id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-cs-055238 | Vrbovím se ku jezeru
bílá luna probírá,
na břehu ve stínův šeru
panna hořem umírá.
Panně vodník z tajné skrýše
v oči patří zrosené
a v nich vidí zmírat tiše
srdce bolem skosené.
Dlouho hleděv zamyslil se,
pak se vhroužil k ženě své,
mlčky u ní položil se
v měkké lože vlnové,
políbil ji v čelo bílé,
dítko k ňadrům přitu... | Večer u jezera. | Alois Vojtěch Šmilovský | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-013692 | — Aber wo bleibt er so lang? Sagt ihm, die Kutsche
Droben liegt er im Bett, verdrießlich, und lieset in Schellers
Lexikon! als ich ihn schalt, rief er halb grimmig:
Gebt mir andere Strümpf'! die haben Löcher — ach freilich
Eine Frau muß in's Haus, die mich von Fuß auf | Meines Vetters Brautfahrt. | Eduard Mörike | de | 1 | trochaic |
mpm-de-042580 | Alls zeitlich’ ist ein Rauch. Lästu es in dein Hauß/
So beist es dir fürwahr des Geistes Augen auß. | 20. Das zeitliche ist Rauch. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-es-005044 | Pongan en tu sepulcro, oh flor de España,
la virtud militar y la victoria
grandes ciudades presas, en memoria,
y todo el noble mar que a Grecia baña.
Tú solo, tú, con singular hazaña
ganaste vencedor tan alta gloria,
que las voces se cansan de la historia
que tus ínclitos hechos acompaña.
El furor de otomano quebrantad... | - LXIII - A la muerte de don Álvaro de Bazán, marqués de Santa Cruz | Fernando de Herrera | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-032625 | Kraj ještě spal; hned na den skorý
a v ranní páře, kouři,
se k nebi nesl zástup chorý,
stál u bran nebes, u závory,
a bouří.
Z dum svých se probral Tvůrce silný,
k svých duchů patří četám –
hned šuměl jimi rozruch pilný,
Bůh k Azraeli volá sdílný:
„Kdo je tam?“
Tu Azrael, kde věčná brána,
svým bílým křídlem spěší,
v ní... | Audience. | Antonín Pavelčík | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007973 | A la sombra de la amistad más pura,
en un balcón, sentados frente a frente,
mientras el Sol se hundía en Occidente
charlábamos de música y pintura.
Estaba en su apogeo tu hermosura,
y mi juventud en su etapa ardiente;
yo te hacía preguntas de un creyente
y tú me respondías con dulzura.
Hablando estabas de famosos sabio... | LA MOSCA | Zoilo J. Hilario | es | 0 | iambic |
mpm-cs-035667 | Vše, co kdy řekl jsi, mně hudbou v duši,
i v jasu dne i v noci snech ji tuší,
vždy jako zeleň v luhy – v ni se vrací,
jak v hnízda ptáci.
Tu drobný květ mi připomíná Tebe,
na větvi pták, jenž s písní letí v nebe,
tu lučin taj, tam dětí hlouček smavý
to děl’s kdy, praví.
A knihy list, kdy duše veň se noří,
mi stokrát sl... | VŠE, CO KDY ŘEKL JSI... | Herma Pilbauerová | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005453 | Yo vengo de un país que el sol inflama
con su lluvia de ardiente pedrería,
que en regueros lumínicos envía
de su ígneo disco la caldeada llama
Donde susurra lánguida la rama
del árbol de los sueños su elegía,
y sus notas de rítmica armonía
en los delirios pálidos derrama
Allí a través de mágico espejismo,
descúbrese de... | De tránsito | Carlos Póo Urbach | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-027696 | „Tak, jarní verše? Co s tím tretem?
Ten otřepaný obsah znám...
vše šperkováno sluncem, květem –
kam chce s tím tenhle člověk – kam?“
Tak bouří čtenář můj as letem,
já, viník, pohnut naslouchám –
a – co kdys Pilat moudrým retem
děl – šeptám také plaše sám:
„Co psal jsem, psal jsem.“ – V synu Mus
vždy vězí pantheismu kus... | SONET-PROLOG | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006187 | Seis púberes esclavas de negra piel bruñida,
que el sol estivo envuelve con sus lenguas quemantes,
agitan los flabelos, mientras
la preferida
se despoja de sedas, de oros y brillantes
Una nubia, de hinojos, le suelta la crepida,
otra le aromatiza los cabellos flotantes,
y dos tigres en brama, que la h... | Lienzo | Eduardo Carrasquilla Mallarino | es | 4 | anapestic |
mpm-es-006009 | Celebre Horacio al árbitro de Italia,
al que llevó con ánimo arrogante
en doble pica el águila triunfante
por los famosos campos de la Galia;
al que a Pompeyo derrotó en Farsalia,
al que reinó fortísimo y pujante,
desde los senos de la mar Atlante
a las selvas remotas de Tesalia.
No envidio, no, la lira que en
... | Mis cantos | José Fornaris | es | 0 | iambic |
mpm-cs-066976 | V kraj mákem rozkvetlý a navoněný vřesem,
zas vyjdem spolu sami za večerů bílých,
a na poslední slunce budem vzpomínat.
A hvězdy budou v dálce mlhavě se houpat
a jako bílé čluny půjdem přes zenit,
a země bude slavná, mlčící a snivá,
že bát se budem v její štěstí promluvit.
A co kdy v denních cestách dusilo se prachem
a... | V KRAJ MÁKEM ROZKVETLÝ. | Inocenc Arnošt Bláha | cs | 0 | iambic |
mpm-en-001365 | O world, I cannot hold thee close enough!
Thy winds, thy wide grey skies!
Thy mists, that roll and rise!
Thy woods, this autumn day, that ache and sag
And all but cry with colour! That gaunt crag
To crush! To lift the lean of that black bluff!
World, World, I cannot get thee close enough!
Long have I known a glo... | God’s World | Edna St. Vincent Millay | en | 0 | iambic |
mpm-de-029721 | Keinen hat es noch gereut
Der das Roß bestiegen,
Um in frischer Jugendzeit
Durch die Welt zu fliegen.
Berge und Auen,
Einsamer Wald,
Mädchen und Frauen
Prächtig im Kleide,
Golden Geschmeide,
Alles erfreut ihn mit schöner Gestalt.
Wunderlich fliehen
Gestalten dahin,
Schwärmerisch glühen
Wünsche im jugendlich trunkenen S... | Ermunterung | Ludwig Tieck | de | 5 | amphibrachic |
mpm-cs-035432 | Vyšlapuj si můj Jeníčku
Vesele, vesele,
Jak by bylo posvícení
S neděle, s neděle,
Však ty sobě v brzké době
Ještě rád zapláčeš
Na mém chladném hrobě.
Panen jako krev a mléko
Na sta je, na sta je,
V jich však srdci věrná láska
Nezraje, nezraje;
Jsouť co růže, kde si může
Každý motýl hravý
Ustlat sladké lůže.
Láska má vš... | Věrná milá. | Václav Jaromír Picek | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-026742 | Was hilft der Sonnschein dann,
Wo man nicht sehn ihn kann,
Weil Nacht das Aug' umspann?
Der Sonnschein aber flieht,
Das Auge Nacht umzieht,
Wo man nichts Liebes sieht.
Ich sehe nicht mein Kind,
Und frage nicht, ob blind
Sonn' oder Augen sind. | [was hilft der Sonnschein dann] | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-de-000621 | Füllt an die Gläser, füllt bis oben,
Und leert auf Einen Zug sie aus!
Wir wollen unsre Wirtin loben
Für ihren schönen Abendschmaus!
Sie hat, durch kluge Sorg' und Mühe,
Mit Fleisch und Fisch und mancher Brühe
Gar köstlich uns den Leib gespeist,
Mit Freundlichkeiten Herz und Geist!
Noch heller angeklingt, noch heller!
U... | 44. Danksagung | Johann Heinrich Voß | de | 0 | iambic |
mpm-de-023875 | Schön, wie Thirza, bist du,
Wonnevollen Anblicks,
Wie die Pracht Jerusalems,
Und wie kriegerische
Heldenheere furchtbar.
Wende, weh, sie tödten,
Wende deine Blicke,
Ende meinem Herzen
Diesen Zauberbann!
Aufgelöst in Sehnsucht,
Nimmermehr begnügter,
Schmacht' ich hin und sterbe,
Sterb' an einem Glücke,
Das die Brust, di... | [schön, wie Thirza, bist du] | Georg Friedrich Daumer | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-018618 | Ó, Allellujah! vstalť jest této chvíle!
Ó, zněte zvony, jež jste byly němy,
teď hluboce a slavně šírou zemí
a v celé, plné zvučných kovů síle!
Mně stýskalo se po vás, zvony milé,
ba nebylo to včera, uvěřte mi,
ni poledne a s kouzly slunce všemi
to nebyl večer, ani jitro bílé!
Však teď – po vašem prvním zvuku pasu –
se ... | ZVONŮM NA BÍLOU SOBOTU. | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-059442 | Rozviň, Čechu! hojný jazyk
K chvalozpěvům Marye!
Rozvaž, rozpusť zpěvná usta
K oslavení Marye!
Rozpal srdce láskou k Matce,
Nebes Královnu1) chval sladce,
Vydej hlasu k chválení
Nebes Panny k uctění!
Davidovým slavným kůrem1)
Paní světa2) oslavůj!
Bernardovou výmluvností
Pannu Panen3) vychvalůj!
Všeho ctění zasluhuje!
... | První Chvalozpěv. | Jakub Jan Ryba | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-000059 | Leandro que de amor en fuego ardía,
puesto que a su deseo contrastaba
el fortunoso mar que no cesaba,
nadando a su pesar, pasar quería.
Mas viendo ya que el fin de su osadía
a la rabiosa muerte lo tiraba,
mirando aquella torre donde estaba
Hero, a las fieras ondas se volvía;
a las cuales con ansia enamorada
dijo: «Pues... | - CXII - | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-es-009171 | Qué capitán es este glorioso
que provoca a batalla, y que
desciende
contra la flor de Francia, y
que pretende
cubrir el mar de naves espantoso?
Entra por todas partes animoso,
rompe, destroza, mata, rinde y prende,
manda, socorro, anima, ordena,
atiende
a un p... | Soneto | Cristóbal Mosquera de Figueroa | es | 0 | iambic |
mpm-de-021883 | Zur Fremde zog ein frommer Knabe
An Gold so arm, wie Gold so treu,
Er sang ein Lied um milde Gabe,
Sein Lied war alt, die Welt war neu.
Wie Freiheit singt in Liebesbanden,
So stieg das Lied aus seiner Brust;
Die Welt hat nicht sein Lied verstanden,
Er sang mit Schmerzen von der Lust.
Das Leben leichter zu erringen,
Tut... | Auf einen grünen Zweig | Clemens Brentano | de | 0 | iambic |
mpm-es-000445 | Envía la cabeza Tarudante
de Carlo al campo, y de laurel ceñido
entra en Jerusalén, más ofendido
matarle manda el Bárbaro arrogante.
Alquindo de su hija tierno amante,
codicioso del oro prometido
le libra, y muere; el campo dividido
toma las armas, Garcerán delante.
Todos pretenden de don Juan la espada;
ya Ismenia a T... | - 1448 - Argumento Libro X | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-es-003121 | Con religiosos votos inculcado,
mares tanto, del más fecundo, vino
fortunado bajel, de austro divino
con benignos impulsos agitado.
¡Oh mar ya del olvido reservado!
¡Oh argonauta del cielo peregrino!
De empírea Colcos alto vellocino
a eternas hoy fatigas puerto ha dado.
Amaine, pues, inquiridor navío
de los senos de Di... | - CXCVI - Al mismo | Juan de Tassis y Peralta | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-060923 | Ten prsten věrný, prsten syna
mrtvého nechá odejíti,
(ať mu věčné světlo svítí
a živým časné nezhasíná)
a třeba v rakvi těla schrána
a za ní hostí černá vlečka
a třeba jáma zahrabána,
ten prsten stočen do kolečka
jak věrné zvíře čeká pána
doma, kde někdo hladit ustal
a prázdné lože čpí jak rána,
pána těch pokojů a stro... | PRSTEN (VI) | Jaroslav Kolman Cassius | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-044275 | Ač v mlhách skrývalo se témě celé,
ač obrys vrchu ve mraku se ztrácel,
a kde kdo byl, mě z marné cesty vracel,
pramálo dbal jsem šeři podezřelé.
Když dostoupil jsem hrotu, z mlhy stmělé
vstal vítr zimavý a zaburácel,
déšť chladný houstl, aby lépe splácel
za líci horkou tepem krve vřelé.
A po návratu se mně lidé smáli:
... | MONTE BIGNONE. (2.) | H. Uden | cs | 0 | iambic |
mpm-de-001192 | Ich bin (O Majestät!) ein Sohn der Ewigkeit/
Ein König von natur/ ein Thron der Herrligkeit. | 226. Die Majestät deß Menschen. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-012591 | Das glücke kan uns nicht die wahre hoheit geben:
Denn dieses goldne flies erfordert eigne müh.
Die cron erhöht uns nicht; Nein! wir erhöhen sie,
Indem wir ihre last auf unser haupt erheben.
Ein zwerg hört in der höh nicht auf, ein zwerg zu seyn:
Und in der tieffen wird kein grosser riese klein;
Doch kan ein ries’ ein z... | Vermischte Getichte. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-es-006329 | ¡Sólo tú por dos veces el imperio!
¡oh Roma! ¡Has ejercido en las edades!
¡Sólo tú de dos ínclitas ciudades
envuelves en la púrpura el misterio!
Dos veces asombrado el hemisferio
contempló tus grandeza o tus maldades,
según fueron del orbe potestades
León o Borgia, César o Tiberio
De Persépolis, Ninive y Cartago
queda ... | Roma | Pedro Antonio de Alarcón | es | 2 | polymetric |
mpm-de-025296 | Wohl euch, so lang ihr etwas werdet,
Und eure junge Kraft erprobt:
Man rühmt euch, wie ihr euch geberdet,
Man findet's löblich, wenn ihr tobt.
Doch weh, wenn etwas ihr geworden,
Wenn ausgegoren eure Kraft;
Wenn in der echten Sänger Orden
Mit Ruh' und Tiefe nun ihr schafft.
O wie alsdann man euer Dichten
Mit einem ander... | Klagelied eines deutschen Dichters | Gustav Schwab | de | 0 | iambic |
mpm-cs-031544 | Nejsem z těch básníků plodných a pilných,
jichž Múza nepouští z objetí vílných,
kterým vše promění ve verš a rým,
vše, co je rozjaří, vše, co je trudí,
ve zlato, ve kvítí, v modravý dým
i v to, co nudí.
Strofy mé pomalu, těžce se rodí.
Jak loďař na vítr plachetních lodí
často i čekávám po celé dni,
po týdny, měsíce ček... | PŘIZNÁNÍ | Stanislav Kostka Neumann | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-054928 | Ein flegel, der den schwarm der falschen ketzer schlug,
Ein pfeiler, der den bau des himmels auf sich trug,
Ein helm der elerisey, der kirchen pallisade,
Der pfaffen trommel-spiel, der thorheit retirade,
Der schreiber corporal, des papstes stecken-knecht,
Ein zelt, wo neid und haß, und aberglauben zecht:
Des teufels tu... | Grabschrifft eines ketzer-machers.
E. G. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-de-064134 | Als keiser Maximilian,
der großmechtig und teure man
löblicher gedechtnus, regiert,
das ganz römisch reich guberniert,
het er sonderlich lieb und gunst
zu allerlei sinreicher kunst,
tet auch kein kost, mü und fleiß sparn,
artliche künste zu erfarn,
het auch mancherlei kunst verstant,
die er auch übt mit munt und hant;
... | Historia: Ein wunderbarlich gesicht keiser Maximiliani löblicher gedechtnus von einem nigromanten | Hans Sachs | de | 0 | iambic |
mpm-de-001840 | In schwankenden Blüthenzweigen
Spielt der Hollunderduft,
Von drunten tönt der Reigen
Herauf durch die Abendluft.
Ach, Eine führt' ich zum Tanze gern!
Doch die bleibt fern.
»zum fröhlichen Festesreigen
Zogen sie Alle hinaus.
Ich mag nicht das Lärmen und Geigen,
Drum blieb ich still zu Haus,
Gar einsam blick' ich zum Abe... | 1L: In schwankenden Blüthenzweigen | Otto Roquette | de | 0 | iambic |
mpm-de-025914 | Sieh' jenen Burschen dort im Flitterkleide,
Den blonden Krauskopf mit dem weib'schen Scheitel,
Den bunten Schleifen von gestickter Seide,
Der sich am Seile wiegt so keck und eitel.
Der Bursche dort, der wie mit läss'gen Schwingen,
Gleich einem Papagei, sich schaukelnd fächelt,
Die Sonne blitzen läßt auf seinen Ringen
U... | 1L: Sieh' jenen Burschen dort im Flitterkleide, | Ada Christen | de | 0 | iambic |
mpm-cs-030936 | Ne, ne – já nebyl žádným bílým květem!
Já nerozkročil jasný se tím světem,
má cesta nešla krajinami míru:
jak divá řeka, která v skalách bouří,
tak plná pádů, plná byla vírů,
dno v černých tmách a povrch v šedém kouři.
Že přece nejsem škvrnitého čela,
že život nezkován meč na dvousečný,
že duše v propast zhouby nevhuče... | ANDĚL STRÁŽCE | Jan Neruda | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-032189 | Turčína ubili,
hoch se vrací z boje:
„Jen mne neprozrazuj,
sestřinečko moje!
Neprozrazuj slovkem
matce ani otci,
zdali mne poznají
od svítání k noci?
Otec podle kroku,
po štihlé postavě,
máť po modrých očích,
po rusavé hlavě?“
Kdo to na tom plavém
přijel, ženo, koni?
rukávy z hedbáví,
prsa zlatem zvoní.
Koníka do dvora... | NÁVRAT Z VOJNY. | Jan Herben | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-063456 | Jak třtina osamělá, jež se větrem klátí,
jak loďka malá v vlnách Oceána,
tak píseň svobody se nyní budí,
ta, o níž mnili jsme, že navždy pochována.
Z úst do úst dnes již svobody zní píseň,
náš ochranný se probouzí juž lev,
ten poroby nás zbaví, střese tíseň,
a naše zastkví se zas korouhev. | PÍSEŇ SVOBODY. | Julius Brabec | cs | 0 | iambic |
mpm-de-004162 | Diese vierzig kann einer sich nehmen, wofern ihn gelüstet;
Doch er gebe denn auch billig dem Nachbar was ab. | Die Bestimmung | Friedrich Schiller | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-056626 | Je tichá noc, je chladná noc, jen oči naše pálí.
Kdy přijde ten, jenž přislíben? ach, naděje nás šálí.
Je lásky čas, je hříchu čas a nevrátí se více.
My čekáme, my spoříme, my zaspíme jej bdíce. | PÍSEŇ MOUDRÝCH PANEN. | Otokar Fischer | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-006649 | Mnoho bouřek hřmělo
Již nad hlavou mojí –
Srdce mé se chvělo
Často v nepokoji.
Nade mnou zas pne se
Nebe vyjasněné –
Srdce moje hne se
Posud nesmířené. | Mnoho bouřek hřmělo | Vincenc Furch | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-006962 | Rok celý minul od těch chvílí.
Co dnes si myslíš, hochu milý?
– Čím jsme byli, kapitáne, nebudeme nikdy víc,
stará bída, stará křivda rozpadla se v nic.
Jsem zase vojákem, jiným než před rokem,
jsem zase vojákem, však nejsem otrokem!
Ach, jak teď nosím rád ten kabát svůj i zbraň!
Viz ten můj odznak na čepici – a teď js... | 1918 – 1919. (V.) | Milan Fučík | cs | 3 | dactylic |
mpm-es-002369 | La losa en sortijón pronosticada
y por boca una sala de viuda,
la habla entre ventosas y entre ayuda,
con el «Denle a cenar poquito o nada».
La mula, en el zaguán, tumba enfrenada;
y por julio un «Arropele si suda;
no beba vino; menos agua cruda;
la hembra, ni por sueños, ni pintada».
Haz la cuenta conmigo, dotorcillo:... | Médico que para un mal que no quita, receta muchos | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-009856 | Mne všeho světa všechen lid
o volnost nemoh’ oloupit;
jak neoraná niva
vždy byl jsem od jakživa.
A všechen lid a všechen svět
ten urvat nemohl mi květ –
ač hrdá jsou má slova –
jsem švarná z krčmy vdova.
Dřív byl mou síní les i lán,
teď navždycky jsem ukován
své milé oblou paží
a pouta ta mě blaží.
Dřív byl jsem jezdce... | HVĚZDY. | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-de-051939 | Aus dürren Gräsern grüßt mich Immergrün.
Rasch her damit und an die Brust gesteckt!
Noch einmal sei's gewagt und hoffnungskühn
Sei das Gespenst in seine Gruft geschreckt!
Nein, werter Freund, der du die Schlinge wirfst
Nach meiner Seele sinkendem Genick,
Vampir, der meines Geistes Blut du schlürfst,
Noch einmal in den ... | Immergrün | Karl Henckell | de | 0 | iambic |
mpm-de-043305 | In einer Feyerabendstunde,
Als Titans röthlichgoldner Strahl
Sich allgemach bergunter stahl,
Macht' ich jüngst um den Wall die Runde:
Da stiess mir in gesporntem Lauf
Ein junger Musenzögling auf.
Willkommen, Bruder! sprach der rasche
Bartlose Dichterling zu mir,
Und zog ein Blättchen aus der Tasche.
Welch Glück für mic... | 1L: In einer Feyerabendstunde, | Joseph Franz Ratschky | de | 0 | iambic |
mpm-es-000044 | «Amor, ¿de dónde nace un tan gran miedo?
¿Soy causa yo de este temor que siento?
¿Por qué no piensa el bien mi pensamiento
ni de recelar mal tirarlo puedo?
¿Qué es esto que me quita el vivir ledo,
como solía cuándo más contento?
Si me quita el descanso el sentimiento,
¿quién me quita el esfuerzo y el denudo?
Estas cong... | - CXXXI - | Gutierre de Cetina | es | 2 | polymetric |
mpm-de-007189 | Ja/ Amor/ leugn’ es nicht: Du bist fürwar
Und bist du sehend je: was solte seh’n ein
es schiest nur blind darein/ treibt mit den
Und räumt dann soviel Macht/ der Himmel/
Fehl/ oder schiesse recht/ du Schalk/ so arg als
Die flieht mich/ gegen der ich lebe Lieb-ge-
und diese lauft mir nach/ die mir nit Freude
ich liebe/ ... | Die widersinnige Liebe. | Sigmund von Birken | de | 0 | iambic |
mpm-de-020043 | Gespielin meiner Nebenstunden,
Bei der ein Theil der Zeit verschwunden,
Die mir, nicht andern, zugehört;
O Dichtkunst, die das Leben lindert!
Wie manchen Gram hast du vermindert,
Wie manche Fröhlichkeit vermehrt!
Die Kraft, der Helden Trefflichkeiten
Mit tapfern Worten auszubreiten,
Verdankt Homer und Maro dir.
Die Fäh... | An die Dichtkunst | Friedrich von Hagedorn | de | 0 | iambic |
mpm-de-057642 | Ein Urweltsmondkalb, ein Ichthyosaurus,
Ein Ungeheu'r vom Stamme der Fossilien,
Und wäre das Skelet des Minotaurus
Zu finden, oder andrer Mischfamilien
Entschlaf'ne Vettern, etwa ein Centaurus,
Auch wohl die Haut herkulischer Reptilien:
Das Alles wird und würde Modesache
Für Freund' und Gönner vom Gelehrtenfache.
Giebt... | 1L: Ein Urweltsmondkalb, ein Ichthyosaurus, | Otto Roquette | de | 0 | iambic |
mpm-cs-009792 | Zřel jsem tě, když slunce vyjít chtělo,
jistotu hned srdce moje mělo,
že než v nebe u výš vystupuje,
úsměv od tebe si vypůjčuje.
Zřel jsem též, než slunce v jasu stálo,
že lesk očí tvých dřív tajně ssálo,
a než večer v širé moře padlo,
žár tvých – rtíků pod hlavu si kladlo. | CHYTRÉ SLUNCE. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-066328 | My zmlkli jsme. Ta celá krajina
nám připadala zachmuřená, snící.
A jako ten, jenž svoji bolest zná,
jsme nevěděli, co dál máme říci.
Jak do dnes by tu stopy zůstaly
ve hlíně krve vytrysklé a žhavé.
K nízkému nebi houfně vzlétaly
nad pustá pole vrány krákoravé.
A pustil jsem tvou ruku ze své rád.
Nemáme síly, bychom dál... | KLETBA KRAJINY. | Josef Müldner | cs | 0 | iambic |
mpm-de-026266 | Auf, mein Deutsch-Österreich,
Rüste walkürengleich
Helm, Schild und Speer.
Wie an des Rheines Strand
Glorreich die Wache stand,
So für dein Donauland
Schwinge die Wehr!
Treu deinem Kaiserhaus
Breite die Schwingen aus,
Zweiköpf'ger Aar.
Was dir die Stärke schafft,
Was dich macht adlerhaft,
Das ist die deutsche Kraft,
Fr... | An Deutsch-Österreich | Felix Dahn | de | 0 | iambic |
mpm-es-007612 | ¿Me preguntas, pintor, que cómo
quiero
que pintes el mirar y la hermosura
de aquellos ojos do el Edén fulgura,
de aquellos ojos por qué vivo y muero?
Copia el fulgor de matinal lucero,
de gacela apacible la dulzura,
de la tórtola amante la ternura,
el brillo del diamante lisonjero.
Los habrás de pi... | Los ojos de... | Alejandro Tapia y Rivera | es | 2 | polymetric |
mpm-es-005889 | En el verde jardín del monasterio,
donde los nardos crecen con las lilas,
pasea la novicia sus pupilas
como princesa por su vasto imperio.
Deleitan su sagrado cautiverio
los chorros de agua en las marmóreas pilas,
el lejano vibrar de las esquilas
y las místicas notas del salterio
Sus rizos peina el aura del verano,
mas... | Coquetería | Julián del Casal | es | 2 | polymetric |
mpm-es-005868 | ¿Eres un imposible? ¿Una quimera?
¿Un sueño hecho carne, hermosa y viva?
¿Una explosión de luz? Responde
esquiva
maga en quien encarnó la primavera
Tu frente es lirio, tu pupila hoguera,
tu boca flor en donde nadie liba
la miel que entre sus pétalos cautiva
al colibrí de la pasión espera
¿Por qué s... | Visión | Julio Flores Roa | es | 0 | iambic |
mpm-de-044426 | Sieh, mein Vater, mein Kind schlägt eben
Die Augen auf.
Es will einen Kuß dir ja geben,
O nimm es auf.
Und lege es an dein Herz,
Und lege es an dein Weltenherz,
Und lege es an dein Vaterherz,
Das für alles schlägt,
Was Leben und was Seele trägt;
Sieh mal, wie warm, wie tränenwarm
Auffunkelt das Herz:
In Freudenfluten ü... | 1L: Sieh, mein Vater, mein Kind schlägt eben | Peter Hille | de | 2 | polymetric |
mpm-de-045472 | Gott so wollen wir loben und ehrn,
Die heiligen drei König mit ihrem Stern,
Sie reiten daher in aller Eil
In dreisig Tagen vierhundert Meil,
Sie kamen in Herodis Haus,
Herodes sahe zum Fenster raus:
Ihr meine liebe Herrn, wo wollt ihr hin?
Nach Bethlehem steht unser Sinn.
Da ist geboren ohn' alles Leid
Ein Kindlein von... | Dreikönigslied . | Clemens Brentano | de | 0 | iambic |
mpm-de-013996 | Fischen, Jagen und Vogelstellen
Das hält jung die Junggesellen;
Junggesellen die wollen wir sein
Bei Bier und kühligem Wein.
Fisch und Vöglein fangen wir
In dem blauen und grünen Revier;
Dazu manch Wildbret zart und fein,
Junggesellen wollen wir sein.
Das Gläslein geht reihum, reihum,
Wer nicht singt, der bleibet stumm... | Junggesellenlied | Hermann Löns | de | 0 | iambic |
mpm-cs-040481 | Skrz kosatce a máky, skrze růže
on viděl to: vše vůní zemdlelo.
V ten den šel křísit jedno mrtvé srdce,
jež touhou po všem krásném zemřelo.
„Vstaň“, řekl mu, „dnes není nad oblaka,
jdou prudce, zdvihnou křídla toužící,
a obzor nekonečný svádí, láká,
že navždy se v něm ztratí poutníci.“
Leč srdce řeklo: „Marno. Věčné ho... | KRISTUS KRÁSY | Antonín Sova | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005955 | El soneto es breve y elegante
poema de factura conocida,
que guarda en su estructura reducida
el metro de Petrarca y el de Dante
Catorce versos de arte semejante
en cuanto dice a rima y a medida:
dos cuartetos, premisas; y en seguida
los dos tercetos, conclusión restante
Es, pues, un razonado silogismo
hecho sobre esco... | El soneto | Carlos Hugo Gamboa Molina | es | 2 | polymetric |
mpm-de-052445 | Ich bin Gotts ander-Er/ in mir findt Cr allein
Was Jhm in Ewigkeit wird gleich und ähnlich seyn. | 278. GOttes ander. Er. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-064687 | Beliebter Zeitvertreib, o schöne Dichter-Kunst!
Du hast mein Hertz geraubt, und wirst auch meine Gunst,
So lange, bis mein Blut in Adern wird erkalten,
Vor aller andern Lust, ich schwehr es dir, behalten.
Wann ich alleine bin, und sich mein Leib verschließt,
So wird mir doch durch dich die Einsamkeit versüßt,
Dieweil d... | 1L: Beliebter Zeitvertreib, o schöne Dichter-Kunst! | Christiana Mariana von Ziegler | de | 0 | iambic |
mpm-cs-052734 | K radosti všech dítek školních,
slunce dne zas plamená,
v němžto Vám vše slasti přeje,
jakých jenom země má.
Kdybych já byl andělíčkem,
zaletěl bych do nebe,
Vám pak přines ty radosti,
jež má nebe pro sebe.
Že však jsem jen slabé dítě,
nemohu než želeti,
aby Vám je dobrý Pán Bůh
sám sem ráčil seslati. | (Školnímu dozorci.) | Emanuel Züngel | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-008288 | Al nombre de Candamo un monumento
erigir suntuoso así procuro,
pues le forman aplauso más seguro
tus elogios, que tu merecimiento
Hoy le eterniza este acontecimiento
más que la prevención del bronce duro,
porque respetarán en lo futuro,
más que su discreción, tu entendimiento.
Mas que en el mármol que en el jaspe herid... | Soneto quinto y único de un caballero portugués, remitiendo a una dama, las obras de Candamo, de quien esta se había mostrado apasionada | Margarita de Hickey y Pellizoni | es | 2 | polymetric |
mpm-es-008403 | La sombra de este tronco, yerbas, flores,
y cuanto el suelo da con lozanía
cubran aquí la sepultura mía,
y el recuerdo también de mis amores.
No se vean señales exteriores
que puedan descubrir mi tumba fría,
pues no merece mi cruel porfía
saberse por comunes amadores.
Vendrá algún día que estará temblando
la lágrima en... | Werther a su sepultura | Gaspar María de Nava Álvarez | es | 0 | iambic |
mpm-cs-036998 | Má čtenářko, jež znala bys mne ráda,
rač touto perokresbou vzíti vděk
a promiň, že co bon ton dnešní žádá,
jsem odkládal tak dlouhodlouhý věk.
Jsem jako všichni, musím říci předem,
již líbí se ti právě nejvíce,
žár výbojný mým stále šlehá hledem
jak z temných mračen blesků dvojice.
Nos orličí a hladké bílé čelo,
vous z... | MŮJ PORTRET. | František Serafínský Procházka | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-063472 | Jak orel stále výše
letí k nebes výšinám,
tak spěje básníka duše
k nadsmyslným končinám.
Na zemi klid nenalézá,
spěje, touží stále výš –
tam, kde nad hvězdami trůní
klidu, pravdy slavná říš.
Vzmachem poesie básník
nad oblohou hledá klid,
který v duši jemu snese
hvězd tajemný noční svit.
Orel létá k dálným výším,
kde mo... | STÁLE VÝŠ. | Julius Brabec | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-037195 | Nirgends hin als auf den Mund:
da sinkts in des Herzen Grund;
nicht zu frei, nicht zu gezwungen,
nicht mit gar zu fauler Zungen.
Nicht zu wenig, nicht zu viel:
beides wird sonst Kinderspiel.
Nicht zu laut und nicht zu leise:
bei der Maß' ist rechte Weise.
Nicht zu nahe, nicht zu weit:
diß macht Kummer, jenes Leid.
Nich... | 1L: Nirgends hin als auf den Mund: | Paul Fleming | de | 1 | trochaic |
mpm-de-001733 | Mein Sehnen strebet vor, und strebet nicht zurück;
Nicht die Vergangenheit, die Zukunft ist mein Glück.
Mein Sehnen strebet vor und eilet mir voraus,
Es schwebet dort empor, und ist schon dort zuhaus.
Es ist schon dort zuhaus, wann ich ihm komme nach,
Dann zeigt es dort mir das, was hier es mir versprach. | 114. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-004254 | El mismo tiempo corre que solía,
que nunca de correr se vio cansado;
deciros que es menor el que ha pasado,
demás de necedad, vejez sería;
o mayor o menor, hay noche y día,
sube o declina, Filis, todo estado;
dichoso el rico, el pobre desdichado,
con que sabréis cual fue la estrella mía.
Hay pleitos, y de aquestos gran... | - 99 - A una dama que le preguntó qué tiempo corre | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-023664 | Der Berg war frisch ein Blätterkranz,
Die Apfelbaumäste voll Blüten sich bogen,
Der Maimond kam weiß wie zum Tanz hergeflogen.
Bei den Pappeln, die hoch sich die Nacht beschauen,
Dicht Wolke bei Wolke vorüberkroch;
Sie mußten dem Mond den Weg verbauen.
Doch der Mond, der die Welt sich gern unwirklich macht,
Verklärt al... | Der Mond, der die Welt sich gern unwirklich macht | Max Dauthendey | de | 2 | polymetric |
mpm-es-000747 | Quedan los campos cuando el sol se zampa
y de los nuevos ojos se zabulle,
tales, que ni ave canta, ni agua bulle;
todo parece que su luz lo escampa.
El oso cae en la acechanza y trampa,
la trucha por lo fondo se escabulle,
non hay casada tórtola que arrulle
ni ganado en la arena cama estampa.
En viéndole enhebrar sus h... | - 1209 - Acto I, GIROTO | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-006063 | V sluneční záři meč se blýská
tak bez důvodu tasený.
Přes pole, luka, přes křoviska,
přes bystřiny a plameny!
Tam do dálek se s mraky ženu,
nedočkav příštích osudů.
Čeká-li na sta Saracénů,
já přece couvat nebudu.
Svůj kříž jsem vzal, jdu v svatou zemi
hledati něco z dávných stop...
Snad boží hrob, však přiznejte mi,
ž... | PÍSEŇ KŘIŽÁKA | Viktor Dyk | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-008575 | V kraji lesa u myslivny
kalina mně kývá:
Pospěš, na mé zkvetlé sněti
pěnkav četa zpívá.
Každý list i kalich květu
pln je pestrých zvuků,
chceš-li z cesty něco míti,
pojď a vztáhni ruku!
Ulom sobě snítku z větve,
jež má nejvíc světla,
zdob jí čapku, zdob jí hlavu,
by tvá mysl zkvetla.
Nechoď mi však cestou prašnou,
zůst... | Kalina. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-053843 | Wecke nicht die Zauberlieder
In der dunklen Tiefe Schooß,
Selbst verzaubert sinkst Du nieder,
Und sie lassen Dich nicht los.
Tödtlich schlingt sich um die Glieder
Sündlich Glüh'n,
Und verblüh'n
Müssen Schönheit, Tanz und Lieder,
Ach, ich kenne Dich nicht wieder! | An eine Tänzerin. | Joseph von Eichendorff | de | 1 | trochaic |
mpm-de-064989 | Schlimm Leut sind Studenten, man sagts überall,
Obwohl sie schon kommen im Jahr nur einmal,
So machens ins Dorf so viel Unruh und Mist,
Daß uns die erste Woche schon weh dabey ist.
Wir müssen nur sorgen auf Mariengeburt,
Es wünscht auch ein jeder, daß Galli bald wird,
Da kommens mit Degen und Büchsen daher,
Und machen ... | Ach wenn sie das Rössel | Ludwig Achim von Arnim | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-027581 | Loď rozjela se do modrého moře.
Zavlály šátky, čapky zamávaly –
nuž, s bohem, s bohem! Rozvířená brázda
pod zádí lodi šuměla, a kruhy
se rozbíhaly po přístavu k břehům –
buď s bohem, s bohem, sladká Jalto moje!
Já ve své duši uzavřel jsem tebe
a odnáším tě pod chladnější pásmo.
I ty, můj břehu, marně plyneš na zad
a ma... | S BOHEM... | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-de-014022 | O, Ihr Güt'gen und Charmanten!
Für des Echo's holden Schwung
Nehm't der lust'gen Musikanten
Ganz ergeb'ne Huldigung! | l . | Joseph von Eichendorff | de | 1 | trochaic |
mpm-es-005486 | ¿Qué es?... ya retiembla el imponente muro,
el gladiador desciñe sus laureles,
y caen los dorados chapiteles
y el Capitolio cruje mal seguro.
Ya el oráculo calla ante el conjuro
y se escucha el trotar de los corceles,
el rodar de los rotos anaqueles
y el templo está callado, solo, oscuro;
ya llegaron tu huestes gigante... | ROMA | Rubén Darío | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-040158 | Byl večer, pávi na lukách svůj rozvírali chvost.
Já jedno věděl... Přijde-li, vzat budu na milost.
A čekal jsem, to dlouho již..., já čekal... Dvorec stměl
i háj se stměl, večer se stměl a vůně prudké měl.
Co stále víc se stmívalo, má naděj u konce,
kam neměla už přissát se v poslední úponce.
Byl každý pohyb, každý stí... | BYL VEČER... | Antonín Sova | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-008680 | Více otčenášků, více bude chleba!
Ale není více, ty můj bože s neba,
vzdor více modlení bída ňádro klove,
a vždy víc se tratí černí bochánkové.
Což bude ta Slovač věčněvěkův kleta?
A kdo bude hádať tu hádanku světa? –
To přetěžko říci, kdo ji hádať bude,
avšak bude synek mamelunky chudé!
Synku chudé mamky, narozený-li ... | Kus chleba a kus práva. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-002001 | Zda přítel jsem monarchie –
ptáš se – či republiky?
O tom arci jsem přemýšlel
a často, bohudíky.
Slyš: tu i tam břichopásci
perou se, zlatem zpiti;
v ruce-li meč neb akcie –
my vždy jsme při tom biti! | Lehká volba. | František Cajthaml-Liberté | cs | 2 | polymetric |
mpm-en-000579 | A little black thing among the snow,
Crying "weep! 'weep!" in notes of woe!
"Where are thy father and mother? say?"
"They are both gone up to the church to pray.
Because I was happy upon the heath,
And smil'd among the winter's snow,
They clothed me in the clothes of death,
And taught me to sing the notes of woe.
And... | The Chimney Sweeper: A little black thing among the snow | William Blake | en | 2 | polymetric |
mpm-cs-026421 | Kolik hlav – tolik smyslů,
kolik děr – tolik syslů,
pravdu dí ten starý žert –
jen v těch děrách našich syslů
a v tom smyslu jejich smyslů
nevyzná se ani čert. | MUDRCI | Josef Svatopluk Machar | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-059329 | V močály tiché den klesá zvolna,
myšlenky tonou v jezeru snů;
myšlenky tonou v jezeru snů,
srdcem jde touha teskná a bolná.
Bratři mí čačtí, orlové bystří,
k moři kams’ táhli v modravou dál;
k moři kams’ táhli v modravou dál
volní a hrdí touhy mé mistři.
Bez konců zdá se noc býti dlouhá,
východní dálky nehlásí den;
výc... | ORLŮM ZMIZEVŠÍM V DÁLCE. | Bohuslav Knoesl | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-003202 | Už nevím, kde jste napsal onu větu,
že člověku jen trochu smíchu stačí
a ostatek že dotrpí si v pláči.
Sám prožil jsem to, kolik pravdy je tu.
Já utrh’ jednou bílý kalich květu,
leč svadl dřív, než dozní píseň ptačí...
A člověk sám si nikdy nepostačí,
vždy aspoň úsměv potřebuje k letu.
Mé srdce, v skalách holub osamělý... | ALOISU JIRÁSKOVI | Adolf Bohuslav Dostal | cs | 0 | iambic |
mpm-de-058354 | Der weiß nicht viel, der mehr als andre wissen wil,
Erkennen, was ihm fehlt, das ist des Weisen Ziel. | 69. | Daniel Czepko von Reigersfeld | de | 0 | iambic |
mpm-de-014491 | Du bist so ein kleines Mädchen,
Und hast schon so helle Augen;
Du bist so ein kleines Mädchen,
Und hast schon so rothe Lippen!
Nun schau mich nur an, du Kleine,
Auch ich hab' helle Augen,
Und laß dir Alles deuten —
Auch ich hab' rothe Lippen.
Nun rechne mir doch zusammen!
Vier Augen, die geben? — Blicke!
Und — mach' mi... | Rechnenstunde. | Theodor Storm | de | 0 | iambic |
mpm-de-043506 | Wer macht mich armen Kloß der Erde
Vom Leibe dieses Todes frey?
Wenn kömmt die göldne Zeit herbey/
Daß ich erlöst und ruhig werde/
Daß Sünde/ Noth und Kümmernisse
Sich legen unter meine Füsse?
Wie matt ist meine krancke Seele/
Der Sünden Aussatz greifft sie an/
Daß sie sich nicht erholen kan;
Ihr dräut die finstre Schl... | Uber die Worte:
Ich armer Mensch/ wer will mich erlösen
von dem Leibe dieses Todes. | Hans Assmann von Abschatz | de | 0 | iambic |
mpm-cs-034940 | „Tu slyším náhle sladkou mandolínu,
Z níž zvuky lnou jak hudba vyšších sfér –
V tak blahoplný úžas celý splynu,
Že nevím, kam mne vede srdce směr.
Já ukryji se tiché noci v stínu,
A slúchám hudbě tónů s celou duši,
Že vůkolí mne z vznětu nevyruší.
Tak milý zděs se zmocní nitra mého,
Že zmírám chvatem citu vzbouřeného;
... | XXI. | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-018111 | Po čase zas jednou kráčím v snech
po pěšinách úzkých mezi hroby,
na něž spadlý květ akátů leh’
a jež všude sedmikrásy zdobí.
Když jsem bloudil před řadou tu let
tichým městem na věky už spících,
lhostejně jsem zbledlá jména čet’,
jak mi blýskla maně na pomnících.
Neznámý byl pro mne, kdo tu spal
v černé prsti při zpěvu... | MEZI HROBY. | Antonín Klášterský | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-024403 | 's ist Samstag. Heilige Stille geht
Ueber die Erde mit leisen Tritten ...
In mir ist's klar wie zum Gebet, –
Und jeder Schmerz, den ich erlitten,
Verflüchtigt sich wie dieser Hauch,
Der mir des Herbstes letztes Laubwerk
Zu Füßen wirft – wie dieser Rauch,
Der sich in Schleiern hebt aus Staubwerk ... | 1. | Hermann Conradi | de | 0 | iambic |
mpm-de-052616 | Ich bin's, der da leidet vor brünstiger Liebe.
Zieht die Erde nicht an? Ziehen nicht alle Stoffe schmerzvoll alle andern Stoffe an?
So zieht auch mein Körper alle andern, die mir begegnen, an. | 1L: Ich bin's, der da leidet vor brünstiger Liebe. | Walt Whitman | de | 2 | polymetric |
mpm-de-051581 | Oft, wenn sich ihre reine Stimm' erschwungen,
Schüchtern und kühn, und Saiten drein gerauschet,
Hab' ich das unbewußte Herz belauschet,
Das aus der Brust melodisch vorgedrungen.
Vom Becher, den die Wellen eingedrungen,
Als aus dem Pfand, das Lieb' und Treu getauschet,
Der alte König sterbend sich berauschet,
Das war da... | 1L: Oft, wenn sich ihre reine Stimm' erschwungen, | August Wilhelm Schlegel | de | 0 | iambic |
mpm-es-004021 | Nuevo ser, nueva vida, aliento nuevo,
Señor, os debo ya, pues reducida
mi vida a vos es otra nueva vida,
de tal manera que me hacéis de nuevo.
De nuevo el alma de esta vida os debo,
aquella con la sangre redimida,
y esta con la piedad, pues de perdida
al resplandor de la verdad la llevo.
Nada era ya la vida, que aparta... | - 112 - | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-005941 | ¡Gloria A tu ingenio, vate sacrosanto
orgullo de la España adormecida
en el piélago triste de la vida,
gloria a ti de la escena dulce encanto
Pise tu huella el amorosos manto
de que se cubre tu patria querida,
vuelva a entonar tu lira adormecida
al dolor y al placer célico canto
Oye del mundo el admirable acento
de glo... | A la memoria de don Pedro Calderón de la Barca | José Sanchís Sivera | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-019499 | Převelikou škodu způsobilo
Ovšem toto Slavů zněmčení,
Ono Němcům mravné hnětení,
Nám pak hmotnou ztrátu učinilo;
A však předce rouháníby bylo
Proti světa toho řízení,
Kdyby proto naše kvílení
Všetečně se s Bohem právotilo:
Děj ten smutný s jeho časy zlými
Má nám sloužiti jen k silnému
Podnětu, ne k pomstě nad jinými;
O... | 204. Převelikou škodu způsobilo | Jan Kollár | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-000699 | Robada Elisa del feroz Conrado
llora casada con marido injusto,
porque no puede ser forzado el gusto,
que lo deja de ser siendo forzado.
Entra de mil laureles coronado
a Armenia y Lycia Federico Augusto,
y cuando cumple el voto santo y justo
le ahoga el Cydno en su cristal bañado.
Hace su hijo sus exequias: viene
a ped... | - 1443 - Argumento Libro V | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.