section_id stringlengths 10 13 | roman_sanskrit stringlengths 77 361 | devanagari stringlengths 69 314 |
|---|---|---|
HSvs_4,3.301 | etac ca noktavad yuktyā sarvathā yujyate yataḥ nābhāvo bhāvatāṃ yāti vyavasthitam idaṃ tataḥ // | एतच् च नोक्तवद् युक्त्या सर्वथा युज्यते यतः नाभावो भावतां याति व्यवस्थितम् इदं ततः // |
HSvs_4,3.302 | (4) kṣaṇikavāda meṃ sāmagrīkāraṇatāvāda kī anupapatti yāpi rūpādisāmagrī viśiṣṭapratyayodbhavā janakatvena buddhyādeḥ kalpyate sāpy anarthikā // | (४) क्षणिकवाद में सामग्रीकारणतावाद की अनुपपत्ति यापि रूपादिसामग्री विशिष्टप्रत्ययोद्भवा जनकत्वेन बुद्ध्यादेः कल्प्यते साप्य् अनर्थिका // |
HSvs_4,4.303 | sarveṣāṃ buddhijanane yadi sāmarthyam iṣyate rūpādīnāṃ tataḥ kāryabhedas tebhyo na yujyate // | सर्वेषां बुद्धिजनने यदि सामर्थ्यम् इष्यते रूपादीनां ततः कार्यभेदस् तेभ्यो न युज्यते // |
HSvs_4,4.304 | rūpālokādikaṃ kāryam anekaṃ copajāyate tebhyas tāvadbhya eveti tad etac cintyatāṃ katham // | रूपालोकादिकं कार्यम् अनेकं चोपजायते तेभ्यस् तावद्भ्य एवेति तद् एतच् चिन्त्यतां कथम् // |
HSvs_4,4.305 | prabhūtānāṃ ca naikatra sādhvī sāmarthyakalpanā teṣāṃ prabhūtabhāvena tadekatvavirodhataḥ // | प्रभूतानां च नैकत्र साध्वी सामर्थ्यकल्पना तेषां प्रभूतभावेन तदेकत्वविरोधतः // |
HSvs_4,4.306 | tān aśeṣān pratītyeha bhavad ekaṃ kathaṃ bhavet ekasvabhāvam ekaṃ yat tat tu nānekabhāvataḥ // | तान् अशेषान् प्रतीत्येह भवद् एकं कथं भवेत् एकस्वभावम् एकं यत् तत् तु नानेकभावतः // |
HSvs_4,4.307 | yato bhinnasvabhāvatve sati teṣām anekatā tāvat sāmarthyajatve ca kutas tasyaikarūpatā // | यतो भिन्नस्वभावत्वे सति तेषाम् अनेकता तावत् सामर्थ्यजत्वे च कुतस् तस्यैकरूपता // |
HSvs_4,4.308 | yaj jāyate pratītyaikasāmarthyaṃ nānyato hi tat tayor abhinnatāpatter bhede bhedas tayor api // | यज् जायते प्रतीत्यैकसामर्थ्यं नान्यतो हि तत् तयोर् अभिन्नतापत्तेर् भेदे भेदस् तयोर् अपि // |
HSvs_4,4.309 | na pratītyaikasāmarthyaṃ jāyate tatra kiñcana sarvasāmarthyabhūtisvabhāvatvāt tasya cen na tat // | न प्रतीत्यैकसामर्थ्यं जायते तत्र किञ्चन सर्वसामर्थ्यभूतिस्वभावत्वात् तस्य चेन् न तत् // |
HSvs_4,4.310 | pratyekaṃ tasya tadbhāve yuktā hy uktasvabhāvatā na hi tatsarvasāmarthyaṃ tatpratyekatvavarjitam // | प्रत्येकं तस्य तद्भावे युक्ता ह्य् उक्तस्वभावता न हि तत्सर्वसामर्थ्यं तत्प्रत्येकत्ववर्जितम् // |
HSvs_4,4.311 | atra coktaṃ na cāpy eṣāṃ tatsvabhāvatvakalpanā sādhvīty atiprasaṃgāder anyathāpy uktisaṃbhavāt // | अत्र चोक्तं न चाप्य् एषां तत्स्वभावत्वकल्पना साध्वीत्य् अतिप्रसंगादेर् अन्यथाप्य् उक्तिसंभवात् // |
HSvs_4,4.312 | athānyatrāpi sāmarthyaṃ rūpādīnāṃ prakalpyate na tad eva tad ity evaṃ nānā caikatra tat kutaḥ // | अथान्यत्रापि सामर्थ्यं रूपादीनां प्रकल्प्यते न तद् एव तद् इत्य् एवं नाना चैकत्र तत् कुतः // |
HSvs_4,4.313 | sāmagrībhedato yaś ca kāryabhedaḥ pragīyate nānākāryasamutpādād ekasyāḥ so 'pi bādhyate // | सामग्रीभेदतो यश् च कार्यभेदः प्रगीयते नानाकार्यसमुत्पादाद् एकस्याः सो ऽपि बाध्यते // |
HSvs_4,4.314 | upādānādibhāvena na caikasyāstu saṃgatā yuktyā vicāryamāṇeha tadenakatvakalpanā // | उपादानादिभावेन न चैकस्यास्तु संगता युक्त्या विचार्यमाणेह तदेनकत्वकल्पना // |
HSvs_4,4.315 | rūpaṃ yena svabhāvena rūpopādānakāraṇam nimittakāraṇaṃ jñāne tat tenānyena vā bhavet // | रूपं येन स्वभावेन रूपोपादानकारणम् निमित्तकारणं ज्ञाने तत् तेनान्येन वा भवेत् // |
HSvs_4,4.316 | yadi tenaiva vijñānaṃ bodharūpaṃ na yujyate athānyena balād rūpaṃ dvisvabhāvaṃ prasajyate // | यदि तेनैव विज्ञानं बोधरूपं न युज्यते अथान्येन बलाद् रूपं द्विस्वभावं प्रसज्यते // |
HSvs_4,4.317 | abuddhijanakavyāvṛt-tyā ced buddhiprasādhakaḥ rūpakṣaṇo hy abuddhitvāt kathaṃ rūpasya sādhakaḥ // | अबुद्धिजनकव्यावृत्-त्या चेद् बुद्धिप्रसाधकः रूपक्षणो ह्य् अबुद्धित्वात् कथं रूपस्य साधकः // |
HSvs_4,4.318 | sa hi vyāvṛttibhedena rūpādijanako nanu ucyate vyavahārārtham ekarūpo 'pi tattvataḥ // | स हि व्यावृत्तिभेदेन रूपादिजनको ननु उच्यते व्यवहारार्थम् एकरूपो ऽपि तत्त्वतः // |
HSvs_4,4.319 | agandhajananavyāvṛtty-āyaṃ kasmān na gandhakṛt ucyate tadabhāvāc ced bhāvo 'nyasyāḥ prasajyate // | अगन्धजननव्यावृत्त्य्-आयं कस्मान् न गन्धकृत् उच्यते तदभावाच् चेद् भावो ऽन्यस्याः प्रसज्यते // |
HSvs_4,4.320 | evaṃ vyāvṛttibhede 'pi tasyānekasvabhāvatā balād āpadyate sā cā-yuktābhyupagamakṣateḥ // | एवं व्यावृत्तिभेदे ऽपि तस्यानेकस्वभावता बलाद् आपद्यते सा चा-युक्ताभ्युपगमक्षतेः // |
HSvs_4,4.321 | vibhinnakāryajanana-svabhāvāś cakṣur ādayaḥ yadi jñāne 'pi bhedaḥ syāt na ced bhedo na yujyate // | विभिन्नकार्यजनन-स्वभावाश् चक्षुर् आदयः यदि ज्ञाने ऽपि भेदः स्यात् न चेद् भेदो न युज्यते // |
HSvs_4,4.322 | sāmagryapekṣayāpy evaṃ sarvathā nopapadyate yad hetuhetumadbhāvas tad eṣāpy uktimātrakam // | सामग्र्यपेक्षयाप्य् एवं सर्वथा नोपपद्यते यद् हेतुहेतुमद्भावस् तद् एषाप्य् उक्तिमात्रकम् // |
HSvs_4,4.323 | (5) kṣaṇikavāda meṃ vāsyavāsakabhāva kī anupapatti nānātvābādhānācceha kutaḥ svakṛtavedanam saty apy asmin mitho 'tyantaṃ tadbhedād iti cintyatām // | (५) क्षणिकवाद में वास्यवासकभाव की अनुपपत्ति नानात्वाबाधानाच्चेह कुतः स्वकृतवेदनम् सत्य् अप्य् अस्मिन् मिथो ऽत्यन्तं तद्भेदाद् इति चिन्त्यताम् // |
HSvs_4,5.324 | vāsyavāsakabhāvāc cen naitat tasyāpy asaṃbhavāt asaṃbhavaḥ kathaṃ nv asya vikalpānupapattitaḥ // | वास्यवासकभावाच् चेन् नैतत् तस्याप्य् असंभवात् असंभवः कथं न्व् अस्य विकल्पानुपपत्तितः // |
HSvs_4,5.325 | vāsakād vāsanā bhinnā abhinnā vā bhaved yadi bhinnā svayaṃ tayā śūnyo naivānyaṃ vāsayaty asau // | वासकाद् वासना भिन्ना अभिन्ना वा भवेद् यदि भिन्ना स्वयं तया शून्यो नैवान्यं वासयत्य् असौ // |
HSvs_4,5.326 | athābhinnā na saṃkrāntis tasyā vāsakarūpavat vāsye satyāṃ ca saṃsiddhir dravyāṃśasya prajāyate // | अथाभिन्ना न संक्रान्तिस् तस्या वासकरूपवत् वास्ये सत्यां च संसिद्धिर् द्रव्यांशस्य प्रजायते // |
HSvs_4,5.327 | asatyām api saṃkrāntau vāsayaty eva ced asau atiprasaṃgaḥ syād evaṃ sa ca nyāyabahiṣkṛtaḥ // | असत्याम् अपि संक्रान्तौ वासयत्य् एव चेद् असौ अतिप्रसंगः स्याद् एवं स च न्यायबहिष्कृतः // |
HSvs_4,5.328 | vāsyavāsakabhāvaś ca na hetuphalabhāvataḥ tattvato 'nya iti nyāyāt sa cāyukto nidarśitaḥ // | वास्यवासकभावश् च न हेतुफलभावतः तत्त्वतो ऽन्य इति न्यायात् स चायुक्तो निदर्शितः // |
HSvs_4,5.329 | (6) kṣaṇikavāda meṃ kāryakāraṇa jñāna kī anupapatti tat tajjananasvabhāvaṃ janyabhāvaṃ tathāparam ataḥ svabhāvaniyamān nāyuktaḥ sa kadācana // | (६) क्षणिकवाद में कार्यकारण ज्ञान की अनुपपत्ति तत् तज्जननस्वभावं जन्यभावं तथापरम् अतः स्वभावनियमान् नायुक्तः स कदाचन // |
HSvs_4,6.330 | ubhayor grahaṇābhāve na tathābhāvakalpanam tayor nyāyyaṃ na caikena dvayor gahaṇam asti vaḥ // | उभयोर् ग्रहणाभावे न तथाभावकल्पनम् तयोर् न्याय्यं न चैकेन द्वयोर् गहणम् अस्ति वः // |
HSvs_4,6.331 | ekam arthaṃ vijānāti na vijñānadvayaṃ yathā vijānāti na vijñānam ekam arthadvayaṃ tathā // | एकम् अर्थं विजानाति न विज्ञानद्वयं यथा विजानाति न विज्ञानम् एकम् अर्थद्वयं तथा // |
HSvs_4,6.332 | vastusthityā tayos tattve ekenāpi tathāgrahāt no bādhakaṃ na caikena dvayor gahaṇam asty adaḥ // | वस्तुस्थित्या तयोस् तत्त्वे एकेनापि तथाग्रहात् नो बाधकं न चैकेन द्वयोर् गहणम् अस्त्य् अदः // |
HSvs_4,6.333 | tathāgrahas tayor neta-retaragrahaṇātmakaḥ kadācid api yukto yad ataḥ katham abādhakam // | तथाग्रहस् तयोर् नेत-रेतरग्रहणात्मकः कदाचिद् अपि युक्तो यद् अतः कथम् अबाधकम् // |
HSvs_4,6.334 | tathāgrahe ca sarvatrāvinābhāvagrahaṃ vinā na dhūmādigrahād eva hy analādigatiḥ katham // | तथाग्रहे च सर्वत्राविनाभावग्रहं विना न धूमादिग्रहाद् एव ह्य् अनलादिगतिः कथम् // |
HSvs_4,6.335 | samanantaravaikalyaṃ tatrety anupapattikam tulyayor api tadbhāve hanta kvacid adarśanāt // | समनन्तरवैकल्यं तत्रेत्य् अनुपपत्तिकम् तुल्ययोर् अपि तद्भावे हन्त क्वचिद् अदर्शनात् // |
HSvs_4,6.336 | na tayos tulyataikasya yasmāt kāraṇakāraṇam aughāt taddhetuviṣayaṃ na tv evam itarasya ca // | न तयोस् तुल्यतैकस्य यस्मात् कारणकारणम् औघात् तद्धेतुविषयं न त्व् एवम् इतरस्य च // |
HSvs_4,6.337 | yaḥ kevalānalagrāhijñānakāraṇakāraṇaḥ so 'py evaṃ na ca taddhetos tajjñānād api tadgatiḥ // | यः केवलानलग्राहिज्ञानकारणकारणः सो ऽप्य् एवं न च तद्धेतोस् तज्ज्ञानाद् अपि तद्गतिः // |
HSvs_4,6.338 | tajjñānaṃ yan na vai dhūmajñānasya samanantaraḥ tathābhūd ity ato neha tajjñānād api tadgatiḥ // | तज्ज्ञानं यन् न वै धूमज्ञानस्य समनन्तरः तथाभूद् इत्य् अतो नेह तज्ज्ञानाद् अपि तद्गतिः // |
HSvs_4,6.339 | tatheti hanta ko nv arthaḥ tattathābhāvato yadi itaratraikam evetthaṃ jñānaṃ tadgrāhi bhāvyatām // | तथेति हन्त को न्व् अर्थः तत्तथाभावतो यदि इतरत्रैकम् एवेत्थं ज्ञानं तद्ग्राहि भाव्यताम् // |
HSvs_4,6.340 | tadabhāve 'nyathā bhāvas tasya so 'syāpi vidyate anantaracirātītaṃ tat punarvastutaḥ samam // | तदभावे ऽन्यथा भावस् तस्य सो ऽस्यापि विद्यते अनन्तरचिरातीतं तत् पुनर्वस्तुतः समम् // |
HSvs_4,6.341 | agnijñānajam etena dhūmajñānaṃ svabhāvataḥ tathā vikalpakṛn nānyad iti pratyuktam iṣyatām // | अग्निज्ञानजम् एतेन धूमज्ञानं स्वभावतः तथा विकल्पकृन् नान्यद् इति प्रत्युक्तम् इष्यताम् // |
HSvs_4,6.342 | ataḥ kathaṃcid ekena tayor agrahaṇe sati tathāpratītito nyāyyaṃ na tathābhāvakalpanam // | अतः कथंचिद् एकेन तयोर् अग्रहणे सति तथाप्रतीतितो न्याय्यं न तथाभावकल्पनम् // |
HSvs_4,6.343 | pratyakṣānupalambhābhyāṃ hantaivaṃ sādhyate katham kāryakāraṇatā tasmāt tadbhāvāder aniścayāt // | प्रत्यक्षानुपलम्भाभ्यां हन्तैवं साध्यते कथम् कार्यकारणता तस्मात् तद्भावादेर् अनिश्चयात् // |
HSvs_4,6.344 | na pūrvam uttaraṃ ceha tadanyāgrahaṇād dhruvam gṛhyate 'ta idaṃ nāto na tv atīndriyadarśanam // | न पूर्वम् उत्तरं चेह तदन्याग्रहणाद् ध्रुवम् गृह्यते ऽत इदं नातो न त्व् अतीन्द्रियदर्शनम् // |
HSvs_4,6.345 | vikalpo 'pi tathā nyāyād yujyate na hy anīdṛśaḥ tatsaṃskāraprasūtatvāt kṣaṇikatvāc ca sarvathā // | विकल्पो ऽपि तथा न्यायाद् युज्यते न ह्य् अनीदृशः तत्संस्कारप्रसूतत्वात् क्षणिकत्वाच् च सर्वथा // |
HSvs_4,6.346 | netthaṃ bodhānvayābhāve ghaṭate tadviniścayaḥ mādhyasthyam avalambyaitat cintyatāṃ svayam eva tu // | नेत्थं बोधान्वयाभावे घटते तद्विनिश्चयः माध्यस्थ्यम् अवलम्ब्यैतत् चिन्त्यतां स्वयम् एव तु // |
HSvs_4,6.347 | agnyādijñānam eveha na dhūmajñānatāṃ yataḥ vrajaty ākārabhedena kuto bodhānvayas tataḥ // | अग्न्यादिज्ञानम् एवेह न धूमज्ञानतां यतः व्रजत्य् आकारभेदेन कुतो बोधान्वयस् ततः // |
HSvs_4,6.348 | tadākāraparityāgāt tasyākārāntarasthitiḥ bodhānvayaḥ pradīrghaikādhy-avasāyapravartakaḥ // | तदाकारपरित्यागात् तस्याकारान्तरस्थितिः बोधान्वयः प्रदीर्घैकाध्य्-अवसायप्रवर्तकः // |
HSvs_4,6.349 | svasaṃvedanasiddhatvāt na ca bhrānto 'yam ity api kalpanā yujyate yuktyā sarvabhrāntiprasaṃgataḥ // | स्वसंवेदनसिद्धत्वात् न च भ्रान्तो ऽयम् इत्य् अपि कल्पना युज्यते युक्त्या सर्वभ्रान्तिप्रसंगतः // |
HSvs_4,6.350 | pradīrghādhyavasāyena naśvarādiviniścayaḥ asya ca bhrāntatāyāṃ yat tat tatheti na yuktimat // | प्रदीर्घाध्यवसायेन नश्वरादिविनिश्चयः अस्य च भ्रान्ततायां यत् तत् तथेति न युक्तिमत् // |
HSvs_4,6.351 | tasmād avaśyam eṣṭavyaṃ vikalpasyāpi kasyacit yena kena prakāreṇa sarvathābhrāntarūpatā // | तस्माद् अवश्यम् एष्टव्यं विकल्पस्यापि कस्यचित् येन केन प्रकारेण सर्वथाभ्रान्तरूपता // |
HSvs_4,6.352 | satyām asyāṃ sthito 'smākam uktavannyāyayogataḥ bodhānvayo 'dalotpattyabhāvāc cātiprasaṃgataḥ // | सत्याम् अस्यां स्थितो ऽस्माकम् उक्तवन्न्याययोगतः बोधान्वयो ऽदलोत्पत्त्यभावाच् चातिप्रसंगतः // |
HSvs_4,6.353 | anyādṛśapadārthebhyaḥ svayam anyādṛśo 'py ayam yataś ceṣṭas tato nāsmāt tatrāsaṃdigdhaniścayaḥ // | अन्यादृशपदार्थेभ्यः स्वयम् अन्यादृशो ऽप्य् अयम् यतश् चेष्टस् ततो नास्मात् तत्रासंदिग्धनिश्चयः // |
HSvs_4,6.354 | tattajjananabhāvatve dhruvaṃ tadbhāvasaṃgatiḥ tasyaiva bhāvo nānyo yaj janyāc ca jananaṃ tathā // | तत्तज्जननभावत्वे ध्रुवं तद्भावसंगतिः तस्यैव भावो नान्यो यज् जन्याच् च जननं तथा // |
HSvs_4,6.355 | evaṃ tajjanyabhāvatve 'py eṣā bhāvyā vicakṣaṇaiḥ tad eva hi yato bhāvaḥ sa cetarasamāśrayaḥ // | एवं तज्जन्यभावत्वे ऽप्य् एषा भाव्या विचक्षणैः तद् एव हि यतो भावः स चेतरसमाश्रयः // |
HSvs_4,6.356 | ity evam anvayāpattiḥ śabdārthād eva jāyate anyathā kalpanaṃ cāsya sarvathā nyāyabādhitam // | इत्य् एवम् अन्वयापत्तिः शब्दार्थाद् एव जायते अन्यथा कल्पनं चास्य सर्वथा न्यायबाधितम् // |
HSvs_4,6.357 | tadrūpaśaktiśūnyaṃ tat kāryaṃ kāryāntaraṃ yathā vyāpāro 'pi na tasyāpi nāpekṣāsattvataḥ kvacit // | तद्रूपशक्तिशून्यं तत् कार्यं कार्यान्तरं यथा व्यापारो ऽपि न तस्यापि नापेक्षासत्त्वतः क्वचित् // |
HSvs_4,6.358 | tathāpi tu tayor eva tatsvabhāvatvakalpanam anyatrāpi samānatvāt kevalaṃ dhyāndhyasūcakam // | तथापि तु तयोर् एव तत्स्वभावत्वकल्पनम् अन्यत्रापि समानत्वात् केवलं ध्यान्ध्यसूचकम् // |
HSvs_4,6.359 | (7) buddhavacanoṃ kī sahāyatā se kṣaṇikavāda kā khaṃḍana kiñcanyāt kṣaṇikatve va ārṣo 'rtho 'pi virudhyate virodhāpādanaṃ cāsya nālpasya tamasaḥ phalam // | (७) बुद्धवचनों की सहायता से क्षणिकवाद का खंडन किञ्चन्यात् क्षणिकत्वे व आर्षो ऽर्थो ऽपि विरुध्यते विरोधापादनं चास्य नाल्पस्य तमसः फलम् // |
HSvs_4,7.360 | ita ekanavate kalpe śaktyā me puruṣo hataḥ tena karmavipākena pāde viddho 'smi bhikṣavaḥ // | इत एकनवते कल्पे शक्त्या मे पुरुषो हतः तेन कर्मविपाकेन पादे विद्धो ऽस्मि भिक्षवः // |
HSvs_4,7.361 | me mayety ātmanirdeśas tadgatoktā vadhakriyā svayam āptena yat tad vaḥ ko 'yaṃ kṣaṇikatāgrahaḥ // | मे मयेत्य् आत्मनिर्देशस् तद्गतोक्ता वधक्रिया स्वयम् आप्तेन यत् तद् वः को ऽयं क्षणिकताग्रहः // |
HSvs_4,7.362 | santānāpekṣayaitac ced uktaṃ bhagavatā nanu sa hetuphalabhāvo yat tan me iti na saṃgatam // | सन्तानापेक्षयैतच् चेद् उक्तं भगवता ननु स हेतुफलभावो यत् तन् मे इति न संगतम् // |
HSvs_4,7.363 | mameti hetuśaktyā cet tasyārtho 'yaṃ vivakṣitaḥ nātra pramāṇam atyakṣā tadvivakṣā yato matā // | ममेति हेतुशक्त्या चेत् तस्यार्थो ऽयं विवक्षितः नात्र प्रमाणम् अत्यक्षा तद्विवक्षा यतो मता // |
HSvs_4,7.364 | taddeśanā pramāṇaṃ cet na sānyārthā bhaviṣyati tatrāpi kiṃ pramāṇaṃ ced idaṃ pūrvoktam ārṣakam // | तद्देशना प्रमाणं चेत् न सान्यार्था भविष्यति तत्रापि किं प्रमाणं चेद् इदं पूर्वोक्तम् आर्षकम् // |
HSvs_4,7.365 | tathānyad api yat kalpasthāyinī pṛthivī kvacit uktā bhagavatā bhikṣūn āmantrya svayam eva tu // | तथान्यद् अपि यत् कल्पस्थायिनी पृथिवी क्वचित् उक्ता भगवता भिक्षून् आमन्त्र्य स्वयम् एव तु // |
HSvs_4,7.366 | pañca bāhyā dvivijñeyā ity anyad api cārṣakam pramāṇam avagantavyaṃ prakrāntārthaprasādhakam // | पञ्च बाह्या द्विविज्ञेया इत्य् अन्यद् अपि चार्षकम् प्रमाणम् अवगन्तव्यं प्रक्रान्तार्थप्रसाधकम् // |
HSvs_4,7.367 | kṣaṇikatve yato 'mīṣāṃ na dvivijñeyatā bhavet bhinnakālagrahe hy ābhyāṃ tacchabdārthopapattitaḥ // | क्षणिकत्वे यतो ऽमीषां न द्विविज्ञेयता भवेत् भिन्नकालग्रहे ह्य् आभ्यां तच्छब्दार्थोपपत्तितः // |
HSvs_4,7.368 | ekakālagrahe tu syāt tasyaikasyāpramāṇatā gṛhītagrahaṇād evaṃ mithyā tathāgataṃ vacaḥ // | एककालग्रहे तु स्यात् तस्यैकस्याप्रमाणता गृहीतग्रहणाद् एवं मिथ्या तथागतं वचः // |
HSvs_4,7.369 | indriyeṇa paricchinne rūpādau tadanantaram yadrūpādi tatas tatra manojñānaṃ pravartate // | इन्द्रियेण परिच्छिन्ने रूपादौ तदनन्तरम् यद्रूपादि ततस् तत्र मनोज्ञानं प्रवर्तते // |
HSvs_4,7.370 | evaṃ ca na virodho 'sti dvivijñeyatvabhāvataḥ pañcānām api cen nyāyād etad apy asamañjasam // | एवं च न विरोधो ऽस्ति द्विविज्ञेयत्वभावतः पञ्चानाम् अपि चेन् न्यायाद् एतद् अप्य् असमञ्जसम् // |
HSvs_4,7.371 | naiko 'pi yad dvivijñeya ekaikenaiva vedanāt sāmānyāpekṣayaitac cen na tatsattvaprasaṃgataḥ // | नैको ऽपि यद् द्विविज्ञेय एकैकेनैव वेदनात् सामान्यापेक्षयैतच् चेन् न तत्सत्त्वप्रसंगतः // |
HSvs_4,7.372 | sattve 'pi nendriyajñānaṃ hanta tad gocaraṃ matam dvivijñeyatvam ity evaṃ kṣaṇabhede na tattvataḥ // | सत्त्वे ऽपि नेन्द्रियज्ञानं हन्त तद् गोचरं मतम् द्विविज्ञेयत्वम् इत्य् एवं क्षणभेदे न तत्त्वतः // |
HSvs_4,7.373 | sarvam etena vikṣiptaṃ kṣaṇikatvaprasādhanam tathāpy ūrdhvaṃ viśeṣeṇa kiñcit tatrāpi vakṣyate // | सर्वम् एतेन विक्षिप्तं क्षणिकत्वप्रसाधनम् तथाप्य् ऊर्ध्वं विशेषेण किञ्चित् तत्रापि वक्ष्यते // |
HSvs_4,7.374 | pāṃcavāṃ stabaka (1)bāhyārthakhaṃḍana khaṃḍana vijñānamātravādo 'pi na samyagupapadyate mānaṃ yat tattvataḥ kiñcid arthābhāve na vidyate // | पांचवां स्तबक (१)बाह्यार्थखंडन खंडन विज्ञानमात्रवादो ऽपि न सम्यगुपपद्यते मानं यत् तत्त्वतः किञ्चिद् अर्थाभावे न विद्यते // |
HSvs_5,1.375 | na pratyakṣaṃ yato 'bhāvālambanaṃ na tad iṣyate nānumānaṃ tathābhūtasalliṅgānupapattitaḥ // | न प्रत्यक्षं यतो ऽभावालम्बनं न तद् इष्यते नानुमानं तथाभूतसल्लिङ्गानुपपत्तितः // |
HSvs_5,1.376 | upalabdhilakṣaṇaprāp-to 'rtho yan nopalabhyate tataś cānupalabdhyaiva tadabhāvo 'vasīyate // | उपलब्धिलक्षणप्राप्-तो ऽर्थो यन् नोपलभ्यते ततश् चानुपलब्ध्यैव तदभावो ऽवसीयते // |
HSvs_5,1.377 | upalabdhilakṣaṇaprāp-tis taddhatvantarasaṃhatiḥ eṣāṃ ca tatsvabhāvatve tasyāsiddhiḥ kathaṃ bhavet // | उपलब्धिलक्षणप्राप्-तिस् तद्धत्वन्तरसंहतिः एषां च तत्स्वभावत्वे तस्यासिद्धिः कथं भवेत् // |
HSvs_5,1.378 | sahārthena tajjananasvabhāvānīti cen nanu janayaty eva saty evam anyathātatsvabhāvatā // | सहार्थेन तज्जननस्वभावानीति चेन् ननु जनयत्य् एव सत्य् एवम् अन्यथातत्स्वभावता // |
HSvs_5,1.379 | yogyatām adhikṛtyātha tatsvabhāvatvakalpanā hantaivam api siddho vaḥ kadācid upalabdhitaḥ // | योग्यताम् अधिकृत्याथ तत्स्वभावत्वकल्पना हन्तैवम् अपि सिद्धो वः कदाचिद् उपलब्धितः // |
HSvs_5,1.380 | anyathā yogyatā teṣāṃ kathaṃ yuktyopapadyate na hi loke 'śvam āṣādeḥ siddhā paktyādiyogyatā // | अन्यथा योग्यता तेषां कथं युक्त्योपपद्यते न हि लोके ऽश्वम् आषादेः सिद्धा पक्त्यादियोग्यता // |
HSvs_5,1.381 | parābhiprāyato hy etad evaṃ ced ucyate na yat upalabdhilakṣaṇaprāp-to 'rthas tasyopalabhyate // | पराभिप्रायतो ह्य् एतद् एवं चेद् उच्यते न यत् उपलब्धिलक्षणप्राप्-तो ऽर्थस् तस्योपलभ्यते // |
HSvs_5,1.382 | atadgrahaṇabhāvaiś ca yadi nāma na gṛhyate tata etāvatāsattvaṃ na tasyātiprasaṃgataḥ // | अतद्ग्रहणभावैश् च यदि नाम न गृह्यते तत एतावतासत्त्वं न तस्यातिप्रसंगतः // |
HSvs_5,1.383 | vijñānaṃ yat svasaṃvedyaṃ na tvartho yuktyayogataḥ atas tadvedane tasya grahaṇaṃ nopapadyate // | विज्ञानं यत् स्वसंवेद्यं न त्वर्थो युक्त्ययोगतः अतस् तद्वेदने तस्य ग्रहणं नोपपद्यते // |
HSvs_5,1.384 | evaṃ cāgrahaṇād eva tadabhāvo 'vasīyate ataḥ kimucyate mānam arthābhāve na vidyate // | एवं चाग्रहणाद् एव तदभावो ऽवसीयते अतः किमुच्यते मानम् अर्थाभावे न विद्यते // |
HSvs_5,1.385 | arthagrahaṇarūpaṃ yat tat svasaṃvedyam iṣyate tadvedane grahas tasya tataḥ kiṃ nopapadyate // | अर्थग्रहणरूपं यत् तत् स्वसंवेद्यम् इष्यते तद्वेदने ग्रहस् तस्य ततः किं नोपपद्यते // |
HSvs_5,1.386 | ghaṭādijñānam ity ādisaṃvittes tatpravṛttitaḥ prāpter arthakriyāyogāt smṛteḥ kautukabhāvataḥ // | घटादिज्ञानम् इत्य् आदिसंवित्तेस् तत्प्रवृत्तितः प्राप्तेर् अर्थक्रियायोगात् स्मृतेः कौतुकभावतः // |
HSvs_5,1.387 | jñānamātre tu vijñānaṃ jñānam evety ado bhavet pravṛttyādi tato na syāt prasiddhaṃ lokaśāstrayoḥ // | ज्ञानमात्रे तु विज्ञानं ज्ञानम् एवेत्य् अदो भवेत् प्रवृत्त्यादि ततो न स्यात् प्रसिद्धं लोकशास्त्रयोः // |
HSvs_5,1.388 | tadanyagrahaṇe cāsya pradveṣo 'rthe 'nibandhanaḥ jñānāntare 'pi sadṛśaṃ tadasaṃvedanādi yat // | तदन्यग्रहणे चास्य प्रद्वेषो ऽर्थे ऽनिबन्धनः ज्ञानान्तरे ऽपि सदृशं तदसंवेदनादि यत् // |
HSvs_5,1.389 | yuktyayogāś ca yo 'rthasya gīyate jātivādataḥ grāhyādibhāvadvāreṇa jñānavāde 'py asau samaḥ // | युक्त्ययोगाश् च यो ऽर्थस्य गीयते जातिवादतः ग्राह्यादिभावद्वारेण ज्ञानवादे ऽप्य् असौ समः // |
HSvs_5,1.390 | naikāntagrāhyabhāvaṃ tad grāhakābhāvato bhuvi grāhakaikāntabhāvaṃ tu grāhyābhāvād asaṃgatam // | नैकान्तग्राह्यभावं तद् ग्राहकाभावतो भुवि ग्राहकैकान्तभावं तु ग्राह्याभावाद् असंगतम् // |
HSvs_5,1.391 | virodhān nobhayākāram anyathā tad asad bhavet niḥsvabhāvatvatas tasya sattaivaṃ yujyate katham // | विरोधान् नोभयाकारम् अन्यथा तद् असद् भवेत् निःस्वभावत्वतस् तस्य सत्तैवं युज्यते कथम् // |
HSvs_5,1.392 | prakāśaikasvabhāvaṃ hi vijñānaṃ tattvato matam akarmakaṃ tathā caitat svayam eva prakāśate // | प्रकाशैकस्वभावं हि विज्ञानं तत्त्वतो मतम् अकर्मकं तथा चैतत् स्वयम् एव प्रकाशते // |
HSvs_5,1.393 | yathāste śeta ity ādau vinā karma sa eva hi tathocyate jagaty asmiṃs tathā jñānam apīṣyatām // | यथास्ते शेत इत्य् आदौ विना कर्म स एव हि तथोच्यते जगत्य् अस्मिंस् तथा ज्ञानम् अपीष्यताम् // |
HSvs_5,1.394 | ucyate sāṃpratam adaḥ svayam eva vicintyatām pramāṇābhāvatas tatra yady etad upapadyate // | उच्यते सांप्रतम् अदः स्वयम् एव विचिन्त्यताम् प्रमाणाभावतस् तत्र यद्य् एतद् उपपद्यते // |
HSvs_5,1.395 | evaṃ na yat tadātmānam api hanta prakāśayet atas tad itthaṃ no yuktam anyathā na vyavasthitiḥ // | एवं न यत् तदात्मानम् अपि हन्त प्रकाशयेत् अतस् तद् इत्थं नो युक्तम् अन्यथा न व्यवस्थितिः // |
HSvs_5,1.396 | vyavasthitau ca tattvasya tathābhāvaprakāśakam dhruvaṃ yatas tato 'karma-katvam asya kathaṃ bhavet // | व्यवस्थितौ च तत्त्वस्य तथाभावप्रकाशकम् ध्रुवं यतस् ततो ऽकर्म-कत्वम् अस्य कथं भवेत् // |
HSvs_5,1.397 | vyavasthāpakam asyaivaṃ bhrāntaṃ caitat tu bhāvataḥ tathety abhrāntam atrāpi nanu mānaṃ na vidyate // | व्यवस्थापकम् अस्यैवं भ्रान्तं चैतत् तु भावतः तथेत्य् अभ्रान्तम् अत्रापि ननु मानं न विद्यते // |
HSvs_5,1.398 | bhrāntāc cābhrāntarūpā na yuktiyuktā vyavasthitiḥ dṛṣṭā taimirikādīnām akṣādāv iti cen na tat // | भ्रान्ताच् चाभ्रान्तरूपा न युक्तियुक्ता व्यवस्थितिः दृष्टा तैमिरिकादीनाम् अक्षादाव् इति चेन् न तत् // |
HSvs_5,1.399 | nākṣādidoṣavijñānaṃ tadanyabhrāntivadyataḥ bhrāntaṃ tasya tathābhāve bhrāntasyābhrāntatā bhavet // | नाक्षादिदोषविज्ञानं तदन्यभ्रान्तिवद्यतः भ्रान्तं तस्य तथाभावे भ्रान्तस्याभ्रान्तता भवेत् // |
HSvs_5,1.400 | na ca prakāśamātraṃ tu loke kvacid akarmakam dīpādau yujyate nyāyād ataś caitad apārthakam // | न च प्रकाशमात्रं तु लोके क्वचिद् अकर्मकम् दीपादौ युज्यते न्यायाद् अतश् चैतद् अपार्थकम् // |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.