section_id stringlengths 10 13 | roman_sanskrit stringlengths 77 361 | devanagari stringlengths 69 314 |
|---|---|---|
HSvs_3,1.201 | karmādes tatsvabhāvatve na kiñcid bādhyate vibhoḥ vibhos tu tatsvabhāvatve kṛtakṛtyatvabādhanam // | कर्मादेस् तत्स्वभावत्वे न किञ्चिद् बाध्यते विभोः विभोस् तु तत्स्वभावत्वे कृतकृत्यत्वबाधनम् // |
HSvs_3,1.202 | tataś ceśvarakartṛtvavādo 'yaṃ yujyate param samyag nyāyāvirodhena yathāhuḥ śuddhabuddhayaḥ // | ततश् चेश्वरकर्तृत्ववादो ऽयं युज्यते परम् सम्यग् न्यायाविरोधेन यथाहुः शुद्धबुद्धयः // |
HSvs_3,1.203 | īśvaraḥ paramātmaiva taduktavratasevanāt yato muktis tatas tasyāḥ kartā syād guṇabhāvataḥ // | ईश्वरः परमात्मैव तदुक्तव्रतसेवनात् यतो मुक्तिस् ततस् तस्याः कर्ता स्याद् गुणभावतः // |
HSvs_3,1.204 | tadanāsevanād eva yat saṃsāro 'pi tattvataḥ tena tasyāpi kartṛtvaṃ kalpyamānaṃ na duṣyati // | तदनासेवनाद् एव यत् संसारो ऽपि तत्त्वतः तेन तस्यापि कर्तृत्वं कल्प्यमानं न दुष्यति // |
HSvs_3,1.205 | kartāyam iti tadvākye yataḥ keṣāṃcid ādaraḥ atas tadānuguṇyena tasya kartṛtvadeśanā // | कर्तायम् इति तद्वाक्ये यतः केषांचिद् आदरः अतस् तदानुगुण्येन तस्य कर्तृत्वदेशना // |
HSvs_3,1.206 | paramaiśvaryayuktatvān mata ātmaiva ceśvaraḥ sa ca karteti nirdoṣaḥ kartṛvādo vyavasthitaḥ // | परमैश्वर्ययुक्तत्वान् मत आत्मैव चेश्वरः स च कर्तेति निर्दोषः कर्तृवादो व्यवस्थितः // |
HSvs_3,1.207 | śāstrakārā mahātmānaḥ prāyo vītaspṛhā bhave sattvārthasaṃpravṛttāś ca kathaṃ te 'yuktabhāṣiṇaḥ // | शास्त्रकारा महात्मानः प्रायो वीतस्पृहा भवे सत्त्वार्थसंप्रवृत्ताश् च कथं ते ऽयुक्तभाषिणः // |
HSvs_3,1.208 | abhiprāyas tatas teṣāṃ samyag mṛgyo hitaiṣiṇā nyāyaśāstrāvirodhena yathāha manur apyadaḥ // | अभिप्रायस् ततस् तेषां सम्यग् मृग्यो हितैषिणा न्यायशास्त्राविरोधेन यथाह मनुर् अप्यदः // |
HSvs_3,1.209 | ārṣaṃ ca dharmaśāstraṃ ca vedaśāstrāvirodhinā yas tarkeṇānusaṃdhatte sa dharmaṃ veda netaraḥ // | आर्षं च धर्मशास्त्रं च वेदशास्त्राविरोधिना यस् तर्केणानुसंधत्ते स धर्मं वेद नेतरः // |
HSvs_3,1.210 | (2) prakṛtipuruṣavāda khaṇḍana pradhānodbhavam anye tu manyante sarvam eva hi mahad ādikrameṇeha kāryajātaṃ vipaścitaḥ // | (२) प्रकृतिपुरुषवाद खण्डन प्रधानोद्भवम् अन्ये तु मन्यन्ते सर्वम् एव हि महद् आदिक्रमेणेह कार्यजातं विपश्चितः // |
HSvs_3,2.211 | pradhānād mahato bhāvo 'haṃkārasya tato 'pi ca akṣatanmātravargasya tanmātrād bhūtasaṃhateḥ // | प्रधानाद् महतो भावो ऽहंकारस्य ततो ऽपि च अक्षतन्मात्रवर्गस्य तन्मात्राद् भूतसंहतेः // |
HSvs_3,2.212 | ghaṭādy api pṛthivyādipariṇāmasamudbhavam nātmavyāpārajaṃ kiñcit teṣāṃ loke 'pi vidyate // | घटाद्य् अपि पृथिव्यादिपरिणामसमुद्भवम् नात्मव्यापारजं किञ्चित् तेषां लोके ऽपि विद्यते // |
HSvs_3,2.213 | anye tu bruvate hy etat prakriyāmātravarṇanam avicāryaiva tad yuktyā śraddhayā gamyate param // | अन्ये तु ब्रुवते ह्य् एतत् प्रक्रियामात्रवर्णनम् अविचार्यैव तद् युक्त्या श्रद्धया गम्यते परम् // |
HSvs_3,2.214 | yuktyā tu bādhyate yasmāt pradhānaṃ nityam iṣyate tathātvāpracyutau cāsya mahadādi kathaṃ bhavet ? // | युक्त्या तु बाध्यते यस्मात् प्रधानं नित्यम् इष्यते तथात्वाप्रच्युतौ चास्य महदादि कथं भवेत् ? // |
HSvs_3,2.215 | tasyaiva tatsvabhāvatvād iti cet kiṃ na sarvadā ata eveti cet tasya tathātve nanu tat kutaḥ ? // | तस्यैव तत्स्वभावत्वाद् इति चेत् किं न सर्वदा अत एवेति चेत् तस्य तथात्वे ननु तत् कुतः ? // |
HSvs_3,2.216 | nānupādānam anyasya bhāve 'nyaj jātucid bhavet tadupādānatāyāṃ ca na tasyaikāntanityatā // | नानुपादानम् अन्यस्य भावे ऽन्यज् जातुचिद् भवेत् तदुपादानतायां च न तस्यैकान्तनित्यता // |
HSvs_3,2.217 | ghaṭādyapi kulālādisāpekṣaṃ dṛśyate bhavat ato na tat pṛthivyādipariṇāmasamudbhavam // | घटाद्यपि कुलालादिसापेक्षं दृश्यते भवत् अतो न तत् पृथिव्यादिपरिणामसमुद्भवम् // |
HSvs_3,2.218 | tatrāpi dehaḥ kartā cen naivāsāv ātmanaḥ pṛthak pṛthag eveti ced bhoga ātmano yujyate katham ? // | तत्रापि देहः कर्ता चेन् नैवासाव् आत्मनः पृथक् पृथग् एवेति चेद् भोग आत्मनो युज्यते कथम् ? // |
HSvs_3,2.219 | dehabhogena naivāsya bhāvato bhoga iṣyate pratibimbodayāt kintu yathoktaṃ pūrvasūribhiḥ // | देहभोगेन नैवास्य भावतो भोग इष्यते प्रतिबिम्बोदयात् किन्तु यथोक्तं पूर्वसूरिभिः // |
HSvs_3,2.220 | "puruṣo 'vikṛtātmaiva svanirbhāsam acetanam manaḥ karoti sānnidhyād upādhiḥ sphaṭikaṃ yathā // | "पुरुषो ऽविकृतात्मैव स्वनिर्भासम् अचेतनम् मनः करोति सान्निध्याद् उपाधिः स्फटिकं यथा // |
HSvs_3,2.221 | vibhaktedṛkpariṇatau buddhau bhogo 'sya kathyate pratibimbodayaḥ svacche yathā candramaso 'mbhasi" // | विभक्तेदृक्परिणतौ बुद्धौ भोगो ऽस्य कथ्यते प्रतिबिम्बोदयः स्वच्छे यथा चन्द्रमसो ऽम्भसि" // |
HSvs_3,2.222 | pratibimbodayo 'py asya nāmūrtatvena yujyate muktair atiprasaṃgāc ca na vai bhogaḥ kadācana // | प्रतिबिम्बोदयो ऽप्य् अस्य नामूर्तत्वेन युज्यते मुक्तैर् अतिप्रसंगाच् च न वै भोगः कदाचन // |
HSvs_3,2.223 | na ca pūrvasvabhāvatvāt sa muktānām asaṃgataḥ svabhāvāntarabhāve ca pariṇāmo 'nivāritaḥ // | न च पूर्वस्वभावत्वात् स मुक्तानाम् असंगतः स्वभावान्तरभावे च परिणामो ऽनिवारितः // |
HSvs_3,2.224 | dehāt pṛthaktva evāsya na ca hiṃsādayaḥ kvacit tadabhāve 'nimittatvāt kathaṃ bandhaḥ śubhāśubhaḥ // | देहात् पृथक्त्व एवास्य न च हिंसादयः क्वचित् तदभावे ऽनिमित्तत्वात् कथं बन्धः शुभाशुभः // |
HSvs_3,2.225 | bandhādṛte na saṃsāro muktir vāsyopapadyate yamādi tadabhāve ca sarvam eva hy apārthakam // | बन्धादृते न संसारो मुक्तिर् वास्योपपद्यते यमादि तदभावे च सर्वम् एव ह्य् अपार्थकम् // |
HSvs_3,2.226 | ātmā na badhyate nāpi mucyate 'sau kadācana badhyate mucyate cāpi prakṛtiḥ svātmaneti cet // | आत्मा न बध्यते नापि मुच्यते ऽसौ कदाचन बध्यते मुच्यते चापि प्रकृतिः स्वात्मनेति चेत् // |
HSvs_3,2.227 | ekāntenaikarūpāyā nityāyāś ca na sarvathā tasyāḥ kriyāntarābhāvād bandhamokṣau tu yujtitaḥ // | एकान्तेनैकरूपाया नित्यायाश् च न सर्वथा तस्याः क्रियान्तराभावाद् बन्धमोक्षौ तु युज्तितः // |
HSvs_3,2.228 | mokṣaḥ prakṛtyayogo yad ato 'syaḥ sa kathaṃ bhavet svarūpavigamāpattes tathā tantravirodhataḥ // | मोक्षः प्रकृत्ययोगो यद् अतो ऽस्यः स कथं भवेत् स्वरूपविगमापत्तेस् तथा तन्त्रविरोधतः // |
HSvs_3,2.229 | pañcaviṃśatitattvajño yatra tatrāśrame rataḥ jaṭī muṇḍī śikhī vāpi mucyate nātra saṃśayaḥ // | पञ्चविंशतितत्त्वज्ञो यत्र तत्राश्रमे रतः जटी मुण्डी शिखी वापि मुच्यते नात्र संशयः // |
HSvs_3,2.230 | puruṣasyoditā muktir iti tantre cirantanaiḥ itthaṃ na ghaṭate ceyam iti sarvamayuktimat // | पुरुषस्योदिता मुक्तिर् इति तन्त्रे चिरन्तनैः इत्थं न घटते चेयम् इति सर्वमयुक्तिमत् // |
HSvs_3,2.231 | atrāpi puruṣasyānye muktim icchanti vādinaḥ prakṛtiṃ cāpi sannyāyāt karmaprakṛtim eva ca // | अत्रापि पुरुषस्यान्ये मुक्तिम् इच्छन्ति वादिनः प्रकृतिं चापि सन्न्यायात् कर्मप्रकृतिम् एव च // |
HSvs_3,2.232 | tasyāś cānekarūpatvāt pariṇāmitvayogataḥ ātmano bandhanatvāc ca noktadoṣasamudbhavaḥ // | तस्याश् चानेकरूपत्वात् परिणामित्वयोगतः आत्मनो बन्धनत्वाच् च नोक्तदोषसमुद्भवः // |
HSvs_3,2.233 | nāmūrtaṃ mūrtatāṃ yāti mūrtaṃ na yāty amūrtatām yato bandhād yato nyāyād ātmano 'saṃgataṃ tayā // | नामूर्तं मूर्ततां याति मूर्तं न यात्य् अमूर्तताम् यतो बन्धाद् यतो न्यायाद् आत्मनो ऽसंगतं तया // |
HSvs_3,2.234 | dehasparśādisaṃvittyā na yāty evety atyuktimat anyonyavyāptijā ceyam iti bandhādi saṃgatam // | देहस्पर्शादिसंवित्त्या न यात्य् एवेत्य् अत्युक्तिमत् अन्योन्यव्याप्तिजा चेयम् इति बन्धादि संगतम् // |
HSvs_3,2.235 | mūrtayāpyātmano yogo ghaṭate nabhaso yathā upaghātādibhāvaś ca jñānasyeva surādinā // | मूर्तयाप्यात्मनो योगो घटते नभसो यथा उपघातादिभावश् च ज्ञानस्येव सुरादिना // |
HSvs_3,2.236 | evaṃ prakṛtivādo 'pi vijñeyaḥ satya eva hi kapiloktatvataś caiva divyo hi sa mahāmuniḥ // | एवं प्रकृतिवादो ऽपि विज्ञेयः सत्य एव हि कपिलोक्तत्वतश् चैव दिव्यो हि स महामुनिः // |
HSvs_3,2.237 | caithā stabaka (1) kṣaṇikavāda khaṃḍana kī prastāvanā manyante 'nye jagat sarvaṃ kleśakarmanibandhanam kṣaṇakṣayi mahāprajñā jñānamātraṃ tathāpare // | चैथा स्तबक (१) क्षणिकवाद खंडन की प्रस्तावना मन्यन्ते ऽन्ये जगत् सर्वं क्लेशकर्मनिबन्धनम् क्षणक्षयि महाप्रज्ञा ज्ञानमात्रं तथापरे // |
HSvs_4,1.238 | ta āhuḥ kṣaṇikaṃ sarvaṃ nāśahetor ayogataḥ arthakriyāsamarthatvāt pariṇāmāt kṣayekṣaṇāt // | त आहुः क्षणिकं सर्वं नाशहेतोर् अयोगतः अर्थक्रियासमर्थत्वात् परिणामात् क्षयेक्षणात् // |
HSvs_4,1.239 | jñānamātraṃ ca yal loke jñānam evānubhūyate nārthas tadvyatirekeṇa tato 'sau naiva vidyate // | ज्ञानमात्रं च यल् लोके ज्ञानम् एवानुभूयते नार्थस् तद्व्यतिरेकेण ततो ऽसौ नैव विद्यते // |
HSvs_4,1.240 | atrāpy abhidadhaty anye smaraṇāder asaṃbhavāt bāhyārthavedanāc caiva sarvam etad apārthakam // | अत्राप्य् अभिदधत्य् अन्ये स्मरणादेर् असंभवात् बाह्यार्थवेदनाच् चैव सर्वम् एतद् अपार्थकम् // |
HSvs_4,1.241 | anubhūtārthaviṣayaṃ smaraṇaṃ laukikaṃ yataḥ kālāntare tathānitye mukhyam etan na yujyate // | अनुभूतार्थविषयं स्मरणं लौकिकं यतः कालान्तरे तथानित्ये मुख्यम् एतन् न युज्यते // |
HSvs_4,1.242 | so 'ntevāsī guruḥ so 'yaṃ pratyabhijñāpyasaṃgatā dṛṣṭakautukam udvegaḥ pravṛttiḥ prāptir eva ca // | सो ऽन्तेवासी गुरुः सो ऽयं प्रत्यभिज्ञाप्यसंगता दृष्टकौतुकम् उद्वेगः प्रवृत्तिः प्राप्तिर् एव च // |
HSvs_4,1.243 | svakṛtasyopabhogas tu dūrotsārita eva hi śīlānuṣṭhānahetur yaḥ sa naśyati tadaiva yat // | स्वकृतस्योपभोगस् तु दूरोत्सारित एव हि शीलानुष्ठानहेतुर् यः स नश्यति तदैव यत् // |
HSvs_4,1.244 | saṃtānāpekṣayāsmākaṃ vyavahāro 'khilo mataḥ sa caika eva tasmiṃś ca sati kasmān na yujyate // | संतानापेक्षयास्माकं व्यवहारो ऽखिलो मतः स चैक एव तस्मिंश् च सति कस्मान् न युज्यते // |
HSvs_4,1.245 | yasminn eva tu saṃtāne āhitā karmavāsanā phalaṃ tatraiva saṃdhatte karpāse raktatā yathā // | यस्मिन्न् एव तु संताने आहिता कर्मवासना फलं तत्रैव संधत्ते कर्पासे रक्तता यथा // |
HSvs_4,1.246 | etad apy uktimātraṃ yan na hetuphalabhāvataḥ santāno 'nyaḥ sa cāyukta evāsatkāryavādinaḥ // | एतद् अप्य् उक्तिमात्रं यन् न हेतुफलभावतः सन्तानो ऽन्यः स चायुक्त एवासत्कार्यवादिनः // |
HSvs_4,1.247 | (2) bhāva abhāva bana jātā hai isa mata kā khaṃḍana nābhāvo bhāvatāṃ yāti śaśaśṛṅge tathāgateḥ bhāvo nābhāvam etīha tadutpattyādidoṣataḥ // | (२) भाव अभाव बन जाता है इस मत का खंडन नाभावो भावतां याति शशशृङ्गे तथागतेः भावो नाभावम् एतीह तदुत्पत्त्यादिदोषतः // |
HSvs_4,2.248 | sato 'sattve tadutpādas tato nāśo 'pi tasya yat tannaṣṭasya punarbhāvaḥ sadā nāśo na tatsthitiḥ // | सतो ऽसत्त्वे तदुत्पादस् ततो नाशो ऽपि तस्य यत् तन्नष्टस्य पुनर्भावः सदा नाशो न तत्स्थितिः // |
HSvs_4,2.249 | sa kṣaṇasthitidharmā ced dvitīyādikṣaṇasthitau yujyate hy etad apy asya tathā coktānatikramaḥ // | स क्षणस्थितिधर्मा चेद् द्वितीयादिक्षणस्थितौ युज्यते ह्य् एतद् अप्य् अस्य तथा चोक्तानतिक्रमः // |
HSvs_4,2.250 | kṣaṇasthitau tadaivāsya nāsthitir yuktyasaṃgateḥ na paścād api sā neti sato 'sattvaṃ vyavasthitam // | क्षणस्थितौ तदैवास्य नास्थितिर् युक्त्यसंगतेः न पश्चाद् अपि सा नेति सतो ऽसत्त्वं व्यवस्थितम् // |
HSvs_4,2.251 | na tad bhavati cet kiṃ na sadā sattva tad eva yat na bhavaty etad evāsya bhavanaṃ sūrayo viduḥ // | न तद् भवति चेत् किं न सदा सत्त्व तद् एव यत् न भवत्य् एतद् एवास्य भवनं सूरयो विदुः // |
HSvs_4,2.252 | kādācitkamado yasmād utpādyasya tad dhruvam tucchatvān nety atucchasyāpy atucchatvāt kathaṃ nanu ? // | कादाचित्कमदो यस्माद् उत्पाद्यस्य तद् ध्रुवम् तुच्छत्वान् नेत्य् अतुच्छस्याप्य् अतुच्छत्वात् कथं ननु ? // |
HSvs_4,2.253 | tadā bhūter iyaṃ tulyā tannivṛtter na tasya kim tucchatāpterna bhāvo 'stu nāsat sat sadasat katham ? // | तदा भूतेर् इयं तुल्या तन्निवृत्तेर् न तस्य किम् तुच्छताप्तेर्न भावो ऽस्तु नासत् सत् सदसत् कथम् ? // |
HSvs_4,2.254 | svahetor eva tajjātaṃ tatsvabhāvaṃ yato nanu tadanantarabhāvitvād itaratrāpy adaḥ samam // | स्वहेतोर् एव तज्जातं तत्स्वभावं यतो ननु तदनन्तरभावित्वाद् इतरत्राप्य् अदः समम् // |
HSvs_4,2.255 | nāhetorasya bhavanaṃ na tucche tatsvabhāvatā tataḥ kathaṃ nu tadbhāva iti yuktyā kathaṃ samam ? // | नाहेतोरस्य भवनं न तुच्छे तत्स्वभावता ततः कथं नु तद्भाव इति युक्त्या कथं समम् ? // |
HSvs_4,2.256 | sa eva bhāvas taddhetus tasyaiva tathāsthiteḥ svanivṛttiḥ svabhāvo 'sya bhāvasyeva tato na kim ? // | स एव भावस् तद्धेतुस् तस्यैव तथास्थितेः स्वनिवृत्तिः स्वभावो ऽस्य भावस्येव ततो न किम् ? // |
HSvs_4,2.257 | jñeyatvavat svabhāvo 'pi na cāyukto 'sya tadvidhaḥ tadabhāve na tajjñānaṃ tannivṛtter gatiḥ katham ? // | ज्ञेयत्ववत् स्वभावो ऽपि न चायुक्तो ऽस्य तद्विधः तदभावे न तज्ज्ञानं तन्निवृत्तेर् गतिः कथम् ? // |
HSvs_4,2.258 | tat tadvidhasvabhāvaṃ yat pratyakṣeṇa tathaiva hi gṛhyate tadgatis tena naitat kvacid aniścayāt // | तत् तद्विधस्वभावं यत् प्रत्यक्षेण तथैव हि गृह्यते तद्गतिस् तेन नैतत् क्वचिद् अनिश्चयात् // |
HSvs_4,2.259 | samāropādasau neti gṛhītaṃ tattvatas tu tat yathābhāvagrahāt tasyātiprasaṃgādado 'pyasat // | समारोपादसौ नेति गृहीतं तत्त्वतस् तु तत् यथाभावग्रहात् तस्यातिप्रसंगाददो ऽप्यसत् // |
HSvs_4,2.260 | gṛhītaṃ sarvam etena tattvato niścayaḥ punaḥ mitagrahasamāropād iti tattvavyavasthiteḥ // | गृहीतं सर्वम् एतेन तत्त्वतो निश्चयः पुनः मितग्रहसमारोपाद् इति तत्त्वव्यवस्थितेः // |
HSvs_4,2.261 | ekatra niścayo 'nyatra niraṃśānubhavād api na tathā pāṭavābhāvād ity apūrvam idaṃ tamaḥ // | एकत्र निश्चयो ऽन्यत्र निरंशानुभवाद् अपि न तथा पाटवाभावाद् इत्य् अपूर्वम् इदं तमः // |
HSvs_4,2.262 | svabhāvakṣaṇato hy ūrdhvaṃ tucchatā tannivṛttitaḥ nāsāv ekakṣaṇagrāhijñānāt samyag vibhāvyate // | स्वभावक्षणतो ह्य् ऊर्ध्वं तुच्छता तन्निवृत्तितः नासाव् एकक्षणग्राहिज्ञानात् सम्यग् विभाव्यते // |
HSvs_4,2.263 | tasyāṃ ca nāgṛhītāyāṃ tat tatheti viniścayaḥ na hīndriyam atītādigrāhakaṃ sadbhir iṣyate // | तस्यां च नागृहीतायां तत् तथेति विनिश्चयः न हीन्द्रियम् अतीतादिग्राहकं सद्भिर् इष्यते // |
HSvs_4,2.264 | ante 'pi darśanaṃ nāsya kapālādigateḥ kvacit na tad eva ghaṭābhāvo bhāvatvena pratītitaḥ // | अन्ते ऽपि दर्शनं नास्य कपालादिगतेः क्वचित् न तद् एव घटाभावो भावत्वेन प्रतीतितः // |
HSvs_4,2.265 | na tadgater gatis tasya pratibandhavivekataḥ tasyaivābhavanatve tu bhāvāvicchedato 'nvayaḥ // | न तद्गतेर् गतिस् तस्य प्रतिबन्धविवेकतः तस्यैवाभवनत्वे तु भावाविच्छेदतो ऽन्वयः // |
HSvs_4,2.266 | tasmād avaśyam eṣṭavyaṃ tad ūrdhvaṃ tuccham eva tat jñeyaṃ sad jñāyate hy etad apareṇāpi yuktimat // | तस्माद् अवश्यम् एष्टव्यं तद् ऊर्ध्वं तुच्छम् एव तत् ज्ञेयं सद् ज्ञायते ह्य् एतद् अपरेणापि युक्तिमत् // |
HSvs_4,2.267 | notpattyādes tayor aikyaṃ tucchetaraviśeṣataḥ nivṛttibhedataś caiva buddhibhedāc ca bhāvyatām // | नोत्पत्त्यादेस् तयोर् ऐक्यं तुच्छेतरविशेषतः निवृत्तिभेदतश् चैव बुद्धिभेदाच् च भाव्यताम् // |
HSvs_4,2.268 | etenaitat pratikṣiptaṃ yad uktaṃ nyāyamāninā na tatra kiñcid bhavati na bhavaty eva kevalam // | एतेनैतत् प्रतिक्षिप्तं यद् उक्तं न्यायमानिना न तत्र किञ्चिद् भवति न भवत्य् एव केवलम् // |
HSvs_4,2.269 | bhāve hy eṣa vikalpaḥ syād vidher vastvanurodhataḥ na bhāvo bhavatīty uktam abhāvo bhavatīty api // | भावे ह्य् एष विकल्पः स्याद् विधेर् वस्त्वनुरोधतः न भावो भवतीत्य् उक्तम् अभावो भवतीत्य् अपि // |
HSvs_4,2.270 | etenāhetukatve 'pi hy abhūtvā nāśabhāvataḥ sattānāśitvadoṣasya pratyākhyātaṃ prasañjanam // | एतेनाहेतुकत्वे ऽपि ह्य् अभूत्वा नाशभावतः सत्तानाशित्वदोषस्य प्रत्याख्यातं प्रसञ्जनम् // |
HSvs_4,2.271 | pratikṣiptaṃ ca yat sattā'nāśitvāgo 'nivāritam tuccharūpā tadāsattā bhāvāpternāśitoditā // | प्रतिक्षिप्तं च यत् सत्ताऽनाशित्वागो ऽनिवारितम् तुच्छरूपा तदासत्ता भावाप्तेर्नाशितोदिता // |
HSvs_4,2.272 | bhāvasyābhavanaṃ yat tad abhāvabhavanaṃ tu yat tattathādharmake hy uktavikalpo na virudhyate // | भावस्याभवनं यत् तद् अभावभवनं तु यत् तत्तथाधर्मके ह्य् उक्तविकल्पो न विरुध्यते // |
HSvs_4,2.273 | tad eva na bhavatyetad viruddhamiva lakṣyate tad eva vastusaṃsparśād bhavanapratiṣedhataḥ // | तद् एव न भवत्येतद् विरुद्धमिव लक्ष्यते तद् एव वस्तुसंस्पर्शाद् भवनप्रतिषेधतः // |
HSvs_4,2.274 | sato 'sattvaṃ yataś caivaṃ sarvathā nopapadyate bhāvo nābhāvametīha tataś caitad vyavasthitam // | सतो ऽसत्त्वं यतश् चैवं सर्वथा नोपपद्यते भावो नाभावमेतीह ततश् चैतद् व्यवस्थितम् // |
HSvs_4,2.275 | (3) abhāva bhāva bana jātā hai isa mata kā khaṃḍana asataḥ sattvayoge tu tattathāśaktiyogataḥ nāsattvaṃ tadabhāve tu na tatsattvaṃ tadanyavat // | (३) अभाव भाव बन जाता है इस मत का खंडन असतः सत्त्वयोगे तु तत्तथाशक्तियोगतः नासत्त्वं तदभावे तु न तत्सत्त्वं तदन्यवत् // |
HSvs_4,3.276 | asadutpadyate taddhi vidyate yasya kāraṇam viśiṣṭaśaktimat tac ca tatastatsattvasaṃsthitiḥ // | असदुत्पद्यते तद्धि विद्यते यस्य कारणम् विशिष्टशक्तिमत् तच् च ततस्तत्सत्त्वसंस्थितिः // |
HSvs_4,3.277 | atyantāsati sarvasmin kāraṇasya na yuktitaḥ viśiṣṭaśaktimattvaṃ hi kalpyamānaṃ virājate // | अत्यन्तासति सर्वस्मिन् कारणस्य न युक्तितः विशिष्टशक्तिमत्त्वं हि कल्प्यमानं विराजते // |
HSvs_4,3.278 | tatsattvasādhakaṃ tan na tad eva hi tadā na yat ata evedamicchantu na vai tasyetyayogataḥ // | तत्सत्त्वसाधकं तन् न तद् एव हि तदा न यत् अत एवेदमिच्छन्तु न वै तस्येत्ययोगतः // |
HSvs_4,3.279 | vastusthityā tathā tadyat tadanantarabhāvi tat nānyat tataś ca nāmneha na tathāsti prayojanam // | वस्तुस्थित्या तथा तद्यत् तदनन्तरभावि तत् नान्यत् ततश् च नाम्नेह न तथास्ति प्रयोजनम् // |
HSvs_4,3.280 | nāmnā vināpi tattvena viśiṣṭāvidhinā vinā cintyatāṃ yadi sannyāyād vastusthityāpi tattathā // | नाम्ना विनापि तत्त्वेन विशिष्टाविधिना विना चिन्त्यतां यदि सन्न्यायाद् वस्तुस्थित्यापि तत्तथा // |
HSvs_4,3.281 | sādhakatve tu sarvasya tato bhāvaḥ prasajyate kāraṇāśrayaṇo 'py evaṃ na tatsattvaṃ tadanyavat // | साधकत्वे तु सर्वस्य ततो भावः प्रसज्यते कारणाश्रयणो ऽप्य् एवं न तत्सत्त्वं तदन्यवत् // |
HSvs_4,3.282 | kiñca tat kāraṇaṃ kāryabhūtikāle na vidyate tato na janakaṃ tasya tadāsattvāt paraṃ yathā // | किञ्च तत् कारणं कार्यभूतिकाले न विद्यते ततो न जनकं तस्य तदासत्त्वात् परं यथा // |
HSvs_4,3.283 | anantaraṃ ca tadbhāvas tattvād eva nirarthakaḥ samaṃ ca hetuphalayor nāśotpādavasaṅgatau // | अनन्तरं च तद्भावस् तत्त्वाद् एव निरर्थकः समं च हेतुफलयोर् नाशोत्पादवसङ्गतौ // |
HSvs_4,3.284 | stastau bhinnāvabhinnau vā tābhyāṃ bede tayoḥ kutaḥ nāśotpādāvabhede tu tayorvai tulyakālatā // | स्तस्तौ भिन्नावभिन्नौ वा ताभ्यां बेदे तयोः कुतः नाशोत्पादावभेदे तु तयोर्वै तुल्यकालता // |
HSvs_4,3.285 | na hetuphalabhāvaś ca tasyāṃ satyāṃ hi yujyate tannibandhanabhāvasya dvayor api viyogataḥ // | न हेतुफलभावश् च तस्यां सत्यां हि युज्यते तन्निबन्धनभावस्य द्वयोर् अपि वियोगतः // |
HSvs_4,3.286 | kalpitaś ced ayaṃ dharmadharmibhāvo hi bhāvataḥ na hetuphalabhāvaḥ syāt sarvathā tadabhāvataḥ // | कल्पितश् चेद् अयं धर्मधर्मिभावो हि भावतः न हेतुफलभावः स्यात् सर्वथा तदभावतः // |
HSvs_4,3.287 | na dharmī kalpito dharmadharmibhāvas tu kalpitaḥ pūrvo hetur niraṃśaḥ sa uttaraḥ phalam ucyate // | न धर्मी कल्पितो धर्मधर्मिभावस् तु कल्पितः पूर्वो हेतुर् निरंशः स उत्तरः फलम् उच्यते // |
HSvs_4,3.288 | pūrvasyaiva tathābhāvābhāve hantottaraṃ kutaḥ tasyaiva tu tathābhāve 'sataḥ sattvamado na sat // | पूर्वस्यैव तथाभावाभावे हन्तोत्तरं कुतः तस्यैव तु तथाभावे ऽसतः सत्त्वमदो न सत् // |
HSvs_4,3.289 | taṃ pratītya tadutpāda iti tuccham idaṃ vacaḥ atiprasaṃgataś caiva tathā cāha mahāmatiḥ // | तं प्रतीत्य तदुत्पाद इति तुच्छम् इदं वचः अतिप्रसंगतश् चैव तथा चाह महामतिः // |
HSvs_4,3.290 | sarvathaiva tathābhāvivastubhāvādṛte na yat kāraṇānantaraṃ kāryaṃ drāg nabhastas tato na tat // | सर्वथैव तथाभाविवस्तुभावादृते न यत् कारणानन्तरं कार्यं द्राग् नभस्तस् ततो न तत् // |
HSvs_4,3.291 | tasyaiva tatsvabhāvatvakalpanāsampad apy alam na yuktā yuktivaikalyarāhuṇā janmapīḍanāt // | तस्यैव तत्स्वभावत्वकल्पनासम्पद् अप्य् अलम् न युक्ता युक्तिवैकल्यराहुणा जन्मपीडनात् // |
HSvs_4,3.292 | tadanantarabhāvitvamātratas tadvyavasthiteḥ viśvasya viśvakāryatvaṃ syāt tadbhāvāviśeṣataḥ // | तदनन्तरभावित्वमात्रतस् तद्व्यवस्थितेः विश्वस्य विश्वकार्यत्वं स्यात् तद्भावाविशेषतः // |
HSvs_4,3.293 | abhinnadeśatādīnām asiddhatvād ananvayāt sarveṣām aviśiṣṭatvān na tanniyamahetutā // | अभिन्नदेशतादीनाम् असिद्धत्वाद् अनन्वयात् सर्वेषाम् अविशिष्टत्वान् न तन्नियमहेतुता // |
HSvs_4,3.294 | yo 'py ekasyānyato bhāvaḥ santāne dṛśyate 'nyadā tata eva videśasthāt so 'pi yat tan na bādhakam // | यो ऽप्य् एकस्यान्यतो भावः सन्ताने दृश्यते ऽन्यदा तत एव विदेशस्थात् सो ऽपि यत् तन् न बाधकम् // |
HSvs_4,3.295 | etenaitat pratikṣiptaṃ yad uktaṃ sūkṣmabuddhinā nāsato bhāvakartṛtvaṃ tadavasthāntaraṃ na saḥ // | एतेनैतत् प्रतिक्षिप्तं यद् उक्तं सूक्ष्मबुद्धिना नासतो भावकर्तृत्वं तदवस्थान्तरं न सः // |
HSvs_4,3.296 | vastuno 'nantaraṃ sattā kasyacid yā niyogataḥ sā tatphalaṃ matā saiva bhāvotpattis tadātmikā // | वस्तुनो ऽनन्तरं सत्ता कस्यचिद् या नियोगतः सा तत्फलं मता सैव भावोत्पत्तिस् तदात्मिका // |
HSvs_4,3.297 | asadutpattir apy asya prāgasattvāt prakīrtitā nāsataḥ sattvayogena kāraṇāt kāryabhāvataḥ // | असदुत्पत्तिर् अप्य् अस्य प्रागसत्त्वात् प्रकीर्तिता नासतः सत्त्वयोगेन कारणात् कार्यभावतः // |
HSvs_4,3.298 | pratikṣiptaṃ ca tad hetoḥ prāpnoti phalatāṃ vinā asato bhāvakartṛtvaṃ tadavasthāntaraṃ ca saḥ // | प्रतिक्षिप्तं च तद् हेतोः प्राप्नोति फलतां विना असतो भावकर्तृत्वं तदवस्थान्तरं च सः // |
HSvs_4,3.299 | vastuno 'nantaraṃ sattā tattathātāṃ vinā bhavet nabhaḥpātād asatsattvayogād veti na tatphalam // | वस्तुनो ऽनन्तरं सत्ता तत्तथातां विना भवेत् नभःपाताद् असत्सत्त्वयोगाद् वेति न तत्फलम् // |
HSvs_4,3.300 | asadutpattir apy eva nāsyaiva prāg asattvataḥ kiṃ tv asat sad bhavaty evam iti samyag vicāryatām // | असदुत्पत्तिर् अप्य् एव नास्यैव प्राग् असत्त्वतः किं त्व् असत् सद् भवत्य् एवम् इति सम्यग् विचार्यताम् // |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.