id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-es-005987 | ¿Por qué a mi helada soledad viniste
cubierta con el último celaje
de un crepúsculo gris? Mira el paisaje,
árido y triste, inmensamente triste
Si vienes del dolor y en él nutriste
tu corazón, bien vengas al salvaje
desierto, donde apenas un miraje
de lo que fue mi juventud existe
Mas si acaso no vienes de tan lejos,
y ... | I | Manuel José Othón | es | 0 | iambic |
mpm-es-005357 | No quema el sol: alumbra suavemente,
el claro monte, el prado sin cultivo,
y rumosoro, alborozado y vivo
corre entre guijas el veloz torrente
¿Qué impulso lleva, en su caudal latente,
que a las bellezas del paisaje esquivo,
cruza, cual descubierto fugitivo
al vago ruido que a su espalda siente?
De pronto el lecho a su ... | El torrente | Fernando de Zayas | es | 0 | iambic |
mpm-es-000909 | ¿Cuándo será mi tránsito? Ya llega.
Buenas nuevas espíritus. Muy buenas.
¿Qué le agrada a mi esposo? Tus cadenas.
Entregarele el corazón. Entrega.
Rogaré por mis almas a Dios. Ruega.
¿Que perderán por mi oración? Sus penas.
¿Veranse llenas de descanso? Llenas.
Gran favor de mi Dios. Nada te niega.
¿Mis panecitos que da... | - 1370 - Acto III, NICOLÁS y MÚSICA, dialogado. | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-002510 | Oír, ver y callad remedio fuera
en tiempo que la vista y el oído
y la lengua pudiera ser sentido
y no delito que ofender pudiera.
Hoy, sordos, los remeros con la cera,
golfo navegaré que (encanecido
de huesos, no de espumas) con bramido
sepulta a quien oyó voz lisonjera.
Sin ser oído y sin oír, ociosos
ojos y orejas, v... | Conveniencias de no usar de los ojos, de los oídos y de la lengua | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-es-005209 | Del infernal abismo, con estruendoso vuelo,
rasgando la tiniebla, surgió
Satán; ¡quería
ver otra vez la comba donde se espacia el día,
ver otra vez su patria, ver otra vez el cielo!
Miró durante un siglo; cuando colmó su anhelo,
y recordó el proscrito que allá no volvería,
con honda pesadumbre la
... | La lágrima del diablo | Julio Flores Roa | es | 2 | polymetric |
mpm-de-050990 | Als junger Fant
Bin ich hinausgezogen,
Das neue Land
Sucht' ich auf hohen Wogen;
Was täuschte, schwand ...
Mein Traum ward nicht betrogen:
Ob manches Eiland nebelhaft verblich,
Eins ward Gestalt, und eines segnet mich.
Der Stürme Wut
Sah ich vorüberschreiten,
Der Haie Brut
Den hohlen Rachen spreiten ...
Nun teilt die F... | 1L: Als junger Fant | Karl Henckell | de | 0 | iambic |
mpm-cs-006389 | Květ jasmínu, květ sněhobílý
a v kytku svitý s něžnou pílí
dvě děvčátka kdys v nuzné veské kytli
mně v parku na procházce darem skytly.
Ó jasmíne!
Jak náhod taj nás často svede;
ten květ jak tváře svůdně bledé
mi připadal, a milá vůně z květů
jak vonný dech z tvých malinových retů.
Ó náhodo!
A náhle přede mnou jsi stál... | Když jasmín kvetl – | Bohumil Forman | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-056292 | Trnitá tak, ubohá,
klíčí láska v srdce taji.
Koho trny pobodají,
kdo si růží natrhá?
Tu se dvéře otvírají
a na prahu v přítmí stane
štíhlé děvče ulekané.
„Budiž vítána mi, paní – –
Vašku, dolů k šenkýři! –“
Hlavou mlha zavíří.
„Paní. –“ – „Pane, slitování!“
„Co je s tebou, děvče milé?
Počkej, světla máme dost – –
nemus... | RŮŽOVÝ KEŘ (III.) | František Odvalil | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-052691 | Thronen, Fürsten, und Mächte! der Reu und Be-
Die zu Gott um Vergebung gefleht, sind vor ihn ge-
Haben Vergebung erlangt, und den Zorn des Richters
Heil euch! daß ihr im Staube gekniet, und bittere
Zu dem Höchsten geweint, die euch Vergebung erlanget!
Heil euch! Begnadigte! daß für euch noch in Zeiten der
Vom Satanisch... | Die
Unterwerfung gefallner Engel
und ihre Bestimmung
zu
Schutzgeistern der Menschen. | Justus Friedrich Wilhelm Zachariae | de | 2 | polymetric |
mpm-es-005369 | Me parecen tus pies, cuando diviso
que la falda traspasan y bordean,
dos niños que traviesos juguetean
en el mismo dintel del Paraíso
Quiso el amor y mi fortuna quiso
que ellos el fiel de mi balanza sean:
de pronto, cuando salen, me recrean;
cuando se van me afligen de improviso
¡Oh pies idolatrados! ¡Yo os imploro!
Y,... | A unos pies | Jacinto Labaila | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-024457 | Nebe modré jako snění,
kvetoucí sad bílý celý,
kráčím se svou ženou v dálku,
zpátky zříme roztesknělí.
Slunce v barvách květin hýří,
vůkol na sta tuch zas raší,
a ty dálky stále vábí,
stále k sobě duši naši.
V hrudi vlní se nám moře,
a ta dál tak svůdně plaje...
Za námi říš tichých snění
a před námi drsné kraje. | NAŠE CESTA. | Emanuel Lešehrad | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-000946 | Amor, enfermedad de los sentidos,
fundada en tiernos, fáciles antojos,
¡qué presto satisfaces a los ojos
lo que pudo faltar a los oídos!
Algunos pensamientos, atrevidos
a darme más victoria que despojos,
dieron dulce principio a mis antojos
y entraron a robar, desconocidos.
Vienes y vas, amor, pero no eres
poderoso ni ... | De Santiago el Verde. Acto I, CELIA | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-044331 | Frey und fröhlich
Kroch die Raupe,
Freute kindisch,
Immer kriechend,
Sich umhüllter,
Junger Knospen.
Aber selbstisch
Eingeklostert
Spinnt die Puppe:
Der Entfaltung
Qualenkämpfe
Wühlen grausam
Durch das Innre.
Doch befreyend
Sieget Wärme:
Schwebe rastlos,
Aetherkostend,
Farbefunkelnd,
Du erlöster
Sommervogel! | XxV. | August von Platen | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-021650 | „Ve zbořené kapli“ vážné dumy – –
ve čtenáři rázem dechy tlumí;
slyší, co Tvůj něžný mluví ret,
vábný jest mu s Tebou v azur let.
Minulost mu jevíš lepší, vážnou,
přítomnost mu kreslíš zhusta vlažnou;
Tobě lidská dcera, lidský syn
vřelé díky vzdává za pokyn.
Obraznost dal duchu Tvému živou
věčný Pán Bůh rukou dobrotivo... | VI. PANU FRANTIŠKOVI HOLEČKOVI, kaplanu Blovickému v Čechách. | Beneš Metod Kulda | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-005814 | Byl jednou čas, kdy v díru tiše zalez’,
kdo nechtěl zpívat „Deutschland über alles,“
a nezalez’-li, strčili ho do ní.
Triumfy byly málem monotonní.
Kdo básník byl, svou spěchal ladit lyru
a německém to znělo po všem míru:
Německý, vítězný, silný mír.
Pak přišel čas, kdy nudilo už číst
cyklus, jímž bavil satyrický list.... | ČTYŘI DOBY | Viktor Dyk | cs | 0 | iambic |
mpm-en-001271 | They have watered the street,
It shines in the glare of lamps,
Cold, white lamps,
And lies
Like a slow-moving river,
Barred with silver and black.
Cabs go down it,
One,
And then another.
Between them I hear the shuffling of feet.
Tramps doze on the window-ledges,
Night-walkers pass along the sidewalks.
The ... | A London Thoroughfare. 2 A.M. | Amy Lowell | en | 2 | polymetric |
mpm-es-002530 | Con testa gacha toda charla escucho;
dejo la chanza y sigo mi provecho;
para vivir, escóndome y acecho,
y visto de paloma lo avechucho.
Para tener, doy poco y pido mucho;
si tengo pleito, arrímome al cohecho;
ni sorbo angosto ni me calzo estrecho:
y cátame que soy hombre machucho.
Niego el antaño, píntome el mostacho;
... | Felicidad barata y artificiosa del pobre | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-de-032011 | Wieder die ersten sonnigen Hauche,
Lockend hinaus vor die düstere Stadt;
Wieder am zitternden, treibenden Strauche
Die ersten Knospen, das erste Blatt.
Wieder auf leis' ergrünenden Hängen
Ersten Veilchens lieblicher Fund;
Wieder mit ersten Jubelgesängen
Hebt sich die Lerche vom scholligen Grund.
Werdenden Frühlings ver... | 1L: Wieder die ersten sonnigen Hauche, | Ferdinand von Saar | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-045400 | „Není hodno moudrých lidí,
není hodno šlechty ctné,
reka zhanět, více než vás,
jejž svět chová v úctě své.
Všední hrubí zlodějové
divé vaší zpupnosti
na kmetech by sotva směli
také páchat vzteklosti.
Čin to nebyl bohatýrský,
z Leonu když muži jdou,
v obličej když bijí starce,
bohatýra do prsou.
Věztež, otec můj, že byl... | IV. Cid pomstu vykoná. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-007413 | Homero está tranquilo: sus épicas canciones
tienen relampagueos, vértigos y explosiones;
pero él está tranquilo, como gimnasta raro
que sin quemarse pasa por entre el ígneo aro.
El Dante está sereno: canta obscuras regiones
de tormentos rebeldes y sórdidas pasiones;
pero él está sereno, como solemne faro
Que en la pavu... | EL ALMA INMÓVIL – II | José Santos Chocano | es | 4 | anapestic |
mpm-de-037768 | Veit gieng mit einem Herren schwanger; eh der ward reiff, da kam sein End;
Ich weiß nicht, ob er diesen Erben auch hat bedacht im Testament. | 87. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-067079 | Rodná řeč, rodné zvuky,
ten jazyk roditelů mých,
jimž vyjadřovat dětství muky,
jsem uvyk' radosti a smích
mne s prvým zdravil políbením,
v něm počínal jsem blahobyt,
v něm večer po úsvitu denním
mně prvních zkazek prokmit' svit.
Já povzdálen byl rodné země,
já v cizím kraji dlouho žil,
řeč cizá zalétala ke mně,
zvuk je... | RODNÁ ŘEČ. | Stanislav Popelka | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-035827 | Nejlahodněj však jen ono pění
blaho vlévá v nezkažený cit,
kteréž lásky božské svatosvit
všudy šíří v velebném svém znění.
V blahém čisté tužby rozechvění
lidumilství činné velebit,
národu pak svému objevit
lásky skutky v pozemském tom dlení;
bratřím hlásat vřelou lásky píseň,
aby těcha rostla, hynul bol,
volnost květl... | VII. Nejlahodněj však jen ono pění | Václav Pok Poděbradský | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-023589 | Wil sich das Glück denn stets nur weiden,
Nie sättigen an meiner Pein?
Wo wird doch endlich meinem Leiden
Das Ziel vnd Maaß gestecket seyn?
Lesst auff den Hagel vnd das Wehen
Sich nicht einmal der Himmel sehen
Mit vnbewölcktem Sonnenschein?
Nachdem das Glück zu tausent malen
Bißher sich wider mich gelegt,
Gleich wie de... | Sustinet inconcussa minas sapientia sortis | Simon Dach | de | 0 | iambic |
mpm-de-062204 | Mädchen, will man recht sich freu'n
Wie sich's ziemt, so muß man fein
Amors Spiele kennen;
Also, Mädchen, höre mich,
Im vertrauen Ton will ich
Sie dir alle nennen.
Erstlich soll ein liebend Herz
Jede Handlung, jeden Schmerz
Adeln und beleben;
Nur die Liebe lehrt die Kunst,
Jedem Spiele, jeder Gunst
Grazie zu geben.
Küs... | Die Kunst zu lieben | Aloys Blumauer | de | 1 | trochaic |
mpm-de-033002 | Dem Spiegel glaub ich noch mein Alter nicht,
So lang verbunden du und Jugend grünen.
Doch säh ich Runzeln
Wüßt' ich, nah wär mein Tod, der Tage Schuld zu sühnen.
Denn alle Schönheit, wie sie lebt an dir,
Deckt nur
Das dir im Busen wohnt, wie deins in mir:
Wie könnt' ich denn nun älter sein als du?
O darum, Freund, sei ... | 22 | William Shakespeare | de | 0 | iambic |
mpm-es-006554 | Una flor de azahar me diste un día,
que ya perdió su aroma y su hermosura:
para siempre murió cual mi ventura;
marchita está cual la esperanza mía.
Sobre su cáliz lágrimas vertía,
lágrimas de dolor y de amargura:
vertí llanto de fuego en mi locura,
y mi llanto tal vez la abrasaría.
Y al recordar que un tiempo ya
... | Soneto | Mercedes de Velilla Rodríguez | es | 0 | iambic |
mpm-de-041373 | Von einer Gottheit, die unendlich, ein körperliches
Bild formiren,
Ist untersagt, auch lächerlich, indem es der Unendlichkeit
Nachtheilig ist und unanständig. Doch göttlicher Voll-
kommenheit
Ist es nicht minder unanständig, wenn Menschen sich so
weit verlieren,
Und im Gehirn ein geistig Bild von einem alten Mann
erhöh... | Geistige Abgötterey und ihre
Schädlichkeit. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-de-028141 | Charwoche, die auf Erden schleicht so bang,
Im Himmel fliegt sie unter Lobgesang.
Die Engel und die Geister vor dem Thron,
Sie flammen heller auf um Gottes Sohn,
Da kommt die Stunde, wo der Ew'ge spricht:
Daß Menschen ich erschaffen, reut mich nicht.
Und wenn hier unten einer enden soll,
Ein Auserwählter, licht- und gn... | Auf den Tod eines Seelsorgers | Gustav Schwab | de | 0 | iambic |
mpm-de-050288 | Du bist nervös. Drum lies doch mal
Das Buch, das man dir anempfahl.
Es ist beinah, wie eine Reise
Im alten, wohlbekannten Gleise.
Der Weg ist grad und flach das Land,
Rechts, links und unten nichts wie Sand.
Kein Räderlärm verbittert dich,
Kein harter Stoß erschüttert dich,
Und bald umfängt dich sanft und kühl
Ein Kaum... | Empfehlung | Wilhelm Busch | de | 0 | iambic |
mpm-es-000354 | Silvano y Nemoroso, apasionados,
entrambos por Selvagia grandemente
ante ella de rodilla humildemente
le ruega cada cual por sus cuidados.
Silvano con acentos entonados
bien sabe querellarse tiernamente,
mas Nemoroso calla el mal que siente,
porque es común lenguaje de cuidados.
Valer quiere Selvagia al que más pena
y ... | - XII - | Juan de Timoneda | es | 0 | iambic |
mpm-cs-064242 | V únoru nikdy jsem ze sebe nerobil blázna,
můj život tich byl jak půlnoc a teskný jak září.
Šťastnější národ nech karneval miluje a zná,
Těšín mi hleděl v kolébku – ty čti mi to z tváří.
Maškarní ples jednou oknem jsem zadarmo spatřil:
Sokol a hasič a v gázových šatečkách děcko,
Španělka, Polka, s níž veselý kozák se b... | MAŠKARNÍ PLES | Petr Bezruč | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-041705 | Um Böses Gutes tun, um Schmach sich nicht entrüsten,
Für Undank Dank erteiln ist die Natur des Christen. | 183. Des Christen Natur | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-es-006710 | Esperanza, recuerdo, amarga queja;
eterno desear nunca apagado;
marchar tras la verdad, tenerla al lado,
y al alcanzarla ¡ay Dios! ver que se aleja;
satisfacción, tiniebla que no ceja;
sentirse por un vértigo arrastrado;
hallarse al borde del sepulcro helado
con la conciencia que jamás nos deja;
la vida humana es tal, ... | La vida humana | José Martí Folguera | es | 0 | iambic |
mpm-es-001038 | Que no puedo esperar ni aún esperanza
me dice la Fortuna, aunque inconstante.
Lloro un hermano muerto, y un amante
de su vida homicida y mi confianza.
Esperar vida a un muerto, ¿quién lo alcanza?
Esperar que en la ausencia sea constante
Amor, es esperanza de ignorante;
que es huésped de la ausencia la mudanza.
Al homic... | De Marta la Piadosa | Tirso de Molina | es | 0 | iambic |
mpm-es-006817 | ¿Por qué guardar con ánimo abatido
resignación estúpida de oveja
y escarnio necio audaz que te
moteja
lanzar el ¡ay! del Prometeo herido?
¿Por qué exhalar del pecho entristecido
cobarde ruego, afeminada queja,
cuando la vil iniquidad te deja
sin el premio a tu mérito debido?
Conserva dignidad en la... | Justicia | V. Suárez Capalleja | es | 0 | iambic |
mpm-es-000280 | Hijo de aquel espíritu divino,
que de su ilustre cárcel desatado,
será siglos eternos laureado
sobre el zafir del cielo cristalino.
Salid, salid al mundo, y peregrino
(que debe ser el bien comunicado)
en alas de la fama habréis andado
siendo émulo del Sol, igual camino.
Si la lira de Tracia tiene asiento
en la saltas i... | - V - Al libro de don Diego de Mendoza | Mira de Amescua | es | 2 | polymetric |
mpm-es-003101 | Estas ruedas de amor que no suspenden
varios tormentos que causando ignoras,
si un tiempo indican con la mano y horas,
horas fatales de tu mano penden.
De cuya voluntad no se defienden
las penas que renuevas y mejoras,
atenta sólo al tiempo que empeoras
a los que, más rendidos, más te ofenden.
Tú, inexorable parca de l... | - CVI - | Juan de Tassis y Peralta | es | 2 | polymetric |
mpm-de-036392 | Wann Thorheit thäte weh, o, welch erbärmlich schreyn
Würd in der gantzen Welt in allen Häusern seyn! | 94. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-es-005970 | Quiso imponer al mundo su memoria
un rey, en su soberbia desmedida,
y por miles de esclavos construida
erigió una pirámide mortuoria
¡Sueño estéril y vano! Ya la historia
no recuerda su nombre ni su vida,
que el tiempo ciego en su veloz
corrida
dejó la tumba y se llevó la gloria
El polvo que en el ... | Ante una pirámide de Egipto | Gaspar Núñez de Arce | es | 0 | iambic |
mpm-es-000862 | ¿Quién pensara que amor se me atreviera,
sin que yo le venciera y despreciara?
Mas si no fuera yo, ¿quién no pensara
que amor tan fácilmente me venciera?
De amor me resistí la vez primera,
que quiso acometerme cara a cara;
mas cuando vino con traición tan clara,
¿qué importaba que yo me resistiera?
A la causa fatal de ... | - 01 - Acto II, ELVIRA De Guerras de amor y de honor | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-de-015276 | Ihr stillen Zeugen meiner Mühe,
Ihr stummen Redner meiner Pein,
Wenn ich am Schluß der Laufbahn glühe,
Wer wird mein Sachverwalter seyn?
Ach unter Statuen zu wandeln
Ist ein sehr eingeschränkter Trost,
Für diese Statuen zu handeln
Ward einem Menschen zugeloost.
Doch wenn er feiner sie beglückte
Als Wahn und Leidenschaf... | 106. | Jakob Michael Reinhold Lenz | de | 0 | iambic |
mpm-es-002890 | Esta fuente, que ves, líquida Aurora
de esmeralda, y cristal, de plata, y flores
tiene mucho de sol, pues de colores
adorna el pecho y la cabeza a Flora.
Azis con ella comparada llora,
cual si recientes fueran sus dolores,
todas destilan penas, esta amores,
que Celia con sus ojos la enamora.
Ni su licor se agosta, ni s... | - L - A una fuente | Lope de Zarate | es | 0 | iambic |
mpm-de-058531 | »wer ist ein Bruder dem Andern?« »Der
»wuchsest Du denn vom Baum, daß Du es Andern nicht bist?« | 1L: »wer ist ein Bruder dem Andern?« »Der | Johann Gottfried Herder | de | 2 | polymetric |
mpm-de-059842 | Hjer beuge Knie vnd Haupt! die vnter jrrd'schen gänge
Die grüffte sonder licht/ die du bestürtzter Christ/
Nicht ohn entsetzen sihst/ die waren als die list
Vnd Macht Gott Krieg anbott/ nicht tausenden zu enge.
Die Leichen sonder zahl/ der heilaen Cörper menge
Sind die/ auff die sich Höll vnd Welt vmbsonst gerüßt/
Die ... | XlII.
Vber die vnter jrrdischen Gruffte der Heili-
gen Martyrer zu Rom. | Andreas Gryphius | de | 0 | iambic |
mpm-de-061105 | Das Kreuz zu rühmen, wenn es fern,
Tut auch die Eigenliebe gern;
Das Kreuz zu lieben, wenn man's hat,
Das kann alleine Gottes Gnad. | 429. Liebe zum Kreuz | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-es-006832 | Magia ensordecedora vierte al río
en la calma monótona del viaje,
cuando borra los lejos del paisaje
la sombra que se extiende en el vacío
Oculta en sus negruras el bohío
la maraña tupida, y el follaje
semeja los calados de un encaje
al caer del crepúsculo sombrío
Venus se enciende en el espacio puro
La corriente dormi... | Paisaje tropical | José Asunción Silva | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-064880 | „Tys zašel vlevo, měl jsi zahnout zprava?“
Hlas ironický do mozku se vlomí.
Kde rodí se ta nota vyčítavá?
Teď zbožný člověk mluví o svědomí,
jímž věčná milost jasné rady dává,
však učenec: To hnutí z podvědomí.
Ten káravý hlas syčet nepřestává
a plaší sen a ruku v práci zchromí.
Tak výsměšně se cesty rozbíhají
a růžový... | HLAS | Vojtěch Martínek | cs | 0 | iambic |
mpm-de-052385 | Ein Simson ist mein Herze;
Jedwede Fessel sprengt es,
Und wäre sie von Eisen,
Nur eine nicht – nur deine Locke nicht.
Darin verhaftet hängt es,
Und nicht die Kräfte strengt es,
Die Schlinge zu zerreißen,
Die es so süß, so wundersüß umflicht. | [ein Simson ist mein Herze] | Georg Friedrich Daumer | de | 0 | iambic |
mpm-de-047038 | Wer auf den Himmel mehr, als auf die Hölle hält,
Und Gott doch bey sich hat: ist ungerecht und fält. | 88. | Daniel Czepko von Reigersfeld | de | 0 | iambic |
mpm-de-021707 | Andre mügen Gläser stürtzen; Andre mügen Hund anbeten;
Andre mügen näschig geilen da bey Greten, dort bey Keten,
Mügen Glück auff Blätter bauen, mügen blicklich Kleider wandeln,
Mügen bey der Sonnen-Thüre Stein, Bein, Glas und Fadem handeln,
Mügen sich leibeigen geben ihrer Lüste törchten Grillen:
Meine Lust soll immer... | 138. | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-es-008361 | Al ambicioso aterran los cuidados
de ser entre los hombres el primero
Al avaro la sed del vil dinero,
cercado de temor por todos lados.
Al jugador la suerte de los dados,
de los dañosos naipes y el tablero
Al soberbio le ahoga su ardor fiero
Al lascivo deseos no arreglados.
A éstos destruye la voraz conciencia,
poniend... | Situación inalterable del justo | Gaspar María de Nava Álvarez | es | 0 | iambic |
mpm-cs-013885 | Ráda zřím člověka na konci obzoru,
kde ostrá čára pole rýsuje se nebem,
stát jako na břehu země a nahoru
vztýčenou postavu, jak za svým kráčí chlebem.
Ať zvolna za pluhem skloněný ku klečím
se svými voly jde neb zírá zádumčivě
sám k hnědým vlnám těm nejhlubším, největším:
jak obr tmí se nad horizont na své nivě.
Zvětše... | NA OBZORU. | Růžena Jesenská | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-064614 | Wo wil hin Nürenberg dein Ruhm und so viel Ehre?
Es gehet überweit der weltbekante Preiß/
Den dir mit Vberfluß bringt deiner Kinder Fleiß
Durch Tugend/ Witz und Kunst/ im Werk und in der Lehre.
Vnd diß ist nicht genug; wie manche fremde Hand
Bewürdigt dich vielmehr als selbst ihr Vaterland/
Das fast vergessen bleibt/ i... | [wo wil hin Nürenberg dein Ruhm] | Johann Klaj | de | 0 | iambic |
mpm-de-006823 | Die Sclaven ächtzen in den Banden/
Und ihr Gemühte ist betrübt/
Warum? es ist niemand verhanden
Der ihnen gute Worte giebt.
Sie dürffen ihre Noht nicht klagen/
Damit sie ihre Henckers plagen.
Mit recht verfluchen sie die Ketten/
Die sie so übermässig drückt/
Sie wünschen/ daß sie niemahls hätten
Dis Rund der Erden ange... | Er entdecket ihr seine Liebe. | Johann Georg Gressel | de | 0 | iambic |
mpm-es-004650 | Atada al mar Andrómeda lloraba,
los nácares abriéndose al rocío,
que en sus conchas cuajado el cristal frío
en cándidos aljófares trocaba.
Besaba el pie, las peñas ablandaba
humilde el mar, como pequeño río;
volviendo el sol la primavera estío,
parado en su cenit la contemplaba.
Los cabellos al viento bullicioso,
que l... | - LXX - | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-de-051729 | Ich sollte ruhn? Ich soll die Liebe zwingen,
Die feurigfroh nach hoher Schöne strebt?
Ich soll mein Schwanenlied am Grabe singen,
Wo ihr so gern lebendig uns begräbt?
O schonet mein! Allmächtig fortgezogen,
Muß immerhin des Lebens frische Flut
Mit Ungeduld im engen Bette wogen,
Bis sie im heimatlichen Meere ruht.
Des W... | Der Jüngling | Friedrich Hölderlin | de | 0 | iambic |
mpm-de-036121 | Der Teuffel hätt auch Ruh, gieng es nach seinem Willen,
Du kriegst sie, wann Gott wil durch seinen deinen stillen. | 89. | Daniel Czepko von Reigersfeld | de | 0 | iambic |
mpm-es-009123 | Del uno y otro Griego Valeroso,
las heroicas hazañas que, describe,
a la inmortalidad las apercibe
el Sabio Homero en plecto armonioso
Heroicas Obras de Héroes más glorioso,
que eterno en el aplauso siempre vive,
hoy logra el tiempo, y este honor recibe,
del Docto Vera, en celo generoso.
Dulces reliquias su amistad tra... | A don Agustín de Salazar y Torres | Pedro de Arce | es | 2 | polymetric |
mpm-de-023657 | Du mußt dein Herz zum Frühlingsgarten weih'n!
Pflanz liebe Blumen edler Art hinein:
Geduld und Hoffnung, Lieb' und Heiterkeit,
Und auch das Blümelein Zufriedenheit!
Dann magst du deinen Garten Gott vertrau'n,
Auf seine Lieb' und seine Güte bau'n;
Doch mußt du auch das Deine freudig thun:
Gott gab das Leben nicht, um au... | 1L: Du mußt dein Herz zum Frühlingsgarten weih'n! | August Heinrich Hoffmann von Fallersleben | de | 0 | iambic |
mpm-en-000224 | Th' expense of spirit in a waste of shame
Is lust in action; and till action, lust
Is perjured, murderous, bloody, full of blame,
Savage, extreme, rude, cruel, not to trust;
Enjoyed no sooner but despisèd straight:
Past reason hunted; and no sooner had,
Past reason hated, as a swallowed bait,
On purpose laid to make th... | Th' expense of spirit in a waste of shame (Sonnet 129) | William Shakespeare | en | 2 | polymetric |
mpm-de-003905 | Hat ER zugleich den Stoff gemacht,
Der in die Ordnung wird gebracht.
Nur ER
Kan alles; In JHM seyn,
Jm Stande der Vergänglichkeiten,
Vereint unendliche Vollkommenheiten:
Die durch JHN selbst, ohn’ Ende, sonder Zeit,
Gekrönet sind mit ew’ger Seeligkeit. | Von GOTT. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-de-060247 | Das Blutt das unserm HERRN auß seiner Wunden
fleust/
Ist seiner liebe Thau damit Er untz begeust:
Wiltu befeuchtet seyn/ und Unverwelklich blühen/
So mustu nicht einmal von seinem Creutze fliehen. | 39. Der beste Stand unter dem Creutze. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-048651 | Beránky plují po obloze,
měsíček jede v zlatém voze,
ó, ticho noci letní,
ó, slétni k nám, již slétni!
Na okně dýchá reseda,
hlavinka za ní vyhlédá
kams v dálku neurčitou,
kams dál v budoucnost skrytou.
A kol tak milo, ticho jest,
na nebi roste zástup hvězd
ve každém okamžení –
míň snů v té hlavince není.
A v srdci hud... | Mladá dívka. (III.) | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006630 | Seguro de ser bien recompensado,
con los cuatro elementos siempre en guerra,
lo mismo en la llanura que en la sierra,
vive dichoso el labrador honrado.
Y en el surco que abrió con el arado
en la dura epidermis de la tierra,
vuelca el tesoro que el granero encierra,
en la pingüe cosecha confiado.
Bien hace el labrador q... | La recolección | Aurelio Yanguas | es | 2 | polymetric |
mpm-de-011771 | Erwachsen, dencke man: man käm' erst auf die Welt.
Gleich wird uns eine Welt, die neu ist, vorgestellt. | Vom Geist und Cörper | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-es-004722 | Si sobre su cabeza ve pendiente
de un sutil hilo la desnuda espada;
si cada punto espera ver llegada
la postrera hora, y mira el fin presente:
¿Qué mucho que despida de su frente
Damocles la corona, y al estimada
púrpura menosprecie, que obligada
a tal temor, ya a tal peligro siente?
En aparente bien cubierto daño
desc... | - XXX - | Juan de Arguijo | es | 0 | iambic |
mpm-es-008810 | Cuando Javier sagrado, Sol procura,
desterrar las tinieblas del Oriente,
de la divina luz, el rayo ardiente,
la vana exhalación se exhala impura.
Sale de infiel región, gentil, y oscura,
llega a nube cruel rabiosamente,
y desecha en su saña de repente,
sobre Javier se llueve a piedra dura.
Huye la tempestad, y a un leñ... | Soneto | Francisco Guardia y Belvis | es | 0 | iambic |
mpm-de-023773 | Hjer ruht die/ die nicht frau und dennoch war getraut/
Die innig hat geliebt/ und wieder ward geliebet/
Die ihren mann durch nichts/ als ihren todt betrübet/
Und daß er sie im sarg/ nicht in dem bett geschaut. | Einer braut die am hochzeit-tage gestorben. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-de-051648 | Ich schwebe durch die Nacht
Und habe niemand lieb.
Ich bin ja frei: mir blieb
Noch von der letzten Nacht
Genug, dem Morgenglühn
Ganz unbeschwert vom Männerleib,
Ein schenkend Weib
Dem Morgenmanne hinzublühn. | Manche Dirne in mancher Nacht | Klabund | de | 0 | iambic |
mpm-cs-050321 | Ó šťastná víro, požehnána buď!
Kdo tobě vzdá se, snad můž šťasten být,
ty zdeptáš vášeň, ty upoutáš cit
a liješ úkoj blaženosti v hruď!
Nad žití klamy, pochyby a rmuť
ty zvedáš se jak skály příkrý štít,
na kterém kříže znamení lze zřít,
jež hlásá: Lichý svět tě nezarmuť!
Co síly, krásy, lásky, dobra k všemu,
v tom slad... | IX. Ó šťastná víro, požehnána buď! | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005690 | El toro en la alta noche condenado
a morir del peón bajo el acero,
dejó al caer, orillas del sendero,
una felpa de púrpura en el prado.
Cuando mostró en Oriente el sol
dorado
de su tesoro el resplandor primero,
guiaron los pastores al estero
herboso y florecido su ganado
Fue cada res la charco purp... | En la selva | Udon Pérez | es | 0 | iambic |
mpm-es-006666 | Ha cerrado la noche sobre la playa sola
y es ahora solemne el silencio del mar;
sólo, de cuando en cuando,
el vaivén de una ola
rompe el hondo silencio de la noche lunar
Fulgen sobre las aguas
veinte luces de anclados
bergantines, de mástiles que hienden el azul;
y se escucha u... | Motivos del mar – V | José Navarro Montes de Oca | es | 2 | polymetric |
mpm-es-001464 | Dejó dos casas el mayor Planeta,
mirando amenazar, Filipo augusto,
al fiero Galo, robador injusto,
tu invicta fuerza, y al de Dios secreta.
Y aquel acero, que en prisión respeta,
por ley del cielo, y por dominio justo,
cuanto del Belga al Arabe robusto
los mares ciñen, y tu imperio aprieta.
De osada sangre los peñascos... | - XLVII - | Fcode Borja | es | 0 | iambic |
mpm-de-041334 | Wenn Gott so schlechter Nachbar wäre
Als ich bin und als du bist,
Wir hätten beyde wenig Ehre;
Der lässt einen jeden wie er ist. | Johann Wolfgang von Goethe | de | 0 | iambic | |
mpm-cs-065504 | Okénko do tmy plá zpod hrušně odrané,
v světnici ponuré tvář rozeznal bys stěží.
Vít Skála sedí tam, starostí tvář mu žhne.
Je venku mrazná noc, zář snivou hvězdy sněží...
Už dlouho samoten tam sedí u stolu,
o smlouvě přemítá, již zítra podepíše.
Jak meluzina lká v plamenů plápolu,
Vít Skála rozjímá o rodné svojí líše.... | BALADA. | Julius Skarlandt | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-005583 | ¡Qué impresión de alegría da esta casa, a manera
de canoa que duerme junto a un brazo de mar!
Leve techo de pajas y armazón de madera,
que recortan sus líneas entre un verde palmar
Aunque el agua la acosa, se levanta ligera
sobre estacas que préstanle expresión singular
de mujer, en la blanda y arenosa ribera,
aprendie... | El bohío | José Santos Chocano | es | 4 | anapestic |
mpm-de-003962 | Daß Lebendige Buch deß Lebens unß zulesen/ (wesen-
Ist Christus auf der Weit mit Red’ und That ge- | 176. Christus ist ein Lebendiges Buch
gewest. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-016251 | Takový hlídač, věřte, co ten zkusí!
Z postele tedy štrachám peřiny.
„Co s nimi chceš?“ – „V zahradě ustelu si
a budu hlídat...“ – „Jsi kus dětiny!
Vždyť utečeš, jak pejsek štěkne na tě!“
Je s pravdou, psům jsem vyhýbal se dost,
však teď jsem umínil si svatosvatě,
že všem dokáži svoji statečnost. | NA ŠVESTKÁCH (28) | Bohdan Kaminský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-032429 | Zírá sokol bystrým okem
na Balkáně na vysokém,
zírá dálné ve krajiny,
číhá, čeká na Turčíny.
Smutno v pobalkánském kraji:
Turci harač vybírají.
Raja platí, Turek pánem
láním, pěstí, jataganem.
Sypou Turci víc a více
do bezedné pokladnice;
a kde najdou děvu kterou,
za přídavek sobě berou. –
Táhnou Turci z dlouhé pouti –... | Harač. | T. M. Marek | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-007594 | Viene del día en pos la noche oscura,
truécase en duelo el juvenil contento,
la suerte es varia, a un dulce pensamiento
un pensamiento sigue de amargura.
Fui ayer dichoso, empero hoy la
ventura
huye de mí con malhadado intento;
que este dolor que dentro el
alma siento
calmarlo en ... | Inquietud | Juan Federico Muntadas Joumet | es | 2 | polymetric |
mpm-de-045148 | Das Wort/ das dich und mich/ und alle dinge trägt/
Wird widerumb von mir getragen und gehägt. | 139. Es trägt und wirt getragen: | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-034122 | Žijete, byste žily,
chlebíček z toho měly
na komando píšete,
věcnosť z mysle pouštíte.
Amen, pravím vám já, amen,
uvázat vám na krk kámen –
a stvořit vás znova! | Všechněm novinám. | Rudolf Pokorný | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-007473 | De la edad juvenil en los albores
y llorando su mísero destino,
una niña, a la vera del camino,
pide limosnas y regala flores.
Aunque sufre del hambre los horrores,
bajo su traje rústico y mezquino
adivinase un cuerpo alabastrino
portado de secretos tentadores
-¡Pobre niña, mugrienta y haraposa,
que vives explotando la... | Horóscopo | Félix Córdoba Dávila | es | 4 | anapestic |
mpm-es-000198 | Ira y amor me están dentro en el pecho
y cada cual me causa un mal extraño;
el amor fue principio del engaño;
después, del mismo amor nació el despecho.
Deseo aborrecer por mi provecho,
visto que del amor me viene el daño;
mas no basta la ira en mal tamaño
el nudo deshacer que amor ha hecho.
Ira me mueve a ser vuestro ... | - CLXX - | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-de-005832 | Amsel singt im Himmelssaal.
Eine kahle Pappelspitze
Wählte sie sich aus zum Sitze
Für ihr Lied hoch überm Tal.
Wolken fliegen in den Raum,
Wie die Pferde ohne Zaum,
Jagen an dem Berg entlang,
Leidenschaftlich von Gebärde
Wie der frische Amselsang. | Amsel singt im Himmelssaal | Max Dauthendey | de | 1 | trochaic |
mpm-es-007362 | Ha despertado más hermoso el día;
abril exhala sus aromas suaves,
y en el follaje las canoras aves
ensayan una nueva melodía.
Entona tus cantares, alma mía;
corazón, que en el pecho ya no cabes,
declara sin ambages cuanto sabes
sobre el dulce por qué de tu alegría.
La que alienta mis sueños juveniles
y brilla para mí c... | Abril | Carlos Hugo Gamboa Molina | es | 0 | iambic |
mpm-cs-002101 | Ó, nehrej s city lidu,
toť nejbídnější z her!
Ty smíš mu pravdu dávat –
leč blud a lež mu ber!
Měj líce bez škrabošky:
byť v tmě – lid není slep
a věří, když k tvým slovům
zní srdce tvého tep.
A nečekej za práci
na matný slávy jas
a nutno-li, rád padni
tak jak pod žernovklas. | Ó, NEHREJ... | František Cajthaml-Liberté | cs | 0 | iambic |
mpm-de-060600 | Greift nur nach jedem bunten Schein,
Euch den Gesellschaftssaal zu schmücken!
Aber die Kunst geht nicht hinein,
Sie müßte gar zu tief sich bücken. | 19. | Emanuel Geibel | de | 0 | iambic |
mpm-cs-040855 | Bílé jsou lesy.
Sníh a sníh
na stromy věsí
se v chomáčích,
sněží a sněží,
zapadlá leží
luka a lada,
kraj tak něm.
Padá sníh, padá
na příkré břehy.
Duše má hádá:
bez lásky, něhy,
celá je zem.
K silnici bílá
tiskne se ves.
Fena tam vyla
u plotu kdes.
Jako les rampouchů
topoly visí,
výkřik zní čísi
houknutím kolouchů.
Stř... | ZIMNÍ JÍZDA | Antonín Sova | cs | 3 | dactylic |
mpm-cs-056796 | Oči tvé mne slepcem učinily.
Slepý zrak ti, pane, děkuje.
Krví svou i ložem provinilý,
vyběhl jsem ráno ze sluje.
Hrůza svědomí mne vzhůru štvala,
jako bratra zabitého hlas;
pod nohama drolila se skála,
v levo, v pravo chechtal se mi sráz.
Z dusna hor jsem prchal svému stínu,
neb tvá pomsta zahryzla se v týl;
se svých ... | PROROK | Otokar Fischer | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-001939 | Gasto en males la vida, y amor crece,
en males crece amor y allí se cría,
esfuerza el alma, y a hacer se ofrece,
de la pena costumbre y compañía.
No me espanto de vida que padece
tan brava servidumbre y que porfía;
mas espantome cómo no enloquece
con el bien que ve en otros cada día.
En dura ley, en conocido engaño,
hu... | - XV - | Diego Hurtado de Mendoza | es | 2 | polymetric |
mpm-es-004689 | «Victorioso laurel, Dafne esquiva,
en cuyas verdes hojas la memoria
de tu desdén y de mi triste historia
quiere el amor que eternamente viva:
La antigua palma y la abundosa oliva,
a ti de hoy más inclinarán su gloria;
tú ceñirás en premio de victoria
del fuerte vencedor la frente altiva.»
Dijo el crinado Apolo, y a la ... | - XXXII - | Juan de Arguijo | es | 0 | iambic |
mpm-es-007170 | Apretaron las cinchas de la
bestia indomable
ángeles que humillaron a la noche lasciva
y surgió, cual relincho de la fiera cautiva,
el sol por el oriente como sangre intratable
Derribada la noche, los ángeles sudando,
qué cuajados silencios al grito sucedieran,
en la final estrella de
... | Hombres castrando un potro | Francisco Ruiz Estébez | es | 2 | polymetric |
mpm-de-013343 | Nun ist die Blütenzeit vorbei,
Die grüne Wiese gilbt sich schon.
Vergangen ist der Mai.
Im Busch ein kleiner Vogel singt
Ein lautes Lied vom Glück, vom Glück,
Das nun der Sommer bringt:
Die Blütenfrucht, die junge Brut,
Das stille Reifen überall,
Des Segens schwere Flut.
Vom Nachbarbusch antwortet fein
Das Weibchen sei... | Fröhliche Zuversicht | Otto Julius Bierbaum | de | 0 | iambic |
mpm-es-005207 | Y tú serás juzgado, sí, algún día,
por un severo juez: por tu conciencia
Te llevará, infalible, a su presencia
delitos de traición y de falsía.
De un alma que te amaba, la agonía
te ha de hacer recordar, con su elocuencia;
y temblarás oyendo la sentencia,
de Ley tan justa, inexorable y fría
No te puedes quejar: tú lo q... | Talión | Milagros Esquijarosa | es | 0 | iambic |
mpm-es-005973 | Este cielo de plomo y ceniza
que embarga
la ciudad y los campos con su dolencia umbría,
en donde no hay estrellas y la noche se alarga,
pone su pesadumbre dentro del alma mía
En sus dilataciones vuela una
brisa amarga
de quejas otoñales Allá, en la lejanía,
un sol de ópalo muerto vac... | Un cielo gris | Eduardo Carrasquilla Mallarino | es | 4 | anapestic |
mpm-cs-028297 | Na večer vzpomínám, jak prožil jsem jej kdysi:
to jarní soumrak byl, jenž teskné touhy křísí
a za pletivem bříz, kde táhle kos si zpíval,
do stínů obzoru svítivý blankyt splýval.
Když nebe ztemnělo a hvězdy na něm vzplály,
tu ohně májové po kraji vzplápolaly,
kraj celý posely, jak body zlatě rudé,
a slavně věštily, že ... | AŽ JEDNOU PŘIJDE MÁJ... | Karel Mašek | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-004701 | Pues ya del desengaño la luz pura
descubre el vano error de mi cuidado,
y del camino que escogí engañado,
me redice a otra senda mal segura;
¿Cómo no rompo el lazo, que en tan dura
prisión me tiene gravemente atado?
¿Por qué tardo? ¿Qué espero, sepultado
del ciego olvido en la región oscura?
¡Afrentoso temor, tarda per... | - XLI - | Juan de Arguijo | es | 2 | polymetric |
mpm-es-007262 | Deja beber tus lágrimas divinas,
y su raudal ablande el pecho duro
¡Ay! permite también al labio impuro
besar de tu corona las espinas
Si abandonado y sólo te imaginas,
héteme aquí que, de tu amor seguro,
el cáliz del dolor sediento apuro
por si la tierra a perdonar te inclinas.
Al verte en esa Cruz, mi Bien, yo creo,
... | Coloquio del Beato Diego José de Cádiz, con su crucifijo | Cayetano Fernández | es | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.