id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-de-056662 | Gegen den Löwen und Elephanten
Sind zu brauchen die Leibtrabanten;
Aber der Mücke wehren sie's nicht,
Daß sie des Königs Nase zersticht. | 71. Wir müssen's alle tragen | Wilhelm Müller | de | 0 | iambic |
mpm-de-050783 | Auf eines Berges Gipfel,
Da möcht ich mit dir stehn,
Auf Täler, Waldeswipfel
Mit dir herniedersehn;
Da möcht ich rings dir zeigen
Die Welt im Frühlingsschein
Und sprechen: wär's mein eigen,
So wär es mein und dein.
In meiner Seele Tiefen,
O sähst du da hinab,
Wo alle Lieder schliefen,
Die je ein Gott mir gab!
Da würdes... | Der Ungenannten | Ludwig Uhland | de | 0 | iambic |
mpm-es-002208 | Muda y tierna elocuencia derramada,
de la razón y pena recogida,
con tener más de vista que de oída,
ni aun de ajeno mirar sois escuchada.
Alma en líquido fuego transformada,
que por más firme unión se da vertida,
y su prisión nos deja persuadida,
saliendo por los ojos desatada;
lenguas de un pensamiento recatado,
ansi... | Quevedo | es | 2 | polymetric | |
mpm-de-006318 | Man bot dem Livio zu einer heyrath dar
Ein mägdgen, das zwar arm, doch guten standes war;
Nur etwas fehlt, sprach er, daß ich mich nicht erkläre:
Die ankunfft wär wohl gut, wenn nur die einkunfft wäre. | Gut macht gluth. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-es-003029 | Émulos, Cintia, son o imitadores
de la verdad, que en tus alientos huele,
los que inspira Favonio cuando impele
las sujetas al arte o libres flores.
Y aunque para asaltar faustos olores
entre esperanzas que maduran vuele,
con cuyo desempeño premiar suele
la industria y la paciencia a los cultores.
Más puro y limpio olo... | - XCVIII - | Argensola | es | 2 | polymetric |
mpm-es-008243 | Metiose Amor a boticario un día,
bella Orminta, y compuso una
receta
par curar a un mísero poeta
que herido de sus flechas padecía
Mezcló la leche, el néctar, la ambrosía,
la azucena, la rosa y la violeta;
el metal rubio del primer planeta,
el coral y las perlas que el mar cría.
Pero salió el re... | Sonetos – III | Tomás de Iriarte | es | 0 | iambic |
mpm-es-007022 | Las hadas que en las tardes bonancibles
descienden a la margen de la fuente,
cuando rizan la onda transparente
los besos de las brisas apacibles;
las que en los juncos verdes y
flexibles
reclinan mustia la abatida frente
buscando alguna tregua a la doliente
memoria de desdichas ostensibles;
no son ... | Hadas | Luz Gay | es | 0 | iambic |
mpm-en-000431 | Proem.
Although great Queen, thou now in silence lie,
Yet thy loud Herald Fame, doth to the sky
Thy wondrous worth proclaim, in every clime,
And so has vow’d, whilst there is world or time.
So great’s thy glory, and thine excellence,
The sound thereof raps every human sense
That men account it no impiety
To say thou we... | In Honour of that High and Mighty Princess, Queen Elizabeth | Anne Bradstreet | en | 0 | iambic |
mpm-cs-002132 | Celibát je hořká věc
a nutno ji míti –
je však snesitelná přec
pro kaplany, faráře,
pokud kuchty na faře
smí ji osladiti. | CELIBÁT | František Cajthaml-Liberté | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-006356 | Ach in Trauern muß ich leben,
Ach! wie hab ichs denn verschuldt?
Weil mirs hat mein Schatz aufgeben,
Muß ichs leiden mit Gedult.
Vater und Mutter, die wollens nicht leiden,
Gelt mein Schatz, das weißt du wohl?
Du hast recht in allen Sachen,
Kannst dein Glück noch besser machen,
Weil ich dich nicht kriegen soll.
Rosmari... | Abschiedsklage . | Clemens Brentano | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-054709 | Ťukalo jitro do oken,
plynový jazyk v lampách has’,
venkovské vozy skřípaly,
v ulicích zavzněl ženský hlas –
já tehdy zřel ho poprvé
pod oknem v matném zášeří,
jak marně stokrát cestoval
velikým klíčem do dveří.
Pak často jsem ho z rána zřel,
když města ruch ještě dřímal,
vyhlížel vždy, jak hříchy by
s polovic ulice sn... | Pan soused. | Karel Jonáš | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-057502 | Telegrafní tyče letí
na zad v divém úprku,
v ústech dýmá doutník třetí,
jak bych jel na postrku.
Známé panorama zase
okny šlehá do očí,
přejíždíme v krátkém čase
řeky, lesy, úbočí...
Až se setmí, půjdu opět
v Praze korsem loudavě,
po večeři mohu dopět,
co mi hrálo ve hlavě...
Ach ten osud! Chyt’ mou duši
jako pavouk do... | III. Telegrafní tyče letí | Adolf Červinka | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-034201 | Es streite wer da wil, ich bleibe doch darbei,
Daß der Poeten Fürst, Homerus, blind gewesen;
Kan man von Venus nicht in seinem Buche lesen,
Daß ihr die Faust verletzt durch Diomeden sei?
Er hette ja viel mehr sie sonsten treffen sollen,
Und nicht die zarte Hand, so viel zu edel war;
Er hett' auch ohne Schwert gedürft i... | 19. | Martin Opitz | de | 0 | iambic |
mpm-de-040003 | Du bist doch schon daran gewöhnt!
Du weißt doch, wie das ist, wenn deinen jungen
Deutschnationalen so ein Ding gelungen.
Sie schießen. Karlchen Helfferich, der höhnt.
Das ist seit Jahren deine Politik –
Du Republik!
Du hast doch darin Übung, junge Frau!
Glatt gehn dir von der Hand die Totenfeiern.
Proteste gellen. Nekr... | Rathenau | Kurt Tucholsky | de | 0 | iambic |
mpm-de-007576 | Kann Dich ein sehnendes Herz, ein weinendes Auge noch rühren,
Lebt noch mein Bildniß in Dir, ach! so erbarme Dich mein!
Komm und befreie das Herz, dem Du Dich einst gnädig erzeigtest,
Komm und erfreue das Aug', das Dich verwundete einst.
Siehe, der Frühling ist da; es blühet die liebliche Schlehe
Und in den Wäldern ers... | 1L: Kann Dich ein sehnendes Herz, ein weinendes Auge noch rühren, | Luise Hensel | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-043051 | Dnes plesať chcem’; vždyť Austrie nám vrací
chrám české vědy, který zbudoval
národu svému, synům zemí českých,
král Otec vlasti, Karel Jediný.
Dnes plesať chcem’; vždyť po právu a pravdě
dědictví dávné dostáváme zpět.
Po dlouhém boji vchází jazyk český
do starých síní slavných českých Mus,
ne s bázní chabou, ale smělým... | Nostrae Carolo-Ferdinandeae.*) | František Jaroslav Rypáček | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-033836 | Hvozd práchnivý a hluchý, jenž osídlen je duchy
a ztemněn tuchami,
jak ve hrob chodce kryje a šumné symfonie
ho uspí, omámí.
Stem ruk se po něm vzpáží, jej tichem k zemi sráží
a děsem ohromí,
duch pokořen je cele, neb vnitřní nepřátelé
jsou vkleti ve stromy,
tůň času tlí zde němá, vztah k přítomnosti nemá,
bez zřejmé p... | POUSTEVNICTVÍ | Jan Opolský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-000179 | Sigue su curso el sol ya destinado,
y de su Hacedor tal orden lleva
que ni por ir más alto o bajo mueva,
ni se aparte ni deje el hilo usado.
Podrá la oscuridad de algún nublado,
noche, luna o eclipse, o cosa nueva,
hacer que no dé luz, no que remueva
el paso del camino acostumbrado.
Así sigue, señora, el alma mía
el ca... | - CXV - | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-es-006148 | Sonora, limpia, transparente, ondosa,
naces de antiguo bosque, ¡oh sacra fuente!
En tus orillas canta dulcemente
el ave enamorada y querellosa
Ora en el limpio azul, ora en
la rosa
que ciñen el raudal de tu corriente,
se asientan y se mecen blandamente
la abeja y la galana mariposa
Bien te conoce Amor... | La fuente de Ojozarco | José Joaquín Pesado | es | 0 | iambic |
mpm-es-006536 | De rojo y amarillo está partida;
dice el rojo del pueblo la fiereza;
el amarillo copia la riqueza
con que su fértil suelo nos convida.
Plegada alguna vez, jamás rendida,
ningún borrón consiente su pureza
y aun al mirarla doblan la cabeza
los que a su sombra fiel hallan cabida
Si hoy, como en otra edad, el
... | La bandera española | Manuel del Palacio | es | 0 | iambic |
mpm-cs-038362 | Tu, kde v jivách chládek věje,
Bledolící luna své
Jemnolesklé stříbro leje,
K sladkým vzdechům duši zve;
Tu, kde v tichém, svatém stínu
Letných osik bujní mech:
Pochovali ondy Línu,
Skvělou hvězdu dívek všech!
Skromná fialinka krásí
Lůžko její tichounké,
Vůkol vínek sedmikrásy
Vůně dýše libounké;
Růže jará na něj kloní... | HROB MLADÉ PĚVKYNĚ. | Václav Věnceslav Ráb | cs | 1 | trochaic |
mpm-en-000886 | This is the ship of pearl, which, poets feign,
Sails the unshadowed main,—
The venturous bark that flings
On the sweet summer wind its purpled wings
In gulfs enchanted, where the Siren sings,
And coral reefs lie bare,
Where the cold sea-maids rise to sun their streaming hair.
Its webs of living gauze no more unfurl... | The Chambered Nautilus | Oliver Wendell Holmes Sr. | en | 0 | iambic |
mpm-de-002048 | Du schlägst ums Zeitliche das Ewig in den Wind;
Richt, ob die Welt auch wohl ein größern Narren findt? | 19. Der größte Narr | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-012925 | Ach gönne mir das Glück, mein Leben frey zu enden!
So bat ein Schmetterling in seines Fängers Händen,
Noch wenig Tage sind zum Fliegen mir erlaubt,
Was hilft die Grausamkeit, die mir auch diese raubt?
Du weißt, der Blumen Schmuck wird nicht durch mich versehret,
Ein unvermißter Saft ist alles, was mich nähret.
Dein Fle... | 3. Der Gärtner und der Schmetterling | Abraham Gotthelf Kästner | de | 0 | iambic |
mpm-de-028866 | Vorwärts wandeln, wiederkehren,
Und das Rohe neu gestalten,
Ordnung in Verwirrung schalten,
Wird auf Erden immer währen.
Was gewesen, kommt auch wieder,
Zukunft ist dereinst vergangen,
Sterben muß jedwed' Verlangen,
Und die Erde zieht uns nieder.
Menschen, Element, Naturen
Stehn zum Kampfe stets gerüstet,
Alles schreck... | 7. Arbeit | Ludwig Tieck | de | 1 | trochaic |
mpm-es-005130 | ¿Es girar tu destino, como gira
el vago insecto entre el charcal y el lodo,
pobre mujer, y con doliente modo
mirar a la ciudad, que no te mira?
La compasión profunda que me inspira
esa orfandad, que siento y que no apodo,
quisiera yo, para cumplir con todo,
dársela al son de mi tronchada lira
¡Oh! vuelva a ti los compa... | A una pordiosera | José Jacinto Milanés | es | 2 | polymetric |
mpm-es-001792 | Pescador soberano, en cuyas redes
los mayores monarcas han estado
dichosamente presos, y cambiado
en gloria sus prisiones, y en mercedes;
tú, que abrir y cerrar el cielo puedes
con poderosa llave a tu ganado,
y alcázar en la tierra has alcanzado
con columnas de pórtico y paredes,
los ojos vuelve al mar enfurecido;
y pu... | - III - A San Pedro, en una borrasca viniendo de Roma | Francisco de Medrano | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-050624 | Lekníny se zavírají,
ocún v lukách vlhkých sní,
kdo jsou staří – vzpomínají,
na dny krásné, poslední!
Potrhané pavučiny
léta babího v kraj dál
žene vichr v tmu a stíny,
smutně lkaje z němých skal.
Srdce! Zakotvi se chvilku
v této době rozluky;
z posledního léta trylku,
z kvítku skalní opuky.
Vzpomínky si ukryj v duši!
... | PÍSEŇ. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-036634 | Na políčku pšenka chudá,
padla na ni, padla ruda.
Políčko je kamenité,
má panenko, vy to víte.
A tak boží požehnání
jest jen v našem milování. | VIII. Náhrada. | František Serafínský Procházka | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-026793 | Da wo das rechte Werk kam an den rechten Mann,
Kommt einer weit, so weit ein Mensch nur kommen kann. | 61. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-002437 | Si el mundo amaneciera cuerdo un día,
pobres anochecieran los plateros,
que las guijas nos venden por luceros
y, en migajas de luz, jigote al día.
La vidriosa y breve hipocresía
del Oriente nos truecan a dineros;
conócelos, Licino, por pedreros,
pues el caudal los siente artillería.
Si la verdad los cuenta, son muy poc... | Procura advertir la loca opinión de las piedras preciosas | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-de-006361 | Bewegte Welt der Berge
Auf Wolken hingebaut!
Das Frühlicht, das erregte,
Nur schmal zum Tale schaut,
Darin die Nacht noch blaut.
Die Wolkenschar zuerst erwacht.
Der Himmel klingt von Geistern laut,
Und ihre Stimme durch die Täler lacht,
Die jedem Klumpen Berg das Herz auftaut. | Vor Sonnenaufgang | Max Dauthendey | de | 0 | iambic |
mpm-es-005313 | El sol envuelve su caldeado escudo
en sudario de brumas irisadas,
cual la púdica virgen el desnudo
turgente busto en sedas sonrosadas;
rasga trémulo el aire el eco
agudo
que lanzan los alciones en bandadas:
quiebra en negro arrecife el mar sañudo
sus eréctiles ondas argentadas
Como un ópalo níveo e... | Vesperal | Carlos Póo Urbach | es | 0 | iambic |
mpm-es-005340 | Gaita galaica, sabes cantar
lo que profundo y dulce nos es.
Dices de amor, y dices después
de un amargor como el de la mar.
Canta. Es el tiempo. Haremos danzar
al fino verso de rítmicos pies.
Ya nos lo dijo el Eclesiastés:
tiempo hay de todo: hay tiempo de amar,
tiempo de ganar, tiempo de perder,
tiempo de plantar, tie... | GAITA GALAICA | Rubén Darío | es | 2 | polymetric |
mpm-es-008229 | Mortal, que pisas la dichosa tierra,
donde yacen de CRAWFURD los despojos,
al tiempo que pasó torna los ojos,
verás los hechos que su tumba encierra.
Cuando en España la espantosa guerra
vistió de luto sus pendones rojos,
y un fiero usurpador trocó en abrojos
la mies dorada de su opima tierra;
CRAWFORD, ansioso de eter... | Para servir de epitafio a la sepultura del general | Cristóbal de Beña | es | 0 | iambic |
mpm-cs-063981 | Mám radost ze sebe,
jsem starý chlap
a pustých smyslů
a souchotinář.
Můj východ slunce
byl již západem,
na suchých snětích viselo mé mládí
jak žebrák – sebevrah.
To byla dlouhá noc
a plná šlehů, hromů,
tmy válely se deštěm
a vichr prskal v okna.
V tom náhle tvrdá pěst’
mi v lebku ťala – –
„mládí mé“... jsem křikl...
kr... | MÁM RADOST... | Karel Sokor | cs | 0 | iambic |
mpm-de-014219 | Das letzte Glas! Wer mag es denken!
Und dennoch muß ein letztes sein!
Mich drängt's, es hastig einzuschenken,
Fällt auch die Thräne mit hinein.
Stoß an! Du stießest gar zu heftig!
In tausend Scherben liegt das Glas.
Ein neues bringt mir schon geschäftig
Der Kellner; nochmals füll' ich das.
Das letzte Glas! Wer mag es s... | Das letzte Glas | Friedrich Hebbel | de | 0 | iambic |
mpm-cs-032786 | Zatancuj si chaso líná
podle mého kolovrátku;
s písněmi až v konci budu,
zahraju zas od počátku.
Já jsem dobrý kolovrátkář
a čest dělám svému cechu,
který celým světem vládne,
nepouště jej ku oddechu.
Svět je velký kolovrátek,
klikou točí velcí páni;
ať to vrčí, ať to piští,
oni točí bez ustání.
Nezemdlí jim nikdy ruka... | Kolovrátkář. | Josef Ježek | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-050361 | Čí štětec stopen v lesklé barvy duhy
zde vykouzlil ten obličej tak drahý?
Snad umělce duch vzlet’ nad zemské luhy
a ponořený v krásy věčné zdroje
zde nastínil ty nebes vábné tahy,
ten mír andělský, tužbu bez úkoje
i věčné lásky úsměv sladkoblahý!
Vlas bohatý na skráně hustě splývá
i dál přes jemný ovál obličeje,
lazurn... | PŘED OBRAZEM MADONNY. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-041909 | Ein Jäger und das bin ich,
Mein Kleid und das ist grün;
Eh daß die Sonne scheinet,
Muß ich zu Holze ziehn.
Eh daß die Sonne scheinet,
Vor Tau und auch vor Tag;
Es schlafen alle Leute,
Mein Schatz und der ist wach.
Mein Schatz der steht am Fenster
In seinem Hemdelein;
Mit seinen weißen Händen
Da winkt er mir herein.
Hin... | Der eifersüchtige Jäger | Hermann Löns | de | 0 | iambic |
mpm-es-003012 | ¿Con qué entrañas, de piedad desnudas,
niño impaciente del sosiego ajeno,
las flechas inficionas de veneno,
y cuerda infatigable al arco anudas,
si el blanco he sido de las más agudas,
y ando de sabias experiencias lleno,
desde que, herido en limpia edad, del seno
inexperto vertí lágrimas rudas?
Precia más que tus jara... | - XXIII - | Argensola | es | 0 | iambic |
mpm-de-048539 | In Nordberlin, im Hinterhaus, vier Treppen,
wohnt ein Student. Er war nicht reich; doch arm,
blutarm war seine Wirthin, eine Wittwe.
Die sass in ihrem düsteren Hinterstübchen,
und vor ihr stand bekümmert ihre Tochter,
das bleiche, hübsche, vierzehnjährge Gretchen.
Sie stand vor ihr, als wär sie schuldbewusst,
und liess... | 1 | Otto Erich Hartleben | de | 0 | iambic |
mpm-es-000074 | «¿Qué pérdida, qué mal, qué sentimiento,
qué voces, qué gemido es el que suena?
¿Qué gente, de color, de angustia llena,
llora sobre este triste monumento?»
«Aquellas, que con tanto desatiento
muestran señales tristes de su pena,
las musas son, y aquél que el llanto ordena
Febo.» «Y este, ¿quién es?» «Conocimiento.»
«Y... | - CCXXIV - | Gutierre de Cetina | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-002841 | Osaměle, tiše hledí
ty Bradlecké sesutiny
na východ přes Krkonoše
a na západ do planiny.
Mnoho ví to zbořeniště,
mnoho okolní ty lesy,
v kterých místo dávných půtek
vede ptactvo nyní plesy.
Ptactva zpěv a chládek lesní
hezké dívky přivolává,
potok všecky občerstvuje
a podskalí kvítí dává.
Dívky trhaj’ lesní kvítky,
víj... | Bradlec. | Václav Antonín Crha | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-041579 | Potuchnula krása země,
Příroda se celá němě
Zahloubala spoře
Ve hluboké hoře.
Máti milá, což ti jesti,
Že hruď tvá tu žalost pěstí?
Svlec se z toho deště,
Vyjasni se ještě.
„Sníh se na mne valně mece;
Vyjasněla bych však předce,
Leč mi síla hyne,
A smrť na mne kyne.“
Viz to slunce! na svém běhu
Činí perly z toho sněhu,... | Čemerka. | František Sušil | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-030911 | V očích mně cos světélkuje,
lebkou mně to lehce cinká –
mojí duší náhle vane
mladá, bujná upomínka:
Jasný měsíc, rovná pole,
všude plno sněhu na nich,
a my z chrámu od půlnoční
na zvonivých jedem saních.
V huňaté své kožešině
vedle mne si dívka hoví –
teploučká jak letní vánek,
hezoučká jak dukát nový.
V chrámě jsem se... | 4 V očích mně cos světélkuje, | Jan Neruda | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-007570 | Se murió el avaro, y en la
estancia oscura
donde yace el cuerpo sobre el
tosco alambre
de una cama pobre, alguien asegura
que el avaro triste ¡se murió de hambre!
Una pobre vieja misericordiosa,
presa de congojas y crueles martirios,
a todos advierte, triste y pesarosa,
que hace falt... | Se murió el avaro | Federico Bermúdez y Ortega | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-048634 | V sonetu zlatý prsten zasazovat
svých myšlenek a citů drahokamy,
jak dělník mdlý, kterému není známý
cíl práce, přestávám své dumy snovat,
chci lhostejně den ke dni pozorovat,
jak hravě boří cizí ruka chrámy,
jež pracně vztyčil jsem, nad ruinami
chci sedět klidný. Nač se přetvařovat?
Z mdlé ruky pero, štětec, dláto pad... | Z mdlé ruky... | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-009202 | Was ist der Wuchs der Pinie,
Das Auge der Gazelle,
Wohl gegen
und deines Auges Helle?
Was ist der Duft, den Schiras' Flur uns
herhaucht mit den Winden,
Verglichen mit der Düfte Hauch, die
Was sind die süßen Lieder all, die uns
Hafis gesungen,
Wohl gegen eines Wortes Ton, aus
Was ist der Rosen Blütenkelch, dran
Nachtiga... | 4. | Friedrich von Bodenstedt | de | 0 | iambic |
mpm-en-000479 | Mourn, mourn, ye Muses, all your loss deplore,
The young, the noble Strephon is no more.
Yes, yes, he fled quick as departing light,
And ne’er shall rise from Death’s eternal night,
So rich a prize the Stygian gods ne’er bore,
Such wit, such beauty, never graced their shore.
He was but lent this duller world t’ improve... | On the Death of the Late Earl of Rochester | Aphra Behn | en | 0 | iambic |
mpm-cs-048528 | Ne, nechci více s přírodou se hádat,
zda ví, či neví, co tká a co hatí,
jen klidný svědek chci již nad ní státi,
nic víc než dekoraci od ní žádat.
Jak tomu, kdo zvyk’ za kulisou bádat,
se z kouzel divadelních všecko tratí,
a přec jej časem dekorace schvátí,
že illuse můž v duši se zas vkrádat,
mně děj se pouze; v pestr... | Dekorace. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007762 | Si en la tela expectante de la vida
se deslucen los óleos animosos,
y agoniza de opaco ese brilloso
escenario de luces escondidas;
si en todo el pensamiento halla medida,
y en un plazo fatal para lo hermoso
ya caduca el placer y muere el gozo;
si no hay gracia, alegría ni salida
en el túnel estrecho de los
... | Soneto | Manuel Gutiérrez Nájera | es | 4 | anapestic |
mpm-en-000073 | To me, fair friend, you never can be old,
For as you were when first your eye I ey’d,
Such seems your beauty still. Three winters cold,
Have from the forests shook three summers’ pride,
Three beauteous springs to yellow autumn turn’d,
In process of the seasons have I seen,
Three April perfumes in three hot Junes burn’d... | To me, fair friend, you never can be old (Sonnet 104) | William Shakespeare | en | 0 | iambic |
mpm-cs-016429 | Ty divíš se, mé všechny sny a dumy
že jsou jak pustý, podjesenní val,
kde teskně tráva šumí,
kde déšť a vichr vše už rozerval.
A smutno, prázdno, kudy maně jdete...
Ó, já to vím, to snění mé je holé
a pusté pole
bez lidských stop a dávno neoseté.
Ó, já to vím, však to je bída, bída...
Tak smutno, prázdno... Láska, srdc... | Nezorané pole. | Bohdan Kaminský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-030144 | Kol když hučí, kol když bouří
Hbitý, mnohohlasný den:
Tu má duše v tajném spaní
Dřímá čaroplný sen.
Ale když noc hvězdorouchá
Černý stan rozprostře svůj,
Den když leží v tichém spaní:
Potom duch procitne můj.
Hvězdy vítám, staré známé,
S nimi vroucně mluvívám,
Jim své touhy, lásky slova,
Jim své tajné hoře lkám.
Ony mn... | 6. Kol když hučí, kol když bouří | Václav Bolemír Nebeský | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-005188 | De ti, oh Gaspar, la muerte no ha triunfado:
polvo en tu tumba y corrupción no advierto:
miro tan sólo tu cadáver yerto
por fragantes aromas perfumado
El luto en resplandores se ha trocado,
y a la esperanza el corazón se ha abierto,
porque ante ti la fe le ha descubierto
su porvenir de gloria asegurado
Como sopló en la... | Ante el sepulcro del mismo | José Peris y Pascual | es | 0 | iambic |
mpm-de-020351 | Laß dich nicht den Frühling täuschen,
Herz, der dich mit Lust umringt,
Wo mit wonnigen Geräuschen
Wald und Flur von Leben klingt;
Wo sich auf den Aesten wiegen
Kehlen, voll von ew'gem Klang,
Wo, als gäb' es kein Versiegen,
Flüsse brausen ihren Gang.
Von den Bäumen, aus den Bächen,
Aus dem hellen Morgenrot
Scheint ein t... | Am Morgen des Himmelfahrtstages | Gustav Schwab | de | 1 | trochaic |
mpm-de-033339 | Viel Nüsse knackt es schwerlich,
Sein Maul ist alt und steif,
Sein Kopf gar ungefährlich,
Doch riesenhaft — sein Schweif. | LxIV.
Eichhorn. | Georg Herwegh | de | 0 | iambic |
mpm-de-019590 | Was will das bunte Tageslicht mir geben?
Den trüben Blick verwunden seine Farben;
Nur denen blühend, so im Herzen starben,
Den muntern Augen, die dem Leben leben.
Bis mich die Zeit zum Tode wird erheben,
Lieb' ich im Leben nichts, als seine Narben,
Weil sie die Lust zum Leben mir verdarben
Und ewig wehren nach dem Nich... | Sonett | Friedrich Schlegel | de | 0 | iambic |
mpm-de-054719 | Feindschaft sei zwischen euch! noch kommt das Bündnis zu frühe,
Wenn ihr im Suchen euch trennt, wird erst die Wahrheit erkannt. | Naturforscher und Transzendentalphilosophen | Friedrich Schiller | de | 2 | polymetric |
mpm-de-022086 | Wenn meine Lesbia mein Thier-Kreyß denckt zu seyn/
So setz’ ich mich zur Sonn mit dem Bedinge ein;
Die Sonne braucht ein Jahr den Thier-Kreyß durchzugehen/
Ich will sie aber Nacht für Nacht zum Thier-Kreyß sehen. | Der nächtliche Thier-Kreyß der Liebe. | Johann Georg Gressel | de | 0 | iambic |
mpm-es-008819 | Sobre si se levanta a mayor vuelo
Javier, y de su espíritu elevado,
es a la alta región arrebatado,
que es peregrino en él lo que no es cielo.
Vuela en las alas de su santo celo,
del puro ser de Dios, enamorado,
amante Serafín, Ángel alado,
de acción perpetua, y de inmortal desvelo.
En sí el noble atributo sabio encier... | Soneto | Francisco de Olaegui | es | 2 | polymetric |
mpm-de-045252 | Die Rose blüht; schloß gleich ein rauher Wind,
Als sie der goldnen Imme sich erschlossen,
Der Liebe arglos offnen Kelch geschwind,
Hat doch der Haß nicht Gift hineingegossen!
Sie schloß gleich einem bangen, zarten Kind
Die Augen, bis die Zornflut abgeflossen;
Vielleicht schloß sie in brünstigem Verlangen
Sich nur so sc... | [die Rose blüht] | Clemens Brentano | de | 0 | iambic |
mpm-es-006776 | Padecía de un mal que no se cura
¡Y siempre estaba triste! ¡Era
tan hondo
el dolor que mostraba, allá en
el fondo
de los ojos velados de amargura!
Una tarde me dijo: -Siento el frío
de la muerte en los huesos, y quisiera
no apartarme de ti ¡Ay! ¡Si pudiera
tu corazón de fuego unir al... | Una tarde me dijo... | Ubaldo R. Villar | es | 4 | anapestic |
mpm-es-000779 | Amor que no es amor, forzado el gusto,
tener de desamor nombre merece,
donde la posesión forzado ofrece
deshonor, confusión, pena y disgusto.
Donde hay amor, cualquier engaño es justo,
si con igual correspondencia crece;
pero si no provoca y enloquece,
será traición y atrevimiento injusto.
No siempre han de obligar las... | - 1347 - Acto II, LAURA | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-006342 | Han llegado los hielos a mi vida
y al hondo de mi ser la campanada
de la implacable y ronca carcajada
con la que dios rubrica mi partida
¿Qué voz entonará la bienvenida
a ese lugar ignoto en la alborada
de mi postrer andar? ¿qué cruel
celada
esconderá el turbión de mi caída?
Aunque el alma resiste,... | Hielos | Carlos Valverde López | es | 0 | iambic |
mpm-cs-021396 | Nad krajem s vískou obláček se snes
a vzrostl v mrak. Stín v luhy padl zticha;
list nehýbá se, šeřík těžce dýchá
a plny vůně sady jsou i ves.
Slyš kvakot žab a trilek ptáka kdes, –
vše čeká déšť: strom, luh i polní lícha...
Teď padla krůpěj... mží... déšť šumí, šplíchá,
vše umlklo až na šum od nebes.
Plnými ústy země v... | Jarní déšť. | Josef Kuchař | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002031 | Cuando no es el amor tan confirmado
que tenga ya en el alma firme asiento,
para no dar lugar al pensamiento,
que pueda caminar desenfrenado.
Cualquiera no sé qué, cualquiera enfado,
deshace aquella torre que es de viento,
y suélese olvidar en un momento,
lo que fue al parecer muy delicado.
Y así yo nunca pude asegurarm... | - XXI - | Pedro de Padilla | es | 0 | iambic |
mpm-de-031478 | Jetzt seh' ich höchst erfreut die Schos des Himmels
offen/
Und gehe durch mein Grab zu jenem grossen Licht!
O Gnadenreiche Zeit! o seeligstes Verhoffen!
Jetzt kan ich erst recht sehn nun mir mein Auge bricht.
Nun kalter Todes-Schweiß auff meinen Gliedern klebet/
So brennt mein Hertze mehr die Glaubens-Fackel an.
Ob die... | Stephani Worte:
Ich sehe den Himmel offen/
Bey Beerdigung Hn. S. S. d. R. den 26.
Decembr. 1674. | Heinrich Mühlpfort | de | 0 | iambic |
mpm-de-056800 | Die Wuth, sich Andern vorzulesen,
Ist sonst der Dichter Wuth gewesen;
Doch ist euch
So les't ihn vor, daß er euch hört. | 1L: Die Wuth, sich Andern vorzulesen, | Abraham Gotthelf Kästner | de | 0 | iambic |
mpm-cs-027027 | Provalil se krásný vřed,
hnisu celá potopa –
oh, jak trne Evropa!
Pestrý chaos se tam splet,
židé, šmoci, hrabata,
Excellence ta a ta,
maitressy a policie –
ó, ta šťastná Maďarie!
V dáli jeden Lazar žije
vlasteneckém na hnojišti,
hnis mu ze sta vředů prýští,
doktoři kol něho stojí,
potřásají hlavou svojí:
Nic mu není, ... | V TRANSLAJTANII | Josef Svatopluk Machar | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-000374 | Mejor, vacas, iréis sin mi gobierno,
paced, seguid, corred vuestro antojos
que yo no os llevaré por los abrojos
por aguas turbias de perpetuo invierno.
En villa rechapado, manso y tierno
estando libre fuera de cardojos,
hiriéronme malgrado los mis ojos,
pues yo los heriré de llanto eterno.
¡O toros muy amados, o novill... | - IX - | Juan de Timoneda | es | 0 | iambic |
mpm-de-056509 | Lieben Vöglein, singet ihr,
Was und welches Lied?
Ob vom kalten Norden hier,
Ob vom heißen Süd?
Ob von Schneelawinen nur,
Wo die Raben schrei'n,
Oder wo auf Kaktus Flur
Kolibri's gedeih'n?
Ob wo Eichenblätter weh'n,
Herbstlich rosenrot,
Oder wo auf Baumes Höh'n
Wächst das Wunderbrot?
Heißer Süden, kalter Nord,
Sag't, w... | Die Zugvögel | Friederike Kempner | de | 1 | trochaic |
mpm-es-008085 | He dejado tus largos cabellos destrenzados
Sobre el ámbar fragante de tus áureas espaldas,
Y he llenado los dedos de tus pies perfumados
¡De sortijas de perlas y ópalos y esmeraldas!
Después be abierto mi alma, mis brazos y mi risa,
Y te he llamado a gritos y a besos por las salas,
Y has llegado basta mí caminando inde... | IDILIO | Jesús Balmori | es | 4 | anapestic |
mpm-es-000801 | Españoles gallardos, norabuena
volváis a Flandes, que esta vida sola,
es oro que en las vuestras se acrisola,
cuyo escudo español Flandes cercena.
El nombre de español, ¡qué dulce suena!
¡qué briosa nación es la española!
¡qué bien armado, desde el pie a la gola,
parece el dueño de mi dulce pena!
Matome un español. ¡Ay... | - 1261 - Acto II, ROSELA | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-063058 | Ich bringe wieder her und über mein Verhoffen
In diß betrübte Land der siechen Glieder Last/
Den Tod/ den ich gesucht/ hab ich nicht angetroffen/
Ich habe mir umsonst zum Sterben Mutt gefast;
Weil ich/ mein süsser Tod/ von dir entfernt gewesen/
So hab ich nicht gekönnt noch sterben noch genesen.
Das macht dein edles Bi... | Hans Assmann von Abschatz | de | 0 | iambic | |
mpm-es-005874 | Dicen que no saldrás, y yo maldigo
oyéndolo decir, la suerte mía:
¡Esta noche, bien mío, que traía
tantas risueñas cábalas conmigo!
Yo que tuve a ese sol por enemigo,
pensando que ya nunca se ponía,
¿qué haré de lo que falta todavía
hasta la hora de soñar contigo?
El aura de la noche mansa eleva
los vanos restos de mis... | Bajo una ventana | Enrique Menéndez Pelayo | es | 0 | iambic |
mpm-de-029257 | Wenn zum Exempel, wir im Glase Wasser sehn
Gantz still und ohn Bewegung stehn;
Beliebe man nur frey viel tausend kleine Wellen,
Wodurch sich seine Masse theilt,
In selbigen sich vorzustellen,
Die zugerichtet sind, daß jede weicht und eilt.
Die kleinen glatten Cörper nun,
Die nimmer ruhn,
Die lauffen fertig auf und nied... | Von der Härte und von der
Flüßigkeit. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-de-063437 | Diß ist was nach uns lebt/ wordurch wir selber leben/
Wann wir den schwachen Leib der Grufft zu Pfande geben.
Die Bücher weisen zwar diß alles was wir ehren;
Doch lehren Bücher auch dich ohne Bücher lehren. | 21. Uber eine Bibliothec | Andreas Gryphius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-068607 | Jdu sirý životem, v dáli se cesta ztrácí,
a vleku za sebou břemeno těžkých prací;
když zdá se, jistě že klesnu už pod tou tíží,
tu k tobě, Chodsko mé, s obdivem oko vzhlíží:
Ty's novou pružinou, ku práci novým hrotem,
Ó zemi, skrápěná bratří mých horkým potem!
Leč také štěstí znám, radost – či jak to zvete –
i úsměv na... | ÚVODNÍ. | Jindřich Šimon Baar | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-009168 | Si celeste, si cándida, si pura
es etérea azucena al Sol luciente,
cuando indultando a Delos por su Oriente
privilegia de intacta su hermosura,
¿cómo pudo el borrón de sombra impura
profanar su excepción? ¿Cómo indecente
villana espina horrorizar ardiente
la luz nevada que aun en Delos dura?
Si en la sombra no hay somb... | Soneto del Triunfo parténico | Carlos Sigüenza y Góngora | es | 0 | iambic |
mpm-cs-030677 | Plno květin, plno svíček,
plno záře u oltáře,
ale jak ta svíce z vosku
mladého jsou kněze tváře.
Za ním sedí bledá matka;
chvějící se ruce v klínu
ofěrují jedináčka
svému bohu hospodinu.
A z pozadí kostelíčka
hledí žalné oči mladé,
mladé – žalné, jak kdy mládí
ráj svůj samo v hrob si klade. –
Však než ušlo dní pár po m... | KVŮLI BOHU! | Jan Neruda | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-052535 | Babičko zlatá,
tak předrahá mi,
dlouho tu ještě
zůstaňte s námi! | Babičko zlatá, | Emanuel Züngel | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-056257 | Jak září okna do ulic!
Shon kdesi v koutech dokonává.
Ó večere, mně o tobě se stává,
že popatřit ti zblízka v líc
v tvé oči hezké zadumané –
ta touha také někdy vzplane.
Za záslon bělí šťastný lid
se hovorem a smíchem baví,
muž spokojen – a andílci kol smaví,
zří z očí ženy měkký klid –
ó večere, tys mnoho skryl,
než v... | OKNA | František Odvalil | cs | 0 | iambic |
mpm-de-010460 | Die Tage verblassen, die Stunden zergehn,
Die Waffen rasten und rosten;
Ich bin von vorn und von hinten besehn
Ein armer verlorener Posten.
Es kreisen die Dohlen, es kriecht das Gewürm,
Die Menschen hassen und lieben;
Ich bin wie ein alter Regenschirm
In Gedanken stehen geblieben.
Staub deckt meine Falten, es wackelt d... | Tiefer Friede | Frank Wedekind | de | 2 | polymetric |
mpm-de-035207 | Vor Zeiten, ich war schon groß genug,
Hatt' die Kinderschuhe vertreten,
Nicht alt war ich, doch eben im Zug'
Zu Sankt Andreas zu beten,
Da bin ich gewandelt, Tag für Tag,
Das Feld entlang mit der Kathi;
Ob etwas Liebes im Wege lag?
Und in dem Haideland stand ein Baum,
Eine schlanke schmächtige Erle,
Da saßen wir oft in... | Die Nadel im Baume. | Annette von Droste-Hülshoff | de | 2 | polymetric |
mpm-de-020948 | Wer jetzt ein braver Soldat will sein,
Der stelle sich flink in unsere Reih'n,
Rum bidi bum bum! rum bidi bum bum!
Der stelle sich flink in unsere Reih'n!
Die deutsche Fahne, die flattert voran,
Wir folgen ihr Alle Mann für Mann.
So ziehen wir aus ganz muthig und stolz,
Und ist unser Schwert auch von Eschenholz.
Von Ei... | 1L: Wer jetzt ein braver Soldat will sein, | August Heinrich Hoffmann von Fallersleben | de | 0 | iambic |
mpm-cs-063870 | Ze hlubin bolesti velký jsem slyšel hlas –
Vy jste nás zavolal, tajemný Pane,
k splynutí slavnému v mystické nebe,
jako jste svolával anděly hříchu.
Podobni povadlým růžím
nad tůní života tiše jsme pluli,
neseni spodními proudy v obrovské moře.
Naposled zahlédly vyhaslé oči
koráby nádherné, plynoucí kolem,
záření jejic... | PŘEVTĚLENÍ. | Kamil Vilenský | cs | 3 | dactylic |
mpm-es-007820 | Si ante el ara divina me prosterno
y a Dios acato, férvido y contrito,
¿esclavo soy, porque su ley admito
y con su ley mi voluntad gobierno?.
Si rebelde provoco el duelo eterno
del bien y el mal y caigo en el delito,
¿libre seré porque renuevo el
grito
que lanzaron las furias del averno?
Libertad, ... | La fraude | Francisco Javier Ugarte y Pages | es | 2 | polymetric |
mpm-de-051418 | Zwar meine Jugend hat was schönes nur geliebt.
Weil rechte Liebe nun nichts als Vergnügen giebt;
Jedoch die meinige mir viele Marter machte;
Auch wenn die Liebe mich nach meinem Wunsch bedachte:
So spricht nunmehr mein Geist/ von aller Dunst befreyt:
Ich liebte nicht was schön/ ein Bild der Eitelkeit
Der Liebsten Tugen... | Ein Freund will des andern Gedancken in seiner Jugend von der Liebe wissen | Christian Friedrich Hunold | de | 0 | iambic |
mpm-de-056688 | Wann nie Niemand auß meinem Haus als sonst auß andren stürbe,
Wo wolt ich mit dem Gelde hin, das ich darauß erwürbe? | 24. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-de-041867 | Es wundert dich, daß ein so garstig Ding,
Als eine Raupe ist, zum schönsten Schmetterling
In wenig Wochen wird: – mich wundert's nicht;
Denn wiss', auch manche Schöne kriecht
Als Raupe Morgens aus dem Bette,
Und kömmt als Schmetterling von der Toilette. | Die Verwandlung | Aloys Blumauer | de | 0 | iambic |
mpm-es-006032 | En la estepa maldita, bajo el
peso
de sibilante grisa que asesina,
irgues tu talla escultural y fina,
como un relieve en el confín impreso
El viento, entre los médanos opreso,
cantan como una música divina,
y finge, bajo la húmeda neblina,
un infinito y solitario beso.
Vibran en el crepúsculo tu... | Idilio salvaje – IV | Manuel José Othón | es | 0 | iambic |
mpm-es-006368 | Heme dado a soñar; por la ventana
de la casita blanca en primavera,
se coló la florida enredadera
que sembraste, al partir, una mañana
Floreció a mi cuidado Fuerte y sana
en abrazos de amor, creció a mi vera;
tiene follaje para nidos fuera,
y -hasta dentro- los muros engalana
¡Y no has venido a verla todavía!
¿Por qué?... | Del pasado | Francisco Lles | es | 2 | polymetric |
mpm-de-021344 | Wir gehn zu Grab erschöpft und laß
Nach manchem kühnen Strauß
Und atmen unsern Russenhaß
In eure Seelen aus.
Ihr mögt erwerben unsern Mut,
Und erben unser Schwert,
Das triefend von Barbarenblut
Barbarenblut begehrt.
Es zwang uns Übermacht ins Joch,
So treu wir uns verschanzt;
Doch weht die weiße Fahne noch,
Auf unser G... | Vermächtnis der sterbenden Polen an die Deutschen | August von Platen | de | 0 | iambic |
mpm-cs-060178 | Tak někdy zamyslíš se chvíli snivě
a hlavu skloníš nenadále v dlaň,
a k sluchu zní ti cos tak zadumčivě,
zříš známé lesy, luka, známou pláň.
Ve barvách večera se bělá víska
a červená se stříška kostela,
a v aleji se třpytí kaple nízká,
kraj poznáváš, jsi doma docela.
A zavzdychneš, že škoda je těch časů
a škoda každé z... | VZPOMÍNKA. | Adolf Brabec | cs | 0 | iambic |
mpm-de-020324 | Es lag der arme kranke Knecht
Im milden Haus geborgen,
Lang sprach er irre von Mordgefecht,
Vom letzten, blutigen Morgen.
Er sah im wachen Traum die Not,
Den Schwarm der Feinde, der Raben,
Die Banner gesunken, die Edlen tot,
Den Herrn im Eis begraben.
Bis daß ein Schlummer lang und tief
Sich seiner Qual erbarmte,
Und w... | 3. | Gustav Schwab | de | 0 | iambic |
mpm-de-061902 | Nur Einer wird gerecht, und der es worden ist,
Bleibt es, wenn er es hat in Selbigem erkiest. | 79. | Daniel Czepko von Reigersfeld | de | 0 | iambic |
mpm-es-002833 | El calvatrueno que adornó a la Mancha
de más despojos que Jasón de Creta,
el juicio que tuvo la veleta
aguda donde fuera mejor ancha,
el brazo que su fuerza tanto ensancha,
que llegó del Catay hasta Gaeta,
la musa más horrenda y más discreta
que grabó versos en broncínea plancha,
el que a cola dejó los Amadises,
y en m... | El Monicongo, académico de la Argamasilla, a la sepultura de don Quijote Epitafio Del Quijote, Primera parte, capítulo LII | Cervantes | es | 2 | polymetric |
mpm-es-000099 | El despojo mortal yace aquí solo,
la beata alma es ya tornada al cielo,
del pastor Esquivel, que fue en el suelo
un émulo de Orfeo, un nuevo Apolo.
Rabiosa muerte de entre nos llevólo;
inmortal fama con piadoso celo
haga su virtud, tendido el vuelo,
se manifieste al uno y otro polo.
Mirad pues, ninfas, musas y pastores... | - CCXXVI - Al sepulcro de Diego de Esquivel | Gutierre de Cetina | es | 2 | polymetric |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.