law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky č. 133/1971 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky č. 133/1971 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v souvislosti se státním svátkem Slovenské socialistické republiky 29. srpnem v roce 1972
Vyhlášeno 24. 11. 1971, datum účinnosti 24. 11. 1971, částka 33/1971
Aktuální znění od 24. 11. 1971
133
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky
ze dne 5. listopadu 1971
o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v souvislosti se státním svátkem Slovenské socialistické republiky 29. srpnem v roce 1972
Vláda Slovenské socialistické republiky po projednání se Slovenskou radou odborových svazů usnesením ze dne 29. záři 1971 č. 314 o přesunu pracovního volna a pracovní doby a o úpravě pracovní doby v roce 1972 stanovila podle § 83 odst. 3 a § 94 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. ve znění zákona č. 153/1969 Sb.:
Přesun pracovního volna v roce 1972
(1)
V roce 1972 se na území Slovenské socialistické republiky přesouvá pracovní volno ze soboty 26. srpna na pondělí 28. srpna a pracovní doba z pondělí 28. srpna na sobotu 26. srpna.
(2)
Přesun pracovního volna a pracovní doby se nevztahuje na pracovníky na pracovištích s nepřetržitým provozem. Pracovní dobu pracovníků obchodu a služeb se stykem se zákazníky, pracovníků zásobujících provozy obchodu, poštovních úřadů a pracovníků veřejné dopravy stanoví organizace v souladu s obecnými pokyny pro úpravu provozních režimů, které pro dny 26. až 29. srpna vydají příslušné ústřední orgány.
Oprava pracovní doby v roce 1972
(3)
Pracovní doba stanovená podle vyhlášky č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, nebo podle dalších předpisů vydaných ústředními orgány ke zkrácení pracovní doby se v Slovenské socialistické republice v roce 1972 upravuje tak, že pracovním dnem je také sobota 2. září 1972.
(4)
Délka další pracovní směny v tento den se rovná délce směny stanovené v organizaci na pátek, který této směně předchází.
(5)
Připadne-li pracovníku podle rozvrhu pracovních směn jeho pravidelná směna na den 2. září, určí organizace po projednání s příslušným odborovým orgánem tomuto pracovníku další pracovní směnu na jiný vhodný den v měsíci září 1972.
(6)
Organizace může se souhlasem závodního výboru Československého revolučního odborového hnutí, ve státních orgánech po projednání s ním, přesunout druhou a třetí směnu na přetržitých pracovištích, která připadne na den uvedený v odstavci 3, na jiný vhodný den v měsíci září.
(7)
Má-li pracovník rozvrženou týdenní pracovní dobu na šest pracovních dnů nerovnoměrně, rovná se jeho pracovní doba 2. září pracovní době v pátek (odstavec 4).
(8)
Úprava pracovní doby uvedená v odstavci 3 se vztahuje i na pracovníky, kteří mají s organizací dohodnutou kratší pracovní dobu (§ 86 a § 156 odst. 2 zákoníku práce), pokud se při jeho dohodnutí vycházelo z pracovní doby platné pro ostatní pracovníky v organizaci, s výjimkou pracovníků, kterým je pracovní doba zkrácena na základě lékařského posudku, a prodloužení pracovní doby o další směnu by přesáhlo maximální počet hodin, který může pracovník podle tohoto posudku pracovat.
(9)
Pracovní doba podle odstavce 3 se neupravuje mladistvým pracovníkům mladším než 16 let, pracovníkům na pracovištích s nepřetržitým provozem, pracovníkům s pracovní dobou rovnoměrně rozvrženou na šest dnů v týdnu a pracovníkům v provozech, v nichž byla zkrácena pracovní doba ze zdravotních důvodů.
(10)
Pokud by pracovník neměl v důsledku úpravy pracovní doby podle odstavce 3 v týdnu ani jeden den nepřetržitého odpočinku, přesune mu organizace po projednání s příslušným odborovým orgánem jeho pracovní směnu z tohoto týdne na některý den jeho nepřetržitého odpočinku v jiném týdnu měsíce září.
(11)
Posuzování nároků na dovolenou, způsob odměňování za práci a ostatních pracovněprávních nároků z titulu úpravy pracovní doby podle odstavce 3 se řídí vyhláškou federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 89/1971 Sb., o přesunu pracovního volna a pracovní doby a její úpravě v roce 1972 a ve dnech 24. a 31. prosince 1971.
Závěrečné ustanovení
(12)
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Krocsány v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva vnitra a federálního ministerstva zahraničních věcí č. 142/1971 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva vnitra a federálního ministerstva zahraničních věcí č. 142/1971 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva vnitra a federálního ministerstva zahraničních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva vnitra Československé socialistické republiky a ministerstva zahraničních věcí Československé socialistické republiky č. 44 Sb. ze dne 13. 4. 1970
Vyhlášeno 20. 12. 1971, datum účinnosti 1. 5. 1972, částka 36/1971
* Čl. 1 - Vyhláška č. 44/1970 Sb. se mění a doplňuje takto:
* Čl. 2
Aktuální znění od 1. 5. 1972
142
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva vnitra a federálního ministerstva zahraničních věcí
ze dne 29. listopadu 1971,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva vnitra Československé socialistické republiky a ministerstva zahraničních věcí Československé socialistické republiky č. 44 Sb. ze dne 13. 4. 1970
Federální ministerstvo vnitra a federální ministerstvo zahraničních věcí stanoví podle § 7 zákona č. 63/1965 Sb., o cestovních dokladech:
Čl. 1
Vyhláška č. 44/1970 Sb. se mění a doplňuje takto:
1.
§ 3 se doplňuje odstavci 2 a 3, které zní:
„(2)
Cestovní doklady uvedené v § 1 odst. 1 písm. a) musí být orgány pasů a víz opatřeny doplňovací známkou.
(3)
V případech stanovených ministrem vnitra Československé socialistické republiky nahrazuje doplňovací známka výjezdní doložku.“
2.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
Čl. 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1972.
Ministr zahraničních věcí ČSSR:
Ing. Marko v. r.
Ministr vnitra ČSSR:
Ing. Kaska, CSc. v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 165/1971 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 165/1971 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 158/1970 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce
Vyhlášeno 28. 12. 1971, datum účinnosti 1. 1. 1972, částka 40/1971
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 158/1970 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce (dále jen „vyhláška“), se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Nároky a povinnosti vzniklé do 31. prosince 1971 se posuzují podle ustanovení vyhlášky platných do této doby.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 1972
165
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 28. prosince 1971,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 158/1970 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 43 odst. 1 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, v dohodě se Státní plánovací komisí, federálním ministerstvem financí, ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky, ministerstvem práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky, Státní bankou československou a Ústřední radou Československého revolučního odborového hnutí:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 158/1970 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce (dále jen „vyhláška“), se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 včetně nadpisu zní:
㤠1
Úvodní ustanovení
(1)
Tato vyhláška se vztahuje na socialistické organizace, jejich nadřízené orgány a na orgány státní správy s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 až 5.
(2)
Na společenské organizace, kterým nejsou uloženy úkoly ve státních plánech rozvoje národního hospodářství (dále jen „státní plány“), se vztahují ustanovení části první vyhlášky; plní-li úkoly orgánů nadřízených podnikům a hospodářským zařízením (odstavec 6), vztahují se na ně též ostatní ustanovení vyhlášky.
(3)
Na organizace a orgány výrobního družstevnictví se vyhláška vztahuje v rozsahu, který určí příslušné orgány družstevních svazů se souhlasem ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky a se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí.
(4)
Na zemědělské družstevní organizace se vztahují ustanovení části třetí vyhlášky, kterými se řídí odměňování jejich pracovníků v pracovněprávních vztazích, a ustanovení části čtvrté vyhlášky, pokud souvisejí s odměňováním těchto pracovníků.
(5)
Na organizace a orgány uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 se vztahují ustanovení § 17, pokud jde o jejich pracovníky v pracovněprávních vztazích.
(6)
Pokud se v dalších ustanoveních této vyhlášky mluví o orgánech hospodářského řízení, rozumí se jimi orgány nadřízené socialistickým organizacím a příslušné ústřední orgány státní správy.“
2.
V § 2 odst. 2
ustanovení písm. b) zní:
„b)
odpovídají mzdě za práce prováděné pro organizaci osobami, které nejsou v pracovněprávním vztahu k organizaci (např. žáky a studenty škol, příslušníky vojenských útvarů, osobami z nápravně výchovných zařízení, pracovníky zahraničních organizací apod.), pokud organizace tyto práce řídí nebo zabezpečuje svými pracovními prostředky;“
se doplňuje ustanovení písm. c), které zní:
„c)
odpovídají mzdě za práce prováděné učni, pokud tyto částky nebyly poskytnuty jako mzda za vykonanou práci.“
3.
§ 4 zní:
„Mzdy a ostatní plnění uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až e) a písm. g) a částky uvedené v odstavci 2 se zahrnují do nákladů (v hospodářských organizacích „mzdové a ostatní osobní náklady“); do nákladů se v hospodářských organizacích nezahrnují prémie a odměny uhrazované z fondu odměn (§ 12).“
4.
§ 5 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3)
Pro organizace, pro které závazné limity nejsou stanoveny ve státních plánech, stanoví limity jejich nadřízené orgány v dohodě s příslušnou plánovací komisí a po projednání s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí. Ustanovení části druhé vyhlášky platí obdobně.“
5.
§ 6 odst. 7 a 8 zní:
„(7)
Orgány hospodářského řízení nesmějí použít vázaných rezerv do doby, než pominou důvody, pro které byly rezervy vázány. Vázané rezervy v limitu mzdových a ostatních osobních nákladů, popřípadě v jednom souhrnném závazném limitu mohou však použít k dodatečnému rozpisu na organizaci, pro kterou byla vázána.
(8)
Ukazatele plánu mezd lze měnit jen do posledního dne období, jehož se změna týká. Změna, která není spojena s dodatečným rozpisem rezerv, vyžaduje schválení nadřízeného orgánu; při zvýšení plánovaných výkonů může být provedena jen v rozsahu vyplývajícím ze závazného limitu a přepočítacího koeficientu, při snížení těchto výkonů se provede v rozsahu vyplývajícím ze závazného limitu. Způsob stanovení závazného limitu nelze změnit z důvodu neplnění plánovaných výkonů. Státní hospodářské a příspěvkové organizace, organizace zahraničního obchodu, organizace spotřebního a bytového družstevnictví a podniky a hospodářská zařízení společenských organizací oznamují všechny změny příslušným pobočkám banky.“
6.
§ 7 odst. 2 zní:
„(2)
Při rozpisu limitu mzdových a ostatních osobních nákladů se použije ukazatele výkonů, z něhož se vychází ve státních plánech. Jiného ukazatele (výjimečně i několika ukazatelů pro jednu organizaci), jestliže z hlediska společenských zájmů lépe zajišťuje plánovaný vývoj mezd a umožňuje jeho účinnější kontrolu, mohou použít orgány hospodářského řízení,
a)
jde-li o organizace řízené federálními orgány, po projednání se Státní plánovací komisí a federálním ministerstvem práce a sociálních věcí,
b)
jde-li o ostatní organizace, po projednání s Českou plánovací komisí nebo Slovenskou plánovací komisí a s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí.“
7.
V § 8 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Je-li ze společenského hlediska žádoucí použít jiného způsobu stanovení limitu fondu odměn, než je uveden v předcházejících ustanoveních, rozhodne o tom,
a)
jde-li o organizace řízené federálními orgány, federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě se Státní plánovací komisí a federálním ministerstvem financí,
b)
jde-li o ostatní organizace, ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky v dohodě s příslušnou plánovací komisí a příslušným ministerstvem financí a se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí.“
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
8.
V § 9 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
„Ustanovení § 7 platí obdobně.“
9.
V § 11
v odstavci 1 se vypouštějí slova „a § 10 odst. 1“;
v odstavci 4 se nahrazují slova „mzdového fondu“ slovy „mzdových prostředků“;
v odstavci 7 první větě se za slova „může o tuto částku“ vkládají slova „se souhlasem nadřízeného orgánu“;
v odstavci 8 na konci se připojují tato slova:
„...a všech rozpisových rezerv s výjimkou rezerv organizací a rezerv v limitu fondu odměn vázaných při poskytnutí účelových dotací (§ 6 odst. 5).“
10.
V § 12 se vypouští závěr věty za středníkem.
11.
V § 15 odst. 2 se vypouští ustanovení písm. e).
Dosavadní písm. f) se označuje jako písm. e).
12.
§ 16 zní:
„(1)
Překročí-li hospodářská organizace limit mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků (§ 11) za celý rok, musí provést z prostředků fondu odměn dodatkový odvod do státního rozpočtu ve výši trojnásobku částky překročení. Nestačí-li prostředky fondu odměn na plnou úhradu dodatkového odvodu, musí hospodářská organizace odvést jeho zbytek ze zisku, který jí zůstane po provedení ostatních odvodů, popřípadě daní do státního rozpočtu.
(2)
Při překročení limitu mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků (§ 11) během roku musí hospodářská organizace vázat prostředky fondu odměn v rozsahu uvedeném v odstavci 1.
(3)
Povinnost provést dodatkový odvod podle odstavce 1 a vázat prostředky fondu odměn podle odstavce 2 neplatí v případech, kdy překročení závazného limitu je kryto rozpisovou rezervou, nebo kdy k překročení závazného limitu došlo v důsledku výplaty odměn za vynálezy a zlepšovací návrhy, chráněné vzory (průmyslové vzory) a za vyřešení tématických úkolů (§ 11 odst. 5). K dodatkovému odvodu se nepoužívá účelových dotací poskytnutých do fondu odměn organizací a nelze je vázat.“
13.
V § 17 odst. 1 se za slova „při omezení výplat podle § 15 odst. 4“ vkládají slova „nebo při nedostatku prostředků na účtě organizace u banky“.
14.
§ 20 se doplňuje odstavcem 6, který zní:
„(6)
Organizace mohou při uplatňování mzdových forem postupovat podle ustanovení § 21 až 26, jen pokud jejich používání není upraveno ve mzdových předpisech vydaných příslušnými ústředními orgány.“
15.
V § 27
odstavec 4 zní:
„(4)
Organizace mohou podíly na hospodářských výsledcích vyplácet jen do výše nevázaného zůstatku fondu odměn k poslednímu dni období, za které podíly poskytují, jestliže provedly za uplynulé období stanovený minimální příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb a dodržely stanovený postup při financování oběžných prostředků. Za obdobných podmínek mohou organizace se souhlasem bezprostředně nadřízeného orgánu vyplácet zálohy na podíly, lze-li důvodně předpokládat příznivé hospodářské výsledky za celý rok.“;
v odstavci 7 se v první větě nahrazují slova „podle § 51 odst. 1 písm. a), c) a d)“ slovy „podle § 51 odst. 1“ a druhá věta zní:
„Poměrnou část podílů lze poskytnout též pracovníkům, kteří rozvázali pracovní poměr dohodou z důvodu přechodu na společensky důležitou funkci, a pracovníkům, jejichž pracovní poměr sjednaný na určitou dobu skončil uplynutím této doby, zejména pracovníkům přijatým na sezónní a kampaňové práce.“;
v odstavci 8 druhá věta zní:
„Podíly na hospodářských výsledcích se neposkytují pracovníkovi, jemuž bylo v průběhu roku pravomocně uloženo kárné opatření nebo trest soudem pro čin, jehož se dopustil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, nebo který v tomto období neomluveně zameškal práci v celkovém rozsahu odpovídajícím průměrné délce směny.“
16.
V § 28 odst. 3 první větě se za slova „výše prémií“ vkládají slova „výkonnostních nebo jiných odměn“.
17.
§ 36 odst. 1 se doplňuje dalším ustanovením písm. f), které zní:
„f)
uvolní mzdové prostředky jen ve výši zaručených mezd (§ 17) organizaci, která jí neoznámila do konce období, za něž se hodnotí dodržení závazných limitů, ukazatele potvrzeného plánu mezd (§ 6 odst. 3).“
18.
§ 41 se vypouští.
Čl. II
Nároky a povinnosti vzniklé do 31. prosince 1971 se posuzují podle ustanovení vyhlášky platných do této doby.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1972.
Ministr:
Štanceľ v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Federálního cenového úřadu, federálního ministerstva financí a Státní arbitráže ČSSR č. 166/1971 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Federálního cenového úřadu, federálního ministerstva financí a Státní arbitráže ČSSR č. 166/1971 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, federálního ministerstva financí a Státní arbitráže ČSSR, kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 107/1966 Sb., o dokumentaci staveb a vyhlášky č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací ve znění vyhlášky č. 136/1970 Sb., pokud jde o vedlejší rozpočtové náklady staveb
Vyhlášeno 28. 12. 1971, datum účinnosti 1. 1. 1972, částka 40/1971
* Článek IV - Vyhláška federálního ministerstva financí a hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací ve znění vyhlášky č. 136/1970 Sb., se doplňuje takto:
Aktuální znění od 9. 11. 1984 (107/1984 Sb.)
166
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Federálního cenového úřadu, federálního ministerstva financí a Státní arbitráže ČSSR
ze dne 20. prosince 1971,
kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 107/1966 Sb., o dokumentaci staveb a vyhlášky č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací ve znění vyhlášky č. 136/1970 Sb., pokud jde o vedlejší rozpočtové náklady staveb
Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, Federální cenový úřad, federální ministerstvo financí a Státní arbitráž ČSSR stanoví podle § 47 písm. a) a § 53 písm. a) a c) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, jakož i podle § 11 odst. 2 zákona č. 83/1958 Sb., o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací socialistického sektoru a podle ustanovení § 269 odst. 3 a § 391 a 395 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků:
Článek IV
Vyhláška federálního ministerstva financí a hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací ve znění vyhlášky č. 136/1970 Sb., se doplňuje takto:
Vkládá se § 11 tohoto znění:
㤠11
Zařízení staveniště
(1)
Jestliže jsou náklady na zařízení staveniště rozpočtovány globálními, popřípadě fakturačními sazbami, zahrnuje se do splátkových listů za dodávky a práce i přirážka ve výši stanoveného procenta z částky každého splátkového listu. Nevystavují-li se splátkové listy, nelze požadovat ani splátku na zařízení staveniště.
(2)
Jestliže jsou náklady na dočasné objekty zařízení staveniště rozpočtovány jinak než globálními, popřípadě fakturačními sazbami, vystavují se postupně splátkové listy na zaplacení objemů prací na zařízení staveniště skutečně provedených. Provedené objemy prací odběratel zjišťuje a potvrzuje obdobně jako u trvalých objektů stavby. Splátkovými listy za pořízení dočasného objektu se vyčerpá částka jeho plných rozpočtových nákladů. Jestliže však rozpočtové náklady materiálu, který se získá demontáží, převyšují rozpočtové náklady demontáže, je možno splátky za práce spojené s pořízením dočasného objektu zařízení staveniště celkem čerpat jen do částky snížené o rozdíl mezi rozpočtovými náklady materiálu, který se získá demontáží a rozpočtovými náklady demontáže. Ceny za dokumentaci zařízení staveniště zahrnuje dodavatel jedinou částkou do prvého splátkového listu za práce provedené na zařízení staveniště. Jestliže se dokumentace zařízení staveniště vypracovává po částech, může dodavatel její hodnotu zahrnout do splátkových listů také po částech, avšak vždy v rozsahu nejméně zcela dokončené dokumentace pro jeden objekt zařízení staveniště.
(3)
Právo fakturovat náklady na zařízení staveniště vzniká dodavateli, který zajišťuje zařízení staveniště*)
a)
při použití globálních, popřípadě fakturačních sazeb současně s právem fakturovat dokončený trvalý objekt nebo provozní soubor stavby,
b)
dnem dokončení stavby, jestliže jde o dočasné objekty zařízení staveniště rozpočtované jinak než globálními, popřípadě fakturačními sazbami. Do faktury se zahrnují plné náklady zařízení a náklady demontáže. Rozpočtové náklady materiálu, který se získá demontáží, se v téže faktuře odečtou.
(4)
Organizace se mohou v případech uvedených v odstavci 3 písm. b) dohodnout, že právo fakturovat vznikne dříve, nejdříve však dnem, kdy příslušný objekt přestal být při výstavbě používán a byl likvidován. Den likvidace objektu musí být zaznamenán ve stavebním deníku.
(5)
Pozastávky podle § 13 a 14 se při fakturování nákladů na zařízení staveniště nepoužijí.“
Ministr pověřený řízením
Federálního cenového úřadu:
doc. Sabolčík, CSc., v. r.
Hlavní arbitr ČSSR:
Brandejs v. r.
Ministr ČSSR
pro technický a investiční rozvoj:
Ing. Šupka v. r.
Ministr financí ČSSR:
doc. Ing. Rohlíček, CSc., v. r.
*)
Podmínky pro jejich používání upravují § 2, 3 a 4 vyhl. č. 87/1966 Sb., o některých ekonomických opatřeních v investiční výstavbě; § 2 a 3 cit. vyhlášky jsou t. č. sistovány nařízením vlády č. 168/1969 Sb., o přechodném zákazu zvyšování cen.
**)
§ 3 odst. 1 vyhl. č. 162/1970 Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě.
***)
Směrnice čl. 6.11 a 7.5.
†)
Obsah dosavadního ustanovení § 28 odst. 5 je pojat do Směrnic čl. 3, 4 a 5.
††)
Vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 140/1971 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.
†††)
§ 4 vyhlášky č. 87/1966 Sb., o některých ekonomických opatřeních v investiční výstavbě.
*)
Směrnice čl. 3.
**)
Směrnice čl. 3.1, 8 a 9.
***)
§ 273 hospodářského zákoníku změněného a znovu vyhlášeného pod č. 37/1971 Sb. |
Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 3/1972 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 3/1972 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva vnitra, kterou se mění vyhláška ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech
Vyhlášeno 10. 2. 1972, datum účinnosti 10. 2. 1972, částka 1/1972
* Čl. I - Vyhláška ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Držitelé řidičských průkazů, kteří v den účinnosti této vyhlášky již dosáhli 60 let věku a doposud se nepodrobili lékařské prohlídce podle dosavadních předpisů, jsou povinni podrobit se lékařské prohlídce a předložit zprávu o jejím výsledku do šesti měsíců
* Čl. III - Zrušují se:
* Čl. IV
Aktuální znění od 10. 2. 1972
3
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva vnitra
ze dne 23. prosince 1971,
kterou se mění vyhláška ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech
Federální ministerstvo vnitra stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady podle § 16 odst. 1 písm. a) vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb. a podle § 18 odst. 1 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve vztahu k ustanovení § 2 č. 7 zákona č. 128/1970 Sb., o vymezení působnosti Československé socialistické republiky ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti:
Čl. I
Vyhláška ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 6 odst. 4 zní:
„(4)
Pravidelným lékařským prohlídkám jsou povinni se podrobit:
a)
řidiči z povolání všech motorových vozidel, řidiči, kteří vlastní řidičské oprávnění skupiny D a řidiči motorových vozidel požární ochrany, zdravotnické a báňské záchranné služby, kteří používají zvláštní výstražná znamení, a to vždy po dvou letech; po dosažení 50 let věku jsou povinni podrobit se prohlídce jednou za rok;
b)
ostatní držitelé řidičských průkazů po dosažení 60 let věku a opětovně po dosažení 65 a 68 let věku. Od 68 let věku jsou tito držitelé povinni podrobit se lékařské prohlídce každé dva roky. Zprávu o výsledku lékařské prohlídky jsou povinni předložit do 6 měsíců po dosažení stanovených věkových hranic dopravnímu inspektorátu okresního oddělení Veřejné bezpečnosti příslušnému podle místa trvalého bydliště; v Praze, Bratislavě, Brně, Ostravě, Plzni a Košicích dopravnímu inspektorátu městské správy Veřejné bezpečnosti.“
2.
§ 6 odst. 6 zní:
„(6)
Zjišťování fyzické a duševní schopnosti žadatelů o řidičské oprávnění a lékařské prohlídky řidičů motorových vozidel provádí podle zvláštních předpisů závodní lékař příslušný podle pracoviště; v ostatních případech obvodní lékař příslušný podle místa trvalého bydliště.“
3.
§ 11 druhá věta zní:
„Doplňovacímu výcviku se však nepodrobuje žadatel o řidičské oprávnění skupiny D (§ 3 odst. 1); žadatel o řidičské oprávnění skupiny E (§ 3 odst. 2) se nepodrobuje doplňovacímu výcviku ani zkoušce.“
Čl. II
Držitelé řidičských průkazů, kteří v den účinnosti této vyhlášky již dosáhli 60 let věku a doposud se nepodrobili lékařské prohlídce podle dosavadních předpisů, jsou povinni podrobit se lékařské prohlídce a předložit zprávu o jejím výsledku do šesti měsíců ode dne účinnosti této vyhlášky dopravnímu inspektorátu okresního oddělení Veřejné bezpečnosti příslušnému podle místa trvalého bydliště; v Praze, Bratislavě, Brně, Ostravě, Plzni a Košicích dopravnímu inspektorátu městské správy Veřejné bezpečnosti.
Čl. III
Zrušují se:
a)
vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 167/1969 Sb., kterou se mění vyhláška ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech,
b)
vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 95/1970 Sb., kterou se mění vyhláška ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech.
Čl. IV
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Kaska, CSc. v. r. |
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 6/1972 Sb. | Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 6/1972 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky o změně nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 61/1971 Sb., o čestném odznaku "Za ochranu hranic ČSSR"
Vyhlášeno 20. 2. 1972, datum účinnosti 20. 2. 1972, částka 2/1972
* Čl. I - Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 61/1971 Sb., o čestném odznaku „Za ochranu hranic ČSSR“, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 20. 2. 1972
6
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 16. února 1972
o změně nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 61/1971 Sb., o čestném odznaku „Za ochranu hranic ČSSR“
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 9 odst. 4 zákona č. 62/1962 Sb., o propůjčování vyznamenání:
Čl. I
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 61/1971 Sb., o čestném odznaku „Za ochranu hranic ČSSR“, se mění takto:
1.
Ustanovení § 3 zní:
㤠3
(1)
Čestný odznak „Za ochranu hranic ČSSR“ udělují příslušníkům Pohraniční stráže a pomocníkům Pohraniční stráže ministr vnitra ČSSR a příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, členům Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti a jiným občanům ministr vnitra ČSSR a ministři vnitra ČSR a SSR.
(2)
Zároveň s čestným odznakem „Za ochranu hranic ČSSR“ se odevzdává doklad o jeho udělení.“
2.
Ustanovení § 4 zní:
㤠4
(1)
Podrobnosti o udělování čestného odznaku „Za ochranu hranic ČSSR“ stanoví ministr vnitra ČSSR.
(2)
Věci čestného odznaku „Za ochranu hranic ČSSR“ spravuje federální ministerstvo vnitra.“
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Dr. Štrougal v. r. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 15/1972 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 15/1972 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů
Vyhlášeno 28. 3. 1972, datum účinnosti 1. 4. 1972, částka 6/1972
* ČÁST I - Zřízení přírodních léčebných lázní (§ 1 — § 1)
* ČÁST II - Prohlášení přírodních zdrojů za léčivé (§ 2 — § 6)
* ČÁST III - Prohlášení zdrojů vod za zdroje přírodních stolních minerálních vod (§ 7 — § 7)
* ČÁST IV - Prohlášení klimatických podmínek za příznivé k léčení (§ 8 — § 11)
* ČÁST V - Využití přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních stolních minerálních vod a klimatických podmínek příznivých k léčení (§ 12 — § 16)
* ČÁST VI - Ochrana přírodních léčebných lázní (§ 17 — § 22)
* ČÁST VII - Ochrana přírodních léčivých zdrojů (§ 23 — § 29)
* ČÁST VIII - Povinnosti orgánů a organizací (§ 30 — § 32)
* ČÁST IX - Společná a závěrečná ustanovení (§ 33 — § 38)
Aktuální znění od 1. 4. 1972
15
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky
ze dne 13. března 1972
o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů
Ministerstvo zdravotnictví Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 70 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu:
ČÁST I
Zřízení přírodních léčebných lázní
§ 1
Přírodní léčebné lázně může zřídit ministerstvo zdravotnictví Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo zdravotnictví“) za těchto podmínek:
a)
jsou-li v místě
1.
přírodní zdroje, které byly prohlášeny za léčivé (část II) nebo
2.
klimatické podmínky, které byly prohlášeny za příznivé k léčení (část IV),
b)
využijí-li se přírodní léčivé zdroje k lázeňské péči přímo v místě a
c)
jsou-li v místě splněny zvláštní hygienické požadavky určené ministerstvem zdravotnictví.
ČÁST II
Prohlášení přírodních zdrojů za léčivé
§ 2
(1)
Za přírodní léčivé zdroje vod lze prohlásit dostatečně vydatné zdroje přirozeně se vyskytujících vod, jestliže
a)
mají vzhledem ke svému chemickému složení nebo fyzikálním vlastnostem stálé vědecky prokázané léčivé účinky,
b)
vyhovují potřebným hygienickým požadavkům,
c)
jsou použivatelné k léčebným účelům ve stavu, v jakém se vyskytují v přírodě, nebo po úpravě, která nenaruší jejich léčivé účinky, a
d)
je v celospolečenském zájmu, aby se používaly k léčebně preventivní péči.
(2)
Za vody podle odstavce 1 písm. a) se považují vody, které se podstatně odlišují od jiných vod
a)
teplotou nad 25 °C nebo
b)
obsahem rozpuštěných neústrojných tuhých sloučenin (nejméně 1 g v 1 litru vody) nebo
c)
obsahem plynů např. kysličníku uhličitého (nejméně 1 g v 1 litru vody), sirovodíku (nejméně 1 mg v 1 litru vody), rádiové emanace (nejméně 37 nCi/litr) nebo
d)
obsahem jiných součástí, které se v obyčejných vodách nevyskytují nebo se v nich vyskytují v menším množství, např. jódu (nejméně 5 mg v 1 litru vody), arsenu (nejméně 0,7 mg v 1 litru vody), železa (nejméně 10 mg v 1 litru vody) anebo
e)
obsahem jiných součástí s farmakodynamickými účinky.
§ 3
Pro prohlášení přírodních zdrojů plynů a emanací za léčivé platí obdobně podmínky určené v § 2 odst. 1 pro prohlášení přírodních léčivých zdrojů vod.
§ 4
Za přírodní léčivé zdroje rašelin, slatin, bahen a jiných zemin lze prohlásit dostatečně vydatná ložiska těchto peloidů, jestliže
a)
mají vlastnosti a účinky uvedené v § 2 odst. 1 a
b)
vznikly přirozenými geologickými nebo biologickými pochody.
§ 5
(1)
Přírodní zdroj prohlašuje za léčivý ministerstvo zdravotnictví na návrh Inspektorátu lázní a zřídel ministerstva zdravotnictví (dále jen „Inspektorát“).
(2)
Podnět k prohlášení přírodního zdroje za léčivý může dát národní výbor, v jehož obvodě se zdroj vyskytuje, nebo organizace, která hodlá zdroj využívat. Podnět se dává Inspektorátu.
(3)
V podnětu je nutno popsat zdroj a jeho okolí, způsob jeho odkrytí nebo zachycení, vlastnosti a účinky jeho produktů a podat návrh na způsob jeho využití. K podnětu je třeba připojit
geologický posudek, doklady o vydatnosti zdroje, o vlastnostech a účincích jeho produktů a o bakteriologickém posouzení zdroje.
§ 6
(1)
Ministerstvo zdravotnictví na návrh Inspektorátu zruší prohlášení přírodního zdroje za léčivý, ztratí-li zdroj předepsané vlastnosti a účinky stanovené v § 2 až 4, nebo nebude-li ho možno dále využívat k léčebným účelům. Podnět ke zrušení se dává Inspektorátu.
(2)
V podnětu je nutno uvést důvod pro zrušení prohlášení přírodního zdroje za léčivý; zejména je třeba popsat, v jakém rozsahu, popřípadě jakým způsobem nastala ztráta vydatnosti zdroje nebo vlastností a účinků jeho produktů.
(3)
Ministerstvo zdravotnictví v rozhodnutí podle odstavce 1 může určit způsob a podmínky dalšího použití přírodního zdroje.
ČÁST III
Prohlášení zdrojů vod za zdroje přírodních stolních minerálních vod
§ 7
(1)
Za zdroje přírodních stolních minerálních vod lze prohlásit zdroje takových vod, které
a)
mají vzhledem ke svému chemickému složení nebo fyzikálním vlastnostem vědecky prokázané a trvalé účinky prospěšné lidskému zdraví,
b)
vyhovují potřebným hygienickým požadavkům a
c)
mohou se používat ve stavu, v jakém se vyskytují v přírodě.
(2)
Za vody podle odstavce 1 písm. a) se považují vody, které obsahují nejméně 1 g kysličníku uhličitého a nejvýše 5 g rozpuštěných tuhých látek v 1 litru vody, přičemž se tyto součásti ani jednotlivě, ani vcelku nevyznačují výraznými farmakodynamickými účinky.
(3)
O prohlašování přírodních zdrojů za zdroje přírodních stolních minerálních vod, jakož i o zrušení prohlášení těchto zdrojů platí obdobně ustanovení § 5 a 6.
ČÁST IV
Prohlášení klimatických podmínek za příznivé k léčení
§ 8
Klimatické podmínky jsou příznivé k léčení, jestliže způsobují vhodné změny reaktivity nebo jiných fyziologických funkcí organismu. Takové klimatické podmínky je třeba prokázat vědeckým průzkumem fyzikálních a fyzikálně chemických vlastností místního podnebí a jeho biologických účinků na lidský organismus.
§ 9
(1)
Klimatické podmínky lze prohlásit za příznivé k léčení podle § 8, jestliže
a)
relativní délka slunečního svitu v dlouhodobém průměru je alespoň 40 %, nejméně však 1650 hodin za rok,
b)
teplotní zatížení (rozdíl teplot) nepřekračuje v měsíčním průměru 13 °C za 24 hodin,
c)
vlhkost vzduchu je v měsíčním průměru nejvýše 87 %,
d)
prašný spad nepřekračuje ve vnitřním lázeňském území 5 g/m2 za měsíc.
(2)
Pro prohlášení klimatických podmínek za příznivé k léčení je rozhodující nejen míra znečištění jednotlivými škodlivinami, ale i konečný obsah směsí škodlivin v ovzduší; přitom
a)
střední hodnota poletujícího aerosolu nesmí překročit 0,15 mg/m3 za 24 hodin a 0,5 mg/m3 za 30 min. v případě, že jde o aerosol, který neobsahuje víc než 20 % volného kysličníku křemičitého,
b)
střední hodnota kysličníku siřičitého nesmí překročit 0,05 mg/m3 za 24 hodin a 0,2 mg/m3 za 30 min.,
c)
další škodliviny nesmí překročit hodnoty určené v jednotlivých případech ministerstvem zdravotnictví.
§ 10
(1)
Klimatické podmínky prohlašuje pro určité místo za příznivé k léčení ministerstvo zdravotnictví na návrh Inspektorátu.
(2)
Podnět k prohlášení klimatických podmínek za příznivé k léčení může dát národní výbor, v jehož obvodě je místo, kde se mají zřídit přírodní léčebné lázně, nebo organizace, která hodlá klimatických podmínek využívat. Podnět se dává Inspektorátu.
(3)
Podnět je nutno doložit odborným posudkem o tom, že klimatické podmínky odpovídají hodnotám stanoveným v § 9 nejméně za období 1 roku před podáním podnětu.
§ 11
(1)
Ministerstvo zdravotnictví na návrh Inspektorátu zruší prohlášení klimatických podmínek za příznivé k léčení, jestliže klimatické podmínky ztratí předepsané vlastnosti a účinky nebo jestliže jich nebude dále možno využívat pro léčebně preventivní péči. Podnět ke zrušení se dává Inspektorátu.
(2)
V podnětu je nutno uvést příčinu, ze které se ruší prohlášení klimatických podmínek za léčivé; zejména je třeba popsat, v jakém rozsahu, popřípadě jakým způsobem vznikla ztráta jejich předepsaných vlastností a účinků.
ČÁST V
Využití přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních stolních minerálních vod a klimatických podmínek příznivých k léčení
§ 12
(1)
K lázeňské péči lze využívat jen přírodní zdroje, které byly prohlášeny za léčivé. Využívání přírodních léčivých zdrojů k lázeňské péči je prvořadým celospolečenským zájmem.
(2)
Přírodních léčivých zdrojů mohou využívat orgány a organizace, které jsou oprávněny poskytovat léčebně preventivní péči a jimž to ministerstvo zdravotnictví na návrh Inspektorátu povolí.
(3)
V povolení k využití přírodního léčivého zdroje se k zabezpečení jeho stálé vydatnosti, léčivých účinků a hygienické nezávadnosti jeho produktů stanoví
a)
rozsah, způsob a podmínky využití,
b)
podmínky pro hydrologické a chemické sledování zdroje v místě výskytu a v místě jeho aplikace.
c)
zařízení, které je nutno k využití zdroje vybudovat a udržovat.
(4)
Na dodržování podmínek uvedených v odstavci 3 dozírá Inspektorát; zjistí-li nedostatky, nařídí jejich odstranění.
§ 13
(1)
Přírodní léčivé zdroje je třeba využívat tak, aby to odpovídalo jejich kapacitě.
(2)
Orgán nebo organizace, která zdroje využívá nebo hodlá využívat, je povinna sestavovat plán využití přírodních léčivých zdrojů; v tomto plánu určí též množství produktů přírodních léčivých zdrojů, které se mohou použít jinak než na lázeňskou péči. Plán schvaluje Inspektorát.
§ 14
Zdrojů přírodních stolních minerálních vod se využívá především v péčí o zdraví lidu, a to zejména k dietetickým účelům a v boji proti alkoholismu. Využití těchto zdrojů se musí plánovat tak, aby to odpovídalo jejich kapacitě. Plán využití zdrojů přírodních stolních minerálních vod sestaví orgán nebo organizace, která zdroje využívá nebo hodlá využívat. Plán schvaluje Inspektorát.
§ 15
Úpravu produktů přírodních léčivých zdrojů a přírodních stolních minerálních vod lze provádět jen podle zásad schválených Inspektorátem.
§ 16
(1)
Pro využití klimatických podmínek příznivých k léčení platí obdobně ustanovení § 12 odst. 1 a 2.
(2)
Orgán nebo organizace, využívající příznivých klimatických podmínek k léčení, musí každých 10 roků předložit Inspektorátu dokumentaci o klimatických podmínkách v lázeňském místě, ve které se zhodnotí léčivé vlastnosti klimatických podmínek a výsledky měření hodnot podle § 9.
ČÁST VI
Ochrana přírodních léčebných lázní
§ 17
Ochrana přírodních léčebných lázní se zabezpečuje lázeňskými statuty, stanovením ochranných pásem a jinými ochrannými opatřeními.
§ 18
(1)
Lázeňské statuty určují opatření, která je nutno provést v lázeňském místě, aby byl chráněn léčebný režim a aby bylo zachováno, popřípadě vytvořeno lázeňské prostředí.
(2)
V lázeňských statutech, které vydávají krajské národní výbory, se stanoví zejména, že
a)
ve vymezeném vnitřním území lázeňského místa (vnitřním lázeňském území) se zřizují a provozují jen zařízení sloužící lázeňskému provozu,
b)
ve zbývající části lázeňského místa (vnějším lázeňském území) se zřizují a provozují závody a zařízení, jen pokud nepůsobí rušivě na poskytování lázeňské péče a na lázeňské prostředí,
c)
v lázeňském místě budou provedena opatření potřebná pro hygienickou ochranu ovzduší, vody a půdy, pro ochranu proti hluku a otřesům a pro zlepšení klimatických podmínek a vzhledu lázeňského místa,
d)
v lázeňském místě bude rozvíjena taková hospodářská a kulturně výchovná činnost, která vytváří příznivé podmínky pro poskytování lázeňské péče,
e)
průběžné pozemní komunikace budou vedeny mimo vnitřní lázeňské území a trasy přeletů letadel mimo lázeňské místo; místní pozemní komunikace a dopravní zařízení budou upraveny tak, aby plně sloužily potřebám a pohodlí návštěvníků lázeňského místa.
§ 19
(1)
Nepostačí-li pro ochranu přírodních léčebných lázní ochranná opatření stanovená v lázeňských statutech a je-li třeba i v okolí lázeňského místa zabránit účinkům, které by ohrozily nebo ztížily lázeňskou péči a zhoršily klimatické podmínky nebo čistotu ovzduší, stanoví se ochranná opatření i mimo lázeňské místo. Jde-li o ochranu širšího rozsahu, vytyčí se kolem lázeňského místa ochranná pásma. Těmito ochrannými opatřeními se zakáže nebo omezí činnost škodlivá přírodním léčebným lázním nebo se uloží provádět hospodářskou činnost tak, aby vytvářela příznivé podmínky pro poskytování lázeňské péče.
(2)
Je-li toho zapotřebí k ochraně přírodních léčebných lázní, stanoví se další ochranná opatření i mimo ochranná pásma. Ustanovení odstavce 1 třetí věty platí obdobně.
§ 20
Pokud vydání lázeňských statutů a stanovení ochranných pásem, popřípadě jiných ochranných opatření není vyhrazeno vládě, vydává lázeňské statuty, popřípadě stanoví ochranná pásma a jiná ochranná opatření příslušný krajský národní výbor na základě závazného posudku Inspektorátu. Jestliže krajský národní výbor zjistí při projednávání návrhů statutů, popřípadě ochranných pásem a jiných ochranných opatření, že by při ochraně lázeňských míst byly dotčeny důležité hospodářské zájmy, oznámí to ministerstvu zdravotnictví. Ministr zdravotnictví předloží návrhy k rozhodnutí vládě Slovenské socialistické republiky.
§ 21
Aby se zabránilo škodám, které by mohly vzniknout přírodním léčebným lázním před vydáním lázeňských statutů, před stanovením ochranných pásem nebo před stanovením jiných ochranných opatření, popřípadě před jejich změnou, může Inspektorát stanovit nezbytná prozatímní ochranná opatření, a to i mimo lázeňské místo nebo ochranné pásmo. O obsahu těchto opatření platí přiměřeně ustanovení § 18 a 19.
§ 22
Orgány a organizace, které mají ve správě přírodní léčebné lázně, jsou povinny zřizovat a udržovat ve vnitřním lázeňském území meteorologické stanice a provádět měření škodlivin podle zásad určených Inspektorátem.
ČÁST VII
Ochrana přírodních léčivých zdrojů
§ 23
(1)
Ochrana přírodních léčivých zdrojů se zabezpečuje stanovením ochranných pásem a jinými ochrannými opatřeními.
(2)
Ochranná pásma a jiná ochranná opatření zabezpečují ochranu přírodních léčivých zdrojů před takovou činností, zejména hospodářskou, která může rušit nebo jinak nepříznivě ovlivňovat vydatnost, fyzikální vlastnosti, chemické složení anebo hygienickou nezávadnost přírodních léčivých zdrojů. Takovou činností mohou být zejména práce podléhající hornímu zákonu, hlubinné vrtání, hloubení, vykopávky, násypy, skládky, znečišťování, uvolňování, přivádění a odvádění vod a plynů, lámání kamene, trhání skal, těžba dříví apod.
§ 24
(1)
Ochranná pásma se stanoví zpravidla ve třech stupních.
(2)
Území, které bezprostředně obklopuje přírodní léčivý zdroj a v němž mohou být zdroj nebo jeho produkty nejsnáze a nejvážněji poškozeny, je ochranným pásmem 1. stupně. V tomto pásmu se učiní přísná opatření, aby byla zajištěna stálá vydatnost zdroje a jakost jeho produktů; zejména jsou v něm zakázány práce uvedené v § 23 odst. 2, s výjimkou prací potřebných pro provoz přírodních léčebných lázní nebo pro využití přírodních léčivých zdrojů, jež lze konat jen se souhlasem Inspektorátu.
(3)
Je-li nebezpečí, že by přírodní léčivý zdroj nebo jeho produkty mohly být poškozeny ze vzdálenějších míst, musí se kolem ochranného pásma 1. stupně stanovit ještě ochranné pásmo 2. stupně. V tomto pásmu je dovoleno konat práce uvedené v § 23 odst. 2 jen se souhlasem Inspektorátu, který může vázat výkon těchto prací určitými omezeními.
(4)
Aby se zabezpečila ochrana přírodního léčivého zdroje i v oblasti, která obklopuje ochranné pásmo 2. stupně a která má svými hydrologickými, geologickými a vegetačními poměry přímý vliv na udržení trvalé vydatnosti zdroje nebo jakosti jeho produktů (např. infiltrační oblast), může se stanovit i ochranné pásmo 3. stupně. Pro toto pásmo se stanoví, které práce uvedené v § 23 odst. 2 jsou dovoleny jen se souhlasem Inspektorátu, popřípadě s určitými omezeními.
§ 25
Je-li toho zapotřebí, stanoví se k ochraně přírodních léčivých zdrojů a jejich produktů jednotlivá ochranná opatření proti rušivým účinkům prací uvedených v § 23 odst. 2 i mimo ochranná pásma.
§ 26
Pokud stanovení ochranných pásem, popřípadě dalších ochranných opatření není vyhrazeno vládě, stanoví je na základě závazného posudku Inspektorátu krajský národní výbor. Jestliže krajský národní výbor při projednávání návrhů na ochranná pásma, popřípadě další ochranná opatření zjistí, že by při ochraně přírodních léčivých zdrojů byly dotčeny důležité hospodářské zájmy, oznámí to ministerstvu zdravotnictví. Ministr zdravotnictví předloží návrhy k rozhodnutí vládě Slovenské socialistické republiky.
§ 27
Aby se zabránilo škodám, které by mohly vzniknout na přírodních léčivých zdrojích v mezidobí, než se pro ně stanoví nebo změní ochranná pásma a jiná ochranná opatření, může Inspektorát stanovit nezbytná prozatímní ochranná opatření. Pro obsah těchto opatření platí přiměřeně ustanovení § 23 až 25.
§ 28
Všechny zásahy a úpravy na přírodních léčivých zdrojích se smějí provádět jen se souhlasem Inspektorátu.
§ 29
O ochraně zdrojů přírodních stolních minerálních vod platí přiměřeně ustanovení o ochraně přírodních léčivých zdrojů.
ČÁST VIII
Povinnosti orgánů a organizací
§ 30
(1)
Závazný posudek Inspektorátu*) musí být vyžádán zejména:
a)
před schválením územně plánovací dokumentace, která se týká lázeňských míst nebo ochranných pásem;
b)
před vydáním územních rozhodnutí a stavebních povolení
1.
pro stavby ve vnitřním lázeňském území a v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů 1. stupně nebo v užším prozatímním ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů,
2.
pro stavby ve vnějším lázeňském území a v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů 2. a 3. stupně nebo v širším prozatímním ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů, které nemají charakter občanské vybavenosti a bytové výstavby (kromě výtopen), prováděné do maximální hloubky 6 m a podle schválené územně plánovací dokumentace,
3.
pro výstavbu chatové a rekreační oblasti lázeňského místa;
c)
před vydáním vodohospodářských povolení v ochranných pásmech a prozatímních ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů pro výstavbu odběrných zařízení a pro odběr podzemních vod; výjimky z této povinnosti lze povolit při stanovení ochranných pásem;
d)
před vydáním povolení k pracím podléhajícím hornímu zákonu a k obdobným činnostem v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů.
(2)
Orgány a organizace oprávněné činit nebo schvalovat opatření, k nimž je třeba závazného posudku Inspektorátu, nesmějí taková opatření učinit, nebo k nim dát souhlas bez kladného posudku Inspektorátu nebo před splněním podmínek stanovených v posudku.
(3)
Vydání závazného posudku Inspektorátu a splnění podmínek stanovených v posudku konstatuje příslušný orgán v rozhodnutí o schválení územně plánovací dokumentace, v územním rozhodnutí, stavebním povolení, vodohospodářském povolení nebo v povolení prací podléhajících hornímu zákonu.
§ 31
(1)
Organizace, které provádějí vrtné práce, práce podléhající hornímu zákonu a jiné zemní práce, jsou povinny, zjistí-li zdroj termální vody [§ 2 odst. 2 písm. a)] nebo minerální vody [ § 2 odst. 2 písm. b) - e)], plynu a emanací, výskyt oznámit nejpozději do 15 dnů Inspektorátu.
(2)
Inspektorát vede evidenci zdroje termálních a minerálních vod, plynů a emanací, které dosud nebyly prohlášeny za přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních stolních minerálních vod, a rozhoduje o jejich použití. V rozhodnutí Inspektorát určí též přiměřený způsob ochrany takového zdroje.
§ 32
(1)
Převod nemovitostínemovitostí a změna v jejich využití ve vnitřním lázeňském území, jakož i zřizování podniků a provozoven v lázeňském místě, se smí provádět jen po předchozím vyjádření Inspektorátu.
(2)
Lesní porosty v lázeňském místě a v ochranných pásmech přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů (lesy zvláštního významu a určení) lze prohlásit za lesy účelové. Způsob hospodaření v těchto lesích se podrobněji vymezí v základním protokole za účasti Inspektorátu.
ČÁST IX
Společná a závěrečná ustanovení
§ 33
Opatření podle této vyhlášky, která by se dotýkala vyhledávání a těžby nerostných surovin, lesního a vodního hospodářství, ochrany ovzduší z hlediska technicko-ekonomického, zemědělské výroby a myslivosti, železniční dopravy a veřejných komunikací, utváření a ochrany zdravých podmínek a zdravého způsobu života a práce, zájmů státní ochrany přírody nebo jiných obecných zájmů, musí se předem projednat s příslušnými orgány.
§ 34
Spolupráce Inspektorátu s orgány hygienické služby, státní báňské správy a Státní technické inspekce ochrany ovzduší, popřípadě s jinými orgány inspekčního charakteru se uskutečňuje podle dohod mezi těmito orgány nebo jejich nadřízenými ústředními orgány a ministerstvem zdravotnictví.
§ 35
Zrušuje se vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 151/1956 Ú. v., o ochraně přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů a jejich využití.
§ 38
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1972.
Ministr:
Prof. MUDr. Matejíček, DrSc., v. r.
*)
§ 50 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb. |
Vyhláška Československé socialistické republiky, Ministra financí č. 20/1972 Sb. | Vyhláška Československé socialistické republiky, Ministra financí č. 20/1972 Sb.
Vyhláška ministra financí Československé socialistické republiky o vydání pamětních stříbrných dvacetikorun k 100. výročí úmrtí A. Sládkoviče a pamětních stříbrných padesátikorun k 50. výročí úmrtí J. V. Myslbeka
Vyhlášeno 26. 4. 1972, datum účinnosti 26. 4. 1972, částka 7/1972
* § 1 - (1) K 100. výročí úmrtí slovenského básníka Andreje Sládkoviče se vydávají pamětní stříbrné dvacetikoruny.
* § 2 - (1) K 50. výročí úmrtí českého sochaře Josefa Václava Myslbeka se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny.
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 26. 4. 1972
20
VYHLÁŠKA
ministra financí
Československé socialistické republiky
ze dne 13. dubna 1972
o vydání pamětních stříbrných dvacetikorun k 100. výročí úmrtí A. Sládkoviče a pamětních stříbrných padesátikorun k 50. výročí úmrtí J. V. Myslbeka
Ministr financí Československé socialistické republiky vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb. a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
K 100. výročí úmrtí slovenského básníka Andreje Sládkoviče se vydávají pamětní stříbrné dvacetikoruny.
(2)
Pamětní stříbrné dvacetikoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hrubá váha dvacetikoruny je 9 g. Při ražbě je dovolena odchylka nahoru i dolů v hrubé váze 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr dvacetikoruny je 29 mm, její hrana je hladká s ornamentálním vlisem, složeným ze střídajících se vlnovek a křížků.
(3)
Na líci pamětní stříbrné dvacetikoruny je státní znak Československé socialistické republiky a pod ním ve třech řádcích nápis
„ČESKOSLOVENSKÁ
SOCIALISTICKÁ
REPUBLIKA“.
Označení hodnoty „20“ je umístěno uprostřed dole.
(4)
Na rubu pamětní stříbrné dvacetikoruny je levý profil A. Sládkoviče. Jeho jméno „ANDREJ SLÁDKOVIČ“ je umístěno ve dvou řádcích dole, vedle vlevo je stylizovaný květ; pod jménem ve třetím řádku jsou letopočty „1872 -1972“. Návrh dvacetikoruny je dílem akademického sochaře Jána Kulicha, laureáta státní ceny, jehož značka „•J•K•“ je umístěna uprostřed dole.
§ 2
(1)
K 50. výročí úmrtí českého sochaře Josefa Václava Myslbeka se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny.
(2)
Pamětní stříbrné padesátikoruny se razí ze slitiny o 700 dílech stříbra a 300 dílech mědi. Hrubá váha padesátikoruny je 13 g. Při ražbě je dovolena odchylka nahoru i dolů v hrubé váze 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr padesátikoruny je 31 mm, na její hraně je plastický nápis
„J. V MYSLBEK * 1922-1972 *“
(3)
Na líci pamětní stříbrné padesátikoruny je státní znak Československé socialistické republiky, kolem kterého je v opise zleva do kruhu nápis „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Označení hodnoty „50“ je umístěno pod státním znakem dole. Návrh lícní strany je dílem akademického sochaře Andreje Petera, jehož značka „A•P“ je umístěna dole pod označením hodnoty vlevo vedle snítky lípy.
(4)
Na rubu pamětní stříbrné padesátikoruny je levý profil Josefa Václava Myslbeka. Jeho jméno „J. V. MYSLBEK“ je umístěno v opise při levém okraji, letopočty „1922 • 1972“ rovněž v opise při pravém okraji. Návrh rubové strany je dílem akademického sochaře docenta Ladislava Píchy, jehož značka „P“ je umístěna pod portrétem dole.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Doc. Ing. Rohlíček CSc. v. r.
52kB
58kB
63kB
71kB |
Vyhláška Ministerstva financí České socialistické republiky č. 30/1972 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí České socialistické republiky č. 30/1972 Sb.
Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky o změně vyhlášky ministerstva financí č. 25/1964 Sb., k provedení zákona o notářských poplatcích
Vyhlášeno 16. 5. 1972, datum účinnosti 1. 6. 1972, částka 11/1972
* Čl. I - Ustanovení § 3 vyhlášky ministerstva financí č. 25/1964 Sb., k provedení zákona o notářských poplatcích, zní:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 6. 1972
30.
VYHLÁŠKA
ministerstva financí České socialistické republiky
ze dne 5. května 1972
o změně vyhlášky ministerstva financí č. 25/1964 Sb., k provedení zákona o notářských poplatcích
Ministerstvo financí České socialistické republiky v dohodě s ministerstvem spravedlnosti ČSR stanoví podle § 36 odst. 1 zákona č. 24/1964 Sb., o notářských poplatcích:
Čl. I
Ustanovení § 3 vyhlášky ministerstva financí č. 25/1964 Sb., k provedení zákona o notářských poplatcích, zní:
Od poplatku za úkony jsou osvobozeny československý stát, rozpočtové organizace, příspěvkové organizace a státní fondy, jakož i úkony týkající se převodu majetku na socialistickou organizaci.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1972.
Ministr:
Ing. Lér, CSc. v. r. |
Vyhláška Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 45/1972 Sb. | Vyhláška Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 45/1972 Sb.
Vyhláška Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, kterou se mění vyhláška č. 164/1971 Sb., o tvorbě cen výzkumných a vývojových prací
Vyhlášeno 12. 7. 1972, datum účinnosti 1. 8. 1972, částka 14/1972
* Čl. I - Vyhláška Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 164/1971 Sb., o tvorbě cen výzkumných a vývojových prací, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 8. 1972
45
VYHLÁŠKA
Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
ze dne 30. června 1972,
kterou se mění vyhláška č. 164/1971 Sb., o tvorbě cen výzkumných a vývojových prací
Federální cenový úřad a federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanoví na základě § 47 písm. a) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev:
Čl. I
Vyhláška Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 164/1971 Sb., o tvorbě cen výzkumných a vývojových prací, se mění takto:
§ 3 odst. 2 zní:
(2)
Předběžná kalkulace se sestavuje buď v členění předepsaném typovým, popřípadě oborovým kalkulačním vzorcem*) nebo pomocí hodinových zúčtovacích sazeb. Tyto sazby stanoví rozpočtovým, příspěvkovým a hospodářským organizacím přímo řízeným ústředními orgány ústřední odvětvový orgán; ostatním organizacím je stanoví nadřízená organizace.
Posouzení předběžné kalkulace u úkolů zahrnutých v plánu rozvoje vědy a techniky je součástí oponentního řízení.
§ 3 odst. 6 zní:
(6)
Jsou-li skutečné náklady ověřené výslednou kalkulací zvýšené o ziskovou přirážku podle § 3 odst. 3 proti stanovené (zpřesněné) ceně
a)
nižší o více než 5 %, vrací se odběrateli rozdíl mezi ověřenými náklady zvýšenými o zisk (při použití hodinových zúčtovacích sazeb rozdíl mezi skutečnými náklady na jednicový materiál, kooperaci a počtem odpracovaných hodin) a stanovenou (zpřesněnou) cenou sníženou o 5 %.
U úkolů financovaných ze státního rozpočtu vrací se tento rozdíl prostřednictvím nadřízeného ústředního orgánu;
b)
vyšší, cena se nezvyšuje.
§ 3 odst. 11 zní:
(11)
Cílové prémie nebo mimořádné odměny vypisované a poskytované podle zvláštních předpisů**) nejsou součástí ceny.
§ 7 zní:
§ 7
Po dobu platnosti zákazu zvyšování cen podle vládního nařízení č. 168/1969 Sb. se položky kalkulačního vzorce kalkulují takto:
a)
materiálové náklady v platných, popř. evidovaných cenách;
b)
jednicové mzdy na úrovni platných mzdových tarifů;
c)
režijní náklady v sazbách plánovaných k 1. 1. 1969. Sazby stanoví, nemají-li je organizace stanoveny, rozpočtovým, příspěvkovým a hospodářským organizacím přímo řízeným ústředními orgány ústřední odvětvový orgán; ostatním organizacím je stanoví nadřízená organizace;
d)
zisková přirážka maximálně do výše podle § 3 odst. 3.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1972.
První náměstek ministra
pro technický a investiční rozvoj ČSSR:
Ing. Gábel v. r.
První náměstek ministra
pověřeného řízením Federálního cenového úřadu:
Ing. Boura v. r.
*)
§ 20 odst. 2 nařízení vlády ČSSR č. 153/1971 Sb., o informační soustavě organizací.
**)
§ 13 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 141/1971 Sb. |
Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 54/1972 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 54/1972 Sb.
Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů
Vyhlášeno 8. 8. 1972, datum účinnosti 1. 9. 1972, částka 16/1972
* Čl. I - Příloha k vyhlášce č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, se ve skupinách učebních oborů 12 a 13 mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Výchova učňů ve dvouletých a tříletých učebních oborech uvedených v čl. I č. 1, kteří ve školním roce 1972/73 jsou v těchto oborech ve druhém nebo třetím roce učebního poměru, se dokončí za podmínek stanovených dosavadními předpisy. Výchova učňů v jednolet
* Čl. III - Vzhledem k zavedení jednotné klasifikace studijních a učebních oborů*) se připojuje příloha č. 2 vyhlášky č. 87/1970 Sb., která zní:
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 9. 1972
54
VYHLÁŠKA
ministerstva školství České socialistické republiky
ze dne 13. července 1972,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů
Ministerstvo školství České socialistické republiky stanoví podle § 37 odst. 1 zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon), v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky, ostatními zúčastněnými ústředními orgány a Českou radou odborových svazů:
Čl. I
Příloha k vyhlášce č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, se ve skupinách učebních oborů 12 a 13 mění a doplňuje takto:
Označení učebního oboru| Vyhrazeno pro hochy - H
dívky - D| Stručný popis učebního oboru| Doba učebního poměru pro mládež, která ukončila| Počet učňů
na jednoho mistra odborného
výcviku| Číselný znak
odpovídajících
učebních oborů
podle dosavadních předpisů
---|---|---|---|---|---
povinnou školní docházku| úplné stř. všeobecné vzdělání
Číslo| Název| celkem (roků)| z toho délka přípravného období (měsíců) | celkem (roků)| z toho délka přípravného období (měsíců)
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10
1\\. Učební obory č. 1210, 1214, 1303, 1304, 1324 a 1325 zní:
„12 - Potravinářství
1210| konzervář
konzervářka| H
D| Zpracování ovoce, zeleniny, hub a masa na konzervárenské a mrazírenské výrobky a polotovary, výroba nealkoholických nápojů podle příslušných technologických postupů za pomoci strojů a příslušného technologického zařízení.| 3| 18| 1,5| 9| 8-10| 1210
1214| chemik kvasných procesů chemička kvasných procesů| H
D| Řízení a ovládání provozních chemických aparatur a zařízení kvasného průmyslu, lihovarského a vinařského oboru, znalost technologických procesů. Běžná údržba strojního zařízení. Provádění provozně kontrolních zkoušek a rozborů.| 3| 22| 1,5| 9| 8-10| 1214
13 - Zemědělství a lesní hospodářství
1303| chovatel koní| H| Chov koní. Ošetřování a krmení. Ošetřování kopyt. Připouštění, ošetřování březích klisen, porod, odchov hříbat. Zaučování koní v tahu a pod sedlem, ošetřování postrojů a výstroje.| 2| 10| 1| 6| 8-12| 1303
1304| chovatel koní - jezdec z povolání| H| Chov koní. Jízda na závodních koních. Ošetřování závodních jezdeckých koní a jejich příprava na dostihy.| 2| 10| 1| 6| 12-15| 1304
1324| traktorista mechanizátor| H| Technologie prací při výrobě zemědělských plodin, obsluha mechanizačních prostředků používaných v rostlinné výrobě, jejich údržba a provádění jednoduchých oprav.| 3| 18| 1,5| 6| 8-12| 1324
1324| pěstitel mechanizátor
pěstitelka mechanizátorka| H
D| Obsluha strojů mechanizované rostlinné výroby, běžné opravy strojů.| 1| -| 1| -| 8-12| 1324
1325| chovatel hospodářských zvířat
chovatelka hospodářských zvířat| H
D| Ošetřování jednotlivých druhů a kategorií hospodářských zvířat v mechanizované živočišné výrobě, obsluha, údržba a provádění jednoduchých oprav mechanizačních zařízení v živočišné výrobě.| 3| 18| 1,5| 6| 8-12| 1325
1325| chovatel mechanizátor chovatelka mechanizátorka| H
D| Ošetřování jednotlivých druhů hospodářských zvířat v mechanizované živočišné výrobě.| 1| -| 1| -| 8-12| 1325“
2.
Délka přípravného období v učebním oboru 1303 chovatel koní pro učně, jejichž učební poměr pokračuje v nástavbovém učebním oboru 1304 chovatel koní-jezdec z povolání, se prodlužuje na 12 měsíců (u učňů s úplným středním všeobecným vzděláním zůstává 6 měsíců).
3.
Podmínkou přijetí do učebního oboru č. 1304 je úspěšné ukončení 1. ročníku učebního oboru 1303 chovatel koní (u učňů s úplným středním všeobecným vzděláním úspěšné ukončení 1. pololetí v učebním oboru č. 1303).
4.
Podmínkou přijetí do učebního oboru 1324 pěstitel mechanizátor, pěstitelka mechanizátorka a 1325 chovatel mechanizátor, chovatelka mechanizátorka je vyučení v učebním oboru 1308 zemědělec mechanizátor, zemědělkyně mechanizátorka.
5.
Zrušuje se učební obor 1213 těstovinář; příprava kvalifikovaných pracovníků se zajišťuje v učebním oboru 1202 pekař.
Čl. II
Výchova učňů ve dvouletých a tříletých učebních oborech uvedených v čl. I č. 1, kteří ve školním roce 1972/73 jsou v těchto oborech ve druhém nebo třetím roce učebního poměru, se dokončí za podmínek stanovených dosavadními předpisy. Výchova učňů v jednoletých nástavbových učebních oborech uvedených v čl. I č. 1 skončí školním rokem 1973/74.
Čl. III
Vzhledem k zavedení jednotné klasifikace studijních a učebních oborů*) se připojuje příloha č. 2 vyhlášky č. 87/1970 Sb., která zní:
„Srovnávací tabulka nových a dosavadních číselných znaků učebních oborů
I.
PŘEHLED SKUPIN UČEBNÍCH OBORŮ
Nový číselný znak**) a název| Číselný znak a název odpovídajících skupin učebních oborů podle dosavadních předpisů
---|---
21| Hornictví a hornická geologie| 01| Hornictví
22| Hutnictví| 02| Hutnictví
24| Strojírenství a ostatní kovodělná výroba| 04| Strojírenství a ostatní kovodělná výroba
26| Elektrotechnika| 05| Elektrotechnika
27| Technická chemie silikátů| 07| Stavební hmoty, keramika a sklářství
28| Technická chemie ostatní| 03| Chemie
29| Potravinářství| 12| Potravinářství
31| Textil a oděvnictví| 10| Textil a oděvnictví
32| Zpracování kůže a výroba obuvi| 11| Zpracování kůže a výroba obuvi
33| Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů | 08| Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů
34| Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie| 09| Polygrafie, zpracování papíru, film a fotografie
36| Stavebnictví a zeměměřictví| 06| Stavebnictví
37| Doprava, pošty a telekomunikace (provozní obory)| 14| Doprava a spoje (provozní obory)
42| Zemědělství a lesní hospodářství| 13| Zemědělství a lesní hospodářství
63| Ekonomika a organizace, obchod a služby| 15| Obchod, pohostinství a různé nevýrobní služby
82| Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba| 16 | Rukodílná uměleckořemeslná výroba
II.
PŘEHLED UČEBNÍCH OBORŮ
Nový číselný znak**)| Název učebního oboru| Číselný znak odpovídajících učebních oborů podle dosavadních předpisů
---|---|---
21 Hornictví a hornická geologie
21-61-2| horník pro uhelné doly| 0101
21-62-2| horník pro rudné doly| 0102
21-63-2| horník mechanizovaných pracovišť| 0103
21-64-2| koksař| 0104
21-65-2| strojník komplexně mechanizovaných porubů a předků| 0105
21-66-2| strojník dopravních zařízení| 0106
21-67-2| důlní zámečník| 0107
21-68-2| důlní elektromontér| 0108
21-69-2| vrtař| 0109
22 Hutnictví
22-51-2| hutník u vysoké pece| 0201
22-52-2| hutník ocelář| 0202
22-61-2| hutník neželezných kovů| 0211
22-71-2| valcíř trub| 0221
22-72-2| valcíř profilů| 0222
22-73-2| valcíř plechů| 0223
22-81-2| tažeč drátů
tažečka drátů| 0231
22-82-2| pletař lan| 0232
22-83-2| řetězář
řetězářka| 0233
22-91-2| zkoušeč kovů
zkoušečka kovů| 0241
22-92-2| laborant pro hutě
laborantka pro hutě| 0242
22-93-2| laborant pro rudné doly
laborantka pro rudné doly| 0243
24 Strojírenství a ostatní kovodělná výroba
24-01-2| slévač| 0401
24-02-2| jádrařka| 0402
24-03-2| dřevomodelář| 0403
24-04-2| kovomodelář| 0404
24-05-2| kovář| 0405
24-06-2| kalič| 0406
24-07-2| odlévač kovů pod tlakem| 0407
24-08-2| kotlář| 0408
24-09-2| potrubář| 0409
24-20-2| montér výtahů| 0420
24-21-2| montér ocelových konstrukcí| 0421
24-22-2| strojní zámečník
strojní zámečnice| 0422
24-23-2| nástrojař
nástrojařka| 0423
24-24-2| provozní zámečník| 0424
24-25-2| chladírenský mechanik
chladírenská mechanička| 0425
24-27-2| zámečník kolejových vozidel| 0427
24-28-2| lodní mechanik| 0428
24-29-2| stavební zámečník| 0429
24-31-2| váhař
váhařka| 0431
24-32-2| puškař
puškařka| 0432
24-35-2| klempíř| 0435
24-37-2| karosář
karosářka| 0437
24-38-2| zámečník draků| 0438
24-41-2| soustružník kovů
soustružnice kovů| 0441
24-42-2| frézař
frézařka| 0442
24-43-2| brusič kovů
brusička kovů| 0443
24-44-2| horizontkář| 0444
24-45-2| ostřič nástrojů| 0445
24-46-2| obráběčka kovů| 0446
24-51-2| automechanik
automechanička| 0451
24-52-2| mechanik motorových lokomotiv a motorových vozů| 0452
24-53-2| letecký mechanik| 0453
24-54-2| chirurgický mechanik
chirurgická mechanička| 0454
24-55-2| ortopedický mechanik
ortopedická mechanička| 0455
24-56-2| mechanik vakuových zařízení
mechanička vakuových zařízení| 0456
24-57-2| mechanik oděvních strojů
mechanička oděvních strojů| 0457
24-61-2| mechanik optických přístrojů
mechanička optických přístrojů| 0461
24-62-2| mechanik organizačních a výpočetních strojů
mechanička organizačních a výpočetních strojů| 0462
24-63-2| hodinář
hodinářka| 0463
24-64-2| mechanik
mechanička| 0464
24-71-2| galvanizér| 0471
24-72-2| smaltér
smaltérka| 0472
24-73-2| kabelář
kabelářka| 0473
24-74-2| nožíř
nožířka| 0474
24-82-2| kovotlačitel| 0482
24-83-2| pasíř
pasířka| 0483
24-84-2| pasíř bižutérie
pasířka bižutérie| 0484
24-85-2| rytec kovů
rytkyně kovů| 0485
24-86-2| zlatník a klenotník
zlatnice a klenotnice| 0486
26 Elektrotechnika
26-81-2| elektromontér rozvodných zařízení| 0501
26-82-2| provozní elektromontér
provozní elektromontérka| 0502
26-83-2| elektromechanik
elektromechanička| 0503
26-85-2| montér spojových zařízení
montérka spojových zařízení| 0505
26-86-2| mechanik elektronických zařízení
mechanička elektronických zařízení| 0506
26-87-2| elektromechanik sdělovacích a zabezpečovacích zařízení
elektromechanička sdělovacích a zabezpečovacích zařízení| 0507
26-88-2| spojový montér| 0508
26-89-2| spojový mechanik
spojová mechanička| 0509
26-90-2| mechanik dálkových spojů
mechanička dálkových spojů| 0510
26-92-2| mechanik měřicích a regulačních přístrojů
mechanička měřicích a regulačních přístrojů| 0512
26-96-2| mechanička elektrotechnické výroby| 0521
27 Technická chemie silikátů
27-41-2| strojník pro výrobu stavebních hmot| 0701
27-42-2| formovač žárovzdorné keramiky| 0712
27-43-2| formovač chemické kameniny
formovačka chemické kameniny| 0713
27-44-2| keramik brusných prostředků
keramička brusných prostředků| 0714
27-45-2| elektrokeramik
elektrokeramička| 0715
27-46-2| výrobce stavební keramiky
výrobkyně stavební keramiky| 0716
27-51-2| modelář keramiky
modelářka keramiky| 0721
27-54-2| vylévač zdravotnické keramiky| 0724
27-55-2| keramik
keramička| 0725
27-58-2| malíř keramiky
malířka keramiky| 0728
27-71-2| foukač dutého skla| 0751
27-72-2| foukač technického skla
foukačka technického skla| 0752
27-75-2| mačkář skla| 0755
27-76-2| lisař skla| 0756
27-77-2| strojník sklářských automatů| 0757
27-78-2| strojník plochého skla| 0758
27-79-2| sklář-vláknař
sklářka-vláknařka| 0759
27-80-2| zušlechťovač plochého skla
zušlechťovačka plochého skla| 0770
27-83-2| brusič skla
brusička skla| 0773
27-84-2| brusič skla-kulič
brusička skla-kulička| 0774
27-85-2| rytec skla
rytkyně skla| 0775
27-86-2| malíř skla
malířka skla| 0776
27-87-2| výrobce skleněné bižutérie
výrobkyně skleněné bižutérie| 0777
27-91-2| optik
optička| 0781
27-92-2| mechanik brýlové optiky
mechanička brýlové optiky| 0782
27-93-2| mechanik optiky
mechanička optiky| 0783
27-94-2| brusič technického a šperkového kamene
brusička technického a šperkového kamene| 0784
27-98-2| výrobce knoflíků
výrobkyně knoflíků| 0791
28 Technická chemie ostatní
28-61-2| provozní chemik
provozní chemička| 0301
28-62-2| provozní chemik ropař
provozní chemička ropařka| 0302
28-63-2| provozní chemik palivář
provozní chemička palivářka| 0303
28-64-2| provozní chemik vláknař
provozní chemička vláknařka| 0304
28-65-2| provozní chemik nátěrových hmot
provozní chemička nátěrových hmot| 0305
28-66-2| plastikář
plastikářka| 0306
28-67-2| strojník papírenské výroby| 0307
28-68-2| provozní chemik gumař
provozní chemička gumařka| 0308
28-69-2| vulkanizér| 0309
28-70-2| provozní chemik fotografických materiálů
provozní chemička fotografických materiálů| 0310
28-71-2| chemická laborantka| 0311
28-72-2| lisař plastických hmot
lisařka plastických hmot| 0312
28-81-2| farmaceutický chemik
farmaceutická chemička| 0331
28-86-2| úpravářka chemických vláken| 0341
28-91-2| zpracovatel papíru
zpracovatelka papíru| 0351
28-96-2| preparátor
preparátorka| 0361
29 Potravinářství
29-61-2| mlynář| 1201
29-62-2| pekař
pekařka| 1202
29-63-2| pečivář
pečivářka| 1203
29-64-2| cukrář
cukrářka| 1204
29-65-2| cukrovinkář
cukrovinkářka| 1205
29-66-2| mlékař
mlékařka| 1206
29-67-2| lučebník tuků
lučebnice tuků| 1207
29-68-2| řezník a uzenář| 1208
29-69-2| uzenářka| 1209
29-70-2| konzervář
konzervářka| 1210
29-71-2| sladovník| 1211
29-72-2| průmyslový drůbežář
průmyslová drůbežářka| 1212
29-74-2| chemik kvasných procesů
chemička kvasných procesů| 1214
29-81-2| průmyslový krmivář
průmyslová krmivářka| 1221
31 Textil a oděvnictví
31-42-2| tírník
tírnice| 1002
31-43-2| přadlák
přadlena| 1003
31-45-2| technický plsťař
technická plsťařka| 1005
31-46-2| tkadlec
tkadlena| 1006
31-50-2| prýmkař
prýmkařka| 1010
31-51-2| pletař
pletařka| 1011
31-53-2| úpravářka a řetízkovačka punčoch| 1013
31-56-2| strojní krajkářka| 1016
31-57-2| tkadlec krajek
tkadlena krajek| 1017
31-59-2| seřizovač textilních strojů| 1019
31-60-2| seřizovač pletařských strojů
seřizovačka pletařských strojů| 1020
31-62-2| barvíř
barvířka| 1022
31-63-2| úpravář textilií
úpravářka textilií| 1024
31-65-2| tiskař tkanin
tiskařka tkanin| 1025
31-67-2 | strojní tiskař tkanin a pletenin
strojní tiskařka tkanin a pletenin| 1027
31-68-2| rytec tiskacích a razicích válců
rytkyně tiskacích a razicích válců| 1028
31-73-2| chemik prádelen a čistíren
chemička prádelen a čistíren| 1033
31-77-2| strojní vyšívačka| 1043
31-80-2| kloboučnický plsťař
kloboučnická plsťařka| 1050
31-81-2| kloboučník
kloboučnice| 1051
31-82-2| průmyslová modistka| 1052
31-83-2| dámský krejčí
dámská krejčová| 1053
31-84-2| pánský krejčí
pánská krejčová| 1054
31-85-2| švadlena| 1055
31-86-2| výrobkyně baretů a fezů| 1056
31-87-2| modistka| 1057
31-91-2| výrobkyně umělých květin| 1091
31-92-2| výrobkyně textilních hraček| 1092
32 Zpracování kůže a výroba obuvi
32-41-2| koželuh| 1101
32-42-2| vydělávač kožešin| 1102
32-51-2| kožešník
kožešnice| 1111
32-52-2| šička kožichů| 1112
32-53-2| rukavičkář| 1113
32-54-2| šička rukavic| 1114
32-55-2| brašnář
brašnářka| 1115
32-56-2| sedlář-manžetář
sedlářka-manžetářka| 1116
32-57-2| bandážista
bandážistka| 1117
32-70-2| úpravářka usní| 1150
32-71-2| vysekávač usní
vysekávačka usní| 1151
32-72-2| svrškař
svrškařka| 1152
32-73-2| strojní obuvník
strojní obuvnice| 1153
32-74-2| obuvník
obuvnice| 1154
32-75-2| ortopedický obuvník
ortopedická obuvnice| 1155
32-77-2| obuvnický gumař| 1157
32-78-2| opravář obuvi
opravářka obuvi| 1158
32-81-2| modelář kopyt| 1161
33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů
33-51-2| výrobce dřevařských polotovarů| 0801
33-54-2| překližkář
překližkářka| 0804
33-55-2| truhlář
truhlářka| 0805
33-58-2| čalouník a dekoratér
čalounice a dekoratérka| 0808
33-59-2| bednář a obalář| 0809
33-60-2| kolář| 0810
33-61-2| košikář a pletař nábytku
košikářka a pletařka nábytku| 0811
33-62-2| kartáčník
kartáčnice| 0812
33-63-2| soustružník dřeva a nekovových hmot
soustružnice dřeva a nekovových hmot| 0813
33-64-2| rámař
rámařka| 0814
33-65-2| tužkař
tužkařka| 0815
33-66-2| mechanik výroby konstrukčních desek
mechanička výroby konstrukčních desek| 0816
33-67-2| výrobce sportovních potřeb
výrobkyně sportovních potřeb| 0817
33-71-2| průmyslový obráběč dřeva
průmyslová obráběčka dřeva| 0821
33-91-2| mechanik strunných hudebních nástrojů
mechanička strunných hudebních nástrojů| 0851
33-92-2| mechanik klávesových hudebních nástrojů
mechanička klávesových hudebních nástrojů| 0852
33-93-2| mechanik dechových hudebních nástrojů
mechanička dechových hudebních nástrojů| 0853
34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie
34-51-2| sazeč
sazečka| 0901
34-52-2| tiskař na knihtiskových strojích| 0902
34-56-2| tiskař na ofsetových strojích| 0906
34-58-2| plánograf
plánografka| 0908
34-67-2| stereotypér| 0917
34-68-2| razítkář
razítkářka| 0918
34-70-2| tiskař na maloofsetových strojích
tiskařka na maloofsetových strojích| 0920
34-71-2| reprodukční grafik
reprodukční grafička| 0921
34-81-2| knihař
knihařka| 0931
34-82-2| průmyslový knihař
průmyslová knihařka| 0932
34-86-2| mechanik polygrafických strojů| 0941
34-91-2| fotograf
fotografka| 0951
34-92-2| filmový laborant
filmová laborantka| 0952
34-93-2| lisařka gramofonových desek| 0953
36 Stavebnictví a zeměměřictví
36-61-2| zedník| 0601
36-63-2| tesař| 0603
36-64-2| železobetonář| 0604
36-69-2| stavební montážník| 0609
36-70-2| strojník prefabrikace
strojnice prefabrikace| 0610
36-71-2| betonář stavebních dílců| 0611
36-72-2| kameník| 0612
36-74-2| dlaždič| 0614
36-76-2| izolatér| 0616
36-77-2| pokrývač| 0617
36-78-2| instalatér| 0618
36-79-2| sklenář
sklenářka| 0619
36-80-2| podlahář| 0620
36-81-2| malíř pokojů| 0621
36-83-2| malíř a natěrač| 0623
36-85-2| lakýrník
lakýrnice| 0625
36-88-2| kominík| 0628
36-91-2| geodetický měřič
geodetická měřička| 0631
37 Doprava, pošty a telekomunikace (provozní obory)
37-61-2| železničář vnitropodnikové dopravy| 1401
37-62-2| železničář
železničářka| 1402
37-71-2| silničář| 1411
37-81-2| traťový strojník| 1421
37-91-2| spojový manipulant
spojová manipulantka| 1451
42 Zemědělství a lesní hospodářství
42-52-2| chovatel drůbeže
chovatelka drůbeže| 1302
42-53-2| chovatel koní| 1303
42-54-2| chovatel koní-jezdec z povolání| 1304
42-55-2| rybář| 1305
42-56-2| včelař a ovocnář
včelařka a ovocnářka| 1306
42-57-2| zahradník
zahradnice| 1307
42-58-2| zemědělec mechanizátor
zemědělkyně mechanizátorka| 1308
42-71-2| opravář zemědělských strojů
opravářka zemědělských strojů| 1321
42-72-2| kovář a podkovář| 1322
42-74-2| traktorista mechanizátor| 1324
42-74-2| pěstitel mechanizátor
pěstitelka mechanizátorka| 1324
42-75-2| chovatel hospodářských zvířat
chovatelka hospodářských zvířat| 1325
42-75-2| chovatel mechanizátor
chovatelka mechanizátorka| 1325
42-81-2| lesař| 1351
42-82-2| lesní mechanizátor| 1352
42-92-2| chovatel cizokrajných zvířat
chovatelka cizokrajných zvířat| 1362
63 Ekonomika a organizace, obchod a služby
63-41-2| prodavač smíšeného zboží
prodavačka smíšeného zboží| 1501
63-42-2| prodavač potravinářského zboží
prodavačka potravinářského zboží| 1502
63-44-2| prodavač průmyslového zboží
prodavačka průmyslového zboží| 1504
63-51-2| prodavač motorových vozidel
prodavačka motorových vozidel| 1511
63-52-2| prodavač elektrotechnického zboží
prodavačka elektrotechnického zboží| 1512
63-53-2| prodavač drogistického zboží
prodavačka drogistického zboží| 1513
63-55-2| knihkupec
knihkupkyně| 1515
63-56-2| prodavač a skladník zemědělských strojů
prodavačka a skladnice zemědělských strojů| 1516
63-61-2| aranžér
aranžérka| 1541
63-71-2| kuchař
kuchařka| 1551
63-72-2| číšník
servírka| 1552
63-73-2| kuchař a číšník
kuchařka a servírka| 1553
63-81-2| holič a kadeřník
holička a kadeřnice| 1571
82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba
82-51-2| kovolijec| 1601
82-52-2| umělecký kovář| 1602
82-53-2| umělecký zámečník| 1603
82-54-2| cizelér
cizelérka| 1604
82-55-2| umělecký pasíř
umělecká pasířka| 1605
82-85-2| zlatotepec| 1606
82-56-2| umělecký truhlář
umělecká truhlářka| 1611
82-57-2| umělecký čalouník a dekoratér
umělecká čalounice a dekoratérka| 1612
82-58-2| umělecký zpracovatel dřeva
umělecká zpracovatelka dřeva| 1613
82-59-2| umělecký zpracovatel přírodních pletiv
umělecká zpracovatelka přírodních pletiv| 1614
82-61-2| umělecký keramik
umělecká keramička| 1621
82-62-2| umělecký sklář| 1622
82-63-2| perleťář
perleťářka| 1623
82-66-2| sochař kamene| 1626
82-71-2| ruční tkadlec
ruční tkadlena| 1631
82-72-2| tkadlec gobelínů
tkadlena gobelínů| 1632
82-75-2| ruční vyšívačka| 1635
82-76-2| ruční krajkářka| 1636
82-77-2| tiskař textilií
tiskařka textilií| 1637
82-81-2| umělecký malíř interiérů| 1641
82-82-2| štukatér| 1642
82-83-2| umělecký pozlacovač
umělecká pozlacovačka| 1643
82-84-2| umělecký sklenář| 1644
82-91-2| vlásenkář
vlásenkářka| 1651
82-92-2| obuvník scénické a krojové obuvi
obuvnice scénické a krojové obuvi| 1652
82-93-2| krejčí scénických kostýmů
krejčová scénických kostýmů| 1653
82-95-2| montér scénické stavby| 1655
82-96-2| scénický osvětlovač| 1656“
Čl. IV
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1972.
Ministr:
Ing. Havlín v. r.
*)
Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 129/1971 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace zaměstnání a jednotné klasifikace studijních a učebních oborů.
**)
Podle jednotné klasifikace studijních a učebních oborů, kterou vydal Federální statistický úřad (jako část 8 jednotné soustavy sociálně ekonomických klasifikací) nákladem Statistického a evidenčního vydavatelství tiskopisů, Praha - v r. 1970. |
Vyhláška Ministra financí, Československé socialistické republiky č. 63/1972 Sb. | Vyhláška Ministra financí, Československé socialistické republiky č. 63/1972 Sb.
Vyhláška ministra financí Československé socialistické republiky o stažení mincí po 25 haléřích a 3 Kčs a o stažení státovek po 5 Kčs a 3 Kčs
Vyhlášeno 11. 9. 1972, datum účinnosti 11. 9. 1972, částka 19/1972
* § 1 - (1) Mince po 25 haléřích vzoru 1953 se starým státním znakem a opisem „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“*) i vzoru 1962 s novým státním znakem a opisem „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“**) a mince po 3 Kčs***) a dále státovky po 5 Kčs a 3 Kčs se starým stát
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 11. 9. 1972
63
VYHLÁŠKA
ministra financí
Československé socialistické republiky
ze dne 24. srpna 1972
o stažení mincí po 25 haléřích a 3 Kčs a o stažení státovek po 5 Kčs a 3 Kčs
Ministr financí Československé socialistické republiky vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb.:
§ 1
(1)
Mince po 25 haléřích vzoru 1953 se starým státním znakem a opisem „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“*) i vzoru 1962 s novým státním znakem a opisem „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“**) a mince po 3 Kčs***) a dále státovky po 5 Kčs a 3 Kčs se starým státním znakem a nápisem „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“*) i vzoru 1961 s novým státním znakem a nápisem „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“†) přestávají být zákonnými penězi na území Československé socialistické republiky uplynutím dne 31. prosince 1972.
(2)
Mince a státovky uvedené v odstavci 1 vyměňují v době od 1. ledna 1973 do 30. června 1973 včetně všechny pošty, pobočky státních spořitelen a pobočky Státní banky československé, v době od 1. července 1973 do 31. prosince 1973 včetně jen pobočky Státní banky československé. Po 31. prosinci 1973 je jakákoliv výměna těchto mincí a státovek vyloučena.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Doc. Ing. Rohlíček, CSc., v. r.
*)
Vyhláška ministra financí č. 45/1953 Sb., o vydání peněz vzoru 1953.
**)
Vyhláška ministra financí č. 110/1962 Sb., o vydání bankovek po 100 Kčs a mincí po 25 haléřích, 5 haléřích a 3 haléřích nového vzoru a o stažení bankovek po 10 Kčs vzoru 1953.
***)
Vyhláška ministra financí č. 106/1965 Sb., o vydání mincí po 3 Kčs.
†)
Vyhláška ministra financí č. 131/1961 Sb., o vydání bankovek po 10 Kčs, státovek po 5 Kčs a 3 Kčs a mincí po 1 Kčs a 10 haléřích nového vzoru. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 65/1972 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 65/1972 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky o ochraně zdraví před ionizujícím zářením
Vyhlášeno 12. 9. 1972, datum účinnosti 1. 10. 1972, částka 20/1972
* ČÁST I - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3)
* ČÁST II - OPATŘENÍ K OCHRANĚ PŘED IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM (§ 4 — § 19)
* ČÁST III - SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 20 — § 26) 1 vyhlášky č. 65/1972 Sb. 2 vyhlášky č. 65/1972 Sb.
Aktuální znění od 1. 10. 1972
65
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky
ze dne 21. července 1972
o ochraně zdraví před ionizujícím zářením
Ministerstvo zdravotnictví Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě s Československou komisí pro atomovou energii a s ostatními zúčastněnými orgány podle § 70 odst. 1 písm. b) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu:
ČÁST I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Obecná ustanovení
§ 1
Každý, kdo používá zdrojů záření, uvádí radioaktivní látky do životního prostředí anebo může jinak svou činností vystavovat osoby ionizujícímu záření (exponovat), je povinen činit v mezích své pravomoci všechna opatření k ochraně zdraví před tímto zářením. Je zvláště povinen pečovat o to, aby pracovníci a ostatní občané byli jen v nejmenší možné míře vystaveni ionizujícímu záření a aby dávky a dávkové úvazky nepřesáhly hodnoty stanovené v příloze 1, která je součástí této vyhlášky.
§ 2
Ozařování osob z důvodů studijních a výzkumných smí být prováděno pouze se souhlasem osob, které mají být ozářeny, a se souhlasem ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo zdravotnictví“).
§ 3
Výklad pojmů
V této vyhlášce se rozumí pod pojmem
„radioaktivní zářič“ — jakákoliv radioaktivní látka, jejíž úhrnná aktivita přesahuje hodnoty stanovené v tabulce 2 přílohy 1 této vyhlášky a jejíž měrná aktivita přesahuje 0,002 μCi/g, jde-li o roztoky, plyny nebo prášky, a 0,01 μCi/g, jde-li o pevné přírodní radioaktivní látky;
„zdroj záření“ — radioaktivní zářič nebo zařízení (přístroj), které radioaktivní zářič obsahuje nebo při jehož provozu vzniká ionizující záření o energii větší než 5 kiloelektronvoltů;
„dávkový úvazek“ —, dávka ionizujícího záření,*) kterou způsobí v určitém orgánu či tkáni radioaktivní látka za 50 let od jejího příjmu do organismu;
„kontrolované pásmo“ — prostory pracoviště, v nichž pracovníci mohou za rok obdržet dávky nebo přijmout radioaktivní látky způsobující dávkové úvazky přesahující 3/10 ročních nejvyšších přípustných dávek (příloha 1);
„uzavřený zářič“ — radioaktivní zářič, jehož úprava zabezpečuje zkouškami ověřenou těsnost a vylučuje tak za předvídaných podmínek použití a opotřebování únik radioaktivních látek ze zářiče; uzavřený zářič musí být provázen osvědčením;
„otevřený zářič“ — radioaktivní zářič nevyhovující podmínkám uzavřeného zářiče;
„radioaktivní odpad“ — odpad v pevném, kapalném nebo plynném skupenství, který vzniká při užívání zdrojů záření nebo při těžbě a úpravě surovin a obsahuje radioaktivní látky, resp. je jimi znečištěn.
ČÁST II
OPATŘENÍ K OCHRANĚ PŘED IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM
§ 4
Obecné povinnosti organizací
(1)
Podniky, družstva a jiné organizace (dále jen „organizace“) jsou bez újmy ostatních povinností stanovených touto vyhláškou povinny
a)
používat zdrojů záření jen v míře nezbytně nutné,
b)
přejímat zdroje záření, jen jsou-li vytvořeny předpoklady pro jejich zdravotně nezávadnou přepravu a skladování, a používat jich, jen je-li zajištěno jejich zdravotně nezávadné používání, popř. zneškodňování,
c)
na pracovištích, kde se používá zdrojů záření, vymezovat a označovat kontrolovaná pásma a dbát na to, aby do těchto pásem měly přístup jen oprávněné osoby; vymezení kontrolovaného pásma schvalují orgány hygienické služby na návrh organizace,
d)
řádně udržovat zdroje zářeni, jakož i ochranná zařízení, pomůcky a měřicí přístroje,
e)
zajistit soustavný dohled na dodržování opatření k ochraně před ionizujícím zářením na pracovištích a v jejich okolí,
f)
provádět měření potřebná pro kontrolu expozice pracovníků a v rozsahu stanoveném orgány hygienické služby i měření nebo jiná šetření potřebná pro kontrolu expozice v okolí; přehled o získaných údajích za rok zasílat do konce prvního čtvrtletí následujícího roku orgánům hygienické služby,
g)
zaměstnávat při práci se zdroji zářeni jen pracovníky plně k tomu způsobilé (§ 6 a 7) a pečovat o zvyšováni jejich kvalifikace potřebné k této práci, zejména je instruovat o správných způsobech práce a o konkrétních opatřeních na ochranu před ionizujícím zářením,
h)
dbát na to, aby se pracovníci v kontrolovaných pásmech podrobovali předepsaným preventivním vstupním, periodickým, mimořádným a výstupním lékařským prohlídkám,**) umožňovat jim na nich účast a uskutečňovat závěry z nich vyplývající; jsou také povinny informovat zdravotnická zařízení provádějící tyto prohlídky o expozici pracovníků,
i)
poskytovat pracovníkům — podle seznamů vydaných ústředními orgány — ochranné pracovní prostředky proti ionizujícímu záření a umožňovat jim řádnou osobní očistu po skončení práce s radioaktivními látkami,
j)
odstraňovat povrchovou kontaminaci podle zásad stanovených v příloze 2, která je součástí této vyhlášky,
k)
vyžádat si souhlas orgánů hygienické služby k provedení prací spojených s překročením stanovených čtvrtletních nejvyšších přípustných dávek (příloha 1),
l)
neprodleně uvědomit orgány hygienické služby o všech případech, kdy byly překročeny nejvyšší přípustné dávky a dávkové úvazky,
m)
vyloučit z další práce se zdroji záření pracovníky, kteří závažnějším způsobem porušují předpisy o ochraně zdraví před ionizujícím zářením; k tomu jsou oprávněny i orgány provádějící dozor,
n)
neprodleně hlásit orgánům hygienické služby a orgánům Veřejné bezpečnosti ztrátu nebo odcizení zdroje zářeni.
(2)
K soustavnému dohledu nad dodržováním požadavků ochrany před ionizujícím zářením jsou organizace povinny určit odborně způsobilé pracovníky (dále jen „dohlížející pracovníci“). Tito pracovníci současně pomáhají vedoucím pracovníkům při plnění povinností organizací, upozorňují je na zjištěné nedostatky a podávají jim návrhy na jejich odstranění.
§ 5
Obecné povinnosti pracovníků
Pracovníci, kteří pracují na pracovištích se zdroji záření, jsou bez újmy ostatních povinností stanovených touto vyhláškou povinni
a)
znát a dodržovat předpisy o hygienické ochraně při práci a o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména předpisy o používání zdrojů záření,*)
b)
postupovat při práci tak, aby oni sami, jejich spolupracovníci i ostatní obyvatelé byli co nejméně ohroženi ionizujícím zářením, a důsledně používat přidělených ochranných pracovních prostředků,
c)
zacházet se zdroji záření, s ochrannými pomůckami a zařízeními a s měřicími přístroji opatrně a správným způsobem,
d)
soustavně zvyšovat svou kvalifikaci pro práci se zdroji záření a prohlubovat si znalosti způsobů ochrany před ionizujícím zářením,
e)
oznamovat dohlížejícímu pracovníkovi, popřípadě vedoucímu pracoviště skutečnosti, které mění jejich zdravotní způsobilost k práci se zdroji záření, jakož i všechny závady ohrožující ochranu před ionizujícím zářením,
f)
podrobovat se předepsaným preventivním vstupním, periodickým, mimořádným a výstupním lékařským prohlídkám.
Způsobilost pracovníků
§ 6
(1)
Práci v kontrolovaných pásmech smějí vykonávat jen osoby, které dovršily 18. rok věku, jsou pro tuto práci tělesně i duševně způsobilé a vyhovují i ostatním podmínkám stanoveným touto vyhláškou. Osoby starší 16 let, pokud nedosáhly věku 18 let, mohou pracovat v kontrolovaných pásmech jen v rámci specializované výuky.
(2)
V kontrolovaných pásmech nesmějí pracovat těhotné ženy, a pokud se v těchto pásmech používá otevřených zářičů, nesmějí v nich pracovat ani matky do konce 9. měsíce po porodu.
§ 7
(1)
Pracovník přímo řídící práce se zdroji záření a dohlížející pracovník jsou povinni prokázat před zahájením práce, že složili zkoušku před odbornou komisí nebo že tato komise od přezkoušení upustila. Členy komise jmenuje krajský hygienik, a jde-li o přezkoušení pracovníků organizací, v nichž vykonává dozor hlavní hygienik Slovenské socialistické republiky (dále jen „hlavní hygienik“), jmenuje členy komise hlavní hygienik. Komisi předsedá určený odborný pracovník hygienické služby a jejími dalšími členy jsou zástupci orgánu státního odborného dozoru nad bezpečností práce a odborníci z praxe. Komise upustí od provedení zkoušky u osob, které absolvovaly školu nebo kursy poskytující podle vyjádření hlavního hygienika dostatečné znalosti v ochraně před zářením.
(2)
Ostatní pracovníci musí před zahájením práce se zdroji záření a dále pravidelně, nejméně jednou za rok prokázat zkouškou dohlížejícímu pracovníku odbornou způsobilost v bezpečném zacházení se zdroji záření při plánovaném způsobu jejich používání. O zkoušce se provede záznam, který musí být uložen na pracovišti.
(3)
Má-li orgán provádějící odborný dozor (§ 20 a 21) pochybnosti o odborné způsobilosti osob pracujících se zdroji záření, může jim uložit, aby se podrobily přezkoušení před komisí uvedenou v odstavci 1.
(4)
Zkouškami uvedenými v odstavcích 1 a 2 se zjišťuje, zda pracovníci jsou obeznámeni se způsoby ochrany proti druhu užívaného nebo vznikajícího ionizujícího záření při práci, s bezpečnými způsoby zacházení se zdroji záření, s předpisy pro ochranu před ionizujícím zářením na pracovišti, s pracovním řádem a se zásadami ochrany okolí pracoviště i postupu v nepředvídaných případech.
Výstavba, vybavení a provoz pracovišť se zdroji záření
§ 8
(1)
Při výstavbě a provozu pracovišť se zdroji záření musí být dodrženy obecné hygienické požadavky stanovené pro výstavbu, provoz a udržování průmyslových podniků a požadavky pro ochranu před ionizujícím zářením.**)
(2)
Stavební materiál, konstrukce stěn, zástěn a krytů, vybavení a vnitřní rozmístění pracoviště musí být voleny tak, aby při plánovaném způsobu práce se zdroji záření (včetně předvídatelných nehod) byla zajištěna dostatečná ochrana osob na pracovišti a osob pobývajících v blízkosti pracoviště a aby podle povahy pracoviště byla umožněna co nejrychlejší a nejúčinnější očista pracoviště a osob od radioaktivních látek.
(3)
Pracoviště musí být vybaveno všemi potřebnými pomůckami pro ochranu před ionizujícím zářením a dostatečným množstvím vhodných přístrojů pro měření dávek nebo dávkových příkonů všech druhů záření, jež se při práci mohou vyskytnout. Pracoviště s otevřenými zářiči musí být mimoto vybaveno přístroji pro měření radioaktivní kontaminace povrchů pracovišť a osob, popřípadě i přístroji pro měření objemové aktivity radioaktivních látek v ovzduší pracovišť, v odpadních vodách a v exhalacích.
(4)
Projektová dokumentace pracovišť se zdroji záření musí být v rozsahu nezbytném pro posouzení všech okolností souvisících s ochranou pracovníků a okolí pracoviště předložena ke schválení orgánům hygienické služby, které si v případě potřeby vyžádají vyjádření příslušného orgánu státního odborného dozoru nad bezpečností práce. Typové projekty pracovišť se zdroji záření nesmějí být vydány bez kladného posudku hlavního hygienika.
(5)
Při rozhodování o výstavbě závodů a zařízení, jež při plánovaném provozu uvádějí nebo v případě nehod mohou uvést do životního prostředí radioaktivní látky, se musí zhodnotit též důsledky tohoto provozu nebo nehod pro obyvatelstvo v jejich okolí. Proto je nutno předložit orgánům rozhodujícím o takové výstavbě podklady o rozsahu expozice obyvatel při provozu nebo v důsledku možných nehod.
(6)
Organizace, při jejichž činnosti může být okolí v důsledku nehody ohroženo rozptylem radioaktivních látek, jsou povinny před zahájením provozu vypracovat plán účinných opatření k rychlému odstranění následků takové nehody a předložit jej k vyjádření orgánům hygienické služby.
§ 9
(1)
Pracoviště se zdroji záření se smějí uvést do provozu až po skončení všech stavebních a instalačních prací, po dokonalém úklidu a po zabezpečení všech podmínek pro nezávadnou práci se zdroji záření. Tato pracoviště smějí být zrušena jen tehdy, jestliže zdroje záření byly z pracoviště odstraněny a byla provedena dekontaminace povrchů pracoviště.
(2)
Pracoviště se zdroji záření se smějí uvést do provozu nebo zrušit jen se souhlasem orgánů hygienické služby. U pracovišť určených pro práce pouze na předem vymezenou krátkou dobu (přechodná pracoviště) je takový souhlas nutný, jen jde-li o práce s otevřeným zářičem; zřízení nebo zrušení přechodných pracovišť s ostatními zdroji záření musí být neprodleně oznámeno krajskému hygienikovi.
§ 10
(1)
Kontrolovaná pásma a zevní povrch zařízení nebo obalů, v nichž jsou mimo kontrolovaná pásma užívány zdroje záření, musí být označeny předepsaným varovným symbolem.*)
(2)
Na pracovištích se zdroji záření musí být uloženy a nadřízeným orgánům i orgánům provádějícím dozor (§ 20 a 21) na vyžádání předloženy tyto doklady a záznamy:
a)
povolení k odběru a používání zdrojů záření,
b)
záznam o souhlasu dozorčích orgánů s uvedením pracoviště do provozu, jakož i rozhodnutí vydaná v rámci dozoru na pracoviště,
c)
provozní záznamy o používání, popřípadě o pohybu zdrojů záření a osvědčení používaných zářičů,
d)
záznamy o odstraňování radioaktivních odpadů,
e)
doklady o provedení předepsaných lékařských prohlídek pracovníků a o zkouškách odborné způsobilosti (§ 7),
f)
záznamy o pobytu osob, které navštívily kontrolované pásmo.
(3)
Organizace jsou povinny uschovávat po dobu 30 let od skončení pracovního poměru pracovníků záznamy:
a)
o charakteru práce s ionizujícím zářením,
b)
o způsobech prováděných měření v kontrolovaných pásmech i mimo ně,
c)
o expozici jednotlivých pracovníků v kontrolovaných pásmech,
d)
o výsledcích lékařských prohlídek pracovníků v kontrolovaných pásmech.
(4)
Na pracovištích se zdroji záření musí být na přístupném místě vyvěšen pracovní řád a pokyny o postupu při nehodě (§ 12 odst. 1).
§ 11
Přeprava
(1)
Radioaktivní zářiče musí být přepravovány v pevných a nepropustných obalech zabraňujících úniku obsahu za předvídatelných okolností. Otevřené zářiče musí být přepravovány nejméně ve dvou bezpečně uzavřených obalech. Při přepravě otevřených tekutých zářičů musí být mezi oběma ochrannými obaly umístěna náplň z vhodného materiálu, který je schopen absorbovat veškeré množství přepravované radioaktivní látky. Obaly a dopravní prostředky, v nichž jsou radioaktivní zářiče přepravovány, musí být vhodně označeny varovným symbolem (§ 10 odst. 1).
(2)
Nejsou-li přepravovány radioaktivní zářiče mezi místně odloučenými pracovišti prostředky hromadné dopravy, musí být přepravovány motorovým dvoustopým vozidlem tak vybaveným, aby byl za přepravy vyloučen pohyb nebo ztráta přepravovaného obalu se zářičem. Na povrchu vozidla nesmí dávkový příkon v žádném místě překročit 200 mrem za hodinu.
(3)
Podrobnosti týkající se přepravy radioaktivních látek prostředky hromadné přepravy upravují zvláštní předpisy.*)
§ 12
Opatření v případě nehody
(1)
Dojde-li na pracovišti k neplánovanému zvýšení dávkového příkonu nebo k rozptylu radioaktivních látek anebo hrozí-li při ztrátě kontroly nad zdrojem záření nebezpečí, že k takovým důsledkům dojde, je nutno:
a)
uvědomit o tom ihned dohlížejícího pracovníka a vedoucího pracoviště,
b)
ihned uzavřít nebo ohradit prostor, kde byly rozptýleny radioaktivní látky, a zamezit k němu přístup nepovolaným osobám; osobám určeným pro dekontaminační práce se povolí přístup na toto místo, jen jsou-li dodržena potřebná opatření a dohlíží-li na ně pracovník zajišťující ochrannou dozimetrii,
c)
prošetřit, zda mohlo dojít k vnitřní kontaminaci pracovníků radioaktivními látkami; nelze-li vnitřní kontaminaci spolehlivě vyloučit, provádět opatření pro poskytnutí první pomoci při nehodě se zdroji záření a současně uvědomit o takové nehodě neprodleně nejbližší zdravotnické zařízení a orgány hygienické služby,
d)
uvědomit nejbližší zdravotnické zařízení v případech, kdy byl překročen dvojnásobek nejvyšší přípustné dávky za rok (příloha 1),
e)
zachovávat pokyny, které podle povahy pracoviště vydalo vedení organizace se souhlasem orgánů hygienické služby,
f)
o nehodě a její likvidaci provést zvláštní záznam, který ověří vedoucí pracoviště a dohlížející pracovník.
(2)
Orgány hygienické služby mohou povolit další expozici a určit podmínky pro další práci pracovníků, kteří v důsledku odchylky od plánovaného provozu nebo při záchranných pracích obdrželi vyšší dávky nebo přijali radioaktivní látky způsobující dávkové úvazky vyšší, než jsou přípustné. U pracovníků, kteří obdrželi dávky nebo přijali radioaktivní látky způsobující dávkové úvazky převyšující dvojnásobek ročních nejvyšších přípustných dávek, mohou tak učinit až po lékařské prohlídce.
(3)
Nastane-li při nehodě rozptyl radioaktivních látek do okolí pracoviště, musí se postupovat podle plánu účinných opatření (§ 8 odst. 6) a takové nehody se musí neprodleně hlásit orgánům hygienické služby a Veřejné bezpečnosti; pokud dojde nebo by mohlo dojít ke znečištění vod, též příslušnému vodohospodářskému orgánu.
§ 13
Odstraňování radioaktivních zářičů a odpadů
(1)
Organizace nesmějí bez souhlasu orgánů hygienické služby ukládat do půdy radioaktivní zářiče a radioaktivní odpady nebo je vypouštět do ovzduší. Souhlas k ukládání těchto zářičů a odpadů do půdy vydávají orgány hygienické služby v dohodě s vodohospodářskými orgány, souhlas s vypouštěním těchto odpadů do ovzduší v dohodě s orgány Státní technické inspekce ochrany ovzduší. Odstraňovat radioaktivní odpady vypouštěním do vod lze jen se souhlasem vodohospodářských orgánů vydaným v dohodě s orgány hygienické služby.**)
(2)
Radioaktivní odpady vznikající při těžbě a úpravě radioaktivních surovin a při provozu jaderných reaktorů odstraňují organizace, ve kterých tyto odpady vznikají.
(3)
Radioaktivní odpady, které se neodstraní podle odstavce 1 nebo uskladněním na pracovišti, musí organizace upravit pro odvoz do ústředního odklidiště. Odvoz a uskladnění radioaktivních odpadů v ústředním odklidišti zajišťuje organizace pověřená k tomu Československou komisí pro atomovou energii.***) Způsob úpravy a podmínky převzetí radioaktivních odpadů stanoví tato organizace se souhlasem hlavního hygienika.
Oprávnění k výrobě zdrojů záření
§ 14
(1)
Zařízení obsahující radioaktivní zářiče a zařízení, při jejichž používání vzniká ionizující záření, smějí být sériově vyráběna, jen byl-li jejich prototyp kladně posouzen hlavním hygienikem. Toto ustanovení se vztahuje i na zařízení, kterých se používá k práci se zdroji záření a jejichž konstrukce může ovlivnit stupeň ochrany před zářením.
(2)
Uzavřené zářiče smějí vyrábět a opravovat organizace, kterým k tomu dá oprávnění Československá komise pro atomovou energii v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.
(3)
Organizace oprávněná k výrobě uzavřených zářičů musí provést kontrolu těsnosti a kontaminace obalu u všech vyráběných zářičů a vést evidenci o prováděných zkouškách.
§ 15
(1)
Uzavřený zářič musí být opatřen značkou a výrobním číslem a provázen osvědčením, pokud v případech uvedených v odstavci 3 není toto označení a osvědčení nahrazeno osvědčením hromadným; není-li vyhověno těmto podmínkám, je považován za zářič otevřený.
(2)
Osvědčení o uzavřeném zářiči obsahuje:
a)
evidenční číslo osvědčení,
b)
číslo a značku zářiče,
c)
údaj o druhu radionuklidu,
d)
údaj o aktivitě uzavřeného zářiče s uvedením dne, ke kterému se udaná aktivita vztahuje, včetně údaje o maximálním obsahu základního radionuklidu, popř. o expoziční vydatnosti*) v R m2 s-1 s uvedením dne, ke kterému se vztahuje,
e)
údaj o chemické a fyzikální formě radioaktivní látky,
f)
údaj o rozměrech radioaktivní látky,
g)
údaj o rozměrech obalu zářiče, jeho materiálu, síle stěn a způsobu uzavření,
h)
údaj o druhu a výsledku provedených zkoušek na těsnost a kontaminaci obalu,
ch)
dobu platnosti osvědčení,
i)
adresu odběratele,
j)
datum vystavení osvědčení, razítko organizace, která osvědčení vystavila, a podpis jejího odpovědného zástupce.
(3)
Uzavřené zářiče, které z technických důvodů nemohou být opatřeny značkou a výrobním číslem, musí mít hromadné osvědčení. Toto hromadné osvědčení se vystavuje pro všechny zářiče téhož typu a téže velikosti, které obsahují stejné množství téže radioaktivní látky a jsou ve správě téže organizace. Hromadné osvědčení obsahuje údaje uvedené v odstavci 2, přičemž namísto údajů o výrobním čísle a značce zářiče se uvádí počet jednotlivých zářičů, pro které je toto osvědčení vystaveno.
(4)
Osvědčení o uzavřeném zářiči vydává organizace oprávněná k výrobě uzavřených zářičů (§ 14 odst. 2). Tato organizace vede také evidenci o vydaných osvědčeních. Jde-li o dovezené uzavřené zářiče, je dovážející podnik zahraničního obchodu povinen opatřit u zahraničního dodavatele údaje pro vystavení osvědčení uvedené v odstavci 2 písm. b) až h).
Oprávnění k odběru a používání zdrojů záření
§ 16
(1)
K odběru radioaktivních zářičů a k používání zdrojů záření je třeba povolení krajského hygienika.**) Hlavní hygienik může platnost povolení k používání zdrojů záření rozšířit pro všechny kraje.
(2)
Povolení podle odstavce 1 musí mít i organizace, které bylo uděleno oprávnění k výrobě radioaktivních zářičů. Toto povolení nepotřebují organizace pro výzkum a výrobu zdrojů záření, pro jaderný výzkum a pro výzkum jaderných paliv, které určí hlavní hygienik v dohodě s Československou komisí pro atomovou energii.***)
(3)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na odběr a používání:
a)
pevných stínicích materiálů obsahujících přírodní nebo ochuzený uran nebo thorium,
b)
přírodních léčivých vod obsahujících radioaktivní látky přírodního původu,
c)
hodinek a palubních přístrojů, jakož i jiných podobných výrobků obsahujících radioaktivní zářič nebo přístrojů, při jejichž provozu vzniká ionizující záření, které s ohledem na nízký stupeň ohrožení pří užívání vyhlásí hlavní hygienik.
(4)
Organizace jsou povinny zaznamenávat údaje o příjmu a použití radioaktivních zářičů s výjimkou těch, které jsou uvedeny v odstavci 3, a o odstranění radioaktivních odpadů.
(5)
Organizace, které hromadně skladují výrobky uvedené v odstavci 3 písm. c), jsou povinny toto hromadné skladování hlásit do 30 dnů krajskému hygienikovi.
(6)
Organizace, které mají povolení podle odstavce 1, smějí předat radioaktivní zářiče jiné oprávněné organizaci jen po předchozím uvědomění krajského hygienika, který povolení podle odstavce 1 vydal.
(7)
Působnost krajského hygienika stanovenou v předchozích odstavcích vykonává v závodech uranového průmyslu hlavní hygienik.
§ 17
(1)
Povolení k odběru radioaktivních zářičů smí být vydáno jen tehdy, je-li zaručena jejich bezpečná přeprava a bezpečné uskladnění. V povolení musí být uveden druh, množství a forma odebíraných radioaktivních látek, jakož i označení a přesná adresa organizace a jména osob, které za odběr a skladování radioaktivních zářičů odpovídají.
(2)
Povoleni k používání zdrojů záření smí být vydáno jen tehdy, jsou-li splněny všechny podmínky pro bezpečné zacházení s nimi. V povolení musí být stanoveno, k jakému účelu, za jakých podmínek a na jakou dobu se vydává, a jde-li o radioaktivní zářič, též druh, forma a aktivita radioaktivních látek a označení místa použití.
(3)
Povolení podle § 16 odst. 1 může být odňato, jsou-li zjištěny závažné nedostatky ve skladování, v používání nebo v evidenci zdrojů záření. Povolení pozbývá platnosti, jestliže se změní podmínky, za kterých bylo uděleno.
§ 18
(1)
Otevřený zářič musí mít při předávání průvodní list.
(2)
Průvodní list otevřeného zářiče obsahuje:
a)
evidenční číslo,
b)
údaj o druhu radionuklidu,
c)
údaj o chemické formě radioaktivní látky,
d)
údaj o úhrnné a měrné aktivitě radioaktivní látky s uvedením dne, popř. hodiny, k níž se údaj vztahuje,
e)
údaj o chemické a radiochemické čistotě,
f)
údaj o druhu obalu radioaktivní látky,
g)
adresu odběratele,
h)
datum vystavení a razítko organizace, která průvodní list vystavila, a podpis jejího odpovědného zástupce.
(3)
Průvodní list otevřeného zářiče vystavuje organizace, která otevřený zářič předává; tato organizace vede také evidenci o předaných otevřených zářičích. Jde-li o dovezené otevřené zářiče, je dovážející podnik zahraničního obchodu povinen opatřit u zahraničního dodavatele údaje pro vystavení průvodního listu uvedené v odstavci 2 písm. b) až f).
§ 19
Dovoz
(1)
Organizace zahraničního obchodu smí dovážet radioaktivní zářiče jen pro organizaci, která je pověřena Československou komisí pro atomovou energii k vystavování osvědčení a průvodních listů pro dovážené radioaktivní zářiče.*) Zařízení obsahující uzavřený zářič může být dovezeno i pro jiného tuzemského odběratele, který podle § 16 má povolení k odběru nebo takové povolení nepotřebuje; v takovém případě je však tuzemský odběratel povinen obstarat u pověřené organizace osvědčení uzavřeného zářiče. K požadavku na dovoz výrobků uvedených v § 16 odst. 3 písm. c) si musí odběratel vyžádat souhlas hlavního hygienika.
(2)
Dovážející organizace zahraničního obchodu musí vést záznamy o dovozu a předávání radioaktivních zářičů.
ČÁST III
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Dozor
§ 20
(1)
Dozor nad dodržováním opatření k ochraně před ionizujícím zářením provádějí orgány hygienické služby ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, se Státní vodohospodářskou inspekcí, se Státní technickou inspekcí ochrany ovzduší, s orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a s orgány Revolučního odborového hnutí, provádějícími společenskou kontrolu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(2)
Orgány provádějící dozor podle odstavce 1 jsou oprávněny vstupovat do všech objektů, kde jsou zdroje záření, nahlížet do předepsaných dokladů a vyžadovat provedení potřebných vyšetření. Přitom orgány hygienické služby jsou oprávněny vykonávat potřebná měření a odebírat v potřebném rozsahu vzorky; mohou také dávat závazné pokyny k odstranění zjištěných závad, včetně zákazu určité činnosti, příkazu ke zneškodnění zdrojů záření nebo radioaktivních odpadů a vyřazení osob.
(3)
Orgány provádějící kontrolu pracovišť se zdroji záření jsou povinny při své práci dodržovat zásady ochrany před ionizujícím zářením.
§ 21
(1)
V zařízeních náležejících do oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany plní úkoly hygienické služby podle této vyhlášky Vojenský ústav hygieny, epidemiologie a mikrobiologie v Praze, v zařízeních náležejících do oboru působnosti federálního ministerstva vnitra a ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky je plní orgány těchto ministerstev; jde-li o opatření potřebná k ochraně obyvatelstva, vykonávají tuto působnost v dohodě s orgány hygienická služby.
(2)
Na železnicích vykonávají dozor na pracoviště se zdroji záření orgány hygienické služby v úzké spolupráci s orgány hygienické a protiepidemické péče železničního zdravotnictví. Dozor na přepravu radioaktivních látek na železnicích vykonávají orgány hygienické a protiepidemické péče železničního zdravotnictví ve spolupráci s orgány hygienické služby.
(3)
V organizacích uranového průmyslu vykonává dozor nad dodržováním opatření v ochraně před ionizujícím zářením hlavní hygienik.
§ 22
Vztah k jiným předpisům
(1)
O jaderné bezpečnosti při projektování, výstavbě a provozu jaderných zařízení, o evidenci radioaktivních látek a štěpných materiálů a o dozoru nad zneškodňováním radioaktivních odpadů platí vedle této vyhlášky ještě zvláštní předpisy vydané v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.
(2)
Pro oblast upravenou horním zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení platí vedle této vyhlášky ještě zvláštní předpisy vydané orgány státní báňské správy.*)
§ 23
Omezení rozsahu platnosti
(1)
Ustanovení této vyhlášky se nevztahují:
a)
na užívání televizních přístrojů, u nichž expoziční příkon v kterémkoliv běžně dostupném místě ve vzdálenosti 5 cm od povrchu nepřevyšuje za normálních provozních podmínek 5 mrem za hodinu,
b)
na používání zařízení (přístrojů) obsahujících uzavřené zářiče, jestliže dávkový příkon v kterémkoliv místě ve vzdálenosti 10 cm od povrchu zařízení nepřevýší 0,1 mrem za hodinu a jestliže zařízení (přístroj) bylo v prototypu kladně posouzeno hlavním hygienikem.
(2)
Ustanovení § 7 odst. 1 až 3, § 9, § 10 odst. 1 a 4, § 11 odst. 1 a § 18 se nevztahují na práce při průzkumu, těžbě, zpracování a přepravě radioaktivních surovin; pro tyto práce platí zvláštní předpisy.*)
(3)
Hlavní hygienik může vyjmout z platnosti této vyhlášky užívání některých zdrojů záření nebo zařízení, které způsobem provedení zaručují dodržení požadavků ochrany před ionizujícím zářením.
§ 24
Výjimky
Ministerstvo zdravotnictví může v odůvodněných případech povolit výjimku z ustanovení této vyhlášky, zejména z ustanovení § 9, § 10 odst. 1, § 11 odst. 1 a 2 a § 15.
§ 25
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška č. 34/1963 Sb., o hygienické ochraně před ionizujícím zářením a o hospodaření se zdroji ionizujícího záření.
§ 26
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1972.
Ministr:
Prof. MUDr. Matejíček, DrSc. v. r.
Příloha 1
vyhlášky č. 65/1972 Sb.
NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ A MEZNÍ DÁVKY IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ
Oddíl I
Zásady pro hodnocení a usměrňování expozice
1.
Systém ochrany před ionizujícím zářením vychází z poznatků o biologických účincích ionizujícího záření, zejména z poznatků o vztazích dávky záření a zdraví člověka. Opírá se rovněž o rozbor podmínek, za jakých jsou různé skupiny obyvatelstva vystaveny ionizujícímu záření. Podkladem pro stanovené požadavky jsou zejména doporučení Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu z roku 1965 a Mezinárodní agentury pro atomovou energii z roku 1967.
2.
Vzhledem k tomu, že jakákoliv dávka záření může být spojena s určitým rizikem pozdních somatických poškození nebo v případě ozáření gonád s určitým rizikem genetických důsledků, je třeba dbát, aby dávky byly co nejnižší a aby nedocházelo k neúčelným a nezdůvodněným expozicím osob.
3.
Nejvyšší přípustné dávky stanovené pro plánování ochrany pracovníků, tj. osob exponovaných při práci, jsou takové dávky, jež jsou spojeny s velmi malou pravděpodobností poškození z ozáření a jež nevedou k nežádoucímu omezení využití zdrojů záření nebo k omezení přínosu spojeného s využitím zdrojů záření.
4.
Mezní dávky pro plánování ochrany jednotlivců z obyvatelstva jsou stanoveny v zásadě ve výši jedné desetiny nejvyšších přípustných dávek pro pracovníky.
5.
Nejvyšší přípustné mezní dávky jsou stanoveny pro plánování a řízení ochrany za normálních podmínek užívání zdrojů záření. V případě ztráty kontroly nad zdrojem záření v důsledku nehody lze expozici pouze omezovat, a to zpravidla mimořádnými opatřeními.
6.
Základem při regulaci expozice pracovníků a jednotlivců z obyvatelstva a kritériem dosaženého stupně ochrany je dávka v určitých orgánech nebo tkáních (dále jen „orgány“). Protože však dávku v orgánech zpravidla nelze měřit, je nezbytné použít odvozených hodnot (např. ročních nebo čtvrtletních příjmů radioaktivních látek v organismu), které však musí být v určeném vztahu k dávkám v jednotlivých orgánech. Při odvozování hodnot přímo měřených veličin lze použít průměrných údajů charakterizujících anatomické a fyziologické vlastnosti osob, jako jsou např. rozměry a hmota orgánů, frekvence dýchání a objem vdechovaného vzduchu. Přitom musí být respektována závislost těchto faktorů na věku a pohlaví exponovaných osob.
7.
U dávek nepřesahujících nejvyšší přípustné dávky se dávkou v orgánu rozumí průměrná dávka v celém orgánu, v případě rovnoměrného ozáření celého těla nebo převážné většiny orgánů se dávkou rozumí průměrná dávka v celém těle. Úhrnná dávka v kterémkoliv orgánu zahrnuje dávky z externích zdrojů záření a dávky z příjmu radioaktivních látek do organismu.
8.
Pro vyjádření rozdílů biologické účinnosti různých druhů ionizujícího záření nebo různých podmínek ozáření se v ochraně před zářením užívá veličin získaných násobením absorbované dávky*) příslušnými modifikujícími faktory, tj. dávkového ekvivalentu, jehož jednotkou je rem. Pro násobení absorbované dávky z hlediska jakosti ionizujícího záření se používá těchto směrných hodnot jakostního faktoru:
Druh záření:| Jakostní
faktor:
---|---
fotony záření gama a rentgenové| 1
eletrony a částice beta s Emax > 30 keV| 1
elektrony a částice beta s Emax < 30 keV| 1,7
tepelné neutrony| 3
rezonanční neutrony 0,5 eV až 1 keV| 2,5
neutrony středních energií 1 keV až 500 keV | 8
rychlé neutrony do 10 MeV| 10
protony a částice alfa| 10
odražená jádra a štěpné fragmenty| 20
Tyto hodnoty nejsou určeny pro hodnocení expozice podstatně převyšující nejvyšší přípustné dávky záření. Jsou-li známy bližší podmínky ozáření, je přípustné použít i odchylných hodnot jakostních faktorů určených na základě těchto podmínek.
9.
Nejvyšší přípustné a mezní dávky se nevztahují na expozici osob vyšetřovaných nebo léčených za pomoci zdrojů ionizujícího záření ve zdravotnických zařízeních. Kritériem přijatelnosti expozice je v těchto případech individuální zdravotní prospěch; přitom se použije všech technických a jiných postupů vedoucích ke zjištění diagnózy nebo k dosažení léčebného účinku při co nejnižší expozici vyšetřované nebo léčené osoby.
10.
Nejvyšší přípustné dávky a mezní dávky se nevztahují ani na expozici z přírodního pozadí. Vztahují se však na expozice způsobené zvláštním užíváním těch složek prostředí, jež se na expozici z přírodního pozadí podílejí (např. dobývání hornin a nerostů, lety ve značných výškách apod.).
Oddíl II
Hodnocení a usměrňování expozice pracovníků
11.
Dávky z externích zdrojů záření a dávkové úvazky z příjmů radioaktivních látek za čtvrtletí a za rok, jakož i součet těchto dávek a dávkových úvazků nesmějí přesáhnout hodnoty nejvyšších přípustných dávek stanovených v tabulce 1. Přitom nesmí příjem radioaktivních látek za rok vést k dávkovým úvazkům přesahujícím hodnoty ročních nejvyšších přípustných dávek.
12.
V odůvodněných případech je možno v každém čtvrtletí exponovat gonády, aktivní kostní dřeň a celé tělo až do výše čtvrtletní nejvyšší přípustné dávky. Přitom však nesmí být překročena akumulovaná dávka, vypočtená podle vzorce D = 5x (N-18), kde D je nejvyšší přípustná akumulovaná dávka, N je věk pracovníka. Nejsou-li přitom známy dávky, které v jednotlivých předchozích letech pracovník obdržel, předpokládá se, že v letech, kdy byl vystaven záření při práci, obdržel dávky číselně stejné, jako jsou nejvyšší přípustné dávky.
13.
Čtvrtletní nejvyšší přípustné dávky lze obdržet, pokud je to nezbytné, i jako dávky jednorázové. Jednorázové expozice, které vedou k dávkám blížícím se čtvrtletním nejvyšším přípustným dávkám, se nesmějí opakovat v krátkých časových intervalech.
14.
Expozice žen mladších 45 let musí být plánována tak, aby dávky v břišní oblasti nepřesáhly za čtvrtletí 1,3 rem.
15.
Při expozici osob mladších 18 let nesmí dávka za rok v gonádách a v aktivní kostní dřeni přesáhnout 5 rem; tyto dávky se započítávají do akumulované dávky, která do 30 let nesmí přesáhnout 60 rem.
16.
Výjimečně lze připustit v jednom čtvrtletí expozici pracovníků vedoucí k překročení čtvrtletních nejvyšších přípustných dávek [§ 4 odst. 1 písm. k) ], nebude-li překročen dvojnásobek roční nejvyšší přípustné dávky. Taková výjimečná expozice je přípustná jen tehdy, nejsou-li dostupná technická opatření umožňující provedení prací způsobem zabezpečujícím, aby nebyly překročeny nejvyšší přípustné dávky; není však přípustná, jestliže:
a)
úhrnná dávka z takovýchto opakovaných expozic by překročila pětinásobek roční nejvyšší přípustné dávky,
b)
akumulovaná dávka by překročila hodnotu určenou podle bodu 12,
c)
pracovník obdržel v posledních 12 měsících jednorázovou dávku vyšší, než je čtvrtletní nejvyšší přípustná dávka, nebo přijal radioaktivní látky vedoucí k dávkovému úvazku vyššímu, než je čtvrtletní nejvyšší přípustná dávka,
d)
pracovník při nehodě obdržel dávku nebo přijal radioaktivní látky způsobující dávkový úvazek vyšší, než je pětinásobek roční nejvyšší přípustné dávky,
e)
jde o ženy mladší 45 let.
Při plánování další expozice v kalendářním roce se dávky z výjimečných expozic k dávkám z obvyklé práce nepřičítají, přičítají se však k nim při výpočtu akumulované dávky.
17.
Přesahují-li dávky (dávkové úvazky) ve dvou orgánech polovinu příslušných ročních nejvyšších přípustných dávek, nesmějí v dalších orgánech přesáhnout polovinu příslušných ročních nejvyšších přípustných dávek.
18.
Roční nejvyšší přípustné příjmy radioaktivních látek inhalační cestou uvedené v tabulce 2 byly stanoveny tak, že dávkové úvazky jimi způsobené dosahují v některém z orgánů (kritický orgán) hodnotu roční nejvyšší přípustné dávky. Pro stanovení nejvyššího přípustného příjmu několika radionuklidů však platí ustanovení bodu 17. Příjem radioaktivních látek za čtvrtletí může dosáhnout až polovinu ročního nejvyššího přípustného příjmu s výjimkou radionuklidů, u nichž je vzhledem k jejich akutní toxicitě stanoven rovněž nejvyšší přípustný krátkodobý příjem (tabulka 2).
19.
Při záchranných akcích je dovoleno, aby pracovníci obdrželi dávky vyšší, než je uvedeno v předchozích ustanoveních. Přijatelnost této expozice je nutno posuzovat ve vztahu k očekávaným přínosům záchranné akce a k riziku s ní spojenému. O tomto riziku je nutno účastníky záchranné akce informovat.
20.
Dávky, které pracovník obdržel při nehodě nebo při záchranné akci, se registrují odděleně od dávek, které obdržel při normálním provozu, a při plánování další expozice se k těmto dávkám nepřičítají.
21.
Zjišťování dávek u jednotlivých pracovníků v kontrolovaných pásmech se zpravidla opírá o osobní dozimetrii externího záření nebo o stanovení vnitřní kontaminace organismu, popřípadě o sledování kontaminace pracovního prostředí. Na pracovištích, kde je kontaminace prostředí v podstatě stálým důsledkem normálního provozu, je zapotřebí zajistit sledování vnitřní kontaminace v těch případech, kdy průměrná roční objemová aktivita radioaktivních látek měřená v dýchací zóně překračuje desetinu průměrných objemových aktivit odvozených z ročního nejvyššího přípustného příjmu. Na pracovištích s občasnou kontaminací prostředí, např. v důsledku opakovaných malých nehod, je zapotřebí zajistit sledování vnitřní kontaminace v těch případech, kdy průměrná roční objemová aktivita radioaktivních látek v ovzduší pracoviště překračuje třicetinu průměrných objemových aktivit odvozených z ročního nejvyššího přípustného příjmu. Na pracovištích, kde ke kontaminaci prostředí dochází jen zřídka, je třeba stanovit vnitřní kontaminaci při podezření, že k takové kontaminaci došlo.
U pracovníků mimo kontrolovaná pásma, u nichž je velmi nepravděpodobné, že jejich roční dávky (dávkové úvazky) překročí 3/10 ročních nejvyšších přípustných dávek, se nemusí osobní expozice sledovat. Pro řízení a kontrolu ochrany těchto pracovníků je dostačující dozimetrická kontrola pracovního prostředí. Osobní dozimetrie se dočasně používá k ověření kontrolovaného pásma.
Oddíl III
Zhodnocení a usměrňování expozice obyvatelstva
22.
Expozice obyvatelstva závisí na řadě faktorů, jako je rozložení zdrojů záření, zejména radioaktivních látek v prostředí, způsob užívání prostředí obyvateli, jejich věk a anatomická a fyziologická charakteristika; přitom není prakticky možné určit dávky, jež obdrží každý jednotlivec. Proto je třeba určit menší skupinu obyvatel reprezentující jednotlivce, jejichž expozice je nejzávažnější (kritická skupina); takoví jednotlivci obdrží zpravidla nejvyšší dávky. Tato kritická skupina obyvatel má být homogenní z hlediska věku, diety nebo těch ustálených způsobů užívání životního prostředí, jež mohou ovlivnit výši expozice. Mezní dávky (dávkové úvazky) jednotlivců z obyvatelstva stanovené v tabulce 1 jako kritérium plánování ochrany nebo hodnocení dosaženého stupně ochrany platí pro průměrnou expozici členů kritické skupiny. Správnost určení kritické skupiny je třeba ověřovat zejména při změně v uvádění radioaktivních látek do životního prostředí a ve způsobu jeho užívání obyvatelstvem.
23.
Nejsou-li podklady pro určení kritické skupiny obyvatelstva, např. při projektování zařízení, použije se při odhadu očekávaných dávek nebo příjmů radioaktivních látek bezpečnostních koeficientů, jež musí respektovat možné variace ve faktorech, které mohou ovlivnit výši expozice u jednotlivců.
24.
Pokud by došlo k expozici z více zdrojů, je třeba plánovat ochranu tak, aby celková expozice ze všech zdrojů nepřesáhla stanovené mezní dávky.
25.
Roční příjmy radionuklidů inhalací nebo potravou (ingescí) dospělými jednotlivci jsou stanoveny v tabulce 2.
26.
Při použití zdrojů záření ve výuce žáků všeobecně vzdělávacích a odborných škol nesmějí dávky u žáků za rok překročit desetinu mezních dávek; v průběhu jedné vyučovací akce (demonstrace, laboratorní cvičení) nemá být překročena setina těchto mezních dávek. Toto omezení však neplatí na plánování ochrany žáků odborných škol pro výchovu odborníků ve využití zdrojů záření, na něž se vztahují bod 15 a ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky.
Tabulka 1 přílohy 1
Nejvyšší přípustné dávky a mezní dávky ionizujícího záření
Orgány a tkáně| Nejvyšší přípustné dávky pro pracovníky| Mezní dávky pro jednotlivce z obyvatelstva za rok rem
---|---|---
čtvrtletní
rem| roční
rem
Gonády, aktivní kostní dřeň a v případě rovnoměrného ozáření celé tělo| 3| 5| 0,5
kůže,*) štítná žláza a kost| 15| 30| 3**)
ruce a předloktí, nohy a kotníky| 40| 75| 7,5
kterýkoliv ostatní orgán či tkáň| 8| 15| 1,5
Tabulka 2 přílohy 1
Nejvyšší přípustné a mezní příjmy radioaktivních látek
Radionuklid a typ sloučeniny| Kritický orgán| Pracovníci| Jednotlivci z obyvatelstva| Nejnižší úhrnná aktivita, jež ješte představuje radioaktivní žářič µCi
---|---|---|---|---
Nejvyšší přípustný roční příjem pCi| Průměrná objemová aktivita ve vdechovaném vzduchu pCi/1| Mezní roční příjem ingescí pCi| Mezní roční příjem inhalací pCi| Průměrná objemová aktivita ve vdechovaném vzduchu pCi/1
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8
H13| rozpustný | měkká tkáň | 1,2.1010| 5000 | 2,6.109| 1,2.109| 200 | 1000
B47| rozpustný nerozpustný| trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,4.109| \\- | \\- | 100
| celé tělo | 1,4.1010| 6000 | \\- | 1,4.109| 200
| plíce | 3,0.109| 1000 | \\- | 3,0.108| 40
| trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,4.109| \\- | \\-
C614| rozpustný | tuková tkáň | 8,7.109| 4000 | 6,6.108| 8,7.108| 100 | 100
F918| rozpustný nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,3.1010| 5000 | 6,6.108| 1,3.109| 200 | 100
| trávicí ústrojí | 6,4.109| 3000 | 4,0.108| 6,4.108| 90
Na1122| rozpustný nerozpustný| celé tělo | 4,3.108| 200 | 3,2.107| 4,3.107| 6 | 10
| plíce | 2,1.107| 9 | \\- | 2,1.106| 0,3
| trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,4.107| \\- | \\-
Na1124| rozpustný nerozpustný| trávicí ústrojí | 3,1.109| 1000 | 1,5.108| 3,1.108| 40 | 10
| trávicí ústrojí | 3,6.108| 100 | 2,2.107| 3,6.107| 5
Si1434| rozpustný nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,4.1010| 6000 | 7,0.108| 1,4.109| 200 | 100
| trávicí ústrojí | 2,5.109| 1000 | 1,5.108| 2,5.108| 30
P1532| rozpustný nerozpustný| kost | 1,8.108| 70 | 1,5.107| 1,8.107| 2 | 10
| plíce | 2,0.108| 80 | \\- | 2,0.107| 3
| trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,8.107| \\- | \\-
Si1434| rozpustný | varlata | 6,8.108| 300 | 5,0.107| 6,8.107| 9 | 10
| nerozpustný| plíce | 6,3.108| 300 | \\- | 6,3.107| 9 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,2.108| \\- | \\- |
Cl1736| rozpustný | celé tělo | 8,7.108| 400 | 6,6.107| 8,7.107| 10 | 10
| nerozpustný| plíce | 5,7.107| 20 | \\- | 5,7.106| 0,8 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 4,6.107| \\- | \\- |
Cl1738| rozpustný | trávicí ústrojí | 6,4.109| 3000 | 3,2.108| 6,4.108| 90 | 100
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 5,1.109| 2000 | 3,2.108| 5,1.108| 70 |
Ar1837| | kůže | \\- | 6.106| \\- | \\- | 1.105|
Ar1841| | celé tělo | \\- | 2000 | \\- | \\- | 40 |
K1942| rozpustný | trávicí ústrojí | 5,0.109| 2000 | 2,5.108| 5,0.108| 70 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 2,7.108| 100 | 1,6.107| 2,7.107| 4 |
Ca2045| rozpustný | kost | 8,0.107| 30 | 7,3.106| 8,0.106| 1 | 10
| nerozpustný| plíce | 3,0.108| 100 | \\- | 3,0.107| 4 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,0.108| \\- | \\- |
Ca2047| rozpustný | kost | 4,3.108| 200 | 4,0.107| 4,3.107| 6 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 4,2.108| 200 | 2,6.107| 4,2.107| 6 |
Sc2146| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,0.107| \\- | \\- | 10
| | játra | 6,0.108| 200 | \\- | 6,0.107| 8 |
| nerozpustný| plíce | 6,0.107| 20 | \\- | 6,0.106| 0,8 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,0.107| \\- | \\- |
Sc2147| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,5.109| 600 | 7,1.107| 1,5.108| 20 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,2.109| 500 | 7,1.107| 1,2.108| 20 |
Se2148| rozpustný | trávicí ústrojí | 4,3.108| 200 | 2,2.107| 4,3.107| 6 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 3,5.108| 100 | 2,2.107| 3,5.107| 5 |
V2348| rozpustný | trávicí ústrojí | 4,5.108| 200 | 2,3.107| 4,5.107| 6 | 10
| nerozpustný| plíce | 1,4.108| 60 | \\- | 1,4.107| 2 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,3.107| \\- | \\- |
Cr2451| rozpustný | trávicí ústrojí | 2,6.1010| 1.104| 1,3.109| 2,6.109| 400 | 100
| nerozpustný| plíce | 5,6.109| 2000 | \\- | 5,6.108| 80 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,2.109| \\- | \\- |
Mn2552| rozpustný | trávicí ústrojí | 5,3.108| 200 | 2,6.107| 5,3.107| 7 | 10
| nerozpustný| plíce | 3,5.108| 100 | \\- | 3,5.107| 5 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,4.107| \\- | \\- |
Mn2554| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,0.108| \\- | \\- | 10
| | játra | 9,5.108| 400 | \\- | 9,5.107| 10 |
| nerozpustný| plíce | 8,7.107| 40 | \\- | 8,7.106| 1 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 9,6.107| \\- | \\- |
Mn2556| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,9.109| 800 | 9,6.107| 1,9.108| 30 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,3.109| 500 | 8,0.107| 1,3.108| 20 |
Fe2655| rozpustný | slezina | 2,1.109| 900 | 6,3.108| 2,1.108| 30 | 100
| nerozpustný| plíce | 2,6.109| 1000 | \\- | 2,6.108| 30 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,8.109| \\- | \\- |
Fe2659| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 4,7.107| \\- | \\- | 10
| | slezina | 3,7.108| 100 | \\- | 3,7.107| 5 |
| nerozpustný| plíce | 1,3.108| 50 | \\- | 1,3.107| 2 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 4,2.107| \\- | \\- | \\-
Co2757| rozpustný | trávicí ústrojí | 8,7.109| 3000 | 4,3.108| 8,7.108| 100 | 10
| nerozpustný| plíce | 4,0.108| 200 | \\- | 4,0.107| 6 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,0.108| \\- | \\- |
Co2758m| rozpustný | trávicí ústrojí | 4,5.1010| 2.104| 2,2.109| 4,5.109| 600 | 10
| nerozpustný| plíce | 2,2.1010| 9000 | \\- | 2,2.109| 300 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,6.109| \\- | \\- |
Co2758| rozpustný | trávicí ústrojí | 2,1.109| 800 | 1,0.108| 2,1.108| 30 | 10
| nerozpustný| plíce | 1,4.108| 50 | \\- | 1,4.107| 2 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 7,2.107| \\- | \\- |
Co2760| rozpustný | trávicí ústrojí | 8,0.108| 300 | 3,9.107| 8,0.107| 10 | 10
| nerozpustný| plíce | 2,2.107| 9 | \\- | 2,2.106| 0,3 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,8.107| \\- | \\- |
Ni2859| rozpustný | kost | 1,2.109| 500 | 1,6.108| 1,2.108| 20 | 10
| nerozpustný| plíce | 1,9.109| 800 | \\- | 1,9.108| 30 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,6.109| \\- | \\- |
Ni2863| rozpustný | kost | 1,6.108| 60 | 2,2.107| 1,6.107| 2 | 10
| nerozpustný| plíce | 7,0.108| 300 | \\- | 7,0.107| 10 |
| | Trávicí ústrojí | \\- | \\- | 5,7.108| \\- | \\- |
Ni2865| rozpustný | trávicí ústrojí | 2,3.109| 900 | 1,1.108| 2,3.108| 30 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,3.109| 500 | 8,0.107| 1,3.108| 20 |
Cu2964| rozpustný | trávicí ústrojí | 5,3.109| 2000 | 2,6.108| 5,3.108| 70 | 100
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 2,6.109| 1000 | 1,7.108| 2,6.108| 40 |
Zn3065| rozpustný | celé tělo | 2,6.108| 100 | 7,9.107| 2,6.107| 4 | 10
| nerozpustný| plíce | 1,5.108| 60 | \\- | 1,5.107| 2 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,4.108| \\- | \\- |
Zn3069m| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 5,4.107| \\- | \\- | 10
| | prostata | 9,5.108| 400 | \\- | 9,5.107| 10 |
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 8,0.108| 300 | 4,9.107| 8,0.107| 10 |
Zn3069| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,4.109| \\- | \\- | 100
| | prostata | 1,8.1010| 7000 | \\- | 1,8.109| 200 |
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 2,3.1010| 9000 | 1,4.109| 2,3.109| 300 |
Ga3172| rozpustný | trávicí ústrojí | 5,9.108| 200 | 3,0.107| 5,9.107| 8 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 4,7.108| 200 | 3,0.107| 4,7.107| 6 |
Ge3271| rozpustný | trávicí ústrojí | 2,6.1010| 1.104| 1,3.109| 2,6.109| 400 | 100
| nerozpustný| plíce | 1,6.1010| 6000 | \\- | 1,6.109| 200 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,3.109| \\- | \\- |
As3373| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,8.108| \\- | \\- | 10
| | celé tělo | 5,1.109| 2000 | \\- | 5,1.108| 70 |
| nerozpustný| plíce | 9,5.108| 400 | \\- | 9,5.107| 10 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,7.108| \\- | \\- |
As3374| rozpustný | trávicí ústrojí | 8,7.108| 300 | 4,2.107| 8,7.107| 10 | 10
| nerozpustný| plíce | 3,1.108| 100 | \\- | 3,1.107| 4 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 4,2.107| \\- | \\- |
As3376| rozpustný | trávicí ústrojí | 3,2.108| 100 | 1,6.107| 3,2.107| 4 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 2,5.108| 100 | 1,5.107| 2,5.107| 3 |
As3377| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,3.109| 500 | 6,6.107| 1,3.108| 20 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,0.109| 400 | 6,4.107| 1,0.108| 10 |
Se3475| rozpustný | ledviny | 3,1.109| 1000 | 2,4.108| 3,1.108| 40 | 10
| nerozpustný| plíce | 3,1.108| 100 | \\- | 3,1.107| 4 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,2.108| \\- | \\- |
Br3582| rozpustný | celé tělo | 2,8.109| 1000 | 2,1.108| 2,8.108| 40 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 4,7.108| 200 | 3,0.107| 4,7.107| 6 |
Kr3685m| | celé tělo | \\- | 6000 | \\- | \\- | 100 |
Kr3685| | celé tělo | \\- | 1.104| \\- | \\- | 300 |
Kr3687| | celé tělo | \\- | 1000 | \\- | \\- | 20 |
Rb3786| rozpustný | celé tělo,pankreas| 7,1.108| 300 | 5,4.107| 7,1.107| 10 | 10
| nerozpustný| plíce | 1,7.108| 70 | \\- | 1,7.107| 2 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,9.107| \\- | \\- |
Rb3787| rozpustný | pankreas | 1,2.109| 500 | 8,8.107| 1,2.108| 20 | 10
| nerozpustný| plíce | 1,6.108| 70 | \\- | 1,6.107| 2 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,4.108| \\- | \\- |
Sr3885m| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,0.1011| 4.104| 5,2.109| 1,0.1010| 1000 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 8,7.1010| 3.104| 5,4.109| 8,7.109| 1000 |
Sr3885| rozpustný | celé tělo | 5,8.108| 200 | 7,6.107| 5,8.107| 8 | 10
| nerozpustný| plíce | 2,6.108| 100 | \\- | 2,6.107| 4 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,4.108| \\- | \\- |
Sr3889| rozpustný | kost | 6,9.107| 30 | 9,6.106| 6,9.106| 1 | 10
| nerozpustný| plíce | 8,7.107| 40 | \\- | 8,7.106| 1 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,2.107| \\- | \\- |
Sr3890| rozpustný | kost | 2,9.106| 1 | 3,2.105| 2,9.105| 4.10-2| 1
| nerozpustný| plíce | 1,4.107| 5 | \\- | 1,4.106| 0,2 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,8.107| \\- | \\- |
Sr3891| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,1.109| 400 | 5,6.107| 1,1.108| 20 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 6,3.108| 300 | 3,9.107| 6,3.107| 9 |
Sr3892| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,1.109| 400 | 5,4.107| 1,1.108| 20 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 7,3.108| 300 | 4,6.107| 7,3.107| 10 |
Y3990| rozpustný | trávicí ústrojí | 3,2.108| 100 | 1,6.107| 3,2.107| 4 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 2,6.108| 100 | 1,6.107| 2,6.107| 3 |
Y3991m| rozpustný | trávicí ústrojí | 5,5.1010| 2.104| 2,7.109| 5,5.109| 800 | 100
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 4,3.1010| 2.104| 2,7.109| 4,3.109| 600 |
Y3991| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,1.107| \\- | \\- | 10
| | kost | 8,7.107| 40 | \\- | 8,7.106| 1 |
| nerozpustný| plíce | 8,0.107| 30 | \\- | 8,0.106| 1 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,1.107| \\- | \\- |
Y3992| rozpustný | trávicí ústrojí | 9,5.108| 400 | 4,6.107| 9,5.107| 10 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 7,3.108| 300 | 4,6.107| 7,3.108| 10 |
Y3993| rozpustný | trávicí ústrojí | 4,3.108| 200 | 2,2.107| 4,3.107| 6 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 3,4.108| 100 | 2,2.107| 3,4.107| 5 |
Zr4093| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 6,4.108| \\- | \\- | 10
| | kost | 3,2.108| 100 | \\- | 3,2.107| 4 |
| nerozpustný| plíce | 8,0.108| 300 | \\- | 8,0.107| 10 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 6,4.108| \\- | \\- |
Zr4095| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 5,0.107| \\- | \\- | 10
| | celé tělo | 3,2.108| 100 | \\- | 3,2.107| 4 |
| nerozpustný| plíce | 8,0.107| 30 | \\- | 8,0.106| 1 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 5,0.107| \\- | \\- |
Zr4097| rozpustný | trávicí ústrojí | 2,9.108| 100 | 1,4.107| 2,9.107| 4 | 100
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 2,3.108| 90 | 1,4.107| 2,3.107| 3 |
Nb4193m| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,2.108| \\- | \\- | 10
| | kost | 3,1.108| 100 | \\- | 3,1.107| 4 |
| nerozpustný| plíce | 4,0.108| 200 | \\- | 4,0.107| 5 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,2.108| \\- | \\- |
Nb4195| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 7,7.107| \\- | \\- | 10
| | celé tělo | 1,2.109| 500 | \\- | 1,2.108| 20 |
| nerozpustný| plíce | 2,5.108| 100 | \\- | 2,5.107| 3 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 7,7.107| \\- | \\- |
Nb4197| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,5.1010| 6000 | 7,4.108| 1,5.109| 200 | 100
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,2.1010| 5000 | 7,4.108| 1,2.109| 200 |
Mo4299| rozpustný | ledviny | 1,8.109| 700 | 1,4.108| 1,8.108| 30 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 5,0.108| 200 | 3,1.107| 5,0.107| 7 |
Tc4396m| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,9.10e11 | 8.104| 9,6.109| 1,9.1010| 3000 | 100
| | plíce | 7,3.1010| 3.104| \\- | 7,3.109| 1000 |
| nerozpustný| trávicí ústrojí | \\- | \\- | 8,0.109| \\- | \\- |
Tc4396| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,6.109| 600 | 7,8.107| 1,6.108| 20 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 6,0.108| 200 | 3,8.107| 6,0.107| 8 |
Tc4397m| rozpustný | trávicí ústrojí | 5,8.109| 2000 | 2,8.108| 5,8.108| 80 | 10
| nerozpustný| plíce | 3,8.108| 200 | \\- | 3,8.107| 5 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,4.108| \\- | \\- |
Tc4397| rozpustný | trávicí ústrojí | 2,7.1010| 1.104| 1,4.109| 2,7.109| 400 | 10
| nerozpustný| plíce | 7,3.108| 300 | \\- | 7,3.107| 10 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 6,4.108| \\- | \\- |
Tc4399m| rozpustný | trávicí ústrojí | 9,5.1010| 4.104| 4,6.109| 9,5.109| 1000 | 100
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 3,5.1010| 1.104| 2,2.109| 3,5.109| 500 |
Tc4399| rozpustný | trávicí ústrojí | 5,3.109| 2000 | 2,6.108| 5,3.108| 70 | 10
| nerozpustný| plíce | 1,5.108| 60 | \\- | 1,5.107| 2 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,3.108| \\- | \\- |
Ru4497| rozpustný | trávicí ústrojí | 5,8.109| 2000 | 2,9.108| 5,8.108| 80 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 4,4.109| 2000 | 2,8.108| 4,4.108| 60 |
Ru44103| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,3.109| 500 | 6,6.107| 1,3.108| 20 | 10
| nerozpustný| plíce | 2,1.108| 80 | \\- | 2,1.107| 3 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 6,4.107| \\- | \\- |
Ru44105| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,8.109| 700 | 8,8.107| 1,8.108| 20 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,3.109| 500 | 8,0.107| 1,3.108| 20 |
Ru44106| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,9.108| 80 | 9,6.106| 1,9.107| 3 | 1
| nerozpustný| plíce | 1,4.107| 6 | \\- | 1,4.106| 0,2 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 9,6.106| \\- | \\- |
Rh45103m| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,9.1011| 8.104| 9,6.109| 1,9.1010| 3000 | 100
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,5.1011| 6.104| 9,6.109| 1,5.1010| 2000 |
Rh45105| rozpustný | trávicí ústrojí | 2,1.109| 800 | 1,0.108| 2,1.108| 30 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,3.109| 500 | 8,0.107| 1,3.108| 20 |
Rd46103| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,7.108| \\- | \\- | 10
| | ledviny | 3,4.109| 1000 | \\- | 3,4.108| 50 |
| nerozpustný| plíce | 1,9.109| 700 | \\- | 1,9.108| 30 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,2.108| \\- | \\- |
Pd46109| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,4.109| 600 | 7,0.107| 1,4.108| 20 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 8,7.108| 400 | 5,6.107| 8,7.107| 10 |
Ag47105| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,5.109| 600 | 7,8.107| 1,5.108| 20 | 10
| nerozpustný| plíce | 2,0.108| 80 | \\- | 2,0.107| 3 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 7,7.107| \\- | \\- |
Ag47110m| rozpustný | trávicí ústrojí | 4,8.108| 200 | 2,4.107| 4,8.107| 7 | 10
| nerozpustný| plíce | 2,6.107| 10 | \\- | 2,6.106| 0,3 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,4.107| \\- | \\- |
Ag47111| rozpustný | trávicí ústrojí | 7,1.108| 300 | 3,5.107| 7,1.107| 10 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 5,5.108| 200 | 3,4.107| 5,5.107| 8 |
Cd48109| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,4.108| \\- | \\- | 10
| | játra | 1,3.108| 50 | \\- | 1,3.107| 2 |
| nerozpustný| plíce | 1,8.108| 70 | \\- | 1,8.107| 3 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,4.108| \\- | \\- |
Cd48115m| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,0.107| \\- | \\- | 10
| | játra | 8,7.107| 40 | \\- | 8,7.106| 1 |
| nerozpustný| plíce | 8,7.107| 40 | \\- | 8,7.106| 1 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,0.107| \\- | \\- |
Cd48115| rozpustný | trávicí ústrojí | 5,5.108| 200 | 2,7.107| 5,5.107| 8 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 4,6.108| 200 | 2,9.107| 4,6.107| 6 |
In49113m| rozpustný | trávicí ústrojí | 2,1.1010| 8000 | 1,0.109| 2,1.109| 300 | 100
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,7.1010| 7000 | 1,0.109| 1,7.109| 200 |
In49114m| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,4.107| \\- | \\- | 10
| | ledviny | 2,6.108| 100 | \\- | 2,6.107| 4 |
| nerozpustný| plíce | 5,4.107| 20 | \\- | 5,4.106| 0,7 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,4.107| \\- | \\- |
In49115m| rozpustný | trávicí ústrojí | 5,9.109| 2000 | 3,0.108| 5,9.108| 80 | 100
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 4,7.109| 2000 | 3,0.108| 4,7.108| 60 |
Sn50113| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 6,8.107| \\- | \\- | 10
| | kost | 8,7.108| 400 | \\- | 8,7.107| 10 |
| nerozpustný| plíce | 1,3.108| 50 | \\- | 1,3.107| 2 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 6,5.107| \\- | \\- |
Sn50125| rozpustný | trávicí ústrojí | 2,9.108| 100 | 1,4.107| 2,9.107| 4 | 10
| nerozpustný| plíce | 2,1.108| 80 | \\- | 2,1.107| 3 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,4.107| \\- | \\- |
Sb51122| rozpustný | trávicí ústrojí | 4,7.108| 200 | 2,3.107| 4,7.107| 6 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 3,6.108| 100 | 2,3.107| 3,6.107| 5 |
Sb51124| rozpustný | trávicí ústrojí | 3,7.108| 200 | 1,8.107| 3,7.107| 5 | 1
| nerozpustný| plíce | 4,8.107| 20 | \\- | 4,8.106| 0,7 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,8.107| \\- | \\- |
Sb51125| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 8,0.107| \\- | \\- | 10
| | plíce | 1,3.109| 500 | \\- | 1,3.108| 20 |
| nerozpustný| plíce | 6,6.107| 30 | \\- | 6,6.106| 0,9 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 7,9.107| \\- | \\- |
Te52125m| rozpustný | ledviny | 8,7.108| 400 | 1,3.108| 8,7.107| 10 | 10
| nerozpustný| plíce | 3,2.108| 100 | \\- | 3,2.107| 4 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 9,6.107| \\- | \\- |
Te52127m| rozpustný | ledviny | 3,3.108| 100 | 5,0.107| 3,3.107| 5 | 10
| nerozpustný| plíce | 1,0.108| 40 | \\- | 1,0.107| 1 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 4,2.107| \\- | \\- |
Te52127| rozpustný | trávicí ústrojí | 4,2.109| 2000 | 2,1.108| 4,2.108| 60 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 2,1.109| 900 | 1,4.108| 2,1.108| 30 |
Te52129m| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,6.107| \\- | \\- | 10
| | ledviny | 2,0.108| 80 | \\- | 2,0.107| 3 |
| nerozpustný| plíce | 8,0.107| 30 | \\- | 8,0.106| 1 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,6.107| \\- | \\- |
Te52129| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,3.1010| 5000 | 6,6.108| 1,3.109| 200 | 100
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,0.1010| 4000 | 6,6.108| 1,0.109| 100 |
Te52131m| rozpustný | trávicí ústrojí | 9,5.108| 400 | 4,6.107| 9,5.107| 10 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 4,7.108| 200 | 3,0.107| 4,7.107| 6 |
Te52132| rozpustný | trávicí ústrojí | 5,1.108| 200 | 2,6.107| 5,1.107| 7 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 2,6.108| 100 | 1,7.107| 2,6.107| 4 |
I53126| rozpustný | štítná žláza | 1,8.107| 8 | 1,4.106| 1,8.106| 0,3 | 1
| nerozpustný| plíce | 8,0.108| 300 | \\- | 8,0.107| 10 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 7,4.107| \\- | \\- |
I53129| rozpustný | štítná žláza | 4,0.106| 2 | 3,0.105| 4,0.105| 6.10-2| 1
| nerozpustný| plíce | 1,8.108| 70 | \\- | 1,8.107| 2 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,7.108| \\- | \\- |
I53131| rozpustný | štítná žláza | 2,1.107| 9 | 1,6.106| 2,1.106| 0,3 | 1
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 8,0.108| 300 | 5,1.107| 8,0.107| 10 |
I53132| rozpustný | štítná žláza | 5,9.108| 200 | 4,5.107| 5,9.107| 8 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 2,3.109| 900 | 1,4.108| 2,3.108| 30 |
I53133| rozpustný | štítná žláza | 8,0.107| 30 | 6,0.106| 8,0.106| 1 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 5,2.108| 200 | 3,3.107| 5,2.107| 7 |
I53134| rozpustný | štítná žláza | 1,2.109| 500 | 9,6.107| 1,2.108| 20 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 8,0.109| 3000 | 4,8.108| 8,0.108| 100 |
I53135| rozpustný | štítná žláza | 2,6.108| 100 | 1,9.107| 2,6.107| 4 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 8,7.108| 400 | 5,6.107| 8,7.107| 10 |
Xe54131m| | celé tělo | \\- | 2.104| \\- | \\- | 400 |
Xe54133| | celé tělo | \\- | 1.104| \\- | \\- | 300 |
Xe54135| | celé tělo | \\- | 4000 | \\- | \\- | 100 |
Cs55131| rozpustný | celé tělo | 2,6.1010| 1.104| 1,9.109| 2,6.109| 400 | 100
| nerozpustný| plíce | 8,0.109| 3000 | \\- | 8,0.108| 100 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 7,4.108| \\- | \\- |
Cs55134m| rozpustný | trávicí ústrojí | 8,7.1010| 4.104| 4,4.109| 8,7.109| 1000 | 100
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,5.1010| 6000 | 8,8.108| 1,5.109| 200 |
Cs55134| rozpustný | celé tělo | 9,5.107| 40 | 6,9.106| 9,5.106| 1 | 10
| nerozpustný| plíce | 3,2.107| 10 | \\- | 3,2.106| 0,4 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,2.107| \\- | \\- |
Cs55135| rozpustný | játra | 1,2.109| 500 | 8,8.107| 1,2.108| 20 | 10
| nerozpustný| plíce | 2,3.108| 90 | \\- | 2,3.107| 3 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,8.108| \\- | \\- |
Cs55136| rozpustný | celé tělo | 9,5.108| 400 | 6,8.107| 9,5.107| 10 | 100
| nerozpustný| plíce | 4,2.108| 200 | \\- | 4,2.107| 6 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 5,2.107| \\- | \\- |
Cs55137| rozpustný | celé tělo | 1,6.108| 60 | 1,2.107| 1,6.107| 2 | 10
| nerozpustný| plíce | 3,6.107| 10 | \\- | 3,6.106| 0,5 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,5.107| \\- | \\- |
Ba56131| rozpustný | trávicí ústrojí | 2,9.109| 1000 | 1,4.108| 2,9.108| 40 | 10
| nerozpustný| plíce | 8,7.108| 400 | \\- | 8,7.107| 10 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,4.108| \\- | \\- |
Ba56140| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,1.107| \\- | \\- | 10
| | kost | 3,2.108| 100 | \\- | 3,2.107| 4 |
| nerozpustný| plíce | 1,1.108| 40 | \\- | 1,1.107| 1 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,0.107| \\- | \\- |
La57140| rozpustný | trávicí ústrojí | 3,9.108| 200 | 1,9.107| 3,9.107| 5 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 3,1.108| 100 | 1,9.107| 3,1.107| 4 |
Ce58141| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 7,0.107| \\- | \\- | 10
| | játra | 1,1.109| 400 | \\- | 1,1.108| 20 |
| nerozpustný| plíce | 3,9.108| 200 | \\- | 3,9.107| 5 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 7,2.107| \\- | \\- |
Ce58143| rozpustný | trávicí ústrojí | 6,4.108| 300 | 3,2.107| 6,4.107| 9 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 5,2.108| 200 | 3,2.107| 5,2.107| 7 |
Ce58144| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 9,6.106| \\- | \\- | 1
| | kost | 2,4.107| 10 | \\- | 2,4.106| 0,3 |
| nerozpustný| plíce | 1,6.107| 6 | \\- | 1,6.106| 0,2 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 9,6.106| \\- | \\- |
P59142| rozpustný | trávicí ústrojí | 4,8.108| 200 | 2,4.107| 4,8.107| 7 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 3,9.108| 200 | 2,4.107| 3,9.107| 5 |
Pr59143| rozpustný | trávicí ústrojí | 8,0.108| 300 | 3,9.107| 8,0.107| 10 | 10
| nerozpustný| plíce | 4,4.108| 200 | \\- | 4,4.107| 6 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,9.107| \\- | \\- |
Nd60147| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 4,9.107| \\- | \\- | 10
| | játra | 8,7.108| 400 | \\- | 8,7.107| 1 |
| nerozpustný| plíce | 5,7.108| 200 | \\- | 5,7.107| 8 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 4,9.107| \\- | \\- |
Nd60149| rozpustný | trávicí ústrojí | 4,5.109| 2000 | 2,2.108| 4,5.108| 60 | 100
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 3,6.109| 1000 | 2,2.108| 3,6.108| 50 |
Pm61147| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,8.108| \\- | \\- | 10
| | kost | 1,6.108| 60 | \\- | 1,6.107| 2 |
| nerozpustný| plíce | 2,4.108| 100 | \\- | 2,4.107| 3 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,8.108| \\- | \\- |
Pm61149| rozpustný | trávicí ústrojí | 7,1.108| 300 | 3,5.107| 7,1.107| 10 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 5,6.108| 200 | 3,5.107| 5,6.107| 8 |
Sm62147| rozpustný | kost | 1,7.105| 7.10-2| 4,6.107| 1,7.104| 2.10-3| 1
| nerozpustný| plíce | 6,4.105| 0,3 | \\- | 6,4.104| 9.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 5,5.107| \\- | \\- |
Sm62151| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,0.108| \\- | \\- | 10
| | kost | 1,6.108| 60 | \\- | 1,6.107| 2 |
| nerozpustný| plíce | 3,5.108| 100 | \\- | 3,5.107| 5 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,0.108| \\- | \\- |
Sm62153| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,2.109| 500 | 6,2.107| 1,2.108| 20 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,0.109| 400 | 6,2.107| 1,0.108| 10 |
Eu63152| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,0.109| 400 | 5,0.107| 1,0.108| 10 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 8,0.108| 300 | 5,0.107| 8,0.107| 10 |
Eu62152| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 6,1.107| \\- | \\- | 1
| | ledviny | 3,1.107| 10 | \\- | 3,1.106| 0,4 |
| nerozpustný| plíce | 4,6.107| 20 | \\- | 4,6.106| 0,6 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 6,1.107| \\- | \\- |
Eu63154| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,8.107| \\- | \\- | 1
| | kost a ledviny | 9,5.106| 4 | \\- | 9,5.105| 0,1 |
| nerozpustný| plíce | 1,8.107| 7 | \\- | 1,8.106| 0,2 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,8.107| \\- | \\- |
EU63155| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,6.108| \\- | \\- | 10
| | ledviny | 2,3.108| 90 | \\- | 2,3.107| 3 |
| nerozpustný| plíce | 1,8.108| 70 | \\- | 1,8.107| 3 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,6.108| \\- | \\- |
Gd64153| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,7.108| \\- | \\- | 10
| | kost | 5,6.108| 200 | \\- | 5,6.107| 8 |
| nerozpustný| plíce | 2,3.108| 90 | \\- | 2,3.107| 3 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,7.108| \\- | \\- |
Gd64159| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,2.109| 500 | 6,2.107| 1,2.108| 20 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,0.109| 400 | 6,2.107| 1,0.108| 10 |
Tb65160| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,5.107| \\- | \\- | 10
| | kost | 2,5.108| 100 | \\- | 2,5.107| 3 |
| nerozpustný| plíce | 8,0.107| 30 | \\- | 8,0.106| 1 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,6.107| \\- | \\- |
Dy66165| rozpustný | trávicí ústrojí | 6,4.109| 3000 | 3,2.108| 6,4.108| 90 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 5,2.109| 2000 | 3,2.108| 5,2.108| 70 |
Dy66166| rozpustný | trávicí ústrojí | 6,1.108| 200 | 3,0.107| 6,1.107| 8 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 4,9.108| 200 | 3,0.107| 4,9.107| 7 |
Ho67166| rozpustný | trávicí ústrojí | 5,0.108| 200 | 2,5.107| 5,0.107| 7 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 4,1.108| 200 | 2,5.107| 4,1.107| 6 |
Er68169| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,5.109| 600 | 7,4.107| 1,5.108| 20 | 10
| nerozpustný| plíce | 9,5.108| 400 | \\- | 9,5.107| 10 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 7,4.107| \\- | \\- |
Er68171| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,8.109| 700 | 8,8.107| 1,8.108| 20 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,5.109| 600 | 8,8.107| 1,5.108| 20 |
Tm69170| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,7.107| \\- | \\- | 1
| | kost | 8,7.107| 40 | \\- | 8,7.106| 1 |
| nerozpustný| plíce | 8,7.107| 30 | \\- | 8,7.106| 1 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,7.107| \\- | \\- |
Tm69171| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 4,1.108| \\- | \\- | 10
| | kost | 2,8.108| 100 | \\- | 2,8.107| 4 |
| nerozpustný| plíce | 5,8.108| 200 | \\- | 5,8.107| 8 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 4,1.108| \\- | \\- |
Yb70175| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,8.109| 700 | 8,8.107| 1,8.108| 20 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,5.109| 600 | 8,8.107| 1,5.108| 20 |
Lu71177| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,6.109| 600 | 8,0.107| 1,6.108| 20 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,3.109| 500 | 8,0.107| 1,3.108| 20 |
Hf72181| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 5,6.107| \\- | \\- | 10
| | slezina | 9,5.107| 40 | \\- | 9,5.106| 1 |
| nerozpustný| plíce | 1,8.108| 70 | \\- | 1,8.107| 3 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 5,6.107| \\- | \\- |
Hf72182| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,2.107| \\- | \\- | 10
| | játra | 9,5.107| 40 | \\- | 9,5.106| 1 |
| nerozpustný| plíce | 5,5.107| 20 | \\- | 5,5.106| 0,7 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,2.107| \\- | \\- |
Ta73182| rozpustný | trávicí ústrojí | 5,8.109| 2000 | 2,9.108| 5,8.108| 80 | 10
| nerozpustný| plíce | 3,1.108| 100 | \\- | 3,1.107| 4 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,6.108| \\- | \\- |
W74185| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,9.109| 800 | 9,6.107| 1,9.108| 30 | 10
| nerozpustný| plíce | 2,8.108| 100 | \\- | 2,8.107| 4 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 8,8.107| \\- | \\- |
W74187| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,1.109| 400 | 5,4.107| 1,1.108| 20 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 8,0.108| 300 | 5,0.107| 8,0.107| 10 |
Re75183| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 4,5.108| \\- | \\- | 10
| | celé tělo | 6,4.109| 3000 | \\- | 6,4.108| 90 |
| nerozpustný| plíce | 3,9.108| 200 | \\- | 3,9.107| 5 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,2.108| \\- | \\- |
Re75186| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,5.109| 600 | 7,4.107| 1,5.108| 20 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 6,0.108| 200 | 3,8.107| 6,0.107| 8 |
Re75187| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,0.109| \\- | \\- | 1000
| | kůže | 2,3.1010| 9000 | \\- | 2,3.109| 300 |
| nerozpustný| plíce | 1,2.109| 500 | \\- | 1,2.108| 20 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,0.109| \\- | \\- |
Re75188| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,0.109| 400 | 5,0.107| 1,8.108| 10 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 4,0.108| 200 | 2,5.107| 4,0.107| 6 |
Os76185| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,2.109| 500 | 5,9.107| 1,2.108| 20 | 10
| nerozpustný| plíce | 1,2.108| 50 | \\- | 1,2.107| 2 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 5,3.107| \\- | \\- |
Os76191m| rozpustný | trávicí ústrojí | 4,0.1010| 2.104| 2,0.109| 4,0.109| 600 | 100
| nerozpustný| plíce | 2,3.1010| 9000 | \\- | 2,3.109| 300 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,9.109| \\- | \\- |
Os76191| rozpustný | trávicí ústrojí | 2,7.109| 1000 | 1,4.108| 2,7.108| 40 | 10
| nerozpustný| plíce | 1,0.109| 400 | \\- | 1,0.108| 10 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,3.108| \\- | \\- |
Os76193| rozpustný | trávicí ústrojí | 9,5.108| 400 | 4,7.107| 9,5.107| 10 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 6,8.108| 300 | 4,2.107| 6,8.107| 9 |
Ir77190| rozpustný | trávicí ústrojí | 3,2.109| 1000 | 1,6.108| 3,2.108| 40 | 10
| nerozpustný| plíce | 1,0.109| 400 | \\- | 1,0.108| 10 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,4.108| \\- | \\- |
Ir77192| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,2.107| \\- | \\- | 10
| | ledviny | 3,1.108| 100 | \\- | 3,1.107| 4 |
| nerozpustný| plíce | 6,4.107| 30 | \\- | 6,4.106| 0,9 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,0.107| \\- | \\- |
Ir77194| rozpustný | trávicí ústrojí | 5,5.108| 200 | 2,7.107| 5,5.107| 8 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 3,9.108| 200 | 2,4.107| 3,9.107| 5 |
Pt78191| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,9.109| 800 | 9,6.107| 1,9.108| 30 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,4.109| 600 | 8,8.107| 1,4.108| 20 |
Pt78193m| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,8.1010| 7000 | 8,8.108| 1,8.109| 200 | 100
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,3.1010| 5000 | 8,0.108| 1,3.109| 200 |
Pt78193| rozpustný | ledviny | 2,6.109| 1000 | 7,5.108| 2,6.108| 40 | 10
| nerozpustný| plíce | 8,0.108| 300 | \\- | 8,0.107| 10 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,2.109| \\- | \\- |
Pt78197m| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,6.1010| 6000 | 8,0.108| 1,6.109| 200 | 100
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,2.1010| 5000 | 7,4.108| 1,2.109| 200 |
Pt78197| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,9.109| 800 | 9,6.107| 1,9.108| 30 | 100
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,4.109| 600 | 8,8.107| 1,4.108| 20 |
Au79196| rozpustný | trávicí ústrojí | 2,6.109| 1000 | 1,3.108| 2,6.108| 40 | 10
| nerozpustný| plíce | 1,5.109| 600 | \\- | 1,5.108| 20 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,2.108| \\- | \\- |
Au79198| rozpustný | trávicí ústrojí | 8,0.108| 300 | 4,1.107| 8,0.107| 10 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 5,9.108| 200 | 3,7.107| 5,9.107| 8 |
Au79199| rozpustný | trávicí ústrojí | 2,7.109| 1000 | 1,4.108| 2,7.108| 40 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 2,0.109| 800 | 1,3.108| 2,0.108| 30 |
Hg80197m| rozpustný | ledviny | 1,8.109| 700 | 1,5.108| 1,8.108| 30 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 2,1.109| 800 | 1,4.108| 2,1.108| 30 |
Hg80197| rozpustný | ledviny | 2,9.109| 1000 | 2,4.108| 2,9.108| 40 | 100
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 6,2.109| 3000 | 3,9.108| 6,2.108| 90 |
Hg80203| rozpustný | ledviny | 1,8.108| 70 | 1,4.107| 1,8.107| 2 | 10
| nerozpustný| plíce | 3,1.108| 100 | \\- | 3,1.107| 4 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 8,8.107| \\- | \\- |
Tl81200| rozpustný | trávicí ústrojí | 6,6.109| 3000 | 3,5.108| 6,6.108| 90 | 100
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 2,8.109| 1000 | 1,8.108| 2,8.108| 40 |
Tl81201| rozpustný | trávicí ústrojí | 5,0.109| 2000 | 2,5.108| 5,0.108| 70 | 100
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 2,2.109| 900 | 1,4.108| 2,2.108| 30 |
Tl81202| rozpustný | trávicí ústrojí | 1,9.109| 800 | 9,6.109| 1,9.108| 30 | 10
| nerozpustný| plíce | 6,0.108| 200 | \\- | 6,0.107| 8 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 5,6.107| \\- | \\- |
Tl81204| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 8,8.107| \\- | \\- | 10
| | ledviny | 1,5.109| 600 | \\- | 1,5.108| 20 |
| nerozpustný| plíce | 6,6.107| 30 | \\- | 6,6.106| 0,9 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 4,9.107| \\- | \\- |
Pb82203| rozpustný | trávicí ústrojí | 6,3.109| 3000 | 3,1.108| 6,3.108| 90 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 4,5.109| 2000 | 2,8.108| 4,5.108| 60 |
Pb82210| rozpustný | ledviny | 3,1.105| 0,1 | \\- | 3,1.104| 4.10-3| 0,1
| | celé tělo | \\- | \\- | 9,6.104| \\- | \\- |
| nerozpustný| plíce | 6,0.105| 0,2 | \\- | 6,0.104| 8.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 4,1.108| \\- | \\- |
Pb82212| rozpustný | ledviny | 4,4.107| 20 | \\- | 4,4.106| 0,6 | 1
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,5.107| \\- | \\- |
| nerozpustný| plíce | 4,8.107| 20 | \\- | 4,8.106| 0,7 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,4.107| \\- | \\- |
Bi83206| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,0.107| \\- | \\- | 10
| | ledviny | 4,7.108| 200 | \\- | 4,7.107| 6 |
| nerozpustný| plíce | 3,6.108| 100 | \\- | 3,6.107| 5 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,0.107| \\- | \\- |
Bi83207| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 5,1.107| \\- | \\- | 10
| | ledviny | 4,2.108| 200 | \\- | 4,2.107| 6 |
| nerozpustný| plíce | 3,4.107| 10 | \\- | 3,4.106| 0,5 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 5,0.107| \\- | \\- |
Bi83210| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,3.107| \\- | \\- | 1
| | ledviny | 1,6.107| 6 | \\- | 1,6.106| 0,2 |
| nerozpustný| plíce | 1,5.107| 6 | \\- | 1,5.106| 0,2 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,3.107| \\- | \\- |
Bi83212| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,8.108| \\- | \\- | 10
| | ledviny | 2,4.108| 100 | \\- | 2,4.107| 3 |
| nerozpustný| plíce | 5,0.108| 200 | \\- | 5,0.107| 7 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,8.108| \\- | \\- |
Po84210| rozpustný | slezina a ledviny| 1,2.106| 0,5 | 5,8.105| 1,2.105| 2.10-2| 0,1
| nerozpustný| plíce | 5,0.105| 0,2 | \\- | 5,0.104| 7.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,3.107| \\- | \\- |
AT85211| rozpustný | štítná žláza | 1,8.107| 7 | 1,4.106| 1,8.106| 0,2 | 0,1
| | vaječníky | \\- | \\- | 1,4.106| \\- | \\- |
| nerozpustný| plíce | 8,7.107| 30 | \\- | 8,7.106| 1 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 5,8.107| \\- | \\- |
| Dceřiné produkty *| | 8.1010 MeV| 4.104| \\- | 8.109MeV | 1000 |
Rn86222| | \\- | | | MeV/l | | | MeV/l
Ra88223| rozpustný | kost | 4,3.106| 2 | 5,8.105| 4,3.105| 6.10-2| 1
| nerozpustný| plíce | 6,0.105| 0,2 | \\- | 6,0.104| 8.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,3.106| \\- | \\- |
Ra88224| rozpustný | kost | 1,4.107| 5 | 1,8.106| 1,4.106| 0,2 | 1
| nerozpustný| plíce | 1,8.106| 0,7 | \\- | 1,8.105| 2.10-2|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 4,2.106| \\- | \\- |
Ra88226| rozpustný | kost | 6,8.105| 0,3 | 3,6.104| 6,8.104| 9.10-3| 0,1
| nerozpustný| plíce | 1,3.105| 5.10-2| \\- | 1,3.104| 2.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,6.107| \\- | \\- |
Ra88228| rozpustný | kost | 1,7.105| 7.10-2| 2,2.104| 1,7.104| 2.10-3| 0,1
| nerozpustný| plíce | 9,5.104| 4.10-2| \\- | 9500 | 1.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,0.107| \\- | \\- |
Ac89227| rozpustný | kost | 5800 | 2.10-3| 1,5.105| 580 | 8.10-5| 0,1
| nerozpustný| plíce | 6,5.104| 3.10-2| \\- | 6500 | 9.10-4|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,4.108| \\- | \\- |
Ac89228| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 7,0.107| \\- | \\- | 1
| | játra | 1,9.108| 80 | \\- | 1,9.107| 3 |
| nerozpustný| plíce | 4,2.107| 20 | \\- | 4,2.106| 0,6 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 7,0.107| \\- | \\- |
Th90227| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,4.107| \\- | \\- | 1
| | kost | 8,7.105| 0,3 | \\- | 8,7.104| 1.10-2|
| nerozpustný| plíce | 4,5.105| 0,2 | \\- | 4,5.104| 6.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,4.107| \\- | \\- |
Th90228| rozpustný | kost | 2,3.104| 9.10-3| 5,8.106| 2300 | 3.10-4| 0,1
| nerozpustný| plíce | 1,5.104| 6.10-3| \\- | 1500 | 2.10-4|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,0.107| \\- | \\- |
Th90230| rozpustný | kost | 5600 | 2.10-3| 1,4.106| 560 | 8.10-5| 0,1
| nerozpustný| plíce | 2,6.104| 1.10-2| \\- | 2600 | 3.10-4|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,6.107| \\- | \\- |
Th90231| rozpustný | trávicí ústrojí | 3,7.109| 1000 | 1,8.108| 3,7.108| 50 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 3,0.109| 1000 | 1,8.108| 3,0.108| 40 |
Th90232| rozpustný | kost | 4800 | 2.10-3| 1,2.106| 480 | 7.10-5| 0,1
| nerozpustný| plíce | 2,9.104| 1.10-2| \\- | 2900 | 4.10-4|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,0.107| \\- | \\- |
Th90234| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,4.107| \\- | \\- | 1
| | kost | 1,5.108| 60 | \\- | 1,5.107| 2 |
| nerozpustný| plíce | 8,0.107| 30 | \\- | 8,0.106| 1 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,4.107| \\- | \\- |
Th90| rozpustný| kost| 3,7.104 µg| 10-2 µg/l| 9,5.106 µg| 3700 µg| 5.10-4 µg/l| 1 kg
| nerozpustný| plíce| 9,3.104 µg| 4.10-2 µg/l| -| 9300 µg| 10-3 µg/l|
|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 7,1.107 µg| \\- | \\- |
Pa91230| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,9.108| \\- | \\- | 1
| | kost | 4,2.106| 2 | \\- | 4,2.105| 6.10-2|
| nerozpustný| plíce | 2,0.106| 0,8 | \\- | 2,0.105| 3.10-2|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,0.108| \\- | \\- |
Pa91231| rozpustný | kost | 2800 | 1.10-3| 7,0.105| 280 | 4.10-5| 0,1
| nerozpustný| plíce | 2,7.105| 0,1 | \\- | 2,7.104| 4.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,2.107| \\- | \\- |
Pa91233| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 9,6.107| \\- | \\- | 10
| | ledviny | 1,5.109| 600 | \\- | 1,5.108| 20 |
| nerozpustný| plíce | 4,4.108| 200 | \\- | 4,4.107| 6 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 9,6.107| \\- | \\- |
U92230| rozpustný | ledviny | 7,3.105| 0,3 | 1,9.106| 7,3.104| 1.10-2| 1
| nerozpustný| plíce | 2,8.103| 0,1 | \\- | 2,8.104| 4.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,7.106| \\- | \\- |
U92232| rozpustný | kost | 2,6.105| 0,1 | 6,7.105| 2,6.104| 3.10-3| 0,1
| nerozpustný| plíce | 6,9.104| 3.10-2| \\- | 6900 | 9.10-4|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,3.107| \\- | \\- |
U92233| rozpustný | kost | 1,3.106| 0,5 | 3,4.106| 1,3.105| 2.10-2| 1
| nerozpustný| plíce | 3,0.105| 0,1 | \\- | 3,0.104| 4.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,6.107| \\- | \\- |
U92234| rozpustný | kost | 1,4.106| 0,6 | 3,4.106| 1,4.105| 2.10-2| 1
| nerozpustný| plíce | 3,0.105| 0,1 | \\- | 3,0.104| 4.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,6.107| \\- | \\- |
U*92235| rozpustný | ledviny | 1,2.106| 0,5 | 3,0.106| 1,2.105| 2.10-2| 1
| nerozpustný| plíce | 3,2.105| 0,1 | \\- | 3,2.104| 4.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,2.107| \\- | \\- |
U*92236| rozpustný | kost | 1,5.106| 0,6 | 3,6.106| 1,5.105| 2.10-2|
| nerozpustný| plíce | 3,1.105| 0,1 | \\- | 3,1.104| 4.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,7.107| \\- | \\- |
U*92237| rozpustný | ledviny | 1,8.105| 7.10-2| 4,7.105| 1,8.104| 3.10-3|
| nerozpustný| plíce | 3,4.105| 0,1 | \\- | 3,4.104| 5.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,8.107| \\- | \\- |
U92| rozpustný| ledviny | 5,5.105 µg | 0,2 µg | 1,4.106 µg | 5,5.104 µg | 8.10-3 µg/1| 1 kg
| nerozpustný| plíce | 4,8.105 µg| 0,2 µg/1 | \\- | 4,8.104 µg | 7.10-3 µg/1|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,9.107 µg| \\- | \\- |
U92240| rozpustný| trávicí ústrojí| 5,5.108| 200| 2,7.107| 5,5.107| 8|
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 4,4.108| 200 | 2,7.107| 4,4.107| 6 |
Np93237| rozpustný | kost | 1,0.104| 4.10-3| 2,5.106| 1000 | 1.10-4| 0,1
| nerozpustný| plíce | 3,0.105| 0,1 | \\- | 3,0.104| 4.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,8.107| \\- | \\- |
Np93239| rozpustný | trávicí ústrojí | 2,1.109| 800 | 1,0.108| 2,1.108| 30 | 10
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 1,7.109| 700 | 1,0.108| 1,7.108| 20 |
Pu94238| rozpustný | kost | 4800 | 2.10-3| 4,0.106| 480 | 7.10-5| 0,1
| nerozpustný| plíce | 8,7.104| 3.10-2| \\- | 8700 | 1.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,2.107| \\- | \\- |
Pu94239| rozpustný | kost | 4300 | 2.10-3| 3,6.106| 430 | 6.10-5| 0,1
| nerozpustný| plíce | 9,5.104| 4.10-2| \\- | 9500 | 1.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,3.107| \\- | \\- |
Pu94240| rozpustný | kost | 4300 | 2.10-3| 3,6.106| 430 | 6.10-5| 0,1
| nerozpustný| plíce | 9,5.104| 4.10-2| \\- | 9500 | 1.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,3.107| \\- | \\- |
Pu94241| rozpustný | kost | 2,3.105| 9.10-2| 1,8.108| 2,3.104| 3.10-3| 1
| nerozpustný| plíce | 9,5.107| 40 | \\- | 9,5.106| 1 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,1.109| \\- | \\- |
Pu94242| rozpustný | kost | 4500 | 2.10-3| 3,8.106| 450 | 6.10-5| 0,1
| nerozpustný| plíce | 9,5.104| 4.10-2| \\- | 9500 | 1.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,5.107| \\- | \\- |
Pu94243| rozpustný | trávicí ústrojí | 4,4.109| 2000 | 2,7.108| 4,4.108| 60 |
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 5,5.109| 2000 | 2,7.108| 5,5.108| 80 |
Pu94244| rozpustný | kost | 4100 | 2.10-3| 3,4.106| 410 | 6.10-5|
| nerozpustný| plíce | 8,0.104| 3.10-2| \\- | 8000 | 1.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 8,8.106| \\- | \\- |
Am95241| rozpustný | ledviny | 1,5.104| 6.10-3| 3,0.106| 1500 | 2.10-4| 0,1
| nerozpustný| plíce | 2,6.105| 0,1 | \\- | 2,6.104| 4.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,2.107| \\- | \\- |
Am95242m| rozpustný | kost | 1,4.104| 6.10-3| 3,5.106| 1400 | 2.10-4|
| nerozpustný| plíce | 6,5.105| 0,3 | \\- | 6,5.104| 9.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 7,4.107| \\- | \\- |
Am95242| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,0.108| \\- | \\- |
| | játra | 9,5.107| 40 | \\- | 9,5.106| 1 |
| nerozpustný| plíce | 1,2.108| 50 | \\- | 1,2.107| 2 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,0.108| \\- | \\- |
Am95243| rozpustný | kost | 1,4.104| 6.10-3| 3,5.106| 1400 | 2.10-4| 0,1
| nerozpustný| plíce | 2,7.105| 0,1 | \\- | 2,7.104| 4.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,2.107| \\- | \\- |
Am95244| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,8.109| \\- | \\- |
| | kost | 1,0.1010| 4000 | \\- | 1,0.109| 100 |
| nerozpustný| plíce | 6,0.1010| 2.104| \\- | 6,0.109| 800 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 3,8.109| \\- | \\- |
Cm96242| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,9.107| \\- | \\- | 0,1
| | játra | 3,0.105| 0,1 | \\- | 3,0.104| 4.10-3|
| nerozpustný| plíce | 4,1.105| 0,2 | \\- | 4,1.104| 6.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,0.107| \\- | \\- |
Cm96243| rozpustný | kost | 1,6.104| 6.10-3| 4,1.106| 1600 | 2.10-4| 0,1
| nerozpustný| plíce | 2,5.105| 0,1 | \\- | 2,5.104| 3.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,0.107| \\- | \\- |
Cm96244| rozpustný | kost | 2,3.104| 9.10-3| 5,7.106| 2300 | 3.10-4| 0,1
| nerozpustný| plíce | 2,5.105| 0,1 | \\- | 2,5.104| 3.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,1.107| \\- | \\- |
Cm96245| rozpustný | kost | 1,2.104| 5.10-3| 2,8.106| 1200 | 2.10-4| 0,1
| nerozpustný| plíce | 2,7.105| 0,1 | \\- | 2,7.104| 4.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,2.107| \\- | \\- |
Cm96246| rozpustný | kost | 1,2.104| 5.10-3| 2,9.106| 1200 | 2.10-4| 0,1
| nerozpustný| plíce | 2,6.105| 0,1 | \\- | 2,6.104| 4.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,2.107| \\- | \\- |
Cm96247| rozpustný | kost | 1,2.104| 5.10-3| 2,9.106| 1200 | 2.10-4|
| nerozpustný| plíce | 2,7.105| 0,1 | \\- | 2,7.104| 4.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,8.107| \\- | \\- |
Cm96248| rozpustný | kost | 1500 | 6.10-4| 3,5.105| 150 | 2.10-5|
| nerozpustný| plíce | 3,3.104| 1.10-2| \\- | 3300 | 4.10-4|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,0.106| \\- | \\- |
Cm96249| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,8.109| \\- | \\- |
| | kost | 3,1.1010| 1.104| \\- | 3,1.109| 400 |
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 2,8.1010| 1.104| 1,8.109| 2,8.109| 400 |
Bk79249| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 4,7.108| \\- | \\- | 1
| | kost | 2,3.106| 0,9 | \\- | 2,3.105| 3.10-2|
| nerozpustný| plíce | 3,0.108| 100 | \\- | 3,0.107| 4 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 4,7.108| \\- | \\- |
Bk97250| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,8.108| \\- | \\- |
| | kost | 3,6.108| 100 | \\- | 3,6.107| 5 |
| nerozpustný| trávicí ústrojí | 2,8.109| 1000 | 1,8.108| 2,8.108| 40 |
Cf98249| rozpustný | kost | 3900 | 2.10-3| 3,3.106| 390 | 5.10-5| 0,1
| nerozpustný| plíce | 2,5.105| 0,1 | \\- | 2,5.104| 3.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,9.107| \\- | \\- |
Cf98250| rozpustný | kost | 1,2.104| 5.10-3| 1,0.107| 1200 | 2.10-4| 0,1
| nerozpustný| plíce | 2,5.105| 0,1 | \\- | 2,5.104| 3.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,0.107| \\- | \\- |
Cf98251| rozpustný | kost | 4200 | 2.10-3| 3,4.106| 420 | 6.10-5|
| nerozpustný| plíce | 2,5.105| 0,1 | \\- | 2,5.104| 3.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,1.107| \\- | \\- |
Cf98252| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 5,8.106| \\- | \\- | 0,1
| | kost | 1,6.104| 6.10-3| \\- | 1600 | 2.10-5|
| nerozpustný| plíce | 8,0.104| 3.10-2| \\- | 8000 | 1.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 5,8.106| \\- | \\- |
Cf98253| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,1.108| \\- | \\- |
| | kost | 2,1.106| 0,8 | \\- | 2,1.105| 3.10-2|
| nerozpustný| plíce | 1,9.106| 0,8 | \\- | 1,9.105| 3.10-2|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,1.108| \\- | \\- |
Cf98254| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 9,6.104| \\- | \\- |
| | kost | 1,3.104| 5.10-3| \\- | 1300 | 2.10-4|
| nerozpustný| plíce | 1,2.104| 5.10-3| \\- | 1200 | 2.10-4|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 9,6.104| \\- | \\- |
Es99253| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,8.107| \\- | \\- |
| | kost | 1,9.106| 0,8 | \\- | 1,9.105| 3.10-2|
| nerozpustný| plíce | 1,5.106| 0,6 | \\- | 1,5.105| 2.10-2|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,8.107| \\- | \\- |
Es99254m| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,5.107| \\- | \\- |
| | kost | 1,3.107| 5 | \\- | 1,3.106| 0,2 |
| nerozpustný| plíce | 1,5.107| 6 | \\- | 1,5.106| 0,2 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,5.107| \\- | \\- |
Es99254| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,1.107| \\- | \\- |
| | kost | 4,7.104| 2.10-2| \\- | 4700 | 6.10-4|
| nerozpustný| plíce | 2,7.105| 0,1 | \\- | 2,7.104| 2.10-3|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 1,1.107| \\- | \\- |
Es99255| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,2.107| \\- | \\- |
| | kost | 1,2.106| 0,5 | \\- | 1,2.105| 2.10-2|
| nerozpustný| plíce | 1,0.106| 0,4 | \\- | 1,0.105| 1.10-2|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,2.107| \\- | \\- |
Fm100254| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 9,6.107| \\- | \\- |
| | kost | 1,6.108| 60 | \\- | 1,6.107| 2 |
| nerozpustný| plíce | 1,8.108| 70 | \\- | 1,8.107| 2 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 9,6.107| \\- | \\- |
Fm100255| rozpustný| trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,6.107| \\- | \\- |
| | kost | 4,1.107| 20 | \\- | 4,1.106| 0,6 |
| nerozpustný| plíce | 2,7.107| 10 | \\- | 2,7.106| 0,4 |
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 2,6.107| \\- | \\- |
Fm100256| rozpustný | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 7,1.105| \\- | \\- |
| | kost | 6,9.106| 3 | \\- | 6,9.105| 0,1 |
| nerozpustný| plíce | 4,4.106| 2 | \\- | 4,4.105| 6.10-2|
| | trávicí ústrojí | \\- | \\- | 7,1.105| \\- | \\- |
Nejvyšší přípustné a mezní příjmy radioaktivních látek
Vysvětlivky k tabulce 2 přílohy 1
1.
Ve sloupcích 3, 5 a 6 jsou uvedeny roční nejvyšší přípustné a mezní příjmy radioaktivních látek pro průměrné dospělé osoby.
2.
Ve sloupcích 4 a 7 jsou uvedeny hodnoty průměrných objemových aktivit radionuklidů ve vzduchu vdechovaném pracovníky a ve vzduchu vdechovaném jednotlivci z obyvatelstva, jež byly odvozeny z nejvyšších přípustných příjmů nebo mezních ročních příjmů za předpokladu, že dospělá osoba vdechne celkem 7300 m3 vzduchu ročně, z toho při práci 2500 m3 vzduchu. Těchto hodnot lze použít pro plánování a kontrolu za uvedeného předpokladu (velikosti příjmu vzduchu) v případech, kdy radioaktivní látky obsažené ve vdechovaném vzduchu jsou rozhodujícím zdrojem expozice osob.
Při odhadu příjmu radioaktivních látek s pitnou vodou se přihlíží k tomu, že dospělý člověk přijme v průměru za rok 0,8 m3 vody, z toho 0,44 m3 ve formě tekutin.
3.
Ve sloupci 8 tabulky jsou uvedeny nejnižší úhrnné aktivity, jež ještě tvoří radioaktivní zářič.
4.
Příjmy 222Rn nejsou v tabulce uvedeny, protože se expozice 222Rn v praxi vhodněji hodnotí podle příjmu krátkodobých produktů jeho radioaktivní přeměny (dceřiných produktů). Nejvyšší přípustný příjem a mezní příjem dceřiných produktů 222Rn je v tabulce vyjádřen v jednotkách MeV potenciální energie alfa-záření, jež umožňují z hlediska dávky v kritickém orgánu (bronchiální epithel) souhrnně hodnotit příjem dceřiných produktů 222Rn v různém poměrném zastoupení. Při odvození průměrných hodnot objemových koncentrací dceřiných produktů 222Rn ve vzduchu vdechovaném pracovníky (sloupec 7) bylo přihlédnuto k roční pracovní době při těžbě radioaktivních surovin. Nejvyšší přípustný příjem jednotlivých dceřiných produktů v jednotkách aktivity při různém poměrném zastoupení lze pro pracovníky určit s použitím vztahu:
0,1.QRaA+0,5.QRaB+0,4.QRaC=60,
kde Qi odpovídá číselné hodnotě ročního příjmu RaA, RaB, RaC v μCi.
5.
Některé vzácné plyny se hodnotí jako zdroje zevního ozáření organismu, a proto jsou v tabulce uvedeny ve sloupcích 4 a 7 pouze jejich průměrné objemové aktivity v ovzduší, jež při trvalé expozici osob po dobu jednoho roku vedou v kritických orgánech k ročním nejvyšším přípustným dávkám nebo k mezním dávkám.
Příloha 2
vyhlášky č. 65/1972 Sb.
Zásady pro hodnocení a odstraňování povrchová kontaminace radioaktivními látkami
[§ 4 odst. 1 písm. j) vyhlášky]
Při hodnocení a odstraňování kontaminace povrchu pracoviště, oděvů i těla osob radioaktivními látkami se postupuje podle těchto zásad:
1.
Při zjištění povrchové kontaminace nebo změny v její úrovni se především zkoumá, zda nedošlo k vnitřní kontaminaci osob.
2.
Protože radioaktivní látky na povrchu předmětů nebo těla mohou způsobovat zevní ozáření osob nebo po uvolnění z povrchu mohou vést k příjmu radioaktivních látek organismem, je třeba udržovat povrchovou kontaminaci na nejnižších úrovních, jaké lze při pracovním procesu dosáhnout. Základním vodítkem při odvození přípustných hodnot povrchové kontaminace jsou nejvyšší přípustné dávky stanovené v příloze č. 1. Pokud nejsou na pracovišti odvozeny takové hodnoty povrchové kontaminace na základě zvážení místních podmínek, lze jako kritéria pro hodnocení použít hodnot v níže uvedeném přehledu.
3.
Předměty, které jsou vynášeny z kontrolovaného pásma, jakož i dopravní prostředky mají být dekontaminovány na nejnižší dosažitelné hodnoty, nejméně však na hodnoty uvedené v přehledu pro neaktivní části kontrolovaného pásma.
4.
Při kontaminaci povrchu těla nutno provést dekontaminaci pokožky vhodnými metodami na nejnižší hodnoty, kterých lze dosáhnout opakovanými postupy bez porušení povrchu kůže.
Přehled hodnot
Část
kontrolovaného
pásma| Druh
povrchu| Aktivní nuklidy alfa| Aktivní
nuklidy beta pCi/cm2
---|---|---|---
Velmi toxické pCi/cm2| Ostatní
pCi/cm2
Aktivní část| Pracoviště a zařízení| 100| 1000| 1000
Pracovní oděv| 10| 100| 100
Neaktivní část| Pracoviště a zařízení| 10| 100| 100
Pracovní oděv| 1| 10| 10
Poznámky k přehledu:
a)
Neaktivními částmi kontrolovaného pásma se rozumějí takové prostory nebo pracovny v kontrolovaném pásmu, kde se bezprostředně nemanipuluje s radioaktivními látkami nebo se pracuje s velmi nízkými aktivitami.
b)
Při měření kontaminace podlah, stěn a stropů se průměr stanoví z hodnot zjištěných z plochy až do 1000 cm2, jinak z plochy do 300 cm2.
c)
Velmi toxickými aktivními nuklidy alfa jsou nuklidy, jejichž průměrná objemová aktivita ve vzduchu vdechovaném pracovníky, stanovená ve sloupci 4 tabulky 2 přílohy č. 1, je nižší než pCi/1. Mezi ostatní aktivní nuklidy alfa patří rovněž přírodní a obohacený uran a přírodní thorium.
d)
Uvedené hodnoty pro velmi toxické aktivní nuklidy alfa jsou použitelné pro hodnocení kontaminace povrchů, nepřesahuje-li kontaminovaná plocha 1000 cm2 a jde-li o povrchy obvyklé pro pracoviště s radioaktivními látkami, nikoliv však např. o nekrytý beton.
*)
Dávkový ekvivalent podle ČSN 01 1308 — Veličiny a jednotky v atomové fyzice.
**)
Směrnice č. 17/1970 Věstníku ministerstva zdravotnictví, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci.
*)
Zejména směrnice hlavního hygienika z 26. 1. 1966 čj. HE-342.1-2. 3. 1965, o hygienických podmínkách pro rentgenová pracoviště zdravotnických zařízení (částka 3/1966 Věst. MZ); instrukce pověřenectva zdravotnictví č. 46/1959 Věst. pověřenectva zdravotnictví o hygienických podmínkách pro práci se svítivými radioaktivními barvami; ČSN 34 1720 — zdravotnická rentgenová pracoviště (elektrotechnická ustanovení); ČSN 34 1730 — předpisy pro pracoviště s radioaktivními látkami; ČSN 34 1725 — předpisy technických rentgenových pracovišť do 500 kV.
**)
Zejména směrnice č. 5/1958 sv. 3 Hygienických předpisů, o hygienických podmínkách pro výstavbu průmyslových podniků, směrnice č. 20/1959 sv. 16 Hygienických předpisů, o hygienických podmínkách pro provoz a udržování průmyslových podniků.
*)
ČSN 01 8012 — Bezpečnostní značky a tabulky.
*)
O přepravě radioaktivních látek v prostředcích hromadné dopravy platí kupříkladu:
zvláštní podmínky pro přepravu nebezpečného zboží na železnicích — Tř. IV B — příloha č. 1 k Železničnímu přepravnímu řádu (vyhláška č. 132/1964 Sb.); § 76 vyhlášky č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu; § 15 vyhlášky č. 134/1964 Sb., o přepravním řádu vodní dopravy; International Air Transport Association IATA; Cod pro nebezpečné zboží vydané Mezinárodní úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři z r. 1960.
**)
Zákon č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 13/1959 Sb.) a předpisy vydané k jeho provedení.
***)
Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.
*)
ČSN 01 1308 — Veličiny a jednotky v atomové fyzice.
**)
Z hlediska tohoto požadavku se těžba a zpracování radioaktivních surovin nepovažují za odběr ani používání radioaktivních zářičů.
***)
Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů, Ústav jaderného výzkumu a Ústav jaderných paliv Vývojové základny uranového průmyslu.
*)
Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.
*)
Výnos Slovenského báňského úřadu ze dne 1. února 1971 čj. 10/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích podléhajících hornímu zákonu, reg. v částce 12/1971 Sb.; doplňkové předpisy bývalého Ústředního báňského úřadu v Praze ze dne 29. června 1966 čj. 4999-Z-1966 pro doly a úpravny s výskytem přírodních radioaktivních látek.
*)
ČSN 01 1308 — Veličiny a jednotky v atomové fyzice.
*)
Dávka v kůži vymezená plochou 1 cm2 však nesmí nikde přesáhnout 100 rem. Vztažení dávky na plochu 1 cm2 však není přípustné u velmi úzkých (bodových) ozáření.
**)
Při expozici osob mladších 16 let je mezní dávka v štítné žláze 1,5 rem.
*)
Viz ustanovení bodu 4 Vysvětlivek k tabulce 2 přílohy 1
*)
Příjem uranu jakéhokoliv izotopického složení v rozpustné formě nesmí přesáhnout za den 2,5 mg inhalací nebo 150 mg ingescí.
*)
Viz ustanovení bodu 4 úvodu přílohy
*)
Příjem uranu jakéhokoliv izotopického složení v rozpustné formě nesmí přesáhnout za den 2,5 mg inhalací nebo 150 mg ingescí. |
Vyhláška Rady Okresního národního výboru v Michalovcích č. 83/1972 Sb. | Vyhláška Rady Okresního národního výboru v Michalovcích č. 83/1972 Sb.
Vyhláška rady Okresního národního výboru v Michalovcích, kterou se určuje další městský a místní národní výbor v okrese stavebním úřadem
Vyhlášeno 31. 10. 1972, datum účinnosti 31. 10. 1972, částka 24/1972
* § 1 - Rada Okresního národního výboru v Michalovcích určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, ve spojení s čl. 2 zákona Slovenské národní rady č. 72/1969 Sb., o některých opatřeních v organizaci a působnosti národních výborů v S
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 31. 10. 1972
83
VYHLÁŠKA
rady Okresního národního výboru v Michalovcích
ze dne 1. července 1972,
kterou se určuje další městský a místní národní výbor v okrese stavebním úřadem
§ 1
Rada Okresního národního výboru v Michalovcích určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, ve spojení s čl. 2 zákona Slovenské národní rady č. 72/1969 Sb., o některých opatřeních v organizaci a působnosti národních výborů v Slovenské socialistické republice, stavebními úřady:
1.
Městský národní výbor se sídlem v Strážském, okres Michalovce a
2.
Místní národní výbor se sídlem v Pavlovicích nad Úhom, okres Michalovce.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Tajemník:
Balasič v. r.
Předseda:
Ing. Kormanik v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 100/1972 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 100/1972 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o zvýšení přídavků na děti a výchovného, poskytovaných jednotlivě hospodařícím rolníkům a jiným osobám samostatně hospodařícím
Vyhlášeno 15. 12. 1972, datum účinnosti 1. 1. 1973, částka 29/1972
* Čl. I - 1. § 13 odst. 2 zní:
Aktuální znění od 1. 1. 1973
100
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 14. prosince 1972
o zvýšení přídavků na děti a výchovného, poskytovaných jednotlivě hospodařícím rolníkům a jiným osobám samostatně hospodařícím
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s federálním ministerstvem zemědělství a výživy, s Ústřední radou odborů a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 145 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákona č. 89/1968 Sb. (dále jen „zákon“):
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin, ve znění vyhlášek č. 93/1968 Sb., č. 181/1968 Sb., č. 77/1970 Sb. a č. 109/1971 Sb., se mění takto:
Čl. I
1.
§ 13 odst. 2 zní:
„(2)
Výchovné činí měsíčně
| na
jedno dítě
Kčs| na
dvě děti
Kčs| na
tři děti
Kčs| na
čtyři děti
Kčs
---|---|---|---|---
k důchodu
invalidnímu | 140 | 430 | 880 | 1280
jinému | 90 | 430 | 880 | 1280
a zvyšuje se na každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.“
2.
§ 23b) odst. 2 zní:
„(2)
Přídavky na děti činí měsíčně
na jedno dítě | 90 Kčs
---|---
na dvě děti| 430 Kčs
na tři děti| 880 Kčs
na čtyři děti| 1280 Kčs
a zvyšují se na každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.“
3.
V § 13 odst. 3 se příplatek k výchovnému a v § 23b) odst. 3 se příplatek k přídavkům na děti zvyšují z částky 150 Kčs na 300 Kčs měsíčně.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1973.
Ministr:
Štanceľ v. r. |
Zákon Slovenské národní rady č. 110/1972 Sb. | Zákon Slovenské národní rady č. 110/1972 Sb.
Zákon Slovenské národní rady o plemenitbě hospodářských zvířat
Vyhlášeno 27. 12. 1972, datum účinnosti 1. 1. 1973, částka 31/1972
* ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - Státní péče o rozvoj plemenářství (§ 3 — § 7)
* ČÁST TŘETÍ - Plemena, užitkové typy a plemenitba hospodářských zvířat (§ 8 — § 15)
* ČÁST ČTVRTÁ - Plemenářská opatření (§ 16 — § 22)
* ČÁST PÁTÁ - Prodej a nákup hospodářských zvířat, spermatu a násadových vajec (§ 23 — § 24)
* ČÁST ŠESTÁ - Ukládání pokut a zvláštních opatření (§ 25 — § 26)
* ČÁST SEDMÁ - Společná a závěrečná ustanovení (§ 27 — § 30)
* § 31 - Zrušují se:
* § 32 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1973.
Aktuální znění od 1. 1. 1973
110
ZÁKON
Slovenské národní rady
ze dne 20. prosince 1972
o plemenitbě hospodářských zvířat
Slovenská národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
Účelem zákona je vytvořit podmínky pro rozvoj zvelebovací činnosti v chovech hospodářských zvířat tak, aby tato činnost byla účinným nástrojem zvyšování úrovně živočišné výroby a aby přispívala k dosažení vysoké, kvalitní a hospodárné užitkovosti a vyšší výkonnosti hospodářských zvířat zlepšováním jejich produkčních schopností.
§ 2
Základní ustanovení
Hospodářskými zvířaty podle tohoto zákona jsou
a)
skot, prasata, koně, ovce a kozy chované socialistickými organizacemi a jednotlivými chovateli (záhumenkáři, jednotlivě hospodařícími rolníky, dalšími občany a jinými než socialistickými organizacemi),
b)
slepice, krůty, perličky, husy a kachny (dále jen „drůbež“) v chovech socialistických organizací.
ČÁST DRUHÁ
Státní péče o rozvoj plemenářství
§ 3
Státní péče o rozvoj plemenářství spočívá
a)
v provádění kontroly užitkovosti a stanovení užitkové hodnoty hospodářských zvířat,
b)
v provádění kontroly dědičnosti užitkových vlastností a stanovení plemenné hodnoty hospodářských zvířat, především plemeníků,
c)
ve výběru hospodářských zvířat a uznávání jejich chovů podle výsledků dosažených kontrolou užitkovosti a kontrolou dědičnosti užitkových vlastností k účelům reprodukce a zušlechťování plemen a užitkových typů jako celku,
d)
v určování a uplatňování způsobů a metod plemenitby,
e)
v plnění dalších úkolů vyplývajících z tohoto zákona.
§ 4
(1)
Státní péči o rozvoj plemenářství ústředně řídí ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“); vychází přitom zejména z dlouhodobého programu zlepšování užitkových typů a zušlechťování plemen hospodářských zvířat, schváleného vládou Slovenské socialistické republiky.
(2)
Úkoly státní péče o rozvoj plemenářství plní na základě oprávnění uděleného ministerstvem státní socialistické organizace (dále jen „plemenářské organizace“) svými odbornými pracovníky. V oprávnění se stanoví jeho rozsah.
(3)
Při plnění úkolů státní péče o rozvoj plemenářství spolupracují plemenářské organizace s národními výbory, okresními zemědělskými správami a krajskými zemědělskými správami.
(4)
Za plnění úkolů státní péče o rozvoj plemenářství plemenářskými organizacemi jsou odpovědni jejich vedoucí (ředitelé). Vedoucí (ředitelé) plemenářských organizací zřizují po projednání s příslušnými okresními zemědělskými správami a krajskými zemědělskými správami chovatelské rady jako svůj poradní orgán.
(5)
Ministerstvo kontroluje, jak plemenářská organizace plní úkoly státní péče o rozvoj plemenářství. Ministerstvo může změnit rozsah oprávnění uděleného plemenářským organizacím; může jim oprávnění i odejmout, jestliže tyto organizace neplní řádně úkoly státní péče o rozvoj plemenářství.
§ 5
(1)
Při vytváření nových užitkových typů a plemen hospodářských zvířat použitím meziplemenného křížení může ministerstvo pověřit speciálním šlechtitelským programem i jiné organizace, zpravidla organizace vědeckovýzkumné.
(2)
Na úseku šlechtění drůbeže může ministerstvo udělit oprávnění k provedení některých úkolů státní péče o rozvoj plemenářství i specializovaným šlechtitelským organizacím.
(3)
Na organizace uvedené v odstavcích 1 a 2 se vztahují ustanovení § 4 odst. 4 první věty a § 4 odst. 5.
Výběrové a uznávací komise
§ 6
(1)
Ministr zemědělství a výživy (dále jen „ministr“) zřizuje při ministerstvu
a)
výběrovou komisi pro každý druh hospodářských zvířat kromě drůbeže,
b)
uznávací komise pro drůbež,
c)
ústřední výběrovou a uznávací komisi, jejímiž členy jsou především předsedové výběrových a uznávacích komisí.
(2)
Ministr může zřídit při ministerstvu i jiné komise, zejména pro řízení a koordinaci speciálních šlechtitelských programů.
(3)
Předsedy a členy komisí uvedených v odstavcích 1 a 2 jmenuje a odvolává ministr.
§ 7
(1)
Výběrové komise
a)
provádějí hodnocení a výběr plemeníků pro jejich zařazení do plemenitby,
b)
uznávají a zrušují šlechtitelské chovy hospodářských zvířat; vydávají o tom osvědčení,
c)
rozhodují o námitkách podaných proti opatřením plemenářských organizací (§ 13 odst. 4 a § 22 odst. 3 druhá věta).
(2)
Uznávací komise
a)
provádějí hodnocení plemeníků a plemenic drůbeže při jejich zařazení do šlechtitelských chovů,
b)
uznávají a zrušují šlechtitelské chovy drůbeže; vydávají o tom osvědčení,
c)
rozhodují o námitkách podaných proti opatřením plemenářských organizací (§ 22 odst. 3 druhá věta).
(3)
Ústřední výběrová a uznávací komise koordinuje činnost výběrových a uznávacích komisí.
ČÁST TŘETÍ
Plemena, užitkové typy a plemenitba hospodářských zvířat
§ 8
Uznaná a povolená plemena
(1)
Na území Slovenské socialistické republiky lze chovat jen plemena a užitkové typy hospodářských zvířat (dále jen „plemena“), které byly ministerstvem určeny a vyhlášeny za uznané nebo povolené.
(2)
Za uznaná plemena lze určit plemena, která byla na území Slovenské socialistické republiky chována nejméně po dobu čtyř generací, splňují výrobně hospodářské požadavky, a s jejichž chovem se na území Slovenské socialistické republiky dlouhodobě počítá.
(3)
Za povolená plemena lze určit plemena chovaná na území Slovenské socialistické republiky, u nichž dosud nebyla dostatečně ověřena vhodnost pro plnění výrobně hospodářských požadavků.
(4)
Hospodářská zvířata plemen, která nebyla určena a vyhlášena za uznaná nebo povolená, lze chovat, popřípadě dovážet jen se souhlasem ministerstva pro experimentální nebo speciální účely.
§ 9
Způsob a zabezpečení plemenitby
(1)
Rozmnožování hospodářských zvířat se provádí technickým osemeňováním (dále jen „inseminace“) a přirozeným osemeňováním (dále jen „páření“). Páření lze používat se souhlasem plemenářské organizace jen u těch hospodářských zvířat, u nichž je inseminace neúčelná a nehospodárná.
(2)
Inseminace a páření se zabezpečují podle připařovacích plánů. Připařovací plány stanoví zejména podmínky připařování plemeníků a plemenic v připařovacích obdobích a obvodech.
§ 10
Inseminace
(1)
Inseminaci hospodářských zvířat zajišťují socialistickým organizacím a jednotlivým chovatelům (dále jen „chovatelé“) plemenářské organizace.
(2)
Inseminaci může provádět jen pracovník, který má osvědčení o způsobilosti k inseminování (dále jen „inseminační technik"), popřípadě veterinární lékař. Osvědčení o způsobilosti k inseminování vydává plemenářská organizace.
(3)
Socialistické organizace mohou se souhlasem plemenářské organizace samy svými inseminačními techniky provádět inseminaci vlastních plemenic, popřípadě plemenic jednotlivých chovatelů spermatem, který jim dodají plemenářské organizace; mohou použít i spermatu vlastních plemeníků kromě spermatu skotu.
(4)
Za inseminaci a za sperma dodané plemenářskou organizací se platí úplaty podle cenových předpisů.
(5)
Ministerstvo stanoví bližší podmínky zajišťování inseminace hospodářských zvířat; stanoví i povinnosti chovatelů, plemenářských organizací a inseminačních techniků při provádění inseminace.
§ 11
Páření
(1)
Páření skotu, prasat, ovcí, koz a drůbeže si zajišťují socialistické organizace na své náklady.
(2)
Páření skotu, prasat, ovcí a koz jednotlivých chovatelů zajišťují po projednání s místními národními výbory, a jde-li o ovce a kozy, i s organizací Slovenského svazu chovatelů drobného zvířectva
a)
plemenářské organizace nebo
b)
socialistické organizace se souhlasem plemenářské organizace.
(3)
Páření koní zajišťují plemenářské organizace, popřípadě se souhlasem plemenářské organizace i socialistické organizace, které vlastní hřebce nebo jsou jejich uživateli.
(4)
Za zapuštění plemenic skotu, prasat, koní, ovcí a koz se platí úplaty podle cenových předpisů.
(5)
Ministerstvo stanoví bližší podmínky zajišťování páření hospodářských zvířat; stanoví i povinnosti chovatelů a plemenářských organizací při zajišťování páření hospodářských zvířat.
§ 12
Metody plemenitby
(1)
Zušlechťování plemen a zlepšování užitkových vlastností hospodářských zvířat lze uskutečňovat čistokrevnou plemenitbou a křížením.
(2)
Meziplemenné křížení hospodářských zvířat lze uskutečňovat jen za podmínek stanovených ministerstvem.
(3)
Pří zdůvodněných šlechtitelských postupech lze se souhlasem ministerstva použít i příbuzenskou plemenitbu, v chovech k tomu zvláště určených.
§ 13
Výběr plemeníků a použití spermatu
(1)
K plemenitbě skotu, prasat, koní, ovcí a koz lze používat jen vybraných plemeníků nebo spermatu, pro něž vydala plemenářská organizace osvědčení k použití v inseminaci nebo k připouštění.
(2)
Osvědčení k použití v inseminaci nebo k připouštění pro plemeníky získané na území Slovenské socialistické republiky vydává plemenářská organizace na základě závazného posudku výběrové komise. Výběrová komise provádí před vydáním posudku za účasti chovatelů hospodářských zvířat výběrové řízení, v němž posuzuje stupeň hodnoty plemeníků, vhodnost jejich použití k plemenitbě a zdravotní způsobilost. Proti posudku výběrové komise vyhlášenému při výběrovém řízení mohou chovatelé bezodkladně podat námitky. Výběrová komise o nich rozhodne ihned na místě s konečnou platností.
(3)
Osvědčení k použití v inseminaci nebo k připouštění pro plemeníky a osvědčení k použití spermatu v inseminaci získaného mimo území Slovenské socialistické republiky vydává plemenářská organizace v součinnosti se státní veterinární organizací.
(4)
Plemenářská organizace vydané osvědčení změní nebo zruší, změní-li se vhodnost a způsobilost plemeníka k plemenitbě.
§ 14
Plemenitba drůbeže
K plemenitbě drůbeže lze používat jen plemeníků (jejich spermatu) a plemenic ze šlechtitelských chovů (§ 22 odst. 2) za podmínek stanovených ministerstvem.
§ 15
Opatřování plemeníků
(1)
Plemenářské organizace si opatřují na své náklady
a)
plemenné býky pro inseminaci plemenic všech chovatelů,
b)
plemenné kance, hřebce, berany a kozly pro inseminaci plemenic chovatelů kromě těch socialistických organizací, které si samy provádějí inseminaci vlastních plemenic (§ 10 odst. 3),
c)
plemenné býky, kance, berany a kozly pro páření plemenic jednotlivých chovatelů,
d)
plemenné hřebce pro zapouštění klisen chovatelů kromě těch socialistických organizací, které vlastní hřebce (§ 11 odst. 3).
(2)
Socialistické organizace si opatřují na své náklady plemenné býky, kance, berany a kozly pro páření vlastních plemenic, popřípadě plemenic jednotlivých chovatelů [§ 11 odst. 2 písm. b) ].
(3)
Socialistické organizace si mohou opatřit na své náklady
a)
plemenné kance, hřebce, berany a kozly pro inseminaci vlastních plemenic, popřípadě plemenic jednotlivých chovatelů (§ 10 odst. 3),
b)
plemenné hřebce pro zapouštění vlastních klisen, popřípadě klisen chovatelů (§ 11 odst. 3).
(4)
Socialistické organizace si opatřují na své náklady plemeníky drůbeže.
(5)
Jednotliví chovatelé si mohou se souhlasem plemenářské organizace opatřit na své náklady plemenné býky, kance, berany a kozly pro páření vlastních plemenic.
ČÁST ČTVRTÁ
Plemenářská opatření
§ 16
Kontrola užitkovosti a kontrola dědičnosti užitkových vlastností
(1)
Kontrola užitkovosti a kontrola dědičnosti užitkových vlastností jsou základní plemenářská opatření, jejichž výsledky jsou podkladem pro výběr hospodářských zvířat.
(2)
Kontrolou užitkovosti se zjišťují údaje o užitkovosti a vlastnostech hospodářských zvířat, jakož i jejich vhodnost pro určitou technologii chovu.
(3)
Kontrolou dědičnosti užitkových vlastností se zjišťují údaje potřebné pro stanovení plemenné hodnoty hospodářských zvířat, především plemeníků.
§ 17
Provádění kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností
(1)
Plemenářské organizace určují po projednání s okresními zemědělskými správami, v kterých chovech hospodářských zvířat bude prováděna kontrola užitkovosti a kontrola dědičnosti užitkových vlastností; tyto kontroly samy provádějí a jsou přitom povinny
a)
zjišťovat a vést evidenci údajů souvisejících s prováděním kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností,
b)
vyhodnocovat a zveřejňovat výsledky dosažené v kontrolovaných chovech hospodářských zvířat a v testovacích zařízeních; u plemeníků vyhodnocovat a zveřejňovat jen výsledky kontroly dědičnosti užitkových vlastností,
c)
poskytovat chovatelům hospodářských zvířat včas informace o výsledcích kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností a provádět poradenskou činnost související s kontrolou užitkovosti a kontrolou dědičnosti užitkových vlastností,
d)
využívat údajů o výsledcích kontroly dědičnosti zdraví od státní veterinární organizace při stanovení plemenné hodnoty především plemeníků.
(2)
Chovatelé, v jejichž chovech hospodářských zvířat je prováděna kontrola užitkovosti a kontrola dědičnosti užitkových vlastností, jsou povinni
a)
vytvořit pro plemenářské organizace náležité podmínky pro zjišťování potřebných údajů,
b)
vést záznamy stanovené ministerstvem,
c)
odevzdat plemenářské organizaci potomstvo - u drůbeže násadová vejce - které si tato organizace sama vybere, ke společnému kontrolnímu odchovu za účelem zajištění reprodukce plemeníků a potřeby testování, a to za úplatu určenou cenovým předpisem.
(3)
Bližší rozsah a způsob provádění kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností hospodářských zvířat a metody výběru stanoví ministerstvo.
(4)
Za provádění kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností se platí úplaty podle cenových předpisů.
§ 18
Hodnocení hospodářských zvířat
(1)
Hospodářská zvířata se hodnotí na základě výsledků kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností, kontroly dědičnosti zdraví a podle přímého posouzení jejich znaků a vlastností. Účelem hodnocení je určit využití hospodářských zvířat pro zvelebování chovů.
(2)
Plemeníky skotu, prasat, koní, ovcí a koz hodnotí výběrové komise pro zařazení plemeníků do plemenitby [§ 7 odst. 1 písm. a)].
(3)
Plemenářské organizace hodnotí plemenice hospodářských zvířat uvedených v odstavci 2 a jejich potomstvo pro jejich využití k produkci plemeníků a plemenic a k jejich zařazení do šlechtitelských nebo rozmnožovacích chovů.
(4)
Plemeníky a plemenice drůbeže hodnotí
a)
uznávací komise při jejich zařazení do šlechtitelských chovů,
b)
plemenářské organizace při jejich zařazení do rozmnožovacích chovů.
(5)
Plemenářské organizace systematicky vedou plemenné knihy a zapisují do nich vynikající plemeníky a plemenice.
§ 19
Podniková kontrola užitkových vlastností
Socialistické organizace jsou povinny provádět podnikovou kontrolu užitkových vlastnosti hospodářských zvířat v těch svých chovech skotu, prasat a ovcí, v nichž neprovádí kontrolu užitkovosti plemenářská organizace.
§ 20
Původ hospodářských zvířat
(1)
Původ hospodářských zvířat zjišťují a evidují plemenářské organizace pro jejich výběr a použití v plemenitbě na základě údajů z inseminace, páření a kontroly užitkovosti, popřípadě na základě použití příslušných biologických testů.
(2)
Plemenářské organizace určují, u kterých hospodářských zvířat, v kterých chovech a jakým způsobem musí být zjištěný původ ověřován. Požádají-li o to chovatelé, ověřuje se zjištěný původ hospodářských zvířat na jejich náklady.
(3)
Plemenářské organizace ověřují zjištěný původ hospodářských zvířat a o výsledku ověření vydávají osvědčení.
§ 21
Označování hospodářských zvířat
Pro identifikaci a evidenci hospodářských zvířat ministerstvo stanoví, která hospodářská zvířata musí být označována, a způsob jejich označování.
§ 22
Chovy pro zušlechťování plemen hospodářských zvířat
(1)
Jednotlivá plemena hospodářských zvířat jsou šlechtěna v šlechtitelských a rozmnožovacích chovech, plemena drůbeže v šlechtitelských chovech.
(2)
V šlechtitelských chovech se zlepšují dědičná založení vlastností v populacích hospodářských zvířat a produkují se v nich především vynikající plemeníci a plemenice k dalšímu zušlechťování plemena a pro potřeby ostatních chovů. V šlechtitelských chovech drůbeže se zlepšují plemena jednotlivých druhů drůbeže pro potřeby rozmnožovacích chovů.
(3)
V rozmnožovacích chovech se produkují kvalitní plemenice pro potřeby užitkových chovů; ve vybraných rozmnožovacích chovech i kvalitní plemeníci, zejména pro potřeby užitkových chovů. Plemenářské organizace uznávají a zrušují rozmnožovací chovy, určují vybrané rozmnožovací chovy; vydávají o tom osvědčení.
(4)
Ministerstvo stanoví podmínky uznávání a zrušování šlechtitelských a rozmnožovacích chovů a povinnosti chovatelů.
(5)
Za účelem speciálních postupů při šlechtění plemen hospodářských zvířat může ministerstvo povolit i jiné formy chovů na dobu potřebnou ke splnění jejich funkce.
ČÁST PÁTÁ
Prodej a nákup hospodářských zvířat, spermatu a násadových vajec
§ 23
(1)
Prodávat a nakupovat plemeníky mohou jen
a)
plemenářské organizace,
b)
chovatelé prostřednictvím plemenářských organizací.
(2)
Prodávat a nakupovat sperma plemeníků mohou jen plemenářské organizace. Socialistické organizace mohou sperma vlastních plemeníků prodávat jen plemenářské organizaci.
(3)
Prodávat a nakupovat plemenice uvedené ve státních technických normách*), násadová vejce a sportovní koně smějí jen
a)
chovatelé mezi sebou, popřípadě, jde-li o plemenice ovcí a koz, též prostřednictvím Slovenského svazu chovatelů drobného zvířectva,
b)
plemenářské organizace, které mohou tento prodej a nákup mezi chovateli též zprostředkovávat.
§ 24
Dovážet a vyvážet hospodářská zvířata, kterých by mohlo být použito k reprodukci, dovážet a vyvážet sperma, násadová vejce a sportovní koně lze jen s předcházejícím souhlasem ministerstva. Ministerstvo současně stanoví podmínky využití dovezených hospodářských zvířat, spermatu a násadových vajec.
ČÁST ŠESTÁ
Ukládání pokut a zvláštních opatření
§ 25
Ukládání pokut
(1)
Za porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona a předpisů jej provádějících lze uložit
a)
plemenářským organizacím, socialistickým a jiným než socialistickým organizacím pokutu až do 50 000 Kčs a při závažném nebo opětovném porušení těchto povinností pokutu až do 100 000 Kčs,
b)
občanům pokutu za přestupekpřestupek.**)
(2)
Pokuty uvedené v odstavci 1 ukládají
a)
ministerstvo plemenářským organizacím,
b)
okresní národní výbory po projednání s okresní zemědělskou správou socialistickým a jiným než socialistickým organizacím a občanům, a to zpravidla na návrh plemenářské organizace.
(3)
Pokuty plynou do státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky.
§ 26
Ukládání zvláštních opatření
(1)
Ministerstvo může k zabezpečení rozvoje zvelebovací činnosti v chovech hospodářských zvířat ukládat zvláštní opatření plemenářským organizacím a okresní národní výbory po projednání s okresní zemědělskou správou ostatním organizacím a občanům, a to zpravidla na návrh plemenářské organizace.
(2)
Jako zvláštní opatření lze uložit kastrací plemeníka, odporažení plemeníka, zákaz prodeje plemeníků a plemenic pro další chov, zákaz líhnutí a prodeje násadových vajec na líhnutí a kuřat pro další chov. Účelem ukládání zvláštních opatření je zejména zamezit dalšímu porušování povinností, za které byla uložena pokuta podle § 25; lze je ukládat i samostatně.
ČÁST SEDMÁ
Společná a závěrečná ustanovení
§ 27
(1)
Na opatření plemenářských organizací, výběrových a uznávacích komisí, jakož i ústřední výběrové a uznávací komise se nevztahují předpisy o správním řízení.
(2)
Proti opatřením plemenářských organizací učiněným podle § 13 odst. 4 a § 22 odst. 3 druhé věty lze podat do 15 dnů námitky u výběrových nebo uznávacích komisí, které o nich rozhodnou s konečnou platností do 60 dnů.
(3)
O námitkách podaných do 15 dnů proti opatřením výběrových a uznávacích komisí učiněným podle § 7 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) rozhodují tyto komise samy s konečnou platností do 60 dnů.
§ 28
Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na vědeckovýzkumnou činnost v plemenářství, prováděnou v rámci schváleného plánu vědeckého výzkumu.
§ 29
Ministerstvo může stanovit vyhláškou, na která další zvířata a v jakém rozsahu se vztahují ustanovení tohoto zákona.
§ 30
Ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány předpisy k provedení tohoto zákona, kterými stanoví
a)
podmínky odborné způsobilosti odborných pracovníků (§ 4 odst. 2),
b)
podrobnosti o výběrových a uznávacích komisích, jakož i o ústřední výběrové a uznávací komisi (§ 6 a 7),
c)
uznaná a povolená plemena a užitkové typy hospodářských zvířat (§ 8),
d)
podmínky odborné způsobilosti inseminačních techniků, bližší podmínky zajišťování inseminace a páření hospodářských zvířat, povinnosti chovatelů, plemenářských organizací a inseminačních techniků při provádění inseminace a zajišťování páření hospodářských zvířat (§ 10 a 11),
e)
podrobnosti o metodách plemenitby (§ 12), o výběru plemeníků, použití spermatu (§ 13) a o plemenitbě drůbeže (§ 14),
f)
bližší rozsah a způsob provádění kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností hospodářských zvířat a metody výběru (§ 16 a 17),
g)
podrobnosti o hodnocení hospodářských zvířat (§ 18), o podnikové kontrole užitkových vlastností (§ 19) a o označování hospodářských zvířat (§ 21),
h)
podmínky uznávání a zrušování šlechtitelských a rozmnožovacích chovů (§ 22 odst. 4) a povinnosti chovatelů,
i)
podrobnosti o nákupu a prodeji hospodářských zvířat (§ 23).
§ 31
Zrušují se:
1.
vládní nařízení č. 7/1951 Sb., o organizaci a působnosti vyběrových komisí,
2.
vládní nařízení č. 65/1959 Sb., o nové organizaci plemenářské služby,
3.
vyhláška č. 988/1949 Ú. v., o chovu a výkonnostních zkouškách koní (dostizích),
4.
vyhláška č. 148/1950 Ú. v., o zákazu veřejných trhů na selata a běhouny,
5.
ustanoveni § 1, § 8 až 19, § 31 až 43, § 47 až 51 a § 95 vyhlášky č. 168/1951 Ú. v., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o zdokonalování živočišné výroby,
6.
vyhláška č. 21/1953 Ú. v., kterou se zřizují ústavy pro výkonnostní zkoušky koní,
7.
vyhláška č. 50/1958 Ú. v., o osvědčeních o původství na nové odrůdy zemědělských rostlin a na nová plemena zvířat (část druhá a třetí),
8.
vyhláška č. 172/1960 Sb., o inseminaci hospodářských zvířat.
§ 32
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1973.
Klokoč v. r.
Dr. Colotka v. r.
*)
ČSN 46 6110 Plemenný skot
ČSN 46 6150 Plemenná prasata
ČSN 46 6310 Plemenní koně
ČSN 46 6210 Plemenné ovce
ČSN 46 6230 Plemenné kozy
ČSN 46 6410 Kuřata, slepice, kohouti
ČSN 46 6440 Krůty
ČSN 46 6510 Husy
ČSN 46 6540 Kachny
**)
Přestupek podle § 6 odst. 1 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku. |
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 112/1972 Sb. | Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 112/1972 Sb.
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva spotřebního průmyslu č. 131/1964 Sb., ve znění vládního nařízení č. 38/1966 Sb.
Vyhlášeno 27. 12. 1972, datum účinnosti 1. 1. 1973, částka 31/1972
* Čl. I - Vyhláška ministerstva spotřebního průmyslu č. 131/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků spotřebního průmyslu, ve znění vládního nařízení č. 38/1966 Sb. se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1973
112
VYHLÁŠKA
Státní arbitráže Československé socialistické republiky
ze dne 20. prosince 1972,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva spotřebního průmyslu č. 131/1964 Sb., ve znění vládního nařízení č. 38/1966 Sb.
Státní arbitráž Československé socialistické republiky ve spolupráci s ministerstvem průmyslu České socialistické republiky a ministerstvem průmyslu Slovenské socialistické republiky a po projednání se zúčastněnými ministerstvy stanoví podle § 392 odst. 1 a 2 a § 395 písm. a) hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění zákona č. 138/1970 Sb.:
Čl. I
Vyhláška ministerstva spotřebního průmyslu č. 131/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků spotřebního průmyslu, ve znění vládního nařízení č. 38/1966 Sb. se mění a doplňuje takto:
1.
Ustanovení § 39 se doplňuje na konci slovy: „výrobků zemědělské techniky Bios“.
2.
Ustanovení § 40 odst. 2 se doplňuje na konci takto:
„výrobky zemědělské techniky Bios| 6 měsíců.
---|---
Jde-li však o výrobky nebo komplety výrobků zemědělské techniky Bios vybavené elektro-, thermo- nebo hygrostatickým zařízením, předkládají se návrhy smluv nejpozději 6 měsíců před začátkem kalendářního roku, v němž se má dodávka uskutečnit.“
3.
Ustanovení § 42 odst. 1 první věta se doplňuje tak, že za slova „u výrobků dřevařských impregnovaných, stavebně truhlářských, dřevěných obalů“ se vkládají slova „u výrobků zemědělské techniky Bios“.
4.
Část druhá se doplňuje o oddíl šestý tohoto znění:
„Oddíl šestý
DODÁVKY ORGANIZACÍM VNITŘNÍHO OBCHODU
§ 46a
Pro dodávky organizacím vnitřního obchodu platí předcházející ustanovení vyhlášky, pokud v tomto oddílu není stanoveno něco jiného.
§ 46b
V zájmu lepšího uspokojování potřeb vnitřního trhu uzavírají socialistické organizace výroby a obchodu též další smlouvy o jiných způsobech spolupráce, zejména
-
smlouvy (dohody) o spolupráci při zajišťování dodávek pro vnitřní trh,
-
dlouhodobé smlouvy o dodávkách vybraných druhů výrobků a smlouvy o přípravě dodávek.
Smlouvy (dohody) o spolupráci při zajišťování dodávek pro vnitřní trh
§ 46c
(1)
Účelem smlouvy (dohody) o spolupráci při zajišťování dodávek pro vnitřní trh je zlepšit uspokojování potřeb vnitřního trhu soustavnou trvalou spoluprací mezi zúčastněnými organizacemi.
(2)
Smlouvu (dohodu) uzavírají oborová (generální) ředitelství a oborové podniky výroby a obchodu, popř. svazy výrobních a spotřebních družstev nebo krajské orgány spotřebních družstev. Pokud smlouvu (dohodu) uzavírají podřízené dodavatelské a odběratelské organizace (podniky), je k její platnosti třeba předchozího souhlasu nadřízených orgánů.
(3)
Smlouva (dohoda), pokud ji uzavírají nadřízené orgány, musí obsahovat jejich závazek, že zajistí, aby jejich podřízené organizace jednaly v souladu s ní.
§ 46d
(1)
Smlouva (dohoda) o spolupráci při zajišťování dodávek pro vnitřní trh obsahuje zpravidla
-
systém, formy a metody průzkumu spotřebitelské poptávky tak, aby mohly sloužit jako podklad pro dlouhodobý rozvoj výroby a prodeje, pro sestavování státních a hospodářských plánů rozvoje národního hospodářství a pro zajišťování dodávek výrobků;
-
kolekční řád, zejména způsob sestavování, schvalování, předkládání a obměny kolekcí apod.;
-
kontraktační řád, zejména organizaci, průběh a postup při osobním uzavírání dodávkových smluv (kontraktaci);
-
ujednání o tom, že neskončí-li osobní jednání (kontraktace) uzavřením dodávkové smlouvy, uzavřou zúčastněné organizace tuto smlouvu nejpozději do 30 dnů po skončení kontraktace pod smluvenou majetkovou sankcí;
-
ujednání o propagaci, reklamě, o zajišťování katalogů apod.;
-
ujednání o balení a označování výrobků.
(2)
Smlouva (dohoda) vznikne, dojde-li k dohodě o celém jejím obsahu.
§ 46e
Dlouhodobá smlouva o dodávkách vybraných druhů výrobků
(1)
Účelem dlouhodobé smlouvy o dodávkách vybraných druhů výrobků je zajistit v rámci plánovitého řízení požadavky vnitřního trhu na výrobu a dodávky v náležitém předstihu s víceletou perspektivou a vytvořit podmínky pro dlouhodobé formování výrobních programů, modernizaci výrobních zařízení nebo přípravu záměrů na investiční výstavbu.
(2)
Smlouvu uzavírají oborová (generální) ředitelství a oborové podniky výroby a obchodu, popř. svazy spotřebních družstev nebo jejich krajské orgány.
(3)
Ve smlouvě se stanoví především objem dodávek a odběru vybraných druhů výrobků a majetkové sankce pro případ, že smluvní strany nezajistí, že jejich podřízené organizace uzavřou na dohodnutý rozsah dodávek a v dohodnutých termínech hospodářské smlouvy (smlouvu o přípravě dodávek nebo dodávkovou smlouvu).
(4)
Smlouva vznikne, dojde-li k dohodě o celém jejím obsahu.
§ 46f
Smlouva o přípravě dodávek dohodnutých výrobků
(1)
Předmětem smlouvy o přípravě dodávek dohodnutých výrobků je zabezpečení dodávek výrobků, jejichž nomenklaturu dohodnou nadřízená oborová (generální) ředitelství a oborové podniky výroby a obchodu, popř. svazy spotřebních družstev nebo jejich krajské orgány (dále jen „dohodnuté výrobky“).
(2)
Nejpozději do 30 dnů po obdržení dohody nadřízených orgánů o objemu dodávek na příslušný rok podle odstavce 1 jsou dodavatelé a odběratelé povinni uzavřít smlouvu o přípravě dodávek, ve které uvedou výši a členění dodávek dohodnutých výrobků alespoň v rozsahu dohody nadřízených orgánů, stanoví rozložení dodávek na jednotlivá smluvní období (zpravidla čtvrtletní) a převezmou povinnost uzavřít smlouvy o dodávce těchto výrobků.
(3)
Jestliže některá z organizací neuzavře na podkladě smlouvy o přípravě dodávek dohodnutých výrobků smlouvu o dodávce těchto výrobků na příslušné smluvní období ve stanovené výši, je povinna zaplatit druhé organizaci majetkovou sankci ve výši 5 % z maloobchodní ceny výrobků, na které smlouva o dodávce výrobků nebyla uzavřena; povinnost organizace uzavřít smlouvu na stanovený objem dodávek tím není dotčena.
§ 46g
Smlouva o přípravě dodávek určených výrobků
(1)
Smlouva o přípravě dodávek se uzavírá též na dodávky základních druhů spotřebních výrobků určených dohodou ministerstva obchodu České socialistické republiky a ministerstva obchodu Slovenské socialistické republiky s ministerstvem průmyslu České socialistické republiky a s ministerstvem průmyslu Slovenské socialistické republiky (dále jen „určené výrobky“)*) a dodávané výrobními státními hospodářskými organizacemi (dále jen „dodavatelé“) organizacím vnitřního obchodu (dále jen „odběratelé“).
(2)
Nejpozději do 30 dnů po obdržení dohody nadřízených oborových (generálních) ředitelství a oborových podniků výroby a obchodu, popř. svazů spotřebních družstev nebo jejich krajských orgánů o objemu dodávek určených výrobků na příslušný rok jsou dodavatelé i odběratelé povinni uzavřít smlouvu o přípravě dodávek, ve které uvedou množství a členění dodávek alespoň v rozsahu dohody nadřízených orgánů, stanoví rozvržení dodávek na jednotlivá smluvní období (zpravidla čtvrtletní) a převezmou povinnost uzavřít smlouvy o dodávkách určených výrobků.
(3)
Jestliže některá z organizací neuzavře na podkladě smlouvy o přípravě dodávek určených výrobků smlouvu o dodávce těchto výrobků na příslušné smluvní období ve stanovené výši, je povinna zaplatit druhé organizaci majetkovou sankci ve výši 5 % z maloobchodní ceny výrobků, na které smlouva o dodávce výrobků nebyla uzavřena; povinnost organizace uzavřít smlouvu na stanovený objem dodávek tím není dotčena.
(4)
Smlouvy o dodávce určených výrobků musí obsahovat závazek k dodávce kompletního, barevného, dezénového a velikostního sortimentu jednotlivých druhů výrobků v každém měsíci.
§ 46h
Zvláštní ustanovení
(1)
Požaduje-li to odběratel, je za obvyklých podmínek dodavatel výrobků pro vnitřní trh povinen uzavřít dodávkovou smlouvu v takovém množství a v takové sortimentní a cenové skladbě, jak byl zavázán plnit v předchozím roce, pokud rozpisem plánu ústředního orgánu nadřízeného dodavateli není určeno jinak.
(2)
Vyřídí-li odběratel oprávněnou reklamaci spotřebitele, je dodavatel povinen uznat tuto reklamaci ve stejném rozsahu, jde-li o vadu, za kterou dodavatel odpovídá.
(3)
Použité, spotřebitelem vrácené výrobky po opravě (po odstranění vad) nesmějí být dodávány jako výrobky nové a zařazují se vždy do nižší třídy jakosti.
(4)
Dodavatel je oprávněn expedovat při poslední dodávce v příslušném dodávkovém období k vytížení dopravního prostředku potřebnou část výrobků, nejvýše však 20 % výrobků z poslední expedované dodávky, které na základě již uzavřené smlouvy mají být dodány v nejbližším následujícím období.
(5)
Za nedodržení ustanovení § 15 odst. 3 je dodavatel povinen zaplatit odběrateli penále ve výši Kčs 200 za každý případ.
(6)
Ustanovení § 8 se na dodávky organizacím vnitřního obchodu nevztahuje; odchylky od smluvně dodávaného množství mohou však být smluveny.
(7)
Ustanovení § 17 odst. 1 se na dodávky organizacím vnitřního obchodu nevztahuje.
(8)
Dodavatel je povinen spolupracovat s odběratelem na vypracování podkladů o návrhu na provádění statistické přejímky výrobků a vyjádřit se k návrhu na její provádění.“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1973.
Hlavní arbitr
Československé socialistické republiky:
Brandejs v. r.
*)
Seznam určených výrobků se uveřejňuje v Ústřední věstníku České socialistické republiky a Ústředním věstníku Slovenské socialistické republiky. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 120/1972 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 120/1972 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 138/1971 Sb., o správních poplatcích
Vyhlášeno 29. 12. 1972, datum účinnosti 1. 1. 1973, částka 33/1972
* Čl. 1 - Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 138/1971 Sb., o správních poplatcích, se mění a doplňuje takto:
* Čl. 2
* Oddíl A - Všeobecná správa
* Oddíl C - Výstavba
* Oddíl L - Řízení o vynálezech, ochranných známkách a průmyslových vzorech
Aktuální znění od 1. 1. 1973
120
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky
ze dne 28. prosince 1972,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 138/1971 Sb., o správních poplatcích
Federální ministerstvo financí, ministerstvo financí České socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 17 odst. 1 zákona č. 105/1951 Sb., o správních poplatcích:
Čl. 1
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 138/1971 Sb., o správních poplatcích, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 7 se doplňuje ustanovením, které zní:
„7.
úkony v řízení o přihlášce vynálezu se žádostí o udělení autorského osvědčení a úkony v řízení o přihlášce průmyslového vzoru se žádostí o udělení osvědčení.“
2.
V sazebníku I se provádějí změny a doplňky uvedené v příloze, která je součástí této vyhlášky.
Čl. 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1973.
První náměstek ministra financí ČSSR:
Hájek v. r.
První náměstek ministra financí ČSR:
Ing. Dluhoš v. r.
Náměstek ministra financí SSR:
Ing. Hromý v. r.
SAZEBNÍK I
poplatků vybíraných a vyměřovaných správními orgány
Oddíl A
Všeobecná správa
1.
V poznámce 8 k položce 1 se vypouštějí slova „Úřadem pro patenty a vynálezy“ a nahrazují se slovy: „Úřadem pro vynálezy a objevy“.
2.
V poznámce 7 se slova „chráněného vzoru“ nahrazují slovy „průmyslového vzoru“ a slova „chráněných vzorů“ se nahrazují slovy „průmyslových vzorů“.
3.
Poznámky k položce 1 se doplňují o poznámku 13, která zní:
13.
Poplatek se nevybere za úkony uvedené v této položce prováděné Úřadem pro vynálezy a objevy, pokud o ně žádá autor vynálezu (průmyslového vzoru) nebo jeho dědic a pokud se týkají jeho přihlášek vynálezů (průmyslových vzorů) se žádostí o udělení autorského osvědčení (osvědčení) nebo jemu udělených autorských osvědčení (osvědčení).
4.
Poznámka k položce 2 se označuje jako poznámka 1 a za ni se vkládá poznámka 2, která zní:
2.
Poznámka 13 k položce 1 platí zde obdobně.
5.
Poznámky k položce 3 se rozšiřují o poznámku 5, která zní:
5.
Poznámka 13 k položce 1 platí zde obdobně.
6.
Poznámky k položce 6 se rozšiřují o poznámku 4, která zní:
4.
Poznámka 13 k položce 1 platí zde obdobně.
7.
Poznámky k položce 7 se rozšiřují o poznámku 4, která zní:
4.
Poznámka 13 k položce 1 platí zde obdobně.
8.
V poznámce 7 k položce 8 se vypouštějí slova: „Úřadu pro patenty a vynálezy“ a nahrazují se slovy „Úřadu pro vynálezy a objevy“ a doplní se tato věta:
„Poplatek se nevybere za žádosti podané u Úřadu pro vynálezy a objevy, pokud je podává autor vynálezu (průmyslového vzoru) nebo jeho dědic a pokud jsou podávány ve věci jejich přihlášek vynálezů (průmyslových vzorů) se žádostí o udělení autorských osvědčení (osvědčení), nebo jim udělených autorských osvědčení (osvědčení).“
Oddíl C
Výstavba
9.
Poznámka 9 k položce 26 zní:
9.
Za vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby garáže a vydání povolení k trvalému užívání stavby garáže vybere se vždy poplatek podle písm. c) bez ohledu na to, jsou-li stavebníky občané nebo organizace. Při výstavbě souvislých garáží vybere se poplatek Kčs 200,- za každou garáž bez ohledu na počet stavebníků.
Oddíl L
Řízení o vynálezech, ochranných známkách a průmyslových vzorech
A.
Vynálezy
10.
Společná poznámka pro položky 75 až 81:
Poplatky podle tohoto oddílu se platí v hotovosti nebo převodem z účtu u peněžního ústavu.
11.
Položka 75 s poznámkou zní:
a) za podání přihlášky, v níž se žádá o udělení patentu | Kčs 500,-
---|---
b) za žádost za navrácení lhůty | Kčs 500,-
c) za žádost za odklad zveřejnění přihlášky|
- za prvé tři měsíce odkladu | Kčs 100,-
- za každý další měsíc odkladu | Kčs 50,-
d) za zápis licence k patentu a převodu patentu do rejstříku | Kčs 300,-
e) za žádost o určení, zda vyřešení technického problému spadá do rozsahu určitého autorského osvědčení nebo patentu | Kčs 2 000,-
Poznámka:
Poplatek podle písm. b) a e) se nevybere, podává-li žádost autor ve věci jemu uděleného autorského osvědčení nebo jeho dědic.
12.
Za položku 76 vkládá se poznámka, která zní:
Poznámka k položce 75 platí zde obdobně.
13.
Položka 77 s poznámkou zní:
Zveřejnění přihlášky | Kčs 300,-
---|---
Poznámka:
Poplatek se platí na výzvu správního orgánu před zveřejněním přihlášky vynálezu a ve lhůtě určené správním orgánem.
14.
Položka 78 s poznámkou zní:
Tisk popisu vynálezu k patentu| Kčs 1000,-
---|---
Poznámka k položce 77 platí zde obdobně.
15.
Položka 79 s poznámkami zní:
Za patent na vynález
a) za prvých pět roků | Kčs 3000,-
---|---
b) za další tři roky | Kčs 2000,-
c) za devátý rok | Kčs 800,-
d) za desátý a každý další rok se poplatek uvedený sub c) zvyšuje ročně vždy o | Kčs 200,-
Poznámky:*)
1.
a) Poplatek za prvých pět let platnosti patentu je splatný předem nejdéle do šesti měsíců po dni, kdy rozhodnutí o udělení patentu nabude právní moci,
b)
poplatek za další tři roky je splatný před uplynutím pátého roku platnosti patentu,
c)
poplatky za devátý a každý další rok jsou splatné vždy před uplynutím předcházejícího roku platnosti patentu.
2.
Jestliže lhůty uvedené v poznámce 1 pod písm. b) a c) prošly přede dnem, kdy rozhodnutí o udělení patentu nabylo právní moci, jsou poplatky v uvedených případech splatné ve lhůtě stanovené v poznámce 1 písm. a).
3.
Nebude-li poplatek zaplacen ve lhůtách uvedených v poznámkách 1 a 2, je možno jej zaplatit ještě v další lhůtě šesti měsíců; v těchto případech se však poplatek zvyšuje na dvojnásobek.*)
16.
Za položku 80 se vkládá poznámka, která zní:
Poznámka k položce 75 platí zde obdobně.
17.
Položka 81 zní:
Řízení o návrhu na zrušení autorského osvědčení nebo patentu a o žádosti za vyznačení závislosti autorského osvědčení nebo patentu | Kčs 20,- až 2 000,-.
---|---
Poznámka k položce 75 platí zde obdobně.
B.
Ochranné známky, průmyslové vzory a označení původu**)
18.
Položka 82 s poznámkami zní:
a) za podání přihlášky (včetně případného zápisu do rejstříku)|
---|---
- ochranné známky| Kčs 400,-
- průmyslového vzoru se žádostí o udělení patentu | Kčs 200,-
- označení původu | Kčs 600,-
b) za žádost o zápis dalšího uživatele označení původu | Kčs 400,-
c) za žádost|
- o obnovu zápisu ochranné známky|
- o rozšíření seznamu výrobků nebo služeb ochranné známky | Kčs 400,-
d) za žádost o zápis převodu nebo souhlasu k převodu ochranné známky, licence a převodu patentu do rejstříku | Kčs 100,-
e) za návrh na výmaz|
- ochranné známky|
- označení původu|
- dalšího uživatele označení původu, jakož i za návrh zjišťovací | Kčs 200,-
f) za návrh na zrušení osvědčení nebo patentu | Kčs 200,-
g) za žádost o určení, zda vnější úprava výrobku spadá do rozsahu určitého osvědčení nebo patentu| Kčs 200,-
h) za žádost o změnu|
- v ochranné známce|
- označení původu|
- názvu majitele ochranné známky, názvu uživatele nebo dalšího uživatele označení původu | Kčs 50,-
i) za žádost za navrácení lhůty | Kčs 100,-
j) za žádost za odklad zveřejnění přihlášky průmyslového vzoru | Kčs 100,-
k) za zveřejnění přihlášky průmyslového vzoru| Kčs 100,-
l) za vydání povolení o prodloužení lhůty v řízení|
- za první a druhé prodloužení| Kčs 20,-
- za třetí a další prodloužení | Kčs 100,-
m) za prodloužení doby platnosti patentu na průmyslový vzor| Kčs 200,-
n) za žádost|
- o mezinárodní zápis ochranné známky nebo označení původu|
- o obnovu mezinárodního zápisu ochranné známky nebo o prodloužení doby platnosti mezinárodně zapsané ochranné známky | Kčs 60,-
o) za žádost o převod mezinárodně zapsané ochranné známky, o změnu názvu jejího majitele, o omezení jejího seznamu výrobků nebo služeb,|
o teritoriální omezení nebo rozšíření její ochrany, jakož i za žádost|
o změnu názvu uživatele mezinárodně zapsaného označení původu, o změnu seznamu výrobků nebo zápis spoluuživatele takového
označení původu| Kčs 40,-
p) za návrh na výmaz mezinárodní ochranné známky | Kčs 200,-
Poznámky:
1.
Poplatky za řízení ve věci označení původu budou vybírány až po nabytí účinnosti zákona o označení původu.
2.
Případy uvedené pod písm. a) až p) se vztahují na ochranné známky, průmyslové vzory a označení původu zapsané v ČSSR,
-
n) a o) se vztahují na čs. ochranné známky a označení původu zapsané mezinárodně,
-
p) se vztahují na jiné než čs. ochranné známky, zapsané mezinárodně.
3.
Poplatek za řízení o přihlášce průmyslového vzoru může správní orgán snížit až na polovinu sazby.
4.
Poplatky podle písm. n) a o) jsou vybírány za úkony prováděné podle Madridské dohody o mezinárodním zápisu ochranných známek, případně podle Lisabonské dohody o ochraně označení původu u Spojených mezinárodních úřadů pro ochranu vlastnictví v Ženevě.
5.
Poplatek podle písm. f), g), i) a l) se nevybere, podává-li žádost autor ve věci jemu uděleného osvědčení nebo jeho dědic.
19.
Položka 83 s poznámkou zní:
Vydání osvědčení o právu přednosti (prioritní doklad) | Kčs 40,-
---|---
Poznámka:
Poznámka 5 k položce 82 platí zde obdobně.
*)
Autorské osvědčení na vynálezy poplatkům podle této položky nepodléhají (§ 47 odstavec 1 zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech).
*)
Při nezaplacení poplatku ani v této prodloužené lhůtě patent zanikne (§ 57 písm. c) zák. č. 84/1972 Sb.).
**)
Patent na průmyslový vzor zanikne, nezaplatí-li se včas správní poplatek (§ 110 písm. c) zákona č. 84/1972 Sb.). |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 3/1973 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 3/1973 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 25. výročí Únorového vítězství československého pracujícího lidu
Vyhlášeno 7. 2. 1973, datum účinnosti 7. 2. 1973, částka 2/1973
* § 1 - (1) K 25. výročí Únorového vítězství československého pracujícího lidu se vydávají stříbrné padesátikoruny.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 7. 2. 1973
3
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 30. ledna 1973
o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 25. výročí Únorového vítězství československého pracujícího lidu
Federální ministerstvo financí podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb. a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích, vyhlašuje:
§ 1
(1)
K 25. výročí Únorového vítězství československého pracujícího lidu se vydávají stříbrné padesátikoruny.
(2)
Pamětní stříbrné padesátikoruny se razí ze slitiny o 700 dílech stříbra a 300 dílech mědi. Hrubá váha padesátikoruny je 13 g. Při ražbě je dovolena odchylka nahoru i dolů v hrubé váze 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr padesátikoruny je 31 mm, na hraně je plastický nápis „25. VÝROČÍ VÍTĚZNÉHO ÚNORA“, který je ukončen pěticípou hvězdičkou.
(3)
Na líci pamětní stříbrné padesátikoruny je státní znak Československé socialistické republiky, pod ním ve třech řádcích nápis
„ČESKOSLOVENSKÁ
SOCIALISTICKÁ
REPUBLIKA“.
Uprostřed dole je oslavná snítka vavřínu. Autorem návrhu je akademický sochař profesor František David, jehož značka „D“ je umístěna pod snítkou vavřínu.
(4)
Na rubu pamětní stříbrné padesátikoruny je v popředí postava dělníka-milicionáře, symbolizující rozhodné vystoupení dělnické třídy v únorových dnech roku 1948. Za dominující postavou je velká pěticípá hvězda s letopočty „1948“ a „1973“, srp, kladivo, obrys ozubeného kola a továrny. V horní levé části plochy je umístěno označení hodnoty mince číslem „50“. Autorem návrhu rubové strany je akademický sochař Ivan Lipták, jehož značka „L“ je umístěna dole pod postavou dělníka.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Doc. Ing. Rohlíček, CSc., v. r.
66kB
63kB |
Vyhláška Rady Okresního národního výboru v Čadci č. 13/1973 Sb. | Vyhláška Rady Okresního národního výboru v Čadci č. 13/1973 Sb.
Vyhláška rady Okresního národního výboru v Čadci, kterou se určuje Městský národní výbor v Turzovce stavebním úřadem I. stupně
Vyhlášeno 26. 2. 1973, datum účinnosti 26. 2. 1973, částka 6/1973
* § 1 - Rada Okresního národního výboru v Čadci určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, ve spojení s článkem 2 zákona Slovenské národní rady č. 72/1969 Sb., o některých opatřeních v organizaci a působnosti národních výborů v Slov
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 26. 2. 1973
13
VYHLÁŠKA
rady Okresního národního výboru v Čadci
ze dne 17. listopadu 1972,
kterou se určuje Městský národní výbor v Turzovce stavebním úřadem I. stupně
§ 1
Rada Okresního národního výboru v Čadci určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, ve spojení s článkem 2 zákona Slovenské národní rady č. 72/1969 Sb., o některých opatřeních v organizaci a působnosti národních výborů v Slovenské socialistické republice, stavebním úřadem
Městský národní výbor v Turzovce
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Tajemník:
Ing. Gajdošík v. r.
Předseda
Cyprich v. r. |
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 20/1973 Sb. | Nařízení vlády České socialistické republiky č. 20/1973 Sb.
Nařízení vlády České socialistické republiky, kterým se mění a doplňuje vládní nařízení České socialistické republiky č. 159/1969 Sb., o kulturních fondech, o příspěvcích příjemců autorských odměn a odměn výkonných umělců kulturním fondům, o příspěvcích za užití volných děl literárních, vědeckých a uměleckých a o příspěvcích uživatelů děl
Vyhlášeno 20. 3. 1973, datum účinnosti 20. 3. 1973, částka 8/1973
* Čl. I - Vládní nařízení České socialistické republiky č. 159/1969 Sb., o kulturních fondech, o příspěvcích příjemců autorských odměn a odměn výkonných umělců kulturním fondům, o příspěvcích za užití volných děl literárních, vědeckých a uměleckých a o příspěvcích u
* Čl. II
Aktuální znění od 20. 3. 1973
20
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 28. února 1973,
kterým se mění a doplňuje vládní nařízení České socialistické republiky č. 159/1969 Sb., o kulturních fondech, o příspěvcích příjemců autorských odměn a odměn výkonných umělců kulturním fondům, o příspěvcích za užití volných děl literárních, vědeckých a uměleckých a o příspěvcích uživatelů děl
Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 42 odst. 3 a § 44 odst. 1 písm. d) zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon):
Čl. I
Vládní nařízení České socialistické republiky č. 159/1969 Sb., o kulturních fondech, o příspěvcích příjemců autorských odměn a odměn výkonných umělců kulturním fondům, o příspěvcích za užití volných děl literárních, vědeckých a uměleckých a o příspěvcích uživatelů děl, se mění a doplňuje takto:
1.
Ustanovení § 14 zní:
㤠14
(1)
Příjemci autorských odměn a odměn výkonných umělců odvádějí kulturním fondům, s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 až 4, příspěvek ve výši 2 % hrubé odměny.
(2)
Z autorských odměn plynoucích čs. občanům ze zahraničí se odvádí kulturním fondům příspěvek ve výši 40 % hrubé odměny; ministr kultury může v případech zřetele hodných výši tohoto příspěvku snížit.
(3)
Nejde-li o případy, uvedené v odstavci 2, odvádějí kulturním fondům dědici autorských práv a autoři děl fotografických, dosáhnou-li ročních příjmů z autorských odměn
a)
více než 50 000 Kčs, avšak méně než 100 000 Kčs, příspěvek ve výši 3 %,
b)
více než 100 000 Kčs, příspěvek ve výši 5 % celkových ročních příjmů;
z příjmů podrobených vyššímu příspěvku nesmí však po odpočtu příspěvku zbýt příjemci méně než z nejvyššího součtu odměn podrobeného ještě nižšímu příspěvku.
(4)
Příspěvek podle odstavců 1 až 3 se neodvádí z odměn osvobozených od daně podle § 4 zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb., a z odměn, které podléhají dani ze mzdy.
(5)
Příspěvky příjemců autorských odměn a odměn výkonných umělců příslušejí kulturním fondům a tvoří základní zdroje jejich příjmů pro plnění jejich úkolů (§ 41 autorského zákona).“
2.
Ustanovení § 15 zní:
㤠15
(1)
Organizace, která vyplácí odměnu, srazí příspěvek podle § 14 odst. 1 a 2, v případech podle § 14 odst. 3 srazí zálohově příspěvek ve výši 2 %. Sražené částky vyúčtuje a odvede hromadně za kalendářní měsíc vždy do 20. dne následujícího měsíce organizaci příslušné pro vybírání příspěvků (§ 16).
(2)
Příjemci autorských odměn, na něž se vztahuje ustanovení § 14 odst. 3, jsou povinni poukázat příslušné vybírající organizaci rozdíl mezi příspěvkem zaplaceným zálohově srážkou a příspěvkem, k jehož úhradě jsou povinni, nejpozději do 31. ledna následujícího roku.
(3)
Příspěvky z odměn přijatých od občanů a ohlášených podle § 5 odst. 2 zák. č. 36/1965 Sb., ve znění zákona č. 160/1968 Sb., uhradí příjemce odměny přímo organizaci pro vybírání příspěvků.“
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Korčák v. r. |
Vyhláška Rady Okresního národního výboru v Prešově č. 34/1973 Sb. | Vyhláška Rady Okresního národního výboru v Prešově č. 34/1973 Sb.
Vyhláška rady Okresního národního výboru v Prešově, kterou se určuje Městský národní výbor v Lipanech stavebním úřadem I. stupně
Vyhlášeno 6. 4. 1973, datum účinnosti 6. 4. 1973, částka 10/1973
* § 1 - Rada Okresního národního výboru v Prešově určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, ve spojení s článkem 2 zákona Slovenské národní rady č. 72/1969 Sb., o některých opatřeních v organizaci a působnosti národních výborů v Sl
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 6. 4. 1973
34
VYHLÁŠKA
rady Okresního národního výboru v Prešově
ze dne 8. prosince 1972,
kterou se určuje Městský národní výbor v Lipanech stavebním úřadem I. stupně
§ 1
Rada Okresního národního výboru v Prešově určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, ve spojení s článkem 2 zákona Slovenské národní rady č. 72/1969 Sb., o některých opatřeních v organizaci a působnosti národních výborů v Slovenské socialistické republice, stavebním úřadem
Městský národní výbor v Lipanech.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Tajemník:
Šoltýs v. r.
Předseda:
Parada v. r. |
Vyhláška Rady Okresního národního výboru ve Veľkém Krtíši č. 35/1973 Sb. | Vyhláška Rady Okresního národního výboru ve Veľkém Krtíši č. 35/1973 Sb.
Vyhláška rady Okresního národního výboru ve Veľkém Krtíši, kterou se určuje Městský národní výbor v okrese stavebním úřadem I. stupně
Vyhlášeno 6. 4. 1973, datum účinnosti 2. 1. 1973, částka 10/1973
* § 1 - Rada Okresního národního výboru ve Veľkém Krtíši určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, ve spojení s článkem 2 zákona Slovenské národní rady č. 72/1969 Sb., o některých opatřeních v organizaci a působnosti národních výbo
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 2. ledna 1973.
Aktuální znění od 2. 1. 1973
35
VYHLÁŠKA
rady Okresního národního výboru ve Veľkém Krtíši
ze dne 2. ledna 1973,
kterým se určuje městský národní výbor v okrese stavebním úřadem I. stupně
§ 1
Rada Okresního národního výboru ve Veľkém Krtíši určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, ve spojení s článkem 2 zákona Slovenské národní rady č. 72/1969 Sb., o některých opatřeních v organizaci a působnosti národních výborů v Slovenské socialistické republice, stavebním úřadem
Městský národní výbor ve Veľkém Krtíši.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 2. ledna 1973.
Tajemník:
Tóth v. r.
Předseda:
Bendík v. r. |
Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 42/1973 Sb. | Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 42/1973 Sb.
Vyhláška Federálního statistického úřadu, kterou se mění příloha k vyhlášce č. 186/1968 Sb., o zavedení jednotné evidence pracujících
Vyhlášeno 30. 4. 1973, datum účinnosti 30. 4. 1973, částka 13/1973
* Čl. I - V souvislosti s programem racionalizace informačních soustav se ruší příloha k vyhlášce č. 186/1968 Sb., o zavedení jednotné evidence pracujících, a nahrazuje se novou přílohou tohoto znění:
* Čl. II
Aktuální znění od 30. 4. 1973
42
VYHLÁŠKA
Federálního statistického úřadu
ze dne 30. dubna 1973,
kterou se mění příloha k vyhlášce č. 186/1968 Sb., o zavedení jednotné evidence pracujících
Federální statistický úřad stanoví podle § 35 odst. 2 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací:
Čl. I
V souvislosti s programem racionalizace informačních soustav se ruší příloha k vyhlášce č. 186/1968 Sb., o zavedení jednotné evidence pracujících, a nahrazuje se novou přílohou tohoto znění:
Příloha k vyhlášce č. 186/1968 Sb.
Soustava ukazatelů jednotné evidence pracujících se člení do těchto tříd:
0 Ukazatele o organizaci
1 Identifikační a rodná data pracovníka
2 Školní vzdělání a kvalifikace pracovníka
3 Ukazatele o pracovním zařazení pracovníka v organizaci
4 Ostatní ukazatele osobní agendy (vnitřní ukazatele organizace)
5 Ukazatele nemocenského pojištění
6 Ukazatele mzdové agendy a důchodového zabezpečení
7 Ukazatele mzdové agendy - výplaty
8 Ukazatele sociálních dávek
9 Ukazatele mzdové agendy - srážky
Ukazatele jednotné evidence pracujících se dělí podle těchto skupin pracujících:
A Pracující ve státním a družstevním sektoru (bez JZD)1)
B Trvale činní v JZD2)
C Jednotlivě hospodařící rolníci
D Samostatně hospodařící (mimo zemědělství)
E Domáčtí dělníci
F Pracovníci na přechodnou potřebu3)
G Učni ve státním a družstevním sektoru (bez JZD)
H Učni v JZD
Seznam závazných ukazatelů jednotné evidence pracujících
Číslo ukazatele | Název ukazatele | Skupina pracujících4)
---|---|---
A| B| C| D| E| F| G| H
001 | Číslo organizace | / | / | / | / | / | / | / | /
002 | Sídlo organizace | / | / | / | / | / | / | / | /
003 | Sídlo trvalého pracoviště | / | / | \\- | \\- | / | / | / | /
101 | Příjmení, jméno, akademický titul, hodnost, rodné jméno | / | / | / | / | / | / | / | /
104 | Rodné číslo | / | / | / | / | / | / | / | /
105| Rodinný stav | / | / | / | / | / | / | / | /
106| Národnost | / | / | / | / | / | / | / | /
107 | Trvalé bydliště | / | / | / | / | / | / | / | /
201 | Nejvyšší dosažené vzdělání | /| / | / | / | / | \\- | / | /
202 | Obor dosaženého školního vzdělání - učební obor | / | / | / | / | / | __ | / | /
301 | Datum vzniku pracovního (učebního) poměru | / | / | \\- | \\- | / | / | / | /
302 | Důvod příchodu pracovníka do organizace | / | / | \\- | \\- | / | / | / | /
303 | Zaměstnání vykonávané v organizaci | / | / | \\- | / | / | / | \\- | \\-
304 | Druh činnosti | / | / | \\- | \\- | \\- | \\- | \\- | \\-
306 | Mzdové zařazení | / | / | \\- | \\- | /| / | \\- | \\-
307 | Splnění požadované kvalifikace | / | \\- | \\- | \\- | \\- | \\- | \\- | \\-
308 | Změněná pracovní schopnost | / | / | / | / | / | / | / | /
309 | Datum ukončení pracovního (učebního) poměru | / | / | \\- | \\- | / | / | / | /
310 | Důvod ukončení pracovního (učebního) poměru | / | / | \\- | \\- | / | \\- | / | /
311 | Druh vynětí z evidenčního počtu | / | / | \\- | \\- | / | / | \\- | \\-
312 | Skupina pracujících | / | / | / | / | / | / | / | /
314 | Druh pracovního poměru | / | / | \\- | \\- | / | / | \\- | \\-
501 | Počet dětí, na něž je nárok na přídavky na děti | / | / | / | / | / | / | / | /
601 | Zákonný týdenní pracovní úvazek | / | / | \\- | \\- | \\- | \\- | \\- | \\-
602 | Mzdová sazba - základní plat | / | \\- | \\- | / | / | \\- | / | \\-
605 | Druh důchodu pracovníka | / | / | / | / | / | / | / | /
606 | Pracovní kategorie pro důchodové zabezpečení | / | / | \\- | / | \\- | / | / | /
650 | Počet odpracovaných hodin | / | \\- | \\- | \\- | \\- | \\- | \\- | \\-
660 | Počet neodpracovaných hodin | / | \\- | \\- | \\- | \\- | \\- | \\- | \\-
671 | Počet kalendářních dnů doby zaměstnání za sledované období | / | \\- | \\- | \\- | \\- | \\- | / | \\-
672 | Počet kalendářních dnů, po které pracovník vykonával zaměstnání zařazené do jednotlivých pracovních kategorií pro důchodové zabezpečení | / | / | -| / | \\- | / | / | /
681 | Počet kalendářních dnů, za něž byly vyplaceny dávky nemocenského pojištění | / | / | / | / | / | / | / | /
682 | Počet kalendářních dnů ostatních náhradních dob pro důchodové zabezpečení | / | / | -| \\- | / | / | / | /
683 | Počet kalendářních dnů služby v ozbrojených silách | / | / | / | / | / | / | \\- | \\-
710 | Základní časové mzdy, platy a úkolové mzdy | / | \\- | \\- | \\- | / | \\- | / | \\-
720 | Příplatky a doplatky ke mzdě | / | \\- | \\- | \\- | / | \\- | \\- | \\-
730 | Prémie a odměny | / | / | \\- | \\- | / | \\- | \\- | \\-
740 | Podíly na hospodářských výsledcích | / | / | \\- | \\- | / | \\- | \\- | \\-
750 | Náhrady mezd | / | / | \\- | \\- | / | \\- | \\- | \\-
760 | Ostatní osobni výdaje | / | \\- | \\- | \\- | / | \\- | \\- | \\-
770 | Výplaty nezahrnované do mzdových prostředků | / | \\- | \\- | \\- | / | \\- | \\- | \\-
780 | Výplaty nezahrnované do hrubé mzdy pro účely důchodového zabezpečení | / | \\- | \\- | \\- | / | \\- | \\- | \\-
791 | Úhrn hrubých příjmů (č. 710 až 770) | / | / | \\- | \\- | / | /| / | /
792 | Celková mzda (č. 710 až 750) | / | / | \\- | \\- | / | \\- | / | /
793 | Hrubá mzda pro důchodové zabezpečeni (= 792 + 760 - 780) | / | / | / | / | / | / | / | /
810 | Dávky nemocenského pojištění | / | / | \\- | \\- | / | / | / | /
820 | Přídavky na děti | / | / | / | / | / | / | / | /
910 | Daň ze mzdy | / | / | \\- | \\- | / | / | / | \\-
U nově přijatých pracovníků vedou organizace ještě tyto ukazatele:
004 | Číslo organizace předchozího zaměstnání | / | / | / | / | / | / | / | /
005 | Sídlo předchozího trvalého pracoviště | / | / | / | / | / | / | / | /
313 | Zaměstnání vykonávané v předchozí organizaci | / | / | / | / | / | / | / | /
319 | Datum ukončení předchozího zaměstnání | / | / | / | / | / | / | / | /
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
Ing. Kazimour v. r.
1)
Na stálou potřebu, na pracovním místě, které má být trvale obsazeno.
2)
Týká se jak členů JZD, tak i pracovníků v pracovním poměru k JZD.
3)
Na sezónu nebo kampaň nebo výjimečně na jinou krátkodobou časově omezenou potřebu nad 6 dní do 1 měsíce.
4)
Případy, pro něž je vedení ukazatele předepsáno, jsou vyznačeny šikmou svislou čarou (/), případy, kdy ukazatel není předepsán, jsou vyznačeny pomlčkou (-). |
Zákon č. 46/1973 Sb. | Zákon č. 46/1973 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 150/1969 Sb., o přečinech
Vyhlášeno 3. 5. 1973, datum účinnosti 1. 7. 1973, částka 14/1973
* Čl. I - Zákon č. 150/1969 Sb., o přečinech, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 1973
46
ZÁKON
ze dne 25. dubna 1973,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 150/1969 Sb., o přečinech
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 150/1969 Sb., o přečinech, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 7
v ustanovení písm. c) se za slova „se podrobit“ vkládají slova „ochrannému dohledu,“ a na konci tohoto ustanovení se připojuje slovo „, nebo“,
připojuje se ustanovení písm. d), které zní:
„d)
v úmyslu vyhnout se plnění pracovních úkolů ve výkonu trestu odnětí svobody předstírá onemocnění, svévolně odmítá stravu, poškodí se na zdraví nebo soustavně a bez závažného důvodu odmítá vykonávat přidělenou práci.“
2.
V § 8 písm. c) se slova „z pracovního poměru“ nahrazují slovy „z pracovního nebo jiného obdobného poměru“.
3.
§ 9 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3)
Pro přečin proti socialistickému soužití bude potrestán odnětím svobody až na tři měsíce nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem do výše 5000 Kčs, kdo
a)
padělá lékařský předpis nebo pozmění jeho obsah v úmyslu, aby ho bylo použito jako pravého, anebo kdo užije takového předpisu jako pravého, nebo
b)
poskytne jinému tiskopis lékařského předpisu v úmyslu, aby ho bylo použito k padělání, anebo kdo ve stejném úmyslu takový tiskopis odcizí nebo jinak neoprávněně získá.“
4.
§ 13 odst. 3 zní:
„(3)
Při výkonu trestů a ochranných opatření, uložených v řízení o přečinech, se postupuje podle předpisů, podle kterých se vykonávají tresty a ochranná opatření, uložená v řízení o trestných činech.“
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1973.
Svoboda v. r.
Indra v. r.
Dr. Štrougal v. r. |
Zákon č. 47/1973 Sb. | Zákon č. 47/1973 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody
Vyhlášeno 3. 5. 1973, datum účinnosti 1. 7. 1973, částka 14/1973
* Čl. I - Zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění zákona č. 173/1968 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 1973
47
ZÁKON
ze dne 25. dubna 1973,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění zákona č. 173/1968 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 3 odst. 1 zní:
„(1)
Trest se vykonává v nápravně výchovných ústavech, jež zřizuje a zrušuje ministr spravedlnosti.“
2.
V § 20
v odstavci 2 písm. f) a g) se slova „až do 20 dnů“ nahrazují slovy „až do 30 dnů“,
odstavec 3 zní:
„(3)
Při umístění do samovazby odsouzený nepracuje, je omezen v účasti na zájmové činnosti a není mu dovoleno číst denní tisk, knihy nebo jiné publikace a nakupovat věci osobní potřeby (§ 14). Stejně se postupuje i při celodenním umístění do uzavřeného oddělení s tím rozdílem, že odsouzený je povinen konat práce uvedené v § 27 odst. 2. S výkonem znovu uloženého kázeňského trestu celodenního umístění do uzavřeného oddělení nebo umístění do samovazby nelze započít dříve než po uplynutí alespoň 10 dnů od výkonu některého z těchto kázeňských trestů; byl-li však kázeňský trest celodenního umístění do uzavřeného oddělení nebo umístění do samovazby znovu uložen ještě během výkonu některého z těchto kázeňských trestů, lze vykonat dva takové kázeňské tresty bezprostředně za sebou.“
3.
V § 24
odstavec 1 zní:
„(1)
Uložením kázeňských trestů se vyřizují též přestupky.“,
v odstavci 2 se připojují na konci slova „nebo přečinem.“
4.
V § 27 odst. 1 se připojuje na konci tato věta:
„Jsou-li však pro to naléhavé důvody, může náčelník nápravně výchovného ústavu nařídit odsouzeným práci přesčas, a to v rozsahu až do 150 hodin v kalendářním roce a se souhlasem ministra spravedlnosti až do 280 hodin v kalendářním roce; nad tuto hranici může povolit práci přesčas na návrh ministra spravedlnosti vláda republiky.“
5.
V § 32 se slova „částku 100 Kčs“ nahrazují slovy „částku 500 Kčs“.
6.
V § 36 odst. 2 se připojuje na konci tato věta:
„Nastala-li však nutnost naznačená ve větě první v důsledku toho, že si odsouzený způsobil újmu na zdraví úmyslně, může soud na návrh prokurátora rozhodnout, že se doba přerušení do výkonu trestu nepočítá.“
7.
V § 39 ve větě první se slovo „Soud“ nahrazuje slovy „Ministr spravedlnosti“.
8.
V § 47
odstavec 1 zní:
„(1)
Občanskou kontrolu nad výkonem trestu provádějí orgány České národní rady a Slovenské národní rady.“,
v odstavci 2 se slovo „komisí“ nahrazuje slovem „orgánů“.
9.
Za nadpis oddílu 11 se vkládá § 48a, který včetně nadpisu zní:
㤠48a
Úkoly nápravně výchovných ústavů
Nápravně výchovné ústavy vytvářejí po dobu výkonu trestu předpoklady pro plynulý přechod osob propouštěných z výkonu trestu do občanského života; přitom úzce spolupracují s národními výbory a s hospodářskými organizacemi, popřípadě i s jinými orgány, a zejména jim poskytují včas potřebné informace.“
10.
V § 56 odst. 1
za ustanovení písm. b) se vkládá nové ustanovení písm. c), které zní:
„c)
snížení kapesného až do 2 měsíců,“,
za ustanovení písm. d) se vkládá nové ustanovení písm. f), které zní:
„f)
umístění do samovazby až do 10 dnů,“,
dosavadní ustanovení písm. c) a d) se označují jako ustanovení písm. d) a e) a dosavadní ustanovení písm. e) se označuje jako ustanovení písm. g).
11.
V § 72 se připojuje na konci tato věta:
„Ministr spravedlnosti se zmocňuje dávat souhlas k ověřování nových, od tohoto zákona odchylných metod nápravně výchovné činnosti, a to pokud uplatnění takových metod znamená pro odsouzené zmírnění omezení jejich občanských práv.“
12.
Za § 72 se vkládá § 72a, který zní:
㤠72a
Během výkonu trestu lze též vykonávat soudem uložené ochranné léčení; bližší podmínky a způsob výkonu ochranného léčení stanoví ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem zdravotnictví.“
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1973.
Svoboda v. r.
Indra v. r.
Dr. Štrougal v. r. |
Zákon č. 48/1973 Sb. | Zákon č. 48/1973 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní řád
Vyhlášeno 3. 5. 1973, datum účinnosti 1. 7. 1973, částka 14/1973
* Čl. I - Trestní řád č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění trestního řádu, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 7. 1973
48
ZÁKON
ze dne 25. dubna 1973,
kterým se mění a doplňuje trestní řád
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Trestní řád č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 12 odst. 7 se slova „Po přijetí obžaloby“ nahrazují slovy „Po nařízení hlavního líčení“.
2.
§ 14 odst. 3 zní:
„(3)
Pravomoci vojenských soudů podléhají též civilní osoby
a)
pro trestné činy válečné zrady (§ 114 tr. zák.), služby v cizím vojsku (§ 115 tr. zák.) a nenastoupení služby v ozbrojených silách (§ 269 až 271 tr. zák.),
b)
pro trestné činy vyzvědačství (§ 105 tr. zák.), ohrožení státního tajemství (§ 106, 107, 107a tr. zák.) a vyzvědačství a ohrožení státního tajemství ke škodě státu světové socialistické soustavy (§ 108 tr. zák.), byl-li jimi ohrožen zvlášť důležitý zájem obrany vlasti.“
3.
V § 35
za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Obhájcem v trestním řízení, ve kterém jsou probírány skutečnosti tvořící předmět státního tajemství, může být pouze advokát, který se může seznamovat se státním tajemstvím. Výběr těchto advokátů provádějí ústřední orgány advokacie podle hledisek uvedených v předpisech upravujících ochranu státního tajemství a vedou jejich seznamy.“,
dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
4.
§ 50 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Zmocněncem zúčastněné osoby a poškozeného v trestním řízení, ve kterém jsou probírány skutečnosti tvořící předmět státního tajemství, může být pouze osoba, která se může seznamovat se státním tajemstvím na příslušném úseku. Je-li takovým zmocněncem advokát, užije se obdobně ustanovení § 35 odst. 2.“
5.
V § 65 odst. 2 poslední větě se slova „nebo vyhledávání“ nahrazují slovy „, a jde-li o vyhledávání, jakmile byli obviněný a jeho obhájce upozorněni na možnost prostudovat spisy [§ 169 písm. b)]“.
6.
V § 66 odst. 1 se slova „nebo vyhledávacímu orgánu“ nahrazují slovy „,vyhledávacímu orgánu nebo orgánu konajícímu objasňování“ a za slova „vyhledávacím orgánem“ se vkládají slova „, v objasňování orgánem konajícím objasňování“.
7.
V § 80 odst. 3 se vypouští věta druhá.
8.
V § 81 odst. 4 se vypouští věta druhá.
9.
V § 86
za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
V případě, že bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin podle hlavy první zvláštní části trestního zákona, může prokurátor nebo vyšetřovatel s předchozím souhlasem prokurátora nařídit, aby mu pošta nebo podnik provádějící dopravu zásilek vydaly zásilku, u níž je důvodné podezření, že jí byl spáchán takový trestný čin nebo že s takovým trestným činem souvisí, jestliže je k objasnění skutečností závažných pro trestní řízení nutno zjistit její obsah.“,
dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a za slova „v odstavci 1“ se vkládá „nebo 2“.
10.
V § 87 odst. 1 se za slova „§ 86 odst. 1“ vkládá „nebo 2“.
11.
§ 105 odst. 1 věta druhá zní:
„Místo přibrání znalce je možno se spokojit v jednoduchých případech s potvrzením nebo odborným vyjádřením příslušného orgánu, o jejichž správnosti nejsou pochybnosti.“
12.
V § 106 se připojuje na konci tato věta:
„Znalec musí být též poučen o významu znaleckého posudku z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi a vědomě nepravdivého znaleckého posudku.“
13.
V § 114
za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Je-li k důkazu třeba zjistit totožnost osoby, která se zdržovala na místě činu, je osoba, o kterou jde, povinna strpět úkony potřebné pro takové zjištění.“,
dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4; přitom se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „předchozích odstavců“.
14.
§ 119 odst. 1 věta za středníkem zní:
„v ostatních případech rozhoduje, jestliže zákon nestanoví něco jiného, usnesením.“
15.
V § 149 odst. 2 se slova „po přijetí obžaloby“ nahrazují slovy „po nařízení hlavního líčení“.
16.
§ 162 včetně nadpisu zní:
㤠162
Předání věci vyšetřovateli
Jestliže se vyšetřovatel, kterému byla věc předána jiným orgánem, nepovažuje za příslušného, předloží spisy neprodleně se svým stanoviskem prokurátorovi; jinak pokračuje v řízení.“
17.
§ 164 odst. 1 věta druhá zní:
„Úkony podle hlavy čtvrté a páté, které lze podle tohoto zákona provést před zahájením trestního stíhání, a úkony provedené po zahájení trestního stíhání jinými orgány nemusí vyšetřovatel opakovat, byly-li provedeny způsobem odpovídajícím ustanovení tohoto zákona; vyšetřovatel však vždy vyslechne obviněného.“
18.
V § 166
vypouští se dosavadní odstavec 7,
dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7 a zní:
„(7)
Vyšetřování je třeba skončit zpravidla do dvou měsíců od zahájení trestního stíhání. Po skončení vyšetřování předloží vyšetřovatel prokurátorovi spisy se závěrečnou zprávou obsahující návrh na konečné opatření nebo učiní některé rozhodnutí podle § 171 až 173.“
19.
V § 168 odst. 1 se za slova „neposkytnutí pomoci podle § 207 a 208,“ vkládají slova „neoprávněného užívání cizího motorového vozidla podle § 209a odst. 1 a 2,“.
20.
V § 169
ustanovení písm. b), c) a d) zní:
„b)
místo seznámení obviněného a obhájce s výsledky vyhledávání upozorní vyhledávací orgán obviněného a obhájce na možnost, aby v přiměřené lhůtě, kterou zároveň stanoví, prostudovali spisy a učinili návrhy na doplnění vyhledávání; nepovažuje-li vyhledávací orgán navrhované doplnění za nutné, odmítne je; o těchto úkonech učiní záznam do protokolu;
c)
ustanovení § 164 odst. 4 a § 165 odst. 1 se neužije; oprávnění podle posléze uvedeného ustanovení obhájci nepřísluší ani při úkonech, kterými se vyhledávání doplňuje;
d)
vyhledávání je třeba skončit zpravidla do jednoho měsíce od zahájení trestního stíhání, a nebyl-li pachatel zjištěn, do dvou měsíců; neskončí-li vyhledávání v těchto lhůtách, může prokurátor ze závažných důvodů nařídit vyšetřování;“,
připojuje se ustanovení písm. e), které zní:
„e)
po skončení vyhledávání předloží vyhledávací orgán spisy prokurátorovi s návrhem na konečné opatření a se seznamem navrhovaných důkazů; návrh není třeba odůvodňovat.“
21.
Nadpis oddílu čtvrtého hlavy desáté zní: „Rozhodnutí v přípravném řízení“.
22.
V § 171
v odstavci 1 se slovo „vyšetřování“ nahrazuje slovy „přípravného řízení“,
v odstavcích 1 a 2 se slova „nebo vyhledávací orgán“ nahrazují slovy „a ve vyhledávání prokurátor“,
odstavec 3 zní:
„(3)
Usnesení o postoupení věci je nutno oznámit obviněnému a poškozenému; opis usnesení vyšetřovatele je nutno doručit též prokurátorovi, a to do 48 hodin. Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“
23.
V § 172
v odstavcích 1 a 2 se slova „nebo vyhledávací orgán“ nahrazují slovy „a ve vyhledávání prokurátor“,
odstavec 3 zní:
„(3)
Usnesení o zastavení trestního stíhání je nutno oznámit obviněnému a poškozenému; opis usnesení vyšetřovatele je nutno doručit též prokurátorovi, a to do 48 hodin. Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“
24.
V § 175 odst. 1 se ustanovení písm. a) doplňuje slovy „a ve vyhledávání postoupit věc a zastavit trestní stíhání,“.
25.
V § 179a odst. 2 se připojuje na konci tato věta:
„Vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit, které další federální orgány státní správy a v jakém rozsahu konají v oboru své působnosti objasňování o přečinech; obdobné oprávnění přísluší vládám republik, pokud jde o orgány státní správy republik.“
26.
V § 179b odst. 1
ustanovení písm. j) zní:
„j)
za podmínek stanovených v § 78 až 81 mohou činit rozhodnutí a opatření v těchto ustanoveních naznačená,“,
připojuje se ustanovení písm. k), které zní:
„k)
za podmínek stanovených v § 82 až 85 mohou vykonat domovní a osobní prohlídku.“
27.
§ 179c zní:
„(1)
Objeví-li se v průběhu objasňování, že jsou dány důvody vazby, předá orgán konající objasňování věc vyšetřovateli; je-li třeba provést zadržení a otevření zásilek, předá věc vyhledávacímu orgánu. O těchto opatřeních vyrozumí prokurátora.
(2)
Jsou-li tu podmínky společného řízení o trestném činu a přečinu, koná se vyšetřování nebo vyhledávání též o přečinu.“
28.
V § 179e
za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Konalo-li se přípravné řízení společně o trestném činu a přečinu, podává se společná obžaloba pro trestný čin i pro přečin; konalo-li se přípravné řízení jen o přečinu, podává se návrh na potrestání.“,
dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
29.
V § 181 se dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Po podání obžaloby soud rozhoduje samostatně všechny otázky souvisící s dalším řízením a je povinen - nevyčkávaje dalších návrhů - učinit všechna rozhodnutí a opatření, kterých je potřeba k vyřízení obžaloby, ke skončení věci a k výkonu soudního rozhodnutí.“
30.
§ 182 zní:
„(1)
Prokurátor může vzít obžalobu zpět až do zahájení hlavního líčení; věc se tím vrací do stavu přípravného řízení.
(2)
Dojde-li prokurátor po zahájení hlavního líčení k přesvědčení, že výsledky projednávání věci před soudem obžalobu nepotvrzují, je povinen ustoupit od obvinění a sdělit soudu důvody, které ho k tomu vedly. Toto prohlášení nezbavuje soud povinnosti, aby - řídě se zákonem a svým vnitřním přesvědčením - rozhodl o obžalobě podle obecných zásad.“
31.
V § 185 odst. 1 se slova „zda ji může sám přijmout a“ nahrazují slovy „zda může“.
32.
V § 186 se vypouštějí odstavce 2 a 3 a označení odstavce 1.
33.
V § 188 odst. 1
v ustanovení písm. f) se připojuje na konci tato věta:
„; ve věci, ve které bylo konáno vyhledávání, však může vrátit věc prokurátorovi k došetření jen tehdy, jestliže vyhledáváním nebyly objasněny základní skutečnosti důležité pro rozhodnutí o vině, nebo“,
vypouští se slovo „nebo“ v ustanovení písm. g) a celé ustanovení písm. h).
34.
§ 190 odst. 2 zní:
„(2)
Není-li došetření třeba, upozorní předseda senátu na možnost odchylného právního posouzení skutku osoby, kterým se doručuje opis obžaloby (§ 196 odst. 1).“
35.
V § 191 odst. 3 se za slovo „provést“ vkládá slovo „zpravidla“ a věta druhá se vypouští.
36.
§ 193 a 194 se vypouštějí.
37.
V § 196 odst. 1
se slova „Obžalobu, jakmile byla přijata, dá předseda senátu v opise“ nahrazují slovy „Neučinil-li soud některé z rozhodnutí uvedených v § 188 odst. 1 a 2, dá předseda senátu opis obžaloby“,
poslední věta odstavce 1 se vypouští.
38.
V § 211
v odstavci 1 se vypouštějí ve větě prvé slova „nebo znalce“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“ a v ustanovení písm. b) se vypouštějí slova „nebo znalce“,
připojuje se odstavec 4, který zní:
„(4)
Místo výslechu znalce lze číst protokol o jeho výpovědi nebo jeho písemný posudek, jestliže znalec byl před podáním posudku poučen podle § 106, nejsou pochybnosti o správnosti a úplnosti posudku a prokurátor i obžalovaný s tím souhlasí.“
39.
§ 263 odst. 1 věta druhá zní:
„Též v neveřejném zasedání může učinit rozhodnutí
a)
podle § 253, 255 a 257,
b)
podle § 258 odst. 1, je-li zřejmé, že vadu nelze odstranit ve veřejném zasedání.“
40.
V § 275 odst. 1 se připojuje na konci tato věta:
„Byl-li zákon porušen jen v neprospěch obviněného, doba od právní moci napadeného rozhodnutí do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona se do promlčecí doby nezapočítává.“
41.
V § 276 se slova „předseda Nejvyššího soudu“ nahrazují slovy „ministr spravedlnosti“.
42.
§ 294 zní:
„Předseda senátu dá opis obžaloby doručit (§ 196 odst. 1) též orgánu pověřenému péčí o mládež.“
43.
§ 314b odst. 6 zní:
„(6)
Prokurátor může vzít návrh na potrestání zpět až do zahájení hlavního líčení; v takovém případě učiní některé z opatření uvedených v § 179e odst. 1 písm. b) až h).“
44.
V § 314c odst. 1 se za ustanovení písm. c) vkládá nové ustanovení písm. d), které zní:
„d)
může zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 2,“,
dosavadní ustanovení písm. d) až f) se označují jako ustanovení písm. e) až g).
45.
V § 314d
v dosavadním znění, jež se označuje jako odstavec 1, se za slova „při hlavním líčení“ vkládají slova „konaném o přečinu“,
připojuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
V řízení o přečinu může samosoudce vyhotovit zjednodušený písemný rozsudek, jestliže po vyhlášení rozsudku se prokurátor a obviněný vzdali odvolání. Zjednodušený písemný rozsudek neobsahuje odůvodnění.“
46.
V hlavě devatenácté se za oddíl čtvrtý vkládá oddíl pátý, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl pátý
Trestní příkaz
§ 314e
(1)
V řízení o přečinech může samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz,
a)
jestliže se obviněný v průběhu objasňování doznal a samosoudce vzhledem k výsledkům objasňování nemá důvod pochybovat o pravdivosti tohoto doznání anebo jestliže rozhodné skutečnosti jsou zjištěny vlastním pozorováním veřejného orgánu, a
b)
jestliže prokurátor navrhl vydání trestního příkazu nebo souhlasil, aby trestní příkaz byl vydán; návrh nebo souhlas prokurátora se musí vztahovat též na druh a výměru trestu, který se má trestním příkazem uložit.
(2)
Trestním příkazem lze uložit trest odnětí svobody do dvou měsíců, nápravné opatření do čtyř měsíců, zákaz činnosti do dvou let, peněžitý trest do 5000 Kčs a propadnutí věci; náhradní trest odnětí svobody za peněžitý trest nesmí ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat dva měsíce.
(3)
Trestní příkaz nelze vydat
a)
v řízení proti mladistvému,
b)
v řízení proti osobě, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena,
c)
jestliže má být rozhodováno o ochranném opatření, nebo
d)
jestliže má být uložen souhrnný trest a předchozí trest byl uložen rozsudkem.
(4)
Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku. Účinky spojované s vyhlášením odsuzujícího rozsudku nastávají tu doručením trestního příkazu obviněnému.
§ 314f
(1)
Trestní příkaz obsahuje
a)
označení soudu, který trestní příkaz vydal,
b)
den a místo vydání trestního příkazu,
c)
označení obviněného (§ 120 odst. 2),
d)
výrok o vině (§ 120 odst. 3) a ukládaném trestu (§ 122 odst. 1),
e)
byl-li uplatněn nárok na náhradu škody, výrok o odkázání poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem a
f)
poučení o právu podat odpor.
(2)
Trestní příkaz se doručuje obviněnému, prokurátorovi a poškozenému, který uplatnil nárok na náhradu škody. Obviněnému se doručuje do vlastních rukou; náhradní doručení a uložení písemností je vyloučeno. Má-li obviněný obhájce, doručí se trestní příkaz též jemu.
§ 314g
(1)
Obviněný a osoby, které jsou oprávněny podat v jeho prospěch odvolání, s výjimkou prokurátora, mohou podat proti trestnímu příkazu odpor. Odpor se podává u soudu, který trestní příkaz vydal, a to do osmi dnů od doručení trestního příkazu obviněnému. Na navrácení lhůty se obdobně užije ustanovení § 61.
(2)
Byl-li podán proti trestnímu příkazu oprávněnou osobou ve lhůtě odpor, trestní příkaz se tím ruší a samosoudce nařídí ve věci hlavní líčení. Jinak se trestní příkaz stane pravomocným a vykonatelným.
(3)
Jestliže v důsledku včas podaného odporu rozhoduje samosoudce v hlavním líčení, nesmí obviněnému uložit přísnější trest, než jaký uložil trestním příkazem, ledaže by se skutkový stav na základě dokazování podstatně změnil.“
47.
V § 323 odst. 2 se slovo „soud“ nahrazuje slovy „předseda senátu“.
48.
V § 327
v odstavci 1 větě první se slovo „Soud“ nahrazuje slovy „Ministr spravedlnosti“ a věta druhá zní:
„Nedojde-li k vydání do ciziny nebo k vyhoštění anebo vrátí-li se vydaný nebo vyhoštěný, rozhodne soud, že se trest odnětí svobody nebo jeho zbytek vykoná.“,
v odstavci 3 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 2“.
49.
§ 330 odst. 4 zní:
„(4)
Rozhodnutí, že se podmíněně odsouzený osvědčil, může se souhlasem prokurátora učinit též předseda senátu.“
50.
§ 332 odst. 1 věta druhá zní:
„Rozhodnutí, že se podmíněně propuštěný osvědčil, může se souhlasem prokurátora učinit též předseda senátu.“
51.
§ 334 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3)
O návrhu prokurátora, aby se do výkonu trestu odnětí svobody nezapočítala doba, po kterou byl odsouzenému přerušen výkon trestu odnětí svobody za účelem léčebné péče ve zdravotnickém zařízení mimo nápravně výchovný ústav, stalo-li se tak v důsledku toho, že si odsouzený způsobil újmu na zdraví úmyslně, rozhoduje soud ve veřejném zasedání. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“
52.
V § 349 se slovo „Soud“ nahrazuje slovy „Předseda senátu“.
53.
V § 350a
v odstavci 4 se na konci připojuje tato věta:
„Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“,
odstavec 5 zní:
„(5)
Na řízení o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu pobytu, jakož i na řízení o nařízení výkonu zbytku tohoto trestu se obdobně užije ustanovení § 331 až 333.“,
připojuje se odstavec 6, který zní:
„(6)
Rozhodnutí o uložení přiměřených omezení osobě, které byl trest zákazu pobytu uložen vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody, činí ve veřejném zasedání soud, v jehož obvodu byl trest odnětí svobody naposledy vykonáván. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“
54.
V § 351 odst. 1 se připojuje na konci tato věta:
„Jestliže však ochranné léčení bylo uloženo vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody a v nápravně výchovném ústavu jsou k výkonu takového léčení dány podmínky, může předseda senátu nařídit, aby ochranné léčení bylo vykonáváno během výkonu trestu odnětí svobody.“
55.
Za § 351 se vkládá § 351a, který včetně nadpisu zní:
㤠351a
Změna způsobu výkonu ochranného léčení
O změně způsobu výkonu ochranného léčení rozhoduje ve veřejném zasedání soud, v jehož obvodu je léčebné zařízení, ve kterém se ochranné léčení vykonává; proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“
Čl. II
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění trestního řádu, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1973.
Svoboda v. r.
Indra v. r.
Dr. Štrougal v. r. |
Zákon č. 49/1973 Sb. | Zákon č. 49/1973 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád
Vyhlášeno 4. 5. 1973, datum účinnosti 1. 7. 1973, částka 15/1973
* Čl. I - Občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), ve znění zákona č. 158/1969 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - 1. V řízení o smíření manželů, zahájeném před účinností tohoto zákona, se nepokračuje.
* Čl. III - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění občanského soudního řádu, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 7. 1973
49
ZÁKON
ze dne 26. dubna 1973,
kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), ve znění zákona č. 158/1969 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
Za § 27 vkládá se § 27a, který zní:
㤠27a
Zástupcem účastníka v řízení, ve kterém jsou probírány skutečnosti tvořící předmět státního tajemství, může být pouze advokát, který se může seznamovat se státním tajemstvím. Výběr těchto advokátů provádějí ústřední orgány advokacie podle hledisek uvedených v předpisech upravujících ochranu státního tajemství a vedou jejich seznamy. Jinak může být zástupcem účastníka v takovém řízení jen osoba, která se může seznamovat se státním tajemstvím na příslušném úseku.“
2.
§ 52 odst. 1 zní:
„(1)
V případě, že se předvolaný bez omluvy nedostaví k výslechu nebo ke znalci, může ho předseda senátu dát předvést, jestliže o možnosti předvedení předvolaného poučil.“
3.
§ 70 až 72 včetně nadpisu se vypouštějí.
4.
V § 99 odst. 3 se na konci připojuje tato věta:
„Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.“
5.
V § 100 se dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
V řízení o rozvod vede soud manžele k odstranění příčin rozvratu a usiluje o jejich smíření.“
6.
§ 101 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3)
Vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky.“
7.
V § 127 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
„Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit písemným posudkem znalce.“
8.
§ 127 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Místo posudku znalce lze použít potvrzení nebo odborné vyjádření příslušného orgánu, o jejichž správnosti nemá soud pochybnosti.“
9.
§ 145 zní:
㤠145
Účastníku, jemuž soud přizná náhradu nákladů řízení, přizná i náhradu nákladů předběžného opatření a zajištění důkazů.“
10.
§ 152 odst. 1 zní:
„(1)
Rozsudkem rozhoduje soud o věci samé.“
11.
§ 153 odst. 2 zní:
„(2)
Soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.“
12.
V § 156
za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Rozsudek se vyhlašuje zpravidla hned po skončení jednání, které rozsudku předcházelo; není-li to možné, soud k vyhlášení rozsudku odročí jednání nejdéle na dobu tří dnů. Ustanovení § 119 odst. 2 se v tomto případě nepoužije.“,
dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
13.
§ 166 zní:
㤠166
(1)
Nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu.
(2)
Doplnění učiní soud doplňujícím rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne.
(3)
Návrh na doplnění se nedotýká právní moci ani vykonatelnosti výroků původního rozsudku.“
14.
§ 172 odst. 1 zní:
„(1)
Předseda senátu může vydat bez slyšení odpůrce platební rozkaz, požádá-li o to navrhovatel, který uplatňuje právo na zaplacení peněžité částky nepřevyšující 5000 Kčs nebo právo na zaplacení peněžité částky, která se opírá o výpis z knih tuzemského peněžního ústavu, vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených navrhovatelem. V platebním rozkaze odpůrci uloží, aby do patnácti dnů od doručení platebního rozkazu navrhovateli zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal.“
15.
§ 172 odst. 2 písm. a) zní:
„a)
jde-li o věc, ve které má jednat a rozhodovat senát;“
16.
§ 185 zní:
㤠185
O zrušení osvojení platí přiměřeně ustanovení § 181 až 184. Návrh však může podat i osvojenec.“
17.
V § 202 odst. 1 se tečka za ustanovením písm. g) nahrazuje středníkem a připojuje se ustanovení písm. h), které zní:
„h)
byl schválen smír.“
18.
§ 206 odst. 2 zní:
„(2)
Bylo-li však rozhodnuto o několika právech se samostatným skutkovým základem nebo týká-li se rozhodnutí několika účastníků, z nichž každý jedná v řízení sám za sebe (§ 91 odst. 1) a odvolání se výslovně vztahuje jen na některá práva nebo na některé účastníky, není právní moc výroku, který není napaden, odvoláním dotčena. To neplatí v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který odvoláním nebyl výslovně dotčen, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.“
19.
Za § 210 se vkládá § 210a, který zní:
㤠210a
Usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nebo usnesení, z něhož nenabyla dosud práva osoba jiná než odvolatel, nebo usnesení, kterým bylo uloženo pořádkové opatření (§ 53), může k odvolání změnit přímo soud prvního stupně, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví.“
20.
§ 212 zní:
㤠212
(1)
Odvolací soud projedná věc v mezích, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí. Tímto rozsahem není vázán
a)
ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu,
b)
v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který odvoláním nebyl dotčen,
c)
v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní (§ 91 odst. 2), třebaže odvolání podal jen některý z účastníků,
d)
jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.
(2)
K vadám řízení před soudem prvního stupně přihlíží odvolací soud jen potud, pokud mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
(3)
Odvolací soud může rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit, i když je navrhována jeho změna, a naopak.
(4)
Účastníci mohou odvolací návrhy i odvolací důvody bez souhlasu soudu měnit.“
21.
V § 214 odst. 2 se tečka za ustanovením písm. f) nahrazuje středníkem a připojuje se ustanovení písm. g), které zní:
„g)
odvolání směřuje proti rozsudku, kterým bylo rozhodnuto jen o výživě nezletilého dítěte.“
22.
§ 252 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Jde-li o výkon rozhodnutí pro vymožení výživného nezletilého dítěte, je k nařízení a provedení výkonu vždy příslušný soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliště. Příslušný soud může ze závažných důvodů přenést svou příslušnost na jiný soud, jestliže je to v zájmu nezletilého. Nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud.“
23.
V § 274 písm. e) se středník nahrazuje čárkou a připojují se slova: „anebo socialistickým organizacím ve prospěch občanů;“.
24.
§ 284 odst. 3 zní:
„(3)
Dojde-li během výkonu rozhodnutí k takové změně rozsudku podle § 163, která záleží ve zvýšení výživného, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na všechny částky zvýšeného výživného; zvýšené výživné má stejné pořadí jako zbytek pohledávky.“
25.
Za § 325 se vkládá § 325a, který zní:
㤠325a
Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu a jiných místností povinného, kde má povinný svůj majetek; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu povinného nebo do jiné místnosti povinného přístup.“
26.
§ 345 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu a jiných místností povinného, kde je podle důvodného předpokladu věc, kterou má povinný vydat nebo dodat oprávněnému; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu povinného nebo do jiné místnosti povinného přístup.“
27.
V § 347 odst. 2 druhá věta zní:
„Výkon tohoto rozhodnutí provede se pak na návrh oprávněného některým ze způsobů uvedených v první až čtvrté hlavě této části.“
28.
Za § 374 se vkládá § 374a, který zní:
㤠374a
Ministerstvo spravedlnosti může stanovit, kdy lze upustit od přítomnosti zapisovatele při jednání před soudem a jakým způsobem v takových případech je nutno zaznamenat obsah jednání.“
Čl. II
1.
V řízení o smíření manželů, zahájeném před účinností tohoto zákona, se nepokračuje.
2.
Přizná-li soud účastníku v řízení o rozvod náhradu nákladů řízení, přizná i náhradu nákladů řízení o smíření manželů, které vznikly před účinností tohoto zákona.
3.
O odvolání proti usnesení, jímž byl schválen smír, se rozhodne podle dosavadních předpisů, pokud napadeným usnesením soud rozhodl před účinností tohoto zákona.
4.
Ustanovení § 284 odst. 3 ve znění stanoveném v čl. I se nevztahuje na věci, ve kterých před účinností tohoto zákona byl již nařízen samostatný výkon rozhodnutí pro vymožení zvýšeného výživného.
5.
Jinak platí tento zákon i na řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány.
Čl. III
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění občanského soudního řádu, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1973.
Svoboda v. r.
Indra v. r.
Dr. Štrougal v. r. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky č. 53/1973 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky č. 53/1973 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pěstounské péči
Vyhlášeno 4. 5. 1973, datum účinnosti 1. 6. 1973, částka 15/1973
* § 1 - Děti vhodné pro svěření do pěstounské péče
* § 2 - Občané vhodní stát se pěstouny
* § 3 - Součinnost krajských národních výborů
* § 4 - Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání
* § 5 - Vlastní příjem dítěte
* § 6 - Odměna pěstouna ve zvláštních zařízeních
* Dohled na výkon pěstounské péče
* § 7 - (K § 18 odst. 3 zákona)
* § 8 - (K § 18 odst. 4 zákona)
* § 9 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 6. 1973
53
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky
ze dne 27. dubna 1973,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pěstounské péči
Ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 22 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči (dále jen „zákon“), v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány:
§ 1
Děti vhodné pro svěření do pěstounské péče
(K § 2 odst. 1 zákona)
(1)
Okresní národní výbory v součinnosti s místními (městskými) národními výbory, zdravotnickými a školskými zařízeními si zajišťují přehled o dětech, jejichž zájem vyžaduje, aby byly svěřeny do pěstounské péče. Přitom berou zřetel především na děti:
a)
jejichž výchovu rodiče nemohou dlouhodobě řádně zabezpečit vzhledem ke svému tělesnému, duševnímu anebo morálnímu stavu;
b)
jejichž rodiče nežijí;
c)
jejichž opatrovník ustanovený soudem nemá povinnost osobně dlouhodobě zabezpečovat péči o dítě,
pokud není možné dosáhnout osvojení těchto dětí a není pro ně vhodná ústavní výchova.
(2)
Okresní národní výbory vedou seznam dětí vhodných pro svěření do pěstounské péče, které mají trvalý pobyt v jejich obvodu.
§ 2
Občané vhodní stát se pěstouny
(K § 3 a § 18 odst. 1 zákona)
Okresní národní výbory v součinnosti s místními (městskými) národními výbory vyhledávají občany vhodné stát se pěstouny a vedou jejich seznam. Před zápisem do seznamu vyšetří okresní národní výbor všechny okolnosti významné pro posouzení způsobilosti občana k výkonu pěstounské péče, zejména jeho osobní, rodinné a bytové poměry, občanskou bezúhonnost, poměr k práci a ke společnosti, schopnost k výchově dětí a zjistí, zda jeho zdravotní stav i zdravotní stav členů jeho rodiny neodporuje účelu pěstounské péče. Podle potřeby si okresní národní výbor vyžádá odborné vyjádření zdravotnických a školských zařízení.
§ 3
Součinnost krajských národních výborů
Nemůže-li okresní národní výbor doporučit svěření dítěte do pěstounské péče vhodným občanům ve svém obvodě nebo není-li v zájmu dítěte, aby bylo svěřeno do pěstounské péče občanu v tomto okrese, oznámí to nadřízenému krajskému národnímu výboru, který posoudí možnosti svěření dítěte do výchovy občanům vhodným pro výkon pěstounské péče v obvodu jiného okresního národního výboru v témže kraji, popřípadě dohodne s jiným krajským národním výborem svěření dítěte do pěstounské péče v obvodu jiného kraje. Obdobný postup platí, nemůže-li okresní národní výbor doporučit vhodné dítě do pěstounské péče vhodnému občanu ve svém obvodě.
§ 4
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání
[K § 5 odst. 2 písm. a) zákona]
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání se pro účely zákona posuzuje podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky v pracovním poměru.1)
§ 5
Vlastní příjem dítěte
(K § 5 odst. 5 zákona)
Vlastním příjmem dítěteVlastním příjmem dítěte se rozumí mzda (odměna, náhrada mzdy) a jiné opakující se příjmy patřící přímo dítěti. Do vlastního příjmu dítětevlastního příjmu dítěte se nezapočítávají příjmy, které se do tohoto příjmu nezahrnují podle předpisů o nemocenském pojištění pracovníků v pracovním poměru2), a mateřský příspěvek3).
§ 6
Odměna pěstouna ve zvláštních zařízeních
(K § 12 a § 22 odst. 2 zákona)
(1)
Pěstounovi, který vykonává pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, pokud jsou k tomuto účelu zřízena a spravována národním výborem, poskytuje okresní národní výbor odměnu za výkon pěstounské péče a za veškeré práce s tím spojené v rozpětí od 1000 Kčs do 1700 Kčs měsíčně. Při určení výše odměny přihlíží zejména k počtu dětí, který nemá přesahovat osm dětí, k jejich věku, zdravotnímu stavu a duševní úrovni. V případech mimořádné náročnosti výchovných úkolů spojených s výkonem pěstounské péče okresní národní výbor může zvýšit stanovenou odměnu až o 300 Kčs měsíčně. Odměna nesmí být menší, než by byla odměna stanovená podle § 8 a 9 zákona.
(2)
Jsou-li ustanoveni pěstouny společně manželé, určí národní výbor odměnu každému z nich zvlášť tak, aby odměny obou nepřesáhly celkovou odměnu stanovenou podle odstavce 1.
(3)
Odměna se pěstounovi poskytuje po dobu, po kterou vykonává pěstounskou péči. Odměna se poskytuje i po dobu pracovní neschopnosti namísto nemocenského, nejdéle však po dobu jednoho měsíce. Po skončení výplaty nemocenského se poměrná část měsíční odměny stanoví za všechny kalendářní dny kromě nedělí.
(4)
Odměna se vyplácí měsíčně pozadu ve výplatních termínech stanovených pro pracovníky národního výboru.
Dohled na výkon pěstounské péče
§ 7
(K § 18 odst. 3 zákona)
(1)
Okresní národní výbor dohlíží na výkon pěstounské péče prostřednictvím svých pracovníků péče o děti. Pověřený pracovník navštěvuje pravidelně domácnost pěstouna a osobně se přesvědčuje o vývoji a výchově dítěte i o poměrech, ve kterých dítě žije. Okresní národní výbor sleduje vývoj též prostřednictvím poradenské služby složené z odborníků, především psychologů, pedopsychologů a pediatrů.
(2)
Okresní národní výbor poskytuje pěstounovi všestrannou pomoc potřebnou k zabezpečení příznivého tělesného a duševního vývoje dítěte a napomáhá při odstraňování překážek příznivého vývoje.
§ 8
(K § 18 odst. 4 zákona)
Okresní národní výbor příslušný provádět dohled nad výkonem pěstounské péče sleduje též, zda pěstoun používá příspěvek k úhradě potřeb dítěte, v zájmu dítěte. Může proto požadovat, aby pěstoun vedl jednoduché záznamy o příjmech a vydáních a uschovával za tím účelem potřebné doklady.
§ 9
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1973.
Ministr:
Krocsány v. r.
1)
§ 1 vyhlášky č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění.
2)
§ 2 odst. 2 vyhlášky č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění.
3)
Zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku. |
Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 68/1973 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 68/1973 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 55/1967 Sb., o základních podmínkách dodávky zemědělských výrobků a potřeb, ve znění vyhlášky č. 122/1970 Sb., o některých opatřeních na úseku dodávek zemědělských výrobků a potřeb
Vyhlášeno 25. 6. 1973, datum účinnosti 25. 6. 1973, částka 19/1973
* Čl. I - Vyhláška č. 55/1967 Sb., o základních podmínkách dodávky zemědělských výrobků a potřeb, ve znění vyhlášky č. 122/1970 Sb., o některých opatřeních na úseku dodávek zemědělských výrobků a potřeb, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 25. 6. 1973
68
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zemědělství a výživy
ze dne 25. června 1973,
kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 55/1967 Sb., o základních podmínkách dodávky zemědělských výrobků a potřeb, ve znění vyhlášky č. 122/1970 Sb., o některých opatřeních na úseku dodávek zemědělských výrobků a potřeb
Federální ministerstvo zemědělství a výživy stanoví v dohodě se zúčastněnými orgány podle § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění vyhlášeném předsednictvem Federálního shromáždění dne 4. června 1971 pod č. 37/1971 Sb. a § 15 odst. 1 zákona č. 51/1959 Sb., o výkupu zemědělských výrobků:
Čl. I
Vyhláška č. 55/1967 Sb., o základních podmínkách dodávky zemědělských výrobků a potřeb, ve znění vyhlášky č. 122/1970 Sb., o některých opatřeních na úseku dodávek zemědělských výrobků a potřeb, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 20 odst. 1 zní:
„(1)
Jakost zrnin a olejnin se stanoví na základě rozboru provedeného podle metod stanovených technickou normou ČSN 46 1011, 1) podle které se též zrniny a olejniny přejímají.“
2.
§ 20 odst. 2 zní:
„(2)
Zrniny a olejniny se posuzují a hodnotí podle jakostí stanovených technickými normami:1)
ČSN 46 1010 - Společné ustanovení pro obilniny, luštěniny a olejniny
ČSN 46 1111 - Žito
ČSN 46 1131 - Kukuřice
ČSN 46 1141 - Pšenice
ČSN 46 1162 - Krmný ječmen
ČSN 46 1163 - Sladovnický ječmen
ČSN 46 1211 - Oves
ČSN 46 1251 - Proso
ČSN 46 1261 - Pohanka
ČSN 46 1271 - Mohár a čumíza
ČSN 46 1302 - Luštěniny krmné
ČSN 46 1311 - Hrách jedlý (setý)
ČSN 46 1321 - Čočka jedlá (setá)
ČSN 46 1331 - Fazole jedlé
ČSN 46 2317 - Řepka a řepice
ČSN 46 2314 - Hořčice
ČSN 46 2312 - Mák
ČSN 46 2316 - Slunečnice
ČSN 46 2315 - Len (semeno)
ČSN 46 2313 - Krambe
ČSN 46 2310 - Konopí, lnička, světlice, tabák, tykvová jádra, ohnice, sója
ČSN 46 2826 - Čirok.“
3.
V § 20 se vypouští odstavec 3.
Označení dosavadních odstavců 4 a 5 se mění na odstavce 3 a 4.
4.
§ 31 odst. 1 zní:
„(1)
Za dodávky cukrovky a čekanky mají zemědělské organizace právo na bezplatnou dodávku melasy (podle ČSN 56 5840) o polarizaci 50 %, a to ve výši 1 kg za každých 100 kg váhy dodané cukrovky nebo čekanky. Kromě toho mají právo na bezplatnou dodávku 57 kg čerstvých řízků (podle ČSN 56 5860) s obsahem 8 % sušiny za každých 100 kg váhy dodané cukrovky nebo čekanky. Řízky s vyšším nebo nižším obsahem sušiny a melasa s nižším nebo vyšším procentem polarizace se vydávají v příslušném poměru.“
5.
V § 73 se mění:
a)
v odstavcích 2 a 3 označení ČSN 80 1110 na ČSN 46 6222 - Tuzemská potní ovčí vlna;
b)
ve všech odstavcích označení „surová ovčí vlna“ na „ovčí vlna“.
6.
Za § 80 se vkládá paragraf 80 a), který zní:
㤠80 a)
Nakupovat a prodávat plemenná zvířata, sportovní koně a násadová vejce mohou pouze organizace pověřené podle zvláštních předpisů.2)“
7.
V § 109 odst. 1 písm. b):
a)
vypouští se u vajec konzumních a jatečné drůbeže jako odběratel „podniky OŘ Zemědělské zásobování a nákup, Praha“ pro ČSR a „podniky OŘ Zemědělské zásobování a nákup, Bratislava“ pro SSR;
b)
vypouští se u kožek z kožešinových zvířat jako odběratel „Spolchov, společný družstevní podnik, Praha“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
První náměstek ministra:
Ing. Čakajda v. r.
1)
Normy uvedené v odstavcích 1 a 2 platí s účinností od 1. 7. 1973.
2)
Ustanovení § 21 a 22 zákona České národní rady č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat, a ustanovení § 23 a 24 zákona Slovenské národní rady č. 110/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat. |
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 69/1973 Sb. | Nařízení vlády České socialistické republiky č. 69/1973 Sb.
Nařízení vlády České socialistické republiky, kterým se částečně zrušuje vládní nařízení č. 126/1962 Sb., kterým se zřizují interrupční komise a provádí zákon o umělém přerušení těhotenství
Vyhlášeno 29. 6. 1973, datum účinnosti 29. 6. 1973, částka 20/1973
* § 1 - Zrušuje se vládní nařízení č. 126/1962 Sb., kterým se zřizují interrupční komise a provádí zákon o umělém přerušení těhotenství, ve znění vládního nařízení č. 95/1964 Sb. a vládního nařízení č. 54/1966 Sb., s výjimkou § 1 a § 8.
* § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 29. 6. 1973
69
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 16. května 1973,
kterým se částečně zrušuje vládní nařízení č. 126/1962 Sb., kterým se zřizují interrupční komise a provádí zákon o umělém přerušení těhotenství
Vláda České socialistické republiky nařizuje k provedení zákona č. 68/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství, a zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících (úplné znění zákona č. 28/1972 Sb.):
§ 1
Zrušuje se vládní nařízení č. 126/1962 Sb., kterým se zřizují interrupční komise a provádí zákon o umělém přerušení těhotenství, ve znění vládního nařízení č. 95/1964 Sb. a vládního nařízení č. 54/1966 Sb., s výjimkou § 1 a § 8.
§ 2
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Korčák v. r. |
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 70/1973 Sb. | Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 70/1973 Sb.
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky o zrušení vládního nařízení č. 126/1962 Sb., kterým se zřizují interrupční komise a provádí zákon o umělém přerušení těhotenství
Vyhlášeno 29. 6. 1973, datum účinnosti 1. 7. 1973, částka 20/1973
* § 1 - Zrušuje se vládní nařízení č. 126/1962 Sb., kterým se zřizují interrupční komise a provádí zákon o umělém přerušení těhotenství, ve znění vládního nařízení č. 95/1964 Sb. a vládního nařízení č. 54/1966 Sb.
* § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1973.
Aktuální znění od 1. 7. 1973
70
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Slovenské socialistické republiky
ze dne 16. května 1973
o zrušení vládního nařízení č. 126/1962 Sb., kterým se zřizují interrupční komise a provádí zákon o umělém přerušení těhotenství
Vláda Slovenské socialistické republiky nařizuje podle zákona č. 68/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství, a zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 27/1972 Sb.):
§ 1
Zrušuje se vládní nařízení č. 126/1962 Sb., kterým se zřizují interrupční komise a provádí zákon o umělém přerušení těhotenství, ve znění vládního nařízení č. 95/1964 Sb. a vládního nařízení č. 54/1966 Sb.
§ 2
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1973.
Dr. Colotka v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 78/1973 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 78/1973 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 200. výročí narození Josefa Jungmanna
Vyhlášeno 3. 7. 1973, datum účinnosti 3. 7. 1973, částka 21/1973
* § 1 - (1) K 200. výročí narození českého národního buditele Josefa Jungmanna se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 3. 7. 1973
78
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 13. června 1973
o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 200. výročí narození Josefa Jungmanna
Federální ministerstvo financí podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb. a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích, vyhlašuje:
§ 1
(1)
K 200. výročí narození českého národního buditele Josefa Jungmanna se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny.
(2)
Pamětní stříbrné padesátikoruny se razí ze slitiny o 700 dílech stříbra a 300 dílech mědi. Hrubá váha padesátikoruny je 13 g. Při ražbě je dovolena odchylka nahoru i dolů v hrubé váze 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr padesátikoruny je 31 mm, její hrana je hladká s ornamentálním vlisem složeným z opakujících se skupin tří teček a kosočtverců.
(3)
Na líci pamětní stříbrné padesátikoruny je státní znak Československé socialistické republiky, kolem kterého je v opise zleva do kruhu nápis „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Označení hodnoty „50“ je umístěno pod státním znakem dole.
(4)
Na rubu pamětní stříbrné padesátikoruny je pravý profil Josefa Jungmanna. Jeho jméno „JOSEF JUNGMANN“ je umístěno ve dvou řádcích pod portrétem. Pod jménem ve třetím řádku jsou letopočty „1773 1973“. Návrh padesátikoruny je dílem akademického sochaře Petra Formánka, jehož značka „F“ je umístěna uprostřed dole.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Doc. Ing. Rohlíček, DrSc. v. r.
57kB
78kB |
Vyhláška Slovenského úřadu geodézie a kartografie č. 81/1973 Sb. | Vyhláška Slovenského úřadu geodézie a kartografie č. 81/1973 Sb.
Vyhláška Slovenského úřadu geodézie a kartografie o provádění geodetických a kartografických prací a o kartografických dílech
Vyhlášeno 20. 7. 1973, datum účinnosti 1. 8. 1973, částka 23/1973
* ČÁST PRVNÍ - Oprávnění k provádění geodetických prací a jejich oznamování (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - Koordinace prací (§ 4 — § 5)
* ČÁST TŘETÍ - Hodnocení a dokumentace prací (§ 6 — § 6)
* ČÁST ČTVRTÁ - Vydávání kartografických děl a jejich dokumentování (§ 7 — § 10)
* ČÁST PÁTÁ - Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§ 11 — § 14)
Aktuální znění od 1. 8. 1973
81
VYHLÁŠKA
Slovenského úřadu geodézie a kartografie
ze dne 5. července 1973
o provádění geodetických a kartografických prací a o kartografických dílech
Slovenský úřad geodézie a kartografie stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 22 písm. a) a c) zákona č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii:
ČÁST PRVNÍ
Oprávnění k provádění geodetických prací a jejich oznamování
§ 1
Seznam oprávněných organizací
(1)
Krajské správy geodézie a kartografie1) (dále jen „krajské správy“) vedou seznam organizací oprávněných provádět geodetické a kartografické práce podle § 4 a 7 zákona č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii (dále jen „zákon“), které mají sídlo v obvodu jejich působnosti.
(2)
Organizace, které hodlají provádět geodetické a kartografické práce, oznámí podle § 7 odst. 2 zákona krajské správě, v jejímž obvodu působnosti mají sídlo:
a)
název, sídlo a adresu organizace, označení nadřízeného orgánu,
b)
předmět činnosti,
c)
územní rozsah činnosti,
d)
druh geodetických a kartografických prací,
e)
jména pracovníků, kteří vedou geodetická a kartografická pracoviště s uvedením jejich odborné kvalifikace, dále pracovníků, kteří mají oprávnění k ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací2) a pracovníků, kteří úspěšně složili zkoušku pro odpovědné geodety,
f)
celkový počet pracovníků s odborným středoškolským a vysokoškolským zeměměřickým vzděláním.
(3)
Krajská správa prověří údaje podle odstavce 2 a nezjistí-li závady, zapíše organizaci do seznamu podle odstavce 1 a sdělí jí do 30 dnů ode dne doručení oznámení, pod kterým číslem je zapsána, nebo důvody, pro něž nebyla do seznamu zapsána.
§ 2
Oznamovací povinnost
(1)
Organizace jsou povinny oznámit krajské správě, v jejímž obvodu působnosti budou práce provádět (dále jen „krajská správa příslušná podle místa provádění prací“), provádění prací, jejichž výsledkem bude
a)
zřízení, obnovení, přemístění nebo zrušení geodetických bodů,3)
b)
zaměření (zobrazení) trvalých změn předmětů měření, které jsou obsahem státních mapových děl, s výjimkou geometrických plánů.
(2)
K zajištění včasné koordinace geodetických a kartografických prací oznamují organizace krajské správě příslušné podle místa provádění prací rozsah plánovaných geodetických a kartografických prací současně s jejich zařazením do plánu.
(3)
Oznámení o provádění jednotlivých prací uvedených v odstavci 1 musí být krajské správě příslušné podle místa provádění prací doručeno nejpozději do 15 dnů před zahájením prací.
§ 3
Náležitosti oznámení
(1)
Oznámení podle § 2 odst. 1 podávají organizace na předepsaném tiskopise,4) v němž uvedou zejména:
a)
svůj název, sídlo a adresu, jakož i číslo, pod kterým jsou zapsány do seznamu podle § 1 odst. 3,
b)
název, sídlo a adresu organizace, pro kterou budou práce prováděny,
c)
druh a účel prací,
d)
kraj, okres, obec a katastrální územíkatastrální území, v němž budou práce prováděny,
e)
celkový rozsah prací v měrných jednotkách (km2, ha, km),
f)
souřadnicový a výškový systém, technické předpisy a normy, podle kterých budou práce prováděny,
g)
způsob stabilizace bodového pole,
h)
zda práce navazují na dřívější mapování a na které,
i)
plánovaný termín zahájení a ukončení prací,
j)
způsob vyhotovení originálů a tiskových podkladů, kdo a jak je rozmnoží, druh archivovaných tiskových podkladů,
k)
návrh, na kterém místě mají být uloženy výsledky prací,
l)
požadované geodetické údaje, podklady a elaboráty, které mají být pro oznamované práce využity, a jméno pracovníka pověřeného jejich převzetím.
(2)
K oznámení se připojí náčrt zaměřovaného území ve vhodném měřítku nebo na výtisku státní mapy s vyznačením prostoru (trasy) měření.
ČÁST DRUHÁ
Koordinace prací
§ 4
Využití dokumentovaných výsledků prací
(1)
Krajská správa příslušná podle místa provádění prací oznámí organizaci nejpozději do pěti dnů po převzetí oznámení podle § 3, které z prací podléhají koordinaci, a projedná s ní způsob provedení prací. Projedná s ní též, které výsledné části elaborátu jí organizace odevzdá v opisu nebo v otisku k dokumentaci, které části mají být ověřeny podle § 8 zákona, popřípadě se dohodne, na kterém jiném místě budou uloženy, a které značky, signály a jiná zařízení geodetických bodů budou převedeny do správy organizací v oboru působnosti Slovenského úřadu geodézie a kartografie (dále jen „úřad“). Krajská správa příslušná podle místa provádění prací upozorní organizaci na možnost nebo nutnost využití prací dříve provedených nebo prací prováděných (připravovaných) jinou organizací.
(2)
Krajská správa příslušná podle místa provádění prací stanoví, které výsledné části elaborátu není třeba odevzdávat ani uschovávat z důvodů, že je nelze ani zčásti účelně využít pro státní mapová díla.
(3)
Organizace jsou povinny účelně využívat dokumentované výsledky dřívějších prací a nová polohová a výšková měření provádět tak, aby mohla být převzata nebo využita pro státní mapová díla, jejich údržbu a pro evidenci nemovitostínemovitostí.
(4)
Zjistí-li organizace při provádění geodetických prací, že geodetické údaje nejsou v souladu se skutečným stavem, oznámí to neprodleně krajské správě, v jejímž obvodu působnosti budou práce prováděny, nejpozději však současně s předáním výsledků prací.
(5)
Organizace si před vlastním použitím ověřují, zda ve vydaných údajích nenastaly změny.
(6)
Geodetické údaje, opisy, výpisy a operáty mohou využívat jen organizace, kterým byly k využití vydány nebo zapůjčeny pro jejich vlastní potřebu.
§ 5
Kontrola prací
(1)
Úřad a krajské správy mohou po předchozím oznámení provádět kontrolu prací, které mají být převzaty nebo využity pro státní mapová díla a pro dokumentaci, a to i v průběhu provádění prací. Organizace jsou povinny poskytnout kontrolním orgánům účinnou pomoc a předložit jim potřebné doklady.
(2)
O výsledcích kontroly se vyhotoví zápis, v němž se uvedou zjištěné závady.
(3)
Zjištěné chyby, nesrovnalosti, nevyhovující výsledky nebo jiné nedostatky odstraní organizace provádějící práce na svůj náklad.
(4)
Opakují-li se při provádění geodetických a kartografických prací závady, na které byla organizace provádějící práce upozorněna, požádá krajská správa úřad, aby projednal s příslušným ústředním orgánem zjednání nápravy, popřípadě, aby zakázal provádění prací až do odstranění závad.
ČÁST TŘETÍ
Hodnocení a dokumentace prací
§ 6
(1)
Hodnocení kvality a dokumentaci výsledků geodetických prací zajišťuje krajská správa příslušná podle místa provádění prací.
(2)
Organizace odevzdávají krajské správě příslušné podle místa provádění prací výsledné části elaborátů prací podléhajících koordinaci ověřené oprávněným pracovníkem5) do 30 dnů po ukončení prací, není-li dohodnut jiný termín.
(3)
Výsledné části elaborátů geodetických prací, které podle § 4 odst. 1 nejsou odevzdávány krajské správě, nesmějí být bez souhlasu této krajské správy skartovány. Bude-li třeba jejich údaje použít pro státní mapová díla nebo pro práce jiných organizací, musí být umožněno jejich využití.
(4)
Krajská správa příslušná podle místa provádění prací přezkoumá, zda výsledné části elaborátů geodetických prací odevzdaných jí podle odstavce 2 odpovídají svými náležitostmi a přesností platným předpisům. Zjistí-li neúplnost nebo zjevné závady, vady, vrátí výsledné části elaborátů k odstranění vad. Organizace jsou povinny na svůj náklad odstranit zjištěné závady do 30 dnů ode dne, kdy jim budou uvedené části elaborátů vráceny, pokud není s nimi dohodnuta lhůta jiná.
(5)
O odevzdání a dalším využití výsledků geodetických prací, které obsahují skutečnosti státního, hospodářského nebo služebního tajemství, platí zvláštní předpisy.
ČÁST ČTVRTÁ
Vydávání kartografických děl a jejich dokumentování
§ 7
Souhlas úřadu podle § 10 odst. 1 a 3 zákona
(1)
Organizace požádají o souhlas podle § 10 odst. 1 a 3 zákona současně se zařazením díla do plánu; úřad rozhodne o došlých žádostech do 30 dnů.
(2)
V žádosti o souhlas se uvede:
a)
druh a název díla,
b)
účel vydání (vyhotovení) díla,
c)
uvažovaný rok vydání (vyhotovení),
d)
měřítko,
e)
rozsah zobrazovaného území,
f)
druh mapového podkladu (název, měřítko, rok vydání), který má být použit,
g)
výše tiskového nákladu,
h)
uvažovaný způsob polygrafického zpracování díla,
i)
název organizace, která je polygraficky zpracuje.
§ 8
Ediční plán kartografických děl
(1)
Úřad zajišťuje sestavení titulového, ročního a výhledového edičního plánu map pro hospodářskou výstavbu.
(2)
Úřad schvaluje koncepci ročního a výhledového edičního plánu kartografických dělkartografických děl určených k veřejnému rozšiřování pro civilní potřebu.
§ 9
Dokumentace kartografických děl
Organizace, které vydávají kartografická dílakartografická díla, jsou povinny bezplatně dodat úřadu k dokumentačním účelům tři vyhotovení každého kartografického dílakartografického díla, a to nejpozději současně s expedicí tiskového nákladu, popřípadě do 30 dnů od ukončení práce, nebyl-li tisk prováděn.
§ 10
(1)
Ustanovení § 7 až 9 této vyhlášky se nevztahují
a)
na výsledky geodetických, kartografických a reprodukčních prací sloužících jako podklady pro územní plánováníúzemní plánování, pro hospodářskotechnické úpravy pozemků, hospodářské úpravy lesů, geologicko-výzkumné a geologicko-průzkumné práce, projektovou a důlní dokumentaci,
b)
na jednoduché plány a mapové doplňky literárních děl a jejich grafické přílohy, které svým provedením nejsou úplnou samostatnou mapou a jen doplňují nebo vysvětlují text literárního díla.
(2)
V případech pochybností, na která kartografická dílakartografická díla se vztahují ustanovení § 7 až 9, rozhodne úřad.
ČÁST PÁTÁ
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 11
Vstup na nemovitosti
(1)
Úřední průkazy podle § 15 odst. 2 zákona vydává:
a)
úřad pro své pracovníky,
b)
krajská správa pro své pracovníky a pro pracovníky organizací, které mají sídlo v jejím obvodu působnosti na žádost těchto organizací.
(2)
V dohodě s úřadem mohou vydávat průkazy podle odstavce 1 též jiné ústřední orgány státní správy pro své pracovníky a pro pracovníky organizací řízených těmito orgány.
(3)
Úřední průkazy vydané podle odstavců 1 a 2 neplatí pro vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami, na místa, kde jsou umístěna zařízení sloužící k obraně a bezpečnosti státu, a do vyhrazených prostorů drah.
§ 12
Organizace, které ke dni nabytí účinnosti zákona měly podle dosavadních předpisů oprávnění k výkonu geodetických prací, předloží krajské správě, v jejímž obvodu působnosti mají sídlo, doklad prokazující jejich oprávnění a doplní údaje potřebné k zápisu do seznamu oprávněných organizací podle § 1 do 30 dnů ode dne počátku účinnosti této vyhlášky.
§ 13
Tato vyhláška se nevztahuje na geodetické a kartografické práce prováděné v oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany pro potřeby obrany státu a na důlněměřické práce prováděné podle horních předpisů.
§ 14
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1973.
Předseda:
Ing. Michalko v. r.
1)
Zákon SNR č. 39/1973 Sb., o orgánech geodézie a kartografie.
2)
Vyhláška č. 82/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací.
3)
ČSN 73 0415 Geodetické body.
4)
Formulář Geodézie č. 7.40 (ohlašovací list geodetických prací).
5)
Vyhláška č. 82/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací. |
Vyhláška Slovenského úřadu geodézie a kartografie č. 82/1973 Sb. | Vyhláška Slovenského úřadu geodézie a kartografie č. 82/1973 Sb.
Vyhláška Slovenského úřadu geodézie a kartografie o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací
Vyhlášeno 20. 7. 1973, datum účinnosti 1. 8. 1973, částka 23/1973
* § 1 - (1) Geometrické plány a jiné výsledky geodetických prací,1) které podléhají koordinaci,2) a podklady pro stanovení dobývacích prostorů3) musí být ověřeny, zda svými náležitostmi a přesností odpovídají platným předpisům.
* § 2 - (1) Geometrický plán je grafické znázornění nemovitosti vzniklé reálným rozdělením jedné nebo více nemovitostí, zejména stavu nemovitosti před změnou a po změně, s uvedením jejich dosavadních i nových parcelních čísel a výměr, jakož i s uvedením dalších úd
* § 3 - (1) Slovenský úřad geodézie a kartografie (dále jen „úřad“) vydává oprávnění7)
* § 4 - Oprávnění podle § 3 může být vydáno jen československým státním občanům s dokončeným vysokoškolským vzděláním zeměměřického směru a nejméně pětiletou zeměměřickou praxí po nabytí vysokoškolského vzdělání, kteří prokázali svoji kvalifikaci (§ 5 odst. 1); k
* § 5 - (1) Kvalifikaci pracovníků, kteří mají ověřovat výsledky geodetických prací, prověřuje zkušební komise, kterou zřizuje úřad.
* § 6 - (1) Žádost o vydání oprávnění podává organizace, u které je pracovník, pro něhož se oprávnění žádá, v pracovním poměru. Žádost se podává u krajské správy geodézie a kartografie, v jejímž obvodu působnosti má organizace sídlo (dále jen „krajská správa přísl
* § 7 - (1) U úřadu projedná došlé žádosti zkušební komise a prověří kvalifikaci pracovníka zkouškou.
* § 8 - (1) Oprávnění zaniká ukončením pracovního poměru pracovníka u organizace, na kterou je oprávnění vázáno. Organizace je povinna tyto skutečnosti oznámit do 15 dnů krajské správě příslušné podle sídla organizace.
* § 9 - Nemá-li organizace pracovníka s oprávněním, je povinna si zajistit ověřování výsledků prací uvedených v § 1 odst. 1 u některé z organizací v oboru působnosti svého ústředního orgánu, která má takového pracovníka, nebo u organizace v oboru působnosti úřadu.
* § 10 - Organizace, jejíž pracovníci získali oprávnění, popřípadě osvědčení k ověřování podle dosavadních předpisů, předloží je úřadu prostřednictvím krajské správy příslušné podle sídla organizace k přezkoumání nejpozději do 30. listopadu 1973. Po přezkoumání vyd
* § 11 - Vyhláška se nevztahuje na ověřování výsledků geodetických prací ve vojenských objektech a prostorách spravovaných federálním ministerstvem národní obrany.
* § 12 - (1) Zrušuje se výnos Slovenské správy geodézie a kartografie č. 4-1027/1969 ze dne 1. září 1969 o vydávání oprávnění k ověřování výsledků geodetických prací a podkladů pro stanovení dobývacích prostorů, registrovaný v částce 40/1969 Sbírky zákonů.
Aktuální znění od 1. 8. 1973
82
VYHLÁŠKA
Slovenského úřadu geodézie a kartografie
ze dne 5. července 1973
o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací
Slovenský úřad geodézie a kartografie v dohodě se Slovenským báňským úřadem a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii:
§ 1
(1)
Geometrické plány a jiné výsledky geodetických prací,1) které podléhají koordinaci,2) a podklady pro stanovení dobývacích prostorů3) musí být ověřeny, zda svými náležitostmi a přesností odpovídají platným předpisům.
(2)
Ověřování mohou provádět orgány a organizace oprávněné provádět geodetické a kartografické práce4) pouze svými pracovníky, kteří mají oprávnění k ověřování podle této vyhlášky (dále jen „oprávnění“). Oprávnění se vztahuje na výsledky geodetických prací provedených pro potřebu orgánů v mezích jejich oboru působnosti nebo pro potřebu organizací v rámci jejich předmětu činnosti, popřípadě pro potřebu jim nadřízeného ústředního orgánu. Oprávnění důlních měřičů podle horních předpisů5) není tím dotčeno.
(3)
Ověření se provede doložkou: „Náležitostmi a přesností odpovídá předpisům", podpisem ověřujícího pracovníka a razítkem orgánu nebo organizace.
(4)
Geometrické plány a jiné výsledky geodetických prací, které mají být použity pro účely evidence nemovitostínemovitostí nebo převzaty a využity pro státní mapová díla a pro dokumentace vedené orgány geodézie a kartografie, musí ještě ověřit krajská správa geodézie a kartografie.6) Ověření se provede doložkou: „Ověřeno podle § 8 zákona č. 46/1971 Sb.“, podpisem ověřujícího pracovníka a kulatým razítkem krajské správy geodézie a kartografie.
§ 2
(1)
Geometrický plán je grafické znázornění nemovitostinemovitosti vzniklé reálným rozdělením jedné nebo více nemovitostínemovitostí, zejména stavu nemovitostinemovitosti před změnou a po změně, s uvedením jejich dosavadních i nových parcelních čísel a výměr, jakož i s uvedením dalších údajů; po ověření podle § 8 zákona č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii, stává se součástí listin o právních vztazích k rozdělovaným nemovitostemnemovitostem podle předpisů o evidenci nemovitostínemovitostí.
(2)
Jinými výsledky geodetických prací, které podléhají koordinaci (§ 1 odst. 1), se rozumějí zřízení, obnovení, přemístění nebo zrušení geodetických bodů a zaměření (zobrazení) trvalých změn předmětů měření, které jsou obsahem státních mapových děl.
§ 3
(1)
Slovenský úřad geodézie a kartografie (dále jen „úřad“) vydává oprávnění7)
a)
k ověřování geometrických plánů vyhotovených pro účely evidence nemovitostínemovitostí a při obnovování a vytyčování vlastnických a užívacích hranic,
b)
k ověřování geodetických prací, jejichž výsledkem je zřízení, obnovení nebo přemístění geodetických bodů nebo zaměření (zobrazení) trvalých změn předmětů měření, které jsou obsahem státních mapových děl.8)
(2)
Úřad v dohodě se Slovenským báňským úřadem vydává oprávnění k ověřování podkladů vyhotovených podle předpisů o dobývacích prostorech, o způsobu jejich stanovení a o jejich evidenci.9)
(3)
Oprávnění může být vydáno pro všechny nebo pro jednotlivé obory činností uvedených v odstavcích 1 a 2.
§ 4
Oprávnění podle § 3 může být vydáno jen československým státním občanům s dokončeným vysokoškolským vzděláním zeměměřického směru a nejméně pětiletou zeměměřickou praxí po nabytí vysokoškolského vzdělání, kteří prokázali svoji kvalifikaci (§ 5 odst. 1); k ověřování geodetických prací uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) a v odstavci 2, pokud jsou prováděny pro potřebu organizací, na které se vztahuje horní zákon,10) za stejných podmínek též absolventům vysoké školyvysoké školy báňské důlněměřického zaměření anebo vysoké školyvysoké školy technické důlněměřického zaměření. Výjimečně může být oprávnění vydáno též československým státním občanům s dokončeným vysokoškolským vzděláním jiného technického směru s dlouholetou zeměměřickou praxí a československým státním občanům s dokončeným vysokoškolským vzděláním zeměměřického směru s kratší než pětiletou zeměměřickou praxí, ale s mimořádnou kvalifikací.
§ 5
(1)
Kvalifikaci pracovníků, kteří mají ověřovat výsledky geodetických prací, prověřuje zkušební komise, kterou zřizuje úřad.
(2)
Předsedu a členy zkušební komise jmenuje a odvolává předseda úřadu z pracovníků úřadu, dále Slovenského báňského úřadu, odborníků z praxe a vysokých školvysokých škol, po předchozím projednání s příslušnými orgány a organizacemi.
(3)
Člen zkušební komise musí mít ukončené vysokoškolské vzdělání zeměměřického směru a nejméně 12 let odborné praxe. Jedním ze členů komise je jmenován právník s praxí v právních vztazích evidence nemovitostínemovitostí.
§ 6
(1)
Žádost o vydání oprávnění podává organizace, u které je pracovník, pro něhož se oprávnění žádá, v pracovním poměru. Žádost se podává u krajské správy geodézie a kartografie, v jejímž obvodu působnosti má organizace sídlo (dále jen „krajská správa příslušná podle sídla organizace“). V žádosti se uvede:
a)
jméno pracovníka, doklad o jeho vzdělání, potvrzení o praxi a od kdy je u organizace v pracovním poměru;
b)
obor činnosti, pro který se žádá oprávnění (§ 3 odst. 1 a 2).
(2)
Jestliže pracovník získal oprávnění již dříve, v době, kdy byl v pracovním poměru u jiné organizace, nebo úspěšně složil zkoušku pro odpovědné geodety, připojí se doklad o tom k žádosti.
(3)
Krajská správa příslušná podle sídla organizace žádost posoudí a postoupí ji se svým stanoviskem úřadu.
§ 7
(1)
U úřadu projedná došlé žádosti zkušební komise a prověří kvalifikaci pracovníka zkouškou.
(2)
Od zkoušky může být upuštěno u pracovníků, kteří ověřovali výsledky geodetických prací na základě dosavadních oprávnění, nebo kteří složili obdobnou kvalifikační zkoušku. Jde-li o oprávnění podle § 3 odst. 1 písm. b), může být od zkoušky upuštěno též u pracovníků, kteří úspěšně složili zkoušku pro odpovědné geodety.
(3)
Při zkoušce se postupuje podle jednacího a zkušebního řádu komise, který vydá úřad. Zkoušku je možno opakovat dvakrát, nejdříve vždy po třech měsících.
(4)
Podle výsledku prověření kvalifikace zkušební komisí vydá úřad oprávnění a zašle je té organizaci, která žádost podala, prostřednictvím krajské správy příslušné podle sídla organizace.
§ 8
(1)
Oprávnění zaniká ukončením pracovního poměru pracovníka u organizace, na kterou je oprávnění vázáno. Organizace je povinna tyto skutečnosti oznámit do 15 dnů krajské správě příslušné podle sídla organizace.
(2)
Přejde-li pracovník, který získal oprávnění, do jiné organizace, je až do rozhodnutí o udělení nového oprávnění na základě žádosti této organizace oprávněn ověřovat geodetické práce pro organizaci na základě dosavadního oprávnění a v jeho rozsahu. Nepožádá-li organizace o udělení oprávnění pro uvedeného pracovníka nejpozději do jednoho měsíce od vzniku jeho nového pracovního poměru, ztrácí pracovník oprávnění ověřovat výsledky geodetických prací.
(3)
Zjistí-li orgány geodézie a kartografie, že pracovník, mající oprávnění, přes předchozí upozornění nedodržuje předpisy, které se vztahují na geodetické práce, může úřad platnost oprávnění zrušit po předchozím projednání s příslušným nadřízeným orgánem.
§ 9
Nemá-li organizace pracovníka s oprávněním, je povinna si zajistit ověřování výsledků prací uvedených v § 1 odst. 1 u některé z organizací v oboru působnosti svého ústředního orgánu, která má takového pracovníka, nebo u organizace v oboru působnosti úřadu.
§ 10
Organizace, jejíž pracovníci získali oprávnění, popřípadě osvědčení k ověřování podle dosavadních předpisů, předloží je úřadu prostřednictvím krajské správy příslušné podle sídla organizace k přezkoumání nejpozději do 30. listopadu 1973. Po přezkoumání vydá úřad oprávnění podle této vyhlášky. Dnem 31. prosince 1973 pozbývají platnosti všechna oprávnění, popřípadě osvědčení, která nebyla vydána podle této vyhlášky.
§ 11
Vyhláška se nevztahuje na ověřování výsledků geodetických prací ve vojenských objektech a prostorách spravovaných federálním ministerstvem národní obrany.
§ 12
(1)
Zrušuje se výnos Slovenské správy geodézie a kartografie č. 4-1027/1969 ze dne 1. září 1969 o vydávání oprávnění k ověřování výsledků geodetických prací a podkladů pro stanovení dobývacích prostorů, registrovaný v částce 40/1969 Sbírky zákonů.
(2)
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1973.
Předseda:
Ing. Michalko v. r.
1)
§ 8 zákona č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii.
2)
§ 11 odst. 2 zákona o geodézii a kartografii.
3)
§ 5 vyhlášky Ústředního báňského úřadu č. 260/1957 Ú. v., kterou se vydávají podrobnější předpisy o dobývacích prostorech, o způsobu jejich stanovení a o jejich evidenci.
4)
§ 4 a 7 zákona o geodézii a kartografii.
5)
Vyhláška č. 260/1957 Ú. v.
6)
§ 2 písm. c) a § 8 zákona o geodézii a kartografii.
7)
§ 4 písm. c) zákona SNR č. 39/1973 Sb., o orgánech geodézie a kartografie.
8)
§ 21 odst. 4 zákona o geodézii a kartografii.
9)
§ 5 vyhlášky č. 260/1957 Ú. v.
10)
§ 37 zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon). |
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 88/1973 Sb. | Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 88/1973 Sb.
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky o zřízení právnické fakulty University Pavla Jozefa Šafárika v Košicích
Vyhlášeno 10. 8. 1973, datum účinnosti 10. 8. 1973, částka 25/1973
* § 1 - Na Universitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích se zřizuje právnická fakulta v Košicích.
* § 2 - Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 10. 8. 1973
88
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Slovenské socialistické republiky
ze dne 9. července 1973
o zřízení právnické fakulty University Pavla Jozefa Šafárika v Košicích
Vláda Slovenské socialistické republiky nařizuje podle § 32 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách:
§ 1
Na Universitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích se zřizuje právnická fakultafakulta v Košicích.
§ 2
Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ing. Hanus v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 105/1973 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 105/1973 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva vnitra o doplnění vyhlášky č. 5/1958 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o občanských průkazech
Vyhlášeno 21. 9. 1973, datum účinnosti 21. 9. 1973, částka 29/1973
* Čl. I - Vyhláška č. 5/1958 Ú. l. ve znění vyhlášek č. 119/1961 Sb., č. 109/1969 Sb., č. 119/1969 Sb. a č. 109/1970 Sb. se doplňuje takto:
* Čl. II.
Aktuální znění od 21. 9. 1973
105
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva vnitra
ze dne 10. září 1973
o doplnění vyhlášky č. 5/1958 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o občanských průkazech
Federální ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky a ministerstvem zdravotnictví Slovenské socialistické republiky podle § 13 zákona č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech:
Čl. I
Vyhláška č. 5/1958 Ú. l. ve znění vyhlášek č. 119/1961 Sb., č. 109/1969 Sb., č. 119/1969 Sb. a č. 109/1970 Sb. se doplňuje takto:
K § 5 odst. 2 se připojuje písmeno c), které zní:
„c)
okresním ústavům národního zdraví k provedení záznamů o očkování proti tetanu.“
Čl. II.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Doc. Dr. Obzina, CSc. v. r. |
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 108/1973 Sb. | Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 108/1973 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky o doplnění soustavy zákonných peněz bankovkami po 500 Kčs
Vyhlášeno 1. 10. 1973, datum účinnosti 1. 10. 1973, částka 30/1973
* § 1 - Soustava zákonných peněz se doplňuje bankovkami po 500 Kčs.
* § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 10. 1973
108
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 30. srpna 1973
o doplnění soustavy zákonných peněz bankovkami po 500 Kčs
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 9 písm. b) zákona č. 41/1953 Sb.:
§ 1
Soustava zákonných peněz se doplňuje bankovkami po 500 Kčs.
§ 2
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Dr. Štrougal v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 109/1973 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 109/1973 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání bankovek po 500 Kčs
Vyhlášeno 1. 10. 1973, datum účinnosti 1. 10. 1973, částka 30/1973
* § 1 - Dnem 1. listopadu 1973 se vydávají bankovky Státní banky československé po 500 Kčs vzoru 1973 (tvaru I).
* § 2 - (1) 500 Kčs bankovka vzoru 1973 (tvaru I) je 67 mm široká a 152 mm dlouhá a je vytištěna na nažloutlém papíru s průběžným tmavočarým vodotiskem s ochrannými modrými a červenými vlákny uloženými v papírní hmotě.
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 10. 1973
109
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 12. září 1973
o vydání bankovek po 500 Kčs
Federální ministerstvo financí podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb. vyhlašuje:
§ 1
Dnem 1. listopadu 1973 se vydávají bankovky Státní banky československé po 500 Kčs vzoru 1973 (tvaru I).
§ 2
(1)
500 Kčs bankovka vzoru 1973 (tvaru I) je 67 mm široká a 152 mm dlouhá a je vytištěna na nažloutlém papíru s průběžným tmavočarým vodotiskem s ochrannými modrými a červenými vlákny uloženými v papírní hmotě.
(2)
Vodotisk vytváří po celé ploše papíru vodorovné řady střídajících se lípových lístků a pěticípých hvězd.
(3)
Na líci bankovky je hlavní tisk proveden měditiskem v hnědé barvě s odstínem do fialova. Plocha líce je barevným odstupňováním rozdělena na tři nestejná pole; ukončením hlavního tisku a pestrotisku cca 4 mm při okrajích bankovky vytváří se u levého a středního pole náznak orámování. Nejsvětlejší pole vpravo je zčásti potištěno pouze měditiskem. Ve středu levého pole je nepravidelná tmavočará gilošová růžice, nad ní jednobarevný státní znak. Ze středu růžice se rozbíhají v irisujícím (duhovém) provedení různobarevné křivky, symbolizující plameny rozhořívajícího se povstání. Nahoře vlevo je velká číslice „500“, vedle ní vpravo s výjimkou letopočtu jsou na stejné svislici texty
„BANKOVKA ŠTÁTNEJ BANKY
ČESKOSLOVENSKEJ
PÄŤSTO KORÚN
ČESKOSLOVENSKÝCH“
„1973“
a trestní pohrůžka „FALŠOVANIE SA TRESCE PODĽA ZÁKONA“.
Střednímu poli dominují dvě postavy vojáků Slovenského národního povstání na pozadí středoslovenské krajiny se zříceninou hradu Strečna. Vpravo dole je text „SNP 1944“. V pravém nejužším poli dole je umístěna číslice „500“, nad ní skupina lidových bojovníků a krajina, pokračující ze středního pole.
(4)
V náznaku orámování dole jsou drobnými písmeny vytištěna jména autorů, a to vlevo jméno autora návrhu „J. LUKAVSKÝ DEL.“ (navrhl) a vpravo jméno rytce „L. JIRKA SC.“ (ryl); uprostřed je firemní označení tiskárny „ŠTÁTNA TLAČIAREŇ CENÍN, PRAHA“.
(5)
Na rubu je hlavní tisk proveden měditiskem v hnědé barvě s odstínem do fialova. Plocha je též rozdělena na tři nestejná pole s náznakem orámování. V levém poli nahoře vlevo je výrazná číslice „500“, další větší a světleji zabarvená číslice „500“ je uprostřed pole, pod ní vpravo dole je vyobrazena bronzová ozdoba z jezdeckého postroje (faléra) slovansko-avarského původu (archeologický nález v blízkosti Děvína), dokumentující dávné slovanské osídlení. Ze středu levého pole vybíhají různobarevné irisující křivky, podobné plamenům. Dominantou rubové strany je zobrazení hradu Děvína, kterým se připomíná první spojení Čechů a Slováků ve státě Velkomoravském. Vyobrazení hradu začíná v levém poli a končí v nejužším poli vpravo s číslicí „500“ dole. Pod vyobrazením hradu je nápis „DEVÍN“. Nad náznakem dolního orámování je umístěna v jednom řádku doložka o hodnotovém krytí bankovek „BANKOVKY SÚ KRYTÉ ZLATOM A OSTATNÝMI AKTÍVAMI ŠTÁTNEJ BANKY ČESKOSLOVENSKEJ“.
(6)
V náznaku orámování dole jsou drobným písmem vytištěna jména autorů, a to vlevo jméno autora návrhu „J. LUKAVSKÝ DEL.“ a vpravo jméno rytce „M. ONDRÁČEK SC.“.
(7)
Označení série bankovky jedním velkým písmenem abecedy a dvojmístným číslem je umístěno nahoře v pravé části rubové strany, pořadové šestimístné číslo bankovky je na stejné úrovni převážně v nejužším poli vpravo. Série a pořadové číslo jsou vytištěny v červené barvě.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Doc. Ing. Rohlíček, DrSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 110/1973 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 110/1973 Sb.
Vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Slovenský kras
Vyhlášeno 1. 10. 1973, datum účinnosti 1. 10. 1973, částka 30/1973
* § 1 - (1) Území vymezené v části I přílohy, která tvoří součást této vyhlášky, vyhlašuje se za chráněnou krajinnou oblast „Slovenský kras“ (dále jen „oblast“). Rozprostírá se na území okresů Rožňava a Košice-venkov, v katastrech obcí: Gemerská Hôrka, Hucín, Geme
* § 2 - (1) Rozsah a podmínky ochrany oblasti stanoví zejména § 12 odst. 1 a § 13 zákona SNR č. 1/ 1955 Sb. SNR, které upravují všeobecné zákazy a omezení. Vycházejíc z těchto ustanovení zákona, lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:
* § 3 - (1) Území vymezené v částí II přílohy k této vyhlášce se vyhlašuje za ochranné pásmo oblasti podle § 1 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR.
* § 4 - (1) Ve věcech, které se týkají oblasti, rozhodují orgány státní správy, zejména územního plánování, báňské úřady, stavební úřady, orgány ochrany ovzduší, vodohospodářské, zemědělské, myslivecké, rybářské a dopravní orgány, jakož i orgány cestovního ruchu,
* § 5 - (1) O odlišném způsobu ochrany území, která jsou v oblasti a v jejím ochranném pásmu, platí zvláštní podmínky stanovené příslušnými orgány.
* § 6 - (1) Státní ochranu přírody na území oblasti a ochranného pásma ve smyslu této vyhlášky vykonává v rámci své působnosti Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě. Péči o jeskyně a krasové jevy zabezpečuje Správa slovenských jeskyň v Lipt
* § 7 - Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a jejího ochranného pásma, jsou uloženy v Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, v Muzeu Slovenského krasu v Liptovském Mikuláši, u Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích
* § 8 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. k vyhlášce č. 110/1973 Sb.
Aktuální znění od 1. 10. 1973
110
VYHLÁŠKA
Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky
ze dne 31. srpna 1973,
kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Slovenský kras
Ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 10 odst. 2 a podle § 11 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody:
§ 1
(1)
Území vymezené v části I přílohy, která tvoří součást této vyhlášky, vyhlašuje se za chráněnou krajinnou oblast „Slovenský kras“ (dále jen „oblast“). Rozprostírá se na území okresů Rožňava a Košice-venkov, v katastrech obcí: Gemerská Hôrka, Hucín, Gemerský Sad (Nováčany), Pašková, Plešivec, Ardovo, Dlhá Ves. Kečovo, Silica, Slavec (Vidová), Kunova Teplica, Silická Brezová, Štítnik, Rožňavské Bystré, Rakovnica, Kružná, Brzotín, Jovice, Krásnohorská Dlhá Lúka, Lipovník, Drnava, Hrušov, Silická Jablonica, Jablonov nad Turnou, Hrhov, Kováčová, Lúčka, Bôrka a Zádiel-ske Dvorníky, Včeláre, Dvorníky, Zádiel, Hačava, Turnianske Podhradie (Háj, Turna nad Bodvou), Nová Bodva (Hosťovce).
(2)
Účelem vyhlášení oblasti je ochrana a zvelebování přírody a přírodních zdrojů, zabezpečování koordinace jejího hospodářského využívání v souladu s ochranou přírodního bohatství a přírodních krás vzhledem k jejich všestrannému kulturnímu, vědeckému, ekonomickému a zdravotně rekreačnímu významu.
(3)
Ochrana přírodních hodnot a zachovávání stanovených podmínek ochrany oblasti je povinností všech orgánů a organizací, které na jejím území působí, jakož i občanů, kteří se v oblasti zdržují.
(4)
Na území oblasti lze podle § 6 odst. 3 a § 7 a 8 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody, vyhlásit zvláštní ochranu jejích zvláště významných částí.
§ 2
(1)
Rozsah a podmínky ochrany oblasti stanoví zejména § 12 odst. 1 a § 13 zákona SNR č. 1/ 1955 Sb. SNR, které upravují všeobecné zákazy a omezení. Vycházejíc z těchto ustanovení zákona, lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:
a)
provádět geologický průzkum ložisek včetně technických prací;
b)
dobývat ložiska nerostných surovin;
c)
provádět hydrogeologický a inženýrsko-geologický průzkum;
d)
provádět archeologické výkopy nebo jiné výkopy spojené s přírodovědeckým výzkumem;
e)
zavádět nepůvodní druhy rostlin a živočichů do volné přírody jen v případě provádění výzkumů v rámci experimentální činnosti, jejichž výsledky rozhodnou o jejich případném hospodářském využití;
f)
měnit hranice lesního a zemědělského fondu, odnímat pozemky lesnímu hospodářství a zalesňovat nelesní pozemky;
g)
používat lesní a zemědělské pozemky k jiným účelům;
h)
mimo intravilán obcí uskutečňovat stavby všeho druhu (báňské, průmyslové, inženýrské, zemědělské, rekreační, obytné, garáže atd.);
ch)
provádět takové stavební zásahy na dosavadních stavbách, kterými se podstatně změní architektonický charakter a vnější vzhled staveb a jejich areálu;
i)
mimo intravilán obcí umísťovat skládky a deponovat odpadky s výjimkou míst, která byla již dříve určena k těmto účelům;
j)
mimo intravilán obcí umísťovat informační, reklamní a jiná podobná zařízení;
k)
mimo intravilán obcí odstraňovat a vypalovat křoví, trávu a ostatní rostlinstvo;
l)
hromadně používat pesticidy kromě lesních školek a zemědělského půdního fondu;
m)
zachytávat prameny a vyvěračky pro vodárenské účely;
n)
porušovat systém závrtů, dolin, propastí a škrapů nebo podzemní krasové útvary bud destrukčními pracemi, nebo zavážením zeminou, popřípadě odpadky.
(2)
Rozsah provádění ostatních činnosti se vymezuje takto:
a)
obhospodařování lesního fondu se řídí schválenými lesními hospodářskými plány vypracovanými za součinnosti orgánů státní ochrany přírody, beroucími ohled na společenské funkce lesa, zejména vodohospodářskou, ochrany půdy a turisticko-rekreační;
b)
rozvoj zemědělské výroby v oblasti a v jejím ochranném pásmu se uskutečňuje v zájmu racionálního využívání půdního fondu na základě komplexního plánu rozvoje zemědělství pro jednotlivé administrativně správní celky, přičemž je třeba zachovat přirozený ráz krajiny. Pastva se postupně vyloučí z těchto prostor, které jsou náchylné k erozi;
c)
při všech záměrech a zásazích je nutno respektovat vodohospodářský význam a hydrologickou zvláštnost krasového území. Z tohoto důvodu je třeba zamezit rozšiřování eroze vyloučením příčin jejího vzniku a erozní plochy asanovat. Vodohospodářské stavby jakéhokoli druhu (nádrže, úpravy toků, vodohospodářské meliorace apod.) lze v oblastí realizovat jen na základě příslušné dokumentace odsouhlasené orgány státní ochrany přírody. Zvláštní péčí je třeba věnovat ochraně pramenů pitné vody a vyvěraček:
d)
výstavba se realizuje podle schválených územních plánů se zřetelem na optimální zachování neurbanizovaných prostorů přírodní krajiny. Při projektování a výstavbě je třeba přihlížet k charakteru krajiny a k používanému materiálu. Výstavba podnikových a soukromých chat, zřizování tábořišť, parkovišť a jiných funkčních zařízení je povolena jen v prostorech vymezených orgány územního plánováníúzemního plánování a státní ochrany přírody;
e)
myslivost a rybářství se provádějí podle schválených plánů chovu a lovu zvěře a ryb se zřetelem na zachování a zvelebování přirozených souborů společenstev;
f)
budování komunikací se provádí na základě schválených územních plánů. Rozšiřování a značkování turistických stezek a budování naučných tras se uskutečňuje v souladu s koncepcí ochrany přírody v oblasti po vzájemné dohodě s orgány turistiky na Slovensku. Generální projekce lesní dopravní sítě se vypracovává za spolupráce orgánů ochrany přírody a schvaluje se za jejich účasti při závěrečném protokolu k lesnímu hospodářskému plánu;
g)
výzkum a průzkum, který se dotýká přírodních poměrů oblasti, eviduje a koordinuje příslušný orgán ochrany přírody tak, aby nedocházelo k časovým a místním střetům zájmů nebo k nežádoucímu poškozování chráněných přírodních hodnot. Úprava se netýká výzkumů a průzkumů pro vypracování územních plánů a plánů zemědělské a lesní výroby;
h)
příslušné zemědělské orgány spolupracují s orgány státní ochrany přírody při projektování hospodářsko-technických úprav pozemků týkajících se stromů a keřovité vegetace na území oblasti mimo les, které jsou předmětem zájmu státní ochrany přírody.
§ 3
(1)
Území vymezené v částí II přílohy k této vyhlášce se vyhlašuje za ochranné pásmo oblasti podle § 1 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR.
(2)
V ochranném pásmu oblasti je třeba vykonávat hospodářskou a jinou činnost tak, aby nedošlo k poškozování biologických a estetických hodnot oblasti, zejména znečišťováním ovzduší, vod a půdy.
(3)
Výstavbu mimo intravilán obcí, kromě provozních staveb lesního hospodářství a zemědělství, lze v ochrannému pásmu provádět jen se souhlasem orgánů státní ochrany přírody.
(4)
O ochraně stromů rostoucích mimo les platí i v ochranném pásmu ustanovení § 2 odst. 2 písm. h) této vyhlášky.
(5)
Pro výkon myslivosti a rybářství v ochranném pásmu platí podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. e) této vyhlášky.
§ 4
(1)
Ve věcech, které se týkají oblasti, rozhodují orgány státní správy, zejména územního plánováníúzemního plánování, báňské úřady, stavební úřady, orgány ochrany ovzduší, vodohospodářské, zemědělské, myslivecké, rybářské a dopravní orgány, jakož i orgány cestovního ruchu, tělesné výchovy a zdravotnictví, s ohledem na poslání oblasti, a to v součinností s příslušnými orgány státní ochrany přírody.
(2)
Obdobně postupují orgány a organizace, které v oblasti činí vlastní opatření na ochranu ovzduší, vody, půdy, vegetačního krytu, ryb, zvěře a jiných volně žijících živočichů.
§ 5
(1)
O odlišném způsobu ochrany území, která jsou v oblasti a v jejím ochranném pásmu, platí zvláštní podmínky stanovené příslušnými orgány.
(2)
Vyhlášením oblasti nejsou dotčeny zájmy ochrany státu a ochrany státních hraníc.
(3)
Vyhlášením oblasti nejsou dotčena vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostemnemovitostem, které jsou na území oblasti.
§ 6
(1)
Státní ochranu přírody na území oblasti a ochranného pásma ve smyslu této vyhlášky vykonává v rámci své působnosti Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě. Péči o jeskyně a krasové jevy zabezpečuje Správa slovenských jeskyň v Liptovském Mikuláši.
(2)
Na ochraně přírody a přírodního prostředí oblasti a jejího ochranného pásma se aktivně podílejí národní výbory působící na jejich území.
(3)
Orgány a organizace, které využívají území oblasti a jejího ochranného pásma, zajišťují v rámci své působnosti finanční a materiálové prostředky na ochranu, rozvoj a zvelebování oblasti, pokud potřeba těchto prostředků vyplývá z užívání částí oblasti v rámci činnosti, jíž jsou pověřeny.
§ 7
Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a jejího ochranného pásma, jsou uloženy v Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, v Muzeu Slovenského krasu v Liptovském Mikuláši, u Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích, na okresních národních výborech Rožňava a Košice-venkov.
§ 8
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Válek v. r.
Příloha k vyhlášce č. 110/1973 Sb.
Vymezení území chráněné krajinné oblasti Slovenský kras a jejího ochranného pásma
Chráněná krajinná oblast se rozprostírá na území Slovenské socialistické republiky ve Východoslovenském kraji a zabírá jednotlivé planiny Slovenského krasu: Jasovskou, Horní a Dolní vrch, Silickou, Plešivskou a Koniar.
Území chráněné krajinné oblasti a ochranného pásma je vyznačeno na otiscích základní mapy ČSSR v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:
37 - 23 Medzev
37 - 32 Rožňava
37 - 34 Domnica
37 - 41 Turnianske Podhradie.
I.
Vymezení oblasti
Na planině Koniar hranice probíhá od železniční stanice Gemerská Hôrka, okrajem lesa na sever až k polní cestě, kterou pokračuje severozápadním směrem přes les. Vyústěním z lesa sleduje jeho obrys až k hájovně Drieňová studňa, pokračuje dále polní cestou na severovýchod přes les, nalevo míjí kótu 411, potom se po obrysu lesa stáčí na východ, jihovýchod a po okraji lesa vedle obce Pašková pokračuje po úpatí kóty 430 Hrad - východní okraj státní přírodní rezervace Pod strážným hrebeňom - k výchozímu bodu železniční stanice Gemerská Hôrka.
Hranice na Plešivské planině vychází od vyvěračky Vidová, sleduje jihozápadní směr okrajem lesa, otáčí se na západ a potom na sever sledujíc okraj lesa, pokračuje patou bezlesého úbočí východně od obce Pašková a Kunova Teplica a zahrnuje do oblasti Novohámovskou vyvěračku a severnější vyvěračku Kunova Teplica a pokračuje severním směrem až ke kótě 435. Zde se otáčí na východ, sleduje klikatý okraj lesa v Šinarově dolině až k potoku Bystrá západně od obce Rakovnica. Obec obchází, křižuje lesní cestu, která vede na kótu 528, přechází potok na lesní cestu Rakovnica - Kružná, západně od kóty 528 Roveň, u pramene potoka - zdroje pro Blatný rybník - prochází okrajem lesa. Dále protíná polní cestu, která vychází na jihozápad z obce Kružná na jejím průsečíku s potokem a pokračuje jižním směrem okrajem lesa a úpatím planiny až k výchozímu bodu vyvěračka Vidová.
Hranice východní části oblasti vychází z kóty 401 Líščia diera na státní hranici. Sleduje hranici mezi Středoslovenským a Východoslovenským krajem směrem severozápadním na kótu 381 Pereš. Odtud pokračuje týmž směrem po hranici lesa až k průsečíku katastru s polní cestou na kótu 344 na státní silnici Domica - Dlhá Ves. Sleduje silnici na severozápad až k přípojce polní cesty, od níž se otáčí před jejím ukončením na západ a klikatým obrysem lesa probíhá pod kótou 417 Vysoká a zahrnuje do oblasti Ardovskou jeskyni, odkud po klikatém okraji lesa se dostává až k východnímu okraji města Plešivec a zahrnuje Hámorskou jeskyni do oblasti. Z Plešivce sleduje okraj lesa severovýchodním směrem. Pod Gombaseckou jeskyní se otáčí na sever a vede po okraji lesa k Brzotínskému rybníku a pokračuje dále na východ jižně od Krásnohorské Dlhé Lúky a zahrnuje opuštěný kamenolom do oblasti. Potom prochází okrajem lesa na východ k potoku Čremošná a pokračuje cestou na severovýchod k obci Lipovník. Obchází ji na jižním a východním okraji a dostává se na státní silnici, kterou sleduje severozápadním směrem, a opět se napojuje na potok Čremošná, sleduje jej až k mostu na silnici Drnava - Lipovník. Odtud pokračuje okrajem lesa na východ, přetíná Hrušovskou dolinu, dostává se k Vrbovému potoku, sleduje Vodní dolinu v obrysu lesa a otáčí se na sever, odkud pokračuje podle potoka Čremošná. U kóty 425 přechází na jih na okraj lesa, míjí na západě obec Kováčovou a klikatým okrajem lesa se dostává vedle potoka k cestě do obce Lúčka. Sleduje cestu na východ ke kótě 514, odkud přechází jihovýchodním směrem na okraj lesa, zde se ohýbá na sever a údolím potoka se dostává k okraji lesa severně od cesty Bôrka - Baksova dolina. Z Bôrky postupuje údolím potoka Čremošná na sever lesní cestou na kótu 1028 přes prameniště potoka Blatný. Tuto kótu opouští východním směrem Gerušovou strání po okresní hranici až k jejímu záhybu na jih. Z tohoto oblouku pokračuje lesní cestou na východ až k obci Hačava, kterou obchází okrajem lesa. Přes Hájský potok dostává se obloukem k okraji lesa a dále na sever na kótu 902, potom prochází po okraji lesa obloukem a dolinou, severovýchodním směrem prochází kótou 591, kde se ohýbá na východ, a po lesní cestě navazuje na dolinu Šugovského potoka až ke kótě 325. Z ní pokračuje okrajem lesa na východ, zahrnuje do oblasti prostor Jasovský podzámok, Jasovskou jeskyni a u odklonu polní cesty od Bodvy na západ ji sleduje až po rozcestí. Dále pokračuje jihozápadním směrem k okraji lesa, sleduje jej jižním směrem až k potoku Drienovec a před jeho vstupem do lesa se ohýbá klikatě na západ a přibližuje se k severnímu okraji obce Háj, kde se ohýbá po okraji lesa na jihovýchod, pokračuje obloukem úpatím hradního kopce Turna, dostává se polní cestou až k obci Zádiel, probíhá jejím severním okrajem a okrajem lesa pokračuje na západ severně od kóty 267 až na průsečík okresní hranice s polní cestou. Dále sleduje hranici okresu na jih obloukem okolo kóty 334 Hradiště a po severním okraji že-lezničního tělesa pokračuje nad obec Hrhov až k západnímu okraji honu Zakázané, odkud pokračuje okrajem lesa na západ. Západně od kóty 327 se připojuje k cestě, prochází kótou 466 na státní silnici do obce Lipovník. Potom sleduje okraj lesa západním směrem. Pod kótou 517 se otáčí na jih po hranici lesa. Nad obci Silická Jablonica se otáčí obloukovitě na kótu 459 Vysoká. Odtud směřuje okrajem lesa k Bazinovskému potoku, prochází západním okrajem obce Silická Jablonica, dále přes polní cestu k Sokolímu potoku, pokračuje na východ okrajem lesa na kótu 225, prochází nezalesněným prameništěm přítoků Turny a směřuje na východ okrajem lesa až ke kótě 431 na státní hranici jihojihozápadně od obce Včeláre. Odtud prochází po státní hranici směrem západním až k výchozímu bodu, na kótu 401 Líščia diera.
II.
Vymezení ochranného pásma oblasti
Hranice ochranného pásma oblasti vychází z kóty 401 Líščia diera na čs. státní hranici jižně od Domice. Prochází po hranici mezi Středoslovenským a Východoslovenským krajem směrem na západ až k železniční trati mezi Gemerskou Panicou a Čoltovom. Od jejího průsečíku jde vedle trati k obci Bohúňovo a potom okrajem lesa na západní okraj obce Gemerská Hôrka. Odtud sleduje státní silnici od obce Hucín, Gemerské Teplice až po Jelšavu. Z Jelšavy vychází severovýchodně k potoku Jordán, pokračuje lesní cestou na severovýchod k pramenům Jordánu, dále pokračuje na severovýchod k pramenům přítoků potoka Štítnik, potom k obci Ochtiná, Roštár, Štítnik, Honce, Rožňavské Bystré, Rakovnica, odtud vedle Honského potoka na Brzotín, státní silnici se dostává na kóty 275 a 372 na silnici do Krásnohorského Podhradí. Obchází obec, jde západním úpatím hradního kopce Krásna Horka a kóty 500 Ždiar až ke kótě 522 a 626 na cestě do obce Pača. Dále pokračuje na východ na kótu 966 Čipkov vrch a 1225 Pipitka, 1103 Saskút, 1186 Osadník. Odtud směřuje na severovýchod k pramenu řeky Bodvy a dolinou Čierna Moldava ke státní silnici Štós - Medzev. Silnici sleduje až do Jasova a Moldavy nad Bodvou. Zde se hranice ochranného pásma stáčí na západ a probíhá vedle státní silnice k obci Drienovec a Turnianske Podhradie. Odtud sleduje státní silnici jihozápadním směrem Turnianske Podhradie - Hosťovce nad Bodvou k československo-maďarské státní hranici. Po státní hranici pokračuje západním směrem do výchozího bodu na kótu 401 Líščia diera jižně od Domice. |
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 111/1973 Sb. | Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 111/1973 Sb.
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce, kterou se mění vyhláška č. 18/1969 Sb., o zřízení inspektorátů bezpečnosti práce
Vyhlášeno 1. 10. 1973, datum účinnosti 1. 11. 1973, částka 30/1973
* Čl. I - 1. Zrušuje se Inspektorát bezpečnosti práce pro město Brno se sídlem v Brně a působnost tohoto inspektorátu se přenáší na Inspektorát bezpečnosti práce pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně.
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 11. 1973
111
VYHLÁŠKA
Českého úřadu bezpečnosti práce
ze dne 24. září 1973,
kterou se mění vyhláška č. 18/1969 Sb., o zřízení inspektorátů bezpečnosti práce
Český úřad bezpečnosti práce stanoví podle § 2 odst. 3 a § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce:
Čl. I
1.
Zrušuje se Inspektorát bezpečnosti práce pro město Brno se sídlem v Brně a působnost tohoto inspektorátu se přenáší na Inspektorát bezpečnosti práce pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně.
2.
V § 1 vyhlášky č. 18/1969 Sb., o zřízení inspektorátů bezpečnosti práce, se vypouští bod 2 a body 3 až 9 se přečíslovávají na body 2 až 8.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1973.
Předseda:
Dr. Bartík v. r. |
Vyhláška č. 119/1973 Sb. | Vyhláška č. 119/1973 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, kterou se mění vyhláška č. 138/1971 Sb., o správních poplatcích
Vyhlášeno 12. 10. 1973, datum účinnosti 15. 10. 1973, částka 32/1973
* Článek 1 - Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 138/1971 Sb., o správních poplatcích, se mění takto:
* Článek 2
Aktuální znění od 15. 10. 1973
119
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky
a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky
ze dne 12. října 1973,
kterou se mění vyhláška č. 138/1971 Sb., o správních poplatcích
Federální ministerstvo financí, ministerstvo financí České socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 17 odst. 1 zákona č. 105/1951 Sb., o správních poplatcích:
Článek 1
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 138/1971 Sb., o správních poplatcích, se mění takto:
Dosavadní znění položky 32 sazebníku I se ruší a nahrazuje tímto novým zněním:
Položka 32:
Zápis změny držitele motorového vozidla nebo přívěsu (i s provedením oprav v příslušných dokladech):
a) u jednostopých motorových vozidel|
---|---
aa) s motorem o obsahu válce do 50 ccm| Kčs 20,-
bb) ostatních (včetně motocyklů s přívěsným nebo postranním vozíkem a motorových tříkolek-rikš)| Kčs 200,-
b) u dvoustopých motorových vozidel | Kčs 600,-
Poznámky:
1.
Poplatek je povinen zaplatit dosavadní držitel při ohlášení převodu.
2.
Poplatek se neplatí, došlo-li ke změně držitele motorového vozidla
-
ze zůstavitele na dědice,
-
z úředního příkazu nebo rozhodnutím soudu,
-
v důsledku zániku manželství a s ním spojeného vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů,
-
darováním mezi rodiči a dětmi, byl-li zaplacen notářský poplatek z darování.
3.
Při převodu motorového vozidla upraveného pro řízení invalidou se poplatek vybere v poloviční výši, převádí-li se motorové vozidlo mezi invalidy.
4.
Poplatek se nevybere při převodu motorového vozidla na PZO Tuzex.
Článek 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. října 1973.
Náměstek ministra financí ČSSR:
Dr. Pancák, CSc. v. r.
První náměstek ministra financí ČSR:
Ing. Dluhoš v. r.
Náměstek ministra financí SSR:
Ing. Hromý v. r. |
Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 161/1973 Sb. | Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 161/1973 Sb.
Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti, kterou se mění a doplňuje vyhláška Státní komise pro vědecké hodnosti č. 198/1964 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností
Vyhlášeno 13. 12. 1973, datum účinnosti 1. 1. 1974, částka 38/1973
* Čl. I - Vyhláška Státní komise pro vědecké hodnosti č. 198/1964 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Žádosti o povolení obhajoby podané do účinnosti této vyhlášky se posuzují, pokud jde o autoreferát disertační práce podle předpisů do té doby platných, i když k obhajobě disertace dojde po účinnosti této vyhlášky.
* Čl. III k vyhlášce č. 161/1973 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 1974
161
VYHLÁŠKA
České komise pro vědecké hodnosti
ze dne 11. prosince 1973,
kterou se mění a doplňuje vyhláška Státní komise pro vědecké hodnosti č. 198/1964 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností
Česká komise pro vědecké hodnosti v dohodě s Československou akademií věd, federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj a ministerstvem školství ČSR stanoví podle § 12 odst. 3 zákona č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti, ve znění zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky:
Čl. I
Vyhláška Státní komise pro vědecké hodnosti č. 198/1964 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 16 odst. 3 písm. c) zní:
„autoreferát kandidátské disertace v rozsahu do 20 stran psaných strojem nebo autoreferát doktorské disertace v rozsahu do 40 stran psaných strojem (dále jen „autoreferát“)“.
2.
Za § 16 se vkládají § 16a, § 16b, § 16c a § 16d, které znějí:
㤠16a
(1)
Autoreferátem se rozumí stručné vyjádření základních myšlenek, metod a záměrů kandidátské nebo doktorské disertace.
(2)
Účelem autoreferátů je:
a)
umožnit širšímu okruhu vědeckých a odborných pracovníků příslušných oborů, aby se mohli soustavně a průběžně seznamovat s obsahem a závěry vědecké činnosti obsažené v kandidátských a doktorských disertačních pracích,
b)
zabezpečit pohotové využívání vědeckých výsledků v praxi,
c)
zkvalitnit úroveň obhajoby kandidátských a doktorských disertací tím, že každý interesovaný pracovník, jemuž byl autoreferát doručen, má možnost písemně zaslat své dotazy, připomínky či námitky předsedovi komise pro obhajoby, anebo je přednést na obhajobě kandidátské nebo doktorské disertace a disertant je povinen zaujmout k nim stanovisko.
§ 16b
(1)
Autoreferát má formát 143 x 215 mm. Musí být vytištěn nebo rozmnožen jiným obdobným způsobem nahrazujícím tisk. První a druhá strana autoreferátu bude upravena podle vzoru, který tvoří přílohu této vyhlášky.
(2)
Autoreferát se člení podle této osnovy:
a)
současný stav problematiky, která je předmětem disertace s přehledem literatury, jež se zabývá zkoumanými otázkami,
b)
cíl disertační práce,
c)
zvolená metoda zpracování,
d)
výsledky práce s uvedením nových poznatků,
e)
závěry pro praxi a pro další rozvoj vědní disciplíny,
f)
seznam nejdůležitějších publikovaných prací disertanta majících vztah ke zkoumané problematice, jakož i ohlas těchto prací s uvedením kde a kdy byly uveřejněny recenze v Československé socialistické republice nebo v zahraničí,
g)
resumé v ruském, popřípadě v dalším světovém jazyku v rozsahu 1-2 stránek psaných strojem.
§ 1
(1)
Autoreferát se pořídí v takovém počtu výtisků, aby mohl být zaslán osobám, orgánům a institucím, jež mohou mít zájem na zkoumané problematice. Zasílá se pracovišti, při němž komise působí, sekretariátu České komise pro vědecké hodnosti, oponentům, členům komise, před níž se bude obhajoba konat, pracovišti uchazeče a dalším pracovištím, organizacím a institucím podle seznamu, který sestaví vědecká kolegia Československé akademie věd, rektoři vysokých škol, popřípadě děkani fakult, a to podle jednotlivých skupin oborů věd.
(2)
Autoreferát je třeba zaslat osobám, orgánům, organizacím nebo institucím, uvedeným v odstavci 1 nejpozději 6 týdnů přede dnem obhajoby.
§ 16d
(1)
Vytištění nebo jiné rozmnožení autoreferátu kandidátské nebo doktorské disertace zajistí orgán, organizace nebo instituce, kde obhajovaná disertační práce vznikla, např. vysoká škola, fakulta nebo vědecký ústav Československé akademie věd nebo jiný vědeckovýzkumný ústav.
(2)
Náklady spojené s vytištěním nebo jiným rozmnožením autoreferátu hradí mateřské nebo školící pracoviště disertanta po vzájemné dohodě.
(3)
Rozeslání autoreferátů kandidátských nebo doktorských disertací zajistí pracoviště, kde je zřízena komise pro obhajoby podle pokynu předsedy příslušné komise.“
3.
V § 18 odst. 4 se vypouští poslední věta.
4.
V § 22 odst. 1 věta třetí a čtvrtá se nahrazují tímto textem:
„Vyhlášku spolu s autoreferátem disertace zašle 6 týdnů přede dnem obhajoby též sekretariátu České komise pro vědecké hodnosti, oponentům, členům komise, před níž se bude obhajoba konat, pracovišti uchazeče a dalším pracovištím, organizacím a institucím podle seznamu, který stanoví vědecká kolegia Československé akademie věd, rektoři vysokých škol, popřípadě děkani fakult, a to podle jednotlivých skupin vědních oborů. Pracoviště, jimž byla vyhláška zaslána, zajistí, aby s jejím obsahem i s autoreferátem se mohli seznámit všichni příslušní pracovníci.“
Čl. II
Žádosti o povolení obhajoby podané do účinnosti této vyhlášky se posuzují, pokud jde o autoreferát disertační práce podle předpisů do té doby platných, i když k obhajobě disertace dojde po účinnosti této vyhlášky.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1974.
Předseda:
Prof. Ing. Kudrna, DrSc. v. r.
Příloha k vyhlášce č. 161/1973 Sb.
454kB |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 171/1973 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 171/1973 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se mění vyhláška ministerstva financí č. 95/1967 Sb., ve znění vyhlášky č. 122/1967 Sb., kterou se provádí zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu
Vyhlášeno 27. 12. 1973, datum účinnosti 1. 1. 1974, částka 41/1973
* Článek I - Vyhláška ministerstva financí č. 95/1967 Sb., ve znění vyhlášky č. 122/1967 Sb., kterou se provádí zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, se mění takto:
* Článek II - Zrušuje se vyhláška ministerstva financí č. 122/1967 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí č. 95/1967 Sb., kterou se provádí zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu.
* Článek III
Aktuální znění od 1. 1. 1974
171
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 21. prosince 1973,
kterou se mění vyhláška ministerstva financí č. 95/1967 Sb., ve znění vyhlášky č. 122/1967 Sb., kterou se provádí zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu
Federální ministerstvo financí podle § 18 a 19 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, stanoví:
Článek I
Vyhláška ministerstva financí č. 95/1967 Sb., ve znění vyhlášky č. 122/1967 Sb., kterou se provádí zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, se mění takto:
1.
Článek 5 odst. 1 a 2 zní:
„(1)
Daň z obratu se vypočítává:
a)
rozdílem mezi maloobchodní cenou, popř. sníženou o přípustnou obchodní srážku nebo její část (čl. 6) nebo stanovenou odbytovou přirážku, a mezi velkoobchodní cenou. U kterých výrobků se daň z obratu podle tohoto ustanovení vypočítává, stanoví federální ministerstvo financí,
b)
rozdílem mezi velkoobchodní cenou stanovenou včetně daně z obratu podle příslušných ceníků a mezi velkoobchodní cenou bez daně z obratu,
c)
procentní sazbou podle sazebníku daně z obratu (základní daň) z velkoobchodní ceny (popř. zvýšené o přirážky za jinou jakost nebo za jiné provedení) nebo z nákladů a přípustné ziskové přirážky; při prodeji odběratelům, kteří nemají nárok na obchodní srážku, se použije ještě sazba dodatkové daně (sloupec 4 sazebníku daně z obratu),
d)
procentní sazbou podle sloupce 3 sazebníku daně z obratu z obchodní ceny při prodeji odběrateli, který má nárok na obchodní srážku,
e)
procentními sazbami podle sloupců 3 a 4 sazebníku daně z obratu z obchodní ceny při prodeji odběrateli, který nemá nárok na obchodní srážku,
f)
pevnou částkou na jednotku zboží.
(2)
Bez újmy ustanovení čl. 6 odst. 4 se o odbytovou přirážku snižuje rozdílová daň z obratu (odstavec 1 písm. a)). V případech, kdy se výrobek fakturuje s procentní daní, odečte se odbytová přirážka jen z dodatkové daně. Není-li dodatková daň fakturována anebo není-li stanovena, nesmí odbytová přirážka snižovat základní daň.
2.
V čl. 5 se vypouštějí odstavce 3 a 4, dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 3 až 7 a v odstavcích nově označených 4 a 5 se vypouštějí slova „zařazené do kategorie pevných cen“.
3.
V čl. 6 se vypouští v odst. 2 slovo „pevné“ a v odstavcích 3 a 4 slova „zařazené do kategorie pevných cen“.
4.
V čl. 10 odst. 1 písm. c) se text v závorce mění a zní:
„(čl. 5 odst. 4 a 5)“.
5.
Čl. 13 odst. 3 se vypouští.
Článek II
Zrušuje se vyhláška ministerstva financí č. 122/1967 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí č. 95/1967 Sb., kterou se provádí zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu.
Článek III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1974.1)
První náměstek ministra:
Hájek v. r.
1)
Tímto dnem nabývá účinnosti také nový sazebník daně z obratu čj. VI/2-22 700/73. V důsledku toho neplatí poznámka pod čarou u čl. 4 vyhl. č. 95/1967 Sb. |
Vyhláška Slovenského úřadu geodézie a kartografie č. 11/1974 Sb. | Vyhláška Slovenského úřadu geodézie a kartografie č. 11/1974 Sb.
Vyhláška Slovenského úřadu geodézie a kartografie o geodetických pracích ve výstavbě
Vyhlášeno 13. 2. 1974, datum účinnosti 1. 3. 1974, částka 1/1974
* ČÁST PRVNÍ - Obecné ustanovení (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - Povinnosti účastníků výstavby (§ 3 — § 6)
* ČÁST TŘETÍ - Způsob provádění geodetických prací (§ 7 — § 10)
* ČÁST ČTVRTÁ - Závěrečná ustanovení (§ 11 — § 12)
Aktuální znění od 1. 3. 1974
11
VYHLÁŠKA
Slovenského úřadu geodézie a kartografie
ze dne 12. února 1974
o geodetických prácích vo výstavbě
Slovenský úřad geodézie a kartografie stanoví v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, ministerstvem výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 22 písm. a) zákona č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii:
ČÁST PRVNÍ
Obecné ustanovení
§ 1
Účel a rozsah platnosti vyhlášky
Vyhláška upravuje postup orgánů a organizací Slovenského úřadu geodézie a kartografie, dále investorů, generálních projektantů a dodavatelských organizací (dále jen „účastníci výstavby“)1) při provádění geodetických prací ve výstavbě.
§ 2
Geodetické práce ve výstavbě
(1)
Geodetické práce tvoří geodetický podklad nebo součást přípravné a projektové dokumentace staveb. Geodetickými pracemi jsou též práce vytyčovací a kontrolní, jakož i geodetické práce tvořící součást dokumentace skutečného provedení stavby.2)
(2)
Výsledků ověřených geodetických prací3) lze podle jejich povahy použít též jako podkladů pro úpravu majetkových vztahů, pro státní mapová díla a pro mapy povrchové situace podle horního zákona.4)
ČÁST DRUHÁ
Povinnosti účastníků výstavby
§ 3
Zajišťování odborného výkonu geodetických prací
(1)
Účastníci výstavby jsou povinni zajistit odborný výkon geodetických prací odpovědnými geodety. Jde-li o stavby, které vyžadují pouze jednoduché geodetické práce, může krajská správa geodézie a kartografie5) příslušná podle místa konání prací po předchozím vyjádření stavebního úřadu rozhodnout, že odborný výkon geodetických prací může být účastníky výstavby zajištěn kvalifikovanými pracovníky bez jmenování odpovědných geodetů.
(2)
Odpovědným geodetem mohou účastníci výstavby jmenovat jen pracovníka s ukončeným vysokoškolským vzděláním zeměměřického směru se šesti roky praxe, z toho nejméně se třemi roky praxe ve výstavbě, který úspěšně složil zkoušku pro odpovědné geodety. Pro výstavbu souvisící s činností organizací uvedených v § 37 odst. 1 horního zákona6) mohou být za obdobných podmínek jmenováni odpovědnými geodety též pracovníci s ukončeným vysokoškolským vzděláním na vysoké školevysoké škole báňské, důlněměřického zaměření nebo vysoké školevysoké škole technické, důlněměřického zaměření. Výjimky, zejména pokud se týká praxe a zkoušky, povoluje Slovenský úřad geodézie a kartografie. Zkoušky se konají před komisí, kterou jmenuje předseda Slovenského úřadu geodézie a kartografie.
(3)
Účastníci výstavby mohou zajistit výkon funkce odpovědného geodeta prostřednictvím jiné organizace. Pro více účastníků, popřípadě pro všechny účastníky výstavby může být funkce odpovědného geodeta zajišťována jednou organizací. Pracovník dodavatelské organizace však nemůže současně plnit funkci odpovědného geodeta investora nebo generálního projektanta.
§ 4
Povinnosti investora
Investor je povinen
1.
při zpracování přípravné a projektové dokumentace:
a)
zajišťovat geodetické podklady,
b)
kontrolovat úplnost geodetických prací tvořících součást dokumentace,
c)
zajišťovat včasné a hospodárné vyhotovení geodetických podkladů pro vynětí pozemků z půdních fondů a pro úpravu majetkových vztahů;7)
2.
při provádění stavby:
a)
zajišťovat podle potřeby již v předstihu vybudování vytyčovacích sítí, jejich zabezpečení proti poškození nebo zničení a kontrolu před jejich předáním dodavateli stavebních prací,
b)
zúčastňovat se protokolárního předání staveniště dodavateli,
c)
zúčastňovat se kontrolního měření terénu, které při přejímce staveniště provádí dodavatel,
d)
zajišťovat v souladu s územním rozhodnutím včasné vytyčení prostorové polohy objektů (hlavních polohových čar nebo hlavních os a hlavních bodů tras, hlavních výškových bodů)8) a vyznačení stávajících podzemních vedení na povrchu, pokud mohou být stavební činností dotčena,
e)
spolupracovat s technickým dozorcem investora při dohledu na dodržování prostorového umístění objektů; kontrolovat polohové a výškové zaměření podzemních vedení a objektů před jejich zakrytím; kontrolovat zaměření provedených terénních úprav; kontrolovat po stránce geodetické dokumentaci skutečného provedení stavby, která se přejímá od dodavatelů investora;
3.
při zpracování dokumentace skutečného provedení stavby:9)
a)
zajišťovat souborné zpracování a archivování dokumentace geodetických pracídokumentace geodetických prací tvořících součást dokumentace skutečného provedení celé stavby podle podkladů odpovědného geodeta dodavatele pro výstavbu a podle výsledků vlastních kontrolních nebo doplňovacích měření,
b)
zajišťovat, aby dokumentace mohla být využita k účelům uvedeným v § 2 odst. 2.
§ 5
Povinnosti generálního projektanta
Generální projektant je povinen
1.
při zpracování přípravné dokumentace:
posuzovat úplnost, správnost a vhodnost geodetických podkladů a jejich účelné využití;
2.
při zpracování projektové dokumentace:
a)
pečovat o ekonomické využití dříve provedených geodetických prací a o potřebné doplnění geodetických podkladů pro projektovou činnost,
b)
vypracovávat návrh vytyčovací sítě, její stabilizace a zajišťovat návrh rozpočtu na tyto práce,
c)
zajišťovat stabilizaci a zaměření všech bodů, které byly použity pro účely projektování a mohou být využity při vytyčovacích, kontrolních a dokumentačních geodetických pracích a jejich předání investorovi,
d)
spolupracovat na jednotlivých částech projektu, zejména při zpracování vytyčovacích výkresů jednotlivých objektů,10)
e)
zajišťovat zpracování koordinačního výkresu (výstavby)11) a spolupracovat na koordinaci prostorového umístění pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení,
f)
provádět koordinaci a kontrolu geodetických prací, tvořících součást projektů zpracovaných jinou organizací;
3.
při provádění stavby:
účastnit se podle potřeby v oboru své činnosti na autorském dozoru generálního projektanta.
§ 6
Povinnosti dodavatelské organizace
(1)
Dodavatelská organizace je povinna:
a)
spolupracovat po geodetické stránce při přejímce staveniště a provádět kontrolní měření terénu za účasti investora,
b)
přejímat od investora body vytyčovací sítě, popřípadě další využitelné body bodového pole a po dobu výstavby je udržovat,
c)
přejímat od investora vytyčení prostorové polohy objektů,
d)
zajišťovat podle projektové dokumentace podrobné vytyčení objektů zařízení staveniště a podrobné vytyčení stavebních i ostatních objektů,
e)
předávat dalšímu dodavateli vytyčení prostorové polohy objektu a podklady k podrobnému vytyčení předmětu jeho dodávky,
f)
provádět kontrolní geodetické práce v rozsahu vlastních dodávek a poddodávek,
g)
zajišťovat geodetickými metodami polohové a výškové zaměření skutečného provedení dokončených objektů nebo jejich částí včetně terénních úprav na vytyčovací síť danou projektem (u podzemních vedení a objektů již před zakrytím),
h)
zajišťovat číselné a grafické vyznačení skutečného provedení prací tak, aby dokumentace mohla být předána investorovi při odevzdání a převzetí dodávky,12)
i)
zajišťovat archivování měřických záznamů a náčrtů k provedeným pracím, umožňovat investorovi nahlédnutí do těchto materiálů, popřípadě pořizování výpisů a kopií a před skartací je nabídnout investorovi nebo uživateli.
(2)
Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. d), f) a g) plní vůči dodavatelům jejich další dodavatelé.
(3)
Pokud dodavatelská organizace zajišťuje projektovou dokumentaci staveb, má též povinnosti podle § 5.
ČÁST TŘETÍ
Způsob provádění geodetických prací
§ 7
Souřadnicový a výškový systém
(1)
Geodetické práce podle této vyhlášky se provádějí v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (systém S-JTSK). Jde-li o rozšíření geodetických prací již dříve provedených v jiném souřadnicovém systému, lze vyhotovit měření v tomto systému. Pokud se při provádění některých geodetických prací použije pro účely výstavby jiného souřadnicového systému, musí být výsledky těchto prací připojeny na systém S-JTSK. V souřadnicovém systému 1942 (S-42) se měření provádí zcela výjimečně pro rozšíření geodetických prací provedených v tomto systému, a to jen se souhlasem orgánů geodézie a kartografie, které si předem vyžádají stanovisko federálního ministerstva národní obrany. Jde-li o práce, které nebudou převzaty nebo využity pro státní mapová díla a pro dokumentace vedené orgány geodézie a kartografie, ani pro mapy povrchové situace požadované horním zákonem,13) může odpovědný geodet investora v dohodě s odpovědným geodetem generálního projektanta a za obdobných podmínek pracovník zajišťující odborný výkon geodetických prací podle § 3 odst. 1 se souhlasem krajské správy geodézie a kartografie použít místní souřadnicový systém,14) jestliže by připojení na systém S-JTSK s ohledem na rozsah a funkci stavby bylo nákladné. Použitý souřadnicový systém musí být vždy výrazně vyznačen v grafické i písemné dokumentaci.
(2)
Budování bodového pole se řídí příslušnými předpisy.15)
(3)
Pro geodetické práce podle této vyhlášky, se použije výškový systém baltský - po vyrovnání (Bpv). Jde-li o rozšíření výstavby nebo zástavby, která byla napojena na jiný výškový systém, použije se zpravidla tohoto systému. Výjimečně může odpovědný geodet generálního projektanta v dohodě s odpovědným geodetem investora a za obdobných podmínek pracovník zajišťující odborný výkon geodetických prací podle § 3 odst. 1 rozhodnout se souhlasem krajské správy geodézie a kartografie o použití místního výškového systému,14) jestliže by připojení na nivelační síť s ohledem na rozsah a funkci stavby bylo nákladné. Použitý výškový systém musí být výrazně vyznačen v grafické i písemné dokumentaci.
(4)
Připojení na československou jednotnou nivelační síť se provádí podle zvláštních předpisů.16)
§ 8
Mapové a vytyčovací podklady
(1)
Druh, měřítko, rozsah, obsah a požadavky na přesnost mapových a vytyčovacích podkladů, pokud nevyplývají z technických norem a příslušných předpisů, se stanoví dohodou mezi účastníky výstavby. Nedojde-li k dohodě, rozhodne krajská správa geodézie a kartografie příslušná podle místa konaných prací. Grafická úprava se řídí příslušnými předpisy a technickými normami.17)
(2)
Je-li nutno geodetické podklady převést do většího měřítka, musí se zvětšenina zřetelně označit poznámkou:
„Polohopis (výškopis) odvozen z... v měřítku.
(3)
Body vytyčovací sítě, včetně hlavních výškových bodů se zajišťují tak, aby jich bylo možno použít v průběhu celé výstavby a pro zaměření skutečného provedení stavby.
§ 9
Dokumentace geodetických prací tvořících součást dokumentace skutečného provedení stavby
(1)
Dokumentace geodetických pracíDokumentace geodetických prací tvořících součást dokumentace skutečného provedení stavby musí obsahovat číselné i grafické vyznačení výsledků zaměření skutečné polohy a výšek pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení na body vytyčovací sítě; přitom polohové a výškové zaměření veškerých podzemních vedení a zařízení je nutno pro tuto dokumentaci zaměřit vždy před jejich zakrytím. Dokumentací geodetických pracíDokumentací geodetických prací se rozumí situace zpravidla v měřítku 1 : 1000 nebo 1 : 500 se zakreslením všech nově postavených objektů a zařízení, vytyčovací sítě, náčrty s číselnými údaji, seznam souřadnic a výšek bodového pole a technická zpráva.
(2)
Jestliže některá z organizací zjistí během své činnosti na stavbě neznámé nebo nepřesně dokumentované objekty a zařízení, je povinna neprodleně na to upozornit investora, který podle potřeby zajistí jejich zaměření a dokumentování.
§ 10
Podepisování dokumentace geodetických prací
Dokumentace geodetických pracíDokumentace geodetických prací tvořících součást přípravné a projektové dokumentace a dokumentace skutečného provedení stavby musí být podepsána odpovědným geodetem nebo kvalifikovaným pracovníkem, který zajišťuje odborný výkon geodetických prací podle § 3 odst. 1.
ČÁST ČTVRTÁ
Závěrečná ustanovení
§ 11
Vyhláška se vztahuje i na geodetické práce pro výstavbu v oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany, pokud nejsou prováděny pro potřeby obrany státu podle § 6 odst. 3 zákona č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii.
§ 12
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1974.
Předseda:
Ing. Michalko v. r.
1)
§ 3 vyhlášky č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb.
2)
§ 69 vyhlášky č. 163/1973 Sb.
3)
Vyhláška č. 82/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací.
4)
Zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon).
5)
Zákon SNR č. 39/1973 Sb., o orgánech geodézie a kartografie.
6)
Zákon č. 41/1957 Sb.
7)
Zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu; zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.
8)
ČSN 73 0420 Vytyčovací odchylky ve stavebnictví.
ČSN 73 0421 Vytyčovací odchylky stavebních objektů s prostorovou skladbou.
ČSN 73 0422 Vytyčovací odchylky stavebních objektů liniových a plošných.
ČSN 73 0405 Měření posunů a přetvoření stavebních objektů a jejich částí.
9)
§ 69 vyhlášky č. 163/1973 Sb.
10)
ČSN 73 0128 Vytyčovací výkresy ve stavebnictví.
11)
ČSN 73 0199 Názvosloví pro výkresy ve stavebnictví.
12)
§ 69 odst. 2 vyhlášky č. 163/1973 Sb.
13)
Zákon č. 41/1957 Sb.
14)
ČSN 73 0199 Názvosloví pro výkresy ve stavebnictví.
15)
Směrnice Slovenského úřadu geodézie a kartografie pro technickohospodářské mapování č. 3-801/69 reg. v částce 40/1969 Sb.
16)
Nivelační instrukce pro práci v československé jednotné nivelační síti, vydaná býv. Ústřední správou geodézie a kartografie pod č. 2440/1968-5.
17)
Viz poznámku15); ČSN 73 0100 Druhy a úprava výkresů ve stavebnictví, ČSN 73 0101 Výkresy stavebních konstrukcí, ČSN 73 0120 Značky základních technickohospodářských map, ČSN 73 0122 Značky účelových map a plánů ve stavebnictví, ČSN 73 0415 Geodetické body. |
Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 8/1974 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 8/1974 Sb.
Vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Veľká Fatra
Vyhlášeno 13. 2. 1974, datum účinnosti 13. 2. 1974, částka 1/1974
* § 1 - (1) Území vymezené v části I přílohy, která tvoří součást této vyhlášky, vyhlašuje se za chráněnou krajinnou oblast „Veľká Fatra“ (dále jen „oblast“). Rozprostírá se na území čtyř okresů Středoslovenského kraje, a to
* § 2 - (1) Rozsah a podmínky ochrany oblasti stanoví zejména § 12 odst. 1 a § 13 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR, které upravují všeobecné zákazy a omezení. Vycházejíc z těchto ustanovení zákona lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:
* § 3 - (1) Území vymezené v části II přílohy k této vyhlášce se vyhlašuje za ochranné pásmo oblasti podle § 11 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR.
* § 4 - (1) Ve věcech, které se týkají oblasti, rozhodují orgány státní správy, zejména územního plánování, báňské úřady, stavební úřady, orgány ochrany ovzduší, vodohospodářské, zemědělské, myslivecké, rybářské a dopravní orgány, jakož 1 orgány cestovního ruchu,
* § 5 - (1) O odlišném způsobu ochrany území, která jsou v oblasti a v jejím ochranném pásmu, platí zvláštní podmínky stanovené příslušnými orgány.
* § 6 - (1) Státní ochranu přírody na území oblasti a ochranného pásma ve smyslu této vyhlášky vykonává v rámci své působnosti Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě; péči o jeskyně a krasové jevy zabezpečuje Správa slovenských jeskyň v Lipt
* § 7 - Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a jejího ochranného pásma, jsou uloženy v Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Středoslovenském krajském národním výboru v Banské Bystrici a na okresních národních výborech v Banské B
* § 8 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. k vyhlášce č. 8/1974 Sb.
Aktuální znění od 13. 2. 1974
8
VYHLÁŠKA
ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky
ze dne 28. prosince 1973,
kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Veľká Fatra
Ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 10 odst. 2 a podle § 11 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody:
§ 1
(1)
Území vymezené v části I přílohy, která tvoří součást této vyhlášky, vyhlašuje se za chráněnou krajinnou oblast „Veľká Fatra“ (dále jen „oblast“). Rozprostírá se na území čtyř okresů Středoslovenského kraje, a to
a)
v okrese Banská Bystrica v katastrech obcí Harmanec, Staré Hory, Uľanka,
b)
v okrese Dolný Kubín v katastru obce Kraľovany,
c)
v okrese Liptovský Mikuláš v katastrech obcí Hubová, Liptovská Osada, Liptovské Revúce, Ľubochňa, Ružomberok, Stankovany,
d)
v okrese Martin v katastrech obcí Belá-Dulice, Blatnica, Dolné Jaseno, Horné Jaseno, Folkušová, Konské, Krpeľany, Mošovce, Necpaly, Nolčovo, Podhradie, Rakša, Sklabiňa, Sklabinský Podzámok, Turčianska Štiavnička, Záborie.
(2)
Účelem vyhlášení oblasti je ochrana a zvelebování přírody a přírodních zdrojů, zabezpečování koordinace jejího hospodářského využívání v souladu s ochranou přírodního bohatství a přírodních krás vzhledem k jejich všestrannému kulturnímu, vědeckému, ekonomickému, vodohospodářskému a zdravotně rekreačnímu významu.
(3)
Ochrana přírodních hodnot a zachovávání stanovených podmínek ochrany oblasti je povinností všech orgánů a organizací, které na jejím území působí, jakož i občanů, kteří se v oblasti zdržují.
(4)
Na území oblasti lze podle § 6 odst. 3 a § 7 a 8 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR vyhlásit zvláštní ochranu jejích zvláště významných částí.
§ 2
(1)
Rozsah a podmínky ochrany oblasti stanoví zejména § 12 odst. 1 a § 13 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR, které upravují všeobecné zákazy a omezení. Vycházejíc z těchto ustanovení zákona lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:
a)
provádět geologický průzkum ložisek včetně technických prací;
b)
dobývat ložiska nerostných surovin;
c)
provádět hydrogeologický a inženýrsko-geologický průzkum;
d)
provádět archeologické výkopy nebo jiné výkopy spojené s přírodovědeckým výzkumem;
e)
zavádět nepůvodní druhy rostlin a živočichů do volné přírody jen v případě provádění výzkumů v rámci experimentální činnosti, jejichž výsledky rozhodnou o jejich případném hospodářském využití;
f)
měnit hranice lesního a zemědělského půdního fondu, odnímat pozemky lesnímu hospodářství a zalesňovat nelesní pozemky; pozemky určené v rámci delimitace půdního fondu k zalesnění, organizace lesního hospodářství zalesňují podle plánu;
g)
používat lesní a zemědělské pozemky k jiným účelům;
h)
mimo intravilán obcí uskutečňovat stavby všeho druhu (báňské, průmyslové, inženýrské, rekreační, obytné, garáže atd.);
ch)
provádět takové stavební zásahy na dosavadních stavbách, kterými se podstatně změní architektonický charakter a vnější vzhled staveb a jejich areálu;
i)
mimo intravilán obcí umísťovat skládky a ukládat odpadky s výjimkou prostorů, které byly již dříve určeny k těmto účelům;
j)
mimo intravilán obcí umísťovat informační, reklamní a jiná podobná zařízení;
k)
mimo intravilán obcí odstraňovat a vypalovat křoví, trávu a ostatní vegetaci;
l)
hromadně používat pesticidy kromě lesních školek a zemědělského půdního fondu;
m)
zachytávat prameny a vyvěračky pro vodárenské účely.
(2)
Rozsah provádění ostatních činností se vymezuje takto:
a)
obhospodařování lesního fondu se řídí schválenými lesními hospodářskými plány vypracovanými za součinnosti orgánů státní ochrany přírody, beroucími ohled na společenské funkce lesa, zejména vodohospodářskou, ochrany půdy a turisticko-rekreační;
b)
rozvoj zemědělské výroby v oblasti a v jejím ochranném pásmu se uskutečňuje v zájmu racionálního využívání půdního fondu na základě komplexního plánu rozvoje zemědělství pro jednotlivé administrativně správní celky, přičemž je třeba zachovat přirozený ráz krajiny. Pastva se postupně vyloučí z těch prostorů, které jsou náchylné k erozi;
c)
při všech záměrech a zásazích je nutno respektovat vodohospodářský význam území. Z toho důvodu je třeba zejména zamezit rozšiřování eroze vyloučením příčin jejího vzniku a erozní plochy asanovat. Vodohospodářské stavby jakéhokoli druhu [nádrže, úpravy toků, vodohospodářské meliorace apod.) lze v oblasti realizovat jen na základě příslušné dokumentace odsouhlasené orgány státní ochrany přírody. Zvláštní péči je třeba věnovat ochraně pramenů pitné vody;
d)
výstavba se realizuje podle schválených územních plánů se zřetelem na optimální zachování neurbanizovaných prostorů přírodní krajiny. Při projektování a výstavbě je třeba přihlížet k charakteru krajiny a k používanému materiálu. Výstavba podnikových a soukromých chat, zřizování tábořišť, parkovišť a jiných funkčních zařízení je dovolena jen v prostorech vymezených orgány územního plánováníúzemního plánování a státní ochrany přírody;
e)
myslivost a rybářství se provádějí podle schválených plánů chovu a lovu zvěře a ryb se zřetelem na zachování a zvelebování přirozených souborů společenstev;
f)
budování komunikací se provádí na základě schválených územních plánů. Rozšiřování a značkování turistických stezek a budování naučných tras se uskutečňuje v souladu s koncepcí ochrany přírody v oblasti po vzájemné dohodě s orgány turistiky v Slovenské socialistické republice. Dopravní průzkum pro účely lesního hospodářství se provádí za spolupráce orgánů státní ochrany přírody a schvaluje se za jejich účasti při závěrečném protokolu k lesnímu hospodářskému plánu;
g)
výzkum a průzkum, který se dotýká přírodních poměrů oblasti, evidují a koordinují příslušné orgány státní ochrany přírody tak, aby nedocházelo k časovým a místním střetům zájmů nebo k nežádoucímu poškozování chráněných přírodních hodnot. Úprava se netýká výzkumů a průzkumů pro vypracování územních plánů a plánů zemědělské a lesní výroby;
h)
příslušné zemědělské orgány spolupracují s orgány státní ochrany přírody při projektování hospodářskotechnických úprav pozemků týkajících se stromů a keřovité vegetace na území oblasti mimo les, které jsou předmětem zájmu státní ochrany přírody.
§ 3
(1)
Území vymezené v části II přílohy k této vyhlášce se vyhlašuje za ochranné pásmo oblasti podle § 11 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR.
(2)
V ochranném pásmu oblasti je třeba vykonávat hospodářskou a jinou činnost tak, aby nedošlo k poškozování biologických a estetických hodnot oblasti, zejména znečišťováním ovzduší, vod a půdy.
(3)
Výstavbu mimo intravilán obcí, kromě provozních staveb lesního hospodářství a zemědělství, lze v ochranném pásmu provádět jen se souhlasem orgánů státní ochrany přírody.
(4)
O ochraně stromů rostoucích mimo les platí i v ochranném pásmu ustanovení § 2 odst. 2 písm. h) této vyhlášky.
(5)
Pro výkon myslivosti a rybářství v ochranném pásmu platí podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. e) této vyhlášky.
§ 4
(1)
Ve věcech, které se týkají oblasti, rozhodují orgány státní správy, zejména územního plánováníúzemního plánování, báňské úřady, stavební úřady, orgány ochrany ovzduší, vodohospodářské, zemědělské, myslivecké, rybářské a dopravní orgány, jakož 1 orgány cestovního ruchu, tělesné výchovy a zdravotnictví, s ohledem na poslání oblasti, a to v součinnosti s příslušnými orgány státní ochrany přírody.
(2)
Obdobně postupují orgány a organizace, které v oblasti činí vlastní opatření k ochraně ovzduší, vody, půdy, vegetačního krytu, ryb, zvěře a jiných volně žijících živočichů.
§ 5
(1)
O odlišném způsobu ochrany území, která jsou v oblasti a v jejím ochranném pásmu, platí zvláštní podmínky stanovené příslušnými orgány.
(2)
Vyhlášením oblasti nejsou dotčeny zájmy obrany státu.
(3)
Vyhlášením oblasti nejsou dotčena vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostemnemovitostem, které jsou na území oblasti.
§ 6
(1)
Státní ochranu přírody na území oblasti a ochranného pásma ve smyslu této vyhlášky vykonává v rámci své působnosti Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě; péči o jeskyně a krasové jevy zabezpečuje Správa slovenských jeskyň v Liptovském Mikuláši.
(2)
Na ochraně přírody a přírodního prostředí oblasti a jejího ochranného pásma se aktivně podílejí národní výbory působící na jejich území.
(3)
Orgány a organizace, které využívají území oblasti a jejího ochranného pásma, zajišťují v rámci své působnosti finanční a materiálové prostředky na ochranu, rozvoj a zvelebování oblasti, pokud potřeba těchto prostředků vyplývá z užívání části oblasti v rámci činnosti, kterou jsou pověřeny.
§ 7
Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a jejího ochranného pásma, jsou uloženy v Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Středoslovenském krajském národním výboru v Banské Bystrici a na okresních národních výborech v Banské Bystrici, Dolním Kubíně, Liptovském Mikuláši, Martině a na Krajské správě geodézie a kartografie v Banské Bystrici.
§ 8
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Válek v. r.
Příloha k vyhlášce č. 8/1974 Sb.
Vymezení území chráněné krajinné oblasti Veľká Fatra a jejího ochranného pásma
Chráněná krajinná oblast se rozprostírá na území Slovenské socialistické republiky v Středoslovenském kraji a zabírá celé pohoří Veľké Fatry. Ohraničují ji tyto obce: Kraľovany, Ružomberok, Liptovská Osada, Liptovské Revúce, Staré Hory, Harmanec, Čremošné, Blatnica, Belá-Dulice, Sklabinský Podzámok, Turčianska Štiavnička, Podhradie a Krpeľany.
Území chráněné krajinné oblasti a jejího ochranného pásma je vyznačeno na otiscích základní mapy ČSSR v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:
26 - 34 Ružomberok
36 - 11 Diviaky
38 - 12 Donovaly
36 - 14 Banská Bystrica.
I.
Vymezení oblasti
Hranice oblasti probíhá od výchozího bodu v úžině mezi Kraľovany jižně od kóty 567 (Malá Fatra), pokračuje po levém okraji vodní nádrže k přehradní zdi Krpeľanské přehrady, dále sleduje souvislý okraj lesa v jihozápadním směru východně od obcí Krpeľany, Nolčovo a Podhradie, odkud pokračuje na západ k jižnímu okrají obce Turčianska Štiavnička, sleduje cestu po obec Sklabinský Podzámok, obchází intravilán obce na severovýchodě směrem ke Kantarskému potoku, odkud pokračuje přibližně v jižním směru do Sklabinské doliny, kterou sleduje půl kilometru jihovýchodním směrem, dále pokračuje na jihozápad proti levostrannému přítoku Sklabinského potoka. Potom hranice sleduje souvislý okraj lesa jihovýchodním směrem asi 1,5 km, odkud se lomí na západ a pokračuje souvislým okrajem lesa a podél pravostranného přítoku sbíhá k potoku Vôdky jižně pod kótou 695 (Hradiště), který sleduje až po soutok s Belanským potokem. Dále hranice oblasti obchází východní okraj obce Belá-Dulice, pokračuje souvislým okrajem lesa na jihozápad východně od obcí Necpaly, Blatnica a Mošovce, kde pod kótou 597 pokračuje na jihovýchod a jih k potoku Rakša, který sleduje až k soutoku s potokem Hrádky. Potom hranice pokračuje souvislým okrajem lesa až k hranici katastrálního územíkatastrálního území obce Háj, sleduje tuto na jihovýchod a pokračuje hranicí katastru obce Čremošné do údolí levostranného přítoku potoka Dolinka, odkud pokračuje na jihovýchod k soutoku potoků Žarnovica a Biela voda. Dále hranice pokračuje proti toku Bielé vody na východ, nedaleko rozdvojení sleduje státní silnici k Hlbokému potoku, potom pokračuje tokem potoka Harmanec a Bystrica až k obci Uľanka. Zde se hranice lomí a pokračuje na sever proti toku Starohorského potoka přes obec Staré Hory do sedla Velký Šturec a přes kóty 778 a 723 až k potoku Suchá rieka. Potom se hranice lomí na jihozápad, obchází intravilán obce Liptovské Revúce, pokračuje souvislým okrajem lesa přes kótu 634 až k říčce Revúca k jižnímu okraji obce Ružomberok-Biely Potok, obchází intravilán obce na západě a pokračuje opět tokem říčky k jižnímu okraji města Ružomberok až po levostranný přítok říčky Revúce. Zde se hranice lomí na jihozápad, pokračuje k souvislému okraji lesa, který sleduje severozápadně až ke státní silnici, po které pokračuje na úroveň železniční zastávky Švošov, odkud se lomí na jihozápad k Lánovému potoku, odkud severozápadním směrem sleduje okraj souvislého lesa, obchází intravilán obce Ľubochňa, pokračuje vedle říčky Ľubochnianke na sever, potom podél hranice lesa k severozápadnímu okraji obce Rojkov. Odtud sleduje státní silnici až k řece Váh a po jejím levém okraji přichází k výchozímu bodu tohoto popisu hranic chráněné krajinné oblasti.
Hranice chráněné krajinné oblasti, pokud jde o lesní fond, je zakreslena též v přehledových organizačních mapách 1 : 25 000, zpracovaných Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů ve Zvolenu.
Rozloha oblasti je 60 610 ha.
II.
Vymezení ochranného pásma oblasti
Hranice ochranného pásma oblasti vychází na jihozápadním okraji chráněné oblasti od soutoku potoka Žarnovica a Biela voda, pokračuje potokem Žarnovica na západ po soutok s potokem Teplica, kde se lomí severním směrem a sleduje potok Teplicu až po soutok s řekou Turiec. Dále sleduje řeku Turiec až k Váhu, kde navazuje na ochranné pásmo chráněné krajinné oblasti Malá Fatra, s kterým souvisí na severu. Na východě a jihovýchodě hranice ochranného pásma sleduje státní silnici Ružomberok, Liptovská Osada, Liptovské Revúce, Šturec, Staré Hory až k odbočce cesty na Harmanec.
Rozloha ochranného pásma oblasti je 20 500 ha. |
Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 9/1974 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 9/1974 Sb.
Vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Vihorlat
Vyhlášeno 13. 2. 1974, datum účinnosti 13. 2. 1974, částka 1/1974
* § 1 - (1) Území vymezené v části I přílohy, která tvoří součást této vyhlášky, vyhlašuje se za chráněnou krajinnou oblast „Vihorlat“ (dále jen „oblast“). Rozprostírá se na území okresů Michalovce a Humenné, v katastrech obcí Remetské Hámre, Strihovce, Vyšná Rybn
* § 2 - (1) Rozsah a podmínky ochrany oblasti stanoví zejména § 12 odst. 1 a § 13 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR, které upravují všeobecné zákazy a omezení. Vycházejíc z těchto ustanovení zákona, lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:
* § 3 - (1) Území vymezené v části II přílohy k této vyhlášce se vyhlašuje za ochranné pásmo oblasti podle § 11 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR.
* § 4 - (1) Ve věcech, které se týkají oblasti, rozhodují orgány státní správy, zejména územního plánování, báňské úřady, stavební úřady, orgány ochrany ovzduší, vodohospodářské, zemědělské, myslivecké, rybářské, dopravní orgány, jakož i orgány cestovního ruchu, t
* § 5 - (1) O odlišném způsobu ochrany území, která jsou v oblasti a v jejím ochranném pásmu, platí zvláštní podmínky stanovené příslušnými orgány.
* § 6 - (1) Státní ochranu přírody na území oblasti a ochranného pásma ve smyslu této vyhlášky vykonává v rámci své působnosti Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě.
* § 7 - Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a jejího ochranného pásma, jsou uloženy v Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Východoslovenském krajském národním výboru v Košicích, na okresních národních výborech v Michalovcích a
* § 8 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. k vyhlášce č. 9/1974 Sb.
Aktuální znění od 13. 2. 1974
9
VYHLÁŠKA
ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky
ze dne 28. prosince 1973,
kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Vihorlat
Ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 10 odst. 2 a podle § 11 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody:
§ 1
(1)
Území vymezené v části I přílohy, která tvoří součást této vyhlášky, vyhlašuje se za chráněnou krajinnou oblast „Vihorlat“ (dále jen „oblast“). Rozprostírá se na území okresů Michalovce a Humenné, v katastrech obcí Remetské Hámre, Strihovce, Vyšná Rybnica, Zemplínske Hámre, Snina, Kolonica a Stakčín.
(2)
Účelem vyhlášení oblasti je ochrana a zvelebování přírody a přírodních zdrojů, zabezpečování koordinace jejího hospodářského využívání v souladu s ochranou přírodního bohatství a přírodních krás vzhledem k jejich všestrannému kulturnímu, vědeckému, ekonomickému a zdravotně rekreačnímu významu.
(3)
Ochrana přírodních hodnot a zachovávání stanovených podmínek ochrany oblasti je povinností všech orgánů a organizací, které na jejím území působí, jakož i občanů, kteří se v oblasti zdržují.
(4)
Na území oblasti lze podle § 6 odst. 3 a § 7 a 8 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR vyhlásit zvláštní ochranu zvlášť významných částí.
§ 2
(1)
Rozsah a podmínky ochrany oblasti stanoví zejména § 12 odst. 1 a § 13 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR, které upravují všeobecné zákazy a omezení. Vycházejíc z těchto ustanovení zákona, lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:
a)
provádět geologický průzkum ložisek včetně technických prací;
b)
dobývat ložiska nerostných surovin;
c)
provádět hydrogeologický a inženýrsko-geologický průzkum;
d)
provádět archeologické výkopy nebo jiné výkopy spojené s přírodovědeckým výzkumem;
e)
měnit hranice lesního a zemědělského fondu, odnímat pozemky lesnímu hospodářství a zalesňovat nelesní pozemky;
f)
používat lesní a zemědělské pozemky k jiným účelům;
g)
uskutečňovat stavby všeho druhu (báňské, průmyslové, inženýrské, rekreační, obytné, garáže atd.);
h)
provádět takové stavební zásahy na dosavadních stavbách, kterými se podstatně změní architektonický charakter a vnější vzhled staveb a jejich okolního areálu;
ch)
umísťovat skládky a ukládat odpadky, s výjimkou míst, která byla již dříve určena k těmto účelům;
i)
umísťovat informační, reklamní a jiná podobná zařízení;
j)
odstraňovat a vypalovat křoví, trávu a ostatní rostlinstvo;
k)
hromadně používat pesticidy kromě lesních školek:
l)
zachytávat prameny pro vodárenské účely.
(2)
Rozsah ostatních činností se vymezuje takto:
a)
zavádění nepůvodních druhů rostlin a živočichů do volné přírody se umožňuje jen v případě provádění výzkumů v rámci experimentální činnosti, jejichž výsledky rozhodnou o jejich případném hospodářském využití;
b)
obhospodařování lesního fondu se řídí schválenými lesními hospodářskými plány, vypracovanými za součinnosti orgánů státní ochrany přírody, beroucími ohled na společenské funkce lesa, zejména vodohospodářskou, ochrany půdy a turisticko-rekreační;
c)
při všech záměrech a zásazích je nutno respektovat vodohospodářský význam a hydrologickou zvláštnost území. Z toho důvodu je třeba zamezit rozšiřování eroze vyloučením příčin jejího vzniku a erozní plochy asanovat. Vodohospodářské stavby jakéhokoli druhu (nádrže, úpravy toků, vodohospodářské meliorace apod.) lze v oblasti realizovat jen na základě příslušné dokumentace odsouhlasené orgány státní ochrany přírody. Zvláštní péči je třeba věnovat ochraně pramenů pitné vody;
d)
výstavba se realizuje podle schválených územních plánů se zřetelem na optimální zachování neurbanizovaných prostorů přírodní krajiny. Při projektování a výstavbě je třeba přihlížet k charakteru krajiny a k používanému materiálu. Výstavba podnikových a soukromých chat, zřizování tábořišť, parkovišť a jiných funkčních zařízení je dovolena jen v prostorech vymezených orgány územního plánováníúzemního plánování a státní ochrany přírody;
e)
myslivost a rybářství se provádějí podle schválených plánů chovu a lovu zvěře a ryb se zřetelem na zachování a zvelebování přirozených souborů společenstev;
f)
budování komunikací se provádí na základě schválených územních plánů. Rozšiřování a značkování turistických stezek a budování naučných tras se uskutečňuje v souladu s koncepcí ochrany přírody v oblasti po vzájemné dohodě s orgány turistiky v Slovenské socialistické republice. Generální projekce lesní dopravní sítě se vypracovává za spolupráce orgánů ochrany přírody a schvaluje se za jejich účasti při závěrečném protokolu k lesnímu hospodářskému plánu;
g)
výzkum a průzkum, který se dotýká přírodních poměrů v oblasti, eviduje a koordinuje příslušný orgán ochrany přírody tak, aby nedocházelo k časovým a místním střetům zájmů nebo k nežádoucímu poškozování chráněných přírodních hodnot. Úprava se netýká výzkumů a průzkumů pro vypracování územních plánů a plánů zemědělské a lesní výroby.
§ 3
(1)
Území vymezené v části II přílohy k této vyhlášce se vyhlašuje za ochranné pásmo oblasti podle § 11 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR.
(2)
V ochranném pásmu oblasti je třeba vykonávat hospodářskou a jinou činnost tak, aby nedošlo k poškozování biologických a estetických hodnot oblasti, zejména znečišťováním ovzduší, vod a půdy.
(3)
Výstavbu mimo intravilán obcí kromě provozních staveb lesního hospodářství a zemědělství lze v ochranném pásmu provádět jen se souhlasem orgánů státní ochrany přírody.
(4)
Pro výkon myslivosti a rybářství v ochranném pásmu platí podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. e) této vyhlášky.
§ 4
(1)
Ve věcech, které se týkají oblasti, rozhodují orgány státní správy, zejména územního plánováníúzemního plánování, báňské úřady, stavební úřady, orgány ochrany ovzduší, vodohospodářské, zemědělské, myslivecké, rybářské, dopravní orgány, jakož i orgány cestovního ruchu, tělesné výchovy a zdravotnictví s ohledem na poslání oblasti, a to v součinnosti s příslušnými orgány státní ochrany přírody.
(2)
Obdobně postupují orgány a organizace, které v oblasti činí vlastní opatření k ochraně ovzduší, vody, půdy, vegetačního krytu, ryb, zvěře a jiných volně žijících živočichů.
§ 5
(1)
O odlišném způsobu ochrany území, která jsou v oblasti a v jejím ochranném pásmu, platí zvláštní podmínky stanovené příslušnými orgány.
(2)
Vyhlášením oblasti nejsou dotčeny zájmy obrany státu a ochrany státních hranic.
(3)
Vyhlášením oblasti nejsou dotčena vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostemnemovitostem, které jsou na území oblasti.
§ 6
(1)
Státní ochranu přírody na území oblasti a ochranného pásma ve smyslu této vyhlášky vykonává v rámci své působnosti Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě.
(2)
Na ochraně přírody a přírodního prostředí oblasti a jejího ochranného pásma se aktivně podílejí národní výbory působící na jejich území.
(3)
Orgány a organizace, které využívají území oblasti a jejího ochranného pásma, zajišťují v rámci své působnosti finanční a materiálové prostředky na ochranu, rozvoj a zvelebování oblasti, pokud potřeba těchto prostředků vyplývá z užívání části oblasti v rámci činnosti, jíž jsou pověřeny.
§ 7
Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a jejího ochranného pásma, jsou uloženy v Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Východoslovenském krajském národním výboru v Košicích, na okresních národních výborech v Michalovcích a Humenném a na Krajské správě geodézie a kartografie v Prešově.
§ 8
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Válek v. r.
Příloha k vyhlášce č. 9/1974 Sb.
Vymezení území chráněné krajinné oblasti Vihorlat a jejího ochranného pásma
Chráněná krajinná oblast Vihorlat se rozprostírá na území Slovenské socialistické republiky ve Východoslovenském kraji, v okresech Michalovce a Humenné, v katastrech obcí Remetské Hámre, Strihovce, Vyšná Rybnica, Zemplínske Hámre, Snina, Kolonica a Stakčín.
Území chráněné krajinné oblasti a jejího ochranného pásma je vyznačeno na otiscích základní mapy ČSSR v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:
38 - 12 Humenné
38 - 14 Michalovce
38 - 21 Snina
38 - 23 Sobrance.
Zvláštní vymezení oblasti bylo provedeno na mapách porostů 1 : 10 000 platných k 1. lednu 1956.
I.
Vymezení oblasti
Hranice oblasti vychází z kóty 1023 (Nežiabec), odbočuje jihovýchodním směrem katastrální hranicí přes kótu 978 (Fedkov), odtud se otáčí jihozápadním směrem do údolí Barlanova potoka, sleduje západním a severovýchodním směrem trasu lesní železnice k lesnímu průseku. Pokračuje lesním průsekem severozápadním směrem přes kótu 540 (Príkra), sleduje údolí Remetského potoka, pokračuje severním a západním směrem lesní cestou, dále jde severozápadním směrem údolím potoka Hardinov, pod kótou 834 (Divá), pokračuje severozápadním směrem trasou bývalé lesní železnice okolo kóty 740 (Postávka), kde se zatáčí východním směrem lesní cestou, pokračuje jižním směrem údolím potoka k výchozímu bodu na kótě 1023 (Nežiabec).
Rozloha oblasti je 4383,37 ha.
II.
Vymezení ochranného pásma oblasti
Hranice ochranného pásma oblasti vychází na západním okraji intravilánu obce Remetské Hámre, pokračuje jihozápadním směrem trasou bývalé lesní železnice jižně pod kótou 345 přes kóty 258, 242 po lesní průsek Pod hrabinami. Odtud se stáčí k okraji lesa přes Porubský potok k potoku Mylina nad lesní průsek Pod hrabinami, pokračuje severozápadním směrem Jovsianským potokem přes sedlo severně od kóty 738 do údolí potoka Klimov a Kaminica pod kótu 614 (Jedlinky), okrajem lesa přes kótu 691 na spodní okraj lesa, odtud severovýchodním směrem spodní hranici pod kótu Ščobík přes kótu 524 k lesní cestě. Dále sleduje lesní cestu jižním a severním směrem přes kótu 450 do obce Snina. Od obce Snina sleduje východním směrem intravilán obce na kótu 234, pokračuje východním směrem státní cestou přes obce Stakčín, Kolonica, Ľadomírov, Ubl'a, Dúbrava, Ruský Hrabovec, Podhoroď, pokračuje jihozápadním směrem státní cestou údolím Podhorodské vody k spodní hranici lesa. Spodní hranicí lesa pokračuje nad Hlivištia, Vyšnú Rybnicu k Remetským Hámrom, směrem jižním - západním - severním hranicí intravilánu obce Remetské Hámre k výchozímu bodu.
Rozloha ochranného pásma oblasti je 25 350 ha. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 12/1974 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 12/1974 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k 150. výročí narození Bedřicha Smetany
Vyhlášeno 19. 2. 1974, datum účinnosti 19. 2. 1974, částka 2/1974
* § 1 - (1) K 150. výročí narození Bedřicha Smetany se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 19. 2. 1974
12
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 8. února 1974
o vydání pamětních stříbrných stokorun k 150. výročí narození Bedřicha Smetany
Federální ministerstvo financí podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb. a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích, vyhlašuje:
§ 1
(1)
K 150. výročí narození Bedřicha Smetany se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
(2)
Pamětní stříbrné stokoruny se razí ze slitiny o 700 dílech stříbra a 300 dílech mědi. Hrubá váha stokoruny je 15 g. Při ražbě je dovolena odchylka nahoru i dolů v hrubé váze 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 33 mm, na její hraně je nápis „150 LET OD NAROZENÍ“, který je proveden vlisem.
(3)
Na líci pamětní stříbrné stokoruny je státní znak Československé socialistické republiky, kolem kterého je v opise zleva do kruhu nápis „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Označení hodnoty „100 Kčs“ je umístěno ve dvou řádcích pod státním znakem dole.
(4)
Na rubu pamětní stříbrné stokoruny je pravý profil Bedřicha Smetany. Jeho jméno „BEDŘICH SMETANA“ je umístěno v opise při pravém okraji. Pod portrétem vlevo dole jsou ve dvou řádcích umístěny připomínané letopočty „*1824“ a „1974“. Pod portrétem dole uprostřed je pět řádků vodorovných symbolických vlnek, mezi kterými jsou umístěna písmena „M ● K“, představující iniciály jména autora návrhu stokoruny akademického sochaře Milana Knoblocha.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Lér, CSc. v. r.
75kB
87kB |
Ústavní zákon České národní rady č. 30/1974 Sb. | Ústavní zákon České národní rady č. 30/1974 Sb.
Ústavní zákon České národní rady o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky
Vyhlášeno 16. 4. 1974, datum účinnosti 16. 4. 1974, částka 5/1974
* § 1 - Česká národní rada souhlasí se změnami hranic České socialistické republiky podle Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích, podepsané ve Vídni dne 21. prosince 1973.
* § 2 - Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 16. 4. 1974
30
ÚSTAVNÍ ZÁKON
České národní rady
ze dne 9. dubna 1974
o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto ústavním zákoně:
§ 1
Česká národní rada souhlasí se změnami hranic České socialistické republiky podle Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích, podepsané ve Vídni dne 21. prosince 1973.
§ 2
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Erban v. r.
Korčák v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 34/1974 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 34/1974 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška č. 41/1965 Sb., o používání vlastních osobních vozidel pracovníky při vnějších výkonech
Vyhlášeno 16. 4. 1974, datum účinnosti 16. 4. 1974, částka 5/1974
* Čl. I - Příloha vyhlášky č. 41/1965 Sb., o používání vlastních osobních vozidel pracovníky při vnějších výkonech, zní:
* Čl. II - Sazby náhrad podle čl. I se vztahují na jízdy vlastním osobním vozidlem při vnějších výkonech počínajíc dnem 30. března 1974.
* Čl. III
Aktuální znění od 16. 4. 1974
34
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 30. března 1974,
kterou se mění vyhláška č. 41/1965 Sb., o používání vlastních osobních vozidel pracovníky při vnějších výkonech
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 43 odst. 1 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a s Ústřední radou odborů:
Čl. I
Příloha vyhlášky č. 41/1965 Sb., o používání vlastních osobních vozidel pracovníky při vnějších výkonech, zní:
„Sazby náhrad za 1 km jízdy vlastním osobním vozidlem při vnějších výkonech činí:
Druh vozidla | Obsah válců v ccm | Kčs
---|---|---
přes | do |
a) motorové kolo, motocykl, skútr | | 150 | 0,40
150 | 250 | 0,45
250 | | 0,50
b) tříkolka, motocykl s postranním vozíkem | | | 0,65
c) osobní automobil | | 750 | 0,80
750 | 1100 | 1,00
1100 | 1500 | 1,05
1500 | 2000 | 1,25
2000 | | 1,45
Čl. II
Sazby náhrad podle čl. I se vztahují na jízdy vlastním osobním vozidlem při vnějších výkonech počínajíc dnem 30. března 1974.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Náměstek ministra:
Ing. Tomášek v. r. |
Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 38/1974 Sb. | Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 38/1974 Sb.
Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického, kterou se mění některá ustanovení vyhlášky č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě
Vyhlášeno 16. 4. 1974, datum účinnosti 1. 5. 1974, částka 5/1974
* Čl. I - Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 5. 1974
38
VYHLÁŠKA
Českého úřadu geodetického a kartografického
ze dne 8. dubna 1974,
kterou se mění některá ustanovení vyhlášky č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě
Český úřad geodetický a kartografický stanoví v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 22 písm. a) zákona č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii:
Čl. I
Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, se mění takto:
1.
§ 4 č. 2 písm. b) zní:
„zajišťovat účast odpovědného geodeta při protokolárním předání staveniště dodavateli;“
2.
§ 4 č. 2 písm. e) zní:
„zajišťovat spolupráci odpovědného geodeta s technickým dozorcem investora při dohledu na dodržení prostorového umístění objektů; kontrolovat polohové a výškové zaměření podzemních vedení a objektů před jejich zakrytím; kontrolovat zaměření provedených terénních úprav; kontrolovat po stránce geodetické dokumentaci skutečného provedení stavby přejímanou od dodavatelů stavby;“
3.
§ 5 č. 2 písm. d) zní:
„zajišťovat spolupráci odpovědného geodeta na jednotlivých částech projektu, zejména při zpracování vytyčovacích výkresů jednotlivých objektů10);“
4.
§ 5 č. 2 písm. e) zní:
„zajišťovat zpracování koordinačního výkresu (výstavby)11) a koordinaci prostorového umístění pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení;“
5.
§ 5 č. 3 zní:
„3.
při provádění stavby: zajišťovat podle potřeby účast odpovědného geodeta na autorském dozoru generálního projektanta.“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1974.
Předseda:
Ing. Koubek v. r. |
Ústavní zákon č. 66/1974 Sb. | Ústavní zákon č. 66/1974 Sb.
Ústavní zákon o změnách státních hranic s Rakouskou republikou
Vyhlášeno 4. 7. 1974, datum účinnosti 4. 7. 1974, částka 11/1974
* § 1 - Federální shromáždění souhlasí se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích, podepsanou ve Vídni dne 21. prosince 1973.
* § 2 - Změny hranic Československé socialistické republiky a hranic České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky podle Smlouvy uvedené v § 1 nabývají platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost tato Smlouva.
* § 3 - Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 4. 7. 1974
66
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 25. června 1974
o změnách státních hranic s Rakouskou republikou
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:
§ 1
Federální shromáždění souhlasí se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích, podepsanou ve Vídni dne 21. prosince 1973.
§ 2
Změny hranic Československé socialistické republiky a hranic České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky podle Smlouvy uvedené v § 1 nabývají platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost tato Smlouva.
§ 3
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Dr. Štrougal v. r.
též na místě presidenta republiky podle čl. 64 ústavního zákona o československé federaci
Indra v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 69/1974 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 69/1974 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, jíž se mění a doplňuje vyhláška č. 154/1961 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veterinární péči
Vyhlášeno 4. 7. 1974, datum účinnosti 1. 9. 1974, částka 11/1974
* Čl. I - Vyhláška č. 154/1961 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veterinární péči, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 1974
69
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zemědělství a výživy
ze dne 17. června 1974,
jíž se mění a doplňuje vyhláška č. 154/1961 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veterinární péči
Federální ministerstvo zemědělství a výživy stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 18 zákona č. 66/1961 Sb., o veterinární péči:
Čl. I
Vyhláška č. 154/1961 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veterinární péči, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 č. 2 zní:
„2.
„hospodářská zvířata“ - skot, prasata, ovce, kozy, hrabavá a vodní drůbež, jednokopytníci, králíci, kožešinová zvířata, včely a ryby;“
2.
§ 1 č. 4 zní:
„4.
„velmi nebezpečná nákaza zvířat“ - slintavka a kulhavka, mor skotu, plicní nákaza skotu, vesikulární choroba prasat, africký mor prasat, neštovice ovcí, mor koní, klasický mor drůbeže;
„nebezpečná nákaza zvířat“ - sněť šelestivá, tuberkulóza, brucelóza, sněť slezinná, vzteklina, Aujeszkyho choroba, salmonelóza, Q horečka, prašivina skotu, ovcí a koní, opar lysivý (trichofytóza), puchýřovitý zánět dutiny ústní, vibrióza skotu, trichomonádová nákaza skotu, leukóza skotu, infekční rinotracheitida skotu, mor prasat, červenka prasat, sípavka prasat, nakažlivá obrna prasat, virový zánět žaludku a střev prasat, puchýřovitá vyrážka prasat, pseudomor drůbeže, cholera drůbeže, ornitóza, neštovice drůbeže, nakažlivý zánět jater kachen, vozhřivka, hřebčí nákaza, nakažlivá chudokrevnost jednokopytníků, tularemie, myxomatóza, furunkulóza lososovitých ryb, nakažlivá vodnatelnost ryb, mor včelího plodu, hniloba včelího plodu, roztočová nákaza včel;
„jiné hromadné onemocnění zvířat“ - onemocnění více zvířat za týchž nebo obdobných příznaků, způsobující hromadné hynutí zvířat nebo jiné hospodářsky významné ztráty (např. záněty mléčné žlázy dojnic, hromadné poruchy plodnosti skotu a prasat, onemocnění dýchacích cest);“
3.
V § 1 se připojuje č. 14 v tomto znění:
„14.
„medikované krmné přípravky“ - léčivé přípravky, které obsahují farmakologicky účinné látky a které samy o sobě nebo po přimísení do krmiva mají léčebný nebo profylaktický účinek, popřípadě vyvolávají změny fyziologických funkcí u zvířat, a bez odborné veterinární kontroly mohou poškozovat zdraví zvířat nebo nepříznivě působit na zdraví lidí.“
4.
V § 2 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
„K tomuto účelu si investorské organizace vyžadují posudky veterinárních zařízení.“
5.
§ 3 odst. 2 a 3 zní:
„(2)
Nově vyvíjená krmiva a krmné směsi je dovoleno vyrábět a uvádět do oběhu jen za podmínek stanovených ministerstvem zemědělství a výživy republiky; to platí i o zavádění nové krmné technologie.
(3)
Medikované krmné přípravky, antibiotické doplňky, vitaminové a minerální přísady, jakož i neobvyklá krmiva a látky ovlivňující fyziologickou funkci nebo užitkovost zvířat, podávané v krmivu k léčbě a prevenci, mohou být vyráběny, ověřovány a uváděny do oběhu jen se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy republiky, daným v dohodě s ministerstvem zdravotnictví republiky; jejich používání podléhá odborné veterinární kontrole.“
6.
V § 3 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Není dovoleno vyrábět a uvádět do oběhu krmiva a krmné směsi obsahující estrogenní a tyreostatické látky, arsen a antimon.“
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5, dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
7.
Za § 3 se vkládá § 3a, který zní:
㤠3a
Veterinární biopreparáty a léčiva mohou být vyráběny, ověřovány a uváděny do oběhu jen se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy republiky, daným v dohodě s ministerstvem zdravotnictví republiky; jejich používání podléhá odborné veterinární kontrole.“
8.
§ 5 zní:
㤠5
(1)
Při posuzování zdravotní způsobilosti plemeníků a plemenic k inseminaci a přirozené plemenitbě hospodářských zvířat se z hlediska požadavků veterinární péče vychází zejména z toho, zda plemeníci a plemenice pocházejí od rodičů prostých závažných konstitučních a dědičných vad, ovlivňujících zdraví a užitkové vlastnosti, a dále, jde-li o plemeníky, zda jsou zdraví, bez závažných konstitučních a dědičných vad a vlastností, ovlivňujících zdraví a užitkové vlastnosti, jde-li o plemenice, zda jsou bez závažných poruch zdravotního stavu a nejeví trvale závažné tvarové nebo funkční úchylky na pohlavním ústrojí a mléčné žláze.
(2)
K inseminaci se používá jen sperma mikrobiologicky nezávadné s předpokladem dobré oplozovací schopnosti.
(3)
V pochybnostech o zdravotním stavu plemeníka nebo plemenice je chovatel povinen dát zvíře vyšetřit veterinářem okresního veterinárního zařízení (dále jen „veterinář“).
9.
§ 7 odst. 3 zní:
„(3)
Ve velkochovech hospodářských zvířat musí být jednotlivé druhy, popřípadě i věkové skupiny zvířat ustájeny odděleně a provoz v nich uspořádán tak, aby do zařízení velkochovu neměla volný přístup zvířata jiného druhu.“
10.
§ 7 se doplňuje odstavcem 5, který zní:
„(5)
V součinnosti s okresním veterinárním zařízením vypracovávají organizace, které chovají skot, prasata, ovce, koně, hrabavou a vodní drůbež, jakož i organizace, které zpracovávají potraviny a suroviny živočišného původu nebo průmyslově vyrábějí krmiva, vlastní pohotovostní plány pro případ vzniku velmi nebezpečné nákazy a dbají o jejich pravidelné prověřování a doplňování; předkládají je příslušným nákazovým komisím.“
11.
V § 9 odst. 3 písm. d) se slova „nebezpečné nákazy“ nahrazují slovy „nebezpečné nebo velmi nebezpečné nákazy“.
12.
V § 10 odst. 6 se slova „nebezpečnou nákazou“ nahrazují slovy „nebezpečnou nebo velmi nebezpečnou nákazou“.
13.
§ 11 zní:
㤠11
(1)
K dovozu, průvozu a vývozu zvířat, potravin a surovin živočišného původu a krmiv, popřípadě předmětů, které mohou obsahovat zárodky nákaz, jsou organizace zahraničního obchodu i ostatní dovozci, průvozci i vývozci povinni si včas vyžádat od ministerstva zemědělství a výživy republiky veterinární povolení. Při dovozu, průvozu a vývozu zvířat, potravin a surovin živočišného původu a krmiv, popřípadě předmětů, které mohou obsahovat zárodky nákaz, musí být dodržovány veterinární podmínky stanovené federálním ministerstvem zemědělství a výživy v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány, především pak ministerstvy zdravotnictví republik, popřípadě i doplňující (zvláštní) veterinární podmínky stanovené podle okolností případu ve veterinárním povolení, vydaném ministerstvem zemědělství a výživy republiky.
(2)
Dovážená, provážená a vyvážená zvířata, potraviny a suroviny živočišného původu a krmiva, popřípadě předměty, které mohou obsahovat zárodky nákaz, podléhají veterinární kontrole v pohraničních vstupních (výstupních) místech; kontrolu provádí veterinář pohraniční veterinární stanice. Provádění veterinárních kontrol organizuje, řídí a usměrňuje ministerstvo zemědělství a výživy republiky, které také určí, kdy se provádí veterinární vyšetření při vývozu. Byla-li uzavřena dohoda o společném provádění pohraniční veterinární kontroly, mohou být tyto kontroly prováděny i v pohraničních vstupních (výstupních) místech na území sousedního státu.
(3)
Dovezená zvířata, popřípadě i potraviny a suroviny živočišného původu a krmiva, jakož i předměty, které mohou obsahovat zárodky nákaz, se umísťují v karanténě po dobu a za podmínek stanovených federálním ministerstvem zemědělství a výživy, popřípadě po dobu a za podmínek stanovených v jednotlivých odůvodněných případech ministerstvem zemědělství a výživy republiky.“
14.
V § 12 odst. 1 se slova „nebezpečné nákazy“ nahrazují slovy „nebezpečné nebo velmi nebezpečné nákazy“.
15.
V § 13 odst. 1 se slova „nebezpečných nákaz“ nahrazují slovy „nebezpečných nebo velmi nebezpečných nákaz“.
16.
§ 16 písm. d) zní:
„d)
hlásit zmetání a uhynutí hospodářských zvířat ihned veterinárnímu středisku.“
17.
V § 17 odst. 3 se slova „nebezpečných nákaz“ nahrazují slovy „nebezpečných nebo velmi nebezpečných nákaz“.
18.
V § 17 odst. 4 se slova „nebezpečných nákaz“ nahrazují slovy „nebezpečných nebo velmi nebezpečných nákaz“.
19.
V § 18 odst. 2 se slova „nebezpečným nákazám“ nahrazují slovy „nebezpečným nebo velmi nebezpečným nákazám“.
20.
V § 28 se slova „hygienické a protiepidemické péče“ nahrazují slovy „péče o hygienu potravin a surovin živočišného původu a ochrany proti nemocem přenosným ze zvířat na lidi“.
21.
V § 28 se na konci připojuje tato věta:
„K tomu účelu si investorské organizace vyžadují posudky veterinárních zařízení.“
22.
§ 30 odst. 4 zní:
„(4)
Veškeré mléko převzaté mlékárnou musí být pasterováno. Pasterace se provádí zahřátím:
1.
mléka na teplotu nejméně 85 °C;
2.
mléka na teplotu 71 °C až 74 °C po dobu 20 až 30 vteřin, rozhodne-li tak okresní národní výbor na návrh okresního veterinárního zařízení, podaný v dohodě s orgány hygienické služby;
3.
smetany na teplotu nejméně 90 °C.
O případném zvýšení pasterační teploty nebo úpravě pasteračního režimu z důvodů protiepidemických nebo protiepizootických rozhoduje okresní národní výbor na návrh okresního veterinárního zařízení nebo orgánu hygienické služby, podaný ve vzájemné dohodě.“
23.
V § 30 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Jiný způsob ošetření mléka nebo smetany nahrazující pasteraci povoluje ministerstvo zemědělství a výživy republiky v dohodě s ministerstvem zdravotnictví republiky.“
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
24.
§ 31 zní:
㤠31
Je zakázáno porážet zvířata nemocná snětí slezinnou, snětí šelestivou, vozhřivkou, morem skotu, vzteklinou, maligním edémem, brucelózou ovcí a koz, nakažlivou chudokrevností jednokopytníků, tularemií a myxomatózou. Rovněž se zakazuje porážení zdravých březích plemenic (nestanoví-li jinak ministerstvo zemědělství a výživy republiky v souvislosti s opatřeními k dalšímu rozvoji a zkvalitnění chovů) a porážení nemocných zvířat v agónii.“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1974.
Ministr:
Dr. Večeřa v. r. |
Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 80/1974 Sb. | Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 80/1974 Sb.
Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti, kterou se mění a doplňuje vyhláška Státní komise pro vědecké hodnosti č. 198/1964 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností, ve znění vyhlášky České komise pro vědecké hodnosti č. 161/1973 Sb.
Vyhlášeno 28. 8. 1974, datum účinnosti 1. 9. 1974, částka 13/1974
* Čl. I - Vyhláška Státní komise pro vědecké hodnosti č. 198/1964 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností, ve znění vyhlášky České komise pro vědecké hodnosti č. 161/1973 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II k vyhlášce č. 80/1974 Sb.
Aktuální znění od 1. 9. 1974
80
VYHLÁŠKA
České komise pro vědecké hodnosti
ze dne 7. srpna 1974,
kterou se mění a doplňuje vyhláška Státní komise pro vědecké hodnosti č. 198/1964 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností, ve znění vyhlášky České komise pro vědecké hodnosti č. 161/1973 Sb.
Česká komise pro vědecké hodnosti v dohodě s Československou akademií věd, federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj a ministerstvem školství ČSR stanoví podle § 12 odst. 3 zákona č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti, ve znění zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky:
Čl. I
Vyhláška Státní komise pro vědecké hodnosti č. 198/1964 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností, ve znění vyhlášky České komise pro vědecké hodnosti č. 161/1973 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
Nadpis části šesté zní:
„UZNÁVÁNÍ A NOSTRIFIKACE VĚDECKÝCH HODNOSTÍ A ZKOUŠEK“
2.
§ 43 zní:
„(1)
Vědecké hodnosti udělované ve Svazu sovětských socialistických republik jsou v České socialistické republice rovnocenné odpovídajícím vědeckým hodnostem udělovaným v Československé socialistické republice.
(2)
Diplomy o vědeckých hodnostech vydávané ve Svazu sovětských socialistických republik platí na území České socialistické republiky, jsou-li opatřeny ověřovací doložkou podle vzoru uvedeného v příloze této vyhlášky. Takové diplomy uznané ve Slovenské socialistické republice platí i na území České socialistické republiky.
(3)
Ověřovací doložku vydá Česká komise pro vědecké hodnosti po předložení originálu diplomu o udělené vědecké hodnosti.“
3.
Dosavadní § 43 se přečísluje na § 43a a jeho odstavec 1 bude znít:
„Vědecké hodnosti získané v jiných státech než v SSSR nabývají platnosti v České socialistické republice nostrifikací.“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1974.
Předseda:
Prof. Ing. Kudrna, DrSc. v. r.
Příloha k vyhlášce č. 80/1974 Sb.
Vzor ověřovací doložky
180kB |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 82/1974 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 82/1974 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání mincí po 10 haléřích vzoru 1974
Vyhlášeno 13. 9. 1974, datum účinnosti 13. 9. 1974, částka 14/1974
* § 1 - Dnem 1. prosince 1974 se vydávají do oběhu mince po 10 haléřích vzoru 1974 (dále „desetihaléře“).
* § 2 - (1) Desetihaléře se razí z hliníku. Hrubá váha desetihaléře je 0,9 g. Průměr desetihaléře je 18,2 mm, jeho hrana je hladká.
* § 3 - Mince po 10 haléřích vzoru 1953 a vzoru 1961 zůstávají i nadále zákonnými penězi.
* § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 13. 9. 1974
82
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 2. srpna 1974
o vydání mincí po 10 haléřích vzoru 1974
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zák. č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě:
§ 1
Dnem 1. prosince 1974 se vydávají do oběhu mince po 10 haléřích vzoru 1974 (dále „desetihaléře“).
§ 2
(1)
Desetihaléře se razí z hliníku. Hrubá váha desetihaléře je 0,9 g. Průměr desetihaléře je 18,2 mm, jeho hrana je hladká.
(2)
Při ražbě desetihaléřů je dovolená odchylka nahoru i dolů v hrubé váze 25/1000.
(3)
Na líci desetihaléře je státní znak Československé socialistické republiky, v opise do kruhu zleva je název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Rok výroby je uveden pod státním znakem dole.
(4)
Na rubu desetihaléře je označení hodnoty velkým číslem „10“ a písmenem „h“ pod ním. Uprostřed nad označením hodnoty je umístěna pěticípá hvězda. Autorem návrhu na desetihaléř je akademický sochař František David, jehož značka „D“ je umístěna vlevo na základně čísla „10“.
§ 3
Mince po 10 haléřích vzoru 1953 a vzoru 1961 zůstávají i nadále zákonnými penězi.
§ 4
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Lér, CSc. v. r.
25kB
37kB |
Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 85/1974 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 85/1974 Sb.
Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se mění vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 103/1969 Sb., o organizaci gymnasií a studia na nich
Vyhlášeno 13. 9. 1974, datum účinnosti 13. 9. 1974, částka 14/1974
* Čl. I - Vyhláška ministerstva školství ČSR č. 103/1969 Sb., o organizaci gymnasií a studia na nich, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 13. 9. 1974
85
VYHLÁŠKA
ministerstva školství České socialistické republiky
ze dne 29. srpna 1974,
kterou se mění vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 103/1969 Sb., o organizaci gymnasií a studia na nich
Ministerstvo školství ČSR v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 2 odst. 2 zákona č. 168/1968 Sb., o gymnasiích:
Čl. I
Vyhláška ministerstva školství ČSR č. 103/1969 Sb., o organizaci gymnasií a studia na nich, se mění takto:
§ 3 odst. 2 zní:
„Studium na gymnasiu se od prvních ročníků člení na větev humanitní a větev přírodovědnou. Na obou větvích mohou krajské národní výbory se souhlasem ministerstva školství ČSR zřizovat třídy se speciálním zaměřením podle požadavků na přípravu absolventů gymnasií jak pro studium na vysokých školách, tak i pro jejich uplatnění v praxi.“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Havlín v. r. |
Zákon č. 104/1974 Sb. | Zákon č. 104/1974 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách
Vyhlášeno 6. 11. 1974, datum účinnosti 1. 1. 1975, částka 19/1974
* Čl. I - Zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1975
104
ZÁKON
ze dne 23. října 1974,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 9 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1.
2.
Za § 9 se vkládají § 9a, 9b a 9c, které zní:
㤠9a
Zřizuje se Sbor ozbrojené ochrany železnic (dále jen „sbor“), který působí v obvodu celostátních drah. Základním úkolem sboru je chránit plynulost a bezpečnost železničního provozu, objekty a zařízení, veřejný pořádek a bezpečnost osob i majetku v obvodu celostátních drah. Jednotlivé složky (útvary a skupiny) sboru zřizuje federální ministerstvo dopravy, které též určuje početní stavy, výzbroj a výstroj sboru, zásady jeho organizace, jakož i zásady výcviku a výkonu služby jeho příslušníků, a to v dohodě s federálním ministerstvem vnitra a federálním ministerstvem národní obrany.
§ 9b
(1)
Při provádění služebních úkonů, zákroků, jakož i při ostatní služební činnosti jsou příslušníci sboru povinni dbát cti, vážnosti a důstojnosti občanů i své vlastní a usilovat o to, aby občanům v souvislosti s touto činností nevznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu prováděného opatření.
(2)
Příslušníci sboru jsou oprávněni
a)
požadovat na místě vysvětlení od osoby, od níž lze očekávat, že může přispět k objasnění závažných skutečností, týkajících se narušení nebo ohrožení bezpečnosti a plynulosti železničního provozu, veřejného pořádku nebo bezpečnosti života a zdraví, jakož i majetku, pokud není podezření, že jde o trestný čin nebo přečin. Vysvětlení nesmí být požadováno od toho, kdo by jím porušil zákonem uloženou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn. Vysvětlení může odepřít ten, kdo by jím sobě nebo osobě blízké způsobil nebezpečí trestního stíhání,
b)
zjišťovat v místech, která nejsou veřejnosti přístupná, totožnost osob a jejich oprávnění se v těchto místech zdržovat,
c)
zjišťovat totožnost osoby, která narušuje nebo ohrožuje bezpečnost a plynulost železničního provozu, veřejný pořádek nebo bezpečnost života a zdraví, jakož i majetku, a popřípadě i osoby, která byla takovému jednání přítomna,
d)
předvést osobu, která nechce nebo nemůže v místech, která nejsou pro veřejnost přístupná, hodnověrně prokázat svou totožnost, nebo která narušuje nebo ohrožuje bezpečnost a plynulost železničního provozu, veřejný pořádek, bezpečnost života a zdraví, jakož i majetku a odevzdat ji ihned příslušníku Sboru národní bezpečnosti anebo ji propustit, jakmile pominuly důvody k předvedení,
e)
přesvědčit se, zda ten, jehož předvádějí, není ozbrojen, a podle povahy případu zbraň až do dalšího opatření příslušných orgánů odebrat,
f)
v souvislosti s pátráním po ztracených nebo zavlečených zásilkách se přesvědčit, zda hledaná věc není ve skladištích nebo dopravních prostředcích, popřípadě v jiných prostorech na území obvodu celostátních drah,
g)
po předchozí marné výzvě k jejímu vydání odejmout předběžně věc, která by mohla být prohlášena za propadlou nebo zabranou, a ihned ji odevzdat příslušným orgánům,
h)
ukládat a vybírat v blokovém řízení pokuty za přestupky.
(3)
Zakročuje-li příslušník sboru, užije - pokud to povaha zákroku vyžaduje a okolnosti dovolují - slov „jménem zákona“.
(4)
Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího příslušníka sboru.
(5)
O předvedení podle odstavce 2 písm. d) se sepíše u příslušného útvaru sboru záznam.
(6)
O předběžném odejmutí věci vydá příslušný útvar sboru potvrzení osobě, které byla odňata.
§ 9c
(1)
Příslušníci sboru jsou oprávněni v obvodu celostátních drah v zájmu ochrany drah a veřejného pořádku, zejména k odvrácení útoku na sebe nebo na jinou osobu, při služebních zákrocích proti výtržníkům a jiným nebezpečným osobám nebo k překonání odporu, který směřuje ke zmaření jejich služebního zákroku, úkonu či výzvy, jakož i k zabránění útěku předváděné osoby, použít hmatů a chvatů sebeobrany, kapesního slzotvorného prostředku, obušku, pout, služebního psa, úderu zbraní, výstrahy a varovného výstřelu do vzduchu.
(2)
Příslušník sboru je oprávněn použít střelné zbraně jen v těchto případech:
a)
aby v případě nutné obrany odvrátil útok vedený proti jeho osobě nebo mu bezprostředně hrozící anebo útok na život jiné osoby;
b)
aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku;
c)
aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet;
d)
je-li třeba zneškodnit zvíře ohrožující život nebo zdraví osob.
Při použití střelné zbraně jsou příslušníci sboru povinni dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž služební zákrok směřuje. Pokud to okolnosti služebního zákroku dovolují, je příslušník sboru povinen před použitím zbraně použít prostředků uvedených v odstavci 1.
(3)
Jestliže je to s ohledem na okolnosti případu možné, jsou příslušníci sboru před použitím prostředků podle odstavců 1 a 2 povinni užít domluvy, napomenutí a výzvy.
(4)
Příslušníci sboru jsou povinni použít toho z prostředků uvedených v odstavcích 1 a 2, který umožňuje řádné splnění jejich služebních povinností a přitom co nejméně poškozuje osobu, proti níž zakročují. Zároveň dbají, aby tohoto prostředku bylo použito jen způsobem přiměřeným a aby případná škoda nebyla ve zřejmém nepoměru k významu chráněného zájmu.
(5)
Při služebním zákroku proti jednotlivé osobě nesmí být použito zbraně, slzotvorného prostředku, obušku, pout a služebního psa proti těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo nemocí a dítěti vyjma případy, kdy to povaha útoku vedeného těmito osobami proti chráněným zájmům nebo mimořádnost vzniklé situace nezbytně vyžaduje.
(6)
O služebních zákrocích podle odstavce 1 se sepíše u příslušného útvaru sboru záznam.“
3.
§ 19 zní:
㤠19
Státní správu ve věcech drah podle tohoto zákona vykonávají drážní správní orgány. Drážním správním orgánem je federální ministerstvo dopravy, pro dráhy městské a dráhy zvláštního určení příslušný ústřední orgán státní správy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a krajské národní výbory. Federální ministerstvo dopravy může pověřit plněním úkolů drážního správního orgánu orgány svých podřízených organizací.“
4.
§ 20 odst. 1 a 2 zní:
„(1)
Státní odborný dozor na dráhách vykonává drážní správní orgán. Tento orgán sleduje, zda je zajišťována bezpečnost a plynulost provozu drah a zda jsou zachovávány podmínky stanovené právními předpisy pro činnost v drážní dopravě.
(2)
Státní odborný technický dozor na dráhách přísluší federálnímu ministerstvu dopravy, které může jeho výkonem pověřit orgány svých podřízených organizací. Orgán státního odborného technického dozoru na dráhách sleduje, zda lanové dráhy a jiná technická zařízení, která určí federální ministerstvo dopravy v dohodě s Českým úřadem bezpečnosti práce a Slovenským úřadem bezpečnosti práce (dále jen „určená technická zařízení“), jsou způsobilá k zajištění bezpečného a plynulého provozu.“
5.
V § 20 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Při činnosti uvedené v odstavci 2 orgán státního odborného technického dozoru
a)
prověřuje způsobilost určených technických zařízení při projektování, výrobě a provozu u organizací řízených federálním ministerstvem dopravy, jakož i u výrobců, provozovatelů a uživatelů těchto zařízení, která podléhají státnímu odbornému technickému dozoru na dráhách, a vydává osvědčení, že určená technická zařízení dovážená pro organizace řízené federálním ministerstvem dopravy splňují požadavky kladené na tato zařízení,
b)
prověřuje, zda organizace řízené federálním ministerstvem dopravy, jakož i provozovatelé a uživatelé zařízení, která podléhají státnímu odbornému technickému dozoru, mají způsobilost k výrobě, montáži, opravám, údržbě a k revizím určených technických zařízení, a vydávají jim příslušná potvrzení,
c)
dále prověřuje odbornou způsobilost pracovníků k provádění zkoušek, revizí, obsluhy a údržby určených technických zařízení a vydává jim o tom osvědčení,
d)
hodnotí technickou úroveň svařování, řídí výuku a dává příslušná oprávnění k svařování kolejových vozidel a vyhrazených kolejových zařízení v dopravě,
e)
odpovídá za odbornou úroveň svářečských zkoušek prováděných v dopravních výcvikových střediscích,
f)
eviduje závažné poruchy (havárie) určených technických zařízení a úrazy, k nimž došlo v souvislosti s provozem těchto zařízení,
g)
posuzuje dokumentaci určených technických zařízení, registruje ji a archivuje,
h)
vyjadřuje se o způsobilosti určených technických zařízení k provozu.“
6.
Za § 20 se vkládá § 20a, který zní:
㤠20a
(1)
Drážní správní orgán je také oprávněn zjišťovat zdroje ohrožování, poškozování nebo rušení drážního provozu, drážních telekomunikací po vedení a drážních zabezpečovacích zařízení po vedení; přitom je povinen zachovávat provozní a bezpečnostní předpisy platné pro tato zařízení, jakož i pro objekty, ve kterých se tato zařízení nacházejí. Drážní správní orgán je oprávněn vydat k odstranění závady pokyn. Nevyhoví-li provozovatel rušícího zařízení tomuto pokynu, drážní správní orgán vydá po projednání s příslušným nadřízeným orgánem provozovatele rušícího zařízení rozhodnutí o jeho vyřazení z provozu.
(2)
Organizace, které jsou odpovědny za poškození drážních vedení, zejména drážního zabezpečovacího zařízení v podzemních kabelech, jsou povinny kromě náhrady způsobené škody, popřípadě pevné částky náhrady za poškození drážních zařízení (§ 8), zaplatit pokutu.
(3)
Za poškození kabelu drážního vedení v ochranném pásmu dráhy lze uložit pokutu do 50 000,– Kčs, za poškození kabelu položeného mimo ochranné pásmo dráhy pokutu ve výši do 10 000,– Kčs.
(4)
Pokuty ukládá drážní správní orgán; řízení o uložení pokuty může zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se o poškození drážního kabelu dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k poškození drážního kabelu došlo.
(5)
Pokuty plynou do státního rozpočtu federace prostřednictvím federálního ministerstva dopravy. Pokuty ukládané krajským národním výborem jsou rozpočtovým příjmem republiky.“
7.
§ 28 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)
Ustanovení § 9 odst. 6, 7 a 8 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, se nevztahuje na drážní vedení, a to drážní telekomunikace po vedení a drážní zabezpečovací zařízení po vedení, pokud nejsou sama zdrojem ohrožování, poškozování nebo rušení jednotné telekomunikační sítě, popřípadě jiných telekomunikačních zařízení.“
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1975.
Dr. Štrougal v. r.
též na místě presidenta republiky podle čl. 64 ústavního zákona o československé federaci
Indra v. r. |
Vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky č. 108/1974 Sb. | Vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky č. 108/1974 Sb.
Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona Slovenské národní rady o plemenitbě hospodářských zvířat
Vyhlášeno 16. 11. 1974, datum účinnosti 1. 1. 1975, částka 20/1974
* § 1 - Způsobilost odborných pracovníků plemenářských organizací
* Výběrové a uznávací komise - (k § 6 a 7 zákona)
* § 2 - (1) Ministr zemědělství a výživy (dále jen „ministr“) zřizuje při ministerstvu zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“ )
* § 3 - (1) Členům komisí patří za činnost v komisích odměny podle předpisů o odměňování některých prací konaných mimo pracovní poměr,1) popřípadě náhrada ušlé mzdy; poskytuje je ministerstvo.
* § 4 - (1) Komise uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) a b) jsou schopné se usnášet, jsou-li přítomni alespoň tři členové včetně veterinárního lékaře. Komise uvedená v § 2 odst. 1 písm. c) je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů.
* § 5 - Administrativní, organizační a jiné věci spojené s činností komisí zajišťuje ministerstvo.
* § 6 - Na komise zřízené podle § 6 odst. 2. zákona se vztahují ustanovení § 3, § 4 odst. 1 druhá věta a odst. 2 a § 5.
* § 7 - Uznaná a povolená plemena a užitkové typy
* Inseminace, páření a jejich zabezpečení - (k § 7 až 9 zákona)
* § 8 - Odborná způsobilost inseminačních techniků
* Inseminace skotu
* § 9 - (1) Plemenářské organizace ve spolupráci se socialistickými organizacemi a jednotlivými chovateli (dále jen „chovatelé“) sestavují nejméně jednou za dva roky připařovací plány pro připařovací obvody. Přihlížejí přitom zejména k příslušnosti plemenic k jedn
* § 10 - (1) Inseminovat lze jen plemenice zařazené do inseminace připařovacím plánem a na základě veterinárního potvrzení o jejich zdravotní způsobilosti k chovu a veterinárního osvědčení o nákazové situaci v obci.
* § 11 - (1) Na každou plemenici zařazenou do inseminace vydá plemenářská organizace chovateli kartu plemenice.
* § 12 - Chovatelé plemenic zařazených do inseminace jsou povinni:
* § 13 - (1) Inseminační technik je povinen:
* § 14 - Bližší podrobnosti o zajišťování inseminace skotu stanoví technické normy.5)
* § 15 - Inseminace ostatních hospodářských zvířat
* Páření
* § 16 - Socialistické organizace sestavují nejméně jednou za rok návrhy připařovacích plánů k zabezpečení páření skotu, prasat, ovcí a koz. Návrhy připařovacích plánů schvalují plemenářské organizace.
* § 17 - (1) K zabezpečení páření skotu, prasat, ovcí a koz jednotlivých chovatelů sestavují plemenářské organizace nejméně jednou za rok připařovací plány; činí tak ve spolupráci s místními národními výbory, a jde-li o páření ovcí a koz, i s organizací Slovenského
* § 18 - (1) Plemenářské organizace jsou povinny při schvalování připařovacích plánů (§ 16) a při jejich sestavování (§ 17 odst. 1) pečovat o to, aby v páření skotu, prasat, ovcí a koz působili plemeníci v potřebném počtu.
* § 19 - (1) Páření koni chovatelů se zabezpečuje podle připařovacích plánů, které sestavují plemenářské organizace na 1 rok. Plemenářské organizace oznámí připařovací plány místním národním výborům a vyhlásí je způsobem v místě obvyklým.
* § 20 - Plemenice skotu, prasat, koní, ovcí a koz lze zapustit jen v místech ustájeni plemeníků.
* § 21 - Chovatelé plemenných býků, kanců, hřebců, beranů a kozlů jsou povinni:
* § 22 - Chovatelé plemenic skotu, prasat, koní, ovci a koz jsou povinni:
* Kontrola dědičnosti užitkových vlastností
* § 34 - (1) Kontrolu dědičnosti užitkových vlastností hospodářských zvířat15) provádějí plemenářské organizace.
* § 35 - Pro potřebu kontroly dědičnosti užitkových vlastností jsou povinni:
* Podniková kontrola užitkových vlastností - (k § 19 zákona)
* § 38 - (1) Podnikovou kontrolou užitkových vlastností u skotu, prasat a ovcí se pro potřebu obnovy chovů těchto hospodářských zvířat zjišťují potřebné údaje o jejich základních užitkových vlastnostech a o původu.
* § 39 - (1) Podnikovou kontrolou užitkových vlastnosti v chovech skotu se zjišťuje dojivost krav vždy jeden den v měsíci.
* § 40 - Označení hospodářských zvířat
* § 45 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1975.
Aktuální znění od 1. 1. 1975
108
VYHLÁŠKA
ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky
ze dne 30. září 1974,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona Slovenské národní rady o plemenitbě hospodářských zvířat
Ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými orgány podle § 30 zákona Slovenské národní rady č. 110/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat (dále jen „zákon“):
§ 1
Způsobilost odborných pracovníků plemenářských organizací
(k § 4 zákona)
Podmínkou způsobilosti odborných pracovníků plemenářských organizací k výkonu úkolů státní péče o rozvoj plemenářství je dokončené studium na vysoké školevysoké škole zemědělské nebo na jiné vysoké školevysoké škole se zaměřením odpovídajícím těmto úkolům. Ve výjimečných případech, zejména jde-li o méně významné úkoly státní péče o rozvoj plemenářství, mohou plemenářské organizace plnit tyto úkoly pracovníky, kteří mají středoškolské vzdělání zemědělského směru zakončené maturitou, popřípadě i pracovníky, kteří mají dlouholetou zootechnickou praxi.
Výběrové a uznávací komise
(k § 6 a 7 zákona)
§ 2
(1)
Ministr zemědělství a výživy (dále jen „ministr“) zřizuje při ministerstvu zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“ )
a)
výběrové komise pro skot, prasata, koně, ovce a kozy (dále jen „komise“),
b)
uznávací komise pro drůbež (dále jen „komise“),
c)
ústřední výběrovou a uznávací komisi (dále jen „komise“).
(2)
Každá z komisí uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) má nejméně 5 členů.
(3)
Předsedy a další členy (náhradníky) komisí jmenuje a odvolává ministr z řad odborných pracovníků, zejména vědeckovýzkumných organizací, vysokých školvysokých škol, plemenářských organizací, státní veterinární organizace, okresních zemědělských správ, krajských zemědělských správ a chovatelů na návrh plemenářské organizace, popřípadě organizace pověřené šlechtěním některých druhů hospodářských zvířat, projednaný s krajskými zemědělskými správami. Funkční období členů komisí je tříleté.
§ 3
(1)
Členům komisí patří za činnost v komisích odměny podle předpisů o odměňování některých prací konaných mimo pracovní poměr,1) popřípadě náhrada ušlé mzdy; poskytuje je ministerstvo.
(2)
Náhrady cestovních a jiných výdajů členům komisí při pracovních cestách konaných v souvislosti s jejich členstvím v komisích poskytuje podle předpisů o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů2) ministerstvo.
§ 4
(1)
Komise uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) a b) jsou schopné se usnášet, jsou-li přítomni alespoň tři členové včetně veterinárního lékaře. Komise uvedená v § 2 odst. 1 písm. c) je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů.
(2)
Komise se platně usnášejí většinou hlasů; při rovnosti hlasů platí jako přijatý ten návrh, pro který hlasoval předsedající.
§ 5
Administrativní, organizační a jiné věci spojené s činností komisí zajišťuje ministerstvo.
§ 6
Na komise zřízené podle § 6 odst. 2. zákona se vztahují ustanovení § 3, § 4 odst. 1 druhá věta a odst. 2 a § 5.
§ 7
Uznaná a povolená plemena a užitkové typy
(k § 8 zákona)
(1)
Na území Slovenské socialistické republiky jsou uznanými plemeny
1\\. skotu | slovenské strakaté a slovenské pinzgauské,
---|---
2\\. prasat | bílé ušlechtilé, černostrakaté, landraské,
3\\. koní | slovenský teplokrevník, anglický plnokrevník, nonius, lipický kůň, arabský kůň, horský kůň,
4\\. ovcí | merino, valaška, cigája,
5\\. koz | bílá bezrohá krátkosrstá, hnědá bezrohá krátkosrstá.
(2)
Na území Slovenské socialistické republiky jsou
a)
povolenými plemeny
1\\. skotu
| ayrshirské, dánské červené, nížinné červenostrakaté, nížinné černostrakaté,
---|---
2\\. prasat | cornwalské, hampshirské, pietrenské, durocké,
3\\. koní | klusák;
b)
povolenými užitkovými typy drůbeže
1\\. slepic | nosný, masný,
---|---
2\\. krůt | velký, střední, malý,
3\\. perliček| modrý - masný,
4\\. hus | masný,
5\\. kachen | masný.
(3)
Úroveň hospodářsky významných užitkových vlastností a tělesných znaků jednotlivých plemen a užitkových typů (dále jen „plemena“) hospodářských zvířat, která nebyla určena a vyhlášena za uznaná nebo povolená, ale jsou na území Slovenské socialistické republiky se souhlasem ministerstva chována, popřípadě dovážena pro experimentální nebo speciální účely, ověřují z hlediska vhodnosti jejich dalšího chovu výzkumné ústavy pověřené ministerstvem a plemenářské organizace. Tyto ústavy a organizace podávají ministerstvu návrhy na určení a vyhlášení dalších plemen hospodářských zvířat za uznaná nebo povolená.
Inseminace, páření a jejich zabezpečení
(k § 7 až 9 zákona)
§ 8
Odborná způsobilost inseminačních techniků
(4)
Osvědčení o způsobilosti k inseminování vydá plemenářská organizace pracovníku staršímu 18 let, který úspěšně složil zkoušku z inseminace hospodářských zvířat podle zkušebního řádu vydaného ministerstvem. Zkoušku nahrazuje dokončené studium zootechnického oboru na vysoké školevysoké škole zemědělské, je-li v něm vyučovacím předmětem porodnictví a inseminace hospodářských zvířat.
(2)
Inseminační technici jsou povinni se pravidelně podrobovat lékařským prohlídkám; inseminaci nesmějí provádět, jsou-li vylučovateli zárodků nebezpečných nákaz přenosných z lidí na zvířata. Pří inseminování jsou inseminační technici povinni používat ochranný oděv a pracovní pomůcky.3)
Inseminace skotu
§ 9
(1)
Plemenářské organizace ve spolupráci se socialistickými organizacemi a jednotlivými chovateli (dále jen „chovatelé“) sestavují nejméně jednou za dva roky připařovací plány pro připařovací obvody. Přihlížejí přitom zejména k příslušnosti plemenic k jednotlivým plemenům, k výsledkům kontroly užitkovosti, k hodnocení plemenic a jejich zdravotnímu stavu, k potřebám zabezpečení a k výsledkům kontroly dědičnosti užitkových vlastností plemenných býků, k výsledkům kontroly zdraví a kontroly dědičnosti zdraví plemenných býků, k požadavkům chovatelů a k tomu, aby se zabránilo nežádoucí blízké příbuzenské plemenitbě a neplánovanému křížení.
(2)
Připařovací plány dále stanoví, kteří plemeníci jsou určeni k inseminaci plemenic jednotlivých chovatelů. Plemenářské organizace oznámí připařovací plány místním národním výborům a vyhlásí je způsobem v místě obvyklým.
(3)
Připařovací plány jsou podkladem k uzavření smluv o provádění inseminace mezi plemenářskými organizacemi a chovateli.
§ 10
(1)
Inseminovat lze jen plemenice zařazené do inseminace připařovacím plánem a na základě veterinárního potvrzení o jejich zdravotní způsobilosti k chovu a veterinárního osvědčení o nákazové situaci v obci.
(2)
Plemenářské organizace jsou povinny zajišťovat inseminaci plemenic podle požadavků chovatelů každodenně.
§ 11
(1)
Na každou plemenici zařazenou do inseminace vydá plemenářská organizace chovateli kartu plemenice.
(2)
Inseminační technik zapíše na kartu plemenice údaje o inseminacích a výsledky vyšetření březosti.
(3)
Při veterinárním vyšetření plemenice veterinární lékař zapíše na kartu plemenice výsledek tohoto vyšetření a léčení; uvede na ní i doporučení pro chovatele a inseminačního technika.
§ 12
Chovatelé plemenic zařazených do inseminace jsou povinni:
a)
plně využívat reprodukčních schopností plemenic,
b)
sledovat příznaky říje,
c)
oznámit plemenářské organizaci (popřípadě, jde-li o jednotlivé chovatele, socialistické organizaci provádějící inseminaci jejich plemenic) začátek říje dohodnutým způsobem; to se netýká socialistické organizace, jejíž inseminační technik sám provádí inseminaci plemenic patřících této organizaci,
d)
postarat se o to, aby inseminační technik byl při výkonu inseminace chráněn před nepohodou, aby mu byla v dostatečném množství poskytnuta teplá voda a mycí prostředky a možnost osušit se, aby mu bylo umožněno bezpečná a nezávadné provedení inseminace a vyšetření březosti a aby se mu při těchto úkonech pomáhalo,4)
e)
podávat inseminačním technikům a veterinárním lékařům informace potřebné k plnění jejich úkolů,
f)
pečlivě a bezpečně uschovávat karty plemenic, doplňovat je údaji o narození telat nejpozději do 24 hodin po otelení a na požádání je předkládat inseminačním technikům, veterinárním lékařům a kontrolním orgánům,
g)
při změně chovatele zapsat tuto skutečnost do karty plemenice, odevzdat kartu novému chovateli a uvědomit o tom plemenářskou organizaci; tuto změnu ohlásí plemenářské organizaci i nový chovatel,
h)
při přemístění plemenice zapsat den přemístění a místo nového ustájení do karty plemenice a uvědomit o tom plemenářskou organizaci,
ch)
při dodávce plemenice na jatky nebo při jejím uhynutí zapsat den a příčinu vyřazení z chovu do karty plemenice a uschovat kartu jeden rok,
i)
postavit jednoduchý přístřešek s vyhovujícím připouštědlem na pastvinách v letním období a vhodnou místnost v zimním období pro inseminování volně ustájených plemenic.4)
§ 13
(1)
Inseminační technik je povinen:
a)
vyšetřit pohlavní orgány plemenice v tentýž den, kdy se na základě oznámení chovatele plemenářské organizaci, popřípadě socialistické organizaci [§ 12 písm. c) ] dověděl o začátku říje, a podle vyšetření ji inseminovat spermatem plemenného býka určeného připařovacím plánem,
b)
vyšetřit březost inseminovaných plemenic nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po poslední inseminaci a o výsledku vyšetření informovat chovatele,
c)
zapsat do karet plemenic údaje o inseminování a výsledky vyšetření březostí.
(2)
Inseminační technik nesmí inseminovat plemenici s příznaky onemocnění pohlavních orgánů nebo s příznaky poruch celkového zdravotního stavu; v tom případě pouze učiní záznam do karty plemenice a ihned o tom vyrozumí chovatele a veterinárního lékaře. Plemenici nesmí inseminovat ani tehdy, když zjistí nepravou říji nebo skončenou říji; i o tom učiní záznam do karty plemenice.
§ 14
Bližší podrobnosti o zajišťování inseminace skotu stanoví technické normy.5)
§ 15
Inseminace ostatních hospodářských zvířat
Při inseminaci prasat, koní, ovcí a koz se postupuje obdobně jako při inseminaci skotu (§ 9 až 13); bližší podrobnosti stanoví technické normy.6)
Páření
§ 16
Socialistické organizace sestavují nejméně jednou za rok návrhy připařovacích plánů k zabezpečení páření skotu, prasat, ovcí a koz. Návrhy připařovacích plánů schvalují plemenářské organizace.
§ 17
(1)
K zabezpečení páření skotu, prasat, ovcí a koz jednotlivých chovatelů sestavují plemenářské organizace nejméně jednou za rok připařovací plány; činí tak ve spolupráci s místními národními výbory, a jde-li o páření ovcí a koz, i s organizací Slovenského svazu chovatelů drobného zvířectva. Plemenářské organizace oznámí připařovací plány místním národním výborům a vyhlásí je způsobem v místě obvyklým.
(2)
Plemenářské organizace jsou povinny zajistit, aby připařovací obvody byly stanoveny na každých nejméně 30 zapouštění schopných plemenic skotu a ovcí a pro každých nejméně 10 zapouštění schopných plemenic prasat a koz jednotlivých chovatelů, přičemž vzdálenost od místa ustájení plemeníka zpravidla nemá přesahovat 10 km u skotu a prasat a 7 km u ovcí a koz.
(3)
Plemenářské organizace se mohou dohodnout se socialistickými organizacemi o tom, že páření skotu, prasat, ovcí a koz jednotlivých chovatelů zajistí socialistické organizace svými plemeníky.
(4)
Plemenářské organizace mohou za podmínek stanovených ministerstvem přenechat jednotlivým chovatelům na základě smlouvy své plemeníky k zajišťování páření prasat, ovcí a koz i jiných jednotlivých chovatelů. Jednotlivý chovatel, s nímž plemenářská organizace uzavřela takovouto smlouvu, vystupuje vůči jiným chovatelům v jejím zastoupení.
§ 18
(1)
Plemenářské organizace jsou povinny při schvalování připařovacích plánů (§ 16) a při jejich sestavování (§ 17 odst. 1) pečovat o to, aby v páření skotu, prasat, ovcí a koz působili plemeníci v potřebném počtu.
(2)
Při určování potřebného počtu plemeníků postupují plemenářské organizace tak, aby na jednoho plemenného býka připadlo podle místních chovatelských podmínek a struktury stáda zpravidla 100 plemenic (krav a jalovic starších než 1 rok), na Jednoho plemenného kance 30 prasnic, na Jednoho plemenného berana 30—40 bahnic a na jednoho plemenného kozla 45 koz.
§ 19
(1)
Páření koni chovatelů se zabezpečuje podle připařovacích plánů, které sestavují plemenářské organizace na 1 rok. Plemenářské organizace oznámí připařovací plány místním národním výborům a vyhlásí je způsobem v místě obvyklým.
(2)
Vyhlášené připařovací plány jsou podkladem pro uzavření smluv o provádění páření mezi plemenářskými organizacemi, popřípadě socialistickými organizacemi a chovateli.
(3)
Plemenářské organizace rozmísťují plemenné hřebce podle připařovacích plánů do připařovacích obvodů; hranice připařovacího obvodu mají být vzdáleny zpravidla nejvýše 25 km od místa ustájení hřebce, je-li v něm chováno nejméně 10 klisen určených k zapouštění.
(4)
Plemenné hřebce pro zapouštění klisen chovatelů umísťují plemenářské organizace ve vlastních připouštěcích stanicích anebo je mohou za podmínek stanovených ministerstvem dát na základě smlouvy do užívání socialistickým organizacím.
§ 20
Plemenice skotu, prasat, koní, ovcí a koz lze zapustit jen v místech ustájeni plemeníků.
§ 21
Chovatelé plemenných býků, kanců, hřebců, beranů a kozlů jsou povinni:
a)
postarat se o jejich řádné ustájení, krmení a ošetřování,
b)
určit k jejich ošetřování jen osoby, které nejsou vylučovateli zárodků nebezpečných nákaz přenosných z lidí na zvířata a splňují podmínky stanovené předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,7)
c)
připravit vyhovující připouštědlo,
d)
nepřipouštět plemeníky a nezapouštět plemenice s příznaky onemocnění pohlavních orgánů nebo s příznaky poruch celkového zdravotního stavu (v těchto případech může připuštěni povolit jen veterinární lékař),
e)
provádět záznamy o každém připuštění plemeníka do připouštěcího rejstříku,
f)
vydat chovateli plemenice připouštěcí lístek o každém připuštění plemeníka,
g)
bylo-li osvědčení k připouštění plemeníka zrušeno, odevzdat toto osvědčení a připouštěcí rejstřík plemenářské organizaci.
§ 22
Chovatelé plemenic skotu, prasat, koní, ovci a koz jsou povinni:
a)
plně využívat reprodukčních schopností plemenic,
b)
postarat se o řádné ustájení, krmení a ošetřování plemenic,
c)
určit k ošetřování plemenic jen osoby, které nejsou vylučovateli zárodků nebezpečných nákaz přenosných z lidí na zvířata a které splňují podmínky stanovené předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,4)
d)
sledovat příznaky říje plemenic a dbát o jejich pravidelné a včasné zapuštění,
e)
dbát, aby byly zapuštěny jen zdravé plemenice; o příznacích onemocnění pohlavních orgánů a o příznacích poruch celkového zdravotního stavu plemenice ihned uvědomit veterinárního lékaře, který určí podle výsledků vyšetření, popřípadě léčby plemenice vhodnost dalšího zapuštění,
f)
uschovávat připouštěcí lístek po dobu jednoho roku od zapuštění plemenice.
Metody plemenitby
(k § 12 zákona)
§ 23
Čistokrevná plemenitba8) je
a)
připařování hospodářských zvířat téhož plamene, popřípadě příbuzných plemen podobného fylogenetického původu,
b)
připařování kříženců stejných kombinací plemen v konečném nebo jemu blízkém stupni meziplemenného křížení, odpovídajícím cíli dlouhodobého programu zušlechťování plemen hospodářských zvířat.
§ 24
(1)
Meziplemenné křížení8) je vzájemné připařování čistokrevných plemeníků a plemenic různých plemen nebo jejich kříženců s výjimkou zvířat uvedených v § 23 písm. b).
(2)
Cílem meziplemenného křížení je zlepšení vlastností uznaných, popřípadě povolených plemen nebo produkce užitkových kříženců pro výrobní cíle nebo vytvoření nových užitkových typů a plemen. Meziplemenné křížení lze zavést jen za předpokladu, že bylo předem kladně zhodnoceno výzkumem nebo doporučeno k využití; u skotu může být provedeno jen inseminací.
§ 25
Výběr plemeníků a použití spermatu
(k § 13 zákona)
(1)
Výběr plemenných býků, kanců, beranů a kozlů se uskutečňuje na trzích plemenných a chovných zvířat, v odchovnách plemenářských organizací, popřípadě ve stájích chovatelů; výběr plemenných hřebců se uskutečňuje zpravidla v plemenářských organizacích po výkonnostních zkouškách koní.
(2)
Výsledky výběrového řízení včetně posudku výběrové komise se zapisují do osvědčení k použití v inseminaci nebo k připouštění.
(3)
V osvědčení k připouštění plemenářská organizace uvede i bližší podmínky využití plemeníka.
(4)
Osvědčení k použití v inseminaci se vztahuje i na skladované sperma plemeníků.
(5)
Plemenářská organizace je povinna zajistit každoročně přezkoušení vhodnosti a způsobilosti plemeníků, pro něž vydala osvědčení k použití v inseminaci nebo k připouštění; podle výsledků přezkoušení může toto osvědčení změnit nebo zrušit.
§ 26
Plemenitba drůbeže
(k § 14 zákona)
(1)
Plemenitba drůbeže se provádí inseminací a pářením. K oběma způsobům plemenitby lze používat pouze plemeníků (jejich sperma) a plemenic pocházejících ze šlechtitelských chovů povolených užitkových typů drůbeže.
(2)
Připařovací plány v šlechtitelských a rozmnožovacích chovech drůbeže pro každou její generaci sestavuji šlechtitelské organizace. Připařovací plány schvalují a jejich plnění kontroluji plemenářské organizace.
Kontrola užitkovosti a kontrola dědičnosti užitkových vlastností
(k § 17 zákona)
§ 27
Rozsah provádění kontroly užitkovosti a stanovení užitková hodnoty
(1)
Kontrola užitkovosti hospodářských zvířat se provádí v rozsahu potřebném pro jejich šlechtění tak, aby zahrnovala nejméně
a)
u skotu 50 % z celkového počtu krav,
b)
u prasat 10 % z celkového počtu prasnic,
c)
u koní 10 % z celkového stavu koní,
d)
u ovcí 10 % ze stavu bahnic a jehnic starších než 1 rok,
e)
u koz 2 % z celkového stavu koz.
(2)
Pro účely kontroly užitkovosti jsou socialistické organizace, které chovají krávy, provádí-li se v jejich chovech tato kontrola, povinny soustřeďovat krávy po dobu I. laktace ve stájích prvotelek nebo v samostatné skupině ve stáji (stání prvotelek).
(3)
Užitkovou hodnotu hospodářských zvířat stanoví plemenářské organizace na základě výsledků kontroly užitkovosti.
§ 28
Kontrola užitkovosti skotu
(1)
Kontrola užitkovosti se provádí v chovech socialistických organizaci.
(2)
U krav se kontrolou užitkovosti zjišťuje dojivost, dojitelnost, obsah tuku, popřípadě i obsah bílkovin v mléce, plodnost, živá váha a údaje o podmínkách odchovu a vývinu potomstva. Plemenářská organizace může ve vybraných chovech zjišťovat též další údaje důležité pro stanovení užitkové a plemenné hodnoty.
(3)
U mladých býků se kontrolou užitkovosti zjišťuje váhový přírůstek, růst a vývin.
(4)
Bližší podrobnosti o kontrole užitkovosti skotu stanoví technické normy.9)
§ 29
Kontrola užitkovosti prasat
(1)
Kontrola užitkovosti se provádí v chovech socialistických organizací.
(2)
Kontrolou užitkovosti se zjišťuje plodnost, živá váha a tělesné rozměry kanců a prasnic a vlastní užitkovost jejich potomstva, váha vrhu a jeho vyrovnanost v 21 dnech stáří, počet a pohlaví odchovaných selat. V šlechtitelských, popřípadě v rozmnožovacích chovech určených plemenářskou organizací se dále zjišťuje i výkrmnost a jatečná hodnota potomstva kontrolovaných kanců a prasnic.
(3)
Bližší podrobnosti o kontrole užitkovosti prasat stanoví technická norma.10)
§ 30
Kontrola užitkovosti koní
(1)
Kontrola užitkovosti se provádí
a)
u plemen anglický plnokrevník, klusák a arabský kůň, chovaných socialistickými organizacemi,
b)
u všech hřebců a klisen uznaných a povolených plemen v šlechtitelských a rozmnožovacích chovech kromě koní plemen uvedených pod písm. a),
c)
u sportovních koní11) chovatelů.
(2)
Kontrolou užitkovosti se zjišťuje vývin, krmitelnost, temperament, charakter, plodnost, konstituce a výkonnost.
(3)
Kontrola užitkovosti se provádí u koní uvedených v odstavci 1 písm. a) při dostizích a u hřebců, klisen a sportovních koní uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) zkouškou výkonnosti; bližší podrobnosti stanoví technická norma.12)
§ 31
Kontrola užitkovosti ovcí
(1)
Kontrola užitkovosti se provádí zejména v šlechtitelských chovech socialistických organizací.
(2)
Kontrolou užitkovosti se zjišťuje množství a některé kvalitativní vlastnosti vlny, živá váha ovcí, dojivost a plodnost bahnic a růstové schopnosti jehňat; v šlechtitelských a rozmnožovacích chovech, které určí plemenářská organizace, se zjišťuje též výkrmnost a jatečná hodnota potomstva kontrolovaných beranů.
(3)
Bližší podrobnosti o kontrole užitkovosti ovcí stanoví technická norma.13)
§ 32
Kontrola užitkovosti koz
(1)
Kontrola užitkovosti se provádí v chovech socialistických organizací a jednotlivých chovatelů.
(2)
Kontrolou užitkovosti se zjišťuje množství a tučnost mléka, plodnost a živá váha koz.
(3)
Bližší podrobnosti o kontrole užitkovosti koz stanoví technická norma.14)
§ 33
Kontrola užitkovosti drůbeže
(1)
Kontrola užitkovosti se provádí v šlechtitelských a rozmnožovacích chovech.
(2)
Kontrolou užitkovosti se zjišťuje
a)
v šlechtitelských chovech
1.
u slepic nosných typů individuální snáška, váha vajec, individuální líhnivost, procento uhynutí během odchovu a během kontrolního období,
2.
u slepic masných typů kromě údajů uvedených v tomto odstavci pod písm. a) č. 1 také růstová schopnost,
3.
u krůt, perliček, hus a kachen individuální snáška, individuální líhnivost, procento uhynutí během odchovu a během kontrolního období a růstová schopnost;
b)
v rozmnožovacích chovech u slepic, krůt, perliček, hus a kachen snáška, líhnivost a procento uhynutí během kontrolního období za celé hejno.
(3)
Výsledky kontroly užitkovosti se ověřuji v testovacích zařízeních, která kromě údajů uvedených v odstavci 2 zjišťují zejména kvalitu vajec, spotřebu krmiv a vytrvalost ve snášce (průběh snášky); jejich zjištění jsou součástí kontroly užitkovosti drůbeže.
Kontrola dědičnosti užitkových vlastností
§ 34
(1)
Kontrolu dědičnosti užitkových vlastností hospodářských zvířat15) provádějí plemenářské organizace.
(2)
Plemennou hodnotu plemeníků, způsob a stupeň jejich využiti stanoví plemenářské organizace; přihlížejí přitom k výsledkům kontroly dědičnosti zdraví, prováděné státní veterinární organizací.
§ 35
Pro potřebu kontroly dědičnosti užitkových vlastností jsou povinni:
a)
chovatelé plemenic, u nichž se provádí kontrola užitkovosti,
1.
umožnit v dostatečném rozsahu prověřování mladých plemeníků kontrolou dědičnosti užitkových vlastností,
2.
umožnit prohlídky a posouzení potomstva,
3.
poskytovat plemenářským organizacím potřebné informace;
b)
plemenářské organizace
1.
zabezpečit prověřování dostačujícího počtu plemeníků,
2.
využívat plemeníky v inseminaci podle výsledků kontroly dědičnosti užitkových vlastností a kontroly dědičnosti zdraví,
3.
dbát o účelné využití potomstva prověřených plemeníků.
Hodnocení hospodářských zvířat
(k § 18 zákona)
§ 36
(1)
Skot, prasata, ovce a kozy se hodnotí:
a)
plemeníci při jejich výběru,
b)
plemenice zařazené do kontroly užitkovosti a plemenice předváděné na trzích plemenných a chovných zvířat.
(2)
Koně se hodnotí:
a)
hřebci při jejich výběru,
b)
hřebci a klisny uznaných a povolených plemen v šlechtitelských a rozmnožovacích chovech při zkouškách výkonnosti,
c)
anglický plnokrevník, klusák, arabský kůň a ostatní plemena teplokrevných koní [s jednostrannou sportovní užitkovostí] při jejich zařazení do kontroly užitkovosti a při ukončení zkoušek výkonnosti.
(3)
Bližší podrobnosti o hodnocení hospodářských zvířat uvedených v odstavcích 1 a 2 stanoví technické normy.16)
§ 37
Plemenné knihy
(1)
V plemenných knihách se evidují vynikající plemeníci a plemenice hospodářských zvířat. Plemenné knihy slouží zejména k plánovitému využití hospodářských zvířat nadprůměrné hodnoty a jejich potomstva.
(2)
Plemenné knihy se vedou o každém plemeni skotu, prasat, koní a ovcí zvlášť, zpravidla ve dvou stupních, a to jako státní a základní plemenné knihy.
(3)
Do státních plemenných knih se zapisují plemeníci prověření kontrolou dědičnosti užitkových vlastností a plemenice vybrané pro produkci plemeníků.
(4)
Do základních plemenných knih se zapisují plemeníci vybraní pro plemenitbu a plemenice vybrané pro obnovu chovu a pro produkci plemenic. U plemeníků je osvědčení k použití v inseminaci současně podkladem pro zápis do základní plemenné knihy.
(5)
Zápisy v plemenných knihách mají zpravidla trvalou platnost. Plemenářské organizace mohou zrušit zápis, změní-li se skutečnosti, na jejichž základě byl zápis proveden.
Podniková kontrola užitkových vlastností
(k § 19 zákona)
§ 38
(1)
Podnikovou kontrolou užitkových vlastností u skotu, prasat a ovcí se pro potřebu obnovy chovů těchto hospodářských zvířat zjišťují potřebné údaje o jejich základních užitkových vlastnostech a o původu.
(2)
Socialistické organizace, které chovají krávy, jsou povinny soustřeďovat je po dobu I. laktace ve stájích prvotelek nebo v samostatné skupině ve stáji (stání prvotelek).
(3)
Plemenářské organizace jsou při provádění podnikové kontroly užitkových vlastností povinny poskytovat socialistickým organizacím odbornou pomoc.
§ 39
(1)
Podnikovou kontrolou užitkových vlastnosti v chovech skotu se zjišťuje dojivost krav vždy jeden den v měsíci.
(2)
Podnikovou kontrolou užitkových vlastnosti v chovech prasat se zjišťuje datum inseminace nebo zapuštění a oprasení, totožnost kance, jehož spermatem byla prasnice inseminována nebo jímž byla zapuštěna, počet všech živě narozených selat a všech odstavených selat, pohlaví selat a vývin prasniček určených pro obnovu chovu. Podle výsledků podnikové kontroly užitkových vlastností se roztřiďuje a obnovuje základní chov prasnic.
(3)
Podnikovou kontrolou užitkových vlastností v chovech ovcí se zjišťují údaje o množství nastříhané vlny z jednotlivých beranů a bahnic, o živé váze bahnic a o datu narození, počtu a pohlaví jehňat, popřípadě o množství nadojeného mléka od jedné bahnice.
(4)
Bližší podrobnosti o podnikové kontrole užitkových vlastností hospodářských zvířat uvedených v odstavcích 1 až 3 stanoví technické normy.17)
§ 40
Označení hospodářských zvířat
(k § 21 zákona)
(1)
Pro identifikaci a evidenci musí být označena tato hospodářská zvířata:
a)
patřící socialistickým organizacím
1.
všichni plemeníci, pro něž plemenářská organizace vydala osvědčení k použití v inseminaci nebo k připouštění,
2.
všechen skot samičího pohlaví a mladí býčci určení plemenářskými organizacemi,
3.
všechna prasata, ovce a kozy v chovech, v nichž se provádí kontrola užitkovosti, prasata, ovce a kozy samičího pohlaví, které mají být použity k reprodukci,
4.
všichni koně v šlechtitelských chovech; v ostatních chovech klisny zapsané do plemenných knih a koně v chovech, v nichž se provádí kontrola užitkovosti,
5.
všechna drůbež v chovech, v nichž se provádí kontrola užitkovosti;
b)
patřící jednotlivým chovatelům
1.
všichni plemeníci, pro něž plemenářská organizace vydala osvědčení k připouštění,
2.
všechny krávy a jalovice, které mají být použity k reprodukci,
3.
všechny ovce a kozy v chovech, v nichž se provádí kontrola užitkovosti; dále ovce a kozy zařazené do inseminace.
(2)
Hospodářská zvířata uvedená v odstavci 1 se označují způsobem uvedeným v technických normách.18)
Chovy pro zušlechťování plemen
(k § 22 odst. 4 zákona)
§ 41
(1)
Šlechtitelské chovy uznávají výběrové (uznávací) komise z chovů hospodářských zvířat, v nichž většina zvířat prokázala na základě výsledků provedené kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností vynikající užitkovou a plemennou hodnotu. Návrhy na uznání těchto chovů podávají výběrovým (uznávacím) komisím plemenářské organizace spolu s chovateli; k návrhům je třeba připojit vyjádření státní veterinární organizace o zdravotním stavu chovů.
(2)
Rozmnožovací chovy uznávají plemenářské organizace z chovů hospodářských zvířat, v nichž většina zvířat prokázala na základě výsledků provedené kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností nadprůměrnou užitkovou a plemennou hodnotu; přitom přihlížejí též k vyjádření státní veterinární organizace o zdravotním stavu chovů.
§ 42
(1)
Chovatelé hospodářských zvířat v šlechtitelských chovech jsou povinni vytvářet podmínky pro rozvoj zvelebovací činnosti v těchto chovech a přispívat tak k zajištění kvalitního dědičného základu jednotlivých plemen, produkovat zdravá hospodářská zvířata s vysokou užitkovosti a plemennou hodnotou.
(2)
Chovatelé hospodářských zvířat v rozmnožovacích chovech jsou povinni rozmnožovat plemeníky a plemenice jednotlivých plemen zušlechtěné zpravidla v šlechtitelských chovech.
§ 43
(1)
Šlechtitelské nebo rozmnožovací chovy se zruší, jestliže se v nich zhorší úroveň užitkových vlastností nebo zdravotní stav.
(2)
Návrhy na zrušení šlechtitelských chovů podávají výběrovým (uznávacím) komisím plemenářské organizace.
§ 44
Nákup a prodej hospodářských zvířat
(k § 23 zákona)
(1)
Plemeníci, plemenice uvedené ve státních technických normách19) a sportovní koně20) se prodávají a nakupují zpravidla na trzích plemenných a chovných zvířat, popřípadě v odchovnách plemenářských organizací nebo ze stájí chovatelů.
(2)
Chovatel vyrozumí před prodejem plemeníka ze své stáje plemenářskou organizaci.
§ 45
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1975.
Ministr:
Ing. Janovic, CSc. v. r.
1)
Vyhláška č. 91/1966 Sb., o odměňování některých prací konaných mimo pracovní poměr.
2)
Vyhláška č. 96/1967 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů.
3)
V odvětvích zemědělství a potravinářského průmyslu směrnice ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky ze dne 7. 1. 1974 čj. 225/1974-K o poskytování osobních ochranných prostředků a o hospodaření s nimi.
4)
Výnos ministerstva zemědělství a výživy ze dne 7. 6. 1968 čj. VII/2-1927, kterým se vydávají pravidla bezpečnosti práce při chovu zvířat, uveřejněný v příloze k částce 11/1968 Věstníku ministerstva zemědělství a výživy, poř. č. 19 (registrovaný v částce 45/1968 Sb.).
5)
ČSN 46 7111 Sperma býka,
ON 46 7112 Inseminace skotu.
6)
ČSN 46 7109 Názvosloví z oboru inseminace hospodářských zvířat,
ON 46 7116 Inseminace prasat,
ON 46 7125 Inseminace koz.
7)
Viz poznámka 4; v odvětvích zemědělství a potravinářského průmyslu výnos ministerstva zemědělství a výživy SSR, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám a matkám do konce 9. měsíce po porodu a mladistvým, uveřejněný ve Věstníku ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky v částce 8/1970 pod poř. ř. 16, s doplňkem k tomuto výnosu (Věstník MZVž SSR, částka 16, poř. č. 48).
8)
ČSN 46 7100 Plemenářské názvosloví. Selekce a plemenitba.
9)
ČSN 46 6113 Kontrola užitkovosti skotu,
ČSN 46 6107 Zkoušky dojitelnosti skotu.
10)
ČSN 46 6164 Kontrola užitkovosti a dědičnosti užitkových vlastností prasat.
11)
ON 46 6320 Sportovní a jezdečtí koně.
12)
ČSN 46 6310 Plemenní koně.
13)
46 6213 Kontrola užitkovosti ovcí.
14)
ČSN 46 6233 Kontrola užitkovosti koz.
15)
ČSN 46 6114 Kontrola dědičnosti mléčné užitkovosti skotu,
ČSN 46 6115 Kontrola dědičnosti dojitelnosti skotu,
ČSN 46 6164 Kontrola užitkovosti a dědičnosti užitkových vlastností prasat
ČSN 46 6214 Kontrola dědičnosti ovcí.
16)
ČSN 46 6110 Plemenný skot,
ČSN 46 6111 Chovný a užitkový skot,
ČSN 46 6150 Plemenná prasata,
ČSN 46 6155 Chovná a užitková prasata,
ČSN 46 6310 Plemenní koně,
ČSN 46 6210 Plemenné ovce,
ČSN 46 6215 Chovné a užitkové ovce,
ČSN 46 6230 Plemenné kozy.
17)
ON 6116 Podniková kontrola užitkových vlastností skotu,
ON 6165 Podniková kontrola užitkových vlastností prasat,
ON 6216 Podniková kontroia užitkových vlastností ovcí.
18)
ČSN 46 6310 Plemenní koně,
ČSN 46 6210 Plemenné ovce,
ČSN 46 6230 Plemenné kozy,
ČSN 46 6410 Chovná drůbež. Kuřata, slepice, kohouti,
ČSN 46 6440 Chovná hydina. Morky,
ČSN 46 6510 Chovná drůbež. Husy
ČSN 46 6540 Chovná drůbež. Kachny,
ON 46 6118 Označování skotu
ON 46 6152 Označování prasat.
19)
ČSN 46 6110 Plemenný skot,
ČSN 46 6150 Plemenná prasata,
CSN 46 6310 Plemenní koně,
ČSN 46 6210 Plemenné ovce,
ČSN 46 6230 Plemenné kozy,
ČSN 46 6410 Chovná drůbež. Kuřata, slepice, kohouti, ČSN 46 6440 Chovná hydina. Morky,
ČSN 46 6510 Chovná drůbež. Husy,
ČSN 46 6540 Chovná drůbež. Kachny.
20)
ON 46 6320 Sportovní a jezdečtí koně. |
Vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 109/1974 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 109/1974 Sb.
Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky, kterou se mění vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 118/1971 Sb., o hospodaření sběrnými surovinami
Vyhlášeno 16. 11. 1974, datum účinnosti 1. 1. 1975, částka 20/1974
* Čl. I - Vyhláška č. 118/1971 Sb., o hospodaření sběrnými surovinami, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1975
109
VYHLÁŠKA
ministerstva vnitra České socialistické republiky
ze dne 8. října 1974,
kterou se mění vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 118/1971 Sb., o hospodaření sběrnými surovinami
Ministerstvo vnitra České socialistické republiky stanoví v dohodě s ostatními zúčastněnými orgány podle § 6 vládního nařízení č. 68/1960 Sb., o hospodaření kovovým odpadem a sběrnými surovinami:
Čl. I
Vyhláška č. 118/1971 Sb., o hospodaření sběrnými surovinami, se mění takto:
V § 1 odst. 2 se vypouští ustanovení pod písm. k) a další ustanovení tohoto odstavce se označují písmeny k) až n).
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1975.
Ministr:
Ing. Jung v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 113/1974 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 113/1974 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se mění vyhláška ministerstva financí č. 95/1967 Sb., kterou se provádí zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění vyhlášky č. 171/1973 Sb.
Vyhlášeno 27. 11. 1974, datum účinnosti 1. 1. 1975, částka 21/1974
* Článek I - Vyhláška ministerstva financí č. 95/1967 Sb., kterou se provádí zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění vyhlášky č. 171/1973 Sb., se mění takto:
* Článek II
Aktuální znění od 1. 1. 1975
113
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 22. listopadu 1974,
kterou se mění vyhláška ministerstva financí č. 95/1967 Sb., kterou se provádí zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění vyhlášky č. 171/1973 Sb.
Federální ministerstvo financí podle § 18 a 19 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, stanoví:
Článek I
Vyhláška ministerstva financí č. 95/1967 Sb., kterou se provádí zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění vyhlášky č. 171/1973 Sb., se mění takto:
1.
Čl. 7 zní:
„(1)
Daň z obratu se odvádí:1)
a)
jednou částkou za čtvrtletí,
b)
jednou částkou za měsíc nebo
c)
zálohovými pevnými částkami.
(2)
Jednou částkou za čtvrtletí odvádí daň z obratu podnik s čtvrtletní daňovou povinností do 100 000 Kčs nejpozději do 15. dne po uplynutí čtvrtletí. Čtvrtletní daňová povinnost se vypočte na každý rok předem jako průměr skutečné daňové povinnosti (kompenzované o záporné cenové rozdíly) za bezprostředně předcházející čtyři čtvrtletí.
(3)
Jednou částkou za měsíc odvádí daň z obratu podnik s měsíční daňovou povinností do 200 000 Kčs (s výjimkou podniků uvedených v odstavci 2) nejpozději do 15. dne měsíce za předcházející měsíc. Měsíční daňovou povinností se rozumí průměr skutečné měsíční daňové povinnosti (kompenzované o záporné cenové rozdíly) za bezprostředně předcházející tři kalendářní měsíce.
(4)
Zálohové pevné částky daně z obratu odvádí podnik prostřednictvím příslušné pobočky Státní banky československé na podkladě převodních příkazů:
a)
dvakrát za měsíc u podniků s průměrnou měsíční daňovou povinností (odstavec 3) nad 200 000 Kčs do 2 000 000 Kčs,
b)
denně u podniků s průměrnou měsíční daňovou povinností (odstavec 3) nad 2 000 000 Kčs.
(5)
Výši zálohových pevných částek stanoví okresní finanční správa po projednání s podnikem podle průměru za předcházející tři měsíce; přihlíží přitom k plánu daně z obratu na příslušné čtvrtletí.
(6)
Výši stanovených zálohových pevných částek daně z obratu oznámí podnik pobočce Státní banky československé před počátkem splátkového období, na které jsou zálohy stanoveny. Převodní příkazy, označené slovem „přednostně“,2) předkládá podnik pobočce Státní banky československé tak, aby je mohla zúčtovat na vrub jeho účtu nejpozději v den splatnosti. Splátkové období začíná u podniků, které odvádějí zálohové pevné částky denně [odstavec 4, písm. b)], šestnáctým dnem měsíce a končí patnáctým dnem následujícího měsíce.
(7)
Podnik odvádějící daň z obratu zálohovými pevnými částkami dvakrát za měsíc [odstavec 4 písm. a)] je povinen odvést první zálohu nejpozději poslední den v měsíci a druhou do 15. dne následujícího měsíce; zároveň s druhou zálohou je povinen provést vyrovnání daňové povinnosti.
(8)
Podnik odvádějící daň z obratu zálohovými pevnými částkami denně [odstavec 4 písm. b)] je povinen vyrovnat daňovou povinnost za předcházející měsíc nejpozději do 15. dne následujícího měsíce.
(9)
Podnik je povinen vyrovnat samostatně bez ohledu na provedené zálohové platby nejpozději do 3 dnů:
a)
částku daně z obratu uvedenou v dodatečném hlášení o dani z obratu ode dne jeho předložení (odevzdání příslušné finanční správě nebo podání na poštu),
b)
dodatečně stanovenou daň3) ode dne, kdy o ní byl zpraven,
c)
zvýšení daně ode dne doručení rozhodnutí o zvýšení daně.
(10)
Nedoplatek zjištěný při ročním vyúčtování vyrovná podnik nejpozději do 30. ledna běžného roku samostatným převodním příkazem.
(11)
Přeplatek na dani vrátí okresní finanční správa podniku na jeho požádání; jinak jej použije k úhradě povinnosti na dani z obratu.“
2.
Čl. 8 zní:
„(1)
Podnik je povinen předkládat okresní finanční správě hlášení o dani z obratu ve dvojím vyhotovení na předepsaném tiskopisu4) nejpozději do 15. dne každého měsíce za bezprostředně předcházející měsíc. Negativní hlášení se nepředkládá.
(2)
Podniky s průměrnou čtvrtletní daňovou povinností do 100 000 Kčs (čl. 7 odst. 2) předkládají hlášení o dani z obratu nejpozději do 15. dne po uplynutí každého čtvrtletí.
(3)
Zjistí-li podnik dodatečně, že podané hlášení je nesprávné nebo neúplné, je povinen neprodleně podat okresní finanční správě dodatečné hlášení ve dvojím vyhotovení na předepsaném tiskopisu výrazně označeném jako hlášení dodatečné s udáním období, kterého se týká. V dodatečném hlášení se uvedou pouze rozdíly proti původně podanému hlášení.
(4)
Po skončení kalendářního roku předloží podnik do 27. ledna okresní finanční správě roční vyúčtování daně z obratu na předepsaném tiskopisu. Vyúčtování předloží podnik i za část roku, jestliže byl během roku sloučen s jiným podnikem, rozdělen nebo zrušen. V těchto případech podnik podá vyúčtování nejpozději do 27. dne po uplynutí měsíce, ve kterém ke změnám došlo.“
3.
Čl. 11 zní:
„(1)
Zvýšení daně (penále)5) za každý den prodlení činí 0,05 % z dlužné částky, nejméně však 100 Kčs. Zvýšení daně okresní finanční správa předepíše:
a)
podniku, který odvádí daň jednou částkou (čl. 7 odst. 2 a 3), neuhradí-li daňovou povinnost do 15. dne následujícího měsíce,
b)
podniku, který odvádí daň z obratu zálohovými pevnými částkami, jestliže nedodrží stanovené splátky nebo stanovené lhůty (čl. 7 odst. 4 a 7),
c)
podniku, který odvádí daň z obratu zálohovými pevnými částkami, jestliže nevyrovná rozdíl mezi úhrnem zálohových plateb a daňovou povinností za předcházející měsíc (čl. 7 odst. 7 a 8),
d)
podniku, jemuž byla dodatečně stanovena daň, počínaje 16. dnem následujícím po měsíci (čtvrtletí), ve kterém byla zkrácena daň; byla-li daň stanovena na podkladě dodatečného hlášení o dani z obratu, snižuje se zvýšení daně na polovinu,
e)
podniku, který do 30. ledna běžného roku neuhradí nedoplatek na dani zjištěný při ročním vyúčtování (čl. 7 odst. 10),
f)
podniku, který neuhradí včas zvýšení daně [čl. 7 odst. 9 písm. c)],
g)
podniku, který neoprávněně nakoupil za maloobchodní ceny výrobky, u nichž došlo k převýšení velkoobchodních cen nad maloobchodními cenami a neodvedl rozdíl [čl. 10 odst. 8 písm. c)] počínaje 16. dnem následujícím po měsíci (čtvrtletí), ve kterém došlo k nákupu.
(2)
Zvýšení se počítá za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti až do dne zaplacení včetně.
(3)
V případech, kdy celkové zvýšení, týkající se všech plateb daně na úhradu jedné daňové povinnosti, nedosahuje Kčs 100,-, předepisuje se částka Kčs 100,- podle odstavce 1 jen jednou.“
4.
Čl. 12 se vypouští.
5.
Dosavadní čl. 13 se označuje jako čl. 12.
Článek II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1975.
První náměstek ministra:
Ing. Zámečník v. r.
1)
Úhradu záporných cenových rozdílů provádějí okresní finanční správy ve lhůtách stanovených pro odvod daně.
2)
§ 7 vyhlášky generálního ředitele Státní banky československé č. 85/1966 Sb., o platebním styku a zúčtování na účtech organizací.
3)
§ 8 odst. 2 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu.
4)
Pokyny federálního ministerstva financí pro vyplňování hlášení o dani z obratu z 29. ledna 1973 čj. VI/2-900/73 uveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 4/1973.
5)
§ 14 odst. 1 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 114/1974 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 114/1974 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 100. výročí narození Janka Jesenského
Vyhlášeno 27. 11. 1974, datum účinnosti 27. 11. 1974, částka 21/1974
* § 1 - (1) K 100. výročí narození slovenského básníka Janka Jesenského se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 27. 11. 1974
114
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 20. listopadu 1974
o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 100. výročí narození Janka Jesenského
Federální ministerstvo financí podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb. a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích, vyhlašuje:
§ 1
(1)
K 100. výročí narození slovenského básníka Janka Jesenského se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny.
(2)
Pamětní stříbrné padesátikoruny se razí ze slitiny o 700 dílech stříbra a 300 dílech mědi. Hrubá váha padesátikoruny je 13 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hrubé váze 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr padesátikoruny je 31 mm, její hrana je hladká s opakujícím se vlisem vlnovky a hvězdičky.
(3)
Na líci pamětní stříbrné padesátikoruny je státní znak Československé socialistické republiky, v opise zleva v neuzavřeném kruhu je název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Označení hodnoty „50 Kčs“ je umístěno ve dvou řádcích uprostřed pod státním znakem. Pod zkratkou „Kčs“ je stylizovaný lipový lístek.
(4)
Na rubu pamětní stříbrné padesátikoruny je portrét Janka Jesenského. Jeho jméno „Janko Jesenský“ je umístěno v opisu vlevo od portrétu. Vpravo od portrétu jsou v opisu letopočty „1874-1974“. Autorem návrhu na pamětní stříbrnou padesátikorunu je akademický sochař Jaroslav Štursa, jehož značka „Š“ je umístěna pod portrétem.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Lér, CSc. v. r.
53kB
68kB |
Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 122/1974 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 122/1974 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva dopravy o změně a doplnění vyhlášky, kterou se provádí zákon o dráhách
Vyhlášeno 13. 12. 1974, datum účinnosti 1. 1. 1975, částka 23/1974
* Čl. I - Vyhláška č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách, ve znění vyhlášky č. 132/1969 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1975
122.
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva dopravy
ze dne 29. listopadu 1974
o změně a doplnění vyhlášky, kterou se provádí zákon o dráhách
Federální ministerstvo dopravy stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy podle § 29 zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách:
Čl. I
Vyhláška č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách, ve znění vyhlášky č. 132/1969 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 se mění takto:
a)
Odstavec 1 zní:
„(1)
Dráhy celostátní jsou železnice, které tvoří souvislou železniční síť Československé socialistické republiky. Drážní podniky, které provozují celostátní dráhy, se souhrnně nazývají Československé státní dráhy.“
b)
Začátek odstavce 2 zní:
„(2)
Vlečky jsou železnice ...“
c)
Odstavec 3 zní:
„(3)
Dráhy městské jsou dráhy, které tvoří součást městské hromadné dopravy; jsou to tramvajové dráhy, trolejbusové dráhy, lanové dráhy a městské rychlodráhy (např. metro).“
2.
Za § 3 se vkládá § 3a, který zní:
㤠3a
(k § 6 zákona)
Povinnost drážního podniku k nalezeným a odevzdaným věcem
(1)
Drážní podnik je povinen převzít věc nalezenou v obvodu dráhy a uschovat ji po dobu jednoho roku s výjimkami uvedenými v dalších ustanoveních; odpovídá za věc nalezenou jeho pracovníkem anebo jinou osobou, pokud byla odevzdána jeho pracovníkovi.
(2)
Prokáže-li někdo, že nalezenou věc ztratil nebo zapomenul, vydá mu ji drážní podnik po zaplacení nutných nákladů.
(3)
Nepřihlásí-li se vlastník věci do roku od jejího nalezení, připadne věc státu. Drážní podnik má právo na náhradu nutných nákladů.
(4)
Věc, která by se znehodnotila uschováním, nebo jejíž pravděpodobný výtěžek při prodeji by neuhradil náklady na uschování po dobu jednoho roku, je drážní podnik oprávněn prodat,1) nepřihlásí-li se o věc oprávněný do tří měsíců; věc podléhající zkáze nebo bezcennou je oprávněn také zničit2) i před uplynutím této lhůty.“
3.
Za § 4 se vkládá § 4a, který zní:
㤠4a
(k § 9a, 9b a 9c zákona)
Sbor ozbrojené ochrany železnic
(1)
Sbor ozbrojené ochrany železnic (dále jen „sbor“) je jednotným organizovaným sborem s nedílnou velitelskou pravomocí, který své poslání vykonává v obvodu celostátních drah (§ 24).
(2)
V rámci sboru je vytvořena složka ozbrojené ochrany a složka pátrací služby. Sbor se člení na útvary ozbrojené ochrany a skupiny pátrací služby. Činnost útvarů a skupin sboru zabezpečují oblastní velitelství sboru,3) která
a)
řídí a koordinují činnost útvarů a skupin sboru,
b)
organizují jejich součinnost s útvary Sboru národní bezpečnosti a jiných státních orgánů,
c)
odpovídají za materiálně technické zajištění činnosti útvarů a skupin sboru.
(3)
Ústřední velitelství sboru4)
a)
odpovídá za jednotnost výcviku a výkonu služby u útvarů a skupin sboru,
b)
organizuje součinnost sboru se Sborem národní bezpečnosti a jinými státními orgány,
c)
řídí a koordinuje činnost složek sboru.
(4)
Příslušníkem sboru se může stát československý občan starší 21 let, oddaný socialistickému společenskému zřízení, bezúhonný, tělesně i duševně způsobilý, který složil slib předepsaný ministrem dopravy ČSSR.
(5)
Příslušníci sboru, kteří vykonávají svou pravomoc ve stejnokroji, prokazují příslušnost ke sboru stejnokrojem, ústním prohlášením a na žádost občana služebním průkazem.
(6)
Příslušníci sboru při výkonu své pravomoci ve stejnokroji nejsou povinni prokazovat příslušnost ke sboru nebo oprávnění plnit jeho úkoly v těchto případech:
a)
zakročují-li pod jednotným velením při mimořádných událostech a jiných hromadných akcích ohrožujících veřejný pořádek,
b)
při ostraze objektů a jiné obdobné službě,
c)
osobám, jichž se služební úkon dotýká, zejména
1.
přistiženým při páchání úmyslného trestného jednání,
2.
uprchlým z výkonu trestu nebo vazby,
3.
na které je vyhlášeno celostátní pátrání,
4.
ozbrojeným a které se dopouštějí výtržnosti nebo jiného nepřístojného chování,
5.
podnapilým.
(7)
Příslušníci sboru, kteří vykonávají svou pravomoc v občanském oděvu, prokazují příslušnost ke sboru před započetím služebního úkonu ústním prohlášením a služebním průkazem nebo služebním odznakem.
(8)
Při plnění služebních úkonů jsou příslušníci sboru veřejnými činiteli.
(9)
Bližší úpravu nadřízenosti a podřízenosti příslušníků sboru, úkoly a rozsah pravomoci náčelníků drah a velitelů, jakož i úpravu jednotného výcviku a výkonu služby ve sboru, stanoví Řád výkonu služby ve Sboru ozbrojené ochrany železnic, vydaný ministrem dopravy Československé socialistické republiky.“
4.
K § 6 se připojují odstavce 5 a 6, které zní:
„(5)
Organizace, které zřizují nebo provozují v ochranném pásmu dráhy nebo v jeho blízkosti energetické zařízení, jsou povinny upravit a provozovat svá zařízení tak, aby nedocházelo k nepřípustnému rušení nebo k ohrožení provozu dráhy a poškozování drážních objektů a zařízení.
(6)
Činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup k drážním zařízením a vedením, mohou být prováděny pouze se souhlasem drážního podniku.“
5.
§ 7 odst. 3 se mění a doplňuje takto:
a)
Za druhou větu se vkládá věta:
„Uživatelé zemědělských pozemků musí přednostně zahájit sklizeň na ohrožených místech v ochranném pásmu dráhy.5)“
b)
Předposlední věta se mění a doplňuje takto:
„... ochranný pruh v šíři alespoň 10 m ve vzdálenosti 50 m od osy krajní koleje.5)“
c)
V poslední větě se slova „zbytků sklizně“ nahrazují slovem „látek“.
6.
§ 10 odst. 1 věta prvá zní:
„(1)
Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož vnitřní hranici tvoří svislá plocha procházející hranicemi obvodu dráhy (§ 24); vnější hranice ochranného pásma je vymezena svislou plochou vedenou
a)
u drah celostátních 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy,
b)
u vleček a drah zvláštního určení 30 m od osy krajní koleje,
c)
u městských rychlodrah 30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů městských rychlodrah 35 m od osy krajní koleje, u ostatních podpovrchových objektů městských rychlodrah 35 m od vnějšího obrysu objektu.“
7.
§ 11 se doplňuje takto:
a)
K odstavci 1 se připojuje písmeno c), které zní:
„c)
vstupovat a vjíždět v nevyhnutelně potřebném rozsahu na nemovitosti při odstraňování následků nehod (havárií) a odkládat tam k tomu účelu potřebné věci.“
b)
Připojuje se odstavec 4, který zní:
„(4)
Drážní podnik je povinen vést evidenci podzemních vedení a sdělovat stavebním úřadům a organizacím potřebné údaje.“
8.
K § 12 odst. 2 se připojuje věta, která zní:
„Hydrostatické (hydrologické) poměry v okolí dráhy nesmějí být měněny bez souhlasu drážního správního orgánu.“
9.
V § 16 odst. 1
a)
v písm. b) se za slovo „bezpečnosti“ vkládají slova „požární ochrany“,
b)
připojuje se nové písmeno h) tohoto znění:
„h)
zda drážní zabezpečovací zařízení jsou zřizována a užívána účelně a hospodárně, zda jsou zajištěny materiály potřebné pro obnovu a údržbu těchto zařízení v přiměřeném rozsahu a druhu.“
10.
§ 16 odst. 2 zní:
„(2)
Federální ministerstvo dopravy dozírá na výkon státního odborného dozoru a státního odborného technického dozoru, kterým pověřilo orgány svých podřízených organizací. Příslušný ústřední orgán republiky dozírá na výkon státního odborného dozoru na dráhách městských a dráhách zvláštního určení, který vykonávají národní výbory.“
11.
§ 17 se vypouští.
12.
§ 18 se mění a doplňuje takto:
a)
Dosavadní ustanovení se označuje jako odstavec 1 a připojuje se k němu věta:
„Ujednání musí upravovat také vztahy mezi drážními a vojenskými orgány ve věcech drah.“
b)
Připojuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
K zabezpečení nezbytných potřeb vojenské správy, civilní obrany a národního hospodářství za branné pohotovosti státu stanoví federální ministerstvo dopravy již v míru zvláštními opatřeními pořadí přednostních krytí přepravních potřeb.“
13.
§ 21 se mění takto:
V odstavci 1 se v poslední větě vkládá za slovo „trojmo“ slovo „schválená“.
14.
§ 22 se mění takto:
a)
V odstavci 2 se vypouštějí slova:
„a stanoví závazné podmínky pro vydání stavebního povolení“.
b)
V odstavci 3 se vypouštějí slova:
„a plnění uložených podmínek je zajištěno schválením projektové dokumentace“.
15.
Za § 23 se vkládá § 23a, který zní:
㤠23a
(k § 22 zákona)
Státní stavební dohled
(1)
Drážní správní orgán při výkonu státního stavebního dohledu je oprávněn sledovat od vydání stavebního povolení (souhlasu) do rozhodnutí o uvedení dráhy do provozu (stavby na dráze do užívání), zda jsou při stavbě dráhy a u stavby na dráze dodržovány podmínky stavebního povolení a stavební drážní bezpečnostní předpisy; svá zjištění a výzvy k odstranění závad a nedostatků zapisuje drážní správní orgán do stavebního deníku; zápis musí vždy obsahovat stručné důvody a lhůtu, do které má být zjednána náprava.
(2)
Jestliže stavebník nedbá zjištění a výzvy zapsaných ve stavebním deníku a nezjedná v dané lhůtě nápravu, nebo lze-li očekávat, že nebude výzvy drážního správního orgánu uposlechnuto, vydá drážní správní orgán rozhodnutí, ve kterém nařídí zjednání nápravy.
(3)
Stavebník jiné než drážní stavby6) je povinen ohlásit drážnímu správnímu orgánu zahájení stavby a stavebních prací nejpozději 15 dní před jejich započetím.
(4)
Organizace, která provádí takovou stavbu nebo stavební práce, je povinna mít na stavbě k dispozici dokumentaci týkající se provádění stavby. Tato organizace zajistí, aby na stavbě byla umístěna tabule s označením projektové organizace, odpovědného projektanta, stavební organizace, odpovědného vedoucího stavby a stavebníka (popř. i pracovníka technického dozoru investora). Drážní správní orgán může pro drobné stavby připustit úlevy a odchylky.“
16.
§ 24 zní:
㤠24
U drah celostátních je obvod dráhy vymezen svislými plochami vedenými hranicemi pozemků ve správě drážního podniku, na nichž se rozkládá souvislá železniční síť nebo které slouží drážnímu provozu, jeho zabezpečení, údržbě a ochraně (drážní pozemek). U vleček, městských drah a drah zvláštního určení je obvod dráhy vymezen svislými plochami vedenými 3 m od osy koleje (od nosného lana, od osy trolejového vedení), nejméně však 1,5 m od staveb drážního tělesa. Obvod dráhy vzniká nejpozději při vydání stavebního povolení.“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1975.
První náměstek ministra:
Prof. Dr. Starý v. r.
1)
Směrnice ministerstva financí o zabezpečení a správě zajištěného majetku a prozatímní správě a realizaci majetku nabytého státem, uveřejněné v č. 4/1966 Finančního zpravodaje poř. č. 9.
2)
Podrobnou úpravu pro Československé státní dráhy stanoví předpis pro výkon služby K 12 Nalezené věci.
3)
Útvary ozbrojené ochrany, skupiny pátrací služby a oblastní velitelství sboru jsou součástí účelové výkonné jednotky Východní dráhy se sídlem v Bratislavě, Střední dráhy se sídlem v Olomouci, Severozápadní dráhy se sídlem v Praze a Jihozápadní dráhy se sídlem v Plzni.
4)
Ústřední velitelství sboru je součástí zvláštního odboru federálního ministerstva dopravy.
5)
Směrnice ministerstva vnitra ČSR č. 11/1972 Ú. v. ČSR o ochraně úrody před požáry [část III bod 1 písm. a)] a směrnice ministerstva vnitra SSR č. 2/1974 Ú. v. SSR o ochraně úrody před požáry [§ 3 odst. 9 písm. a)].
6)
Drážní stavbou je stavba, jejímž stavebníkem je drážní podnik. |
Zákon Slovenské národní rady č. 135/1974 Sb. | Zákon Slovenské národní rady č. 135/1974 Sb.
Zákon Slovenské národní rady o státní správě ve vodním hospodářství
Vyhlášeno 23. 12. 1974, datum účinnosti 1. 4. 1975, částka 26/1974
* ČÁST PRVNÍ - Vodohospodářské orgány a jejich působnost (§ 1 — § 7)
* ČÁST DRUHÁ - Směrný vodohospodářský plán a ochrana vodohospodářských zájmů (§ 8 — § 9)
* ČÁST TŘETÍ - Vodohospodářský dozor (§ 10 — § 13)
* ČÁST ČTVRTÁ - Řízení a vodohospodářská evidence (§ 14 — § 15)
* ČÁST PÁTÁ - Závodní a podnikoví vodohospodáři (§ 16 — § 16)
* ČÁST ŠESTÁ - Ochrana před povodněmi (§ 17 — § 22)
* ČÁST SEDMÁ - Vodní stráž (§ 23 — § 23)
* ČÁST OSMÁ - Pokuty (§ 24 — § 24)
* ČÁST DEVÁTÁ - Ustanovení závěrečná, přechodná a zrušovací (§ 25 — § 29)
* § 30 - Zrušují se:
* § 31 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1975. k zákonu SNR č. 135/1974 Sb.
Aktuální znění od 1. 4. 1975
135
ZÁKON
Slovenské národní rady
ze dne 19. prosince 1974
o státní správě ve vodním hospodářství
Slovenská národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Vodohospodářské orgány a jejich působnost
§ 1
Vodohospodářské orgány
Státní správu na úseku vodního hospodářství podle vodního zákona1) a tohoto zákona, jakož i úkoly stanovené předpisy vydanými na jejich základě vykonávají vodohospodářské orgány, jimiž jsou
a)
národní výbory,
b)
ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky jako ústřední vodohospodářský orgán Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“).
§ 2
Okresní národní výbory
Působnost, která podle vodního zákona přísluší vodohospodářským orgánům, vykonávají okresní národní výbory, pokud ji vodní zákon nebo tento zákon nesvěřuje jiným orgánům.
§ 3
Místní (městské) národní výbory
(1)
Místní (městské) národní výbory
a)
upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 5 odst. 3 vodního zákona obecné užívání povrchových vod, nejde-li o hraniční toky, o vody v rybnících nebo v jiných rybářsky obhospodařovaných vodních nádržích,
b)
omezují nebo jinak upravují zásobování pitnou vodou, popřípadě užívání pitné vody při jejím nedostatku a rozhodují ve sporech o přednostní určení pitné vody z veřejných vodovodů podle § 30 odst. 3 vodního zákona,
c)
ukládají tomu, kdo poškodí veřejnou kanalizaci nebo veřejný vodovod, popřípadě ohrozí jejich provoz, provést opatření k odstranění závadného stavu v případech, kdy tato opatření nevyžadují povolení.
(2)
Místní (městské) národní výbory na základě pověření krajského národního výboru vydaného po projednání s příslušným okresním národním výborem v případech, kde jsou pro to potřebné podmínky a nejde o hraniční toky,
a)
povolují odběr a jiné užívání povrchových vod a podzemních vod podle § 8 odst. 1 písm. a) a b) vodního zákona pro potřeby jednotlivých občanů (domácností), jakož i zřizování, změny a zrušování vodohospodářských děl, která souvisejí s tímto odběrem,
b)
povolují stavby k odvodňování pozemků do výměry 5 hektarů,
c)
rozhodují v případech, v nichž jsou příslušné povolovat vodohospodářské dílo, i v ostatních vodohospodářských záležitostech týkajících se tohoto vodohospodářského díla,
d)
rozhodují ve sporech o zřízení, popřípadě zrušení přípojky k veřejnému vodovodu nebo k veřejné kanalizaci pro jednotlivé obytné budovy, pokud přípojka není vodohospodářským dílem,
e)
dávají souhlas podle § 13 vodního zákona ke stavbám, zařízením, popřípadě činnostem v zátopových územích, chráněných oblastech přirozené akumulace vod a v ochranných pásmech, a to pro stavby jednotlivých obytných budov, drobné stavby, jakož i pro zemní a terénní úpravy neovlivňující odtokové poměry, nejde-li o stavby uvedené v § 13 odst. 1 písm. a) nebo b) vodního zákona,
f)
vyjadřují se podle § 14 vodního zákona v případech, v nichž jsou příslušné vydávat povolení nebo souhlas.
(3)
V případech uvedených v odstavci 1 si mohou vyhradit rozhodování okresní národní výbory, zejména jde-li o územní obvody více místních (městských) národních výborů.
§ 4
Krajské národní výbory
(1)
Krajské národní výbory povolují
a)
vypouštění odpadních vod do povrchových nebo podzemních vod
1.
z nemocnic a jiných zdravotnických zařízení,
2.
z ústředně řízených průmyslových organizací a ze zemědělských organizací,
3.
z veřejných kanalizací v případech a rozsahu uvedeném v příloze tohoto zákona;
v případech uvedených v bodu 1 a 2 povolují též související odběr vod,
b)
odběr podzemních a povrchových vod pro potřeby veřejných vodovodů, které přesahují území jednoho okresu nebo se dotýkají zájmů více okresů,
c)
odběr vod k zavlažování pozemků ve výměře nad 1000 hektarů,
d)
odběr a jiné nakládání s vodami zvlášť významné z hlediska státní vodohospodářské bilance v případech stanovených ministerstvem; nejde-li o odběr vod pro potřeby veřejných vodovodů, povolují též související vypouštění odpadních vod,
e)
zadržování povrchových vod v nádržích s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou hrázového tělesa nad 8 m ode dna základové výpusti, včetně vodohospodářských děl a zařízení umožňujících využití vodní energie,
f)
stavby na ochranu před povodněmi přesahující území jednoho okresu a vodohospodářská díla na vodních cestách2) zřizovaná k plavebním účelům nebo ovlivňující podmínky plavby,
g)
vodohospodářská díla odvodňovacích soustav ve výměře nad 2000 hektarů,
h)
vodohospodářská díla, která umožňují nakládání s vodami, k němuž je potřebné povolení krajského národního výboru.
(2)
Krajské národní výbory rozhodují
a)
v případech, v nichž jsou příslušné povolovat vodohospodářské dílo, i v ostatních vodohospodářských věcech týkajících se tohoto vodohospodářského díla, popřípadě povoleného nakládání s vodami,
b)
ve vodohospodářských věcech hraničních toků po projednání s ministerstvem, a má-li rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, též s federálním ministerstvem vnitra.
(3)
Krajské národní výbory
a)
řídí a usměrňují podle směrného vodohospodářského plánu nakládání s vodami, jejich ochranu, jakož i ostatní vodohospodářské věci v kraji, a to v rozsahu působnosti a způsobem stanoveným národním výborům tímto zákonem,
b)
stanoví zátopová území u vodohospodářsky významných vodních toků v případech, které si vyhradí po projednání s příslušnými národními výbory,
c)
schvalují kanalizační řády veřejných kanalizací, u nichž povolují vypouštění odpadních vod,
d)
dávají souhlas podle § 13 odst. 1 vodního zákona ke stavbám, zařízením, popřípadě činnostem, jestliže se provádějí na vodních cestách,
e)
vyjadřují se podle § 14 vodního zákona v případech, ve kterých jsou příslušné vydávat povolení nebo souhlas; ve věcech hraničních toků se vyjadřují po projednání s ministerstvem,
f)
vedou evidenci vodních toků a navrhují ministerstvu jejich správce,
g)
činí za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při havarijním zhoršení jakosti vod opatření náležející do působnosti národních výborů nižšího stupně, a to v případech přesahujících územní obvod nebo možnosti národních výborů nižšího stupně.
§ 5
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistická republiky
Ministerstvo
a)
řídí výkon státní správy na úseku vodního hospodářství,
b)
pečuje o ochranu přirozené akumulace vod a vodních zdrojů, o ochranu vodních toků, o ochranu jakosti povrchových a podzemních vod, jakož i odstraňování, popřípadě omezování jejich dosavadního znečištění,
c)
provádí rozbor stavu využívání vodních zdrojů, pečuje o udržování rovnováhy mezi kapacitou vodních zdrojů, potřebou a spotřebou vody a o nejhospodárnější a nejúčelnější využívání vodních zdrojů z hlediska potřeb národního hospodářství a zajišťuje jejich evidenci,
d)
ústředně plánuje a usměrňuje hospodaření s vodami, sestavuje a doplňuje směrný vodohospodářský plán a zajišťuje uplatňování jeho zásad při hospodaření s vodami,
e)
určuje na návrh krajských národních výborů správce drobných vodních toků a zajišťuje správu vodohospodářsky významných vodních toků prostřednictvím jím řízených státních vodohospodářských organizací,
f)
zabezpečuje hydrologickou službu a hydrologický průzkum,
g)
pečuje o splavnost vodních toků a budování vodních cest,
h)
ústředně řídí přípravu a výstavbu soustav vodohospodářských děl,
i)
vyjadřuje se podle § 14 vodního zákona k centrálně posuzovaným stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňuji nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu před povodněmi,
j)
řídí v podřízených organizacích v rámci jednotné státní vědeckotechnické politiky základní a aplikovaný vodohospodářský výzkum a vodohospodářský rozvoj,
k)
vykonává vrchní vodohospodářský dozor,
l)
schvaluje komplexní manipulační řády soustav vodohospodářských děl, které ovlivňují vodní hospodářství v územních obvodech více krajských národních výborů,
m)
rozhoduje v pochybnostech o rozsahu povinností, popřípadě oprávnění správců vodohospodářsky významných vodních toků, pokud nejde o rozhodování podle správního řádu,
n)
upravuje podrobněji obecně závazným právním předpisem úkoly jednotlivých vodohospodářských orgánů stanovené tímto zákonem.
§ 6
Místní příslušnost vodohospodářských orgánů
(1)
Místní příslušnost vodohospodářských orgánů k vydávání povolení k nakládání s vodami, k vodohospodářským dílům a k některým činnostem podle § 8 až 10 vodního zákona se řídí místem díla, popřípadě místem činnosti.
(2)
Je-li vodohospodářské dílo, k jehož povolení je příslušný okresní národní výbor, na území více okresů téhož kraje, je příslušný okresní národní výbor, v jehož územním obvodě je převážná část vodohospodářského díla. V pochybnostech o tom, v kterém okrese je převážná část vodohospodářského díla, určí příslušnost krajský národní výbor, a jde-li o okresy ve více krajích určí příslušnost zúčastněné krajské národní výbory ve vzájemné dohodě; nedojde-li k dohodě, určí příslušnost ministerstvo.
(3)
Je-li vodohospodářské dílo, k jehož povolení je příslušný krajský národní výbor, na území více krajů, je příslušný krajský národní výbor, v jehož územním obvodě je převážná část vodohospodářského díla. V pochybnostech o tom, v kterém kraji je převážná část vodohospodářského díla, určí příslušnost ministerstvo.
§ 7
Souběh povolení vodohospodářských orgánů různých stupňů
Jestliže týž žadatel požaduje současné vydání několika povolení, k jejichž vydání jsou příslušné vodohospodářské orgány různých stupňů, rozhodne o vydání těchto povolení vodohospodářský orgán nejvyššího stupně. Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem upravit podrobnosti.
ČÁST DRUHÁ
Směrný vodohospodářský plán a ochrana vodohospodářských zájmů
§ 8
Sestavování a doplňování směrného vodohospodářského plánu
(1)
Směrný vodohospodářský plán sestavuje a doplňuje ministerstvo v součinnosti se zúčastněnými ústředními orgány tak, aby byl v souladu s perspektivou rozvoje jednotlivých odvětví národního hospodářství a s ochranou životního prostředí.
(2)
Ministerstvo může pověřit nižší vodohospodářské orgány zpracováním podkladů pro sestavování a doplňování směrného vodohospodářského plánu. Ministerstvo, popřípadě k tomu pověřené jím řízené organizace a vodohospodářské orgány mohou požadovat od těch, kdož mají požadavky na vodu nebo ovlivňují hospodaření s vodou, popřípadě její jakost, aby jim bezplatně sdělovali údaje potřebné k sestavování a doplňování tohoto plánu, nebo si mohou tyto údaje u nich zjišťovat.
(3)
Ministerstvo sestavuje v rámci směrného vodohospodářského plánu státní vodohospodářskou bilanci, která obsahuje vyhodnocení zásob povrchových a podzemních vod, jejich jakosti a současného i možného využití; přitom stanoví zásady ročního a víceletého hospodaření s vodou v jednotlivých povodích a určuje potřebné ukazatele, především ukazatele minimálních průtoků vody ve vodních tocích a ukazatele potřeby, spotřeby, popřípadě jakosti vody při nakládání s ní. Při stanovení ukazatelů minimálních průtoků ve vodních tocích bere zřetel na potřeby uživatelů vod, včetně potřeb plavby na splavných tocích a na ochranu důležitých zájmů společnosti.
(4)
Ministerstvo může pověřit nižší vodohospodářské orgány, aby podle jím stanovených zásad určily ukazatele pro jednotlivá dílčí povodí, popřípadě úseky vodních toků.
(5)
Zásoby povrchových a podzemních vod a jejich jakost evidují a bilančně vyhodnocují organizace pověřené ministerstvem, a to podle směrnic vydaných ministerstvem po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy.
§ 9
Ochrana vodohospodářských a jiných důležitých zájmů společnosti
Vodohospodářské orgány jsou povinny vycházet při rozhodování, vyjádřeni a při provádění ostatních opatření ve vodním hospodářství ze směrného vodohospodářského plánu, zejména ze státní vodohospodářské bilance, dodržovat zásady ročního a víceletého hospodaření s vodou v jednotlivých povodích a dbát na ochranu životního prostředí a ostatní důležité zájmy společnosti.
ČÁST TŘETÍ
Vodohospodářský dozor
§ 10
Vodohospodářský dozor národních výborů
(1)
Národní výbory dozírají na dodržování ustanovení vodního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
(2)
Národní výbory jsou povinny v. rozsahu své působnosti soustavně dozírat zejména na to, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, ustanovení vodního zákona k ochraně vod, včetně jejich jakosti, zda jsou udržována vodohospodářská díla v řádném stavu a zda jsou provozována podle schválených kanalizačních, manipulačních nebo provozních řádů.
(3)
Národní výbory si mohou při provádění vodohospodářského dozoru vyžádat spolupráci orgánů, které sleduji jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, orgánů státního hospodářského řízení zemědělství, rybářství, popřípadě dalších orgánů, jakož i společenských organizací působících na těchto úsecích. Po projednání s těmito organizacemi mohou pověřit jejich členy některými úkoly, pokud nejde o rozhodnutí ve věcech státní správy.
(4)
Národní výbory provádějí jako součást vodohospodářského dozoru technickobezpečnostní dozor nad vodohospodářskými díly, jejichž stav by mohl ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Přitom dozírají zejména na to, jak správci (vlastníci, uživatelé) těchto děl zajišťují na nich odborný technickobezpečnostní dohled a jak provádějí potřebná opatření k jejich bezpečnosti.
(5)
Ministerstvo může upravit obecně závazným právním předpisem způsob provádění vodohospodářského dozoru národními výbory, jakož i provádění odborného technickobezpečnostního dozoru v případech, kdy jej neprovádí organizace pověřená podle § 41 odst. 1 písm. c) vodního zákona nebo jde-li o vodohospodářské dílo ve výstavbě.
§ 11
Vrchní vodohospodářský dozor
(1)
Ministerstvo dozírá v rámci vrchního vodohospodářského dozoru na to, jak nižší vodohospodářské orgány provádějí ustanovení vodního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě.
(2)
V rámci vrchního vodohospodářského dozoru dozírá ministerstvo též na to, jak orgány a organizace dodržují ustanovení vodního zákona o ochraně vod a předpisů vydaných na jeho základě, jak jsou dodržována rozhodnutí vodohospodářských orgánů, jak plní své povinnosti správci (vlastníci, uživatelé) vodohospodářských děl a správci vodních toků a jak plní úkoly organizace pověřené ministerstvem podle vodního zákona nebo tohoto zákona. Zjistí-li nedostatky, může uložit potřebná opatření k jejich odstranění.
§ 12
Slovenská vodohospodářská inspekce
(1)
Slovenskou vodohospodářskou inspekci zřizuje ministerstvo jako svůj odborný kontrolní orgán ve věcech ochrany jakosti vod a hospodařeni s vodou. Slovenská vodohospodářská inspekce vykonává v rámci vrchního vodohospodářského dozoru úkoly uvedené v § 11 odst. 2 v rozsahu určeném ministerstvem.
(2)
Slovenská vodohospodářská inspekce při plnění svých úkolů spolupracuje s národními výbory a poskytuje jim odbornou pomoc.
(3)
Slovenská vodohospodářská inspekce navrhuje vodohospodářským orgánům uložení pokut a opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
§ 13
Oprávnění osob vykonávajících vodohospodářský dozor
Osoby vykonávající dozor podle § 10 až 12 jsou při plnění svých úkolů oprávněny vstupovat na pozemky, do závodů, zařízení a objektů, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů, provádět potřebná zjišťování, požadovat potřebné údaje a vysvětlení a nahlížet do příslušných dokladů; přitom jsou povinny zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství o skutečnostech, o nichž se dověděly při své činnosti a vykázat se průkazem orgánu, z jehož pověřeni vykonávají dozor.
ČÁST ČTVRTÁ
Řízení a vodohospodářská evidence
§ 14
Řízení
(1)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodohospodářské orgány při řízení o věcech upravených vodním zákonem nebo tímto zákonem (dále jen „vodoprávní řízení“) podle správního řádu,3) popřípadě podle stavebního řádu,4) jde-li o rozhodnutí ve věci zřízení, změny nebo zrušení vodohospodářského díla.
(2)
K žádosti o rozhodnutí je třeba připojit doklady obsahující údaje, které jsou směrodatné pro posouzení dosahu žádaného rozhodnutí na vodohospodářské poměry. Jde-li o žádost o povolení, které je současně rozhodnutím o přípustnosti stavby,5) je třeba připojit též doklady, kterých je třeba k žádosti o takovéto rozhodnutí podle stavebního řádu. Žadatel je povinen na vyzvání vodohospodářského orgánu předložit další doklady, popřípadě posudky o vlivu žádaného rozhodnutí na jiné právem chráněné zájmy.
(3)
Ministerstvo vyhláškou podrobněji stanoví, ve kterých případech a které doklady je žadatel o rozhodnutí povinen předložit, jakož i další podrobnosti vydávání povolení, souhlasů a vyjádření.
(4)
Týká-li se vodoprávní řízení užívacích práv k zemědělským nebo lesním pozemkům, které mají v užívání socialistické zemědělské nebo lesní organizace, jsou účastníky vodoprávního řízení jen tyto organizace.
(5)
Účastníkem vodoprávního řízení ve věci povolení nebo souhlasu vodohospodářského orgánu týkajícího se vodního toku je též správce tohoto toku.
(6)
V případech, ve kterých může rozhodnutí vodohospodářského orgánu ovlivnit vodohospodářské poměry v územních obvodech více místních (městských) národních výborů, oznámí vodohospodářský orgán termín a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto národních výborů. K ústnímu jednání pozve písemně všechny jemu známé účastníky vodoprávního řízení.
(7)
Pozvání k ústnímu jednání doručí vodohospodářský orgán účastníkovi do vlastních rukou nejpozději 8 dnů, ve složitějších případech nejpozději 30 dnů přede dnem ústního jednání. Po tuto dobu musí být vyvěšeny i vyhlášky o oznámení ústního jednání podle odstavce 6.
(8)
Ovlivní-li rozhodnutí vodohospodářské poměry nebo jakost vod v obvodě působnosti jiného vodohospodářského orgánu, nebo je-li vodohospodářské dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodohospodářského orgánu, rozhodne věcně a místně příslušný vodohospodářský orgán po projednání s vodohospodářskými orgány, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.
(9)
V jednoduchých věcech, zejména je-li možné rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníkem vodoprávního řízení, rozhodne vodohospodářský orgán bezodkladně. V ostatních případech rozhodne nejpozději do 60 dnů, ve zvlášť složitých případech nejpozději do 3 měsíců od zahájení vodoprávního řízení. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může lhůtu přiměřeně prodloužit odvolací orgán.
(10)
Vodohospdářský orgán může doručit rozhodnutí účastníkům řízení, s výjimkou žadatele o povolení a správce vodního toku, popřípadě toho, kdo podal námitky, veřejnou vyhláškou na místních (městských) národních výborech, v jejichž obvodech jsou zájmy účastníků dotčeny.
(11)
Vydává-li vodohospodářský orgán témuž žadateli současně několik povolení, může tak učinit v jednom rozhodnutí.
(12)
Vyžadují-li to vodohospodářské nebo jiné důležité zájmy společnosti, může vodohospodářský orgán v novém vodoprávním řízení změnit nebo zrušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.
(13)
Náklady na znalecké posudky ve vodoprávním řízení, k němuž dal podnět žadatel o povolení, hradí žadatel.
(14)
Opatření vodohospodářských orgánů učiněná podle § 5 odst. 3, § 16 odst. 1 a § 30 odst. 3 věty první vodního zákona se zpravidla vyhlašují veřejnou vyhláškou nebo jiným v místě obvyklým způsobem.
§ 15
Vodohospodářská evidence
(1)
Vodohospodářské orgány jsou povinny vést evidenci jimi vydaných povolení, souhlasů, vyjádření a jiných rozhodnutí.
(2)
Podrobnosti o způsobu vedení a rozsahu vodohospodářské evidence upraví ministerstvo, které může též pověřit organizace jím řízené, popřípadě některé vodohospodářské orgány vedením souhrnné vodohospodářské evidence.
(3)
Nahlížet do vodohospodářské evidence je oprávněn ten, kdo prokáže oprávněný zájem na skutečnostech v ní uvedených, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů.
ČÁST PÁTÁ
Závodní a podnikoví vodohospodáři
§ 16
(1)
Organizace, které odebírají nebo jinak užívají vodu nebo vypouštějí odpadní, popřípadě zvláštní vody v množství a jakosti nad míru stanovenou ministerstvem v dohodě s příslušnými ústředními orgány, jsou povinny k zajištění odborného hospodaření s vodou a čištění odpadních vod určit kvalifikované pracovníky (závodní a podnikové vodohospodáře). Obdobně určují kvalifikované pracovníky též organizace a orgány nadřízené těmto organizacím, jakož i jejích ústřední orgány.
(2)
Podrobnosti o určování, činnosti a kvalifikaci pracovníků uvedených v odstavci 1 stanoví ministerstvo vyhláškou v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy.
ČÁST ŠESTÁ
Ochrana před povodněmi
§ 17
Všeobecné povinnosti při ochraně před povodněmi
(1)
V době nebezpečí povodně a v době povodně orgány, organizace a občané jsou povinni na příkaz příslušných povodňových orgánů zejména
a)
poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné látky, nářadí a jiné potřebné prostředky,
b)
zúčastnit se podle svých možností a sil prací na ochranu a záchranu lidí a majetku ohroženého povodní,
c)
trpět odstranění staveb, jejich částí anebo porostů.
(2)
Povodňové orgány ukládají povinnosti podle odstavce 1 jen v nevyhnutelně potřebném rozsahu.
§ 18
Řízení ochrany před povodněmi
(1)
Ochranu před povodněmi zabezpečují tyto povodňové orgány:
a)
ministerstvo, ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky a národní výbory,
b)
Ústřední povodňová komise a povodňové komise národních výborů.
(2)
Ministerstvo ústředně řídí a kontroluje přípravu a provádění zabezpečovacích prací na ochranu před povodněmi. Ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky ústředně řídí a kontroluje přípravu a provádění povodňových záchranných prací. Národní výbory činí ve svých územních obvodech preventivní opatření k ochraně před povodněmi; organizují a řídí záchranné práce.
(3)
Ministerstvo a ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky spolupracují ve věcech ochrany před povodněmi. Ostatní orgány a organizace spolupracují s povodňovými orgány a pomáhají jim při zabezpečování ochrany před povodněmi.
(4)
Ústřední povodňová komise koordinuje a kontroluje přípravu a provádění preventivních opatření ústředních orgánů a národních výborů na ochranu před povodněmi; schvaluje komplexní povodňové plány. Ústřední povodňová komise v době nebezpečí povodně a v době povodně ohrožující rozsáhlé území, pokud povodňové komise krajských národních výborů nestačí vlastními silami a prostředky činit potřebná opatření, a na hraničních tocích řídí, koordinuje a kontroluje v plném rozsahu ochranu před povodněmi (zabezpečovací práce a záchranné práce),
(5)
Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda Slovenské socialistické republiky (dále jen „vláda“), která schvaluje též statut této komise. Předsedou komise je ministr lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky a místopředsedou ministr vnitra Slovenské socialistické republiky.
(6)
Povodňové komise národních výborů v době nebezpečí povodně a v době povodně řídí, koordinují a kontrolují ochranu před povodněmi v územním obvodu svého národního výboru.
(7)
Povodňovou komisi národního výboru ustavuje plenární zasedání národního výboru; předsedou komise je předseda nebo místopředseda národního výboru. Povodňovou komisi řídí rada národního výboru; komise je též podřízena povodňové komisi národního výboru vyššího stupně, a jde-li o povodňovou komisi krajského národního výboru, je podřízena Ústřední povodňové komisi, pokud v době nebezpečí povodně a v době povodně nepřevezme řízení ochrany před povodněmi v plném rozsahu povodňová komise národního výboru vyššího stupně, nebo jde-li o povodňovou komisi krajského národního výboru, Ústřední povodňová komise.
(8)
Ústřední povodňová komise a povodňové komise národních výborů v době nebezpečí povodně a v době povodně mohou vydávat příkazy k provedení opatření potřebných k zabezpečení ochrany před povodněmi. Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu.
§ 19
Předpovědní, hlásná a varovná povodňová služba
(1)
Orgány, organizace a občané jsou povinni neodkladně hlásit nebezpečí povodně povodňovým orgánům.
(2)
Orgány a organizace, zejména ty, které zajišťují telekomunikační služby, jsou povinny přednostně zabezpečovat komunikaci zpráv a hlášení předpovědní a hlásné povodňové služby ve věcech ochrany před povodněmi.
§ 20
Náklady na opatření k ochraně před povodněmi
(1)
Orgány, organizace a občané nesou náklady, které jim vzniknou vlastními opatřeními k ochraně jejich majetku (majetku v jejich správě nebo užívání) před povodněmi.
(2)
Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích a na vodohospodářských dílech hradí jejich správci (vlastníci, uživatelé). Náklady na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce 1, hradí okresní národní výbory podle zvláštních předpisů, které vydá ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy.
(3)
Ministerstvo v dohodě s ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky může stanovit, ve kterých dalších případech a vůči komu náleží nárok na náhradu nákladů vzniklých těm, kdo na příkaz povodňových orgánů vykonávali opatření k ochraně před povodněmi.
§ 21
Náhrada škody způsobené opatřeními prováděnými k ochraně před povodněmi
Národní výbory hradí občanům škody, které jim vzniknou v důsledku činnosti a opatření k ochraně před povodněmi; organizacím v těchto případech hradí škody na věcech a náklady spojené s odškodněním pracovních úrazů.6) O náhradě těchto škod rozhoduje a náhradu poskytuje příslušný okresní národní výbor.
§ 22
Prováděcí předpisy
Podrobnosti o provádění ochrany před povodněmi, zejména o úkolech a spolupráci orgánů, organizací a občanů při povodních upraví vláda nařízením.
ČÁST SEDMÁ
Vodní stráž
§ 23
(1)
Vodohospodářské orgány na návrh správců vodních toků nebo správců (vlastníků, uživatelů) vodohospodářských děl ustanovují k ochraně vod, vodních toků a k ochraně vodohospodářských děl vodní stráž. Vodní stráž lze ustanovit i na návrh společenské organizace. Náklady na vodní stráž nesou správci (vlastníci, uživatelé) a společenské organizace, na jejichž návrh byla vodní stráž ustanovena. Ve výjimečných případech, vyžaduje-li to ochrana důležitých zájmů společnosti, může příslušný vodohospodářský orgán uložit správci (vlastníku, uživateli), aby předložil návrh na ustanovení vodní stráže.
(2)
Člen vodní stráže je oprávněn při výkonu ochrany vstupovat na cizí pozemky a vodohospodářská díla, pokud k tomu není potřeba povolení podle zvláštních předpisů, zjišťovat osoby, které porušují ustanovení vodního zákona k ochraně vod, vodních toků a vodohospodářských děl, a oznamovat je vodohospodářskému orgánu, který ho ustanovil. Člen vodní stráže je oprávněn ukládat pokuty v blokovém řízení podle zvláštních předpisů.
(3)
Vodní stráž může požádat při plnění svých úkolů o spolupráci Sboru národní bezpečnosti, pokud jejich plnění nemůže zabezpečit vlastními sílami nebo prostředky. Vodní stráž je při výkonu své činnosti povinna nosit služební odznak se státním znakem.
(4)
Ministerstvo v dohodě s ministerstvem vnitra Slovenské socialistické republiky určí obecně závazným právním předpisem vodohospodářské orgány, které ustanovují vodní stráž, jakož i ostatní podrobnosti o ustanovení vodní stráže, zejména o složení slibu, o vnějším označení jejích členů a o výkonu ochrany.
ČÁST OSMÁ
Pokuty
§ 24
(1)
Organizacím, které porušují povinnosti stanovené tímto zákonem, popřípadě podle něj uložené, ukládají vodohospodářské orgány pokuty v rozsahu a za podmínek stanovených vládou. Vodohospodářské orgány ukládají za podmínek stanovených vládou pokuty i pracovníkům těchto organizací, kteří zavinili porušení povinností organizací, pokud nejde o trestný čintrestný čin nebo přečin. Výše pokuty může činit u pracovníka organizace nejvýše trojnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku.7)
(2)
Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena trestní odpovědnost jejích pracovníků i odpovědnost organizace podle předpisů o náhradě škody. Byla-li uložena pracovníku organizace pokuta podle odstavce 1, nelze mu uložit pokutu podle jiných předpisů.
(3)
Pokuty uložené podle vodního zákona a tohoto zákona jsou příjmem rozpočtů národních výborů.
ČÁST DEVÁTÁ
Ustanovení závěrečná, přechodná a zrušovací
§ 25
Vodohospodářské orgány spolupracují při opatřeních podle vodního zákona a tohoto zákona, jakož i předpisů vydaných na jejich základě s příslušnými orgány státní správy.
§ 26
(1)
Organizace, které ke dni účinnosti tohoto zákona vypouštějí odpadní nebo zvláštní vody do povrchových nebo podzemních vod, jsou povinny oznámit do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona vodohospodářskému orgánu příslušnému k vydání povolení množství, jakost a způsob vypouštění těchto vod. Pokud vypouštění těchto vod není v souladu s ustanoveními vodního zákona nebo stanovenými ukazateli, rozhodne vodohospodářský orgán, zda, v jakém rozsahu a za jakých podmínek povoluje jejich vypouštění. V povolení stanoví současně přípustný stupeň jakosti vypouštěných odpadních nebo zvláštních vod a lhůtu, v níž musí být tohoto stupně dosaženo, popřípadě vybudováno potřebné čisticí zařízení.
(2)
Ministerstvo vydá v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy vyhlášku, v níž stanoví postup vodohospodářského orgánu tak, aby nakládání s vodami bylo uvedeno do souladu s vodním zákonem do jednoho roku, ve zvlášť odůvodněných případech do dvou let a u veřejných kanalizací do tří let od dne účinnosti tohoto zákona.
§ 27
(1)
Organizace, spravující ke dni účinnosti tohoto zákona veřejnou kanalizaci, předloží návrh kanalizačního řádu8) vodohospodářskému orgánu příslušnému k jeho schválení, a to ve lhůtě jím stanovené.
(2)
Kdo vypouští do veřejné kanalizace odpadní nebo zvláštní vody znečištěné při jejich vzniku nad míru stanovenou kanalizačním řádem, je povinen do 6 měsíců od schválení tohoto řádu požádat o povolení podle § 24 odst. 3 vodního zákona. Vydá-li vodohospodářský orgán povolení, postupuje obdobně podle ustanovení § 26 odst. 1.
(3)
Ministerstvo obecně závazným právním předpisem upraví po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy lhůty a postup vodohospodářských orgánů při vydávání povolení podle odstavce 2.
§ 28
Vodoprávní řízení zahájené před účinností tohoto zákona dokončí vodohospodářský orgán, který řízení zahájil jako příslušný podle dosavadních předpisů.
§ 29
(1)
Tímto zákonem nejsou dotčeny
a)
předpisy upravující působnost Slovenského geologického úřadu, Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu,
b)
zvláštní předpisy upravující výkon státní správy na úseku vodního hospodářství ve vyhrazených prostorách Československé lidové armády a ozbrojených bezpečnostních sborů,9)
c)
ustanovení § 29 zák. č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, pokud jde o povodňové záchranné práce prováděné požárními jednotkami a o provádění ochrany před povodněmi, pokud je neupravuje tento zákon a předpisy vydané na jeho základě.
(2)
Do působnosti ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky náleží řízení vodohospodářských meliorací zemědělských pozemků, včetně závlahových a odvodňovacích soustav, pokud vodní zákon nebo tento zákon nestanoví jinak. Ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky může v dohodě s ministerstvem upravit podrobnosti na tomto úseku.
§ 30
Zrušují se:
1.
zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl, pokud se vztahuje na přísežné hajné k ochraně vod a vodních děl,
2.
vyhláška ministerstva zemědělství č. 615/1949 Ú. v., kterou se určuje vzor osvědčení o ustanovení přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl a o jejich vzetí do přísahy, pokud se vztahuje na přísežné hajné k ochraně vod a vodních děl,
3.
vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 136/1960 Sb., o Státní vodohospodářské inspekci, ve znění vyhlášky Ústřední správy vodního hospodářství č. 55/1966 Sb.,
4.
vládní nařízení č. 65/1966 Sb., o změnách působnosti v oboru ochrany před povodněmi.
§ 31
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1975.
ŠtencI v. r.
Dr. Colotka v. r.
Příloha k zákonu SNR č. 135/1974 Sb.
Případy, v nichž krajské národní výbory povolují vypouštění odpadních vod
podle § 4 odst. 1 písm. a)
K bodu 1: Nemocnice a zdravotnická zařízení, jejichž kapacita infekčních oddělení přesahuje 150 lůžek.
K bodu 2: a) výroba celulózy,
b)
výroba umělých chemických vláken na bázi celulózy,
c)
plynárny zpracovávající hnědé uhlí,
d)
rafinerie ropy a petrochemický průmysl,
e)
výroba syntetických barev,
f)
zpracování surových kůží nad 15 000 tun čerstvé váhy ročně,
g)
těžba a zpracování uranové rudy a atomové elektrárny,
h)
farmaceutický průmysl,
i)
velkovýkrmny prasat s kapacitou nad 5000 kusů.
K bodu 3: Veřejné kanalizace odvádějící celkové znečištění v ukazateli BSK5 nad 1000 t/ rok nebo nad 300 l/sek. odpadních vod.
1)
Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
2)
Zákon č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě.
3)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
4)
Zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, a prováděcí předpisy.
5)
§ 9 odst. 3 vodního zákona.
6)
§ 190 a násl. zákoníku práce a § 44a vládního nařízení č. 66/1965 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády č. 60/1970 Sb.
7)
§ 275 zákoníku práce.
8)
§ 24 odst. 2 vodního zákona.
9)
Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech. |
Vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č. 10/1975 Sb. | Vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č. 10/1975 Sb.
Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky, kterou se mění a doplňují vyhláška č. 4/1967 Sb., o hájení a o době, způsobu a podmínkách lovu některých druhů zvěře, a vyhláška č. 59/1967 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o myslivosti
Vyhlášeno 17. 2. 1975, datum účinnosti 17. 2. 1975, částka 3/1975
* Článek I - Vyhláška č. 4/1967 Sb., o hájení a o době, způsobu a podmínkách lovu některých druhů zvěře se mění a doplňuje takto:
* Článek II - Vyhláška č. 59/1967 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o myslivosti, se mění takto:
* Článek III
Aktuální znění od 17. 2. 1975
10
VYHLÁŠKA
ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky
ze dne 31. ledna 1975,
kterou se mění a doplňují vyhláška č. 4/1967 Sb., o hájení a o době, způsobu a podmínkách lovu některých druhů zvěře a vyhláška č. 59/1967 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o myslivosti
Ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky v dohodě s ministerstvem kultury České socialistické republiky a ostatními zúčastněnými ústředními úřady a po projednání s Českým mysliveckým svazem stanoví podle § 26, § 30 odst. 2 a § 44 odst. 2 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti (dále jen „zákon“):
Článek I
Vyhláška č. 4/1967 Sb., o hájení a o době, způsobu a podmínkách lovu některých druhů zvěře se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 zní:
㤠1
Hájení
(1)
Hájeny jsou po celý rok tyto druhy zvěře: kamzík horský, kozorožec horský, koza bezoárová, los evropský, svišť horský, kočka divoká, lasice kolčava, lasice hranostaj (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1), medvěd brtník, rys ostrovid, veverka obecná, vydra říční, bekasina otavní, drop velký, roháč, holub doupňák, hrdlička divoká, jeřábek lesní, krocan divoký, kvíčala, všechny druhy kachen (kromě druhů uvedených v § 2 odst. 1 č. 17), slepice tetřeva hlušce a tetřívka obecného, kormorán velký, všechny druhy sov, volavka popelavá, orel, orlovec říční, jestřáb lesní (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1), krahujec obecný, poštolky, pochop, pilich, moták lužní, káně lesní (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1), káně rousná (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1), výr velký a racek chechtavý (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1 a 2).
K ochraně těchto druhů zvěře jsou uživatelé honiteb a honebních pozemků povinni chránit jejich životní prostředí, zejména hnízdiště, tokaniště, říjiště apod.
(2)
Hájeny nejsou tyto druhy zvěře:
prase divoké (kromě bachyně), liška obecná, mývalovec kuní, tchoř, vlk, vrána obecná (černá a šedá) a straka obecná.“.
2.
§ 2 odst. 1 zní:
„(1)
Doba lovu se pro dále uvedené druhy zvěře stanoví takto:
1.
jelen evropský, laň a kolouch jelena evropského od 1. srpna do 31. prosince,
2.
jelen sika, laň a kolouch jelena sika od 1. září do 31. prosince,
3.
jelenec viržinský, laň a kolouch jelence viržinského od 1. září do 31. prosince,
4.
daněk skvrnitý, danělka a daňče od 1. září do 31. prosince,
5.
muflon, muflonka a muflonče od 1. září do 31. prosince,
6.
srnec obecný od 16. května do 30. září,
7.
srna a srnče od 1. září do 31. prosince,
8.
prase divoké - bachyně od 1. srpna do 15. ledna,
9.
zajíc polní od 1. listopadu do 31. prosince,
10.
králík divoký od 1. srpna do 31. prosince,
11.
jezevec lesní od 1. srpna do 30. listopadu (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1),
12.
kuna lesní a skalní od 1. listopadu do 31. ledna (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1),
13.
ondatra pižmová od 1. října do 15. dubna (§ 10),
14.
tetřev hlušec - kohout, tetřívek obecný - kohout od 1. dubna do 15. května,
15.
bažant od 1. listopadu do 31. prosince,
16.
koroptev polní od 1. září do 15. října (§ 4 odst. 5),
17.
kachna divoká, čírka obecná, čírka modrá, lžičák pestrý, kopřivka obecná, polák velký, polák chocholačka, lyska černá od 16. srpna do 30. listopadu,
18.
husy od 1. října do 31. prosince,
19.
sluka lesní od 16. března do 15. dubna,
20.
holub hřivnáč od 1. srpna do 31. října,
21.
hrdlička zahradní od 1. srpna do 31. prosince,
22.
havran polní od 16. října do 31. března (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1); jeho mláďata od 1. května do 31. května,
23.
kavka obecná od 1. srpna do 31. března (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1),
24.
sojka obecná od 1. června do 31. března (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1).“.
3.
§ 3 zní:
㤠3
(1)
Po celý rok je dovoleno lovit v samostatných a uznaných bažantnicích kunu lesní a skalní, jezevce lesního, lasici hranostaje, ježka, káni lesní a rousnou, jestřába lesního, havrana polního, kavku obecnou, sojku obecnou a racka chechtavého.
(2)
Na rybnících s velkochovy kachen se smí lovit racek chechtavý po celý rok, pokud na těchto rybnících není zřízena přírodní rezervace.
(3)
Okresní národní výbor může po projednání s Českým mysliveckým svazem a krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody povolit na žádost uživatele honitby vybrat po jednom mláděti z jednoho nebo několika hnízd výra obecného, jestřába lesního, krahujce obecného a poštolky obecné, pokud v těchto hnízdech je více mláďat než jedno. Uživatel honitby si smí z výrů vybraných z hnízd ponechat jen jednoho, jestliže dosud žádného nemá. Ostatní vybrané výry je uživatel honitby povinen nabídnout ke koupi organizaci pověřené zajišťováním odchytu zvěře, jejím nákupem, komorováním a odchytem. Uživatel honitby smí prodat mláďata vybraná z hnízd jestřába lesního, krahujce obecného a poštolky obecné pouze prostřednictvím uvedené organizace.“.
4.
V § 4 odst. 2 se slova „chov, odchyt a odstřel“ nahrazují slovy „chov a lov“.
5.
§ 4 odst. 3 zní:
„(3)
Spárkatou zvěř je dovoleno střílet pouze jednotnou střelou pro kulovnice. Prase divoké může být při lovu nadháňkou, naháňkou nebo nátlačkou stříleno jednotnou střelou pro brokovnice.“.
6.
§ 4 odst. 5 a 6 znějí:
„(5)
Odstřel koroptve polní je dovolen pouze v honitbách, ve kterých jsou dosaženy normované stavy koroptví, je zaveden krotký nebo polodivoký jejich chov a odchovaná kuřata jsou vypouštěna do honitby.
(6)
Je zakázáno:
a)
lovit zvěř z motorových vozidel,
b)
střílet zvěř na hnízdech a vystřelování hnízd,
c)
střílet zvěř na výrovkách,
d)
lovit zvěř do želez a jestřábích košů,
e)
lovit spárkatou zvěř, kromě prasat divokých, nadháňkou, naháňkou nebo nátlačkou.“.
7.
V § 5 odst. 1 ve větě prvé se za slovo „kachen“ vkládají slova „jakož i koroptví (§ 4 odst. 5)“ a poslední věta odstavce 1 zní: „V trvale a dokonale oplocených vinicích, zahradách, ovocných sadech a ovocnářských školkách může být po celý rok loven zajíc a králík divoký; odstřel na těchto plochách, pokud jsou jako honební pozemky součástí honitby, může provést pouze myslivecký hospodář a myslivecká stráž uživatele honitby.“.
8.
§ 5 odst. 3 zní:
„(3)
S výjimkou samostatných a uznaných bažantnic smí být odstřel bažantů prováděn na téže ploše nejvýše třikrát v roce. Odstřel bažantích slepic je dovolen pouze v honitbách, ve kterých je zaveden krotký nebo polodivoký chov bažantů, odchovaná kuřata jsou vypouštěna do honitby a pro něž je ve schváleném plánu mysliveckého hospodaření a lovu povolen lov (včetně odchytu) nejméně 100 kusů bažantí zvěře.“.
9.
§ 5 odst. 4 poslední věta zní:
„Odstřel kachen na tahu je povolen jen jeden den v týdnu, a to v sobotu nebo v neděli.“.
10.
K § 6 odst. 2 se připojuje tato věta:
„Uvedená omezení se nevztahují na odstřel bažantů v samostatných a uznaných bažantnicích.“.
11.
§ 7 odst. 3 druhá věta zní:
„Osoby mladší 15 let se nesmějí zúčastnit společných honů.“.
12.
§ 10 první věta zní:
„Střílet ondatru pižmovou se zakazuje; v době lovu (§ 2 odst. 1 č. 13) lze ji jen chytat.“.
13.
V § 11 odst. 1 ve třetí větě se vypouštějí slova: „a jeleni starší 12 let“.
14.
V § 11 se vypouštějí odstavce 2 a 3.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2 a jeho třetí věta zní:
„U trofejí, které bylo povoleno vyvézt do zahraničí, se okresnímu výboru Českého mysliveckého svazu předkládají fotografie trofeje a bodovací tabulka.“.
15.
§ 12 se vypouští.
16.
§ 13 včetně nadpisu zní:
㤠13
Lovečtí dravci a výři chovaní v zajetí
(1)
Český myslivecký svaz vede evidenci jestřábů lesních, krahujců obecných, poštolek obecných i jiných dravců, pokud jejich použití k sokolnictví je povoleno (§ 14 odst. 1), a výrů chovaných v zajetí. Chovatelé uvedených loveckých dravců a výrů jsou povinni hlásit Českému mysliveckému svazu všechny lovecké dravce a výry, které chovají v zajetí. Český myslivecký svaz vydá jim pro ně evidenční list a kovové kroužky; bez těchto evidenčních listů a kovových kroužků není chov loveckých dravců a výrů v zajetí povolen.
(2)
Uhynutí nebo jinou ztrátu loveckého dravce nebo výra chovaného v zajetí je chovatel povinen hlásit Českému mysliveckému svazu.
(3)
Prodej a nákup loveckých dravců a výrů lze provádět jen prostřednictvím Českého mysliveckého svazu.“.
17.
§ 14 zní:
㤠14
Sokolnictví
(1)
Sokolnictvím se rozumí držení loveckých dravců a lov zvěře těmito dravci. Loveckými dravci se rozumí jestřáb lesní, krahujec obecný a poštolka obecná, popřípadě jiní dravci, pokud jejich použití k sokolnictví povolí na doporučení Českého mysliveckého svazu ministerstvo zemědělství a výživy a ministerstvo kultury.
(2)
Český myslivecký svaz organizuje držitele loveckých dravců. Držitelé loveckých dravců musí být členy klubu sokolníků, který se ustavuje se souhlasem ústředního výboru Českého mysliveckého svazu.
(3)
Při lovu zvěře loveckými dravci se vyžaduje lovecký lístek a povolenka k lovu.“
Článek II
Vyhláška č. 59/1967 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o myslivosti, se mění takto:
§ 19 zní:
㤠19
Ochrana myslivosti
(k § 22, § 23 zákona)
K zabránění škod způsobovaných na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni:
a)
uživatelé honebních pozemků oznámit alespoň 3 dny předem uživateli honitby zahájení senoseče, kosení pícnin, použití chemických přípravků na ochranu rostlin, dobu a místo, kde se budou provádět v noční době zemědělské práce (orba, smykování apod.),
b)
uživatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinných plašičů zvěře,
c)
uživatelé silážních jam a krechtů spolu s uživateli honitby provádět přiměřená opatření proti nežádoucímu přístupu zvěře.“.
Článek III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Nágr CSc. v. r. |
Zákon č. 20/1975 Sb. | Zákon č. 20/1975 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňují některá další ustanovení zákoníku práce
Vyhlášeno 27. 3. 1975, datum účinnosti 1. 7. 1975, částka 7/1975
* Čl. III - Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 162/1973 Sb.) se mění a doplňuje takto:
* Čl. IV - Zrušují se
* Čl. V - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákoníku práce, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
* Čl. VI
Aktuální znění od 1. 1. 2007 (264/2006 Sb.)
20
ZÁKON
ze dne 26. března 1975,
kterým se mění a doplňují některá další ustanovení zákoníku práce
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. III
Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 162/1973 Sb.) se mění a doplňuje takto:
1.
V § 82 odst. 2 a § 88 písm. g) se slova „komise pro pracovní spory“ nahrazují slovy „rozhodčí komise“.
2.
§ 274 písm. c) zní:
„c)
vykonatelných rozhodnutí komisí pro pracovní spory, rozhodčích komisí a smírů jimi schválených;“.
Čl. IV
Zrušují se
1.
§ 19 zákona č. 18/1958 Sb., o požární ochraně;
2.
§ 15 odst. 3 a § 73 odst. 2 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení;
3.
vládní nařízení č. 40/1953 Sb., o občanské pracovní pomoci;
4.
vládní nařízení č. 66/1965 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 60/1970 Sb.;
5.
vyhláška č. 113/1955 Ú. l., o pracovním poměru lodních posádek československých námořních lodí;
6.
§ 97 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení;
7.
vyhláška č. 23/1970 Sb., o projednávání pracovních sporů komisemi pro pracovní spory.
Čl. V
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákoníku práce, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1975.
Dr. Štrougal v. r.
též na místě presidenta republiky podle čl. 64 ústavního zákona o československé federaci
Indra v. r. |
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 30/1975 Sb. | Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 30/1975 Sb.
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky, jímž se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod
Vyhlášeno 28. 3. 1975, datum účinnosti 1. 4. 1975, částka 9/1975
* § 1 - (1) Ukazatele přípustného stupně znečištění povrchových vod (dále jen „ukazatele“) uvedené v příloze tohoto nařízení jsou závazné pro vodohospodářské orgány při povolování vypouštění odpadních a zvláštních vod do vod povrchových; vodohospodářské orgány při
* § 2 - (1) Ukazatele se vztahují k množství látek v recipientu po smíšení s odpadními nebo zvláštními vodami. Vliv vypouštěných odpadních nebo zvláštních vod na vody v recipientu se zjišťuje přepočtem z hodnot těchto vod na poměry v recipientu tak, že se uvažuje
* § 3 - (1) Zrušují se směrnice Ústřední správy vodního hospodářství č. 74/1957 Ú. v., o jakosti povrchových vod v recipientech.
* § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1975. k nařízení vlády SSR č. 30/1975 Sb.
Aktuální znění od 1. 4. 1975
30
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Slovenské socialistické republiky
ze dne 26. března 1975,
jímž se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod
Vláda Slovenské socialistické republiky nařizuje podle § 23 odst. 2 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon):
§ 1
(1)
Ukazatele přípustného stupně znečištění povrchových vod (dále jen „ukazatele“) uvedené v příloze tohoto nařízení jsou závazné pro vodohospodářské orgány při povolování vypouštění odpadních a zvláštních vod do vod povrchových; vodohospodářské orgány přitom v závažných případech, zejména v zájmu ochrany životního prostředí, popřípadě pro jiné důležité zájmy společnosti použijí při povolování vypouštění odpadních a zvláštních vod do vod povrchových pro jednotlivé vodní toky, popřípadě pro jednotlivé úseky vodních toků, které nejsou toky vodárenskými, hodnoty přísnější, a to až do výše hodnot platných u toků vodárenských.
(2)
Povolí-li vodohospodářský orgán vzhledem k důležitému zájmu společnosti výjimečně vypouštění odpadních nebo zvláštních vod do vod podzemních, musí být vypouštěné vody tak vyčištěny, popřípadě upraveny, aby nezhoršily ani neohrozily jakost vod podzemních.
§ 2
(1)
Ukazatele se vztahují k množství látek v recipientu po smíšení s odpadními nebo zvláštními vodami. Vliv vypouštěných odpadních nebo zvláštních vod na vody v recipientu se zjišťuje přepočtem z hodnot těchto vod na poměry v recipientu tak, že se uvažuje skutečný objem vody v recipientu, který se u vodních toků nahrazuje 355denním průtokem. V uměle vzdutých úsecích vodních toků (vodní nádrže apod.) se tento průtok určuje v profilu, kde voda ze vzdutého úseku vytéká.
(2)
Zjišťováni jakosti vod v recipientu se provádí rozborem těchto vod podle technických norem o provádění rozborů pro stanovení stupně znečištění povrchových vod.1) Pro určení jakosti vody ve vodním toku jsou především rozhodující výsledky měření provedených při 355denním průtoku.
(3)
Ukazatele stanovené pro vodárenské toky musí být v těchto tocích dodrženy v kterémkoliv místě. Ukazatele stanovené pro ostatní povrchové vody musí být dodrženy v místech, které určí vodohospodářský orgán v souvislosti s povolováním vypouštění odpadních nebo zvláštních vod; vychází přitom ze současného a plánovaného nakládání s vodami. U sedimentačních nádrží a jiných obdobných zařízení určených k dočišťování, akumulaci nebo jinému nakládání s odpadními nebo zvláštními vodami musí být dodrženy jen v místech výtoku vod z těchto zařízení.
(4)
Je-li jakost povrchové vody již horší, než stanoví některý ukazatel, je její další znečišťování odpadními nebo zvláštními vodami v tomto ukazateli nepřípustné.
§ 3
(1)
Zrušují se směrnice Ústřední správy vodního hospodářství č. 74/1957 Ú. v., o jakosti povrchových vod v recipientech.
(2)
Výjimky povolené podle čl. 6 směrnic č. 74/1957 Ú. v., o jakosti povrchových vod v recipientech a podle § 9 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, ve znění zákona č. 12/1959 Sb., zůstávají v platnosti po dobu, na niž byly povoleny.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1975.
Dr. Colotka v. r.
Příloha k nařízení vlády SSR č. 30/1975 Sb.
Ukazatele přípustného stupně znečištění povrchových vod
I.
Základní ukazatele, které při povolování vypouštění odpadních, popřípadě zvláštních vod do vod povrchových nesmějí být porušeny, popř. překročeny:
1.
biologický stav vod vyjádřený indexem znečištění (saprobity) menším než 2,2 u vodárenských toků a biologický stav vod vyjádřený indexem znečištění (saprobity) menším než 3,2 u ostatních povrchových vod,
2.
stav umožňující normální život pstruhovitých ryb ve vodárenských tocích a kaprovitých v ostatních povrchových vodách,
3.
stav bez pachu u vod vodárenských toků a v nádržích a slabě cizorodý u ostatních vod,
4.
stav, při němž barevné změny nejsou viditelné u vod vodárenských toků ve vrstvě do 20 cm a u ostatních povrchových vod do 10 cm,
5.
teplota do 20 °C u vod pstruhových a vodárenských toků a do 26 °C u ostatních povrchových vod,
6.
neporušená samočisticí schopnost povrchových vod,
7.
stav povrchových vod, při němž nedochází k nadměrnému vývoji nežádoucích organismů (např. vodní květ), ani ke vzniku kalových lavic nebo pokrytí vodní hladiny pěnou, tuky a oleji nebo jinými látkami,
8.
stav povrchových vod, při němž nedochází k porušování hygienických požadavků na ochranu zdraví před ionizujícím zářením,2)
9.
stav povrchových vod, při němž nedochází k toxickému působení radioaktivních a jiných látek na vodní organismy.
II.
Ukazatele přípustného množství látek obsažených v povrchových vodách:
| hodnoty platné ve vodárenských tocích| hodnoty platné v ostatních povrchových vodách| poznámka
---|---|---|---
1\\. rozpuštěný kyslík (nasycení v %)| min. 70| min. 50| vylučují se rozbory nočních a ranních vzorků
2\\. BSK5 mg O2/l| max. 4| max. 8|
3\\. oxidovatelnost manganistanem mg O2/l| max. 8| max. 20| s vyloučením vlivu přirozených humínových látek
4\\. volný sirovodík (H2S) mg/l| max. 0| max. 0,1|
5\\. rozpuštěné látky mg/l| max. 500| max. 1000|
6\\. chloridové ionty (Cl) mg/l| max. 200| max. 400|
7\\. síranové ionty (SO4) mg/l| max. 200| max. 300|
8\\. vápníkové ionty (Ca) mg/l| max. 250| max. 300|
9\\. hořčíkové ionty (Mg) mg/l| max. 125| max. 200|
10\\. celková tvrdost (°N)| max. 20| max. 46|
11\\. fluoridy (F) mg/l| max. 1,5| max. 2,4|
12\\. amoniak a amonné ionty (NH4+) mg/l| max. 0,5| max. 3,—| ve vodárenských tocích nesmí být volný amoniak vůbec
13\\. dusičnanové ionty (NO3) mg/l| max. 15| max. 50|
14\\. celkové železo (Fe) mg/l| max. 0,5| max. 1,5|
15\\. mangan (Mn) mg/l| max. 0,2| max. 0,5|
16\\. fenoly jednomocné (těkající s vodní parou) mg/l| max. 0,05| max. 0,2|
17\\. anionaktivní tenzidy mg/l| max. 0,1| max. 3,—|
18\\. ostatní tenzidy s výjimkou kationaktivních mg/l| max. 0,5| max. 3,—|
19\\. kyanidové ionty (CN) mg/l| max. 0,01| max. 0,2
max. 0,05| celkových
toxických
20\\. zinek (Zn) mg/l| max. 0,05| max. 0,1| kromě přirozeně
tvrdých vod
21\\. nikl (Ni) mg/l| max. 0,05| max. 0,1|
22\\. olovo (Pb) mg/l| max. 0,05| max. 0,5|
23\\. chróm (CrIII) mg/l| max. 0,1| max. 0,5|
24\\. arsen (As) mg/l| max. 0,05| max. 0,5|
25\\. měď (Cu) mg/l| max. 0,05| max. 0,1|
26\\. selen (Se) mg/l| max. 0,05| max. 0,1|
| hodnoty platné ve vodárenských tocích| hodnoty platné v ostatních povrchových vodách| poznámka
---|---|---|---
27\\. rtuť (Hg) mg/l| max. 0,0001| max. 0,005|
28\\. kadmium (Cd) mg/l| max. 0,01| max. 0,3|
29\\. chrom (CrVI) mg/l| max. 0,05| max. 0,1|
30\\. stříbro (Ag) mg/l| max. 0,01| max. 0,05|
31\\. vanadium (V) mg/l| max. 0,005| max. 0,05|
32\\. uran (U) mg/l| max. 0,05| max. 0,1|
33\\. ropa a ropné látky3) mg/l| max. 0,01| max. 0,2| stanovené jako nepolární extrahované látky
34\\. coli-index v 1 litru vody| max. 80 000| max. 600 000| v místech pásma hygienické ochrany I. stupně nejvýše 10 000
35\\. pH| 6,0—8,5| 5,0-9,0| s výjimkou přirozeně kyselých a zásaditých vod
V položkách 20 až 32 se mezní přípustná koncentrace toxických kovu vztahuje na součet rozpuštěné a nerozpuštěné formy jednotlivé látky.
1)
Do vydání technických norem se používají
„Jednotné metody chemického rozboru vod“,
„Jednotné metody biologického rozboru vod I. a II. “
a „Metody mikrobiologického rozboru vod“.
2)
Vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 65/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
3)
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 12/1973 Sb., o ochraně vod před znečišťováním ropnými látkami. |
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 31/1975 Sb. | Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 31/1975 Sb.
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství
Vyhlášeno 28. 3. 1975, datum účinnosti 1. 4. 1975, částka 9/1975
* ČÁST PRVNÍ - Ukládání pokut organizacím (§ 1 — § 8)
* ČÁST DRUHÁ - Ukládání pokut pracovníkům organizací (§ 9 — § 9)
* ČÁST TŘETÍ - Společná a závěrečná ustanovení (§ 10 — § 13)
* § 14 k nařízení vlády SSR č. 31/1975 Sb.
Aktuální znění od 1. 4. 1975
31
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Slovenské socialistické republiky
ze dne 26. března 1975
o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství
Vláda Slovenské socialistické republiky nařizuje podle § 47 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), a § 24 odst. 1 zákona Slovenské národní rady č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství:
ČÁST PRVNÍ
Ukládání pokut organizacím
§ 1
Obecná ustanovení
Okresní národní výbory1) ukládají pokuty organizacím, které
a)
odeberou nebo jinak užijí povrchové nebo podzemní vody bez povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu s ním (dále jen „nedovolené užití vod“),
b)
vypustí odpadní vody2) do povrchových vod, podzemních vod nebo do veřejné kanalizace bez povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu s ním nebo v rozporu s kanalizačním řádem (dále jen „nedovolené vypouštění vod“),
c)
znečistí povrchové nebo podzemní vody, nebo ohrozí jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním s látkami škodícími vodám, které nejsou odpadními vodami, popřípadě způsobí vniknutí těchto látek do veřejné kanalizace v rozporu s kanalizačním řádem (dále jen „nedovolené nakládání s látkami škodícími vodám“),
d)
poškodí veřejný vodovod nebo veřejnou kanalizaci nebo odeberou vodu z veřejného vodovodu v rozporu s úpravou podle § 30 odst. 3 nebo odst. 4 vodního zákona (dále jen „nedovolený odběr vod“),
e)
poruší jiné povinnosti stanovené vodním zákonem, zákonem o státní správě ve vodním hospodářství nebo podle nich uložené jinak, než je uvedeno pod písmeny a) až d) (dále jen „jiné povinnosti“).
§ 2
Pokuty za nedovolené užití vod
(1)
Pokuta za nedovolené užití povrchových vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby 1,— Kčs za 1 m3 nedovoleně užitých povrchových vod a celkového množství těchto vod.
(2)
Pokuta za nedovolené užití podzemních vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby 7,— Kčs za 1 m3 nedovoleně užitých podzemních vod a celkového množství těchto vod.
(3)
Nejnižší pokuta podle odstavců 1 a 2 se stanoví ve výši 5000,— Kčs.
§ 3
Pokuty za nedovolená vypouštění vod
(1)
Výše pokut ukládaných v případech uvedených v § 1 písm. b) se stanoví podle závadnosti odpadních vod z jednotlivých druhů výrob nebo zdrojů znečištění (dále jen "výroba") a podle množství surovin nebo hotových výrobků v těchto výrobách ročně, popřípadě zpracovávaných nebo vyráběných v jedné kampani.
(2)
Podle závadnosti odpadních vod se jednotlivé druhy výrob člení do čtyř kategorií s technickými jednotkami výroby nebo zpracovávaných surovin (dále jen „technické jednotky“) uvedených v příloze tohoto nařízení.
(3)
V pochybnostech o zařazení výroby do jednotlivých kategorií a technické jednotce rozhodne orgán ukládající pokutu po projednání s ministerstvem lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky.
(4)
Výše pokuty se stanoví násobkem sazby za technickou jednotku a celkového množství technických jednotek za poslední kalendářní rok provozu, popřípadě za poslední kampaň; u nově zaváděných výrob podle plánované roční nebo kampaňové výroby. Sazba za technickou jednotku a nejnižší pokuta v jednotlivých kategoriích se stanoví takto:
sazba za technickou jednotku| nejnižší pokuta
---|---
v I. kategorii 5,— Kčs
v II. kategorii 3,— Kčs
v III. kategorii 2,— Kčs
v IV. kategorii 0,20 Kčs| 15 000,— Kčs,
10 000,— Kčs,
5 000,— Kčs,
10 000,— Kčs.
(5)
Je-li týž druh výroby v jedné organizaci rozdělen do několika výrobních objektů, je rozhodující pro výpočet pokuty počet technických jednotek dosažených jen v těch výrobních objektech, v nichž byla voda nedovoleně vypouštěna.
(6)
Výroba meziproduktů se považuje za samostatnou výrobu, je-li uvedena v příloze tohoto nařízení. Jinak ji lze zařadit podle odstavce 3 do příslušné kategorie jen tehdy, jestliže jde o výrobu v samostatném výrobním objektu.
(7)
Vodohospodářský orgán může snížit vypočtenou pokutu,
a)
udržuje-li organizace řádně v provozu alespoň některé části čistírny odpadních vod,
b)
prokáže-li organizace, že jde o zcela výjimečný případ a že ani při vynaložení veškerého úsilí nemohla zabránit znečištění.
(8)
Vypočtená pokuta se v případě podle odstavce 7 písm. a) sníží o tolik procent, o kolik se snížila hodnota rozhodujícího ukazatele znečištění; orgán ukládající pokutu určí, který ukazatel znečištění je rozhodující. Pokuta snížená podle odstavce 7 nesmí být nižší než nejnižší pokuta podle odstavce 4.
§ 4
Pokuty za nedovolené nakládání s látkami škodícími vodám
(1)
Pokuta za nedovolené nakládání s látkami škodícími vodám se stanoví ve výši od 3000,— Kčs do 500 000,— Kčs podle závažnosti znečištění nebo ohrožení čistoty, popřípadě zdravotní nezávadnosti vod. Při ukládání pokuty se přihlíží též k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání s vodou došlo, a k tomu, jak se organizace přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.
(2)
Při posouzení závažnosti znečištění nebo ohrožení se přihlíží zejména ke škodlivosti a množství škodlivé látky, ke škodlivým následkům, k možnostem jejich odstranění, k vlivu na povrchové vody nebo na zásoby podzemních vod a k možnostem jejich dalšího využití.
§ 5
Pokuty za poškození veřejného vodovodu nebo veřejné kanalizace a za nedovolený odběr vod
(1)
Pokuta se stanoví za poškození
a)
vodovodního potrubí o průměru 500 mm a větším nebo kanalizačního potrubí o průměru 800 mm a větším ve výši 30 000,— Kčs,
b)
vodovodního potrubí o průměru menším než 500 mm nebo kanalizačního potrubí o průměru menším než 800 mm ve výši 10 000,— Kčs,
c)
veřejné části vodovodní přípojky ve výši 500,— Kčs,
d)
veřejné části kanalizační přípojky ve výši 1000,— Kčs.
(2)
Za nedovolený odběr vod se pokuta stanoví ve výši pětinásobku příslušné sazby vodného, počítaného za množství neoprávněně odebrané vody, nejméně však ve výši 1000,— Kčs.
§ 6
Pokuty za porušení jiných povinností
(1)
Pokuta za porušení jiných povinností podle § 1 písm. e) se stanoví ve výši od 500,— v Kčs do 100 000,— Kčs podle závažnosti porušení povinností.
(2)
Při ukládání pokuty se přihlíží zejména k tomu, jaké následky způsobilo, popřípadě mohlo porušení povinností způsobit, k okolnostem, za nichž byly povinnosti porušeny, a jak se organizace přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následku.
(3)
Pokuta podle odstavce 1 se neuloží, byly-li současně porušeny povinnosti, za něž se ukládá pokuta podle § 1 písm. a) až d).
§ 7
Pokuty za opakované porušení povinností
Poruší-li organizace v době jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty jakoukoli povinnost, za niž se ukládá pokuta podle tohoto nařízení, uloží se další pokuta ve výši dvojnásobku sazby. Je-li pokuta stanovena rozpětím, zvyšuje se nejvyšší a nejnižší hranice na dvojnásobek; částky nejnižších pokut podle § 2, § 3 odst. 4 a podle § 5 odst. 2 se zvyšují na dvojnásobek.
§ 8
Nejvyšší hranice pokuty
Pokuta, i v případě zvýšení podle § 7, může činit nejvýše 1 000 000,— Kčs.
ČÁST DRUHÁ
Ukládání pokut pracovníkům organizací
§ 9
Okresní národní výbory ukládají pokuty i pracovníkům organizací, kteří porušení povinností organizací uvedených v § 1 zavinili, nejde-li o trestný čintrestný čin nebo přečin. Pokuta může činit nejvýše trojnásobek průměrného měsíčního výdělku pracovníka.3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k míře zavinění a k rozsahu způsobené škody.
ČÁST TŘETÍ
Společná a závěrečná ustanovení
§ 10
Pokuta je splatná do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena.
§ 11
Řízení o uložení pokuty nelze zahájit po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy se vodohospodářský orgán o skutečnostech podle § 1 dověděl, nejdéle však po uplynutí tří let ode dne, kdy k nim došlo.
§ 12
Při ukládání pokuty podle § 7 se pokuty uložené podle vládní vyhlášky č. 120/1966 Sb., o ukládání pokut za porušování povinností stanovených k ochraně vod před znečišťováním, posuzují jako pokuty uložené podle tohoto nařízení.
§ 13
Zrušuje se vládní vyhláška č. 120/1966 Sb., o ukládání pokut za porušování povinností stanovených k ochraně vod před znečišťováním. Řízení o uložení pokuty zahájené podle této vyhlášky před účinností tohoto nařízení dokončí orgán, který toto řízení zahájil jako příslušný, podle předchozích předpisů.
§ 14
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1975.
Dr. Colotka v. r.
Příloha k nařízení vlády SSR č. 31/1975 Sb.
Rozdělení výrob podle jednotlivých kategorií
I. Kategorie| Technické jednotky:
---|---
1\\. výroba sulfitové celulózy (nebělené)| 1 t výrobku
2\\. výroba viskózových vláken| 1 t výrobku
3\\. výroba klihu a želatiny| 1 t suroviny
4\\. tepelné zpracování hnědého uhlí| 10 t prosazeného uhlí
5\\. prádla vlny| 500 kg prané vlny
6\\. výroba kyanovodíku a kyanidů| 100 kg výrobku
7\\. máčírny lnu a konopí| 1 t suchého stonku
8\\. koželužny| 1 t suroviny
9\\. galvanizovny a provozovny s tepelnou úpravou kovů| 1 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících
kyanidy nebo těžké kovy nebo 10 kg ostatních druhů spotřebovaných chemikálií
10\\. dělení butadienu měďnými solemi| 1 kg spotřebovaných měďných solí
11\\. suchá destilace dřeva| 2 t zpracovaného dřeva
12\\. chemická úprava uranové rudy| 5 t rudniny
13\\. výroba pesticidních látek na bázi organických látek s obsahem fosforu, chlorovaných uhlovodíků a na bázi pentachlorfenolu| 100 kg vyrobeného prostředku
14\\. výroba biologicky neodbouratelných saponátů a saponátových detergentů| 1 t aktivní látky ve výrobku
15\\. výroba mazacích olejů| 10 t suroviny
16\\. výroba syntetického fenolu| 1 t výrobku
17\\. výroba syntetického lihu| 1 t výrobku
18\\. výroba farmaceutických a čistých chemikálií organickou syntézou| 100 kg výrobku
19\\. výroba čistých chemikálií s obsahem těžkých kovů a radioaktivních látek| 100 kg výrobku
20\\. zpracování technických tuků| 1 t zpracovaného tuku
II. Kategorie:| Technické jednotky:
---|---
1\\. tepelné zpracování černého uhlí| 10 t prosazeného uhlí
2\\. výroba chemické dřevoviny| 1 t výrobku
3\\. výroba sulfátové celulózy| 1 t výrobku
4\\. zpracování dehtu| 1 t zpracovaného dehtu
5\\. výroba škrobu| 1 t zpracovaných brambor
6\\. výroba kyseliny citrónové| 1 t zpracované melasy
7\\. výroba droždí| 500 kg zpracované suroviny
8\\. výroba krmiv kvasnou cestou| 1 t suroviny
9\\. výroba plastické kůže| 100 m2 vyrobené kůže
10\\. sýrárny| 10 hl zpracovaného mléka
11\\. jatky| 500 kg masa v živé váze
12\\. zpracování drůbeže| 100 kg zpracované drůbeže
13\\. výroba umělých klihkových střev| 500 ks zpracované suroviny
14\\. výroba mýdla| 1 t výrobku
15\\. výroba jedlých tuků| 3 t výrobku
16\\. výroba biologicky odbouratelných saponátů a saponátových detergentů| 1 t aktivní látky ve výrobku
17\\. chemická úprava rud| 10 t suroviny
18\\. Výroba pesticidních látek
(pokud nejsou uvedeny v I. kategorii)| 100 kg vyrobeného prostředku
19\\. výrobky organické chemie s výjimkou výrob uvedených v ostatních kategoriích| 1 t výrobku
20\\. výroba dřevovláknitých desek| 1 t výrobku
21\\. mokré odkorňování dřeva, paření dřeva| 1 t suroviny
22\\. výroba chlorprenového kaučuku| 1 t výrobku
23\\. výroba antibiotik| 1 t suroviny na živnou půdu
24\\. mokrá přádelna provozu lýkových vláken| 1 m3 použité vody
25\\. vaječná výroba v drůbežářských závodech| 100 kg nezahuštěného vaječného obsahu
26\\. výroba cukru| 3 t zpracované řepy
27\\. infekční oddělení zdravot. zařízení| 20 m3 potřeby vody
28\\. masná výroba| 500 kg masných výrobků
29\\. sušárny brambor| 1 t suroviny
30\\. sídliště| 1 připojený ekv. obyvatel
31\\. čokoládovna — výroba poločokoládového želé a žvýkací gumy| 1 t výrobku
32\\. strojírenská výroba — použití řezných a chladicích emulzí| 10 kg ropných látek
33\\. výkrmny vepřů| 1 chovaný kus
34\\. lihovary| 1 t suroviny
III. Kategorie:| Technické jednotky:
---|---
1\\. výroba lepenky (ze starého papíru)| 1 t výrobku
2\\. pivovary| 10 hl vystaveného piva
3\\. sladovny| 1 t výrobku
4\\. konzervárny zeleniny a masa| 500 kg výrobku
5\\. výroba polévkového koření| 1 t suroviny
6\\. výkrmny kachen| 10 chovaných kachen
7\\. mořírny barevných kovů| 1 m3 použité vody
8\\. mořírny železa| 5 m3 použité vody
9\\. výrobky anorganické chemie s výjimkou výrob uvedených v ostatních kategoriích| 1 t výrobku
10\\. výroba butadienového kaučuku| 1 t výrobku
11\\. výroba gumárenského regenerátu| 1 t výrobku
12\\. praní prádla| 100 kg prádla
13\\. rafinerie benzolu| 1 t suroviny
14\\. výroba průmyslových hnojiv| 10 t výrobku telquel
15\\. výroba papíru| 1 t výrobku
16\\. výroba dřevité lepenky a bílé dřevoviny| 1 t výrobku
17\\. válcovny kovů, tažírny drátů| 10 t výrobku
18\\. mlékárny na výrobu konzumního mléka| 20 hl mléka
19\\. sušárny mléka| 20 hl mléka
20\\. bělení celulózy| 10 t bělené suroviny
21\\. zušlechťování textilu a karbonizace vlny| 100 kg výrobku
22\\. mytí dopravních, stavebních a zemědělských strojů a jejich součástí| 1 m3 použité vody
23\\. gumárenská výroba| 1 t směsi
24\\. výroba čistých chemikálií s výjimkou výrob uvedených v I. kategorii| 100 kg výrobku
25\\. výroba polymerů s výjimkou kaučuku| 1 t výrobku
26\\. finální výroba a adjustace léků| 100 kg výrobku
27\\. neinfekční oddělení zdravotnických zařízení| 20 m3 potřeby vody
28\\. ošetření a tavení sýrů| 500 kg výrobku
29\\. rumplovny skla| 100 kg rumplovaného skla
30\\. lodní doprava| 20 kg spotřebovaných pohonných hmot
31\\. výroba nealkoholických nápojů| 50 hl výrobku
32\\. mlýnský provoz| 3 t vypraného obilí
33\\. alkalické odmašťování kovů| 100 l potřeby vody
34\\. opravny strojů kromě alkalického odmašťování kovů| 200 l použité vody
35\\. flotační úprava rud| 5 t vsázky rudy
36\\. výroba hliníkových slitin| 1 t výrobku
37\\. výroba olova a olověných slitin| 5 t výrobku
38\\. kotelny na kapalná paliva (jen při vypouštění odpadních vod, jejichž vznik je technologicky odůvodněn)| 1 t spotřebovaného kapalného paliva
39\\. sklady ropných látek (jen při vypouštění odpadních vod, jejichž vznik je technologicky odůvodněn)| 10 t skladované ropné látky
40\\. výroba panelů| 1 m3 použité vody
41\\. dezinfekční stanice (ČSD)| 1 m3 použité vody
42\\. brusírny skla| 1 m3 použité vody
43\\. broušení tmelu| 1 m3 použité vody
44\\. strojírenská výroba
(pokud není v jiných kategoriích)| 1 m3 použité vody
IV. Kategorie:| Technické jednotky:
---|---
1\\. briketárny| 5 t výrobku
2\\. hydraulická doprava popílku a škváry| 5 t prosazeného uhlí
3\\. granulace strusky| 5 t suroviny
4\\. zpracování ropy na paliva| 5 t zpracované ropy
5\\. těžba ropy| 5 t vytěžené ropy
6\\. prádla uhlí| 2 t suroviny
7\\. výroba železa| 2 t výrobku
8\\. plavírny kaolínu a hlín| 1 t suroviny
9\\. těžba uranu| 1 t rudniny
10\\. chemické úpravny vody| 10 m3 upravené vody
11\\. magnetická a mechanická úprava rudy| 1 t zpracované rudniny
1)
§ 2 zákona Slovenské národní rady č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství.
2)
§ 22 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
3)
§ 275 zákoníku práce. |
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 32/1975 Sb. | Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 32/1975 Sb.
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky o ochraně před povodněmi
Vyhlášeno 28. 3. 1975, datum účinnosti 1. 4. 1975, částka 9/1975
* ČÁST PRVNÍ - Úvodní ustanovení (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - Opatření na ochranu před povodněmi (§ 2 — § 8)
* ČÁST TŘETÍ - Úkoly národních výborů při ochraně před povodněmi (§ 9 — § 12)
* ČÁST ČTVRTÁ - Úkoly ostatních orgánů, organizací a občanů (§ 13 — § 19)
* ČÁST PÁTÁ - Ustanovení společná, zrušovací a závěrečná (§ 20 — § 20)
* § 21 - Zrušuje se nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 181/1969 Sb., o ochraně před povodněmi, ve znění nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 26/1971 Sb.
* § 22 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1975.
Aktuální znění od 1. 4. 1975
32
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Slovenské socialistické republiky
ze dne 26. března 1975
o ochraně před povodněmi
Vláda Slovenské socialistické republiky nařizuje podle § 22 zákona Slovenské národní rady č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství:
ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení
§ 1
(1)
Ochrana před povodněmipovodněmi je soubor opatření k předcházení a zamezení škod na životech a majetku občanů a společnosti při povodníchpovodních.
(2)
Povodní se rozumí přechodné výrazné stoupnutí hladiny vodního toku, při kterém hrozí vylití vody z koryta nebo při kterém se voda z koryta vylévá a může způsobit škody; to platí přiměřeně i při vnitřních vodách, odchodu ledů a při ohrožení bezpečnosti nebo stability vodohospodářského díla.
(3)
Za nebezpečí povodněpovodně se považuje situace určená povodňovými plány, popřípadě situace tak označená předpovědní povodňovou službou, zeména
a)
při dosažení určeného vodního stavu při stoupající tendenci vody ve vodním toku,
b)
při očekávaném náhlém tání podle meteorologických předpovědí,
c)
při intenzivních nebo dlouhotrvajících srážkách.
(4)
Vnitřní vody jsou vody, které se vyskytují na území chráněném vodohospodářskými díly (dále jen „chráněné území“), zejména vody, které nemohou odtékat přirozeným způsobem při zvýšeném stavu vody v recipientu.
ČÁST DRUHÁ
Opatření na ochranu před povodněmi
§ 2
Druhy opatření na ochranu před povodněmi
Opatření na ochranu před povodněmipovodněmi jsou:
a)
povodňové plány,
b)
povodňové prohlídky,
c)
předpovědní, hlásná a varovná povodňová služba,
d)
hlídková služba,
e)
zabezpečovací práce a záchranné práce.
§ 3
Povodňové plány
(1)
Příprava ochrany před povodněmipovodněmi se zahrnuje do povodňových plánů, které se sestavují na všech stupních povodňových orgánů. Povodňové plány obsahují podrobné určení úkolů a povinností povodňových orgánů, ostatních orgánů a organizací a občanů při opatřeních na ochranu před povodněmipovodněmi.
(2)
Povodňové plány obsahují plány zabezpečovacích prací a plány záchranných prací; skládají se z textové a grafické části.
(3)
Plány zabezpečovacích prací vypracovávají správci vodních toků a správci (vlastníci, uživatelé) vodohospodářských děl. Plány záchranných prací vypracovávají národní výbory v návaznosti na plány zabezpečovacích prací. Povodňové plány vypracovávají též orgány a organizace, jejichž objekty mohou být ohroženy povodní.
(4)
Správci vodohospodářsky významných vodních toků organizují vypracování plánů zabezpečovacích prací ve svých územních obvodech; sestavují plány zabezpečovacích prací, které pozůstávají z plánů zabezpečovacích prací vodních toků jimi spravovaných, z plánů vypracovaných správci ostatních vodních toků (dále jen "drobné vodní toky") a správci (vlastníky, uživateli) vodohospodářských děl a jiných objektů na vodních tocích a při nich v dosahu ohrožení; plány předkládají podle územního členění okresním národním výborům.
(5)
Místní (městské) národní výbory vypracovávají plány záchranných prací a předkládají je okresnímu národnímu výboru.
(6)
Okresní národní výbory uvedou do souladu předložené plány zabezpečovacích prací s plány záchranných prací, doplní je a schválí jako povodňový plán okresu; schválené povodňové plány předkládají krajskému národnímu výboru.
(7)
Krajské národní výbory uvedou do souladu povodňové plány okresních národních výborů, popřípadě je doplní a schválí; schválené povodňové plány předkládají ministerstvu lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“ ) a ministerstvu vnitra Slovenské socialistické republiky, které je zkoordinují, popřípadě doplní a uvedou do souladu z hlediska celých povodí. V soulad uvedené, popřípadě doplněné povodňové plány a jejich změny předkládá ministerstvo Ústřední povodňové komisi, která je schvaluje jako komplexní povodňový plán Slovenské socialistické republiky.
(8)
Schválené povodňové plány se každý rok přezkoumají a podle potřeby doplní a upraví tak, aby jejich změny a doplňky mohly být schváleny do konce roku.
§ 4
Stupně povodňové aktivity
(1)
V povodňových plánech se stanoví tyto stupně povodňové aktivity:
I.
stupeň - stav bdělosti,
II.
stupeň - stav pohotovosti,
III.
stupeň - stav ohrožení.
(2)
Stav bdělosti nastává
a)
při dosažení vodního stavu určeného v povodňovém plánu a stoupající tendenci vody na vodním toku; zpravidla je to stav, kdy voda vystoupí z koryta a dosáhne paty hráze; na vodních tocích neopatřených hrázemi, jestliže hladina vody stoupá a blíží se k břehové čáře,
b)
při očekávaném náhlém tání podle meteorologických předpovědí,
c)
při vnitřních vodách, jestliže hladina vody v přilehlých vodních tocích je vyšší než hladina vnitřních vod
(3)
Stav pohotovosti se vyhlašuje
a)
při dosažení vodního stavu určeného v povodňovém plánu a stoupající tendenci vody ve vodním toku, na vodních tocích neopatřených hrázemi, jestliže voda v korytě dosáhne břehové čáry a má stoupající tendenci,
b)
na začátku tání, lze-li podle předpovědí očekávat rychlé stoupání hladin vodních toků nebo při očekávaném odchodu ledů,
c)
při vnitřních vodách, jestliže nepřetržitým přečerpáváním vody se dodrží maximální hladina vnitřních vod stanovená manipulačním řádem.
(4)
Stav ohrožení se vyhlašuje
a)
na vodních tocích při dosažení vodního stavu určeného v povodňovém plánu; při nižším stavu vody, jestliže na vodním toku opatřeném hrází stav pohotovosti trvá 20 dní nebo začne-li promokat hráz, popřípadě nastanou-li jiné nepředvídané okolnosti, jež mohou způsobit ško
dy většího rozsahu; na vodních tocích neopatřených hrázemi, vystoupi-li voda z koryta a může způsobit značné škody,
b)
při odchodu ledů, je-li přímé nebezpečí tvorby ledových zácp nebo jestliže se zácpy začaly tvořit,
c)
při vnitřních vodách, stoupá-li voda při plném využití kapacity čerpací stanice a při jejím nepřetržitém provozu nad maximální hladinu stanovenou manipulačním řádem,
d)
přelije-li se voda přes hráze nebo jestliže se hráze protrhnou a při záplavě způsobené ledovou zácpou.
(5)
Stav bdělosti přestává
a)
při dosažení vodního stavu určeného v povodňovém plánu, má-li voda ve vodním toku klesající tendenci,
b)
na vodních tocích neopatřených hrázemi, klesne-li voda pod břehovou čáru,
c)
při vnitřních vodách, je-li hladina v přilehlých vodních tocích nižší než hladina vnitřních vod a vnitřní vody lze odvádět samospádem.
(6)
Stav pohotovosti a stav ohrožení se odvolává,
a)
klesne-li stav vody ve vodním toku pod hladinu stanovenou v povodňovém plánu nebo pominou-li skutečnosti, na jejichž základě byl stav pohotovosti nebo stav ohrožení vyhlášen,
b)
voda, která zalila chráněné území, je v převážné míře odvedena do vodního toku a byla-li provedena potřebná technická opatření k zamezení vzniku škod.
(7)
Stav pohotovosti a stav ohrožení vyhlašuje a odvolává
a)
pro území obce (města) místní (městský) národní výbor,
b)
pro území několika obcí téhož okresu a pro území okresu okresní národní výbor,
c)
pro území několika okresů téhož kraje a pro území kraje krajský národní výbor,
d)
pro území přesahující území kraje Ústřední povodňová komise,
e)
na hraničních tocích Ústřední povodňová komise, nepověřila-li tím jiný povodňový orgán.
§ 5
Povodňové prohlídky
Povodňovými prohlídkami se zjišťuje, zda na vodních tocích, na vodohospodářských dílech a na jiných objektech na vodních tocích, jakož i v chráněných a zátopových územích a na objektech na těchto územích nejsou nedostatky, které by mohly způsobit nebo zvýšit nebezpečí povodněpovodně. Povodňové prohlídky provádějí povodňové orgány, správci vodních toků a správci (vlastníci, uživatelé) vodohospodářských děl a jiných objektů podle povodňových plánů nejméně jednou do roka, zpravidla před obdobím jarního táni.
§ 6
Předpovědní, hlásná a varovná povodňová služba
(1)
Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě ostatní orgány a organizace o možnosti vzniku povodněpovodně a o jejím dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích rozhodných pro vznik a vývoj povodněpovodně, zejména o očekávaných vodních stavech nebo průtocích ve vybraných profilech. Tuto službu zabezpečuje Hydrometeorologický ústav v Bratislavě podle pokynů ministerstva.
(2)
Hlásná a varovná povodňová služba varuje obyvatelstvo před nebezpečím povodněpovodně v místě povodněpovodně a v místech ležících níže na vodním toku, upozorňuje povodňové orgány a ostatní orgány a organizace na vývoj povodňové situace a odevzdává zprávy a hlášení potřebné k jejímu hodnocení a k řízení opatření na ochranu před povodněmipovodněmi. Hlásnou a varovnou povodňovou službu organizuje a zabezpečuje ministerstvo a národní výbory.
§ 7
Hlídková služba
(1)
Hlídková služba sleduje vývoj povodňové situace a zjišťuje údaje potřebné pro výkon hlásné a varovné povodňové služby a pro řízení a koordinaci opatření na. ochranu před povodněmipovodněmi.
(2)
Hlídkovou službu zřizují v době nebezpečí povodněpovodně a během povodněpovodně správci vodních toků, správci (vlastníci, uživatelé) vodohospodářských děl a jiných objektů na vodních tocích a při nich v dosahu ohrožení a místní (městské) národní výbory podle povodňových plánů.
§ 8
Zabezpečovací práce a záchranné práce
(1)
Zabezpečovací práce jsou technická opatření k prevenci a ochraně před povodněmipovodněmi na vodních tocích, na vodohospodářských dílech a jiných objektech na vodních tocích, jakož i na chráněných a zátopových územích včetně zásahů pro neškodný odchod ledů v korytech vodních toků. V době nebezpečí povodněpovodně a během povodněpovodně jde zejména
a)
o ochranu hrází proti vlnobití, průsakům, erozívním vlivům, vývěrům a ochranu proti přelití koruny hráze,
b)
o ochranu koryta a břehů vodního toku proti jejich narušování a poškozování.
c)
o odstraňování překážek znemožňujících plynulý odtok vod,
d)
o narušování ledových celin a zácp,
e)
o mimořádnou manipulaci na vodohospodářských dílech,
f)
o uzavírání průtrží hrází,
g)
o odvádění vod ze zaplaveného území,
h)
o odvádění nebo odčerpávání vnitřních vod,
i)
o budování druhotných ochranných povodňových linií.
(2)
Záchranné práce jsou opatření k záchraně životů a majetku v době nebezpečí povodněpovodně a během povodněpovodně, zejména
a)
práce spojené s ochranou a evakuací obyvatelstva z území ohrožených nebo zaplavených povodnípovodní, jakož i péče o toto obyvatelstvo (ubytování, stravování, zdravotnická služba apod.) po nezbytně nutnou dobu,
b)
ochrana a zachraňování majetku (živý a mrtvý inventář apod.) na těchto územích včetně případné předčasné sklizně úrody ohrožené povodnípovodní.
ČÁST TŘETÍ
Úkoly národních výborů při ochraně před povodněmi
§ 9
Místní (městské) národní výbory
Místní (městské) národní výbory jako povodňové orgány ve svých územních obvodech
a)
vypracovávají plány záchranných prací a předkládají je okresnímu národnímu výboru,
b)
zajišťují pracovní síly a věcné prostředky pro případ povodněpovodně, zejména pečují o náležité vybavení jednotek požární ochrany potřebnými prostředky a výstrojí; vyhotovují soupis těchto prostředků a zabezpečují jejich řádné uskladnění a udržování,
c)
dbají na to, aby vedení podniků a závodů, správci (vlastníci, uživatelé) vodohospodářských děl a jiných objektů ohrožených povodnípovodní provedli opatření k ochraně před povodněmipovodněmi podle povodňových plánů,
d)
organizují a zabezpečují hlásnou a varovnou povodňovou službu, zejména varují občany v obci před nebezpečím povodněpovodně (místním rozhlasem, zvukovými signály apod.), upozorňují na něj místní národní výbory sousedních a níže ležících obcí a hlásí nebezpečí povodněpovodně okresnímu národnímu výboru,
e)
vyhlašují a odvolávají stav pohotovosti a stav ohrožení,
f)
organizují, řídí a provádějí záchranné práce v době nebezpečí povodněpovodně a během povodněpovodně; v případě nezbytné potřeby vyžadují od organizací a občanů plnění všeobecných povinností při ochraně před povodněmipovodněmi,1)
g)
zabezpečují evakuaci, dočasné ubytování a stravování evakuovaného obyvatelstva a podle možnosti ochranu jeho majetku, jakož i návrat evakuovaného obyvatelstva; zajišťují nutnou hygienickou a zdravotní péči,
h)
zajišťují ubytování a stravování osob nasazených na zabezpečovací práce a záchranné práce mimo jejich domov,
i)
poskytují pomoc správcům vodních toků, správcům (vlastníkům, uživatelům) vodohospodářských děl a jiných objektů na vodních tocích a při nich v dosahu ohrožení při zabezpečovacích pracích v době nebezpečí povodněpovodně a během povodněpovodně, pokud na tyto práce nestačí jejich vlastní síly a prostředky,
j)
poskytují pomoc sousedním obcím při záchranných pracích v době nebezpečí povodněpovodně a během povodněpovodně, pokud na tyto práce nestačí jejich vlastní síly a prostředky,
k)
provádějí povodňové prohlídky,
l)
vedou záznamy v povodňovém deníku.
§ 10
Okresní národní výbory
Okresní národní výbory jako povodňové orgány ve svých územních obvodech
a)
dozírají na to, jak místní (městské) národní výbory plní své úkoly při ochraně před povodněmipovodněmi,
b)
sestavují a schvalují povodňové plány okresu a předkládají je krajskému národnímu výboru,
c)
zajišťují pracovní síly a věcné prostředky pro případ povodněpovodně, zejména pečují o náležité vybavení jednotek požární ochrany potřebnými prostředky a výstrojí; vyhotovují soupis těchto prostředků a zabezpečují jejich řádné uskladnění a udržování,
d)
organizují výcvik a odborné školení o povodňových záchranných pracích příslušných pracovníků místních (městských) národních výborů a pracovníků orgánů a organizací ve svých územních obvodech; organizují hlásnou a varovnou povodňovou službu a zpravidla jednou do roka provádějí ve spolupráci s Hydrometeorologickým ústavem v Bratislavě instruktáže o vykonávání hlásné a varovné povodňové služby,
e)
vyhlašují a odvolávají stav pohotovosti a stav ohrožení,
f)
v době nebezpečí povodněpovodně upozorňují podle potřeby ostatní orgány a organizace na nebezpečí povodněpovodně a zajišťují, aby byly k dispozici, popřípadě prověřují jejich připravenost,
g)
zajišťují hygienickou a zdravotní péči, nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou a asanaci zatopených studní,
h)
organizují, řídí a provádějí záchranné práce v době nebezpečí povodněpovodně a během povodněpovodně; v případě nezbytné potřeby vyžadují od organizací a občanů plnění všeobecných povinností při ochraně před povodněmipovodněmi,
i)
zajišťují na požádání správcům vodních toků, správcům (vlastníkům, uživatelům) vodohospodářských děl a jiných objektů na vodních tocích a při nich v dosahu ohrožení pomoc při zabezpečovacích pracích v době nebezpečí povodněpovodně a během povodněpovodně, pokud na tyto práce nestačí jejich vlastní síly a prostředky,
j)
poskytují na požádání pomoc místním (městským) národním výborům při záchranných pracích v době nebezpečí povodněpovodně a během povodněpovodně, pokud na tyto práce nestačí jejich vlastní síly a prostředky,
k)
zajišťují ve spolupráci s příslušnou správou spojů, aby v době nebezpečí povodněpovodně nebo během povodněpovodně byla na příslušných poštách a telefonních a telegrafních ústřednách zavedena po dobu potřeby prodloužená nebo nepřetržitá telefonní a telegrafní služba,
l)
vyžadují v případě nebezpečí z prodlení pomoc jednotek Československé lidové armády2) a vojsk ministerstva vnitra a současně o tom informují krajský národní výbor; není-li nebezpečí z prodlení, vyžadují tuto pomoc prostřednictvím krajského národního výboru,
m)
vyžadují v době nebezpečí povodněpovodně, během povodněpovodně a při odchodu ledů prostřednictvím krajského národního výboru souhlas Ústřední povodňové komise k zamýšlenému uvolňování ledových celin a zácp výbušinami a k mimořádné manipulaci na vodohospodářských dílech,
n)
provádějí povodňové prohlídky,
o)
vedou záznamy v povodňovém deníku.
§ 11
Krajské národní výbory
Krajské národní výbory jako povodňové orgány ve svých územních obvodech
a)
dozírají, jak okresní národní výbory plní své úkoly při ochraně před povodněmipovodněmi,
b)
sestavují a schvalují povodňové plány kraje a předkládají je ministerstvu a ministerstvu vnitra Slovenské socialistické republiky,
c)
zajišťují pracovní síly a věcné prostředky pro případ povodněpovodně, zejména pečují o náležité vybavení jednotek požární ochrany potřebnými prostředky a výstrojí; vyhotovují soupis těchto prostředků a zabezpečují jejich řádné uskladnění a udržování,
d)
metodicky usměrňují a kontrolují výcvik a odborné školení o ochraně před povodněmipovodněmi organizované okresními národními výbory a organizují výcvik a odborné školení příslušných pracovníků okresních národních výborů; zabezpečují a řídí organizaci hlásné a varovné povodňové služby,
e)
vyhlašují a odvolávají stav pohotovosti a stav ohrožení,
f)
organizují a řídí záchranné práce v době nebezpečí povodněpovodně a během povodněpovodně; v případě nezbytné potřeby vyžadují od organizací a občanů plnění všeobecných povinností při ochraně před povodněmipovodněmi,
g)
zajišťují na požádání správcům vodních toků, správcům (vlastníkům, uživatelům) vodohospodářských děl a jiných objektů na vodních tocích a při nich v dosahu ohrožení pomoc při zabezpečovacích pracích v době nebezpečí povodněpovodně a během povodněpovodně, pokud na tyto práce nestačí jejich vlastní síly a prostředky,
h)
poskytují na požádání pomoc okresním národním výborům při záchranných pracích v době nebezpečí povodněpovodně a během povodněpovodně, pokud na tyto práce nestačí jejich vlastní síly a prostředky,
i)
zajišťují ve spolupráci s příslušným ředitelstvím (správou) spojů, aby v době nebezpečí povodněpovodně nebo během povodněpovodně byla na příslušných poštách a telefonních a telegrafních ústřednách zavedena po dobu potřeby prodloužená nebo nepřetržitá telefonní a telegrafní služba.
j)
vyžadují v případě nebezpečí z prodlení pomoc jednotek Československé lidové armády a vojsk ministerstva vnitra a současně o tom informují Ústřední povodňovou komisi; není-li nebezpečí z prodlení, vyžadují tuto pomoc prostřednictvím Ústřední povodňové komise.
k)
vyžadují v době nebezpečí povodněpovodně, během povodněpovodně a při odchodu ledů souhlas Ústřední povodňové komise k zamýšlenému uvolňování ledových celin a zácp výbušinami a k mimořádné manipulaci na vodohospodářských dílech.
l)
provádějí povodňové prohlídky,
m)
soustřeďují hlášení o povodňové situaci a souhrnné zprávy okresních národních výborů a
pravidelně předkládají Ústřední povodňové komisi celkovou zprávu s případným návrhem na potřebná opatření,
n)
vedou záznamy v povodňovém deníku.
§ 12
Povodňové komise národních výborů
(1)
Okresní národní výbory a krajské národní výbory zřizují pro plnění svých úkolů při ochraně před povodněmipovodněmi povodňové komise. Místní (městské) národní výbory zřizují povodňové komise podle potřeby.
(2)
Členy povodňových komisí krajských národních výborů zpravidla jsou: vedoucí odboru zemědělství a lesního a vodního hospodářství, vedoucí finačního odboru a vedoucí odboru dopravy krajského národního výboru, náčelník krajské inspekce požární ochrany, náčelník správy Veřejné bezpečnosti, náčelník krajského štábu civilní obrany, zástupce organizace pro správu vodních toků, zástupce organizace státních lesů, zástupce Státní meliorační správy, náčelník krajské vojenské správy, krajský hygienik, popřípadě zástupci dalších orgánů a organizací.
(3)
Povodňové komise okresních národních výborů jsou složeny obdobně jako povodňové komise krajských národních výborů.
(4)
Členy povodňových komisí místních (městských) národních výborů zpravidla jsou: tajemník a příslušní vedoucí pracovníci místního (městského) národního výboru, velitel požárního sboru, zástupce správy Veřejné bezpečností, předseda jednotného zemědělského družstva, zástupci výrobních organizací, popřípadě organizací způsobilých k potřebným zásahům nebo pomoci při ochraně před povodněmipovodněmi.
(5)
Povodňové komise národních výborů podle potřeby zřizují technické štáby jako své odborné poradní a výkonné orgány.
ČÁST ČTVRTÁ
Úkoly ostatních orgánů, organizací a občanů
§ 13
Správci vodních toků a správci (vlastníci, uživatelé) vodohospodářských děl
(1)
Správci vodních toků a správci (vlastníci, uživatelé) vodohospodářských děl
a)
vypracovávají, doplňují a zpřesňují plány zabezpečovacích prací; správci drobných vodních toků je předkládají správci vodohospodářsky významného vodního toku, do jehož povodí drobný vodní tok patří,
b)
zajišťují podle povodňových plánů pracovní síly a věcné prostředky pro zabezpečovací práce,
c)
organizují a provádějí zabezpečovací práce na vodních tocích, na vodohospodářských dílech a jiných objektech na vodních tocích a při nich v dosahu ohrožení, které mají ve správě,
d)
vyhotovují soupis lokalit ohrožených povodněmipovodněmi a soupis objektu na vodních tocích a při nich, jež mohou zvýšit nebezpečí povodněpovodně nebo ledových zácp (stavební objekty, jako lávky a mosty, rozestavěné stavby apod.),
e)
navrhují povodňovým orgánům vyhlášení a odvolání stupňů povodňové aktivity,
f)
vykonávají během nebezpečí povodněpovodně hlídkovou službu na vodních tocích, na vodohospodářských dílech a jiných objektech v jejich správě,
g)
provádějí pravidelné povodňové prohlídky na vodních tocích, na vodohospodářských dílech a jiných objektech v jejich správě,
h)
provádějí v době nebezpečí povodněpovodně a během povodněpovodně mimořádnou manipulaci na vodohospodářských dílech se souhlasem a podle pokynů Ústřední povodňové komise,
i)
sledují vznik ledových zácp a podle účelnosti rozrušují a nasekávají ledy, rozrušují ledové zácpy s použitím výbušin se souhlasem a podle pokynů Ústřední povodňové komise,
j)
zúčastňují se hlásné a varovné povodňové služby ve spolupráci s národními výbory; včas upozorňují národní výbory na nebezpečí povodněpovodně s cílem přípravy záchranných prací a případné pomoci národních výborů při zabezpečovacích pracích,
k)
vyžadují v případě potřeby pomoc jednotek Československé lidové armády a vojsk ministerstva vnitra při zabezpečovacích pracích prostřednictvím Ústřední povodňové komise,
l)
provádějí po povodí prohlídky vodních toků, vodohospodářských děl a jiných objektů v jejich správě a o výsledku podávají zprávu nadřízeným orgánům; analyzují zkušenosti a poznatky z předcházejících povodnípovodní a uplatňují je při zpřesňování plánů zabezpečovacích prací,
m)
vedou záznamy v povodňovém deníku.
(2)
Správci vodohospodářsky významných vodních toků koordinují zabezpečovací práce správců drobných vodních toků a správců (vlastníků, uživatelů) vodohospodářských děl a jiných objektů na vodních tocích ve svých územních obvodech a poskytují jim na požádání odbornou technickou pomoc a podle svých možností i materiální pomoc.
(3)
Správci vodohospodářsky významných vodních toků soustřeďují hlášení o povodňové situaci od správců drobných vodních toků a souhrnné zprávy za své územní obvody předkládají ministerstvu a krajským národním výborům.
§ 14
Správci (vlastníci, uživatelé) nemovitostí u vodních toků a jiné organizace
(1)
Správci (vlastníci, uživatelé) nemovitostínemovitostí při vodních tocích jsou povinni učinit opatření, která jim uložil příslušný národní výbor k zamezení nebo zmírnění nebezpečí povodněpovodně nebo škodlivých následků povodněpovodně, není-li to podle platných předpisů povinností někoho jiného; provádějí zabezpečovací práce na objektech v jejich správě (užívání).
(2)
Na rozestavěných stavbách nebo jejich ucelených částech na vodních tocích nebo v zátopových územích plní přiměřeně úkoly správců (vlastníků, uživatelů) vodohospodářských děl podle § 13 při ochraně před povodněmipovodněmi investor a dodavatel stavební, popřípadě technologické části stavby, a to každý na úseku své činnosti.
§ 15
Správci (vlastníci, uživatelé) jiného majetku na vodním toku nebo ohroženém území
(1)
Na vodních tocích zajišťují ochranu plavidel a zařízení sloužících k plavbě před povodněmipovodněmi jejich správci (vlastníci, uživatelé); přitom se řídí pokyny orgánů státní plavební správy, správce vodního toku a povodňových orgánů.
(2)
Správci (vlastníci, uživatelé) majetku na bezprostředně ohroženém území nebo v zatopeném území zajišťují jeho záchranu včetně případné předčasné sklizně úrody.
§ 16
Veřejné jednotky požární ochrany
Veřejné jednotky požární ochrany plní při ochraně před povodněmipovodněmi úkoly, které jim ukládají nadřízené národní výbory jako povodňové orgány, zejména vedení a provádění zásahů při záchranných pracích. Zabezpečují řádné ošetřování, popřípadě uložení věcných prostředku svěřených jim k povodňovým záchranným pracím. Podle potřeby sestavují plány záchranných prací a předkládají je svým nadřízeným národním výborům.
§ 17
Útvary Sboru národní bezpečnosti
Povodňové orgány vyžadují při ochraně před povodněmipovodněmi pomoc útvarů Sboru národní bezpečnosti, zejména při zprostředkování spojení, při ochraně zdraví a životů občanů, při zajišťování veřejného pořádku a při ochraně majetku.
§ 18
Jednotky Československé lidové armády a vojsk ministerstva vnitra
Ústřední povodňová komise v případě potřeby vyžaduje při ochraně před povodněmipovodněmi pomoc jednotek Československé lidové armády a vojsk ministerstva vnitra; je-li nebezpečí z prodlení, vyžadují tuto pomoc též povodňové komise okresních národních výborů a krajských národních výborů. Ministerstvo spolupracuje s jednotkami Československé lidové armády a vojsk ministerstva vnitra při vypracování jejich plánu pomoci.
§ 19
Občané při výkonu ochrany před povodněmi
(1)
Občané začlenění do ochrany před povodněmipovodněmi (dále jen „povodňová služba“) jsou na základě povodňových plánů povinni v době povodňové aktivity dostavit se na výzvu v nejkratší době na určené místo.
(2)
Organizace jsou povinny poskytovat pracovníkům (členům družstevních organizací) pracovní volno v rozsahu potřebném pro plnění povinností souvisejících s povodňovou službou.3)
(3)
Občanům, kteří se podle povodňových plánů zúčastnili povodňové služby, vydá potvrzení o době jejich účasti příslušný povodňový orgán. Náhradu mzdy za tuto dobu a náhradu za případ nou práci přesčas poskytuje nebo organizacím uvedeným v odstavci 2 uhrazuje příslušný povodňový orgán nebo organizace, v jejímž rámci byla povodňová služba vykonávána.
ČÁST PÁTÁ
Ustanovení společná, zrušovací a závěrečná
§ 20
Použití věcných prostředků určených k ochraně před povodněmi
Věcné prostředky a zařízení určené k ochraně před povodněmipovodněmi mohou být použity k jiným účelům jen se souhlasem příslušného povodňového orgánu. Druh a množství těchto prostředků a zařízení určují správcům vodních toků, správcům (vlastníkům, uživatelům) vodohospodářských děl a jiných objektů, jakož i národním výborům jejich nadřízené orgány na základě povodňových plánů.
§ 21
Zrušuje se nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 181/1969 Sb., o ochraně před povodněmi, ve znění nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 26/1971 Sb.
§ 22
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1975.
Dr. Colotka v. r.
1)
§ 17 zákona SNR č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství.
2)
Směrnice federálního ministerstva národní obrany č. 6/1974 Ú. v. pro poskytování vojenské výpomoci.
3)
§ 124 odst. 1 zákoníku práce a § 21 odst. 1 a 3 vl. nař. č. 66/1965 Sb., kterým se provádí zákoník práce. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 48/1975 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 48/1975 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 100. výročí narození Stanislava Kostky Neumanna
Vyhlášeno 12. 5. 1975, datum účinnosti 12. 5. 1975, částka 13/1975
* § 1 - (1) K 100. výročí narození Stanislava Kostky Neumanna se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 12. 5. 1975
48
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 12. května 1975
o vydání pamětních stříbrných padesátikorun k 100. výročí narození Stanislava Kostky Neumanna
Federální ministerstvo financí podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích, vyhlašuje:
§ 1
(1)
K 100. výročí narození Stanislava Kostky Neumanna se vydávají pamětní stříbrné padesátikoruny.
(2)
Pamětní stříbrné padesátikoruny se razí ze slitiny o 700 dílech stříbra a 300 dílech mědi. Hrubá váha padesátikoruny je 13 g. Při ražbě je dovolena odchylka nahoru i dolů v hrubé váze 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr padesátikoruny je 31 mm, její hrana je vroubkovaná.
(3)
Na líci pamětní stříbrné padesátikoruny je státní znak Československé socialistické republiky. Název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“ je umístěn podél svislých stran štítu státního znaku a pod jeho základnou. Pod slovem „REPUBLIKA“ je umístěno v jednom řádku označení hodnoty „50 Kčs“.
(4)
Na rubu pamětní stříbrné padesátikoruny je pravý profil Stanislava Kostky Neumanna. Jeho jméno „S. K. NEUMANN“ je umístěno v opise vlevo od portrétu. V pravé horní části obvodu mince jsou v opise umístěny letopočty „1875-1975“. Autorem návrhu na padesátikorunu je akademický sochař František David, jehož značka „D“ je umístěna v úrovni dolního okraje portrétu.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Lér, CSc. v. r.
92kB
102kB |
Zákon Slovenské národní rady č. 51/1975 Sb. | Zákon Slovenské národní rady č. 51/1975 Sb.
Zákon Slovenské národní rady o Národní ceně Slovenské socialistické republiky
Vyhlášeno 28. 5. 1975, datum účinnosti 28. 5. 1975, částka 14/1975
* § 1 - Národní rada Slovenské socialistické republiky (dále jen „Národní cena“) se uděluje jednotlivcům nebo kolektivům jako projev uznání za vynikající zásluhy, tvůrčí výsledky nebo výkony v oblasti vědy, techniky, umění a kultury, které obohatily lidské poznání
* § 2 - Národní cenu uděluje předsednictvo Slovenské národní rady každoročně k 29. srpnu na návrh vlády Slovenské socialistické republiky (dále jen „vláda“).
* § 3 - (1) Poradním orgánem vlády pro posouzení návrhů orgánů, organizací, institucí nebo jednotlivců na udělení Národní ceny je Výbor pro Národní cenu Slovenské socialistické republiky (dále jen „Výbor“).
* § 4 - (1) Vyznamenaným jednotlivcům náleží čestný titul „Nositel Národní ceny Slovenské socialistické republiky“; o udělení ceny dostanou listinu a mají právo nosit stužku symbolizující Národní cenu.
* § 5 - Organizaci Výboru, náležitosti návrhů na udělení Národní ceny, způsob jejich předkládání a projednávání, podrobnosti o udělování Národní ceny, o výši odměny, jakož i podrobnosti o vykonávání oprávnění podle § 4 upraví statut Národní ceny, který schvaluje v
* § 6 - Zrušuje se zákon Slovenské národní rady č. 87/1969 Sb., o Státní ceně Slovenské socialistické republiky.
* § 7 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 28. 5. 1975
51
ZÁKON
Slovenské národní rady
ze dne 14. května 1975
o Národní ceně Slovenské socialistické republiky
Slovenská národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Národní rada Slovenské socialistické republiky (dále jen „Národní cena“) se uděluje jednotlivcům nebo kolektivům jako projev uznání za vynikající zásluhy, tvůrčí výsledky nebo výkony v oblasti vědy, techniky, umění a kultury, které obohatily lidské poznání nebo vytvořily velké kulturní a umělecké hodnoty nebo jinak významnou měrou přispěly k rozvoji hmotného a duchovního bohatství slovenského národa a národností v Slovenské socialistické republice.
§ 2
Národní cenu uděluje předsednictvo Slovenské národní rady každoročně k 29. srpnu na návrh vlády Slovenské socialistické republiky (dále jen „vláda“).
§ 3
(1)
Poradním orgánem vlády pro posouzení návrhů orgánů, organizací, institucí nebo jednotlivců na udělení Národní ceny je Výbor pro Národní cenu Slovenské socialistické republiky (dále jen „Výbor“).
(2)
Předsedou Výboru je ministr kultury Slovenské socialistické republiky; členy Výboru jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy Výboru.
§ 4
(1)
Vyznamenaným jednotlivcům náleží čestný titul „Nositel Národní ceny Slovenské socialistické republiky“; o udělení ceny dostanou listinu a mají právo nosit stužku symbolizující Národní cenu.
(2)
Vyznamenaným kolektivům náleží čestný titul „Nositel Národní ceny Slovenské socialistické republiky“; o udělení ceny dostanou listinu.
(3)
S udělením Národní ceny je spojena odměna.
§ 5
Organizaci Výboru, náležitosti návrhů na udělení Národní ceny, způsob jejich předkládání a projednávání, podrobnosti o udělování Národní ceny, o výši odměny, jakož i podrobnosti o vykonávání oprávnění podle § 4 upraví statut Národní ceny, který schvaluje vláda.
§ 6
Zrušuje se zákon Slovenské národní rady č. 87/1969 Sb., o Státní ceně Slovenské socialistické republiky.
§ 7
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Štencl v. r.
Dr. Colotka v. r. |
Zákon Slovenské národní rady č. 52/1975 Sb. | Zákon Slovenské národní rady č. 52/1975 Sb.
Zákon Slovenské národní rady, kterým se zrušuje zákon SNR č. 69/1969 Sb., o státním svátku Slovenské socialistické republiky
Vyhlášeno 28. 5. 1975, datum účinnosti 28. 5. 1975, částka 14/1975
* § 1 - Zákon Slovenské národní rady č. 69/1969 Sb., o státním svátku Slovenské socialistické republiky, se zrušuje.
* § 2 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 28. 5. 1975
52
ZÁKON
Slovenské národní rady
ze dne 14. května 1975
kterým se zrušuje zákon SNR č. 69/1969 Sb., o státním svátku Slovenské socialistické republiky
Slovenská národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Zákon Slovenské národní rady č. 69/1969 Sb., o státním svátku Slovenské socialistické republiky, se zrušuje.
§ 2
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Štencl v. r.
Dr. Colotka v. r. |
Zákon Slovenské národní rady č. 53/1975 Sb. | Zákon Slovenské národní rady č. 53/1975 Sb.
Zákon Slovenské národní rady o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek
Vyhlášeno 28. 5. 1975, datum účinnosti 1. 10. 1975, částka 14/1975
* § 1 - Úvodní ustanovení
* § 2 - Podmínky ukládání pokut
* § 3 - Výše pokuty
* § 4 - Ukládání pokut
* § 5 - Placení pokut
* § 6 - Odklad placení, sníženi a prominutí pokuty
* § 7 - Použití výnosu pokut
* § 8 - Vztah k jiným předpisům
* § 9 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 10. 1975
53
ZÁKON
Slovenské národní rady
ze dne 15. května 1975
o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek
Slovenská národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Organizace jsou povinné činit v rozsahu své působnosti opatření potřebná k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek a zdravého způsobu života a práce (déle jen „zdravé životní podmínky“ ) a předcházet tak škodám na zdraví a majetku občanů a národohospodářským škodám. Plnění těchto povinností mají napomáhat též pokuty ukládané organizacím a jejich pracovníkům podle tohoto zákona.
§ 2
Podmínky ukládání pokut
(1)
Pokuta se uloží organizaci, jestliže nesplní povinnost stanovenou právními předpisy o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek1) nebo neučiní opatření uložené podle těchto právních předpisů, které upravují
a)
péči o zdravé životní prostředí, o zdravotní nezávadnost poživatin a předmětů běžného užívání, o zdravý vývoj dětí a dorostu a o příznivé působení pracovního prostředí a práce na zdraví pracujících,
b)
ochranu zdraví při zacházení s jedy a jinými zdraví škodlivými látkami,
c)
ochranu zdraví před ionizujícím zářením,
d)
ochranu proti přenosným nemocem a
e)
ochranu přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.
(2)
Pokuta se uloží též pracovníkovi organizace, který zavinil, že tato organizace nesplnila povinnost nebo neučinila opatření podle odstavce 1, nejde-li o trestný čintrestný čin nebo přečin.
(3)
Uložením pokuty podle odstavců 1 a 2 není dotčena odpovědnost organizace ani odpovědnost pracovníků organizace2) podle předpisů o náhradě škody.
(4)
Byla-li pracovníkovi organizace uložena pokuta podle odstavce 2, nelze mu z téhož důvodu uložit pokutu podle jiných právních předpisů.
§ 3
Výše pokuty
(1)
Organizaci se uloží pokuta až do výše 100 000 Kčs, pracovníku organizace až do výše rovnající se trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku;3) přitom se přihlíží zejména k míře ohrožení zdravých životních podmínek, k rozsahu škodlivých následků a k tomu, zda organizace již v minulosti ohrozila zdravé životní podmínky.
(2)
V rozhodnutí o uložení pokuty organizaci se určí i lhůta, v které má odstranit nedostatky. Jestliže v této lhůtě organizace nedostatky neodstraní, uloží se jí další pokuta až do výše dvojnásobku pokuty uložené podle odstavce 1.
§ 4
Ukládání pokut
(1)
Pokuty ukládají okresní národní výbory a jim na roveň postavené národní výbory (dále jen „okresní národní výbory“). Řízení4) se zahajuje z podnětu orgánů hygienické služby, a pokud jde o ochranu přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů, z podnětu Inspektorátu lázní a zřídel ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky.
(2)
Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se příslušný okresní národní výbor dozvěděl o tom, že organizace nesplnila povinnost nebo neučinila opatření uvedené v § 2 odst. 1, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy se měla povinnost splnit nebo opatření učinit.
§ 5
Placení pokut
(1)
Pokuta se platí okresnímu národnímu výboru, který ji uložil.
(2)
Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. Organizace je povinna zaplatit za každý den prodlení penále ve výši jednoho promile z nezaplacené pokuty.
§ 6
Odklad placení, sníženi a prominutí pokuty
(1)
Okresní národní výbor, který pokutu uložil, může povolit odklad placení pokuty nebo její placení ve splátkách, její snížení nebo prominutí.
(2)
Odklad placení pokuty nebo její placení ve splátkách lze povolit
a)
organizaci, jestliže vznikly okolnosti, které znemožňují bezodkladné zaplacení pokuty,
b)
pracovníku, jestliže bez svého zavinění nemůže pokutu zaplatit v době její splatnosti a její bezodkladné vymáhání by bylo pro něj příliš tvrdé.
(3)
Snížení nebo prominutí pokuty lze povolit, jestliže vznikly mimořádné okolnosti, pro něž by se zaplacení pokuty projevilo jako nepřiměřená tvrdost. Snížení nebo prominutí pokuty uložené organizaci lze vázat na podmínku, že organizace učiní ve stanovené lhůtě další opatření ke zlepšení péče o zdravé životní podmínky. Jestliže organizace tuto podmínku nesplní, je povinna zaplatit pokutu i penále z prodlení.
(4)
Proti rozhodnutí o žádosti o odklad placení pokuty, o její placení ve splátkách, o snížení nebo prominutí pokuty se nelze odvolat; rozhodnutí nelze přezkoumat ani v rámci obnovy řízení ani mimo odvolací řízení.
§ 7
Použití výnosu pokut
(1)
Pokuty jsou příjmem okresních národních výborů. Výnosu pokut se použije k financování zařízení a opatření, která slouží ke zlepšení péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek, popřípadě k financování činností, kterými se předchází nedostatkům v této péči.
(2)
Z výnosu pokut mohou okresní národní výbory k účelům uvedeným v odstavci 1 poskytnout socialistickým organizacím na jejich žádost příspěvek, jestliže nemohou potřebná zařízení nebo opatření provést ze svých prostředků. Příspěvek nelze poskytnout na zařízení nebo opatření běžné povahy, které má organizace zajišťovat z vlastních prostředků.
§ 8
Vztah k jiným předpisům
Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na případy, kdy lze organizaci nebo pracovníku organizace uložit pokutu podle předpisů o vodním hospodářství, o opatřeních proti znečišťování ovzduší, o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, o dozoru státní báňské správy, o využití nerostného bohatství a podle zákoníku práce.5)
§ 9
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1975.
Štencl v. r.
Ing. Hanus v. r.
1)
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a právní předpisy o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek vydané k jeho provedení.
2)
§ 172 a násl. zákoníku práce.
3)
§ 275 zákoníku práce.
4)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízeni (správní řád).
5)
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 31/1975 Sb., o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství, zákon č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší, zákon č. 174/ 1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, zákon Slovenské národní rady č. 42/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy, § 47 odst. 1 písm. b) zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství, a § 270a zákoníku práce. |
Zákon č. 57/1975 Sb. | Zákon č. 57/1975 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1962 Sb., o měrové službě
Vyhlášeno 23. 6. 1975, datum účinnosti 1. 8. 1975, částka 17/1975
* Čl. I - Zákon č. 35/1962 Sb., o měrové službě, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 8. 1975
57
ZÁKON
ze dne 11. června 1975,
kterým se doplňuje zákon č. 35/1962 Sb., o měrové službě
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 35/1962 Sb., o měrové službě, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 včetně nadpisu zní:
㤠2
Druhy zákonných měr
Zákonnými měrami jsou jednotky základní (§ 3) a jednotky ostatní (§ 4).“
2.
§ 3 včetně nadpisu zní:
㤠3
Základní jednotky
(1)
Základní jednotky jsou:
a)
jednotka délky metr (m),
b)
jednotka hmotnosti kilogram (kg),
c)
jednotka času sekunda (s),
d)
jednotka elektrického proudu ampér (A),
e)
jednotka termodynamické teploty kelvin (K),
f)
jednotka látkového množství mol (mol),
g)
jednotka svítivosti kandela (cd).
(2)
Definice základních jednotek a jejich násobky a díly stanoví státní technická norma.“
3.
§ 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Ostatní jednotky
Ostatní jednotky, jejich označování a definice a jejich násobky a díly stanoví státní technická norma.“
4.
V § 5 odst. 2 se připojuje na konci tato věta:
„Používání jiných než zákonných měr v ostatních případech může být na přechodnou dobu povoleno státní technickou normou.“
5.
§ 6 zní:
㤠6
(1)
Federálním ústředním orgánem státní správy pro obor státní měrové služby je Úřad pro normalizaci a měření.1)
(2)
Úřad řídí a za jeho činnost odpovídá jeho předseda. Předsedu zastupuje první náměstek. Je-li předsedou Úřadu občan České socialistické republiky, je prvním náměstkem občan Slovenské socialistické republiky a naopak. Předsedu Úřadu pro normalizaci a měření a jeho prvního náměstka jmenuje vláda Československé socialistické republiky.“
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1975.
Husák v. r.
Indra v. r.
Dr. Štrougal v. r.
1)
Vztah Úřadu pro normalizaci a měření, určený v § 54 odst. 1 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, se nemění. |
Ústavní zákon Slovenské národní rady č. 74/1975 Sb. | Ústavní zákon Slovenské národní rady č. 74/1975 Sb.
Ústavní zákon Slovenské národní rady o souhlasu ke změně hranic Slovenské socialistické republiky
Vyhlášeno 17. 7. 1975, datum účinnosti 17. 7. 1975, částka 20/1975
* § 1 - Slovenská národní rada souhlasí se změnou hranic Slovenské socialistické republiky podle Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o změně průběhu státních hranic a o některých dalších otázkách souvisejících s výst
* § 2 - Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 17. 7. 1975
74
ÚSTAVNÍ ZÁKON
Slovenské národní rady
ze dne 8. července 1975
o souhlasu ke změně hranic Slovenské socialistické republiky
Slovenská národní rada se usnesla na tomto ústavním zákoně:
§ 1
Slovenská národní rada souhlasí se změnou hranic Slovenské socialistické republiky podle Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o změně průběhu státních hranic a o některých dalších otázkách souvisejících s výstavbou a provozem polské přehrady na Dunajci podepsané ve Varšavě dne 21. března 1975.
§ 2
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Šalgovič v. r.
Dr. Colotka v. r. |
Zákon Slovenské národní rady č. 76/1975 Sb. | Zákon Slovenské národní rady č. 76/1975 Sb.
Zákon Slovenské národní rady o Novinářské ceně Ľudovíta Štúra
Vyhlášeno 17. 7. 1975, datum účinnosti 17. 7. 1975, částka 20/1975
* § 1 - Novinářská cena Ľudovíta Štúra (dále jen „Novinářská cena“) se udílí jednotlivcům nebo kolektivům jako projev čestného uznání za významnou novinářskou a publicistickou činnost nebo za celoživotní práci v těchto oblastech, kterou v Slovenské socialistické r
* § 2 - Novinářskou cenu udílí předsednictvo Slovenské národní rady každoročně ke Dni tisku, rozhlasu a televize 21. září na návrh vlády Slovenské socialistické republiky (dále jen „vláda“).
* § 3 - (1) Poradním orgánem vlády pro posouzení návrhů orgánů, organizací, institucí nebo jednotlivců na udělení Novinářské ceny je Výbor pro Novinářskou cenu Ľudovíta Štúra (dále jen „Výbor“).
* § 4 - (1) Vyznamenaným jednotlivcům přísluší čestný titul „Nositel Novinářské ceny Ľudovíta Štúra“; o udělení ceny dostanou listinu a jsou oprávněni nosit stužku symbolizující Novinářskou cenu.
* § 5 - Náležitosti návrhů na udělení Novinářské ceny, způsob jejich předkládání a projednávání, výši odměny, podrobnosti o udělení Novinářské ceny a o vykonávání oprávnění podle § 4, jakož i organizaci Výboru upraví statut Novinářské ceny, který schvaluje vláda.
* § 6 - Zrušuje se zákon Slovenské národní rady č. 65/1971 Sb., o Novinářské ceně Ľudovíta Štúra.
* § 7 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 17. 7. 1975
76
ZÁKON
Slovenské národní rady
ze dne 8. července 1975
o Novinářské ceně Ľudovíta Štúra
Slovenská národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Novinářská cena Ľudovíta Štúra (dále jen „Novinářská cena“) se udílí jednotlivcům nebo kolektivům jako projev čestného uznání za významnou novinářskou a publicistickou činnost nebo za celoživotní práci v těchto oblastech, kterou v Slovenské socialistické republice významně přispěli k uskutečnění ideí marxismu-leninismu a proletářského internacionalismu, k budování socialismu a k boji za mír.
§ 2
Novinářskou cenu udílí předsednictvo Slovenské národní rady každoročně ke Dni tisku, rozhlasu a televize 21. září na návrh vlády Slovenské socialistické republiky (dále jen „vláda“).
§ 3
(1)
Poradním orgánem vlády pro posouzení návrhů orgánů, organizací, institucí nebo jednotlivců na udělení Novinářské ceny je Výbor pro Novinářskou cenu Ľudovíta Štúra (dále jen „Výbor“).
(2)
Předsedu a členy Výboru jmenuje a odvolává vláda.
§ 4
(1)
Vyznamenaným jednotlivcům přísluší čestný titul „Nositel Novinářské ceny Ľudovíta Štúra“; o udělení ceny dostanou listinu a jsou oprávněni nosit stužku symbolizující Novinářskou cenu.
(2)
Vyznamenaným kolektivům přísluší čestný titul „Nositel Novinářské ceny Ľudovíta Štúra“; o udělení ceny dostanou listinu.
(3)
S udělením Novinářské ceny je spojena odměna.
§ 5
Náležitosti návrhů na udělení Novinářské ceny, způsob jejich předkládání a projednávání, výši odměny, podrobnosti o udělení Novinářské ceny a o vykonávání oprávnění podle § 4, jakož i organizaci Výboru upraví statut Novinářské ceny, který schvaluje vláda.
§ 6
Zrušuje se zákon Slovenské národní rady č. 65/1971 Sb., o Novinářské ceně Ľudovíta Štúra.
§ 7
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Šalgovič v. r.
Dr. Colotka v. r. |
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 111/1975 Sb. | Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 111/1975 Sb.
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení
Vyhlášeno 16. 10. 1975, datum účinnosti 1. 1. 1976, částka 26/1975
* I. oddíl - Evidence a registrace pracovních úrazů (§ 1 — § 8)
* II. oddíl - Hlášeni provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, zjišťování a vyšetřování jejich příčin (§ 9 — § 9)
* III. oddíl - Společná a závěrečná ustanovení (§ 10 — § 13)
* § 14 - Zrušuje se vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 182/1969 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení.
* § 13 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
Aktuální znění od 1. 1. 1976
111
VYHLÁŠKA
Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu
ze dne 1. října 1975
o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení
Účinný boj proti pracovní úrazovosti vyžaduje, aby organizace zjišťovaly a soustavně sledovaly zdroje, příčiny, četnost a závažnost pracovních úrazů. Tyto základní údaje o úrazovém ději umožní provádět potřebné rozbory stavu a vývoje pracovní úrazovosti, stanovit konkrétní opatření k odstranění jejích příčin a vytvářet předpoklady k jejímu snížení. K obdobnému cíli směřuje i hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení.
Proto Slovenský úřad bezpečnosti práce podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, a Slovenský báňský úřad podle § 57 odst. 1 písm. d) zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), a podle § 10 písm. b) zákona Slovenské národní rady č. 42/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy, stanoví v dohodě se Slovenskou odborovou radou a ostatními orgány:
I. oddíl
Evidence a registrace pracovních úrazů
§ 1
Rozsah platnosti
Evidenci a registraci podle ustanovení této vyhlášky podléhají pracovní úrazy
a)
pracovníků všech organizací a zařízení (dále jen „organizace“), pokud jsou v pracovním, učebním nebo obdobném poměru,
b)
členů jednotných zemědělských družstev, výrobních družstev a členů a jiných osob pracujících v družstevních organizacích,
c)
žáků a studentů při výrobní praxí nebo práci v organizacích, vykonávané podle učebních plánů a osnov,
d)
poslanců a funkcionářů zastupitelských sborů a ostatních členů jejich orgánů a funkcionářů společenských a zájmových organizací v přímé souvislosti s plněním jejich funkce,
e)
příslušníků vojenských útvarů a jiných ozbrojených sborů, pokud pracují v organizacích,
f)
osob ve výkonu trestu odnětí svobody a osob ve výkonu vazby, pokud jsou zařazeny do práce v organizacích nebo v nápravně výchovných ústavech, popřípadě v ústavech, v nichž se vykonává vazba,
g)
občanů se změněnou pracovní schopností při přípravě k povolání, svěřenců a obyvatel ústavů sociální péče starších 15 let při pracovní činnosti a osob léčených prací ve zdravotnických zařízeních,
h)
občanů, kteří pracují v organizacích na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
(dále jen „pracovníci“).
§ 2
Pracovní úraz
(1)
Za pracovní úraz se pokládá jakékoli poškození zdraví nebo smrt způsobené pracovníkovi nezávisle na vlastní vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.1)
(2)
Za pracovní úraz podle odstavce 1 se pro účely této vyhlášky pokládá i úraz, který utrpěl pracovník na pracovišti nebo v prostorách organizace při činnosti, která nesouvisí s plněním pracovních úkolů, nebo jiná osoba, která se s vědomím organizace zdržuje na jejích pracovištích nebo v prostorách, které jinak nejsou veřejně přístupné.
(3)
Pracovním úrazem není úraz, který se pracovníku přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.2)
§ 3
Registrace a evidence pracovních úrazů
(1)
Registraci podléhají pracovní úrazy, jimiž byla způsobena smrt nebo pracovní neschopnost trvající nejméně jeden den mimo den, kdy došlo k pracovnímu úrazu.
(2)
Registraci pracovního úrazuRegistraci pracovního úrazu se rozumějí úkony, které jsou organizace povinny provést, vznikne-li úraz uvedený v odstavci 1, a to
a)
odpovědné a spolehlivé zjištění příčin a všech dalších okolností vzniku pracovního úrazu,
b)
sepsání záznamu o pracovním úrazu podle výsledku zjištění provedeného podle písmena a),
c)
provedení potřebných opatření proti opakování podobných pracovních úrazů.
(3)
Organizace jsou povinny vést evidenci o pracovních úrazech podléhajících registraci.3)
(4)
O pracovních úrazech, jimiž nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost kratší než jeden den, jsou organizace povinny vést evidenci v knize úrazů tak, aby mohla být použita jako podklad pro provedení potřebných opatření a pro pozdější sepsání záznamu o úrazu, projeví-li se následky úrazu později. Pracovníci jsou povinni hlásit tyto úrazy svému nejbližšímu nadřízenému. Vznikne-li později v důsledku takového pracovního úrazu pracovní neschopnost delší než jeden den, jsou organizace povinny postupovat jako při úrazech podléhajících registraci.
§ 4
Druhy pracovních úrazů
(1)
Pracovní úrazy se dělí podle závažnosti na smrtelné, těžké, hromadné a ostatní úrazy.
(2)
Ve smyslu ustanovení odstavce 1 se pokládá
a)
za smrtelný každý pracovní úraz, který způsobil pracovníkovi smrt ihned nebo kdykoliv později, nastala-li smrt podle lékařského posudku následkem tohoto pracovního úrazu;
b)
za těžký každý pracovní úraz, který měl za následek ztrátu orgánu (anatomickou nebo funkční) nebo jeho podstatné části anebo takové poškození zdraví včetně průmyslových otrav, které lékař označil za těžké, např. ztráta oka, sluchu, komplikovaná zlomenina, vyvolání potratu, roztrhání plic, poranění srdce, otřes mozku spojený s bezvědomím, roztržení nebo rozdrcení ledviny, roztržení jater, sleziny, popáleniny II. a III. stupně většího rozsahu;
c)
za hromadný každý pracovní úraz, kdy při téže události byly zraněny nejméně tři osoby, z nichž alespoň jedna těžce nebo smrtelně, anebo kdy bylo zraněno více než deset osob;
d)
za ostatní všechny pracovní úrazy, které nejsou uvedeny pod písmeny a) až c).
§ 5
Hlášení pracovních úrazů
(1)
Postižený, pokud je toho schopen, nebo jiný pracovník, který je svědkem pracovního úrazu nebo se o něm dozví, je povinen ihned uvědomit mistra nebo jiného pracovníka, který je nejbližším nadřízeným postiženého.
(2)
Jakmile se nejblíže nadřízený pracovník dozví o pracovním úrazu podléhajícím registraci, je povinen ihned ohlásit úraz
a)
vedení organizace,
b)
závodnímu výboru ROH, popřípadě pověřenému orgánu základní organizace ROH nebo komisi bezpečnosti práce, jde-li o jednotné zemědělské družstvo, nebo komisi pověřené výkonem péče o členy, jde-li o výrobní družstvo.
(3)
Organizace jsou povinny po přijetí zprávy o pracovním úrazu ihned ohlásit úraz telefonicky, telegraficky nebo jiným vhodným způsobem
a)
příslušnému útvaru Veřejné bezpečnosti, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čintrestný čin,
b)
příslušnému orgánu hygienické služby, jde-li o průmyslovou otravu,
c)
příslušnému obvodnímu báňskému úřadu,4) stanoví-li tak zvláštní předpisy.
(4)
Po přijetí zprávy o smrtelném, těžkém nebo hromadném úrazu jsou organizace povinny ihned úraz ohlásit způsobem uvedeným v odstavci 3, kromě orgánům tam uvedeným, též
a)
příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce,5) jde-li o pracoviště podléhající jeho dozoru,
b)
příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, jde-li o pracoviště podléhající jeho dozoru a nebyl-li úraz ohlášen už podle odstavce 3 písm. c),
c)
federálním ministerstvům národní obrany, vnitra, dopravy, spojů, ministerstvu vnitra SSR a ministerstvu spravedlnosti SSR, jde-li o pracovní úraz, který se stal v souvislosti s technickými zařízeními nebo ve vybraných objektech, které podléhají podle zvláštních předpisů dozoru jejich orgánů,
d)
příslušnému krajskému nebo jemu naroveň postavenému výboru odborového svazu, hromadný pracovní úraz též příslušné okresní odborové radě,6) nebo příslušnému okresnímu výboru Svazu družstevních rolníků SSR, jde-li o jednotné zemědělské družstvo, anebo Slovenskému svazu výrobních družstev, jde-li o výrobní družstvo, nebo Slovenskému svazu bytových družstev, jde-li o organizaci bytového družstevnictví,
e)
příslušnému útvaru Veřejné bezpečnosti, nebyl-li úraz hlášen již podle odstavce 3 písm. a),
f)
svým nadřízeným orgánům, nestalo-li se tak již podle písmena c) a d).
(5)
Zemře-li pracovník kdykoliv později na následky pracovního úrazu, jsou organizace povinny ihned po tom, jakmile se o úmrtí dozvěděly, dodatečně ohlásit písemně smrt způsobenou pracovním úrazem orgánům uvedeným v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 4; totéž platí v případě, kdy vyjde dodatečně najevo, že jde o těžký nebo hromadný pracovní úraz.
§ 6
Zjišťování a vyšetřování příčin pracovních úrazů podléhajících registraci
(1)
Organizace jsou povinny ihned po ohlášení pracovního úrazu podléhajícího registraci zjistit odpovědně a spolehlivě příčinu, příčinné souvislosti a všechny další okolnosti vzniku pracovního úrazu a o výsledku zjištění sepsat nejpozději do dvou dnů po ohlášení úrazu záznam o pracovním úrazu (dále jen „záznam o úrazu“). Postižený a ostatní pracovníci, kteří byli svědky pracovního úrazu, jsou povinni při tom účinně spolupracovat.
(2)
Ke zjišťování příčin a sepsání záznamu o úrazu podle odstavce 1 přizve organizace mistra nebo jiného bezprostředně nadřízeného pracovníka a příslušného inspektora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci základní organizace Revolučního odborového hnutí, v jednotných zemědělských družstvech přizve pověřeného člena komise bezpečnosti práce, ve výrobních družstvech určeného člena komise pověřené výkonem péče o členy, a jde-li o pracovníky uvedené v § 1 písm. e) až g) též zástupce příslušného útvaru nebo ústavního zařízení.
(3)
Organizace jsou povinny stanovit a provést potřebná opatření proti opakování pracovních úrazů, určit lhůty ke splnění těchto opatření a způsob jejich kontroly. O plnění stanovených opatření jsou povinny informovat funkcionáře uvedené v odstavci 2. a jde-li o smrtelné, těžké nebo hromadné pracovní úrazy, též příslušný inspektorát bezpečnosti práce nebo obvodní báňský úřad, podléhá-li pracoviště jejich dozoru.
(4)
Pracovníci inspektorátu bezpečnosti práce vyšetřují příčiny smrtelných a hromadných pracovních úrazů, popřípadě se zúčastňují vyšetřování těchto úrazů, které provádějí příslušníci Veřejné bezpečnosti.7) Vyšetřování se zúčastňují též inspektoři bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyšších odborových orgánů,8) jde-li o jednotné zemědělské družstvo, družstevní inspektoři společenské kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci v JZD,9) a jde-li o výrobní družstvo, družstevní inspektoři společenské kontroly nad bezpečností práce.10) Rozsah a způsob této účasti stanoví zvláštní předpisy.11)
(5)
Příčiny smrtelných, těžkých a hromadných pracovních úrazů, které se staly na pracovištích podléhajících dozoru orgánů uvedených v § 5 odst. 4 písm. b) nebo v souvislosti s technickými zařízeními nebo ve vybraných objektech, které podléhají dozoru orgánů uvedených v § 5 odst. 4 písm. c), vyšetřují tyto orgány podle zvláštních předpisů. Ustanovení odstavců 1 až 3 zůstávají nedotčena.
(6)
V případě smrtelného nebo hromadného pracovního úrazu jsou organizace povinny
a)
provést opatření, kterými by se zabránilo dalšímu možnému ohrožení života a zdraví pracovníků,
b)
zajistit místo pracovního úrazu tak, aby zůstalo zachováno v původním stavu až do příchodu vyšetřujících orgánů.
(7)
Změny původního stavu na místech smrtelných nebo hromadných pracovních úrazů jsou přípustné do příchodu vyšetřujících orgánů, jen jde-li o záchranu postižených osob, popřípadě o další záchranné práce nebo vyžaduje-li to bezpečnost provozu. V těchto případech se vyhotoví náčrtek s vyznačením původní situace a provedených změn, popřípadě se místo (původní situace) ofotografuje. Za vyhotovení náčrtku a fotografických snímků odpovídá pracovník, který dal příkaz nebo souhlas k provedení změn.
(8)
Organizace jsou povinny umožnit pracovníkům uvedeným v odstavcích 2 až 5 plnění jejich úkolů a poskytovat jim při tom veškerou pomoc.
§ 7
Předkládání záznamů o pracovních úrazech
(1)
Organizace jsou povinny zasílat hromadně opisy záznamů o úrazech za uplynulý kalendářní měsíc do pátého dne následujícího měsíce
a)
příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce, jde li o pracoviště podléhající jeho dozoru,
b)
příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, jde-li o pracoviště podléhající jeho dozoru,
c)
Slovenskému báňskému úřadu, jde-li o pracovní úrazy způsobené použitím výbušin, a to i na pracovištích podléhajících dozoru inspektorátu bezpečnosti práce; tím není dotčena povinnost podle písmen a) a b),
d)
federálním ministerstvům národní obrany, vnitra, dopravy, spojů, ministerstvu vnitra SSR a ministerstvu spravedlnosti SSR, jde-li o pracovní úrazy, k nimž došlo v souvislosti s technickými zařízeními, nebo ve vybraných objektech, které podléhají podle zvláštních předpisů dozoru jejich orgánů,
e)
příslušnému okresnímu ústavu národního zdraví.12)
(2)
Organizace jsou povinny odevzdat jedno vyhotovení záznamu o úrazu postiženému, a jde-li o smrtelný pracovní úraz, pozůstalým.
(3)
Jde-li o smrtelný, těžký nebo hromadný pracovní úraz, jsou organizace povinny zaslat opis záznamu o úrazu nejpozději do dvou dnů od jeho ohlášení a zápis o výsledku zjištění příčin úrazu nejpozději do 30 dnů ode dne vzniku pracovního úrazu, kromě orgánům uvedeným v odstavci 1, též
a)
příslušnému krajskému nebo jemu naroveň postavenému výboru odborového svazu, a jde-li o hromadný pracovní úraz, též Slovenské odborové radě nebo příslušnému okresnímu výboru Svazu družstevních rolníků SSR, jde-li o jednotné zemědělské družstvo, anebo Slovenskému svazu výrobních družstev, jde-li o výrobní družstvo, anebo Slovenskému svazu bytových družstev, jde-li o organizaci bytového družstevnictví,
b)
příslušnému okresnímu oddělení Slovenského statistického úřadu,
c)
příslušnému okresnímu prokurátorovi,
d)
svým nadřízeným orgánům, nestalo-li se tak již podle písmena a) nebo podle odstavce 1 písm. d).
§ 8
Registrace pracovního úrazu pracovníka jiné organizace
(1)
Utrpí-li pracovní úraz podléhající registraci pracovník v jiné organizaci, než v které je v pracovním nebo obdobném poměru, ohlásí úraz, zjistí jeho příčinu a sepíše o něm záznam organizace, v níž došlo k pracovnímu úrazu, a zašle jej v potřebném počtu vyhotovení do dvou dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděla, organizaci, u níž je pracovník v pracovním nebo obdobném poměru. Stejně se postupuje u pracovníků uvedených v § 1 písm. b) až g). Organizace, v níž došlo k pracovnímu úrazu, provede opatření podle § 6 odst. 3, jestliže vznik úrazu sama způsobila. Další opatření podle této vyhlášky provede organizace, u níž je pracovník v pracovním nebo obdobném poměru. Stejně se postupuje při pracovních úrazech jiných osob, uvedených v § 2 odst. 2.
(2)
Dojde-li k smrtelnému, těžkému nebo hromadnému pracovnímu úrazu, plní povinnosti stanovené v § 5 odst. 4 organizace, v níž došlo k úrazu. O těchto úrazech uvědomí ihned telefonicky, telegraficky nebo jiným vhodným způsobem též organizaci, u níž je pracovník v pracovním nebo obdobném poměru; tato organizace se podle okolností zúčastní zjišťování příčin pracovního úrazu.
(3)
Utrpí-li pracovní úraz podléhající registraci pracovník vyslané skupiny, která má určeného vedoucího, ohlásí pracovní úraz, zjistí jeho příčinu a sepíše o něm záznam tento vedoucí ve spolupráci s organizací, v níž se úraz stal. Jinak se postupuje podle odstavce 1.
(4)
Utrpí-li pracovní úraz podléhající registraci pracovník skupiny vyslané na práce mimo území Československé socialistické republiky, ohlásí pracovní úraz, zjistí jeho příčinu a sepíše o něm záznam vedoucí skupiny. Utrpí-li pracovní úraz vedoucí vyslané skupiny, splní tyto povinnosti určený zástupce vedoucího, popřípadě jiný pracovník skupiny. Další opatření podle této vyhlášky provede organizace, která pracovníka vyslala na práci v zahraničí; byl-li pracovník uvolněn na práci v zahraničí organizací, která je ve smluvním vztahu s některou organizací zahraničního obchodu, učiní tak uvolňující organizace ve spolupráci s touto organizací zahraničního obchodu.
(5)
Povinnosti vyplývající z této vyhlášky při pracovním úrazu učně plní organizace, která provádí výchovu učně v době, kdy k pracovnímu úrazu došlo.
II. oddíl
Hlášeni provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, zjišťování a vyšetřování jejich příčin
§ 9
(1)
Provozní nehodouProvozní nehodou (havárií) se rozumí událost, kterou byly vážně ohroženy životy a zdraví osob, nebo provoz, popřípadě rozvoj organizace, nebo kterou byla na majetku organizace způsobena škoda zřejmě převyšující 100 000,- Kčs.
(2)
Poruchou technického zařízeníPoruchou technického zařízení se rozumí poškození technického zařízení, které způsobilo zastavení nebo omezení jeho provozu, a škoda na něm vzniklá přesahuje zřejmě 20 000,- Kčs, nikoli však 100 000,- Kčs.
(3)
Organizace jsou povinny ihned telefonicky, telegraficky nebo jiným vhodným způsobem oznámit provozní nehoduprovozní nehodu (havárii) orgánům uvedeným v § 5 odst. 2 písm. b) a odst. 4. Poruchu technického zařízeníPoruchu technického zařízení hlásí pouze orgánům uvedeným v § 5 odst. 2 písm. b) a odst. 4 písm. a) až c) a f). Tím není dotčena povinnost hlásit jiné mimořádné provozní události orgánům uvedeným v § 5 odst. 4 písm. b) a c) podle zvláštních předpisů.
(4)
Příčiny provozních nehodprovozních nehod (havárií) nebo poruch technických zařízeníporuch technických zařízení zjišťují organizace za účasti funkcionářů uvedených v § 6 odst. 2. O výsledku uvědomí do dvou dnů písemně orgány uvedené v odstavci 3. Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti, že v souvislosti s poruchou technického zařízeníporuchou technického zařízení byl spáchán trestný čintrestný čin, oznámí to organizace ihned příslušnému útvaru Veřejné bezpečnosti. V ostatním se postupuje obdobně podle § 6 odst. 3 až 8.
(5)
Hlášení a vyšetřování provozních nehodprovozních nehod (havárií) a poruch technických zařízeníporuch technických zařízení podléhajících dozoru orgánů uvedených v § 5 odst. 4 písm. b) a c) upravují zvláštní předpisy.
III. oddíl
Společná a závěrečná ustanovení
§ 10
Organizace jsou povinny uschovávat doklady uvedené v § 6 až 9 pět let následujících po roce, v němž došlo k pracovnímu úrazu, provozní nehoděprovozní nehodě (havárii) nebo k poruše technického zařízeníporuše technického zařízení.
§ 11
Za dodržování ustanovení této vyhlášky odpovídají vedoucí pracovníci organizací na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí. Nesplnění povinností z ní vyplývajících podléhá postihu podle příslušných předpisů.13)
§ 12
(1)
Ustanovení této vyhlášky se vztahují obdobně též na samostatné provozovatele a jednotlivé uživatele technických zařízení.14)
(2)
Ustanovení § 9 a 10 se nevztahují na provozní nehodyprovozní nehody ve smyslu zvláštních předpisů v železniční, letecké, lodní a silniční dopravě15) a na požáry.
§ 13
(1)
Příslušným orgánem podle této vyhlášky je orgán příslušný podle místa pracovního úrazu, popřípadě provozní nehodyprovozní nehody (havárie) nebo poruchy technického zařízeníporuchy technického zařízení.
(2)
Dojde-li k pracovnímu úrazu mimo území Československé socialistické republiky (§ 8 odst. 4), je příslušným orgánem ve smyslu § 5 odst. 3 a 4 a § 7 odst. 1 a 3 orgán, v jehož obvodu působnosti má organizace sídlo.
§ 14
Zrušuje se vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 182/1969 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení.
§ 13
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
Předseda Slovenského báňského úřadu:
Ing. Baran v. r.
Náměstek ředitele Slovenského úřadu bezpečnosti práce:
Ing. Macháč v. r.
1)
§ 41 nařízeni vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.
2)
§ 42 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.
3)
Úpravu a obsah evidenčních dokladů o pracovních úrazech, jejich evidenci apod., jakož i další otázky související se statistikou pracovních úrazů určí podle příslušných předpisů Federální statistický úřad v dohodě se Slovenským úřadem bezpečnosti práce, Slovenským báňským úřadem a Ústřední radou odborů.
4)
Vyhláška č. 43/1972 Sb., kterou se určují obvody působnosti obvodních báňských úřadů.
5)
Vyhláška č. 36/1970 Sb., o zřízení inspektorátů bezpečnosti práce.
6)
Směrnice Ústřední rady odborů č. 124/1973 Sb., část III, bod 3, o postavení a úkolech orgánů ROH v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Jednotná informační soustava v ROH (schválená usnesením předsednictva ÚRO ze dne 11.7.1973 - Zpravodaj ROH č. 7/1973, doplněná usnesením sekretariátu ÚRO ze dne 12. 5. 1975 - Zpravodaj ROH č. 5/1975).
7)
Zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti.
8)
Směrnice ÚRO č. 124/1973 Sb.
9)
Usnesení ústředního výboru Svazu družstevních rolníků SSR č. 1575/1974 ze dne 4. 9. 1974.
10)
Usnesení představenstva Slovenského svazu výrobních družstev č. 339 ze dne 29. 10. 1974 (Věst. SSVD č. 21/74).
11)
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 148/1973 Sb.).
12)
Povinnosti organizace uložené § 10 zákona č. 33/1965 Sb., o regresních náhradách, a § 13 vyhlášky č. 34/1905 Sb., kterou se provádí zákon o regresních náhradách, tím nejsou dotčeny.
13)
§ 6 odst. 1, § 17 odst. 2 písm. a) a b), § 20 odst. 2 a § 29 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění pozdějších předpisů.
§ 6 odst. 2 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.
§ 47 odst. 1 písm. b) zákona č. 41/1957 Sb. (horní zákon).
§ 6 odst. 1 písm. e) a f) zákona SNR č. 42/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy.
14)
Jde zejména o osoby, kterým byla povolena samostatná výdělečná činnost a o samostatně hospodařící rolníky.
15)
§ 16 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách, ve znění vyhlášky č. 132/ 1969 Sb. Směrnice o koordinaci a součinnosti orgánů dopravy, bezpečnosti a prokuratury při železničních nehodách (reg. v částce 12/1973 Sb.).
§ 45 zák. č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon).
Předpis federálního ministerstva dopravy o odborném šetření příčin leteckých nehod (reg. v částce 14/1975 Sb.).
Směrnice o koordinaci postupu a součinnosti orgánů dopravy, bezpečnosti a prokuratury při leteckých nehodách, uveřejněné ve Věstníku dopravy č. 15/1975.
§ 18 zákona č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě. § 21 až 26 vyhlášky č. 137/1974 Sb., o vnitrozemské plavbě.
§ 3 písm. c) vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 120/1975 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 120/1975 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky o osvědčeních na nové způsoby prevence, diagnostiky a léčení lidí
Vyhlášeno 10. 11. 1975, datum účinnosti 1. 1. 1976, částka 27/1975
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - ŘÍZENÍ O NOVÝCH METODÁCH (§ 3 — § 10)
* ČÁST TŘETÍ - ZAVÁDĚNÍ A ODMĚŇOVÁNÍ NOVÝCH METOD (§ 11 — § 12)
* ČÁST ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 13 — § 16)
* § 17 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
Aktuální znění od 1. 1. 1976
120
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky
ze dne 10. listopadu 1975
o osvědčeních na nové způsoby prevence, diagnostiky a léčení lidí
Ministerstvo zdravotnictví Slovenské socialistické republiky v dohodě s ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky a Úřadem pro vynálezy a objevy podle § 155 odst. 2 zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech, stanoví:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Novým způsobem prevence, diagnostiky a léčení lidí (dále jen „nová metoda“) je vyřešení preventivního, vyšetřovacího nebo léčebného postupu, který se v souladu s rozvojem lékařských nebo farmaceutických věd projevuje prokazatelným zdokonalením, urychlením nebo zlevněním
a)
ochrany před nemocemi,
b)
diagnostiky nemocí, úrazů, jejich následků, fyziologických stavů a vad anebo
c)
léčení nemocí, úrazů, jejich následků a vad.
(2)
Předmět přihlášky nové metody je nový, nebyl-li před dobou, od níž přísluší přihlašovateli právo přednosti, znám v Československé socialistické republice nebo v zahraničí z veřejně dostupných pramenů, zejména
a)
nebyl-li popsán nebo zobrazen a uveřejněn v tisku,
b)
nebyl-li obecně využíván, přednášen nebo předveden, a to tak zjevně a zřetelně, že by ho odborníci mohli na tomto podkladě využívat.
(3)
Vyřešením není:
a)
pouhý námět,
b)
popis nové metody bez vědecky prokázaného a zdůvodněného účinku,
c)
upozornění na nedostatky dosud používaného způsobu prevence, diagnostiky a léčení lidí.
(4)
Novým způsobem diagnostiky ve smyslu této vyhlášky nejsou klinické laboratorní vyšetřovací způsoby prováděné mimo tělo živého člověka.1)
§ 2
(1)
Autorem nové metody je ten, kdo ji vyřešil vlastní tvůrčí prací.
(2)
Vyřešením nové metody vzniká autorovi právo na autorství, právo na udělení osvědčení a právo na odměnu v případě využití nové metody. Právo na autorství je nepřevoditelné.
(3)
Spoluautory jsou osoby, které se na vyřešení nové metody podílely společnou tvůrčí prací. Spoluautoři nové metody se podílejí na právech a povinnostech stejným dílem, pokud se nedohodnou jinak nebo pokud jinak nerozhodne soud.
ČÁST DRUHÁ
ŘÍZENÍ O NOVÝCH METODÁCH
Přihláška nové metody
§ 3
(1)
Přihlášku nové metody podává autor nebo jeho dědic ministerstvu zdravotnictví Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“) písemně ve dvou vyhotoveních.
(2)
Přihláška smí obsahovat jen jednu novou metodu a musí z ní být patrno, že autor (jeho dědic) žádá o udělení osvědčení.
(3)
Podává-li přihlášku několik spoluautorů, uvedou v přihlášce jméno a adresu spoluautora, kterému se mají zprávy a rozhodnutí zasílat; neučini-li tak, určí ho ministerstvo. Mají-li společného zástupce, zasílají se zprávy a rozhodnutí tomuto zástupci.
§ 4
Byla-li nová metoda vypracována autorem nebo některým ze spoluautorů při plnění úkolů z pracovního poměru k organizaci, nebo v přímé souvislosti s jejich plněním, anebo za hmotné podpory organizace, musí autor uvést tuto skutečnost v přihlášce nové metody. Je-li autorovi známo, že nová metoda se dotýká určitého plánovaného úkolu, uvede v přihlášce i tento údaj.
§ 5
(1)
Přihláška nové metody musí obsahovat:
a)
jméno, příjmení, bydliště a státní příslušnost autora (spoluautora), název a sídlo organizace, v níž pracuje a jeho pracovní zařazení v této organizaci,
b)
název nové metody,
c)
vlastnoručně podepsané prohlášení přihlašovatele, že je autorem nové metody nebo jeho dědicem,
d)
žádost o vydání osvědčení na novou metodu podepsanou autorem nebo spoluautory, popřípadě dědicem nebo zástupcem,
e)
prohlášení autora, že upozornil svého zaměstnavatele o podání přihlášky,
f)
jméno, příjmení, bydliště a státní příslušnost dědice, jakož i doklad o nabytí dědictví, podává-li přihlášku dědic,
g)
jméno, příjmení, bydliště, popřípadě název, sídlo a plnou moc zástupce, je-li autor (spoluautor) zastoupen.
(2)
K přihlášce se přikládá ve čtyřech vyhotoveních příloha, která obsahuje:
a)
popis nové metody a vědecky provedený rozbor s podrobnou dokumentací o její novosti a účinku s porovnáním dosavadního způsobu prevence, diagnostiky nebo léčení lidí,
b)
objasnění výhod a nevýhod nové metody,
c)
uvedení lékařských oborů, v nichž lze novou metodu využít,
d)
definici nové metody (předmětu osvědčení).
Projednávání přihlášky nové metody
§ 6
(1)
Na přihlášce nové metody vyznačí ministerstvo přesný časový údaj jejího doručení (datum a hodinu) a zapíše ji do seznamu přihlášek nových metod.
(2)
O podání přihlášky nové metody vydá ministerstvo autorovi potvrzení.
§ 7
(1)
Autorovi přísluší právo přednosti od doby, kdy přihláška byla doručena ministerstvu.
(2)
Není-li z popisu nové metody zřejmý předmět přihlášky, přísluší autorovi právo přednosti od doby, kdy byl ministerstvu doručen dostatečný popis.
(3)
Změní-li autor během projednávání přihlášky předmět přihlášené nové metody, přísluší mu právo přednosti až od doby, kdy podání obsahující změnu bude doručeno ministerstvu.
§ 8
(1)
Nevyhovuje-li přihláška nové metody předepsaným požadavkům, vyzve ministerstvo autora, aby uvedené nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil.
(2)
Neodstraní-li autor uvedené nedostatky ve stanovené lhůtě, může ministerstvo přihlášku zamítnout.
§ 9
(1)
Ministerstvo přezkoumá přihlášku nové metody, zda její předmět splňuje podmínky stanovené pro udělení osvědčení.
(2)
Na vyzvání ministerstva je autor povinen podílet se na experimentálním ověřování nové metody. Nevyhoví-li autor této výzvě bez vážného důvodu, může ministerstvo přihlášku zamítnout.
Osvědčení na nové metody
§ 10
(1)
Splňuje-li předmět přihlášky nové metody podmínky stanovené v § 1, udělí ministerstvo autorovi osvědčení na novou metodu. Osvědčení neudělí, je-li předmět přihlášky shodný s předmětem přihlášky jiného autora s dřívějším právem přednosti.
(2)
Osvědčení obsahuje:
a)
jméno, příjmení a bydliště autora,
b)
číslo osvědčení a datum jeho vydání,
c)
název nové metody,
d)
datum, od kterého přísluší autorovi právo přednosti,
e)
popis nové metody.
(3)
Osvědčením se uznává předmět přihlášky za novou metodu a potvrzuje se autorství a právo přednosti.
(4)
Práva z osvědčení platí ode dne podání přihlášky. Platnost osvědčení není časově omezena.
(5)
Ministerstvo zaznamená údaje o udělení osvědčení do seznamu nových metod a oznámí udělení osvědčení včetně definice nové metody ve Věstníku ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky.
ČÁST TŘETÍ
ZAVÁDĚNÍ A ODMĚŇOVÁNÍ NOVÝCH METOD
§ 11
Organizace jsou povinny zavádět bez zbytečných průtahů nové metody, na které bylo uděleno osvědčení, pokud se týkají oborů jejich činnosti.
§ 12
(1)
Právo na odměnu vzniká autorovi využitím nové metody, na kterou bylo uděleno osvědčení.
(2)
Odměnu určí ministerstvo podle společenského prospěchu, kterého se dosáhne zavedením nové metody, zejména s přihlédnutím ke snížení úmrtnosti, pracovní neschopnosti, invalidity nebo útrap ošetřovaných osob, ke zvýšení účinnosti prevence a terapie a přesnosti diagnostiky.
(3)
Odměna činí nejméně 1000 Kčs.
(4)
Odměna je jednorázová a vyplácí ji ministerstvo. Pokud nebude dohodnuta kratší lhůta, je odměna splatná do jednoho měsíce po uplynutí jednoho roku od počátku využívání nové metody.
(5)
Zjistí-li se po uplynutí alespoň 5 let od zavedení nové metody, že jejím zavedením se dosáhlo zvlášť významného společenského prospěchu, může ministerstvo vyplatit autorovi (jeho dědici) ještě zvláštní odměnu s přihlédnutím k rozsahu společenského prospěchu a k výší odměny, kterou autor za novou metodu obdržel.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 13
Pro řízení o osvědčeních na nové metody platí, pokud tato vyhláška nestanoví jinak, ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
§ 14
Práva z osvědčení udělených v České socialistické republice platí i na území Slovenské socialistické republiky.
§ 15
Organizace jsou povinny působit k tomu, aby nové metody vypracované jejich pracovníky při plnění pracovních úkolů, zejména nové metody vypracované pří řešení plánovaných výzkumných úkolů, pracovníci včas přihlásili podle této vyhlášky.
§ 16
Ustanovení této vyhlášky platí i o přihláškách nových metod, které byly podány před počátkem její účinnosti, nebylo-li o nich dosud rozhodnuto.
§ 17
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
Ministr:
Prof. MUDr. Matejíček, DrSc. v. r.
1)
Nové klinické laboratorní vyšetřovací způsoby, které jsou vyřešením technického problému, mohou být chráněny jako vynálezy podle § 24 zákona č. 84/1972 Sb. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 131/1975 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 131/1975 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o stažení mincí po 3 haléřích
Vyhlášeno 28. 11. 1975, datum účinnosti 28. 11. 1975, částka 31/1975
* § 1 - (1) Mince po 3 haléřích vzoru 1953 se starým státním znakem a názvem státu „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“1) i vzoru 1962 s novým státním znakem a názvem státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“2) se stahují z oběhu uplynutím dne 31. ledna 1976.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 28. 11. 1975
131
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 7. listopadu 1975
o stažení mincí po 3 haléřích
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě:
§ 1
(1)
Mince po 3 haléřích vzoru 1953 se starým státním znakem a názvem státu „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“1) i vzoru 1962 s novým státním znakem a názvem státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“2) se stahují z oběhu uplynutím dne 31. ledna 1976.
(2)
Mince uvedené v odstavci 1 vyměňují v době od 1. února 1976 do 30. června 1976 včetně všechny pošty, pobočky státních spořitelen a pobočky Státní banky československé, v době od 1. července 1976 do 30. listopadu 1976 včetně jen pobočky Státní banky československé.
(3)
Mince uvedené v odstavci 1 se přijímají k výměně pouze v částkách dělitelných pěti.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Lér, CSc. v. r.
1)
Vyhláška ministra financí č. 45/1953 Sb., o vydání peněz vzoru 1953.
2)
Vyhláška ministra financí č. 110/1962 Sb., o vydání bankovek po 100 Kčs a mincí po 25 haléřích, 5 haléřích a 3 haléřích nového vzoru a o stažení bankovek po 10 Kčs vzoru 1953. |
Ústavní zákon č. 143/1975 Sb. | Ústavní zákon č. 143/1975 Sb.
Ústavní zákon o změnách státních hranic s Polskou lidovou republikou
Vyhlášeno 22. 12. 1975, datum účinnosti 22. 12. 1975, částka 35/1975
* § 1 - Federální shromáždění souhlasí se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o změně průběhu státních hranic a o některých dalších otázkách souvisejících s výstavbou a provozem polské přehrady na Dunajci, podepsano
* § 2 - Změny hranic Československé socialistické republiky a hranic Slovenské socialistické republiky podle Smlouvy uvedené v § 1 nabývají platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost tato Smlouva.
* § 3 - Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 22. 12. 1975
143
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 17. prosince 1975
o změnách státních hranic s Polskou lidovou republikou
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:
§ 1
Federální shromáždění souhlasí se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o změně průběhu státních hranic a o některých dalších otázkách souvisejících s výstavbou a provozem polské přehrady na Dunajci, podepsanou ve Varšavě dne 21. března 1975.
§ 2
Změny hranic Československé socialistické republiky a hranic Slovenské socialistické republiky podle Smlouvy uvedené v § 1 nabývají platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost tato Smlouva.
§ 3
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r. |
Zákon Slovenské národní rady č. 149/1975 Sb. | Zákon Slovenské národní rady č. 149/1975 Sb.
Zákon Slovenské národní rady o archivnictví
Vyhlášeno 22. 12. 1975, datum účinnosti 1. 1. 1976, částka 35/1975
* § 1 - Úvodní ustanovení
* ČÁST PRVNÍ - ARCHIVNÍ DOKUMENTY (§ 2 — § 5)
* ČÁST DRUHÁ - OCHRANA PÍSEMNOSTÍ A ARCHIVNÍCH DOKUMENTŮ (§ 6 — § 9)
* ČÁST TŘETÍ - VYUŽÍVÁNÍ ARCHIVNÍCH DOKUMENTŮ (§ 10 — § 12)
* ČÁST ČTVRTÁ - PŮSOBNOST MINISTERSTVA VNITRA (§ 13 — § 14)
* ČÁST PÁTÁ - ARCHIVY (§ 15 — § 26)
* ČÁST ŠESTÁ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NĚKTERÝCH ARCHIVECH A ARCHIVNÍCH DOKUMENTECH (§ 27 — § 29)
* ČÁST SEDMÁ - SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 30 — § 34)
* § 35 - Zrušovací ustanovení
* § 36 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 1976
149
ZÁKON
Slovenské národní rady
ze dne 19. prosince 1975
o archivnictví
Slovenská národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Účelem tohoto zákona je vytvářet předpoklady pro další rozvoj archivnictví ve Slovenské socialistické republice tak, aby zabezpečovalo zachování archivního bohatství pro budoucí generace a účinně přispívalo k vědeckému bádání, k poznávání historie a pokrokových tradic slovenského národa a českého národa a k řešení aktuálních politických, hospodářských a kulturních problémů společností.
ČÁST PRVNÍ
ARCHIVNÍ DOKUMENTY
§ 2
Obecná ustanovení
(1)
Archivní dokumenty jsou písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy pocházející z činnosti státních a jiných orgánů a organizací i z činnosti jednotlivců, které se zřetelem na svůj historický, politický, hospodářský nebo kulturní význam mají trvalou dokumentární hodnotu.
(2)
Skutečnost, zda písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy (dále jen „písemnosti“) mají trvalou dokumentární hodnotu, posoudí podle stanovených kritérií [§ 33 odst. 1 písm. a)] ve skartačním řízení archiv příslušný k vykonávání dohledu na vyřazování (skartaci) písemností, mimo skartační řízení státní oblastní archiv, v jehož územním obvodu je písemnost.
(3)
Posuzováním dokumentární hodnoty písemností může ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo vnitra“) pověřit jiný archiv, než který by byl k tomu příslušný podle odstavce 2, popřípadě může tuto činnost vykonat samo.
(4)
O tom, že písemnost je archivním dokumentem, vyrozumí archiv uvedený v odstavcích 2 a 3 nebo ministerstvo vnitra toho, kdo je oprávněn s ní nakládat.
§ 3
Archivní dokumenty jako kulturní památky
(1)
Archivní dokumenty, které jsou dokladem vývoje společnosti nebo některého z oborů lidské činnosti anebo se vztahují k význačným osobám nebo událostem a které pro tyto vlastnosti nebo některou z nich mají pro kulturu společnosti mimořádný význam, jsou kulturními památkami.
(2)
Při posuzování toho, zda archivní dokument je kulturní památkou, se přihlíží zejména k jeho obsahu, formě, původu, době vzniku nebo k jeho významu pro všeobecné, národní nebo regionální dějiny.
(3)
Návrh na posouzení, zda archivní dokument je kulturní památkou, podává archiv, ve kterém je archivní dokument uložen. Jde-li o archivní dokument, který není uložen v archivu, podává návrh státní oblastní archiv, v Jehož územním obvodu se archivní dokument nachází. O návrhu rozhoduje ministerstvo vnitra, které tím může pověřit některý jím řízený státní archiv.
§ 4
Archivní dokumenty prohlášené za národní kulturní památky
Vláda Slovenské socialistické republiky může prohlásit za národní kulturní památky nejvýznamnější archivní dokumenty, které jsou kulturními památkami. Návrh podává ministr vnitra Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministr vnitra“) v dohodě s ministrem kultury Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministr kultury“).
§ 5
Jednotný archivní fond Slovenské socialistické republiky
Archívní dokumenty vedené v evidenci na území Slovenské socialistické republiky tvoří Jednotný archivní fond Slovenské socialistické republiky (dále jen „Jednotný archivní fond“) bez ohledu na to, zda jsou v socialistickém společenském vlastnictví nebo v osobním vlastnictví, popřípadě v soukromém vlastnictví.
ČÁST DRUHÁ
OCHRANA PÍSEMNOSTÍ A ARCHIVNÍCH DOKUMENTŮ
§ 6
Předarchivní péče o písemnosti
(1)
Státní orgány a socialistické organizace v rámci předarchivní péče o písemnosti zajišťuji odbornou správu písemností, které pocházejí z jejich činnosti nebo z činnosti jejích předchůdců; pečují o řádnou spisovou evidenci, o účelné a bezpečné uložení a o řádné vyřazování písemností.
(2)
Při vyřazování písemností se oddělují písemnosti trvalé dokumentární hodnoty, určené k uložení v archivu, od písemností bez dokumentární hodnoty, určených ke zničení.
(3)
Bez souhlasu archivu příslušného k vykonávání dohledu na vyřazování písemností nebo bez souhlasu ministerstva vnitra (§ 2 odst. 2 a 3) nesmějí být písemnosti uvedené v odstavci 1 zničeny.
(4)
Státní orgány a socialistické organizace odpovídají za řádné vyřazování písemností (odstavec 2), umožňují výkon dozoru nad ním (odstavec 3) a odevzdávají archivní dokumenty k uložení příslušnému archivu.
§ 7
Ochrana archivních dokumentů
(1)
Archivní dokumenty jsou pod ochranou státu. Ochranu archivních dokumentů a odbornou péči o ně zabezpečují archivy, které tyto dokumenty převzaly do archivní úschovy. Občané, orgány a organizace jsou povinni tuto ochranu všestranně podporovat.
(2)
Archivní dokumenty, které nabyl stát do vlastnictví, převezme do archivní ochrany příslušný archiv. Archivy zabezpečují ochranu i těch archivních dokumentů, které podle dohodnutých podmínek převzaly do archivní úschovy.
§ 8
Archivní dokumenty ve vztahu k cizině
(1)
Archivní dokumenty lze v cizině vystavovat, do ciziny zapůjčit, popřípadě za jinými účely do ciziny vyvést pouze se souhlasem ministerstva vnitra.
(2)
Archivní dokumenty prohlášené za národní kulturní památky lze v cizině vystavovat nebo do ciziny zapůjčit jen se souhlasem vlády Slovenské socialistické republiky; za jinými účely však nesmějí být do ciziny vyváženy.
§ 9
Ochrana archivních dokumentů patřících občanům nebo jiným než socialistickým organizacím
(1)
Občané nebo jiné než socialistické organizace, které jsou vlastníky archivních dokumentů (dále jen „vlastník archivního dokumentu“), smějí archivní dokument předat, vyměnit nebo darovat, nekoupí-li jej stát nejvýše za odhadní cenu. Právo státu na přednostní koupi archivního dokumentu zanikne uplynutím šesti měsíců po tom, co došla nabídka vlastníka archivního dokumentu, nebo odmítne-li stát nabídku v době kratší.
(2)
Vlastníci archivních dokumentů, které nejsou uloženy v archivu, jsou povinni řádně o ně pečovat a umožnit pracovníkům archivu, který je má v evidenci, aby se o tom na místě přesvědčili. Hrozí-li takovým dokumentům zničení, poškození nebo ztráta, jsou jejich vlastníci povinni učinit opatření k jejich záchraně, která tento archiv doporučí; neučiní-Ii tak, může jim ministerstvo vnitra uložit, aby archivní dokumenty odevzdali na nezbytně nutnou dobu do bezplatné úschovy archivu, který ministerstvo vnitra současně určí.
(3)
Vlastníci archivních dokumentů, které nejsou uloženy v archivu, jsou povinni oznamovat archivu, který je má v evidenci, všechny k tomu potřebné údaje i změny ve vlastnictví.
ČÁST TŘETÍ
VYUŽÍVÁNÍ ARCHIVNÍCH DOKUMENTŮ
§ 10
Obecné ustanoveni
Občané, orgány a organizace jsou oprávněni v souladu se společenskými zájmy využívat pro své potřeby archivní dokumenty uložené v archivech; jsou oprávněni jich využívat zejména ke studijním a jiným účelům. K těmto účelům jsou občané, orgány a organizace oprávněni nahlížet do archivních dokumentů a žádat z nich výpisy, opisy a reprodukce.
§ 11
Nahlížení do archivních dokumentů
(1)
Občané, orgány a organizace mohou nahlédnout do archivních dokumentů uložených ve státních archivech se souhlasem ředitele příslušného archivu. K nahlédnutí do archivních dokumentů uložených v podnikových archivech a v archivech organizací zvláštního významu (dále jen „jiný archiv“) uděluje souhlas vedoucí organizace, která archiv spravuje, nebo jím pověřený pracovník.
(2)
Souhlas k nahlédnutí do archivních dokumentů nelze- udělit, jestliže by nahlédnutím do archivních dokumentů byly ohroženy státní nebo společenské zájmy nebo právem chráněné zájmy dosud žijících osob.
(3)
Nahlédnutí do archivních dokumentu uložených v archivech nelze odepřít
a)
občanům, orgánům a organizacím, jestliže jde o archivní dokumenty pocházející z jejich činnosti,
b)
státním orgánům, které v souvislosti s plněním jejich úkolů potřebují nahlédnout do archivních dokumentů,
c)
státním orgánům, kterým toto právo přísluší podle zvláštních předpisů.
(4)
Do archívních dokumentů, které byly svěřeny archivům do úschovy, lze nahlížet za dohodnutých podmínek.
(5)
Výpisy, opisy a reprodukce archivních dokumentů lze vydávat jen za podmínek stanovených v odstavcích 1 až 4.
(6)
Cizí státní příslušníci, osoby bez státní příslušnosti, zahraniční orgány a organizace, dále českoslovenští státní občané a československé orgány a organizace, kteří žádají o nahlédnutí do archivních dokumentů v zájmu cizích státních příslušníků, osob bez státní příslušnosti a zahraničních orgánů a organizací mohou nahlédnout do archivních dokumentů uložených ve státních archivech jen se souhlasem ministerstva vnitra. K nahlédnutí do archivních dokumentů uložených v jiných archivech uděluje souhlas vedoucí organizace, která archiv spravuje, nebo její nadřízený orgán. Souhlas nelze udělit z důvodů uvedených v odstavci 2. Ustanovení odstavců 4 a 5 platí obdobně.
§ 12
Studium archivních dokumentů
(1)
Studium archívních dokumentů uložených ve státních archivech povoluje ředitel příslušného archivu. Studium archivních dokumentů uložených v jiných archivech povoluje vedoucí organizace, která archiv spravuje, nebo jím pověřený pracovník
(2)
Studium archivních dokumentů, jejichž věk nepřesahuje 50 let, a archivních dokumentů zvláštního hospodářského významu bez ohledu na jejich věk, dále studium archivních dokumentů cizími státními příslušníky, osobami bez státní příslušnosti, zahraničními orgány a organizacemi, dále československými státními občany a československými orgány a organizacemi, kteří žádají o studium archivních dokumentů v zájmu cizích státních příslušníků, osob bez státní příslušnosti a zahraničných orgánů a organizací, bez ohledu na povahu a věk archivních dokumentů povoluje, jde-li o archivní dokumenty uložené ve státních archivech, ministerstvo vnitra; jde-li o archivní dokumenty uložené v jiných archivech, povoluje jejich studium vedoucí organizace, která archiv spravuje, nebo její nadřízený orgán.
(3)
Studium archivních dokumentů nelze povolit z důvodů uvedených v § 11 odst. 2. Ustanovení § 11 odst. 4 platí obdobně.
ČÁST ČTVRTÁ
PŮSOBNOST MINISTERSTVA VNITRA
§ 13
Úkoly
(1)
Organizování a řízení archivnictví a dohled na ně patří do působností ministerstva vnitra. V rámci této působnosti ministerstvo vnitra zejména
a)
určuje koncepci rozvoje archivnictví, sjednocuje odbornou činnost archivů a metodiku archivní práce, vytváří a zajišťuje vhodné podmínky pro zachování archivních dokumentů,
b)
zajišťuje ochranu a evidenci archivních dokumentů tvořících Jednotný archivní fond, kontroluje jejich stav a uložení v archivech, organizuje doplňování Jednotného archivního fondu; ve sporných případech rozhoduje o umístění archivních dokumentů,
c)
dohlíží na dodržování předpisů o skartačním řízení,
d)
pečuje o zpracování, zpřístupňování a zveřejňování archivních dokumentů,
e)
pečuje o politický a odborný růst archivních pracovníků a o rozvíjení jejich vzdělání,
f)
zajišťuje v rámci své působnosti mezinárodni, zejména vědeckou spolupráci v oboru archivnictví,
g)
koordinuje vědeckou činnost archivů a v součinnosti se Slovenskou akademií věd podporuje její rozvoj, přičemž úzce spolupracuje s vysokými školamivysokými školami a jinými vědeckými institucemi,
h)
spolupracuje se státními orgány a socialistickými organizacemi na úseku racionalizace administrativních prací, zejména se zřetelem k novým druhům písemností, které vznikají z jejich činnosti.
(2)
Ministerstvo vnitra může v mezích zákona pověřit plněním některých svých úkolů v oboru archivnictví, zejména pokud jde o odborný dohled, jím řízené státní archivy, není-li dále ustanoveno jinak.
(3)
Ministerstvo vnitra může do některého jím řízeného archivu začlenit po dohodě se státním orgánem nebo socialistickou organizací archiv, který tento orgán nebo organizace spravuje.
§ 14
Vědecká archivní rada
(1)
Poradním orgánem ministra vnitra pro vědecké a odborné otázky archivnictví je vědecká archivní rada; Její členy jmenuje a odvolává ministr vnitra po projednání s předsedou Slovenské akademie věd a s ministrem kultury. Výkon funkce člena vědecké archivní rady je činností v obecném zájmu.
(2)
Úkoly vědecké archivní rady, zásady její organizace a činnosti upravuje statut, který vydá ministr vnitra.
ČÁST PÁTÁ
ARCHIVY
§ 15
Soustava archivů
(1)
Archivy jsou ústavy nebo odborná archivní zařízení, které všestranně pečují o archivní dokumenty. Archivy uvedené v § 18 až 21 jsou ústavy. Archivy uvedené v § 22, 23 a 25 jsou odborná archivní zařízení.
(2)
Archivy se dělí na státní archivy (Státní ústřední archiv Slovenské socialistické republiky, Státní ústřední báňský archiv, státní oblastní archivy, Archiv hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, státní okresní archivy a Archiv města Košic) a archivy státních hospodářských organizací a jiných socialistických organizací (§ 11 odst. 1).
§ 16
Úkoly archivů
(1)
Úkolem archivů je všestranná péče o archivní dokumentypéče o archivní dokumenty, jejich odborné a vědecké zpracovávání a využívání, jakož i zpřístupňování pro vědecké a jiné účely. Péčí o archivní dokumentyPéčí o archivní dokumenty (archivní péčí) se rozumí shromažďování archivních dokumentů v archivech, přejímání archivních dokumentů od jejich původců (§ 6 odst. 4) nebo nabývání od jejich vlastníků (§ 9 odst. 1), jejich řádná ochrana a jejich bezpečné uložení a evidence.
(2)
Archivy se svou činností podílejí též na plnění úkolů vyplývajících ze státního plánu rozvoje vědy a techniky.
(3)
Důležitým úkolem archivů, které jsou podle tohoto zákona ústavy, a archivů, které organizace (orgány) spravující tyto archivy určí se souhlasem ministerstva vnitra a ministerstva výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky za ústavy, je vědeckovýzkumná činnost v oboru archivnictví a v příbuzných vědních oborech.
(4)
Archivy v zájmu výměny zkušeností v odborných archivních otázkách a rozvoje vědeckého bádání na úseku archivnictví navzájem spolupracují a rozvíjejí styky s vědeckými a jinými odbornými institucemi; v zájmu využívání archivních dokumentů k politicko-propagační, kulturně výchovně, hospodářské a vlastivědné činností rozvíjejí styky též s politickými a jinými, zejména kulturně výchovnými a kulturně osvětovými organizacemi a institucemi.
(5)
Archivy si zakládají knihovny v rozsahu přiměřeném svým úkolům (odstavec 1).
§ 17
Péče o archivy
(1)
Státní orgány a socialistické organizace, které spravují archivy, jsou povinny umístit archivy ve vhodných budovách (prostorách), které i svým vybavením zaručují účelné a bezpečné uložení archivních dokumentů, a tyto budovy (prostory) a jejich zařízení náležitě udržovat.
(2)
Za vhodné umístění archivu a za jeho personální a materiální vybavení odpovídá vedoucí státního orgánu nebo socialistické organizace, které archiv spravují.
Státní archivy
§ 18
Státní ústřední archiv Slovenské socialistické republiky
(1)
Státní ústřední archiv Slovenské socialistické republiky je řízen a spravován ministerstvem vnitra.
(2)
Státní ústřední archiv Slovenské socialistické republiky shromažďuje, odborně a vědecky zpracovává a zpřístupňuje archivní dokumenty pocházející z činnosti ústředních orgánů Slovenské socialistické republiky a těch jimi řízených organizací, které určí ministerstvo vnitra, ústředních orgánů vyšších družstevních organizací, které určí ministerstvo vnitra, orgánů a organizací řízených federálními ústředními orgány, které mají sídlo na území Slovenské socialistické republiky, a jejich předchůdců, a další archivní dokumenty celoslovenského významu; dohlíží na vyřazování písemností pocházejících z činnosti těchto orgánů a organizací.
(3)
Ve Státním ústředním archivu Slovenské socialistické republiky je hlavní vědeckovýzkumné pracoviště v oboru archivnictví.
§ 19
Státní ústřední báňský archiv
(1)
Státní ústřední báňský archiv je řízen a spravován ministerstvem vnitra.
(2)
Státní ústřední báňský archiv shromažďuje, odborně a vědecky zpracovává a zpřístupňuje archivní dokumenty pocházející z činnosti orgánů a organizací z odvětví hornictví, hutnictví, geologického průzkumu a jiných příbuzných odvětví na území Slovenské socialistické republiky a jejich předchůdců; dohlíží na vyřazování písemností pocházejících z činnosti těchto orgánů a organizací.
§ 20
Státní oblastní archivy
(1)
Státní oblastní archivy zřizuje, zrušuje, řídí a spravuje ministerstvo vnitra; jejich územní obvody upravuje obecně závazným právním předpisem.
(2)
Státní oblastní archivy shromažďují, odborně a vědecky zpracovávají a zpřístupňují archivní dokumenty pocházející z činnosti krajských národních výborů a jiných krajských a oblastních orgánů, organizací a zařízení a jejich předchůdců; dohlížejí na vyřazování písemností pocházejících z činnosti těchto orgánů, organizací a zařízení, dále organizací uvedených v § 25 odstavci 1, jakož i organizací řízených krajskými národními výbory, pokud tyto organizace zřídily podnikové archivy.
(3)
Ministerstvo vnitra může z důvodů účelnosti pověřit státní oblastní archiv, aby plnil některé úkoly i mimo svůj územní obvod.
(4)
Ministerstvo vnitra může z důvodů účelnosti po projednání s příslušným ústředním orgánem státní správy svěřit péči o archivní dokumentypéči o archivní dokumenty pocházející z činnosti některých ústředně řízených organizací a dohled na vyřazování písemností v těchto organizacích některému státnímu oblastnímu archivu.
§ 21
Archiv hlavního města Slovenské socialistická republiky Bratislavy
(1)
Archiv hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy zřizuje, zrušuje a spravuje Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.
(2)
Archiv hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy plní funkci státního oblastního archivu na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy; plní též funkci státních okresních archivů pro územní obvody obvodních (místních) národních výborů působících na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.
(3)
Archiv hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy shromažďuje, odborně a vědecky zpracovává a zpřístupňuje archivní dokumenty pocházející z činnosti Národního výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, obvodních (místních) národních výborů a jimi řízených organizací a zařízení, dalších státních a jiných orgánů a organizací a jejich předchůdců, jejichž působnost se vztahuje nebo se vztahovala pouze na území města a jeho částí; dohlíží na vyřazování písemností pocházejících z činnosti těchto orgánů, organizací a zařízení, přičemž vykonává působnost uvedenou v § 20 odst. 2 v druhé části věty jen vůči organizacím řízeným Národním výborem hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.
§ 22
Státní okresní archivy
(1)
Státní okresní archivy jsou zřizovány, zrušovány a spravovány okresními národními výbory.
(2)
Státní okresní archivy shromažďují, odborně zpracovávají a zpřístupňují archivní dokumenty pocházející z činnosti národních výborů a jimi řízených organizací a zařízení a dalších státních a jiných orgánů a organizací a jejich předchůdců, jejichž působnost se vztahuje nebo se vztahovala pouze na území okresu; dohlížejí na vyřazování písemností pocházejících z činnosti těchto národních výborů, orgánů, organizací a zařízení. Státní okresní archivy zajišťují archivní službu i pro všechny městské (místní) národní výbory na území okresu.
§ 23
Archiv města Košic
(1)
Archiv města Košic zřizuje, zrušuje a spravuje Městský národní výbor v Košicích.
(2)
Archiv města Košic plní funkcí státního okresního archivu na území města Košic. Archiv města Košic shromažďuje, odborně zpracovává a zpřístupňuje archivní dokumenty pocházející z činnosti Městského národního výboru v Košicích, obvodních (místních) národních výborů působících na jeho území a jimi řízených organizací a zařízení, dalších státních a jiných orgánů a organizací a Jejich předchůdců, jejichž působnost se vztahuje nebo se vztahovala pouze na území města a jeho částí; dohlíží na vyřazování písemností pocházejících z činnosti těchto orgánů, organizací a zařízeni.
§ 24
Zřizování, zrušováni a odborné vedeni některých státních archivů
Ve věcech zřizování a zrušování archivů a ve věcech jejich odborného vedení se Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, Městský národní výbor v Košicích a okresní národní výbory řídí obecně závaznými právními a jinými předpisy ministerstva vnitra.
Podnikové archivy
§ 25
(1)
Ústředně řízené státní hospodářské organizace, ústředně řízené rozpočtové a příspěvkové organizace, pokud vykonávají hospodářskou činnost, dále peněžní organizace a pojišťovací organizace, výrobní družstva, spotřební družstva, stavební bytová družstva a družstevní podniky zřízené vyššími družstevními organizacemi zřizuji, zrušují a spravují podnikové archivy. Organizace, které se souhlasem ministerstva vnitra z důvodů účelnosti odevzdávají archivní dokumenty do úschovy státním archivům, podnikové archivy nezřizují. Podnikové archivy pečují o archivní dokumenty pocházející z činností organizací, které je zřídily, popřípadě z činnosti jejich předchůdců. Náklady na zřízení a správu podnikového archivu uhrazují organizace ze svých prostředků.
(2)
Národní výbory mohou se souhlasem ministerstva vnitra zřizovat podnikové archivy v organizacích, které řídí.
(3)
Ministerstvo vnitra může z důvodů účelnosti rozhodnout, aby jím určená organizace (odstavec 1 a 2) do určité lhůty odevzdala archivní dokumenty pocházející z její činnosti do úschovy státnímu archivu, který ministerstvo vnitra zároveň určí.
(4)
Na dodržování předpisů o zřizování, zrušování a spravování podnikových archivů (odstavec 1 a 2) dohlížejí orgány nadřízené organizacím.
(5)
V odborné archivní činnosti se podnikové archivy řídí předpisy ministerstva vnitra.
Archivy organizací zvláštního významu
§ 26
(1)
Ústřední státní orgány, popřípadě státní nebo jiné organizace, pokud je to účelné vzhledem k jejich poslání, zvláštnímu postavení a mimořádnému významu nebo se zřetelem ke zvláštní povaze jejich archivních dokumentů, mohou se souhlasem ministerstva vnitra zřizovat, zrušovat a spravovat archivy organizací zvláštního významu (dále jen „zvláštní archiv“). Souhlas ministerstva vnitra ke zřízení takových archivů se nevyžaduje, jde-li o archivy zřízené před účinností tohoto zákona.
(2)
Zvláštní archivy pečují o archivní dokumenty pocházející z činnosti orgánů a organizací, které je spravují, a z činnosti jejich předchůdců; pečují též o archivní dokumenty, které z důvodů účelného umístění příslušné části Jednotného archivního fondu převzaly se souhlasem ministerstva vnitra do své správy.
(3)
V odborné archivní činnosti se zvláštní archivy řídí předpisy ministerstva vnitra.
ČÁST ŠESTÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NĚKTERÝCH ARCHIVECH A ARCHIVNÍCH DOKUMENTECH
§ 27
Archivy a archivní dokumenty ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů
Organizace a řízení archivů ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, využíváni v nich uložených dokumentů a dohled na vyřazováni písemností pocházejících z jejich činnosti patři do působnosti příslušných ministerstev nebo jimi pověřených orgánů.
§ 28
Archivy a archivní dokumenty politických stran, orgánů Národní fronty a orgánů Revolučního odborového hnuti
(1)
Politické strany, orgány Národní fronty a orgány Revolučního odborového hnutí mohou bez souhlasu ministerstva vnitra zřizovat, zrušovat a spravovat vlastní archivy k ukládání archivních dokumentů pocházejících z jejich činnosti a z činnosti jejich předchůdců.
(2)
Způsob vedení evidence archivních dokumentů uložených v archivech zřízených orgány a organizacemi uvedenými v odstavci 1 se upravuje dohodami mezi ministerstvem vnitra a těmito orgány a organizacemi. Ve vztahu k cizině platí pro tyto archivní dokumenty ustanovení § 8 tohoto zákona.
(3)
V zájmu jednotné archivní péče využívají i archivy uvedené v odstavci 1 ve své odborné archivní činnosti předpisy ministerstva vnitra ve věcech archivnictví a mohou si též od něho vyžádat odbornou pomoc.
(4)
Archivy uvedené v odstavci 1 mohou podávat ministerstvu vnitra návrhy na posouzení, zda v nich uložené archivní dokumenty jsou kulturními památkami.
(5)
Jestliže orgány a organizace uvedené v odstavci 1 nezřídily vlastní archiv, ukládají archivní dokumenty pocházející z jejich činnosti a z činnosti jejich předchůdců do archivů, které určuje ministerstvo vnitra.
(6)
Jinak se ustanovení tohoto zákona nevztahují na orgány a organizace uvedené v odstavci 1 a na jejich archivy.
§ 29
Archivní dokumenty v kulturních a kulturně výchovných organizacích a zařízeních
Ustanovení tohoto zákona se vztahuji též na archivní dokumenty uložené v organizacích a zařízeních ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky (v ústředně řízených muzeích a ústředních knihovnách). Souhlas k využíváni archivních dokumentů (§ 11 a 12) uložených v těchto organizacích a zařízeních uděluje jejich vedoucí.
ČÁST SEDMÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 30
Opatření za porušení povinnosti
(1)
Zjistí-li ministerstvo vnitra nebo jím pověřený archiv při výkonu odborného dohledu v činnosti organizace nedostatky, mohou požádat o jejich odstranění; zavinil-li nedostatky pracovník organizace, mohou dát vedoucímu organizace podnět, aby proti pracovníkovi zavedl kárné řízení podle ustanovení zákoníku práce; zavinil-li je vedoucí organizace, popřípadě jeho zástupce, mohou dát takový podnět orgánu bezprostředně nadřízenému vedoucímu organizace.
(2)
Organizaci, která přes upozornění ministerstva vnitra nebo jím pověřeného archivu poruší povinnost uloženou jí tímto zákonem nebo prováděcím obecně závazným právním předpisem upravujícím podrobnosti o zřizování, zrušování nebo spravování archivu, může okresní národní výbor na návrh ministerstva vnitra nebo jím pověřeného archivu, zejména v případech, v nichž byla způsobena škoda nebo hrozí její vznik, uložit pokutu do výše 50 000 Kčs; při opětovném porušení této povinnosti lze organizaci uložit pokutu až do výše 100 000 Kčs.
(3)
Pokuty uložené podle ustanovení odstavce 2 jsou příjmem státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky.
(4)
Právní předpisy o projednávání a postihu přestupkůpřestupků nejsou dotčeny.
§ 31
Dosavadní archivy a archivní dokumenty
(1)
Archivy zřízené před nabytím účinnosti tohoto zákona, které odpovídají archivům uvedeným v ustanoveních § 18 až 23, 25 a 26, se považují za archivy podle tohoto zákona.
(2)
Archivní dokumenty, které před nabytím účinnosti tohoto zákona byly uloženy v archivech uvedených v odstavci 1 a v archivech uvedených v § 27 a 28, popřípadě v organizacích a zařízeních uvedených v § 29, se považují za archivní dokumenty podle tohoto zákona.
§ 32
Řízení
Na řízení podle tohoto zákona, s výjimkou řízení podle ustanovení § 8 odst. 2, § 9 odst. 2 a § 30 odst. 2, se nevztahují předpisy o správním řízení.
§ 33
Zmocnění
(1)
K provedení tohoto zákona vydá ministerstvo vnitra předpisy, v kterých upraví
a)
základní kritéria hodnocení písemností, podrobnosti o postupu státních orgánů a socialistických organizací při vyřazování (skartaci) písemností a vztahy archivů a ministerstva vnitra k těmto orgánům a organizacím pří vyřazování písemností,
b)
podrobnosti o postupu při posuzování, zda archivní dokumenty jsou kulturní památky, a způsob zajišťováni zvýšené ochrany archivních dokumentů jako kulturních památek a národních kulturních památek,
c)
způsob vedeni evidence archivních dokumentů a složení Jednotného archivního fondu,
d)
způsob ochrany a kategorizaci archivních dokumentů,
e)
podmínky a způsob využívání archivních dokumentů (archivní studijní řád),
f)
ukládání archivních dokumentů v archivech jednotlivých druhů,
g)
podrobnosti o zřizování, zrušování, organizaci a činnosti státních archivů, podnikových archivů a zvláštních archivů,
h)
podrobnosti o postupu při nabývání archivních dokumentů státem.
(2)
Předpis uvedený v předchozím odstavci pod písmenem b) vydá ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem kultury Slovenské socialistické republiky.
§ 34
Vztah k předpisům o kulturních památkách
Předpisy o kulturních památkách se nevztahují na archivní dokumenty.
§ 35
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vládní nařízení č. 29/1954 Sb., o archivnictví.
§ 36
Účinnost
Tento zákon nabývá účinností dnem 1. ledna 1976.
Šalgovič v. r.
Dr. Colotka v. r. |
Vyhláška Ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky č. 168/1975 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky č. 168/1975 Sb.
Vyhláška ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, kterou se upravují podrobnosti o postupu při nabývání archivních dokumentů státem
Vyhlášeno 30. 12. 1975, datum účinnosti 1. 1. 1976, částka 40/1975
* § 1 - Jestliže občan nebo jiná než socialistická organizace, jež je vlastníkem archivního dokumentu (dále jen „vlastník archivního dokumentu“), zamýšlí archivní dokument prodat, vyměnit nebo darovat jinému než státu, je povinen tento dokument přednostně nabídnou
* § 2 - (1) Vlastník archivního dokumentu učiní nabídku písemně nebo ústně do protokolu v archivu, který vede nabídnutý archivní dokument v evidenci.
* § 3 - Smlouvu o koupi nabídnutého archivního dokumentu je oprávněn uzavřít archiv, který jej vede v evidenci; není-li však tento archiv způsobilý vystupovat v občanskoprávních vztazích svým jménem, je k tomu oprávněna organizace, které archiv řídí.
* § 4 - (1) Cenu archivního dokumentu stanoví archiv. Cena archivního dokumentu nesmí převyšovat odhadní cenu.
* § 5 - Jestliže archiv nebo organizace, která archiv řídí (§ 3), nepřijme nabídku do šesti měsíců poté, kdy nabídka došla, nebo jestliže ji písemně odmítne v době kratší, Je vlastník archivního dokumentu oprávněn prodat, vyměnit nebo darovat archivní dokument jin
* § 6 - Vlastník písemnosti, jemuž není známo, zda je tato písemnost archivním dokumentem a který archiv jej vede v evidenci, může požádat o toto zjištění kterýkoli archiv. Nebyla-li skutečnost, zda tato písemnost má trvalou dokumentární hodnotu, Ještě posouzena,
* § 7 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
Aktuální znění od 1. 1. 1976
168
VYHLÁŠKA
ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky
ze dne 19. prosince 1975,
kterou se upravují podrobnosti o postupu při nabývání archivních dokumentů státem
Ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 33 odst. 1 písm. h) zákona Slovenské národní rady č. 149/1975 Sb., o archivnictví (dále jen „zákon“):
§ 1
Jestliže občan nebo jiná než socialistická organizace, jež je vlastníkem archivního dokumentu (dále jen „vlastník archivního dokumentu“), zamýšlí archivní dokument prodat, vyměnit nebo darovat jinému než státu, je povinen tento dokument přednostně nabídnout ke koupi Slovenské socialistické republice (§ 9 odst. 1 zákona). Tím nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující bezplatný převod věci na stát.1)
§ 2
(1)
Vlastník archivního dokumentu učiní nabídku písemně nebo ústně do protokolu v archivu, který vede nabídnutý archivní dokument v evidenci.
(2)
Nabídka obsahuje požadovanou cenu a údaje o tom, kdy a kde byl archivní dokument zapsán do evidence; není-li archivní dokument připojen k nabídce, výstižně se v ní popíše.
§ 3
Smlouvu o koupi nabídnutého archivního dokumentu je oprávněn uzavřít archiv, který jej vede v evidenci; není-li však tento archiv způsobilý vystupovat v občanskoprávních vztazích svým jménem, je k tomu oprávněna organizace, které archiv řídí.
§ 4
(1)
Cenu archivního dokumentu stanoví archiv. Cena archivního dokumentu nesmí převyšovat odhadní cenu.
(2)
Pří stanovení ceny archivního dokumentu vychází archív z jeho historického, politického, hospodářského a kulturního významu, přičemž přihlíží zejména k jeho obsahu, formě, původu a době vzniku.
(3)
Oprávnění vlastníka archivního dokumentu i archivu vyžádat si znalecký odhad podle zvláštních předpisů není dotčeno.2)
§ 5
Jestliže archiv nebo organizace, která archiv řídí (§ 3), nepřijme nabídku do šesti měsíců poté, kdy nabídka došla, nebo jestliže ji písemně odmítne v době kratší, Je vlastník archivního dokumentu oprávněn prodat, vyměnit nebo darovat archivní dokument jinému. Toto oprávnění však vlastníku archivního dokumentu nevznikne, odmítne-li jej prodat státu nejvýše za odhadní cenu.
§ 6
Vlastník písemnosti, jemuž není známo, zda je tato písemnost archivním dokumentem a který archiv jej vede v evidenci, může požádat o toto zjištění kterýkoli archiv. Nebyla-li skutečnost, zda tato písemnost má trvalou dokumentární hodnotu, Ještě posouzena, postupuje se podle § 2 odst. 2 až 4 zákona.
§ 7
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
Ministr:
Ing. Lazar v. r.
1)
§ 31 a 32 vyhlášky ministerstva financí č. 104/1966 Sb., o správě národního majetku.
2)
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, a vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnicích. |
Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 169/1975 Sb. | Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 169/1975 Sb.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky o odborném technickobezpečnostním dohledu na některých vodohospodářských dílech a o technickobezpečnostním dozoru národních výborů nad nimi
Vyhlášeno 30. 12. 1975, datum účinnosti 30. 12. 1975, částka 40/1975
* § 1 - Tato vyhláška upravuje odborný technickobezpečnostní dohled, který jsou povinni na přehradách, jezech a na hrázích, jakož i součástech staveb, určených k úpravě vodních toků, k ochraně před povodněmi, k plavebním účelům, k odběrům vod, k vypouštění odpadní
* ČÁST PRVNÍ - Díl I (§ 2 — § 28)
* ČÁST DRUHÁ - Díl I (§ 29 — § 34)
* ČÁST TŘETÍ - Ustanovení přechodná a závěrečná (§ 35 — § 36)
Aktuální znění od 30. 12. 1975
169
VYHLÁŠKA
ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky
ze dne 24. listopadu 1975
o odborném technickobezpečnostním dohledu na některých vodohospodářských dílech a o technickobezpečnostním dozoru národních výborů nad nimi
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), a podle § 10 odst. 5 zákona Slovenské národní rady č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství:
§ 1
Tato vyhláška upravuje odborný technickobezpečnostní dohled, který jsou povinni na přehradách, jezech a na hrázích, jakož i součástech staveb, určených k úpravě vodních toků, k ochraně před povodněmi, k plavebním účelům, k odběrům vod, k vypouštění odpadních vod a k jinému užívání vod, jakož i na jimi vytvořených nádržích (dále jen „díla“) zajišťovat správci (vlastníci, uživatelé, popřípadě investoři) těchto děl (dále jen „správci“), a technickobezpečnostní dozor, který na dílech provádějí národní výbory.
ČÁST PRVNÍ
Díl I
Odborný technickobezpečnostní dohled
§ 2
(1)
Odborný technickobezpečnostní dohled (dále jen „dohled“) je odborná činnost ke zjištění technického stavu díla z hlediska jeho bezpečnosti a stability a možných příčin poruch a k návrhu opatření k nápravě.
(2)
Dohled se zabezpečuje v období přípravy díla a provádí se při výstavbě nebo rekonstrukci po celou dobu provozu díla až do jeho uvedení do neškodného stavu.
(3)
V období přípravy a výstavby díla plní investor povinnosti uložené správci touto vyhláškou.
Díl II
Kategorie děl
§ 3
(1)
Pro účely dohledu se díla zařazují do I. až IV. kategorie. Kategorii díla určuje ministerstvo lesního a vodního hospodářství SSR (dále jen „ministerstvo“) po projednání s příslušným krajským národním výborem.
(2)
U děl, s výjimkou děl, která ke dni 1. ledna 1974 byla ve výstavbě nebo provozu, je jejich správce povinen nejpozději před ukončením projektového úkolu stavby nebo rekonstrukce, popřípadě do 6 měsíců ode dne účinnosti této vyhlášky, předložit ministerstvu návrh na určení kategorie díla. Návrh je povinen doložit odborným posudkem organizace pověřené ministerstvem prováděním dohledu (dále jen „pověřená organizace“), zahrnujícím návrh kategorie díla a kritéria použitá k vypracování návrhu kategorie; pro díla, která ke dni 1. 1. 1974 byla ve výstavbě nebo provozu, určí ministerstvo kategorii díla bez návrhu správce.
(3)
Při rekonstrukci nebo změně ve využití díla a u děl III. a IV. kategorie i v případech, kdy se změní zástavba na území dílem ohroženém, je správce povinen navrhnout ministerstvu přezkoušení určené kategorie díla.
Díl III
Zásady provádění dohledu
§ 4
V rámcl dohledu se podle druhu a typu díla, přiměřeně ke kategorii a technickému stavu, sledují zejména změny a výskyt těchto jevů a skutečností:
a)
statická a dynamické stabilita díla, popřípadě jeho částí,
b)
prostorové změny díla jako celku vůči jeho okolí,
c)
deformace díla, vzájemné posuny jednotlivých části konstrukcí, trhliny v konstrukčním materiálu,
d)
deformace podloží,
e)
fyzikálně mechanické vlastnosti stavebních a podložních materiálů,
f)
režim podzemních a průsakových vod, tj. tlak vody, spojitosti průsaků, směr a rychlost proudění vody, dílčí a celkové množství průsaků, vývěry vody v prostoru díla,
g)
funkce ochranných, těsnicích, filtračních a drenážních prvků díla a jeho podloží,
h)
hydraulický spád v konstrukčních a podložních materiálech a jejich filtrační stabilita,
ch)
vlivy prostředí na technický stav díla a jeho technologická zařízení, tj. povětrnostní účinky (zejména mrazu a vlnobití), sesuvy břehů nádrže a sesuvy v blízkém okolí díla, agresivní účinky vzduchu a vody v nádrži, podzemní a průsakové vody, účinky stavebních a trhacích prací v okolí díla, zemětřesení, poddolování, účinky provozních a dopravních otřesů, účinky vegetací a živočichů a nepovolených zásahů třetích osob,
i)
vliv provozu na technický stav díla a jeho technologická zařízení, tj. účinky manipulace s vodou v nádrži, mechanické a jiné účinky vypouštěné vody a vodou unášených materiálů, opotřebování a možné důsledky selhání uzávěrů a hradících konstrukcí výpustí, přelivů a odběrných zařízení,
j)
průtokové poměry v porovnání s původními předpoklady návrhu výpustních a přelivných zařízení, např. ovlivnění průtoků na horním toku novými díly poruchou nebo zrušením stávajících děl, změnou odtokových poměrů v povodí, ledovými zácpami, vegetací,
k)
jiné jevy a skutečnosti, které mohou podle místních poměrů ovlivnit bezpečnost díla.
§ 5
(1)
Dohled se provádí zejména pozorováním díla, měřením jeho deformací, průsaků a zpracováním, rozbory a hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním1) nebo i kritickým hodnotám,2) předpokladům projektu, poznatkům z výstavby a z dosavadního provozu díla.
(2)
Podkladem pro provádění dohledu jsou účelně rozdělená sledování skutečností včetně běžných měření veličin a jevů, které jsou významní pro bezpečnost díla, jakož i obchůzky, hlášení a prohlídky.
(3)
Výběr možných příčin poruch a dalších jevů a skutečností, které dohled sleduje, volba prostředků a metod pozorování a měření, množství instalovaných přístrojů, rozsah a četnost pracovních úkonů musí být úměrné kategorii díla, stavu a provozu díla, popřípadě místním poměrům a musí být v souladu s platnými technickými normami a současným stavem inženýrských poznatků a možností realizace.
§ 6
(1)
Pro díla I. a II. kategorie je správce povinen zajistit provádění dohledu prostřednictvím pověřené organizace, které je však povinen odevzdávat podklady podle § 5 odst. 2 v rozsahu stanoveném programem dohledu.
(2)
U děl III. a IV. kategorie provádí správce dohled sám.
(3)
Dohled se provádí úměrně kategorii díla, nejméně však v rozsahu stanoveném touto vyhláškou. Jde-li o díla I. a II. kategorie, mohou se správce a pověřená organizace dohodnout na dočasné nebo trvalé úpravě dohledu nad rozsah stanovený touto vyhláškou.
§ 7
O dohledu se sestavují zprávy, a to v období výstavby nebo rekonstrukce dílčí a souhrnná, v období ověřovacího provozu díla dílčí a celkové a v období trvalého provozu díla etapové a souhrnné etapové zprávy.
§ 8
Všechny zprávy o dohledu je správce povinen předložit vodohospodářskému orgánu, do jehož působnosti přísluší dílo povolit (dále jen „příslušný vodohospodářský orgán“); u děl I. a II. kategorie je povinen zajistit předložení prostřednictvím pověřené organizace.
§ 9
Jestliže v průběhu výstavby nebo rekonstrukce díla použije dodavatel takovou technologii výstavby nebo rekonstrukce, že přechodně vznikne konstrukce, která zadržuje nebo může zadržovat vodu, má dodavatel ve vztahu k této části výstavby nebo rekonstrukce povinnost zajistit dohled, který je touto vyhláškou uložen správci.
Díl IV
Rozsah dohledu u děl jednotlivých kategorií
§ 10
(1)
U děl I. kategorie se sledují všechny jevy a skutečnosti, jejichž změna může objektivně signalizovat nebo způsobit překročení předpokladů projektu v takové míře, že stupeň stability díla nebo jeho významné části by klesl pod přípustnou hranici stanovenou technickými normami. Povětrnostní a provozní poměry se zjišťují v rozsahu potřebném pro hodnocení všech sledovaných jevů a skutečností.
(2)
Měření je třeba provádět nejen v místech, charakterizujících průměrné poměry, ale i v místech, kde by především mohlo dojít k nespojitému vývoji jevů, např. poruchy v základech, změny v uspořádání a ve spojení těsnicích a drenážních prvků.
(3)
V pochybnosti o spolehlivosti způsobu sledování nejdůležitějších jevů a skutečností určí pověřená organizace použití více měřických metod.
§ 11
U děl II. kategorie je rozsah dohledu tentýž jako u děl I. kategorie s tím, že není třeba sledovat jevy a skutečnosti, jejichž existenci, popřípadě nepřiměřenou změnu lze včas odvodit z jiného jevu nebo ze souhrnného projevu, např. z celkových průsaků, celkových deformací nebo posunů. Měření se zpravidla soustřeďují do charakteristických profilů. Zjišťují se Jen takové povětrnostní a provozní poměry, které bezprostředně objasňují sledované jevy a skutečnosti.
§ 12
U děl III. kategorie se dohled provádí odborným hodnocením jevů a skutečností a jejich vývoje, zjištěných zpravidla jen při obchůzkách. Z běžných měření se zavádí jen měření průsaků, popřípadě i tlaků vody a měření celkových deformací na povrchu díla. Z povětrnostních a provozních poměrů se zjišťují jen srážky a teploty vzduchu a hladina vody v nádrži.
§ 13
U děl IV. kategorie se dohled provádí hodnocením jevů a skutečností zjištěných při obchůzkách. Měření se zavádějí jen dočasně k objasnění nezvyklých jevů a skutečností.
Díl V
Příprava dohledu před výstavbou nebo rekonstrukcí díla
§ 14
(1)
K projektovému úkolu stavby nebo rekonstrukci díla I. až III. kategorie je správce povinen přiložit vyjádření o rozsahu dohledu od pověřené organizace; pro díla IV. kategorie se vyjádřeni o rozsahu dohledu nezpracovává.
(2)
Vyjádření o rozsahu dohledu obsahuje zejména:
a)
podrobný popis a rozbor rizik spojených s budoucí existencí díla v daném prostředí a prognózu budoucího provozního režimu,
b)
požadavky na průzkumné a projektové práce nad rámec platných československých státních a oborových norem,
c)
požadavky na budoucí prostředky dohledu, na přístroje a zařízení pro pozorování a měření,
d)
požadavky na spojové prostředky, na varovná a signalizační zařízení pro účely dohledu, jakož i na nouzová opatření při výstavbě a provozu,
e)
orientační odhad nákladů na prostředky dohledu a jeho výkon při výstavbě nebo rekonstrukci a při provozu díla.
§ 15
(1)
Pro díla I. a II. kategorie zajišťuje správce současně s projektovou dokumentací zpracování projektu měření, a to na úrovni, v jaké je zpracovaná projektová dokumentace. Pro díla III. kategorie zajišťuje správce projekt měření jen v případech, kdy to pověřená organizace navrhne ve vyjádření o rozsahu dohledu; pro díla IV. kategorie se projekt měření nezajišťuje.
(2)
Projekt měření musí vycházet z vyjádření o rozsahu dohledu, z požadavků příslušných technických norem a ze zásad provádění dohledu (§ 4 a 5).
(3)
Projekt měření obsahuje kromě dokumentace kontrolních přístrojů a zařízení zejména:
a)
přehled důležitých předpokladů bezpečností a stability dlouhodobého provozu díla a odhad jejich zabezpečení,
b)
návrh a zdůvodnění druhu, rozsahu a přesnosti metod měření a přístrojů a zařízení pro provádění dohledu,
c)
přehled mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností ovlivňujících bezpečnost díla a jím ohroženého území,
d)
návrh bezpečných přístupů k měřicím zařízením a opatření na zajištění bezpečného výkonu měření a údržby měřících zařízení včetně jejich ochrany před poškozením,
e)
harmonogram instalací a prvních měření podle postupu výstavby.
(4)
Pokud některé požadavky uvedené ve vyjádření o rozsahu dohledu nebudou řešeny v projektu měření, musí být promítnuty do jiné části projektové dokumentace.
Díl VI
Dohled při výstavbě nebo rekonstrukci díla
§ 16
(1)
Dohled při výstavbě nebo rekonstrukci se provádí u děl I. až III. kategorie podle vyjádření o rozsahu dohledu (§ 14). U děl všech kategorií se rozvrh pozorování a měření stanoví v dohodě s autorským dozorem projektanta.
(2)
Správce je povinen při výstavbě nebo rekonstrukci díla zajistit postup prací dodavatele tak, aby přístroje a zařízení pro pozorování a měření mohly být včas a odborně zabudovány, vyzkoušeny a chráněny před poškozením a aby kontinuita pozorování a měření a spolehlivost výsledků nebyly ohroženy. U děl I. a II. kategorie zajistí správce odborné posouzení zabudování přístrojů a zařízení včetně ověření technické dokumentace prostřednictvím pověřené organizace.
(3)
Dohled v období výstavby nebo rekonstrukce díla musí být v souladu s postupem výstavby nebo rekonstrukce díla.
§ 17
(1)
Výsledky pozorování a měření se u děl I. a II. kategorie zpracovávají v průběhu výstavby, nejméně v jedné dílčí zprávě; souhrnná zpráva o dohledu při výstavbě musí být zpracována před zahájením ověřovacího provozu.
(2)
U děl III. kategorie, popřípadě při rekonstrukci děl I. a II. kategorie se zpracovává před zahájením provozu Jen souhrnná zpráva o dohledu při výstavbě nebo rekonstrukci.
(3)
U děl IV. kategorie se ani dílčí, ani souhrnná zpráva o dohledu pří výstavbě nebo rekonstrukci díla nezpracovávají.
§ 18
Souhrnná zpráva o dohledu pří výstavbě nebo rekonstrukcí díla obsahuje:
a)
popis dohledu,
b)
dokumentací umístění a popis všech zabudovaných měřicích přístrojů a zařízení určených k dohledu,
c)
souhrnné zpracování výsledků všech dosud provedených pozorování a měření,
d)
vyhodnocení všech sledovaných jevů a zjištěných skutečností v porovnání s předpoklady projektu a jejich vlivu na bezpečnost a stabilitu díla a jeho podloží,
e)
program dohledu v ověřovacím provozu.
Díl VII
Dohled v ověřovacím provozu díla
§ 19
(1)
Ověřovacím provozem díla je období prvního zatížení díla jako celku vzdutou vodou a zahrnuje vyzkoušení takových provozních situací a v takovém počtu, že lze odpovědně zhodnotit splnění předpokladů projektu a posoudit spolehlivou funkci a bezpečnost díla.
(2)
Dohled na dílech I. až III. kategorie se provádí podle programu dohledu v ověřovacím provozu; pro díla IV. kategorie se program dohledu nesestavuje.
(3)
Program dohledu v ověřovacím provozu díla obsahuje:
a)
údaj o tom, kdo a jaká pozorování a měření provádí,
b)
podrobné pokyny (termíny, pracovní postupy, zápis výsledků) pro měření konaná obsluhou díla,
c)
pokyny pro obchůzky konané obsluhou díla,
d)
mezní, popřípadě kritické hodnoty sledovaných jevů a skutečností,
e)
pokyny, které výsledky měřen! a obchůzek a komu je obsluha díla ihned hlásí, kterých spojových prostředků použije, jaká nouzová a varovná opatření jsou k dispozicí pro mimořádné situace,
f)
formulář hlášení, pokyny pro vyplnění, termíny odesílání a adresy hlavních pracovníků dohledu,
g)
údaje o tom, kdo a v jakých termínech zpracovává a hodnotí výsledky v dílčích zprávách.
(4)
Program dohledu v ověřovacím provozu díla se ukládá nejméně v jednom vyhotovení
a)
u správce,
b)
u pověřené organizace pro díla I. a II. kategorie,
c)
u obsluhy díla.
(5)
Správce je povinen určit hlavního pracovníka dohledu. Jmenování je povinen ohlásit příslušnému vodohospodářskému orgánu. Správce díla I. nebo II. kategorie je povinen zároveň oznámit jméno hlavního pracovníka dohledu pověřené organizace.
§ 20
(1)
Pozorování a měření u děl I. až III. kategorie se provádějí v rozsahu a termínech podle programu dohledu. U děl IV. kategorie se pozorování a měření provádějí v rozsahu podle § 13 této vyhlášky.
(2)
Výsledky měření se zapisují do hlášení. Zjištění mezních, popřípadě kritických hodnot hlásí obsluha díla neprodleně hlavním pracovníkům dohledu.
(3)
Výsledky měřeni musí být ihned porovnány s předem stanovenými mezními, popřípadě kritickými hodnotami nebo s předem stanoveným mezním vývojem sledovaných jevů.
§ 21
(1)
Při obchůzkách se sleduje dílo a Jeho blízké okolí, průtokové poměry, pravidelnost chodu všech mechanismů, výskyt trhlin a viditelných deformací, posunů a sesuvů, výskyt průsaků, vývěrů a zamokřených až zbahněných míst, vlivy provozu a prostředí na technický stav objektů a technologických zařízení, zejména konstrukcí výpustných, přelivných a odběrných zařízení.
(2)
Obchůzky se provádějí nejméně jedenkrát denně na dílech I. kategorie, třikrát týdně na dílech II. kategorie, jedenkrát týdně na dílech III. kategorie a jedenkrát měsíčně na dílech IV. kategorie.
(3)
Obchůzky provádí obsluha díla.
(4)
Výsledky obchůzek se zapisují do hlášení. Zjištění mezních nebo jiných neobvyklých skutečností, jež by mohly mít vliv na bezpečnost a stabilitu díla, hlásí obsluha díla neprodleně hlavním pracovníkům dohledu.
§ 22
(1)
Hlášení výsledků měření a obchůzek se provádí u děl I. až III. kategorie na formuláři podle programu dohledu, u děl IV. kategorie písemným záznamem. V hlášení je uvedeno, kdo a kdy měření, popřípadě obchůzky vykonal.
(2)
Hlášení se zpracovává ve dvou, popřípadě ve třech vyhotoveních. Originál se ukládá u obsluhy díla. Další vyhotovení se zasílají hlavním pracovníkům dohledu.
(3)
Hlášení se zasílá ihned po skončení období stanovených programem dohledu, nejméně však u děl I. kategorie dvakrát měsíčně, u děl II. kategorie Jedenkrát měsíčně, u děl III. kategorie jedenkrát za dva měsíce, u děl IV. kategorie jedenkrát za půl roku.
§ 23
(1)
Správce, nebo u děl I. kategorie pověřená organizace, posoudí údaje hlášení nejpozději do konce období pro předložení dalšího hlášení. Mezní hodnoty a skutečnosti nebo jiné mimořádné údaje hlášené obsluhou díla bezprostředně po zjištěni se posuzují ihned.
(2)
Jestliže správce, nebo u děl I. a II. kategorie pověřená organizace, pří posuzování nebo při zpracování výsledků pozorování a měření zjistí, že vývoj sledovaných jevů nebo skutečností neodpovídá předpokladům, prověří údaje na místě, zavede mimořádná měření, průzkumná šetření, popřípadě jiná opatření až do vysvětlení mimořádného vývoje a do zjednání nápravy.
(3)
Jestliže sledovaný jev nebo skutečnost dosáhne kritické hodnoty, je správce povinen ihned učinit nouzová opatření.
§ 24
(1)
O výsledcích dohledu během ověřovacího provozu díla se u děl I. až III. kategorie vypracovávají v termínech stanovených programem dohledu dílčí zprávy. Na závěr ověřovacího provozu se zpracovává celková zpráva o dohledu během ověřovacího provozu. U děl IV. kategorie se ani dílčí, ani celkové zprávy o dohledu během ověřovacího provozu nezpracovávají.
(2)
Celková zpráva o dohledu během ověřovacího provozu obsahuje:
a)
popis dohledu,
b)
celkové zpracování výsledků pozorování a měření,
c)
zhodnocení sledovaných jevů a zjištěných skutečností,
d)
zjištění, zda dílo po prověrce všech hlavních zatěžovacích stavů a provozních situací, popřípadě po provedení nápravných opatření nemá z hlediska dohledu nedostatky, které by bránily jeho trvalému provozu (užívání),
e)
program dohledu při trvalém provozu díla.
§ 25
Pokud ověřovací provoz díla probíhá ještě před předáním a převzetím díla správcem, má povinnost dohledu investor.
Díl VIII
Dohled při trvalém provozu díla
§ 26
(1)
Dohled na dílech I. až III. kategorie se provádí podle programu dohledu při trvalém provozu díla. Pro díla I. až III. kategorie, která jsou ke dni účinnosti této vyhlášky v trvalém provozu, se vypracuje program dohledu při trvalém provozu díla jako samostatný dokument a správce Je povinen jej předložit příslušnému vodohospodářskému orgánu.
(2)
Program dohledu při trvalém provozu díla obsahuje:
a)
dokumentaci umístění a popis všech zabudovaných měřicích přístrojů a zařízení nebo odkaz na tuto dokumentaci v předchozích zprávách o dohledu při výstavbě nebo rekonstrukci a během ověřovacího provozu díla,
b)
údaje podle § 19 odst. 3 této vyhlášky.
(3)
Jinak platí pro dohled při trvalém provozu přiměřeně ustanovení § 19 odst. 4 a 5 a § 20 až 23 této vyhlášky.
§ 27
(1)
O výsledcích dohledu při trvalém provozu se zpracovávají etapové zprávy, a to nejméně jedenkrát ročně u děl I. kategorie, jedenkrát za dva roky u děl II. kategorie a jedenkrát za čtyři roky u děl III. kategorie.
(2)
Etapová zpráva o dohledu obsahuje:
a)
popis dohledu za uplynulé období trvalého provozu,
b)
stručný přehled výsledků pozorování a měření,
c)
zhodnocení všech sledovaných jevů a skutečností ve vztahu k mezním hodnotám,
d)
návrh opatření k nápravě.
(3)
Nejméně každá pátá etapová zpráva se zpracovává jako souhrnná etapová zpráva.
(4)
Souhrnná etapová zpráva obsahuje:
a)
popis dohledu za období od poslední souhrnná etapové zprávy,
b)
dokumentaci všech změn ve vybavení díla měřicími přístroji a zařízeními,
c)
souhrnné zpracování výsledků pozorování a měření,
d)
zhodnocení všech sledovaných jevů a skutečností,
e)
výsledky přezkoušení stability hlavních konstrukcí díla a zjištěn! stupně bezpečnosti na základě nově získaných poznatků podle současně platných technických norem,
f)
posouzení vlivu prostředí a provozu na stárnutí, funkční spolehlivost a celkovou bezpečnost díla,
g)
návrh nápravných opatření,
h)
prověrku programu dohledu včetně mezních, popřípadě kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností.
(5)
Etapové zprávy a souhrnné etapové zprávy se nejméně v jednom vyhotovení ukládají u obsluhy díla.
(6)
U děl IV. kategorie se ani etapové, ani souhrnné etapové zprávy nezpracovávají.
Díl IX
Prohlídky díla
§ 28
(1)
Správce je povinen provádět prohlídky díla, a to nejméně jedenkrát ročně u děl I. kategorie, jedenkrát za dva roky u děl II. kategorie a jedenkrát za čtyři roky u děl III. kategorie. U děl IV. kategorie není četnost prohlídek předepsána.
(2)
Termíny prohlídek díla Je správce povinen oznámit příslušnému vodohospodářskému orgánu nejméně tří týdny předem.
(3)
Prohlídku díla řídí hlavní pracovník dohledu správce; správce dále zajistí účast:
a)
pracovníka odpovědného za provoz díla,
b)
obsluhy díla,
c)
u děl I. a II. kategorie hlavního pracovníka dohledu z pověřená organizace,
d)
znalců ze strojního, elektrotechnického, popřípadě dalších oborů podle druhu a typu díla, vyžaduje-li to povaha hlavních projednávaných otázek.
(4)
Správce přizve k prohlídce díla ty uživatele díla, kteří mohou svou činností ovlivnit jeho bezpečný provoz.
(5)
Předmětem prohlídky díla je zejména:
a)
prověrka provozní schopnosti a funkční spolehlivosti díla,
b)
prověrka provozu a údržby,
c)
prověrka dohledu a jeho výsledků,
d)
projednání všech námětů na zlepšeni technického stavu, užívání, provozu a údržby a na zvýšení bezpečnosti díla,
e)
plán oprav a nápravných opatřeni.
(6)
Při prohlídce sepíše hlavní pracovník dohledu správce díla zápis a zašle jej příslušnému vodohospodářskému orgánu. Nejméně v jednom vyhotovení musí být zápis o prohlídce uložen u obsluhy díla.
ČÁST DRUHÁ
Díl I
Technickobezpečnostní dozor
§ 29
(1)
Technickobezpečnostní dozor jako součást vodohospodářského dozoru spočívá v kontrola plnění povinností uložených správci vodním zákonem3) a touto vyhláškou.
(2)
Technickobezpečnostní dozor provádějí národní výbory, kterým přísluší vodohospodářský dozor,4) od povolení díla až do jeho uveden! do neškodného stavu.
§ 30
(1)
Národní výbor vychází při technickobezpečnostním dozoru zejména z těchto podkladů:
a)
z povoleni díla, popřípadě jeho změn,
b)
z určení kategorie díla,
c)
ze zápisu o vodohospodářském schválení,
d)
z rozhodnutí o uvedeni díla do trvalého provozu (užívání),
e)
ze závěrečného technickoekonomického zhodnocení stavby,
f)
ze schváleného manipulačního řádu, popřípadě provozního řádu a z rozhodnutí týkajících se úprav hospodaření s vodou,
g)
z pasportu nebo jiného dokladu o hlavních technických parametrech díla a údajů o opravách a rekonstrukcích,
h)
z oznámení správce o jmenování hlavních pracovníků dohledu,
ch)
z programů dohledu a zpráv o dohledu, popřípadě z hlášení o obchůzkách,
i)
ze zápisů o prohlídkách díla,
j)
z dokladů o dříve uložených nápravných opatřeních a o kontrole jejich provádění, k) z dokladů o výkonu předchozí kontrolní činnosti.
k)
z dokladů o výkonu předchozí kontrolní činosti.
(2)
Národní výbory provádějí technickobezpečnostní dozor zejména:
a)
sledováním a kontrolou podkladů uvedených v odstavci 1,
b)
kontrolou na díle,
c)
kontrolou plnění opatření k nápravě.
Díl II
Výkon technickobezpečnostního dozoru
§ 31
(1)
Kontrolu na díle provádí národní výbor soustavně s přihlédnutím ke kategorii a technickému stavu díla. Při nich přímo na díle kontroluje plnění povinností správce se zvláštním zřetelem k tomu, jak správce zajišťuje dohled a jak plní nápravná opatření.
(2)
Požaduje-li národní výbor při kontrole díla informace nebo účast odpovědných pracovníků správce, kteří nejsou na díle trvale přítomni, nebo předloženi dokumentace, která není na díle povinně k dispozici, oznámí konání kontroly na díle správci předem.
§ 32
Národní výbor provede mimořádnou kontrolu na díle, k níž zpravidla přizve odborné znalce, zejména:
a)
zjistí-Ii, že se významnou měrou zhoršil stav díla a že se neprovádějí účinná opatření,
b)
připravuje-li se změna užívání nebo provozu díla,
c)
plánuje-li se oprava většího rozsahu, rekonstrukce nebo zrušení díla,
d)
potřebuje-li podrobný podklad pro uložení nápravných opatření k nápravě většího rozsahu,
e)
nařídí-li mimořádnou kontrolu na díle ministerstvo.
§ 33
Národní výbor sepíše o kontrole nebo mimořádné kontrole na díle zápis, který je dokladem o výkonu technickobezpečnostního dozoru.
§ 34
(1)
Zjistí-li národní výbor při provádění technickobezpečnostního dozoru nedostatky v plněni povinností dohledu nebo nedostatky na technickém stavu díla, uloží rozhodnutím provést opatření k nápravě s termínem jejich splnění. Správce je povinen oznámit národnímu výboru splnění uložených nápravných opatření.
(2)
Zjistí-li národní výbor na díle I. až III. kategorie nedostatky, které ve svých důsledcích znamenají bezprostřední ohrožení obecných zájmů, životů a majetku na ohroženém území, a nemůže-li ani opatření k nápravě, ani okamžité zavedení nouzových opatření zvýšené nebezpečí podstatně snížit, oznámí to zároveň národnímu výboru vyššího stupně, popřípadě ministerstvu se žádostí o účinnou pomoc správci díla.
(3)
Vznikne-li v důsledku poruchy na díle situace, která odpovídá některému stupni povodňové aktivity, postupuje se podle předpisu o ochraně před povodněmi.5)
ČÁST TŘETÍ
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 35
U děl, která byla ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky v přípravě, výstavbě nebo provozu, musí být dohled, popřípadě dokumentace dohledu, doplněn v rozsahu podle této vyhlášky u děl I. kategorie do jednoho roku, u děl II. kategorie do jednoho a půl roku a u děl III. a IV. kategorie do dvou roků od nabytí účinnosti této vyhlášky; jména a adresy hlavních pracovníků dohledu podle § 19 odst. 5 je správce povinen oznámit příslušnému vodohospodářskému orgánu do 6 měsíců od nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 36
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Hagara v. r.
1)
Mezní hodnota je očekávaná limitní hodnota jevu nebo skutečnosti pro zvolený stav zatíženi.
2)
Kritická hodnota Je hodnota sledovaného Jevu nebo skutečnosti, jejíž výskyt vzbuzuje obavy o bezpečnost díla, a pří níž se proto předepisuje použití nouzových opatření.
3)
§ 41 odst. 1 písm. c) vodního zákona.
4)
Zákon SNR č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství.
5)
Nařízení vlády SSR č. 32/1975 Sb., o ochraně před povodněmi. |
Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 170/1975 Sb. | Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 170/1975 Sb.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky o povinnostech organizací podávat zprávy o zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběru
Vyhlášeno 30. 12. 1975, datum účinnosti 30. 12. 1975, částka 40/1975
* Oddíl první - Podávání zpráv o zjištění podzemních vod (§ 1 — § 3)
* Oddíl druhý - § 4 (§ 4 — § 4)
* Oddíl třetí - Ustanovení přechodná a závěrečná (§ 5 — § 6)
* § 7 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. k vyhlášce č. 170/1975 Sb.
Aktuální znění od 30. 12. 1975
170
VYHLÁŠKA
ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky
ze dne 24. listopadu 1975
o povinnostech organizací podávat zprávy o zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběru
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 28 odst. 2 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon):
Oddíl první
Podávání zpráv o zjištění podzemních vod
§ 1
(1)
Organizace, která zjistí zdroj podzemní vody1) o vydatnosti větší než 1 l/s
a)
při výstavbě zařízení pro odběr podzemní vody,
b)
při výzkumu, průzkumu nebo ověřování zásob a režimu podzemních vod,
je povinna podat o tom písemnou zprávu Hydrometeorologickému ústavu v Bratislavě (déle jen „ústav“).
(2)
Stejnou povinnost má organizace, která zjistí
a)
při jiné investiční činnosti, než je uvedeno v odstavci 1 písm. a), výrazně odlišné množství podzemní vody, než předpokládal průzkum nebo projekt,
b)
při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů podzemní vodu o předpokládané celkové vydatnosti2) větší než 10 l/s,
c)
při jakékoli své činnosti zdroj podzemní vody s napjatou hladinou (artéské vody) a o vydatnosti větší než 0,5 l/s.
§ 2
(1)
Organizace, která zjistí zdroj podzemní vody při činnostech uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) a odst. 2, podá ústavu zprávu do 30 dnů od zjištění zdroje podzemní vody. Ve zprávě uvede:
a)
svůj název a sídlo,
b)
přesnou lokalizaci výskytu zdroje podzemní vody (kraj, okres, obec, katastrální územíkatastrální území a parcelní číslo pozemku) se situačním přehledem,
c)
údaje o množství, druhu, jakosti a stavu hladiny podzemní vody,
d)
datum zjištění výskytu zdroje podzemní vody.
(2)
Organizace, která zjisti zdroj podzemní vody při činnostech uvedených v § 1 odst. 1 písm. b), pošle ústavu jedno vyhotovení závěrečné zprávy do 30 dnů od jejího vyhotovení.
(3)
Ústav je oprávněn od organizací vyžadovat k oznámeným údajům vysvětlení a další potřebné údaje a svými pracovníky ověřovat oznámené údaje na pozemcích a objektech organizací, jakož i ověřovat výskyt podzemní vody vůbec.
§ 3
Organizace, která od 1. ledna 1976 hodlá provádět výzkum nebo průzkum podzemních vod za účelem jejich odběru, je povinna před zahájením prací zjistit u ústavu stav prozkoumanosti podzemních vod v zájmových územích a zjištěné údaje použít při těchto pracích.
Oddíl druhý
§ 4
Oznamováni údajů o odběru podzemní vody
(1)
Organizace užívající podzemní vodu v množství přesahujícím 1250 m3 měsíčně nebo artéskou vodu, je povinna oznámit ústavu Jejich odběr do 30 dnů od započetí odběru v rozsahu a způsobem uvedeným v příloze k této vyhlášce.
(2)
Organizace, které mají oznamovací povinnost podle odstavce 1, jsou povinny ročně oznamovat ústavu údaje o odběru do konce ledna následujícího roku na zvláštních tiskopisech, které obdrží od ústavu po splnění povinnosti podle odstavce 1.
(3)
Ostav oznamuje souhrnná údaje o odběru podzemních vod do konce února každého roku národním výborům příslušným k povolování odběru podzemních vod a správcům vodohospodářsky významných vodních toků.3)
(4)
Při odběru podzemních vod z pramenil, artéských vrtů nebo artéských studní je organizace povinna stanovit jejich nevyužitou vydatnost a oznamovat ji ústavu současně s údaji o odběru.
(5)
V případech, které určí národní výbor příslušný k povolení odběru podzemní vody, je organizace povinna měřit odběr podzemní vody vodoměry, popřípadě jinými měřidly.
(6)
Ústav je oprávněn vyžadovat od organizací vysvětlení a dokladové materiály k oznámeným údajům a tyto údaje ověřovat svými pracovníky.
Oddíl třetí
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 5
Organizace užívající podzemní vodu zašle ústavu oznámení podle § 4 odst. 1 do dvou měsíců ode dne nabytí účinností této vyhlášky.
§ 6
Tato vyhláška se nevztahuje na důlní vody,4) na přírodní léčivé zdroje vod a na zdroje přírodních stolních minerálních vod.5)
§ 7
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Hagara v. r.
Příloha k vyhlášce č. 170/1975 Sb.
VZOR FORMULÁŘE
2.1MB
1.6MB
1)
§ 2 vodního zákona.
2)
Celkovou vydatností vodního zdroje se rozumí množství vody, které lze odebrat z příslušné lokality (prameniště).
3)
Správci vodohospodářsky významných vodních toků jsou státní vodohospodářské organizace Povodí Dunaje, Povodí Váhu, Povodí Hronu a Povodí Bodrogu a Hornádu.
4)
§ 40 odst. 2 zákona č. 41/1957 Sb., o využítí nerostného bohatství (horní zákon).
5)
§ 31 odst. 2 vyhlášky č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů. |
Vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky a ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 171/1975 Sb. | Vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky a ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 171/1975 Sb.
Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky a ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se mění výčet zvěře
Vyhlášeno 30. 12. 1975, datum účinnosti 30. 12. 1975, částka 40/1975
* § 1 - Nové druhy zvěře
* § 2 - Účinnost
Aktuální znění od 30. 12. 1975
171
VYHLÁŠKA
ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky a ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky
ze dne 3. října 1975,
kterou se mění výčet zvěře
Ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky a ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky po projednání se Slovenským mysliveckým svazem stanoví podle § 19 odst. 2 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti (dále jen „zákon“):
§ 1
Nové druhy zvěře
Výčet zvěře uvedený v § 19 odst. 1 zákona se rozšiřuje o tyto druhy:
a)
zvěř užitková:
orebice horská (Alectoris graeca),
ježek - všechny druhy rodu Erinaceus;
b)
zvěř škodná:
sysel obecný (Citellus cltellus),
křeček polní (Cricetus cricetus).
§ 2
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr kultury SSR:
Válek v. r.
Ministr zemědělství a výživy SSR:
Ing. Janovic v. r. |
Vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky č. 172/1975 Sb. | Vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky č. 172/1975 Sb.
Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky o hájení a o době, způsobu a podmínkách lovu některých druhů zvěře
Vyhlášeno 30. 12. 1975, datum účinnosti 30. 12. 1975, částka 40/1975
* Hájení a doba lovu
* § 1 - Hájení
* Doba lovu
* § 2 - (1) Doba lovu pro dále uvedené druhy zvěře se stanoví takto:
* § 3 - (1) V samostatných a uznaných bažantnicích lze po celý rok lovit kunu lesní a skalní, kočku divokou, jezevce lesního, ježka, káni lesní a rousnou (jen odchyt do košů), jestřába lesního (jen odchyt do košů), lasici hranostaje, lasici kolčavu, sojku obecnou,
* Způsob a podmínky lovu a jeho omezení
* § 4 - Všeobecné zásady
* § 5 - Odstřel drobné zvěře
* Společné hony
* § 6 - (1) Počet honů v jednotlivých honitbách musí být úměrný honební ploše honitby, skutečnému stavu zvěře a plánu odstřelu; rovněž počet střelců a honců zúčastněných na jednotlivých honech musí být úměrný honební ploše, na níž se hon koná, počtu lečí a prelimi
* § 7 - (1) Uživatel honitby je povinen předložit okresnímu národnímu výboru a okresnímu výboru Slovenského mysliveckého svazu plán společných honů na drobnou zvěř (kromě honů na divoké kachny a divoké husy na tahu) nejpozději jeden měsíc před stanovenou dobou lov
* § 8 - Výjimky pro některé organizace
* § 9 - Odchyt a prodej zvěře
* § 10 - Lov ondatry pižmové
* § 11 - Odstřel spárkaté zvěře
* § 12 - Lovečtí dravci chovaní v zajetí
* § 13 - Sokolnictví
* Závěrečná ustanovení
* § 14 - Ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky může v dohodě s ministerstvem kultury Slovenské socialistické republiky pro určité druhy zvěře a oblasti povolit na přechodnou dobu výjimky z ustanovení § 1 a 2 této vyhlášky.
* § 15 - Zrušuje se vyhláška ministerstva zemědělství č. 4/1967 Sb., o hájení a o době, způsobu a podmínkách lovu některých druhů zvěře.
* § 16 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 30. 12. 1975
172
VYHLÁŠKA
ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky
ze dne 3. října 1975
o hájení a o době, způsobu a podmínkách lovu některých druhů zvěře
Ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky v dohodě s ministerstvem kultury Slovenské socialistické republiky a ostatními zúčastněnými ústředními orgány státní správy a po projednání se Slovenským mysliveckým svazem stanoví podle § 26 a § 30 odst. 2 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti (dále jen „zákon“):
Hájení a doba lovu
§ 1
Hájení
(1)
Po celý rok jsou hájeny tyto druhy zvěře: kamzík horský, kozorožec horský, koza bezoárová, los evropský, svišť horský, medvěd brtník, vydra říční, ježek - všechny druhy rodu Erinaceus (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1), veverka obecná, lasice kolčava (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1), lasice hranostaj (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1), slepice tetřívka obecného, tetřeva hlušce a jeřábka lesního, drop velký, holub doupňák, hrdlička divoká, kvíčala, všechny druhy divokých kachen (kromě druhů uvedených v § 2 odst. 1 č. 29), berneška (všechny druhy rodu Branta), bekasina otavní, racek chechtavý (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1 a 2), roháč, kormorán velký, volavka popelavá, výr velký, sovy (všechny druhy řádu sov Striges), káně (všechny druhy rodu Circus), poštolky (všechny druhy rodu Falco), káně lesní (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1), káně rousná (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1), krahujec obecný, orel (všechny druhy rodu Hieraëtus a Aquila) a orlovec říční.
(2)
K ochraně druhů zvěře uvedených v odstavci 1 jsou uživatelé honiteb a honebních pozemků povinni chránit jejich životní prostředí, zejména hnízdiště, tokaniště a říjiště.
(3)
Hájeny nejsou tyto druhy zvěře:
liška obecná, mývalovec kuní, tchoř obecný, tchoř světlý, křeček polní, sysel obecný, vrána obecná šedá a straka obecná.
Doba lovu
§ 2
(1)
Doba lovu pro dále uvedené druhy zvěře se stanoví takto:
1.
zajíc polní od 1. listopadu do 31. proslnce,
2.
králík divoký od 1. srpna do 31. proslnce,
3.
ondatra pižmová od 1. října do 15. dubna,
4.
kuna lesní a skalní od 1. listopadu do 31. ledna (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1),
5.
jezevec lesní od 1. srpna do 30. listopadu (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1),
6.
kočka divoká od 1. prosince do 28. února (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1),
7.
rys ostrovid od 16. září do 28. února,
8.
vlk od 16. září do 28. února,
9.
prase divoké1) od 16. července do 15. ledna,
10.
daněk skvrnitý1) od 1. září do 31. prosince,
11.
jelen evropský1) od 1. srpna do 31. proslnce,
12.
jelen sika1) od 1. září do 31. prosince,
13.
jelenec viržinský1) od 1. září do 31. prosince,
14.
srnec obecný od 16. května do 30. září,
-
srna a srnče od 1. září do 31. proslnce,
15.
muflon1) od 1. září do 31. prosince,
16.
tetřívek obecný - kohout od 1. dubna do 15. května,
17.
tetřev hlušec - kohout od 1. dubna do 15. května,
18.
jeřábek lesní - kohout od 1. října do 15. listopadu,
19.
krocan divoký od 1. dubna do 15. května,
20.
bažant1) od 1. listopadu do 31. prosince,
21.
bažant královský od 1. listopadu do 31. proslnce,
22.
koroptev polní od 16. září do 15. října,
23.
orebice horská od 1. září do 15. října,
24.
holub hřivnáč od 1. srpna do 15. října,
25.
hrdlička zahradní od 1. srpna do 31. prosince,
26.
lyska černá od 16. srpna do 30. listopadu,
27.
sluka lesní od 16. března do 30. dubna,
28.
husy rodu Anser od 1. října do 31. prosince,
29.
kachna divoká, čírka modrá, čírka obecná od 16. srpna do 30. listopadu,
30.
jestřáb lesní od 1. listopadu do 28. února (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1),
31.
havran polní od 1. srpna do 28. února (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1),
32.
kavka obecná od 1. srpna do 28. února (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1),
33.
sojka obecná od 1. června do 31. března (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1).
(2)
Připadne-li první nebo poslední den zákazu lovu na den pracovního klidu, lze lovit i v tento den.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na lov zvěře v oborách, jíž obora slouží.
§ 3
(1)
V samostatných a uznaných bažantnicích lze po celý rok lovit kunu lesní a skalní, kočku divokou, jezevce lesního, ježka, káni lesní a rousnou (jen odchyt do košů), jestřába lesního (jen odchyt do košů), lasici hranostaje, lasici kolčavu, sojku obecnou, havrana polního, kavku obecnou a racka chechtavého.
(2)
Na plůdkových rybnících lze lovit racka chechtavého po celý rok a na ostatních rybnících od 1. srpna do 30. listopadu.
(3)
V ochranném pásmu území Tatranského národního parku lze lovit jelení trofejovou zvěř III. a IV. věkové třídy (61eté a starší jedince) jen v době od 1. září do 31. října.
(4)
V honitbách, ve kterých byli odchytávání zajíci a bažanti, se povoluje odstřel zajíců a bažantů do 15. ledna.
(5)
Okresní národní výbor může po projednání se Slovenským mysliveckým svazem a krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody povolit na žádost uživatele honitby vybrat po Jednom mláděti z jednoho nebo několika hnízd jestřába lesního, krahujce obecného a poštolky obecné, je-li v těchto hnízdech více mláďat než jedno. Uživatel honitby může mláďata vybraná z hnízd jestřába lesního, krahujce obecného a poštolky obecné prodat jen prostřednictvím Slovenského mysliveckého svazu (§ 12 odst. 2) pro sokolnické účely.
Způsob a podmínky lovu a jeho omezení
§ 4
Všeobecné zásady
(1)
Lov užitkové zvěře (odstřel a odchyt) lze provádět jen v souladu se schváleným plánem chovu a lovu zvěře a jen v takovém rozsahu, aby nebyly ohroženy její kmenové stavy. Uživatelé honiteb jsou povinni každý rok zvěř sčítat podle pokynů krajských národních výboru.
(2)
Zakazuje se lovit zvěř podléhající plánu mysliveckého hospodaření a lovu, jejíž chov a lov nebyl v honitbě plánován.
(3)
Spárkatou zvěř lze střílet pouze kulovnicí; prase divoké též brokovnicí jednotnou střelou. Zakazuje se lovit spárkatou zvěř v noci, a to v, době od hodiny po západu slunce do hodiny před východem slunce. Prase divoké je dovoleno lovit v noci jen za jasných měsíčních nocí v době 3 dny před kulminací a 3 dny po kulminaci úplňku měsíce, a to jen pomocí vyhovující pozorovací a střelecké optiky.
(4)
Zvěř lze lovit též pomocí fretky.
(5)
Členové sokolnických klubů mohou lovit též pomocí sokolnických dravců.
(6)
Zakazuje se:
a)
lovit zvěř z motorových vozidel,
b)
střílet pernatou zvěř v hnízdech a vystřelovat hnízda,
c)
střílet pernatou zvěř na výrovkách,
d)
chytat zvěř do želez a jestřábích košů,
e)
lovit spárkatou zvěř (kromě prasete divokého) nadháňkou nebo nátlačkou,
f)
vybírat mláďata rysa ostrovida a vlka z brlohů,
g)
lovit sluky plašením honci nebo pomocí psa,
h)
střílet ondatru pižmovou,
i)
odchytávat a chovat v zajetí mláďata spárkaté zvěře.
§ 5
Odstřel drobné zvěře
(1)
Zajíce, bažanty, koroptve, divoké kachny a divoké husy lze střílet jen při společných honech za účasti nejméně tří střelců a potřebného počtu lovecky upotřebitelných psů.2) V lesních honitbách nebo v jejich částech, v nichž není zajíc normován a přece se ojediněle vyskytuje a způsobuje škody na lesních kulturách, může okresní národní výbor na žádost uživatele honitby povolit odstřel i osamělým způsobem lovu.
(2)
V trvale a dokonale oplocených vinicích, zahradách, ovocných sadech, ovocnářských a lesních školkách a semenných plantážích lesních dřevin může být zajíc a divoký králík loven po celý rok; odstřel na těchto plochách, jsou-li jako honební pozemky součástí honitby, může provést pouze myslivecký hospodář honitby a jím pověření členové myslivecké stráže.
(3)
Zajíce a koroptve lze na téže ploše střílet Jen jednou do roka.
(4)
Bažanty lze na téže ploše střílet nejvýše třikrát do roka. Bažanti slepice lze střílet jen v bažantnicích nebo v honitbách s polodivokým chovem bažantů, do nichž se každoročně vypouštějí bažanti kuřata.
(5)
Divoké kachny a divoké husy lze střílet též na tahu, a to nejdříve hodinu před východem a nejpozději hodinu po západu slunce ve dnech pracovního klidu a na večerním tahu před takovým dnem.
Společné hony
§ 6
(1)
Počet honů v jednotlivých honitbách musí být úměrný honební ploše honitby, skutečnému stavu zvěře a plánu odstřelu; rovněž počet střelců a honců zúčastněných na jednotlivých honech musí být úměrný honební ploše, na níž se hon koná, počtu lečí a prelimináři odstřelu (počtu zvěře určenému k odstřelu pro jednotlivý hon).
(2)
K zajištění kmenových stavů drobné zvěře se každým rokem z honů a odchytu zvěře vyloučí alespoň čtvrtina celkové honební plochy honitby. Tato část honitby musí být ucelená a přiměřená zazvěřená. Toto omezení se nevztahuje na regulační odstřel a odchyt bažantů v uznaných bažantnicích.
(3)
Hony se smějí konat jen v sobotu a ve dnech pracovního klidu. Ve výjimečných případech (např. z bezpečnostních důvodů v blízkosti velkých měst, kde jsou honitby navštěvovány za rekreačním účelem) může okresní národní výbor povolit hony i ve všední den. V honitbách, v nichž byly sjednány pro cizince poplatkové hony, ve státních vyhrazených honitbách a v honitbách, v nichž státní organizace vykonává právo myslivosti na vlastní účet, Je možno konat hony i ve všední den; to platí v době od 1. do 15. ledna i pro honitby, v nichž se provedl odchyt zajíců a bažantů (§ 3 odst. 4).
§ 7
(1)
Uživatel honitby je povinen předložit okresnímu národnímu výboru a okresnímu výboru Slovenského mysliveckého svazu plán společných honů na drobnou zvěř (kromě honů na divoké kachny a divoké husy na tahu) nejpozději jeden měsíc před stanovenou dobou lovu. Změny v termínech konání Jednotlivých honů je myslivecký hospodář povinen hlásit okresnímu národnímu výboru a okresnímu výboru Slovenského mysliveckého svazu nejpozději 5 dnů přede dnem honu.
(2)
Vedoucí honu je povinen se přesvědčit, zda všichni zúčastnění střelci mají platné lovecké lístky, zda Jsou v nich řádně zapsány zbraně a zda souhlasí jejich výrobní čísla. Zjistí-li u někoho, že jeho lovecký lístek je neplatný nebo zbraň nebo číslo uvedené zbraně nesouhlasí se zápisem v loveckém lístku, je povinen ho vyzvat, aby opustil hon a případ oznámit orgánu Veřejné bezpečnosti. Dále je povinen postarat se o správné uspořádáni honu a upozornit na to, aby bylo dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých zbraní. Je rovněž povinen vyloučit z další účasti na honu jeho účastníka, který porušil loveckou kázeň nebo který je pod vlivem alkoholu nebo jej požívá během honu.
(3)
Společných honů se nesmějí zúčastňovat Jako střelci osoby mladší 18 let s výjimkou žáků lesnických a zemědělských škol, Jestliže se zúčastňují honů v rámci praktické výuky. Osoby mladší 15 let se společných honů nesmějí zúčastňovat.
(4)
Pro první tři střelce a pro každých dalších pět střelců musí být při každém společném honu jeden lovecky upotřebitelný pes.
(5)
Po skončení každé leče musí vedoucí honu zajistit výlož a ošetření zvěřiny, aby se zabránilo Jejímu znehodnocení; po skončení honu Je povinen zajistit výřad.
(6)
Nejpozději následující den po skončení honu je myslivecký hospodář povinen zajistit pomocí lovecky upotřebitelného psa dohledávku postřelené zvěře; při dohledávce může mít loveckou zbraň jen on a jím pověření členové myslivecké stráže. Dohledávka nesmí mít povahu nového honu.
§ 8
Výjimky pro některé organizace
Ustanovení § 5 odst. 3 a 4 a omezení odstavců 1 a 5, pokud jde o počet střelců a počet honů, § 8 odst. 1 a 3 a § 7 odst. 1 se nevztahuji na honitby, v nichž je výkon práva myslivectví vyhrazen podle § 18 odst. 1 zákona, a na honitby v působnosti federálního ministerstva národní obrany.
§ 9
Odchyt a prodej zvěře
(1)
Při sestavování plánu chovu a lovu drobné zvěře jsou uživatelé honiteb povinni před odstřelem přednostně zajistit odchyt drobné zvěře pro domácí zazvěřování a vývoz podle pokynů Slovenského mysliveckého svazu.
(2)
Okresní národní výbor může v honitbách, které mají výjimečně vysoké stavy zvěře, povolit uživateli honitby na doporučení okresního výboru Slovenského mysliveckého svazu odchytat přiměřený počet zvěře nad schválený plán lovu.
(3)
Odchytávat, držet a chovat ostatní zvěř lze jen se souhlasem Slovenského mysliveckého svazu.
(4)
Nakupovat a prodávat zvěř uvedenou v odstavcích 1 až 3 může jen Slovenský myslivecký svaz.3)
§ 10
Lov ondatry pižmové
Ondatru pižmovou lze v době lovu jen odchytávat. Zakazuje se chovat ondatru pižmovou v zajetí a přepravovat ji živou.
§ 11
Odstřel spárkaté zvěře
(1)
Spárkatou zvěř lze střílet jen na povolení k lovu, ve kterém se uvede věková třída jedince povoleného k odstřelu; při tom je třeba zachovávat zásadu, že jeleny IV. věkové třídy lze střílet jen od 1. září do 31. října a srnce III. věkové třídy od 1. července do 31. srpna. Spárkatou zvěř - kromě prasete divokého - lze lovit jen osamělým způsobem lovu, šoulačkou nebo na čekané.
(2)
Zakazuje se odstřel chovných jelenů, tj. chovných špičáků ve 2. roce, nadějných mladých jelenů II. věkové třídy (3 až 5letých), chovných korunových jelenů III. věkové třídy (6 až 9letých) a chovných jelenů IV. věkové třídy (10 až 12letých). Z korunových jelenů II. a III. věkové třídy se za chovné nepokládají jeleni s krátkým a slabým parožím nebo s krátkými větvemi v korunách, popřípadě též 8 až 9letí jeleni s jednostrannou korunou. Z korunových jelenů IV. věkové třídy se za chovné nepokládají jeleni s jednostrannou korunou a jeleni starší 12 let.
(3)
Zakazuje se odstřel mladých a dospívajících 1 až 5letých chovných srnců, muflonů a chovných daňků.
(4)
Při přemnožení černé zvěře, pokud tato zvěř činí škody na zemědělských kulturách, může okresní národní výbor po vyjádření okresního výboru Slovenského mysliveckého svazu povolit odstřel mláďat prasete divokého (selat) Již od 15. června.
(5)
Slovenský myslivecký svaz uspořádá každoročně chovatelské přehlídky trofejí. Myslivecký hospodář je povinen předložit k posouzení okresnímu výboru Slovenského mysliveckého svazu, v jehož obvodu honitba leží, všechny trofeje ulovené trofejové zvěře spolu s horní a dolní čelistí. U zvěře ulovené zahraničními lovci se místo trofejí předkládají fotografie a bodovací tabulka; to se vztahuje i na trofeje, které bylo povoleno vyvézt do zahraničí.
§ 12
Lovečtí dravci chovaní v zajetí
(1)
Slovenský myslivecký svaz vede evidenci jestřábů lesních, krahujců obecných, poštolek obecných a jiných dravců, jestliže jejich použití k sokolnictvísokolnictví bylo povoleno (§ 13 odst. 1). Chovatelé uvedených loveckých dravců jsou povinni Slovenskému mysliveckému svazu hlásit všechny lovecké dravce, které chovají v zajetí. Slovenský myslivecký svaz jim pro ně vydá evidenční list a kovové kroužky; bez evidenčních listů a kovových kroužků není chov loveckých dravců v zajetí povolen.
(2)
Uhynutí nebo jinou ztrátu loveckého dravce chovaného v zajetí je chovatel povinen hlásit Slovenskému mysliveckému svazu.
(3)
Prodej a nákup loveckých dravců lze provádět jen prostřednictvím Slovenského mysliveckého svazu.
§ 13
Sokolnictví
(1)
SokolnictvímSokolnictvím se rozumí držení loveckých dravců a lov zvěře těmito dravci. Jako lovecké dravce lze používat jestřába lesního, krahujce obecného a poštolku obecnou, popřípadě jiné dravce, pokud jejích použití k sokolnictvísokolnictví povolí na doporučení Slovenského mysliveckého svazu ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky a ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky.
(2)
Slovenský myslivecký svaz organizuje držitele loveckých dravců. Držitelé loveckých dravců musí být členy klubu sokolníků, který se ustavuje se souhlasem ústředního výboru Slovenského mysliveckého svazu.
(3)
Při lovu zvěře loveckými dravci se vyžaduje lovecký lístek a povolení k lovu.
(4)
Lovecké dravce mohou chovat pouze členové sokolnického klubu, který je povinen vést evidenci dravců chovaných v zajetí.
Závěrečná ustanovení
§ 14
Ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky může v dohodě s ministerstvem kultury Slovenské socialistické republiky pro určité druhy zvěře a oblasti povolit na přechodnou dobu výjimky z ustanovení § 1 a 2 této vyhlášky.
§ 15
Zrušuje se vyhláška ministerstva zemědělství č. 4/1967 Sb., o hájení a o době, způsobu a podmínkách lovu některých druhů zvěře.
§ 16
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Janovic v. r.
1)
Bez ohledu na věk a pohlaví.
2)
Výnos ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky ze dne 25. 8. 1975 čj. 4313/75-OŽP o používání lovecky upotřebitelných psů.
3)
§ 109 odst. 1 písm. b) vyhlášky Federálního výboru pro zemědělství a výživu č. 122/1970 Sb., o některých opatřeních na úseku dodávek zemědělských výrobků a potřeb. |
Vyhláška Rady Okresního národního výboru v Trnavě č. 173/1975 Sb. | Vyhláška Rady Okresního národního výboru v Trnavě č. 173/1975 Sb.
Vyhláška rady Okresního národního výboru v Trnavě, kterou se určuje Městský národní výbor ve Vrbovém stavebním úřadem
Vyhlášeno 30. 12. 1975, datum účinnosti 30. 12. 1975, částka 40/1975
* § 1 - Rada Okresního národního výboru v Trnavě určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, ve spojení s článkem 2 zákona Slovenské národní rady č. 72/1969 Sb., o některých opatřeních v organizaci a působnosti národních výborů v Slo
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 30. 12. 1975
173
VYHLÁŠKA
rady Okresního národního výboru v Trnavě
ze dne 1. prosince 1975,
kterou se určuje Městský národní výbor ve Vrbovém stavebním úřadem
§ 1
Rada Okresního národního výboru v Trnavě určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, ve spojení s článkem 2 zákona Slovenské národní rady č. 72/1969 Sb., o některých opatřeních v organizaci a působnosti národních výborů v Slovenské socialistické republice, a podle článku 5 odst. 3 zákona Slovenské národní rady č. 131/1970 Sb., o zřízení krajských národních výborů v Slovenské socialistické republice a o opatřeních s tím souvisících, stavebním úřadem I. stupně
Městský národní výbor ve Vrbovém, okres Trnava.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Tajemník:
Ing. Hanák v. r.
Předseda:
Tomašovič v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 176/1975 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 176/1975 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky, kterou se mění vyhláška č. 176/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky topných plynů, rop a gazolinu
Vyhlášeno 31. 12. 1975, datum účinnosti 1. 1. 1976, částka 41/1975
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 176/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky topných plynů, rop a gazolinu, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1976
176
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva paliv a energetiky
ze dne 11. prosince 1975,
kterou se mění vyhláška č. 176/1973 Sb.
kterou se vydávají základní podmínky dodávky topných plynů, rop a gazolinu
Federální ministerstvo paliv a energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 392 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 176/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky topných plynů, rop a gazolinu, se mění takto:
§ 43 odst. 2 zní:
„(2)
Ustanovení § 37 této vyhlášky pozbude účinnosti dnem 31. prosince 1976.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
Ministr:
Ing. Ehrenberger, CSc. v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva spojů č. 178/1975 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva spojů č. 178/1975 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva spojů, kterou se mění vyhláška č. 13/1974 Sb., kterou se vydává rozhlasový a televizní řád
Vyhlášeno 31. 12. 1975, datum účinnosti 1. 1. 1976, částka 41/1975
* Článek I - Vyhláška č. 13/1974 Sb., kterou se vydává rozhlasový a televizní řád, se mění takto:
* Článek II
Aktuální znění od 1. 1. 1976
178
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva spojů
ze dne 30. prosince 1975,
kterou se mění vyhláška č. 13/1974 Sb., kterou se vydává rozhlasový a televizní řád
Federální ministerstvo spojů v dohodě s Československým rozhlasem a Československou televizí v souvislosti se zdokonalováním důchodové soustavy jak vyplývá zejména ze zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, stanoví podle § 8 odst. 4 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích:
Článek I
Vyhláška č. 13/1974 Sb., kterou se vydává rozhlasový a televizní řád, se mění takto:
1.
§ 9 odst. 3 zní:
„(3)
Při částečném osvobození se platí rozhlasový poplatek 5,- Kčs, televizní poplatek 15,- Kčs. Částečné osvobození lze přiznat účastníkům:
a)
osamělým důchodcům, jejichž důchod spolu s jiným čistým příjmem nepřesahuje částku 8400,- Kčs ročně,
b)
manželům, z nichž aspoň jeden je důchodce, jestliže úhrn jejich důchodů a jiných čistých příjmů nepřesahuje ročně částku 15600,- Kčs.
2.
§ 9 odst. 4 zní:
„(4)
Do částek rozhodných pro přiznání úplného osvobození (odst. 2) nebo částečného osvobození (odst. 3) se nezapočítávají příjmy ve smyslu zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení (tj. výchovné, zvýšení důchodu pro bezmocnost, příspěvky z doplňkové sociální péče, pracovní příjem z činnosti, která netrvá déle než 60 dní v kalendářním roce, pracovní příjmy důchodce nebo jeho rodinného příslušníka staršího 70 let).“.
Článek II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
První náměstek ministra:
Maňák v. r. |
Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 179/1975 Sb. | Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 179/1975 Sb.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky o prodloužení účinnosti vyhlášky č. 173/1973 Sb., o výkupu dříví z lesa
Vyhlášeno 31. 12. 1975, datum účinnosti 1. 1. 1976, částka 41/1975
* § 1 - Účinnost ustanovení vyhlášky ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 173/1973 Sb., o výkupu dříví z lesa, která upravují vztahy mezi socialistickými organizacemi, se prodlužuje do 31. prosince 1977.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
Aktuální znění od 1. 1. 1976
179
VYHLÁŠKA
ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky
ze dne 27. prosince 1975
o prodloužení účinnosti vyhlášky č. 173/1973 Sb., o výkupu dříví z lesa
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy stanoví podle § 55 odst. 1 zákona č. 166/1960 Sb., o lesích a lesním hospodářství (lesní zákon):
§ 1
Účinnost ustanovení vyhlášky ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 173/1973 Sb., o výkupu dříví z lesa, která upravují vztahy mezi socialistickými organizacemi, se prodlužuje do 31. prosince 1977.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
Ministr:
Ing. Hruzík v. r. |
Vyhláška Ministerstva financí České socialistické republiky č. 180/1975 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí České socialistické republiky č. 180/1975 Sb.
Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky, kterou se mění vyhláška č. 36/1972 Sb., o místním poplatku ze psů
Vyhlášeno 31. 12. 1975, datum účinnosti 1. 1. 1976, částka 41/1975
* Čl. I - Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 36/1972 Sb., o místním poplatku ze psů, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1976
180
VYHLÁŠKA
ministerstva financí České socialistické republiky
ze dne 23. prosince 1975,
kterou se mění vyhláška č. 36/1972 Sb., o místním poplatku ze psů
Ministerstvo financí České socialistické republiky stanoví podle § 2 odst. 1 zákona č. 82/1952 Sb., o místních poplatcích:
Čl. I
Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 36/1972 Sb., o místním poplatku ze psů, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 3 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Pro sazbu poplatku je rozhodný počet obyvatel obce zjištěný posledním sčítáním lidu. Místní národní výbor může stanovit, jestliže počet obyvatel obce v období mezi dvěma sčítáními lidu podstatně převýší hranici rozhodnou pro sazbu poplatku nebo pod ni klesne, že poplatek podle odst. 3 se bude vybírat takovou sazbou, která odpovídá příslušnému počtu obyvatel obce k 1. lednu běžného roku. Při sloučení obce s jinou obcí nebo s několika obcemi může příslušný národní výbor použít v jednotlivých částech sloučené obce sazbu poplatku, která tam platila před sloučením.“
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
2.
V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Národní výbory v obcích s počtem obyvatel do 6000 nemusí počínaje dnem 1. ledna 1976 vyžadovat podávání přiznání k místnímu poplatku ze psů podle odstavce 1 a hlášení podle odstavce 2 za podmínky, že evidence psů bude zajištěna poprvé přiznáním při vzniku poplatkové povinnosti a v dalších letech soupisem provedeným současně se soupisem hospodářského zvířectva k 1. lednu běžného roku. Ohlášení psa do soupisu v druhém roce a dalších letech nahrazuje v těchto obcích přiznání podle odstavce 1 a hlášení podle odstavce 2.“
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
Ministr:
Ing. Tlapák v. r. |
Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 14/1976 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 14/1976 Sb.
Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se doplňuje vyhláška ministerstva školství a kultury č. 111/1965 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách, ve znění vyhlášek č. 11/1968 Sb. a č. 143/1969 Sb.
Vyhlášeno 23. 2. 1976, datum účinnosti 1. 3. 1976, částka 2/1976
* Čl. I - Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 111/1965 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách, ve znění vyhlášek č. 11/1968 Sb. a č. 143/1969 Sb., se doplňuje takto:
* Čl. II - Pokud se ve vyhlášce používá názvu funkce „mistr odborného výcviku“, mění se na název „mistr odborné výchovy“. 1)
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 3. 1976
14
VYHLÁŠKA
ministerstva školství České socialistické republiky
ze dne 20. února 1976,
kterou se doplňuje vyhláška ministerstva školství a kultury č. 111/1965 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách, ve znění vyhlášek č. 11/1968 Sb. a č. 143/1969 Sb.
Ministerstvo školství České socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Českou odborovou radou podle § 228 odst. 4 zákoníku práce č. 65/1965 Sb.:
Čl. I
Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 111/1965 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách, ve znění vyhlášek č. 11/1968 Sb. a č. 143/1969 Sb., se doplňuje takto:
1.
v § 2 odst. 3 se za ustanovení písm. c) vkládá ustanovení písm. d), které zní:
„d)
u pracovníků, kteří k 1. březnu 1976 vykonávají funkci mistra odborné výchovy, doba vykonávání této funkce v trvání nejméně 5 let.“
2.
za § 10 se vkládá nový § 10 a), který zní:
㤠10 a)
Přechodná ustanovení
(1)
Ustanovení § 2 odst. 3 písm. d) platí do konce roku 1981.
(2)
Přihlášky mistrů odborné výchovy ke zkouškám z odborných předmětů a k závěrečným učňovským zkouškám v roce 1976 zašlou organizace krajským národním výborům nejpozději do 28. března 1976.
(3)
Zkoušky z odborných předmětů v roce 1976 konají mistři odborné výchovy v době od 1. dubna do 28. května 1976.“
Čl. II
Pokud se ve vyhlášce používá názvu funkce „mistr odborného výcviku“, mění se na název „mistr odborné výchovy“. 1)
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1976.
Ministr:
Doc. Vondruška v. r.
1)
Změna názvu funkce vyplývá z opatření federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 31. 12. 1975 čj. II/3-1998/75-7201 k úpravě celostátních předpisů pro uplatnění racionalizace práce a mzdových soustav. |
Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 18/1976 Sb. | Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 18/1976 Sb.
Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění, kterým se mění a doplňuje zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 163/1969 Sb.
Vyhlášeno 15. 3. 1976, datum účinnosti 15. 3. 1976, částka 3/1976
* Čl. I - Zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 163/1969 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 15. 3. 1976
18
ZÁKONNÉ OPATŘENÍ
předsednictva Federálního shromáždění
ze dne 11. března 1976,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 163/1969 Sb.
Předsednictvo Federálního shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo podle čl. 58 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, na tomto zákonném opatření:
Čl. I
Zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 163/1969 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 39 se vypouští odstavec 7.
2.
V § 42 odst. 2 se vypouští věta třetí.
3.
V § 45 odst. 2 se vypouští věta druhá.
4.
Za § 47 se vkládá nový § 47a tohoto znění:
㤠47a
(1)
Týž učitel vysoké školy může být jmenován nebo volen podle ustanovení § 39, 42 a 45 do téže funkce zásadně nejvýše po dvě po sobě následující období; v mimořádných odůvodněných případech může být týž učitel vysoké školy jmenován nebo volen do téže funkce ještě na jedno další následující období.
(2)
Rektoři a prorektoři vysokých škol, jakož i děkani a proděkani fakult, vykonávající funkci, do níž byli jmenováni nebo zvoleni a potvrzeni, jsou do doby jmenování, popřípadě potvrzení, nových akademických funkcionářů, ve svých dosavadních funkcích.“
Čl. II
Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 24/1976 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 24/1976 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky o zavedení doplňku k Československému lékopisu - třetímu vydání v České socialistické republice
Vyhlášeno 15. 3. 1976, datum účinnosti 15. 3. 1976, částka 3/1976
* § 1 - Doplněk k Československému lékopisu - třetímu vydání (dále jen „doplněk“) 1) se zavádí v České socialistické republice s platností dnem 1. ledna 1977.
* § 2 - Doplněk tvoří nedílnou součást Československého lékopisu - třetího vydání, jehož závaznost byla stanovena vyhláškou č. 82/1969 Sb., o zavedení Československého lékopisu - třetího vydání v České socialistické republice.
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 15. 3. 1976
24
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky
ze dne 12. února 1976
o zavedení doplňku k Československému lékopisu - třetímu vydání v České socialistické republice
Ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy České socialistické republiky a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 70 odst. 1 písm. c) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu:
§ 1
Doplněk k Československému lékopisu - třetímu vydání (dále jen „doplněk“) 1) se zavádí v České socialistické republice s platností dnem 1. ledna 1977.
§ 2
Doplněk tvoří nedílnou součást Československého lékopisu - třetího vydání, jehož závaznost byla stanovena vyhláškou č. 82/1969 Sb., o zavedení Československého lékopisu - třetího vydání v České socialistické republice.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Prof. MUDr. Prokopec, CSc. v. r.
1)
Doplněk byl vydán nákladem Státního zdravotnického nakladatelství v Praze. |
Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 31/1976 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 31/1976 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, kterou se pro použití souhrnných cen mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb
Vyhlášeno 12. 4. 1976, datum účinnosti 1. 6. 1976, částka 5/1976
* Článek I - Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, se mění a doplňuje takto: Za § 63 se vkládá nová část pátá, která zní: „Část pátá A: Zvláštní ustanovení pro použití souhrnných cen provozních souborů a stavebních objektů.
* Článek II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 6. 1976
31
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
ze dne 30. března 1976,
kterou se pro použití souhrnných cen mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb
Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanoví podle § 53 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev:
Článek I
Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, se mění a doplňuje takto: Za § 63 se vkládá nová část pátá, která zní: „Část pátá A: Zvláštní ustanovení pro použití souhrnných cen provozních souborů a stavebních objektů.
§ 63a
Účel, obsah a rozsah
Ustanovení této části se vztahují na případy, kdy se podle zvláštních opatření Federálního cenového úřadu nebo na jejich základě stanoví rozpočtováním souhrnné ceny stavebních objektů a provozních souborů.
§ 63b
Projektová dokumentace pro použití souhrnné ceny
(1)
Podkladem pro použití souhrnné ceny provozního souboru nebo stavebního objektu je rozpočet souhrnné ceny (odst. 2), vypracovaný podle míry technické vyjasněnosti v úvodním projektu, v jednostupňovém projektu nebo v prováděcím projektu.
(2)
Rozpočet souhrnné ceny provozního souboru nebo stavebního objektu, který se vypracovává jako součást projektové dokumentace, plní funkci odbytového rozpočtu a projednává se způsobem stanoveným v § 58. Rozpočet souhrnné ceny vypracovává zpracovatel projektu.
(3)
Rozpočet souhrnné ceny obsahuje kromě vlastního rozpočtu technické údaje provozního souboru nebo stavebního objektu a potvrzení dohody o souhrnné ceně.
(4)
Popis prací a dodávek1) se jako součást projektové dokumentace vypracovává pouze v rozsahu nezbytném pro výrobní přípravu dodavatele. Zajišťuje jej vždy dodavatel, a to tak, že buď jej zpracuje sám nebo jej objedná u generálního projektanta. Generální projektant je povinen zpracovat popis prací a dodávek pro dodavatele podle jeho objednávky, pokud dodavatel uplatní svůj požadavek nejpozději před zahájením prací na úvodním (jednostupňovém) projektu a pokud nejde o popis prací a dodávek k prováděcímu projektu provozního souboru, který generální projektant nezpracovává (§ 26 odst. 3).2)
(5)
Ceny a sazby použité v rozpočtu souhrnné ceny musejí vždy odpovídat cenám a sazbám platným třicet dnů před zahájením prací na provozním souboru nebo stavebním objektu.
(6)
Rezerva vypočítávaná pro souhrnné rozpočty z rozpočtových nákladů provozních souborů a stavebních objektů, pro něž se stanoví souhrnná cena, se přiměřeně sníží. Způsob snížení určí zvláštní předpis.
§ 63c
Souhrnná cena v úvodním (jednostupňovém) projektu
Souhrnnou cenu provozního souboru nebo stavebního objektu v úvodním (jednostupňovém) projektu dohodne investor a dodavatel při projednávání souhrnného rozpočtu (§ 38 odst. 1).
§ 63d
Souhrnná cena v prováděcím projektu
(1)
Souhrnná cena se projedná a dohoda o ní se uzavře nejpozději do třiceti dnů před zahájením prací na provozním souboru nebo stavebním objektu postupem stanoveným pro odbytové náklady (§ 58 odst. 4).
(2)
Prováděcí projekt mimo popis prací a dodávek (§ 63b odst. 4) zajišťuje v rozsahu nezbytném pro svou výrobní potřebu dodavatel. Dodavatel buď sám zpracuje prováděcí projekt, nebo požádá generálního projektanta, aby prováděcí projekt zcela nebo zčásti podle jeho objednávky pro něho vypracoval. Pokud dodavatel stavebních prací uplatní svůj požadavek u generálního projektanta nejpozději do zahájení prací na úvodním (jednostupňovém) projektu, je generální projektant povinen prováděcí projekt podle dodavatelovy objednávky vypracovat.3)
§ 63e
Změna rozpočtu souhrnné ceny
Změna rozpočtu souhrnné ceny dohodnutého jako podklad pro stanovení souhrnné ceny je možná pouze za podmínek platných pro změnu odbytových nákladů.4)
§ 63f
V případech § 63a se nepoužijí ustanovení § 26 odst. 4 a 52 odst. 4; ustanovení § 26 odst. 1, 55 odst. 2 první věty, 56 odst. 2 a 58 odst. 4 se použijí jen přiměřeně.“.
Článek II
Účinnost
(1)
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1976.
(2)
Pokud by organizace jednaly v souladu s ustanoveními této vyhlášky již přede dnem její účinnosti, považují se taková opatření za opatření učiněná podle této vyhlášky.
Ministr:
Ing. Šupka v. r.
1)
Srv. výměr Federálního cenového úřadu č. 2638/10/1972 ze dne 31. října 1972, kterým se vydávají pravidla pro oceňování stavebních prací (Sešit 55 Cenových zpráv Ústavu racionalizace ve stavebnictví z roku 1972) a Pravidla Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu pro používání ceníků montážních prací a pro sestavování rozpočtů provozních souborů ze dne 30. června 1970 (výměr Českého cenového úřadu č. 1742/32/70 a výměr Slovenského cenového úřadu č. 387-C/70/II).
2)
Úhrada za popis prací a dodávek se vyčlení ve prospěch dodavatele z ceny projektových prací (hlava I souhrnného rozpočtu) podle zvláštního předpisu, který vydá Federální cenový úřad.
3)
Úhrada za prováděcí projekt se vyloučí ve prospěch dodavatele stavebních prací z ceny projektových prací (hlava I souhrnného rozpočtu) podle zvláštního předpisu, který vydá Federální cenový úřad. Srv. pozn. 2 k § 63b.
4)
§ 59 písm. b) vyhlášky č. 137/1973 Sb. a § 57 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 163/1973 Sb. |
Zákon č. 43/1976 Sb. | Zákon č. 43/1976 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon)
Vyhlášeno 3. 5. 1976, datum účinnosti 1. 1. 1977, částka 8/1976
* Čl. I - Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 40/1964 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Zrušuje se vyhláška č. 144/1957 Ú. l., o udělování souhlasu ke správě (vlastnictví) civilních letadel a k jejich provozu.
* Čl. III - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění leteckého zákona, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 1. 1977
43
ZÁKON
ze dne 28. dubna 1976,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon)
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 40/1964 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 2 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1.
2.
§ 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Pojem letadla
Za letadla se považují zařízení, která jsou způsobilá létat v atmosféře nezávisle na zemském povrchu, nést na palubě osoby nebo náklad, jsou schopná bezpečného vzletu a přistání a jsou alespoň částečně řiditelná; za letadla se též považují upoutané balony.“
3.
§ 5 odst. 2 zní:
„(2)
V československém leteckém rejstříku musí být zapsána civilní letadla, která jsou ve správě, vlastnictví nebo užívání československých socialistických organizací nebo československých státních občanů.“
4.
§ 6 včetně nadpisu zní:
㤠6
Správa, vlastnictví nebo užívání a provoz civilních letadel
(1)
Civilní letadla, která jsou v socialistickém společenském vlastnictví, mohou spravovat, vlastnit nebo užívat a mohou je provozovat
a)
organizace pro provozování letecké dopravy a organizace vykonávající letecké práce, jakož i organizace pro správu a údržbu veřejných letišť a pro výkon státního odborného dozoru, řízené federálním ministerstvem dopravy,
b)
federální ministerstvo vnitra, dobrovolné společenské organizace pečující o brannou výchovu a letecký sport, státní organizace zabývající se výrobou a opravou letadel a leteckým zkušebnictvím a výzkumem.
(2)
Organizace uvedené v odstavci 1 mohou užívat a provozovat i civilní letadla, která jsou ve vlastnictví zahraničních vlastníků.
(3)
Jiné socialistické organizace, než které jsou uvedeny v odstavci 1 písm. a) a b), mohou civilní letadla spravovat, vlastnit nebo užívat a provozovat je při plnění svých úkolů jen se souhlasem federálního ministerstva dopravy, uděleným v dohodě s federálním ministerstvem vnitra.
(4)
Českoslovenští státní občané mohou mít civilní letadlo v osobním vlastnictví. Létat s ním mohou pouze se souhlasem federálního ministerstva dopravy, uděleným v dohodě s federálním ministerstvem vnitra.“
5.
§ 8 se vypouští.
6.
§ 11 odst. 1 zní:
„(1)
Civilní letadlo s československou poznávací značkou lze použít k létání, má-li osvědčení letové způsobilosti, které bylo vydáno Státní leteckou inspekcí, nebo má-li osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem, které bylo Státní leteckou inspekcí uznáno za platné.“
7.
V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Civilní letadlo s poznávací značkou jiného státu lze použít k létání v československém vzdušném prostoru, má-li osvědčení letové způsobilosti, které bylo vydáno nebo uznáno za platné jiným státem za podmínek stanovených mezinárodními dohodami, kterými je Československá socialistická republika vázána.“,
dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4; na začátku nově označeného odstavce 3 se slova „ministerstvo dopravy“ nahrazují slovy „Státní letecká inspekce“ a slova „o způsobilosti civilního letadla k létání“ slovy „o letové způsobilosti“.
8.
§ 12 včetně nadpisu zní:
㤠12
Palubní doklady
Civilní letadlo musí mít za letu na palubě tyto doklady:
a)
osvědčení o zápisu letadla do leteckého rejstříku,
b)
osvědčení letové způsobilosti,
c)
palubní deník nebo doklad jej nahrazující,
d)
povolení ke zřízení a provozování vysílací radiové stanice, je-li na palubě.“
9.
Nadpis Hlavy III zní:
„Hlava III
Letecký personál“
10.
§ 14 včetně nadpisu zní:
㤠14
Složení a způsobilost leteckého personálu
(1)
Letecký personál tvoří posádky civilních letadel a pozemní letecký personál.
(2)
Členové leteckého personálu musí být pro výkon své činnosti zdravotně a odborně způsobilí. Svou činnost vykonávají na základě průkazu způsobilosti, který vydává Státní letecká inspekce. Tímto průkazem jsou členové leteckého personálu povinni se při výkonu služby prokázat orgánům federálního ministerstva dopravy a Státní letecké inspekce.
(3)
Členové leteckého personálu se zapisují do československého leteckého rejstříku.“
11.
§ 15 včetně nadpisu zní:
㤠15
Posádka civilního letadla
(1)
Posádka civilního letadla se skládá z výkonných letců (velitel letadla, druhý pilot, navigátor, palubní radiotelegrafista, palubní technik-inženýr) a z obsluhujícího personálu.
(2)
Členy posádek československých civilních letadel mohou být jen českoslovenští státní občané; výjimky může povolit federální ministerstvo dopravy v dohodě s federálním ministerstvem vnitra.
(3)
Nejnižší počet členů posádek civilního letadla je stanoven v typovém osvědčení způsobilosti k leteckému provozu a v palubních dokladech letadla.
(4)
Veliteli československých civilních letadel mohou být jen výkonní letci s kvalifikací pilota, pokud federální ministerstvo dopravy nepovolí ve zvlášť odůvodněných případech výjimku; při pilotním výcviku může tuto funkci zastávat i pilotní žák.“
12.
V § 16 odst. 3 se slova „československým občanům“ nahrazují slovy „československým státním občanům“.
13.
V § 17 se vypouští v závorkách odkaz na § 33.
14.
V § 18 se v odstavci 1 slovo „mužstvem“ nahrazuje slovem „posádkou“ a v odstavci 4 slovo „mužstva“ slovem „posádky“.
15.
V § 19 odst. 1 se slova „velitel letadla a mužstvo“ nahrazují slovy „velitel a posádka letadla“.
16.
V § 19 odst. 2 se slova „správě (vlastnictví)“ nahrazují slovy „správě, vlastnictví nebo užívání“.
17.
§ 23 se vypouští.
18.
§ 24 včetně nadpisu zní:
㤠24
Ochranná pásma
(1)
Bezpečnost leteckého provozu na civilních letištích a spolehlivou funkci ostatních pozemních leteckých zařízení, jakož i výhledové zabezpečení jejich dalšího stavebního rozvoje, zajišťují ochranná pásma.
(2)
Ochranné pásmo stanoví rozhodnutím Státní letecká inspekce k návrhu provozovatele pozemního leteckého zařízení v dohodě se stavebním úřadem příslušným k vydání územního rozhodnutí a s dalšími příslušnými orgány. V rozhodnutí zakáže nebo omezí zřizovat určité stavby nebo zařízení, umisťovat světla, vysazovat porosty nebo ponechávat je růst nad stanovenou míru a vykonávat činnosti, které ohrožují bezpečnost leteckého provozu.“
19.
Za § 24 se vkládá § 24a, který včetně nadpisu zní:
㤠24a
Stavby a zařízení mimo ochranná pásma
(1)
Před umístěním staveb a zařízení nestavební povahy mimo ochranná pásma je nutno si vyžádat vyjádření, popř. souhlas Státní letecké inspekce z hlediska zájmů civilního letectví, jestliže jde o
a)
stavby nebo zařízení vysoké 100 m a více nad terénem,
b)
stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 100 m a výše nad okolní krajinu,
c)
zařízení, která mohou rušit funkci leteckých palubních přístrojů a pozemních leteckých zabezpečovacích zařízení, jako jsou zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí 110 kV a výše, energetická zařízení a vysílací stanice.
(2)
Pro stavby si vyžádá vyjádření Státní letecké inspekce ve stadiu projednávání územního plánu zóny, nebo územního projektu zóny jeho pořizovatel, ve stadiu zpracování projektového úkolu stavby její investor. Pro zařízení nestavební povahy si vyžádá jeho správce, vlastník nebo uživatel souhlas Státní letecké inspekce, která jej udělí rozhodnutím.
(3)
Ustanovení předchozích odstavců se nevztahuje na stavby vojenské správy a zařízení pro vojenské účely.“
20.
V § 26 odst. 1 se slova „náčelníkem letiště“ nahrazují slovy „ředitelem (náčelníkem) letiště“.
21.
V § 27 odst. 1 se na počátku věty slova „Vlastníci (uživatelé)“ nahrazují slovy „Správci, vlastníci nebo uživatelé“ a odstavec 2 zní:
„(2)
Na základě rozhodnutí Státní letecké inspekce jsou správci, vlastníci nebo uživatelé objektů ohrožujících bezpečnost leteckého provozu povinni na svůj náklad označit tyto objekty leteckým překážkovým značením a toto značení udržovat a provozovat.“
22.
Za § 29 se vkládají § 29a, 29b, 29c, které včetně nadpisů a označení nové hlavy znějí:
„Hlava IVa
Ochrana pozemních leteckých zařízení
§ 29a
Sbor ozbrojené ochrany letišť
(1)
Zřizuje se Sbor ozbrojené ochrany letišť (dále jen „sbor“), který působí na veřejných letištích a na území ostatních pozemních leteckých zařízení. Základním úkolem sboru je zajištění pořádku a bezpečnosti v obvodu objektů jím chráněných.
(2)
Federální ministerstvo dopravy v dohodě s federálním ministerstvem vnitra a federálním ministerstvem národní obrany zřizuje jednotlivé složky (útvary) sboru, určuje jeho početní stavy, výzbroj a výstroj a stanoví zásady organizace, výcviku a výkonu služby příslušníků sboru.
§ 29b
Práva a povinnosti příslušníků sboru
(1)
Při provádění služebních úkonů, zákroků, jakož i při ostatní služební činnosti jsou příslušníci sboru povinni dbát cti, vážnosti a důstojnosti občanů i své vlastní a usilovat o to, aby občanům v souvislosti s touto činností nevznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu prováděného opatření.
(2)
Příslušníci sboru jsou oprávněni
a)
požadovat na místě vysvětlení od osoby, od níž lze očekávat, že může přispět k objasnění závažných skutečností, týkajících se narušení nebo ohrožení bezpečnosti leteckého provozu, veřejného pořádku nebo bezpečnosti života a zdraví, jakož i majetku, pokud není podezření, že jde o trestný čin nebo přečin. Vysvětlení nesmí být požadováno od toho, kdo by jím porušil zákonem uloženou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn. Vysvětlení může odepřít ten, kdo by jím sobě nebo osobě blízké způsobil nebezpečí trestního stíhání,
b)
zjišťovat v místech, která nejsou veřejnosti přístupná, totožnost osob a jejich oprávnění se v těchto místech zdržovat,
c)
zjišťovat totožnost osoby, která narušuje nebo ohrožuje bezpečnost leteckého provozu, veřejný pořádek nebo bezpečnost života a zdraví, jakož i majetku, a popř. i osoby, která byla takovému jednání přítomna,
d)
předvést osobu, která nechce nebo nemůže v místech, která nejsou pro veřejnost přístupná, hodnověrně prokázat svou totožnost, nebo která narušuje nebo ohrožuje bezpečnost leteckého provozu, veřejný pořádek, bezpečnost života a zdraví, jakož i majetku, a odevzdat ji ihned příslušníku Sboru národní bezpečnosti anebo ji propustit, jakmile pominuly důvody k předvedení,
e)
přesvědčit se, zda ten, jehož předvádějí, není ozbrojen a podle povahy případu zbraň až do dalšího opatření příslušných orgánů odebrat,
f)
po předchozí marné výzvě k jejímu vydání odejmout předběžně věc, která by mohla být prohlášena za propadlou nebo zabranou, a ihned ji odevzdat příslušným orgánům,
g)
ukládat a vybírat v blokovém řízení pokuty za přestupky.
(3)
Zakročuje-li příslušník sboru, užije - pokud to povaha zákroku vyžaduje a okolnosti dovolují - slov „jménem zákona“.
(4)
Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího příslušníka sboru.
(5)
O předvedení podle odstavce 2 písm. d) se sepíše u příslušného útvaru sboru záznam.
(6)
O předběžném odejmutí věci vydá příslušný útvar sboru potvrzení osobě, které byla věc odňata.
§ 29c
Práva a povinnosti příslušníků sboru při provádění zákroku
(1)
Příslušníci sboru jsou oprávněni na veřejných letištích a na území ostatních pozemních leteckých zařízení v zájmu jejich ochrany a veřejného pořádku, zejména k odvrácení útoku na sebe nebo na jinou osobu, při služebních zákrocích proti výtržníkům a jiným nebezpečným osobám nebo k překonání odporu, který směřuje ke zmaření jejich služebního zákroku, úkonu či výzvy, jakož i k zabránění útěku předváděné osoby, použít hmatů a chvatů sebeobrany, kapesního slzotvorného prostředku, obušku, pout, služebního psa, úderu zbraní, výstrahy a varovného výstřelu do vzduchu.
(2)
Příslušník sboru je oprávněn použít střelné zbraně jen v těchto případech:
a)
aby v případě nutné obrany odvrátil útok vedený proti jeho osobě nebo mu bezprostředně hrozící anebo útok na život jiné osoby,
b)
aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku,
c)
aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet,
d)
je-li třeba zneškodnit zvíře ohrožující život nebo zdraví osob.
Při použití střelné zbraně jsou příslušníci sboru povinni dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž služební zákrok směřuje. Pokud to okolnosti služebního zákroku dovolují, je příslušník sboru povinen před použitím zbraně použít prostředků uvedených v odstavci 1.
(3)
Jestliže je to s ohledem na okolnosti případu možné, jsou příslušníci sboru před použitím prostředků podle odstavců 1 a 2 povinni užít domluvy, napomenutí a výzvy.
(4)
Příslušníci sboru jsou povinni použít toho z prostředků uvedených v odstavcích 1 a 2, který umožňuje řádné splnění jejich služebních povinností a přitom co nejméně poškozuje osobu, proti níž zakročují. Zároveň dbají, aby tohoto prostředku bylo použito jen způsobem přiměřeným a aby případná škoda nebyla ve zřejmém nepoměru k významu chráněného zájmu.
(5)
Při služebním zákroku proti jednotlivé osobě nesmí být použito zbraně, slzotvorného prostředku, obušku, pout a služebního psa proti těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo nemocí a dítěti vyjma případy, kdy to povaha útoku vedeného těmito osobami proti chráněným zájmům nebo mimořádnost vzniklé situace nezbytně vyžaduje.
(6)
O služebních zákrocích podle odstavců 1 a 2 se sepíše u příslušného útvaru sboru záznam.
23.
§ 30 odst. 1 zní:
„(1)
Civilní letecký provoz na území Československé socialistické republiky organizuje, řídí a zabezpečuje federální ministerstvo dopravy leteckou dispečerskou službou; plněním úkolů vyplývajících z této činnosti může pověřit orgán jemu podřízené organizace pro provozování letecké dopravy.“
24.
Za § 30 se vkládá § 30a, který včetně nadpisu zní:
㤠30a
Kontrola za letu
Federální ministerstvo dopravy a Státní letecká inspekce jsou oprávněny během letu kontrolovat činnost posádky a technické vybavení československých civilních letadel, jejich nouzová zařízení, jakož i zabezpečení leteckého provozu.“
25.
V § 33 se vypouštějí odstavce 2 a 3 a označení odstavce 1.
26.
§ 34 odst. 1 zní:
„(1)
Let smí být proveden jen na základě letového úkolu nebo letového plánu a v souladu s vydaným letovým povolením.“
27.
V § 38 se slova „osvědčení o způsobilosti k létání“ nahrazují slovy „osvědčení letové způsobilosti“.
28.
V nadpisu § 45 a v § 45 odst. 1 se nahrazují slova „administrativní šetření o leteckých nehodách“ a slova „administrativní šetření o příčinách leteckých nehod“ slovy „odborné šetření příčin leteckých nehod“.
29.
V § 51 se pod písm. a) slova „v § 11 odst. 1“ nahrazují slovy „v § 11 odst. 2“.
30.
§ 53 včetně nadpisu zní:
㤠53
Letecká doprava vnitrostátní
Leteckou dopravu cestujících, zavazadel, zásilek a pošty a letecké práce za úplatu mohou provozovat pouze organizace pro provozování letecké dopravy a organizace vykonávající letecké práce, řízené federálním ministerstvem dopravy [§ 6 odst. 1 písm. a)]“.
31.
V § 61 odst. 1 se slova „podle předpisů uvedených v § 58 až 60“ nahrazují slovy „podle obecně závazných právních předpisů“ a slova „se Státní pojišťovnou“ slovy „s Českou státní pojišťovnou nebo Slovenskou státní pojišťovnou“.
32.
V § 61 odst. 2 se slovo „Pojistník“ nahrazuje slovem „Pojištěný“.
33.
V § 62 odst. 1 písm. b) se slova „výkonní letci (§ 15 odst. 3)“ nahrazují slovy „členové leteckého personálu (§ 14 odst. 3)“.
34.
Název Hlavy X zní: „Zvláštní ustanovení o letecké činnosti dobrovolných společenských organizací pečujících o brannou výchovu a letecký sport“.
35.
V § 63 odst. 1 uvozovací věta zní: „Na leteckou činnost, kterou provádějí pro účely branné výchovy a leteckého sportu dobrovolné společenské organizace určené vládou Československé socialistické republiky (dále jen „organizace“), se vztahují ustanovení tohoto zákona s těmito odchylkami:“.
36.
V § 63 odst. 1 písm. a) se na začátku věty nahrazuje odkaz na „(§ 15 odst. 1)“ odkazem na „(§ 14 odst. 2)“ a v písm. b) téhož ustanovení na začátku věty se odkaz na „§ 14 odst. 6“ nahrazuje odkazem na „§ 15 odst. 2“. V § 63 odst. 1 písm. d) se slova „Administrativní šetření o příčinách“ nahrazují slovy „Odborné šetření příčin“.
37.
V § 63 odst. 3 se za slovo „Vláda“ vkládají slova „Československé socialistické republiky“.
38.
V § 67 odst. 1
bod 3 zní:
„3.
podmínky pro udělení a odvolání souhlasu ke správě, vlastnictví nebo užívání a k provozu civilního letadla (§ 6 odst. 2 a 3),“,
v bodě 6 se slova „o způsobilosti letadel k létání“ nahrazují slovy „letové způsobilosti.“,
bod 7 zní:
„7.
vzory palubních dokladů, další povinné palubní doklady a provádění zápisu do těchto dokladů (§ 12),“,
bod 8 zní:
„8.
další funkce, jejichž nositelé se zařazují do leteckého personálu (§ 14), jakož i podmínky, za kterých může řídit letadlo pilotní žák (§ 15 odst. 4),“,
bod 11 zní:
„11.
stanovení ochranných pásem (§ 24) a bližší vymezení staveb a zařízení umisťovaných i mimo ochranná pásma (§ 24a odst. 1),“,
za bod 16 se vkládá bod 16a, který zní:
„16a.
povinnosti velitele civilního letadla, ředitele veřejného letiště, provozovatele civilního letadla, jakož i jiných dalších orgánů odpovědných za přípravu letu (§ 33),“,
bod 18 zní:
„18.
odborné šetření příčin leteckých nehod (§ 45),“.
39.
Pokud zákon používá v jednotlivých ustanoveních názvu „Československé aerolinie“ nahrazuje se toto označení termínem „organizace pro provozování letecké dopravy“.
40.
Pokud se v jednotlivých ustanoveních zákona používá názvů „Československá republika, ministerstvo dopravy, ministerstvo vnitra, ministerstvo národní obrany, ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo spojů“ nahrazují se tato označení názvy „Československá socialistická republika, federální ministerstvo dopravy, federální ministerstvo vnitra, federální ministerstvo národní obrany, federální ministerstvo zahraničních věcí a federální ministerstvo spojů“.
Čl. II
Zrušuje se vyhláška č. 144/1957 Ú. l., o udělování souhlasu ke správě (vlastnictví) civilních letadel a k jejich provozu.
Čl. III
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění leteckého zákona, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1977.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 47/1976 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 47/1976 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k 100. výročí úmrtí Janka Krále
Vyhlášeno 3. 5. 1976, datum účinnosti 3. 5. 1976, částka 8/1976
* § 1 - (1) K 100. výročí úmrtí slovenského básníka Janka Krále se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 3. 5. 1976
47
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 14. dubna 1976
o vydání pamětních stříbrných stokorun k 100. výročí úmrtí Janka Krále
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
K 100. výročí úmrtí slovenského básníka Janka Krále se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
(2)
Pamětní stříbrné stokoruny se razí ze slitiny o 700 dílech stříbra a 300 dílech mědi. Hrubá váha stokoruny je 15 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hrubé váze 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 33 mm, na její hraně je nápis „* BÁSNIK * REVOLUCIONÁR *“ provedený vlisem.
(3)
Na líci pamětní stříbrné stokoruny je státní znak Československé socialistické republiky, kolem kterého je v opise zleva do kruhu název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Označení hodnoty „100 Kčs“ je umístěno ve dvou řádcích uprostřed pod státním znakem.
(4)
Na rubu pamětní stříbrné stokoruny je pravý profil Janka Krále. Jeho jméno „JANKO KRÁĽ“ je umístěno v opise vpravo od portrétu. Vpravo dole vedle portrétu jsou ve dvou řádcích letopočty „1876 1976“. Autorem návrhu na pamětní stříbrnou stokorunu je akademický sochař Andrej Peter, jehož iniciály „AP“ jsou umístěny po levé straně portrétu.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Lér, CSc. v. r.
115kB
129kB |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 54/1976 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 54/1976 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o některých změnách vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 28. 5. 1976, datum účinnosti 1. 6. 1976, částka 11/1976
* Čl. I - Vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb., č. 92/1968 Sb., č. 180/1968 Sb., č. 76/1970 Sb. a č. 128/1975 Sb., se mění a d
* Čl. II - Jestliže skutečnosti rozhodné pro poskytnutí dávky nastaly přede dnem 1. června 1976, postupuje se podle dosavadních ustanovení. Při posouzení účasti člena družstva na zabezpečení v nemoci a na zabezpečení matky a dítěte v období od 1. ledna 1976 se postup
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 6. 1976
54
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 28. května 1976
o některých změnách vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 144 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb., č. 116/1967 Sb., č. 89/1968 Sb., č. 161/1968 Sb., č. 71/1970 Sb., č. 106/1971 Sb., č. 99/1972 Sb. a č. 121/1975 Sb. (dále jen „zákon“), v dohodě s federálním ministerstvem zemědělství a výživy, s ministerstvy práce a sociálních věcí republik, s Ústřední radou odborů a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány:
Čl. I
Vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb., č. 92/1968 Sb., č. 180/1968 Sb., č. 76/1970 Sb. a č. 128/1975 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
Před oddíl první se vkládá § 1, který včetně nadpisů zní:
„Úvodní ustanovení
§ 1
Účast na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte
K § 4 odst. 3 zákona
(1)
Člen družstva je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, jen jestliže nejméně v 6 měsících v kalendářním roce odpracoval v každém z těchto měsíců aspoň 8 pracovních dnů nebo dosáhl na peněžních pracovních odměnách aspoň částky 120 Kčs měsíčně.
(2)
Člen družstva, jehož členství v družstvu vzniklo nebo zaniklo během kalendářního roku, je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, jestliže nejméně po polovinu měsíců, po které v kalendářním roce členství trvalo, pracoval v rozsahu uvedeném v předchozím odstavci.
(3)
Člen družstva, u něhož některé z důvodů uvedených v odstavci 4 trvaly po celý kalendářní měsíc (celé kalendářní měsíce), je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte po část kalendářního roku, v níž tyto důvody netrvaly, jestliže v této době pracoval nejméně po polovinu měsíců v rozsahu uvedeném v odstavci 1.
(4)
Důvody podle předchozího odstavce se rozumějí
a)
pracovní neschopnost (§ 8 zákona),
b)
mateřská dovolená a další mateřská dovolená (§ 20 zákona),
c)
vojenská základní (náhradní) služba,
d)
výkon veřejné funkce,
e)
studium (§ 19),
f)
politické a odborné školení,
g)
práce konané mimo družstvo se souhlasem družstva,
h)
péče ženy o dítě (i osvojence nebo jiné dítě, které převzala do péče nahrazující péči rodičů) ve věku do tří let, anebo o invalidní nezletilé dítě, které potřebovalo stálé péče, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti,
ch)
příprava pro pracovní uplatnění,
i)
pobírání invalidního důchodu do zániku nároku na tento důchod nebo jeho změny na částečný invalidní důchod,
j)
péče o blízkou osobu, která byla převážně nebo úplně bezmocná a nebyla umístěna v ústavu sociální péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení.“
2.
Dosavadní § 1 se označuje jako § 1a a zní:
㤠1a
Příjem z pracovní činnosti
K § 9 a 22 zákona
(1)
Do příjmu z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné denní pracovní odměny zahrnují:
a)
základní pracovní odměna, včetně příplatků a doplatků k této základní odměně,
b)
prémie, výkonnostní a mimořádné odměny vyplácené za výsledky pracovní činnosti člena družstva a zahrnované do nákladů družstva,
c)
prémie a odměny, na něž byly družstvu poskytnuty účelové dotace,
d)
naturální požitky.1)
(2)
Do příjmu z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné denní pracovní odměny nezahrnují:
a)
odměny vyplácené podle předpisů o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech;2) do příjmu z pracovní činnosti se však zahrnují odměny za rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, jakož i odměny za upozornění na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu již využitého v jiné organizaci3),
b)
naturální požitky, finanční náhrady za neodebrané naturální požitky a jiná plnění, jestliže uvedené příjmy náležejí členu družstva i v době pracovní neschopnosti,
c)
podíly na hospodářských výsledcích,
d)
roční odměny vedoucím pracovníkům,
e)
stabilizační odměny za odpracovaná léta a stabilizační náborové odměny,
f)
náhrada pracovní odměny poskytovaná členům družstva za dobu, ve které nekonali práce (např. za dovolenou na zatavenou), a náhrada ze nevyčerpanou dovolenou na zotavenou,
g)
dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte nebo jiná obdobná plnění včetně mateřského příspěvku,
h)
náhrady služebních výdajů (náhrady cestovních a stěhovacích výdajů, odlučné, režijní příplatky apod.),
ch)
náhrady škody (např. při pracovních úrazech a nemocech z povolání).“
3.
§ 2 zní:
㤠2
K § 9 zákona
(1)
Průměrná denní pracovní odměna se vypočte z úhrnu započitatelných příjmů uvedených v § 1a (dále jen „započitatelné příjmy“) a zúčtovaných v družstvu v rozhodném období. Rozhodným obdobím je, pokud se dále nestanoví jinak, kalendářní rok bezprostředně předcházející před vznikem nároku na dávku ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte.
(2)
Jestliže člen družstva vstoupil do družstva teprve v průběhu kalendářního roku předcházejícího před vznikem nároku na dávku, je rozhodným obdobím doba od vstupu do družstva do konce tohoto kalendářního roku.
(3)
Jestliže člen družstva neodpracoval v rozhodném období podle předchozích odstavců alespoň
a)
70 dnů, má-li týdenní pracovní dobu rozvrženou na 5 pracovních dnů anebo nerovnoměrně, nebo má-li pracovní dobu rozvrženou na méně než 5 pracovních dnů v týdnu,
b)
80 dnů, má-li týdenní pracovní dobu rozvrženou na více než 5 pracovních dnů,
prodlužuje se rozhodné období do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem nároku na dávku. Za odpracovaný se považuje den, v němž člen družstva pracoval v rozsahu stanoveném v § 22 odst. 1 nebo měl neomluvenou nepřítomnost v práci.
(4)
Jestliže člen družstva vstoupil do družstva v běžném kalendářním roce, je rozhodným obdobím doba od vstupu do družstva do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem nároku na dávku.
(5)
Stejně jako při vstupu do družstva se posuzuje rozhodné období, došlo-li u člena družstva
a)
k nástupu do práce po skončení soustavné přípravy na budoucí povolání,
b)
k opětnému nástupu do práce po skončení výkonu veřejné funkce trvající aspoň jeden rok, po skončení základní (náhradní) vojenské služby, další mateřské dovolené a výkonu trestu odnětí svobody,
c)
ke změně způsobu odměňování spočívající v tom, že člen družstva odměňovaný dosud hodinovou základní pracovní odměnou je odměňován měsíční základní pracovní odměnou nebo naopak,
d)
ke změně způsobu odměňování při přechodu na smíšenou nebo na podílovou základní pracovní odměnu z jiné formy základní pracovní odměny a naopak,
e)
k převedení na jinou práci v souvislosti s uložením trestu nápravného opatření,4) trestu zákazu činnosti5) nebo při návratu z ní po skončení takového trestu.
(6)
Při trvalé změně základní pracovní odměny6) se zjišťují započitatelné příjmy
a)
člena družstva s měsíční základní pracovní odměnou z nové měsíční základní pracovní odměny a odděleně z ostatních započitatelných příjmů,
b)
člena družstva s hodinou základní pracovní odměnou z nových běžně měsíčně zúčtovaných započitatelných příjmů a odděleně z ostatních započitatelných příjmů.
Pro zjištění nových běžně měsíčně zúčtovaných započitatelných příjmů člena družstva s hodinovou základní pracovní odměnou začíná rozhodné období od trvalé změny základní pracovní odměny a končí stejně jako rozhodné období podle předchozích odstavců. Pro zjištění ostatních započitatelných příjmů uvedených pod písm. a) a b) je rozhodným obdobím doba stanovená v předchozích odstavcích bez ohledu na trvalou změnu základní pracovní odměny.
(7)
Byl-li člence družstva po část rozhodného období poskytován vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, určí se průměrná denní pracovní odměna jen za zbytek rozhodného období.
(8)
Neodpracoval-li člen družstva v rozhodném období počet dnů uvedený v odstavci 3 nebo vznikla-li jeho pracovní neschopnost již v kalendářním měsíci, v němž vstoupil do družstva nebo v němž nastal případ uvedený v odstavci 5, stanoví se nemocenské z pravděpodobných započitatelných příjmů.
(9)
Pravděpodobné započitatelné příjmy se zjišťují, jestliže pracovní neschopnost vznikla již v kalendářním měsíci, v němž člen družstva vstoupil do družstva nebo v němž nastal případ uvedený v odstavci 5, ke dni vzniku pracovní neschopnosti. Při pracovní neschopnosti vzniklé v dalším zúčtovacím období se pravděpodobné započitatelné příjmy zjišťují znovu, a to vždy za dobu do konce zúčtovacího období předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti. Takto se postupuje, dokud člen družstva neodpracoval v rozhodném období počet dnů uvedený v odstavci 3.
(10)
Pravděpodobné započitatelné příjmy se zjišťují ze započitatelných příjmů, kterých člen družstva dosáhl v období uvedeném v předchozím odstavci, popřípadě upravených podle započitatelných příjmů členů družstva vykonávajících v družstvu stejnou nebo obdobnou práci. Pravděpodobné započitatelné příjmy se úměrně krátí pro neomluvenou nepřítomnost v práci, a to v poměru počtu dnů neomluvené nepřítomnosti v práci v období, z něhož se zjišťují, k počtu pracovních dnů (§ 3 odst. 1) v tomto období.“
4.
V § 3 odst. 1 se vypouštějí slova „a přičtou se k němu pracovní dny, které družstevník zameškal neomluveně v době mezi koncem rozhodného období a dnem vzniku nároku na dávku“.
Týž paragraf se doplňuje odstavci 5, 6 a 7, které zní:
„(5)
Jestliže členu družstva byla v rozhodném období zúčtována k výplatě započitatelná roční prémie nebo roční odměna, která náleží za kalendářní rok bezprostředně předcházející roku, v němž byla zúčtována, zjistí se její průměr odděleně od ostatních započitatelných příjmů tak, že započitatelná roční prémie nebo roční odměna se dělí počtem pracovních dnů (odstavec 1) v kalendářním roce, za který náleží. Tento průměr se připočte k průměru zjištěnému podle předchozích odstavců ze započitatelných příjmů snížených o tuto roční prémii nebo roční odměnu. Jestliže v rozhodném období byly zúčtovány dvě takové roční prémie nebo roční odměny, postupuje se obdobně tak, že úhrn obou ročních prémií nebo ročních odměn se dělí počtem pracovních dnů (odstavec 1) v kalendářních letech, za které náležejí.
(6)
Při změně pracovního úvazku se započitatelné příjmy zjišťují obdobně jako při trvalé změně základní pracovní odměny s tím rozdílem, že výše ostatních započitatelných příjmů zúčtovaných před změnou pracovního úvazku, se upraví v poměru nového a dřívějšího pracovního úvazku.
(7)
Částka 100 Kčs stanovená jako nejvyšší průměrná denní pracovní odměna pro určení výše nemocenského (§ 9 odst. 1, § 14 zákona) a peněžité pomoci v mateřství (§ 22 odst. 1 zákona), popř. jako nejvyšší příjem ze pracovní den pro určení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (§ 19a odst. 3 zákona) platí při šestidenním pracovním týdnu. Tato částka se úměrně zvýší, je-li pracovní doba rozvržena na méně než 6 pracovních dnů v týdnu; při pětidenním pracovním týdnu činí 120 Kčs. Obdobně se postupuje při úpravě peněžitých dávek při souběhu nároků na dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte (§ 29 odst. 2 zákona).“
5.
§ 10 odst. 1 zní:
„(1)
Procentní sazba nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny se stanoví podle délky doby pracovní činnosti, kterou by člen družstva dovršil do 31. prosince běžného kalendářního roku, v němž vznikl nárok na dávku. Přechází-li pracovní neschopnost (karanténa) do dalšího kalendářního roku, náleží od 1. ledna tohoto dalšího roku nemocenské podle procentní sazby, která pro člena družstva vyplývá k 31. prosinci tohoto dalšího roku; to platí obdobně pro podporu při ošetřování člena rodiny.“
Odstavec 2 se vypouští. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
6.
§ 11 se vypouští.
7.
V § 12 odst. 3 se dosavadní citace „ § 2 odst. 5“ nahrazuje citací „ § 2 odst. 8“.
8.
Za § 12 se vkládá § 12a, který zní:
㤠12a
Pracovním úrazem z hlediska poskytování nemocenského se rozumí úraz, který se podle předpisů o sociálním zabezpečení posuzuje jako pracovní úraz.“7)
9.
V § 16a odst. 3 věta druhá zní: „Za vážné důvody se považují důvody, pro které se pro účely důchodového zabezpečení kladou některé dny na roveň odpracovaným dnům.“8)
V odstavci 4 téhož paragrafu se v závěru vypouštění slova „nejvýše však z částky 100 korun, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny“.
V odstavci 5 téhož paragrafu se dosavadní citace „§ 1 “ nahrazuje citací „§ 1a“.
10.
§ 18 odst. 2 zní:
„(2)
Nastoupí-li družstevnice novou mateřskou dovolenou nejpozději do měsíce potom, kdy její předchozí dítě dosáhlo 2 let věku, a družstevnice ke dni porodu tohoto dítěte (§ 20 odst. 3 až 5 zákona), popřípadě ke dni převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující mateřskou péči (§ 25 odst. 1 zákona) splnila podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, náleží jí tato dávka při nové mateřské dovolené, a to ze stejné průměrné denní pracovní odměny jako v předchozí mateřské dovolené. Peněžitá pomoc v mateřství se však i této družstevnici stanoví v nové mateřské dovolené podle obecných ustanovení o této dávce, jestliže v mezidobí od skončení předchozí mateřské dovolené do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala v družstvu pracovní činnost aspoň 25 dnů a je to pro ni výhodnější.“
V odstavci 3 téhož paragrafu se vypouštějí slova „družstevnice prokázaně ošetřovala člena rodiny za okolností, za nichž by člence družstva s vyšší úrovní hospodaření.“
Týž paragraf se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Nastoupí-li družstevnice novou mateřskou dovolenou po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2, započítává se jí doba předchozí další mateřské dovolené do doby 270 dnů zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte (§ 20 zákona).“
11.
§ 22 odst. 1 zní:
„(1)
Za odpracovaný den se považuje den, v němž člen družstva, které ověřuje nebo zavedlo se souhlasem příslušných orgánů jednotnou soustavu odměňování za práci, odpracoval pracovní úvazek vyplývající pro něj z předpisů upravujících pracovní dobu členů jednotných zemědělských družstev,9) a jde-li o člena jiného družstva, pracovní úvazek vyplývající pro něj z družstevních předpisů. Nepracoval-li člen družstva po celou stanovenou pracovní dobu, považuje se den za odpracovaný, jen byla-li nepřítomnost člena družstva v práci po zbývající část denní pracovní doby družstvem omluvena.“
12.
§ 33 zní:
㤠33
Přídavky na děti náležejí na vnuka a sourozence člena družstva nebo jeho manžela, jsou-li splněny podmínky stanovené pro nárok na přídavky na děti, má-li člen družstva vnuka (sourozence) v přímém zaopatření a nelze-li přídavky na děti (výchovné) přiznat ze zabezpečení (pojištění) žádného z rodičů dítěte.“
13.
§ 81 odst. 1 zní:
„(1)
Za pracovní odměny včetně hodnoty naturálních požitků se považují pro výpočet příspěvku na částečnou úhradu nákladů na sociální zabezpečení (zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a důchodové zabezpečení) příjmy družstevníků započitatelné pro účely důchodového zabezpečení.“10)
14.
V § 90 odst. 1 č. 1 písm. c) se dosavadní citace „§ 1“ nahrazuje citací „§ 1a“ a dále se vypouštějí slova „popřípadě rozhodnutí okresního národního výboru o zápočtu kalendářního roku, v němž družstevník neodpracoval pracovní úvazek.“
15.
§ 99 a 99a se vypouštějí.
16.
V § 101 se vypouštějí slova „s výjimkou ustanovení vztahujících se k úpravám uvedeným v § 148 odst. 2 zákona; tato ustanovení nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1965.“
Čl. II
Jestliže skutečnosti rozhodné pro poskytnutí dávky nastaly přede dnem 1. června 1976, postupuje se podle dosavadních ustanovení. Při posouzení účasti člena družstva na zabezpečení v nemoci a na zabezpečení matky a dítěte v období od 1. ledna 1976 se postupuje podle § 1.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1976.
Ministr:
Štanceľ v. r.
1)
§ 14 odst. 1 písm. c) č. 4 vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
2)
Zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech; vyhláška č. 106/1972 Sb., o odměňování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů.
3)
§ 21 vyhlášky č. 106/1972 Sb.
4)
§ 43 až 45 trestního zákona.
5)
§ 49 a 50 trestního zákona
6)
§ 116 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.
7)
§ 27 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, § 30, § 45, § 53 až 58, § 60 a 62, § 65 až 67 vyhlášky č. 128/1975 Sb.
8)
§ 3 odst. 3 vyhlášky č. 128/1975 Sb.
9)
Nařízení vlády ČSSR č. 138/1975 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona o zemědělském družstevnictví.
10)
§ 14 odst. 1 písm. c) č. 1 až 5 vyhlášky č. 128/1975 Sb. |
Vyhláška Ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky č. 62/1976 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky č. 62/1976 Sb.
Vyhláška ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, kterou se upravují některé podrobnosti o zřizování, zrušování a organizaci podnikových archivů
Vyhlášeno 24. 6. 1976, datum účinnosti 1. 7. 1976, částka 13/1976
* § 1 - Podle ustanovení § 25 odst. 1 zákona jsou organizace uvedené v tomto ustanovení povinny zřídit podnikový archiv. Z povinnosti zřídit podnikový archiv jsou vyňaty ty z uvedených organizací, které se souhlasem ministerstva vnitra Slovenské socialistické repu
* § 2 - (1) Organizace, která je povinna zřídit podnikový archiv (dále jen „organizace“), zřídí jej do pěti let od svého založení; jestliže však převezme zcela nebo zčásti archivní dokumenty po svém předchůdci, zřídí současně podnikový archiv, pokud na ni nebyl př
* § 3 - (1) Organizace může zřídit pobočku svého podnikového archivu pro svoji nižší organizační složku, vyžaduje-li to naléhavá potřeba využívat uschovaných archivních dokumentů touto organizační složkou nebo je-li to účelné vzhledem k její vzdálenosti od podniko
* § 4 - (1) Jestliže organizace, která spravuje podnikový archiv, je zrušena bez určení nástupce, rozhodne ministerstvo vnitra po projednání s orgánem, který zrušení organizace nařídil, popřípadě který zrušenou organizaci řídil, v kterém státním archivu budou arch
* § 5 - (1) Organizace, která zřídila podnikový archiv (sdružený archiv, pobočku), je povinna archiv řádně spravovat, zejména zajišťovat jeho činnost pa stránce personální, finanční, materiálně technické a investiční a všestranně pečovat o jeho rozvoj.
* § 6 - (1) Vedoucí organizace pověří vedením podnikového archivu pracovníka organizace způsobilého vykonávat odborné archivní práce (dále jen „vedoucí archivu“) a řídit činnost pracovníků podnikového archivu (jeho pobočky).
* § 7 - (1) Na dodržování předpisů upravujících odbornou archivní činnost podnikových archivů dozírá ministerstvo vnitra, které navrhuje příslušným orgánům opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
* § 8 - Zrušuje se vyhláška ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky č. 22/1973 Sb., o podnikových archivech.
* § 9 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1976.
Aktuální znění od 1. 7. 1976
62
VYHLÁŠKA
ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky
ze dne 7. května 1976,
kterou se upravují některé podrobnosti o zřizování, zrušování a organizaci podnikových archivů
Ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 33 odst. 1 písm. g) zákona Slovenské národní rady č. 149/1975 Sb., o archivnictví (dále jen „zákon“):
§ 1
Podle ustanovení § 25 odst. 1 zákona jsou organizace uvedené v tomto ustanovení povinny zřídit podnikový archiv. Z povinnosti zřídit podnikový archiv jsou vyňaty ty z uvedených organizací, které se souhlasem ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo vnitra“) z důvodů účelnosti předávají archivní dokumenty pocházející z jejich činnosti do úschovy státnímu archivu.
§ 2
(1)
Organizace, která je povinna zřídit podnikový archiv (dále jen „organizace“), zřídí jej do pěti let od svého založení; jestliže však převezme zcela nebo zčásti archivní dokumenty po svém předchůdci, zřídí současně podnikový archiv, pokud na ni nebyl převeden podnikový archiv zřízený jejím předchůdcem.
(2)
Jestliže organizace z důvodů účelnosti předává se souhlasem ministerstva vnitra nebo na základě jeho rozhodnutí archivní dokumenty pocházející z její činnosti do úschovy státnímu archivu (§ 25 odst. 1 věta druhá a odst. 3 zákona), hradí náklady s tím spojené ze svých prostředků.
§ 3
(1)
Organizace může zřídit pobočku svého podnikového archivu pro svoji nižší organizační složku, vyžaduje-li to naléhavá potřeba využívat uschovaných archivních dokumentů touto organizační složkou nebo je-li to účelné vzhledem k její vzdálenosti od podnikového archivu.
(2)
Organizace mohou uzavřít hospodářskou smlouvu o tom, že archivní dokumenty budou ukládat ve společném archivu (sdružený podnikový archiv), který zřídí jedna z nich. Ke zřízení takového archivu je třeba souhlasu ministerstva vnitra, které může při nedodržení stanovaných podmínek souhlas odvolat.
(3)
V hospodářské smlouvě musí být stanoveno, jakými podíly přispívají organizace na náklady spojené se zřízením a správou sdruženého podnikového archivu, a upraven postup při jeho případném rozdělení.
§ 4
(1)
Jestliže organizace, která spravuje podnikový archiv, je zrušena bez určení nástupce, rozhodne ministerstvo vnitra po projednání s orgánem, který zrušení organizace nařídil, popřípadě který zrušenou organizaci řídil, v kterém státním archivu budou archivní dokumenty z jejího podnikového archivu uloženy, popřípadě jak bude s archivními dokumenty naloženo, jde-li o sdružený podnikový archiv.
(2)
Dojde-li k rozdělení nebo sloučení organizace, rozhodne se i o podnikovém archivu. K tomuto rozhodnutí je třeba souhlasu ministerstva vnitra, které též rozhodne, jak se naloží s archivními dokumenty uloženými v tomto podnikovém archivu, jestliže nedojde k dohodě.
§ 5
(1)
Organizace, která zřídila podnikový archiv (sdružený archiv, pobočku), je povinna archiv řádně spravovat, zejména zajišťovat jeho činnost pa stránce personální, finanční, materiálně technické a investiční a všestranně pečovat o jeho rozvoj.
(2)
Organizace spravující podnikový archiv schvaluje roční plány hlavních úkolů podnikového archivu a kontroluje jejich plnění; roční plány a zprávy o jejich plnění předkládá též příslušnému státnímu archivu.
(3)
Archivní dokumenty uložené v podnikovém archivu jsou zároveň součástí vědeckotechnické a informační soustavy organizace.
(4)
Archivní dokumenty v podnikových archivech jsou evidovány samostatně a ukládány odděleně od písemností v ústředních a zvláštních spisovnách.1)
§ 6
(1)
Vedoucí organizace pověří vedením podnikového archivu pracovníka organizace způsobilého vykonávat odborné archivní práce (dále jen „vedoucí archivu“) a řídit činnost pracovníků podnikového archivu (jeho pobočky).
(2)
Funkci vedoucího archivu lze v organizaci spojit s jinou činností jen výjimečně, pokud se tím neztíží řádný výkon prací spojených s vedením podnikového archivu.
(3)
Vedoucí archivu řídí činnost pracovníků podnikového archivu (jeho pobočky) a odpovídá za správné uschovávání archivních dokumentů a jejich odborné zpracovávání.
(4)
Vedoucí archivu je povinen zejména:
a)
zabezpečovat přejímání, evidování, zpřístupňování a využívání archivních dokumentů a jejich všestrannou ochranu, včetně jejich konzervace;
b)
předkládat vedoucímu organizace návrhy ročních plánů hlavních úkolů podnikového archivu;
c)
dbát, aby v organizaci, popřípadě v jejích organizačních složkách byly dodržovány předpisy o spisové manipulaci a aby písemnosti byly řádně vyřazovány.2)
§ 7
(1)
Na dodržování předpisů upravujících odbornou archivní činnost podnikových archivů dozírá ministerstvo vnitra, které navrhuje příslušným orgánům opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
(2)
Pověření pracovníci ministerstva vnitra, popřípadě pověření pracovníci jím řízených státních archivů (§ 13 odst. 2 zákona) jsou v souvislosti s výkonem kontroly stavu podnikových archivů a spisoven oprávněni vstupovat do prostor, kde jsou podnikové archivy a spisovny umístěny.
§ 8
Zrušuje se vyhláška ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky č. 22/1973 Sb., o podnikových archivech.
§ 9
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1976.
Ministr:
Ing. Lazar v. r.
1)
Směrnice federálního ministerstva vnitra ze dne 23. prosince 1971 čj. SKÚ-207/1971 pro manipulaci a dopravu písemných a jiných materiálů obsahujících skutečnosti tvořící předmět státního, hospodářského a služebního tajemství, oznámené v částce 6 Sbírky zákonů z roku 1972 a publikované v částce 7 Ústředního věstníku Slovenské socialistické republiky z roku 1972 pod č. 11;
§ 39 a násl. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 153/1971 Sb. („účetní archiv“ je označení účetní spisovny).
2)
Vyhláška ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky č. 63/1976 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archivních dokumentů a upravují se některé podrobnosti o postupu při vyřazování (skartaci) písemností. |
Vyhláška Ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky č. 63/1976 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky č. 63/1976 Sb.
Vyhláška ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archivních dokumentů a upravují některé podrobnosti o postupu při vyřazování (skartaci) písemností
Vyhlášeno 24. 6. 1976, datum účinnosti 1. 7. 1976, částka 13/1976
* ČÁST PRVNÍ - Kritéria pro posuzování písemností jako archivních dokumentů (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - Skartační řízení (§ 3 — § 8)
* ČÁST TŘETÍ - Posuzování písemnosti mimo skartační řízení (§ 9 — § 10)
* ČÁST ČTVRTÁ - Ustanovení závěrečná (§ 11 — § 12) k vyhlášce č. 63/1976 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 1976
63
VYHLÁŠKA
ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky
ze dne 31. května 1976,
kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archivních dokumentů a upravují některé podrobnosti o postupu při vyřazování (skartaci) písemnosti
Ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona Slovenské národní rady č. 149/1975 Sb., o archivnictví (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ
Kritéria pro posuzování písemností jako archivních dokumentů
§ 1
Základní ustanovení
(1)
Při posuzování skutečnosti, zda písemnosti mají vzhledem ke svému historickému, politickému, hospodářskému nebo kulturnímu významu trvalou dokumentární hodnotu a jsou proto archívními dokumenty (§ 2 zákona), jsou rozhodující tato kritéria, popřípadě jen některá z nich
a)
doba vzniku,
b)
obsah,
c)
původ a
d)
vnější znaky písemností.
(2)
Při posuzování písemností podle odstavce 1 se zvláště přihlíží, pokud jde
a)
o obsah písemnosti, k hodnotě, rozsahu a souhrnu informací v ní obsažených, k jedinečnosti a průkaznosti písemnosti, jakož i k druhu, typu a tematice písemností,
b)
o původ písemnosti, ke společenskému významu, funkci a postavení původce (orgány, organizace, občané) písemnosti,
c)
o vnější znaky písemnosti, k výtvarné hodnotě, jazyku, písmu, psacímu materiálu, způsobu vyhotovení a k náležitostem (pečeti, ochranný obal apod.) písemnosti.
(3)
Podle doby vzniku nebo podle obsahu písemností lze za archivní dokumenty považovat zejména druhy písemností uvedené v příloze této vyhlášky.
§ 2
Uplatňování kritérií
Podle kritérií stanovených v § 1 se posuzují písemnosti ve skartačním řízení (§ 3) i mimo skartační řízení (§ 9 a 10).
ČÁST DRUHÁ
Skartační řízení
§ 3
Obecná ustanovení
(1)
Ve skartačním řízení se vyřazují písemnosti, které již nejsou potřebné pro činnost státních orgánů a socialistických organizací (dále jen „organizace“). Tyto písemnosti se posuzují podle kritérií stanovených v § 1. Písemnosti posouzené ve skartačním řízení jako archivní dokumenty se odevzdají do archivní péče (§ 16 odst. 1 zákona). Písemnosti, které nemají trvalou dokumentární hodnotu, a proto nejsou archivními dokumenty, se zničí (§ 6 odst. 2 a 3 zákona).
(2)
Organizace dbají, aby písemnosti, které pocházejí z jejich činnosti nebo z činnosti jejích předchůdců, a to včetně došlých písemností, byly řádně a pravidelně vyřazovány podle zákona a této vyhlášky.
(3)
Při zániku organizací přecházejí povinnosti dbát o vyřazení písemností ve skartačním řízení a další povinnosti stanovené v § 6 zákona na jejich nástupce, popřípadě na orgány pověřené likvidací organizací.
(4)
Za řádné a pravidelné vyřazování písemností ve skartačním řízení odpovídají vedoucí organizací, popřípadě jimi pověření pracovníci organizací.
(5)
Písemnosti, které byly při skartačním řízení určeny ke zničení, lze použít jen jako průmyslovou surovinu, pokud není vzhledem k jejich zvláštní povaze stanoven jiný způsob zničení.
(6)
Při odevzdávání vyřazených písemností ke zničení jsou organizace povinny předložit písemný
souhlas archivního orgánu (§ 7 a 8), že odevzdávané písemnosti lze zničit.
§ 4
Skartační řády
(1)
Příslušné ústřední orgány vydají se souhlasem ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo vnitra“) a ve lhůtě s ním dohodnuté skartační řády pro sebe a pro organizace ve své působnosti, popřípadě upraví dosavadní skartační řády. Pro národní výbory vydá skartační řád ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvy a jinými ústředními orgány státní správy, které řídí výkon státní správy v příslušném odvětví (úseku). Pro organizace a zařízení řízené nebo spravované národními výbory vydají se souhlasem ministerstva vnitra a ve lhůtě s ním dohodnuté skartační řády ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy, do jejichž působnosti náleží odvětví (úseky) řízené a spravované národními výbory.
(2)
Skartační řád blíže upraví v souladu se zákonem a touto vyhláškou postup při vyřazování písemností v podmínkách celého odvětví (úseku) řízeného příslušným ústředním orgánem nebo náležícího do jeho působnosti; obsahuje i vzor skartačního návrhu a jeho příloh (§ 6), vzor protokolu o skartačním řízení (§ 8) a jiné pomůcky pro skartační řízení.
§ 5
Skartační plány
(1)
Ústřední orgány vydají zároveň se skartačním řádem jako jeho součást skartační plán, který Je pomůckou k vyřazování jednotlivých druhů písemností v příslušném odvětví (úseku). Podle tohoto skartačního plánu si organizace upraví své dosavadní skartační plány a v případě, že skartační plán dosud nemají, jsou povinny jej sestavit. Skartační plány obsahují v souladu se spisovým, popřípadě s ukládacím plánem, uspořádání písemností podle jejich věcného obsahu, dále skartační lhůty pro jednotlivé druhy písemností, pokud tyto lhůty nejsou stanoveny zvláštními předpisy1), a skartační znaky „A“, „S“, „V“ pro písemnosti (odstavec 3).
(2)
Skartačními lhůtami se stanoví doba, po kterou písemnosti zůstávají uloženy v ústředních nebo zvláštních spisovnách organizací. Skartační lhůty počínají běžet dnem 1. ledna následujícího roku po vyřízení písemnosti. Jestliže organizace nadále nutně potřebují písemnosti pro svou činnost, mohou skartační lhůtu po projednání s příslušným archivním orgánem (§ 7) prodloužit. Skartační lhůty nelze zkrátit.
(3)
Jednotlivé písemnosti se již před jejich uložením do ústřední nebo zvláštní spisovny organizace označují skartačními znaky, podle nichž se po uplynutí skartačních lhůt navrhnou při vyřazování ve skartačním řízení, jsou-li označeny
a)
skartačním znakem „A“ (archiv), k předání do trvalé archivní péče příslušného archivu,
b)
skartačním znakem „S“ (skart), ke zničení,
c)
skartačním znakem „V“ (výběr), k opětovnému posouzení a k rozhodnutí, zda se má písemnost předat do trvalé archivní péče příslušného archivu nebo k zničení.
§ 6
Návrhy na vyřazení písemností
(1)
Po uplynutí skartačních lhůt se provede vyřazení písemností ve skartačním řízení.
(2)
Organizace předloží příslušnému archivnímu orgánu (§ 7) písemný návrh na vyřazení písemností, které již nejsou pro její činnost potřebné (dále jen „skartační návrh“). Skartační návrhy se předkládají archivnímu orgánu v pravidelných lhůtách s ním dohodnutých; nedojde-li k dohodě, určí lhůty archivní orgán.
(3)
Ke skartačnímu návrhu připojí organizace seznamy všech písemností, které jsou předmětem skartačního řízení. Písemnosti v těchto seznamech jsou roztříděny do skupin podle skartačních znaků „A“ a „S“; do těchto skupin organizace roztřídí též písemnosti označené skartačním znakem „V“.
(4)
Organizace si mohou zřídit k vypracování skartačních návrhů skartační komisi; zvláštní předpisy o povinném zřízení skartační komise nejsou dotčeny.1)
§ 7
Archivní orgány
(1)
Archivními orgány ve skartačním řízení jsou státní archivy, které podle § 18 až 23 zákona vykonávají dozor nad vyřazováním písemností a přitom posuzují, zda písemnosti mají trvalou dokumentární hodnotu (§ 2 odst. 2 zákona), dále archivy, které tímto posuzováním pověří ministerstvo vnitra, jakož i ministerstvo vnitra samo (§ 2 odst. 3 zákona).
(2)
Ministerstvo vnitra jako archivní orgán dozírá na vyřazování písemností a posuzuje přitom jejich trvalou dokumentární hodnotu, jde-li o skartační řízení u těch orgánů a organizací, které spravují zvláštní archivy (§ 26 zákona), jakož i v dalších případech, ve kterých si to vyhradí.
§ 8
Dozor nad vyřazováním písemnosti
(1)
Archivní orgán při dozoru nad vyřazováním písemností ve skartačním řízení prověří, zda skartační návrh navazuje na předchozí skartační řízení, zjistí stav předarchivní péče o písemnosti (§ 6 zákona) a zda byly splněny další předpoklady pro řádný průběh skartačního řízení; odborně přezkoumá správnost a úplnost skartačního návrhu, zejména seznamy roztříděných písemností, posoudí podle stanovených kritérií a rozhodne, zda a které písemnosti navrhované na vyřazení mají trvalou dokumentární hodnotu, udělí písemný souhlas ke zničení písemností bez trvalé dokumentární hodnoty a schválí protokol o skartačním řízení; upozorní na zjištěné nedostatky a navrhne jejich odstranění, popřípadě uložení příslušného opatření za porušeni povinností (§ 30 zákona).
(2)
Archivní dokument se po odevzdání do trvalého uschování příslušnému archivu stana předmětem archivní péče (§ 16 odst. 1 zákona), z níž nesmí být bez souhlasu archivního orgánu vyňat.
(3)
Zjistí-li archiv při zpracování převzatých archivních dokumentů, že byly kromě archivních dokumentů převzaty též písemnosti, které nemají trvalou dokumentární hodnotu, budou tyto písemnosti rozhodnutím archivního orgánu dodatečně určeny k vyřazení; o vyřazení sepíše archiv protokol.
ČÁST TŘETÍ
Posuzování písemnosti mimo skartační řízení
§ 9
Písemnosti jiných než socialistických organizaci
Postup při posuzování trvalá dokumentární hodnoty písemností pocházejících z činnosti jiných než socialistických organizací dohodne ministerstvo vnitra s těmito organizacemi podle kritérií stanovených v § 1.
§ 10
Jiné písemnosti
Podle kritérií stanovených v § 1 se posuzují mimo skartační řízení též
a)
písemnosti, které má nabýt stát do vlastnictví ( § 9 odst. 1 zákona),
b)
písemnosti nabídnuté archivu k převzetí do archivní úschovy (§ 7 odst. 2 zákona),
c)
písemnosti, které mají být vyvezeny do ciziny, lze-li důvodně předpokládat, že jde o archivní dokumenty (§ 8 odst. 1 zákona),
d)
písemnosti nalezené,
e)
písemnosti, o jejichž posouzeni požádá jejich vlastník.
ČÁST ČTVRTÁ
Ustanovení závěrečná
§ 11
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška ministerstva vnitra č. 94/ 1953 Ú. v., o zásadách pro vyřazování (skartaci) písemností.
§ 12
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1976.
Ministr:
Ing. Lazar v. r.
Příloha k vyhlášce č. 63/1976 Sb.
DRUHY PÍSEMNOSTÍ,
které lze především považovat za archivní dokumenty podle doby vzniku nebo podle obsahu
(§ 1 odst. 3 vyhlášky)
Část I
Písemnosti, které lze považovat za archivní dokumenty podle doby jejich vzniku
Podle doby vzniku lze považovat za archivní dokumenty zejména:
1.
písemnosti, které vznikly do roku 1850,
2.
písemnosti z oborů průmyslové a zemědělské výroby, finančního podnikání, jakož i důlního a hutního podnikání, včetně patentů na významné vynálezy, které vznikly do roku 1900,
3.
fotografické, filmové a zvukové záznamy, které vznikly do roku 1945.
Část II
Písemnosti, které lze považovat za archivní dokumenty podle jejich obsahu
Podle obsahu lze považovat za archivní dokumenty zejména:
jiné než v části I uvedené písemnosti, které výrazně dokumentují strukturu společnosti v jednotlivých fázích vývoje, její vnější uspořádání a vnitřní skladbu, její dobové instituce, život obyvatelstva ve všech oblastech činnosti a na všech sociálních úrovních, rozsah a intenzitu politické, hospodářské a kulturní aktivity jeho jednotlivých skupin, stavů a tříd nebo působení významných osobností.
Za těchto předpokladů jsou archivními dokumenty:
A.
z písemností bez ohledu na historické období
a)
zápisy ze zasedání všech sborových orgánů zákonodárné, vládní a výkonné státní moci (před rokem 1945 i všech obdobných orgánů územní samosprávy) na všech stupních řízení, jakož i předchůdců všech těchto orgánů;
b)
písemnosti o vnější i vnitřní organizační struktuře, vedení, správě, činnosti a výsledcích
1.
ústředních a všem jim podřízených orgánů státní správy a jejich předchůdců (před rokem 1945 i územní samosprávy) a všech jejich oblastních
i oborových složek.
2.
justičních složek všech stupňů a dru hů, státních notářství a prokuratur, jakož i jejich předchůdců,
3.
národních výborů všech stupňů a jejich výkonných orgánů,
4.
hospodářských, rozpočtových a všech ostatních státních organizací řízených, popřípadě spravovaných národními výbory nebo jinými státními orgány a předchůdců těchto organizací,
5.
družstevních a společenských organizací včetně jejich podniků a hospodářských zařízení, jakož 1 jejich předchůdců,
6.
všech součástí a zařízení ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů;
c)
písemnosti
1.
o životních poměrech obyvatelstva v dobových státoprávních a ekonomických podmínkách, dokumentující zejména jeho složení, politické a sociální pohyby a třídní zápasy,
2.
o plánování rozvoje národního hospodářství, jakož i důležité účetní a statistické výkazy, rozbory a přehledy,
3.
o vývoji a stavu zdravotnictví, sociální péče a úrovni bydlení,
4.
o vývoji a stavu vědy a techniky,
5.
o vývoji a stavu školství, kultury a umění,
6.
o tvorbě právních předpisů, včetně jejich neuskutečněných návrhů,
7.
o právní úpravě mezinárodních vztahů,
8.
majetkoprávní povahy, zejména o převodu soukromého majetku do společenského vlastnictví,
9.
finanční, rozpočtové a účetní povahy,
10.
o územním plánováníúzemním plánování, státních hranicích, hranicích správních obvodů, symbolech státu a o místních názvech a symbolech,
11.
o geologických a půdních průzkumech,
12.
geodetické a kartografické,
13.
o technickém rozvoji, včetně patentů na významné vynálezy a o dokumentaci staveb,
14.
o kulturních památkách, o jejich údržbě, rekonstrukci a ochraně, jakož i o chráněných částech přírody,
15.
o životě a díle významných osobností;
B.
z písemností charakteristických pro období do osvobození v letech 1944-1945
písemnosti
a)
o ukazatelích průmyslové a zemědělské výroby, průmyslového, důlního a hutního, obchodního, finančního, živnostenského i družstevního podnikání,
b)
o politických a sociálních bojích dělnické třídy, jejích organizací, zejména o činnosti Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska,
c)
o činnosti dalších politických stran a hnutí, spolků a společností, jakož i jejich zájmových složek, církví a náboženských společností,
d)
o narůstajících třídních rozporech, národnostních a jiných rozporech (stavovských, rasových, náboženských atd.), o vykořisťováni dělnictva a ostatních pracujících, o příčinách, průběhu a důsledcích hospodářských konjunktur a krizí, stávek a výluk, o působení domácích a cizích monopolů, koncernů a trustů,
e)
o postoji našich národů a jejích představitelů a o chování národnostních skupin v mnichovské krizi a v období jí předcházejícím a za tzv. Slovenského štátu, o domácím i zahraničním odboji a o činnosti ilegálních národních výborů a partyzánském hnutí, o činnosti orgánů a úřadů a okupačních vojsk za tzv. Slovenského štátu, o národní, politické a rasové perzekuci, jakož i o ostatních závažných událostech v průběhu první a druhé světové války (zejména vliv Velké říjnové socialistické revoluce, narůstání revolučního hnutí za první světové války aj.);
C.
z písemností charakteristických pro období po osvobození v letech 1944-1945
písemnosti
a)
o obnovení republiky, vzniku a upevňování lidově demokratického zřízení,
b)
o likvidaci následků okupace a války, o repatriaci a reemigraci, národní očistě, osídlování a budování pohraničí a o hospodářské obnově po okupaci,
c)
o činnosti politických stran, zejména Komunistické strany Československa, Komunistické strany Slovenska, Revolučního odborového hnutí, ostatních organizací Národní fronty a jejich význačných představitelů,
d)
o budování socialistického státu, socialistické ekonomiky, o výstavbě socialistické společnosti a o všech s tím souvisejících politických, ekonomických, sociálních a kulturních přeměnách,
e)
o vzniku a budování nových orgánů státní moci a správy, justice a prokuratury,
f)
o znárodňovacím procesu a socializaci vesnice,
g)
o spolupráci se socialistickými státy na politickém, hospodářském, vědeckém a kulturním úseku,
h)
o hospodářské spolupráci s ostatními státy a o dalších mezinárodních vztazích,
ch)
o společenské a životní úrovni občanů, socialistickém podnikání a budovatelském úsilí našeho lidu,
i)
o rozvoji vědy, techniky a kultury,
j)
o rozvoji mládežnického hnutí, tělesné výchovy, sportu a jiných zájmových oblastí,
k)
o rozvoji socialistického právního řádu, o federalizaci státu a změnách z ní vyplývajících.
1)
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 153/1971 Sb., o informační soustavě organizací. Směrnice federálního ministerstva vnitra ze dne 23. prosince 1971 čj. SKÚ-207/1971 pro manipulaci a dopravu písemných a jiných materiálů obsahujících skutečnosti tvořící předmět státního, hospodářského a služebního tajemství, oznámené v částce 0 Sbírky zákonů z roku 1972 a publikované pod č. 11/1972 Ústředního věstníku Slovenské socialistické republiky, aj. |
Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 64/1976 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 64/1976 Sb.
Vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Malé Karpaty
Vyhlášeno 24. 6. 1976, datum účinnosti 24. 6. 1976, částka 13/1976
* § 1 - (1) Území vymezené v části I přílohy, která tvoří součást této vyhlášky, se vyhlašuje za chráněnou krajinnou oblast Malé Karpaty (dále jen „oblast“). Oblast se rozprostírá na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy a na území čtyř
* § 2 - (1) Rozsah a podmínky ochrany oblasti stanoví zejména § 12 odst. 1 a § 13 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, které upravují všeobecné zákazy a omezení. Ve smyslu těchto ustanovení zákona lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:
* § 3 - (1) Území vymezené v části II přílohy k této vyhlášce se vyhlašuje za ochranné pásmo oblasti podle § 11 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR.
* § 4 - (1) Ve věcech, které se týkají oblastí, rozhodují orgány státní správy, zejména orgány územního plánování, stavební úřady, báňské úřady, orgány státní péče o lesy, orgány ochrany ovzduší, vodohospodářské, zemědělské, myslivecké, rybářské a dopravní orgány,
* § 5 - (1) O odlišném způsobu ochrany území, která jsou v oblasti a v jejím ochranném pásmu, platí zvláštní podmínky stanovené příslušnými orgány.
* § 6 - (1) Úkoly orgánů státní ochrany přírody na území oblasti a ochranného pásma ve smyslu této vyhlášky provádí v rámci své působnosti Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě; péči o jeskyně a krasové jevy zabezpečuje Správa slovenských j
* § 7 - Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a jejího ochranného pásma, jsou uloženy ve Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Správě slovenských jeskyň v Liptovském Mikuláši, na Západoslovenském krajském národním výboru v Bratisl
* § 8 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. k vyhlášce č. 64/1976 Sb.
Aktuální znění od 24. 6. 1976
64
VYHLÁŠKA
ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky
ze dne 5. května 1976,
kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Malé Karpaty
Ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy podle § 10 odst. 2 a podle § 11 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody:
§ 1
(1)
Území vymezené v části I přílohy, která tvoří součást této vyhlášky, se vyhlašuje za chráněnou krajinnou oblast Malé Karpaty (dále jen „oblast“). Oblast se rozprostírá na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy a na území čtyř okresů Západoslovenského kraje, a to
a)
na území hlavního města SSR Bratislavy
v katastrálních územíchkatastrálních územích městských obvodů Bratislava III (Vinohrady, Rača, Vajnory), Bratislava IV (Karlova Ves-Devín, Dúbravka, Lamač, Záhorská Bystrica);
b)
v okrese Bratislava-venkov
v katastrálních územíchkatastrálních územích obcí Borinka, Častá, Dolany, Dubová, Jabloňové, Jur pri Bratislave, Kuchyňa, Limbach, Lozorno, Marianka, Modra, Myslenice, Pernek, Pezinok, Píla, Stupava, Vinosady;
c)
v okrese Senica
v katastrálních územíchkatastrálních územích obcí Brezová pod Bradlom, Cerová-Lieskové, Hradište pod Vrátnom, Jablonica, Košariská, Plavecký Mikuláš, Plavecký Peter, Plavecké Podhradie, Prievaly, Rohožník, Rozbehy, Sološnica;
d)
v okrese Trenčín
v katastrálních územíchkatastrálních územích obcí Bzince pod Javorinou (Bzince pod Javorinou, Hrušové), Čachtice, Častkovce, Hrachovište, Krajné, Nové Mesto nad Váhom, Podolie, Vaďovce, Višňové;
e)
v okrese Trnava
v katastrálních územíchkatastrálních územích obcí Buková, Dechtice, Dlhá, Dolný Lopašov, Dolné Orešany, Dobrá Voda, Horné Orešany, Chtelnica, Kočín, Lančár, Lošonec, Naháč, Prašník, Smolenice (Smolenice, Smolenická Nová Ves), Trstín, Vrbové (Vrbové, Šípkové, Šterusy).
(2)
Účelem vyhlášení oblastí je ochrana a zvelebování přírody a přírodních hodnot, zabezpečo
váni jejich racionálního využívání se zřetelem na Jejich všestranný kulturní, vědecký, ekonomický, vodohospodářský a zdravotně rekreační význam.
(3)
Ochrana přírodních hodnot a zachovávání stanovených podmínek ochrany oblasti je povinností všech orgánů a organizací, které na jejím území působí, jakož i občanů, kteří mají v oblasti bydliště nebo se v ní zdržují.
(4)
Na území oblasti lze podle § 6 odst. 3 a § 7 a 8 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR vyhlásit zvláštní ochranu jejích mimořádně významných částí.
§ 2
(1)
Rozsah a podmínky ochrany oblasti stanoví zejména § 12 odst. 1 a § 13 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, které upravují všeobecné zákazy a omezení. Ve smyslu těchto ustanovení zákona lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:
a)
provádět geologické práce včetně technických prací v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy;
b)
dobývat ložiska nerostných surovin;
c)
provádět archeologické výkopy nebo jiné výkopy spojené s přírodovědným výzkumem;
d)
zavádět nepůvodní druhy rostlin a živočichů do volné přírody jen při provádění výzkumů v rámci experimentální činnosti, přičemž výsledky těchto výzkumů rozhodnou o jejich případném hospodářském využití;
e)
měnit hranice lesního a zemědělského půdního fondu, odnímat pozemky lesnímu hospodářství a zalesňovat nelesní pozemky; pozemky určené v rámci delimitace půdního fondu k zalesněni zalesňují organizace lesního hospodářství podle plánu;
f)
používat lesní a zemědělské pozemky k jiným účelům;
g)
mimo intravilán obcí provádět stavby všeho druhu (důlní, průmyslové, inženýrské, rekreační, obytné, garáže atd.), kromě provozních zařízení státních lesů a zemědělských podniků a zařízení sloužících k ochraně stáních hranic;
h)
provádět takové stavební zásahy na dosavadních stavbách, jimiž se podstatně změní architektonický charakter a vnější vzhled staveb a jejich areálů; ch) mimo intravilán obcí, s výjimkou prostorů, které byly již dříve určeny k těmto účelům, umísťovat skládky a ukládat odpady;
i)
mimo intravilán obcí umísťovat reklamní, informační a jiná podobná zařízení;
j)
mimo intravilán obcí a mimo oplocené pozemky odstraňovat a vypalovat křoví, trávu a ostatní vegetaci;
k)
hromadně používat pesticidy mimo lesní školky a zemědělský půdní fond;
l)
zachytávat a upravovat prameny, vyvěračky a povrchové vody pro vodárenské účely;
m)
porušovat systém závrtů, dolin, propastí a škrapů nebo podzemní krasové útvary, ať již destrukčními pracemi nebo zavážením zeminou, popřípadě odpadky.
(2)
Rozsah výkonu ostatních činností v oblasti se vymezuje takto:
a)
obhospodařování lesního fondu se řídí schválenými lesními hospodářskými plány, vypracovanými ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody, s ohledem na společenské funkce lesa, zejména vodohospodářskou, ochrany půdy a turistlcko-rekreační;
b)
rozvoj zemědělské výroby v oblasti se uskutečňuje na základě komplexních plánů rozvoje zemědělství pro jednotlivé administrativně správní celky, vypracovaných ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody se zvláštním zřetelem na zachování biologických a estetických hodnot oblastí;
c)
při všech záměrech a zásazích se musí respektovat vodohospodářský význam území. Z toho důvodu je třeba zejména zamezit rozšiřování eroze vyloučením příčin jejího vzniku a erozní plochy asanovat. Vodohospodářské stavby jakéhokoliv druhu (nádrže, úpravy toků, vodohospodářské meliorace apod.) lze v oblasti realizovat jen na základě příslušné dokumentace schválené orgány státní ochrany přírody. Zvláštní péči je třeba věnovat ochraně současných a perspektivních zdrojů pitné vody;
d)
výstavba se realizuje podle schválené územně plánovací dokumentace se zřetelem na optimální zachování neurbanizovaných prostorů původního přírodního prostředí. Při projektování a výstavbě je třeba přihlížet k rázu krajiny a k používanému materiálu. Výstavba podnikových a soukromých chat, zřizování tábořišť, parkovišť a jiných funkčních zařízení je dovolena jen v prostorech vymezených orgány územního plánováníúzemního plánování a státní ochrany přírody a na podkladě schválené územně-plánovací dokumentace;
e)
myslivost a rybářství se vykonávají podle schválených plánů chovu a lovu zvěře a ryb a se zřetelem na zachování a zvelebování přirozených souborů společenstev; jde-li o ochranu volně žijících živočichů, ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody;
f)
budování komunikací se provádí na základě schválené územně plánovací dokumentace. Rozšiřování a značkování turistických stezek a budování naučných tras se uskutečňuje v souladu s koncepcí ochrany přírody v oblasti po vzájemné dohodě s orgány turistiky ve Slovenské socialistické republice. Dopravní průzkum pro účely lesního hospodářství se provádí ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody a schvaluje se za jejich účasti při závěrečném protokolu k lesnímu hospodářskému plánu;
g)
výzkum a průzkum, který se dotýká přírodních poměrů oblasti, evidují a koordinují příslušné orgány státní ochrany přírody tak, aby nedocházelo k časovým a místním střetům zájmů různých organizací nebo aby nebyly poškozovány chráněné přírodní hodnoty. Úprava se netýká výzkumů a průzkumů pro zpracováni územně plánovací dokumentace, plánů zemědělské a lesní výroby, ani vodohospodářských plánů;
h)
příslušné zemědělské orgány spolupracují s orgány státní ochrany přírody při projektování hospodářskotechnických úprav pozemků, týkajících se stromů a keřovité vegetace rostoucí na území oblastí mimo les, které jsou předmětem zájmu státní ochrany přírody.
§ 3
(1)
Území vymezené v části II přílohy k této vyhlášce se vyhlašuje za ochranné pásmo oblasti podle § 11 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR.
(2)
V ochranném pásmu oblasti je třeba hospodářskou a jinou činnost vykonávat tak, aby nebyly poškozovány přírodní hodnoty oblastí a byl zachován přirozený ráz krajiny.
(3)
K výstavbě v ochranném pásmu mimo intravilán obcí, s výjimkou provozních staveb lesního hospodářství a zemědělství, je zapotřebí též souhlasu orgánů státní ochrany přírody.
(4)
O ochraně stromů rostoucích mimo les platí v ochranném pásmu ustanovení § 2 odst. 2 písm. h) této vyhlášky.
(5)
Pro výkon myslivosti a rybářství v ochranném pásmu oblasti platí podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. e) této vyhlášky.
§ 4
(1)
Ve věcech, které se týkají oblastí, rozhodují orgány státní správy, zejména orgány územního plánováníúzemního plánování, stavební úřady, báňské úřady, orgány státní péče o lesy, orgány ochrany ovzduší, vodohospodářské, zemědělské, myslivecké, rybářské a dopravní orgány, jakož i orgány cestovního ruchu, tělesné výchovy, zdravotnictví a hygieny s ohledem na poslání oblasti, a to ve spolupráci s příslušnými orgány státní ochrany přírody.
(2)
Obdobně postupují orgány a organizace, které v oblasti provádějí vlastní opatření k ochraně ovzduší, vody, půdy, vegetačního krytu, ryb, zvěře a jiných volně žijících živočichů.
§ 5
(1)
O odlišném způsobu ochrany území, která jsou v oblasti a v jejím ochranném pásmu, platí zvláštní podmínky stanovené příslušnými orgány.
(2)
Na územích označených vojenskou správou, která jsou součástí oblasti, jsou orgány státní ochrany přírody a orgány státní památkové péče povinny dbát zájmů vojenské správy, a při změnách, které se týkají obrany státu, zařízení nebo prostorů sloužících tomuto účelu, vyžádat si souhlas vojenské správy nebo příslušných orgánů federálního ministerstva vnitra. Zájmová území vojenské správy nejsou vyhlášením oblasti dotčena.
(3)
Vyhlášením oblasti nejsou dotčena vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostemnemovitostem, které se nacházejí na území oblasti.
§ 6
(1)
Úkoly orgánů státní ochrany přírody na území oblasti a ochranného pásma ve smyslu této vyhlášky provádí v rámci své působnosti Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě; péči o jeskyně a krasové jevy zabezpečuje Správa slovenských jeskyň v Liptovském Mikuláši ve spolupráci se Správou chráněné krajinné oblasti.
(2)
Na ochraně přírody a přírodního prostředí oblasti a jejího ochranného pásma se aktivně podílejí národní výbory působící na jejich území.
(3)
Orgány a organizace, které využívají území oblasti a jejího ochranného pásma, zajišťují v rámci své působnosti finanční a materiálové prostředky na ochranu, rozvoj a zvelebování oblasti v rámci schválených hospodářských a finančních plánů, pokud potřeba těchto prostředků vyplývá z činnosti, kterou na tamto území vykonávají.
§ 7
Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a jejího ochranného pásma, jsou uloženy ve Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Správě slovenských jeskyň v Liptovském Mikuláši, na Západoslovenském krajském národním výboru v Bratislavě, Národním výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, na okresních národních výborech Bratislava-venkov, Senica, Trenčín a Trnava a na Správě geodézie a kartografie v Bratislavě.
§ 8
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Válek v. r.
Příloha k vyhlášce č. 64/1976 Sb.
VYMEZENÍ ÚZEMÍ
chráněné krajinné oblasti Malé Karpaty a jejího ochranného pásma
Chráněná krajinná oblast se rozprostírá na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy a na území čtyř okresů Západoslovenského kraje, a to okresu Bratislava-venkov, Senica, Trenčín a Trnava.
Území chráněné krajinné oblasti a jejího ochranného pásma je vyznačeno na otiscích základní mapy ČSSR v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:
34 - 42 Kúty
34 - 44 Malacky
35 - 14 Nové Mesto nad Váhom
35 - 31 Senica
35 - 32 Piešťany
35 - 33 Trnava
44 - 21 Devínska Nová Ves
44 - 22 Bratislava-sever
44 - 23, 24, 42 Bratislava.
I.
Vymezení oblasti
Hranice oblasti probíhá od výchozího bodu Červený most na železniční trati Bratislava - Brno, nacházejícího se u železniční zastávky Bratislava-Železná studienka, pokračuje východním směrem souvislým okrajem lesa pod kótou 440 (Kamzík], stáčí se okolo kóty 287, mění směr na severovýchod, pod kótami 330, 350 sleduje okraj lesa, dále hranice oblasti prochází kótou 323, obchází intravilán obce Jur pri Bratislave, pokračuje přes kótu 310 (Hájna hora), dále kótou 200 po Myslenický potok, který sleduje proti toku k jihovýchodnímu okraji obce Limbach, prochází kótou 195 okrajem lesa k potoku Lúčanka, který sleduje přibližně 1 ki i proti toku, a pokračuje okrajem lesa východním směrem pod kótou 399 (Suchý vrch) na kótu 184, kde se lomí na sever, a pokračuje do Hrubé doliny, kterou sleduje asi 1200 m, odbočuje na kótu 382, východním směrem prochází kótou 238 na kótu 324 (Kamenica). Hranice oblasti dále prochází severním směrem přes kóty 330 (Dolné pole), 392 (Dolinkovský vrch), sleduje souvislý okraj lesa nad obcemi Častá a Doľany, prochází kótou 414 (Predné Šišoretné) a okrajem lesa pokračuje k potoku Parná, který sleduje proti toku přibližně 4 km, dále pokračuje asi 1200 m jeho levostranným přítokem, potom nad obcí Lošonec pod kótami 372 (Červená) a 483 (Driny) sleduje okraj lesa, obchází severozápadní okraj obce Smolenice, sleduje z jihovýchodu bázi kopce Smolenického zámku. Odtud prochází na kótu 334 (Holý vrch), východním směrem sleduje okraj lesa, prochází kótami 345 (Landriky), 379 (Lípie), 290, 321, 301, 344, 343 (Plešivá), 352, 302, 324 (Holý vrch), 294, 260, odtud pokračuje severovýchodním směrem po Lančárský potok, který sleduje asi 1 km proti toku a odbočuje na kótu 305. Hranice oblasti dále pokračuje kótami 326 (Kamenec), 396 (Malá Pec), 348, prochází vtokem potoku Holeška do vodní nádrže Čerenec, dále probíhá přes kóty 289, 325 a pokračuje na západní okraj osady Obuchovci, dále pokračuje přes kóty 316, 264, 259, 366, 426, 396 (Drapliak), 377 (Skalka), 290, 224, 293 až na státní silnici Nové Mesto nad Váhom - Stará Turá, kterou sleduje, jižním okrajem obchází obec Bzince pod Javorinou a pokračuje po státní silnici do obce Hrušové až po kótu 256, odkud přechází na kótu 369 (Nadkrížie). Odtud hranice oblasti pokračuje na jihovýchod po vtok levostranného přítoku Hovädského jarku, prochází kótami 304, 316 (Sedielce) k potoku Jablonka při východním okraji obce Hrachoviště, sleduje pod kótou 454 (Drieňovica) souvislý okraj lesa po osadu Mozoľáci, dále po osadu U Januškov až k osadě U Boorov po potok Sobonka a pokračuje proti jeho toku po osadu Ďurišáci, odkud prochází kótou 411 (Galovo) a sleduje souvislý okraj lesa. Pod kótou 558 (Vysoká hora) se hranice lomí na jihozápad, pokračuje přes kóty 425 a 434, pod kótou 370 (Ostriež) prochází západním směrem na státní silnici Brezová pod Bradlom - Jablonica, kterou sleduje po Holdošovský mlýn nacházející se před obcí Hradište pod Vrátnom, pod kótou 407 sleduje okraj lesa až po kótu 440 (Vysoká skala), z níž severozápadním směrem prochází k Brezovskému potoku, který sleduje po železniční zastávku Osuské. Dále prochází kótami 236, 228 a 237, okrajem lesa pod kótami 473, 405 (Hrubý Kamenec) a 399 (Jezovka), obchází obec Prievaly, prochází kótou 232, sleduje okraj lesa až po most potůčku Feneš na státní silnici u Plaveckého Mikuláše. Hranice oblasti dále prochází kótami 367, 505 (Kršlenica), 276, 336 (Holá hora) a jihozápadním směrem pokračuje k potoku Trstienka, po jeho toku přechází na státní silnici Plavecký Mikuláš - Plavecké Podhradie, kterou sleduje po kótu 207, kde odbočuje východním směrem, sleduje jižní bázi Pohanské (kóta 495), pod kótou 542 (Barborská) se hranice lomí na jihozápad, sleduje okraj lesa po východní okraj obce Sološnica až k Sološnickému potoku [na tomto úseku je hranice oblasti společná s hranicí státní přírodní rezervace Vápenná (Raštún)], kterým pokračuje proti toku a pod kótou 573 (Malá Vápenná) prochází jeho levostranným přítokem do koryta Rohožnického potoka a po jeho toku sbíhá po Olšákův mlýn, kde odbočuje jihozápadním směrem na kótu 273 (Vinohrady). Odtud jižním směrem sleduje okraj lesa, pod kótou 557 (Ražňová) pravostranným přítokem po vtok do potoku Javorinka sbíhá k východnímu okrají obce Kuchyňa, odbočuje na kótu 259, pokračuje kótami 383, 472 (Pleš), 542 (Klokočiny), 268, 308 (Na lipách) a 392, odkud pokračuje severozápadním směrem k Rudanickému potoku jižně od obce Jabloňové, dále sleduje okraj lesa, pod kótou 320 se lomí a západním směrem pokračuje na kótu 202, sleduje státní silnici po severní okraj obce Lozorno, odtud prochází na kótu 226, dále probíhá kótami 265, 190, 241 (Dúbrava), obchází kótu 314 (Rakytovec) a dále pokračuje kótami 256, 300, 278 (Vrchná hora), 317, 353, odtud pokračuje jihozápadním směrem k východnímu okraji Bratislavy-Záhorské Bystrice, odbočuje na kótu 325, dále západním a jižním směrem sleduje okraj lesa k severnímu okraji Brati-slavy-Lamače, odbočuje na kótu 333 (Hrubá pleš), dále prochází kótami 278 a 292 a jižním a jihovýchodním okrajem lesa se hranice oblasti napojuje na výchozí bod - Červený most.
Hranice oddělené části chráněné krajinné oblasti Malé Karpaty - Devínska Kobyla - Kráľov vrch vychází z výchozího bodu kóty 357 (Dúbravská Hlavica) západně pod obcí Bratislava Dúbravka, odkud pokračuje severním a severozápadním směrem po okraji lesa k železniční zastávce Devínska Nová Ves, odkud pokračuje na kótu 256, jižním směrem obchází kótu 514 (Devínska Kobyla), pod kótou 368 se lomí a směřuje na kótu 306. Odtud přes kótu 228 prochází na státní silnici Devín - Karlova Ves, kterou sleduje až na úroveň západního výběžku Velkého ostrova, kde přichází k řece Dunaj, sleduje jeho tok po levém břehu podél Veľkého ostrova, stáčí se okolo jeho východního výběžku a pokračuje pravým břehem mrtvého ramena a prochází k východnímu okraji lesa, který sleduje kolem kóty 284 (Kráľov vrch), obchází severní okraj Bratislavy-Karlovy Vsi, pokračuje tokem Čierneho potoka, sleduje severovýchodní a jihovýchodní okraj lesa až po potok Vydrica, kterým pokračuje proti toku přibližně 500 m, odbočuje okrajem lesa na kótu 191, prochází na kótu 343, kde hranice pokračuje do výchozího bodu - kóty 357 (Dúbravská Hlavica).
Rozloha oblasti Je 65 504 ha.
II.
Vymezení ochranného pásma oblasti
Hranice ochranného pásma oblasti vychází z téhož výchozího bodu jako hranice oblasti, tedy z Červeného mostu, a je s ní společná po Peknou cestu, odtud směřuje na státní silnici, pokračuje po ní severovýchodním směrem přes Bratislavu-Raču, Jur pri Bratislave, Myslenice, Pezinok, Vinosady, Modru, Kráľovou, Dubovou, Častou, Doľany, Dolné Orešany, Horné Orešany, Smolenice, Trstín, Naháč, Dechtice, Chtelnicu, Dolný Lopašov do obce Vrbové, odtud pokračuje po státní silnici jihovýchodním směrem do obce Krakovany, zde odbočuje severním směrem, sleduje státní silnici přes obce Podolie, Častkovce, Čachtice do Nového Mesta nad Váhom. Odtud pokračuje západním směrem po státní silnici (zde Je hranice ochranného pásma společná s hranicí oblasti až po obec Hrušové) přes obce Bzince pod Javorinou, Hrušové do obce Stará Turá, odkud pokračuje jihovýchodním směrem po státní silnici přes obce Vaďovce, Hrachoviště, dále jihozápadním směrem přes obce Krajné, Podkylava, Košariská, Brezová pod Bradlom, Hradište pod Vrátnom, Jablonica, Cerová-Lieskové, Prievaly, Plavecký Peter, Plavecký Mikuláš, Plavecké Podhradie, Sološnica, kde hranice ochranného pásma navazuje na hranici oblasti, ale po toku Rohožnického potoka sbíhá do obce Rohožník, kde prochází znovu na státní silnici, po níž pokračuje přes obce Kuchyňa, Pernek, Jabloňové a Lozorno. Za Lozornem se hranice u dálnice Bratislava - Brno lomí k jihu a pokračuje po státní silnici přes Stupavu, Záhorskou Bystrici do Lamače a dále pokračuje západním směrem po státní silnici přes Devínskou Novou Ves až po řeku Dunaj, odkud ve směru toku sleduje jeho levý břeh po západní výběžek Velkého ostrova, kde navazuje na hranici oblasti až po hranici katastrálního územíkatastrálního území obvodu Bratislava I, kterou hranice ochranného pásma oblasti odbočuje na cestu Mládeže a po ní pokračuje do výchozího bodu - Červený most.
Rozloha ochranného pásma oblasti je 45 063 ha. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.