raw_text stringlengths 2 128k |
|---|
30 november 29 november - 30 november - 1 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 30 oṣù kọkànlá tabi 30 november jẹ́ ọjọ́ |
1 december 30 november | 1 december | 2 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 1 oṣù kejìlá tabi 1 december jẹ́ ọjọ́ |
2 december 1 december | 2 december | 3 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 2 oṣù kejìlá tabi 2 december jẹ́ ọjọ́ |
3 december 2 december | 3 december | 4 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 3 oṣù kejìlá tabi 3 december jẹ́ ọjọ́ |
4 december 3 december | 4 december | 5 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 4 oṣù kejìlá tabi 4 december jẹ́ ọjọ́ |
5 december 4 december | 5 december | 6 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 5 oṣù kejìlá tabi 5 december jẹ́ ọjọ́ |
6 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 6 oṣù kejìlá tabi 6 december jẹ́ ọjọ́ |
7 december 6 december - 7 december - 8 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 7 oṣù kejìlá tabi 7 december jẹ́ ọjọ́ |
8 december 7 december - 8 december - 9 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 8 oṣù kejìlá tabi 8 december jẹ́ ọjọ́ |
9 december 8 december - 9 december - 10 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 9 oṣù kejìlá tabi 9 december jẹ́ ọjọ́ |
10 december 9 december - 10 december - 11 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 10 oṣù kejìlá tabi 10 december jẹ́ ọjọ́ |
11 december 10 december - 11 december - 12 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 11 oṣù kejìlá tabi 11 december jẹ́ ọjọ́ |
12 december 11 december - 12 december - 13 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 12 oṣù kejìlá tabi 12 december jẹ́ ọjọ́ |
13 december 12 december - 13 december - 14 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 13 oṣù kejìlá tabi 13 december jẹ́ ọjọ́ |
14 december 13 december - 14 december - 15 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 14 oṣù kejìlá tabi 14 december jẹ́ ọjọ́ |
15 december 14 december - 15 december - 16 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 15 oṣù kejìlá tabi 15 december jẹ́ ọjọ́ |
16 december 15 december - 16 december - 17 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 16 oṣù kejìlá tabi 16 december jẹ́ ọjọ́ |
17 december 16 december - 17 december - 18 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 17 oṣù kejìlá tabi 17 december jẹ́ ọjọ́ |
18 december 17 december - 18 december - 19 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 18 oṣù kejìlá tabi 18 december jẹ́ ọjọ́ |
19 december 18 december - 19 december - 20 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 19 oṣù kejìlá tabi 19 december jẹ́ ọjọ́ |
20 december 19 december - 20 december - 21 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 20 oṣù kejìlá tabi 20 december jẹ́ ọjọ́ |
21 december 20 december | 21 december | 22 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 21 oṣù kejìlá tabi 21 december jẹ́ ọjọ́ |
22 december 21 december - 22 december - 23 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 22 oṣù kejìlá tabi 22 december jẹ́ ọjọ́ |
23 december 22 december | 23 december | 24 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 23 oṣù kejìlá tabi 23 december jẹ́ ọjọ́ |
24 december 23 december - 24 december - 25 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 24 oṣù kejìlá tabi 24 december jẹ́ ọjọ́ |
25 december 24 december - 25 december - 26 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 25 oṣù kejìlá tabi 25 december jẹ́ ọjọ́ |
26 december 25 december - 26 december - 27 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 26 oṣù kejìlá tabi 26 december jẹ́ ọjọ́ |
27 december 26 december - 27 december - 28 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 27 oṣù kejìlá tabi 27 december jẹ́ ọjọ́ |
28 december 27 december - 28 december - 29 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 28 oṣù kejìlá tabi 28 december jẹ́ ọjọ́ |
29 december 28 december - 29 december - 30 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 29 oṣù kejìlá tabi 29 december jẹ́ ọjọ́ |
30 december 29 december | 30 december | 31 december <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 30 oṣù kejìlá tabi 30 december jẹ́ ọjọ́ |
31 december 30 december | 31 december | 1 january <ns>10</ns> <id>10812</id> <revision> <id>538182</id> <parentid>122275</parentid> <timestamp>2020-07-24t112709z</timestamp> <contributor> <username>demmy</username> <id>193</id> </contributor> <minor /> <comment>dáàbò bòó àtúnṣe=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú ìyípò=gba àwọn alámùójútó nìkan láyè kòdájú</comment> <model>wikitext</model> <format>text/x-wiki</format> ọjọ́ 31 oṣù kejìlá tabi 31 december jẹ́ ọjọ́ |
jámánì |
ìmọ̀ ìṣirò |
m k o abíọ́lá moshood káṣìmawòó ọláwálé abíọ́lá august 24 1937 - july 7 1998 tí ó túmọ̀ sí mko abíọ́lá jẹ́ ọmọ orílẹ̀ èdè nàìjíríà a bi ní ìlú abẹ́òkúta ní ìpínlẹ̀ ògùn ó jẹ́ oníṣòẁòòǹtẹ̀wé olóṣèlú àti olóyè ilẹ̀ yorùbá ẹ̀gbá pàtàpátá ó díje sípò ààrẹ orílẹ̀-èdè nàìjíríà ní ọdún 1993 òun náà sì ni gbogbo ènìyàn gbàgbọ́ tí wọ́n sì fẹnukò sí jákè-jádò orílẹ-èdè nàìjíríà wípé ó jáwé olúborí nígbà tí olóri ìjọba ológun ìgbà náà ibrahim babangida kò kéde rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí olúborí ètò ìdìbò náà tí ó sì fi ẹ̀sùn àìṣòtítọ́ àti àìṣòdodo ètò ìdìbò yàn náà mko kú ní ọdún 1998 igbesi aye re moshood abíọ́lá ni àkọ́bí bàbá àti ìyá rẹ̀ lẹ́yìn ìkúnlẹ̀ ọmọ kẹtàlélógún ìdí èyí ní ó fàá tí wọ́n fi dúró títí di ẹ̀yìn ọdún mẹ́ẹ̀dógún 15 years kí àwọn òbí rẹ̀ tó fún lórúkọ rẹ̀ “kasimawo” moshood fakọyọ nínú ìmọ̀ ìdágbálé entrepreneur láti ìgb̀a èwe rẹ̀ ó bẹ̀rè iṣẹ́ igi-ṣíṣẹ́ tà láti ọmọ ọdún mẹ́sàán ó ma ń jí ní ìdájí lọ sóko igi láti wági tí yóò tà ṣáájú kí ó tó lọ sị́ ilé-ìwé kí òun àti bàbá rẹ̀ tó ti rúgbo pẹ̀lú àwọn àbúrò rẹ̀ kó lè rówó ná nígb̀a tí ó t́o ọmọ ọdún mẹ́ẹ̀dógún 15 years ó dá ẹgbẹ́ eré kan kalẹ̀ tí wọ́n ma ń kọrin kiri láti lè rí óúnjẹ jẹ níbi ìnáwo èyíkéyìí tí wọ́n bá lọ láìpẹ́ ó di gbajú-gbajà níbi orin rẹ̀ tó ń kó kiri ó sì di ẹni tí ó ń bèrè fún owó iṣẹ́ kí wọ́n tó kọrin lóde ìnáwó kòkan àwọn owó tí ó ń rí níbi eré rẹ̀ yìí nị́ ó fi ń ran ẹbí rẹ̀ lọ́wọ́ tí ó sì ń san owó ilé-ẹ̀kọ́ gíga tí ìjọ onítẹ̀bọmi tí ó wà ní abéòkúta abíọ́́lá jẹ́ olóòtú ìwé ìròyìn ọ̀sọ̀ọ̀sẹ̀ ilé-ìwé wọn tí ó ń jẹ́ the trumpeter tí olúṣẹ́gun ọbásanjọ́ sì jẹ́ igbákejì rẹ ó dára pọ̀ mọ́ ẹgbẹ́ national council of nigeria and the cameroons ní ìgbà tí ó di ọmọ ọdún mọ́kàndínlógún nítorí ìfẹ́ tí ó ní sí ètò òṣèlú àwa arawa lábẹ́ àsíá ọbáfẹ́mi awólọ́wọ̀ olùdásílẹ̀ ẹgbẹ́ òṣèlú action group ni odun 1960 moshood gba sikolashipu ijọba lati ka iwe ni university ti glasgow ni ilu scotland ni bii ti o gba oye ni isiro sebe sebe o o je oye oniṣiro iwiregbe moshood di ẹlẹgbẹ ti institute of chartered accountants of nigeria ican ican |
àkójọ orúkọ àwon àpilẹ̀sẹ̀ </includeonly></onlyinclude> |
yorùbá fún sáyẹ́nsì àti ìṣírò |
atom átọ̀mù je eyo kan ipile èlò ni a mo si ohun to kere julo fun awon apilese element bo tile je pe atomu ni ede griki tumosi eyi ti ko se fo si wewe imo atomu nisinyi ni pe awon ohun abeatomu miran tun wa * atanná electron eyi ni agbara ina alapaosi ọ̀pọ̀ re si kere ju awon yio ku lo * àkọ́wá proton eyi ni agbara ina alapaotun opo re si je ni ona 1836 ju atanna lo * alaigbara neutron eyi ko ni agbara ina kankan opo re si to bi ti akowa akowa ati alaigbara ni won po ti won kun inu inuikun atomu atomic nucleus a si n pe won ni abikun nucleons nigbati atanna si parapo da ìsú atanna to yipo inuikun o se se ki atomu o yato nipa iye awon ohun abeatomu ti won ni atomu ti won ni apilese kanna ni iye akowa kanna ti a mo si nomba atomu fun apilese kan pato iye alaigbara yato eyi si ni n so bi olojukanna isotope apilese na yio se ri atomu ko ni agbara ina kankan ti iye akowa ati atanna won ba dogba atanna ti won jinna julo si inuikun atomu se gbe lo si odo atomu miran to wa ni tosi won tabi ki won o je pin larin awon atomu o hun bayi ni awon atomu se n sopo lati di ẹyọ molecule fun apere eyo kan omi je akopapo atomu meji hydrogen ati atomu kan oxygen atomu ti atanna won ku die kato tabi to po ju bose ye lo ni an pe ni ioni ona miran ti iye akowa ati alaigbara fi le yipada ninu inuikun atomu ni yiyo inuikun nuclear fussion tabi fífọ́ inuikun nuclear fission atomu je ipilese ti ẹ̀kọ́ egbò chemistry duro le lori be ni won si kopamo conserve ninu adapo elegbo chemical reaction atomu ati eyo fun awon elefufu gas ati onisisan liquid ati onilile solid eleyo molecular fun apere omi ati suga eyo je ipin to kere julo ohun ti o ni idamo elegbo |
ẹ̀lẹ́ktrọ́nù atanná electron je igbonwo inuatomu ti o ni agbára iná tonidaju be sini opo re din ni ona egberun si atomu to kere ju lo |
àdìjọ ìtanná àdìjọ ìtanná tabi àdìjọ iná electric charge adamo ipilese ifipamo awon igbonwo abeatomu ti o n so bi abasepo inagberigberin won se je ohun ti o ba ni agbara ina n pese papa inagberingberin eyi si n nipa lori re ibasepo larin agbara ina to n gbera lo ati papa inagberingberin ni o n fa ipa inagberingberin electromagnetic force ti o je ikan larin merin ipilese ipa |
prótọ̀nù àkọ́wá proton je owon abeatomu pelu agbára iná alapaotun pelu opo to je ona 1836 ju opo atanná lo akowa ati alaigbara ni a mo si abikun to je pe ona ti a fi tipatipa de won mo inu inuikun atomu ni a mo si ipa atomu atomic force |
sístẹ̀mù òrùn ọ̀nà ètò tòòrùn je òrùn ati awon ohun oke-orun ti o n yi ka |
èrò mi l'órí ẹ́kọ́ èrò mi l'órí ẹ́kọ́ 1693 ni ìwé kan tí àmoye omo ilé gèésì john locke kò fún ogórun - ọdún kan ó jẹ́ ìwé pàtàkì nípa òrò ẹ́kọ́ ni ilé britani a yí padà sí orísirísi èdè pàtàkì ni orílè yúrópù ni arin ogórun - ọdún èjìdínlógún bé sí ni òpòlopò omòwe ni orílè yúrópù ni won tókasí ipa rè ni òrí òrò ẹ́kọ́ ni bé okan nínú won ni jean-jacques rousseau |
òṣùpá òṣùpá aami jẹ́ olùyípo satellite ilẹ̀-ayé arinidaji jíjìnnà sí láti ilẹ̀-ayé títí dé orí òṣùpá jẹ́ kìlómítà 384403 ìwọ̀n ìdábùú òbírí yìí fi ìlọ́pò ọgbọ̀n jù ti ilẹ̀-ayé ìlà-àárín òṣùpá jẹ́ kìlómítà 3474 - tó jẹ́ pé díẹ̀ ló fi jù ọ̀kan nínú mẹ́rin lọ sí ti ilẹ̀-ayé èyí sì jẹ́ pé kíkún-inú volume òṣùpá jẹ́ ìdá àádọ́ta péré ti ilẹ̀-ayé fífà ìwúwosí rẹ̀ jẹ́ ìdá mẹ́fà sí ti ilẹ̀-ayé òṣùpá ń yípo ilẹ̀-ayé ní ẹ̀ẹ̀kan láàárín ọjọ́ 273 1 oṣù ọjọ́ mẹ́tàdínlọ́gbọ̀n ó lé ní wákàtí mẹ́ta |
ìsúlẹ̀ òòrùn ìsúlẹ̀ òòrùn solar eclipse n sele nigbati òsùpá ba gba arin ile-aye ati oorun koja ti o si di ile-aye loju patapata tabi die lati ri oorun |
ayé ayé tàbí ilé-ayé jẹ́ pálánẹ́ẹ̀tì kẹta ní ìbẹ̀ẹ̀rẹ̀ láti ọ̀dọ ọ̀run ó sì jẹ́ èyí tí ó tóbi jùlo nínú àwọn pálánẹ́ẹ̀tì tí wọ́n ní ilẹ̀ tí ó ṣe é tẹ̀ ilé-ayé jé pálánẹ́ẹ̀tì àkọ́kọ́ tí ó ní omi tó ń sàn ní òde ojú rẹ̀ bẹ́ẹ̀ sìni ilé-ayé nìkan ni pálánẹ́ẹ̀tì tí a mọ̀ ní àgbáńlá ayé ojú-òrun atmosphere jẹ́ kìkì nitrogen àti oxygen tí ó ń dà àbò bo ilé-ayé lọ́wọ́ àtaǹgbóná radiation tó léwu sí ènìyàn bákan náà ojú-òrun kò gba àwọn yanrìn-òrun láàyè láti jábọ́ sí ilé-ayé nípa sísun wọ́n níná kí wọ́n ó tó lè jábọ́ sí ilé-ayé |
ọ̀nà ètò tòòrùn |
plánẹ́tì pílánẹ́tì gẹ́gẹ́ bí i ẹgbẹ́ìrẹ́pọ̀ ìmọ̀ òfurufú káàkiriayé iau ṣe ṣè'tumọ̀ rẹ̀ jẹ́ ohun òkè-ọrùn tí ó ń yí ìrànwọ́ ká tàbí aloku ọ̀run tí tíwúwosí rẹ̀ jẹ́ kí ó rí róbótó tí kò tóbi púpọ̀ láti yíyọ́ ìgbónáinúikùn anthothermonuclear fusion láàyè nínú rẹ̀ tí ó sì ti gba àwọn oríṣiríṣi ìdènà kúra cartele dé santata lọ́nà tí ó ń gbà kọjá àwọn pílánẹ́tì tí ó wà nínú ètò òòrùn gẹ́gẹ́ bí iau ṣe sọ pílánẹ́tì mẹ́jọ ni wọ́n wà nínú ètò òòrùn àwọn nìwọ̀nyìí bí wọ́n ṣe ń jìnnà sí òòrùn |
òrùn òòrùn ni ìràwọ̀ tó wà láàárín ètò òòrùn ilẹ̀-ayé àti àwọn ohun mìíràn àwọn pílánẹ́ẹ̀tì yoku oníràwọ̀ olókùúta òkúta iná àti eruku wọ́n ń yípo òòrùn tó ṣe fúnra rẹ̀ nìkan ni ìtóbi 998 gbogbo ètò òòrùn okun láti inú òòrùn gẹ́gẹ́ bíi ooruntitan ń pèsè fún àwọn ohun ẹlẹ́mìí lọ́nà tí a mọ̀ sí ikommolejo photosynthesis bẹ́ẹ̀ ni òòrùn ló ń sọ bí ìgbà àti ojú-ọjọ́ ṣe ń rí |
ìràwọ̀ ìràwọ̀ je agbajo plasma to n tan yindinyindin awon irawo korapo lati di galaksi |
ẹ́límẹ̀ntì kẹ́míkà ẹ́límẹ̀ntì kẹ́míkà chemical element kan tabi ẹ́límẹ̀ntì ni soki ni iru átọ́mù ti nomba atomu re n fi han iye protoni to wa ninu nukleu re apere elimenti to gbajumo ni háídrójìn náítrójìn ati kárbọ̀nù ni apapo 118 ni iye awon apilese ti ati se awari won titi de odun 2007 ninu awon eyi 94 eyun plutoniumu ati ni sale lo wa fun ra ara won ni orile aye |
leonhard euler leonhard euler april 15 1707 september 7 1783 je onimo isiro ati onimo fisisi omo orile-ede switzerland ti o gbe gbogbo ojo aye re ni russia ati jẹ́mánì |
gbòngbò alágbáraméjì ninu imo isiro gbòngbò alágbáraméjì tabi gbongbo ìlọ́poméjì square root fun nomba x je nomba r ti yio je formula_1 tabi pe nomba r ti alagbarameji re ti a ba so di pupo pelu ara re je x |
adaba àdàbà àdàbà yí yọ lókè 80 àdàbà yí yọ lókè àdàbà yí yọ lókè àdàbà yí yọ o sọ̀kalẹ̀ wá ò adaba bàbá lọ ò sókè 85 edumarè wọlé ẹ ò bàbá mi délé ògo ojú ti júdasì dandan sìkàsìkà má sìkà mọ́ ojú baba níkàn ẹ ló yẹ́ 90 eléte lète ń yé ẹní deérú leérú ma tọ̀ dandan ará mi mo tọrọ gáfárà ná mo fẹ́ ki bàbá mì dada aṣiwájú onígbàgbọ́ 95 ìlá nilé babáà rẹ ọmọ ọ̀ràngún ọmọ ògóyè mi o déyẹmí ‘caretaker’ tó pawó afínjú caretaker’ ni 100 èrò tí ń lọ sílàá òràngún bẹ́ẹ dókè ìlá ẹ bá mi yà kí baba bàbá adéfolúṣọ́ ọkọ àdùkẹ́ mi daada ọ̣̀kọ táyélolú mì òkè ìlá nilé bàbáà rẹ 105 ọmọ oyètáyọ̀ bámigbádé ‘reverened’ tó pawó gidi ni adéyẹmí ọmọ afínjú ọlọ́jà o wọn a rìn gbẹndẹ́kẹ wọ́n a rìn gbẹndẹ́kẹ 110 ọmọ ọ̀bùn wọn a rìn ràdàràdà wọja ọ̀bùn ràdàràdà ní ó rẹrù afínjú wọlé adéyẹmi bàbá mi daada bá mi kí bàbá rẹ daada nínú olúwa 115 bàbá mi john àjàyí atọ́nà afínjú onígbàgbọ́ ni àrànse olúwa pàtàkì kó máa bá bàbá mi dada ìgò ńlá lorókè 120 edumaré wọlé ò júdásì ojú tí ẹ o olùgbàlà ti jíǹde ẹ bá mi kí bàbá mi william adétọ̀nà àwọ̀n kan mí bẹ lókè 125 wọ́n ń kọrin àléluyà lílé e ké hosánà ègbè lelú lèlu lílé hosánà ègbè lelú lèlu 130 lílé lelú ègbè lelú lèlu lílé lelúyà ègbè lelú lèlu lílé sákà sakà mi 135 lelúyà ègbè lelú lèlu lílé lelúyà ègbè lelú lèlu |
ìtàn ilé-ifẹ̀ ìtàn ìṣẹ̀dálẹ̀ ìlú ilé-ifẹ̀ ṣaájú ó yẹ ki a là á wí pé ohunkóhun tí a bá fi ẹnu bà lábẹ́ àkòrí yìí gbọdọ̀ ní í ṣe pẹ̀lú ìtàn ìwáṣẹ̀ ìtàn ìwáṣẹ̀ jẹ́ àwọn ìtàn tó ti pẹ́ púpọ̀ tó sì ń sàlàyé ọ̀pọ̀lọpò ohun tí kò yé ẹ̀dá bascom nínú finnegan 1970361 ṣe àlàyé nípa ìtàn ìwáṣẹ̀ pe myths are prose narratives which in the society in which they are told are considered to be truthful accounts of what happened in the remote past kò sí ẹ̀dá alààyè tàbí ibùgbé tí ìtàn ìwáṣẹ̀ kì í dá lé a sì gbọ́dọ̀ gbà á gẹ́gẹ́ bí wọ́n bá ṣe sọ ọ́ ni nítorí kò sí ẹni tí o lè jẹ́rì í sí i pé ìṣẹ̀lẹ̀ náà ṣe ojú òun finnegan 1970362 fi ìdí èyí múlẹ̀ ó ní … they are accepted on faith they are taught to be believed and they can be cited as authority in answer to ignorance doubt or disbelief myths are the embodiment of dogma they are usually sacred and they are often associated with theology and ritual their main characters are animals deities or culture heroes whose actions are set in an earlier world when the earth was different from what it is today or in another world such as the sky or underworld … a gbà wọ́n pẹ̀lú ìgbàgbo wọ́n jẹ́ ẹ̀kọ́ tó wà láti gbàgbọ́ a lè fi wọ́n ṣe ẹ̀rí àìmọ̀kan iyèméjì tàbí àìgbàgbọ́ ìtàn ìwáṣẹ̀ kún fún gbígba ohun kan gbọ́ láìwádìí ọ̀wọ̀ wà fún wọn wọ́n ṣáábà máa ń jẹ́ ìmọ̀ nípa ọlọ́run àti ọ̀nà tí a ń gbà ṣe ẹ̀sìn àwọn ẹ̀dá pàtàkì inú wọn ni ẹranko òrìṣà àti àwọn akọni nínú àṣà tí wọ́n ti kópa tó jọjú ní ayé àtijọ́ tàbí ayé mìíràn gẹ́gẹ́ bí ojú ọ̀run tàbí ìsàlẹ̀ ilẹ̀ àlàyé rẹ̀ yìí ṣe rẹ́gí pẹ̀lú ìtàn ìṣẹ̀dálẹ̀ ìlú ilé-ifẹ̀ ìtì ọ̀gẹ̀dẹ̀ ni ìtàn ìṣẹ̀dálẹ̀ ìlú ilé-ifẹ̀ kì í ṣe ohun à á yọ àdá bẹ́ òdú sì ni kì í ṣe àìmọ̀ fun oloko ìdí ni pé ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn ìlú ilẹ̀ yorùbá ni wọn gbà pé ilé-ifẹ̀ ni àwọn ti lọ èyí kò sì jẹ́ kí ìtàn ìsẹ̀dálẹ̀ ìlú ilé-ifẹ̀ ṣe àjòjì sí wọn oríṣìíríṣìí ìtàn ìwàṣẹ̀ ló wà tó jẹ mọ́ ìṣẹ̀dá ilé-ifẹ̀ ìtàn ti a kà nínú ìwé tí ó sì tún ṣe rẹ́gí pẹ̀lú èyí tí a gbà láti ẹnu àwọn abẹ́nà ìmọ̀ wa kò ju ìtàn méjì péré tí í ṣe ìtàn atẹ̀wọ̀nrọ̀ àti ìtàn mẹ́kà ohun tí èyí túmọ̀ sí ni pé àwọn ìtàn méjì náà ni wọ́n gbajúmọ̀ jù lọ nínú ọ̀kọ̀ọ̀kan àwọn ìtàn wọ̀nyí a rí abala tí ó fará pẹ́ òtítọ́ a sì rí èyí tí kò fi gbogbo ara jẹ́ òtítọ́ nínú ìtàn atẹ̀wọ̀nrọ̀ ni a ti gbọ́ pé láti ìsálú ọ̀run ni olódùmarè ti rán odùduwà wá tẹ ilé ayé dó kí olódùmarè tó ran odùduwà ó ti kọ́kọ́ rán ọbàtálá ẹni tí àwọn ifẹ̀ máa ń kì pe ọbàtálá obàtáàsà ọba takun takun lóde ìrànje anihun ńlá mọ́ jugbè é irin kọ́tọ́kọ́tọ́ kán an fi bọ̀wú afúruru bí ọyẹ́ ẹlẹ́jẹ ọ́ ọ́ fun ni í jẹ́ a gbà gìrì dánù lọ́wọ́ òṣìkà afúnni mọ́ tọwó ẹni aránmọ lóko tín-in tín-in aṣáran méegun abéwúrẹ́ rojọ́ ìbẹ́rí olódùmarè fún ọbàtálá ní adìyẹ ẹlẹ́sẹ̀ márùn-ún àti erùpẹ̀ pé kí ó lọ fi tẹ ilé ayé dó èèwọ́ ọbàtálá ni pe kò rú ẹbọ kí ó tó máa bọ̀ ó pàdé adẹ́mu èṣù si jẹ́ kí ó mu ẹmu yó ẹmu tó mu yìí mú ki ó sùn lójú ọ̀nà kò le è lọ mọ́ nigbà tí olódùmarè retí rẹ̀ títí tí kò rí i ó rán odù tó dá ìwà tí í ṣe odùduwà orìṣà atẹ̀wọ̀nrọ̀ ni odùduwà nítorí pé ẹ̀wọ̀n ni ó fi rọ̀ wá sí ilé ayé abímbọ́lá 196926 ṣe ìtọ́kasí èyí nínú ọ̀yẹ̀kú méjì títí lorí ogbó bììrìpé bììrìpé omi ọkọ̀ ọ́ dà dídà lomi ọkọ̀ ọ́ dà omi ọkọ kì í yì a díá fún oòduà atẹ̀wọ̀nrọ̀ wọ́n ní bó rúbọ lọ́dún yìí ní ó goróyè baba ẹ̀ bí ò rúbọ lọ́dún yìí ní ó goróyè baba ẹ odùduwà yìí kan náà ni ọlọ́fin àdìmúlà onileẹni tí ó ni ilẹ̀ odùduwà yìí ló gba iṣẹ́ náà ṣe lọ́wọ́ ọ̣bàtálà a gbọ́ pé ibi tí odùduwà àti àwọn ẹmẹ̀wá rẹ̀ rọ̀ sí ni wọ́n ń pè ní òkè ọ̀ràmfẹ̀ lónìí níbẹ̀ ni odùduwà ti rí omi tí ó tẹ́jú lọ ó sọ adìye yìí sí orí omi yìí adìyẹ yìí sì bẹ̀rẹ̀ sí tan yanrìn náà títí a sì sọ ọ́ di ilẹ̀ ifẹ̀ èyí ni pé ilẹ̀ ẹ́ fẹ̀ ibi tí ó tan yanrìn náà de ni òkun ibi tí odùduwà wá tẹ̀dó sí ni ilé-ifẹ̀ ìdí nìyí tí àwọn ifẹ̀ ṣe màa ń ki odùduwà ni odùduwà onílẹ̀ gbẹ̀gi àdìmú kùtù wẹ̀ ọlọ́fin ìsẹ̀dáyè òdùduwà atẹ̀wọ̀nrọ̀ sífẹ̀ ìtàn àtẹnudẹ́nu ni ìtàn yìí gẹ́gẹ́ bí fásọgbọ́n 19851 ṣe sọ pe according to the oral traditional history of ilé-ifẹ̀ odùduwà was instructed to throw with a fowl of five toes to spread the grains of sand with a view to reclain the land from the water ní èrò tiwa ìtàn yìí fara pẹ́ òtítọ́ ní àwọn ọ̀nà kan ó sì jìnnà sí òtítọ́ ní àwọn ọna mìíràn ìdí òtítọ́ rẹ̀ ni pé èdè ifẹ̀ “ilẹ̀ ẹ́ fẹ̀” hàn nínú orúkọ tí wọn sọ ìlú náà tí í ṣe ilẹ̀ ifẹ̀ tí ó di ilé-ifẹ̀ bákan náà èdè wọn hàn nínú orúkọ oyè ọba wọn “ọọ̀ni” àpètán ọọ̀ni ni “ọni kọ́ ni ilẹ̀” “ẹni” ni ifẹ̀ ń pè ni “ọni” nítorí náà ẹni tí ó ni ilẹ̀ wá di ọọ̀ni ilẹ yàtọ̀ fún èyí wọn a máa ki ifẹ̀ ni àbú onífẹ̀ ọọ̀ni àbú onífẹ̀ akẹ̀yò àbú onífẹ̀ ọmọ sòókò ìwádìí fi hàn pé “àbú” túmọ̀ sí ìpìlẹ̀ tàbí ìbẹ̀rẹ̀ pẹ̀pẹ̀ ìdí nìyí tí ifẹ̀ ṣe máa ń pe ọmọ tuntun jòjòló ní àbú róbótó èyí ni pé ọmọ tí ó ṣẹṣẹ fẹ́ bẹ̀rẹ̀ ìgbésí ayé tirẹ̀ lóde ayé ẹ̀wẹ̀ ọ̀pọ̀lọpọ̀ àkọọ́lẹ̀ lo fi ìdí rẹ múlẹ̀ pé ilé-ifẹ̀ ni ayé ti bẹ̀rẹ̀ fún àpẹẹrẹ johnson 192115 ni all the various tribes of the yoruba nation trace their origin from oduduwa and the city of ilé-ifẹ̀ in fact ile-ife is fabled as the spot where god created man white and black and from whence they dispersed all over the earth gbogbo ẹ̀yà yorùbá lo tọsẹ̀ orírun wọn sí odùduwà a tilẹ̀ gbọ́ ọ nínú ìtàn pé ile-ifẹ̀ ni ọlọ́run ti ṣẹ̀dá ènìyàn yálà funfun tàbí dúdú tí wọ́n sì ti ibẹ̀ fọ́n káàkiri ilé ayé bákan náà ni adeoye 197928 se àlàyé pé ilé-ifẹ̀ ti fi ìgbà kan jẹ́ olú ìlú fún àwọn ọmọ aládé mẹ́rìndínlógún kó tó di pé wọ́n pínyà lọ́jọ́ tí wọn yóò sì jáde ní ìta ìjerò ní ibi tí ilé-ifẹ̀ ti wà ní òwúrọ̀ ọjọ́ ibẹ̀ wà láàrin ifẹ̀wàrà àti ilé-ifẹ̀ lónìí lábẹ́ igi ọdán àti pèrègún ìta ìjerò yìí ni àwọn ọmọ aládé mẹ́rindínlógún yìí ti pínyà bí ó tilẹ̀ jẹ́ pe a rí àwọn ẹ̀rí bì í mélòó kan tí a fi lérò pé òtítọ́ ni ìtàn atẹ̀wọ̀nrọ̀ yìí síbẹ̀ a kò lè fi gbogbo ara kà á sí òtítọ́ nítorí àwọn ìbéèrè kan wà tí a kò lè rí ìdáhùn fún bí a bá fi ojú ìmọ́ sáyéǹsí wò ó àwọn ìbéèrè náà ni pé ǹjẹ́ ó ṣeéṣe kí ènìyàn fi ẹ̀wọ̀n rọ̀ wá si ayé ǹjẹ́ a lè da iyẹ̀pẹ̀ sí inú omi kí ó má lọ si ìsàlẹ̀ odò kí a má ṣẹ̀sẹ̀ wá sọ pé adìyẹ̀ ǹjẹ́ ó tilẹ̀ ṣe é ṣe kí adìyẹ kan ṣoṣo tan ilẹ̀ dé gbogbo ayé ǹjẹ́ ìwọ̀nba iyẹ̀pẹ̀ díẹ̀ lè tó láti kárí gbogbo ayé níwọ̀n ìgbà tí ìdáhùn sí àwọn ìbéèrè yìí bá jẹ́ rárá a jẹ́ pé ìtàn ìwáṣẹ̀ pẹ̀lú àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ mẹ́rìírí tí a kàn ní láti gbà gbọ́ ni ó jìnà sí òtítọ́ púpọ̀ ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn onímọ̀ ni wọ́n sọ nípa itan kejì tí í ṣe ìtàn mẹ́kà pé láti ìlú mẹ́kà ni odùduwà ti wá tẹ̀dó sí ilé-ifẹ̀ lára àwọn onímọ̀ náà ni johnson 1921384 owólabí awy 19862-8 ní ìlú mẹ́kà odùduwà yapa sí ẹ̀sìn abínibí rẹ̀ tí í ṣe ẹ̀sìn lámúrúdu baba rẹ̀ ìyapa yìí mú kí ìjà ńlá bẹ́ sílẹ̀ láàrin odùduwà àti àwọn ẹlẹ́sìn mùsùlùmí bùràímọ̀ ọmọ odùduwà pàápàá lòdì sí odùduwà baba rẹ̀ nítorí pé ọ̀kan pàtàkì nínú àwọn ẹlẹ́sìn mùsùlùmí ní ṣe inú bí odùduwà ó sì pàṣẹ̀ pé kí wọ́n sun ọmọ rẹ̀ náà ni ààye inú bí awọn ẹlẹ́sìn mùsùlùmí yòókù wọn gbógun ti odùduwà odùduwà sá àsàlà kúrò ní mẹ́kà ó sì tẹ́dò sí ilé-ifẹ̀ ó bá àgbọnmìrègún tí orúkọ rẹ̀ ń jẹ́ sẹ̀tílù àgbọnmìrègún yìí ló dá ẹ̀sìn ifá silẹ ìtàn náà tẹ síwájú láti fi ìdí rẹ̀ múlẹ̀ pé ilé-ifẹ̀ ni àwọn ọmọ yorùbá yòókù ti lọ ìtàn yìí fẹ́ dojúrú díẹ̀ nítorí oríṣìíríṣìí ìtàn ni a ń gbọ nípa ìran yorùbá àwọn kan sọ pé ọ̀kànbí nìkan ni ọmọ odùduwà tí ọ̀kànbí sì wá bí àwọn ọmọ méje tí wọ́n jẹ́ ọba aládé káàkiri ibi tí a lè tọpasẹ̀ àwọn yorùbá dé lónìí àwọn mìíràn gbà pé àwọn méje wọ̀nyí kì í ṣe ọmọ-ọmọ odùduwà pé ọmọ odùduwà gan-an ni wọ́n àti pé kì í ṣe ìyàwó kan ṣoṣo ni odùduwà ni èrò yìí ni mákindé 19708 fi hàn nígbà tí ó sọ pé among the wives of odùduwà were atiba omitoto and olókun he had children by many of them the children set up obaship and chieftaincy institutions in the various parts of yorùbá land lára àwọn ìyàwó odùduwà ni àtìbà omìtótó àti olókun púpọ̀ nínú wọn ni ó bí ọmọ fún un àwọn ọmọ náà sì gbé ìjọba àti ètò ìṣèlú kalẹ̀ káàkiri ilẹ̀ yorùbá ìtàn tí ó gbà pé odùduwà ni ó bí àwọn ọmọ méje tó tẹ ilẹ̀ yorùbá dó sọ pé olówu ni àkọ́bí odùduwà gẹ́gẹ́ bí ìtàn obìnrin ni olówu olówu yìí ni ó gbé àkọ́bí ọmọ rẹ̀ ọkùnrin wá kí odùduwà odùduwà gbé ọmọ náà lé ẹsẹ̀ ọmọ náà bẹ̀rẹ̀ sí í ké ó sì ń fa mọ́ adé orí bàbá ìyá rẹ̀ odùduwà ṣí adé ó sì fi lé ọmọ náà lórí ọmọ náà sì gbàgbé sùn lọ tòun tadé lórí èyí mú kí odùduwà yọ̀ǹda adé fún ọmọ náà nígbà tí ó jí bóyá ìdí nìyí tí wọ́n fi máa ń ki àwọn òwu ní asunkún gbadé ọmọ ato ọ̀ṣẹmìnì gbokùn ọmọ ìgbómìnà ajíkágboro arìnkágboro ò jí kùtù fomi ìgboro bọ́jú àwọn ọmọ odùduwà tó kù lẹ́yìn olówu ni aláketu ti kétu ọba ìbíní ọ̀ràngún ilé ìlá onísábé ti ilẹ̀ sábẹ́ olúpópó tí í ṣe ọba pópó àti ọ̀rányàn ìtàn tó tọ́ka sí ọ̀kànbí gẹ́gẹ́ bí ọmọ kan ṣoṣo tí odùduwà bí náà gbà pé ọ̀ràńyàn ni àbígbẹ̀yìn ọ̀kànbí nígbà tí bàbá wọn kú ọ̀rányàn kò sí nílé àwọn ẹ̀gbọ́n rẹ̀ sì pín gbogbo dúkìá bábá wọn mọ́ ọwọ́ ilẹ̀ nìkan ni wọ́n fún un ó gba ilẹ̀ tí wọ́n pín fún un ó sì sọ ọ́ di dandan fún àwọn ẹ̀gbọ́n rẹ̀ láti máa san ìsákọ́lẹ̀ lórí ilẹ̀ náà èyí mú kí ó di olówó alágbára àti olókìkí láàrin àwọn ẹ̀gbọ́n rẹ̀ johnson 19218 jẹ́rì í sí èyí pé ọ̀rányàn was the youngest of odùduwà’s grandchildren but eventually he became the richest and most renowned of them all ọ̀rányàn ni abigbẹyin nínú àwọn ọmọ-ọmọ odùduwà ní ìkẹyìn ọrọ̀ àti òkìkí rẹ̀ tayọ tí gbogbo wọn a gbọ́ pé ń ṣe ni ọ̀ràńyàn ń lọ láti ìlú kan sí ibòmíràn tí ó sì ń tẹ ìlú dó bí ó ti ń lọ káàkiri lára àwọn ìlú náà ni ọ̀yọ́-ilé ahoro òkò ìkòyí ilé igbọn ìrẹsà àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ a gbọ́ ọ bákan náà pé àwọn ọmọ odùduwà ju méje lọ àwọn òpìtàn mìíràn ń fi aláké ẹ̀gbá àti obòkun ti ìjẹ̀ṣà mọ́ wọn oyèbámijí awy 19904 ni òpìtàn kan náà àlùfáà johnson tún fi yé ni pé aláké àti ọwá jẹ́ ọmọ odùduwà tí wọ́n sì lọ tẹ̀dó sí aké ní orílẹ̀-aké àti ní ilẹ̀ ìjẹ̀sà níbi tí wọ́n wà di òní yìí owólabí awy 19868 sọ pé bí ìran yorùbá ṣe wà ní orílẹ̀-èdè nàìjírìà ni wọ́n wà káàkiri àgbáńlá ayé bí i ilẹ̀ sàró gánà tógò bìní ilẹ̀ àmẹ́ríkà bùràsíìlì jàmáíkà àti ogunlọ́gọ̀ erékùsù tí ó wà káàkiri òkun àtìláńtììkì lórí bí àwọn ọmọ yorùbá ṣe ta gbòǹgbò káàkiri àgbáyé yìí náà ni akínyẹmí 1991586 sọ̀rọ̀ lé nígbà tí ó ní ifẹ̀ ni wọ́n ń pe yorùbá orílẹ̀ èdè tógò àwọn yorùbá tó sì wà ní orílẹ̀ èdè benin pín sí méjì ‘ìdásà’ àti ‘manígì’ kì í ṣe orílẹ̀ èdè mẹ́ta yìí nikan ni yorùbá wà àwọn onímọ̀ bíi abímbọ́lá turner àti watkins ti ṣe áláyè pé àwọn ẹni tí wọ́n kó lọ orílẹ̀ èdè ‘cuba’ ‘brazil’ àti america’ wà níbẹ̀ lónìí tí wọn ń gbé èdè àti àsà yorùbá lárugẹ àwọn yorùbá tó wà ni ‘cuba’ ni wọ́n ń pé ní ‘lucumi’ àwọn tó wà ni ‘brazil’ ni wọ́n ń pè ni ‘nàgó’ gẹ́gẹ́ bí a ṣe sọ ṣáájú abala kan ìtàn tí ó sọ pé odùduwà wa láti mẹ́kà fara pẹ́ òtítọ́ bẹ́ẹ̀ sì ni apá kan rẹ̀ jìnà sí òtítọ́ a lè ka ìtàn mẹ́kà yìí sí òtítọ́ nítorí pé bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé oríṣìíríṣìí àkọọ́lè ló wà tó tọ́ka sí odùduwà àti ilé-ifẹ gẹ́gẹ́ bí orírun ọmọ yorùbá tí oríṣìíríṣìí àkọọ́lè sì wà pẹ̀lú pé mẹ́kà ni odùduwà ti wá sí ifẹ̀ ìtàn mẹ́kà jẹ́ ìtẹ́wọ́gbà ju ìtàn atẹ̀wọ̀nrọ̀ lọ tí a ba fojú ẹ̀kọ́ nípa ìtàn wò ó tí a bá fi ojú ìmọ̀ sáyẹ́ǹsì àti ìmọ̀ ìbára-ẹni gbépọ̀ wo ìtàn mẹ́kà yìí a kò le kà á sí òtítọ́ rárá ìdí ni pé ìrísí àwọn ènìyàn ifẹ̀ àti ìran yorùbá lápapọ̀ yàtọ̀ gédégédé si ti awọn ara mẹ́kà bẹ́ẹ̀ sì ni àṣà àti ìṣe wọn kò bára mu àkíyèsí mìíràn tí a ṣe ni pé ìtàn yìí sọ pé odùduwà bá àgbọnmìrègún ni ilé-ifẹ̀ tí ó bá jẹ́ pé lóòótọ́ ni odùduwà bá àgbọnmìrègún ní ile-ifẹ̀ á jẹ́ pé ilé -ifẹ̀ ti wà kí odùduwà tó dé nínú ìtàn mìíràn èyí tó fara jọ ìtàn inú bíbélì a gbọ́ pé nígbà ti ẹ̀ṣẹ̀ pọ̀ àgbàrá òjò gbá gbogbo àwọn tó wà láyé nígbà náà lọ odùduwà wà lára àwọn tó yè ìjọba tuntun sì bẹ̀rẹ̀ lábẹ́ àkóso odùduwà fábùnmi 19694 jẹ́rìí sí èyí pé …odùduwà came neither from the east nor from the west but that he was one of the people who lived before the deluge and that after the deluge he together with his followers and their families descended unto dry land by means of chain-ropes from their life-boat which anchored on oke-ora odùduwà kò wá láti ìlà oòrun tàbí ìwọ̀ oòrùn ṣùgbọ́n ó jẹ́ ọ̀kan lára àwọn tó wà láyé kí ìkún omi tó dé àti pé lẹ́yìn ìkún omi òun pẹ̀lú àwọn ẹmẹ̀wà rẹ̀ àti àwọn ẹbí rẹ̀ fi ẹ̀wọ̀n rọ̀ sílẹ̀ láti inú ọkọ̀ ìyè wọn èyí tí ó gúnlẹ̀ sí òkè-ọ̀ra èyí pàápàá tún fi òkodoro ọ̀rọ̀ náà hàn pé wọn kò ṣẹ̀ṣẹ̀ dá ilé ayé tàbí tẹ ìlú kan dó àsìkò ìjọba kan sí èkejì ló ń ṣẹlẹ̀ ní ọ̀nà mìíràn a kò tilẹ̀ gbọ́ nínú ìtàn àwọn áráàbù pé odùduwà fi ìgbà kan wà ní mẹ́kà bẹ́ẹ̀ ni ìṣ̣ẹ̀lẹ̀ yìí ṣe pàtàkì ju pé kí òpìtàn ilẹ̀ áráábù kankan má mẹ́nu bà á lọ bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé àwọn ìtakora díẹ̀díẹ̀ wà nínú ìtàn méjèèjì òkè yìí síbẹ̀ ìtàn méjèèjì ló tọ́ka sí odùduwà gẹ́gẹ́ bí ẹni tí ó tẹ ilé-ifẹ̀ dó |
charles darwin charles darwin jẹ́ onímọ̀ àdáyébá ọmọ ilẹ̀ gẹ̀ẹ́sì ọjọ́ kejìlá oṣù kejì ọdún 1809 ọjọ́ ọkọkàndínlógún oṣù kẹrin ọdún 1882 tí ó mú àbá àti òfin tí ó de èrò ìmọ̀ ìjìnlẹ̀ wipé gbogbo ohun ẹlẹ́mí pátá jọ wá láti ọ̀dọ̀ adẹ́dàá kan náà ni |
émile durkheim émile durkheim april 15 1858 november 15 1917 je onimo awujo omo ile fransi ti o ko ipa pataki ninu imo awujo ati imo eda o ko opolopo iwe lori eko iwa odaran esin igbaemi araeni ati lori opolopo eka awujo |
max weber maximilian carl emil weber 21 april 186414 june 1920 je onimo eto inawole ati onimo awujo omo ile jẹ́mánì ti a mo gege bi okan ninu awon oludasile eko nipa awujo ati iseijoba igboro |
jürgen habermas jürgen habermas abi ni osu june ojo 18 odun 1929 ni ilu düsseldorf je amoye ati onimo awujo omo ile jẹ́mánì nini eka imo oye to je mo agbeyewo ero ati asa amerika lori oyegangan o gbajumo lati inu ise re lori igboro roboto ti o gbeduro lori ero ise ibanisoro |
àdìtú olódùmarè àdìtú olódùmarè jẹ́ orúkọ iwe ti do fagunwa kọ ọ̀rọ̀ àkọ́sọ ìwé ìtàn-àròsọ yìí wà fún tọmọdé tàgbà lọ́kùnrin lóbìnrin tí wọ́n mọ èdè yorùbá kà dáadáa òun pẹ̀lú àwọn ìyóòkù rẹ̀ bíi ògbójú ọdẹ nínú igbo irúnmọlẹ̀ ìrèké òníbùdó ìrìnkèridò nínú igbo elégbèje àti igbó olódùmarè tí do fagunwa kọ jẹ́ ọ̀kan gbòógì lára ìwé tí àwọn ọmọ iléẹ̀kọ́ gíga yunifásítì tàbí iléẹ̀kọ́ àwọn olùkọ́ni fún iṣẹ́ akadá lọ́pọ̀ ìgbà iṣẹ́ gbooro lórí ìwé bíi ìtúpalẹ̀ lámèyító abbl bákan àwọn akẹ́kọ̀ọ́ lè lo fún iṣẹ́ àpilẹ̀kọ fún àṣekágbá ẹ̀kọ́ |
ògún lákáayé ògún nínú ìtàn aròsọ àtẹnu-dẹ́nu ní ilẹ̀ yorùbá jẹ́ òrìṣà tó ní agbára lórí ina irin ìsọdẹ ìṣèlú àti ogun “ọmọ ti yóò j’aṣàmú kékeré ló ti ńjẹnu ṣámúṣámú lọ” owe àwọn àgbà yìí ló bá ẹni tí ó kọ ìwé yìí mu ọ̀gbẹ́ni ọlátúbọ̀sún ọládàpọ̀ nitori àkókò ti o ńkẹ́kọ̀ọ́ ni ilé-ìwé àwọn olùkọ́ ti lúkù mimọ́ ni ó kọ ìwé yìí nílùú ìbàdàn lákòókò yìí mo ni àǹfàní àti jẹ́ olùkọ́ọ rẹ̀ nínú ẹ̀ka ẹ̀kọ́ yorùbá àti láti tún jẹ́ alábòjútó ẹgbẹ́ ìjìnlẹ̀ yorùbá ti kọ́lẹ́ẹ̀jì náà lọ́nà méjèèji yii ni ọ̀gbẹ́ni ọládàpọ̀ ti fi ara rẹ̀ hàn bii akọni nínú èdèe yorùbá dé ibi pé ni ọdún kẹta rẹ̀ ni kọ́lẹ́ẹ̀jì òun ni a fi jẹ alága ẹgbẹ́ ìjinlẹ̀ yorùbá ti kọ́lẹ́ẹ̀jì náà nígbà tí ó sì dip é ki á máa wá eré ti ẹgbẹ́ yóò ṣe ní ọdún 1967 eré tirẹ̀ yii ni a yàn pé ó gbayì jù nínú gbogbo àwọn eré ti a yẹ̀wò nígbà náà àwọn ti ó wo eré náà nígbà ti àwọn ọmọ ẹgbẹ́ ṣe é ni gbọ̀ngàn sẹ̀ntínárì ní aké abẹ́òkútà àti ni gbọ̀ngàn àpèjọ ti ilé-ẹkọ́ giga tí ìlú ayétòrò ni “àrímá -leèlọ àwò-padà-sẹ́hin” ni eré náà í-ṣe eyi ló fún mi ni ìdùnnú láti lè kọ ọ̀rọ̀ àsọsiwájú yìí lórí ìwé ògún lákáayé eré náà kọ́ ènìyàn ni ògidìi yorùbá o fi oriṣiriṣi àṣà yorùbá hàn ju gbogbo rẹ̀ lọ ó kọ́ ènìyàn lọ́gbọ́n lóríṣiríṣi ọ̀nà |
ẹ̀wù àgbà thomas makanjuola ilesanmi thomas mákánjúọlá ilésanmí 2002 ẹ̀wù àgbà ibadan university press plc ibadan isbn 978-030-823-7 ojú-iwé 68 ìfáárà ohun gún-ún mọ́ ń sọnù nílẹ̀ yìí àwọn ènìyàn ní ò fura ohun ràbàtà ń pòórá láwùjọ aṣùwàdà ọmọ adáríhunrun ni kò náání àwọn àfín olókun wọlé tọ̀ wá wá wọ́n fara nù wá lára wọ́n ṣe bí eré bí eré wọ́n jí orí olókun lọ wọ́n pọ́ mìnì mìnì bí ológìnní wọ́n gbé iṣẹ́-ọnà ìṣẹ̀ǹbáyé lọ mọ́ gbogbo ọmọ oòduà lọ́wọ́ agọ̀ eégún ń pòórá nígbó ìgbàlẹ̀ ilé orí ọlọ́jọ́ gbọọrọ ti báfẹ́fẹ́ wọn lọ ẹdan tó ní láárí ń bẹ ní mùsíọ́ọ̀mù ní ilé ààbò fún ìtọ́jú nǹkan ìṣẹ̀nbáyé tí àwọn ẹni funfun tí wọ́n dira bí asínwín fi jí wa lóhun ribiribi lọ |
ọọ̀ni ifẹ̀ ọọ̀ni ti ilè-ifẹ̀ ni orúkọ ọba aládé ilé-ifẹ̀ àti olórí nípa tẹ̀mí fún gbogbo ìran yorùbá ipò ooni ti wà ṣáájú ìjọba oduduwa èyí tí àwọn onímọ̀ sọ pé ó ti wà láti bíi sẹ́ńtúrì keje sí kẹsàn-án lẹ́yìn ìpapòdà oduduwa àti ìpàdánù orí-oyè fún ogun àwọn ọmọ lẹ́yìn oduuwa tàn kárí ile-ife àmọ́ ìtàn mìíràn fi yé wa pé ogun ló mọ̀ ọ́n mọ̀ rán àwọn ọmọ oduduwa láti ṣe ìtànkálẹ̀ ìran yoruba lẹ́yìn ìṣèjọba oduduwa obatala tún gorí oyè ní ẹlẹ́ẹ̀kejì wọ́n sì í pín ètò ìṣèjọba láàárín ìdílé obatala àti obalufon títí oranmiyan fi da ètò náà rú fúngbà díẹ̀ ìtàn fi yé wa pé ooni lajamisan jẹ́ ọmọ oranmiyan àmọ́ ìṣẹ̀ṣe ife fi hàn pé lajamisan jẹ́ ìran oranfe ní tòótọ́ síbẹ̀síbẹ̀ lajamisan ni ó pàpà mú ọ̀làjú wọ ifẹ̀ ṣáájú sẹ́ńtúrì ogún ètò ìṣèjọba ń lọ létòlétò àmọ́ pẹ̀lú ọ̀làjú àti ìkónilẹ́rú ètò náà yí padà ó sì pín sí ìdílé mẹ́rin t í ṣe ooni lafogido ooni osinkola ooni ogboru àti ooni giesi ọọ̀ni tó ń jẹ lọ́wọ́lọ́wọ́ báyìí ni adéyẹyè ẹnitàn ògúnwúsì ojaja ii tí a bí ní ọjọ́ kẹtàdínlógún oṣù kẹwàá ọdún 1974 oríṣiríṣi ònkọ̀wé pẹ̀lú àtòjọ ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ ìwé àti iṣẹ́ ìwádìí lóríṣiríṣi orísun fún àtòjọ àkọ́kọ́ a list orísun fún àtòjọ è̩kejì b list ìfọbajẹ ìfọbajẹ kì í ṣe isẹ́ tó rọgbọ rárá ó sì ní àwọn tíwọ́n fi sípò láti máa fọba jẹ ìfilélẹ̀ látẹnu àwọn afọbajẹ ní ọdún 1980 lábẹ́ section 42 ní ọdún 1957 ìfilélẹ̀ tí wọ́n ṣe fún ètò ìfọbajẹ ni orúkọ àwọn ọọ̀ni tó ti 1 ọlọfin odùduwà 2 ọbàlùfọ̀n ògbóderin 3 ọbàlùfọ̀n aláyémọrè 4 òdelé ọ̀rànmíyàn 5 ọbalùfọ̀n aláyémọré 6 awoorokolokin 7 èfọ̀n ayíóyè 8 àjímú ẹkùn 9 aláyémọrè ofifari láti ilé molódò 10 ọ̀sẹgànderùkù 11 oyè 12 lájàmìsán 13 láàrókà 14 owodo 15 arírèré ọ̀kínwo 16 otataa 17 lápeléke 18 atújàbíòjò 19 lúwogbàgìdá 20 lájódogun 21 lafogun 22 láfogído 23 ọọ̀ni ọ̀sínkọ́lá 24 ọọ̀ni ògboòrú 25 ọọ̀ni gíẹ̀sí 26 ọọ̀ni adéjinlé 27 ọọ̀ni àróganganlàgbo 28 ọọ̀ni aríbiwóso 29 ọọ̀ni sọ́júolá 30 ọọ̀ni adésúnmákin 31 ọọ̀ni ọlọ́jọ 32 ọọ̀ni ọ̀sin-ín-ladé 33 ọọ̀ni ajífadésiré 34 ọọ̀ni àjílà oòrùn 35 ọọ̀ni òjìgìdìrí 36 ọọ̀ni kúmóyèró ọ̀dunlẹ̀bíòjò 37 ọọ̀ni gbániárè 38 ọọ̀ni gbégbáajé 39 ọọ̀ni wúmọníjẹ̀ 40 ọọ̀ni adégúnlẹ̀ abewéelá 41 ọọ̀ni dérin kùm̀búsù 42 ọọ̀ni ọ̀ráyẹ̀gbà ọ̀jájá 1878-1850 43 ọọ̀ni dérin ọlọ́gbéńlá kò dé adé 1880-1894 44 ọọ̀ni adélékan olúbùse i 1894-1910 45 ọọ̀ni kọ́lá osù méjì péré june july 1910 46 ọọ̀ni àjàgún adémilúyì 1910-1930 47 ọọ̀ni sir adésọjí adérẹ̀mí 1930-1980 48 ọọ̀ni okùnadé ṣíjúwadé olúbùṣe ii 1980 títí di òní nb- ní ayé ìgbàanì àwọn baba-ńlá àti ìyá-ńlá wa kò mọ̀ nípa déètì ìdí nìyí tí kò fi sí àkọsílè déètì tí àwọn ọọ̀ni ìgbà náà jẹ àkọsílẹ̀ déètì bẹ̀rẹ̀ láti ayé ọọ̀ni ọ̀ráyẹ̀gbà ọ̀jájá tún ka https//booksgooglecom/booksid=hn0uaqaaiaaj not read |
ọ̀yọ́túnjí oyotunji apejopo awon kan ni yi ti won n gbe ede ati asa yoruba laruge won pe ibi ti won wa ni the kingdom of oyotunji box 51 yoruba village south carolina 29941 oruko oba won ni hrh oba oseijeman adefunmi 1 ile-ife ni oba yii ti wa gba ade ni ojo karun-un osu kefa odun 1981 ni aafin oba okunade sijuwade olubushe keji eyi si ni igba akoko ti eni ti kii se omo ile naijiria yoo gba ade ni ile-ife orisirisi orisa ile yoruba ni won n bo ni ibi yii |
ewì ayaba ewì ayaba àti ìlànà ìgbékalẹ̀ láàrin àwọn ọ̀yọ́ ọ̀ṣun kí ni ewì ayaba ewì ayaba jẹ́ ewì tí a mọ̀ mọ́ àwọn ìyàwó ọba nìkan ọ̀kan pàtàkì lára ẹ̀yà ewì alohùn ilẹ̀ yorùbá ni pẹ̀lú ààfin ọba ni a ti ń bá ewì ayaba pàdé ní pàtàkì jù lọ ewì obìnrin ni ewì ayaba ohun tí à ń sọ ni pé àwọn obìnrin nìkan ló ń kópa nínú àgbékalẹ̀ ewì ayaba ọjọ́ ewì ayaba ti pẹ́ láwùjọ yorùbá láàrin àwọn ọ̀yọ́ ni ewì yìí ti wọ́pọ̀ jù lọ ìwádìí jẹ́ kí á mọ̀ pé irú ewì yìí náà ń wáyé láàrin àwọn èkìtì aládésurú 1985 orúkọ tí a mọ̀ mọ́ ewì yìí ní agbègbè èkìtì ni orin olorì yálà kí á pe ewì yìí ní “ewì ayaba” tàbí “orin olorì” sibẹ́ iṣẹ́ kan náà ni wọ́n ń ṣe láwùjọ yorùbá ìwádìí jẹ́ kí á mọ̀ pé àwọn ayaba kì í gbé ewì yìí jáde kọjá àsìkò ayẹyẹ tàbí ìṣẹ̀ṣe inú ààfin ọba láyé àtijọ́ lóde òní ewì ayaba ti ń wáyé nínú ayẹyẹ tó jẹ́ ti ìdílé ọba bákan náà ewì ayaba a tún máa wáyé nínú ayẹyẹ ìlú tí ọba bá ti wà níbẹ̀ nípa àkíyèsí wọ̀nyìí a rí i pé ewì ayaba wà fún ọba ayaba àti ẹbí ọba lápapọ̀ gbogbo ewì alohùn yorùbá ló ní kókó tí wọ́n má ń dá lé lórí lára kókó tí ewì ayaba máa ń dá lé lórí ni ìjúwe àwọn ayaba gẹ́gẹ́ bí i aya aládé àrẹ̀mọ ọba tàbí abọ́baṣèlú ọ̀rọ̀ nípa ìgbésí-ayé ayaba àti ọba nínú ààfin àlèébù to wà nínú ilé ọba ìwà òjòwú láàrin ayaba ìṣàfihàn ipò ọba láàrin ìlú orúkọ àdàpè ọba ítàn àwọn ọba tó ti jẹ rí ọ̀rọ̀ nípa ìdàgbàsókè tó wọ inú ìlú lásìkò ọba kọ̀ọ̀kan àkíyèsí nípa ìwà ọba tàbí ìrísí ọba ọ̀rọ̀ nípa ọdún àti ìbọ tó ń wáyé láàrin ìlú tó jẹ́ ti ọba ọ̀yọ́-ọ̀ṣun ìwúre fún ọba àti ẹbí ọba m o oyewale ‘àgbéyẹ̀wò ewì ayaba láàrin àwọn ọ̀yọ́-ọ̀ṣun’ àpilẹ̀kọ fún oyè ẹẹ́meè dall oau ifè nigeria àṣamọ̀ iṣẹ́ yìí ṣe àgbéyẹ̀wò ewì ayaba láàrin àwọn ọ̀yọ́-ọ̀ṣun ó sì jẹ́ kí á mọ̀ nípa àbùdá ewì ayaba ìsọwọ́lò-èdè ewì ayaba ọgbọ́n ìsèré ewì ayaba àti ìwílò rẹ̀ láwùjọ ọgbọ́n ìwádìí tí a yàn láàyò nínú iṣẹ́ yìí ni gbígba ohùn ewì ayaba sínú fọ́nrán àwọn ìlú márùn-ún tí agba ohùn ewì ayaba wọn sínú fọ́nrán ni òṣogbo ẹdẹ ìláwó-èjìgbò ìwó àti ìkòyí lẹ́yìn náà a ṣe àdàkọ ewì wọ̀nyìí a sì ṣe àtúpalẹ̀ rẹ̀ síbẹ̀ a fi ọ̀rọ̀ wá àwọn ọba ìlú tí a mẹ́nubà yìí lẹ́nu wò a tún ka àwọn ìwé tó bá iṣẹ́ yìí mu tíọ́rí ìbára-ẹni-gbépọ̀ láwùjọ ni a yan láàyò láti fi ṣe àtúpalẹ̀ àkòónú àti ìsọwọ́lò-èdè inú ewì ayaba yìí ìwádìí lórí iṣẹ́ yìí fi hàn pé ewì ayaba jẹ́ ẹ̀yà lítíréṣọ̀ alohùn yorùbá tó jẹ́ ti àwọn obìnrin ní pàtàkì jùlọ ìyàwo ọba olorì ọba tàbí ayaba a jẹ́ kí ó di mímọ̀ nínú iṣẹ́ yìí pé àwọn ayaba a máa ké ewì wọn yìí láàfin tàbí nínú ayẹyẹ tó kan ọba ìlú dáradára a sọ nínú iṣẹ́ yìí pé ìsọ̀rí ayaba méjì tí a mọ̀ sí ayaba àgbà àti ayaba kéékèèké ló ń lọ́wọ́ nínú ewì yìí ní ìkádìí iṣẹ́ yìí ṣàlàyé pé orin àti ìsàré ni ewì ayaba ọ̀yọ́-ọ̀ṣun ìwádìí lórí iṣẹ́ yìí sì jẹ́ kí á mọ̀ pé ewì ayaba yìí gbajúgbajà nínú ṣíṣe ìjíyìn nípa ayaba ọba àti àwọn ìṣèṣe inú àwùjọ kọ̀ọ̀kan síbẹ̀ ewì ayaba yìí tún jẹ mọ́ ìwúre fún ọba àti ẹbi ọba alámòójútóọ̀mọ̀wẹ́ jb agbájé ojú ewé228 |
olúyọ̀lé baṣọ̀run olúyọ̀lé jẹ́ ọ̀kan gbòógì nínú àwọn jagunjagun tí ó wá láti ìlú ọ̀yọ́ sí ìlú ìbàdàn wọ́n bí baṣọ̀run olúyọ̀lé ní ọ̀yọ́ àtijọ́ sí inú ìdílé olúkùoyè tí bàbá rẹ̀ sì jẹ́ àrẹmọbìnrin àgbọ̀nyín tí ó jẹ́ ọmọ aláàfin abíọ́dún nígbà náà òun ni ó kọ́kọ́ rí ìlú ìbàdàn gẹ́gẹ́ bí ìlú olókìkí yàtọ̀ sí ibùdó ogun ìdí rèé tí ó fi fi ìdí ìjọba tó gíríkì múlẹ̀ nígbà náà àsìko rẹ̀ ni àwọn ìlú tí wọ́n wà ní abẹ́ ìbàdàn gbèrú si kò kùnà láti gbé iṣẹ́ àgbẹ̀ lárugẹ bẹ́ẹ̀ ni ó fi ìpìlẹ̀ ọrọ̀ ajé tí ó nípọn múlẹ̀ ìdí rèé tí a fi ń pe ìbàdàn ní ilé olúyọ̀lé iṣẹ́ rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí jagunjagun látàrí họ́u họ́ù tí ogun dá sílẹ̀ láàárín àwọn àgbààgbà olóyè ìlú ọ̀yọ́-ilé láti gorí àpèrè aláàfin ti ọ̀yọ́ nígbà náà tí ó ṣófo èyí ni ó mú kí wàhálà bẹ́ sílẹ̀ láàárín aláàfin àti baṣọ̀run gáà tí ọ̀pọ̀ àwọn ọmọ ọ̀yọ́ ìgbà náà sá àsálà fún ẹ̀mí ara wọn fífọ́nká tí àwọn ọmọ ọ̀yọ́ fọ́n ká yí tí wọ́n sì ti lọ tẹ̀dó sí oríṣìíríṣìí ibùgbé tí wọn kò sì fẹ́ san ìsákọ́lẹ̀ fún ọ̀yọ́ mọ́ àsìkò yìí ni iba olúyọ̀lé di lààmì-laaka láàrín àwọn jagunjagun ó kọ́kọ́ di ìlúmọ̀ọ́ká látàrí ipa tí ó kó láàárín àwọn ọmọ ogun tí wọ́n borí ogun òwu ní èyí tí ó sì mú kí ìjọba ilẹ̀ ẹ̀gbá àti àwọn ìlú bí ìbàdàn ó ṣubú láti bu ọlá fún pẹ̀lú ipa rẹ̀ láti lè jẹ́ kí ìjọba ọ̀yọ́ tí ó ti ń dẹnụ kọlẹ̀ ó tún gbìnà yá nínú àwọn ogun tí ó mú ọ̀yọ́ borí ilẹ̀ ẹ̀gbá ìjẹ̀bú-rẹ́mọ yí ni ó mú kí wọ́n fi jẹ ààrẹ àgò ilẹ̀ ìbàdàn òun náà sì fi ara rẹ̀ jẹ oyè òsì-kakaǹfò tí ó sọ ọ́ di ológun apàṣẹ wàá kẹta fún ilẹ̀ ìbàdàn |
kurów kurów abule kan ni ila-oorun gusu ile polandi ni o n je kurów o wa laarin pulawi ati lubiliini ilu ti awon kan jumo da sile ni ibe ni won ti n ta awon ounje ti won n pese ni agbegbe re awon ile-ise ti won ti n fi awo eran se nnkan wa ni ibe pelu ni senturi kerindinlogun ibe ni awon ti o n se kafinisiimu calvinism ti maa n pe jo nitori pe ibe ni awon kan ti won n pe 'polish brethren' maa n gbe nigba ti yoo fi di odun 1660 opolopo ninu awon eniyan ibe ti yi pada si esin arianisiimu arianism fun ekunrere liri abule kekere yii wo ohun ti won ko nipa re ni http//enwikipediaorg/wiki/kurc3b3w ni ede geesi |
ìran yorùbá ìran yorùbá àwọn ọmọ yorùbá tàbí ọmọ káàárọ̀-oòjíire jé árá ìpinle ẹ̀yà ní apá ìwọ̀ oòrùn ilẹ̀ áfríkà wọn jé árá ìpin àwọn ìran to pò ju ní orílẹ̀ áfríkà ilẹ̀ yorùbá ní púpò nínú wọ́n ẹ lè ri wọ́n ní ìpínlẹ̀ púpò bíi ìpínlẹ̀ ẹdó ìpínlẹ̀ èkìtì ìpínlẹ̀ èkó ìpínlẹ̀ kwara ìpínlẹ̀ kogí ìpínlẹ̀ ògùn ìpínlẹ̀ oǹdó ìpínlẹ̀ ọ̀ṣun ìpínlẹ̀ ọ̀yọ́ àti ní ẹ̀yà ila ọ́wọ́ òsi ti ilè nàìjíríà ẹ tún le rí wọ́n ní ìpínlẹ̀ to wa nínú orílẹ̀-èdè olómìnira benin dahomey ní orílẹ̀-èdè sàró sierra leone àti ní àwọn orílẹ̀-èdè miiran bíi àwọn tí wọ́n pè ní togo brazil cuba haiti amẹ́ríkà ati venezuela àwọn yorùbá wà l’árá àwọn to tóbí ju ní orílẹ̀-èdè nàìjíríà ó le jẹ́ pe àwọn lo pọ̀ jù abí kí wọ́n jẹ́ ìkejì tàbí ẹ̀yà kẹta tí wọ́n pọ̀ jùlọ ní orílẹ̀-èdè nàìjíríà àwọn yorùbá jẹ́ àwọn ènìyàn kan ti èdè wón pín sí orísirísi diẹ̀ lára àwọn ìpínsísọ̀rí àwọn èdè wọn ni a ti ri èkìtì èkó ìjèbú ìjẹ̀ṣhà ìkálẹ̀ ọ̀yọ́ ẹ̀gbá àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ àwọn ìpínsísọ̀rí yí ni a ń pe ní ẹ̀ka èdè tàbí èdè àdúgbò ìran yorùbá je ènìyàn kan tí wọ́n fẹ́ràn láti máà se áájò àti àlejò àwọn ẹlẹ́yà míràn wọ́n sì ma ń nífẹ́ sí ọmọ'làkejì èdè èdè yorùbá jé èdè ti àwọn ìran yorùbá ma'ń sọ sí ara wọn ójẹ́ èdè to pé jù ni ilẹ́ yorùbá ẹ lè ri èdè yi ni ilẹ nàìjíríà ilẹ benin ati ni ilẹ togo iye to'n sọ èdè yi ju ni gbogbo ilẹ́ yorùbá 30 milliọnu lọ |
áfíríkà |
ẹ̀gbá owódé egba owode oludare olajubu babatunde agiri ìwé àṣà ìbílẹ̀ yorùbá tí olóyè olúdáre ọlájubù jẹ́ olóòtu ojú-iwé 1-11 ikẹja longman nigeria limited 1975 babátundé agírí gẹ́gẹ́ bí a ti ńní ilẹ̀ ní ẹkùn ẹ̀gbá owódé ojú-iwé 113-119 agbègbè kọ̀ọ̀kan ni ó ní òfin àti àṣà nipa bí ènìyàn ṣe lè ní ilẹ̀ fún ìgbà díẹ̀ tàbí fún ìgbà pípẹ́ ní àwọn àgbègbè tí ọ̀làjú ti gòkè ní gbogbo àgbáyé ilẹ̀ nínú ṣe pàtàkì fún àǹfàní iṣẹ́ẹ jíjẹ mímu àti òwò nìkan ọ̀rọ̀ òṣèlú kò ṣe dandan lóríi rẹ̀ bíkọ̀ṣe nínú àwọn ọ̀ràn tí ó da ìlú méjì pọ̀ láti ilẹ̀ wá láàrín àwọn yorùbá ilẹ̀ nínú ṣe pàtàkì fún àǹfàní jíjẹ mímú àti ti òwò láti kọ́lé àti láti ṣe oko ni ó ńmú kí gbogbo ènìyàn ní ìfẹ́ láti ní ilẹ̀ ní ìwọ̀n ìgbà tí ó jẹ́ iṣẹ́ àgbẹ̀ ni kókó iṣẹ́ẹ wa àwọn olóyè tàbí àwọn ọba ìlú tí wọn ní ọ̀gọ̀ọ̀rọ̀ ènìyàn lábẹ́ ìtọ́júu wọn máa ńní ilẹ̀ tó pọ̀ ní ikáwọ́ọ wọn ju ẹlòmíràn tí ẹbíi rẹ̀ kéré gẹ́gẹ́ bí àwọn ènìyàn tó wà lábẹ́ àṣẹ olóyè kan tí wọ́n sì ńṣiṣẹ́ sìn í ti pọ̀ tó ni iyì àti ẹ̀yẹẹ rẹ̀ ṣe máa pọ̀ tó láàrín ẹgbẹ́ àti ìlú èyí ni ó mú ọ̀rọ̀ àwọn àgbà kan wá tí o sọ pé ‘ohun tó wunni ní ńpọ̀ nínú ọrọ̀ ẹni ológún ẹrú kú aṣọ ọ rẹ̀ jẹ́ ọkan” ọ̀nà tí ìjòyè yìí fi lè di aláṣẹ lórí àwọn irú ènìyàn wọ̀nyí ni nípa fífi ilẹ̀ fún àwọn ẹbí tàbí ìdílée rẹ̀ ìbátan tàbí àlejò fún ọ̀gbìn ṣíṣe àti àwọn nǹkan míràn gbogbo àti nípa pínpín oriṣiriṣi ẹ̀bún lẹ́ẹ̀kọ̀ọ̀kan láàrín àwọn ènìyàn wọ̀nyí lílo ilẹ̀ tí a tọrọ yìí lè jẹ́ fún ìgbà díẹ̀ tàbí fífún láyéláyé fún ìdí èyí a ní láti rí i pé kì í ṣe fún iyì láàrín ẹgbẹ́ tàbí ìlú nìkan ni ó mú kí àwọn ìdílé olóyè kan máa ní ilẹ̀ tó pọ̀ ṣùgbọ́n èyí jẹ́ ọ̀nà láti pín nǹkan jíjẹ mímú àti ti òwò tí ó wọ́n eyíyìí ni ilẹ̀ ní ọ̀nà ìbámu pẹ̀lú ìfẹ́ orìíṣiríṣi ènìyàn tí ó wà ní ìlú tàbí abúlé nítorí náà bí a bá wò ó láti ìhín lọ ó ṣe é ṣe kí a sọ̀rọ̀ ilẹ̀ níní láàrín àwọn yorùbá láti ipa jíjẹ mímu àti ti òwò ṣùgbọ́n a ó mẹ́nu ba díẹ̀ nínú ètò ìlú ṣíṣe àti ẹgbẹ́ kíkó tí ó bá jẹ mọ́ tí ilẹ̀ nínú |
ìranraẹnilọ́wọ́ self-help iranraenilowo oludare olajubu afolabi ojo ìwé àṣà ìbílẹ̀ yorùbá tí olóyè olúdáre ọlájubù jẹ́ olóòtu ojú-iwé 1-11 ikẹja longman nigeria limited 1975 ọ̀jọ̀gbọ́n afọlabí òjó àṣà ìran-ara-ẹni-lọ́wọ́ ojú-iwé 158-164 gẹ́gẹ́ bí gbogbo wá ṣe mọ̀ láti ọjọ́ tí aláyé ti dáyé ni àwọn èèyàn ti ńran ara wọn lọ́wọ́ bí a ba nsọrọ nipa ọjọ tí alaye ti dáyé àwọn ti nka ìwé bíbélì lára wa á fẹ́ mú ọkàn wọn lọ si àkókò tó jẹ pe ọkùnrin kan ṣoṣo ló wa lórílẹ̀ èdè ayé yìí èyí ni adamu mo rò pé a ò mọ gbogbo iṣẹ tó ṣe nínú ọgbà tí ó wà ṣùgbọ́n tí ó bá ṣe ẹni ti ó mọ oúnjẹẹ́ jẹ nib í èèyan bíi tiwa ni ó dáni lójú wí pé yíó máa gbìyànjú láti fi ọwọ ká èso igi jẹ ni ounjẹ sì nìyí kì í dùn tó bẹ́ẹ̀ tó bá ṣe èèyàn nìkan ṣoṣo ló ńjẹ́ ẹ́ láarọ̀ lọ́sàán àti lálẹ́ láti ọjọ kan dé ọ̀sẹ̀ kan dé oṣù kan dé ọdún kan itan bíbélì náà sọ fun wa pé nígbà tí o bùṣe olúwa fi olùrànlọ́wọ́ kan jíǹkí rẹ̀ eléyìí náà ni obinrin tí a ńpè ni éèfà o dà bí ẹni pe inú ọgbà ídẹ́nì náà gbádùn si i lẹ́hin tí àwọn méjèèjì ti wà níbẹ̀ ṣùgbọ́n oríṣi ìrànlọ́wọ́ ti wọ́n rí náà kì í ṣe nkan ti kò ní ní ìfàsẹ̀hìn-in tirẹ̀ mo fi ìyókù si ọkàn ẹ̀yin tí ó jẹ́ ọ̀jọ̀gbọ́n nínú ìwée ti bíbélì ohun tí mo fẹ fàyọ nínú ifisíwájú ọ̀rọ̀ mi yìí ni pé ọwó kan kò gbé ẹrù dé orí a sì ti mọ̀ dájú pé bi ọwọ́ ọmọdé kò ṣe tó pẹpẹ bákan náà ní ọwọ́ àgbàlagbà kò ṣe wọ akèrèbè bẹ́ẹ̀ náà ní àwọn olóye èèyàn ṣe máa ńsọ́ fún wa nígbà gbogbo pé ‘òsì wẹ ọ̀tun ọ̀tún wẹ òsì òun ni ọwọ́ fi ńmọ́’ lọ́rọ̀ kan àwọn èèyàn ilẹ̀ẹ yorùbá ti gbà á ni àṣà kan pàtàkí pé a ní láti máa ran ara wa lọ́wọ́ kó tó dip é a lè da ohunkóhun oníyebíye kankan ṣe oríṣiríṣi iṣẹ́ ìran-ara-ẹni-lọ́wọ́ ni ó wà ní ìṣẹ̀dálẹ̀ẹ wa àwọn ọdọmọkunrin tó bá ti ńfẹ́ aya wọn a máa ran òbí àfẹ́sọnà wọn lọ́wọ́ kó tó tilẹ̀ dip e a bẹrẹ si í ná owó eeyan yíó tin a ara ṣáájú-ṣáájú èyí nip é àwọn èèyàn bẹ́ẹ̀ lè máa bá àna wọn lọ sí oko láti kọlẹ̀ tàbí láti tun ohun ọgbin-in wọn ṣe bákannáà ni wọn nṣe ìrànlọ́wọ́ nínú ilé láti kọ́ ilé tuntun tàbí láti tún ilé tí ó bá mbàjẹ́ ṣe bóyá o ńjò ni tàbí iganna rẹ̀ ńfẹ́ ki a túbọ̀ gbe oun dúró dáadáa ju gbogbo rẹ̀ lọ nigbakugbà tí wọn bá ti ńṣe irú iṣẹ́ bi eléyìí kìí ṣe ẹni tí o ńfẹ́ àfẹsọ́nà nìkan ṣoṣo lo ńṣe iṣẹ́ bí eléyìí |
ijebu-ode |
òndó ondo je ilu ni ipinle ondo ni naijiria ki a to ri wakati mji lẹhin ti a ti gunlẹ si okitipupa a ti de ondo bi a ti wọ ondo ilu meji li o sọ si mi lọ́kàn mo ranti eko mo sit un ranti ijẹbu-ode ti enia ba kọ́kọ́ ri awọn ile nlá nlá ti o wà li apa ọtun ati li apa osi títì oluwa rẹ̀ yio ṣebi igboro eko li on wa ti enia bas i yi ile ọja awọn oyinbo oniṣowo ati awọn ṣọpu ké-kè-ké kakiri daradara yio mọ pe ilu oniṣowo pataki kan li ondo jẹ lárin awọn ilu nla nla ilẹ yoruba ile ọkan ninu awọn gbajumọ ilu ti o jẹ oniṣòwò li a wọ̀ si li ọjọ ti a de ondo nigbati o di alẹ ti a jẹun tan ti a ntàkúrọ̀sọ li ọkan ninú awọn ọrẹ mi berè lọwọ bale ile wa o ni ‘ẹ jọwọ ẹ má pe mo ntọpinpin o òwò kili ẹnyin ara ondo nṣe ti ẹ fi li owó lọwọ to bayi ti ile mèremère si fi pọ̀ ni ilu nyin to bawọnyi”… |
osogbo |
atumo-ede yoruba-english |
ràkùnmí ràkunmí camelus |
twins seven-seven twins seven-seven tabi taiwo olaniyi bamidele huseini oyewale toyeje oyekale osuntoki ojoibi 1941 ni ogidi ipinle kogi je onise ona ati olorin omo ile naijiria |
ademola onibonokuta ademola onibonokuta je omo nàìjíríà amoye ninu ede yorùbá |
dundun dundun oro nipa dundun ti o je ilu kan pataki ni ile yoruba ni onkowe yii soro le lori o menu ba ipo dundun ninu asa yoruba itan ti o je mo dundun ibi ti a ti maa n lo o ti o si fi ibi aseye kan se apeere o soro nipa bi won sen se e ati awon ilu miiran ti won maa n lu mo on aworan po ninu iwe naa ami ti awon onitilutifon maa n lo fun orin naa wa ninu re pelu |
akin euba akin euba born olatunji akin euba lagos nigeria april 28 1935 ise akin euba ni onkowe ye wo ninu ise re yii loooto ilana awon ngeesi ni akin euba fi n korin sugbon asa awon yoruba ni o gbe ise re ka onkowe yii soro nipa iwadii ti akin euba se lori ilu onkowe yii ko saipin orin si isori gbogbo eni ti o ba ni nnkan se pelu tilutifon music ni iwe yii yoo wulo fun |
yunifásítì ọbáfẹ́mi awólọ́wọ̀ yunifásítì ọbáfẹ́mi awólọ́wọ̀ jé yunifásitì ijoba apapo ni naijiria to budo si ile-ife wón dá ilé-ẹ̀kọ́ yí sílẹ̀ ní ọdún 1961 wọ́n sì bẹ̀rẹ̀ ìkẹ́kọ̀ọ́ níbẹ̀ ní oṣù kẹwàá ọdún 1962 |
felix abidemi fabunmi felix abidemi fabunmi je ojogbon professor ninu imo eda-ede linguistics ati ede yoruba yoruba language ni eka-eko imo eda-ede ati awon ede adulawo department of linguistics and african languages ni yunifásítì ọbáfẹ́mi awólọ́wọ̀ ni ile-ife nigeria ni odun 2006 ni o gba oye ijinle omowe phd apileko re da lori mofoli eka-ede yoruba kan ti won n so ni ile bene benin republic akori iwe apileko akogboye naa ni asiko ati iba-isele ninu eka-ede yoruba mofoli tense and aspect in the mofoli dialect of yoruba opolopo ise ni o ti se lori ede yoruba o gba oye imo ijinle akoko ba yoruba lodun 1992 oun lo gbegba oroke ju first class honours lodun 1998 lo gba oye imo ijinle keji ma yoruba language bakan naa lo tun gba oye imo ijinle keji miiran ma linguistics lodun 2004 ni yunifasiti ilu ibadan obafemi awolowo university lo ti gba oye omowe phd yoruba language linguistics ni 2006 lodun 2013 ni felix abidemi fabunmi di ojogbon ni obafemi awolowo university ile-ife nigeria o tun gba oye imo ijinle miiran lori eko tiologi theology - mdivth lodun 2018 lati ile-eko giga ti awon oniwaasu the nigerian baptist theological seminary ogbomoso nigeria oun naa lo tun gbegba oroke ju lo laarin awon akekoo kilaasi re akori ise apileko mdivth re ni contemporary evangelistic and church growth strategies in ebenezer baptist church ile-ife lodun 1993 ni ojogbon felix abidemi fabunmi bere ise oluko ni oau ile-ife o di olori eka-eko hod imo eda-ede ati ede adulawo acting head department of linguistics and african languages oau ile-ife lodun 2007 die lara awon ise to ti fi koni niwonyi yor 105-introduction to the study of language yor 106-general phonetics yor 207-phonology of yoruba yor209-introduction to morphology yor301-yoruba syntax ii yor 305-grammar of the yoruba language from the earliest to the present yor407-dialects of the yoruba language yor 402-topics in the structure of yoruba lin 101-language linguistics lin 103-basic grammatical concepts lin 105-the production of speech i lin 102-languages in nigeria lin 104-language use language attitudes lin 106-the production of speech ii lin201-basic grammar lin207-introduction to sociolinguistics lin303-semantics lin305-transformational grammar lin307-morphology lin309-phonology lin405-transformational grammar iii lin302-linguistics for students of literature lin304-linguistics and languages teaching lin310-linguistics and translation lin204-the production of speech iv lin206-basic grammar ii lin102 languages in nigeria lin402-pidgin creole languages lin408-lexicography lin601 general phonetics lin603-syntactic descriptions yor601-the phonology of yorubayor602-yoruba verb phrase etc ojogbon felix abidemi fabunmi ti sise iwadii lori ede yoruba imo eda-ede yoruba o tun n sise lori awon eka-ede yoruba paapaa ju lo awon eka-ede yoruba to wa leyin-odi naijiria die lara awon ise re to ti te jade niwonyi |
janet olaide sheba janet olaide sheba oluko ni janet olaide sheba je ni eka-eko ede ati litireso aafirika ni oau ife nigeria odun 1996 ni o gba oye omowe lori litireso yoruba opolopo ise ni o ti se lori litireso ile aafirika |
olasope o oyelaran olasope o oyelaran jẹ́ ọmọ orílẹ̀-èdè nàìjíríà àti ọ̀jọ̀gbọ́n ìmọ̀ ẹ̀dá-èdè ní ẹ̀ka-ẹ̀kọ́ èdè àti lítíréṣọ̀ áfíríkà ní ilé-ẹ̀kọ́ yunifásitì ọbáfẹ́mi awólọ́wọ̀ ní ilé-ifẹ̀ láti ìgbà tí wọ́n ti dá ẹ̀ka-ẹ̀kọ́ yìí sílẹ̀ ní ọdún 1975 ó ti wà ní ibẹ̀ kí ó tó di àsìko ̀ yí ó ti ń ṣiṣẹ́ ní institute of african studies oau ifẹ̀ láti ọdún 1970 òun ni olùkọ́ àkọ́kọ́ ní ẹ̀ka-ẹ̀kọ́ èdè àti lítíréṣọ̀ afirika oau ó fẹ̀yìn tì lẹ́nu iṣẹ́ olùkọ́ni ní ọdún 1988 |
olabiyi yai olabiyi babalola joseph yaï ọjọ́-ìbí 1939 jẹ́ ọmọ orílẹ̀-èdè benin àti ọ̀jọ̀gbọ́n lítíréṣọ̀ ní ẹ̀ka-ẹ̀kọ́ èdè àti lítíréṣọ̀ áfíríkà ni yunifásítí ọbáfẹ́mi awólọ́wọ̀ obafemi awolowo university ní ìlú ifẹ̀ ní orilẹ̀-èdè nàìjíríà ọdún 1988 ni olùkọ́ yìí fi ẹ̀yìn tì ní ẹ̀ka-ẹ̀kọ́ yìí yai tún ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bíi aṣojú orílẹ̀-èdè benin sí unesco bẹ́ẹ̀ sì ni ó tún ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bíi alága ìgbìmọ̀ apàṣẹ rẹ̀ |
karin barber karin barber oluko litireso ni karin barber je ni eka-eko ede ati litireso aafirika fun ojo pipe eka-eko yii ni o ti n sise nigba ti o n kawe oye omowe re lori litireso 1984 ni o fi eka-eko yii sile ni odun 2001 o gba ẹ̀bùn herskovits fun ise re the generation of plays yoruba popular life in theater |
wande abimbola wándé abímbọ́lá ojoibi oṣù kẹfà 26 1932 ni ilu oyo nigeria je oluko litireso ni eka-eko ede ati litireso aafirika ni yunifasiti obafemi awolowo ni ile-ife nigeria o je olori eka-eko yii fun ojo pipe ki o to wa di 'dean faculty of arts' ni ile-eko kan naa igba ti o se ni o di olori oko fun oau saa meji ni o fi je olori oko yii leyin igba ti o fi ipo olori oko yii sile ni o feyin ti o se opolopo ise lori ede yoruba ni pataki ifa ikẹkọ re ni ọdún 1963 abimbola kekó gboye ìtàn ní university college ibadanni ọdún 1971 o kekó gboye masters ni northwestern university evanston illinois ó kekó gboye doctorate nipa itan aroso lati university of lagos ni ọdún 1966 abimbola was the first phd graduate of the university of lagos he became a full professor in 1976 abimbola kọ́ awọn akẹẹkọ ni fásitì meta ni orile-èdè nàìjíríà awon na ní university of ibadan láarin ọdún 1963 sí 1965 university of lagos láarin 1966 sí 1972 university of ife láarin ọdún 1972 sí 1991 o ti kọ ni àwọn fásitì ni àwọn orílẹ̀-èdè mìíràn bí indiana university amherst college harvard university boston university colgate university university of louisville abimbola ti kọ àwọn iwe lórí ifá ati àsà yórùbá ni ọdún 1977 nok publishers te iwe ti abimbola kọ tí àkọ́lé rẹ je ifá divination poetry |
segun akeem salawu segun akeem salawu jẹ́ olùkọ́ ìmọ̀ ẹ̀dá-èdè ní ẹ̀ka-ẹ̀kọ́ èdè àti lítíréṣọ̀ áfíríkà ó gba oyè ọ̀mọ̀wé ní ọdún 2006 lẹ́yìn tí ó kọ àpilẹ̀kọ lórí yorùbá àti oko osanyen ọ̀pọ̀lọpọ̀ iṣẹ́ ni ó ti ṣe lórí èdè yorùbá |
james bode agbaje james bode agbaje je oluko ede ati litireso ile afrika ni oau ife nigeria litireso ni o n ko ni eka-eko yii o si ti se opolopo ise lori litireso ede yoruba |
abiodun abodunde abíọ́dùn abọ́dúndé olùkó lítírésò ni ọ̀jọ̀gbọ́n abíọ́dùn abọ́dúndé ní ẹ̀ka-ẹ̀kọ́ èdè àti lítíréṣọ̀ áfíríkà ní yunifásítì ọbáfẹ́mi awólọ́wọ̀ ilé ifẹ̀ ní orílẹ̀-èdè nàìjíríà ọ̀pọ̀lọpọ̀ iṣẹ́ ni ọ̀jọ̀gbọ́n yìí ṣe lórí àlọ́ kódà púpọ̀ nínú àwọn iṣẹ́ rẹ̀ dá lé àlọ́ onítàn ó síṣẹ́ fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọdún ní ẹ̀ka-ẹ̀kọ́ yìí kí ó tó fẹ̀yìntì léyìn rẹ̀ ni ó ṣe aláìsí lẹ́yìn àìsàn ráńpẹ́ |
laide adewale laide adewale tabi uncle laide 1944 - 17 may 2007 je osere ori itage ati oluko omo ile naijiria osise ni eka-eko dirama ni oau ile-ife ki o to se alaisi ni ojo ketadinlogun osu karun-un odun 2007 17/5/2007 odun 1944 ni won bi i odun 1974 ni o bere ise ni eka-eko yii leyin igba ti o ti feyin ti lenu ise olopaa inu ere ti o ti gbajumo ju ni kurumi ati afonja odun 2006 ni o feyinti lenu ise ni dramatic arts dept oau ife ki olorun te e si afefe rere |
adeola faleye adeola adijat faleye ọjọ́ìbí october 10 1968 jẹ́ olùkọ́ ní ẹ̀ka-ẹ̀kọ́ imọ̀-èdè àti litirésọ̀ áfríkà ní obafemi awolowo university litireso apohun ni o ni ife si ju lo ibe si ni pupo ninu awon ise re da le lori sasa ni ohun ti ko le pe ijala ni o alamo ni o esa eegun ni o gbogbo re ni o le pe daadaa |
phillip adedotun ogundeji phillip adédọ̀tun ògúndèjì jẹ́ olùkó ọmọ orílẹ̀-èdè nàìjíríà ó jẹ́ olùkọ́ lítíréṣọ̀ èdè yorùbá ní ẹ̀ka-ẹ̀kọ́ èdá-èdè afíríkà ní ilé-ekọ́ ui ìbàdàn ní orílẹ̀-èdè nàìjíríà púpọ̀ nínú àwọn iṣẹ́ rẹ̀ ló dá lé orí eré orí ìtàgé bakan náà ni ó ti gba oyè ọ̀jọ̀gbọ́n ní yunifasitì yí |
ọlálékan sàlámì ọlálékan sàlámì lekan salami ìdí odó la sìnlú agúnyán ìdí ọlọ la sìnkú ìlọ̀gì níbi a rílẹ̀ sí la sìnkú ọ̀lẹ ìdi igbá la sìnkú asíngbá ìdí gi la sìnkú ìṣọ̀nà níbi a rílẹ̀ sí la sìnkú ọlẹ ìdí ẹjọ́ la sìnkú ìbaka níbi a rílẹ̀ sí la sìnkú ọ̀lẹ nígbà tọ́mọlolú oníkòyí kú lọ́jọ̀sí ẹ lọ inú yàrá ẹ gbẹ́lẹ̀ ken ìkótó-ikótó ẹ gbẹ́lẹ̀ ken ìkòkò ikòtò sm raji 2003 igi ń dá lektay publishers ibadan oju-ìwé 83-86 |
aderemi adesoji adésojí adérèmí 15 november 1889 7 july 1980 titus martins adesoji aderemi tadenikawo jẹ́ olóṣèlú tó lààmìlaka àti olórí ìlú tíì ṣe ọọ̀ni ìlú ilé-ifẹ̀ láàárín ọdún 1930 sí 1980 bákan náà ló ṣe gómìnà apá ìwọ̀ oòrùn nàìjíríà láàárín ọdún 1960 sí 1962 gbajúmọ̀ onílé ọlọ́nà ni adesoji aderemi tí ó sì ní ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìyàwó àti ọmọ ọ̀kan lára àwọn ọmọ rẹ̀ ni òṣìṣẹ́ ìjọba tíì ṣe tẹjúmádé alákijà lásìkò sáà ìjọba ìmúnisìn ọba ọ̀ọ̀ni ní agbára látàrí ètò ajẹmọ́ ìmúnisìn ìșèjọbà lọ́nà ẹ̀bùrú tí wọ́n sì ṣà á làmí gẹ́gẹ́ bíi ọba ààyè onípò pàtàkì láàárín àwọn olórí ìlú ìbílẹ̀ ní ilẹ̀ yorùbá ètò ìșèjọbà lọ́nà ẹ̀bùrú wà fún ìtanijí ìbílẹ̀ àti ájùmọ̀sọ̀ nípa àwọn ètò ajẹmọ́ ìmúnisìn tí ó ń ṣe àkóbá fún àwọn agbègbè àwọn bìrìtìkó gùn lé àwọn ihun àti ìpele agbékà ìbílẹ̀ ajẹmọ́ṣèlú tí ó ti wà tẹ́lẹ̀ pàápàá fún àwọn olórí ìlú ìbílẹ̀ orílẹ̀-èdè nàìjíríà fún ájùmọ̀sọ̀ ajẹmọ́ṣèlú àti gbígba owó orí nígbà tí ó yà ọ̀ọ̀ni pẹ̀lú àṣẹ àwọn olórí olóṣèlú aṣáájú ilẹ̀ yorùbá fi ipò rẹ̀ di àlàfo ìrẹ́jẹ tí ìyapa onípìn-ín láàárin àwọn yorùbá ó sì gbìyànjú láti mú ìdàgbàsókè bá yorùbá fún èròngbà kan náà ní ọdún 1962 ọba náà gẹ́gẹ́ bí gómìnà wòsọ̀dèmí ló agbára rẹ̀ láti yọ olórí àgbègbè náà nígbà tí ó kẹ́ẹ́fín pé kò ní àtìlẹ́hìn ọ̀pọ̀ àwọn ọmọ ẹgbẹ́ ilé ìgbìmọ̀ aṣòfin ìṣẹ̀lẹ̀ náà padà finá sí orogún ajẹmọ́ṣèlú ní agbègbè náà ìbẹ̀rẹ̀pẹ̀pẹ̀ ìgbé ayé rẹ̀ ọjọ́ kẹẹ̀dógún oṣù bélú ọdún 1988 lásìkò rògbòdìyàn ogún abẹ́lé ilẹ̀ yorùbá ọmọba osundeyi gbadebo tí ìdílé ọlọ́ba tí ilé ifẹ̀ àti arábìnrin adekunbi itiola tí ìpetumodù tí ó jẹ́ ìyàwó kékeré kọkàndínlógún tí ó kéré jù lọ ni àwọn òbí rẹ̀ bàbá rẹ̀ tí kò sí nílé tí ó wà lójú ogun ni wọ́n ṣe sọ ọ́ ní aderemi adesoji nígbà tí ọmọba gbádébọ̀ darí dé wọ́n ni láti fa ìbíyẹ̀mí tíì ṣe ẹ̀gbọ́nbìnrin adésọjí tí kò lè pa ayọ̀ náà mọ́ra sẹ́yìn kí ó má baà lùgbàdì oògùn aṣààbò ara bàbá rẹ̀ ìgbà tí bọ̀ gbogbo aṣọ oògùn aṣààbò tí ó sì ṣe ètùtù sí àwọn irúnmọlẹ̀ nígbà náà ni ó tó lè dìmọ́ àwọn ẹbí rẹ̀ láì sí ewu ọmọba gbádébọ̀ tí ó jẹ́ olúáwo gbé ọmọ tuntun lọ sí ìdí ifá láti wo ẹ̀sẹ̀ntáyé ìkókó tíì ṣe adérẹ̀mí wọ́n sọ pé kí bàbá tẹríba fún ọmọ rẹ̀ ifá sọ àsọtẹ́lẹ̀ pé adérẹ̀mí yóò dé adé àwọn bàbá ńlá rẹ̀ tí ìgbà rẹ̀ yóò sì gbalé gboko yóò sì ní ìbáṣepọ̀ pẹ̀lú àwọn àjèjì láti ọ̀nà jínjìn ọmọba gbádébọ̀ sọ fún ìyàwó rẹ̀ kí ó wá iyùn láti fi múra fùn ọmọ náà torí pé èyí jẹ́mọ àmì ọba pẹ̀lú ìgbàgbọ́ nínú ifá adekunbi tíì ṣe ìyá rẹ̀ ń dáàbò bo ọmọ rẹ̀ nípa wíwẹ̀ ẹ́ nínú àgbo títí tí ó fi dàgbà bàbá rẹ̀ kú ní 1897 nígbà tí ó wà ní ọmọ ọdún mẹ́jọ torí pé bàbá rẹ̀ tètè kú ìyá rẹ̀ ló tọ dàgbà ìgbédìde ẹ̀sìn kìrìsìtíẹ̀nì yí ìyá rẹ̀ lọ́kàn padà kúrò ní ẹ̀sìn ìbílẹ̀ ifá torí náà ni wọ́n ṣe lọ forúkọsílẹ̀ ní ilé ẹ̀kọ́ alákọ̀ọ́bẹ̀rẹ̀ kìrìsìtíẹ̀nì ìbílẹ̀ tuntun tí st phillips ilé ifẹ̀ gẹgẹ bí ọ̀kan lára àwọn akẹ́kọ̀ọ́ àkọ́kọ́ tí yóò lọ sí iléẹ̀kọ́ ìbílẹ̀ ní 1901 ọọ̀ni ilé-ifẹ̀ láti ọdún 1930 - 1980 ọmọba náà ní àfojúsùn títakò tí ó takò láti lọ ṣisẹ́ àgbẹ̀ pẹ̀lú ẹ̀gbọ́n rẹ̀ àgbà ọmọba adeyemo ló ṣokùnfà ìforúkọ̀sílẹ̀ rẹ̀ ní iléẹ̀kọ́ alákọ̀ọ́bẹ̀rẹ̀ anglican ní ayétòrò ilé ifẹ̀ lábẹ́ ìtọ́ni àti ìlóyetó revd canon j adéjùmọ̀ tí wọ́n mọ̀ sí bàbá ayétòrò tí ó padà di àna rẹ̀ ó fẹ́ràn iṣẹ́ amòfin kò bá sì ti rìn ìrìnàjò pẹ̀lú àwọn ẹgbẹ́ rẹ̀ nígbà náà bashiru augusto ṣùgbọ́n kò rí bẹ́ẹ̀ torí pé òun àti àyànmọ́ ní ọ̀rọ̀ ásọtì - adé ilé-ifẹ̀ pẹ̀lú pé ó tètè pàdánù bàbá rẹ̀ ó mú ìfẹ́ ohun tí ó fé ṣe ní ọ̀kúnkúndùn kí a dúpẹ́ lọ́wọ́ ìyá rẹ̀ adekunbi tí kò gbàgbé àsọtẹ́lẹ̀ ifá ìrírí àti ọlá ọmọba adérẹ̀mí ṣọ ọ́ di ọmọ oyè láì sí kọnú-u-kọ́họ lèyí gorí ìtẹ́ ní ilé ifẹ̀ lẹ́hìn tí ọba adémìlúyì wàjà ó di olùdipò tí ó peregedé láti gorí ìtẹ́ lọ́jọ́ kejì oṣù ọ̀wẹ̀wẹ̀ ó di ọ̀ọ̀ni ilé - ifẹ̀ kọkàndínláàdọ́ta òun ni ọ̀ọ̀ni àkọ́kọ́ tí ó jẹ́ alákọ̀wé ọba adérẹ̀mí tètè faramọlé ní ọmọ ogójì ọdún òun ní ọba tí ó kéré jù nínú àwọn ọba ilẹ̀ yorùbá nígbà náà pẹ̀lú ìrànlọ́wọ́ àwọn àgbà ìbílẹ̀ ifẹ̀obalufe obajio ọbàlọràn wasin ọbalúayé akọgun jagunọsìn ejesi wọ́n dá ìgbìmọ̀ ajẹmọ́ṣàkóso sílẹ̀ tí ó yí ìlú àtijọ́ náà padà ní ọdún mẹ́wàá tó ń bọ̀ ọba adérẹ̀mí ṣe agbátẹ̀rù ètò ẹ̀kọ́ lásìkò rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí ọ̀ọ̀ni tí ó sì yọrísí ìdásílẹ̀ kọ́lẹ́jì odùduwà ní oṣù ṣẹ́ẹ́rẹ́ 1932 ọba adérẹ̀mí ló dá ṣe agbáterù bí wọn ṣe kọ́ iléẹ̀kọ́ náà iléẹ̀kọ́ àwòṣe ni pẹ̀lú nígbà náà ìgbàgbọ́ ọba adérẹ̀mí ni pé ètò ẹ̀kọ́ ni ọ̀nà kan tí ó dájú láti ṣe ìsọlọ́jọ̀ nǹkan ajẹmọ́-ìgbàlódé lára ìṣẹ̀lẹ̀ gbòógì tó rinlẹ̀ lásìkò rẹ̀ ní ìdásílẹ̀ yunifásitì ilé - ifẹ̀ èyí tí ọ̀pọ̀lọpọ̀ so àṣeyọrí náà mọ̀ ipò ọba adérẹ̀mí ni ilé ìjọba ọba adérẹ̀mí jẹ́ alága ìgbìmọ̀ àwọn ọba láti ọdún 1966 - 1980 àlàáfíà jọba lásìkò tó wà lórí ìtẹ́ bẹ́ẹ̀ ni ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọ̀tun èrò tí ó ṣe atọ́nà ọlá fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọmọ ìlú pàápàá àwọn tí wọ́n wà ní ẹ̀ka iṣẹ́ àgbẹ̀ níbi tí òhun alára ti jẹ́ olórí okoòwò oríkì emó kú ojú òpó dí afèèbòjò kú enu isà ń sòfò ohun ekùn ti lo oba nífè onòni ikú ò meni à á pa òjò ò mẹni ọ̀wọ̀ òjò ìbá meni òwò ni ìbá tí ponísàngó ìbá tí polóya kááábíyèsí |
ilu eko |
ijebu |
ifá ifá jẹ́ òrìṣà kan pàtàkì láàárín àwọn yorùbá àwọn yorùbá gbàgbọ́ wí pé olódùmarè ló rán ifá wá láti òde ọ̀run latí wá fi ọgbọ́n rẹ̀ tún ilé ayé ṣe ọgbọ́n ìmọ̀ àti òye tí olódùmarè fi fún ifá ló fún ifá ní ipò ńlá láàárín àwọn ìbọ ní ilẹ̀ yorùbá “a-kéré-finú-ṣọgbọ́n” ni oríkì ifá ifá sì jẹ́ ọ̀rọ̀ ẹnu olódùmarè tí ó sì fi rán òjíṣẹ́ rẹ̀ ọ̀rúnmìlà baba àgbọnmìrègún ìgbàgbọ́ yorùbá ni wípé ní ìgbà kan rí ifá gbé òde-ayé fún ìgbà pípẹ́ kí o tó padà lọ sí ọ̀rùn ní ìgbà tí ifá fi wà ní ilé ayé ó gbé ilé-ifẹ̀ fún ìgbà péréte ṣùgbọ́n ní ìgbà tí ọ̀rúnmìlà fi wà láyé yìí náà a tún máa lọ sí òde ọ̀run lẹ́ẹ̀kọ̀ọ̀kan tí olódùmarè bá pèé láti wá fi ọgbọ́n rẹ̀ bá òun tún òde-ọ̀rùn ṣe nítorí náà gbáyégbọ́run ni ifá ńṣe ìtàn sọ fún wa wípé ọmọ mẹ́jọ ni ọ̀rúnmìlà bí nígbà tí ó wà láyé nígbà tí ó di ọjọ́ kan ti ọ̀rúnmìlà ńṣe ọdún ni ọ̀kan nínú àwọn ọmọ yìí tíí ṣe àbíkẹ́hìn pátápátá bá ṣe àfójúdi sí ọ̀rúnmìlà ni ọ̀rúnmìlà bá bínú fi ayé sílẹ̀ lọ sí òde ọrun ni ìfá bá relé olókun kòdé mọ́ ó lẹ́ni tí ẹ bá rí ẹ ṣá máa pè ní baba” ṣùgbọ́n ọ̀rúnmìlà fún àwọn ọmọ rẹ̀ méjẹ̀ẹ̀jọ náà ní ìkín mẹ́rìndínlógún ó ní bẹ́ ẹ délé bẹ́ẹ bá fówóó ní ẹni tẹ̀ ẹ́ maa bi nù u ìkín ifá mẹ́rìndínlógún náà ni à ń lò lòníí láti bèèrè nǹkan lọ́wọ́ ifá díẹ̀ lára àwọn ohun èlò ifá dídá oríṣìíríṣìí ni àwọn ohun èlò tí àwọn babaláwo fì nkí ifá ifá ni àdáyẹ̀na ìkín ìkọ awọ́lẹ́ẹ̀gbẹ́=== ifá=== èyí jẹ́ mẹ́rìndínlógún àwọn mìíràn máa pè é ní èkùrọ́ ifá àwọn babaláwo máa ń sábàá lo ikin ifá tàbí èkùrọ́ ifá yìí nígbà tí wọ́n bá ń bọ ifá ní ọọ̀dẹ̀ẹ̀ wọn wọ́n a sì lo ọ̀pẹ̀lẹ̀ fún ará òdé tí ó wá dá ifá lọ́dọ̀ọ wọn ọ̀pẹ̀lẹ̀ ohun èlò ifá-dídá míìran ni ọ̀pẹ̀lẹ̀ èyí ló wọ́pọ̀ jù fún ifá dídá ní ayé òde òní àwọn babalàwo máa ńsábàá lọ ọ̀pẹ̀lẹ̀ tí wọ́n bá fẹ́ dáfá fún ẹlòmíràn lára igi èso ọ̀pẹ̀lẹ̀ ni a ti ń mú ọ̀pẹ̀lẹ̀ ifá ìrọ́kẹ́ ifá ohun èlò ifá dídà míìran ní ìrọ́kẹ́ tàbí ìrọ́fá èyí jé gbóńgbó kan báyìí tí a ńmú lu ọpọ́n ifá bí a bat í ńki ifà lọ àwọn olóyè ifá a máa fi ehín erin gbẹ́ ìrọ́kẹ́ẹ ti wọn ọpọ́n ifá ohun èlò ifá dídá míìran ọpọ́n ifá nínú ọpọ́n ifá ni a ní lati kó gbogbo ohun èlò ifá dídá tí a ti ká sílẹ̀ wọnyìí sí bá a bá ti ńdá ifá orísi ọpọ́n ifá ló wà ọpọ́n kékeré wà ọpọ́n ńlá sì wà pẹ̀lú owó ẹyọ àti egungun àwọn babaláwo a máa ní owó ẹyọ àti egungun nínú ohun èlò ifá dídá wọn owó ẹyọ dúró fún bẹ́ẹ̀ni egungún sì dúró fún bẹ́ẹ̀ kọ́ nígbà tí a bá di ìbò béèrè nǹkan lọ́wọ́ ifá-owó-ẹyọ àti égúngún yìí tí a dì mọ́wọ́ ni à ń pè ni ìbò àpò jèrùgbé èyí àpò tí àwọn babaláwo máa ń kó gbogbo ohun èlò ifa dídá tí mo kà wọ̀nyí sí àwọn babaláwo a máa gbé àpò jẹ̀rùgbá kọ́ èjìká tí wọ́n bá ń re òde ifá ẹbọ ifá rírú ẹbọ rírú se pàtàkì fún ẹni tí a bá dá ifá fún bí ifá tí a dá fún ènìyàn bá se rere tàbí búbúru oní tọ̀hùn ni lati rúbọ kí ohun tí ó dá ifá sí náà ó lè baà dará lọ́nà kìní- ẹbọ ifá jẹ́ ounjẹ fún òrìṣà tí ifá bá so wí pé kí á rúbọ fun àpẹẹrẹ tí ènìyàn bá fẹ́ se nǹkan ti o ba bèrè lọ́wọ́ ifá wọ́n le sọ pé ki o lọ rubọ fun ògun ẹbọ ifá jẹ́ ètùtù pàtàkì nítorí tí babaláwo bání kí ènìyàn se nǹkan óní láti se é ki òun pàápàá ólè ba à ni ìgboyà wípé àteégún-àteésà nítori èyí ní àwọn babaláwo fi máa ńwí fún ẹní tí a ní kí ó rúbọ̣ pé kí ó wá oúnjẹ fún àwọn aládùgbóó rẹ èṣù àti ifá bí a bá wọ ilé àwọn babaláwo a ó ri i wí pé ère èsù kìí wọ́n nibẹ̀ yangí ńlá kan o máa wà ní ẹ̀bá ilé àwọn babalawo yangí yìí dúró fún àmì ẹ̀sù ìgbà gbogbo ni àwọn babaláwo máa gbé ẹbọọ lọ si ibẹ́ nwọn a máa bu epo lé yangí náà lórí a máa rin sún nígbà gbogbo ọ̀pọ̀lọpọ̀ ni ẹsẹ ifá tí o jẹ mọ ẹ̀sù nígbà míìran èṣú jẹ́ ìrán ńṣé fún ifá nígbà miran ẹ̀wẹ̀ èsú sí dá bí ẹni tí ńfún ifá ni agbára nínú ẹsẹ ifá a lè rí ohun tí o jọ bayin “…ni ọ̀rúnmìlà ba ti àṣẹ èṣù bọnu” ìtumọ̀ èyí ni wí pé bí ifá bá fẹ́ẹ́ ṣe nǹkan lile ti ó rí bí idan àṣẹ èṣù ló ní láti lò nígbà mìíràn èṣù jẹ́ olùrànlọ́wọ́ fún ifá nígbà mìíràn èṣù sì jẹ́ olùdánwò fún ifá oríkì èṣù tí ó wà nísàlẹ̀ yí ti fi hàn wà gba-n-gba pé èṣù kì ba ẹnìkan sọ̀rẹ́ oríkì èṣù nìyí “òkú yan ọmọ tié lódì átóńtórí ọmọ ọlọmọ” ipò ifá láàrín òrìṣà tókù ifá jẹ́ agbọ̀ràndun fún gbogbo àwọn òrìṣà yókù bí eégún ilée baba ẹni ba fẹ́ẹ́ bínú sí ni láti ọdọ ifá ni a ó ti gbọ̀ èyí wáá fún ifá ni ipo asojú fún gbogbo àwọn irúnmọlẹ̀ yókù bí kò bá sí ifá iyì àti ọlá ti àwọn yorùbá mbú fun gbogbo àwọn òrìṣà ilẹ̀ẹ yorùbá ró tí ó sì ǹwà ońjẹ sí wọn lẹ́nu gẹ́gẹ́ bí a ti sọ síwájú àwọn ọmọ òrúnmìlà ni ọ̀rúnmìlà fún ní ikin ifá mẹ́rìndínlógún nígbà tí ó padà lọ si ọ̀run tí ló sí wa sílé ayé mọ́ nígbà tí a bá ń sọ̀rọ̀ ìkín a kò ni se aláìmẹ́nuba àwọn ojú odù merẹẹrindínlógún nítori ìkín mẹ́rìndínlógún náà ni à ń lò lónìí láti bèèrè nǹkan lọwọ ifá àwọn ojú odù mẹ́rìndínlógún àti bí wọ́n ṣe to tẹ̀le ara wọn 1 èjì ògbè èjì ògbè ẹsè kínní “sgbogbo orí àfín ewú abuké ló rẹrú òòsà mọ́sọ̀ lààlààgbàjà ló ti isé ẹ̀ de adíá fún ọ̀rúnmìlà níjó ti ńlọ rẹ̀mí ọmọ olódùmarè sóbìnrin ẹsẹ̀ kejì eri ńlá níí sunkún ibú agbara giri nii sunkun ọ̀gbun adíá fun aadelọ́wo nífẹ̀ nwọ́n ní ó ká a kío mọ́lẹ 2 _ọ̀yẹ̀kú méjì 3 ìwòrí méjì 4 òdí méjì 5 ìrosùn méjì 6 ọwọ́nrin méjì 7 ọbara méjì 8 ọ̀kànrùn méjì 9 ògúndá méjì 10 ìká méjì 11 ótúúrúopọn méjì 12 òtúá méjì 13 òsá méjì 14 ìrẹtẹ̀ méjì 15 ọ̀sẹ́ méjì 16 ofún méjì àwọn ọmọ odù ifá lẹ́yìn àwọn ojú odù mẹ́ríndinlógún yìí àwọn òjìlérúgba odù míràn tún wà tí à ń pè ni ọmọ odù tàbí àmúlù odù wọ́n jẹ́ ọmọ odù nitorí pé a gbà pé wọn se ọmọdé si àwọn ojú odù à ń pè wọ́n ni àmúlù odù nítorí pé orúkọ odù méjì ni ọ̀kọ̀ọ̀kan wọ́n jẹ́ fa èkíni nínú àwọn odù wọ̀nyìí a máa jẹ ogbeyẹ̀kú àwọn yoruba ka àwọn odu wọ̀nyú si òòsà pàtàkì jùlọ àwọn ojù odú fa ẹsẹ-ifa òwònrín méjì a ikin níi fagbáríí selé àtàrí ni o jóòrún ó pagbin ìsàlẹ̀ ọlọbọnhunbọnhun ni fapa ara rẹ dá gbẹ̀dú níní ṣàà à sa yoruba ifá a ti rí i ni ojú ewé 46 apa kini ìwe yi irú ipò pataki ti orìṣà-nla tabi ọbàtálá kó laarin awọn òrìṣà ati irúnmalẹ̀ ilẹ yoruba a ti gbọ́ pẹlu pe jákè-jádò gbogbo ilẹ̀ yorùbá ni nwọn maa mbọ́ ọ́ nitoripe oun ni awọn àgbà àtijọ́ gbà ninu ìtàn ìṣẹ̀dálẹ̀ wọn pe o jẹ igbákejì olódùmarè ti o si nràn an lọ́wọ́ lati tún enia dá nipa fífún un ni ojú imú eti ati gbogbo ẹ̀yà ara miran ti o yẹ ki ẹ̀dá ní ki o fi lè di enia pipe = àwon nnkan pàtàkì tí ifá máa ń dá lé lórí = iwe fun kika orin ifa ti o je mo orisa orunmila ni iyere awon babalawo lo maa n sun iyere ko si igba ti a ko le sun iyere bose wa fun etutu lo wa fun ayeye enikan ko le da iyere ifa sun nitori o ni egbe apeere lati inu odu ifa ìwòrì meji niyi è le e e riwoo ya a omo agbonniregun ègbè ha in/hen-en ale eni a ba wade las ba deleted eni aja ba wa laja n ba lo ègbè ha in egbele je hain tabi hen-en ale ifa teju mo mi o womi ire ejiwori oju to fin so mi mama fi sun ooo ègbè hain |
ògún ọdúnjọ awọn òrìṣà ti yoruba nsìn 1 ògún 2 oríkì ògún onírè 3 ṣọ̀pọ̀nnọ́ 4 ṣọǹgó olúkòso 1 ògún òrìṣà ti o jẹ aláàbò fun àwọn ti o nṣe iṣẹ ogun jíjà awọn ọlọ́dẹ ati awọn alágbẹ̀dẹ ni ògún irin iṣẹ́ rẹ̀ sin i ohunkóhun ti a ba fi irin ṣe nitorináà gbogbo awọn ti o ba nfi ohun ti a fi irin ṣe ṣiṣẹ wà labẹ ààbo rẹ̀ pẹlu fun àpẹẹrẹ awọn ti o nfi áàké tabi ayùn gé igi awọn gbẹ́nàgbẹ́nà ati awọn ti o nrán aṣọ awọn ti o ti kọlà ati awọn ti o nrán awọ awọn ti o nwa ọkọ̀ ilẹ̀ ati awọn ti o nlu irin gbogbo awọn wọnyi gba ògún bio aṣíwájú ati aláàbò wọn nwọn a si maa bẹ̀ pe ki o máà jẹ ki nwọn rí ìpalára ninu iṣẹ́ wọn jf ọdunjọ 1969 ẹkọ ijinlẹ yoruba alawiye fun awọn ile ẹkọ giga apa keji longmans of nigeria ojú-ìwé 88-94 |
ọlágúnsóyè oyinlọlá ọlágúnsóyè oyinlọlá ojoibi february 3 1951 je omo ologun to tifeyinti ati oloselu omo ile naijiria ó jẹ́ alámóójútó ológun fún ìpínlẹ̀ èkó láti 1993 de 1996 ní ìgbà òṣèlú ẹ̀ẹ̀kejì wọ́n dìbò yàn bí gomina ipinle osun lati 29 may 2003 de 26 november 2010 nigbati ile-ejo fagile idiboyan re sipo fun igba keji gege bi gomina ninu idiboyan 2007 |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.