law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 66/1976 Sb. | Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 66/1976 Sb.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky o vodohospodářích
Vyhlášeno 24. 6. 1976, datum účinnosti 1. 7. 1976, částka 13/1976
* Určování vodohospodářů
* § 1 - (1) Organizace jsou povinny určit k zajištění odborného hospodaření s vodou a čištění odpadních vod kvalifikované pracovníky (dále jen „vodohospodáři“):
* § 2 - Nadřízené organizace a orgány, jakož i jejich ústřední orgány, jsou povinny určit vodohospodáře, jestliže některá z organizací jimi řízených má povinnost určit vodohospodáře podle § 1.
* § 3 - Je-li to účelné, a nebude-li to na újmu plnění úkolů, může být funkce vodohospodáře sloučena s jinou činností nebo vodohospodář může být určen společně pro několik závodů nebo provozů, popřípadě pro jednotlivé závody může být touto funkci pověřen vodohospo
* § 4 - Organizace jsou povinny oznámit jména a pracoviště osob určených do funkce vodohospodáře vodohospodářskému orgánu příslušnému k povolení nakládání s vodami, které zakládá povinnost organizace určit vodohospodáře, je-li tato povinnost založena odběrem vody
* Činnost vodohospodářů
* § 5 - Vodohospodáři určení podle § 1 plní při zajišťování odborného hospodaření s vodou a čištění odpadních vod pro organizací, závod nebo provoz, pro které byli určeni, zejména tyto úkoly:
* § 6 - Vodohospodáři určení podle § 2 plní při zajišťování odborného hospodaření s vodou a čistění odpadních vod pro nadřízenou organizaci, orgán nebo pro ústřední orgán, pro které byli určeni, zejména tyto úkoly:
* Kvalifikace vodohospodářů
* § 7 - (1) Vodohospodářem může být pracovník, který má vysokoškolské nebo úplné střední odborné vzdělání vodohospodářského, chemicko-technologického nebo jiného příbuzného směru, popřípadě úplné střední všeobecné vzdělání doplněné specializovaným kursem pro vodoh
* § 8 - Pracovníci, kteří ke dní účinnosti této vyhlášky vykonávali funkci vodohospodáře podle dosud platných předpisů, se považují za způsobilé k výkonu funkce vodohospodáře, i když nesplňují požadavky vzdělání podle § 7.
* Ustanovení přechodná a závěrečná
* § 9 - (1) Prvé oznámení podle § 4 jsou organizace povinny učinit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky; jinak vždy do 15 dnů ode dne určení vodohospodáře.
* § 10 - Povinnosti organizací vyplývající z této vyhlášky plní v oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany vojenské útvary, hospodářské organizace a hospodářské organizace podle zvláštního statutu.
* § 11 - Zrušují se směrnice ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství čj. 58 880/73-1961 a ministerstva zdravotnictví čj. HE-3240/19.11.1961 pro činnost závodních, podnikových, oborových a resortních vodohospodářů (registrované v částce 31/1966 Sb.)
* § 12 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1976.
Aktuální znění od 1. 7. 1976
66
VYHLÁŠKA
ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky
ze dne 9. června 1976
o vodohospodářích
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 16 odst. 2 zákona Slovenské národní rady č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, v dohodě se zúčastněnými orgány státní správy:
Určování vodohospodářů
§ 1
(1)
Organizace jsou povinny určit k zajištění odborného hospodaření s vodou a čištění odpadních vod kvalifikované pracovníky (dále jen „vodohospodáři“):
a)
jestliže odebírají nebo jinak užívají povrchové nebo podzemní vody, popřípadě jestliže k výrobním účelům užívají vodu z veřejných vodovodů v celkovém množství přesahujícím 1250 m3 měsíčně nebo 15 000 m3 ročně,
b)
jestliže vypouštějí odpadní nebo zvláštní vody přesahující při svém vzniku:
1.
znečištění charakterizované ukazatelem BSK5 v množství větším než 5 tun za kalendářní rok,
2.
nerozpuštěné látky v množství větším než 25 tun za kalendářní rok,
3.
ropné látky přesahující koncentraci 10 mg/l a celkové množství 5 tun za kalendářní rok,
4.
rozpuštěné anorganické soli přesahující koncentraci 1000 mg/l a celkové množství 50 tun za kalendářní rok,
5.
látky se zjevnou aciditou nebo zjevnou alkalitou přesahující koncentraci 0,5 mval/l a celkové množství 500 kg ekv. za kalendářní rok,
6.
radioaktivní látky nebo infikované látky (např. odpadní vody z infekčních oddělení nemocnic, ze sanitních porážek, z kafilerií, výroben očkovacích látek apod.),
7.
jedy.1)
(2)
Splňuje-li podmínky uvedené v odstavci 1 jednotlivý závod nebo provoz, je organizace povinna určit vodohospodáře i pro tento závod nebo provoz.
(3)
Organizace, které odebírají nebo jinak užívají vodu pro rybochovné účely, nemají povinnost určit vodohospodáře, i když jinak splňují podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a).
§ 2
Nadřízené organizace a orgány, jakož i jejich ústřední orgány, jsou povinny určit vodohospodáře, jestliže některá z organizací jimi řízených má povinnost určit vodohospodáře podle § 1.
§ 3
Je-li to účelné, a nebude-li to na újmu plnění úkolů, může být funkce vodohospodáře sloučena s jinou činností nebo vodohospodář může být určen společně pro několik závodů nebo provozů, popřípadě pro jednotlivé závody může být touto funkci pověřen vodohospodář organizace.
§ 4
Organizace jsou povinny oznámit jména a pracoviště osob určených do funkce vodohospodáře vodohospodářskému orgánu příslušnému k povolení nakládání s vodami, které zakládá povinnost organizace určit vodohospodáře, je-li tato povinnost založena odběrem vody z veřejného vodovodu, okresnímu národnímu výboru, v jehož územním obvodě je odebírána voda z veřejného vodovodu; oznámení jsou povinny učinit i pří změně nebo při novém určení vodohospodáře.
Činnost vodohospodářů
§ 5
Vodohospodáři určení podle § 1 plní při zajišťování odborného hospodaření s vodou a čištění odpadních vod pro organizací, závod nebo provoz, pro které byli určeni, zejména tyto úkoly:
a)
sledují dodržování obecně závazných právních předpisů vydaných na úseku vodního hospodářství, jakož i plněni rozhodnutí vodohospodářských orgánů,
b)
připravují, navrhují a hodnotí vodohospodářská opatření související s rozvojem výroby, popřípadě se změnami technologie,
c)
provádějí pravidelné technické a ekonomické rozbory,
d)
vypracovávají návrhy na zlepšení hospodaření s vodou a na zlepšení jakosti vypouštěných odpadních nebo zvláštních vod,
e)
dbají na dodržování manipulačních řádů a na jejich soulad se současným stavem vodního hospodářství provozu, závodu nebo organizace,
f)
soustavně sledují a kontrolují stav a provoz zařízení zajišťujících hospodaření s vodou a čištění odpadních vod,
g)
sledují a kontrolují hospodaření s vodou,
h)
při selhání čisticích zařízení nebo při provozních poruchách, které mají nebo mohou mít za následek třeba i krátkodobé zhoršení jakosti vod, navrhují a sledují provádění potřebných opatření, popřípadě tato opatření sami provádějí,
i)
zabezpečují, aby pro vodohospodářský, jakož i pro vrchní vodohospodářský dozor byla k dispozici vodoprávní rozhodnutí týkající se provozu, závodu nebo organizace.
§ 6
Vodohospodáři určení podle § 2 plní při zajišťování odborného hospodaření s vodou a čistění odpadních vod pro nadřízenou organizaci, orgán nebo pro ústřední orgán, pro které byli určeni, zejména tyto úkoly:
a)
vypracovávají koncepci hospodaření s vodou a čištění odpadních vod,
b)
metodicky řídí a po odborné stránce kontrolují vodohospodáře podřízených organizací,
c)
pravidelně hodnotí hospodaření s vodou a čištění odpadních vod v podřízených organizacích a provádějí potřebné technické a ekonomické rozbory,
d)
vypracovávají celkové zprávy o hospodaření s vodou,
e)
sledují vodohospodářské zájmy při investiční činnosti.
Kvalifikace vodohospodářů
§ 7
(1)
Vodohospodářem může být pracovník, který má vysokoškolské nebo úplné střední odborné vzdělání vodohospodářského, chemicko-technologického nebo jiného příbuzného směru, popřípadě úplné střední všeobecné vzdělání doplněné specializovaným kursem pro vodohospodáře. Stupeň požadovaného vzdělání stanoví organizace úměrně k povaze pracoviště, pro které je vodohospodář určen. Při posuzování jiného příbuzného směru se přihlíží k povaze pracoviště, pro které je vodohospodář určen, a k náplni vyučovacích osnov absolvované školy.
(2)
Výjimečně může být vodohospodářem určen i pracovník, který má jen úplné střední všeobecné vzdělání, pokud nejpozději do 3 let ode dne svého určení absolvuje specializovaný kurs pro vodohospodáře.
(3)
Vodohospodáři jsou povinni soustavně doplňovat své poznatky na úseku nakládání s vodami a jejich ochrany.
§ 8
Pracovníci, kteří ke dní účinnosti této vyhlášky vykonávali funkci vodohospodáře podle dosud platných předpisů, se považují za způsobilé k výkonu funkce vodohospodáře, i když nesplňují požadavky vzdělání podle § 7.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 9
(1)
Prvé oznámení podle § 4 jsou organizace povinny učinit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky; jinak vždy do 15 dnů ode dne určení vodohospodáře.
(2)
Organizace odvětví zemědělské výroby určí vodohospodáře podle § 1 postupně, nejpozději do 1. ledna 1978. Tím není pro toto odvětví dotčena povinnost nadřízených organizací a orgánů a jejich ústředních orgánů určovat vodohospodáře podle § 2, jakmile některá z organizací jimi řízených splňuje předpoklady pro určení vodohospodáře podle § 1.
§ 10
Povinnosti organizací vyplývající z této vyhlášky plní v oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany vojenské útvary, hospodářské organizace a hospodářské organizace podle zvláštního statutu.
§ 11
Zrušují se směrnice ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství čj. 58 880/73-1961 a ministerstva zdravotnictví čj. HE-3240/19.11.1961 pro činnost závodních, podnikových, oborových a resortních vodohospodářů (registrované v částce 31/1966 Sb.).
§ 12
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1976.
Ministr:
Hagara v. r.
1)
Vyhláška ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti č. 57/1967 Sb., kterou se provádí vládní nařízení o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví. |
Zákon č. 75/1976 Sb. | Zákon č. 75/1976 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
Vyhlášeno 2. 7. 1976, datum účinnosti 1. 10. 1976, částka 15/1976
* Čl. I - Zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 10. 1976
75
ZÁKON
ze dne 23. června 1976,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím dosažení soběstačnosti ve výrobě základních potravin a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování, využívání a rozšiřování patří k předním úkolům naší socialistické společnosti.“.
2.
V § 1 dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4 a dosavadní odstavec 4 se vypouští.
3.
V § 1 v nově označeném odstavci 3 se slova „Součástí zemědělského půdního fondu jsou“ nahrazují slovy „Do zemědělského půdního fondu náležejí“.
4.
V § 1 v nově označeném odstavci 4 se citace odstavců 1 a 2 nahrazuje citací odstavců 2 a 3.
5.
§ 2 odst. 1 zní:
„(1)
Orgány ochrany zemědělského půdního fondu ve spolupráci s orgány státního hospodářského řízení zemědělství zjišťují v obcích pozemky, které by měly být prohlášeny za součást zemědělského půdního fondu (§ 1).“.
6.
V § 2 odst. 2 se slova „na zemědělský podnik“ nahrazují slovy „na socialistickou zemědělskou organizaci“ a vypouští se věta druhá.
7.
V § 3 odst. 1 se výraz „místní národní výbory“ nahrazuje výrazem „orgány ochrany zemědělského půdního fondu“ a odstavec 2 a označení odstavce 1 se vypouštějí.
8.
V § 4 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1.
9.
§ 5 odst. 1 zní:
„(1)
Uživatelé (vlastníci) zemědělské půdy jsou povinni tuto půdu intenzívně a racionálně využívat pro zemědělskou výrobu, neustále zvyšovat její úrodnost a řádně udržovat též ostatní pozemky náležející do zemědělského půdního fondu. Za tím účelem mohou orgány ochrany zemědělského půdního fondu uložit uživatelům (vlastníkům) těchto pozemků provést na vlastní náklad potřebná opatření.“.
10.
§ 7 odst. 2 písm. b) zní:
„b)
použít v prvé řadě zemědělské půdy horší jakosti a chránit zejména ornou půdu a zemědělskou půdu, na níž jsou plánem rozvoje zemědělské výroby zabezpečována opatření ke zvýšení intenzity výroby,“.
11.
Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní:
㤠7a
(1)
Zemědělské výrobě nesmí být odnímána:
a)
orná půda vedená v 1. a 2. bonitní třídě, a není-li takové půdy v obci, orná půda vedená ve dvou nejlepších bonitních třídách,
b)
orná půda, na níž jsou provedena investiční opatření ke zvýšení intenzity zemědělské výroby,
c)
zemědělská půda, na níž jsou chmelnice, vinice, intenzívně obhospodařované sady a zelinářské plochy.
(2)
Ve zvlášť odůvodněných případech může být dán souhlas k odnětí zemědělské půdy uvedené v odstavci 1, je-li pozemku třeba k provedení zvláště důležité investiční akce nebo těžbě, které nelze uskutečnit na jiné půdě, jde-li o pozemky v zastavěném území obce nebo o pozemky rozptýlené s nepatrnou výměrou. Vláda republiky si může vyhradit, ve kterých případech bude rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podmíněno jejím souhlasem.
(3)
Pro účely zalesnění, popřípadě pro zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat,1) lze ze zemědělského půdního fondu odejmout jen ty, o nichž bude prokázáno, že jde o pozemky extrémně svažité nebo ohrožené erozí, pozemky kamenité, pozemky trvale zamokřené bez možnosti odvodnění, pozemky s nepatrnou hloubkou ornice nebo pozemky nepřístupné mechanizaci, popřípadě pozemky nezpůsobilé k zemědělské rekultivaci nebo jinak nezpůsobilé k zemědělskému využívání.
(4)
Zemědělská půda nesmí být odnímána zemědělské výrobě pro výstavbu rekreačních chat a rekreačních objektů.“.
12.
§ 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Při územně plánovací činnosti
(1)
Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů2) včas zajištěna, jsou orgány územního plánování a zpracovatelé územně plánovací dokumentace povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 7 a § 7a). Při zpracovávání územně plánovací dokumentace jsou zpracovatelé povinni navrhnout a zdůvodnit řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních společenských zájmů nejvýhodnější; přitom vyhodnotí předpokládané ztráty na zemědělské výrobě a odvody za odnětí zemědělské půdy této výrobě (§ 16 a násl.), a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením. Jde-li o zpracování územních plánů sídelních útvarů, jsou zpracovatelé povinni vyhodnocovat též předpokládanou ekonomickou újmu (§ 23) a opatření směřující k jejímu odstranění; podklady pro vyhodnocení této újmy spolu s návrhem opatření k jejímu odstranění zabezpečí na žádost a náklady orgánů územního plánování orgány státního hospodářského řízení zemědělství.
(2)
Návrhy územních plánů velkých územních celků, sídelních útvarů a zón musí být již v období zpracování předběžných návrhů projednány s orgány státního hospodářského řízení zemědělství a s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; na udělení tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(3)
Územní rozhodnutí,3) jímž má být dotčen zemědělský půdní fond, nelze vydat, pokud nebyl dán předchozí souhlas podle § 13a.“.
13.
§ 9 včetně nadpisu zní:
㤠9
Při zpracovávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů
(1)
Organizace oprávněné k těžbě nerostů jsou povinny se řídit při zpracovávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů podle zvláštních předpisů4) zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 7 a § 7a). Jsou povinny navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních společenských zájmů nejvýhodnější; přitom vyhodnocují předpokládané ztráty na zemědělské výrobě s přihlédnutím k možnostem rekultivace a odvody za odnětí půdy této výrobě, a to ve srovnání s jiným možným řešením.
(2)
Návrhy na stanovení dobývacích prostorů musí být projednány s orgány státního hospodářského řízení zemědělství a s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; na udělení tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.“.
14.
V § 10 odst. 1 se citace § 7 rozšiřuje o citaci § 7a.
15.
§ 10 odst. 2 a 3 zní:
„(2)
Návrh na schválení projektového úkolu, v němž se předpokládá odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, musí být doložen předchozím souhlasem podle § 13a.
(3)
Návrh tras nadzemních a podzemních vedení musí být opatřen souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; na udělení tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.“.
16.
V § 10 se vypouštějí odstavce 4 a 5.
17.
V § 11 se v dosavadním odstavci 1 citace § 7 rozšiřuje o citaci § 7a.
18.
V § 11 se vypouští ustanovení odstavce 1 písm. a), odstavec 2, označení odstavce 1 a dosavadní označení písm. b) až h) se nahrazuje označením písm. a) až g).
19.
V § 12 odst. 3 se za slovo „budování“ vkládají slova „opravách a údržbě“ a slova „okresním a místním národním výborem“ se nahrazují slovy „orgány ochrany zemědělského půdního fondu“.
20.
V § 12 odst. 4 se citace § 13 nahrazuje citací § 13a.
21.
§ 13 zní:
㤠13
(1)
K odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě je třeba rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu
a)
o udělení předchozího souhlasu podle § 13a,
b)
o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle § 14.
(2)
Zemědělskou půdu lze odejmout zemědělské výrobě trvale nebo dočasně.
(3)
Dočasně lze zemědělskou půdu odejmout zemědělské výrobě nejvýše na dobu 12 let.“.
22.
Za § 13 se vkládá § 13a, který včetně nadpisu zní:
㤠13a
Předchozí souhlas
(1)
Žádost o předchozí souhlas podává ten, v jehož zájmu má být zemědělská půda odňata; jde-li o půdu, která má být odňata pro účely zalesnění, popřípadě zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat (§ 7a odst. 3), podává žádost uživatel (vlastník) této půdy. Žádost se podává orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož obvodu leží největší část půdy, která má být odňata.
(2)
V žádosti je třeba zejména zdůvodnit, zda navržené řešení je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních společenských zájmů nejvýhodnější. K žádosti se připojí zejména:
a)
zhodnocení ekonomického dosahu navrženého řešení, a jde-li o podstatný zásah do hospodaření socialistické zemědělské organizace i vyčíslení ekonomické újmy s návrhem opatření k jejímu odstranění (§ 23),
b)
plán rekultivace, má-li být půda vrácena pro účely zemědělské výroby nebo rekultivována jinak,
c)
stanovisko orgánu státního hospodářského řízení zemědělství a uživatelů (vlastníků) půdy.
(3)
Pro vydání rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu je - s výjimkou těžby nerostných surovin - rozhodující celkový konečný rozsah zamýšleného odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě. V rozhodnutí, kterým se uděluje předchozí souhlas, se stanoví zásadní podmínky, jimiž má být zajištěna ochrana zemědělského půdního fondu; jde-li o podstatný zásah do hospodaření socialistické zemědělské organizace, stanoví se jako další podmínka, že bude vypořádána ekonomická újma.
(4)
V rozhodnutí, kterým se uděluje předchozí souhlas, se zároveň schválí plán rekultivace [odstavec 2 písm. b)]. Jde-li o lomovou (povrchovou) těžbu uhlí nebo o geologicko-průzkumné práce (u surové nafty a zemního plynu, zvláště u velmi hlubokých vrtů), může být v odůvodněných případech stanoven zvláštní režim jeho provádění, zejména pokud jde o jeho časové plnění a ukončení prací.
(5)
Rozhodnutí o předchozím souhlasu pozbude platnosti, nebyla-li do 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci, podána žádost o vydání rozhodnutí o odnětí. V odůvodněných případech může orgán ochrany zemědělského půdního fondu platnost předchozího souhlasu prodloužit. Žádost o prodloužení je třeba podat před uplynutím doby platnosti.
(6)
O tom, zda jde o podstatný zásah do hospodaření socialistické zemědělské organizace, rozhoduje v pochybnostech na návrh této organizace nebo toho, pro něhož se půda odnímá, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který si vyžádá stanovisko orgánu státního hospodářského řízení zemědělství.
(7)
Ekonomickou újmu vyčíslí a návrh opatření, jimiž má být tato újma odstraněna, učiní na žádost a náklady toho, v jehož zájmu má být zemědělská půda odňata, orgán státního hospodářského řízení zemědělství.“.
23.
V § 14 v odstavci 1 ve větě druhé se citace § 13 nahrazuje citací § 13a.
24.
§ 14 odst. 2 věta druhá až pátá zní:
„V rozhodnutí uvede přesné plochy půdy odnímané zemědělské výrobě trvale nebo dočasně, předepíše odvody (§ 16 a násl.) a upřesní zásadní podmínky, za nichž byl předchozí souhlas udělen. Současně v rozhodnutí uloží povinnost provést opatření v zájmu ochrany zemědělského půdního fondu, zejména provést na vlastní náklad skrývku kulturní vrstvy půdy, její odvoz a rozprostření na místě hospodárného využití a povinnost provést rekultivaci podle plánu schváleného podle § 13a. V odůvodněných případech může povolit výjimku z povinnosti provést skrývku. Sjednaly-li strany o odstranění ekonomické újmy dohodu, která je v souladu s právními předpisy, orgán ochrany zemědělského půdního fondu tuto dohodu svým rozhodnutím schválí; jinak rozhodne i o povinnosti ekonomickou újmu odstranit a určí lhůtu k jejímu splnění.“.
25.
Část VI včetně nadpisu zní:
„ČÁST VI
Odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a ekonomická újma
§ 16
(1)
Ten, na jehož žádost se zemědělská půda trvale nebo dočasně odnímá zemědělské výrobě, je povinen zaplatit do Státního fondu pro zúrodnění půdy5) odvody, ve stanovené výši.
(2)
Vláda Československé socialistické republiky stanoví nařízením základní sazby odvodů, jakož i rozsah snížení těchto sazeb u luk a pastvin a rozsah zvýšení sazeb při
a)
odnětí odvodněné nebo zavlažované orné půdy, chmelnic, vinic, intenzívně obhospodařovaných sadů a zelinářských ploch,
b)
odnětí zemědělské půdy pro ukládání odpadových hmot (s výjimkou odpadů při těžební činnosti),
c)
překročení lhůty k provedení rekultivačních prací stanovené schváleným plánem rekultivace.
§ 17
Odvody za trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě
(1)
Odvody za trvalé odnětí se platí jednorázově.
(2)
Při trvalém odnětí je rozhodnou výměrou pro stanovení odvodů celá plocha odnímané zemědělské půdy. U bytové výstavby, u výstavby základního bytového technického a občanského vybavení pro soustředěnou bytovou výstavbu a u zemědělské účelové výstavby je rozhodnou výměrou pro stanovení odvodů plocha zemědělské půdy skutečně zastavovaná, plocha použitá ke komunikaci nebo nádvoří a plocha určená ke zpevnění, u ochranných pásem ta plocha, na níž je zemědělská výroba zcela vyloučena.
§ 18
Odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě
(1)
Odvody za dočasné odnětí se platí každoročně až do ukončení rekultivace, po které bude půda vrácena zemědělské výrobě.
(2)
Odvody podle odstavce 1 se platí též při trvalém odnětí zemědělské půdy, která podle schváleného plánu rekultivace
a)
bude zalesněna nebo na ní bude zřízena vodní plocha,
b)
bude vrácena zemědělské výrobě po uplynutí delší doby než 12 let,
a to též až do ukončení rekultivace.
§ 19
Dodatečný předpis odvodů
Zjistí-li se, že použití zemědělské půdy k nezemědělským účelům překročilo dobu jednoho roku [§ 22 písm. ch)], předepíše orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o odnětí, odvody podle § 18, a to od doby skutečného odnětí.
§ 20
Splatnost odvodů
(1)
Při trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě jsou odvody splatné do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí nabylo právní moci. Při dočasném odnětí jsou odvody splatné nejpozději do konce každého kalendářního roku, v němž odnětí trvá.
(2)
Nebyl-li odvod zaplacen včas a v plné výši, vzniká povinnost platit z nezaplacených částek penále, které činí, jde-li o organizace, 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, a jde-li o občany, 5 % dlužné částky ročně. Výše penále se stanoví platebním výměrem. Penále je splatné do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. V odůvodněných případech může ministerstvo financí České socialistické republiky nebo ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky penále snížit nebo prominout, popřípadě určit orgány a vymezit jejich oprávnění k povolování této úlevy.
§ 21
Snížení výše odvodů
(1)
Organizacím, které podle schváleného plánu provedou vlastními prostředky nebo na vlastní náklad zajistí zúrodnění nebo rekultivaci, popřípadě jiné opatření investiční nebo neinvestiční povahy v zájmu lepšího využití jiných pozemků, než které byly pro ně odňaty ze zemědělského půdního fondu nebo v zájmu rozšíření zemědělského půdního fondu, mohou být se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky odvody sníženy o částku odpovídající vynaloženým nákladům.
(2)
Při účelové zemědělské výstavbě mohou být v jednotlivých odůvodněných případech nově založeným organizacím zemědělské výroby a zemědělských služeb a zemědělským organizacím, u nichž došlo k podstatnému rozšíření výrobní činnosti nebo ke značnému rozšíření členské základny, se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva financí České socialistické republiky nebo ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky odvody sníženy. Souhlas lze udělit jen bylo-li rozhodnutí o odnětí vydáno nejpozději do 5 let od vzniku organizace nebo od podstatného rozšíření její výrobní činnosti nebo značného rozšíření její členské základny. Odvody mohou být sníženy nejvýše o 50 %.
(3)
O snížení odvodů podle odstavců 1 a 2 rozhoduje orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o odnětí.
§ 22
Osvobození od odvodů
Odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se nepředepisují, jde-li o odnětí
a)
v zastavěném území obce,
b)
pro výstavbu liniových dopravních staveb a pro výstavbu letišť,
c)
za účelem provádění investic do půdy pro zintenzívnění zemědělské výroby a zvýšení její produktivity a pro těžbu rašeliny pro zemědělské účely,
d)
pro zřízení ochranných pásem I. stupně zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva a užších ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů,
e)
za účelem jejího začlenění do lesního fondu v zájmu účelnějšího využití nebo zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat, anebo pro zřízení rybochovných rybníků na půdě trvale zamokřené a nevhodné pro zemědělskou výrobu,
f)
pro umístění signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemního vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,
g)
pro umístění přečerpacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního (podzemního) vedení, pokud odnímaná plocha v jednotlivých případech nepřesahuje 55 m2 a větrných jam,
h)
pro účely ochrany přírody nebo pro provádění archeologických výzkumů a výkopů,
ch)
k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně uvedení půdy do původního stavu.
§ 23
Ekonomická újma
(1)
Organizace, v jejímž zájmu se zemědělská půda odnímá zemědělské výrobě nebo se hospodaření na takové půdě omezuje nebo ztěžuje, je povinna odstranit, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, ekonomickou újmu, která socialistické zemědělské organizaci vznikla:
a)
odnětím půdy,
b)
zřízením ochranných pásem k ochraně zdravotní nezávadnosti nádrží povrchových vodních zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva nebo k ochraně přírodních léčivých zdrojů,
jestliže tím došlo k podstatnému zásahu do hospodaření socialistické zemědělské organizace.
(2)
Ekonomická újma se odstraňuje opatřeními sloužícími k intenzifikaci zemědělské výroby. Organizace, která je podle odstavce 1 povinna ekonomickou újmu odstranit, může tuto povinnost splnit buď tím, že poskytne na uvedená opatření finanční prostředky, nebo tato opatření provede sama.
(3)
U ochranných pásem uvedených v odstavci 1 písm. b) platí o rozhodování v pochybnostech o tom, zda jde o podstatný zásah, ustanovení § 13a odst. 6 obdobně; o vyčíslení ekonomické újmy a o návrhu opatření k jejímu odstranění, o dohodě o jejím odstranění, popřípadě o rozhodnutí o povinnosti ekonomickou újmu odstranit, platí ustanovení § 13a odst. 7 a § 14 odst. 2 přiměřeně.
(4)
Ekonomická újma se neodstraňuje u ochranných pásem I. stupně zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva a užších ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů.
§ 24
Podrobnosti o ekonomické újmě a o jejím odstraňování stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením.“.
26.
V § 25 se citace § 13 nahrazuje citací § 13a.
27.
Část VIII včetně nadpisu zní:
„ČÁST VIII
Pokuty
§ 27
(1)
Organizacím, které poruší povinnosti uvedené v odstavci 2, mohou orgány ochrany zemědělského půdního fondu ukládat pokuty až do výše 500 000 Kčs.
(2)
Pokuty se ukládají za
a)
neoprávněné zabírání půdy, která je součástí zemědělského půdního fondu nebo za neoprávněnou činnost na této půdě, poškozující zemědělskou výrobu,
b)
provedení změny kultury bez souhlasu příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, pokud je tohoto souhlasu podle § 4 třeba,
c)
nedostatečné obdělávání nebo nedostatečné využívání zemědělské půdy,
d)
porušení povinnosti vést vlastní (podnikovou) evidenci půdy,
e)
nesplnění opatření uloženého rozhodnutím orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vydaným podle tohoto zákona.
(3)
Orgány ochrany zemědělského půdního fondu mohou ukládat pokuty též pracovníkům organizace, kteří porušení její povinnosti zavinili, nejde-li o trestný čin nebo přečin; výše pokuty může u pracovníka činit nejvýše trojnásobek jeho průměrného výdělku.6) Byla-li podle tohoto ustanovení uložena pokuta pracovníku, nelze mu za tento čin uložit pokutu podle jiných předpisů.
(4)
Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán příslušný k jejímu uložení dověděl o porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(5)
Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena trestní odpovědnost jejích pracovníků i odpovědnost organizace a pracovníků organizace podle předpisů o náhradě škody.“.
28.
Dosavadní část VIII se označuje jako část IX, dosavadní ustanovení § 27 až 30 se vypouští a nahrazuje se tímto textem:
㤠28
Socialistické zemědělské organizace, které jsou uživateli (vlastníky) půdy náležející do zemědělského půdního fondu, jsou povinny ve spolupráci s orgány geodézie a kartografie vést vlastní (podnikovou) evidenci této půdy.
§ 29
(1)
Nezastavěné pozemky, které dosud nebyly vyňaty ze zemědělského půdního fondu v chatových lokalitách vzniklých přede dnem počátku účinnosti zákona a jejichž dostavba je v souladu se záměry územního plánování, mohou být použity k výstavbě rekreačních chat jen tam, kde to stanoví ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky.
(2)
Povinnost odstranit ekonomickou újmu se nevztahuje na případy, v nichž byl dán předchozí souhlas přede dnem 1. října 1976.
§ 30
(1)
Federální ministerstvo zemědělství a výživy vydá podrobnější úpravu
a)
o tom, které pozemky náležejí do zemědělského půdního fondu a o zakládání a vedení vlastní (podnikové) evidence půdy zemědělskými organizacemi,
b)
povinností uživatelů (vlastníků) zemědělské půdy při zabezpečování řádného hospodaření na zemědělské půdě, zejména s ohledem na její intenzívní a racionální využívání pro moderní zemědělskou velkovýrobu,
c)
o podmínkách a postupu při odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, zejména při odnímání pro účely zalesnění nebo zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat a o náležitostech plánů rekultivace,
d)
ochrany zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti, při zpracovávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů, při přípravné dokumentaci staveb a při těžební a průmyslové činnosti,
e)
k upřesnění případů uvedených v § 22.
(2)
Ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky stanoví způsob zjišťování bonitních tříd zemědělské půdy.“.
29.
Pokud se v zákoně používá výrazů:
a)
„okresní národní výbor“, nahrazuje se tento výraz výrazem „orgán ochrany zemědělského půdního fondu“,
b)
„výrobní zemědělská správa“, nahrazuje se tento výraz výrazem „orgán státního hospodářského řízení zemědělství“,
c)
„středisko geodézie“, nahrazuje se tento výraz výrazem „orgán geodézie a kartografie“.
Čl. II
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1976.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r.
1)
Příloha k vyhlášce Ústřední správy geodézie a kartografie č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, oddíl B č. 5 písm. i).
2)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
3)
§ 39 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
4)
Zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon).
5)
Zákon ČNR č. 77/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy, a zákon SNR č. 179/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy.
6)
§ 275 zákoníku práce. |
Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 100/1976 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 100/1976 Sb.
Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 89/1973 Sb., o sdružení rodičů a přátel školy
Vyhlášeno 26. 8. 1976, datum účinnosti 1. 9. 1976, částka 19/1976
* Čl. 1 - Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 25. července 1973 č. 89/1973 Sb., o sdružení rodičů a přátel školy, se mění a doplňuje takto:
* Čl. 2
Aktuální znění od 1. 9. 1976
100
VYHLÁŠKA
ministerstva školství České socialistické republiky
ze dne 19. července 1976,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 89/1973 Sb., o sdružení rodičů a přátel školy
Ministerstvo školství České socialistické republiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy stanoví podle § 26 odst. 2 zákona č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon):
Čl. 1
Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 25. července 1973 č. 89/1973 Sb., o sdružení rodičů a přátel školy, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 druhá věta zní:
„Plněním svých úkolů a úzkou spoluprací se školou se sdružení stává významnou formou aktivní účasti pracujících na řešení otázek komunistické výchovy dětí a mládeže a na řízení škol a výchovných zařízení.“
2.
V § 2 odstavec 1 zní:
„(1)
Národní výbory dbají, aby se při školách a výchovných zařízeních jimi odborně vedených zřídilo sdružení. Sdružení se zřizují v zařízeních předškolní výchovy a při školách poskytujících základní, střední a vyšší vzdělání, včetně škol a výchovných zařízení v oboru působnosti ministerstva zdravotnictví ČSR a zařízení pro výchovu učňů v oboru působnosti příslušných ústředních orgánů. Sdružení se mohou zřizovat též při mimoškolních výchovných zařízeních, za která se pro účely této vyhlášky považují lidové školy umění, lidové školy jazyků, dětské domovy, domovy mládeže, stanice mladých techniků, turistů, přírodovědců, domy pionýrů a mládeže, a při učňovských střediscích.“
3.
K § 2 odstavci 3 se připojuje věta, která zní:
„Ustavující členskou schůzi svolává národní výbor, který odborně vede školu, při níž má sdružení vzniknout.“
4.
V § 2 odstavci 4 se slova „národnímu výboru, který spravuje školu,“ nahrazují slovy „národnímu výboru, který odborně vede školu,“.
5.
§ 3 odstavec 2 zní:
„(2)
Ve své činnosti se sdružení řídí ustanovením této vyhlášky a jinými obecně závaznými právními předpisy.“
6.
§ 3 se doplňuje o odstavce 3 a 4, které zní:
„(3)
Za účelem správného zaměření činnosti sdružení svolává národní výbor, který odborně vede školy, podle potřeby funkcionáře sdružení k projednání hlavních úkolů školské politiky a jiných úkolů týkajících se sdružení.
(4)
Národní výbor, který odborně vede školu, usměrňuje činnost sdružení a jeho orgánů, pečuje o zlepšování jejich činnosti, o zevšeobecňování a rozšiřování nejlepších zkušeností a usměrňuje spolupráci sdružení se školou, se společenskými organizacemi, se závody a kulturními zařízeními, jakož i poskytuje sdružení metodickou pomoc. Při poskytování metodické pomoci sdružením při všech školách, které odborně vede, využívá poradního sboru,1) který zřizuje jako svůj aktiv z vybraných členů sdružení.“
7.
V § 4 odstavci 4 se slova „plnit podle potřeby další úkoly ve prospěch školy,“ nahrazují slovy „poskytovat škole další pomoc,“.
8.
V § 10 se na konci odstavce 2 připojuje tato věta: „Požádá-li o to národní výbor, který odborně vede školu, při níž je sdružení zřízeno, podá mu výbor sdružení o své činnosti zprávu.“
9.
V § 10 odstavci 4 se slova „národnímu výboru, který spravuje školu,“ nahrazují slovy „národnímu výboru, který odborně vede školu,“.
10.
§ 12 odstavec 1 zní:
„(1)
Revizní komise sdružení se schází podle potřeby; ve své první schůzi zvolí ze svého středu předsedu komise.“
11.
Nadpis § 16 zní:
„Hmotné prostředky sdružení a kontrola hospodaření“.
12.
V § 16 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Namátkové a periodické kontroly hospodaření s prostředky sdružení a kontrolu správy jeho majetku provádí národní výbor, který odborně vede školu, při níž je sdružení zřízeno.“
13.
§ 17 včetně nadpisu zní:
㤠17
Zánik sdružení a zastavení jeho činnosti
(1)
Činnost sdružení může být podle zvláštních předpisů2) zastavena, popřípadě sdružení může být rozpuštěno, jestliže jeho činnost je v rozporu s obecně závaznými právními předpisy nebo jestliže sdružení neplní úkoly podle této vyhlášky.
(2)
Sdružení též zanikne, usnese-li se na tom členská schůze, zpravidla v důsledku změny sítě škol. Zánik sdružení oznámí jeho předseda národnímu výboru, který odborně vede školu, a jde-li o odborné učiliště, národnímu výboru, který v odborném učilišti kontroluje výchovu učňů.
(3)
Majetek sdružení, které zaniklo podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2, dosavadní výbor sdružení řádně zabezpečí a vyrovná z něj všechny závazky sdružení. Zbytek předá národnímu výboru, který odborně vede školu, při níž bylo sdružení zřízeno, ve prospěch školských účelů; jde-li o sdružení vzniklé při odborném učilišti nebo při učňovském středisku, předá zbytek jmění organizaci, která je spravuje nebo spravovala.“
Čl. 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1976.
Ministr:
Vondruška v. r.
1)
§ 65 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech.
2)
Ustanovení § 2 zákona č. 126/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních k upevnění veřejného pořádku, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 99/1969 Sb. |
Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 94/1976 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 94/1976 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva dopravy, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 137/1974 Sb., o vnitrozemské plavbě
Vyhlášeno 26. 8. 1976, datum účinnosti 1. 1. 1977, částka 19/1976
* Čl. I - Vyhláška č. 137/1974 Sb., o vnitrozemské plavbě, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - (1) Provozovatelé malých plavidel, která podléhají evidenci podle této vyhlášky a nebyla evidována již podle dřívějších předpisů, jsou povinni přihlásit plavidlo k evidenci u příslušné plavební správy na předepsaných formulářích nejpozději do 31. prosince
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 1977
94
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva dopravy
ze dne 21. května 1976,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 137/1974 Sb., o vnitrozemské plavbě
Federální ministerstvo dopravy stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 24 zákona č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 126/1974 Sb. a k provedení nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 11/1976 Sb., o evidenci vnitrozemských plavidel:
Čl. I
Vyhláška č. 137/1974 Sb., o vnitrozemské plavbě, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 odst. 1 písm. d) zní:
„d)
provozní způsobilost plavidel k plavbě z hlediska plavební bezpečnosti (dále jen „provozní způsobilost“) včetně dodržování nejvyššího počtu cestujících (osob) u osobních lodí, jakož i na technickou způsobilost malých plavidel (§ 35 odst. 1), přívozů, přívozních plavidel a plovoucích zařízení s výjimkou zařízení uvedených v odstavci 3 písm. c),“
2.
§ 1 odst. 2 písm. i) zní:
„i)
rozhodovat o provozní způsobilosti plavidel a též o technické způsobilosti malých plavidel, přívozů, přívozních plavidel a plovoucích zařízení s výjimkou zařízení uvedených v odstavci 3 písm. c); vydávat průkazy způsobilosti typu malého plavidla a schvalovat technickou dokumentaci pro stavbu malých plavidel, u nichž se způsobilost k plavbě prokazuje lodním osvědčením,“
3.
§ 1 odst. 3 písm. c) zní:
„c)
vykonává odborný technický dozor na stavbu, rekonstrukci, popř. modernizaci lodí, plovoucích strojů, plovoucích doků, restaurací, botelů, ubytoven, mlýnů a dílen a dále na výrobu lodního materiálu a lodního zařízení; vydává průkazy osvědčující technickou způsobilost plavidel podléhajících tomuto dozoru,“
4.
§ 1 odst. 3 písm. d) zní:
„d)
provádí technické prohlídky plavidel uvedených pod písm. c),“
5.
V § 4 odst. 2 poslední věta zní:
„Těžbu štěrkopísku ve sledované vodní cestě povoluje v dohodě s plavební správou vodohospodářský orgán.“
6.
§ 11 odst. 2 písm. a) a b) znějí:
„a)
u osobních a nákladních lodí, u remorkérů, u tankových lodí, nákladních člunů bez posádky používaných na regulované trati a na uzavřených vodních plochách včetně štěrkovišť a u ledoborců - každý čtvrtý rok,
b)
u nákladních člunů s posádkou, plovoucích strojů a plovoucích doků, restaurací, botelů, ubytoven, mlýnů a dílen do stáří 20 let - každý šestý rok, u starších plavidel - každý čtvrtý rok,“
7.
Nadpis „Cejchování“ nad § 13 se vypouští.
8.
§ 14 zní:
㤠14
(k § 12 odst. 1 zákona a k nařízení vlády ČSSR č. 11/1976 Sb.)
(1)
Evidenci plavidel podléhají s výjimkou loděk patřících půjčovnám a plovoucích plováren
a)
lodi o celkové hmotnosti včetně povoleného zatížení nad 1000 kg nebo s celkovou plochou plachet nad 10 m2 anebo s vlastním pohonem o výkonu motoru nad 4 kW (cca 5,4 k),
b)
plovoucí stroje,
c)
plovoucí zařízení,
d)
přívozní plavidla.
(2)
Evidence plavidel spočívá v zápisu plavidel do knihy evidence vnitrozemských plavidel a v přidělení poznávacích znaků nebo označení pro malá plavidla (§ 37a).
(3)
Podrobnosti o poznávacích znacích plavidel upravuje Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách (dále jen „Řád plavební bezpečnosti“).1)
(4)
Místem evidence plavidel (s výjimkou malých) se stálým stanovištěm v České socialistické republice je Praha a se stálým stanovištěm ve Slovenské socialistické republice Bratislava.“
9.
Za § 35 se vkládá § 35a, který zní:
㤠35a
Stavba malého plavidla
(1)
Malá plavidla podléhající evidenci podle § 37a odst. 2 smějí být vyráběna nebo dovážena v počtu větším než 5 kusů jen, byl-li vydán pro jejich typ průkaz způsobilosti typu. Tento průkaz vydává plavební správa po prověření technické dokumentace pro stavbu plavidla, popř. po provedení zkušební plavby. Výrobce, u dovážených plavidel prodejní organizace, vydá pro každé plavidlo typové osvědčení.
(2)
Technická dokumentace, která je určena k opakovanému použití při individuálních stavbách malých plavidel podléhajících evidenci (typová dokumentace), musí být předem (např. před jejím vydáním tiskem) schválena plavební správou příslušnou podle bydliště (sídla) zpracovatele dokumentace.
(3)
Pokud se při stavbě malého plavidla, které podléhá evidenci, nepoužije dokumentace podle odstavce 2, je třeba předložit plavební správě příslušné podle bydliště žadatele před započetím stavby ke schválení jeden soubor výkresů obsahujících generální plán, výkresy hlavního žebra, výkres tvaru žeber (žebrorys), nákresy kormidelního a pohonného zařízení a rozvodu elektrické instalace, jakož i technický popis. Se stavbou takového plavidla může být započato až po schválení předložené dokumentace.
(4)
Při individuální stavbě malých plavidel nepodléhajících evidenci se technická dokumentace plavební správě nepředkládá.“
10.
§ 36 odst. 2 zní:
„(2)
Způsobilost k plavbě se prokazuje lodním osvědčením u plavidel, která podléhají evidenci podle § 37a odst. 2.“
11.
V § 36 odst. 3 první věta zní:
„Lodní osvědčení na písemnou žádost vydává a jeho platnost prodlužuje plavební správa příslušná podle místa bydliště provozovatele plavidla.“
12.
V § 36 odst. 4 se na konci připojuje tato věta:
„Plavební správa může od technické prohlídky upustit u závodních sportovních plavidel, jejichž technická způsobilost je prokázána osvědčením vydaným tělovýchovnou organizací.“
13.
V § 37 odstavce 1, 2 a 4 znějí:
„(1)
Plavidlo s vlastním pohonem o výkonu motoru do 4 kW (cca 5,4 k) smí být vedeno osobou starší 15 let, která má průkaz způsobilosti k vedení plavidla (dále jen „průkaz způsobilosti“).
(2)
Plavidlo s vlastním pohonem o výkonu motoru nad 4 kW (cca 5,4 k), plavidlo bez vlastního pohonu o celkové hmotnosti včetně povoleného zatížení nad 1000 kg a plavidlo bez vlastního pohonu s celkovou plochou plachet nad 10 m2 smí být vedeno osobou starší 18 let, která má průkaz způsobilosti.
(4)
Podmínka minimálního věku stanovená pro vedení plavidel s plachtami v odstavcích 2 a 3 se nevztahuje na mládež organizovanou v jachetních oddílech tělovýchovných organizací, pokud se plavba provádí pod dozorem kvalifikovaného instruktora.“
14.
V § 37 odst. 7 poslední věta zní:
„Plavební správa může požadovat provedení zkušební plavby, pokud to uzná za nutné.“
15.
Za § 37 se vkládá § 37a, který zní:
㤠37a
Evidence a označení malých plavidel
(1)
Evidenci malých plavidel vede plavební správa, popř. její pobočky příslušné podle místa bydliště provozovatele plavidla.
(2)
Z malých plavidel (§ 35 odst. 1) podléhají evidenci plavidla, která splňují kritéria uvedená v § 14.
(3)
Každé plavidlo podléhající evidenci musí mít označení, které přiděluje plavební správa příslušná podle odstavce 1. V označení se uvede zkratka místa evidence, skupinové číslo příslušné kategorie malých plavidel a pořadové evidenční číslo. Přidělené označení plavební správa uvede v lodním osvědčení u plavidel, jejichž způsobilost k plavbě se prokazuje tímto osvědčením (§ 36 odst. 2).
(4)
Označení malých plavidel nepodléhajících evidenci stanoví Řád plavební bezpečnosti.“
Čl. II
(1)
Provozovatelé malých plavidel, která podléhají evidenci podle této vyhlášky a nebyla evidována již podle dřívějších předpisů, jsou povinni přihlásit plavidlo k evidenci u příslušné plavební správy na předepsaných formulářích nejpozději do 31. prosince 1976.
(2)
Provozovatelé malých plavidel, pro která se vyžaduje lodní osvědčení podle této vyhlášky, jsou povinni požádat u příslušné plavební správy na předepsaném formuláři o jeho vydání nejpozději do 31. prosince 1976, pokud toto osvědčení nebylo vydáno již podle dřívějších předpisů.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1977.
Ministr:
Ing. Blažek v. r.
1)
Vyhláška č. 155/1973 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách. |
Vyhláška Federálního cenového úřadu č. 96/1976 Sb. | Vyhláška Federálního cenového úřadu č. 96/1976 Sb.
Vyhláška federálního cenového úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu
Vyhlášeno 26. 8. 1976, datum účinnosti 1. 1. 1977, částka 19/1976
* Čl. I - Vyhláška č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1977
96
VYHLÁŠKA
Federálního cenového úřadu
ze dne 18. června 1976,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu
Federální cenový úřad stanoví podle § 47 písm. a) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev:
Čl. I
Vyhláška č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, se mění a doplňuje takto:
1.
Nadpis pod označením § 8 se přesunuje nad toto označení.
2.
V § 8 se vypouští označení odstavce 1.
3.
V § 8 se vypouští odstavec 2, označuje se jako § 8b a vkládá se za § 8a.
4.
Za § 8 se vkládá § 8a, který zní:
㤠8a
(1)
Sazby uvedené v § 8 platí pro zařízení a vybavení (dále jen „vybavení“) bytu užívaného ke dni 31. prosince 1976; pro vybavení bytu přiděleného1) po 1. lednu 1977 v domě, pro jehož užívání bylo vydáno kolaudační rozhodnutí2) (dále jen „kolaudovaném“) po tomto datu, platí jen pokud nejde o vybavení uvedené v odstavci 4.
(2)
Roční sazby za vybavení bytu přiděleného po 1. lednu 1977 v domě kolaudovaném po tomto datu, uvedené v odstavci 4, se stanoví procentem z velkoobchodních (maloobchodních) cen tohoto vybavení platných v době přidělení bytu, popřípadě z velkoobchodní ceny výrobku a jeho zabudování.
(3)
Ustanovení odstavce 2 platí také pro adaptace, rekonstrukce a modernizace ve stávajících domech, byl-li byt přidělen po 1. lednu 1977 a došlo-li ke kolaudaci po tomto datu.
(4)
Roční sazby za dále uvedené vybavení bytu činí:
1\\. | za přestavitelné, shrnovací a montované skříňové příčky bytové z velkoobchodní ceny výrobku | 9,6 %
---|---|---
2\\. | za doplňkové sanitární instalace druhý a další kloset samostatný sprchový kout, je-li nadto vybaven byt koupelnou druhé a další umyvadlo z velkoobchodní ceny výrobku a jeho zabudování | 6,6 %
3\\. | za kuchyňský sporák plynový v maloobchodní ceně nad 2000 Kčs za kus | 14,7 %
za kuchyňský sporák elektrický v maloobchodní ceně nad 2900 Kčs za kus | 14,7 %
4\\. | za dveře vstupní ve velkoobchodní ceně nad 245 Kčs za kus | 4,5 %
dvoukřídlové v šířce 125 cm ve velkoobchodní ceně nad 305 Kčs za kus | 4,5 %
vnitřní v šířce 80 cm ve velkoobchodní ceně nad 185 Kčs za kus | 4,5 %
vnitřní v šířce 70 cm ve velkoobchodní ceně nad 155 Kčs za kus | 4,5 %
vnitřní v šířce 60 cm ve velkoobchodní ceně nad 145 Kčs za kus | 4,5 %
5\\. | za okna a balkónové dveře |
do 1,0 m2 ve velkoobchodní ceně nad 415 Kčs za m2| 5,7 %
od 1,0 m2 do 1,5 m2 ve velkoobchodní ceně nad 400 Kčs za m2| 5,7 %
nad 1,5 m2 ve velkoobchodní ceně nad 300 Kčs za m2| 5,7 %
6\\. | za vestavěnou nebo zabudovanou skříň |
šatní ve velkoobchodní ceně nad 410 Kčs za m3| 8,6 %
úklidovou a spížní ve velkoobchodní ceně nad 650 Kčs za m3| 8,6 %
7\\. | za kuchyňskou sestavu |
120 cm dlouhou ve velkoobchodní ceně nad 1850 Kčs za kus | 8,6 %
150 cm dlouhou ve velkoobchodní ceně nad 2000 Kčs za kus | 8,6 %
180 cm dlouhou ve velkoobchodní ceně nad 2150 Kčs za kus | 8,6 %
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1977.
Ministr:
Doc. Sabolčík, CSc. v. r.
1)
Zákon č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty.
2)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 97/1976 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 97/1976 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se doplňuje a upravuje vyhláška č. 76/1966 Sb., o odpisování základních prostředků ve znění vyhlášky č. 103/1970 Sb.
Vyhlášeno 26. 8. 1976, datum účinnosti 1. 1. 1977, částka 19/1976
* Čl. I - Vyhláška č. 76/1966 Sb., o odpisování základních prostředků ve znění vyhlášky č. 103/1970 Sb. se mění takto:
* Čl. II - Příloha „Normy odpisů“ k vyhlášce č. 76/1966 Sb., o odpisování základních prostředků ve znění článku II vyhlášky č. 103/1970 Sb. se mění takto:
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 1977
97
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 14. července 1976,
kterou se doplňuje a upravuje vyhláška č. 76/1966 Sb., o odpisování základních prostředků ve znění vyhlášky č. 103/1970 Sb.
Federální ministerstvo financí stanoví podle § 391 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. ve znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb. a doplněném zákonem č. 144/1975 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 76/1966 Sb., o odpisování základních prostředků ve znění vyhlášky č. 103/1970 Sb. se mění takto:
§ 1 odst. 1 písm. a) zní:
„a)
státní hospodářské organizace; v koncernech odpisují též koncernové podniky a koncernové účelové organizace.“
Čl. II
Příloha „Normy odpisů“ k vyhlášce č. 76/1966 Sb., o odpisování základních prostředků ve znění článku II vyhlášky č. 103/1970 Sb. se mění takto:
| Doba odpisování v letech | Roční odpisová sazba v %
---|---|---
ve třídě 4 Pracovní stroje a zařízení|
a) se doplňují obory:
„414 | Nářadí ruční mechanizované | 4 | 25
463 | Lodě říční a jezerní a zařízení plovoucí - bez lodí sportovních (jen podskupiny 463 31 sací bagry a 463 32 korečkové a jiné bagry, ostatní náplň tohoto oboru patří do třídy 6 Dopravní prostředky)“, | 12 | 8
| Doba odpisování v letech| Roční odpisová sazba v %
---|---|---
b) v oboru 534 Lopatová a korečková rypadla se vypouští text v závorce;| |
ve třídě 5 Přístroje a zvláštní technická zařízení| |
se doplňují obory:| |
„348 | Svítidla (jen mobilní osvětlovací zařízení např. pro filmování v exteriérech a záchranné práce) | 5 | 20
401 | Zařízení reprografická | 5 | 20
425 | Zařízení mazací průmyslová“,| 8 | 12
| Doba odpisování v letech| Roční odpisová sazba v %
---|---|---
ve třídě 7 Inventář| |
se doplňují obory:| |
„537 | Prostředky technické hromadné zábavy | 8 | 12
655 | Výrobky lnářské technické a konfekční (jen nafukovací haly skladovací, cirkusové a podobné stany a vagónové, automobilové a podobné plachty ze skupin 665 2 a 665 3) | 8 | 12
738 | Potřeby školní a kancelářské (jen výukové pomůcky a zařízení jako vyučovací stroje, trenažery apod. ze skupiny 738 8 - pomůcky učební)“. | 8 | 12
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1977.
Ministr:
Ing. Lér, CSc. v. r. |
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 107/1976 Sb. | Nařízení vlády České socialistické republiky č. 107/1976 Sb.
Nařízení vlády České socialistické republiky o fakultách architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze a na Vysokém učení technickém v Brně
Vyhlášeno 22. 9. 1976, datum účinnosti 22. 9. 1976, částka 21/1976
* § 1 - Na Českém vysokém učení technickém v Praze se rozděluje fakulta stavební na fakultu stavební a na fakultu architektury se sídlem v Praze.
* § 2 - Na Vysokém učení technickém v Brně se rozděluje fakulta stavební na fakultu stavební a na fakultu architektury se sídlem v Brně.
* § 3 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 22. 9. 1976
107
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 8. září 1976
o fakultách architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze a na Vysokém učení technickém v Brně
Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 32 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách:
§ 1
Na Českém vysokém učení technickém v Praze se rozděluje fakultafakulta stavební na fakultufakultu stavební a na fakultufakultu architektury se sídlem v Praze.
§ 2
Na Vysokém učení technickém v Brně se rozděluje fakultafakulta stavební na fakultufakultu stavební a na fakultufakultu architektury se sídlem v Brně.
§ 3
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Korčák v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 109/1976 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 109/1976 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva dopravy o některých opatřeních k provádění Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)
Vyhlášeno 22. 9. 1976, datum účinnosti 22. 9. 1976, částka 21/1976
* § 1 - Tato vyhláška platí pro členy osádek silničních vozidel v mezinárodní silniční dopravě prováděné podle Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě - AETR (Ženeva, 1970) - (dále jen „Dohoda“).
* § 2 - [k čl. 2 odst. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 2 Dohody]
* § 3 - [k čl. 5 odst. 1 písm. b) Dohody]
* § 4 - (k čl. 12 odst. 7 Dohody)
* § 5 - (k bodům 6 a 7 přílohy Dohody)
* § 6 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 22. 9. 1976
109
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva dopravy
ze dne 15. června 1976
o některých opatřeních k provádění Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)
Federální ministerstvo dopravy stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 10 odst. 2 zákona č. 57/1950 Sb., o úpravě podnikání v silniční dopravě:
§ 1
Tato vyhláška platí pro členy osádek silničních vozidel v mezinárodní silniční dopravě prováděné podle Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě - AETR (Ženeva, 1970) - (dále jen „Dohoda“).
§ 2
[k čl. 2 odst. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 2 Dohody]
Ustanovení Dohody se vztahují i na
a)
člena nebo členy osádek silničních vozidel, kteří během mezinárodní silniční přepravy neopustí území Československé socialistické republiky, na němž normálně vykonávají své povolání,
b)
mezinárodní nákladní silniční přepravu konanou vozidlem, jež je evidováno ve státě, který není smluvní stranou Dohody, a jehož přípustná celková hmotnost není větší než 3,5 t,
c)
mezinárodní silniční přepravu konanou vozidlem evidovaným ve státě, který není smluvní stranou Dohody, a omezenou na území Československé socialistické republiky a na území sousedního státu, který není smluvní stranou Dohody, i když vozidlo neopustí na území Československé socialistické republiky pásmo přiléhající k hranicím a definované jako pohraniční pásmo nebo použije území Československé socialistické republiky pouze v tranzitu.
§ 3
[k čl. 5 odst. 1 písm. b) Dohody]
Řidiči v mezinárodní silniční dopravě pro vozidla s přípustnou celkovou hmotností vyšší než 7,5 t musí dovršit nejméně 21. rok věku.
§ 4
(k čl. 12 odst. 7 Dohody)
Při každé mezinárodní silniční přepravě musí mít řidič nebo jeho pomocník na území Československé socialistické republiky osobní kontrolní knížku. Nahrazení osobní kontrolní knížky jinými doklady není přípustné.
§ 5
(k bodům 6 a 7 přílohy Dohody)
(1)
V osobních kontrolních knížkách vydaných na území Československé socialistické republiky zaznamenávají členové osádky doby výkonu svého povolání kromě dob řízení způsobem uvedeným v bodě 6 písm. a) přílohy Dohody; v denním výkazu odpadají rubriky 7a a 14a.
(2)
Pro osobní kontrolní knížky vydané na území Československé socialistické republiky se stanoví, že
a)
diagram uvedený v denním výkazu bude mít dva pruhy obsahující časové údaje od 0 do 12 a od 12 do 24 hodin,
b)
denní výkaz bude veden v jednom vyhotovení,
c)
další údaje nebo rubriky nebudou doplňovány,
d)
v týdenním výkazu se sloučí rubriky Ha a Hb v jednu rubriku,
e)
denní výkazy starší než 14 dnů se z osobní kontrolní knížky neoddělí.
§ 6
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Blažek v. r. |
Vyhláška č. 117/1976 Sb. | Vyhláška č. 117/1976 Sb.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky o Slovenské vodohospodářské inspekci
Vyhlášeno 1. 10. 1976, datum účinnosti 1. 10. 1976, částka 22/1976
* § 1 - Základní ustanovení
* Úkoly inspekce v rámci vrchního vodohospodářského dozoru
* § 2 - Inspekce vykonává dozor nad:
* § 3 - Jestliže inspekce zjistí nedostatky v činnosti kontrolovaných organizací, navrhne vodohospodářskému orgánu potřebná opatření na jejích odstranění, popřípadě uložení pokut. Jestliže je inspekce toho názoru, že rozhodnutí vodohospodářského orgánu bylo vydáno
* § 4 - Spolupráce a pomoc inspekce národním výborům
* § 5 - Další úkoly inspekce
* § 6 - Oprávnění pracovníků inspekce
* § 7 - Spolupráce s ostatními orgány a organizacemi
* § 8 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 10. 1976
117
VYHLÁŠKA
ministerstva lesního a vodního hospodářství
Slovenské socialistické republiky
ze dne 30. srpna 1976
o Slovenské vodohospodářské inspekci
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 12 odst. 1 zákona Slovenské národní rady č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství:
§ 1
Základní ustanovení
(1)
Zřizuje se Slovenská vodohospodářská inspekce (dále jen „Inspekce“), jako odborný kontrolní orgán ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“) ve věcech ochrany jakosti vod a hospodaření s vodou.
(2)
Inspekci řídí a za její činnost odpovídá hlavní inspektor, jehož jmenuje a odvolává ministr lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministr“).
(3)
Podrobnosti o organizaci inspekce upravuje statut, který vydá ministr.
Úkoly inspekce v rámci vrchního vodohospodářského dozoru
§ 2
Inspekce vykonává dozor nad:
a)
vypouštěním odpadních nebo zvláštních vod do povrchových nebo podzemních vod,
b)
výstavbou, provozem a údržbou čistíren odpadních vod a jiných zařízení sloužících k snížení nebo odstranění znečistění vod vypouštěných do povrchových nebo podzemních vod,
c)
ochranou povrchových a podzemních vod před jejich znečisťováním jinými látkami jako odpadními vodami,
d)
ochranou přirozené akumulace vod a vodních zdrojů před znečištěním,
e)
všeobecným používáním povrchových voď a používáním vod na plavbu a na plavení dřeva, aby toto používání neohrožovalo čistotu vod,
f)
dodržováním základních povinností při nakládání s vodami, jestliže se vztahují na ochranu vod před znečištěním, a nad hospodárným a národohospodářsky účelným využíváním vod a dodržováním podmínek souhlasů vodohospodářských orgánů týkajících se ochrany vod,
g)
hospodárným a účelným nakládáním s vodami, a to i v souvislosti s tvorbou a používáním norem potřeby a spotřeby vody, jestliže nejde o všeobecné používání povrchových vod nebo jejich používání k plavbě a k plavení dřeva, používání důlních vod a vzdouváni vody,
h)
plněním povinností vodohospodářskými organizacemi a těmi, kteří s vodami nakládají, popřípadě spravují vodohospodářská díla, zejména jestliže jde o:
1.
sledování množství a jakosti povrchových, podzemních, zvláštních a odpadních vod,
2.
sledování jiných látek než odpadních vod, včetně radioaktivity,
3.
přípravu preventivních opatření na ochranu vod před znečištěním,
i)
dodržováním ustanovení o úplatách ve vodním hospodářství, jestliže souvisejí s ochranou vod před znečištěním a hospodárným a účelným nakládáním s vodami.
§ 3
Jestliže inspekce zjistí nedostatky v činnosti kontrolovaných organizací, navrhne vodohospodářskému orgánu potřebná opatření na jejích odstranění, popřípadě uložení pokut. Jestliže je inspekce toho názoru, že rozhodnutí vodohospodářského orgánu bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo jiným obecně závazným právním předpisem, dá podnět k jeho přezkoumání mimo odvolací řízení.
§ 4
Spolupráce a pomoc inspekce národním výborům
(1)
Inspekce při plnění svých úkolů podle této vyhlášky spolupracuje s národními výbory, zejména jestliže jde o výkon vodohospodářského dozoru národních výborů nad organizacemi a součinnost s dalšími orgány a organizacemi na úseku ochrany jakosti vod; v těchto věcech dává inspekce národním výborům též návrhy a podněty na využití při vykonávání, jejich vodohospodářského dozoru.
(2)
Inspekce poskytuje národním výborům odbornou pomoc zejména při vyjadřování se k investiční činnosti, k přípravě změn ve výrobním procesu nebo v rozsahu výroby organizací a ke změně a úpravě vodohospodářských děl závažné z hlediska ochrany čistoty vod; poskytuje jim odbornou pomoc též při preventivním působení, zejména při vypracování, uskutečňování a hodnocení opatření týkajících se zamezování znečisťování vod a nehospodárného nakládání s nimi.
§ 5
Další úkoly inspekce
(1)
K plnění úkolů ministerstva v oblasti ochrany čistoty vod inspekce:
a)
připravuje podklady k ročním a pětiletým plánům výstavby čistíren odpadních vod a další opatření na ochranu vod před znečištěním, včetně sledování přípravy a výstavby čistíren odpadních vod a jiných opatření na snížení znečistění a statistického vyhodnocování této výstavby,
b)
připravuje podklady k vyjádření ministerstva při centrálně posuzovaných stavbách ovlivňujících jakost vod,
c)
zpracovává podklady k jednání zmocněnců vlády Československé socialistické republiky o hraničních tocích z hlediska ochrany čistoty vod a zabezpečuje plnění přijatých opatření,
d)
vede přehled pokut uložených podle nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 31/1975 Sb., o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství,
e)
hodnotí a vede evidenci havarijních zhoršení jakosti vod,
f)
zabezpečuje plnění úkolů určených ministerstvem, vyplývajících z jednání Porady vedoucích vodohospodářských orgánů členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci,
g)
zpracovává analýzy na úseku ochrany vodních zdrojů a na základě výsledků dozoru navrhuje opatření na dlouhodobý rozvoj zlepšení čistoty vod,
h)
rozpracovává a zabezpečuje plnění opatření vyplývajících z usnesení státních orgánů na úseku ochrany čistoty vod před znečisťováním, včetně ochrany podzemních vod Žitného ostrova a dalších chráněných oblastí přirozené akumulace vod, zabezpečuje koordinaci plnění přijatých opatření zainteresovanými resorty,
i)
sleduje na příslušných ústředních orgánech přidělování investičních limitů a kapacitní pokrytí staveb čistíren odpadních vod,
j)
metodicky usměrňuje útvary vodohospodářské chemie v podnicích pro správu toků,
k)
zúčastňuje se na tvorbě technických norem ve věcech ochrany jakosti vod a hospodaření s vodou a dohlíží na dodržování technických norem v oblasti své působnosti.
(2)
Inspekce dále plní úkoly vyplývající ze zvláštních předpisů.1)
§ 6
Oprávnění pracovníků inspekce
O oprávněních pracovníků inspekce, která souvisejí s výkonem hlavního vodohospodářského dozoru a dozoru podle zvláštních předpisů, platí ustanovení § 13 zákona Slovenské národní rady č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství.
§ 7
Spolupráce s ostatními orgány a organizacemi
(1)
Inspekce při plnění svých úkolů spolupracuje zejména s ústředními orgány a jejich organizacemi a orgány lidové kontroly, s orgány hygienické služby, s orgány památkové péče a ochrany přírody a se společenskými organizacemi.
(2)
Při plnění svých úkolů inspekce spolupracuje i s organizacemi, které nakládají s vodami a jsou povinny určit vodohospodáře, a poskytuje jim odbornou pomoc.
§ 8
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Hagara v. r.
1)
Vládní vyhláška č. 16/1966 Sb., o náhradách za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod do vodních toků.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 12/1973 Sb., o ochraně vod před znečišťováním ropnými látkami.
Směrnice č. 33/1967 Ú. v. ČSSR, o hospodaření s prostředky Státního fondu vodního hospodářství. |
Vyhláška Ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky č. 122/1976 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky č. 122/1976 Sb.
Vyhláška ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, kterou se upravují podrobnosti o podmínkách a způsobu využívání archivních dokumentů
Vyhlášeno 13. 10. 1976, datum účinnosti 1. 11. 1976, částka 23/1976
* ČÁST PRVNÍ - Využívání archivních dokumentů nahlížením a studiem (§ 1 — § 5)
* ČÁST DRUHÁ - Využíváni archivních pomůcek a knihoven (§ 6 — § 7)
* ČÁST TŘETÍ - Jiné způsoby využíváni archivních dokumentů (§ 8 — § 10)
* ČÁST ČTVRTÁ - Závěrečná ustanovení (§ 11 — § 15) 1 k vyhlášce č. 122/1976 Sb. 2 k vyhlášce č. 122/1976 Sb.
Aktuální znění od 1. 11. 1976
122
VYHLÁŠKA
ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky
ze dne 30. září 1976,
kterou se upravují podrobnosti o podmínkách a způsobu využívání archivních dokumentů
Ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 33 odst. 1 písm. e) zákona Slovenské národní rady č. 149/1975 Sb., o archivnictví (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ
Využívání archivních dokumentů nahlížením a studiem
§ 1
Nahlížení do archivních dokumentů a studium archivních dokumentů
(1)
Archivních dokumentů uschovaných v archivech lze využívat za podmínek stanovených zákonem ( § 10 až 12 zákona) a touto vyhláškou
a)
nahlédnutím do jednotlivých archivních dokumentů, které spočívá v seznámení se s jejich obsahem a v posouzení, zda je příslušný archivní dokument vhodný k účelu, pro který bylo nahlédnutí provedeno; cílem nahlédnutí do archivních dokumentů je zejména získání poznatků o účelnosti vyžádání výpisu, opisu nebo reprodukce archivních dokumentů pro praktickou potřebu nahlížejícího,
b)
studiem jednotlivých archivních dokumentů nebo jejich souborů, které spočívá v jednorázovém nebo dlouhodobém zkoumání jejich obsahové nebo formální stránky, zejména pro vědecké účely, a to objasňováním politických, sociálních, hospodářských, kulturních nebo jiných jevů, skutečností a souvislostí, jež přímo nebo nepřímo vznik archivního dokumentu podmínily.
(2)
Způsob nahlédnutí do jednotlivých archivních dokumentů, jakož i způsob studia archivních dokumentů vyplývá z povahy archivních dokumentů.1)
(3)
Jednotlivé osoby a zplnomocnění zástupci orgánů a organizací, kteří za podmínek stanovených zákonem a touto vyhláškou nahlížejí do archivních dokumentů nebo je studují, jsou badateli ve smyslu této vyhlášky.
§ 2
Povinnosti badatelů
(1)
Nahlédnout do archivních dokumentů a studovat archivní dokumenty lze jen v prostorech archivu k tomu určených (dále jen „badatelna archivu“) včetně prostorů k těmto účelům zvlášť zařízených (promítací síň apod.). Do prostorů, v nichž jsou archivní dokumenty uschovány, nemají badatelé přístup.
(2)
Zájemce o nahlédnutí do archivních dokumentů nebo o studium archivních dokumentů se před nahlédnutím nebo studiem prokáže platným občanským průkazem nebo průkazem jemu naroveň postaveným,2) a jde-li o cizince, platným cestovním dokladem. Zástupci orgánů a organizací, v jejichž zájmu nebo pro jejichž potřeby má být archivních dokumentů využito, se kromě toho prokáží písemným zmocněním, popřípadě doporučením těchto orgánů nebo organizací. Jde-li o využití archivních dokumentů pro vlastní potřeby jednotlivce, vyžaduje se jeho písemná žádost.
(3)
V případech, kdy se k nahlédnutí nebo ke studiu archivních dokumentů vyžaduje podle zákona (§ 11 odst. 6, § 12 odst. 2) souhlas nebo povolení ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo vnitra“), popřípadě vedoucího organizace, která archiv spravuje, nebo jejího nadřízeného orgánu, prokáže se zájemce vždy dokladem o tomto souhlasu nebo povolení.
(4)
K publikaci (edici) archivních dokumentů v původním úplném nebo i zkráceném znění v cizině nebo pro cizinu si musí zájemce o studium archivních dokumentů pro takový účel vyžádat zvláštní povolení ministerstva vnitra.
(5)
Zájemce o nahlédnutí do archivních dokumentů nebo o jejich studium vyplňuje badatelský list, jehož vzor tvoří přílohu č. I této vyhlášky. Badatel studující archivní dokumenty vyplňuje nový badatelský list po každé změně tématu studia, jakož i na začátku každého kalendářního roku.
(6)
Badatel se při každé návštěvě archivu zapisuje do knihy návštěv.
(7)
Po každém nahlédnutí nebo po každé studijní návštěvě musí badatel archivní dokumenty vrátit v takovém stavu a uspořádání, v jakém mu byly předloženy. O náhradě případně způsobené škody platí příslušné předpisy.3)
(8)
Badatel zásadně nesmí používat v badatelně archivu vlastních reprodukčních zařízení (fotografických, filmových přístrojů apod.). Použití vlastních reprodukčních zařízení v odůvodněných případech, dále použití psacích strojů, magnetofonů a jiných zařízení, které usnadňují studium archivních dokumentů, může povolit ředitel (vedoucí) archivu, pokud to provozní podmínky v badatelně archivu dovolují.
(9)
Badatel může informací, které získal z archivních dokumentů, použít jen k účelům, které uvedl v badatelském listu. Badatel je povinen ve svých vědeckých nebo jiných pracích uvést název archivu, názvy využitých archivních souborů a označení archivních dokumentů, z nichž čerpal.
(10)
Badatel je povinen archivu oznámit, z kterého archivního dokumentu čerpal, bibliografické údaje o své publikované práci a zaslat mu jeden její výtisk. Čerpal-li z archivních dokumentů více archivů, zašle výtisk práce jen archivu, z jehož archivních dokumentů čerpal nejvíce; ostatním archivům sdělí bibliografické údaje.
(11)
Badatel je povinen dodržovat další povinnosti stanovené v badatelském řádu (§ 14).
§ 3
Opatření při porušení povinností badatelů
Badatelům, kteří poruší některou z povinností stanovených touto vyhláškou nebo badatelským řádem, mohou být další nahlížení do archivních dokumentů nebo další studium archivních dokumentů odepřeny, popřípadě udělený souhlas nebo vydané povolení zrušeny.
§ 4
Povinnosti archivů4)
(1)
Archivy badatelům umožňují nahlédnutí do archivních dokumentů nebo jejich studium a kontrolují stav archivních dokumentů po jejich vrácení. K nahlédnutí nebo ke studiu se archivní dokumenty předkládají ve lhůtě a v množství podle provozních podmínek archivu a se zřetelem na společenský význam účelu nahlédnutí nebo studia.
(2)
Nezačne-li badatel s využíváním archivních dokumentů do sedmi dnů od dohodnutého dne jejich předložení, nebo přeruší-li využívání na dobu delší než třicet dnů, přesune archív archivní dokumenty z badatelny archivu zpět do prostorů, v nichž jsou trvale uschovány.
(3)
Návštěvní doba pro badatele a informace o umístění badatelny archivu musí být vyznačeny na viditelném místě.
(4)
Archivy vedou evidenci badatelských listů.
(5)
K nahlédnutí a ke studiu zásadně nelze předložit
a)
archivní dokumenty, které ještě nejsou archivně uspořádány a zpracovány,
b)
archivní dokumenty, které by mohly být vzhledem k svému fyzickému stavu při dalším využívání poškozeny nebo znehodnoceny.
(6)
Výjimku z ustanovení odstavce 5 písm. a) může povolit ředitel (vedoucí) archivu, vyžaduje-li to veřejný zájem. Jsou-li k archivním dokumentům uvedeným v ustanovení odstavce 5 písm. b) vyhotoveny reprodukce, je zpravidla nutno předložit k nahlédnutí nebo ke studiu tyto reprodukce.
(7)
Archivní dokumenty, které byly svěřeny archivům do úschovy na základě dohod, lze předkládat k nahlédnutí nebo ke studiu jen za podmínek stanovených v dohodách.
(8)
Originály5) archivních dokumentů I. a II. kategorie6) se předkládají k nahlédnutí nebo ke studiu jen tehdy, jestliže nebyly vyhotoveny jejich reprodukce; jestliže to však povaha studijního úkolu nezbytně vyžaduje, lze předložit se souhlasem ředitele (vedoucího) archivu ke studiu takové originály i když jsou jejich reprodukce zhotoveny.
(9)
Archivy mohou zajistit na žádost badatelů potřebné archivní dokumenty i z jiných archivů, je-li to účelné a hospodárné. Výpůjčky archivních dokumentů do jiných archivů povoluje ředitel (vedoucí) archivu za podmínek stanovených pro nahlížení nebo studium archivních dokumentů a jestliže lze zabezpečit zachování jejich fyzického stavu.
(10)
Archivní dokumenty uschované v archivech nelze zasílat a předkládat badatelům mimo archivy. Výjimky povoluje v naléhavých případech pro státní orgány nebo státní organizace, které v souvislostí s plněním svých úkolů potřebují nahlédnout do archivních dokumentů, ředitel (vedoucí) archivu; archiv, státní orgán nebo státní organizace jsou v těchto případech povinny zajistit, aby archivní dokumenty byly vráceny v původním stavu a množství.
§ 5
Přeprava originálů archivních dokumentů
Originály archivních dokumentů I. a II. kategorie se přepravují zásadně prostřednictvím kurýra, určeného ředitelem (vedoucím) archivu z pracovníků archivu. Při výjimečném jiném způsobu přepravy je nutno takové originály pojistit na přiměřenou sumu. Jestliže se přeprava takových archivních dokumentů provádí na žádost a v zájmu jejich využivatele (§ 4 odst. 9), hradí náklady s ní spojené využivatel.
ČÁST DRUHÁ
Využíváni archivních pomůcek a knihoven
§ 6
Archivní pomůcky
Archivy umožňují badatelům využívat též archivních pomůcek, a to za podmínek stanovených pro nahlížení nebo studium archivních dokumentů.
§ 7
Archivní knihovny
Studijní využívání knih, časopisů a novin z archivní knihovny vymezuje výpůjční řád, který vydá ředitel (vedoucí) archivu.
ČÁST TŘETÍ
Jiné způsoby využíváni archivních dokumentů
§ 8
Vystavování a vypůjčování archivních dokumentů7)
(1)
Archivní dokumenty lze vystavovat nebo půjčovat mimo archiv k jiným účelům než k nahlédnutí a studiu jen zcela výjimečně se zřetelem ke společenskému významu jejich využití, a to za podmínky, že bude zajištěna jejich všestranná ochrana a zachování fyzického stavu. Ustanovení § 5 platí obdobně.
(2)
Souhlas k využití archivních dokumentů v originálech způsobem uvedeným v odstavci 1 uděluje ministerstvo vnitra; v ostatních případech uděluje souhlas ředitel (vedoucí) archivu.
§ 9
Vydávání výpisů, opisů a reprodukci archivních dokumentů
(1)
Výpisy, opisy a reprodukce archivních dokumentů mohou archivy vydávat na základě žádosti a v souladu se společenským zájmem jen v těch případech, kdy žadateli může být udělen souhlas nebo povolení využívat archivních dokumentů anebo mu toto využívání nemůže být odepřeno (§ 11 a 12 zákona).
(2)
Vyžádané výpisy, opisy a reprodukce archivních dokumentů, jakož i další údaje o těchto dokumentech zasílají archivy do ciziny prostřednictvím ministerstva vnitra.
§ 10
Exkurze do archivů
Při exkurzích do archivů se postupuje stejně jako při nahlížení do archivních dokumentů. Vstupovat do jiných prostorů archivu jako do badatelny archivu lze jen s povolením těch orgánů, které udělují souhlas k nahlédnutí do archivních dokumentů.
ČÁST ČTVRTÁ
Závěrečná ustanovení
§ 11
Zvýšená ochrana při využívání archivních dokumentů posouzených jako kulturní památky a archivních dokumentů prohlášených za národní kulturní památky
Zvýšenou ochranu při využívání archivních dokumentů posouzených jako kulturní památky (§ 3 zákona) a archivních dokumentů prohlášených za národní kulturní památky (§ 4 zákona) upravuje zvláštní předpis.8)
§ 12
Poplatky
Zvláštní předpisy9) stanoví, které úkony poskytované archivy při využívání archivních dokumentů podléhají poplatkům.
§ 13
Využívání archivních dokumentů uložených v kulturních a kulturně výchovných organizacích a zařízeních
Využívání archivních dokumentů uložených v organizacích a zařízeních ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky (§ 29 zákona) se řídí ustanoveními této vyhlášky.
§ 14
Badatelský řád
Orgány a organizace, které řídí nebo spravují archivy, vydají do jednoho roku od účinnosti této vyhlášky pro své archivy badatelský řád; přitom budou vycházet ze vzorového badatelského řádu, který tvoří přílohu č. II této vyhlášky. Organizace, které spravují podnikové archivy, vydají pro tyto archivy badatelský řád po projednání s příslušným státním archivem.
§ 15
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1976.
Ministr:
Ing. Lazar v. r.
Příloha 1
k vyhlášce č. 122/1976 Sb.
BADATELSKÝ LIST
2.2MB
2.2MB
ZÁZNAMY O PŘEDLOŽENÍ A VRÁCENÍ ARCHIVNÍCH DOKUMENTŮ
Poř.
č.| Značka (název) souboru — dokumentu| Předloženo
dne| Podpis
badatele| Vráceno
dne| Poznámky
---|---|---|---|---|---
| | | | |
| | | | |
| | | | |
| | | | |
Příloha 2
k vyhlášce č. 122/1976 Sb.
VZOROVÝ
BADATELSKÝ ŘÁD
Podle ustanovení § 14 vyhlášky ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky č. 122/1976 Sb., kterou se upravují podrobnosti o podmínkách a způsobu využívání archivních dokumentů, vydávám pro .............................................. archiv v ..................................... tento badatelský řád:
Čl. 1
Úvodní ustanovení
Osoby, orgány a organizace mohou v souladu se společenskými zájmy využívat pro svoje potřeby
archivní dokumenty uschované v ............. archivu v ................................... za podmínek stanovených zákonem SNR č. 149/1975 Sb., o archivnictví (dále jen „zákon“), vyhláškou ministerstva vnitra SSR č. 122/1976 Sb., kterou se upravují podrobnosti o podmínkách a způsobu využívání archivních dokumentů a tímto badatelským řádem.
Čl. 2
Nahlížení do archivních dokumentů a studium archivních dokumentů
(1)
Nahlédnout do archivních dokumentů a studovat archivní dokumenty lze jen v prostorech archivu k tomu určených (dále jen „badatelna archivu“), včetně prostorů k těmto účelům zvláště zařízených (promítací síň apod.). Do prostorů, v nichž jsou archivní dokumenty uschovány, nemají badatelé přístup.
(2)
Zájemce před nahlédnutím nebo studiem archivních dokumentů prokáže svoji totožnost občanským průkazem nebo průkazem jemu naroveň postaveným, a jde-li o cizince, platným cestovním dokladem. Zástupci orgánů a organizací, v jejichž zájmu nebo pro jejichž potřeby má být archivních dokumentů využito, se mimo to prokáží písemným zmocněním, popřípadě doporučením těchto orgánů nebo organizací. Jde-li o využití archivních dokumentů pro vlastní potřeby jednotlivce, vyžaduje se jeho písemná žádost.
(3)
V případech, kdy se vyžaduje k využití archivních dokumentů podle zákona (§ 11 odst. 6 a § 12 odst. 2) souhlas nebo povolení ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky (dále jen "ministerstvo vnitra"), popřípadě vedoucího organizace, která archiv spravuje nebo jejího nadřízeného orgánu, musí se zájemce prokázat dokladem o tomto souhlasu nebo povolení.
(4)
Zájemce o studium archivních dokumentů za účelem publikování (edice) archivních dokumentů v původním úplném nebo zkráceném znění je povinen, jestliže se má takové publikování uskutečnit v cizině nebo pro cizinu, vyžádat si zvláštní povolení ministerstva vnitra.
(5)
Badatel vyplní badatelský list. Badatel, který studuje archivní dokumenty, vyplňuje tento list i při každé změně účelu, popřípadě tématu studia, jakož i na počátku každého kalendářního roku.
(6)
Badatelé se zapisují čitelně při každé návštěvě archivu do knihy návštěv. Do této knihy se zapisuje i každý účastník exkurze do archivu.
(7)
K nahlédnutí nebo ke studiu se předkládají archivní dokumenty ve lhůtě a v množství podle provozních podmínek archivu a se zřetelem k společenskému významu účelu nahlédnutí nebo studia.
(8)
jestliže badatel nezapočne s využíváním archivních dokumentů do sedmi dnů ode dne dohodnutého k jejich předložení, anebo jestliže využívání přeruší na čas delší než třicet dnů, archiv přesune archivní dokumenty z badatelny archivu zpět do prostorů, v nichž jsou trvale uschovány.
(9)
Badatelé si před vstupem do badatelny archivu odloží kabát, aktovku, tašku apod. na místě k tomu určeném.
(10)
Při nahlížení do archivních dokumentů nebo při studiu archivních dokumentů se badatelé řídí pokyny pracovníka pověřeného dozorem v badatelně archivu. Tento pracovník není povinen pomáhat při čtení textu archivních dokumentů, ani při jeho překladu do jiných jazyků apod.
(11)
V badatelně archivu je třeba zachovávat ticho; není v ní dovoleno kouřit, jíst, pít apod.
(12)
Badatelé jsou povinni šetřit archivní dokumenty, a proto jich nesmějí používat jako psacích podložek, přímo z nich kopírovat (mapy, plány apod.), podtrhovat v nich, přeškrtávat nebo do nich vpisovat.
(13)
Pořizují-li se z archivních dokumentů výpisy a poznámky, lze používat jen obyčejnou tužku střední tvrdosti. Tyto výpisy a poznámky nesmějí badatelé zanechávat v badatelně archivu.
(14)
Badatelé zásadně nesmějí v badatelně archivu používat vlastních reprodukčních zařízení (fotografických, filmových přístrojů apod.). Použití vlastních reprodukčních zařízení v odůvodněných případech, dále použití psacích strojů, magnetofonů a jiných zařízení, která usnadňují nahlížení a studium archivních dokumentů, může povolit ředitel (vedoucí) archivu, jestliže to provozní podmínky v badatelně archivu dovolují.
(15)
Po každém nahlédnutí nebo po každé studijní návštěvě musí badatel vrátit archivní dokumenty v takovém stavu a uspořádání, v jakém mu byly předloženy. O náhradě případně způsobené škody platí příslušné předpisy.
(16)
Badatel může používat Informací, které získal z archivních dokumentů pouze k účelům uvedeným v badatelském listě. Badatel je povinen ve svých vědeckých nebo jiných pracích uvést název archivu, názvy využitých archivních souborů a označení archivních dokumentů, z nichž čerpal.
(17)
Badatel je povinen oznámit archivu, z jehož archivních dokumentů čerpal, bibliografické údaje o své publikované práci a zaslat mu jeden její výtisk. Jestliže čerpal z archivních dokumentů uschovaných ve vice archivech, zašle výtisk práce jen archivu, z jehož archivních dokumentů čerpal nejvíce; ostatním archivům oznámí bibliografické údaje.
Čl. 3
Využívání archivních pomůcek
Badatelé mohou nahlížet do archivních pomůcek (pomocné evidence souborů archivních dokumentů) za podmínek stanovených v článku 1 a 2 tohoto řádu.
Čl. 4
Vydávání výpisů, opisů a reprodukcí archivních dokumentů
Žádostem o vydání výpisů, opisů a reprodukcí archivních dokumentů lze vyhovět, je-li to v sou ladu se společenským zájmem a pouze v těch případech, kdy žadateli může být udělen souhlas nebo povolení využívat archivních dokumentů, nebo mil toto využívání nemůže být odepřeno (§ 11 a 12 zákona).
Čl. 5
Využívání archivní knihovny
Badatelé mohou v souvislosti s účelem nahlédnutí do archivních dokumentů nebo v souvislosti se studijním úkolem a v jejich rozsahu využívat i knih, časopisů a novin z archivní knihovny.
Čl. 6
Poplatky za úkony
Zvláštní předpisy stanoví, které úkony poskytované archivy při využívání archivních dokumentů podléhají poplatkům. Badatelé mohou požádat o nahlédnutí do těchto předpisů.
Čl. 7
Závěrečná ustanovení
(1)
Využíváním archivních dokumentů nesmějí být ohroženy státní nebo společenské zájmy nebo právem chráněné zájmy dosud žijících osob.
(2)
Badatelům, kteří poruší některou z povinností uložených tímto řádem, může být další nahlížení do archivních dokumentů anebo další studium archivních dokumentů odepřeno, popřípadě udělený souhlas nebo vydané povolení zrušeny.
V .................................. dne ......................
Podpis
(Vedoucí orgánu — organizace, která řídí nebo spravuje archiv)
1)
Např. u zvukových záznamů jejich přehrávání, u filmových záznamů jejich promítání.
2)
Průkazy poslanců FS, SNR, ČNR, členů vlády ČSSR a vlád ČSR a SSR, vojenský průkaz vojáků v činné službě, služební průkaz příslušníků SNB, platný čs. cestovní pas nebo cestovní doklad, který jej nahrazuje.
3)
Občanský zákoník, hospodářský zákoník aj.
4)
§ 18 až 23, 25 a 26 zákona.
5)
Originálem se rozumí každý archivní dokument, a to i tehdy, jde-li z technického hlediska jen o opis (fotokopii, jinou reprodukci), pokud byl jako takový posouzen podle ustanovení § 2 zákona jako archivní dokument.
6)
Výnos ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky ze dne 15. září 1976 čj. LP-222/1976 o způsobu ochrany a o kategorizaci archivních dokumentů; výnos je registrován ve Sbírce zákonů Československé socialistické republiky a publikován v Ústředním věstníku Slovenské socialistické republiky.
7)
Ve vztahu k cizině platí ustanovení § 8 zákona SNR č. 149/1975 Sb., o archivníctví.
8)
§ 7 a 10 vyhlášky ministerstva vnitra SSR č. 167/1975 Sb., kterou se upravují podrobnosti o postupu při posuzování archivních dokumentů jako kulturních památek a způsob zajišťován! zvýšené ochrany archivních dokumentů jako kulturních památek a národních kulturních památek.
9)
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR a ministerstva financí SSR č. 138/1971 Sb., o správních poplatcích (sazebník I), ve znění vyhl. č. 120/1972 Sb. a vyhl. č. 119/1973 Sb., jestliže se příslušná úhrada neřídí cenovými předpisy. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 125/1976 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 125/1976 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k 100. výročí narození Viktora Kaplana
Vyhlášeno 29. 10. 1976, datum účinnosti 29. 10. 1976, částka 25/1976
* § 1 - (1) K 100. výročí narození vynálezce Viktora Kaplana se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 29. 10. 1976
125
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 4. října 1976
o vydání pamětních stříbrných stokorun k 100. výročí narození Viktora Kaplana
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
K 100. výročí narození vynálezce Viktora Kaplana se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
(2)
Pamětní stříbrné stokoruny se razí ze slitiny o 700 dílech stříbra a 300 dílech mědi. Hrubá váha (hmotnost) stokoruny je 15 g. Při ražbě je dovolena odchylka nahoru i dolů v hrubé váze (hmotnosti) 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 33 mm, na její hraně je opakující se vlis stylizované pěticípé hvězdičky a čárky rovnoběžné s okraji hrany.
(3)
Na líci pamětní stříbrné stokoruny je státní znak Československé socialistické republiky, kolem kterého je v opise zleva do kruhu název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Označení hodnoty „100 Kčs“ je umístěno ve dvou řádcích uprostřed pod státním znakem.
(4)
Na rubu pamětní stříbrné stokoruny je portrét Viktora Kaplana v pravém profilu. Jeho jméno „VIKTOR KAPLAN“ je umístěno v opise vpravo, letopočty „1876-1976“ vlevo od portrétu. Autorem návrhu na pamětní stříbrnou stokorunu je akademický sochař Luděk Havelka, jehož iniciály „LH“ jsou umístěny po levé straně portrétu v úrovni okraje límce.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Lér CSc. v. r.
99kB
126kB |
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 138/1976 Sb. | Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 138/1976 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
Vyhlášeno 9. 12. 1976, datum účinnosti 1. 1. 1977, částka 29/1976
* § 1 - (1) Náhrada za ztrátu na výdělku, příslušející podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů1) pracovníkům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, se vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové
* § 2 - (1) Pro náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti platí i po úpravě provedené podle § 1 ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce.
* § 3 - Náhrada za ztrátu na výdělku upravená, popřípadě stanovená podle § 1 přísluší ode dne účinnosti tohoto nařízení.
* § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1977.
Aktuální znění od 1. 1. 1977
138
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 18. listopadu 1976,
o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
Vláda Československé socialistické republiky v dohodě s Ústřední radou odborů nařizuje podle § 202 odst. 2 zákoníku práce (úplné znění č. 55/1975 Sb.):
§ 1
(1)
Náhrada za ztrátu na výdělku, příslušející podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů1) pracovníkům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, se vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet této náhrady se zvyšuje o 2 % za každý kalendářní rok následující po vzniku nároku na tuto náhradu do 31. prosince 1971.
(2)
Náhrada za ztrátu na výdělku se na žádost pracovníka určí na základě průměrného měsíčního výdělku zvýšeného podle odstavce 1 i tehdy, jestliže pracovníku nebyla do 31. prosince 1971 poskytována, protože to neumožňovaly právní předpisy o částkách omezujících způsob výpočtu a poskytování těchto náhrad.2)
§ 2
(1)
Pro náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti platí i po úpravě provedené podle § 1 ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce.
(2)
Ke zvýšení invalidního, popřípadě částečného invalidního důchodu podle § 136 až 141, 144 a 145 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, popřípadě k obdobnému zvýšení, provedenému podle dříve platných předpisů,3) se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nepřihlíží.
§ 3
Náhrada za ztrátu na výdělku upravená, popřípadě stanovená podle § 1 přísluší ode dne účinnosti tohoto nařízení.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1977.
Štrougal v. r.
1)
Jde zejména o tyto předpisy:
§ 193 a 195 zákoníku práce
§ 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění
§ 6 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení
§ 7 a 31 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při úrazech a nemocech z povolání
§ 8 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.
2)
§ 7 odst. 3, § 8, § 31 odst. 2 zákona č. 150/1961 Sb.,
§ 8 vyhlášky č. 7/1962 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o náhradách při úrazech a nemocech z povolání,
§ 8 odst. 2 zákona č. 30/1965 Sb.,
čl. II odst. 4 zákona č. 153/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce,
§ 195 odst. 2 zákoníku práce.
3)
Zákon č. 106/1971 Sb., o zvýšení důchodů starodůchodců a některých nízkých důchodů v sociálním zabezpečení
zákon č. 161/1968 Sb., o zvláštním přídavku k dávkám, o změnách v důchodovém zabezpečení účastníků odboje a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení. |
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 155/1976 Sb. | Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 155/1976 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se mění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 151/1975 Sb., o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací
Vyhlášeno 20. 12. 1976, datum účinnosti 1. 1. 1977, částka 30/1976
* Čl. I - Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 151/1975 Sb., o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1977
155
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 18. listopadu 1976,
kterým se mění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 151/1975 Sb., o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 16 odst. 3 zákona č. 111/1971 Sb, o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení:
Čl. I
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 151/1975 Sb., o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací, se mění takto:
1.
V § 62 odst. 1 se slova „činí 25 %“ nahrazují slovy „činí 20 %“.
2.
V § 72 odst. 1 se slova „25 % ze základu“ nahrazují slovy „20 % ze základu“.
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1977.
Dr. Štrougal v. r. |
Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 158/1976 Sb. | Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 158/1976 Sb.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky o vodní stráži
Vyhlášeno 20. 12. 1976, datum účinnosti 1. 1. 1977, částka 30/1976
* § 1 - Vodní stráž k ochraně vod, vodních toků a vodohospodářských děl ustanovují okresní národní výbory, v Bratislavě Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen „vodohospodářský orgán“), v jejichž územním obvodu jsou vody
* § 2 - (1) Členem vodní stráže může být ustanoven československý státní občan, který dovršil 21 let, je oddaný socialistickému společenskému zřízení, bezúhonný, požívající všeobecné vážnosti a důvěry, tělesně a duševně způsobilý k výkonu této funkce, který zná po
* § 3 - Vodohospodářský orgán seznámí občana, který má být ustanoven členem vodní stráže, ve spolupráci s organizací, která jeho ustanovení navrhuje, se stanoveným rozsahem jeho působnosti v této funkci. Při stanovení rozsahu působnosti vychází vodohospodářský org
* § 4 - (1) Občan, který má být ustanoven členem vodní stráže, skládá vodohospodářskému orgánu tento slib:
* § 4a - Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky může pro pracovníky vodohospodářských orgánů provádějící vodohospodářský dozor, pracovníky Slovenské vodohospodářské inspekce a pracovníky státních vodohospodářských organizací ř
* § 5 - Člen vodní stráže je povinen při plnění svých úkolů se na požádání prokázat osvědčením o ustanovení členem vodní stráže.
* § 6 - (1) Vodní stráž provádí ve vymezeném rozsahu ochranu vod, vodních toků a vodohospodářských děl proti osobám a organizacím, které poruší ustanovení vodního zákona k ochraně vod, vodních toků a vodohospodářských děl.
* § 7 - (1) Vodohospodářský orgán, který člena vodní stráže ustanovil, odvolá jej z funkce v případech, že
* § 8 - Vodohospodářské orgány vedou evidenci členů vodní stráže, které ustanovily do funkce.
* § 9 - Člen vodní stráže je pří výkonu ochrany podle povahy porušení právních předpisů povinen zasáhnout, přičemž může
* § 10 - Člen vodní stráže požívá při plnění svých úkolů ochrany veřejného činitele.
* § 11 - Tato vyhláška nabývá účinností dnem 1. ledna 1977.
Aktuální znění od 22. 9. 1978 (112/1978 Sb.)
158
VYHLÁŠKA
ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky
ze dne 3. prosince 1976
o vodní stráži
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě s ministerstvem vnitra Slovenské socialistické republiky podle § 23 odst. 4 zákona Slovenské národní rady č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství:
§ 1
Vodní stráž k ochraně vod, vodních toků a vodohospodářských děl ustanovují okresní národní výbory, v Bratislavě Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen „vodohospodářský orgán“), v jejichž územním obvodu jsou vody, vodní toky nebo vodohospodářská díla, k jejichž ochraně má být vodní stráž ustanovena. Jsou-li tyto vody, vodní toky nebo vodohospodářská díla na území několika okresů, popřípadě krajů, může vodní stráž ustanovit vodohospodářský orgán, v jehož obvodu má občan, navržený k ustanovení za člena vodní stráže, trvalý pobyt.
§ 2
(1)
Členem vodní stráže může být ustanoven československý státní občan, který dovršil 21 let, je oddaný socialistickému společenskému zřízení, bezúhonný, požívající všeobecné vážnosti a důvěry, tělesně a duševně způsobilý k výkonu této funkce, který zná povinnosti a práva vodní stráže a složil předepsaný slib.
(2)
Organizace,1) která navrhuje občana k ustanovení členem vodní stráže, předloží vodohospodářskému orgánu, příslušnému k ustanovení vodní stráže, doklad o zdravotním stavu navrhovaného, výpis rejstříku trestů, uvede kde a jak jej poučila o povinnostech a právech vodní stráže a navrhne rozsah jeho působnosti.
(3)
Vodohospodářský orgán přezkouší znalosti navrženého o povinnostech a právech vodní stráže.
§ 3
Vodohospodářský orgán seznámí občana, který má být ustanoven členem vodní stráže, ve spolupráci s organizací, která jeho ustanovení navrhuje, se stanoveným rozsahem jeho působnosti v této funkci. Při stanovení rozsahu působnosti vychází vodohospodářský orgán z předloženého návrhu.
§ 4
(1)
Občan, který má být ustanoven členem vodní stráže, skládá vodohospodářskému orgánu tento slib:
„Slibují, že jako člen vodní stráže budu chránit zájmy Československé socialistické republiky, budu s největší péčí vykonávat ve stanoveném rozsahu ochranu vod, vodních toků a vodohospodářských děl, při své činnosti budu dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející vodní stráži.“
(2)
Po složení slibu vydá vodohospodářský orgán členu vodní stráže osvědčení o jeho ustanovení členem vodní stráže a služební odznak. V osvědčení určí rozsah působnosti člena vodní stráže a uvede datum složení slibu a číslo služebního odznaku.
(3)
Služební odznak je z kovu, má tvar elipsy, v jejímž středu je umístěn státní znak Československé socialistické republiky. Výška státního znaku je 5 cm a šířka 3,7 cm. V horní části obvodového pásu odznaku je nápis VODNÍ STRÁŽ, ve spodní části odznaku je vyraženo jeho číslo.
§ 4a
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky může pro pracovníky vodohospodářských orgánů provádějící vodohospodářský dozor, pracovníky Slovenské vodohospodářské inspekce a pracovníky státních vodohospodářských organizací řízených ministerstvem lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky, kteří vykonávají funkci vodní stráže, zavést stejnokroj a označení na stejnokroji podle jednotných zásad stanovených ministerstvem lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky. Součástí označení stejnokroje je státní znak.
§ 5
Člen vodní stráže je povinen při plnění svých úkolů se na požádání prokázat osvědčením o ustanovení členem vodní stráže.
§ 6
(1)
Vodní stráž provádí ve vymezeném rozsahu ochranu vod, vodních toků a vodohospodářských děl proti osobám a organizacím, které poruší ustanovení vodního zákona k ochraně vod, vodních toků a vodohospodářských děl.
(2)
Organizace, která navrhla ustanovení člena vodní stráže, vybaví jej pomůckami potřebnými k výkonu jeho funkce a sleduje, zda svoji funkci náležitě vykonává.
§ 7
(1)
Vodohospodářský orgán, který člena vodní stráže ustanovil, odvolá jej z funkce v případech, že
a)
člen vodní stráže požádá o odvolání,
b)
organizace, která ustanovení občana členem vodní stráže navrhla, oznámí vodohospodářskému orgánu okolnosti, které brání tomu, aby nadále plnil úkoly vodní stráže, popřípadě jestliže se vodohospodářský orgán o takových okolnostech sám dozví,
c)
člen vodní stráže poruší složený slib.
(2)
Občan, který byl vodohospodářským orgánem z funkce člena vodní stráže odvolán, je povinen ihned odevzdat tomuto orgánu služební odznak a osvědčení o ustanovení členem vodní stráže.
(3)
Jestliže dojde ke změně v určení místní působnosti člena vodní stráže, člen vodní stráže slib znovu neskládá.
§ 8
Vodohospodářské orgány vedou evidenci členů vodní stráže, které ustanovily do funkce.
§ 9
Člen vodní stráže je pří výkonu ochrany podle povahy porušení právních předpisů povinen zasáhnout, přičemž může
a)
vyzvat, aby bylo upuštěno od takové činnosti, která je porušením ustanovení vodního zákona k ochraně vod, vodních toků a vodohospodářských děl,
b)
zjistit organizaci nebo totožnost osob, které porušily ustanovení vodního zákona k ochraně vod, vodních toků a vodohospodářských děl,
c)
ukládat občanům podle zvláštních předpisů2) pokuty v blokovém řízení za přestupkypřestupky proti ochraně vodního hospodářství,
d)
požádat o spolupráci Sbor národní bezpečnosti, jestliže nemůže plnění svých úkolů zabezpečit vlastními silami nebo prostředky.
§ 10
Člen vodní stráže požívá při plnění svých úkolů ochrany veřejného činitele.
§ 11
Tato vyhláška nabývá účinností dnem 1. ledna 1977.
Ministr:
Ing. Margetin v. r.
1)
§ 23 odst. 1 zákona Slovenské národní rady č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství.
2)
Vyhláška č. 61/1961 Sb., o blokovém řízení, ve znění vyhlášky č. 7/1970. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 164/1976 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 164/1976 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 125. výročí úmrtí Jána Kollára
Vyhlášeno 28. 12. 1976, datum účinnosti 28. 12. 1976, částka 33/1976
* § 1 - (1) K 125. výročí úmrtí básníka Jána Kollára se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 28. 12. 1976
164
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 27. prosince 1976
o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 125. výročí úmrtí Jána Kollára
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
K 125. výročí úmrtí básníka Jána Kollára se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny.
(2)
Pamětní stříbrné padesátikoruny se razí ze slitiny o 700 dílech stříbra a 300 dílech mědi. Hrubá váha (hmotnost) padesátikoruny je 13 g. Při ražbě je dovolena odchylka nahoru i dolů v hrubé váze (hmotnosti) 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr padesátikoruny je 31 mm, hrana je vroubkovaná.
(3)
Na líci pamětní stříbrné padesátikoruny je státní znak Československé socialistické republiky, kolem kterého je v opise zleva v neuzavřeném kruhu název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Označení hodnoty „50 Kčs“ je umístěno ve dvou řádcích uprostřed pod státním znakem. Vlevo i vpravo od označení hodnoty je umístěn stylizovaný lipový lístek.
(4)
Na rubu pamětní stříbrné padesátikoruny je portrét Jána Kollára. Jeho jméno „JÁN KOLLÁR“ a letopočty „1852-1977“ jsou umístěny ve dvou řádcích pod portrétem. Autorem návrhu na pamětní stříbrnou padesátikorunu je akademický sochař Andrej Peter, jehož značka „A.P.“ je umístěna pod letopočty uprostřed.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Lér, CSc. v. r.
87kB
93kB |
Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 165/1976 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 165/1976 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, kterou se mění příloha k vyhlášce č. 127/1975 Sb., o nadstandardním vybavení bytů
Vyhlášeno 28. 12. 1976, datum účinnosti 1. 1. 1977, částka 33/1976
* Článek I - Vzhledem k přepočtu velkoobchodních cen k 1. 1. 1977 se nahrazuje příloha k vyhlášce č. 127/1975 Sb., o nadstandardním vybavení bytů, tímto novým zněním:
* Článek II
Aktuální znění od 1. 1. 1977
165
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
ze dne 20. prosince 1976,
kterou se mění příloha k vyhlášce č. 127/1975 Sb., o nadstandardním vybavení bytů
Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanoví podle § 53 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev:
Článek I
Vzhledem k přepočtu velkoobchodních cen k 1. 1. 1977 se nahrazuje příloha k vyhlášce č. 127/1975 Sb., o nadstandardním vybavení bytů, tímto novým zněním:
„Příloha k vyhlášce č. 127/1975 Sb., o nadstandardním vybavení bytů
SEZNAM
výrobků pro bytovou výstavbu povolených k použití pro nadstandardní vybavení bytů (výrobky, které přecházejí do osobního vlastnictví uživatele bytu, jsou označeny „osobní vlastnictví“; ostatní výrobky se stávají součástí základního prostředku - bytového objektu)
JKPV | Název | Označení výrobků, které přecházejí do osobního vlastnictví
---|---|---
I. Příčky| přestavitelné, shrnovací a montované skříňové příčky bytové|
II. Úpravy povrchů| Tapety, pokud nevyhovují článku 3 odst. 2a směrnic FMTIR a FCÚ č. 5/1972| osobní vlastnictví
III. Podlahy| Textilní, korkové a syntetické v cenách nad úroveň směrnic FMTIR a FCÚ č. 5/1972| osobní vlastnictví
IV. Zdravotní instalace| Baterie dřezové umyvadlové| osobní vlastnictví
\\- všechny výrobky dostupné na tuzemském trhu ve velkoobchodní ceně nad 80 Kčs/1 ks|
Baterie vanové (s ruční sprchou)| osobní vlastnictví
\\- všechny výrobky dostupné na tuzemském trhu ve velkoobchodní ceně nad 140 Kčs/1 ks|
Doplňkové sanitární instalace pro velikostní kategorie bytů I-IV|
\\- druhý a další klozet,|
\\- samostatný sprchový kout, je-li nadto vybaven byt koupelnou|
\\- druhé a další umyvadlo|
Kuchyňský sporák plynový|
\\- všechny výrobky dostupné na tuzemském trhu v maloobchodní ceně nad 2000 Kčs za kus|
Kuchyňský sporák elektrický|
\\- všechny výrobky dostupné na tuzemském trhu v maloobchodní ceně nad 2900 Kčs za kus|
Domácí chladničky | osobní vlastnictví
\\- všechny výrobky dostupné na tuzemském trhu|
Domácí pračky | osobní vlastnictví
\\- všechny výrobky dostupné na tuzemském trhu|
V. Dveře| Všechny výrobky dostupné na tuzemském trhu, a to|
\\- vchodové ve velkoobchodní ceně nad 255 Kčs/1 ks (do bytu)|
\\- vnitřní v šířce 60 cm ve velkoobchodní ceně nad 165 Kčs/1 ks|
\\- vnitřní v šířce 70 cm ve velkoobchodní ceně nad 180 Kčs/1 ks|
\\- vnitřní v šířce 80 cm ve velkoobchodní ceně nad 190 Kčs/1 ks|
\\- dvoukřídlové v šířce 125 cm ve velkoobchodní ceně nad 345 Kčs/1 ks|
VI. Okna a balkónové dveře| Všechny výrobky dostupné na tuzemském trhu, a to|
\\- do 1,0 m2 ve velkoobchodní ceně nad 425 Kčs/1 m2|
\\- od 1 do 1,5 m2 ve velkoobchodní ceně nad 310 Kčs/1 m2|
\\- nad 1,5 m2 ve velkoobchodní ceně nad 290 Kčs/1 m2|
VII. Zabudované skříně vestavěné a zabudované| Všechny výrobky dostupné na tuzemském trhu, a to|
\\- šatní skříně ve velkoobchodní ceně nad 465 Kčs/1 m3|
\\- úklidové a spižní skříně ve velkoobchodní ceně nad 710 Kčs/1 m3|
VIII. Kuchyňské sestavy| Všechny výrobky dostupné na tuzemském trhu, a to|
\\- kuchyňská sestava 120 cm dl. ve velkoobchodní ceně nad 1420 Kčs/1 ks |
\\- kuchyňská sestava 150 cm dl. ve velkoobchodní ceně nad 1550 Kčs/1 ks|
\\- kuchyňská sestava 180 cm dl. ve velkoobchodní ceně nad 1760 Kčs/1 ks|
IX. Čalounické úpravy| Celokovové žaluzie Rolfix | osobní vlastnictví
Celokovové žaluzie Intim s bowdenovým ovládáním | osobní vlastnictví
X. Výrobky v množství nad úroveň stanovenou zvláštními předpisy10) | Předměty vybavení bytu, které jsou jinak zařazeny do seznamu standardního vybavení, avšak svým počtem nebo velikostí převyšují standardní vybavení bytu příslušné velikostní kategorie.“| osobní vlastnictví
Článek II
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1977.
Ministr:
Ing. Šupka v. r.
10)
Směrnice č. 5 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Federálního cenového úřadu ze dne 26. května 1972 o centrální regulaci výrobků pro bytovou výstavbu, uveřejněné v částce 2 - 3 Zpravodaje federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 31. května 1972 a registrované v částce 21 Sbírky zákonů ČSSR vydané dne 18. září 1972, směrnice č. 2 ministerstva výstavby a techniky ČSR ze dne 15. listopadu 1973 a směrnice ministerstva výstavby a techniky SSR čj. MVT/304/74-21 ze dne 30. listopadu 1974 (o soustavě standardů, normativů a technickohospodářských ukazatelů pro komplexní bytovou výstavbu v ČSR a v SSR na léta 1976-1980). |
Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 10/1977 Sb. | Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 10/1977 Sb.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky, kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků
Vyhlášeno 21. 2. 1977, datum účinnosti 21. 2. 1977, částka 3/1977
* ČÁST PRVNÍ - Vodárenské toky a jejich povodí (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - Vodohospodářsky významné vodní toky (§ 4 — § 5)
* ČÁST TŘETÍ - Ustanovení společné a závěrečné (§ 6 — § 7) č. 1 k vyhlášce č. 10/1977 Sb.
Aktuální znění od 21. 2. 1977
10
VYHLÁŠKA
Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky
ze dne 20. ledna 1977,
kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy a s příslušnými krajskými národními výbory stanoví podle § 20 odst. 2 a § 32 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon):
ČÁST PRVNÍ
Vodárenské toky a jejich povodí
§ 1
Vodárenské toky jsou úseky vodních toků určené jako zdroj vody k hromadnému zásobování obyvatelstva vodou, uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky (dále jen „příloha“). Počátek vodárenského toku je určen pramenem vodního toku. Jestliže však na témže vodním toku je určen další úsek za vodárenský tok, je jeho počátek vyznačen lokalitou uvedenou v příloze. Konec vodárenského toku tvoří příčný profil vodního toku v místě odběru vody pro hromadné zásobování obyvatelstva vodou, a odebírá-li se voda vzdutá, tvoří konec vodárenského toku profil hráze nebo jezu, jímž se odebíraná voda vzdouvá; poloha těchto profilů je vyznačena v příloze názvem přilehlé lokality.
§ 2
Povodím vodárenského toku je území, ze kterého povrchové vody přirozeně stékají do vodního toku, k profilu vymezujícímu ukončení vodárenského toku, jakož i území, ze kterého jsou povrchové vody do povodí vodárenského toku uměle převáděny.
§ 3
Kromě staveb, zařízení, popřípadě činností uvedených již v § 13 vodního zákona je třeba v povodí vodárenského toku souhlasu příslušného vodohospodářského orgánu pro tyto stavby, zařízení nebo činnosti:
a)
velkokapacitní stavby pro živočišnou výrobu, za které se považují
1.
stavby pro chov skotu, a to stavby pro dojnice o celkové kapacitě od 400 kusů výše, stavby pro telata od 800 kusů, odchovny mladého skotu od 500 kusů, stájové objekty pro chov dobytka na žír od 500 kusů,
2.
stavby pro chov prasat, a to stavby pro výkrm prasat o celkové kapacitě od 5000 kusů a porodny prasnic a odchovny prasat v předvýkrmu o celkové kapacitě od 700 kusů,
b)
zemní sila a objekty silážních zařízení,
c)
stavby nemocnic, léčebny a jiná zařízení a provozy, s nimiž souvisí možnost vzniku nebezpečí infekčních onemocnění,
d)
těžbu, úpravu a použití radioaktivních látek, popřípadě jedů,1)
e)
leteckou aplikaci hnojiv a chemických látek pro ochranu rostlin,
f)
objekty pro skladování a manipulaci s ropnými látkami a objekty pro skladování umělých hnojiv a postřikových ochranných látek.
ČÁST DRUHÁ
Vodohospodářsky významné vodní toky
§ 4
Vodohospodářsky významnými vodními tokyVodohospodářsky významnými vodními toky jsou vodní toky, popřípadě jejich vodohospodářsky ucelené úseky uvedené v příloze č. 2 této vyhlášky.
§ 5
Ustanoveními této části nejsou dotčeny předpisy upravující výkon státní správy na úseku vodního hospodářství ve vyhrazených prostorách Československé lidové armády a ozbrojených bezpečnostních sborů.2)
ČÁST TŘETÍ
Ustanovení společné a závěrečné
§ 6
Vodohospodářské orgány vydávají opatření ve vyhrazených prostorách Československé lidové armády ve spolupráci s vojenskou správou.3) Ochrana vod na tomto území se zebezpečuje podle dohody mezi federálním ministerstvem národní obrany a ministerstvem lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky.
§ 7
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
lng. Margetin v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 10/1977 Sb.
Seznam vodárenských toků (SSR)
Por. č.
toku| Název toku| Číslo
hydrologického
pořadí4)| Ukončující profil
(název lokality)
---|---|---|---
1.| Mlynica| 3-01-02-014| Štrbské Pleso
2.| Červený potok| 3-01-02-043| Nový Smokovec
3.| Biela voda| 3-01-03-004| Kežmarok
4.| Jakubianka| 3-01-03-083| Jakubany
5.| Čierny Váh| 4-21-01-020| Chmelinec
6.| Hybica| 4-21-01-058| Hybe
7.| Belá| 4-21-01-072| Podbanské
8.| Demänovka| 4-21-02-060| Demänová
9.| Revúca| 4-21-02-112| Liptovská Osada
10.| Ľubochnianka| 4-21-02-138| Ľubochňa
11.| Biela Orava| 4-21-03-010| Lomná
12.| Polhoranka| 4-21-03 062| Oravská Polhora
13.| Oravica| 4-21-04-016| Tvrdošín
14.| Zázrivka| 4-21-04-077| Párnica
15.| Turiec| 4-21-05-022| Turček
16.| Kysuca| 4-21-06-044| Čadca
17.| Oščadnica| 4-21-06-069| Oščadnica
18.| Bystrica| 4-21-06-077| Nová Bystrica
19.| Soľka| 4-22-01-008| Soľka
20.| Tužina| 4-22-01-012| Tužina
21.| Osliansky potok| 4-22-01-078| Horná Ves
22.| Nitrica| 4-22-01-094| Liešťany
23.| Žitava| 4-22-03-007| Obyce
24.| Kamenistý potok| 4 23-01-104| Hronček
25.| Osrblianka| 4-23-01-106| Osrblie
26.| Vajskovský potok| 4-23-02-019| Dolná Lehota
27.| Jaseniansky potok| 4-23-02-033| Jasenie
28.| Slatina| 4-23-03-009| Hriňová
29.| Hučava| 4-23-03-070| Očová
30.| lpeľ| 4-24-01-007| Málinec
31.| Litava| 4-24-03-068| Drienovo
32.| Vydranka| 4-30-03-022| Vydraň
33.| Udava| 4-30-03-085| Adidovce
34.| Cirocha| 4-30-03-105| Starina
35.| Čierny potok| 4-30-03-128| Zemplínske Hámre
36.| Kamenica| 4-30-03-141| Kamienka
37.| Okna| 4-30-06-030| Remetské Hámre
38.| Surový potok| 4-30-06-049| Koňu
39.| Breznický potok| 4-30-06-053| Priekopa
40.| Vojtovec| 4-30-08-061| Vojtovce
41.| Ondava| 4-30-08-116| Hencovce
42.| Topľa| 4-30-09-039| Bardejov
43.| Slaná| 4-31-01-003| Rejdová
44.| Súľovský potok| 4-31-01-029| Gemerská Poloma
45.| Čučmiansky potok| 4-31-01-038| Čučma
46.| Klenovská Rimava| 4-31-03-026| Klenovec
47.| Bodva| 4 31-04-005| Nižný Medzev
48.| Zábava| 4 31-04-016| Poproč
49.| Ida| 4 31-04-031| Bukovec
50.| Hornád| 4-32-01-030| Smižany
51.| Levočský potok| 4-32-01-049| Levoča
52.| Zimná| 4-32-01-060| Rudňany
53.| Slovinský potok| 4-32-01-101| Slovinky
54.| Herlíkov potok| 4 32-02-057| Prakovce
55.| Tokáreň| 4-32-02-063| Perlová dolina
56.| Svinka| 4-32-03-056| Obišovce
57.| Torysa| 4-32-04-013| Tichý Potok
58.| Lutinka| 4-32-04-053| Olejníkov
Příloha č.2
k vyhlášce č. 10/1977 Sb.
Seznam vodohospodářsky významných vodních toků
Poř. č.| Název toku| Číslo
hydrologického
pořadí5)| V úseku6)
---|---|---|---
1.| Biela voda| 3-01-01-001| v hraničním úseku
2.| Javorinka| 3-01 01-007| v hraničním úseku
3.| Suchý potok| 3-01-01-014| v hraničním úseku
4.| Osturniansky potok| 3-01-01-015|
Vysvětlivky pro označení v třetím sloupci:
1
— v úseku, který ke dni 31. prosince 1975 byl v péči Státní vodohospodářské organizace řízené ministerstvem lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky a jehož konec bude vyznačen mezníkem.
2
— s přihlédnutím k dohodě mezi FMNO a MLVH SSR na podkladě zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
Poř. č.| Název toku| Číslo
hydrologického pořadí5)| V úseku6)
---|---|---|---
5.| Záhorský potok| 3-01-01-024| v hraničním úseku
6.| Zubrovský potok| 3-01-01 024| v hraničním úseku
7.| Dunajec| 3-01-01-025|
8.| Starovinský potok| 3-01-01-025|
9.| Faltinovský potok| 3-01-01-025|
10.| Poprad| 3-01-02-005|
11.| Mlynica| 3-01-02-014|
12.| Červený potok| 3-01-02-043|
13.| Ľubica| 3-01-02-075| 2
14.| Biela voda| 3-01-03-002|
15.| Holumnický potok| 3-01-03-043| 2
16.| Jakubianka| 3-01-03-077| 2
17.| Smrečiansky potok| 3-01-03-119|
18.| Morava| 4-13-02-055|
19.| Chvojnica| 4-13-02-060|
20.| Výtržina| 4-13-02-076|
21.| Kopčiansky kanál| 4-13-02-076|
22.| Myjava| 4-13-03-001|
23.| Teplica| 4-13-03-034|
24.| Malolevársky kanál| 4-13-03-078|
25.| Rudava| 4-17-02 010| 2
26.| Rudavka| 4-17-02-023| 1
27.| Lakšársky potok| 4-17-02-037| 1
28.| Zohorský kanál| 4-17-02-054|
29.| Malina| 4-17-02-058| 2
30.| Močiarka| 4-17-02-073| 2
31.| Stupavský potok| 4-17-02-092| 1
32.| Mláka| 4-17-02-099|
33.| Dunaj| 4-20-01-001|
34.| kanál Čalovo-Kosihy| 4-20-01-015|
35.| Kľúčovský kanál| 4-20-01-015|
36.| kanál Vrbina-Holiare| 4-20-01-015|
37.| kanál Holiare-Lipové| 4-20-01-015| po nádrž Limbach
38.| Šúrsky kanál| 4-20-01-023|
39.| Klátovský kanál| 4-20-01-031|
40.| kanál Gabčíkovo-Topoľníky| 4-20-01-035|
41.| Chotárny kanál| 4-20-01-035|
42.| kanál Jurová-Čalovo| 4-20-01-035|
43.| kanál Gabčíkovo-Topolovec| 4-20-01-035|
44.| kanál Topolovec-Vrbina| 4-20-01-035|
45.| Komárňanský kanál| 4-20-01-040|
46.| kanál Asód-Čergov| 4-20-01-040|
47.| kanál Kolárovo-Kameničná| 4-20-01-040|
48.| Čierna voda| 4-20-02-001|
49.| Stoličný potok| 4-20-02-003|
50.| Dudváh| 4-20-02-013|
51.| Holeška| 4-20-02-018| 1 km nad konec vzdutí v. d. Čerenec
52.| Blava| 4-20-02-040|
53.| odlehčovacl rameno Blavy| 4-20-02-045|
54.| Krupský potok| 4-20-02-047|
55.| Trnavka| 4-20-02-062|
56.| Parná| 4-20-02-065|
57.| Gidra| 4-20-02-079|
58.| Kráľovobrodský kanál| 4-20-02-095|
59.| Obidský kanál| 4-20-03-011|
60.| Čierny Váh| 4-21-01-001|
61.| Biely Váh| 4-21-01-028| po hranici TANAPu
62.| Váh| 4-21-01-038|
63.| Hybica| 4-21-01-056|
64.| Tichý potok| 4-21-01-061|
65.| Belá| 4-21-01-071|
66.| Demänovka| 4-21-02-058|
67.| Revúca| 4-21-02-094|
68.| Ľubochnianka| 4-21-02-129|
69.| Biela Orava| 4-21-03-001|
70.| Polhoranka| 4-21-03-057|
71.| Jelešňa| 4-21-03-104| v hraničním úseku
72.| Orava| 4-21-04-001|
73.| Oravica| 4-21-04-005|
74.| Zázrivka| 4-21-04-068|
75.| Krpeliansky kanál| 4-21-05-005|
76.| Turiec| 4-21-05-018|
77.| Javorovec| 4-21-05-021|
78.| Turček| 4-21-05-023|
79.| Varínka| 4-21-05-119|
80.| Kysuca| 4-21-06-012|
81.| Čierňanka| 4-21-06-051|
82.| Oščadnica| 4-21-06-063|
83.| Bystrica| 4-21-06-073|
84.| Rajčianka| 4-21-06-116|
85.| Hričovský kanál| 4-21-07-004|
86.| Nosický kanál| 4-21-07-078|
87.| Biela voda| 4-21-07-080|
88.| Vlára| 4-21-08-053|
89.| Pružinka| 4-21-08-069| 1
90.| Kočkovský kanál| 4-21-08-083|
91.| Teplička| 4-21-08-106| 1
92.| Drietomica| 4-21-09-004| 1
93.| Biskupický kanál| 4-21-09-011|
94.| Bošáčka| 4-21-09-014| 1
95.| Drahovský kanál| 4-21-09-059|
96.| Jablonka| 4-21-09-060|
97.| Čachtický kanál| 4-21-09-071|
98.| Dubová| 4-21-09-072|
99.| Jarčie| 4-21-10-006| 1
100.| kanál Zajarčie| 4-21-10-012|
101.| Nitra| 4-22-01-001|
102.| Soľka| 4-22-01-008|
103.| Tužina| 4-22-01-010|
104.| Handlovka| 4-22-01-036|
105.| Osliansky potok| 4-22-01-076|
106.| Drahožica| 4-22-01-080| 1 km nad konec vzdutí v. n. Veľké Uherce
107.| Nitrica| 4-22-01-084|
108.| Bebrava| 4-22-01-129|
109.| Radiša| 4-22-01-163| 1
110.| Chotina| 4-22-02-006| 1
111.| Radošinka| 4-22-02-032|
112.| Stará Nitra| 4-22-02-063|
113.| Dlhý kanál| 4-22-02-069|
114.| Komočský kanál| 4-22-02-081|
115.| přeložka Nitry| 4-22-02-082|
116.| Lándorský kanál| 4-22-02-082|
117.| Martovský kanál| 4-22-02-082|
118.| Patinský kanál| 4-22-02-083|
119.| Žitava| 4-22-03-001|
120.| přeložka Žitavy| 4-22-03-061|
121.| Hron| 4 23-01-001|
122.| Rohozná| 4-23-01-065|
123.| Čierny Hron| A 23-01-080|
124.| Kamenistý potok| 4-23-01-098|
125.| Osrblianka| 4-23-01-106|
126.| Bystrianka| 4-23-02-002|
127.| Vajskovský potok| 4-23-02-019|
128.| Jaseniansky potok| 4-23-02-031|
129.| Driekyňa| 4-23-02-072| 1,0 km
130.| Bystrica| 4-23-02-087|
131.| Harmanec| 4-23-02-088|
132.| Starohorský potok| 4-23-02-099|
133.| Jelenský potok| 4-23-02-105|
134.| Slatina| 4-23-03-001|
135.| Zolná| 4-23-03-054|
136.| Hučava| 4-23-03-068|
137.| Neresnica| 4-23-03-077|
138.| Jasenica| 4-23-04-014|
139.| Rudnica| 4-23-04-037|
140.| Lutilský potok| 4-23-04-046|
141.| Kľak| 4-23-04-085| 1
142.| Podlužianka| 4-23-05-005|
143.| Sikenica| 4-23-05-017|
144.| Perec| 4-23-05-051|
145.| Paríž| 4 23-05-062|
146.| Ipeľ| 4-24-01-001|
147.| Suchá| 4-24-01-029|
148.| Belina| 4-24-01-048|
149.| Tuhársky potok| 4-24-01-063|
150.| Krivánsky potok| 4-24-01-069|
151.| Tisovník| 4-24-02-025|
152.| Stará rieka| 4-24-02-047| 2
153.| přeložka Starej rieky| 4-24-02-050|
154.| Koprovnica| 4-24-02-051| 2
155.| Krtíš| 4-24-02-077| 2
156.| Plachtinský potok| 4-24-02-082| 2
157.| Kolársky kanál| 4-24-03-015|
158.| Krupinica| 4-24-03-037| 2
159.| Litava| 4-24-03-060|
160.| Štiavnica| 4-24-03-078|
161.| Tisa| 4-30-01-001|
162.| Latorica| 4-30-02-002|
163.| Udoč| 4-30-02-004|
164.| Laborec| 4 30-03-001|
165.| Vydranka| 4-30-03-010|
166.| Výrava| 4-30-03-044| 1
167.| Udava| 4-30-03-068|
168.| Cirocha| 4-30-03-094|
169.| Pčolinka| 4-30-03-121|
170.| Čierny potok| 4-30-03-128| 2
171.| Kamenica| 4-30-03-137| 2
172.| Uh| 4-30-05-001|
173.| Ulička| 4-30-05-005|
174.| Ublianka| 4-30-05-022|
175.| Šíravský kanál| 4-30-06 005|
176.| Čierna voda| 4-30-06-013|
177.| Okna (včetně záchytného kanálu)| 4-30-06 027|
178.| kanál Okna| 4-30-06-034|
179.| Surový potok| 4-30-06-049|
180.| Breznický potok| 4-30-06-053|
181.| Duša| 4-30-07-003|
182.| Sliepkovský kanál| 4-30-07-005|
183.| Moľviansky kanál| 4-30-07-009|
184.| Ondava| 4-30-08-001|
185.| Ladomirka| 4 30-08-018|
186.| Chotčianka| 4-30-08-040|
187.| Vojtovec| 4-30-08-060|
188.| Oľka| 4-30-08-080|
189.| Topľa| 4-30-09-001|
190.| Slatvinec| 4-30-09-024| 1
191.| Kamenec| 4-30-09-055| 1
192.| Hranský kanál| 4 30-10-003|
193.| Trnavka| 4-30-10-005|
194.| Chlmec| 4-30-10-017| 1
195.| Bodrog| 4-30-11-001|
196.| Leleský kanál| 4-30-11-002|
197.| Somotorský kanál| 4 30-11-008|
198.| Roňava| 4-30-11-010|
199.| Izra| 4-30-11-020| 1
200.| Byšta| 4-30-11-022|
201.| Slaná| 4-31-01-001|
202.| Dobšinský potok| 4-31-01-008| 1
203.| Vlčia| 4-31-01-013| 1
204.| Súľovský potok| 4-31-01-025|
205.| Čučmiansky potok| 4-31-01-038|
206.| Štítnik| 4-31-01-063|
207.| Muráň| 4-31-02-007|
208.| Turiec| 4-31-02-053|
209.| Východný Turiec| 4 31-02-065| 1
210.| Rimava| 4-31-03-003|
211.| Klenovská Rimava| 4 31-03-016|
212.| Rimavica| 4-31-03-033|
213.| Gortva| 4-31-03-076|
214.| Blh| 4-31-03-111|
215.| Bodva| 4-31-04-001|
216.| Zábava| 4-31-04-016|
217.| Ida| 4-31-04-027|
218.| Čečejovský potok| 4-31-04-047| 1
219.| Turňa| 4-31-04-077|
220.| Hornád| 4-32-01-001|
221.| Levočský potok| 4-32-01-045| 2
222.| Rudniansky potok| 4-32-01-060| 1
223.| Zimná| 4-32-01-060|
224.| Žehrica| 4-32-01-082| 1
225.| Slovinský potok| 4-32-01-099|
226.| Hnilec| 4-32-02-001|
227.| Smolník| 4-32-02-042| 1
228.| Hrelíkov potok| 4-32-02-057|
229.| Tokáreň| 4-32-02-062|
230.| Svinka| 4-32-03-018|
231.| Malá Svinka| 4-32-03-038| 1
232.| Myslavský potok| 4-32-03-070|
233.| Torysa| 4 32-04-001| 2
234.| Ľutinka| 4-32-04-047|
235.| Sekčov| 4-32-04-078|
236.| Delňa| 4-32-04-125| 1
237.| Olšava| 4-32-05-002|
238.| Sartoš| 4-32-05-048| 1
239.| Sokoliansky potok| 4-32-05-053| 1
1)
Vládní nařízení č. 56/1967 Sb., o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví.
2)
Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
3)
§ 25 zákona SNR č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství.
4)
Číslo hydrologického pořadí detailní plošky povodí podle publikace "Hydrologické poměry ČSSR", kterou vydal Hydrometeorologický ústav v Praze r. 1965 a v níž je situován vodárenský odběr, hráz vodárenské nádrže nebo převod vody určený k vodárenskému využití.
5)
Pomocné číselné označení vodního toku namísto evidenčního čísla toku slouží zejména k rozlišení toků stejných názvů a k orientaci, neboť určuje, s výjimkou toků s plochou povodí pod 5 km2, místo toku v hydro-logické soustavě. Je to určené číslo hydrologického pořadí první detailní plošky povodí, v níž tok pramení nebo začíná (náhony apod.) podle publikace „Hydrologické poměry ČSSR“ — díl I. (Hydrometeorologický ústav, Praha 1965), a toto číslo je přiřazeno celému toku. Tokům s plochou povodí pod 5 km2 je přiřazeno číslo hydrologického pořadí detailní plošky povodí toku vyššího řádu, v níž se takový tok nalézá.
6)
Není-li ve sloupci uvedeno číslo nebo jiná poznámka, je vodohospodářsky významný celý tok. Počátkem úseku je ústí vodního toku, popřípadě místo, v němž vodní tok opouští území SSR. Délka udává přibližně oblast, kde je tok významný; přesné hranice pro účely správy se určí při komisionálním řízení a vyznačí se mezníkem. |
Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 9/1977 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 9/1977 Sb.
Vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Muránska planina
Vyhlášeno 21. 2. 1977, datum účinnosti 21. 2. 1977, částka 3/1977
* § 1 - (1) Území vymezené v části I přílohy, která tvoří součást této vyhlášky, se vyhlašuje za chráněnou krajinnou oblast Muránska planina (dále jen „oblast“). Oblast se rozprostírá na území okresů Banská Bystrica a Rimavská Sobota ve Středoslovenském kraji a na
* § 2 - (1) Na území oblasti lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:1)
* § 3 - (1) Území vymezené v části II přílohy k této vyhlášce se vyhlašuje podle § 11 zákona za ochranné pásmo oblasti.
* § 4 - (1) Ve věcech, které se dotýkají oblasti, rozhodují orgány státní správy, zejména územního plánování, stavební úřady, báňské úřady, orgány státní péče o lesy, orgány ochrany ovzduší, orgány vodohospodářské, zemědělské, dopravní, cestovního ruchu, zdravotni
* § 5 - (1) O způsobu ochrany zvláště chráněných území, která jsou v oblasti a v jejím ochranném pásmu, platí podmínky stanovené příslušnými orgány. Podmínky ochrany podle § 2 této vyhlášky se nevztahují na zvlášť chráněné zemědělské půdy.2)
* § 6 - (1) Úkoly orgánů státní ochrany přírody na území oblasti a ochranného pásma podle této vyhlášky provádí v rámci své působnosti4) Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě; péči o jeskynní a krasové jevy zabezpečuje Správa slovenských je
* § 7 - Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a jejího ochranného pásma, jsou uloženy ve Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Středoslovenském krajském národním výboru v Banské Bystrici, na Východoslovenském krajském národním výb
* § 8 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. k vyhlášce č. 9/1977 Sb.
Aktuální znění od 21. 2. 1977
9
VYHLÁŠKA
Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky
ze dne 30. prosince 1976,
kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Muránska planina
Ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy stanoví podle § 10 odst. 2 a podle § 11 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody (dále jen „zákon“):
§ 1
(1)
Území vymezené v části I přílohy, která tvoří součást této vyhlášky, se vyhlašuje za chráněnou krajinnou oblast Muránska planina (dále jen „oblast“). Oblast se rozprostírá na území okresů Banská Bystrica a Rimavská Sobota ve Středoslovenském kraji a na území okresu Rožňava ve Východoslovenském kraji, a to:
a)
v okrese Banská Bystrica
v katastrálních územíchkatastrálních územích obcí Šumiac, Vaľkovňa, Pohorelá, Heľpa, Závadka nad Hronom, Polomka a Pohronská Polhora;
b)
v okrese Rimavská Sobota
v katastrálních územíchkatastrálních územích obcí Tisovec a Klenovec;
c)
v okrese Rožňava
v katastrálních územíchkatastrálních územích obcí Muráň a Muránska Huta.
(2)
Účelem vyhlášení oblasti je ochrana a zvelebování přírody a přírodních hodnot, zabezpečování jejich optimálního využívání vzhledem k jejich všestrannému kulturnímu, vědeckému, ekonomickému, vodohospodářskému a zdravotně rekreačnímu významu.
(3)
Ochrana přírody a přírodních hodnot a zachování stanovených podmínek ochrany oblasti je povinností všech orgánů a organizací, které na jejím území jakkoliv působí, jakož i občanů, kteří mají v oblasti bydliště nebo se v ní zdržují.
(4)
Na území oblasti lze podle § 6 odst. 3 a § 7 a 8 zákona vyhlásit zvláštní ochranu jejích mimořádně významných částí.
§ 2
(1)
Na území oblasti lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:1)
a)
provádět geologické práce včetně technických prací v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy;
b)
dobývat ložiska nerostů;
c)
provádět archeologické výkopy nebo jiné výkopy spojené s přírodovědeckým výzkumem;
d)
upravovat vodní toky;
e)
zavádět nepůvodní druhy rostlin a živočichů do volné přírody zásadně jen při provádění výzkumů v rámci experimentální činnosti, přičemž výsledky těchto výzkumů rozhodnou o jejich případném hospodářském využití;
f)
měnit hranice lesního a zemědělského půdního fondu.
g)
používat lesních a zemědělských pozemků k jiným účelům;
h)
mimo intravilán obcí budovat stavby všeho všeho druhu (důlní, průmyslové, inženýrské, rekreační, obytné, garáže apod.), kromě provozních zařízení státních lesů a zemědělských podniků;
i)
mimo intravilán obcí, s výjimkou prostorů, které byly již dříve určeny k těmto účelům, umísťovat skládky a ukládat odpadky;
j)
mimo intravilán obcí vypalovat křoví, trávu a ostatní vegetaci;
k)
velkoplošně používat pesticidy kromě lesních školek a zemědělského půdního fondu;
l)
zachytávat a upravovat prameny, vyvěračky a povrchové vody pro vodárenské účely;
m)
porušovat systém krasových jam, dolin, propastí a škrapů, jakož i podzemní krasové útvary destrukčními pracemi, zavážením zeminou, popřípadě odpadky.
(2)
Rozsah provádění ostatních činností v oblasti se vymezuje takto:
a)
obhospodařování lesního fondu se řídí schválenými lesními hospodářskými plány, v nichž se hospodářská opatření pro lesy chráněné z důvodu ochrany přírody stanoví ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody; v ostatních případech tehdy, je-li stanovený předpis lesního hospodářského plánu vázán na povolení výjimky příslušným orgánem národního výboru;
b)
rozvoj zemědělské výroby v oblasti a v jejím ochranném pásmu se uskutečňuje na základě komplexních plánů rozvoje zemědělství, včetně úprav pozemků se stromy a keřovitou vegetací, pro jednotlivé územně správní celky vypracovaných ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody se zvláštním zřetelem na zachování biologických a estetických hodnot oblasti a na zájmy ochrany a využití zemědělského půdního fondu;
c)
při všech záměrech a zásazích musí být respektován vodohospodářský význam území. Vodohospodářské stavby jakéhokoli druhu (nádrže, úpravy toků, vodohospodářské meliorace apod.) lze v oblasti realizovat jen na základě příslušné dokumentace schválené orgány státní ochrany přírody. Zvláštní péči je třeba věnovat ochraně současných a perspektivních zdrojů pitné vody;
d)
výstavba se realizuje podle schválené územně plánovací dokumentace se zřetelem na optimální zachování neurbanizovaných prostorů původního přírodního prostředí. Při projektování a výstavbě je třeba přihlížet k charakteru krajiny a k používanému materiálu. Výstavba podnikových a soukromých chat, zřizování tábořišť, parkovišť a jiných funkčních zařízení je dovolena jen v prostorech vymezených orgány územního plánováníúzemního plánování a státní ochrany přírody na podkladě schválené územně plánovací dokumentace a usnesením rady příslušného okresního národního výboru o schválení rekreační oblasti a vyhlášením lesních částí v rekreačním prostoru a v jeho bezprostředním okolí za účelové rekreační lesy;
e)
myslivost a rybářství se provádějí podle schválených plánů chovu a lovu zvěře a ryb a se zřetelem na zachování a zvelebování přirozených souborů společenstev, a jde-li o ochranu volně žijících živočichů, ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody;
f)
komunikace se budují na základě schválené územně plánovací dokumentace. Turistické stezky se rozšiřují a značkují a naučné trasy se budují v souladu s koncepcí ochrany přírody v oblasti ve vzájemné dohodě s orgány turistiky ve Slovenské socialistické republice. Dopravní průzkum pro účely lesního hospodářství se provádí za spolupráce orgánů státní ochrany přírody a schvaluje se za jejich účasti při závěrečném protokolu k lesnímu hospodářskému plánu;
g)
výzkum a průzkum, který se dotýká přírodních poměrů oblasti, lze provádět jen s vědomím Slovenského ústavu památkové péče a ochrany přírody, který vede jejich evidenci. Přitom je třeba dbát na to, aby se v čase a v místě nestřetávaly zájmy různých organizací, nebo aby nebyly poškozovány chráněné přírodní hodnoty.
§ 3
(1)
Území vymezené v části II přílohy k této vyhlášce se vyhlašuje podle § 11 zákona za ochranné pásmo oblasti.
(2)
V ochranném pásmu oblasti je třeba vykonávat hospodářskou a jinou činnost tak, aby nebyly poškozovány přírodní hodnoty oblasti a byl zachován přirozený ráz krajiny.
(3)
K výstavbě v ochranné pásmu oblasti mimo intravilán obcí, kromě provozních staveb lesního hospodářství a zemědělství, je zapotřebí souhlasu orgánů státní ochrany přírody.
(4)
Pro výkon myslivosti a rybářství v ochranném pásmu oblasti platí podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. e) této vyhlášky.
§ 4
(1)
Ve věcech, které se dotýkají oblasti, rozhodují orgány státní správy, zejména územního plánováníúzemního plánování, stavební úřady, báňské úřady, orgány státní péče o lesy, orgány ochrany ovzduší, orgány vodohospodářské, zemědělské, dopravní, cestovního ruchu, zdravotnictví a hygieny, jakož i orgány tělesné výchovy s ohledem na poslání oblasti, a to ve spolupráci s příslušnými orgány státní ochrany přírody.
(2)
Obdobně postupují orgány a organizace, které v oblasti činí vlastní opatření k ochraně ovzduší, vody, půdy, vegetačního krytu, ryb, zvěře a jiných volně žijících živočichů.
§ 5
(1)
O způsobu ochrany zvláště chráněných území, která jsou v oblasti a v jejím ochranném pásmu, platí podmínky stanovené příslušnými orgány. Podmínky ochrany podle § 2 této vyhlášky se nevztahují na zvlášť chráněné zemědělské půdy.2)
(2)
Na územích, na něž se vztahuje působnost federálnímo ministerstva národní obrany a federálního ministerstva vnitra, jsou orgány státní ochrany přírody a orgány státní památkové péče povinny dbát zájmů vojenské správy, a při změnách, které se dotýkají obrany státu, zařízení nebo prostorů sloužících tomuto účelu, vyžádat si souhlas vojenské správy nebo příslušných orgánů federálního ministerstva vnitra. Zájmová území vojenské správy nejsou vyhlášením oblasti dotčena.
(3)
Vyhlášením oblasti nejsou dotčena vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostemnemovitostem, které jsou na území oblasti, ani ochranná pásma určená podle zvláštních předpisů.3)
§ 6
(1)
Úkoly orgánů státní ochrany přírody na území oblasti a ochranného pásma podle této vyhlášky provádí v rámci své působnosti4) Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě; péči o jeskynní a krasové jevy zabezpečuje Správa slovenských jeskyň v Liptovském Mikuláši.
(2)
Na ochraně přírody a přírodních hodnot v oblasti a v jejím ochranném pásmu se aktivně podílejí národní výbory působící na jejich území.
(3)
Orgány a organizace, které využívají území oblasti a jejího ochranného pásma, zajišťují v rámci své působnosti finanční a materiálové prostředky na ochranu, rozvoj a zvelebování oblasti v rámci schválených hospodářských a finančních plánů, vyplývá-li potřeba těchto prostředků z činnosti, kterou vykonávají na tomto území.
§ 7
Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a jejího ochranného pásma, jsou uloženy ve Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Středoslovenském krajském národním výboru v Banské Bystrici, na Východoslovenském krajském národním výboru v Košicích a na okresních národních výborech v Banské Bystrici, Rimavské Sobotě a Rožňavě a na Krajské správě geodézie a kartografie v Banské Bystrici a v Prešově.
§ 8
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Válek v. r.
Příloha k vyhlášce č. 9/1977 Sb.
Vymezení území chráněné krajinné oblasti Muránska planina a jejího ochranného pásma
Chráněná krajinná oblast se rozprostírá na území Slovenské socialistické republiky ve Středoslovenském a Východoslovenském kraji v okresoch Banská Bystrica, Rimavská Sobota, Rožňava a zabírá Muránskou planinu a část Slovenského Rudohoří.
Území chráněné krajinné oblasti a jejího ochranného pásma je vyznačeno na otiscích základní mapy ČSSR v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:
36 - 22 Malužiná
36 - 24 Pohronská Polhora
36 - 42 Hnúšťa-Likier
37 - 11 Vernár
37 - 13 Muráň
37 - 31 Jelšava.
I.
Vymezení oblasti
Hranice oblasti probíhá od výchozího bodu v sedle Javorinka (kóta 946) po státní silnici mezi Muránskou Hutou a Červenou Skalou, pokračuje severozápadně do údolí Trsteníku až k severovýchodnímu okraji louky pod Lopušnou (1125), v severozápadním směru sleduje asi 1 km boční hřebínek, odkud schází na západ do údolí pravostranného přítoku potoka Havraník a souvislým okrajem lesa pokračuje k lesní cestě, po níž pokračuje v severozápadním směru do údolí potoka, odtud na kótu Strundžaník (902) až k údolí potoka Rácov, který sleduje severovýchodním směrem k soutoku s levým přítokem. Z tohoto bodu pokračuje hranice bočním hřebínkem západně pod Vasilov (1037) k potoku Postaľ a pokračuje proti toku až ke kótě 1217 a odtud na západ hranicí souvislého lesa do doliny Hronec, dále sleduje přibližně západním směrem levostranný přítok, později odbočuje na jihozápad ke kótě Malá Smrekovica (1375), kde se obrací severovýchodně do údolí potoka Petríkovo, v němž se lomí na jihozápad, pokračuje do sedla mezi kótami 1364 a 1435 (Javorinka), sleduje přibližně po vrstevnici lesní cestu až pod kótu Psica (1397), odkud pokračuje jižně do údolí pravého přítoku potoka Rohozná, který sleduje jihozápadním směrem k souvislému okraji lesa a tímto pokračuje až na úroveň mostu přes Rohoznou proti Dieliku (852). Odtud hranice pokračuje státní silnicí na západ k potoku Svetlá, lomí se na jihovýchod, sleduje tok Svetlé asi 2 km, potom pokračuje tímto směrem na kótu Bánovo (1039), schází do sedla, odkud sleduje lesní cestu východním směrem, pod kótou Kostolný vrch (1058) schází k potoku Klenovská Rimava, pokračuje jeho tokem přibližně jižním směrem k levostrannému přítoku, odkud směřuje na východ na úroveň kóty Rangaska (866), kde se lomí na jihovýchod, sleduje lesní cestu až do sedla, odkud bočním hřebínkem přichází na Poľanu (882). Z Poľany pokračuje hranice na sever, sleduje Rejkový potok po jeho druhé odbočení na jihovýchod pod Hradovou, odkud hranice pokračuje souvislým lesem k západnímu okraji intravilánu města Tisovec až k Rimavě, sleduje ji proti toku na sever až nedaleko soutoku s Kačkavou, kde pokračuje na severovýchod bočním hřebínkem Kozieho chrbta na vrstevnici 800, odkud schází jihovýchodním směrem k potoku Slávča, jehož tokem pokračuje na Jihozápad k levostrannému přítoku, tímto přítokem pokračuje asi 1 km na východ, kde hranice odbočuje na jih, klesá do sedla severně od kóty Čremošné (749) a pokračuje souvislým okrajem lesa jihovýchodním a později severovýchodním směrem ke kótě Dielik (578), odkud sleduje státní silnici až za kótu 443 před obcí Muráň, potom sleduje souvislý okraj lesa severovýchodním směrem, asi po 600 metrech zabočuje kolmo na tok Hrdzavý potok až na okraj lesního komplexu Cigánka, obchází intravilán obce na severu, pokračuje až ke státní silnici, kterou opět sleduje až na výchozí bod tohoto popisu hranic chráněné krajinné oblasti — sedlo Javorinka (946).
Hranice chráněné krajinné oblasti, pokud jde o lesní fond, je zakreslena též v přehledových organizačních mapách 1 : 25 000, zpracovaných Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů ve Zvolenu.
Rozloha oblasti je 21 930,89 ha.
II.
Vymezení ochranného pásma oblasti
Hranice ochranného pásma oblasti vychází na kótě Priehybka (1219), pokračuje na západ přes Dlhý vrch (1095), schází do údolí Hronu a sleduje jeho tok až po Gašparovo, odkud pokračuje na jih přes Hrachoviska (750) k soutoku Zadného Hliníku a Rohozné a proti jejímu toku až po levostranný přítok potoka Chmeľúsky. Z tohoto bodu pokračuje přibližně na jih přes kótu 779, Klenovský Vepor (1338), Oltárne (1034), odkud pokračuje na východ přes Grúň (656) do údolí Blatného potoka, severním okrajem intravilánu obce Rimavská Píla na Tŕstie (1121, 1093), kde zabočuje na severovýchod na Krížnu pol'anu (1018), Zubovú (812), přes kótu 939, 1254, odtud přibližně na sever přes Kyprov (1391) až k výchozímu bodu tohoto popisu hranic ochranného pásma oblasti na kótě Priehybka (1219).
Rozloha ochranného pásma oblasti je 34 250 ha.
1)
§ 12 a 13 zákona.
2)
§ 7 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb.
3)
Zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb., zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, a zákon č. 47/1964 Sb., o civilním letectví, ve znění zákona č. 43/1976 Sb.
4)
Zákon Slovenské národní rady č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 14/1977 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 14/1977 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Vyhlášeno 11. 3. 1977, datum účinnosti 1. 7. 1977, částka 5/1977
* ČÁST PRVNÍ - Základní ustanovení (§ 1 — § 4)
* ČÁST DRUHÁ - Provádění ochrany před hlukem (§ 5 — § 14)
* ČÁST TŘETÍ - Provádění ochrany před vibracemi (§ 15 — § 17)
* ČÁST ČTVRTÁ - Společná, přechodná a závěrečná ustanovení (§ 18 — § 23)
Aktuální znění od 1. 7. 1977
14
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky
ze dne 14. ledna 1977
o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Ministerstvo zdravotnictví Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 70 odst. 1 ve vztahu k § 71 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péčí o zdraví lidu:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
Rozsah ochrany
Touto vyhláškou se upravuje ochrana před nepříznivými účinky hluku a mechanického kmitání a chvění ( dále jen „vibrace“ ), které ohrožují zdraví lidí a snižují jejich tělesné a duševní schopnosti.
§ 2
Obecné povinnosti organizací, orgánů a občanů
(1)
Státní, družstevní, společenské a jiné organizace (dále jen „organizace“) i občané jsou povinní provádět potřebná opatření ke snížení hluku a vibrací a pečovat o to, aby pracovníci a ostatní občané byli jen v nejmenší možné míře vystavení hluku a vibracím; zejména musí zabezpečovat, aby nebyly překračovány nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací stanovené v této vyhlášce a v příloze,1) která tvoří její nedílnou součást, jakož i ve zvláštních předpisech.2)
(2)
Nadřízené orgány a organizace jsou povinny soustavně vést podřízené organizace k provádění opatření proti hluku a vibracím, kontrolovat, jak dodržují své povinnosti na tomto úseku, a vyvozovat z neplnění těchto povinností důsledky.
(3)
Ústřední orgány státní správy, vrcholné orgány družstev a společenských organizací, národní výbory, oborová (generální) ředitelství a jiné orgány středního článku řízení vypracovávají ve spoluprácí s organizacemi, které řídí, harmongramy k plánovitému snižování hluku a vibrací a zabezpečují jejich plnění. Přitom se zaměřují i na vědeckotechnický výzkum snižování hluku a vibrací a na pohotové zavádění výsledků výzkumu do výrobních a jiných provozů.
§ 3
Povinnosti výrobních, dodavatelských a dovozních organizací
(1)
Organizace, které projektují, konstruují a vyrábějí stroje, nástroje, dopravní prostředky a jiná zařízení, která jsou zdrojem hluku nebo vibrací (dále jen „zařízení“), jsou povinny navrhovat a určovat konstrukční podmínky včetně materiálu a technických úprav zařízení podle současného stavu vědy a techniky tak, aby hluk a vibrace byly sníženy v souladu s potřebami ochrany zdraví.
(2)
Je-li ke splnění podmínek stanovených touto vyhláškou třeba doplňkového vybavení omezujícího hluk a vibrace (např. tlumiče zvuku, zařízení pro pružné uložení, kryty zařízení a obsluhovací kabiny), jsou organizace povinny je dodávat nebo zajišťovat jeho dodávku se zařízením.
(3)
Není-li dočasně možné, aby zařízení, popřípadě i s doplňkovým vybavením splňovalo podmínky stanovené touto vyhláškou, nebo je-li z celospolečenského hlediska ekonomicky podstatně výhodnější řešit ochranu jinými technickými prostředky, musí organizace dodávat alespoň taková zařízení, u nichž lze tyto podmínky dodržet, jestliže se provedou další opatření jimi určená. V těchto případech jsou organizace povinny taková další opatření sdělovat odběratelům, zejména jim dodávat návody ke správné montáži, instalaci a k používání včetně stavebních a prostorových požadavků, zpracované i z hlediska ochrany před hlukem a vibracemi.
(4)
Technická dokumentace zařízení, které jsou zdrojem hluku a vibrací přibližujících se nejvyšším přípustným hodnotám, musí obsahovat takové údaje, podle nichž lze v případě potřeby provést opatření na ochranu proti jejich škodlivému působení. To platí též pro zařízení používaná v podmínkách, kdy hluk nebo vibrace těchto zařízení mohou způsobit překročení nejvyšších přípustných hodnot hluku a vibrací. Organizace, které vyrábějí nebo dodávají zařízení, odpovídají za to, že hodnoty hluku a vibrací uvedené v technické dokumentaci lze po provedení těchto opatření dodržet.
(5)
Organizace, která požaduje dovoz zařízení, je povinna zahrnout potřebné požadavky týkající se dovozu do návrhu hospodářské smlouvy, popřípadě provést i jiná opatření ke splnění podmínek stanovených v této vyhlášce. Organizace zahraničního obchodu je povinna uplatnit tyto požadavky u zahraniční organizace a dovézt jen taková zařízení, která jim odpovídají.
§ 4
Povinnosti projektových a stavebních organizací
(1)
Organizace, které navrhují urbanistické, stavební nebo technická řešení staveb, a organizace, které je provádějí, jsou povinny vyžadovat od organizací, které zařízení vyrábějí, dodávají nebo požadují jejich dovoz, informace o opatřeních podle § 3 a při své činnosti jich využívat; technická a organizační řešení jsou povinny uplatňovat způsobem, který zaručuje dodržení ustanovení této vyhlášky.
(2)
Projektová dokumentace staveb, při jejichž provozu by mohlo dojít k nepříznivému působení hluku a vibrací na pracovníky, obyvatele nebo jiné uživatele staveb, musí obsahovat doklady, popřípadě výpočty prokazující dostatečné omezení hluku a vibrací z vlastní stavby nebo z okolí (např. výsledky experimentálního ověření nových konstrukčních a technologických řešení staveb). Před uvedením těchto staveb do trvalého provozu (užívání) musí investor v případech určených orgány hygienické služby prokázat na základě akustického měření a zkoušek, že ustanovení této vyhlášky nebyla porušena.
ČÁST DRUHÁ
Provádění ochrany před hlukem
§ 5
Opatření proti hluku
(1)
Ochrana zdraví proti hluku se provádí
a) opatřeními ke snížení hlučnosti zařízení (omezení emisí hluku),
b) opatřeními k ochraně před účinky hluku v místech pobytu osob (omezení imisí hluku).
(2)
Hlučnost zařízení a hluk v místech pobytu osob se vyjadřuje veličinami a jednotkami uvedenými v příloze této vyhlášky (dále jen „příloha“) a údaji uvedenými ve zvláštních předpisech (§ 18).
Omezení emisí hluku
§ 6
(1)
Organizace, které vyrábějí zařízení, jsou kromě obecné povinnosti uvedené v předchozích ustanoveních povinny
a)
sledovat hlukové vlastnosti zařízení, u nichž hladina akustického výkonu A vyzařovaná do okolí překračuje 100 dB (P, A) nebo jejichž hladina zvuku A v místě obsluhy překračuje 80 dB (A), a hlukové vlastnosti zařízení s nižšími hodnotami, pokud jsou tyto nižší hodnoty stanoveny jako cílové hodnoty v technických normách, a vést o nich evidenci,
b)
zjišťovat údaje o hlučnosti obdobných výrobků vyráběných v Československé socialistické republice i v zahraničí, porovnávat je s vlastními výrobky a určovat si v souladu s ustanoveními této vyhlášky cílové limity hlučnosti a lhůty k jejich dosažení, pokud nejsou limity hlučnosti těchto výrobků stanoveny v technických normách,
c)
požádat o posouzení zařízení odborné resortní nebo pro resort určené pracoviště nebo příslušnou státní zkušebnu,3) jestliže zařízení překračuje hodnoty hluku uvedené pod písm. a) o více než 10 dB (A) a zajistit jimi určená opatření,
d)
požádat hlavního hygienika Slovenské socialistické republiky (dále jen „hlavní hygienik“) o závazný posudek, jestliže zařízení, které má být nově sériově vyráběno a má být v činnosti za přítomnosti osob, překračuje nejvyšší přípustné hodnoty imisí hluku podle této vyhlášky; jde-li o zařízení uvedené pod písm. c), musí být k žádosti připojeno předepsané odborné posouzení,
e)
uvádět v technických informacích, v technických podmínkách nebo v normách údaje o hluku zařízení (hladiny akustického výkonu A nebo hladiny hluku A) a o prostředí, pro které je zařízení určeno, a tyto údaje sdělovat na požádání odběratelům.
(2)
Ustanovení odstavce 1 písm. b) až e) se vztahuje obdobně na organizace, které požadují dovoz zařízení.
§ 7
(1)
Nejvyšší přípustné hodnoty hluku jednotlivých druhů zařízení jsou stanoveny ve státních, oborových a podnikových technických normách.4) Je-li to účelné, stanoví se v nich i nejvyšší přípustná hodnota emisí hluku, které je nutno dosáhnout do určité doby.
(2)
Nejvyšší přípustná hodnota hluku zařízení, která jsou v činnosti v místech pobytu osob, se určuje podle hodnot imisí hluku uvedených v této vyhlášce. Není-li dočasně technicky možné, aby takové zařízení splňovalo podmínky podle této vyhlášky, stanoví se v technické normě na určitou dobu (zpravidla 2 až 5 let) se souhlasem hlavního hygienika dočasná nejvyšší přípustná hodnota.
(3)
Hodnoty nejvyšších přípustných hladin hluku vozidel schválených k provozu na pozemních komunikacích a letadel stanoví zvláštní předpisy5) a příloha (oddíl V).
Omezení imisí hluku
§ 8
K ochraně před nepříznivými účinky hluku v místech pobytu osob se musí provádět technická, organizační a další opatření, aby byl na těchto místech omezen hluk na nejmenší možnou míru, zejména však aby nebyly překročeny nejvýše přípustné hodnoty hluku stanovené pro jednotlivá místa pobytu osob (oddíl II až V přílohy). Přitom je třeba dbát na to, aby osoby byly vystaveny hluku co možná nejkratší dobu, popřípadě aby byl pobyt v hlučném prostředí přerušován.
§ 9
(1)
Organizace a občané jsou povinni zabezpečit, aby se při provozu zařízení nebo jejich používání zamezilo vzniku a šíření hluku, jehož se lze uvarovat, zejména se musí dodržovat návody a jiné pokyny k obsluze, provozu a údržbě zařízení. To platí i pro jinou činnost, při níž může vznikat hluk.
(2)
Hlučnost projevu osob se musí ve všech místech jejich pobytu omezit na míru přiměřenou místu pobytu a jeho podmínkách. Toto omezení platí zejména v noci (od 22 do 6 hod.) a pro prostory vyžadující mimořádnou ochranu proti hluku (např. lázeňská místa a jejich okolí, rekreační oblasti a okolí škol, nemocnic a jiných zařízení ústavní péče). Pro prostory vyžadující mimořádnou ochranu proti hluku mohou národní výbory provést v rámci péče o zdravé životní podmínky zvláštní opatření zaručující vytvoření nebo udržení oblasti ticha.
(3)
Hudební nástroje, rozhlasové a televizní přístroje a jiná zařízení k reprodukci zvuku lze používat pouze tak, aby nebyly rušeny nezúčastněné osoby.
(4)
Ve veřejných dopravních prostředcích je dovoleno používat zařízení reprodukujících zvuk, jen pokud hladina hluku uvnitř dopravního prostředku nepřesahuje nejvyšší přípustné hodnoty hluku stanovené v příloze (oddíl V) a pokud instalace umožňuje jejich vypnutí, jestliže cestující nechtějí být rušeni reprodukovaným zvukem; toto omezení se nevztahuje na poskytování přepravních a zvláště důležitých a naléhavých informací.
§ 10
(1)
Při zajišťování ochrany proti vnějšímu hluku v pozemních stavbách se musí přednostně uplatňovat opatření z hlediska územního plánováníúzemního plánování, zejména urbanismu, před opatřeními k ochraně jednotlivých staveb. To platí zejména pro obytné části sídelních útvarů, pro umisťování staveb pro bydlení, staveb občanského vybavení, staveb pro výrobu s hlučným provozem, pozemních komunikací a staveb pro motorismus, letišť, a to i z hlediska jejich dalšího rozvoje. Hodlá-li projektová organizace uplatnit jen opatření k ochraně jednotlivých staveb, je povinna současně prokázat, že byly vyčerpány možnosti urbanistického řešení nebo že jejich uplatnění je z celospolečenského hlediska méně výhodné.
(2)
Při územním plánováníúzemním plánování se musí zvláště dbát na to, aby před hlukem byly chráněny obytné budovy a stavby zdravotnických, školských, vědeckých a jiných společenských zařízení. Územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentace musí být posouzeny i z hlediska hluku a v případech, kdy lze předpokládat, že se hluk přiblíží nejvyšším přípustným hodnotám, musí být doplněny hlukovou studií a návrhem opatření k ochraně před hlukem.
(3)
Organizace jsou povinný zajišťovat projektovou a konstrukční přípravu, výstavbu a provoz závodu, zařízení a jiných objektů, z nichž se šíří hluk, zejména průmyslových závodů, letišť a pozemních komunikací tak, aby nebyly překročeny hladiny hluku, o nichž bylo rozhodnuto při urbanistické řešení a využití území, popřípadě aby byla stanovena opatření k ochraně staveb nebo venkovního prostoru před hlukem.
§ 11
Náhradní opatření
(1)
Jestliže vzhledem k současnému stavu vědy a techniky nelze na pracovištích dočasně zabezpečit, že nejvyšší přípustné hodnoty hluku stanovené pro pracovní místa v příloze (oddíl II) nebudou překročeny nebo vyplývá-li to ze zvláštního hodnocení škodlivosti hluku (§ 14), musí organizace poskytnout osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu a kontrolovat jejich používání. Pracovníci jsou povinni na pracovištích těchto prostředků používat.6) Osobní ochranné pracovní prostředky musí zabezpečovat větší útlum hluku, než je rozdíl mezi skutečnou a nejvýše přípustnou hodnotou hluku.
(2)
Pracovníkům, kteří jsou povinni nosit osobní ochranné pracovní prostředky proti hluku nepřetržitě po celou směnu, musí být stanoveny ze zdravotních důvodů nezbytné přestávky v nehlučnm prostředí (bez osobních ochranných pracovních prostředků); jejich počet za směnu a délku určí příslušný orgán hygienické služby zejména se zřetelem na mikroklimatické podmínky a hodnoty hluku na pracovištích. Nelze-li tyto přestávky zajistit přerušováním hlučného provozu, musí být pro odpočinek upraveny v blízkosti pracoviště odpočinkové prostory chráněné proti hluku, kde hodnoty hluku jsou nejméně o 10 dB nižší než nejvyšší přípustná hodnota hluku stanovená pro pracovní místa.
(3)
Nelze-li podle současného stavu vědy a techniky ve veřejných dálkových dopravních prostředcích a na samohybných pracovních strojích zabezpečit, že nejvyšší přípustné hodnoty hluku nebudou překročeny, musí provozovatel poskytnout hygienicky nezávadné a účinné pomůcky k ochraně sluchu; cestujícím v hlučných dopravních prostředcích dálkové dopravy (např. hlučné dopravní letadlo) musí provozovatel použití těchto pomůcek výslovně doporučit.
(4)
Orgány hygienické služby mohou uložit organizacím ještě další náhradní opatření ke zmírnění škodlivých vlivů.7)
§ 12
Zákazy provozu, činnosti a vstupu
(1)
Nejsou-li náhradní opatření podle § 11 možná nebo dost účinná, nelze používat zařízení, která způsobují překročení stanovených nejvyšších přípustných hodnot hluku, popřípadě pokračovat v práci nebo v jiné činnosti, při níž jsou nejvyšší přípustné hodnoty hluku překročeny.
(2)
V prostředí, kde maximální hladiny hluku přesahují 115 dB (A) je pobyt osob povolen jen za podmínek určených orgány hygienické služby; těmito podmínkami se zejména přesně vymezí doba pobytu osob nebo doba trvání hluku.
(3)
Do prostředí, kde maximální hladiny hluku měřené při dynamické charakteristice I (impuls) přesahují 140 dB (A), není vstup dovolen, a to ani s použitím osobních ochranných pracovních prostředků.
§ 13
Preventivní lékařské prohlídky
(1)
Na pracovištích, na kterých jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty hluku a která jsou z těchto důvodů určená za riziková, lze zaměstnávat jen pracovníky, kteří jsou k tomu způsobilí podle výsledků preventivních lékařských prohlídek.8) To platí obdobně pro pracoviště, která jsou určena za riziková podle výsledků biologického hodnocení škodlivosti hluku (§ 14).
(2)
Organizace jsou povinny vytvářet věcné a organizační předpoklady pro zavádění preventivních lékařských prohlídek osob pracujících v hlučném prostředí. Organizace, jejichž pracovníci dočasně pracují v podmínkách uvedených v odstavci 1, jsou povinny vybavovat závodní zdravotnická zařízení přístroji k vyšetřování z hlediska škodlivostí hluku, např. pro audiometrická vyšetření pracovníků.
§ 14
Biologické hodnocení škodlivosti hluku
Pro zařízení pracovišť podle závažnosti škodlivého působení hluku a pro jejich určení za riziková, určení lhůt pro periodické prohlídky, stanovení dalších náhradních opatření (§ 11 odst. 4) a pro kontrolu účinnosti protihlukových opatření v případech, kdy přesnost používaných měřicích metod není dostačující, provádějí orgány hygienické služby ve spolupráci se zdravotnickými zařízeními biologické hodnocení škodlivosti hluku (patofyziologická korekce škodlivosti hluku).9)
ČÁST TŘETÍ
Provádění ochrany před vibracemi
§ 15
Opatření proti vibracím
(1)
Organizace jsou povinny provádět taková opatření, aby zařízení a stavby, jejichž provoz a používání jsou provázeny vibracemi, nebyly zdrojem nepříznivého působení vibrací na člověka, zejména přenosu vibrací o kmitočtech, pří nichž tělo nebo části těla rezonují.10) K této skutečnosti je nutno přihlížet zejména při volbě základního kmitočtu zařízení.
(2)
Nelze-li zabránit přenosu vibrací na člověka, musí organizace učinit opatření, aby vibrace nepřekročily nejvyšší přípustné hodnoty vibrací stanovené v příloze (oddíl VI až VIII).
(3)
Při konstrukci a výrobě zařízení, zejména dopravních prostředků, a při jejich provozu je třeba omezit i nebezpečí vzniku kinetóz (nemocí z pohybu), k nimž dochází v důsledku intenzívních vibrací o kmitočtech 0,1 až 1 Hz. Zařízení, zejména dopravní prostředky, nesmějí vykazovat vyšší hodnoty vibrací než jsou hodnoty stanovené v příloze (oddíl VIII).
(4)
V obytných budovách, v zařízeních ústavní péče a v objektech občanské vybavenosti a v jejich nejbližším okolí nesmějí být instalována zařízení se základním kmitočtem od 4 do 8 Hz.
§ 16
Ochrana před chladem a vlhkem
(1)
Pracovníci, kteří jsou při práci vystaveni nepříznivému působení vibrací, musí být chráněni též před chladem a vlhkem. Při práci konané v prostorách, kde nelze zajistit podmínky tepelné pohody stanovené příslušnými hygienickými předpisy, musí být pracovníci vybaveni teplými pracovními oděvy a obuví a musí být pro ně zajištěny ohřívárny včetně sušáren oděvů. Při pracích, u kterých dochází k přenosu vibrací na ruce a při nichž by ruce současně mohly být ochlazovány nebo by na ně mohla působit vlhkost, musí být pracovníci vybaveni rukavicemi, které chrání před chladem a vlhkem, a v případech, kdy to určí orgány hygienické služby, rukavicemi, které současně omezují přenos vibrací.
(2)
Mobilní stroje, kterých se používá na volném prostranství v chladném období a při nichž je stálá obsluha, musí být vybaveny vyhřívanou kabinou. Stroje a nářadí poháněné stlačeným vzduchem musí mít výfuk chlazeného expandovaného vzduchu usměrněn tak, aby vzduch nesměřoval na pracovníky obsluhy, zejména aby nezpůsobil místní ochlazení jejich rukou.
(3)
Pracovníkům, kteří byli při práci vystaveni nepříznivému působení vibrací a pracovali ve vlhku a chladu, musí organizace umožnit po práci prohřátí celého těla.
§ 17
Náhradní opatření a preventivní lékařské prohlídky
Ustanovení § 11, § 12 odst. 1 a § 13 platí obdobně o náhradních opatřeních a preventivních lékařských prohlídkách pro pracovníky vystavené nepříznivým účinkům vibrací.
ČÁST ČTVRTÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 18
Způsob měření a hodnocení
Způsob měření a hodnocení hluku a vibrací stanoví zvláštní předpisy.11)
§ 19
Povolení výjimek
(1)
Hlavní hygienik může se zřetelem na současný stav vědy a techniky povolit časově omezenou výjimku z ustanovení této vyhlášky pro zařízení vyráběná sériově nebo dovážená. Krajský hygienik může povolit takovou výjimku v rámci projednávání opatření, kterým by mohly být ovlivněny životní podmínky12) pro jednotlivá zařízení nebo místa pobytu osob.
(2)
V žádosti o výjimku musí být kromě odborného zdůvodnění navrhnuta technická, organizační, popřípadě jiná opatření na zmírnění škodlivých vlivů.
(3)
Provozovatelé jsou povinni zajistit, aby při používání zařízení, pro která byla povolena výjimka, byly dodrženy stanovené podmínky.
§ 20
Postih za porušení vyhlášky
Postih organizací a občanů, kteří nesplní povinnost stanovenou touto vyhláškou nebo neprovedou opatření uložené podle ní, je upraven zvláštními předpisy.13)
§ 21
Přechodná ustanovení
Zařízení a stavby dodané a uvedené do provozu nebo jiného užívání před účinností této vyhlášky, pokud nesplňují podmínky jí stanovené, musí být postupně podle závažnosti jejich nepříznivých účinků upraveny v termínech uvedených v harmonogramech vypracovaných podle § 2 odst. 3 a projednaných s orgány hygienické služby.14) Obdobně se postupuje u zařízení a staveb, na něž byly uzavřeny před účinností této vyhlášky hospodářské smlouvy, a u schválených úvodních projektů.
§ 22
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
směrnice č. 32/1967 Hygienických předpisů (sv. 28) o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku - registrované v částce 22/1967 Sb.;
2.
směrnice č. 33/1967 Hygienických předpisů (sv. 29) o ochraně zdraví před nepříznivým působením mechanického kmitání a chvění (vibrací) - registrované v částce 32/1967 Sb.
§ 23
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1977.
Ministr:
Prof. MUDr. Matejíček, DrSc. v. r.
1)
Příloha vyhlášky je publikována v částce 1-3/1977 Věstníku ministerstva zdravotnictví SSR, kterou lze obdržet ve vydavatelství Obzor, n. p., Bratislava, ul. Čs. armády č. 29. Lze do ní nahlédnout na ministerstvu zdravotnictví SSR, v odborech zdravotnictví KNV a ONV a u krajských a okresních hygieniků.
2)
Technické normy, zvláště ČSN 28 1304 Měření a hodnocení hluku městských kolejových vozidel, ČSN 11 3003 Čerpadla. Odstředivá a jim příbuzná čerpadla, ČSN 35 0092 Přípustný hluk elektrických strojů točivých; vyhláška č. 90/1975 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích; opatření federálního ministerstva dopravy ze dne 5. ledna 1972 čj. 6004/72-ZO, kterým se vydává Předpis o hluku letadel (L 16) - registrované v částce 16/1972 Sb.
3)
Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví.
4)
Zákon č. 96/1964 Sb., o technické normalizaci, vyhláška č. 97/1964 Sb., kterou se provádí zákon o technické normalizaci.
5)
Vyhláška č. 90/1975 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (§ 41); opatření federálního ministerstva dopravy ze dne 5. ledna 1972 čj. 6004/72-ZO), kterým se vydává Předpis o hluku letadel (L 16) - registrované v částce 16/1972 Sb.
6)
Zákoník práce [§ 135 odst. 2 písm. b)].
7)
Vyhláška č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek (§ 36 a 49).
8)
Směrnice ministerstva zdravotnictví SSR č. 17/1970 Věstníku ministerstva zdravotnictví SSR o posuzování zdravotní způsobilosti k práci.
9)
Postup při biologickém hodnocení škodlivosti hluku týkající se zejména zjištění ztráty ostrosti sluchu,určuje hlavní hygienik a vyhlašuje se ve Věstníku ministerstva zdravotnictví SSR.
10)
Jsou to zejména kmitočty v oblasti 4 a 8 Hz při vertikálních vibracích přenášených na celé tělo a kmitočty menší než 2 Hz při horizontálních vibracích přenášených na celé tělo.
11)
Směrnice č. 1/1977 Věstníku ministerstva zdravotnictví SSR o stanovení způsobu měření a hodnocení hluku a ultrazvuku v pracovním prostředí; směrnice č. 2/1977 Věstníku ministerstva zdravotnictví SSR o stanovení způsobu měření a hodnocení hluku ve stavbách pro bydlení, stavbách občanského vybavení a ve venkovním prostoru; směrnice č. 3/1977 Věstníku ministerstva zdravotnictví SSR o stanovení způsobu měření a hodnocení hluku z leteckého provozu.
12)
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (§ 4).
13)
Organizace a jejich pracovníci se postihnou podle zákona Slovenské národní rady č. 53/1975 Sb., o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, popřípadě podle zákoníku práce (úplné znění č. 55/1975 Sb.). Pracovníci organizací, pokud jím z tohoto důvodu nebyla uložena pokuta podle zákona SNR č. 53/1975 Sb. a občané se postihuji, nejde-li o trestný čin nebo přečin, podle zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku (§ 12 odst. 2, § 19 a § 25).
14)
Zákon č. 20/1966 Sb. (§ 4 odst. 4). |
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce č. 15/1977 Sb. | Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce č. 15/1977 Sb.
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 36/1970 Sb., o zřízení inspektorátů bezpečnosti práce
Vyhlášeno 11. 3. 1977, datum účinnosti 1. 4. 1977, částka 5/1977
* Čl. I - Ustanovení § 1 vyhlášky Slovenského úřadu bezpečnosti práce č. 36/1970 Sb., o zřízeni inspektorátů bezpečnosti práce, se mění a doplňují takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 4. 1977
15
VYHLÁŠKA
Slovenského úřadu bezpečnosti práce
ze dne 15. února 1977,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 36/1970 Sb., o zřízeni inspektorátů bezpečnosti práce
Slovenský úřad bezpečnosti práce stanoví podle § 2 odst. 3 a § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 174/1968 Sb., o statním odborném dozoru nad bezpečností práce:
Čl. I
Ustanovení § 1 vyhlášky Slovenského úřadu bezpečnosti práce č. 36/1970 Sb., o zřízeni inspektorátů bezpečnosti práce, se mění a doplňují takto:
1.
Bod 1 zní:
„Inspektorát bezpečnosti práce v Bratislavě: jeho působnost se vztahuje na území (obvody) hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.“.
2.
Bod 2 zní:
„Inspektorát bezpečnosti práce pro Západoslovenský kraj v Nitře: jeho působnost se vztahuje na tyto okresy: Bratislava-venkov, Dunajská Streda, Galanta, Komárno, Levice, Nitra, Nové Zámky, Senica, Topoľčany, Trenčín a Trnava.“.
3.
Dosavadní ustanoveni bodů 2 a 3 se označují jako body 3 a 4.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1977.
Ředitel:
Ing. Kováč v. r. |
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 16/1977 Sb. | Nařízení vlády České socialistické republiky č. 16/1977 Sb.
Nařízení vlády České socialistické republiky o některých změnách v organizaci Vysoké školy báňské v Ostravě
Vyhlášeno 24. 3. 1977, datum účinnosti 1. 4. 1977, částka 6/1977
* § 1 - Na Vysoké škole báňské v Ostravě se zřizuje fakulta ekonomická.
* § 2 - Název fakulty strojní Vysoké školy báňské v Ostravě se mění a zní: fakulta strojní a elektrotechnická.
* § 3 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1977.
Aktuální znění od 1. 4. 1977
16
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 23. března 1977
o některých změnách v organizaci Vysoké školy báňské v Ostravě
Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 32 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách:
§ 1
Na Vysoké školeVysoké škole báňské v Ostravě se zřizuje fakultafakulta ekonomická.
§ 2
Název fakultyfakulty strojní Vysoké školyVysoké školy báňské v Ostravě se mění a zní: fakultafakulta strojní a elektrotechnická.
§ 3
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1977.
Adamec v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 17/1977 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 17/1977 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k 300. výročí úmrtí Václava Hollara
Vyhlášeno 24. 3. 1977, datum účinnosti 24. 3. 1977, částka 6/1977
* § 1 - (1) K 300. výročí úmrtí grafika a rytce Václava Hollara se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 24. 3. 1977
17
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 11. března 1977
o vydání pamětních stříbrných stokorun k 300. výročí úmrtí Václava Hollara
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
K 300. výročí úmrtí grafika a rytce Václava Hollara se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
(2)
Pamětní stříbrné stokoruny se razí ze slitiny o 700 dílech stříbra a 300 dílech mědi. Hrubá hmotnost (váha) stokoruny je 15 g. Při ražbě je dovolena odchylka nahoru i dolů v hrubé hmotnosti (váze) 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 33 mm, na její hraně je opakující se vlis vlnovky a tečky.
(3)
Na líci pamětní stříbrné stokoruny je státní znak Československé socialistické republiky, kolem kterého je v opise zleva dolů v neuzavřeném kruhu název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Označení hodnoty „100 Kčs“ je umístěno ve dvou řádcích uprostřed pod státním znakem. Autorem návrhu na lícní stranu pamětní stříbrné stokoruny je akademický sochař František David, jehož značka „D“ je umístěna vedle pravého dolního rohu pavézy.
(4)
Na rubu pamětní stříbrné stokoruny je portrét Václava Hollara v levém profilu. Jeho jméno je umístěno v opise vlevo, letopočty „1677-1977“ ve dvou řádcích vlevo v úrovni límce. Autorem návrhu na rubovou stranu pamětní stříbrné stokoruny je Jan Mlýnek, jehož značka „M“ je umístěna pod portrétem.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Lér, CSc. v. r.
118kB
138kB |
Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 23/1977 Sb. | Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 23/1977 Sb.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod
Vyhlášeno 28. 3. 1977, datum účinnosti 28. 3. 1977, částka 7/1977
* § 1 - Látky ohrožující jakost nebo zdravotní nezávadnost vod
* Podmínky, za kterých lze zacházet se škodlivými látkami
* § 2 - (1) Za uživatele škodlivých látek se považuje každý, kdo s nimi zachází, tj. kdo je těží, skladuje, zpracovává, dopravuje nebo jinak s nimi nakládá.
* § 3 - (1) Uživatel škodlivých látek je povinen učinit opatření k ochraně jakosti nebo zdravotní nezávadnosti povrchových nebo podzemních vod (dále jen „jakost vod“ ); takovými opatřeními jsou opatření přiměřená druhu škodlivé látky, a to:
* § 4 - Uživatel škodlivých látek je povinen při provádění opatření podle § 3 dbát pokynů vodohospodářského orgánu, popřípadě orgánu hygienické služby a oznamovat jim provedení těchto opatření.
* § 5 - Vodohospodářský orgán může při použití škodlivých látek kromě ropných látek povolit výjimku z obecné povinnosti uvedené v § 25 odst. 1 vodního zákona, a to v nezbytně nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich bude použito:
* Havarijní zhoršení jakosti vod
* § 6 - Havarijním zhoršením jakosti vod (dále jen „havárie“) je mimořádné závažné zhoršení, popřípadě mimořádné závažné ohrožení jakosti vod. Mimořádné závažné zhoršení jakosti vod je zpravidla náhlé, nepředvídané a projevuje se zejména závadným zabarvením, zápac
* § 7 - Za havárii se vždy považují případy zhoršení nebo ohrožení jakosti vod ropnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, jakož i případy zhoršení nebo ohrožení jakosti vod v chráněných vodohospodářských oblastech, v ochranných pásme
* Hlášení havárie
* § 8 - (1) Havárii hlásí původce havárie nebo ten, kdo ji zjistí, nejvhodnějším a nejrychlejším způsobem podle místních poměrů, například osobně, telefonicky, telegraficky nebo písemně.7)
* § 9 - (1) Hlášení o havárii na hraničním toku předá okresní národní výbor krajskému národnímu výboru a ministerstvu lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky.
* § 10 - (1) Okresní národní výbor a v Bratislavě Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, popřípadě při havárii na hraničním toku krajský národní výbor (dále jen „příslušný národní výbor“) hlásí havárii orgánům a organizacím, kter
* § 11 - Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, postupuje se při hlášení a zneškodňování havárie mimořádného rozsahu,9) jakož i při odstraňování jejích škodlivých následků obdobně jako při havárii, přičemž platí při zabraňování škodlivým následkům havárie přiměřeně u
* Zneškodňování havárie a odstraňování jejích škodlivých následku
* § 12 - (1) Uživatel škodlivých látek, jakož i ten, kdo nakládá s vodami, jestliže u něho došlo k havárií (dále jen „původce havárie“ ), je povinen učinit jednak bezprostřední opatření k zneškodnění havárie, jednak opatření k odstranění jejích škodlivých následků.
* § 13 - (1) Při provádění opatření podle § 12 odst. 2 a 3 se původce havárie řídí plánem havarijních opatření, popřípadě pokyny vodohospodářského orgánu; tomuto vodohospodářskému orgánu je povinen předat zápis o havárii a o provedených opatřeních.
* Spolupráce orgánů a organizací
* § 14 - (1) Při zneškodňování havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků je vodohospodářský orgán oprávněn vyžadovat spolupráci orgánů a organizací.
* § 15 - (1) Vodohospodářský orgán řídí spolupráci orgánů a organizací podle svého plánu havarijních opatření zpracovaného ve spolupráci se Slovenskou vodohospodářskou inspekcí, s orgány hygienické služby a s veřejnými požárními útvary, popřípadě s dalšími orgány;
* § 16 - Pokud vodohospodářský orgán vytvořil pracovní skupinu, tato skupina v rámci spolupráce orgánů a organizací
* § 17 - Slovenská vodohospodářská inspekce v rámci spolupráce orgánů a organizací
* § 18 - Okresní hygienik v rámci spolupráce orgánů a organizací vydává opatření k ochraně zdravých životních podmínek10) a kontroluje jejich dodržování; přitom sleduje i zdravotní nezávadnost vody určené pro zajištění nouzového zásobování obyvatelstva podle § 16 o
* § 19 - Správce vodního toku v rámci spolupráce orgánů a organizací
* § 20 - Správce vodohospodářsky významného vodního toku kromě spolupráce, kterou poskytuje jako správce vodního toku,
* § 21 - Jednotky požární ochrany v rámci svých možností a technického vybavení pomáhají při zachycování a likvidaci hořlavých nebo výbušných látek.
* § 22 - Ostatní orgány a organizace, kromě spolupráce, která vyplývá nebo souvisí s jejich činností nebo posláním, jsou povinny na požádání vodohospodářského orgánu pomáhat při zneškodňováni havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků, zejména:
* § 23 - Příslušný národní výbor v rámci spolupráce orgánů a organizací vyhledává a určuje místa, kde mají být uniklé ropné látky a látky jimi kontaminované spáleny, popřípadě jinak zneškodněny nebo uloženy a dozírá na správce skládek z hlediska ochrany čistoty vod
* § 24 - (1) Spolupráce orgánů a organizací při zneškodňování havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků nezbavuje původce havárie povinnosti činit bezprostřední opatření k zneškodňování havárie a opatření k odstranění jejích škodlivých následků a hradit
* Ustanovení závěrečná
* § 25 - Zrušuje se vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 12/1973 Sb., o ochraně vod před znečišťováním ropnými látkami.
* § 26 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 28. 3. 1977
23
VYHLÁŠKA
Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky
ze dne 1. března 1977
o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy podle § 25 odst. 4 a v dohodě s ministerstvem vnitra Slovenské socialistické republiky a ministerstvem zdravotnictví Slovenské socialistické republiky podle § 26 odst. 3 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon):
§ 1
Látky ohrožující jakost nebo zdravotní nezávadnost vod
(1)
Povrchové a podzemní vody je třeba chránit před znehodnocováním nejen odpadními vodami, ale i jinými látkami, které mohou ohrozit jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost (dále jen „škodlivé látky“ ). Pokud nejsou součástí odpadních vod v rozsahu povoleného nakládání s vodami, jsou škodlivými látkami:
a)
ropné látky - uhlovodíky a jejich směsi,1)
b)
jedy a jiné látky škodlivé zdraví,2)
c)
žíraviny, radioaktivní zářiče a radioaktivní odpady,3)
d)
silážní šťávy,
e)
průmyslová a organická hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty,
f)
přípravky na ochranu rostlin a k hubení škůdců a rostlin,
g)
pevné a tekuté odpady v průmyslu výživy, pevné odpady ve spotřebním průmyslu a ve strojírenském průmyslu odpady:
1.
z povrchových úprav kovů (chemikálie pro přípravu funkčních lázní, všechny kontaminované lázně a pevné odpady z jejich čištění a regenerace),
2.
z tepelného zušlechťování kovů (soli používané při kalení a odpady po jejich použití),
3.
z nekonvenčních technologií obrábění a tváření (elektronické a chemické obrábění),
4.
ze zpracování kovů obsahujících zbytky olejů,
h)
koncentrované chromočinící lázně,
i)
kaly nebo pevné znečištěné látky a odpady všeho druhu vzniklé
1.
při sběru a svozu odpadů z domácností, mocnic apod.,
2.
při čištění skladovacích nádrží, přepravních prostředků, manipulačních ploch a vozovek znečištěných ropnými látkami,
3.
při odstraňování strusky, popílku apod.,
4.
při těžbě a úpravě nerostných surovin,
j)
jiné rozpustné volně skladované látky, zejména posypové soli.
(2)
S použitými obaly škodlivých látek se zachází jako se škodlivými látkami.
Podmínky, za kterých lze zacházet se škodlivými látkami
§ 2
(1)
Za uživatele škodlivých látek se považuje každý, kdo s nimi zachází, tj. kdo je těží, skladuje, zpracovává, dopravuje nebo jinak s nimi nakládá.
(2)
Uživatel škodlivých látek je povinen řídit se ustanovením § 25 vodního zákona, jakož i plnit povinnosti stanovené touto vyhláškou.
§ 3
(1)
Uživatel škodlivých látek je povinen učinit opatření k ochraně jakosti nebo zdravotní nezávadnosti povrchových nebo podzemních vod (dále jen „jakost vod“ ); takovými opatřeními jsou opatření přiměřená druhu škodlivé látky, a to:
a)
umístění zařízení, v nichž se škodlivé látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku škodlivých látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
b)
zabezpečování ochrany jakosti vod při přípravě a realizaci investic,
c)
používání takových zařízení, popřípadě způsobů pří zacházení se škodlivými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod,
d)
pravidelné kontroly skladů a skládek, jakož i zkoušení těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu škodlivých látek, včetně včasných oprav; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku škodlivých látek do podzemních vod,1)
e)
vybudování odpovídajícího kontrolního systému pro zjišťování úniku škodlivých látek,
f)
obeznámení se s podmínkami stanovenými zvláštními předpisy pro zacházení se škodlivými látkami z hlediska ochrany jakosti vod, popřípadě i s bezpečnostními předpisy,4) jakož i s povinnostmi při zneškodňování havarijního zhoršení a při odstraňování jeho škodlivých následků.
(2)
Jestliže uživatel škodlivých látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo jestliže zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, má uživatel škodlivých látek povinnost učinit kromě opatření uvedených v odstavci 1 ještě tato další opatření:
a)
vypracovat plán opatřeni pro případy havarijního zhoršení jakosti vod (dále jen „plán havarijních opatření“) a předložit jej ke schválení příslušnému vodohospodářskému orgánu,5) dotýká-li se plán havarijních opatření vodního toku, projedná jej uživatel škodlivých látek před předložením se správcem vodního toku, kterému také odevzdá jedno vyhotovení plánu havarijních opatření,
b)
připravit speciální přístroje a prostředky k zneškodnění havarijního zhoršení, jakož i k odstranění jeho škodlivých následků a pro tento účel odborně vyškolit příslušné pracovníky,
c)
vést záznamy o provedených opatřeních.
(3)
Vodohospodářský orgán může opatření podle odstavce 1 a 2 uložit též rozhodnutím.6)
§ 4
Uživatel škodlivých látek je povinen při provádění opatření podle § 3 dbát pokynů vodohospodářského orgánu, popřípadě orgánu hygienické služby a oznamovat jim provedení těchto opatření.
§ 5
Vodohospodářský orgán může při použití škodlivých látek kromě ropných látek povolit výjimku z obecné povinnosti uvedené v § 25 odst. 1 vodního zákona, a to v nezbytně nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich bude použito:
a)
k úpravě a udržování vodního toku,
b)
ke krmení ryb a hnojení vod ke zvýšení užitkovosti,
c)
ze zdravotních důvodů, například při použití dezinfekčních prostředků v povrchových vodách v oblasti rekreace,
d)
k úpravě vod pro určité způsoby užívání, například srážení anorganických živin přímo ve vodním toku,
e)
k odstranění nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku,
f)
jako indikátorové látky pro účely měření.
Havarijní zhoršení jakosti vod
§ 6
Havarijním zhoršením jakosti vod (dále jen „havárie“) je mimořádné závažné zhoršení, popřípadě mimořádné závažné ohrožení jakosti vod. Mimořádné závažné zhoršení jakosti vod je zpravidla náhlé, nepředvídané a projevuje se zejména závadným zabarvením, zápachem, vytvořením usazenin, tukovým povlakem nebo pěnou, popřípadě mimořádným hynutím ryb. Za mimořádné závažné ohrožení jakosti vod se považuje ohrožení, které vzniklo neovladatelným vniknutím škodlivých látek, popřípadě odpadních vod v jakosti nebo množství, které může způsobit havárii, do prostředí souvisejícího s povrchovou nebo podzemní vodou. Dále se za mimořádné závažné ohrožení jakosti vod považují případy technických poruch a závad, které takovému vniknutí předcházejí, a případy úniku ropných látek ze zařízení k jejich zachycování, skladování, dopravě a odkládání.
§ 7
Za havárii se vždy považují případy zhoršení nebo ohrožení jakosti vod ropnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, jakož i případy zhoršení nebo ohrožení jakosti vod v chráněných vodohospodářských oblastech, v ochranných pásmech nebo na vodárenských tocích a jejich povodích. O havárii nejde v těchto případech, je-li vzhledem k rozsahu a místu úniku vyloučeno nebezpečí vniknutí škodlivých látek do povrchových nebo podzemních vod.
Hlášení havárie
§ 8
(1)
Havárii hlásí původce havárie nebo ten, kdo ji zjistí, nejvhodnějším a nejrychlejším způsobem podle místních poměrů, například osobně, telefonicky, telegraficky nebo písemně.7)
(2)
Původce havárie nebo ten, kdo ji zjistil, hlásí havárii okresnímu národnímu výboru a v Bratislavě Národnímu výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, v jehož územním obvodě se havárie nebo její znaky zjistily, a při ohrožení jakosti vod v souvislosti s porušením kanalizačního řádu též správci veřejné kanalizace; občan může hlásit havárii nejbližšímu útvaru Veřejné bezpečnosti. Tyto útvary předávají přijaté hlášení neprodleně příslušnému okresnímu národnímu výboru nebo v Bratislavě Národnímu výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy; přitom postupují podle příslušných předpisů.8)
§ 9
(1)
Hlášení o havárii na hraničním toku předá okresní národní výbor krajskému národnímu výboru a ministerstvu lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky.
(2)
O havárii přesahující územní obvod okresního národního výboru nebo jeho možnosti a o havárii, jejíž škodlivé následky se mohou projevit mimo území Slovenské socialistické republiky, je okresní národní výbor povinen podat zprávu příslušnému krajskému národnímu výboru; pří havárii mimořádného rozsahu na hraničním toku podá zprávu krajský národní výbor ministerstvu lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky.
(3)
Ustanovením odstavce 2 není dotčena povinnost krajských národních výborů činit v případech, kdy havárie přesahuje územní obvod okresního národního výboru nebo jeho možnosti, opatření, která by jinak příslušela okresnímu národnímu výboru.
§ 10
(1)
Okresní národní výbor a v Bratislavě Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, popřípadě při havárii na hraničním toku krajský národní výbor (dále jen „příslušný národní výbor“) hlásí havárii orgánům a organizacím, které mohou přispět k zneškodnění havárie a k odstranění jejích škodlivých následků, a jde-li o havárii na vodním toku nebo o havárii, kterou může být vodní tok postižen, též správci vodního toku; při hlášení oznámí, zda bude vyžadovat spolupráci a zda je znám původce havárie.
(2)
Současně příslušný národní výbor uvědomí o havárii organizace, které budou dotčeny v právu nakládat s vodami, a při havárii v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů Inspektorát lázní a zřídel na ministerstvu zdravotnictví Slovenské socialistické republiky. Podle potřeby zajistí, aby národní výbory, v jejichž územním obvodu se mohou škodlivé následky projevit, zveřejnily vznik havárie.
§ 11
Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, postupuje se při hlášení a zneškodňování havárie mimořádného rozsahu,9) jakož i při odstraňování jejích škodlivých následků obdobně jako při havárii, přičemž platí při zabraňování škodlivým následkům havárie přiměřeně ustanovení § 42 odst. 2 vodního zákona.
Zneškodňování havárie a odstraňování jejích škodlivých následku
§ 12
(1)
Uživatel škodlivých látek, jakož i ten, kdo nakládá s vodami, jestliže u něho došlo k havárií (dále jen „původce havárie“ ), je povinen učinit jednak bezprostřední opatření k zneškodnění havárie, jednak opatření k odstranění jejích škodlivých následků.
(2)
Bezprostředním opatřením k zneškodňování havárie je zejména
a)
neprodlené hlášení havárie,
b)
co nejrychlejší odstranění příčin havárie,
c)
zabránit vzniku škodlivých následků havárie nebo alespoň jejich zmírnění tak, aby byly co nejmenší.
(3)
Opatřením k odstranění škodlivých následků havárie je zejména:
a)
likvidace uniklých škodlivých látek,
b)
sledování jakosti ohrožené podzemní vody, je-li nebezpečí průniku škodlivých látek do země,
c)
uvedení zasaženého místa, pokud to lze, do původního stavu.
§ 13
(1)
Při provádění opatření podle § 12 odst. 2 a 3 se původce havárie řídí plánem havarijních opatření, popřípadě pokyny vodohospodářského orgánu; tomuto vodohospodářskému orgánu je povinen předat zápis o havárii a o provedených opatřeních.
(2)
Původce havárie je povinen při provádění těchto opatření spolupracovat s orgány a organizacemi v rozsahu stanoveném v § 15 až 22.
Spolupráce orgánů a organizací
§ 14
(1)
Při zneškodňování havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků je vodohospodářský orgán oprávněn vyžadovat spolupráci orgánů a organizací.
(2)
V rámci spolupráce orgánů a organizací může vodohospodářský orgán ustanovit z jejich zástupců pracovní skupinu.
(3)
Orgány a organizace, kterým příslušný národní výbor podle § 10 havárii hlásil a jejichž spolupráci si vyžádal, jsou povinny spolupracovat při zneškodňování havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků, zejména jsou povinny určit na požádání vodohospodářského orgánu svého zástupce v pracovní skupině.
(4)
Rozsah spolupráce orgánů a organizací se řídí působností nebo příslušností orgánů a organizací, popřípadě je vymezen v § 15 až 22.
§ 15
(1)
Vodohospodářský orgán řídí spolupráci orgánů a organizací podle svého plánu havarijních opatření zpracovaného ve spolupráci se Slovenskou vodohospodářskou inspekcí, s orgány hygienické služby a s veřejnými požárními útvary, popřípadě s dalšími orgány; není-li původce havárie znám, řídí i vlastní zneškodňování havárie a odstraňování jejích škodlivých následků.
(2)
Za členy pracovní skupiny určí vodohospodářský orgán zpravidla okresního hygienika, správce vodního toku, na kterém došlo k havárii, popřípadě správce vodohospodářsky významného vodního toku, v jehož povodí došlo k havárii, a pokud je znám, též původce havárie; podle potřeby mohou být za členy určeni i zástupci Inspektorátu lázní a zřídel na ministerstvu zdravotnictví Slovenské socialistické republiky, Slovenského rybářského svazu, popřípadě organizace státního rybářství a Státní veterinární služby a rostlinolékařské služby, jakož i inspekce požární ochrany národního výboru a útvaru Veřejné bezpečnosti, v jehož územním obvodu byla havárie zjištěna, a orgánů provádějících podle zvláštních předpisů dozor nad technickými zařízeními, jež byla příčinou havárie; členem pracovní skupiny je vždy též zástupce Slovenské vodohospodářské inspekce.
§ 16
Pokud vodohospodářský orgán vytvořil pracovní skupinu, tato skupina v rámci spolupráce orgánů a organizací
a)
posoudí havárii a její vliv na vodní tok, popřípadě na podzemní vody,
b)
provede ohledání místa a ověří původce havárie,
c)
přezkoumá bezprostředně opatření k zneškodnění havárie,
d)
navrhne postup a opatření při zneškodňování havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků,
e)
zkontroluje plnění opatření podle plánu havarijních opatření nebo uložených původci havárie v souvislosti s havárií, popřípadě orgánům a organizacím v rámci spolupráce,
f)
vypracuje konečnou zprávu o havárii.
§ 17
Slovenská vodohospodářská inspekce v rámci spolupráce orgánů a organizací
a)
provádí odborné vodohospodářské přešetření příčin havárie a zjišťuje původce havárie,
b)
navrhuje způsob odstraňování škodlivých následků havárie a preventivní opatření k zamezení vzniku obdobné havárie,
c)
kontroluje provedená opatření.
§ 18
Okresní hygienik v rámci spolupráce orgánů a organizací vydává opatření k ochraně zdravých životních podmínek10) a kontroluje jejich dodržování; přitom sleduje i zdravotní nezávadnost vody určené pro zajištění nouzového zásobování obyvatelstva podle § 16 odst. 2 vodního zákona.
§ 19
Správce vodního toku v rámci spolupráce orgánů a organizací
a)
zajišťuje na vodním toku a na jeho březích opatření k zachycení a odstranění škodlivých látek, které způsobily havárii,
b)
k odstranění škodlivých následků havárie na vodohospodářských dílech, která spravuje, navrhuje a provádí mimořádné manipulace, popřípadě dává pokyny k mimořádné manipulaci s vodohospodářskými díly jejich uživatelům,
c)
v nutných případech sám odstraňuje uhynulé ryby, jinak jen za účasti organizace, která rybářsky obhospodařuje havárií postižený úsek vodního toku.
§ 20
Správce vodohospodářsky významného vodního toku kromě spolupráce, kterou poskytuje jako správce vodního toku,
a)
vypracuje plán telekomunikačního spojení pro účely oznamování havárie a spolupráce orgánů a organizací při jejím zneškodňování,
b)
zabezpečuje potřebné věcné prostředky a zařízení k zneškodňování havárie a k odstraňování jejích škodlivých následků na vodních tocích,
c)
provádí průzkum čistoty vod, odběr vzorků vody a potřebné rozbory.
§ 21
Jednotky požární ochrany v rámci svých možností a technického vybavení pomáhají při zachycování a likvidaci hořlavých nebo výbušných látek.
§ 22
Ostatní orgány a organizace, kromě spolupráce, která vyplývá nebo souvisí s jejich činností nebo posláním, jsou povinny na požádání vodohospodářského orgánu pomáhat při zneškodňováni havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků, zejména:
a)
poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné látky, nářadí apod.,
b)
umožňovat vstup na nemovitostinemovitosti, které mají ve správě nebo v užívání,
c)
účastnit se podle svých možností odstraňování škodlivých následků havárie.
§ 23
Příslušný národní výbor v rámci spolupráce orgánů a organizací vyhledává a určuje místa, kde mají být uniklé ropné látky a látky jimi kontaminované spáleny, popřípadě jinak zneškodněny nebo uloženy a dozírá na správce skládek z hlediska ochrany čistoty vod. Skládky vyznačuje ve svém plánu havarijních opatření.
§ 24
(1)
Spolupráce orgánů a organizací při zneškodňování havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků nezbavuje původce havárie povinnosti činit bezprostřední opatření k zneškodňování havárie a opatření k odstranění jejích škodlivých následků a hradit náklady odůvodněně vynaložené, aby škodě bylo zabráněno, a pokud vznikla, aby se déle nezvětšovala a byla odstraněna.
(2)
Odpovědnost původce havárie za škodu, ani jeho trestní odpovědnost není ustanovením odstavce 4 dotčena.
Ustanovení závěrečná
§ 25
Zrušuje se vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 12/1973 Sb., o ochraně vod před znečišťováním ropnými látkami.
§ 26
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Margetin v. r.
1)
ČSN 83 0915 Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování.
2)
Vládní nařízení č. 56/1967 Sb., o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví.
3)
Vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 65/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
4)
Např. ČSN 46 5890 Zkoušení a povolování nových chemických přípravků na ochranu rostlin, ČSN 46 5891 Skladování chemických přípravků na ochranu rostlin, ČSN 83 0915 Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování.
5)
§ 2 a § 4 odst. 2 písm. b) zákona SNR č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství.
6)
§ 27 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon].
7)
Hlášení havárie podle tohoto ustanovení nenahrazuje oznámení havárie podle vyhlášky Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 111/1975 Sb. o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení
provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení.
8)
Zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti.
9)
§ 26 odst. 2 vodního zákona.
10)
Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek. |
Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 24/1977 Sb. | Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 24/1977 Sb.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky o vodohospodářské evidenci
Vyhlášeno 28. 3. 1977, datum účinnosti 1. 1. 1978, částka 7/1977
* § 1 - Vodohospodářská evidence
* § 2 - Evidovaná opatření
* § 3 - Jednotlivé složky vodohospodářské evidence
* Společná, přechodná a zrušovací ustanovení
* § 4 - Žadatel o opatření podléhající vodohospodářské evidenci předloží vodohospodářskému orgánu spolu se žádostí doklady a na předepsaném tiskopise údaje potřebné k jejímu vyřízení, ověřené, popřípadě doplněné příslušným podnikem povodí, a vhodný situační podkla
* § 5 - (1) Vodohospodářská evidence se ukládá na bezpečném místě tak, aby byla chráněna před jakýmkoliv poškozením, ztrátou nebo odcizením.
* § 6 - (1) Vodohospodářské orgány přešetří dosavadní evidenci vodohospodářských děl a zařízení a vodohospodářských povolení a souhlasů, jakož i jejich změn, podle potřeby doplní a popřípadě zpřesní evidované údaje a nejpozději do pěti let ode dne účinnosti vyhláš
* § 7 - Vodohospodářská evidence se vede na tiskopisech předepsaných ministerstvem.
* § 8 - Zrušuje se vyhláška Ústřední správy vodního hospodářství č. 96/1957 Ú. v., o evidenci vodohospodářských děl a zařízení a vodohospodářských povolení a souhlasů, jakož i jejich změn.
* § 9 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1978.
Aktuální znění od 1. 1. 1978
24
VYHLÁŠKA
ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky
ze dne 1. března 1977
o vodohospodářské evidenci
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 15 odst. 2 zákona Slovenské národní rady č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství (dále jen „zákon“):
§ 1
Vodohospodářská evidence
(1)
Vodohospodářská evidence obsahuje evidenční listy (kartotéku), na něž se zaznamenávají opatření uvedená v § 2 (dále jen „opatření“), seznam evidenčních listů, seznam oprávněných (žadatelů), kterým bylo vydáno opatření, a. sbírku listin a dokumentace.
(2)
Vodohospodářskou evidenci vedou o svých opatřeních vodohospodářské orgány, které v ní zaznamenávají i výsledky přezkumného řízení provedeného vyššími orgány.
(3)
Okresní a jim naroveň postavené národní výbory se pověřují vedením souhrnné vodohospodářské evidence okresu. Souhrnná vodohospodářská evidence okresu obsahuje kromě vodohospodářské evidence okresu evidenční listy a jedno vyhotovení opatření jiných vodohospodářských orgánů, která se týkají území okresu, s případnými dalšími písemnostmi a přehlednou mapu podávající místopisný přehled o evidovaných opatřeních (dále jen „přehledná mapa“).
(4)
Správci vodohospodářsky významných vodních toků (dále jen „podniky povodí“) se pověřují vedením souhrnné vodohospodářské evidence povodí. Souhrnná vodohospodářská evidence povodí obsahuje evidenční listy, seznam evidenčních listů, seznam oprávněných (žadatelů), kterým bylo vydáno opatření, sbírku listin, dokumentaci a přehlednou mapu. Na evidenčních listech se zaznamenávají opatření vodohospodářských orgánů, která se týkají povodí vodních toků spravovaných příslušným podnikem povodí.
(5)
Výzkumný ústav vodohospodářský Bratislava se pověřuje vedením souhrnné vodohospodářské evidence Slovenské socialistické republiky; vede ji podle pokynů ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“).
§ 2
Evidovaná opatření
V rámci vodohospodářské evidence se evidují:
a)
povolení k nakládání s vodami,1) k vodohospodářským dílům,2) k některým činnostem a stavbám ve vodohospodářsky významných územích,3) k vypouštění odpadních vod do veřejných kanalizací4) a změny, zrušení a zániky těchto povolení,
b)
souhlasy ke stavbám, zařízením a činnostem, které mohou ovlivnit vodní poměry,5) a zániky platnosti těchto souhlasů,
c)
vyjádření, zda je plánovaná investice, změna ve výrobním procesu nebo v rozsahu výroby, změna nebo úprava vodohospodářského díla z vodohospodářského hlediska možná, popřípadě za jakých podmínek, pokud k realizaci záměru bude třeba povolení nebo souhlasu vodohospodářského orgánu,6)
d)
další opatření vodohospodářských orgánů
1.
o stanovení území při vodních tocích, v jehož rámci je ke stavbám, zařízením, popřípadě činnostem třeba souhlasu vodohospodářského orgánu,7)
2.
o stanovení zátopových území,8)
3.
o ochranných pásmech k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů9) a u vodohospodářských děl.10)
§ 3
Jednotlivé složky vodohospodářské evidence
(1)
Evidenční list je formulář pro záznam údajů o opatřeních podléhajících vodohospodářské evidenci podle § 2 s výjimkou opatření místních (městských) národních výborů, popřípadě okresních národních výborů v rozsahu stanoveném v § 3 odst. 2 zákona a ostatních opatření okresních národních výborů týkajících se jednotlivých občanů (opatření místního významu), která se zaznamenávají na seznamech opatření místního významu. Opatření podléhající vodohospodářské evidenci podle § 2, navazující na předchozí opatření k témuž případu, se zaznamenává na evidenčním listě předchozího opatření.
(2)
Seznam evidenčních listů je soubor vázaných sešitů členěných podle skupin opatření pro chronologický záznam evidenčních listů uložených ve vodohospodářské evidenci. Slouží pro kontrolu úplnosti evidence a pro jednoznačné stanovení čísel evidenčních listů.
(3)
Seznam oprávněných (žadatelů) je vázaný sešit pro přehledné uvedení všech oprávněných (žadatelů) a jim vydaných opatření vodohospodářských orgánů.
(4)
Sbírka listin a dokumentace je souborem spisů k evidovaným opatřením. Obsahuje stejnopisy evidovaných opatření a další listiny, výkresy a ostatní dokumentaci potřebnou jako podklad pro vydání opatření.
(5)
Přehledná mapa je soubor listů základní vedohospodářské mapy v měřítku 1 : 50 000, popřípadě též podrobnějších map většího měřítka, zobrazujících území příslušného okresu nebo povodí, do nichž se pomocí symbolů zakreslují opatření podléhající evidenci.
Společná, přechodná a zrušovací ustanovení
§ 4
Žadatel o opatření podléhající vodohospodářské evidenci předloží vodohospodářskému orgánu spolu se žádostí doklady a na předepsaném tiskopise údaje potřebné k jejímu vyřízení, ověřené, popřípadě doplněné příslušným podnikem povodí, a vhodný situační podklad pro zakreslení požadovaného opatření do přehledné mapy.
§ 5
(1)
Vodohospodářská evidence se ukládá na bezpečném místě tak, aby byla chráněna před jakýmkoliv poškozením, ztrátou nebo odcizením.
(2)
Při manipulaci s utajovanými písemnostmi je nutno dodržovat předpisy o ochraně státního, hospodářského a služebního tajemství.
§ 6
(1)
Vodohospodářské orgány přešetří dosavadní evidenci vodohospodářských děl a zařízení a vodohospodářských povolení a souhlasů, jakož i jejich změn, podle potřeby doplní a popřípadě zpřesní evidované údaje a nejpozději do pěti let ode dne účinnosti vyhlášky je převedou, ve spolupráci s podniky povodí, v rozsahu určeném ministerstvem do nové evidence. V souvislosti s tím provedou jednorázovou prověrku evidovaných skutečností.
(2)
Vodohospodářské orgány si mohou vyžádat potřebné doplnění údajů od organizací, jimž bylo vydáno příslušné opatření.
§ 7
Vodohospodářská evidence se vede na tiskopisech předepsaných ministerstvem.
§ 8
Zrušuje se vyhláška Ústřední správy vodního hospodářství č. 96/1957 Ú. v., o evidenci vodohospodářských děl a zařízení a vodohospodářských povolení a souhlasů, jakož i jejich změn.
§ 9
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1978.
Ministr:
Ing. Margetin v. r.
1)
§ 8 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
2)
§ 9 vodního zákona.
3)
§ 10, § 40 odst. 3 vodního zákona.
4)
§ 24 vodního zákona.
5)
§ 13, § 20 vodního zákona.
§ 3 vyhlášky ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 10/1977 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků.
6)
§ 14 vodního zákona.
7)
§ 13 odst. 1 vodního zákona.
8)
§ 13 odst. 2 vodního zákona.
9)
§ 19 odst. 1 vodního zákona.
10)
§ 40 odst. 3 vodního zákona. |
Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 34/1977 Sb. | Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 34/1977 Sb.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky o úpravě užívání povrchových vod k plavbě motorovými plavidly
Vyhlášeno 23. 5. 1977, datum účinnosti 23. 5. 1977, částka 10/1977
* § 1 - Tato vyhláška upravuje v zájmu ochrany čistoty vod a zajištění péče o hromadnou rekreaci pracujících užívání některých povrchových vod k plavbě motorovými plavidly se spalovacími motory (dále jen „motorová plavidla“).
* § 2 - Zákaz plavby motorových plavidel
* § 3 - (1) Ustanovení § 2 se nevztahuje na plavbu motorových plavidel
* § 4 - Stanoviště motorových plavidel
* § 5 - (1) Okresní národní výbor v dohodě s krajským národním výborem, popřípadě krajský národní výbor ve své působnosti, může povolit z ustanovení této vyhlášky výjimky pro vodní lyžování a vodní motorismus, pro organizované tělovýchovné, sportovní a branné akce
* § 6 - Ustanoveními této vyhlášky nejsou dotčeny předpisy na ochranu vod, popřípadě předpisy péče o zdraví lidu.
* § 7 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. k vyhlášce č. 34/1977 Sb.
Aktuální znění od 23. 5. 1977
34
VYHLÁŠKA
ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky
ze dne 10. května 1977
o úpravě užívání povrchových vod k plavbě motorovými plavidly
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky v dohodě s federálním ministerstvem dopravy a s příslušnými ústředními orgány státní správy republiky stanoví podle § 6 odst. 4 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon):
§ 1
Tato vyhláška upravuje v zájmu ochrany čistoty vod a zajištění péče o hromadnou rekreaci pracujících užívání některých povrchových vod k plavbě motorovými plavidly se spalovacími motory (dále jen „motorová plavidla“).
§ 2
Zákaz plavby motorových plavidel
Zakazuje se plavba motorových plavidel na vodárenských tocích,1) na úsecích vodních toků a na vodních nádržích nacházejících se v ochranných pásmech,2) na vodních nádržích vybudovaných po 31. prosinci 1975 a na povrchových vodách uvedených v příloze této vyhlášky.
§ 3
(1)
Ustanovení § 2 se nevztahuje na plavbu motorových plavidel
a)
federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, Státní plavební správy, požární ochrany a správců vodních toků, pokud se používají ke služebním účelům,
b)
použitých v souvislosti s údržbou vodních toků, s výstavbou, opravami a údržbou staveb na vodních tocích včetně staveb při vodních tocích a s měřením na vodních tocích,
c)
použitých k nutnému zajištění zdravotní a záchranné služby a při přípravě a provedení ochrany před povodněmi.
(2)
Ustanoveni § 2 se nevztahuje s výjimkou vodárenských toků, úseků toků a nádrží nacházejících se v ochranných pásmech na plavbu
a)
plavidel veřejné lodní dopravy včetně přívozních plavidel,3)
b)
plavidel použitých při těžbě písku a štěrku a při jejich přepravě,
c)
plavidel použitých při veřejném zásobování,
d)
plavidel státního rybářství použitých při plnění úkolů vyplývajících z hospodářského plánu,
e)
plavidel plavčíků při výkonu dozoru na místech vyhrazených pro vodní rekreaci,
f)
plavidel přemísťovaných podle § 4 odst. 3,
g)
plavidel havarovaných, která jsou přepravována na místo, kde je lze opravit a zajistit.
§ 4
Stanoviště motorových plavidel
(1)
Motorová plavidla mohou mít svá stanoviště jen na místech k tomu určených. Stanoviště a nejvyšší přípustný počet motorových lodí na nich určuje Státní plavební správa ve spolupráci se správcem vodního toku4) a příslušným okresním národním výborem. Povolená stanoviště musí být označena plavebními znaky.5)
(2)
Motorová plavidla na stanovištích musí být bezpečně vyvázána. Zakazuje se vyvazovat motorová plavidla za stromy, poškozovat břehové porosty, břehy a jejich opevnění. Způsob vyvazování stanoví pro každé stanoviště Státní plavební správa. Zakazuje se budování pevných lávek a plovoucích bójí mimo vyznačená stanoviště a přistávání motorových plavidel u břehů určených k hromadné rekreaci.5)
(3)
Na dobu od 1. listopadu do 31. března musí být všechna motorová plavidla odstraněna z vodní hladiny a vytažena na břeh nad kótu nejvyššího vzdutí nebo přemístěna na místo vhodné pro přezimování.
§ 5
(1)
Okresní národní výbor v dohodě s krajským národním výborem, popřípadě krajský národní výbor ve své působnosti, může povolit z ustanovení této vyhlášky výjimky pro vodní lyžování a vodní motorismus, pro organizované tělovýchovné, sportovní a branné akce, popřípadě z jiných závažných důvodů, a to v prostorech a době, které stanoví v dohodě se Státní plavební správou a správcem vodního toku; mohou též ve zvláště odůvodněných případech, nejpozději však do 31. prosince 1977, ponechat v platnosti dosavadní úpravu užívání povrchových vod k plavbě motorovými plavidly.
(2)
Výjimky podle odstavce 1 nelze povolovat pro plavbu na vodárenských tocích, na úsecích toků a vodních nádržích nacházejících se v ochranných pásmech a na vodních nádržích vybudovaných po 31. prosinci 1975.
§ 6
Ustanoveními této vyhlášky nejsou dotčeny předpisy na ochranu vod, popřípadě předpisy péče o zdraví lidu.
§ 7
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
lng. Margetin v. r.
Příloha k vyhlášce č. 34/1977 Sb.
Seznam
povrchových vod, na kterých se zakazuje plavba motorových plavidel
1. Název nádrže nebo úseku toku| Tok| Kraj
---|---|---
Buková| Hrudky| Západoslovenský
Kunov| Teplica
Myjava| Myjava
Stará Myjava| Myjava
Limbach| Limbašský potok
Harmónia| Vištucký potok
Dolné Krškany| Nitra
Nitra| Nitra
Jelšovce| Nitra
Duchonka| Železnica
Veľké Uherce| Drahožica
Boleráz| Trnavka
Čerenec| Holeška
Dubník| Kostolník
Bánov| Kostolník
Trenčianske Teplice| Teplička
Sĺňava| Váh
Rohožník| Vyvrat
Skalica| Sudomerický potok
Studená voda| Studená voda
Unín| Unínsky potok
Nemečky| Chotina
Brezolupy| Hydina
Bátovce| Jabloňovka
Golianovo| Kadaň
Vráble| Hosťovský potok
Bíňa| Kvetnianka
Dedinka| Dedinský potok
Vištuk| Vištucký potok
Blatné| Stoličný potok
Trenčianske Biskupice| Váh| Středoslovenský
Dolné Kočkovce| Váh
Nosice| Váh
Hričov| Váh
Krpeľany| Váh
Oravská přehrada| Orava
Nitrianske Rudno| Nitrica
Môťová| Slatina
Hriňová| Slatina
Ľadov| Tuhársky potok
Klenovec| Klenovská Rimava
Mýtna| Krivánsky potok
Motyčky| Starohorský potok
Jelenec| Jelenský potok
Číž| Teška
Kurinec| Ľukva
Hostice| Mačací potok
Veľké Dravce| Šťavica
Uhorské| Zlatná
Kozí Vrbovok| Vrbovok
Sebechleby| Belujský potok
Miková| Muráň| Východoslovenský
Palcmanská Maša| Hnilec
Vlčia dolina| Vlčí potok
Dobšiná| Dobšinský potok
Zemplínska šírava| Laborec
Veľká Domaša| Ondava
Malá Domaša| Ondava
Krompachy| Hornád
Úhorná| Smolník
Orechová| Orechovský potok
Ružín| Hornád
Malá Lodina| Hornád
Bukovec| Ida
Lánec| Kanský potok
Janík| Janícky potok
Poľov| Lorinčík
Seňa| Belžiansky potok
Vyšná Rybnica| Okna
Mlynčeky| Kežmarská Biela voda
Kokošovce| Delňa
Gemerské Teplice| Hlavisko
Nižný Hrušov| Hrušovský potok
Zemplínska Teplica| Číža
Veľké Ozorovce| Číža
Nižný Žipov| Žipovský potok
Sečovce| Trnavka
Tovarné| Továrňanský potok
2.
vodní toky
Vodohospodářsky významné vodní toky6) s výjimkou
---
Dunaje| v úseku od ústí Ipelu po ústí Moravy
Váhu| v úseku od ústí do Dunaje po jez Drahovce
Hronu| v úseku od ústí do Dunaje po Želiezovce
Bodrogu| v celé délce od státních hranic
Hornádu| v úseku od státních hranic po jez ve Vyšném Opátském
3.
zatopené těžní jámy
Název| Obec| Okres| Kraj
---|---|---|---
Čanianské jazerá| Čaňa| Košice| Východoslovenský
Kazarka| Šaštín-Stráže| Senica| Západoslovenský
Lúčky| Moravský Ján| Senica
Piesky| Plavecký Štvrtok| Bratislava-venkov
Pláňava| Malé Leváre| Senica
Slnečné jazerá| Senec| Bratislava-venkov
Tarnocké jazerá| Veľký Grob| Galanta
Teplá voda| Drahovce| Trnava
Zelená voda| Nové Mesto n. Váhom| Trenčín
Zlaté piesky| Bratislava| Bratislava II
Štiavnická jezera
Bančianske jazero| Banky| Žiar nad Hronom| Středoslovenský
Belianske jazero| Banská Štiavnlca| Žiar nad Hronom
Evičkino jazero| Štiavnické Bane| Žiar nad Hronom
Halčianske jazero| Banský Studenec| Žiar nad Hronom
Kamenica| Vysoká| Žiar nad Hronom
Hodrušské jazero| Banská Hodruša| Žiar nad Hronom
Klinger| Banská Štiavnica| Žiar nad Hronom
Malé Richnavské jazero| Štiavnické Bane| Žiar nad Hronom
Počúvalské jazero| Počúvadlo| Žiar nad Hronom
Studenské jazero| Banský Studenec| Žiar nad Hronom
Štiavnické jazero| Banská Štiavnica| Žiar nad Hronom
Tajšok| Štiavnické Bane| Žiar nad Hronom
Veľké Richnavské jazero| Štiavnické Bane| Žiar nad Hronom
Vindšachtské jazero| Štiavnické Bane| Žiar nad Hronom
1)
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 10/1977 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků.
2)
§ 19 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
3)
§ 7 zákona č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 126/1974 Sb.,
4)
§ 1 odst. 2 písm. ch) vyhlášky federálního ministerstva dopravy č. 137/1974 Sb., o vnitrozemské plavbě.
5)
Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 155/1973 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách.
6)
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 10/1977 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků, příloha č. 2. |
Zákon č. 38/1977 Sb. | Zákon č. 38/1977 Sb.
Zákon o novém výtvarném řešení Řádu republiky
Vyhlášeno 4. 7. 1977, datum účinnosti 4. 7. 1977, částka 13/1977
* § 1 - Vládní nařízení č. 30/1951 Sb., kterým se zakládají řády a vyznamenání a upravuje udělování čestného titulu „Hrdina práce“, se mění takto:
* § 2 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 4. 7. 1977
38
ZÁKON
ze dne 28. června 1977
o novém výtvarném řešení Řádu republiky
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Vládní nařízení č. 30/1951 Sb., kterým se zakládají řády a vyznamenání a upravuje udělování čestného titulu „Hrdina práce“, se mění takto:
Čl. III odst. 4 a 5 přílohy vládnímu nařízení č. 30/1951 Sb. zní:
„(4)
Řád republiky má tvar rudého, stříbrem rámovaného čtverce, jehož strana má 40 mm. Na střed nakoso položeného čtverce je umístěna zlacená modře lemovaná pěticípá hvězda s barevným znakem ČSSR v pravidelném pětiúhelníku. Mezi cípy hvězdy jsou zlacené lipové trojlístky. Hvězda je podložena deseti stříbrnými paprsky s useknutými hroty, z nichž čtyři horní a čtyři dolní přesahují okraj odznaku. V rudé ploše jsou úzké stříbrné mezipaprsky. Horní roh čtverce je spojen lichoběžníkovým stříbrným ouškem s tmavěmodrou 38 mm širokou průvlečnou stuhou, na jejíž dolní části je kovový zlacený vlys z deseti lipových lístků. Nad vlysem je vodorovný bílý a červený proužek. Bílý proužek je široký 2,5 mm, červený 2,5 mm a vlys 5 mm. Rub čtverce je hladký s vyrytým matričním číslem nahoře.
(5)
Nosí-li se pouze stužka řádu, je napjata na pravoúhlé liště o rozměru 38x10 mm. Je tvořena vodorovným proužkem bílým, červeným a modrým v poměru 2,5:2,5:5. Modrý proužek je překryt kovovým zlaceným vlysem z deseti lipových lístků.“.
§ 2
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r. |
Vyhláška Ministerstva financí České socialistické republiky č. 48/1977 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí České socialistické republiky č. 48/1977 Sb.
Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 71/1964 Sb., o lázeňském poplatku
Vyhlášeno 10. 8. 1977, datum účinnosti 1. 1. 1978, částka 16/1977
* Čl. 1 - Seznam lázeňských míst, v nichž se vybírá lázeňský poplatek (dále jen „seznam“), tvořící přílohu k vyhlášce ministerstva financí č. 71/1964 Sb., o lázeňském poplatku, se mění a doplňuje takto:
* Čl. 2
Aktuální znění od 1. 1. 1978
48
VYHLÁŠKA
ministerstva financí České socialistické republiky
ze dne 8. srpna 1977,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 71/1964 Sb., o lázeňském poplatku
Ministerstvo financí České socialistické republiky stanoví podle § 2 odst. 1 zákona č. 82/1952 Sb., o místních poplatcích:
Čl. 1
Seznam lázeňských míst, v nichž se vybírá lázeňský poplatek (dále jen „seznam“), tvořící přílohu k vyhlášce ministerstva financí č. 71/1964 Sb., o lázeňském poplatku, se mění a doplňuje takto:
»1.
Do skupiny I. se přeřazují ze skupiny II. Jáchymov a Jeseník,
2.
Do skupiny II. se přeřazují ze skupiny III. Bechyně, Bohdaneč, Konstantinovy Lázně, Lázně Bělohrad a Třeboň a nově se zařazují Velichovky, Velké Losiny, Bílina a Karlova Studánka,
3.
Do skupiny III. se nově zařazují Běloves, Ostrožská Nová Ves, Slatinice, Toušeň a Vráž,
4.
Názvy následujících lázeňských míst uvedených v seznamu zní takto:
„Lipová-lázně“ místo „Dolní Lipová“
„Lázně Kundratice“ místo „Kundratice pod Ještědem“
„Lázně Libverda“ místo „Libverda“ a
„Mšené-lázně“ místo „Mšené u Budyně“.«
Čl. 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1978.
Ministr:
Ing. Tlapák v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 66/1977 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 66/1977 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o stažení mincí po 10 haléřích vzoru 1953 a vzoru 1961
Vyhlášeno 3. 11. 1977, datum účinnosti 3. 11. 1977, částka 22/1977
* § 1 - (1) Mince po 10 haléřích vzoru 1953 se starým státním znakem a názvem státu „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“1) i vzoru 1961 s novým státním znakem a názvem státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“2) se stahují z oběhu uplynutím dne 31. prosince 1977.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 3. 11. 1977
66
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 21. září 1977
o stažení mincí po 10 haléřích vzoru 1953 a vzoru 1961
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě:
§ 1
(1)
Mince po 10 haléřích vzoru 1953 se starým státním znakem a názvem státu „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“1) i vzoru 1961 s novým státním znakem a názvem státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“2) se stahují z oběhu uplynutím dne 31. prosince 1977.
(2)
Mince uvedené v odstavci 1 vyměňují v době od 1. ledna 1978 do 30. června 1978 včetně všechny pošty, pobočky státních spořitelen a pobočky Státní banky československé, v době od 1. července 1978 do 30. listopadu 1978 včetně jen pobočky Státní banky československé.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Lér, CSc., v. r.
1)
Vyhláška ministra financí č. 45/1953 Sb., o vydání peněz vzoru 1953.
2)
Vyhláška ministra financí č. 131/1961 Sb., o vydání bankovek po 10 Kčs, státovek po 5 Kčs a 3 Kčs a mincí po 1 Kčs a 10 haléřích nového vzoru. |
Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 70/1977 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 70/1977 Sb.
Vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Východní Karpaty
Vyhlášeno 3. 11. 1977, datum účinnosti 3. 11. 1977, částka 22/1977
* § 1 - (1) Území vymezené v části I přílohy, jež tvoří součást této vyhlášky, se vyhlašuje za chráněnou krajinnou oblast Východní Karpaty (dále jen „oblast“). Oblast se rozprostírá v okresech Humenné a Svidník ve Východoslovenském kraji, a to:
* § 2 - (1) Na území oblasti lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:1)
* § 3 - (1) Území vymezené v části II přílohy této vyhlášce se vyhlašuje podle § 11 zákona za ochranné pásmo oblasti.
* § 4 - (1) Ve věcech, které se dotýkají oblasti, rozhodují orgány státní správy, zejména orgány územního plánování, stavební úřady, báňské úřady, orgány státní péče o lesy, orgány ochrany ovzduší, vodohospodářské, zemědělské, dopravní, cestovního ruchu, zdravotni
* § 5 - (1) O způsobu ochrany zvláště chráněných území, která jsou v oblasti a v jejím ochranném pásmu, platí podmínky stanovené příslušnými orgány. Podmínky ochrany podle § 2 této vyhlášky se nevztahují na zvláště chráněné zemědělské půdy.2)
* § 6 - (1) Úkoly orgánů státní ochrany přírody na území oblasti a ochranného pásma podle této vyhlášky provádí v rámci své působnosti4) Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě
* § 7 - Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a jejího ochranného pásma, jsou uloženy ve Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Východoslovenském krajském národním výboru v Košicích, na okresních národních výborech v Humenném a ve
* § 8 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. k vyhlášce č. 70/1977 Sb.
Aktuální znění od 3. 11. 1977
70
VYHLÁŠKA
ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky
ze dne 1. září 1977,
kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Východní Karpaty
Ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy stanoví podle § 10 odst. 2 a § 11 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody:
§ 1
(1)
Území vymezené v části I přílohy, jež tvoří součást této vyhlášky, se vyhlašuje za chráněnou krajinnou oblast Východní Karpaty (dále jen „oblast“). Oblast se rozprostírá v okresech Humenné a Svidník ve Východoslovenském kraji, a to:
a)
v okrese Humenné
v katastrálních územíchkatastrálních územích obcí Brezovec, Čabalovce, Čertižné, Dara, Habura, Hostovice, Jalová, Kalinov, Kalná Roztoka, Kolbasov, Medzilaborce, Nová Sedlica, Ňagov, Oľšinkov, Osadné, Ostrožnica, Palota, Parihuzovce, Pčoliné, Príslop, Runina, Ruská Volová, Ruské, Ruský Potok, Smolník, Stakčianska Roztoka, Stakčín, Starina, Svetlice, Topoľa, Ubľa, Ulič, Uličské Krivé, Veľká Poľana, Výrava, Vyšná Jablonka, Zboj, Zvala;
b)
v okrese Svidník
v katastrálních územíchkatastrálních územích obcí Bodružal, Korejovce, Krajná Bystrá, Krajná Poľana, Medvedzie, Miroľa, Nižný Komárnik, Príkra, Šarbov, Vladiča (osady Driečna a Suchá), Vyšný Komárnik.
(2)
Účelem vyhlášení oblasti je ochrana a zvelebování přírody a přírodních zdrojů, zabezpečování jejich optimálního využívání se zřetelem na jejich všestranný kulturní, vědecký, ekonomický, vodohospodářský a zdravotně rekreační význam.
(3)
Ochrana přírody a přírodních hodnot a zachovávání stanovených podmínek ochrany oblasti je povinností všech orgánů a organizací, které na jejím území jakkoli působí, jakož i občanů, kteří se v oblasti zdržují.
(4)
Na území oblasti lze podle § 6 odst. 3 a § 7 a 8 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody (dále jen „zákon“), vyhlásit zvláštní ochranu jejích mimořádně významných částí.
§ 2
(1)
Na území oblasti lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:1)
a)
provádět geologické práce včetně technických prací v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy;
b)
dobývat ložiska nerostů;
c)
zavádět nepůvodní druhy rostlin a živočichů do volné přírody zásadně jen při provádění výzkumů v rámci experimentální činnosti. Toto ustanovení se netýká zemědělského půdního fondu obhospodařovaného podle schválených plánů rozvoje zemědělské výroby;
d)
měnit hranice lesního a zemědělského půdního fondu;
e)
používat lesních a zemědělských pozemků k jiným účelům;
f)
mimo intravilán obcí budovat stavby všeho druhu (důlní, průmyslové, inženýrské, rekreační, obytné, garáže atd.), kromě provozních zařízení státních lesů a zemědělských podniků a zařízení sloužících k ochraně státních hranic;
g)
mimo intravilán obcí s výjimkou prostorů, které byly již dříve určeny k těmto účelům, umisťovat skládky a skládat odpady;
h)
mimo intravilán obcí umisťovat reklamní, informační a jiná podobná zařízení;
i)
velkoplošně používat pesticidy mimo lesní školky a zemědělský půdní fond;
j)
zachytávat a upravovat prameny a povrchové vody k vodohospodářským účelům.
(2)
Rozsah výkonu ostatních činností v oblasti se vymezuje takto:
a)
obhospodařování lesního fondu se řídí schválenými lesními hospodářskými plány, v nichž se hospodářská opatření pro lesy chráněné z důvodu ochrany přírody stanoví ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody; v ostatních případech tehdy, je-li stanovený předpis lesního hospodářského plánu vázán na povolení výjimky příslušným orgánem národního výboru;
b)
rozvoj zemědělské výroby v oblasti se uskutečňuje na základě komplexních plánů rozvoje zemědělství včetně úprav pozemků se stromy a křovitou vegetací pro jednotlivé územně správní celky, vypracovaných ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody se zvláštním zřetelem na zachování biologických a estetických hodnot oblasti a na zájmy ochrany a využití zemědělského půdního fondu;
c)
při všech záměrech a zásazích musí být respektován vodohospodářský význam území. Z tohoto důvodu je třeba zejména zamezit rozšiřování eroze vyloučením příčin jejího vzniku a erozní plochy asanovat. Vodohospodářské stavby jakéhokoli druhu (nádrže, úpravy toků, vodohospodářské meliorace apod.) lze v oblasti realizovat jen na základě příslušné dokumentace schválené orgány státní ochrany přírody. Zvláštní péči je třeba věnovat ochraně současných a perspektivních zdrojů pitné vody;
d)
výstavba se realizuje podle schválené územně plánovací dokumentace se zřetelem na optimální zachování neurbanizovaných prostorů přírodního prostředí. Při projektování a výstavbě je třeba přihlížet k charakteru krajiny a používaného materiálu. Výstavba podnikových a soukromých chat, zřizování tábořišť, parkovišť a jiných funkčních zařízení je dovolena jen v prostorech vymezených orgány územního plánováníúzemního plánování v dohodě s orgány státní ochrany přírody a ostatními dotčenými orgány státní správy na podkladě schválené územně plánovací dokumentace, jakož i usnesením rady příslušného okresního národního výboru o schválení rekreační oblasti a vyhlášením lesních částí v rekreačním prostoru a jeho bezprostředním okolí za účelové rekreační lesy;
e)
myslivost a rybářství se provádějí podle schválených plánů chovu a lovu zvěře a ryb a se zřetelem na zachování a zvelebování přirozených souborů společenstev, a jde-li o ochranu volně žijících živočichů, ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody;
f)
komunikace se budují na základě schválené územně plánovací dokumentace. Turistické stezky se rozšiřují a značkují a naučné trasy se budují v souladu s koncepcí ochrany přírody v oblasti ve vzájemné dohodě s orgány turistiky ve Slovenské socialistické republice. Dopravní průzkum pro účely lesního hospodářství se provádí ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody a schvaluje se za jejich účasti při závěrečném protokolu k lesnímu hospodářskému plánu;
g)
výzkum a průzkum, který se dotýká přírodních poměrů oblasti, lze provádět jen s vědomím Slovenského ústavu památkové péče a ochrany přírody, který vede jejich evidenci. Přitom je třeba dbát na to, aby se v čase a v místě nestřetávaly zájmy různých organizací anebo aby nebyly poškozovány chráněné přírodní hodnoty.
§ 3
(1)
Území vymezené v části II přílohy této vyhlášce se vyhlašuje podle § 11 zákona za ochranné pásmo oblasti.
(2)
V ochranném pásmu oblasti je třeba hospodářskou a jinou činnost provádět tak, aby nebyly poškozovány přírodní hodnoty oblasti a aby byl zachován přirozený ráz krajiny.
(3)
K výstavbě v ochranném pásmu oblasti mimo intravilán obcí, s výjimkou provozních staveb lesního hospodářství a zemědělství a zařízení sloužících k ochraně státních hranic, je zapotřebí též souhlasu orgánů státní ochrany přírody.
(4)
Pro výkon myslivostí a rybářství v ochranném pásmu oblasti platí podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. e) této vyhlášky.
§ 4
(1)
Ve věcech, které se dotýkají oblasti, rozhodují orgány státní správy, zejména orgány územního plánováníúzemního plánování, stavební úřady, báňské úřady, orgány státní péče o lesy, orgány ochrany ovzduší, vodohospodářské, zemědělské, dopravní, cestovního ruchu, zdravotnictví a hygieny, jakož i orgány tělesné výchovy s ohledem na poslání oblasti, a to ve spolupráci s příslušnými orgány státní ochrany přírody.
(2)
Obdobně postupují orgány a organizace, které v oblasti provádějí vlastní opatření na ochranu ovzduší, vody, půdy, vegetačního krytu, ryb, zvěře a jiných volně žijících živočichů.
§ 5
(1)
O způsobu ochrany zvláště chráněných území, která jsou v oblasti a v jejím ochranném pásmu, platí podmínky stanovené příslušnými orgány. Podmínky ochrany podle § 2 této vyhlášky se nevztahují na zvláště chráněné zemědělské půdy.2)
(2)
Na územích, na která se vztahuje působnost federálního ministerstva národní obrany a ministerstev vnitra, jsou orgány státní ochrany přírody a orgány státní památkové péče povinny dbát zájmů vojenské správy a při změnách, které se dotýkají obrany státu, zařízení nebo prostorů sloužících k tomuto účelu, si vyžádat souhlas vojenské správy nebo příslušných orgánů ministerstev vnitra. Zájmová území vojenské správy nejsou vyhlášením oblasti dotčena.
(3)
Vyhlášením oblasti nejsou dotčena vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostemnemovitostem. které se nacházejí na území oblasti, ani ochranná pásma stanovená podle zvláštních předpisů.3)
§ 6
(1)
Úkoly orgánů státní ochrany přírody na území oblasti a ochranného pásma podle této vyhlášky provádí v rámci své působnosti4) Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě
(2)
Na ochraně přírody a přírodních hodnot v oblasti a v jejím ochranném pásmu se aktivně podílejí národní výbory působící na jejich území.
(3)
Orgány a organizace, které využívají území oblasti a jejího ochranného pásma, zabezpečují v rámci své působnosti finanční a materiálové prostředky na ochranu, rozvoj a zvelebování oblasti v rámci schválených hospodářských a finančních plánů, vyplývá-li potřeba těchto prostředků z činnosti, kterou na tomto území vykonávají.
§ 7
Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a jejího ochranného pásma, jsou uloženy ve Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Východoslovenském krajském národním výboru v Košicích, na okresních národních výborech v Humenném a ve Svidníku a na Krajské správě geodézie a kartografie v Prešově.
§ 8
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Válek v. r.
Příloha k vyhlášce č. 70/1977 Sb.
VYMEZENÍ ÚZEMÍ
chráněné krajinné oblasti Východní Karpaty a jejího ochranného pásma
Chráněná krajinná oblast (dále jen „oblast“) se rozprostírá na území Východoslovenského kraje v okresech Humenné a Svidník.
Území oblasti a jejího ochranného pásma je vyznačeno na otiscích základní mapy ČSSR v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:
28 — 13 Vyšný Mirošov
28 — 14 Nižný Komárnik
28 — 31 Svidník
28 — 32 Medzilaborce
28 — 34 Radvaň nad Laborcom
28 — 41 Oľšinkov
28 — 43 Papín
28 — 44 Zboj
38 — 21 Snina
38 — 22 Ubľa.
I.
Vymezení oblasti
Hranice oblasti probíhá od výchozího bodu v místě, kde říčka Ublianka opouští naše území, odtud pokračuje proti toku Ublianky k jejímu prvému levostrannému přítoku, který sleduje k mostu na státní silnici Ubľa — státní hranice, odtud pokračuje severním směrem na kótu 313 (Radovo), potom západním směrem do údolí, které sleduje asi 300 m proti toku na úroveň kóty 267, odtud pokračuje západním směrem do údolí potoka Brezovčík, potom pokračuje proti toku Brezovčíka a později Klišova na úroveň obce Brezovec a západním směrem na kótu 351, obchází severním okrajem obec Ruská Volová až k západnímu okraji, odkud pokračuje severozápadně proti toku potoka k souvislému okraji lesa, který sleduje do údolí potoka Chmeľnica až po soutok s Ubliankou. Odtud pokračuje proti toku až k souvislému okraji lesa, potom odbočuje na severozápad a pokračuje bočním hřebínkem do údolí potoka Lieskovec na kótu 496 (Lieskovec), odtud severozápadním směrem sbíhá do údolí potoka Oľohovec nad obec Stakčianska Roztoka až k souvislému okraji lesa, který sleduje na západ, potom na jihozápad a opět na západ až do údolí Cirochy. Proti toku Cirochy pokračuje k silnici směřující od kóty 413 (Vŕšok), přechází přes státní silnici Stakčín — Starina k souvislému okraji lesního komplexu Dubiny, kterým pokračuje do údolí Chotinky a proti jejímu toku až na kótu 449, odkud pokračuje k obci Pčoliné. Odtud sleduje tok potoka na severovýchod, překonává boční hřebínek, sestupuje do údolí a proti toku levostranného přítoku Pčolinky pokračuje přes kótu 641 (Kýčera) k obci Parihuzovce, sleduje hřebínek východně od obce až k jejímu severnímu okraji, odkud severozápadním směrem pokračuje do údolí levostranného přítoku Hostovického potoka, jehož tok sleduje až na úroveň začátku bočního hřebínku, zde se náhle otáčí na sever a pokračuje na kótu 664. Z tohoto místa pokračuje hranice na severozápad, sleduje souvislou hranici lesa jižně od kót 586 a 688, přechází přes kóty 634 a 608, lomí se na jihozápad, pokračuje polní cestou přes kótu 362 k obcí Svetlice, kterou obchází východním okrajem až k lesovně, kde se lomí na severozápad, pokračuje na jihozápadní okraj hřebínku Gušina, odkud sbíhá do údolí levostranného přítoku Výravy a pokračuje západním směrem do údolí Malé Výravy, kterou sleduje proti toku až na úroveň lesovny Pelikán. Potom hranice pokračuje na západ přes kótu 464 opět do údolí Výravy, odkud pokračuje na sever proti toku a při přechodu Suché Výravy do souvislého lesního komplexu se lomí na západ, sleduje souvislou lesní hranici až po lesní cestu, odkud odbočuje na západ k severnímu okraji obce Čabalovce a přechází přes kótu 531 (Kýčerka ), kótu 524, kótu 540 (Kýčera), odkud schází do údolí Vydranky, pokračuje západním směrem na kótu 433 (Panská Kýčera) a přes kótu 446 až k Borovému potoku, potom pokračuje proti toku až k silnici Habura — Kalinovo na severozápad k potoku Sližov. Od soutoku potoků pokračuje hranice na severozápad přes kótu 562 (Kýčera), odkud okrajem souvislého lesa a později polní cestou pokračuje k obci Čertižné, kterou obchází až k severozápadnímu okraji, odkud pokračuje asi 1 km na západ, potom přechází jihojihovýchodním směrem na kótu 660 (Perelisky). Z tohoto bodu sbíhá do údolí levostranného přítoku Chotčianky, později odbočuje na západ přes kótu 592, pokračuje do údolí Chotčianky a proti jejímu toku pokračuje na úroveň kóty 627 (Stavlinec), lomí se na západ, přechází přes Stavlinec do údolí Javorového potoka, kde se lomí na severozápad a pravostranným přítokem se dostává do výrazného sedla, odkud pokračuje na jihozápad údolím mezi Jaseníkem a Kozím hŕbkem na kótu 434. Odtud hranice pokračuje severozápadním směrem, sleduje potok Bodružalík, obchází na severním okraji obec Bodružal a pokračuje potokem až k silničnímu mostu. Hranice oblasti potom pokračuje silnící do Krajné Poľany ke kótě 332, z níž přechází směrem severozápadním na vyvýšeninu nad obcí Nižný Komárnik, kde se lomí na západ a sbíhá do údolí pravostranného přítoku potoka Ladomirka, potom pokračuje na západ a po dosažení hřebene pokračuje severozápadním směrem na kótu 518 (Ščob), odkud sbíhá do údolí potoka Hrišov, pokračuje proti jeho toku, východním okrajem obchází obec Medvedzie, opět pokračuje proti toku Hrišova, přichází k obci Šarbov, kterou obchází východním okrajem a pokračuje proti toku Hrišova až na československo-polskou hranici. Odtud pokračuje hranice oblasti po československo-polské hranici východním směrem přes kótu 502 (Dukelský průsmyk) až ke kótě 1221 (Kremenec). Z Kremence pokračuje hranice oblasti po státní hranici československo-sovětské směrem na jih k výchozímu bodu tohoto popisu hranice oblasti, kde opouští říčka Ublianka naše státní území.
Rozloha oblasti je 66 810 ha.
II.
Vymezení ochranného pásma oblasti
Výchozí bod a začátek hranice ochranného pásma je totožný s hranicí oblasti, pokračuje proti toku řičky Ublianky až k dotyku se státní silnicí Klenová — Ubľa, kterou sleduje po silniční most, odkud pokračuje po soutok potoka Luh s Ubliankou, dále pokračuje hřebínkem Ploský na kótu 376 (Mandrikov grúň), kótu 422 (Veľký Brusný) až po soutok potoků Ternovec a Kolonička, odkud pokračuje státní silnicí až ke Stakčínu. Ze Stakčína pokračuje na severozápad přes kótu 433 (Vŕšok), kótu 389 (Kadobný), kótu 640 (Diel) do údolí Udavy, přes kótu 584 (Hrablová) do údolí Výravy, přes kótu 553 (Na Kundrovci), kótu 419 (Miková) a kótu 411 (Nagovec), odkud sbíhá do údolí Laborce a pokračuje přes kótu 433 (Kameň), kótu 496, odkud schází severozápadním směrem do údolí Rokytovce a pokračuje přes kótu 531 (Obrúbané), kótu 495 (Petrova púť), kótu 523 (Kýčera), kóty 431, 440, 582 (Ždiar) a kótu 424 do údolí Mlynského potoka, potom pokračuje přes kótu 548 (Mäsiarske), kóty 576 a 507 (Vŕšok), přes obec Hunkovce na kótu 482 (Kobylacký vrch), přes kótu 534 (Javor) na kótu 519 (Vrch) a přes kótu 529, 602 k československo-polské státní hranici, kde končí hranice ochranného pásma oblasti.
Rozloha ochranného pásma oblasti je zhruba 30 100 ha.
1)
§ 12 a 13 zákona.
2)
§ 7a zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb.
3)
Zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb., zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, a zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví, ve znění zákona č. 43/1976 Sb.
4)
Zákon Slovenské národní rady č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách. |
Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 76/1977 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 76/1977 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, kterou se doplňuje vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 31/1976 Sb.
Vyhlášeno 23. 11. 1977, datum účinnosti 1. 1. 1978, částka 24/1977
* Článek I - Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 31/1976 Sb. se doplňuje takto:
* Článek II
Aktuální znění od 1. 1. 1978
76
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
ze dne 12. listopadu 1977,
kterou se doplňuje vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 31/1976 Sb.
Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanoví podle § 53 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev:
Článek I
Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 31/1976 Sb. se doplňuje takto:
Za § 5 se vkládá § 5a, který včetně nadpisu zní:
㤠5a
Využití opakovatelných projektů
Použijí-li se při zpracování přípravné a projektové dokumentace opakovatelné projekty, postupuje se podle této vyhlášky, pokud zvláštní předpisy12a) nestanoví jinak.“.
Článek II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1978.
Ministr:
Ing. Šupka v. r.
12a)
Vyhláška č. 75/1977 Sb., o opakovaných projektech. |
Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 83/1977 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 83/1977 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, kterou se mění a doplňuje příloha k vyhlášce č. 123/1976 Sb., o základních podmínkách dodávky zemědělských výrobků a potřeb
Vyhlášeno 12. 12. 1977, datum účinnosti 1. 1. 1978, částka 25/1977
* Čl. I - Příloha k vyhlášce č. 123/1976 Sb., o základních podmínkách dodávky zemědělských výrobků a potřeb, se nahrazuje tímto novým zněním:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1978
83
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zemědělství a výživy
ze dne 9. prosince 1977,
kterou se mění a doplňuje příloha k vyhlášce č. 123/1976 Sb., o základních podmínkách dodávky zemědělských výrobků a potřeb
Federální ministerstvo zemědělství a výživy stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 259 odst. 4, § 268 odst. 2 a § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku, ve znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb. a doplněném zákonem č. 144/1975 Sb. a podle § 15 odst. 1 zákona č. 51/1959 Sb., o výkupu zemědělských výrobků:
Čl. I
Příloha k vyhlášce č. 123/1976 Sb., o základních podmínkách dodávky zemědělských výrobků a potřeb, se nahrazuje tímto novým zněním:
Příloha k vyhlášce č. 123/1976 Sb.
Nákupní organizace zemědělských výrobků - § 5 odst. 1
Výrobek | | Nákupní organizace
---|---|---
1\\. Obiloviny včetně kukuřice | v ČSR: | \\- podniky trustu Zemědělské zásobování a nákup, Praha (dále jen „podniky trustu ZZN Praha“);
v SSR: | \\- podniky trustu Poľnohospodárske zásobovanie a nákup, Bratislava (dále jen „podniky trustu PZN, Bratislava“).
2\\. Luštěniny jedlé | v ČSR:| \\- podniky trustu ZZN, Praha,
\\- organizace Českého svazu spotřebních družstev, Praha (dále jen „organizace ČSSD, Praha“);
v SSR: | \\- podniky trustu PZN, Bratislava,
\\- organizace Slovenského zväzu spotrebných družstiev, Bratislava (dále jen „organizace SZSD Bratislava“).
3\\. Luštěniny krmné| v ČSR:| \\- podniky trustu ZZN, Praha;
v SSR:| \\- podniky trustu PZN, Bratislava.
4\\. Olejniny (s výjimkou máku)| v ČSR:| \\- podniky trustu ZZN, Praha;
v SSR:| \\- podniky trustu PZN, Bratislava.
5\\. Mák | v ČSR: | \\- podniky trustu ZZN, Praha,
| \\- organizace ČSSD, Praha;
v SSR: | \\- podniky trustu PZN, Bratislava,
| \\- organizace SZSD, Bratislava.
6\\. Brambory konzumní | v ČSR:| \\- podniky trustu ZZN, Praha,
| \\- podniky trustu Obchod ovocem a zeleninou, Praha,
| \\- závody oborového podniku Mrazírny, Praha (dále jen „závody OP Mrazírny, Praha“),
| \\- závody oborového podniku Škrobárny, Havlíčkův Brod,
| \\- organizace ČSSD, Praha;
v SSR: | \\- podniky trustu PZN, Bratislava,
| \\- podniky trustu Obchod s ovocím a zeleninou, Bratislava,
| \\- podniky trustu Liehovary a konzervárne, Bratislava (dále jen „podniky trustu LIKO, Bratislava“),
| \\- organizace SZSD, Bratislava.
7\\. Brambory průmyslové | v ČSR:| \\- závody oborového podniku Škrobárny, Havlíčkův Brod,
| \\- podniky trustu ZZN, Praha;
v SSR:| \\- podniky trustu LIKO, Bratislava,
| \\- podniky trustu PZN, Bratislava.
8\\. Seno, sláma, úsušky pícnin a píce pro výrobu úsušků| v ČSR:| \\- podniky trustu ZZN, Praha;
v SSR:| \\- podniky trustu PZN, Bratislava.
9\\. Cukrovka | v ČSR:| \\- podniky trustu Cukrovarnický průmysl, Praha;
v SSR:| \\- podniky trustu Cukor-cukrovinky, Bratislava.
10\\. Čekanka | v ČSR:| \\- podniky trustu Tukový průmysl, Praha;
v SSR:| \\- podniky trustu Cukor-cukrovinky, Bratislava.
11\\. Stonky lnu a stonky konopí | v ČSR:| \\- závody národního podniku Českomoravský len, Humpolec;
v SSR:| \\- podniky trustu Slovakotex, Trenčín.
12\\. Chmel| v ČSR: | \\- oborový podnik Chmelařství, Žatec;
v SSR:| \\- oborový podnik Chmelařství, Žatec.
13\\. Plody kořeninové papriky| v ČSR: | \\- podniky trustu Konzervárny a papriky lihovary, Praha (dále jen „podniky trustu KOLI, Praha“);
v SSR:| \\- podniky trustu LIKO, Bratislava.
14\\. Tabák| v ČSR:| \\- závody oborového podniku Československý tabákový průmysl, Kutná Hora;
v SSR:| \\- závody oborového podniku Československý tabakový priemysel, Bratislava.
15\\. Sláma čiroku metlového | v ČSR: | \\- organizace Českého svazu výrobních družstev, Praha;
v SSR:| \\- organizace Slovenského zväzu výrobných družstiev, Bratislava.
16\\. Prázdné makovice| v ČSR:| \\- podniky trustu ZZN, Praha,
\\- Léčivé rostliny, národní podnik, Zbraslav,
\\- organizace ČSSD, Praha;
v SSR: | \\- podniky trustu PZN, Bratislava,
| \\- Slovakofarma, národný podnik, Hlohovec,
| \\- organizace SZSD, Bratislava.
17\\. Zelenina a ovoce| v ČSR:| \\- podniky trustu Obchod ovocem a zeleninou, Praha,
| \\- podniky trustu KOLI, Praha,
| \\- závody OP Mrazírny, Praha,
| \\- organizace ČSSD, Praha,
| \\- společné zemědělské podniky, jen pro vlastní zpracování;
v SSR:| \\- podniky trustu Obchod s ovocím a zeleninou, Bratislava,
| \\- podniky trustu LIKO, Bratislava,
| \\- podniky trustu Cukor-cukrovinky, Bratislava,
| \\- organizace SZSD, Bratislava,
| \\- Agrokomplex Nitra, jen pro vlastní zpracování,
| \\- společné zemědělské podniky, jen pro vlastní zpracování.
18\\. Moštové hrozny a révy vinné| v ČSR:| \\- vinařské závody trustu Pivovary a sladovny, Praha,
| \\- podniky trustu KOLI, Praha,
| \\- Družstevní vinné sklepy, Hodonín,
| \\- společné zemědělské podniky, podle zvláštního pověření;
v SSR:| \\- závody oborového podniku Vinárske závody, Bratislava,
| \\- podniky trustu LIKO, Bratislava.
19\\. Lesní plody | v ČSR: | \\- organizace ČSSD, Praha,
| \\- závody podniků Středočeské, Jihočeské, Západočeské, Severočeské, Východočeské, Jihomoravské a Severomoravské státní lesy (dále jen „závody podniků Státní lesy“),
| \\- závody OP Mrazírny, Praha,
| \\- podniky trustu Obchod ovocem a zeleninou, Praha,
| \\- podniky trustu KOLI, Praha;
v SSR:| \\- organizace SZSD, Bratislava,
| \\- závody podniků Západoslovenské, Stredoslovenské a Východoslovenské štátne lesy (dále jen „závody podniků Štátne lesy“),
| \\- podniky trustu LIKO, Bratislava.
20\\. Houby | v ČSR: | \\- organizace ČSSD, Praha,
| \\- podniky trustu KOLI, Praha,
| \\- závody oborového podniku Sempra, Praha,
| \\- závody OP Mrazírny, Praha,
| \\- závody podniků Státní lesy;
v SSR:| \\- organizace SZSD, Bratislava,
| \\- závody podniků Štátne lesy,
| \\- podniky trustu LIKO, Bratislava.
21\\. Koření| v ČSR:| \\- podniky trustu Obchod ovocem a zeleninou, Praha,
| \\- podniky trustu KOLI, Praha,
| \\- organizace ČSSD, Praha;
v SSR:| \\- podniky trustu Obchod s ovocím a zeleninou, Bratislava,
| \\- organizace SZSD, Bratislava.
22\\. Léčivé rostliny | v ČSR:| \\- Léčivé rostliny, národní podnik, Zbraslav;
v SSR:| \\- Slovakofarma, národný podnik, Hlohovec.
23\\. Jatečný skot, jatečná prasata, jatečná telata | v ČSR: | \\- podniky trustu Masný průmysl, Praha,
v SSR:| \\- podniky trustu Mäsový priemysel, Bratislava.
24\\. Jatečné ovce a jehňata | v ČSR: | \\- podniky trustu Masný průmysl, Praha,
| \\- organizace ČSSD, Praha;
v SSR: | \\- podniky trustu Mäsový priemysel, Bratislava,
| \\- organizace MOVIS, Holič,
| \\- organizace SZSD, Bratislava.
25\\. Jatečné kozy| v ČSR:| \\- podniky trustu Masný průmysl, Praha,
| \\- organizace ČSSD, Praha;
v SSR: | \\- podniky trustu Mäsový priemysel, Bratislava.
26\\. Jatečné koně a jatečná hříbata | v ČSR:| \\- podniky trustu Masný průmysl, Praha;
v SSR: | \\- podniky trustu Mäsový priemysel, Bratislava.
27\\. Jatečná drůbež | v ČSR:| \\- podniky trustu Drůbežářský průmysl, Praha,
| \\- závody oborového podniku Státní rybářství, České Budějovice (dále jen „závody OP Státní rybářství, České Budějovice“);
v SSR: | \\- podniky trustu Hydinársky priemysel, Bratislava.
28\\. Zvěřina | v ČSR: | \\- podniky trustu Drůbežářský průmysl, Praha,
| \\- organizace ČSSD, Praha,
| \\- hospodářská zařízení Českého mysliveckého svazu;
v SSR:| \\- podniky trustu Hydinársky priemysel, Bratislava,
| \\- organizace SZSD, Bratislava.
29\\. Živá zvěř| v ČSR: | \\- hospodářská zařízení Českého mysliveckého svazu, Praha,
| \\- závody podniků Státní lesy;
v SSR: | \\- hospodářská zařízení Slovenského poľovníckeho zväzu, Bratislava,
| \\- závody podniků Štátne lesy.
30\\. Jateční králíci | v ČSR: | \\- podniky trustu Drůbežářský průmysl, Praha,
| \\- organizace ČSSD, Praha;
v SSR: | \\- podniky trustu Hydinársky priemysel, Bratislava,
| \\- Spoločný družstevný hydinársky podnik BRANKO, Nitra,
| \\- organizace SZSD, Bratislava.
31\\. Ryby, rybí násady, plůdek, jikry a raci | v ČSR: | \\- závody OP Státní rybářství, České Budějovice,
| \\- organizace ČSSD, Praha;
v SSR:| \\- podniky trustu Hydinársky priemysel, Bratislava,
| \\- hospodářská zařízení Slovenského zväzu rybárov, Žilina,
| \\- organizace SZSD, Bratislava.
32\\. Kůže| v ČSR: | \\- oborový podnik KARA, Trutnov,
| \\- Zverimex, Praha,
| kůže z farmářsky chovaných králíků, dále kůže z divokých kožišinových zvířat, jehnětiny a skopovice od svých členů,
| \\- krajské podniky Sběrné suroviny,
| kůže z farmářsky chovaných domácích králíků, kůže z divokých kožišinových zvířat, jehnětiny a skopovice od jednotlivě hospodařících rolníků;
v SSR: | \\- oborový podnik KARA, Trutnov,
| \\- organizace Chovprodukt, Galanta a Slovmink, Matúškovo,
| kůže z farmářsky chovaných kožišinových zvířat (tj. norků, lišek, pesců a nutrií) od svých členů - jednotlivě hospodařících rolníků,
| \\- krajské podniky Zberné suroviny,
| kůže z farmářsky chovaných domácích králíků, kůže z divokých kožišinových zvířat, jehnětiny a skopovice od jednotlivě hospodařících rolníků.
33\\. Mléko (smetana)| v ČSR: | \\- podniky trustu Mlékárenský průmysl, Praha;
v SSR: | \\- podniky trustu Mliekárenský priemysel, Bratislava,
| \\- Potravinársky kombinát, národný podnik, Trebišov.
34\\. Ovčí hrudkový sýr, míchaný hrudkový sýr a ovčí mléko| v ČSR: | \\- podniky trustu Mliekárenský priemysel, Bratislava;
v SSR:| \\- podniky trustu Mliekárenský priemysel, Bratislava.
35\\. Slepičí vejce | v ČSR:| \\- podniky trustu Drůbežářský průmysl, Praha;
v SSR:| \\- podniky trustu Hydinársky priemysel, Bratislava.
36\\. Ovčí vlna| v ČSR: | \\- podniky trustu ZZN, Praha;
v SSR:| \\- podniky trustu PZN, Bratislava.
37\\. Včelí med, včelí vosk a ostatní výrobky z chovu včel| v ČSR: | \\- organizace ČSSD, Praha;
v SSR: | \\- organizace SZSD, Bratislava.
38\\. Chovný a užitkový skot, prasata, ovce| v ČSR:| \\- podniky trustu Státní plemenářské podniky, Praha;
v SSR: | \\- podniky trustu Štátne plemenárske podniky, Bratislava.
39\\. Chovná drůbež| v ČSR: | \\- podniky trustu Drůbežářský průmysl, Praha,
| \\- závody OP Státní rybářství, České Budějovice;
v SSR: | \\- podniky trustu Hydinársky priemysel, Bratislava.
40\\. Užitková drůbež| v ČSR:| \\- podniky trustu Drůbežářský průmysl, Praha,
| \\- závody OP Státní rybářství, České Budějovice;
v SSR:| \\- podniky trustu Hydinársky priemysel, Bratislava,
| \\- Spoločný družstevný hydinársky podnik BRANKO, Nitra,
| \\- Spoločný družstevný liahárenský podnik, Nitra.
41\\. Užitková hříbata | v ČSR:| \\- podniky trustu Státní plemenářské podniky Praha;
v SSR:| \\- podniky trustu Štátne plemenárske podniky, Bratislava.
42\\. Užitkoví koně| v ČSR:| \\- podniky trustu Státní plemenářské podniky, Praha;
v SSR:| \\- podniky trustu Štátne plemenárske podniky, Bratislava.
43\\. Selata a běhouni | v ČSR:| \\- podniky trustu Státní plemenářské podniky, Praha,
| \\- závody oborového podniku Velkovýkrmny, Praha;
v SSR:| \\- podniky trustu Štátne plemenárske podniky, Bratislava,
| \\- závody oborového podniku Veľkovýkrmne, Palárikovo.
44\\. Násadová vejce| v ČSR:| \\- podniky trustu Drůbežářský průmysl, Praha;
v SSR:| \\- podniky trustu Hydinársky priemysel, Bratislava.
45\\. Osivo, sadba a školkařské výpěstky| v ČSR i v SSR | organizace pověřené podle zvláštních předpisů.44)
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1978.
Ministr:
Ing. Nagr v. r.
44)
Zákon č. 61/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 62/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon Slovenské národní rady č. 92/1977 Sb. | Zákon Slovenské národní rady č. 92/1977 Sb.
Zákon Slovenské národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon Slovenské národní rady č. 74/1963 Sb., o Slovenské akademii věd, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 43/1970 Sb.
Vyhlášeno 20. 12. 1977, datum účinnosti 20. 12. 1977, částka 27/1977
* Čl. I - Zákon Slovenské národní rady č. 74/1963 Sb., o Slovenské akademii věd, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 43/1970 Sb. se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 20. 12. 1977
92
ZÁKON
Slovenské národní rady
ze dne 19. prosince 1977,
kterým se mění a doplňuje zákon Slovenské národní rady č. 74/1963 Sb., o Slovenské akademii věd, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 43/1970 Sb.
Slovenská národní rada se usnesela na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon Slovenské národní rady č. 74/1963 Sb., o Slovenské akademii věd, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 43/1970 Sb. se mění a doplňuje takto:
1.
Za dosavadní text § 9 se připojují slova „nebo na návrh předsednictva Akademie.“.
2.
V § 13 odst. 1 druhá věta zní:
„Předseda Akademie soustavně pečuje o plnění úkolů Akademie; za výkon své funkce odpovídá vládě Slovenské socialistické republiky.“.
3.
§ 13 odst. 3, 4 a 5 zní:
„(3)
Členy předsednictva Akademie jsou předseda Akademie, místopředsedové Akademie, další členové předsednictva a vědecký sekretář Akademie. Místopředsedové Akademie a další členové předsednictva Akademie jsou jmenováni z řad členů Akademie. Místopředsedy Akademie a vědeckého sekretáře Akademie jmenuje a odvolává vláda Slovenské socialistické republiky na návrh předsedy Akademie. Další členy předsednictva Akademie jmenuje a odvolává vláda Slovenské socialistické republiky zpravidla na základě volby, kterou provádí valné shromáždění členů Akademie, nebo na návrh předsednictva Akademie.
(4)
Počet místopředsedů Akademie, jakož i počet dalších členů předsednictva Akademie stanoví vláda Slovenské socialistické republiky.
(5)
Funkční období předsednictva Akademie trvá pět let.“.
4.
§ 14 zní:
㤠14
(1)
Předsednictvo Akademie nebo předseda Akademie mohou pověřit jednotlivé členy předsednictva obstaráváním určitých činností; zejména pověřují místopředsedy Akademie péčí o koordinaci a komplexnost prací v jednotlivých oblastech vědeckého bádání. K zajišťování řídící a organizační činnosti může předsednictvo Akademie na návrh předsedy Akademie též zřizovat komise a jiné pomocné orgány.
(2)
Členové předsednictva Akademie pověření určitou činností podle odstavce 1 a předsedové (vedoucí) komisí a jiných pomocných orgánů jsou za výkon této činnosti odpovědni předsednictvu Akademie a předsedovi Akademie, podávají jim o ní zprávy a předkládají jim podle potřeby své návrhy.“.
5.
Za § 14 se vkládá § 14a, který zní:
㤠14a
(1)
Předsednictvo Akademie pečuje o to, aby se akademici a členové korespondenti tvůrčím způsobem zúčastňovali na rozvoji svého vědního oboru, vědeckého výzkumu a na realizaci výsledků ve svém vědním oboru a přispívali k rozvoji socialistické vědy a socialistické společnosti.
(2)
Předsednictvo Akademie hodnotí činnost akademiků a členů korespondentů pravidelně, nejméně však v pětiletých obdobích.
(3)
Na základě hodnocení podle odstavce 2 může předsednictvo Akademie předložit vládě Slovenské socialistické republiky návrhy na zrušení členství akademika nebo člena korespondenta, jestliže neplní úkoly uvedené v odstavci 1 a v § 10 odst. 1.“.
6.
§ 15 odst. 2 zní:
„(2)
Předsedu a ostatní členy vědeckých kolegií na návrh předsedy Akademie jmenuje a odvolává předsednictvo Akademie, které řídí jejich činnost. Předseda vědeckého kolegia odpovídá za výkon své funkce předsednictvu Akademie a předsedovi Akademie.“.
7.
§ 17 zní:
㤠17
Úkoly Akademie v oblasti správní, hospodářské a organizační zajišťuje aparát Akademie. Předsednictvo Akademie určí způsob konkrétního řízení aparátu Akademie.“.
8.
§ 18 odst. 2 zní:
„(2)
V čele pracoviště je ředitel (vedoucí), jehož na návrh předsedy Akademie jmenuje a odvolává předsednictvo Akademie. Ředitel (vedoucí) řídí veškerou činnost pracoviště a odpovídá za ni předsednictvu Akademie a předsedovi Akademie.“.
9.
V § 18 odst. 3 se slova „Vedoucí (ředitel) vědeckého pracoviště“ nahrazují slovy „Ředitel (vedoucí) vědeckého pracoviště“.
10.
V § 19 odst. 2 se slova „Povinností vedoucího (ředitele)" nahrazují slovy „Povinností ředitele (vedoucího)“.
11.
V § 19 odst. 4 se slova „na dobu čtyř let“ nahrazují slovy „na pět let“.
12.
V § 20 se za slova „organizačních útvarů“ vkládají slova „jakož i aparátu Akademie“.
13.
Za § 20 se vkládá § 20a, který zní:
㤠20a
Funkční období dosavadního předsednictva Akademie končí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Šalgovič v. r.
Colotka v. r. |
Zákon České národní rady č. 96/1977 Sb. | Zákon České národní rady č. 96/1977 Sb.
Zákon České národní rady o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství
Vyhlášeno 28. 12. 1977, datum účinnosti 1. 1. 1978, částka 29/1977
* § 36 - Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, se mění a doplňuje takto:
* § 38 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1978.
Aktuální znění od 1. 1. 1996 (289/1995 Sb.)
96
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. prosince 1977
o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 36
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, se mění a doplňuje takto:
1.
v § 21 odstavci 1 písm. a) prvá věta zní:
„Zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihne při neoprávněném výkonu práva myslivosti nebo při činu tímto zákonem zakázaném, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě s loveckou výzbrojí, popřípadě se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních předpisů nosit zbraň i na honebních pozemcích.“;
2.
v § 36 odstavci 1 se slova „a v případě poškození lesních kultur do 30 dnů ode dne, kdy škoda vznikla“, nahrazují slovy „ode dne, kdy škoda vznikla, u škod na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku ve lhůtě 30 dnů od uplynutí uvedeného období.“ a část poslední věty za středníkem se vypouští.
§ 38
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1978.
Erban v. r.
Korčák v. r. |
Zákon Slovenské národní rady č. 100/1977 Sb. | Zákon Slovenské národní rady č. 100/1977 Sb.
Zákon Slovenské národní rady o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství
Vyhlášeno 29. 12. 1977, datum účinnosti 1. 1. 1978, částka 30/1977
* ČÁST PRVNÍ - HOSPODAŘENÍ V LESÍCH (§ 1 — § 12)
* ČÁST DRUHÁ - ODBORNÁ SPRÁVA LESŮ (§ 13 — § 16)
* ČÁST TŘETÍ - VSTUP DO LESŮ A ÚPRAVA NĚKTERÝCH ČINNOSTÍ V NICH (§ 17 — § 19)
* ČÁST ČTVRTÁ - OCHRANA LESŮ (§ 20 — § 24)
* ČÁST PÁTÁ - ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A JEJICH PŮSOBNOST (§ 25 — § 29)
* ČÁST ŠESTÁ - DOZOR V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ (§ 30 — § 32)
* ČÁST SEDMÁ - ŘÍZENÍ (§ 33 — § 33)
* ČÁST OSMÁ - POKUTY (§ 34 — § 34)
* ČÁST DEVÁTÁ - SPOLEČNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 35 — § 38)
Aktuální znění od 1. 1. 1978
100
ZÁKON
Slovenské národní rady
ze dne 20. prosince 1977
o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství
Slovenská národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
HOSPODAŘENÍ V LESÍCH
Oddíl první
Úvodní ustanovení
§ 1
Všechny lesy bez ohledu na velikost a správu (vlastnictví, užívání) musí být plánovitě obhospodařovány jako lesní fond tak, aby byla zajištěna co nejvyšší produkce jakostní dřevní hmoty, aby byly zabezpečovány a zlepšovány ostatní funkce lesů při zachování trvalého působení účinků lesů a byly vytvářeny předpoklady pro racionalizaci lesního hospodářství. K těmto účelům slouží hospodářská úprava lesů, jejímž výsledkem jsou především lesní hospodářské plány.
Oddíl druhý
Hospodářská úprava lesů a lesní hospodářské plány
§ 2
Poslání a obsah hospodářské úpravy lesů a lesních hospodářských plánů
(1)
Hospodářská úprava lesů zahrnuje opatření zaměřená ke zjišťování stavu lesů a přírodních, společenských, technických a ekonomických podmínek hospodaření v nich. V rámci hospodářské úpravy lesů se vypracovávají podklady pro stanovení dlouhodobých cílů, výhledů a plánovaných úkolů integrovaného hospodaření v lesích z hlediska zvyšování produktivnostl, zabezpečení racionálního využívání a ochrany lesů; sleduje se též provádění těchto cílů a plnění úkolů.
(2)
Lesní hospodářské plány jsou podkladem pro národohospodářské plánování1) a nástrojem pro cílevědomé hospodaření v lesích sledující zlepšování funkcí lesů; stanoví na základě nejnovějších poznatků vědy a techniky cíle a úkoly hospodaření v lesích, zejména z hlediska pěstování a ochrany lesů, ochrany a tvorby životního prostředí, těžeb dřeva a ostatních funkcí lesů.
(3)
Lesní hospodářské plány obsahují:
a)
závazné ukazatele a údaje, kterými jsou hospodářský způsob, výše těžeb dřeva stanovená těžebním procentem v jednotlivých věkových stupních a úkoly obnovy a výchovy lesních porostů; při stanovení výše těžeb se sleduje dosažení nepřetržité rozšířené reprodukce a rovnoměrné věkové skladby lesů,
b)
směrné ukazatele a údaje, kterými jsou zejména hospodářský tvar lesa, formy hospodářského způsobu, umístění a postup těžeb, postup přeměn a převodů a meliorace lesních pozemků,
c)
orientační ukazatele, kterými jsou například charakteristiky přírodních, ekonomických a technických podmínek hospodaření v lesích.
(4)
Při určování výše těžeb dřeva podle odstavce 3 písm. a) se v hospodářských lesích přihlíží také k rozložení zásob dřeva, přírůstkovým poměrům a k plynulosti těžby; v ochranných lesích a v lesích zvláštního určení se přihlíží k formám hospodářských způsobů určených ve vztahu k převažující funkci těchto lesů.
§ 3
Tvorba a schvalování lesních hospodářských plánů
(1)
Lesní hospodářské plány vypracovávají podle směrnic ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“) na období zpravidla deseti let organizace pověřené ministerstvem, popřípadě organizace pověřené federálním ministerstvem národní obrany, jde-li o vojenské lesy.2) Tyto organizace jsou povinny dbát při vypracovávání lesních hospodářských plánů o jejich soulad s dlouhodobým výhledem národního hospodářství, s perspektivou odvětví lesního hospodářství a s ochranou a tvorbou životního prostředí.
(2)
Lesní hospodářské plány se vypracovávají pro lesní hospodářské celky, které určí ministerstvo; tyto celky spravují odborní lesní hospodáři, jejichž kvalifikační předpoklady stanoví ministerstvo.
(3)
Lesní hospodářské plány schvalují orgány státní správy lesního hospodářství, které kontrolují jejich dodržování a mohou v odůvodněných případech povolit jejich změny.
(4)
Státní organizace lesního hospodářství řízené ministerstvem nebo federálním ministerstvem národní obrany a správci, vlastníci nebo uživatelé lesního fondu (dále jen „uživatelé lesů“), u nichž byl rozsah odborné správy lesů omezen (§ 14), jsou povinni vést přehled o výsledcích hospodaření podle lesních hospodářských plánů.
§ 4
Souhrnné lesní hospodářské plány
(1)
Organizace pověřené vypracováváním lesních hospodářských plánů vypracovávají souhrnné lesní hospodářské plány Slovenské socialistické republiky, a stanoví-li to ministerstvo, též souhrnné lesní hospodářské plány oblastí lesů.
(2)
Souhrnné lesní hospodářské plány schvaluje ministerstvo.
(3)
Státní orgány, uživatelé lesů a organizace, které mohou ovlivnit svou činností plnění funkcí lesů, sdělují na požádání ministerstvu, popřípadě organizacím jím pověřeným údaje potřebné pro vypracovávání a doplňování souhrnných lesních hospodářských plánů; ministerstvo, popřípadě organizace jím pověřené si mohou v případě potřeby tyto údaje u nich samy zjišťovat.
§ 5
(1)
Způsob provádění hospodářské úpravy lesů, vypracovávání, schvalování a kontroly lesních hospodářských plánů, souhrnných lesních hospodářských plánů a jejich změn, jakož i určování ukazatelů a údajů těchto plánů stanoví ministerstvo obecně závazným právním předpisem.
(2)
Na řízení o schvalování lesních hospodářských plánů a souhrnných lesních hospodářských plánů a povolování jejich změn se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
Oddíl třetí
Diferencované hospodaření v lesích
§ 6
Vyhlašování lesů ochranných a lesů zvláštního určení
(1)
Lesy ochranné a lesy zvláštního určení vyhlašuje ministerstvo z vlastního podnětu nebo na návrh orgánů státní správy. Na řízení o vyhlášení lesů ochranných a lesů zvláštního určení se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(2)
Dotýká-lí se vyhlášení lesů ochranných a lesů zvláštního určení, jakož i schvalování lesních hospodářských plánů pro tyto lesy zájmů chráněných zvláštními předpisy,3) projedná orgán státní správy lesního hospodářství tato opatření s dotčenými orgány státní správy, popřípadě, stanoví-li to zvláštní předpisy, vyžádá si jejich souhlas; tento souhlas může být vázán na splnění podmínek stanovených uvedenými předpisy. Právo těchto orgánů vydávat rozhodnutí o podmínkách ochrany jimi sledovaných zájmů podle zvláštních předpisů zůstává nedotčeno; jestliže se rozhodnutí týká lesů, vydávají je tyto orgány po projednání s ministerstvem.
§ 7
Hospodářský tvar lesa a hospodářský způsob
(1)
Základním hospodářským tvarem lesa v hospodářských lesích je les vysoký, zajišťující nejvyšší produkci jakostní dřevní hmoty, jakož i plnění ostatních funkcí lesů. V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení se hospodářský tvar lesa stanoví se zřetelem k jejich poslání.
(2)
V hospodářských lesích je převažujícím hospodářským způsobem pasečný způsob maloplošných forem. V ochranných lesích se určí hospodářský způsob s přihlédnutím k přírodním podmínkám.
V lesích zvláštního určení se určí hospodářský způsob se zřetelem k jejich zvláštnímu poslání s přihlédnutím k produkčním a ostatním funkcím lesů.
(3)
Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti o určování hospodářského tvaru lesa a hospodářského způsobu a jeho forem.
Oddíl čtvrtý
Pěstování lesních porostů
§ 8
Obnova a výchova lesních porostů
(1)
Uživatelé lesů jsou povinni
a)
obnovovat lesní porosty včas a soustavně tak, aby se neustále zvyšovala jejich biologická hodnota,
b)
vychovávat lesní porosty soustavně tak, aby se zlepšila jejich dřevinná skladba, jakost, popřípadě přírůst, zvýšila odolnost proti škodlivým vlivům a zlepšily se funkce lesů.
(2)
Lesní porosty, jejichž zdravotní stav, přírůst nebo jakost neumožňují plnit funkce lesů, jsou uživatelé lesů povinni převést před dosažením mýtní zralosti na vhodný hospodářský tvar lesa nebo přeměnit na lesní porosty vhodné dřevinné skladby.
(3)
Velikost holé seče pří těžbě podle § 10 odst. 1 písm. a) nesmí překročit 3 hektary; v lesních porostech zdravotně poškozených, v borovicových lesích na písčitých půdách, v lesních porostech topolových a vrbových a pří převodech a přeměnách lesních porostů nesmí velikost holé seče překročit 5 hektarů.
(4)
Holiny na lesních pozemcích musí být zalesněny do 2 let od jejich vzniku a lesní porosty na nich zajištěny do následujících 5 let, pokud v odůvodněných případech nestanoví orgán státní správy lesního hospodářství lhůtu delší. Na řízení o stanovení této delší lhůty se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(5)
Při obnově lesa nesmí být další holá seč přiřazována k plochám s mladým lesním porostem nezajištěným na celé ploše. Rovněž se nesmí snižovat zásahem po celé ploše zakmenění lesního porostu pod sedm desetin plného zakmenění, jestliže se prosvětlení neprovádí ve prospěch mladého lesního porostu, odpovídajícího plánovanému zastoupení lesních dřevin.
§ 9
Osivo a sazenice lesních dřevin
(1)
Státní organizace lesního hospodářství řízené ministerstvem nebo federálním ministerstvem národní obrany a uživatelé lesů, u nichž byl rozsah odborné správy lesů omezen (§ 14), jsou povinni zajistit dostatečné množství druhově a geneticky vhodného osiva a sazenic potřebných pro obnovu lesních porostů a pro zalesnění pozemků k tomu určených.4)
(2)
Ministerstvo může stanovit obecně závazným právním předpisem, které druhy lesních dřevin lze pěstovat jen ze semen, řízků a sazenic z uznaných lesních porostů a stromů, a podrobnosti
o zakládání a obnovování lesních porostů.
Oddíl pátý
Těžba a doprava dříví
§ 10
Těžba dříví
(1)
Těžba dříví se provádí
a)
při výchově a obnově lesních porostů v rozsahu a do výše určené lesními hospodářskými plány (těžba úmyslná),
b)
při vynětí lesního pozemku z lesního půdního fondu (těžba mimořádná),
c)
při odstraňování následků mimořádných přírodních vlivů nebo jiné škodlivé činnosti (těžba nahodilá).
(2)
Uživatelé lesů mohou provádět v lesních porostech těžbu dříví podle odstavce 1 písm. a) jen v rozsahu a do výše těžby určené lesními hospodářskými plány; vznikne-li nutnost provést těžbu podle odstavce 1 písm. c), jsou povinní zabezpečit její přednostní zpracování.
§ 11
Povinnosti při dopravě dříví
(1)
Doprava a uskladnění dříví musí být prováděny tak, aby na vlastních i sousedních lesních porostech, lesních pozemcích, lesních cestách a vytěženém dříví nedošlo ke škodám, popřípadě, aby škody byly omezeny na nejmenší míru.
(2)
Při zřizování a údržbě cest, svážnic, přibližovacích linek a ostatních zařízení na lesním půdním fondu je uživatel lesa povinen dbát, aby nedocházelo k erozi nebo k zamokření.
(3)
Odvoz vytěžené dřevní hmoty musí být zajištěn tak, aby nebyla ohrožena její jakost.
Oddíl šestý
Lesnickotechnické meliorace
§ 12
(1)
Uživatelé lesů jsou povinni provádět na lesních pozemcích lesnickotechnické melioracelesnickotechnické meliorace a jiná opatření ke zlepšení úrodnosti lesní půdy a ke zlepšení funkcí lesů.
(2)
Lesnickotechnickými melioracemiLesnickotechnickými melioracemi se rozumějí zejména biologická, technická a vodohospodářské opatření ke zlepšení půdních, vodohospodářských a klimatických poměrů, k zabránění erozi a zamokření půdy, zvyšování produkčních a ostatních funkcí lesů a k zajištění jejich ochrany.
(3)
Lesnickotechnické melioraceLesnickotechnické meliorace na lesních pozemcích nad horní hranicí stromové vegetace provádějí státní organizace lesního hospodářství řízené ministerstvem nebo federálním ministerstvem národní obrany.
ČÁST DRUHÁ
ODBORNÁ SPRÁVA LESŮ
§ 13
Výkon odborné správy lesů
(1)
Odbornou správou lesů se zabezpečuje odborná pomoc a dozor nad hospodařením v lesích, které nejsou ve správě nebo v užívání státních organizací lesního hospodářství řízených ministerstvem nebo federálním ministerstvem národní obrany.
(2)
Úkoly odborné správy lesů jsou zejména:
a)
zajišťovat podklady pro vypracovávání lesních hospodářských plánů,
b)
vypracovávat podle schválených lesních hospodářských plánů roční plány lesní výroby, dodávek dříví a určovat opatření k zlepšováni funkcí lesů,
c)
vyžadovat plnění úkolů v lesní výrobě, zajišťování a zlepšování funkcí lesů a ochrany lesů, jakož i na plnění těchto úkolů dozírat,
d)
zajišťovat osivo a sazenice lesních dřevin pro obnovu lesa,
e)
vyznačovat těžbu dřeva a provádět výkup dříví,
f)
vydávat uživatelům lesů pokyny k hospodaření v lesích a k jejich ochraně,
g)
vést lesní hospodářskou evidenci a výkazy o výkonech v lesích,
h)
vést evidenci uživatelů lesů v odborné správě.
(3)
Odbornou správu lesů vykonávají státní organizace lesního hospodářství řízené ministerstvem, pokud ji ministerstvo nesvěří jiné organizaci, popřípadě pokud si tuto správu nevyhradí. Na řízení o svěření a vyhrazení výkonu odborné správy lesů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(4)
Socialistické organizace mohou dodávat vytěžené dříví přímo odběratelům, pokud se o tom dohodnou s organizací vykonávající odbornou správu lesů; jiní uživatelé lesů v odborné správě mohou dodávat vytěžené dříví jen organizacím, vykonávajícím odbornou správu lesů.
(5)
Úkoly podle odstavce 2 písm. b) sdělují organizace vykonávající odbornou správu lesů uživatelům lesů písemně; oznámí-li uživatel lesa do 15 dnů ode dne doručení písemného sdělení orgánu státní správy lesního hospodářství, že s nimi nesouhlasí, určí tento orgán úkoly rozhodnutím.
(6)
Organizace vykonávající odbornou správu lesů jsou povinny podávat orgánu státní správy lesního hospodářství zprávy o plnění úkolů odborné správy lesů a oznamovat mu zjištěné případy porušení ustanovení zákona o lesích a tohoto zákona, jakož i předpisů a rozhodnutí vydaných na jejich základě.
§ 14
Omezení rozsahu odborné správy lesů
Ministerstvo může omezit rozsah odborné správy lesů u uživatelů lesů, kteří zajišťují plnění úkolů v lesích vlastními odbornými lesními hospodáři podle § 3 odst. 2. Na řízení o omezení rozsahu odborné správy lesů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
§ 15
Příspěvky za odbornou správu lesů
Uživatelé lesů jsou povinni za výkon odborné správy lesů platit příspěvky.
§ 16
Ministerstvo upraví obecně závaným právním předpisem podrobněji úkoly organizací vykonávajících odbornou správu lesů a způsob jejího provádění; stanoví též výši příspěvků za výkon této správy a další podrobnosti o jejich placení.
ČÁST TŘETÍ
VSTUP DO LESŮ A ÚPRAVA NĚKTERÝCH ČINNOSTÍ V NICH
§ 17
Užívání lesů občany
(1)
Každý může vstupovat na lesní pozemky a do lesních porostů, sbírat lesní plodiny a klest; přitom je povinen les chránit, zachovávat v lese potřebnou opatrnost a nerušit lesní prostředí.
(2)
Orgán státní správy lesního hospodářství může zakázat, popřípadě omezit užívání lesů uvedené v odstavci 1, vyžaduje-li to ochrana lesů nebo jiné důležité zájmy společnosti; na řízení o vydávání a odvolávání těchto zákazů a omezení se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Zákazy vstupu na lesní pozemky nebo jiná omezení užívání lesů, stanovená zvláštními předpisy5) anebo podle nich vyhlášené, zůstávají nedotčeny.
§ 18
Užívání lesů organizacemi podle zvláštních předpisů
(1)
Při činnostech prováděných v lese podle zvláštních předpisů,6) k nimž podle zákona o lesích nebo tohoto zákona není třeba povolení, jsou organizace povinny oznámit rozsah a účel těchto činností nejméně 15 dnů před jejich zahájením orgánu státní správy lesního hospodářství a uživateli lesa.
(2)
Orgán státní správy lesního hospodářství může omezit, popřípadě jinak upravit provádění činností uvedených v odstavci 1, vyžaduje-li to ochrana lesů nebo jiné důležité zájmy společnosti.
§ 19
Zákaz některých činností v lesích
(1)
V lesích je zakázáno:
a)
rozdělávat oheň a tábořit mimo vyhrazená místa a v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů kouřit,
b)
vjíždět a stát s motorovými vozidly,
c)
pást dobytek a umožňovat výběh hospodářským zvířatům do lesních porostů,
d)
zakládat skládky, znečišťovat les odpadky a odpady,
e)
provádět terénní úpravy, stavět ploty a budovat chodníky,
f)
rušit klid a ticho,
g)
narušovat půdní kryt,
h)
vstupovat do lesních školek a oplocených míst,
i)
těžit stromy a keře.
(2)
Zákazy uvedené v odstavci 1 písm. a), b), e) až i) neplatí pro činnosti, které provozují uživatelé lesů v rámci plnění svých úkolů při hospodaření v lesích a při jejich ochraně nebo jestliže činnosti jsou povoleny zvláštními předpisy.7)
(3)
Orgán státní správy lesního hospodářství může po vyjádření uživatelů lesů povolit výjimky ze zákazů uvedených v odstavci 1. Na řízení o povolení výjimky se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
ČÁST ČTVRTÁ
OCHRANA LESŮ
§ 20
Povinnosti při ochraně lesů a opatření k předcházení škodám v lesích
(1)
Orgány státní správy, organizace a občané jsou povinni při své činnosti dbát ochrany lesů. Ochranu lesů je třeba zabezpečit především předcházením škodám vznikajícím v důsledku výstavby, provozní, hospodářské činnosti, jakož i při kulturních, rekreačních, sportovních a jiných činnostech.
(2)
Uživatelé lesů jsou povinni
a)
zjišťovat a evidovat výskyt škodlivých činitelů a škod způsobených těmito činiteli,
b)
provádět opatření k předcházení vývinu a rozšíření rostlinných a živočišných škůdců, zejména přednostně z lesních porostů odstraňovat polomy, vývraty, souše, jakož i stromy nemocné a poškozené,
c)
provádět preventivní opatření k ochraně lesů před požáry,
d)
provádět obnovu a výchovu lesních porostů tak, aby se při současném zachování a zlepšováni produkčních schopností a ostatních funkcí lesů předcházelo možnému vlivu škodlivých činitelů a zvýšila odolnost lesních porostů proti působení těchto činitelů,
e)
vytvářet pří zakládání lesních porostů na pozemcích určených k zalesnění podmínky pro předcházení vzniku škod, zejména volbou vhodného způsobu zalesnění a dřevinné skladby,
f)
provádět při vzniku škod bezodkladně opatření k odstranění, popřípadě ke zmírnění jejich následků.
(3)
Vyskytne-li se v lesích a jejich okolí nebo na skladech dříví některý z rostlinných nebo živočišných škůdců v nadměrném množství, může orgán státní správy lesního hospodářství uložit provedení opatření proti rozšíření těchto škůdců a k jejich vyhubení i organizacím, které skladují dříví, a dalším uživatelům pozemků v okolí lesů.
(4)
K vydání rozhodnutí o umístění stavby a o využití území8) ve vzdálenosti do 50 metrů od kraje lesních pozemků se vyžaduje souhlas orgánu státní správy lesního hospodářství. Na řízení o udělení tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(5)
Při provozní, hospodářské a jiné činnosti nesmějí být v lesích a v jejich blízkosti použity technologické způsoby, které poškozují lesní porosty; orgán státní správy lesního hospodářství může v jednotlivých případech stanovit podmínky, za kterých lze vzhledem ke stavu terénu, odtokovým poměrům apod. v lesích a do určité vzdálenosti od jejich okraje technologický způsob použít.
§ 21
Opatření v případě mimořádných okolností a nepředvídaných škod
(1)
V případě mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lesích (větrné a sněhové kalamity, přemnožení škůdců, nebezpečí vzniku lesních požárů v období sucha apod.) jsou uživatelé lesů povinni bezodkladně učinit opatření k jejich odvrácení a k odstranění následků škod.
(2)
Orgán státní správy lesního hospodářství může na přechodnou dobu zakázat nebo jinak upravit užívání lesů v případech uvedených v § 17 odst. 2, § 18 odst. 2, § 19 odst. 3 a § 20 odst. 3; může také ke zvládnutí mimořádné situace v lesích uložit uživatelům lesů provedení potřebných opatření. Na řízení o uložení těchto opatření se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
§ 22
Ochrana před škodami působených zvěří
(1)
Uživatelé lesů jsou povinni soustavně chránit lesní porosty před škodami působenými zvěří. Uživatelé lesů a orgány státní správy lesního hospodářství jsou povinni dbát, aby stavy a chov zvěře v lesních honitbách byly v souladu se zásadami řádného hospodaření v lesích.
(2)
Uživatelé lesů, popřípadě organizace vykonávající odbornou správu lesů jsou povinni zjišťovat každoročně, nejpozději do 30. června, výši škody způsobené zvěří na lesních porostech za předcházejících 12 měsíců; ke zjišťování škod jsou povinni přizvat uživatele honiteb.
(3)
Nelze-li škody způsobené zvěří na lesních porostech snížit technicky přiměřenými a ekonomický únosnými způsoby tak, aby nebyl zhoršován stav lesních porostů, je uživatel lesa povinen
a)
požádat podle zvláštních předpisů,9) aby bylo rozhodnuto o snížení stavu zvěře v honitbě,
b)
sledovat, zda uživatel honitby provedl povolené nebo uložené snížení stavu zvěře,
c)
uplatnit nárok na náhradu škody podle zvláštních předpisů,10)
d)
neprodlužovat platnost smlouvy o postoupení výkonu práva myslivosti v honitbě, jestliže uživatel této honitby poruší závažně nebo opětovně povinnosti směřující ke snížení škod způsobených zvěří na lesních porostech.
§ 23
Povinnosti a oprávnění pracovníků orgánů a organizací při ochraně lesů
Pracovníci státních organizací lesního hospodářství řízených ministerstvem, kteří zabezpečuji úkoly rozvoje, správy, provozu a ochrany lesů, jakož i odbornou správu lesů, a pracovníci vykonávající státní správu lesního hospodářství podle zákona o lesích a tohoto zákona, jsou povinni při své činnosti napomáhat a dbát o zabezpečování a zlepšování ochrany lesů. Tito pracovníci jsou oprávněni nosit při výkonu povinností vyplývajících z pracovního poměru lesnický stejnokroj se státním znakem a služebním označením. Podrobnosti o lesnických stejnokrojích upraví ministerstvo.
§ 24
Lesní stráž
(1)
Státní organizace lesního hospodářství řízené ministerstvem nebo federálním ministerstvem národní obrany a uživatelé lesů, u nichž byl rozsah odborné správy lesů omezen (§ 14), jsou povinni zajistit řádný výkon ochranné služby v lesích. Orgány státní správy lesního hospodářství ustanovují a odvolávají na jejich návrh, popřípadě z vlastního podnětu nebo na návrh ministerstva lesní stráž; na řízení o ustanovení a odvolávání lesní stráže se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Lesní stráž vykonává svoji funkci ve všech lesích stanoveného obvodu působnosti, bez ohledu na vlastnické a užívací vztahy k lesům.
(2)
Člen lesní stráže se při výkonu své funkce prokazuje zvláštním průkazem. Člen lesní stráže je oprávněn
a)
zjišťovat totožnost osob, které porušují ustanovení zákona o lesích, tohoto zákona a předpisů na jejich základě vydaných k ochraně lesů,
b)
ukládat za přestupkypřestupky na úseku lesního hospodářství pokuty v blokovém řízení v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními předpisy,11)
c)
předvést orgánu Sboru národní bezpečnosti osobu, kterou přistihne při trestném činutrestném činu, přečinu nebo při přestupkupřestupku na úseku lesního hospodářství, je-li toho nezbytně třeba ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazu.
(3)
Zjistí-li člen lesní stráže, že porušením předpisů o ochraně lesů vznikla škoda, oznámí to uživateli lesa.
(4)
Člen lesní stráže je oprávněn při výkonu funkce nosit zbraň a tuto zbraň použít jen při
a)
nutné obraně k odvrácení útoku proti své osobě nebo jí bezprostředně hrozícího nebo útoku na život jiné osoby,
b)
zneškodňování zvířat, která ohrožují život nebo zdraví osob,
c)
varovném výstřelu do vzduchu k odvrácení škody velkého rozsahu, která bezprostředně ohrožuje existenci lesa, bezpečnost provozu lesního hospodářství nebo jiné důležité zájmy společnosti,
d)
varovném výstřelu do vzduchu při útěku osoby, kterou je člen lesní stráže oprávněn podle odstavce 2 předvést orgánu Sboru národní bezpečnosti.
(5)
Před použitím zbraně je člen lesní stráže povinen, pokud to okolnosti zásahu dovolují, použít mírnějších prostředků jako je domluva, napomenutí a výstraha.
(6)
Při použití zbraně je člen lesní stráže povinen:
a)
zachovávat nutnou opatrnost, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob,
b)
co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zásah směřuje,
c)
zjistit přímé následky použití zbraně ihned, jakmile se to může stát bez ohrožení sebe nebo jiné osoby, a poraněnému poskytnout první pomoc.
(7)
Člen lesní stráže je povinen o použití zbraně proti osobě neprodleně uvědomit orgán Sboru národní bezpečnosti, jakož i organizaci (orgán), která ho navrhla do této funkce.
(8)
Ustanoveními odstavců 4 až 7 nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující nošení a použiti zbraně.12)
(9)
Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o ustanovování a odvolávání lesní stráže, o stanovení obvodů jejich působnosti, o počtu členů lesní stráže, o jejich povinnostech, oprávněních, průkazech a slibu; v dohodě s federálním ministerstvem vnitra stanoví podmínky, za nichž je člen lesní stráže oprávněn nosit zbraň, popřípadě další podrobnosti.
ČÁST PÁTÁ
ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A JEJICH PŮSOBNOST
§ 25
Orgány státní správy lesního hospodářství
Státní správu lesního hospodářství podle zákona o lesích a tohoto zákona, jakož i úkoly stanovené předpisy na jejich základě vydanými vykonávají orgány státní správy lesního hospodářství, kterými jsou
a)
okresní národní výbory, krajské národní výbory a národní výbory jim na roveň postavené,
b)
ministerstvo jako ústřední orgán státní správy lesního hospodářství.
§ 26
Okresní národní výbory
(1)
Okresní národní výbory rozhodují
a)
o prohlášení pozemku za lesní pozemek podle § 2 odst. 2 zákona o lesích a podle § 2 odst. 3 zákona o lesích v pochybnostech, zda jde o pozemek náležející do lesního půdního fondu,
b)
o uložení opatření potřebných k ochraně a racionálnímu využívání lesních pozemků a lesních porostů podle § 4 odst. 1 zákona o lesích,
c)
o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu a o omezení jejich využívání v lesích hospodářských podle § 4 odst. 2 zákona o lesích při výměře do 2 hektarů,
d)
o povinnostech provést skrývku kulturních vrstev půdy a o opatřeních k jejímu hospodárnému využití podle § 4 odst. 3 písm. f) zákona o lesích,
e)
o udělování souhlasu podle § 5 odst. 3 zákona o lesích k vydání územních rozhodnutí, jimiž má být dotčen lesní půdní fond,
f)
o tom, že se poškození lesního fondu a objektů a zařízení na lesních pozemcích sloužících lesnímu hospodářství odstraní uvedením do původního stavu, jakož i o opatřeních k zabránění hrozícím škodám a proti vzniku dalších škod podle § 10 odst. 7 zákona o lesích,
g)
v pochybnostech, zda socialistické organizaci náleží právo užívání lesních pozemků, podle § 12 odst. 3 zákona o lesích,
h)
o převodu práva užívání lesních pozemků podle § 15 odst. 4 zákona o lesích a o náhradě nákladů na investice při převodu tohoto práva podle § 15 odst. 3 zákona o lesích,
i)
o zřízení práva užívání lesních pozemků podle § 17 odst. 3 zákona o lesích,
j)
při vytváření ucelených lesních částí podle § 19 zákona o lesích,
k)
o ukládání opatření podle § 20 odst. 3 zákona o lesích potřebných v zájmu zajištění bezpečnosti osob a majetku před škodami, které by mohly být způsobeny sesouváním půdy, padáním kamenů, pádem stromů, lavinami apod. z lesních pozemků, a o tom, kdo nese náklady s tím spojené,
l)
o době, způsobu, rozsahu a trvání lesní dopravy po cizích pozemcích, popřípadě i o výši náhrady škody podle § 21 odst. 2 zákona o lesích,
m)
o určení úkolů uživatelům lesů pod odbornou správou podle § 13 odst. 5,
n)
o omezení některých činností nebo správě jejich provádění v lesích podle § 18 odst. 2, jakož i o stanovení podmínek použití určitých technologických způsobů při provozní, hospodářské a jiné činnosti v lesích a v jejich blízkosti podle § 20 odst. 5,
o)
o uložení opatření proti rozšíření škůdců a k jejich vyhubení v lesích, na skladech dříví a na jiných pozemcích v okolí lesů podle § 20 odst. 3,
p)
o uložení pokuty podle § 26 zákona o lesích a podle § 34.
(2)
Okresní národní výbory
a)
vydávají souhlas podle § 7 odst. 2 zákona o lesích k návrhům na projednání projektových úkolů staveb, jimiž má být dotčen lesní půdní fond; u návrhů tras směrových a liniových staveb jen pokud trasa neprochází lesy více okresů,
b)
vydávají souhlas podle § 15 odst. 1 zákona o lesích k hospodářské smlouvě o převodu práva užívání lesních pozemků,
c)
vydávají souhlas k vydání rozhodnutí o umístění stavby a o využití území ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesních pozemků podle § 20 odst. 4,
d)
povolují prodloužení lhůty k zalesnění holin na lesních pozemcích a zajištění lesních porostů na holinách podle § 8 odst. 4,
e)
vydávají podle § 17 odst. 2 zákazy a omezení užívání lesů,
f)
povolují výjimky ze zákazů některých činností v lesích podle § 19 odst. 3,
g)
ukládají opatření v případě mimořádných okolností a nepředvídaných škod podle § 21 odst. 2,
h)
ustanovují a odvolávají lesní stráž podle § 24 odst. 1,
i)
plní další úkoly stanovené předpisy vydanými na základě zákona o lesích a tohoto zákona.
(3)
Okresním národním výborům se podle § 13 odst. 6 podávají zprávy o plnění úkolů odborné správy lesů a oznamují zjištěné případy porušení ustanovení zákona o lesích a tohoto zákona, jakož
i předpisů vydaných na jejich základě. Okresním národním výborům se podle § 18 odst. 1 oznamuje rozsah a účel činností vykonávaných v lese podle zvláštních předpisů.
§ 27
Krajské národní výbory
(1)
Krajské národní výbory rozhodují o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu a o omezení jejich využívání u lesů hospodářských podle § 4 odst. 2 zákona o lesích při výměře nad 2 hektary do 5 hektarů.
(2)
Krajské národní výbory
a)
vydávají souhlas podle § 5 odst. 2 zákona o lesích k návrhům územních plánů zón, podle § 6 odst. 2 zákona o lesích k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, jimiž má být dotčen lesní půdní fond a lesní porosty a podle § 7 odst. 2 zákona o lesích k návrhům na projednání projektového úkolu tras směrových a liniových staveb, pokud trasa prochází lesy více okresů,
b)
sledují hospodaření v lesích z hlediska zabezpečování funkcí lesů a z hlediska rozvoje kraje a vyjadřují se ke koncepcím rozvoje lesního hospodářství,
c)
schvalují podle § 3 odst. 3 lesní hospodářské plány, kontrolují jejich dodržování a povolují jejich změny,
d)
ukládají podle § 21 odst. 2 opatření v případě mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lesích, jestliže tyto okolnosti a škody přesahují územní obvod okresního národního výboru nebo jeho možnosti,
e)
plní další úkoly stanovené předpisy vydanými na základě zákona o lesích a tohoto zákona.
(3)
Krajské národní výbory si mohou vyhradit
a)
rozhodování o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu a o omezení jejich využívání u lesů hospodářských podle § 4 odst. 2 zákona o lesích při výměře do 2 hektarů,
b)
povolování výjimek ze zákazů některých činností v lesích podle § 19 odst. 3.
§ 28
Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky
(1)
Ministerstvo
a)
řídí hospodářskou politiku, komplexní rozvoj a uplatňování vědy a techniky v lesním hospodářství,
b)
řídí výkon státní správy lesního hospodářství,
c)
vykonává státní správu lesního hospodářství ve vojenských lesích podle zákona o lesích, popřípadě podle tohoto zákona,13)
d)
rozhoduje o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu a o omezení jejich využívání podle § 4 odst. 2 zákona o lesích u lesů ochranných a lesů zvláštního určení; u lesů hospodářských při výměře lesních pozemků nad 5 ha,
e)
povoluje podle § 4 odst. 6 a 7 zákona o lesích vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu pro výstavbu rekreačních chat a objektů,
f)
vydává podle § 5 odst. 2 zákona o lesích souhlas k návrhům územních plánů velkých územních celků a sídelních útvarů,
g)
povoluje podle § 11 odst. 3 zákona o lesích výjimky ke správě lesního národního majetku,
h)
vydává podle § 11 odst. 4 zákona o lesích souhlas k převodům správy lesního národního majetku,
i)
stanoví lesní hospodářské celky podle § 3 odst. 2,
j)
stanoví kvalifikační předpoklady pro odborné lesní hospodáře podle § 3 odst. 2,
k)
schvaluje podle § 4 odst. 2 souhrnné lesní hospodářské plány,
l)
vyhlašuje podle § 6 lesy ochranné a lesy zvláštního určení,
m)
omezuje rozsah odborné správy lesů podle § 14 a svěřuje její výkon organizacím podle § 13 odst. 3,
n)
ukládá podle § 21 odst. 2 opatření v případě mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lesích, jestliže tyto okolnosti nebo škody přesahují územní obvod krajského národního výboru nebo jeho možnosti,
o)
plní další úkoly vyplývající ze zákona o lesích a tohoto zákona.
(2)
Ministerstvo si může vyhradit
a)
rozhodování o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu a o omezení jejích využívání u lesů hospodářských podle § 4 odst. 2 zákona o lesích při výměře do 5 hektarů,
b)
výkon odborné správy lesů podle § 13 odst. 3.
§ 29
Místní příslušnost orgánů státní správy lesního hospodářství
(1)
Pro řízení o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu nebo o omezení jejich využívání je příslušný orgán státní správy lesního hospodářství, v jehož územním obvodu leží největší část lesního půdního fondu, které se žádost o vydání rozhodnutí týká.
(2)
Je-li lesní hospodářský celek, pro který se vypracovává lesní hospodářský plán, v územních obvodech několika okresních národních výborů, určí podle potřeby příslušnost k výkonu státní správy lesního hospodářství a dozoru krajský národní výbor. Je-li lesní hospodářský celek na území více krajů, určí příslušnost ministerstvo.
ČÁST ŠESTÁ
DOZOR V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ
§ 30
Dozor vykonávaný národními výbory
(1)
Okresní a krajské národní výbory a národní výbory jim na roveň postavené soustavně dozírají na dodržování ustanovení zákona o lesích, tohoto zákona a předpisů na jejich základě vydaných.
V rozsahu své působnosti dozírají, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, zda příslušné organizace vykonávají odbornou správu lesů, zda uživatelé lesů hospodaří v lesích podle lesních hospodářských plánů, zvyšují úrodnost lesních pozemků, produkci dřevní hmoty a zajišťují, popřípadě zlepšují ostatní funkce lesů.
(2)
Národní výbory pří výkonu dozoru podle odstavce 1 ukládají opatření k odstranění zjištěných nedostatků a v souvislosti s tím i případná nutná opatření ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí.
§ 31
Dozor vykonávaný ministerstvem
Ministerstvo dozírá, jak orgány a organizace provádějí ustanovení zákona o lesích, tohoto zákona a předpisů na jejich základě vydaných; je oprávněno ukládat opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
§ 32
Oprávnění a povinnosti pracovníků orgánů vykonávajících dozor
Pracovníci orgánů uvedených v § 30 a 31, kteří jsou pověřeni výkonem dozoru, jsou při plnění svých úkolů oprávněni vstupovat na pozemky, do závodů, zařízení a objektů, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů,14) zjišťovat a ověřovat potřebné skutečnosti, požadovat potřebné údaje a vysvětlení a nahlížet do příslušných dokladů; přitom jsou povinni zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství o skutečnostech, o kterých se dověděli při výkonu své činnosti, a vykazovat se průkazem orgánu, z jehož pověření vykonávají dozor.
ČÁST SEDMÁ
ŘÍZENÍ
§ 33
(1)
Pokud lesní zákon nebo tento zákon nestanoví jinak, postupují orgány státní správy lesního hospodářství při řízení o věcech těmito zákony upravených (dále jen „řízení“) podle správního řádu.15)
(2)
Jestliže se řízení týká užívacích práv k lesním pozemkům, které má v užívání socialistická organizace, je účastníkem řízení pouze tato organizace.
(3)
Týká-li se řízení lesů pod odbornou správou, je účastníkem řízení kromě uživatele lesa též organizace provádějící odbornou správu lesů. Týká-li se řízení lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení, přihlíží orgán státní správy lesního hospodářství ke stanovisku orgánu státní správy, na jehož návrh byly lesy za takové vyhlášeny, a vydané rozhodnutí tomuto orgánu též doručí.
(4)
Orgán státní správy lesního hospodářství může oznámit rozhodnutí účastníkům řízení veřejnou vyhláškou na místních národních výborech, v jejichž územních obvodech jsou dotčeny zájmy účastníků, s výjimkou žadatele, uživatele lesa, popřípadě organizace vykonávající odbornou správu lesů.
(5)
Orgán státní správy lesního hospodářství v rozhodnutí o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu nebo o omezení jejich využívání uvede výměry lesních pozemků nebo jejich vyjímaných částí, popřípadě částí, jejichž využívání bude omezeno. Jestliže je k dalšímu využití vyjímaných lesních pozemků třeba stavebního povolení8) nebo jiného rozhodnutí podle zvláštních předpisů,16) nesmí být započato s jejich odlesňováním před nabytím právní moci takového rozhodnutí. Rozhodnutí o trvalém, popřípadě dočasném vynětí při rozsáhlejší výstavbě, popřípadě těžbě nerostů vydává orgán státní správy lesního hospodářství tak, aby vyňaté lesní pozemky byly využity pro plnění funkcí lesů až do jejich skutečného použití k jiným účelům.
(6)
Rozhodnutí o trvalém nebo dočasném vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu se též doručuje příslušnému orgánu geodézie a kartografie.
(7)
Platnost rozhodnutí o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu nebo o omezení jejich využívání zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,
b)
jestliže oprávnění nerealizuje záměr, k jehož uskutečnění bylo rozhodnutí vydáno, do dvou let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, pokud orgán státní správy lesního hospodářství tuto lhůtu neprodlouží.
(8)
Orgán státní správy lesního hospodářství může po provedeném řízení z vlastního podnětu nebo na návrh jím vydané rozhodnutí o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu nebo o omezení jejich využívání změnit, popřípadě zrušit
a)
vyžadují-li to důležité zájmy lesního hospodářství, zejména pokud je to nezbytné k vytvoření ucelených lesních částí,
b)
jestliže oprávněný opětovně nedodržuje podmínky rozhodnutí, popřípadě povinnosti v něm stanovené,
c)
přestane-li pozemek sloužit účelům, pro které bylo rozhodnutí vydáno.
(9)
Náklady na znalecké posudky v řízení zahájeném na návrh účastníka řízení hradí navrhovatel.
(10)
Může-li rozhodnutí orgánu státní správy lesního hospodářství ovlivnit hospodaření v lesích nebo poslání lesů v územním obvodu jiného orgánu státní správy lesního hospodářství, rozhodne příslušný orgán státní správy lesního hospodářství po projednání s orgánem státní správy lesního hospodářství, jehož územního obvodu se rozhodnutí týká.
ČÁST OSMÁ
POKUTY
§ 34
(1)
Orgány státní správy lesního hospodářství ukládají pokuty až do výše 500 000 Kčs organizacím, které
a)
nedodrží závazné ukazatele nebo údaje lesního hospodářského plánu,
b)
nezajistí přednostní zpracování těžby dřeva prováděné při odstraňování následků mimořádných přírodních vlivů nebo jiné škodlivé činnosti,
c)
nedostatečně zajišťují výkon odborné správy lesů,
d)
provádějí činnosti, které jsou v lesích zakázány nebo nejsou povoleny,
e)
neplní opatření k ochraně lesů nebo jiné povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě uložené.
(2)
Poruší-li organizace v době jednoho roku od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty podle zákona o lesích nebo tohoto zákona jakoukoli povinnost, za niž se ukládá pokuta podle zákona o lesích nebo tohoto zákona, uloží se další pokuta až do výše dvojnásobku pokuty, která by byla jinak uložena.
(3)
Orgány státní správy lesního hospodářství ukládají pokuty i pracovníkům organizací, kteří porušeni povinností organizací zavinili, pokud nejde o trestný čintrestný čin nebo přečin. Výše pokuty může u pracovníka organizace dosáhnout nejvýše trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.17)
(4)
Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán státní správy lesního hospodářství dověděl o porušení povinností uvedených v odstavci 1, nejpozději však do tří let, a jde-li o porušení povinností uživateli lesů, nejpozději do pěti let ode dne, kdy k porušení těchto povinností došlo.
(5)
Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena trestní odpovědnost jejích pracovníků i odpovědnost organizace, popřípadě pracovníků organizace podle předpisů o náhradě škody. Byla-li pracovníku organizace uložena pokuta podle odstavce 3, nelze mu již uložit pokutu podle jiných předpisů.
(6)
Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
(7)
Pokuty uložené podle zákona o lesích a tohoto zákona jsou příjmem národních výborů s výjimkou pokut uložených federálním ministerstvem národní obrany.18)
ČÁST DEVÁTÁ
SPOLEČNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 35
Zákon SNR č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody, se doplňuje takto:
1.
§ 15 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3)
O vykácení stromů rostoucích mimo les, na něž se nevztahují zvláštní předpisy,*) rozhodují místní národní výbory; okresní národní výbory si mohou rozhodování vyhradit.“.
2.
V § 20 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky po dohodě s ministerstvem lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky, ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky a ministerstvem průmyslu Slovenské socialistické republiky stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o ochraně stromů rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném povolování jejich vykácení a o způsobu využití dřevní hmoty z těchto stromů.“.
§ 36
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 21 odst. 1 písm. a) první věta zní:
„Zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihne při neoprávněném výkonu práva myslivosti nebo při činu tímto zákonem zakázaném, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě s loveckou výzbrojí, popřípadě se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních předpisů nosit zbraň i na honebních pozemcích.“.
2.
V § 36 odst. 1 se slova „a v případě poškození lesních kultur do 30 dnů ode dne, kdy škoda vznikla,“ nahrazují slovy „ode dne, kdy škoda vznikla; u škod na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku ve lhůtě 30 dnů od uplynutí uvedeného období.“. Část poslední věty za středníkem se vypouští.
§ 37
Zrušují se:
1.
zákon č. 12/1948 Sb., o zevním označení přísežné stráže určené k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti a rybářství,
2.
zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl,
3.
vyhláška ministerstva zemědělství č. 615/1949 Ú. v. (622/1949 Ú. l.), kterou se určuje vzor osvědčení o ustanovení přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl a o jejich vzetí do přísahy,
4.
směrnice ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství o vytváření ucelených lesních částí (Sbírka směrnic pro národní výbory 1963, poř. č. 14),
5.
položky 12 až 19 přílohy A, položka 18 přílohy D a položka 10 přílohy E k zákonu SNR č. 159/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy,
6.
vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 9/1976 Sb., o kvalifikaci odborných lesních hospodářů.
§ 38
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1978.
Šalgovič v. r.
Colotka v. r.
1)
Zákon č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování.
2)
§ 25 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.
3)
Např. zákon SNR č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody, zákon SNR č. 7/1956 Sb. SNR, o kulturních památkách, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
4)
§ 2 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.
5)
Např. zákon SNR č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
6)
Např. zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon).
7)
Např. zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, výnos Ústředního výboru Československého svazu tělesné výchovy o jednotném řízení turistického označení cest v ČSR, částka 60/1958 Ú. l.
8)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánováni a stavebním řádu (stavební zákon).
9)
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti.
10)
Např. zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti.
11)
Vyhláška č. 61/1961 Sb., o blokovém řízení, ve znění vyhlášky č. 7/1970 Sb.
12)
Zákon č. 162/1949 Sb., o zbraních a střelivu.
Vyhláška č. 124/1961 Sb., o střelných zbraních a střelivu.
Vyhláška č. 7/1955 Ú. l., o loveckých zbraních.
13)
Např. § 4 odst. 3 a 7 a § 25 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.
14)
Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství.
Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
15)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
16)
Např. zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon), zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon SNR č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
17)
§ 275 zákoníku práce (úplné znění č. 55/1975 Sb.).
§ 30 až 34 nařízeni vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.
Vyhláška č. 112/1975 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o zjišťování průměrného výdělku.
18)
§ 25 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.
*)
Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.
Vyhláška č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby.
Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). |
Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 102/1977 Sb. | Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 102/1977 Sb.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky o lesní stráži
Vyhlášeno 29. 12. 1977, datum účinnosti 1. 1. 1978, částka 30/1977
* § 1 - Ochranná služba v lesích
* § 2 - Výkon funkce člena lesní stráže
* § 3 - Ustanovení za člena lesní stráže
* § 4 - Oprávnění člena lesní stráže
* § 5 - Povinnosti člena lesní stráže
* § 8 - Odvolání z funkce člena lesní stráže
* § 7 - Evidence členů lesní stráže
* Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
* § 8 - (1) Organizace lesního hospodářství vybaví členy lesní stráže, jejichž ustanovení navrhla, pomůckami potřebnými k výkonu funkce.
* § 9 - Do doby ustanovení za členy lesní stráže podle této vyhlášky, nejpozdějl však do 31. prosince 1978, vykonávají v příslušných obvodech funkci členů lesní stráže osoby ustanovené jako stráž k ochraně lesů podle dosavadních předpisů.
* § 10 - Ustanovení této vyhlášky se použijí přiměřeně pro lesní stráž ve vojenských lesích.
* § 11 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1978.
Aktuální znění od 1. 1. 1978
102
VYHLÁŠKA
Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky
ze dne 28. prosince 1977
o lesní stráži
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy podle § 24 odst. 9 zákona Slovenské národní rady č. 100/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství:
§ 1
Ochranná služba v lesích
Státní organizace lesního hospodářství řízené ministerstvem lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“) a uživatelé lesů, u nichž byl rozsah odborné správy lesů omezen1) (dále jen „organizace lesního hospodářství“), jsou povinni zabezpečit ochrannou službu v lesích takovým počtem členů lesní stráže z řad svých pracovníků, aby na jednoho člena lesní stráže připadla výměra nejvýše 500 hektarů lesů.
§ 2
Výkon funkce člena lesní stráže
(1)
Funkci člena lesní stráže vykonávají pracovníci organizací lesního hospodářství, které za členy lesní stráže ustanoví okresní národní výbory na návrh organizace lesního hospodářství.
(2)
Funkci člena lesní stráže mohou vykonávat též
a)
pracovníci (členové) ostatních socialistických organizací užívajících lesy, pracovníci (členové) dalších socialistických organizací a další osoby, které ustanoví za členy lesní stráže okresní národní výbor na návrh organizace lesního hospodářství nebo z vlastního podnětu, popřípadě na návrh ministerstva,
b)
pracovníci orgánů státní správy lesního hospodářství, které za členy lesní stráže ustanoví okresní národní výbor z vlastního podnětu nebo na návrh ministerstva.
(3)
Členové lesní stráže ustanovení do funkce podle odstavce 2 vykonávají tuto funkci jako funkci dobrovolnou a čestnou.
§ 3
Ustanovení za člena lesní stráže
(1)
Člena lesní stráže ustanovuje okresní národní výbor, v jehož územním obvodu má navržený na ustanovení za člena lesní stráže trvalé bydliště.
(2)
Za člena lesní stráže lze ustanovit československého státního občana, který dovršil věk 21 let, je oddaný socialistickému společenskému zřízení, je způsobilý k výkonu této funkce, zná povinnosti a oprávnění člena lesní stráže a složil předepsaný slib.
(3)
Pracovníka státní organizace lesního hospodářství řízené ministerstvem, který má vykonávat funkci člena lesní stráže jako plnění pracovních úkolů, ustanoví okresní národní výbor za člena lesní stráže jen tehdy, jestliže má oprávnění k nošení zbraně podle zvláštních předpisů.2)
(4)
K návrhu na ustanovení za člena lesní stráže se připojí doklad o zdravotním stavu navrhovaného a výpis z rejstříku trestů, uvede se, kdy a jak byl poučen o povinnostech a oprávněních lesní stráže, a navrhne se obvod působnosti člena lesní stráže. Doklad o zdravotním stavu lze nahradit čestným prohlášením navrhovaného.
(5)
Okresní národní výbor před ustanovením za člena lesní stráže přezkouší, zda navržený je seznámen s povinnostmi a oprávněními, která vyplývají z funkce člena lesní stráže. Okresní národní výbor může upustit od přezkoušení těchto povinností a oprávnění, jestliže ze zastávané funkce v orgánu státní správy lesního hospodářství, nebo v organizaci lesního hospodářství je zřejmo, že navržený splňuje předpoklady kladené na výkon funkce člena lesní stráže.
(6)
Člen lesní stráže skládá na okresním národním výboru tento slib:
„Slibuji, že jako člen lesní stráže budu chránit zájmy Československé socialistické republiky, že budu s největší svědomitostí a péčí plnit své povinnosti při výkonu ochranné služby v lesích, že při své činnosti budu dodržovat právní předpisy a že nepřekročím oprávnění příslušející členu lesní stráže.“
(7)
Okresní národní výbor vydá členu lesní stráže průkaz člena lesní stráže, v němž uvede obvod působnosti. Pracovníkům orgánů státní správy lesního hospodářství a pracovníkům státních organizací lesního hospodářství řízených ministerstvem se ustanovení za člena lesní stráže a stanovený obvod působnosti vyznačí i v jejich služebních průkazech.
(8)
Obvodem působnosti člena lesní stráže ustanoveného na návrh organizace lesního hospodářství je územní obvod organizace, popřípadě její nižší organizační jednotky, zahrnující všechny lesy, které organizace užívá nebo v nichž vykonává odbornou správu.
(9)
Při trvalé změně místa výkonu práce u pracovníků organizace lesního hospodářství a při změně trvalého bydliště člena lesní stráže, jestliže přitom dochází k změně obvodu jeho působnosti, vykonává se nové ustanovení za člena lesní stráže zjednodušeně; zejména se neskládá slib a upustí se od přezkoušení znalostí o povinnostech a oprávněních člena lesní stráže.
§ 4
Oprávnění člena lesní stráže
(1)
Člen lesní stráže je oprávněn vykonávat ochrannou službu ve všech lesích stanoveného obvodu působnosti bez ohledu na vlastnická a užívací práva k lesům; za tím účelem je při výkonu ochranné služby v lesích oprávněn vstupovat na lesní pozemky a vjíždět s motorovými vozidly na lesní cesty,3) není-li k tomu zapotřebí povolení podle zvláštních předpisů.4)
(2)
Člen lesní stráže je oprávněn nosit zbraň, jestliže má k nošení této zbraně povoleni vydané podle zvláštních předpisů.2),5)
(3)
Člen lesní stráže je při výkonu ochranné služby v lesích oprávněn
a)
vyzvat, aby bylo upuštěno od činnosti, která je zakázána v zájmu ochrany lesů, nebo od činnosti, která je v rozporu se zájmy ochrany lesů, nebo s jinými právem chráněnými společenskými zájmy, zejména se zájmy ochrany přírody,
b)
zjistit totožnost osoby nebo organizaci, jejíž pracovníci provádějí činnosti uvedené pod písmenem a),
c)
zastavit motorové nebo jiné vozidlo, má-li podezření, že přepravuje neoprávněně získané dřevo, vánoční stromky apod., za tím účelem požadovat předložení dokladu o nabytí těchto věcí,
d)
vykázat motorové nebo jiné vozidlo z lesních pozemků, pokud vjezd není povolen podle zvláštních předpisů,6)
e)
ukládat občanům pokuty v blokovém řízení za přestupkypřestupky na úseku lesního hospodářství v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními předpisy,7)
f)
předvést orgánu Sboru národní bezpečnosti osobu, kterou přistihne při trestném činutrestném činu, přečinu nebo při přestupkupřestupku na úseku lesního hospodářství, je-li toho nezbytně třeba k zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištěni důkazů,
g)
použít zbraně v případech a za podmínek uvedených v zákoně,8)
h)
požádat v jednotlivých případech o spolupráci orgány Sboru národní bezpečnosti, jestliže plnění svých povinností nemůže zajistit vlastními silami nebo prostředky.
§ 5
Povinnosti člena lesní stráže
Člen lesní stráže je povinen:
a)
řídit se obecně závaznými právními předpisy,
b)
řídit se, jestliže byl ustanoven na návrh organizace lesního hospodářství, jejími pokyny pro výkon ochranné služby v lesích, zejména pokud jde o stanovené místo, dobu výkonu funkce a součinnost jednotlivých členů lesní stráže,
c)
zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství o skutečnostech, o nichž se dozví při výkonu funkce,
d)
prokázat a při výkonu funkce na požádáni průkazem člena lesní stráže, nebo jiným průkazem, který jej k takovému úkonu opravňuje,
e)
mít při sobě oprávnění k nošení zbraně, kterou má při výkonu funkce,
f)
předat neprodleně zadrženou osobu orgánu Sboru národní bezpečnosti,
g)
oznámit uživateli lesa zjištěnou škodu v lesích, popřípadě i organizaci nebo občana, kteří škodu způsobili,
h)
provést neodkladná opatření k odstranění nebo zmírnění následků škody vzniklé v lesích.
i)
oznámit okresnímu národnímu výboru, který je] ustanovil, ztrátu průkazu člena lesní stráže,
j)
odevzdat v případě odvolání z této funkce příslušnému okresnímu národnímu výboru průkaz člena lesní stráže.
§ 8
Odvolání z funkce člena lesní stráže
Okresní národní výbor, který člena lesní stráže ustanovil, odvolává jej z funkce v těchto případech:
a)
jestliže nastanou okolnosti, které brání tomu, aby člen lesní stráže nadále plnil svoje úkoly,
b)
jestliže člen lesní stráže překročí svá oprávněni nebo jinak poruší svůj slib,
c)
jestliže člen lesní stráže přes upozornění neplní řádně svoji funkcí.
§ 7
Evidence členů lesní stráže
(1)
Okresní národní výbory vedou evidenci členů lesní stráže, které ustanovily.
(2)
Organizace lesního hospodářství vedou evidenci členů lesní stráže ustanovených k výkonu funkce v územním obvodu organizace.
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 8
(1)
Organizace lesního hospodářství vybaví členy lesní stráže, jejichž ustanovení navrhla, pomůckami potřebnými k výkonu funkce.
(2)
Organizace lesního hospodářství jsou povinny předkládat orgánům státní správy lesního hospodářství na jejich výzvu zprávy o zajištění ochranné služby v lesích, o zjištění a stíhání přestupkůpřestupků na úseku lesního hospodářství, o plnění povinností členů lesní stráže a o jejich součinnosti s orgány Sboru národní bezpečnosti a navrhovat potřebná opatření.
§ 9
Do doby ustanovení za členy lesní stráže podle této vyhlášky, nejpozdějl však do 31. prosince 1978, vykonávají v příslušných obvodech funkci členů lesní stráže osoby ustanovené jako stráž k ochraně lesů podle dosavadních předpisů.
§ 10
Ustanovení této vyhlášky se použijí přiměřeně pro lesní stráž ve vojenských lesích.
§ 11
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1978.
Ministr:
Ing. Margetin v. r.
1)
§ 14 zákona SNR č. 100/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
2)
Zákon č. 162/1949 Sb., o zbraních a střelivu.
Vyhláška č. 124/1961 Sb., o střelných zbraních a střelivu.
Vyhláška č. 7/1955 Ú. v., o loveckých zbraních.
3)
§ 19 odst. 2 zákona SNR č. 100/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
4)
Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství.
5)
Zbrojní pas, lovecký lístek, popřípadě hromadné povolení vydané socialistické organizaci, která zbraň členu lesní stráže přidělila.
6)
Např. § 19 zákona SNR č. 100/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
7)
Vyhláška č. 61/1961 Sb., o blokovém řízení, ve znění vyhlášky č. 7/1970 Sb.
8)
§ 24 odst. 4, 5 a 6 zákona SNR č. 100/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství. |
Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 104/1977 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 104/1977 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva dopravy, kterou se mění vyhláška ministerstva dopravy č. 209/1964 Sb., o zřízení Státní letecké inspekce a Správy dopravních letišť
Vyhlášeno 30. 12. 1977, datum účinnosti 1. 1. 1978, částka 31/1977
* Čl. I - Vyhláška ministerstva dopravy č. 209/1964 Sb., o zřízení Státní letecké inspekce a Správy dopravních letišť se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1978
104
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva dopravy
ze dne 22. prosince 1977,
kterou se mění vyhláška ministerstva dopravy č. 209/1964 Sb., o zřízení Státní letecké inspekce a Správy dopravních letišť
Federální ministerstvo dopravy stanoví podle § 4 odst. 2 zákona č. 203/1964 Sb., o úpravě některých úkolů státní správy v civilním letectví a v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 67 odst. 1 zákona č. 47/1956 Sb., o civilním letectví, ve znění vyhlášeném pod č. 127/1976 Sb.:
Čl. I
Vyhláška ministerstva dopravy č. 209/1964 Sb., o zřízení Státní letecké inspekce a Správy dopravních letišť se mění takto:
1.
Nadpis Části druhé zní:
„Část druhá
ŘÍZENÍ LETOVÉHO PROVOZU ČSSR“.
2.
V § 3 se slova „Správa dopravních letišť“ nahrazují slovy „organizace Řízení letového provozu ČSSR“.
3.
V § 4 se slova „Správě dopravních letišť“ nahrazují slovy „Řízení letového provozu ČSSR“ a vypouštějí se odstavce b) a c); dosavadní odstavec d) se označuje jako b).
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1978.
Ministr:
Ing. Blažek v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 105/1977 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 105/1977 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 100. výročí narození Zdeňka Nejedlého
Vyhlášeno 30. 12. 1977, datum účinnosti 30. 12. 1977, částka 31/1977
* § 1 - (1) K 100. výročí narození Zdeňka Nejedlého se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 30. 12. 1977
105
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 29. prosince 1977
o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 100. výročí narození Zdeňka Nejedlého
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
K 100. výročí narození Zdeňka Nejedlého se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny.
(2)
Pamětní stříbrné padesátikoruny se razí ze slitiny o 700 dílech stříbra a 300 dílech mědi. Hmotnost padesátikoruny je 13 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr padesátikoruny je 31 mm, hrana je vroubkovaná.
(3)
Na líci pamětní stříbrné padesátikoruny je státní znak Československé socialistické republiky, kolem kterého je v opise zleva ve dvou neuzavřených kruzích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Označení hodnoty „50 Kčs“ je umístěno ve dvou řádcích uprostřed pod státním znakem.
(4)
Na rubu pamětní stříbrné padesátikoruny je portrét Zdeňka Nejedlého v pravém profilu. Jeho jméno „ZDENĚK NEJEDLÝ“ a letopočty „1878–1978“ jsou ve třech řádcích vlevo pod portrétem. Autorem návrhu na pamětní stříbrnou padesátikorunu je akademický sochař Petr Formánek, jehož značka „F“ je umístěna vlevo od dolního okraje límce.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Lér, CSc. v. r.
82kB
99kB |
Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 107/1977 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 107/1977 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky elektřiny a tepla
Vyhlášeno 30. 12. 1977, datum účinnosti 1. 1. 1978, částka 31/1977
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky elektřiny a tepla, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1978
107
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva paliv a energetiky
ze dne 21. prosince 1977,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky elektřiny a tepla
Federální ministerstvo paliv a energetiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 392 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb., a podle § 18 zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon):
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky elektřiny a tepla, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 odst. 2 zní:
„(2)
U odběru elektrické práce ze zařízení pro veřejný rozvod je ve smluvním období přípustná tolerance + 1 % a - 5 %. U dodávek elektrické práce ze závodních zdrojů elektrické energie do zařízení pro veřejný rozvod je ve smluvním období přípustná tolerance + 3 % a - 2 %, pokud odběratel nedohodne s dodavatelem v technických a dodacích podmínkách jinou toleranci.“.
2.
§ 2 odst. 4 zní:
„(4)
U napětí elektřiny je přípustná tolerance podle technické normy;1) napětí se měří na svorkách předávacího elektroměru. Dodavatel není povinen dodržet přípustnou toleranci napětí v těchto případech:
a)
pokud odběratel současně odebírá elektřinu s účiníkem nižším než 0,95,
b)
pokud odběratel současně nedodrží ve smlouvě dohodnutou hodnotu účiníku,
c)
při současném překročení sjednaného technického maxima kW.“.
3.
§ 2 odst. 8 zní:
„(8)
Odběratel nesmí používat elektrické akumulační spotřebiče pro vytápění a ohřev užitkové vody bez blokování odběru v době od 6 do 22 hodin, pokud nedohodne s dodavatelem jinou dobu blokování. Odběratel nesmí tyto spotřebiče připojovat bez souhlasu dodavatele.“.
4.
V § 2 se za odstavec 8 připojují odstavce 9, 10 a 11, které zní:
„(9)
Odběratel nesmí používat přímotopné elektrické spotřebiče pro vytápění a ohřev užitkové vody2) v pracovní dny v době od 7 do 11 hodin a od 17 do 21 hodin.
(10)
Odběratel nesmí nabíjet elektrické akumulátory pro dopravní prostředky v pracovní dny v době od 7 do 11 hodin a od 17 do 21 hodin.
(11)
Federální ministerstvo paliv a energetiky je oprávněno podle vývoje palivo-energetické situace stanovit na některé období pro řízení odběru a spotřeby elektřiny rozšířená pásma energetických špiček3) pro pracovní dny v takovém rozsahu, aby plně pokrývala doby maximálního zatížení elektrizační soustavy ČSSR.“.
5.
§ 3 odst. 2, 3 a 4 zní:
„(2)
Velkoodběratelé jsou odběratelé elektřiny, kteří jsou připojeni na přípojnice generátorového napětí, nebo na síť velmi vysokého napětí, nebo vysokého napětí s jedním nebo více transformátory (nezapočítávají se záložní transformátory) o celkovém příkonu nad 250 kVA.
(3)
Střední odběratelé jsou odběratelé elektřiny, kteří jsou připojeni na síť vysokého napětí s jedním nebo více transformátory (nezapočítávají se záložní transformátory) do celkového příkonu 250 kVA včetně.
(4)
Maloodběratelé jsou odběratelé elektřiny, kteří jsou připojeni na síť nízkého napětí nebo samostatným vývodem nízkého napětí z transformátoru bez ohledu na velikost připojeného příkonu.“.
6.
V § 3 se odstavec 5 vypouští, dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.
7.
V § 4 odst. 1 se připojuje písmeno c), které zní:
„c)
střední odběratelé sjednat s dodavatelem výši ročního fondu elektřiny a v dohodě s ním provést jeho rozdělení na jednotlivá čtvrtletí.“.
8.
V § 4 se vypouští odstavce 2 a 3, dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
9.
§ 6 odst. 5 písm. b) zní:
„b)
hodinový průběh smluvního výkonu nebo smluvní hodinový výkon v dopolední a odpolední směně pracovních dnů.“.
10.
§ 6 odst. 6 zní:
„(6)
Předmětem hospodářských smluv uzavíraných se středními odběrateli, u kterých je sjednané technické maximum 150 kW a větší, je množství elektrické práce a výše elektrického výkonu ve smluvním období, které je u elektrické práce čtvrtletní a u elektrického výkonu měsíční. V odběrovém diagramu se s těmito středními odběrateli sjednávají tyto závazné hodnoty:
a)
smluvní objem elektrické práce na příslušné čtvrtletí,
b)
smluvní hodinový výkon v dopolední a odpolední směně pracovních dnů,
c)
měsíční smluvní 1/4 hod. výkon kW (maximum).“.
11.
V § 6 se za odstavec 6 vkládá odstavec 7, který zní:
„(7)
Předmětem hospodářských smluv uzavíraných se středními odběrateli, u kterých je sjednané technické maximum menší než 150 kW, je množství elektrické práce v ročním smluvním období. Nedílnou součástí technických a dodacích podmínek s těmito středními odběrateli je protokol se jmenovitým seznamem elektrických spotřebičů, které nesmí být provozovány v pracovní dny v době od 7 do 11 hodin a od 17 do 21 hodin.“.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.
12.
§ 9 odst. 2 zní:
„(2)
Odběratel je povinen v dohodnutém termínu upravit své odběrné zařízení v místě měření odběru elektřiny podle pokynu dodavatele, pokud to vyžaduje prohloubení jednotného státního řízení odběru a spotřeby elektřiny. Dodavatel může v případě potřeby na svůj náklad vyměnit své měřicí zařízení namontované u odběratele.“.
13.
§ 9 odst. 5 zní:
„(5)
Namontování kontrolních měřicích zařízení odběratele v případech, kdy je nutno připojit je na měřicí transformátory, nebo využívat impulsy a ovládací zařízení měřicích souprav dodavatele, je možné jen se souhlasem dodavatele. Toto připojení provádí dodavatel na náklad odběratele.“.
14.
§ 10 odst. 3 zní:
„(3)
Nelze-li přesně zjistit spotřebu činné (wattové) elektřiny nebo hodnoty odběru potřebné pro výpočet účiníku za dobu závady na měřicím zařízení, stanoví dodavatel potřebné hodnoty podle rozsahu a druhu poruchy:
a)
u velkoodběratelů a středních odběratelů na základě
-
údajů srovnatelného uceleného období v průběhu smluvního období, kdy byly údaje správně měřeny,
-
fakturačních hodnot z minulého srovnatelného období, kdy byly údaje správně měřeny,
-
sjednaných hodnot na příslušné smluvní období,
b)
u maloodběratelů na základě spotřeby ve stejném období minulého roku, upravené podle trendu spotřeby elektřiny.“.
15.
§ 11 odst. 2 zní:
„(2)
Odečty elektroměrů pro měření činné a jalové elektrické energie pro účely sledování a vyhodnocování spotřeby a odběru elektřiny provádí odběratel takto:
a)
velkoodběratelé a střední odběratelé, se sjednaným technickým maximem 150 kW a větším, u kterých je odebíraný výkon předmětem smlouvy a měří se pouze ukazatelem 1/4 hod. kW maxima, jsou povinni provádět směnové odečty odběru a spotřeby elektřiny v pracovní dny v 6.00, 14.00 a 22.00 hodin, dále provádět v hodinách, kdy jsou uplatněna závazná opatření sloužící k usměrnění odběru a spotřeby elektřiny, hodinové odečty a vést o tom i písemný záznam. Součástí těchto směnových odečtů je i záznam o dosaženém 1/4 hod. kW maximu. Výjimky z povinnosti provádět směnové a hodinové odečty povoluje podle druhu odběru dodavatel,
b)
velkoodběratelé a střední odběratelé, se sjednaným technickým maximem 150 kW a větším, u kterých se odebíraný výkon měří pouze ukazatelem 1/4 hod. kW maxima a kteří jsou zařazeni v regulačním plánu, jsou povinni, pokud byl vyhlášen některý ze stupňů jednotného regulačního plánu, určující jim snížení spotřeby elektřiny, provádět hodinové odečty elektřiny a vést o tom i písemný záznam,
c)
velkoodběratelé a střední odběratelé, kteří jsou povinni provádět odečty elektroměrů podle písmene a) a b), jsou povinni předkládat dodavateli písemné záznamy o těchto odečtech za předchozí ukončené měsíce při sjednávání odběrových diagramů podle § 6 odst. 3.“.
16.
V § 11 odst. 3 se v první větě slova „Všichni odběratelé“ nahrazují slovy „Velkoodběratelé a střední odběratelé se sjednaným technickým maximem 150 kW a větším“ a v druhé větě slovo „Velkoodběratelé“ se nahrazuje slovy „Tito odběratelé“.
17.
§ 12 písm. h) zní:
„h)
zabraňuje-li nebo neumožní-li odběratel dodavateli přístup k měřicím přístrojům a elektrickým zařízením,“.
18.
V § 15 odst. 1 úvodní věta zní:
„(1)
Za nedodání, neodebrání nebo překročení smluveného množství elektřiny stanoví se penále, a to u velkoodběratelů, středních odběratelů se sjednaným technickým maximem 150 kW a větším čtvrtletně a u ostatních středních odběratelů ročně takto:“.
19.
V § 15 odst. 2
-
v úvodní větě se slovo „velkoodběratelů“ nahrazuje slovem „odběratelů“,
-
připojuje se písmeno d), které zní:
„d)
zjistí-li dodavatel, orgán Státní energetické inspekce nebo kontrolní orgán federálního ministerstva paliv a energetiky při kontrole, že odběratel, se kterým byl sjednán smluvní hodinový výkon a jehož odběr je měřen pouze ukazatelem 1/4 hod. kW maxima, překročil v rozšířených pásmech energetických špiček (§ 2 odst. 11) smluvený hodinový výkon nebo nesnížil smluvený hodinový výkon v době vyhlášení regulačních stupňů nebo jiných závazných opatření, určujících mu snížení spotřeby elektřiny, a to i v době mimo rozšířená pásma energetických špiček, zaplatí dodavateli za každý zjištěný případ překročení penále ve výši:
5 Kčs za každý kW při překročení do 5 % smluvené hodnoty,
10 Kčs za každý kW při překročení do 10 % smluvené hodnoty,
20 Kčs za každý kW při překročení přes 10 % smluvené hodnoty.“.
20.
§ 15 odst. 4 zní:
„(4)
Organizace, která nedodržela lhůtu stanovenou v § 4 odst. 1, § 9 odst. 3, § 10 odst. 2 a § 11 odst. 3, je povinna zaplatit oprávněné organizaci penále ve výši 50 Kčs za každý den prodlení, nejvýše však 1000 Kčs za každý případ.“.
21.
§ 15 odst. 6 zní:
„(6)
Odběratel je povinen zaplatit dodavateli:
a)
za neoprávněný odběr podle § 14 odst. 1 písm. c) a d),
b)
za odebírání elektřiny pro spotřebiče, jejichž používání nebo připojování je touto vyhláškou (§ 2 odst. 8, 9, 10 a § 6 odst. 7) nebo zvláštními předpisy4) zakázáno nebo časově omezeno,
c)
za překročení technického maxima sjednaného v hospodářské smlouvě ve 1/4 hod. intervalu v kteroukoliv dobu,
d)
za neohlášení poruchy na kompenzačním zařízení pro vykompenzování jalového příkonu transformátoru,
e)
za neumožnění přístupu k měřicím přístrojům a k elektrickému zařízení (§ 12 písm. h),
f)
za neupravení odběrného zařízení v místě měření odběru elektřiny v dohodnutém termínu (§ 9 odst. 2),
g)
za nedodržení povinnosti podle § 11 odst. 2 písm. c) a d)
penále ve výši 1000 Kčs za každý zjištěný případ.“.
22.
§ 25 odst. 4 zní:
„(4)
K uzavření hospodářské smlouvy na odběr tepla v předpokládané výši do 200 Gcal za rok nebo na odběr tepla ze soustavy o dosažitelném výkonu do 5 Gcal/hod.5) stačí potvrzení přihlášky k odběru tepla.“.
23.
§ 33 odst. 9 zní:
„(9)
Penále podle odstavce 1 - 8, pokud v jednotlivém případě nepřesáhne částku 1000 Kčs, nemusí být účtováno ani vymáháno; dále nemusí být účtováno a vymáháno penále za neodebrání a nedodání smluveného množství tepla u odběratelů II. a III. skupiny (§ 23), i když v jednotlivém případě přesáhne částku 1000 Kčs.“.
24.
V § 35 odst. 2 se na konci připojuje tato věta:
„Odběry elektřiny a tepla Kanceláře prezidenta Československé socialistické republiky se řídí zvláštní dohodou uzavřenou s federálním ministerstvem paliv a energetiky.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1978.
Ministr:
Ing. Ehrenberger, CSc. v. r.
1)
ČSN 34 0035.
2)
Používání elektřiny pro vytápění a ohřev užitkové vody se řídí směrnicí federálního ministerstva paliv a energetiky č. 22/1977.
3)
Jde o regulační opatření, které nemění podmínky ceníku VC 3/2/77.
4)
Např. vyhláška ministerstva energetiky č. 10/1958 Ú. l., o jednotných podmínkách pro připojování odběrných elektrických zařízení k zařízením pro veřejný rozvod elektřiny (připojovací podmínky).
5)
ČSN 38 0110. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 4/1978 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 4/1978 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 72/1971 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví
Vyhlášeno 26. 1. 1978, datum účinnosti 1. 3. 1978, částka 1/1978
* Čl. I - Vyhláška č. 72/1971 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 3. 1978
4
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky
ze dne 27. prosince 1977,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 72/1971 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky stanoví v dohodě s ministerstvem školství České socialistické republiky a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 54 odst. 1 a § 58 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu:
Čl. I
Vyhláška č. 72/1971 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 24 zní:
㤠24
Specializace I. a II. stupně
(1)
Lékaři mohou získat specializaci I. stupně v oboru všeobecného lékařství.
(2)
Specializaci I. a II. stupně mohou získat lékaři v těchto oborech:
interní lékařství
pediatrie
gynekologie a porodnictví
chirurgie
urologie
ortopedie
neurologie
psychiatrie
dermatovenerologie
stomatologie
otorinolaryngologie
oftalmologie
radiodiagnostika
radioterapie
patologická anatomie
lékařská mikrobiologie
hygiena a epidemiologie
anesteziologie a resuscitace
klinická biochemie“.
2.
§ 25 se doplňuje za oborem hygieny a epidemiologie takto:
„Všeobecné lékařství
hygiena práce a nemoci z povolání
dorostové lékařství“.
3.
§ 27 zní:
㤠27
Příprava pro výkon funkce obvodního lékaře
(1)
Funkci obvodního lékaře mohou vykonávat lékaři, kteří získali specializaci I. stupně v oboru všeobecného lékařství s označením „odborník všeobecného lékařství“.
(2)
Lékaři, kteří získali specializaci I. stupně v některém z oborů uvedených v § 24 odst. 2 a vykonávají v den počátku účinnosti této vyhlášky funkci obvodního lékaře, mohou do 5 let od tohoto dne získat způsobilost k výkonu této funkce podle dosavadních předpisů.“.
4.
Za § 56 se vkládá § 56a, který zní:
㤠56a
Lékaři, kteří získali způsobilost k výkonu funkce obvodního lékaře podle dosavadních předpisů, mají specializaci I. stupně v oboru všeobecného lékařství.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1978.
Ministr:
Prof. MUDr. Prokopec, CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 6/1978 Sb. | Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 6/1978 Sb.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky, kterou se stanoví povinnosti správců vodních toků a upravují se některé otázky týkající se vodních toků
Vyhlášeno 26. 1. 1978, datum účinnosti 26. 1. 1978, částka 1/1978
* ČÁST PRVNÍ - POVINNOSTI SPRÁVCE VODNÍHO TOKU (§ 1 — § 5)
* ČÁST DRUHÁ - KORYTA VODNÍCH TOKŮ A JEJICH ZMĚNY (§ 6 — § 12)
* ČÁST TŘETÍ - PODMÍNKY TĚŽBY ŘÍČNÍHO MATERIÁLU (§ 13 — § 16)
* ČÁST ČTVRTÁ - § 17 (§ 17 — § 17)
Aktuální znění od 26. 1. 1978
6
VYHLÁŠKA
ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky
ze dne 16. ledna 1978,
kterou se stanoví povinnosti správců vodních toků a upravují se některé otázky týkající se vodních toků
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky v dohodě s federálním ministerstvem financí, Slovenským úřadem geodézie a kartografie a s ostatními příslušnými ústředními orgány státní správy stanoví podle § 31 odst. 7, § 33 a § 34 odst. 2 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon):
ČÁST PRVNÍ
POVINNOSTI SPRÁVCE VODNÍHO TOKU
§ 1
Správce vodního toku je povinen vykonávat správu vodního toku tak, aby vodní tok byl řádně a komplexně využit k vodohospodářským účelům, jakož i k jiným důležitým zájmům společnosti; přitom má správce vodního toku kromě povinností stanovených vodním zákonem nebo zákonem o státní správě ve vodním hospodářství1) a předpisy vydanými podle nich, popřípadě jinými obecně závaznými právními předpisy, tyto další povinnosti:
a)
eviduje rozhodnutí vodohospodářských orgánů, která se týkají vodního toku,2)
b)
sleduje dodržování podmínek a povinností stanovených v povoleních a souhlasech vodohospodářských orgánů,
c)
sleduje všeobecné užívání povrchových vod ve vodním toku,
d)
pečuje, aby nebyly narušovány zájmy rekreace, rybářství a jiné důležité zájmy společnosti, a spolupracuje na tvorbě a ochraně životního prostředí,
e)
sleduje jakost vody, jakož i odběr vod, vypouštění odpadových vod a jiné nakládání s vodami ve vodním toku,
f)
dává vodohospodářským orgánům podněty, návrhy a vyjádření v případech nedostatku vody ve vodním toku a za jiných mimořádných vodohospodářských situací,
g)
poskytuje vodohospodářským orgánům technické, ekonomické a jiné podklady nutné k jejich vodohospodářské činnosti, pokud je má k dispozici; správce drobného vodního toku3) poskytuje takovéto podklady i správci vodohospodářsky významného vodního toku,4) v jehož povodí je drobný vodní tok,
h)
oznamuje organizaci pověřené ministerstvem lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky5) v potřebných intervalech údaje nutné k sestavování a doplňování směrného vodohospodářského plánu, zejména k hodnocení zásob povrchových vod,
i)
hlásí územnímu orgánu geodézie a kartografie změny zjištěné podle § 7 a § 11.
§ 2
Správce vodního toku je povinen udržovat vodní tok jím spravovaný, řádně zajišťovat všechny jeho funkce a za tím účelem spravovat též vodohospodářská díla, která jsou nezbytná ke správě a k funkcím vodního toku, popřípadě slouží vodnímu toku převážně, nebo současně plní více společenských funkcí. Tuto povinnost plní tím, že
a)
soustavně sleduje vodní tok a pečuje o jeho řádný stav,
b)
pečuje o řádný stav vodohospodářských děl, která jsou nezbytná ke správě a provozu vodního toku a které má ve své správě,6)
c)
zajišťuje údržbu vodního toku a výstavbu jeho úprav; přitom přihlíží k požadavkům ochrany přírody a životního prostředí,
d)
pečuje o plynulý průtok ve vodním toku a umožňuje podle podmínek povolení vodohospodářského orgánu nakládat s vodami, popřípadě jiné činnosti ve vodním toku; za mimořádných vodohospodářských situací, jen jestliže to umožňují hydrologické podmínky,
e)
plní povinnosti uložené povodňovým plánem nebo příslušným povodňovým orgánem,
f)
spolupracuje podle zvláštních předpisů při zneškodňování havarijního zhoršení jakosti povrchových vod a při odstraňování jeho škodlivých následků,7)
g)
odstraňuje překážky ve vodním toku, pokud tuto povinnost nemají správci (vlastníci, uživatelé) vodohospodářských děl nebo nemovitostínemovitostí při vodním toku, popřípadě správci (vlastníci, uživatelé) nemovitostínemovitostí ve vodním toku.8)
§ 3
Správce vodohospodářsky významného vodního toku má kromě povinností správce vodního toku podle § 1 a § 2 ještě tyto další povinnosti:
a)
zřizuje, udržuje a označuje vodní cesty a vytyčuje plavební dráhu,9)
b)
zpracovává plán komplexní péče o jakost vody a navrhuje vodohospodářským orgánům opatření k zamezení znečišťování vody a k zlepšení jakosti vody ve vodních tocích z hlediska povodí,
c)
na žádost vodohospodářského orgánu, popřípadě organizace pověřené ministerstvem lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky, vypracovává z hlediska směrného vodohospodářského plánu nutné podklady a vyjádření,
d)
provádí systematickou kontrolu jakosti vody ve vztahu k přítokům ve stanovených profilech a tyto přítoky sleduje; výsledky kontrol včetně rozborů vody předkládá na požádání vodohospodářskému orgánu, popřípadě Slovenské vodohospodářské inspekci,
e)
pečuje o to, aby manipulační řády vodohospodářských děl byly vypracovány též s ohledem na možnost zajišťování jakosti vody ve vodním toku,
f)
spolupracuje se správci drobných vodních toků při řešení vodohospodářských úkolů, u nichž je to třeba z hlediska potřeb celého povodí,
g)
vede podle zvláštních předpisů souhrnnou vodohospodářskou evidenci povodí,10)
h)
navrhuje příslušnému vodohospodářskému orgánu stanovení ochranných pásem na ochranu vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů povrchových vod ve vodních tocích a sleduje dodržování podmínek těchto rozhodnutí,
i)
zajišťuje technický rozvoj všech funkcí vodního toku.
§ 4
Jestliže správce vodního toku zjistí nedodržování povinností nebo podmínek stanovených v povoleních nebo souhlasech vodohospodářského orgánu nebo porušení povinností stanovených vodním zákonem, zákonem o státní správě ve vodním hospodářství nebo předpisy vydanými podle nich, popřípadě vážné nedostatky ve vodním toku způsobené přírodními či jinými vlivy, je povinen oznámit to příslušnému vodohospodářskému orgánu; současně může navrhnout opatření k nápravě.
§ 5
(1)
Jestliže je při činnostech, které provádí správce vodního toku v souvislosti s jeho správou nebo s funkcemi vodního toku, popřípadě s jeho údržbou, použito výbušin, jestliže se převádí voda z vodního toku nebo jsou prováděny jiné činnosti týkající se zájmů rybářství, je správce vodního toku povinen tuto činnost písemně oznámit 15 dní předem příslušnému uživateli rybářského revíru nebo podniku státního rybářství.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na případy havarijního zhoršení jakosti povrchových vod a na opatření na ochranu před povodněmi.
ČÁST DRUHÁ
KORYTA VODNÍCH TOKŮ A JEJICH ZMĚNY
§ 6
Součástí vodních toků nejsou vodohospodářská díla nebo jiné stavby v korytech vodních toků.
§ 7
(1)
Při změně koryta neupraveného vodního toku, která nastane působením vod tohoto vodního toku, je správce (vlastník, uživatel) pozemku změnou dotčeného oprávněn vrátit vodní tok na vlastní náklady do původního koryta. Takovéto opatření může provést jen tehdy, jestliže se změnou přirozeného koryta nezlepšily odtokové poměry; zjištění provádí příslušný vodohospodářský orgán.
(2)
Jestliže zlepší změna přirozeného koryta odtokové poměry, rozhodne současně příslušný vodohospodářský orgán o hranici změněného přirozeného koryta; při rozhodování je povinen přihlédnout k předpisu o správě národního majetku,11) k zákonem chráněným zájmům správce (vlastníka, uživatele) pozemku změnou dotčeného a k jiným celospolečenským zájmům.12)
§ 8
V pochybnostech o hranici koryta vodního toku rozhoduje příslušný vodohospodářský orgán s přihlédnutím k přírodním, zejména vodohospodářským a geografickým podmínkám, popřípadě, nelze-li rozhodnout jen na základě těchto hledisek, též s přihlédnutím k břehovým čarám na sousedních úsecích vodního toku.
§ 9
Jestliže je působením vod vodního toku s umělým nebo upraveným korytem změněno koryto, je správce vodního toku povinen vrátit vodní tok do původního koryta.
§ 10
Jestliže správce vodního toku, u něhož se změnilo přirozené koryto, nemá možnost dále užívat k vodohospodářským účelům pozemky vymezené původním korytem, převede je do správy podle zvláštních předpisů.11)
§ 11
Jestliže vznikne ve vodním toku náplava nebo ostrov a jestliže zhoršují průtok, je správce vodního toku povinen je odstranit. Jinak je povinen vzniklé náplavy a ostrovy spravovat podle předpisů o správě národního majetku.
§ 12
Ostrovy ve vodních tocích, neuvedené v evidenci nemovitostínemovitostí (bez parcelního čísla), jsou součástí koryta vodního toku.
ČÁST TŘETÍ
PODMÍNKY TĚŽBY ŘÍČNÍHO MATERIÁLU
§ 13
(1)
Správce vodního toku je oprávněn těžit říční materiál13) bez povolení vodohospodářského orgánu v rozsahu, který připouští řádný výkon správy vodního toku.
(2)
Jiné organizace, popřípadě občané (dále jen „oprávněný“), mohou těžit říční materiál jen na základě povolení vodohospodářského orgánu.
§ 14
(1)
Správce vodního toku umožní oprávněnému těžbu říčního materiálu v rozsahu povolení, které vydal hospodářský orgán; oprávněný přitom nesmí
a)
poškozovat při těžbě koryto vodního toku a vodohospodářská díla,
b)
vytvářet ve vodním toku prohlubně přesahující stanovenou hloubku nebo vytvářet nánosy sypáním vytěženého materiálu do vodního toku,
c)
ukládat bez souhlasu správce vodního toku vytěžený materiál na pozemcích při vodním toku, na březích nebo v zátopových územích,
d)
poškozovat plavební dráhu a ohrožovat bezpečnost a plynulost plavby,
e)
narušovat výkon oprávnění ostatních uživatelů vodního toku, popřípadě vod vodního toku, jakož ani zájmy rekreace a jiné důležité zájmy společnosti,
f)
narušovat odchod velkých vod a ledů,
g)
zhoršovat jakost vod ve vodním toku.
(2)
Oprávněný je povinen po ukončení těžby zaměřit a zakreslit do technické dokumentace skutečný stav místa těžby a odevzdat tuto dokumentaci správci vodního toku.
(3)
Vodohospodářský orgán může uložit při povolování těžby říčního materiálu ještě další podmínky těžby.
§ 15
Jestliže oprávněný poruší povolení k těžbě říčního materiálu, popřípadě povinnosti stanovené v § 14, správce vodního toku požádá vodohospodářský orgán o zrušení povolení k těžbě.
§ 16
Pro těžbu říčního materiálu organizacemi platí též příslušná ustanovení zákona Slovenské národní rady č. 42/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy. Jestliže říční materiál obsahuje vyhrazené nerosty v dobyvatelném množství, platí pro jeho těžbu též ustanovení zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), a jeho prováděcí předpisy.
ČÁST ČTVRTÁ
§ 17
Závěrečné ustanovení
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Margetin v. r.
1)
Zákon SNR č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství.
2)
§ 8, 9 a 10 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
3)
§ 32 odst. 2 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
4)
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 10/1977 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků.
5)
§ 8 odst. 2 zákona SNR č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství.
6)
§ 41 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
7)
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 23/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
8)
§ 36 odst. 1 písm. b) a § 41 odst. 1 písm. f) zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
9)
Zákon č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 126/1974 Sb.
10)
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 24/1977 Sb., o vodohospodářské evidenci.
11)
Vyhláška federálního ministerstva financí č. 156/1975 Sb., o správě národního majetku.
12)
Např. zákon o ochraně zemědělského půdního fondu (úplné znění vyhlášeno pod č. 124/1976 Sb.).
13)
§ 10 písm. b) zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). |
Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 7/1978 Sb. | Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 7/1978 Sb.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky o uznávání lesních porostů a stromů k pěstování a sběru lesních semen a řízků
Vyhlášeno 26. 1. 1978, datum účinnosti 26. 1. 1978, částka 1/1978
* § 1 - Určování semen a sazenic
* § 2 - Získávání semen, řízků a sazenic
* § 3 - Uznávání lesních porostů a výběrových stromů
* § 4 - Zakládání lesních semenných plantáží a semenných porostů
* § 5 - Vymezení a obhospodařování uznaných lesních porostů
* § 6 - Sběr a luštění semen lesních dřevin
* § 7 - Účinnost
Aktuální znění od 26. 1. 1978
7
VYHLÁŠKA
ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky
ze dne 17. ledna 1978
o uznávání lesních porostů a stromů k pěstování a sběru lesních semen a řízků
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 9 odst. 2 zákona Slovenské národní rady č. 100/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství:
§ 1
Určování semen a sazenic
Růst produkčních schopností lesů na úseku lesního semenářství je zajišťován důsledným používáním provenienčně a stanovištně vhodných semen a sazenic. Vhodnost semen a sazenic se stanoví z vymezených semenářských oblastí, s přihlédnutím k ekotypům lesních dřevin a výškové pásmovosti v rámci těchto ekotypů.
§ 2
Získávání semen, řízků a sazenic
(1)
Lesní porosty hospodářsky významných lesních dřevin smrku ztepilého, borovice lesní, modřínu opadavého, jedle bělokoré, limby, duglasky tisolisté, dubů a buku lesního jsou zakládány a obnovovány jen ze semen získaných z lesních semenných plantáží, semenných porostů nebo z uznaných lesních porostů, stromových skupin a jednotlivých stromů rostoucích i mimo les, které okresní národní výbor uznal za vhodné k pěstování a sběru semen lesních dřevin.
(2)
Zakládání a obnova lesních porostů z lesních dřevin a keřů, které nejsou uvedeny v odstavci 1, se provádí ze semen získaných sběrem i v neuznaných lesních porostech s výjimkou lesních porostů velmi nízké fenotypové hodnoty.
(3)
K zakládání a obnově topolových a vrbových lesních porostů se použijí sazenice získané z řízků vypěstované v hlavových školkách založených z uznaných klonů topolů a vrb. Řízky lze získávat i z jednoročních sazenic po vyžádání stanoviska výzkumné organizace lesního hospodářství.1)
(4)
Přirozená obnova lesních dřevin uvedených v odstavci 1 se provádí v lesních porostech zařazených do kategorií podle genetické hodnoty lesních dřevin a lesních porostů; v lesních porostech velmi nízké fenotypové hodnoty se přirozená obnova lesních dřevin nevykonává.
(5)
Semenáčky lesních dřevin z přirozených náletů lze použít k zalesnění jen tehdy, jestliže pocházejí z uznaných lesních porostů a školkují se v lesních školkách. Použití semenáčků z přirozených náletů přímo k zalesňování může být výjimečně povoleno ministerstvem lesního a vodního hospodáství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“).
§ 3
Uznávání lesních porostů a výběrových stromů
(1)
Státní organizace lesního hospodářství řízené ministerstvem nebo federálním ministerstvem národní obrany a uživatelé lesů, jimž byl rozsah odborné správy lesů omezen2) (dále jen „organizace“) jsou povinni provést ve spolupráci s organizací pro hospodářskou úpravu lesů při vypracovávání lesních hospodářských plánů fenotypovou klasifikaci lesních porostů a podávat okresnímu národnímu výboru návrhy k uznání lesních porostů, stromových skupin a jednotlivých stromů za vhodné k pěstování a sběru lesních semen, roubů a řízků; v případě jejich narušení mimořádnými přírodními vlivy nebo jinou škodlivou činností jsou povinni předložit doplňující návrh k uznání.
(2)
Okresní národní výbor rozhoduje o uznání lesních porostů, stromových skupin a jednotlivých stromů zpravidla při vypracovávání lesních hospodářských plánů. O uznání geneticky vysoce hodnotných lesních porostů, stromových skupin a jednotlivých stromů, rozhoduje na základě návrhu výzkumné organizace lesního hospodářství; dle jejího návrhu rozhoduje též o uznání vybraných klonů topolů a vrb. Rozhodnutí o uznání se doručují organizacím a výzkumné organizaci lesního hospodářství, aby mohly vést evidenci a sledovat sběr lesních semen, roubů a řízků.
(3)
Okresní národní výbor provádí prověrky uznaných lesních porostů, stromových skupin a jednotlivých stromů z hlediska jejich kvality, plodivosti a dodržování obnovných zásahů v souladu se zásadami obhospodařování uznaných lesních porostů, stromových skupin a jednotlivých stromů.
§ 4
Zakládání lesních semenných plantáží a semenných porostů
K zachování a rozšíření genofondu lesních dřevin, organizace zakládají lesní semenné plantáže a semenné porosty. Lesní semenné plantáže a semenné porosty lze založit jen na základě souhlasného stanoviska výzkumné organizace lesního hospodářství.
§ 5
Vymezení a obhospodařování uznaných lesních porostů
(1)
Organizace jsou povinny vymezit a označit uznané lesní porosty, stromové skupiny a jednotlivé stromy.
(2)
Uznané lesní porosty uživatelé lesů obhospodařují tak, aby zajistili jejich kvalitu a maximální plodivost. Geneticky vysoce hodnotné lesní porosty, stromové skupiny a jednotlivé stromy lze těžit až po uplynutí ochranné lhůty, kterou stanoví okresní národní výbor v rozhodnutí o jejich uznání.
§ 6
Sběr a luštění semen lesních dřevin
(1)
Dostatečné množství druhově a geneticky vhodných lesních semen nutných k zakládání a obnově lesních porostů získávají organizace sběrem.
(2)
Luštění a čištění semen lesních dřevin, jejichž druhy stanoví ministerstvo, provádí státní organizace lesního hospodářství v semenářsko-šlechtitelském závodě.
§ 7
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Margetin v. r.
1)
Výzkumný ústav lesního hospodářství.
2)
§ 9 odst. 1 zákona SNR č. 100/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 9/1978 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 9/1978 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky o zrušení vyhlášky o soukromých ordinacích lékařů a dentistů a vyhlášky o sazbách za úkony prováděné v soukromých lékařských a dentistických ordinacích
Vyhlášeno 26. 1. 1978, datum účinnosti 1. 4. 1978, částka 1/1978
* § 1 - Zrušují se
* § 2 - Dnem účinnosti této vyhlášky končí dosud ponechaná oprávnění k obstarávání některých úkolů preventivní a léčebné péče v soukromých ordinacích lékařů a dentistů, která byla vydána podle § 2 vyhlášky č. 129/1958 Ú. v., o soukromých ordinacích lékařů a dentis
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1978.
Aktuální znění od 1. 4. 1978
9
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky
ze dne 10. ledna 1978
o zrušení vyhlášky o soukromých ordinacích lékařů a dentistů a vyhlášky o sazbách za úkony prováděné v soukromých lékařských a dentistických ordinacích
Ministerstvo zdravotnictví Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 70 odst. 1 písm. c) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu:
§ 1
Zrušují se
1.
vyhláška č. 129/1958 Ú. v., o soukromých ordinacích lékařů a dentistů,
2.
vyhláška č. 209/1958 Ú. v., o sazbách za úkony prováděné v soukromých lékařských a dentistických ordinacích.
§ 2
Dnem účinnosti této vyhlášky končí dosud ponechaná oprávnění k obstarávání některých úkolů preventivní a léčebné péče v soukromých ordinacích lékařů a dentistů, která byla vydána podle § 2 vyhlášky č. 129/1958 Ú. v., o soukromých ordinacích lékařů a dentistů.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1978.
Ministr:
Prof. MUDr. Matějíček, DrSc. v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 11/1978 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 11/1978 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k 75. výročí narození Julia Fučíka
Vyhlášeno 31. 1. 1978, datum účinnosti 31. 1. 1978, částka 3/1978
* § 1 - (1) K 75. výročí narození komunistického novináře Julia Fučíka se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 31. 1. 1978
11
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 30. ledna 1978
o vydání pamětních stříbrných stokorun k 75. výročí narození Julia Fučíka
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
K 75. výročí narození komunistického novináře Julia Fučíka se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
(2)
Pamětní stříbrné stokoruny se razí ze slitiny o 700 dílech stříbra a 300 dílech mědi. Hmotnost stokoruny je 15 g. Při ražbě je dovolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 33 mm, na její hraně je text „*LIDÉ MĚL JSEM VÁS RÁD*BDĚTE!“ provedený vlisem.
(3)
Na líci pamětní stříbrné stokoruny je uprostřed v horní části umístěn státní znak Československé socialistické republiky, pod ním ve dvou řádcích je označení hodnoty „100 Kčs“. Název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“ je v opise zleva dolů v neuzavřeném kruhu.
(4)
Na rubu pamětní stříbrné stokoruny je portrét Julia Fučíka v levém profilu. Jeho jméno „JULIUS FUČÍK“ je umístěno v opise vlevo, letopočty „1903-1978“ vpravo od portrétu. Autorem návrhu na pamětní stříbrnou stokorunu je Vladimír Oppl, jehož značka „O“ je umístěna uprostřed pod portrétem.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Lér, CSc. v. r.
68kB
88kB |
Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 14/1978 Sb. | Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 14/1978 Sb.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky o kategorizaci lesů, způsobech hospodaření a hospodářské úpravě lesů
Vyhlášeno 31. 1. 1978, datum účinnosti 31. 1. 1978, částka 3/1978
* ČÁST PRVNÍ - SPECIFIKACE JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ LESŮ ( § 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - HOSPODÁŘSKÝ TVAR LESA, HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB A JEHO FORMY ( § 3 — § 5)
* ČÁST TŘETÍ - HOSPODÁŘSKÁ ÚPRAVA LESŮ A LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ PLÁNY (§ 6 — § 26)
* ČÁST ČTVRTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 27 — § 28)
* § 29
* § 30 k vyhlášce č. 14/1978 Sb.
Aktuální znění od 31. 1. 1978
14
VYHLÁŠKA
ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky
ze dne 16. ledna 1978
o kategorizaci lesů, způsobech hospodaření a hospodářské úpravě lesů
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 23 odst. 5 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích, a podle § 7 odst. 3 a § 5 odst. 1 zákona Slovenské národní rady č. 100/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství:
ČÁST PRVNÍ
SPECIFIKACE JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ LESŮ
§ 1
Lesy ochranné a lesy zvláštního určení
(1)
Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se vyhlašují zpravidla při obnovách lesních hospodářských plánů.
(2)
Za lesy ochranné se vyhlašují:
a)
lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích jako jsou sutě, strže, hřebeny a stráně se souvisle vystupující mateřskou horninou, nezpevněné štěrkové nánosy a hluboká rašeliniště,
b)
vysokohorské lesy pod horní hranicí stromové vegetace, které plní funkci ochrany níže položených lesů, lesy na exponovaných horských hřebenech pod silným klimatickým vlivem a lesy snižující nebezpečí vzniku lavin,
c)
lesy v pásmu kosodřeviny,
d)
lesy potřebné k zajištění ochrany půdy.
(3)
Za lesy zvláštního určení mohou být vyhlášeny:
a)
lesy v ochranných pásmech vodních zdrojů, pokud jde o pásma 1. stupně,1)
b)
lesy v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přirozeně se vyskytujících stolních minerálních vod,2) lázeňské lesy a lesy v okolí zařízení léčebně preventivní péče,
c)
lesní parky a příměstské lesy,
d)
lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích,3)
e)
části lesů národních parků a chráněných krajinných oblastí a další území chráněná podle předpisů o státní ochraně přírody,4) vyžadující odlišný způsob hospodaření,
f)
lesy postihované exhaláty tak, že vyžadují odlišný způsob hospodaření,
g)
lesy určené pro lesnický výzkum,
h)
lesy, v nichž odlišný způsob hospodaření vyžadují jiné důležité potřeby společnosti.
§ 2
Lesy hospodářské
(1)
Lesy hospodářské jsou všechny lesy, které nebyly vyhlášeny za lesy ochranné nebo za lesy zvláštního určeni.
(2)
V hospodářských lesích se přihlédne k požadavkům na zachování a zlepšení ostatních funkcí lesů v rámci diferencovaného hospodaření.
ČÁST DRUHÁ
HOSPODÁŘSKÝ TVAR LESA, HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB A JEHO FORMY
§ 3
Hospodářský tvar lesa
(1)
Výsledkem způsobu hospodaření je hospodářský tvar lesa. Základním hospodářským tvarem lesa v lesích hospodářských je les vysoký (semenný). V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení je s ohledem na plnění jejich funkcí přípustný hospodářský tvar lesa nízkého (výmladkového) a hospodářský tvar lesa středního (sdruženého).
(2)
Do lesa vysokého se zařazují též lesy výmladkového původu s dostatečným počtem kvalitních stromů.
(3)
V lesích hospodářských se lesy střední (sdružené) a lesy nízké (výmladkové) postupně převádějí na les vysoký; v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení se kromě případů uvedených v odstavci 1 postupuje obdobně.
(4)
V lesích nízkých (výmladkových), jejichž dřevinová skladba, jakost, genetická hodnota a stanovištní poměry umožňují přirozenou obnovu, se provede převod s jejím využitím; v ostatních případech se převod provede holou sečí.
§ 4
Hospodářský způsob a jeho formy
(1)
V rámci diferencovaného hospodaření v lesích se použije hospodářský způsob pasečný a výjimečně hospodářský způsob výběrný.
(2)
Hospodářský způsob pasečný má formu holosečnou moloplošnou, holosečnou velkoplošnou, násečnou, podrostní maloplošnou a podrostní velkoplošnou. Hospodářský způsob výběrný má formu stromovou a skupinovou.
(3)
U formy holosečné maloplošné a podrostní maloplošné činí šířka seče nejvýše dvojnásobek přiměřené výšky obnovovaného lesního porostu a nesmí překročit 3 hektary,5) u formy násečné dosahuje šířka seče nejvýše průměrné výšky obnovovaného lesního porostu. U formy holosečné velkoplošné a podrostní velkoplošné nesmí velikost seče překročit 5 hektarů.5)
§ 5
Určování hospodářského způsobu a jeho forem
(1)
Hospodářský způsob a jeho formy v lesích hospodářských a v lesích ochranných je určen pro jednotlivé hospodářské soubory v příloze.
(2)
V lesích zvláštního určení se hospodářského způsobu a jeho forem pro hospodářské soubory podle odstavce 1 použije obdobně s přihlédnutím k jejich zvláštnímu poslání.
(3)
V lesích hospodářských, jejichž stav umožňuje účinně zvyšovat produkci jakostní dřevní hmoty nebo u nichž se vyžaduje významnější plnění jiných funkcí, se použije hospodářského způsobu pasečného podrostní maloplošné formy nebo holosečné maloplošné formy maximálně na průměrnou výšku obnovovaného lesního porostu a násečné formy. Ve vhodných biologických a technických podmínkách se může k zajištění integrovaných funkcí lesů použít hospodářského způsobu výběrného se skupinovou a stromovou formou.
(4)
Hospodářského způsobu pasečného holosečné maloplošné formy s holými sečemi s maximální šířkou dvojnásobné průměrné výšky obnovovaného lesního porostu se použije, pokud se tím nenaruší dosažení cíle obnovy, ochrana lesních porostů a půdy a mimoprodukční funkce lesa, zejména:
a)
ve stejnorodých smrčinách,
b)
v bukových lesních porostech na severních expozicích,
c)
v lesních porostech, kde skutečný přírůstek silně poklesl pod možný přírůstek stanoviště (např. přestárlé lesní porosty),
d)
v nízkoprodukčních a nekvalitních lesních porostech s málo významným plněním mimoprodukčních funkcí lesa,
e)
v silně poškozených lesních porostech,6)
f)
ve velmi prořídlých (rovnoměrně 0,6 a méně) a zaplevelených lesních porostech, kde zanikla možnost přirozené obnovy,
g)
v převisech, které je třeba urychleně vytěžit,
h)
v lesních porostech provenienčně nevhodných.
(5)
V lesích v blízkém okolí sídlišť, veřejných dopravních zařízení a v turistických oblastech lze použít jen zvlášť formovaných holých sečí s kombinací clonných sečí tak, aby jimi nebyl narušen charakter a estetický vzhled krajiny.
(6)
Přeměny lze provádět jen v lesních porostech podstatně změněné dřevné skladby, u nichž nejsou předpoklady dosažení produkce jakostní dřevní hmoty odpovídající danému stanovišti, a není účelné zejména z hlediska ochrany lesa a plnění integrovaných funkcí je ponechat do doby sečné zralosti.
ČÁST TŘETÍ
HOSPODÁŘSKÁ ÚPRAVA LESŮ A LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ PLÁNY
Oddíl první
Hospodářská úprava lesů
§ 6
Poslání hospodářské úpravy lesů
(1)
Posláním hospodářské úpravy lesů je prostorově a časově upravit les a hospodaření v něm tak, aby byly zajištěny jak produkční, tak i ostatní funkce lesů při současném vytváření předpokladů pro racionalizaci hospodaření v lese, dále poskytovat podklady pro řízení lesního hospodářství v rámci národního hospodářství i pro operativní a cílevědomé hospodaření v lesích a jeho hodnocení.
(2)
Tyto úkoly se řeší s uplatněním nejnovějších vědeckých poznatků z oblasti ekologie, techniky a ekonomiky a v souladu s dlouhodobými výhledy rozvoje lesního hospodářství.
(3)
Úkoly uvedené v odstavci 1 provádí samostatná organizace pro hospodářskou úpravu lesů.7)
§ 7
Rozdělení lesa
(1)
Z hlediska rozdělení lesa se lesy člení na lesní hospodářské celky, hospodářské soubory, dílce, popřípadě dílčí plochy a porostové skupiny. Dočasně se se souhlasem krajského národního výboru může ponechat rozdělení lesa i na oddělení a porosty.
(2)
Lesní hospodářský celek je trvalá nejvyšší hospodářskoúpravní jednotka, pro kterou se vypracovává lesní hospodářský plán; vytváří se na návrh organizace pro hospodářskou úpravu lesů se zřetelem na organizační jednotky lesního hospodářství, bez ohledu na právo užívání lesních pozemků. Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“) může na návrh organizace pro hospodářskou úpravu lesů a na základě vyjádření krajského národního výboru povolit úpravy hranic lesního hospodářského celku ve zvlášť odůvodněných případech jen v souvislosti s obnovou lesních hospodářských plánů.
(3)
Hospodářský soubor (příloha) je část lesa s jednotnými přírodními podmínkami, porostovými poměry a stejným funkčním zaměřením. Je základní jednotkou pro rámcové plánování se zaměřením na uplatnění diferencovaných způsobů hospodaření, na vyjádření skladby a stavu lesa a na těžební úpravu.
(4)
Základní jednotkou prostorového rozdělení lesa je dílec jako trvalá nejnižší hospodářskoúpravní jednotka; je v podstatě produkčně jednotný, provozně samostatný a hospodářsky zvládnutelný. Je základní jednotkou zjišťování stavu lesa, plánování lesní výroby, evidence a kontroly hospodaření. Podle potřeby se v něm vyčleňují dílčí plochy, popřípadě porostové skupiny.
(5)
Dílčí plochy se vytvářejí v dílci tehdy, když se dílec skládá z několika výrazně odlišných lesních porostů, které mají nepohyblivé hranice a přesahují stanovenou výměru (0,3 hektaru). Dílčí plochy na sebe přebírají úkoly základní hospodářskoúpravní jednotky. Hranice dílčích ploch se až do vytvoření jednotného dílce nemění.
(6)
Porostové skupiny se vytvářejí v obnovovaných lesních porostech tehdy, když se dílec nebo dílčí plocha skládá z lesních porostů s pohyblivými hranicemi.
(7)
Hranice dílců (oddělení a porostů) musí být v terénu označeny.
(8)
Rozdělení lesa v členění uvedeném v odstavci 1 se zachová i v případě vyhlášení oblasti lesů.8)
(9)
Lesní hospodářské celky v lesích, které spravují státní organizace lesního hospodářství řízené federálním ministerstvem národní obrany, se člení na oddělení a porosty.
§ 8
Časová úprava lesa
(1)
Sečná zralost představuje v hospodářských lesích věk dílce, dílčí plochy, porostové skupiny nebo porostu (dále jen „lesní porost“), kdy je nejvýhodnější jej těžit z hlediska základních principů hospodaření. Věk sečné zralosti se určuje na základě kulminace celkového průměrného hodnotového přírůstku podle lesních dřevin, bonit, zakmenění a kvality a s ohledem na bezpečnost, popřípadě další činitele.
(2)
Sečná zralost představuje v ochranných lesích věk lesního porostu, kdy už přestává optimálně plnit své poslání. Určuje se na základě fyzické zralosti lesních porostů podle lesních dřevin a stavu lesních porostů.
(3)
Sečná zralost v lesích zvláštního určení se posouvá od sečné zralosti určené z produkčního hlediska směrem k fyzické zralosti lesních porostů podle vzájemného poměru významnosti produkční funkce a ostatních funkcí lesa.
(4)
Obmýtní doba jako rámcová produkční doba lesních porostů se stanoví s ohledem na zajištění produkce dřeva v množství a kvalitě, na plnění a zlepšování ostatních funkcí lesů a na hospodárnost provozní činnosti.
(5)
Délka obmýtní doby se řeší v hospodářských souborech v rámci stanoveného rozpětí (příloha).
(6)
Obnovní doba je dána počtem let od začátku obnovy lesních porostů do jejího ukončení. Je různá podle hospodářských souborů (příloha) s ohledem na hospodářský způsob a jeho formu, hospodářský tvar lesa a cílovou skladbu následného lesního porostu.
§ 9
Zjišťování stavu lesa a přírodních, společenských, technických a ekonomických podmínek hospodaření
(1)
Současný stav lesa zjišťovaný v rámci hospodářské úpravy lesů je nezbytným podkladem pro plánování a řízení výroby v lesním hospodářství.
(2)
Stav lesa v jednotlivých lesních porostech se vyjadřuje těmito základními číselnými údaji: plochou, věkem, zakmeněním, zastoupením lesních dřevin, výškou, tloušťkou kmene, stupněm růstu, bonitou a dřevní hmotou. Číselné údaje se doplní údaji o stanovišti a slovním popisem stavu lesního porostu, který doplní číselné údaje. Popis stavu lesního porostu lze rozšířit o údaje potřebné k přípravě výroby.
(3)
Přírodní, společenské, technické a ekonomické podmínky hospodaření v jednotlivých lesních porostech se vyjadřují hospodářskoúpravní typizací, která je výsledkem jednotlivých průzkumů; v jejím rámci se zjišťují:
a)
lesní typy,
b)
provozní soubory,
c)
funkční typy vyjadřující funkce lesa a jejich významnost,
d)
ochranářské typy, udávající stupeň ohrožení lesních porostů některým škodlivým činitelem (např. větrem) v ohrožených oblastech,
e)
fenotypy,
f)
technologické typy s přihlédnutím k ekonomickým hlediskům.
(4)
Plochy všech jednotek prostorového rozdělení lesa se zjišťují početním nebo grafickým způsobem. Zjištěné plochy se vyrovnávají na čtverce, na převzaté výměry ze starého lesního hospodářského plánu, popřípadě se vyrovnávají na skupiny parcel. Způsob zjišťování ploch se stanoví v základním protokolu.
(5)
Věk se odvozuje z dosavadních lesních hospodářských plánů a z lesní hospodářské evidence; ve sporných případech se přezkouší na vývrtech. U lesních porostů zakládaných sazbou se nepřihlíží k věku sazenic. U nestejnověkých lesních porostů, kde nelze určit hranici věkově odlišných skupin, se stanoví střední věk.
(6)
Zakmenění se odvodí jako poměr redukované plochy porostní k ploše skutečné; redukovaná plocha porostní je součet redukovaných ploch pro všechny lesní dřeviny, vyplývající z poměru skutečné porostní zásoby (popřípadě kruhové plochy) k porostní zásobě tabulkové (kruhové ploše). V lesních porostech, kde porostní zásoba nebyla zjišťována přímým měřením, se zakmenění odhaduje.
(7)
Zastoupení lesních dřevin v lesních porostech vyjádřené v procentech plochy se stanoví:
a)
v lesních porostech, kde porostní zásoba dřevní hmoty byla zjištěna přímým měřením, jako poměr skutečného plošného podílu jednotlivých hlavních lesních dřevin,
b)
v ostatních lesních porostech odhadem.
(8)
Výška a tloušťka kmene (1,30 m nad zemí) se zjišťuje u jednotlivých hlavních lesních dřevin v lesních porostech.
(9)
Stupeň růstu se určí podle vývojového stadia lesního porostu.
(10)
Bonita udává produkční schopnost lesních dřevin na daném stanovišti. Zjišťuje se pro jednotlivé lesní dřeviny podle platných růstových tabulek.
(11)
Způsoby zjišťování porostních zásob dřevní hmoty se rozlišují podle kategorií lesů, hospodářského tvaru lesa, hospodářského způsobu, stavu lesního porostu, požadované přesnosti a hospodárnosti; zjišťují se v m3 bez kůry na pni.
a)
v hospodářském lese vysokém s hospodářským způsobem pasečným v lesních porostech poslední věkové třídy a starších, tj. od věku obmýtní doby minus 20 let a více s předpisem obnovní těžby se porostní zásoby zjišťují průměrkováním naplno, v lesních porostech poslední věkové třídy a starších, v nichž není obnovní těžba předepsána, statistickými reprezentativními metodami; v ostatních lesních porostech statickými reprezentativními metodami, nebo pomoci růstových tabulek na podkladě plochy zastoupení lesních dřevin, věku, bonity a zakmenění,
b)
v hospodářském lese vysokém s hospodářským způsobem výběrným se porostní zásoby zjišťují průměrkováním naplno,
c)
v lesích ochranných se porostní zásoby zjišťují pomocí růstových tabulek,
d)
v lesích zvláštního určení se porostní zásoby zjišťují obdobně jako v lesích hospodářských,
e)
ve všech lesích výmladkového původu se porostní zásoby odvodí z předchozích těžebních výsledků nebo pomocí růstových tabulek.
(12)
Při průměrkování naplno se výpočet porostních zásob provede pomocí hmotových tabulek, popřípadě jednotných hmotových křivek s přesností ± 5 %. Intenzita a rozsah výběru zkusných ploch musí u statistických reprezentativních metod odpovídat stupni tloušťkové diferencovanosti lesního porostu tak, aby bylo dosaženo přesnosti ± 10 %.
(13)
Pro všechny hospodářské soubory se zjišťuje průměrný mýtní přírůst (PMP), celkový průměrný přírůst (CPP), celkový běžný přírůst (CBP).
(14)
Průměrný mýtní přírůst a celkový průměrný přírůst se zjišťuje pro hospodářský soubor jako celek pomocí růstových tabulek na základě plochy, zastoupení lesních dřevin, jejich průměrné bonity a zakmenění. Celkový běžný přírůst se zjišťuje obdobně podle věkových stupňů.
§ 10
Těžební úprava lesa
(1)
V lesích je přípustná těžba při výchově a obnově lesních porostů v rozsahu a do výše stanovené lesními hospodářskými plány. Při stanovení výše těžeb se uplatňuje jako prvořadá rozšířená reprodukce, jako druhořadá těžební vyrovnanost, v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení musí těžební úprava zajistit především plnění ostatních funkcí lesů.
(2)
Výše těžeb se odvozuje pro hospodářské soubory, přičemž plošně méně významné hospodářské soubory se sdružují nebo přiřazují k hospodářským souborům s obdobnými podmínkami.
(3)
Celková těžba se skládá z obnovní (mýtní) těžby a těžby výchovné (předmýtní). V lesích s hospodářským způsobem výběrným se stanoví jen celková těžba. Údaje o těžbách se uvádějí v m3 bez kůry při pni (po zpracování).
(4)
Výše obnovní těžby pro hospodářské soubory se z hlediska rozšířené reprodukce odvodí ve věkových stupních těmito těžebními procenty:
Počet desetiletí,
o něž je věkový stupeň
vzdálen od obmýtní doby| Obnovní doba (roky)
---|---
10| 20| 30| 40| 50
– 4| –| –| –| –| 2
– 3| –| –| 4| 12| 18
– 2| 12| 25| 30| 29| 25
– 1| 86| 67| 50| 40| 33
\\+ 1| 100| 100| 88| 67| 50
\\+ 2| –| –| 100| 100| 88
\\+ 3| –| –| –| –| 100
(5)
K zajištění těžební vyrovnanosti se výše obnovních těžeb odvozená pro tři následující desetiletí podle odstavce 4 vyrovná v jednotlivých kategoriích lesů tak, aby bylo dosaženo rovnoměrného vývoje těžeb dřevní hmoty a skladby věkových stupňů; porovná se s plochou normální paseky a s průměrným mýtním přírůstkem.
(6)
Pokud se výše obnovních těžeb podle odstavce 5 v lesích hospodářských odchyluje o více než ± 5 % od výše obnovních těžeb odvozených pomocí těžebního procenta, je třeba schválení ministerstva.
(7)
V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení se výše obnovních těžeb odvodí obdobně jako v lesích hospodářských a porovná se s výší těžeb potřebnou k zajištění funkčního poslání lesa. Pokud se tato výše obnovních odchyluje o víc než — 10 % od výše obnovních těžeb odvozených pomocí těžebního procenta, je třeba schválení ministerstva.
(8)
Výše výchovných těžeb se odvodí jako součet těžeb plánovaných v jednotlivých lesních porostech. K odvození výše výchovné těžby v jednotlivých lesních porostech se použije probírková intenzita (těžební procento) stanovená podle věkových stupňů a zakmenění:
Lesní dřevina| Zakmenění| Věk
---|---|---
30| 40| 50| 60| 70| 80| 90| 100
Smrk pro hospodářské souborv kyselé řady| 1,0| 30| 23| 20| 19| 17| 16| 15| 14
0,9| 23| 16| 13| 10| 9| 8| 6| 5
0,8| 18| 10| 6| 3| 1| —| —| —
0,7| 10| 4| —| —| —| —| —| —
Smrk pro hospodářské soubory živné řady| 1,0| 26| 20| 17| 14| 13| 12| 11| 10
0,9| 20| 13| 10| 7| 5| 3| 2| —
0,8| 13| 7| 3| —| —| —| —| —
0,7| —| —| —| —| —| —| —| —
Jedle| 1,0| 38| 31| 24| 18| 15| 12| 10| 8
0,9| 32| 24| 17| 12| 9| 6| 4| 2
0,8| 26| 18| 11| 6| 3| —| —| —
0,7| 19| 12| 6| 1| —| —| —| —
Borovice| 1,0| 22| 16| 13| 10| 8| 7| 5| 5
0,9| 15| 11| 8| 6| 4| 3| 2| 1
0,8| 8| 5| 3| 1| —| —| —| —
0,7| —| —| —| —| —| —| —| —
Dub| 1,0| 14| 12| 11| 10| 8| 7| 7| 6
0,9| 11| 9| 7| 6| 4| 3| 2| 2
0,8| 8| 5| 3| 1| —| —| —| —
0,7| 4| 2| —| —| —| —| —| —
Buk| 1,0| 32| 27| 23| 19| 16| 14| 12| 11
0,9| 23| 19| 17| 14| 11| 9| 7| 5
0,8| 15| 13| 11| 9| 7| 4| 2| —
0,7| 9| 6| 5| 4| 3| 1| —| —
Těžební procento neobsahuje hmotu z těžby při rozčleňování lesních porostů.
(9)
Celková výše těžeb se zaokrouhlí v rozpětí ± 0,5 %.
(10)
Při schvalování lesních hospodářských plánů se výše těžeb stanoví na základě součtu těžeb odvozených podle předchozích odstavců pro jednotlivé kategorie lesů.
§ 11
Provozní plánování
(1)
Provozní plánování stanoví způsoby budoucího obhospodařování lesů na základě potřeb společnosti, vyjádřených v dlouhodobých výhledech rozvoje odvětví, vytyčených provozních cílů a zjištěného stavu lesa. Přitom se přihlíží i k potřebám rozvoje oblastí lesů. Rozlišuje se rámcové plánování a podrobné plánování.
(2)
Rámcové plánování se vypracuje pro hospodářské soubory. V jeho rámci se určí hospodářský tvar lesa, hospodářský způsob a jeho formy, obmýtní doba, obnovní doba a provozní cíle (cílové zastoupení lesních dřevin, cílová produkce dřevní hmoty, cílová výstavba, cílové zakmenění), dále způsoby zalesňování, výchovy a obnovy. Při vypracovávání rámcového plánování se vychází ze zásad uvedených v příloze, přičemž se bere ohled na zvláštnost přírodních podmínek, stavu lesa a funkčního zaměření zpracovávaného lesního hospodářského celku.
(3)
Pro potřeby rámcového plánování se může vyhotovovat zejména průzkum ochrany a tvorby přírodního prostředí, ochrany lesů, ekonomických poměrů, meliorací lesů, mysliveckého hospodaření, dále je možno provést revizi průzkumu přírodních poměrů a revizi průzkumu lesní dopravní sítě.
(4)
Podrobné provozní plánování vychází z rámcového plánování a konkretizuje je pro jednotlivé lesní porosty. Stanoví pro období platnosti lesního hospodářského plánu výši obnovní a výchovné těžby dřeva (ve hmotě podle lesních dřevin a v ploše celkem) včetně prořezávek, umístění těžeb v lesních porostech a jejich postup a naléhavost, úkoly a postup přeměn a převodů, potřebu a způsob meliorací lesních půd, úkoly obnovy lesa, popřípadě další hospodářská opatření podle místních podmínek.
§ 12
Sledování rozvoje lesa a hospodaření
(1)
Sledováním rozvoje lesa se zjišťuje, jak se stav lesa přibližuje k vytyčeným cílům porovnáním stavů hospodářských souborů z nového a předchozího lesního hospodářského plánu a s cílovým uspořádáním hospodářských souborů.
(2)
Sledováním dodržování základních principů hospodaření se zjišťuje, zda uživatelé lesů dodržují základní zásady hospodaření, princip maximálního, trvalého, bezpečného a efektivního poskytování užitků lesa.
Oddíl druhý
Lesní hospodářské plány
§ 13
Vypracování lesních hospodářských plánů
(1)
Státní organizace lesního hospodářství řízené ministerstvem a uživatelé lesů, u nichž byl rozsah odborné správy lesů omezen, jsou povinni spolupracovat při vypracovávání lesních hospodářských plánů.
(2)
Za údaje o stavu lesa a údaje rámcového a podrobného plánování odpovídá organizace pro hospodářskou úpravu lesů, za realizaci plánovaných opatření odpovídají uživatelé lesů.
§ 14
Náležitosti lesních hospodářských plánů
(1)
Lesní hospodářský plán má tyto náležitosti:
a)
všeobecnou část,
b)
tabulku ploch,
c)
popis lesních porostů a plán hospodářských opatření,
d)
přehledové tabulky a grafikony,
e)
lesnické mapy,
f)
evidenční část.
(2)
Pro jednotná zemědělská družstva se vyhotovují výpisy z popisu lesních porostů, plánu hospodářských opatření, z plochové tabulky, jakož i z porostové mapy.
§ 15
Všeobecná část lesních hospodářských plánů
Všeobecná část lesních hospodářských plánů obsahuje přehled přírodních a hospodářských poměrů, zhodnocení dosavadního hospodaření, výsledky sledování rozvoje lesa a hospodaření, rozbor současného stavu lesa, cíle a zásady hospodaření rozpracované podle hospodářských souborů, přehled plánovaných úkolů, technickou zprávu, základní a závěrečný protokol a přílohy.
§ 16
Plochová tabulka
Plochová tabulka podává přehled o všech lesních pozemcích a ostatních pozemcích užívaných státními organizacemi lesního hospodářství v rámci lesního hospodářského celku.
§ 17
Popis lesních porostů a plán hospodářských opatření
(1)
Popis lesních porostů podává přehled o současném hospodářském stavu lesa; plán hospodářských opatření stanoví provozní úkoly v jednotkách prostorového rozdělení lesa.
(2)
Charakteristiku lesního porostu uvádějí číselná označení, zejména lesního porostu, druhu užívání, kategorie lesů, hospodářského souboru a slovní charakteristiky, které nelze vyjádřit číselným označením.
(3)
Zjištění o skladbě a stavu lesa se uvádějí pro jednotlivé lesní porosty zejména v těchto základních číselných údajích: výměra, zjištěné taxační veličiny a porostní zásoba.
(4)
Plán hospodářských opatření je sestaven pro jednotlivé lesní porosty a uvádí zejména výšku obnovní a výchovné těžby v ploše a hmotě, úkoly zalesnění podle lesních dřevin a ploch a úkoly prořezávek.
§ 18
Přehledové tabulky a grafikony
(1)
Přehledové tabulky a grafikony vyjadřují nejdůležitější informace o lesním hospodářském celku, zpravidla v členění podle kategorií lesů, popřípadě hospodářských souborů. Poskytují údaje o skladbě a stavu lesa, zejména o zastoupení věkových stupňů a lesních dřevin, zakmenění, bonitách, porostních zásobách a přírůstech, o výši mýtní a výchovné těžby v ploše i hmotě podle lesních dřevin, o úkolech v zalesnění podle lesních dřevin a ploch a úkolech v prořezávkách. Tyto přehledy jsou sestaveny tak, aby poskytovaly nejdůležitější údaje pro přípravu výroby včetně tloušťkového členění dříví plánovaného k těžbě s uvedením podílu užitkového dříví, z toho zvláště jakostních sortimentů a podílu paliva. Součástí přehledu jsou kalkulace očekávaného vývoje těžebních možností lesů.
(2)
Údaje uvedené v odstavci 1 se budou sledovat u těchto lesních dřevin: smrk, jedle (včetně jedle obrovské a douglasky), borovice (včetně vejmutovky a borovice černé), modřín, kosodřevina, ostatní jehličnany, dub (včetně dubu červeného), dub cér, buk, habr, javor, jasan, akát, bříza, olše, lípa, topoly nešlechtěné (včetně osiky), topoly šlechtěné, vrby a ostatní listnáče.
(3)
Celková těžba se uvádí podle toho, zda jde o lesy v užívání státních organizací lesního hospodářství, lesy v užívání jednotných zemědělských družstev a lesy v užívání občanů (dále jen „druh užívání”).
(4)
Úkoly sledované národohospodářským plánem se zpracují též pro období celých národohospodářských pětiletek, do nichž zasahuje období platnosti lesního hospodářského plánu, a na jednotlivá léta těchto pětiletek.
§ 19
Lesní mapy
(1)
Lesní mapy jsou: hospodářská, obrysová a organizační mapa.
(2)
Hospodářská mapa v měřítku 1 : 5000 zobrazuje stav všech lesů lesního hospodářského celku k počátku platnosti lesního hospodářského plánu.
(3)
Obrysová mapa v měřítku 1 : 10 000 se vyhotovuje z mapy hospodářské v souvislém zobrazení. Podle této mapy se vyhotovují zejména tyto přehledové mapy: porostní, těžební, hospodářskoúpravní typizace a průzkumů.
(4)
Organizační mapa v měřítku 1 : 25 000 nebo 1 : 50 000 dává přehled o rozmístění všech lesů lesního hospodářského celku, o organizačním členění, o polohopisné a výškopisné situaci.
§ 20
Evidenční část
Evidenční část dává přehled o plnění hospodářských opatření lesního hospodářského plánu v jednotkách prostorového rozdělení lesa a podle jednotlivých let platnosti lesního hospodářského plánu; slouží k vyhodnocení výsledků hospodaření v uplynulém období.
§ 21
Projednávání, schvalování lesních hospodářských plánů a povolování jejich změn
(1)
Organizace pro hospodářskou úpravu lesů předkládá krajskému národnímu výboru nejpozději do konce března v roce provádění venkovních prací vypracovávání lesního hospodářského plánu předběžnou zprávu (podklady) pro vypracování základního protokolu, kterou musí projednat se státní organizací lesního hospodářství; jestliže lesy užívá jiná státní organizace, musí ji projednat s touto organizací.
(2)
Krajský národní výbor svolá základní pochůzku podle časového plánu projednaného s ministerstvem po předložení předběžné zprávy. Zúčastní se jí zástupce okresního národního výboru, organizace pro hospodářskou úpravu lesů, státní organizace lesního hospodářství a podle potřeby též jiných zainteresovaných orgánů a organizací. Při základní pochůzce se určí zásady vypracovávání lesního hospodářského plánu a spolupráce se státní organizací lesního hospodářství. Výsledky se zapíší do základního protokolu.
(3)
Krajský národní výbor svolá závěrečnou pochůzku podle časového plánu projednaného s ministerstvem. Organizace pro hospodářskou úpravu lesů předloží krajskému národnímu výboru koncept lesního hospodářského plánu měsíc před závěrečnou pochůzkou. Závěrečnou pochůzku vykonají zástupci orgánů a organizací, které se zúčastnily základní pochůzky; prověří se při ní správnost zjištění stavu lesa a správnost plánovaných hospodářských opatření. Zároveň se prověří dodržování navrhovaných změn z lhůty pro zalesňování holin9) a překontroluje se dodržení zásad základního protokolu. Výsledky se zapíší do základního protokolu.
(4)
Krajský národní výbor po provedení oprav organizací pro hospodářskou úpravu lesů ve smyslu závěrečného protokolu schválí nejpozději do jednoho měsíce lesní hospodářský plán spolu se změnami podle odstavce 3.
(5)
Jestliže se v průběhu platnosti lesního hospodářského plánu změní poslání lesního hospodářského celku nebo jeho podstatné části, anebo dojde k nepředvídaným škodám v důsledku přírodních vlivů nebo jiných závažných důvodů, může se na základě žádosti státní organizace lesního hospodářství nebo z podnětu krajského národního výboru předčasně vypracovat lesní hospodářský plán nebo se může provést změna některých jeho částí. Pro postup při předčasném vypracování lesního hospodářského plánu platí přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 4.
Oddíl třetí
Hospodaření podle lesních hospodářských plánů
§ 22
Ukazatelé a údaje lesních hospodářských plánů
(1)
Závaznými ukazateli lesních hospodářských plánů jsou výše těžeb a úkoly obnovy a výchovy stanovené pro jednotlivé kategorie lesů. Výše těžby stanovená pro kategorii lesů je nepřekročitelná. Závazným údajem lesních hospodářských plánů je hospodářský způsob stanovený pro hospodářský soubor.
(2)
Směrným ukazatelem jsou meliorace lesních pozemků. Směrnými údajiSměrnými údaji jsou hospodářský tvar lesa, forma hospodářského způsobu, umístění, postup a naléhavost těžeb, postup přeměn a převodů, způsob meliorací lesních pozemků, plánovaná dřevinová skladba a prostorové uspořádání lesních porostů.
(3)
Ostatní ukazatelé lesních hospodářských plánů jsou orientační.
(4)
Těžba prováděná v jednotlivých lesních porostech se může od těžby stanovené lesními hospodářskými plány odchylovat o ± 10 %. V případě těžeb prováděných při odstraňování následků mimořádných přírodních vlivů nebo jiné škodlivé činnosti (těžba nahodilá) se provede těžba při výchově a obnově lesních porostů (těžba úmyslná) v lesních porostech s vyšší naléhavostí těžby.
§ 23
Lesní hospodářská evidence
(1)
Výsledky hospodaření podle lesních hospodářských plánů se zaznamenávají v lesní hospodářské evidenci podle základních jednotek rozdělení lesa a jednotlivých roků platnosti lesního hospodářského plánu.
(2)
Předmětem lesní hospodářské evidence je úmyslná obnovní a výchovná těžba včetně prořezávek, nahodilá těžba mýtní a předmýtní a těžba při vynětí lesního pozemku z lesního půdního fondu (těžba mimořádná). Úmyslná těžba obnovní a nahodilá těžba mýtní se uvádějí v těžební ploše, která se rovná vzniklé zalesňovací povinnosti. Úmyslná těžba výchovná se uvádí v manipulační ploše, při předmýtní těžbě nahodilé se plocha neuvádí. Při těžbě mimořádné se eviduje skutečná odlesněná plocha. Všechny objemové údaje o výši těžeb se uvádějí v celých m3 bez kůry při pni (po zpracování) podle lesních dřevin.
(3)
Při těžbě úmyslné je hranicí mezi těžbou výchovnou a obnovní začátek obnovní doby; při těžbě nahodilé je těžbou mýtní těžba, po níž vzniká zalesňovací povinnost, a to bez ohledu na věk lesního porostu a těžba v lesních porostech překračující začátek obnovní doby. Rozlišování současně provedené obnovní a výchovné těžby v jednom lesním porostu je přípustné jen za předpokladu, lze-li příslušné plochy od sebe viditelně odlišit.
(4)
V lesní hospodářské evidenci se dále sleduje provedená obnova lesních porostů v členění na první a opakované zalesnění. Eviduje se zalesněná plocha podle lesních dřevín.
(5)
Postupná realizace úkolů lesního hospodářského plánu se sleduje grafickou evidencí na kopii obrysové mapy.
(6)
Z údajů lesní hospodářské evidence se každoročně vyhotovují sestavy v členění podle druhu užívání a kategorií lesů.
§ 24
Roční plány hospodářských opatření
(1)
Uživatelé lesů každoročně sestavují roční plány hospodářských opatření, které se po schválení stávají závaznými. K sestavování ročního plánu hospodářských opatření jsou závazným podkladem bilancované podíly z desetiletého předpisu lesních hospodářských plánů.
(2)
Roční plány hospodářských opatření se zvlášť vypracovávají jako:
a)
roční plán těžby dřeva,
b)
roční plán zalesňování,
c)
roční plán ostatní pěstební činnosti.
§ 25
Kontrola a prověrky plnění předpisů lesních hospodářských plánů
(1)
Uživatelé lesů jsou odpovědni za zajištění soustavné kontroly dodržování předpisů schválených lesních hospodářských plánů.
(2)
Orgány státní správy lesního hospodářství běžně kontrolují plnění předpisů lesních hospodářských plánů a vedení lesní hospodářské evidence.
(3)
Krajské národní výbory provádějí za účasti zástupce organizace pro hospodářskou úpravu lesů, uživatelů lesů, popřípadě organizace provádějící odbornou správu lesů periodické (soustavné) prověrky plnění předpisů lesních hospodářských plánů, a to dvakrát za období jejich platnosti. Provádějí se zpravidla v polovici a po skončení období platnosti lesního hospodářského plánu. Sleduje se jimi kvalitativní i kvantitativní dodržování závazných a směrných ukazatelů a údajů lesních hospodářských plánů a hodnocení vývoje stavu lesa; příslušné podklady vyhotoví organizace pro hospodářskou úpravu lesů a současně se hodnotí správnost úkolů stanovených lesními hospodářskými plány
Oddíl čtvrtý
Souhrnné lesní hospodářské plány
§ 26
(1)
Souhrnný lesní hospodářský plán Slovenské socialistické republiky slouží jako podklad k vypracování dlouhodobého výhledu rozvoje lesního hospodářství i ostatních národohospodářských odvětví, k usměrnění zásadních rozhodnutí o hospodaření v lesích a k získání přehledu o stavu lesů.
(2)
Souhrnné lesní hospodářské plány stanoví pro oblasti lesů základní směry a cíle hospodaření v lesích, s ohledem na jejich přírodní a hospodářské podmínky a společenské zájmy těchto oblastí.
(3)
Souhrnné lesní hospodářské plány vypracovává organizace pro hospodářskou úpravu lesů z údajů lesních hospodářských plánů. Ustanovení § 18 odst. 4 platí i pro souhrnné lesní hospodářské plány.
(4)
Souhrnné lesní hospodářské plány obsahují zejména přehledy o užívání a kategoriích lesů, přírodních a hospodářských podmínkách, o druhové a věkové skladbě lesů, zásobách porostu, výšce těžeb, o výhledových možnostech těžeb a plánovaných úkolech.
ČÁST ČTVRTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 27
Vypracovávání návrhů lesních hospodářských plánů s platností ode dne 1. ledna 1978 se dokončí podle dosavadních předpisů.
§ 28
Výjimky z § 15 až 20 a § 23 a 24 povoluje v odůvodněných případech ministerstvo.
§ 29
Zrušují se:
1.
směrnice o hospodářské úpravě lesů ze dne 18. listopadu 1961 čj. 52-49 441/1961 (Sbírka pokynů státních lesů roč. 1961 č. 14, čl. 71 — registrováno v částce 11/1962 Sb.), ve znění směrnic ze dne 30. března 1966 čj. Les-64 630/66 (Sbírka pokynů státních lesů roč. 1966 č. 6, čl. 24 — registrováno v částce 47/1967 Sb.),
2.
směrnice pro rozvrh, vyznačování, taxaci a sortimentaci těžebního fondu (Sbírka pokynů státních lesů roč. 1963, čl. 61 ve znění roč. 1964, čl. 68 — registrováno v částce 47/1967 Sb.),
3.
směrnice pro zabezpečení a evidenci výzkumných ploch (Sbírka pokynů státních lesů roč. 1961, čl. 24 — registrováno v částce 47/1967 Sb.).
§ 30
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Margetin v. r.
Příloha k vyhlášce č. 14/1978 Sb.
HOSPODÁŘSKÉ LESY
Hospodářský soubor| Forma hospodářského způsobu1)| Obmýtí2), 3)| Obnovní
doba3)| Cílová skladba dřevin
---|---|---|---|---
č.| cílové hospodářství| současné
porosty| hlavní| přimíšené4)
13| Borové hospodářství přirozených borových stanovišť| borové| holosečná velkoplošná| 110—120| 10| bo| db, sm, bř
smrkové| holosečná velkoplošná| 90—100| 10—20
19| Hospodářství lužních stanovišť| dubové| holosečná velkoplošná| 140—160| 10—20| db-tp| js, lp, hb, jl
topolové| holosečná velkoplošná| 30| 10
21| Borové nebo dubové hospodářství exponovaných stanovišť| borové| násečná| 120| 20 (30)| bo-db| bk, md
dubové| násečná| 120—130| 20 (30)
smrkové| násečná| 90—100| 30 (20)
23| Borové nebo dubové hospodářství kyselých stanovišť| borové| holosečná5)| 110—120| 20| bo-db| md, bk
dubové| holosečná5)| 120| 30
smrkové| holosečná5)| 90—100 (60)6)| 20
25| Dubové hospodářství živných stanovišť| dubové| holosečná, násečná7)| 160| 20—30| db| bk, lp, md
borové| holosečná| 100| 20
smrkové| holosečná| 100 (60—70)6)| 20
27| Borové hospodářství oglejených stanovišť| borové| násečná, holosečná| 110—120| 20 (30)| bo| db, sm, bř, jd
dubové| násečná, holosečná| 120—130| 20—30
smrkové| násečná, holosečná| 100 (90)| 30 (20)
29| Olšové hospodářství podmáčených stanovišť| olšové| násečná| 60—70 (80)8)| 10—20| ol| js, sm, bř, vr
31| Bukové hospodářství (příp. s dubem) exponovaných stanovišť| bukové| podrostní (násečná)3)| 120| 20—40| bk| db, bo
33| Bukové hospodářství (příp. s dubem) kyselých stanovišť| bukové| násečná (podrostní)3)| 120| 20—30| bk| db, jd, md
35| Bukové hospodářství (příp. s dubem) živných stanovišť| bukové| násečná, holosečná| 120| 20| bk| db, jd, md
smrkové| holosečná| 70| 20
borové| holosečná| 100| 20
39| Borové hospodářství podmáčených stanovišť| borové| násečná9)| 110—120| 20 (30)| bo| sm, bř, db
smrkové| násečná9)| 100| 30
41| Bukové hospodářství (příp. se smrkem) exponovaných stanovišť10)| bukové| násečná| 120| 30| bk-sm| jd, md
smrkové| násečná| 100—110| 30
43| Smrkové nebo borové hospodářství kyselých stanovišť středních poloh| smrkové| holosečná, podrostní| 110| 30—40| sm-bo| bk, jd, md,
borové| holosečná| 110—120| 30 (20)
bukové| holosečná, násečná| 120| 30 (20)
45| Smrkové nebo bukové hospodářství živných stanovišť středních poloh| smrkové| holosečná| 100—110| 30| sm-bk| jd, md
bukové| holosečná, podrostní| 120—130| 30
borové| holosečná| 100| 20
51| Smrkové hospodářství exponovaných stanovišť vyšších poloh| smrkové| násečná| 120| 30| sm| bk, jd, md
bukové| násečná| 120—130| 30
borové| násečná| 110—120| 30
53| Smrkové hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh| smrkové| holosečná, podrostní| 110—120| 30—40| sm| bk, jd, md
bukové| holosečná| 120| 30 (20)
borové| holosečná| 110—120| 30
55| Smrkové hospodářství živných stanovišť vyšších poloh| smrkové| holosečná,11)| 110—120| 30| sm| bk, jd, md, jv
bukové| holosečná,11) podrostní| 120—130| 30
jedlové| podrostní| 110| 40
57| Smrkové hospodářství oglejených stanovišť| smrkové| násečná| 100—110| 30| sm| jd, bk, bo
borové| násečná| 100—110| 20—30
dubové| holosečná, násečná| 120| 30
59| Smrkové hospodářství podmáčených stanovišť| smrkové| podrostní9)| 100 (110)| 30 (40)| sm| jd, bř, ol
borové| násečná9)| 110 (100)| 30
65| Smrkové hospodářství živných stanovišť horských poloh| smrkové| holosečná11)| 120| 30| sm| bk, jd, md
bukové| násečná, podrostní| 130| 30—40
jedlové| podrostní| 110| 40
71| Přirozené smrkové hospodářství exponovaných stanovišť| smrkové| násečná| 120—14012)| 30—40| sm| bk
73| Přirozené smrkové hospodářství kyselých stanovišť| smrkové| holosečná| 120—14012)| 30| sm| bk
75| Přirozené smrkové hospodářství živných stanovišť| smrkové| holosečná| 120—14012)| 30| sm| bk
77| Přirozené smrkové hospodářství oglejených stanovišť| smrkové| násečná| 120—14012)| 30—40| sm| jd
79| Přirozené smrkové hospodářství podmáčených (raš.) stanovišť| smrkové| podrostní| 120| 40| sm| —
OCHRANNÉ LESY
č.| Hospodářský soubor| Hospodářský| Obmýtí13)| Obnovní doba| Cílová skladba dřevin
---|---|---|---|---|---
tvar| způsob
01| Mimořádně nepříznivá stanoviště| vysoký| výběrný| 150| nepřetržitá| blízká přirozené skladbě
nízký
02| Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace (obvody lavin)| vysoký| výběrný| 150| nepřetržitá | blízká přirozené skladbě
pasečný| 50
03| Pásmo kosodřeviny| vysoký| výběrný| 200| nepřetržitá| kosodřevina, sm
04| Ostatní ochranné lesy| podle funkčního zaměření
Vysvětlivky:
1)
Pokud není uvedeno jinak, jde o formu maloplošnou.
2)
Při zaměření na cenné sortimenty db 160 + let, sm rezonanční 150 + let.
Při převodech a přeměnách se přizpůsobí hospodářskému stavu porostu a naléhavosti.
3)
Údaje v závorkách pouze pro zvláštní případy.
4)
Výběr dřevin podle stanoviště.
5)
V exponovanějších polohách — násečná.
6)
Zdravotně závadné.
7)
Při možnosti docílení přirozené obnovy — podrostní.
8)
Cenné sortimenty 80 let, ve směsi s jasanem 90 let.
9)
Na odvodněných, méně ohrožených stanovištích — přípustná holosečná.
10)
Převážně vápence a bazické horniny.
11)
Mimo strmé vápencové svahy.
12)
140 ve smrkovém vegetačním stupni.
13)
Pouze orientačně.
1)
Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
§ 12 vyhlášky č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek.
2)
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
3)
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti.
4)
Zákon SNR č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody.
5)
§ 8 odst. 3 zákona SNR č. 100/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
6)
§ 10 odst. 1 písm. c) zákona SNR č. 100/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
7)
§ 3 odst. 1 zákona SNR č. 100/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
8)
§ 24 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.
9)
§ 8 odst. 4 zákona SNR č. 100/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství. |
Zákon č. 30/1978 Sb. | Zákon č. 30/1978 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům
Vyhlášeno 10. 4. 1978, datum účinnosti 10. 4. 1978, částka 6/1978
* Čl. I - Zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 10. 4. 1978
30
ZÁKON
ze dne 5. dubna 1978,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 8 odst. 3 věta první zní:
„Při hlasování rozhoduje většina hlasů; za každý byt mají vlastníci bytů jeden hlas.“.
2.
§ 14 odst. 1 zní:
„(1)
Byt v domě, který je ve vlastnictví státu, může občan nabýt koupí. Byty, které jsou užívány na základě práva osobního užívání bytu, mohou nabýt jen jejich uživatelé. Pokud nejsou do osobního vlastnictví převedeny všechny byty v domě, je stát vlastníkem zbývajících bytů v domě a má stejná práva a povinnosti jako vlastník bytu v osobním vlastnictví.“.
3.
V § 14 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Zásady pro výběr domů, v nichž lze prodávat byty do osobního vlastnictví, a pro postup národních výborů při tomto prodeji stanoví vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky.“.
4.
V § 14 odst. 3 se vypouští věta druhá.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
5.
V § 17 odst. 1 se vkládá za větu první další věta, která zní:
„Nejsou-li všechny byty v domě v osobním vlastnictví, je také stát jako vlastník bytu (bytů) v tomto domě spoluvlastníkem společných částí domu.“.
6.
V § 18 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Organizace spravující v domě byty, které jsou ve vlastnictví státu, uzavře s vlastníky bytů v osobním vlastnictví, jestliže o to požádají, smlouvu o výkonu správy a údržby společných částí domu, popřípadě pozemku, za pevný roční (měsíční) příspěvek.“.
7.
V § 20 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Převádějí-li se byty ze státního socialistického vlastnictví do osobního vlastnictví, zřídí se pro vlastníky bytů právo osobního užívání pozemku po převodu všech bytů v domě.
(5)
Na dobu do vzniku práva společného osobního užívání pozemku přenechá národní výbor vlastníkům bytů v osobním vlastnictví pozemek ke společnému dočasnému užívání (§ 397 občanského zákoníku) v rozsahu, který odpovídá spoluvlastnickým podílům na společných částech domu (§ 17 odst. 2). Dohoda o přenechání pozemku k dočasnému užívání je součástí smlouvy o převodu bytu (§ 14). Právo dočasného užívání pozemku přechází na právní nástupce vlastníka bytu v osobním vlastnictví.“.
8.
§ 24 zní:
㤠24
Prováděcí předpisy
(1)
Federální ministerstvo financí stanoví
a)
které byty jsou vyloučeny z prodeje do osobního vlastnictví občanů,
b)
výši pevného ročního (měsíčního) příspěvku na úhradu nákladů správy a údržby společných částí domu, popřípadě pozemku (§ 18 odst. 3) a služeb spojených s bydlením v případě, kdy správu společných částí domu převezme státní hospodářská organizace.
(2)
Ministerstvo financí České socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky stanoví výši pevného ročního (měsíčního) příspěvku na úhradu nákladů správy a údržby společných částí domu, popřípadě pozemku (§ 18 odst. 3) a služeb spojených s bydlením v případě, kdy správu společných částí domu převezme rozpočtová organizace.
(3)
Český cenový úřad a Slovenský cenový úřad upraví oceňování bytů, místností nesloužících k bydlení a společných částí domů s byty v osobním vlastnictví.
(4)
Český úřad geodetický a kartografický a Slovenský úřad geodézie a kartografie upraví způsob zápisu osobního vlastnictví k bytu, spoluvlastnictví společných částí domu, spoluvlastnictví pozemku nebo práva společného osobního užívání pozemku do evidence nemovitostí.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 35/1978 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 35/1978 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 37/1963 Sb., o ochraně včel, vod a ryb při hubení škůdců rostlin chemickými prostředky
Vyhlášeno 13. 4. 1978, datum účinnosti 13. 4. 1978, částka 7/1978
* Čl. I - Vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 37/1963 Sb., o ochraně včel, vod a ryb při hubení škůdců rostlin chemickými prostředky, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II č. 1 k vyhlášce č. 35/1978 Sb. 2 k vyhlášce č. 35/1978 Sb.
Aktuální znění od 13. 4. 1978
35.
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zemědělství a výživy
ze dne 23. března 1978,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 37/1963 Sb., o ochraně včel, vod a ryb při hubení škůdců rostlin chemickými prostředky
Federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy České socialistické republiky a ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky a ostatními zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 27 odst. 3 a § 39 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby:
Čl. I
Vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 37/1963 Sb., o ochraně včel, vod a ryb při hubení škůdců rostlin chemickými prostředky, se mění a doplňuje takto:
1.
Název vyhlášky se mění a zní: „o ochraně včel, ryb a lovné zvěře při hubení škůdců přípravky na ochranu rostlin“.
2.
§ 1 včetně nadpisu zní:
㤠1
Úvodní ustanovení
Tato vyhláška upravuje ochranu včel, ryb a lovné zvěře při potlačování chorob a hubení škůdců rostlin, nežádoucích rostlin, zejména plevelů, buřeně a vodního květu a obtížného hmyzu (dále jen „hubení škůdců“) při ošetřování zemědělských, lesních a ostatních porostů, stromů a keřů a povrchových vod přípravky na ochranu rostlin.1)“.
3.
V § 2 odstavce 2 až 4 zní:
„(2)
Seznam zemědělských plodin, stromů a keřů navštěvovaných v době květu včelami je uveden v příloze č. 1.
(3)
Porosty se považují za kvetoucí, jsou-li na jednom čtverečním metru v době ošetření průměrně více než dvě kvetoucí rostliny, včetně kvetoucích plevelů (příloha č. 2), navštěvované včelami; průměrný počet kvetoucích rostlin v porostu se zjišťuje v pásech 1 m širokých a 100 m dlouhých, a to na plochách do 10 ha na pěti místech, na plochách nad 10 ha na deseti místech. Jsou-li podstatné rozdíly v zakvétání některé části porostu, posuzuje se tato část samostatně. Za kvetoucí porosty se považují též porosty bobu a řepky navštěvované včelami při výskytu medovice (příloha č. 1).
(4)
Za kvetoucí stromy a keře se považují též stromy a keře navštěvované včelami při výskytu medovice (příloha č. 1).“.
4.
§ 3 zní:
㤠3
Hubení škůdců jedovatými přípravky se nesmí provádět
a)
na kvetoucích porostech navštěvovaných včelami s výjimkou porostů hrachu,
b)
na kvetoucích stromech a keřích navštěvovaných včelami,
c)
na kvetoucích porostech hrachu v době, kdy včely létají,
d)
z letadla na pozemcích, přes které probíhá hromadný let včel, ze země sluchem a zrakem sledovatelný, za zdrojem snůšky.“.
5.
V § 4 písm. a) se slova „včetně hrachu a pelušky“ nahrazují slovy: „včetně porostů hrachu“.
6.
§ 7 se vypouští.
7.
V § 8 se v odstavci 1 v první větě slova „Československého svazu včelařů“ nahrazují slovy „Českého svazu včelařů nebo Slovenského svazu včelařů“, ve druhé větě se slova „10 dnů“ nahrazují slovy „5 dnů“ a na konci odstavce se připojuje tato věta: „Chovatelé včel jsou povinni neprodleně oznámit místnímu národnímu výboru údaje o hromadném letu včel, ze země sluchem a zrakem sledovatelným, za zdrojem snůšky s uvedením jeho dráhy.“.
8.
V § 9 se na konci věty připojují slova: „a o hromadném letu včel.“ a připojuje se další věta, která zní: „Při leteckém ošetření porostů opatřuje údaje uvedené v prvé větě odběratel leteckých prací.“.
9.
§ 10 zní:
㤠10
(1)
Zjistí-li chovatel včel, že došlo v důsledku hubení škůdců k uhynutí včel, oznámí to neprodleně místnímu národnímu výboru. Na vyzvání místního národního výboru je povinen se šetření zúčastnit chovatel včel (nebo jím zmocněný zástupce), uživatel pozemku, ošetřovatel porostů, odborný pracovník Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, zástupci okresního veterinárního zařízení, okresní zemědělské správy a základní organizace Českého svazu včelařů nebo Slovenského svazu včelařů. O výsledku šetření sepíše zástupce okresního veterinárního zařízení záznam a předá jej místnímu národnímu výboru. Okresní veterinární zařízení odešle opis záznamu odbornému ústavu.2) K záznamu v případě pochybnosti o příčině uhynutí v souvislosti s použitím přípravků na ochranu rostlin připojí okresní veterinární zařízení vzorek uhynulých včel o hmotnosti asi 60 gramů, tj. asi 500 kusů, a vzorek ošetřeného porostu o hmotnosti nejméně 200 gramů k vyšetření příčiny uhynutí včel. Vzorky musí být řádně označeny a zabaleny v prodyšném pevném obalu a doručeny odbornému ústavu nejpozději do 72 hodin po ošetření porostů. Odborný ústav podá zprávu o laboratorním vyšetření okresnímu veterinárnímu zařízení, které o výsledku šetření uvědomí chovatele včel.
(2)
Chovatel včel spolu s uživatelem pozemku a ošetřovatelem porostů jsou povinni poskytnout okresnímu veterinárnímu zařízení potřebnou pomoc.“.
10.
§ 12 odst. 1 zní:
„(1)
Ve výjimečných a řádně zdůvodněných případech, kdy na porostech při jejich neošetření lze očekávat, že dojde ke značně vyšší škodě než případným úhynem včel, může místní národní výbor3) povolit výjimku z ustanovení § 3 a 4, a to na žádost uživatele pozemků určených k ošetření, popřípadě na žádost jiného orgánu (například okresní zemědělské správy) a souhlasit s provedením hubení škůdců přípravky jedovatými nebo škodlivými na kvetoucích porostech, stromech a keřích navštěvovaných včelami i v době, kdy včely létají; povolení výjimky neprodleně oznámí místním národním výborům sousedních obcí. Místní národní výbor vyrozumí o povolení výjimky chovatele včel a uživatele pozemků, a to nejpozději 24 hodiny před hubením škůdců a projedná s nimi dostupná opatření k ochraně včel, která jsou chovatelé včel a uživatel pozemků povinni učinit.“.
11.
V § 12 odst. 2 se na začátku slova „Došlo-li k“ nahrazují slovy „Došlo-li při“, věta se ukončuje za slovy „chovatelům včel.“ a zbytek věty se vypouští; na konci odstavce se připojuje tato věta: „Nebyl-li příspěvek poskytnut nebo nebyla-li jím uhrazena způsobená škoda, je povinen chovatelům včel uhradit škodu, popřípadě její část, uživatel pozemků, na nichž bylo provedeno ošetření.“.
12.
§ 13 včetně nadpisu zní:
„Ochrana ryb, přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod stolních
§ 13
(1)
Z hlediska ochrany ryb se pokládají za škodlivé všechny přípravky na ochranu rostlin, které nejsou k hubení škůdců v povrchových vodách4) povoleny.1)
(2)
V ochranných pásmech 1. stupně kolem přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod stolních, jakož i v užších prozatímních ochranných pásmech pro tyto zdroje, smí být hubení škůdců prováděno pouze se souhlasem Inspektorátu lázní a zřídel.5)
(3)
Hubení škůdců se smí provádět jen v takové vzdálenosti od ochranných pásem uvedených v odstavci 2, která při způsobu hubení škůdců, druhu mechanizačního prostředku, síle a směru větru a členitosti terénu zaručuje, že přípravky na ochranu rostlin nedopadnou do těchto ochranných pásem.
(4)
Před každým hubením škůdců je ošetřovatel porostů povinen opatřit si u místního národního výboru údaje o ochranných pásmech uvedených v odstavci 2. Při leteckém ošetření porostů plní tuto povinnost odběratel leteckých prací.“.
13.
§ 14 zní:
㤠14
Zjistí-li organizace, která rybářsky obhospodařuje povrchové vody nebo je pověřena výkonem rybářského práva, že došlo k uhynutí ryb v důsledku hubení škůdců, oznámí to neprodleně místnímu národnímu výboru. Na vyzvání místního národního výboru jsou povinni se šetření zúčastnit zástupci organizace, která úhyn oznámila, okresního veterinárního zařízení, okresní zemědělské správy, vodohospodářského orgánu, uživatel ošetřovaných pozemků, ošetřovatel porostů, odborný pracovník Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, popřípadě okresní hygienik. O výsledku šetření sepíše zástupce okresního veterinárního zařízení záznam a předá jej místnímu národnímu výboru. Okresní veterinární zařízení odešle opis záznamu v České socialistické republice Státnímu veterinárnímu ústavu v Českých Budějovicích, ve Slovenské socialistické republice Ústřednímu státnímu veterinárnímu ústavu v Bratislavě. V případě pochybnosti o příčině uhynutí ryb v souvislosti s použitím přípravků na ochranu rostlin zašle okresní veterinární zařízení opis záznamu a vzorky ryb čerstvě uhynulých nebo ryb s příznaky otravy, a to nejméně 5 kusů nad 1 kg hmotnosti nebo 10 kusů pod 1 kg hmotnosti, 4 litry znečištěné vody a 2 kg sedimentu dna místně příslušnému státnímu veterinárnímu ústavu nebo v České socialistické republice Státnímu veterinárnímu ústavu v Českých Budějovicích, ve Slovenské socialistické republice Ústřednímu státnímu veterinárnímu ústavu v Bratislavě. Státní veterinární ústav podá zprávu o laboratorním vyšetření okresnímu veterinárnímu zařízení, které o výsledku šetření uvědomí organizaci, která rybářsky obhospodařuje povrchové vody nebo je pověřena výkonem rybářského práva. Povinnosti organizací a občanů vyplývající ze zvláštních předpisů, zůstávají nedotčeny.6)“.
14.
Za § 14 se vkládají nové § 14a až § 14d, které včetně nadpisu zní:
„Ochrana lovné zvěře
§ 14a
Přípravky na ochranu rostlin se dělí podle stupně ohrožení zdravotního stavu lovné zvěře (dále jen „zvěř“) na tři skupiny:1)
a)
přípravky zvlášť nebezpečné,
b)
přípravky nebezpečné,
c)
přípravky relativně neškodné.
§ 14b
(1)
Ošetřovatelé porostů při aplikaci přípravků na ochranu rostlin jsou povinni:
a)
použít při stejné účinnosti různých přípravků přípravku s nejmenším nebezpečím pro zvěř,
b)
při použití nebezpečných a zvlášť nebezpečných přípravků oznámit druh přípravku na ochranu rostlin alespoň tři dny předem uživateli honitby,
c)
při použití zvlášť nebezpečných a nebezpečných přípravků v době konání honů na drobnou zvěř a odchytu zvěře dohodnou předem s příslušnými uživateli honiteb opatření, která budou společně provedena k ochraně zvěře.
(2)
Ošetřovatelé porostů nesmějí:
a)
používat zvlášť nebezpečných a nebezpečných přípravků v oborách, bažantnicích a odchovných zařízeních,
b)
používat zvlášť nebezpečných a nebezpečných přípravků ve vzdálenosti 30 m od zařízení pro krmení zvěře v období hromadného přikrmování zvěře.
(3)
Při leteckém ošetření porostů plní povinnosti podle odstavce 1 odběratel leteckých prací.
§ 14c
Uživatelé honiteb jsou povinni:
a)
zvláště sledovat zdravotní stav zvěře a její chování na plochách ošetřených zvlášť nebezpečnými a nebezpečnými přípravky a na okolních plochách v pásmu 3 km,
b)
oznámit příslušným uživatelům honebních pozemků plán honů a odchytu zvěře (s uvedením doby a místa konání), a to nejpozději 5 dnů před jejich konáním,
c)
předem s uživateli honebních pozemků dohodnout rozmístění zařízení pro krmení zvěře a oznámit jim období hromadného přikrmování,
d)
před použitím nebezpečných a zvlášť nebezpečných přípravků učinit v dohodě s uživatelem honebních pozemků potřebná opatření k ochraně zvěře.
§ 14d
(1)
Má-li uživatel honitby důvodné podezření, že v důsledku hubení škůdců došlo k úhynu zvěře, oznámí to neprodleně okresnímu veterinárnímu zařízení. Okresní veterinární zařízení spolu s uživatelem honitby provede šetření v honitbě za účasti uživatele honebních pozemků, ošetřovatele porostů, odborného pracovníka Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a zástupce okresní zemědělské správy. O výsledku šetření sepíše zástupce okresního veterinárního zařízení záznam. Opis záznamu odešle okresní veterinární zařízení Státnímu veterinárnímu ústavu v Jihlavě. V případě pochybnosti o příčině uhynutí zvěře v souvislosti s použitím přípravků na ochranu rostlin odebere okresní veterinární zařízení vzorky a odešle je místně příslušnému státnímu veterinárnímu ústavu nebo v České socialistické republice Státnímu veterinárnímu ústavu v Jihlavě, ve Slovenské socialistické republice Vysoké škole veterinární v Košicích. Státní veterinární ústav nebo vysoká škola, které provedly laboratorní vyšetření, podají o něm zprávu okresnímu veterinárnímu zařízení, které o výsledku vyšetření uvědomí mysliveckého hospodáře.
(2)
Uživatel honitby spolu s uživatelem honebních pozemků, popřípadě s ošetřovatelem porostů, jsou povinni poskytnout okresnímu veterinárnímu zařízení potřebnou pomoc.“.
15.
V § 15 odst. 1 ve větě prvé se slova: „Hubení škůdců z letadel chemickými prostředky jedovatými nebo škodlivými musí organizace zajišťující takové ošetření porostů“ nahrazují slovy: „Hubení škůdců z letadel přípravky na ochranu rostlin pro včely jedovatými nebo škodlivými musí odběratel leteckých prací“.
16.
§ 15 odst. 2 zní:
„(2)
Odběratel leteckých prací výrazně zakreslí stanoviště včelstev, dráhu hromadného letu včel (§ 8), ochranná pásma uvedená v § 13 odst. 2, břehy vod, obory, bažantnice, odchovná zařízení a zařízení pro krmení zvěře v období hromadného přikrmování zvěře do orientační mapy pro letce.7)“.
17.
V § 15 odst. 3 se vypouští poslední věta.
18.
§ 16 zní:
㤠16
Na obalech přípravků na ochranu rostlin dávaných výrobcem nebo dovozcem do oběhu musí být vyznačena klasifikace přípravku z hlediska nebezpečí pro včely, ryby a po 1. 1. 1980 i pro zvěř (§ 2, § 13 a § 14a).“.
19.
V § 18 se slova „Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství“ nahrazují slovy: „Ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky“.
20.
Pokud se ve vyhlášce užívá výrazů:
a)
„chemické prostředky“ nebo „prostředky“, nahrazují se tyto výrazy výrazy „přípravky na ochranu rostlin“ nebo „přípravky“,
b)
„porosty zemědělských plodin“, nahrazuje se tento výraz výrazem „porosty“.
21.
Přílohy č. 1 až 3 se nahrazují přílohami připojenými k této vyhlášce.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Nágr v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 35/1978 Sb.
Seznam
zemědělských plodin, stromů a keřů navštěvovaných v době květu včelami
Pícniny:
bob obecný
jetel bílý
jetel luční
jetel švédský
jetel perský
vičenec ligrus
tolice vojtěška
vikev setá
vikev panonská
pohanka tatarská
svazenka vratičolistá
hrách setý
hrách rolní
Olejniny:
slunečnice roční
hořčice rolní
hořčice bílá
brukev řepka
brukev řepák
světlice barvířská
len setý
mák setý
Zeleniny:
tykev
dyně okurka
cibule
kmín
brukvovité
Ovocné dřeviny a bobuloviny:
meruňka obecná
broskvoň obecná
třešeň
višeň
švestka
slivoň
mandloň
jabloň
hrušeň
maliník
ostružiník
meruzalka rybíz
srstka angrešt
kaštan jedlý
ořešáky
jahodník
líska
Okopaniny:
řepa cukrová
řepa krmná
Stromy a keře:
smrk
jedle
borovice
modřín
jírovec maďal
javor
lípa
osika
jasan
buk
habr
vrba
dub
bříza
olše
topol
jilm
jeřáb
trnka
trnovník akát
krušina
pámelník
hloh
Za kvetoucí porosty se považují též porosty bobu a řepky navštěvované včelami při výskytu medovice.
Za kvetoucí stromy a keře se považují též stromy a keře navštěvované včelami při výskytu medovice.
Příloha 2
k vyhlášce č. 35/1978 Sb.
Seznam
nejvíce se vyskytujících plevelů navštěvovaných v době květu včelami
bodlák*)
čekanka obecná
čičorka pestrá
černucha rolní
černýš rolní
čistec*)
hadinec obecný
heřmánek pravý
hlaváček*)
hluchavka*)
hořčice*)
hořinka východní
hrachor*)
jetel*)
kakost*)
kokotice*)
komonice*)
kopretina*)
konopice*)
koukol polní
křez*)
lnice
violka trojbarevná rolní
mák vlčí
máta rolní
mateřídouška*)
merlík*)
osívka jarní
kokoška-pastuší tobolka
penízek rolní
pcháč*)
pohanka svlačcovitá
peťour maloúborový
podběl obecný
ptačinec–žabinec
pomněnka rolní
pryskyřník rolní
pryšec*)
rdesno*)
ředkev ohnice
vesnovka obecná
rozrazil*)
rýt*)
sléz*)
smetánka*)
starček*)
svízel*)
škarda*)
svlačec rolní
tolice*)
vikev*)
zemědým*)
1)
– Veškeré přípravky na ochranu rostlin povolené podle § 27 odst. 3 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, jsou zveřejněny s uvedením zásad aplikace, jejich účinku na včely a lovnou zvěř a s uvedením, zda smí být použity pro hubení škůdců na povrchových vodách, v Seznamu povolených přípravků na ochranu rostlin, který vydává federální ministerstvo zemědělství a výživy.
– Podrobnější zásady aplikace povolených přípravků na ochranu rostlin jsou uvedeny v metodických příručkách na ochranu rostlin, které vydávají ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky.
2)
Státní veterinární ústav Plzeň-Lobzy, Pod vrchem 51, Výzkumný ústav včelařský v Dole u Libčic nad Vlt., Ústřední státní veterinární ústav v Bratislavě, Pri botanickej záhrade 3. Státní veterinární ústav ve Zvolenu, Pod dráhami 918, Státní veterinární ústav v Košicích, ul. Duklianských hrdinov 9.
3)
– Čl. III odst. 1 bod 4 a příloha D pol. č. 4 zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy.
– Čl. II odst. 2 písm. c) a příloha E pol. č. 4 zákona Slovenské národní rady č. 159/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy.
4)
§ 2 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
5)
Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 26/1972 Sb. a vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 15/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.
6)
§ 25 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 6/1977 Sb. a vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 23/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
7)
Příslušné části terénu budou v mapových podkladech ohraničeny červenou čarou o síle 1 mm a svisle červeně vyšrafovány, dráha hromadného letu včel a vodní toky budou vyznačeny červenou čarou o síle 1 mm, stanoviště včelstev červeným křížem o síle čáry 1 mm a délce ramene 5 mm, zařízení pro krmení zvěře v období hromadného přikrmování zvěře červeným křížem v kruhu s průměrem 6 mm o síle čáry 1 mm a délce ramene 5 mm.
*)
Všechny druhy. |
Zákon Slovenské národní rady č. 36/1978 Sb. | Zákon Slovenské národní rady č. 36/1978 Sb.
Zákon Slovenské národní rady o divadelní činnosti (divadelní zákon)
Vyhlášeno 25. 4. 1978, datum účinnosti 1. 7. 1978, částka 8/1978
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4)
* ČÁST DRUHÁ - DIVADLA (§ 5 — § 9)
* ČÁST TŘETÍ - OCHOTNICKÉ SOUBORY (§ 10 — § 14)
* ČÁST ČTVRTÁ - POŘÁDÁNÍ PŘEDSTAVENÍ (§ 15 — § 17)
* ČÁST PÁTÁ - POVOLOVÁNÍ PŘEDSTAVENÍ (§ 18 — § 23)
* ČÁST ŠESTÁ - DOHLED NA PŘEDSTAVENÍCH (§ 24 — § 27)
* ČÁST SEDMÁ - DIVADELNÍ ČINNOST VE STYKU SE ZAHRANIČÍM (§ 28 — § 30)
* ČÁST OSMÁ - PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY (§ 31 — § 33)
* ČÁST DEVÁTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 34 — § 36)
* ČÁST DESÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 37 — § 38)
* § 39 - Zrušují se
* § 40 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1978.
Aktuální znění od 1. 7. 1978
36
ZÁKON
Slovenské národní rady
ze dne 18. dubna 1978
o divadelní činnosti (divadelní zákon)
Slovenská národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Poslání divadelní činnosti
(1)
Posláním divadelní činnosti v Slovenské socialistické republice je přispívat v duchu kulturní politiky Komunistické strany Československa k zvyšování ideové, morální a estetické úrovně lidu, k utváření harmonické osobnosti socialistického člověka a k rozvoji jeho tvůrčích sil.
(2)
O divadelní činnost a její plánovitý rozvoj pečuje stát. Orgány státní správy zabezpečují působení divadelní činnosti v souladu se zájmy a potřebami socialistické společnosti; spolupracují přitom se společenskými organizacemi.
§ 2
Divadelní činnost
(1)
Divadelní činnost je veřejné scénické předvádění divadelního díla při představení divadelními umělci nebo divadelními ochotníky, a to pomocí loutek nebo ve spojení s audiovizuálními prostředky.
(2)
Za divadelní dílo1) se považuje dílo dramatické, hudebně dramatické, choreografické nebo pantomimické.
§ 3
Divadelní umělci
(1)
Divadelní umělci podle tohoto zákona jsou osoby s odbornou způsobilostí k výkonu umělecké činnosti při veřejném scénickém předvádění divadelního díla, které tuto způsobilost uplatňují v oblasti divadelní činnosti
a)
v pracovním poměru k divadlu nebo k organizaci vykonávající v této oblasti agenturní činnost (dále jen „agentura“),2)
b)
na základě smlouvy podle autorskoprávních předpisů3) s divadlem nebo agenturou.
(2)
Divadelní umělci se přijímají do pracovního poměru zpravidla na základě veřejného konkursu.
§ 4
Divadelní ochotníci
Divadelní ochotníci jsou osoby, které ve svém volném čase a bez nároku na odměnu vykonávají divadelní činnost v ochotnických souborech.
ČÁST DRUHÁ
DIVADLA
§ 5
Divadlo je státní socialistická organizace s posláním vykonávat divadelní činnost; divadelní díla předvádí na základě dramaturgického plánu schváleného ministerstvem kultury Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“).
§ 6
Zřizování a zrušování divadel
(1)
Divadlo zřizuje a zrušuje ministr kultury Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministr“), jako příspěvkovou nebo rozpočtovou organizaci se souhlasem ministra financí Slovenské socialistické republiky, po vyjádření krajského národního výboru nebo Národního výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, příslušného podle sídla divadla (dále jen „krajský národní výbor“).
(2)
Název, sídlo, oblast působení a umělecké zaměření divadla stanoví ministr.
§ 7
Řízení divadel
(1)
Divadlo je řízeno ministerstvem nebo krajským národním výborem. Krajský národní výbor řídí divadlo, pokud je ministr v dohodě s tímto národním výborem převedl do jeho působnosti; obdobně může ministr dohodnout s krajským národním výborem převedení divadla z působnosti krajského národního výboru do působnosti ministerstva. Převodem divadla do působnosti krajského národního výboru se nemění působnost podle § 5 a 6.
(2)
V čele divadla je ředitel. Ředitele divadla, které je řízeno ministerstvem, jmenuje a odvolává ministr; ředitele divadla, které je řízeno krajským národním výborem jmenuje a odvolává krajský národní výbor se souhlasem ministerstva.
§ 8
Slovenské národní divadlo
Vrcholným reprezentantem divadelní kultury v Slovenské socialistické republice je Slovenské národní divadlo. Ministerstvo spolu s příslušnými orgány státní správy vytváří Slovenskému národnímu divadlu podmínky působení v míře odpovídající jeho významu a poslání.
§ 9
Statuty divadel
Úkoly divadla, zásady jeho organizačního uspořádání, způsob hospodaření a provozu, jakož i ustanovování, působnost a činnost poradních orgánů ředitele, upravuje statut divadla; vydá jej orgán státní správy, který divadlo řídí.
ČÁST TŘETÍ
OCHOTNICKÉ SOUBORY
§ 10
Zřizování ochotnických souborů
(1)
Ochotnický soubor jako zájmový kolektiv divadelních ochotníků může zřídit jen socialistická organizace.
(2)
Organizace, která ochotnický soubor zřídila (dále jen „zřizovatel“), oznámí zřízení souboru okresnímu národnímu výboru příslušnému podle předpokládaného stálého působiště souboru; u ochotnických souborů zřízených odborovu organizací uvědomí jej o zřízení odborový orgán, který vede seznam těchto souborů.
(3)
Jsou-li splněny zákonné podmínky pro zřízení ochotnického souboru, provede okresní národní výbor jeho registraci.
Činnost ochotnických souborů
§ 11
(1)
Zřizovatel vytvoří pro činnost ochotnického souboru vhodné organizační, materiální a technické podmínky.
(2)
V čele ochotnického souboru je vedoucí souboru; jmenuje a odvolává ho zřizovatel, jemuž odpovídá za ideovou a uměleckou úroveň činnosti souboru.
§ 12
Okresní národní výbor vede evidenci ochotnických souborů působících v jeho obvodu, zabezpečuje jim odborně metodickou pomoc, sleduje a hodnotí jejich činnost a dbá o jejich společenské uplatňování a využívání. Vyskytnou-li se v činnosti ochotnického souboru nedostatky, upozorní na ně okresní národní výbor jeho zřizovatele.
§ 13
Právní postavení ochotnického souboru
Nositelem práv a závazků vyplývajících z činnosti ochotnického souboru je zřizovatel. Ochotnický soubor nevystupuje v právních vztazích svým jménem. Právní úkony vedoucího souboru zavazují zřizovatele jen v rozsahu vymezeném organizačním řádem ochotnického souboru, který vydal zřizovatel, nebo písemným zmocněním uděleným zřizovatelem.4)
§ 14
Zrušení ochotnického souboru
(1)
K zrušení ochotnického souboru je příslušný jeho zřizovatel. O zrušení ochotnického souboru uvědomí zřizovatel, popřípadě odborový orgán, který vede soubor ve svém seznamu, okresní národní výbor příslušný podle § 10 odst. 2.
(2)
Zanikne-li zřizovatel ochotnického souboru, může jeho práva a povinnosti vůči tomuto souboru převzít jiná socialistická organizace; o tom je nutno uvědomit způsobem uvedeným v § 10 odst. 2 příslušný okresní národní výbor.
ČÁST ČTVRTÁ
POŘÁDÁNÍ PŘEDSTAVENÍ
§ 15
Pořadatel
Pořadatelem představení může být jen socialistická organizace.
Povinnosti pořadatele
§ 16
(1)
Pořadatel odpovídá za vytvoření vhodných podmínek pro konání představení, za zachování pořádku při jeho průběhu a za dodržování autorskoprávních, bezpečnostních, požárních, hygienických a jiných obecně závazných právních předpisů.5)
(2)
Divadlo účinkující na představení, jehož pořadatelem je jiná organizace, může smluvně převzít povinnosti pořadatele vůči ochranné organizaci autorské s jejím souhlasem.6)
§ 17
Účinkování divadelního umělce v představení konaném mimo provoz divadel za odměnu je pořadatel povinen předem smluvně sjednat s agenturou.
ČÁST PÁTÁ
POVOLOVÁNÍ PŘEDSTAVENÍ
§ 18
Základní podmínky
(1)
Představeni se může konat jen na základě povolení, které na písemnou žádost pořadatele udělí místní (městský) národní výbor příslušný podle místa představení. Toto povolení se nevyžaduje k představení, které pořádá divadlo nebo které se koná v rámci schválené kulturní akce.
(2)
Žádost o povolení představení je třeba podat nejpozději pět týdnů před konáním představení. Z důvodů hodných zvláštního zřetele může místní (městský) národní výbor povolit představení, i když žádost byla podána po stanovené lhůtě.
§ 19
Rozhodování o žádosti
(1)
Místní (městský) národní výbor může představení povolit, jestliže konání představení a obsah i umělecká úroveň divadelního díla, které má být předvedeno, odpovídá potřebám kulturního rozvoje socialistické společnosti a představení se má konat v budově nebo na místě, které vyhovuje z hlediska bezpečnostních, požárních, hygienických a dalších předpisů.
(2)
Místní (městský) národní výbor představení nepovolí, jestliže by jeho konání
a)
nebylo v souladu s tímto zákonem nebo jinými obecně závaznými právními předpisy,
b)
mohlo ohrozit veřejný pořádek nebo jiný důležitý společenský zájem.
(3)
Místní (městský) národní výbor, který představení povolil, uvědomí současně o udělení povolení ochrannou organizaci autorskou.
§ 20
Odnětí uděleného povolení
(1)
Místní (městský) národní výbor, který představení povolil odejme povolení, jestliže nastanou nebo dodatečně vyjdou najevo skutečnosti, vylučující povolení představení, nebo ukáže-li se dodatečně, že údaje, na jejichž podkladě bylo představení povoleno, neodpovídají skutečnosti; může též odejmout povolení, není-li splněna některá z podmínek stanovených v povolení.
(2)
Odvolání proti rozhodnutí o odnětí povolení nemá odkladý účinek.
Představení pořádaná divadlem
§ 21
(1)
Schválený dramaturgický plán opravňuje divadlo nastudovat v něm obsažená divadelní díla a předvádět je na představeních.
(2)
K představení, které pořádá divadlo v oblasti svého působení, se povolení podle § 18 nevyžaduje; pořádání představení mimo své sídlo nebo pobočnou scénu je však divadlo povinno oznámit nejméně osm dnů předem okresnímu a místnímu (městskému) národnímu výboru příslušnému podle místa představení.
(3)
Mimo oblast svého působení může divadlo pořádat představení jen s povolením okresního národního výboru příslušného podle místa představení. Okresní národní výbor si vyžádá před rozhodnutím stanovisko příslušného místního (městského) národního výboru.
(4)
Rozhodnutí, kterým se divadlu nepovoluje pořádat představení, je okresní národní výbor povinen doručit i orgánu státní správy, který divadlo řídí. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
§ 22
Divadlo může se souhlasem orgánu státní správy, který ho řídí, uspořádat ve svém sídle nebo na své pobočné scéně představení jiného divadla.
§ 23
Představení v rámci schválených kulturních akcí
(1)
Schválení festivalu, přehlídky, soutěže nebo jiné obdobné kulturní akce v oblasti divadelní činnosti příslušným orgánem státní správy zahrnuje povolení všech představení konaných v rámci schválené kulturní akce. Orgán státní správy, který kulturní akci schválil, uvědomí současně o tomto schválení ochrannou organizaci autorskou.
(2)
Pokud okresní národní výbor, v jehož obvodě se má kulturní akce konat, nebyl o jejím čase, místě a programu uvědoměn schvalujícím orgánem, je povinen oznámit mu tyto údaje pořadatel.
ČÁST ŠESTÁ
DOHLED NA PŘEDSTAVENÍCH
§ 24
Příslušnost k dohledu
(1)
Dohled na představení přísluší místnímu (městskému) národnímu výboru, do jehož působnosti patří povolení představení.
(2)
Dohled na představení, které pořádá divadlo, přísluší orgánu státní správy, který divadlo řídí; tento orgán může zabezpečením dohledu pověřit národní výbor příslušný podle místa představení.
(3)
Dohled na představení, které se koná v rámci schválené kulturní akce v oblasti divadelní činnosti, přísluší orgánu státní správy, který akci schválil; tento orgán může zabezpečením dohledu pověřit národní výbor příslušný podle místa představení.
Výkon dohledu
§ 25
Dohled na představení vykonává dohlédací orgán; je jím osoba, kterou k tomu zmocní orgán státní správy příslušný k dohledu nebo pověřený jeho zabezpečováním.
§ 26
(1)
Dohlédací orgán sleduje při výkonu dohledu dodržování podmínek stanovených v rozhodnutí o povolení představení a plnění dalších povinností pořadatele, pokud zvláštní předpisy nesvěřují jejich sledování jiným orgánem.7)
(2)
Pořadatel je povinen umožnit výkon dohledu, vyhradit dohlédacímu orgánu v hledišti vhodné místo a bezodkladně odstranit nedostatky, na něž ho dohlédací orgán upozorní. Nestačí-li upozornění, může dohlédací orgán podle povahy věci provést přiměřená opatření na náklady pořadatele.
§ 27
(1)
Zjistí-li dohlédací orgán, že představení nebylo povoleno nebo že se koná v rozporu s povolením, anebo že pořadatel přes předchozí upozornění neprovedl patřičnou nápravu, je dohlédací orgán oprávněn představení zakázat, nebo je přerušit a zakázat jeho pokračování. Rozhodnutí o zákazu představení nebo o přerušení představení a zákazu jeho pokračování oznámí dohlédací orgán ústním vyhlášením zástupci pořadatele.
(2)
Orgán státní správy, který zmocnil dohlédací orgán k výkonu dohledu, doručí písemné vyhotovení rozhodnutí podle odstavce 1 pořadateli do tří dnů. Lhůta k podání odvolání proti rozhodnutí počíná dnem doručení jeho písemného vyhotovení; odvolání nemá odkladný účinek.
ČÁST SEDMÁ
DIVADELNÍ ČINNOST VE STYKU SE ZAHRANIČÍM
§ 28
(1)
K účinkování divadel, divadelních umělců a ochotnických souborů z Slovenské socialistické republiky v zahraničí a zahraničních souborů i jednotlivých umělců z oblasti divadelní činnosti v Slovenské socialistické republice se vyžaduje souhlas ministerstva.
(2)
Ustanovení o povolování představení nejsou udělením souhlasu podle odstavce 1 dotčena.
§ 29
(1)
Má-li účinkovat zahraniční soubor nebo jednotlivý umělec z oblasti divadelní činnosti v Slovenské socialistické republice na základě mezinárodní smlouvy, určí v případě potřeby ministerstvo podle povahy věci pořadatele představení.
(2)
Představení pořádané na základě mezinárodní smlouvy se posuzuje z hlediska povolování jako představení v rámci schválené kulturní akce.
§ 30
(1)
Účinkování divadel a divadelních umělců z Slovenské socialistické republiky v zahraničí, jakož i účinkování zahraničních souborů i jednotlivých umělců z oblasti divadelní činnosti v Slovenské socialistické republice podléhá zprostředkování agenturou; ministerstvo může povolit výjimku.
(2)
Zprostředkování podle odstavce 1 nepodléhá účinkování
a)
ke splnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Československá socialistická republika vázána,
b)
v rámci mezinárodních družebních styků národních výborů,
c)
bez nároku na odměnu.
ČÁST OSMÁ
PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY
§ 31
Působnost ministerstva
Ministerstvo je ústředním orgánem státní správy na úseku divadelnictví v Slovenské socialistické republice. Při řízení a organizování divadelní činnosti plní ministerstvo vedle úkolů vyplývajících z předchozích ustanovení tohoto zákona, jakož i jiných právních předpisů, tyto další úkoly:
a)
vypracovává koncepci státní kulturní politiky pro oblast divadelní činnosti, zabezpečuje a sleduje její realizaci,
b)
vydává směrnice pro sestavování, projednávání a schvalování dramaturgických plánů divadel,
c)
napomáhá rozvoji původní divadelní tvorby a divadelní kritiky,
d)
spolupracuje s ministerstvem školství Slovenské socialistické republiky při odborné přípravě divadelních umělců; zabezpečuje další vzdělávání divadelních umělců, pracovníků divadel a vedoucích pracovníků na úseku ochotnického divadelnictví,
e)
sleduje uměleckou úroveň slovenského divadelnictví jako celku, hodnotí činnost divadel a přijímá potřebná opatření,
f)
zabezpečuje ve spolupráci s příslušnými orgány státní správy a společenskými organizacemi jednotné působení veškeré divadelní činnosti v souladu s jejím posláním,
g)
dbá o zájmy národností v oblasti divadelní činnosti a vytváří předpoklady pro jejich uspokojování,
h)
řídí agenturu a schvaluje její dramaturgické plány,
i)
schvaluje, popřípadě organizuje národní, celostátní i mezinárodní festivaly, přehlídky, soutěže a obdobné kulturní akce v oblasti divadelní činnosti, nebo pověřuje jejich organizováním jím řízené organizace,
j)
schvaluje reprezentaci Slovenské socialistické republiky v oblasti divadelní činnosti na celostátních a mezinárodních akcích.
§ 32
Působnost národních výborů
(1)
Národní výbory zajišťují realizaci státní kulturní politiky v oblasti divadelní činnosti, podílejí se na rozvoji a společenském uplatnění této činnosti, jakož i na jejím kulturně politickém využívání; pomáhají vytvářet optimální podmínky pro činnost divadel a ochotnických souborů a pro zpřístupňování jejich představení nejširším vrstvám obyvatelstva.
(2)
Kromě úkolů vyplývajících z předchozích ustanovení tohoto zákona, jakož i z jiných právních předpisů, plní národní výbory na úseku divadelnictví tyto další úkoly:
a)
krajské národní výbory
1.
sledují a hodnotí ideovou a uměleckou úroveň divadelní činnosti v kraji,
2.
určují podrobnější podmínky pro činnost divadel, které řídí, a zajišťují jejich provoz,
3.
vyjadřují se k návrhům dramaturgických plánů divadel a agentury,
4.
účastní se řešení závažných ideových a uměleckých otázek divadel v kraji řízených ministerstvem,
5.
organizují odborně metodickou pomoc na úseku ochotnického divadelnictví,
6.
schvalují, popřípadě pořádají nebo organizují krajské festivaly, přehlídky, soutěže a obdobné kulturní akce v oblasti divadelní činnosti,
7.
vyjadřují se k návrhům ministerstva na vysílání jimi řízených divadel do zahraničí,
8.
vyjadřují se k návrhům na vysílání a přijímání ochotnických souborů ve styku se zahraničím;
b)
okresní národní výbory
1.
účastní se řešení závažných ideových a uměleckých otázek divadel v okrese řízených krajským národním výborem,
2.
schvalují, popřípadě pořádají nebo organizují okresní festivaly, přehlídky, soutěže a obdobné kulturní akce v oblasti ochotnického divadelnictví,
3.
navrhují prostřednictvím krajských národních výborů vysílání a přijímání ochotnických souborů ve styku se zahraničím;
c)
místní (městské) národní výbory
1.
vytvářejí vhodné podmínky pro divadelní činnost zejména tím, že podporují činnost divadel a ochotnických souborů, které mají v obvodu jejich působnosti sídlo, pobočnou scénu nebo stálé působiště,
2.
využívají divadelní činnosti ve spolupráci se socialistickými organizacemi k harmonickému rozvoji kulturního života.
§ 33
Inspekční činnost orgánů státní správy
Ministerstvo, krajské národní výbory a okresní národní výbory sledují a kontrolují divadelní činnost v rozsahu své působnosti prostřednictvím osob pověřených inspekční činností.
ČÁST DEVÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 34
(1)
Pořizovat zvukové, obrazové a jiné záznamy na představení lze jen se souhlasem pořadatele.
(2)
Práva organizací rozhlasu a televize, jakož i práva autorů a výkonných umělců podle zvláštních předpisů8) zůstávají nedotčena.
§ 35
Ustanovení tohoto zákona se přiměřeně vztahují i na divadelní činnost vykonávanou školami uměleckého směru v souladu s jejich učebními plány a osnovami s tím, že povolování představení, které pořádají tyto školy ve svých prostorách, jakož i dohled na tato představení, přísluší orgánům státní školské správy.
§ 36
(1)
Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na divadelní činnost vykonávanou v československých ozbrojených silách a v ostatních ozbrojených sborech a na představení pořádaná výlučně pro jejich příslušníky.
(2)
Ustanovení § 28 odst. 1 a § 29 se nevztahují na divadelní činnost ochotnických souborů zřízených společenskými organizacemi, vykonávanou v rámci mezinárodních styků těchto organizací.
(3)
Kontrolní působnost podle § 33 se nevztahuje na činnost ochotnických souborů zřízených družstevními a společenskými organizacemi.
(4)
Obecné předpisy o správním řízení9) se nevztahují na rozhodování ministerstva o udělení souhlasu podle § 28 odst. 1 a určení pořadatele podle § 29 odst. 1.
ČÁST DESÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 37
Ochotnický soubor podle dosavadních předpisů se považuje za ochotnický soubor podle tohoto zákona, pokud jeho zřizovatelem je socialistická organizace.
§ 38
(1)
Ministerstvo obecně závazným právním předpisem
a)
vymezí podrobněji okruh divadelních umělců a stanoví podmínky jejich odborné způsobilosti,
b)
stanoví podrobnosti o účinkování divadelních umělců v představeních mimo provoz divadel a o podmínkách agenturní činnosti v oblasti divadelní činnosti,
c)
stanoví podrobnosti o povolování představení, o povinnostech pořadatele a o výkonu dohledu na představení,
d)
stanoví podrobnosti o zřizování a podmínkách činnosti ochotnických souborů a o povinnostech jejich zřizovatelů,
e)
stanoví úkoly a rozsah oprávnění osob pověřených inspekční činností v oblasti divadelní činnosti.
(2)
Ministerstvo v dohodě s ministerstvem školství Slovenské socialistické republiky obecně závazným právním předpisem stanoví
a)
způsob osvědčování odborné způsobilosti divadelních umělců,
b)
podrobnější podmínky divadelní činnosti škol uměleckého směru.
(3)
Ministerstvo v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky obecně závazným právním předpisem stanoví podrobnosti přijímání divadelních umělců do pracovního poměru na základě veřejného konkursu.
§ 39
Zrušují se
1.
zákon č. 55/1957 Sb., o divadelní činnosti (divadelní zákon),
2.
položky 112 a 114 přílohy zákona SNR č. 72/1969 Sb., o některých opatřeních v organizaci a působnosti národních výborů v Slovenské socialistické republice,
3.
položka 4 přílohy C, položka 26 přílohy D a položka 16 přílohy E zákona SNR č. 159/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy,
4.
vyhláška č. 71/1958 Ú. v., kterou se stanoví podmínky účinkování divadelních umělců z povolání v představeních mimo provoz divadla, ve znění vyhlášek č. 196/1958 Ú. v. a č. 74/1964 Sb.,
5.
ustanovení prvé, druhé a čtvrté části vyhlášky č. 99/1958 Ú. v., o povolování veřejných koncertních a jiných hudebních produkcí, veřejných produkcí estrádních a artistických, podniků lidové zábavy, některých divadelních představení, výstav přednášek a filmových představení a o výhradném oprávnění ochranných organizací autorských, pokud se vztahují na veřejná divadelní představení mimo oblast působení a mimo provoz divadla a na veřejná ochotnická představení.
§ 40
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1978.
Šalgovič v. r.
Colotka v. r.
1)
§ 2 odst. 1 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).
2)
Slovkoncert, československá umělecká agentura v Bratislavě podle § 4 odst. 1 zákona č. 81/1957 Sb., o koncertní a jiné hudební činnosti a § 3 zákona č. 82/1957 Sb., o estrádách, artistických produkcích a lidové zábavě.
3)
§ 27 a 39 autorského zákona.
4)
§ 20 až 22 hospodářského zákoníku (úplné znění vyhlášené pod č. 37/1971 Sb.).
§ 8 až 10 zákoníku práce (úplné znění vyhlášené pod č. 55/1975 Sb.).
§ 18 až 23 občanského zákoníku.
5)
Např. autorský zákon, zákoník práce (úplné znění vyhlášené pod č. 55/1975 Sb.), vyhláška č. 111/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, vyhláška č. 106/1959 Ú. v., o organizaci požární ochrany, vyhláška č. 70/1960 Sb., o zajištění pohotovosti hasicích zařízení, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
6)
Slovenská literární agentura (předtím Slovenské divadelní a literární jednatelství) v Bratislavě podle § 44 autorského zákona a § 10 vyhlášky č. 99/1958 Ú. v. o povolování veřejných koncertních a jiných hudebních produkcí, veřejných produkcí estrádních a artistických, podniků lidové zábavy, některých divadelních představení, výstav, přednášek a filmových představení a o výhradném oprávnění ochranných organizací autorských.
7)
Např. § 75 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, § 3 a 5 zákona č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, § 7 až 14 vyhlášky č. 106/1959 Ú. v., o organizaci požární ochrany, § 6 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.
8)
§ 4 a 11 zákona č. 17/1964 Sb., o Československém rozhlase, § 4 odst. 2 a 3 zákona č. 18/1964 Sb., o Československé televizi, § 12 až 18 a § 36 až 38 autorského zákona.
9)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). |
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 40/1978 Sb. | Nařízení vlády České socialistické republiky č. 40/1978 Sb.
Nařízení vlády České socialistické republiky o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy
Vyhlášeno 3. 5. 1978, datum účinnosti 1. 1. 1979, částka 9/1978
* § 1 - (1) Oblasti Beskyd, Jeseníků, Jizerských hor, Krkonoš, Orlických hor, Šumavy a Žďárských vrchů, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci podzemních i povrchových vod, jsou chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (dále jen „c
* § 2 - (1) V chráněných vodohospodářských oblastech se zakazuje
* § 3 - V chráněných vodohospodářských oblastech mohou být zřizovány skládky městských a průmyslových odpadů pouze na místech, na nichž nemůže dojít k vyluhování obsahu odpadů do podzemních nebo povrchových vod, anebo jsou-li na nich provedena technická opatření,
* § 4 - Tímto nařízením není dotčena působnost orgánů a úkoly organizací vyplývající z předpisů o státní ochraně přírody a z jiných zvláštních předpisů.2)
* § 5 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1979.
Aktuální znění od 1. 1. 1979
40
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 19. dubna 1978
o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy
Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 18 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon):
§ 1
(1)
Oblasti Beskyd, Jeseníků, Jizerských hor, Krkonoš, Orlických hor, Šumavy a Žďárských vrchů, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci podzemních i povrchových vod, jsou chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (dále jen „chráněné vodohospodářské oblasti“).
(2)
Hranice chráněných vodohospodářských oblastí uvedených v odstavci 1 jsou vymezeny shodně s hranicemi těchto chráněných krajinných oblastí;1) mapy chráněných vodohospodářských oblastí jsou uloženy u okresních národních výborů, v jejichž územní působnosti tyto oblasti jsou.
§ 2
(1)
V chráněných vodohospodářských oblastech se zakazuje
a)
zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha; v jednotlivé chráněné vodohospodářské oblasti smí být celkově rozsah lesních pozemků snížen nejvýše o 500 ha proti stavu k 1. lednu 1979,
b)
odvodňovat lesní pozemky ve výměře přesahující 250 ha souvislé plochy,
c)
odvodňovat zemědělské pozemky ve výměře přesahující 50 ha souvislé plochy, pokud nebude na základě hydrologického průzkumu prokázáno, že odvodnění neohrozí kapacitu jímací oblasti,
d)
těžit rašelinu v množství přesahujícím 500 000 m3 v jedné lokalitě, pokud nebude na základě hydrologického průzkumu prokázáno, že těžba rašeliny neohrozí kapacitu jímací oblasti,
e)
těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, s výjimkou kamenolomů, v nichž je nutno přejít k polojámové nebo jámové těžbě, a nedojde-li k většímu plošnému odkrytí než 10 ha,
f)
těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, u nichž není zajištěno zneškodňování odpadů v souladu s předpisy na ochranu jakosti vod,
g)
ukládat radioaktivní odpady,
h)
provádět výstavbu
1.
zařízení pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů,
2.
skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3,
3.
tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW,
4.
průmyslových závodů, u nichž by v době provozu došlo k vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod, jejichž znečištění přesahuje u
BSK5| 5 t/rok
---|---
nerozpuštěných látek | 10 t/rok
minerálních olejů| 5 t/rok
zjevné acidity| 500 kg ekv./rok
zjevné alkality| 500 kg ekv./rok
rozpuštěné anorganické soli| 50 t/rok.
(2)
Zákazy podle odstavce 1 se v chráněných vodohospodářských oblastech nevztahují na
a)
stavby a zařízení, které byly přede dnem účinnosti tohoto nařízení v souladu s předpisy ve výstavbě nebo v užívání,
b)
činnosti, které byly přede dnem účinnosti tohoto nařízení v souladu s předpisy provozovány,
c)
činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a), d) a e), souvisí-li s výstavbou vodních nádrží.
(3)
V mimořádných případech může vláda republiky povolit výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. a), e) a h) č. 3 a 4.
§ 3
V chráněných vodohospodářských oblastech mohou být zřizovány skládky městských a průmyslových odpadů pouze na místech, na nichž nemůže dojít k vyluhování obsahu odpadů do podzemních nebo povrchových vod, anebo jsou-li na nich provedena technická opatření, která zabrání unikání výluhů do podzemních nebo povrchových vod.
§ 4
Tímto nařízením není dotčena působnost orgánů a úkoly organizací vyplývající z předpisů o státní ochraně přírody a z jiných zvláštních předpisů.2)
§ 5
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1979.
Korčák v. r.
1)
§ 4 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody.
2)
Např. nařízení vlády České socialistické republiky č. 25/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod, vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků, § 16 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 42/1978 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 42/1978 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 650. výročí založení mincovny v Kremnici
Vyhlášeno 3. 5. 1978, datum účinnosti 3. 5. 1978, částka 9/1978
* § 1 - (1) U příležitosti 650. výročí založení mincovny v Kremnici se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 3. 5. 1978
42
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 13. dubna 1978
o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 650. výročí založení mincovny v Kremnici
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
U příležitosti 650. výročí založení mincovny v Kremnici se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny.
(2)
Pamětní stříbrné padesátikoruny se razí ze slitiny o 700 dílech stříbra a 300 dílech mědi. Hmotnost padesátikoruny je 13 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr padesátikoruny je 31 mm, na její hraně je opakující se vlis kroužku a na obou stranách rozdvojené čárky.
(3)
Na líci pamětní stříbrné padesátikoruny je uprostřed státní znak Československé socialistické republiky, kolem kterého je v opise zleva nahoru název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Označení hodnoty „50 Kčs“ je umístěno ve dvou řádcích pod státním znakem.
(4)
Na rubu pamětní stříbrné padesátikoruny je uprostřed zobrazen razič, razící ručně minci. Okolo raziče jsou umístěny: vlevo od něho líc zlatého florenu Karla Roberta z Anjou, zakladatele kremnické mincovny, nad ním rub stříbrné stokoruny na paměť třicetiletého trvání Československé republiky, vpravo rub pamětní stříbrné padesátikoruny k 50. výročí založení Komunistické strany Československa a dole rub pamětní stříbrné pětadvacetikoruny k 25. výročí Slovenského národního povstání. Pole mezi jednotlivými mincemi jsou ohraničena dvěma obloučky. V opise zleva je text „650 ROKOV MINCOVNE V KREMNICI“ a letopočty „1328–1978“. Autorem návrhu na pamětní stříbrnou padesátikorunu je akademický sochař Andrej Peter, jehož iniciály „AP“ jsou vpravo od průsečníku pravé a spodní mince.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Lér, CSc. v. r.
97kB
78kB |
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 46/1978 Sb. | Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 46/1978 Sb.
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky o chráněné oblasti přirozené akumulace vod na Žitném ostrově
Vyhlášeno 6. 5. 1978, datum účinnosti 1. 7. 1978, částka 10/1978
* § 1 - Oblast Žitného ostrova, která svými přírodními podmínkami tvoří významnou přirozenou akumulaci podzemních a povrchových vod, se vyhlašuje za chráněnou oblast přirozené akumulace vod (dále jen „chráněná vodohospodářská oblast“).
* § 2 - (1) Toto nařízení se vztahuje na chráněnou vodohospodářskou oblast; ustanovení § 4 se vztahuje i na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.1)
* § 3 - (1) V chráněné vodohospodářské oblasti je nutno vytvářet příznivé podmínky pro tvorbu a zachování zdrojů podzemních a povrchových vod a zajišťovat všestrannou ochranu těchto vod.
* § 4 - (1) V chráněné vodohospodářské oblasti a na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy je nutno s opotřebovanými ropnými oleji, které nelze bez regenerace použít k původnímu účelu (dále jen „opotřebované oleje“), zacházet tak, aby ne
* § 5 - Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky a ostatní příslušné vodohospodářské orgány dohlížejí na dodržování ustanovení tohoto nařízení, soustavně kontrolují, zda se plní opatření na ochranu podzemních a povrchových vod
* § 6 - Tímto nařízením nejsou dotčeny zájmy obrany státu a ochrany státních hranic, ani zájmy chráněné zvláštními předpisy.14)
* § 7 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1978.
Aktuální znění od 1. 7. 1978
46
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Slovenské socialistické republiky
ze dne 19. dubna 1978
o chráněné oblasti přirozené akumulace vod na Žitném ostrově
Vláda Slovenské socialistické republiky nařizuje podle § 18 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon):
§ 1
Oblast Žitného ostrova, která svými přírodními podmínkami tvoří významnou přirozenou akumulaci podzemních a povrchových vod, se vyhlašuje za chráněnou oblast přirozené akumulace vod (dále jen „chráněná vodohospodářská oblast“).
§ 2
(1)
Toto nařízení se vztahuje na chráněnou vodohospodářskou oblast; ustanovení § 4 se vztahuje i na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.1)
(2)
Chráněná vodohospodářská oblast se rozkládá na území ohraničeném řekou Dunajem na úseku mezi hlavním městem Slovenské socialistické republiky Bratislavou a obcí Palkovičovo, kanálem Palkovičovo–Aszód po jeho soutok s Malým Dunajem, dále Malým Dunajem po vyústění Suchého potoka, Suchým potokem, Čiernou vodou, dále spojovacím kanálem u obce Nová Dedinka a znovu Malým Dunajem po jeho odbočení z Dunaje v Bratislavě, včetně koryt uvedených vodních toků kromě hlavního koryta Dunaje.2)
(3)
Území chráněné vodohospodářské oblasti se vyznačí v evidenci nemovitostínemovitostí vedené příslušnými orgány geodézie a kartografie.
§ 3
(1)
V chráněné vodohospodářské oblasti je nutno vytvářet příznivé podmínky pro tvorbu a zachování zdrojů podzemních a povrchových vod a zajišťovat všestrannou ochranu těchto vod.
(2)
V chráněné vodohospodářské oblasti lze plánovat a provádět hospodářskou, technickou nebo jinou obdobnou činnost jen v souladu s posláním a potřebami této oblasti. Soulad hospodářských zájmů s požadavky ochrany podzemních a povrchových vod je zajišťován zejména v rámci národohospodářských plánů a územně plánovací dokumentace.
(3)
V chráněné vodohospodářské oblasti se zakazuje
a)
výstavba nebo rozšiřování
1.
průmyslových závodů (objektů), v nichž se používají nebo produkují látky ohrožující jakost nebo zdravotní nezávadnost vod (dále jen „škodlivé látky“),3)
2.
jiných závodů (objektů), které produkují odpadové vody obsahující jedy nebo radioaktivní látky,4)
3.
ropovodů a produktovodů, kterými jsou přepravovány škodlivé látky,5)
4.
skladů ropných látek s celkovou kapacitou nad 200 m3 a s kapacitou jednotlivých nádrží nad 50 m3,
5.
skladů jiných škodlivých látek,6) jejichž kapacita přesahuje potřebu vlastního provozu závodu (zařízení, provozovny);
b)
zřizování skládek průmyslového odpadu obsahujících škodlivé látky.7)
(4)
Vodohospodářské orgány při vydávání povolení, souhlasů a vyjádření8) k stavbám, zařízením, popřípadě činnostem, které mohou nepříznivě ovlivnit vodní poměry v chráněné vodohospodářské oblasti, jsou povinny vycházet z potřeby ochrany vod celé chráněné vodohospodářské oblasti; v těchto případech postupují v úzké součinnosti se Slovenskou vodohospodářskou inspekcí.9)
(5)
Za stavby, zařízení, popřípadě činnosti podle odstavce 4 se považují zejména:
a)
velkokapacitní farmy živočišné výroby10) a agrochemická střediska,
b)
používání tekutého odpadu z velkokapacitních farem živočišné výroby na závlahy,
c)
skládky pevného městského odpadu.
(6)
V zemědělství a lesním hospodářství lze v chráněné vodohospodářské oblasti používat pesticidů nebo jiných přípravků k ochraně rostlin a k ničení škůdců a plevelů jen v rozsahu, který stanoví ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky a ministerstvem zdravotnictví Slovenské socialistické republiky.
(7)
Investiční činnost v národním podniku Slovnaft Bratislava se řídí zvláštními zásadami, které stanoví ministerstvo průmyslu Slovenské socialistické republiky v dohodě s ministerstvem lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky.
§ 4
(1)
V chráněné vodohospodářské oblasti a na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy je nutno s opotřebovanými ropnými oleji, které nelze bez regenerace použít k původnímu účelu (dále jen „opotřebované oleje“), zacházet tak, aby nemohly ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost vod v chráněné vodohospodářské oblasti.
(2)
Všichni spotřebitelé ropných olejů jsou povinni v chráněné vodohospodářské oblasti a na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy na vlastní náklad opotřebované oleje bez oddělování jednotlivých druhů zachycovat a shromažďovat v nepropustných skladovacích nádržích11) nebo v obalech a pečovat o to, aby se dále neznehodnocovaly a neznečišťovaly.
(3)
Spotřebitelé ropných olejů, kteří nemohou opotřebované oleje bezpečně a hospodárně využít pro vlastní účely tak, aby neohrožovaly jakost nebo zdravotní nezávadnost vod v chráněné vodohospodářské oblasti, jsou povinni odvést opotřebované oleje národnímu podniku Benzinol Bratislava.12)
§ 5
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky a ostatní příslušné vodohospodářské orgány dohlížejí na dodržování ustanovení tohoto nařízení, soustavně kontrolují, zda se plní opatření na ochranu podzemních a povrchových vod v chráněné vodohospodářské oblasti, dodržují jimi vydaná rozhodnutí a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných nedostatků.13)
§ 6
Tímto nařízením nejsou dotčeny zájmy obrany státu a ochrany státních hranic, ani zájmy chráněné zvláštními předpisy.14)
§ 7
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1978.
Dr. Colotka v. r.
1)
Zákon SNR č. 43/1968 Sb., o hlavním městě Slovenska Bratislavě ve znění zákona SNR č. 63/1971 Sb. a zákonného opatření předsednictva SNR č. 90/1971 Sb.
2)
Podrobné zakreslení chráněné vodohospodářské oblasti na mapě (1 : 50 000) se nalézá na ministerstvu lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky.
3)
§ 1 odst. 1 písm. a) až c), e) až h), i) bod 2, 3 a písm. j) vyhlášky ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 23/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
4)
Vládní nařízení č. 56/1967 Sb., o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví.
Vyhláška ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti č. 57/1967 Sb., kterou se provádí vládní nařízení o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 65/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
5)
§ 1 odst. 1 písm. a) až c), e) až j) vyhlášky č. 23/1977 Sb.
6)
§ 1 odst. 1 písm. b) až f), h) a j) vyhlášky č. 23/1977 Sb.
7)
§ 1 odst. 1 písm. a) až c), e) až h), i) bod 2, 3, 4 a písm. j) vyhlášky č. 23/1977 Sb.
8)
§ 8 až 14 vodního zákona.
9)
§ 4 vyhlášky ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 117/1976 Sb., o Slovenské vodohospodářské inspekci.
10)
Velkokapacitní farmy živočišné výroby jsou farmy o celkové kapacitě zástavu při chovu dojnic nad 400 kusů, při chovu telat nad 800 kusů, při chovu mladého skotu nad 500 kusů a u stájových objektů chovu na výkrm nad 500 kusů skotu; při chovu prasat nad 5000 kusů, v porodnách prasnic a odchovnách prasat v předvýkrmu nad 700 kusů
11)
Podle typového projektu n. p. Benzinol v souladu s ČSN 83 0915 Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich uskladnění, s minimálním obsahem na 30denní skladovací normativ.
12)
Výnos ministerstva průmyslu Slovenské socialistické republiky č. 11/1978 Ú. v. SSR o výkupu opotřebovaných olejů v chráněné oblasti přirozené akumulace vod na Žitném ostrově a na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.
13)
§ 17 a 27 vodního zákona.
§ 10 a 11 zákona SNR č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství.
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 31/1975 Sb., o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství.
14)
Např. zákon SNR č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody, zákon SNR č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek. |
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 51/1978 Sb. | Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 51/1978 Sb.
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu o odborné způsobilosti v elektrotechnice
Vyhlášeno 22. 5. 1978, datum účinnosti 1. 1. 1979, částka 11/1978
* I. oddíl - Úvodní ustanovení (§ 1 — § 2)
* II. oddíl - Kvalifikace pracovníků (§ 3 — § 11)
* III. oddíl - Společná ustanovení (§ 12 — § 15)
* IV. oddíl - Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 16 — § 18)
* § 19 - Zrušuje se vyhláška č. 95/1961 Sb., o podmínkách odborné způsobilosti pro provádění a řízení montáže a údržby elektrických zařízení, hromosvodů a antén.
* § 20 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1979. 1 k vyhlášce č. 51/1978 Sb. 2 vyhlášky č. 51/1978 Sb. 3 vyhlášky č. 51/1978 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 1979
51
VYHLÁŠKA
Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu
ze dne 19. května 1978
o odborné způsobilosti v elektrotechnice
Slovenský úřad bezpečnosti práce podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, a Slovenský báňský úřad podle § 57 odst. 1 písm. d) zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon) a podle § 10 písm. a) zákona Slovenské národní rady č. 42/1972 Sb., o organizaci a rozšíření dozoru státní báňské správy, stanoví v dohodě s ústředními orgány a po projednání se Slovenskou odborovou radou:
I. oddíl
Úvodní ustanovení
§ 1
(1)
Vyhláška stanoví stupně odborné způsobilosti (dále jen „kvalifikace“) pracovníků, kteří obsluhují1) elektrická zařízení nebo pracují1) na nich (dále jen „činnost“), projektují tato zařízení, řídí činnost nebo projektování elektrických zařízení v organizacích, které vyrábějí, montují, udržují v provozu nebo projektují elektrická zařízení nebo provádějí na elektrických zařízeních činnost dodavatelským způsobem; dále stanoví podmínky pro získání kvalifikace a povinnosti organizací a pracovníků v souvislosti s kvalifikací.
(2)
Za elektrická zařízení se podle této vyhlášky považují zařízení, u nichž může dojít k ohrožení života, zdraví nebo majetku elektrickým proudem, a zařízení určené k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.
§ 2
Pracovníci uvedení v § 1 odst. 1 musí být tělesně a duševně způsobilí2) a musí splňovat podmínky stanovené touto vyhláškou.
II. oddíl
Kvalifikace pracovníků
§ 3
Pracovníci seznámení
(1)
Pracovníci seznámení jsou ti, které organizace v rozsahu jimi vykonávané činnosti seznámila s předpisy o zacházení s elektrickými zařízeními3) a upozornila na možné ohrožení těmito zařízeními.
(2)
Seznámení a upozornění podle odstavce 1 provede organizací pověřený pracovník s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti a pořídí o tom zápis, který podepíše spolu s pracovníky seznámenými.
§ 4
Pracovníci poučení
(1)
Pracovníci poučení jsou ti, které organizace v rozsahu jimi vykonávané činnosti seznámila s předpisy pro činnost na elektrických zařízeních, zaškolila v této činnosti, upozornila na možné ohrožení těmito zařízeními a seznámila s poskytováním první pomoci při úrazech elektrickým proudem.
(2)
Organizace je povinna stanovit obsah seznámení a dobu školení s ohledem na charakter a rozsah činnosti, kterou mají pracovníci uvedení v odstavci 1 vykonávat, a zajistit ověřování znalostí těchto pracovníků ve lhůtách, které předem určí.
(3)
Seznámení, školení, upozornění a ověření znalostí podle odstavců 1 a 2 provede pro obsluhu elektrických zařízení organizací pověřený pracovník s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti, a pokud jde o práci na elektrických zařízeních, pracovník s některou z kvalifikací uvedených v § 5 až 9; pořídí o tom zápis, který podepíše spolu s pracovníky poučenými.
§ 5
Pracovníci znalí
(1)
Pracovníci znalí jsou ti, kteří mají ukončené odborné vzdělání uvedené v příloze 2 a po zaškolení složili zkoušku v rozsahu stanoveném v § 14 odst. 1.
(2)
Zaškolení a zkoušku uvedenou v odstavci 1 je povinna zajistit organizace. Obsah a délku zaškolení stanoví organizace s ohledem na charakter a rozsah činnosti, kterou mají pracovníci vykonávat. Dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky jejich přezkoušení.
(3)
Zaškolení provede organizací pověřený pracovník s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti, kterou mají pracovníci vykonávat. Zkoušení nebo přezkoušení podle odstavce 2 provede organizací pověřený pracovník s některou z kvalifikací uvedených v § 6 až 9; pořídí o tom zápis, který podepíše spolu s pracovníky znalými.
§ 6
Pracovníci pro samostatnou činnost
(1)
Pracovníci pro samostatnou činnost jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří
a)
splňují požadavky pro pracovníky uvedené v § 5 odst. 1,
b)
mají alespoň nejkratší požadovanou praxi uvedenou v příloze 1,
c)
prokázali složením další zkoušky v rozsahu stanoveném v § 14 odst. 1 znalosti potřebné pro samostatnou činnost.
(2)
Zkoušku uvedenou v odstavci 1 je povinna zajistit organizace; dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky přezkoušení pracovníků pro samostatnou činnost.
(3)
Zkoušení nebo přezkoušení provede organizací pověřená tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít některou z kvalifikací uvedených v § 7 až 9. Komise pořídí o tom zápis, který její členové podepíší.
§ 7
Pracovníci pro řízení činnosti
(1)
Pracovníci pro řízení činnosti jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří
a)
splňují požadavky pro pracovníky uvedené v § 6 odst. 1 nebo v § 5 odst. 1,
b)
mají alespoň nejkratší požadovanou praxi uvedenou v příloze 1,
c)
prokázali složením další zkoušky v rozsahu stanoveném v § 14 odst. 1 znalosti potřebné pro řízení činnosti.
(2)
Zkoušku uvedenou v odstavci 1 je povinna zajistit organizace; dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky přezkoušení pracovníků pro řízení činnosti.
(3)
Zkoušení nebo přezkoušení provede organizací pověřená tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít kvalifikaci uvedenou v § 8 nebo 9. Komise pořídí o tom zápis, který její členové podepíší. O termínu a místě konání zkoušek nebo přezkoušení organizace prokazatelně uvědomí příslušný orgán dozoru4) alespoň čtyři týdny před jejich konáním.
§ 8
Pracovníci pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pracovníci pro řízení provozu
(1)
Pracovníci pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří
a)
splňují požadavky pro pracovníky uvedené v § 7 odst. 1 nebo v § 6 odst. 1,
b)
mají alespoň nejkratší požadovanou praxi uvedenou v příloze 1,
c)
prokázali složením další zkoušky v rozsahu stanoveném v § 14 odst. 1 znalosti potřebné pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem.
(2)
Pracovníci pro řízení provozu jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří
a)
splňují požadavky pro pracovníky uvedené v § 7 odst. 1 nebo v § 6 odst. 1,
b)
mají alespoň nejkratší požadovanou praxi uvedenou v příloze 1,
c)
prokázali složením další zkoušky v rozsahu stanoveném v § 14 odst. 1 znalosti potřebné pro řízení provozu.
(3)
Zkoušky uvedené v odstavcích 1 a 2 je povinna zajistit organizace; dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky přezkoušení pracovníků pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pracovníků pro řízení provozu.
(4)
Zkoušení nebo přezkoušení provede organizací pověřená nejméně tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně dva členové musí mít kvalifikaci uvedenou v odstavci 1 nebo v § 9. Komise pořídí o zkoušení nebo přezkoušení zápis, který její členové podepíší. O termínu a místě konání zkoušek nebo přezkoušení organizace prokazatelně uvědomí příslušný orgán dozoru nejméně čtyři týdny před konáním zkoušky nebo přezkoušení. V téže lhůtě uvědomí i příslušnou organizační složku (závod) organizace pro rozvod elektrické energie,5) půjde-li o pracovníky pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem, nebo o pracovníky pro řízení provozu elektrických odběrných zařízení připojených přímo na zařízení veřejného rozvodu elektřiny.
§ 9
Pracovníci pro provádění revizí
(1)
Pracovníci pro provádění revizí elektrických zařízení (dále jen „revizní technici“) jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří mají ukončené odborné vzdělání uvedené v přílohách 1 a 2, praxi uvedenou v příloze 1 a na žádost organizace složili zkoušku před některým z příslušných orgánů dozoru.
(2)
Pro provádění zkoušek a přezkušování revizních techniků platí zvláštní předpisy vydané příslušnými orgány dozoru.
§ 10
Pracovníci pro samostatné projektování a pracovníci pro řízení projektování
(1)
Pracovníci pro samostatné projektování a pracovníci pro řízení projektování jsou ti, kteří mají odborné vzdělání a praxi určenou zvláštními předpisy6) a složili zkoušku ze znalostí předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a z předpisů souvisejících s projektováním.7)
(2)
Zkoušku uvedenou v odstavci 1 je povinna zajistit organizace, která projektuje; dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky přezkoušení pracovníků pro samostatné projektování a pracovníků pro řízení projektování.
(3)
Zkoušení nebo přezkoušení provede nejméně tříčlenná organizací pověřená zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít kvalifikaci uvedenou v odstavci 1 nebo v § 8 nebo 9. Komise pořídí o zkoušení nebo přezkoušení zápis, který její členové podepíší. O termínu a místě konání zkoušek nebo přezkoušení organizace prokazatelně uvědomí příslušný orgán dozoru alespoň čtyři týdny před jejich konáním. V téže lhůtě uvědomí i příslušný závod organizace pro rozvod elektrické energie, půjde-li o pracovníky pro řízení projektování nebo pracovníky, kteří projektují elektrická odběrná zařízení určená pro přímé připojení na zařízení veřejného rozvodu elektřiny.
§ 11
Kvalifikace ve zvláštních případech
(1)
Absolventi vysoké školyvysoké školy elektrotechnické a absolventi přírodovědecké fakulty oboru fyziky, kteří pracují jako asistenti v laboratořích škol všech stupňů, považují se na svých pracovištích za pracovníky pro řízení činnosti, pokud složili zkoušku v rozsahu stanoveném v § 14 odst. 1. Jejich znalosti musí být ověřovány přezkoušením nejméně jednou za tři roky.
(2)
Pracovníci vědeckých, výzkumných a vývojových ústavů, kteří mají vysokoškolské vzdělání, v rámci výuky složili zkoušky z elektrotechniky, elektroniky nebo fyziky nebo složili závěrečnou zkoušku z elektrotechniky nebo jaderné fyziky na střední odborné škole a kteří vykonávají experimentální práci na vymezených vědeckých, výzkumných nebo vývojových pracovištích, se považují za pracovníky pro samostatnou činnost, pokud složili po zaškolení zkoušku v rozsahu stanoveném v § 14 odst. 1. Jejich znalosti musí být ověřovány nejméně jednou za tři roky.
(3)
Učitelé, kteří používají při výuce na školách elektrická zařízení pod napětím, se považují pro tuto činnost za pracovníky pro samostatnou činnost; musí však být v používání zařízení prokazatelně zaškoleni a jejich znalosti bezpečnostních předpisů souvisejících s jejich činností musí být ověřovány přezkoušením nejméně jednou za tři roky.
(4)
Zkoušení nebo přezkoušení pracovníků uvedených v odstavci 1 až 3 provede tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít některou z kvalifikací uvedených v § 7 až 9. Komise o tom pořídí zápis, který její členové podepíší. Komisi ustavuje vedoucí organizace.
III. oddíl
Společná ustanovení
§ 12
Povinnosti organizace
(1)
Organizace jsou povinny zajišťovat trvalé zvyšování odborné úrovně pracovníků uvedených v této vyhlášce, soustavné doplňování jejich znalostí v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a techniky, zejména v oblasti předpisů na zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, včetně technických norem souvisejícících s jejich činností.
(2)
Organizace smí pověřovat činností, řízením činnosti, samostatným projektováním nebo řízením projektování a prováděním revizí jen pracovníky, kteří mají odpovídající kvalifikaci podle této vyhlášky.
(3)
Organizace, která pověří jen dva pracovníky činností vyžadující kvalifikaci nejméně podle § 5, musí zajistit, aby alespoň jeden z nich měl kvalifikaci nejméně podle § 6.
(4)
Organizace, která pověří více než dva pracovníky činností vyžadující kvalifikaci nejméně podle § 5, musí zajistit, aby alespoň jeden z nich měl kvalifikaci podle § 7. Pro vedení všech pracovníků s kvalifikací nejméně podle § 5 je organizace povinna ustanovit vedoucího, popřípadě i jeho zástupce. Tito pracovníci musí mít kvalifikaci podle § 8.
(5)
Organizace, která projektuje, je povinna ustanovit pracovníka odpovědného za řízení projekční činnosti, popřípadě i jeho zástupce. Tito pracovníci musí mít kvalifikaci podle § 10.
(6)
Organizace musí zajistit, aby učňové elektrotechnických oborů a zaškolovaní pracovníci prováděli na elektrických zařízeních jen takovou činnost, která odpovídá jejich postupně nabývaným odborným znalostem, a to vždy pod vedením určeného pracovníka s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti.
§ 13
Zápočet doby praxe
(1)
Do doby praxe potřebné pro nabytí některé z kvalifikací uvedených v § 6 až 9 se započítává doba montážní, údržbové a jiné provozní praxe na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí.8)
(2)
Do doby praxe potřebné pro nabytí některé z kvalifikací uvedených v § 7 až 9 se započítává také praxe získaná při technické kontrole nebo při revizích elektrických zařízení.
(3)
Do doby praxe potřebné pro nabytí některé z kvalifikací uvedených v § 7 a 8 se započítává také praxe získaná při projektování elektrických zařízení, je-li doplněna praxí podle odstavce 1 v trvání nejméně jednoho roku.
(4)
Do doby praxe potřebné pro nabytí kvalifikace uvedené v § 9 se započítává také polovina doby praxe získané při projektování elektrických zařízení, je-li doplněna praxí podle odstavce 1 v trvání nejméně jednoho roku.
(5)
Doba praxe uvedená v odstavcích 1 až 4 získaná před více než pětiletým přerušením se započítává do celkové doby praxe jako poloviční.
§ 14
Zkoušky a přezkoušení
(1)
Předmětem zkoušek a přezkoušení jsou:
a)
předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,9) které souvisí s činností na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou má zkoušený pracovník vykonávat, popřípadě řídit,
b)
místní pracovní a technologické postupy, provozní a bezpečnostní pokyny, příkazy, směrnice a návody k obsluze, které souvisí s činností na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou má zkoušený pracovník vykonávat, popřípadě řídit,
c)
teoretické a praktické znalosti o poskytování první pomoci, zejména při úrazech elektrickým proudem.
(2)
Ke zkouškám nebo přezkoušení pracovníků přizve organizace zástupce základní organizace Revolučního odborového hnutí, který má při zkouškách nebo přezkoušení podle § 6 až 8, 10 a 11 oprávnění člena zkušební komise.
(3)
Výsledek zkoušek nebo přezkoušení se hodnotí dvěma stupni známek (vyhověl nebo nevyhověl).
(4)
Při nevyhovujícím výsledku lze zkoušky nebo přezkoušení pracovníků opakovat v termínech určených organizací. Do úspěšného vykonání zkoušek nebo přezkoušení mohou být tito pracovníci pověřováni jen činností, která odpovídá jejich znalostem prokázaným při zkoušce nebo přezkoušení.
(5)
Při změně pracovního poměru pracovníka rozhodne organizace o rozsahu jeho zkoušky, popřípadě potvrdí platnost dosavadního osvědčení.
(6)
Pracovníci, kteří přeruší činnost na dobu delší než tři roky, se musí znovu podrobit zkoušce v plném rozsahu.
(7)
Nemůže-li organizace pověřit svého pracovníka zkoušením nebo přezkoušením, nebo zajistit ustanovení vlastní zkušební komise, zajistí zkoušení nebo přezkoušení pracovníkem nebo zkušební komisí jiné organizace.
§ 15
Osvědčení
(1)
Organizace vydá pracovníkům uvedeným v § 6 až 8 a v § 10, kteří složili zkoušku, osvědčení, jehož vzor je uveden v příloze 3.
(2)
Pracovníkům uvedeným v § 9 vydá osvědčení příslušný orgán dozoru s uvedením druhu a napětí elektrického zařízení a třídy objektů.10)
(3)
Organizace je povinna vést evidenci vydaných osvědčení přístupnou příslušným orgánům dozoru.
(4)
Pracovník, kterému bylo vydáno osvědčení, je povinen je předložit na požádání příslušným orgánům dozoru.
IV. oddíl
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 16
(1)
Pracovníci, kterým bylo vydáno osvědčení pro řízení dílčích montážních a udržovacích prací na elektrických zařízeních podle vyhlášky č. 95/1961 Sb., se považují za pracovníky s kvalifikací uvedenou v § 7, jestliže nepřerušili řídící činnost na dobu delší než dva roky.
(2)
Pracovníci, kterým bylo vydáno osvědčení pro řízení ucelené montážní nebo údržbové činnosti podle vyhlášky uvedené v odstavci 1 v organizacích, které provádějí činnost na elektrických zařízeních dodavatelským způsobem, se považují za pracovníky s kvalifikací uvedenou v § 8, jestliže řídící činnost nepřerušili na dobu delší než dva roky.
(3)
Pracovníci, kterým bylo vydáno osvědčení pro řízení dílčích montážních a udržovacích prací na elektrických zařízeních podle vyhlášky uvedené v odstavci 1 a kteří byli organizací ustanoveni ve smyslu § 4 odst. 1 uvedené vyhlášky jako pracovníci odpovědní za provádění těchto prací, se považují za pracovníky s kvalifikací uvedenou v § 8, jestliže tuto činnost nepřerušili na dobu delší než dva roky.
(4)
Organizace musí zajistit nové přezkoušení a vydání nového osvědčení pracovníkům uvedeným v odstavci 1 až 3 nejpozději do tří let ode dne jejich zkoušky nebo posledního přezkoušení.
§ 17
Pracovníkům, kterým bylo vydáno před účinností této vyhlášky osvědčení k provádění revizí elektrických zařízení, se toto osvědčení uznává, jestliže tuto činnost nepřerušili na dobu delší než tři roky.
§ 18
Výjimky z požadavků na odborné vzdělání a praxi uvedené v této vyhlášce může povolit ve zvlášť odůvodněných případech příslušný orgán dozoru, a to na žádost organizace, popřípadě na žádost příslušného ústředního úřadu nebo orgánu.
§ 19
Zrušuje se vyhláška č. 95/1961 Sb., o podmínkách odborné způsobilosti pro provádění a řízení montáže a údržby elektrických zařízení, hromosvodů a antén.
§ 20
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1979.
Ředitel Slovenského úřadu bezpečnosti práce:
Ing. Kováč v. r.
Předseda Slovenského báňského úřadu:
lng. Baran, CSc. v. r.
Příloha 1
k vyhlášce č. 51/1978 Sb.
Nejkratší praxe
požadovaná pro pracovníky uvedené
a)
v § 6
činnost| vzdělání | praxe11)
---|---|---
na elektrických zařízeních| do 1000 V| vyučení, SO, ÚSO, VŠ| 1 rok
nad 1000 V| vyučení, SO, ÚSO, VŠ| 2 roky
na hromosvodech| zaškolení| 6 měsíců
vyučení, SO, ÚSO, VS| 3 měsíce
b)
v § 7
činnost| vzdělání| praxe11)
---|---|---
na elektrických zařízeních| do 1000 V| vyučení| 2 roky
SO, ÚSO, VŠ| 1 rok
nad 1000 V| vyučení| 3 roky
SO, ÚSO, VŠ| 2 roky
na hromosvodech| zaškolení| 1 rok
vyučení, SO, ÚSO, VŠ| 6 měsíců
c)
v § 8
činnost| vzdělání| praxe
---|---|---
na elektrických zařízeních| do 1000 V| vyučení, SO| 6 roků
ÚSO| 4 roky
VŠ| 2 roky
nad 1000 V| vyučení, SO| 7 roků
ÚSO| 5 roků
VŠ| 3 roky
na hromosvodech| vyučení| 2 roky
SO, ÚSO, VŠ| 6 měsíců
d)
v § 9
činnost| vzdělání| praxe12)
---|---|---
| | | v objektech třídy
| | | A| B| C
na elektrických zařízeních| strojů, přístrojů a rozváděčů| vyučení, SO| 4| 7| –
ÚSO| 3| 5| 5
VŠ| 2| 3| 3
do 1000 V včetně hromosvodů| vyučení, SO| 7| 9| –
ÚSO| 5| 7| 7
VŠ| 3| 5| 5
bez omezení napětí včetně hromosvodů| vyučení, SO| 8| 9| –
ÚSO| 6| 7| 7
VŠ| 4| 5| 5
na hromosvodech| vyučení, SO| 3| 5| 5
ÚSO, VŠ| 1| 2| 2
Příloha 2
vyhlášky č. 51/1978 Sb.
Odborné vzdělání
Za ukončené odborné vzdělání (§ 5 odst. 1) se považuje
a)
vyučení v oborech
číselný znak| název učebního oboru
---|---
21-68-2| důlní elektromontér
26-81-2| elektromontér rozvodných zařízení
26-82-2| provozní elektromontér
26-83-2| elektromechanik
26-85-2| montér spojových zařízení
26-86-2| mechanik elektronických zařízení
26-87-2| elektromechanik sdělovacích a zabezpečovacích zařízení
26-88-2| spojový montér
26-89-2| spojový mechanik
26-90-2| mechanik dálkových spojů
26-92-2| mechanik měřicích a regulačních přístrojů
24-20-2| montér výtahů
číselný znak| experimentální čtyřleté učební obory s maturitou
---|---
26-87-4,2 : 01| elektromechanik sdělovacích a zabezpečovacích zařízení
24-53-4,2 : 04| mechanik letadlových přístrojů
26-92-4,2 : 04| mechanik měřicích a regulačních přístrojů
24-41-4,2 : 03| mechanik programově řízených strojů
26-83-4,2 : 02| elektromechanik
26-86-4,2 : 03| mechanik elektronických zařízení
42-75-4,2 : 02| mechanik zemědělské techniky (pro živočišnou výrobu)
26-89-2 : 08| spojový mechanik (mechanička)
26-88-2 : 09| spojový mechanik pro spojovací sítě
21-68-4,2 : 02| důlní elektromontér
číselný znak| experimentální tříleté učební obory bez maturity
---|---
26-89-2 : 07| mechanik telekomunikačních spojovacích zařízení
26-89-2 : 06| montér sdělovacích sítí
b)
dosažení středního odborného vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání v oboru elektrotechniky,
c)
úspěšné absolvování vysoké školyvysoké školy studijního směru elektrotechnika.
Příloha 3
vyhlášky č. 51/1978 Sb.
841kB
1)
ČSN 34 3100 Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních.
2)
Směrnice ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci z 15. 5. 1970, publikované v částce 9–10 Věstníku ministerstva zdravotnictví SSR pod č. 17/1970.
3)
ČSN 34 3108 Bezpečnostní předpisy pro zacházení s elektrickými zařízeními osobami bez elektrotechnické kvalifikace.
4)
Příslušným orgánem dozoru se rozumějí orgány dozoru uvedené v § 1 a § 3 odst. 2 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.
5)
Např. rozvodný závod Západoslovenských energetických závodů, n. p., Bratislava.
6)
Vyhláška FMTIR č. 88/1976 Sb., o oprávnění k projektové činnosti.
7)
Např. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vyhláška č. 104/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky stavebních prací, vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb.
8)
Např. kabelová vedení, venkovní vedení, trakční vedení, rozvodny, napájecí stanice, elektrická zařízení pracovních strojů, elektrická zařízení vozidel, elektrická zařízení zdvihacích zařízení, zařízení nízkého, vysokého a velmi vysokého napětí, elektrická zabezpečovací a spojovací zařízení a hromosvody.
9)
§ 272 zákoníku práce.
10)
ČSN 34 3800 Revize elektrických zařízení a hromosvodů:
třída A – objekty bez nebezpečí výbuchu nebo s nebezpečím výbuchu v pomocných prostorách,
třída B – objekty s nebezpečím výbuchu,
třída C – objekty podléhající dozoru orgánů státní báňské správy.
11)
Z celkové praxe musí být absolvován alespoň jeden rok na elektrických zařízeních příslušného druhu a napětí (§ 13 odst. 1). Pokud je požadována praxe pro činnost na hromosvodech kratší než jeden rok, stačí tato kratší praxe.
12)
Z celkové praxe musí být absolvována alespoň polovina na elektrických zařízeních, při nichž je požadována nejvyšší odborná kvalifikace pro provádění revizí. Je-li tato polovina delší než dva roky, stačí tyto dva roky. |
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti Slovenské socialistické republiky č. 56/1978 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravedlnosti Slovenské socialistické republiky č. 56/1978 Sb.
Vyhláška ministerstva spravedlnosti Slovenské socialistické republiky o soustředění některých činností obvodních soudů a státních notářství v hlavním městě Slovenské socialistické republiky Bratislavě
Vyhlášeno 29. 5. 1978, datum účinnosti 1. 7. 1978, částka 12/1978
* § 1 - Trestní věci dopravní, pro které by byl příslušný některý obvodní soud na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, vyřizuje Obvodní soud Bratislava 1.
* § 2 - Dožádání adresovaná obvodním soudům v Bratislavě vyřizuje Obvodní soud Bratislava 2. Dožádání adresovaná státním notářstvím v Bratislavě vyřizuje Státní notářství Bratislava 2.
* § 3 - Správu pozemkových knih pro územní obvod hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy a pro územní obvod Státního notářství Bratislava-venkov a správu železničních knih pro územní obvody státních notářství ve Slovenské socialistické republic
* § 4 - Ve vyhlášce ministerstva spravedlnosti č. 96/1963 Sb., kterou se provádějí některá organizační opatření v oboru státních notářství, se vypouští v § 1 v odstavci 1 ustanovení pod písm. d), v § 1 v odstavci 2 ustanovení pod písm. c) a v § 3 ustanovení pod pí
* § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1978.
Aktuální znění od 1. 7. 1978
56
VYHLÁŠKA
ministerstva spravedlnosti Slovenské socialistické republiky
ze dne 25. května 1978
o soustředění některých činností obvodních soudů a státních notářství v hlavním městě Slovenské socialistické republiky Bratislavě
Ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 33 odst. 4 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, v znění pozdějších předpisů a podle § 4 písm. a) zákona Slovenské národní rady č. 30/1970 Sb., o sídlech a obvodech okresních a krajských soudů Slovenské socialistické republiky, v znění zákona Slovenské národní rady č. 37/1978 Sb. a v dohodě s federálním ministerstvem dopravy podle § 5 odst. 2 a § 101 odst. 3 zákona č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád):
§ 1
Trestní věci dopravní, pro které by byl příslušný některý obvodní soud na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, vyřizuje Obvodní soud Bratislava 1.
§ 2
Dožádání adresovaná obvodním soudům v Bratislavě vyřizuje Obvodní soud Bratislava 2. Dožádání adresovaná státním notářstvím v Bratislavě vyřizuje Státní notářství Bratislava 2.
§ 3
Správu pozemkových knih pro územní obvod hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy a pro územní obvod Státního notářství Bratislava-venkov a správu železničních knih pro územní obvody státních notářství ve Slovenské socialistické republice vede Státní notářství Bratislava 1.
§ 4
Ve vyhlášce ministerstva spravedlnosti č. 96/1963 Sb., kterou se provádějí některá organizační opatření v oboru státních notářství, se vypouští v § 1 v odstavci 1 ustanovení pod písm. d), v § 1 v odstavci 2 ustanovení pod písm. c) a v § 3 ustanovení pod písm. b).
§ 5
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1978.
Ministr:
Király v. r. |
Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 60/1978 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 60/1978 Sb.
Vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se provádějí některá ustanovení divadelního zákona
Vyhlášeno 19. 6. 1978, datum účinnosti 1. 7. 1978, částka 13/1978
* ČÁST PRVNÍ - DIVADELNÍ UMĚLCI (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - PŘIJÍMÁNÍ DIVADELNÍCH UMĚLCŮ DO PRACOVNÍHO POMĚRU (§ 4 — § 9)
* ČÁST TŘETÍ - AGENTURNÍ ČINNOST (§ 10 — § 14)
* ČÁST ČTVRTÁ - OCHOTNICKÉ SOUBORY (§ 15 — § 19)
* ČÁST PÁTÁ - POVOLOVÁNÍ A POŘÁDÁNÍ PŘEDSTAVENÍ (§ 20 — § 25)
* ČÁST ŠESTÁ - DOHLED NA PŘEDSTAVENÍCH (§ 26 — § 29)
* ČÁST SEDMÁ - INSPEKČNÍ ČINNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY (§ 30 — § 31)
* ČÁST OSMÁ - DIVADELNÍ ČINNOST ŠKOL UMĚLECKÉHO SMĚRU (§ 32 — § 33)
* ČÁST DEVÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 34 — § 35)
Aktuální znění od 1. 7. 1978
60
VYHLÁŠKA
ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky
ze dne 29. května 1978,
kterou se provádějí některá ustanovení divadelního zákona
Ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky v dohodě s ministerstvem školství Slovenské socialistické republiky a ministerstvem práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 38 zákona Slovenské národní rady č. 36/1978 Sb., o divadelní činnosti (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ
DIVADELNÍ UMĚLCI
(k § 3 odst. 1 zákona)
§ 1
Okruh divadelních umělců
(1)
Osobami vykonávajícími uměleckou činnost při veřejném scénickém předvádění divadelního díla jsou herci, zpěváci, tanečníci, loutkoherci, mimové, hudebníci, dirigenti, sbormistři, choreografové, baletní mistři, korepetitoři, dramaturgové, režiséři a jevištní výtvarníci.
(2)
Osoby uvedené v odstavci 1 jsou divadelními umělci, splňují-li podmínky § 3 odst. 1 zákona.
§ 2
Odborná způsobilost
(1)
Odbornou způsobilostí divadelního umělceOdbornou způsobilostí divadelního umělce se rozumí splňování požadavků na odborné vzdělání, odbornou praxi, umělecký talent a popřípadě též na další schopnosti nebo vlastnosti.
(2)
Konkrétní požadavky odborné způsobilosti k výkonu divadelní činnosti v určitém zařazení v pracovním poměru k divadlu nebo agentuře stanoví příslušné mzdové předpisy. Požadavky v nich uvedené platí přiměřeně též pro osoby, které vykonávají divadelní činnost za odměnu na základě smlouvy podle autorskoprávních předpisů.1)
§ 3
Osvědčování odborné způsobilosti
(1)
Odborné vzdělání získané na vysoké školevysoké škole se osvědčuje diplomem, na konzervatoři a jiné střední škole vysvědčením o úspěšně vykonané maturitní zkoušce a ve vojenském učilišti vysvědčením o jeho úspěšném absolvování. Odborné vzdělání získané v zahraničí se uznává v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy.2)
(2)
Odborná praxe se osvědčuje doklady o vykonávání divadelní činnosti, popřípadě příbuzných uměleckých činností v pracovním poměru nebo též mimo pracovní poměr.
(3)
Umělecký talent a další požadované schopnosti nebo vlastnosti se osvědčují při veřejném konkursu (§ 4 a násl.).
ČÁST DRUHÁ
PŘIJÍMÁNÍ DIVADELNÍCH UMĚLCŮ DO PRACOVNÍHO POMĚRU
(k § 3 odst. 2 zákona)
Přijímání divadelních umělců do pracovního poměru k divadlu
§ 4
Veřejný konkurs na obsazování funkcí divadelních umělců v divadle vypisuje ředitel divadla (dále jen „ředitel“).
§ 5
Veřejný konkurs vede konkursní komise (dále jen „komise“), kterou tvoří ředitel nebo jím pověřený vedoucí pracovník divadla jako předseda komise a nejméně dva členové příslušného uměleckého souboru divadla, jmenovaní ředitelem za její členy v dohodě se závodním výborem odborové organizace při divadle. Ředitel může jmenovat do komise též vedoucí a členy dalších uměleckých souborů divadla, členy svých poradních orgánů nebo jiné odborníky.
§ 6
(1)
Komise posoudí odbornou způsobilost jednotlivých uchazečů a úroveň jejich uměleckého výkonu předvedeného před komisí.
(2)
Po zhodnocení výsledku veřejného konkursu určí komise hlasováním (většinou hlasů), kteří uchazeči a v jakém pořadí splňují podmínky pro přijetí do pracovního poměru; při rovnosti hlasů je rozhodující stanovisko předsedy komise.
§ 7
(1)
Závěry komise jsou pro ředitele doporučením.
(2)
Komise může řediteli doporučit, aby do pracovního poměru výjimečně přijal uchazeče, který nesplňuje požadavek odborného vzdělání nebo odborné praxe, ale při veřejném konkursu prokázal mimořádný umělecký talent.
§ 8
Od obsazení funkce na základě veřejného konkursu může ředitel upustit, uchází-li se o ni divadelní umělec, jehož odborná způsobilost je vedení divadla známa.
§ 9
Přijímání divadelních umělců do pracovního poměru k agentuře
Pro přijímání divadelních umělců do pracovního poměru k agentuře platí přiměřeně ustanovení § 4 až 8.
ČÁST TŘETÍ
AGENTURNÍ ČINNOST
(k § 3, 17 a 30 zákona)
§ 10
Agentura
Agenturní činnost zahrnuje agentáž a zprostředkování; vykonává ji Slovkoncert, československá umělecká agentura v Bratislavě (dále jen „agentura“). Agenturu řídí ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“).
§ 11
Agentáž
(1)
Agentáž v oblasti divadelní činnosti je propagace slovenského divadelnictví v Československé socialistické republice i v zahraničí a cílevědomé zpřístupňování divadelního umění širokému okruhu obyvatelstva společenským uplatňováním divadelních děl mimo provoz divadel.
(2)
Agentura plní své poslání na úseku agentáže zejména tím, že
a)
propaguje a popularizuje činnost divadel a divadelních umělců,
b)
eviduje divadelní umělce; k zajištění svých úkolů v oblasti divadelní činnosti přijímá divadelní umělce do pracovního poměru nebo s nimi uzavírá smlouvy podle autorskoprávních předpisů,1)
c)
vytváří dramaturgicky ucelené programy z divadelních děl, popřípadě zabezpečuje inscenace těchto děl a nabízí je pořadatelům uměleckých a kulturně osvětových akcí,
d)
soustřeďuje požadavky pořadatelů uměleckých a kulturně osvětových akcí na veřejné scénické předvádění divadelních děl mimo provoz divadel a pečuje o jejich uspokojování,
e)
pořádá představení,
f)
v souladu s příslušnými mezinárodními smlouvami realizuje výměnu uměleckých hodnot v oblasti profesionálního divadelnictví ve styku se zahraničím.
(3)
Činnost agentury podle odstavce 2 písm. c) se řídí dramaturgickým plánem, který schvaluje ministerstvo.
Zprostředkování
§ 12
(1)
Zprostředkování v oblasti divadelní činnosti je sjednání podmínek pro účinkování divadla nebo divadelního umělce (dále jen „účinkující“) v představení mezi agenturou a pořadatelem na základě smlouvy uzavřené mezi agenturou a účinkujícím.
(2)
Právní vztahy mezi pořadatelem a agenturou, jakož i mezi agenturou a divadlem, které vznikly uzavřením smlouvy podle odstavce 1, se řídí příslušnými hospodářskoprávními předpisy.3)
(3)
Pokud poměr mezi agenturou a divadelním umělcem nemá povahu pracovněprávního vztahu, řídí se jejich smlouva uzavřená podle odstavce 1 příslušnými autorskoprávními předpisy.1)
§ 13
Smlouva uzavřená v rámci zprostředkování musí obsahovat údaje o místě a čase představení, o divadelním díle, které má být na něm předvedeno, o účasti účinkujícího na jeho předvedení, o povinnostech pořadatele ve vztahu k účinkujícímu a o výši náhrady (honoráře). Smlouva má obsahovat též ustanovení o důsledcích jejího nedodržení a dispozice pro případ neuskutečnění představení.
§ 14
(1)
Agentura odmítne zprostředkování, nemůže-li převzít odpovědnost za ideovou nebo uměleckou úroveň představení.
(2)
O odmítnutí zprostředkování je agentura povinna neprodleně informovat orgán státní správy, kterému přísluší rozhodování o povolení příslušného představení.
ČÁST ČTVRTÁ
OCHOTNICKÉ SOUBORY
(k § 10 až 14 zákona)
§ 15
Oznámení o zřízení, převzetí a zrušení ochotnického souboru
(1)
V písemném oznámení o zřízení ochotnického souboru (dále jen „soubor“) je nutno uvést přesné označení socialistické organizace, která soubor zřídila (dále jen „zřizovatel“), datum zřízení souboru, název, umělecké zaměření a místo (obvod) působení souboru, jakož i jméno a odborné vzdělání jeho vedoucího (popřípadě uměleckých vedoucích); v oznámení o převzetí práv a povinností vůči souboru, jehož zřizovatel zanikl, je třeba uvést i přesné označení předcházejícího zřizovatele.
(2)
Zrušení souboru oznámí zřizovatel okresnímu národnímu výboru písemně. V oznámení uvede název souboru, důvod a datum jeho zrušení.
(3)
U souboru zřízeného, převzatého nebo zrušeného odborovou organizací plní oznamovací povinnost podle § 10 odst. 2 a § 14 zákona okresní odborová rada příslušná podle stálého působiště souboru.
§ 16
Registrace souboru
(1)
Oprávnění souboru veřejně scénicky předvádět divadelní díla vzniká jeho registrací; provede ji okresní národní výbor příslušný podle předpokládaného stálého působiště souboru na základě oznámení o zřízení souboru. O registraci souboru uvědomí okresní národní výbor jeho zřizovatele, resp. okresní odborovou radu do 30 dnů od doručení oznámení.
(2)
Okresní národní výbor neprovede registraci souboru, není-li jeho zřizovatelem socialistická organizace.
(3)
Ustanovení zákona a této vyhlášky o povolování představení nejsou registrací souboru dotče
§ 17
Povinnosti zřizovatele
Povinností zřizovatele je trvale zajišťovat souboru podmínky pro jeho působení v souladu s posláním divadelní činnosti podle zákona. Zřizovatel je povinen zejména
a)
vytvářet přiměřené organizační, materiální a technické předpoklady pro činnost souboru,
b)
vydat organizační řád souboru,
c)
jmenovat a odvolávat vedoucího souboru, který mu odpovídá za ideovou a uměleckou úroveň souboru, popřípadě ustanovit podle charakteru a složení souboru další členy vedení nebo je schvalovat v těchto funkcích na základě návrhu vedoucího souboru,
d)
pečovat ve spolupráci s příslušnými kulturně osvětovými zařízeními a kulturními institucemi, zejména divadly, o soustavný ideový a umělecký růst souboru a o to, aby umělecké zaměření a výběr divadelních děl odpovídal cílům vytčeným při zřízení souboru,
e)
projednávat a schvalovat plány činnosti a rozpočty souboru,
f)
napomáhat k společenskému uplatnění souboru,
g)
kontrolovat a pravidelně hodnotit činnost souboru.
§ 18
Činnost v souboru
(1)
Členství v souboru je dobrovolné, bezplatné a nezakládá nárok na odměňování; činnost v souboru, s výjimkami uvedenými v odstavci 2, se neposuzuje jako pracovní činnost.
(2)
Funkci vedoucího souboru, popřípadě dalších uměleckých vedoucích lze vykonávat i v pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.4) Obdobným způsobem může zřizovatel svěřit úkoly spojené s péčí o ideový a umělecký růst souboru divadelním umělcům a jiným odborníkům.
(3)
Účinkování divadelního umělce v představení souboru musí být, pokud se uskutečňuje za odměnu, zprostředkováno agenturou.
§ 19
Odborná péče o soubory
(1)
Okresní národní výbory zajišťují zpravidla prostřednictvím okresních osvětových středisek evidenci souborů, dohled na jejich činnost a na jejich kulturně politické a společenské využití.
(2)
Metodicko-poradenskou, vzdělávací a konzultační péči o soubory jako součást odborné péče o zájmovou uměleckou činnost, vykonávají zejména Osvětový ústav v Bratislavě a krajská a okresní osvětová střediska.
ČÁST PÁTÁ
POVOLOVÁNÍ A POŘÁDÁNÍ PŘEDSTAVENÍ
(k § 15 až 23 zákona)
Žádost o povolení
§ 20
(1)
Žádost o povolení představení, jehož pořadatelem není divadlo nebo které se nekoná v rámci schválené kulturní akce, podává pořadatel na předepsaném tiskopise, který slouží zároveň jako žádost o svolení ochranné organizace autorské k použití divadelního díla.
(2)
Žádosti se podávají samostatně pro každé představení.
§ 21
(1)
V žádosti o povolení představení se uvede přesné označení pořadatele a účinkujících, čas a místo představení, autor a název divadelního díla, které má být na představení předvedeno, jakož i údaje o výši vstupného. Místní (městský) národní výbor příslušný pro rozhodování o povolení představení může žádat i další údaje související s představením.
(2)
K žádosti o povolení představení mimo provoz divadel je třeba připojit text divadelního díla, které má být na představení předvedeno; výjimku tvoří představení, které pořádá nebo zprostředkuje agentura. Místní (městský) národní výbor může od požadování textu upustit, jde-li o divadelní dílo obecně známé.
(3)
Jestliže mají v představení podle odstavce 2 účinkovat divadelní umělci za odměnu, je pořadatel povinen předložit místnímu (městskému) národnímu výboru doklad o tom, že jejich účinkování smluvně sjednal s agenturou.
§ 22
Představení pořádaná divadlem
(1)
V oznámení o pořádání představení v oblasti svého působení (§ 21 odst. 2 zákona) a v žádosti o povolení pořádat představení mimo oblast svého působení (§ 21 odst. 3 zákona) uvede divadlo místo a datum představení, jméno autora a název divadelního díla, které hodlá na představení předvést. Do oznámení i žádosti lze zahrnout i více představení v určitém časovém rozpětí.
(2)
Oznámení i žádost je třeba podat písemně. K žádosti podané později než pět týdnů před konáním představení přihlédne okresní národní výbor, jen jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele.
§ 23
Představení v rámci schválené kulturní akce
(1)
V oznámení o představeních, která se mají konat v rámci schválené kulturní akce (§ 23 odst. 2 zákona), uvede pořadatel název akce a označení orgánu státní správy, který ji schválil; uvede též místa a data představení, jakož i jména autorů a názvy divadelních děl, která mají být na těchto představeních předvedena. Mají-li se představení konat v obvodě více okresů, je třeba tyto údaje oznámit všem zúčastněným okresním národním výborům.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 je třeba podat písemně nejméně osm dnů před zahájením kulturní akce.
Povinnosti pořadatele
§ 24
Pořadatel nesmí propagovat představení před jeho povolením. Údaje uvedené v propagačních materiálech musí být v souladu s údaji uvedenými v povolení.
§ 25
(1)
Pořadatel oznámí do 14 dnů od konání představení ochranné organizaci autorské podklady pro výpočet a vyměření provozního autorského honoráře (datum a místo představení, jméno autora a název předvedeného divadelního díla, počet návštěvníků a celkovou tržbu na vstupném). V téže lhůtě předkládá ochranné organizaci autorské tyto podklady i pořadatel schválené kulturní akce za představení konaná v rámci této akce.
(2)
Divadlo předkládá podklady podle odstavce 1 za představení, jejichž pořadatelem bylo, jakož i za představení, kde smluvně převzalo povinnosti pořadatele vůči ochranné organizaci autorské (§ 16 odst. 2 zákona), úhrnně za období dohodnuté s ochrannou organizací autorskou.
(3)
Upouští-li pořadatel od pořádání povoleného představení nebo změní-li dodatečně se souhlasem národního výboru, který představení povolil, místo jeho konání, uvědomí o této skutečnosti neprodleně ochrannou organizaci autorskou.
ČÁST ŠESTÁ
DOHLED NA PŘEDSTAVENÍCH
(k § 24 až 27 zákona)
§ 26
Pověření k zabezpečení dohledu
Pověření krajského, okresního a místního (městského) národního výboru k zabezpečení dohledu, vydané orgánem státní správy příslušným k dohledu, může znít i na více představení, popřípadě na všechna představení pořádaná v obvodě působnosti pověřeného národního výboru v určitém časovém rozpětí.
Výkon dohledu
§ 27
Orgán státní správy příslušný k dohledu anebo pověřený jeho zabezpečením zmocní k výkonu dohledu zpravidla své odborné pracovníky; národní výbor může zmocnit též členy své příslušné komise. Plná moc k výkonu dohledu musí mít písemnou formu.
§ 28
O výkonu dohledu, včetně svých opatření, podává dohlédací orgán do tří dnů písemnou zprávu orgánu státní správy, který je k výkonu dohledu zmocnil; jestliže však při výkonu dohledu zakázal představení nebo přerušil představení a zakázal v něm pokračovat, je povinen podat písemnou zprávu neprodleně.
§ 29
Doručení rozhodnutí
(1)
Rozhodnutí o zákazu představení nebo o přerušení představení a zákazu jeho pokračování, vyslovené ústním vyhlášením dohlédacího orgánu je orgán státní správy, který zmocnil dohlédací orgán k výkonu dohledu povinen doručit pořadateli v písemném vyhotovení do tří dnů od vyhlášení rozhodnutí. Odůvodnění rozhodnutí vyslovené při jeho ústním vyhlášení nesmí být v písemném vyhotovení rozhodnutí změněno.
(2)
Orgán státní správy, který zmocnil dohlédací orgán k výkonu dohledu, zašle písemné vyhotovení rozhodnutí podle odstavce 1 do tří dnů od jeho ústního vyhlášení též
a)
orgánu státní správy, který divadlo řídí nebo který schválil kulturní akci, v jejímž rámci se konalo představení, jednalo-li se o představení, na němž byl dohled zabezpečován na základě pověření tímto orgánem,
b)
agentuře, jednalo-li se o představení, v němž účinkovali jí zprostředkovaní divadelní umělci,
c)
zřizovateli souboru, jednalo-li se o představení tohoto souboru.
ČÁST SEDMÁ
INSPEKČNÍ ČINNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY
(k § 33 zákona)
§ 30
Obsah inspekční činnosti
(1)
Ministerstvo, krajské národní výbory a okresní národní výbory sledují a kontrolují divadelní činnost v rozsahu své působnosti a úkolů na úseku divadelnictví prostřednictvím osob pověřených inspekční činností (dále jen „inspektoři“).
(2)
Inspektoři při výkonu své funkce se zaměřují zejména na zjišťování,
a)
jak divadla a jiné státní socialistické organizace působící v oblasti divadelní činnosti plní své kulturně politické úkoly,
b)
zda se divadelní díla nastudují a pro veřejné scénické předvádění připravují v souladu se schváleným dramaturgickým plánem a záměry jím sledovanými,
c)
jak se rozvíjí činnost souborů,
d)
zda divadelní umělci působící mimo pracovní poměr k divadlu nebo agentuře vykonávají divadelní činnost v souladu s ustanoveními zákona,
e)
zda se představení připravují a propagují v souladu s uděleným povolením,
f)
zda se dodržují ustanovení zákona a této vyhlášky o povinném zprostředkování, jakož i o povinnostech pořadatelů vůči ochranné organizaci autorské,
g)
zda se divadelní činnost v rámci mezinárodních družebních styků národních výborů rozvíjí v souladu se zájmy a potřebami společnosti,
h)
jak se uplatňuje metodická řídící působnost ministerstva a dalších příslušných orgánů v oblasti divadelní činnosti.
§ 31
Oprávnění inspektorů
(1)
Inspektoři jsou oprávněni
a)
vyžádat si k nahlédnutí veškeré doklady, záznamy a jiné písemnosti důležité z hlediska účelu inspekce,
b)
dávat doporučení k nápravě zjištěných nedostatků a navrhovat orgánu státní správy, který je inspekční činností pověřil, příslušná opatření,
c)
upozornit dohlédací orgán na skutečnosti, které vyžadují opatření v mezích jeho pravomoci.
(2)
Inspektoři nejsou oprávněni dávat příkazy, ani činit opatření na náklady organizací a osob zúčastněných na sledované činnosti.
ČÁST OSMÁ
DIVADELNÍ ČINNOST ŠKOL UMĚLECKÉHO SMĚRU
(k § 35 zákona)
§ 32
Představení škol uměleckého směru
(1)
Představení, které pořádá Vysoká školaVysoká škola muzických umění v Bratislavě, konzervatoř nebo lidová škola umění (dále jen „škola“) v souladu se svým učebním plánem a učebními osnovami, posuzuje se z hlediska zákona, pokud z dalších ustanovení nevyplývá jinak, jako představení pořádané divadlem.
(2)
Představení, které škola nepořádá v souladu se svým učebním plánem a učebními osnovami, jakož i představení, které pořádá škola mimo své prostory anebo které pořádá jiná organizace a v němž účinkují žáci, studenti a pedagogové školy, může se konat pouze na základě povolení místního (městského) národního výboru příslušného podle místa představení. Tomuto národnímu výboru přísluší též dohled na představení.
§ 33
Divadelní činnost ve styku se zahraničím
Účinkování škol (jejich souborů, žáků, studentů, pedagogů) v zahraničí a účinkování obdobných zahraničních škol (jejich souborů, žáků, studentů, pedagogů) v Slovenské socialistické republice je vázáno na souhlas ministerstva a ministerstva školství Slovenské socialistické republiky.
ČÁST DEVÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
(k § 37 zákona)
§ 34
Registraci souborů, jejichž zřizovatelem je socialistická organizace a které vyvíjely činnost k 30. červnu 1978 podle dřívějších předpisů, provedou příslušné okresní národní výbory k 1. červenci 1978 a zašlou o tom jejich zřizovatelům nejpozději do 31. října 1978 písemné sdělení. Zřizovatel, který sdělení o registraci souboru v této lhůtě neobdržel, je oprávněn vyžádat si jej do 31. prosince 1978 od příslušného okresního národního výboru.
§ 35
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1978.
Ministr:
Válek v. r.
1)
§ 27 a § 39 odst. 1 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).
2)
Směrnice o nostrifikaci cizozemských vysvědčení o maturitní zkoušce (zkoušce dospělosti) (poř. č. 55/1957 Sb. NV), vyhláška č. 72/1959 Ú. v. o nostrifikaci studií vykonaných na zahraničních vysokých školách a vědeckých (uměleckých) ústavech, vyhláška č. 84/1974 Sb., o rovnocennosti a uznávání vysvědčení a diplomů o vzdělání vydávaných ve Svazu sovětských socialistických republik, ve znění vyhlášky č. 145/1976 Sb., vyhláška č. 144/1976 Sb., o uznávání ekvivalentnosti dokladů o absolvování středních, středních odborných a vysokých škol a dokladů o udělení titulů.
3)
§ 354 hospodářského zákoníku (úplné znění vyhlášené pod č. 37/1971 Sb.).
4)
§ 232 a násl. zákoníku práce (úplné znění vyhlášené pod č. 55/1975 Sb.). |
Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Federálního statistického úřadu č. 66/1978 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Federálního statistického úřadu č. 66/1978 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Federálního statistického úřadu, kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 85/1977 Sb., o podmínkách zahajování staveb a jejich registraci a evidenci
Vyhlášeno 26. 6. 1978, datum účinnosti 1. 7. 1978, částka 15/1978
* Čl. I - Vyhláška č. 85/1977 Sb., o podmínkách zahajování staveb a jejich registraci a evidenci, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 1978
66
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Federálního statistického úřadu
ze dne 15. června 1978,
kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 85/1977 Sb., o podmínkách zahajování staveb a jejich registraci a evidenci
Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj podle § 53 písm. a) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, a Federální statistický úřad podle § 35 odst. 2 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, stanoví:
Čl. I
Vyhláška č. 85/1977 Sb., o podmínkách zahajování staveb a jejich registraci a evidenci, se mění a doplňuje takto:
Za § 24 se vkládá § 24a, který zní:
„Podle této vyhlášky se postupuje při udělování souhlasu k zahájení staveb a při jejich registraci a evidenci na území hlavního města Prahy a hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1978.
Předseda Federálního statistického úřadu:
Ing. Kazimour v. r.
Ministr pro technický a investiční rozvoj ČSSR:
Ing. Šupka v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 67/1978 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 67/1978 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, kterou se doplňuje vyhláška č. 75/1977 Sb., o opakovaných projektech
Vyhlášeno 26. 6. 1978, datum účinnosti 1. 7. 1978, částka 15/1978
* Čl. I - Vyhláška č. 75/1977 Sb., o opakovaných projektech, se doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 1978
67
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
ze dne 15. června 1978,
kterou se doplňuje vyhláška č. 75/1977 Sb., o opakovaných projektech
Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanoví podle § 53 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev:
Čl. I
Vyhláška č. 75/1977 Sb., o opakovaných projektech, se doplňuje takto:
V § 7 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5, 6 a 7, které zní:
„(5)
Zpracovává-li rozpočet souhrnné ceny stavebního objektu nebo provozního souboru v opakovaném projektu generální projektant, je povinen odevzdat jako jeho součást v jednom vyhotovení oceněné popisy prací a dodávek celého stavebního objektu nebo provozního souboru.
(6)
V souhrnném rozpočtu stavby se pro stavební objekt nebo provozní soubor, pro který se v opakovaném projektu stanoví souhrnná cena, zahrne do hlavy VIII jako rezerva částka odpovídající 2 % z rozpočtových nákladů uvedených pro stavební objekt v hlavě III a pro provozní soubor v hlavě II.
(7)
Podrobný způsob rozpočtování souhrnných cen v opakovaných projektech stavebních objektů nebo provozních souborů stanoví zvláštní předpis.18)“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 8.
Čl. II
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1978.
Ministr:
Ing. Šupka v. r.
18)
Výnos FMTIR č. 4/1978 o rozpočtování souhrnných cen typových stavebních objektů, opakovaných stavebních objektů nebo provozních souborů (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 3-4, ročník 1978). |
Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 68/1978 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 68/1978 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 31/1976 Sb.
Vyhlášeno 26. 6. 1978, datum účinnosti 1. 7. 1978, částka 15/1978
* Čl. I - Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 31/1976 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 1978
68
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
ze dne 15. června 1978,
kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 31/1976 Sb.
Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanoví podle § 53 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev:
Čl. I
Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 31/1976 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
Za § 63f se vkládá § 63g, který včetně nadpisu zní:
㤠63g
Rozpočet souhrnné ceny typového stavebního objektu
(1)
Rozpočet souhrnné ceny typového stavebního objektu, pro který se stanoví velkoobchodní cena podle zvláštního předpisu,5) se zpracovává jako součást jednostupňového projektu; výjimečně se zpracovává jako součást prováděcího projektu v těch případech, kdy
a)
při použití podrobné dokumentace k typovému podkladu,6) popřípadě typového podkladu7) (dále jen „podklad“) se zaměňují konstrukce a práce podle zvláštního předpisu,8) a vyžadují-li tyto změny úpravu podkladu pro úvodní projekt;
b)
úvodní projekt se zpracovává před stanovením velkoobchodní ceny typového stavebního objektu;
c)
technické vyjasnění části typového stavebního objektu doplňující podklad je mimořádně náročné.
(2)
Zpracovává-li rozpočet souhrnné ceny typového stavebního objektu generální projektant, je povinen odevzdat jako součást projektové dokumentace v jednom vyhotovení oceněné popisy prací a dodávek celého typového stavebního objektu; přitom využije oceněných popisů prací a dodávek z podkladů, které jsou součástí základních rozpočtových nákladů.9)
(3)
Rozpočet souhrnné ceny v případě uvedeném v odstavci 1 písm. a) zajišťuje dodavatel jako součást prováděcího projektu podle ustanovení § 63b odst. 4 a § 63d odst. 2 v případě, že požaduje sám změny. Přitom je povinen bez úplaty požadované změny uplatnit u generálního projektanta již při zpracovávání úvodního projektu a promítnout je pro něho do podkladu pro úvodní projekt.
(4)
V souhrnném rozpočtu stavby se pro typový stavební objekt, pro který se stanoví souhrnná cena, zahrne do hlavy VIII jako rezerva částka odpovídající 4 % z rozpočtových nákladů uvedených v hlavě III; pro typové stavební objekty technické a občanské vybavenosti komplexní bytové výstavby se rezerva stanoví ve výši 2 %, pro typové bytové stavební objekty ve výši 1 %.
(5)
Ustanovení § 55 odst. 2 první věty, § 63b odst. 4 a 6 a § 63d odst. 2 se nepoužijí. Jde-li o postup podle odstavce 3, nepoužijí se pouze ustanovení § 55 odst. 2 první věty a § 63b odst. 6.
(6)
Podrobný způsob rozpočtování souhrnných cen typových stavebních objektů stanoví zvláštní předpis.10)“.
2.
V § 71 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Při přípravě staveb na území hlavního města Prahy a hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy se postupuje podle této vyhlášky, pokud zvláštní předpisy11) nestanoví jinak.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1978.
Ministr:
Ing. Šupka v. r.
5)
Pokyn FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. P-5/77 o tvorbě velkoobchodních cen typových stavebních objektů (Cenový věstník č. 1, ročník 1978).
6)
§ 10 vyhlášky č. 95/1977 Sb., o typizaci ve výstavbě.
7)
§ 9 vyhlášky č. 95/1977 Sb.
8)
§ 9 odst. 8 vyhlášky č. 95/1977 Sb.
9)
§ 10 odst. 3 a § 9 odst. 6 vyhlášky č. 95/1977 Sb.
10)
Výnos FMTIR č. 4/1978 o rozpočtování souhrnných cen typových stavebních objektů a opakovaných stavebních objektů nebo provozních souborů (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR, částka 3–4, ročník 1978).
11)
Výnos FMTIR č. 3/1978 o zvláštním postupu při přípravě staveb na území hlavního města Prahy (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR, částka 3–4, ročník 1978). |
Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 69/1978 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 69/1978 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se mění vyhláška č. 103/1960 Sb., o působnosti Československé obchodní komory a její organizaci, ve znění vyhlášky č. 32/1961 Sb.
Vyhlášeno 26. 6. 1978, datum účinnosti 1. 9. 1978, částka 15/1978
* Čl. I - Vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 103/1960 Sb., o působnosti Československé obchodní komory a její organizaci, ve znění vyhlášky č. 32/1961 Sb. se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 1978
69
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zahraničního obchodu
ze dne 25. května 1978,
kterou se mění vyhláška č. 103/1960 Sb., o působnosti Československé obchodní komory a její organizaci, ve znění vyhlášky č. 32/1961 Sb.
Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví v dohodě s federálním ministerstvem financí podle § 2 a 20 zákona č. 119/1948 Sb., o státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství:
Čl. I
Vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 103/1960 Sb., o působnosti Československé obchodní komory a její organizaci, ve znění vyhlášky č. 32/1961 Sb. se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 se za slovo „obchodní“ vkládají slova „a průmyslová“.
2.
V § 12 se za ustanovení písm. f) vkládá nové ustanovení písm. g), které zní:
„g)
vydat statut komory se schválením ministra zahraničního obchodu.“.
3.
§ 14 odst. 4 písm. e) zní:
„e)
vydat se schválením ministra zahraničního obchodu organizační a pracovní řád komory, který obsahuje podrobná ustanovení o činnosti komory.“.
4.
§ 26 se vypouští.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1978.
Ministr:
Ing. Barčák v. r. |
Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 70/1978 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 70/1978 Sb.
Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, ve znění vyhlášek č. 68/1971 Sb. a č. 54/1972 Sb.
Vyhlášeno 26. 6. 1978, datum účinnosti 1. 9. 1978, částka 15/1978
* Čl. I - Vyhláška č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, ve znění vyhlášky č. 68/1971 Sb. a vyhlášky č. 54/1972 Sb. se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Učebními obory uvedenými v textu čl. I č. 1 se počínaje prvním ročníkem nahrazují od stanoveného dne jejich zavedení (sloupec 5 textu) odpovídající učební obory podle předpisů platných přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky (sloupec 12 textu).
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 9. 1983 (84/1983 Sb.)
70
VYHLÁŠKA
ministerstva školství České socialistické republiky
ze dne 26. května 1978,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, ve znění vyhlášek č. 68/1971 Sb. a č. 54/1972 Sb.
Ministerstvo školství České socialistické republiky stanoví podle § 37 odst. 1 zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon), v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky, ostatními zúčastněnými ústředními orgány a Českou odborovou radou:
Čl. I
Vyhláška č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, ve znění vyhlášky č. 68/1971 Sb. a vyhlášky č. 54/1972 Sb. se mění a doplňuje takto:
1.
V příloze č. 1 části II (učební obory a podmínky pro výchovu učňů) se na konci připojuje text tohoto znění:
Kód1)| Název| Určeno pro hochy H, dívky D| Stručný popis učebního oboru| Učební obor zaveden od:| Délka přípravy v učebním oboru pro mládež, která ukončila vzdělávání na| Odpovídající učební obory podle dosavadních předpisů
---|---|---|---|---|---|---
základní devítileté škole| gymnáziu| číselný znak| školní rok, v němž bude naposledy otevřen 1. ročník
celkem| celkem (měsíců)| z toho délka přípravného období (měsíců)
roků| měsíců| z toho délka přípravného období (měsíců)
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10| 12| 13
01 Seřizováni, řízení a obsluha výrobních strojů a zařízení
01-51-2| Horník| H| Dobývání uhlí, lupků a rud, ražení překopů, chodeb a prorážek. Dopravování těživa a materiálu, báňské udržování důlních děl, stavění individuální výztuže, zajišťování porubů posuvnou výztuží. Obsluhování dobývacích a razících kombajnů, důlních vrtaček a sbíječek.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 34| 16| 12| 21-61-2
21-62-2
21-63-2
21-65-2| 1980/81
1980/81
1980/81
1980/81
01-6, 01-7| Strojník
Strojnice
s odborným zaměřením pro| | Řízení, obsluhování a seřizování stacionárních a mobilních strojů, poloautomatických a automatických strojních zařízení, výrobních linek pro zpracování surovin, polotovarů, hotových výrobků, popřípadě výrobu energií, ve vztahu k příslušné technologii výroby v odvětví.| | | | | | | |
01-61-2| zemědělskou výrobu| H| Obsluhování, seřizování a udržování strojů, zařízení a mechanizačních prostředků používaných v rostlinné výrobě.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 42-74-2| 1980/81
01-62-2| výrobu krmiv a úpravu plodin| H, D| Zpracování a upravování zemědělských produktů a dalších surovin mletím, sušením, granulováním, míšením apod. na krmiva a úsušky. Upravování zemědělských plodin sušením, mořením, obrušováním, tříděním, čištěním apod.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 29-81-2| 1980/81
01-63-2| vrtné soupravy| H| Vrtné práce v geologickém průzkumu, při otevíráni a těžbě ložisek a při speciálních metodách zakládáni staveb. Vykopávání speciálních vrtných a injektážních prací. Práce spojené s přesunem a demontáží vrtných souprav.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 21-69-2| 1980/81
01-64-2| výrobu kabelů| H, D| Stáčecí, odměřovací, pancéřovací práce. Obsluhováni ovíjecích strojů a stříkacích lisů.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 24-73-2| 1980/81
01-65-2| hutni tváření kovů| H| Obsluhování technologických zařízeni používaných při tváření železných i neželezných kovů za tepla i za studena (válcováním, lisováním, tažením). Obsluhování zařízení pro ohřev, dělení, svařování, vyrovnávání, kalibrování, navíjení, broušení, povrchové úpravy, kontrola jakosti, třídění a finální úpravy výrobků.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 22-71-2
22-72-2
22-73-2
22-81-2
22-83-2| 1980/81
1980/81
1980/81
1980/81
1980/81
01-66-2| energetická zařízení| H, D| Obsluhování zařízení všech druhů elektráren, tepláren, kompresorových stanic a zařízení pro úpravu vod.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| -| -
01-67-2| lodní dopravu| H| Zajišťováni technického provozu strojních a elektrických zařízení motorových lodí včetně jejich oprav při provozu lodí. Práce při ovládání lodi.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 24-28-2| 1980/81
01-68-2| duté sklo| H| Obsluhování automatických a poloautomatických strojů při výrobě dutého skla (obalové sklo, trubky apod.). Povrchová úprava výrobků potiskováním.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 27-77-2| 1980/81
01-69-2| ploché sklo| H| Tažení a lití plochého skla, výroba speciálních skel. Určování jakosti skla, řezání skla. Ohýbání tabulí plochého skla. Výroba litých žáruvzdorných kamenů.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 27-78-2
27-80-2| 1980/81
1980/81
01-71-2| výrobu stavebních hmot| H, D| Zpracovávání a upravování surovin, polotovarů a výrobků. Provádění fyzikálně mechanických a chemických zkoušek surovin a výrobků na zkušebních a měřicích zařízeních.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 27-41-2
36-70-2| 1980/81
1980/81
01-72-2| dřevařské polotovary| H| Zpracování dřeva a dřevařských polo tovaru. Zpracování kulatiny na pilařské výrobky, plastifikace dřevin a jejich zpracování na polotovary, upravování polotovarů a výrobků před impregnací.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 33-51-2| 1980/81
01-73-2| konstrukční desky| H, D| Výroba aglomerovaných konstrukčních desek. Zpracováni dřevního odpadu (pilin, třísek) a jiných vláknitých hmot.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 33-54-2
33 66-2| 1980/81
1980/81
01-74-2| výrobu papíru| H| Zpracování výchozího sortimentu papírenských surovin na lepenky a papír všeho druhu. Kontrola jakosti surovin i papíru.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 28-67-2| 1980/81
01-75-2| zpracováni papíru| H, D| Výroba vlnité i hladké slepované lepenky zušlechťováním papíru. Výroba jednoduchých papírenských výrobků, např. sešitů, bloků; jednoduché potiskování výrobků.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 28-91-2| 1980/81
01-76-2| cukrovary a škrobárny| H, D| Zpracování zemědělských produktů na polotovary a hotové výrobky (cukr, škrob, dextrin, glukózu aj.).| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| -| \\-
01-77-2| stavební a traťové stroje| H| Obsluhování, řízení a údržba stavebních a traťových strojů při provádění stavebních prací; údržby a rekonstrukce železničních tratí.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 37-71-2
37-81-2| 1980/81
1980/81
01-78-2| hutni druhovýrobu kovů| H, D| Obsluha a seřizování drátotahů, hrotovavaček, svářeček, plastiček, rychloběžných a košových slaňovacích strojů, obsluha dalších zařízení při této výrobě. Strojní a ruční úprava výrobků.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 22-82-2| 1980/81
02, 03 Hutnictví, strojírenství a ostatní kovodělná výroba
02-5| Hutník s odborným zaměřením pro| | | | | | | | | |
02-51-2| výrobu železných kovů| H| Připravování vsázky a přísad. Sázení do pece a provádění odpichu kovů a strusky. Hutní odlévání kovů. Vyzdívání licích žlabů, připravování licích souprav a pánví. Obsluhování, řízení a udržování hutních agregátů pro výrobu železných a neželezných kovů a feroslitin.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 22-51-2
22-52-2| 1980/81
1980/81
02-52-2| výrobu neželezných kovů| H| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 22-61-2| 1980/81
02-7| Klempíř s odborným zaměřením pro| | | | | | | | | |
02-71-2| strojírenskou výrobu| H| Ruční a strojní zpracování jemných plechů dělením, tvarováním a spojováním. Výroba a opravy strojních a jiných součástí z jemných plechů a jejich sestavování do funkčních celků. Používání ručních nástrojů, nářadí a strojních zařízení.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| 24-38-2
24-82-2| 1977/78
1977/78
02-72-2| stavební výrobu| H| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| 24-35-2| 1977/78
02-73-2| karosérie| H| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| 24-37-2| 1977/78
02-8| Strojní mechanik
Strojní mechanička
s odborným zaměřením pro| | Ruční nebo strojní zhotovování a sestavování strojních součástí, strojních celků, nástrojů, nářadí a přípravků podle technické dokumentace v předepsaných tolerancích. Huční opracovávání polotovaru. Úprava dílů tepelným zpracováním.| | | | | | | |
02-81-2| stroje a zařízení| H. D| Sestavování strojních zařízeni (např. točivých strojů, chladírenských aparatur, obráběcích strojů a).).| 1\\. S. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 24-22-2 24-64-2| 1980/81
1980/81
02-82-2| nástroje a nářadí| H, D| Zhotovování a sestavování řezacích, řezných a speciálních nástrojů, tvářecích nástrojů, upínacích a montážních přípravků včetně vnitřní a povrchové úpravy.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 24-74-2| 1980/81
02-83-2| brýlovou optiku| H, D| Zhotovování brýlových obrouček všeho druhu z kovových i nekovových materiálů včetně jejich povrchové úpravy. Montáž jednoduchých optických zařízení.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 27-93-2| 1980/81
02-84-2| ocelové konstrukce| H| Zhotovování, provádění montáže a oprav ocelových konstrukcí (účelových staveb, mostů, jeřábů, lanových drah, stožárů apod.). Připravování profilových materiálů, plechů, spojovacích součástí; sváření, povrchová úprava konstrukcí. Ovládání zdvihacích a dopravních strojů a vázání břemen.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 24-21-2
24-29-2| 1980/81
1980/81
02-85-2| výrobu a montáž potrubí| H| Montování a opravování potrubí a armatur z různých materiálů různými způsoby spojování. Připravování a upravování potrubí pro montáž, ovládání zdvihacích zařízení a montážních přípravků.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 24-09-2| 1980/81
02 86-2| výrobu a montáž kotlů| H| Montování a opravování kotlů, zařízení kotelen a silnostěnných nádob ze středních plechů a trub svařováním a nýtováním.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 24-08-2| 1980/81
02-87-2| traťové montáže| H| Zhotovování, provádění oprav, montáží a seřizování složitých kolejových konstrukcí a jejich částí. Připravování speciálních materiálů a spojovacích součástí, sváření a vynášení potřebných rozměrů při stavbách a opravách kolejí a výhybek.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| -| -
03-1, 03-2| Mechanik-opravář
Mechanička-opravářka
s odborným zaměřením pro| | Opravování strojů a zařízení, funkčních celků, silničních a kolejových vozidel a letadel. Provádění demontáže, kontroly a opravy strojních částí a jejich montáže. Provádění funkční kontroly po provedené opravě. Provádění základních ručních i strojních operaci při rozpojování, spojováni a opravách strojních částí a provádění jednoduchých elektrotechnických prací přímo souvisejících s opravou příslušného zařízení.| | | | | | | |
03-11-2| zemědělské a lesnické stroje a zařízení| H| Provádění technické údržby a oprav strojů a zařízení pro zpracování a hnojení půdy, setí a sázení, ošetřování a ochranu rostlin, samojízdných a jiných sklízečů, traktorů včetně příslušenství, strojů a zařízení pro pěstování a těžbu dřeva. Provádění kovářských prací při údržbě a opravách zemědělských strojů a zařízení a prací podkovářských.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 42-71-2
42-72-2| 1979/80
1979/80
03-12-2| vážící zařízení| H, D| Sestavování a opravy vah a vážícího zařízení všech druhů včetně vah a vážícího zařízení automatického nebo elektronického základu.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 24-31-2| 1979/80
03-13-2| stroje a zařízení| H, D| Obsah přípravy bude specializován podle technologických odvětví. Provádění oprav výrobních, dopravních a jiných strojů a zařízení (obráběcí stroje, tvářecí stroje, tiskařské stroje, stroje a zařízení živočišné výroby, chemické aparatury a zařízení, vaknářská zařízení, oděvní stroje aj.).| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 24-24-2
24-32-2
24-56-2
24-57-2
34-86-2| 1979/80
1979/80
1979/80
1979/80
1979/80
03-14-2| administrativní techniku| H, D| Seřizování složitých psacích strojů, kalkulačních a účtovacích automatů a dálnopisné techniky.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 24-62-2| 1979/80
03-15-2| důlní stroje a zařízení| H| Provádění technické údržby a oprav důlních strojů a zařízení pro dobývání, ražení, vyztužování, zakládáni a důlní dopravu.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 21-67-2| 1979/80
03-16-2| plynárenská zařízení| H| Opravování a obsluhování technologických zařízení při dopravě a přípravě surovin pro výrobu plynu, jeho čištění, upravování a uskladňování. Obsluhování a opravování krakovacích stanic pro cyklické nebo kontinuální štěpení plynných nebo kapalných uhlovodíků. Opravy, montáž a seřizování plynových spotřebičů a montáž plynových rozvodů mimo plynových řádů.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| -| -
03-17-2| silniční motorová vozidla| H, D| Provádění oprav hnacích agregátů, převodových zařízení a příslušenství (brzdy, servomechanismy aj.) včetně oprav elektrických zařízení.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 24-51-2| 1979/80
03-18-2| zdvíhací zařízení| H| Montáže a opravy všech druhů výtahů (osobní, nákladní, stolové, oběžné, štaflové apod.) včetně jejich elektrických a univerzální) a automatizace výtahů.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 24-20-2| 1979/80
03-19-2| kolejová vozidla| H| Provádění oprav a montáží mechanických částí hnacích agregátů, převodů a příslušenství kolejových vozidel (lokomotiv, motorových vozů a vozů) včetně elektrotechnického zařízení mn a nn.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 24-27-2
24-52-2| 1979/80
1979/80
03-21-2| chladírenské zařízení| H, D| Montáže, zřizování a opravy chladírenských zařízení všeho druha včetně elektrických částí a automatické regulace.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 24-25-2| 1979/80
03-22-2| letadla| H| Provádění oprav draků, podvozků, leteckých motorů a ostatních zařízení v opravnách letadel.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 24-53-2| 1979/80
03-4| Opravář kovů
s odborným zaměřením pro| | Tepelné a chemickotepelné zpracování kovů, elektrochemické upravování povrchů kovových i nekovových součástí. Obsluhování automatizovaných opravárenských linek.| | | | | | | |
03-41-2| tepelné zpracování| H| Tepelné a chemickotepelné zpracování kovů (kalením, žíháním, popouštěním, nitridováním, cementováním a normalizováním). Obsluhování plynových a elektrických pecí a automatizovaných kalicích linek.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 24-06-2| 1979/80
03-42-2| pokovování| H| Elektrochemické upravování povrchů strojních součástí a spotřebních předmětů mořením, elektrolytickým leštěním, eloxováním, zinkováním, kadmiováním, brynýrováním, niklováním, chromováním aj. Termomechanická úprava povrchů předmětů kovovými povlaky.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 24-71-2| 1979/80
03-5| Rytec kovů
Rytkyně kovů
s odborným zaměřením pro| | Ruční a strojní rytí kovů a jiných materiálů podle technické dokumentace, předloh nebo vlastních návrhů. Zhotovování rytin, forem, - nástrojů a šablon s použitím kopírovacích zařízení, upravených nástrojů a nářadí a běžných obráběcích strojů (vrtačka, bruska apod.).| | | | | | | |
03-51-2| nástroje a znaky| H, D| Rytí znaků, odznaků, portrétů a nápisů do železných a neželezných kovů, plastických hmot a exotických dřevin, zhotovováni šablon a razících nástrojů.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 34| 22| 18| 24-85-2| 1978/79
03-52-2| tiskací a razicí válce| H, D| Rytí, moletování, leptání a relivování tiskacích a razicích válců, šablon, grafické zpracování tiskových vzorů v průmyslu textilním, polygrafickém, plastikářském, papírenském apod.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 34| 22| 18| 31-68-2| 1978/79
03-71-2| Slévač| H| Ruční a strojní vytváření slévárenských forem a jader, odlévání kovů a nekovových materiálů do forem a kokil ručně, na odlévacích strojích, pomocí mechanismů.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 34| 22| 18| 24-01-2
24-02-2
24-07-2| 1980/81
1980/81
1980/81
03-72-2| Strojní kovář| H| Vyrábění strojních součástí strojním kováním nebo tvářením na bucharech a kovářských lisech za tepla volně i v zápustkách včetně obsluhy kovářských pecí, zvedacích a manipulačních zařízení (spřáhla, hřídele, kola aj.). Používání speciálních kovářských nástrojů, přípravků a měřidel.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 24-05-2| 1979/80
03-73-2| Modelář| H| Výroba a opravy modelových zařízení z tradičních i nových materiálů. Ruční a strojní opracování dřeva, kovů a nových hmot. Seřizování, obsluhování a údržba dřevoobráběcích a kovoobráběcích strojů, nástrojů a zařízení v modelárnách.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 36| 22| 18| 24-03-2
24-04-2
32-81-2| 1979/80
1979/80
1979/80
Modelářka| D
03-74-2| Nástrojař| H| Zhotovování a sestavování řezacích, řezných a speciálních nástrojů, tvářecích nástrojů, upínacích a montážních přípravků, zhotovování forem, měřidel a šablon včetně jejich oprav.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 36| 22| 18| 24-23-2
24-5-4-2| 1977/78
1977/78
Nástrojařka| D
03-75-2| Obráběč kovů| H| Strojní třískové obrábění součástí kovových. nekovových na základě znalosti vlastností obráběných materiálů, řezných podmínek a geometrie nástroje. Ovládání základních druhů obráběcích strojů (soustruh, frézka, bruska, vrtačka, hoblovka). Provádění seřizování obráběcího stroje, údržby, kontroly a měření obrobků, ošetřování běžných pracovních nástrojů.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| 24 41 2
24-42-2
24-43-2
24-44-2
24-45-2| 1977/78
1977/78
1977/78
1977/78
1977/78
Obráběčka kovů| D
03-76-2| Mechanik optických přístrojů| H| Zalemování jednoduchých i vícečočkových optických sestav, montáž optiky fotopřístrojů, seřizování dalekohledů (justáž), zvětšovacích přístrojů, střední opravy projekčních přístrojů, generální opravy snímacích kamer (mimo elektrické části). Používání nástrojů pro ruční zpracování kovů, přípravků, pomůcek a měřidel pro montáže přístrojů.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 36| 22| 18| 24-61-2| 1978/79
Mechanička optických přístrojů| D
03-77-2| Hodinář| H| Sestavování a opravování různých druhů časoměrných přístrojů mechanických, elektrických a elektronických. Zhotovování nebo upravování jednoduchých součásti (mimo ozubených kol) mechanickým opracováváním, ručně nebo na speciálních obráběcích strojích. Používání speciálních pomůcek a zařízeni (časový komparátor, měřicí a seřizovací pomůcky).| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 36| 22| 18| 24-63-2| 1977/78
Hodinářka| D
03-79-2| Lakýrník| H| Lakýrnické, písmomalířské a dekoratérské práce, míchání a tónování barev na stejný odstín, oprava hotových lakovaných výrobků, provádění nápisů ručně podle předloh a návrhů.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 32| 22| 18| 36-85-2| 1977/78
Lakýrnice| D
04 Elektrotechnika, doprava, pošty a telekomunikace
04-6| Elektromechanik
Elektromechanička
s odborným zaměřením| | Sestavováni, seřizování, udržování, opravování, zkoušení a měření elektrických zařízení všeho druhu (elektrických strojů a přístrojů, zvedacích a manipulačních zařízení, elektrických částí kolejových vozidel, generátorů, tepláren, lanovek, důlních strojů apod.). Provádění veškerých elektromontážních prací (v objektech bytové, průmyslové, důlní a zemědělské výstavby, při výstavbě veřejného osvětlení, montáže a rekonstrukce trakčního vedení, napájecí a spínací stanice apod.); sestavování, seřizování, údržba a zkoušení měřicích, registračních, regulačních a automatizačních přístrojů, jejich cejchování, zkoušení a uvádění do provozu (podle příslušného odborného zaměření).| | | | | | | |
04-61-2| pro stroje a zařízení| H, D| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 36| 22| 18| 26-83-2| 1977/78
04-62-2| důlní stroje a zařízení| H| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 36| 22| 18| 21-68-2| 1977/78
04-63-2| rozvodná zařízení| H, D| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 36| 22| 18| 26-81-2
26-82-2
82-96-2| 1977/78
1977/78
1977/78
04-64-2| měřicí a regulační přístroje| H, D| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 36| 22| 18| 26-92-2| 1977/78
04-7| Spojový mechanik
Spojová mechanička
S odborným zaměřením pro| | Stavba a montáž, zkoušení, údržba, opravy a technický provoz všech telekomunikačních zařízení (automatických a manuálních telefonních ústředen různých systémů, dálnopisných a signálních zařízení, telefonních účastnických přístrojů a zařízení, rozhlasu po drátě apod.) včetně sdělovacích vedení a vnitřních rozvodů (sdělovacích kabelových a nadzemních vedení, vnitřních montáží apod.). Seřizování a nastavování elektromechanických prvků za pomoci nástrojů, měřidel a přípravků (podle příslušného odborného zaměření).| | | | | | | |
04-71-2| sdělovací sítě| H| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| 26-85-2
26-88-2| 1977/78
1977/78
04-72-2| spojovací zařízení| H, D| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| 26-89-2| 1977/78
04-81-2| Mechanik elektronických
zařízení
Mechanička elektronických
zařízeni| H, D| Výroba, montáž a základní opravy spotřebních i průmyslových elektronických přístrojů a zařízení všeho druhu. Zjišťování a odstraňování běžných mechanických a elektrických závad, zkoušení, opravy a vyvažování elektronických zařízení všeho druhu podle technických podkladů.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 36| 22| 18| 26-86-2| 1978/79
04-85-2| Manipulant poštovního provozu a přepravy
Manipulantka poštovního provozu a přepravy| H, D| Zajišťování poštovního provozu, provozu PNS, peněžní a pokladní služby, telefonního a telegrafního provozu. Třídění a zpracování zásilek pro poštovní přepravu (zásilky listovní i balíkové.), zpracování zásilek za přepravy poštovními kursy (vlaková, automobilová a letadlová pošta), zhotovování závěrů a výměna závěrů.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 32| 22| 18| 37-91-2| 1977/78
04-86-2| Železničář
Železničářka| H, D| Práce v železničním provozu ČSD nebo podnikové dopravě. Práce průvodčího nebo vlakvedoucího, vedoucího posunu, tranzitéra, dozorce výhybek, signalisty, hradlaře a hláskaře. Komerční práce ve vlaku.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 37-61-2
37-62-2| 1979/80
1979/80
05 Technická chemie silikátů
05-3| Keramik
Keramička
s odborným zaměřením pro| | Výroba užitkové, zdravotní, technické, stavební, ozdobné a figurální keramiky a porcelánu točením, litím, lisováním, formováním, tažením, dekorováním, glazováním, retušováním, obráběním, broušením, kalibrováním, stříkáním, razítkováním, tmelením, tříděním, vypalováním. Připravování keramických hmot. Seřizování teplot podle technologických požadavků v tunelových, komorových, kulatých a šachticových pecích. Obsluhováni a běžná údržba speciálních strojů, lisů, poloautomatů a automatů, výrobních linek a ostatních zařízení.| | | | | | | |
05-31-2| porcelán a keramiku| H, D| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| 27-51-2
27-54-2
27-55-2| 1977/78
1977/78
1977/78
05-32-2| stavební keramiku| H, D| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| 27-42-2
27-43-2
27-46-2| 1977/78
1977/78
1977/78
05-33-2| elektrokeramiku| H, D| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| 27-45-2| 1977/78
05-34-2| brousící prostředky| H, D| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| 27-44-2| 1977/78
05-35-2| umělecké řemeslné práce| H, D| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| 82-61-2| 1977/78
05-4| Malíř skla a keramiky
Malířka skla a keramiky
s odborným zaměřením pro| | Zušlechťovaní skleněných a keramických výrobků malbou a jinými druhy dekorací s uplatňováním různých dekoračních technik a materiálů. Provádění malby skla a keramiky různými druhy barev, emailů, smaltů a emulzemi drahých kovů, vytváření páskových dekorů, květinových, krajinářských, zvířecích a jiných motivů. Dekorace výrobků obtisky, sítotiskem a jinými druhy tisku, vyškrabováním, matováním, leptáním. Obsluha, seřizování a běžná údržba potiskovacích strojů, kopírovacích a jiných zařízení pro dekoraci skla a keramiky. Ukládání výrobků do vypalovacích pecí, seřizování teplot podle technologických požadavků.| | | | | | | |
05-41-2| malbu skla| H, D| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 36| 22| 18| 27-86-2| 1978/79
05-42-2| malbu a dekoraci keramiky| H, D| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 36| 22| 18| 27-58-2| 1978/79
05-5| Sklář
Sklářka
s odborným zaměřením pro| | Tvarování různých druhů výrobků ze skloviny nebo skleněných polotovarů foukáním, lisováním, natavováním, zatavováním, svařováním. Nabírání skloviny, přetvarování, tvarování foukáním ve formách i bez forem, ručním nebo strojním lisováním, individuální dotvarování výrobků. Tavení skloviny, temperování a chlazení výrobků. Obsluhování, seřizování a běžná údržba lisů a sklofoukačských strojů. Používání sklářského nářadí a pomůcek, např. sklářských píšťal, palic, forem, sklářských kahanů apod. Řízení provozu tavících, chladicích a temperovacích pecí.| | | | | | | |
05-51-2| duté sklo| H| Ruční výroba kalíšků, odlivek, lahví, džbánů, váz, osvětlovacích těles a podobných výrobků z různých druhů skla.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 32| 22| 18| 27-71-2
82-62-2| 1977/78
1977/78
05-52-2| lisované sklo| H| Výroba skleněných užitkových a ozdobných předmětů lisováním (sklenic, misek, talířů, váz, popelníků apod.).| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 32| 22| 18| 27-76-2| 1977/78
05-53-2| technické sklo| H, D| Zhotovování laboratorního skla a přístrojů zpracováním skleněných polotovarů (rour, tyčí, kapilár). Výroba zkumavek, baněk, odměrného laboratorního skla, chladičů, neonových systémů, teploměrů; zatavování elektronek apod.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 32| 22| 18| 27-72-2| 1977/78
05-6| Brusič skla
Brusička skla
s odborným zaměřením pro| | Obrušování skleněných výrobků, vybrušování a leštění plochých řezů, zavrtávání polotovarů a výrobků. Zušlechťování skla vybrušováním včetně mechanického nebo chemického leštění řezů; zušlechťování skla rytím. Opracovávání skel pro optické přístroje frézováním, broušením, lapováním, facetováním a rytím. Obsluhování strojů pro ruční broušen: a strojů pro poloautomatické broušení.| | | | | | | |
05-61-2| obrušování a zabrušování| H, D| Obrušování vrchů a dýnek skleněných výrobků, vybrušování plochých řezů (hranování) u odlivek, lustrových ověsů, bižuterních výrobků apod., broušení televizních obrazovek, zhotovováni zábrusů, broušení a leštění hran plochého skla.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 36| 22| 18| 27-83-2| 1977/78
05-62-2| vybrušování| H, D| Zdobení skleněných předmětů (pohárů, váz, mís, popelníků apod.) bohatým výbrusem. Příprava lešticí lázně z kyseliny fluorovodíkové a sírové.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 36| 22| 18| 27-84-2| 1977/78
05-63-2| rytí| H, D| Rytí a vybrušování různých dekoračních motivů ve skle, např. loveckých, krajinářských, květinových a jiných poloplastických dekorů.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 36| 22| 18| 27-85-2| 1977/78
05-7| Výrobce bižutérie
a ozdobných předmětů
Výrobkyně bižutérie
a ozdobných předmětů
s odborným zaměřením pro| | Tvarování skleněných výrobků mačkáním, zpracování různých druhů a barev tyčového skla a skleněných trubic na kahanu. Tvarování jednotlivých součástí a sestavování ozdobných předmětů z plastů. Připravování barvicích roztoků, zušlechťování ozdobných předmětů malířskou technikou. Zhotovování a tvarování jednotlivých konstrukčních dílů z plechů, drátů a výlisků, sestavování dílů do různých vzorů bižuterních výrobků a spájení výrobků včetně povrchové úpravy. Výroba zapínadel z plastů na speciálních automatických strojích. Zpracování perletí na knoflíky a ozdobné předměty, provádění povrchové úpravy broušením, soustružením, leštěním a zdobením. Výroba kovové a skleněné bižutérie, skleněných okrasných předmětů, umělých květin, vánočních ozdob a různých druhů zapínadel. Obsluhování a běžná údržba strojů a zařízení používaných při výrobě bižutérie, ozdobných předmětů a zapínadel (ruční a poloautomatické mačkací stroje, plynové nebo benzínové kahany, vícevřetenové poloautomaty a automaty, pásové brusky, soustruhy, vrtačky, lisy apod.).| | | | | | | |
05-71-2| skleněnou bižutérii| H, D| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 34| 22| 18| 27-75-2
27-87-2| 1978/79
1978/79
5-72-2| Kovovou bižutérii| H, D| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 34| 22| 18| 24-83-2
24-84-2| 1978/79
1978/79
85-73-2| ozdobné předměty| H, D| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 34| 22| 18| 31-91-2| 1978/79
05-74-2| výrobu zapínadel| H, D| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 34| 22| 18| 27-98-2| 1978/79
05-81-2| Brusič technického a šperkového kamene| H| Štípání, řezání, broušení a leštění přírodních a syntetických šperkových a technických kamenů. Používání dělicích, řezacích, vrtacích, kalibrovacích, brousicích a leštících nástrojů a strojů. Obsluhování, seřizování a udržování strojního zařízení (pro tlaky, roviny, úhly, dorazy aj.).| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 27-94-2| 1979/80
Brusička technického a šperkového kamene| D
05-82-2| Přístrojový optik | H| Ruční a strojní opracování skel (čoček) a optických dílů pro optické přístroje. Kontrola přesnosti opracování, povrchoví úprava optických skel; spojování dílů tmelením.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 36| 22| 18| 27-91-2
27-93-2| 1978/79
1978/79
Přístrojová optička| D
06 Technická chemie ostatní, potravinářství a polygrafie
06-4| Provozní chemik
Provozní chemička
s odborným zaměřením pro| | Ruční nebo mechanizované ovládání a řízení chemicko-technologických operací probíhajících v kapalné, tuhé a plynné fázi. Běžné provozní a základní laboratorní rozbory a zkoušky surovin, materiálů, polotovarů a výrobků. Zpracovávání základních anorganických a organických surovin a materiálů na výrobky v procesu řízení chemických reakcí. Používání chemických činidel k úpravám, čištění, zušlechťování nebo přeměnám jiných látek. Používání a ovládání základních typů zařízení pro přejímkovou, skladovou a provozní manipulací. Obsluhování reakčních nádob při chemických operacích rovnotlakých i přetlakových za různých tepelných režimů, při práci se surovinami v plynné, kapalné a tuhé fázi. Práce s běžnými kontrolními a zkušebními přístroji.| | | | | | | |
06-41-2| průmyslovou chemii| H. D| Příprava je specializována podle jednotlivých výrob (např. pro výrobu základních anorganických a organických sloučenin, pro výrobu vláken, zpracování paliv a ropy, pro výrobu nátěrových hmot, fotografických materiálů aj.).| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| 28-81-2
28-62-2
28-63-2
28-64-2
28-65-2
28-70-2
28-71-2
28-86-2| 1977/78
1977/78
1977/78
1977/78
1977/78
1977/78
1977/78
1977/78
08-42-2| úpravu vody| H, D| Oprava povrchových a podzemních vod pro pitné a užitkové účely a čištění odpadních vod. Využívání mechanických, chemických a biochemických procesů a chemických činidel při úpravě vody a čištění odpadních vod.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| -| -
06-43-2| výrobu koksu a zpracování vedlejších produktů| H| Výroba koksu a chemických produktů při koksování. Obsluha a seřizování koksárenských baterií a zařízení pro zpracování chemických produktů.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 34| 22| 18| 21-64-2| 1988/81
06-44-2| úpravu užitkových nerostů| H| Řízení technologických procesů upravování uhlí, rud a užitkových nerostů. Ovládání a seřizování úpravárenských linek, mlecích souprav, sušicích a pálicích agregátů.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| -| -
06-45-2| silikátová vlákna| H, D| Výroba a zušlechťování silikátového vlákna. Zpracování silikátového vlákna na rohože, izolační desky a tkaniny. Ovládání a seřizování výrobních, opravárenských a zušlechťovacích linek.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 34| 22| 18| 27-79-2| 1980/81
06-46-2| tukový průmysl a kosmetiku| H, D| Zpracování tuků a pomocných látek na polotovary a hotové výrobky tukového průmyslu (jedlé oleje, pokrmové tuky, mýdla, prací prostředky, kosmetické výrobky aj.).| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| 29-67-2| 1977/78
06-47-2| prádelny a čistírny| H, D| Volba čisticích a opravárenských prostředků pro praní a čištění prádla, oděvů, čalounění a koberců. Obsluhování pracích, čisticích a úpravárenských strojů a zařízení.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| 31-73-2| 1977/78
06-5| Textilní chemik
Textilní chemička
s odborným zaměřením pro| | Předúprava textilií, barvení, potiskování, odvodňování, sušení a tepelné zpracování, povrchová úprava a dokončovací úpravárenské operace.| | | | | | | |
06-51-2| úpravu textilií| H, D| Připravování činidel a lázní a obsluhování zařízení pro mechanické, chemické a speciální úpravy textilií.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 32| 22| 18| 31-63-2| 1977/78
08-52-2| barvení textilií| H, D| Připravování barev a barvicích lázní podle předepsaných receptur; barvení všech druhů textilií v různé formě ve všech zařízeních pro barvení.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 32| 22| 18| 31-62-2| 1977/78
06-53-2| potiskováni textilií| H, D| Připravování tiskařských barev. Strojní a ruční potiskování všech druhů textilií jednobarevnými a vícebarevnými vzory. Obsluhování a údržba strojů pro válcový tisk, filmový tisk, pro zvláštní způsoby tisku a strojů pro vyvíjení a fixaci barviva. Příprava tiskařské šablony.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 32| 22| 18| 31-65-2
31-67-2
82-77-2| 1977/78
1977/78
1977/78
06-6| Koželužský chemik
Koželužská chemička
s odborným zaměřením pro| | | | | | | | | |
06-61-2| zpracováni kůže| H, D| Zpracování a upravování všech druhů usní pro účely obuvnického průmyslu a průmyslu kožené galantérie. Příprava chemických roztoků, prováděni kontrolních zkoušek a měření včetně obsluhy a seřizování strojního zařízení.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 32| 22| 18| 32-41-2
32-70-2| 1977/78
1977/78
06-62-2| zpracování kožešnických kožek| H| Zpracování a upravování všech druhů přírodních kožešin z plemenných, ušlechtilých a divokých zvířat. Provádění modření, činění a sušení včetně úpravy po činění. Obsluha a seřizování strojního zařízení.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 32| 22| 18| 32-42-2| 1977/78
06-7| Biochemik
Biochemička
s odborným zaměřením pro| | Řízení a kontrola technologických operací probíhajících na biochemickém základě včetně kultivace a propagace používaných mikroorganismů. Provozní a kontrolní mikrobiální a biochemické rozbory a zkoušky. Zpracovávání přírodních rostlinných a živočišných surovin biochemickou cestou. Využívání a řízení činnosti různých druhů baktérií, plísní a kvasinek pro izolování, přeměny nebo zušlechťování surovin a jejich složek. Používání a ovládání kontinuálních i diskontinuálních zařízení pro manipulaci se surovinami, pro průběh výrobního procesu, pro sterilaci výrobků a prostředí a pro rozmnožování a kultivaci účinných mikroorganismů (např. obsluhování autoklávů, reaktorů, sterilizátorů, fermentačních a kvasných kádí, destilačních kolon apod.).| | | | | | | |
06-71-2| mlékárenskou výrobu| H, D| Oprava mléka a jeho zpracovávání na máslo, sýry a ostatní mlékárenské výrobky včetně speciální dětské výživy.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 29-66-2| 1979/80
06-72-2| výrobu piva a sladu| H, D| Připravování a zpracovávání ječmene na všechny druhy sladu. Zpracovávání sladu a ostatních materiálů na pivo.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 29-71-2| 1979/80
06-73-2| lihovarskou výrobu a výrobu vína| H, D| Zpracovávání zemědělských produktů a pomocných látek při výrobě lihu, droždí, toruly, potaše, octa, kyseliny citrónové a mléčné, destilátů, ovocných, přírodních, dezertních a šumivých vín apod.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 29-74-2| 1979/80
06-79-2| farmaceutickou výrobu| H, D| Výroba a konečná úprava různých lékových forem (tablet, injekcí, čípků apod.) včetně provozní a základní laboratorní kontroly výroby.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 28-81-2| 1979/80
06-81-2| Gumař-plastikář| H| Připravování a zpracovávání směsí tvářením, opracováním a konečná úprava výrobků. Provádění provozních měření a kontrolních zkoušek. Vyrábění předmětů z pryže (pneumatik, vzdušnic, dopravních pásů, těsnění atd.) a z plastů (desek, fólií, trubek, elektroizolačního materiálu, nádob apod). Obsluhovaní, seřizování a udržování strojů a zařízení pro zpracování gumárenských a plastikářských materiálů.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 32| 22| 18| 28-68-2
28-68-2
28-69-2
28-72-2| 1977/78
1977/78
1977/78
1977/78
Gumařka-plastikářka| D
06-84-2| Filmový laborant| H| Zpracování exponovaných kinematografických filmů, zhotovování černobílých i barevných kopií z originálních záznamových a archivních materiálů. Obsluha a seřízení strojů. Manipulace s chemickými roztoky a jejich příprava pro kopírování, vyvolávání, čištění, spojování a řezání filmů, ražení a leptání titulků. Obsluhování a seřizování zvukového zařízení. Synchronizace magnetického záznamu zvuku s obrazem. Ovládání základní filmové měřicí techniky. Výstupní kontrola.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 34| 22| 18| 34-92-2| 1978/79
Filmová laborantka| D
08-85-2| Tiskař na maloofsetových a sítotiskových strojích| H| Tisk společenských tiskovin, hospodářských tiskopisů, plakátů, -merkantilních tiskopisů, obalové techniky a obtisků. Zhotovování kopií na kámen, zinek, hliník, vícekovové a plastické fólie. Potiskování papíru, plastických materiálů, plechu a jiných materiálů. Obsluhování, seřizování a běžná údržba maloofsetových strojů ručních, poloautomatických a automatických sítotiskových strojů, zařízení pro montáž a kopírování.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 32| 22| 18| 34-70-2| 1978/79
Tiskařka na maloofsetových a sítotiskových strojích| D
06-86-2| Lijec v polygrafii| H| Zhotovování částí, popřípadě celých tiskových forem. Odlévání písma, linek a sazebních materiálů. Promítání všech druhů sazeb typu mono-foto včetně vyvolávání. Obsluhování, seřizování a běžná údržba písmenových a speciálních odlévacích strojů, stroje Monofoto. Zhotovování duplikátních tiskových forem z kovu, gumy, plastických materiálů. Obsluhováni, seřizování a běžná údržba lisů pro zhotovování matric, odlitků a výlisků a strojů pro úpravu duplikátních forem.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 34-67-2| 1979/80
-| -| | | -| -| -| -| -| -| 34-71-2| 1978/79
-| -| | | -| -| -| -| -| -| 34-51-2| 1978/79
-| -| | | -| -| -| -| -| -| 34-56-2| 1978/79
-| -| | | -| -| -| -| -| -| 34-52-2| 1978/79
06-91-2| Mlynář| H| Zpracovávání zrnin a dalších zemědělských produktů na mlýnské výrobky čištěním, drcením, mletím, vysáváním, mícháním a speciální úpravou. Seřizování, obsluhování a běžná údržba mlecích strojů i ostatního strojního nebo technologického zařízení. Kontrola kvality výrobků měřením, skladování a předčišťování.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 32| 22| 18| 29-61-2| 1978/79
08-92-2| Pekař| H| Ovládání a řízení technologických procesů při výrobě chleba, běžného a jemného pečiva. Prováděni provozních kontrolních rozborů a zkoušek surovin i výrobků. Obsluhováni, seřizování a běžná údržba technologického zařízení včetně obsluhy kontinuálních automatických zařízení. Ovládání prací se skladovým a manipulačním zařízením.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 32| 22| 18| 29-62-2| 1978/79
Pekařka| D
06-93-2| Cukrář| H| Zhotovování cukrárenských hmot, krémů a zmrzlin i hotových cukrářských výrobků včetně zdobení, krájení a dalších speciálních úprav. Obsluha, seřizování a běžná údržba cukrářského výrobního zařízení.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 32| 22| 18| 29-64-2| 1978/79
Cukrářka| D
06-94-2| Cukrovinkář| H| Zhotovování cukrovinkářských těst, hmot a krémů. Příprava surovin a obsluha výrobních linek při výrobě čokoládových a nečokoládových cukrovinek. Ovládání a řízení technologických procesů při výrobě trvanlivého pečiva a těstovin.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 32| 22| 18| 29-63-2
29-65-2| 1980/81
1980/81
Cukrovinkářka| D
06-95-2| Řezník-uzenář| H| Přejímka jatečného dobytka, masa, ryb a pomocných surovin. Porážení a zpracování jatečného dobytka a vedlejších jatečných produktů. Dělení, třídění a opracování masa a ryb pro výrobu a výsek. Konzervování masa a ryb solením, chlazením a zmrazováním. Zpracováni masa a ryb na polotovary, masné výrobky a masné konzervy vařením, sterilací, pasterizací, uzením a ovařováním. Obsluhování a běžná údržba technologických výrobních zařízení v jatečně, masné a rybné výrobě.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 29-88-2
29-69-2| 1979/80
1979/80
Řeznice-uzenářka| D
06-96-2| Konzervář| H| Přejímka a zpracování základních potravinářských surovin na konzervárenské nebo nápojové polotovary a hotové výrobky podle jednotlivých druhů lisováním, sterilací, vařením, zahušťováním, filtrací, čeřením, impregnací, mrazením a dalšími speciálními úpravami.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 29-70-2| 1979/80
Konzervářka| D
07 Textil a oděvnictví
07-2| Plsťař
Plsťařka
s odborným zaměřením pro| | Strojní a ruční výroba plsti a kloboučnických polotovarů z různých přírodních a chemických textilních materiálů. Obsluhování a běžná úprava strojů pro přípravu vlněné suroviny a strojů pro výrobu textilií zpevňováním předloženého polotovaru (vpichovací, zplsťovací, zpevňovací a speciální kloboučnické stroje).| | | | | | | |
07-21-2| technické plstě| H, D| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 31-45-2| 1979/80
07-22-2| kloboučnické plstě| H, D| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 31-80-2| 1979/80
07-3| Přadlák
Přadlena
s odborným zaměřením pro| | Příprava vlákenné suroviny, zpracování vláken v textilní polotovary typu pavučina, rouno, pramen, česanec, příze, nit. Obsluhování a provádění běžné údržby strojů pro přípravu vlákenné suroviny (strojů pro přípravu přírodních vláken např. potěracích linek a strojů pro zpracování chemických vláken) a strojů pro zpracování vláken v textilní polotovary (strojů pro přípravu neuspořádaných vláken např. čistírenských linek, strojů pro zpracování vláken v pavučinu, rouno, pramen, česanec a strojů pro zpracování pramene nebo jiného polotovaru).| | | | | | | |
07-31-2| přípravu lýkových vláken| H, D| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 32| 22| 18| 31-43-2| 1\\. 978/79
07-32-2| zpracování vláken v textilní polotovary| H, D| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 32| 22| 18| 31-42-2| 1978/79
07-4| Tkadlec
Tkadlena
s odborným zaměřením pro| | Výroba všech druhů tkanin, stuh, některých druhů krajek, koberců, polotovarů pro výrobu sítí, pletiva apod. pravoúhlým provazováním soustavy osnovních a útkových nití a jiných lineárních polotovarů. Ruční tkaní hladkých i vazebně a barevně vzorovaných potahových a dekoračních tkanin, koberců apod. Připravování jednotlivých nití a jiných lineárních polotovarů (textilních, kovových), připravování osnovy a tkaní. Obsluhování a údržba strojů pro přípravu (soukací stroje, motací stroje, stroje pro vlhčení a paření nití, snovací stroje, šlichtovací stroje, navazovací stroje a naváděcí stroje do paprsků, naváděcí stroje do lamel, osnovní zarážky, naváděcí stroje do brda, křižovací stroje) a strojů pro tkaní ruční tkaniny (tkací stavy, tkací stroje). Kontrolování a klasifikace výrobků.| | | | | | | |
07-41-2| plošné textilie| H, D| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 34| 22| 18| 31-46-2
31-57-2| 1978/79
1978/79
07-42-2| kovové tkaniny a síta| H, D| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 34| 22| 18| -| -
07-43-2| umělecké řemeslné práce| H, D| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 34| 22| 18| 82-71-2
82-72-2| 1978/79
1978/79
07-5| Kloboučník
Kloboučnice
s odborným zaměřením pro| | Strojní a ruční zhotovování kloboučnických výrobků, čepic (včetně modelů) a tvarování fezů. Zakreslování poloh, kopírování a rozmnožování střihů. Dohotovování kloboučnických výrobků z vlasových, vlněných, slaměných a jiných materiálů mechanickými a chemickými způsoby na strojích a s používáním pomůcek a nářadí pro konečnou úpravu kloboučnických polotovarů, čepic a fezů. Zakreslování poloh s propočtem spotřeby materiálu.| | | | | | | |
07-51-2| průmyslovou výrobu| H, D| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 31-81-2
31-82-2
31-86-2| 1979/80
1979/80
1979/80
07-52-2| zakázkovou výrobu| H, D| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 31-87-2| 1979/80
07-6| Švadlena
s odborným zaměřením pro| | Zhotovování všech druhů pánského a dámského prádla, jednoduchých oděvů, sportovní a technické konfekce a textilních hraček z různých druhů textilních a plastických materiálů. Kreslení střihů, stříhání nebo řezání. Obsluha a údržba různých typů šicích a vyšívacích strojů s použitím speciálních zařízení (vodičů, zahybačů, zakladačů apod.), strojů dělícího procesu (střihačích, řezacích, vysekávacích strojů, strojů pro vrstvení) a dalších pomůcek (nůžek, šablon, obracečů apod.).| | | | | | | |
07-61-2| oděvní konfekci a prádlo| D| Zhotovování pánského a dámského prádla v průmyslové i zakázkové výrobě, zhotovování pracovních oděvů, jednodušších šatů, zástěr, ložního prádla, dětského ošacení a šití pletených výrobků. Vyšívání různých ozdob na oděvní výrobky a prádlo.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 34| 22| 18| 31-85-2| 1978/79
07-62-2| technickou konfekci| D| Zhotovováni technické a sportovní konfekce (stanů, spacích pytlů, plachet na auta, žebrových hal, povlaků pro přetlakové haly aj.).| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 34| 22| 18| -| -
07-63-2| textilní hračky| D| Zhotovování všech druhů textilních hraček a panenek s použitím plastů.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 34| 22| 18| 31-92-2| 1978/79
07-7| Krejčí
Krejčové
s odborným zaměřením pro| | Zhotovování všech druhů svrchních oděvů z textilií, plastických materiálů a usní ručním i strojním šitím v průmyslové a zakázkové výrobě. Kreslení střihů, stříhání a zkoušení. Obsluhování a běžná údržba různých typů šicích strojů s použitím speciálních zařízení (vodičů, zahybačů, zakladačů apod.), strojů dělícího procesu (střihacích, řezacích, vysekávacích strojů, strojů pro vrstvení materiálu), žehlící techniky a dalších pomůcek (nůžek, šablon, obracečů apod.).| | | | | | | |
07-71-2| dámské oděvy| H, D| Zhotovování základních nebo módních dámských plášťů, kostýmů, kalhot, společenských šatů, večerních toalet.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 36| 22| 18| 31-83-2| 1979/80
07-72-2| pánské oděvy| H, D| Zhotovování základních nebo módních druhů pánských sak, kalhot, vest, plášťů a společenských oděvů.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 36| 22| 18| 31-84-2| 1979/80
07-73-2| scénické kostýmy| H, D| Zhotovování a úprava scénických a krojových oděvů.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 38| 22| 18| 82-93-2| 1979/80
07-81-2| Prýmkař| H| Výroba prýmkařského zboří (úzkých proplétaných textilií z nití a jiných lineárních polotovarů, např. sutašek, hadovek, tres, lacetek apod.). Obsluhování a provádění běžné údržby všech typů proplétacích strojů (plochých, dutinných, styčných, paspulových, sutašových, speciálních a žakárových). Výroba všech druhů provaznického zboží vzájemným stáčením různých lineárních polotovarů. Zhotovování provazů, šňůr, lan na provaznických strojích. Provádění jejich běžné údržby. Kontrolování a klasifikace výrobků.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 32| 22| 18| 31-50-2| 1978/79
Prýmkařka| D
07-82-2| Pletař| H| Výroba prádla a tepláků, svrchních pletených výrobků, punčochových výrobků a polotovarů pro zhotovování baretů a fezů, některých druhů krajek, krajkovin, záclonovin z předložených nití a jiných polotovarů. Obsluhování a provádění běžné údržby pletařských strojů (pletacích strojů, zátažných stávků, osnovních stávků, rašlí, galonových stávků, kombinovaných strojů a speciálních strojů).| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 31-51-2 31-56-2| 1979/80
1979/80
Pletařka| D
07-83-2| Strůjní vyšívačka| D| Zanášení šicího materiálu do vyšívacích materiálů za účelem vytvoření vzoru nebo ozdoby. Napínání, vyšívání a přepínání všech druhů výšivek na vyšívacích strojích s ručním vedením materiálu a na vyšívacích automatech s použitím různých podkladových textilií a všech druhů vyšívacího materiálu. Provádění strojního sulování paličkovaných krajek.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 31-77-2| 1979/80
07-84-2| Výrobce netkaných
textilií| H| Výroba pojených netkaných textilií pro vrchní ošacení, dekoraci a přikrývky, podkladů pro nanášení plastů apod. mechanickým zpevňováním a chemickým pojením textilních polotovarů typu rouno, česanec, pramen apod. Obsluhování a provádění běžné údržby strojů pro přípravu vlákenné suroviny, strojů pro zpracování vláken v textilní polotovary typu rouno a strojů pro zpevňování předloženého polotovaru; řízení výrobních linek, přejímání a kontrola pojiva.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| -| -
Výrobkyně netkaných
textilií| D
08 Zpracováni dřeva, výroba hudebních nástrojů, zpracováni kůže a výroba obuvi
08-2| Truhlář
Truhlářka
s odborným zaměřením pro| | Manipulace, technologická příprava a odborné zpracování materiálů a polotovarů ve výrobě nábytku, průmyslových výrobků ze dřeva, stavebně truhlářských výrobků a konstrukcí; umělecké řemeslné truhlářské práce včetně opravářských služeb, úprav a seřízení výrobních zařízení. Zpracování polotovarů na bázi dřeva, plastů, kovů a pomocných materiálů, popř. slonoviny, želvoviny a perleti. Práce s ručními nebo mechanizovanými nástroji a na všech druzích dřevoobráběcích strojů (např. pilách, bruskách, frézkách, hoblovkách) nebo na mechanizovaných linkách.| | | | | | | |
08-21-2| výrobu nábytku a zařízení| H, D| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 36| 22| 18| 33-55-2| 1978/79
08-22-2| stavební výrobu| H| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 34| 22| 18| -| -
08-23-2| umělecké řemeslné práce| H, D| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 36| 22| 18| 82-56-2| 1978/79
08-3| Zpracovatel přírodních pletiv
Zpracovatelka přírodních pletiv
s odborným zaměřením pro| | Ruční zhotovování okrasných a užitkových předmětů z přírodních pletiv.| | | | | | | |
08-31-2| výrobu košíků a nábytku| H, D| Vyplétání košikářských a nábytkářských výrobků. Výroba koster na kazety, proutěný nábytek apod. Řezání a výběr vhodného materiálu pro výrobu.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 32| 22| 18| 33-61-2| 1978/79
08-32-2| pletenou galantérii| H, D| Zhotovování kabelek, košíčků, tašek, klobouků, tkaní rohoží a koberců s různými vzory a barevným uspořádáním z orobince, slámy, plastů aj.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 32| 22| 18| 82-59-2| 1978/79
08-4| Mechanik hudebních nástrojů
Mechanička hudebních nástrojů
s odborným zaměřením pro| | Manipulace, výběr a stanoveni způsobu zpracování materiálů, dělení, obrábění, tváření, spojování materiálů, provádění povrchových úprav nástrojů a jejich součástí, montáž a seřízení částí, celková montáž, přesné seřízení chodu mechanismů a laděni nástrojů s využitím základních vědomostí z hudební nauky a akustiky. Zpracování dřeva, kovů a kovových slitin, plsti, kůže, korku, plátna, celuloidu, perleti a plastů. Práce s obráběcími a tvářecími nástroji, na dřevoobráběcích strojích (např. pilách, frézkách, hoblovkách atd.) a hydraulických lisech včetně jejich seřízení.| | | | | | | |
08-41-2| akordeony a foukací harmoniky| H, D| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22.| 18| -| -
08-42-2| dechové a bicí nástroje| H, D| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 33-93-2| 1979/80
08-43-2| klávesové nástroje| H, D| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 33-92-2| 1979/80
08-44-2| strunné nástroje| H, D| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 33-91-2| 1979/80
08-5| Kožešník
Kožešnice
s odborným zaměřením pro| | Zpracovávání všech druhů kožešin ze vzácných a ušlechtilých zvířat, divočin, plemenných zvířat a umělých kožešin (tříbení, tříděni, krájeni, žehlení, sesazování, tvarování a úprava srsti kožešin) na pláště, čepice, límce apod. za použití speciálních kožešnických a krejčovských strojů a zařízení (krájení, práce na žehlícím stroji apod.). Šití a upravování kožených a kožešinových výrobků (lemování, našívání, prošíváni, vyšívání ozdob, ruční a strojní šití, tvarování apod.).| | | | | | | |
08-51-2| přípravu Kožešinových výrobků| H, D| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 34| 22| 18| 32-51-2| 1978/79
08-52-2| šití a opravy kožešinových výrobků| H, D| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 34| 22| 18| 32-52-2| 1978/79
08-6| Rukavičkář
Rukavičkářka
s odborným zaměřením pro| | Zhotovování rukavic (vysekávání usní, zpracovávání, příprava a stříhání usní na různé výběrové druhy, žehleni, řezání dílců, desénování, tvarování apod.) z různých druhů rukavičkářských usní, speciálně vyčiněných nebo z umělých usní. Používání ručních nástrojů a zařízení, vysekávacích, šicích, řezacích, žehlících a jiných strojů. Šití a upravování rukavic z přírodních materiálů a plastů (lemování, našívání, prošívání, vyšívání ozdob, perforování apod.). Používání jedno- a vícejehlových šicích strojů, strojů vyšívacích, aplikovacích atd.| | | | | | | |
08-61-2| střih rukavičkářských výrobků| H. D| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| 32-53-2| 1977/78
08-62-2| šití rukavičkářských výrobků| H, D| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| 32-54-2| 1977/78
08-7| Obuvník
Obuvnice
s odborným zaměřením pro| H, D| Vysekávání dílců, tvarování a napínání svršků obuvi na kopyta, spojování dílců sbíjením, lepením, šitím, lisováním apod. Zhotovování vycházkové, sportovní, zdravotní, scénické a jiné obuvi z usní, pryže, plastů, textilu a dalších materiálů. Používání ručních nástrojů, vysekávacích strojů, lisovacích strojů, frézek, šicích strojů a dalších speciálních obuvnických strojů.| | | | | | | |
08-71 2| výrobu obuvi z usní a plastů| | 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 32-73-2
32-74-2
32-77-2
32-78-2| 1979/80
1979/80
1979/80
1979/80
0872-2| výrobu obuvnických polotovarů| H, D| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 32-71-2| 1979/80
08-73-2| scénickou obuv| H, D| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 82-92-2| 1979/80
08-81-2| Zpracovatel dřeva| H| Zpracovávání surovin a polotovarů a provádění odborných prací v oboru výroby průmyslových výrobků ze dřeva včetně opravářských služeb. Zpracování dřeva a dřevařských polotovarů, plastů a pomocných materiálů. Práce s nástroji pro ruční zpracování dřeva, obsluhování dřevoobráběcích strojů, mechanizovaných linek, jednoúčelových poloautomatických dřevoobráběcích strojů a zařízení pro povrchovou úpravu výrobků.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 33-59-2
33-63-2
33-67-2
33-71-2| 1979/80
1979/80
1979/80
1979/80
Zpracovatelka dřeva| D
08-82-2| Kartáčník| H| Vyrábění kartáčů, štětců a štětek, košťat, technických kartáčů a kotoučů a drátěných kartáčů. Zpracovávání kartáčnického materiálu, např. žíní, umělých vláken, drátu, dřeva, plastů. Obsluhování, seřizování a běžná údržba lisů, frézek, závitořezů, poloautomatických nebo automatických zatloukacích strojů, vrtaček apod.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 32| 22| 18| 33-62-2| 1978/79
Kartáčnice| D
08-83-2| Čalouník| H| Zhotovování čalounických výrobků a provádění dekoratérských prací. Zpracovávání textilních, gumovláknitých a dekoratérských materiálů. Obsluhování a seřizování výrobních strojů a mechanismů, např. šicích strojů, řezacích ručních strojků a hřebíčkovacích strojů.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 33-58-2
82-57-2| 1979/80
1979/80
Čalounice| D
08-84-2| Razítkář| H| Zhotovování všech druhů razítek (datumovek, číslovačů, kinotypů, válečků) vulkanizováním. Sázení, korigování, úprava, rozmítání sazby [i cizojazyčných textů). Zhotovování složitých tabelárních a obdobných náročných razítek. Zpracovávání formovací směsi (kaučuku, mealitové směsi), dřeva. Obsluhování, seřizování a údržba zařízení pro sazbu formovacích a vulkanizačních lisů, strojů pro obrábění dřeva apod.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 32| 22| 18| 34-68-2| 1978/79
Razítkářka| D
08-85-2| Brašnář-sedlář| H| Zhotovování rukavic, kufrů, brašnářského zboží, galantérie, sedlářských a technických výrobků (vysekávání, kreslení dílců, ruční a strojní šití, lisování různých technických výrobků z usní, plastických a textilních materiálů, vulkán-fíbru a lepenky). Svařování plastů. Používání ručních nástrojů a zařízení (jedno- a víceúčelových šicích strojů, kosících, lisovacích, vysekávacích a speciálních sedlářských strojů atd.).| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 36| 22| 18| 32-55-2
32-56-2| 1979/80
1979/80
Brašnářka-sedlářka| D
08-86-2| Svrškař| H| Zhotovování svršků obuvi (našíváním, prošíváním, sešíváním a lepením dílců, obšíváním, zaklepáváním vrchů obuvi apod.) z usní, plastů a textilu pro vycházkovou, zdravotní, ortopedickou a scénickou obuv. Používání ručních nástrojů a pomůcek a jedno a vícejehlových obuvnických šicích strojů.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 32-72-2| 1979/80
Svrškařka| D
09 Stavebnictví a zeměměřičství
09 3| Železobetonář
s odborným zaměřením pro| | Ruční a strojní příprava, úprava a zpracování betonářské oceli a surovin pro betony, ukládání výztuže, betonování a povrchová úprava výrobků.| | | | | | | |
09-31-2| výrobu stavebních dílů| H| Sestavování, spojování a ukládání výztuže a výroba betonových dílců.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 36-71-2| 1979/80
09-32-2| výrobu a montáž stavebních konstrukcí| H| Prováděni železářských a betonářských prací pro konstrukční prvky a stavební konstrukce.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 36-64-2| 1979/80
09-4| Kameník
s odborným zaměřením pro| | Ruční a strojní připravování, upravování a zpracovávání surovin, polotovarů a výrobků v kamenické výrobě (fosírováním, lemováním, špicováním, pemrlováním, sekáním, ručním a strojním štípáním, řezáním, vrtáním, frézováním a soustružením, broušením, leštěním a osazováním). Vysekávání písma nebo plastických a reliéfních sochařských prvků včetně modelování do sádry.| | | | | | | |
09-41-2| těžbu a zpracování kamene| H| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 34| 22| 18| 36-72-2| 1980/81
09-42-2| umělecké řemeslné práce| H| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 34| 22| 18| 82-66-2| 1980/81
09-5| Sklenář
Sklenářka
s odborným zaměřením pro| | Zasklívání otvorových výplní, řezání plochého skla a jednoduché zušlechťování.| | | | | | | |
09-51-2| zasklívání a rámování| H, D| Sklenářské stavební práce a rámování obrazů.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 32| 22| 18| 36-79-2| 1980/81
09-52-2| umělecké řemeslné práce| H| Jednoduché zušlechťování plochého skla, zhotovování skleněných výplní oken a jejich zasazování do olověných profilů včetně spájení (vitráže).| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 32| 22| 18| 82-84-2| 1980/81
09-6| Malíř
s odborným zaměřením pro| | Připravování povrchu pod nástěnné malby. Provádění a opravování nástěnných maleb běžnými technikami na různých podkladech; Tapetování.| | | | | | | |
09-61-2| stavební výrobu| H| Natěračské práce stavební. Provádění nápisů.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 32| 22| 18| 36-83-2| 1977/78
09-62-2| interiéry| H| Provádění a opravování složitějších a náročnějších nástěnných maleb.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 32| 22| 18| 36-81-2
82-81-2| 1977/78
1977/78
09-71-2| Zedník| H| Zdění nosných a výplňových zdí, příček a komínů; provádění vnitřních a vnějších omítek; Jednoduché betonářské práce, osazování prefabrikátů, bloků a panelů a výrobků přidružené stavební výroby; provádění izolací proti zemní vlhkosti provádění oprav, adaptací a stavebních montáží.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 32| 22| 18| 36-61-2
36-69-2| 1978/79
1978/79
09-72-2| Tesař| H| Ruční a strojní opracovaní dřeva a materiálů nahrazujících dřevo. Zhotovování, sestavování a osazování tesařských výrobků a konstrukcí, stavba dřevěných lešení a bednící práce.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 36-63-2
82-95-2| 1979/80
1979/80
09-73-2| Vodař| H| Odborné práce při opravách a údržbě na vodních tocích. Základní zednické a tesařské práce. Kontrolní a dozorčí činnost na tocích. Činnost při protipovodňové ochraně. Obsluha a údržba Jezových, přehradních a plavebních zařízení.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 32| 22| 18| -| -
09-74-2| Mozaikář| H| Sestavování barevných mozaikových obrazů z kamene nebo skleněných smaltů, složitějších geometrických nebo ornamentálních tvarů, popř. figurálních námětů podle dokumentace, jako součástí architektury budov a interiérů. Ruční sekání skla a kamenů potřebných k sestavování mozaiky. Údržba, restaurování a rekonstrukce cenné mozaiky.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| -| -
Mozaikářka| D
09-75-2| Dlaždič| H| Kladeni a opravování dlažeb, silnic a chodníků z kamene a dlaždic, osazováni obrubníků, dlažby svahů a vodních koryt, opravování povrchů vozovek a chodníků obalenou drtí.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 32| 22| 18| 36-74-2| 1978/79
09-76-2| Izolatér| H| Izolování konstrukcí a zařízení v objektech pozemních a průmyslových staveb proti ztrátám tepla a chladu, proti účinkům nadměrného hluku a účinkům vlhkosti.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 32| 22| 18| 38-76-2| 1980/81
09-77-2| Pokrývač| H| Pokrývání střech a střešních konstrukcí měkkými a tvrdými krytinami a Jejich opravy| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 36-77-2| 1979/80
09-78-2| Instalatér| H| Montáž, udržování a opravování vodovodních, odpadních, plynovodních a topných rozvodů a zařízení. Spojování různých materiálů svářením, lepením a jinými technikami, tvarování rozvodů, osazování a připojování různých zařízení, provádění zkoušek a uvádění do provozu.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 32| 22| 18| 36-78-2| 1978/79
09-79-2| Podlahář| H| Kladení podlah, dlažeb, mazanin, potěrů a podlahových povlaků.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 36-80-2| 1979/80
09-81-2| Kominík| H| Čištění kouřovodů, komínových průduchů, topidel, kotlů, pecí a speciálních topných zařízení. Odstraňování sazí z komínových sběračů. Provádění kolaudačních prohlídek topných zařízení včetně kouřovodů. Provádění technických prohlídek topenišť všech druhů a bezpečnostních požárních prohlídek. Zjišťování stavebních a požárních závad. Zjišťování a provádění drobných oprav topných zařízení. Stavění a opravy kachlových kamen, sporáků a prádelních kotlů. Instalace topidel lokálního vytápění. Zpracováni cihlářských, keramických, žáruvzdorných a kamnářských výrobku (obkládaček, dlaždic). Používání maltovin.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 32| 22| 18| 36-88-2| 1980/81
45 Zemědělství a lesní hospodářství
45-6| Pěstitel
Pěstitelka
s odborným zaměřením pro| | Zpracování půdy, ochrana a sklizeň speciálních plodin z hlediska prostředí růstu a vývoje organismů včetně biologických zákonitostí. Obsluhování, drobná údržba a seřizování strojů a zařízení používaných při pěstování speciálních plodin a v semenářství.| | | | | | | |
45-61-2| vinohradnictví| H, D| Rozmnožování a pěstování vinné révy, Sklízení a tříděni hroznů pro další zpracování.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| -| -
45-62-2| ovocnářství a včelařství| H, D| Rozmnožování a pěstování ovocných plodin, jejich sklízení, upravování a skladování. Zakládání a ošetřování včelstev, vyrábění včelích produktů a jejich zpracování.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| 42-56-2| 1977/78
45-63-2| šlechtění a semenářství| H, D| Pěstování elitních osiv a sádí, sklízení a třídění šlechtitelského materiálu, jeho označování a ukládání. Pěstování, sklízení a posklizňové upravování speciálních plodin, např. chmele, léčivých a aromatických rostlin apod.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| -| -
45-71-2| Zahradník| H| Pěstování zahradnických kultur v květinářství, zelinářství a sadovnictví. Množení, vysazování, hnojení a ochraňování zahradnických kultur před škodlivými činiteli. Realizování sadových výsadek podle plánu a jejich udržování. Zhotovování vazačských výrobků a jejich aranžování. Připravování a třídění zahradnických výrobků a výpěstků pro expedování a distribuci. Obsluhování, seřizování a udržování strojů a zařízení používaných při výsadbách, pěstování a ošetřování zahradnických kultur a strojů a zařízení pro úpravu prostředí.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 32| 22| 18| 42-57-2| 1977/78
Zahradnice| D
45-75-2| Mechanizátor lesní výroby| H| Obsluhování mechanizačních prostředků při pěstování a ochraně lesů, těžbě, soustřeďování a odvozu dřiví, v dřevoskladech a při melioraci lesních půd. Provádění běžných oprav a údržby mechanizačních prostředků. Sběr semen ze stojících stromů.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 42-81-2
42-82-2| 1979/80
1979/80
45-77-2| Drůbežář| H| Chov, ošetřování a posuzování vlastností drůbeže z hlediska užitkovosti a zdravotního stavu. Připravování, upravováni krmiv a krmení. Sbírání, třídění a expedování vajec a kuřat. Konzervování a zpracování vajec. Jatečně zpracovávání, chlazení, mrazení, uskladňování a expedice jatečně drůbeže. Zpracovávání drůbežího masa na polotovary a masové výrobky. Obsluhování, udržování a seřizování strojů a mechanizačních zařízení v líhních, odchovu, při výrobě masa a drůbežářských výrobků.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 32| 22| 18| 29-72-2
42-52-2| 1977/78
1977/78
Drůbežářka| D
45-78 2| Rybář| H| Připravování rybničního prostředí pro chov ryb, hnojení a meliorace rybníků, příprava krmiv a přikrmování ryb, provádění zooveterinárních opatření: Vybírání generačních ryb k výtěru. Odchov rychlého plůdku a násad, Připravování (strojení) rybníků k výlovu - samostatné organizování výlovu na rybnících, údolních nádržích a tekoucích vodách. Obsluhování veškerých mechanizačních zařízení a strojů v rybářském provozu včetně speciálního zařízení při přepravě živých ryb a pracovních zařízení rybníků. Obsluhování rybích líhní a jejich zařízení.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 34| 22| 18| 42-55-2| 1978/79
45-8| Chovatel
Chovatelka
s odborným zaměřením pro| | Chov a ošetřování skotu, prasat, ovcí, kožešinových a laboratorních zvířat a koní včetně drezúry a ježdění a přípravy v dostizích, při zachování anatomických a fyziologických zákonitosti produkce živočišných produktů a mláďat. Provádění zoohygienických opatření v chovu hospodářských zvířat. Obsluhování, udržování a seřizování, strojů a zařízení používaných při chovu a ošetřování těchto zvířat (např. strojů a zařízení pro přípravu a dopravu krmiv, pro odstraňování výkalů, klimatizačního zařízení, laboratorní techniky apod.).| | | | | | | |
45-81-2| chov skotu, prasat a ovcí| H, D| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 42-58-2
42-75-2| 1979/80
1979/80
45 82-2| chov koní a jezdectví| H, D| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 42-53-2
42-54-2| 1979/80
1979/80
45-83-2| chov kožešinových a laboratorních zvířat| H, D| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 32| 22| 18| 42-91-2| 1979/80
-| -| | -| -| -| -| -| -| 42-92-2| 1977/78
55 Zdravotnictví
55-6| Protetik
Protetička
s odborným zaměřením pro| | Zhotovování a opravy protetických a ortopedických přístrojů, pomůcek a ortopedické obuvi podle lékařského předpisu a individuálních vad a deformit jednotlivých částí lidského těla a s přihlédnutím k jejich funkčním i léčebným hodnotám. Používání ručních nástrojů, pomůcek a strojních zařízení, (např. brusek, frézek, vysekávacích strojů, speciálních obuvnických strojů, jedno- a víceúčelových šicích strojů).| | | | | | | |
55-61-2| mechaniku| H, D| Ruční kování ortopedických dlah, obrábění výkovků, broušení, vrtáni, frézování, sváření plamenem, obrábění dřeva, plsti a korku, tvarování hliníku a jeho slitin, laminování, povrchové úpravy ortopedických přístrojů.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| 24-55-2| 1977/78
55-62-2| Bandáže| H, D| Ruční a strojní vysekávání usní, plastů, plsti, ruční a strojní šití, sedlářské a brašnářské zpracování usní, modelování sádrou, valchování speciálních ortopedických usní na model; povrchová úprava usní.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| 32-57-2| 1977/78
55-63-2| obuv| H, D| Ruční a strojní vysekávání usní a dalších používaných materiálů, ruční a strojní napínání vrchů obuvi, zhotovování spodků obuvi a další pracovní činnosti spojené s výrobou obuvi (např. lepení, kosení, perforování apod.).| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| 32-75-2| 1977/78
| | | 64 Ekonomika a organizace, obchod a služby| | | | | | | |
64-51-2| Aranžéř| H| Oprava zboží, aranžování výkladních skříní a úprava prodejny (prodejní výstavky apod.), aranžování, dekorování a výzdoba celých prostorů expozic a výstav. Kreslení a psaní písma, technické zpracování materiálů při aranžování (textil, papír, kovy, plasty). Ošetřování a údržba technických pomůcek pro aranžování.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 36| 22| 18| 63-61-2| 1978/79
Aranžérka| D
64-52-2| Fotograf| H| Zhotovování černobílých a barevných fotografií při portrétování a v průmyslové a reportážní fotografii. Retušování, kopírování, zmenšování a zvětšování, kolorování. Vyvolávání filmů. Práce s chemikáliemi pro přípravu roztoků a s fotocitlivými materiály. Obsluhování a běžná údržba fotografických přístrojů, osvětlovacích přístrojů a těles a laboratorních zařízení.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 36| 22| 18| 34-91-2| 1978/79
Fotografka| D
64-53-2| Knihař| H| Dokončující výroba knih, časopisů, společenských tiskovin, hospodářských a merkantilních tiskopisů a obalové techniky. Zpracování tiskovin do složek, bloků; šití, lepení, vazby. Zhotovování individuálních vazeb, umělecké zdobení a úprava. Zhotovování pouzder, kazet a kartonáže. Obsluhování, seřizování a běžná údržba jednoúčelových, poloautomatických a automatických strojů a výrobních linek pro řezání, snášení, skládání, perforování, lepení, šití, lakování, ražení, laminování, vazby apod.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 32| 22| 18| 34-81-2
34-82-2| 1977/78
1977/78
Knihařka| D
64 56-2| Kadeřník| H| Holení stříhání, mytí, ondulace a barvení vlasů, zhotovování jednoduchých vlásenek a příčesků, základy kosmetiky, pedikúry, manikúry a divadelního líčení. Používání mycích a holicích prostředků, dezinfekčních přípravků, prostředků k odbarvování a barvení vlasů, preparačních a regeneračních přípravků (fixativů, olejů, laků, aerosolů), vlasového materiálu k vlásenkářským pracím, kosmetických přípravků na pleť, líčidel a potřeb pro maskérství.| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 34| 22| 18| 63-81-2| 1978/79
Kadeřnice| D
64-6, 64-7| Prodavač
Prodavačka
s odborným zaměřením pro| | Samostatný prodej zboží, jeho přejímka, skladování, ošetřování, vystavování a aranžování v prodejně. Druhy, vlastnosti a způsob použití prodávaného zboží a zásady poradenské činnosti, používání pomůcek a zařízení prodejny, jejich ošetřování a udržování. Cenové, bezpečnostní a hygienické předpisy a předpisy o hmotné odpovědnosti. Základní administrativní práce v prodejně. Samostatná pracovní činnost spojená s funkcí pokladní v prodejně. Smysl pro pořádek a čistotu, estetické cítění a schopnost komunikace.| | | | | | | |
64-61-2| potravinářské zboží| H, D| Znalosti výroby studené kuchyně a zásad správné výživy.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 32| 22| 18| 63-42-2| 1980/81
64-62- 2| smíšené zboží| H, D| Úkoly a úlohy družstevního obchodu a společenské poslání a význam spotřebních družstev. Nákup zemědělských výrobků a lesních plodů. Základy správné výživy.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 32| 22| 18| 83-41-2| 1980/81
64-63-2| elektrotechnické zboží| H, D| Používání elektrických měřicích přístrojů, seřizovaní a drobné opravy elektrických spotřebičů, rozhlasových a televizních přijímačů.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 32| 22| 18| 63-52-2| 1980/81
64-64-2| drogistické zboží| H, D| Práce s hořlavinami, chemikáliemi a jedy. Základy fotografování, snímáni a promítání. Zdravotnické zásady péče o pleť.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 32| 22| 18| 63-53-2| 1980/81
64-65-2| motorová vozidla| H, D| Náhradní díly, příslušenství a mechanická výzbroj, pohonné látky, tuky, oleje a konzervační látky. Zásady údržby a obsluhy.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 32| 22| 18| 63-51-2| 1980/81
64-66-2| stavebniny a řemeslnické potřeby| H, D| Základní stavební materiály, materiály a výrobky instalatérské a všechny druhy materiálů a výrobků pro domácí dílnu.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 32| 22| 18| -| -
64-67-2| textil a odívání| H, D| Spotřeba textilních a jiných materiálů na oděvy, záclony, podlahové krytiny apod. a způsob jejich ošetřování, např. čištění, žehlení apod. Základní konstrukce střihů, velikostní a měrové soustavy, tabulky kontrolních měr a postupu při braní míry. Sledování módní linie, základní znalost drobných úprav oděvů.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 32| 22| 18| 63-44-2| 1980/81
64-68-2| obuv a koženou galantérii| H, D| Zásady zdravotně nezávadného obouvání v souladu s módní linií, měření rukou a nohou, obuvnické míry o číslování obuvi.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 32| 22| 18| -| -
64-69-2| domácí potřeby| H, D| Prodej železářského zboží a strojů, skla, porcelánu a výrobků z plastů.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 32| 22| 18| -| -
64-71-2| drobné zboží| H, D| Prodej sportovních potřeb, papírenského zboží a psacích potřeb, hraček, košíkářského a provaznického zboží.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 32| 22| 18| -| -
64-72-2| hodiny a klenoty| H, D| Zkoušení drahých kovů a propočet obsahu drahých kovů ve výrobcích. Seřizování a drobné opravy hodinářského zboží.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 32| 22| 18| -| -
64-73-2| nábytek a bytová zařízení| H, D| Provádění různých sestav nábytku, umístění nábytku v bytě a bytových prostorách. Znalost bytových doplňků a základů bytové architektury.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 32| 22| 18| -| -
64-74-2| knihkupectví| H, D| Propagace literatury, hudebních a výtvarných děl. Pořádání knižních výstavek k významným politickým a kulturním výročím. Zajišťování mimopultových forem prodeje. Používání bibliografických pomůcek.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 32| 22| 18| 63-55-2| 1980/81
64-8| Operátor skladování
Operátorka skladování
s odborným zaměřením pro| | Příjem skladovaných předmětů a materiálů z hlediska druhů, kvality a kvantity, ' třídění, ukládání, vážení, uspořádání, kompletace, paketizace, paletizace, kontejnerizace, ošetřování a manipulace s výrobky a zbožím. Ovládání dopravních a manipulačních prostředků (jeřábů, kolových vozidel, vysokozdvižných vozíků, zakladačů, speciálních mechanismů, evidenční skladovací techniky), vedení skladového hospodářství a jeho organizace, předávání dat pro počítače a ovládání průmyslové televize.| | | | | | | |
64-81-2| hutní a strojírenské výrobky| H, D| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| -| -
64-82-2| stavební materiály| H, D| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 34| 22| 18| -| -
64-83-2| obchod| H, D| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| -| -
64-84-2| zdravotnické potřeby| H, D| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 34| 22| 18| -| -
64-9| Kuchař-číšník
Kuchařka-servírka
s odborným zaměřením pro| | Výroba běžného sortimentu jídel teplé a studeně kuchyně včetně dietních pokrmů, polotovarů, teplých nápojů, jejich expedice a úprava pro servírování, úprava jídel běžná i pro slavnostní příležitosti. Samostatná obsluha zákazníků ve všech závodech veřejného stravování, inkaso peněz a vyúčtování tržeb, ošetřování všech druhů nápojů, úprava tabule pro slavnostní příležitosti. Zpracování všech druhů potravin rostlinného a živočišného původu, jejich uchování, uskladňování, ošetřování a konzervování. Obsluhování a údržba kuchyňského zařízení, zařízení pro sklepní hospodářství a zařízení na úseku obsluhy. Pracovní činnosti jsou specializovány na zpracovávání potravinářských surovin a na obsluhu zákazníků.| | | | | | | |
64-91-2| kuchař (kuchařka)| H, D| 1\\. 9. 1979| 3| i| 34| 22| 18| 63-71-2| 1978/79
64-92-2| číšník (servírka)| H, D| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 34| 22| 18| 63-72-2| 1978/79
64-93-2| kuchař-číšník
(kuchařka-servírka)| H, D| 1\\. 9. 1979| 3| 4| 34| 22| 18| 63-73-2| 1978/79
85 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba
85-41-2| Kovář a zámečník| H| Rukodílná výroba uměleckých užitkových a dekorativních předmětů z kovů. Ruční kování slohových klíčů s ozdobnou hlavicí, zámků, klik a stavebních zámečnických výrobků, jako pevných oken, mříží, rámového oplocení, praporových žerdí, schodišťových madel apod. včetně jejich instalace. Provádění povrchové úpravy výrobků (moření, eloxování apod.).| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 36| 22| 18| 82-52-2
82-53-2| 1980/81
1980/81
85-42-2| Kovolijec a cizelér| H| Zhotovování odlitků plastik, reliéfů, plaket, medailí a jiných uměleckých předmětů z bronzu, tombaku, mosazi, zinku, cínu a dalších kovů. Zhotovování forem k odlévání. Montáž kovolijeckých děl sochařského umění. Opracování povrchu odlitků osekáváním a obrušováním s použitím různých speciálních nástrojů. Povrchová úprava oxidováním a patinováním.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 36| 22| 18| 82-51-2
82-54-2| 1979/80
1979/80
85-43-2| Pasíř| H| Ruční zpracování Jemných plechů, profilovaných ocelí a neželezných kovů. Zhotovování kovových svítidel, svítilen a mříží, drobných předmětů z kovů, např. popelníků, svícnů, váz, mřížek a liturgických předmětů. Sváření, pájení, začišťování a montáž výrobků. Povrchová úprava kovů, barvení a konzervace, rekonstrukční práce a zhotovování kopií.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 36| 22| 18| 82-55-2| 1979/80
Pasířka| D
85-45-2| Zlatník a klenotník| H| Zhotovování a opravování šperků a klenotů z drahých kovů nebo v kombinaci s různými materiály včetně přípravy a zasazování kamenů. Vytváření šperků a klenotů podle předloh, vzorků i podle vlastních návrhů.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 36| 22| 18| 24-86-2| 1979/80
Zlatnice a klenotnice| D
85-51-2| Štukatér| H| Umělecké řemeslné zpracování sádry pro Jemné stavební práce, zhotovování architektonických částí budov buď přímo, nebo jejich odlitků ze sádry a umělého kamene, např. profitovaných říms. Zhotovováni forem a odlévání reprodukcí sochařských prací. Povrchové úpravy odlitků jako patinování, voskování a napouštění. Filmové štukatérské práce a divadelní kašérské práce.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 82-82-2| 1979/80
85-55-2| Řezbář| H| Umělecké řemeslné zpracovávání dřeva a perleti včetně rohoviny řezáním, štípáním, dlabáním, soustružením a vypalováním. Povrchové úpravy řezbářských výrobků lakováním, voskováním, želatinováním a leštěním. Zhotovování dárkových a upomínkových předmětů (kazety, svícny, talíře apod.) a řezbářské práce při opravách slohového nábytku, historických dveří a oken. Zdobení řezbářských výrobků kovem.| 1\\. 9. 1981| 3| 4| 34| 22| 18| 82-58-2
82-63-2| 1980/81
1980/81
Řezbářka| D
85-6| Pozlacovač
Pozlacovačka
s odborným zaměřením pro| | Povrchové úpravy uměleckých památek pozlacováním a patinováním. Příprava dřevěného podkladu očištěním, vytmelením a vybroušením, doplnění řezbou nebo modelováním v sádře. Zlacení práškovým bronzem nebo zlacení kovovou fólií a leštění achátem. Patinování tvarově členitých ozdob.| | | | | | | |
85-61-2| obrazové rámy| H, D| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 36| 22| 18| 33-64-2| 1979/80
85-62-2| umělecké řemeslné práce| H, D| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 36| 22| 18| 82-83-2 82-85-2| 1979/80
1979/80
85-71-2| Ruční vyšívačka| D| Ruční zhotovování různých druhů výšivek, např. lineárních motivů plným stehem, jednoduchých a složitých azur, bílých výšivek včetně dírkování pavoučků. Používání stříbra, zlata a hedvábí k vyšívání písma, emblémů a vzorků na textilním podkladě. Aplikace tkaniny na tkaninu a výšivky a aplikace na tylu. Zhotovování gobelínové výšivky.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 36| 22| 18| 82-75-2| 1979/80
85-72-2| Ruční krajkářka| D| Ruční zhotovování krajek technikou paličkováni, drhání a pletení na rámu podle dokumentace nebo podle individuálních návrhů. Zhotovování šitých krajek za použití tradičních materiálů, zhotovování oděvních krajek, např. límečků, vázanek a doplňků do halenek, textilní bižutérie apod.| 1\\. 9. 1978| 3| 4| 36| 22| 18| 82-76-2| 1977/78
85-76-2| Vlásenkář a maskér| H| Zhotovování a upravování divadelních vlásenek a vlásenkářských výrobků z přírodních i umělých materiálů podle výtvarných návrhů. Barvení a odbarvování vlásenkářských výrobků a vlasové suroviny. Oprava účesů účinkujících umělců před vystoupením bez použití vlasových doplňků. Maskérské práce s cílem dosáhnout speciální výrazové efekty v souladu s tvůrčím záměrem inscenátorů.“.| 1\\. 9. 1980| 3| 4| 34| 22| 18| 82-91-2| 1979/80
Vlásenkářka a maskérka| D
2.
Ke dni 1. září 1981 se počínaje prvním ročníkem ruší tyto učební obory:
„Číselný znak| Název
---|---
21-66-2| Strojník dopravních zařízení v dolech
22-91-2| Zkoušeč kovů
Zkoušečka kovů
22-92-2| Laborant pro hutě
Laborantka pro hutě
22-93-2| Laborant pro rudné doly
Laborantka pro rudné doly
24-72-2| Smaltér
Smaltérka
24-46-2| Obráběčka kovů
26-87-2| Elektromechanik sdělovacích a zabezpečovacích zařízení
Elektromechanička sdělovacích a zabezpečovacích zařízení
29-96-2| Mechanička elektrotechnické výroby
31-53-2| Úpravářka a řetízkovačka punčoch
33-60-2| Kolář
33-65-2 | Tužkař
Tužkařka
34-58-2| Planograf
Planografka
34-93-2| Lisařka gramofonových desek
36-91-2| Geodetický měřič
Geodetická měřička
63-56-2 | Prodavač a skladník zemědělských strojů
Prodavačka a skladnice zemědělských strojů“.
Čl. II
Učebními obory uvedenými v textu čl. I č. 1 se počínaje prvním ročníkem nahrazují od stanoveného dne jejich zavedení (sloupec 5 textu) odpovídající učební obory podle předpisů platných přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky (sloupec 12 textu).
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1978.
První náměstek ministra:
Prof. Ing. Císař, CSc. v. r.
1)
Kód je stanoven výnosem Federálního statistického úřadu čj. 2817/78-03 o doplnění jednotné klasifikace studijních a učebních oborů.
2)
V učebním oboru 01-51-2 je na 1 mistra odborné výchovy až 30 žáků-učňů, pokud jsou přiděleni při práci na povrchu dolu kádrovým dělníkům.
3)
Při montážních pracích 4–6 žáků-učňů na 1 mistra odborné výchovy. |
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 71/1978 Sb. | Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 71/1978 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 135/1975 Sb., o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům
Vyhlášeno 29. 6. 1978, datum účinnosti 1. 8. 1978, částka 16/1978
* Čl. I - Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 135/1975 Sb., o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Pracujícím poživatelům starobního důchodu, kteří konají zaměstnání uvedená v § 2 odst. 1, bude na žádost starobní důchod upraven na plnou výši nebo až do částky 1100 Kčs měsíčně od splátky důchodu následující po dni počátku účinnosti tohoto nařízení.
* Čl. III - Předseda vlády Československé socialistické republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 135/1975 Sb., o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům, jak vyplývá
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 8. 1978
71
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 15. června 1978,
kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 135/1975 Sb., o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 169 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení:
Čl. I
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 135/1975 Sb., o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 zní:
㤠2
(1)
Pracujícímu, který je zaměstnán6) po vzniku nároku na starobní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění), se poskytuje starobní důchod
a)
v nezměněné výši, je-li zaměstnán
1.
ve výrobě průmyslové, stavební, zemědělské nebo lesnické, včetně zakázkových prací, oprav a údržby;
2.
při činnosti dopravní, spojové, geologické, ve vnitřním obchodě nebo v materiálně technickém zásobování;
3.
v dělnických povoláních nebo jako provozní a obsluhující pracovník v komunálních službách nebo při zajišťování služeb na úseku kulturně výchovné činnosti;
4.
v dělnických povoláních nebo jako provozní a obsluhující pracovník v provozech zajišťujících hromadné stravování osob;
5.
v dělnických povoláních ve zdravotnických organizacích, jako zdravotnický pracovník v jeslích a mikrojeslích, jako střední, nižší nebo pomocný zdravotnický pracovník v nepřetržitých anebo třísměnných provozech ve zdravotnických organizacích a v zařízeních sociální péče, při výkonu prací v pečovatelské službě, jako vychovatel v zařízeních sociální péče pro mládež;
6.
při topičských, údržbářských nebo úklidových pracích anebo při práci člena závodní stráže, vrátného a hlídače;
b)
až do výše 1100 Kčs měsíčně, je-li zaměstnán
1.
ve zdravotnictví, v zařízeních sociální péče, v komunálních službách a v provozech zajišťujících hromadné stravování osob při výkonu jiných prací než jsou uvedeny pod písm. a) č. 3 až 5;
2.
při nákupu zemědělských výrobků, v bytovém hospodářství, v ubytovacích službách a ve službách cestovního ruchu.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pracující, kteří konají práce administrativní, a s výjimkou prací uvedených v odstavci 1 písm. a) č. 4 a 6 též práce v řídících orgánech.“.
2.
§ 5 se vypouští.
3.
V § 6 odst. 1 větě první se vypouštějí slova „a 5“.
4.
V § 9 se vypouštějí slova „popřípadě § 5“.
Čl. II
Pracujícím poživatelům starobního důchodu, kteří konají zaměstnání uvedená v § 2 odst. 1, bude na žádost starobní důchod upraven na plnou výši nebo až do částky 1100 Kčs měsíčně od splátky důchodu následující po dni počátku účinnosti tohoto nařízení.
Čl. III
Předseda vlády Československé socialistické republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 135/1975 Sb., o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto nařízením.
Čl. IV
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1978.
Dr. Štrougal v. r.
6)
Jde o činnost v odvětvích národního hospodářství vymezených vyhláškou č. 113/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace odvětví národního hospodářství, vydanou na základě zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací.
Vymezení pojmů „dělnická povolání“ a „provozní nebo obsluhující pracovníci“ bylo provedeno Federálním statistickým úřadem podle vyhlášky č. 129/1971 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace zaměstnání a jednotné klasifikace studijních a učebních oborů. |
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 72/1978 Sb. | Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 72/1978 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen
Vyhlášeno 29. 6. 1978, datum účinnosti 1. 9. 1978, částka 16/1978
* Čl. I - Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - 1. Dodatkové odvody podle § 11 odst. 5 se ukládají za porušení cenových předpisů zjištěná od 1. ledna 1979.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 9. 1978
72
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 15. června 1978,
kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 18 odst. 2 zákona č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení:
Čl. I
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 11 včetně nadpisu zní:
㤠11
Dodatkové odvody za porušení cenových předpisů2)
(1)
Organizace, která podle kontrolního zjištění získala prostředky porušením cenových předpisů (dále jen „neoprávněně získané prostředky“), je povinna odvést je do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru (dále jen „příslušný rozpočet“) jako dodatkový odvod.
(2)
Dodatkový odvod činí úhrn prostředků neoprávněně získaných v období tří let před 1. dnem měsíce, v němž byly zjištěny, a prostředků neoprávněně získaných po tomto datu. Do tohoto úhrnu se nezapočítávají částky, které byly vráceny organizacím a občanům, na jejichž úkor byly získány, a částky, které jim budou vráceny nejpozději do dvou měsíců ode dne kontrolního zjištění, nestanoví-li kontrolní orgán lhůtu kratší.
(3)
Nelze-li úhrn neoprávněně získaných prostředků zjistit vyčerpávajícím nebo výběrovým způsobem,5) určí se podle prostředků prokázaných při kontrole. Dodatkový odvod činí trojnásobek těchto prostředků. Pro započítávání částek vrácených organizacím nebo občanům platí ustanovení odstavce 2.
(4)
Při porušení cenového předpisu prodejem výrobku, pro který nebyla cena ještě stanovena, nebo prodejem výrobku, pro který nebyly v případě stanovení ceny pověřenou organizací vymezeny podstatné kvalitativní nebo jiné dodací podmínky a nelze je vymezit ani podle cenové kalkulace výrobku, činí dodatkový odvod 3 % z hodnoty výrobků dodaných v období uvedeném v odstavci 2. Získá-li organizace za tyto výrobky též prostředky porušením jiných ustanovení cenových předpisů, odvede se ten dodatkový odvod, který je vyšší.
(5)
Nesplní-li organizace povinnost předložit návrh cenového limitu nebo stanovit cenový limit, činí dodatkový odvod
a)
3 % z ceny úkolu plánu rozvoje vědy a techniky, jehož výsledkem má být nový výrobek a pro nějž měl být stanoven předběžný cenový limit, nejvýše však 20 % ročního zisku z výzkumné a vývojové činnosti organizace, plánovaného pro rok, v němž je dodatkový odvod ukládán,
b)
3 % z ceny všech výrobků, pro něž měl být stanoven konečný cenový limit, a které byly dodány v období 12 měsíců od zahájení dodávek, nejméně však z ceny výrobků plánovaných pro toto období.
(6)
Od dodatkového odvodu se odečítají prostředky, které organizace z téhož důvodu odvedla do státního rozpočtu nebo které jako majetkový prospěch vydala státu podle zvláštních předpisů.6) Od dodatkového odvodu podle odstavců 2, 3 a 4 odváděného organizacemi, které podle zvláštních předpisů zúčtovávají cenové rozdíly s rizikovým fondem, se odpočítávají neoprávněně získané prostředky odvedené na zvláštní účet státního rozpočtu federace v rámci stanovených odvodů cenových rozdílů. Neoprávněně získané prostředky zúčtované s rizikovým fondem se odvádějí k jeho tíži.“.
2.
V § 12 odst. 5 se na konci připojuje tato věta:
„Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na dodatkové odvody podle § 11 odst. 3 a 5.“.
3.
V § 12 se vypouští odstavec 6.
4.
§ 13 odst. 2, 3 a 4 znějí:
„(2)
Dodatkový odvod za výrobek technicky zastaralý činí částku rovnající se skutečnému zisku výrobní organizace z tohoto výrobku, zjištěnému výslednou kalkulací sestavenou v posledním roce výroby, nejméně však 15 % z jeho velkoobchodní ceny.
(3)
Dodatkový odvod za výrobek zařazený do třetího stupně jakosti při prvním nebo novém hodnocení nebo na základě kontroly a za krmivo se sníženou jakostí činí 15 % z velkoobchodní ceny. Dodatkový odvod za výrobek zařazený i při opakovaném hodnocení do třetího stupně jakosti činí 30 % z velkoobchodní ceny. Dodatkový odvod se vypočte z množství skutečně dodaných výrobků, nejméně však z množství, které má být po dobu platnosti rozhodnutí o zařazení výrobku do třetího stupně jakosti dodáno podle plánu odbytu, a není-li tento plán v potřebném členění sestavován, z množství podle dodávkových hospodářských smluv.
(4)
Dodatkové odvody podle předcházejících odstavců se neukládají za dovážené výrobky; dále se neukládají za výrobky dodávané pro vývoz, jestliže jejich velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny nejsou vyšší než jejich kupní ceny dosažené při vývozu, nebo jestliže tak rozhodne ústřední orgán nadřízený výrobci po projednání s příslušnými ústředními orgány. Je-li velkoobchodní cena, popřípadě evidenční velkoobchodní cena vyšší než kupní cena, činí dodatkový odvod tento rozdíl, nejvýše však částku podle odstavce 2 nebo 3.“.
5.
Za § 13 se vkládá § 13a, který zní:
㤠13a
Dodatkové odvody v souvislosti se změnami cen
(1)
Organizaci může být uložen dodatkový odvod prostředků nebo části prostředků získaných v důsledku opatření příslušného orgánu, které není promítnuto do ceny výrobku, zejména v důsledku změny ceny poddodávky, v důsledku povolené odchylky od podstatné kvalitativní nebo dodací podmínky dodávaných výrobků nebo jiné povolené změny nebo v důsledku ceny rozdílné pro dodavatele a odběratele.
(2)
Dodatkový odvod prostředků získaných v důsledku opatření organizace k úspoře nebo k záměně materiálu může být této organizaci uložen jen v případech vymezených zvláštním předpisem.7)
(3)
Dodatkové odvody podle odstavců 1 a 2 ukládá příslušný cenový úřad.8)“.
6.
Vypouští se § 15.
Čl. II
1.
Dodatkové odvody podle § 11 odst. 5 se ukládají za porušení cenových předpisů zjištěná od 1. ledna 1979.
2.
Ustanovení § 13 odst. 2 a 3 se vztahují na výrobky, které budou nebo mají být dodány ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
Čl. III
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1978.
Dr. Štrougal v. r.
2)
§ 18 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení.
5)
Postup při uplatnění výběrového způsobu zjištění neoprávněně získaných prostředků je stanoven v § 113 vyhlášky Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 73/1978 Sb. a ve výnosu Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-6/74, registrovaném v částce 1/1975 Sb.
6)
Např. § 24 a 119a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. (úplné znění vyhlášené pod č. 37/1971 Sb.).
7)
§ 77 vyhlášky č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 73/1978 Sb.
8)
Nařízení vlády ČSSR č. 22/1971 Sb., kterým se stanoví seznam surovin, výrobků, výkonů a služeb, jejichž ceny určuje Federální cenový úřad, ve znění nařízení vlády ČSSR č. 56/1972 Sb. a č. 46/1977 Sb. a zákon ČNR č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, a zákon SNR č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 74/1978 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 74/1978 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu, jíž se doplňuje vyhláška č. 143/1970 Sb., kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství
Vyhlášeno 29. 6. 1978, datum účinnosti 1. 7. 1978, částka 16/1978
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 143/1970 Sb., kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství, se doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 1978
74
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu
ze dne 22. června 1978,
jíž se doplňuje vyhláška č. 143/1970 Sb., kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství
Federální ministerstvo financí a federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě se Státní bankou československou a ve spolupráci s ministerstvy financí republik stanoví podle § 28 zákona č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 143/1970 Sb., kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství, se doplňuje takto:
§ 11 odst. 1 písm. c) se doplňuje ustanovením označeným dd), které zní:
„dd)
ražené podle zákona č. 76/1976 Sb., o ražbě československých dukátů, ve vlastnictví osoby, která není řádným členem některé zdejší numizmatické společnosti, a to v množství po jednom kuse jednodukátu, dvojdukátu, pětidukátu a desetidukátu jednotlivých druhů a letopočtů na osobu.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1978.
Ministr zahraničního obchodu ČSSR:
Ing. Barčák v. r.
Ministr financí ČSSR:
Ing. Lér, CSc. v. r. |
Zákon Slovenské národní rady č. 78/1978 Sb. | Zákon Slovenské národní rady č. 78/1978 Sb.
Zákon Slovenské národní rady o školských zařízeních
Vyhlášeno 4. 7. 1978, datum účinnosti 1. 9. 1978, částka 18/1978
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - PŘEDŠKOLNÍ ZAŘÍZENÍ (§ 2 — § 8)
* ČÁST TŘETÍ - ŠKOLSKÁ VÝCHOVNÁ ZAŘÍZENÍ (§ 9 — § 31)
* ČÁST ČTVRTÁ - ŠKOLSKÁ ÚČELOVÁ ZAŘÍZENÍ (§ 32 — § 44)
* ČÁST PÁTÁ - ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 45 — § 47)
* § 48 - Zrušují se:
* § 49 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1978.
Aktuální znění od 1. 9. 1978
78
ZÁKON
Slovenské národní rady
ze dne 27. června 1978
o školských zařízeních
Slovenská národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Předškolní výchovu, výchovu mimo vyučování, systém dalšího vzdělávání učitelů a ostatních školských pracovníků a odborné služby školám, předškolním zařízením a školským výchovným zařízením zabezpečují školská zařízení.
(2)
Školská zařízení jsou součástí školské výchovně vzdělávací soustavy.
(3)
Školská zařízení jsou předškolní zařízení, školská výchovná zařízení, školská účelová zařízení, popřípadě další školská zařízení zřízená podle § 45 odst. 1.
ČÁST DRUHÁ
PŘEDŠKOLNÍ ZAŘÍZENÍ
§ 2
Předškolní výchova a její úkoly
(1)
Úkolem předškolní výchovy je vytvářet základy vědomostí a dovedností dětí, rozvíjet jejich řeč, myšlení a zájem o hru, o přiměřenou práci a učení. Předškolní výchova připravuje děti pro vstup do základní školy.
(2)
Předškolní výchovu dětí zabezpečují v těsné spolupráci rodina a předškolní zařízení.
§ 3
Druhy předškolních zařízení
(1)
Předškolní zařízení jsou jesle, mateřská škola, společné zařízení jeslí a mateřské školy a dětský útulek.
(2)
Předškolní zařízení uvedená v odstavci 1 zřizují národní výbory jako územní předškolní zařízení nebo socialistické organizace se souhlasem národního výboru jako závodní nebo družstevní předškolní zařízení.
§ 4
Jesle
(1)
Jesle jsou dětská výchovná zařízení s léčebně preventivní péčí; pečují o zdravý tělesný a duševní vývoj a o harmonický rozvoj dětí zpravidla do věku tří let.
(2)
Působnost ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky ve věcech jeslí, stanovená zvláštními předpisy,1) zůstává nedotčena.
§ 5
Mateřská škola
(1)
Mateřská škola navazuje na výchovu dítěte v rodině a v jeslích, všestranně rozvíjí osobnost dítěte zpravidla ve věku od tří do šesti let a připravuje ho pro vstup do základní školy. Do mateřské školy se přednostně přijímají děti, které dovršily nejméně pět let věku.
(2)
Mateřské školy se zřizují především jako mateřské školy s celodenní péčí; mohou být zřizovány i jako školy internátní. Mateřské školy internátní poskytují dětem předškolní výchovu po celý týden nebo po celý rok. V mateřských školách s celodenní péčí a v mateřských školách internátních mohou být zřizovány třídy bez celodenní péče a třídy pro děti lehčeji mentálně, smyslově nebo tělesně postižené nebo pro děti s lehčími vadami řeči.
(3)
Pro děti mentálně, smyslově nebo tělesně postižené a pro děti s vadami řeči se zřizují mateřské školy pro děti vyžadující zvláštní péči. Pro děti nemocné nebo zdravotně oslabené se zřizují mateřské školy při zdravotnických zařízeních.
(4)
Pro děti, které nemohou do mateřských škol pravidelně docházet a které mají ve školním roce, v němž dovrší šest let věku, zahájit povinnou školní docházku, se při mateřských školách zřizují ve druhém pololetí předcházejícího školního roku přípravná oddělení, v nichž se děti připravují na povinnou školní docházku.
(5)
V zájmu příznivého vývoje smyslově postižených dětí předškolního věku je docházka těchto dětí do mateřských škol povinná od počátku školního roku, v němž dítě dovrší pátý rok věku. Vláda Slovenské socialistické republiky nařízením stanoví počátek účinnosti tohoto ustanovení.
§ 6
Společné zařízení jeslí a mateřské školy
(1)
Jesle a mateřská škola se mohou zřizovat se společnou správou jako zařízení s celodenní péčí nebo jako zařízení internátní.
(2)
Podrobnosti o zřizování a organizaci společného zařízení jeslí a mateřské školy stanoví ministerstvo školství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo školství“) v dohodě s ministerstvem zdravotnictví Slovenské socialistické republiky obecně závazným právním předpisem.
§ 7
Dětský útulek
V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení mateřské školy, se zřizuje dětský útulek. Dětský útulek plní s přihlédnutím k místním podmínkám úkoly mateřské školy.
§ 8
Předškolní zařízení zřizovaná socialistickými organizacemi
(1)
Socialistické organizace se souhlasem národního výboru budují ze svých prostředků pro děti svých pracovníků předškolní zařízení nebo se na budování předškolních zařízení podílejí; náklady na tato zařízení hradí podle zvláštních předpisů.2)
(2)
Ústřední orgány vytvářejí v oboru své působnosti podmínky pro rozvoj předškolních zařízení.
(3)
Náklady spojené s poskytováním výchovné a léčebně preventivní péče o děti v předškolních zařízeních zřízených socialistickými organizacemi hradí národní výbory.
(4)
Podrobnosti o zřizování a provozu předškolních zařízení zřizovaných socialistickými organizacemi stanoví vláda Slovenské socialistické republiky nařízením.
ČÁST TŘETÍ
ŠKOLSKÁ VÝCHOVNÁ ZAŘÍZENÍ
§ 9
Školská výchovná zařízení jsou zařízení pro zájmové studium, školská zotavovací zařízení, mimoškolní výchovná zařízení a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.
DÍL PRVNÍ
ZAŘÍZENÍ PRO ZÁJMOVÉ STUDIUM
§ 10
Zájmovému studiu umění slouží lidové školy umění a školské ústavy umělecké výroby, zájmovému studiu jazyků slouží lidové školy jazyků a jazykové školy, zájmovému studiu stenotypistiky a psaní strojem slouží těsnopisné ústavy.
§ 11
Lidová škola umění
(1)
Lidová škola umění se podílí na rozvíjení vloh, schopností a nadání dětí a mládeže, popřípadě dospělých formou zájmové výchovy a výuky v oblasti umění a účastí na společenském životě; poskytuje základy odborného vzdělání v hudebním, tanečním, literárně dramatickém, divadelním, loutkářském a výtvarném oboru. Zvláště nadané žáky lidová škola umění připravuje v rozšířeném vyučování k dalšímu studiu na uměleckých školách.
(2)
Lidová škola umění organizuje studium přípravné, určené především pro žáky prvního stupně základní školy nebo základní devítileté školy, studium základní, které navazuje na studium přípravné, a kursy pro dospělé. Do přípravného studia mohou být přijaty i mimořádně hudebně nadané děti předškolního věku.
§ 12
Školský ústav umělecké výroby
(1)
Školský ústav umělecké výroby svou výchovnou a vzdělávací činností pečuje o udržování tradičních a rozvíjení nových výtvarných projevů, technik a praktických poznatků v oborech lidové umělecké výroby a uměleckých řemesel.
(2)
Ústav uskutečňuje zejména zájmovou výchovu a výuku žáků a dospělých, zaměřenou na oblast lidové umělecké výroby, odbornou výchovu a výuku žáků a dospělých pro potřeby socialistických organizací zabývajících se lidovou uměleckou výrobou a uměleckými řemesly, pokud není zajišťována příslušnými středními školami, a na tvorbu návrhů vzorů a technické dokumentace potřebných k zájmové i odborné výchově a výuce žáků a dospělých v oblasti lidové umělecké výroby a uměleckých řemesel.
(3)
Ústav plní své úkoly prostřednictvím bezplatných kursů a prostřednictvím střední odborné uměleckořemeslné školy zřízené při ústavu.
§ 13
Lidová škola jazyků
Lidová škola jazyků poskytuje žákům základních škol, základních devítiletých škol, středních škol, studentům vysokých školvysokých škol a pracujícím jazykové vzdělání v hlavních světových jazycích.
§ 14
Jazyková škola
(1)
Jazyková škola poskytuje pracujícím, žákům základních škol, základních devítiletých škol, středních škol a studentům vysokých školvysokých škol jazykové vzdělání v hlavních světových jazycích i v jazycích jiných, organizuje též vyučování jazykům s odborným zaměřením a připravuje pracující po jazykové stránce pro výkon činností v mezinárodních stycích, pro překladatelskou, tlumočnickou a jinou činnost.
(2)
Studium na jazykové škole může být ukončeno státní jazykovou zkouškou; tuto zkoušku může vykonat i občan, který na jazykové škole nestudoval.
§ 15
Těsnopisný ústav
Těsnopisný ústav školí a doškoluje pracující v oboru slovenského a cizojazyčného těsnopisu, psaní na stroji, hospodářské korespondence, stenotypistiky, techniky a mechanizace administrativy a sekretářských prací. Studium oborů, jimž ústav vyučuje, může být ukončeno státní zkouškou.
DÍL DRUHÝ
ŠKOLSKÁ ZOTAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ
§ 16
Škola v přírodě
(1)
Škola v přírodě je školské zotavovací zařízení, které umožňuje pobyt dětí z předškolních zařízení a žáků škol nebo jednotlivých tříd, popřípadě vybraných skupin žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení školní výchovně vzdělávací práce. Jejím posláním je zotavování a upevňování zdraví a fyzické zdatnosti dětí a žáků žijících ve městech a průmyslových oblastech.
(2)
Do školy v přírodě se vysílají děti z mateřských škol, žáci základních škol, základních devítiletých škol a žáci škol pro mládež vyžadující zvláštní péči.
(3)
Národní výbory mohou zřizovat a spravovat školu v přírodě též mimo své územní obvody v dohodě s národním výborem, v jehož územním obvodu má být škola v přírodě zřízena.
DÍL TŘETÍ
MIMOŠKOLNÍ VÝCHOVNÁ ZAŘÍZENÍ
§ 17
Výchova mimo vyučování
(1)
Výchova mimo vyučování tvoří organickou jednotu se školní výchovou. Jejím úkolem je poskytnout žákům po vyučování aktivní odpočinek, rozvíjet jejich osobité schopnosti, nadání a zájmy, vést je k účasti na společenském životě přiměřené jejich věku a pomáhat jim při přípravě na vyučování. Výchova mimo vyučování přispívá i k uvědomělé volbě povolání.
(2)
Výchovu mimo vyučování organizují školy, Socialistický svaz mládeže, Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže, další společenské organizace a školská výchovná zařízení.
§ 18
Druhy mimoškolních výchovných zařízení
Mimoškolní výchovná zařízení jsou dům pionýrů a mládeže, stanice mladých techniků, stanice mladých přírodovědců a stanice mladých turistů a za podmínek stanovených tímto zákonem též školní družina, školní klub, školní knihovna a domov mládeže.
§ 19
Dům pionýrů a mládeže, stanice mladých techniků, stanice mladých přírodovědců a stanice mladých turistů
(1)
Dům pionýrů a mládeže jako státní mimoškolní výchovné a vzdělávací zařízení pomáhá plnit hlavní výchovné cíle a poslání škol a programové a obsahové zaměření činnosti Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže a Socialistického svazu mládeže. Dům organizuje výchovně vzdělávací práci s dětmi a mládeží v době mimo vyučování a metodicky pomáhá školám, Pionýrské organizaci Socialistického svazu mládeže a Socialistickému svazu mládeže.
(2)
Zřizuje se místní (městský) dům pionýrů a mládeže, okresní (obvodní) dům pionýrů a mládeže, krajský dům pionýrů a mládeže a ústřední dům pionýrů a mládeže.
(3)
Stanice mladých techniků, stanice mladých přírodovědců a stanice mladých turistů plní v oboru techniky, v oboru přírodních věd, v oboru turistiky a v oboru branné výchovy obdobné úkoly jako dům; zřizuje se jako oddělení domu nebo jako samostatné mimoškolní výchovné zařízení.
(4)
Národní výbory spolupracují s orgány Socialistického svazu mládeže a s orgány Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže při odborném vedení jimi spravovaných domů a stanic, při stanovení obsahové náplně těch činností domů a stanic, které napomáhají uskutečňovat cíle Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže, a při kontrole činnosti domů a stanic.
§ 20
Školní družina a školní klub
(1)
Výchově žáků základní školy nebo základní devítileté školy, základní školy nebo základní devítileté školy pro smyslově postižené žáky, základní školy nebo základní devítileté školy pro žáky s vadami řeči, zvláštní školy a pomocné školy, popřípadě základní školy nebo základní devítileté školy pro tělesně postižené žáky, základní školy nebo základní devítileté školy při zdravotnických zařízeních slouží v době mimo vyučování a o školních prázdninách školní družina a školní klub. Školní družina je určena pro žáky prvního až čtvrtého ročníku, školní klub pro žáky ostatních ročníků těchto škol.
(2)
Pokud školní družina nebo školní klub nebude součástí školy, může se zřídit jako mimoškolní výchovné zařízení.3)
§ 21
Školní knihovna
(1)
Školní knihovnu jako součást jednotné soustavy knihoven tvoří školní žákovská knihovna a školní učitelská knihovna.
(2)
Pokud školní knihovna nebude součástí školy, může se zřídit jako mimoškolní výchovné zařízení.3)
§ 22
Domov mládeže
(1)
Domov mládeže zabezpečuje žákům středních škol výchovu, ubytování a stravování. Obsah výchovné činnosti v domově mládeže navazuje na obsah výchovně vzdělávací práce střední školy. Na politickovýchovné, kulturní, společenské a sportovní činnosti domova se podílí Socialistický svaz mládeže.
(2)
Pokud domov mládeže nebude součástí školy, může se zřídit jako mimoškolní výchovné zařízení.3)
DÍL ČTVRTÝ
ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ PRO VÝKON ÚSTAVNÍ VÝCHOVY A OCHRANNÉ VÝCHOVY
§ 23
Pro výkon ústavní výchovy mládeže se zřizují dětské domovy. Pro výkon ústavní výchovy obtížně vychovatelné mládeže nebo ochranné výchovy mládeže se zřizují zvláštní výchovná zařízení; výkon ústavní výchovy zajišťují též internátní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči. Diagnostické úkoly při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy plní diagnostické ústavy.
§ 24
Dětský domov
(1)
Dětský domov je internátní výchovné zařízení pro výkon ústavní výchovy mládeže; zajišťuje výchovnou, hmotnou a sociální péči mládeži s normálním duševním vývojem, která ze závažných důvodů nemůže být vychovávána ve vlastní rodině a nemůže být osvojena nebo umístěna v jiné formě náhradní rodinné péče.
(2)
Mládež, u níž se předpokládá dlouhodobý pobyt v dětském domově, je vychovávána v dětském domově rodinného typu.
(3)
Dětský domov pečuje o mládež od tří do osmnácti let, popřípadě do ukončení přípravy na povolání.
Zvláštní výchovná zařízení
§ 25
(1)
Zvláštní výchovná zařízení uvedená v § 26 až 28 jsou internátní výchovná zařízení pro výkon ochranné výchovy nebo ústavní výchovy obtížně vychovatelné mládeže.
(2)
Zvláštní výchovná zařízení jsou diferencována podle věku, pohlaví, stupně obtížnosti výchovy a podle mentální úrovně mládeže.
§ 26
Dětský výchovný ústav
Dětský výchovný ústav pečuje o obtížně vychovatelnou mládež do doby, než ukončí docházku do základní školy, do základní devítileté školy nebo do zvláštní školy, popřípadě než ukončí přípravu na povolání.
§ 27
Výchovný ústav pro mládež
Výchovný ústav pro mládež pečuje o obtížně vychovatelnou mládež, která ukončila docházku do základní školy, základní devítileté školy nebo do zvláštní školy; v péči ústavu mládež zůstává do osmnácti, popřípadě do devatenácti let, byla-li jí ochranná výchova nebo ústavní výchova prodloužena soudem.
§ 28
Ústav s výchovně léčebným režimem
Ústav s výchovně léčebným režimem pečuje po dobu nezbytné potřeby o mládež z dětských domovů a zvláštních výchovných zařízení, u níž byla zjištěna přechodná nebo trvalá duševní porucha takového druhu a stupně, že nemůže být vychovávána v ostatních zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy.
Diagnostické ústavy
§ 29
(1)
Diagnostické ústavy jsou internátní výchovná zařízení, která komplexně vyšetřují z hlediska psychologického a pedagogického mládež s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou nebo mládež, o jejímž umístění do výchovného zařízení rozhodl předběžným opatřením národní výbor, popřípadě mládež, o jejíž umístění do výchovného zařízení požádali národní výbor zákonní zástupci, a zprostředkovávají její zdravotní vyšetření. Mládež rozmisťují do příslušných typů dětských domovů a zvláštních výchovných zařízení, popřípadě do internátních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči.
(2)
Diagnostické ústavy poskytují po přechodnou dobu výchovnou péči mládeži zadržené na útěku od rodičů nebo jiných osob, popřípadě z institucí odpovědných za její výchovu.
(3)
Diagnostické ústavy se člení na dětské diagnostické ústavy (§ 30) a diagnostické ústavy pro mládež (§ 31).
§ 30
Dětský diagnostický ústav
Dětský diagnostický ústav plní diagnostické úkoly uvedené v § 29; vede evidenci mládeže umístěné v dětských domovech a dětských výchovných ústavech ve svém územním obvodu.
§ 31
Diagnostický ústav pro mládež
Diagnostický ústav pro mládež plní diagnostické úkoly uvedené v § 29; vede evidenci mládeže umístěné ve výchovných ústavech pro mládež v územním obvodu stanoveném ministerstvem školství.
ČÁST ČTVRTÁ
ŠKOLSKÁ ÚČELOVÁ ZAŘÍZENÍ
§ 32
Školská účelová zařízení pomáhají předškolním zařízením, základním školám, základním devítiletým školám, školám pro mládež vyžadující zvláštní péči, středním školám a školským výchovným zařízením plnit výchovně vzdělávací úkoly; zabezpečují také další vzdělávání pedagogických pracovníků nebo hmotnou péči žákům po dobu jejich pobytu ve škole.
DÍL PRVNÍ
ZAŘÍZENÍ VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ
§ 33
Úkoly výchovného poradenství plní školy výchovnými poradcivýchovnými poradci, okresní pedagogicko-psychologické poradny a krajské pedagogicko-psychologické poradny.
§ 34
Výchovný poradce
Základní školy, základní devítileté školy, školy pro mládež vyžadující zvláštní péči a střední školy zajišťují úkoly výchovného poradenství výchovnými poradcivýchovnými poradci. Výchovnými poradciVýchovnými poradci jsou učitelé školy odborně připravení pro výchovné poradenství.
§ 35
Okresní pedagogicko-psychologická poradna
(1)
Okresní pedagogicko-psychologická poradna pomáhá řešit výukové a výchovné problémy dětí předškolních zařízení i žáků škol a školských výchovných zařízení, které odborně vede okresní národní výbor, pomáhá při profesionální orientaci a uvědomělé volbě povolání žáků a zajišťuje pro školy odborné pedagogicko-psychologické služby.
(2)
Okresní pedagogicko-psychologická poradna provádí pedagogicko-psychologické vyšetření žáků navrhovaných k zařazení do škol pro mládež vyžadující zvláštní péči a zprostředkovává jejich zdravotní a jiná vyšetření; metodicky usměrňuje činnost výchovných poradcůvýchovných poradců.
§ 36
Krajská pedagogicko-psychologická poradna
(1)
Krajská pedagogicko-psychologická poradna pomáhá řešit výukové a výchovné problémy žáků škol a školských výchovných zařízení, které odborně vede krajský národní výbor, pomáhá při profesionální orientaci a uvědomělé volbě povolání žáků; poskytuje okresním pedagogicko-psychologickým poradnám odbornou pomoc v případech, které vyžadují speciální vyšetření nebo vedení.
(2)
Krajská pedagogicko-psychologická poradna metodicky usměrňuje činnost okresních pedagogicko-psychologických poraden v kraji, výchovných poradcůvýchovných poradců na školách a psychologů ve školských výchovných zařízeních, které odborně vede krajský národní výbor.
DÍL DRUHÝ
ZAŘÍZENÍ PRO DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ
§ 37
Okresní pedagogické středisko
(1)
Okresní pedagogické středisko poskytuje odbornou pomoc ředitelům, učitelům a ostatním pedagogickým pracovníkům škol, předškolních zařízení a školských výchovných zařízení, které odborně vede okresní národní výbor.
(2)
Středisko organizuje další vzdělávání pedagogických pracovníků a poskytuje na tomto úseku orgánům státní školské správy poradenskou službu.
(3)
Středisko metodicky řídí a koordinuje činnost metodických sdružení a předmětových komisí na základních školách a na základních devítiletých školách.
§ 38
Krajský pedagogický ústav
(1)
Krajský pedagogický ústav poskytuje odbornou pomoc ředitelům, učitelům a ostatním pedagogickým pracovníkům škol a školských výchovných zařízení, které odborně vede krajský národní výbor, školským pracovníkům okresních národních výborů a metodikům okresních pedagogických středisek.
(2)
Ústav organizuje další vzdělávání pedagogických pracovníků a poskytuje na tomto úseku orgánům státní školské správy poradenskou službu; podle potřeb orgánů státní školské správy zkoumá stav a metody učebně výchovné práce v jednotlivých vyučovacích předmětech, v předškolní výchově a ve výchově mimo vyučování.
(3)
Ústav metodicky řídí a koordinuje činnost okresních pedagogických středisek v kraji a předmětových komisí na školách, které odborně vede krajský národní výbor.
DÍL TŘETÍ
ZAŘÍZENÍ ŠKOLNÍHO STRAVOVÁNÍ
§ 39
Školní jídelna
Školní jídelna se zřizuje jako účelové zařízení pro předškolní zařízení a pro školy všech druhů; zabezpečuje stravování dětí a žáků, učitelů a ostatních pracovníků škol v době jejich pobytu ve škole a spolupůsobí při vytváření racionálních výživových, hygienických a společenských návyků.
§ 40
Jídelna v internátním zařízení
V internátních školách a v internátních výchovných zařízeních je jídelna součástí školy nebo výchovného zařízení; poskytuje celodenní stravování.
§ 41
Středisko školního stravování
(1)
Pro metodické řízení školních a internátních jídelen se zřizují střediska školního stravování.
(2)
Krajské středisko školního stravování metodicky řídí okresní střediska školního stravování a školní a internátní jídelny odborně vedené krajským národním výborem a zabezpečuje zvyšování kvalifikace pracovníků těchto jídelen.
(3)
Okresní středisko školního stravování metodicky řídí školní a internátní jídelny odborně vedené okresním národním výborem a zabezpečuje zvyšování kvalifikace pracovníků těchto jídelen.
DÍL ČTVRTÝ
OSTATNÍ ÚČELOVÁ ZAŘÍZENÍ
§ 42
Školní hospodářství
(1)
Školním hospodářstvímŠkolním hospodářstvím se rozumí školní statek, školní lesy, školní rybářství a školní zahradnictví.
(2)
Školní hospodářstvíŠkolní hospodářství se zřizuje na středních zemědělských technických školách, na středních lesnických technických školách a na středních rybářských technických školách.
(3)
Školní hospodářstvíŠkolní hospodářství plní účelové pedagogické poslání spočívající zejména v zajištění praktického výcviku žáků, jejich zájmové odborné činnosti, v rozvíjení odborné a pedagogické práce učitelů a v plnění výrobních a dodávkových úkolů.
§ 43
Technické a materiálové středisko
Technické a materiálové středisko poskytuje školám pomoc při modernizaci výchovně vzdělávací práce a při vytváření materiálně technické základny pro rozvíjení, zkvalitňování a prohlubování polytechnického vyučování.
§ 44
Školní výpočetní středisko
Školní výpočetní středisko je účelové zařízení středních škol pro vyučování výpočetní technice; pro učitele středních škol zabezpečuje ve spolupráci s krajským pedagogickým ústavem studijní cykly, kursy, semináře, přednášky a instruktáže o výpočetní technice.
ČÁST PÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 45
(1)
Vláda Slovenské socialistické republiky nařízením stanoví, která další školská zařízení mohou národní výbory podle společenské potřeby zřizovat.
(2)
Ministerstvo školství vydává obecně závazné právní předpisy o výchovně vzdělávací činnosti předškolních zařízení a školských výchovných zařízení uvedených v tomto zákoně, pokud tato působnost podle zvláštního zákona nepřísluší jinému ústřednímu orgánu státní správy.
(3)
Délku studia a učební plány na lidových školách umění, na lidových školách jazyků a na jazykových školách stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.
(4)
Podrobnosti o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy stanoví ministerstvo školství v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem.
(5)
Ministerstvo školství řídí v rozsahu stanoveném vládou Slovenské socialistické republiky pokusné ověřování organizace a forem výchovně vzdělávací práce v předškolních výchovných zařízeních a v školských výchovných zařízeních.
§ 46
Rekreační střediska školní mládeže se dnem 1. září 1978 stávají školami v přírodě.
§ 47
Tento zákon se vztahuje na školská zařízení spravovaná národními výbory. Ustanovení § 2 až 8 se vztahují i na předškolní zařízení zřizovaná socialistickými organizacemi.
§ 48
Zrušují se:
1.
§ 3, 4 a § 22 až 24 zákona č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon),
2.
§ 21 vládního nařízení č. 59/1964 Sb., o úkolech národních výborů při péči o děti,
3.
vládní vyhláška č. 72/1961 Sb., o zřizování jeslí a mateřských škol ve společných budovách.
§ 49
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1978.
Šalgovič v. r.
Colotka v. r.
1)
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
2)
Např. vyhláška č. 90/1972 Sb., o financování některých zařízení podnikové společenské spotřeby a některých činností státních hospodářských organizací a organizací zahraničního obchodu, vyhláška č. 119/1972 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací a o poskytování příspěvků na investiční výstavbu a provoz některých zařízení, ve znění zákona č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, a zákona č. 62/1972 Sb., o úpravách soustavy odvodů a daní organizací, čl. 87 písm. b) Vzorových stanov jednotných zemědělských družstev (příloha k nařízení vlády ČSSR č. 137/1975 Sb.), směrnice federálního ministerstva financí o financování některých výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací (reg. částka 7/1973 Sb.).
3)
§ 29 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol. |
Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 81/1978 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 81/1978 Sb.
Vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se stanoví výjimky z povinnosti písemně sjednat smlouvy o rozšiřování literárních, vědeckých a uměleckých děl
Vyhlášeno 4. 7. 1978, datum účinnosti 4. 7. 1978, částka 18/1978
* § 1 - (1) Písemnou formou se nemusí sjednat smlouvy o uveřejnění literárního, vědeckého nebo uměleckého díla v periodickém tisku, ve zpravodajském a publicistickém vysílání rozhlasové nebo televizní organizace, jestliže autor dílo vytvořil přímo na objednávku an
* § 2 - Ustanovením § 1 není dotčena povinnost
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 4. 7. 1978
81
VYHLÁŠKA
ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky
ze dne 15. června 1978,
kterou se stanoví výjimky z povinnosti písemně sjednat smlouvy o rozšiřování literárních, vědeckých a uměleckých děl
Ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky podle § 22 odst. 4 zákona č. 35/1965 Sb., o literárních, vědeckých a uměleckých dílech (autorský zákon), stanoví:
§ 1
(1)
Písemnou formou se nemusí sjednat smlouvy o uveřejnění literárního, vědeckého nebo uměleckého díla v periodickém tisku, ve zpravodajském a publicistickém vysílání rozhlasové nebo televizní organizace, jestliže autor dílo vytvořil přímo na objednávku anebo je vytvořil z vlastního podnětu a nabídl k uveřejnění, pokud nejde o postupné uveřejňování díla po částech (na pokračování) nebo o vytištění hudebního díla s textem nebo bez textu.
(2)
Písemně se nemusí sjednat smlouvy
a)
o veřejném přednesu nebo jiném použití literárního nebo vědeckého díla jeho autorem,
b)
o vystavení výtvarného nebo fotografického díla na výstavě, s výjimkou putovních výstav.
§ 2
Ustanovením § 1 není dotčena povinnost
a)
uživatele opatřit si autorovo svolení k použití díla (§ 14 autorského zákona),
b)
pořadatele splnit podmínky pořádání přednášky, koncertu nebo jiné hudební produkce, divadelního nebo podobného představení anebo výstavy, které stanoví zvláštní předpisy.1)
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Válek v. r.
1)
Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 99/1958 Ú. v., o povolování veřejných koncertních a jiných hudebních produkcí, veřejných produkcí estrádních a artistických, podniků lidové zábavy, některých divadelních představení, výstav, přednášek a filmových představení a o výhradném oprávnění ochranných organizací autorských. |
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 83/1978 Sb. | Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 83/1978 Sb.
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky o osvobození obytných domů s byty v osobním vlastnictví od domovní daně
Vyhlášeno 17. 7. 1978, datum účinnosti 17. 7. 1978, částka 19/1978
* § 1 - Obytné domy s byty v osobním vlastnictví1) se osvobozují od domovní daně.
* § 2 - V § 1 odst. 1 vyhlášky č. 14/1968 Sb., o úlevách na domovní dani, ve znění vyhlášky č. 143/1976 Sb. se vypouštějí slova „nebo obytné domy s byty v osobním vlastnictví“.
* § 3 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 17. 7. 1978
83
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Slovenské socialistické republiky
ze dne 5. července 1978
o osvobození obytných domů s byty v osobním vlastnictví od domovní daně
Vláda Slovenské socialistické republiky nařizuje podle § 24 odst. 1 č. 2 zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani:
§ 1
Obytné domy s byty v osobním vlastnictví1) se osvobozují od domovní daně.
§ 2
V § 1 odst. 1 vyhlášky č. 14/1968 Sb., o úlevách na domovní dani, ve znění vyhlášky č. 143/1976 Sb. se vypouštějí slova „nebo obytné domy s byty v osobním vlastnictví“.
§ 3
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Dr. Colotka v. r.
1)
Zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978 Sb. |
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce č. 86/1978 Sb. | Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce č. 86/1978 Sb.
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení
Vyhlášeno 17. 7. 1978, datum účinnosti 1. 1. 1979, částka 19/1978
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - KONTROLY, REVIZE A ZKOUŠKY ZAŘÍZENÍ (§ 3 — § 10)
* ČÁST TŘETÍ - REVIZNÍ TECHNIK (§ 11 — § 13)
* ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 14 — § 16)
Aktuální znění od 1. 1. 1979
86
VYHLÁŠKA
Slovenského úřadu bezpečnosti práce
ze dne 26. června 1978
o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení
Slovenský úřad bezpečnosti práce stanoví podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v dohodě se Slovenskou odborovou radou a ostatními ústředními orgány:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Rozsah platnosti
(1)
Vyhláška se vztahuje na organizace, které vyrábějí, montují, provozují, opravují, udržují plynová zařízení (dále jen „zařízení“) nebo provádějí jejich revize.
(2)
Za zařízení se pro účely této vyhlášky považují zařízení podléhající státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce, vykonávanému Slovenským úřadem bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce, a to zařízení pro
a)
výrobu a úpravu plynů,
b)
skladování a přepravu plynů,
c)
plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic,
d)
zkapalňování a odpařování plynů,
e)
zvyšování a snižování tlaku plynů,
f)
rozvod plynů,
g)
spotřebu plynů spalováním.
(3)
Za zařízení uvedená v odstavci 2 se nepovažují zařízení, která jsou v osobním užívání uživatelů bytů a místností nesloužících k bydlení.
(4)
Za plyny pro účely této vyhlášky se považují látky, jejichž kritická teplota je nižší než 50 °C, nebo látky, u nichž je při teplotě 50 °C absolutní tlak (tenze) par vyšší než 0,3 MPa (3 kp/cm2).1)
§ 2
Všeobecné ustanovení
(1)
Provedením revizí (§ 4) nebo zkoušek (§ 9) zařízení pověří organizace pracovníka, který má k této činnosti osvědčení o odborné způsobilosti (dále jen „revizní technik“). Toto osvědčení2) vydává inspektorát bezpečnosti práce3) (dále jen „inspektorát“) příslušný podle místa výkonu práce pověřovaného pracovníka.
(2)
Organizace může zajistit provedení revizí nebo zkoušek zařízení prostřednictvím jiné organizace, která má k této činnosti oprávnění4) vydané inspektorátem.
ČÁST DRUHÁ
KONTROLY, REVIZE A ZKOUŠKY ZAŘÍZENÍ
§ 3
Kontrola zařízení
(1)
Kontrola zařízení je posouzení, zda stav provozovaného zařízení odpovídá požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení a požadavkům požární ochrany.
(2)
Kontrolou zařízení pověří organizace pracovníka, který prokazatelně ovládá bezpečnostní předpisy pro obsluhu kontrolovaného zařízení, bezpečnostní předpisy související, požární řád a poplachové směrnice, a který je zaškolen v obsluze zařízení.
(3)
O kontrole zařízení provede pověřený pracovník záznam do provozního deníku, který obsahuje:
a)
jméno a příjmení pracovníka, který kontrolu provedl,
b)
datum kontroly,
c)
rozsah kontroly,
d)
zjištěné závady a návrhy na jejich odstranění,
e)
podpis pracovníka, který kontrolu provedl.
(4)
Kontrola zařízení se provádí jednou za rok; jestliže technický stav zařízení nebo provozní zkušenosti vyžadují častější kontroly, nařídí vedoucí organizace jejich provádění v kratších termínech.
§ 4
Revize zařízení
(1)
Revize zařízení jsou výchozí (§ 6) a provozní (§ 8); rozumí se jimi celkové posouzení zařízení, při kterém se prohlídkou, vyzkoušením, popřípadě i měřením zjišťuje provozní bezpečnost a spolehlivost zařízení nebo jeho částí a posoudí se i technická dokumentace a odborná způsobilost obsluhy.
(2)
Jestliže je součástí zařízení i zařízení elektrické, tlakové, zdvihací nebo jiné, prověří se při revizi celého zařízení, zda u těchto zařízení byla provedena revize podle zvláštních předpisů.5) Do zprávy o revizi zařízení se o tom učiní záznam.
(3)
Pro provádění revizí je organizace, která zařízení provozuje, povinna vypracovat harmonogram revizí nejméně na tříleté období a upravovat jej podle provozních zkušeností a technického stavu zařízení.
(4)
V odůvodněných případech může stanovit inspektorát provedení mimořádné revize.
§ 5
Příprava revize zařízení
Před zahájením revize zařízení organizace připraví zařízení na revizi a dále zejména:
a)
podle potřeby zajistí spolehlivé odpojení zařízení od přívodu energie a zabrání tak možnosti úrazů a havárie,
b)
podle potřeby odplyní zařízení nebo plyny v zařízení přivede do stavu netečné atmosféry (inertizace),6) popřípadě v zařízeních zajistí dýchatelnou a nezávadnou atmosféru,
c)
provede nezbytná měření v místech, v nichž by mohlo dojít k ohrožení zdraví nebo života osob nebo k ohrožení majetku a podle výsledku měření stanoví a provede potřebná opatření,
d)
provede podle místních podmínek v potřebném rozsahu protipožární opatření podle obecných předpisů,7)
e)
zajistí potřebný počet kvalifikovaných pracovníků a poskytne jim potřebné nářadí, přístroje a osobní ochranné pracovní prostředky,
f)
zajistí pro případ potřeby dýchací a oživovací techniku a vyžaduje-li to technologický postup i protiplynovou nebo záchrannou službu.
§ 6
Výchozí revize
(1)
Na každém zařízení zajistí dodavatelská organizace před uvedením zařízení do provozu provedení výchozí revize a vyhotovení zprávy o revizi, která je součástí dodávky zařízení.
(2)
Zařízení nesmí být uvedeno do provozu, pokud nejsou odstraněny závady, které znemožňují bezpečný a spolehlivý provoz a jsou uvedeny ve zprávě o výchozí revizi.
(3)
Při výchozí revizi se prověří zejména:
a)
úplnost a správnost technické dokumentace zařízení,
b)
zda byly na zařízení provedeny předepsané zkoušky, a správnost a úplnost dokladů o zkouškách,
c)
zda zařízení odpovídá předpisům a požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení a požární ochrany,
d)
zda je zařízení vybaveno předepsanými měřicími, kontrolními a bezpečnostními zařízeními,
e)
kvalita montážních prací (výsledky nedestruktivních zkoušek svarů apod.),
f)
zda byly montážní práce provedeny pracovníky s předepsanou odbornou způsobilostí,
g)
kvalita vedení montážní dokumentace (doklady o kvalitě materiálu, armatur, svarů apod.),
h)
zda byla provedena revize i na zařízeních elektrických, tlakových, zdvihacích nebo jiných, jsou-li součástí revidovaného zařízení,
ch)
jiné okolnosti důležité z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu a požární ochrany, požadované technologickým postupem.
§ 7
Provozní revize
(1)
Na zařízeních, která jsou v provozu, jsou organizace povinny zajistit provádění provozních revizí.
(2)
Provozní revize se provádějí zejména po skončení zkušebního provozu, po generální opravě, po zásazích, které mají vliv na bezpečnost a spolehlivost provozu, po nuceném odstavení zařízení z provozu, po odstavení zařízení z provozu na dobu delší než 6 měsíců a v případech stanovených zvláštními předpisy8) v souladu s pokyny výrobce (dodavatele) zařízení.
(3)
Při provozní revizi se podle charakteru zařízení prověří zejména:
a)
změny stavu zařízení od poslední revize, zda bylo zařízení odstaveno z provozu déle než 6 měsíců a zda vykazovalo v provozu poruchy nebo jiné nedostatky,
b)
dokumentace o provedených kontrolách a zkouškách zařízení,
c)
úplnost a správnost provozní technické dokumentace,
d)
funkce zabezpečovacích, kontrolních, měřicích a ovládacích zařízení, včetně vyzkoušení simulovaných poruchových stavů,
e)
funkce odtahových systémů, větrání, odsávání a celková funkce zařízení,
f)
těsnost zařízení,
g)
vybavení pracoviště protipožární technikou, osobními ochrannými pracovními prostředky, dýchací a oživovací technikou,
h)
stav pracoviště, vybavení pracoviště bezpečnostními značkami a tabulkami, výskyt vlivů, které ztěžují obsluhu a způsobují nadměrné přetížení zařízení,
i)
zda splňuje obsluha předepsané požadavky odborné způsobilosti,
j)
úplnost a správnost provozního řádu a návodů k obsluze,
k)
jiné okolnosti důležité z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu a požární ochrany, požadované technologickým postupem.
§ 8
Zpráva o revizi
O výsledku revize vyhotoví revizní technik, který revizi provedl, zprávu o revizi, která obsahuje:
a)
název a sídlo organizace s přesným označením provozu, ve kterém byla revize provedena,
b)
datum provedení revize, jméno a příjmení revizního technika a evidenční číslo jeho osvědčení,
c)
druh revize (provozní, výchozí),
d)
označení, druh a technické hodnoty revidovaného zařízení,
e)
údaje o provedeném měření a vyzkoušení zařízení, včetně výrobních nebo evidenčních čísel použitých měřicích přístrojů,
f)
zjištěné závady a nedostatky, jejich závažnost z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu zařízení,
g)
návrh opatření a lhůt k odstranění zjištěných závad a nedostatků,
h)
údaje o tom, zda a jak byly odstraněny závady zjištěné při předchozí revizi, popřípadě při kontrole zařízení,
i)
celkové zhodnocení revidovaného zařízení z hlediska bezpečnosti a provozní schopnosti a požární ochrany,
j)
podpis a otisk razítka revizního technika,
k)
v případě, že revizi provedla oprávněná organizace, její název a číslo oprávnění.
§ 9
Zkouška zařízení
(1)
Zkouškou zařízení je jeho přezkoušení po dokončení montáže nebo rekonstrukce z hlediska, zda odpovídá předpisům a požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení, požární ochrany a projektovaným technickým hodnotám. Zkoušku zařízení zajistí organizace, která prováděla montáž nebo rekonstrukci zařízení.
(2)
Před zahájením zkoušky zařízení vypracuje revizní technik pověřený jejím provedením na základě projektové dokumentace zařízení technologický postup zkoušky, který obsahuje zejména:
a)
rozsah zkoušky a podrobný popis úkonů prováděných při zkoušce,
b)
nezbytná opatření pro bezpečné provedení zkoušky,
c)
podmínky, za kterých je zkouška uznána za úspěšnou.
(3)
Jestliže zkouška zařízení nebyla úspěšná, musí se opakovat po odstranění zjištěných závad.
§ 10
Příprava zkoušky zařízení
Před zahájením zkoušky zařízení provede organizace opatření podle § 5 a dále zajistí:
a)
vytyčení a zřetelné označení bezpečnostního pásma podle požadavků projektu zařízení v případech, že při zkouškách jsou překračovány provozní hodnoty nebo uměle vytvořeny havarijní stavy, popřípadě jsou zařízení krátkodobě přetížena,
b)
aby se v případech uvedených v písmeni a) nezdržovaly v průběhu zkoušky v bezpečnostním pásmu nepovolané osoby,
c)
aby se pracovníci pověření prováděním zkoušky zdržovali v průběhu zkoušky na bezpečném místě stanoveném technologickým postupem,
d)
aby měřicí a ovládací zařízení, která se v průběhu zkoušky používají, byla umístěna na bezpečném místě,
e)
aby připojovací potrubí a tlakové nádoby potřebné k provedení zkoušky byly předem vyzkoušeny na stanovený zkušební přetlak,
f)
aby byla zajištěna správnost hlavních měřicích přístrojů podle zvláštních předpisů.9)
ČÁST TŘETÍ
REVIZNÍ TECHNIK
§ 11
Odborná způsobilost
(1)
Organizace je povinna pracovníka, kterého hodlá pověřit prováděním revizí nebo zkoušek zařízení, přihlásit inspektorátu k prověření odborné způsobilosti.
(2)
Pracovník přihlášený k prověření odborné způsobilosti musí být zdravotně způsobilý10) a musí:
a)
mít vysokoškolské vzdělání technického směru a nejméně jeden rok odborné praxe, nebo
b)
mít úplné střední odborné vzdělání technického směru a nejméně tři roky odborné praxe, nebo
c)
být vyučen v příslušném oboru a mít nejméně 10 let praxe; v tomto případě však může být pracovník pověřen jen zkouškami zařízení.
(3)
Žádost o prověření odborné způsobilosti musí obsahovat:
a)
jméno a příjmení pracovníka,
b)
údaje o vzdělání a délce odborné praxe pracovníka,
c)
označení druhu a rozsahu požadovaného osvědčení a označení zařízení, jehož revize nebo zkoušky bude pracovník provádět,
d)
druh práce a místo výkonu práce pracovníka,
e)
název a sídlo organizace, otisk razítka a podpis vedoucího organizace.
(4)
Termín a místo prověření odborné způsobilosti sdělí inspektorát organizaci nejméně 30 dnů předem.
(5)
Při prověřování odborné způsobilosti přezkouší inspektorát pracovníka ze znalostí předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a z teoretických znalostí z oboru plynových zařízení s přihlédnutím k požadovanému druhu a rozsahu osvědčení.
(6)
Jestliže organizace žádá o rozšíření rozsahu osvědčení, prověří inspektorát odbornou způsobilost pracovníka přezkoušením podle odstavce 5 a vydá mu nové osvědčení. K žádosti o rozšíření rozsahu osvědčení musí být připojeno i dosavadní osvědčení pracovníka.
§ 12
Osvědčení
(1)
Na základě úspěšného přezkoušení podle § 11 odst. 5 vydá inspektorát pracovníkovi do 30 dnů po přezkoušení osvědčení, ve kterém vyznačí druh a rozsah získané odborné způsobilosti.
(2)
Druh osvědčení se stanoví podle druhu zařízení uvedených v § 1 odst. 2.
(3)
Reviznímu technikovi, který provádí revize nebo zkoušky zařízení v rozporu s touto vyhláškou nebo s předpisy k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, může inspektorát osvědčení odebrat, popřípadě omezit jeho rozsah.
§ 13
Povinnosti revizního technika
(1)
Revizní technik pověřený prováděním revizí zařízení je povinen zejména:
a)
provádět revize zařízení v rozsahu svého osvědčení,
b)
vypracovat technologický postup revize,
c)
o výsledku revize vyhotovit zprávu o revizi,
d)
jestliže zařízení bezprostředně ohrožuje život a zdraví pracovníků nebo majetek, navrhnout okamžitě odstavení zařízení z provozu,
e)
na základě výsledku revize navrhnout opatření k odstranění zjištěných závad a nedostatků,
f)
spolupracovat při školení pracovníků, kteří obsluhují zařízení, a zúčastňovat se jejich přezkoušení.
(2)
Revizní technik pověřený provedením zkoušky zařízení je povinen zejména:
a)
provádět zkoušky zařízení v rozsahu svého osvědčení,
b)
vypracovat technologický postup zkoušky (§ 9 odst. 2),
c)
v rámci pověření organizace řídit přípravné práce ke zkoušce zařízení a kontrolovat, jsou-li při zkoušce dodrženy platné předpisy, technické normy a technologický postup,
d)
o výsledku zkoušky vyhotovit zápis,
e)
na základě výsledku zkoušky doporučit uvedení zařízení do provozu.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 14
U zařízení uvedených do provozu před účinností této vyhlášky je organizace povinna provést první provozní revize do jednoho roku ode dne účinnosti této vyhlášky.
§ 15
Výjimky z ustanovení § 11 odst. 2 může povolit na žádost organizace Slovenský úřad bezpečnosti práce, jsou-li pro to závažné důvody a doporučí-li to inspektorát.
§ 16
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1979.
Ředitel:
Ing. Kováč v. r.
1)
ČSN 07 8304 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů. Provozní pravidla.
2)
§ 4 písm. g) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.
3)
Vyhláška č. 15/1977 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 36/1970 Sb., o zřízení inspektorátů bezpečnosti práce.
4)
§ 4 písm. f) zákona č. 174/1968 Sb.
5)
Např. ČSN 34 3800 Revize elektrických zařízení.
6)
ČSN 38 6420 Plynovody v průmyslových závodech.
ČSN 38 6405 Směrnice pro zpracování předpisů pro údržbu a obsluhu odběrních plynových zařízení v průmyslových závodech.
7)
Zákon č. 18/1958 Sb., o požární ochraně:
vyhláška ministerstva vnitra č. 106/1959 Ú. v., o organizaci požární ochrany.
8)
Např. ČSN 38 6405 Směrnice pro zpracování předpisů pro obsluhu a údržbu odběrních plynových zařízení v průmyslových závodech,
ČSN 38 6462 Rozvod a použití propan-butanu v průmyslových závodech a sídlištích,
ČSN 38 6417 Regulační stanice plynu.
9)
Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 61/1963 Sb., o zajišťování správnosti měřidel a měření, ve znění vyhlášky ÚNM č. 102/1967 Sb.
10)
Směrnice min. zdravotnictví SSR č. 17/1970 Věst. MZd o posuzování zdravotní způsobilosti k práci. |
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 99/1978 Sb. | Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 99/1978 Sb.
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky o zřizování a provozu předškolních zařízení socialistickými organizacemi
Vyhlášeno 30. 8. 1978, datum účinnosti 1. 9. 1978, částka 22/1978
* Zřizování závodních a družstevních předškolních zařízení
* § 1 - (1) Závodní nebo družstevní předškolní zařízení1) zřizuje a zrušuje socialistická organizace se souhlasem okresního národního výboru.
* § 2
* Řízení závodních a družstevních předškolních zařízení
* § 3 - (1) Závodní a družstevní jesle jsou zvláštním zařízením státní zdravotnické správy. Činnost závodních nebo družstevních jeslí řídí vedoucí sestra jeslí, v odborných otázkách podle pokynů okresního ústavu národního zdraví, v hospodářských otázkách v dohodě
* § 4 - (1) Odbornou činnost vykonávají
* § 5 - Přijímání dětí do závodních a družstevních předškolních zařízení
* § 6 - Stravování dětí v závodních a družstevních předškolních zařízeních
* Výstavba, vybavení a provoz závodních a družstevních předškolních zařízení
* § 7 - (1) Výstavba závodních a družstevních jeslí se zabezpečuje podle typových podkladů a typizačních směrnic schválených ministerstvem zdravotnictví. Výstavba závodních a družstevních mateřských škol a společných zařízení jeslí a mateřské školy se zabezpečuje
* § 8 - (1) Z prostředků okresního národního výboru se v závodních a družstevních předškolních zařízeních hradí výdaje na obstarávání, udržování, opravy a doplňování zdravotnických přístrojů a nástrojů, zásobování léčivy, zdravotnickými potřebami a ostatními potře
* Účast socialistických organizací na výstavbě, vybavení a provozu územních předškolních zařízení
* § 9 - (1) Socialistická organizace, která nemá závodní nebo družstevní předškolní zařízení, přispívá na výstavbu, vybavení a provoz územních předškolních zařízení finančními prostředky podle počtu míst, který pro děti jejích pracovníků smluvně zaručí místní náro
* § 10 - (1) Místní národní výbor může se socialistickou organizací uvedenou v § 9 odst. 1 písemně dohodnout, že socialistická organizace bude k zabezpečení provozu v územních předškolních zařízeních poskytovat služby svými pracovníky (kuchařky, uklizečky, pradleny
* § 11 - Místní národní výbor může podle zvláštních předpisů6) přenechat na základě hospodářské smlouvy socialistické organizaci k dočasnému užívání majetek náležející k územnímu předškolnímu zařízení, a to pro účely jí zřizovaného předškolního zařízení.
* § 12 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 9. 1978
99
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Slovenské socialistické republiky
ze dne 16. srpna 1978
o zřizování a provozu předškolních zařízení socialistickými organizacemi
Vláda Slovenské socialistické republiky nařizuje k provedení § 8 zákona Slovenské národní rady č. 78/1978 Sb., o školských zařízeních:
Zřizování závodních a družstevních předškolních zařízení
§ 1
(1)
Závodní nebo družstevní předškolní zařízení1) zřizuje a zrušuje socialistická organizace se souhlasem okresního národního výboru.
(2)
Závodní předškolní zařízení zřizuje a zrušuje jiná socialistická organizace než družstevní. Zřizuje a zrušuje je v součinnosti se závodním výborem Revolučního odborového hnutí a s okresní odborovou radou.
(3)
Družstevní předškolní zařízení zřizuje a zrušuje družstevní organizace. Organizace výrobního nebo spotřebního družstevnictví je zřizuje a zrušuje v součinnosti s orgánem příslušného svazu družstev, organizace spotřebního družstevnictví též v součinnosti se závodním výborem Revolučního odborového hnutí a s okresní odborovou radou. Organizace zemědělského družstevnictví je zřizuje a zrušuje v součinnosti s příslušným orgánem Svazu družstevních rolníků Slovenské socialistické republiky.
§ 2
Socialistická organizace zřizuje závodní nebo družstevní předškolní zařízení, je-li třeba zabezpečit pro děti jejích pracovníků, popřípadě členů (dále jen „pracovníci“)
a)
v jeslích péči nejméně o 20 dětí zpravidla ve věku do tří let, výjimečně po vyjádření okresního ústavu národního zdraví alespoň o 16 dětí,
b)
v mateřské škole výchovu nejméně pro 20 dětí zpravidla ve věku od tří do šesti let,
c)
ve společném zařízení jeslí a mateřské školy péči nejméně o 16 dětí ve věku do tří let a výchovu nejméně pro 20 dětí zpravidla ve věku od tří do šesti let,
d)
v dětském útulku výchovu nejméně pro 10 dětí ve věku od dvou do šesti let.
Řízení závodních a družstevních předškolních zařízení
§ 3
(1)
Závodní a družstevní jesle jsou zvláštním zařízením státní zdravotnické správy. Činnost závodních nebo družstevních jeslí řídí vedoucí sestra jeslí, v odborných otázkách podle pokynů okresního ústavu národního zdraví, v hospodářských otázkách v dohodě se socialistickou organizací.
(2)
Závodní a družstevní mateřské školy, společné zařízení jeslí a mateřské školy a dětské útulky jsou zvláštním zařízením státní školské správy. Činnost mateřské školy, společného zařízení jeslí a mateřské školy nebo dětského útulku řídí ředitelka, v odborných otázkách podle pokynů okresního národního výboru, v hospodářských otázkách v dohodě se socialistickou organizací.
§ 4
(1)
Odbornou činnost vykonávají
a)
v závodních a družstevních jeslích lékaři, vedoucí sestry jeslí, dětské sestry a pěstounky, které jsou v pracovním poměru k okresnímu ústavu národního zdraví,
b)
v ostatních závodních a družstevních předškolních zařízeních ředitelky, učitelky, dětské sestry, pěstounky a pomocné vychovatelky, které jsou v pracovním poměru k okresnímu národnímu výboru.
(2)
Ostatní činnosti v závodních a v družstevních předškolních zařízeních vykonávají pracovníci socialistické organizace.
(3)
O osobním obsazení závodních a družstevních předškolních zařízení odbornými pracovníky uvedenými v odstavci 1 rozhoduje okresní ústav národního zdraví a okresní národní výbor po projednání se socialistickou organizací.
§ 5
Přijímání dětí do závodních a družstevních předškolních zařízení
(1)
O přijímání dětí do závodních předškolních zařízení rozhoduje socialistická organizace spolu se závodním výborem Revolučního odborového hnutí; o přijímání dětí do závodních jeslí platí jinak zvláštní předpisy.2) O přijímání dětí do družstevních předškolních zařízení rozhoduje příslušný orgán družstva, v organizaci spotřebního družstevnictví spolu se závodním výborem Revolučního odborového hnutí.
(2)
Jestliže socialistická organizace neobsadí všechna místa v závodním nebo družstevním předškolním zařízení, obsadí je po dohodě s ní místní národní výbor.
§ 6
Stravování dětí v závodních a družstevních předškolních zařízeních
(1)
Stravování dětí v závodních a družstevních jeslích a v jeslích společného zařízení jeslí a mateřské školy se řídí normami stanovenými ministerstvem zdravotnictví Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo zdravotnictví“). Stravování dětí v závodní a družstevní mateřské škole, v mateřské škole společného zařízení jeslí a mateřské školy a v dětském útulku se řídí normami stanovenými ministerstvem školství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo školství“).
(2)
Příspěvky rodičů nebo osob, které mají vůči dítěti vyživovací povinnost, na částečnou úhradu výdajů spojených se stravováním dětí v závodních a v družstevních předškolních zařízeních jsou příjmem místního národního výboru.
Výstavba, vybavení a provoz závodních a družstevních předškolních zařízení
§ 7
(1)
Výstavba závodních a družstevních jeslí se zabezpečuje podle typových podkladů a typizačních směrnic schválených ministerstvem zdravotnictví. Výstavba závodních a družstevních mateřských škol a společných zařízení jeslí a mateřské školy se zabezpečuje podle typových podkladů a typizačních směrnic schválených ministerstvem školství.
(2)
Náklady na výstavbu a vybavení závodních a družstevních předškolních zařízení hradí socialistická organizace podle zvláštních předpisů3) ze svých investičních prostředků a investičních limitů nebo z investičních prostředků a investičních limitů sdružených k tomuto účelu.
§ 8
(1)
Z prostředků okresního národního výboru se v závodních a družstevních předškolních zařízeních hradí výdaje na obstarávání, udržování, opravy a doplňování zdravotnických přístrojů a nástrojů, zásobování léčivy, zdravotnickými potřebami a ostatními potřebami, které slouží výhradně léčebně preventivní péči, mzdy a ostatní výdaje vyplývající z pracovního poměru odborných pracovníků uvedených v § 4 odst. 1. Z prostředků místního národního výboru se hradí výdaje na potraviny pro děti.
(2)
Ostatní výdaje na provoz závodních a družstevních předškolních zařízení hradí socialistická organizace podle zvláštních předpisů3) ze svých prostředků nebo z prostředků sdružených k tomuto účelu. Přitom se řídí normami osobního a věcného vybavení stanovenými ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem školství.
(3)
Mzdové a ostatní osobní výdaje pracovníků uvedených v § 4 odst. 2 hradí socialistická organizace v rámci svého plánu pracovníků a plánovaných mzdových prostředků. Jiné organizace, jestliže se zúčastňují provozu závodního nebo družstevního předškolního zařízení, převedou na ni v dohodnuté výši podle zvláštních předpisů4) plán pracovníků a plánované mzdové prostředky a dohodnou s ní výši příspěvku na tyto výdaje.
Účast socialistických organizací na výstavbě, vybavení a provozu územních předškolních zařízení
§ 9
(1)
Socialistická organizace, která nemá závodní nebo družstevní předškolní zařízení, přispívá na výstavbu, vybavení a provoz územních předškolních zařízení finančními prostředky podle počtu míst, který pro děti jejích pracovníků smluvně zaručí místní národní výbor. Těchto prostředků může místní národní výbor využít k budování a provozu nových kapacit předškolních zařízení, jakož i k rozšíření dosavadních kapacit.
(2)
O poskytování příspěvku na výstavbu, vybavení a na provoz územních předškolních zařízení uzavírá místní národní výbor se socialistickou organizací smlouvu podle zvláštních předpisů.5) Příspěvek na výstavbu a vybavení je jednorázový a určuje se podílem vypočteným z rozpočtových nákladů stavby. Příspěvek na provoz se poskytuje ročně a určuje se s přihlédnutím k výsledkům hospodaření územních předškolních zařízení.
§ 10
(1)
Místní národní výbor může se socialistickou organizací uvedenou v § 9 odst. 1 písemně dohodnout, že socialistická organizace bude k zabezpečení provozu v územních předškolních zařízeních poskytovat služby svými pracovníky (kuchařky, uklizečky, pradleny, topiči a jiní), kteří zůstávají v pracovním nebo členském poměru k této organizaci. Touto smlouvou místní národní výbor zaručí socialistické organizaci v územních předškolních zařízeních počet míst pro děti jejích pracovníků odpovídající rozsahu poskytovaných služeb.
(2)
Socialistické organizace podle svých podmínek a možností přispívají i jinými formami k zabezpečení výstavby, vybavení a provozu územních předškolních zařízení, například pomocí při získávání stavebních materiálů, dopravními prostředky apod.
§ 11
Místní národní výbor může podle zvláštních předpisů6) přenechat na základě hospodářské smlouvy socialistické organizaci k dočasnému užívání majetek náležející k územnímu předškolnímu zařízení, a to pro účely jí zřizovaného předškolního zařízení.
§ 12
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1978.
Dr. Colotka v. r.
1)
§ 3 zákona Slovenské národní rady č. 78/1978 Sb., o školských zařízeních.
2)
§ 56 a 57 vyhlášky č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče.
3)
Například:
vyhláška č. 90/1972 Sb., o financování některých zařízení podnikové společenské spotřeby a některých činností státních hospodářských organizací a organizací zahraničního obchodu,
vyhláška č. 119/1972 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací a o poskytování příspěvků na investiční výstavbu a provoz některých zařízení,
čl. 87 písm. b) Vzorových stanov jednotných zemědělských družstev (příloha k nařízení vlády ČSSR č. 137/1975 Sb.),
směrnice federálního ministerstva financí o financování některých výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací (reg. částka 7/1973 Sb.).
4)
Například vyhláška č. 157/1975 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a odměňování práce.
5)
Vyhláška č. 119/1972 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací a o poskytování příspěvků na investiční výstavbu a provoz některých zařízení.
6)
Vyhláška č. 156/1975 Sb., o správě národního majetku. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 102/1978 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 102/1978 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k 600. výročí úmrtí Karla IV.
Vyhlášeno 5. 9. 1978, datum účinnosti 2. 10. 1978, částka 23/1978
* § 1 - (1) U příležitosti 600. výročí úmrtí českého krále Karla IV. se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 2. října 1978.
Aktuální znění od 2. 10. 1978
102
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 4. září 1978
o vydání pamětních stříbrných stokorun k 600. výročí úmrtí Karla IV.
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
U příležitosti 600. výročí úmrtí českého krále Karla IV. se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
(2)
Pamětní stříbrné stokoruny se razí ze slitiny o 700 dílech stříbra a 300 dílech mědi. Hmotnost stokoruny je 15 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 33 mm, na její hraně je opakující se vlis kroužku a na obou stranách rozdvojené čárky.
(3)
Na líci pamětní stříbrné stokoruny je uprostřed v horní části státní znak Československé socialistické republiky a pod ním v pěti řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“, označení hodnoty „100 Kčs“ a letopočet ražby „1978“.
(4)
Na rubu pamětní stříbrné stokoruny je portrét Karla IV. s českou královskou korunou v pravém profilu. Vlevo od portrétu je v opise umístěno jméno „KAREL ● IV ●“, vpravo titul „KRÁL ● ČESKÝ“ a dole pod portrétem ve dvou řádcích letopočty jeho vlády „1346“ a „1378“. Autorem návrhu pamětní stříbrné stokoruny je akademický sochař Jaroslav Štursa, jehož iniciála „Š“ je umístěna v šikmém řezu zakončení portrétu dole nad letopočtem „1346“.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 2. října 1978.
Ministr:
Ing. Lér, CSc. v. r.
76kB
77kB |
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 119/1978 Sb. | Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 119/1978 Sb.
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky o Národním parku Nízké Tatry
Vyhlášeno 19. 10. 1978, datum účinnosti 19. 10. 1978, částka 27/1978
* Zřízení národního parku
* § 1 - (1) Zřizuje se Národní park Nízke Tatry (dále jen „národní park“).
* § 2 - Účelem zřízení národního parku je
* Ochrana přírody
* § 3 - (1) Na území národního parku lze hospodářskou, technickou a jinou činnost (dále jen „hospodářská činnost“) plánovat a vykonávat jen v souladu s jeho posláním a potřebami a bez narušování nebo poškozování jeho přírodního prostředí a celkového rázu krajiny.
* § 4 - (1) Orgány a organizace, které využívají území národního parku pro své účely, zajišťují v rámci schválených hospodářských a finančních plánů materiální a finanční prostředky k ochraně, obnově a zvelebování národního parku, jestliže potřeba těchto prostředk
* Správa národního parku
* § 5 - (1) Správu národního parku podle tohoto nařízení a odborné úkoly státní ochrany přírody na území národního parku a jeho ochranného pásma vykonává Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody.
* § 6 - (1) Na ochraně, obnově a zvelebování přírody a přírodního prostředí národního parku a jeho ochranného pásma se v rámci své působnosti podílejí národní výbory.
* Společná a závěrečná ustanovení
* § 7 - (1) Způsob a podmínky ochrany vyhlášených chráněných území, ochranných pásem stanovených podle zvláštních předpisů,5) kulturních památek, přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů na území národního parku a jeho ochranného pásma nejsou zřízen
* § 8 - K území národního parku se přičleňuje část ochranného pásma chráněné krajinné oblasti Slovenský raj, která se současně vyčleňuje z tohoto ochranného pásma.6)
* § 9 - Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem vyhlášení. k nařízení vlády SSR č. 119/1978 Sb.
Aktuální znění od 19. 10. 1978
119
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Slovenské socialistické republiky
ze dne 14. června 1978
o Národním parku Nízke Tatry
Vláda Slovenské socialistické republiky nařizuje podle § 10 odst. 1 a § 11 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody:
Zřízení národního parku
§ 1
(1)
Zřizuje se Národní park Nízke Tatry (dále jen „národní park“).
(2)
K zajištění ochrany území národního parku před rušivými vlivy okolí se určuje jeho ochranné pásmo.
(3)
Území národního parku a jeho ochranného pásma je vymezeno v příloze, která je součástí tohoto nařízení.
§ 2
Účelem zřízení národního parku je
a)
chránit, obnovovat a zvelebovat krajinné krásy, přírodní a kulturní bohatství jeho území se zřetelem k vědeckým, kulturně výchovným a estetickým hodnotám a ke zdravotnímu, turistickému, rekreačnímu a sportovnímu využití,
b)
rozvíjet v souladu se schválenými hospodářskými plány jednotlivá odvětví národního hospodářství na jeho území tak, aby byla současně zajištěna též ochrana a obnova přírodních zdrojů a zvelebování přírodního prostředí národního parku.
Ochrana přírody
§ 3
(1)
Na území národního parku lze hospodářskou, technickou a jinou činnost (dále jen „hospodářská činnost“) plánovat a vykonávat jen v souladu s jeho posláním a potřebami a bez narušování nebo poškozování jeho přírodního prostředí a celkového rázu krajiny. Soulad hospodářských zájmů s kulturně společenskými potřebami na území národního parku se zabezpečuje v rámci schválených hospodářských plánů a územně plánovací dokumentace.1)
(2)
Na území ochranného pásma národního parku lze hospodářskou činnost vykonávat jen tak, aby nedocházelo k znehodnocení biologických a estetických hodnot národního parku zejména znečišťováním ovzduší, vod a půdy.
(3)
Orgány a organizace, které využívají území národního parku a jeho ochranného pásma pro své účely, a občané, kteří mají bydliště anebo se zdržují v obvodě národního parku, jsou povinni zachovávat podmínky stanovené pro ochranu tohoto území.2)
§ 4
(1)
Orgány a organizace, které využívají území národního parku pro své účely, zajišťují v rámci schválených hospodářských a finančních plánů materiální a finanční prostředky k ochraně, obnově a zvelebování národního parku, jestliže potřeba těchto prostředků vyplývá z činnosti, kterou na jeho území vykonávají.
(2)
Náklady na ochranu, obnovu a zvelebování přírodního prostředí národního parku vynakládané v celospolečenském zájmu, které nevyplývají z činnosti orgánů a organizací na jeho území, zajišťují ve svém rozpočtu jejich ústřední orgány.
Správa národního parku
§ 5
(1)
Správu národního parku podle tohoto nařízení a odborné úkoly státní ochrany přírody na území národního parku a jeho ochranného pásma vykonává Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody.
(2)
Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody zejména:
a)
projednává s příslušnými orgány a organizacemi otázky ochrany, obnovy a zvelebování národního parku a jeho ochranného pásma z hlediska koordinace hospodářských, kulturních a rekreačních záměrů a zájmů na tomto území,
b)
spolupracuje s orgány a organizacemi vykonávajícími hospodářskou činnost na území národního parku a jeho ochranného pásma při přípravě a sestavování návrhů plánů této jejich činnosti a uplatňuje požadavky státní ochrany přírody při jejich schvalování,
c)
sleduje a hodnotí,3) jak orgány a organizace uvedené pod písmenem b) zachovávají předpisy vydané na ochranu přírody na území národního parku a jeho ochranného pásma, a činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
(3)
Orgány a organizace, které zasahují do přírodních poměrů na území národního parku a jeho ochranného pásma, jsou povinny projednávat se Slovenským ústavem památkové péče a ochrany přírody záměry, které zamýšlejí uskutečnit, a otázky, které se dotýkají zájmů státní ochrany přírody na tomto území.
§ 6
(1)
Na ochraně, obnově a zvelebování přírody a přírodního prostředí národního parku a jeho ochranného pásma se v rámci své působnosti podílejí národní výbory.
(2)
Péči o jeskyně a krasové útvary na území národního parku a jeho ochranného pásma zajišťuje organizace pro správu jeskyní;4) ustanovení § 5 odst. 3 platí obdobně.
Společná a závěrečná ustanovení
§ 7
(1)
Způsob a podmínky ochrany vyhlášených chráněných území, ochranných pásem stanovených podle zvláštních předpisů,5) kulturních památek, přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů na území národního parku a jeho ochranného pásma nejsou zřízením národního parku a určením jeho ochranného pásma dotčeny.
(2)
Orgány státní ochrany přírody a orgány státní památkové péče při výkonu své činnosti přihlížejí k zájmům Československé lidové armády a Sboru národní bezpečnosti při změnách, které se dotýkají obrany a bezpečnosti státu, zařízení nebo prostorů sloužících tomuto účelu; jsou přitom povinny vyžádat si k těmto změnám souhlas příslušných orgánů vojenské nebo bezpečnostní správy. Zájmová území vojenské a bezpečnostní správy nejsou zřízením národního parku dotčena.
§ 8
K území národního parku se přičleňuje část ochranného pásma chráněné krajinné oblasti Slovenský raj, která se současně vyčleňuje z tohoto ochranného pásma.6)
§ 9
Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Dr. Colotka v. r.
Příloha k nařízení vlády SSR č. 119/1978 Sb.
VYMEZENÍ ÚZEMÍ
Národního parku Nízke Tatry a jeho ochranného pásma
Národní park Nízke Tatry a jeho ochranné pásmo se rozprostírají na území okresů Banská Bystrica, Liptovský Mikuláš a Poprad.
I.
Vymezení území Národního parku Nízke Tatry
Území Národního parku Nízke Tatry (dále jen „národní park“), skládající se ze dvou částí, je vymezeno takto:
Hranice západní části národního parku vychází z místa soutoku řeky Belé s Váhem v Liptovském Hrádku, směřuje k východu dolní hranicí lesa nad osadou Liptovská Porúbka ke státní silnici č. 72, pokračuje po ní jižním směrem, na kótě 694 se stáčí směrem k jihozápadu a probíhá po hřebeni přes kóty 1325 (Hradište), 1538 (Nižný Príslop), 1343 (Okrúhly vrch), 1723 (Rovná hoľa) na kótu 1506 (Bocianske sedlo). Dále směřuje k západu, probíhá hřebenem po hranici okresů Liptovský Mikuláš a Banská Bystrica, pokračuje zájadním směrem k chatě Hrdinov Slovenského národného povstania, dále jihozápadním a jižním směrem po hřebeni Velkého Gáple přes kóty 1776, 1669, 1180 (Zálomy) na kótu 936 (Stupka), dále směřuje k jihozápadu přes Bystrou dolinu na kótu 842 (Horní diel). Odtud probíhá po hřebeni jihozápadním směrem k dolní hranici lesa, pokračuje západním směrem po dolní hranici lesa k potoku Hnusné a dále potokem proti směru jeho toku. Dále hranice pokračuje proti toku Suchého potoka a po hranici lesa na severozápad. Při překročení lesní cesty se stáčí na jihozápad, překračuje státní silnici č. 05650 na kótě 590 a dále Vajskovský potok. Pokračuje hranicí lesa západním a jižním směrem do údolí potoka Veľký Grapeľ, dále severním směrem hranicí lesa a hřebenem přes kóty 844, 1231, 1408 (Žiar) k horní hranici lesa a horní hranicí lesa pod Žiarskou holí, Latiborskou holí, Košarisky, Ráztockou holí, Veľkou Chochulí, Prašivou, pokračuje hranicí mezi okresy Banská Bystrica a Liptovský Mikuláš přes kóty 1099, 1330 (Kozí chrbát) a kótu 1225 (Kečka). Hranice odtud pokračuje severním směrem sbíhajícím hřebenem Veľké Šindliarky po potok Korytnica, dále po hájovnu Patočiny a severovýchodním směrem po hřebenu přes kótu 900, křižuje potok Patočiny jihovýchodním směrem, dále probíhá hřebenem na kótu 1181 (Čierny vrch), odtud jihovýchodním směrem přes kótu 1233 (Banášov bok) na horní hranici lesa. Hranice dále pokračuje severovýchodním směrem horní hranicí lesa ke katastrální hranici mezi obcemi Liptovská Lúžna a Partizánska Ľupča pod kótou 1640 (Veľká hoľa), dále severním směrem po uvedené katastrální hranici u kóty 1221 přes kóty 1555, 1231 (Ráztocké sedlo) na kótu 1630 (Salatín) a pokračuje západním směrem po hřebenu přes kóty 1334, 1298 (Červená Magura) na státní silnici č. 59, po níž probíhá severním směrem po intravilán osady Biely Potok (Ružomberok), zahrnující též závod na výrobu ocelových konstrukcí. Intravilán této osady obchází z východní strany po polní cestu, po níž pokračuje k západní hranici intravilánu obce Ludrová, dále jižním směrem západní hranicí intravilánu obce Ludrová k potoku Ludrovanka, pokračuje jižním směrem, pod kótou 1311 (Bohúňovo) se lomí, prochází uvedenou kótou a pokračuje jihovýchodním směrem po jejím hřebeni a přes kótu 1424 (Úplazy) pokračuje hřebenem východním směrem ke kótě 1444 (Malý Salatín), dále severovýchodním směrem katastrální hranicí obcí Liptovská Štiavnica a Partizánska Ľupča přes kótu 1263 na kótu 1122 (Sliačska Magura), odkud probíhá východním směrem k mostu v Ľupčianské dolině, pokračuje údolím proti toku potoka Ľupčianka po druhý most, odkud směřuje k východu hřebenem ke kótě 1048 (Očenášovská) a odtud na jihovýchod hřebenem přes kóty 1523 (Krámec), 1703 na horní hranici lesa, pokračuje východním směrem horní hranicí lesa. U pramenišť potoka Paludžanka stáčí se hranice severním směrem přes kóty 1520, 1429 (Jaloviarka) a 1229 (Uhlisko) k hájovně Nad Laziskom v údolí potoka Paludžanka, pokračuje východním směrem spodní hranicí lesa nad obcemi Ploštín, Iľanovo, Závažná Poruba a Liptovský Ján k výchozímu bodu u soutoku řeky Belé s Váhem.
Hranice východní části národního parku vychází z místa soutoku Bieleho Váhu s Čiernym Váhem, pokračuje východním směrem po lesní cestě hřebenem přes kóty 1009 (Rígeľ), 917 (Petráňová), 1109, 1116 (Hošková), 1106 (Slamená), 1112 (Brada), 1046, pokračuje jihovýchodním směrem přes kóty 1068, 1075 (Krahulec), 1091 (Jedlinská), 1107 (Brdárová), dále jižním směrem po lesní cestě pod kótou 1218, 1428 (Čertovica) přes kótu 1216 na kótu 1555 (Úplaz). Dále pokračuje východním směrem na kótu 1545 (Predná hoľa) a pak pokračuje směrem k východu přes kótu 1099 (Popová), odtud směrem k jihozápadu po státní silnici č. 67 a 66 k železniční stanici Švermovo-penzión, pokračuje severním směrem po spodním okraji lesa, dále proti toku potoka Zúbra a pod kótou 1690 (Kráľova skala). Hranice dále probíhá západním směrem po horní hranici lesa podél hlavního hřebenu pohoří jižně od kót 1948 (Kráľova hoľa), 1839 (Orlová) pod Ždiarske sedlo, pokračuje dolní hranicí ochranného lesa pod kótami 1519 (Andrejcová), 1691 (Veľká Vápenica), 1508 (Kolesárová), 1544 (Oravcová), 1659 (Zadná hoľa), 1393 (Vrbovica), 1474 (Končisté), 1463 (Čertova svatba). Zde směřuje k severu a za kótou 1463 postupuje severovýchodním směrem k rozmezí katastrálních hranic obcí Vyšná Boca, Nižná Boca, Malužiná, Polomka, pokračuje západním a pak severním směrem přes kóty 1478 (Fišiarka), 1289, 1281 (Špíglové), 1166 (Olešková) k východnímu okraji intravilánu obce Malužiná, dále severním směrem přes kóty 1151 (Skribňovo), 1106 (Sekanice), 1150 k dolní hranici lesa a východním směrem po dolní hranici lesa a potokem Belienec k výchozímu bodu na soutoku Bielého Váhu s Čierným Váhem.
Území národního parku je vyznačeno na základních mapách Československé socialistické republiky v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:
26 – 34 Ružomberok – 1971
26 – 43 Liptovský Mikuláš – 1971
26 – 44 Važec – 1971
27 – 33 Poprad – 1970
36 – 12 Donovaly – 1971
36 – 21 Demänovská dolina – 1971
36 – 22 Malužiná – 1971
37 – 11 Vernár – 1970
36 – 23 Brezno – 1971
Území národního parku má výměru 81 095 ha.
II.
Vymezení území ochranného pásma národního parku
Hranice ochranného pásma národního parku vychází z hranice národního parku na severním okraji intravilánu osady Biely Potok (Ružomberok) a postupuje severním směrem státní silnicí č. 59 do Ružomberku, kde pokračuje východním směrem po státní silnici č. 18 (E 85) po silniční most na Váhu ve východní části obce Liptovský Michal, dále pokračuje východním směrem řekou Váh po silniční most u Kráľovy Lehoty (na úseku přehrady Liptovská Mara jižní zátopovou čarou). Hranice dále probíhá východním směrem po železniční trati přes nádraží Važec a Štrba, pokračuje východním směrem po železniční trati přes zastávku Lučivná po most přes potok Kysnica u Svitu. Hranice dále směřuje k jihu přes kóty 944, 1001, pokračuje jihozápadním směrem přes kótu 1255 na kótu 977, 970 a západním a pak jižním směrem lesní cestou pod kótu 1901 (Jedlinská), kde se napojuje na hranici národního parku.
V další části vychází hranice ochranného pásma z hranice národního parku u železniční stanice Švermovo-penzión, odtud pokračuje jihozápadním směrem po železniční trati po křižovatku státních silnic č. 66 a č. 531 u Červené Skaly a západním směrem po řece Hron po silniční most přes Hron v obci Šalková, prochází severním směrem na státní silnici č. 66, pokračuje po ní západním směrem po křižovatku se železniční tratí Banská Bystrica – Diviaky, odtud po této železniční trati západním a severním směrem po Sásovskou dolinu, odtud západním směrem k potoku Bystrica. Po něm probíhá severozápadním směrem po soutok se Starohorským potokem, pokračuje severním směrem proti toku Starohorského potoka po soutok s potokem Šturec a odtud směrem k severu po státní silnici č. 0597 přes Liptovské Revúce do Liptovské Osady a státní silnicí č. 59 k silničnímu mostu přes potok Strelovec, kde se napojuje na hranici národního parku.
Území ochranného pásma národního parku je vyznačeno na základních mapách Československé socialistické republiky v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:
26 – 34 Ružomberok – 1971
26 – 43 Liptovský Mikuláš – 1971
26 – 44 Važec – 1971
27 – 33 Poprad – 1970
37 – 11 Vernár – 1970
37 – 13 Muráň – 1970
36 – 22 Malužiná – 1971
36 – 12 Donovaly – 1971
36 – 24 Pohronská Polhora – 1971
36 – 23 Brezno – 1971
36 – 14 Banská Bystrica – 1971
Území ochranného pásma národního parku má výměru 123 990 ha.
Mapa národního parku a jeho ochranného pásma se zakreslenými hranicemi jejich vnitřního členění spolu s přílohami a příslušnou dokumentací jsou uloženy v Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Středoslovenském krajském národním výboru v Banské Bystrici, na Východoslovenském krajském národním výboru v Košicích, na Okresním národním výboru v Banské Bystrici, na Okresním národním výboru v Liptovském Mikuláši, na Okresním národním výboru v Popradu, na Krajské správě geodézie a kartografie v Banské Bystrici a na Krajské správě geodézie a kartografie v Prešově.
1)
§ 8 až 15 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
2)
Vyhláška č. 120/1978 Sb., kterou se vydává statut Národního parku Nízke Tatry.
3)
§ 19 odst. 3 zákona Slovenské národní rady č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách.
4)
Správa slovenských jeskyní v Liptovském Mikuláši zřízená ministrem kultury SSR rozhodnutím č. 8605/1909-OP ze dne 19. prosince 1969 (sešit 35/1969 Věstníku ministerstva školství a ministerstva kultury SSR).
5)
Např. zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách v znění zákona č. 104/1974 Sb., zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví v znění zákona č. 43/1976 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 127/1976 Sb.), zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, vyhláška č. 15/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.
6)
Rozhodnutí komise SNR pro školství a kulturu č. 30/1964, reg. v částce č. 81/1964 Sb. |
Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 120/1978 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 120/1978 Sb.
Vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se vydává statut Národního parku Nízké Tatry
Vyhlášeno 19. 10. 1978, datum účinnosti 19. 10. 1978, částka 27/1978
* § 1 - Ochrana národního parku
* § 2 - Zájmové prostory
* § 3 - Podmínky ochrany národního parku
* § 4 - Podmínky využívání národního parku
* § 5 - Podmínky využívání ochranného pásma
* § 6 - Památky Slovenského národního povstání a ostatní kulturní památky
* § 7 - Správa národního parku
* § 8 - Výjimky z podmínek ochrany a využívání národního parku a z podmínek využívání jeho ochranného pásma
* § 9 - Péče národních výborů o národní park
* § 10 - Závěrečné ustanovení č. 1 k vyhlášce č. 120/1978 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 120/1978 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 120/1978 Sb.
Aktuální znění od 19. 10. 1978
120
VYHLÁŠKA
ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky
ze dne 17. října 1978,
kterou se vydává statut Národního parku Nízke Tatry
Ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky vydává v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy a Slovenskou akademií věd podle § 10 odst. 1 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody tento
statut
Národního parku Nízke Tatry
§ 1
Ochrana národního parku
Zřízením Národního parku Nízke Tatry (dále jen „národní park“) se zabezpečuje ochrana, obnova a zvelebování krajinných krás, přírodního a kulturního bohatství jeho území v souladu s rozvojem jednotlivých odvětví národního hospodářství.
§ 2
Zájmové prostory
(1)
K zabezpečení ochrany přírody ve vztahu k hospodářské, technické a jiné činnosti (dále jen „hospodářská činnost") vymezují se na území národního parku a jeho ochranného pásma zájmové prostory podle charakteru přírodního prostředí a jeho převládajících funkcí.
(2)
Území národního parku se člení na tyto zájmové prostory: Centrálna časť, Hrebeňová časť-západ, Hrebeňová časť-východ, Korytnica, Ludrovská dolina, Magurka — Železné, Čierny Váh a Pusté pole.
(3)
Území ochranného pásma národního parku (dále jen „ochranné pásmo") se člení na tyto zájmové prostory: Bystrá — Čertovica — Malužiná, Korytnická dolina, Liptovská Lúžna, Biely Váh — Šuňavy, Bacúšska dolina, Jasenie — Sopotnica, Donovaly — Motyčky, Liptovská Štiavnica — Liptovské Kľačany, Polomka — Šumiac, Valaská — Beňuš a Staré Hory — Hiadeľ.
(4)
Území zájmových prostorů národního parku a jeho ochranného pásma je vymezeno v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky.
§ 3
Podmínky ochrany národního parku
Na území národního parku je třeba hospodářskou činnost a její plánování na úseku těžby nerostných surovin, vodního a lesního hospodářství, myslivosti a rybářství, zemědělství, budování komunikací a dálkových vedení, jakož i ostatní výstavby všeho druhu včetně zařízení pro cestovní ruch a rekreaci a jakoukoliv jinou činnost rozvíjet a vykonávat v souladu s jeho posláním a potřebami, jakož i se schválenou územně plánovací dokumentací a s příslušnými hospodářskými plány.
§ 4
Podmínky využívání národního parku
(1)
Funkční využívání, organizace a výstavba území řídí se schválenou územně plánovací dokumentací a územními rozhodnutími vydávanými podle zákona o územním plánování a stavebním řádu, podle dalších obecně závazných právních předpisů upravujících tuto činnost a v souladu s posláním národního parku, přičemž
a)
vytváření nových trvalých sídlišť obytného charakteru je na území národního parku vyloučeno;
b)
u ostatní výstavby je nutno pečovat o zachování nenarušených a neurbanizovaných přírodních prostorů na základě schválené územně plánovací dokumentace;
c)
výstavba chat pro individuální rekreaci, staveb pro dočasné ubytování včetně podnikových zotavoven, chatových táborů, prostorů vyhrazených pro stanování, autocampingů, parkovišť a jiných funkčních zařízení1) je povolena jen v prostorech vymezených orgány územního plánováníúzemního plánování příslušného krajského národního výboru se souhlasem orgánů státní ochrany přírody.2)
(2)
Pro ostatní činnosti na území národního parku platí tyto podmínky:
a)
dobývací prostory a zařízení pro těžbu nerostů na území národního parku je nutno zásadně opticky izolovat od průběžných komunikací, věnovat zvýšenou péči opatřením proti znečištění okolí jejich provozem a provedení všech rekultivačních opatření po ukončení dobývání;3)
b)
u všech záměrů a zásahů je nutno respektovat vodohospodářský význam území národního parku, zabezpečovat biologickou a technickou údržbu pramenných oblastí, asanaci erozivních a lavinových území, pečovat o čistotu vodních toků a ostatních povrchových vod a vytvářet všestranné podmínky pro zlepšení vodohospodářských poměrů. Při projektování a výstavbě vodohospodářských děl4) je nutno pečovat o jejich organické začlenění do přírodního prostředí; při výstavbě objektů pro odběr k jinému používání povrchových a podzemních vod zajistit, aby nevznikaly závady hygienické a estetické povahy. Úpravu vodních toků a břehů ostatních povrchových vod je nutno provádět zejména biologickými způsoby a důsledně chránit břehové porosty. Zvláštní péče musí být věnována minerálním pramenům;
c)
v lesích se hospodaří podle schválených lesních hospodářských plánů, v nichž hospodářská opatření pro lesy v jednotlivých zájmových prostorech národního parku se stanoví po projednání s orgány státní ochrany přírody, v zájmových prostorech ochranného pásma národního parku jen tehdy, jedná-li se o změnu lesního hospodářského plánu;5)
d)
myslivost a rybářství se vykonává podle schválených plánů chovu a lovu zvěře a ryb se zřetelem k ochraně a obnově těchto zdrojů a podle příslušných ustanovení zákona o myslivosti, zákona o rybářství6) a prováděcích předpisů vydaných na jejich základě; provádějí je podniky státních lesů, myslivecká sdružení a rybářské organizace v souladu s posláním národního parku;
e)
rozvoj zemědělské výroby včetně výstavby potřebných objektů na území národního parku se uskutečňuje podle schválených plánů rozvoje zemědělské výroby, pětiletých a ročních plánů a v souladu s posláním národního parku. Zvláštní pozornost je nutno věnovat otázce racionálního využívání horských luk a pastvin a ochraně zemědělského půdního fondu též s ohledem na zvláště chráněné zemědělské půdy;7)
f)
stromy a keřovitá vegetace, které na území národního parku rostou mimo les a intravilány obcí, jsou předmětem zájmu státní ochrany přírody. Zásahy do těchto přírodních složek lze uskutečnit jen se souhlasem příslušného orgánu státní ochrany přírody;
g)
výzkum a průzkum přírody a přírodních poměrů na území národního parku lze provádět jen s vědomím Slovenského ústavu památkové péče a ochrany přírody, který vede jejich evidenci; přitom je nutno dbát na to, aby nedocházelo k časovým a místním střetům zájmů a aby nebyly poškozovány chráněné přírodní hodnoty;
h)
zavádění nepůvodních druhů rostlin a živočichů do volné přírody se umožňuje v dohodě s orgány státní ochrany přírody zásadně jen při provádění výzkumů v rámci experimentální činnosti; toto se netýká zemědělského půdního fondu obhospodařovaného podle schválených plánů rozvoje zemědělské výroby.
(3)
Kromě podmínek ochrany a využívání národního parku uvedených v odstavcích 1 a 2 platí pro jednotlivé zájmové prostory národního parku též zvláštní podmínky ochrany uvedené v příloze č. 2, která je součástí této vyhlášky.
§ 5
Podmínky využívání ochranného pásma
(1)
V ochranném pásmu je nutno vyloučit působení škodlivých vlivů okolí na území národního parku, předcházet jim a zabezpečit ucelenost přírodních ekologických systémů národního parku.
(2)
Při výkonu hospodářské a jiné činnosti v ochranném pásmu se musí v souladu s jeho posláním zachovávat tyto zásady:
a)
průmysl a zemědělství je nutno rozvíjet tak, aby se neznehodnotil typický krajinný ráz a aby území národního parku neovlivnily škodlivé odpady a chemické látky (exhaláty, odpadní vody, pesticidy apod.);
b)
lesní hospodářství se řídí podle schválených lesních hospodářských plánů;
c)
otvírání nových těžeben nerostů je nutno předem dohodnout s orgány státní ochrany přírody a těžbu provádět tak, aby tím co nejméně utrpěl estetický ráz krajiny;
d)
při projektování a výstavbě vodohospodářských děl nutno dbát na jejich organické začlenění do přírodního prostředí a vodohospodářské úpravy provádět zejména biologickým způsobem; o zdroje pitné a užitkové vody a o minerální prameny je nutno pečovat tak, aby nevznikaly závady hygienické a estetické povahy;
e)
při plánování rozvoje a vykonávání myslivosti a rybářství podle příslušných ustanovení zákona o myslivosti a zákona o rybářství6) je nutno respektovat zásady ochrany fauny národního parku;
f)
při výstavbě všeho druhu je nutno pečovat o vytváření ucelených sídlišť a jejich aglomerací v návaznosti na současnou sídlištní strukturu. Zvýšenou pozornost je nutno věnovat územně plánovací dokumentaci, projektové dokumentaci a výtvarnému řešení objektů všeho druhu v areálech vstupních měst a obcí do národního parku v jeho ochraném pásmu.
(3)
Pro využívání ochranného pásma kromě zásad uvedených v odstavci 2 platí zvláštní podmínky využívání jeho jednotlivých zájmových prostorů, uvedené v příloze č. 3, která je součástí této vyhlášky.
§ 6
Památky Slovenského národního povstání a ostatní kulturní památky
(1)
Na území národního parku a jeho ochranného pásma je věnována zvláštní péče zpřístupnění a kulturně výchovnému využití památek Slovenského národního povstání.
(2)
Evidenci památek Slovenského národního povstání na území národního parku a jeho ochranného pásma vede Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody. Pomoc národním výborům při zajišťování péče o tyto památky, jakož i při jejich využívání pro kulturně výchovné cíle poskytuje Muzeum Slovenského národního povstání v Banské Bystrici ve spolupráci se Slovenským ústavem památkové péče a ochrany přírody.
(3)
Péče o ostatní kulturní památky nacházející se na území národního parku se vykonává podle zvláštních předpisů.8)
§ 7
Správa národního parku
(1)
Správu národního parku a odborné úkoly státní ochrany přírody na území národního parku a jeho ochranného pásma vykonává ve smyslu nařízení vlády SSR o Národním parku Nízke Tatry Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody.9)
(2)
Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody sleduje koordinaci hospodářských, rekreačních a kulturních záměrů a zájmů na území národního parku, usiluje, aby se v souladu s ochranou přírody a schválenou územně plánovací dokumentací dále zdokonalovaly možnosti jeho využití pro rekreaci, turistiku a cestovní ruch; přitom úzce spolupracuje s příslušnými orgány státní správy společenských a jiných organizací.
(3)
Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody dále
a)
sleduje zabezpečování plnění usnesení a opatření státních orgánů v otázkách ochrany a rozvoje národního parku,
b)
poskytuje odbornou a poradenskou pomoc v otázkách státní ochrany přírody na území národního parku,
c)
vydává návštěvní řády, pravidla a jiná odborná stanoviska pro využívání území národního parku,
d)
vykonává kulturně osvětovou práci zaměřenou na poznávání a ochranu přírody a kulturních památek národního parku,
e)
vytváří podmínky pro vědecko-výzkumnou činnost na území národního parku, vede její evidenci a pečuje o realizaci výsledků výzkumu v ochranářské praxi,
f)
vede dokumentaci ochrany přírody v národním parku.
(4)
Pro řešení závažných otázek národního parku, které se dotýkají více odvětví, zřídí Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody poradní sbor; jeho členy budou též zástupci příslušných národních výborů, orgánů a organizací vykonávajících činnost na území národního parku a jeho ochranného pásma.
§ 8
Výjimky z podmínek ochrany a využívání národního parku a z podmínek využívání jeho ochranného pásma
Výjimky z ustanovení této vyhlášky může z důvodů naléhavého celospolečenského zájmu povolit ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky po vyjádření příslušného krajského národního výboru.
§ 9
Péče národních výborů o národní park
(1)
Místní, okresní a krajské národní výbory v rámci své působnosti účinně pomáhají uskutečňovat opatření k ochraně národního parku a k využívání jeho ochranného pásma.
(2)
Při stanovení provozních podmínek pro jednotlivá území národního parku významná z hlediska cestovního ruchu spolupracují příslušné národní výbory se Slovenským ústavem památkové péče a ochrany přírody.
§ 10
Závěrečné ustanovení
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Válek v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 120/1978 Sb.
1.
VYMEZENÍ ÚZEMÍ A ZÁJMOVÝCH PROSTORŮ NÁRODNÍHO PARKU NÍZKE TATRY
Zájmový prostor CENTRÁLNA ČASŤ (A I)
Hranice zájmového prostoru Centrálna časť vychází od chaty Hrdinov SNP, pokračuje jihozápadním směrem po hřebeni Veľkého Gáple přes kóty 1776, 1669, 1180 (Zálomy) na kótu 936 (Stupka) a dále jihozápadním směrem přes Bystrou dolinu na kótu 842 (Horný diel). Odtud hranice probíhá po hřebeni jihozápadním směrem na dolní hranici lesa, pokračuje západním směrem po spodní hranici lesa k potoku Hnusné a dále potokem proti směru jeho toku. Dále směřuje proti toku Suchého potoka a hranicí lesa k severozápadu. Při překročení lesní cesty se stáčí na jihozápad, překračuje státní silnici č. 05650 na kótě 590 a dále Vajskovský potok. Pokračuje hranicí lesa západním a jižním směrem do údolí Veľký Grapel', dále severním směrem hranicí lesa a hřebenem po katastrální hranici obcí Dolná Lehota a Jasenie přes kóty 844, 1231, 1408 (Žiar), 1840 (Žiarska hol'a), 1980 (Skalka), ke kótě 1937 (Kotliská), odtud katastrální hranicí obcí Dolná Lehota a Lazisko na kótu 1889 (Poľana) a katastrální hranicí obcí Lazisko a Demänovská dolina na kótu 1886 (Bôr). Hranice odtud jde severozápadním a severním směrem přes kóty 1520, 1429 (Jaloviarka), 1229 (Uhlisko) k hájovně nad Laziskem v údolí potoka Paludžanka. Odtud pokračuje východním směrem po spodní hranici lesa nad obcemi Ploštín, Iľanovo, Závažná Poruba, Liptovský Ján a osadu Liptovská Porúbka po státní silnici č. 72 a pokračuje po ní jižním směrem. Na kótě 694 se stáčí jihozápadním směrem po hřebeni přes kóty 1325 (Hradište), 1538 (Nižný Príslop), 1343 (Okrúhly vrch), 1723 (Rovná hol'a), na kótu 1506 (Bocianske sedlo). Dále pokračuje na západ po hřebeni přes kótu 1807 (Králička) k výchozímu bodu u chaty Hrdinov SNP.
Zájmový prostor HREBEŇOVÁ ČASŤ-ZÁPAD (A II/a)
Hranice zájmového prostoru Hrebeňová časť-západ vychází z kóty 1937 (Kotliská), pokračuje jižním a jihozápadním směrem po katastrální hranici obcí Dolná Lehota a Jasenie pod kótou 1980 (Skalka), přes kótu 1840 (Žiarska hoľa) na horní hranici lesa, odtud po ní severním a dále západním směrem pod Latiborskou holí, Košarisky, Ráztockou holí, Chabencem, Veľkou Chochulí, Prašivou, pokračuje severním a dále severovýchodním směrem po horní hranici lesa nad kótou 1529 (Mestská hora), přes kótu 1703, dále směrem k východu po horní hranici lesa a u pramenišť Paludžanky se stáčí severním směrem na kótu 1520, odtud pokračuje jihovýchodním směrem po hřebeni přes kótu 1886 (Bôr). Dále pokračuje jihozápadním směrem po hlavním hřebeni přes kóty 1914, 1889 (Poľana) k výchozímu bodu na kótě 1937 (Kotliská).
Zájmový prostor HREBEŇOVÁ ČASŤ-VÝCHOD (A Il/b)
Hranice zájmového prostoru Hrebeňová časť-východ vychází z rozmezí katastrálních hranic obcí Vyšná Boca, Nižná Boca, Malužiná, Polomka, sbíhá k jihozápadu na spodní hranici ochranného lesa, obchází kótu 1463 (Čertova svadba), pokračuje východním směrem paralelně s hlavním hřebenem po spodní hranici ochranného lesa pod kótami 1659 (Zadná hoľa), 1544 (Oravcová), 1508 (Kolesárová), 1691 (Veľká Vápenica), pokračuje východním směrem pod kótami 1519 (Andrejcová) pod Ždiarske sedlo, pokračuje po horní hranici lesa pod kótami 1790 (Bartková), 1839 (Orlová) a 1876 (Stredná hoľa). Pokračuje Vyšnými rovienkami pod kóty 1442, 1690 (Kráľova skala), dále severním směrem na Tri studne pod kótu 1506 (Tri kopce). Zde se stáčí na západ a pokračuje po horní hranici lesa pod kótami 1559 (Dzurová), 1617 (Holica) pod Ždiarske sedlo, dále po dolní hranici ochranného lesa pod kótou 1519 (Andrejcová), pak na horní hranici lesa kolem kóty 1569 (Medvedia), pod kótami 1674, 1691 (Veľká Vápenica). Dále pokračuje západním směrem po spodní hranici ochranného lesa pod kótami 1508 (Kolesárová), 1544 (Oravcová), pokračuje po horní hranici lesa severním směrem, obchází kóty 1522, 1503, 1535 (Nemecká), 1727 (Veľký bok), 1533 (Malý bok) a pokračuje jižním směrem. Pod kótou 1522 pokračuje po dolní hranici ochranného lesa pod kótou 1659 (Zadná hol'a), pokračuje západním směrem pod kótou 1393 (Vrbovica) k výchozímu bodu.
Zájmový prostor KORYTNICA (A III)
Hranice zájmového prostoru Korytnica vychází z kóty 1225 (Kečka), pokračuje severním směrem potokem Korytnica pod hájovnu Patočiny a pokračuje severovýchodním směrem na kótu 900 (Váhanka), dále severovýchodním směrem po hřebeni na okraj lesa. Zde se stáčí jihovýchodním směrem na kótu 1181 (Čierny vrch), odtud jihovýchodním a východním směrem hřebenem přes kótu 1233 (Banášov bok) na horní hranici lesa. Hranice dále pokračuje jihozápadním směrem po horní hranici lesa, dále přes kóty 1099, 1330 (Kozí chrbát) k výchozímu bodu na kótu 1225 (Kečka).
Zájmový prostor LUDROVSKÁ DOLINA (A IV)
Hranice zájmového prostoru Ludrovská dolina vychází z kóty 1630 (Salatín), pokračuje západním směrem po hřebeni přes kóty 1344 (Magura), 1298 (Červená Magura) na státní silnici č. 59. Dále pokračuje severním směrem po státní silnici č. 59 po osadu Biely Potok. Hranice odtud pokračuje severovýchodním směrem po polní cestě k západní hranici intravilánu obce Ludrová k potoku Ludrovanka, pokračuje jižním směrem, pod kótou 1311 (Bohúňovo) se lomí východním směrem, pokračuje hřebenem na kótu 1311 (Bohúňovo) a dále jihovýchodním směrem hřebenem přes kótu 1424 (Úplazy) k výchozímu bodu na kótě 1630 (Salatín).
Zájmový prostor MAGURKA — ŽELEZNÉ (A V)
Hranice zájmového prostoru Magurka — Železné vychází z kóty 1703, pokračuje severozápadním směrem na hřeben, pak přes kóty 1523 (Krámec), 1048 (Očenášovská) sbíhá do údolí potoka Ľupčianka a pokračuje údolím směrem toku po most pod kótou 1122 (Sliačska Magura) a pokračuje hřebenem jihozápadním směrem katastrální hranicí obcí Partizánska Ľupča a Sliače přes kótu 1263, katastrální hranicí obcí Partizánska Ľupča a Liptovská Štiavnica na kótu 1444 (Malý Salatín) a jižním směrem na kótu 1630 (Salatín), dále pokračuje jižním směrem katastrální hranicí obcí Partizánska Ľupča a Liptovská Lúžna po hřebeni přes kóty 1231, 1555 k horní hranici lesa pod Veľkou holí, pokračuje východním směrem po horní hranici lesa k výchozímu bodu na kótu 1703.
Zájmový prostor ČIERNY VÁH (A VI)
Hranice zájmového prostoru Čierny Váh vychází ze soutoku Bieleho Váhu s Čiernym Váhem, pokračuje východním směrem hřebenem přes kóty 1009 (Rígeľ), 917 ( Petráňová), 1109, 1116 ( Hošková), 1106 (Slamená), 1112 (Brada), 1046, 1068, 1075 (Krahulec), 1091 (Jedlinská), 1107 (Brdárová). Pak se stáčí jižním směrem po lesní cestě pod kótou 1218, 1428 (Čertovica), přes kótu 1216 na kótu 1555 (Úplaz). Pokračuje jihozápadním směrem při kótě 1506 (Tri kopce) k horní hranici lesa pod Kráľovou holí, Strední holí, Orlovou, Bartkovou, Andrejcovou, Veľkou Vápenicí, Medvedí, Kolesárovou, Oravcovou, Nemeckou, Malým bokem, Veľkým bokem, Zadní holí, Vrbovicí k rozmezí katastrů obcí Vyšná Boca, Nižná Boca, Malužiná, Polomka. Z rozmezí pokračuje severním směrem po hřebeni přes kóty 1478 (Fišiarka), 1289, 1281 (Špíglové), 1166 (Olešková) k východnímu okraji obce Malužiná. Odtud pokračuje severním směrem přes kóty 1151 (Skribňovo), 1106 (Sekanice), 1150 ke spodní hranici lesa, pokračuje východním směrem po spodní hranici lesa a potokem Belienec k výchozímu bodu na soutoku Bieleho Váhu s Čiernym Váhem.
Zájmový prostor PUSTÉ POLE (A VII)
Hranice zájmového prostoru Pusté pole vychází z kóty 1099 (Popová), pokračuje jihozápadním směrem po státní silnici č. 66 k železniční zastávce Švermovo-penzión, pokračuje severním směrem po spodním okraji lesa, pokračuje proti toku potoka Zúbra po horní hranici lesa a touto hranicí přes Tri studně k hranici okresů Banská Bystrica a Poprad. Odtud pokračuje severovýchodním a východním směrem přes kóty 1506 (Tri kopce), 1555 (Úplaz), 1545 (Predná hoľa) a odtud se stáčí k výchozímu bodu na kótě 1099 (Popová).
2.
VYMEZENÍ ÚZEMÍ ZÁJMOVÝCH PROSTORŮ OCHRANNÉHO PÁSMA NÁRODNÍHO PARKU NÍZKE TATRY
Zájmový prostor BYSTRÁ — ČERTOVICA — MALUŽINÁ (B VIII)
Hranice zájmového prostoru Bystrá — Čertovica — Malužiná vychází z rozmezí katastrů obcí Vyšná Boca, Nižná Boca, Malužiná, Polomka, pokračuje jihozápadním směrem dolní hranicí ochranného lesa pod kótami 1393 (Jánov grúň), 1474 (Končisté), 1463 (Čertova svadba), pokračuje katastrální hranicí obcí Braväcovo a Jarabá pod kótami 1542 (Beňuška), 1324 (Čučoriedková), 1192 (Zúbra), pokračuje hřebenem na kótu 847 (Šanské), sbíhá na katastrální hranici Brezna a Mýta pod Ďumbierom, pokračuje po ní na rozhraní katastrů Brezno, Mýto pod Ďumbierom a Valaská pod kótou 912, pokračuje dále jihozápadním směrem po hřebenech k severnímu okraji intravilánu osady Piesok (Valaská). Odtud pokračuje severovýchodním směrem na kótu 936 (Stupka) a severním směrem přes kóty 1180 (Zálomy), 1669, 1776 (Veľký Gápeľ) k chatě Hrdinov SNP. Odtud probíhá východním a severovýchodním směrem přes kótu 1807 (Králička) po katastrální hranici města Brezno a obce Liptovský Ján, pokračuje severním směrem přes kóty 1506 (Bocianske sedlo), 1723 (Rovná hoľa), 1343 (Okrúhly vrch), 1538 (Nižný Príslop), dále severovýchodním směrem přes Ohniště, kótu 1325 (Hradište) ke státní silnici č. 72 na kótu 694, pokračuje severním směrem po státní silnici č. 72 po pilu v Kráľově Lehotě a jihovýchodním směrem po dolní hranici lesa na hranici zájmového prostoru Čierny Váh. Pokračuje dále jižním směrem přes kóty 1150, 1106 (Sekanice), 1151 (Skribňovo) k východnímu okraji obce Malužiná a pokračuje jižním směrem přes kóty 1166 (Olešková), 1281 (Špíglové), 1289, 1478 (Fišiarka) k výchozímu bodu na rozmezí katastrů.
Zájmový prostor KORYTNICKÁ DOLINA (B IX)
Hranice zájmového prostoru Korytnická dolina vychází od bývalé železniční stanice v Korytnici, pokračuje jižním směrem po státní silnici č. 59 po katastrální hranici obcí Donovaly a Liptovské Revúce, pokračuje západním směrem po uvedené katastrální hranici přes kóty 1402 (Zvolen), 1292 (Motyčská hoľa) pod kótu 1075 (Šturec). Odtud pokračuje severním směrem po státní silnici č. 0597 přes obec Liptovské Revúce, pokračuje potokem Revúca po jižní okraj intravilánu Liptovské Osady, obchází z východní strany intravilán, dále pokračuje potokem po silniční most přes potok Strelovec, pokračuje východním směrem na kótu 1298 (Červená Magura), pokračuje jižním směrem sbíhajícím hřebenem, pokračuje katastrální hranicí obcí Liptovská Lúžna a Liptovská Osada na západní okraj intravilánu obce Liptovská Lúžna, dále jihozápadním směrem hřebenem přes kótu 900 (Váhanka) k hájovně Patočiny. Dále pokračuje jižním směrem po potoku Korytnica k výchozímu bodu, k bývalé železniční stanici v Korytnici.
Zájmový prostor LIPTOVSKÁ LÚŽNA (B X)
Hranice zájmového prostoru Liptovská Lúžna vychází z kóty 1630 (Salatín), pokračuje západním směrem přes kótu 1334 (Magura) na kótu 1298 (Červená Magura), pokračuje jižním směrem přes vrch Mýto, odtud katastrální hranicí obcí Liptovská Lúžna a Liptovská Osada přes severozápadní okraj intravilánu obce Liptovská Lúžna, pokračuje jihozápadním směrem pod kótu 919, pak obloukem jihovýchodním a východním směrem na kótu 1181 (Čierny vrch), pokračuje jihovýchodním směrem hřebenem přes kótu 1233 (Banášov bok) po horní hranici lesa. Odtud pokračuje severovýchodním směrem horní hranicí lesa po katastrální hranici mezi obcemi Liptovská Lúžna a Partizánska Ľupča pod kótou 1640 (Veľká hoľa), dále severním směrem po uvedené katastrální hranici přes kóty 1221 a 1555 k výchozímu bodu na kótě 1630 (Salatín).
Zájmový prostor BIELY VÁH — ŠUŇAVY (B XI)
Hranice zájmového prostoru Biely Váh — Šuňavy vychází ze soutoku Bielého Váhu s Čierným Váhem u Kráľovy Lehoty. Pokračuje východním směrem železniční tratí k Nižnímu mlynu západně od obce Važec, odtud postupuje východním a jižním směrem spodní hranicí lesa lokalitami Vŕšky, Brezové na kótu 907, dále spodní hranicí lesa přes lokalitu Zadné Lúky u kóty 977 (Závraty), u kóty 981, 938 (Sviniarka) ke státní silnici východně od Štrby, státní silnicí č. 018142 po křižovatku v obci Lučivná, pokračuje východním směrem po železniční trati k potoku Kysnica, odtud jižním směrem přes kóty 944, 1001, 1255 (Filagória), pokračuje západním směrem přes kóty 977, 970 a dále západním a jižním směrem po lesní cestě pod kótu 1091 (Jedlinská). Odtud probíhá severozápadním směrem přes kótu 1075 (Krahulec], pokračuje severozápadním směrem hřebenem přes kóty 1068, 1046, 1112 (Brada), 1106 (Slamená), pokračuje západním směrem přes kóty 1116 (Hošková), 1109, 917 (Petráňová), 1099 (Rígeľ) k výchozímu bodu na soutoku Bielého Váhu s Čierným Váhem.
Zájmový prostor BACÚŠSKA DOLINA (B XII)
Hranice zájmového prostoru Bacúšska dolina vychází z kóty 1240 (Javorinka), jižním směrem sestupuje na spodní hranici lesa, pokračuje západním směrem spodní hranicí lesa přes údolní lesní cestu v Bacúšské dolině ke katastrální hranici obcí Bacúch a Braväcovo. Odtud pokračuje severozápadním směrem uvedenou katastrální hranicí pod kótou 1250 (Biela skala) přes kótu 1423 (Vrchbánsky grúň) pod kótu 1463 (Čertova svadba), dále pokračuje severním a severovýchodním směrem spodní hranicí ochranného lesa, pokračuje východním směrem spodní hranicí ochranného lesa pod kótami 1474 (Končisté) a 1393 (Jánov grúň), 1402 k lesní chatě a po ní sbíhá u kóty 1515 (Babina) k výchozímu bodu na kótě 1240 (Javorinka).
Zájmový prostor JASENIE — SOPOTNICA (B XIII)
Hranice zájmového prostoru Jasenie — Sopotnica vychází z kóty 1340 (Holica), pokračuje jižním směrem přes kótu 1049 (Nad žliebkami) na kótu 975 (Kochuľa), pokračuje jihovýchodním směrem k Borovskému potoku, pokračuje jižním směrem Borovským potokem na severní okraj intravilánu obce Mezibrod. Odtud probíhá severovýchodním směrem spodní hranicí lesa k lesní údolní cestě (Sopotnícka dolina), pokračuje jihovýchodním směrem spodní hranicí lesa k hájovně Bukovec, pokračuje severovýchodním směrem spodní hranicí lesa k severnímu okraji intravilánu obce Nemecká, dále východním a severním směrem a spodní hranicí lesa k hájovně Pred Suchou, odtud východním a jižním směrem spodní hranicí lesa nad lokalitu Podbôrovie, kde se stáčí na sever. Pokračuje katastrální hranicí obcí Dolná Lehota a Jasenie hřebenem severním směrem přes kóty 844, 1231 (Dolná Studená), 1408 (Žiar) na horní hranici lesa, pokračuje severozápadním a západním směrem horní hranicí lesa pod Chabencem, Latiborskou holí, Veľkou holí, Košarisky, Ráztockou holí, Veľkou Chochulí, Prašivou k výchozímu bodu na kótě 1340 (Holica).
Zájmový prostor DONOVALY — MOTYČKY (C XIV)
Hranice zájmového prostoru Donovaly — Motyčky vychází z kóty 1225 (Kečka), pokračuje severním směrem k potoku Korytnica a pokračuje tímto potokem ke hranici okresů Banská Bystrica a Liptovský Mikuláš. Dále pokračuje západním směrem uvedenou okresní hranicí přes kótu 1402 (Zvolen), 1292 (Motyčská hol'a) pod kótu 1075 (Šturec), pokračuje jižním směrem po státních silnicích č. 0598 a 59, u druhého mostu pokračuje jihovýchodním směrem katastrální hranicí obcí Motyčky a Staré Hory, kolem kóty 1129 (Krčahy), přes kótu 1169 (Hrubý vrch) k výchozímu bodu na kótě 1225 (Kečka).
Zájmový prostor LIPTOVSKÁ ŠTIAVNICA — LIPTOVSKÉ KĽAČANY (C XV)
Hranice zájmového prostoru Liptovská Štiavnica — Liptovské Kľačany vychází od hájovny Nad Laziskom v údolí potoka Paludžanka, pokračuje hřebenem jižním směrem přes kóty 1229 (Uhlisko), 1429 (Jaloviarka) a 1520, dále pokračuje horní hranicí lesa pod Ostredkem, Chabencem na kótu 1703 a pokračuje katastrální hranicí obcí Partizánska Ľupča a Dúbrava severozápadním směrem, dále přes kóty 1523 (Krámec), 1048 (Očenášovská) k potoku Ľupčianka, pokračuje severním a severozápadním směrem Ľupčiankou k mostu pod kótou 1122 (Sliačska Magura) a pokračuje hřebenem jihozápadním směrem katastrální hranicí obcí Partizánska Ľupča a Sliače přes kótu 1263 a katastrální hranicí obcí Partizánska Ľupča a Liptovská Štiavnica na kótu 1444 (Malý Salatín) a odtud severozápadním směrem přes kótu 1424 (Úplazy) na kótu 1311 (Bohúňovo), pokračuje západním směrem do Ludrovské doliny. Odtud probíhá dolinou severním směrem k jižnímu okraji intravilánu obce Ludrová a pokračuje východním směrem spodní hranicí lesa k výchozímu bodu u hájovny Nad Laziskom.
Zájmový prostor POLOMKA — ŠUMIAC (C XVI)
Hranice zájmového prostoru Polomka — Šumiac vychází z kóty 1240 (Javorinka), pokračuje severovýchodním směrem hřebenem na kótu 1515 (Babiná) a dále severovýchodním směrem hřebenem ke spodní hranici ochranného lesa, odtud pokračuje východním směrem spodní hranicí ochranného lesa pod Zadní holí, Oravcovou, Kolesárovou, Priehybou, Veľkou Vápenicí, Andrejcovou, Žiarským sedlem a pokračuje jižním a východním směrem horní hranicí lesa pod Orlovou, Strední holí, Kráľovou holí, kolem kóty 1690 (Kráľova skala) po potok Zúbra. Ve směru jeho toku probíhá hranice v délce 1,5 km a odtud se lomí jihozápadním směrem spodní hranicí lesa. Odtud pokračuje jihozápadním a západním směrem spodní hranicí lesa nad obcemi Pohorelá, Heľpa, Polomka, Bacúch k sbíhajícímu hřebeni pod Košiarsky a pokračuje hřebenem severním směrem na kótu 1240 (Javorinka) k výchozímu bodu.
Zájmový prostor VALASKÁ — BEŇUŠ (C XVII)
Hranice zájmového prostoru Valaská — Beňuš vychází z rozhraní katastrálních hranic obcí Bacúch, Jarabá a Braväcovo, jižně od kóty 1463 (Čertova svadba), pokračuje katastrální hranicí obcí Braväcovo a Jarabá jihozápadním směrem pod kótami 1324 (Čučoriedková), přes kótu 1192 (Zúbra) na kótu 847 (Šanské), pokračuje jižním směrem katastrální hranicí obce Mýto pod Ďumbierom a města Brezno ke státní silnici č. 72, pokračuje uvedenou katastrální hranicí jihozápadním směrem pod kótou 912 a hřebenem k severními okraji intravilánu obce Valaská. Odtud pokračuje východním směrem spodní hranicí lesa nad městem Brezno a nad obcemi Braväcovo a Beňuš nad Bacúch, kde se stáčí, a pokračuje hřebenem katastrální hranicí obcí Bacúch a Braväcovo pod kóty 1250 (Biela skala), 1434 (Vrchbánsky grúň) k výchozímu bodu na rozhraní katastrálních hranic pod kótou 1463 (Čertova svadba).
Zájmový prostor STARÉ HORY — HIADEĽ (C XVIII)
Hranice zájmového prostoru Staré Hory — Hiadeľ vychází z kóty 1340 (Holica), pokračuje jižním směrem přes kótu 1049 (Nad žliebkami) na kótu 975 (Kochuľa), pokračuje jihovýchodním směrem k Borovskému potoku, dále jde jižním směrem Borovským potokem k severovýchodnímu okraji intravilánu obce Medzibrod, pokračuje jihozápadním směrem spodní hranicí lesa na katastrální hranici obcí Medzibrod a Lučatín, po ní pokračuje severním směrem, u severního okraje obchází intravilán obce Hiadeľ, dále pokračuje západním směrem spodní hranicí lesa k údolní cestě na severovýchodním okraji intravilánu obce Moštenica, pokračuje západním směrem spodní hranicí lesa k severnímu okraji intravilánu obce Podkonice, pokračuje spodní hranicí lesa k severnímu okraji intravilánu obce Priechod, pokračuje západním směrem spodní hranicí lesa k potoku Bystrica. Odtud pokračuje severozápadním směrem potokem Bystrica k soutoku se Starohorským potokem, pokračuje severním směrem Starohorským potokem na katastrální hranici obcí Motyčky a Staré Hory, dále jde uvedenou katastrální hranicí jihovýchodním směrem pod kótu 1129 (Krčahy), pokračuje severovýchodním směrem hřebenem přes kótu 1169 (Hrubý vrch), 1330 (Kozí chrbát), 1099 (Hiadeľské sedlo) k výchozímu bodu na kótě 1340 (Holica).
Území zájmových prostorů národního parku a jeho ochranného pásma je vymezeno na základních mapách ČSSR 1 : 50 000:
26 —| 34| Ružomberok — 1971
---|---|---
26 —| 43| Liptovský Mikuláš — 1971
26 —| 44| Važec — 1971
27 —| 33| Poprad — 1970
36 —| 12| Donovaly — 1971
36 —| 21| Demänovská dolina — 1971
36 —| 22| Malužiná — 1971
37 —| 11| Vernár — 1970
36 —| 14| Banská Bystrica — 1971
36 —| 23| Brezno — 1971
36 —| 24| Pohronská Polhora — 1971
37 —| 13| Muráň — 1970
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 120/1978 Sb.
ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY OCHRANY NA ÚZEMÍ NÁRODNÍHO PARKU NÍZKE TATRY V JEDNOTLIVÝCH ZÁJMOVÝCH PROSTORECH
Zájmový prostor CENTRÁLNA ČASŤ (A I)
V zájmovém prostoru Centrálna časť nejsou dovoleny zásahy, které by mohly způsobit změny v přirozené konfiguraci reliéfu (těžba kamene, štěrku, písku apod.).
Kromě hlavních stávajících dopravních tras se připouští budování nezbytných doplňkových tras, které mohou zlepšit celkovou vybavenost a turistické zpřístupnění prostoru. Pohyb motorových vozidel kromě vozidel organizací, které na území hospodaří, nutno regulovat se zřetelem na funkci prostoru.
Výstavbu nutno omezit na zařízení pro volný cestovní ruch a se zaměřením na urbanisticko-architektonické dotvoření stávající aglomerace středisek v Demänovské a Bystrianské dolině.
Vzhledem ke specifickému využití (zóna ticha) nepřipouští se v Mošnické dolině rekreační výstavba (stavební uzávěra). Ostatní nezbytné funkční objekty a zařízení cestovního ruchu, lesního hospodářství, respektive zemědělství v zájmovém prostoru nutno situovat v optické izolaci mimo hlavní komunikace a turistické stezky.
Zájmový prostor HREBEŇOVÁ ČASŤ-ZÁPAD (A II/a)
V zájmovém prostoru Hrebeňová časť-západ nejsou povoleny zásahy, které by mohly způsobit změny v přirozené konfiguraci reliéfu.
Za základní komunikaci se pokládá hřebenová turistická stezka, za jejíž součást lze považovat odpočinkové a vyhlídkové prostory a nezbytné jednoduché přístřešky, situované v dostupných intervalech tak, aby mezi jednotlivými objekty byly značné prostory volné krajiny.
Připouští se jen výstavba zařízení nezbytných pro provoz turistiky (solitární objekty — útulny).
Zájmový prostor HREBEŇOVÁ ČASŤ-VÝCHOD (A Il/b)
V zájmovém prostoru Hrebeňová časť-východ nejsou dovoleny zásahy, které by mohly způsobit změny v přirozené konfiguraci reliéfu.
Za základní komunikaci se pokládá hřebenová turistická stezka, za jejíž součást lze považovat odpočinkové a vyhlídkové prostory a nezbytné jednoduché přístřešky, situované v dostupných intervalech tak, aby mezi jednotlivými objekty byly značné prostory volné krajiny.
Připouští se jen výstavba solitárních objektů (útulen) nezbytných pro provoz turistiky.
Zájmový prostor KORYTNICA (A III)
V zájmovém prostoru Korytnica nejsou dovoleny zásahy, které by mohly způsobit změny v přirozené konfiguraci reliéfu.
Výstavbu prostoru je nutno řešit komplexně v souladu s jeho funkcí na podkladu podrobného územního plánu tak, aby byla maximálně zachována současná kvalita přírodního prostředí (respektovat míru a hustotu zástavby v poměru k danému přírodnímu prostředí a jeho funkci).
Lesy v tomto zájmovém prostoru mají charakter lesů zvláštního určení.
Zájmový prostor LUDROVSKÁ DOLINA (A IV)
V zájmovém prostoru Ludrovská dolina není dovolena těžba stavebních surovin (kámen, štěrk, písek) a zásahy do přírodní konfigurace reliéfu.
Potoky lze upravit pouze v nezbytných případech.
Při budování silniční sítě je nutno přihlížet k jejímu vhodnému estetickému včlenění do chráněného prostoru.
Není dovolena výstavba rekreačních objektů.
Lesy v tomto zájmovém prostoru mají charakter lesů zvláštního určení.
Zájmový prostor MAGURKA — ŽELEZNÉ (A V)
V zájmovém prostoru Magurka — Železné jsou připuštěny dílčí zásahy do konfigurace reliéfu, např. v souvislosti s nezbytnou úpravou silniční sítě tak, aby případné odkryvy terénu byly neodkladně asanovány a uvedeny do přirozeného stavu.
Na ochranu minerálních pramenů je nutno zabezpečit dostačující ochranné pásmo. Potoky lze upravovat pouze v nezbytných případech. Připouští se možnost výstavby menších vodních nádrží v smyslu směrného vodohospodářského plánu.
Při budování silniční sítě je nutno přihlížet k jejímu vhodnému estetickému včlenění do chráněného prostoru. Připouští se vytvořit přitom na vhodných místech odstavné a parkovací plochy.
Výstavbu je nutno omezit na zařízení pro volný cestovní ruch se zaměřením na dotvoření středisek v prostoru Magurka a Železné. Ve vhodných prostorech se připouští umístění autocampingů se zřetelem k únosnosti přírodního prostředí a hygienickým a estetickým požadavkům. Zásadně není dovoleno rozptylovat výstavbu podél komunikací. Funkční objekty a zařízení lesního hospodářství a zemědělství je nutno situovat v optické izolaci mimo hlavní komunikaci.
Lesy v tomto zájmovém prostoru mají charakter lesů zvláštního určení.
Zájmový prostor ČIERNY VÁH (A VI)
V zájmovém prostoru Čierny Váh jsou připuštěny dílčí zásahy do konfigurace reliéfu v opticky izolovaných prostorech pouze v souvislosti s nezbytnou úpravou komunikační sítě tak, aby případné odkopy a násypy byly neprodleně asanovány a uvedeny do přirozeného stavu.
Potoky je nutno ponechat v přirozeném stavu s výjimkou menších úprav tam, kde jsou přirozené břehy narušeny.
Při budování dopravních zařízení je nutno přihlížet k jejich vhodnému estetickému včlenění do přírodního prostředí.
Na vhodných místech se připouští vytvoření odstavných a parkovacích míst za podmínek jejich optického izolování. Vzhledem k funkci prostoru (zóna ticha) je nutno regulovat v něm pohyb motorových vozidel kromě služebních vozidel organizací, které na území zájmového prostoru hospodaří.
V celém prostoru je nutno zásadně omezit výstavbu, přičemž rekreační výstavbu je nutno usměrnit ve prospěch zařízení volného cestovního ruchu, a to zásadně na okraj celé oblasti (pouze v určených prostorech na podkladu podrobných územních plánů nebo studií).
Výstavbu a rozvoj obcí a osad je nutno řešit podle územních plánů v rámci intravilánu se zřetelem k charakteru současné zástavby a krajinného prostředí.
Funkční objekty a zařízení lesního hospodářství a zemědělství je nutno situovat v souladu se stávající hustotou zástavby a přírodně estetickými danostmi krajinného prostředí tak, aby byly zabezpečeny dostačující velké nedotknuté celky přírody ve svém současném biologickém a krajinářsko-výtvarném projevu.
Zájmový prostor PUSTÉ POLE (A VII)
V zájmovém prostoru Pusté pole nejsou dovoleny zásahy, které by mohly způsobit změny v přirozené konfiguraci reliéfu. Stávající terénní odkryvy je nutno asanovat a uvést do přirozeného stavu.
Funkční objekty a zařízení lesního hospodářství a myslivosti, vyplývající z funkce prostoru, je nutno řešit v souladu s přírodně estetickými danostmi krajinného prostředí. V prostoru není dovolena rekreační zástavba.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 120/1978 Sb.
ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ ZÁJMOVÝCH PROSTORŮ V OCHRANNÉM PÁSMU NÁRODNÍHO PARKU NÍZKE TATRY
Zájmový prostor BYSTRÁ — ČERTOVICA — MALUŽINÁ (B VIII)
V zájmovém prostoru Bystrá — Čertovica — Malužiná nejsou dovoleny zásahy do konfigurace reliéfu (kromě těžby kamene v dosud otevřených lomech).
Potoky je nutno ponechat v přirozeném stavu.
Občanskou výstavbu v obcích je nutno realizovat podle schválené územně plánovací dokumentace se zřetelem k charakteru osad (rekreační osady) a krajinného prostředí.
Výstavbu turistických zařízení a rekreačních objektů lze realizovat pouze po vypracování a schválení podrobných územních plánů. Výstavba funkčních objektů lesního hospodářství a zemědělství musí mít přiměřenou výtvarnou úroveň též vzhledem ke svému situování v krajině.
Zájmový prostor KORYTNICKÁ DOLINA (B IX)
V zájmovém prostoru Korytnická dolina nejsou dovoleny zásahy do konfigurace reliéfu.
Výstavba a rozvoj obcí se řeší podle územně plánovací dokumentace v rámci intravilánu se zřetelem k současné zástavbě a krajinnému prostředí. Zásadně se nepřipouští stavební vývoj, jakož ani rozptýlená výstavba podél hlavní komunikace, s výjimkou funkčních solitárních objektů, které přímo souvisejí s vybaveností trasy Sever — Jih (vyhlídková místa, restaurace apod.).
Zájmový prostor LIPTOVSKÁ LÚŽNA (B X)
V zájmovém prostoru Liptovská Lúžna nejsou dovoleny zásahy, které by mohly způsobit změny v současné konfiguraci reliéfu. Těžbu stavebních surovin z místních zdrojů je nutno soustředit do prostoru, který bude opticky izolován.
Potoky je nutno ponechat v přirozeném stavu s výjimkou menších úprav tam, kde jsou narušeny přirozené břehy.
Stavební vývoj obce Liptovská Lúžna je třeba dořešit v rámci intravilánu podle podrobného územního plánu se zřetelem k současné zástavbě a krajinnému prostředí. Mimo intravilán nelze připustit občanskou a chatovou výstavbu. Funkční objekty a zařízení lesního a polního hospodářství je nutno lokalizovat tak, aby byly v souladu s celkovým krajinným prostředím a maximálně opticky izolovány. Je nutno vyloučit povrchové vedení elektrické energie vysokého napětí.
Zájmový prostor BIELY VÁH — ŠUŇAVY (B XI)
V zájmovém prostoru Biely Váh — Šuňavy je těžba nerostů (resp. kamene) dovolena jen v dosud otevřených lomech.
Potoky je nutno ponechat v přirozeném stavu s výjimkou menších úprav tam, kde jsou narušeny přirozené břehy.
Občanskou výstavbu v obcích lze uskutečňovat jen podle schválené územně plánovací dokumentace. Výstavbu ucelených souborů rekreačních a turistických objektů a zařízení lze řešit pouze na základě vypracovaných a schválených podrobných územních plánů. Výstavbu funkčních objektů a zařízení lesního nebo zemědělského významu je nutno situovat v souladu s přírodně estetickými danostmi krajinného prostředí.
Zájmový prostor BACÚŠSKA DOLINA (B XII)
V zájmovém prostoru Bacúšska dolina je nutno potoky ponechat v přirozeném stavu.
Zájmový prostor je nutno ponechat bez jakékoli rekreační zástavby. Funkční objekty a zařízení lesního hospodářství je nutno řešit v souladu s přírodně estetickými danostmi krajinného prostředí a na příslušné architektonické úrovni.
Zájmový prostor JASENIE — SOPOTNICA (B XIII)
V zájmovém prostoru Jasenie — Sopotnica nejsou dovoleny zásahy, které by mohly vyvolat změny v přirozené konfiguraci terénu. Stávající terénní odkryvy je nutno asanovat do přirozeného stavu.
Potoky je nutno ponechat v přirozeném stavu s výjimkou menších úprav tam, kde jsou porušeny přirozené břehy.
Kromě vozidel lesního provozu je nutno omezit ostatní dopravu na minimum. V celém zájmovém prostoru je nutno zamezit rekreační výstavbu všeho druhu (kromě provozních budov a zařízení, které musí být na přiměřené architektonické úrovni a vhodně osazeny do terénu).
Výstavbu a rozvoj přilehlých obcí je nutno řešit podle územně plánovací dokumentace v rámci intravilánu se zřetelem k charakteru současné zástavby i krajinného prostředí.
Zájmový prostor DONOVALY — MOTYČKY (C XIV)
V zájmovém prostoru Donovaly — Motyčky nejsou dovoleny žádné zásahy do konfigurace reliéfu v prostoru hlavní komunikace související s těžbou surovin.
V prostoru hlavní komunikace je nutno zabránit rozptýlené zástavbě a ponechat nedotčené prostory jako přirozený koridor podél této komunikace.
Výstavbu je nutno řešit jako komplexní pro potřebu cestovního ruchu podle územně plánovací dokumentace. Občanskou výstavbu v osadách a obcích je nutno přizpůsobovat dosavadní typické zástavbě těchto obcí a osad a maximálně uplatňovat soulad architektury s krajinným prostředím.
Zájmový prostor LIPTOVSKÁ ŠTIAVNICA — LIPTOVSKÉ KĽAČANY (C XV)
V zájmovém prostoru Liptovská Štiavnica — Liptovské Kľačany jsou dovoleny dílčí zásahy do konfigurace reliéfu pouze v souvislosti s nezbytnou úpravou silniční sítě, a to tak, aby případné odkryvy terénu byly neodkladně asanovány a uvedeny do přirozeného stavu.
Potoky lze upravovat pouze v nezbytných případech.
Při budování a úpravě dopravních zařízení je nutno přihlížet k jejich vhodnému estetickému včlenění do přírodního prostředí.
Výstavbu osad a obcí je nutno řídit podle územně plánovací dokumentace se zřetelem k zachování charakteru horských a podhorských obcí.
Rozptýlená občanská výstavba mimo intravilány obcí není dovolena.
Zájmový prostor POLOMKA — ŠUMIAC (C XVI)
V zájmovém prostoru Polomka — Šumiac jsou dovoleny dílčí zásahy do konfigurace reliéfu pouze v souvislosti s nezbytnou úpravou silniční sítě tak, aby případné odkryvy terénu byly neodkladně asanovány a uvedeny do přirozeného stavu.
Potoky lze upravovat pouze v nezbytných případech.
Při budování a úpravě dopravních zařízení je nutno přihlížet k jejich vhodnému estetickému včlenění do přírodního prostředí.
Výstavbu osad a obcí je nutno řídit podle územně plánovací dokumentace se zřetelem k zachování charakteru horských a podhorských obcí.
Rozptýlená výstavba mimo intravilány obcí není dovolena. Výstavbu funkčních objektů a zařízení lesní nebo zemědělské výroby je nutno situovat v krajině tak, aby byla v souladu s přírodně estetickými danostmi krajinného prostředí.
Zájmový prostor VALASKÁ — BEŇUŠ (C XVII)
V zájmovém prostoru Valaská — Beňuš jsou dovoleny dílčí zásahy do konfigurace reliéfu pouze v souvislosti s nezbytnou úpravou silniční sítě, a to tak, aby případné odkryvy terénu byly neodkladně asanovány a uvedeny do přirozeného stavu.
Potoky lze upravovat pouze v nezbytných případech.
Při budování a úpravě dopravních zařízení je nutno přihlížet k jejich vhodnému estetickému včlenění do přírodního prostředí.
Výstavbu osad a obcí je nutno řídit podle územně plánovací dokumentace se zřetelem k zachování charakteru horských a podhorských obcí. Rozptýlená občanská výstavba mimo intravilány obcí není dovolena. Výstavbu funkčních objektů a zařízení lesní nebo zemědělské výroby je nutno situovat v krajině tak, aby byla v souladu s přírodně estetickými danostmi krajinného prostředí.
Zájmový prostor STARÉ HORY — HIADEĽ (C XVIII)
V zájmovém prostoru Staré Hory — Hiadeľ není dovolena těžba stavebních surovin kromě lomů, v nichž je provoz povolen. Jinak se připouštějí jen dílčí zásahy do konfigurace reliéfu v souvislosti s nezbytnou úpravou silniční sítě. Případné odkryvy terénu je nutno neodkladně asanovat a uvést do přirozeného stavu.
Při budování a úpravě dopravních zařízení je nutno přihlížet k jejich vhodnému estetickému včlenění do přírodního prostředí.
Občanskou výstavbu obcí je nutno řešit podle územně plánovací dokumentace se zřetelem ke krajinnému prostředí. Funkční objekty a zařízení lesního provozu a zemědělství je nutno situovat mimo hlavní turistické trasy v souladu s přírodně estetickými danostmi krajinného prostředí.
Části ochranného pásma ležící mimo vymezené zájmové prostory
Na území ochranného pásma mimo zájmové prostory se vztahují jen podmínky pro využívání ochranného pásma uvedené v § 5 vyhlášky.
1)
Vyhláška č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
2)
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
3)
§ 36 zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění pod č. 124/1976 Sb.), § 4 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.
4)
§ 38 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
5)
§ 3 odst. 3 zákona SNR č. 100/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
6)
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.
7)
§ 7a zákona č. 75/1976 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.
8)
Zákon SNR č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách.
9)
Nařízení vlády SSR č. 119/1978 Sb., o Národním parku Nízke Tatry. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 124/1978 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 124/1978 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o stažení mincí po 5 haléřích vzoru 1953 a vzoru 1962
Vyhlášeno 30. 10. 1978, datum účinnosti 1. 1. 1979, částka 29/1978
* § 1 - (1) Mince po 5 haléřích vzoru 1953 se starým státním znakem a názvem státu „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“1) i vzoru 1962 s novým státním znakem a názvem státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“2) se stahují z oběhu uplynutím dne 31. prosince 1978.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1979.
Aktuální znění od 1. 1. 1979
124
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 25. října 1978
o stažení mincí po 5 haléřích vzoru 1953 a vzoru 1962
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě:
§ 1
(1)
Mince po 5 haléřích vzoru 1953 se starým státním znakem a názvem státu „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“1) i vzoru 1962 s novým státním znakem a názvem státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“2) se stahují z oběhu uplynutím dne 31. prosince 1978.
(2)
Mince uvedené v odstavci 1 vyměňují v době od 1. ledna 1979 do 30. června 1979 včetně všechny pošty, pobočky státních spořitelen a pobočky Státní banky československé, v době od 1. července 1979 do 30. listopadu 1979 včetně jen pobočky Státní banky československé.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1979.
Ministr:
Ing. Lér CSc. v. r.
1)
Vyhláška ministra financí č. 45/1953 Sb., o vydání peněz vzoru 1953.
2)
Vyhláška ministra financí č. 110/1962 Sb., o vydání bankovek po 100 Kčs a mincí po 25 haléřích, 5 haléřích a 3 haléřích nového vzoru a o stažení bankovek po 10 Kčs vzoru 1953. |
Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 136/1978 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 136/1978 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva vnitra, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu
Vyhlášeno 28. 11. 1978, datum účinnosti 28. 11. 1978, částka 31/1978
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 28. 11. 1978
136
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva vnitra
ze dne 18. listopadu 1978,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu
Federální ministerstvo vnitra stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 16 odst. 1 písm. a) vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 27 odst. 3 zní:
„(3)
Zákaz jízdy podle ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na autobusy, speciální obytná motorová vozidla, vozidla ozbrojených sil, ozbrojených sborů a na vozidla užitá k nezbytné zemědělské sezónní přepravě, k přepravě rychlozkazitelného zboží nebo k zásobování, k nakládce a vykládce lodí nebo železničních vagónů, jakož i při živelní pohromě.“.
2.
§ 28 odst. 1, 2 a 3 zní:
„(1)
Řidiči vozidel, kteří na sebe upozorňují zvláštními výstražnými znameními podle odstavce 2, nejsou povinni dodržovat ustanovení části II, IV a VI této vyhlášky, vyžaduje-li to nezbytně plnění jejich zvláštních úkolů; tím nejsou zproštěni povinnosti dbát potřebné opatrnosti. To platí obdobně i pro vozidla doprovázená vpředu, a jde-li o více než tři vozidla, i vzadu, vozidlem ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru se zvláštními výstražnými znameními podle odstavce 2; u doprovázených vozidel musí být v takovém případě vždy rozsvícena tlumená světla. U doprovázených vozidel, která mají absolutní právo přednostní jízdy (odstavec 2) musí být též uvedeno v činnost zvláštní zařízení umožňující výstražnou funkci směrových světel.
(2)
Řidiči vozidel požární ochrany, zdravotnické a důlní záchranné služby, ozbrojených sil a ozbrojených sborů užívají při plnění zvláštních úkolů zvukového znamení s pronikavým tónem (sirény) doplněného modrými světly (dále jen „vozidla s právem přednostní jízdy“); řidiči vozidel požární ochrany, pokud nejsou vybavena těmito výstražnými znameními, užívají zvukového znamení „Hoří“ doplněného červenými nebo modrými světly. Řidiči některých vozidel Sboru národní bezpečnosti užívají při doprovodu vozidel zvukového výstražného znamení s pronikavým tónem (sirény), zjevně odlišeného od zvukového znamení (sirény) používaného na vozidlech s právem přednostní jízdy, doplněného červenými a modrými světly (dále jen „vozidla s absolutním právem přednostní jízdy“).
(3)
Řidiči ostatních vozidel jsou povinni vozidlům s právem přednostní jízdy umožnit bezpečné projetí, zejména křižovatkou, a jestliže je to nutné, i zastavit vozidlo na takovém místě, aby jim nepřekáželi. Řidiči všech vozidel, včetně řidičů vozidel s právem přednostní jízdy, jsou povinni vozidlům s absolutním právem přednostní jízdy uvolnit dostatečný prostor pro jejich projetí a bezpodmínečně zastavit vozidlo až do projetí vozidel s absolutním právem přednostní jízdy. Je-li modré nebo červené světlo rozsvíceno na stojícím vozidle, jsou řidiči ostatních vozidel povinni podle okolností snížit rychlost jízdy a popřípadě i zastavit vozidlo.“.
3.
§ 42 odst. 6 poslední věta zní:
„Chodec nesmí vstupovat do vozovky, přijíždějí-li vozidla s absolutním právem přednostní jízdy a vozidla s právem přednostní jízdy; nachází-li se na vozovce, je povinen neprodleně jim uvolnit prostor pro jejich projetí.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Doc. Dr. Obzina CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 137/1978 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 137/1978 Sb.
Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 118/1971 Sb., o hospodaření sběrnými surovinami, ve znění vyhlášky č. 109/1974 Sb.
Vyhlášeno 28. 11. 1978, datum účinnosti 1. 2. 1979, částka 31/1978
* Čl. I - Vyhláška č. 118/1971 Sb., o hospodaření sběrnými surovinami, ve znění vyhlášky č. 109/1974 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 2. 1979
137
VYHLÁŠKA
ministerstva vnitra České socialistické republiky
ze dne 28. listopadu 1978,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 118/1971 Sb., o hospodaření sběrnými surovinami, ve znění vyhlášky č. 109/1974 Sb.
Ministerstvo vnitra České socialistické republiky stanoví v dohodě s ostatními zúčastněnými orgány podle § 6 vládního nařízení č. 68/1960 Sb., o hospodaření kovovým odpadem a sběrnými surovinami:
Čl. I
Vyhláška č. 118/1971 Sb., o hospodaření sběrnými surovinami, ve znění vyhlášky č. 109/1974 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 odst. 2 písm. g) zní:
„g)
upotřebený ustalovač a ostatní fotografické lázně s obsahem stříbra, kaly a stříbro vytěžené z upotřebeného ustalovače a ostatních fotografických lázní od organizací;“.
2.
§ 1 odst. 2 písm. h) zní:
„h)
amortizační odpady od organizací, které tvoří vyřazené díly a součásti strojů, přístrojů a zařízení obsahující stříbro a jiné drahé kovy (např. stykače, jističe, relé, rozvodné desky apod.);“.
3.
V § 1 odst. 2 písm. j) se vypouštějí slova: „a jateční odpad peří“.
4.
§ 1 odst. 2 písm. l) zní:
„l)
odpad a upotřebené výrobky z přírodního korku;“.
5.
V § 4 odst. 1 písm. c) se středník na konci věty nahrazuje čárkou a připojuje se tento text:
„pokud jde o upravené odpady obsahující drahé kovy, dodávat je organizacím určeným ústředním orgánem státní služby pro drahé kovy;1)“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1979.
Ministr:
Ing. Jung v. r.
1)
S odpady obsahujícími drahé kovy se nakládá podle předpisů o státní službě pro drahé kovy. |
Zákon Slovenské národní rady č. 148/1978 Sb. | Zákon Slovenské národní rady č. 148/1978 Sb.
Zákon Slovenské národní rady o státním rozpočtu Slovenské socialistické republiky na rok 1979
Vyhlášeno 27. 12. 1978, datum účinnosti 1. 1. 1979, částka 33/1978
* § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky (dále jen „státní rozpočet republiky“) se stanoví částkou 67 448 165 000 Kčscelkové výdaje státního rozpočtu republiky se stanoví částkou (příloha č. 1).67 448 165 000 Kčs(2) V státním
* § 2 - Vláda Slovenské socialistické republiky nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může do státního rozpočtu republiky, jestliže se tím nenaruší jeho vyrovnanost, promítnout zejména změny státního plánu rozvoje národního hospodářství Slovenské sociali
* § 3 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1979. č. 1 k zákonu SNR č. 148/1978 Sb. č. 2 k zákonu SNR č. 148/1978 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 1979
148
ZÁKON
Slovenské národní rady
ze dne 14. prosince 1978
o státním rozpočtu Slovenské socialistické republiky na rok 1979
Slovenská národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1) Celkové příjmy státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky (dále jen „státní rozpočet republiky“) se stanoví částkou| 67 448 165 000 Kčs
---|---
celkové výdaje státního rozpočtu republiky se stanoví částkou (příloha č. 1).| 67 448 165 000 Kčs
(2) V státním rozpočtu republiky je obsažen
souhrnný finanční vztah rozpočtů národních výborů ke státnímu rozpočtu republiky (dotace ze státního rozpočtu republiky) ve výši| 8 856 800 000 Kčs
a účelové subvence poskytované ze státního rozpočtu republiky do rozpočtů národních výborů ve výši (příloha č. 2).| 10 271 300 000 Kčs
§ 2
Vláda Slovenské socialistické republiky nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může do státního rozpočtu republiky, jestliže se tím nenaruší jeho vyrovnanost, promítnout zejména změny státního plánu rozvoje národního hospodářství Slovenské socialistické republiky a organizační změny, upravit souhrnný finanční vztah a účelové subvence národním výborům, změní-li se předpoklady, za nichž byly tyto vztahy ke státnímu rozpočtu republiky stanoveny.
§ 3
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1979.
Šalgovič v. r.
Colotka v. r.
Příloha č. 1
k zákonu SNR č. 148/1978 Sb.
Celkový přehled
státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky na rok 1979
Příjmy| v tis. Kčs
---|---
Příjmy ze socialistického hospodářství| 14 201 968
Daně od obyvatelstva a poplatky | 10 824 000
Ostatní příjmy| 602 197
Dotace a subvence ze státního rozpočtu federace| 41 820 000
Úhrn | 67 448 165
Výdaje| v tis. Kčs
---|---
Hospodářství| 23 976 708
Kulturní a sociální opatření| 22 229 121
Obrana a bezpečnost | 1 370 800
Správa| 511 471
Soudy, prokuratury a arbitráž| 231 965
Souhrnný finanční vztah a účelové subvence národním výborům| 19 128 100
Úhrn | 67 448 165
Příloha č. 2
k zákonu SNR č. 148/1978 Sb.
Souhrnný finanční vztah (dotace) a účelové subvence národním výborům ze státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky na rok 1979
Kraj| Dotace (v tis. Kčs)| Účelové subvence (v tis. Kčs)
---|---|---
Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy| 652 000| 2 202 900
Západoslovenský krajský národní výbor| 2 047 800| 2 632 000
Středoslovenský krajský národní výbor| 3 053 300| 2 793 100
Východoslovenský krajský národní výbor| 3 103 700 | 2 643 300
Úhrn| 8 856 800| 10 271 300 |
Zákon České národní rady č. 149/1978 Sb. | Zákon České národní rady č. 149/1978 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady o jednacím řádu České národní rady
Vyhlášeno 27. 12. 1978, datum účinnosti 1. 1. 1979, částka 33/1978
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonů České národní rady č. 147/1970 Sb. a č. 19/1971 Sb. se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1979
149
ZÁKON
České národní rady
ze dne 19. prosince 1978,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady o jednacím řádu České národní rady
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonů České národní rady č. 147/1970 Sb. a č. 19/1971 Sb. se mění a doplňuje takto:
1.
V § 12 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Předseda České národní rady zašle návrh zákona k zaujetí stanoviska vládě České socialistické republiky, pokud vláda není navrhovatelem zákona.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
2.
§ 28 odst. 1 zní:
„(1)
Návrh zákona nebo jiný návrh, který byl projednán ve výborech, odůvodní ve schůzi České národní rady navrhovatel. Je-li navrhovatelem vláda České socialistické republiky, odůvodní návrh její člen, jehož tím vláda pověří. Je-li navrhovatelem skupina poslanců České národní rady, odůvodní návrh poslanec určený touto skupinou. Po navrhovateli vystoupí zpravodaj.“.
3.
§ 30 zní:
„Poslanec, kterému bylo uděleno slovo, má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od projednávané věci nebo překročí-li stanovenou řečnickou lhůtu, může předsedající poslance na to upozornit.“.
4.
§ 31 zní:
„(1)
Poslanci, který se odchyluje od projednávané věci, může předsedající po opětovném upozornění odejmout slovo.
(2)
Překročí-li poslanec lhůtu k přednesení faktické poznámky (§ 26 odst. 6), popřípadě k odpovědi na faktickou poznámku, může mu předsedající odejmout slovo.
(3)
O námitkách poslance, kterému bylo odňato slovo, rozhodne Česká národní rada prostým hlasováním bez rozpravy.“.
5.
§ 43 odst. 2 druhá věta zní:
„Návrh se podává písemně předsedovi České národní rady.“.
6.
V § 49 se vypouští bod 5.
7.
V § 51 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Předsednictvo České národní rady může z poslanců České národní rady zřizovat své stálé nebo dočasné pracovní skupiny. Pracovní skupiny mohou své podněty sdělovat též výborům České národní rady.“.
8.
V § 64 odst. 1 se na konci odstavce vypouštějí slova „či zda jsou dány podmínky pro odvolání poslance.“.
9.
§ 71 odst. 3 zní:
„(3)
Ve výboru odůvodní návrh zákona nebo jiný návrh navrhovatel. Je-li navrhovatelem vláda České socialistické republiky, odůvodní návrh její člen, jehož tím vláda pověří. Je-li navrhovatelem skupina poslanců České národní rady, odůvodní návrh poslanec určený touto skupinou. Po navrhovateli vystoupí zpravodaj.“.
10.
§ 83 se vypouští a § 84 až 97 se označují jako § 83 až 96.
11.
§ 98 se označuje jako § 97 a zní:
㤠97
Poslanecké náhrady
(1)
Poslanci České národní rady nesmějí být pro výkon své funkce zkráceni na právech a nárocích vyplývajících z pracovního poměru nebo poměru obdobného.
(2)
Pro výkon funkce poslance mohou být poslanci uvolňováni ze svého pracovního poměru jen se svým souhlasem. Organizace, k níž je poslanec v pracovním nebo obdobném poměru, je povinna mu poskytnout pracovní volno potřebné pro výkon funkce poslance.
(3)
Poslanci náleží po dobu pracovního volna náhrada ušlého výdělku. Náhradu ušlého výdělku hradí prostřednictvím organizace, k níž je poslanec v pracovním nebo obdobném poměru, stát z prostředků rozpočtu České národní rady. Poslancům, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném poměru, poskytuje náhradu ušlého výdělku Česká národní rada přímo. Rozhodlo-li předsednictvo České národní rady o uvolnění poslance, může mu přiznat funkční odměnu odpovídající rozsahu uvolnění a závažnosti úkolů, pro něž byl uvolněn; funkční odměna se poslanci vyplácí vedle náhrady ušlého výdělku.
(4)
Poslancům České národní rady náleží na úhradu výdajů souvisejících s výkonem poslaneckého mandátu náhrady, které nepodléhají dani ze mzdy.
(5)
Předsedovi České národní rady a místopředsedům České národní rady přísluší místo náležitostí uvedených v odstavci 3 funkční plat, jehož výši určí předsednictvo České národní rady, které může též stanovit, kdy jim přísluší náhrada stěhovacích výdajů. Funkční plat přísluší předsedovi České národní rady a místopředsedům České národní rady ještě po dobu tří měsíců po skončení jejich funkce.
(6)
Poslanci mohou na území České socialistické republiky bezplatně užívat hromadných dopravních prostředků. Pro cesty na schůze České národní rady nebo jejích orgánů nebo pro cesty, k nimž byli pověřeni předsednictvem České národní rady, předsedou České národní rady nebo výborem České národní rady, mohou včetně cest zpátečních užívat bezplatně též letadel. Při uvolnění poslance mimo místo jeho trvalého pobytu, trvajícím déle než jeden měsíc, může poslanec užít bezplatně letadla též k návštěvě rodiny, včetně cesty zpáteční, a to jednou za 14 dnů. Právo bezplatně užívat hromadných dopravních prostředků na území České socialistické republiky mají též poslanci Slovenské národní rady, a to, jde-li o užití letadel, k plnění obdobných úkolů uvedených v druhé větě a úkolů uvedených v § 83.
(7)
Podrobnosti, zejména výši funkčních platů, náhrad, stravného a nocležného stanoví předsednictvo České národní rady; může též stanovit, že náhrady podle odstavce 4 poslanci nepříslušejí, vykonává-li též jinou funkci nebo nevykonává-li svou funkci po delší dobu a bez náležité omluvy.“.
12.
Za nově označený § 97 se vkládá nová část tohoto znění:
„ČÁST VIII
Kancelář České národní rady
§ 98
(1)
Kancelář České národní rady plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti orgánů a poslanců České národní rady.
(2)
V čele Kanceláře České národní rady je vedoucí Kanceláře České národní rady, jehož jmenuje a odvolává předsednictvo České národní rady. Činnost vedoucího Kanceláře České národní rady řídí předseda České národní rady.
(3)
Organizaci Kanceláře České národní rady a systemizaci jejich pracovníků stanoví předsednictvo České národní rady.“.
13.
Dosavadní část VIII – ustanovení přechodná a závěrečná – se označuje jako část IX.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1979.
Erban v. r.
Korčák v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 152/1978 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 152/1978 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb
Vyhlášeno 29. 12. 1978, datum účinnosti 1. 1. 1979, částka 34/1978
* Čl. I - Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1979
152
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
ze dne 21. prosince 1978,
kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb
Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanoví podle § 53 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev:
Čl. I
Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 2 odst. 7 se na konci připojuje tato věta:
„Místně soustředěné objekty plnící funkci zařízení staveniště pro více staveb tvoří sdružené zařízení staveniště (příloha č. 16).“.
2.
V § 17 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
„V rámci první etapy musí být zajištěno zařízení staveniště nezbytné k zahájení stavby, zejména sociální zařízení.“.
3.
V § 17 odst. 2 se na konci připojují tato slova:
„nebo výjimečně nutnost včasného zajištění části stavby potřebné k rozvinutí výstavby u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize (§ 65).“.
4.
V § 20 odst. 1 se na konci připojuje písmeno d), které zní:
„d)
s odborovými svazy svých rozhodujících v úvahu přicházejících vyšších dodavatelů zásady řešení sociálního zařízení staveniště u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize (§ 65).“.
5.
K § 30 odst. 4 písm. b) se na konci připojují tato slova:
„s výjimkou řešení sdruženého zařízení staveniště, pokud není součástí zařízení staveniště stavby.“.
6.
§ 32 odst. 4 zní:
„(4)
U staveb nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby, jejichž dokumentace podléhá státní expertize, zpracuje se v rámci úvodního projektu projektová dokumentace (jednostupňový projekt, popřípadě prováděcí projekty) části stavby potřebné v roce plánovaného zahájení stavby k rozvinutí výstavby,80) a to pro stavební objekty nebo provozní soubory, které lze využít jako zařízení staveniště (jde zejména o sociální zařízení, terénní úpravy, komunikace, inženýrské sítě, administrativní, ubytovací, skladové a halové objekty, transformační stanice, kompresorovny). Současně zpracuje příslušný v úvahu přicházející dodavatel projektovou dokumentaci dočasných objektů zařízení staveniště nezbytných k rozvinutí výstavby, které nebudou nahrazeny sdruženým zařízením staveniště (příloha č. 16). Pro ostatní stavby se může tento postup uplatnit jen se souhlasem ústředního orgánu investora.“.
7.
V § 37 odst. 2 písm. a) se na konci připojuje další odrážka, která zní:
„–
základní řešení sociálního zařízení staveniště [§ 20 odst. 1 písm. d)] u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize (§ 65).81)“.
8.
Příloha č. 2 část D první odrážka a příloha č. 3 část D první odrážka zní:
„–
zásady řešení zařízení staveniště, zejména z hlediska včasného zajištění sociálního zařízení,“.
9.
Připojuje se příloha č. 16, která včetně nadpisu zní:
„PŘÍLOHA Č. 16
SDRUŽENÉ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ
I.
Společná ustanovení
(1)
Sdružené zařízení staveniště se zřizuje pro potřeby více staveb v místech soustředěné výstavby za účelem efektivnějšího využití věcných i finančních prostředků vynakládaných na dočasné objekty zařízení staveniště a pro včasné zabezpečení jeho funkcí sociálních (zejména ubytování a výroba jídel) a provozních (např. sklady a opravárny).
(2)
Náklady přípravy, vybudování a užívání sdruženého zařízení staveniště se kryjí z globálních rozpočtových nákladů staveb.
(3)
Sdružené zařízení staveniště se může zřídit pro potřeby vyšších dodavatelů u staveb, které mají na základě projednaného projektového úkolu nebo zpracované studie souboru staveb dohodnuty (určeny) rozhodující vyšší dodavatele investora a jsou uvažovány ve výrobních plánech ústředních dodavatelských orgánů.
(4)
Při splnění podmínek podle bodu 3 se dále vyžaduje, aby
a)
stavby, které mají charakter staveb centrálně posuzovaných a nejsou závaznými úkoly státního plánu, byly zařazeny v prováděcím státním plánu nebo uvedeny v seznamu staveb připravovaných k zahájení v následujících letech,
b)
stavby komplexní bytové výstavby a stavby komplexní bytovou výstavbu podmiňující, které nejsou stanoveny jako závazné úkoly státního plánu, byly zahrnuty do režimů komplexní bytové výstavby.
(5)
Sdružené zařízení staveniště buduje, provozuje82) a udržuje, vede ve své správě a poskytuje jeho užívání zřizovatel. Zřizovatelem je stavební dodavatelská organizace určená podle bodu II/2 nebo podle bodu III/2; zřizovatelem může být určena i jiná dodavatelská organizace, souhlasí-li s tím podle příslušnosti federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky, popřípadě ministerstvo výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky, na návrh svého ústředního orgánu.
(6)
Sdružené zařízení staveniště se zřizuje jako:
a)
samostatné sdružené zařízení staveniště,
b)
sdružené zařízení staveniště souboru staveb.
(7)
V příslušné části dokumentace staveb, jejichž dodavatelé se na zřízení sdruženého zařízení staveniště dohodli, se uvede, do jaké míry budou potřeby těchto staveb uspokojeny sdruženým zařízením staveniště.
(8)
Režim hospodaření s rozpočtovými náklady sdruženého zařízení staveniště upravuje zvláštní předpis.83)
II.
Samostatné sdružené zařízení staveniště
(1)
Samostatné sdružené zařízení staveniště lze zřizovat pro stavby, splňují-li podmínky uvedené v bodě I/3 a 4; zřizuje se jako samostatný celek podle vlastní dokumentace (bod 5) na dobu trvání výstavby těchto staveb.
(2)
Samostatné sdružené zařízení staveniště se zřizuje z podnětu ústředních orgánů dodavatelů uskutečňujících dodávky pro stavby připadající v úvahu pro jeho zřízení; na základě jejich dohody určí jeden z nich podřízenou organizaci, která bude vykonávat funkci zřizovatele, a oznámí jí, pro které stavby by se v dané oblasti mělo sdružené zařízení staveniště využít.
(3)
Zřizovatel určený podle bodu 2 uzavře s přicházejícími v úvahu vyššími dodavateli investorů, kteří se budou na samostatném sdruženém zařízení staveniště podílet, smlouvu o sdružení prostředků ke zřízení samostatného sdruženého zařízení staveniště.84)
(4)
Pokud všechny potřebné funkce nemohou být zabezpečeny jedním samostatným sdruženým zařízením staveniště, lze zřídit pro daný okruh staveb i několik samostatných sdružených zařízení staveniště.
(5)
Zřizovatel samostatného sdruženého zařízení staveniště zabezpečuje dokumentaci samostatného sdruženého zařízení staveniště, která zahrnuje:
a)
projektový úkol samostatného sdruženého zařízení staveniště (dále jen „projektový úkol“),
b)
jednostupňový projekt samostatného sdruženého zařízení staveniště (dále jen „jednostupňový projekt“),
c)
popřípadě úvodní projekt a prováděcí projekty samostatného sdruženého zařízení staveniště (dále jen „úvodní projekt a prováděcí projekty“).
(6)
Pro zpracování a projednání dokumentace samostatného sdruženého zařízení staveniště a pro řešení rozporů se použijí přiměřeně ustanovení části třetí až páté a desáté vyhlášky, pokud v této příloze není stanoveno jinak.
(7)
Podkladem pro zpracování projektového úkolu je smlouva o sdružení prostředků ke zřízení samostatného sdruženého zařízení staveniště.
(8)
Zpracovaný a projednaný projektový úkol předloží zřizovatel k posouzení svému ústřednímu orgánu, který projektový úkol posoudí zejména z hlediska efektivnosti vybudování samostatného sdruženého zařízení staveniště a jeho hospodárného umístění ve vztahu k zúčastněným stavbám, věcné účelnosti a úplnosti sdruženého zařízení staveniště s ohledem na nároky zúčastněných staveb, objektivity propočtových nákladů a jejich splatitelnosti z příspěvků zúčastněných staveb.
(9)
V případě potřeby úvěru projedná zřizovatel projektový úkol posouzený podle bodu 8 s financující pobočkou Státní banky československé.
(10)
Projektový úkol posouzený podle bodu 8 a projednaný podle bodu 9 je podkladem k návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby podle zvláštních předpisů,85) o které žádá zřizovatel.
(11)
Na základě splněných předpokladů podle předchozích bodů může ústřední orgán zřizovatele schválit návrh projektového úkolu.
(12)
V propočtu a v souhrnném rozpočtu se náklady samostatného sdruženého zařízení staveniště rozčlení bez ohledu na povahu vedlejších rozpočtových nákladů do jednotlivých hlav podle své věcné příslušnosti stanovené přílohou č. 13.
III.
Sdružené zařízení staveniště souboru staveb
(1)
Sdružené zařízení staveniště souboru staveb je možné zřizovat pro územně souvisící stavby souboru staveb zajišťované pouze jediným investorem pro jednoho budoucího provozovatele-uživatele; připravuje se a buduje jako součást zařízení staveniště první stavby plánované k zahájení (dále jen „první stavba“).
(2)
O zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb se mohou dohodnout v úvahu přicházející vyšší dodavatelé investora stavební a technologické části stavby, kteří projeví úmysl podílet se na sdruženém zařízení staveniště souboru staveb, a to nejpozději do schválení projektového úkolu první stavby. Zřizovatelem sdruženého zařízení staveniště souboru staveb je dodavatel stavební části první stavby, u níž má být sdružené zařízení staveniště souboru staveb zřízeno, pokud se nevyužije ustanovení poslední věty za středníkem bodu I/5.
(3)
Dohoda o zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb podle bodu 2 musí obsahovat podmínky využití sdruženého zařízení staveniště souboru staveb a výši podílů odpovídající části globálních rozpočtových nákladů jednotlivých staveb souboru, které budou tvořit náklady sdruženého zařízení staveniště souboru staveb.
(4)
Na základě této dohody musí být podíly z globálních rozpočtových nákladů jednotlivých staveb souboru začleněny do propočtu projektového úkolu první stavby, u které má být sdružené zařízení staveniště souboru staveb zřízeno.
(5)
Není-li možné nebo účelné zřizovat sdružené zařízení staveniště souboru staveb, lze se dohodnout o zřízení samostatného sdruženého zařízení staveniště.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1979.
Ministr:
Ing. Šupka v. r.
80)
Takové zahájení stavby vyžaduje povolení podle zvláštních předpisů [zejména podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a vyhlášky č. 85/1977 Sb., o podmínkách zahajování staveb a jejich registraci a evidenci].
81)
Příslušným orgánem je okresní odborová rada odpovídající místu stavby.
82)
Stravování se řídí nařízením vlády č. 25/1974 Sb., o závodním stravování.
83)
Článek 26 výnosu FCÚ a FMTIR č. V-1/76 ze dne 12. dubna 1976 o vedlejších rozpočtových nákladech staveb ve znění výnosu FCÚ a FMTIR č. V-3/78 ze dne 21. prosince 1978 (reg. v částce 34/1978 Sb.).
84)
§ 360a hospodářského zákoníku a § 7 vyhlášky č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací.
85)
§ 39 zákona č. 50/1976 Sb. |
Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 154/1978 Sb. | Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 154/1978 Sb.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích
Vyhlášeno 29. 12. 1978, datum účinnosti 1. 4. 1979, částka 34/1978
* Část první - Všeobecná ustanovení (§ 1 — § 2)
* Část druhá - Správa veřejných vodovodů a veřejných kanalizací (§ 3 — § 9)
* Část třetí - Provoz veřejných vodovodů a veřejných kanalizací a podmínky připojení na veřejné vodovody a veřejné kanalizace (§ 10 — § 15)
* Část čtvrtá - Všeobecné podmínky dodávky vody z veřejných vodovodů (§ 16 — § 27)
* Část pátá - Všeobecné podmínky pro odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi (§ 28 — § 36)
* Část šestá - Úplaty spojené s dodáváním vody z veřejných vodovodů a s odváděním odpadních vod veřejnými kanalizacemi včetně jejich případného vyčištění (§ 37 — § 38)
* Část sedmá - Společná, zrušovací a závěrečná ustanovení (§ 39 — § 40)
* § 41 - Zrušují se:
* § 42 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1979. k vyhlášce č. 154/1978
Aktuální znění od 1. 4. 1979
154
VYHLÁŠKA
ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky
ze dne 27. prosince 1978
o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky, pokud jde o část šestou vyhlášky, v dohodě s Federálním cenovým úřadem, stanoví podle § 24 odst. 6 a § 30 odst. 4 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon):
Část první
Všeobecná ustanovení
§ 1
(1)
Veřejný vodovod je soubor objektů a zařízení k hromadnému zásobování obyvatelstva vodou a ke krytí potřeby vody pro národní hospodářství.
(2)
K souboru objektů a zařízení veřejného vodovodu patří:
a)
veřejné vodovody řady I. až III. kategorie1) uložené v kolektorech nebo technických chodbách,2)
b)
veřejné části vodovodních přípojek,3)
c)
hydroforové stanice4) vybudované u vodního zdroje nebo u vodojemu jako samostatné objekty k zásobování obcí,
d)
veřejné výtokové stojany,
e)
hydranty.
(3)
Za veřejný vodovod nebo jeho součást se nepovažují:
a)
vodovody k samostatnému zásobování vodou jednotlivých závodů, objektů a zařízení a pro účely požární ochrany,
b)
hydroforové stanice zásobující jednotlivé vyšší budovy nebo skupiny takových budov, popřípadě průmyslové nebo zemědělské závody a hydroforové stanice, které jsou součástí víceúčelových zařízení (energobloky apod.).
§ 2
(1)
Veřejná kanalizace je soubor objektů a zařízení k odvádění, popřípadě i zneškodňování odpadních a srážkových vod z obcí a sídlišť.
(2)
K souboru objektů a zařízení veřejné kanalizace patří:
a)
veřejné stoky I. až III. kategorie1) a objekty na nich uložené v kolektorech nebo technických chodbách,2)
b)
veřejné části kanalizačních přípojek,3)
c)
kanalizační přečerpávací stanice5) vybudované
1.
na stokové síti,
2.
na veřejné části kanalizační přípojky,
d)
ve zvláštních případech úchytné příkopy.
(3)
Za veřejnou kanalizaci nebo její součást se nepovažují:
a)
samostatné kanalizace k odvádění odpadních a srážkových vod z jednotlivých závodů, objektů a zařízení,
b)
kanalizační přečerpávací stanice umístěné na nemovitostechnemovitostech připojených na veřejnou kanalizaci, vybudované pro skupiny objektů, které pro odvádění odpadních vod vyžadují výstavbu vlastní stokové sítě, popřípadě vybudované pro jednotlivé nemovitostinemovitosti.
Část druhá
Správa veřejných vodovodů a veřejných kanalizací
§ 3
Organizace, které spravují veřejné vodovody, veřejné kanalizace a jejich soustavy (dále jen „správce"), jsou povinny soustavně zabezpečovat potřebné kapacity veřejného vodovodu a veřejné kanalizace, jakož i vytvářet předpoklady a podmínky (např. včasnou údržbou) pro jejich hospodárný a bezporuchový provoz v souladu s technickými normami; dojde-li k porušení veřejného vodovodu nebo veřejné kanalizace, je správce povinen neprodleně zajistit provedení jejich oprav.
§ 4
(1)
Správce je povinen vyznačit podzemní vedení veřejného vodovodu a veřejné kanalizace podle skutečného provedení stavby6) graficky na mapách velkého měřítka,7) a to polohu, výšku, jakož i jejich popis a jejich změny. K tomu poskytne8) investor stavby správci potřebné části dokumentace.
(2)
Správce je oprávněn umístit na budovách, plotech, ohradách, pozemcích apod. orientační označení (tabulky, tyče apod.) a je povinen tato označení udržovat v řádném stavu a v souladu s technickými normami; při umisťování na pozemních komunikacích, popřípadě na pozemcích k nim patřících je třeba souhlasu správce pozemní komunikace. Správce (vlastník, uživatel) nemovitostinemovitosti nemá nárok na náhradu za toto omezení.
§ 5
(1)
Správce je povinen na žádost projektanta nebo investora stavby (zařízení), s níž jsou spojeny zemní práce, poskytnout mu podklady a údaje o umístění podzemního potrubí veřejného vodovodu a veřejné kanalizace v prostoru staveniště, popřípadě v jeho okolí, jestliže by v něm mohlo dojít k poškození těchto potrubí zemními pracemi.
(2)
V jednotlivých případech může správce na žádost projektanta nebo investora stavby (zařízení) za úplatu zakreslit směr a výšku podzemního potrubí veřejného vodovodu a veřejné kanalizace do jeho dokumentace nebo směr a výšku vytyčit v terénu.
(3)
Investor nových úprav terénu, u pozemních komunikací jen jde-li o nové stavby, rekonstrukce a velké opravy, je povinen v dohodě se správcem provést neprodleně na svůj náklad přizpůsobení poklopů, vstupů do šachet, šoupátkových hrnců a jiných zařízení objektů veřejného vodovodu nebo veřejné kanalizace úrovni nově upraveného terénu, stavby nebo pozemní komunikace.
§ 6
(1)
Bez souhlasu správce nelze na zařízeních veřejného vodovodu a veřejné kanalizace nic upravovat nebo měnit.
(2)
Manipulovat se zařízením veřejného vodovodu a veřejné kanalizace mohou jen ti, kteří jsou k tomu správcem určeni.
(3)
Přeložky veřejných vodovodních a kanalizačních zařízení mohou být provedeny jen na základě povolení vodohospodářského orgánu, popřípadě na základě povolení jiného příslušného orgánu státní správy.
§ 7
(1)
Odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi do povrchových vod se uskutečňuje výústným objektem umístěným do svahu nebo při dně koryta vodního toku. Správce je povinen udržovat výústný objekt podle podmínek stanovených vodohospodářským orgánem.
(2)
Výústný objekt s uzávěry a odlehčovacími objekty musí být správcem zabezpečen proti manipulaci nepovolanými osobami.
(3)
Uzávěry stokové sítě, které zabezpečují ochranu území před povodněmi, je správce povinen obsluhovat v době povodňové aktivity podle povodňových plánů, popřípadě podle pokynů povodňových orgánů.
§ 8
Správce je povinen
a)
sledovat jakost a měřit množství odpadních vod vypouštěných z veřejné kanalizace do vod povrchových a dbát, aby nepřesáhly hodnoty stanovené v povolení vodohospodářského orgánu podle § 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona,
b)
pravidelně kontrolovat, zda za bezsrážkových průtoků nepřetéká z dešťových výústí odpadní voda přímo do recipientu, a zjištěné závady urychleně odstranit.
§ 9
Pracovníci pověření správcem jsou oprávněni vstupovat na nemovitostnemovitost připojenou na veřejný vodovod nebo na veřejnou kanalizaci za účelem zjištění a odstranění havarijních a jiných poruch na veřejném vodovodu nebo veřejné kanalizaci, zjištění stavu vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace, spotřeby vody, chodu vodoměru a kontrolního měření množství a jakosti vypouštěných vod. Pokud je k tomu zapotřebí povolení podle zvláštních předpisů, je pověřený pracovník povinen se tímto povolením prokázat správci (vlastníku, uživateli) nemovitostinemovitosti připojené na veřejný vodovod nebo na veřejnou kanalizaci; správce (vlastník, uživatel) nemovitostinemovitosti je oprávněn se těchto kontrol zúčastnit.
Část třetí
Provoz veřejných vodovodů a veřejných kanalizací a podmínky připojení na veřejné vodovody a veřejné kanalizace
§ 10
(1)
NemovitostiNemovitosti se připojí na veřejný vodovod, jsou-li vzdáleny maximálně 50 m od vybudovaného veřejného vodovodního řádu a umožňuje-li kapacita veřejného vodovodu připojení nemovitostínemovitostí.
(2)
NemovitostiNemovitosti, ve kterých vznikají odpadní vody, připojí se na veřejnou kanalizaci, jsou-li vzdáleny maximálně 50 m od vybudované uliční stoky veřejné kanalizace a umožňuje-li připojení kapacita veřejné kanalizace a podmínky kanalizačního řádu.9) Není dovoleno zřizovat žumpy a vsakovací jímky na samostatné odstraňování odpadních vod z nemovitostínemovitostí, které je možno připojit na veřejnou kanalizaci.
(3)
NemovitostiNemovitosti se připojují na veřejný vodovod vodovodní přípojkou a na veřejnou kanalizaci kanalizační přípojkou. Pro každou připojovanou nemovitostnemovitost se zásadně zřizuje samostatná vodovodní a kanalizační přípojka. Výjimečně se souhlasem správce lze zřídit jednu přípojku pro více nemovitostínemovitostí, jsou-li pro to technické nebo ekonomické důvody, nebo více vodovodních a kanalizačních přípojek pro jednu nemovitostnemovitost, jde-li o rozsáhlou nemovitostnemovitost, o odběr vody v rozdílné ceně, o odběr pro požární účely apod.
(4)
Pokud má kanalizace oddílnou soustavu,10) je třeba odpadní a srážkové vody z jednotlivých nemovitostínemovitostí odvádět v oddílné soustavě.
(5)
O zřizování vodovodních a kanalizačních přípojek platí zvláštní předpisy.11)
§ 11
(1)
Investor domovní části vodovodní přípojky je povinen oznámit správci předpokládané množství vod, které bude odebírat z veřejného vodovodu, a investor domovní části kanalizační přípojky je mu povinen oznámit údaje o množství a jakosti odpadních vod, které bude vypouštět do veřejné kanalizace.
(2)
Umístění vodovodní přípojky a vodoměru na její domovní části, popřípadě umístění kontrolní měrné šachty na domovní části kanalizační přípojky určí správce.
(3)
Připojení vodovodní přípojky na veřejný vodovodní řád nebo kanalizační přípojky na stoku veřejné kanalizace může provést správce nebo s jeho souhlasem stavební organizace.
(4)
Část pozemku nad veřejnou částí vodovodní a kanalizační přípojky o šířce 1,5 m musí být upravena tak, aby bylo možno veřejnou část přípojky opravit; tato úprava se nevyžaduje na pozemních komunikacích. Dále musí být zajištěn přístup k důležitým zařízením vodovodní a kanalizační sítě (např. k požárním hydrantům, hlavním uzávěrům apod.).
§ 12
(1)
Na veřejný vodovod nebo veřejnou kanalizaci může se připojit jen nemovitostnemovitost, na níž vybudovaný vnitřní vodovod nebo vnitřní kanalizace odpovídají technickým normám.12)
(2)
Před připojením nemovitostinemovitosti na veřejný vodovod nebo veřejnou kanalizaci musí být vnitřní vodovod a vnitřní kanalizace prohlédnuta a přezkoušena organizací oprávněnou k provádění stavebních prací. Zápis o přezkoušení a stavební výkres vnitřního vodovodu a vnitřní kanalizace předloží správce (vlastník, uživatel) nemovitostinemovitosti správci.
(3)
K provedení úprav na vnitřním vodovodu, kterými se podstatně mění dosavadní podmínky odběru vody z veřejného vodovodu nebo podmínky vypouštění odpadových nebo zvláštních vod do veřejné kanalizace, je třeba souhlasu správce.
(4)
Odpojit nemovitostinemovitosti z veřejného vodovodu nebo z veřejné kanalizace může správce nebo s jeho souhlasem a podle jeho podmínek správce (vlastník, uživatel) nemovitostinemovitosti.
§ 13
Hydroforové stanice, které nejsou součástí veřejného vodovodu lze zřídit a připojit na veřejný vodovod vodovodní přípojkou jen se souhlasem správce a podle jeho podmínek.
§ 14
(1)
Vodoměrná šachta je součástí vnitřního vodovodu. Zřizuje ji na připojované nemovitostinemovitosti její správce (vlastník, uživatel).
(2)
Vodoměrná šachta musí být vybudována tak, aby byla chráněna proti vnikání vody, plynů a nečistot; musí být odvodněna, větratelná a bezpečně přístupná.
(3)
Podmínky pro vybudování vodoměrné šachty určí správce. Vyžaduje-li to řádný a bezpečný provoz veřejného vodovodu, může správce požadovat od správce (vlastníka, uživatele) nemovitostinemovitosti zřízení, přestavbu, popřípadě zrušení vodoměrné šachty, i když se neruší vodovodní přípojka.
§ 15
Kanalizační přečerpávací stanice, které nejsou součástí veřejné kanalizace lze zřídit a připojit na veřejnou kanalizaci kanalizační přípojkou jen se souhlasem správce a podle jeho podmínek.
Část čtvrtá
Všeobecné podmínky dodávky vody z veřejných vodovodů
§ 16
(1)
Správce, který dodává vodu z veřejného vodovodu (dále jen „dodavatel“), zabezpečuje dodávku vody v souladu s podmínkami pro připojení nemovitostinemovitosti na veřejný vodovod stanovenými touto vyhláškou a technickými normami.
(2)
Správce (vlastník, uživatel)13) nemovitostinemovitosti, pro niž se dodává voda z veřejného vodovodu (dále jen „odběratel"), může odebírat vodu do sjednané výše, a není-li výše odběru sjednána, podle skutečné potřeby; přitom musí dbát na předpisy a opatření vydaná k zajištění správné funkce vnitřního vodovodu a jeho součástí a řídit se pokyny dodavatele.
(3)
Nedodrží-li odběratel podmínky odběru, je dodavatel oprávněn v případech uvedených v § 24 odst. 1 písm. d) až j) omezit nebo přerušit dodávku vody.
(4)
Dodavatel není povinen splnit požadavky odběratele na dobu dodávky, množství, tlak, odlišnou kvalitu vody, které přesahují možnosti dodávky vody stávajícími zařízeními veřejného vodovodu. Splnění těchto požadavků si zajišťuje odběratel na vlastní náklady a vlastním zařízením po schválení dodavatelem.
§ 17
Odběr vody z veřejného vodovodu měří dodavatel vodoměrem, přivádí-li se voda z veřejného vodovodního řádu do nemovitostinemovitosti vodovodní přípojkou. Množství vody odebrané pro různé účely, za které se úplata platí podle různých sazeb, se měří pro každou úplatu zvláštním vodoměrem, který si zajišťuje odběratel; nelze-li takové měření provádět, zjišťuje se množství podle ročních směrných čísel spotřeby vody uvedených v příloze k této vyhlášce. Rozhodne-li se dodavatel osadit vodoměr na vodovodní přípojku, z níž se dosud odběr vody neměřil, je odběratel povinen provést podle jeho pokynů a technických norem potřebné úpravy vnitřního vodovodu.
§ 18
(1)
Odběr vody z hydrantů, s výjimkou odběru pro požární potřeby, který dodatečně požární útvar ohlásí, se měří podle podmínek dodavatele; v případech, kdy dodavatel umožní krátkodobé odběry vody pro provozní účely, měří se odběr vody vodoměrem na hydrantovém nástavci.
(2)
Odběr vody z veřejných výtokových stojanů zřizovaných výjimečně v případech, kdy není účelné zřizovat vodovodní přípojky k jednotlivým nemovitostemnemovitostem, měří se vodoměrem anebo se jeho výše určí podle ročních směrných čísel spotřeby vody.
§ 19
Podle ročních směrných čísel spotřeby vody se určí výše odběru vody ve všech případech, kdy není vodoměr osazen.
§ 20
(1)
Vodoměr je ve správě dodavatele, který provádí jeho osazení (montáž), údržbu, a může jej na svůj náklad kdykoli vyměnit.
(2)
Vodoměr podléhá úřednímu ověření podle zvláštních předpisů.14) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů vodoměru, je oprávněn požádat dodavatele o přezkoušení vodoměru. Dodavatel je povinen do 30 dnů ode dne doručení oznámení odběratele zajistit zkoušku vodoměru, která se provede podle technické normy.15) Výsledek dodavatel neprodleně oznámí odběrateli.
(3)
Zjistí-li se při zkoušce vodoměru vyžádané odběratelem,
a)
že vodoměr je vadný anebo že jeho údaje se odchylují od skutečnosti více, než připouští technická norma,15) uhradí ten, jemuž byla odchylka k prospěchu, druhé straně finanční rozdíl, a to ode dne posledního poruchou neovlivněného odečtu. Náklady na přezkoušení a výměnu vodoměru hradí dodavatel,
b)
že jeho údaje se neodchylují od skutečné hodnoty více, než připouští technická norma,15) hradí odběratel náklady spojené s přezkoušením.
(4)
Žádost o přezkoušení vodoměru nezbavuje odběratele povinnosti zaplatit ve stanovené lhůtě úplaty. Nelze-li přesně zjistit výši odběru vody za dobu poruchy vodoměru, vypočte se podle odběru ve stejném období minulého roku. Jde-li o nový odběr nebo změnu v odběrových poměrech, určí se výše tohoto odběru podle ročních směrných čísel spotřeby vody.
§ 21
(1)
Odběratel si může na svůj náklad osadit na vnitřním vodovodu vlastní podružný vodoměr16) (např. pro ubytovnu, prodejnu, výrobnu apod. umístěnou v obytném domě); osazení tohoto vodoměru oznámí dodavateli.
(2)
Osadí-li podružný vodoměr u odběratele dodavatel, je tento vodoměr ve správě dodavatele a může být z důvodů provozu veřejného vodovodu kdykoli odběrateli vyměněn nebo odebrán na náklad dodavatele.
(3)
Výše odběru vody pro nemovitostnemovitost se určuje podle odpočtu na vodoměru.
§ 22
(1)
Odběratel je povinen umožnit dodavateli přístup k vodoměru a k hlavnímu uzávěru vody, chránit vodoměr před poškozením a bez zbytečného odkladu oznámit dodavateli závadu v měření, jakož i poruchy vnitřního vodovodu.
(2)
Odběratel je povinen neprodleně odstranit překážky, které znemožňují odečítání na hlavním vodoměru, zejména neprodleně provést opatření proti zaplavení prostoru, v němž je vodoměr umístěn.
§ 23
(1)
Dodávka vody je splněna přechodem vody ze zařízení veřejného vodovodu do zařízení odběratele.
(2)
Při dodávání vody vodovodními přípojkami je dodávka splněna
a)
průtokem vody hlavním vodoměrem, je-li osazen,
b)
průtokem vody v místě, kde veřejná část přípojky přechází v domovní část přípojky.3)
(3)
Pokud není dohodnuto mezi dodavatelem a odběratelem jinak, platí, že sjednaná dodávka vody má jakost pitné vody.17)
(4)
Odběratel je povinen zajistit u podružně připojených uživatelů zachovávání všech předpisů týkajících se odběru a hospodaření vodou z veřejných vodovodů.
§ 24
(1)
Dodavatel je oprávněn omezit nebo přerušit dodávku vody z veřejného vodovodu
a)
při provádění plánovaných oprav, údržbových a revizních pracích,
b)
z důvodů způsobených živelnými pohromami (např. povodní, sesutím půdy, bouří, požárem apod.),
c)
při havárii na vodovodní síti nebo v jiných případech vyvolaných provozní potřebou, je-Ii nebezpečí z prodlení,
d)
nevyhovuje-li odběratelovo zařízení nebo způsob odběru předpisům tou měrou, že může ohrozit zdraví, bezpečnost osob nebo majetek, popřípadě způsobit mimořádný pokles nebo kolísání tlaku vody u jiných odběratelů,
e)
zabraňuje-li odběratel dodavateli v přístupu k měřicím přístrojům,
f)
bylo-li u odběratele zjištěno připojení vodovodní přípojky bez souhlasu dodavatele,
g)
neodstranil-li odběratel ve lhůtě stanovené dodavatelem závady na vnitřním vodovodu nebo závady ovlivňující měření nebo neučinil-li opatření k ochraně vodoměru a hlavního uzávěru vody,
h)
přenechá-li odběratel vodu bez souhlasu dodavatele dalšímu uživateli,
i)
odebírá-li odběratel větší než sjednané množství vody, je-li množství sjednáno,
j)
nezaplatil-li odběratel úplaty za odběr vody po dvě po sobě jdoucí zúčtovací období ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou mu dodavatel stanovil s upozorněním, že jinak přeruší dodávku,
k)
při omezování nebo jiné úpravě zásobování pitnou vodou vodohospodářským orgánem,18)
(2)
Dodavatel je povinen omezení nebo přerušení dodávky vody oznámit vhodným způsobem odběrateli, a to alespoň 15 dnů předem, s výjimkou přerušení dodávky z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b), c) a d), kdy učiní oznámení nejpozději do 24 hodin od vzniku důvodu k omezení nebo přerušení dodávky vody.
(3)
Po odstranění závad nebo příčin, pro které byla dodávka omezena nebo přerušena, je dodavatel povinen dodávku vody obnovit.
(4)
Dodavatel je povinen přerušit dodávku vody, požádá-li o to odběratel z důvodů odstranění závad na domovní části vodovodní přípojky.
§ 25
(1)
Při odběrech vody z veřejného vodovodu uskutečněných
a)
bez smlouvy s dodavatelem,
b)
v rozporu se smlouvou, k nimž dojde
1.
odebírá-li odběratel vodu k jiným účelům nebo ve větším množství, než bylo sjednáno,
2.
provedl-li odběratel taková opatření, aby vodoměr buď odběr nezaznamenával nebo jej zaznamenával nesprávně ke škodě dodavatele, používá-li vědomě nesprávně upraveného vodoměru anebo jestliže vodoměr poškodil, poškodil jeho plombu nebo neohlásil jeho náhodné poškození do tří dnů poté, kdy je zjistil, a dále vodoměru používal,
3.
použitím požárního obtoku vodoměru19) k jiným účelům než požárním,
účtují se tyto odběry vody ve výši úplaty spojené s dodáváním vody z veřejných vodovodů za množství odebrané vody zjištěné technickým výpočtem, přičemž se vychází ze světlosti potrubí, z prokázané nebo předpokládané doby odběru vody a z účelu, k němuž bylo vody použito.
(2)
K takto stanoveným částkám za odběr se připočtou náklady spojené se zjišťováním případů odběru uvedených v odstavci 1, nejméně však 50 Kčs.
§ 26
(1)
V případech uvedených v § 24 odst. 1 písm. a) až c), které brání dodávkám vody, má dodavatel povinnost náhradního plnění (např. dovážením pitné vody v cisternách), a to v rozsahu nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou v dosažitelné vzdálenosti a v cenách pro fakturování úplaty spojené s dodáváním vody z veřejných vodovodů.
(2)
Po dobu nouzového zásobování vodou nelze odběr vody fakturovat ve výši směrných čísel spotřeby vody; odběrateli se fakturuje pouze množství vody skutečně dodané při náhradním plnění. Toto množství je dodavatel oprávněn rozvrhnout na jednotlivé odběratele v poměru, v jakém odebírali vodu ve stejném období minulého roku.
(3)
Odběratel spolupracuje s dodavatelem na umožnění náhradního plnění dodávky vody.
§ 27
(1)
Dodavatel neodpovídá za škody vzniklé nedostatkem tlaku vody při omezeném zásobování vodou pro poruchu na vodovodu nebo na veřejné části vodovodní přípojky nebo při přerušení dodávky elektrické energie pro čerpací stanice, popřípadě při nedostatku pitné vody nebo pro některý další důvod, kdy je dodavatel oprávněn dodávku vody omezit nebo přerušit.
(2)
Dojde-li k poruše na zařízení veřejného vodovodu, je dodavatel povinen zabezpečit provedení opravy; stejnou povinnost má odběratel při poruše svých zařízení (vnitřní vodovod, domovní část přípojky).
(3)
Odběratel nesmí přímo spojovat vnitřní vodovod připojený na veřejnou vodovodní síť s potrubím zásobovaným z jiného zdroje (např. z vlastního hydroforu, zásobní nádrže apod.) a přívod vody přes spotřebič spojovat s potrubím, kterým se odvádí odpadní voda. K propojení vnitřního rozvodného potrubí přivádějícího vodu z různých přípojek je třeba souhlasu dodavatele. Odběratel je povinen i v ostatních případech dodržovat technické normy.20)
Část pátá
Všeobecné podmínky pro odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi
§ 28
(1)
Veřejnou kanalizací mohou být odváděny jen vody v jakosti a množství podle podmínek kanalizačního řádu, popřípadě podle povolení vydaného vodohospodářským orgánem.21)
(2)
Správce (vlastník, uživatel)13) nemovitostinemovitosti, popřípadě její části, a zařízení, v nichž vznikají odpadní vody (dále jen „odběratel"), je může připojit na veřejnou kanalizaci pouze kanalizační přípojkou.
(3)
Jestliže kanalizační přípojka je vodohospodářským dílem, musí mít šachtu pro kontrolní měření množství odpadní vody a odběr jejích vzorků. Šachta musí být umístěna tak, aby byla vždy přístupná.
(4)
Správce, který odvádí odpadní vodu veřejnou kanalizací (dále jen „dodavatel"), je povinen kontrolovat měření množství a jakosti předčištěných odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace, aby odpovídaly hodnotám kanalizačního řádu.
§ 29
(1)
Odpadní vodu vypouštěnou do veřejné kanalizace a jí odváděnou měří odběratel svými měřicími zařízeními, dohodnutými s dodavatelem, zpravidla v místě, kde odpadní voda vypouštěná z nemovitostinemovitosti přechází ze zařízení odběratele do zařízení dodavatele, je-li to technicky možné. Měřicí zařízení může být umístěno též v nejbližší šachtě veřejné stoky nebo v měrném profilu, popřípadě v jiném místě, na kterém se dodavatel s odběratelem dohodnou.
(2)
Stálé měřicí zařízení musí být ověřeno a udržováno ve stavu schopném provozu. Druh měřicího zařízení a jeho velikost musí odpovídat průtoku, jakosti vypouštěné vody a způsobu jejího odtoku podle technické normy.22)
(3)
Jestliže dodavatel má pochybnosti o správnosti měření, písemně požádá odběratele o přezkoušení měřicího zařízení. Odběratel je povinen do 30 dnů od doručení žádosti zajistit zkoušku měřicího zařízení; zjistí-li se zkouškou, že měřicí zařízení je vadné, je odběratel povinen vyměnit je za správné.
(4)
Zkouška měřicího zařízení se provádí podle zvláštních předpisů.14) Zjistí-li se zkouškou, že údaje měřicího zařízení
a)
se neodchylují od skutečnosti více, než připouštějí technické podmínky měřicího zařízení nebo odchylka dohodnutá mezi dodavatelem a odběratelem, hradí náklady spojené se zkouškou dodavatel,
b)
se odchylují od skutečných hodnot více, než připouštějí technické podmínky měřicího zařízení nebo odchylka dohodnutá mezi dodavatelem a odběratelem, provede se majetkoprávní vypořádání vzniklých rozdílů úplat za odvádění odpadních vod; náklady na přezkoušení a výměnu měřicího zařízení hradí odběratel.
§ 30
(1)
Pokud není množství vypouštěné vody měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z veřejného vodovodu, vypouští do veřejné kanalizace takové množství vody, které podle zjištění na vodoměru nebo podle ročních směrných čísel spotřeby vody z vodovodu odebral, s připočtením množství vody získaného z jiných zdrojů.
(2)
Jestliže odběratel vodu odebranou z veřejného vodovodu zčásti spotřebuje a nevypouští ji do veřejné kanalizace (např. pivovary, sodovkárny, zahradnictví a jiné podniky), zjistí se množství vypouštěné vody odborným výpočtem podle výkazů a technických výpočtů předložených odběratelem a prověřených dodavatelem, pokud se dodavatel předem nedohodl s odběratelem jinak.
(3)
Vypouští-li odběratel do veřejné kanalizace vodu z jiných zdrojů než z veřejného vodovodu (např. z vlastních studní, z vodních toků a jiných) a není-li možno zjistit vypouštěné množství vody vždy měřením nebo podle ročních směrných čísel spotřeby vody, zjistí dodavatel množství vypouštěné vody odborným výpočtem, popřípadě zjištěním na místě samém. Odběratel je povinen za tím účelem předložit dodavateli požadované technické výpočty a ukazatele.
(4)
V případě havárie vnitřního vodovodu, která způsobí únik vody mimo veřejnou kanalizaci, poskytne dodavatel odběrateli dobropis za množství vody zjištěné na základě kontrolního odečtu spotřeby vody, provedeného po odstranění havárie. Odběratel však musí prokázat a technicky zdůvodnit únik a množství vody neodvedené kanalizací.
(5)
Nelze-li přesně zjistit množství vypouštěné vody po dobu poruchy měřicího zařízení, určí se toto množství odborným výpočtem.
§ 31
Odvádění vod veřejnou kanalizací je splněno okamžikem přechodu vypouštěné vody ze zařízení odběratele do zařízení dodavatele, tj. v místě, kde domovní část kanalizační přípojky přechází do její veřejné části.3)
§ 32
(1)
Odběratel může vypouštět do veřejné kanalizace odpadní a srážkové vody za podmínek stanovených v kanalizačním řádu podle skutečné potřeby, není-li omezen výší povoleného množství při dodržování mezní hodnoty jejich znečištění stanovené kanalizačním řádem nebo povolením vodohospodářského orgánu podle § 24 odst. 3 vodního zákona.
(2)
V místech, kde je vybudována veřejná kanalizace, ale není vybudován veřejný vodovod, je odběratel povinen dohodnout se s dodavatelem o odvádění odpadních vod a o způsobu jejich měření.
§ 33
(1)
Dodavatel je oprávněn omezit nebo přerušit odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací
a)
při provádění plánovaných oprav, údržbových a revizních pracích projednaných s odběratelem alespoň 40 dnů předem,
b)
z důvodů způsobených živelními pohromami (např. povodněmi, sesutím půdy, bouří, požáry apod.),
c)
při havárii v provozu kanalizační sítě bránící odvádění vod nebo v jiných případech vyvolaných provozní potřebou, vzniká-li nebezpečí z prodlení,
d)
nevyhovuje-li odběratelovo zařízení předpisům do té míry, že může ohrozit zdraví, bezpečnost osob a majetku,
e)
zabraňuje-li odběratel dodavateli v přístupu k zařízením vnitřní kanalizace a v jejich kontrole,
f)
zjistilo-li se u odběratele vypouštění odpadních vod
1.
bez potřebného povolení vodohospodářského orgánu,21)
2.
které je v rozporu s povolením vodohospodářského orgánu,21)
3.
které je v rozporu s kanalizačním řádem,23)
g)
zjistilo-li se u odběratele připojení kanalizační přípojky bez souhlasu dodavatele,
h)
neodstranil-li odběratel ve lhůtě stanovené dodavatelem vady ve vnitřní kanalizaci.
(2)
Omezení nebo přerušení odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací je dodavatel povinen s výjimkou případů uvedených v odstavci 1 písm. a), b), c) a d) oznámit 15 dnů předem způsobem v místě obvyklým. V případech uvedených v odstavci 1 písm. b), c) a d) dodavatel oznámí odběrateli omezení nebo přerušení odvádění odpadních vod dodatečně, nejpozději do 24 hodin od vzniku důvodu pro omezení nebo přerušení.
(3)
Odvádění odpadních vod, které bylo omezeno nebo přerušeno, je dodavatel povinen obnovit po odstranění závad, pro které bylo odvádění odpadních vod omezeno nebo přerušeno.
§ 34
(1)
Při vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace
a)
bez smlouvy s dodavatelem,
b)
které je v rozporu se smlouvou,
1.
vypouští-li odběratel odpadní vody v jiném množství nebo v jiné jakosti, než bylo sjednáno,
2.
provedl-li odběratel takové opatření, aby měřicí zařízení vypouštěné vody nezaznamenávalo nebo je zaznamenávalo nesprávně ke škodě dodavatele, užívá-li odběratel vědomě nesprávně upraveného zařízení nebo jestliže měrné zařízení poškodil nebo neohlásil jeho poškození do tří dnů ode dne, kdy poškození zjistil,
zjišťuje se množství vypouštěné odpadní vody technickým výpočtem, přičemž se vychází ze zdrojů vody, světlosti potrubí a z prokázané nebo předpokládané doby vypouštění.
(2)
K částkám účtovaným za takto určené množství vypouštěných odpadních vod se připočítají náklady spojené se zjišťováním případů uvedených v odstavci 1, nejméně však částka 50 Kčs.
§ 35
(1)
Dodavatel neodpovídá odběrateli za škody, které vznikly poruchou na veřejné kanalizaci, popřípadě na veřejné části kanalizační přípojky, nebo za škody, k nimž došlo omezením nebo přerušením odvádění odpadních vod podle ustanovení § 33 této vyhlášky.
(2)
Odběratel je povinen udržovat domovní část kanalizační přípojky, vnitřní kanalizaci a ostatní zařízení sloužící k odvádění a k měření odpadních vod, která jsou v jeho správě ve stavu schopném provozu, přičemž je povinen dodržovat ustanovení technických norem;24) dojde-li k zanesení kanalizační přípojky provozem vnitřní kanalizace, které brání odtoku odpadních vod, je dodavatel povinen na náklady odběratele poruchu odstranit.
(3)
Po dobu, po kterou pro poruchu veřejné kanalizace nelze vypouštět odpadní vody do veřejné kanalizace a odvádět je jí, nesmí dodavatel fakturovat úplaty spojené s odváděním odpadních vod veřejnou kanalizací včetně jejich případného vyčištění.
§ 36
(1)
Dojde-li k porušení veřejné kanalizace živelní pohromou, havárií na kanalizační síti, kanalizačních objektech nebo při provádění plánovaných oprav, údržbových a revizních pracích na nich, které brání odvádění odpadních a srážkových vod, je dodavatel povinen zajistit náhradní odvádění odpadních vod (např. provizorním přečerpáváním odpadních vod, omezením dodávky vody a zřízením obtoku), a to v cenách pro fakturování úplaty spojené s odváděním odpadních vod veřejnou kanalizací.
(2)
Po dobu náhradního odvádění odpadních vod se odběrateli fakturuje pouze množství skutečně odváděné odpadní vody. Dodavatel je oprávněn toto množství rozvrhnout na jednotlivé odběratele v poměru, v jakém vypouštěli odpadní vody ve stejném období minulého roku.
(3)
Odběratel v případech vyžadujících náhradní plnění spolupracuje s dodavatelem na umožnění náhradního odvádění odpadních vod.
Část šestá
Úplaty spojené s dodáváním vody z veřejných vodovodů a s odváděním odpadních vod veřejnými kanalizacemi včetně jejich případného vyčištění
§ 37
(1)
Odběratel je povinen platit dodavateli úplatu za dodávání pitné nebo užitkové vody z veřejných vodovodů pro nemovitostnemovitost k jakýmkoli účelům (dále jen „vodné") a za odvádění, popřípadě zneškodnění odpadních a srážkových vod veřejnou kanalizací (dále jen „stočné"); tato úplata se však nevztahuje na odvádění srážkových vod z kanalizačního systému veřejné komunikace.
(2)
Způsob výpočtu vodného se stanoví součinem odebraného množství vody změřeného vodoměrem, a není-li vodoměr osazen, podle ročních směrných čísel spotřeby vody a ceny za 1 m3 vody. Ceny se stanoví podle cenového předpisu.25)
(3)
Způsob výpočtu stočného se stanoví součinem měřeného nebo podle § 30 předpokládaného množství odpadní vody vypouštěné kanalizační přípojkou do veřejné kanalizace a ceny za 1 m3 vypouštěné vody, stanovené cenovým předpisem.25)
(4)
Za vodu odebranou z veřejných výtokových stojanů, neměří-li se vodoměrem, platí odběratel vodné vypočtené podle ročních směrných čísel spotřeby vody, snížené o 50 %, je-li stojan vzdálen do 100 m, a o 70 %, je-li stojan vzdálen více než 100 m od nemovitostinemovitosti odběratele.
(5)
Vypouští-li se z nemovitostinemovitosti do veřejné kanalizace pouze srážková voda, stanoví se stočné ve výši 30 % stočného za množství vody dodané z veřejného vodovodu za předpokladu, že by do nemovitostinemovitosti byla zavedena voda z veřejného vodovodu. Je-li nemovitostnemovitost napojena na veřejný vodovod, stanoví se stočné v plné výši.
(6)
Povinnost platit vodné a stočné se nevztahuje na jednotky požární ochrany za vodu odebranou z veřejného vodovodu a vypouštěnou do veřejné kanalizace v souvislosti s výkonem požární ochrany a cvičením s hasicími přístroji.
§ 38
(1)
Jestliže pro některý druh spotřeby vody není v příloze k této vyhlášce uvedeno roční směrné číslo spotřeby vody, vypočte se spotřeba vody pro placení vodného paušálem samostatně podle ukazatelů, jako je vybavenost objektu, délka pracovní doby nebo délka provozu, technologie výroby apod.
(2)
Má-li být odběrateli účtováno vodné a stočné podle různých cen za 1 m3, je odběratel povinen dodavateli každoročně písemně nejpozději do 20. prosince oznámit rozdělení odebrané vody podle těchto cen. Nového oznámení není třeba, jestliže proti údajům oznámeným odběratelem v posledním oznámení nenastaly změny. Odběratel je povinen bez zbytečného odkladu oznámit též každou podstatnou změnu v rozdělení odběru vody podle cen (sazeb), k níž dojde během roku. Dodavatel přihlíží k oznámené změně při první fakturaci vodného a stočného po oznámení; je oprávněn oznámení přezkoušet a při fakturacích vycházet z výsledků přezkoušení.
Část sedmá
Společná, zrušovací a závěrečná ustanovení
§ 39
(1)
Dodávky vody z veřejných vodovodů a odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi se fakturují a platí podle zvláštního předpisu.26)
(2)
Voda odebraná dodavatelem z jiného veřejného vodovodu nebo odpadní voda převedená z jiné veřejné kanalizace se hradí správcům těchto zařízení ve výši nákladů potřebných k výrobě (čištění), rozvodu a provozu zařízení, z nichž se voda odebírá nebo převádí, a to v přímé závislosti na množství jednotek odebrané nebo odváděné vody.
(3)
Je-li odpadní voda odběratelem dovážena přímo do čistírny odpadních vod (např. v cisternách) a je pouze čištěna, bude dodavatel účtovat odběrateli jen skutečné náklady spojené s čištěním odpadních vod.
§ 40
(1)
Vztahy, které vznikly mezi dodavatelem a odběratelem dodáváním vody z veřejného vodovodu a odváděním odpadních vod veřejnou kanalizací, se dále řídí občanským zákoníkem, je-li odběratelem občan nebo organizace jiná než socialistická.
(2)
Je-li odběratelem socialistická organizace, pro vztahy vzniklé mezi dodavatelem a odběratelem dodáváním vody z veřejného vodovodu a odváděním odpadních vod veřejnou kanalizací neplatí ustanovení § 3, § 16 odst. 3 a 4, § 23 až 26, § 27 odst. 1 a 2, § 30 odst. 1, 2, 3 a 5, § 31, § 32 odst. 2, § 33 až 35 a § 39. Tyto vztahy se řídí hospodářským zákoníkem a základními podmínkami dodávky vody z veřejných vodovodů a odvádění vod veřejnými kanalizacemi.27)
§ 41
Zrušují se:
1.
vyhláška č. 78/1954 Ú. v., o úplatách za dodávku vody z veřejných vodovodů a vodáren a za odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi, ve znění vyhlášky č. 74/1960 Sb., vládního nařízení č. 99/1966 Sb. a vyhlášky č. 63/1970 Sb.,
2.
směrnice č. 112/1955 Ú. v. k provedení vyhlášky č. 78/1954 Ú. v., o úplatách za dodávku vody z veřejných vodovodů a vodáren a za odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi, ve znění vyhlášky č. 63/1970 Sb.
§ 42
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1979.
Ministr:
Ing. Margetin v. r.
Příloha k vyhlášce č. 154/1978
Roční směrná čísla spotřeby vody
Položka
č.| Druh spotřeby vody| Roční směrné č., popř. jiný ukazatel spotř. vody|
---|---|---|---
I. BYTOVÝ FOND|
| byty | |
na jednoho obyvatele bytu|
1.| v domech pouze s výtoky| 16 m3|
2.| v domech pouze s výtoky a společnými WC (pavlačový typ)| 25 m3|
3.| je-li v bytě výtok a WC (bez koupelny, sprchového nebo vanového koutu)| 31 m3|
4.| je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s kamny na pevná paliva| 41 m3|
5.| je-li v bytě výtok, WC a koupelna
(sprchový nebo vanový kout) s průtokovým ohřívačem nebo elektrickým bojlerem| 46 m3|
6.| je-li v bytě výtok, WC a koupelna
(sprchový nebo vanový kout) s centrální přípravou teplé vody| 56 m3|
7.| rekreační chaty | |
na jednoho obyvatele rekreační chaty se spotřeba vypočte jako u položek 1 až 6 s přihlédnutím k délce užívání chaty během roku|
II. VEŘEJNÉ BUDOVY|
| (kancelářské budovy, školy, mateřské školy, družiny mládeže, internáty, učňovské domovy, studentské koleje)| |
kancelářské budovy|
na jednoho pracovníka|
8.| v budově pouze s výtoky a WC| 14 m3|
9.| v budově s umyvadly, WC a s centrální přípravou teplé vody nebo s průtokovými ohřívači, popřípadě bojlery| 20 m3|
| školy| |
na jednu osobu (žáka, učitele, pracovníka) při průměru 200 pracovních dní|
10.| v budově pouze s výtoky| 4 m3|
11.| v budově pouze s výtoky a WC| 6 m3|
| mateřské školy s denním provozem| |
na jednu osobu (učitele, pracovníka, dítě)|
12.| v objektech pouze s výtoky a WC| 8 m3|
13.| v objektech s WC, kuchyní a umývárnou s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování| 16 m3|
14.| družiny mládeže
(pouze s výtoky a WC) | |
na 1 osobu včetně pracovníků| 4 m3|
| internáty, učňovské domovy, studentské koleje| |
na 1 osobu včetně pracovníků|
15.| v budovách s umyvadly, WC a umývárnou s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování| 20 m3|
16.| v budovách s umyvadly, WC, umývárnou s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování a s kuchyní
| 32 m3|
| ve veřejných budovách, kde jsou byty, připočte se roční směrné číslo podle vybavení bytu| |
III. HOTELY A UBYTOVNY
|
| hotely s restaurací| |
na jedno lůžko|
17.| v budovách, kde většina pokojů je vybavena WC a koupelnami (sprchami)| 360 m3|
18.| v budovách, kde většina pokojů je bez koupelen (sprch) nebo WC| 180 m3|
19.| v budovách, kde jsou pokoje bez koupelen (sprch) a WC| 60 m3|
20.| hotely bez restaurací
(WC a koupelny-sprchy jsou na chodbě společné) na jedno lůžko| 36 m3|
| ubytovny (umyvadla, WC bez koupelen či sprch) | |
na jedno lůžko|
21.| do 5 hostinských pokojů| 18 m3|
22.| do 20 hostinských pokojů| 24 m3|
23.| nad 20 hostinských pokojů| 30 m3|
| v případě, že lze použít koupelny, připočte se k jednotlivým směrným číslům na jedno lůžko 10 m3| |
IV. ZDRAVOTNICKÁ A SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ|
24.| zdravotnická střediska, ambulatoria, lékařské ordinace (umyvadla, WC) | |
na jednoho pracovníka| 18 m3|
na jednu ošetřovanou osobu v denním průměru| 2 m3|
25.| jesle s denním provozem| |
(WC, kuchyně, umývárna s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování)|
na jednoho pracovníka| 18 m3|
na 1 lůžko| 12 m3|
lékárny (WC, umyvadla) | |
na jednoho pracovníka | |
26.| s destilačním přístrojem| 30 m3|
27.| bez destilačního přístroje| 20 m3|
28.| hygienicko-epidemiologická stanice
(WC, umyvadla) | |
na jednoho pracovníka| 20 m3|
na jednu vyšetřovanou osobu v denním průměru| 4 m3|
29.| zubní střediska s celoročním provozem
(WC, umyvadla) | |
na jednoho pracovníka| 38 m3|
| na jednu ošetřovanou osobu v denním průměru | 2 m3|
30.| očistné lázně s celoročním provozem| |
vanová lázeň na 1 koupání| 240 l|
31.| sprchová lázeň na jedno sprchování| 120 l|
V. KULTURNÍ A OSVĚTOVÉ PODNIKY|
32.| kina a divadla s celoročním provozem(WC, umyvadla)| |
na jedno sedadlo při jednom představení denně| 0,6 m3|
33.| klubovny, společenské nebo kulturní místnosti
(WC, umyvadla k dispozici)| 10 m3|
34.| přednáškové síně, knihovny, čítárny, studovny a muzea
(WC a umyvadla k dispozici)| |
na jednoho stálého pracovníka| 20 m3|
na jednoho návštěvníka v denním průměru| 2 m3|
VI. PROVOZOVNY, PRODEJNY A VÝROBNY|
| pohostinství — restaurace
(WC, umyvadla)| |
na jednoho pracovníka v jedné směně|
35.| kde je jen výčep| 30 m3|
36.| kde je výčep a podávání studených jídel| 50 m3|
37.| kde je výčep, podávání studených a teplých jídel| 80 m3|
38.| výčepní pult s trvalým průtokem
3 l/min. (připočítává se k položkám 35—37) —| |
za jednu směnu ročně| 450 m3|
39.| jídelny závodního stravování,
kde se jídlo dováží (WC, umyvadla) | |
na 1 strávníka v denním průměru| 6 m3|
40.| závodní kuchyně a jídelny
(WC, umyvadla)| |
na jednoho strávníka v denním průměru| 12 m3|
| provozovny místního významu kde se voda nepoužívá k výrobě,| |
na jednoho pracovníka v jedné směně|
41.| pouze s výtoky| 6 m3|
42.| s výtoky a WC| 16 m3|
42.| s výtoky a WC| 16 m3|
43.| s výtoky, WC a přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru)| 20 m3|
44.| s výtoky, WC, přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru) a s možností sprchování teplou vodou| 30 m3|
45.| s výtoky, WC, přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru) a možností sprchování teplou vodou v provozovnách s nečistým provozem (kominíci, teplé a prašné provozy apod.)| 40 m3|
46.| samostatné prádelny (zakázkové) | |
na 1 q vypraného prádla (tzv. technologická voda)| 6 m3|
na jednoho pracovníka v jedné směně podle položek 41—45| |
| holičství a kadeřnictví
(WC, umyvadla)| |
na jednoho pracovníka|
47.| v pánské provozovně bez přípravy teplé vody (bez průtokového ohřívače, bojleru apod.)| 16 m3|
48.| v pánské provozovně s přípravou teplé vody| 40 m3|
49.| v pánské a dámské provozovně s přípravou teplé vody| 40 m3|
50.| v dámské provozovně s přípravou teplé vody| 60 m3|
51.| fotografické provozovny do 5 výrobních pracovníků
(WC, umyvadla, příprava teplé vody, laboratoř)| |
na 1 výrobního pracovníka| 200 m3|
na 1 nevýrobního pracovníka | 16 m3|
v provozovnách s více než 5 výrobními pracovníky se provádí individuální technický výpočet spotřeby vody| |
52.| potravinářské prodejny
(WC/umyvadla) | |
na 1 pracovníka| 20 m3|
kde je chladicí zařízení s kompresorem chlazeným vodou bez recirkulace vody, vypočte se spotřeba vody individuálně| |
53.| prodejny ryb, drůbeže a zvěřiny
(WC, umyvadla)| |
na jednoho pracovníka| 20 m3|
na 100 kg prodaných živých ryb| 34 m3|
54.| prodej ryb v jiné prodejně nebo jen v sádce na volném prostranství| |
na 100 kg živých ryb| 6 m3|
55.| ostatní prodejny a sběrny služeb
(WC, umyvadla) | |
na jednoho pracovníka| 16 m3|
56.| potravinářské výrobny místního
významu| |
jako řeznictví, výroba uzenin, salátů, pečivá apod. (WC a umyvadla)|
na jednoho pracovníka| 36 m3|
spotřeba vody k výrobě se vypočte podle technologie výroby a vybavení prodejny| |
VII. HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA A DRŮBEŽ|
| hospodářská zvířata| |
na jeden kus|
57.| dojnice včetně ošetřování mléka| 22 m3|
| z toho spotřeba vody pro mléčnici| 4 m3|
58.| býk| 18 m3|
59.| tele, ovce, koza, vepř| 4 m3|
60.| prasnice| 8 m3|
61.| kůň| 16 m3|
| drůbež| |
na 100 ks|
62.| slepice, perličky, krůty| 16 m3|
63.| husy, kachny| 48 m3|
VIII. RŮZNÉ|
64.| zahrady okrasné nebo osázené zeleninou| |
| na jeden ar| 16 m3|
65.| zahrady osázené ovocnými stromy nebo jinak využívané| |
na jeden ar| 4 m3|
66.| osobní nebo dodávkové auto
(stříkání a umývání)| 30 m3|
| autobus nebo nákladní auto
(stříkání a umývání)| |
67.| do tří tun nosnosti| 60 m3|
68.| nad tři tuny nosnosti| 80 m3|
1)
ČSN 73 6005 — Prostorová úprava vedení technického vybavení.
2)
ČSN 73 7505 — Kolektory pro sdružené trasy městských podzemních vedení.
3)
Směrnice Státního výboru pro výstavbu a Ústřední správy vodního hospodářství č. 129/1957 Ú. v. o způsobu plánování, financování, projektování a provádění vodovodních a kanalizačních přípojek.
4)
Hydroforová stanice je čerpací zařízení místního významu zabezpečující automatickou dodávku vody v podobném tlaku tlakovou nádobou. ON 73 6521 — Názvosloví vodárenství.
5)
Kanalizační přečerpací stanice je čerpací zařízení místního významu k přečerpání odpadních vod z nemovitostí do výše uložených stokových sítí veřejné kanalizace.
6)
§ 69 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, § 43 vyhlášky č. 104/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky stavebních prací, a § 4 odst. 3 vyhlášky Slovenského úřadu geodézie a kartografie č. 11/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě.
7)
ČSN 73 0402 — Názvosloví mapování.
8)
Poskytnutím se rozumí umožnění nahlédnout do souborného zpracování geodetických prací tvořících součást dokumentace skutečného provedení celé stavby nebo do dokladů dodavatele, zapůjčení těchto elaborátů, odevzdání kopií a výpisů nebo převedení jejich originálů k archivování. Investor před skartací odevzdá správci měřické záznamy a náčrty k provedeným pracím. Je-li vyhotovena technická mapa města, správce na jejích otiscích vyznačuje podzemní vedení veřejného vodovodu a veřejné kanalizace a na žádost pořizovatele této mapy mu poskytne podklady pro její údržbu.
9)
§ 24 odst. 2 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). Směrnice ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky ze dne 22. 9. 1975 čj. 313/1975-240 pro vypracování návrhů kanalizačních řádů — publikovány ve Zpravodaji MLVH SSR v částce 5/1975 — registrovány v částce 37/1975 Sb.
10)
Oddílná soustava je stoková soustava, která odvádí jednotlivé druhy nebo skupiny odpadních vod odděleně. (ON 73 6522 — Názvosloví kanalizace, čl. 14).
11)
§ 9 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 98/1975 Sb., o vodovodních a kanalizačních přípojkách, které považují za vodohospodářská díla.
Směrnice Státního výboru pro výstavbu a Ústřední správy vodního hospodářství č. 129/1957 Ú. v., o způsobu plánování, financování, projektování a provádění vodovodních a kanalizačních přípojek.
12)
ČSN 73 6660 — Vnitřní vodovody.
ČSN 73 6760 — Vnitřní kanalizace.
13)
§ 139 odst. 4 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
14)
Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 61/1963 Sb., o zajišťování správnosti měřidel a měření, ve znění vyhlášky Úřadu pro normalizaci a měření č. 102/1967 Sb.
15)
ČSN 25 7801 — Vodoměry — Všeobecná ustanovení.
16)
Podružný vodoměr je vodoměr osazený za hlavním vodoměrem na potrubí vnitřního vodovodu, který měří část množství vody dodávané odběrateli. Slouží k určení množství vody odebírané jednotlivými spotřebiteli.
17)
ČSN 83 0611 — Pitná voda.
18)
§ 30 odst. 3 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
19)
ČSN 73 6622 — Požární vodovody (čl. 69).
20)
ČSN 73 6660 — Vnitřní vodovody.
21)
§ 24 odst. 3 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
22)
ČSN 83 0604 — Kontrola odpadních vod.
23)
Kanalizační řád vypracovaný podle směrnic ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky ze dne 22. 9. 1975 čj. 133/1975-240 pro vypracování návrhů kanalizačních řádů a schválený vodohospodářským orgánem.
24)
ČSN 73 6760 — Vnitřní kanalizace, ČSN 73 6701 — Stokové sítě a kanalizační přípojky a ČSN 83 0604 — Kontrola odpadních vod.
25)
§ 46 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
Ceník velkoobchodních a maloobchodních cen — obor 795, evid. č. VC-MC-17/9, vydaný ministerstvem lesního a vodního hospodářství ČSR a SSR po projednání s Českým cenovým úřadem (čj. 22/2229/74 z 30. 9. 1974), Slovenským cenovým úřadem (čj. 572/12/74 z 3. 10. 1974) se souhlasem Federálního cenového úřadu (čj. 10 067/1976 z 22. 6. 1976) (Cenový věstník, částka 28/1976, příloha k pokynu Federálního cenového úřadu č. 42 z 25. 6. 1976). Do ceníku lze nahlédnout v podnicích vodáren a kanalizací a v jejich odštěpných závodech.
26)
Vyhláška federálního ministerstva financí č. 154/1975 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy.
27)
§ 392 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. (úplné znění vyhlášené pod č. 37/1971 Sb.). |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 3/1979 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 3/1979 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k 150. výročí narození Jána Botta
Vyhlášeno 23. 1. 1979, datum účinnosti 24. 1. 1979, částka 1/1979
* § 1 - (1) U příležitosti 150. výročí narození slovenského básníka Jána Botta se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 24. ledna 1979.
Aktuální znění od 24. 1. 1979
3
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 2. ledna 1979
o vydání pamětních stříbrných stokorun k 150. výročí narození Jána Botta
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
U příležitosti 150. výročí narození slovenského básníka Jána Botta se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
(2)
Pamětní stříbrné stokoruny se razí ze slitiny o 700 dílech stříbra a 300 dílech mědi. Hmotnost stokoruny je 15 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 33 mm, na její hraně je opakující se vlis hvězdičky a tří kroužků.
(3)
Na líci pamětní stříbrné stokoruny je státní znak Československé socialistické republiky a pod ním v pěti řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“ a označení hodnoty „100 Kčs“.
(4)
Na rubu pamětní stříbrné stokoruny je portrét Jána Botta v levém tříčtvrtečním profilu, faksimile jeho podpisu „Ján Botto“ je umístěno v pravé spodní části portrétu. Při okraji mince vlevo od portrétu je letopočet „1829“, pod portrétem letopočet „1979“. Autorem návrhu pamětní stříbrné stokoruny je akademický sochař Jiří Harcuba, jehož značka „H“ je umístěna vpravo při okraji mince pod konečky vlasů.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 24. ledna 1979.
Ministr:
Ing. Lér CSc. v. r.
124kB
116kB |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 4/1979 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 4/1979 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o změně a doplnění vyhlášky č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření
Vyhlášeno 23. 1. 1979, datum účinnosti 23. 1. 1979, částka 1/1979
* Čl. I - Vyhláška č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Změny vyplývající z této vyhlášky se vztahují na postup organizací při uvolňování pracovníků ode dne její účinnosti. Hmotné zabezpečení podle této vyhlášky přísluší pracovníkům, jejichž pracovní poměr skončí po dni 15. března 1979, a pracovníkům, kteří v r
* Čl. III
Aktuální znění od 23. 1. 1979
4
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 19. prosince 1978
o změně a doplnění vyhlášky č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ústřední radou odborů stanoví podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, a § 275 odst. 3 zákoníku práce:
Čl. I
Vyhláška č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 až 3 včetně nadpisů zní:
㤠1
Rozsah platnosti
(1)
Touto vyhláškou se upravuje postup při uvolňování, přechod a umisťování pracovníků v souvislosti s prováděním strukturálních změn v národním hospodářství, s likvidací neefektivních provozů, se snižováním správního a řídícího aparátu a s jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními a v důsledku uplatnění zákazů některých prací a pracovišť pro ženy, hmotné zabezpečení těchto pracovníků při přechodu do nového zaměstnání a před jeho nástupem a jejich nároky v oblasti nemocenského pojištění.
(2)
Vyhláška se vztahuje na
a)
pracovníky uvolňované z pracovního poměru z organizačních důvodů [§ 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce – úplné znění č. 55/1975 Sb.] a na pracovnice uvolněné z pracovního poměru v důsledku uplatnění zákazů některých prací a pracovišť pro ženy (§ 150 zákoníku práce), ať k uvolnění z těchto důvodů dojde výpovědí danou socialistickou organizací nebo dohodou, jakož i na pracovníky, kteří nejsou z pracovního poměru uvolňováni, avšak podle dalších ustanovení této vyhlášky v rámci téže organizace buď přejdou do jiné provozovny nebo u nich dojde k podstatné změně pracovní činnosti,
b)
členy výrobních družstev uvolňované z členského poměru na základě výpovědi dané výrobním družstvem nebo dohodou podle stanov družstva z důvodů odpovídajících důvodům rozvázání pracovního poměru uvedeným pod písmenem a), jakož i na členy, kteří nejsou z členského poměru uvolňováni, avšak podle dalších ustanovení této vyhlášky v rámci téže organizace buď přejdou do jiné provozovny nebo u nich dojde k podstatné změně pracovní činnosti,
(dále jen „pracovníci“).
(3)
Vyhláška se nevztahuje na pracovníky, s nimiž byl pracovní poměr rozvázán z jiných důvodů; nevztahuje se též na pracovníky, u nichž dochází bez rozvázání pracovního poměru k přechodu práv a povinností z jejich pracovněprávních vztahů na jinou organizaci podle § 249 a 250 zákoníku práce, pokud nejde o pracovníky, u nichž současně z organizačních důvodů dochází k podstatné změně pracovní činnosti, popřípadě o přechod pracovníků podle části čtvrté.
ČÁST PRVNÍ
§ 2
Postup při uvolňování pracovníků
(1)
Při uvolňování pracovníků postupuje organizace podle zákoníku práce.
(2)
Organizace uvolňuje především pracovníky, u nichž jsou předpoklady pro snadnější umístění a zapracování na jiných pracovištích. Přihlíží přitom zejména k možnosti využití kvalifikace pracovníků, popřípadě jejich přeškolení pro novou výrobu nebo jiná povolání. Zvláštní ohled je přitom povinna brát, vedle případů uvedených v § 47 odst. 2 zákoníku práce, na starší pracovníky před vznikem nároku na starobní důchod a na závažné rodinné důvody (např. zaměstnání druhého manžela, školní docházku, popřípadě učební poměr dětí). U pracovníků, kteří mají být uvolněni, využije organizace především všech možností jejich účelného umístění na jiných svých pracovištích (§ 46 odst. 2 zákoníku práce) nebo na pracovištích téže výrobní hospodářské jednotky.
(3)
Není-li možno umístit pracovníka, který má být uvolněn, v rámci organizace, je tato organizace povinna ve spolupráci s národním výborem pracovníku účinně pomáhat při získávání nového vhodného zaměstnání, popřípadě mu nové zaměstnání zajistit (§ 47 zákoníku práce) a postupovat při jeho uvolňování a dalším umístění tak, aby přechod na nové pracoviště byl plynulý a aby jen výjimečně bylo nutno použít opatření k hmotnému zabezpečení pracovníka podle části třetí (§ 4 až 7). Uvolňující organizace je povinna účinně pomáhat i při získávání nového vhodného zaměstnání těm pracovníkům, jejichž pracovní poměr byl zrušen v nové organizaci ve zkušební době. Při umisťování pracovníků přihlížejí organizace i národní výbory k jejich odůvodněným zájmům a potřebám.
(4)
Organizace je povinna včas, zpravidla alespoň 4 týdny předtím, než by pracovníkům měla být dána výpověď, seznámit je s politicko-ekonomickými důvody uvolnění, jakož i s tím, jaká pomoc jim bude poskytnuta při získání nového zaměstnání. Projeví-li pracovník zájem přejít do nového zaměstnání přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit na základě výpovědi nebo již uzavřené dohody, je uvolňující organizace povinna jeho žádosti vyhovět, pokud tomu nebrání důležité provozní důvody. V dohodě o rozvázání pracovního poměru se uvede důvod rozvázání pracovního poměru.
(5)
Ustanovení odstavců 2 a 3 se nevztahují na případy, kdy je pracovník uvolňován na vlastní žádost, a na přechod pracovníků z důvodu společensky nejvýznamnějších strukturálních změn a jiných racionalizačních opatření (část čtvrtá).
ČÁST DRUHÁ
§ 3
Hmotné zabezpečení při přechodu do nového zaměstnání a při podstatné změně pracovní činnosti
(1)
V této části je upraveno hmotné zabezpečení pracovníků při jejich přechodu do nové organizace, popřípadě při podstatné změně jejich pracovní činnosti u dosavadní organizace, z důvodů uvedených v § 1 odst. 2, jestliže nejde o přechod podle ustanovení části čtvrté (§ 8 až 16).
(2)
Uvolněnému pracovníku, který po skončení pracovního poměru bez zbytečného průtahu nastoupí zaměstnání v jiné organizaci, přísluší mzdové vyrovnání ve výši rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem na původním pracovišti (§ 275 zákoníku práce) a hrubým výdělkem dosahovaným na novém pracovišti, a to od nástupu nového zaměstnání po dobu 3 měsíců; pokud u pracovníka dochází k podstatné změně jeho pracovní činnosti, vyžadující podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace, jichž nemohl bez své viny dosáhnout v uvedené době, přísluší mu mzdové vyrovnání ještě po další dobu nezbytnou k dosažení či rozšíření kvalifikace, nejdéle však celkem po dobu 6 měsíců, popřípadě při nutnosti přípravy na závěrečnou učňovskou zkoušku nejdéle po dobu 12 měsíců od nástupu nového zaměstnání.
(3)
Za podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace pracovníka se pro tyto účely považuje nabytí nových vědomostí a dovedností školením v rozsahu nejméně 150 vyučovacích hodin; přitom u dělnických povolání musí jít o přípravu na závěrečnou učňovskou zkoušku – popřípadě o zaškolení nebo přeškolení – na povolání nejméně 3. kvalifikačního stupně. Jiné případy kvalifikačních změn může za podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace uznat příslušný ústřední orgán v dohodě s příslušným odborovým orgánem a po souhlasu příslušného ministerstva práce a sociálních věcí.
(4)
Mzdové vyrovnání se poskytuje i za dny, za něž pracovník pobírá v nové organizaci náhradu mzdy nebo peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu; mzdové vyrovnání za dobu poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu se stanoví ve výši rozdílu mezi těmito dávkami, které by pracovník pobíral v dřívější organizaci, a dávkami přiznanými v nové organizaci. Mzdové vyrovnání se neposkytuje pracovníku, který po době stanovené na zapracování nedosahuje při práci vlastním zaviněním, zejména v důsledku neomluvené absence nebo špatné pracovní morálky průměrného výkonu dosahovaného pracovníky vykonávajícími stejnou práci.
(5)
Mzdové vyrovnání poskytuje pracovníkovi v termínech určených pro výplatu mzdy organizace, která ho přijala do zaměstnání, z ostatních osobních nákladů.1) Poskytnutou částku mzdového vyrovnání uhradí této organizaci uvolňující organizace z ostatních osobních nákladů, a to po skončení doby, za niž mzdové vyrovnání přísluší.
(6)
Pracovníku, který po přechodu do jiné organizace bude vykonávat práci, pro niž se musí zaškolit nebo přeškolit, je přejímající organizace povinna zajistit bez zbytečného průtahu a na svůj náklad takové zaškolení nebo přeškolení a odměňovat ho po tuto dobu podle mzdových předpisů platných pro přejímající organizaci.
(7)
Pokud nároky pracovníka či jiná plnění v jeho prospěch jsou podle mzdových předpisů platných v nové organizaci vázány na nepřetržité trvání pracovního poměru (členského vztahu člena výrobního družstva), považuje se tato podmínka při přechodu pracovníka podle této vyhlášky bez zbytečného průtahu do nového pracovního poměru (členského vztahu člena výrobního družstva) za splněnou. Záznam o tom se založí do osobního spisu pracovníka a uvede v potvrzení o zaměstnání. Tím nejsou dotčeny právní předpisy o zjišťování průměrného výdělku.
(8)
Pracovníku, který uzavře pracovní smlouvu v náboru prováděném národními výbory, přísluší též náležitosti poskytované při tomto náboru podle zvláštních předpisů.2)
(9)
Dochází-li u pracovníka, který není organizací uvolňován z pracovního poměru, z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce (§ 1 odst. 2) k podstatné změně pracovní činnosti, vyžadující podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace (odstavec 3), přísluší mu mzdové vyrovnání ve výši a po dobu stanovenou v odstavci 2 a v odstavci 4. Mzdové vyrovnání poskytuje pracovníkovi organizace z ostatních osobních nákladů.1) O povinnosti organizace zaškolit nebo přeškolit pracovníka a o jeho odměňování v této době platí obdobně ustanovení odstavce 6.“.
2.
Za § 3 se vkládá nadpis, který zní:
„ČÁST TŘETÍ“3)
3.
§ 8 až 17 včetně nadpisů zní:
„ČÁST ČTVRTÁ
PŘECHOD A HMOTNÉ ZABEZPEČENÍ PRACOVNÍKŮ PŘI SPOLEČENSKY NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH STRUKTURÁLNÍCH ZMĚNÁCH A JINÝCH RACIONALIZAČNÍCH OPATŘENÍCH
ODDÍL PRVNÍ
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STRUKTURÁLNÍ ZMĚNY
§ 8
(1)
Přechodem z důvodu společensky nejvýznamnějších strukturálních změn je pro účely této vyhlášky přechod pracovníka (do pracovního poměru k jiné organizaci, popřípadě v rámci téže organizace bez rozvázání pracovního poměru) ze zrušené provozovny, jejíž zrušení je jmenovitě stanoveno státním plánem rozvoje národního hospodářství ČSSR jako zdroj pracovních sil pro určenou výrobní provozovnu, do této provozovny, jestliže je
a)
zařazena ve státním plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR do seznamu jmenovitých akcí k efektivnějšímu využití základních prostředků vyšší směnností, nebo
b)
uvedena do provozu na základě akce investiční výstavby závazně stanovené státním plánem rozvoje národního hospodářství ČSSR nebo centrálně posuzované.
(2)
Při přechodu z důvodu společensky nejvýznamnějších strukturálních změn (odstavec 1) přísluší pracovníkům mzdové vyrovnání, náležitosti uvedené ve vyhlášce č. 33/1974 Sb., o příspěvcích a náhradách, které se poskytují pracovníkům získaným náborem prováděným národními výbory, popřípadě jim lze přiznat za podmínek dále stanovených zvýšený náborový příspěvek.
§ 9
(1)
Mzdové vyrovnání přísluší pracovníkovi ve výši stanovené v § 3 odst. 2, a to od nástupu práce na novém pracovišti po dobu 3 měsíců; při nutnosti zaškolování nebo přeškolování, které pracovník nemohl bez své viny ukončit v uvedené době, přísluší mu mzdové vyrovnání ještě po další dobu nezbytnou k jeho ukončení, nejdéle však celkem po dobu 6 měsíců, popřípadě při nutnosti přípravy na závěrečnou učňovskou zkoušku (na povolání nejméně 3. kvalifikačního stupně) nejdéle po dobu 12 měsíců od nástupu práce na novém pracovišti.
(2)
Mzdové vyrovnání se poskytuje i za dny, kdy pracovník pobírá na novém pracovišti náhradu mzdy nebo dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu, a to ve výši a za podmínek stanovených v § 3 odst. 4; jde-li přitom o přechod pracovníka v rámci téže organizace, považuje se za dřívější a novou organizaci původní a nové pracoviště.
§ 10
(1)
Pracovníkům uvedeným v § 8 odst. 1 přísluší náborový příspěvek a ostatní náležitosti stanovené vyhláškou č. 33/1974 Sb. ve výši a za podmínek v ní uvedených, i když pracovník neuzavřel pracovní smlouvu při náboru prováděném národními výbory. Náborový příspěvek a ostatní náležitosti přísluší nejdéle po dobu tří let; jde-li o pracovníka, který uzavřel pracovní smlouvu při náboru prováděném národními výbory, platí ustanovení § 10 uvedené vyhlášky.
(2)
Náborový příspěvek podle odstavce 1 pracovníku nepřísluší, přizná-li mu organizace zvýšený náborový příspěvek (§ 11); ostatní náležitosti podle odstavce 1 přísluší v tomto případě nejdéle po dobu tří let.
§ 11
(1)
Místo náborového příspěvku, který by pracovníkům příslušel podle § 10 odst. 1, může jim organizace přiznat se souhlasem nadřízeného ústředního orgánu uděleným po dohodě s příslušným odborovým orgánem zvýšený náborový příspěvek až do výše šestinásobku průměrného hrubého měsíčního výdělku, jehož pracovník dosahoval před přechodem na nové pracoviště (§ 10 odst. 2).
(2)
Přiznání zvýšeného náborového příspěvku je podmíněno sjednáním písemné dohody o setrvání pracovníka v pracovním poměru k organizaci po dobu nejméně 5 roků; do této doby se nezapočítává doba základní (náhradní) vojenské služby, doba další mateřské dovolené a doba, kdy pracovnice nebo pracovník nevykonávají práci z důvodu trvalé péče o dítě mladší než 3 roky.
(3)
Zvýšený náborový příspěvek poskytují organizace v diferencované výši podle délky závazku na setrvání v pracovním poměru, podle potřeby zaškolení na novém pracovišti, podle vzdálenosti pracoviště, na které pracovník přechází, od bydliště, a podle obtíží, které tím pracovníkovi a jeho rodině vznikají, podle vybraných oblastí a podle velikosti přecházejících pracovních kolektivů. Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v dohodě s federálním ministerstvem financí, Státní plánovací komisí a Ústřední radou odborů a po projednání s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvem práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky stanovit zásady pro diferenciaci zvýšených náborových příspěvků a jejich maximální výši, popřípadě omezit poskytování náborových a zvýšených náborových příspěvků (§ 10 a 11).
(4)
Výše zvýšeného náborového příspěvku se stanoví v písemné dohodě celkovou částkou. Díly ve výši 1/5 této celkové částky jsou splatné v den nástupu do práce po přechodu pracovníka a dále po půl roce a koncem prvého, druhého a třetího roku trvání pracovního poměru k organizaci po přechodu pracovníka.
(5)
Skončil-li pracovní poměr před uplynutím pětileté či delší doby sjednané v písemné dohodě (odstavec 2), je pracovník povinen vrátit poměrnou část z celkové částky zvýšeného náborového příspěvku odpovídající době, o kterou bylo zkráceno sjednané trvání pracovního poměru, s výjimkou případů, kdy závazek nebyl splněn, protože organizace porušila podstatné povinnosti, které má vůči pracovníkovi podle pracovní smlouvy nebo právních předpisů, nebo nebyl splněn z důvodu pracovního úrazu, pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí. Organizace může se souhlasem nadřízeného orgánu a závodního výboru ROH prominout vrácení vyplaceného zvýšeného náborového příspěvku i z jiných vážných důvodů.
§ 12
Za každou neomluveně zameškanou směnu v období před další splátkou se krátí další splátka náborového příspěvku (§ 10) a zvýšeného náborového příspěvku (§ 11) o 1/12; při zameškání kratších částí směn se jednotlivé části sčítají.
§ 13
Vedle náborového příspěvku (§ 10), popřípadě vedle zvýšeného náborového příspěvku (§ 11) se pracovníkům neposkytují jiné příspěvky obdobného náborového charakteru podle zvláštních předpisů. Totéž platí při souběhu ostatních náležitostí poskytovaných pracovníkům při jejich přechodu podle ustanovení této části.4) Zejména se vylučuje souběh těchto náborových příspěvků s náborovými příspěvky podle předpisů o poskytování náležitostí při náboru do vybraných organizací na území hl. m. Prahy a při doosídlování pohraničí. Pracovníkovi se poskytne náborový příspěvek, který je pro něj výhodnější. Ode dne, kdy přísluší výhodnější příspěvek, nelze poskytovat příspěvek dosud vyplácený; pokud již byl pracovníkovi vyplacen, zúčtuje se jeho poměrná část. Při souběhu ostatních plnění vyplývajících ze zvláštních předpisů se pracovníkovi poskytují plnění pro něj výhodnější. Ustanovení tohoto odstavce se netýkají případného souběhu náborového příspěvku nebo zvýšeného náborového příspěvku se stabilizačními příspěvky a odměnami.
ODDÍL DRUHÝ
JINÁ NEJVÝZNAMNĚJŠÍ RACIONALIZAČNÍ OPATŘENÍ
§ 14
Přechodem z důvodu jiných společensky nejvýznamnějších racionalizačních opatření je pro účely této vyhlášky přechod pracovníka do pracovního poměru k jiné organizaci, popřípadě přechod v rámci téže organizace bez rozvázání pracovního poměru, a to z provozovny, v níž se v důsledku racionalizačních opatření [§ 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce] snižuje počet pracovníků, do jiné výrobní provozovny určené ústředním orgánem, jestliže pracovník musí z důvodu tohoto přechodu změnit místo pobytu nebo mu vzniknou či dále trvají podstatně nepříznivé podmínky, zejména v souvislosti s dopravou do této provozovny.
§ 15
(1)
Při přechodu podle § 14 přísluší pracovníkovi mzdové vyrovnání podle § 9.
(2)
Organizace může přiznat pracovníkům se souhlasem nadřízeného ústředního orgánu uděleným po dohodě s příslušným odborovým orgánem zvýšený náborový příspěvek až do výše trojnásobku průměrného hrubého měsíčního výdělku, jehož pracovník dosahoval před přechodem na nové pracoviště, a to za podmínek uvedených v § 11 odst. 2. Pro diferenciaci tohoto příspěvku, jeho maximální výši, popřípadě pro omezení jeho poskytování, pro jeho výplatu, pro povinnost pracovníka vrátit jeho poměrnou část a pro krácení jeho splátek platí ustanovení § 11 odst. 2 až 5 a § 12.
(3)
Při přechodu podle § 14 nepřísluší pracovníkovi náborový příspěvek ani ostatní náležitosti stanovené vyhláškou č. 33/1974 Sb., pokud pracovník neuzavřel pracovní smlouvu při náboru prováděném národními výbory (§ 10). I když byla pracovní smlouva uzavřena v náboru prováděném národními výbory, nepřísluší pracovníkovi náborový příspěvek podle uvedené vyhlášky, pokud mu organizace přiznala zvýšený náborový příspěvek (odstavec 2). Při případném souběhu zvýšeného náborového příspěvku a jiných příspěvků obdobného náborového charakteru platí ustanovení § 13.
ODDÍL TŘETÍ
§ 16
(1)
Při přechodu pracovníků podle této části (§ 8 až 15) platí o povinnosti organizace zaškolit nebo přeškolit pracovníka přijatého do pracovního poměru ustanovení § 3 odst. 6; jde-li o přechod v rámci téže organizace, platí toto ustanovení obdobně. O posuzování pracovněprávního vztahu pracovníka, který bez zbytečného průtahu přejde do jiné organizace, platí ustanovení § 3 odst. 7.
(2)
Mzdové vyrovnání při přechodech podle této části poskytuje pracovníkovi organizace, která ho přijala do pracovního poměru, popřípadě organizace, v jejímž rámci pracovník přešel bez rozvázání pracovního poměru na jiné pracoviště (§ 8 odst. 1, § 14). Totéž platí o náborovém příspěvku (§ 10) a ostatních náležitostech podle vyhlášky č. 33/1974 Sb., pokud je podle ustanovení § 11 odst. 2 uvedené vyhlášky nevyplácí okresní národní výbor, jakož i o zvýšeném náborovém příspěvku (§ 11). Mzdové vyrovnání poskytuje organizace v termínech určených pro výplatu mzdy z ostatních osobních nákladů,1) náborový příspěvek, ostatní náležitosti podle vyhlášky č. 33/1974 Sb. a zvýšený náborový příspěvek se nezahrnují do mzdových prostředků, ale organizace je hradí jako finanční náklady placené obyvatelstvu.
(3)
Zvýšený náborový příspěvek se nezahrnuje do základu pro zjištění průměrného výdělku.5)
ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 17
Nároky v nemocenském pojištění
(1)
Nároky příslušející v oblasti nemocenského pojištění pracovníkům, na které se vztahuje tato vyhláška, se posuzují podle obecných předpisů a podle dalších ustanovení této vyhlášky.6)
(2)
Do započitatelného výdělku, z něhož se stanoví opakující se peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu, se nezahrnuje mzdové vyrovnání, příspěvky poskytované v náboru prováděném národními výbory a příspěvky poskytované podle ustanovení části čtvrté (§ 10 a 11), s výjimkou příspěvku na zapracování.7)
(3)
Při přechodech pracovníků, na které se vztahuje tato vyhláška, se pro účely nemocenského pojištění pracovníků za nástup nového zaměstnání považuje také nástup práce na novém pracovišti téže organizace.
(4)
Při zániku uvolňující organizace přecházejí její práva a povinnosti v oblasti nemocenského pojištění na přejímající organizaci, popřípadě na orgán provádějící likvidaci. Po skončení likvidace poskytuje peněžité dávky nemocenského pojištění okresní správa nemocenského pojištění příslušná podle trvalého bydliště pracovníka. Zanikající organizace je povinna před skončením své činnosti potvrdit pracovníku všechny potřebné podklady pro uplatnění nároku na dávky nemocenského pojištění.“.
4.
Za § 17 se připojují § 18 až 21, které včetně nadpisů zní:
㤠18
Průměrný výdělek a povinnosti uvolňující organizace
(1)
Při přechodech pracovníků, na které se vztahuje tato vyhláška, se pro účely zjištění průměrného výdělku za nástup nového zaměstnání považuje také nástup práce na novém pracovišti téže organizace a za dřívější a novou organizaci původní a nové pracoviště téže organizace.
(2)
Uvolňující organizace je povinna vydat pracovníku, který uzavřel nový pracovní poměr, potvrzení o výši jeho dosavadního průměrného hrubého měsíčního výdělku a – po projednání s přejímající organizací, po jakou dobu musí být pracovník nezbytně zaškolován nebo přeškolován – uvést v něm dobu, po kterou mu bude poskytováno mzdové vyrovnání (§ 3 odst. 2, § 9 odst. 1, § 15 odst. 1).
(3)
Pracovníku, který po skončení pracovního poměru se bude ucházet o příspěvek před nástupem nového zaměstnání (§ 4), je uvolňující organizace povinna vydat na jeho žádost potvrzení o jeho průměrném čistém měsíčním výdělku a o ostatních skutečnostech souvisících s jeho pracovním poměrem v organizaci, rozhodných pro posouzení nároku na příspěvek před nástupem nového zaměstnání.
§ 19
Uvolňování a přechod členů výrobních družstev
(1)
Pokud se v této vyhlášce odkazuje na ustanovení zákoníku práce v souvislosti s rozvazováním pracovního poměru, rozumějí se tím u členů výrobních družstev odpovídající ustanovení stanov výrobního družstva o zrušení členského poměru. Pracovním poměrem se u členů výrobních družstev rozumí členský poměr.
(2)
Ustanovení této vyhlášky o součinnosti s odborovými orgány se na členské vztahy členů výrobních družstev nevztahují.
(3)
Nároky v oblasti nemocenského pojištění členů výrobních družstev se řídí ustanoveními § 17 této vyhlášky s odchylkami vyplývajícími z vyhlášky č. 88/1967 Sb., o nemocenském pojištění členů výrobních družstev.
§ 20
Odstranění tvrdostí
Jestliže by při provádění této vyhlášky vznikly tvrdosti, může federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ústřední radou odborů na žádost příslušného federálního ústředního orgánu, a jde-li o žádost ústředního orgánu republiky, též v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky, povolit v jednotlivých odůvodněných případech výjimku z ustanovení vyhlášky, pokud nejde o výši příspěvků a náhrad.
§ 21
Spolupráce s odborovými orgány
Pro přípravu a zajišťování všech strukturálních změn a jiných racionalizačních a organizačních opatření podle této vyhlášky je třeba vypracovat vhodná politicko-organizační opatření. Při jejich vypracování a provádění postupují organizace a orgány jim nadřízené v úzké součinnosti s příslušnými odborovými orgány.“.
5.
Dosavadní § 15, 16 a 17 se označují jako § 22, 23 a 24.8)
Čl. II
Změny vyplývající z této vyhlášky se vztahují na postup organizací při uvolňování pracovníků ode dne její účinnosti. Hmotné zabezpečení podle této vyhlášky přísluší pracovníkům, jejichž pracovní poměr skončí po dni 15. března 1979, a pracovníkům, kteří v rámci téže organizace buď přejdou do jiné provozovny nebo u nich dojde k podstatné změně pracovní činnosti po tomto dni.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Štanceľ v. r.
1)
Vyhláška č. 157/1975 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a odměňování práce.
2)
Zejména vyhláška č. 33/1974 Sb., o příspěvcích a náhradách, které se poskytují pracovníkům získaným náborem prováděným národními výbory.
3)
V třetí části vyhlášky jsou v § 4 až 7 upraveny podmínky nároku na hmotné zabezpečení před nástupem nového zaměstnání (zejména na příspěvek před nástupem nového zaměstnání poskytovaný okresním národním výborem), které zůstávají beze změny.
4)
Např. vyhláška č. 33/1974 Sb., o příspěvcích a náhradách, které se poskytují pracovníkům získaným náborem prováděným národními výbory, výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3. 11. 1976 čj. F V/1-1046/76-1112 o poskytování náležitostí pracovníkům a učňům, získaným náborem a vnitroresortními převody z jiných oblastí ČSSR do vybraných organizací na území hl. m. Prahy (registrovaný v částce 29/1976 Sb.), vyhláška č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, vyhláška č. 96/1967 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 14. ledna 1972 čj. II/1-126/72-7501 k provedení některých ustanovení vyhlášky č. 96/1967 Sb.
5)
Viz též ustanovení § 1 odst. 1 písm. e) a písm. f) vyhlášky č. 112/1975 Sb.
6)
Nároky ze sociálního zabezpečení pracovníků, na které se vztahuje tato vyhláška, upravuje vyhláška č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, zejména v ustanovení § 2, 11, 14, 15 a 136.
7)
Viz též ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 143/1965 Sb. ve znění vyhlášky č. 113/1975 Sb.
8)
Obsahují ustanovení o zrušení vyhlášky č. 86/1967 Sb., ve znění vyhlášky č. 132/1968 Sb., přechodné ustanovení a ustanovení o dni účinnosti vyhlášky č. 74/1970 Sb. (17. 7. 1970); tato ustanovení zůstávají beze změny. |
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 10/1979 Sb. | Nařízení vlády České socialistické republiky č. 10/1979 Sb.
Nařízení vlády České socialistické republiky o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk–Králíky
Vyhlášeno 20. 2. 1979, datum účinnosti 1. 4. 1979, částka 2/1979
* § 1 - (1) Oblasti Brd, Jablunkovska, Krušných hor, Novohradských hor, Vsetínských vrchů a Žamberka–Králíků, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci povrchových a podzemních vod, jsou chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (dále
* § 2 - (1) V chráněných vodohospodářských oblastech se zakazuje:
* § 3 - V chráněných vodohospodářských oblastech mohou být zřizovány skládky městských a průmyslových odpadů pouze na místech, na nichž nemůže dojít k vyluhování obsahu odpadů do podzemních nebo povrchových vod, anebo jsou-li na nich provedena technická opatření,
* § 4 - Tímto nařízením není dotčena působnost orgánů a úkoly organizací vyplývající z předpisů o státní ochraně přírody a z jiných zvláštních předpisů.1)
* § 5 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1979. k nařízení vlády ČSR č. 10/1979 Sb.
Aktuální znění od 1. 4. 1979
10
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 10. ledna 1979
o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk–Králíky
Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 18 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon):
§ 1
(1)
Oblasti Brd, Jablunkovska, Krušných hor, Novohradských hor, Vsetínských vrchů a Žamberka–Králíků, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci povrchových a podzemních vod, jsou chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (dále jen „chráněné vodohospodářské oblasti“).
(2)
Hranice chráněných vodohospodářských oblastí uvedených v odstavci 1 jsou vymezeny v příloze tohoto nařízení; mapy chráněných vodohospodářských oblastí jsou uloženy u okresních národních výborů, v jejichž územní působnosti tyto oblasti jsou.
§ 2
(1)
V chráněných vodohospodářských oblastech se zakazuje:
a)
zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha; v jednotlivé chráněné vodohospodářské oblasti smí být celkově rozsah lesních pozemků snížen nejvýše o 500 ha proti stavu ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení,
b)
odvodňovat u lesních pozemků více než 250 ha souvislé plochy,
c)
odvodňovat u zemědělských pozemků více než 50 ha souvislé plochy, pokud nebude na základě hydrologického průzkumu prokázáno, že odvodnění neohrozí kapacitu jímací oblasti,
d)
těžit rašelinu v množství přesahujícím 500 tisíc m3 v jedné lokalitě, pokud nebude na základě hydrologického průzkumu prokázáno, že těžba rašeliny neohrozí kapacitu jímací oblasti,
e)
těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, s výjimkou kamenolomů, v nichž je nutno přejít k polojámové nebo jámové těžbě, a nedojde-li k většímu plošnému odkrytí než 10 ha,
f)
těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, u nichž není zajištěno zneškodňování odpadů v souladu s předpisy na ochranu jakosti vod,
g)
ukládat radioaktivní odpady,
h)
provádět výstavbu:
1.
zařízení pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů,
2.
skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3,
3.
tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW,
4.
průmyslových závodů, u nichž by v době provozu došlo k vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod, jejichž znečištění přesahuje u
BSK5| 5 t/rok
---|---
nerozpuštěných látek | 10 t/rok
minerálních olejů | 5 t/rok
zjevné acidity | 500 kg ekv./rok
zjevné alkality | 500 kg ekv./rok
rozpuštěné anorganické soli | 50 t/rok
(2)
Zákazy podle odstavce 1 se v chráněných vodohospodářských oblastech nevztahují na
a)
stavby a zařízení, které byly přede dnem účinnosti tohoto nařízení v souladu s předpisy ve výstavbě nebo v užívání,
b)
činnosti, které byly přede dnem účinnosti tohoto nařízení v souladu s předpisy provozovány,
c)
činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a), d) a e), souvisí-li s výstavbou vodních nádrží.
(3)
V mimořádných případech může vláda republiky povolit výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. a), e) a h) č. 3 a 4.
§ 3
V chráněných vodohospodářských oblastech mohou být zřizovány skládky městských a průmyslových odpadů pouze na místech, na nichž nemůže dojít k vyluhování obsahu odpadů do podzemních nebo povrchových vod, anebo jsou-li na nich provedena technická opatření, která zabrání unikání výluhů do podzemních nebo povrchových vod.
§ 4
Tímto nařízením není dotčena působnost orgánů a úkoly organizací vyplývající z předpisů o státní ochraně přírody a z jiných zvláštních předpisů.1)
§ 5
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1979.
Korčák v. r.
Příloha k nařízení vlády ČSR č. 10/1979 Sb.
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
BRDY
Severní část hranice je vedena z obce Hostomice v okrese Beroun severozápadním směrem podél silnice II/115 přes Lochovice a dále podél silnice II/114 přes Hořovice. Pokračuje podél levého okraje silnice II/117 přes Komárov, Jivinu, Olešnou do Strašic a Dobřívu v okrese Rokycany v Západočeském kraji. Dobřív míjí po jeho východním okraji a pokračuje stále podél silnice II/117 do Mirošova a odtud podél silnice III/1783 do Příkosic. Hranice jde okolo západního okraje Příkosic jihovýchodním směrem do Vísek a potom jižním směrem kolem obcí Číčov a Borovno.
Jižní část hranice chráněné oblasti jde podél silnice Blovice–Rožmitál pod Třemšínem z Borovna do obce Věšín v okrese Příbram. Odtud pokračuje podél komunikace severozápadním směrem kolem Bukové. Od křižovatky silnic do Mirošova a Příbrami je vedena východním směrem do obce Láz, odkud pokračuje severovýchodním směrem podél silnic I/18 přes Bohutín do Příbrami. Příbram míjí po jejím západním okraji a podél silnice III/11417 a III/11553 jde do obce Buková u Příbrami. Míjí ji po jejím západním okraji a podél silnice III/11553 jde do výchozího bodu v Hostomicích.
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
JABLUNKOVSKO
Hranice navazuje na hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy v ohybu silnice III/01142 před Karpentnou na kótě 419, pokračuje podél této silnice přes Karpentnou až do Bystřice. Je vedena kolem obce severovýchodním směrem a podél silnice III/01146 jde do Nýdku. Na okraji obce odbočuje na polní cestu, podél níž jde severním směrem přes Ostrý a stále po polní cestě kolem Ostrého vrchu ke státní hranici s Polskou lidovou republikou. Dále je vedena po státní hranici až k obci Hrčava, odkud pokračuje po hranici mezi Severomoravským a Středoslovenským krajem. Po této hranici je vedena až k hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy a po ní do výchozího bodu u Karpentné.
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
KRUŠNÉ HORY
Hranice je vedena v Západočeském kraji od státní hranice u Výspy v okrese Cheb podél silnice přes obec Luby do Dolních Lubů, odtud do Božetína, Oldříšské a Svažce, podél Svažeckého potoka ke komunikaci II/212 a po ní až do Horky, odkud pokračuje východním směrem podél přehradní hráze nádrže Horka do Horního Částkova a do obce Lítov ležící již v okrese Sokolov a přes obec Habartov až k silnici III/21030, kterou sleduje až za Josefov, kde odbočuje do Hřebenů, přechází řeku Svatavu a podél polních cest prochází do obcí Boučí a Háj a po silnicích III. tř. do obce Jindřichovice. V obci Hranice sleduje silnici II/210, za obcí odbočuje a sleduje silnici II/219 až na křižovatku se silnicí II/222 a po ní jde k obci Vřesová, kde se vrací na silnici II/210, sleduje ji k obci Suchá v okrese Karlovy Vary, dále podél silnice II/209 až ke křižovatce se silnicí III/2205 po níž jde do Fojtova, pak podél levého okraje silnice III/206 do Děpoltovic, dále podél silnice III/2204 do Hroznětína, odtud směrem východním podél silnice II/221 do Bystřice a podél silnice III/22128 k silnici I/25. Podél této silnice pokračuje směrem jižním až ke křižovatce se silnicí I/13 Ostrov nad Ohří–Chomutov, podél jejíhož levého okraje jde k Smilovu, kde přechází do Severočeského kraje.
V Severočeském kraji pokračuje hranice chráněné oblasti podél silnice I/13, obchází Klášterec nad Ohří a jde až ke křižovatce se silnicí III/22316. Podél ní jde směrem severním k Útočišti, odtud sleduje okraj lesního porostu až k severnímu okraji obce Vernéřov, dále podél silnice III/22429 do Potočné a Nové Vísky. Opět je vedena podél silnice I/13, podél jejíhož levého okraje jde k obci Černovice. Odtud pokračuje podél železniční tratě Chomutov–Křímov až k jejímu přechodu přes průmyslový přivaděč vody z Ohře do Bíliny. Pokračuje podél tohoto přivaděče až k Cihelnám a jde dále po koruně hráze plánované nádrže Březenec na Březeneckém potoce. Pokračuje podél okraje lesního porostu severozápadně od Jirkova až k silnici III/2528, podél níž jde až k Drmalům, pak podél silnice III/2529 k silnici I/13, podél níž pokračuje až do údolí Mořicova potoka, dále proti proudu až k vodárně, od které jde směrem východním podél lesní cesty k zámku Jezeří. Od zámku Jezeří po vrstevnici 360 m n. m. až do údolí Albrechtického potoka a odtud po levém okraji lesní cesty nad vrstevnicí 350 m n. m., kolem severního okraje obce Horní Jiřetín, dále podél levého okraje silnice I/13 k obci Hamr. Tuto obec obchází podél okraje lesa a pokračuje směrem severovýchodním stále podél okraje lesního porostu okolo Litvínova a dále 500 m nad silnicí III/0138 přes Loučnou, dále souběžně se silnicí III/01310. Od místa jejího přechodu přes železniční trať Most–Moldava sleduje tuto trať souběžně až na východní konec nádraží Osek, kde se vzdálenost hranice od tratě snižuje na 400 m a probíhá až k západnímu okraji nádraží Hrob. Přes obec Hrob jde až k Střelné, odtud podél silnice I/13 přes obec Dubí až do Krupky ke křižovatce této silnice se železniční tratí Oldřichov–Děčín. Pokračuje podél této železniční tratě až ke křížení se Ždírnickým potokem, sleduje tento potok proti proudu a ve vzdálenosti 400 m od tratě ČSD pokračuje směrem východním souběžně s tratí až k nepojmenovanému potoku před Telnicí, podél něhož se vrací k trati a pokračuje do Telnice v okrese Ústí nad Labem. Odtud je vedena podél silnice III/2484 k Adolfovu, dále podél silnice III/2484 a III/2488 ke státní hranici s NDR. Podél této státní hranice je hranice chráněné oblasti vedena jihozápadním směrem k Výspě, z níž vychází.
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
NOVOHRADSKÉ HORY
Hranice je vedena z Nových Hradů jihovýchodním směrem podél silnice III/15616 ke státní hranici s Rakouskou spolkovou republikou. Podél této hranice je vedena až k silnici I/3 (E 14) Dolní Dvořiště–České Budějovice a podél její pravé strany pokračuje severním směrem přes Dolní Dvořiště do Kaplic. Obchází je po jejich jižním okraji a dále je vedena na východ podél pravé strany silnice II/154 do obce Benešov nad Černou, pokračuje severovýchodně do obce Rychnov u Nových Hradů, odtud podél silnice III/15414 až ke křižovatce se silnicí II/156 Nové Hrady–Trhové Sviny a podél této silnice je vedena směrem jihovýchodním do výchozího bodu v Nových Hradech.
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
VSETÍNSKÉ VRCHY
Hranice navazuje na hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy v místě křížení železniční tratě Ostrava–Valašské Meziříčí se silnicí I/57. Odtud pokračuje podél této silnice do Valašského Meziříčí, obchází město po severním a západním okraji a je vedena podél silnice I/18 Valašské Meziříčí–Bystřice pod Hostýnem přes obce Poličná, Branky do obce Loučka a odtud podél silnice III/01868 do Podolí a do obce Lázy. Pokračuje polní cestou jihozápadním směrem až k hranici mezi krajem Severomoravským a Jihomoravským a je vedena po této hranici až k jejímu průsečíku s hranicí SSR. Dále pokračuje severovýchodním směrem po hranici SSR k osadě Strelenka, kde navazuje na hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy, po které je vedena k výchozímu bodu u Valašského Meziříčí.
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
ŽAMBERK–KRÁLÍKY
Hranice navazuje v obci Pěčín v okrese Rychnov nad Kněžnou na hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Orlické hory, odkud je vedena jižním směrem podél silnice II/310 přes obec Kameničná v okrese Ústí nad Orlicí až k silnici I/II. Dále pokračuje jihovýchodním směrem okolo severního a východního okraje Žamberku, dále podél levého okraje silnice I/II do Jablonného nad Orlicí a stále podél silnice I/II do obce Červená Voda, přes Bílou Vodu a na křižovatce se silnicí III/31230 odbočuje východním směrem podél této silnice k Moravskému Karlovu. V tomto úseku opouští Východočeský kraj.
V kraji Severomoravském pokračuje dále podél silnice III/31230 až k silnici II/312, podél níž jde až k silnici II/446 a po ní až do obce Hanušovice v okrese Šumperk. Odtud podél silnice II/369 do Jindřichova, Branné a Ostružné. Odtud jde podél silnice III/3693 do Petříkova. Pokračuje údolím Černého potoka a končí na pravoúhlém lomu státní hranice s Polskou lidovou republikou severovýchodně od kóty 1114 (Brousek). Dále je hranice chráněné oblasti vedena po státní hranici až k hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Orlické hory a po ní do výchozího bodu v obci Pěčín.
Mapy chráněných oblastí přirozené akumulace vod vydává Český úřad geodetický a kartografický pro ministerstvo lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky v měřítku 1 : 50 000.
1)
Např. nařízení vlády České socialistické republiky č. 25/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod, vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků, § 16 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech. |
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 22/1979 Sb. | Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 22/1979 Sb.
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu o zrušení vyhlášky Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 133/1973 Sb., kterou se určují vyhrazená technická zařízení a stanoví se některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Vyhlášeno 5. 3. 1979, datum účinnosti 1. 7. 1979, částka 3/1979
* § 1 - Zrušuje se vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 133/1973 Sb., kterou se určují vyhrazená technická zařízení a stanoví se některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1979.
Aktuální znění od 1. 7. 1979
22
VYHLÁŠKA
Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu
ze dne 22. ledna 1979
o zrušení vyhlášky Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 133/1973 Sb., kterou se určují vyhrazená technická zařízení a stanoví se některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Slovenský úřad bezpečnosti práce podle § 5 odst. 1 písm. d) a f) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, a Slovenský báňský úřad podle § 57 odst. 1 písm. d) zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), a podle § 10 písm. a) zákona Slovenské národní rady č. 42/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy, stanoví:
§ 1
Zrušuje se vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 133/1973 Sb., kterou se určují vyhrazená technická zařízení a stanoví se některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1979.
Předseda Slovenského báňského úřadu:
Ing. Baran CSc. v. r.
Ředitel Slovenského úřadu bezpečnosti práce:
Ing. Kováč v. r. |
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 23/1979 Sb. | Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 23/1979 Sb.
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu, kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Vyhlášeno 5. 3. 1979, datum účinnosti 1. 7. 1979, částka 3/1979
* § 1 - Rozsah platnosti
* § 2 - Vyhrazená tlaková zařízení
* § 3 - Za zařízení podle této vyhlášky se nepovažují:
* § 4 - Oprávnění organizací
* § 5 - Individuální vyzkoušení
* § 6 - Zkoušky po opravách a rekonstrukcích
* § 7 - Revize a zkoušky provozovaných kotlů a tlakových nádob
* § 8 - Revizní technik a zkušební orgán
* Kontrolní prohlídky a zkoušky
* § 9 - (1) Pro účely státního odborného dozoru je provozovatel povinen připravit kotle a tlakové nádoby ke kontrolní prohlídce nebo zkoušce na sjednaný den a za podmínek stanovených orgánem dozoru.
* § 10 - (1) Stavební a první tlakové zkoušky vyrobených, smontovaných, opravených nebo rekonstruovaných kotlů a tlakových nádob smí vykonávat pouze revizní technik oprávněné organizace (§ 8).
* § 11 - Topiči kotlů
* § 12 - Základní zkoušky
* § 13 - Doplňkové zkoušky
* Společná a závěrečná ustanovení
* § 14 - (1) Provozovatelé zařízení jsou povinni do jednoho roku ode dne účinnosti této vyhlášky písemně hlásit orgánům dozoru do evidence počty provozovaných zařízení rozdělených podle § 2 odst. 2 a 3, jakož i způsob zajištění jejich revizí a zkoušek.
* § 15 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1979.6)
Aktuální znění od 1. 7. 1979
23
VYHLÁŠKA
Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu
ze dne 22. ledna 1979,
kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Slovenský úřad bezpečnosti práce podle § 5 odst. 1 písm. d) a f) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce (dále jen „zákon“), a Slovenský báňský úřad podle § 57 odst. 1 písm. d) zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), a podle § 10 písm. a) a c) zákona Slovenské národní rady č. 42/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy, v dohodě s příslušnými orgány a organizacemi stanoví:
§ 1
Rozsah platnosti
(1)
Vyhláška je závazná pro organizace, na které se vztahuje působnost orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce,1) a pro organizace, které provádějí činnost náležející do působnosti orgánů státní báňské správy.2)
(2)
Vyhláška se nevztahuje na technická zařízení podléhající dozoru orgánů uvedených v § 3 odst. 2 písm. b) zákona.
§ 2
Vyhrazená tlaková zařízení
(1)
Vyhrazená tlaková zařízení podle § 4 písm. d) až g) zákona (dále jen „zařízení“) jsou:
a)
parní a kapalinové kotle (dále jen „kotle“), jejichž konstrukční přetlak přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje při tomto přetlaku bod varu,
b)
tlakové nádoby stabilní (dále jen „tlakové nádoby“), jejichž nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,07 MPa,
c)
kovové tlakové nádoby k přepravě plynů (dále jen „nádoby na plyny“), jejichž kritická teplota je nižší než + 50 °C, nebo plynů, u nichž při teplotě + 50 °C je absolutní tlak (tenze) par vyšší než 0,3 MPa.
(2)
Kotle se dělí do čtyř tříd:
a)
1\\. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 115 t/h,
b)
2\\. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 50 t/h do 115 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 35 MW,
c)
3\\. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 8 t/h do 50 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 5,8 MW do 35 MW (včetně),
d)
4\\. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry do 8 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem do 5,8 MW (včetně) a všechny ostatní kotle kapalinové.
(3)
Tlakové nádoby se člení do skupin podle nejvyššího pracovního přetlaku (p) v MPa a součinu nejvyššího pracovního přetlaku a objemu (v) v litrech (dále jen „bezpečnostní součin“) takto:
a)
skupinu A tvoří tlakové nádoby s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 0,2 MPa, jejichž bezpečnostní součin má hodnotu vyšší než 103,
b)
skupinu B tvoří ostatní tlakové nádoby.
(4)
Má-li zařízení několik tlakových prostorů, posuzuje se bezpečnostní součin každého prostoru zvlášť a zařízení se zařazuje do skupiny, která odpovídá nejvyššímu bezpečnostnímu součinu.
(5)
Objem v litrech je celkový prostor určený pro pracovní látku (popřípadě látky), která je v zařízení pod přetlakem. Část tlakového prostoru, kterou zaujímají vestavby, vyzdívky, výplně a podobně, se při výpočtu objemu neodpočítává.
§ 3
Za zařízení podle této vyhlášky se nepovažují:
a)
kotle pracující s radioaktivními látkami nebo kotle umístěné v prostředí s neutronovým tokem,
b)
kotle o objemu do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní součin z konstrukčního přetlaku v MPa a objemu v litrech nepřesahuje 10,
c)
tlakové nádoby pracující s radioaktivními látkami nebo tlakové nádoby umístěné v prostředí s neutronovým tokem,
d)
tlakové nádoby do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní součin nepřevyšuje 10,
e)
tlakové nádoby z trubek i nekruhových průřezů o nejvyšším vnitřním rozměru do 100 mm (včetně) bez sběračů, popřípadě se sběrači, pokud sběrač z trubky i nekruhového průřezu nemá vnitřní rozměr větší než 150 mm (včetně),
f)
topná tělesa pro parní a vodní (kapalinové) vytápění,
g)
potrubí, jeho rozšířené části a tlakové nádoby do něho vestavěné (určené např. k uvolňování tlaku nebo jako zásobníky), jejichž vnitřní průměr (D) nepřesahuje trojnásobek vnitřního průměru (d) největší připojené trubky (D<3d), jakož i všechny rozšířené části potrubí a tlakové nádoby do něho vestavěné, pokud slouží jen k dopravě pracovní látky (např. rozdělovače, odlučovače, sběrače),
h)
tlakové části strojů a technických zařízení, které nejsou samostatnými tlakovými nádobami (např. válce pístových strojů, skříně parních turbín, větrníky pístových kapalinových čerpadel, chladiče kompresorů, tlaková pouzdra zapouzdřených rozvoden),
i)
ohřívače vzduchu, prašníky a čističe plynů vysokých pecí,
j)
nafukovací nekovová zařízení, u nichž vnitřní přetlak stlačeného plynu zajišťuje jejich tvar a tuhost (např. pneumatiky, pneumatické nosníky, plováky),
k)
nádoby na plyny o tlakovém objemu do 0,22 litru (včetně),
l)
nevratné tlakové nádoby pro aerosoly a podobné použití.
§ 4
Oprávnění organizací
(1)
Vyrábět, montovat, opravovat a rekonstruovat zařízení a provádět periodické zkoušky nádob na plyny smějí organizace pouze na základě oprávnění (dále jen „oprávněná organizace“).
(2)
Oprávnění vydává inspektorát bezpečnosti práce, popřípadě obvodní báňský úřad (dále jen „orgán dozoru“), v jehož obvodu má organizace sídlo, a to na základě písemné žádosti organizace, doložené stanoviskem jejího nadřízeného orgánu.
(3)
Organizace v žádosti uvede:
a)
přesný název a adresu,
b)
název a adresu závodu (provozovny), pro nějž oprávnění žádá, pokud není v sídle organizace,
c)
název a adresu svého nadřízeného orgánu,
d)
označení druhu žádaného oprávnění a jeho rozsahu,
e)
zajištění výkonu činnosti, k níž oprávnění požaduje, po stránce technického vybavení a odborné kvalifikace pracovníků.
(4)
Zjistí-li orgán dozoru nedodržování podmínek nebo porušování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při činnosti podle oprávnění, omezí rozsah oprávnění nebo je organizaci odejme.
§ 5
Individuální vyzkoušení
(1)
Každý dohotovený kotel a tlakovou nádobu musí výrobce podrobit stavební a první tlakové zkoušce. Tyto zkoušky zajišťuje a provádí výrobce, pokud písemně nezmocnil jejich provedením organizaci, která je oprávněna k montáži kotle nebo tlakové nádoby. Ke každému kotli nebo tlakové nádobě musí výrobce vyhotovit průvodní dokumentaci včetně pasportu (revizní knihy) v rozsahu stanoveném technickými normami.
(2)
Po úspěšné stavební a první tlakové zkoušce revizní technik výrobce, popřípadě organizace, která provádí montáž, označí nýty továrního štítku kulatým razidlem o průměru 10 mm se značkou nebo zkráceným názvem své organizace. Otiskem téhož razidla označí i příslušné místo pasportu (revizní knihy).
(3)
Výrobci, popřípadě organizace, které provádějí montáž, jsou povinni písemně oznámit orgánům dozoru alespoň 15 dnů předem dobu a místo prováděných zkoušek kotlů s konstrukčním přetlakem přesahujícím 1.6 MPa a tlakových nádob skupiny A s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 2,5 MPa.
(4)
Každou vyrobenou nádobu na plyny musí výrobce podrobit první zkoušce.
(5)
Po úspěšné první zkoušce označí zkušební orgán nádobu na plyny razidlem3) a datem zkoušky.
§ 6
Zkoušky po opravách a rekonstrukcích
(1)
Po opravě nebo rekonstrukci kotle nebo tlakové nádoby je oprávněná organizace povinna provést stavební a tlakovou zkoušku předepsaným přetlakem. Hodnota přetlaku je uvedena v průvodní dokumentaci zařízení.
(2)
O zkoušce vyhotoví oprávněná organizace protokol, který se stává nedílnou součástí průvodní dokumentace zařízení spolu s technickou dokumentací opravy nebo rekonstrukce.
(3)
Oprávněná organizace je povinna oznámit písemně do 15 dnů předem orgánům dozoru, v jejichž obvodu působnosti se zařízení nachází, datum provedení zkoušek kotlů s konstrukčním přetlakem přesahujícím 1,6 MPa a tlakových nádob skupiny A s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 2,5 MPa.
§ 7
Revize a zkoušky provozovaných kotlů a tlakových nádob
(1)
Revize a zkoušky provozovaných kotlů a tlakových nádob smí provádět pouze revizní technik (§ 8). Způsob, termíny a případy provedení revizí a zkoušek těsnosti stanoví technické normy.
(2)
Tlakovou zkoušku provádí revizní technik zpravidla vodou, popřípadě olejem nebo jinou nežíravou, nejedovatou a nevýbušnou kapalinou. Výsledek zkoušky zapíše do revizního záznamu. Hodnota zkušebního přetlaku je uvedena v průvodní dokumentaci zařízení.
(3)
Došlo-li v důsledku nového seřízení pojistného ventilu ke změně nastavených hodnot, opraví revizní technik příslušné údaje v pasportu (revizní knize) zařízení.
(4)
Tlaková zkouška musí být provedena
a)
určí-li to orgány dozoru,
b)
nejpozději do 9 let od provedení předchozí tlakové zkoušky zkušebním přetlakem, pokud v průvodní dokumentaci není stanovena lhůta kratší.
(5)
Kromě případů uvedených v odstavci 4 musí být tlaková zkouška u kotlů stabilních provedena vždy po jejich přemístění před opětovným zahájením provozu a u všech kotlů vždy po provozní přestávce delší dvou let.
(6)
V jednotlivých technicky odůvodněných případech může orgán dozoru lhůtu tlakových zkoušek prodloužit, popřípadě navrhnout místo tlakové zkoušky jiný způsob zkoušení.
(7)
Organizace provozující kotel (dále jen „provozovatel“) je povinna písemně oznámit orgánům dozoru alespoň 30 dnů předem datum tlakové zkoušky.
§ 8
Revizní technik a zkušební orgán
(1)
Revizní technik je pracovník pověřený organizací revizemi a zkouškami kotlů a tlakových nádob, který má pro tuto činnost osvědčení vydané orgánem dozoru na základě vykonané zkoušky. Pracovníka přihlašuje ke zkoušce organizace, k níž je v pracovním poměru.
(2)
Uchazeč o osvědčení revizního technika musí mít ukončené úplné střední odborné vzdělání strojní a nejméně pětiletou praxi v oboru tlakových zařízení. Pro uchazeče o osvědčení revizního technika kotlů 4. třídy postačí výuční list ve strojním oboru a nejméně sedmiletá odborná praxe v oboru tlakových zařízení.
(3)
Zkušebním orgánem je pracovník pověřený oprávněnou organizací prováděním prvních a periodických zkoušek nádob na plyny.
(4)
Zkušební orgán provádějící první zkoušky musí mít ukončené úplné střední odborné vzdělání strojní, nejméně pětiletou odbornou praxi v oboru tlakových zařízení a osvědčení vydané orgánem dozoru na základě vykonané zkoušky. Uchazeče přihlašuje ke zkoušce organizace, k níž je v pracovním poměru.
(5)
Zkušební orgán provádějící periodické zkoušky musí mít alespoň výuční list v oboru strojním a nejméně pětiletou odbornou praxi v oboru tlakových zařízení.
(6)
Má-li uchazeč odborné strojní vzdělání vyšší, než je předepsáno v odstavcích 2 a 4, postačí odborná praxe dvouletá. Má-li uchazeč jiné odborné vzdělání, rozhodnou o době trvání odborné praxe orgány dozoru.
(7)
Revizní technik a zkušební orgán provádějící první zkoušky jsou povinni uvádět v záznamu o úkonech, které provedli, evidenční číslo svého osvědčení.
Kontrolní prohlídky a zkoušky
§ 9
(1)
Pro účely státního odborného dozoru je provozovatel povinen připravit kotle a tlakové nádoby ke kontrolní prohlídce nebo zkoušce na sjednaný den a za podmínek stanovených orgánem dozoru.
(2)
Technické úkony nutné k řádnému provedení prohlídky nebo zkoušky řídí a provádí revizní technik nebo jiný odborně způsobilý pracovník určený provozovatelem.
§ 10
(1)
Stavební a první tlakové zkoušky vyrobených, smontovaných, opravených nebo rekonstruovaných kotlů a tlakových nádob smí vykonávat pouze revizní technik oprávněné organizace (§ 8).
(2)
První zkoušky a periodické zkoušky nádob na plyny smí vykonávat pouze zkušební orgán oprávněné organizace (§ 8).
§ 11
Topiči kotlů
(1)
Kotel je dovoleno provozovat, je-li jeho obsluhou pověřen odborně způsobilý pracovník (dále jen „topič“), jemuž byl po úspěšně vykonané základní zkoušce vydán topičský průkaz příslušným inspektorátem bezpečnosti práce (dále jen „inspektorát“). Základní zkouška opravňuje topiče k samostatné obsluze kotlů 4. třídy.
(2)
Topič může samostatně obsluhovat kotle 1. až 3. třídy nebo kotle na jiné než v topičském průkaze uvedené palivo až po vykonání příslušné doplňkové zkoušky.
(3)
Poruší-li topič závažným způsobem své povinnosti, může mu inspektorát topičský průkaz odejmout.
(4)
Neobsluhuje-li topič kotel po dobu 5 let, pozbývá jeho topičský průkaz platnosti.
(5)
Opětovné získání průkazu je podmíněno vykonáním nové základní zkoušky.
(6)
Topičského průkazu není třeba k obsluze kotlů 4. třídy
a)
plně automatizovaných s jmenovitým množstvím vyráběné páry do 0,5 t/h,
b)
plně automatizovaných kapalinových s tepelným výkonem do 0,35 MW,
c)
s konstrukčním přetlakem do 0,3 MPa a o objemu do 100 litrů,
d)
průtočných o objemu do 100 litrů.
Topiči těchto kotlů musí být poučeni o obsluze a zacvičeni, o čemž musí provozovatel pořídit zápis.
§ 12
Základní zkoušky
(1)
Základní topičské zkoušky (zkoušky odborné způsobilosti topiče), se vykonávají na inspektorátech.
(2)
Přihlášky k základním zkouškám podávají uchazeči na předepsaném formuláři prostřednictvím provozovatele na inspektorátu, v jehož obvodě se kotel nachází.
(3)
K základní zkoušce smějí být připuštěni uchazeči
a)
starší 18 let,
b)
tělesně i duševně způsobilí vykonávat práci topiče,4)
c)
kteří podle potvrzení provozovatele kotle mají šestiměsíční odborný zácvik v obsluze kotle alespoň 4. třídy pod dohledem topiče s platným topičským průkazem,
d)
kteří se prokáží potvrzením o absolvování odborného kursu provozu a obsluhy kotlů v délce alespoň 20 vyučovacích hodin, včetně vykonané zkoušky,
e)
kteří prokáží kvalifikaci požadovanou zvláštním předpisem v případě, že mají obsluhovat kotel s plynovým otopem.5)
(4)
Úlevu z předepsaného zácviku podle odstavce 3 písm. c) může v mimořádných případech povolit na žádost provozovatele inspektorát.
(5)
Inspektorát uvědomí provozovatele o dni a místě konání zkoušky nejméně 15 dnů předem. Provozovatel informuje přihlášeného uchazeče a zajistí jeho účast.
(6)
Po úspěšně vykonané základní zkoušce vydá inspektorát uchazeči topičský průkaz.
§ 13
Doplňkové zkoušky
(1)
Uchazeči o doplňkové zkoušky musí absolvovat šestiměsíční odborný zácvik v obsluze kotle příslušné třídy pod dohledem topiče s platným topičským průkazem a odborný kurs, a to v délce 30 hodin pro kotle 3. třídy, 50 hodin pro kotle 2. třídy a 100 hodin pro kotle 1. třídy. V případě doplňkové zkoušky pro obsluhu kotlů nejbližší vyšší třídy nebo kotlů na jiná paliva v rámci téže třídy kotle rozhoduje o délce odborného zácviku a nutnosti odborného kursu provozovatel podle vyjádření revizního technika, ale odborný zácvik musí trvat nejméně dva měsíce.
(2)
Doplňkové zkoušky se skládají před zkušební komisí jmenovanou a svolanou provozovatelem, který je povinen oznámit písemně inspektorátu termín a místo konání zkoušky nejméně 15 dnů předem.
(3)
Zkušební komise se skládá z předsedy, kterým musí být zmocněný zástupce provozovatele, a nejméně ze dvou členů, z nichž jeden musí být revizní technik kotlů alespoň příslušné třídy a jeden zástupce příslušného závodního výboru Revolučního odborového hnutí.
(4)
Topič předloží zkušební komisi před zahájením zkoušky doklady o tom, že splňuje stanovené požadavky. O průběhu zkoušky sepíše komise zápis, který podepíše předseda a ostatní členové komise.
(5)
Úspěšné složení doplňkové zkoušky zapíše předseda zkušební komise do topičského průkazu.
(6)
Seznamy zkoušených a zápisy o výsledku zkoušek uschovává organizace, která zkušební komisi jmenovala.
(7)
Na jednotný způsob provádění doplňkových zkoušek dozírají inspektoráty.
Společná a závěrečná ustanovení
§ 14
(1)
Provozovatelé zařízení jsou povinni do jednoho roku ode dne účinnosti této vyhlášky písemně hlásit orgánům dozoru do evidence počty provozovaných zařízení rozdělených podle § 2 odst. 2 a 3, jakož i způsob zajištění jejich revizí a zkoušek.
(2)
Organizace provozující činnost uvedenou v § 4 dosud bez oprávnění jsou povinny požádat o ně do šesti měsíců od účinnosti této vyhlášky.
(3)
Osvědčení vydaná orgány dozoru revizním technikům a zkušebním orgánům k provedení prvních zkoušek nádob na plyny před účinností této vyhlášky zůstávají v platnosti.
(4)
Topičské průkazy vydané před účinností této vyhlášky zůstávají v platnosti, pokud odpovídají novému třídění kotlů. V ostatních případech musí topič složit předepsanou zkoušku nejpozději do jednoho roku ode dne účinnosti této vyhlášky.
§ 15
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1979.6)
Předseda
Slovenského báňského úřadu:
Ing. Baran CSc. v. r.
Ředitel
Slovenského úřadu bezpečnosti práce:
Ing. Kováč v. r.
1)
§ 3 odst. 1 zákona.
2)
§ 37 zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon),
§ 3 zákona č. 42/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy.
3)
ČSN 07 8305 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynu. Technická pravidla.
4)
Směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnice ministerstva zdravotnictví SSR č. 17/1970.
5)
Vyhláška č. 26/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.
6)
Tímto dnem pozbývají účinnosti ustanovení vyhlášky č. 133/1973 Sb., týkající se vyhrazených tlakových zařízení, která byla zrušena vyhláškou č. 22/1979 Sb. |
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 24/1979 Sb. | Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 24/1979 Sb.
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu, kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Vyhlášeno 5. 3. 1979, datum účinnosti 1. 7. 1979, částka 3/1979
* § 1 - Rozsah platnosti
* § 2 - Vyhrazená zdvihací zařízení
* § 3 - Oprávnění organizací
* § 4 - Individuální vyzkoušení
* § 5 - Ověřovací zkoušky
* § 6 - Zkoušky po opravách
* § 7 - Revizní zkoušky
* § 8 - Revizní technik
* § 9 - Kontrolní prohlídky a zkoušky
* Společná a závěrečná ustanovení
* § 10 - (1) Provozovatelé jsou povinni do jednoho roku ode dne účinnosti vyhlášky písemně oznámit orgánu dozoru do evidence počet zařízení podle členění uvedeného v § 2 odst. 1 a způsob zajištění jejich revizí a zkoušek.
* § 11 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1979.3)
Aktuální znění od 1. 7. 1979
24
VYHLÁŠKA
Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu
ze dne 22. ledna 1979,
kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Slovenský úřad bezpečnosti práce podle § 5 odst. 1 písm. d) a f) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce (dále jen „zákon“), a Slovenský báňský úřad podle § 57 odst. 1 písm. d) zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), a podle § 10 písm. a) a c) zákona Slovenské národní rady č. 42/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy v dohodě s příslušnými orgány a organizacemi stanoví:
§ 1
Rozsah platnosti
(1)
Vyhláška je závazná pro organizace, na které se vztahuje působnost orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce,1) a pro organizace, které provádějí činnost náležející do působnosti orgánů státní báňské správy.2)
(2)
Vyhláška se nevztahuje na technická zařízení podléhající dozoru orgánů uvedených v § 3 odst. 2 písm. b) zákona.
§ 2
Vyhrazená zdvihací zařízení
(1)
Vyhrazená zdvihací zařízení podle § 4 písm. d) až g) zákona (dále jen „zařízení“) jsou tato zařízení s motorickým pohonem:
a)
zdvihadla a pojízdná zdvihadla o nosnosti nad 5000 kg (kladkostroje, kočky apod.),
b)
jeřáby o nosnosti nad 5000 kg,
c)
pohyblivé pracovní plošiny s výškou zdvihu nad 3 m,
d)
stavební výtahy s výškou zdvihu nad 3 m, jimiž se dopravují také osoby,
e)
výtahy, které jsou trvalou součástí staveb, o nosnosti nad 100 kg s výškou zdvihu nad 2 m,
f)
regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy.
(2)
Za zařízení podle této vyhlášky se nepovažují:
a)
vrátky,
b)
zdvižné vozíky,
c)
stabilní konstrukce, na nichž jsou umístěna zdvihadla, pojízdná zdvihadla a jeřáby,
d)
zdvihací zařízení, konstruovaná a sestavená výlučně pro montážní účely (montážní stožáry, ramena, nástavby apod.),
e)
závěsné dopravníky,
f)
nakladače,
g)
zdvihací čela nákladních automobilů,
h)
mechanické rampy,
i)
plošiny pro zdvihání automobilů,
j)
výsuvné žebříky,
k)
prostředky pro vázání, zavěšení a uchopení břemen, které nejsou trvalou součástí zařízení,
l)
pomocná (jednoúčelová) manipulační zařízení, která jsou součástí technologických linek strojů.
§ 3
Oprávnění organizací
(1)
Organizace mohou vyrábět, montovat, provádět generální opravy a rekonstruovat zařízení nebo dodavatelským způsobem provádět jejich opravy a revizní zkoušky jen na základě oprávnění (dále jen „oprávněná organizace“). U zařízení uvedeného v § 2 odst. 1 písm. e) musí mít oprávnění k opravám též organizace, která zařízení provozuje, pokud opravy provádí sama.
(2)
Oprávnění vydává inspektorát bezpečnosti práce, popřípadě obvodní báňský úřad (dále jen „orgán dozoru“), v jejichž obvodu má organizace sídlo, a to na základě písemné žádosti organizace, doložené stanoviskem jejího nadřízeného orgánu.
(3)
Organizace v žádosti uvede:
a)
přesný název a adresu,
b)
název a adresu závodu (provozovny), pro nějž oprávnění žádá, pokud není v sídle organizace,
c)
název a adresu svého nadřízeného orgánu,
d)
označení druhu žádaného oprávnění a jeho rozsahu,
e)
zajištění výkonu činnosti, k níž oprávnění požaduje, po stránce technického vybavení a odborné kvalifikace pracovníků.
(4)
Zjistí-li orgán dozoru nedodržování podmínek nebo porušování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při činnosti podle oprávnění, omezí rozsah oprávnění nebo je organizaci odejme.
§ 4
Individuální vyzkoušení
Každé nově smontované zařízení musí výrobce, popřípadě montážní organizace podrobit montážní zkoušce, výchozí revizi elektrického zařízení a vyhotovit pro ně knihu zdvihacího zařízení, pasport nebo obdobný doklad. O individuálním vyzkoušení vyhotoví organizace zápis.
§ 5
Ověřovací zkoušky
(1)
Provozující organizace (dále jen „provozovatel“) je povinna ověřit bezpečnost každého nového, generální opravou renovovaného nebo rekonstruovaného zařízení před jeho uvedením do provozu ověřovací zkouškou.
(2)
Provozovatel je povinen písemně oznámit orgánu dozoru příslušnému podle umístění zařízení alespoň 15 dnů předem místo a čas konání ověřovací zkoušky.
(3)
Zkouška se vykoná v rozsahu stanoveném technickými normami, popřípadě technickými podmínkami výrobce podle požadavků organizace, která provedla rekonstrukci nebo generální opravu zařízení, popřípadě podle zvláštních požadavků orgánu dozoru.
(4)
Individuální vyzkoušení a ověřovací zkouška mohou být vykonány současně, jestliže se na tom zúčastněné organizace dohodnou.
(5)
Organizace provádějící ověřovací zkoušku vyhotoví o zkoušce zápis.
§ 6
Zkoušky po opravách
Organizace, která provede opravu zařízení, je povinna ověřit jeho bezpečnost ověřovací zkouškou v rozsahu provedené opravy a podle ustanovení technických norem.
§ 7
Revizní zkoušky
Revizními zkouškami je provozovatel povinen soustavně ověřovat další provozní způsobilost zařízení, rozsah a úplnost dokumentace. Tyto zkoušky se provádějí v rozsahu a ve lhůtách předepsaných technickými normami, popřípadě technickými podmínkami výrobce.
§ 8
Revizní technik
(1)
Revizní zkoušky, zkoušky vyrobených, smontovaných, generální opravou renovovaných a rekonstruovaných zařízení smějí provádět pouze revizní technici.
(2)
Revizní technik je pracovník pověřený organizací prováděním revizí a zkoušek zařízení, který má pro tuto činnost osvědčení o odborné způsobilosti vydané orgánem dozoru na základě vykonané zkoušky. Pracovníka přihlašuje ke zkoušce organizace, k níž je v pracovním poměru.
(3)
Uchazeči o osvědčení revizního technika musí mít ukončené úplné střední odborné vzdělání strojní nebo elektrotechnické a nejméně pětiletou praxi v oboru zdvihacích zařízení.
(4)
Má-li uchazeč odborné strojní nebo elektrotechnické vzdělání vyšší, než je předepsáno v odstavci 2, postačí odborná praxe dvouletá.
(5)
Orgán dozoru může v odůvodněných případech na žádost organizace povolit výjimku z požadovaného odborného vzdělání.
§ 9
Kontrolní prohlídky a zkoušky
(1)
K výkonu státního odborného dozoru je provozovatel povinen připravit zařízení ke kontrolní prohlídce nebo zkoušce na sjednaný den a za podmínek stanovených orgánem dozoru.
(2)
Technické úkony nutné k provedení kontrolní prohlídky nebo zkoušky řídí nebo provádí revizní technik nebo jiný odborně způsobilý pracovník provozovatele.
Společná a závěrečná ustanovení
§ 10
(1)
Provozovatelé jsou povinni do jednoho roku ode dne účinnosti vyhlášky písemně oznámit orgánu dozoru do evidence počet zařízení podle členění uvedeného v § 2 odst. 1 a způsob zajištění jejich revizí a zkoušek.
(2)
Organizace provozující činnost uvedenou v § 3 dosud bez oprávnění jsou povinny požádat o ně do šesti měsíců od účinnosti této vyhlášky.
(3)
Oprávnění vydaná organizacím a osvědčení vydaná pracovníkům před účinností této vyhlášky zůstávají v platnosti tři roky ode dne nabytí účinnosti vyhlášky.
§ 11
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1979.3)
Předseda
Slovenského báňského úřadu:
Ing. Baran CSc. v. r.
Ředitel
Slovenského úřadu bezpečnosti práce:
Ing. Kováč v. r.
1)
§ 3 odst. 1 zákona.
2)
§ 37 zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon).
§ 3 zákona č. 42/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy.
3)
Tímto dnem pozbývají účinnosti ustanovení vyhlášky č. 133/1973 Sb., týkající se vyhrazených zdvihacích zařízení, která byla zrušena vyhláškou č. 22/1979 Sb. |
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 25/1979 Sb. | Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 25/1979 Sb.
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu, kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Vyhlášeno 5. 3. 1979, datum účinnosti 1. 7. 1979, částka 3/1979
* § 1 - Rozsah platnosti
* § 2 - Vyhrazená elektrická zařízení
* § 3 - Oprávnění organizací
* § 4 - Povinností organizací
* Přechodná a závěrečná ustanovení
* § 5 - (1) Organizace provádějící činnost uvedenou v § 3 dosud bez oprávnění jsou povinny požádat o ně do šesti měsíců od nabytí účinnosti této vyhlášky.
* § 6 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1979.6)
Aktuální znění od 1. 7. 1979
25
VYHLÁŠKA
Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu
ze dne 22. ledna 1979,
kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Slovenský úřad bezpečnosti práce podle § 5 odst. 1 písm. d) a f) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce (dále jen „zákon“), a Slovenský báňský úřad podle § 57 odst. 1 písm. d) zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), a podle § 10 písm. a) a c) zákona Slovenské národní rady č. 42/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy, v dohodě s příslušnými orgány a organizacemi stanoví:
§ 1
Rozsah platnosti
(1)
Vyhláška je závazná pro organizace, na které se vztahuje působnost orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce,1) a pro organizace, které provádějí činnost náležející do působnosti orgánů státní báňské správy.2)
(2)
Vyhláška se nevztahuje na technická zařízení podléhající dozoru orgánů uvedených v § 3 odst. 2 písm. b) zákona.
§ 2
Vyhrazená elektrická zařízení
Vyhrazená elektrická zařízení podle § 4 písm. d) až g) zákona (dále jen „zařízení“) jsou zařízení
a)
pro výrobu, přeměnu, rozvod a odběr elektrické energie,
b)
určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.
§ 3
Oprávnění organizací
(1)
Organizace mohou
a)
provádět montáž, opravy a údržbu zařízení,
b)
vyrábět rozvaděče nízkého napětí, dodavatelským způsobem jen na základě oprávnění.
(2)
Oprávnění vydává inspektorát bezpečnosti práce, popřípadě obvodní báňský úřad (dála jen „orgán dozoru“), v jejichž obvodu působnosti má organizace sídlo, a to na základě písemné žádosti organizace, doložené stanoviskem jejího nadřízeného orgánu.
Organizace v žádosti uvede:
a)
přesný název a adresu,
b)
název a adresu závodu (provozovny), pro nějž oprávnění žádá, pokud není v sídle organizace,
c)
název a adresu svého nadřízeného orgánu,
d)
označení druhu žádaného oprávnění a jeho rozsahu,
e)
zajištění výkonu činnosti, k níž oprávnění požaduje, po stránce technického vybavení a odborné kvalifikace pracovníků.
(3)
Při ověřování odborné způsobilosti organizace zjišťuje orgán dozoru, zda její technická úroveň a odborná způsobilost jejích pracovníků3) poskytují záruku, že činnost s ohledem na rozsah požadovaného oprávnění bude odpovídat požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení.
(4)
Orgán dozoru může na základě výsledku prověřování odborné způsobilosti stanovit další podmínky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Splnění těchto podmínek musí organizace před vydáním oprávnění prokázat.
(5)
Zjistí-li orgán dozoru, že stanovené podmínky nejsou dodržovány nebo že při činnosti podle oprávnění jsou porušovány předpisy k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, omezí rozsah oprávnění nebo je organizaci odejme,
§ 4
Povinností organizací
(1)
Dodavatelská organizace je povinna před předáním zařízení odběrateli zajistit v rozsahu a za podmínek stanovených předpisy kontrolu zařízení (revize, zkoušky apod.) a pořídit o tom doklady (zprávy o revizích, protokoly o zkouškách, osvědčení o jakosti a kompletnosti apod.) a odevzdat je spolu se zařízením odběrateli.
(2)
Organizace, která vykonává montáž zařízení
a)
na výrobu, přeměnu a rozvod elektrické energie
1.
v elektrárnách, s jmenovitým výkonem větším než 5 MW,
2.
ve spínacích stanicích vysokého, velmi vysokého a zvlášť vysokého napětí,
3.
v transformovnách s jmenovitým výkonem jednotlivých transformátorů větším než 1 MW;
b)
na přeměnu, rozvod a odběr elektrické energie
1.
s celkovým jmenovitým výkonem větším než 0,3 MW,
2.
instalovaných v prostředí s nebezpečím výbuchu nebo v prostorách z hlediska úrazu elektrickým proudem zvlášť nebezpečných,4)
3.
v objektech určených ke shromažďování více než 250 osob,
je povinna oznámit nejméně 15 dnů předem příslušnému orgánu dozoru, v jehož obvodu působnosti byly montážní práce provedeny, ukončení montáže jako celku.
(3)
Skládá-li se zařízení z více částí, která lze samostatně provozovat, může organizace oznámit ukončení montáže jednotlivých částí.
(4)
Organizace provozující zařízení (dále jen „provozovatel“) je povinna zajistit v rámci preventivní údržby provedení předepsaných kontrol zařízení (revize, zkoušky, prohlídky apod.) se zřetelem k podmínkám, za nichž je zařízení provozováno.
(5)
Záznamy a doklady, které je provozovatel povinen pořizovat5) o provozu, revizích, zjištěných závadách, opravách a rekonstrukcích zařízení, musí uschovávat, pokud není stanoveno jinak, do doby odstranění závad, nejméně však do příští revize či kontroly stejného rozsahu.
(6)
Výchozí a pravidelné revize mohou vykonávat jen kvalifikovaní pracovníci. Požadavky na jejich odbornou způsobilost stanoví zvláštní předpis.3)
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 5
(1)
Organizace provádějící činnost uvedenou v § 3 dosud bez oprávnění jsou povinny požádat o ně do šesti měsíců od nabytí účinnosti této vyhlášky.
(2)
Oprávnění vydaná organizacím před účinností této vyhlášky zůstávají v platnosti tři roky ode dne, kdy vyhláška nabyde účinnosti.
§ 6
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1979.6)
Předseda
Slovenského báňského úřadu:
Ing. Baran CSc. v. r.
Ředitel
Slovenského úřadu bezpečnosti práce:
Ing. Kováč v. r.
1)
§ 3 odst. 1 zákona.
2)
§ 37 zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon),
§ 3 zákona č. 42/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy.
3)
Vyhláška č. 51/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.
4)
ČSN 34 1010 Všeobecné předpisy pro ochranu před nebezpečným dotykovým napětím.
5)
Např. ČSN 34 3800 Revíze elektrických zařízení a hromosvodů.
6)
Tímto dnem pozbývají účinnosti ustanovení vyhlášky č. 133/1973 Sb., týkající se vyhrazených elektrických zařízení, která byla zrušena vyhláškou č. 22/1979 Sb. |
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 26/1979 Sb. | Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 26/1979 Sb.
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu, kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Vyhlášeno 5. 3. 1979, datum účinnosti 1. 7. 1979, částka 3/1979
* § 1 - Rozsah platnosti
* § 2 - Vyhrazená plynová zařízení
* § 3 - Oprávnění organizací
* § 4 - Revizní technik
* Odborná způsobilost k obsluze a montáži
* § 5 - (1) Pracovníci pověření obsluhou zařízení musí být provozovatelskou organizací (dále jen „provozovatel“) seznámeni s předpisy pro obsluhu a se souvisejícími bezpečnostními předpisy, s požárním řádem, poplachovými směrnicemi a musí být zaškoleni v obsluze t
* § 6 - (1) Podmínky odborné způsobilosti pracovníků k montáži odběrních plynových zařízení a plynárenských zařízení stanoví zvláštní předpis.4)
* § 7 - Zkouška zařízení
* § 8 - Provoz zařízení
* § 9 - Kontrolní prohlídky a zkoušky
* Společná a závěrečná ustanovení
* § 10 - (1) Organizace provádějící činnost uvedenou v § 3 dosud bez oprávnění jsou povinny požádat o ně do šesti měsíců od nabytí účinnosti této vyhlášky.
* § 11 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1979.5)
Aktuální znění od 1. 7. 1979
26
VYHLÁŠKA
Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu
ze dne 22. ledna 1979,
kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Slovenský úřad bezpečností práce podle § 5 odst. 1 písm. d) a f) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce (dále jen „zákon“), a Slovenský báňský úřad podle § 57 odst. 1 písm. d) zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), a podle § 10 písm. a) a c) zákona Slovenské národní rady č. 42/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy, v dohodě s příslušnými orgány a organizacemi stanoví:
§ 1
Rozsah platnosti
(1)
Vyhláška je závazná pro organizace, na které se vztahuje působnost orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce,1) a pro organizace, které provádějí činnost náležející do působnosti orgánů státní báňské správy.2)
(2)
Vyhláška se nevztahuje na technická zařízení podléhající dozoru orgánů uvedených v § 3 odst. 2 písm. b) zákona.
§ 2
Vyhrazená plynová zařízení
Vyhrazená plynová zařízení ve smyslu § 4 písm. d) až g) zákona (dále jen „zařízení“) jsou zařízení pro
a)
výrobu a úpravu plynů,3)
b)
skladování a přepravu plynů,
c)
plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic,
d)
zkapalňování a odpařování plynů,
e)
zvyšování a snižování tlaku plynů,
f)
rozvod plynů,
g)
spotřebu plynů spalováním.
§ 3
Oprávnění organizací
(1)
Organizace mohou montovat, opravovat zařízení, provádět na něm dodavatelským způsobem revize a plnit tlakové nádoby na plyny jen na základě oprávnění (dále jen „oprávněná organizace“).
(2)
Oprávnění vydává inspektorát bezpečnosti práce, popřípadě obvodní báňský úřad (dále jen „orgán dozoru“), v jehož obvodu má organizace sídlo, a to na základě písemné žádosti organizace, doložené stanoviskem jejího nadřízeného orgánu.
(3)
Organizace v žádosti uvede, jak je zajištěna spolehlivost a bezpečnost plynových zařízení, zejména jak je zajištěna
a)
technická kontrola,
b)
možnost zacvičení obsluhy pro provoz plynových zařízení v průběhu montáže a zkoušek,
c)
servisní služba,
d)
odborná způsobilost pracovníků pro vykonávání montáží, oprav, revizí a zkoušek,
e)
dodávka předepsané technické dokumentace provozovateli, upravené podle skutečného provedení, včetně návodů k obsluze a k provádění revizí.
(4)
Při prověřování odborné způsobilostí organizace zjišťuje orgán dozoru, zda její technická úroveň a odborná způsobilost jejích pracovníků poskytují záruku, že činnost s ohledem na rozsah požadovaného oprávnění bude odpovídat požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení.
(5)
Orgán dozoru může na základě výsledků prověřování odborné způsobilosti stanovit další podmínky k zajištění bezpečností práce a technických zařízení pro vydání oprávnění. Splnění těchto podmínek musí organizace před vydáním oprávnění prokázat.
(6)
Zjistí-li orgán dozoru, že podmínky nejsou dodržovány nebo že pří činnosti podle oprávnění jsou porušovány předpisy k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, omezí rozsah oprávnění nebo je organizaci odejme.
(7)
Ustanovení odstavců 1 až 6 se nevztahují na plynárenská a odběrní plynová zařízení, pokud je montují a opravují plynárenské podniky.4)
§ 4
Revizní technik
Revizní technik je pracovník pověřený organizací vykonáváním revizí a zkoušek zařízení, který má pro tuto činnost osvědčení o odborné způsobilosti, vydané orgánem dozoru na základě vykonané zkoušky. Pracovníka přihlašuje ke zkoušce organizace, k níž je v pracovním poměru.
Odborná způsobilost k obsluze a montáži
§ 5
(1)
Pracovníci pověření obsluhou zařízení musí být provozovatelskou organizací (dále jen „provozovatel“) seznámeni s předpisy pro obsluhu a se souvisejícími bezpečnostními předpisy, s požárním řádem, poplachovými směrnicemi a musí být zaškoleni v obsluze těchto zařízení. Před pověřením samostatnou obsluhou zařízení musí být provozovatelem přezkoušeni.
(2)
Provozovatel zařízení je povinen určit obsah seznámení a délku (osnovu) zaškolení s ohledem na charakter a rozsah vykonávané činnosti na daném druhu zařízení a ověřovat znalosti pracovníků uvedených v odstavci 1 komisionální zkouškou jednou za tři roky.
(3)
Orgán dozoru nebo orgán nadřízený provozovateli mohou v odůvodněných případech nařídit komisionální přezkoušení pracovníků před uplynutím uvedené lhůty.
(4)
Zkušební komise zřízená provozovatelem se skládá z předsedy a nejméně ze dvou členů. Musí v ní být zástupce provozovatele, zástupce příslušného závodního výboru Revolučního odborového hnutí a odborný pracovník z oboru plynových zařízení (např. revizní technik).
(5)
Komisionální zkoušky a přezkušování se nepožadují pro obsluhu plynového zařízení uvedeného v § 2 písm. g), jehož celkový výkon je nižší než 50 kW.
§ 6
(1)
Podmínky odborné způsobilosti pracovníků k montáži odběrních plynových zařízení a plynárenských zařízení stanoví zvláštní předpis.4)
(2)
Montáží ostatních zařízení mohou být pověřeni jen pracovníci, kteří byli organizací seznámeni v rozsahu své činnosti s předpisy pro montážní práce na zařízení a zaškoleni. Musí být seznámeni se souvisejícími bezpečnostními předpisy a mít nejméně jeden rok odborné praxe, čímž se rozumí praktická činnost na zařízení příslušného druhu pod vedením odborně způsobilého pracovníka, a musí složit zkoušky před komisí zřízenou montážní organizací; pro složení komise platí § 5 odst. 4.
§ 7
Zkouška zařízení
Organizace oprávněná k montážím nebo opravám zařízení je povinna zajistit zkoušku zařízení po dokončení montáže nebo rekonstrukce v rozsahu stanoveném příslušnými předpisy a projektovou dokumentací.
§ 8
Provoz zařízení
Provozovatel je povinen:
a)
zajistit, aby kontroly a provozní revize byly prováděny podle zvláštních předpisů, popřípadě návodů a pokynů výrobce a dodavatele,
b)
zajistit, aby montáž a opravy zařízení prováděla jen oprávněná organizace a obsluhu zařízení jen odborně způsobilí pracovníci,
c)
vypracovat do jednoho měsíce od zahájení provozu místní provozní řád podle podkladů projektové a dodavatelské dokumentace, návodů výrobce a na základě zkušeností z provozu,
d)
u zařízení, kde se pracuje s jedovatými a nedýchatelnými plyny, před zahájením provozu zajistit dýchací a oživovací techniku, udržovat ji ve stavu schopném provozu a pro případ nutnosti (havárie, porucha) zajistit protiplynovou nebo záchrannou službu,
e)
vést předepsanou technickou dokumentaci, evidenci zařízení a uschovávat doklady stanovené právními předpisy nebo technickými normami.
§ 9
Kontrolní prohlídky a zkoušky
(1)
Pro účely státního odborného dozoru je provozovatel povinen připravit zařízení ke kontrolní prohlídce nebo zkoušce ve stanoveném termínu a za podmínek stanovených orgánem dozoru.
(2)
Technické úkony nutné k řádnému provedení prohlídky nebo zkoušky řídí a vykonává revizní technik nebo jiný odborný pracovník určený provozovatelem.
Společná a závěrečná ustanovení
§ 10
(1)
Organizace provádějící činnost uvedenou v § 3 dosud bez oprávnění jsou povinny požádat o ně do šesti měsíců od nabytí účinnosti této vyhlášky.
(2)
Oprávnění vydaná organizacím a osvědčení vydaná pracovníkům před účinností této vyhlášky zůstávají v platnosti tři roky ode dne, kdy vyhláška nabývá účinnosti.
§ 11
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1979.5)
Předseda
Slovenského báňského úřadu:
Ing. Baran CSc. v. r.
Ředitel
Slovenského úřadu bezpečnosti práce:
Ing. Kováč v. r.
1)
§ 3 odst. 1 zákona.
2)
§ 37 zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon),
§ 3 zákona č. 42/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy.
3)
§ 1 odst. 4 vyhlášky Slovenského úřadu bezpečnosti práce č. 86/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení.
4)
Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1975 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení plynárenského zákona.
5)
Tímto dnem pozbývají účinnosti ustanovení vyhlášky č. 133/1973 Sb., týkající se vyhrazených plynových zařízení, která byla zrušena vyhláškou č. 22/1979 Sb. |
Vyhláška Československé akademie věd č. 40/1979 Sb. | Vyhláška Československé akademie věd č. 40/1979 Sb.
Vyhláška Československé akademie věd, jíž se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií
Vyhlášeno 29. 3. 1979, datum účinnosti 1. 4. 1979, částka 5/1979
* Čl. I - Vyhláška Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, se mění a doplňuje takto:
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 9. 1988 (125/1988 Sb.)
40
VYHLÁŠKA
Československé akademie věd
ze dne 28. února 1979,
jíž se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií
Československá akademie věd stanoví podle § 52 odst. 1 zákona č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků (dále jen „zákon“), v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí:
Čl. I
Vyhláška Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, se mění a doplňuje takto:
㤠3
(1)
Internímu aspirantu náleží po dobu interní aspirantury stipendium, které se posuzuje jako mzda.9)
(2)
Internímu aspirantu, jehož délka praxe před přijetím do interní aspirantury je kratší než dva roky, náleží stipendium
a)
v prvním roce interní aspirantury v rozpětí Kčs 1700 až 2000 měsíčně;
b)
ve druhém roce interní aspirantury v rozpětí Kčs 1900 až 2200 měsíčně;
c)
ve třetím (popř. čtvrtém) roce interní aspirantury v rozpětí Kčs 2100 až 2400 měsíčně.
(3)
Internímu aspirantu, jehož délka odborné praxe10) před přijetím do interní aspirantury je nejméně dvouletá, náleží stipendium v rozpětí Kčs 1900 až 2500. Těmto interním aspirantům náleží ve třetím (popř. čtvrtém) roce interní aspirantury stipendium nejméně ve výši Kčs 2200.
(4)
Výši stipendia určí při přijetí interního aspiranta školící pracoviště v rámci rozpětí stanoveného v odstavci 2 písm. a) nebo v odstavci 3. Při určení výše stipendia se přihlíží k délce a k použitelnosti předchozí praxe, k dosaženým pracovním výsledkům, popř. ke studijním výsledkům na vysoké škole, a k výsledkům přijímací zkoušky interního aspiranta.
(5)
Úpravy stipendia v průběhu interní aspirantury v rámci rozpětí stanoveného v odstavci 2 nebo v odstavci 3 určuje školící pracoviště na návrh školitele podle výsledků dosažených interním aspirantem (vykonání předepsaných zkoušek, dosažené výsledky ve výzkumné činnosti, postup při zpracování závěrečné vědecké práce apod.).
(6)
Internímu aspirantu je možno za zvlášť úspěšné a iniciativní plnění úkolů ve vědecké výchově, jímž vytváří předpoklad pro případné zkrácení doby své interní aspirantury, nebo za mimořádné výsledky ve výzkumné činnosti apod. zvýšit jednorázově, popř. opakovaně stipendium určené podle odstavců 2 až 5. Toto zvýšení stipendia určuje školící pracoviště na návrh školitele. V průběhu jednoho roku interní aspirantury lze toto zvýšení stipendia poskytnout až do výše odpovídající jednoměsíčnímu stipendiu, které internímu aspirantu podle odstavců 2 až 5 náleželo v posledním měsíci příslušného roku interní aspirantury.
(7)
Internímu aspirantu, který plní úkoly, stanovené ve vědecké výchově ve zdraví škodlivém prostředí, zvyšuje se jeho stipendium určené podle odstavců 2 až 5 o částku odpovídající příplatku, který náleží pracovníkům v pracovním poměru, pokud interní aspirant plní své úkoly za stejných podmínek.11)
(8)
Internímu aspirantu, kterému jsou po dobu vyslání do zahraničí poskytovány československou organizací náhrady výdajů (diety) podle příslušných předpisů, popř. zahraniční organizací ekvivalent těchto náhrad (reciprocita) na základě platné dohody o bezdevizovém styku, náleží stipendium určené podle odstavců 2 až 5 v nezměněné výši.
(9)
Internímu aspirantu vyslanému do zahraničí ke stipendijnímu pobytu se upraví stipendium vyplácené v Československé socialistické republice podle zásad platných pro pracovníky v pracovním poměru, kteří si v zahraničí zvyšují kvalifikaci.12) V případech, kdy se internímu aspirantu poskytuje v Československé socialistické republice vyrovnání stipendia, a v případech, kdy se mu poskytuje v Československé socialistické republice poměrná část stipendia vzhledem k jeho osobním a rodinným poměrům, tvoří základ pro výpočet vyrovnání a pro výpočet poměrné části stipendium vyplacené bezprostředně před vysláním do zahraničí bez zvýšení podle odstavců 6 a 7. V jednotlivých odůvodněných případech, v nichž by vznikly nebo vzniknou tvrdosti při realizaci ustanovení tohoto odstavce, může orgán uvedený v § 44 odst. 1 a 2 zákona na návrh příslušného školícího pracoviště a po projednání s příslušným ministerstvem financí povolit výjimku z ustanovení tohoto odstavce.“.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1979.
Předseda:
akademik Kožešník v. r.
9)
Stipendium poskytované internímu aspirantu je částečně osvobozeno od daně ze mzdy podle ustanovení § 4 bod 4 písm. j) vyhlášky č. 161/1976 Sb.
10)
§ 11 odst. a) zákona.
11)
Pro rozpočtové organizace je poskytování příplatků za práci ve zdraví škodlivém prostředí upraveno směrnicemi ministerstva zdravotnictví č. 20/1967 Věstníku ministerstva zdravotnictví, o poskytování příplatků za práci ve zdraví škodlivém prostředí pracovníkům zdravotnických zařízení a některých rozpočtových organizací.
12)
Úprava platů pracovníků vyslaných do zahraničí v souvislosti se zvyšováním jejich kvalifikace se řídí § 4 a 5 výnosu federálního ministerstva financí ze dne 20. března 1978 čj. II/6000/78, o odměňování a hmotném zabezpečení některých pracovníků po dobu jejich pobytu v zahraničí. |
Vyhláška Rady Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích č. 43/1979 Sb. | Vyhláška Rady Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích č. 43/1979 Sb.
Vyhláška rady Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích, kterou se pověřují vybrané národní výbory nižších stupňů výkonem vodohospodářské agendy
Vyhlášeno 13. 4. 1979, datum účinnosti 13. 4. 1979, částka 6/1979
* § 1 - Rada Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích pověřuje podle § 3 odst. 2 zákona Slovenské národní rady č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství (dále jen „zákon“),
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 13. 4. 1979
43
VYHLÁŠKA
rady Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích
ze dne 19. dubna 1978,
kterou se pověřují vybrané národní výbory nižších stupňů výkonem vodohospodářské agendy
§ 1
Rada Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích pověřuje podle § 3 odst. 2 zákona Slovenské národní rady č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství (dále jen „zákon“),
1.
výkonem vodohospodářské agendy v rozsahu § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona tyto národní výbory:
v okrese Bardejov
městské národní výbory Bardejov, Giraltovce,
v okrese Humenné
městské národní výbory Humenné, Snina, Medzilaborce,
v okrese Michalovce
městské národní výbory Michalovce, Sobrance,
v okrese Poprad
městské národní výbory Poprad, Kežmarok, Spišská Stará Ves, Spišská Belá, Svit, Starý Smokovec,
v okrese Prešov
městské národní výbory Lipany, Sabinov, Prešov,
v okrese Rožňava
městské národní výbory Rožňava, Revúca,
v okrese Spišská Nová Ves
městské národní výbory Spišská Nová Ves, Levoča, Gelnica, Krompachy,
v okrese Stará Ľubovňa
městský národní výbor Stará Ľubovňa,
v okrese Svidník
městské národní výbory Svidník, Stropkov,
v okrese Trebišov
městské národní výbory Veľké Kapušany, Trebišov, Kráľovský Chlmec, Sečovce, Čierna nad Tisou;
2.
výkonem vodohospodářské agendy v rozsahu § 3 odst. 2 písm. a) a c) zákona tyto národní výbory:
v okrese Košice-město
obvodní národní výbory Košice-sever, Košice-jih, Košice-Staré Město, Košice-Nové Město, Košice-Ťahanovce, Košice-Myslava, Košice-Poľov, Košice-Šaca, Košice-Barca, Košice-Košická Nová Ves, Košice-Krásna nad Hornádom, Košice-Kavečany, Košice-Šebastovce, Košice-Lorinčík;
3.
výkonem vodohospodářské agendy v rozsahu § 3 odst. 2 písm. a), d) a e) zákona tyto národní výbory:
v okrese Košice-venkov
městské národní výbory Moldava, Medzev.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Tajemník:
PhDr. Krempa v. r.
Předseda:
Brondoš v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 45/1979 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 45/1979 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu
Vyhlášeno 28. 4. 1979, datum účinnosti 1. 5. 1979, částka 7/1979
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 5. 1979
45
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
ze dne 16. března 1979,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu
Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanoví podle § 143 odst. 1 písm. k) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon):
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 odst. 2 zní:
„(2)
Při nástavbách, stavebních úpravách a udržovacích pracích na stavbách se postupuje podle této vyhlášky přiměřeně.“.
2.
§ 4 odst. 6 zní:
„(6)
Stavební pozemky se mohou oplotit nebo ohradit, je-li to žádoucí zejména z důvodů bezpečnosti, ochrany majetku, zvláštní povahy stavby nebo celkového uspořádání při začlenění stavby v území.“.
3.
§ 44 zní:
㤠44
(1)
Vytváří-li rodinné domky mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi má být 10 m, nesmí však být menší než 7 m.
(2)
Vzdálenost rodinných domků vytvářejících mezi sebou volný prostor nesmí být od společných hranic pozemků menší než 3 m. Pokud by rozměry stavebního pozemku znemožňovaly účelné dispoziční řešení stavby rodinného domku, může stavební úřad snížit jeho vzdálenost od společné hranice pozemků výjimečně až na 2 m.
(3)
Ve zvlášť stísněných územních podmínkách, kde nelze dodržet vzdálenosti podle odstavce 1, může stavební úřad snížit vzdálenost mezi rodinými domky až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých částí stěn nejsou okna obytných místností. V těchto případech se nemusí uplatnit ustanovení odstavce 2 o vzdálenostech rodinných domků od společných hranic pozemků.
(4)
Vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, popřípadě od vnějších hran vstupů, balkónů, lodžií, teras, od hranic pozemků apod.“.
4.
V § 45 odst. 1 se vypouštějí slova „garáže a“ a slovo „drobné“.
5.
V § 45 odst. 2 se vypouštějí slova „garáže a drobné“.
6.
§ 45 odst. 4 zní:
„(4)
Pro stavby umisťované na stavebních pozemcích rodinných domků podle odstavce 1 neplatí ustanovení § 44.“.
7.
§ 53 odst. 7 zní:
„(7)
Na stavebních pozemcích rekreačních chat v krajině se mohou umisťovat jen takové drobné stavby, které podstatně neovlivní životní prostředí a plní doplňkovou funkci rekreačních chat v krajině nebo vhodně doplňují jejich rekreační účel, a to jen pokud zajištění takové funkce ve stavbě hlavní není vhodné. Garáže pro osobní motorová vozidla se smějí zřizovat pouze jako vestavěné do rekreačních chat.“.
8.
V § 56 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Na stavebních pozemcích rekreačních domků se mohou umisťovat jen takové stavby, které podstatně neovlivní životní prostředí a plní doplňkovou funkci rekreačních domků nebo vhodně doplňují jejich rekreační účel, a to jen pokud z důvodů stavebně technických není možno takovou funkci zajistit přímo v rekreačních domcích.“.
9.
V § 56 se dosavadní odstavec 3 označuje jako odstavec 4.
10.
§ 57 zní:
㤠57
(1)
Pro úpravy staveb na rekreační chalupy a pro umisťování staveb, které plní doplňkovou funkci k rekreačním chalupám platí ustanovení § 56 odst. 2 až 4.
(2)
Při úpravách se má zachovat původní ráz stavby.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1979.
Ministr:
Ing. Šupka v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 50/1979 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 50/1979 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 30. výročí IX. sjezdu Komunistické strany Československa
Vyhlášeno 5. 5. 1979, datum účinnosti 23. 5. 1979, částka 8/1979
* § 1 - (1) U příležitosti 30. výročí IX. sjezdu Komunistické strany Československa se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny.
* § 2 - (1) Na líci pamětní stříbrné padesátikoruny je na pozadí stylizovaných lipových lístků státní znak Československé socialistické republiky, jehož horní část spočívá na třech stupňovitých konturách, které se prolínají se stylizovanými lipovými lístky. Pod st
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 23. května 1979.
Aktuální znění od 23. 5. 1979
50
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 6. dubna 1979
o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 30. výročí IX. sjezdu Komunistické strany Československa
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
U příležitosti 30. výročí IX. sjezdu Komunistické strany Československa se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny.
(2)
Pamětní stříbrné padesátikoruny se razí ze slitiny o 700 dílech stříbra a 300 dílech mědi. Hmotnost padesátikoruny je 13 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr padesátikoruny je 31 mm, její hrana je vroubkovaná.
§ 2
(1)
Na líci pamětní stříbrné padesátikoruny je na pozadí stylizovaných lipových lístků státní znak Československé socialistické republiky, jehož horní část spočívá na třech stupňovitých konturách, které se prolínají se stylizovanými lipovými lístky. Pod státním znakem je v pěti řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“ a označení hodnoty „50 Kčs“.
(2)
Na rubu pamětní stříbrné padesátikoruny je v horní části vlevo ve stupňovitých plochách náznak pěticípé hvězdy a stylizované lipové lístky, vpravo pšeničný klas. Uprostřed horní části mince jsou umístěny srp, kladivo, fragment ozubeného kola a malá pěticípá hvězda. V dolní části je ve čtyřech řádcích nápis „IX. SJEZD KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 1949 • 1979“. Autorem návrhu mince je Vladimír Pavlica, jehož iniciálky „VP“ jsou pod letopočty uprostřed dole.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 23. května 1979.
Ministr:
Ing. Lér, CSc. v. r.
101kB
100kB |
Vyhláška Ministerstva financí České socialistické republiky č. 55/1979 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí České socialistické republiky č. 55/1979 Sb.
Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí č. 49/1964 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění osob
Vyhlášeno 5. 6. 1979, datum účinnosti 1. 7. 1979, částka 10/1979
* Čl. I - Vyhláška č. 49/1964 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění osob, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II k vyhlášce č. 55/1979 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 1979
55
VYHLÁŠKA
ministerstva financí České socialistické republiky
ze dne 30. března 1979,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí č. 49/1964 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění osob
Ministerstvo financí České socialistické republiky stanoví podle § 508 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. s platností pro pojištění u České státní pojišťovny:
Čl. I
Vyhláška č. 49/1964 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění osob, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 12 odst. 1 se slova „za první dva roky“ nahrazují slovy „za první rok“.
2.
V § 13 odst. 1 se slova „za první dva roky“ nahrazují slovy „za první rok“.
3.
V § 13 odst. 2 se částka „500 Kčs“ nahrazuje částkou „2500 Kčs“ a částka „50 Kčs“ se nahrazuje částkou „250 Kčs“.
4.
§ 23 zní:
㤠23
Pojišťovna není povinna plnit
a)
za vznik a zhoršení kýl (hernií), nádorů všeho druhu a původu, za vznik a zhoršení aseptických zánětů pochev šlachových, úponů svalových, tíhových váčků a epikondylitid,
b)
za infekční nemoci, i když byly přeneseny zraněním, a za pracovní úrazy a nemoci z povolání, pokud nemají povahu úrazu podle této vyhlášky,
c)
za následky diagnostických, léčebných a preventivních zákroků, které nebyly provedeny za účelem léčení následků úrazu,
d)
za zhoršení nemoci v důsledku úrazu; při náhlých ploténkových páteřních syndromech, při náhlých příhodách cévních a při amocích sítnice je však pojišťovna povinna plnit, byl-li úraz jejich výlučnou nebo zřejmě převažující příčinou.“.
5.
§ 26 odst. 1 zní:
㤠26
(1)
Pojistnou událostí v úrazovém pojištění je působení skutečností uvedených v § 22 (úraz), které vyvolalo tělesné poškození pojištěného nebo jeho smrt. Z téže pojistné události je pojišťovna povinna poskytnout podle podmínek uvedených v § 27 až 29 této vyhlášky plnění za dobu nezbytného léčení tělesného poškození způsobeného úrazem, za trvalé následky úrazu a za smrt způsobenou úrazem. Zda se pojištění vztahuje na všechny druhy plnění nebo jen na některé z nich, je rozhodující obsah smlouvy.“.
6.
V § 27 odst. 3 se ustanovení písm. b) vypouští a dosavadní ustanovení písm. c) se označuje jako ustanovení písm. b).
7.
Příloha vyhlášky č. 49/1964 Sb. se nahrazuje přílohou, která tvoří součást této vyhlášky.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1979.
Ministr:
Tlapák v. r.
Příloha k vyhlášce č. 55/1979 Sb.
ZÁSADY A TABULKY
pro hodnocení tělesných poškození v úrazovém pojištění sjednávaném s Českou státní pojišťovnou
Zásady pro hodnocení
1.
Výši plnění určuje pojišťovna na základě zprávy lékaře, který pojištěného ošetřoval. Opírá se přitom o stanovisko lékaře, který pro ni vykonává odbornou poradní činnost. Zprávu ošetřujícího lékaře může si pojišťovna doplňovat výpisem ze zdravotních záznamů o pojištěném, který si s jeho souhlasem vyžádá od zdravotnického zařízení, nebo kontrolní zdravotní prohlídkou pojištěného u posudkového lékaře pojišťovny.
2.
Plnění za průměrnou dobu nezbytného léčení tělesného poškození způsobeného úrazem (§ 27 odst. 1 vyhlášky) určuje se podle tabulky A, a to ve výši tolika procent z pojistné částky, kolik procent tato tabulka uvádí pro jednotlivá tělesná poškození. Plnění uvedené v tabulce A ve výši 2,5 % je jen za tělesné poškození takového rozsahu, pro něž lékař stanovil průměrnou dobu nezbytného léčení delší než dva týdny.
3.
Stanoví-li tabulka A procentní rozpětí, určí se výše plnění podle přepočtové tabulky uvedené v bodě 5 tak, aby v rámci daného rozpětí odpovídalo plnění povaze a rozsahu tělesného poškození, které bylo pojištěnému úrazem způsobeno. Do doby nezbytného léčení se přitom nezapočítává doba, ve které se pojištěný podroboval občasným zdravotním kontrolám.
4.
Plnění za přiměřenou dobu nezbytného léčení tělesného poškození způsobeného úrazem (§ 27 odst. 2 a 3 vyhlášky) určí se ve výši tolika procent z pojistné částky, kolika procentům odpovídá přiměřená doba nezbytného léčení podle přepočtové tabulky uvedené v bodě 5.
5.
Době nezbytného léčení odpovídají procenta plnění takto:
Počet
týdnů| procenta| Počet
týdnů| procenta| Počet
týdnů| procenta
---|---|---|---|---|---
2| 0| 19| 28| 36| 62
3| 2,5| 20| 30| 37| 64
4| 4| 21| 32| 38| 66
5| 5| 22| 34| 39| 68
6| 6| 23| 36| 40| 70
7| 7| 24| 38| 41| 72
8| 8| 25| 40| 42| 74
9| 9| 26| 42| 43| 76
10| 10| 27| 44| 44| 78
11| 12| 28| 46| 45| 80
12| 14| 29| 48| 46| 82
13| 16| 30| 50| 47| 84
14| 18| 31| 52| 48| 86
15| 20| 32| 54| 49| 88
16| 22| 33| 56| 50| 92
17| 24| 34| 58| 51| 96
18| 26| 35| 60| 52| 100
Doba nezbytného léčení se zaokrouhluje na plné týdny, a to tak, že poslední započatý týden se počítá jako plný týden.
6.
Bylo-li pojištěnému způsobeno jediným úrazem několik tělesných poškození různých druhů, plní pojišťovna jen za dobu nezbytného léčení toho poškození, které je hodnoceno nejvyšším procentem.
7.
Dojde-li v době nezbytného léčení k dalšímu úrazu pojištěného, plní pojišťovna za následky nového úrazu nezávisle na plnění za následky dřívějšího úrazu.
8.
Za infrakce, fisury, odlomení hran kostí a malých úlomků s úponem vazu nebo svalu, za subperiostální zlomeniny a odloučení epifys (epifyseolysy) pojišťovna plní v rozsahu uvedeném v oceňovací tabulce A pro neúplné zlomeniny; pokud neúplná zlomenina není v této tabulce uvedena, hodnotí se jednou polovinou plnění za zlomeninu. Fisury kostí lebních se však považují za úplné zlomeniny.
9.
U mnohočetných zlomenin téže končetiny hodnotí se doba nezbytného léčení tak, že se plnění za zlomeninu nejvýše hodnocenou podle tabulky A zvýší o polovinu.
10.
Pojišťovna plní za dobu nezbytného léčení vymknutí kloubu končetin jen tehdy, bylo-li vymknutí lékařem léčeno repozicí (napravením).
11.
Plnění za trvalé následky úrazu (§ 28 vyhlášky) určuje se podle tabulky B, a to ve výši tolika procent pojistné částky, kolik procent tato tabulka uvádí pro jednotlivá tělesná poškození. Stanoví-li tabulka B procentní rozpětí, určí se výše plnění tak, aby v rámci daného rozpětí odpovídalo plnění povaze a rozsahu tělesného poškození, které bylo pojištěnému úrazem způsobeno.
12.
Způsobil-li jediný úraz poškozenému několik trvalých následků různého druhu, hodnotí se celkové trvalé následky součtem procent pro jednotlivé následky. Týkají-li se však jednotlivé následky téhož údu, orgánu nebo jejich částí, hodnotí se jako celek, a to nejvýše procentem stanoveným v oceňovací tabulce pro anatomickou nebo funkční ztrátu příslušného údu, orgánu nebo jejich částí.
13.
Týkají-li se trvalé následky úrazu části těla nebo orgánu, které byly poškozeny již před úrazem, sníží pojišťovna své plnění za trvalé následky úrazu o částku odpovídající procentu plnění za předchozí poškození, určenému rovněž podle oceňovací tabulky B.
TABULKA A
Plnění za průměrnou dobu nezbytného léčení
| HLAVA|
---|---|---
001| Skalpace hlavy s kožním defektem částečná| 5 %
002| Skalpace hlavy s kožním defektem úplná| 14 %
003| Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku| 2,5 %
004| Pohmoždění obličeje| 2,5 %
005| Podvrtnutí čelistního kloubu| 2,5 %
006| Vymknutí dolní čelisti (jednostranné i dvoustranné)| 2,5 %
007| Zlomenina spodiny lební| 30 %–42 %
008| Zlomenina klenby lební bez vpáčení úlomků| 9 %
009| Zlomenina klenby lební s vpáčením úlomků| 18 %
010| Zlomenina kosti čelní bez vpáčení úlomků| 7 %
011| Zlomenina kosti čelní s vpáčením úlomků| 14 %
012| Zlomenina kosti temenní bez vpáčení úlomků| 7 %
013| Zlomenina kosti temenní s vpáčením úlomků| 14 %
014| Zlomenina kosti týlní bez vpáčení úlomků| 7 %
015| Zlomenina kosti týlní s vpáčením úlomků| 14 %
016| Zlomenina kosti spánkové bez vpáčení úlomků| 7 %
017| Zlomenina kosti spánkové s vpáčením úlomků| 14 %
018| Zlomenina okraje očnice| 10 %
019| Zlomenina kostí nosních bez posunutí úlomků nebo s posunutím úlomků| 2,5 %
020| Zlomenina kostí nosních s vpáčením úlomků| 4 %
021| Zlomenina přepážky nosní| 2,5 %
022| Zlomenina kosti lícní| 10 %
023| Zlomenina dolní čelisti bez posunutí úlomků| 8 %
024| Zlomenina dolní čelisti s posunutím úlomků| 14 %
025| Zlomenina horní čelisti bez posunutí úlomků| 12 %
026| Zlomenina horní čelisti s posunutím úlomků| 22 %
027| Zlomenina dásňového výběžku horní nebo dolní čelisti podle jejího rozsahu a posunutí úlomků| do 8 %
028| Sdružené zlomeniny Le Fort I.| 14 %
029| Sdružené zlomeniny Le Fort II.| 22 %
030| Sdružené zlomeniny Le Fort III.| 42 %
OKO
031| Tržná nebo řezná rána víčka chirurgicky ošetřená| 2,5 %
032| Tržná nebo řezná rána víčka přerušující slzné cesty| do 5 %
033| Zánět slzného váčku prokázaně po zranění léčený konzervativně| 4 %
034| Zánět slzného váčku prokázaně po zranění léčený operativně| 7 %
035| Poleptání (popálení) spojivky prvního stupně| 0 %
036| Poleptání (popálení) spojivky druhého stupně| 2,5 %
037| Poleptání (popálení) spojivky třetího stupně| 2,5 %–7 %
038| Perforující poranění spojivky v přechodné řase s krvácením (bez poranění bělimy)| 0 %
039| Hluboká rána rohovky bez proděravění a bez komplikací| 4 %
040| Hluboká rána rohovky bez proděravění komplikovaná šedým zákalem poúrazovým| 8 %
041| Hluboká rána rohovky bez proděravění komplikovaná nitroočním zánětem| 9 %
042| Rána rohovky nebo bělimy s proděravěním léčena konzervativně, bez komplikací| 5 %
043| Rána rohovky nebo bělimy s proděravěním léčená konzervativně, komplikovaná poúrazovým šedým zákalem| 8 %
044| Rána rohovky nebo bělimy s proděravěním léčená konzervativně, komplikovaná nitroočním zánětem| 10 %
045| Rána rohovky nebo bělimy s proděravěním léčená konzervativně, komplikovaná nitroočním cizím tělískem nemagnetickým| 10 %
046| Rána rohovky nebo bělimy s proděravěním léčená chirurgicky, bez komplikací| 8 %
047| Rána rohovky nebo bělimy s proděravěním léčená chirurgicky, komplikovaná výhřezem duhovky nebo vklíněním duhovky| 14 %
048| Rána rohovky nebo bělimy s proděravěním léčená chirurgicky, komplikovaná poúrazovým šedým zákalem| 10 %
049| Rána rohovky nebo bělimy s proděravěním léčená chirurgicky, komplikovaná nitroočním zánětem| 14 %
050| Rána rohovky nebo bělimy s proděravěním léčená chirurgicky, komplikovaná cizím tělískem nitroočním nemagnetickým| 14 %
051| Rána rohovky nebo bělimy s proděravěním léčená chirurgicky, komplikovaná cizím tělískem nitroočním magnetickým| 10 %
052| Rána pronikající do očnice bez komplikací| 4 %
053| Rána pronikající do očnice komplikovaná cizím tělískem nemagnetickým v očnici| 10 %
054| Rána pronikající do očnice komplikovaná cizím tělískem magnetickým v očnici| 6 %
055| Pohmoždění oka s krvácením do přední komory bez komplikací| do 7 %
056| Pohmoždění oka s krvácením do přední komory komplikované druhotným zvýšením nitroočního tlaku, vyžadující chirurgického ošetření| do 13 %
057| Pohmoždění oka s natržením duhovky bez komplikací| 5 %
058| Pohmoždění oka s natržením duhovky komplikované zánětem duhovky| do 10 %
059| Pohmoždění oka s natržením duhovky komplikované poúrazovým šedým zákalem| do 9 %
060| Částečné vykloubení čočky bez komplikací| 5 %
061| Částečné vykloubení čočky komplikované druhotným zvýšením nitroočního tlaku, vyžadující chirurgické ošetření| 10 %
062| Vykloubení čočky bez komplikací| do 15 %
063| Vykloubení čočky komplikované druhotným zvýšením nitroočního tlaku, vyžadující chirurgické ošetření| do 20 %
064| Krvácení do sklivce a sítnice bez komplikací| do 22 %
065| Krvácení do sklivce a sítnice komplikované druhotným zvýšením nitroočního tlaku, vyžadující chirurgické ošetření| do 27 %
066| Otřes sítnice| 2,5 %
067| Rohovkový vřed poúrazový| do 9 %
068| Popálení nebo poleptání epitelu rohovky| 2,5 %
069| Popálení nebo poleptání rohovkového parenchymu| do 40 %
070| Povrchní oděrka rohovky| 0 %
071| Odchlípení sítnice vzniklé jako přímý následek poranění oka zjištěného lékařem| do 42 %
072| Úrazové postižení zrakového nervu a chiasmatu| do 20 %
073| Zlomení stěny vedlejší dutiny nosní s podkožním emfysemem| 5 %
074| Zlomení nosních kůstek přerušující slzné cesty, léčené konzervativně| 4 %
075| Zlomení nosních kůstek přerušující slzné cesty, léčené operativně| 7 %
076| Poranění oka vyžadující bezprostředního vynětí oka| 7 %
077| Poranění okohybného aparátu s diplopií| do 10 %
UCHO
078| Rána boltce s druhotnou aseptickou perichondritidou | 7 %
079| Pohmoždění boltce s rozsáhlým krevním výronem| 2,5 %
080| Proděravění bubínku bez zlomeniny lebních kostí a bez druhotné infekce| 2,5 %
081| Otřes labyrintu| 7 %
ZUBY
082| Ztráta nebo nutná extrakce jednoho až šesti zubů následkem působení zevního násilí (nikoli skousnutí)| do 6 %
083| Ztráta nebo nutná extrakce sedmi nebo více zubů následkem působení zevního násilí (nikoli skousnutí)
Jako ztráta zubu se hodnotí i odlomení korunky nebo její části s ohrožením vitality dřeně, vyžadující léčení. | do 12 %
084| Za vyražení nebo poškození umělých zubů a zubů dočasných (mléčných) pojišťovna neposkytuje plnění | –
085| Uvolnění závěsného vazového aparátu jednoho i více zubů (subluxace, luxace, reimplantace) s nutnou fixační dlahou | do 6 %
086| Zlomení jednoho nebo více kořenů zubů s nutnou fixační dlahou | do 10 %
KRK
087| Poleptání, proděravění nebo roztržení jícnu| 7 %–22 %
088| Perforující poranění hrtanu nebo průdušnice| 22 %
089| Zlomenina jazylky nebo chrupavky štítné| 22 %
090| Poškození hlasivek následkem nadýchání se dráždivých par nebo následkem úderu| 2,5 %
HRUDNÍK
091| Roztržení plic| 14 %
092| Úrazové poškození srdce klinicky prokázané| do 100 %
093| Roztržení bránice| 22 %
094| Pohmoždění stěny hrudní těžšího stupně| do 4 %
095| Zlomeniny kosti hrudní bez posunutí úlomků| 5 %
096| Zlomeniny kosti hrudní s posunutím úlomků| 9 %
097| Zlomenina jednoho žebra klinicky prokázaná| 5 %
098| Zlomeniny dvou až pěti žeber klinicky prokázané| do 8 %
099| Zlomeniny více než pěti žeber klinicky prokázané| do 14 %
100| Vyražená zlomenina dvou až čtyř žeber| do 9 %
101| Vyražená zlomenina více než čtyř žeber| do 18 %
102| Vyražená zlomenina kosti hrudní| 18 %
103| Poúrazový zánět pohrudnice podle přiměřené doby nezbytného léčení (§ 27 odst. 2 vyhlášky)|
104| Poúrazový pneumotorax zavřený| 14 %
105| Poúrazový mediastinální a podkožní emfysem| 18 %
106| Poúrazový pneumotorax otevřený nebo ventilový| 18 %
107| Poúrazové krvácení do hrudníku léčené konzervativně| 9 %
108| Poúrazové krvácení do hrudníku léčené operativně| 18 %
BŘICHO
109| Pohmožděniny stěny břišní těžšího stupně| 2,5 %
110| Rána pronikající do dutiny břišní (bez poranění nitrobřišních orgánů)| 5 %
111| Roztržení jater| 22 %
112| Roztržení sleziny| 14 %
113| Roztržení (rozhmoždění) slinivky břišní| 22 %
114| Úrazové proděravění žaludku| 14 %
115| Úrazové proděravění dvanáctníku| 16 %
116| Roztržení nebo přetržení tenkého střeva bez resekce| 8 %
117| Roztržení nebo přetržení tenkého střeva s resekcí| 14 %
118| Roztržení nebo přetržení tlustého střeva bez resekce| 10 %
119| Roztržení nebo přetržení tlustého střeva s resekcí| 16 %
120| Roztržení okruží (mesenteria) bez resekce| 8 %
121| Roztržení okruží (mesenteria)s resekcí střeva| 14 %
122| Dojde-li u poranění podle bodu 111 až 121 k rozestupu nebo hnisání operační rány, hodnotí se podle přiměřené doby nezbytného léčení
(§ 27 odst. 2 vyhlášky).Stehová píštěl se za hnisání rány nepovažuje.|
ÚSTROJÍ UROGENITÁLNÍ
123| Pohmoždění ledviny (s haematurií)| 5 %
124| Pohmoždění pyje těžšího stupně| 5 %
125| Pohmoždění varlat a šourku těžšího stupně| 5 %
126| Pohmoždění varlat a šourku těžšího stupně s poúrazovým zánětem varlete a nadvarlete| do 9 %
127| Roztržení nebo rozdrcení ledviny s nutnou operací| 14 %
128| Roztržení močového měchýře| 14 %
129| Roztržení močové roury| 14 %
PÁTEŘ
130| Pohmoždění těžšího stupně krajiny krční páteře| 4 %
131| Pohmoždění těžšího stupně krajiny hrudní páteře| 4 %
132| Pohmoždění těžšího stupně krajiny bederní páteře| 4 %
133| Pohmoždění těžšího stupně sakrální páteře a kostrče| 4 %
134| Podvrtnutí krční páteře| 5 %
135| Podvrtnutí hrudní páteře| 5 %
136| Podvrtnutí bederní páteře| 5 %
137| Vymknutí atlantookcipitální bez poškození míchy nebo jejich kořenů| 42 %
138| Vymknutí krční páteře bez poškození míchy nebo jejích kořenů| 42 %
139| Vymknutí hrudní páteře bez poškození míchy nebo jejích kořenů| 42 %
140| Vymknutí bederní páteře bez poškození míchy nebo jejích kořenů| 42 %
141| Vymknutí kostrče bez poškození míchy nebo jejich kořenů| 7 %
142| Subluxace krční páteře (posun obratlů prokázaný rtg)| 30 %
143| Zlomenina trnového výběžku| 5 %
144| Zlomenina jednoho příčného výběžku| 7 %
145| Zlomenina více příčných výběžků| 10 %
146| Zlomenina kloubního výběžku| 8 %
147| Zlomenina oblouku| 14 %
148| Zlomenina zubu čepovce (dens epistrophei) | 42 %
149| Kompresivní zlomeniny těl obratlů krčních, hrudních nebo bederních se snížením přední části těla o více než o jednu třetinu| do 30 %
150| Kompresivní zlomeniny těl obratlů krčních, hrudních nebo bederních se snížením přední části těla o více než o jednu třetinu| do 60 %
151| Roztříštěné zlomeniny těl obratlů krčních, hrudních nebo bederních| 60 %
152| Za zlomeninu těla každého dalšího obratle u poranění podle bodu 149 nebo 150 se zvyšuje hranice ocenění o jednu čtvrtinu,
u poranění podle bodu 151 se zvyšuje ocenění o jednu čtvrtinu|
153| Úrazové poškození meziobratlové ploténky při současné zlomenině těla obratle| 42 %
154| Poranění meziobratlové ploténky bez současné zlomeniny obratle| 4 %
PÁNEV
155| Pohmoždění pánve| 2,5 %
156| Podvrtnutí v kloubu křížokyčelním| 5 %
157| Vymknutí křížokyčelní| 42 %
158| Odtržení předního trnu nebo hrbolku kosti kyčelní| 7 %
159| Odtržení hrbolu kosti sedací| 7 %
160| Jednostranná zlomenina kosti stydké nebo sedací bez posunutí| 9 %
161| Jednostranná zlomenina kosti stydké nebo sedací s posunutím| 22 %
162| Zlomenina lopaty kosti kyčelní bez posunutí| 9 %
163| Zlomenina lopaty kosti kyčelní s posunutím| 22 %
164| Zlomenina kosti křížové| 9 %
165| Zlomenina kostrče| 7 %
166| Zlomenina okraje acetabula| 10 %
167| Oboustranná zlomenina kostí stydkých nebo jednostranná s rozestupem spony stydké| 42 %
168| Zlomenina kosti stydké a kyčelní| 42 %
169| Zlomenina kosti stydké s luxací křížokyčelní| 42 %
170| Rozestup spony stydké| 42 %
171| Zlomenina acetabula s centrální luxací kosti stehenní| 42 %
HORNÍ KONČETINA
| Pohmoždění těžšího stupně|
172| paže| 2,5 %
173| předloktí| 2,5 %
174| ruky| 2,5 %
175| jednoho a více prstů ruky s nutnou pevnou fixací| 2,5 %
176| kloubu horní končetiny| 2,5 %
177| ramenního kloubu s následnou periarthritidou jako přímým následkem úrazu| do 9 %
| Poranění svalů a šlach|
178| Neúplné přerušení šlach natahovačů nebo ohybačů na prstu nebo na ruce u jednoho prstu| 4 %
179| Neúplné přerušení šlach natahovačů nebo ohybačů na prstu nebo na ruce u několika prstů| do 10 %
180| Úplné přerušení šlach ohybačů na prstech nebo na ruce u jednoho prstu| 14 %
181| Úplné přerušení šlach ohybačů na prstech nebo na ruce u několika prstů| do 30 %
182| Úplné přerušení šlach natahovačů na prstech nebo na ruce u jednoho prstu| 7 %
183| Úplné přerušení šlach natahovačů na prstech nebo na ruce u několika prstů| 14 %
184| Úplné přerušení šlach natahovačů na prstech nebo na ruce – odtržení dorsální aponeurosy prstu| 7 %
185| Úplné přerušení jedné nebo dvou šlach ohybačů nebo natahovačů prstu a ruky v zápěstí| 14 %
186| Úplné přerušení více šlach ohybačů nebo natahovačů prstu a ruky v zápěstí| do 30 %
187| Natržení svalu nadhřebenového| 6 %
188| Úplné přetržení svalu nadhřebenového léčené konzervativně| 10 %
189| Úplné přetržení svalu nadhřebenového léčené operativně| 14 %
190| Přetržení (odtržení) šlachy dlouhé hlavy dvouhlavého svalu pažního léčené konzervativně| 6 %
191| Přetržení (odtržení) šlachy dlouhé hlavy dvouhlavého svalu pažního léčené operativně| 10 %
192| Natržení jiného svalu| do 5 %
193| Kýla svalová prokázaně úrazového původu bez operace| 8 %
194| Kýla svalová prokázaně úrazového původu s operací| 10 %
| Podvrtnutí|
195| skloubení mezi klíčkem a lopatkou| 2,5 %
196| skloubení mezi klíčkem a kostí hrudní| 2,5 %
197| ramenního kloubu| 4 %
198| loketního kloubu| 4 %
199| zápěstí| 4 %
200| základních nebo mezičlánkových kloubů prstů ruky s pevnou fixací jednoho nebo dvou prstů| 2,5 %
201| základních nebo mezičlánkových kloubů prstů ruky s pevnou fixací tří nebo více prstů| 4 %
| Vymknutí|
202| kloubu mezi klíčkem a kostí hrudní léčené konzervativně| 4 %
203| kloubu mezi klíčkem a kostí hrudní léčené operativně| 9 %
204| kloubu mezi klíčkem a lopatkou léčené konzervativně| 4 %
205| kloubu mezi klíčkem a lopatkou léčené operativně| 14 %
206| kosti pažní (ramene) léčené konzervativně| 7 %
207| kosti pažní (ramene) léčené operativně| 14 %
208| předloktí (lokte) léčené konzervativně| 7 %
209| předloktí (lokte) léčené operativně| 14 %
210| zápěstí (kosti měsíční a luxace perilunární) léčené konzervativně| 10 %
211| zápěstí (kosti měsíční a luxace perilunární) léčené operativně| 22 %
212| jedné záprstní kosti| 5 %
213| několika záprstních kostí| 8 %
214| základních nebo druhých a třetích článků prstu u jednoho prstu| 7 %
215| základních nebo druhých a třetích článků prstu u několika prstů| 10 %
| Zlomeniny|
216| Zlomenina těla lopatky| 8 %
217| Zlomenina krčku lopatky| 8 %
218| Zlomenina nadpažku lopatky| 7 %
219| Zlomenina zobákovitého výběžku lopatky| 6 %
220| Zlomenina klíčku neúplná| 2,5 %
221| Zlomenina klíčku úplná bez posunutí úlomků| 5 %
222| Zlomenina klíčku úplná s posunutím úlomků| 7 %
223| Zlomenina klíčku operovaná| 8 %
224| Zlomenina horního konce kosti pažní – velkého hrbolu bez posunutí| 5 %
225| Zlomenina horního konce kosti pažní – velkého hrbolu s posunutím| 8 %
226| Zlomenina horního konce kosti pažní – roztříštěná zlomenina hlavice| 14 %
227| Zlomenina horního konce kosti pažní – krčku, bez posunutí| 8 %
228| Zlomenina horního konce kosti pažní – krčku, zaklíněná| 9 %
229| Zlomenina horního konce kosti pažní – krčku, s posunutím úlomků| 14 %
230| Zlomenina horního konce kosti pažní – krčku, luxační nebo operativní| 22 %
231| Zlomenina těla kosti pažní neúplná| 9 %
232| Zlomenina těla kosti pažní úplná bez posunutí úlomků| 9 %
233| Zlomenina těla kosti pažní úplná s posunutím úlomků| 22 %
234| Zlomenina těla kosti pažní otevřená nebo operovaná| 30 %
235| Zlomenina kosti pažní nad kondyly neúplná| 8 %
236| Zlomenina kosti pažní nad kondyly úplná bez posunutí úlomků| 9 %
237| Zlomenina kosti pažní nad kondyly úplná s posunutím úlomků| 14 %
238| Zlomenina kosti pažní nad kondyly otevřená nebo operovaná| 22 %
239| Nitrokloubní zlomenina dolního konce kosti pažní (zlomenina trans- a interkondylická, zlomenina hlavičky nebo kladky kosti pažní)
bez posunutí úlomků| 10 %
240| Nitrokloubní zlomenina dolního konce kosti pažní (zlomenina trans- a interkondylická, zlomenina hlavičky nebo kladky kosti pažní)
s posunutím úlomků| 14 %
241| Nitrokloubní zlomenina dolního konce kosti pažní (zlomenina trans- a interkondylická, zlomenina hlavičky nebo kladky kosti pažní)
otevřená nebo operovaná| 22 %
242| Zlomenina mediálního epikondylu kosti pažní bez posunutí úlomků| 6 %
243| Zlomenina mediálního epikondylu kosti pažní s posunutím úlomků do výše štěrbiny kloubu| 10 %
244| Zlomenina mediálního epikondylu kosti pažní s posunutím úlomků do kloubu| 22 %
245| Zlomenina zevního epikondylu kosti pažní bez posunutí úlomků| 6 %
246| Zlomenina zevního epikondylu kosti pažní s posunutím úlomků nebo operovaná| 22 %
247| Zlomenina okovce kosti loketní léčená konzervativně| 6 %
248| Zlomenina okovce kosti loketní léčená operativně| 10 %
249| Zlomenina výběžku korunového kosti loketní| 8 %
250| Zlomenina hlavičky kosti vřetenní léčená konzervativně| 8 %
251| Zlomenina hlavičky kosti vřetenní léčená operativně| 12 %
252| Zlomenina těla kosti loketní neúplná| 8 %
253| Zlomenina těla kosti loketní úplná bez posunutí úlomků| 10 %
254| Zlomenina těla kosti loketní úplná s posunutím úlomků| 14 %
255| Zlomenina těla kosti loketní otevřená nebo operovaná| 20 %
256| Zlomenina těla kosti vřetenní neúplná| 8 %
257| Zlomenina těla kosti vřetenní úplná bez posunutí úlomků| 10 %
258| Zlomenina těla kosti vřetenní úplná s posunutím úlomků| 14 %
259| Zlomenina těla kosti vřetenní otevřená nebo operovaná| 20 %
260| Zlomenina obou kostí předloktí neúplná| 10 %
261| Zlomenina obou kostí předloktí úplná bez posunutí úlomků| 14 %
262| Zlomenina obou kostí předloktí úplná s posunutím úlomků| 30 %
263| Zlomenina obou kostí předloktí otevřená nebo operovaná| 42 %
264| Monteggiova luxační zlomenina předloktí léčená konzervativně| 30 %
265| Monteggiova luxační zlomenina předloktí léčená operativně| 42 %
266| Zlomenina dolního konce kosti vřetenní neúplná| 6 %
267| Zlomenina dolního konce kosti vřetenní úplná bez posunutí úlomků| 10 %
268| Zlomenina dolního konce kosti vřetenní úplná s posunutím úlomků| 14 %
269| Zlomenina dolního konce kosti vřetenní otevřená nebo operovaná| 18 %
270| Zlomenina dolního konce kosti vřetenní (epifyseolysa)| 6 %
271| Zlomenina dolního konce kosti vřetenní (epifyseolysa) s posunutím úlomků| 14 %
272| Zlomenina bodcovitého výběžku kosti loketní| 5 %
273| Zlomenina bodcovitého výběžku kosti vřetenní bez posunutí úlomků| 10 %
274| Zlomenina bodcovitého výběžku kosti vřetenní s posunutím úlomků| 14 %
275| Zlomenina kosti člunkové neúplná| 14 %
276| Zlomenina kosti člunkové úplná| 22 %
277| Zlomenina kosti člunkové komplikovaná nekrosou| 42 %
278| Zlomenina jiné kosti zápěstní neúplná| 4 %
279| Zlomenina jiné kosti zápěstní úplná| 8 %
280| Zlomenina několika kostí zápěstních| 22 %
281| Luxační zlomenina base první kosti záprstní (Bennettova) léčená konzervativně| 10 %
282| Luxační zlomenina base první kosti záprstní (Bennettova) léčená operativně| 14 %
283| Zlomenina jedné kosti záprstní neúplná| 4 %
284| Zlomenina jedné kosti záprstní úplná bez posunutí úlomků| 6 %
285| Zlomenina jedné kosti záprstní úplná s posunutím úlomků| 8 %
286| Zlomenina jedné kosti záprstní otevřená nebo operovaná| 10 %
287| Zlomenina více kostí záprstních bez posunutí úlomků| 7 %
288| Zlomenina více kostí záprstních s posunutím úlomků| 10 %
289| Zlomenina více kostí záprstních léčená operativně nebo otevřená| 14 %
290| Zlomenina jednoho článku jednoho prstu neúplná nebo úplná bez posunutí úlomků| 4 %
291| Zlomenina jednoho článku jednoho prstu (nehtového výběžku) | 4 %
292| Zlomenina jednoho článku jednoho prstu s posunutím úlomků| 7 %
293| Zlomenina jednoho článku jednoho prstu otevřená nebo operovaná| 8 %
294| Zlomeniny více článků jednoho prstu neúplné nebo úplné bez posunutí úlomků| 7 %
295| Zlomeniny více článků jednoho prstu s posunutím úlomků| 12 %
296| Zlomeniny více článků jednoho prstu otevřené nebo operované| 14 %
297| Zlomeniny článků dvou nebo více prstů neúplné nebo úplné bez posunutí úlomků| 8 %
298| Zlomeniny článků dvou nebo více prstů s posunutím úlomků| 14 %
299| Zlomeniny článků dvou nebo více prstů otevřené nebo operované| 18 %
| Amputace (snesení)|
300| Exartikulace v ramenním kloubu| 50 %
301| Snesení paže| 42 %
302| Snesení obou předloktí| 42 %
303| Snesení jednoho předloktí| 30 %
304| Snesení obou rukou| 33 %
305| Snesení ruky| 22 %
306| Snesení všech prstů nebo jejich částí| 22 %
307| Snesení čtyř prstů nebo jejich částí| 18 %
308| Snesení tří prstů nebo jejich částí| 14 %
309| Snesení dvou prstů nebo jejich částí| 10 %
310| Snesení jednoho prstu nebo jeho části| 8 %
DOLNÍ KONČETINA
| Pohmoždění těžšího stupně|
311| kyčelního kloubu| 4 %
312| kolenního kloubu| 4 %
313| hlezenného kloubu| 4 %
314| stehna| 2,5 %
315| bérce| 2,5 %
316| nohy| 2,5 %
317| jednoho nebo více prstů nohy s náplasťovou imobilizací nebo klidovou léčbou| 2,5 %
| Poranění svalů a šlach|
318| Natržení většího svalu| 5 %
319| Kýla svalová prokázaně úrazového původu bez operace| 8 %
320| Kýla svalová prokázaně úrazového původu s operací| 10 %
321| Přetržení většího svalu nebo šlachy léčené konzervativně| 8 %
322| Přetržení většího svalu nebo šlachy léčené operativně| 10 %
323| Protětí většího svalu nebo šlachy léčené konzervativně| 8 %
324| Protětí většího svalu nebo šlachy léčené operativně| 10 %
325| Natržení Achillovy šlachy| 10 %
326| Přetržení Achillovy šlachy| 20 %
| Podvrtnutí|
327| kyčelního kloubu| do 7 %
328| kolenního kloubu| do 7 %
329| hlezenného kloubu| do 5 %
330| Chopartova kloubu| do 5 %
331| Lisfrancova kloubu| do 5 %
332| základního nebo mezičlánkového kloubu palce nohy s náplasťovou imobilizací nebo klidovou léčbou| 2,5 %
333| jednoho nebo více prstů nohy s náplasťovou imobilizací nebo klidovou léčbou| 2,5 %
334| všech prstů nohy s náplasťovou imobilizací nebo klidovou léčbou| 4 %
| Poranění vazů kloubních|
335| Natržení vnitřního nebo zevního postranního vazu kolenního| 7 %
336| Natržení zkříženého vazu kolenního| 9 %
337| Přetržení nebo úplné odtržení postranního vazu kolenního| 14 %
338| Přetržení nebo úplné odtržení zkříženého vazu kolenního| 22 %
339| Natržení vnitřního nebo zevního postranního vazu kloubu hlezenného (deltového nebo kalkaneofibulárního) | 5 %
340| Přetržení vnitřního nebo zevního postranního vazu kloubu hlezenného| 8 %
341| Poranění zevního nebo vnitřního menisku léčené konzervativně | do 7 %
342| Poranění zevního nebo vnitřního menisku léčené operativně | do 14 %
| Vymknutí|
343| stehenní kosti (v kyčli) léčené konzervativně| 10 %
344| stehenní kosti (v kyčli) otevřené nebo léčené operativně| 18 %
345| čéšky léčené konzervativně| 7 %
346| čéšky otevřené nebo léčené operativně| 10 %
347| bérce léčené konzervativně| 22 %
348| bérce otevřené nebo léčené operativně| 26 %
349| hlezenné kosti léčené konzervativně| 10 %
350| hlezenné kosti otevřené nebo léčené operativně| 14 %
351| pod hlezennou kostí léčené konzervativně| 10 %
352| pod hlezennou kostí otevřené nebo léčené operativně| 14 %
353| kosti loďkovité, krychlové nebo klínových léčené konzervativně| 10 %
354| kosti loďkovité, krychlové nebo klínových otevřené nebo léčené operativně| 14 %
355| zanártních kostí (jedné nebo více) léčené konzervativně| 8 %
356| zanártních kostí (jedné nebo více) otevřené nebo léčené operativně| 10 %
357| základních kloubů palce nebo více prstů nohy| 4 %
358| základních kloubů jednoho prstu nohy mimo palec| 2,5 %
359| mezičlánkových kloubů palce nebo více prstů nohy| 4 %
360| mezičlánkových kloubů jednoho prstu nohy mimo palec| 2,5 %
| Zlomeniny|
361| Zlomenina krčku kosti stehenní zaklíněná| 22 %
362| Zlomenina krčku kosti stehenní nezaklíněná léčená konzervativně| 62 %
363| Zlomenina krčku kosti stehenní nezaklíněná léčená operativně| 42 %
364| Zlomenina krčku kosti stehenní komplikovaná nekrosou hlavice nebo léčená endoprotézou| 100 %
365| Traumatická epifyseolysa hlavice kosti stehenní s nepatrným posunutím úlomků| 22 %
366| Traumatická epifyseolysa hlavice kosti stehenní s výrazným posunutím úlomků| 42 %
367| Traumatická epifyseolysa hlavice kosti stehenní s nekrosou| 100 %
368| Zlomenina velkého chocholíku| 14 %
369| Zlomenina malého chocholíku| 10 %
370| Zlomenina pertrochanterická neúplná nebo úplná bez posunutí| 22 %
371| Zlomenina pertrochanterická úplná s posunutím léčená konzervativně| 30 %
372| Zlomenina pertrochanterická léčená operativně| 42 %
373| Zlomenina subtrochanterická neúplná| 30 %
374| Zlomenina subtrochanterická úplná bez posunutí úlomků| 42 %
375| Zlomenina subtrochanterická úplná s posunutím úlomků léčená konzervativně| 50 %
376| Zlomenina subtrochanterická úplná s posunutím úlomků léčená operativně| 42 %
377| Zlomenina subtrochanterická otevřená| 62 %
378| Zlomenina těla kosti stehenní neúplná| 30 %
379| Zlomenina těla kosti stehenní úplná bez posunutí úlomků| 42 %
380| Zlomenina těla kosti stehenní úplná s posunutím úlomků léčená konzervativně| 50 %
381| Zlomenina těla kosti stehenní úplná s posunutím úlomků léčená operativně| 42 %
382| Zlomenina těla kosti stehenní otevřená| 62 %
383| Zlomenina kosti stehenní nad kondyly neúplná| 30 %
384| Zlomenina kosti stehenní nad kondyly úplná bez posunutí úlomků| 42 %
385| Zlomenina kosti stehenní nad kondyly úplná s posunutím úlomků léčená konzervativně| 50 %
386| Zlomenina kosti stehenní nad kondyly otevřená nebo léčená operativně| 62 %
387| Traumatická epifyseolysa distálního konce kosti stehenní s posunutím úlomků| 50 %
388| Odlomení kondylu kosti stehenní léčené konzervativně| 14 %
389| Odlomení kondylu kosti stehenní léčené operativně| 22 %
390| Nitrokloubní zlomenina kosti stehenní (zlomenina kondylu nebo interkondylická) bez posunutí úlomků| 30 %
391| Nitrokloubní zlomenina kosti stehenní (zlomenina kondylu nebo interkondylická) s posunutím léčená konzervativně| 42 %
392| Nitrokloubní zlomenina kosti stehenní (zlomenina kondylu nebo interkondylická) otevřená nebo léčená operativně| 62 %
393| Zlomenina čéšky bez posunutí úlomků| 12 %
394| Zlomenina čéšky s posunutím úlomků léčená konzervativně| 18 %
395| Zlomenina čéšky otevřená nebo léčená operativně| 22 %
396| Zlomenina mezihrbolové vyvýšeniny kosti holenní léčená konzervativně| 22 %
397| Zlomenina mezihrbolové vyvýšeniny kosti holenní léčená operativně| 30 %
398| Nitrokloubní zlomeniny horního konce kosti holenní, jednoho kondylu bez posunutí úlomků| 22 %
399| Nitrokloubní zlomeniny horního konce kosti holenní, jednoho kondylu s posunutím úlomků| 30 %
400| Nitrokloubní zlomeniny horního konce kosti holenní, obou kondylů bez posunutí úlomků| 30 %
401| Nitrokloubní zlomeniny horního konce kosti holenní, obou kondylů s posunutím úlomků nebo s epifyseolysou| 42 %
402| Odlomení drsnatiny kosti holenní léčené konzervativně| 10 %
403| Odlomení drsnatiny kosti holenní léčené operativně| 14 %
404| Zlomenina kosti lýtkové (bez postižení hlezenného kloubu) neúplná| 4 %
405| Zlomenina kosti lýtkové (bez postižení hlezenného kloubu) úplná| 8 %
406| Zlomenina kosti holenní nebo obou kostí bérce neúplná| 22 %
407| Zlomenina kosti holenní nebo obou kostí bérce úplná bez posunutí úlomků| 30 %
408| Zlomenina kosti holenní nebo obou kostí bérce úplná s posunutím úlomků| 42 %
409| Zlomenina kosti holenní nebo obou kostí bérce otevřená nebo operovaná| 62 %
410| Zlomenina zevního kotníku neúplná| 6 %
411| Zlomenina zevního kotníku úplná bez posunutí úlomků| 8 %
412| Zlomenina zevního kotníku úplná s posunutím úlomků| 10 %
413| Zlomenina zevního kotníku operovaná nebo otevřená| 14 %
414| Zlomenina zevního kotníku se subluxací kosti hlezenné zevně léčená konzervativně| 22 %
415| Zlomenina zevního kotníku se subluxací kosti hlezenné zevně léčená operativně| 30 %
416| Zlomenina vnitřního kotníku neúplná| 8 %
417| Zlomenina vnitřního kotníku úplná bez posunutí úlomků| 10 %
418| Zlomenina vnitřního kotníku úplná s posunutím úlomků léčená konzervativně| 14 %
419| Zlomenina vnitřního kotníku úplná s posunutím úlomků otevřená nebo léčená operativně| 18 %
420| Zlomenina vnitřního kotníku se subluxací kosti hlezenné léčená konzervativně| 22 %
421| Zlomenina vnitřního kotníku se subluxací kosti hlezenné léčená operativně| 30 %
422| Zlomenina obou kotníků neúplná| 10 %
423| Zlomenina obou kotníků úplná bez posunutí úlomků| 14 %
424| Zlomenina obou kotníků úplná s posunutím úlomků léčená konzervativně| 22 %
425| Zlomenina obou kotníků úplná s posunutím úlomků otevřená nebo léčená operativně| 30 %
426| Zlomenina obou kotníků se subluxací kosti hlezenné léčená konzervativně| 22 %
427| Zlomenina obou kotníků se subluxací kosti hlezenné léčená operativně| 30 %
428| Zlomenina jednoho nebo obou kotníků s odlomením zadní hrany kosti holenní bez posunutí úlomků| 18 %
429| Zlomenina jednoho nebo obou kotníků s odlomením zadní hrany kosti holenní s posunutím úlomků léčená konzervativně| 26 %
430| Zlomenina jednoho nebo obou kotníků s odlomením zadní hrany kosti holenní s posunutím úlomků léčená operativně| 34 %
431| Zlomenina trimalleolární bez posunutí úlomků| 18 %
432| Zlomenina trimalleolární s posunutím úlomků léčená konzervativně| 20 %
433| Zlomenina trimalleolární s posunutím úlomků léčená operativně| 34 %
434| Odlomení zadní hrany kosti holenní neúplné| 8 %
435| Odlomení zadní hrany kosti holenní úplné bez posunutí úlomků| 10 %
436| Odlomení zadní hrany kosti holenní úplné s posunutím úlomků léčené konzervativně| 14 %
437| Odlomení zadní hrany kosti holenní úplné s posunutím úlomků léčené operativně| 18 %
438| Supramalleolární zlomenina kosti lýtkové se subluxací kosti hlezenné zevně, popř. se zlomeninou vnitřního kotníku, léčená konzervativně| 30 %
439| Supramalleolární zlomenina kosti lýtkové se subluxací kosti hlezenné zevně, popř. se zlomeninou vnitřního kotníku, léčená operativně| 36 %
440| Supramalleolární zlomenina kosti lýtkové se subluxací kosti hlezenné zevně, popř. se zlomeninou vnitřního kotníku s odlomením ještě
zadní hrany kosti holenní, léčená konzervativně| 36 %
441| Supramalleolární zlomenina kosti lýtkové se subluxací kosti hlezenné zevně, popř. se zlomeninou vnitřního kotníku s odlomením ještě
zadní hrany kosti holenní, léčená operativně| 42 %
442| Roztříštěná nitrokloubní zlomenina distální epifysy kosti holenní| 42 %
443| Zlomenina kosti patní bez postižení těla kosti patní| 9 %
444| Zlomenina těla kosti patní bez porušení statiky (Böhlerova úhlu) | 22 %
445| Zlomenina těla kosti patní s porušením statiky (Böhlerova úhlu) | 42 %
446| Zlomenina kosti hlezenné bez posunutí úlomků| 22 %
447| Zlomenina kosti hlezenné s posunutím úlomků| 42 %
448| Zlomenina kosti hlezenné komplikovaná nekrosou| 100 %
449| Zlomenina zadního výběžku kosti hlezenné| 5 %
450| Zlomenina kosti krychlové bez posunutí| 10 %
451| Zlomenina kosti krychlové s posunutím| 14 %
452| Zlomenina kosti člunkové bez posunutí| 10 %
453| Zlomenina kosti člunkové luxační| 30 %
454| Zlomenina kosti člunkové komplikovaná nekrosou| 100 %
455| Zlomenina jedné kosti klínové bez posunutí| 10 %
456| Zlomenina jedné kosti klínové s posunutím| 14 %
457| Zlomenina více kostí klínových bez posunutí| 14 %
458| Zlomenina více kostí klínových s posunutím| 22 %
459| Odlomení base páté kůstky zanártní| 10 %
460| Zlomenina kůstek zanártních palce nebo malíku bez posunutí| 7 %
461| Zlomenina kůstek zanártních palce nebo malíku s posunutím| 10 %
462| Zlomenina kůstek zanártních jiného prstu než palce nebo malíku bez posunutí| 5 %
463| Zlomenina kůstek zanártních jiného prstu mimo palec nebo malík s posunutím| 8 %
464| Zlomenina kůstek zanártních více prstů bez posunutí| 8 %
465| Zlomenina kůstek zanártních více prstů s posunutím| 10 %
466| U operovaných nebo otevřených zlomenin uvedených pod body 460 až 465 se plnění zvyšuje o jednu třetinu|
467| Odlomení části článku palce| 2,5 %
468| Úplná zlomenina článku palce bez posunutí úlomků| 5 %
469| Úplná zlomenina článku palce s posunutím úlomků| 7 %
470| Roztříštěná zlomenina nehtového výběžku palce| 5 %
471| U operovaných nebo otevřených zlomenin uvedených pod body 467 až 470 se plnění zvyšuje o jednu třetinu|
472| Zlomenina jednoho článku jiného prstu než palce neúplná| 2,5 %
473| Zlomenina jednoho článku jiného prstu než palce úplná| 4 %
474| Zlomenina jednoho článku jiného prstu než palce otevřená nebo operovaná| 5 %
475| Zlomeniny článků více prstů nebo více článků jednoho prstu| 7 %
476| Zlomeniny článků více prstů nebo více článků jednoho prstu otevřené nebo operované| 10 %
| Amputace (snesení)|
477| Exartikulace kyčelního kloubu nebo snesení stehna| 100 %
478| Snesení obou bérců| 92 %
479| Snesení bérce| 62 %
480| Snesení obou nohou| 62 %
481| Snesení nohy| 42 %
482| Snesení palce nohy nebo jeho části| 8 %
483| Snesení jednotlivých prstů nohy (s výjimkou palce) nebo jejich částí za každý prst| 4 %
PORANĚNÍ NERVOVÉ SOUSTAVY
484| Otřes mozku lehkého stupně (prvního)| 4 %
485| Otřes mozku středního stupně (druhého)| 9 %
486| Otřes mozku těžkého stupně (třetího)| 22 %
| Diagnóza otřesu mozku (body 484 až 486) a vyjádření stupně musí být ověřeno neurologickým nebo chirurgickým pracovištěm,
kde byl zraněný ošetřen nebo konsiliárně vyšetřen. U středních a těžkých otřesů mozku je hospitalizace podmínkou.|
487| Pohmoždění mozku| 16 %–42 %
488| Rozdrcení mozkové tkáně| 50 %–100 %
489| Krvácení do mozku| 16 %–100 %
490| Krvácení nitrolební a do kanálu páteřního| 16 %–100 %
491| Otřes míchy| 14 %
492| Pohmoždění míchy| 30 %–42 %
493| Krvácení do míchy| 42 %–100 %
494| Rozdrcení míchy| 100 %
495| Pohmoždění periferního nervu s krátkodobou obrnou| 5 %
496| Poranění periferního nervu s přerušením vodivých vláken| do 30 %
497| Přerušení periferního nervu| do 70 %
OSTATNÍ DRUHY PORANĚNÍ
| Rány|
498| Rána chirurgicky ošetřená| do 4 %
| (Chirurgickým ošetřením rány je revize rány, excise okrajů a steh. Plnění se poskytuje jen za rány takto ošetřené; výjimku lze připustit tam,
kde charakter rány nebo dlouhá doba, která od poranění uplynula, nepřipouští primární chirurgické ošetření.)
Dojde-li k místnímu hnisání po vniknutí choroboplodných zárodků do otevřené rány způsobené úrazem nebo k nákaze tetanem při úrazu,
pojišťovna plní za celkovou přiměřenou dobu nezbytného léčení poranění včetně hnisání rány nebo včetně nákazy tetanem,
je-li tato doba delší než 2 týdny.
Rána na víčku se hodnotí podle bodu 031 nebo 032.|
499| Plošné abrase měkkých částí prstů o ploše větší než 1 cm2 nebo stržení nehtu| do 4 %
500| Cizí tělísko chirurgicky odstraněné| 2,5 %
501| Cizí tělísko neb tělíska (např. broky) chirurgicky neodstraněná| do 4 %
502| Rána, která svou povahou chirurgického ošetření nevyžaduje| 0 %
| Celkové účinky zasažení elektrickým proudem
(Hodnotí se jen hospitalizované případy)|
503| Poranění elektrickým proudem podle celkového postižení, lehké| 2,5 %
504| Poranění elektrickým proudem podle celkového postižení, střední| 5 %
505| Poranění elektrickým proudem podle celkového postižení, těžké| 7 %
| Úžeh a úpal
Celkové příznaky u úžehu a úpalu (s výjimkou přímých účinků slunečního záření na kůži) jen u hospitalizovaných případů|
506 | lehké případy| 2,5 %
507| střední případy| 5 %
508| těžké případy| 7 %
| Popálení, poleptání nebo omrzliny
(s výjimkou účinků slunečního záření na kůži)|
509| prvního stupně| 0 %
510 | druhého stupně (povrchního) v rozsahu do 5 cm2| 0 %
511 | druhého stupně (povrchního) v rozsahu od 6 cm2 do 10 cm2| 2,5 %
512| druhého stupně (povrchního) v rozsahu od 11 cm2 do 5 % povrchu těla| 5 %
513| druhého stupně (povrchního) v rozsahu do 15 % povrchu těla| 6 %
514| druhého stupně (povrchního) v rozsahu do 20 % povrchu těla| do 8 %
515| druhého stupně (povrchního) v rozsahu do 30 % povrchu těla| do 14 %
516| druhého stupně (povrchního) v rozsahu do 40 % povrchu těla| do 26 %
517| druhého stupně (povrchního) v rozsahu do 50 % povrchu těla| do 42 %
518| druhého stupně (povrchního) většího rozsahu než 50 % povrchu těla podle přiměřené doby nezbytného léčení (§ 27 odst. 2 vyhlášky)|
519| třetího stupně nebo druhého hlubokého stupně s nutností chirurgické léčby v rozsahu od 3 cm2 do 5 cm2| 2,5 %
520| třetího stupně nebo druhého hlubokého stupně s nutností chirurgické léčby v rozsahu od 6 cm2 do 10 cm2| do 7 %
521| třetího stupně nebo druhého hlubokého stupně s nutností chirurgické léčby v rozsahu do 5 % povrchu těla| do 12 %
522| třetího stupně nebo druhého hlubokého stupně s nutností chirurgické léčby v rozsahu do 10 % povrchu těla| do 18 %
523| třetího stupně nebo druhého hlubokého stupně s nutností chirurgické léčby v rozsahu do 15 % povrchu těla| do 26 %
524| třetího stupně nebo druhého hlubokého stupně s nutností chirurgické léčby v rozsahu do 20 % povrchu těla| do 34 %
525| třetího stupně nebo druhého hlubokého stupně s nutností chirurgické léčby v rozsahu do 30 % povrchu těla| do 42 %
526| třetího stupně nebo druhého hlubokého stupně s nutností chirurgické léčby v rozsahu do 40 % povrchu těla| do 68 %
527| třetího stupně nebo druhého hlubokého stupně s nutností chirurgické léčby v rozsahu více než 40 % povrchu těla podle přiměřené doby
nezbytného léčení (§ 27 odst. 2 vyhlášky)| do 100 %
| Za každou druhou a další transplantaci se zvyšuje horní hranice plnění u bodů 519 až 527 o jeden týden|
| Otravy plyny a parami, celkové účinky záření a chemických jedů
(odpovídající znění § 22 odst. 1 vyhlášky)
|
528| lehké případy| 2,5 %
529| středně těžké a těžké (jen pokud byly hospitalizovány) se odškodňují procentem, jež odpovídá době
o jednu polovinu delší než byla doba skutečné hospitalizace|
530| Za následky opakovaných působení pojišťovna neposkytuje plnění| –
| Uštknutí hadem|
531| Uštknutí hadem| 2,5 %
| Šok
(jen u hospitalizovaných případů)
|
532| lehký| 2,5 %
533| střední| 5 %
534| těžký| 7 %
TABULKA B
Plnění za trvalé následky úrazu
| ÚRAZY HLAVY A SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ|
---|---|---
001| Úplný defekt v klenbě lební v rozsahu do 2 cm2| do 5 %
002| Úplný defekt v klenbě lební v rozsahu do 10 cm2| do 15 %
003| Úplný defekt v klenbě lební v rozsahu přes 10 cm2| do 25 %
004| Lehké objektivní příznaky nebo lékařským pozorováním zjištěné subjektivní potíže bez objektivního nálezu po těžkých zraněních hlavy podle stupně| 5 %–20 %
005| Vážné mozkové poruchy a duševní poruchy po těžkém poranění hlavy podle stupně| 20 %–100 %
006| Subjektivní potíže po těžkých zraněních jiných částí těla bez objektivního nálezu, zjištěné lékařským pozorováním | do 15 %
007| Traumatická porucha lícního nervu lehkého stupně | do 10 %
008| Traumatická porucha lícního nervu těžkého stupně | do 15 %
009| Traumatické poškození trojklanného nervu podle stupně| 5 %–15 %
010| Poškození obličeje provázené funkčními poruchami nebo vzbuzující soucit nebo ošklivost, lehkého stupně | do 10 %
011| Poškození obličeje provázené funkčními poruchami nebo vzbuzující soucit nebo ošklivost, středního stupně| do 20 %
012| Poškození obličeje provázené funkčními poruchami nebo vzbuzující soucit nebo ošklivost, těžkého stupně| do 35 %
013| Moková píštěl po poranění spodiny lební (likvororea) | 15 %
| Poškození nosu nebo čichu|
014| Ztráta hrotu nosu| 10 %
015| Ztráta celého nosu bez zúžení| 15 %
016| Ztráta celého nosu se zúžením| 25 %
017| Deformace nosu s funkčně významnou poruchou průchodnosti| do 10 %
018| Chronický atrofický zánět sliznice nosní po poleptání nebo popálení| do 10 %
019| Perforace nosní přepážky| 5 %
020| Chronický hnisavý poúrazový zánět vedlejších nosních dutin| do 10 %
021| Ztráta čichu a chuti podle rozsahu| do 10 %
| Ztráta očí nebo zraku
Při úplné ztrátě zraku nemůže hodnocení celkových trvalých následků činit na jednom oku více než 25 %, na druhém oku více než 75 %
a na obou očích více než 100 %.
Trvalá poškození uvedená v bodech 023, 031 až 034, 036, 039 a 040 se však hodnotí i nad tuto hranici.|
022| Následky očních zranění, jež měla za následek snížení ostrosti zrakové, se hodnotí podle pomocné tabulky č. 1|
023| Za anatomickou ztrátu nebo atrofii oka se připočítává k zjištěné hodnotě trvalé zrakové méněcennosti| 5 %
024| Ztráta čočky na jednom oku (včetně poruchy akomodace) při snášenlivosti kontaktní čočky alespoň 4 hodiny denně| 15 %
025| Ztráta čočky na jednom oku (včetně poruchy akomodace) při snášenlivosti kontaktní čočky méně než 4 hodiny denně| 18 %
026| Ztráta čočky na jednom oku (včetně poruchy akomodace) při úplné nesnášenlivosti kontaktní čočky| 25 %
027| Ztráta čočky obou očí (včetně poruchy akomodace), není-li zraková ostrost s afakickou korekcí horší než 6/12
Je-li horší, stanoví se procento podle pomocné tabulky č. 1 a připočítává se 10 % na obtíže z nošení afakické korekce.| 15 %
028| Traumatická porucha okohybných nervů nebo porucha rovnováhy okohybných svalů podle stupně| do 25 %
029| Koncentrické omezení zorného pole následkem úrazu se hodnotí podle pomocné tabulky č. 2|
030| Ostatní omezení zorného pole se hodnotí podle pomocné tabulky č. 3|
031| Porušení průchodnosti slzných cest na jednom oku| 5 %
032| Porušení průchodnosti slzných cest na obou očích| 10 %
033| Chybné postavení brv operativně nekorigovatelné na jednom oku| 5 %
034| Chybné postavení brv operativně nekorigovatelné na obou očích| 10 %
035| Rozšíření a ochrnutí zornice (u vidoucího oka) podle stupně| 2 %–5 %
036| Deformace zevního segmentu a jeho okolí vzbuzující soucit nebo ošklivost, též ptosa horního víčka, pokud nekryje zornici (nezávisle od poruchy visu) | pro každé oko 5 %
037| Traumatická porucha akomodace jednostranná| 5 %–8 %
038| Traumatická porucha akomodace oboustranná| 3 %–5 %
039| Lagoftalmus posttraumatický operativně nekorigovatelný, jednostranný| 5 %–10 %
040| Lagoftalmus posttraumatický operativně nekorigovatelný, oboustranný| 10 %–15 %
Při hodnocení podle bodů 039 a 040 nelze současně hodnotit podle bodu 036.|
041| Ptosa horního víčka (u vidoucího oka) operativně nekorigovatelná, pokud kryje zornici, jednostranná| 5 %–25 %
042| Ptosa horního víčka (u vidoucího oka) operativně nekorigovatelná, pokud kryje zornici, oboustranná| 30 %–60 %
| Poškození uší nebo porucha sluchu|
043| Ztráta jednoho boltce| 10 %
044| Ztráta obou boltců| 15 %
045| Trvalá poúrazová perforace bubínku bez zjevné sekundární infekce| 5 %
046| Chronický hnisavý zánět středního ucha prokázaný jako následek úrazu| 10 %–20 %
047| Deformace boltce se hodnotí podle bodů 010 až 012|
048| Nahluchlost jednostranná lehkého stupně| 0 %
049| Nahluchlost jednostranná středního stupně | do 5 %
050| Nahluchlost jednostranná těžkého stupně| do 12 %
051| Nahluchlost oboustranná lehkého stupně| do 10 %
052| Nahluchlost oboustranná středního stupně| do 20 %
053| Nahluchlost oboustranná těžkého stupně| do 35 %
054| Ztráta sluchu jednoho ucha| 15 %
055| Ztráta sluchu druhého ucha| 25 %
056| Hluchota oboustranná jako následek jediného úrazu| 40 %
057| Porucha labyrintu jednostranná podle stupně| 10 %–20 %
058| Porucha labyrintu oboustranná podle stupně| 30 %–50 %
| Poškození chrupu
Ztráta zubů nebo jejich částí, jen nastala-li působením zevního násilí.|
059| Za ztrátu jednoho zubu| 1 %
060| Za ztrátu každého dalšího zubu| 1 %
061| Za ztrátu části zubu, má-li za následek ztrátu vitality zubu| 0,5 %
062| Za deformitu frontálních zubů následkem prokázaného úrazu dočasných (mléčných) zubů| 5 %
063| Za ztrátu, odlomení a poškození umělých zubních náhrad a dočasných (mléčných) zubů| 0 %
| Poškození jazyka|
064| Stavy po poranění jazyka s defektem tkáně nebo jizevnatými deformacemi, jen pokud se již nehodnotí podle bodů 068 až 071| 15 %
ÚRAZY KRKU
065| Zúžení hrtanu nebo průdušnice lehkého stupně| do 15 %
066| Zúžení hrtanu nebo průdušnice středního stupně| do 30 %
067| Zúžení hrtanu nebo průdušnice těžkého stupně| do 65 %
Podle bodu 067 nelze současně oceňovat při hodnocení podle bodů 068 až 072.|
068| Částečná ztráta hlasu| 10 %–20 %
069| Ztráta hlasu (afonie) | 25 %
070| Ztráta mluvy následkem poškození ústrojí mluvy| 30 %
071| Ztížení mluvy následkem poškození ústrojí mluvy| 10 %–20 %
Při hodnocení podle bodů 067 nelze současně oceňovat podle bodu 068 až 071 nebo 072.|
072| Stav po tracheotomii s trvale zavedenou kanilou| 50 %
Při hodnocení podle bodu 072 nelze současně oceňovat podle bodu 067 nebo podle bodů 068 až 071.|
ÚRAZY HRUDNÍKU, PLIC, SRDCE NEBO JÍCNU
073| Omezení hybnosti hrudníku a srůsty plic a stěny hrudní klinicky ověřené lehkého stupně| do 10 %
074| Omezení hybnosti hrudníku a srůsty plic a stěny hrudní klinicky ověřené středního stupně| do 20 %
075| Omezení hybnosti hrudníku a srůsty plic a stěny hrudní klinicky ověřené těžkého stupně| do 30 %
076| Jiné následky poranění plic podle stupně porušení funkce a rozsahu jednostranné| 15 %–40 %
077| Jiné následky poranění plic podle stupně porušení funkce a rozsahu oboustranné| 25 %–100 %
078| Poruchy srdeční a cévní (pouze po přímém poranění) klinicky ověřené podle stupně porušení funkce| 10 %–100 %
079| Píštěl jícnu| 30 %
080| Poúrazové zúžení jícnu lehkého stupně| do 10 %
081| Poúrazové zúžení jícnu středního stupně| 11 %–30 %
082| Poúrazové zúžení jícnu těžkého stupně| 31 %–60 %
ÚRAZY BŘICHA A TRÁVICÍCH ORGÁNŮ
083| Poškození břišní stěny provázené porušením břišního lisu| 10 %–25 %
084| Porušení funkce trávicích orgánů podle stupně poruchy výživy| 25 %–100 %
085| Ztráta sleziny| 15 %
086| Sterkorální píštěl podle sídla a rozsahu reakce v okolí| 30 %–60 %
087| Nedomykavost řitních svěračů částečná | do 20 %
088| Nedomykavost řitních svěračů úplná| 60 %
089| Poúrazové zúžení konečníku nebo řiti, lehkého stupně| do 10 %
090| Poúrazové zúžení konečníku nebo řiti, středního stupně| do 20 %
091| Poúrazové zúžení konečníku nebo řiti, těžkého stupně| do 50 %
ÚRAZY MOČOVÝCH A POHLAVNÍCH ORGÁNŮ
092| Ztráta jedné ledviny| 25 %
093| Poúrazové následky poranění ledvin a močových cest včetně druhotné infekce lehkého stupně| do 10 %
094| Poúrazové následky poranění ledvin a močových cest včetně druhotné infekce středního stupně| do 20 %
095| Poúrazové následky poranění ledvin a močových cest včetně druhotné infekce těžkého stupně| do 50 %
096| Píštěl močového měchýře nebo močové roury| 50 %
Nelze současně hodnotit podle bodů 093 až 095.|
097| Chronický zánět močových cest a druhotné onemocnění ledvin| 15 %–50 %
098| Hydrokela| 5 %
099| Ztráta jednoho varlete (při kryptorchismu hodnotit jako ztrátu obou varlat)| 10 %
100| Ztráta obou varlat nebo ztráta potence do 45 let| 35 %
101| Ztráta obou varlat nebo ztráta potence od 45 do 60 let| 20 %
102| Ztráta obou varlat nebo ztráta potence nad 60 let| 10 %
103| Ztráta pyje nebo závažné deformity do 45 let| do 40 %
104| Ztráta pyje nebo závažné deformity do 60 let| do 20 %
105| Ztráta pyje nebo závažné deformity nad 60 let| do 10 %
Je-li hodnoceno podle bodů 103 až 105, nelze současně hodnotit ztrátu potence podle bodů 100 až 102.|
106| Poúrazové deformace ženských pohlavních orgánů| 10 %–50 %
ÚRAZY PÁTEŘE A MÍCHY
107| Omezení hybnosti páteře lehkého stupně| do 10 %
108| Omezení hybnosti páteře středního stupně| do 25 %
109| Omezení hybnosti páteře těžkého stupně| do 55 %
110| Poúrazové poškození páteře, míchy, míšních plen a kořenů s trvalými objektivními příznaky porušené funkce lehkého stupně| 10 %–25 %
111| Poúrazové poškození páteře, míchy, míšních plen a kořenů s trvalými objektivními příznaky porušené funkce středního stupně| 26 %–40 %
112| Poúrazové poškození páteře, míchy, míšních plen a kořenů s trvalými objektivními příznaky porušené funkce těžkého stupně| 41 %–100 %
113| Poúrazové poškození páteře, míchy, míšních plen a kořenů bez objektivních příznaků, avšak s trvalými subjektivními potížemi prokázanými lékařským pozorováním, lehkého stupně| do 10 %
114| Poúrazové poškození páteře, míchy, míšních plen a kořenů bez objektivních příznaků, avšak s trvalými subjektivními potížemi prokázanými lékařským pozorováním, středního a těžkého stupně | do 25 %
ÚRAZY PÁNVE
115| Porušení souvislosti pánevního prstence s poruchou statiky páteře a funkce dolních končetin u žen do 45 let| 30 %–65 %
116| Porušení souvislosti pánevního prstence s poruchou statiky páteře a funkce dolních končetin u žen přes 45 let| 15 %–50 %
117| Porušení souvislosti pánevního prstence s poruchou statiky páteře a funkce dolních končetin u mužů| 15 %–50 %
ÚRAZY HORNÍCH KONČETIN
| Uvedené hodnoty se vztahují na praváky.
U leváků platí hodnocení opačné.|
118| Ztráta horní končetiny v ramenním kloubu nebo v oblasti mezi loketním a ramenním kloubem, vpravo| 60 %
119| Ztráta horní končetiny v ramenním kloubu nebo v oblasti mezi loketním a ramenním kloubem, vlevo| 50 %
120| Úplná ztuhlost ramenního kloubu v nepříznivém postavení (úplná abdukce, addukce nebo postavení jim blízká), vpravo| 35 %
121| Úplná ztuhlost ramenního kloubu v nepříznivém postavení (úplná abdukce, addukce nebo postavení jim blízká), vlevo| 30 %
122| Úplná ztuhlost ramene v příznivém postavení nebo v postavení jemu blízkém (odtažení 50° až 70°, předpažení 40° až 45° a vnitřní rotace 20°), vpravo| 30 %
123| Úplná ztuhlost ramene v příznivém postavení nebo v postavení jemu blízkém (odtažení 50° až 70°, předpažení 40 až 45° a vnitřní rotace 20°), vlevo| 25 %
124| Omezení pohyblivosti ramenního kloubu lehkého stupně (vzpažení předpažením, předpažení neúplné nad 135°), vpravo| 5 %
125| Omezení pohyblivosti ramenního kloubu lehkého stupně (vzpažení předpažením, předpažení neúplné nad 135°), vlevo| 4 %
126| Omezení pohyblivosti ramenního kloubu středního stupně (vzpažení předpažením do 135°), vpravo| 10 %
127| Omezení pohyblivosti ramenního kloubu středního stupně (vzpažení předpažením do 135°), vlevo| 8 %
128| Omezení pohyblivosti ramenního kloubu těžkého stupně (vzpažení předpažením do 90°), vpravo| 18 %
129| Omezení pohyblivosti ramenního kloubu těžkého stupně (vzpažení předpažením do 90°), vlevo| 15 %
130| U omezení pohyblivosti ramenního kloubu lehkého, středního nebo těžkého stupně se při současném omezení pohybů rotačních hodnocení podle bodů 124 až 129 zvyšuje o jednu třetinu|
131| Pakloub kosti pažní, vpravo| 40 %
132| Pakloub kosti pažní, vlevo| 33,5 %
133| Chronický zánět kostní dřeně jen po otevřených zraněních nebo po operativních zákrocích nutných k léčení následků úrazu, vpravo| 30 %
134| Chronický zánět kostní dřeně jen po otevřených zraněních nebo po operativních zákrocích nutných k léčení následků úrazu, vlevo| 25 %
135| Habituální vykloubení ramene, vpravo| 20 %
136| Habituální vykloubení ramene, vlevo| 16,5 %
Plnění podle bodů 135 a 136 vylučuje nároky na plnění za dobu nezbytného léčení dalších vymknutí podle tabulky A bod 206 a 207.|
137| Nenapravené vykloubení sternoklavikulární kromě případné poruchy funkce, vpravo| 3 %
138| Nenapravené vykloubení sternoklavikulární kromě případné poruchy funkce, vlevo| 2,5 %
139| Nenapravené vykloubení akromioklavikulární kromě případné poruchy funkce ramenního kloubu, vpravo| 6 %
140| Nenapravené vykloubení akromioklavikulární kromě případné poruchy funkce ramenního kloubu, vlevo| 5 %
141| Trvalé následky po přetržení nadhřebenového svalu se hodnotí podle ztráty funkce ramenního kloubu|
142| Trvalé následky po přetržení dlouhé hlavy dvouhlavého svalu při neporušené funkci ramenního a loketního kloubu, vpravo| 3 %
143| Trvalé následky po přetržení dlouhé hlavy dvouhlavého svalu při neporušené funkci ramenního a loketního kloubu, vlevo| 2,5 %
| Poškození oblasti loketního kloubu a předloktí|
144| Úplná ztuhlost loketního kloubu v nepříznivém postavení (úplné natažení nebo úplné ohnutí a postavení jim blízká), vpravo| 30 %
145| Úplná ztuhlost loketního kloubu v nepříznivém postavení (úplné natažení nebo úplné ohnutí a postavení jim blízká), vlevo| 25 %
146| Úplná ztuhlost loketního kloubu v příznivém postavení nebo v postaveních jemu blízkých (ohnutí v úhlu 90° až 95°), vpravo| 20 %
147| Úplná ztuhlost loketního kloubu v příznivém postavení nebo v postaveních jemu blízkých (ohnutí v úhlu 90° až 95°), vlevo| 16,5 %
148| Omezení pohyblivosti loketního kloubu lehkého stupně, vpravo | do 6 %
149| Omezení pohyblivosti loketního kloubu lehkého stupně, vlevo| do 5 %
150| Omezení pohyblivosti loketního kloubu středního stupně, vpravo| do 12 %
151| Omezení pohyblivosti loketního kloubu středního stupně, vlevo| do 10 %
152| Omezení pohyblivosti loketního kloubu těžkého stupně, vpravo| do 18 %
153| Omezení pohyblivosti loketního kloubu těžkého stupně, vlevo| do 15 %
154| Úplná ztuhlost kloubů radioulnárních (s nemožností přivrácení nebo odvrácení předloktí) v nepříznivém postavení nebo v postaveních jemu blízkých (v maximální pronaci nebo supinaci – v krajním odvrácení nebo přivrácení), vpravo| 20 %
155| Úplná ztuhlost kloubů radioulnárních (s nemožností přivrácení nebo odvrácení předloktí) v nepříznivém postavení nebo v postaveních jemu blízkých (v maximální pronaci nebo supinaci – v krajním odvrácení nebo přivrácení), vlevo| 16,5 %
156| Úplná ztuhlost kloubů radioulnárních v příznivém postavení (střední postavení nebo lehká pronace), vpravo| do 20 %
157| Úplná ztuhlost kloubů radioulnárních v příznivém postavení (střední postavení nebo lehká pronace), vlevo| do 16 %
158| Omezení přivrácení a odvrácení předloktí lehkého stupně, vpravo| do 5 %
159| Omezení přivrácení a odvrácení předloktí lehkého stupně, vlevo| do 4 %
160| Omezení přivrácení a odvrácení předloktí středního stupně, vpravo| do 10 %
161| Omezení přivrácení a odvrácení předloktí středního stupně, vlevo| do 8 %
162| Omezení přivrácení a odvrácení předloktí těžkého stupně, vpravo| do 20 %
163| Omezení přivrácení a odvrácení předloktí těžkého stupně, vlevo| do 16 %
164| Pakloub obou kostí předloktí, vpravo| 40 %
165| Pakloub obou kostí předloktí, vlevo| 35 %
166| Pakloub kosti vřetenní, vpravo| 30 %
167| Pakloub kosti vřetenní, vlevo| 25 %
168| Pakloub kosti loketní, vpravo| 20 %
169| Pakloub kosti loketní, vlevo| 15 %
170| Chronický zánět kostní dřeně kostí předloktí jen po otevřených zraněních nebo po operativních zákrocích nutných k léčení následků úrazů, vpravo| 27,5 %
171| Chronický zánět kostní dřeně kostí předloktí jen po otevřených zraněních nebo po operativních zákrocích nutných k léčení následků úrazů, vlevo| 22,5 %
172| Viklavý kloub loketní, vpravo| 30 %
173| Viklavý kloub loketní, vlevo| 25 %
174| Ztráta předloktí při zachovaném loketním kloubu, vpravo| 55 %
175| Ztráta předloktí při zachovaném loketním kloubu, vlevo| 45 %
| Ztráta nebo poškození ruky|
176| Ztráta ruky v zápěstí, vpravo| 50 %
177| Ztráta ruky v zápěstí, vlevo| 42 %
178| Ztráta všech prstů ruky, popř. včetně záprstních kostí, vpravo| 50 %
179| Ztráta všech prstů ruky, popř. včetně záprstních kostí, vlevo| 42 %
180| Ztráta prstů ruky mimo palec, popř. včetně záprstních kostí, vpravo| 45 %
181| Ztráta prstů ruky mimo palec, popř. včetně záprstních kostí, vlevo| 37,5 %
182| Úplná ztuhlost zápěstí v nepříznivém postavení nebo v postaveních jemu blízkých (úplné hřbetní nebo dlaňové ohnutí ruky), vpravo| 30 %
183| Úplná ztuhlost zápěstí v nepříznivém postavení nebo v postaveních jemu blízkých (úplné hřbetní nebo dlaňové ohnutí ruky), vlevo| 25 %
184| Úplná ztuhlost zápěstí v příznivém postavení (hřbetní ohnutí 20° až 40°), vpravo| 20 %
185| Úplná ztuhlost zápěstí v příznivém postavení (hřbetní ohnutí 20° až 40°), vlevo| 17 %
186| Pakloub člunkové kosti, vpravo| 15 %
187| Pakloub člunkové kosti, vlevo| 12,5 %
188| Omezení pohyblivosti zápěstí lehkého stupně, vpravo| do 6 %
189| Omezení pohyblivosti zápěstí lehkého stupně, vlevo| do 5 %
190| Omezení pohyblivosti zápěstí středního stupně, vpravo| do 12 %
191| Omezení pohyblivosti zápěstí středního stupně, vlevo| do 10 %
192| Omezení pohyblivosti zápěstí těžkého stupně, vpravo| do 20 %
193| Omezení pohyblivosti zápěstí těžkého stupně, vlevo| do 17 %
| Poškození palce|
194| Ztráta koncového článku palce, vpravo| 9 %
195| Ztráta koncového článku palce, vlevo| 7,5 %
196| Ztráta palce se záprstní kostí, vpravo| 25 %
197| Ztráta palce se záprstní kostí, vlevo| 21 %
198| Ztráta obou článků palce, vpravo| 18 %
199| Ztráta obou článků palce, vlevo| 15 %
200| Úplná ztuhlost mezičlánkového kloubu palce v nepříznivém postavení (krajní ohnutí), vpravo| 8 %
201| Úplná ztuhlost mezičlánkového kloubu palce v nepříznivém postavení (krajní ohnutí), vlevo| 7 %
202| Úplná ztuhlost mezičlánkového kloubu palce v nepříznivém postavení(v hyperextensi), vpravo| 7 %
203| Úplná ztuhlost mezičlánkového kloubu palce v nepříznivém postavení (v hyperextensi), vlevo| 6 %
204| Úplná ztuhlost mezičlánkového kloubu palce v příznivém postavení (lehké poohnutí), vpravo| 6 %
205| Úplná ztuhlost mezičlánkového kloubu palce v příznivém postavení (lehké poohnutí), vlevo| 5 %
206| Úplná ztuhlost základního kloubu palce, vpravo| 6 %
207| Úplná ztuhlost základního kloubu palce, vlevo| 5 %
208| Úplná ztuhlost karpometakarpálního kloubu palce v nepříznivém postavení (úplná abdukce nebo addukce), vpravo| 9 %
209| Úplná ztuhlost karpometakarpálního kloubu palce v nepříznivém postavení (úplná abdukce nebo addukce), vlevo| 7,5 %
210| Úplná ztuhlost karpometakarpálního kloubu palce v příznivém postavení (lehká opozice), vpravo| 6 %
211| Úplná ztuhlost karpometakarpálního kloubu palce v příznivém postavení (lehká opozice), vlevo| 5 %
212| Trvalé následky po špatně zhojené Bennettově zlomenině s trvající subluxací, kromě plnění za poruchu funkce, vpravo| 3 %
213| Trvalé následky po špatně zhojené Bennettově zlomenině s trvající subluxací, kromě plnění za poruchu funkce, vlevo| 2,5 %
214| Úplná ztuhlost všech kloubů palce v nepříznivém postavení, vpravo| 25 %
215| Úplná ztuhlost všech kloubů palce v nepříznivém postavení, vlevo| 21 %
216| Porucha úchopové funkce palce při omezení pohyblivosti mezičlánkového kloubu lehkého stupně, vpravo| do 2 %
217| Porucha úchopové funkce palce při omezení pohyblivosti mezičlánkového kloubu lehkého stupně, vlevo| do 1,5 %
218| Porucha úchopové funkce palce při omezení pohyblivosti mezičlánkového kloubu středního stupně, vpravo| do 4 %
219| Porucha úchopové funkce palce při omezení pohyblivosti mezičlánkového kloubu středního stupně, vlevo| do 3 %
220| Porucha úchopové funkce palce při omezení pohyblivosti mezičlánkového kloubu těžkého stupně, vpravo| do 6 %
221| Porucha úchopové funkce palce při omezení pohyblivosti mezičlánkového kloubu těžkého stupně, vlevo| do 5 %
222| Porucha úchopové funkce palce při omezení pohyblivosti základního kloubu lehkého stupně, vpravo| do 2 %
223| Porucha úchopové funkce palce při omezení pohyblivosti základního kloubu lehkého stupně, vlevo| do 1,5 %
224| Porucha úchopové funkce palce při omezení pohyblivosti základního kloubu středního stupně, vpravo| do 4 %
225| Porucha úchopové funkce palce při omezení pohyblivosti základního kloubu středního stupně, vlevo| do 3 %
226| Porucha úchopové funkce palce při omezení pohyblivosti základního kloubu těžkého stupně, vpravo| do 6 %
227| Porucha úchopové funkce palce při omezení pohyblivosti základního kloubu těžkého stupně, vlevo| do 5 %
228| Porucha úchopové funkce palce při omezení pohyblivosti karpometakarpálního kloubu lehkého stupně, vpravo| do 3 %
229| Porucha úchopové funkce palce při omezení pohyblivosti karpometakarpálního kloubu lehkého stupně, vlevo| do 2,5 %
230| Porucha úchopové funkce palce při omezení pohyblivosti karpometakarpálního kloubu středního stupně, vpravo| do 6 %
231| Porucha úchopové funkce palce při omezení pohyblivosti karpometakarpálního kloubu středního stupně, vlevo| do 5 %
232| Porucha úchopové funkce palce při omezení pohyblivosti karpometakarpálního kloubu těžkého stupně, vpravo| do 9 %
233| Porucha úchopové funkce palce při omezení pohyblivosti karpometakarpálního kloubu těžkého stupně, vlevo| do 7,5 %
Poškození ukazováku
234| Ztráta koncového článku ukazováku, vpravo| 4 %
235| Ztráta koncového článku ukazováku, vlevo| 3,5 %
236| Ztráta dvou článků ukazováku, vpravo| 8 %
237| Ztráta dvou článků ukazováku, vlevo| 6,5 %
238| Ztráta všech tří článků ukazováku, vpravo| 12 %
239| Ztráta všech tří článků ukazováku, vlevo| 10 %
240| Ztráta ukazováku se záprstní kostí, vpravo| 15 %
241| Ztráta ukazováku se záprstní kostí, vlevo| 12,5 %
242| Úplná ztuhlost všech tří kloubů ukazováku v krajním natažení, vpravo| 12 %
243| Úplná ztuhlost všech tří kloubů ukazováku v krajním natažení, vlevo| 10 %
244| Úplná ztuhlost všech tří kloubů ukazováku v krajním ohnutí, vpravo| 15 %
245| Úplná ztuhlost všech tří kloubů ukazováku v krajním ohnutí, vlevo| 12,5 %
246| Porucha úchopové funkce ukazováku; do úplného sevření do dlaně chybí 1 až 2 cm, vpravo| 4 %
247| Porucha úchopové funkce ukazováku; do úplného sevření do dlaně chybí 1 až 2 cm, vlevo| 3,5 %
248| Porucha úchopové funkce ukazováku; do úplného sevření do dlaně chybí 3 až 4 cm, vpravo| 12 %
249| Porucha úchopové funkce ukazováku; do úplného sevření do dlaně chybí 3 až 4 cm, vlevo| 10 %
250| Porucha úchopové funkce ukazováku; do úplného sevření do dlaně chybí přes 4 cm, vpravo| 15 %
251| Porucha úchopové funkce ukazováku; do úplného sevření do dlaně chybí přes 4 cm, vlevo| 12,5 %
252| Nemožnost úplného natažení některého z mezičlánkových kloubů ukazováku při neporušené úchopové funkci, vpravo| 1,5 %
253| Nemožnost úplného natažení některého z mezičlánkových kloubů ukazováku při neporušené úchopové funkci, vlevo| 1 %
254| Nemožnost úplného natažení základního kloubu ukazováku s poruchou abdukce, vpravo| 2,5 %
255| Nemožnost úplného natažení základního kloubu ukazováku s poruchou abdukce, vlevo| 2 %
Poškození prostředníku, prsteníku a malíku
256| Ztráta celého prstu s příslušnou kostí záprstní, vpravo| 9 %
257| Ztráta celého prstu s příslušnou kostí záprstní, vlevo| 7,5 %
258| Ztráta všech tří článků prstu nebo dvou článků se ztuhlostí základního kloubu, vpravo| 8 %
259| Ztráta všech tří článků prstu nebo dvou článků se ztuhlostí základního kloubu, vlevo| 6 %
260| Ztráta koncového článku jednoho z těchto prstů, vpravo| 3 %
261| Ztráta koncového článku jednoho z těchto prstů, vlevo| 2,5 %
262| Úplná ztuhlost všech tří kloubů jednoho z těchto prstů v krajním natažení nebo ohnutí (v postavení bránícím funkci sousedních prstů), vpravo| 9 %
263| Úplná ztuhlost všech tří kloubů jednoho z těchto prstů v krajním natažení nebo ohnutí (v postavení bránícím funkci sousedních prstů), vlevo| 7,5 %
264| Porucha úchopové funkce prstu; do úplného sevření do dlaně chybí 1 až 2 cm, vpravo| 2 %
265| Porucha úchopové funkce prstu; do úplného sevření do dlaně chybí 1 až 2 cm, vlevo| 1,5 %
266| Porucha úchopové funkce prstu; do úplného sevření do dlaně chybí 3 až 4 cm, vpravo| 6 %
267| Porucha úchopové funkce prstu; do úplného sevření do dlaně chybí 3 až 4 cm, vlevo| 5 %
268| Porucha úchopové funkce prstu; do úplného sevření do dlaně chybí přes 4 cm, vpravo| 8 %
269| Porucha úchopové funkce prstu; do úplného sevření do dlaně chybí přes 4 cm, vlevo| 6 %
270| Nemožnost úplného natažení jednoho z mezičlánkových kloubů při neporušené úchopové funkci prstu, vpravo| 1 %
271| Nemožnost úplného natažení jednoho z mezičlánkových kloubů při neporušené úchopové funkci prstu, vlevo| 0,5 %
272| Nemožnost úplného natažení základního kloubu prstu s poruchou abdukce, vpravo| 1,5 %
273| Nemožnost úplného natažení základního kloubu prstu s poruchou abdukce, vlevo| 1 %
Traumatické poruchy nervů horní končetiny
| V hodnocení jsou již zahrnuty případné poruchy vasomotorické a trofické.|
274| Traumatická porucha nervu axillárního, vpravo| do 30 %
275| Traumatická porucha nervu axillárního, vlevo| do 25 %
276| Traumatická porucha kmene nervu vřetenního s postižením všech inervovaných svalů, vpravo| 45 %
277| Traumatická porucha kmene nervu vřetenního s postižením všech inervovaných svalů, vlevo| 37,5 %
278| Traumatická porucha nervu vřetenního se zachováním funkce trojhlavého svalu, vpravo| 35 %
279| Traumatická porucha nervu vřetenního se zachováním funkce trojhlavého svalu, vlevo| 27,5 %
280| Traumatická porucha nervu muskulokutanního, vpravo| do 30 %
281| Traumatická porucha nervu muskulokutanního, vlevo| do 20 %
282| Traumatická porucha kmene loketního nervu s postižením všech inervovaných svalů, vpravo| 40 %
283| Traumatická porucha kmene loketního nervu s postižením všech inervovaných svalů, vlevo| 33 %
284| Traumatická porucha distální části loketního nervu se zachováním funkce ulnárního ohybače karpu a části hlubokého ohybače prstů, vpravo| 30 %
285| Traumatická porucha distální části loketního nervu se zachováním funkce ulnárního ohybače karpu a části hlubokého ohybače prstů, vlevo| 25 %
286| Traumatická porucha kmene středního nervu s postižením všech inervovaných svalů, vpravo| do 30 %
287| Traumatická porucha kmene středního nervu s postižením všech inervovaných svalů, vlevo| do 25 %
288| Traumatická porucha distální části středního nervu s postižením hlavně thenarového svalstva, vpravo| do 15 %
289| Traumatická porucha distální části středního nervu s postižením hlavně thenarového svalstva, vlevo| do 12,5 %
290| Traumatická porucha všech tří nervů (popř. i celé pleteně pažní), vpravo | do 60 %
291| Traumatická porucha všech tří nervů (popř. i celé pleteně pažní), vlevo| do 50 %
ÚRAZY DOLNÍCH KONČETIN
292| Ztráta jedné dolní končetiny v kyčelním kloubu nebo v oblasti mezi kyčelním a kolenním kloubem| 50 %
293| Pakloub stehenní kosti v krčku nebo nekrosa hlavice| 40 %
294| Pakloub stehenní kosti – endoprotéza (mimo hodnocení omezení hybnosti kloubu) | 15 %
295| Chronický zánět kostní dřeně kosti stehenní jen po otevřených zraněních nebo po operativních zákrocích nutných k léčení následků úrazu| 25 %
296| Zkrácení jedné dolní končetiny do 2 cm| 0 %
297| Zkrácení jedné dolní končetiny do 4 cm| 5 %
298| Zkrácení jedné dolní končetiny do 6 cm| do 15 %
299| Zkrácení jedné dolní končetiny přes 6 cm | do 25 %
300| Poúrazové deformity kosti stehenní (zlomeniny zhojené s úchylkou osovou nebo rotační), za každých 5° úchylky| 5 %
Úchylky přes 45° se hodnotí jako ztráta končetiny. Při hodnocení osové úchylky nelze současně započítávat relativní zkrácení končetiny.|
301| Úplná ztuhlost kyčelního kloubu v nepříznivém postavení (úplné přitažení nebo odtažení, natažení nebo ohnutí a postavení těmto blízká)| 40 %
302| Úplná ztuhlost kyčelního kloubu v příznivém postavení (lehké odtažení a základní postavení nebo nepatrné ohnutí)| 30 %
303| Omezení pohyblivosti kyčelního kloubu lehkého stupně| do 10 %
304| Omezení pohyblivosti kyčelního kloubu středního stupně| do 20 %
305| Omezení pohyblivosti kyčelního kloubu těžkého stupně| do 30 %
| Poškození kolena|
306| Úplná ztuhlost kolena v nepříznivém postavení (úplné natažení nebo ohnutí nad úhel 20°)| 30 %
307| Úplná ztuhlost kolena v nepříznivém postavení (ohnutí nad 30°)| 45 %
308| Úplná ztuhlost kolena v příznivém postavení| do 30 %
309| Endoprotéza v oblasti kolenního kloubu (mimo hodnocení omezení hybnosti kloubu)| 15 %
310| Omezení pohyblivosti kolenního kloubu lehkého stupně| do 10 %
311| Omezení pohyblivosti kolenního kloubu středního stupně| do 15 %
312| Omezení pohyblivosti kolenního kloubu těžkého stupně| do 25 %
313| Viklavost kolenního kloubu, není-li nutný ortopedický podpůrný přístroj| do 20 %
314| Viklavost kolenního kloubu, je-li nutný ortopedický podpůrný přístroj| 30 %
315| Trvalé následky po poranění měkkého kolena s příznaky poškození menisku lehkého a středního stupně (bez prokázaných blokád) | do 10 %
316| Trvalé následky po poranění měkkého kolena s příznaky poškození menisku těžkého stupně (s prokázanými opětovanými blokádami)| do 25 %
317| Trvalé následky po operativním vynětí jednoho menisku (při úplném rozsahu pohybů a dobré stabilitě kloubu; jinak podle poruchy funkce)| 5 %
318| Trvalé následky po operativním vynětí obou menisků (při úplném rozsahu pohybů a dobré stabilitě kloubu; jinak podle poruchy funkce)| 10 %
| Poškození bérce|
319| Ztráta dolní končetiny v bérci se zachovaným kolenem| 45 %
320| Ztráta dolní končetiny v bérci se ztuhlým kolenním kloubem| 50 %
321| Pakloub kosti holenní nebo obou kostí bérce| 45 %
322| Chronický zánět kostní dřeně kostí bérce jen po otevřených zraněních nebo po operativních zákrocích nutných k léčení následků úrazu| 22,5 %
323| Poúrazové deformity bérce vzniklé zhojením zlomeniny v osové nebo rotační úchylce (úchylky musí být prokázány na rtg); za každých 5°
Úchylky přes 45° se hodnotí jako ztráta bérce. Při hodnocení osové úchylky nelze současně započítat relativní zkrácení končetiny.|
| Poškození v oblasti hlezenného kloubu|
324| Ztráta nohy v hlezenném kloubu nebo pod ním| 40 %
325| Ztráta chodidla v Chopartově kloubu s artrodezou hlezna| 30 %
326| Ztráta chodidla v Chopartově kloubu s pahýlem v plantární flexi| 40 %
327| Ztráta chodidla v Lisfrancově kloubu nebo pod ním| 25 %
328| Úplná ztuhlost hlezenného kloubu v nepříznivém postavení (dorsální flexe nebo větší stupně plantární flexe)| 30 %
329| Úplná ztuhlost hlezenného kloubu v pravoúhlém postavení| 25 %
330| Úplná ztuhlost hlezenného kloubu v příznivém postavení (ohnutí do plosky kolem 5°)| 20 %
331| Omezení pohyblivosti hlezenného kloubu lehkého stupně| do 6 %
332| Omezení pohyblivosti hlezenného kloubu středního stupně| do 12 %
333| Omezení pohyblivosti hlezenného kloubu těžkého stupně| do 20 %
334| Úplná ztráta pronace a supinace nohy| 15 %
335| Omezení pronace a supinace nohy| do 12 %
336| Viklavost hlezenného kloubu| do 20 %
337| Ploská noha nebo vbočená nebo vybočená následkem úrazu a jiné poúrazové deformity v oblasti hlezna a nohy| do 25 %
338| Chronický zánět kostní dřeně v oblasti tarsu a metatarsu a kosti patní jen po otevřených zraněních nebo po operativních zákrocích nutných k léčení následků úrazu| 15 %
| Poškození v oblasti nohy|
339| Ztráta všech prstů nohy| 15 %
340| Ztráta obou článků palce nohy| 10 %
341| Ztráta obou článků palce nohy se záprstní kostí nebo s její částí| 15 %
342| Ztráta koncového článku palce nohy| 3 %
343| Ztráta jiného prstu nohy (včetně malíku); za každý prst| 2 %
344| Ztráta malíku nohy se záprstní kostí nebo s její částí| 10 %
345| Úplná ztuhlost mezičlánkového kloubu palce nohy| 3 %
346| Úplná ztuhlost základního kloubu palce nohy| 7 %
347| Úplná ztuhlost obou kloubů palce nohy| 10 %
348| Omezení pohyblivosti mezičlánkového kloubu palce nohy| do 3 %
349| Omezení pohyblivosti základního kloubu palce nohy| do 7 %
350| Porucha funkce kteréhokoliv jiného prstu nohy než palce; za každý prst| 1 %
351| Poúrazové oběhové a trofické poruchy na jedné dolní končetině| do 15 %
352| Poúrazové oběhové a trofické poruchy na obou dolních končetinách| do 30 %
353| Poúrazové atrofie svalstva končetin dolních při neomezeném rozsahu pohybů v kloubu, na stehně| do 5 %
354| Poúrazové atrofie svalstva končetin dolních při neomezeném rozsahu pohybů v kloubu, na bérci| do 3 %
| Traumatické poruchy nervů dolní končetiny|
| V hodnocení jsou již zahrnuty případné poruchy vasomotorické a trofické.|
355| Traumatická porucha nervu sedacího| 50 %
356| Traumatická porucha nervu stehenního| do 30 %
357| Traumatická porucha nervu obturatorií| do 20 %
358| Traumatická porucha kmene nervu holenního s postižením všech inervovaných svalů| 35 %
359| Traumatická porucha distální části nervu holenního s postižením funkce prstů| 5 %
360| Traumatická porucha kmene nervu lýtkového s postižením všech inervovaných svalů| 30 %
361| Traumatická porucha hluboké větve nervu lýtkového| 20 %
362| Traumatická porucha povrchní větve nervu lýtkového| 10 %
RŮZNÉ
363| Rozsáhlé plošné jizvy (bez přihlédnutí k poruše funkce kloubu) od 1 % do 15 % tělesného povrchu| do 10 %
364| Rozsáhlé plošné jizvy (bez přihlédnutí k poruše funkce kloubu) nad 15 % tělesného povrchu| do 40 %
POMOCNÉ TABULKY
pro hodnocení trvalého poškození zraku
Tabulka č. 1
Plnění za trvalé tělesné poškození při snížení zrakové ostrosti s optimální brýlovou korekcí
| 6/6| 6/9| 6/12| 6/15| 6/18| 6/24| 6/30| 6/36| 6/60| 3/60| 1/60| 0
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---
Procenta plnění trvalých tělesných poškození
6/6| 0| 2| 4| 6| 9| 12| 15| 18| 21| 23| 24| 25
6/9| 2| 4| 6| 8| 11| 14| 18| 21| 23| 25| 27| 30
6/12| 4| 6| 9| 11| 14| 18| 21| 24| 27| 30| 32| 35
6/15| 6| 8| 11| 15| 18| 21| 24| 27| 31| 35| 38| 40
6/18| 9| 11| 14| 18| 21| 25| 28| 32| 38| 43| 47| 50
6/24| 12| 14| 18| 21| 25| 30| 35| 41| 47| 52| 57| 60
6/30| 15| 18| 21| 24| 28| 35| 42| 49| 56| 62| 68| 70
6/36| 18| 21| 24| 27| 32| 41| 49| 58| 66| 72| 77| 80
6/60| 21| 23| 27| 31| 38| 47| 56| 66| 75| 83| 87| 90
3/60| 23| 25| 30| 35| 43| 52| 62| 72| 83| 90| 95| 95
1/60| 24| 27| 32| 38| 47| 57| 68| 77| 87| 95| 100| 100
0| 25| 30| 35| 40| 50| 60| 70| 80| 90| 95| 100| 100
Byla-li před úrazem zraková ostrost snížena natolik, že odpovídá invaliditě větší než 75 %, a nastala-li úrazem slepota lepšího oka, anebo bylo-li před úrazem jedno oko slepé a druhé mělo zrakovou ostrost horší než odpovídá 75 % invalidity a nastalo-li oslepnutí na toto oko, odškodňuje se ve výši 25 %.
Tabulka č. 2
Plnění za trvalé tělesné poškození při koncentrickém zúžení zorného pole
Stupeň zúžení| jednoho oka| obou očí stejně| jednoho oka při
slepotě druhého
---|---|---|---
Procenta plnění trvalých tělesných poškození
k 60°| 0| 10| 40
Stupeň koncentr. zúžení| | |
k 50°| 5| 25| 50
ke 40°| 10| 35| 60
ke 30°| 15| 45| 70
ke 20°| 20| 55| 80
k 10°| 23| 75| 90
k 5°| 25| 100| 100
Bylo-li před úrazem jedno oko slepé a na druhém bylo koncentrické zúžení na 25° nebo více a na tomto oku nastala úplná nebo praktická slepota neb zúžení zorného pole k 5°, odškodňuje se ve výši 25 %.
Tabulka č. 3
Plnění za trvalé tělesné poškození při nekoncentrickém zúžení zorného pole
Hemianopsie | homonymní levostranná| 35 %
---|---|---
| homonymní pravostranná| 45 %
| binasální| 10 %
| bitemporální| 60 % - 70 %
| horní oboustranná| 10 % - 15 %
| dolní oboustranná| 30 % - 50 %
| nasální jednostranná| 6 %
| jednostranná temporální| 15 % - 20 %
| jednostranná horní| 5 % - 10 %
| jednostranná dolní| 10 % - 20 %
| kvadrantová| nasální horní| 4 %
| | nasální dolní| 6 %
| | temporální horní| 6 %
| | temporální dolní| 12 %
Centrální scotom jednostranný i oboustranný hodnotí se podle hodnoty zrakové ostrosti. |
Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 70/1979 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 70/1979 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva vnitra, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu
Vyhlášeno 16. 7. 1979, datum účinnosti 1. 8. 1979, částka 14/1979
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu, ve znění vyhlášky č. 136/1978 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 8. 1979
70
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva vnitra
ze dne 6. července 1979,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu
Federální ministerstvo vnitra stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 16 odst. 1 písm. a) vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu, ve znění vyhlášky č. 136/1978 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 12 odst. 1 zní:
„(1)
Rychlost jízdy je řidič povinen přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které může předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Přitom smí jet řidič
a)
motocyklu rychlostí nejvýše 80 km za hodinu,
b)
osobního a osobního dodávkového automobilu rychlostí nejvýše
-
na dálnici 110 km za hodinu,
-
na ostatních silnicích 90 km za hodinu,
c)
nákladního nebo speciálního automobilu o celkové hmotnosti
-
do 6000 kg nejvýše rychlostí 80 km za hodinu,
-
nad 6000 kg nejvýše rychlostí 70 km za hodinu,
d)
autobusu
-
dálkové pravidelné veřejné dopravy osob nejvýše rychlostí 90 km za hodinu,
-
veřejné a závodové přepravy osob nejvýše rychlostí 70 km za hodinu.
Ustanovení předchozí věty se vztahuje i na jízdu v obci v době od 23 do 5 hodin.“.
2.
§ 12 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Nejvyšší rychlosti stanovené v odstavci 1 se nevztahují na řidiče vozidel ozbrojených sil, ozbrojených sborů a na řidiče zkušebních vozidel výzkumně vývojových pracovišť, pokud jsou tato vozidla opatřena zvláštní poznávací značkou.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1979.
Náměstek ministra:
plk. Dr. Kováč v. r. |
Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 78/1979 Sb. | Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 78/1979 Sb.
Zákonné opatření předsednictva České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Vyhlášeno 19. 7. 1979, datum účinnosti 1. 8. 1979, částka 16/1979
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 8. 1979
78
ZÁKONNÉ OPATŘENÍ
předsednictva České národní rady
ze dne 19. července 1979,
kterým se mění zákon České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Předsednictvo České národní rady se usneslo podle čl. 121 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, na tomto zákonném opatření:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, se mění takto:
§ 10 písm. b) bod 2 zní:
„2.
zvýšení invalidního důchodu invalidy z mládí a invalidy mladšího 26 let, který pobírá důchod ve výši 650,– Kčs měsíčně, až o 200,– Kčs měsíčně v případech hodných zřetele.“.
Čl. II
Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1979.
Erban v. r.
Horník v. r. |
Vyhláška Ministerstva školství Slovenské socialistické republiky č. 104/1979 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství Slovenské socialistické republiky č. 104/1979 Sb.
Vyhláška ministerstva školství Slovenské socialistické republiky o organizaci a výchovně vzdělávací činnosti domů pionýrů a mládeže, stanic mladých techniků, stanic mladých přírodovědců a stanic mladých turistů
Vyhlášeno 31. 8. 1979, datum účinnosti 1. 10. 1979, částka 21/1979
* § 1 - Odborné vedení domů a stanic
* § 2 - Organizace domů a stanic
* Činnost domů a stanic
* § 3 - (1) Domy a stanice pracují s pionýry, členy SSM a s ostatními dětmi a mládeží zpravidla do věku 18 let (dále jen „děti a mládež“).
* § 4 - (1) Stálé tábory se organizují jako:
* § 5 - (1) Domy se prostřednictvím škol pionýrských pracovníků [§ 2 odst. 1 písm. b) ] zúčastňují podle požadavků příslušných orgánů SSM výchovy pionýrských pracovníků.
* § 6 - Úhrada nákladů na činnost
* § 7 - Provoz domů a stanic
* § 8 - Péče o zdraví a bezpečnost dětí a mládeže při činnosti v domech a stanicích
* § 9 - Zrušovací ustanovení
* § 10 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 10. 1979
104
VYHLÁŠKA
ministerstva školství Slovenské socialistické republiky
ze dne 3. srpna 1979
o organizaci a výchovně vzdělávací činnosti domů pionýrů a mládeže,stanic mladých techniků, stanic mladých přírodovědců a stanic mladých turistů
Ministerstvo školství Slovenské socialistické republiky v dohodě se Slovenským ústředním výborem Socialistického svazu mládeže a Slovenskou ústřední radou Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže stanoví podle § 45 odst. 2 zákona Slovenské národní rady č. 78/1978 Sb., o školských zařízeních, a podle § 14 odst. 2 písm. a) zákona Slovenské národní rady č. 79/1978 Sb., o státní správě ve školství:
§ 1
Odborné vedení domů a stanic
(1)
Domy pionýrů a mládeže (dále jen „domy“) a stanice mladých techniků, stanice mladých přírodovědců a stanice mladých turistů (dále jen „stanice“) zřizují a zrušují národní výbory podle zvláštních předpisů1) v dohodě s příslušnými orgány Socialistického svazu mládeže. Na odborném vedení místních a okresních domů a okresních stanic se podílejí okresní výbory Socialistického svazu mládeže, na odborném vedení krajských domů a stanic krajské výbory Socialistického svazu mládeže.
(2)
Ústřední dům pionýrů a mládeže Klementa Gottwalda v Bratislavě je přímo řízenou organizací ministerstva školství Slovenské socialistické republiky; poslání a úkoly tohoto domu, jakož i způsob jeho řízení stanoví statut Ústředního domu pionýrů a mládeže Klementa Gottwalda v Bratislavě.
(3)
Ředitel odpovídá za činnost domu anebo stanice národnímu výboru.
(4)
Ideovou a obsahovou náplň činnosti domů a stanic v působnosti národních výborů stanoví národní výbor, který je odborně vede, v spolupráci s příslušným orgánem Socialistického svazu mládeže (dále jen „SSM“).2)
(5)
Činnost domů a stanic se řídí ročním plánem činnosti, který schvaluje a hodnotí národní výbor a příslušný orgán SSM. Kontrolu výchovné činnosti domů a stanic zajišťují národní výbory a příslušné orgány SSM společně, podle potřeby i samostatně, po vzájemné dohodě; o výsledku kontroly se vzájemně informují.
(6)
O zájmové a metodické činnosti vedou jednotlivá oddělení domů a stanic jednoduchou dokumentaci, kterou po ukončení činnosti ukládají v archivu domů a stanic.
(7)
S pracovníky domů a stanic uzavírá pracovní smlouvu a rozvazuje s nimi pracovní poměr národní výbor; jde-li o ředitele a odborné pedagogické pracovníky, po projednání s příslušným orgánem SSM.
§ 2
Organizace domů a stanic
(1)
Národní výbory v krajských a okresních domech3) zřizují tato oddělení:
a)
metodické,
b)
školu pionýrských pracovníků,
c)
společenských věd,
d)
přírodních věd,
e)
techniky,
f)
estetické výchovy,
g)
tělovýchovy a sportu,
h)
turistiky a branné výchovy,
i)
hospodářské.
(2)
Oddělení techniky, oddělení přírodních věd a oddělení turistiky a branné výchovy krajských nebo okresních domů mohou být umístěna na vysunutém pracovišti; v tom případě se označují jako stanice a jsou součástí domu.
(3)
Z provozních důvodů a v zájmu účelnější organizace výchovně vzdělávací činnosti domu může krajský národní výbor zřídit jako samostatné zařízení krajskou stanici mladých techniků, krajskou stanici mladých přírodovědců a krajskou stanici mladých turistů. Stejně může okresní národní výbor zřídit jako samostatná zařízení okresní stanice mladých techniků, mladých přírodovědců, mladých turistů. Samostatné stanice mohou sloužit více domům.
(4)
Stanice mladých techniků zřízené podle odstavce 3 mají zpravidla oddělení:
a)
techniky,
b)
radiotechniky, elektrotechniky, kybernetiky,
c)
modelářské,
d)
dopravní výchovy a motorismu,
e)
foto a filmu.
(5)
Stanice mladých přírodovědců zřízené podle odstavce 3 mají zpravidla oddělení:
a)
všeobecné biologie,
b)
zoologie a chovatelství,
c)
botaniky a pěstitelství,
d)
práce s neživými přírodninami,
e)
chemie,
f)
matematicko-fyzikální.
(6)
Stanice mladých turistů zřízené podle odstavce 3 mají zpravidla oddělení:
a)
pěší turistiky,
b)
vodní turistiky,
c)
cykloturistiky a mototuristiky,
d)
lyžařské a horské turistiky,
e)
branné výchovy.
(7)
Národní výbory v městských a místních domech3) zřizují tato oddělení:
a)
společenských věd,
b)
přírodních věd,
c)
techniky,
d)
estetické výchovy,
e)
tělovýchovy, turistiky a branné výchovy.
(8)
Při domech a stanicích mohou se souhlasem národních výborů působit základní organizace společenských organizací, které rozvíjejí činnost s dětmi a mládeží. Zásady spolupráce mezi domem, stanicí a základními organizacemi společenských organizací se stanoví dohodou uzavřenou mezi domem, stanicí a společenskými organizacemi, kterou schvaluje národní výbor.
Činnost domů a stanic
§ 3
(1)
Domy a stanice pracují s pionýry, členy SSM a s ostatními dětmi a mládeží zpravidla do věku 18 let (dále jen „děti a mládež“).
(2)
Domy a stanice rozvíjejí pravidelnou a příležitostnou zájmovou činnost.
(3)
Zájmová činnost pravidelná se uskutečňuje v jednotlivých odděleních domů a stanic v zájmových útvarech (zájmové kroužky, kluby, soubory, sportovní družstva atd.), které pracují během celého roku podle schváleného plánu činnosti, jakož i v krátkodobě zaměřených zájmových kurzech (dále jen „zájmový útvar“).
(4)
Zájmový útvar se zřídí při minimálním počtu patnáct zájemců a naplňuje se až do počtu třiceti přihlášených. Zájmový útvar se zruší, nebo sloučí s jiným útvarem, klesne-li počet členů pod deset. Výjimky ze stanoveného počtu členů zájmových útvarů povoluje ředitel domu nebo stanice se souhlasem národního výboru, který zařízení hospodářsky zabezpečuje.
(5)
Zájmovou činnost příležitostnou jako činnost jednorázovou nebo cyklickou organizují domy a stanice formou soutěží (olympiád), přehlídek, závodů, přednášek, besed, vycházek atd.
(6)
Domy a stanice organizují stálé nebo putovní tábory, zájezdy po dobu prázdnin, ve dnech pracovního volna a zabezpečují provoz putovních tras.
(7)
Stálé tábory se organizují při minimálním počtu třiceti účastníků a zájezdy při minimálním počtu patnácti účastníků. Počet účastníků v putovních táborech stanoví ředitel domu nebo stanice s přihlédnutím k druhu tábora. Stálé tábory trvají jeden až tři týdny, putovní tábory jeden až dva týdny a zájezdy nejvýše čtyři dny.
§ 4
(1)
Stálé tábory se organizují jako:
a)
tábory s odborným zaměřením společenskovědním, přírodovědným, technickým a uměleckým jako vyvrcholení celoroční činnosti zájmových útvarů,
b)
výcvikové tábory organizované jako vyvrcholení činnosti pro členy tělovýchovných, turistických, branných a popřípadě některých technických zájmových útvarů,
c)
odborná soustředění společenskovědná, přírodovědná, technická, umělecká, tělovýchovná, turistická a branná pro vybrané jednotlivce a kolektivy za účelem zdokonalení v příslušném oboru,
d)
výměnné tábory recipročního charakteru pro členy zájmových útvarů uskutečňované na základě družebních smluv s domy pionýrů a mládeže socialistických a spřátelených států.
(2)
Putovní tábory pěší nebo na přesunových prostředcích (vodácké, cyklistické, motoristické, lyžařské apod.) expedičního charakteru s odborným tematickým zaměřením společenskovědným, přírodovědným, technickým, uměleckým, tělovýchovným, turistickým a branným se organizují jako:
a)
tábory postupové s ubytováním ve vlastních stanech na tábořištích, v pronajatých objektech nebo ve veřejných ubytovnách,
b)
tábory hvězdicové s ubytováním ve vlastní základně, v pronajatých objektech nebo ve veřejných ubytovnách, s putováním po okolí a s návratem do základen.
(3)
Zájezdy se organizují jako:
a)
odborné exkurze a výcvikové zájezdy pro členy zájmových útvarů,
b)
srazy s charakterem setkání organizované jako zájmová činnost příležitostná pro členy Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže (dále jen „PO SSM“) a SSM,
c)
srazy s charakterem odborných soustředění,
d)
výlety rekreačního charakteru.
§ 5
(1)
Domy se prostřednictvím škol pionýrských pracovníků [§ 2 odst. 1 písm. b) ] zúčastňují podle požadavků příslušných orgánů SSM výchovy pionýrských pracovníků.
(2)
Domy organizují pro orgány PO SSM odborná soustředění pionýrského aktivu – předsedů a členů skupinových nebo oddílových rad, vedoucích hvězdiček-jisker, členů pionýrských štábů, odborná soustřední svazáckého aktivu – instruktorů PO SSM.
(3)
Domy a stanice metodicky pomáhají PO SSM, SSM, základním školám, základním devítiletým školám, školám pro mládež vyžadující zvláštní péči a středním školám a na základě pověření národního výboru též domům a stanicím nižšího stupně.
(4)
Metodickou pomoc PO SSM poskytují domy především prostřednictvím metodických oddělení a škol pionýrských pracovníků, zejména při výchově a přípravě pionýrského aktivu, instruktorů PO SSM a pionýrských pracovníků a v obsahové přípravě činnosti PO SSM.
(5)
Metodickou pomoc školám, které jsou uvedeny v odstavci 3, a SSM poskytují domy a stanice zejména při rozvíjení zájmové činnosti a organizováním různých akcí.
(6)
Domy a stanice na základě edičního plánu schváleného národním výborem vydávají metodické materiály pro potřeby pracovníků domů a stanic, vedoucích zájmových útvarů, pracovníků v oblasti výchovy mimo vyučování a po projednání s příslušným orgánem SSM též materiály pro potřeby pionýrských pracovníků.
(7)
Domy a stanice se na základě pověření národního výboru zúčastňují na péči o politicko-odborný růst pracovníků domů a stanic nižšího stupně, organizují pro ně porady, semináře a školení, provádějí odborné instruktáže a konzultace.
(8)
Na základě pověření národního výboru a příslušného orgánu SSM sledují krajské domy základní ukazatele o činnosti okresních, městských a místních domů a okresních stanic v rozsahu stanoveném krajským národním výborem a příslušným orgánem SSM a provádějí jejich rozbory.
§ 6
Úhrada nákladů na činnost
(1)
Zájmové činnosti pravidelné, stálých a putovních táborů a zájezdů se zúčastňují jen děti a mládež, za které rodiče nebo jiní zákonní zástupci (dále jen „rodiče“) se zavážou uhradit částečné nebo celé náklady na tuto činnost; výši a způsob úhrady nákladů dohodne s nimi předem ředitel podle pokynů národního výboru, který dům nebo stanici hospodářsky zabezpečuje.
(2)
Povinnost uhradit částečné nebo celé náklady na činnost dětí a mládeže podle odstavce 1 převezmou rodiče podpisem přihlášky k této činnosti.
(3)
Na přihlášce se uvede povinnost rodičů uhradit náklady na zájmovou činnost podle odstavců 4 a 5 nebo náklady spojené se stálými nebo putovními tábory, zájezdy, popřípadě další náklady, které jsou povinni rodiče uhradit, a termín pro zaplacení částečné nebo úplné úhrady.
(4)
Ve všech zájmových útvarech domů a stanic přispívají rodiče na částečnou úhradu spotřebovaného materiálu jednorázovým obnosem 10 Kčs, který je splatný při zápisu do zájmového útvaru. Obnos 10 Kčs se členovi nevrací, ani když předčasně ukončí svou činnost v zájmovém útvaru.
(5)
Materiál a suroviny spotřebované v zájmových útvarech šití a vaření a v klubech dívčích v plném rozsahu hradí rodiče, zůstávají-li vyrobené věci v osobním vlastnictví člena zájmového útvaru.
(6)
Rodiče hradí příspěvkem
a)
u stálých a putovních táborů v tuzemsku náklady na potraviny a jízdné, popřípadě vstupné při návštěvách míst, kde se vstupné vybírá,
b)
při srazech charakteru odborných soustředění, při odborných exkurzích a výcvikových zájezdech všechny náklady kromě nákladů na dopravu,
c)
při příležitostné činnosti zájmové převážně turistického nebo sportovního charakteru setkání, při výletech rekreačního charakteru, při výměnných táborech a putovních táborech v zahraničí všechny náklady,
d)
při návštěvách představení a akcí, na kterých se vybírá vstupné, jízdné veřejnými dopravními prostředky a vstupné.
(7)
Ostatní náklady spojené s činností domu nebo stanice hradí národní výbor, který zařízení hospodářsky zabezpečuje.
(8)
Finanční prostředky získané od rodičů úhradou nákladů podle odstavců 1, 4 a 6 jsou příjmem národního výboru, který domy a stanice hospodářsky zabezpečuje.
§ 7
Provoz domů a stanic
(1)
Domy a stanice organizují činnost od 1. září do 31. srpna následujícího roku. Zájmové útvary zahajují svou činnost koncem září a zpravidla ji končí 15. června. Domy a stanice rozvíjejí činnost též v sobotu a neděli a po dobu školních prázdnin; ve večerních hodinách pracují zejména s mládeží.
(2)
Organizace činnosti a provoz domů a stanic se řídí vnitřním řádem, který vydává ředitel po schválení národním výborem.
§ 8
Péče o zdraví a bezpečnost dětí a mládeže při činnosti v domech a stanicích
(1)
V zabezpečování péče o zdraví a bezpečnost dětí a mládeže se pracovníci domů a stanic řídí zvláštními předpisy.4)
(2)
Domy a stanice se při organizování stálých a putovních táborů řídí předpisy k zabezpečení zdravotnické péče.5)
(3)
Po dobu činnosti v domech a stanicích jsou děti a mládež pojištěny proti úrazu.6)
§ 9
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
směrnice ze dne 22. listopadu 1958 čj. 25 709/ 58-A-I/1 o příspěvku na úhradu materiálu v zájmových kroužcích domů a stanic pionýrů a mládeže (Zvesti PŠK 1958, sešit 19–20 a Sbírka směrnic pro národní výbory, reg. číslo 168/P-1958),
2.
organizační směrnice ze dne 1. února 1971 čj. 3773/71-I pro činnost domů pionýrů a mládeže a stanic mladých techniků, přírodovědců a turistů na Slovensku (Zvesti MŠ a MK SSR, 1972 sešit 2 ve znění směrnic ze dne 17. 7. 1973 čj. 7939/1973-I (Zvesti MŠ a MK SSR 1973, sešit 8).
§ 10
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1979.
První náměstek ministra:
Prof. PhDr. Kilár CSc. v. r.
1)
§ 19 zákona Slovenské národní rady č. 78/1978 Sb., o školských zařízeních, § 5 odst. 1 a 2, § 7 odst. 1 písm. a), § 9, § 11 odst. 2 a § 12 a 13 zákona Slovenské národní rady č. 79/1978 Sb., o státní správě ve školství.
2)
§ 19 odst. 4 zákona Slovenské národní rady č. 78/1978 Sb.
3)
§ 19 odst. 2 zákona Slovenské národní rady č. 78/1978 Sb.
4)
Zejména:
– § 2 odst. 1 písm. c), § 3 písm. g) a § 6 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu,
– § 422 občanského zákoníku,
– § 133 a 165 zákoníku práce,
– § 43 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.
5)
Směrnice ministerstva zdravotnictví o zabezpečování zdravotní péče při letních zotavovacích akcích pro děti a dorost (výnos ze dne 5. listopadu 1959 č. HE-3233 ze dne 5. listopadu 1959),- registrované v částce 11/1960 Sb.
6)
Pojistná smlouva o úrazovém pojištění školní mládeže č. 378 003 (Zvesti Ministerstva školstva a Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky 1969, str. 40) v znění dodatku č. 1 (Zvesti Ministerstva školstva a Ministerstva kultúry 1975, str. 15). |
Vyhláška Rady Středoslovenského krajského národního výboru v Banské Bystrici č. 105/1979 Sb. | Vyhláška Rady Středoslovenského krajského národního výboru v Banské Bystrici č. 105/1979 Sb.
Vyhláška rady Středoslovenského krajského národního výboru v Banské Bystrici, kterou se pověřují vybrané národní výbory nižších stupňů výkonem vodohospodářské agendy
Vyhlášeno 31. 8. 1979, datum účinnosti 1. 10. 1979, částka 21/1979
* § 1 - Rada Středoslovenského krajského národního výboru v Banské Bystrici pověřuje podle § 3 odst. 2 zákona SNR č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství (dále jen „zákon“)
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1979.
Aktuální znění od 1. 10. 1979
105
VYHLÁŠKA
rady Středoslovenského krajského národního výboru v Banské Bystrici
ze dne 26. června 1979,
kterou se pověřují vybrané národní výbory nižších stupňů výkonem vodohospodářské agendy
§ 1
Rada Středoslovenského krajského národního výboru v Banské Bystrici pověřuje podle § 3 odst. 2 zákona SNR č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství (dále jen „zákon“)
1.
výkonem vodohospodářské agendy v rozsahu § 3 odst. 2 písm. a), b), c), d) a f) zákona tyto národní výbory:
v okrese Banská Bystrica
městské národní výbory Banská Bystrica a Brezno,
v okrese Čadca
městské národní výbory Čadca, Kysucké Nové Mesto a Turzovka,
v okrese Dolný Kubín
městské národní výbory Dolný Kubín, Námestovo, Trstená a Tvrdošín,
v okrese Liptovský Mikuláš
městské národní výbory Liptovský Mikuláš, Liptovský Hrádok a Ružomberok,
v okrese Lučenec
městské národní výbory Lučenec, Fiľakovo a Poltár,
v okrese Martin
Městský národní výbor Martin,
v okrese Považská Bystrica
městské národní výbory Považská Bystrica, Dubnica nad Váhom a Púchov,
v okrese Prievidza
městské národní výbory Prievidza a Handlová,
v okrese Rimavská Sobota
městské národní výbory Rimavská Sobota, Hnúšťa a Šafárikovo,
v okrese Veľký Krtíš
městské národní výbory Veľký Krtíš a Modrý Kameň,
v okrese Zvolen
městské národní výbory Zvolen, Sliač, Detva a Krupina,
v okrese Žiar nad Hronom
městské národní výbory Žiar nad Hronom, Banská Štiavnica, Kremnica, Nová Baňa a Žarnovica,
v okrese Žilina
městské národní výbory Žilina, Bytča a Rajec;
2.
výkonem vodohospodářské agendy v rozsahu § 3 odst. 2 písm. a), c), d) a f) zákona tyto národní výbory:
v okrese Čadca
místní národní výbory Čierne, Klokočov, Krásno nad Kysucou, Makov, Nesluša, Nová Bystrica, Ochodnica, Oščadnica, Raková, Skalité, Staškov, Svrčinovec, Vysoká nad Kysucou a Zákopčie;
3.
výkonem vodohospodářské agendy v rozsahu § 3 odst. 2 písm. a), c) a d) zákona tyto národní výbory:
v okrese Žilina
místní národní výbory Belá, Brodno, Čičmany, Dlhé Pole, Divina, Dolný Hričov, Fačkovo, Hôrky, Kolárovice, Konská, Kamenná Poruba, Kotešová, Prednica, Rosina, Rajecká Lesná, Rajecké Teplice, Strečno, Súľov, Hradná, Štiavnik, Stráňavy, Turie, Teplička nad Váhom, Terchová, Veľké Rovné a Varín.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1979.
Tajemník:
JUDr. Janečko v. r.
Předseda:
Pikula v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 107/1979 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 107/1979 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva dopravy, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 94/1972 Sb., o výcviku a dalším zvyšování odbornosti řidičů silničních motorových vozidel
Vyhlášeno 24. 9. 1979, datum účinnosti 1. 1. 1980, částka 22/1979
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 94/1972 Sb., o výcviku a dalším zvyšování odbornosti řidičů silničních motorových vozidel, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1980
107
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva dopravy
ze dne 6. srpna 1979,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 94/1972 Sb., o výcviku a dalším zvyšování odbornosti řidičů silničních motorových vozidel
Federální ministerstvo dopravy v dohodě s federálním ministerstvem vnitra, ministerstvem vnitra České socialistické republiky, ministerstvem vnitra Slovenské socialistické republiky a ostatními zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 16 odst. 1 písm. b) vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 94/1972 Sb., o výcviku a dalším zvyšování odbornosti řidičů silničních motorových vozidel, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 odst. 1 zní:
„(1)
Oprávněné organizace musí být registrovány. Registrace se provede, jen jsou-li splněny podmínky stanovené touto vyhláškou a příslušnými učebními osnovami výcviku řidičů silničních motorových vozidel (dále jen „učební osnovy“), vydanými federálním ministerstvem dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány.“.
2.
V § 2 odst. 3 písm. ch) se za slovo „podle“ vkládá slovo „učební“.
3.
§ 3 odst. 1 zní:
„(1)
Výcvik řidičů se skládá z
a)
výuky teorie,
b)
praktického výcviku v řízení motorových vozidel, který se provádí na trenažéru, autocvičišti a v silničním provozu,
c)
praktického výcviku v údržbě motorových vozidel,
d)
teoretického a praktického výcviku v ovládání základů poskytování první pomoci.“.
4.
V § 3 odst. 2 se vypouští druhá věta.
5.
§ 3 odst. 6 zní:
„(6)
S praktickým výcvikem v řízení motorových vozidel na trenažéru a na autocvičišti nesmí být započato dříve, než se žadatelé seznámí s teorií jízdy. S praktickým výcvikem v řízení motorových vozidel v silničním provozu nesmí být započato dříve, než si žadatelé osvojí základní znalost pravidel silničního provozu. Při praktickém výcviku v řízení motorových vozidel musí být žadatel upoután bezpečnostním pásem, je-li jím vozidlo povinně vybaveno, i na autocvičišti a při jízdě v obcích.1)“.
6.
V § 3 odst. 7 první větě se slova „po 50 minutách“ nahrazují slovy „po 45 minutách“.
7.
V § 4 odst. 4 a 5 se slova „starší 23 let“ nahrazují slovy „starší 21 let“.
8.
§ 4 odst. 6 zní:
„(6)
Osvědčení k provádění praktického výcviku v řízení motorových vozidel může být uděleno řidičům, kteří jsou starší 21 let a neztratili v posledních třech letech spolehlivost k řízení motorových vozidel.2) Osvědčení k provádění praktického výcviku v řízení motorových vozidel může být uděleno pro skupiny
a)
A a M řidičům, kteří mají řidičské oprávnění k řízení motorových vozidel skupiny A nejméně 2 roky,
b)
B řidičům, kteří mají řidičské oprávnění k řízení motorových vozidel skupiny B nebo vyšší nejméně 3 roky,
c)
C řidičům, kteří mají řidičské oprávnění k řízení motorových vozidel skupiny C nebo vyšší nejméně 3 roky a prokáží praxi řidiče z povolání nebo vojenského řidiče nákladních motorových vozidel v délce nejméně jednoho roku,
d)
T řidičům, kteří mají řidičské oprávnění k řízení motorových vozidel skupiny C nebo T nejméně 2 roky.“.
9.
V § 7 odst. 1 se za první větu vkládá další věta, která zní:
„Motorové vozidlo, na kterém se provádí praktický výcvik v řízení motorových vozidel skupiny C, musí mít užitečnou hmotnost nejméně 4,5 t.“.
10.
V § 7 odst. 6 se za slovy „k technické prohlídce“ vypouští slova „k okresnímu dopravnímu inspektorátu Veřejné bezpečnosti“ a připojuje se poznámka 3) pod čarou.
11.
V § 8 odst. 1 se slova „republikovým ministerstvem vnitra;“ nahrazují slovy „ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy České socialistické republiky nebo ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy Slovenské socialistické republiky (dále jen „ústřední orgán republiky“);“.
V § 10 odst. 1 se slova „vydávají republiková ministerstva vnitra“ nahrazují slovy „vydává ústřední orgán republiky“.
V § 13 na konci se slova „vydávají republiková ministerstva vnitra“ nahrazují slovy „vydává ústřední orgán republiky“.
V § 14 na začátku se slova „Republiková ministerstva vnitra“ nahrazují slovy „Ústřední orgán republiky“.
V § 16 na začátku se slova „Republikové ministerstvo vnitra“ nahradí slovy „Ústřední orgán republiky“.
12.
V § 9 odst. 3 první věta se vypouští část věty za středníkem.
13.
V § 9 odst. 5 na konci věty se slova „neprospěli ani při opakovaném přezkoušení“ nahrazují slovy „neprospěli při přezkoušení“.
14.
K § 14 se připojuje poznámka 4), která se uvede pod čarou a zní:
„4)
Ustanovením § 14 není dotčena působnost dopravních inspektorátů Veřejné bezpečnosti podle § 4 a § 5 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l. (Ú. v.).“.
15.
V § 16 odst. 2 se slova „bezpečnostních sborů“ nahrazují slovy „ozbrojených sborů“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.
První náměstek ministra:
Ing. Lajčiak v. r.
1)
§ 5 odst. 2 vyhlášky č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu.
2)
§ 7 odst. 1 vyhlášky č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech.
3)
§ 83 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l. (Ú. v.), o provozu na silnicích. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 108/1979 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 108/1979 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o některých dalších změnách vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
Vyhlášeno 24. 9. 1979, datum účinnosti 1. 10. 1979, částka 22/1979
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - 1. Pro rozhodování o výplatě příspěvku na úhradu za užívání bytu vojáka, náhrady ušlé pracovní odměny člena jednotného zemědělského družstva (čl. I č. 2) a zvýšení na manželku k příspěvku před umístěním do zaměstnání za měsíc srpen a září 1979 platí částky
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 10. 1979
108
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 21. září 1979
o některých dalších změnách vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí republiky, s ostatními zúčastněnými ústředními orgány a s Ústřední radou odborů stanoví podle § 78 odst. 6 a § 172 odst. 1 a 5 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 36 písm. b) se částka 620 Kčs zvyšuje na částku 650 Kčs.
2.
V § 41 se připojuje nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Částky příjmů občanů, ke kterým se přihlíží při stanovení náhrady ušlé pracovní odměny člena jednotného zemědělského družstva (§ 78 odst. 5 písm. b), c) a e) zákona) činí 650 Kčs měsíčně; jde-li však o děti (§ 78 odst. 5 písm. b) a c) zákona) připravující se na budoucí povolání denním studiem nebo v učebním poměru, o pozůstalé po účastníku odboje, jimž byl důchod přiznán podle § 57 odst. 2 a 5, § 59 odst. 2 a § 60 zákona, o poživatele důchodů upravených jako jediný zdroj příjmu nebo o invalidy z mládí (§ 32 odst. 2 zákona), činí tyto částky 780 Kčs měsíčně.“.
3.
V § 136 se v odst. 2 písm. b) částka 140 Kčs zvyšuje na částku 190 Kčs a v odst. 4 se částka 620 Kčs zvyšuje na částku 650 Kčs.
4.
V § 137 odst. 4 se částka 140 Kčs zvyšuje na částku 190 Kčs.
Čl. II
1.
Pro rozhodování o výplatě příspěvku na úhradu za užívání bytu vojáka, náhrady ušlé pracovní odměny člena jednotného zemědělského družstva (čl. I č. 2) a zvýšení na manželku k příspěvku před umístěním do zaměstnání za měsíc srpen a září 1979 platí částky stanovené v čl. I. Nesplnily-li se podmínky na tyto dávky za uvedené měsíce jen proto, že byla překročena hranice příjmu stanovená dosavadními předpisy, vyplatí se tyto dávky zpětně, jsou-li splněny stanovené podmínky včetně úpravy podle čl. I.
2.
Příspěvek před umístěním do zaměstnání a příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění poskytovaný občanu se změněnou pracovní schopností ve věku do 18 let náleží za měsíce srpen a září 1979 ve výši 190 Kčs měsíčně.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1979.
Náměstek ministra:
Ing. Tomášek v. r. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 109/1979 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 109/1979 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky o změně vyhlášky č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Vyhlášeno 24. 9. 1979, datum účinnosti 1. 10. 1979, částka 22/1979
* Čl. I - Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 10. 1979
109
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky
ze dne 19. září 1979
o změně vyhlášky č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky stanoví podle § 172 odst. 6 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb., o zvýšení důchodů a podle § 50 zákona České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 78/1979 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, ostatními zúčastněnými ústředními orgány a s Českou odborovou radou a po projednání se Svazem družstevních rolníků České socialistické republiky:
Čl. I
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení se mění takto:
Příloha č. 2 vyhlášky č. 130/1975 Sb. včetně nadpisu zní:
„Příspěvek na provoz motorových vozidel a příspěvek na úhradu pojistného
(Nejvyšší výměra)
A.
Jednostopá motorová vozidla
-
motorové tříkolky a vozítka zn. Velorex
Obsah válců | Příspěvek na provoz Kčs ročně | Příspěvek na úhradu pojistného Kčs ročně
---|---|---
do 50 ccm| 675,–| 12,–
nad 50 do 100 ccm| 675,–| 24,–
nad 100 do 350 ccm| 675,–| 48,–
nad 350 ccm| 1050,–| 48,–
B.
Automobily
Obsah válců | Příspěvek na provoz Kčs ročně| Příspěvek na úhradu pojistného Kčs ročně
---|---|---
do 500 ccm | 1050,–| 60,–
nad 500 do 800 ccm| 1050,–| 144,–
nad 800 do 1250 ccm| 1350,–| 144,–
nad 1250 do 2000 ccm| 1950,–| 144,–
nad 2000 ccm| 2400,–| 144,–“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1979.
Náměstek ministra:
Ing. Kohoutek v. r. |
Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 110/1979 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 110/1979 Sb.
Vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast HORNÁ ORAVA
Vyhlášeno 24. 9. 1979, datum účinnosti 24. 9. 1979, částka 22/1979
* § 1 - (1) Území vymezené v části A přílohy, která tvoří součást této vyhlášky, vyhlašuje se za chráněnou krajinnou oblast Horná Orava (dále jen „oblast“). Oblast se rozprostírá na území okresu Dolný Kubín ve Středoslovenském kraji v katastrálních územích obcí: O
* § 2 - (1) Účelem vyhlášení oblasti je ochrana a zvelebování přírody a přírodních hodnot, zabezpečování jejich optimálního využívání se zřetelem na jejich všestranný kulturní, vědecký, ekonomický, vodohospodářský a zdravotně rekreační význam.
* § 3 - (1) Na celém území oblasti není dovoleno:1)
* § 4 - (1) Na území podoblasti i kromě ochranných podmínek uvedených v § 3 lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:
* § 5 - Rozsah výkonu ostatních činností na území celé oblasti se vymezuje takto:
* § 6 - (1) Ve věcech, které se dotýkají oblasti, rozhodují orgány státní správy, zejména orgány územního plánování, stavební úřady, báňské úřady, orgány státní péče o lesy, orgány ochrany ovzduší, vodohospodářské, zemědělské, dopravní orgány, orgány cestovního ru
* § 7 - (1) O způsobu ochrany zvlášť chráněných území, která jsou v oblasti, platí podmínky stanovené příslušnými orgány. Ustanovení § 4 této vyhlášky se nevztahují na plánovanou zemědělskou činnost na zvlášť chráněných zemědělských půdách.5)
* § 8 - (1) Úkoly orgánů státní ochrany přírody na území oblasti podle této vyhlášky provádí v rámci své působnosti7) Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě.
* § 9 - Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti, jsou uloženy ve Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Středoslovenském krajském národním výboru v Banské Bystrici, na Okresním národním výboru v Dolním Kubíně a na Krajské správě geod
* § 10 - Zrušuje se vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 14/1979 Sb., kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Horná Orava.
* § 11 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. k vyhlášce č. 110/1979 Sb.
Aktuální znění od 24. 9. 1979
110
VYHLÁŠKA
ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky
ze dne 12. července 1979,
kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast HORNÁ ORAVA
Ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy stanoví podle § 10 odst. 2 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody (dále jen „zákon“):
§ 1
(1)
Území vymezené v části A přílohy, která tvoří součást této vyhlášky, vyhlašuje se za chráněnou krajinnou oblast Horná Orava (dále jen „oblast“). Oblast se rozprostírá na území okresu Dolný Kubín ve Středoslovenském kraji v katastrálních územíchkatastrálních územích obcí: Oravská Lesná, Zákamenné, Novot', Mutné, Beňadovo, Krušetnica, Breza, Lomná, Oravské Veselé, Sihelné, Oravská Polhora, Rabča, Rabčice, Bobrov, Zubrohlava, Klin, Námestovo, Hladovka, Suchá Hora a dále v katastrálních územíchkatastrálních územích Námestovské Pilsko, Slanická Osada, Oravské Hámre a v části katastrálních územíkatastrálních území obcí: Zázrivá, Hruštín, Vaňovka, Vasiľov, Lokca, Oravská Jasenica, Horný Štefanov, Dolný Štefanov, Ústie nad Priehradou, Trstená, Liesek, Vitanová.
(2)
Území oblasti se člení na 4 podoblasti podle jejich přírodních hodnot a stupně hospodářského a kulturního využívání. Podoblasti mají diferencované ochranné podmínky. Podoblasti se vzhledem k rozptýlenosti člení dále na krajinné celky se stejnými podmínkami ochrany. Podoblasti a krajinné celky jsou vymezeny v části B přílohy k této vyhlášce.
§ 2
(1)
Účelem vyhlášení oblasti je ochrana a zvelebování přírody a přírodních hodnot, zabezpečování jejich optimálního využívání se zřetelem na jejich všestranný kulturní, vědecký, ekonomický, vodohospodářský a zdravotně rekreační význam.
(2)
Ochrana přírody a přírodních hodnot a dodržování stanovených podmínek ochrany oblasti je povinností všech orgánů a organizací, které na jejím území jakkoliv působí, jakož i občanů, kteří mají v oblasti bydliště nebo se v ní zdržují.
(3)
Na území oblasti lze podle § 6 odst. 3 a § 7 a 8 zákona vyhlásit zvláštní ochranu jejích mimořádně významných částí.
§ 3
(1)
Na celém území oblasti není dovoleno:1)
a)
provádět stavební činnost, která by byla v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací;
b)
umísťovat skládky a ukládat odpady mimo místa k tomu určená;
c)
vypalovat trávu, křoví a ostatní vegetaci mimo intravilán obcí, zakládat ohně mimo vyznačená místa;
d)
znečišťovat vodní toky a ostatní povrchové vody;
e)
znečišťovat vzduch exhaláty;
f)
tábořit mimo vyhrazená místa.
(2)
Na celém území oblasti lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody
a)
dobývat ložiska nerostů;
b)
upravovat vodní toky;
c)
zavádět nepůvodní druhy rostlin a živočichů do volné přírody, a to zásadně jen při provádění výzkumů v rámci experimentální činnosti. Toto ustanovení se netýká zemědělského půdního fondu obhospodařovaného podle schválených plánů rozvoje zemědělské výroby;
d)
kácet stromy rostoucí mimo les.
§ 4
(1)
Na území podoblasti i kromě ochranných podmínek uvedených v § 3 lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:
a)
provádět jinou hospodářskou činnost než lesnickou;
b)
zachytávat a upravovat prameny, vyvěračky a povrchové vody pro vodohospodářské účely;
c)
provádět geologické práce (včetně technických prací) v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy;
d)
mimo intravilán obcí budovat stavby všeho druhu (důlní, průmyslové, inženýrské, rekreační, obytné, garáže apod.) kromě provozních zařízení státních lesů a zemědělských podniků a zařízení sloužících k ochraně státních hranic;
e)
provádět archeologické výkopy nebo jiné výkopy spojené zejména s výzkumem a průzkumem v přírodě;
f)
velkoplošně používat pesticidů mimo lesní školky.
(2)
Na území podoblasti II kromě ochranných podmínek uvedených v § 3 lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:
a)
zasahovat do krajinné scenérie;
b)
zachytávat a upravovat prameny, vyvěračky a povrchové vody pro vodohospodářské účely;
c)
mimo intravilán obcí umísťovat informační, reklamní a jiná podobná zařízení;
d)
provádět geologické práce (včetně technických prací) v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy;
e)
používat zemědělských a lesních pozemků pro jiné účely;
f)
provádět takové stavební zásahy na dosavadních stavbách zejména na objektech lidové architektury, jimiž se podstatně změní architektonický charakter a vnější vzhled staveb a jejich areálů;
g)
provádět archeologické výkopy nebo jiné výkopy spojené zejména s výzkumem a průzkumem v přírodě;
h)
velkoplošně používat pesticidů mimo lesní školky a zemědělský půdní fond.
(3)
Na území podoblasti III kromě ochranných podmínek uvedených v § 3 není dovolena žádná činnost, která by narušovala biologické podmínky hnízdění, migrace a výskytu vodního ptactva. Pro část této podoblasti platí statut Oravské přehrady.2)
(4)
Na území podoblasti IV platí ochranné podmínky uvedené v § 3. Ostatní hospodářskou a jinou činnost je třeba vykonávat tak, aby nebyly poškozovány přírodní hodnoty oblasti a aby byl zachován přirozený ráz krajiny. Zejména je třeba dbát na zachování čistoty vodních toků a čistoty ovzduší.
§ 5
Rozsah výkonu ostatních činností na území celé oblasti se vymezuje takto:
a)
v lesích se hospodaří podle schválených lesních hospodářských plánů, v nichž hospodářská opatření pro lesy zvláštního určení z důvodu ochrany přírody se stanoví po projednání s orgány státní ochrany přírody;
b)
rozvoj zemědělské výroby se uskutečňuje na základě plánů rozvoje zemědělské výroby (včetně úprav pozemků se stromy a keřovitou vegetací) vypracovaných pro jednotlivé územně správní celky ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody se zvláštním zřetelem k zachování biologických a estetických hodnot oblasti a k zájmům ochrany a racionálního využití zemědělského půdního fondu;
c)
při všech záměrech a zásazích se musí respektovat vodohospodářský význam území a dbát na čistotu vodních toků a ostatních povrchových vod. Vodohospodářská díla jakéhokoliv druhu3) (nádrže, úpravy toků, vodohospodářské meliorace apod.) lze v oblasti realizovat pouze na základě příslušné dokumentace schválené orgány státní ochrany přírody. Zvláštní péči je nutno věnovat ochraně současných a perspektivních zdrojů pitné vody a minerálním pramenům;
d)
výstavba se realizuje podle schválené územně plánovací dokumentace se zřetelem k optimálnímu zachování neurbanizovaných prostorů původního přírodního prostředí. Při projektování a výstavbě je třeba přihlížet k rázu krajiny a k používanému materiálu. Výstavba chat pro individuální rekreaci, staveb pro dočasné ubytování včetně podnikových zotavoven, chatových táborů, prostorů vyhrazených pro stanování, autocampingů, parkovišť a jiných funkčních zařízení4) je dovolena jen v prostorech vymezených orgány územního plánováníúzemního plánování se souhlasem orgánů státní ochrany přírody a ostatních orgánů státní správy, jichž se to týká, na podkladě schválené územně plánovací dokumentace, jakož i usnesením rady příslušného okresního národního výboru o schválení rekreační oblasti;
e)
myslivost a rybářství se vykonává podle schválených plánů chovu a lovu zvěře a ryb a se zřetelem k zachování a zvelebování přirozených souborů společenstev, a jde-li o ochranu volně žijících živočichů, ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody;
f)
komunikace se budují na základě schválené územně plánovací dokumentace. Turistické stezky se rozšiřují a značkují a naučné trasy se budují v souladu s koncepcí ochrany přírody v oblasti po vzájemné dohodě s orgány turistiky ve Slovenské socialistické republice. Dopravní průzkum pro účely lesního hospodářství se provádí ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody a schvaluje se za jejich účasti při závěrečném protokolu o lesním hospodářském plánu;
g)
výzkum a průzkum, který se dotýká přírodních poměrů oblasti, lze provádět jen s vědomím Slovenského ústavu památkové péče a ochrany přírody, který vede jejich evidenci. Přitom je třeba dbát, aby nedocházelo k časovým a místním střetům zájmů různých organizací a aby nebyly poškozovány chráněné přírodní hodnoty.
§ 6
(1)
Ve věcech, které se dotýkají oblasti, rozhodují orgány státní správy, zejména orgány územního plánováníúzemního plánování, stavební úřady, báňské úřady, orgány státní péče o lesy, orgány ochrany ovzduší, vodohospodářské, zemědělské, dopravní orgány, orgány cestovního ruchu, zdravotnictví a hygieny, jakož i orgány tělesné výchovy s ohledem na poslání oblasti, a to ve spolupráci s příslušnými orgány státní ochrany přírody.
(2)
Obdobně postupují orgány a organizace, které v oblasti provádějí vlastní opatření k ochraně ovzduší, vody, půdy, vegetačního krytu, ryb, zvěře a jiných volně žijících živočichů.
§ 7
(1)
O způsobu ochrany zvlášť chráněných území, která jsou v oblasti, platí podmínky stanovené příslušnými orgány. Ustanovení § 4 této vyhlášky se nevztahují na plánovanou zemědělskou činnost na zvlášť chráněných zemědělských půdách.5)
(2)
Na územích, na která se vztahuje působnost federálního ministerstva národní obrany a ministerstev vnitra, jsou orgány státní ochrany přírody a orgány státní památkové péče povinny dbát zájmů vojenské správy a při změnách, které se dotýkají obrany státu, zařízení nebo prostorů sloužících tomuto účelu, vyžádat si souhlas vojenské správy nebo příslušných orgánů ministerstev vnitra. Zájmová území vojenské správy nejsou vyhlášením oblasti dotčena.
(3)
Vyhlášením oblasti nejsou dotčena vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostemnemovitostem, které jsou na území oblasti, ani ochranná pásma stanovená podle zvláštních předpisů.6)
§ 8
(1)
Úkoly orgánů státní ochrany přírody na území oblasti podle této vyhlášky provádí v rámci své působnosti7) Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě.
(2)
Na ochraně přírody a přírodních hodnot v oblasti se aktivně podílejí národní výbory působící na jejím území.
(3)
Orgány a organizace, které využívají území oblasti, zajišťují v rámci své působnosti finanční a materiálové prostředky na ochranu, rozvoj a zvelebování oblasti v rámci schválených hospodářských a finančních plánů, jestliže potřeba těchto prostředků vyplývá z činnosti, kterou na tomto území vykonávají.
§ 9
Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti, jsou uloženy ve Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Středoslovenském krajském národním výboru v Banské Bystrici, na Okresním národním výboru v Dolním Kubíně a na Krajské správě geodézie a kartografie v Banské Bystrici.
§ 10
Zrušuje se vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 14/1979 Sb., kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Horná Orava.
§ 11
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Náměstek ministra:
Dr. Koyš v. r.
Příloha k vyhlášce č. 110/1979 Sb.
Vymezení území chráněné krajinné oblasti
HORNÁ ORAVA
Chráněná krajinná oblast Horná Orava (dále jen „oblast“) se rozkládá na území Slovenské socialistické republiky ve Středoslovenském kraji v okrese Dolný Kubín a zabírá Oravské Beskydy, severozápadní a severovýchodní výběžky Oravské Magury, severovýchodní výběžek Skorušinských vrchů a část Oravské kotliny.
Území oblasti je vyznačeno na otiscích základní mapy ČSSR vydané v r. 1971 v měřítku 1 : 50 000 na mapových listech těchto nomenklatur:
26 – 14 Oravská Lesná
26 – 21 Babia hora
26 – 23 Oravská priehrada
26 – 24 Suchá Hora
26 – 32 Dolný Kubín
26 – 41 Trstená
26 – 42 Oravice
A.
Vymezení oblasti
Hranice oblasti probíhá od výchozího bodu v průsečíku státní hranice s hranicí povodí Kysuce a Oravy mezi kótami Svítková (1082) a Bednárová (1093). Sleduje hranici povodí a katastrální hranici mezi obcemi Oravská Lesná, Nová Bystrica a Harvelka přes kótu Mrvova Kykula (1040), dále přes kóty 917, 843, 995, Beskyd (994), kótu 936, až na Okrúhlici (1163). Odtud pokračuje po hřebeni na východ přes kótu 1092, Hoľa (1066), 1166, Paráč (1325), 1251 na Príslopec a Držatín. Odtud pokračuje po hřebeni přes Huty směrem na severovýchod přes kótu 992, 926, Galanky (942), kótu 852, po hřebenové cestě přes Olešovku, Surov (902) a po katastrální hranici mezi obcemi Breza, Vasiľov a Lokca po řeku Biela Orava. Hranice dále pokračuje po pravém břehu Bielé Oravy až k jejímu ústí do Oravské vodní nádrže. Odtud pokračuje po katastrální hranici mezi obcemi Vavrečka a Námestovo dále Jelením potokem až na kótu Stará hora (946) sledujíc katastrální hranici mezi obcemi Vavrečka a Ústie nad Priehradou na Ostrý vrch (990), odtud sestupuje ve směru toku potoku Zadný Kriváň na státní silnici Námestovo–Tvrdošín. Po státní silnici pokračuje přes přehradní těleso k obci Ústie nad Priehradou přes kótu 649 až k potoku Kovalinec a po jeho toku k státní silnici Trstená–státní hranice, po níž pokračuje na severovýchod přes kóty 645, 667, 649 k potoku Zimník, pokračuje až k jeho prameni, odkud směřuje přímočaře na jihovýchod k prameni potoka Páleniská na kótu 706. Odtud pokračuje na jihovýchod přes železniční trať Trstená–Suchá hora, odtud pokračuje polní cestou k okraji lesního porostu Háje, který pojímá do své oblasti. Od porostu Háje pokračuje polní cestou, přetínajíc katastrální hranici mezi obcí Liesek a obcí Vitanová přes kótu 735, přetínajíc státní silnici Vitanová–Hladovka. Odtud pokračuje po katastrální hranici mezi obcí Vitanová a obcí Hladovka, po níž pokračuje po hřebeni na jih přes kótu Bučinka (919), Bučník (957), přes Gabanovou po cestě po hřebeni přes kótu 1110 na státní hranici. Po státní hranici se hranice oblasti severovýchodním směrem vrací zpět k výchozímu bodu.
Celková rozloha oblasti je 70 332,51 ha.
B.
Vymezení podoblastí
Území oblasti se člení na 4 podoblasti, které se dále člení na krajinné celky a jsou vyznačeny na uvedených otiscích základní mapy ČSSR. Podoblasti i krajinné celky mají zvláštní vymezení v rámci oblasti.
Podoblast I.
Krajinný celek Paráč
Celek je vymezen hranicí vycházející z kóty Paráč (1325), která pokračuje na východ po hranici oblasti po kótu 992, kde se stáčí severozápadním směrem po katastrální hranici k potoku Lomnica, odkud pokračuje po okraji lesa až k řece Biela Orava. Dále směřuje proti jejímu proudu přes Oravskou Lesnou, dolinou Flajšová až na hranici oblasti ke kótě 936 a pokračuje po hranici oblasti až k výchozímu bodu.
Krajinný celek Pilsko–Babia hora
Hranice celku vychází z hranice povodí Oravy a Kysúce, mezi kótami Svítková (1082) a Bednárová (1093), odkud pokračuje jižním směrem po hranici oblasti až po průsečík s lesní železniční tratí. Zde se lomí na východ a jde po toku Bukovského potoka až po jeho soutok s Bielou Oravou. Odtud pokračuje státní silnicí mezi obcemi Oravská Lesná a Zakamenné až po okraj lesa na levé straně státní silnice na osadu Oravice. Okrajem lesa hranice pokračuje k potoku Zasihlianka, proti jeho proudu jde až po okraj lesa. Hranice dále pokračuje na severovýchod po okraji lesa, přetínajíc potok Mutnianka a pokračuje okrajem lesa přes kótu 782 k potoku Mutnianka, který překračuje. Dále jde po souvislém okraji lesa na severovýchod a východ až k potoku Veselianka na jihozápad od kóty Magura (1018) a po lesní cestě Oravské Veselé–Oravská Polhora, pokračuje až po kótu 736 na státní silnici Oravská Polhora–státní hranice. Dále pokračuje po okraji lesa na severovýchod k hájovně Vydrovka, kde se stáčí na východ stále sledujíc okraj lesa, přetíná Kohútovu dolinu a jde dále na jih ke křižovatce cest Hlíny–Kohútová. Odtud hranice pokračuje po okraji lesa k východu k polní cestě, kde se stáčí na sever sledujíc okraj lesa až po jeho nejsevernější bod, kde se zase stáčí na jihovýchod stále sledujíc okraj lesa. Východně od kóty 782 se dostane na lesní cestu k hájovně Roveň, po které pokračuje na východ, a po okraji lesa se dostává až na státní hranici. Po státní hranici severním směrem se vrací k výchozímu bodu.
Krajinný celek Gluchová
Hranice celku vychází z průsečíku státní hranice s potokem Hraničný Kriváň a státní silnice Bobrov–státní hranice. Odtud hranice celku pokračuje západním směrem po okraji lesa protínajíc potok Žiarový Kriváň, dále severozápadním směrem okrajem lesa kolem kóty Kýčera (803), dále okrajem lesa a severozápadním směrem až po Rabčický potok. Zde se stáčí na východ a dále po okraji lesa na státní hranici, po které se vrací do výchozího bodu.
Krajinný celek Stará hora
Hranice celku vychází z kóty Stará hora (946), jde na jih katastrální hranicí až na Ostrý vrch (990). Z Ostrého vrchu hranice pokračuje po potoce Zadný Kriváň až po okraj lesa. Odtud sleduje okraj lesa severním směrem, pokračuje přes Slanickou Osadu stále sledujíc okraj lesa nad státní silnicí – Námestovo–Tvrdošín. Po okraji lesa hranice obloukem pokračuje k Jelenímu potoku a po jeho přítoku po katastrální hranici k výchozímu bodu.
Podoblast II.
Krajinný celek Oravská Lesná
Hranice celku vychází z průsečíku povodí Kysuce a Oravy s lesní železniční tratí v oblasti osady Demänová. Jižním směrem sleduje hranici oblasti až po kótu 936, odkud pokračuje dolinou Flajšová tokem Biele Oravy až po její levostranný přítok východně od Oselného. Z tohoto bodu hranice se vrací západním směrem po státní silnici až po Juríkov potok, kterým pokračuje proti proudu, později po Bukovském potoku až do výchozího bodu.
Krajinný celek Babinská
Hranice celku vychází z kóty Vlkov vrch (921) – jižně od obce Novoť, pokračuje na severozápad přes Vlkov grúň (918) po hřebeni až po souvislý okraj lesa. Po okraji lesa pokračuje na jihozápad k potoku Zasihlianka, po kterém jde až na okraj osady Oravice, odkud pokračuje polní cestou na severovýchod na hřeben a po něm na severozápad k výchozímu bodu.
Krajinný celek Lomná
Hranice celku vychází z kóty Galanky (942) – jihozápadně od obce Lomná, pokračuje po hranici oblasti až po řeku Biela Orava. Proti toku Bielé Oravy pokračuje až po katastrální hranici mezi obcemi Lomná a Krušetnica, kterou sleduje na Kamenný vrch (938), pokračuje po katastrální hranici mezi obcemi Lomná a Zakamenné zpět proti toku Bielé Oravy až po okraj lesa. Odtud sleduje okraj lesa nejdříve jihozápadním, později jihovýchodním směrem, protínajíc potok Lomnica. Pokračuje po katastrální hranici mezi obcemi Hruštín a Lomná na kótu (992) a po hranici oblasti se vrací k výchozímu bodu.
Krajinný celek Beňadovo–Sihelniansky hrádok
Hranice celku vychází z kóty 782 Menzdrovka severně od obce Novoť, odkud pokračuje silnicí do osady Šoltýska, zde se stáčí na severovýchod po polní cestě na hřeben, kterým pokračuje přes kótu Kurčinka (919), Sviniarky (879) západně od kóty Kýčera (944) a po okraji lesa schází do potoka Klinianka. Po potoku Klinianka probíhá, až dokud tento potom neopouští okraj lesa, pokračuje okrajem lesa na severovýchod křižujíc potok Mutnianka, dále po okraji lesa na sever od obce Breza, stále sledujíc okraj lesa až k potoku Veselianka severně od obce Oravská Jasenica. Odtud hranice pokračuje po souvislém okraji lesa na severozápad od města Námestovo a severně od obce Klin po potok Polhoranka. Hranice pokračuje proti toku Polhoranky, dále po jejím přítoku (Sihelniansky potok) až po polní cestu vedoucí na kótu Skalka (852). Ze Skalky pokračuje jihozápadním směrem po polní cestě na křižovatku polních cest, kde se hranice stáčí na severovýchod a jde po polní cestě přes Hornou raľu, po Krupiakové rali severně od obce Sihelné až po polní cestu vedoucí severovýchodním směrem k Dolnímu Mlynu, po níž přechází přes Horný Mlyn až do potoka Polhoranka. Potom vede proti jeho toku až po křižovatku Hliny–Kohútová, odtud pokračuje nejdřív severním směrem, potom obloukem směrem po hranici prvé podoblasti až po okraj lesa na horním konci Oravského Veselého na jihozápad od kóty Magura (1018). Odtud hranice pokračuje po okraji lesa východním směrem kolem kóty 848, pokračuje bezejmenným potokem jižním směrem až po polní cestu, kterou sleduje severovýchodním směrem na kótu Mišovka (834), od které probíhá po polní cestě ke kótě 793. Odtud hranice pokračuje jižním směrem po okraji lesa po Vahanovský potok, dále po nesouvislém okraji lesa a po bezejmenném potoku jižně od kóty 876 na jižní okraj obce Oravské Veselé. Z tohoto bodu pokračuje po státní silnici přes obec Oravské Veselé do obce Mutné, odkud odbočuje jihozápadním směrem po polní cestě přes Blahutův grúň, severním okrajem lesa, pokračujíc na západ do potoka Mutnianka, proti jehož proudu pokračuje směrem severozápadním k okraji lesa. Odtud pokračuje po souvislém okraji lesa jihozápadním směrem k výchozímu bodu.
Krajinný celek Slaná voda
Hranice vychází ze soutoku Záhoranky a Rabčického potoka západně od obce Rabčice. Pokračuje proti potoku Vonžovec až po okraj lesa. Okrajem lesa pokračuje k státní silnici Oravská Polhora–Slaná voda, po které probíhá jižním směrem po kótu 755, pokračuje po nesouvislém okraji lesa jižně a západně od kóty Turňa 891 až do Šoltýského potoka. Hranice pokračuje východním směrem proti toku Šoltýského potoka až po polní cestu, zde se hranice stáčí na sever a pokračuje okrajem lesa západně od kóty Jurčovka (902). U myslivny se stáčí na jihovýchod a okrajem lesa pokračuje přes kótu k myslivně Roveň východním směrem a lesní cestou na státní hranici. Po státní hranici pokračuje na jihovýchod až po polní cestu jihovýchodně od kóty Martalúzovka (854). Hranice jde po polní cestě na západ severním okrajem obce Rabčice a po polní cestě do výchozího bodu.
Krajinný celek Medvedia hora
Hranice celku vychází z průsečíku potoka Zimník se státní silnicí Trstená–státní hranice. Odtud hranice celku pokračuje po okraji lesa nejdříve jihovýchodním směrem, potom severním až na státní hranici, kterou sleduje západním směrem až po potok Jelešňa. Po potoku Jelešňa pokračuje až po ochranný lesní pás u Oravské vodní nádrže. Po vnějším okraji tohoto pásu pokračuje nejdříve na západ, potom na jihovýchod až po potok Jurčová. Odtud pokračuje cestou na kótu 653, kde se stáčí na východ k okraji lesa, který sleduje severovýchodním směrem až k výchozímu bodu.
Krajinný celek Hladovské bory
Hranice celku vychází z průsečíku potoka Jelešňa se státní hranicí na severozápad od obce Hladovka. Pokračuje proti toku Jelešně až po průsečík se železniční trati Trstená–Suchá Hora. Odtud pokračuje východním směrem po železniční trati až na státní hranici, po které se severním směrem vrací do výchozího bodu.
Krajinný celek prameniště Jelešně
Hranice vychází z kóty Bučinka (919) jihovýchodně od obce Vitanová. Severně od této kóty hranice celku schází bezejmenným potokem do potoka Jelešňa. Hranice pokračuje proti toku Jelešně až po polní cestu na Zadný grúnik, po které pokračuje až na státní hranici. Potom pokračuje po státní hranici jižním směrem a po hranici oblasti do výchozího bodu.
Podoblast III.
Krajinný celek Oravská vodná nádrž
Hranice celku vychází z levé strany přehradního tělesa Oravské vodní nádrže, pokračuje po státní silnici východním směrem až po okraj ochranného lesního pásu kolem Oravské vodní nádrže. Po okraji tohoto lesního pásu pokračuje až po ústí potoka Jelešňa, dále proti jeho toku až po státní hranici. Po státní hranici pokračuje severním směrem až po potok Hraničný Kriváň, který sleduje po okraj lesního ochranného pásu až po jihozápadní okraj obce Bobrov. Odtud hranice pokračuje východním směrem po okraji vodní plochy až po nejjižnější okraj poloostrova Pahŕbky, z kterého hranice pokračuje vzdušnou čarou do výchozího bodu.
Podoblast IV.
Tuto podoblast tvoří zbývající plochy chráněné krajinné oblasti, které nejsou vymezeny v předcházejících podoblastech.
Patří sem:
krajinný celek Novoť–Zakamenné
(ohraničený krajinnými celky Lomná, Paráč, Piľsko–Babia hora, Babinská a Beňadovo–Sihelniansky hrádok),
krajinný celek Lokca–Páleničky
(ohraničený krajinnými celky Lomná, Beňadovo–Sihelniansky hrádok a hranicí oblasti),
krajinný celek Mutné–Oravské Veselé
(ohraničený krajinnými celky Beňadovo–Sihelniansky hrádok a Píľsko–Babia hora),
krajinný celek Oravská Polhora–Námestovo
(ohraničený krajinnými celky Beňadovo–Sihelniansky hrádok, Piľsko–Babia hora, Slaná voda, státní hranice, Gluchová, Oravská vodná nádrž, hranice oblasti a Stará hora),
krajinný celek Ústie nad Priehradou
(ohraničený krajinnými celky Oravská vodná nádrž, Medvedia hora a hranice oblasti),
krajinný celek Hladovka
(ohraničený krajinnými celky Medvedia hora, státní hranice, Hladovské bory, prameniště Jelešně a hranicí oblasti).
1)
§ 12 a 13 zákona.
2)
Nařízení ONV v Dolním Kubíně ze dne 21. 3. 1973, kterým se vydává statut Oravské přehrady.
3)
§ 38 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
4)
Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o všeobecných technických požadavcích na výstavbu.
5)
§ 7a zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (úplné znění vyhlášené pod č. 124/1976 Sb.).
6)
Zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb.
Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích.
Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (úplné znění vyhlášené pod č. 127/1976 Sb.).
Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích.
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 15/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčivých lázní a přírodních léčivých zdrojů.
7)
Zákon Slovenské národní rady č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách. |
Zákon č. 113/1979 Sb. | Zákon č. 113/1979 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o zemědělské dani
Vyhlášeno 8. 11. 1979, datum účinnosti 1. 1. 1980, částka 23/1979
* Čl. I - Zákon č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 74/1977 Sb.), se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Přílohy č. 1 a č. 2 k zákonu č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, se nahrazují novými přílohami č. 1 a č. 2 uvedenými v příloze tohoto zákona.
* Čl. III č. 1 k zákonu č. 113/1979 Sb. č. 2 k zákonu č. 113/1979 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 1980
113
ZÁKON
ze dne 25. října 1979,
kterým se mění a doplňuje zákon o zemědělské dani
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 74/1977 Sb.), se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 se vypouští ustanovení písmena c).
2.
§ 5 odst. 2 písm. a) zní:
„a)
pozemky patřící k rodinným domkům, jakož i zahrady členů jednotných zemědělských družstev, které souvisejí s pozemkem, na němž je obytná budova, nebo jsou v zastavěné části obce, 3a) činí-li jejich úhrnná výměra mimo zastavěnou plochu nejvýše 800 m2,“.
3.
V § 5 odst. 2 vypouští ustanovení písmena c).
4.
§ 8 písm. b) zní:
„b)
státní statky, státní hospodářské organizace vojenských lesů a statků, státní hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny zemědělské výroby a zemědělských služeb a další státní hospodářské organizace odvětví zemědělství a výživy určené federálním ministerstvem financí v dohodě s příslušným ministerstvem financí republiky,“.
5.
V § 12 odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova:
„přidělených do fondu výstavby“.
6.
§ 12 odst. 2 písm. b) zní:
„b)
přirážky k úplatě za vypouštění odpadních vod.“.
7.
V § 13 odst. 1 se vypouští ustanovení písmena b).
8.
§ 14 včetně nadpisu zní:
㤠14
Sazba daně
(1)
Sazba daně, s výjimkou podle odstavce 4, ze základu daně
při rentabilitě % | činí %
---|---
do 5| 0|
nad 5 do 15| 0| \\+ 2,– à
nad 15 do 20| 20,–| \\+ 1,9 à
nad 20 do 25| 29,5| \\+ 1,5 à
nad 25 do 30| 37,–| \\+ 1,2 à
nad 30 do 35| 43,–| \\+ 0,9 à
nad 35 do 40| 47,5| \\+ 0,7 à
nad 40 do 48| 51,–| \\+ 0,5 à
nad 48| 55,–|
(2)
Rentabilita se vypočítává s přesností na setiny jako poměr bilančního zisku sníženého o zaplacenou daň z pozemků a zvýšeného o připočitatelnou položku podle § 12 odst. 1 písm. a) k nákladům celkem sníženým o připočitatelnou položku podle § 12 odst. 1 písm. a) a zvýšeným o hodnotu nakoupených zvířat.
(3)
Činitel „á“ se rovná procentu rentability přesahujícímu spodní hranici příslušného pásma daně s přesností na setiny.
(4)
Sazba daně u organizací zemědělského zásobování a nákupu, strojních a traktorových stanic, opraven zemědělských strojů, generálních ředitelství, sdružení státních hospodářských organizací a poplatníků v likvidaci činí 50 % ze základu daně; po ukončení likvidace 50 % z případného likvidačního přebytku.“.
9.
§ 15 a 16 včetně nadpisu se vypouštějí.
10.
Část třetí se vypouští.
11.
§ 27 včetně nadpisu zní:
㤠27
Poplatníci
Příspěvek na sociální zabezpečení (dále jen „příspěvek“) odvádějí organizace zemědělského zásobování a nákupu, státní hospodářské organizace vojenských lesů a statků, generální ředitelství a sdružení státních hospodářských organizací, pokud alespoň polovina podřízených, popřípadě sdružených organizací má povinnost odvádět příspěvek podle tohoto zákona. Federální ministerstvo financí může v dohodě s příslušným ministerstvem financí republiky stanovit, které další organizace určené v § 8 za poplatníky daně ze zisku odvádějí příspěvek.“.
12.
§ 28 odst. 1 zní:
„(1)
Základem příspěvku je objem mzdových prostředků zúčtovaný v běžném roce k výplatě, snížený o odměny uvedené v odstavci 3.“.
13.
V § 28 se vypouští odstavec 2.
14.
§ 29 včetně nadpisu zní:
㤠29
Sazba příspěvku
Sazba příspěvku činí 10 % ze základu.“.
15.
§ 31 písm. b) zní:
„b)
pracovníci a členové socialistických zemědělských organizací, státních organizací, které plní vědeckovýzkumné úkoly a úkoly výuky pro odvětví zemědělství, vojenských lesů a statků, státních organizací lesního a vodního hospodářství, školních lesních podniků vysokých škol a státních hospodářství lesnických škol a učilišť z příjmů ze zemědělské výroby na pozemcích, které jim byly těmito organizacemi přenechány do dočasného užívání; osvobození se však nevztahuje na příjmy z pěstování zvláštních kultur a ze specializované živočišné výroby;“.
16.
V § 40 odst. 2, v § 41 odst. 4 a v § 48 odst. 4 se vypouštějí slova:
„daň z překročení mezd a odměn“.
17.
V § 45 odst. 2 písm. e) se vypouštějí slova: „včetně zvýšení za nezemědělskou činnost“.
18.
§ 46 se vypouští.
19.
V § 55 se vypouští odstavec 1.
20.
§ 56 odst. 2 písm. d) zní:
„d)
rozhodnout o způsobu zdanění ve sporných případech a u nově vzniklých organizací zemědělské výroby a zemědělských služeb a dále u státních hospodářských organizací v odvětví zemědělství a výživy, u nichž došlo k výrazné změně ekonomických podmínek, rozhodnout o tom, zda budou platit daň ze zisku podle § 14 odst. 1 nebo odst. 4;“.
21.
V § 57 se vypouští v citaci § 15, § 16, § 19, § 22, § 23, § 26.
22.
§ 59 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Poplatníci uvedení v § 45 odst. 1, kteří vykázali za rok 1979 rentabilitu podle § 14 odst. 1 nižší než 5,01 %, neplatí v roce 1980 zálohy na daň ze zisku a případnou daň vyrovnají ve lhůtě pro podání přiznání.“.
23.
§ 61 odst. 5 zní:
„(5)
Státní hospodářské organizace zemědělské výroby a zemědělských služeb, které nemají povinnost platit příspěvek na sociální zabezpečení, jednotná zemědělská družstva, společné zemědělské podniky a meliorační družstva se osvobozují od placení pojistného nemocenského pojištění.16)“.
Čl. II
Přílohy č. 1 a č. 2 k zákonu č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, se nahrazují novými přílohami č. 1 a č. 2 uvedenými v příloze tohoto zákona.
Čl. III
(1)
Daň z pozemků a daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby podle tohoto zákona se vyměří poprvé na rok 1980 podle stavu k 1. lednu 1980. Příjmy z pěstování zvláštních kultur a ze specializované živočišné výroby se zdaní podle výše dosažené v roce 1979.
(2)
Daň ze zisku a příspěvek podle tohoto zákona se vyměří poprvé za kalendářní rok 1980.
(3)
Zrušují se:
čl. 4 odst. 2, čl. 6 bod 19 a 20, čl. 10 odst. 2, čl. 11, čl. 12, čl. 13 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 106/1974 Sb., kterou se provádí zákon o zemědělské dani
(4)
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 113/1979 Sb.
Sazebník daně z pozemků
Třída| Sazba daně na 1 ha
zemědělské půdy v Kčs | Přírodní stanoviště17)
---|---|---
1| 1500| ČMt 14, ČM 15
2| 1300| ČMt 9, ČM 1
3| 1100| ČMt 15
4| 1000| ČMt 1, ČM 2, HM 1
5| 900| ČM 12
6| 800| ČMt 2, HM 2
7| 750| ČMt 8, ČM 3
8| 700| ČMt 3, ČMt 6, ČM 13
9| 650| ČMt 4, ČMt 16, HMt 1
10| 600| ČMt 12, ČM 4, ČM 5, HM 3
11| 550| HM 5
12| 500| ČM 6, ČM 7, ČM 14, ČMt 10, ČMt 17
13| 400| ČMt 13, ČM 9, ČM 10, HM 4
14| 350| ČM 8, HM 6, HM 8, HM 14
15| 300| ČMt 7, HMt 7
16| 250| ČMt 5, ČMt 11, HMt 2, HM 15, P 1
17| 150| ČMt 23, ČM 11, HM 7, HM 10, P 2, P 3, P 9
18| 100| HM 13, P 19
19| 50| HM 9, HM 11
20| -| ČMt 18 až 22, HMt 3 až 6, 8 až 13, HM 12, 16 až 24, P 4 až 8, 10 až 18, 20 až 31, V 1 až 16 H 1 až 17
Příloha č. 2
k zákonu č. 113/1979 Sb.
Průměrné normy výnosnosti na 1 ha zemědělské půdy
Skupina| Přírodní stanoviště18)| Průměrná norma výnosnosti v Kčs
---|---|---
I.| ČMt 1, 2, 9, 14, 15| 5000
ČM 1, 2, 12, 15
HM 1, 2
II.| ČMt 3 až 8, 10 až 13, 16, 17, 23| 4000
ČM 3 až 11, 13, 14
HMt 1, 2, 7
HM 3 až 11, 13, 14, 15
P 1 až 3, 9, 19
III.| ČMt 18 až 22| 3000
HMt 3 až 6, 8 až 13
HM 12, 16 až 24
P 4 až 8, 10 až 14, 16, 17, 18,
20 až 27
V 1 až 4, 7, 8, 10 až 13
H 1, 7 až 10
IV.| P 15, 28 až 31| 2200
V 5, 6, 9, 14 až 16
H 2 až 6, 11 až 17
3a)
§ 36 odst. 2 písm. b) zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.
16)
§ 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.
17)
Jednotlivá přírodní stanoviště jsou zařazena do těchto skupin:
I. černozemní velmi teplé oblasti (ČMt 1 až 23)
II. černozemní oblasti (ČM 1 až 15)
III. hnědozemní teplé oblasti (HMt 1 až 13)
IV. hnědozemní oblasti (HM 1 až 24)
V. hnědých půd pahorkatin (P 1 až 31)
VI. hnědých půd vrchovin (V 1 až 16)
VII. hnědých a podzolovaných půd horských oblastí (H 1 až 17)
Čísla v jednotlivých skupinách vyjadřují rozdílné klimatické a terénní podmínky.
18)
Označení přírodních stanovišť je uvedeno v příloze č. 1. |
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 115/1979 Sb. | Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 115/1979 Sb.
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky o Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě
Vyhlášeno 8. 11. 1979, datum účinnosti 1. 9. 1980, částka 23/1979
* § 1 - Přírodovědecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě se rozděluje na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě.
* § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1980.
Aktuální znění od 1. 9. 1980
115
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Slovenské socialistické republiky
ze dne 3. října 1979
o Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě
Vláda Slovenské socialistické republiky nařizuje podle § 32 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách:
§ 1
Přírodovědecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě se rozděluje na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě.
§ 2
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1980.
Prof. JUDr. Colotka v. r. |
Zákon Slovenské národní rady č. 121/1979 Sb. | Zákon Slovenské národní rady č. 121/1979 Sb.
Zákon Slovenské národní rady o změně názvu Vysoké školy dopravní v Žilině
Vyhlášeno 12. 11. 1979, datum účinnosti 1. 1. 1980, částka 24/1979
* § 1 - Název Vysoké školy dopravní v Žilině se mění a zní: Vysoká škola dopravy a spojů v Žilině.
* § 2 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.
Aktuální znění od 1. 1. 1980
121
ZÁKON
Slovenské národní rady
ze dne 29. října 1979
o změně názvu Vysoké školy dopravní v Žilině
Slovenská národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Název Vysoké školyVysoké školy dopravní v Žilině se mění a zní: Vysoká školaVysoká škola dopravy a spojů v Žilině.
§ 2
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.
Šalgovič v. r.
Colotka v. r. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.