id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-cs-009603 | Roste jedle v jihu, divem roste,
bez pohromy skryta v lůně hor,
na svobodě jako dítě prosté,
její kštice nerve větrů spor,
aniž slunce plamenitým dechem
pálí ňádra přizdobená mechem.
Tažní ptáci, v jih a zpět-li letí,
vyhlídli si za útulnou skrýš
rozbujelé, vějířové snětí,
jejich vůdce výhonkovou výš;
a kdo umí hovořit... | JEDLE. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-031414 | »nante, was ist in dich gefahren?
Du gönnst einem Landsmann ja kein Wort!«
Sonst dient ich einem russischen Bojaren,
Doch jetzt einem englischen Lord. | Eckensteher | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-cs-061269 | V selské jizbě kdysi u bílého stolu,
nad nímž obrázků zřít hrubé obrysy,
s chudými jsem zased’ ku večeři spolu
jedné u mísy.
Bodrý hospodař i švítořivá žena,
kypré dcery obě – každý náhle ztich’,
i to dítě drobné sedí jako pěna,
dříve samý smích.
K modlitbě spjal ruce hospodář tu starý –
povzdech jen to byl, jenž v pro... | BLAHOSLAVENÍ. | Adolf Černý | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-002840 | En la sazón del erizado invierno,
desnudo el árbol de su flor y fruto,
cambia en un pardo desabrido luto
las esmeraldas del vestido tierno.
Mas, aunque vuela el tiempo casi eterno,
vuelve a cobrar el general tributo,
y al árbol seco, y de su humor enjuto,
halla con muestras de verdor interno.
Torna el pasado tempo al m... | De La entretenida, Tercera jornada, DON ANTONIO | Cervantes | es | 0 | iambic |
mpm-es-001640 | En tenebrosa noche, en mar airado,
al través diera un marinero ciego
de dulce voz y de homicida ruego,
de sirena mortal lisonjeado,
si el fervoroso celador cuidado
del grande Ignacio no ofreciera luego,
farol divino, su encendido fuego
a los cristales de un estanque helado.
Trueca las velas el bajel perdido,
y escollos... | - XXVIII - A la beatificación de San Ignacio | Gongora | es | 0 | iambic |
mpm-en-000014 | My galley, chargèd with forgetfulness,
Thorough sharp seas in winter nights doth pass
'Tween rock and rock; and eke mine en'my, alas,
That is my lord, steereth with cruelness;
And every owre a thought in readiness,
As though that death were light in such a case.
An endless wind doth tear the sail apace
Of forced sighs ... | My Galley, Charged with Forgetfulness | Sir Thomas Wyatt | en | 0 | iambic |
mpm-de-044697 | Der Löwe schläft – Ihr, die ihr wachen sollt,
Versteht ihr, daß die Besten schlafen gehen?
Die, als die Welt erlag, noch stark gewollt,
Die werden's nur verstehen.
Der Löwe schläft – Ihr, die ihr wachen sollt,
Versteht ihr, welcher Wächter heimgegangen?
Sein großes Herz braucht keiner Klagen Sold,
Nicht tränennasse Wan... | Nachruf, dem Freiherrn Karl vom Stein | Ernst Moritz Arndt | de | 0 | iambic |
mpm-en-000989 | A Story of Holland
The good dame looked from her cottage
At the close of the pleasant day,
And cheerily called to her little son
Outside the door at play:
“Come, Peter, come! I want you to go,
While there is light to see,
To the hut of the blind old man who lives
Across the dike, for me;
And ta... | A Leak in the Dike | Phoebe Cary | en | 2 | polymetric |
mpm-de-010974 | Verlier dich selber gar, laß das Geschöpf verschwinden,
Du suchest noch dich selbst, drum kannst du Gott nicht finden! | 230. Was man sucht, das findet man | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-cs-032028 | pro jednu ženu – a již pro nikoho –
svých křehkých písní skládám růženec.
to z lásky své a žalu zpovídá se
květině tiché smutný milenec,
když po práci a zlobě všedních hodin
mu jihne mysl v pavučině snů.
tot’ právo srdce, právo básníkovo,
kout nechte mu, kam vřava strašných dnů
jen z dálky doléhá, jak vody kalné
pod st... | pro jednu ženu... | Stanislav Kostka Neumann | cs | 0 | iambic |
mpm-de-035930 | Einmal hast du – o der Stunde!
Schlummernd mir im Arm geruht,
Meinen Kuß noch auf dem Munde,
Auf den Wangen welche Glut!
O wie da die Pulse flogen!
Lauschend jedem Atemzug,
Fühlt' ich an des Busens Wogen,
Wie dein Herz an meines schlug.
Das wird nie vergessen werden,
Das verlöscht kein andrer Tag,
Nicht das größte Glüc... | 1L: Einmal hast du – o der Stunde! | Hermann von Lingg | de | 1 | trochaic |
mpm-de-002305 | Die Demuth ist wol gut daß sie ein Herz erringe;
Doch hüte dich daß dich dazu nicht Hochmuth bringe.
Nicht falscher Demuth Schein ist es wovor ich warne,
Den künstlich Hochmuth webt, daß er die Welt umgarne;
Wirkliche Demuth auch, die dir im Herzen sprießt,
Gib Acht ob sie in sich nicht wahren Hochmuth schließt;
Der, w... | 73. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-007946 | Vagábamos, sin rumbo, en la pradera
lozana y rutilante de verdura
Yo encontraba en tu mórbida
ternura
un fragante dulzor de primavera
Me arrobaba la gracia milagrera
que prestigia tu heráldica
hermosura
cuando, grave, lanzó en la
villa oscura
el Ángel... | Estrellas vespertinas – El ruego | Walterio F. Leza | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-045423 | Vládl veliký král Sancho
ve své říši v Kastilii,
don Garcia, bratr jeho,
vládl opět v Galicii.
Ale o vlastnictví trůnu
mezi bratry boj byl stálý,
až se ve krvavém boji
utkali ti oba králi.
Sancha Garcia tu lapil,
lidu sta mu pobil hněvně,
šesti mužům pak jej svěřil,
by jej ostříhali pevně.
Stopoval na rychlém koni,
sle... | I. Spor v rodině královské. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-048881 | Já viděl ve snu Danta v dobách mládí,
za brány vyšel steré Florencie,
však nešel sám, s ním byla poesie
a onen cit, když dva se mají rádi.
A jindy viděl jsem ho v stromořadí,
byl sám a honil různé utopie,
vše bylo mrtvé proň, čím srdce bije,
svět byl mu poušť, kde zimní vichry řádí.
A v mysli svojí rovnal všecka data
a... | Číslo. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-046269 | Vše hudbou buď! Pak ideal
všech srdcí bude dosažen,
pak válka bude pouhý sen
a šlehne ples, kde bouřil žal.
Hrot záští klesne otupen,
vzplá shody věčný karneval
ze šampaňského šumných pěn.
Zlost, svár a hněv a vášní pal
se ztiší v ukojení sten,
tak jak bys ženu zulíbal...
Vše hudbou buď! | VŠE HUDBOU BUĎ! | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-018535 | Laß ich überreden mich,
Schweres Ding dring unter sich?
Wie daß denn die Steuer-Lasten
Über uns noch immer rasten? | 28. | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-es-002642 | A Roma van por todo; mas vos, roma,
por todo vais a todas las regiones.
Sopa dan de narices los sayones:
no hay que aguardar, que el prendimiento asoma.
Por trasero rondaran en Sodoma
el coram vobis vuestro y sus facciones.
Por roma os aborrecen las naciones
que siguen a Lutero y a Mahoma.
Si roma como vos la Roma fuer... | A una roma, pedigüeña además | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-058302 | Jsem ještě mlád, mé kvete mládí
a tvoje voní panenství,
kolkolem obzor písně ladí
o žití zpívat tajemství.
Och, zpívejme na svoje štěstí,
na svoje tiché, bílé štěstí,
jak má i tvá máť zpívala:
tralala, tralala, tra la la.
Tvé rty jsou ještě nedotknuté,
nikdo jich dosud nezažeh’ –
Lesy jsou božsky vyklenuté,
mne první v... | GANZONA. | Karel Hugo Hilar | cs | 0 | iambic |
mpm-de-010304 | Triumph der Schwindler und der Narren!
Der freche Wahnsinn wuchert fort.
Macht dich das Bild der Welt erstarren?
O Liebe, du Erlösungswort! | Das letzte Wort | Karl Henckell | de | 0 | iambic |
mpm-es-001748 | Esta de Santiago Espada ardiente
(merecido blasón, timbre glorioso)
que ennoblece tu pecho belicoso,
que solicita lauros a tu frente.
Sonoras trompas a tu fama aumente,
pues con denuedo, y ánimo brioso,
te ostentas Marte al bárbaro alevoso,
te vibras rayo a la enemiga gente.
¿De dónde gloria tanta se ocasiona?
Pues la ... | Al capitán Domingo Alonso de la Maza, caballero del hábito de Santiago | Anastasio Pantaleón de Ribera | es | 0 | iambic |
mpm-es-001678 | ¿Quién podrá sin un ay del alma enviado,
sin lágrimas echar de ciento en ciento,
sin tanto suspirar que pueda el viento
las ondas contrastar del mar airado?
¿Quién podrá, digo, ¡ay miserable hado!,
sin dar de si tan alto sentimiento,
las dudas declarar de aquel tormento
que oprimir nuestras almas no ha dudado?
Juntos l... | - XII - | Franciscode Aldana | es | 0 | iambic |
mpm-cs-049121 | Se znaveným okem u certosy valů Dante kdys stál.
„Co, cizinče, chceš tu?“ jej nevlídný fortnýř drsně se ptal.
Jen pokoj a pokoj, ten, který jsem dýchal z Očistce niv.
„Pár kroků jen nelituj dále!“ k hřbitovu fortnýř mu kýv’. | III. Pokoj. | Jaroslav Vrchlický | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-000078 | Señor, mientra el valor que en vos contemplo,
el ánimo, el saber, alabar quiero,
con el bajo decir, torpe y grosero,
del alto desear la furia templo.
Vuestras obras serán, pues, vuestro ejemplo;
vos vuestro coronista verdadero;
vuestra virtud será el más cierto Homero
que a la inmortalidad os abre el templo.
No dejaréi... | - CCXVIII - Al duque de Alba | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-cs-045596 | K vám, na ciziny břehu nehostinném
jenž vyhnanství a samoty chléb jíte,
když lidstvo na výsluní, jdete stínem
prach na nohou a čelo hložím kryté;
k vám, nesmrtelní, s Promethea mukou
má píseň letem ostýchavým letí,
na bránu srdcí její křídla tlukou,
jde s těchy rosou, jde s olivy snětí.
Jde váhavá, neb co vám písně tře... | Polákům v Paříži. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-047632 | S vichrem liják svatbu slaví,
hrom jim k tomu tluče v buben,
blesky jsou jim pochodněmi.
Jak to padá z hustých mračen,
jak to hvízdá šumným borem,
hučí, píská, stená, výská
pouští, lesy, úpí v skalách,
a krůpěje deště v tanci
poskakují divým tryskem,
jaký vír a jaká vřava!
Co to letí nade hvozdy
jako dlouhé šedé stíny?... | LEGENDA O SV. PROKOPU (XVII. Útěk.) | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-061043 | K mé duši mluvila ta divná kniha,
kdy zpola dítě chystal jsem se v let –
ač padala z ní na sny moje tíha,
já v přísné knize té vždy znova čet'!
Vstav od ní, na rtu s prvým vouskem rusým,
já se životem počal hráti quint;
a řekl jsem: Sám poznat všecko musím –
i pustil jsem se v světa labyrint.
Mé slunce na východním neb... | LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE. | Adolf Černý | cs | 0 | iambic |
mpm-de-050504 | Tönet Dir, tönt Dir ohne Täuschung, lieblich
Wie der Nachtigall Lied, des Todes Name,
Und wird Dir sein rauschender naher Fittig
Schwanenflug tönen?
Blumen umkränzen, wie sie Dir nur blühen,
Deine wallenden Locken, und den Becher,
Den mit Götterwein die Natur Dir immer
Schäumender anfüllt:
Blumen des Bachs, der Wiese p... | 1L: Tönet Dir, tönt Dir ohne Täuschung, lieblich | Christian Graf zu Stolberg | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-026785 | Nad hlavou nám stromy šumí,
račte hezky poslouchat,
já čet jednu starou báji,
a dal jsem jí nový šat.
Jednou... pár set roků tomu...
naše země nebohá
z nebeského katalogu
smazána jest od boha.
„K čemu mít tu stálou starost,“
– pán bůh sobě povídal –
„tyhle Čechy paličaté –
už jen aby čert si vzal!“
Čert to zaslech, dob... | POHÁDKA. | Josef Svatopluk Machar | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-003668 | Was zu scheu um Klang zu geben,
Was zu lieblich zum Entstehen,
Was geboren zum Vergehen,
Was die Monde nimmer bieten,
Rosen aus verwelkten Blüthen,
Thränen dann aus jungem Leide
Und ein Klang verlorner Freude. | l . | Theodor Storm | de | 1 | trochaic |
mpm-es-008639 | Del fuego abrasador la llama ardiente,
no examina en Laurencio lo inflamado,
que el calor de las ascuas no ha quemado,
porque en su pecho, incendio mayor siente.
La actividad de Orencio no consiente,
que le refríe del cristal lo helado,
porque el hielo, en pavesas transformado,
confiesa el vencimiento claramente.
Laure... | A la santa paciencia | Juan Francisco Andrés | es | 2 | polymetric |
mpm-de-056943 | Und wieder sind aus grüner Blätterfülle
Viel Blumen zauberhaft hervorgeeilt,
Sie drängen sich heraus in Pracht und Fülle
Als hätten sie zu lang versteckt geweilt,
Und schauen auf, so wie vom Meeresgrund,
Dem grünen, holde Feen sich erheben
Und lockend grüßen, grüßt der Blumenmund
Und läßt statt Seufzer süße Düfte schwe... | 1L: Und wieder sind aus grüner Blätterfülle | Louise Otto | de | 0 | iambic |
mpm-cs-051093 | Tak vidíš, Panteo má, nepřišel.
Mne samotného divný jíme žas,
že zapomněl na pomstu svoji Zev.
Je vskutku ještě? Opravdu, jest živ?
Jak moudří byli jsme, že výstrahy
jsme nedbali a dle své vůle žili.
Jsme oba staří, i nám bude mřít
a změně hmoty všecko navrátiti,
čím žili jsme. Však nebylo to marné.
Ať s trestem svým t... | PANTEA (V) | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006388 | Resuena el marmóreo pavimento
del medroso viajero la pisada,
y repite la bóveda elevada
el gemido tristísimo del viento
En la historia se alza el pensamiento,
vive la vida de la edad pasada,
y se agita en el alma conturbada
supersticioso y vago sentimiento
Palpita allí el recuerdo, que
allí en vano
co... | En El Escorial | Vicente Riba Palacio | es | 2 | polymetric |
mpm-de-049364 | Man sagt, dass Kyros, der Perser, die Griechen bekriege,
Weil er die Griechenknaben liebe.
In silberne Fesseln schlägt er die Gefangenen.
Ihrer hundert ziehen seinen Sichelwagen
Nackt und nur geflügelte Sandalen an den Füssen
Wie Hermes.
Ihrer fünfzig bedienen den Herrn bei der Tafel,
Ihrer dreissig spielen mit ihm Dis... | Kyros | Klabund | de | 0 | iambic |
mpm-de-041636 | Den Engein geht es wol: noch besser uns auf Erden:
Denn keiner jhrs Geschlechts kan GOtts Gemahlin
werden. | 121. Wir habens besser als die Engel. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-010165 | Oj, jsi ty můj národ bohatýrský!
ukájený písní sladkým zvukem,
uspávaný pernou křivdy trestí,
probuzený pravdy celováním, –
vyzbrojený práv posvátnou zbrojí! –
O tvém boji nechať zvučí píseň,
o vítězství nad zátopou vrahův,
nechať zvučí po způsobu dávném,
na pochvalu předkům, příklad vnukům,
na stud nepřátelské chvásta... | Vstup. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-021147 | Ich möcht' als Reiter fliegen
Wohl in die blut'ge Schlacht,
Um stille Feuer liegen
Im Feld bei dunkler Nacht. | Das zerbrochene Ringlein. | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-es-006246 | Gira la azul y cristalina esfera,
se transparenta el sonrosado Oriente,
y en el vago confín del Occidente
las sombras huyen en fugaz carrera.
Los tibios rayos de la luz primera
pintan de luz la bóveda esplendente,
y del mar el abismo transparente
cual espejo infinito reverbera
El horizonte súbito se inflama,
ilumínase ... | El nacimiento del sol en el océano | Fernando Velarde | es | 0 | iambic |
mpm-de-037022 | Du wilst/ ich soll etwas in dein Gesang-Buch schreiben/
Ich setz die Feder an/ ich weiß nicht was ich schreib/
Mir selbst ist unbekandt/ was ich da einverleib;
Ich laß den schwachen Kiel nach seinen Willen treiben.
Er schreibt: Ach ließ es doch/ nimm
Er schreibt/ daß ich dein Knecht/ ja gar dein eigen bin. | Vor der Dorimenen Gesang-Buch. | Johann Georg Gressel | de | 0 | iambic |
mpm-cs-035496 | Horo svatá lidu svého,
Horo otce chorvatského,
Čni velebně k blankytu!
Na tebe Čech s chloubou zírá,
Rámě k tobě rozestírá
V blahém slávy pocitu.
Na temeně tvém prodlíval,
Na svůj český ráj se díval,
Zakarpatský otec náš!
Na tvém poutci ruce skládal,
O zdar vlasti bohy žádal;
Tu památku věčně máš.
Nedbej, že se výš nad... | ZPĚV NA ŘÍPU. | Václav Jaromír Picek | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-014643 | Die Sinnen können uns durch ein Gefühl erklären,
Was unserm Cörper nützt, und was ihn kan versehren.
Doch täuschen sie uns offt, wenn wir sie fragen,
Um uns die Wahrheit recht zu sagen.
Wenn die Vernunfft dieselbigen nicht leitet,
Verspüret man, wie bald der Fuß in Jrrthum gleitet.
Durch starcke Vorurtheil, wohin die S... | Von denen Sinnlichkeiten
insgemein. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-de-052574 | Mir kam ein Freund, den ich nicht sah in langen Jahren,
Der hatte nichts von mir, ich nichts von ihm erfahren.
Nun gieng er ohne daß er viel von mir erfuhr,
Weil er von sich allein mich ließ erfahren nur.
Es war ihm offenbar viel minder um mein Leben
Zu thun, als Kunde mir vom seinigen zu geben.
So hat er denn von mir ... | 69. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-cs-029641 | Když u českých knížat stolce
usadili pána Holce,
tehdy byl ten zlatý čas –
za halíř byl piva máz.
Hoj, jak tenkrát v Čechách bylo!
V pokoji se, blahu žilo,
muziky až do rána,
každá děva zondána.
Neboť hochům bylo hledět,
aby nezůstala sedět
jediná, a každou hned
švarný junák v kolo ved.
Ach, ty doby starodávné –
muziky... | ČESKÝ MASOPUST. | Augustin Eugen Mužík | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-030478 | „Vítr hvízdá chladné písně,
trochu chladné – hej co škodí,
aspoň se to při té bídě
přece v taktu světem chodí!
S nebe déšť se ledný lije,
že mne to až v kosti mrazí,
hej co škodí, – pěkných šatů,
kterých nemám, nepokazí!
Půda pode nohou skluzká,
noha klesá – eh, což z toho,
beztoho, zda kpředu, nazpět –
všechno jedno, ... | SKOČME, HOCHU! | Jan Neruda | cs | 1 | trochaic |
mpm-en-000979 | Coldly, sadly descends
The autumn-evening. The field
Strewn with its dank yellow drifts
Of wither'd leaves, and the elms,
Fade into dimness apace,
Silent;—hardly a shout
From a few boys late at their play!
The lights come out in the street,
In the school-room windows;—but cold,
Solemn, unlighted, austere,
Through the g... | Rugby Chapel | Matthew Arnold | en | 3 | dactylic |
mpm-de-016922 | So singt, wie Syrenen,
Von hellblauen, schönen
Vergangenen Zeiten,
Der Abend von weitem,
Versinkt dann im Tönen,
Erst Busen dann Mund,
Im blühenden Grund.
O schweiget Syrenen! | Nachruf an meinen Bruder. | Joseph von Eichendorff | de | 5 | amphibrachic |
mpm-es-002462 | Coronado de lauro, yedra y box,
Rosel le quita a Febo su carcax,
pues hace los esdrújulos sin ax,
y a todos los poetas dice ox.
Es de los hieroglíficos la trox
siendo en la ciencia del saber arrax
y es tan claro cual lúcido valax,
y muy más concertado que un relox.
Al carro del gran Febo sirve de ex,
y es de aquesta Ac... | En los elogios a la Parte primera de varias aplicaciones y transformaciones de Diego de Rosel y Fuenllana, Nápoles, 1613 | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-de-054663 | Die Stille, die den Wald erfüllt,
Der holden Unschuld sanftes Bild,
Ist nicht von froher Anmuth leer.
Der kleinen Vögel muntres Heer
Läßt tausend süsse Tön erklingen,
So kann auch ein gelaßnes Herz,
Mit Recht, bey zugelaßnem Scherz,
Gesellig lachen, frölich singen,
Weil sonst die Tugend grämlich wär. | Noch zwo dergleichen Arien,
von Mr. Teleman componiret. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-es-008935 | Esta pira que admiras erigida,
no es de algún plebeyo monumento,
ni de esclavo infeliz, que su avariento
dueño encerró en mazmorra forajida
A Glaucia sella, prenda tan querida,
cuando digna en Melior de sentimiento,
por quien, aun no capaz de entendimiento,
gozó de libertad lo que de vida.
A lo hermoso en costumbres, y... | Soneto | Manuel Salinas y Lizana | es | 2 | polymetric |
mpm-de-052034 | Alsbald ein neues Kind
Die erste Lufft entfindt,
So hebt es an zu weinen;
Die Sonne muß ihm scheinen
Den viermahl zehnden Tag,
Eh als es lachen mag.
O Welt, bey deinen Sachen
Ist weinen mehr als lachen! | 90. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-de-004613 | Du siehst, Unsichtbarer, du hörest, Unvernommner!
Sehn, hören wird durch dich vollkommen, Allvollkommner.
Du Unvergänglichkeit, Vergänglichem inwohnend,
Und Uranfänglichkeit, hoch überm Wechsel thronend.
Der Seelen Seele du, Gedanke der Gedanken,
Umfaßt von keines Raums und keines Denkens Schranken.
Dir geht die Wissen... | 25. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-de-026987 | „nacht ist's ja draußen;
's war nur der Sturm,
Den Du hörst sausen
Droben vom Thurm.“ | Der Kranke . | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-es-005243 | Cuando nuestras dos almas cara a
cara
quedan en el silencio, y se
aproximan
hasta quedar sus desplegadas alas
en dos puntos unidas y encendidas,
¿qué daño hacernos puede o qué
injusticia
la tierra? ¡Bah! Si más nos
ensalzáramos
los ángeles, mi amor... | Elisabeth Barrett-Browning | Fernando Maristany | es | 0 | iambic |
mpm-cs-044563 | Rok uplynulý jestliže Tvá přání
a tužby Tvoje všecky nesplnil,
a Ty-li doznal trpkých oklamání,
už nezpomínej oněch trudných chvil.
Rok nový nastal, a Pán všehomíra,
jenž okem lásky na své milé zírá,
jak sobě přeješ, upraví Tvůj osud,
že budeš blaženější nežli posud.
Každého rána v svitu purpurovém
Tvých nadějí se blah... | 24. Rok uplynulý jestliže Tvá přání | Josef Uhlíř | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007646 | Del ancho Cauto en la riscosa orilla
sentado lloro mi perdida gloria;
sobre sus aguas se desliza y brilla
una lágrima fiel de mi memoria
Del Bayamo entre mirto y maravilla,
lloran también mi deplorable historia
y bañan una cándida mejilla,
lágrimas tristes, del amor victoria.
Cuando confundan su corriente pura
y mezcle... | A mi esposa | José Fornaris | es | 0 | iambic |
mpm-en-000019 | Much suspected by me,
Nothing proved can be,
Quoth Elizabeth prisoner. | Written with a Diamond on her Window at Woodstock | Queen Elizabeth I | en | 1 | trochaic |
mpm-de-055553 | Ich schlief in einem Garten,
Den Ros' und Myrthe zierten,
In dem drei holde Schönen
Den habentblößten Busen
Mit frischen Blumen krönten,
Die jede singend pflückte.
Bald gaukelten die Spiele
Des Stifters leichter Träume
Mir um die Augenlider,
Und mich versetzten Morpheus
Und Phantasus, sein Bruder,
Ans Ufer von Cythere.... | 1L: Ich schlief in einem Garten, | Friedrich von Hagedorn | de | 0 | iambic |
mpm-cs-060838 | A právě vás jsem nechal odejíti
a utonout jak na obzoru vrak,
jako se hvězda náhle do tmy zřítí,
sotvaže padla její záře v zrak.
Z jiskření tmy, která mé srdce mate,
nevylovím už nevinný váš třpyt,
vy nedočkavé, plaché, nezajaté,
nemilovány, nechtěly jste žít.
Nevysloveny pryč jste odvrátily
nepolíbenou, čekající líc,
... | ZAPOMENUTÝM VERŠŮM | Jaroslav Kolman Cassius | cs | 0 | iambic |
mpm-es-004620 | Dulce cosa es amor mientras promete;
fiera cosa es amor si desengaña;
celos con una cifra en lengua extraña
que no hay luz de razón que la interprete.
Amor no hay esperanza que no acepte;
con cualquiera favor el alma engaña;
celos, sombra de amor que le acompaña,
traidor que por la espalda le acomete.
El alma para amor... | - 817 - Acto I, ROBERTO De El desdichado por la honra | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-de-056077 | Dein Mann, nach dem wir Gestern greulich
Gesoffen, wurde sehr verträulich;
Und sagte mir im truncknen Muht
Er sagt', er wolte nicht viel fluchen,
Ich möcht' es selbst mit dir versuchen,
Wo ich mich nur
Und bracht' es mir auf gutes Glück.
Nun thuts mein Weib zwar ungebeten;
Doch willst du ihre Stell' antreten,
So geb' i... | 14. Dieselbe in Knittel-Versen | Christian Wernicke | de | 0 | iambic |
mpm-cs-056738 | Sen, opar večera, mi visí na sítnici
a je to skutečnost, v níž nejsem cizincem,
věž sladké jméno má a jako milující,
jenž z dálek přišel zpět, se vítám s klášternicí
a klekám před ženstvím a líbám roucha lem.
Šum ústí do zahrad a světlou mateřštinou,
v níž jaro umdlévá, se rozhoupává zvon;
jsou zlatá oblaka, jež za hra... | MĚSTO | Otokar Fischer | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-005532 | Mé srdce, klidno buď! Dost času bude spat.
A oči znavené si odpočinou snad.
Mé srdce, pamatuj a nevolej noc sem.
Tváří v tvář osudům neulekaně hleď.
Na chmurné otázky měj jasnou odpověď.
Mé srdce, klidno buď; zítra se usmějem’. | PO TMĚ SE STESKLO MI... (II) | Viktor Dyk | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-003538 | Vuelve otra ves el rostro, Fabio, y mira
cuanto arrebata la ambición humana,
rija lo cuerdo esta locura vana,
y no te engañe hipócrita mentira.
Juzga la confusión de aquel que aspira
a ser del Mundo asombro, y la tirana
invasión, ve llorando a la mañana
lo que ayer exaltó sonora lira.
Si con acuerdo los imperios mides,... | - LXXXIV - A la mudanza de los tiempos | Joseph de Litala y Castelvi | es | 0 | iambic |
mpm-de-014781 | Klug an Hirne,
Schön an Stirne,
Bringt den Mann
Hoch hinan. | 1L: Klug an Hirne, | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-006003 | Krkavec čeká v důvěře
a snad se dočeká.
Má hlava hlavou žoldnére,
skoro ne člověka.
Má hlava! Čeká. Zkoumá ji
pták černý opodál.
Mně žold jen pro to dávají,
že vše jsem zaprodal.
Jsem najat. Vrah jsem. Lupič. Žhář.
To vše má povinnost.
Jsem najat. Pán má svatozář,
zachoval nevinnost.
Má přísný smysl pro práva
a bohu dě... | KRKAVEC ČEKÁ V DŮVĚŘE | Viktor Dyk | cs | 0 | iambic |
mpm-en-000527 | Hark, how all the welkin rings,
“Glory to the King of kings;
Peace on earth, and mercy mild,
God and sinners reconcil’d!”
Joyful, all ye nations, rise,
Join the triumph of the skies;
Universal nature say,
“Christ the Lord is born to-day!”
Christ, by highest Heaven ador’d,
Christ, the everlasting Lord:
Late in time be... | For Christmas Day | Charles Wesley | en | 1 | trochaic |
mpm-de-038992 | Mit sieben Gästen
Gehts fast zum besten;
Der achte Gast
Wird eine Last. | 43. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-052316 | Podivnáť citlivůstkářů třída!
Oni klopí oči, ruce mnou,
Soucitem se v jiných srdce drou,
K slzám pohne jich bližního bída.
Svědomí jich čisté jako křída,
A když nehodu uslyší zlou,
Soutrpností již se rozplynou,
Slovem neurazí ani žida.
Srdce jich slov rázných již se leká,
Možnost svárů ani netuší;
Mně jsou protivná ta ... | 45. Citlivůstkáři. | František Hajniš | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-049670 | Du kleiner Gott, belehre mich,
Wie ich, wenn ich vom Lieb entbrenne,
Dem Mädchen mich erklären könne:
Red ich von Flammen, Pfeil und Stich,
Von Wunden und vom Tode,
Dieß ist ja aus der Mode?
»sey erst verliebt, sprach er, und dann
Kannst du zum Mädchen gehen:
Gieb acht! sie wird dich bald verstehen.
Es bricht das Licht... | 1L: Du kleiner Gott, belehre mich, | Christian Felix Weiße | de | 0 | iambic |
mpm-es-002323 | Crespas hebras, sin ley desenlazadas,
que un tiempo tuvo entre la manos Midas;
en nieve estrellas negras encendidas,
y cortésmente en paz de ella guardadas.
Rosas a abril y mayo anticipadas,
de la injuria del tiempo defendidas;
auroras en la risa amanecidas,
con avaricia del clavel guardadas.
Vivos planetas de animado ... | Retrato no vulgar de Lisis | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-001927 | Žil samoten a v horách tam,
kde po člověku ani stín,
žil starý Ake sám a sám
tak jako podivín.
Tak jako jeden dlouhý den
minul mu s rokem rok,
a život jeho stále ten
tak jako řeky tok.
Do lesa chodil, který blízk,
potravu hledat tam,
ve mech své horké čelo tisk’
průchod dávaje myšlenkám.
Tak žil jen sobě sám a sám,
kde... | Z BALAD: AKE | Otokar Březina | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006451 | He nacido ¡oh, mi Dios! cuando
blanquea
la nieve de la edad en mis cabellos,
y están muertos mis ojos, y ya en ellos
ni un destello de gozo centellea
He nacido ¡oh, mi Dios! cuando
ni humea
la que fue llamarada, en los más
bellos
años de nuestra juventud, aque... | Soneto | Arturo Reyes | es | 2 | polymetric |
mpm-es-001385 | Yace helado cadáver insepulto,
aquella Reina, que entregó sus yerros
a la violenta furia de los perros,
que informe dejan el hermoso bulto.
Aquella de Israel tirano culto,
autora de sus robos, y destierros;
los más plebeyos fúnebres entierros
pudo envidiar su postrimero indulto.
¿Esta es aquella Jezabel hermosa?
La adm... | - LXV - | Fcode Borja | es | 0 | iambic |
mpm-de-063630 | Was denckt aus mir der himmel doch zu machen?
Daß aller schmertz auff meinen scheitel fällt;
Daß stete qvaal und pein bey mir erwachen/
Bin ich allein ein sünder auff der welt?
Ein andrer speist sein hertz mit tausend freuden/
Ich ärmster aber muß beständig leiden.
Ach Margaris! du fürstin meiner seelen/
Dein englisch ... | Verliebte Arien. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-es-004952 | En los lucientes nudos enlazado,
ufano yo sufría mi tormento,
y en llama dulce ardía y puro aliento,
cual ave Arabia, en ella renovado.
Creía en tales lazos anudado
se escondía el cruel que el mal que siento
causa de su cadena, tan contento
cuan sin memoria alguna en mi cuidado.
Cuando los ricos cercos relazaron
el oro... | - XCII - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-es-000153 | Quien tiene tan honrado pensamiento,
Lavinio, como yo, no es tan ligero
mudar de voluntad sin que primero
pierda con el vivir todo el contento.
No fue el primero ardor el que ahora siento,
mas sé yo bien al fin será el postrero;
éste fue el muy sabroso, éste más fiero,
de este fue el bien igual con el tormento.
Si me q... | - CCVII - Al Príncipe de Ascoli | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-de-012643 | Die Sorten allzumal,
Der unterschiedlichen Gestallten ohne Zahl,
Auf so viel Art verschrenck’t,
Die man in Cörpern glaubt zu finden,
Und alles, was man meint von ihnen zu ergründen,
Bestehet eigentlich nur in dem Geist, der dencket.
So manche Art und Eigenschafften,
Die, wie man meint, an Cörpern hafften;
So manche Eig... | Vom Geist und Cörper | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-de-064558 | Ach ja, dann kann die Seele stehn ganz sicher und beständig,
Wenn sie bei Gott daheime bleibt, und Gott bei ihr inwendig;
Es fürchtet solche Seele selbst der höllische Tyrann,
Versucht er gleich, so wird sie doch nicht überwältigt dann.
Und ob die Seel' im Finstern ging' und schien der Herr ihr ferne,
Auch wenn die See... | 1L: Ach ja, dann kann die Seele stehn ganz sicher und beständig, | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-es-007162 | Cesó el combate; el triunfo del
guerrero
príncipe, exalta el lustre de su cuna
¡Cuán otra de Cervantes la fortuna;
manco, herido, olvidado y prisionero!
El Pontífice, el Rey, el Orbe entero
honran al héroe que humilló a la Luna,
y el que a España dio gloria cual ninguna,
baja a ignorada huesa, como... | Cervantes y don Juan de Austria | Ricardo del Monte | es | 2 | polymetric |
mpm-de-028366 | So nehmen Sie nunGnädig
Gütigstan/
Was meine Hand hier liefern kan.
Die Danckbarkeit hat mich gezogen.
Ich nenn es nun Jhr Eigenthum/
Sie brauchen es zu Gottes Ruhm/
Und bleiben mir hinfort gewogen. | Benjamin Schmolck | de | 0 | iambic | |
mpm-es-005546 | Phocas el campesino, hijo mío, que tienes,
en apenas escasos meses de vida, tantos
dolores en tus ojos que esperan tantos llantos
por el fatal pensar que revelan tus sienes...
Tarda en venir a este dolor a donde vienes,
a este mundo terrible en duelos y en espantos;
duerme bajo los Ángeles, sueña bajo los Santos,
que y... | A PHOCAS EL CAMPESINO | Rubén Darío | es | 2 | polymetric |
mpm-de-012040 | Es schrieb bishero noch kein einzigs mal
Ein Mensch, mit schwarzer Schrift und einem klugen Kiel,
Zu seinem Ruhm, so viel,
Als sie, mit einem kiel vom Stal,
Mit weisser Schrift, und trocknen Zügen schreibet,
Und ihren Ruhm dadurch bis auf die Nachwelt treibet. | Schreiben
an Mademoiselle Weisen
in Merseburg. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-cs-061596 | Tak mladá umřela. Spí v míru, jako květ,
když slunce v červáncích se kloní za horami,
ta dívka, nedávno již ještě naposled
na rohu ulice jsem viděl s květinami.
Tak mladá umřela. Fialek plný klín,
a růží krvavých, jež do tmava se rděly –
však na skráň pobledlou jí uleh’ smrti stín
a oči chrpové se navždy uzavřely.
Tak ... | BEZ NADPISU. | Zdeněk Knittl | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-008870 | Canoro influjo el Apolíneo acento,
tan deidad a su Lira que le inspira,
que ya es constelación la que fue Lira,
primera causa, la que fue instrumento.
Del Español Apolo del Portento
Feliz, dulce otra Lira, cuantos gira
aquella paralelos, esta admira,
Discurso, Inteligencia, y Movimiento.
Vega, y Monte, si bien forma di... | En alabanza del doctor Juan Pérez de Montalbán | Juan Ramírez Vela | es | 2 | polymetric |
mpm-de-055743 | Dein Vers scheint wenig in den Ohren,
Als gantz und gar dem Geist gebohren. | X.
Ein halbes Hundert Vorschläge
zu wichtigen und gantz lehrreichen
Critischen Untersuchungen. | Johann Jacob Bodmer | de | 0 | iambic |
mpm-cs-069558 | Vidíš s hrůzou, kterak proudí tma
s příkrých lesů k tvému osamění,
v sen ti lehá, myšlenky ti plení,
i tvou živou horkou bolest mění
v přízrak s ledovýma očima.
Hloubka nebes hvězdami se stkví,
tma jak had se po raztoce kroutí.
Ó jak možno hrůze uniknouti,
když z hrud černých i z hvězd němé pouti
stejně mlčí věčné Taje... | VEČER POD HORAMI | Božena Benešová | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-039316 | KDO je bohatý,
ten je pán, – ó tak!
ale, kdo je chud,
není ubožák.
Smutný bohatec
sobě postýská,
chudák veselý
sobě zavýská!
Chudý, bohatý
soudruha je druh:
štěstí rozdává
na světě jen Bůh! | ŠTĚSTÍ. | Josef Václav Sládek | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-053196 | Du edles Nürnberg bist wie eine Blume
Im deutschen Reich, so herrlich anzusehn,
Du blühst Dir selbst und aller Zeit zum Ruhme,
Läßt Deine Werke durch die Lande gehn!
Und Deine Zauber walten fort und fort
In Kunst und Wissenschaft, in Bild und Wort.
Dahin zog es von je die edlen Geister,
Die gern sich laben an des Leben... | 2. | Louise Otto | de | 0 | iambic |
mpm-cs-040880 | On hraje tak roky nevšímán
na dřevěné noze.
Jen tu a tam kyne mu milostpán,
jenž jel tu ve voze.
Řve ulic ruch, tragický karneval
sil spoutaných mocí,
dnů těhotných touhou, jíž člověk vzplál,
i probděných nocí.
On hraje. – Na sukna záhybech
krev zašlá září.
On rozumí komice chvílí těch
už s vážnou tváří...
A hraje sedr... | II. KOLOVRÁTKAŘ. (III.) | Antonín Sova | cs | 5 | amphibrachic |
mpm-es-007532 | Soberbias rimas escribir quisiera,
hallar otras ideas, nuevo tema,
poner muy alto mi pendón y lema,
dejar la senda pisoteada y huera.
Dejar la imitación falsa o rastrera,
la vil adulación que al labio quema;
y en estrofas urdir mi estratagema
como el guerrero tras la audaz trinchera.
Pero el adverso hado ha preferido,
... | Nuevos dones | Nicolás Arnao | es | 2 | polymetric |
mpm-de-005268 | Das Essen, nicht das Trinken,
Bracht' uns um's Paradies.
Was Adam einst verloren
Durch seinen argen Biß,
Das giebt der Wein uns wieder,
Der Wein und frohe Lieder.
Und als die Welt auf's Neue
In Bauches Lust versank,
Und in der Sünde Fluthen
Die Kreatur ertrank,
Blieb Noah doch am Leben,
Der Pflanzer edler Reben.
Er flo... | Die Arche Noäh | Wilhelm Müller | de | 0 | iambic |
mpm-cs-051017 | Ať bouří bol a hřmí to kol, jen srdce když je svěží,
ať pyramida na vrchol se nad vše hnusu věží,
jen pod ní živé nechť krvácí,
po shonu dne a po práci
ať tvoje srdce leží!
Jen srdci nedej zkamenět, jen z něho zdroj když běží,
byť krev to byla, tryská v svět, jsi živ! Ať bez otěží
hřmí závist, zášť a zloba zlých,
sta r... | Ať! | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-054847 | Sage, Muse, sag dem Dichter,
Wie er denn es machen soll!
Denn der wunderlichsten Richter
Ist die liebe Welt so voll.
Immer hab ich doch den rechten,
Klaren Weg im Lied gezeigt,
Immer war es doch den schlechten,
Düstren Pfaden abgeneigt.
Aber was die Herren wollten,
Ward mir niemals ganz bekannt;
Wenn sie wüßten, was si... | Schlußpoetik | Johann Wolfgang Goethe | de | 1 | trochaic |
mpm-de-016043 | „warum bist du so kurz? liebst du wie vormals
denn
„nun nicht mehr den Gesang? fand'st du als
Jüngling doch
”in den Tagen der Hoffnung,
”wenn du sangest, das Ende nie?“
Wie mein Glück ist mein Lied. — Willst du im
Abendroth
Froh dich baden? Hinweg ist's und die Erd' ist kalt,
Und der Vogel der Nacht schwirrt
Unbe... | Die Kürze . | Friedrich Hölderlin | de | 2 | polymetric |
mpm-es-006228 | No siento del amor la honda tortura
cuando contemplo con tenaz fijeza
la rara perfección de su cabeza
y su cuerpo de helénica escultura.
Como imprimiendo a su gentil figura
sello de augusta y varonil nobleza,
en su mirar de fúlgida limpieza
la luz del pensamiento no fulgura
Al contemplarlo sin afán ni anhelo,
de un art... | Anónimo | Nieves Xenes | es | 0 | iambic |
mpm-cs-051745 | Nadějí znaven, znaven beznadějí,
znavený touhou, znaven resignací,
tím vším, co stále znovu se jen vrací – –
teď už bych jenom kousal nejraději,
a zvracel všechen obsah duše svojí...
Už nemám ani touhy k elegii.
Mé housle už jen skřeky vydávají –
leptají uši, mozek, koušou se a svíjí:
Už harmonii žalu nedávají.
Mé hous... | TAEDIA. | Jan z Wojkowicz | cs | 0 | iambic |
mpm-en-000195 | Thy bosom is endeared with all hearts,
Which I by lacking have supposed dead,
And there reigns love and all love’s loving parts,
And all those friends which I thought buried.
How many a holy and obsequious tear
Hath dear religious love stol’n from mine eye
As interest of the dead, which now appear
But things removed th... | Thy bosom is endeared with all hearts (Sonnet 31) | William Shakespeare | en | 0 | iambic |
mpm-es-009233 | Llora Jacob de su Raquel querida
la hermosura marchita en fin temprano,
que cortó poderosa y fuerte mano
del árbol engañoso de la vida
Ve la purpúrea rosa convertida
en cárdeno color, en polvo vano,
y la gala del cuerpo más lozano
postrada en tierra, a tierra reducida
«¡Ay! dice, ¡gozo incierto! ¡gloria vana!
¡mentido ... | A la muerte de Raquel | Miguel de Barrios | es | 0 | iambic |
mpm-es-002442 | Un godo, que una cueva en la montaña
guardó, pudo cobrar las dos Castillas;
del Betis y Genil las dos orillas,
los herederos de tan grande hazaña.
A Navarra te dio justicia y maña;
y un casamiento, en Aragón, las sillas
con que a Sicilia y Nápoles humillas,
y a quien Milán espléndida acompaña.
Muerte infeliz en Portuga... | Advertencia a España de que así como se ha hecho señora de muchos, así será de tantos enemigos envidiada y perseguida, y necesita de continua prevención por esa causa | Quevedo | es | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.