id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-de-011445 | Jetzt, da von kalter Lüfte Schauern
Die Bäume blatt- und blüthenlos,
Fühl' ich in mir ein reuig Trauern,
Daß ich den Frühling nicht genoß.
Er war so schön mit seinen Rosen,
Mit seinem Nachtigallensang,
Mit seines Hauches mildem Kosen
Und seinem frischen Blüthendrang.
Mir aber floß ein Born der Thränen
Inmitten dieser F... | 1L: Jetzt, da von kalter Lüfte Schauern | Betty Paoli | de | 0 | iambic |
mpm-es-007558 | Marcial suena el tambor y la trompeta
afila sus aullidos en el viento,
mil bocas acompasan el lamento
que en la noche desgrana la saeta
El silencio quebró la pandereta,
late el duelo en los ojos y presiento
que ese Cristo yaciente es el
portento
que detendrá el aliento del planeta
Un aluvión de cue... | Semana Santa | Carlos Valverde López | es | 2 | polymetric |
mpm-es-000316 | Lo que con más desvelo solicito
el Hado alguna vez ha permitido,
mas parece que luego arrepentido,
el ser piadoso tuvo por delito.
Y borrando el decreto que había escrito
en este al hielo siempre endurecido
suelo que a la salud sepulcro ha sido,
el término a la vida le ha prescrito.
Para que el polvo que agitó animado
... | - L - | Bernardino de Rebolledo | es | 2 | polymetric |
mpm-es-003261 | De estas lágrimas vivas derramadas,
en mi paciencia un tiempo detenidas,
hoy mis quejas se ven interrumpidas,
mas no con su razón acreditadas.
Aunque de más ofensas agraviadas,
no dirán que se dan por ofendidas;
porque ganan el nombre de sufridas,
no pierden el que tienen de calladas.
En manos del silencio me encomiend... | - LX - | Juan de Tassis y Peralta | es | 2 | polymetric |
mpm-es-001013 | Sube tal vez alguna débil parra,
por el tronco del álamo frondoso,
hasta su extremo sin hallar reposo
y está loca en sus brazos de bizarra.
Tal vez del gavilán la veloz garra
vence la cuerva, y sube el caudaloso
arroyo al monte, y en su extremo hermoso
desestima la margen de pizarra.
Llega a ser mar el más humilde río
... | - 1201 - Acto I, INÉS, labradora | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-es-007243 | Péscame una sirena, pescador sin fortuna,
que yaces pensativo del mar junto a la orilla
Propicio es el momento,
porque la vieja luna
como un mágico espejo entre las olas brilla
Han de venir hasta esta ribera, una tras una,
mostrando a flor de agua el seno sin mancilla,
y cantarán en coro, no lejos de ... | Péscame una sirena | Juan Ramón Molina | es | 4 | anapestic |
mpm-cs-016338 | Co, mladý snílku, chceš tu se svou písní
v těch starých tradic nepohnuté plísni? –
Ó nevěř sobě, zůstaň, zůstaň doma,
nač zvolila by si tě k posměchu
a za terč vtipů chátra nevědomá
až do sledního tvého oddechu?
Nač říkali by, že svou písní směle
jim rouháš se a že jim bouříš lid,
až ve tradici stářím zkostnatělé
by ne... | Co, mladý snílku, chceš tu... | Bohdan Kaminský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-015524 | Der unbeweibte Ritter liegt
Im Sterbepfühl voll Gram,
Kein Weib sich weinend an ihn schmiegt,
Kein Sohn um Segen kam.
Im Vorgemach der Mägde Schaar
Flicht mit Gesang den Kranz,
Zu schmücken seine Todtenbahr'
Mit reiner Lilien Glanz.
Da faßt den Ritter herbes Weh:
»o daß ich hier allein,
Der letzte meines Stamms, vergeh... | Junggesellentod | Anastasius Grün | de | 0 | iambic |
mpm-de-049275 | Ich sähe, glaubt ihr, auf Beethoven schief?
Als ob zu meinem Ohr nicht seine Zauber reichten!
Nur graut mir vor dem Wörtlein: tief,
Vor allem aus dem Mund der Seichten. | 1L: Ich sähe, glaubt ihr, auf Beethoven schief? | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-es-004852 | Fría ceniza de mi ardiente fuego,
y rotas hebras de mal firme nudo
que me enlazó, de cuitas ya desnudo,
vos miro alegre y libre en mi sosiego.
No es este el tiempo, no, en que anduve ciego,
ni la ocasión que así perderme pudo;
que contra el mal embraza el fuerte escudo
razón, y el feudo antiguo ya vos niego.
La luz pur... | - LXXIII - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-es-005003 | Aunque el dolor que la alma triste oprime
no deja respirar al buen deseo,
si tal vez descargado el peso veo,
y el duro afán que menos me lastime,
podrá ser, por ventura, que se estime
mi canto igual con el del tracio Orfeo,
y que el sacro furor del gran Timbreo
en la celeste cumbre me sublime.
Entonces, cuando ya venci... | - LXXXIV - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-de-057283 | Siehst du das, wie ich es sah,
Wohnst du so, wie ich gewohnt:
Lieb und Freundschaft sind dir nah
Und ein jeder Tag betont. | 87 | Johann Wolfgang Goethe | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-039467 | OVES roste pro koně,
chmel a ječmen lidem,
a já a ti koně mí
dobře spolu vyjdem.
Když já jedu do Prahy,
nezavolám štolbu,
sám dám koním obroku,
dřív než sobě holbu.
Za to, já když přeberu,
jdou mi hezky v kroku,
abych jen jim nespadl
v noci se šejtroku. | NA FORMANCE. | Josef Václav Sládek | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-000377 | Loco, atrevido pensamiento mío,
mucho te atreves pues que, disfrazado,
con la piel de Esaú, llegaste osado
adonde hurtar a bendición confío.
Fingí de Estefanía el talle y brío,
gocé a Fortún, y habiéndole gozado,
creció el amor, aunque es el premio hurtado;
que es alma del amor el desvarío.
La luz fingida, el hábito me... | - 6 - Acto III, ISABEL De La devoción del rosario | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-004623 | Despliega el Alba la purpúrea Rosa
su loca vanidad en pompa altiva,
y una túnica de otra sucesiva
forma a su centro su corona hermosa.
Envidia de las flores generosa
jazmines y claveles de honor priva,
y dilatando al sol púrpura viva
viene a ser de sus rayos mariposa.
Así la vida en término de una hora
perdió con la he... | - 14 - La rosa Sonetos a la rosa | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-es-007067 | Si deseas que goce, gozaré
alabando, Señor, tu nombre santo;
y anegando mis culpas con el llanto,
si dispones que sufra, sufriré
Si me ordenas que viva, viviré,
y adorarte, Jesús, será mi encanto;
y entonando a tu cruz un dulce canto,
si me mandas que muera, moriré.
Quiero sólo vivir, para admirarte;
quiero sólo sentir... | Hágase tu voluntad | Vicente Sarthou Carreres | es | 4 | anapestic |
mpm-cs-029302 | Děl králi jeho rob: „Tys, Pane, vládcem světa,
kam s hory nejvyšší zrak udivený slétá,
tys pánem slaveným na šírém země kruhu.
Tvým jesti svěží vzduch, jímž bídný národ žije,
tvým bouřný okeán, jejž dravý žralok pije,
ó králi, šťasten jsi v svých davu nízkých sluhů!“
Na poli sdupaném po bitvě tuhé, běsné
na meč svůj zl... | Štěstí. | Augustin Eugen Mužík | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-014254 | V tomto roce, strejčku občane,
dej Bůh, ať se Ti nic nestane,
co by bylo proti chuti Tvé!
Toť mé přání vroucí, upřímné. | 86. V tomto roce, strejčku občane, | Eduard Just | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-033925 | »o,« sprach die Nachtigall, »Herr Kuckuk, sing' Er nur,
So lang' es Ihm beliebt! Er kennt nur
Kuckuksnatur!«
»was?« sprach der Dichter, herb ergrimmt;
»und weiß Sie, daß mein Liedlein besser stimmt
In schönem Reim und Rhythmus
Und immer abgezähltem Fuß?
Und Sie – wie man da construiren muß! –
Ganz ungleichmäßig, sonder... | 23. | Johann Gottfried Herder | de | 0 | iambic |
mpm-es-008129 | Tienes miedo de mí ¡Me lo dicen tus ojos,
¡Tus labios, tu palor, tu mismo pensamiento!
Cada vez que me ves a tus plantas de hinojos,
¡Tiemblas como una llama sacudida en el viento!
Mi contacto te daña, te hiere mi poesía,
Y te alejas cayéndote de amor por mi camino,
Porque estás presintiendo que tienes que ser mía,
¡Po... | ¡EVA MÍA DIVINA! | Jesús Balmori | es | 4 | anapestic |
mpm-es-002249 | Dichoso tú, que, alegre en tu cabaña,
mozo y viejo espiraste la aura pura,
y te sirven de cuna y sepultura
de paja el techo, el suelo de espadaña.
En esa soledad, que, libre, baña
callado sol con lumbre más segura,
la vida al día más despacio dura,
y la hora, sin voz, te desengaña.
No cuentes por los cónsules los años;... | A un amigo que retirado de la corte pasó su edad | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-es-007338 | ¡Bien haya la piedad que augusta
ofrenda
de oliva y lauro a tu inmortal memoria
justiciera dedica y tu alma gloria
a las celestiales musas encomienda!
¡Que en la patria infeliz acaso
encienda
espíritu vital tu clara historia
y trueque en oro nuestra vil escoria,
llama de honor,... | A Alberto Lista | Rafael María Baralt | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-000409 | Rozum, dar ten danajský,
dal proto osud tobě,
bědu svou a nicotu
bys uvědomil sobě. | DANAJSKÝ DAR. | Karel Babánek | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-006912 | Má princezna se tolik smála dnes
a ihned bylo vše kol samý ples,
mé oči byly prosty slzí hned
a do duše mi přišla síla zpět.
Jsem špatný rytíř, smutná je má tvář,
mé paní úsměv, její oči zář,
to má je síla, mého mužství pych,
když mračí se, jsem sláb a bled a tich.
A nemůže už ani jinak být,
já dal jí vše, svou duši i ... | II. | Milan Fučík | cs | 0 | iambic |
mpm-es-001542 | Fue Curio digno de notable fama
por ser en lides fuerte y muy constante
haciendo a cualquier cosa buen semblante
y el inmovible con razón se llama.
Vos que encendido estáis en esta llama
y sois en todo a Curio semejante
es lícito de vos como del Cante
la que a los tales justamente ama.
Os habéis en mil partes señalado
... | - XVIII - Al gobernador Juan de Espuche | Diego Ximenez Ayllon | es | 0 | iambic |
mpm-cs-064141 | Na bažinách kdys zbudoval
kolové chýše muž pradávný:
vlnám i vrahům vzdoroval
ochránce krbu, lovec slavný.
Nad bažinou jste zdvihli tvrz,
čas jí nestrhne, neporobí:
Sokolská pýcha, věky skrz
stůj pevně a sviť v příští doby. | Na bažinách kdys zbudoval | Petr Bezruč | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-010056 | Kdys v mraky mého čela
zář oka tvého sjela,
červánek rtíků tvých v líce mi seď,
a jasnilo se hned.
Divný to zázrak, věru,
takou Bůh dal mi dceru;
to malé slunéčko oteckých niv
vše zmohlo na podiv!
A prchlo! Půlnoc čirá
mně do ňader se vtírá;
jsem jako zlomená bez květů snět!
Kde slunce mé, kde svět? | Zázrak. | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-de-010637 | Bekräucktes hertz! was hilfft es dir,
Daß du dein leid verschwiegen?
Du wirst doch endlich noch dafür
In staub und asche liegen.
Denn wer da brennt, und schweigt die pein,
Der muß zuletzt verbrennet seyn.
O schöne zeit! als mich ihr blick
Zum ersten angezündet!
Was hielt ich da die gluth zurück,
Die nun nicht rettung f... | Die versäumte liebes-erklärung.
Talander. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-es-003348 | Aquella luz que a Italia esclarecía
y ahora con morir la ha oscurecido,
aquel alto valor que siempre ha sido
columna do virtud se sostenía,
aquel saber de donde procedía
el remedio y restauro en lo perdido;
aquel sublime esfuerzo, tan temido,
del fuerte corazón que no temía.
aquel gran ser do junto se hallaba
el consej... | - XXXI - Epitafio para la sepultura del mismo | Hernandode Acunya | es | 0 | iambic |
mpm-cs-050575 | Ó, šťastným býti, jak byl Tennyson!
On čekal na vlak v městě Cuoventry
a na věže se chrámu dívaje,
ruch na mostě a práce nosičů
tak nesmrtelnou napsal báseň, věk
že mnohý přejde – ona bude žít!
Dnes rovněž čekám na vlak, město mé
Kralupy sluje místo Couventry,
na věže dvě se chrámu nedívám,
jen na dva bílé, útlé lokty ... | CAUSERIE. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-013676 | Ist es nicht thöricht und kindisch schwach,
Wenn ich so seufze und schwärme
Und tugendhaft und thränenreich
Leib und Seele hinunter härme.
Das Gestern mag vergessen sein
Sammt allen dunklen Sorgen,
Das Heut' ist mein – und dieser Wein
Vergessen macht das Morgen. | 1L: Ist es nicht thöricht und kindisch schwach, | Ada Christen | de | 0 | iambic |
mpm-cs-070075 | Těm lidem, již se smrti bojí, nerozumím.
Jim život jistotou se příliš zdá
a smrt jim neznámem.
Oč známější však život? Přede dnem
co chystá nám, kdo může vytušit?
Zda bolestnější smrti není žít,
a život větším ještě tajemnem
zda není opředen?
Je život sen,
v němž klikatě jak blesk se dojem střídá;
za krůpěj radosti žal... | SMRT | Marie Calma | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-022110 | Když zlatem oranž plá, plod broskve rubínem,
ó pojď, má vášnivá, nechť blíž se přivinem
tam v stínu olivy, tam v šeru akacií!
Hle, Erós škádlivý luk napjal k výstřelu –
já ve svém náručí ti lůžko vystelu,
tvých retů žhoucí nach má v spěchu ústa skryjí!
Ó pojď a přitul se! Máj kouzla odmyká,
vše plno vůně, snů jak v pís... | EKLOGA. | František Kvapil | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-007848 | Con que nos quede el habla que nos diste
con la Espada y la Cruz de tu Aventura,
habremos siempre en nuestro Hogar aún triste
de tu gloria total la flor más pura.
Porque es la lengua la caución más fuerte
del influjo inmortal de una cultura,
y es frente al golpe de contraria suerte
escudo de broncínea forjadura.
Te dir... | LA FUERTE CAUCIÓN | Fernando María Guerrero | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-000831 | Duše má se v nejistotě
strastiplné chvěje,
a ten svět hle! tupocitý
se mi jenom směje.
On se směje, kdy mu jevím
tíže žití svého,
a mne jmenuje – ó světe!
vždy jen šíleného.
Ba snad že má duše strastí
v šílenství upadne:
a mé srdce žalem sťaté,
jak květ bolem zvadne.
Já jsem šílen, že se směji
světa šílenosti,
a že spí... | Nuzák šílenec. | Aleš Balcárek | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-036759 | Nimmt er gleich nicht, was er wil, ist ein gütig abeweisen
Dennoch für den armen Mann an den Hohen noch zu preisen. | 1L: Nimmt er gleich nicht, was er wil, ist ein gütig abeweisen | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-en-001432 | A light, serene, ethereal glory rests
Its beams effulgent on each crestling wave;
The silver touches of the moonlight wave
The deep bare bosom that the breeze molests;
While lingering whispers deepen as the wavy crests
Roll with weird rhythm, now gay, now gently grave;
And floods of lambent light appear the sea to pave... | Moonlight on Manila Bay | Fernando M. Maramág | en | 0 | iambic |
mpm-cs-066317 | Jen minulost pro noc tu nestačí mi.
Kdes’ hlouběji chci pohřbenu ji mít.
A ne jak hlinou těžkými dny svými
hrob té naší lásce zvolna nakupit.
Jen minulost? Ta vždy je připravena
svůj hřbitov otevřít a rozrýt jeho klid.
A vyvolati drahá ona jména,
jež na vždy od sebe jsme chtěli odloučit...
Tak minulost je všemu otevřen... | JEN MINULOST. | Josef Müldner | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006848 | Yo sé que el mundo ha de cambiar
La vida
ha de ser el concierto de los seres:
la mujer, siendo amor y no placeres,
y el hombre, ya no siendo el homicida
Cambiará de la tierra corrompida
el concepto moral de los deberes,
y, al trocarse los templos en talleres,
saldrá triunfante la virtud perdida
¡Hermo... | Convicción | Teodoro Cabrera | es | 2 | polymetric |
mpm-es-001610 | Antes que alguna caja luterana
convierta a Hernandico en mochilero,
y antes que algún abad y ballestero
le de algún saetazo a Sebastiana,
procuradles, hoy antes que mañana,
como padre cristiano y caballero,
a la una un seráfico mortero,
a la otra domínica campana.
Si os faltare la casa de los locos,
no os faltará Aguil... | - CXI - | Gongora | es | 2 | polymetric |
mpm-en-001139 | I.
As the blind Milton’s memory of light,
The deaf Beethoven’s phantasy of tone,
Wrought joys for them surpassing all things known
In our restricted sphere of sound and sight,—
So while the glaring streets of brick and stone
Vex with heat, noise, and dust from morn till night,
I will give rein to Fancy, taking flight
... | City Visions | Emma Lazarus | en | 0 | iambic |
mpm-cs-002829 | Pod vrchem Táborem u Cidliny,
na polo sesutou krčmu je zříti;
ač není daleko od dědiny,
předce se lidé jí straní a štítí,
a když jim jíti je kolem ní blíže,
žehnaj’ se znamením svatého kříže.
Jak se ti časové mění s námi!
Krčmy se štítí teď staří a mladí,
a přec jich dědové s dceruškami
chodili druhdy sem často a rádi:... | Zpustlá krčma. | Václav Antonín Crha | cs | 3 | dactylic |
mpm-en-000596 | [First Setting]
Comin thro' the rye, poor body,
Comin thro' the rye,
She draigl't a' her petticoatie
Comin thro' the rye.
[CHORUS.]
Oh Jenny 's a' weet poor body
Jenny 's seldom dry,
She draigl't a' her petticoatie
Comin thro' the rye.
Gin a body meet a body... | Comin thro' the Rye | Robert Burns | en | 1 | trochaic |
mpm-cs-038896 | NEDÍVEJ se, děvče, tak
hluboko mi v oči,
oči mé jak černý vír,
běda, kdo tam vkročí.
V oku mém tak hluboko
divný bol se skrývá
a nebude nikdy zdráv,
kdo se tam kdy dívá.
A já přec tam hledět chci,
vždyť už nejsem zdráva,
vždyť už moje hlavička
dávno postonává.
A já přec tam hledět chci,
vždyť jsem tomu chtěla,
aby se m... | VŽDYŤ JSEM TOMU CHTĚLA. | Josef Václav Sládek | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-035962 | Již slunko sedá za keř malinový,
vzduch ztichnul, že je polet slyšet mušky.
V té chvíli na hrob do mateří dušky
klek’ na rozlučku. Co ti, matko, poví?
Jde v Tatry, odkud chodily tvé zkázky,
jde zlíbat svatou půdu tvojí lásky – –
O, požehnání tvojich mroucích retů
kéž v zdravici mu tolik síly vloží,
že víra v budoucnosť... | PŘEDZPĚV. | Rudolf Pokorný | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-038539 | Mne obklíčil sen: Dávno mrtev již
Na výši horní že jsem odpočíval;
Ni kámen památní mě nezakrýval,
Ni hrob můj žádný neozdobil kříž.
Tamť ani oplakán, ni pochován,
Pod jasným nebem větrům v kořist dán,
Bez pohnutí jsem ležel, bez mocnosti.
Nessál jsem květin kolem vzduch vanoucí,
Mne nezahřála slunce zář horoucí;
Mé tě... | JEDNO ZDÁNÍ. | Karel Sabina | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003425 | Dame el peñasco, Sísifo cansado,
y tú, infelice Tántalo, tu pena;
dame, Prometeo, el águila y cadena,
herido el pecho, y al Caúcaso atado.
Dame, Ixión, la rueda en que, amarrado,
a eterno giro el cielo te condena,
y llevad todos la miseria ajena
de un corazón en celos abrasado.
Aliviaréis el peso a mi tormento,
mientra... | Soneto | Juan de Jauregui | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-005873 | V dnech prosincových mrzutost a bída.
Je třeba v díru vklouznout jako myška.
Kdo zhřešil, ať se honem vyzpovídá
a v bázni boží čeká na Ježíška.
K nám nepůjde-li, půjde aspoň jinam.
My můžem’ zatím vzpomínati jara.
čtenáři, k útěše tvé připomínám:
Rok přijde Nový, ostuda však stará! | Rok. (XII.) | Viktor Dyk | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-000229 | Na ňadra hor den lehá zkrvácený
co k skonu jeho zvonů srdce kvílí,
v tmy clonu, již noc na mdlé kraje chýlí,
jak mlhy země vzdechy jdou a steny.
Vzduch výdechy je květů přesycený,
v dne sklonu ptáci duše vypustili
v směs tónů, jež se květům v kalich vlily,
z nichž každý velkou slzou potřísněný.
Hvězd zlatí ptáci v obzo... | HUDBA VEČERA. | Otakar Auředníček | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005591 | Reina en París unánime alegría:
y toda plaza y toda calle suena,
de alborozada muchedumbre llena,
que celebra del año el primer día.
Mas, solitaria en tanto el alma mía,
con el contento, y la ventura ajena,
siente aumentarse su profunda pena,
y su tedio y mortal melancolía.
En vano la esperanza me halagaba:
para mí ¡ay... | 1º de enero de 1863 | Clemente Althaus | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-021043 | Buď vítán, šerý skalný velikáne,
jenž stavíš vlny v bouřném záchvatu!
myšlénky své co příboj rozpoutané
jdu zkojit ve tvou vážnou samotu.
Tvůj věčný klid jak z jiných světů zírá
v dol, kde své reje změna provádí;
tvá příkrá výš, jenž nebes obzor svírá,
ta nelahodí – avšak nesvádí.
Nechť zuří mráz neb země skví se květe... | Nápis na skále. | Eliška Krásnohorská | cs | 0 | iambic |
mpm-de-027911 | Gott ist ein Ackersmann/ das Korn sein ewges Wort
Die Pflugschar ist sein Geist/ mein Hertz der säungsort. | 64. Die geistliche Säung. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-001287 | Řekly stromy k sestře olivě:
„Pojď nám kralovat!“
A strom každý snět svou pozvednuv
před ní k zemi pad’.
Řekla: „Mohu-li já opustit
svého plodu tuk,
bohům vzácný, lidem hledaný,
pro království zvuk?“
Přišly tedy k fíku, prosily:
„Kraluj stromoví!“
Nechtěl: „Mohu-li já zanechat
plod svůj medový?“
Stromy k vinnému jdou k... | TRN BODLÁK. | Sigismund Bouška | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-002804 | Esta que veis de rostro amondongado,
alta de pechos y ademán brioso,
es Dulcinea, reina del Toboso,
de quien fue el gran Quijote aficionado.
Pisó por ella el uno y otro lado
de la gran Sierra Negra, y el famoso
campo de Montiel, hasta el herboso
llano de Aranjuez, a pie y cansado.
Culpa de «Rocinante». ¡Oh dura estrell... | Del Paniaguado, académico de la Argamasilla, «in laudem Dulcinea del Toboso» Del Quijote, Primera parte, capítulo LII | Cervantes | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-044522 | Na Lipnickém hříšném hradě
Pevná věž je zbudována,
K nížto nikdo klíče nemá
Mimo zámeckého pána.
A za kým se dvéře pomknou,
Byť i sám to hradu pán,
Klíčem uvnitř neotevře,
A tam zajde pochován. –
Z hradu často vilný rytíř
Harcovával na loupeže,
A kde jakou dívku zlapil,
Zamk’ ji tajně do té věže;
Tam ji ku své hříšné c... | Hrad Lipnický. | Josef Uhlíř | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-058714 | Je Olymp dobyt... V bílé záplavě
den nový právě na východě vzplanul,
když titánů voj na temeni stanul,
k novému slunci bouře jásavě.
Mohutná těla v bílém slunci svítí,
kosmaté hrudě jako vlnobití
bouřlivě dmou se, během rozhoupány...
Je Olymp dobyt... V bliž i v dálavě
zrak zvolna klouže kolem na vše strany
hrdě a vzdo... | Titáni (III) | František Dohnal | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-053730 | V oboru světa že do čista
Prázdného není nikde místa,
Učí fysiků skum a um:
Leč, Ráčku, přečtené tu kdysi
Mne přesvědčily tvoje spisy
O hrozném, šírém „vacuum“. | 15. Odpor fysikům. | František Ladislav Čelakovský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002843 | Yo sé que muero, y no soy creído;
es más cierto el morir, como es más cierto
verme a tus pies, ¡oh bella ingrata!, muerto
antes que de adorarte arrepentido.
Podré yo verme en la región de olvido,
de vida y gloria y de favor desierto,
y allí verse podrá en mi pecho abierto
cómo tu hermoso rostro está esculpido.
Que esta... | Del Quijote, Primera parte, capítulo XXXIV, Lotario a Anselmo | Cervantes | es | 2 | polymetric |
mpm-de-037645 | Fahr fort, mein Spiel, zu singen
Des armen Lebens Pein,
Vnd laß den Thon nun dringen
Auch bis zu Churland ein,
Vnd wilst du Grahm empfinden,
Daß du nur klagen must,
Weil alle Sachen schwinden,
Was ist der Wort-Verlust?
Was werd ich endlich machen?
Ich bin Gedancken voll,
Ob Weinen oder Lachen
Auff dieses Elend soll,
Ic... | [fahr fort, mein Spiel, zu singen] | Simon Dach | de | 0 | iambic |
mpm-cs-064962 | ...A ze všech milenek, jež budeš v žití mít,
jen jedna tobě věrna povždy zůstane.
To Bída jest. Rys tvrdý v její líci vryt
a jako ze skla hledí oči ztrhané.
Tak tiše k tobě přijde, když sám toužíš být,
chlad jejích rukou skráně tobě ovane,
a píseň zazpívá, že divně těžký cit
jak drápy zaryje se v nitro uštvané...
V bok... | A ZE VŠECH MILENEK... | Vojtěch Martínek | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-018185 | Má bábo, bábo, babičko,
mně zdá se to tak dlouhý čas,
a přece je to kratičko,
co viděl jsem tvých očí jas!
Zda dosud chodíš na ranní? –
ó, mohu si to myslit přec! –
ty černé knížky ve dlani
a šáteček a růženec.
A odpůldne jdeš na hřbitov
a vzpomínáš si na děda,
teď zdobí jistě jeho rov
už fijala a reseda.
A večer – jak... | MÁ BÁBO... | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-015868 | Co krásného oko moje
V světě spatřuje,
To mě vždycky na mou milou
Upamatuje.
Když na poli květ modroučký
Spatřím na lenu,
Na Haničku modrookou
Hned si zpomenu.
Vidím-li v naší zahrádce
Z jara růžičky,
Myslím si: Takové měla
Hanna tvářičky.
Když na sadě zralé třešně
Se červenají,
Hned mi usta mé Haničky
Připomínají.
V z... | 7. Pomněnky. | František Jaroslav Vacek Kamenický | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-000033 | Si tras de tanto mal me está guardado
algún bien, de que estoy tan fuera agora,
aún espero por vos cantar, señora,
con estilo más alto que he llorado.
Entonces será el bien más estimado
por no haber del jamás sabido un hora,
cual madre que por muerto el hijo llora
se alegra en verlo vivo así tornado.
Entonces contaré d... | - CXXVIII - | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-es-001046 | ¿Contó jamás la mentirosa fama
igual suceso y caso de esta suerte
en cuantas partes de sus plumas vierte
las nubes portentosas que derrama?
¿Contó jamás de un hombre que en la llama
se abrasa de amor, dios, cobarde y fuerte,
que pretende gozar y dar la muerte
a un mismo tiempo a quien adora y ama?
Rigor es inaudito y s... | De La república al revés | Tirso de Molina | es | 0 | iambic |
mpm-es-002615 | Bien te veo correr, tiempo ligero,
cual por ancho mar despalmada nave,
a más volar, como saeta o ave
que pasa sin dejar rastro o sendero.
Yo, dormido en mis daños, persevero,
tinto de manchas y de culpas grave;
aunque es forzoso que me limpie y lave
llanto y dolor, aguardo el día postrero.
Este no sé cuando vendrá; con... | Salmo 16 (XXVII) | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-en-001330 | For this she starred her eyes with salt
And scooped her temples thin,
Until her face shone pure of fault
From the forehead to the chin.
In coldest crucibles of pain
Her shrinking flesh was fired
And smoothed into a finer grain
To make it more desired.
Pain left her lips more clear than glass;
It colored and cooled he... | Epitaph | Elinor Wylie | en | 0 | iambic |
mpm-cs-025274 | To já jsem, bratře! Otevř! Jako zloděj
a jako vrah se musím v noci vracet
k rodnému prahu! Rozpustili vojsko,
nás odhodili jak věc nepotřebnou,
nás, svaté zápasníky Cromwellovy!
Pár krajanů nás vyšlo stejným směrem,
však záhy poznali jsme, že je třeba
být na pozoru. Červený náš kabát,
ta chlouba naše, vzbouzela zášť li... | DRAGOUN CROMWELLŮV | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-en-000864 | Dosn't thou 'ear my 'erse's legs, as they canters awaäy?
Proputty, proputty, proputty—that's what I 'ears 'em saäy.
Proputty, proputty, proputty—Sam, thou's an ass for thy paaïns:
Theer's moor sense i' one o' 'is legs, nor in all thy braaïns.
Woä—theer's a craw to pluck wi' tha, Sam; yon 's parson's 'ouse—
Dosn't tho... | Northern Farmer: New Style | Lord Tennyson Alfred | en | 2 | polymetric |
mpm-de-027061 | Erspart doch mir und euch die Qual
Und drängt mich nicht mit eurer Lehre!
Denken und Glauben liegt einmal
Nicht in des guten Willens Sphäre. | 39. | Emanuel Geibel | de | 0 | iambic |
mpm-cs-010630 | Že staří jsme? Nuž rádi odpočinem,
jen ducha mošt-li těch, již tupí nás,
v zdar národa v čas příští bude vínem. | 369. Že staří jsme? Nuž rádi odpočinem, | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-047729 | Nedělní slunné odpoledne
ve smavé podjeseni,
svit zlatý všade, kam zrak hledne,
a kolem ruchu není.
Sám doma jsem, v mé duši jasně,
v klid plný se to dýše,
pročítám zvolna jakés básně
list za listem tak tiše.
Tu náhle v okno silná rána
jak tepot křídel náhlý,
proč hladina mých citů zdrána,
proč rty se v křeči stáhly?
I... | Bílý holub. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005518 | Si Dios omnipotente me mandara
de sus dones tomar el que quisiera,
ni el oro ni la plata le pidiera,
ni imperios ni coronas deseara
Si un sublime talento me bastara
para vivir feliz, yo lo eligiera;
mas ¡cuántos sabios referir pudiera
a quien su misma ciencia costó cara!
Yo sólo pido al Todopoderoso
me conceda propicio... | Mis deseos | Rosa Kruger | es | 0 | iambic |
mpm-cs-034119 | Tluče, tluče bubeníček,
tluče na buben,
a svolává všechny kluky:
„Kamarádi ven.“ | „Lucerna.“ | Rudolf Pokorný | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-009214 | Weiß eine perle nicht den kiesel auszuhalten?
Und muß ein kluger kopff viel eher noch erkalten,
Als ein verwehnter thor, der nichts gelernet hat,
Als was ihm Rhenius und irgend der Donat
Mit ruthen eingepauckt? Es ist wohl schwer zu fassen;
Allein wir müssen doch den himmel walten lassen,
Der weiser ist, als wir. Sonst... | Als herr Johann David Kretschmar
ausser seinem vaterland in Leipzig den
20 April 1706 zur erden bestät-
tiget wurde.
G. S. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-004539 | Víc nemám sil – můj krok se těžce plouží,
kol stíny mého večera se dlouží
a jesení juž kraj můj dávno svad’;
v list sežloutlý se noha s bázní hrouží,
dech vůně hořké mámí odevšad,
cos třese tělem mým jak brzký pád.
– „Ó vzmuž se, poutníku, své nechyl čelo
a o hůl sebezapření své tělo
jen opři pevně, ať se chvěje dlaň;
... | Poutník. | Xaver Dvořák | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-030686 | Zdaž tolik slz by kanulo,
kam soucit blahý by zavítal?
Zdaž tolik vzdechů vanulo,
kde lásky něžný květ by zkvítal? | PROČ KVÍTKO PLÁČE (3) | Jan Neruda | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002844 | En vuestra sin igual, dulce armonía,
hermosísima Alfonsa, nos reserva
la nueva, la sin par sacra Minerva
cuanto de bueno y santo el cielo cría.
Llega el felice punto, llega el día
en que, si os oye la infernal caterva,
huye gimiendo al centro, y de la acerba
región, suspiros a la tierra envía.
En fin, nos convertís el ... | Soneto a doña Alfonsa González, monja profesa en el monasterio de Nuestra Señora de Constantinopla | Cervantes | es | 0 | iambic |
mpm-cs-038479 | Osvěcujte, hvězdy, smutnou dráhu mou,
Cestou bych nebloudil věčně ztemnělou;
Nocí by pozemskou vzhled roznícený
Domov touhy svoji zřel osvícený.
Osvěcujte, hvězdy, stopy tajemné,
V temnu bych neminul povolání své,
By duch omámený sprostou všedností
Zemi nekořil se hnusnou podlostí!
Osvěcujte, hvězdy, nebes plameny
Duch... | PROSBA. | Karel Sabina | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-006970 | Déjame reposar en tu regazo
el corazón, donde se encuentra
impreso
el cálido perfume de tu beso
y la presión de tu primer abrazo
Caí del mal en el potente lazo,
pero a tu lado en libertad regreso,
como retorna un día el cisne preso
al blando nido del natal ribazo.
Quiero en ti recobrar pedida calma... | Ruego | Julián del Casal | es | 0 | iambic |
mpm-es-002655 | Lágrimas alquiladas del contento
lloran difunto al padre y al marido;
y el perdido caudal ha merecido
solamente verdad en el lamento.
Codicia, no razón ni entendimiento,
gobierna los efectos del sentido:
quien pierde hacienda dice que ha perdido;
no el que convierte en logro el monumento.
Los sacrosantos bultos adorado... | Advierte el llanto fingido y el verdadero con el efecto de la codicia | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-066549 | Kdys v cestu vyšli jsme a srdce v dlaních nesli.
(Jak starý prorok chléb, tak lámat jsme je chtěli.)
Na špatné cestě tisíckrát jsme do výmolů klesli
a znovu vstali, – k těm, jimž lásky snad je třeba, spěli.
A mnoho jsme vás na své pouti potkávali.
Na vozech jeli jste a nepoznali cesty trýzně.
Jak stalo se, že před zrak... | VÁM, KTEŘÍ JSTE NÁM LHALI... | Lila Bubelová | cs | 0 | iambic |
mpm-de-046578 | In Deutschland hingegen
tuns erst lang überlegen,
dann schreib'n sie sich ein
in ein' Aufruhrverein,
wähln ein' Obmann, wie's Brauch,
zwei Schriftführer auch, ein' Kontrollor, zwei Kassier,
Ehrenjungfrauen vier,
dann schreib'n 's nach'm Buch
ein Freiheitsgesuch: –
So machen's dort die Revolution,
das liegt im Charakter... | Erinnerung | Kurt Tucholsky | de | 0 | iambic |
mpm-de-042612 | Die Länder brennen ...
Wer hat Brand entfacht?
Gier, Haß, Verkennen?
Blut will's noch kosten.
Posten,
Halt fest, halt fest auf treuer Wacht!
Durch Höhn und Gründe
Morgengraun erwacht.
Wer Gott verstünde!
Aus Trümmerlöchern steigen
Lerchen. Unheimlich Schweigen
Von Front zu Front. Bis daß es heulend kracht.
Mit Menschen... | 1L: Die Länder brennen ... | Karl Henckell | de | 0 | iambic |
mpm-de-037836 | Die Nacht ist wie ein Mönch,
Sie trägt ein braun Gewand.
Der Tag ist wie ein Mensch,
Hat Lilien in der Hand.
Die Nacht ist dunkel ganz
Und stummer als ein Grab.
Der Tag: Gefunkel ganz,
Gelächter, Klang und Tanz. | 1L: Die Nacht ist wie ein Mönch, | Klabund | de | 0 | iambic |
mpm-en-000257 | When in the chronicle of wasted time
I see descriptions of the fairest wights,
And beauty making beautiful old rhyme
In praise of ladies dead and lovely knights,
Then, in the blazon of sweet beauty's best,
Of hand, of foot, of lip, of eye, of brow,
I see their antique pen would have express'd
Even such a beauty as you ... | Sonnet 106: When in the chronicle of wasted time | William Shakespeare | en | 0 | iambic |
mpm-de-029762 | Der schwartzen Augen Mitternacht
Nehrt' ein geheimes Eisen/
Das seinen Zug kan weisen/
So offt es den Magnet
Verliebter Hertzen nach sich dreht:
Es steckt verborgne Macht
In schwartzer Augen Mitternacht. | fünffter A ufftritt. | Johann Beer | de | 0 | iambic |
mpm-de-028407 | Teufel hinein! daß gerade
Zu meinen Füßen
Die schnarchende Ambassade
Hat sausen müssen! | Reiseunbehagen | Nikolaus Lenau | de | 0 | iambic |
mpm-es-007265 | De ti se burlan con fingido asombro
los mismos que, cumpliendo su destino,
de par en par te abrieron el camino
entre desolación, ruina y escombro
Ya los conoces, aunque no los nombro;
tus precursores son, tal fue su sino;
imponles, pues, su propio desatino,
y que esto acabe al fin manga por hombro.
Hora es ya, Pi; del ... | Pi | José Selgas y Carrasco | es | 0 | iambic |
mpm-cs-034705 | Ti naši známí celou dobu žili
Jak právě mohli, dosť však vesele;
Neb u Orlovských vládu nastoupily
Za týden dvakrát schůzky přeskvělé,
Jež pozděj se i v bály proměnily.
Ty schůzky – soirée jich noble jmeno,
Tak spíš co míním, bude vyznačeno –
Vždy četnou společnosť tam shromáždily:
Zde paní bavil se kruh velmi milý,
Ta... | VIII. | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-010948 | Noch Kreatur, noch Gott kann dich in Unruh bringen;
Du selbst verunruhst dich, o Torheit, mit den Dingen. | 25. Dein Unruh machst du selbst | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-030503 | Mein gestirntes Paradeis,
mein Licht, mein Mon, meine Sonne,
mein ganz Himmelreich voll Wonne
und von was ein Gott sonst weist,
das ist
mir, der Erden unter ihr.
Ich vergeßner Erdenkreis!
Heute tagts zum dritten Male,
daß ich ganz von keinem Strale
meiner lieben Sonnen weiß.
Das betrübte Land, das weint,
weil sein Himm... | 9. Philyrille | Paul Fleming | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-021480 | Nade všemi vrcholky klid –
v korunách sotva zachytit
dech možno již.
Hle, ptáčata umlkla v lese.
Počkej: čas hne se,
i ty pak spíš. | STEJNÝ LOS. | Josef Kuchař | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-028693 | On se jí zeptal: srdce mé,
zdaž přece máš mne ráda?
V oku měl slzu bohatou,
ta na líci mu padá.
On se jí zeptal podruhé:
mé zlato, máš mne ráda?
A v letní noci zásvitu
písničky o ní skládá.
On se jí zeptal po třetí:
má milá, máš mne ráda?
A ona: což bych neměla,
vždyť líc tvá pěkná, mladá.
Však on se jí víc nezeptal,
z... | Všední verše (IV) | Emanuel Miřiovský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-004894 | Venció las fuerzas el amor tirano,
cortó los nervios con aguda espada
de aquella dulce libertad amada,
que sin vigor suspiro siempre en vano.
Él me vuelve y me trae por la mano
a do mi error y predicción le agrada,
mas ya la vida de su mal cansada
osa tornarse al curso usado y llano.
Pero es flaca osadía y con la muert... | - CXXXIX - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-cs-033553 | Luk parných síla, vání lad, jak z živého by duch jen vzat
byl okřídleně schvělý,
jak ze květů všech vyvátá jen étherická podstata
by tála v díle včely.
Zář slunce jak by sílící se s prachem pelu v směsici
ve zlatě medu skrýval,
do číše z vosku jak by lil se výron sladkých zemních sil
co jantarový příval.
A jak by plodn... | VČELY | Jan Opolský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005210 | Cuando un tiempo cansado en su
camino
el ardiente Israelita vacilaba,
a consolar su espíritu llagaba,
vertiendo aromas, querubín divino
Y si luego en el aire cristalino
sus alas desplegando se alejaba,
un rayo siempre de su faz guiaba
al fatigado, errante peregrino
Así al mirar de la fortuna el ceñ... | A Justa | Salvador Bermúdez de Castro | es | 0 | iambic |
mpm-cs-061270 | Je velký pálek, Kristus umírá.
Tvář slunce pohltily černé chmury,
tmy hrůzy smrtelné se níží s hůry
a bolest sáhla k srdci vesmíra.
V noc děsnou obrátil se jasný den,
jen bílé tělo Krista svítí do ní,
tvář smrtí zmučená se k prsům kloní –
a pod křížem zní věrných pláč a sten.
A z hrobu vyšly stíny svatých těl –
jich zj... | VELKÝ PÁTEK. | Adolf Černý | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002135 | Haz un soneto que levante el vuelo
sobre el Cáucaso, monte inaccesible,
de estilo generoso y apacible,
lleno de variedad de Cipro y Delo.
Con perlas, ámbar, oro, grana y yelo
(nieve quise decir, no fue posible):
no sea lo esencial inteligible,
pues que no ha de faltarle un Velutelo.
Luego que este soneto se concluya
cu... | Soneto con estrambote | Baltasar del Alcázar | es | 2 | polymetric |
mpm-de-003591 | Eh ich wolte deiner missen/
Karilis/ mein schönstes Licht/
eh mir/ deinen Mund zu küssen/
ferner solte werden nicht:
wolt’ ich eh/ daß alles Kriegen
müst’ in Pluto Pfülen liegen.
Solt’ ich gleich mit Sieges-Zweigen
fahren zum Kapitolin/
auff den göldnen Wagen steigen/
durch Kapenens Pforte ziehn/
mit der Römer Schaar u... | V.
Besser ruhig lieben/ als mühsam
Kriegen. | Kaspar von Stieler | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-033452 | Byl jednou jeden mladý pán
a ten měl mnoho dluhů,
neb za sebe vždy dlužil se
i za sto dobrodruhů.
Zval věřitele každého:
„Račte se u mně staviť!“
a neplatil. Však jednoho
chtěl stůj co stůj se zbaviť.
Tu tedy koupil v továrně
střepiny z vásy drahé;
je doma k dveřím přistavil
a čekal jitro blahé.
Jak předvídal, tak stal... | Recept proti věřitelům | Jan Evangelista Nečas | cs | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.