todte, der uns fehlt,
War vor allen uns doch lieber;
Und der Nachruf klingt so trüb:
Ach der Todte war uns lieb,
Und die Nacht, die uns umgiebt,
Hat vor allen ihn geliebt,
Hat ihn an ihr Herz gelegt,
Und so schwer an Thränen trägt.
Wache auf, du Treuer,
Ruft d... | Todtenopfer | Ludwig Achim von Arnim | de | 1 | trochaic |
mpm-de-047297 | Allerliebste Nachtigall,
Schweige, denn wir sind alleine.
Kläng dein angenehmer Schall,
Mißgunst nahte diesem Haine,
Sezte sich zum Waßerfall,
Wo ich süß für Wohllust weine,
Und verrieth uns überall. –
Daß ich süß für Wohllust weine,
Würkte mir dann lauter Quaal.
Glücklicher wein' ich alleine,
Allerliebste Nachtigall. | 1L: Allerliebste Nachtigall, | Nicolaus Götz | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-015613 | Chcešli pořád jenom brávat,
přestanou ti lidé dávat. | 779 | Josef Vlastimil Kamarýt | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-036690 | Rausche durch den Wald, rausche durch das Herz,
Tränenzorn, du frischer Lebenswind!
Schweige nicht das Wort, schweige nicht den Schmerz,
Rausche, du des Muts erstgebornes Kind!
Rausche, brause frisch! Klinge, schalle kühn!
Kühner, weil der Feigheit Pestilenz,
Deutsche Pest, uns leirt Welken und Verblühn,
Winterfrost un... | 1L: Rausche durch den Wald, rausche durch das Herz, | Ernst Moritz Arndt | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-033192 | Nejsme svoji rodem, sňatkem,
pojí nás jen přízeň duší
pevná, silná, trvanlivá,
jakou smrt jen sama zruší!
Ani ta snad nebude míť
na to síly dosti – –
Duše mohou milovať se
dál – i na věčnosti! | 26 Nejsme svoji rodem, sňatkem, | Jan Evangelista Nečas | cs | 1 | trochaic |
mpm-en-000109 | Beshrew that heart that makes my heart to groan
For that deep wound it gives my friend and me!
Is ’t not enough to torture me alone,
But slave to slavery my sweet’st friend must be
Me from myself thy cruel eye hath taken,
And my next self thou harder hast engross’d:
Of him, myself, and thee. I am forsaken;
A torment th... | Beshrew that heart that makes my heart to groan (Sonnet 133) | William Shakespeare | en | 0 | iambic |
mpm-cs-022831 | Sytý, čistý jako víno, v rythmus verše zakletý,
krásný obraz v duši mojí narodil se před lety.
Snad že tenkrát akát kvetl, vonný jak mé ženy vlas,
snad že jasmín na krk její stříbrné své hvězdy třás’,
letní noc snad opojivá objímala bledou zem,
snad že tenkrát ústa moje zahořela polibkem –
nevím o tom okamžiku, ale jis... | Sloky | Jaroslav Kvapil | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-007136 | První hvězdy v modru planou,
rosné kapky v trávu kanou,
zvuky tklivé krajem vanou –
Ave Maria!
Opět s vírou duše splývá –
že se Pánbůh na svět dívá,
opět duše Pannu vzývá:
Ave Maria!
Sestro, duch můj konec tuší,
smrť až moje žití zruší –
pomodli se za mou duši
Ave Maria! | Sestřina prosba. | Irma Geisslová | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-021817 | Noch schweift der kräft'ge Geist auf fernen Bahnen,
Und rasch durch diese Adern pocht das Leben;
Doch Stimmen gibt's, geheime, deren Mahnen
Das Herz umsonst sich müht zu widerstreben,
Und mir verkündet solch ein dunkles Ahnen:
Bald muß ich diesen Staub dem Staube geben,
Und den sie mir im Leben nicht gestatten,
Der Lor... | Platens Vermächtnis | Emanuel Geibel | de | 0 | iambic |
mpm-cs-027216 | Žil životem, v němž smyslu není,
časové pouze opomenutí –
a pak se pustil v zápolení
a uvítězí se k rozpadnutí. | XXXIV. ŠEST EPIGRAMŮ (NÁHROBNÍ NÁPIS RAKOUSKA V HISTORII) | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-049282 | Jen sobě říci: Bez písně nikdy nepůjdu spat,
něco mne musí celou noc dlouho u srdce hřát!
Jen sobě říci: Celý den dlouhý já něco jsem chtěl,
v smutné své noci pod hlavu nechci podkládat žel.
Jen sobě říci: Celý den dlouhý jak člověk jsem žil,
zápasil krutě s démony nitra, rval se a bil,
a mám-li již usnout – kdož ví, z... | Ukolébavka. | Jaroslav Vrchlický | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-000128 | Al pie de una alta haya muy sombrosa,
cuando más alto el sol mostraba el día,
mirando el agua clara que corría
por la ribera del Tesín hermosa,
pensando está Vandalio en la rabiosa
ocasión que turbó su fantasía,
tan obstinada el alma en su porfía
cuanto por la ocasión triste y cuidosa:
«¡Ay, suerte desigual! -dijo llor... | - XXV - | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-es-005247 | Amados en Jesús oyentes míos
(¡qué cara tiene todos de animales!)
Los judíos son seres infernales
(cómo que son muy ricos los judíos ).
Es fuerza exterminar a los impíos
(y ver si les pescamos los reales)
lo mismo que a los perros liberales
(para que así don Carlos cobre bríos )
La fe nos salva y nos alumbra y guía
(qu... | El que lo entiende | Juan del Pueblo | es | 0 | iambic |
mpm-es-008794 | Cisne de Mantua, que canoro antes
que discurrieses tu estación umbría,
ni esta playa volaste, tuya, y mía,
te vio el mundo en canciones elegantes
Pocos números eran tus instantes
cuando no sin asombro te atendía,
primero que deudor fueses de un día,
ni te vistiesen plumas tremolantes.
Milagro fuiste aun antes que estud... | A la muerte del doctor Juan Pérez de Montalbán | Blas Fernández de Mesa | es | 0 | iambic |
mpm-cs-001082 | Vám chválu na jediné struně, krásná, zpívám,
jak do vlasu vám fijal vůně s rosou padla,
jak rovnáte se bledé luně, jež se zchladlá
přec zářněji vždy s nebes tůně kloní k nivám.
Vše v píseň svou, jež touhou stůně, žehrav skrývám,
v ni hleďte – k rozluštěné runě – do zrcadla,
však Ofelií ne, květ v lůně, do vod zvadlá
je... | NA JEDNÉ STRUNĚ. | Jaromír Borecký | cs | 0 | iambic |
mpm-de-007592 | S
Alßbald der süsse schlaff den Leib hat vberwunden:
(in welchem wie man lehrt sie gleichfals als gebunden)
W
Die der seuchen Pest außzehrt! die der nahe tod vmbfasset
Haben freylich offt verkündet/ was sich fand wenn sie er-
blasset. | Gegensatz. | Andreas Gryphius | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-029311 | Dí srdce lidská dnes, že v Betlémě se rodíš,
že’s přišel k otrokům a že je vysvobodíš.
Ta srdce ubohá! Mrou, ještě doufajíce,
a mlčky strádají přes celé svoje žití,
a v dýmech požárů zář východu mní zříti;
a v studu skrývají své bledé, mrtvé líce,
a každý nový den se hlouběj v propast noří,
a říši illusí si v nitru ješ... | Reflexe štědrovečerní. | Augustin Eugen Mužík | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-000329 | Von dunkelnden Wogen
Hinunter gezogen,
Zwei schimmernde Schwäne, sie schiffen daher,
Die Winde, sie schwellen
Allmälig die Wellen,
Die Nebel, sie senken sich finster und schwer.
Die Schwäne, sie meiden
Einander und leiden,
Nun thun sie es nicht mehr, sie können die Glut
Nicht länger verschließen,
Sie wollen genießen,
V... | Sie seh'n sich nicht wieder | Friedrich Hebbel | de | 5 | amphibrachic |
mpm-de-047738 | Von weitem schon gefiel mir Phasis sehr:
Nun ich sie in der Nähe
Von Zeit zu Zeiten sehe,
Gefällt sie mir – auch nicht von weitem mehr. | 57. Auf die Phasis | Gotthold Ephraim Lessing | de | 0 | iambic |
mpm-es-000664 | A verte vengo, si por dicha puedo
merecer en la noche de tu olvido
el Sol más riguroso y encendido,
de cuyos rayos abrasado quedo.
Mas la tiniebla, donde el alma enredo,
laberinto de amor y del sentido,
así me tiene ciego y oprimido,
que al fin se rinde la esperanza al miedo.
Sal, mi divino Sol, y tu belleza
abrase est... | - 1318 - Acto I, DUARTE | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-007907 | Věje vítr černomorský,
trávou v stěpi klátí;
sbíhají se do Kyjova
páni kandidáti.
Věje vítr od západu,
v Kyjově se práší;
každá firma haní jiné,
sama se vynáší. –
Poslal papež dekret z Říma,
pečeť jako talíř:
„Co je po té řecké víře,
nedám za ní halíř!
Není církev jako církev,
cáre nejmilejší,
římská církev mezi všemi
... | 3. KŘEST SVATÉHO VLADIMÍRA (Zpěv X. KONKURS) | Karel Havlíček Borovský | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-026126 | Lid!... Božstvo veliké, nad všecko světější –
oh, jak to slovo zní velebně po národě!
Má kněží svojich sbor, jimž dá chléb vezdejší
a slávu, úctu, čest, jak údělem v jich rodě.
Nám pošetilcům jest útěchou v dobách zlých
a cílem našich snah, obsahem každé dumy...
A zatím lid ten dlí v tmě ve svých jeskyních,
my nepoznal... | „NÁŠ LID“ (I.) | Josef Svatopluk Machar | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-015624 | Jako zlato prudký oheň čistí,
tak si člověk pádem ctnost svou jistí,
s chybami jde k dokonalosti;
z nevinného může lotr býti,
lotr – v nebešťana se změniti,
podlé daru božské milosti. | 791 | Josef Vlastimil Kamarýt | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-050235 | Der Lentz kan alles regen,
Der Winter alles legen.
Dein Alte leget dir,
Wächst, Veit, dir was herfür. | 25. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-024908 | V měsíčné chvíli
v lodici sedím,
lovím sny – rybky stříbrně lesklé.
Pod člunem plynou v minulost vlny,
blíží se nové.
V hlubinu hledím,
pohřížen v sebe:
Rusalky smavé vynořují se,
svádí a prosí, nosí své šperky
do mého klína,
lekníny, perly, barevné škeble,
vnadíce sladce:
„Vidíš-li čárné poklady naše,
vidíš-li naše li... | V ČLUNU | Emanuel Lešehrad | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-006217 | Galano pabellón, emblema santo
de Gloria y Libertad enseña y
guía
que de Cuba en los campos algún
día
saludado serás con libre canto
Bajo tus pliegues cual sagrado manto,
la muerte sin temor te desafía;
de tu estrella al fulgor la tiranía,
huye y se esconde a su cobarde espanto... | Poesía dedicada a la bandera | Miguel Teurbe Tolón y de la Guardia | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-046193 | Svit jitra první měkký
do šeré mlhy kanul,
kdy u okna své cely
kněz Jan Želivský stanul.
Do Pražských ulic hleděl
od Matky Boží Sněžné
na spící šeré domy,
arkýře, hroty věžné.
Co táhlo jeho duší,
co myslí jeho chvělo,
že sklonil unavené
do horkých dlaní čelo?
Byl po probdělé noci,
již v rozjímání strávil,
o sklo si čel... | JAN ŽELIVSKÝ. (II. – 1420 –) | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-043478 | Velectěný pane – – Ne, toť příliš chladné;
začnu jinak: Nad vše drahý učiteli!
Ať se pohoršíte nad smělostí mojí,
ať i kletba Vaše na mou hlavu padne,
nelze jinak; činím, co mi srdce velí.
Ach, to srdce mé – tak ubohé, tak bědné –
hyne v úzkostech a stálém nepokoji – – –
Matinka se často starostlivě ptává,
co prý chybí... | Z tajné zásuvky. (I.) | Ferdinand Tomek | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-037019 | Ob man mich tadelt,
Totschweigt, anerkennt,
In sich geadelt
Bleibt mein Element.
Ich will nur schaffen,
Was die Wurzel zeugt,
Den Kranz erraffen,
Dem mein Herz sich beugt.
Eh mir auf krummen
Pfaden Ruhm gedeiht,
Will ich verstummen
Bis in Ewigkeit. | Wahlspruch | Karl Henckell | de | 2 | polymetric |
mpm-de-004689 | Von dem Himmel rauschet rascher Regen,
Schwer und trüb durchstreicht der Wind die Räume,
Nebel raubt des Lichtes goldnen Segen,
Um der Tannenberge dunkle Säume
Lagert Dunst.
Fürder schritt ich, öfter wars ein Waten,
In dem losen Wege, über Trümmer;
Hingeschmettert sah ich hohe Saaten,
Felsen draufgerollet; steiler imme... | Dahner Thal | Ludwig Eichrodt | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-025681 | Kde bílá cesta k vršku zatáčí se,
háj piniový objeví se zraku;
prach leží v jehličnatých černých stromech
jak šedý povlak, leží v stéblech trávy,
jež podle cesty zmořená se krčí.
Vyhlídka odtud. Pod blankytem nebe
do šíře dáli mocně rozepjatým
jsou pole, háje, zahrady a vily,
klikaté modré hory stojí v levo
a v pravo v... | CIVIS ROMANUS | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-de-063872 | Antonio, der königliche Kaufmann,
Verlor ein Schiff im Sturm, und Shylock will sein Pfund.
Wo ist der Richter, wo der Daniel,
Der Schein von Wahrheit trennt mit gotterfülltem Mund? | [antonio, der königliche Kaufmann] | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-de-042942 | Es sah' ein Fräulein einst wie zu bestimmter Zeit
Ein
Als sich nun an dem Ort
Die wie im halben Mond um Kreutz und Altar stunden:
Wie sehr, sprach sie, gefället mir
Indem sie nach dem Altar wiess,
Die schöne Gegenwart so
Mich dünekt ihr wolt euch nur, antwortet' einer, äffen; | 49. Einweihung eines Abts | Christian Wernicke | de | 0 | iambic |
mpm-en-000411 | Of thee, kind boy, I ask no red and white,
To make up my delight;
No odd becoming graces,
Black eyes, or little know-not-whats in faces;
Make me but mad enough, give me good store
Of love for her I count;
I ask no more,
’Tis love in love that makes the sport.
There’s no such thing as that we beauty call,
... | Sonnet II: Of thee, kind boy, I ask no red and white | Sir John Suckling | en | 0 | iambic |
mpm-es-006977 | Nació con Heine y Murger el
sentimentalismo
que hizo brotar en tu alma raudales de armonía,
y florecer el claro rosal de tu lirismo
con las pálidas rosas de la Melancolía
Peregrino del arte, poeta y visionario,
tienes el suave gesto de la Cordialidad,
y es tu vida el perfume de
un... | A Emilio Carrere | Manuel Bertolín Peña | es | 4 | anapestic |
mpm-es-007895 | Henchida el alma de mortal tristeza
penetro en ti, Necrópolis gigante,
y de tu vasta inmensidad delante
inclino silencioso la cabeza
De tu desierto Foro la belleza,
de tus pinturas el matiz brillante,
vivo me representan cada instante
un pasado de gloria y de grandeza
Vi los escombros de Numancia un día:
de Itálica y S... | En las ruinas de Pompeya | Manuel del Palacio | es | 0 | iambic |
mpm-de-018087 | Gleich wie die Spinne saugt auß einer Rose Gifft:
Also wird auch verkehrt vom bösen Gottesschrifft. | 82. Die heilige Schrifft. | Angelus Silesius | de | 2 | polymetric |
mpm-de-041569 | Hinweg mit diesen alten Herrn,
Sie sind zu nichts mehr nütz!
So rufen sie und nähmen gern
Das Erbe in Besitz.
Wie andre Erben, die in Not,
Vergeblich warten sie.
Der alte reiche Hoffetot,
Der stirbt bekanntlich nie. | Modern | Wilhelm Busch | de | 0 | iambic |
mpm-en-001097 | (Double Sestina)
DECAMERON, x. 7
There is no woman living that draws breath
So sad as I, though all things sadden her.
There is not one upon life's weariest way
Who is weary as I am weary of all but death.
Toward whom I look as looks the sunflower
All day with all his whole soul toward the sun;
While in the sun's sig... | The Complaint of Lisa | Algernon Charles Swinburne | en | 2 | polymetric |
mpm-de-063583 | Künte man das Leben strecken, wie man kan das Leder dehnen,
Hätt ich, daß ich hier nicht läge, trauen künnen meinen Zähnen. | 117. | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-039322 | ŠIJU, šiju plátno bílé
své panence na košile,
co nepadne na košilku,
rozešiju na postýlku.
Rozešiju na polštáře,
ani steh se nevypáře;
na šátky a na ubrusy
zbudou ještě hezké kusy.
Budu šíti, šíti, šíti,
slunéčko tak pěkně svítí,
nebudu dbát na únavu,
než došiju na výbavu.
Budu šíti, šíti, šíti,
z pod okénka voní kvítí... | MALÁ ŠVADLENA. | Josef Václav Sládek | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-057139 | Pán řekl druhdy k andělovi:
„Na zemi leť! –
Údolem slzí země sluje,
v slzách se člověk rodí, zmírá –
nech slzy ruka tvá tam sbírá,
jak drahokamy opatruje,
pak vrať se zpět;
chci určit, která z perel těch
jest nejdražší svých sester všech.“
Odletěl anděl.
Od chaty nuzné v palác štěstí
prolétal zemi v šíř i v dál:
ač vid... | Pouť anděla. | Vojtěch Pakosta | cs | 0 | iambic |
mpm-de-050910 | Das dieser Endschluss thut
Du foderst
Die | 36. Coriolanus an die Veturia | Christian Wernicke | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-020584 | Ty co milá div jsi nezbavila
milence rozumu roztomilostí,
však co žena jsi mu napravila
hlavu zase brzy vrtohlavostí. | Na manželku.* | Josef Košín z Radostova | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-002144 | Al soneto, vecinos, al malvado,
al sacrílego, al loco, al sedicioso,
revolvedor de caldos, mentiroso,
afrentoso al Señor que lo ha criado.
Atadle bien los pies, como el taimado
no juegue dellos pues será forzoso
que el sosiego del mundo y el reposo
vuelva en un triste y miserable estado.
Quemadle vivo; muera esta cizañ... | Contra un mal soneto | Baltasar del Alcázar | es | 2 | polymetric |
mpm-es-005852 | Pura y undosa fuente, que serena
retratas en tu fondo cristalino
la copa erguida del flexible pino
cuando tu seno con su sombra llena;
Así corone cándida azucena
tu solitaria imagen de contino;
así nunca rebaño peregrino
enturbie tu raudal, huelle tu arena
Que me digas, te ruego, si mejora
ese cristal mi rostro, pues n... | Soneto | Juan Florán | es | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.