section_id stringlengths 10 13 | roman_sanskrit stringlengths 77 361 | devanagari stringlengths 69 314 |
|---|---|---|
HSvs_1,4.101 | vāsanāpy anyasaṃbandhaṃ vinā naivopapadyate puṣpādigandhavaikalye tilādau nekṣyate yataḥ // | वासनाप्य् अन्यसंबन्धं विना नैवोपपद्यते पुष्पादिगन्धवैकल्ये तिलादौ नेक्ष्यते यतः // |
HSvs_1,4.102 | bodhamātrātiriktaṃ tad vāsakaṃ kiñcid iṣyatām mukhyaṃ tad eva vaḥ karma na yuktā vāsanānyathā // | बोधमात्रातिरिक्तं तद् वासकं किञ्चिद् इष्यताम् मुख्यं तद् एव वः कर्म न युक्ता वासनान्यथा // |
HSvs_1,4.103 | bodhamātrasya tadbhāve nāsti jñānam avāsitam tato 'muktiḥ sadaiva syād vaiśiṣṭyaṃ kevalasya na // | बोधमात्रस्य तद्भावे नास्ति ज्ञानम् अवासितम् ततो ऽमुक्तिः सदैव स्याद् वैशिष्ट्यं केवलस्य न // |
HSvs_1,4.104 | evaṃ śaktyādipakṣo 'yaṃ ghaṭate nāpapattitaḥ bandhān nyūnātiriktatve tadbhāvān upapattitaḥ // | एवं शक्त्यादिपक्षो ऽयं घटते नापपत्तितः बन्धान् न्यूनातिरिक्तत्वे तद्भावान् उपपत्तितः // |
HSvs_1,4.105 | tasmāt tadātmano bhinnaṃ saccitraṃ cātmayogi ca adṛṣṭam avagantavyaṃ tasya śaktyādisādhakam // | तस्मात् तदात्मनो भिन्नं सच्चित्रं चात्मयोगि च अदृष्टम् अवगन्तव्यं तस्य शक्त्यादिसाधकम् // |
HSvs_1,4.106 | adṛṣṭaṃ karma saṃskārāḥ puṇyāpuṇye śubhāśubhe dharmādharmau tathā pāśaḥ paryāyās tasya kīrttitāḥ // | अदृष्टं कर्म संस्काराः पुण्यापुण्ये शुभाशुभे धर्माधर्मौ तथा पाशः पर्यायास् तस्य कीर्त्तिताः // |
HSvs_1,4.107 | hetavo 'sya samākhyātāḥ pūrvaṃ hiṃsānṛtādayaḥ tadvān saṃyujyate tena vicitraphaladāyinā // | हेतवो ऽस्य समाख्याताः पूर्वं हिंसानृतादयः तद्वान् संयुज्यते तेन विचित्रफलदायिना // |
HSvs_1,4.108 | naivaṃ dṛṣṭeṣṭabādhā yat siddhiś cāsyānivāritā tad enam eva vidvāṃsas tattvavādaṃ pracakṣate // | नैवं दृष्टेष्टबाधा यत् सिद्धिश् चास्यानिवारिता तद् एनम् एव विद्वांसस् तत्त्ववादं प्रचक्षते // |
HSvs_1,4.109 | (5) bhūtacaitanyavādakhaṃḍana kā upasaṃhāra lokāyatamataṃ prājñair jñeyaṃ pāpaughakāraṇam itthaṃ tattvavilomaṃ yat tan na jñānavivardhanam // | (५) भूतचैतन्यवादखंडन का उपसंहार लोकायतमतं प्राज्ञैर् ज्ञेयं पापौघकारणम् इत्थं तत्त्वविलोमं यत् तन् न ज्ञानविवर्धनम् // |
HSvs_1,5.110 | indrapratāraṇāyedaṃ cakre kila bṛhaspatiḥ ado 'pi yuktiśūnyaṃ yan nettham indraḥ pratāryate // | इन्द्रप्रतारणायेदं चक्रे किल बृहस्पतिः अदो ऽपि युक्तिशून्यं यन् नेत्थम् इन्द्रः प्रतार्यते // |
HSvs_1,5.111 | tasmād duṣṭāśayakaraṃ kliṣṭasattvavicintitam pāpaśrutaṃ sadā dhīrair varjyaṃ nāstikadarśanam // | तस्माद् दुष्टाशयकरं क्लिष्टसत्त्वविचिन्तितम् पापश्रुतं सदा धीरैर् वर्ज्यं नास्तिकदर्शनम् // |
HSvs_1,5.112 | dūsarā stabaka (2)puṇya, pāpa tathā mokṣa se saṃbaṃdhita kuccha praśna hiṃsādibhyo 'śubhaṃ karma tadanyebhyaś ca tacchubham jāyate niyamo mānāt kuto 'yam iti nāpare // | दूसरा स्तबक (२)पुण्य, पाप तथा मोक्ष से संबंधित कुच्छ प्रश्न हिंसादिभ्यो ऽशुभं कर्म तदन्येभ्यश् च तच्छुभम् जायते नियमो मानात् कुतो ऽयम् इति नापरे // |
HSvs_2,1.113 | āgamākhyāt tadanye tu tac ca dṛṣṭādyabādhitam sarvārthaviṣayaṃ nityaṃ vyaktārthaṃ paramātmanā // | आगमाख्यात् तदन्ये तु तच् च दृष्टाद्यबाधितम् सर्वार्थविषयं नित्यं व्यक्तार्थं परमात्मना // |
HSvs_2,1.114 | candrasūryoparāgādes tataḥ saṃvādadarśanāt tasyāpratyakṣe 'pi pāpādau na prāmāṇyaṃ na yujyate // | चन्द्रसूर्योपरागादेस् ततः संवाददर्शनात् तस्याप्रत्यक्षे ऽपि पापादौ न प्रामाण्यं न युज्यते // |
HSvs_2,1.115 | yadi nāma kvacid dṛṣṭaḥ saṃvādo 'nyatra vastuni tadbhāvas tasya tattvaṃ vā kathaṃ samavasīyate ? // | यदि नाम क्वचिद् दृष्टः संवादो ऽन्यत्र वस्तुनि तद्भावस् तस्य तत्त्वं वा कथं समवसीयते ? // |
HSvs_2,1.116 | āgamaikatvatas tac ca vākyādes tulyatādinā suvṛddhasaṃpradāyena tathā pāpakṣayeṇa ca // | आगमैकत्वतस् तच् च वाक्यादेस् तुल्यतादिना सुवृद्धसंप्रदायेन तथा पापक्षयेण च // |
HSvs_2,1.117 | anyathā vastutattvasya parīkṣaiva na yujyate āśaṅkā sarvagā yasmāt chadmasthasyopajāyate // | अन्यथा वस्तुतत्त्वस्य परीक्षैव न युज्यते आशङ्का सर्वगा यस्मात् छद्मस्थस्योपजायते // |
HSvs_2,1.118 | aparīkṣāpi no yuktā guṇadoṣāvivekataḥ mahat saṃkaṭamāyātam āśaṅke nyāyavādinaḥ // | अपरीक्षापि नो युक्ता गुणदोषाविवेकतः महत् संकटमायातम् आशङ्के न्यायवादिनः // |
HSvs_2,1.119 | tasmād yathoditāt samyag āgamakhyāt pramāṇataḥ hiṃsādibhyo 'śubhādīni niyamo 'yaṃ vyavasthitaḥ // | तस्माद् यथोदितात् सम्यग् आगमख्यात् प्रमाणतः हिंसादिभ्यो ऽशुभादीनि नियमो ऽयं व्यवस्थितः // |
HSvs_2,1.120 | kliṣṭād hiṃsādyanuṣṭhānāt prāptiḥ kliṣṭasya karmaṇaḥ yathāpathyabhujo vyādher akliṣṭasya viparyayāt // | क्लिष्टाद् हिंसाद्यनुष्ठानात् प्राप्तिः क्लिष्टस्य कर्मणः यथापथ्यभुजो व्याधेर् अक्लिष्टस्य विपर्ययात् // |
HSvs_2,1.121 | svabhāva eṣa jīvasya yat tathāpariṇāmabhāk badhyate puṇyapāpābhyāṃ mādhyasthyāt tu vimucyate // | स्वभाव एष जीवस्य यत् तथापरिणामभाक् बध्यते पुण्यपापाभ्यां माध्यस्थ्यात् तु विमुच्यते // |
HSvs_2,1.122 | sudūram api gatveha vihitāsūpapattiṣu kaḥ svabhāvāgamāvante śaraṇaṃ na prapadyate // | सुदूरम् अपि गत्वेह विहितासूपपत्तिषु कः स्वभावागमावन्ते शरणं न प्रपद्यते // |
HSvs_2,1.123 | pratipakṣasvabhāvena pratipakṣāgamena ca bādhitvāt kathaṃ hy etau śaraṇaṃ yuktivādinām // | प्रतिपक्षस्वभावेन प्रतिपक्षागमेन च बाधित्वात् कथं ह्य् एतौ शरणं युक्तिवादिनाम् // |
HSvs_2,1.124 | pratītyā bādhyate yo yat svabhāvo na sa yujyate vastunaḥ kalpyamāno 'pi vahnyādeḥ śītatādivat // | प्रतीत्या बाध्यते यो यत् स्वभावो न स युज्यते वस्तुनः कल्प्यमानो ऽपि वह्न्यादेः शीततादिवत् // |
HSvs_2,1.125 | vahneḥ śītatvam asty eva tatkāryaṃ kiṃ na dṛśyate dṛśyate hi himāsanne katham itthaṃ svabhāvataḥ // | वह्नेः शीतत्वम् अस्त्य् एव तत्कार्यं किं न दृश्यते दृश्यते हि हिमासन्ने कथम् इत्थं स्वभावतः // |
HSvs_2,1.126 | himasyāpi svabhāvo 'yaṃ niyamād vahnisaṃnidhau karoti dāham ity evaṃ vahnyādeḥ śītatā na kim // | हिमस्यापि स्वभावो ऽयं नियमाद् वह्निसंनिधौ करोति दाहम् इत्य् एवं वह्न्यादेः शीतता न किम् // |
HSvs_2,1.127 | vyavasthābhāvato hy evaṃ yā tvadbuddhir ihedṛśī sā loṣṭād asya yat kāryaṃ tat tvattas tatsvabhāvataḥ // | व्यवस्थाभावतो ह्य् एवं या त्वद्बुद्धिर् इहेदृशी सा लोष्टाद् अस्य यत् कार्यं तत् त्वत्तस् तत्स्वभावतः // |
HSvs_2,1.128 | evaṃ subuddhiśūnyatvaṃ bhavato 'pi prasajyate astu cet ko vivādo no buddhiśūnyena sarvathā // | एवं सुबुद्धिशून्यत्वं भवतो ऽपि प्रसज्यते अस्तु चेत् को विवादो नो बुद्धिशून्येन सर्वथा // |
HSvs_2,1.129 | anyastvāheha siddhe 'pi hiṃsādibhyo 'śubhādike śubhāder eva saukhyādi kena mānena gamyate // | अन्यस्त्वाहेह सिद्धे ऽपि हिंसादिभ्यो ऽशुभादिके शुभादेर् एव सौख्यादि केन मानेन गम्यते // |
HSvs_2,1.130 | atrāpi bruvate kecit sarvathā yuktivādinaḥ pratītigarbhayā yuktyā kilaitad avasīyate // | अत्रापि ब्रुवते केचित् सर्वथा युक्तिवादिनः प्रतीतिगर्भया युक्त्या किलैतद् अवसीयते // |
HSvs_2,1.131 | tayāhur nāśubhāt saukhyaṃ tadbāhulyaprasaṃgataḥ bahavaḥ pāpakarmāṇo viralāḥ śubhakāriṇaḥ // | तयाहुर् नाशुभात् सौख्यं तद्बाहुल्यप्रसंगतः बहवः पापकर्माणो विरलाः शुभकारिणः // |
HSvs_2,1.132 | na caitad dṛśyate loke duḥkhabāhulyadarśanāt śubhāt saukhyaṃ tataḥ siddham ato 'nyac cāpy ato 'nyataḥ // | न चैतद् दृश्यते लोके दुःखबाहुल्यदर्शनात् शुभात् सौख्यं ततः सिद्धम् अतो ऽन्यच् चाप्य् अतो ऽन्यतः // |
HSvs_2,1.133 | anye punar idaṃ śrāddhā bruvate āgamena vai śubhāder eva saukhyādi gamyate nānyataḥ kvacit // | अन्ये पुनर् इदं श्राद्धा ब्रुवते आगमेन वै शुभादेर् एव सौख्यादि गम्यते नान्यतः क्वचित् // |
HSvs_2,1.134 | atīndriyeṣu bhāveṣu prāyaḥ evaṃvidheṣu yat chadmasthasyāvisaṃvādi mānam atra na vidyate // | अतीन्द्रियेषु भावेषु प्रायः एवंविधेषु यत् छद्मस्थस्याविसंवादि मानम् अत्र न विद्यते // |
HSvs_2,1.135 | yac coktaṃ duḥkhabāhulyadarśanaṃ tan na sādhakam kvacit tathopalambhe 'pi sarvatrādarśanād iti // | यच् चोक्तं दुःखबाहुल्यदर्शनं तन् न साधकम् क्वचित् तथोपलम्भे ऽपि सर्वत्रादर्शनाद् इति // |
HSvs_2,1.136 | sarvatra darśanaṃ yasya tadvākyāt kiṃ na sādhanam sādhanaṃ tad bhavaty evam āgamāt tu na bhidyate // | सर्वत्र दर्शनं यस्य तद्वाक्यात् किं न साधनम् साधनं तद् भवत्य् एवम् आगमात् तु न भिद्यते // |
HSvs_2,1.137 | aśubhād apy anuṣṭhānāt saukhyaprāptiś ca yā kvacit phalaṃ vipākavirasā sā tathāvidhakarmaṇaḥ // | अशुभाद् अप्य् अनुष्ठानात् सौख्यप्राप्तिश् च या क्वचित् फलं विपाकविरसा सा तथाविधकर्मणः // |
HSvs_2,1.138 | brahmahatyānideśānu-ṣṭhānād grāmādilābhavat na punas tata evaitad āgamād eva gamyate // | ब्रह्महत्यानिदेशानु-ष्ठानाद् ग्रामादिलाभवत् न पुनस् तत एवैतद् आगमाद् एव गम्यते // |
HSvs_2,1.139 | pratipakṣāgamānāṃ ca dṛṣṭeṣṭābhyāṃ virodhataḥ tathānāptapraṇītatvād āgamatvaṃ na yujyate // | प्रतिपक्षागमानां च दृष्टेष्टाभ्यां विरोधतः तथानाप्तप्रणीतत्वाद् आगमत्वं न युज्यते // |
HSvs_2,1.140 | dṛṣṭeṣṭābhyāṃ virodhāc ca teṣāṃ nāptapraṇītatā niyamād gamyate yasmāt tad asāv eva darśyate // | दृष्टेष्टाभ्यां विरोधाच् च तेषां नाप्तप्रणीतता नियमाद् गम्यते यस्मात् तद् असाव् एव दर्श्यते // |
HSvs_2,1.141 | agamyagamanādīnāṃ dharmasādhanatā kvacit uktā lokaprasiddhena pratyakṣeṇa viruddhyate // | अगम्यगमनादीनां धर्मसाधनता क्वचित् उक्ता लोकप्रसिद्धेन प्रत्यक्षेण विरुद्ध्यते // |
HSvs_2,1.142 | svadharmotkarṣād eva tathā muktir apīṣyate hetvabhāvena tadbhāvo nitya iṣṭena bādhyate // | स्वधर्मोत्कर्षाद् एव तथा मुक्तिर् अपीष्यते हेत्वभावेन तद्भावो नित्य इष्टेन बाध्यते // |
HSvs_2,1.143 | mādhyasthyam eva taddhetur agamyagamanādinā sādhyate tat paraṃ yena tena doṣo na kaścana // | माध्यस्थ्यम् एव तद्धेतुर् अगम्यगमनादिना साध्यते तत् परं येन तेन दोषो न कश्चन // |
HSvs_2,1.144 | etad apy uktimātraṃ yad agamyagamanādiṣu tathāpravṛttito yuktyā mādhyasthyaṃ nopapadyate // | एतद् अप्य् उक्तिमात्रं यद् अगम्यगमनादिषु तथाप्रवृत्तितो युक्त्या माध्यस्थ्यं नोपपद्यते // |
HSvs_2,1.145 | apravṛttyaiva sarvatra yathāsāmarthyabhāvataḥ viśuddhabhāvanābhyāsāt tanmādhyasthyaṃ paraṃ yataḥ // | अप्रवृत्त्यैव सर्वत्र यथासामर्थ्यभावतः विशुद्धभावनाभ्यासात् तन्माध्यस्थ्यं परं यतः // |
HSvs_2,1.146 | yāvad evaṃvidhaṃ naivaṃ pravṛttis tāvad eva yā sāviśeṣeṇa sādhvīti tasyotkarṣaprasādhanāt // | यावद् एवंविधं नैवं प्रवृत्तिस् तावद् एव या साविशेषेण साध्वीति तस्योत्कर्षप्रसाधनात् // |
HSvs_2,1.147 | nāpravṛtter iyaṃ hetuḥ kutaścid anivarttanāt sarvatra bhāvāvicchedād anyathāgamyasaṃsthitiḥ // | नाप्रवृत्तेर् इयं हेतुः कुतश्चिद् अनिवर्त्तनात् सर्वत्र भावाविच्छेदाद् अन्यथागम्यसंस्थितिः // |
HSvs_2,1.148 | tac cāstu lokaśāstroktaṃ tatraudāsīnyayogataḥ saṃbhāvyate paraṃ hy etad bhāvaśuddher mahātmanām // | तच् चास्तु लोकशास्त्रोक्तं तत्रौदासीन्ययोगतः संभाव्यते परं ह्य् एतद् भावशुद्धेर् महात्मनाम् // |
HSvs_2,1.149 | saṃsāramocakasyāpi hiṃsā yad dharmasādhanam muktiś cāsti tatas tasyāpy eṣa doṣo 'nivāritaḥ // | संसारमोचकस्यापि हिंसा यद् धर्मसाधनम् मुक्तिश् चास्ति ततस् तस्याप्य् एष दोषो ऽनिवारितः // |
HSvs_2,1.150 | muktikarmakṣayād eva jāyate nānyataḥ kvacit janmādirahitā yat tat sa evātra nirūpyate // | मुक्तिकर्मक्षयाद् एव जायते नान्यतः क्वचित् जन्मादिरहिता यत् तत् स एवात्र निरूप्यते // |
HSvs_2,1.151 | hiṃsādyutkarṣasādhyo vā tadviparyayajo 'pi vā anyahetur ahetur vā sa vai karmakṣayo nanu // | हिंसाद्युत्कर्षसाध्यो वा तद्विपर्ययजो ऽपि वा अन्यहेतुर् अहेतुर् वा स वै कर्मक्षयो ननु // |
HSvs_2,1.152 | hiṃsādyutkarṣasādhyatve tadabhāve na tatsthitiḥ karmakṣayāsthitau ca syān muktānāṃ muktatākṣitiḥ // | हिंसाद्युत्कर्षसाध्यत्वे तदभावे न तत्स्थितिः कर्मक्षयास्थितौ च स्यान् मुक्तानां मुक्तताक्षितिः // |
HSvs_2,1.153 | tadviparyayasādhyatve parasiddhāntasaṃsthitiḥ karmakṣayaḥ satāṃ yasmād ahiṃsādiprasādhanaḥ // | तद्विपर्ययसाध्यत्वे परसिद्धान्तसंस्थितिः कर्मक्षयः सतां यस्माद् अहिंसादिप्रसाधनः // |
HSvs_2,1.154 | tadanyahetusādhyatve tatsvarūpam asaṃsthitam ahetutve sadā bhāvo 'bhāvo vā syāt sadaiva hi // | तदन्यहेतुसाध्यत्वे तत्स्वरूपम् असंस्थितम् अहेतुत्वे सदा भावो ऽभावो वा स्यात् सदैव हि // |
HSvs_2,1.155 | muktiḥ karmakṣayād iṣṭā jñānayogaphalaṃ ca saḥ ahiṃsādi ca taddhetur iti nyāyaḥ satāṃ mataḥ // | मुक्तिः कर्मक्षयाद् इष्टा ज्ञानयोगफलं च सः अहिंसादि च तद्धेतुर् इति न्यायः सतां मतः // |
HSvs_2,1.156 | evaṃ vedavihitāpi hiṃsāpāyāya tattvataḥ śāstracoditabhāve 'pi vacanāntarabādhanāt // | एवं वेदविहितापि हिंसापायाय तत्त्वतः शास्त्रचोदितभावे ऽपि वचनान्तरबाधनात् // |
HSvs_2,1.157 | na hiṃsyād iha bhūtāni hiṃsanaṃ doṣakṛn matam dāhavad vaidyake spaṣṭam utsargapratiṣedhataḥ // | न हिंस्याद् इह भूतानि हिंसनं दोषकृन् मतम् दाहवद् वैद्यके स्पष्टम् उत्सर्गप्रतिषेधतः // |
HSvs_2,1.158 | tato vyādhinivṛttyarthaṃ dāhaḥ kāryas tu codite na tato 'pi na doṣaḥ syāt phaloddeśena codanāt // | ततो व्याधिनिवृत्त्यर्थं दाहः कार्यस् तु चोदिते न ततो ऽपि न दोषः स्यात् फलोद्देशेन चोदनात् // |
HSvs_2,1.159 | evaṃ tatphalabhāve 'pi codanāto 'pi sarvathā dhruvam autsargiko doṣo jāyate phalacodanāt // | एवं तत्फलभावे ऽपि चोदनातो ऽपि सर्वथा ध्रुवम् औत्सर्गिको दोषो जायते फलचोदनात् // |
HSvs_2,1.160 | anyeṣām api buddhyaivaṃ dṛṣṭeṣṭābhyāṃ viruddhatā darśanīyā kuśāstrāṇāṃ tataś ca sthitamityadaḥ // | अन्येषाम् अपि बुद्ध्यैवं दृष्टेष्टाभ्यां विरुद्धता दर्शनीया कुशास्त्राणां ततश् च स्थितमित्यदः // |
HSvs_2,1.161 | kliṣṭaṃ hiṃsādyanuṣṭhānaṃ na yat tasyānyato bhavet tataḥ kartā sa eva syāt sarvasyaiva hi karmaṇaḥ // | क्लिष्टं हिंसाद्यनुष्ठानं न यत् तस्यान्यतो भवेत् ततः कर्ता स एव स्यात् सर्वस्यैव हि कर्मणः // |
HSvs_2,1.162 | anādikarmayuktatvāt tanmohāt saṃpravartate ahite 'py ātmanaḥ prāyo vyādhipīḍitacittavat // | अनादिकर्मयुक्तत्वात् तन्मोहात् संप्रवर्तते अहिते ऽप्य् आत्मनः प्रायो व्याधिपीडितचित्तवत् // |
HSvs_2,1.163 | (1)kālavāda, svabhāvavāda, niyativāda, karmavāda, kālādisāmagrīvāda kālādīnāṃ ca kartṛtvaṃ manyante 'nye pravādinaḥ kevalānāṃ tadanye tu mithaḥ sāmagryapekṣayā // | (१)कालवाद, स्वभाववाद, नियतिवाद, कर्मवाद, कालादिसामग्रीवाद कालादीनां च कर्तृत्वं मन्यन्ते ऽन्ये प्रवादिनः केवलानां तदन्ये तु मिथः सामग्र्यपेक्षया // |
HSvs_2,2.164 | na kālavyatirekeṇa garbhabālaśubhādikam yat kiñcij jāyate loke tad asau kāraṇaṃ kila // | न कालव्यतिरेकेण गर्भबालशुभादिकम् यत् किञ्चिज् जायते लोके तद् असौ कारणं किल // |
HSvs_2,2.165 | kālaḥ pacati bhūtāni kālaḥ saṃharati prajāḥ kālaḥ supteṣu jāgartti kālo hi duratikramaḥ // | कालः पचति भूतानि कालः संहरति प्रजाः कालः सुप्तेषु जागर्त्ति कालो हि दुरतिक्रमः // |
HSvs_2,2.166 | kiñca kālādṛte naiva mudgapaktir apīṣyate sthālyādisaṃnidhāne 'pi tataḥ kālād asau matā // | किञ्च कालादृते नैव मुद्गपक्तिर् अपीष्यते स्थाल्यादिसंनिधाने ऽपि ततः कालाद् असौ मता // |
HSvs_2,2.167 | kālābhāve ca garbhādi sarvaṃ syād avyavasthayā pareṣṭahetusadbhāvamātrād eva tadudbhavāt // | कालाभावे च गर्भादि सर्वं स्याद् अव्यवस्थया परेष्टहेतुसद्भावमात्राद् एव तदुद्भवात् // |
HSvs_2,2.168 | na svabhāvātirekeṇa garbhabālaśubhādikam yat kiñcij jāyate loke tad asau kāraṇaṃ kila // | न स्वभावातिरेकेण गर्भबालशुभादिकम् यत् किञ्चिज् जायते लोके तद् असौ कारणं किल // |
HSvs_2,2.169 | sarvabhāvāḥ svabhāvena svasvabhāve tathā tathā varttante 'tha nivarttante kāmacāraparāṅmukhāḥ // | सर्वभावाः स्वभावेन स्वस्वभावे तथा तथा वर्त्तन्ते ऽथ निवर्त्तन्ते कामचारपराङ्मुखाः // |
HSvs_2,2.170 | na vineha svabhāvena mudgapaktir apīṣyate tathākālādibhāve 'pi nāśvamāṣasya sā yataḥ // | न विनेह स्वभावेन मुद्गपक्तिर् अपीष्यते तथाकालादिभावे ऽपि नाश्वमाषस्य सा यतः // |
HSvs_2,2.171 | atatsvabhāvāt tadbhāve'tiprasaṃgo 'nivāritaḥ tulye tatra mṛdaḥ kumbho na paṭādītyayuktimat // | अतत्स्वभावात् तद्भावेऽतिप्रसंगो ऽनिवारितः तुल्ये तत्र मृदः कुम्भो न पटादीत्ययुक्तिमत् // |
HSvs_2,2.172 | niyatenaiva rūpeṇa sarve bhāvā bhavanti yat tato niyatijā hy ete tatsvarūpānuvedhataḥ // | नियतेनैव रूपेण सर्वे भावा भवन्ति यत् ततो नियतिजा ह्य् एते तत्स्वरूपानुवेधतः // |
HSvs_2,2.173 | yad yadaiva yato yāvat tat tadaiva tatas tathā niyataṃ jāyate nyāyāt ka etāṃ bādhituṃ kṣamaḥ // | यद् यदैव यतो यावत् तत् तदैव ततस् तथा नियतं जायते न्यायात् क एतां बाधितुं क्षमः // |
HSvs_2,2.174 | na carte niyatiṃ loke mudgapaktir apīkṣyate tatsvabhāvādibhāve 'pi nāsāvaniyatā yataḥ // | न चर्ते नियतिं लोके मुद्गपक्तिर् अपीक्ष्यते तत्स्वभावादिभावे ऽपि नासावनियता यतः // |
HSvs_2,2.175 | anyathāniyatatvena sarvabhāvaḥ prasajyate anyonyātmakatāpatteḥ kriyāvaiphalyam eva ca // | अन्यथानियतत्वेन सर्वभावः प्रसज्यते अन्योन्यात्मकतापत्तेः क्रियावैफल्यम् एव च // |
HSvs_2,2.176 | na bhoktṛvyatirekeṇa bhogyaṃ jagati vidyate na cākṛtasya bhogaḥ syān muktānāṃ bhogabhāvataḥ // | न भोक्तृव्यतिरेकेण भोग्यं जगति विद्यते न चाकृतस्य भोगः स्यान् मुक्तानां भोगभावतः // |
HSvs_2,2.177 | bhogyaṃ ca viśvaṃ sattvānāṃ vidhinā tena tena yat dṛśyate 'dhyakṣam evedaṃ tasmāt tat karmajaṃ hi tat // | भोग्यं च विश्वं सत्त्वानां विधिना तेन तेन यत् दृश्यते ऽध्यक्षम् एवेदं तस्मात् तत् कर्मजं हि तत् // |
HSvs_2,2.178 | na ca tat karmavaidhurye mudgapaktir apīkṣyate sthālyādibhaṅgabhāvena yat kvacin nopapadyate // | न च तत् कर्मवैधुर्ये मुद्गपक्तिर् अपीक्ष्यते स्थाल्यादिभङ्गभावेन यत् क्वचिन् नोपपद्यते // |
HSvs_2,2.179 | citraṃ bhogyaṃ tathā citrāt karmaṇo 'hetutānyathā tasya yasmād vicitratvaṃ niyatyāder na yujyate // | चित्रं भोग्यं तथा चित्रात् कर्मणो ऽहेतुतान्यथा तस्य यस्माद् विचित्रत्वं नियत्यादेर् न युज्यते // |
HSvs_2,2.180 | niyater niyatātmatvān niyatānāṃ samānatā tathāniyatabhāve ca balāt syāt tadvicitratā // | नियतेर् नियतात्मत्वान् नियतानां समानता तथानियतभावे च बलात् स्यात् तद्विचित्रता // |
HSvs_2,2.181 | na ca tanmātrabhāvāder yujyate 'syā vicitratā tadanyabhedakaṃ muktvā samyag nyāyāvirodhataḥ // | न च तन्मात्रभावादेर् युज्यते ऽस्या विचित्रता तदन्यभेदकं मुक्त्वा सम्यग् न्यायाविरोधतः // |
HSvs_2,2.182 | na jalasyaikarūpasya viyatpātād vicitratā ūṣarādidharābhedam antareṇopajāyate // | न जलस्यैकरूपस्य वियत्पाताद् विचित्रता ऊषरादिधराभेदम् अन्तरेणोपजायते // |
HSvs_2,2.183 | tadbhinnabhedakatve ca tatra tasyā na kartṛtā tatkartṛtve ca citratvaṃ tadvat tasyāpyasaṃgatam // | तद्भिन्नभेदकत्वे च तत्र तस्या न कर्तृता तत्कर्तृत्वे च चित्रत्वं तद्वत् तस्याप्यसंगतम् // |
HSvs_2,2.184 | tasyā eva tathābhūtaḥ svabhāvo yadi ceṣyate tyaktaḥ niyativādaḥ syāt svabhāvāśrayaṇān nanu // | तस्या एव तथाभूतः स्वभावो यदि चेष्यते त्यक्तः नियतिवादः स्यात् स्वभावाश्रयणान् ननु // |
HSvs_2,2.185 | svo bhāvaś ca svabhāvo 'pi svasattaiva hi bhāvataḥ tasyāpi bhedakābhāve vaicitryaṃ nopapadyate // | स्वो भावश् च स्वभावो ऽपि स्वसत्तैव हि भावतः तस्यापि भेदकाभावे वैचित्र्यं नोपपद्यते // |
HSvs_2,2.186 | tatas tasyāviśiṣṭatvād yugapad viśvasaṃbhavaḥ na cāsāv iti sadyuktyā tadvādo 'ip na saṃgataḥ // | ततस् तस्याविशिष्टत्वाद् युगपद् विश्वसंभवः न चासाव् इति सद्युक्त्या तद्वादो ऽइप् न संगतः // |
HSvs_2,2.187 | tattatkālādisāpekṣo viśvahetuḥ sa cen nanu muktaḥ svabhāvavādaḥ syāt kālavādaparigrahāt // | तत्तत्कालादिसापेक्षो विश्वहेतुः स चेन् ननु मुक्तः स्वभाववादः स्यात् कालवादपरिग्रहात् // |
HSvs_2,2.188 | kālo 'pi samayādir yat kevalaṃ so 'pi kāraṇam tata eva hy asaṃbhūteḥ kasyacin nopapadyate // | कालो ऽपि समयादिर् यत् केवलं सो ऽपि कारणम् तत एव ह्य् असंभूतेः कस्यचिन् नोपपद्यते // |
HSvs_2,2.189 | ataś ca kāle tulye 'pi sarvatraiva na tatphalam ato hetvantarāpekṣaṃ vijñeyaṃ tad vicakṣaṇaiḥ // | अतश् च काले तुल्ये ऽपि सर्वत्रैव न तत्फलम् अतो हेत्वन्तरापेक्षं विज्ञेयं तद् विचक्षणैः // |
HSvs_2,2.190 | ataḥ kālādayaḥ sarve samudāyena kāraṇam garbhādeḥ kāryajātasya vijñeyā nyāyavādibhiḥ // | अतः कालादयः सर्वे समुदायेन कारणम् गर्भादेः कार्यजातस्य विज्ञेया न्यायवादिभिः // |
HSvs_2,2.191 | na caikaikata eveha kvacit kiñcid apīkṣyate tasmāt sarvasya kāryasya sāmagrī janikā matā // | न चैकैकत एवेह क्वचित् किञ्चिद् अपीक्ष्यते तस्मात् सर्वस्य कार्यस्य सामग्री जनिका मता // |
HSvs_2,2.192 | svabhāvo niyatiś caiva karmaṇo 'nye pracakṣate dharmāvanye tu sarvasya sāmānyenaiva vastunaḥ // | स्वभावो नियतिश् चैव कर्मणो ऽन्ये प्रचक्षते धर्मावन्ये तु सर्वस्य सामान्येनैव वस्तुनः // |
HSvs_2,2.193 | tīsarā stabaka (1) īśvaravādakhaṃḍana īśvaraḥ prerakatvena kartā kaiścid iheṣyate acintyacic chaktiyukto 'nādiśuddhaś ca sūribhiḥ // | तीसरा स्तबक (१) ईश्वरवादखंडन ईश्वरः प्रेरकत्वेन कर्ता कैश्चिद् इहेष्यते अचिन्त्यचिच् छक्तियुक्तो ऽनादिशुद्धश् च सूरिभिः // |
HSvs_3,1.194 | jñānam apratighaṃ yasya vairāgyaṃ ca jagatpateḥ aiśvaryaṃ caiva dharmaś ca sahasiddhaṃ catuṣṭayam // | ज्ञानम् अप्रतिघं यस्य वैराग्यं च जगत्पतेः ऐश्वर्यं चैव धर्मश् च सहसिद्धं चतुष्टयम् // |
HSvs_3,1.195 | ajño jantur anīśo 'yam ātmanaḥ sukhaduḥkhayoḥ īśvaraprerito gacchet svargaṃ vā śvabhram eva vā // | अज्ञो जन्तुर् अनीशो ऽयम् आत्मनः सुखदुःखयोः ईश्वरप्रेरितो गच्छेत् स्वर्गं वा श्वभ्रम् एव वा // |
HSvs_3,1.196 | anye tv abhidadhaty atra vītarāgasya bhāvataḥ itthaṃ prayojanābhāvāt kartṛtvaṃ yujyate katham ? // | अन्ये त्व् अभिदधत्य् अत्र वीतरागस्य भावतः इत्थं प्रयोजनाभावात् कर्तृत्वं युज्यते कथम् ? // |
HSvs_3,1.197 | narakādiphale kāṃścit kāṃścit svargādisādhane karmaṇi prerayaty āśu sa jantūn kena hetunā ? // | नरकादिफले कांश्चित् कांश्चित् स्वर्गादिसाधने कर्मणि प्रेरयत्य् आशु स जन्तून् केन हेतुना ? // |
HSvs_3,1.198 | svayam eva pravartante sattvāś cet citrakarmaṇi nirarthakam iheśasya kartṛtvaṃ gīyate katham ? // | स्वयम् एव प्रवर्तन्ते सत्त्वाश् चेत् चित्रकर्मणि निरर्थकम् इहेशस्य कर्तृत्वं गीयते कथम् ? // |
HSvs_3,1.199 | phalaṃ dadāti cet sarvaṃ tat teneha pracoditam aphale pūrvadoṣaḥ syāt saphale bhaktimātratā // | फलं ददाति चेत् सर्वं तत् तेनेह प्रचोदितम् अफले पूर्वदोषः स्यात् सफले भक्तिमात्रता // |
HSvs_3,1.200 | ādisarge 'pi na hetuḥ kṛtakṛtyasya vidyate pratijñātavirodhitvāt svabhāvo 'py apramāṇakaḥ // | आदिसर्गे ऽपि न हेतुः कृतकृत्यस्य विद्यते प्रतिज्ञातविरोधित्वात् स्वभावो ऽप्य् अप्रमाणकः // |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.