Split (1)

train · 19.1k rows

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 117/1968 Sb.	Vyhláška Ministerstva vnitra č. 117/1968 Sb. Vyhláška ministerstva vnitra o změně vyhlášky č. 181/1964 Sb., o základních skutečnostech tvořících státní tajemství Vyhlášeno 14. 8. 1968, datum účinnosti 14. 8. 1968, částka 33/1968 * Čl. I - Vyhláška ministerstva vnitra č. 181/1964 Sb., o základních skutečnostech tvořících státní tajemství, se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 14. 8. 1968 117 VYHLÁŠKA ministerstva vnitra ze dne 31. července 1968 o změně vyhlášky č. 181/1964 Sb., o základních skutečnostech tvořících státní tajemství Ministerstvo vnitra stanoví na základě usnesení vlády č. 247 ze dne 18. července 1968: Čl. I Vyhláška ministerstva vnitra č. 181/1964 Sb., o základních skutečnostech tvořících státní tajemství, se mění a doplňuje takto: 1. Článek 1 písm. b) bod 8 zní: „8. celostátní finanční bilance a celostátní finanční plány;“ 2. Článek 1 písm. b) bod 10 zní: „10. celostátní hmotné bilance důležitých materiálů a výrobků;“ 3. V článku 1 písm. b) se vypouští ustanovení bodu 11 a bod 12, který se označuje jako bod 11, zní: „11. geologické zásoby a těžba surovin a rud sloužících k výrobě radioaktivních a vzácných kovů a štěpných materiálů;“ 4. V článku 1 písm. c) se bod 13 označuje jako bod 12, bod 14 jako bod 13 a bod 15 jako bod 14. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. První náměstek ministra: Padrůněk v. r.
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 118/1968 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy č. 118/1968 Sb. Vyhláška ministerstva dopravy, kterou se mění vyhláška ministra dopravy a spojů č. 42/1962 Sb., ze dne 17. dubna 1962 o úpravě mzdových podmínek pro řidiče silničních motorových vozidel, závozníky a průvodčí autobusů Vyhlášeno 14. 8. 1968, datum účinnosti 14. 8. 1968, částka 33/1968 * Čl. 1 - Vyhláška č. 42/1962 Sb., o úpravě mzdových podmínek pro řidiče silničních motorových vozidel, závozníky a průvodčí autobusů ve znění vyhlášky ministerstva dopravy č. 23/1967 Sb. se mění takto: * Čl. 2 Aktuální znění od 14. 8. 1968 118 VYHLÁŠKA ministerstva dopravy ze dne 25. července 1968, kterou se mění vyhláška ministra dopravy a spojů č. 42/1962 Sb., ze dne 17. dubna 1962 o úpravě mzdových podmínek pro řidiče silničních motorových vozidel, závozníky a průvodčí autobusů Ministerstvo dopravy stanoví v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a ústředními orgány a Ústřední radou odborů podle § 12 odst. 2 zákona č. 53/1968 Sb., o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů a podle § 30 odst. 2 vyhlášky Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 101/1966 Sb., o odměňování práce v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství. Čl. 1 Vyhláška č. 42/1962 Sb., o úpravě mzdových podmínek pro řidiče silničních motorových vozidel, závozníky a průvodčí autobusů ve znění vyhlášky ministerstva dopravy č. 23/1967 Sb. se mění takto: § 2 odst. 1 zní: § 2 Mzdové tarify (1) Pro odměňování práce v časové a úkolové mzdě platí dále uvedené hodinové mzdové tarify. Řidiče, průvodčí a závozníky lze odměňovat podle dále uvedených měsíčních tarifů, jen pokud je to z hlediska mzdové praxe účelné a administrativně jednodušší. Okruh těchto pracovníků a podmínky používání měsíčních tarifů určuje vedoucí organizace. Při určení základní mzdy v rámci rozpětí se přihlíží k tomu zda jde o řidiče opraváře nebo neopraváře. \| Mzdové tarify ---\|--- hodinové ) \| měsíční opraváři \| neopraváři \| v rozpětí a) řidiči nákladních automobilů o užitečném zatížení\| \| \| \\- do 4,4 tun\| 5,75\| 5,20\| 990-1210 \\- do 10,9 tun \| 6,50\| 5,75\| 1120-1360 \\- od 11,- tun \| 7,35\| 6,50\| 1270-1550 b) řidiči kolových traktorů a tahačů o výkonu motoru \| \| \| \\- do 90 k\| 5,75\| 5,20\| 990-1210 \\- do 179 k \| 6,50\| 5,75\| 1120-1360 \\- od 180 k\| 7,35\| 6,50\| 1270-1550 c) řidiči autobusů o užitečném zatížení \| \| \| \\- do 4,4 tun\| 6,50 \| 1120-1360 \\- od 4,5 tun\| 7,35\| 1270-1550 d) řidiči osobních a dodávkových automobilů \| -\| 990-1210 e) průvodčí autobusů a závozníci přidělení k automobilům všech značek\| 5,05\| 870-1070 Čl. 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: v z. Ing. Filinský v. r. ) Hodinové tarify jsou uvedeny pro 44 hod. pracovní týden. Při zkracování pracovní doby se použije tarifů, stanovených příslušnými předpisy pro zkracování pracovní doby a pro úpravu pracovních a provozních režimů.
Vyhláška Ministerstva financí č. 125/1968 Sb.	Vyhláška Ministerstva financí č. 125/1968 Sb. Vyhláška ministerstva financí o zdaňování podílů na hospodářských výsledcích a odměn a darů poskytovaných při významných pracovních a životních výročích pracovníků Vyhlášeno 20. 9. 1968, datum účinnosti 20. 9. 1968, částka 35/1968 * § 1 - Vyhláška ministerstva financí č. 24/1967 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, se mění a doplňuje takto: * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení a použije se poprvé pro zdanění podílů na hospodářských výsledcích vyplácených za rok 1968. Aktuální znění od 20. 9. 1968 125 VYHLÁŠKA ministerstva financí ze dne 11. září 1968 o zdaňování podílů na hospodářských výsledcích a odměn a darů poskytovaných při významných pracovních a životních výročích pracovníků Ministerstvo financí stanoví podle § 22 odst. 3 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy: § 1 Vyhláška ministerstva financí č. 24/1967 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, se mění a doplňuje takto: 1. Článek 4 č. 2 písm. a) zní: „a) věcné a peněžité odměny a dary poskytované plátcem pracovníkovi při významných pracovních a životních výročích pracovníka (například 20, 30, 40 let nepřetržité práce u téže organizace, dosažení věku 50, 60 let) nebo při jeho odchodu do důchodu, s výjimkou těch odměn, které náleží pracovníkovi podle mzdových předpisů nebo kolektivní smlouvy ve výši stanovené s přihlédnutím k počtu odpracovaných let u téže organizace.“ 2. Článek 10 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Podíly na hospodářských výsledcích organizace se zdaňují při vyúčtování podílu, a to odděleně od ostatní mzdy pracovníka, sazbami daně ze mzdy pro měsíční výplatní období s přihlédnutím ke všem skutečnostem rozhodným pro srážku daně ve mzdovém období, v němž byly podíly vyúčtovány.) Při zúčtování daně ze mzdy se k podílům na hospodářských výsledcích nepřihlíží.“ § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení a použije se poprvé pro zdanění podílů na hospodářských výsledcích vyplácených za rok 1968. První náměstek ministra: Ing. Lér CSc. v. r. ) Ze záloh podílů na hospodářských výsledcích se srazí daň ze mzdy zálohově v těch případech, kdy lze předpokládat, že by z částek podílu při jeho vyúčtování nebyla uhrazena daň ze mzdy z celého podílu.
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 146/1968 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy č. 146/1968 Sb. Vyhláška ministerstva dopravy, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 160/1952 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o úpravě podnikání v silniční dopravě Vyhlášeno 19. 11. 1968, datum účinnosti 1. 1. 1969, částka 42/1968 * Článek I - Vyhláška ministerstva dopravy č. 160/1952 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o úpravě podnikání v silniční dopravě, se mění a doplňuje takto: * Článek II Aktuální znění od 1. 1. 1969 146 VYHLÁŠKA ministerstva dopravy ze dne 25. října 1968, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 160/1952 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o úpravě podnikání v silniční dopravě Ministerstvo dopravy stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 10 odst. 2 zákona č. 57/1950 Sb., o úpravě podnikání v silniční dopravě: Článek I Vyhláška ministerstva dopravy č. 160/1952 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o úpravě podnikání v silniční dopravě, se mění a doplňuje takto: 1. § 16 odst. 2 zní: „(2) Jiné organizace mohou provádět přes hranice státu) a) bez povolení hromadnou a nehromadnou dopravu osob pro vlastní potřebu a hromadnou a nehromadnou dopravu vlastních pracovníků a jejich rodinných příslušníků, popř. příslušníků jejich domácnosti pro účely turistické, kulturní a tělovýchovné; b) na povolení hromadnou a nehromadnou dopravu osob pro cizí potřeby, pokud nespadá pod písmeno a), a dopravu věcí pro vlastní i cizí potřebu.“ 2. K § 16 se připojuje další odstavec tohoto znění: „(3) Přepravy uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou být uskutečněny pouze vozidly, jejichž technický i vzhledový stav byl shledán vyhovujícím při technické prohlídce) ne starší než 1 rok přede dnem předpokládaného výjezdu. Při hromadné dopravě osob musí mít řidič u sebe jmenný seznam cestujících.“ Článek II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969. Ministr: Dr. Řehák v. r. ) Podle některých mezinárodních dohod, popř. podle předpisů některých států se vyžaduje povolení cizího státu pro přepravu po jeho území, popř. jsou stanoveny jiné podmínky. Z povolovacího řízení cizího státu jsou zpravidla vyňaty příležitostné turistické přepravy, jsou-li tytéž osoby přepravovány týmž vozidlem a jestliže jejich přeprava začíná a končí na území státu, v němž je vozidlo evidováno. **) § 83 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích.
Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství č. 154/1968 Sb.	Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství č. 154/1968 Sb. Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství, kterou se zrušují některá ustanovení vyhlášky ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 89/1965 Sb., o výkupu surového dříví, ochraně stromů rostoucích mimo les a o mimořádném zásobování dřívím Vyhlášeno 20. 12. 1968, datum účinnosti 20. 12. 1968, částka 45/1968 * § 1 - Zrušují se ustanovení § 1 až 3, § 4 odst. 2 až 4 a § 5 až 15 vyhlášky ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 89/1965 Sb., o výkupu surového dříví, ochraně stromů rostoucích mimo les a o mimořádném zásobování dřívím. * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 20. 12. 1968 154 VYHLÁŠKA ministerstva lesního a vodního hospodářství ze dne 4. prosince 1968, kterou se zrušují některá ustanovení vyhlášky ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 89/1965 Sb., o výkupu surového dříví, ochraně stromů rostoucích mimo les a o mimořádném zásobování dřívím Ministerstvo lesního a vodního hospodářství stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 55 zákona č. 166/1960 Sb., o lesích a lesním hospodářství (lesní zákon): § 1 Zrušují se ustanovení § 1 až 3, § 4 odst. 2 až 4 a § 5 až 15 vyhlášky ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 89/1965 Sb., o výkupu surového dříví, ochraně stromů rostoucích mimo les a o mimořádném zásobování dřívím. § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Náměstek ministra: Ing. Hruzík v. r.
Zákon č. 160/1968 Sb.	Zákon č. 160/1968 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti Vyhlášeno 22. 12. 1968, datum účinnosti 1. 1. 1969, částka 46/1968 * Čl. I - Zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1969 160 ZÁKON ze dne 18. prosince 1968, kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, se mění a doplňuje takto: 1. § 5 včetně nadpisu zní: „§ 5 Zdanění odměn (1) Každá organizace, která vyplácí odměny za dílo nebo umělecký výkon, popřípadě za jejich užití (dále jen „plátce“) a) sráží daň z odměn za literární příspěvky do periodického tisku, rozhlasu a televize, z odměn za přednášky a z odměn za výchovné koncerty včetně úvodního slova, nepřevyšuje-li odměna v těchto případech 1000 Kčs; z odměn převyšujících tuto částku a z ostatních odměn sráží daň, jen předloží-li poplatník potvrzení zúčtovacího střediska, že mu má být daň srážena přímo při výplatě odměny; b) v ostatních případech poukazuje zúčtovacímu středisku zálohy na daň ve výši 10 % z každé odměny, nestanoví-li zúčtovací středisko vyšší zálohu. (2) Odměny přijaté od občanů je poplatník povinen oznámit zúčtovacímu středisku. (3) Zúčtovacím střediskem jsou organizace, které určí ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem kultury a informací.“ 2. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Základ daně Základem, z něhož se vybírá daň, je rozdíl mezi příjmy podrobenými dani dosaženými v kalendářním roce a odčitatelnými položkami.“ 3. § 7 odst. 1 zní: „(1) Od příjmů podrobených dani se odečtou a) jako náhrada nákladů spojených s pořízením díla, neprokáže-li poplatník skutečně vynaložené náklady, tyto částky: 1. 60 % z odměn za díla v oboru sochařství; 2. 30 % až 50 % za díla z ostatních oborů výtvarného umění a architektury. Výši odčitatelné položky pro každé dílo stanoví orgány Svazů českých a slovenských výtvarných umělců a Svazu architektů ČSSR; nestanoví-li uvedené orgány výši odčitatelné položky, odečte se jako náhrada částka ve výši 30 %; 3. 20 % z ostatních odměn podrobených dani; b) příspěvky z odměn kulturním fondům.“ 4. § 7 odst. 3 zní: „(3) Odčitatelné položky uvedené v předchozích odstavcích nelze odečítat od příjmů podrobených dani plynoucích ze zděděných autorských práv a z odměn vyplácených devizovým cizozemcům.“ 5. V § 8 odst. 1 se vypouštějí slova „z odměn poukazovaných prostřednictvím výplatního místa.“ 6. § 8 odst. 2 zní: „(2) Nepřekročí-li celkový roční příjem poplatníka podrobený této dani po odečtení položek uvedených v § 7 odst. 1 částku 25 000 Kčs, činí daň 3 % a řádně vykonanou srážkou je daňová povinnost vyrovnána.“ 7. V § 8 se připojuje odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo financí upraví sazbu daně při překročení základu 25 000 Kčs tak, aby nedocházelo k tvrdostem.“ 8. § 9 včetně nadpisu zní: „Způsob vybrání daně § 9 (1) Daň se vybírá u plátců nebo u zúčtovacího střediska. Sraženou daň odvede plátce nebo zúčtovací středisko okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu má své sídlo. (2) Plátce sráží daň [§ 5 odst. 1 písm. a)] nebo zálohy na daň [§ 5 odst. 1 písm. b)] z každé výplaty nebo po připsání odměny poplatníkovi k dobru. (3) Překročí-li v běžném roce příjem poplatníka od všech plátců podrobený této dani po odpočtu položek podle § 7 odst. 1 částku 25 000 Kčs, je poplatník povinen nejpozději do 15. ledna příštího roku oznámit zúčtovacímu středisku celkovou výši příjmu dosaženého v uplynulém roce. (4) Zúčtovací středisko vypočte po uplynutí roku daň z úhrnu všech odměn dosažených v roce rozhodném pro zdanění a zúčtuje ji ze záloh zaslaných plátci.“ 9. V § 10 se slova „výplatní místo je povinno“ nahrazují slovy „Zúčtovací středisko a plátci jsou povinni.“ 10. § 11 odst. 2 zní: „(2) Zúčtovací středisko nebo plátce srazí daň, kterou poplatníkovi nesrazil, dodatečně nejpozději do konce příštího kalendářního roku při zúčtování dalších záloh poukázaných plátcem, při vyplácení dalších odměn nebo při jejich připsání k dobru, popřípadě poplatníka vyzvou v promlčecí lhůtě (§ 14), aby jim daň v běžném kalendářním roce uhradil.“ 11. § 12 odst. 1 a 2 zní: „(1) Daň, kterou byl povinen plátce srazit [§ 5 odst. 1 písm. a)] v kalendářním čtvrtletí, odvede příslušnému okresnímu národnímu výboru vždy nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí čtvrtletí. Zálohy na daň, které je plátce povinen zadržet a poukázat zúčtovacímu středisku [§ 5 odst. 1 písm. b)], odvede nejpozději do 10. dne měsíce následujícího po výplatě odměny. (2) Zúčtovací středisko je povinno ze zaslaných záloh odvést nejpozději do 15. dne následujícího měsíce 60 % příslušnému okresnímu národnímu výboru. Daň, kterou vypočetlo zúčtovací středisko po uplynutí roku, odvede do výše poukázaných záloh po odpočtu již odvedených částek podle předchozí věty a po zúčtování přeplatků nejpozději do 15. března roku, v němž daň vypočetlo.“ 12. V § 12 se dosavadní odstavce 2 a 3 označují jako odstavce 3 a 4. 13. V § 11 odst. 1, § 12 odst. 3, § 13, § 14 odst. 2 a § 16 odst. 2 písm. b) se slova „výplatní místo“ nahrazují slovy „zúčtovací středisko.“ Čl. II (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969. (2) Zúčtování všech vyplacených záloh nebo odměn připsaných k dobru za rok 1968 a léta předchozí a daně (záloh) sražené v tomto roce provedou výplatní místa.) Svoboda v. r. Smrkovský v. r. Ing. Černík v. r. ) § 6 odst. 3 vyhlášky č. 37/1965 Sb., k provedení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti.
Zákon č. 162/1968 Sb.	Zákon č. 162/1968 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví Vyhlášeno 22. 12. 1968, datum účinnosti 1. 1. 1969, částka 46/1968 * § 1 - Státní pojišťovna organizovaná podle zákona č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví, jako celostátní pojišťovací a zajišťovací podnik se rozděluje na dva samostatné pojišťovací a zajišťovací podniky, které se nazývají „Česká státní pojišťovna“ a „Slovenská státní * § 2 - Pokud se v zákoně č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví, nebo v jiných obecně závazných právních předpisech hovoří o Státní pojišťovně, rozumí se tím napříště jak Česká státní pojišťovna, tak Slovenská státní pojišťovna. * § 3 - (1) Česká státní pojišťovna a Slovenská státní pojišťovna vstupují v práva a závazky dosavadní Státní pojišťovny takto: * § 4 - Mezi Českou státní pojišťovnu a Slovenskou státní pojišťovnu se rozdělují v rozsahu odpovídajícím přejímaným právům a závazkům ze smluvního a zákonného pojištění a ze zajišťovacích smluv fondy a rezervy vytvořené dosavadní Státní pojišťovnou podle § 7 záko * § 5 - Zrušuje se ustanovení § 1 a § 3 odst. 2 zákona č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví, a z ustanovení § 5 odst. 1 téhož zákona se vypouštějí slova „v Praze, oblastním ředitelstvím pro Slovensko v Bratislavě“. * § 6 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969. Aktuální znění od 1. 1. 1969 162 ZÁKON ze dne 19. prosince 1968, kterým se mění zákon č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: § 1 Státní pojišťovna organizovaná podle zákona č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví, jako celostátní pojišťovací a zajišťovací podnik se rozděluje na dva samostatné pojišťovací a zajišťovací podniky, které se nazývají „Česká státní pojišťovna“ a „Slovenská státní pojišťovna“; sídlem České státní pojišťovny je Praha, sídlem Slovenské státní pojišťovny je Bratislava. § 2 Pokud se v zákoně č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví, nebo v jiných obecně závazných právních předpisech hovoří o Státní pojišťovně, rozumí se tím napříště jak Česká státní pojišťovna, tak Slovenská státní pojišťovna. § 3 (1) Česká státní pojišťovna a Slovenská státní pojišťovna vstupují v práva a závazky dosavadní Státní pojišťovny takto: a) Česká státní pojišťovna vstupuje v práva a závazky ze smluvních a zákonných pojištění a ze zajišťovacích smluv, které jsou předmětem podnikání organizačních složek dosavadní Státní pojišťovny se sídlem na území České socialistické republiky; b) Slovenská státní pojišťovna vstupuje v práva a závazky ze smluvních a zákonných pojištění, které jsou předmětem podnikání organizačních složek dosavadní Státní pojišťovny se sídlem na území Slovenské socialistické republiky. (2) Práva a závazky dosavadní Státní pojišťovny z jiných právních vztahů, než které jsou uvedeny v předchozím odstavci, přecházejí na Českou státní pojišťovnu, pokud vznikly na území České socialistické republiky, a na Slovenskou státní pojišťovnu, pokud vznikly na území Slovenské socialistické republiky. Správa majetku vykonávaná dosavadní Státní pojišťovnou přechází na Českou státní pojišťovnu, jde-li o majetek na území České socialistické republiky, a na Slovenskou státní pojišťovnu, jde-li o majetek na území Slovenské socialistické republiky. (3) Pokud to bude potřebné k účelnějšímu uspořádání vzájemných vztahů České státní pojišťovny a Slovenské státní pojišťovny, anebo jejich vztahů k pojištěným, popřípadě k účastníkům jiných právních vztahů, než jaké vyplývají z ustanovení odstavců 1 a 2, převedou pojišťovny mezi sebou nejpozději do 30. června 1970 po vzájemné dohodě příslušná práva a závazky. Přitom budou dbát, aby tento převod zároveň v co nejširší míře přispěl k vytvoření stejných ekonomických podmínek pro obě pojišťovny. K převodu není třeba souhlasu oprávněných, popřípadě zavázaných, jejich práva tím však nesmí být zkrácena. Přejímající pojišťovna vstupuje do práv a závazků dnem uvedeným v dohodě. Obdobně je možno převést správu majetku, která přešla na Českou státní pojišťovnu a na Slovenskou státní pojišťovnu podle odstavce 2 věty druhé. § 4 Mezi Českou státní pojišťovnu a Slovenskou státní pojišťovnu se rozdělují v rozsahu odpovídajícím přejímaným právům a závazkům ze smluvního a zákonného pojištění a ze zajišťovacích smluv fondy a rezervy vytvořené dosavadní Státní pojišťovnou podle § 7 zákona č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví. Mezi uvedené pojišťovny se rovněž rozdělí fondy vytvořené podle § 8 téhož zákona. § 5 Zrušuje se ustanovení § 1 a § 3 odst. 2 zákona č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví, a z ustanovení § 5 odst. 1 téhož zákona se vypouštějí slova „v Praze, oblastním ředitelstvím pro Slovensko v Bratislavě“. § 6 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969. Svoboda v. r. Smrkovský v. r. Ing. Černík v. r.
Zákon č. 163/1968 Sb.	Zákon č. 163/1968 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 72/1967 Sb., o Státní spořitelně Vyhlášeno 22. 12. 1968, datum účinnosti 1. 1. 1969, částka 46/1968 * § 1 - Státní spořitelna, zřízená zákonem č. 72/1967 Sb., o Státní spořitelně, se rozděluje na dvě samostatné státní hospodářské organizace, které se nazývají „Česká státní spořitelna“ a „Slovenská státní spořitelna“; sídlem České státní spořitelny je Praha a síd * § 2 - Pokud se v zákoně č. 72/1967 Sb. nebo v jiných obecně závazných právních předpisech hovoří o Státní spořitelně, rozumí se tím napříště jak Česká státní spořitelna, tak Slovenská státní spořitelna. * § 3 - (1) Česká státní spořitelna a Slovenská státní spořitelna vstupují v práva a závazky dosavadní Státní spořitelny takto: * § 4 - Zrušuje se ustanovení § 1, § 4 odst. 1 poslední věty a § 4 odst. 3 zákona č. 72/1967 Sb. a z ustanovení § 5 odst. 1 téhož zákona se vypouštějí slova „v Praze, oblastním ředitelstvím pro Slovensko v Bratislavě“. * § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969. Aktuální znění od 1. 1. 1969 163 ZÁKON ze dne 19. prosince 1968, kterým se mění zákon č. 72/1967 Sb., o Státní spořitelně Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: § 1 Státní spořitelna, zřízená zákonem č. 72/1967 Sb., o Státní spořitelně, se rozděluje na dvě samostatné státní hospodářské organizace, které se nazývají „Česká státní spořitelna“ a „Slovenská státní spořitelna“; sídlem České státní spořitelny je Praha a sídlem Slovenské státní spořitelny je Bratislava. § 2 Pokud se v zákoně č. 72/1967 Sb. nebo v jiných obecně závazných právních předpisech hovoří o Státní spořitelně, rozumí se tím napříště jak Česká státní spořitelna, tak Slovenská státní spořitelna. § 3 (1) Česká státní spořitelna a Slovenská státní spořitelna vstupují v práva a závazky dosavadní Státní spořitelny takto: a) Česká státní spořitelna vstupuje v práva a závazky ze služeb uvedených v § 2 zákona č. 72/1967 Sb. poskytnutých organizačními složkami dosavadní Státní spořitelny na území České socialistické republiky; b) Slovenská státní spořitelna vstupuje v práva a závazky ze služeb uvedených v § 2 zákona č. 72/1967 Sb. poskytnutých organizačními složkami dosavadní Státní spořitelny na území Slovenské socialistické republiky; (2) Práva a závazky dosavadní Státní spořitelny, neuvedené v odstavci 1, přecházejí na Českou státní spořitelnu, pokud vznikly na území České socialistické republiky, a na Slovenskou Státní spořitelnu, pokud vznikly na území Slovenské socialistické republiky. Správa majetku vykonávaná dosavadní Státní spořitelnou přechází na Českou státní spořitelnu, jde-li o majetek na území České socialistické republiky, a na Slovenskou státní spořitelnu, jde-li o majetek na území Slovenské socialistické republiky. (3) Pokud to bude z ekonomického hlediska potřebné k účelnějšímu uspořádání vzájemných vztahů České státní spořitelny a Slovenské státní spořitelny, než jak vyplývá z ustanovení odstavce 2, převedou spořitelny mezi sebou nejpozději do 30. června 1969 po vzájemné dohodě příslušná práva a závazky. K tomuto převodu není třeba souhlasu oprávněných, popřípadě zavázaných; jejich práva však nesmí tím být krácena. Přejímající spořitelna vstupuje do práv a závazků dnem uvedeným v dohodě. Obdobně je možno převést správu majetku, která přešla na Českou státní spořitelnu a Slovenskou státní spořitelnu podle odstavce 2 věty druhé. § 4 Zrušuje se ustanovení § 1, § 4 odst. 1 poslední věty a § 4 odst. 3 zákona č. 72/1967 Sb. a z ustanovení § 5 odst. 1 téhož zákona se vypouštějí slova „v Praze, oblastním ředitelstvím pro Slovensko v Bratislavě“. § 5 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969. Svoboda v. r. Smrkovský v. r. Ing. Černík v. r.
Zákon č. 164/1968 Sb.	Zákon č. 164/1968 Sb. Zákon, kterým se mění předpisy o vyhlašování zákonů a jiných právních předpisů Vyhlášeno 22. 12. 1968, datum účinnosti 1. 1. 1969, částka 46/1968 * Čl. I - Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 4/1962 Sb., o vyhlašování zákonů a jiných právních předpisů, se mění takto. * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1969 164 ZÁKON ze dne 19. prosince 1968, kterým se mění předpisy o vyhlašování zákonů a jiných právních předpisů Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 4/1962 Sb., o vyhlašování zákonů a jiných právních předpisů, se mění takto. 1. Ustanovení § 1 zní: „§ 1 Zákony Federálního shromáždění a zákonná opatření jeho předsednictva se vyhlašují ve Sbírce zákonů.“ 2. Ustanovení § 2 písm. d) se vypouští. 3. Ustanovení § 3 zní: „§ 3 Stanoví-li tak zákon České národní rady a Slovenské národní rady, vyhlašují se ve Sbírce zákonů též zákony národních rad a zákonná opatření jejich předsednictev, nařízení vlády České socialistické republiky a vlády Slovenské socialistické republiky, ostatní obecně závazné právní předpisy ministerstev a ostatních ústředních orgánů republik, jakož i jiná opatření těchto orgánů; za téže podmínky se vyhlašují ve Sbírce zákonů též vyhlášky krajských národních výborů.“ 4. Ustanovení § 8 odst. 2 zní: „(2) Redakci Sbírky zákonů zabezpečuje orgán, který vláda Československé socialistické republiky tím pověří.“ 5. Kde se v ostatních ustanoveních tohoto zákonného opatření mluví o Národním shromáždění, vládě, ministerstvech a ústředních orgánech, rozumí se tím Federální shromáždění a vláda, ministerstva a ústřední orgány Československé socialistické republiky. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969. Svoboda v. r. Smrkovský v. r. Ing. Černík v. r.
Zákon č. 169/1968 Sb.	Zákon č. 169/1968 Sb. Zákon o zřízení Vysoké školy veterinární v Brně a Vysoké školy veterinární v Košicích Vyhlášeno 22. 12. 1968, datum účinnosti 22. 12. 1968, částka 46/1968 * § 1 - Od počátku školního roku 1969/1970 se z veterinární fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně zřizuje Vysoká škola veterinární v Brně. * § 2 - Od počátku školního roku 1969/1970 se z veterinární fakulty Vysoké školy zemědělské v Nitře zřizuje Vysoká škola veterinární v Košicích. * § 3 - Vysoká škola veterinární v Brně a Vysoká škola veterinární v Košicích jsou vysokými školami universitního směru. * § 4 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 22. 12. 1968 169 ZÁKON ze dne 19. prosince 1968 o zřízení Vysoké školy veterinární v Brně a Vysoké školy veterinární v Košicích Národní shromáždění československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: § 1 Od počátku školního roku 1969/1970 se z veterinární fakulty Vysoké školyVysoké školy zemědělské v Brně zřizuje Vysoká školaVysoká škola veterinární v Brně. § 2 Od počátku školního roku 1969/1970 se z veterinární fakulty Vysoké školyVysoké školy zemědělské v Nitře zřizuje Vysoká školaVysoká škola veterinární v Košicích. § 3 Vysoká školaVysoká škola veterinární v Brně a Vysoká školaVysoká škola veterinární v Košicích jsou vysokými školamivysokými školami universitního směru. § 4 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Svoboda v. r. Smrkovský v. r. Ing. Černík v. r.
Zákon č. 173/1968 Sb.	Zákon č. 173/1968 Sb. Zákon, jímž se mění a doplňuje zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody Vyhlášeno 27. 12. 1968, datum účinnosti 1. 1. 1969, částka 47/1968 * Článek I - Zákon ze dne 17. června 1965, č. 59 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, se mění a doplňuje takto: * Článek II - Působnost a zmocnění ministra (ministerstva) vnitra v otázkách výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody a Sboru nápravné výchovy, obsažená v jiných dříve vydaných zákonech a právních předpisech, předcházejí na ministra republiky, který vykonává státní sp * Článek III - Předsednictvo Národního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o výkonu trestu odnětí svobody, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto a dalšími zákony. * Článek IV Aktuální znění od 1. 1. 1969 173 ZÁKON ze dne 20. prosince 1968, jímž se mění a doplňuje zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: Článek I Zákon ze dne 17. června 1965, č. 59 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, se mění a doplňuje takto: 1. § 61 zní: § 61 (1) Úkoly nápravně výchovné činnosti podle tohoto zákona, jakož i ostrahu a správu v nápravně výchovných ústavech a v ústavech, kde se vykonává vazba, provádí Sbor nápravné výchovy. (2) Sbor nápravné výchovy je ozbrojený a podle vojenských zásad organizovaný sbor, podřízený ministru republiky, který vykonává státní správu soudů; podrobnosti o jeho organizaci stanoví a předpisy upravující jeho činnost v souladu s jeho posláním vydává ministr republiky, který vykonává státní správu soudů. (3) Ministr republiky, který vykonává státní správu soudů, je přímým nadřízeným všech příslušníků Sboru nápravné výchovy a vykonává nad nimi kázeňskou pravomoc. (4) Příslušníci Sboru nápravné výchovy jsou povinni řídit se rozkazy ministra republiky, který vykonává státní správu soudů a příslušných velitelů a náčelníků. 2. Za § 61 se zařazuje § 61a ve znění: § 61a (1) Příslušníci Sboru nápravné výchovy se při plnění svých úkolů důsledně řídí ústavou, zákony a ostatními právními předpisy; při veškeré své činnosti, zejména ve svém vystupování a při zákrocích jsou povinni zachovávat požadavky lidské a občanské důstojnosti a dbát dobrého jména a cti příslušníka Sboru. (2) Základní úlohou Sboru nápravné výchovy je zabezpečovat, aby nápravně výchovná činnost co nejlépe plnila svou společenskou funkci a vytvářela předpoklady pro trvalou nápravu odsouzených a pro jejich normální zařazení do života socialistické společnosti. 3. § 62 zní: § 62 (1) Příslušníci Sboru nápravné výchovy jsou oprávněni v zájmu zabezpečení účelu výkonu trestu odnětí svobody a vazby, zejména při zákrocích proti rušitelům stanoveného pořádku a kázně a proti maření služebního úkonu a při odvracení útoku na osobu, nepostačovala-li předchozí výzva či domluva, použít v míře nezbytné k dosažení účelu zákroku obušku, přiložit pouta, popřípadě použít jiných prostředků; podrobnější podmínky a pravidla pro použití obušku, pout a jiných prostředků stanoví ministr republiky, který vykonává státní správu soudů zvláštními předpisy. (2) Střelné zbraně je příslušník Sboru nápravné výchovy oprávněn použít při výkonu své pravomoci jen výjimečně, a to v těchto případech: a) aby v případě nutné obrany odvrátil útok vedený proti jeho osobě nebo mu bezprostředně hrozící, anebo útok na život jiné osoby; b) nelze-li jinak překonat odpor, směřující ke zmaření jeho závažného služebního zákroku; c) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá, nebo se zdráhá opustit svůj úkryt; d) podle příslušných předpisů, zejména při výkonu strážní a eskortní služby, k zamezení útěku nebezpečného pachatele, jehož nelze jiným způsobem zadržet, nebo k odvrácení nebezpečného útoku, který ohrožuje střežený objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby od útoku bylo upuštěno. (3) Při použití střelné zbraně je příslušník Sboru nápravné výchovy povinen dbát nutné opatrnosti, zejména co nejvíce šetřit života osoby, proti níž zákrok směřuje, a dbát, aby nebyl ohrožen život jiných osob. (4) Dovolí-li to okolnosti případu, je příslušník Sboru nápravné výchovy před použitím střelné zbraně povinen použít prostředků podle ustanovení odstavce 1. (5) Zakročují-li příslušníci Sboru nápravné výchovy pod jednotným velením a vedením, řídí se rozkazem velitele, který rozhoduje o použití střelné zbraně podle zásad uvedených v odstavcích 2 až 4.“ 4. Za § 62 se zařazuje § 62a ve znění: § 62a (1) Příslušníci Sboru nápravné výchovy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděli při výkonu služby nebo v souvislosti s ní a které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami; ministr republiky, který vykonává státní správu soudů, stanoví, kdy příslušník Sboru nápravné výchovy může být této povinnosti zproštěn. (2) Příslušníci Sboru nápravné výchovy požívají při výkonu své pravomoci zákonné ochrany jako veřejní činitelé. Kdo ruší nebo ztěžuje výkon jejich pravomoci, odpovídá podle zákona. (3) Příslušníci Sboru nápravné výchovy mají právo bezprostředně pronásledovat osobu prchající z výkonu trestu odnětí svobody nebo z výkonu vazby a činit nutná opatření k jejímu zadržení, zejména jsou oprávněni zjišťovat totožnost podezřelých osob a vykonat prohlídku objektu nebo dopravního prostředku, je-li důvodné podezření, že se v nich prchající osoba zdržuje; v rozsahu tohoto oprávnění mají práva a povinnosti orgánů Sboru národní bezpečnosti. 5. § 63 zní: § 63 (1) Příslušníkem Sboru nápravné výchovy se může stát bezúhonný, socialistickému zřízení oddaný československý občan, splňuje-li i ostatní předpoklady pro výkon služby. (2) Příslušníci Sboru nápravné výchovy vykonají při nastoupení služby služební přísahu. Znění přísahy stanoví ministr republiky, který vykonává státní správu soudů. (3) Příslušníci Sboru nápravné výchovy musí být pro výkon své služby náležitě vycvičeni a vyškoleni a jsou povinni dále prohlubovat své vzdělání, kvalifikaci a politické i odborné znalosti. (4) K zabezpečení úspěšného plnění úkolů nápravně výchovné činnosti stanoví ministr republiky, který vykonává státní správu soudů, pro každou funkci, vykonávanou ve Sboru nápravné výchovy, příslušné kvalifikační předpoklady. (5) Ministr republiky, který vykonává státní správu soudů, může po dohodě s jinými ministry dočasně pověřit nebo zmocnit jiné orgány plněním úkolů Sboru nápravné výchovy na úseku ostrahy. 6. Za § 63 se zařazuje § 63a ve znění: § 63a (1) Příslušníci Sboru nápravné výchovy podléhají pravomoci vojenských soudů a ustanovením o trestných činech vojenských; jejich hodnosti odpovídají stejným vojenským hodnostem. (2) Příslušníci Sboru nápravné výchovy, kteří vykonali vojenskou základní službu, jsou po dobu činné služby v tomto sboru osvobozeni od služebních povinností podle branného zákona, které by jinak byli povinni konat. (3) Na služební poměry příslušníků Sboru nápravné výchovy, na jejich materiální a finanční zabezpečení, na nemocenskou péči a sociální zabezpečení se vztahují dosavadní předpisy; zmocnění upravovat tyto otázky podrobnějšími předpisy, svěřená dříve vydanými zákony ministru vnitra, se, pokud jde o Sbor nápravné výchovy, přenášejí na ministra republiky, který vykonává státní správu soudů, který při tom bude dbát, aby úprava služebních poměrů a zabezpečení příslušníků Sboru nápravné výchovy odpovídala společenské funkci Sboru a obdobným úpravám v jiných ozbrojených sborech.) 7. Dosavadní § 66 se zrušuje. 8. Pokud se v ustanoveních § 3 odst. 1 a 2, § 11 odst. 3, § 18 odst. 1, § 29 odst. 2, 4 a 5, § 65, § 67 a § 72 mluví o ministru (ministerstvu) vnitra a tento se zmocňuje k provedení určitých opatření, nebo se mu svěřují určité pravomoci, jde o ministra republiky, který vykonává státní správu soudů, na něhož se uvedená zmocnění a pravomoci přenášejí. Článek II Působnost a zmocnění ministra (ministerstva) vnitra v otázkách výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody a Sboru nápravné výchovy, obsažená v jiných dříve vydaných zákonech a právních předpisech, předcházejí na ministra republiky, který vykonává státní správu soudů. Článek III Předsednictvo Národního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o výkonu trestu odnětí svobody, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto a dalšími zákony. Článek IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969. Svoboda v. r. Smrkovský v. r. Ing. Černík v. r. ) Jde o zmocnění, obsažené v těchto zákonech: zák. č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil zák. č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků zák. č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení zákoník práce č. 65/1965 Sb. zák. č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu vyhl. č. 46/1966 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem
Vyhláška Předsedy vlády, Ústřední rady odborů č. 178/1968 Sb.	Vyhláška Předsedy vlády, Ústřední rady odborů č. 178/1968 Sb. Vyhláška předsedy vlády, kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o změnách v organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců Vyhlášeno 29. 12. 1968, datum účinnosti 1. 1. 1969, částka 48/1968 * Čl. I - Opatření Ústřední rady odborů ze dne 22. prosince 1958, o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, uveřejněné vyhláškou předsedy vlády č. 91/1958 Sb., ve znění vyhlášek č. 191/1960 Sb. a č. 6/1967 Sb. (dále jen „opatření“), se mění a dopl * Čl. II - Ve věcech nemocenského pojištění, v nichž bylo řízení zahájeno před 1. lednem 1969, přechází další řízení a rozhodování dnem 1. ledna 1969 na orgány příslušné podle tohoto opatření. Ustanovení nového znění části páté (§ 35 až 47) a § 53 opatření platí od 1 * Čl. III - Toto opatření nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969. Aktuální znění od 1. 1. 1969 178 VYHLÁŠKA předsedy vlády ze dne 17. prosince 1968, kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o změnách v organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců Předseda vlády vyhlašuje podle § 63 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, připojené opatření Ústřední rady odborů ze dne 4. prosince 1968 o změnách v organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců. Ing. Černík v. r. OPATŘENÍ Ústřední rady odborů ze dne 4. prosince 1968 o změnách v organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců Ústřední rada odborů stanoví se souhlasem vlády Československé socialistické republiky podle § 63 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb. (dále jen „zákon“), a podle čl. 13 písm. h) a čl. 42 stanov Revolučního odborového hnutí: Čl. I Opatření Ústřední rady odborů ze dne 22. prosince 1958, o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, uveřejněné vyhláškou předsedy vlády č. 91/1958 Sb., ve znění vyhlášek č. 191/1960 Sb. a č. 6/1967 Sb. (dále jen „opatření“), se mění a doplňuje takto: 1. Ustanovení § 2 zní: „§ 2 Nemocenské pojištění pracovníků a občanů postavených jim v nemocenském pojištění na roveň (dále jen „nemocenské pojištění“) se provádí v závodech a v orgánech Revolučního odborového hnutí určených v dalších částech tohoto opatření.“ 2. Část druhá zní: „Část druhá Orgány nemocenského pojištění a jejich úkoly § 7 Orgány v závodě (1) Závodní výbor řídí provádění nemocenského pojištění v závodě a dbá, aby se uskutečňovalo podle platných předpisů v souladu se zájmy pracujících a aby se s jeho prostředky řádně hospodařilo. (2) Jako orgán závodního výboru působí při provádění nemocenského pojištění komise národního pojištění. Jsou-li v závodě zřízeny dílenské výbory Revolučního odborového hnutí, působí při provádění nemocenského pojištění jako jejich orgány také dílenské komise národního pojištění. Těmto orgánům náleží zejména rozhodování o dávkách podle dalších ustanovení opatření a podle předpisů o dávkách.) Není-li komise národního pojištění (dílenská komise národního pojištění) zřízena, vykonává její působnost závodní (dílenský) výbor přímo. (3) Odborové orgány uvedené v předchozích odstavcích vykonávají v závodě také působnost, která Revolučnímu odborovému hnutí náleží při součinnosti a kontrole v péči o zdraví a v sociálním zabezpečení.) (4) O zřizování komisí národního pojištění uvedených v odstavci 2 a o způsobu jednání a usnášení odborových orgánů v závodě ve věcech nemocenského pojištění platí organizační směrnice Revolučního odborového hnutí. Výdaje spojené s činností orgánů podle předchozích odstavců hradí závodní výbor z vlastních prostředků. (5) Při provádění nemocenského pojištění v závodě spolupůsobí závod způsobem stanoveným v dalších částech opatření a v předpisech o dávkách.) § 8 Správa nemocenského pojištění (1) Úkoly, které náleží Revolučnímu odborovému hnutí v nemocenském pojištění a uskutečňují se mimo závody, plní Správa nemocenského pojištění (dále jen „Správa“), zřízená Ústřední radou odborů.**) (2) Správa se podílí jako orgán Revolučního odborového hnutí také na úkolech, které Revolučnímu odborovému hnutí náleží při součinnosti a kontrole v péči o zdraví a v sociálním zabezpečení. (3) Správa je oprávněna svým jménem nabývat práv a zavazovat se, vystupovat před soudy a jinými státními orgány, žalovat a být žalována.+) (4) Působnost Správy vykonávají: - okresní správy nemocenského pojištění zřízené pro okresy (dále jen „okresní správa“), - krajské správy nemocenského pojištění zřízené pro kraje (dále jen „krajská správa“), - Česká správa nemocenského pojištění (dále jen „Česká správa“) se sídlem v Praze, - Slovenská správa nemocenského pojištění (dále jen „Slovenská správa“) se sídlem v Bratislavě, - Ústřední správa nemocenského pojištění (dále jen „Ústřední správa“) se sídlem v Praze. (5) Okresní a krajské správy v České socialistické republice jsou podřízeny České správě, ve Slovenské socialistické republice Slovenské správě, přičemž okresní správy jsou přímo podřízeny krajským správám. (6) Náklady na činnost České správy a okresních a krajských správ v České socialistické republice se hradí z rozpočtu České správy. Náklady na činnost Slovenské správy a okresních a krajských správ ve Slovenské socialistické republice se hradí z rozpočtu Slovenské správy. Náklady na činnost Ústřední správy se hradí z rozpočtů České správy a Slovenské správy. § 9 Okresní správa (1) Okresní správa je řídícím a kontrolním orgánem nemocenského pojištění v okrese, pro který je zřízena. Přitom v okruhu své působnosti zejména a) řídí provádění nemocenského pojištění; b) zajišťuje na úseku nemocenského pojištění jednotný postup a dodržování socialistické zákonnosti; c) vyřizuje připomínky, stížnosti a dotazy občanů a organizací; d) vyvíjí informační a instruktážní činnost a školí odborový aktiv o otázkách nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení; e) kontroluje provádění nemocenského pojištění a hospodaření s jeho prostředky v závodech; f) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím orgánů nemocenského pojištění v závodech v dávkových věcech nemocenského pojištění; g) rozhoduje o otázkách pojistného poměru (§ 43 odst. 1); h) ukládá placení přirážky k pojistnému nemocenského pojištění podle § 27; i) hájí zájmy nemocenského pojištění a zastupuje Správu; jedná v těchto věcech se státními orgány a s organizacemi; j) provádí nemocenské pojištění pracovníků malých závodů; k) plní další úkoly, které na ni přenesla v rámci své působnosti Česká správa nebo Slovenská správa. (2) Okresní správa je příslušná pro závody a malé závody, které mají sídlo v obvodu její působnosti. (3) Okresní správa v rámci působnosti, která Revolučnímu odborovému hnutí náleží při součinnosti a kontrole v péči o zdraví a v sociálním zabezpečení, projednává tyto otázky s příslušnými orgány okresního národního výboru a jinými orgány a společenskými organizacemi v okrese a spolupůsobí ve věcech péče o zdraví a sociálního zabezpečení a v jejich kontrole. (4) V čele okresní správy je správní komise a vedoucí. (5) Správní komise se skládá z volených zástupců odborových svazů působících v okrese. Ze svého středu si volí předsedu a místopředsedu. Správní komise projednává otázky zásadní povahy, plány činnosti a zprávy o výsledcích činnosti, jakož i otázky, jejichž projednání si vyžádá, a otázky, které jí vedoucí předloží. Správní komise rozhoduje: a) o odvoláních proti rozhodnutím ve věcech nemocenského pojištění [odstavec 1 písm. f)]; b) o opatřeních k odstranění tvrdostí podle § 63 odst. 3 zákona, pokud toto rozhodování je v jednotlivých případech svěřeno okresní správě. (6) Vedoucí okresních správ na území České socialistické republiky a jejich zástupce pověřuje touto funkcí a odvolává je z ní ředitel České správy, na území Slovenské socialistické republiky ředitel Slovenské správy. Vedoucí jedná za okresní správu a může tím pověřit i jiné pracovníky okresní správy. Vedoucí pozastaví provedení usnesení správní komise, má-li za to, že je protiprávní, a předloží je neprodleně krajské správě; její stanovisko je pro okresní správu závazné. § 9a Krajská správa (1) Krajská správa je řídícím a kontrolním orgánem nemocenského pojištění v kraji, pro který je zřízena. Přitom v okruhu své působnosti zejména a) pečuje o řádné provádění nemocenského pojištění a řídí činnost okresních správ; b) zajišťuje v nich na úseku nemocenského pojištění jednotný postup a dodržování socialistické zákonnosti; c) vyvíjí informační a instruktážní činnost a organizuje a provádí školení pracovníků Správy a odborového aktivu o otázkách nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení; d) kontroluje provádění nemocenského pojištění a hospodaření s jeho prostředky v okresních správách i v závodech; e) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím okresních správ [§ 9 odst. 1 písm. f) až h)]; f) hájí zájmy nemocenského pojištění a zastupuje Správu, jedná v těchto věcech se státními orgány a s organizacemi; g) vede rejstřík závodů, v nichž se provádí nemocenské pojištění, a evidenci malých závodů; h) vybírá, předpisuje a vymáhá pojistné a penále, vybírá a vymáhá přirážku k pojistnému; i) zpracovává a kontroluje výkazy předkládané závody, spravuje prostředky nemocenského pojištění, na základě zjištěných závad předpisuje závodům a malým závodům k úhradě částky, o něž byly tyto prostředky zkráceny, a vymáhá je na nich; zjišťuje i jiné škody vzniklé při provádění nemocenského pojištění a vymáhá jejich náhrady; j) vede účetnictví nemocenského pojištění a sestavuje předepsané účetní výkazy; k) připravuje podklady pro sestavení rozpočtu nemocenského pojištění a kontroluje jeho plnění; l) plní další úkoly, které na ni přenesla v rámci své působnosti Česká správa nebo Slovenská správa. (2) Krajská správa je příslušná pro okresní správy, závody a malé závody, které mají sídlo v obvodu její působnosti. (3) Krajská správa v rámci působnosti, která Revolučnímu odborovému hnutí náleží při součinnosti a kontrole v péči o zdraví a v sociálním zabezpečení, projednává tyto otázky s příslušnými orgány národních výborů i s jinými orgány a společenskými organizacemi v kraji a spolupůsobí ve věcech péče o zdraví a sociálního zabezpečení a v jejich kontrole. (4) V čele krajské správy je správní komise a vedoucí. (5) Správní komise se skládá z volených zástupců odborových svazů působících v kraji. Ze svého středu si volí předsedu a místopředsedu. Správní komise projednává otázky zásadní povahy, plány činnosti a zprávy o výsledcích činnosti, jakož i otázky, jejichž projednání si vyžádá, a otázky, které jí vedoucí předloží. Správní komise rozhoduje: a) o odvoláních proti rozhodnutím ve věcech nemocenského pojištění [§ 9 odst. 1 písm. f) až h)]; b) o opatřeních k odstranění tvrdostí podle § 63 odst. 3 zákona, pokud toto rozhodování je v jednotlivých případech svěřeno krajské správě. (6) Vedoucí krajských správ na území České socialistické republiky a jejich zástupce pověřuje touto funkcí a odvolává je z ní ředitel České správy, na území Slovenské socialistické republiky ředitel Slovenské správy. Vedoucí jedná za krajskou správu a může tím pověřit i jiné pracovníky krajské správy, popřípadě i vedoucího některé okresní správy v obvodu své působnosti. Vedoucí pozastaví provedení usnesení nebo rozhodnutí správní komise, má-li za to, že je protiprávní, a předloží je neprodleně nadřízené České správě nebo Slovenské správě; její stanovisko je pro krajskou správu závazné. (7) Na území hlavního města Prahy náleží působnost krajské správy Pražské správě nemocenského pojištění (dále jen „Pražská správa“); na území hlavního města Slovenska Bratislavy náleží tato působnost Bratislavské správě nemocenského pojištění (dále jen „Bratislavská správa“). Kde se v předpisech o nemocenském pojištění mluví o krajské správě, rozumí se tím i Pražská správa a Bratislavská správa. Pražské správě a Bratislavské správě náleží v obvodech města také působnost okresních správ; provádějí přitom i nemocenské pojištění pracovníků malých závodů. Za tím účelem se pro jednotlivé městské obvody v Praze a v Bratislavě zřizují obvodní komise. § 10 Vrcholné orgány nemocenského pojištění (1) Ústřední rada odborů vykonává funkci vrcholného orgánu nemocenského pojištění stanovenou v § 54 zákona jednak přímo, jednak prostřednictvím vrcholných národních všeodborových orgánů a České správy, Slovenské správy a Ústřední správy. (2) Ústřední rada odborů a) projednává zásady základních koncepcí, výhledů a perspektiv nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení a zaujímá k nim stanoviska; b) projednává zásady federálních právních úprav v oboru nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení a zaujímá k nim stanoviska; c) vydává na základě zákonných zmocnění právní předpisy o nemocenském pojištění; d) projednává zprávy o stavu a vývoji nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení a přijímá k nim závěry; e) jedná o otázkách, jejichž projednání si vyžádá; f) jmenuje a odvolává ředitele Ústřední správy a jeho zástupce. (3) Vrcholné národní všeodborové orgány a) projednávají koncepční otázky nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení ve své oblasti a zaujímají k nim stanoviska; b) projednávají návrhy na úpravy nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení a zaujímají k nim stanoviska; c) projednávají a schvalují návrhy plánů a rozpočtů nemocenského pojištění a výsledky jeho hospodaření; d) jednají o otázkách, jejichž projednání si vyžádají; e) jmenují a odvolávají ředitele České správy a ředitele Slovenské správy a jejich zástupce a členy správních sborů České správy a Slovenské správy z řad odborníků navržených vědeckými a odbornými institucemi. § 10a Česká správa a Slovenská správa (1) Úkoly Správy, které přesahují působnost krajských a okresních správ, vykonává v České socialistické republice Česká správa, ve Slovenské socialistické republice Slovenská správa. Česká správa a Slovenská správa je v oblasti své působnosti řídícím a kontrolním orgánem nemocenského pojištění. (2) Při výkonu své působnosti Česká správa a Slovenská správa zejména a) řídí nemocenské pojištění a činnost všech podřízených organizačních složek Správy; b) plní výzkumné úkoly v nemocenském pojištění, provádí rozbory jeho stavu a vývoje a účastní se na perspektivních studiích o jeho rozvoji, na zpracování dlouhodobých výhledů a na přípravě návrhů zásadních úprav; c) v rámci působnosti, která Revolučnímu odborovému hnutí náleží při součinnosti a kontrole v péči o zdraví a v sociálním zabezpečení, sleduje z hlediska zájmů pracujících jejich uskutečňování a spolupůsobí v těchto věcech a při jejich kontrole; podílí se též na výzkumných úkolech týkajících se těchto oborů i jiných souvisejících otázek životní úrovně a sociální politiky; d) provádí z hlediska zájmů pracujících rozbory a hodnocení stavu a vývoje nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení, vypracovává návrhy na opatření a úpravy v těchto věcech, vyjadřuje se k návrhům podávaným jinými orgány včetně návrhů právních předpisů, připravuje podklady pro jednání o těchto otázkách a účastní se jejich projednávání včetně mezinárodních styků; e) dozírá na správné uskutečňování nemocenského pojištění a na dodržování socialistické zákonnosti při jeho provádění; v rámci této působnosti je oprávněna mimořádně zrušit pravomocné rozhodnutí nižšího orgánu nemocenského pojištění, jestliže jím byl porušen zákon a jestliže od nabytí právní moci dosud neuplynuly více než tři roky; její stanovisko je pro nižší orgány závazné; f) vydává instrukce a metodické pokyny ve věcech nemocenského pojištění; g) projednává s příslušnými národními orgány otázky nemocenského pojištění, jakož i otázky vyplývající ze součinnosti a kontroly Revolučního odborového hnutí v péči o zdraví a v sociálním zabezpečení; h) projednává zásady a plán lázeňské péče s příslušnými orgány zdravotní správy, sjednává hospodářské smlouvy o poskytování lázeňské péče, organizuje rozdělování poukazů na ni a kontroluje její poskytování pracovníkům a jejich rodinným příslušníkům; i) organizuje a vyvíjí propagační, informační a publikační činnost a vydává odborný časopis pro otázky nemocenského pojištění a pro související otázky, který je zároveň jejím Věstníkem; pečuje o výchovu a školení funkcionářů a pracovníků Správy ve věcech nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení a v součinnosti s příslušnými orgány odborových svazů též o výchovu a školení odborového aktivu; j) spravuje prostředky nemocenského pojištění a provádí rozbory a kontrolu hospodaření s nimi; k) sestavuje návrhy plánů a rozpočtů nemocenského pojištění, kontroluje jejich plnění a řídí a organizuje plánovací a rozpočtovou činnost podřízených organizačních složek Správy; l) řídí a organizuje účetní službu nemocenského pojištění, soustřeďuje její výsledky a sestavuje předepsané zprávy a výkazy; m) odpovídá za závazky Správy, pokud z opatření nebo z jiných právních předpisů nevyplývá něco jiného. (3) V čele České správy a Slovenské správy je správní výbor a ředitel. (4) Správní výbor České správy a správní výbor Slovenské správy se skládá z volených zástupců odborových svazů činných v oblasti jejich působnosti, ze zástupce ministerstva financí a z odborníků jmenovaných vrcholným národním všeodborovým orgánem na návrh vědeckých a odborných institucí. Ze svého středu si správní výbor volí předsedu a místopředsedu. Správní výbor projednává otázky zásadní povahy, plány činnosti, zprávy o činnosti, otázky, jejichž projednání si vyžádá, a otázky, které mu ředitel předloží. Činí také opatření k odstranění tvrdostí podle § 63 odst. 3 zákona. (5) Ředitele České správy, ředitele Slovenské správy a zástupce ředitele jmenuje a odvolává vrcholný národní všeodborový orgán příslušný pro oblast její působnosti. Ředitel České správy a ředitel Slovenské správy jedná v rozsahu působnosti této správy za Správu a může tím pověřit i jiné pracovníky Správy. Pověřuje pracovníky Správy funkcí vedoucího a zástupce vedoucího v krajských a okresních správách a odvolává je z ní. Ředitel České správy a ředitel Slovenské správy odpovídá příslušnému odborovému orgánu za řádné plnění úkolů správy, kterou řídí, a podřízených organizačních složek Správy. (6) V České správě a ve Slovenské správě působí dozorčí výbor složený z volených zástupců odborových svazů činných v oblasti její působnosti. Dozorčí výbor si volí ze svého středu předsedu. Dozorčímu výboru náleží kontrola hospodaření s prostředky nemocenského pojištění a schvalování výsledků hospodaření. § 10b Ústřední správa (1) Ústřední správa je společným orgánem nemocenského pojištění s působností pro celou Československou socialistickou republiku. Vykonává rovněž v ústředním měřítku působnost a činnosti, které Správě náležejí v péči o zdraví a v sociálním zabezpečení. (2) Ústřední správa při výkonu své působnosti a) zpracovává koncepce nemocenského pojištění, podílí se s příslušnými ústředními orgány na přípravě koncepcí sociálního zabezpečení, na přípravách řešení souvisejících otázek sociální politiky i péče o zdraví a vyjadřuje se k těmto koncepcím a otázkám; b) připravuje, předkládá a projednává návrhy právních úprav ve věcech nemocenského pojištění i v jiných věcech spadajících do její působnosti, a účastní se projednávání právních úprav navrhovaných jinými orgány; c) koordinuje iniciativní návrhy orgánů Revolučního odborového hnutí v oblasti nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení; d) projednává zásadní otázky lázeňské péče; e) projednává zásady plánů a rozpočtů nemocenského pojištění a hospodaření s jeho prostředky; f) je členem mezinárodních organizací sociálního zabezpečení, zastupuje v nich nemocenské pojištění a rozvíjí podle vlastního plánu mezinárodní styky v těchto věcech; g) účastní se příprav, navrhování a sjednávání mezistátních úmluv o sociální politice a o sociálním zabezpečení (pojištění) a spolupůsobí při jejich výkladu. (3) V čele Ústřední správy je správní výbor a ředitel. (4) Správní výbor se skládá ze stejného počtu volených zástupců správních výborů České správy a Slovenské správy. Správní výbor si volí ze svého středu předsedu a místopředsedu. Projednává otázky zásadní povahy, plány činnosti a zprávy o činnosti Správy, otázky, jejichž projednání si vyžádá, a otázky, které mu ředitel předloží. (5) Ředitele a jeho zástupce jmenuje a odvolává Ústřední rada odborů. Ředitel jedná za Správu a může tím pověřit i jiné pracovníky Správy. § 11 Společná ustanovení o orgánech nemocenského pojištění (1) Podrobnosti o složení správních komisí, správních výborů, dozorčích výborů, obvodních a dávkových komisí v organizačních složkách Správy, o funkčním období těchto orgánů, o způsobu jejich ustavování, jednání a usnášení, o volbě jejich členů a předsedů a o jejich odvolávání upravuje jednací řád Správy, který vydá Ústřední správa. Jednací řád též upraví možnost zřizování a ustavování pomocných a pracovních skupin pro některé otázky a další podrobnosti potřebné pro řádnou funkci Správy. (2) Členství a předsednictví v orgánech Správy uvedených v odstavci 1, jakož i v odborových orgánech nemocenského pojištění v závodech, je čestnou funkcí. O náhradách ušlého výdělku, cestovních a jiných hotových výloh, které vznikly členům a funkcionářům v souvislosti s výkonem funkce v těchto orgánech, platí ustanovení předpisů o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.) (3) Členové a funkcionáři orgánů nemocenského pojištění, jakož i pracovníci závodů a pracovníci Správy, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které mají zůstat utajeny a o nichž se dověděli v souvislosti s výkonem činnosti v nemocenském pojištění. Tato povinnost trvá i po skončení funkce, popřípadě pracovního poměru. (4) Všechny orgány nemocenského pojištění jsou oprávněny v mezích své působnosti vyžadovat podle § 59 zákona od státních orgánů, jakož i od rozpočtových, hospodářských a jiných organizací pomoc a bezplatná sdělení potřebná pro provádění nemocenského pojištění a jeho správu. (5) Všechny orgány nemocenského pojištění si navzájem poskytují veškerou pomoc potřebnou k provádění nemocenského pojištění. Tuto pomoc jim poskytují na jejich dožádání i ostatní orgány a složky Revolučního odborového hnutí.“ 3. V § 14 odst. 3, v § 15 odst. 2 a 3 a v § 16 odst. 1 se slova „Ústřední rada odborů“ nahrazují slovy „Ústřední správa, popřípadě Česká správa nebo Slovenská správa“. 4. Ustanovení § 19 odst. 4 zní: „(4) Na hospodaření s prostředky nemocenského pojištění ve Správě se vztahují předpisy o rozpočtových organizacích; Správa má přitom postavení rozpočtové organizace.“ 5. Ustanovení § 20 odst. 2 písm. e) zní: „e) náklady spojené s prováděním nemocenského pojištění ve Správě,“. 6. Ustanovení § 25 odst. 1 zní: „(1) Jestliže závod je organizací, která odvádí pojistné do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru jako součást odvodu z hrubého důchodu nebo zisku) nebo jako součást odvodu zemědělské daně), anebo je začleněn do takové organizace, vykazuje příslušné krajské správě na předepsaném výkazu dávek jen zúčtované dávky.“ 7. Ustanovení § 35 odst. 1 zní: „(1) O peněžitých dávkách nemocenského pojištění a o přídavcích na děti (dále jen „dávky“) rozhodují podle opatření a podle předpisů o dávkách nemocenského pojištění orgány v závodě (§ 7) a okresní a krajské správy (§ 9 a 9a).“ 8. Do § 38 se vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Okresní správa je oprávněna učinit rozhodnutí místo odborového orgánu v závodě, jestliže tento orgán odpírá zahájit řízení nebo jestliže sám o věci nerozhodl ve lhůtě, která mu byla okresní správou určena.“ 9. V § 39 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) V řízení o povinnosti vrátit neprávem poskytnutou nebo přeplacenou dávku se může odvolat také závod, kterému má být dávka vrácena, jestliže návrhu na vrácení přeplatku nebylo plně vyhověno.“ Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 10. Za § 41 se vkládá nový § 41a, který zní: „§ 41a O odvolání proti rozhodnutí odborového orgánu v závodě, který je v obvodu hlavního města Prahy nebo hlavního města Slovenska Bratislavy, rozhoduje příslušná obvodní komise (§ 9a odst. 7). O odvolání proti jejímu rozhodnutí rozhoduje správní komise příslušné Pražské správy nebo Bratislavské správy. V ostatním platí i zde ustanovení § 40 a 41.“ 11. Do § 43 se vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) O sporných otázkách pojistného poměru uvedených v odstavci 1 a o placení přirážky k pojistnému rozhoduje v hlavním městě Praze a v hlavním městě Slovenska Bratislavě příslušná obvodní komise. O odvolání proti jejímu rozhodnutí rozhoduje správní komise příslušné Pražské správy nebo Bratislavské správy.“ Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 12. V § 45 se zrušuje odstavec 1. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 13. § 47 zní: „§ 47 Způsobilost k jednání před soudem (1) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, zastupuje ve věcech nemocenského pojištění Správu v řízení před soudem krajská správa, která je pro projednávanou otázku příslušná podle § 9a odst. 2. (2) Krajská správa je také oprávněna jménem Správy vymáhat pojistné, přirážku k pojistnému, penále, jakož i náhrady škody a náhrady vyplacených dávek. (3) Česká správa a Slovenská správa jsou oprávněny převzít v řízení před soudem zastoupení Správy místo příslušné krajské správy nebo pověřit zastoupením místo ní některou jinou podřízenou organizační složku Správy.“ 14. Ustanovení § 53 včetně nadpisu zní: „Řízení ve věcech nemocenského pojištění pracovníků malých závodů § 53 Pro řízení ve věcech nemocenského pojištění pracovníků malých závodů platí přiměřeně ustanovení části páté. Pro řízení v dávkových věcech platí tyto odchylky: a) Nárok na dávky se uplatňuje u okresní správy, na území hlavního města Prahy u Pražské správy, na území hlavního města Slovenska Bratislavy u Bratislavské správy. b) V dávkových věcech rozhodují dávkové komise, zřízené okresními správami. V Praze a v Bratislavě rozhodují v dávkových věcech obvodní komise. c) O odvolání proti rozhodnutí dávkové komise rozhoduje správní komise okresní správy; proti jejímu rozhodnutí se lze odvolat ke krajské správě. Její rozhodnutí je konečné. d) O odvolání proti rozhodnutí obvodní komise v Praze rozhoduje správní komise Pražské správy, o odvolání proti rozhodnutí obvodní komise v Bratislavě správní komise Bratislavské správy. Jejich rozhodnutí jsou konečná.“ 15. Kde se v opatření nebo v jiných předpisech o nemocenském pojištění mluví o okresní odborové radě, rozumí se tím napříště okresní správa nemocenského pojištění, kde se mluví o krajské odborové radě, rozumí se tím krajská správa nemocenského pojištění. Kde se mluví o Pražské odborové radě, rozumí se tím napříště Pražská správa nemocenského pojištění; stejné postavení má Bratislavská správa nemocenského pojištění. Čl. II Ve věcech nemocenského pojištění, v nichž bylo řízení zahájeno před 1. lednem 1969, přechází další řízení a rozhodování dnem 1. ledna 1969 na orgány příslušné podle tohoto opatření. Ustanovení nového znění části páté (§ 35 až 47) a § 53 opatření platí od 1. ledna 1969 i pro řízení zahájená před tímto dnem, jestliže v nich nebylo do 31. prosince 1968 pravomocně rozhodnuto. Čl. III Toto opatření nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969. Předseda: Poláček v. r. ) Např. vyhláška č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění, a vyhláška č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků n a děti v nemocenském pojištění. ) § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, § 51 vyhlášky č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče, a § 87 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení. ) Usnesení IX. plenárního zasedání Ústřední rady odborů ze dne 26. září 1968. †) Právní subjektivita byla Správě udělena podle čl. 42 stanov Revolučního odborového hnutí usnesením IX. plenárního zasedání Ústřední rady odborů ze dne 26. září 1968. ) Vyhláška č. 134/1968 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí. ) Vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vládních nařízení č. 83/1967 Sb., č. 16/1968 Sb. a č. 148/1968 Sb. *) Zákon č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 179/1968 Sb.	Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 179/1968 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí o některých dalších změnách vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 91/1968 Sb. Vyhlášeno 29. 12. 1968, datum účinnosti 1. 1. 1969, částka 48/1968 * Čl. I - Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 91/1968 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1969 179 VYHLÁŠKA ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 20. prosince 1968 o některých dalších změnách vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 91/1968 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s Ústřední radou odborů a se zúčastněnými ústředními orgány podle § 143 odst. 1 až 3 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonů č. 89/1968 Sb. a č. 161/1968 Sb. (dále jen „zákon“): Čl. I Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 91/1968 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 1 odst. 4 se zrušuje; v důsledku toho se dosavadní odstavec 5 označuje jako odstavec 4. 2. § 3 odst. 1 zní: „(1) Funkcionářům národního výboru a funkcionářům komise lidové kontroly, u nichž se doba výkonu funkce považuje za zaměstnání (§ 41), a funkcionářům složek Revolučního odborového hnutí všech stupňů i ostatních složek Národní fronty uvolněným ze zaměstnání pro výkon funkce, kteří byli zaměstnáni v I. (II.) pracovní kategorii bezprostředně před počátkem výkonu této funkce, se započítává doba výkonu funkce jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, jestliže se funkcionáři po skončení výkonu funkce vrátili do zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie pokud úprava podle odstavce 2 není pro ně výhodnější; to platí též, jestliže v době výkonu funkce vznikl jim nebo pozůstalým po nich nárok na dávky důchodového zabezpečení.“ 3. § 5 odst. 2 písm. a) a b) zní: „a) doba vojenské služby v Rudé armádě od 1. ledna 1923 do 21. června 1941, b) doba vojenské služby v československých legiích po 11. listopadu 1918,“ 4. § 6 zní: „§ 6 K § 7 odst. 1 písm. b) zákona (1) Dobou odbojové činnosti a věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody se rozumí: a) doba vojenské služby v Rudé armádě od 7. listopadu 1917 do 31. prosince 1922 a od 22. června 1941 do 9. května 1945, b) doba vojenské služby v československých legiích do 11. listopadu 1918, c) doba vojenské služby ve vojenských jednotkách Slovenské republiky rad a v armádě Maďarské republiky rad v roce 1919, d) doba účasti na protiválečných vzpourách za první světové války, e) doba služby Československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939 a doba, kterou strávil v internačních táborech ve Francii, f) doba vojenské služby v útvarech československých zahraničních armád, 1. československé armády na Slovensku a v jednotkách spojeneckých armád v období od 15. března 1939 do 9. května 1945, g) doba služby v partyzánských jednotkách, které se zúčastnily přímých bojů s fašisty nebo záškodnické činnosti v týlu nepřítele buď na území československého státu a Sovětského svazu nebo v jiné evropské zemi, h) doba pobytu ve spojeneckých zemích před vstupem do československé zahraniční nebo spojenecké armády v době od přestoupení československých hranic, nejdříve však od 15. března 1939, do dne vstupu do armády, jestliže jsou splněny podmínky pro uznání za příslušníka československé zahraniční nebo spojenecké armády, ch) doba strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech (v internaci) v důsledku prokázané persekuce v období od 1. října 1938 do 5. května 1945 z politických, národnostních nebo rasových důvodů, i) doba účasti na Slovenském národním povstání nebo na jiném domácím nebo zahraničním odboji v období od 15. března 1939 do 9. května 1945, j) doba zajetí, pokud bylo v souvislosti s dobou započitatelnou podle tohoto ustanovení, nejdéle do 9. května 1945, k) doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění, vzniklých při výkonu služby (činnosti) nebo v souvislosti s omezením osobní svobody, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945. (2) Polní službou se rozumí vojenská služba a) v Rudé armádě za bojů proti nepřátelům Sovětského svazu (Sovětského Ruska) v době od 7. listopadu 1917 do 31. prosince 1922 a od 22. června 1941 do 9. května 1945, b) v jednotkách 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu v době od 1. února 1942 do 9. května 1945 a v Polském legionu od 1. do 29. září 1939, c) u polních útvarů v československých zahraničních armádách za druhé světové války za bojů ve Francii od 1. září 1939 do 17. června 1940, za bojů v Severní Africe od 1. listopadu 1940 do 31. srpna 1943 a za bojů na západní frontě od 6. června 1944 do 9. května 1945, jestliže se tyto útvary účastnily boje proti fašismu na západní frontě, a u polních útvarů ve spojeneckých armádách na západoevropském a jiných bojištích v době od 1. září 1939 do 9. května 1945, d) výkonného letce v československé zahraniční armádě nebo ve spojenecké armádě, parašutisty shozeného nebo vysazeného v týlu nepřítele a v době od 1. srpna 1940 do 1. srpna 1941 též doba služby příslušníka pozemních útvarů, letišť a protiletadlového dělostřelectva v Anglii, e) v 1. československé armádě na Slovensku v době Slovenského národního povstání od 29. srpna 1944, f) československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939, g) u polních útvarů československých legií nebo ve spojeneckých armádách v době od 1. srpna 1914 do 11. listopadu 1918, h) v útvarech uvedených v odstavci 1 písm. c) a g). (3) Době polní služby se klade naroveň doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění, vzniklých při výkonu polní služby, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945. (4) Doby odbojové činnosti (odstavec 1) a služby v poli (odstavec 2 a 3) se prokazují potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem.“ 5. V § 9 se připojuje nový odstavec 4, který zní: „(4) Pracovnici, která je zaměstnána v zemědělství na státním (školním) statku nebo v jiné zemědělské organizaci, se započítává jako doba důchodového pojištění spolupracujícího člena rodiny jednotlivě hospodařícího rolníka též doba její účasti v období od 1. října 1948 do 31. prosince 1968 na výdělečné činnosti manžela, který byl jednotlivě hospodařícím rolníkem nebo spolupracujícím členem jeho rodiny, jestliže splňovala v té době podmínky stanovené pro důchodové pojištění spolupracujícího člena rodiny v § 1 odst. 3 vyhlášky č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin, ve znění vyhlášek č. 93/1968 Sb. a č. 181/1968 Sb.“ 6. § 13 odst. 4 zní: „(4) Prémie a podíly na hospodářských výsledcích) se počítají do hrubých výdělků dosažených v té době, v níž byly vyplaceny.“ 7. § 14 odst. 3 zní: „(3) Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se nehledí k době mateřské dovolené a další mateřské dovolené, ani když pracovnice nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Jestliže je to pro pracovnici výhodnější, nehledí se k době, po kterou jí byl po převedení na jinou práci pro těhotenství nebo mateřství poskytován vyrovnávací příspěvek, ani k příjmům dosaženým v této době.“ 8. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní: „§ 16a Důchod jako hlavní zdroj výživy K § 18 odst. 5, § 28 odst. 4, § 31 odst. 3 a § 122a zákona Důchod se zpravidla považuje za hlavní zdroj výživy důchodce, jestliže jeho jiný příjem nečiní více než 200 Kčs měsíčně, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, více než 400 Kčs měsíčně. K pracovnímu příjmu důchodce nebo jeho rodinného příslušníka se nehledí, jsou-li tyto osoby starší 70 let.“ 9. § 19 zní: „§ 19 K § 22 a § 107f odst. 6 zákona Stal-li se plně (částečně) invalidním účastník odboje, který utrpěl poškození zdraví následkem účasti v odboji (věznění nebo internace z důvodů fašistické persekuce v době nesvobody), předpokládá se, že plná (částečná) invalidita vznikla v souvislosti s odbojovou činností (vězněním, internací), není-li tato souvislost vyloučena povahou případu.“ 10. V § 25 odst. 3 a v § 73 odst. 4 se mění hranice věku dítěte z 25 na 26 roků. 11. V § 27 odst. 2 písm. a) se částka 250 Kčs zvyšuje na 400 Kčs a částka 375 Kčs se zvyšuje na 600 Kčs. 12. V § 59 odst. 1 se za slova „vědečtí pracovníci“ vkládá slovo „novináři,“. 13. V § 60 odst. 2 se vypouští část věty za středníkem. 14. V § 60 odst. 3 se připojuje další věta, která zní: „Jde-li o dobrovolné zabezpečení umělce, započítává se z doby před 1. lednem 1969 jen doba, za kterou byl zaplacen příspěvek podle předpisů platných před tímto dnem (§ 62).“ 15. § 62 zní: „§ 62 Úhrada dlužného příspěvku Okresní národní výbor může příspěvek dlužný za dobu před 1. lednem 1969 vybrat z běžného účtu umělce příkazem k vybrání, přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nepodléhají výkonu soudních rozhodnutí.) Dlužný příspěvek lze uhradit srážkami z vyplácené dávky důchodového zabezpečení; vyplácená částka nesmí však klesnout pod nejnižší výměru důchodu.“ 16. § 65 odst. 1, 2 a 4 zní: „§ 65 Nemocenské (1) Umělcům náleží nemocenské, jsou-li pro nemoc nebo úraz uznáni dočasně neschopnými k výkonu své činnosti. (2) Výkonným umělcům a artistům se poskytuje nemocenské od prvního dne pracovní neschopnosti. Spisovatelům, hudebním skladatelům, výtvarným umělcům, architektům, vědeckým pracovníkům a novinářům se poskytuje nemocenské od prvního dne pracovní neschopnosti, jestliže v důsledku pracovní neschopnosti nemohli přijmout nebo dokončit objednanou uměleckou práci; v ostatních případech jim náleží nemocenské od osmého dne pracovní neschopnosti. (4) Za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti se snižuje výše nemocenského stanovená v předchozím odstavci o 20 %.“ 17. § 67a se zrušuje. 18. V § 71 odst. 3 pod písm. a) se označení Odborového svazu zaměstnanců školství a kultury mění na označení Odborového svazu pracovníků školství a vědy a pod písm. d) se slova „Československé ústřední knižní kultury“ nahrazují slovy „ministerstvo kultury a informací nebo orgán jím pověřený.“ 19. V § 113 odst. 1 větě druhé se částka 50 Kčs zvyšuje na 70 Kčs. 20. V § 116 se částka 50 Kčs zvyšuje na 70 Kčs. 21. V § 123 písm. i) se za slova „vědeckých pracovníků,“ vkládá slovo „novinářů,“. 22. Za § 145 se vkládá nový § 145a, který zní: „§ 145a Průměrný měsíční výdělek v mimořádných případech K § 107c zákona Průměrný měsíční výdělek účastníka odboje, který pro zdravotní poškození utrpěné v souvislosti s odbojovou činností změnil své dosavadní zaměstnání, se zjišťuje z hrubých výdělků stejně kvalifikovaných pracovníků v povolání, jež účastník odboje dříve vykonával, a to za posledních deset, popřípadě za posledních pět kalendářních roků před vznikem nároku na důchod, nebo jde-li o starobní důchod a je to výhodnější pro účastníka odboje, před rokem, v němž skončil zaměstnání.“ Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969. První náměstek ministra: Ing. Tomášek v. r. *) § 20 až 24 vyhlášky č. 101/1966 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 180/1968 Sb.	Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 180/1968 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, jíž se mění a doplňuje vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb. a č. 92/1968 Sb. Vyhlášeno 29. 12. 1968, datum účinnosti 1. 1. 1969, částka 48/1968 * Čl. I - Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb. a č. 92/1968 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1969 180 VYHLÁŠKA ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 20. prosince 1968, jíž se mění a doplňuje vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb. a č. 92/1968 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy, s Ústřední radou odborů a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 144 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb., č. 116/1967 Sb., č. 89/1968 Sb. a č. 161/1968 Sb. (dále jen „zákon“): Čl. I Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb. a č. 92/1968 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 1 odst. 1 písm. b) zní: „b) prémie poskytované z provozních prostředků družstva jako součást pracovní odměny a podíly na hospodářských výsledcích družstva; jiné prémie v rozsahu stanoveném ministerstvem práce a sociálních věcí,“ 2. § 43 odst. 1 písm. b) zní: „b) prémie poskytované z provozních prostředků družstva jako součást pracovní odměny a podíly na hospodářských výsledcích družstva; jiné prémie v rozsahu stanoveném ministerstvem práce a sociálních věcí,“ V témže odstavci se připojuje na konci nová věta, která zní: „Za součást příjmů z pracovní činnosti se považuje též část příspěvku družstva na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení; tato část činí v době od 1. ledna 1964 do 31. prosince 1967 11,2 % a od 1. ledna 1968 12,5 % úhrnu příjmů z pracovní činnosti družstevníka uvedených pod písmeny a) až f).“ 3. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který zní: „§ 47a Důchod jako hlavní zdroj výživy K § 47 odst. 4, § 48 odst. 3, § 58 odst. 4, § 59 odst. 5, § 66 odst. 3 a § 137a zákona Důchod se zpravidla považuje za hlavní zdroj výživy důchodce, jestliže jeho jiný příjem nečiní více než 200 Kčs měsíčně, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, více než 400 Kčs měsíčně. K pracovnímu příjmu důchodce nebo jeho rodinného příslušníka se nehledí, jsou-li tyto osoby starší 70 let.“ 4. § 53 zní: „§ 53 K § 54 a § 74e odst. 6 zákona Stal-li se plně (částečně) invalidním účastník odboje, který utrpěl poškození zdraví následkem účasti v odboji (věznění nebo internace z důvodů fašistické persekuce v době nesvobody), předpokládá se, že plná (částečná) invalidita vznikla v souvislosti s odbojovou činností (vězněním, internací), není-li tato souvislost vyloučena povahou případu.“ 5. V § 57 odst. 3 a § 60 odst. 4 se mění hranice věku dítěte z 25 na 26 roků. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969. První náměstek ministra: Ing. Tomášek v. r.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 181/1968 Sb.	Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 181/1968 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, jíž se mění a doplňuje vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin, ve znění vyhlášky č. 93/1968 Sb. Vyhlášeno 29. 12. 1968, datum účinnosti 1. 1. 1969, částka 48/1968 * Čl. I - Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin, ve znění vyhlášky č. 93/1968 Sb., s * Čl. II - Ustanovení § 9 odst. 1 ve znění této vyhlášky platí též pro nároky na starobní a invalidní důchod, které vznikly před 1. lednem 1969. Výše starobního a invalidního důchodu bude upravena na žádost důchodce nejdříve počínajíc splátkou důchodu splatnou v ledn * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 1969 181 VYHLÁŠKA ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 20. prosince 1968, jíž se mění a doplňuje vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin, ve znění vyhlášky č. 93/1968 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy, s Ústřední radou odborů a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 145 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb., č. 116/1967 Sb., č. 89/1968 Sb. a č. 161/1968 Sb. (dále jen „zákon“): Čl. I Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin, ve znění vyhlášky č. 93/1968 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 odst. 3 se vkládají za slova „školní docházky“ slova „a od 1. ledna 1969 též manželka jednotlivě hospodařícího rolníka a manželka spolupracujícího člena rodiny“. V témže paragrafu se zrušuje odstavec 4. 2. § 6 odst. 2 se zrušuje; v důsledku toho se vypouští označení odstavce 1 tohoto paragrafu. 3. § 7 zní: „Starobní důchod náleží jednotlivě hospodařícímu rolníku, který v době trvání pojištění nebo do dvou roků po jeho zániku dosáhl věku 65 let, je pojištěn aspoň 15 roků a nepožívá invalidní důchod“. 4. § 9 odst. 1 zní: „(1) Starobní (invalidní) důchod jednotlivě hospodařícího rolníka činí: při průměrném ročním vyměřovacím základu Kčs\| do 6 roků pojištění měsíčně Kčs\| po 6 rocích pojištění měsíčně Kčs\| po 8 rocích pojištění měsíčně Kčs\| po 10 rocích pojištění měsíčně Kčs\| po 15 rocích pojištění měsíčně Kčs\| po 20 rocích pojištění měsíčně Kčs\| po 25 a více rocích pojištění měsíčně Kčs ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- do 2 100\| 210\| 230\| 230\| 230\| 245\| 260\| 275 od 2 101 do 3 300\| 225\| 245\| 260\| 270\| 280\| 300\| 320 od 3 301 do 4 500\| 234\| 260\| 276\| 294\| 315\| 340\| 365 od 4 501 do 5 700\| 243\| 269\| 298\| 318\| 350\| 380\| 410 od 5 701 do 7 800\| 252\| 284\| 314\| 340\| 380\| 420\| 460 od 7 801 do 10 200\| 261\| 299\| 336\| 370\| 410\| 460\| 510 nad 10 200\| 270\| 308\| 350\| 390\| 440\| 500\| 560“ 5. V § 9 se připojují nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Je-li starobní (invalidní) důchod jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce, vyměří se částkou nejméně 445 Kčs měsíčně, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, částkou nejméně 645 Kčs měsíčně; je-li tímto rodinným příslušníkem manželka, která má důchod, vyměří se starobní (invalidní) důchod tak, aby spolu s důchodem náležejícím manželce nečinil méně než 750 Kčs měsíčně. (4) Důchod se zpravidla považuje za hlavní zdroj výživy důchodce, jestliže jeho jiný příjem nečiní více než 200 Kčs měsíčně, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, více než 400 Kčs měsíčně. K pracovnímu příjmu důchodce nebo jeho rodinného příslušníka se nehledí, jsou-li tyto osoby starší 70 let.“ 6. § 11 odst. 3 zní: „(3) Vdovský důchod činí 60 % starobního (invalidního) důchodu; ustanovení § 66 odst. 4 a 5 zákona platí obdobně. Je-li vdovský důchod jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodkyně, činí 445 Kčs měsíčně.“ 7. § 14 zní: „§ 14 Zvýšení důchodu a výchovného pro bezmocnost Důchody jednotlivě hospodařících rolníků mohou být zvýšeny pro bezmocnost důchodce o 100 až 400 Kčs měsíčně za podmínek stanovených v § 74 zákona; obdobně lze zvýšit pro bezmocnost dítěte od sedmého roku jeho věku sirotčí důchod a výchovné.“ 8. § 19 zní: „§ 19 Výše invalidního (částečného invalidního) důchodu (1) Invalidní důchod rodinného příslušníka jednotlivě hospodařícího rolníka činí 210 Kčs měsíčně a může být zvýšen o 50 Kčs měsíčně. (2) Částečný invalidní důchod rodinného příslušníka jednotlivě hospodařícího rolníka činí 105 Kčs měsíčně a může být zvýšen o 30 Kčs měsíčně. (3) Rodinným příslušníkům povinným školní docházkou může být poskytnut až do skončení povinné školní docházky invalidní (částečný invalidní) důchod jen ve výši poloviny důchodu podle předchozích odstavců. (4) Výchovné k důchodům rodinných příslušníků nenáleží.“ 9. V § 21 odst. 4 se vypouští druhá věta. 10. Za § 22 se vkládá nová část čtvrtá, která zní: „Část čtvrtá Důchodové pojištění účastníků odboje a pozůstalých po nich § 22a Úvodní ustanovení Pro důchodové pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka (§ 1) a jiné osoby samostatně hospodařící (§ 21), pokud jsou účastníky odboje, a pozůstalých po nich platí ustanovení této vyhlášky, pokud se v této části nestanoví jinak. § 22b Věk potřebný pro nárok na starobní důchod (1) Věk potřebný pro nárok na starobní důchod účastníka odboje I. a II. skupiny se určí tak, že od věku 65 let se odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný věk však činí nejméně 60 let, jde-li o účastníka odboje I. skupiny, a 62 let, jde-li o účastníka odboje II. skupiny. (2) Věk potřebný pro nárok na starobní důchod účastníka odboje III. skupiny, který byl aspoň šest měsíců vězněn z důvodů fašistické persekuce, činí 64 let. § 22c Zvýšení starobního a invalidního důchodu Za každý započatý rok odbojové činnosti se zvyšuje důchod účastníka odboje skupiny \| měsíčně o Kčs ---\|--- I. \| 120 II. a III. \| 100 IV. \| 80“ 11. Dosavadní část čtvrtá až šestá se označují jako část pátá až sedmá. 12. Za § 24 se vkládají nové § 24a a 24b, které znějí: „§ 24a Manželce jednotlivě hospodařícího rolníka a spolupracujícího člena rodiny se účast na výdělečné činnosti manžela v období od 1. října 1948 do 31. prosince 1968 hodnotí jako doba pojištění spolupracujícího člena rodiny podle této vyhlášky na žádost podanou nejpozději do 31. prosince 1971, jestliže a) splňovala v tomto období podmínky stanovené v § 1 odst. 3, b) doba, o jejíž zhodnocení požádala, činí z celkové doby její účasti na výdělečné činnosti manžela nejméně pět let, a trvala-li její účast na výdělečné činnosti manžela po dobu kratší než pět let, tuto kratší dobu, a c) pojistné za dobu, o jejíž zhodnocení jde, bylo řádně doplaceno. § 24b Invalidní (částečné invalidní) důchody manželek (manželů) jednotlivě hospodařících rolníků a manželek (manželů) spolupracujících členů rodiny) náležející před 1. lednem 1969 se považují od tohoto dne za invalidní důchody spolupracujících členů rodiny, a to ve výši, v jaké náležely ke dni 31. prosince 1968.“ 13. V § 25 se za bod č. 19 připojuje nový bod č. 20, který zní: „20. o skupinách účastníků odboje, o invalidním (částečném invalidním) důchodu účastníků odboje, vznikla-li plná (částečná) invalidita v souvislosti s odbojovou činností, o nejvyšší a nejnižší výměře starobního a invalidního důchodu účastníka odboje, o nejnižší výměře vdovského důchodu vdovy po účastníku odboje nebo vdovy, která je účastnicí odboje, o krácení jejich vdovského důchodu při souběhu s příjmem z výdělečné činnosti, o výši sirotčího důchodu dítěte po účastníku odboje, o výši důchodu rodičů účastníka odboje, o vynětí ze zvláštní daně z důchodu, o úpravě důchodů účastníků odboje, na něž vznikl nárok před 1. lednem 1969.“ V důsledku této změny se v témže paragrafu dosavadní body č. 20 až 22 označují jako body č. 21 až 23. Čl. II Ustanovení § 9 odst. 1 ve znění této vyhlášky platí též pro nároky na starobní a invalidní důchod, které vznikly před 1. lednem 1969. Výše starobního a invalidního důchodu bude upravena na žádost důchodce nejdříve počínajíc splátkou důchodu splatnou v lednu 1969. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969. První náměstek ministra: Ing. Tomášek v. r. ) Jde o důchody přiznané podle § 18 této vyhlášky.
Vyhláška Ministerstva kultury a informací č. 183/1968 Sb.	Vyhláška Ministerstva kultury a informací č. 183/1968 Sb. Vyhláška ministerstva kultury a informací, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 196/1954 Ú. l. (č. 220/1954 Ú. v.) o sazbách provozovacích honorářů za veřejné nedivadelní provozování hudebních děl Vyhlášeno 29. 12. 1968, datum účinnosti 29. 12. 1968, částka 48/1968 * Článek I - Vyhláška ministerstva kultury č. 196/1954 Ú. l. (č. 220/1954 Ú. v.), o sazbách provozovacích honorářů za veřejné nedivadelní provozování hudebních děl, se mění a doplňuje takto: * Článek II Aktuální znění od 29. 12. 1968 183 VYHLÁŠKA ministerstva kultury a informací ze dne 21. prosince 1968, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 196/1954 Ú. l. (č. 220/1954 Ú. v.), o sazbách provozovacích honorářů za veřejné nedivadelní provozování hudebních děl Ministerstvo kultury a informací v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány stanoví podle § 13 odst. 2 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon): Článek I Vyhláška ministerstva kultury č. 196/1954 Ú. l. (č. 220/1954 Ú. v.), o sazbách provozovacích honorářů za veřejné nedivadelní provozování hudebních děl, se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se slova „Slovenskému autorskému svazu v Bratislavě (dále jen „SAS“)“ nahrazují slovy „Slovenskému ochrannému svazu autorskému v Bratislavě (dále jen „SOZA“)“ a v § 9, 10, 12 a 13 se zkratka „SAS“ nahrazuje zkratkou „SOZA“. 2. § 6 zní: „§ 6 (1) Pro výpočet provozovacího honoráře podle § 4 a 5 platí: a) průměrné vstupné se určí tak, že součet cen jednotlivých druhů vstupenek se dělí počtem druhů vstupenek; výsledné číslo se zaokrouhlí na 50 haléřů, a to tak, že 25 haléřů a méně se nepočítá a od 26 haléřů se zaokrouhluje nahoru; b) při pravidelně se opakujících hudebních produkcích pořádaných v místnostech (na prostranstvích) s restauračním provozem, kde je vstupné zahrnuto v ceně jídel nebo nápojů, popřípadě zakalkulováno jinak, se užije těchto sazeb vstupného: ve IV., III. a II. cenové skupině \| 5,- Kčs, ---\|--- v I. cenové skupině \| 8,- Kčs, v tzv. výběrové skupině \| 10,- Kčs; c) v případech, kdy pořadatel hudební produkce zaplatí pronajímateli za místnost (prostranství) sjednanou částku včetně úplaty za organizování produkce, určí se sazba tak, že sjednaná částka se dělí nejvyšším počtem osob, které místnost (prostranství) pojme, neurčuje-li pořadatelem vybírané vstupné užití vyšší sazby; d) hudební produkce se vstupným dobrovolným se pokládají za produkce se vstupným 3,- Kčs, hudební produkce se vstupným libovolným za produkce se vstupným 5,- Kčs. (2) Tvoří-li hudební produkce organický celek s výstavou jako její hudební doprovod a je-li přímo nebo nepřímo vybíráno od návštěvníků výstavy vstupné, použije se k výpočtu provozovacího honoráře sazby podle § 4 určené vstupným 1,- Kčs a rozsahem do 1 000 osob za každý den výstavy. (3) Hudební produkce, při nichž není vstupné vybíráno ani přímo ani nepřímo, nebo je-li vstupné nižší než 1,- Kčs, pokládají se za hudební produkce se vstupným 1,- Kčs.“ 3. § 8 zní: „§ 8 (1) Provozovací honoráře za hudební produkce, při nichž jsou díla přednášena hudebními automaty, se určí sazbou 5 % z hrubé tržby automatu, tj. z úhrnu hodnoty vhozených mincí. (2) Provozovací honoráře za pravidelně se opakující hudební produkce, při nichž jsou díla přednášena v hostinských (ubytovacích) provozovnách výlučně pro poslech rozhlasovými nebo televizními přijímači, magnetofony, gramofony, popřípadě jinými reprodukčními zařízeními a není-li od návštěvníků vybíráno přímo nebo nepřímo vstupné, se platí ročním paušálem, určeným v Kčs podle cenové skupiny provozovny takto: Cenová skupina\| Rozhlasový, přijímač, gramofon, magnetofon\| Televizor, rozhlasový přijímač spojený s gramofonem neb s magnetofonem (hudební skříň, rozhlasová ústředna)\| Další reproduktor\| Reproduktor rozhlasu po drátě ---\|---\|---\|---\|--- IV.\| 30,-\| 40,-\| Pokud jsou zapojeny další reproduktory, zvyšuje se příslušná sazba o 20 % za každý reproduktor\| 8,- ve všech cenových skupinách III.\| 40,-\| 60,- II.\| 60,-\| 100,- I.\| 80,-\| 140,- (3) Pokud hudební produkce jsou za týchž podmínek pořádány v lázních, zotavovnách, rekreačních střediscích, v místnostech závodních klubů a v kulturně osvětových zařízeních (nejde-li o provoz pohostinství), určuje se provozovací honorář podle ustanovení o III. cenové skupině. Rovněž podle ustanovení o III. cenové skupině se vyměřují provozovací honoráře za použití technického zařízení k šíření hudby v prostředcích hromadné dopravy.“ 4. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní: „§ 8a Za užití hudebních děl včetně přednesu doprovodné hudby rozhlasovými přijímači, magnetofony a gramofony při produkcích pořádaných Československými cirkusy a varieté, popřípadě (je-li pořad převážně vyplněn artistickým programem) i jinými pořadateli, dále za užití doprovodné hudby při lidové technické zábavě (LTZ), se platí provozovací honorář částkou odpovídající 1,35 % z docílené hrubé tržby. Podkladem pro výpočet provozovacích honorářů podle této sazby je doklad o docílené hrubé tržbě za období provozu, nejdéle za dobu jednoho kalendářního roku. Tento doklad (potvrzený finančním odborem příslušného národního výboru) je třeba předložit OSA (SOZA) nejdéle do 31. ledna běžného roku za rok uplynulý.“ 5. § 9 odst. 1 zní: „(1) Při hudebních produkcích v Praze, Brně, Plzni, Ostravě, Bratislavě a Košicích se zvyšují provozovací honoráře uvedené v § 4 a 5 a dále v § 8 odst. 2 a 3 o 100 %.“ 6. § 15 se zrušuje. Článek II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Galuška v. r.
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb.	Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb. Zákon České národní rady o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky Vyhlášeno 8. 1. 1969, datum účinnosti 8. 1. 1969, částka 1/1969 * Část první - Zřízení ústředních orgánů státní správy (§ 1 — § 2) * Část druhá - Okruh působnosti ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele je člen vlády České socialistické republiky (§ 4 — § 19) * Část třetí - Zásady činnosti ústředních orgánů státní správy (§ 20 — § 28a) * Část čtvrtá - Závěrečná ustanovení (§ 29 — § 31) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (448/2024 Sb., 453/2024 Sb.) 2 ZÁKON České národní rady ze dne 8. ledna 1969 o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Část první Zřízení ústředních orgánů státní správy § 1 V České republice působí tyto ústřední orgány státní správy, v jejichž čele je člen vlády: 1. Ministerstvo financí, 2. Ministerstvo zahraničních věcí, 3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 4. Ministerstvo kultury, 5. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 6. Ministerstvo zdravotnictví, 7. Ministerstvo spravedlnosti, 8. Ministerstvo vnitra, 9. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 10. Ministerstvo pro místní rozvoj, 11. Ministerstvo zemědělství, 12. Ministerstvo obrany, 13. Ministerstvo dopravy, 14. Ministerstvo životního prostředí. § 2 V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy: 1. Český statistický úřad, 2. Český úřad zeměměřický a katastrální, 3. Český báňský úřad, 4. Úřad průmyslového vlastnictví, 5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 6. Správa státních hmotných rezerv, 7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, 8. Národní bezpečnostní úřad, 9. Energetický regulační úřad, 10. Úřad vlády České republiky, 11. Český telekomunikační úřad, 12. Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů, 13. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, 14. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, 15. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, 16. Národní sportovní agentura, 17. Digitální a informační agentura. Část druhá Okruh působnosti ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele je člen vlády České socialistické republiky § 4 (1) Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, fiskální politiku, makroekonomické a fiskální prognózy pro přípravu státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, finanční trh, regulaci vydávání elektronických peněz a ochranu zájmů spotřebitelůspotřebitelů na finančním trhu s výjimkou výkonu dohledu nad finančním trhem v rozsahu působnosti České národní bankybanky, pro zavedení jednotné měny euro na území České republiky, pro platební styk, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, hazardní hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, státní podporu stavebního spoření a státní příspěvek na penzijní připojištění, ceny a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a vnitrostátní koordinaci při uplatňování mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků. (2) Ministerstvo financí spolu s Českou národní bankoubankou připravuje a předkládá vládě návrhy zákonných úprav v oblasti měny a peněžního oběhu a návrhy zákonných úprav, kterými se upravují postavení, působnost, organizace a činnost České národní bankybanky, s výjimkou dohledu nad finančním trhem, platebním stykem a vydáváním elektronických peněz. (3) Ministerstvo financí zajišťuje členství v mezinárodních finančních institucích a finančních orgánech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropské unie a dalších mezinárodních hospodářských seskupení, pokud toto členství nepřísluší výlučně České národní bancebance. (4) Ministerstvo financí koordinuje příjem zahraniční pomoci. (4) Ministerstvo financí zjišťuje účetní záznamy pro potřeby státu včetně sestavování účetních výkazů za Českou republiku podle zákona upravujícího účetnictví. § 6 (1) Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky, v jejímž rámci vytváří koncepci a koordinuje zahraniční rozvojovou pomoc, koordinuje vnější ekonomické vztahy, podílí se na sjednávání mezinárodních sankcí a koordinuje postoje České republiky k nim. (2) Ministerstvo zahraničních věcí zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením, koordinuje aktivity vyplývající z dvoustranné a mnohostranné spolupráce, s výjimkou věcí náležejících do působnosti Ministerstva spravedlnosti. (3) Ministerstvo zahraničních věcí dále zejména a) koordinuje činnost ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy v oblasti zahraničních vztahů na jim svěřených úsecích státní správy, působí k tomu, aby na těchto úsecích byly dodržovány závazky vyplývající pro Českou republiku z mezinárodních smluv, jakož i z členství České republiky v mezinárodních organizacích, b) zajišťuje ochranu práv a zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí, c) řídí zastupitelské úřady v zahraničí, d) plní úkoly při zabezpečování styků s orgány cizích států v České republice a v zahraničí, e) plní úkoly při správě majetku České republiky v zahraničí, f) koordinuje a zabezpečuje přípravu, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod, g) zabezpečuje vyhlašování mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, h) sleduje dodržování a provádění mezinárodních smluv a dohod z hlediska uplatňování zájmů zahraniční politiky České republiky, i) uděluje souhlas v případech dovozu a vývozu vojenského materiálu, j) zajišťuje přípravu a vzdělávání v oblasti zahraniční služby, k) organizačně a technicky zabezpečuje volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a volbu prezidenta republiky v zahraničí a plní úkoly při volbách do Evropského parlamentu. § 7 (1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládež a tělesnou výchovu. (2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy koordinuje činnost ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a profesních komor v oblasti systému uznávání odborné kvalifikace podle zvláštního zákona1) a v oblasti získávání kvalifikací v systému dalšího vzdělávání podle zvláštního právního předpisu.1a) (3) Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy je podřízena Česká školní inspekce. § 8 Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy pro umění, kulturně výchovnou činnost, kulturní statky, kulturní památky, pro věci církví a náboženských společností, pro věci tisku, včetně vydávání neperiodického tisku a jiných informačních prostředků, pro rozhlasové a televizní vysílání, nestanoví-li zvláštní zákon jinak,2) dále pro provádění autorského zákona a pro výrobu a obchod v oblasti kultury. § 9 (1) Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, sociální péči, péči a pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a dětí, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky. (2) Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Ministerstvem financí připravuje a předkládá vládě návrhy právních úprav v oblasti odměňování státních zaměstnanců. § 10 (1) Ministerstvo zdravotnictví je ústředním orgánem státní správy pro zdravotní služby, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, poskytovatele zdravotních služeb v přímé řídící působnosti, zacházení s návykovými látkami, přípravky, prekursory a pomocnými látkami, vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod, léčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí, zdravotní pojištění, zdravotnický informační systém a elektronické zdravotnictví, pro používání biocidních přípravků a uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh. (2) Součástí ministerstva zdravotnictví je Český inspektorát lázní a zřídel. (3) Organizační součástí Ministerstva zdravotnictví je Inspektorát omamných a psychotropních látek. § 11 (1) Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro soudy a státní zastupitelství. (2) Ministerstvo spravedlnosti vystavuje právní posudky k úvěrovým a garančním dohodám, v nichž je smluvní stranou Česká republika. (3) Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro vězeňství; je mu podřízena Vězeňská služba České republiky. Ministerstvo spravedlnosti zajišťuje telekomunikační síť Vězeňské služby České republiky. (4) Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro probaciprobaci a mediacimediaci. (5) Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro střet zájmů. (6) Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro ochranu oznamovatelů. (7) Ministerstvo spravedlnosti zastupuje Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech3) a koordinuje provádění rozhodnutí příslušných mezinárodních orgánů. (8) Ministerstvo spravedlnosti poskytuje peněžitou pomoc obětemobětem trestné činnosti a uspokojuje majetkové nároky osob poškozených trestným činemtrestným činem z peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí. § 12 (1) Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci, zejména pro a) veřejný pořádek a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti ve vymezeném rozsahu, včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu, b) jména a příjmení, matriky, státní občanství, občanské průkazy, hlášení pobytu, evidenci obyvatel a rodná čísla, c) shromažďovací právo a sdružování v politických stranách a v politických hnutích, d) veřejné sbírky, e) archivnictví a spisovou službu, f) zbraně a střelivo, g) požární ochranu, h) cestovní doklady, povolování pobytu cizinců a postavení uprchlíků, i) územní členění státu, j) státní hranice, jejich vyměřování, udržování a vedení dokumentárního díla a zřizování, uzavírání a změny charakteru hraničních přechodů, k) státní symboly, l) volby do zastupitelstev územní samosprávy, do Parlamentu České republiky, do Evropského parlamentu konané na území České republiky a volbu prezidenta republiky, m) krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva a integrovaný záchranný systémintegrovaný záchranný systém. (2) Ministerstvo vnitra plní koordinační úlohu v oblasti správního řízení, správního trestání, spisové služby a postupů podle kontrolního řádu. (3) Ministerstvo vnitra plní koordinační úlohu v oblasti organizace a výkonu veřejné správy. (4) Ministerstvo vnitra plní koordinační úlohu v oblasti služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a státní služby. (5) Ministerstvo vnitra zajišťuje komunikační sítě pro PoliciiPolicii České republiky, složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a územní orgány státní správy a provozuje informační systém pro nakládání s utajovanými informacemiutajovanými informacemi mezi orgány veřejné moci. (6) Ministerstvo vnitra plní koordinační úlohu pro komunikační technologie. (7) Ministerstvo vnitra plní koordinační úlohu v oblasti evropských politických stran a evropských politických nadací se sídlem na území České republiky. § 13 (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro a) státní průmyslovou politiku, obchodní politiku, zahraničně ekonomickou politiku, tvorbu surovinové politiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, využívání nerostného bohatství, energetiku, teplárenství, plynárenství, těžbu, úpravu a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud, b) hutnictví, strojírenství, elektrotechniku a elektroniku, pro průmysl chemický a zpracování ropy, gumárenský a plastikářský, skla a keramiky, textilní a oděvní, kožedělný a polygrafický, papíru a celulózy a dřevozpracující a pro výrobu stavebních hmot, stavební výrobu, zdravotnickou výrobu, sběrné suroviny a kovový odpad, c) vnitřní obchod a ochranu zájmů spotřebitelůspotřebitelů, zahraniční obchod a podporu exportu, d) prověřování zahraničních investic, e) věci malých a středních podniků a pro věci živnostíživností, f) technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, g) průmyslový výzkum, rozvoj techniky a technologií, h) elektronické komunikace a poštovní služby, s výjimkou věcí svěřených do působnosti Českého telekomunikačního úřadu. (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy ve věcech komoditních burz s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva zemědělství. (3) Ministerstvo průmyslu a obchodu a) koordinuje zahraničně obchodní politiku České republiky ve vztahu k jednotlivým státům, b) zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných obchodních a ekonomických dohod včetně komoditních dohod, c) realizuje obchodní spolupráci s ES, ESVO, GATT a jinými mezinárodními organizacemi a integračními seskupeními, d) řídí a vykonává činnosti spojené s uplatňováním licenčního režimu v oblasti hospodářských styků se zahraničím, e) posuzuje dovoz dumpingových výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků. (4) Ministerstvo průmyslu a obchodu řídí puncovnictví a zkoušení drahých kovů. (5) Ministerstvu průmyslu a obchodu je podřízena Česká energetická inspekce, Česká obchodní inspekce, Puncovní úřad a Licenční úřad. § 14 (1) Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, vyvlastnění, investiční politiky, cestovního ruchu a pohřebnictví. (2) Ministerstvo pro místní rozvoj a) spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, b) koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, včetně koordinace financování těchto činností, pokud tyto prostředky přímo nespravuje. (3) Ministerstvo pro místní rozvoj zabezpečuje informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením. (4) Ministerstvo pro místní rozvoj zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur. § 15 (1) Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, s výjimkou ochrany zemědělského půdního fondu, pro vodní hospodářství, s výjimkou ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, a pro potravinářský průmysl. Je rovněž ústředním orgánem státní správy lesů, myslivosti a rybářství, s výjimkou území národních parků. (2) Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy ve věcech komoditních burz, které organizují obchody se zbožím pocházejícím ze zemědělské a lesní výroby, včetně výrobků vzniklých jeho zpracováním. (3) Ministerstvo zemědělství řídí Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, Státní veterinární správu České republiky, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Českou plemenářskou inspekci. (4) Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy ve věcech veterinární péče, rostlinolékařské péče, péče o potraviny, péče o ochranu zvířat proti týrání a pro ochranu práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat. § 16 (1) Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy zejména pro a) zabezpečování obrany České republiky, b) řízení Armády České republiky, c) správu vojenských újezdů. (2) Ministerstvo obrany jako orgán pro zabezpečování obrany a) se podílí na zpracování návrhu vojenské obranné politiky státu, b) připravuje koncepci operační přípravy státního území, c) navrhuje potřebná opatření k zajištění obrany státu vládě České republiky, Radě obrany České republiky a prezidentu České republiky, d) koordinuje činnost ústředních orgánů, správních orgánů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně, e) řídí Vojenské zpravodajství, f) zabezpečuje nedotknutelnost vzdušného prostoru České republiky, g) organizuje a provádí opatření k mobilizaci Armády České republiky, k vedení evidence občanů podléhajících branné povinnosti a k vedení evidence věcných prostředků, které budou za branné pohotovosti poskytnuty pro potřeby Armády České republiky, h) povolává občany České republiky k plnění branné povinnosti. (3) Ministerstvo obrany v rámci evropských bezpečnostních struktur organizuje součinnost s armádami jiných států. (4) Ministerstvo obrany vykonává státní dozor nad radiační ochranou ve vojenských objektech. (5) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů ve věcech státní správy na úseku civilní ochrany přecházejí z Ministerstva obrany na Ministerstvo vnitra dnem nabytí účinnosti zákona o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. § 17 Ministerstvo dopravy je ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy a odpovídá za tvorbu státní politiky v oblasti dopravy a v rozsahu své působnosti za její uskutečňování. § 19 (1) Ministerstvo životního prostředí je orgánem vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí. (2) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro ochranu přirozené akumulace vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody a krajiny, pro oblast provozování zoologických zahrad, pro ochranu zemědělského půdního fondu, pro výkon státní geologické služby, pro ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, pro geologické práce a pro ekologický dohled nad těžbou, pro odpadové hospodářství a pro posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí, včetně těch, které přesahují státní hranice. Dále je ústředním orgánem státní správy pro myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích. Je rovněž ústředním orgánem státní správy pro státní ekologickou politiku, pro systém značení ekologicky šetrných výrobků a služeb a pro program podporující dobrovolnou účast v systému řízení podniku a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (Program EMAS). (3) K zabezpečení řídící a kontrolní činnosti vlády České socialistické republiky ministerstvo životního prostředí koordinuje ve věcech životního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky. (4) Ministerstvo životního prostředí zabezpečuje a řídí jednotný informační systém o životním prostředí, včetně plošného monitoringu na celém území České socialistické republiky a to i v návaznosti na mezinárodní dohody. (5) Ministerstvo životního prostředí spravuje Fond tvorby a ochrany životního prostředí České socialistické republiky. (6) Ministerstvu životního prostředí je podřízena Česká inspekce životního prostředí a Český hydrometeorologický ústav. Část třetí Zásady činnosti ústředních orgánů státní správy § 20 Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy uvedené v části první (dále jen „ministerstva“) plní v okruhu své působnosti úkoly stanovené v zákonech a v jiných obecně závazných právních předpisech a úkoly vyplývající z členství České republiky v Evropské unii a v ostatních integračních seskupeních a mezinárodních organizacích, pokud jsou pro Českou republiku závazné. § 21 Ministerstva se ve veškeré své činnosti řídí ústavními a ostatními zákony a usneseními vlády. § 22 Ministerstva zkoumají společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzují dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek. Zpracovávají koncepce rozvoje svěřených odvětví a řešení stěžejních otázek, které předkládají vládě České socialistické republiky. O návrzích závažných opatření přiměřeným způsobem informují veřejnost. § 23 Ministerstva předkládají za svěřená odvětví podklady potřebné pro sestavení návrhů státních rozpočtů republiky a pro přípravu jiných opatření širšího dosahu. Zaujímají stanovisko k návrhům, které předkládají vládě České socialistické republiky jiná ministerstva, pokud se týkají okruhu jejich působnosti. § 24 Ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České socialistické republiky; připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila; dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě. § 25 Ministerstva zabezpečují ve své působnosti úkoly související se sjednáváním mezinárodních smluv, s rozvojem mezistátních styků a mezinárodní spolupráce. Zabezpečují ve své působnosti úkoly, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv, jakož i z členství v mezinárodních organizacích. § 27 Ministerstva si navzájem vyměňují potřebné informace a podklady. Nižší orgány státní správy jim podávají zprávy a sdělují údaje, které si příslušná ministerstva vyžadují v rozsahu nezbytně nutném pro plnění svých úkolů. § 28 (1) Činnost ministerstev řídí, kontroluje a sjednocuje vláda České republiky. (2) Usnesení vlády a písemný záznam závěrů z jednání schůze vlády České republiky se zveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup. Je-li z jednání schůze vlády České republiky pořizován zvukový nebo audiovizuální záznam, nelze jej po dobu 30 let od jeho pořízení poskytnout podle právních předpisů upravujících právo na informace. (3) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky, jejích orgánů, členů vlády, kteří nejsou pověřeni řízením ministerstva nebo jiného úřadu, a orgánů, o nichž tak stanoví zvláštní zákon nebo tak rozhodne vláda, plní Úřad vlády České republiky. (4) Vedoucího Úřadu vlády České republiky jmenuje a odvolává vláda České republiky. Činnost Úřadu vlády České republiky řídí vedoucí Úřadu vlády České republiky, s výjimkou organizačních věcí státní služby a služebních vztahů státních zaměstnanců; v těchto věcech postupuje vedoucí Úřadu vlády České republiky podle zákona o státní službě. (5) V Úřadu vlády České republiky se zřizuje pracovní místo poradce pro národní bezpečnost, který je tajemníkem Bezpečnostní rady státu. Poradce pro národní bezpečnost na návrh předsedy vlády jmenuje a odvolává vláda. Poradce pro národní bezpečnost se podílí na koordinaci činnosti státních orgánů v oblasti zajišťování bezpečnosti a obrany České republiky a na základě rozhodnutí vlády zastupuje Českou republiku při jednáních s cizími státy a mezinárodními organizacemi ve věcech týkajících se bezpečnosti a obrany České republiky, včetně závazků vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních organizacích nebo institucích. Poradci pro národní bezpečnost náleží plat a naturální plnění jako vedoucímu Úřadu vlády České republiky. Poradce pro národní bezpečnost je z výkonu své funkce odpovědný předsedovi vlády a v rozsahu stanoveném vládou je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci zařazenému v Úřadu vlády České republiky příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. § 28a Vláda může zřídit jako svůj poradní orgán Legislativní radu. V jejím čele stojí člen vlády. Vláda může jako svůj poradní orgán zřídit rovněž Radu hospodářské a sociální dohody; v jejím čele stojí předseda vlády. Část čtvrtá Závěrečná ustanovení § 29 (1) Právní poměry organizací zabývajících se v České socialistické republice rozhlasovým a televizním vysíláním a agenturním zpravodajstvím a jejich vztahy k ústředním orgánům České socialistické republiky upraví zákon České národní rady. (2) Zákon České národní rady též upraví právní poměry akademie věd v České socialistické republice a její vztahy k ústředním orgánům České socialistické republiky. § 30 V České socialistické republice neplatí tyto předpisy: 1. zákon č. 104/1963 Sb., o zřízení a pravomoci Vládního výboru pro cestovní ruch; 2. ustanovení § 4 vládního nařízení č. 10/1958 Sb., pokud stanoví podřízení Ústřední správy geodézie a kartografie ministru vnitra; 3. ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 115/1965 Sb., pokud stanoví podřízení Ústředního geologického úřadu ministerstvu hornictví. § 31 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Dr. Císař v. r. Ing. Rázl v. r. 1) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace). 1a) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání). 3) Uveřejněny pod č. 120/1976 Sb. a č. 209/1992 Sb. 2) Např. zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva zahraničního obchodu č. 4/1969 Sb.	Vyhláška Ministerstva zahraničního obchodu č. 4/1969 Sb. Vyhláška ministerstva zahraničního obchodu, jíž se mění vyhláška č. 31/1964 Sb., o řízení při vývozu Vyhlášeno 1. 2. 1969, datum účinnosti 1. 2. 1969, částka 2/1969 * Čl. 1 - Vyhláška ministerstva zahraničního obchodu č. 31/1964 Sb., o řízení při vývozu, se mění a doplňuje takto: * Čl. 2 č. 1 k vyhlášce č. 4/1969 Sb. Aktuální znění od 1. 2. 1969 4 VYHLÁŠKA ministerstva zahraničního obchodu ze dne 21. prosince 1968, jíž se mění vyhláška č. 31/1964 Sb. o řízení při vývozu Ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 54 celního zákona č. 36/1953 Sb.: Čl. 1 Vyhláška ministerstva zahraničního obchodu č. 31/1964 Sb., o řízení při vývozu, se mění a doplňuje takto: 1. § 3 zní: „§ 3 (1) Rozhodovat o žádostech o udělení vývozního povolení podle § 2 přísluší celnicím a celním odbočkám uvedeným v příloze č. 1. (2) Vývoz věcných darů a jiných věcí k neobchodním účelům mohou povolovat též celnice a celní odbočky působící na hraničních přechodech, jestliže jde o cizí státní příslušníky s trvalým bydlištěm v cizině, kteří při výstupu z ČSSR nepředloží vývozní povolení na vyvážené věci.“ 2. § 10 zní: „§ 10 Bez povolení, kterého by jinak podle této vyhlášky bylo třeba, lze vyvážet zboží a věci uvedené v příloze č. 2.“ 3. K § 12 odst. 1 se připojuje písmeno c) tohoto znění: „c) část III. přílohy k vyhlášce č. 7/1965 Sb., o organizační síti celnic a jejich působnosti.“ 4. Příloha k vyhlášce č. 31/1964 Sb. se označuje: „Příloha č. 2.“ Čl. 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Valeš v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 4/1969 Sb. Příslušnost celnic a celních odboček k povolování vývozu stěhovaných svršků, věcných darů a jiných věcí k neobchodním účelům Celnice - celní odbočky \| Pro okresy ---\|--- I. Celnice 1\\. Banská Bystrica \| Banská Bystrica, Prievidza 2\\. Bratislava \| Bratislava-město, Bratislava-venkov, Dunajská Streda, Galanta, Senica, Trnava 3\\. Brno \| Brno-město, Brno-venkov, Blansko, Vyškov 4\\. Břeclav \| Břeclav, Hodonín 5\\. České Budějovice \| České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor 6\\. Děčín \| Děčín 7\\. Fiľakovo \| Lučenec, Rimavská Sobota, Veľký Krtiš 8\\. Hradec Králové \| Hradec Králové, Jičín, Rychnov nad Kněžnou 9\\. Cheb \| Cheb 10\\. Karlovy Vary \| Karlovy Vary, Sokolov 11\\. Komárno \| Komárno 12\\. Košice \| Košice, Rožňava, Trebišov 13\\. Krnov \| Bruntál 14\\. Liberec \| Liberec, Jablonec nad Nisou 15\\. Náchod \| Náchod 16\\. Olomouc \| Olomouc 17\\. Ostrava \| Ostrava, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín 18\\. Plzeň \| Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany, Tachov 19\\. Poprad \| Poprad, Liptovský Mikuláš, Spišská Nová Ves, Stará Ľubovňa 20\\. Praha \| Praha-město, Praha-východ, Praha-západ, Benešov, Beroun, Kladno, Příbram, Rakovník 21\\. Prešov \| Prešov, Bardějov, Humenné, Michalovce, Svidník, Vranov 22\\. Štúrovo \| Nové Zámky 23\\. Ústí nad Labem \| Ústí nad Labem, Litoměřice 24\\. Znojmo \| Znojmo 25\\. Žilina \| Žilina, Čadca, Martin, Považská Bystrica II. Celní odbočky 1\\. Česká Lípa \| Česká Lípa 2\\. Domažlice \| Domažlice, Klatovy 3\\. Gottwaldov \| Gottwaldov, Uherské Hradiště 4\\. Chomutov \| Chomutov, Louny, Most 5\\. Jihlava \| Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou 6\\. Kolín \| Kolín, Kutná Hora, Nymburk 7\\. Mělník \| Mělník 8\\. Mladá Boleslav \| Mladá Boleslav 9\\. Nitra \| Nitra, Levice, Topolčany 10\\. Opava \| Opava 11\\. Pardubice \| Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí 12\\. Prostějov \| Prostějov 13\\. Přerov \| Přerov, Kroměříž 14\\. Suchá Hora \| Dolný Kubín 15\\. Šumperk \| Šumperk 16\\. Teplice \| Teplice 17\\. Trenčín \| Trenčín 18\\. Trutnov \| Trutnov, Semily 19\\. Valašské Meziříčí \| Vsetín
Vyhláška Ministerstva zahraničního obchodu č. 5/1969 Sb.	Vyhláška Ministerstva zahraničního obchodu č. 5/1969 Sb. Vyhláška ministerstva zahraničního obchodu, jíž se mění vyhláška č. 32/1964 Sb., o řízení při dovozu Vyhlášeno 1. 2. 1969, datum účinnosti 1. 2. 1969, částka 2/1969 * Čl. 1 - Vyhláška ministerstva zahraničního obchodu č. 32/1964 Sb., o řízení při dovozu se mění a doplňuje takto: * Čl. 2 Aktuální znění od 1. 2. 1969 5 VYHLÁŠKA ministerstva zahraničního obchodu ze dne 21. prosince 1968, jíž se mění vyhláška č. 32/1964 Sb. o řízení při dovozu Ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 54 celního zákona č. 36/1953 Sb.: Čl. 1 Vyhláška ministerstva zahraničního obchodu č. 32/1964 Sb., o řízení při dovozu se mění a doplňuje takto: 1. Ustanovení § 6 odst. 1 písm. e) se ruší. 2. K § 6 se připojuje nový odstavec, který zní: „(3) Výjimky ze zákazu a omezení uvedených v odst. 1 písm. a), f) a g) může povolit celní správa.“ Čl. 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Valeš v. r.
Vyhláška Ministerstva financí České socialistické republiky č. 14/1969 Sb.	Vyhláška Ministerstva financí České socialistické republiky č. 14/1969 Sb. Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě Vyhlášeno 7. 3. 1969, datum účinnosti 7. 3. 1969, částka 6/1969 * Článek I - Vyhláška ministerstva financí č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, se mění a doplňuje takto: * Článek II Aktuální znění od 7. 3. 1969 14 VYHLÁŠKA ministerstva financí České socialistické republiky ze dne 13. února 1969, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě Ministerstvo financí České socialistické republiky stanoví v dohodě se Státní bankou československou a dalšími zúčastněnými ústředními úřady podle § 391 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., podle § 20 zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky, a podle § 508 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.: Článek I Vyhláška ministerstva financí č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, se mění a doplňuje takto: 1. § 2 odst. 1 zní: „a) Na výstavbu bytů poskytuje stát stavebním bytovým družstvům (dále jen „družstvo“) příspěvek, a to na každý byt ve výši 8100,- Kčs a na každý m2 užitkové plochy) bytů v příslušném domě ve výši 1055,- Kčs, jde-li o výstavbu prováděnou dodavatelsky, popř. 975,- Kčs, jde-li o výstavbu prováděnou svépomocí.) b) K úhradě cenových přirážek na územích se ztíženými výrobními podmínkami*) se sazby příspěvků na každý m2 užitkové plochy bytů, uvedené pod písmenem a), zvyšují - u výstavby prováděné dodavatelským způsobem o 160,- Kčs v Praze, o 90,- Kčs v Brně a o 60,- Kčs v určených okresech); - u výstavby prováděné svépomocí o 50,- Kčs v Praze, o 30,- Kčs v Brně a o 20,- Kčs v určených okresech. c) K užitkové ploše jednotlivých bytů, pokud přesahuje 85 m2, se však při stanovení příspěvku podle písm. a), popř. b) nepřihlíží.“ 2. § 12 se doplňuje o odstavce 9, 10, 11 a 12 tohoto znění: „(9) Na každý samostatný byt v rodinném domku, stavěném v souladu s koncepcí dlouhodobého vývoje osídlení) na základě stavebního povolení vydaného po 1. lednu 1967, pokud na něj nebylo do 1. ledna 1969 vydáno povolení k užívání, se poskytuje stavebníkům příspěvek k cenovému vyrovnání v částce - 8000,- Kčs, jestliže stavební povolení bylo vydáno po 1. lednu 1969, - 5000,- Kčs, jestliže stavební povolení bylo vydáno v roce 1968, - 2000,- Kčs, jestliže stavební povolení bylo vydáno v roce 1967; poskytnutí příspěvku je vázáno podmínkou, že stavba bude provedena v souladu se stavebním povolením. Příspěvek se obdobně poskytne také na přestavbu, přístavbu apod., kterou se získá nový samostatný byt v rodinném domku. (10) Příspěvek podle odst. 9 přizná na základě žádosti stavebníka národní výbor (stavební úřad), který vydal stavební povolení. Rozhodnutí zašle v opise pobočce České státní spořitelny (dál jen „spořitelna“), u níž má stavebník soustředěny finanční prostředky na výstavbu; spořitelna na základě tohoto rozhodnutí uhradí příspěvek na bezúročný účet stavebníka s tím, že z něho mohou být čerpány jen náklady spojené s příslušnou výstavbou. (11) Jestliže stavba byla provedena v souladu se stavebním povolením a povolení k jejímu užívání bylo vydáno po 1. lednu 1969 do 36 měsíců ode dne vydání stavebního povolení, uhradí spořitelna stavebníkovi na základě potvrzení národního výboru (stavebního úřadu) o uvedených skutečnostech další příspěvek v částce 4000,- Kčs. Tohoto příspěvku se použije především k úhradě případné půjčky, kterou spořitelna stavebníkovi na výstavbu poskytla (§ 13). Nebyla-li taková půjčka poskytnuta, vyplatí spořitelna tento příspěvek stavebníkovi podle jeho dispozic. (12) Prostředky na úhradu příspěvků podle odst. 9 až 11 jsou spořitelně poskytovány z ústředního rozpočtu.“ 3. § 13 odst. 3 zní: „(3) Sdruží-li se stavebníci v družstvo pro výstavbu rodinných domků a výstavbu financuje banka, poskytuje družstvu až do doby převodu domků do osobního vlastnictví jednotlivých členů úvěr za úrokovou sazbu uvedenou v odst. 2. Družstvo je povinno před zahájením výstavby prokázat, že prostředky potřebné ke splacení úvěru při převodu domků do osobního vlastnictví mají členové družstva zajištěny u spořitelny na vkladních knížkách vinkulovaných pro družstvo, popř. příslibem půjček od spořitelny nebo organizace. Příspěvky poskytované jednotlivým členům podle § 12 odst. 9 až 12 budou poukazovány bance na účet družstva.“ 4. § 16 zní: „V jednotlivých zvlášť odůvodněných případech mohou povolit příslušné ústřední úřady výjimku z ustanovení § 11 odst. 1 a 2, popř. krajské národní výbory (Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor města Brna) výjimku z § 12 odst. 1, 2, 5, 9 a 11.“ 5. § 18 odst. 1 zní: „Dosud platných předpisů (§ 19) se použije pro družstevní bytovou výstavbu zahájenou před 1. lednem 1969 a pro individuální bytovou výstavbu povolenou před 1. lednem 1968 s výjimkou § 12 odst. 3 vyhlášky č. 191/1964 Sb. U družstevní bytové výstavby k 1. lednu 1969 rozestavěné se k úhradě důsledků úpravy cen stavebních hmot a stavebních prací platné od 1. ledna 1969 poskytne příspěvek k cenovému vyrovnání přiměřeně podle vyhlášky č. 61/1967 Sb., popř. vyhlášky č. 24/1968 Sb. Mimořádná cenová přirážka) se však družstvu uhrazuje jen u objemů prací prováděných dodavatelsky.“ Článek II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Lér CSc. v. r. ) Užitkovou plochou bytu se rozumí plocha ve smyslu ČSN 73 4301 (bez plochy lodžií a balkónů). ) Rozumí se tím výstavba, kterou národní výbor družstvu určil jako výstavbu svépomocnou. ) Pokyny ministerstva stavebnictví a těžkého průmyslu ze dne 21. 12. 1968 čj. 3495/cen/68, kterými se mění a doplňují pokyny pro určování některých vedlejších rozpočtových nákladů staveb ze dne 22. 12. 1966. ) Pokyny ministerstva stavebnictví a těžkého průmyslu ze dne 21. 12. 1968 čj. 3495/cen/68, kterými se mění a doplňují pokyny pro určování některých vedlejších rozpočtových nákladů staveb ze dne 22. 12. 1966. ) Viz poznámka ) k § 11 odst. 1. **) Výnos ministerstva stavebnictví ze dne 21. prosince 1968 o změně cen stavebních prací k 1. lednu 1969.
Vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č. 17/1969 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č. 17/1969 Sb. Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 30/1966 Sb., o odprodeji některých zemědělských výrobků pracovníkům státních statků a ostatních státních organizací se zemědělskou výrobou Vyhlášeno 15. 3. 1969, datum účinnosti 15. 3. 1969, částka 7/1969 * Článek I - Vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 30/1966 Sb., o odprodeji některých zemědělských výrobků pracovníkům státních statků a ostatních státních organizací se zemědělskou výrobou, se mění a doplňuje takto: * Článek II Aktuální znění od 15. 3. 1969 (62/1969 Sb.), po opravě 17 VYHLÁŠKA ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky ze dne 11. března 1969, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 30/1966 Sb., o odprodeji některých zemědělských výrobků pracovníkům státních statků a ostatních státních organizací se zemědělskou výrobou Ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky s přihlédnutím k čl. 9 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci a v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a Ústřední radou odborů stanoví podle § 30 vyhlášky Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 101/1966 Sb., o odměňování práce v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství a podle § 18 zákona č. 66/1961 Sb., o veterinární péči: Článek I Vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 30/1966 Sb., o odprodeji některých zemědělských výrobků pracovníkům státních statků a ostatních státních organizací se zemědělskou výrobou, se mění a doplňuje takto: Ustanovení § 5 zní: „Státní statky mohou svým pracovníkům, kteří s ohledem na hygienické a veterinární předpisy, popřípadě z jiných vážných důvodů nemohou chovat prase, odprodat místo selete, obilnin a brambor v kalendářním roce po jednom vykrmeném praseti v maximální živé váze 150 kg. Toto prase nesmí pracovník dále chovat a musí zajistit neprodleně jeho porážku podle zvláštních předpisů.) Článek II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Náměstek ministra: Ing. Kord v. r. ) Zejména vyhláška č. 156/1968 Sb., o veterinárním vyšetření domácích porážek některých jatečných zvířat.
Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 25/1969 Sb.	Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 25/1969 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje příloha 1 k vyhlášce ministerstva školství a kultury č. 84/1965 Sb., o učebních oborech a o finančním a hmotném zabezpečení učňů Vyhlášeno 4. 4. 1969, datum účinnosti 1. 9. 1969, částka 9/1969 * Čl. I - Příloha 1 k vyhlášce č. 84/1965 Sb., ve znění vyhlášek č. 60/1967 Sb. a č. 37/1968 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Výchova učňů v učebních oborech uvedených v čl. I č. 1, kteří ve školním roce 1969/70 budou v těchto oborech ve druhém nebo třetím roce učebního poměru, bude dokončena za podmínek stanovených dosavadními předpisy. * Čl. III Aktuální znění od 1. 9. 1969 25 VYHLÁŠKA ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 27. února 1969, kterou se mění a doplňuje příloha 1 k vyhlášce ministerstva školství a kultury č. 84/1965 Sb., o učebních oborech a o finančním a hmotném zabezpečení učňů Ministerstvo školství České socialistické republiky stanoví v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky, Českou radou odborových svazů a ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 37 odst. 1 zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon): Čl. I Příloha 1 k vyhlášce č. 84/1965 Sb., ve znění vyhlášek č. 60/1967 Sb. a č. 37/1968 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. Učební obory č. 0105, 0307, 0361, 0621, 0804, 0901, 0902, 0906, 0918, 0921, 1052, 1324, 1325, 1402 a 1553 se mění takto: Označení učebního oboru \| \| \| \| Doba učebního poměru pro mládež, která ukončila \| ---\|---\|---\|---\|---\|--- povinnou školní docházku \| úplné střední všeobecné vzdělání Číslo \| Název \| Vyhrazeno pro hochy - H dívky - D \| Stručný popis učebního oboru \| celkem (roků) \| z toho délka přípravného období (měsíců) \| celkem (roků) \| z toho délka přípravného období (měsíců) \| Počet učňů na 1 mistra odborného výcviku \| Číselný znak odpovídajících učebních oborů podle dosavadních předpisů 1 \| 2 \| 3 \| 4 \| 5 \| 6 \| 7 \| 8 \| 9 \| 10 \| \| \| 01 - Hornictví \| \| \| \| \| \| „0105 \| strojník komplexně mechanizovaných porubů a předků \| H \| Práce v komplexně mechanizovaném porubu, obsluha dobývacích a razících strojů a ražení důlních děl. \| 3 \| 18 \| 1,5 \| 9 \| 12-15 \| 0105 \| \| \| 03 - Chemie \| \| \| \| \| \| 0307 \| strojník papírenské výroby \| H \| Výroba a zušlechťování vláknitých papírenských pololátek, výroba, zušlechťování a zpracování papíru a lepenek. Obsluha a základní péče o stroje a výrobní zařízení. Provádění provozně kontrolních zkoušek. \| 3 \| 22 \| 1,5 \| 10 \| 8 -12 \| 0307 0361 \| preparátor preparátorka \| H D \| Sběr, úprava, konzervace a preparace přírodovědného materiálu. Zhotovování přírodovědných preparátů pro dokumentační, výstavní a školské účely. \| -\| -\| 2 \| 10 \| indiv. výcvik \| 0361 \| \| \| 06 - Stavebnictví \| \| \| \| \| \| 0621 \| malíř pokojů \| H \| Příprava povrchu a malířské práce vápennými, klihovými, latexovými a olejovými barvami různými technikami. Opravy a údržba maleb. \| 3 \| 22 \| 2 \| 10 \| 8-10 \| 0821 \| \| \| 08 - Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů \| \| \| \| \| \| 0804 \| překližkář překližkářka \| H D \| Zpracování a obrábění dřeva a jiných hmot. Základní a odborné práce v odvětví výroby dýh, překližek a v přidružené výrobě. Seřizování a obsluha výrobních strojů a mechanismů. \| 3 \| 22 \| 1,5 \| 10 \| 10 -15 \| 0804 \| \| \| 09 - Polygrafie, zpracování papíru, film a fotografie \| \| \| \| \| \| 0901 \| sazeč sazečka \| H D \| Veškeré druhy prací při zhotovení tiskové formy knihtiskové techniky, obsluha a seřizování potřebných výrobních nástrojů, zařízení a strojů. \| 4 \| 22 \| 2 \| 10 \| 6-8 \| 0901 0902 \| tiskař na knihtiskových strojích \| H \| Příprava jedno- i vícebarevných tiskových forem, seřizování a obsluha knihtiskových strojů. Potiskování používaných materiálů. Používání měřicích přístrojů. \| 4 \| 22 \| 2 \| 10 \| 4-6 \| 0902 0906 \| tiskař na ofsetových strojích \| H \| Všechny druhy prací při zhotovování tiskové formy, tisku z plochy, seřizování a obsluha tiskových strojů a zařízení. Potiskování používaných materiálů. Používání měřicích přístrojů. \| 4 \| 22 \| 2 \| 10 \| 4-6 \| 0906 0918 \| razítkář razítkářka \| H D \| Zpracování hmot užívaných k zhotovování razítek. Základní a odborné práce v oboru. Seřizování a obsluha přístrojů a mechanismů. \| 3 \| 22 \| 1,5 \| 10 \| 8-12 \| 0918 0921 \| reprodukční grafik reprodukční grafička \| H D \| Všechny druhy prací grafické reprodukce v základních tiskových technikách, obsluha a seřizování potřebných výrobních strojů, zařízení a nástrojů. Používání měřicích přístrojů. \| 4 \| 22 \| 2 \| 10 \| 4-8 \| 0921 \| \| \| 10 - Textil a oděvnictví \| \| \| \| \| \| 1052 \| průmyslová modistka \| D \| Výroba dámských a dětských klobouků podle předloh. Šítí čepic. \| 2 \| 10 \| 1 \| 6 \| 9-12 \| 1052 \| \| \| 13 - Zemědělství a lesní hospodářství \| \| \| \| \| \| 1324 \| pěstitel mechanizátor) pěstitelka mechanizátorka)\| H D \| Obsluha strojů mechanizované rostlinné výroby, běžné opravy strojů. \| 1 \| \\- \| \\- \| \\- \| 9-12 \| 1324 1325 \| chovatel mechanizátor) chovatelka mechanizátorka)\| H D \| Ošetřování jednotlivých druhů hospodářských zvířat v mechanizované živočišné výrobě. \| 1 \| \\- \| \\- \| \\- \| 8-12 \| 1325 \| \| \| 14 - Doprava a spoje (provozní obory) \| \| \| \| \| \| 1402 \| železničář železničářka \| H D \| Základní provozní činnosti spojené se železniční dopravou a přepravou. \| 3 \| 22 \| 1,5 \| 10 \| 8 -12 \| 1402 \| \| \| 15 - Obchod, pohostinství a různé nevýrobní služby \| \| \| \| \| \| 1553 \| kuchař a číšník kuchařka a servírka \| H D \| Příprava jídel teplé a studená kuchyně, výroba moučníků a některých druhů cukrářských výrobků. Ošetřování, výčep a prodej nápojů. Oprava tabule a obsluha hostů při běžných i slavnostních příležitostech. Administrativní práce v provozovnách veřejného stravování. \| 3 \| 22 \| 1,5 \| 10 \| 10-15 \| 1553“ 2. Ve skupině učebních oborů 16 Rukodílná uměleckořemeslná výroba se u všech tříletých učebních oborů mění počínaje I. ročníky délka připravného období učebního poměru pro mládež, která ukončila povinnou školní docházku, na 22 měsíců. 3. Vyhlašují se tyto další učební obory: \| \| \| 01 - Hornictví\| \| \| \| \| \| ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- „0109\| vrtař\| H\| Obsluha vrtacího zařízení a kontrolních přístrojů. Určování vhodných režimů vrtání. Provádění speciálních prací (Injektáž, tlakové a čerpací zkoušky, výstroj a pažení vrtů).\| 3\| 22\| 1\| 9\| 12-15\| - \| \| \| 08 - Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů\| \| \| \| \| \| 0816\| mechanik výroby konstrukčních desek \| H\| Základní a odborné práce v odvětví výroby konstrukčních desek aglomerováním z pilin, třísek a vlákninových látek. Zpracování dřevného odpadu a jiných hmot. Seřizování a obsluha výrobních strojů a mechanismů.\| 3\| 22\| 1,5\| 10\| 10-15\| 0804 mechanička výroby konstrukčních desek \| D \| \| \| 10 - Textil a oděvnictví\| \| \| \| \| \| 1057\| modistka \| D\| Samostatné modelování a opravy dámských a dětských klobouků podle vlastních návrhů, příp. podle předloh a podle požadavku zákazníků.\| 3\| 22\| 1,5\| 10\| 10-12\| 1052 \| \| \| 14 - Doprava a spoje (provozní obory)\| \| \| \| \| \| 1421\| traťový strojník\| H\| Obsluha, údržba a opravy strojů a zařízení používaných při opravě a obnově železničního svršku a spodku.\| 3\| 22\| 1,5\| 10\| 8-12\| -“ 4. Zrušuje se učební obor 0511 mechanik rádiových spojů, mechanička rádiových spojů, příprava kvalifikovaných pracovníků bude zajišťována ve studijním oboru 10-2-06 Spojová technika.) Čl. II Výchova učňů v učebních oborech uvedených v čl. I č. 1, kteří ve školním roce 1969/70 budou v těchto oborech ve druhém nebo třetím roce učebního poměru, bude dokončena za podmínek stanovených dosavadními předpisy. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1969. Ministr: Prof. Ing. Dr. Bezdíček, DrSc. v. r. ) Podmínkou přijetí do učebního oboru č. 1324 a 1325 je vyučení v učebním oboru č. 1308 zemědělec mechanizátor, zemědělkyně mechanizátorka. *) Výnos ministerstva školství č. 7/1967 Ú. v., jímž se upravují nomenklatury skupin a oborů studia na vysokých školách, konzervatořích, středních odborných a odborných školách, ve znění výnosů č. 24/1967 Ú. v. a č. 18/1968 Ú. v.
Vyhláška Ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 26/1969 Sb.	Vyhláška Ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 26/1969 Sb. Vyhláška ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě Vyhlášeno 15. 4. 1969, datum účinnosti 15. 4. 1969, částka 10/1969 * Článek I - Vyhláška ministerstva financí č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, se mění a doplňuje takto: * Článek II Aktuální znění od 15. 4. 1969 26 VYHLÁŠKA ministerstva financí Slovenské socialistické republiky ze dne 4. března 1969, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě Ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky v dohodě se Státní bankou československou, oblastním ústavem pro Slovensko a dalšími zúčastněnými ústředními úřady Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 391 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., podle § 20 zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky, a podle § 508 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.: Článek I Vyhláška ministerstva financí č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, se mění a doplňuje takto: 1. § 2 odst. 1 zní: „a) Na výstavbu bytů poskytuje stát stavebním bytovým družstvům (dále jen „družstvo“) příspěvek, a to na každý byt ve výši 8100 Kčs a na každý m2 užitkové plochy) bytů v příslušném domě ve výši 1055 Kčs, jde-li o výstavbu prováděnou dodavatelsky, popř. 975 Kčs, jde-li o výstavbu prováděnou svépomocí.) b) K úhradě cenových přirážek na územích se ztíženými výrobními podmínkami) se sazby příspěvků na každý m2 užitkové plochy bytů, uvedené pod písm. a), zvyšují - u výstavby prováděné dodavatelským způsobem v Bratislavě o 90 Kčs, v určených okresech o 60 Kčs;) - u výstavby prováděné svépomocí o 30 Kčs v Bratislavě a o 20 Kčs v určených okresech. c) K užitkové ploše jednotlivých bytů, pokud přesahuje 85 m2, se při stanovení příspěvku podle písm. a), popř. b) nepřihlíží.“ 2. § 12 se doplňuje o odstavce 9, 10, 11 a 12 tohoto znění: „(9) Na každý samostatný byt v rodinném domku, stavěném v souladu s koncepcí dlouhodobého vývoje osídlení) na základě stavebního povolení vydaného po 1. lednu 1967, pokud na něj nebylo do 1. ledna 1969 vydáno povolení k užívání, se poskytuje stavebníkům příspěvek k cenovému vyrovnání v částce - 8000 Kčs, jestliže stavební povolení bylo vydáno po 1. lednu 1969, - 5000 Kčs, jestliže stavební povolení bylo vydáno v roce 1968, - 2000 Kčs, jestliže stavební povolení bylo vydáno v roce 1967; poskytnutí příspěvku je vázáno podmínkou, že stavba bude provedena v souladu se stavebním povolením. Příspěvek se obdobně poskytne také na přestavbu, přístavbu apod., kterou se získá nový samostatný byt v rodinném domku. (10) Příspěvek podle odstavce 9 přizná na základě žádosti stavebníka národní výbor (stavební úřad), který vydal stavební povolení. Rozhodnutí zašle v opise pobočce Slovenské státní spořitelny (dále jen „spořitelna“), u níž má stavebník soustředěny finanční prostředky na výstavbu; spořitelna na základě tohoto rozhodnutí uhradí příspěvek na bezúročný účet stavebníka s tím, že z něho mohou být čerpány jen náklady spojené s příslušnou výstavbou. (11) Jestliže stavba byla provedena v souladu se stavebním povolením a povolení k jejímu užívání bylo vydáno po 1. lednu 1969 do 36 měsíců ode dne vydání stavebního povolení, uhradí spořitelna stavebníkovi na základě potvrzení národního výboru (stavebního úřadu) o uvedených skutečnostech další příspěvek v částce 4000 Kčs. Tohoto příspěvku se použije především k úhradě případné půjčky, kterou spořitelna stavebníkovi poskytla (§ 13). Nebyla-li taková půjčka poskytnuta, vyplatí spořitelna tento příspěvek stavebníkovi podle jeho dispozic. 12. Prostředky na úhradu příspěvků podle odstavců 9 až 11 jsou spořitelně poskytovány ze státního rozpočtu.“ 3. § 13 odst. 3 zní: „(3) Sdruží-li se stavebníci do družstva pro výstavbu rodinných domků a výstavbu financuje banka, poskytuje družstvu až do doby převodu domků do osobního vlastnictví jednotlivých členů úvěr za úrokovou sazbu uvedenou v odstavci 2. Družstvo je povinno před zahájením výstavby prokázat, že prostředky potřebné ke splacení úvěru při převodu domků do osobního vlastnictví mají členové družstva zajištěny u spořitelny na vkladních knížkách vinkulovaných pro družstvo, popř. prohlášením, že na chybějící prostředky požádají spořitelnu o poskytnutí půjčky. Příspěvky poskytované jednotlivým členům podle § 12 odst. 9 až 12 budou poukazovány bance na účet družstva.“ 4. § 16 zní: „V jednotlivých zvlášť odůvodněných případech mohou povolit příslušné ústřední úřady výjimku z ustanovení § 11 odst. 1 a 2, popř. krajské národní výbory (Národní výbor hlavního města Slovenska Bratislavy) výjimku z § 12 odst. 1, 2, 5, 9 a 11.“ 5. § 18 odst. 1 zní: „Dosud platných předpisů (§ 19) se použije pro družstevní bytovou výstavbu zahájenou před 1. lednem 1969 a pro individuální bytovou výstavbu povolenou před 1. lednem 1968 s výjimkou § 12 odst. 3 vyhlášky č. 191/1964 Sb. U družstevní bytové výstavby, která byla k 1. lednu 1969 už rozestavěna, se k úhradě zvýšených nákladů, vyplývajících z úpravy cen stavebních hmot a stavebních prací platných od 1. ledna 1969, poskytne příspěvek k cenovému vyrovnání přiměřeně podle vyhlášky č. 61/1967 Sb., popř. vyhlášky č. 24/1968 Sb. Mimořádná cenová přirážka*) se však družstvu uhrazuje jen u objemů prací prováděných dodavatelsky.“ Článek II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Martinka v. r. ) Užitkovou plochou bytu se rozumí plocha ve smyslu ČSN 73 4301 (bez plochy lodžií a balkónů). ) Rozumí se tím výstavba, kterou národní výbor družstvu určil jako výstavbu svépomocnou. ) Pokyny ministerstva stavebnictví a těžkého průmyslu ze dne 21. 12. 1968 č. 3495/cen/68, kterými se mění a doplňují pokyny pro určování některých vedlejších rozpočtových nákladů staveb ze dne 22. 12. 1966. ) Viz poznámku *) k § 11 odst. 1. ) Výnos ministerstva stavebnictví ze dne 21. prosince 1968 o změně cen stavebních prací k 1. lednu 1969.
Vyhláška Rady Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě č. 29/1969 Sb.	Vyhláška Rady Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě č. 29/1969 Sb. Vyhláška rady Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě, kterou se určuje další městský národní výbor v Západoslovenském kraji stavebním úřadem Vyhlášeno 15. 4. 1969, datum účinnosti 1. 1. 1969, částka 10/1969 * § 1 - Rada Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zák. č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, stavebním úřadem * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969. Aktuální znění od 1. 1. 1969 29 VYHLÁŠKA rady Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě ze dne 26. února 1969, kterou se určuje další městský národní výbor v Západoslovenském kraji stavebním úřadem § 1 Rada Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zák. č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, stavebním úřadem Městský národní výbor Brezová pod Bradlom, okres Senica nad Myjavou. § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969. Tajemník: Ing. Gonda v. r. Předseda: Ing. Košťál v. r.
Vyhláška Rady Středoslovenského krajského národního výboru v Banské Bystrici č. 30/1969 Sb.	Vyhláška Rady Středoslovenského krajského národního výboru v Banské Bystrici č. 30/1969 Sb. Vyhláška rady Středoslovenského krajského národního výboru v Banské Bystrici, kterou se určuje další městský národní výbor v kraji stavebním úřadem Vyhlášeno 15. 4. 1969, datum účinnosti 1. 4. 1969, částka 10/1969 * § 1 - Rada Středoslovenského krajského národního výboru v Banské Bystrici určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, stavebním úřadem * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1969. Aktuální znění od 1. 4. 1969 30 VYHLÁŠKA rady Středoslovenského krajského národního výboru v Banské Bystrici ze dne 19. února 1969, kterou se určuje další městský národní výbor v kraji stavebním úřadem § 1 Rada Středoslovenského krajského národního výboru v Banské Bystrici určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, stavebním úřadem Městský národní výbor v Ilavě, okr. Považská Bystrica. § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1969. Tajemník: JUDr. Janečko v. r. Předseda: Ing. Litvaj v. r.
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 35/1969 Sb.	Nařízení vlády České socialistické republiky č. 35/1969 Sb. Vládní nařízení České socialistické republiky o zřízení právnické fakulty na Universitě J. E. Purkyně v Brně a fakulty technologické na Vysokém učení technickém v Brně Vyhlášeno 25. 4. 1969, datum účinnosti 25. 4. 1969, částka 13/1969 * § 1 - Na Universitě J. E. Purkyně v Brně se zřizuje fakulta právnická. * § 2 - Na Vysokém učení technickém v Brně se zřizuje fakulta technologická se sídlem v Gottwaldově. * § 3 - Toto vládní nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 25. 4. 1969 35 VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ České socialistické republiky ze dne 15. dubna 1969 o zřízení právnické fakulty na Universitě J. E. Purkyně v Brně a fakulty technologické na Vysokém učení technickém v Brně Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 32 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách: § 1 Na Universitě J. E. Purkyně v Brně se zřizuje fakultafakulta právnická. § 2 Na Vysokém učení technickém v Brně se zřizuje fakultafakulta technologická se sídlem v Gottwaldově. § 3 Toto vládní nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ing. Rázl v. r.
Vyhláška Českého cenového úřadu č. 74/1969 Sb.	Vyhláška Českého cenového úřadu č. 74/1969 Sb. Vyhláška Českého cenového úřadu o cenách Vyhlášeno 2. 7. 1969, datum účinnosti 1. 7. 1969, částka 28/1969 * Čl. 1 - Pro způsob řízení, tvorby a kontroly cen výrobků, prací, služeb a činností (dále jen „výrobky“) poskytovaných za peněžitou náhradu, s výjimkou náhrad poskytovaných při vyvlastnění nemovitostí,) a pro působnost státních orgánů a socialistických organizací Čl. 2 - Působnost Státní komise pro finance, ceny a mzdy a ostatních ústředních orgánů uvedená v ustanoveních vyhlášky č. 47/1967 Sb., o cenách,*) přešla (podle zákona České národní rady č. 2/1969 Sb.) v České socialistické republice na Český cenový úřad, pokud n Čl. 3 - S platností pro Českou socialistickou republiku se mění ustanovení vyhlášky č. 47/1967 Sb., o cenách, v jednotlivých paragrafech a odstavcích takto: (§ 10 — § 52) * Čl. 4 - S platností pro Českou socialistickou republiku se zrušují ustanovení § 32, § 42 odst. 3 a 5, § 43 odst. 1 a § 46 odst. 3 vyhlášky č. 47/1967 Sb., o cenách, popř. se podle nich nepostupuje. * Čl. 5 Aktuální znění od 1. 1. 1972 (164/1971 Sb.) 74 VYHLÁŠKA Českého cenového úřadu ze dne 2. července 1969 o cenách Český cenový úřad podle čl. 144, odst. 1 a 2 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, a § 17 zákona č. 53/1968 Sb., o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů, a § 2 a 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, stanoví: Čl. 1 Pro způsob řízení, tvorby a kontroly cen výrobků, prací, služeb a činností (dále jen „výrobky“) poskytovaných za peněžitou náhradu, s výjimkou náhrad poskytovaných při vyvlastnění nemovitostínemovitostí,) a pro působnost státních orgánů a socialistických organizací v oblasti cen na území České socialistické republiky platí vyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 47/1967 Sb., o cenách, pokud se v dalších ustanoveních nestanoví jinak. Čl. 2 Působnost Státní komise pro finance, ceny a mzdy a ostatních ústředních orgánů uvedená v ustanoveních vyhlášky č. 47/1967 Sb., o cenách,) přešla (podle zákona České národní rady č. 2/1969 Sb.) v České socialistické republice na Český cenový úřad, pokud není podle ústavních a federálních zákonů přenesena na federální orgány. Čl. 3 S platností pro Českou socialistickou republiku se mění ustanovení vyhlášky č. 47/1967 Sb., o cenách, v jednotlivých paragrafech a odstavcích takto: § 10 Limitované ceny (1) Do kategorie limitovaných cen se zařazují zejména skupiny výrobků, popř. výrobky výrobních oborů, u nichž dochází k časté obměně sortimentu, anebo skupiny výrobků širokého sortimentu sice poměrně málo obměňovaného, u nichž je však třeba vytvořit podmínky pro oboustranné pružné ovlivňování nabídky a poptávky mezi dodavateli a odběrateli a kde je proto účelné řídit jenom vývoj úrovně cen na základě dohod o zabezpečení ekonomicky odůvodněného a společensky žádoucího vývoje cen (dále jen „dohody o vývoji cen“). (2) Jestliže nejsou dohody o vývoji cen uzavřeny, platí pro takové skupiny výrobků, popř. výrobky výrobních oborů maximální ceny podle § 11 odst. 1 písm. a), pokud není zvlášť stanovena regulace cen a) uplatněním minimálních nebo směrných cen podle § 11 odst. 1 písm. b) a c), b) limitováním (stanovením, změnou) úrovně cen podle § 15 odst. 2 písm. a). (3) Regulace vývoje úrovně limitovaných cen může být na základě rozhodnutí Českého cenového úřadu doplněna, popř. nahrazena stanovením a) povinné předběžné registrace připravovaných změn úrovně cen skupin výrobků (dílčích úrovní cen) nebo b) závazných pravidel pro tvorbu cen jednotlivých výrobků nebo c) zvláštního způsobu sledování vývoje úrovně cen. Tato doplňující opatření mohou být uplatněna také v rámci dohod o vývoji cen. § 12 Volné ceny Do kategorie volných cen se zařazují zejména a) výrobky s trvalým předstihem nabídky před poptávkou, b) výrobky objemově nevýznamné z hlediska výroby a spotřeby, u nichž lze odůvodněně předpokládat, že případné zvýšení cen vyvolá přiměřené snížení poptávky nebo zvýšení nabídky, c) módní novinky na předem stanovenou dobu a výrobky luxusního provedení, d) výrobky označené příslušnými orgány jako technicky pokrokové a výrobky při povinném hodnocení zařazené do I. jakostního stupně s výjimkou těch potravinářských výrobků, které jsou zařazeny do kategorie pevných nebo maximálních cen, e) výrobky pro vývoz a z dovozu, pokud není stanoveno jinak, f) prototypy, unikáty, modely, vzorky a výrobky z ověřovacích sérií, h) výrobky škol a sociálních a výchovných zařízení, i) úplaty za užívání základních prostředků a předmětů postupné spotřeby, pokud není stanoveno jinak. § 13 Postup při zařazování výrobků do cenových kategorií (3) Výrobky, o jejichž zařazení do cenových kategorií není výslovně rozhodnuto, jsou až do rozhodnutí zařazeny do kategorie pevných cen s výjimkou výrobků uvedených v § 12 písm. e) až i), které jsou zařazeny do kategorie volných cen. § 19 (3) Ustanovení této části neplatí pro stanovení volných cen a realizačních cen výrobků zařazených do kategorie limitovaných cen; tyto ceny se tvoří dohodou mezi dodavatelem a odběratelem, přičemž dodavatel je ve stanovených případech omezen rozhodnutím podle § 10 odst. 3 písm. a) a b). § 25 Přirážky a srážky (3) Při stanovení přirážek nebo srážek se postupuje jako při sjednávání volných cen, pokud nejsou stanoveny jako pevné nebo maximální. § 34 Ústřední orgány České socialistické republiky (1) Český cenový úřad kromě působnosti uvedené v ostatních částech vyhlášky a) stanoví 1. pevné, maximální, minimální a směrné ceny nových výrobků, pokud jejich stanovení nespadá do působnosti federálních orgánů anebo pokud podle dalších ustanovení této vyhlášky je nestanoví KNV, popř. oborová ředitelství, 2. změny pevných, maximálních, minimálních nebo směrných cen, 3. zařazení výrobků do kategorií cen, b) uzavírá s organizacemi (oborovými ředitelstvími) dohody o vývoji cen (§ 14), c) předkládá federálnímu výboru pro ceny návrhy na stanovení a změny cen v rozsahu spadajícím do působnosti federálních orgánů a vyhlašuje rozhodnutí federálního výboru pro ceny, popř. federální vlády (s výjimkou výrobků vojenské techniky a letadel). (2) Ústřední orgány České socialistické republiky s odvětvovou působností předkládají Českému cenovému úřadu návrhy cenových opatření v oblasti své působnosti podle svého uvážení, popř. podle dohody. Český cenový úřad s nimi projednává návrhy svých zásadních opatření v oblasti cenové politiky a regulace cen (popř. i návrhy dohod o vývoji cen), a to podle individuálních dohod o spolupráci v oblasti cen. Obdobný postup platí ve vztahu k zájmovým svazům. (3) Zvláštní působnost vykonávají: a) ministerstvo výstavby a techniky, které 1. stanoví ceny podle odst. 1 písm. a) v oblasti cen projektových prací a inženýrských činností podle zásad stanovených Českým cenovým úřadem, 2. rozhoduje pro účely cenového řízení, zda jde o technicky pokrokové anebo technicky zastaralé výrobky [§ 13 odst. 4 písm. b) a § 51 odst. 1 písm. c)], b) ministerstvo zemědělství a výživy, které 1. předkládá Českému cenovému úřadu návrhy na opatření podle odst. 1 písm. a) v oblasti nákupních cen zemědělských výrobků a příplatků k nim, 2. stanoví a vyhlašuje v dohodě s Českým cenovým úřadem prodejní ceny výrobků, prací a služeb vyráběných organizacemi ministerstva zemědělství a výživy a velkoobchodní ceny výrobků, výkonů, prací a služeb strojních traktorových stanic a opraven zemědělských strojů, dodávaných (poskytovaných) zemědělským organizacím spadajícím do působnosti ministerstva zemědělství a výživy ČSR, c) ministerstvo obchodu, které předkládá Českému cenovému úřadu návrhy na opatření podle odst. 1 písm. a) v oblasti obchodního rozpětí potravinářského a průmyslového spotřebního zboží prodávaného obchodními organizacemi v oblasti jeho působnosti, d) ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo dopravy, ministerstvo pošt a telekomunikací, Český geologický úřad a Český úřad geodetický a kartografický, které předkládají Českému cenovému úřadu návrhy na opatření podle odst. 1 písm. a) v oblasti své působnosti v rozsahu výrobků dohodnutých s Českým cenovým úřadem, e) ministerstvo průmyslu stanoví ceny podle odst. 1 písm. a) v oboru dodávek důlně stavebních prací a konstrukcí podle zásad projednaných s Českým cenovým úřadem. § 35 Krajské národní výbory Krajské národní výbory a) vykonávají působnost uvedenou v § 34 odst. 1 písm. a) 1 a 2 u výrobků místního hospodářství, výrobních družstev a soukromých výrobců (s výjimkou cen stavebních prací), a je-li na ně tato působnost přenesena, též u výrobků dalších organizací; cenové porovnání se provádí a zásada jednotnosti cen se vztahuje jen na výrobky, které jsou vyráběny organizacemi místního hospodářství a výrobními družstvy v obvodu působnosti KNV, b) mohou přenést na národní výbor nižšího stupně svou působnost u cen výrobků vyráběných a popř. spotřebovávaných výhradně nebo převážně v jejich obvodu. § 38 Ministerstvo financí projednává s Českým cenovým úřadem návrh zásad pro stanovení a změny základních (pevně stanovených) složek cen, pokud jde o složky cen, které jsou hrazeny ze státního rozpočtu (účelové cenové dotace, intervence apod.) nebo odváděné do státního rozpočtu (daň z obratu, cenové přirážky a srážky v zahraničním obchodě apod.). § 39 (1) Ustanovení § 40 až 43 platí pro cenové řízení o pevných, maximálních, minimálních a směrných cenách, popř. pro návrhy na změny úrovně cen (§ 7 odst. 2), které organizace předkládají Českému cenovému úřadu, popř. jiným ústředním orgánům uvedeným v § 34 odst. 3. (2) Na uzavírání dohod o vývoji cen (§ 14) se ustanovení § 40 až 43 nevztahují. Postup při jejich předkládání a projednávání určí Český cenový úřad. § 42 (1) Návrh ceny nového výrobku nebo návrh na změnu ceny vypracovávají a předkládají Českému cenovému úřadu, popř. jinému pověřenému orgánu dodavatelské, popř. odběratelské organizace nebo jim nadřízené orgány. § 44 Stanovení ceny (1) Pevné, maximální, minimální a směrné ceny se stanoví nebo mění rozhodnutím o ceně, volné ceny a realizační ceny výrobků zařazených do kategorie limitovaných cen dohodou organizací, a to zpravidla v hospodářské smlouvě, popř. podle odstavců 5, 6 a 7. Pokud maximální, minimální nebo směrnou cenu stanoví podle § 36 odst. 1 oborová ředitelství, musí tak učinit do 15 dnů od obdržení stanoviska hlavního odběratele (§ 42 odst. 6), popř. po projednání zamítavého stanoviska hlavního odběratele (§ 42 odst. 7). § 45 Cenové spory (1) Vznikne-li spor při stanovení maximální, minimální nebo směrné ceny oborovým ředitelstvím podle § 36 odst. 1, stanoví cenu Český cenový úřad. (2) Návrh na stanovení ceny podle odst. 1 je oborové ředitelství povinno předložit Českému cenovému úřadu ihned po projednání zamítavého stanoviska s hlavním odběratelem (§ 42 odst. 7). § 46 Působnost v kontrole cen (1) Kontrolu cen provádí Český cenový úřad a orgány pověřené kontrolou podle zvláštních předpisů (zvláštní kontrolní orgány) a organizace (odběratelská kontrola). § 50 (2) Dodatkový odvod se ukládá ve výši prostředků neoprávněně získaných podle odst. 1 snížené o částku, která již byla odvedena do státního rozpočtu. (3) Úhrn neoprávněně získaných prostředků lze po dohodě mezi prověřovanou organizací a kontrolním orgánem stanovit výběrovým způsobem. Nedojde-li k takové dohodě, může kontrolní orgán uložit prověřované organizaci, aby sama provedla dokladovou revizi vedoucí k přesnému vyčíslení výše neoprávněně získaných prostředků. U nestandardních strojírenských výrobků, ve stavební výrobě a v organizacích poskytujících práce a služby obyvatelstvu může být úhrn neoprávněně získaných prostředků vyčíslen výběrovým způsobem podle rozhodnutí Českého cenového úřadu, popř. jiných zvláštních kontrolních orgánů. § 52 (1) V dohodě s Českým cenovým úřadem vydávají a) Úřad pro normalizaci a měření zásadní opatření v otázkách stanovení cen za řešení úkolů technické normalizace a cen (úplat) za výkony státních zkušeben, b) Český statistický úřad pokyny pro statistiku cen. (2) Organizace jsou povinny vydávat ceníky, dodatky k ceníkům (nejméně jednou za rok), seznamy cen apod. Nedílnou součástí ceníků je vyznačení orgánů a jejich výnosů o stanovení cen a cenové kategorie, cenové dodací podmínky, popř. způsoby tvorby cen apod. U cen stanovených ústředními orgány, popř. vládou, určí vydavatele ceníků Český cenový úřad. O cenách výrobků určených pro prodej obyvatelstvu musí být v příslušných provozovnách zajištěna každému přístupná, přesná a úplná informace (ceník, výměr, popř. doklad o účtované ceně). Čl. 4 S platností pro Českou socialistickou republiku se zrušují ustanovení § 32, § 42 odst. 3 a 5, § 43 odst. 1 a § 46 odst. 3 vyhlášky č. 47/1967 Sb., o cenách, popř. se podle nich nepostupuje. Čl. 5 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1969. Ministr-předseda: Dr. Jaška v. r. ) Vyhláška č. 43/1969 Sb., o cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastňování nemovitostí. **) § 5 odst. 2, § 7 odst. 1 a 2, § 8 odst. 2, § 13, § 14 odst. 1, § 15 odst. 2, § 16, § 18, § 22 odst. 4, § 23 odst. 2, § 24 písm. d), § 30 odst. 3, § 33, § 36 odst. 1 písm. a) 1 a b), odst. 4, § 42 odst. 4, 6-8, § 43 odst. 3, § 44 odst. 1 a 5, § 46, § 50 odst. 1, 5 a 8, § 51 odst. 3, § 52 odst. 1, § 54, § 55.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 80/1969 Sb.	Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 80/1969 Sb. Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví Vyhlášeno 21. 7. 1969, datum účinnosti 1. 9. 1969, částka 29/1969 * Článek první - Vyhláška č. 44/1966 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, ve znění vyhlášky č. 90/1967 Sb., se mění a doplňuje takto: * Článek druhý - Zrušuje se část první směrnic č. 1/1968 Věst. MZd, o podmínkách pro rozšíření způsobilosti středních zdravotnických pracovníků k výkonu povolání v dalším oboru a o jejich dalším vzdělávání.) Článek třetí Aktuální znění od 1. 9. 1969 80 VYHLÁŠKA ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky ze dne 7. července 1969, kterou se mění a doplňuje vyhláška o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky stanoví v dohodě s ministerstvem školství České socialistické republiky a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 54 odst. 1 a § 58 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu: Článek první Vyhláška č. 44/1966 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, ve znění vyhlášky č. 90/1967 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. Ustanovení § 4 odst. 3 zní: „(3) Povolání dentisty mohou vykonávat zdravotničtí pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu tohoto povolání podle dřívějších předpisů.)“ 2. Ustanovení § 6 odst. 2 zní: „(2) Střední zdravotnický pracovník může být převeden na práci v jiném oboru, než pro který získal způsobilost, jen výjimečně a pouze na pracoviště, která určí ministerstvo zdravotnictví. Přechodně lze takové opatření učinit se souhlasem pracovníka na dobu šesti měsíců a bez jeho souhlasu, vyžaduje-li to nezbytná provozní potřeba organizace, nejdéle celkem na dobu třiceti pracovních dnů v kalendářním roce.) Na delší dobu lze takové opatření učinit se souhlasem pracovníka a za předpokladu, že se pracovník zaváže rozšířit své znalosti i pro tuto odbornou činnost a nejpozději do dvou let ode dne převedení složit na střední zdravotnické škole zkoušky v rozsahu stanoveném ministerstvem zdravotnictví.“ 3. Ustanovení § 7 zní: „§ 7 (1) Nižší zdravotničtí pracovníci vykonávají podle pokynů lékaře a pod vedením středních zdravotnických pracovníků odbornou činnost vyžadující zdravotnické vzdělání. (2) Nižšími zdravotnickými pracovníky jsou ošetřovatelka, pěstounka, zubní instrumentářka, masér, pitevní laborant - preparátor a dezinfektor. (3) Pracovní náplň jednotlivých oborů nižších zdravotnických pracovníků stanoví ministerstvo zdravotnictví. (4) Nižší zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání absolvováním zdravotnické školy nebo dlouhodobého odborného kursu podle osnov schválených ministerstvem zdravotnictví a složením předepsaných zkoušek.“ 4. Ustanovení § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Pomocní zdravotničtí pracovníci (1) Pomocní zdravotničtí pracovníci vykonávají pod vedením výše kvalifikovaných odborných pracovníků činnost vyžadující krátkodobé zdravotnické vzdělání. (2) Pomocnými zdravotnickými pracovníky jsou sanitářky (sanitáři) pro jednotlivé úseky práce. (3) Pracovní náplň jednotlivých oborů pomocných zdravotnických pracovníků stanoví ministerstvo zdravotnictví. (4) Pomocní zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání absolvováním odborného školení a složením závěrečné zkoušky. Toto školení je organizováno ve zdravotnických zařízeních podle učebních plánů a osnov schválených ministerstvem zdravotnictví.“ 5. Ustanovení § 12 odst. 2 zní: „(2) Základní rozsah znalostí v jednotlivých specializačních oborech stanoví specializační náplně, které vydává Institut pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů (dále jen „Institut“) po schválení ministerstvem zdravotnictví.“ 6. Ustanovení § 16 odst. 1 zní: „(1) Specializační průprava pro první specializaci začíná všeobecnou částí, jejímž cílem je upevnit a prohloubit pod vedením zkušeného odborníka teoretické i praktické znalosti získané v průběhu studia. Krajský národní výbor, u lékařů pracujících v ústředně řízených organizacích ministerstvo zdravotnictví, může v jednotlivých případech určit, že lékaři absolvují všeobecnou část specializační průpravy v prvních třech letech vlastní specializační průpravy. Takové opatření se oznámí Institutu.“ 7. Z ustanovení § 21 se vypouští odstavec 2. 8. Hlava pátá včetně nadpisu zní: „HLAVA PÁTÁ Další vzdělávání nižších a pomocných zdravotnických pracovníků § 42 (1) Další vzdělávání nižších zdravotnických pracovníků a pomocných zdravotnických pracovníků je založeno především na plynulém zdokonalování jejich znalostí a dovedností při práci pod vedením středních zdravotnických pracovníků, lékařů nebo farmaceutů. (2) Podle potřeb zdravotnických služeb se mohou nižší zdravotničtí pracovníci a pomocní zdravotničtí pracovníci zúčastňovat dalšího vzdělávání obdobně jako střední zdravotničtí pracovníci.“ 9. Zrušuje se ustanovení § 50 odst. 3. 10. Ustanovení § 52 zní: „§ 52 (1) Nižšími zdravotnickými pracovníky podle této vyhlášky jsou též pomocní střední zdravotničtí pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu povolání podle dřívějších předpisů, a pracovníci, kteří podle těchto předpisů získali způsobilost k výkonu povolání nižšího zdravotnického pracovníka a pracují v oboru ke dni počátku účinnosti této vyhlášky déle než tři roky. (2) Pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu povolání nižšího zdravotnického pracovníka podle dřívějších předpisů a nepracují v oboru ke dni počátku účinnosti této vyhlášky déle než tři roky, si mohou doplnit takto získanou způsobilost doškolením podle osnov schválených ministerstvem zdravotnictví.“ 11. Za ustanovení § 52 se vkládá ustanovení § 52a, které zní: „§ 52a Ministerstvo zdravotnictví může v odůvodněných případech zhodnotit vzdělání zdravotnických pracovníků získané podle dřívějších předpisů a přiznat jim na jeho základě způsobilost k výkonu povolání nebo specializaci podle této vyhlášky, popřípadě stanovit jiný termín a způsob kvalifikační atestace nebo závěrečné zkoušky; přitom přiznání způsobilosti, popřípadě specializace může být vázáno na úspěšný výkon zkoušky.“ Článek druhý Zrušuje se část první směrnic č. 1/1968 Věst. MZd, o podmínkách pro rozšíření způsobilosti středních zdravotnických pracovníků k výkonu povolání v dalším oboru a o jejich dalším vzdělávání.) Článek třetí Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1969. Ministr: Dr. Vlček v. r. ) Vládní nařízení č. 25/1951 Sb., o dentistech, a ustanovení čl. I č. 1 vyhlášky č. 90/1967 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 44/1966 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví. ) § 37 odst. 3 písm. c) zákoníku práce. ) Směrnice byly registrovány v částce 8/1968 Sb.
Zákon Slovenské národní rady č. 86/1969 Sb.	Zákon Slovenské národní rady č. 86/1969 Sb. Zákon Slovenské národní rady o státním rozpočtu Slovenské socialistické republiky na rok 1969 Vyhlášeno 28. 7. 1969, datum účinnosti 28. 7. 1969, částka 31/1969 * § 1 - Schváleni výše státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky * Společná a závěrečná ustanovení * § 2 - Rozpočtové příjmy a výdaje příslušející do státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky, které byly uskutečněny v době od 1. ledna 1969 do účinnosti zákona o státním rozpočtu Slovenské socialistické republiky na rok 1969, se zúčtují na tento rozpoče * § 3 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášeni. č. 1 zákona SNR č. 86/1969 Sb. č. 2 zákona SNR č. 86/1969 Sb. Aktuální znění od 28. 7. 1969 86 ZÁKON Slovenské národní rady ze dne 14. července 1969 o státním rozpočtu Slovenské socialistické republiky na rok 1969 Slovenská národní rada se usnesla na tomto zákoně: § 1 Schváleni výše státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky (1) Celkové příjmy státního rozpočtu na rok 1969 se stanoví částkou\| 40 520 247 000 Kčs ---\|--- celkové výdaje státního rozpočtu (příloha č. 1)\| 40 520 247 000 Kčs. (2) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy rozpočty národních výborů souhrnným finančním vztahem k státnímu rozpočtu Slovenské socialistické republiky (dotacemi ze státního rozpočtu) ve výši 5 561 700 000 Kčs a účelovými subvencemi poskytovanými ze státního rozpočtu do rozpočtů národních výborů ve výši 5 575 100 000 Kčs (příloha č. 2). (3) Vláda Slovenské socialistické republiky může upravit souhrnný finanční vztah rozpočtů národních výborů k státnímu rozpočtu i účelové subvence poskytované ze státního rozpočtu do rozpočtů národních výborů, změní-li se v důsledku jejího opatření nebo opatření ústředních orgánů státní správy SSR podmínky, za nichž byl souhrnný finanční vztah, případně účelové subvence stanoveny; tyto úpravy provede v rozsahu vyplývajícím z finančních důsledků těchto opatření. (4) Vláda Slovenské socialistické republiky může upravit státní rozpočet Slovenské socialistické republiky o důsledky vyplývající ze změn organizace národních výborů, nového uspořádání bankovního systému a jiných organizačních změn Společná a závěrečná ustanovení § 2 Rozpočtové příjmy a výdaje příslušející do státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky, které byly uskutečněny v době od 1. ledna 1969 do účinnosti zákona o státním rozpočtu Slovenské socialistické republiky na rok 1969, se zúčtují na tento rozpočet. § 3 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášeni. Klokoč v. r. Ing. Hanus v. r. Příloha č. 1 zákona SNR č. 86/1969 Sb. Celkový přehled státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky na rok 1969 Příjmy\| (v tis. Kčs) ---\|--- Příjmy ze socialistického hospodářství \| 28 781 518 Daně, dávky a poplatky od obyvatelstva\| 146 300 Ostatní příjmy\| 597 819 Dotace a subvence ze státního rozpočtu federace\| 10 994 610 Úhrn\| 40 520 247 \| Výdaje\| (v tis. Kčs) Hospodářství\| 15 655 115 Kulturní a sociální opatření\| 12 600 074 Obrana a bezpečnost\| 605 107 Správa\| 523 151 Dotace a subvence národním výborům\| 11 136 800 Úhrn\| 40 520 247 Příloha č. 2 zákona SNR č. 86/1969 Sb. Souhrnný finanční vztah a subvence do rozpočtů národních výborů obsažené ve státním rozpočtu Slovenské socialistické republiky na rok 1969 Kraj\| Souhrnný finanční vztah (v tis. Kčs)\| Účelové subvence (v tis. Kčs) ---\|---\|--- Národní výbor hlavního města Slovenska Bratislavy\| 286 400\| 830 500 Západoslovenský\| 1 588 300\| 1 451 200 Středoslovenský\| 1 879 000\| 1 519 600 Východoslovenský\| 1 810 000\| 1 655 500 Ostatní subvence pro národní výbory\| —\| 118 300 Úhrn\| 5 561 700\| 5 575 100
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 100/1969 Sb.	Nařízení vlády České socialistické republiky č. 100/1969 Sb. Vládní nařízení České socialistické republiky o zřízení farmaceutické fakulty University Karlovy v Praze a o změnách v organizaci Vysoké školy chemickotechnologické v Praze Vyhlášeno 27. 8. 1969, datum účinnosti 27. 8. 1969, částka 34/1969 * § 1 - Na Universitě Karlově v Praze se zřizuje fakulta farmaceutická se sídlem v Hradci Králové. * § 2 - Na Vysoké škole chemickotechnologické v Praze * § 3 - Toto vládní nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 27. 8. 1969 100 VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ České socialistické republiky ze dne 31. července 1969 o zřízení farmaceutické fakulty University Karlovy v Praze a o změnách v organizaci Vysoké školy chemickotechnologické v Praze Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 32 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách: § 1 Na Universitě Karlově v Praze se zřizuje fakultafakulta farmaceutická se sídlem v Hradci Králové. § 2 Na Vysoké školeVysoké škole chemickotechnologické v Praze a) fakultafakulta anorganické technologie se slučuje s fakultoufakultou organické technologie v jednu fakultufakultu, jejíž název zní: fakultafakulta chemické technologie, b) název fakultyfakulty automatizace a ekonomiky chemické výroby se mění a zní: fakultafakulta chemickoinženýrská, c) název fakultyfakulty potravinářské technologie se mění a zní: fakultafakulta potravinářské a biochemické technologie. § 3 Toto vládní nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Dr. Adamec v. r.
Vyhláška Ministra financí Československé socialistické republiky č. 101/1969 Sb.	Vyhláška Ministra financí Československé socialistické republiky č. 101/1969 Sb. Vyhláška ministra financí Československé socialistické republiky o vydání pamětní stříbrné pětadvacetikoruny k 25. výročí Slovenského národního povstání Vyhlášeno 27. 8. 1969, datum účinnosti 27. 8. 1969, částka 34/1969 * § 1 - K 25. výročí Slovenského národního povstání se vydávají stříbrné pamětní pětadvacetikoruny. * § 2 - (1) Pamětní stříbrné pětadvacetikoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hrubá váha pětadvacetikoruny je 16 g. Při ražbě je dovolena odchylka nahoru i dolů v hrubé váze 10/1000 a v obsahu stříbra 5 * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 27. 8. 1969 101 VYHLÁŠKA ministra financí Československé socialistické republiky ze dne 14. srpna 1969 o vydání pamětní stříbrné pětadvacetikoruny k 25. výročí Slovenského národního povstání Ministr financí Československé socialistické republiky vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb. a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích: § 1 K 25. výročí Slovenského národního povstání se vydávají stříbrné pamětní pětadvacetikoruny. § 2 (1) Pamětní stříbrné pětadvacetikoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hrubá váha pětadvacetikoruny je 16 g. Při ražbě je dovolena odchylka nahoru i dolů v hrubé váze 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr pětadvacetikoruny je 34 mm, její hrana je hladká s nápisem „25. VÝROČIE SLOVENSKÉHO NÁRODNÉHO POVSTANIA“, který je proveden vlisem. (2) Na líci pamětní stříbrné pětadvacetikoruny je státní znak Československé socialistické republiky a pod ním ve třech vodorovných řádcích nápis „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Pod nápisem je umístěno označení hodnoty „25 Kčs“. (3) Na rubu pamětní stříbrné pětadvacetikoruny jsou na pozadí slovenských hor zobrazeny symbolické plameny rozhořívajícího se lidového povstání. Při levém okraji mince je umístěn v opise nápis „SNP 1944“; letopočet „1969“ je ve vodorovném řádku vpravo nahoře. Návrh stříbrné pamětní pětadvacetikoruny je dílem akademického sochaře Jiřího Harcuby, jehož jméno „HARCUBA“ je umístěno při dolním okraji mince. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Sucharda v. r. 101kB 116kB
Vyhláška Českého cenového úřadu č. 105/1969 Sb.	Vyhláška Českého cenového úřadu č. 105/1969 Sb. Vyhláška Českého cenového úřadu, jíž se mění vyhláška č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu Vyhlášeno 27. 8. 1969, datum účinnosti 1. 9. 1969, částka 34/1969 * Čl. 1 - Vyhláška Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, se mění a doplňuje takto: * Čl. 2 Aktuální znění od 1. 9. 1969 105 VYHLÁŠKA Českého cenového úřadu ze dne 4. srpna 1969, jíž se mění vyhláška č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu Český cenový úřad stanoví podle čl. 144 odst. 1 a 2 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, § 17 zákona č. 53/1968 Sb., o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů, a § 2 a 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky: Čl. 1 Vyhláška Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, se mění a doplňuje takto: § 9 odst. 3 poslední věta zní: Stejně se může snížit úhrada za užívání bytů jednotných zemědělských družstev, státních statků a lesních závodů, jakož i bytů učitelů v budovách škol v obcích, které nemají více než 5000 obyvatel a nejsou sídlem okresního národního výboru. Čl. 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1969. Ministr-předseda: Dr. Jaška v. r.
Vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 109/1969 Sb.	Vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 109/1969 Sb. Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky o doplnění vyhlášky č. 5/1958 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o občanských průkazech Vyhlášeno 6. 10. 1969, datum účinnosti 6. 10. 1969, částka 36/1969 * Čl. I - Vyhláška č. 5/1958 Ú. l. se doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 6. 10. 1969 109 VYHLÁŠKA ministerstva vnitra České socialistické republiky ze dne 16. září 1969 o doplnění vyhlášky č. 5/1958 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o občanských průkazech Ministerstvo vnitra České socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady podle § 13 zákona č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech: Čl. I Vyhláška č. 5/1958 Ú. l. se doplňuje takto: Za § 5 se vkládá § 5a, který zní: (1) Do občanského průkazu zapisuje okresní oddělení Veřejné bezpečnosti též trest zákazu pobytu uložený pravomocným rozhodnutím soudu. (2) Občan, kterému byl soudem uložen trest zákazu pobytu, je povinen dostavit se na vyzvání na okresní oddělení Veřejné bezpečnosti místa svého trvalého pobytu, kde mu bude do občanského průkazu vyznačeno uložení trestu zákazu pobytu a doba trvání tohoto trestu. (3) Občan, u něhož byl trest zákazu pobytu vykonán nebo jemuž byl tento trest prominut, má právo žádat o vydání nového občanského průkazu, ve kterém trest zákazu pobytu již vyznačen nebude. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Grösser v. r.
Vyhláška Slovenského cenového úřadu č. 120/1969 Sb.	Vyhláška Slovenského cenového úřadu č. 120/1969 Sb. Vyhláška Slovenského cenového úřadu, jíž se mění vyhláška č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu Vyhlášeno 30. 10. 1969, datum účinnosti 1. 11. 1969, částka 39/1969 * Čl. 1 - Vyhláška Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, se mění a doplňuje takto: * Čl. 2 Aktuální znění od 1. 11. 1969 120 VYHLÁŠKA Slovenského cenového úřadu ze dne 9. října 1969, jíž se mění vyhláška č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu Slovenský cenový úřad stanoví podle § 17 zákona č. 53/1968 Sb., o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů: Čl. 1 Vyhláška Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, se mění a doplňuje takto: Paragraf 9 odst. 3 poslední věta zní: Stejně se může snížit úhrada za užívání bytů jednotných zemědělských družstev, státních statků a lesních závodů, jakož i bytů učitelů v budovách škol v obcích, které nemají více než 5000 obyvatel a nejsou sídlem okresního národního výboru. Čl. 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1969. První náměstek předsedy: Dr. Orolín v. r.
Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 124/1969 Sb.	Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 124/1969 Sb. Zákonné opatření předsednictva České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky Vyhlášeno 10. 11. 1969, datum účinnosti 10. 11. 1969, částka 41/1969 * Čl. 1 - Zákon ČNR č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, se mění a doplňuje takto: * Čl. 2 Aktuální znění od 10. 11. 1969 124 ZÁKONNÉ OPATŘENÍ předsednictva České národní rady ze dne 6. listopadu 1969, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky Předsednictvo České národní rady se usneslo podle čl. 121 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, na tomto zákonném opatření: Čl. 1 Zákon ČNR č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, se mění a doplňuje takto: 1. Za § 14 se vkládá § 14a, který včetně nadpisu zní: „§ 14a Odnětím (1) Ministerstvo vnitra může odejmout občanovi státní občanství republiky, zdržuje-li se v cizině, a a) na vlastní žádost nabyl cizího státního občanství, nebo b) bez povolení příslušných československých orgánů vstoupil do cizích vojenských služeb, nebo c) je členem nebo ve službách organizace, která je svou činností zaměřena proti státnímu zřízení Československé socialistické republiky, nebo d) nezákonně opustil území Československé socialistické republiky, nebo e) nevrátí se do vlasti do stanovené lhůty, nejméně do 30 dnů (ze zámoří do 90 dnů) ode dne doručení výzvy ministerstva vnitra k návratu, nebo f) svými činy poškozuje důležité zájmy Československé socialistické republiky. (2) Ministerstvo vnitra může státní občanství odejmout také osobě, která má ještě jinou státní příslušnost nebo která se zdržuje v cizině nepřetržitě po dobu 5 let bez platného československého dokladu, opravňujícího k pobytu v cizině. 2. V § 22 se zrušuje ustanovení odstavce 2; dosavadní odstavec 3 se mění na odstavec 2. Čl. 2 Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Dr. Císař v. r. Ing. Kempný v. r.
Vyhláška Federálního výboru pro dopravu č. 132/1969 Sb.	Vyhláška Federálního výboru pro dopravu č. 132/1969 Sb. Vyhláška Federálního výboru pro dopravu, jíž se doplňuje vyhláška ministerstva dopravy č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách Vyhlášeno 26. 11. 1969, datum účinnosti 1. 1. 1970, částka 43/1969 * Čl. I - Ustanovení § 16 odst. 1 vyhlášky č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách, se doplňuje pododstavci písm. f) a g) tohoto znění: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1970 132 VYHLÁŠKA Federálního výboru pro dopravu ze dne 4. listopadu 1969, jíž se doplňuje vyhláška ministerstva dopravy č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách Federální výbor pro dopravu stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 29 zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách: Čl. I Ustanovení § 16 odst. 1 vyhlášky č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách, se doplňuje pododstavci písm. f) a g) tohoto znění: „f) jsou-li předpisy pro výkon služby v souladu s pravidly technického provozu a zaujímá k nim stanovisko, g) jak je uspořádán provoz na dráze a zajišťována bezpečnost osob a věcí a provádí odborná šetření příčin železničních nehod na dráhách celostátních a vlečkách.“ Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1970. Místopředseda Federálního výboru pro dopravu: Sloboda v. r.
Vyhláška Ministra výstavby a techniky České socialistické republiky č. 135/1969 Sb.	Vyhláška Ministra výstavby a techniky České socialistické republiky č. 135/1969 Sb. Vyhláška ministra výstavby a techniky České socialistické republiky, kterou se mění vyhláška č. 154/1959 Ú. l. Státního výboru pro výstavbu ze dne 14. července 1959 o soutěžním řádu pro soutěže na konceptní projektová řešení Vyhlášeno 10. 12. 1969, datum účinnosti 10. 12. 1969, částka 44/1969 * Článek I - Vyhláška Státního výboru pro výstavbu ze dne 14. července 1959 o soutěžním řádu pro soutěže na konceptní projektová řešení č. 154/1959 Ú. l. se mění takto: * Článek II Aktuální znění od 10. 12. 1969 135 VYHLÁŠKA ministra výstavby a techniky České socialistické republiky ze dne 14. listopadu 1969, kterou se mění vyhláška č. 154/1959 Ú. l. Státního výboru pro výstavbu ze dne 14. července 1959 o soutěžním řádu pro soutěže na konceptní projektová řešení Ministr výstavby a techniky České socialistické republiky stanoví podle § 6 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, a podle § 6 písm. ch) zákona č. 53/1968 Sb., o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů: Článek I Vyhláška Státního výboru pro výstavbu ze dne 14. července 1959 o soutěžním řádu pro soutěže na konceptní projektová řešení č. 154/1959 Ú. l. se mění takto: 1. § 5 odst. 1 zní: „Vypisovatel soutěže projedná vypsání soutěže, složení poroty, soutěžní podmínky a podklady (§ 6 odst. 1) podle povahy předmětu soutěže se Svazem českých architektů, Českým svazem stavebních inženýrů, Českým svazem vědeckotechnických společností nebo s jinou vhodnou zájmovou (odbornou) organizací, popř. s více těmito organizacemi; u omezených soutěží projedná s nimi vypisovatel též výběr účastníků.“ 2. § 6 odst. 2 zní: „Vypisovatel a zájmová (odborná) organizace, se kterou vypisovatel soutěž projednal, mají právo publikovat zprávy o soutěži v tisku a používat ke studijním účelům všech soutěžních návrhů, aniž by žádali souhlas autora. Reprodukce návrhů musí však být autorem schválena.“ Článek II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Doc. Ing. Löbl, DrSc. v. r.
Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 141/1969 Sb.	Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 141/1969 Sb. Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky, kterou se mění vyhláška č. 58/1954 Ú. l., o úplatách za dodávku vody z veřejných vodovodů a vodáren a za odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi, a směrnice č. 112/1955 Ú. l., vydané k jejímu provedení Vyhlášeno 17. 12. 1969, datum účinnosti 1. 1. 1970, částka 45/1969 * Čl. 1 - Vyhláška ministra lesů a dřevařského průmyslu č. 58/1954 Ú. l., o úplatách za dodávku vody z veřejných vodovodů a vodáren a za odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi, ve znění vládního nařízení č. 99/1966 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. 2 - Ustanovení čl. II bod 7 a čl. V bod 21 směrnic Ústřední správy vodního hospodářství č. 112/1955 Ú. l., k provedení vyhlášky ministra lesů a dřevařského průmyslu č. 58/1954 Ú. l., o úplatách za dodávku vody z veřejných vodovodů a vodáren a za odvádění odpad * Čl. 3 k vyhlášce č. 58/1954 Ú. I. Aktuální znění od 1. 1. 1970 141 VYHLÁŠKA ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky ze dne 4. prosince 1969, kterou se mění vyhláška č. 58/1954 Ú. l., o úplatách za dodávku vody z veřejných vodovodů a vodáren a za odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi, a směrnice č. 112/1955 Ú. l., vydané k jejímu provedení. Ministerstvo lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky stanoví podle § 38 odst. 2 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, ve znění zákona č. 12/1959 Sb.: Čl. 1 Vyhláška ministra lesů a dřevařského průmyslu č. 58/1954 Ú. l., o úplatách za dodávku vody z veřejných vodovodů a vodáren a za odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi, ve znění vládního nařízení č. 99/1966 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 5 odst. 2 zní: „(2) Kde není odběr vody měřen vodoměrem, platí se vodné paušálem za předpokládané množství odebrané vody, zjištěné podle ročních směrných spotřebních čísel. Roční směrná spotřební čísla pro jednotlivé druhy spotřeby vody jsou uvedena v příloze k této vyhlášce. V případech, které nejsou uvedeny v příloze, vypočte se spotřeba vody samostatně podle ukazatelů jako je vybavenost objektu, délka pracovní nebo provozní doby, technologie výroby apod.“ 2. § 5 odst. 3 se zrušuje. 3. § 9 se doplňuje dalším odstavcem tohoto znění: „(6) Má-li být odběratelům účtováno vodné nebo stočné podle různých sazeb za 1 m3, jsou odběratelé povinni dodavateli každoročně písemně, nejpozději do 20. prosince, oznámit rozdělení odebrané vody podle těchto sazeb. Oznámení není třeba, jestliže proti údajům sděleným odběratelem naposledy nedošlo ke změnám. Odběratelé jsou povinni oznámit bez zbytečného odkladu též každou podstatnou změnu v rozdělení odběru vody podle sazeb, k níž dojde během roku. Dodavatel přihlíží k oznámené změně při fakturaci vodného a stočného. Má právo oznámení přezkoušet a při fakturaci vycházet z výsledků přezkoušení.“ Čl. 2 Ustanovení čl. II bod 7 a čl. V bod 21 směrnic Ústřední správy vodního hospodářství č. 112/1955 Ú. l., k provedení vyhlášky ministra lesů a dřevařského průmyslu č. 58/1954 Ú. l., o úplatách za dodávku vody z veřejných vodovodů a vodáren a za odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi, se zrušují. Čl. 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1970. Náměstek ministra: Ing. Boháč v. r. Příloha k vyhlášce č. 58/1954 Ú. I. Položka č.\| Druh spotřeby vody\| Roční směrné číslo, popř. jiný ukazatel spotřeby ---\|---\|--- \| I. BYTOVÝ FOND\| \| byty na jednoho obyvatele bytu 1.\| v domech pouze s výtoky\| 16 m3 2.\| v domech pouze s výtoky a společnými WC (pavlačový typ)\| 25 m3 3.\| je-li v bytě výtok a WC (bez koupelny, sprchového nebo vanového koutu)\| 31 m3 4.\| je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s kamny na pevná paliva\| 41 m3 5.\| je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s průtokovým ohřívačem nebo elektrickým bojlerem\| 46 m3 6.\| je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s centrální přípravou teplé vody\| 56 m3 7.\| rekreační chaty\| na jednoho obyvatele rekreační chaty spotřeba se vypočte jako u položek 1 až 6 s přihlédnutím k době, po kterou je chata během roku užívána. II. VEŘEJNÉ BUDOVY (kancelářské budovy, školy, mateřské školy, družiny mládeže, internáty, učňovské domovy, studentské koleje) \| kancelářská budovy na jednoho pracovníka 8.\| v budově pouze s výtoky a WC\| 14 m3 9.\| v budově s umyvadly, WC a s centrální přípravou teplé vody nebo průtokovými ohřívači, popř. bojlery\| 20 m3 školy\| na jednu osobu (žáka, učitele, zaměstnance) při průměru 200 pracovních dnů\| 10.\| v budově pouze s výtoky\| 4 m3 11.\| v budově pouze s výtoky a WC\| 6 m3 mateřské školy s denním provozem na jednu osobu (učitele, zaměstnance, dítě) \| 8 m3 12.\| v objektech pouze s výtoky a WC 13.\| v objektech s WC, kuchyní a umývárnou s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování\| 16 m3 14.\| družiny mládeže (pouze s výtoky a WC) na jednu osobu včetně zaměstnanců\| 4 m3 internáty, učňovská domovy, studentské koleje na jednu osobu včetně zaměstnanců\| 15.\| v budovách s umyvadly, WC a umývárnou s přípravou teplá vody ke koupání nebo sprchování\| 20 m3 16.\| \| v budovách s umyvadly, WC, umývárnou s přípravou teplé vody ke koupáni nebo sprchování a kuchyní\| 32 m3 ve veřejných budovách, kde jsou byty, připočte se roční směrné číslo podle vybaveni bytu.\| III. HOTELY A UBYTOVNY \| hotely s restaurací na jedno lůžko 17.\| v budovách, kde většina pokojů je vybavena WC a koupelnami (sprchami)\| 360 m3 18.\| v budovách, kde většina pokojů je bez koupelen (sprch) nebo WC\| 180 m3 19.\| v budovách, kde jsou pokoje bez koupelen (sprch) a WC\| 60 m3 20.\| hotely bez restaurace (WC a koupelny — sprchy — jsou na chodbě společné) na jedno lůžko\| 36 m3 ubytovny (umyvadla, WC, bez koupelen či sprch) na jedno lůžko\| 21.\| do 5 hostinských pokojů\| 18 m3 22.\| do 20 hostinských pokojů\| 24 m3 23.\| nad 20 hostinských pokojů\| 30 m3 \| v případě, že je možno použit koupelnu, připočítá se k jednotlivým směrným číslům na jedno lůžko 10 m3\| IV. ZDRAVOTNICKÁ A SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ 24.\| \| zdravotnická střediska, ambulatoria, lékařské ordinace (umyvadla, WC) na jednoho zaměstnance\| 18 m3 na jednu ošetřovanou osobu v denním průměru\| 2 m3 25.\| jesle s denním provozem (WC, kuchyň a umývárna s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování) na jednoho zaměstnance\| 18 m3 na jedno lůžko\| 12 m3 lékárny (WC, umyvadlo) na jednoho zaměstnance\| 26.\| s destilačním přístrojem\| 30 m3 27.\| bez destilačního přístroje\| 20 m3 28.\| hygienicko-epidemiologické stanice (WC, umyvadla)\| 20 m3 na jednoho zaměstnance na jednu vyšetřovanou osobu v denním průměru\| 4 m3 29.\| zubní střediska s celoročním provozem (WC, umyvadla)\| na jednoho zaměstnance\| 38 m3 na jednu ošetřovanou osobu v denním průměru\| 2 m3 očistné lázně s celoročním provozem\| 30.\| \| vanová lázeň na 1 koupel\| 240 l 31.\| sprchová lázeň na jedno sprchování\| 120 l V. KULTURNÍ A OSVĚTOVÉ PODNIKY 32.\| \| kina a divadla s celoročním provozem (WC, umyvadla) na jedno sedadlo při jednom představení denně\| 0.6 m3 33.\| klubovny, spolkové nebo kulturní místnosti (WC a umyvadlo k dispozici)\| 10 m3 34.\| přednáškové síně, knihovny, čítárny, studovny a muzea (WC a umyvadlo k dispozici) na jednoho stálého zaměstnance\| 20 m3 na jednoho návštěvníka v denním průměru\| 2 m3 VI. PROVOZOVNY, PRODEJNY A VÝROBNY\| \| pohostinství - restaurace (WC, umyvadlo) na jednoho zaměstnance v jedné směně 35.\| kde je jen výčep\| 30 m3 36.\| kde je výčep a podávání studených jídel\| 50 m3 37.\| kde je výčep, podávání studených a teplých jídel\| 80 m3 38.\| výčepní stolice s trvalým průtokem 3 l/min. (připočítává se k položkám 35-37) za jednu směnu ročně\| 450 m3 39.\| jídelny závodního stravování, kde se jídlo dováží (WC, umyvadlo)\| na jednoho strávníka v denním průměru\| 6 m3 40.\| závodní kuchyně a jídelny (WC, umyvadlo) na jednoho strávníka v denním průměru\| 12 m3 provozovny místního významu, kde se voda neužívá k výrobě\| na jednoho zaměstnance v jedné směně 41.\| pouze s výtoky\| 6 m3 42.\| s výtoky a WC\| 16 m3 43.\| s výtoky, WC a přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru)\| 20 m3 44.\| s výtoky, WC, přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru) a možností sprchování teplou vodou\| 30 m3 45.\| s výtoky, WC, přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru) a možností sprchování teplou vodou u provozoven s nečistým provozem (kominíci, horké a prašné provozy apod.)\| 40 m3 46.\| samostatné prádelny (zakázkové) na 1 q vypraného prádla (tzv. technologická voda)\| 6 m3 na jednoho zaměstnance v jedné směně podle položek 41-45\| holičství a kadeřnictví (WC, umyvadla) na jednoho zaměstnance\| 47.\| v pánské provozovně bez přípravy teplé vody (bez průtokového ohřívače, bojleru, apod.)\| 16 m3 48.\| v pánské provozovně s přípravou teplé vody\| 40 m3 49.\| v pánské a dámské provozovně s přípravou teplé vody\| 48 m3 50.\| v dámské provozovně s přípravou teplé vody\| 60 m3 51.\| fotografické provozovny do 5 výrobních zaměstnanců (WC, umyvadla, příprava teplé vody, laboratoř) na jednoho výrobního zaměstnance\| 200 m3 na jednoho nevýrobního zaměstnance\| 16 m3 v provozovnách s více než 5 výrobními zaměstnanci se provádí individuální technický výpočet spotřeby vody\| 52.\| potravinářské prodejny (WC, umyvadlo) na jednoho zaměstnance\| 20 m3 kde je chladící zařízení s kompresorem chlazeným vodou bez recirkulace vody, vypočte se spotřeba vody individuálně\| 53.\| prodejny ryb, drůbeže a zvěřiny (WC, umyvadlo) na jednoho zaměstnance\| 20 m3 na 100 kg prodaných živých ryb\| 34 m3 54.\| prodej ryb v jiné prodejné nebo jen v sádce na volném prostranství\| na 100 kg živých ryb\| 6 m3 55.\| ostatní prodejny a sběrny služeb (WC, umyvadlo) na jednoho zaměstnance\| 16 m3 56.\| potravinářské výrobny místního významu jako řeznictví, výroba uzenin, salátů, pečiva, apod. (WC, umyvadla)\| na jednoho zaměstnance\| 36 m3 spotřeba vody k výrobě se vypočte podle technologie výroby a vybaveni prodejny\| VII. HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA A DRŮBEŽ\| \| hospodářská zvířata na jeden kus\| 57.\| dojnice včetně ošetřování mléka\| 22 m3 z toho spotřeba vody pro mléčnici\| 4 m3 58.\| býk\| 18 m3 59.\| tele, ovce, koza, vepř\| 4 m3 60.\| prasnice\| 8 m3 61.\| kůň\| 16 m3 drůbež\| na 100 kusů 62.\| slepice, perličky, krůty\| 16 m3 63.\| husy, kachny\| 48 m3 \| VIII. RŮZNÉ\| \| zahrady okrasné nebo osázené zeleninou 64.\| na jeden ar\| 16 m3 65.\| zahrady osázené ovocnými stromy nebo jinak využívané\| na jeden ar\| 4 m3 66.\| osobní nebo dodávkové auto (stříkání a umývání)\| 30 m3 autobus nebo nákladní auto (stříkání a umývání)\| 67.\| do tří tun nosnosti\| 60 m3 68.\| nad tři tuny nosnosti\| 80 m3
Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 143/1969 Sb.	Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 143/1969 Sb. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva školství a kultury č. 111/1965 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách Vyhlášeno 17. 12. 1969, datum účinnosti 17. 12. 1969, částka 45/1969 * Čl. I - Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 111/1965 Sb., ve znění vyhlášky č. 11/1968 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 17. 12. 1969 143 VYHLÁŠKA ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 5. prosince 1969, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva školství a kultury č. 111/1965 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách Ministerstvo školství České socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány, ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Českou radou odborových svazů podle § 228 odst. 4 zákoníku práce č. 65/1965 Sb.: Čl. I Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 111/1965 Sb., ve znění vyhlášky č. 11/1968 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 2 zní: „(1) Závěrečnou učňovskou zkoušku mohou vykonat učni, kteří prospěli z odborného výcviku a z povinných vyučovacích předmětů předepsaných učebním plánem posledního ročníku příslušného učebního oboru. (2) Závěrečnou učňovskou zkoušku mohou výjimečně vykonat též pracovníci nebo členové družstva (dále jen „pracovníci“), jestliže a) získali dovednosti a vědomosti předepsané učebními dokumenty) učebního oboru, z něhož hodlají vykonat závěrečnou učňovskou zkoušku (dále jen „příslušného učebního oboru“), b) organizace, u které v pracovním nebo členském poměru (dále jen „pracovním poměru“) vykonávají práce odpovídající příslušnému učebnímu oboru, jim výjimečně, v dohodě se závodním výborem ROH, povolila vykonat závěrečnou učňovskou zkoušku a na přihláškách potvrdila, že po 18. roce svého věku k datu konání závěrečné učňovské zkoušky (16. červen až 31. srpen) vykazují dobu požadované praxe, stanovenou v odstavci 3, a že kvalitně vykonávají přidělené práce, c) úspěšně vykonali zkoušku ze všech odborných předmětů příslušného učebního oboru na učňovské škole nebo odborném učilišti (dále jen „škole“). Zkoušku z odborných předmětů příslušného učebního oboru na škole nekonají pracovníci, kteří mají střední odborné, úplné střední odborné, vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání téhož nebo příbuzného oboru. (3) Požadovanou praxí se rozumí praktická činnost v pracovním poměru, odpovídající příslušnému učebnímu oboru, a) konaná po dobu rovnající se době učebního poměru příslušného učebního oboru, prodloužená o 1 rok, b) u pracovníků s úplným středním všeobecným vzděláním nebo úplným středním odborným vzděláním jiného směru konaná po dosažení tohoto vzdělání po dobu odpovídající době příslušného učebního oboru pro učně z řad absolventů středních všeobecně vzdělávacích škol, prodloužená o 6 měsíců, c) u pracovníků se středním odborným nebo úplným středním odborným vzděláním téhož nebo příbuzného oboru konaná po dosažení tohoto vzdělání po dobu 1 roku. U pracovníků podle písmen b) a c), kteří nedokončili přípravu pro povolání v učebním poměru, se započte do požadované praxe 6 měsíců, pokud úspěšně absolvovali 2. ročník příslušného učebního oboru s 3-4letou učební dobou nebo 1. ročník příslušného učebního oboru s 2letou učební dobou. Podle písmen b) a c) se posuzuje požadovaná praxe též u pracovníků s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním. U absolventek dvouletých dívčích odborných škol) se požadovanou praxí rozumí praktická činnost konaná po úspěšném ukončení této školy v pracovním poměru po dobu nejméně 2 let podle specifického odborného zaměření dívčí odborné školy, resp. jednotlivých tříd, z toho alespoň 1 rok po 18. roce věku; ve škole vykonají zkoušku z odborných předmětů příslušného učebního oboru, které nebyly součástí jejich studia nebo jejichž obsah a rozsah neodpovídal učebnímu plánu a učebním osnovám odborných předmětů příslušného učebního oboru. Pracovníkům, kteří přerušili studium téhož nebo příbuzného oboru na odborné, střední odborné nebo vysoké škole, se do doby požadované praxe podle písmena a) započítává 1 rok, jestliže studium přerušili po úspěšném ukončení 2. ročníku, 2 roky po úspěšném ukončení 3. ročníku a 3 roky po úspěšném ukončení 4. a vyšších ročníků. Do požadované praxe se nezapočítává doba praktické činnosti vykonávaná ve vedlejším pracovním poměru. (4) Pracovníkům, kteří nedokončili přípravu pro povolání v učebním poměru a splňují podmínky podle odstavce 2, se do požadované praxe započítává potvrzená doba učebního poměru před 18. rokem věku; ve škole vykonají zkoušku z těch odborných předmětů, ve kterých v učebním poměru neprospěli nebo které neabsolvovali. (5) Pracovníci vyučení v příbuzném učebním oboru, kteří po 18. roce věku splňují pro vykonání závěrečné učňovské zkoušky z druhého učebního oboru požadovanou praxi stanovenou organizací v rozsahu 6-12 měsíců, a jimž organizace v dohodě se závodním výborem ROH výjimečně povolila vykonání závěrečné učňovské zkoušky z druhého učebního oboru, vykonají ve škole rozdílovou zkoušku z odborných předmětů tohoto oboru. (6) Učni se k závěrečné učňovské zkoušce nepřihlašují. Jejich počet je stanoven evidenčním stavem posledních ročníků odborných učilišť a učňovských škol. (7) Jmenný seznam pracovníků, vyplněné a potvrzené tiskopisy přihlášek ke zkoušce z odborných předmětů a k závěrečné učňovské zkoušce zašlou organizace krajským národním výborům, a to nejpozději do 15. ledna. Organizace odpovídají za správnost údajů v přihláškách uvedených a za to, že uchazeči splňují stanovené podmínky. Krajské národní výbory po prověření, zda uchazeči podle údajů uvedených na přihláškách splňují stanovené podmínky, přidělí přijaté přihlášky ke zkouškám z odborných předmětů školám a přihlášky k závěrečným učňovským zkouškám zkušebním komisím; zjistí-li krajský národní výbor, že uchazeč nesplňuje stanovené podmínky, vrátí přihlášku organizaci se zdůvodněním jejího nepřijetí. Škola písemně vyrozumí uchazeče o místu, datu a hodině zkoušek z odborných předmětů, a to nejméně 14 dní před zkouškou. Zkušební komise písemně vyrozumí uchazeče, nejméně 14 dní předem, o místu, datu a hodině písemné, praktické a ústní závěrečné učňovské zkoušky. Vysvědčení o zkoušce z odborných předmětů, popřípadě vysvědčení za všechny absolvované ročníky příslušného učebního oboru nebo vysvědčení z posledního ročníku školy, popř. doklad o ukončeném studiu (maturitní vysvědčení, diplom) nebo o vyučení v příbuzném učebním oboru (výuční list), předkládají pracovníci zkušební komisi osobně, a to před vykonáním závěrečné učňovské zkoušky. (8) Zkoušky z odborných předmětů konají pracovníci v době od 1. února do 30. dubna. Závěrečné učňovské zkoušky konají učni nebo pracovníci v době od 16. června do 31. srpna. Pro absolventy středních všeobecně vzdělávacích škol v učebním poměru s 11/2letou učební dobou a ve zvlášť odůvodněných případech, kdy učeň bez vlastní viny závěrečnou učňovskou zkoušku v řádném termínu nekonal, stanoví datum konání závěrečných učňovských zkoušek krajské národní výbory. Opravné zkoušky z odborných předmětů konají pracovníci v době od 1. října do 31. října. Opravné závěrečné učňovské zkoušky konají učni nebo pracovníci v celém rozsahu v době od 1. listopadu do 31. prosince.“ 2. § 3 odst. 2 zní: „(2) Zkušební komise je čtyřčlenná. U zemědělských odborných učilišť spravovaných národními výbory je členem zkušební komise též zástupce zemědělské organizace, a komise je v tomto případě pětičlenná. Předsedou je výchovný pracovník z jiného zařízení pro výchovu učňů, pověřený výkonem státního dozoru na výchovu učňů, nebo jiný osvědčený výchovný pracovník zpravidla s osmiletou odborně pedagogickou praxí; jmenuje ho krajský národní výbor nejpozději do 15. ledna. Místopředsedou je pracovník organizace, která zabezpečuje závěrečné učňovské zkoušky. Členy zkušební komise jsou mistr odborného výcviku a učitel odborných předmětů pro příslušný učební obor. Místopředsedu a členy komise navrhuje vedoucí zařízení pro výchovu učňů a jmenuje je po projednání se závodním výborem ROH a s předsedou zkušební komise vedoucí organizace, která zabezpečuje závěrečné učňovské zkoušky, do 31. ledna.“ 3. § 3 odst. 5 písm. e) zní: „e) podává zprávu o průběhu a výsledcích závěrečných učňovských zkoušek vedoucímu organizace, která zabezpečovala závěrečné učňovské zkoušky, a krajskému národnímu výboru.“ 4. § 5 odst. 2 v poslední větě zní: „U pracovníků má zkušební komise též k dispozici pracovní posudek, jímž organizace potvrzuje, že pracovník na dosavadním pracovišti získal dovednosti a vědomosti stanovené učebními dokumenty příslušného učebního oboru, vysvědčení o zkoušce z odborných předmětů, popřípadě vysvědčení za všechny absolvované ročníky příslušného učebního oboru nebo vysvědčení z posledního ročníku školy, popř. doklad o ukončeném studiu (maturitní vysvědčení, diplom) nebo o vyučení v příslušném učebním oboru (výuční list).“ 5. § 5 odst. 4 písm. b) zní: „b) prospěl velmi dobře, má-li z písemné, praktické a ústní zkoušky alespoň známku chvalitebnou, popř. z písemné nebo ústní zkoušky jednu známku výbornou a druhou alespoň dobrou a - učeň nemá podle posledního hodnocení odborného výcviku a všech povinných všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů) z žádného předmětu známku horší než dobrou a průměrný prospěch alespoň 2,5; - pracovník nemá na vysvědčení ze zkoušky z odborných předmětů z žádného předmětu známku horší než dobrou a průměrný prospěch alespoň 2,5; pracovníkům uvedeným v § 2 odst. 4 a 5 se započítává též poslední hodnocení ostatních odborných předmětů daného učebního oboru.“) Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Náměstek ministra: Ing. Podroužek v. r. ) Rozumí se charakteristika učebního oboru, učební plán a učební osnovy - příloha č. 2 směrnic MŠK ze dne 18. 6. 1966 čj. 10 796/66-II/2 o nových učebních plánech a učebních osnovách v zařízeních pro výchovu učňů (Věstník MŠK 1966, str. 149) a výnos MŠ ČSR ze dne 22. 9. 1969 čj. 27 998/69-II/3a, jímž se vydávají nové učební plány pro některé učební obory (Věstník MŠ a MK 1969, str. 121) ) Výnos MŠ ze dne 11. 6. 1968 čj. 19 032/68-II/3 o zřizování dívčích odborných škol (Věstník MŠ a MKI 1968, str. 291) ) U absolventů středních všeobecně vzdělávacích škol se přihlíží jen k hodnocení odborných předmětů a odborného výcviku **) Pracovníkům, kteří zkoušku z odborných předmětů nekonají, se prospěch stanoví pouze podle výsledku závěrečné učňovské zkoušky
Zákon č. 147/1969 Sb.	Zákon č. 147/1969 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře Vyhlášeno 23. 12. 1969, datum účinnosti 1. 1. 1970, částka 46/1969 * Článek I - Zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění zákonů č. 71/1967 Sb., č. 29/1968 Sb. a č. 175/1968 Sb., se mění a doplňuje takto: * Článek II - Pracovněprávní poměry prokurátorů, vyšetřovatelů a ostatních pracovníků Generální prokuratury nejsou zřízením Generální prokuratury Československé socialistické republiky, Generální prokuratury České socialistické republiky a Generální prokuratury Slovensk * Článek III - V době od 1. ledna do 31. března 1970 nadřízený prokurátor, oprávněný k rozhodnutí podle § 38 zákona o prokuratuře, může prokurátora, vojenského prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury i bez jeho souhlasu odvolat z funkce a ustanovit jej do jiné funkce * Článek IV - Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o prokuratuře, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto a dalšími zákony. * Článek V Aktuální znění od 1. 1. 1970 147 ZÁKON ze dne 18. prosince 1969, kterým se mění a doplňuje zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: Článek I Zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění zákonů č. 71/1967 Sb., č. 29/1968 Sb. a č. 175/1968 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 1 odst. 1 se na konci doplňuje slovy „Československé socialistické republiky“. 2. § 1 odst. 2 až 4 zní: „(2) Orgány prokuratury tvoří jednotnou centralizovanou soustavu, vedenou generálním prokurátorem Československé socialistické republiky, v níž nižší prokurátoři jsou podřízeni vyšším. Své funkce vykonávají nezávisle na místních orgánech. (3) Orgány Generální prokuratury Československé socialistické republiky a vojenských prokuratur jsou podřízeny generálnímu prokurátorovi Československé socialistické republiky. Orgány prokuratury v České socialistické republice jsou podřízeny generálnímu prokurátorovi České socialistické republiky. Orgány prokuratury ve Slovenské socialistické republice jsou podřízeny generálnímu prokurátorovi Slovenské socialistické republiky. (4) Generální prokurátoři České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky jsou podřízeni generálnímu prokurátorovi Československé socialistické republiky při výkonu dozoru nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů vydaných orgány Československé socialistické republiky. Ostatní orgány prokuratury v České socialistické republice a ve Slovenské socialistické republice jsou podřízeny generálnímu prokurátorovi Československé socialistické republiky v případech, kdy generální prokurátor Československé socialistické republiky považuje za nutné uložit jim úkoly v naléhavém zájmu Československé socialistické republiky proto, že hrozí nebezpečí z prodlení, nebo proto, že generální prokurátor republiky je nečinný.“ Dosavadní odstavec 3 v § 1 se označuje jako odstavec 5. 3. V § 3 odst. 1 se slova „Generální prokurátor a jemu podřízení prokurátoři“ nahrazují slovem „Prokurátoři“. § 3 odst. 1 písm. b) se upravuje takto: „b) trestním stíháním osob, které se dopustily trestných činů a přečinů,“. V § 3 odst. 3 se slova „vykonává generální prokurátor a jemu podřízení“ nahrazují slovem „vykonávají“. 4. V § 4 se slova „Generální prokurátor a jemu podřízení prokurátoři“ nahrazují slovem „Prokurátoři“. 5. § 6 odst. 1 zní: „Generální prokurátor Československé socialistické republiky je odpovědný Federálnímu shromáždění. Generální prokurátor České socialistické republiky je odpovědný České národní radě. Generální prokurátor Slovenské socialistické republiky je odpovědný Slovenské národní radě.“ 6. § 6 odst. 2 zní: „Generálního prokurátora Československé socialistické republiky jmenuje a odvolává president Československé socialistické republiky, do jehož rukou skládá slib. Jestliže generálním prokurátorem Československé socialistické republiky je občan České socialistické republiky, bude jeho prvním náměstkem jmenován občan Slovenské socialistické republiky, nebo naopak. Generálního prokurátora republiky jmenuje a odvolává předsednictvo národní rady. Návrh na jmenování generálního prokurátora republiky podává generální prokurátor Československé socialistické republiky. Generální prokurátor republiky skládá slib do rukou předsedy příslušné národní rady.“ 7. § 6 odst. 3 zní: „Federální shromáždění může navrhnout presidentu Československé socialistické republiky, aby generálního prokurátora Československé socialistické republiky z jeho funkce odvolal. Generální prokurátor Československé socialistické republiky může předsednictvu národní rady navrhnout, aby generálního prokurátora republiky odvolalo.“ 8. § 7 zní: „(1) Generální prokurátor Československé socialistické republiky podává Federálnímu shromáždění zprávy o stavu socialistické zákonnosti. (2) Generální prokurátor Československé socialistické republiky je povinen účastnit se na požádání osobně schůze sněmovny, jejího výboru nebo předsednictva Federálního shromáždění; podává jim žádané informace a zprávy. (3) Generální prokurátor Československé socialistické republiky předkládá předsednictvu Federálního shromáždění otázky, které je třeba upravit zákonem Federálního shromáždění nebo jejichž zákonná úprava vyžaduje doplnění nebo změny. (4) Generální prokurátoři republik postupují podle zásad uvedených v odstavcích 1 až 3 ve vztahu k národním radám, jejich předsednictvům a výborům.“ 9. § 8 zní: „Generální prokurátor Československé socialistické republiky upozorňuje Federální shromáždění na právní předpisy vydané orgány Československé socialistické republiky, které odporují ústavnímu nebo jinému zákonu Federálního shromáždění. Generální prokurátoři republik postupují podle uvedené zásady ve vztahu k národním radám, pokud jde o právní předpisy vydané orgány republik.“ 10. § 9 odst. 1 zní: „Generální prokurátor Československé socialistické republiky se účastní s hlasem poradním schůzí vlády Československé socialistické republiky. Generální prokurátor republiky se účastní s hlasem poradním schůzí vlády republiky.“ 11. V § 14 odst. 2 pod písm. a) se slova „článek 72 ústavy“ nahrazují slovy „články 80 a 139 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.“ 12. § 15 odst. 6 zní: „Jestliže ministerstvo, jiný ústřední orgán nebo národní výbor přímo řízený vládou protestu nevyhoví, předloží jej k rozhodnutí příslušné vládě. Ve věcech, které se řídí předpisy o správním řízení, platí ustanovení o správním řízení.“ § 15 se doplňuje odstavcem tohoto znění: „(9) Protest nelze podat, jestliže uplynulo pět let od vydání rozhodnutí. Ve věcech, které se řídí předpisy o správním řízení, se tato lhůta počítá od právní moci rozhodnutí.“ 13. V § 18 odst. 1 se upravuje znění druhé věty takto: „Rovněž stíhají osoby, které se dopustily přečinů.“ 14. § 22 zní: „Prokurátoři podávají podle předpisů o řízení před soudy stížnosti pro porušení zákona a podněty k zaujetí stanovisek k zajištění jednotného výkladu zákonů.“ 15. § 23 zní: „Generální prokurátor Československé socialistické republiky je oprávněn se účastnit zasedání pléna Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. Generální prokurátoři republik jsou oprávněni se účastnit zasedání plén Nejvyšších soudů republik.“ 16. § 30 odst. 1 zní: „Prokuratura se člení na Generální prokuraturu Československé socialistické republiky, jejíž součástí je Hlavní vojenská prokuratura, Generální prokuratura České socialistické republiky, Generální prokuraturu Slovenské socialistické republiky, krajské prokuratury, vyšší vojenské prokuratury, okresní prokuratury a vojenské obvodové prokuratury. Na území hlavního města Československé socialistické republiky a České socialistické republiky Prahy plní úkoly krajské prokuratury městská prokuratura v Praze a úkoly okresních prokuratur plní obvodní prokuratury. Úkoly okresní prokuratury na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy plní městská prokuratura v Bratislavě. Úkoly okresních prokuratur na území měst Brna, Ostravy, Plzně a Košic plní městské prokuratury v Brně, Ostravě, Plzni a Košicích. Za branné pohotovosti státu působí jako vojenské prokuratury též vyšší polní prokuratury a nižší polní prokuratury.“ 17. § 30 odst. 2 zní: „Sídla a obvody prokuratur se shodují se sídly a obvody soudů.“ 18. § 30 odst. 3 zní: „Generální prokurátoři republik mohou stanovit v obvodu své působnosti výjimky z ustanovení odstavce 2. Tato opatření vyhlásí ve Sbírce zákonů.“ 19. § 31 se za slovy „generální prokurátor“ doplňuje slovy „Československé socialistické republiky“. 20. Za § 31 se vkládá toto ustanovení: „§ 31a V čele Generální prokuratury České socialistické republiky je generální prokurátor České socialistické republiky. V čele Generální prokuratury Slovenské socialistické republiky je generální prokurátor Slovenské socialistické republiky.“ 21. § 32 odst. 2 zní: „V čele krajských prokuratur jsou krajští prokurátoři, v čele městských prokuratur městští prokurátoři, v čele okresních prokuratur okresní prokurátoři a v čele obvodních prokuratur obvodní prokurátoři.“ 22. V § 32 odst. 4 se slova „generálnímu prokurátorovi“ nahrazují slovy „jejich nadřízeným prokurátorům“. 23. § 33 odst. 1 zní: „Generální prokurátor Československé socialistické republiky, generální prokurátoři republik a hlavní vojenský prokurátor řídí a kontrolují činnost všech jim podřízených prokuratur. K plnění úkolů vydávají příkazy a pokyny závazné pro všechny podřízené prokurátory a vyšetřovatele prokuratury.“ 24. § 33 odst. 2 zní: „Generální prokurátory zastupují ve stanoveném rozsahu jejich náměstci. Jedním z náměstků generálního prokurátora Československé socialistické republiky je hlavní vojenský prokurátor, který zastupuje generálního prokurátora Československé socialistické republiky při plnění úkolů v ozbrojených silách a ozbrojených sborech.“ 25. § 34 se zrušuje. 26. § 35 zní: „Krajští prokurátoři, vyšší vojenští prokurátoři, městští prokurátoři, okresní prokurátoři, vojenští obvodoví prokurátoři a obvodní prokurátoři mohou mít náměstky, kteří je zastupují ve stanoveném rozsahu.“ 27. § 36 odst. 1 zní: „Dozor nad zachováváním zákonnosti orgány a organizacemi s federální působností vykonává generální prokurátor Československé socialistické republiky a v rozsahu jím stanoveném prokurátoři činní u Generální prokuratury Československé socialistické republiky. Dozor nad zachováváním zákonnosti orgány a organizacemi, jejichž působnost přesahuje obvod krajské prokuratury (městské prokuratury v Praze), vykonává na území České socialistické republiky generální prokurátor České socialistické republiky a v rozsahu jím stanoveném prokurátoři činní u Generální prokuratury České socialistické republiky. Dozor nad zachováváním zákonnosti orgány a organizacemi, jejichž působnost přesahuje obvod krajské prokuratury, vykonává na území Slovenské socialistické republiky generální prokurátor Slovenské socialistické republiky a v rozsahu jím stanoveném prokurátoři činní u Generální prokuratury Slovenské socialistické republiky.“ 28. § 36 odst. 2 se doplňuje za slovem „obvodní“ v závorce slovem „městské“, za slovy „městský prokurátor“ v závorce slovem „v Praze“ a za slovy „městské prokuratury“ v závorce slovem „v Praze“. § 36 odst. 3 se doplňuje za slovem „obvodní“ v závorce slovem „městské“ a za slovem „obvodních“ v závorce slovem „městských“. 29. § 36 odst. 4 zní: „Generální prokurátor Československé socialistické republiky může v oblasti své působnosti stanovit výjimky z ustanovení odstavců 1 až 3. Generální prokurátoři republik mohou v oblasti své působnosti stanovit výjimky z ustanovení věty druhé nebo třetí odstavce 1 a z ustanovení odstavců 2 a 3.“ 30. § 36 se doplňuje odstavci tohoto znění: „(5) Generální prokurátor Československé socialistické republiky rozhoduje kompetenční spory mezi generálními prokurátory republik. (6) Dozor nad zachováváním zákonnosti v ozbrojených silách a ozbrojených sborech vykonávají vojenští prokurátoři.“ 31. V § 37 odst. 1 písm. a) se slova „nejméně 23 let“ nahrazují slovy „nejméně 24 let“. § 37 odst. 3 se za slovy „Generální prokurátor“ doplňuje slovy „Československé socialistické republiky, generální prokurátoři republik a hlavní vojenský prokurátor“. 32. § 38 zní: „(1) Generální prokurátor Československé socialistické republiky jmenuje a odvolává náměstky generálního prokurátora Československé socialistické republiky a hlavního vojenského prokurátora. Rovněž ustanovuje do funkcí a z nich odvolává prokurátory a vyšetřovatele Generální prokuratury Československé socialistické republiky. (2) Generální prokurátoři republik jmenují a odvolávají náměstky generálních prokurátorů republik. Rovněž ustanovují do funkcí a z nich odvolávají podřízené prokurátory a vyšetřovatele prokuratury. (3) Hlavní vojenský prokurátor ustanovuje do funkcí a z nich odvolává vojenské prokurátory a vyšetřovatele vojenských prokuratur.“ 33. V § 40 odst. 3 pod písm. b) se slova „generální prokurátor“ nahrazují slovy „nadřízený prokurátor oprávněný k rozhodnutí podle § 38“. 34. V § 41 se slova „generální prokurátor“ nahrazují slovy „nadřízený prokurátor oprávněný k rozhodnutí podle § 38“. 35. V § 43 odst. 1 se slova „generálním prokurátorem“ nahrazují slovy „nadřízeným prokurátorem oprávněným k rozhodnutí podle § 38“. 36. V § 44 odst. 1 se slova „generálního prokurátora“ nahrazují slovy „nadřízeného prokurátora oprávněného k rozhodnutí podle § 38“. 37. V § 46 odst. 1 se slova „generálnímu prokurátorovi“ nahrazují slovy „nadřízeným prokurátorům oprávněným k rozhodnutí podle § 38“ a druhá věta zní: „Výkon kárné pravomoci upraví generální prokurátor Československé socialistické republiky.“ 38. V § 46 odst. 2 se slova „generální prokurátor“ nahrazují slovy „hlavní vojenský prokurátor“ a připojuje se věta druhá tohoto znění: „Kázeňskou pravomoc nad hlavním vojenským prokurátorem vykonává generální prokurátor Československé socialistické republiky.“ 39. V § 48 odst. 1 prvá věta za slovy „příslušný krajský“ zní: „prokurátor (městský prokurátor v Praze), generální prokurátor republiky, popřípadě generální prokurátor Československé socialistické republiky výkonu práce“ a druhá věta zní: „Pokud zproštění výkonu práce provede krajský prokurátor (městský prokurátor v Praze), oznámí to neprodleně nadřízenému generálnímu prokurátorovi republiky.“ 40. V § 48 odst. 3 se slova „generální prokurátor je“ nahrazují slovy „nadřízený prokurátor oprávněný k rozhodnutí podle § 38 zproštění“. 41. § 49 zní: „Přestupky postihované jinými orgány než soudy se u prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury posuzují jako kárná provinění podle tohoto zákona.“ 42. § 50 odst. 1 se doplňuje za slovy „Generální prokurátor“ a „ústředního orgánu“ slovy „Československé socialistické republiky“ a dále se doplňují větou: „Generální prokurátoři republik mají postavení vedoucích ústředních orgánů republik.“ 43. § 50 odst. 2 se doplňuje za slovy „generálního prokurátora“, „ministrů“ a „ministra“ slovy „Československé socialistické republiky“ a dále se doplňuje větou: „O příjmech generálních prokurátorů republik platí ustanovení o příjmech ministrů republik, o příjmech náměstků generálních prokurátorů republik ustanovení o příjmech náměstků ministrů republik.“ 44. V § 51 odst. 1 se slova „přijímá generální prokurátor“ nahrazují slovy „přijímají generální prokurátoři republik a pro vojenské prokuratury hlavní vojenský prokurátor“. V § 51 odst. 2 se slova „z povolání“ nahrazují slovy „v činné službě“. § 51 se doplňuje odstavcem tohoto znění: „(3) Právní čekatelé prokuratury jsou oprávněni provádět jednoduché úkony prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury v rozsahu stanoveném generálním prokurátorem Československé socialistické republiky.“ Článek II Pracovněprávní poměry prokurátorů, vyšetřovatelů a ostatních pracovníků Generální prokuratury nejsou zřízením Generální prokuratury Československé socialistické republiky, Generální prokuratury České socialistické republiky a Generální prokuratury Slovenské socialistické republiky dotčeny. O zařazení těchto pracovníků na jednotlivé generální prokuratury rozhodne do třiceti dnů ode dne účinnosti tohoto zákona generální prokurátor Československé socialistické republiky v dohodě s generálními prokurátory České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Článek III V době od 1. ledna do 31. března 1970 nadřízený prokurátor, oprávněný k rozhodnutí podle § 38 zákona o prokuratuře, může prokurátora, vojenského prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury i bez jeho souhlasu odvolat z funkce a ustanovit jej do jiné funkce prokurátora, vojenského prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury, popřípadě i v jiném místě. Odvoláním z funkce nekončí pracovní poměr prokurátora, vojenského prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury. Článek IV Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o prokuratuře, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto a dalšími zákony. Článek V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1970. Svoboda v. r. Dr. Hanes v. r. Ing. Černík v. r.