id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-de-012486 | Gott der bequämt sich unß/ Er ist unß was wir wollen:
Weh unß/ wann wir jhm auch nicht werden was wir
sollen. | 141. Wir sollens GOtt wider seyn. | Angelus Silesius | de | 2 | polymetric |
mpm-de-037616 | Ich mag kein König seyn; und so ich es je muß/
So werf ich mich doch straks mein Gott für deinen Fuß. | 196. Die Demut ist sehr gut. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-010566 | Es sollen umb dein Grab die schönsten Blumen blühen/
Zu früh erblaster Freund/ du Blume deiner Zeit;
Die Flora will den Ort mit einem Lentz umbziehen/
Der alle Schätze trägt geprießner Liebligkeit.
Es wird die Rose sich hier hundert-blättrig zeigen/
Mitleidig/ daß sie dich/ der Jugend Rose/ deckt:
Die Lilg’ ihr Silber-... | Blumen/
Womit Hn. E. D. J. U. C. Grabe bestreuet/
den 14. Octobr. 1674. | Heinrich Mühlpfort | de | 0 | iambic |
mpm-en-000766 | A Poetic Romance
(excerpt)
BOOK I
A thing of beauty is a joy for ever:
Its loveliness increases; it will never
Pass into nothingness; but still will keep
A bower quiet for us, and a sleep
Full of sweet dreams, and health, and quiet breathing.
Therefore, on every morrow, are we wreathing
A flowery band to bind us to t... | from Endymion | John Keats | en | 0 | iambic |
mpm-cs-005624 | Pršely květy v májový den,
pršely s košatých jabloní.
Já šel jsem volně jako ten,
jenž asi sotva dohoní,
ten, jenž v svůj sen se pohrouží,
a v svatou cestu poutníka
a který ani netouží
dohonit, co mu utíká.
Je to tak krásné, je-li jít
nezkojitelnou potřebou.
Je to tak krásné věčně mít
měňavý obzor před sebou,
a vítr-li... | PRŠELY KVĚTY V MÁJOVÝ DEN | Viktor Dyk | cs | 0 | iambic |
mpm-de-028343 | Soll es erst die Nachwelt sagen,
Was die Mitwelt hat gedacht?
Soll kein Herz zu sagen wagen
Was ihm Leid und Freude macht?
Nein, ihr wagt nicht mal zu sagen
Und ihr habt's doch oft gedacht:
Daß das fünfte Rad am Wagen
Ist Europas fünfte Macht.
Fünftes Rad, fürwahr, du solltest
Ein Eliaswagen sein!
Fünfte Macht, wenn du... | Eliaswagen. | August Heinrich Hoffmann von Fallersleben | de | 1 | trochaic |
mpm-de-062185 | Gleichwie die Luft erscheint bei angenehmen Tagen,
So heiter, rein und still soll dein Gemüte sein;
So schaust du Gott in dir und wirst auch ihm behagen,
Sein wonnereiches Licht macht sich dem Geist gemein. | 198. Heiterkeit des Gemüts | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-de-015858 | Wie unvermuthlich dieß dem David war zu hören
Steht nicht zu bilden für, er wust sich nicht zu kehren
Für Schrecken aus der Stell. Der Donner hatte nicht
Jhn so bestürtzt gemacht, als dieß so hie geschicht:
Er weiß nun wer sie sind, weiß doch nicht wer ihn liebet;
Die Merob und Michal sind diese, deren giebet
Die eine ... | Die Geschichte des Davids,
Königs in Juda. | Johann Jacob Bodmer | de | 0 | iambic |
mpm-de-008922 | Trocken bist du und ernst, doch immer die würdige Göttin,
Und so leihest du auch gerne den Namen dem Heft. | Minerva | Friedrich Schiller | de | 2 | polymetric |
mpm-es-007368 | Yace bajo esta losa muda y fría
el despojo mortal del Pastor santo,
que en vano riega el abundoso llanto
de su gran solitaria noche y día
La tierna Magdalena así gemía,
no encontrando el cadáver sacrosanto
de Jesús, y tal era su quebranto,
que la divina voz desconocía
Cumplióse aquí la ley de la natura,
un vacío, un do... | A la sepultura del obispo Vicuña | Mercedes Marín de Solar | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-030054 | Ničte školy na vše strany
jako Písek s Rokycany.
Hloupá mládež – pokrok všude.
Poslanců nám neubude! | Pryč s obecními ústavy! | Rudolf Pokorný | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-037626 | Marull verschiebet seine Sorgen
Und seine Vorsicht bis auf
Auf morgen seine Reu' und Buß'
Und in Gefahr den letzten Schluß,
Auf morgen, Freunde sich zu machen
Und vor der Feinde Trug zu wachen,
Auf morgen Fleiß und Aemsigkeit –
Und ist allein ein | Sape hodie | Christian Wernicke | de | 0 | iambic |
mpm-es-006290 | «¡Soldados del catorce! ¡Cuatro
pasos
al frente!» dice el Mariscal, y apenas
quince sombras altivas adelantan,
¡quince sombras el arma le presentan!
Tras una larga pausa dolorosa
impregnada de fúnebre tristeza,
los del cuarenta y tres fueron llamados...
Cuatro supervivientes, -cuatro lentas
figuras es... | Soneto | Martín Goygoechea Menéndez | es | 0 | iambic |
mpm-de-057200 | Die Seele fängt also Jhr Seyn zu kennen an.
Hernach betrachtet sie, was äusserlich,
Und findet von den Gegenwürffen sich,
Durch deren Gegenwart, zu aller Zeit, bewoget,
Auch, daß, wenn die nicht da; sich die Bewegung leget.
Wodurch wir denn erkennen können
Die Dinge, die wir Cörper nennen.
Ist unsre Seele nun durch ein... | Vom Geist und Cörper | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-es-003733 | Águila caudal que con gran vuelo
secretos muy secretos penetraste,
y tu cabeza santa reclinaste
en Cristo, en quien se inclina todo el cielo.
¡Ay de mí! ¡Con qué obras, con qué celo
tan preciosas gracias alcanzaste,
porque tus siervos puedan sin contraste
vivir lo que vivieren en el suelo!
Tú, hijo de la virgen adoptiv... | - XXXVII - Al evangelista San Juan | Juan de Almeida | es | 2 | polymetric |
mpm-de-055064 | Botaniker zugleich wer ist und Astronom,
Betrachtet wechselweis Erdflur und Himmelsdom.
Und eines würd' er oft beim andern gar versäumen,
Blühte zu gleicher Zeit sein Flor in beiden Räumen.
Doch ihm zum Glücke gehn die Stern' auf in der Nacht,
Und zu am Morgen, wann der Blumen Aug' erwacht.
Mir ist es nicht wie ihm gew... | 91. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-005258 | Sí, Dios lo quiere a veces. La sangre, las matanzas,
vienen como una triste y aterradora ley;
señala lo Infinito momentos de venganzas,
rompe la jaula el águila, quebranta el yugo el buey.
Terrible es la tormenta que trae las asechanzas,
la rabia del rebaño, las iras de la grey;
que pone las cabezas sangrientas en las ... | LA REVOLUCIÓN FRANCESA – IV. SUPREMA LEX | Rubén Darío | es | 4 | anapestic |
mpm-de-019312 | Auch Freundin/ du gehst hin in den betrübten Zeiten/
Da über unserm Kopf nichts als Cometen stehn/
Da uns die Pest-Gefahr tritt näher an der Seiten/
Und niemand von uns weiß/ wie es wird künftig gehn?
Da sag’ ich gehst du hin. Wohin? In deine Kammer.
Daß dich nichts irren kan/ schleust du die Thüre zu.
Ach wie viel Her... | Der sanffte Tod/
Fr. S. H. g. K. den 1. Decembr. 1680. | Heinrich Mühlpfort | de | 0 | iambic |
mpm-es-008080 | Los salmos que proclaman tu victoria
Hablan de tu blasón presidencial,
Ya no cabe en los fastos de la historia
Toda tu ejecutoria nacional.
La voz del bardo que cantó tu gesta
Cual si lo hubiera el mismo de Vivar,
Es hoy himno divino por tu festa,
Heraldo de tu triunfo singular.
Mas no solo el poeta te proclama,
Portav... | PRESIDENTE | José Hernández Gavira | es | 0 | iambic |
mpm-de-040762 | Eine würdige Sache verfechtet ihr; nur mit Verstande,
Bitt ich! daß sie zum Spott und zum Gelächter nicht wird! | Warnung | Friedrich Schiller | de | 2 | polymetric |
mpm-de-059559 | Freund wo nicht Christus wirkt/ da ist er auch noch nicht/
Ob gleich der Mensch von jhm viel singet oder spricht. | 273. Wo Christus nicht wirkt da ist er nicht | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-057388 | Verhasst sind mir bis in den Tod
Popogescheitelte Manieren –
Doch zehn Mal lieber schwarzweissroth,
Als mit dem Mob fraternisiren! | Ein für alle Mal! | Arno Holz | de | 0 | iambic |
mpm-de-020556 | Es ist kein mädlin in der stat,
das Witzleer nicht wert und lieb hat,
spricht er, ob wahr, kan ich nicht wissen;
das aber kan ich wol vergwissen,
daß keine jungfrau in der stat
lieb und wert den Witzleeren hat. | 1L: Es ist kein mädlin in der stat, | Georg Rodolf Weckherlin | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-057402 | Již, drahý bratře, Pán, ten Král všech králů,
tě postavil zde na sionskou stráž.
Zde úkol svatý v radosti i v žalu
pod Jeho korouhví již konat máš.
Zde šířiti máš Jeho čest a chválu;
nuž, přijmi bratrský tu pozdrav náš.
A dnes, kdy pohnutím se duch nám chvěje,
slyš, co ten pozdrav od Boha ti přeje.
V tom světě hříchu, ... | Svatý oheň. | Jan Pelíšek | cs | 0 | iambic |
mpm-es-001418 | Rey es aquel, que al Rey jamás ha visto,
y en breve esfera del humilde techo,
de su fortuna vive satisfecho,
ni ofendido, ni amado, ni malquisto.
No envidia a quien la última Calisto,
por mar dudoso, con osado pecho
pisó, llamando su ambición provecho,
vida al peligro sin temor previsto.
Lisonja naturales de las aves
e... | - XXXIX - | Fcode Borja | es | 0 | iambic |
mpm-de-002547 | Ihr Nymphen, euer Hirt, dem Pan im Singen gleich,
Liegt, da der Mittag glüht, betrunken im Gesträuch,
In einem unerlaubten Schlafe.
Cytherens Sohn bewacht indeßen seine Schaafe
Und trägt den Stab, den er dem Schlummernden entwand,
Stolz, wie ein Schäfer, in der Hand.
Soll nun kein wildes Thier den kleinen Gott verschli... | 1L: Ihr Nymphen, euer Hirt, dem Pan im Singen gleich, | Nicolaus Götz | de | 0 | iambic |
mpm-cs-053345 | Proč, dotěrný, se věsíš na mé paty,
vždy za mnou plížíš se jak mračný zvěd,
ty paobraze lichý, bez podstaty,
jenž méně jsi než na skle dechu sled;
proč obrys můj si vypůjčuješ směle,
i v šatu mého střih se obláčíš,
proč paroduješ zjev můj neuměle,
můj každý pohyb drze opáčíš?
Tak v myšlenkách se tážu, hledě stranou,
kd... | Stín. | Svatopluk Čech | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-042682 | Naše milá Bětuška
Rozkošného Bertuška
Drží denně na klíně
V páperové peřině.
Pětiletý Pavlíček
Přiběh, jeho bratříček,
Dal mu sladkou hubičku,
Hladě mladou tvářičku.
Bertušek se usmívá,
Zvláštní zvůle nabývá,
Výská, tleská outlinkou
Mlékobílou ručinkou.
Když ho začal lektati,
Chlapček počal plakati,
Chtě ho kojit Pavlí... | Potrestaná všetečnost. | Bohuslav Tablic | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-014447 | Lobt immer den Diogenes,
Sagt Celidor, ihr Andern!
Ich, der den Wein mit Eimern mess',
Ich halt's mit Alexandern;
Ich bin ein Held beim vollen Glas,
Und wär' ein Narr im leeren Faß. | 1L: Lobt immer den Diogenes, | Christian Wernicke | de | 0 | iambic |
mpm-es-006134 | Ya todos los caiques probaron el madero
-¿Quién falta?- Y la respuesta fue un arrogante: ¡Yo!
-¡Yo!- dijo; y, en la forma de una visión de Homero,
del fondo de los bosques Caupolicán surgió.
Echóse el tronco encima, con ademán ligero,
y estremecerse pudo pero doblarse no
Bajo sus pies, tres días crujir hizo el sendero,... | Caupolicán | José Santos Chocano | es | 3 | dactylic |
mpm-de-049202 | Zusammen pack ich meine Habe,
Und was im Busen mir gedieh:
Denn länger nicht mehr frommt die Gabe,
Die mir ein milder Gott verlieh.
So hat er mich umsonst begeistert?
So war's umsonst, was ich empfand?
Und jeder arme Stümper meistert
Den Griffel einer Meisterhand?
In Dunkel muß der Geist sich bergen,
Damit's die Blöden... | Epilog | August von Platen | de | 0 | iambic |
mpm-cs-052110 | Ve kraji hornatém a mezi lesy,
v Čech jižním klínu, na hranicích kdesi
byl farářem. Tam fara osamělá,
dům starý dřevěný, blíž u kostela,
na vrchu stála; lípy dvě jí kryly střechu
a podál u zdi plné netřesku a mechu –
stráž tichá hřbitova – čněl velký hnědý kříž.
Stesk vanul tu... Ves v údolu se táhla níž.
Ó, říjen, mlh... | Farář. (I.) | Emanuel Čenkov | cs | 0 | iambic |
mpm-de-000352 | Ein frembder Schiffbruch hat osst andre reich gemacht/
Und Perlen hat ein Sturm auch an das Land gebracht.
Was wunders/ wenn dein Kopff des Landes Ruhe störet/
Weil/ was sein Unglück macht/ dein eigen Glück vermehret. | Auff einen andern Beamten | Christian Friedrich Hunold | de | 0 | iambic |
mpm-es-000822 | Altos montes nevados, que aun apenas
la verde hierba descubrí tres meses,
de cuyos jabalíes y monteses
cabras tengo estas altas puertas llenas;
pinos, que mientras sois del mar entenas,
de alba escarcha os vestís blancos arneses;
fuentes, que por los pies de estos cipreses
corréis en jaspes y laváis arenas;
Selvas oscu... | - - Acto I, MARÍA | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-044783 | Šíré nebe nás tu kreje,
Šíré pole náš je byt:
Ve dne slunce v tvář se směje,
V noci hvězd nás škádlí kmit.
Víno se pění –
Harfy slyš znění –
Sklenic řinkot – ručnic blesk –
Hochův švárných zpěv a tlesk.
Kouř se zhůru k nebi valí,
Voják střelbou končí den;
Tmavá noc vše zaobalí,
Ztápí život v tichý sen.
Duch teď i tělo,... | V táboře. | Karel Maria Drahotín Villani | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-000191 | Der Minister des Äußern
Kann sich nicht äußern,
Der Minister des Innern
Ist schwach im Erinnern,
Der Kriegsminister
Trägt Szepter und Kron im Tornister,
Der Minister der Finanzen
Muß nach jedes Pfeife tanzen,
Der Minister des Handels
Ist unsichtbaren Wandels,
Der Minister der Justiz
Hat nicht Stimme, nur Sitz,
Der Mini... | 1L: Der Minister des Äußern | Franz Grillparzer | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-033950 | Štěpánovští pro besedy svoje
na měsíce mají vhodnou látku:
jednou z rána u Vondrova statku
dělníků se sešly celé roje
s motykami, kladivy a rýči,
jejichž úsilí se darmo příčí
staré, vetché trámoví i zdivo.
Jak tu nyní celé dni je živo!
Práce lidem pod rukama roste;
na zdi dosud hladké, okras prosté,
rozmanitých řims te... | SLÁVA PLOTU (II.) | Ferdinand Tomek | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-052332 | Laßt Solyms Mauren
Voll Freude stehen/
Ich will ins Trauren
Mit JEsu gehen.
Bey duncklem Schatten
Mich bey ihm zeigen/
Durch Kidron watten/
Den Oel-Berg steigen.
Betracht/ o Hertze/
Mit Buß’ erweichet/
Ob auch ein Schmertze
Dem seinen gleichet!
Schau JEsum sitzen
Auff seinen Knihen/
Und Blutt verschwitzen
Für Angst-Bem... | Betrachtung funffzig-jährigen
Lebens-Lauffs. | Hans Assmann von Abschatz | de | 0 | iambic |
mpm-es-004126 | Yo soy la casta Dido celebrada,
y no la que Virgilio infama en vano,
porque jamás me vio Eneas Troyano,
ni a Libia descendió su Teucra armada.
No fue lascivo amor, fue casta espada
la que me hirió por Jarbas el tirano;
viví y matéme con mi propia mano,
mis muros levantados, y vengada.
Pues yo viví sin ofender las glori... | - CXVIII - De Elisa Dido | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-007380 | Was birgst du dich vor mir? Ich habe
In meinen Träumen schon als Knabe,
Als Jüngling schon dich oft geschaut,
Sanft deiner Nähe Hauch empfunden
Und morgens, wenn du mir entschwunden,
Mit Thränen meinen Pfühl betaut.
Wenn nächtlich unterm Sternendache
Das Rufen mir, das tausendfache,
Von Wald und Flur zum Ohre drang,
Of... | 1L: Was birgst du dich vor mir? Ich habe | Adolf Friedrich von Schack | de | 0 | iambic |
mpm-de-004884 | Flora hat zwar wol die Blüt ihrer Jungferschafft versetzet;
Was denn mehr? es wird die Frucht, als die Blüte, mehr geschätzet. | 60. | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-de-064790 | Hat jemahls Furcht und Scham, du angenehmes Kind,
Dem wenig an Verstand und Schönheit ähnlich sind,
Den angesezten Kiel mir in der Hand verrücket,
So ist es warlich wohl auf diesen Tag geschehn,
Da meine Grobheit es um deine Gunst versehn
Und meine Demuth sich vor deinem Eifer bücket.
Ich fühle deinen Zorn, der als ein... | 1L: Hat jemahls Furcht und Scham, du angenehmes Kind, | Johann Christian Günther | de | 0 | iambic |
mpm-de-047651 | Nun sich Himmel und Erd' erfreut
In der lieblichen Frühlingszeit,
Nun die Vögelein stimmen an
Das die Menschen ergetzen kan;
Nun die Flüsse so sanft und fein
Wiedrum schleichen ins Meer hinein,
Nun der Winter sich gibt zur Ruh'
Und die Wärme nimmt täglich zu;
Nun die Bäume gleich schwanger stehn,
Und die Blumen sich la... | An einem schönen Frühlingstage | Johann Rist | de | 4 | anapestic |
mpm-cs-032475 | Jak jsou krásné božské cnosti,
kdo se jimi chlubiť můž’;
první nech si odpustiti,
v druhé, třetí však se tuž.
Nač pak věřiť?– K čemu víra?
Klam jí chodí v zápětí;
jen ji pověs na hřebíček,
přestaň v písku stavěti... | Víra, naděje, láska. | Božena Studničková | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-029303 | Když ze sna oráč slyší praskot zlý,
a vstana zří, že sýpku požár plení,
on vzdychá, štká a lomí ruce své,
však doufá dále ve svém utrpení.
A staří manželé, jichž zdejší den
již smráká se, si ještě dítě ždají,
a že v jich prázdný život zjeví se,
tu naděj’ živí hrobu na pokraji.
A srdce bídné, v kterém pouze smrt
již hní... | Naděje. | Augustin Eugen Mužík | cs | 0 | iambic |
mpm-es-000353 | De tu ganado y choza descuidado
te veo Blas andar triste y penoso,
por el áspero monte, y bosque umbroso
huyendo de las gentes y poblado.
No te deleita ya el florido prado,
ni el trato pastoril te es ya gozoso,
ni en nada de placer hayas reposo,
el sólo imaginarte descansado.
Te quejas de la muerte y su tardanza,
dicie... | - XXII - | Juan de Timoneda | es | 0 | iambic |
mpm-de-026681 | Es lagert rings umher ein grauer Flor –
Ich weiß es nicht: bricht noch die Sonn' hervor?
Wird dieser Nebel heut sie ganz verhüllen?
Und ob er steigt, und ob er niederfällt?
So frag' ich wohl – doch schweigend ruht die Welt
Und Flur und Thal mit Dunst sich füllen.
Es dampft der Wald, ein rauchender Altar,
Einsam darüber... | 1L: Es lagert rings umher ein grauer Flor – | Louise Otto | de | 0 | iambic |
mpm-cs-051612 | Jest země naše gigantem
a opět kapkou v moři,
jež v svět se širý, bezměrný,
do nekonečna noří.
Hned zas je práškem ve mlýně
a zrnem písku v poušti,
jenž vzedmut parným chamsinem
se v dálné cesty pouští.
Toť daleké však srovnání,
dám příklad zřejmý oku,
že země má se ku světu
jak blecha k svému skoku. | Srovnání země se světem. | Hugo Václav Wunsch | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006548 | De tu divina efigie en la tarjeta,
preciosa frase de pasión grabaste;
y tras tu firma, luego que fechaste
besé la copia de tu faz coqueta
«-Por largos años estará sujeta
tu vida a mi existencia -suspiraste-
o apagárase, en mágico contraste,
mi firma, con mi amor, toda completa»
Ya ha vuelto el mes aquel, de mí, más car... | Los doce meses – Julio | José Wen Maury | es | 0 | iambic |
mpm-cs-062190 | Tak životem jsme šli vždy ruku v ruce,
ať bouře burácela nad námi,
ať slunce rozžehlo se dálkami,
tak v radosti jsme spolu šli i v muce.
Dech vonný šumavských těch hvozdů krásných
nám útěchu a sílu v duše lil,
že často život rozkoší nám byl
a že jsme prožili dní řadu jasných.
V nejtěžších chvílích nad hrobem jsme stáli... | Své ženě. | Bohuslav Květ | cs | 0 | iambic |
mpm-es-000991 | Ni sé si vivo, ni si estoy muriendo,
ni sé que aliento es este, en que respiro,
ni sé por donde a un imposible aspiro,
ni sé porque razón amando ofendo.
Ni sé de qué me guardo, o qué pretendo,
ni sé qué gloria en un infierno miro,
ni sé por qué sin esperar suspiro,
ni sé por qué rendido me defiendo.
Ni sé quién me deti... | - - Libro I | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-048162 | Jak rostla by ti křídla, asfodelem
jdeš kvetoucím tam, k stínům kde je vchod;
leč jak jdeš v dumě s nakloněným čelem,
tvůj pohled v zrcadlo se vlny vbod’,
jež jako kalná Acherontská řeka
ze slzí nešťastníků se skal stéká,
vře v tiché tůni mlčenlivých vod. | Hymna Persefoně. (V.) | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-059031 | Du lebst und schwebest stets in Gott, drum such ihn ja nicht ferne,
Er sitzt fürwahr nicht eingesperrt hoch über Mond und Sterne;
Wärst du nur selber nicht so weit,
Vermannigfaltigt und zerstreut,
Kämst du recht zu dir selber, da
Würd'st du im Geist Gott finden nah.
Du nahes Wesen, bring mich nah, daß ich in deinem Lic... | 80. | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-de-049373 | Dir zum Geburtstag als Präsent
Sag ich nun nicht mehr:
Auch: »Luder« will ich nicht mehr sagen;
Nicht Hund und nicht Verwandte schlagen,
Die Zunge fest im Maule tragen,
Will artig sein mit Füß und Händ:
Das ist der Tant Kathel Geburtstags-Präsent. | 1L: Dir zum Geburtstag als Präsent | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-cs-032124 | „Žeh polednů mé hrozny darmo rosil,
ty’s nepřišla – a já tě tolik prosil.“
„„Já bála se, že slunce už se níží.““
„A ony čekaly a umdlévaly tíží – “
„„A pak – ten výraz očí tvých mne lekal.““
„Mé hrozny svadly. Já tak dlouho čekal!“ | SMUTNÝ DIALOG | Zdeněk Tlamich | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005438 | Yo saludo al poeta de las «Prosas profanas»,
al Apolo moderno de los versos de oro,
en cuyo escudo se halla un caracol sonoro,
la máscara de Grecia, la flor de lis de Francia.
Dime, mago risueño de las urnas paganas,
¿qué espíritu visita tu corazón -tesoro,
que hace que tu mano escriba versos de oro
en cuya urdimbre ju... | Homenaje lírico a Rubén Darío | René López | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-064654 | Kdyby se má duše s Tebou setkat měla,
vlahou nocí štěstím by se rozepěla,
zpívala by zase ve slunečním jase,
zvedla by se k hvězdám, jejich čisté kráse.
Jako holubice v háj by zaletěla,
kde již prošla vesna růžová a skvělá
s květy v zlatém vlase, s plodem v těžkém klase,
o níž mému srdci jenom ve snách zdá se.
Tam v to... | XIII Kdyby se má duše s Tebou setkat měla, | Tereza Dubrovská | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-030479 | Die Felsen schroff und wild,
Der See, die Waldumnachtung
Sind dir ein stilles Bild
Tiefsinniger Betrachtung.
Und dort, mit Donnerhall
Hineilend zwischen Steinen,
Läßt dir der Wasserfall
Die kühne Tat erscheinen.
Du sollst, gleich jenem Teich,
Betrachtend dich verschließen;
Dann kühn, dem Bache gleich,
Zur Tat hinunters... | See und Wasserfall | Nikolaus Lenau | de | 0 | iambic |
mpm-es-008437 | ¡Qué lazos de oro desordena el viento,
entre gorzotas altas y volantes!
¡Qué riqueza oriental y qué cambiantes
de luz que envidia el sacro firmamento!
¡Qué pecho hermoso do el amor su asiento
puso, y de allí fulmina a sus amantes,
absortos al mirar las elegantes
formas, su delicioso movimiento!
¡Qué vestidura arrastra,... | Dorisa en traje magnífico | Nicolás Fernández de Moratín | es | 2 | polymetric |
mpm-de-038548 | Draußen tobt der böse Winter,
Und die Blumen, die er knickte,
Malt er höhnisch an die Fenster
Mir in bleichen, starren Bildern.
Winter, stürme nur und brause!
Machst mich doch nicht mehr erzittern.
Denn aus meines Herzens Grunde
Lass' ich einen Frühling sprießen,
Den der Schnee nicht kann bedecken,
Den das Eis nicht ma... | Frühling der Liebe | Wilhelm Müller | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-042498 | Jaká as v tom jest věc,
Že jest dcera bledá?
Ubožátko hledá – | 171. Příčina bledosti. | Matěj Josef Sychra | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-010998 | Die Freundin immer neu zu schmücken,
Ich seh es wohl, ist deine Lust;
Darfst du ins Haar den Kranz
Des eignen bist du kaum bewußt.
Und deinen Augen zu gefallen
Erlaubt sie gern das müßge Spiel.
Ach täglich mehr gefällt sie allen,
Die allen schon zu sehr gefiel!
Du machst sie,
Kaum lieblicher als je sie war,
Doch jede d... | An Clärchen | Eduard Mörike | de | 0 | iambic |
mpm-es-004290 | Matilde, no te espantes que felino
ame a Valeria en público y secreto,
que el albedrío no ha de estar sujeto
y cada cual lo vive a su destino.
¿Qué nombre pierdes? ¿qué valor divino?
¿qué estimación? ¿qué prendas? ¿qué conceto?
¿quién fue tu fundador? ¿quién tu arquitecto?
¿qué Alejandro? ¿qué Rómulo? ¿qué Nino?
Así na... | - CLXXX - | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-065343 | Ta mrtvá její tvář
zalitá plavým vlasem,
v mých snů hasnoucí zář
jak svítí nočním časem!
Oči jak z modrých skel
tak záhadně, ach, plají!
Zasněných rájů žel
a mroucí úsměv mají...
A karmínový ret
jak marným chvěním mámí!
Svou Píseň slyším znět
pod smutku sordinami! | Milenka. | Julius Skarlandt | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008605 | Al trasmontar del sol, su luz dorada,
cogió de unos fantásticos bosquejos
la tabla, y al matiz de sus reflejos,
dejóla de colores variada
Aquí sobre morado cairelada
arden las fimbras de oro en varios lejos,
acullá reverbera en sus espejos
la nube de los rayos retocada;
suben por otra parte, en penachera
de oro, verde ... | Soneto | Fray Jerónimo de San José | es | 0 | iambic |
mpm-de-056098 | Ich sitze hier am Schreibetisch
Und schreibe ein Gedichte,
Indem ich in die Tinte wisch
Und mein Gebet verrichte.
So giebt sich spiegelnd Vers an Vers
In ölgemuter Glätte.
Nur selten fragt man sich: Wie wärs,
Wenn es mehr
Die Seele tut mir garnicht weh,
Sie ist ganz unbeteiligt.
Und durch sich selbst geheiligt.
Des Abe... | 1L: Ich sitze hier am Schreibetisch | Klabund | de | 0 | iambic |
mpm-cs-033351 | Co divů vidím velkolepých, nových,
co soch i sloupů mohutných a drobných,
stěn průsvitných, clon jemňoučkých a zdobných,
květ krásy, která po tisíce roků
se nezjevila pozemskému oku!
Zde stanul Tvůrce jednou stopou velkou
řka hmotě bezruké: „Buď stavitelkou!“
Jak vteřiny, když postupují v čase,
tak pracovaly tady na ok... | Jsem v labyrintu slují krápníkových. | Jan Evangelista Nečas | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002570 | ¿Ves la greña que viste, por muceta,
erizada, y la sima en donde embosca
armas por dientes? ¿Qué la cola enrosca,
y en cada uña alista una saeta?
¿Qué el bramido le sirve de trompeta,
y que la zarpa desanuda tosca?
Pues todo lo ocasiona aquella mosca,
y un átomo importuna le inquieta.
Por otra parte, aquel ratón, royen... | Que al más valeroso león puede hacer daño una sabandija y beneficio otra | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-034379 | Není tak sladký zpěv slavíka
Jak tvůj hlas v písni lkající,
Když v lásce z růžných ústek vzniká
A zmírá touhou nyjící.
Tak milý jest on ve šveholu,
Jak zvuky vlasti vzdálené,
Když v cizině je v tichém bolu
Zaslechne srdce zmoucené. | VIII. Není tak sladký zpěv slavíka | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-000994 | Bien, Roma, los que sirven los abonas,
aunque la cara a la ocasión se hurta;
y el honor vuelves cuando alguno lo hurta,
y su valor por todo lo pregonas.
Tú levantas al cielo las personas
cual un nuevo Alejandro o cual Yugurta,
de robles, de laurel, de grama y murta
pones en sus cabezas mil coronas.
Formas con sus ejérc... | - 1130 - Jornada II, LÁZARO De La moza de cántaro | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-005283 | Podzimní větry přišly, podzimí větry dují.
Málomluvný společníku, tak vás pamatuji.
Pokuřujete. Nemluvíte tuze.
Okolo šumí hovor, hlučí schůze.
Došumí hovor, uklízí se, mete.
Sedíte klidně. Pokuřujete.
Ne z apatie, zkoumati-li chceme,
jsou ústa němá. Oči nejsou němé.
Podzimní větry přišly, podzimní větry dují.
Málomluv... | APOSTROFA | Viktor Dyk | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-033667 | Oh, prasknou tajně katostroje svazy,
tvůj zpovědníček bečet přestane,
čekání vteřin míchu tvoji zmrazí,
pak útlocitní přijdou křesťané
s bastardním pláčem k siné hlavě v koši.
Stoupenci tvoji uzří udatní,
že jako groš, jenž podoben je groši,
se skutálela mezi ostatní.
Že padla ke dnu, zdravíc ještě okem
a na rtu bolest... | ROBESPIERRE. | Jan Opolský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007574 | Ven mujer y soñemos nuestro
amor en la calma
nocturna Es Abril Nuestra pasión
es una
llamarada celeste -Inquietudes del alma;
floración interior bajo la blanca luna -
Bajo la blanca luna la pálida
y gloriosa
magnolia del azul -Ven mujer y
soñemo... | En la noche romántica | Manuel Bertolín Peña | es | 4 | anapestic |
mpm-es-004205 | Dulce Señor, mis vanos pensamientos
fundados en el viento me acometen,
pero por más que mi quietud inquieten,
no podrán derribar tus fundamentos.
No porque de mi parte mis intentos
seguridad alguna me prometen
para que mi flaqueza no sujeten,
ligera más que los mudables vientos.
Mas porque si a mi voz, Señor, se inclin... | - 7 - | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-007388 | „Ty mne v své básni sluncem zveš?
Měj děky mé za chvály svoje!
S mým nepřítelem rovnati mne chceš,
jenž uštědřil mi pyhy moje?“ – | Nepravé porovnání. | Hynek Grunert | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-047048 | Že genius je v tobě, vím,
ba, přesvědčen jsem o tom cele,
vždyť skoro každodenně zřím,
jak biješ o své pruty ztmělé.
Jak denně vzlétáš nadarmo,
jak tmou tvůj rozum vždy se kmitá,
leč tupá všednost pod jarmo
jak neúprosně tebe chytá.
Máš silnou vůli letět výš,
však předsudek tě záhy sráží,
tak hořkne tobě žití číš,
vše ... | VENKOVSKÉMU GENIU. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-024101 | Ich bin, trotz manchem Unterfangen,
Ein großes Kind durchs Leben gegangen.
Ich las das Tollste, die Hauptgeschicht',
Immer nur im Polizeibericht.
Und dieses Tollste – von ihm zu lesen,
Ist eigentlich | Großes Kind | Theodor Fontane | de | 0 | iambic |
mpm-cs-000044 | Jen hostem jsem tu na pozemské pouti,
tam v nebi domov můj, tam má jest otčina;
kéž rychlou perutí bych mohl k nebi plouti,
kde mizí zemský žal, říš věčná počíná!
Jen hostem jsem – a země skoupě hostí,
kdy růží podá skvost, i trní připojí;
však domov nebeský všech bolů duši prostí,
dá věčný blaha zdroj a z běd ji vyhoj... | Nebe naše vlasť. | Vilém Ambrož | cs | 0 | iambic |
mpm-de-039665 | An deinen Brüsten die Stunden,
Die Stunden in deinen Armen
Sind zeitlos weit.
Ich kenne die Erde nicht mehr,
Wenn ich von dir wieder zur Erde gehe.
Die Straßen so seltsam,
Schwarz, nachtkühl in den Morgenstunden,
Schwülgelb der Laternenschein,
Die Straßen leer, und ich so allein,
Und doch gehen tausend Dinge
Neben mir ... | [an deinen Brüsten die Stunden] | Max Dauthendey | de | 0 | iambic |
mpm-cs-004865 | Konec božské tragedie,
vykoupen je viny dluh,
Vykupitel vstal a žije,
zlomen otroctví je kruh.
Nemá už své hrůzy prvé
kříž, když tělo zmizelo,
jeho rány, proudy krve,
trní, svité na čelo!
Mračná nebes draperie
nad Golgotou zjasněla,
nahý kříž jen vzpřímený je,
vetknut hory do čela.
Září věky, tisícletí,
neotřesen, bez ... | GESTO KŘÍŽE | Xaver Dvořák | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-001365 | Můj miláčku! vše, co z tvé vyšlo ruky,
tak jemné, úchvatné,
a vše tvé bídy posvěcují muky,
vše tak mi posvátné!
Tvář tvoje hledí denně na mém stolku,
mé všecky blaží sny,
a silen jsem v tom divuhodném spolku,
jak pupen za vesny.
Byls v pravdě geniem, a cítím jasně,
že není většího,
že co jsi kreslil, mistra byly básně,... | Josef Manes. | Sigismund Bouška | cs | 0 | iambic |
mpm-de-034452 | St. Wolfgang laß nur, wie er ist,
Er kann bei der Verschönrung nur verlieren.
Und wenn du im Verbessern bist,
So laß dafür den Gutsherrn renovieren. | [st. Wolfgang laß nur, wie er ist] | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-es-001100 | Temeraria esperanza, ¿por qué engañas
mi alma con tu loco devaneo?
Temió dentro en mi pecho mi deseo,
¿y no temes tú empresas tan extrañas?
Estásle relatando tus hazañas,
sin olvidar un mínimo trofeo,
¿y quieres sepultar en el Leteo
las cosas infinitas con que dañas?
Detente, pensamiento temerario,
porque aunque puede ... | - XXVIII - | Argensola | es | 0 | iambic |
mpm-es-004565 | A la primera luz, que al viento mueve
trágico ruiseñor en la ribera,
joven almendro erró la primavera,
y anticipado a florecer se atreve.
Pero trocando en átomos de nieve
el blando soplo al céfiro, la fiera
mano del Austro en turbulenta esfera
las flores desmayó primera breve.
Así, mozo infeliz, cuando le advierte
el v... | - 33 - A la muerte del Marqués del valle. Escribe de veras | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-039701 | Wenn die Ankerstricke brechen,
Denen du zu sehr vertraust,
Oft dein Glück so sicher schaust,
Zornig nun die Wogen sprechen, –
O so laß das Schiff den Wogen,
Mast und Segel untergehn,
Laß die Winde zornig wehn,
Bleibe dir nur selbst gewogen,
Von den Tönen fortgezogen,
Wirst du schön're Lande sehn:
Sprache hat dich nur b... | 1L: Wenn die Ankerstricke brechen, | Ludwig Tieck | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-053888 | Tedy z krajů našich zas,
Potěšlivé štěbetky!
K cizím břehům hodláte? –
A vás, vy přítelinky
Tichého domku mého,
Ranní dobou co jitra
Semnou slavívaly jste,
Slyším nade střechou již
Tklivým hlasem se loučit.
I leťte, váš osud kamž
Potáhne vás, povolně,
A netkni vás se bouře,
Ni zlé které na pouti
Vaší; A ve zdraví se,
N... | Na vlaštovičky. | František Ladislav Čelakovský | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-069352 | Co uhaslo? Co zablýsklo?
Ó noci se lstivýma očima,
z tvých černých zornic světélkuje zlo
a na každý krok číhá stín,
i touha má
se plíží nejistě jak stopou vin.
Ó noci se lstivýma očima,
mne nezlákáš, mne nezvábíš,
v svou němou, nízkou, nenasytnou tiš,
můj krok, ni touhu mou!
Má dětská ručka dělávala kříž,
a ruka má
je ... | V TEMNOTÁCH | Božena Benešová | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008257 | El que de su quietud tanto se olvida,
que entrega a bravo mar frágil navío;
el que en la guerra, por mostrar su brío,
pone contra mil balas una vida;
quien todo su caudal de un lance envida;
quien no esgrime, y se arriesga a un desafío;
quien se opone al capricho, o al
desvío
de una mujer hermosa y... | Soneto | Tomás de Iriarte | es | 2 | polymetric |
mpm-de-008919 | Wer immer nur von Liebe spricht,
Den, meine Seele, wähle nicht!
Die Lieb' aus reinem Herzensgrund
Thut selten sich durch Worte kund.
Wer immer meine Reize preist,
Den Jüngling wähle nicht, mein Geist!
Wer sie im stillen, schweigend, ehrt,
Nur der ist meines Herzens wert.
Wer immer scherzt und immer lacht,
Der fühlte ni... | Wahl eines Jünglings | Johann Martin Miller | de | 0 | iambic |
mpm-cs-005170 | Smála se, plakala, vždy rychle rozhodnutá,
bez srdce dobrá jsouc a beze zloby zlá.
Co milovala? Lesklá zrcadla.
Kdož dvořili se, vzdychávali „Krutá“!
A před zrcadlem snění kouzelná jsou;
v nich možno vidět úsvit krásy, růst,
zřít kouzlo očí, půvab svěžích úst.
To zrcadlo ji ujistilo krásou.
Království něhy byla královn... | DŮM BEZ ZRCADEL (I) | Viktor Dyk | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007041 | Semejante al fulgor de la mañana,
en las cimas nevadas del oriente,
sobre el pálido tinte de tu frente
destácase tu crencha soberana
Al verte sonreír en la ventana
póstrase de rodillas el creyente
porque cree mirar la faz sonriente
de alguna blanca aparición cristiana
Sobre tu suelta cabellera rubia
cae la luz en ondul... | Cuerdas heridas | Carlos Pezoa Véliz | es | 2 | polymetric |
mpm-es-007682 | Todo inspira doquier duelo y pavura:
el sol que apenas arde, el
triste acento
del aire enrarecido, y el lamento
de Jesús en la calle de Amargura
Rompiendo de la turba la espesura,
ya sin color y casi sin aliento,
cual paloma impedida por el viento
corre hacia el Salvador la Virgen pura.
Anhelosa lo... | Los dolores de la Virgen – IV | Antonio Osete | es | 2 | polymetric |
mpm-de-032607 | Laß doch, Herr! in meinem Leben
Nicht dies Jahr vergeblich sein;
Gieb Verlangen und Bestreben,
Meine Seele dir zu weihn.
Laß mich nicht mein eigen sein!
Viele Jahre sind vorüber,
Die im Leichtsinn ich durchlebt;
Ach! jetzt wär' es mir viel lieber,
Hätt' ich ernst nach Dir gestrebt,
Nicht am Eiteln so geklebt.
Meine See... | 1L: Laß doch, Herr! in meinem Leben | Luise Hensel | de | 1 | trochaic |
mpm-de-006066 | Laß uns plaudern, liebes Schätzchen,
Sitz an meiner Seite nieder!
Hier an dem gewohnten Plätzchen,
In der trauten Dämmrung wieder.
Laß dir aus dem lieben süßen
Angesicht die Locken streichen,
Lasse dir die Wange küssen
Und den schönen Mund desgleichen.
Wenn ich jemals dich betrübte,
So verzeihe mir du Gute,
Unbedachtsa... | 1L: Laß uns plaudern, liebes Schätzchen, | Ludwig Eichrodt | de | 1 | trochaic |
mpm-de-004877 | »Wir nahen uns an diesem Tage
als Kleeblatt, das ihr selber habt gepflückt,
wir machten euch beim Bücken viele Plage,
denn dreimal habt ihr euch nach uns gebückt.« | Wiederkäuer | Kurt Tucholsky | de | 0 | iambic |
mpm-cs-016082 | Jdou děti ze školy
tou cestou z Radostína...
Ó rcete, těžko-li
těch dob se nevzpomíná,
kdy sami touto cestou v smíchu, řeči
jste chodili jak tito malí žáci?
Ó rcete, jest-li lítosti kde větší,
než cítit, mladost jak se v šeru ztrácí!
Ó děti, jak bych rád
šel jako školák s vámi!
Vzpomínám nastokrát
a stále připadá mi,
j... | Jdou děti ze školy. | Bohdan Kaminský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-000455 | Alegres flores que con varias tintas
pintó Naturaleza soberana
y al claro aparecer de la mañana
de la verde prisión salís distintas.
Fértiles campos, apacibles quintas,
gloria del sol, envidia de Diana,
cuando la aurora con su nieve y grana
sale tocada de diversas cintas.
Si es triste condición amor con miedo,
decidlo ... | - - Acto III, FLORELO | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-009246 | Ya de aquel Sol la hoguera repetida
ferió en pardos silencios los reflejos,
ya no más que la sombras, y los lejos
se miran del retrato de su vida
Su lumbre racional yace extinguida,
reverberando mal tristes bosquejos,
y ciegos ya los siglos, o perplejos,
se lloran a su luz anochecida.
Mas no murió, que tantos resplando... | A la muerte del doctor Juan Pérez de Montalbán | Matías Frigola y Picón | es | 0 | iambic |
mpm-de-046725 | Und stehst du einmal am Ende
und hast keine Bleibe, kein Brot –
dann falte zufrieden die Hände,
man sorgt für deine Not.
Es gibt für solche Zwecke
ein Asyl – da findet der Mob
ein eisernes Bett, eine Decke
und einen alten blechernen Topp.
Hast du dein ganzes Leben
geschuftet wie ein Vieh;
und gehts dir im Alter daneben... | Asyl für Obdachlose! | Kurt Tucholsky | de | 0 | iambic |
mpm-es-003429 | Juez que enormes culpas no corriges,
y la Virtud condenas y aborreces;
tú, que en la ajena dicha te entristeces,
y el daño ajeno por alivio eliges;
Envidia, que traidoras armas riges,
y, a tu pesar, si el ánimo embraveces,
al envidiado honoras y engrandeces,
y al envidioso con ahínco afliges,
hacer podrás de tu veneno ... | La virtud a la envidia | Juan de Jauregui | es | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.