law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 124/1979 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky č. 124/1979 Sb.
Vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast ŠTIAVNICKÉ VRCHY
Vyhlášeno 12. 11. 1979, datum účinnosti 12. 11. 1979, částka 24/1979
* § 1 - (1) Území vymezené v příloze, která tvoří součást této vyhlášky, se vyhlašuje za chráněnou krajinnou oblast Štiavnické vrchy (dále jen „oblast“). Oblast se rozprostírá na území okresů:
* § 2 - (1) Na území oblasti lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:1)
* § 3 - (1) Na území oblasti je věnována zvláštní péče památkám vývoje techniky v oboru hornictví, hutnictví a lesnictví podle zvláštních předpisů.6)
* § 4 - (1) Ve věcech, které se dotýkají oblasti, rozhodují orgány státní správy, zejména orgány územního plánování, stavební úřady, báňské úřady, orgány státní správy lesního hospodářství, orgány ochrany ovzduší, vodohospodářské, zemědělské, dopravní, orgány cest
* § 5 - (1) O způsobu ochrany zvlášť chráněných území, která jsou v oblasti, platí podmínky stanovené příslušnými orgány. Podmínky ochrany podle § 2 této vyhlášky se nevztahují na zvlášť chráněné zemědělské půdy.7)
* § 6 - (1) Úkoly orgánů státní ochrany přírody na území oblasti podle této vyhlášky provádí v rámci své působnosti9) Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě.
* § 7 - Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti, jsou uloženy ve Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Středoslovenském krajském národním výboru v Banské Bystrici, na Západoslovenském krajském národním výboru v Bratislavě, na okresn
* § 8 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. k vyhlášce č. 124/1979 Sb.
Aktuální znění od 12. 11. 1979
124
VYHLÁŠKA
ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky
ze dne 22. září 1979,
kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast ŠTIAVNICKÉ VRCHY
Ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy podle § 10 odst. 2 a podle § 11 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody (dále jen „zákon“) stanoví:
§ 1
(1)
Území vymezené v příloze, která tvoří součást této vyhlášky, se vyhlašuje za chráněnou krajinnou oblast Štiavnické vrchy (dále jen „oblast“). Oblast se rozprostírá na území okresů:
a)
Žiar nad Hronom ve Středoslovenském kraji, v katastrálních územíchkatastrálních územích obcí Antol, Baďan, Banská Belá, Banská Štiavnica, Banský Studenec, Beluj, Nová Baňa-Brehy, Dekýš, Hliník nad Hronom, Hodruša-Hámre, Ilija, Kopanice, Kozelník, Lehôtka pod Brehy, Močiar, Počúvadlo, Podhorie, Prenčov, Repište, Rudno nad Hronom, Sklené Teplice, Štiavnické Bane, Tekovská Breznica, Trnavá Hora, Voznica, Vyhne, Vysoká, Žarnovica, Žiar nad Hronom,
b)
Zvolen ve Středoslovenském kraji, v katastrálních územíchkatastrálních územích obcí Babiná, Bacurov, Devičie, Dobrá Niva, Dubové, Hontianske Nemce, Hronská Breznica, Kraľovce-Krnišov, Krupina, Ladzany, Ostrá Lúka, Sebechleby, Žibritov,
c)
Levice v Západoslovenském kraji, v katastrálních územíchkatastrálních územích obcí Bohunice, Čajkov, Devičany, Gondovo, Jabloňovce, Nová Dedina, Pukanec, Rybník, Uhliská, Bárovce, Pečenice.
(2)
Účelem vyhlášení oblasti je ochrana a zvelebování přírody a přírodních hodnot i v návaznosti na cenné kulturní památky a zvláště na památky vývoje techniky na území, zabezpečování jejího optimálního využívání se zřetelem na její všestranný kulturní, vědecký, ekonomický, vodohospodářský a zdravotně rekreační význam při respektování prioritních zájmů geologické a důlní činnosti v této oblasti.
(3)
Ochrana přírody a přírodních hodnot a zachování stanovených podmínek ochrany oblasti je povinností všech orgánů a organizací, které na jejím území jakkoliv působí, jakož i občanů, kteří mají v oblasti bydliště nebo se v ní zdržují.
(4)
Na území oblasti lze podle § 6 odst. 3 a § 7 a 8 zákona vyhlásit zvláštní ochranu jejích mimořádně významných částí.
§ 2
(1)
Na území oblasti lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:1)
a)
provádět sběr vzácných nerostů na povrchu;
b)
provádět archeologické výkopy nebo jiné výkopy spojené zejména s výzkumem a průzkumem v přírodě;
c)
zavádět nepůvodní druhy rostlin a živočichů do volné přírody zásadně jen při provádění výzkumů v rámci experimentální činnosti. Toto ustanovení se netýká zemědělského půdního fondu obhospodařovaného podle schválených plánů rozvoje zemědělské výroby;
d)
měnit a vytvářet systémy přívodových a odtokových kanálů; štol a památek vývoje techniky původních důlních vodních nádrží;
e)
používat lesní a zemědělské pozemky k jiným účelům;
f)
mimo intravilán obcí budovat stavby všeho druhu (důlní, průmyslové, inženýrské, rekreační, obytné, garáže atd.) kromě provozních zařízení státních lesů a zemědělských podniků;
g)
mimo intravilán obcí s výjimkou prostorů, které byly už dříve určeny na tyto účely, umísťovat skládky, skladovat odpady, tvořit důlní haldy a odkaliště;
h)
mimo intravilán obcí umísťovat reklamní, informační a jiná podobná zařízení;
i)
velkoplošně používat pesticidy s výjimkou lesních školek a zemědělského půdního fondu.
(2)
Na území oblasti lze jen po projednání s orgány státní ochrany přírody:
a)
provádět geologické práce včetně technických prací v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy (kromě průzkumu navazujícího na stávající důlní díla a kromě průzkumu hydrogeologických prací spojených s ochranou a rozvojem přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů);
b)
dobývat ložiska nerostů mimo stanovené dobývací prostory.2)
(3)
Rozsah provádění ostatních činností v oblasti se vymezuje takto:
a)
obhospodařování lesního fondu se řídí schválenými lesními hospodářskými plány, v nichž hospodářská opatření pro části lesů chráněné z důvodu ochrany přírody se stanoví v dohodě s orgány státní ochrany přírody;
b)
rozvoj zemědělské výroby v oblasti se uskutečňuje na základě komplexních plánů rozvoje zemědělství včetně úprav pozemků se stromy a keřovou vegetací pro jednotlivé územně správní celky, vypracovaných ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody se zvláštním zřetelem na zachování biologických a estetických hodnot oblasti a zájmy ochrany a racionálního využití zemědělského půdního fondu;
c)
při všech záměrech a zásazích se musí respektovat vodohospodářský význam území;
d)
výstavba se realizuje podle, schválené územně plánovací dokumentace se zřetelem na optimální zachování neurbanizovaných prostorů původního přírodního prostředí. Při projektování a výstavbě je třeba přihlížet k rázu krajiny a k používanému materiálu. Výstavba chat pro individuální rekreaci, staveb pro dočasné ubytování včetně podnikových zotavoven, chatových táborů, prostorů vyhrazených pro stanování, autokempinků, parkovišť a jiných funkčních zařízení3) je dovolena jen v prostorech vymezených orgány územního plánováníúzemního plánování se souhlasem orgánů státní ochrany přírody a ostatních orgánů státní správy, kterých se to týká, na podkladě schválené územně plánovací dokumentace, jakož i usnesením rady příslušného okresního národního výboru o schválení rekreační oblasti; individuální výstavba rekreačních chat a objektů a výstavba rekreačních objektů socialistických organizací na lesním půdním fondu může se realizovat jen se souhlasem ministerstva lesního a vodního hospodářství SSR;4)
e)
myslivost a rybářství5) se vykonávají podle schválených plánů chovu a lovu zvěře a ryb se zřetelem na zachování a zvelebování přirozených souborů společenstev, a jde-li o ochranu volně žijících živočichů, ve spolupráci orgánů statní ochrany přírody;
f)
komunikace se budují na základě schválené územně plánovací dokumentace. Turistické stezky se rozšiřují a značkují a naučné trasy se budují v souladu s koncepcí ochrany přírody v oblasti ve vzájemné dohodě s orgány turistiky ve Slovenské socialistické republice. Průzkum lesní dopravní sítě se provádí ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody a odsouhlasuje se za jejich účasti při závěrečném protokolu k lesnímu hospodářskému plánu;
g)
výzkum a průzkum, který se dotýká přírodních poměrů, lze provádět jen s vědomím Slovenského ústavu památkové péče a ochrany přírody, který vede jejich evidenci. Přitom je třeba dbát, aby v čase i místě nedocházelo ke střetům zájmů různých organizací nebo aby se nepoškozovaly chráněné přírodní hodnoty.
§ 3
(1)
Na území oblasti je věnována zvláštní péče památkám vývoje techniky v oboru hornictví, hutnictví a lesnictví podle zvláštních předpisů.6)
(2)
Způsob a rozsah ochrany pomátek vývoje techniky stanoví příslušný okresní národní výbor zvláštním statutem.
§ 4
(1)
Ve věcech, které se dotýkají oblasti, rozhodují orgány státní správy, zejména orgány územního plánováníúzemního plánování, stavební úřady, báňské úřady, orgány státní správy lesního hospodářství, orgány ochrany ovzduší, vodohospodářské, zemědělské, dopravní, orgány cestovního ruchu, zdravotnictví a hygieny, jakož i orgány tělesné výchovy s ohledem na poslání oblasti, a to ve spolupráci s příslušnými orgány státní ochrany přírody.
(2)
Obdobně postupují orgány a organizace, které v oblasti provádějí opatření k ochraně ovzduší, vody, půdy, vegetačního krytu, zvěře a ryb a jiných volně žijících živočichů.
§ 5
(1)
O způsobu ochrany zvlášť chráněných území, která jsou v oblasti, platí podmínky stanovené příslušnými orgány. Podmínky ochrany podle § 2 této vyhlášky se nevztahují na zvlášť chráněné zemědělské půdy.7)
(2)
Na územích, na která se vztahuje působnost federálního ministerstva národní obrany a ministerstev vnitra, jsou orgány státní ochrany přírody a orgány státní památkové péče povinny dbát zájmů vojenské správy a při změnách, které se dotýkají obrany státu, zařízení nebo prostorů sloužících tomuto účelu, vyžádat si souhlas vojenské správy nebo příslušných orgánů ministerstev vnitra. Zájmová území vojenské správy nejsou vyhlášením oblasti dotčena.
(3)
Vyhlášením oblasti nejsou dotčena vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostemnemovitostem, které jsou na území oblasti, ani ochranná pásma stanovená podle zvláštních předpisů.8)
§ 6
(1)
Úkoly orgánů státní ochrany přírody na území oblasti podle této vyhlášky provádí v rámci své působnosti9) Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě.
(2)
Na ochraně, obnově a zvelebování přírody, přírodních hodnot a kulturních památek v oblasti se podílejí národní výbory působící na jejich území.
(3)
Orgány a organizace, které využívají území oblasti, zabezpečují v rámci své působnosti finanční a materiální prostředky na ochranu, rozvoj a zvelebování oblasti v rámci schválených hospodářských a finančních plánů, vyplývá-li potřeba těchto prostředků z činnosti, kterou na tomto území vykonávají.
§ 7
Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti, jsou uloženy ve Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Středoslovenském krajském národním výboru v Banské Bystrici, na Západoslovenském krajském národním výboru v Bratislavě, na okresních národních výborech v Žiaru nad Hronom, ve Zvolenu a v Levicích, jakož i ve střediscích geodézie ve Zvolenu a Levicích.
§ 8
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Válek v. r.
Příloha k vyhlášce č. 124/1979 Sb.
Vymezení chráněné krajinné oblasti
ŠTIAVNICKÉ VRCHY
Chráněná krajinná oblast (dále jen „oblast“) se rozprostírá na území Středoslovenského kraje v okresech Žiar nad Hronom a Zvolen a na území Západoslovenského kraje v okrese Levice.
Hranice oblasti probíhá od výchozího bodu v místě dotyku hranic okresu Zvolen a okresu Žiar nad Hronom u řeky Hronu. Odtud směřuje podél okrajových lesních porostů severní části Štiavnických vrchů až po intravilán obce Jalná, a to západním směrem. Za hranicí tohoto intravilánu se podél okrajového lesního porostu obrací na jih až k Močiarskému potoku, odtud pokračuje podél severní hranice lesních porostů až k Istebnému potoku. Od Istebného potoka prochází podél lesního porostu na severozápad, dále na západ až k východní hranici studijních ploch Výzkumného ústavu lesního hospodářství ve Zvolenu. Hranici této studijní plochy obchází až k okraji lesa na dotyku se zemědělským půdním fondem, odtud pokračuje až k myslivně Kapitulský majer. Dále hranice postupuje podél okraje lesního porostu až k dobývacímu prostoru kamenolomu na těžbu perlitu (Keramické závody Košice) v Lehôtce pod Brehmi a za západní hranicí státní přírodní rezervace Szabóova skala napojuje se na západní hranici chráněného naleziště Bralce. Odtud sleduje nejdříve jižní, pak východní hranici lesního porostu až ke katastrálnímu územíkatastrálnímu území obce Vyhne. Zde se po okraji lesního porostu obrací nejdříve na jihozápad, pak severozápad a opět podél okraje lesa na jih, dále na západ až ke státní silnici Bzenica–Vyhne. Podél okraje lesa dosahuje hranici dobývacího prostoru kamenolomu závodu Stredoslovenských kamenolomů a štěrkopísků v Bzenici. Celý dobývací prostor vynechává až k jeho dotyku s řekou Hronem. Pokračuje po levém břehu řeky Hronu až k severnímu okraji intravilánu obce Rudno nad Hronom. Sledujíc východní hranici intravilánu obce Rudno k Rudnianskému potoku směřuje podél okraje lesa k intravilánu obce Nová Baňa-Brehy, kde pokračuje opět po okraji lesa – vynechávajíc dobývací prostor Západoslovenských kamenolomů a štěrkopísků – až k Čajkovskému potoku. Odtud po okraji lesa pokračuje nejdříve na východ, pak na severovýchod k myslivně Štampoch. Zde se stáčí k jihu po levé straně státní silnice Štiavnické Bane– Bohunice, sledujíc souvislý lesní porost přes Chlieviská až k cestě k myslivně Segíňov. Dále podél levého břehu potoku Jabloňovka se stáčí na jih a stále sleduje lesní porost až ke státní silnici Jabloňovce–Baďan. Vedle lesního porostu směřuje nejdříve na jih, pak na západ až k potoku Jabloňovka. Odtud sleduje levý břeh tohoto potoku a současně lesní porost nacházející se jižně od kóty Vrchné (359). Tímto lesním porostem pokračuje až ke státní silnici Žemberovce–Ladzany. Po levé straně této silnice jde na jihovýchod a pak na východ až k západní hranici intravilánu obce Ladzany. Po okraji intravilánu této obce směřuje na východ, pak na sever až ke Klastavskému potoku. Po levém břehu tohoto potoka pokračuje hranice na sever až k okraji lesního porostu, odtud na severovýchod, pak na jihovýchod k potoku Štiavnica, kde přechází okrajem lesa k hranici katastrálního územíkatastrálního území obce Devičie u státní silnice Hontianske Nemce–Krupina. Po levé straně této silnice, vynechávajíc intravilán obce Devičie v jeho západní, pak severní části, dosahuje mostu přes potok Krupinica. Pokračuje po pravém břehu tohoto potoka na severozápad až k osadě Stará hora, odkud po okraji lesa dosahuje hranice dobývacího prostoru lomu Ficberg. Po hranici tohoto dobývacího prostoru a po pravé straně silnice do lomu se dostává ke státní silnici Žibritov–Krupina a u ní stáčejíc se na jihovýchod a po napojení se na státní silnici Krupina–Babiná sleduje ji po levé straně až k Suchému potoku. Dále po pravém břehu tohoto potoka sleduje hranice západní směr a podél lesního porostu dosahuje potoku Suchý jarok (západně od kóty 422,6 – Kopanice). Hranice pokračuje potokem Suchý jarok na sever až k řece Hronu. Po levém břehu řeky Hronu směrem na západ dosahuje hranice výchozího bodu.
Rozloha oblasti je 77 630 ha.
Území oblasti je vyznačeno na otiscích Základní mapy ČSSR v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:
36 – 31| | 36 – 34
---|---|---
36 – 32| | 45 – 22
36 – 33| | 46 – 11
35 – 44| | 46 – 12
1)
§ 12 a 13 zákona.
2)
Zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon).
3)
Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o všeobecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.
4)
§ 4 odst. 6 a 7 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.
5)
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti.
Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.
6)
Zákon SNR č. 7/1958 Sb., o kulturních památkách.
7)
§ 7a zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (úplné znění č. 124/1976 Sb.).
8)
Zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb.
Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích.
Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (úplné znění č. 127/1976 Sb.).
Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích.
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
Vyhláška č. 15/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.
9)
Zákon Slovenské národní rady č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 139/1979 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 139/1979 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o stažení mincí po 50 haléřích vzoru 1963
Vyhlášeno 19. 12. 1979, datum účinnosti 31. 12. 1979, částka 27/1979
* § 1 - (1) Mince po 50 haléřích vzoru 19631) se stahují z oběhu uplynutím dne 31. prosince 1979.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1979.
Aktuální znění od 31. 12. 1979
139
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 20. listopadu 1979
o stažení mincí po 50 haléřích vzoru 1963
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě:
§ 1
(1)
Mince po 50 haléřích vzoru 19631) se stahují z oběhu uplynutím dne 31. prosince 1979.
(2)
Mince uvedené v odstavci 1 vyměňují v době od 1. ledna 1980 do 30. června 1980 včetně všechny pošty, pobočky státních spořitelen a pobočky Státní banky československé, v době od 1. července 1980 do 28. listopadu 1980 včetně jen pobočky Státní banky československé.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1979.
Ministr:
Ing. Lér CSc. v. r.
1)
Vyhláška ministra financí č. 28/1963 Sb., o vydání mincí po 50 haléřích. |
Vyhláška Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 142/1979 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 142/1979 Sb.
Vyhláška ministerstva kultury České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva kultury a informací č. 25/1967 Sb., o úpravě autorských odměn za vydání slovesných děl
Vyhlášeno 19. 12. 1979, datum účinnosti 1. 1. 1980, částka 27/1979
* Čl. I - Vyhláška ministerstva kultury a informací č. 25/1967 Sb., o úpravě autorských odměn za vydání slovesných děl, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Sazebník odměn, který tvoří přílohu vyhlášky č. 25/1967 Sb., se nahrazuje novým sazebníkem, který tvoří přílohu k této vyhlášce.
* Čl. III - Odměny sjednané v nakladatelských smlouvách před nabytím účinnosti této vyhlášky zůstávají nedotčeny na jedno vydání díla po 1. lednu 1980.
* Čl. IV k vyhlášce č. 142/1979 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 1980
142
VYHLÁŠKA
ministerstva kultury České socialistické republiky
ze dne 30. listopadu 1979,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva kultury a informací č. 25/1967 Sb., o úpravě autorských odměn za vydání slovesných děl
Ministerstvo kultury České socialistické republiky stanoví po projednání se zúčastněnými ústředními orgány státní správy a ideových organizací tvůrčích pracovníků podle § 13 odst. 2 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon):
Čl. I
Vyhláška ministerstva kultury a informací č. 25/1967 Sb., o úpravě autorských odměn za vydání slovesných děl, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 odst. 3 písm. d) zní:
„d)
která tvoří součást děl drobné grafiky (omalovánek, vystřihovánek, obtisků, nálepek apod.), leporel, pohlednic, plakátů a letáků, divadelních a jiných programů, katalogů výstav apod.,“.
2.
§ 3 odst. 4 zní:
„(4)
Za vydání díla československého občana maďarské, německé, polské nebo ukrajinské (rusínské) národnosti v jeho mateřském jazyce, anebo za vydání překladu díla československého občana z českého nebo slovenského jazyka do některého jazyka uvedených národností se stanoví odměna podle normy určené v sazebníku pro vydání díla v jazyce slovenském.“.
3.
V § 6 odst. 1 se nahrazuje text v závorce takto:
„část I sazebníku, s výjimkou položky 1b“.
4.
V § 6 odst. 3 se nahrazuje text v závorce takto:
„část II oddíl B sazebníku, s výjimkou položky 1b“.
5.
§ 8 odst. 1 věta druhá zní:
„Bylo-li však takto zpracováno dílo volné, nesmí odměna přesáhnout u děl uvedených v části I sazebníku 50 % a v části II sazebníku 75 % z odměny vypočtené z horní hranice příslušné sazby.“.
6.
§ 10 odst. 4 písm. a) zní:
„a)
u děl uvedených v části I sazebníku počínaje odměnou za třetí normu, u českých děl vydaných ve slovenském překladu a u slovenských děl vydaných v českém překladu však počínaje odměnou za druhou normu; třetí norma se použije i u vydání překladů českých nebo slovenských děl do některého z jazyků uvedených v § 3 odst. 4,“.
Čl. II
Sazebník odměn, který tvoří přílohu vyhlášky č. 25/1967 Sb., se nahrazuje novým sazebníkem, který tvoří přílohu k této vyhlášce.
Čl. III
Odměny sjednané v nakladatelských smlouvách před nabytím účinnosti této vyhlášky zůstávají nedotčeny na jedno vydání díla po 1. lednu 1980.
Čl. IV
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.
Ministr:
Klusák v. r.
Příloha k vyhlášce č. 142/1979 Sb.
Sazebník odměn
Část I
Původní krásná próza, původní poezie a překlady poezie
Položka | Druh slovesného díla| Norma při vydávání díla v jazyku| Základní sazba za autorský arch nebo verš při 1. normě v Kčs| Sazba za autorský arch nebo verš při další normě v procentech ze základní sazby, a to za normu
---|---|---|---|---
českém a jiném než slovenském| slovenském| 2.| 3.| 4.| 5\\. a každou další
1.| Původní krásná próza | | | | | | |
a) umělecká próza závažného významu1)| 5 000 | 2 500 | 600–2000 | 80 | 70 | 60 | 50
b) ostatní umělecká próza | 20 000 | 10 000 | 600–1 500| 80 | 70 | 60 | 50
c) literatura faktu a uměleckonaučná próza | 10 000 | 5 000 | 600–1 500 | 80 | 70 | 60 | 50
2\\. | Původní poezie2)| 3 000 | 1 500 | 6–16 | 80 | 70 | 60 | 50
3\\. | Původní poezie pro děti | 3 000 | 1 500 | 6–16 | 80 | 70 | 60 | 50
4\\. | Překlady poezie | 5 0003)| 2 5003)| 4–134)| 80 | 70 | 60 | 50
Část II
Oddíl A
– Původní vědecká a odborná díla včetně učebnic
Položka | Druh slovesného díla| Základní sazba za autorský arch při 1. vydání v Kčs| Sazba za autorský arch při dalším podstatně nezměněném vydání v procentech ze základní sazby, a to za vydání
---|---|---|---
2.| 3.| 4.| 5\\. a každé další
1\\. | Vědecká díla základního významu ze všech vědních oborů1)| 1 800–3 000 | 90 | 80 | 70 | 70
2\\. | Ostatní vědecká a kritická díla, vysokoškolské učebnice, naučné slovníky, encyklopedická a populárně vědecká díla | 1 000–2 500 | 80 | 70 | 60 | 50
3\\. | Odborná díla, příručky, samostatné vědecké a odborné bibliografie, jazykové slovníky a populárně naučná díla | 600–2 000 | 70 | 50 | 50 | 50
4\\. | Učebnice a knižní učební pomůcky pro mateřské, základní a střední školy | 600–2 000 | 60 | 60 | 60 | 60
5\\. | Učební texty pro vysoké školyvysoké školy (skripta), učební pomůcky pro všechny druhy škol a vzdělávacích zařízení s výjimkou knižních učebních pomůcek pro mateřské, základní a střední školy a ostatní bibliografie | 200–800 | 50 | 50 | 50 | –
Oddíl B
– Překlady krásné prózy, vědecké a odborné literatury
Položka | Druh slovesného díla| Základní sazba za autorský arch při 1. vydání v Kčs| Sazba za autorský arch při dalším podstatně nezměněném vydání v procentech ze základní sazby, a to za vydání
---|---|---|---
2.| 3.| 4.| 5\\. a každé další
1\\. | Překlady | | | | |
a) umělecké prózy závažného významu | 350–1 2001)| 80 | 70 | 60 | 50
b) ostatní umělecké prózy | 350–1 000 | 80 | 70 | 60 | 50
2\\. | Překlady vědecké, politické a společenskovědné literatury základního významu | 350–1 200 | 80 | 70 | 60 | 50
3\\. | Překlady odborné literatury, učebnic a ostatní literatury | 280–800 | 70 | 60 | 50 | 50
Oddíl C
– Doplňky děl a uspořádání děl souborných
Položka | Druh slovesného díla| Základní sazba za autorský arch při 1. vydání v Kčs| Sazba za autorský arch při dalším podstatně nezměněném vydání v procentech ze základní sazby, a to za vydání
---|---|---|---
2.| 3.| 4.| 5\\. a každé další
1\\. | Doplňky díla: | | | | |
a) kritická studie, předmluva nebo doslov | 650–2 0001)| 70 | 60 | 50 | 50
b) literární či biografické doplňky, resumé, věcné vysvětlivky nebo poznámky | 600–1 500 | 25 | 25 | 25 | 25
c) bibliografické doplňky | 200–1 000 | 25 | 25 | 25 | 25
d) rejstřík | 20–2002)| 25 | 25 | 25 | 25
2\\. | Sestavení a uspořádání: | | | | |
a) krásné prózy, poezie, vědeckých děl, politických děl základního významu a školních učebnic | 80–800 | 25 | 25 | 25 | 25
b) ostatních děl a pramenů vůbec | 80–350 | 25 | 25 | 25 | 25
c) textologická úprava starších děl | 80–500 | 25 | 25 | 25 | 25
1)
Podle této položky se sjednávají odměny za díla závažného ideově uměleckého a společenského významu.
2)
Za nová díla původní poezie může být norma ve výjimečných případech snížena o 50 %.
3)
Za nové překlady poezie, které významně obohacujú národní kulturu, může být norma ve výjimečných případech snížena o 20 %.
4)
Včetně odměny za doslovný překlad.
1)
Podle této položky se výjimečně může dohodnout i odměna za vysokoškolské učebnice, které jí podle svého charakteru odpovídají.
1)
U odměn za překlady, které jsou umělecky anebo jazykově obzvlášť náročné, je možno zvýšit horní hranici sazby až o 25 %.
1)
Při rozsahu kritické studie, předmluvy nebo doslovu menším než jeden autorský arch lze vzhledem k hodnotě a společenskému významu díla a se zřetelem k obtížnosti jeho vytvoření odměnu zvýšit až do výše odpovídající odměně za celý autorský arch.
2)
Za autorský arch zpracovaného textu; vytvoří-li však rejstřík autor díla, k němuž rejstřík patří, odměňuje se jako nedílná součást díla. |
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce č. 145/1979 Sb. | Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce č. 145/1979 Sb.
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce o výběru prototypů strojů a zařízení pro posuzování z hlediska požadavků bezpečnosti práce a technických zařízení
Vyhlášeno 19. 12. 1979, datum účinnosti 1. 1. 1980, částka 27/1979
* § 1 - (1) Vyhláška se vztahuje na organizace, které vyrábějí prototypy strojů a zařízení (dále jen „výrobce“).
* § 2 - (1) Výrobce je povinen písemně oznámit inspektorátu bezpečnosti práce příslušnému podle místa výroby (dále jen „inspektorát“), že zamýšlí zahájit výrobu prototypu s uvedením jeho stručné technické charakteristiky a termínu zahájení výroby.
* § 3 - Inspektorát oznámí výrobci výsledek svého posouzení nejpozději do 30 dnů po splnění povinností uvedených v § 2; nemůže-li tuto lhůtu dodržet, uvědomí o tom výrobce a stanoví konečný termín.
* § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.
Aktuální znění od 1. 1. 1980
145
VYHLÁŠKA
Slovenského úřadu bezpečnosti práce
ze dne 16. listopadu 1979
o výběru prototypů strojů a zařízení pro posuzování z hlediska požadavků bezpečnosti práce a technických zařízení
Slovenský úřad bezpečnosti práce stanoví podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v dohodě s příslušnými ústředními orgány:
§ 1
(1)
Vyhláška se vztahuje na organizace, které vyrábějí prototypy strojů a zařízení (dále jen „výrobce“).
(2)
Za prototypy strojů a zařízení se pro účely této vyhlášky považují prvé kusy
a)
vyhrazených tlakových zařízení1) včetně vodoznaků a pojistných ventilů kotlů,
b)
vyhrazených zdvihacích zařízení,2)
c)
pracovních strojů, které zpracovávají různé látky, suroviny nebo polotovary tak, že je obrábějí, upravují, přetvářejí, spojují, mísí, třídí, suší nebo podrobují jiným procesům,
které nebyly dosud vyráběny, nebo byly již vyráběny, avšak má na nich dojít ke konstrukčním změnám, ovlivňujícím bezpečnost práce (dále jen „prototypy“).
(3)
Vyhláška se nevztahuje na prototypy, které
a)
podléhají dozoru orgánů, uvedených v § 3 odst. 2 zákona č. 174/1968 Sb.,
b)
podléhají schvalování orgánů státního zkušebnictví,3)
c)
jsou zhotoveny jednotlivě podle požadavků odběratele,
d)
jsou určeny pro experimentální účely.
§ 2
(1)
Výrobce je povinen písemně oznámit inspektorátu bezpečnosti práce příslušnému podle místa výroby (dále jen „inspektorát“), že zamýšlí zahájit výrobu prototypu s uvedením jeho stručné technické charakteristiky a termínu zahájení výroby.
(2)
Na žádost inspektorátu je výrobce povinen
a)
předložit dokumentaci prototypu v rozsahu určeném inspektorátem,
b)
předvést prototyp v provozu ve lhůtě určené inspektorátem.
§ 3
Inspektorát oznámí výrobci výsledek svého posouzení nejpozději do 30 dnů po splnění povinností uvedených v § 2; nemůže-li tuto lhůtu dodržet, uvědomí o tom výrobce a stanoví konečný termín.
§ 4
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.
Ředitel:
Ing. Kováč v. r.
1)
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 23/1979 Sb, kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.
2)
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 24/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.
3)
Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví. |
Vyhláška Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě č. 146/1979 Sb. | Vyhláška Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě č. 146/1979 Sb.
Vyhláška Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě, kterou se pověřují místní (městské) národní výbory v Zápdoslovenském kraji výkonem státní správy ve vodním hospodářství
Vyhlášeno 19. 12. 1979, datum účinnosti 1. 1. 1980, částka 27/1979
* § 1 - Místní (městské) národní výbory se pověřují výkonem státní správy ve vodním hospodářství podle § 3 odst. 2 zákona v tomto rozsahu:
* § 2 - Pověření podle § 1 se nevztahuje na případy, jestliže jde o pohraniční toky.
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.
Aktuální znění od 1. 1. 1980
146
VYHLÁŠKA
Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě
ze dne 20. září 1979,
kterou se pověřují místní (městské) národní výbory v Západoslovenském kraji výkonem státní správy ve vodním hospodářství
Západoslovenský krajský národní výbor v Bratislavě se podle § 39 odst. 2 písm. j) zákona o národních výborech a podle § 3 odst. 2 zákona Slovenské národní rady č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství (dále jen „zákon“), na plenárním zasedání konaném dne 20. září 1979 usnesl na této vyhlášce:
§ 1
Místní (městské) národní výbory se pověřují výkonem státní správy ve vodním hospodářství podle § 3 odst. 2 zákona v tomto rozsahu:
a)
v okrese Bratislava-venkov
1.
všechny městské národní výbory a Místní národní výbor ve Stupavě v rozsahu písm. a), b), c), d), f),
2.
místní národní výbory: Bernolákovo, Báhoň, Budmerice, Častá, Dunajská Lužná, Gajary, Ivánka pri Dunaji, Jur pri Bratislave, Kuchyňa, Lozorno, Plavecký Štvrtok, Šenkvice, Tomášov, Vysoká pri Morave, Záhorská Ves, Zohor v rozsahu písm. a), c), d), f),
3.
místní národní výbory: Blatné, Borinka, Čataj, Doľany, Dubová, Hamuliakovo, Chorvátsky Grob, Jablonec, Jabloňové, Jakubov, Kalinkovo, Kaplná, Kostolište, Láb, Limbach, Malinovo, Marianka, Miloslavovo, Most pri Bratislave, Nová Dedinka, Pernek, Píla, Rovinka, Slovenský Grob, Suchohrad, Štefanová, Tureň, Veľký Biel, Viničné, Vinosady, Vištuk, Vlky, Zálesie v rozsahu písm. a), c);
b)
v okrese Dunajská Streda
1.
všechny městské národní výbory v rozsahu písm. a), b), c), d), e), f),
2.
místní národní výbory: Čiližská Radvaň, Gabčíkovo, Holice, Horný Bar, Hroboňovo, Jahodná, Lehnice, Michal na Ostrove, Okoč, Rohovce, Štvrtok na Ostrove, Topoľníky, Trhové Mýto, Zlaté Klasy v rozsahu písm. a), c), d), f),
3.
místní národní výbory: Baka, Baloň, Blahová, Blatná na Ostrove, Dolný Bar, Dvorníky na Ostrove, Horná Potôň, Hubice, Kostolné Kračany, Královičové Kračany, Kútniky, Kvetoslavov, Lúč na Ostrove, Nový Život, Ohrady, Veľká Paka, Veľké Blahovo, Vojka nad Dunajom, Vrakuň, Vydrany v rozsahu písm. a), c);
c)
v okrese Galanta
1.
všechny městské národní výbory v rozsahu písm. a), b), c), d), e), f),
2.
místní národní výbory: Horné Saliby, Jelka, Kráľová pri Senci, Mostová, Neded, Paka, Pusté Uľany, Selice, Sládkovičovo, Šoporňa, Tešedíkovo, Trnovec nad Váhom, Trstice, Veľká Mača, Velké Uľany, Vlčany v rozsahu písm. a), b), c), d), f),
3.
místní národní výbory: Abrahám, Čierny Brod, Diakovce, Dolné Saliby, Kajal, Kráľov Brod, Kráľová nad Váhom, Šintava, Tomášikovo, Váhovce, Veľký Grob, Zemianske Sady, Žihárec v rozsahu písm. a), c), d), f),
4.
místní národní výbory: Boldog, Čierna Voda, Dlhá nad Váhom, Gáň, Hoste, Hrubá Borša, Hrubý Šúr, Hurbanova Ves, Jánovce, Kostolná pri Dunaji, Košúty, Malá Mača, Reca, Topľnica, Vinohrady nad Váhom, Vozokany v rozsahu písm. a), c);
d)
v okrese Komárno
1.
všechny městské národní výbory v rozsahu písm. a), b), c), d), e), f),
2.
místní národní výbory: Bodza, Brestovec, Čalovec, Číčov, Dedina Mládeže, Dolný Peter, Chotín, Iža, Kameničná, Kližská Nemá, Kravany, Lipové, Marcelová, Martovce, Moča, Nesvady, Nová Stráž, Patince, Pribeta, Sokolce, Tôň, Trávnik, Veľké Kosihy, Vojnice, Vrbová nad Váhom, Zemianska Olča, Zlatná na Ostrove v rozsahu písm. a), c), d), f),
3.
místní národní výbory: Bajč, Búč, Dulovce, Imeľ, Modrany, Okoličná na Ostrove, Šrobárová, Radvaň nad Dunajom v rozsahu písm. a), c);
e)
v okrese Levice
1.
všechny městské národní výbory v rozsahu písm. a), b), c), d), e), f),
2.
místní národní výbory: Pohronský Ruskov, Pukanec, Tekovské Lužany, Tlmače v rozsahu písm. a), b), c), d), f),
3.
místní národní výbory: Bátovce, Demandice, Dolný Pial, Farná, Horné Semerovce, Ipeľský Sokolec, Kalná nad Hronom, Kozárovce, Nová Dedina, Plášťovce, Santovka, Starý Tekov, Šárovce, Veľký Ďur, Veľké Ludince, Žemberovce v rozsahu písm. a), c), d), f),
4.
místní národní výbory: Bajka, Beša, Bielovce, Bohunice, Brhlovce, Čajkov, Čaka, Čankov, Devičany, Dolná Seč, Dolné Semerovce, Domadice, Hokovce, Hontianska Vrbica, Horná Seč, Horné Túrovce, Horný Pial, Hrkovce, Hronovce, Hronské Kľačany, Hronské Kosihy, Ipeľské Úľany, Jabloňovce, Jur nad Hronom, Kalinčiakovo, Krškany, Kubáňovo, Kukučínov, Kuralany, Kvetná, Lok, Lontov, Málaš, Malé Kozmálovce, Malé Ludince, Malý Kiar, Mýtne Ľudany, Nový Tekov, Nýrovce, Ondrejovce, Pástovce, Plavé Vozokany, Podlužany, Preseľany nad Ipľom, Rybník nad Hronom, Sazdice, Sikenica, Slatina, Svodov, Šalov, Tehla, Tekovské Trsťany, Tekovský Hrádok, Tešmak, Tupá, Uhliská, Veľké Kozmálovce, Veľké Túrovce, Výškovce, Vyšné nad Hronom, Zalaba, Zbrojníky, Žemliare v rozsahu písm. a), c);
f)
v okrese Nitra
1.
všechny městské národní výbory v rozsahu písm. a), b), c), d), e), f),
2.
místní národní výbory: Cabaj-Čápor, Hosťovce, Jelenec, Klasov, Lapáš, Lefantovce, Mojmírovce, Nové Sady, Nové Vozokany, Pohranice, Rišňovce, Sládečkovce, Tesárske Mlyňany, Topolčianky, Veľké Zálužie, Veľký Cetín, Výčapy-Opatovce, Zbehy v rozsahu písm. a), c), d), f),
3.
místní národní výbory: Alekšince, Andač, Báb, Beladice, Branč, Čakajovce, Čaradice, Čeľadice, Čierne Kľačany, Čifáre, Dolné Obdokovce, Golianovo, Hájske, Hostie, Hruboňovo, Choča, Chyndice, Jarok, Jedľové Kostoľany, Jelšovce, Kapince, Kolíňany, Kostoľany pod Tribečom, Ladice, Lehota, Lovce, Lúčnica nad Žitavou, Lukáčovce, Machulince, Malé Zálužie, Mankovce, Martin nad Žitavou, Melek, Nemčiňany, Neverice, Nevidzany, Nitrany, Nová Ves nad Žitavou, Obyce, Paňa, Podhorany, Poľný Kesov, Rumanová, Skýcov, Slažany, Slepčany, Štefanovičová, Šurianky, Tajná, Velčice, Veľká Dolina, Vieska nad Žitavou, Vinodol, Volkovce, Zlatno, Žikava, Žirany, Žitavce v rozsahu písm. a), c);
g)
v okrese Nové Zámky
1.
všechny městské národní výbory v rozsahu písm. a), b), c), d), e), f),
2.
místní národní výbory: Bánov, Bešeňov, Dubník, Dvory nad Žitavou, Gbelce, Húl, Kolta, Kamenín, Komjatice, Maňa, Milanovce, Mužla, Palárikovo, Podhájska, Salka, Strekov, Svodín, Tvrdošovce, Zemné v rozsahu písm. a), c), d), f),
3.
místní národní výbory: Andovce, Bardoňovo, Bíňa, Bruty, Dedinka, Dolný Oháj, Jasová, Jatov, Kamenica nad Hronom, Kamenný Most, Komoča, Lipové, Ľuba, Nová Vieska, Rastislavice, Rubáň, Semerovo, Veľké Lovce v rozsahu písm. a), c);
h)
v okrese Senica
1.
všechny městské národní výbory v rozsahu písm. a), c), d), e), f),
2.
místní národní výbory: Borský Jur, Borský Mikuláš, Brodské, Dojč, Gbely, Jablonica, Kúty, Lakšárska Nová Ves, Moravský Ján, Prievaly, Radošovce, Rohožník, Sobotište, Sološnica, Šaštín-Stráže, Studienka, Unín, Veľké Leváre, Vrbovce, Závod v rozsahu písm. a), c), d),
3.
místní národní výbory: Brestovec, Bukovec, Cerová, Čáry, Častkov, Dubovce, Hlboké, Hradište, Chropov, Chvojnica, Jablonka, Kátov, Kopčany, Košariská, Koválov, Kuklov, Letničie, Malé Leváre, Mokrý Háj, Osuské, Petrová Ves, Plavecký Mikuláš, Plavecké Podhradie, Podbranč, Polianka, Popudinské Močidlany, Poriadie, Priepasné, Prietrž, Prietržka, Radimov, Rovensko, Rudník, Rohovské Rybky, Smolinské, Smrdáky, Stará Myjava, Šajdíkové, Humence, Štefanov, Trnovec, Turá Lúka, Vieska, Vrádište v rozsahu písm. a), c);
ch)
v okrese Topoľčany
1.
všechny městské národní výbory v rozsahu písm. a), b), c), d), e), f),
2.
místní národní výbory: Bojná, Bošany, Chynorany, Klátová Nová Ves, Kovárce, Ľudanice, Nitrianska Blatnica, Prašice, Preseľany, Radošiná, Rybany, Skačany, Slatina nad Bebravou, Solčany, Šišov, Uhrovec, Urmince, Veľké Ripňany, Veľké Uherce v rozsahu písm. a), c), d), f),
3.
místní národní výbory: Blesovce, Brezolupy, Čierna Lehota, Dežerice, Dolné Naštice, Dvorec, Hajná Nová Ves, Haláčovce, Horné Naštice, Horné Obdokovce, Horné Štitáre, Hradište, Kolačno, Krásna Ves, Kruča, Krtovce, Kšinná, Lipovník, Lužany, Malá Hradná, Malé Hoste, Malé Krsteňany, Malé Ripňany, Miezgovce, Nadlice, Nedanovce, Nedašovce, Nitrianska Streda, Nórovce, Oponice, Ostratice, Pažiť, Pečeňany, Podlužany, Pravotice, Prusy, Rajčany, Ruskovce, Súlovce, Šalgovce, Tesáre, Timoradza, Veľké Držkovce, Veľké Dvorany, Veľké Hoste, Veľké Chlievany, Veľké Kršteňany, Veľký Klíž, Vozokany, Vysočany, Závada, Zlatníky, Žabokreky nad Nitrou, Žitná Radiša v rozsahu písm. a), c);
i)
v okrese Trenčín
1.
všechny městské národní výbory v rozsahu písm. a), b), c), d), e), f),
2.
místní národní výbory: Bošáca, Bzince pod Javorinou, Čachtice, Dolná Súča, Drietoma, Horná Streda, Horná Súča, Kočovce, Krajné, Melčice-Lieskové, Lúka-Modrová, Lubina, Moravské Lieskové, Motešice, Nemšová, Omšenie, Podolie, Svinná, Trenčianska Turá, Trenčianske Jastrabie, Trenčianske Stankovce v rozsahu písm. a), c), d), f),
3.
místní národní výbory: Adamovské Kochanovce, Beckov, Bobot, Brúnovce, Částkovce, Dolná Poruba, Dolné Srnie, Dubodiel, Horné Srnie, Horňany, Hôrka, Hrabovka, Hrachovište, Hrádok, Chocholná-Velčice, Ivanovce, Kálnica, Kostolná-Záriečie, Kostolné, Mníchova Lehota, Modrovka, Neporadza, Nová Bošáca, Opatová, Opatovce, Pobedín, Potvorice, Považany, Selec, Skalka nad Váhom, Soblahov, Trenčianske Bohuslavice, Trenčianske Mintice, Vaďovce, Veľká Hradná, Veľké Bierovce, Záblatie v rozsahu písm. a), c);
j)
v okrese Trnava
1.
městské národní výbory: Hlohovec, Piešťany, Trnava, Vrbové v rozsahu písm. a), b), c), d), e), f),
2.
městský národní výbor Leopoldov a místní národní výbory: Boleráz, Brestovany, Bučany, Cífer, Dechtice, Dolná Krupá, Dvorníky, Dudváh, Horné Orešany, Horné Otrokovice, Chtelnica, Jaslovské Bohunice, Moravany, Ružindol, Smolenice, Sokolovce, Suchá nad Parnou, Špačince, Šulekovo, Šúrovce, Veľké Kostoľany, Veselé, Voderady v rozsahu písm. a), c), d), f),
3.
místní národní výbory: Bohdanovce, Bojničky, Borovce, Buková, Červeník, Dobrá Voda, Dolné Dubové, Dolné Orešany, Dolné Trhovište, Dolné Zelenice, Dolný Lopašov, Drahovce, Dubovany, Horné Trhovište, Horné Zelenice, Jalšové, Kátlovce, Kľačany, Koplotovce, Košolná, Krakovany, Madunice, Majcichov, Malžehice, Merašice, Naháč, Ostrov, Prašník, Ratnovce, Sasinkovo, Trakovce, Trebatice, Trstín, Veľké Orvište, Zavar, Zeleneč, Žlkovce v rozsahu písm. a), c).
§ 2
Pověření podle § 1 se nevztahuje na případy, jestliže jde o pohraniční toky.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.
Tajemník:
Ing. Kolárik v. r.
Předseda:
RSDr. Králik v. r. |
Zákon č. 149/1979 Sb. | Zákon č. 149/1979 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev
Vyhlášeno 22. 12. 1979, datum účinnosti 1. 1. 1980, částka 28/1979
* Čl. 1 - Zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve znění zákona č. 158/1973 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. 2
Aktuální znění od 1. 1. 1980
149
ZÁKON
ze dne 12. prosince 1979,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. 1
Zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve znění zákona č. 158/1973 Sb., se mění a doplňuje takto:
Za § 66d se vkládají § 66e až 66h, které včetně nadpisu zní:
„Federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu
§ 66e
Federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu je federálním ústředním orgánem státní správy pro oblast elektrotechnického průmyslu.
§ 66f
Federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu se ve svěřené oblasti účastní na tvorbě jednotné státní průmyslové politiky a koncepce oborů jím řízených tím, že
a)
plní úkoly na úseku národohospodářského plánování podle zvláštních předpisů;
b)
řídí technickou politiku a vypracovává návrhy odvětvových plánů rozvoje vědy a techniky;
c)
řídí investiční činnost a posuzuje a schvaluje vybrané akce investiční výstavby;
d)
řídí zapojení oborů do mezinárodní dělby práce, průmyslové kooperace, specializace, vědeckotechnické spolupráce a výzkumu;
e)
řídí odbyt a zásobování v rámci jednotných zásad stanovených právními předpisy nebo vládou Československé socialistické republiky pro zajišťování potřeb hospodářství a plné využití výroby;
f)
v rámci stanovených zásad státní cenové politiky řídí plánování vývoje cen, předkládá návrhy na cenová opatření a po schválení je vyhlašuje;
g)
řídí mzdovou politiku podle obecně závazných právních předpisů a v rozsahu zmocnění vydává resortní mzdové předpisy;
h)
realizuje úkoly na úseku finanční politiky podle zvláštních předpisů a zajišťuje financování úkolů resortu.
§ 66g
Federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu řídí organizace výrobně technické, výzkumné, vývojové a projekční základny elektrotechnického průmyslu.
§ 66h
Federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu po projednání s příslušnými orgány republik ve své působnosti zřizuje a zrušuje státní organizace a určuje organizační uspořádání výrobně technické základny do výrobních hospodářských jednotek, včetně oblastních ředitelství; případné rozpory řeší vláda Československé socialistické republiky.“.
Čl. 2
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r. |
Zákon č. 150/1979 Sb. | Zákon č. 150/1979 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení
Vyhlášeno 22. 12. 1979, datum účinnosti 1. 1. 1980, částka 28/1979
* Čl. I - Zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1980
150
ZÁKON
ze dne 13. prosince 1979,
kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 12 odst. 1 písm. a) č. 7 se druhá spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slova „v jaderných elektrárnách“ se připojují slova „a při obsluze cyklotronu a výzkumného reaktoru,“.
2.
V § 12 odst. 1 písm. a) č. 9 se na konec věty připojují slova „a při zpracování osinku (azbestu) převážně suchou cestou v prostředí vysoké koncentrace azbestového prachu při nadměrném ohrožení azbestózou;“.
3.
V § 33 odst. 1 se ve větě první vypouštějí slova „a zanechá-li zaměstnání, které trvalo“ a věta třetí se nahrazuje větou, která zní: „Nové vyměření důchodu se posuzuje jako vznik nároku ke dni, od něhož se přiznává důchod; přitom se však důchod přizná nejdříve ode dne podání žádosti.“.
4.
V § 78 odst. 5 písm. b), c) a e) se částky 620 Kčs nahrazují částkami 650 Kčs.
5.
Za odstavec 5 se vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Částky příjmů občanů uvedených v předchozím odstavci činí však 780 Kčs měsíčně, jde-li o děti [odst. 5 písm. b) a c)] připravující se na budoucí povolání denním studiem nebo v učebním poměru, o pozůstalé po účastníku odboje, jimž byl důchod přiznán podle § 57 odst. 2 a 5, § 59 odst. 2 a § 60, o poživatele důchodů upravených jako jediný zdroj příjmu (§ 42) nebo o invalidy z mládí (§ 32 odst. 2).“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
6.
§ 101 zní:
㤠101
(1)
Jednotná zemědělská družstva přispívají za své členy na částečnou úhradu nákladů jejich sociálního zabezpečení (včetně zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte).
(2)
Příspěvek za člena jednotného zemědělského družstva se stanoví v rozpětí od 6 do 28 % jeho ročních příjmů započitatelných do průměrného měsíčního výdělku.“.
7.
V § 168 se připojuje písm. e), které zní:
„e)
částky nejvyšší přípustné hranice příjmu pro přiznání náhrady ušlé pracovní odměny členům jednotných zemědělských družstev při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách (§ 78 odst. 5 a 6).“.
8.
Za § 168 se vkládá § 168a, který zní:
„Vláda Československé socialistické republiky může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, nařízením upravit výši průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl vyměřen dřívější důchod (§ 14 odst. 5).“.
9.
§ 169 včetně nadpisu zní:
㤠169
Výplata důchodu při dalším zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti a zjišťování průměrného měsíčního výdělku
Vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit
a)
za jakých podmínek a v jaké výši se poskytuje při zaměstnání starobní a vdovský důchod a bez ohledu na výši výdělku důchod za výsluhu let a sirotčí důchod z důchodového zabezpečení (pojištění);
b)
že se poskytuje část starobního důchodu, aby se umožnil postupný přechod do starobního důchodu pracujícím, kteří jsou zaměstnáni po vzniku nároku na tento důchod, jestliže se věkem změnila jejich pracovní schopnost tak, že jejich výdělek poklesl v důsledku zmenšeného pracovního úvazku anebo v důsledku změny zaměstnání;
c)
odchylný způsob stanovení průměrného měsíčního výdělku u pracujících, kteří po vzniku nároku na starobní důchod jsou nepřetržitě zaměstnáni bez pobírání starobního důchodu nebo jeho části a splňují podmínky pro výplatu starobního důchodu při zaměstnání.“.
10.
V § 172 odst. 1 se za písm. a) vkládá nové písm. b), které zní:
„b)
způsob zúčtování invalidního důchodu při jeho zpětném přiznání, dojde-li k jeho souběhu s nemocenským,“.
Dosavadní písm. b) až e) se označují jako písm. c) až f).
11.
V § 172 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s federálními ministerstvy zemědělství a výživy a financí upraví výši příspěvku jednotných zemědělských družstev na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení (§ 101), způsob jeho výpočtu a odvádění.“.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8 a v odstavci 1 písm. f) se slova „v odstavcích 6 a 7“ nahrazují slovy „v odstavcích 7 a 8“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r. |
Zákon Slovenské národní rady č. 152/1979 Sb. | Zákon Slovenské národní rady č. 152/1979 Sb.
Zákon Slovenské národní rady o státním rozpočtu Slovenské socialistické republiky na rok 1980
Vyhlášeno 22. 12. 1979, datum účinnosti 1. 1. 1980, částka 28/1979
* § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky (dále jen „státní rozpočet republiky“) se stanoví částkou 71 356 664 000 Kčs
* § 2 - Vláda Slovenské socialistické republiky nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může promítnout do státního rozpočtu republiky, nenaruší-li se tím jeho vyrovnanost, zejména změny státního plánu rozvoje národního hospodářství Slovenské socialistické
* § 3 - (1) Výnos úplat za odběry podzemní vody a výnos penále souvisejícího s těmito úplatami1) je příjmem státního rozpočtu republiky.
* § 4 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980. č. 1 k zákonu SNR č. 152/1979 Sb. č. 2 k zákonu SNR č. 152/1979 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 1980
152
ZÁKON
Slovenské národní rady
ze dne 19. prosince 1979
o státním rozpočtu Slovenské socialistické republiky na rok 1980
Slovenská národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1)
Celkové příjmy státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky (dále jen „státní rozpočet republiky“) se stanoví
částkou 71 356 664 000 Kčs
celkové výdaje státního rozpočtu republiky se stanoví částkou 71 356 664 000 Kčs
(příloha č. 1).
(2)
Ve státním rozpočtu republiky je obsažen
souhrnný finanční vztah rozpočtů národních výborů ke státnímu rozpočtu republiky (dotace ze státního rozpočtu republiky) ve výši 8 400 300 000 Kčs
a účelové subvence poskytované ze státního rozpočtu republiky do rozpočtů národních výborů ve výši 10 261 200 000 Kčs
(příloha č. 2).
§ 2
Vláda Slovenské socialistické republiky nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může promítnout do státního rozpočtu republiky, nenaruší-li se tím jeho vyrovnanost, zejména změny státního plánu rozvoje národního hospodářství Slovenské socialistické republiky, organizační a cenové změny, upravit souhrnný finanční vztah a účelové subvence národním výborům, jestliže se změní předpoklady, za nichž byly tyto vztahy ke státnímu rozpočtu republiky stanoveny.
§ 3
(1)
Výnos úplat za odběry podzemní vody a výnos penále souvisejícího s těmito úplatami1) je příjmem státního rozpočtu republiky.
(2)
Výnos úplat za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a výnos penále souvisejícího s těmito úplatami2) je příjmem Státního fondu vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky.
§ 4
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.
Šalgovič v. r.
Colotka v. r.
Příloha č. 1
k zákonu SNR č. 152/1979 Sb.
Celkový přehled státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky na rok 1980
Příjmy| v tis. Kčs
---|---
Příjmy ze socialistického hospodářství| 15 428 940
Daně od obyvatelstva a poplatky| 11 419 000
Ostatní příjmy| 718 724
Dotace a subvence ze státního rozpočtu federace| 43 790 000
Úhrn| 71 356 664
Výdaje| v tis. Kčs
---|---
Hospodářství| 26 216 698
Kulturní a sociální opatření| 24 289 745
Obrana a bezpečnost| 1 469 100
Správa| 491 695
Soudy, prokuratury a arbitráž| 227 926
Souhrnný finanční vztah a účelové subvence národním výborům| 18 661 500
Úhrn| 71 356 664
Příloha č. 2
k zákonu SNR č. 152/1979 Sb.
Souhrnný finanční vztah (dotace) a účelové subvence národním výborům ze státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky na rok 1980
Kraj| Dotace
(v tis. Kčs)| Účelové
subvence
(v tis. Kčs)
---|---|---
Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy| 602 800| 2 197 000
Západoslovenský krajský národní výbor| 1 724 200| 2 703 800
Středoslovenský krajský národní výbor| 3 004 500| 2 749 600
Východoslovenský krajský národní výbor| 3 068 800| 2 610 800
Úhrn| 8 400 300| 10 261 200
1)
Část druhá nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hopodářství.
2)
Část třetí nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 35/1979 Sb. |
Vyhláška Ministerstva financí č. 161/1979 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí č. 161/1979 Sb.
Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 161/1975 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění socialistických zemědělských organizací, provozovaného Českou státní pojišťovnou
Vyhlášeno 27. 12. 1979, datum účinnosti 1. 1. 1980, částka 29/1979
* Čl. I - Vyhláška č. 161/1975 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění socialistických zemědělských organizací, provozovaného Českou státní pojišťovnou, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1980
161
VYHLÁŠKA
ministerstva financí
České socialistické republiky
ze dne 30. listopadu 1979,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 161/1975 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění socialistických zemědělských organizací, provozovaného Českou státní pojišťovnou
Ministerstvo financí České socialistické republiky stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy České socialistické republiky a ostatními příslušnými ústředními orgány státní správy podle § 9 a 10 zákona č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 162/1968 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 161/1975 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění socialistických zemědělských organizací, provozovaného Českou státní pojišťovnou, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 2 se vypouští slovo „ovoce“.
2.
V § 3 odst. 1 č. 2 se vypouštějí slova „chmele, tabáku“ a „vinné révy“.
3.
V § 3 odst. 3 písm. b) se vypouštějí slova „tabáku, narašené vinné révy a jejího matečného materiálu“.
4.
V § 3 odst. 3 se vypouští písmeno d).
5.
§ 5 včetně nadpisu zní:
㤠5
Pojištění úrody
(1)
Pojištění úrody se vztahuje na snížení pojištěného výtěžku sklizně
1.
jablek, hrušek, švestek, rynglí, meruněk, broskví, třešní, višní, angreštu, rybízu, jahod, malin, mandlí a ořechů (dále jen „ovoce“), pěstovaných zemědělskou organizací, u níž výtěžek sklizně uvedený ve výrobně finančním plánu na příslušný rok dosahuje alespoň 1 000 000 Kčs, a zemědělskou organizací, kterou příslušná zemědělská správa při schvalování uvedeného plánu určí pro ovocnářskou specializaci,
2.
chmele, jeho matečného materiálu, vinné révy, jejího matečného materiálu a tabáku (dále jen „další produkty“), pěstovaných zemědělskou organizací,
a to za předpokladu, že snížení pojištěného výtěžku sklizně nastalo následkem zničení nebo snížení množství a kromě vinné révy a jejího matečného materiálu i následkem zhoršení jakosti úrody jakoukoliv událostí, která ji postihla
-
u ovoce v době od 1. ledna do ukončení sklizně příslušného roku,
-
u dalších produktů od ukončení jedné sklizně, popřípadě od výsadby do ukončení další sklizně, kterým se rozumí předání odběrateli nebo na sklad.
Pojištění úrody se však nevztahuje na snížení pojištěného výtěžku sklizně, k němuž došlo
a)
nesprávným obděláváním, ošetřováním či sklizní,
b)
činností jiné organizace, která za škody touto činností způsobené odpovídá zemědělské organizaci podle zvláštních předpisů.
(2)
Pojištěným výtěžkem sklizně podle odstavce 1 se rozumí
a)
u ovoce hodnota plánovaného množství sklizně jednotlivých druhů ovoce, vyjádřená v ceně, za níž má být ovoce realizováno podle výrobně finančního plánu zemědělské organizace pro příslušný rok (dále jen „plánovaná realizační cena“), a pokud daný druh ovoce neplánovala, v částce stanovené federálním ministerstvem zemědělství a výživy pro účetnictví a plánování (dále jen „stálá zúčtovací cena“);
b)
u dalších produktů hodnota sklizně z výměry daným produktem skutečně osázené, vyjádřená v plánované realizační ceně a určená podle průměrného hektarového výnosu, který za posledních pět let zemědělská organizace docílila, a pokud daný produkt takto nepěstovala, podle průměrného výnosu, který docílila za dobu kratší, nejméně však za dobu tří let v posledních pěti letech; jinak je pojištěným výtěžkem produktu hodnota plánovaného množství jeho sklizně z výměry skutečně osázené, vyjádřená v plánované realizační ceně.“.
6.
§ 6 odst. 1 písm. f) zní:
„f)
u ovoce a dalších produktů jejich pojištěný výtěžek sklizně (§ 5 odst. 2).“.
7.
V § 6 odst. 2 se do první věty za slova „druhů ovoce“ vkládají slova „a hodnota plánovaného množství sklizně dalších produktů“.
8.
K § 6 odst. 2 se připojuje další věta, která zní:
„Skutečně osázená výměra a docílené hektarové výnosy se u dalších produktů [§ 5 odst. 2 písm. b)] zjišťují z výkaznictví zemědělské organizace.“.
9.
V § 7 písm. b) se vypouští text „– chmel 8,–“, „– tabák 15,–“ a „– vinná réva 12,–“, za písmeno e) se vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
za další produkty [§ 6 odst. 1 písm. f)]
– chmel| 9,–
---|---
– matečný materiál chmele| 5,–
– vinná réva| 12,–
– matečný materiál vinné révy| 12,–
– tabák| 10,–.“.
10.
§ 9 odst. 4 zní:
„(4)
Podmínkou vzniku práva na plnění z pojištění úrody je, že zemědělská organizace
a)
u ovoce
-
předložila pojišťovně potvrzení příslušné zemědělské správy, že na pozemcích, kde ovoce pěstuje, provedla opatření uložená jí předpisy o ochraně rostlinné výroby nebo příslušným orgánem na jejich základě a že sklizeň ovoce dokončila v souladu s agrotechnickými zásadami,
-
ohlásila pojišťovně podle ustanovení o povinnosti oznámit pojistnou událost (§ 33 odst. 1) okolnosti, které nastaly v době od 1. ledna do ukončení sklizně ovoce, pokud by mohly mít vliv na snížení pojištěného výtěžku sklizně;
b)
u dalších produktů
-
oznámila pojišťovně zaorávku produktu nejpozději 3 dny předem,
-
provedla novou sadbu, došlo-li ke zničení produktu v době, kdy ji agrotechnické zásady a objektivní podmínky dovolovaly.“.
11.
V § 12 se vypouští odstavec 4 a označení dosavadních odstavců 5 a 6 se mění na 4 a 5.
12.
V § 14 odst. 1 se vypouštějí slova „a d)“ a „tabáku, chmele“.
13.
V § 16 se vypouští slovo „tabáku“.
14.
§ 25 včetně nadpisu zní:
„6.
Ovoce a další produkty
§ 25
(1)
Základem pro určení výše plnění z pojištění úrody je rozdíl mezi pojištěným výtěžkem sklizně a výtěžkem sklizně skutečně docíleným.
(2)
Pojišťovna je povinna za součinnosti zemědělské organizace podle poznatků získaných od orgánů zemědělské správy a podle zjištění povahy příčin a rozsahu zničení či snížení množství, popřípadě zhoršení jakosti úrody vypočíst snížení výtěžku sklizně tak, aby plnění nezahrnovalo důsledky činností, na něž se pojištění úrody nevztahuje.“.
15.
Za § 25 se vkládají nové § 25a a 25b, které zní:
㤠25a
Ovoce
(1)
Výtěžkem sklizně skutečně docíleným se u ovoce rozumí hodnota sklizeného množství stejného druhu ovoce, vyjádřená v ceně, za kterou je zemědělská organizace realizovala, nebo v ceně, kterou se vyjádřil jeho pojištěný výtěžek sklizně, jde-li o nerealizovanou část.
(2)
Ze snížení výtěžku sklizně vypočteného podle § 25 je pojišťovna povinna plnit částku přesahující 20 % pojištěného výtěžku ovoce, jehož se plnění týká.
(3)
Od částky určené podle odstavce 2 pojišťovna odečte obvyklé náklady na ošetřování a sklízení, které již nebylo třeba vynaložit proto, že byla zničena úroda nebo část úrody, za jejíž výtěžek pojišťovna plní.
(4)
Bylo-li na pozemku souvisle osázeném zničeno alespoň 10 % trsů jahodníku událostí, na jejíž důsledky se vztahuje pojištění úrody ovoce, je pojišťovna povinna vyplatit částku odpovídající nákladům potřebným k jejich novému vysázení, postihla-li je tato událost v prvním nebo druhém roce po jejich výsadbě.
(5)
Bylo-li ovoce poškozeno nebo zničeno při dopravě z pozemku, na kterém bylo vypěstováno, je pojišťovna povinna plnit, došlo-li k tomu následkem události uvedené v § 3 odst. 1; výše plnění se určí podle ustanovení platných pro plnění u zásob plodin z vlastní sklizně zemědělské organizace (§ 17 a 18).
§ 25b
Další produkty
(1)
Výtěžkem sklizně skutečně docíleným se u dalších produktů rozumí hodnota sklizeného množství daného produktu, vyjádřená
a)
u chmele, do jehož výtěžku se zahrnuje i výtěžek za chmelinku, a u tabáku v ceně, za kterou je zemědělská organizace realizovala,
b)
u ostatních produktů, jakož i u toho množství chmele a tabáku, jež nebylo do konce kalendářního roku realizováno, v ceně, kterou se vyjádřil pojištěný výtěžek sklizně daného produktu.
(2)
Od částky plnění určené podle odstavce 1 pojišťovna odečte obvyklé náklady na ošetřování a sklizeň, které již nebylo nutno vynaložit proto, že byla zničena úroda nebo část úrody, za jejíž výtěžek pojišťovna plní.
(3)
Byla-li za zničený produkt vypěstována plodina náhradní, její výtěžek se po odečtení nákladů na její vypěstování a sklizeň připočítává k výtěžku sklizně skutečně docílenému u daného produktu. Pro výpočet výtěžku sklizně náhradní plodiny platí ustanovení § 12 odst. 3, a to i pokud jde o její rovnocennost.
(4)
Pojišťovna je povinna plnit ze sníženého výtěžku sklizně vypočteného podle odstavců 1 až 3 80 % a zbytek nese zemědělská organizace ze svého.
(5)
Byly-li další produkty zničeny nebo poškozeny do té míry, že je bylo nutno zaorat, je pojišťovna povinna uhradit zemědělské organizaci náklady spojené s jejich novým vysázením.“.
16.
V § 26 se slovo „plánovaného“ nahrazuje slovem „pojištěného“ a za slovo „výtěžku“ se vkládá slovo „sklizně“.
17.
V § 27 odst. 1 se vypouští slovo „ovoce“.
18.
Za § 30 se vkládá nový § 30a, který zní:
㤠30a
(1)
Za příznivý průběh pojištění úrody dalších produktů poskytne pojišťovna zemědělské organizaci slevu z pojistného, a to
a)
ve výši 35 %, nevznikla-li pojišťovně v kalendářním roce povinnost plnit z pojištění úrody daného produktu,
b)
ve výši 20 %, nepřevýšilo-li v kalendářním roce plnění pojišťovny z pojištění daného produktu 10 % pojistného zaplaceného za pojištění úrody tohoto produktu za stejný rok,
c)
ve výši 10 %, nepřevýšilo-li plnění pojišťovny 20 % pojistného uvedeného pod písmenem b).
(2)
Sleva podle odstavce 1 se poskytuje z pojistného za daný produkt na následující rok; u vinné révy a chmele se průběh pojištění i výše slevy posuzuje v úhrnu s jejich matečným materiálem.“.
19.
K § 33 odst. 1 se připojuje další věta, která zní:
„Stejným způsobem je zemědělská organizace povinna postupovat, nastane-li okolnost, která by mohla mít vliv na snížení výtěžku sklizně dalších produktů.“.
20.
Poslední věta § 33 odst. 2 zní:
„Totéž platí o zjišťování okolností týkajících se snížení pojištěného výtěžku sklizně ovoce a dalších produktů.“.
21.
Poslední věta § 37 zní:
„Tímto majetkem se rozumějí i plodiny, ovoce a další produkty, pěstované zemědělskou organizací.“.
22.
Za § 38 se vkládá nový § 38a, který zní:
㤠38a
Ministerstvo financí České socialistické republiky může v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy České socialistické republiky povolit z této vyhlášky výjimky a odchylky potřebné pro experimentální ověřování komplexního pojištění úrody ve vybraných zemědělských organizacích.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.
Ministr:
Ing. Tlapák v. r. |
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 163/1979 Sb. | Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 163/1979 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 135/1975 Sb., o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 71/1978 Sb.
Vyhlášeno 29. 12. 1979, datum účinnosti 1. 1. 1980, částka 30/1979
* Čl. I - Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 135/1975 Sb., o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 71/1978 Sb. (úplné znění č. 100/1978 Sb.), se mění a do
* Čl. II - (1) Pracujícím poživatelkám vdovského důchodu, které jsou zaměstnány za podmínek stanovených v § 1, 2 a 6, bude na žádost vdovský důchod poskytován v plné výši, popřípadě do částky 1100 Kčs měsíčně od splátky důchodu následující po dni počátku účinnosti to
* Čl. III - Předseda vlády Československé socialistické republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 135/1975 Sb., o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům, jak vyplývá
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 1. 1980
163
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 14. prosince 1979,
kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 135/1975 Sb., o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 71/1978 Sb.
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 169 písm. a) a c) zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 150/1979 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 135/1975 Sb., o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 71/1978 Sb. (úplné znění č. 100/1978 Sb.), se mění a doplňuje takto:
1.
Do nadpisu nad § 1 se za slovo „starobní“ vkládají slova „a vdovský“.
2.
V § 1 se dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a připojují se nové odstavce 2 a 3, které zní:
„(2)
Poživatelce vdovského důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění), které je současně vyplácen starobní důchod nebo která dovršila věk 57 let a vdovský důchod pobírá samostatně nebo v souběhu s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění), se vdovský důchod při zaměstnání nekrátí, jestliže její hrubý výdělek nečiní více než 800 Kčs měsíčně.
(3)
Hrubým výdělkem podle odstavců 1 a 2 se rozumí výdělek,7) z něhož se zjišťuje průměrný měsíční výdělek,8) avšak bez příspěvku placeného jednotným zemědělským družstvem na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení.“.
3.
V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Poživatelce vdovského důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění), které je současně vyplácen starobní důchod nebo která dovršila věk 57 let a vdovský důchod pobírá samostatně nebo v souběhu s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění), se vdovský důchod při zaměstnání poskytuje za podmínek stanovených v odstavci 1.“.
V dosavadním odstavci 2 se za slova „Ustanovení odstavce 1“ vkládají slova „a 2“ a odstavec se označuje jako odstavec 3.
4.
Za § 2 se vkládá nový § 3, který zní:
㤠3
Pracujícímu, který byl po vzniku nároku na starobní důchod dále nepřetržitě zaměstnán, nepobíral starobní důchod ani jeho část a splňuje podmínky pro výplatu tohoto důchodu při zaměstnání podle § 1 nebo § 2, se zjišťuje průměrný měsíční výdělek pro vyměření starobního důchodu z úhrnu hrubých výdělků za posledních 10 (5) kalendářních roků před rokem, do něhož spadá den, od něhož se přiznává starobní důchod, pokud je tento výpočet pro něj výhodnější než výpočet podle § 14 odst. 2 zákona. Ustanovení § 14 odst. 3 poslední věta a odst. 4 a 5 zákona platí i tu.“.
Dosavadní § 3 a 4 se označují jako § 4 a 5.
5.
§ 6 zní:
㤠6
(1)
Poživatelům starobního důchodu a poživatelkám vdovského důchodu, kteří konají práce podle dohody o pracovní činnosti,9) se poskytují tyto důchody jen za podmínek a ve výši stanovených v § 1, 2 a 5. Ustanovení § 5 o výplatě sirotčího důchodu v nezměněné výši platí obdobně. Nebyl-li v dohodě o pracovní činnosti, uzavřené pro výkon práce podle § 5, dohodnut počet pracovních dnů (§ 5 odst. 1) nebo počet pracovních hodin (§ 5 odst. 2), počítá se jeden kalendářní týden doby, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, za pět pracovních dnů.
(2)
Poživatelům starobního důchodu a poživatelkám vdovského důchodu, kteří poskytují služby nebo opravy na základě povolení národního výboru,10) se poskytují tyto důchody jen za podmínek a ve výši stanovených v § 1 a 2.“.
6.
V § 8 odst. 2 druhé větě za středníkem se slova „§ 4“ nahrazují slovy „§ 5“.
7.
V § 9 se slova „až 4“ nahrazují slovy „až 5“.
Čl. II
(1)
Pracujícím poživatelkám vdovského důchodu, které jsou zaměstnány za podmínek stanovených v § 1, 2 a 6, bude na žádost vdovský důchod poskytován v plné výši, popřípadě do částky 1100 Kčs měsíčně od splátky důchodu následující po dni počátku účinnosti tohoto nařízení.
(2)
Poživateli starobního důchodu, kterému byl přiznán tento důchod v době od 1. ledna 1976 do dne účinnosti tohoto nařízení, se na žádost nově vypočte starobní důchod z průměrného měsíčního výdělku podle § 3, pokud je tento výpočet výhodnější než výpočet podle § 14 odst. 2 zákona. Úprava starobního důchodu se provede nejdříve od splátky důchodu následující po dni počátku účinnosti tohoto nařízení.
Čl. III
Předseda vlády Československé socialistické republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 135/1975 Sb., o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům, jak vyplývá z předpisů je měnících a doplňujících.
Čl. IV
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.
Dr. Štrougal v. r.
7)
§ 14 vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 14 zákona č. 121/1975 Sb.
9)
§ 232 odst. 2 zákoníku práce (úplné znění č. 55/1975 Sb.); při pracích konaných podle dohody o provedení práce podle § 232 odst. 3 tohoto zákoníku se poskytuje starobní důchod v nezměněné výši.
10)
Zásady č. 20/1965 Sb., pro poskytování některých služeb a oprav občany na základě povolení národního výboru, schválené usnesením vlády ze dne 3. března 1965. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky č. 166/1979 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky č. 166/1979 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech
Vyhlášeno 29. 12. 1979, datum účinnosti 1. 1. 1980, částka 30/1979
* Čl. I - Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1980
166
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky
ze dne 19. prosince 1979,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech
Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo školství České socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a s Českou odborovou radou podle § 230 odst. 2 a 3 zákoníku práce a podle § 40 odst. 3 písm. a) zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol:
Čl. I
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech se mění a doplňuje takto:
1.
V § 4 odst. 2 písm. a) se za větu první připojují tato slova: „a v organizacích výrobně hospodářské jednotky Rudné doly a magnezitové závody“.
2.
V § 7 odst. 5 se za slova „Organizace řízené federálním ministerstvem paliv a energetiky“ vkládají tato slova: „a organizace výrobně hospodářské jednotky Rudné doly a magnezitové závody“.
3.
Příloha č. 1 část a) včetně nadpisu a poznámek zní:
„a)
Učební obory národohospodářsky nejdůležitější v organizacích řízených federálním ministerstvem paliv a energetiky a v organizacích výrobně hospodářské jednotky Rudné doly a magnezitové závody
1.
důlní učební obory, u kterých se uskutečňuje praktická příprava (odborný výcvik) v podzemí
učební obory nově koncipované10)
01-11-4 horník mechanizátor
03-15-2 mechanik opravář s odborným zaměřením pro důlní stroje a zařízení
04-42-4 důlní elektromontér
04-62-2 elektromechanik s odborným zaměřením pro důlní stroje a zařízení
učební obory podle dosavadních předpisů11)
21-61-2 horník pro uhelné doly
21-62-2 horník pro rudné doly
21-63-2 horník mechanizovaných pracovišť
21-65-2 strojník komplexně mechanizovaných porubů a předků
21-66-2 strojník dopravních zařízení
21-67-2 důlní zámečník
21-68-2 důlní elektromontér
2.
další učební obory v odvětví hornictví a energetiky učební obory nově koncipované10)
01-12-4 mechanik důlních strojů a velkostrojů
03-13-2 mechanik opravář s odborným zaměřením pro stroje a zařízení, který se připravuje pro odvětví energetiky a lomové provozy
04-61-2 elektromechanik s odborným zaměřením pro stroje a zařízení, který se připravuje pro odvětví energetiky a lomové provozy
04-63-2 elektromechanik s odborným zaměřením pro rozvodná zařízení
učební obory podle dosavadních předpisů11)
21-69-2 vrtař, který se připravuje pro odvětví paliv,plynárenství, rudného a nerudného hornictví a uranový průmysl
24-09-2 potrubář, který se připravuje pro odvětví plynárenství
24-24-2 provozní zámečník, který se připravuje pro odvětví energetiky, rudného a nerudného hornictví a lomové provozy
26-81-2 elektromontér rozvodných zařízení
26-82-2 provozní elektromontér
26-83-2 elektromechanik.“.
4.
V příloze č. 1 v části c) se vypouštějí tyto učební obory:
03-15-2 mechanik opravář s odborným zaměřením pro důlní stroje a zařízení
04-62-2 elektromechanik s odborným zaměřením pro důlní stroje a zařízení
21-62-2 horník pro rudné doly
21-63-2 horník mechanizovaných pracovišť
21-65-2 strojník komplexně mechanizovaných porubů a předků
21-67-2 důlní zámečník.
5.
Poznámka 11 pod čarou se vypouští a poznámka 12 se označuje jako poznámka 11.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.
Ministr školství ČSR:
Vondruška v. r.
Ministr práce a sociálních věcí ČSR:
Hamerník v. r.
10)
Nově koncipované učební obory jsou stanoveny vyhláškou ministerstva školství ČSR č. 70/1978 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, ve znění vyhlášek č. 68/1971 Sb. a č. 54/1972 Sb. Uvádějí se pouze ty učební obory, které se zavádějí nejpozději do 1. 9. 1980. O zvýhodnění učebních oborů zaváděných od 1. 9. 1981 bude rozhodnuto v souladu s plánem potřeby kvalifikovaných pracovníků na období 7. pětiletého plánu.
11)
Stanovené vyhláškou ministerstva školství ČSR č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, ve znění vyhlášek č. 68/1971 Sb. a č. 54/1972 Sb. |
Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 2/1980 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 2/1980 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva dopravy, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky)
Vyhlášeno 18. 1. 1980, datum účinnosti 1. 2. 1980, částka 1/1980
* Čl. I - Vyhláška ministerstva dopravy č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky) se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 2. 1980
2
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva dopravy
ze dne 13. prosince 1979,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky)
Federální ministerstvo dopravy stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 4 odst. 2 a § 29 zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách:
Čl. I
Vyhláška ministerstva dopravy č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky) se mění a doplňuje takto:
1.
V § 5 odst. 1 se první věta nahradí dvěma novými větami, které zní:
„Dojde-li k poškození železničního vozu na vlečce a za poškození odpovídá vlečkař, je povinen zaplatit ČSD, kromě náhrady (popřípadě paušální náhrady) škody způsobené na železničním voze, pokutu ve výši trojnásobku způsobené škody, popřípadě paušální náhrady škody. Mimoto zaplatí vlečkař náhradu ve výši dovozného včetně případného vlečného do opravny.“.
2.
§ 9 zní:
㤠9
Podmínky přepravy
Pro přepravu vozových zásilek nakládaných nebo vykládaných na vlečce a přepravovaných po železnici platí ustanovení železničního přepravního řádu, pro přepravu kusových zásilek v mezinárodní přepravě platí Dohoda o mezinárodní železniční přepravě zboží (SMGS), Mezinárodní úmluva o přepravě zboží po železnicích (CIM) a Směrnice pro podej a výdej kusových zásilek v mezinárodní železniční přepravě, pokud vyhláška č. 126/1964 Sb. nestanoví jinak. Podmínky pro přepravu zásilek při místních převozech a pro přepravu zásilek po vlečce stanoví tarif.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1980.
Ministr:
Ing. Blažek v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 3/1980 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 3/1980 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 18. 1. 1980, datum účinnosti 1. 2. 1980, částka 1/1980
* Čl. I - Vyhláška č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací, ve znění vyhlášky č. 136/1970 Sb., vyhlášky č. 166/1971 Sb., kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 107/1966 Sb., o dokumentaci
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 2. 1980
3
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 30. listopadu 1979,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací ve znění pozdějších předpisů
Federální ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem financí České socialistické republiky a ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky podle § 391 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. ve znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb. a doplněném zákonem č. 144/1975 Sb. stanoví:
Čl. I
Vyhláška č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací, ve znění vyhlášky č. 136/1970 Sb., vyhlášky č. 166/1971 Sb., kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 107/1966 Sb., o dokumentaci staveb, a vyhlášky č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací, ve znění vyhlášky č. 136/1970 Sb., pokud jde o vedlejší rozpočtové náklady staveb, a vyhlášky č. 104/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky stavebních prací, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 15a odst. 1 zní:
„(1)
Jestliže dodavatel je s postupem plnění prací a dodávek na objektu nebo provozním souboru v prodlení delším než jedno kalendářní čtvrtletí, a to pro okolnosti, které jsou výhradně na jeho straně, může odběratel pozastavit splátky a neproplatit splátkové listy týkající se tohoto objektu nebo provozního souboru, a to počínaje prvým měsícem následujícího kalendářního čtvrtletí. Organizace jsou v tom případě povinny provádět i nadále měsíční zjišťování provedených objemů (§ 10a) a dodavatel vystavuje i nadále splátkové listy.“.
2.
Za § 15a se vkládá § 15b tohoto znění:
㤠15b
(1)
Při odsunu termínu předání kapacit do zkušebního provozu nebo dokončení staveb stanovených vládou ČSSR jako závazné úkoly státního plánu nebo centrálně posuzovaných staveb, u nichž byl vládou ČSSR stanoven termín předání kapacit do zkušebního provozu nebo dokončení stavby jako závazný úkol státního plánu, je investor povinen zastavit splátky a neproplácet splátkové listy po dobu od plánovaného termínu předání kapacit do zkušebního provozu nebo dokončení stavby, a to
a)
do dne rozhodnutí vlády ČSSR o novém termínu,
b)
do skutečného předání kapacit do zkušebního provozu nebo dokončení stavby, jde-li o náhradní termín.1)
(2)
Organizace jsou povinny provádět i nadále měsíční zjišťování provedených objemů (§ 10a) a dodavatel vystavovat splátkové listy i po dobu, kdy jsou podle ustanovení odstavce 1 splátky zastaveny a splátkové listy nepropláceny.
(3)
Jestliže investor uhradí splátku v rozporu s ustanovením odstavce 1, je povinen platit penále, popřípadě pokutu, podle zvláštních předpisů.2)“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1980.
Ministr:
Ing. Lér v. r.
1)
Směrnice FMTIR č. 8 ze dne 20. 7. 1979, registrované v částce 21 Sbírky zákonů.
2)
§ 83 odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 151/1975 Sb., o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací, případně závazné směrnice svazů družstev a Ústřední rady družstev, upravující finanční hospodaření v družstevních organizacích, § 16 zákona č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního rozpočtu československé federace a o zásadách hospodaření rozpočtovými prostředky státních rozpočtů federace a republik (rozpočtová pravidla). |
Vyhláška Federálního ministerstva vnitra a federálního ministerstva zahraničních věcí č. 7/1980 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva vnitra a federálního ministerstva zahraničních věcí č. 7/1980 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva vnitra a federálního ministerstva zahraničních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva vnitra Československé socialistické republiky a ministerstva zahraničních věcí č. 44/1970 Sb.
Vyhlášeno 4. 2. 1980, datum účinnosti 1. 3. 1980, částka 2/1980
* Čl. I - Vyhláška č. 44/1970 Sb. ve znění vyhlášky č. 142/1971 Sb. se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 3. 1980
7
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva vnitra a federálního ministerstva zahraničních věcí
ze dne 28. prosince 1979,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva vnitra Československé socialistické republiky a ministerstva zahraničních věcí č. 44/1970 Sb.
Federální ministerstvo vnitra a federální ministerstvo zahraničních věcí stanoví podle § 7 zákona č. 63/1965 Sb., o cestovních dokladech:
Čl. I
Vyhláška č. 44/1970 Sb. ve znění vyhlášky č. 142/1971 Sb. se mění a doplňuje takto:
1.
v § 3 se vypouštějí odstavce 2 a 3; dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
2.
§ 6 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
K cestám a k pobytu v Bulharské lidové republice, Maďarské lidové republice, Mongolské lidové republice, Německé demokratické republice, Polské lidové republice, Rumunské socialistické republice a Svazu sovětských socialistických republik nemusí být pas opatřen výjezdní doložkou.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1980.
Ministr zahraničních věcí ČSSR:
Ing. Chňoupek v. r.
Ministr vnitra ČSSR:
Doc. Dr. Obzina CSc. v. r. |
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 12/1980 Sb. | Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 12/1980 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1975 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení
Vyhlášeno 15. 2. 1980, datum účinnosti 1. 3. 1980, částka 3/1980
* Čl. I - Příloha k nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1975 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 3. 1980
12
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 3. ledna 1980,
kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1975 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 12 odst. 3 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 150/1979 Sb.:
Čl. I
Příloha k nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1975 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení, se mění a doplňuje takto:
1.
Díl I č. 6 zní:
„6.
s tekoucím kovem při vysokopecní výrobě surového železa a při výrobě surové ocele a ferroslitin v základní hutní prvovýrobě a v hutní výrobě neželezných kovů, antimonu, hliníku, mědi, olova a rtuti,“.
2.
Díl I č. 14 zní:
„14.
v jaderné elektrárně v kontrolovaném pásmu jaderného reaktoru za hygienickou smyčkou a při obsluze cyklotronu a výzkumného reaktoru,“.
3.
Díl I č. 18 zní:
„18.
v těžbě a při opracování kamene, při mletí a drcení křemene, křemence a živce, při formování žáruvzdorných výrobků, při úpravě keramických surovin v prostředí vysoké koncentrace agresivního fibroplastického prachu, nadměrně ohrožujícím pracující silikózou, a při zpracování osinku (azbestu) převážně suchou cestou v prostředí vysoké koncentrace azbestového prachu, nadměrně ohrožujícím pracující azbestózou,“.
4.
Díl I se doplňuje pododstavci č. 19 až 22, které zní:
„19.
při výrobě fenyl-metylpyrazolonu,
20.
při výrobě antiparazitních přípravků na bázi organických sloučenin fosforu,
21.
při výrobě smolného koksu,
22.
při výrobě anodové hmoty.“.
5.
V dílu II písm. A č. 4 ve čtvrtém pododstavci se za slovy „dolomitem a azbestem“ vypouštějí slova „za vysokých teplot“.
6.
Díl II písm. A č. 6 se doplňuje pododstavcem, který zní:
„–
svařování plazmatem;“.
7.
Díl II písm. B se na konci doplňuje pododstavcem, který zní:
„–
řidiči autocisteren přepravujících propan-butan.“.
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. března 1980.
Dr. Štrougal v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 13/1980 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 13/1980 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k 650. výročí narození Petra Parléře
Vyhlášeno 15. 2. 1980, datum účinnosti 17. 3. 1980, částka 3/1980
* § 1 - 1. U příležitosti 650. výročí narození stavitele Petra Parléře se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
* § 2 - 1. Na líci pamětní stříbrné stokoruny je stylizované znázornění gotické klenby, v jejíž horní části je státní znak Československé socialistické republiky. Pod státním znakem je v pěti řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“ a označení
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 17. března 1980.
Aktuální znění od 17. 3. 1980
13
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 22. ledna 1980
o vydání pamětních stříbrných stokorun k 650. výročí narození Petra Parléře
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
1.
U příležitosti 650. výročí narození stavitele Petra Parléře se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
2.
Pamětní stříbrné stokoruny se razí ze slitiny o 700 dílech stříbra a 300 dílech mědi. Hmotnost stokoruny je 15 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 33 mm, na její hraně je opakující se vlis vlnovky a tečky.
§ 2
1.
Na líci pamětní stříbrné stokoruny je stylizované znázornění gotické klenby, v jejíž horní části je státní znak Československé socialistické republiky. Pod státním znakem je v pěti řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“ a označení hodnoty „100 Kčs“.
2.
Na rubu pamětní stříbrné stokoruny je na pozadí stylizované gotické klenby poprsí Petra Parléře. Pod poprsím je jméno „PETR PARLÉŘ“ a letopočty „1330 - 1980“. Autorem návrhu mince je akademický sochař Jiří Harcuba, jehož značka „H“ je umístěna uprostřed dole.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 17. března 1980.
Ministr:
Ing. Lér CSc. v. r.
125kB
130kB |
Vyhláška Slovenskej komisie pre vedecké hodnosti č. 21/1980 Sb. | Vyhláška Slovenskej komisie pre vedecké hodnosti č. 21/1980 Sb.
Vyhláška Slovenskej komisie pre vedecké hodnosti o obhajobách kandidátskych a doktorských dizertačných prác československých štátnych občanov v členských státoch Rady vzájomnej hospodárskej pomoci
Vyhlášeno 21. 2. 1980, datum účinnosti 21. 2. 1980, částka 4/1980
* § 1 - (1) Československý štátny občan, ktorý sa pripravuje na obhajobu kandidátskej alebo doktorskej dizertačnej práce v niektorom z členských štátov Rady vzájomnej hospodárskej pomoci, je povinný vyžiadať si stanovisko Slovenskej komisie pre vedecké hodnosti.
* § 2 - (1) Slovenská komisia pre vedecké hodnosti oznámi stanovisko podľa § 1 na základe žiadosti, ktorú československý štátny občan podá Slovenskej komisii pre vedecké hodnosti prostredníctvom organizácie uvedenej v § 1 ods.2.
* § 3 - Stanovisko podľa § 1 oznámi Slovenská komisia pre vedecké hodnosti žiadateľovi písomne prostredníctvom organizácie, s ktorou je žiadateľ v pracovnom alebo inom obdobnom pomere, alebo organizácii, ktorá ho vyslala do zahraničia.
* § 4 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 21. 2. 1980
21
VYHLÁŠKA
Slovenskej komisie pre vedecké hodnosti
z 29. novembra 1979
o obhajobách kandidátskych a doktorských dizertačných prác československých štátnych občanov v členských štátoch Rady vzájomnej hospodárskej pomoci
Slovenská komisia pre vedecké hodnosti po dohode so Slovenskou akadémiou vied, Federálnym ministerstvom pre technický a investičný rozvoj a Ministerstvom školstva Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje podľa § 12 ods. 3 zákona č.53/1964 Zb. o udeľovaní vedeckých hodností a o Štátnej komisii pre vedecké hodnosti v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 207/1968 Zb. o zriadení ministerstiev a iných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej republiky:
§ 1
(1)
Československý štátny občan, ktorý sa pripravuje na obhajobu kandidátskej alebo doktorskej dizertačnej práce v niektorom z členských štátov Rady vzájomnej hospodárskej pomoci, je povinný vyžiadať si stanovisko Slovenskej komisie pre vedecké hodnosti.
(2)
Slovenská komisia pre vedecké hodnosti je príslušná oznámiť stanovisko podľa odseku 1 žiadateľovi, ak organizácia, s ktorou je československý štátny občan v pracovnom alebo inom obdobnom pomere, alebo organizácia, ktorá ho vyslala do zahraničia, majú sídlo na území Slovenskej socialistickej republiky:
§ 2
(1)
Slovenská komisia pre vedecké hodnosti oznámi stanovisko podľa § 1 na základe žiadosti, ktorú československý štátny občan podá Slovenskej komisii pre vedecké hodnosti prostredníctvom organizácie uvedenej v § 1 ods.2.
(2)
Žiadosť podľa odseku 1 obsahuje:
a)
meno, priezvisko, dátum a miesto narodenia žiadateľa, jeho bydlisko, pracovisko a funkčné zaradenie a údaje o ukončenom vysokoškolskom vzdelaní,
b)
tému kandidátskej alebo doktorskej dizertačnej práce, ktorú žiadateľ predkladá na obhajobu,
c)
názov orgánu v zahraničí, pred ktorým sa má konať obhajoba, označenie skupiny vied, v ktorej sa má udeliť vedecká hodnosť, a vedného odboru, v ktorom sa má konať obhajoba,
d)
dôvody obhajoby kandidátskej alebo doktorskej dizertačnej práce v zahraničí, najmä či žiadateľa vyslal na vedeckú výchovu alebo študijný pobyt a obhajobu kandidátskej alebo doktorskej dizertačnej práce v zahraničí československý ústredný orgán, alebo či žiadateľ je v zahraničí na dlhodobom služobnom, vedeckom alebo inom pobyte presahujúcom dobu jedného roka, alebo či ide o obhajobu kandidátskej alebo doktorskej dizertačnej práce vo vednom odbore, v ktorých možno konať obhajoby v Československej socialistickej republike.
(3)
K žiadosti podľa odseku 2 pripojí žiadateľ doklad osvedčujúci jeho ukončené vysokoškolské vzdelanie. Organizácia, prostredníctvom ktorej bola žiadosť podaná (odsek 1), pripojí svoje vyjadrenie.
(4)
Ak obsahuje kandidátska alebo doktorská dizertačná práca skutočnosti, ktoré sú určené výlučne na služobnú potrebu, alebo skutočnosti, ktoré treba utajovať, prípadne ak ide o práce, na ktoré sa má vystaviť autorské osvedčenie alebo udeliť patent a pri ktorých sa ešte neskončilo príslušné konanie, platia aj osobitné predpisy.1)
§ 3
Stanovisko podľa § 1 oznámi Slovenská komisia pre vedecké hodnosti žiadateľovi písomne prostredníctvom organizácie, s ktorou je žiadateľ v pracovnom alebo inom obdobnom pomere, alebo organizácii, ktorá ho vyslala do zahraničia.
§ 4
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Predseda:
Akademik Filkorn v.r.
1)
Zákon č. 102/1971 Zb. o ochrane štátneho tajomstva.
Zákon č. 84/1972 Zb. o objavoch, vynálezoch, zlepšovacích návrhoch a priemyselných vzoroch. |
Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 24/1980 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 24/1980 Sb.
Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se doplňuje vyhláška č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, ve znění vyhlášek č. 68/1971 Sb., č. 54/1972 Sb. a č. 70/1978 Sb.
Vyhlášeno 4. 3. 1980, datum účinnosti 1. 9. 1980, částka 5/1980
* Čl. I - Vyhláška č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, ve znění vyhlášek č. 68/1971 Sb., č. 54/1972 Sb. a č. 70/1978 Sb., se doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 1983 (84/1983 Sb.)
24
VYHLÁŠKA
ministerstva školství České socialistické republiky
ze dne 6. prosince 1979,
kterou se doplňuje vyhláška č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, ve znění vyhlášek č. 68/1971 Sb., č. 54/1972 Sb. a č. 70/1978 Sb.
Ministerstvo školství České socialistické republiky stanoví podle § 37 odst. 1 zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon), a podle § 5 odst. 4 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol, v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky, ostatními zúčastněnými ústředními orgány a Českou odborovou radou:
Čl. I
Vyhláška č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, ve znění vyhlášek č. 68/1971 Sb., č. 54/1972 Sb. a č. 70/1978 Sb., se doplňuje takto:
V příloze č. 1 části II (učební obory a podmínky pro výchovu učňů) se na konci připojuje text tohoto znění:
Kód | Název| Určeno pro hochy H, dívky D| Stručný popis učebního oboru| Učební obor zaveden od| Délka přípravy v učebním oboru pro mládež, která ukončila vzdělávání na zákl. dev. škole
---|---|---|---|---|---
Celkem
roků| měsíců| z toho délka přípravného období (měsíců)
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8
01 Seřizováni, řízení a obsluha výrobních strojů a zařízení
01-55-2 | Hlubinné dobýváni | H | Jednoduché práce při dobývání uhlí a lupků a při ražení a v údržbě důlních děl v hlubinných dolech. Práce spojené s důlní dopravou,důlními mechanismy. Provádění jednoduchých zámečnických a údržbářských prací v dolech. | 1\\. 9. 1980 | 2 | 4 | 22
01-56-2 | Povrchové dobývání | H | Práce při stavbě a údržbě pasových dopravníků, obsluha strojních zařízení, výklopníků,vrátků, strojních zařízení lanovek, obsluha zařízení v technologickém procesu povrchové těžby hornin, práce v úpravnách, obsluha protipožární techniky. | 1\\. 9. 1980 | 2 | 4 | 22
02\\. 03 Hutnictví, strojírenství a ostatní kovodělná výroba
02 61 2 | Hutní výroba | H, D | Jednoduché práce spojené s přípravou surovin a výrobou železa a oceli. Obsluha jednoúčelových strojů a zařízení.Jednoduché práce při úpravě a zpracování vysokopecních a ocelářských produktů. Jednoduché práce při přípravě surovin pro výrobu neželezných kovů a práškové metalurgie. Kontrola a třídění výrobků ze slinutých karbidů. Jednoduché práce spojené s tvářením. Jednoduché práce ve slévárně a lisovně. Obsluha jednoúčelových strojů pro sériovou a hromadnou výrobu spojovacích součástí, lan, pružin,elektrod atd. Sestavování řetězových souprav, tvarování a svařování řetězových článků.Skaní kovových drátů a pletení kovového pletiva. Strojní kování na lisech a bucharech, obsluha kovářských pecí. Obsluha lisů při výrobě strojních součástí z jemných plechů a tenkých materiálů. | 1\\. 9. 1980 | 2 | 4 | 22
03-81-2| Provoz energetických výroben| H| Obsluha a běžná údržba výroben zauhlovacích zařízení, pásových dopravníků, násypek, odsávačů,jednoduchých chemických úpraven vody, napájecích mazutových,parovodních a bagrovacích stanic,parních kotlů, turbosoustrojí a strojních zařízení vtokových objektů.| 1\\. 9. 1980| 2| 4| 22
03-82-2| Stavba rozvodných zařízení| H| Jednoduché práce v provozu, zařízení montáži, údržbě a v revizních rozvodných energetických zařízeních, v opravnách transformátorů,provozech.| 1\\. 9. 1980| 2| 4| 22
03-84-2| Obsluha stavebních strojů| H| Řízení, obsluha a údržba strojů různých pracovních strojů a zařízení na stavbách všeho druhu. Spolupráce při opravách a provozu strojů a zařízení včetně práce s účelovými stabilními a pojízdnými stroji.| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
03-85-2| Strojírenská výroba se zaměřením pro | | Jednoduché práce při strojním obrábění i ručním zpracováni kovů. Sestavování jednoduchých strojních součástí a celků. Povrchová úprava kovů lakováním a smaltováním porcelánovými i kovovými smalty včetně vypalování a dekorace obtisky. Výroba jednoduchých forem a jader, ruční odléváni a úprava odlitků.| 1\\. 9. 1980| 2| 4| 22
01 obráběni kovů | H, D
02 výrobu strojů a zařízení | H, D
03 povrchovou úpravu | H, D
04 slévárny | H
04 Elektrotechnika, doprava, pošty a telekomunikace
04-87-2| Spojový provoz| H, D| Obsluha telefonní ústředny popř. závodního rozhlasu.Přijímání a odesílání telegramů a dálnopisných zpráv. Obsluha a provozní údržba dálnopisných zařízení. Evidence meziměstských hovorů. Jednoduché práce v provozu pošty a PNS včetně doručovací služby.| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
04-88-2| Elektrotechnická výroba| H, D| Jednoduché práce ve výrobě elektrotechnických materiálů,součástí a elektrotechnických zařízení. Výroba akumulátorů všeho druhu včetně sestavován a zapojování. Příprava materiálu pro výrobu elektrouhlíků, jejich výroba a sestavování. Obsluha strojů a zařízení v elektrotechnické výrobě.| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
04-89-2| Spojové montáže a opravy| H, D| Přípravné práce při montáži telekomunikačních a kabelových sítí, slaboproudých rozvodů a anténních systémů (vrtání děr,roztáčení drátů, montáž reproduktorů,pokládání kabelů atd.). Přípravné práce při opravách telekomunikačních zařízení, výměna drátových forem,relé, cívek atd. Obsluha zesilovacích stanic a práce v mobilních retranslačních zařízeních televizních přenosů.| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
04- 91- 2| Doprava se zaměřením pro | | Práce v dopravě a přepravě při údržbě, popřípadě při zajišťování technického provozu dopravních zařízení prostředků a strojních dopravních zařízení. Provádění jednoduchých prací při údržbě, montáži a opravách zabezpečovacích a sdělovacích zařízení v dopravě.| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
01 dopravu a přepravu | H
02 sdělovací a zabezpečovací zařízeni | H
05 Technická chemie silikátů
05-83-2| Výroba optiky| H, D| Jednoduché práce při výrobě optických dílců (čištění optických skel, lepení polotovarů do bločků atd.). Přebrušování výlisků čoček, hrubé a jemné broušení čočky.| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
05-84 2| Keramická výroba| H, D| Obsluha strojního zařízení pro přípravu keramické suroviny při výrobě užitkové keramiky,keramických izolátorů a brousicích prostředků. Jednoduché činnosti při dohotovování keramických výrobků včetně povrchové úpravy a zdobení.| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
05-85 2| Sklářská výroba se zaměřením pro| | Odnášení skleněných výrobků se zaměřením pro od sklářské píšťaly a jejich ukládání do chladicí pece. Prvotní rafinace sklářských výrobků (roztočení, pukání ozdobné předměty atd.). Dotvarování výrobků a manipulace se sklářskými formami.Obsluha sklářských tažných strojů a nastavování odlamovacího zařízení při výrobě trub a trubiček. Montážní práce při výrobě izolačních dvojskel tmelení, příprava distančních rámečků atd.). Vrtání otvorů do skla, dekorace obtisky,pantografickým nebo gilošovacím strojem. Broušení hran, kalení a leštění plochého skla.Sestavování polotovarů na jednotlivé výrobky bižutérie a ozdobných předmětů včetně jednoduché dekorace a povrchové úpravy.| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
01 hutní výrobu skla | H, D
02 zušlechťovaní skla | H, D
03 bižutérii a ozdobné předměty | H, D
05-89-2| Výroba stavebních hmot| H, D| Práce spojené s ruční nebo strojní přípravou, úpravou a zpracováním surovin, polotovarů a výrobků cihlářské výroby,betonových výrobků, pórobetonů a stavebních dílců, hrubé keramiky a izolací.| 1\\. 9. 1980| 2| 4| 22
06, 28, 29, 34 Technická chemie ostatní, potravinářství a polygrafie
06-82-2| Polygrafická výroba se zaměřením pro | | Jednoduché činnosti v tiskárně při obsluze plochých i rotačních tiskových strojů a agregátů včetně ruční i mechanizované manipulace s materiálem a výrobky. Činnosti při obsluze knihařských strojů(klížení, lisování, snášení,řezání, vrtání, šití atd.).Rozmnožování všech druhů tiskopisů, technické a výkresové dokumentace na rozmnožovacích strojích.| 1\\. 3. 1980| 2| 4| 22
01 tiskárny | H, D
02 reprografii | H, D
03 knihárny | H, D
06-83-2| Gumárenská a plastikářská výroba| H, D| Příprava surovin pro gumárenskou a plastikářskou výrobu, obsluha jednoduchých strojů a zařízení a výroba jednoduchých výrobků lisováním plastů. Manipulace, balení a expedic; hotových výrobků.| 1\\. 9. 1980| 2| 4| 22
06-85-2| Chemická výroba se zaměřením pro | | Jednoduché činnosti spojené s chemicko technologickými operacemi probíhajícími v kapalné,tuhé a plynné fázi (čerpání,filtrace, odpařování, sušení,sublimace atd.). Obsluha jednostupňové destilace na zpracování polotovarů ropné výroby. Činnosti při zpracování chemických vláken, např.převíjení, soukání, tvarování,skaní atd.| 1\\. 3. 1981| 2| 4| 22
01 obecnou chemii | H, D
02 zpracování ropy | H
03 chemická vlákna | H, D
06-89-2| Vodní hospodářství| H| Jednoduché činnosti při mechanické, chemické a biochemické úpravě pitných,užitkových a odpadních vod,zjišťování poruch na trubní síti. Provádění a údržba břehových opevnění, pomocné práce při stavbě a údržbě malých objektů na tocích.| 1\\. 9. 1981| | 4| 22
06-97-2| Potravinářská výroba se zaměřením pro | | Jednoduché činnosti při obsluze mechanizačních zařízení a agregátů, poloautomatů a automatů. Přísuny, přesuny, třídění a úprava surovin i polotovarů k dalšímu technologickému zpracování.Manipulace, balení hotových výrobků včetně stáčení, popř. formování.| 1\\. 9. 1980| | 4| 22
01 pivovary | H, D
02 konzervárny a lihovary | H, D
03 masnou výrobu | H, D
04 cukrovinky | H, D
05 pekárny | H, D
06 mlékárny | H, D
28-02-2| Zpracování papíru| H, D| Jednoduché práce při výrobě papírových obalů a jejich povrchové úpravě tiskem, sítotiskem nebo obtisky. Provádění činností při jednoduchých vazbách knih,výrobě sešitů a bloků a dalších výrobků.| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
29-76-2| Zpracování tabáku| H, D| Zpracování tabákových surovin ručně nebo strojně na polotovary a hotové výrobky (doutníky, cigarety, cigaretové, lulkové a dýmkové tabáky atd).| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
34-94-2| Výroba gramofonových desek a magnetofonových kazet| H, D| Výroba gramofonových desek z ozvučených předloh lisováním. Kontrola zvukového záznamu. Výroba neozvučených i ozvučených magnetonových kazet včetně videozáznamu.Výroba lisovacích nástrojů a lisovacího materiálu.| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
07 Textil a oděvnictví
07-85-2| Výroba konfekce| H, D| Kompletování konfekčních výrobků podle velikostních skupin, manipulace ve skladu s hotovými výrobky, metráží a podšívkovým materiálem.Jednoduché práce v průmyslové výrobě oděvů, prádla, technické konfekci a kloboučnické výrobě(našívání kapes, obrubování,přišívání knoflíků apod.) za použití jedno- i dvoujehlových šicích strojů.| 1\\. 9. 1980| 2| 4| 22
07-88-2| Textilní výroba se zaměřením pro
01 přádelny
02 tkalcovny
03 pletárny
04 úpravny| H, D| Příprava rozvolněné suroviny podle druhů textilních surovin,délky vláken, jemnosti a barvy suroviny. Příprava cívek. Praní vlny a příprava roztoků. Soukání a motání všech druhů příze. Skaní všech druhů příze na strojích.Převíjení, navíjení, odřezávání pletenin a netkaných textilií včetně manipulace a zakládání osnov do tkalcovských stavů. Odstraňování vad v plošných textiliích. Ruční vázání koberců všech druhů. Pletení jednoduchých polotovarů včetně manipulace. Síťování všech druhů síťařských výrobků. Jednoduché práce při úpravě textilií včetně přípravy roztoků.| 1\\. 9. 1980| 2| 4| 22
08, 33 Zpracováni dřeva, výroba hudebních nástrojů, zpracování kůže a výroba obuvi
08-87-2| Zpracování dřeva se zaměřením pro | | Manipulace se základní surovinou a provádění jednoduchých prací při úpravě dřevařských polotovarů a Základní práce při výrobě nábytku,průmyslových výrobků ze dřeva,stavebně truhlářských výrobků a konstrukcí. Sbíjení a sesazování dřevěných obalů a beden.Spoluobsluha strojního zařízení ve výrobě dýh a překližovaných výrobků. Základní práce při zhotovování čalouněného nábytku,čalounění dopravních prostředků a dekoratérství.| 1\\. 9. 1980| 2| 4| 22
01 dřevařskou a truhlářskou výrobu | H
02 výrobu konstrukčních desek a překližek | H, D
03 čalounickou výrobu | H, D
08-88-2| Košíkářská výroba| H, D| Příprava a úprava vrbového proutí, příprava vrbových sazenic a montáž košikářských výrobků. Štípáni orobince, zhotovování jednoduchých výpletů a výrobků, např. nákupní tašky, rohože. Práce na ručních stavech.| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
08-99-2| Kožedělná výroba se zaměřením pro | | Práce při pásové výrobě obuvi, opracování dílců obuvi (lepidly, přibíjeni, zaklepávání atd.) a práce při montáži obuvi (čištění, klouzkování, lepení atd.). Zhotovování svršků obuvi (hlazení, kroužkování, kosení atd.). Práce při výrobě rukavic, kufrů a galantérie. Sešívání dílců kožešinových výrobků ručně nebo na šicích strojích.| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
01 obuv | H, D
02 koženou galantérii | H, D
03 kožešnickou konfekci | H, D
33-94-2| Výroba hudebních nástrojů| H, D| Základní práce ve výrobě hudebních nástrojů (obrábění, vrtání, povrchová úprava, montážní práce atd.) včetně manipulace a expedice výrobků.| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
09 Stavebnictví a zeměměřictví
08-82-2| Stavební výroba| H| Stavební práce spojené s přípravou směsí (malt, betonů, asfaltů atd.), s obsluhou různých jednoduchých stavebních strojů a za-řízení. Práce při stavbách dlážděných komunikací, silničního a železničního svršku nebo venkovních sítí. Dokončovací práce na stavbách. Příprava, montáž a demontáž lešení a konstrukcí, plošin a výtahů.| 1\\. 9. 1979| 2| 4| 22
45 Zemědělství a letní hospodářství
48-72-2| Zemědělská výroba| H, D| Příprava osiva, sadby, práce s ručním nářadím a na závěsných strojích při setí, vysazováni, ošetřování plodin v době vegetace a při sklizňových pracích. Manipulační práce při obsluze zemědělských strojů a zařízení. Úprava chmele při uskladňování, balení a expedici. Přípravy pozemků pro pěstování chmele včetně obsluhy strojního sklízecího zařízení. Jednoduché práce při opravách zemědělských strojů. Sklízení a zpracování rákosu včetně výroby hotových výrobků z rákosu. Jednoduché práce při těžbě a zpracování rašeliny a při výrobě humusových hnojiv včetně obsluhy strojů a výrobních linek Jednoduché práce při obsluze hospodářských zvířat.| 1\\. 9. 1980| 2| 4| 22
45-79-2| Lesní výroba| H, D| Práce v lesních školkách, při zalesňováni, při ošetřování a ochraně lesních kultur, práce při ochraně lesa, při sběru a ošetřování semen lesních dřevin. Základní práce při ručním obráběni dřeva.| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
55 Zdravotnictví
55-71-2| Zdravotnická výroba se zaměřením pro | | Jednoduché výrobní operace při výrobě všech druhů brýlových skel a Jejich povrchové úpravy včetně celuloidových obrub a jejich montáží. Práce při přípravě a úpravě surovin, polotovarů i hotových výrobků ve výrobě farmaceutické, biologické a imunologické za použiti mechanických technologických operací, např. vážení, dávkování, mletí, briketování, dražování včetně manipulace a adjustace výrobků.| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
01 brýlovou optiku | H, D
02 farmaceutickou výrobu | H, D
55-93-2| Provoz zdravotnických zařízení| H, D| Práce spojené s provozem zdravotnických zařízení např. desinfekce, jednoduché práce při obsluze nemocných a práce v rehabilitačních zařízeních.| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
64 Ekonomika a organizace, obchod a služby
64-57-2| Technické služby se zaměřením pro | H, D| Mytí, mazání a konzervace silničních motorových vozidel. Příjem, značkování a manipulace s prádlem a praní prádla v pračkách s ručním ovládáním. Žehlení prádla ručně i na všech typech žehlících strojů, plisování a mandlování. Vyvolávání filmů svitkových i kinofilmů, včetně zhotovování fotokopií.| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
01 autoservis |
02 prádelny a čistírny
03 fotografii
64-58 2| Služby v lázeňských a rekreačních zařízeních se zaměřením pro | H, D| Příprava a údržba ledové plochy. Údržba přístavních zařízení a lodí včetně půjčováni lodí a rekreačních potřeb. Příprava léčebných roztoků v lázních a provádění základních léčebných a rehabilitačních procesů (obklady, zábaly, šediny, ozařování horským sluncem, koupele atd.). Základní práce při pedikúře a manikúře, včetně změkčování kůže, masáže ruky a lakování nehtů.| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
01 lázeňská zařízení |
02 rekreační zařízení
64-59-2| Obchodní provoz se zametením pro| H, D| Práce spojené s manipulací a přepravou jednotlivých druhů zboží. Stánkový prodej zboží všeho druhu. Příprava baleného zboží včetně navazování a obsluhy výrobních linek. Jednoduché práce při aranžování zboží a výroba figurín ze sádry a plastů. Drobný prodej zboží při společenských akcích, prodej a výčep nápojů bez obsluhy hostů. Příprava surovin a polotovarů včetně manipulace s nimi při přípravě jídel a příprava jednoduchých jídel a teplých nápojů. Příprava směsí a surovin a manipulace s nimi v cukrářské výrobě. Příprava krémů, šlehačky a jednoduchých cukrářských výrobků.| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
01 obchod |
02 propagaci
03 společné stravování
85 Umění, užité uměním a rukodílná uměleckořemeslná výroba
85-81-2| Scénická výroba| H, D| Základní manipulace, obsluha a drobná údržba osvětlovací a sdělovací techniky. Stavebně dekorační práce v ateliéru, exteriéru a na jevišti. Práce při přípravě, úpravě, opravách a manipulaci scénických kostýmu a jejich doplňků. Práce při obstarávání, přípravě a úpravě osobních a spotřebních filmových, televizních, divadelních či varietních rekvizit. Jednoduché práce při zpracováni kinematografických barevných a černobílých filmů a magnetických nosičů.| 1\\. 9. 1981| 2| 4| 22
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1980.
Ministr:
Vondruška v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 27/1980 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 27/1980 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky elektřiny a tepla, ve znění vyhlášky č. 107/1977 Sb.
Vyhlášeno 14. 3. 1980, datum účinnosti 1. 4. 1980, částka 6/1980
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky elektřiny a tepla, ve znění vyhlášky č. 107/1977 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 4. 1980
27
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva paliv a energetiky
ze dne 12. února 1980,
kterou se mění vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky elektřiny a tepla, ve znění vyhlášky č. 107/1977 Sb.
Federální ministerstvo paliv a energetiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky elektřiny a tepla, ve znění vyhlášky č. 107/1977 Sb., se mění takto:
1.
V § 22 odst. 3 se jednotka množství „Gcal“ mění na „GJ“.
2.
§ 23 včetně nadpisu zní:
㤠23
Rozdělení odběratelů
Odběratelé tepla se dělí na tyto skupiny:
I.
Odběratelé tepla s ročním odběrem nad 12 500 GJ včetně, mimo odběry určené pro obyvatelstvo,
II.
odběratelé tepla s ročním odběrem pod 12 500 GJ mimo odběry určené pro obyvatelstvo,
III.
odběratelé tepla určeného pro obyvatelstvo včetně společných odběrů s převážným podílem určeným pro obyvatelstvo.“.
3.
§ 25 odst. 4 zní:
„(4)
K uzavření hospodářské smlouvy na odběr tepla v předpokládané výši do 1000 GJ za rok nebo na odběr tepla ze soustavy o dosažitelném výkonu do 6 MW stačí potvrzení přihlášky k odběru tepla.“.
4.
§ 33 odst. 1 zní:
„(1)
Za nedodání, neodebrání nebo překročení smluveného množství tepla stanoví se penále takto:
a)
nedodá-li dodavatel smluvené množství tepla, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 5 Kčs za každý nedodaný GJ,
b)
neodebere-li odběratel smluvené množství tepla, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 5 Kčs za každý neodebraný GJ,
c)
překročí-li odběratel smluvené množství tepla, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 25 Kčs za každý překročený GJ.“.
5.
§ 33 odst. 2 zní:
„(2)
Za nedodržení nebo překročení smluveného výkonu se stanoví pro jednotlivá odběrná místa penále takto:
a)
nedodrží-li dodavatel výkon v MW souvisle po dobu delší než 30 minut nebo přeruší-li dodávku na tuto dobu v době, kdy měl odběratel právo teplo odebírat, je dodavatel povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 100 Kčs za každý nedodržený MW,
b)
překročí-li odběratel výkon v MW, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 100 Kčs za každý po dobu delší než 30 minut překročený MW,
c)
překročí-li odběratel výkon v MW v době, kdy bylo vyhlášeno regulační opatření, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 1000 Kčs za každý MW, a to za každý případ čtvrthodinového překročení sjednané hodnoty výkonu; toto penále se nevztahuje na dodávky tepla z teplovodní sítě pro otopné účely.“.
6.
§ 33 odst. 3 zní:
„(3)
Za nedodržení smluveného tlaku a teploty páry, popřípadě horké vody, mimo případy uvedené v § 29, stanoví se penále takto:
nedodrží-li dodavatel tepla souvisle po dobu delší než 30 minut tlak, teplotu, nebo obojí současně, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 5 Kčs za každý GJ dodaný při jiných než ve smlouvě sjednaných parametrech.“.
7.
§ 33 odst. 6 zní:
„(6)
Za neoprávněný odběr tepla podle § 32 odst. 1 písm. a) a b) je odběratel povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 25 Kčs za každý neoprávněně odebraný GJ.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1980.
Ministr:
Ing. Ehrenberger CSc. v. r. |
Zákon č. 43/1980 Sb. | Zákon č. 43/1980 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní zákon a trestní řád
Vyhlášeno 24. 4. 1980, datum účinnosti 24. 4. 1980, částka 12/1980
* Čl. II - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb. a zákona č. 29/1978 Sb. se mění a doplňuje takto:
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 2010 (41/2009 Sb.)
43
ZÁKON
ze dne 10. dubna 1980,
kterým se mění a doplňuje trestní zákon a trestní řád
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. II
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb. a zákona č. 29/1978 Sb. se mění a doplňuje takto:
1.
V § 2 odst. 3 se na konci připojují slova „nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy.“.
2.
V hlavě dvacáté čtvrté se za oddíl třetí vkládá oddíl čtvrtý, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl čtvrtý
Rozhodování podle mezinárodních smluv
§ 384a
Jestliže je podle vyhlášené mezinárodní smlouvy třeba rozhodnout o výkonu trestního rozsudku cizího státu, soud rozhoduje ve veřejném zasedání rozsudkem. Řízení koná soud příslušný podle § 14 až 19.“.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 56/1980 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 56/1980 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun u příležitosti Československé spartakiády 1980
Vyhlášeno 19. 5. 1980, datum účinnosti 19. 5. 1980, částka 16/1980
* § 1 - 1. U příležitosti konání Československé spartakiády v roce 1980 se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
* § 2 - 1. Na líci pamětní stříbrné stokoruny je v horní části státní znak Československé socialistické republiky. Po stranách státního znaku je označení hodnoty vlevo číslem „100“, vpravo zkratkou „Kčs“. Pod státním znakem je ve třech řádcích název státu „ČESKOSL
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 19. 5. 1980
56
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 21. dubna 1980
o vydání pamětních stříbrných stokorun u příležitosti Československé spartakiády 1980
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
1.
U příležitosti konání Československé spartakiády v roce 1980 se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
2.
Pamětní stříbrné stokoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hmotnost stokoruny je 9 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 29 mm, její hrana je hladká.
§ 2
1.
Na líci pamětní stříbrné stokoruny je v horní části státní znak Československé socialistické republiky. Po stranách státního znaku je označení hodnoty vlevo číslem „100“, vpravo zkratkou „Kčs“. Pod státním znakem je ve třech řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“.
2.
Na rubu pamětní stříbrné stokoruny je uprostřed zástup cvičenek se vzpaženýma rukama zevnitř a unoženou levou nohou v naznačení pohybu. V opisu zleva v neuzavřeném kruhu je text „ČESKOSLOVENSKÁ SPARTAKIÁDA“. Letopočet „1980“ je v řádku v levé horní čtvrti stokoruny. Autorem návrhu mince je akademický sochař Ladislav Kozák, jehož značka „LK“ je umístěna pod špičkou levé nohy první cvičenky.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Lér CSc. v. r.
91kB
91kB
92kB |
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 70/1980 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 70/1980 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa ustanovuje paušálna suma trov trestného konania
Vyhlášeno 20. 6. 1980, datum účinnosti 1. 7. 1980, částka 18/1980
* § 1 - Paušálna suma trov trestného konania, ktoré znáša štát a sú uvedené v ustanoveniach § 152 ods. 1 písm. c) a § 153 ods. 1 Trestného poriadku, je
* § 2 - (1) Zrušuje sa vyhláška ministra spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 64/1970 Zb., ktorou sa ustanovuje paušálna suma trov trestného konania.
* § 3 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júlom 1980.
Aktuální znění od 1. 7. 1980
70
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky
z 27. mája 1980,
ktorou sa ustanovuje paušálna suma trov trestného konania
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje podľa § 152 ods. 3 a § 153 ods. 1 zákona č. 141/1961 Zb. o trestnom konaní súdnom (Trestný poriadok) v znení neskorších predpisov:
§ 1
Paušálna suma trov trestného konania, ktoré znáša štát a sú uvedené v ustanoveniach § 152 ods. 1 písm. c) a § 153 ods. 1 Trestného poriadku, je
1.
v trestnom konaní, v ktorom bol vydaný trestný rozkaz, ktorý sa stal právoplatným, 500 Kčs,
2.
v ostatných trestných konaniach,
a)
ak sa nepribral znalec, 800 Kčs,
b)
ak sa pribral znalec1) z iného odboru ako psychiatrie, 1200 Kčs,
c)
ak sa pribrali znalci z odboru psychiatrie, 1800 Kčs.
§ 2
(1)
Zrušuje sa vyhláška ministra spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 64/1970 Zb., ktorou sa ustanovuje paušálna suma trov trestného konania.
(2)
Ustanovenia § 1 sa nevzťahujú na trovy trestného konania vo veciach, ktoré boli právoplatne skončené do 30. júna 1980.
§ 3
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júlom 1980.
Námestník ministra:
JUDr. Kubek v.r.
1)
Pribratím znalca sa rozumie aj vyžiadanie posudku štátneho orgánu alebo štátneho ústavu podľa § 110 Trestného poriadku, nie však jeho odborné vyjadrenie podľa § 105 ods. 1 vety 2 Trestného poriadku. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 80/1980 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 80/1980 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 71/1973 Sb., kterou se provádí zákon č. 68/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství
Vyhlášeno 1. 7. 1980, datum účinnosti 1. 9. 1980, částka 20/1980
* Čl. I - Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 71/1973 Sb., kterou se provádí zákon č. 68/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 1980
80
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky
ze dne 6. června 1980,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 71/1973 Sb., kterou se provádí zákon č. 68/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství
Ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky stanoví v dohodě s ministerstvem spravedlnosti České socialistické republiky podle § 7 zákona č. 68/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství:
Čl. I
Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 71/1973 Sb., kterou se provádí zákon č. 68/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 3 odstavec 4 zní:
„(4)
Ženám, které mají nebo vychovávají nejméně 3 děti, je možno povolit umělé přerušení těhotenství, i když jim již bylo v posledních 12 měsících těhotenství uměle přerušeno, jestliže od jeho přerušení uplynulo alespoň 6 měsíců.“.
2.
V § 3 v odstavci 5 se na konci věty připojují tato slova:
„a výjimečně u prokázaných těžkých nevyléčitelných poruch tělesného nebo duševního vývoje plodu do konce 26. týdne těhotenství.“.
3.
V § 3 za odstavec 5 se vkládá odstavec 6, který zní:
„(6)
V případech, kdy k otěhotnění došlo v důsledku selhání intrauterinní antikoncepce nebo kdy těhotenství a porod může vést k podstatnému zhoršení tělesného nebo duševního zdraví ženy nebo k mimořádnému zhoršení sociální situace rodiny, se umělé přerušení těhotenství povolí, i když této ženě již bylo v posledních 12 měsících těhotenství uměle přerušeno.“.
4.
Bod 14 přílohy k vyhlášce včetně nadpisu zní:
„14.
GENETICKÉ
a)
Závažné dědičné choroby a vývojové vady, jejichž riziko postižení plodu převyšuje 10 %.
U syndromů semiletálních nebo vedoucích k nutnosti azylového ošetřování výjimečně i při riziku nižším.
b)
Faktory s prokázanými mutagenními a teratogenními účinky pro plod (zejména prokázané užívání léků s mutagenním či teratogenním účinkem, profesionální expozice chemickým látkám s mutagenním a teratogenním účinkem a nadměrná expozice ionizujícímu záření).
Poznámka:
Zhodnocení genetické prognózy provádí příslušné oddělení lékařské genetiky nemocnice s poliklinikou III. typu. K žádosti o umělé přerušení těhotenství podle písmene b) předloží žena potvrzení lékaře, který lék předepsal, s uvedením diagnózy, data vystavení receptu a předepsané dávky, při profesionální expozici a expozici ionizujícímu záření data a dávky expozice a dále vyplněnou zprávu o nežádoucím účinku léku.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1980.
První náměstek ministra:
Doc. MUDr. Jirouš CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstiev zdravotníctva a spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 85/1980 Sb. | Vyhláška Ministerstiev zdravotníctva a spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 85/1980 Sb.
Vyhláška ministerstiev zdravotníctva a spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa mení vyhláška č. 46/1966 Zb. o opatreniach proti prenosným chorobám v znení vyhlášok č. 21/1973 Zb. a č. 20/1978 Zb.
Vyhlášeno 15. 7. 1980, datum účinnosti 15. 7. 1980, částka 21/1980
* Čl.I
* Čl.II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Aktuální znění od 15. 7. 1980
85
VYHLÁŠKA
Ministerstiev zdravotníctva a spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky
z 5. júna 1980,
ktorou sa mení vyhláška č. 46/1966 Zb. o opatreniach proti prenosným chorobám v znení vyhlášok č. 21/1973 Zb. a č. 20/1978 Zb.
Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky ustanovujú podľa § 70 ods. 1 a § 71 ods. 2 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu a podľa § 195 Trestného zákona č. 140/1961 Zb.:
Čl.I
Vyhláška ministerstiev zdravotníctva a spravodlivosti č. 46/1966 Zb. o opatreniach proti prenosným chorobám v znení vyhlášok č. 21/1973 Zb. a č. 20/1978 Zb. sa mení takto:
1.
V § 6 ods. 1 písm. a) a b) sa vypúšťa slovo „kiahňam“.
2.
§ 10 sa vypúšťa.
3.
V § 12 sa v prvej vete vypúšťa slovo „kiahňami“ a v druhej vete sa vypúšťajú slová „proti kiahňam v trojročných lehotách“.
4.
V § 13 sa vypúšťajú ustanovenia odseku 1 začínajúce slovom „kiahňam“ a končiace slovami „osobami prichádzajúcimi zo zahraničia,“.
Čl.II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister spravodlivosti SSR:
JUDr. Király v.r.
Minister zdravotníctva SSR:
Prof. MUDr. Matejíček DrSc. v.r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 86/1980 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 86/1980 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 154/1971 Sb., o účetnictví
Vyhlášeno 22. 7. 1980, datum účinnosti 1. 1. 1981, částka 22/1980
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva financí č. 154/1971 Sb., o účetnictví, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1981
86
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 17. června 1980,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 154/1971 Sb., o účetnictví
Federální ministerstvo financí stanoví v dohodě s Federálním statistickým úřadem podle § 35 odst. 3 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva financí č. 154/1971 Sb., o účetnictví, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 18 odst. 1 zní:
„(1)
Přípustnost operací se povinně přezkušuje u účetních dokladů ověřujících pořizování investic, pořizování předmětů postupné spotřeby s výjimkou drobných předmětů a krátkodobých předmětů do 3000 Kčs za 1 předmět, zúčtovávání nákladů příštích období do nákladů na činnosti, tvoření rezerv na výdaje příštích období, ostatní osobní náklady, ostatní použití hospodářského výsledku a čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb. U ostatních operací se jejich přípustnost přezkušuje povinně jen v případech, které písemně určí vedoucí organizace, popřípadě orgán nadřízený organizaci.“.
2.
V § 18 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Přezkušováním přípustnosti operací pověří vedoucí organizace v souladu s ustanovením § 17 odst. 1 pracovníky, kteří jsou k tomuto přezkušování odborně způsobilí.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1981.
Ministr:
Ing. Lér CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 98/1980 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 98/1980 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky o změně vyhlášky č. 52/1973 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pěstounské péči
Vyhlášeno 8. 8. 1980, datum účinnosti 1. 9. 1980, částka 24/1980
* Čl. I - Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 52/1973 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pěstounské péči, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 1980
98
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky
ze dne 1. července 1980
o změně vyhlášky č. 52/1973 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pěstounské péči
Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky stanoví podle § 22 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány:
Čl. I
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 52/1973 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pěstounské péči, se mění takto:
§ 6 odst. 1 zní:
„(1)
Pěstounovi, který vykonává pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních pro výkon pěstounské péče, poskytuje okresní národní výbor odměnu za výkon pěstounské péče a za práce spojené s péčí o svěřené děti v rozpětí od 1550 do 2150 Kčs měsíčně při péči nejvýše o čtyři děti a v rozpětí od 1950 Kčs do 2450 Kčs měsíčně při péči o pět a více dětí. Do péče jednoho pěstouna nemá být svěřeno více než osm dětí. Při určení výše odměny přihlíží okresní národní výbor zejména k počtu dětí, k jejich věku, zdravotnímu stavu a duševní úrovni. V případě, že tělesný, duševní nebo sociální vývoj dítěte je narušen tak, že vyžaduje mimořádnou individuální péči a výchovu svěřeného dítěte (např. následky psychické deprivace, drobné mozkové dysfunkce, smyslové vady a chronická onemocnění), zvýší okresní národní výbor stanovenou odměnu až o 350 Kčs měsíčně.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1980.
Ministr:
Dr. Hamerník v. r. |
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 99/1980 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 99/1980 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky o výchovnom poradenstve
Vyhlášeno 8. 8. 1980, datum účinnosti 1. 9. 1980, částka 24/1980
* § 1 - Základné ustanovenia
* § 2 - Výchovný poradca
* § 3 - Okresná pedagogicko-psychologická poradňa
* § 4 - Krajská pedagogicko-psychologická poradňa
* § 5 - Organizácia a plánovanie činnosti okresných a krajských poradní
* § 6 - Spoločné ustanovenia
* § 7 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 9. 1980
99
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky
z 12. mája 1980
o výchovnom poradenstve
Ministerstvo školstva Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje podľa § 14 ods. 2 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve:
§ 1
Základné ustanovenia
(1)
Výchovné poradenstvo v pôsobnosti Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky na školách a školských zariadeniach spravovaných národnými výbormi prispieva k riešeniu špeciálnych otázok psychického a sociálneho vývinu detí a mládeže a ich prípravy na život v dospelosti.
(2)
V rámci svojej činnosti výchovné poradenstvo:
a)
pomáha riešiť pedagogické a psychologické otázky profesijnej orientácie detí a mládeže;
b)
zúčastňuje sa na komplexnej starostlivosti socialistickej spoločnosti o zdravý psychický a sociálny vývin detí a mládeže a na rozvoji ich osobnosti v procese výchovy a vzdelávania v škole a v rodine;
c)
venuje osobitnú pozornosť poruchám vývinu detí a mládeže z hľadiska pedagogickej, psychologickej a sociálnej normy, ich zisťovaniu, prevencii a náprave.
(3)
Zariadenia výchovného poradenstva1) uskutočňujú informačnú, diagnostickú, poradenskú, metodickú a reedukačnú činnosť.
(4)
Zariadenia výchovného poradenstva používajú na plnenie svojich úloh pedagogické a psychologické metódy a postupy.
(5)
Zariadenia výchovného poradenstva spolupracujú s inštitúciami poradenskej starostlivosti, so zdravotníckymi zariadeniami a so zariadeniami starostlivosti o deti, mládež a rodinu v pôsobnosti ústredných orgánov štátnej správy a požadujú od nich informácie na plnenie svojich úloh.
§ 2
Výchovný poradca
(1)
Funkcia výchovného poradcu sa zriaďuje na základných školách, základných deväťročných školách, na školách pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť a na stredných školách.
(2)
Výchovný poradca zodpovedá za svoju činnosť riaditeľovi školy; metodicky ho usmerňuje príslušná pedagogicko-psychologická poradňa.
(3)
Výchovný poradca venuje osobitnú pozornosť systematickej informačnej činnosti významnej pre voľbu ďalšieho štúdia žiakov alebo inej formy prípravy na povolanie, ako aj pre samotnú voľbu povolania.
(4)
Výchovný poradca plní ďalej najmä tieto úlohy:
a)
koordinuje a metodicky usmerňuje výchovno-poradenskú a informačnú činnosť pedagogických pracovníkov na školách pri dlhodobom systematickom sledovaní a hodnotení vývinu žiakov a utváraní podmienok pre zdravý psychický a sociálny vývin v procese výchovy a vzdelávania v škole i v rodine, harmonické formovanie ich osobnosti, prekonávanie rušivých vplyvov, ktoré do procesu výchovy zasahujú, vypracúvanie charakteristiky žiakov, dlhodobú profesijnú orientáciu žiakov zodpovedajúcu ich záujmom a potrebám socialistickej spoločnosti, pozornosť žiakom zo sociálne znevýhodneného prostredia, žiakom nadaným, talentovaným a žiakom so zmenenou pracovnou schopnosťou;
b)
informuje žiakov, ich rodičov, prípadne zákonných zástupcov (ďalej len „zákonní zástupcovia“) a učiteľov o činnosti zariadení výchovného poradenstva, o možnostiach využitia ich odborných služieb, o niektorých problémoch formovania osobnosti žiakov a o možnostiach prevencie, odstraňovania výchovných a výučbových ťažkostí a porúch.
(5)
Výchovný poradca poskytuje individuálne konzultácie a rady žiakom, ich zákonným zástupcom na riešenie výchovných a výučbových problémov, otázok týkajúcich sa štúdia na stredných a vysokých školáchvysokých školách a voľby povolania.
(6)
Výchovný poradca sprostredkúva styky s príslušnou pedagogicko-psychologickou poradňou, navrhuje žiakov na odborné vyšetrenie v pedagogicko-psychologickej poradni a dbá na realizáciu jej odporúčaní.
(7)
Pri plnení svojich úloh výchovný poradca spolupracuje:
a)
s výkonnými orgánmi národných výborov, so strednými alebo vysokými školamivysokými školami a socialistickými organizáciami pri oboznamovaní žiakov a ich zákonných zástupcov s potrebou pracovníkov pre jednotlivé odvetvia národného hospodárstva a pri umiestňovaní absolventov školy;
b)
so školským alebo dorastovým lekárom, prípadne s posudkovým lekárom sociálneho zabezpečenia;
c)
so združením rodičov a priateľov školy, s Pionierskou organizáciou socialistického zväzu mládeže alebo Socialistickým zväzom mládeže na škole.
§ 3
Okresná pedagogicko-psychologická poradňa
(1)
Okresná pedagogicko-psychologická poradňa (ďalej len „okresná poradňa“) je zariadením okresného národného výboru.
(2)
Okresná poradňa plní najmä tieto úlohy:
a)
pre potreby profesijnej orientácie žiakov škôl, ktoré odborne vedie okresný národný výbor, spracúva v spolupráci s výkonnými orgánmi okresného národného výboru informačné materiály o možnostiach a potrebách štúdia na stredných školách v učebných odboroch a povolaniach, poskytuje odborné rady výchovným poradcom v otázkach súvisiacich s voľbou ďalšieho štúdia, respektíve prípravy žiakov na povolanie, sleduje a hodnotí účinnosť používaných metód práce výchovných poradcov;
b)
podľa potreby sleduje a skúma profesijné predpoklady žiakov so zreteľom na ich želania, schopnosti a na spoločenské potreby; osobitnú pozornosť venuje deťom a mládeži nadanej, talentovanej a so zmenenou pracovnou schopnosťou;
c)
podľa potrieb okresného národného výboru zisťuje pripravenosť detí na povinnú školskú dochádzku a vydáva o nej odborné posudky; podľa potreby sprostredkúva zdravotné vyšetrenie;
d)
uskutočňuje pedagogicko-psychologické vyšetrenie žiakov škôl a školských zariadení, ktoré odborne vedie okresný národný výbor, vypracúva o nich odborné posudky predovšetkým pre školy, školské výchovné zariadenia a zákonných zástupcov žiakov. Vypracúva odborné posudky o žiakoch pre súdy, orgány prokuratúry, ústavy národného zdravia a posudkové komisie sociálneho zabezpečenia okresného národného výboru, ak o to požiadajú;
e)
poskytuje individuálne konzultácie a rady žiakom, pedagogickým pracovníkom škôl a školských výchovných zariadení, ktoré odborne vedie okresný národný výbor, zákonným zástupcom žiakov v otázkach psychického a sociálneho vývinu žiaka, pri riešení výchovných a výučbových ťažkostí a porúch, pri prijímaní žiakov do vyrovnávacích, špecializovaných tried2) a do tried pre nadaných a talentovaných žiakov,3) pričom má na zreteli ich individuálne predpoklady a osobitosti, pri voľbe štúdia na stredné školy a iné formy prípravy na povolanie;
f)
rozvíja a uplatňuje preventívne a nápravné metódy na prekonávanie výchovných a výučbových ťažkostí a porúch žiakov; v prípade potreby organizuje a odborne zabezpečuje reedukačnú starostlivosť;
g)
metodicky pomáha učiteľom vyrovnávacích, špecializovaných tried a samostatných tried pre výchovne zanedbané cigánske deti;
h)
pri zaraďovaní detí do škôl pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť4) uskutočňuje pedagogicko-psychologické vyšetrenie a predkladá okresnému národnému výboru komplexný návrh na rozhodnutie;
i)
v spolupráci s výkonnými orgánmi národných výborov a spoločenskými organizáciami výchovne pôsobí na tých zákonných zástupcov, ktorí nepriaznivo ovplyvňujú vývin svojich detí.
(3)
Okresná poradňa metodicky usmerňuje výchovných poradcov na školách odborne vedených okresným národným výborom a odborne zabezpečuje pre nich aktívy a semináre.
(4)
Okresná poradňa oboznamuje pedagogickú i širokú verejnosť s možnosťami využitia služieb, ktoré poskytuje v rámci svojej činnosti, s aktuálnymi otázkami psychického a sociálneho vývinu detí, so zásadami správnej výchovy v rodine, s modernými poznatkami najmä pedagogických a psychologických vied, s problematikou profesijnej orientácie, s potrebami a požiadavkami spoločnosti na pracovníkov pre národné hospodárstvo a pod.
§ 4
Krajská pedagogicko-psychologická poradňa
(1)
Krajská pedagogicko-psychologická poradňa (ďalej len "krajská poradňa") je zariadením krajského národného výboru.
(2)
Krajská poradňa plní najmä tieto úlohy:
a)
pre potreby profesijnej orientácie žiakov na školách odborne vedených krajským národným výborom spracúva v spolupráci s výkonnými orgánmi krajského národného výboru informačné materiály o možnostiach a potrebách štúdia na vysokých školáchvysokých školách, o ďalšom štúdiu na stredných školách a o povolaniach; poskytuje odborné rady výchovným poradcom v otázkach súvisiacich s voľbou ďalšieho štúdia a povolania žiakov, sleduje a hodnotí účinnosť používaných metód práce výchovných poradcov;
b)
sleduje a skúma profesijné želania žiakov stredných škôl so zreteľom na spoločenské potreby a smery ekonomického a technického rozvoja;
c)
uskutočňuje pedagogicko-psychologické vyšetrenia žiakov škôl a školských výchovných zariadení, ktoré odborne vedie krajský národný výbor, vypracúva o nich odborné posudky pre školy, školské výchovné zariadenia a zákonných zástupcov žiakov. Vypracúva odborné posudky o žiakoch pre súdy, orgány prokuratúry, ústavy národného zdravia a posudkové komisie sociálneho zabezpečenia krajských národných výborov, ak o to požiadajú;
d)
poskytuje individuálne konzultácie a rady žiakom, učiteľom a vychovávateľom škôl a školských výchovných zariadení, ktoré odborne vedie krajský národný výbor, a zákonným zástupcom žiakov v otázkach psychického a sociálneho vývinu žiakov, pri riešení výchovných a výučbových ťažkostí a porúch, pri voľbe ďalšieho štúdia a povolania, prípadne pri zmene štúdia alebo inej formy prípravy na povolanie;
e)
rozvíja preventívne a nápravné metódy na prekonávanie výchovných výučbových ťažkostí a porúch žiakov stredných škôl; ak niektorí žiaci potrebujú špeciálnu starostlivosť, takúto starostlivosť organizuje, alebo ju odborne zabezpečuje;
f)
v spolupráci s výkonnými orgánmi krajského národného výboru a spoločenskými organizáciami výchovne pôsobí na zákonných zástupcov. ktorí nepriaznivo ovplyvňujú vývin mladistvých;
g)
so súhlasom orgánov štátnej správy v školstve vykonáva prieskumnú a výskumnú činnosť na zverenom úseku svojej pôsobnosti.
(3)
Krajská poradňa poskytuje odbornú pomoc okresným poradniam, socialistickým organizáciám, prípadne iným inštitúciám a jednotlivcom v prípadoch, ktoré vyžadujú špeciálne vyšetrenie a vedenie. Na požiadanie socialistických organizácií, iných inštitúcií a jednotlivcov poskytuje rady v otázkach pracovnej adaptácie mládeže.
(4)
Krajská poradňa metodicky usmerňuje činnosť okresných poradní v kraji, výchovných poradcov a psychológov v školských výchovných zariadeniach, ktoré odborne vedie krajský národný výbor, a usporadúva pre nich aktívy a odborné semináre.
(5)
Krajská poradňa oboznamuje pedagogickú i širokú verejnosť s možnosťami využitia služieb, ktoré poskytuje, s aktuálnymi otázkami psychického a sociálneho vývinu mládeže, so zásadami správnej výchovy dospievajúcej mládeže v rodine, s modernými poznatkami najmä pedagogických a psychologických vied, s problematikou profesijnej orientácie, s potrebami a požiadavkami spoločnosti na pracovníkov pre národné hospodárstvo a pod.
§ 5
Organizácia a plánovanie činnosti okresných a krajských poradní
(1)
Okresná poradňa má najmä tieto oddelenia:
a)
oddelenie poradenstva v profesijnom vývine,
b)
oddelenie poradenstva v osobnostnom a vzdelávacom vývine.
(2)
Krajská poradňa má najmä tieto oddelenia:
a)
oddelenie poradenstva v profesijnom vývine,
b)
oddelenie poradenstva vo vzdelávacom vývine,
c)
oddelenie poradenstva v osobnostnom vývine,
d)
oddelenie metodického vedenia,
e)
hospodárske oddelenie.
(3)
Počet oddelení a vymedzenie ich úloh určuje organizačný poriadok poradne, ktorý vypracúva riaditeľ poradne a schvaľuje národný výbor.
(4)
Činnosť okresnej alebo krajskej poradne (ďalej len „poradňa“) riadi riaditeľ ustanovený národným výborom, ktorý poradňu zriadil (ďalej len „národný výbor“). Riaditeľ poradne zodpovedá za činnosť poradne národnému výboru.
(5)
Činnosť poradne sa riadi ročným plánom práce, ktorý pre bežný školský rok vypracúva riaditeľ poradne vždy do konca augusta predchádzajúceho školského roka a schvaľuje ho národný výbor.
(6)
O poskytovaných službách vedie poradňa jednotnú dokumentáciu.
(7)
Sídlo poradne je v mieste sídla národného výboru. S prihliadnutím na sieť škôl a na dopravné podmienky môže národný výbor zriadiť elokované pracovisko poradne aj mimo svojho sídla.
§ 6
Spoločné ustanovenia
(1)
Poradne hospodária podľa zásad platných pre rozpočtové organizácie.
(2)
Výchovný poradca a poradňa poskytujú poradenskú činnosť bezplatne.
(3)
Vyšetrenie maloletých žiakov súvisiace s poradenskou činnosťou uskutočňuje poradňa po predchádzajúcom súhlase zákonných zástupcov. Súhlas zákonného zástupcu nie je potrebný, ak požiada o vyšetrenie v súvislosti s voľbou ďalšieho štúdia alebo inej formy prípravy na povolanie žiak mladší ako pätnásťročný začiatkom kalendárneho roka, v ktorom ukončí povinnú školskú dochádzku, alebo z tých istých dôvodov žiak strednej školy starší ako pätnásťročný.5)
(4)
Súhlas zákonného zástupcu nie je potrebný ani vtedy, ak uloží vyšetrenie žiaka okresný národný výbor v konaní o zaradenie dieťaťa do školy pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť alebo sú v konaní o zverenie dieťaťa do výchovy iného občana než rodiča, alebo ak ide o nariadenie ústavnej výchovy.6)
(5)
Okresná poradňa môže v obvode svojej pôsobnosti uskutočňovať aj individuálne vyšetrenia a poskytovať poradenskú starostlivosť žiakom škôl a školských výchovných zariadení, ktoré odborne vedie krajský národný výbor, ak o to požiada žiak, zákonný zástupca alebo škola, ktorú žiak navštevuje. Krajská poradňa môže pomáhať okresným poradniam pri plnení ich úloh.
(6)
Poradne plnia funkciu sekretariátu komisie rady príslušného národného výboru pre výchovné poradenstvo, ak takúto komisiu ako iniciatívny orgán rada zriadila. V rámci tejto funkcie poradne administratívne a organizačne zabezpečujú činnosť komisií a spolupracujú aj so socialistickými organizáciami.
(7)
Funkciu vedeckovýskumného a vedeckometodického centra výchovného poradenstva v Slovenskej socialistickej republike plní z poverenia Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychológie v Bratislave.
§ 7
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1980.
Minister:
Prof. Ing. Buša CSc. v.r.
1)
§ 37 zákona č. 63/1978 Zb. o opatreniach v sústave základných a stredných škôl.
§ 33 až 36 zákona Slovenskej národnej rady č. 78/1978 Zb. o školských zariadeniach.
§ 7 ods. 1 písm. a) a § 11 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve.
2)
§ 2 ods. 1 a 2 vyhlášky Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 126/1978 Zb. o základnej škole.
§ 3 ods. 2 smerníc Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky z 1. augusta 1979 č. 4702/79-20 o výchove a vzdelávaní zanedbaných cigánskych detí (zošit 9/1979 Zvesti Ministerstva školstva a Ministerstva kultúry SSR).
§ 30 zákona č. 63/1978 Zb.
3)
§ 30 zákona č. 63/1978 Zb.
4)
§ 22 zákona č. 79/1978 Zb.
5)
§ 9 Občianskeho zákonníka.
§ 11 Zákonníka práce.
6)
§ 45 Zákona o rodine. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 115/1980 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 115/1980 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky o zmene vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 53/1973 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona o pestúnskej starostlivosti
Vyhlášeno 27. 8. 1980, datum účinnosti 1. 9. 1980, částka 28/1980
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1980.
Aktuální znění od 1. 9. 1980
115
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky
z 28. júla 1980
o zmene vyhlášky Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 53/1973 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona o pestúnskej starostlivosti
Ministerstvo práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje podľa § 22 ods. 2 zákona č. 50/1973 Zb. o pestúnskej starostlivosti po dohode s Federálnym ministerstvom práce a sociálnych vecí a ostatnými zúčastnenými ústrednými orgánmi:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky č. 53/1973 Zb., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona o pestúnskej starostlivosti, sa mení takto:
§ 6 ods. 1 znie:
„(1)
Pestúnovi, ktorý vykonáva pestúnsku starostlivosť v osobitných zariadeniach na výkon pestúnskej starostlivosti, poskytuje okresný národný výbor odmenu za výkon pestúnskej starostlivosti a za práce spojené so starostlivosťou o zverené deti v rozpätí od 1550 Kčs do 2150 Kčs mesačne pri starostlivosti najviac o štyri deti a v rozpätí od 1950 Kčs do 2450 Kčs mesačne pri starostlivosti o päť a viac detí. Do starostlivosti jedného pestúna nemá byť zverených viac ako osem detí. Pri určení výšky odmeny berie zreteľ okresný národný výbor najmä na počet detí, na ich vek, zdravotný stav a duševnú úroveň. Ak je telesný, duševný alebo sociálny vývoj dieťaťa narušený tak, že vyžaduje mimoriadnu individuálnu starostlivosť a výchovu zvereného dieťaťa (napr. následky psychickej deprivácie, menšie mozgové dysfunkcie, zmyslové poruchy a chronické ochorenia), zvýši okresný národný výbor určenú odmenu až o 350 Kčs mesačne.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1980.
Minister:
Krocsány v. r. |
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 117/1980 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 117/1980 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky o poskytovaní štipendií a príspevkov študentom, ktorí po absolvovaní internátnych stredných škôl pre pracujúcich študujú na vysokých školách
Vyhlášeno 27. 8. 1980, datum účinnosti 1. 9. 1980, částka 28/1980
* § 1 - Úvodné ustanovenie
* § 2 - Druhy a výška štipendií a príspevkov
* § 3 - Základné podmienky pre poskytovanie štipendií a príspevkov
* § 4 - Výplata štipendií a príspevkov
* Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
* § 5 - (1) Štipendiá a príspevky podľa tejto vyhlášky nepodliehajú dani zo mzdy.5)
* § 6 - Zrušuje sa úprava Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 6301/1978 z 15. septembra 1978.6)
* § 7 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1980.
Aktuální znění od 1. 9. 1980
117
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky
z 23. júla 1980
o poskytovaní štipendií a príspevkov študentom, ktorí po absolvovaní internátnych stredných škôl pre pracujúcich študujú na vysokých školách
Ministerstvo školstva Slovenskej socialistickej republiky po dohode s Ministerstvom financií Slovenskej socialistickej republiky, Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky a ostatnými zúčastnenými ústrednými orgánmi ustanovuje podľa § 98 ods. 2 zákona č. 39/1980 Zb. o vysokých školách:
§ 1
Úvodné ustanovenie
Vysoké školyVysoké školy poskytujú študentom, ktorí po absolvovaní internátnych stredných škôl pre pracujúcich1) študujú v riadnom dennom štúdiu na vysokých školáchvysokých školách v pôsobnosti Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „ministerstvo školstva“), štipendiá a príspevky.
§ 2
Druhy a výška štipendií a príspevkov
(1)
Výška štipendia je 1200 Kčs mesačne.
(2)
Študentom, ktorí sa starajú o vlastné alebo osvojené nezaopatrené deti,2) zvýši vysoká školavysoká škola na ich žiadosť štipendium uvedené v odseku 1 o sumu 800 Kčs mesačne na jedno dieťa a o sumu 600 Kčs mesačne na každé ďalšie dieťa. Ak študujú na vysokých školáchvysokých školách obidvaja manželia – absolventi internátnych stredných škôl pre pracujúcich, zvýši sa štipendium len jednému z nich.
(3)
Ak platí študent na nezaopatrené dieťa výživné, zvýši sa mu štipendium o sumu výživného určeného súdom, najviac však do sumy uvedenej v odseku 2; zvýšenie sa nevykoná,, ak platí študent výživné študentke, absolventke internátnej strednej školy pre pracujúcich, ktorá sa stará o nezaopatrené dieťa.
(4)
Ak manžel študenta nemá vlastný príjem z dôvodov prípravy na budúce povolanie alebo starostlivosti o nezaopatrené dieťa alebo zo zdravotných dôvodov, zvýši sa štipendium študenta uvedené v odseku 1 o sumu 400 Kčs mesačne. Štipendium sa nezvýši, ak obidvaja manželia poberajú štipendium podľa odseku 1.
(5)
Okrem štipendia podľa odseku 1 sa poskytne študentom začiatkom každého ročníka štúdia príspevok na učebnice a učebné pomôcky vo výške 400 Kčs a sociálny príspevok vo výške 1000 Kčs. Študentom, ktorí majú podmienečný zápis do vyššieho ročníka povolený dekanom,3) sa tieto príspevky poskytnú až po splnení podmienok pre postup do vyššieho ročníka. V opakovanom ročníku sa príspevku neposkytujú.
(6)
Študentom sa pri splnení podmienok poskytuje aj prospechové štipendium a preferenčné štipendium podľa osobitných predpisov.4)
(7)
Po skončení štúdia na vysokej škole sa poskytne študentom jednorazové štipendium vo výške 2000 Kčs, ak skončili štúdium na vysokej škole do troch mesiacov po uplynutí prvého termínu určeného na vykonanie štátnej záverečnej skúšky alebo štátnej rigoróznej skúšky.
§ 3
Základné podmienky pre poskytovanie štipendií a príspevkov
(1)
Štipendium a jeho zvýšenie podľa § 2 ods. 1 až 4 sa poskytuje 12 mesiacov v školskom roku počas celého štúdia vrátane opakovaných ročníkov.
(2)
Zvýšenie štipendia podľa § 2 ods. 2 až 4 sa poskytne študentom na ich žiadosť, a to od prvého dňa mesiaca, v ktorom podali žiadosť.
(3)
Štipendium a jeho zvýšenie sa poskytne ešte za mesiac, v ktorom študent prestal byť študentom, ak v tomto čase ešte nemá príjem z pracovného, členského alebo služobného pomeru.
(4)
Študenti sú povinní oznámiť dekanátu ihneď všetky zmeny, ktoré by mohli mať vplyv na poskytovanie zvýšeného štipendia podľa § 2 ods. 2 až 4.
(5)
Ak sa zvýšenie k štipendiu podľa § 2 ods. 2 až 4 poskytlo v dôsledku nepravdivých alebo neúplných údajov neoprávnene, alebo ak študent neoznámil zmenu o skutočnostiach rozhodujúcich pre jeho poskytovanie, čas vyplácania alebo výšku, je povinný neoprávnene prijaté sumy vrátiť.
§ 4
Výplata štipendií a príspevkov
Štipendium a príspevky podľa § 2 ods. 1 až 6 vypláca dekanát v termínoch určených dekanom po vyjadrení fakultnej organizácie Socialistického zväzu mládeže.
Spoločné, prechodné a záverečné ustanovenia
§ 5
(1)
Štipendiá a príspevky podľa tejto vyhlášky nepodliehajú dani zo mzdy.5)
(2)
Ak je študent pre chorobu alebo úraz práceneschopný alebo ak mu bola nariadená karanténa, poskytujú sa mu štipendiá vrátane zvýšenia na manželku a na každé nezaopatrené dieťa ešte po čas dvoch mesiacov, a to od prvého dňa kalendárneho mesiaca, ktorý nasleduje od začiatku práceneschopnosti, Ak choroba trvá dlhšie, vypláca sa mu prospechové štipendium, ak pre jeho poskytnutie spĺňa podmienky. Študent je povinný ihneď hlásiť dekanátu začiatok a ukončenie práceneschopnosti, študentka aj nástup a ukončenie materskej dovolenky.
(3)
Študentom vyslaným na štúdium na vysokej škole v zahraničí sa štipendium podľa § 2 ods. 1 a 6 neposkytuje; zvýšenie štipendia podľa § 2 ods. 2 až 4 sa poskytuje ich rodinným príslušníkom.
(4)
Študentom, ktorí boli na základe nového prijímacieho konania opäť prijatí na štúdium na vysokú školu, neposkytuje sa štipendium a príspevky podľa tejto vyhlášky; ich sociálne pomery sa posudzujú podľa osobitných prepisov.4)
(5)
Štipendiá a príspevky podľa tejto vyhlášky sa poskytnú i absolventom internátnych stredných škôl pre pracujúcich, ktorí sú po prvý raz prijatí na štúdium na vysokej škole v školskom roku 1980/81.
(6)
Právomoc, ktorá v tejto vyhláške patrí dekanovi, patrí na vysokých školáchvysokých školách, ktoré sa nečlenia na fakulty, rektorovi; pôsobnosť dekanátu na vysokých školáchvysokých školách, ktoré sa nečlenia na fakulty, vykonáva rektorátrektorát.
§ 6
Zrušuje sa úprava Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 6301/1978 z 15. septembra 1978.6)
§ 7
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1980.
Minister:
Prof. Ing. Buša CSc. v. r.
1)
Úprava č. 6711/1973-II z 18. júna 1973 o zriaďovaní a organizácii internátnych stredných škôl pre pracujúcich a o štúdiu na nich (Zvesti MŠ a MK SSR 1973 str. 79, reg. v čiastke 28/1973 Zb.).
2)
§ 18 zákona č. 88/1968 Zb. o predĺžení materskej dovolenky, o dávkach v materstve a o prídavkoch na deti z nemocenského poistenia v znení neskorších predpisov.
3)
Vyhláška č. 105/1980 Zb. o štúdiu na vysokých školách (študijné predpisy).
4)
Vyhláška č. 116/1980 Zb. o poskytovaní štipendií a príspevkov študentom vysokých škôl.
5)
Vyhláška č. 161/1976 Zb., ktorou sa vykonáva zákon o dani zo mzdy.
6)
Uverejnená vo Zvestiach MŠ a MK SSR 1978 str. 159; reg. v čiastke 31/1978 Zb. |
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 118/1980 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 118/1980 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky o materských školách, spoločných zariadeniach jasle a materská škola a detských útulkoch
Vyhlášeno 29. 8. 1980, datum účinnosti 1. 9. 1980, částka 29/1980
* § 1 - Základné ustanovenie
* § 2 - Organizácia predškolských zariadení
* § 3 - Druhy a typy materských škôl pre deti vyžadujúce osobitnú starostlivosť
* § 4 - Podmienky pre zriaďovanie alebo zrušovanie predškolských zariadení
* § 5 - Zápis a prijímanie detí
* § 6 - Dochádzka detí a ukončenie dochádzky
* § 7 - Prevádzka predškolských zariadení
* § 8 - Predškolská výchova
* § 9 - Starostlivosť o zdravie a bezpečnosť detí
* § 10 - Záverečné a prechodné ustanovenia
* § 11 - Zrušovacie ustanovenie
* § 12 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 9. 1980
118
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky
z 26. júna 1980
o materských školách, spoločných zariadeniach jasle a materská škola a detských útulkoch
Ministerstvo školstva Slovenskej socialistickej republiky po dohode s Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje podľa § 6 ods. 2 a § 45 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 78/1978 Zb. o školských zariadeniach a podľa § 14 ods. 2 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve:
§ 1
Základné ustanovenie
Táto vyhláška sa vzťahuje na materské školy vrátane materských škôl pre deti vyžadujúce osobitnú starostlivosť a na materské školy pri zdravotníckych zariadeniach, na spoločné zariadenia jasle a materská škola a na detské útulky1) (ďalej len „predškolské zariadenia“) v pôsobnosti Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky.
§ 2
Organizácia predškolských zariadení
(1)
Všetky druhy materských škôl, s výnimkou materských škôl pri zdravotníckych zariadeniach a materských škôl pre telesne postihnuté deti (§ 3), sa zriaďujú ako zariadenia s celodennou starostlivosťou alebo ako internátne zariadenia.2)
(2)
Materská škola internátna je určená pre deti, ktorých rodičia, pestúni alebo iní zákonní zástupcovia (ďalej len „zákonní zástupcovia“) sa nemôžu počas týždňa starať o deti. Materská škola internátna môže zabezpečovať celodennú starostlivosť aj deťom, ktoré denne dochádzajú.
(3)
Materská škola má najviac štyri triedy. V miestach s vysokým sústredením obyvateľstva alebo pri zdravotníckych zariadeniach sa môže výnimočne zriadiť materská škola najviac s ôsmimi triedami; tvorí dva organizačné celky po štyroch triedach so spoločnou hospodárskou správou.
(4)
Do predškolských zariadení sa prijímajú len deti zmyslovo, telesne a duševne zdravé. V materských školách internátnych sa môžu zriaďovať triedy bez celodennej starostlivosti a triedy pre deti ľahšie mentálne, zmyslovo alebo telesne postihnuté alebo pre deti s ľahšími chybami reči, pokiaľ sa pre ne nezriadi materská škola pre deti vyžadujúce osobitnú starostlivosť.3)
(5)
Jasle a materská škola sa môžu zriaďovať aj ako spoločné zariadenia jasle a materská škola (ďalej len „spoločné zariadenie“) so spoločnou správou. Spoločné zariadenie je zariadením školskej správy.4)
(6)
Predškolskú výchovu v spoločnom zariadení vedie a školskú inšpekciu v ňom vykonáva okresný národný výbor. Liečebno-preventívnu starostlivosť o deti v spoločnom zariadení zabezpečuje a kontroluje okresný ústav národného zdravia.
(7)
Ak nie je v tejto vyhláške ustanovené inak, spravuje sa spoločné zariadenie aj predpismi pre jasle.
(8)
Pri materskej škole alebo pri spoločnom zariadení sa v druhom polroku školského roku podľa potreby zriaďuje prípravné oddelenie,5) v ktorom deti pripravujú na povinnú školskú dochádzku. Pokiaľ nie je v mieste materská škola alebo spoločné zariadenie, alebo tieto predškolské zariadenia nemajú dostatok miestností, môže byť prípravné oddelenie umiestnené aj v budove základnej školy alebo v iných priestoroch.
(9)
Detské útulky sa môžu zriaďovať podľa miestnych podmienok a potrieb ako stále alebo sezónne zariadenia.
§ 3
Druhy a typy materských škôl pre deti vyžadujúce osobitnú starostlivosť
(1)
Pre deti mentálne postihnuté sa zriaďuje osobitná materská škola.
(2)
Pre deti sluchovo postihnuté sa zriaďuje materská škola pre nedoslýchavých, materská škola pre deti so zvyškami sluchu a materská škola pre nepočujúcich.
(3)
Pre deti zrakovo postihnuté sa zriaďuje materská škola pre slabozrakých, materská škola pre deti so zvyškami zraku a materská škola pre nevidiacich.
(4)
Pre deti s chybami reči sa zriaďuje materská škola pre chybne hovoriacich a materská škola pre nehovoriacich.
(5)
Pre deti telesne postihnuté sa zriaďuje materská škola pre telesne postihnutých.
(6)
Pre deti choré a zdravotne oslabené umiestnené v zdravotníckych zariadeniach sa zriaďuje materská škola pri nemocnici, materská škola pri detskej liečebni a materská škola pri detskej ozdravovni (ďalej len „materská škola pri zdravotníckom zariadení“).
(7)
Pre deti zmyslovo postihnuté, telesne postihnuté, pre deti s chybami reči alebo pre deti umiestnené v zdravotníckych zariadeniach, ktoré sú aj mentálne postihnuté, sa zriaďujú materské školy pre deti s viacerými chybami (napr. osobitná materská škola pre telesne postihnutých).
§ 4
Podmienky pre zriaďovanie alebo zrušovanie predškolských zariadení
(1)
Materská škola sa môže zriadiť, ak do nej prihlásia zákonní zástupcovia najmenej dvadsať detí. Národný výbor môže materskú školu zriadiť výnimočne aj pri počte pätnástich detí, ak to vyžadujú miestne pomery. Materská škola pre deti vyžadujúce osobitnú starostlivosť sa môže zriadiť, ak treba zabezpečiť predškolskú výchovu najmenej pre desať detí.
(2)
Materská škola sa môže zriadiť aj pre deti od dvoch rokov veku, ak pre malý počet detí nemožno zriadiť v mieste jasle a ak zákonní zástupcovia prihlásia na pravidelnú dochádzku aspoň dvadsať detí vo veku do dvoch do piatich rokov. Ak sa zvýši počet detí do troch rokov na šestnásť, zriadi sa oddelenie jaslí; v tomto prípade sa materská škola zmení na spoločné zariadenie.
(3)
Spoločné zariadenie sa môže zriadiť, ak prihlásia zákonní zástupcovia do materskej školy aspoň dvadsať detí a do jaslí najmenej šestnásť detí.
(4)
Detský útulok sa môže zriadiť, ak prihlásia zákonní zástupcovia na pravidelnú dochádzku počas celého roku alebo v sezóne aspoň desať detí vo veku od dvoch do šiestich rokov; u detí od dvoch rokov zákonní zástupcovia predložia potvrdenie obvodného lekára, že dieťa je dostatočne vyspelé a spôsobilé navštevovať detský útulok.
(5)
Prípravné oddelenie sa môže zriadiť, ak prihlásia zákonní zástupcovia na pravidelnú dochádzku aspoň pätnásť detí; vo výnimočnom prípade so súhlasom národného výboru, ktorý predškolské zariadenie odborne vedie, možno ho zriadiť aj pri nižšom počte detí. Pokiaľ sú do prípravného oddelenia prihlásené aj výchovne zanedbané deti, môže sa prípravné oddelenie zriadiť už pri počte desiatich detí.
(6)
Predškolské zariadenie alebo prípravné oddelenie sa zruší, ak klesne počet pravidelne dochádzajúcich detí pod najnižší počet, ktorý je uvedený v predchádzajúcich odsekoch pre príslušný druh predškolského zariadenia. Materská škola pre deti vyžadujúce osobitnú starostlivosť môže zostať v prevádzke aj pri nižšom počte detí, ak s tým súhlasí národný výbor, ktorý ju odborne vedie.
§ 5
Zápis a prijímanie detí
(1)
Zápis do predškolských zariadení na nasledujúci školský rok sa koná každoročne v mesiaci máji a zápis do prípravných oddelení v mesiaci januári. Miesto a čas zápisu dohodne riaditeľka predškolského zariadenia s miestnym národným výborom do 15. apríla a do prípravných oddelení najneskôr do 2. januára. Oznámenie o mieste zápisu sa zverejní na budove predškolského zariadenia, podľa potreby aj iným v mieste obvyklým spôsobom. V miestach, kde je viac predškolských zariadení, sa zápis určí jednotne. Pri zápise dieťaťa, ktorému sa začiatok povinnej školskej dochádzky odložil o jeden rok, zákonný zástupca predloží aj rozhodnutie národného výboru o doložení povinnej školskej dochádzky6) Pri zápise detí do materskej školy pre deti vyžadujúce osobitnú starostlivosť a do tried, ktoré sa zriaďujú podľa § 2 ods. 4, pripojí zákonný zástupca aj správu okresnej pedagogicko-psychologickej poradne o vyšetrení dieťaťa s vyjadrením lekára o druhu a stupni postihnutia dieťaťa.
(2)
Do predškolských zariadení sa deti prijímajú na začiatku školského roku. Pokiaľ kapacita predškolského zariadenia dovoľuje, môžu sa deti prijímať aj počas školského roku.
(3)
Do predškolských zariadení sa prednostne prijímajú deti, ktoré majú v nasledujúcom školskom roku začať plniť povinnú školskú dochádzku, a deti staršie ako trojročné, ktoré boli v jasliach. Deti z oddelenia jaslí spoločného zariadenia sa preraďujú po dovŕšení tretieho roku veku do tried materskej školy spoločného zariadenia.
(4)
Do predškolských zariadení sa prijímajú tiež deti, ktorým sa odložil začiatok povinnej školskej dochádzky o jeden rok.6)
(5)
Do predškolských zariadení s výnimkou detského útulku prijíma deti riaditeľka predškolského zariadenia a do detského útulku prijíma deti vedúca detského útulku. Ak pre nedostatok miesta nemožno prijať všetky prihlásené deti, o prijímaní rozhoduje miestny národný výbor;7) o prijímaní deti do materskej školy pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť rozhoduje národný výbor príslušný podľa sídla materskej školy. Pri rozhodovaní o prijatí národný výbor prihliada na spoločenské, sociálne a výchovné zretele.
(6)
V miestach, kde nie sú zriadené jasle, môže materská škola prijímať deti vo veku od dvoch rokov. Zákonný zástupca v takomto prípade predloží osvedčenie obvodného detského lekára o tom, že dieťa je dostatočne vyspelé a spôsobilé navštevovať materskú školu. V tejto materskej škole môže byť najviac päť detí vo veku do dvoch do troch rokov.
(7)
Pri nástupe dieťaťa do predškolského zariadenia predloží jeho zákonný zástupca potvrdenie obvodného detského lekára, že dieťa môže dochádzať do predškolského zariadenia, a písomné osvedčenie, že okresný hygienik alebo ošetrujúci lekár nenariadil dieťaťu karanténne opatrenie a že dieťa v poslednom týždni neprišlo do styku s osobami, ktoré ochoreli prenosnou chorobou.
(8)
Deti sa prijímajú spravidla do predškolského zariadenia, v obvode ktorého bývajú. V odôvodnených prípadoch môžu sa prijať deti aj do predškolského zariadenia mimo obvodu bydliska, napríklad v blízkosti pracoviska zákonného zástupcu, zo zdravotných dôvodov a pod.
§ 6
Dochádzka detí a ukončenie dochádzky
(1)
Ak dieťa nemôže dochádzať do predškolského zariadenia, zákonný zástupca je povinný oznámiť predškolskému zariadeniu príčinu jeho neprítomnosti ihneď, najneskôr do dvoch dní. Zákonný zástupca je tiež povinný oznámiť, kedy dieťa začne opäť dochádzať do predškolského zariadenia.
(2)
Po neprítomnosti dieťaťa z dôvodov choroby, ako aj po každej neprítomnosti dlhšej ako štrnásť dní, zákonný zástupca je povinný predložiť potvrdenie obvodného detského lekára, že dieťa môže opäť dochádzať do predškolského zariadenia.
(3)
Vopred známu neprítomnosť dieťaťa oznámi zákonný zástupca predškolskému zariadeniu písomne; oznámenie o neprítomnosti dieťaťa odovzdá učiteľke, detskej sestre alebo pri neprítomnosti dlhšej ako týždeň riaditeľke predškolského zariadenia alebo vedúcej v detskom útulku.
(4)
Zákonný zástupca je povinný dbať, aby dieťa dochádzalo do predškolského zariadenia pravidelne a včas. Hodinu odchodu dieťaťa z predškolského zariadenia dohodne zákonný zástupca v materskej škole s učiteľkou, v oddelení jaslí s detskou sestrou a v detskom útulku s pestúnkou.
(5)
Dochádzku dieťaťa do predškolského zariadenia môže miestny národný výbor ukončiť po predchádzajúcom upozornení zákonného zástupcu, ak dieťa bez písomného ospravedlnenia nedochádzalo do predškolského zariadenia najmenej štrnásť po sebe idúcich dní, alebo ak je v predškolskom zariadení nedostatok miesta a matka dieťaťa, jeho pestúnka či iná osoba, ktorá sa stará o dieťa (ďalej len „matka“), skončila pracovný pomer alebo pomer obdobný pracovnému pomeru, prípadne ak čerpá predĺženú materskú dovolenku, alebo ak jej organizácia poskytla pracovné voľno dlhšie ako tri mesiace.
(6)
Ak na umiestnenie v predškolskom zariadení čaká veľký počet detí, môže miestny národný výbor počas čerpania materskej dovolenky matky dochádzku dieťaťa do predškolského zariadenia prerušiť, prípadne obmedziť len na dopoludňajšiu výchovnú činnosť. Prerušiť alebo obmedziť dochádzku možno až po šiestich týždňoch od narodenia mladšieho dieťaťa.
§ 7
Prevádzka predškolských zariadení
(1)
Čas prevádzky určí riaditeľka predškolského zariadenia so súhlasom národného výboru, ktorý predškolské zariadenie zriadil. Predškolské zariadenia s celodennou starostlivosťou je v prevádzke v pracovných dňoch 8 až 12 hodín; začiatok a koniec denného pobytu detí musí zodpovedať požiadavkám správnej životosprávy detí a pracovnému času zamestnaných zákonných zástupcov.
(2)
Cez voľné soboty sa predškolské zariadenie ponechá v prevádzke, ak sa na pravidelnú dochádzku prihlási najmenej desať detí zákonných zástupcov, ktorí pracujú aj cez voľné soboty. V miestach, kde je viacej predškolských zariadení toho istého druhu, určí národný výbor, ktorý predškolské zariadenie odborne vedie, ktoré z nich bude cez voľné soboty v prevádzke.
(3)
Internátne predškolské zariadenie je v prevádzke od pondelka do piatku alebo nepretržite.
(4)
Prevádzka predškolských zariadení sa primerane obmedzí alebo podľa potreby preruší v júli alebo v auguste, prípadne v obidvoch mesiacoch, a to na čas najmenej dvoch týždňov. V miestach, kde je viac predškolských zariadení toho istého druhu, sústreďujú sa deti do niektorého z nich; prevádzka tohto predškolského zariadenia sa preruší, ak klesne priemerná dochádzka počas jedného týždňa pod 15 detí. V odôvodnených prípadoch výnimku povoľuje okresný národný výbor, ktorý predškolské zariadenie odborne vedie.
(5)
Prípravné oddelenia sú v prevádzke spravidla od 1. februára do 30. júna. Deti do prípravných oddelení dochádzajú najmenej raz v týždni na dve až tri hodiny.
(6)
Detský útulok je v prevádzke po celý rok alebo ako sezónne zariadenie počas špičkových poľnohospodárskych prác.
(7)
Rozsah obmedzenia prevádzky predškolského zariadenia a jeho prerušenie určuje na návrh riaditeľky národný výbor, ktorý predškolské zariadenie odborne vedie.
§ 8
Predškolská výchova
(1)
Predškolská výchova v predškolských zariadeniach sa uskutočňuje podľa programu výchovnej práce v jasliach a materských školách, ktorý vydáva Ministerstvo školstva Slovenskej socialistickej republiky po dohode s Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky.
(2)
Do programu výchovnej práce osobitnej materskej školy sa začleňuje individuálna logopedická starostlivosť v rozsahu troch hodín denne v každej triede. Individuálnu logopedickú starostlivosť zabezpečujú pracovníci s logopedickou kvalifikáciou.
(3)
Predškolské zariadenie môže poskytovať zákonným zástupcom detí, ktoré nemôžu dochádzať do tohto zariadenia, poradenskú službu pri výchove detí.
§ 9
Starostlivosť o zdravie a bezpečnosť detí
(1)
V starostlivosti o zdravie a bezpečnosť detí sa pracovníčky predškolských zariadení spravujú všeobecne platnými predpismi,9) pokiaľ nie je ďalej ustanovené inak.
(2)
V starostlivosti o zdravie detí, o zdravé výchovné prostredie a utváranie priaznivých podmienok pre zdravý vývoj detí spolupracujú predškolské zariadenia so školským lekárom.
(3)
V predškolských zariadeniach sa deti stravujú; na tento účel národný výbor zriaďuje školskú jedáleň. O stravovaní detí detského útulku rozhodne miestny národný výbor; stravovanie v detskom útulku sa spravuje predpismi o školskom stravovaní.10)
(4)
Pri predškolskej výchove sa o bezpečnosť detí zapísaných v triede materskej školy stará učiteľka, v oddelení jaslí detská sestra a v detskom útulku pestúnka. Na vychádzke sa jedna pracovníčka predškolského zariadenia stará najviac o dvadsať detí mladších ako päťročných alebo dvadsaťpäť detí starších ako päťročných; pri vyššom počte detí dozor nad nimi pomáha zabezpečovať ďalšia pracovníčka predškolského zariadenia. v materských školách pre deti vyžadujúce osobitnú starostlivosť sa na vychádzkach učiteľka materskej školy stará o bezpečnosť detí zapísaných v jednej triede.
(5)
Učiteľka, detská sestra alebo pestúnka predškolského zariadenia zodpovedá za bezpečnosť detí pri predškolskej výchove až do času, kým ich neodovzdá inej pracovníčke predškolského zariadenia, zákonným zástupcom alebo nimi povereným osobám. Poverenej osobe odovzdá učiteľka, detská sestra alebo pestúnka dieťa len na základe písomného splnomocnenia zákonného zástupcu.
§ 10
Záverečné a prechodné ustanovenia
(1)
Ustanovenia § 2 ods. 1 a 2 s výnimkou poslednej vety, ods. 3 a 5 až 7, § 4 ods. 4, § 6 ods. 1 až 4, § 7 ods. 1 a 2 okrem prvej vety, ods. 3, 4 a 6, § 8 ods. 1 a 3, § 9 ods. 1 až 5 a § 10 ods. 2 sa vzťahujú aj na predškolské zariadenia zriaďované a hospodársky zabezpečované socialistickými organizáciami.11)
(2)
Doterajšie materské školy s triedami pre deti od jedného roku sa 1. septembrom 1980 premenia na spoločné zariadenia podľa ustanovenia § 4 ods. 3, pokiaľ v nich bude zapísaných najmenej šestnásť detí vo veku do troch rokov, alebo na materské školy pre deti od dvoch rokov veku podľa ustanovenia § 4 ods. 2.
§ 11
Zrušovacie ustanovenie
Zrušuje sa:
1.
zásady pre zriaďovanie a prevádzku závodných jaslí a závodných materských škôl a jaslí a materských škôl jednotných roľníckych družstiev uverejnené v čiastke 98/1959 Ú.v. (Ú.l.).
2.
organizačné smernice pre materské školy a detské útulky z 27. februára 1968 č. 8670/68 uverejnené vo Vestníku Ministerstva školstva a kultúry ročník 1968 zošit 8 a registrované v čiastke 12/1968 Zb. v znení smerníc zo 7. októbra 1969 č. Š-11 227/69-I uverejnených vo Zvestiach Ministerstva školstva a Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky ročník 1969 zošit 30-31 a registrovaných v čiastke 10/1970 Zb. v znení smerníc z 21. januára 1972 č. 116/1972-I uverejnených vo Zvestiach Ministerstva školstva a Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky ročník 1972 zošit 2,
3.
§ 2 písm. a) bod 1., písm. b) bod 1. až 3., písm. c) bod 1., písm. d) bod 1. a 2., písm. e) bod 1. a 2., písm. f) bod 1. až 3. a § 6, § 7 ods. 1, ods. 2 okrem prvej vety, ods. 3, 4 a 6 úpravy Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky z 30. mája 1975 č. 5971/1975-I o organizácii škôl a výchovných zariadení pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť a o zaraďovaní detí a mládeže do týchto zariadení uverejnenej vo Zvestiach Ministerstva školstva a Ministerstvo kultúry Slovenskej socialistickej republiky ročník 1975 zošit 7 a registrovanej v čiastke 22/1975 Zb.
§ 12
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1980.
Minister:
Prof. Ing. Buša CSc. v. r.
1)
§ 5 až 7 zákona Slovenskej národnej rady č. 78/1978 Zb. o školských zariadeniach.
2)
§ 5 ods. 2 zákona č. 78/1978 Zb.
3)
§ 5 ods. 3 zákona č. 78/1978 Zb.
4)
§ 6 zákona č. 78/1978 Zb.
5)
§ 5 ods. 4 zákona č. 78/1978 Zb.
6)
§ 34 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 63/1978 Zb. o opatreniach v sústave základných a stredných škôl.
§ 10 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve.
7)
§ 5 ods. 3 zákona č. 79/1978 Zb.
9)
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
§ 422 Občianskeho zákonníka.
§ 170 až 175 Zákonníka práce.
10)
Úprava Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky z 23. apríla 1976 č. 900/1976-A/1 o školskom stravovaní v znení úpravy z 25. apríla 1978 č. 5700/1978-A/1 uverejnené vo Zvestiach Ministerstva školstva SSR a Ministerstva kultúry SSR ročník 1976 zošit 5 a ročník 1978 zošit 7, registrované v čiastkach 13/1976 Zb. a 20/1978 Zb.
11)
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 99/1978 Zb. o zriaďovaní a prevádzke predškolských zariadení socialistickými organizáciami. |
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 119/1980 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 119/1980 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky o výkone ústavnej výchovy a ochrannej výchovy v školských výchovných zariadeniach
Vyhlášeno 29. 8. 1980, datum účinnosti 1. 9. 1980, částka 29/1980
* PRVÁ ČASŤ - VŠEOBECNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 1)
* DRUHÁ ČASŤ - DRUHY A TYPY ZARIADENÍ (§ 2 — § 11)
* TRETIA ČASŤ - VÝCHOVNO-VZDELÁVACIA ČINNOSŤ (§ 12 — § 15)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - SPOLOČNÉ USTANOVENIA (§ 16 — § 18)
* PIATA ČASŤ - ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 19 — § 21)
Aktuální znění od 1. 9. 1980
119
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky
z 25. júna 1980
o výkone ústavnej výchovy a ochrannej výchovy v školských výchovných zariadeniach
Ministerstvo školstva Slovenskej socialistickej republiky po dohode so zúčastnenými ústrednými orgánmi ustanovuje podľa § 45 ods. 2 a 4 zákona Slovenskej národnej rady č. 78/1978 Zb. o školských zariadeniach a podľa § 14 ods. 2 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve:
PRVÁ ČASŤ
VŠEOBECNÉ USTANOVENIA
§ 1
Základné ustanovenia
(1)
Školskými zariadeniami na výkon ústavnej výchovy a ochrannej výchovy sú detské domovy a osobitné výchovné zariadenia (ďalej len „zariadenia“).
(2)
Za mládež sa na účely tejto vyhlášky považujú maloletí vo veku od troch do osemnástich rokov, prípadne do skončenia prípravy na povolanie.
(3)
Ústavná výchova1) sa vykonáva v detských domovoch alebo v osobitných výchovných zariadeniach. Ústavná výchova mládeže, u ktorej sa podľa osobnej dokumentácie alebo pri komplexnom vyšetrení2) zistilo, že jej vývin bol v doterajšom prostredí ohrozený, sa vykonáva v detských domovoch. Ústavná výchova mládeže, u ktorej sa pri komplexnom vyšetrení zistili aj nedostatky v sociálnej prispôsobivosti, osobných vlastnostiach a v charakterovom vývine (ďalej len „ťažko vychovateľná mládež“), sa vykonáva v osobitných výchovných zariadeniach.
(4)
Ochranná výchova3) sa vykonáva len v osobitných výchovných zariadeniach.
(5)
Do detských domovov sa umiestňuje mládež obidvoch pohlaví. Do osobitných výchovných zariadení sa umiestňuje mládež spravidla oddelene podľa pohlavia.
(6)
Ako súčasť zariadení sa môžu zriaďovať samostatné výchovné skupiny pre mládež, ktorá sa pripravuje na vykonávanie povolania alebo pre mládež v pracovnom pomere (ďalej len „pracovno-výchovné skupiny“). Pracovno-výchovné skupiny sa zriaďujú v objektoch organizácií, s ktorými mládež umiestnená v zariadeniach uzavrela pracovný pomer alebo učebný pomer.
(7)
Ak to vyžaduje mentálne, zmyslové, rečové alebo telesné postihnutie maloletého, vykonáva sa ústavná výchova v internátnych školách pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť alebo v zariadeniach v pôsobnosti Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky alebo v zariadeniach v pôsobnosti Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky.
DRUHÁ ČASŤ
DRUHY A TYPY ZARIADENÍ
§ 2
Detský domov
(1)
Detské domovy sa členia na domovy internátneho typu a domovy rodinného typu. V domovoch internátneho typu sa zabezpečuje ústavná výchova mládeže s predpokladaným krátkodobým pobytom, v detských domovoch rodinného typu ústavná výchova mládeže s predpokladaným dlhodobým pobytom. Osobitným rodinným typom detského domova je detské mestečko.
(2)
Do detských domovov sa umiestňuje mládež
a)
s nariadenou ústavnou výchovou,
b)
ktorú treba okamžite umiestniť do náhradnej výchovy nahrádzajúcej výchovu rodičov dovtedy, kým rozhodne súd,4)
c)
na základe dohody rodičov alebo iného zákonného zástupcu (ďalej len „zákonný zástupca“) s národným výborom.5)
(3)
Základnou organizačnou jednotkou detského kolektívu v detskom domove internátneho typu je výchovná skupina. Zaraďuje sa do nej mládež obidvoch pohlaví vo veku od troch do osemnástich rokov, prípadne do ukončenia prípravy na povolanie.
(4)
V detskom domove internátneho typu možno z výchovných dôvodov výnimočne utvoriť výchovnú skupinu pre mládež predškolského veku alebo výchovnú skupinu pre mládež staršiu ako 15 rokov, prípadne rodinné bunky.
(5)
V jednom detskom domove internátneho typu sú najmenej dve výchovné skupiny. Do jednej výchovnej skupiny sa zaraďuje pätnásť maloletých; výnimočne možno na prechodný čas zriadiť výchovnú skupinu s dvanástimi maloletými so súhlasom národného výboru, ktorý zariadenie odborne vedie.
(6)
Základnou organizačnou jednotkou detského kolektívu v detskom domove rodinného typu je rodinná bunka. V jednom detskom domove rodinného typu sú najmenej dve rodinné bunky. Do rodinnej bunky sa zaraďuje osem až desať maloletých obidvoch pohlaví vo veku od troch rokov do ukončenia prípravy na povolanie.
§ 3
Osobitné výchovné zariadenia
(1)
Osobitné výchovné zariadenia sú:
a)
detské výchovné ústavy,
b)
výchovné ústavy pre mládež,
c)
ústavy s výchovno-liečebným režimom,
d)
diagnostické ústavy.
(2)
Podľa veku mládeže sa osobitné výchovné zariadenia diferencujú6) na:
a)
detské výchovné ústavy,
b)
výchovné ústavy pre mládež,
c)
výchovné ústavy pre deti a mládež,
d)
detské diagnostické ústavy,
e)
diagnostické ústavy pre mládež.
(3)
Podľa stupňa obťažnosti výchovy sa osobitné výchovné zariadenia diferencujú6) na:
a)
detské výchovné ústavy a výchovné ústavy pre mládež,
b)
detské výchovné ústavy so zvýšenou výchovnou starostlivosťou a výchovné ústavy pre mládež so zvýšenou výchovnou starostlivosťou,
c)
výchovné ústavy pre mládež – ochranné.
(4)
Ústavy s výchovno-liečebným režimom sa diferencujú podľa veku, stupňa obťažnosti výchovy a podľa mentálnej úrovne mládeže.6)
(5)
Pre mentálne postihnutú a ťažko vychovateľnú mládež sa zriaďujú samostatné osobitné výchovné zariadenia diferencované podľa veku, pohlavia a stupňa obťažnosti výchovy.6)
§ 4
Detský výchovný ústav
(1)
Do detského výchovného ústavu sa umiestňuje ťažko vychovateľná mládež s nariadenou ústavnou výchovou alebo uloženou ochrannou výchovou, ktorá neukončila dochádzku do základnej školy, základnej deväťročnej školy alebo osobitnej školy, u ktorej sa pri komplexnom vyšetrení zistila jej narušenosť.
(2)
Základnou organizačnou jednotkou detského kolektívu je výchovná skupina. Detský výchovný ústav má najmenej tri výchovné skupiny. V jednej výchovnej skupine je pätnásť maloletých. V detskom výchovnom ústave pre mládež mentálne postihnutú je v jednej výchovnej skupine dvanásť maloletých. Výnimočne možno na prechodný čas so súhlasom národného výboru, ktorý zariadenie odborne vedie, zaradiť do výchovnej skupiny dvanásť maloletých a do výchovnej skupiny pre mentálne postihnutú mládež desať maloletých.
§ 5
Detský výchovný ústav so zvýšenou výchovnou starostlivosťou
(1)
Do detského výchovného ústavu so zvýšenou výchovnou starostlivosťou sa umiestňuje ťažko vychovateľná mládež s nariadenou ústavnou výchovou alebo uloženou ochrannou výchovou, ktorá neukončila dochádzku do základnej školy, základnej deväťročnej školy alebo osobitnej školy, u ktorej sa pri komplexnom vyšetrení zistil vyšší stupeň obťažnosti výchovy; preraďujú sa doň aj maloletí z detského výchovného ústavu, ktorých prevýchova v tomto zariadení nebola úspešná.
(2)
Základnou organizačnou jednotkou detského kolektívu je výchovná skupina. Detský výchovný ústav so zvýšenou výchovnou starostlivosťou má najmenej tri výchovné skupiny. V jednej výchovnej skupine je dvanásť maloletých a vo výchovnej skupine pre mentálne postihnutých desať maloletých. V odôvodnených prípadoch možno so súhlasom národného výboru, ktorý zariadenie odborne vedie, počet maloletých vo výchovnej skupine znížiť na desať, vo výchovnej skupine pre mentálne postihnutých maloletých na osem.
§ 6
Výchovný ústav pre mládež
(1)
Do výchovného ústavu pre mládež sa umiestňuje ťažko vychovateľná mládež s nariadenou ústavnou výchovou alebo uloženou ochrannou výchovou, ktorá ukončila dochádzku na základnej škole, základnej deväťročnej škole alebo osobitnej škole, u ktorej sa pri komplexnom vyšetrení zistila jej narušenosť.
(2)
Základnou organizačnou jednotkou kolektívu mládeže je výchovná skupina. Výchovný ústav pre mládež má najmenej tri výchovné skupiny. V jednej výchovnej skupine je pätnásť maloletých a vo výchovnej skupine pre mentálne postihnutých dvanásť maloletých. Vo výnimočných prípadoch možno so súhlasom národného výboru, ktorý zariadenie odborne vedie, zaradiť do výchovnej skupiny dvanásť maloletých a do výchovnej skupiny pre mentálne postihnutých desať maloletých.
§ 7
Výchovný ústav pre mládež so zvýšenou výchovnou starostlivosťou
(1)
Do výchovného ústavu pre mládež so zvýšenou výchovnou starostlivosťou sa umiestňuje ťažko vychovateľná mládež s nariadenou ústavnou výchovou alebo uloženou ochrannou výchovou, ktorá ukončila dochádzku na základnej škole, základnej deväťročnej škole alebo osobitnej škole, u ktorej sa pri komplexnom vyšetrení zistil vyšší stupeň jej narušenosti; preraďujú sa doň aj maloletí z výchovného ústavu pre mládež, ktorých prevýchova v tomto zariadení nebola úspešná.
(2)
Základnou organizačnou jednotkou kolektívu mládeže je výchovná skupina. Výchovný ústav pre mládež so zvýšenou výchovnou starostlivosťou má najmenej tri výchovné skupiny. V jednej výchovnej skupine je dvanásť maloletých, vo výchovnej skupine pre mentálne postihnutých desať maloletých. V odôvodnených prípadoch možno so súhlasom národného výboru, ktorý zariadenie odborne vedie, počet maloletých vo výchovnej skupine znížiť na desať a vo výchovnej skupine pre mentálne postihnutých na osem.
(3)
Pri výchovných ústavoch pre mládež so zvýšenou výchovnou starostlivosťou sa zriaďujú triedy na doplnenie vzdelania mládeže.
§ 8
Výchovný ústav pre mládež – ochranný
(1)
Výchovný ústav pre mládež – ochranný je zariadenie s prísnym výchovným režimom pre ťažko vychovateľnú mládež s uloženou ochrannou výchovou, pre recidivistov a pre ťažko vychovateľnú mládež s opakovanými útekmi zo zariadení; preraďuje sa doň mládež z ostatných typov výchovných ústavov pre mládež, ktorej prevýchova nebola úspešná. Do výchovného ústavu pre mládež – ochranného sa zaraďuje mládež, len pokiaľ je to žiadúce; po skončení pobytu v tomto zariadení sa vracia do výchovného ústavu, z ktorého bola preradená.
(2)
Základnou organizačnou jednotkou kolektívu mládeže je výchovná skupina. Výchovný ústav pre mládež – ochranný má najmenej tri výchovné skupiny. V jednej výchovnej skupine je desať maloletých. V odôvodnených prípadoch možno so súhlasom národného výboru, ktorý zariadenie odborne vedie, počet maloletých vo výchovnej skupine znížiť na osem.
(3)
Výchovný ústav pre mládež – ochranný sa spravidla zriaďuje ako samostatné zariadenie: Vo výchovných ústavoch pre mládež so zvýšenou výchovnou starostlivosťou možno zriadiť oddelenie s ochranným režimom, ak ho možno umiestniť v osobitnej budove alebo v oddelenej časti budovy.
§ 9
Výchovný ústav pre deti a mládež
(1)
Detský výchovný ústav a výchovný ústav pre mládež sa môže zriadiť v spoločnej správe ako výchovný ústav pre deti a mládež.
(2)
Organizácia výchovných skupín vo výchovnom ústave pre deti a mládež sa spravuje ustanoveniami § 4 a 6.
§ 10
Ústav s výchovno-liečebným režimom
(1)
Ústav s výchovno-liečebným režimom sa spravidla zriaďuje ako samostatné zariadenie. V osobitných výchovných zariadeniach možno zriadiť oddelenie s výchovno-liečebným režimom, ak je možnosť umiestniť ho v osobitnej budove alebo v oddelenej časti budovy a ak je zabezpečená odborná a zdravotná starostlivosť. Oddelenie s výchovno-liečebným režimom plní úlohy ústavu s výchovno-liečebným režimom.
(2)
Do ústavu s výchovno-liečebným režimom alebo do oddelenia s výchovno-liečebným režimom sa zaraďuje predovšetkým mládež, u ktorej sa zistila duševná porucha,7) v dôsledku ktorej nemôže byť vychovávaná v ostatných zariadeniach na výkon ústavnej výchovy alebo ochrannej výchovy a ani liečená v zdravotníckom zariadení.
(3)
Starostlivosť v ústavoch s výchovno-liečebným režimom a v oddeleniach s výchovno-liečebným režimom sa podriaďuje osobitným výchovno-vzdelávacím, psychologickým a zdravotníckym požiadavkám.
(4)
Pri ústave s výchovno-liečebným režimom sa zriaďuje základná škola, základná deväťročná škola alebo osobitná škola. Tieto školy patria do kategórie škôl pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť.8)
(5)
Ústavy s výchovno-liečebným režimom sa môžu zriaďovať podľa druhu a stupňa postihnutia mládeže.
§ 11
Diagnostické ústavy
(1)
Detský diagnostický ústav plní diagnostické úlohy pre deti predškolského veku a pre mládež dochádzajúcu do základnej školy, základnej deväťročnej školy, do základných škôl a základných deväťročných škôl pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť, do osobitnej školy alebo pomocnej školy, ktorá má nariadenú ústavnú výchovu alebo uloženú ochrannú výchovu, prípadne mládež, o umiestnenie ktorej požiadali národný výbor zákonní zástupcovia.9)
(2)
Diagnostický ústav pre mládež plní diagnostické úlohy pre mládež v pracovnom pomere alebo v učebnom pomere a pre žiakov stredných škôl s nariadenou ústavnou výchovou alebo uloženou ochrannou výchovou.
(3)
Diagnostické ústavy na základe komplexného vyšetrenia rozmiestňujú mládež do príslušných typov detských domovov a osobitných výchovných zariadení a do internátnych škôl pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť.
(4)
Základnou jednotkou detského kolektívu a kolektívu mládeže v diagnostických ústavoch je výchovná skupina. Diagnostické ústavy majú najmenej tri výchovné skupiny. Do jednej výchovnej skupiny sa zaraďuje najviac dvanásť maloletých.
(5)
Komplexné vyšetrenie mládeže v diagnostickom ústave trvá spravidla osem týždňov.
(6)
Pri detských diagnostických ústavoch sa môže zriadiť materská škola, základná škola, základná deväťročná škola alebo osobitná škola. Pri diagnostických ústavoch pre mládež sa zriaďujú triedy na doplnenie a prehĺbenie vzdelania mládeže.
TRETIA ČASŤ
VÝCHOVNO-VZDELÁVACIA ČINNOSŤ
§ 12
(1)
Podľa mentálnej úrovne mládeže sa pri osobitných výchovných zariadeniach zriaďujú:
a)
základné školy a základné deväťročné školy,
b)
odborné učilištia a stredné odborné učilištia,
c)
osobitné školy,
d)
osobitné odborné učilištia.
(2)
Príprava mládeže na povolanie sa v zariadeniach zabezpečuje aj
a)
zriaďovaním pracovno-výchovných skupín,
b)
uzatváraním učebných pomerov alebo pracovných pomerov.
c)
štúdiom na stredných školách a lebo vysokých školáchvysokých školách.
(3)
Mládež, ktorá ukončila povinnú školskú dochádzku a ktorá vzhľadom na stupeň obťažnosti výchovy alebo stupeň mentálnej úrovne neuzavrela pracovný alebo učebný pomer alebo ktorá neštuduje, si osvojuje pracovné návyky v zariadení činnosťou, ktorú vymedzí jeho riaditeľ.
Výchova mládeže v zariadeniach a výchovné opatrenia
§ 13
(1)
Výchova v zariadeniach a v diagnostických ústavoch nahrádza výchovu a starostlivosť, ktorú by mládeži mali poskytovať jej zákonní zástupcovia.
(2)
V záujme úspešnej výchovy mládeže riaditeľ zariadenia je oprávnený najmä
a)
na nevyhnutný čas obmedziť návštevy zákonných zástupcov, ak narúšajú výchovný proces,
b)
vrátiť odosielateľovi listovú alebo balíkovú zásielku adresovanú maloletému, ak odôvodnene predpokladá, že jej obsah je z výchovného a zdravotného hľadiska škodlivý,
c)
prevziať do dočasnej úschovy predmety, ktorých používanie sa mládeži nedovoľuje alebo ktoré by mohli ohroziť jej zdravie a bezpečnosť,
d)
zakázať výstrednosti v odievaní, v úprave vlasov a v dekoratívnej kozmetike.
(3)
Podrobnosti o organizácii výchovno-vzdelávacej práce v zariadeniach a z toho vyplývajúce práva a povinnosti maloletých a ich zákonných zástupcov určuje vnútorný poriadok zariadenia schválený národným výborom, ktorý zariadenie odborne vedie.
(4)
Maloletí mladší ako osemroční môžu tráviť voľný čas mimo priestorov zariadenia len pod dohľadom výchovného pracovníka, maloletí starší ako osemroční s vedomím výchovného pracovníka aj bez jeho dohľadu.
(5)
Riaditeľ zariadenia môže po predbežnom písomnom vyjadrení orgánu starostlivosti o rodinu a deti okresného národného výboru, v územnom obvode ktorého majú zákonní zástupcovia bydlisko, výnimočne povoliť maloletému dočasný pobyt u zákonných zástupcov, prípadne aj u osôb maloletému blízkych alebo u iných osôb v rodinnom pomere,10) predovšetkým v čase ich pracovného voľna.
(6)
Maloletého mladšieho ako pätnásť rokov na dočasný pobyt zo zariadenia preberá aspoň jeden zo zákonných zástupcov alebo iná osoba uvedená v odseku 5, ktorá ho v určenom termíne odovzdá späť do starostlivosti zariadenia.
(7)
Ak maloletého z dočasného pobytu u zákonných zástupcov alebo u iných osôb uvedených v odseku 5 nevrátili do zariadenia v určenom termíne, jeho vrátenie zabezpečí pracovník zariadenia poverený riaditeľom zariadenia v úzkej spolupráci s okresným národným výborom, v obvode ktorého má maloletý trvalý pobyt. Ak sa však maloletý napriek tomu nevráti, okresný národný výbor podá príslušnému súdu návrh na opätovný výkon súdneho rozhodnutia o nariadení ústavnej výchovy alebo uložení ochrannej výchovy.
(8)
Riaditeľ zariadenia môže v záujme úspešnej výchovy maloletého s nariadenou ústavnou výchovou podmienečne umiestniť v súvislosti s jeho pracovným pomerom, s učebným pomerom alebo štúdiom mimo zariadenia; pri maloletých s uloženou ochrannou výchovou môže riaditeľ z výchovných dôvodov podať súdu návrh na podmienečné umiestnenie maloletého mimo zariadenia.
(9)
Ak maloletý, u ktorého sa urobili opatrenia podľa odseku 8, sa riadne nespráva, riaditeľ zariadenia ho povolá späť do zariadenia a súčasne dá príslušnému súdu podnet na zrušenie podmienečného umiestnenia maloletého mimo zariadenia.
§ 14
(1)
Vo výchovných ústavoch pre mládež možno z výchovných dôvodov dočasne vylúčiť z kolektívu maloletého staršieho ako pätnásť rokov, najdlhšie však na čas päť dní v mesiaci; toto výchovné opatrenie sa vykonáva v oddelenej miestnosti.
(2)
V osobitne odôvodnených prípadoch, najmä na odvrátenie útoku na výchovného pracovníka alebo chovanca, na zamedzenie bitky medzi chovancami a na zamedzenie výtržníckeho správania spôsobeného alkoholom, výchovní pracovníci v osobitných výchovných zariadeniach a v diagnostických ústavoch na upokojenie maloletého môžu použiť primerané opatrenia.
(3)
O použití opatrení podľa odseku 1 a 2 zariadenie vyhotoví záznam, ktorý sa uloží v osobnom spise maloletého. Odpis záznamu zariadenie zašle do troch dní prokurátorovi.11)
§ 15
Účasť občanov a organizácií na výchove mládeže
Pri detských domovoch sa zriaďuje združenie priateľov detského domova, pri osobitných výchovných zariadeniach a pri diagnostických ústavoch poradný zbor; ich členmi môžu byť občania, pracovné kolektívy závodov, podnikov, družstiev a zástupcovia spoločenských organizácií. Združenie priateľov pri detskom domove a poradný zbor poskytujú riaditeľom všestrannú pomoc pri zabezpečovaní podmienok pre výchovu mládeže v zariadeniach. Činnosť a spôsob hospodárenia združenia priateľov detského domova a poradného zboru sa spravuje predpismi pre činnosť združenia rodičov a priateľov školy.12)
ŠTVRTÁ ČASŤ
SPOLOČNÉ USTANOVENIA
§ 16
Prijímanie a prepúšťanie mládeže
(1)
Do zariadení sa neprijíma mládež s duševnými chorobami, ani s inými chorobami v akútnom štádiu, a deti a mládež, ktorým je uložené karanténne opatrenie.
(2)
Do detského domova sa môže prijať mentálne postihnutý žiak osobitnej školy, ak má v domove súrodenca a ak je možno zabezpečiť jeho dochádzku do osobitnej školy v sídle detského domova.
(3)
Prijatie maloletého, predĺženie ústavnej výchovy alebo ochrannej výchovy, prípadne nástup výkonu trestu odňatia slobody oznámi zariadenie do troch dní súdu, ktorý nariadil ústavnú výchovu alebo uložil ochrannú výchovu, ďalej orgánu starostlivosti o rodinu a deti príslušnému podľa bydliska maloletého a jeho zákonným zástupcom. Rovnako postupuje zariadenie aj pri premiestnení alebo podmienečnom umiestnení maloletého mimo zariadenia a pri jeho prepustení. Osobitné výchovné zariadenie oznámi prepustenie maloletého aj orgánu Verejnej bezpečnosti a okresnému národnému výboru príslušnému podľa bydliska maloletého.
(4)
Ak diagnostický ústav zistí, že maloletý z vážnych zdravotných alebo iných dôvodov nemôže byť vychovávaný v zariadeniach, riaditeľ ústavu podá okresnému národnému výboru príslušnému podľa trvalého bydliska maloletého podnet na jeho zaradenie alebo prijatie do liečebného ústavu13) alebo do ústavu sociálnej starostlivosti.14)
(5)
Mládež sa zo zariadenia prepustí
a)
ak súd zrušil ústavnú výchovu alebo ochrannú výchovu,
b)
na žiadosť zákonného zástupcu, ak bol maloletý umiestnený do detského domova podľa § 2 ods. 2 písm. c),
c)
pri dosiahnutí osemnástich rokov veku, pokiaľ dobrovoľne nezotrvá v zariadení do ukončenia prípravy na povolanie,
d)
pri dosiahnutí devätnástich rokov, ak bola predĺžená ústavná výchova alebo ochranná výchova, pokiaľ dobrovoľne nezotrvá v zariadení do ukončenia prípravy na povolanie,
e)
ak bol maloletý prijatý do zariadenia uvedeného v odseku 4.
(6)
Pri prepustení maloletého zariadenie odovzdá maloletého zákonným zástupcom alebo osobám označeným v príslušnom rozhodnutí.
(7)
Ak bol maloletý v detskom domove umiestnený na žiadosť zákonného zástupcu, zákonný zástupca je povinný najneskoršie mesiac vopred oznámiť riaditeľovi zariadenia, že chce prevziať maloletého do svojej starostlivosti, pokiaľ termín jeho prepustenia nebol vopred záväzne dohodnutý. Ak zákonný zástupca počas pobytu neplnil voči maloletému riadne svoje povinnosti, hoci jeho rodičovské práva neboli obmedzené, alebo ak riaditeľ zariadenia odôvodnene predpokladá, že prevzatie maloletého do starostlivosti zákonného zástupcu nie je na prospech maloletého, navrhne príslušnému národnému výboru, aby urobil potrebné opatrenia.
(8)
Ak ústavná výchova alebo ochranná výchova splnila svoj účel, riaditeľ zariadenia po predchádzajúcej dohode s orgánom starostlivosti o rodinu a deti príslušným podľa bydliska zákonného zástupcu podá súdu návrh na prepustenie maloletého z ústavnej výchovy alebo ochrannej výchovy.
(9)
Ak sa pri výkone ústavnej výchovy alebo ochrannej výchovy nedosiahli kladné výsledky, a ak to vyžaduje záujem maloletého alebo ak sú pre to iné dôvody, riaditeľ zariadenia podá príslušnému súdu včas návrh na predĺženie ústavnej výchovy alebo ochrannej výchovy po dovŕšení osemnásteho roku veku chovanca.
§ 17
Hmotná starostlivosť o mládež
(1)
Zariadenie poskytuje mládeži ubytovanie a zaopatrenie vrátane ošatenia a vreckové.
(2)
Vreckové sa neposkytuje maloletým, ktorí majú vlastný príjem. Vreckové sa poskytuje deťom od 6 do 15 rokov najviac vo výške 15 Kčs mesačne, mladistvým najviac 80 Kčs mesačne; jeho výšku jednotlivým chovancom určuje riaditeľ zariadenia podľa celkového zhodnotenia správania a účasti na výchove mimo vyučovania.
(3)
Rozsah osobného vybavenia maloletého určujú osobitné predpisy.15)
(4)
Úhradu nákladov za starostlivosť poskytovanú mládeži v zariadeniach určujú osobitné predpisy.16)
§ 18
Prevádzka zariadení
(1)
V zariadeniach a v diagnostických ústavoch je nepretržitá celoročná prevádzka.
(2)
Prevádzka v zariadeniach môže byť dočasne obmedzená alebo prerušená iba zo závažných dôvodov a za predpokladu, že starostlivosť o mládež sa riadne zabezpečí.
(3)
Prerušenie prevádzky povoľuje na návrh riaditeľa národný výbor, ktorý zariadenie odborne vedie.
PIATA ČASŤ
ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 19
Osobitné ustanovenie
Liečebno-výchovný ústav sa dňom nadobudnutia účinnosti tejto vyhlášky stáva ústavom s výchovno-liečebným režimom.17)
§ 20
Zrušovacie ustanovenie
Zrušujú sa:
1.
smernice Ministerstva školstva a kultúry z 10. júla 1964 č. 31 156/64-I na vykonanie vládneho nariadenia č. 59/1964 Zb. o úlohách národných výborov pri starostlivosti o deti (Vestník MŠK 1964 zošit 21 a Zbierka smerníc pre národné výbory por.č. 36/1964);
2.
smernice Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky z 23. júna 1970 číslo 8170-I/70 o výchove a vzdelávaní zanedbaných a prospechove oneskorených cigánskych detí (Zvesti MŠ a MK SSR 1970 zošit 14–15) registrované v čiastke 38/1970 Zb;
3.
organizačné smernice Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky z 10. júla 1972 č. 6398/1972-I/2 pre detské domovy, osobitné výchovné a diagnostické ústavy v znení úpravy z 15.mája 1975 č. 4239/1975-I a úpravy z 20.decembra 1976 č. 14 016/76-I (uverejnené vo Zvestiach MŠ a MK SSR ročník 1972 zošiť 8, ročník 1975 zošit 6, ročník 1977 zošit 2 a ako smernice č. 1/1973 Ú.v. SSR v znení úpravy č. 7/1975 Ú.v. SSR a úpravy č. 4/1977 Ú.v. SSR) registrované v čiastkach 20/1972 Zb., 22/1975 Zb. a 7/1977 Zb.
§ 21
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1980.
Minister:
Prof.ing. Buša CSc. v. r.
1)
§ 45 ods. 2 Zákona o rodine.
2)
§ 29 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 78/1978 Zb. o školských zariadeniach.
3)
§ 84 a 86 Trestného zákona v znení vyhlásenom pod č. 113/1973 Zb.
4)
§ 15 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 132/1975 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení.
5)
§ 24 ods. 1 zákona č. 78/1978 Zb.
6)
§ 25 ods. 2 zákona č. 78/1978 Zb.
7)
§ 28 zákona č. 78/1978 Zb.
8)
§ 2 ods. 8 a 9 vyhlášky Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 127/1978 Zb. o školách pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť.
9)
§ 29 ods. 1 zákona č. 78/1978 Zb.
10)
§ 116 Občianskeho zákonníka.
11)
§ 24 ods. 1 zákona č. 60/1965 Zb. o prokuratúre v znení vyhlásenom pod č. 20/1970 Zb. a doplnenom zákonom č. 29/1978 Zb.
12)
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 103/1973 Zb. o združení rodičov a priateľov školy v znení vyhlášky č. 2/1977 Zb.
13)
§ 85 ods. 1 Trestného zákona.
§ 55 vyhlášky Ministerstva zdravotníctva č. 42/1966 Zb. o poskytovaní liečebno-preventívnej starostlivosti.
14)
§ 26 písm. a) zákona č. 132/1975 Zb.
15)
Smernice Ministerstva školstva SSR z 15. novembra 1977 č. 11 583/1977-I, ktorými sa vydáva normatív ošatenia a osobných potrieb detí a mládeže umiestnených v zariadeniach školskej správy, ktoré zabezpečujú ústavnú alebo ochrannú výchovu a normatív výbavy pre dospelých chovancov prepustených z ústavnej alebo ochrannej výchovy (zošiť 3/1978 Zvesti MŠ a MK SSR, č. 3/1978 V.v. SSR pre NV).
16)
Vyhláška ministerstiev školstva a zdravotníctva a Štátneho úradu sociálneho zabezpečenia č. 124/1967 Zb. o čiastočnej úhrade nákladov na starostlivosť poskytovanú v niektorých zariadeniach pre mládež.
17)
§ 28 zákona č. 78/1978 Zb. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 128/1980 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 128/1980 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k 100. výročí narození Bohumíra Šmerala
Vyhlášeno 26. 9. 1980, datum účinnosti 24. 10. 1980, částka 31/1980
* § 1 - (1) U příležitosti 100. výročí narození významného politického činitele Bohumíra Šmerala se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
* § 2 - (1) Na líci pamětní stříbrné stokoruny je uprostřed státní znak Československé socialistické republiky a pod ním ve dvou řádcích je označení nominální hodnoty „100 Kčs“. V opise do kruhu zleva je název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“.
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 24. října 1980.
Aktuální znění od 24. 10. 1980
128
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 18. srpna 1980
o vydání pamětních stříbrných stokorun k 100. výročí narození Bohumíra Šmerala
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
U příležitosti 100. výročí narození významného politického činitele Bohumíra Šmerala se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
(2)
Pamětní stříbrné stokoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hmotnost stokoruny je 9 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 29 mm, její hrana je vroubkovaná.
§ 2
(1)
Na líci pamětní stříbrné stokoruny je uprostřed státní znak Československé socialistické republiky a pod ním ve dvou řádcích je označení nominální hodnoty „100 Kčs“. V opise do kruhu zleva je název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“.
(2)
Na rubu pamětní stříbrné stokoruny je portrét Bohumíra Šmerala, jeho jméno „BOHUMÍR ŠMERAL“ je umístěno v opise vlevo od portrétu. V pravé dolní části mince jsou v řádku umístěny letopočty „1880-1980“. Autorem návrhu pamětní stříbrné stokoruny je akademický sochař Jiří Harcuba, jehož značka „H“ je umístěna pod letopočtem „1980“.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 24. října 1980.
Ministr:
Ing. Lér CSc. v. r.
105kB
115kB |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky a ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 146/1980 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky a ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 146/1980 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky a ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky o doplnění vyhlášky č. 57/1967 Sb., kterou se provádí vládní nařízení o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví
Vyhlášeno 7. 11. 1980, datum účinnosti 1. 12. 1980, částka 36/1980
* Čl. I - Vyhláška č. 57/1967 Sb., kterou se provádí vládní nařízení o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví, se doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 12. 1980
146
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky a ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky
ze dne 17. října 1980
o doplnění vyhlášky č. 57/1967 Sb., kterou se provádí vládní nařízení o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví
Ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky stanoví podle § 1 odst. 3 a § 14 vládního nařízení č. 56/1967 Sb., o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví, a podle § 195 trestního zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 57/1967 Sb., kterou se provádí vládní nařízení o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví, se doplňuje takto:
Seznam omamných látek uvedený v příloze č. 3 se doplňuje těmito látkami:
Skupina I
Sufentanil| N-/4-(methoxymethyl)-1-/2-(2-thienyl)
ethyl/-4-piperidyl/propionanilid
---|---
Tilidin| (+)-ethyl trans-2-(dimethylamino)-1
-phenyl-3-cyclohexane-1-carboxylát
Skupina II
Dextropropoxyphen| alfa-(+)-4-dimethylamino-1,2
-diphenyl-3-methyl-2-butanol propionát
---|---
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1980.
Ministr spravedlnosti
České socialistické republiky:
JUDr. Němec v. r.
První náměstek ministra zdravotnictví
České socialistické republiky:
Doc. MUDr. Jirouš CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 149/1980 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 149/1980 Sb.
Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa ustanovujú podrobnosti o ochrane stromov rastúcich mimo lesa, o postupe pri výnimočnom povoľovaní ich výrubu a o spôsobe využitia drevnej hmoty z týchto stromov
Vyhlášeno 18. 11. 1980, datum účinnosti 1. 1. 1981, částka 37/1980
* § 1 - Predmet a rozsah úpravy
* § 2 - Kategorizácia stromov
* § 3 - Ochrana stromov
* Povoľovanie výrubu stromov
* § 4 - (1) Na výnimočný výrub stromov je potrebné povolenie.4)
* § 5 - (1) Žiadosť o povolenie výrubu stromu predkladá užívateľ miestnemu národnému výboru.
* § 6 - (1) Národný výbor, ktorý rozhoduje o povolení výrubu stromu, prihliada pri posudzovaní žiadosti na
* § 7 - (1) Povolenie na výrub stromu nie je potrebné, ak je stavom stromu bezprostredne ohrozený život alebo zdravie osôb, alebo ak môže byť týmto stavom spôsobená značná škoda na majetku alebo ohrozená prevádzka všeobecne prospešného zariadenia (napr. telekomuni
* § 8 - Výkup drevnej hmoty z vyrúbaných stromov
* § 9 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 1. 1981
149
VYHLÁŠKA
Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky
z 29. októbra 1980,
ktorou sa ustanovujú podrobnosti o ochrane stromov rastúcich mimo lesa, o postupe pri výnimočnom povoľovaní ich výrubu a o spôsobe využitia drevnej hmoty z týchto stromov
Ministerstvo kultúry Slovenskej socialistickej republiky po dohode s Ministerstvom lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky, Ministerstvom poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstvom priemyslu Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje podľa § 20 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva:
§ 1
Predmet a rozsah úpravy
(1)
Táto vyhláška sa vzťahuje na stromy (dreviny stromového a krovitého vzrastu) rastúce mimo lesa v krajine, sídelných útvaroch a v ich obytných, výrobných a rekreačných zónach (ďalej len „stromy“).
(2)
Vyhláška sa nevzťahuje
a)
na stromy chránené podľa predpisov o štátnej ochrane prírody,1) s výnimkou Národného parku Nízke Tatry, chránených krajinných oblastí a ochranných pásiem národných parkov a chránených krajinných oblastí,
b)
na stromy chránené podľa osobitných predpisov.2)
§ 2
Kategorizácia stromov
(1)
Stromy sa na účely tejto vyhlášky zaraďujú do dvoch kategórií.
(2)
Do I. kategórie sa zaraďujú stromy:
a)
v parkoch, verejných sadoch, verejných záhradách a stromoradiach,
b)
s krajinotvornou alebo estetickou alebo historickou alebo prírodnou hodnotou,
c)
v remízach a vetrolamoch v komplexoch poľnohospodárskej pôdy, ďalej v podhorských a horských oblastiach s typickým prechodom medzi poľnohospodárskou krajinou a lesom,
d)
určené na ochranu pôdy, prameníšť a rašeliníšť,
e)
s ochrannou funkciou v okolí priemyselných, poľnohospodárskych a iných hospodárskych objektov,
f)
ostatné s obvodom kmeňa nad 125 cm (alebo s priemerom od 40 cm) meraného vo výške 130 cm nad zemou a dreviny krovitého vzrastu o plošnej výmere nad 60 m2,
g)
v likvidovaných, prípadne opustených ťažobných priestoroch nerastov vrátane háld, výsypiek a odvalov.
(3)
Do II. kategórie sa zaraďujú všetky ostatné stromy.
§ 3
Ochrana stromov
(1)
Ochrana stromov spočíva v plánovitej starostlivosti o stromy a v ich zabezpečení pred poškodzovaním a ničením; ochranu stromov zabezpečujú správcovia, vlastníci alebo užívatelia (ďalej len „užívatelia“) stromov.
(2)
Národné výbory v záujme vytvárania zdravého životného prostredia vo svojich územných obvodoch3) robia v odbore svojej pôsobnosti všetky potrebné opatrenia na zabezpečenie ochrany stromov. Ostatné orgány, organizácie, spoločenské organizácie združené v Národnom fronte, jednotné roľnícke družstvá a občania pomáhajú národným výborom v tejto činnosti.
Povoľovanie výrubu stromov
§ 4
(1)
Na výnimočný výrub stromov je potrebné povolenie.4)
(2)
Na stromy zaradené do II. kategórie rastúce na pozemkoch v súkromnom vlastníctve občanov a nimi užívané alebo v osobnom užívaní občanov, ktoré sú súčasťou pozemkov v sídelných útvaroch, sa ustanovenie o povoľovaní výrubu nevzťahuje.
§ 5
(1)
Žiadosť o povolenie výrubu stromu predkladá užívateľ miestnemu národnému výboru.
(2)
Žiadosť musí obsahovať:
a)
meno a adresu žiadateľa,
b)
počet, druh, vek a stav stromov, ktoré sa majú vyrúbať,
c)
podrobné zdôvodnenie žiadosti s uvedením údajov o zamýšľanom využití pozemku.
§ 6
(1)
Národný výbor, ktorý rozhoduje o povolení výrubu stromu, prihliada pri posudzovaní žiadosti na
a)
kategóriu a druh stromu,
b)
význam stromu pre prírodné a životné prostredie,
c)
závažnosť dôvodov, pre ktoré sa výrub stromu požaduje.
(2)
V povolení upozorní národný výbor užívateľ na povinnosť podľa § 8 vyhlášky a uvedie údaje o počte a druhu stromov, ktorých výrub povoľuje, a určí lehotu na výrub spravidla na zimné obdobie (od 1. októbra do 31. marca).
(3)
Národný výbor, ktorý rozhoduje o povolení výrubu stromu, môže viazať svoje rozhodnutie na primeranú náhradnú výsadbu a zabezpečenie nevyhnutnej starostlivosti o ňu.
(4)
Národný výbor doručí rozhodnutie o povolení na výrub stromu aj organizácii poverenej výkupom drevnej hmoty.5)
§ 7
(1)
Povolenie na výrub stromu nie je potrebné, ak je stavom stromu bezprostredne ohrozený život alebo zdravie osôb, alebo ak môže byť týmto stavom spôsobená značná škoda na majetku alebo ohrozená prevádzka všeobecne prospešného zariadenia (napr. telekomunikačného, nadzemného a podzemného vedenia) a tomuto ohrozeniu nemožno zabrániť inak ako výrubom stromu.
(2)
Kto z dôvodov uvedených v odseku 1 strom vyrúbe, oznámi to bez zbytočného odkladu príslušnému miestnemu národnému výboru.
§ 8
Výkup drevnej hmoty z vyrúbaných stromov
(1)
Užívateľ, ktorému vydal národný výbor povolenie na výrub stromu, je povinný ponúknuť vyťaženú drevnú hmotu do troch dní po výrube stromu organizácii poverenej výkupom drevnej hmoty.
(2)
Organizácia poverená výkupom drevnej hmoty je povinná najneskôr do 14 dní od doručenia ponuky upovedomiť užívateľa, aký druh a množstvo drevnej hmoty vykúpi. Drevnú hmotu, ktorá sa nevykúpi, môže užívateľ voľne použiť.
(3)
Priblíženie a odvoz vykúpenej drevnej hmoty zabezpečí organizácia poverená výkupom drevnej hmoty po dohode s užívateľom, a to spravidla do dvoch mesiacov od výrubu.
(4)
Užívateľ je povinný ponúknuť vyťaženú drevnú hmotu z cenných listnáčov (orech, javor, jaseň, brest) organizácii poverenej výkupom aj v prípadoch, ktoré sú podľa § 4 ods. 2 a § 7 ods. 1 vyňaté z povoľovacieho konania.
§ 9
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. januárom 1981.
Námestník ministra:
Dr. Koyš v. r.
1)
§ 5 písm. c) až f), § 6 až 9 zákona Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody.
Vyhláška Povereníctva školstva a kultúry č. 211/1958 Ú. v., ktorou sa určujú chránené druhy rastlín a podmienky ich ochrany.
2)
Napríklad zákon č. 61/1964 Zb. o rozvoji rastlinnej výroby, vyhláška č. 62/1964 Zb., ktorou sa vydávajú vykonávacie predpisy k zákonu o rozvoji rastlinnej výroby, zákon č. 53/1966 Zb. o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu (úplné znenie č. 124/1976 Zb.).
3)
§ 18 zákona č. 69/1967 Zb. o národných výboroch (úplné znenie č. 27/1972 Zb.).
4)
Podľa § 15 ods. 3 zákona SNR č. 1/1955 Zb. SNR v znení § 35 zákona č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva, o výrube stromov rastúcich mimo lesa, na ktoré sa nevzťahujú osobitné predpisy, rozhodujú miestne národné výbory; okresné národné výbory si môžu rozhodovanie vyhradiť.
5)
V Západoslovenskom kraji Drevoindustria, n. p. v Žiline, v Stredoslovenskom kraji Bučina, n. p. vo Zvolene a vo Východoslovenskom kraji Bukóza, n. p. vo Vranove. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1980 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1980 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 184/1968 Sb., k provedení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti
Vyhlášeno 27. 11. 1980, datum účinnosti 1. 1. 1981, částka 38/1980
* Čl. I - Vyhláška ministerstva financí č. 184/1968 Sb., k provedení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Zrušuje se vyhláška č. 110/1971 Sb., o zvýšení hranice vlastního příjmu, která je rozhodná pro uznávání osob za vyživované poplatníkem u některých daní placených obyvatelstvem, pokud se vztahuje na daň z příjmů z literární a umělecké činnosti.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 1981
151
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky
ze dne 27. října 1980,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 184/1968 Sb., k provedení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti
Federální ministerstvo financí, ministerstvo financí České socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 16 odst. 1 a 2 písm. a) zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb. a podle článku I zákona č. 90/1968 Sb., o některých opatřeních na úseku daní placených obyvatelstvem:
Čl. I
Vyhláška ministerstva financí č. 184/1968 Sb., k provedení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 3 se dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a připojují se nové odstavce 2, 3 a 4, které znějí:
„(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na příjmy za užití autorského práva k dílům literárním, uměleckým nebo vědeckým a z práv výkonných umělců za využívání uměleckých výkonů (s výjimkou příjmů za výkon), jestliže tyto příjmy plynou ze států, s nimiž Československá socialistická republika sjednala smlouvu o zamezení dvojího zdanění.
(3)
Mohou-li být příjmy uvedené v odstavci 2 zdaněny podle smluv o zamezení dvojího zdanění i v druhém smluvním státě, v němž je jejich zdroj, odečte se na žádost poplatníka od daně vypočtené v tuzemsku daň zaplacená v cizině.
(4)
Částka daně, která se podle odstavce 3 odečte, však nemůže překročit částku daně, kterou může podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění vybrat stát, ze kterého byl příjem pobírán, ani poměrnou část československé daně vypočtené z ročního úhrnu všech příjmů podrobených dani připadající na celkový příjem přijatý z ciziny.“.
2.
V § 6 odst. 1 se v první větě slova „dosavadní výplatní místa*)“ nahrazují slovy „zúčtovací střediska“ a poznámka pod čarou „*) § 6 odst. 3 vyhlášky č. 37/1965 Sb., k provedení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti.“ se vypouští.
3.
V § 6 odst. 6 se slova „popř. adresu jeho zaměstnavatele“ nahrazují slovy „rodné číslo z občanského průkazu“.
4.
§ 6 se doplňuje odstavci 8, 9 a 10, které znějí:
„(8)
Kromě případů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) zákona sráží plátce daň přímo při výplatě odměny, aniž by vyžadoval od poplatníka předložení potvrzení zúčtovacího střediska, nepřevyšuje-li odměna za dílo nebo výkon 100 Kčs a nejde-li o provozovací honorář nebo odměnu za činnost podléhající povinnému zprostředkování.
(9)
Cizí měny se pro účely této daně přepočítají na československé koruny podle zvláštního předpisu.
(10)
Z odměn uvedených v § 3 odst. 2, z nichž byla do výše stanovené mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění vybrána daň v cizině, tuzemská organizace daň nesráží v případech podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona.“.
5.
§ 9 odst. 1 písm. a) zní:
„a)
děti za podmínek uvedených v § 7 vyhlášky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy,“.
6.
V § 9 odst. 1 písm. b) a c) se hranice vlastního příjmu, která je rozhodná pro uznání osoby za vyživovanou poplatníkem, stanoví na 7800 Kčs.
7.
V § 9 odst. 2 se na konci připojuje tato věta:
„Při stanovení výše vlastního příjmu osob, které lze uznat za vyživované poplatníkem, se nepřihlíží k příjmům uvedeným v § 7 odst. 8 písm. a) až g) vyhlášky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy.“.
8.
§ 9 odst. 6 zní:
„(6)
Nárok na slevu z důvodu vyživování osob uplatní a prokáže poplatník ve lhůtě podle § 9 odst. 3 zákona obdobným způsobem jako u daně ze mzdy.*) V případech, kdy k prokázání nároku je třeba potvrzení příslušné finanční správy, je poplatník povinen obstarat si je v průběru roku, v němž je daň srážena.“.
9.
§ 10 odst. 2 zní:
„(2)
Odměny devizovým cizozemcům vyplácí organizace, nejde-li o činnost podléhající povinnému zprostředkování (§ 6 odst. 3 vyhlášky) přímo poplatníkům. Nestanoví-li mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění jinak, srazí se z odměny daň ve výši 25 % bez přihlédnutí k odměnám již vyplaceným a k odčitatelným položkám podle § 7 zákona. Obdobně se postupuje při proplácení odměn devizovým cizozemcům zprostředkující organizací.“.
10.
V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Nárok na odpočet zahraniční daně v případech podle § 3 odst. 3 uplatní poplatník v oznámení o výši celkového ročního příjmu podávaného podle § 9 odst. 3 zákona zúčtovacímu středisku, jemuž prokáže skutečnosti rozhodné pro odpočet zahraniční daně vybrané v cizině.“.
11.
V § 11 se dosavadní odstavec 2 označuje jako odstavec 3 a v jeho první větě se za slova „s vypočtenou daní“ vkládají slova „jakož i odpočet daně vybrané v cizině (§ 3 odst. 3)“.
12.
V § 12 odst. 1 se za první větu vkládá další věta, která zní:
„Záznam musí obsahovat tyto údaje: jméno a příjmení poplatníka, adresu jeho bydliště, rodné číslo, druh a výši hrubých odměn, které mu byly v průběhu roku vyplaceny včetně jejich ročního souhrnu, částku sražené daně, částku sraženého příspěvku kulturním fondům a u odměn z oboru výtvarného umění též výši odčitatelných položek.“.
Čl. II
Zrušuje se vyhláška č. 110/1971 Sb., o zvýšení hranice vlastního příjmu, která je rozhodná pro uznávání osob za vyživované poplatníkem u některých daní placených obyvatelstvem, pokud se vztahuje na daň z příjmů z literární a umělecké činnosti.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1981; použije se jí poprvé pro zdanění příjmů z literární a umělecké činnosti dosažených po 1. lednu 1981.
Ministr financí ČSSR:
Ing. Lér CSc. v. r.
Ministr financí SSR:
Ing. Mišeje v. r.
Ministr financí ČSR:
Ing. Tlapák v. r.
*)
Vyhláška č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 152/1980 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 152/1980 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 146/1961 Sb., kterou se provádí zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva
Vyhlášeno 27. 11. 1980, datum účinnosti 1. 1. 1981, částka 38/1980
* Čl. I - Vyhláška ministerstva financí č. 146/1961 Sb., kterou se provádí zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Zrušují se
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 1981
152
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky
ze dne 27. října 1980,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 146/1961 Sb., kterou se provádí zákon č. 145/1961 Sb. o dani z příjmů obyvatelstva
Federální ministerstvo financí, ministerstvo financí České socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 26 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva a podle článku I zákona č. 90/1968 Sb., o některých opatřeních na úseku daní placených obyvatelstvem:
Čl. I
Vyhláška ministerstva financí č. 146/1961 Sb., kterou se provádí zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se mění a doplňuje takto:
1.
Odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Fyzické osoby, které mají v Československé socialistické republice bydliště nebo se zde zdržují alespoň po dobu jednoho roku, podléhají bez ohledu na státní občanství dani z příjmů z tuzemska i z ciziny. Fyzické osoby, které nemají v Československé socialistické republice bydliště, ani se zde nezdržují alespoň po dobu jednoho roku, podléhají dani pouze z příjmů, jejichž zdroj je v Československé socialistické republice.
(2)
Příjmy pobírané z ciziny se od daně osvobozují, jestliže byly v cizině zdaněny stejnou nebo obdobnou daní. Toto ustanovení se nepoužije na příjmy ze států, s nimiž Československá socialistická republika sjednala smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Mohou-li být příjmy pobírané z ciziny zdaněny podle smluv o zamezení dvojího zdanění i v druhém smluvním státě, v němž je jejich zdroj, odečte se na žádost poplatníka od daně vypočtené v tuzemsku daň zaplacená v cizině. Částka daně, která se odečte, však nemůže překročit částku daně, kterou může podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění vybrat stát, ze kterého byl příjem pobírán, ani poměrnou část československé daně vypočtené z ročního úhrnu všech příjmů podrobených dani připadající na celkový příjem přijatý z ciziny. Cizí měny se pro účely této daně přepočítají na československé koruny podle zvláštního předpisu.“.
2.
V odstavci 4 se na konci připojuje tato věta:
„Dani podléhají rovněž úroky z cenných papírů a půjček, nikoli však úroky z úsporných vkladů a úroky z devizových účtů fyzických osob, zřízených u devizových bank a vedených jako depozitum v cizí měně.“.
3.
Odstavec 5 zní:
„(5)
Dani podléhají též příjmy z prodeje a využívání sbírek, které poplatník získal sběratelskou činností. Za sběratelskou činnost se z hlediska zdanění považuje opatřování jednotlivých předmětů (sběrem, nákupem, nálezem apod.) včetně jejich případné úpravy a uspořádání do souboru sbírky. Základem daně je v těchto případech rozdíl mezi celkovým příjmem a výdaji vynaloženými na jeho dosažení za běžný rok i léta dřívější.“.
4.
Odstavec 7 písm. c) zní:
„c)
částky přijaté ze zcizení majetku patřícího poplatníkovi, nejde-li o prodej podle odstavce 5 a o prodej spekulační (srov. odstavec 20).“.
5.
Odstavec 7 písm. h) zní:
„h)
příjmy z československých státních cen, z československých veřejných soutěží, čestné důchody národních umělců a příjmy osvobozené podle zvláštních zákonných ustanovení,“.
6.
Odstavec 7 se doplňuje písmeny i), j) a k), které znějí:
„i)
příjmy ze sběru léčivých rostlin vykupovaných farmaceutickými závody,
j)
příjmy z organizovaného sběru odpadových surovin prováděného školní mládeží a dětmi připravujícími se na budoucí povolání,
k)
příjmy nepřesahující 6000 Kčs: ze sběru odpadových surovin prováděného jinými osobami, než které jsou uvedeny pod písmenem j), z prodeje sena sklizeného na jiných pozemcích, než na kterých je občany provozována zemědělská výroba zakládající povinnost k dani z příjmů občanů ze zemědělské výroby, ze sběru lesních plodin a z pěstování i sběru hlemýžďů.“.
7.
V odstavci 9 se na konci připojuje tato věta:
„Jestliže zdanitelný příjem je výsledkem několikaleté činnosti poplatníka, může orgán vykonávající správu daně rozdělit základ daně na tolik částí, po kolik roků tato činnost trvala, nejvýše však na tři části. Daň z celkového příjmu se v těchto případech stanoví součtem daně vypočtené z rozdělených základů na jednotlivé roky.“.
8.
Odstavec 11 zní:
„(11)
Celkovým příjmem poplatníka se rozumí úhrn příjmů ze všech příjmových zdrojů. U příjmů z výdělečné činnosti je poplatníkem osoba, která tuto činnost vykonává a pobírá z ní příjmy. Na osobu, která vypomáhá ve výdělečné činnosti poplatníka, se celkový dosažený příjem z této činnosti nerozděluje. Odměna za výpomoc je u této osoby samostatným zdanitelným příjmem. Vykonává-li výdělečnou činnost společně více osob, nebo podílí-li se na příjmu z využití majetkových předmětů a práv více osob, tvoří jeden daňový subjekt a daň se vyměří kterékoliv osobě z nich. Kromě příjmů ze společné výdělečné činnosti a z příjmů z budov, které plynou manželům (druhovi a družce) a jejich nezletilým dětem, se ostatní příjmy nesčítají a nezdaňují dohromady, nýbrž daň se vyměří a předepíše vždy té osobě, která pobírá příjem podrobený dani. Má-li však jedna osoba různé druhy příjmů, sečtou se a zdaní se jí všechny tyto příjmy dohromady.“.
9.
V odstavci 12 se vypouštějí slova „připadající na příjem z domu“.
10.
V odstavci 15 se za slovo „daně“ vkládají slova „a poplatky“.
11.
V odstavci 19 písmena b), c) a d) znějí:
„b)
u příjmů z chovu kožešinových zvířat, laboratorních zvířat, včel, ze sběratelské činnosti a ze svozu dřeva z oblastí postižených kalamitou až do 50 %,
c)
u příjmů z chovu domácího zvířectva a ze svozu dřeva, nejde-li o případ uvedený pod písmenem b) až do 40 %,
d)
u příjmů ze specializované rostlinné výroby (zelenina, jahody, ovoce, vinná réva, tabák, léčivé a aromatické rostliny, semena všech druhů a květiny), za odprodej preparovaných zvířat a za přechodné ubytování až do 30 %,“.
12.
V odstavci 19 se na konci připojuje písmeno e), které zní:
„e)
u příjmů v ostatních případech shora neuvedených až do 10 %.“.
13.
V odstavci 26 v první větě se částka 10 000 Kčs zvyšuje na částku 20 000 Kčs a na konci se tečka nahrazuje středníkem a připojuje se tento text: „stejně se posuzují i poplatníci provozující výdělečnou činnost na základě vydaného povolení.*)“.
14.
Odstavec 29 zní:
„(29)
Za vyživované osoby se uznávají:
a)
– nezletilé a zletilé děti poplatníka (vlastní, osvojené, vnuci, děti v péči, která nahrazuje péči rodičů), na které náleží přídavky na děti nebo výchovné, žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti. Jestliže náleží v uvedených případech přídavky na děti nebo výchovné ve výši stanovené na dvě a více dětí, uzná se z celkového počtu těchto dětí pro účely této daně za vyživovanou osobou pouze jedno dítě;
–
nezletilé děti (vlastní, osvojené, vnuci, děti v péči, která nahrazuje péči rodičů), na které přídavky na děti nebo výchovné nenáleží, žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti, a to bez ohledu na výši vlastního příjmu;
-
zletilé děti (vlastní, osvojené, vnuci, děti v péči, která nahrazuje péči rodičů), na které přídavky na děti nebo výchovné nenáleží, žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti a nemají-li vlastní příjem přesahující 7800 Kčs ročně;
b)
– manželka nebo družka, popřípadě manžel nebo druh, žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti, a to bez ohledu na jejich vlastní příjem;
c)
– děti z rozvedeného manželství, děti z manželství, v němž poplatník – aniž by byl rozveden – nežije s manželem ve společné domácnosti, a děti zrozené mimo manželství, nežijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti, jakož i manželka (manžel), která je s poplatníkem rozvedena nebo i bez rozvodu s ním nežije ve společné domácnosti, platí-li jim poplatník výživné určené nebo schválené soudem. Nebylo-li výživné určeno nebo schváleno soudem, uznávají se tyto osoby za vyživované poplatníkem, platí-li jim výživné alespoň ve výši daňové úlevy vyplývající pro něj z uznání těchto osob za jím vyživované. Manželka a zletilé děti, jimž poplatník platí výživné, se však uznávají za jím vyživované jen tehdy, nemají-li vlastní příjem přesahující 7800 Kčs ročně;
d)
– jiné osoby, tedy i osoby, které nejsou k poplatníkovi v příbuzenském vztahu, žijí-li s ním ve společné domácnosti a nemají-li vlastní příjem přesahující částku 7800 Kčs ročně.
Přechodný pobyt osob uvedených pod písmeny a) a b) mimo společnou domácnost s poplatníkem není na závadu tomu, aby tyto osoby byly uznány za jím vyživované.
Při stanovení výše příjmu osob, které se uznávají za vyživované, se nepřihlíží ke zvýšení důchodu pro bezmocnost, k přídavkům na děti a k výchovnému, k mateřskému příspěvku, k příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči, k výživnému poskytovanému dítěti, k sirotčímu důchodu, u dětí připravujících se na budoucí povolání ke stipendiu, pokud nemá povahu náhrady výdělku, k hodnotě bezplatného internátního zaopatření a bezplatně poskytované stravy a ošacení podle předpisů o hmotném zaopatření mládeže připravující se na budoucí povolání, k hodnotě naturálií, které jsou poskytovány studentům vysokých škol při výkonu vojenských povinností o prázdninách, a k příležitostným výdělkům.“.
15.
Odstavec 30 zní:
„(30)
Děti, na které nenáleží přídavky na děti nebo výchovné, se uznávají za vyživované osoby za předpokladu, že jsou splněny podmínky pro jejich uznání a poplatník předloží národnímu výboru ve lhůtě k podání přiznání k dani za uplynulý rok prohlášení o tom, že jemu, ani jiné osobě nebo organizaci nenáleží přídavky na tyto děti ani výchovné.“.
Čl. II
Zrušují se
1.
vyhláška č. 96/1968 Sb., o některých opatřeních na úseku daní placených obyvatelstvem, ve znění podle § 20 vyhlášky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy,
2.
vyhláška č. 110/1971 Sb., o zvýšení hranice vlastního příjmu, která je rozhodná pro uznávání osob za vyživované poplatníkem u některých daní placených obyvatelstvem, pokud se vztahuje na daň z příjmů obyvatelstva.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1981; použije se jí poprvé při vyměření daně z příjmů obyvatelstva za rok 1981.
Ministr financí ČSSR:
Ing. Lér CSc. v. r.
Ministr financí SSR:
Ing. Mišeje v. r.
Ministr financí ČSR:
Ing. Tlapák v. r.
*)
Podle zásad č. 20/1965 Sb., pro poskytování některých služeb a oprav na základě povolení národního výboru, podle vyhlášky č. 104/1965 Sb., o soukromém vyučování v oboru umění a v oboru cizích jazyků, se změnami podle zákonů č. 146/1971 Sb., příl. B, pol. 26 a č. 159/1971 Sb., příl. D, pol. 25 a podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 13/1968 Sb., kterou se vyhlašují pravidla obchodního podnikání, ve znění vyhlášky č. 105/1971 Sb. |
Vyhláška Federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství č. 154/1980 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství č. 154/1980 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství, kterou se mění vyhláška č. 93/1962 Sb., o státní službě pro drahé kovy, ve znění vyhlášky č. 34/1968 Sb.
Vyhlášeno 27. 11. 1980, datum účinnosti 1. 1. 1981, částka 38/1980
* Čl. I - Vyhláška č. 93/1962 Sb., o státní službě pro drahé kovy, ve znění vyhlášky č. 34/1968 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1981
154
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství
ze dne 29. října 1980,
kterou se mění vyhláška č. 93/1962 Sb., o státní službě pro drahé kovy, ve znění vyhlášky č. 34/1968 Sb.
Federální ministerstvo hutnictví a těžkého strojírenství podle § 35 odst. 2 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví a podle § 64 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve znění zákona č. 158/1973 stanoví:
Čl. I
Vyhláška č. 93/1962 Sb., o státní službě pro drahé kovy, ve znění vyhlášky č. 34/1968 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 se vypouští ustanovení písmene h).
2.
V § 27 se vypouští odstavec 2.
3.
V § 28 se vypouštějí odstavce 3 a 4.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1981.
Ministr:
Ing. Gerle v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 155/1980 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 155/1980 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu
Vyhlášeno 27. 11. 1980, datum účinnosti 1. 1. 1981, částka 38/1980
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1981
155
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
ze dne 31. října 1980,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu
Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanoví podle § 143 odst. 1 písm. d) až j) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon):
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 odst. 1 písm. d) zní:
„d)
přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci,“.
2.
V § 2 odst. 1 se za písm. d) vkládají nová písmena e) a f), která znějí:
„e)
opěrné zdi,
f)
podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a hloubka 6 m.“.
3.
§ 3 zní:
㤠3
Drobné stavby
(1)
Drobnými stavbami jsou stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní (ke stavbě pro bydlení, občanského vybavení, pro výrobu a skladování, ke stavbě pro individuální rekreaci apod.) a které nemohou podstatně ovlivnit životní prostředí, a to:
a)
přízemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m, například kůlny, prádelny, letní kuchyně, přístřešky, zařízení pro nádoby na odpadky, stavby pro chov drobného zvířectva, zemědělské drobné stavby, vrátnice, šatny, umývárny, hygienická zařízení, sauny, úschovny kol a dětských kočárků, čekárny a stavby sportovních zařízení,
b)
podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a hloubka 3 m, například sklepy, žumpy bez přepadu.
(2)
Za drobné stavby se považují též:
a)
stavby organizací na lesní půdě sloužící k zajišťování lesní výroby a myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5 m, například přenosné jednoduché přístřešky, krmelce, oborohy, krmné linky, posedy, svážnice, sklady krmiva, nářadí nebo hnojiva,
b)
oplocení
c)
připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci hlavní stavby,13)
d)
nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, přejezdy přes chodníky a na sousední pozemky,14) propustky apod.
(3)
Za drobné stavby se nepovažují stavby uvedené v odstavcích 1 a 2, které jsou provozovnou, stavby garáží, skladů hořlavin a výbušin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderně energetických zařízení, stavby domovních čistíren odpadních vod.“.
4.
V § 7 se dosavadní odstavec 5 označuje jako odstavec 6 a vkládá se nový odstavec 5, který zní:
„(5)
S dotčenými orgány státní správy, jejichž stanoviska popřípadě vyjádření byla opatřena k dokumentaci požadované podle odstavce 3 písmena a) a b) ještě před zahájením územního řízení, omezí stavební úřad projednání návrhu na vydání územního rozhodnutí podle míry, v jaké byly jejich požadavky splněny.“.
5.
Nadpis § 14 zní:
„Ohlášení drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací“.
6.
§ 15 zní:
㤠15
(1)
Jestliže stavební úřad písemně sdělí, že proti provedení stavby nemá námitek, připojí ke sdělení jím ověřený jednoduchý situační náčrt. Kopii sdělení s ověřeným náčrtem předá stavební úřad městskému nebo místnímu národnímu výboru.
(2)
Sdělení stavebního úřadu podle odstavce 1 nenahrazuje rozhodnutí dotčených orgánů státní správy podle zvláštních předpisů.15)“.
7.
§ 19 písm. b) zní:
„b)
postupně k etapám stavby, to je k částem stavby schopným samostatného užívání, popřípadě k jiným částem, pokud to zvláštní předpisy připouštějí,16) a ke stavbě zařízení staveniště. Stavební úřad může vzhledem k celospolečenským zájmům (ochrana životního prostředí, chráněných území, zajištění komplexnosti výstavby apod.) stanovit, že provede řízení až po rozšíření žádosti na další části (objekty), popřípadě na celou stavbu [písmeno a)].“.
8.
§ 24 zní:
„(1)
Dokumentace stavby, jejímž stavebníkem je občan, obsahuje zejména
a)
situační výkres v měřítku 1:200 s vyznačením přípojek na veřejný rozvod a kanalizaci,
b)
stavební výkresy v měřítku alespoň 1:100, ze kterých je zřejmý dosavadní i navrhovaný stav (půdorysy s označením účelu užívání všech prostor, řezy, pohledy a schematické vyznačení vnitřních instalací),
c)
technický popis s odhadem stavebních nákladů,
d)
přehled stavebních hmot, dílců a výrobků; u rodinných domků prokáže stavebník způsob jejich zabezpečení.
(2)
Samostatné výkresy konstrukcí, přípojek a vnitřních instalací si stavební úřad vyžádá tehdy, jde-li o neobvyklé řešení nebo není-li možné jejich řešení spolehlivě posoudit z vyznačení v situačním výkresu a ve stavebních výkresech.“.
9.
§ 42 odst. 2 písm. d) zní:
„d)
geometrický plán nebo jinou dokumentaci podle předpisů o evidenci nemovitostí k vyznačení změn, jsou-li předmětem evidence nemovitostí, popřípadě potvrzení, že tato dokumentace byla objednána; tyto doklady se nepřipojují v případech, kdy nedochází ke změně vnějšího půdorysného ohraničení stavby a u drobných staveb.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1981.
Ministr:
Ing. Šupka v. r.
13)
Pro připojení platí zejména vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích – § 12 a 27, vyhláška č. 154/1978 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích – § 12 a 27 a ČSN č. 73 6660 – Vnitřní vodovody a ČSN 73 6760 – Vnitřní kanalizace.
14)
V silničních ochranných pásmech musí být povolena výjimka podle § 16 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 136/1961 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.
15)
Např. podle § 13 a) a § 14 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb., § 4 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.
16)
Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. |
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 158/1980 Sb. | Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 158/1980 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 72/1978 Sb.
Vyhlášeno 8. 12. 1980, datum účinnosti 1. 1. 1981, částka 39/1980
* Čl. I - Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 72/1978 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - 1. U plánu standardizace se dodatkový odvod podle § 11 odst. 5 písm. b) ukládá počínaje plány na rok 1981.
* Čl. III - Předseda vlády Československé socialistické republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených n
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 1. 1981
158
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 13. listopadu 1980,
kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 72/1978 Sb.
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 18 odst. 2 zákona č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení:
Čl. I
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 72/1978 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 5 odst. 5 se na konci připojuje tato věta:
„Pro finanční vypořádání rozdílů z nového ocenění zásob se státním rozpočtem platí zvláštní předpis.9)“.
2.
V § 11 odst. 5 se vkládá nové ustanovení písmena b), které zní:
„b)
3 % z ceny úkolu plánu standardizace, jehož výsledkem je technická norma, podle které má být vyráběn výrobek, pro nějž měl být stanoven předběžný cenový limit,“.
Dosavadní ustanovení písmena b) se označuje jako písmeno c).
3.
V § 12 odst. 5 poslední věta zní:
„Toto ustanovení se nevztahuje na dodatkové odvody podle § 11 odst. 3, odst. 4 věty prvé a odst. 5 a na dodatkový odvod prostředků čerpaných investorem z jiných než vlastních zdrojů nebo úvěrů na úhradu prostředků dodavatelem požadovaných neoprávněně v důsledku porušení cenových předpisů.10)“.
4.
V § 12 odst. 9 se na konci připojuje tato věta:
„U obchodních, odbytových a zásobovacích organizací a ostatních organizací pověřených obchodními, odbytovými a zásobovacími výkony, podléhají však dodatkovému odvodu, popřípadě jeho zvýšení jen částky, o které se zvýšila jejich obchodní nebo odbytová přirážka nebo srážka a případné další částky majetkového prospěchu získaného v důsledku porušení cenových předpisů. Tím není dotčena platnost § 11 odst. 4 a 5 pro uvedené organizace.“.
5.
Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:
㤠13a
Dodatkový odvod za výrobky s nedostatečnou efektivností při vývozu
Dodatkový odvod u výrobků, jejichž cenové znevýhodnění se určí v závislosti na cenách dosahovaných při vývozu, činí nejvýše 30 % z velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny. Vymezení rozsahu výrobků a způsob výpočtu výše dodatkového odvodu podle dosahovaných cen, popřípadě podílů z dodatkového odvodu pro výrobní organizace a pro organizace zahraničního obchodu, stanoví cenové úřady zvláštním rozhodnutím.“.
6.
Dosavadní § 13a se označuje jako 13b.
Čl. II
1.
U plánu standardizace se dodatkový odvod podle § 11 odst. 5 písm. b) ukládá počínaje plány na rok 1981.
2.
Zvýšení dodatkového odvodu podle § 12 odst. 5 se neuplatňuje v případech podle § 11 odst. 4 a v případech čerpání investičních prostředků investorem z jiných než vlastních zdrojů nebo úvěrů na úhradu prostředků dodavatelem požadovaných neoprávněně, nebyl-li do počátku účinnosti tohoto nařízení uložen odvod podle § 11.
Čl. III
Předseda vlády Československé socialistické republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených nařízením vlády Československé socialistické republiky č. 72/1978 Sb. a tímto nařízením.
Čl. IV
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1981.
Dr. Štrougal v. r.
9)
Směrnice federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 81 ze 14. prosince 1978, o finančním vypořádání rozdílů z nového ocenění zásob při cenových úpravách, Finanční zpravodaj částka 14/1978, registrovaná v částce 2/1979 Sb.
10)
Dodatkový odvod podle § 112 odst. 1 písm. ch) vyhlášky Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 73/1978 Sb. a č. 160/1980 Sb. |
Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 160/1980 Sb. | Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 160/1980 Sb.
Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 73/1978 Sb.
Vyhlášeno 8. 12. 1980, datum účinnosti 1. 1. 1981, částka 39/1980
* Čl. I - Vyhláška č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 73/1978 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Přechodná a závěrečná ustanovení
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 1981
160
VYHLÁŠKA
Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu
ze dne 31. října 1980,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 73/1978 Sb.
Federální cenový úřad podle § 47 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, Český cenový úřad podle § 6 zákona České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, a Slovenský cenový úřad podle § 2 odst. 2 písm. g) zákona Slovenské národní rady č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen, stanoví:
Čl. I
Vyhláška č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 73/1978 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 odst. 1 písm. b) se za slovo „organizací“ vkládají slova „nebo koncernových podniků a koncernových účelových organizací (dále jen „organizace“)“.
2.
V § 3 odst. 1 písm. c) a d) poznámka č. 2 zní:
„2)
Pojmy odbytová přirážka nebo srážka a obchodní přirážka nebo srážka odpovídají používanému pojmu odbytové a obchodní rozpětí.“.
3.
V § 3 odst. 1 písm. g) se na konci připojují tato slova: „ve stanovených případech zahrnují i odbytovou přirážku,“.
4.
§ 3 odst. 1 písm. h) zní:
„h)
maloobchodní ceny; jen za tyto ceny se prodávají výrobky občanům; organizacím se za maloobchodní ceny dodávají výrobky při nákupu v maloobchodě nebo při nákupu od jiných dodavatelů, jde-li o výrobky, u nichž se obecně uplatňuje rozdílová daň z obratu a organizace je podle daňových předpisů povinna nakupovat za „ceny s daní“; zahrnují obchodní cenu a obchodní srážku, popřípadě cenový rozdíl, a ve stanovených případech obchodní, popřípadě odbytovou přirážku a dodatkovou daň z obratu,“.
5.
§ 3 odst. 1 se doplňuje ustanovením označeným písmenem ch), které zní:
„ch)
velkoobchodní ceny s daní z obratu; za tyto ceny se dodávají výrobky mimotržním odběratelům, kteří jsou podle daňových předpisů povinni nakupovat za „ceny s daní“; ve stanovených případech se za tyto ceny účtuje spotřebovaný materiál a náhradní díly i při dodávkách výkonů občanům; zahrnují velkoobchodní cenu, základní sazbovou a dodatkovou daň z obratu, popřípadě odbytovou přirážku, není-li dodatková daň stanovena nebo je nižší než odbytová přirážka.“.
6.
V § 3 se za odstavec 2 vkládá odstavec 3, který zní:
„(3)
Přirážkou k ceně lze též vyjádřit cenové zvýhodnění a slevou z ceny lze vyjádřit cenové znevýhodnění; tyto přirážky a slevy představují způsob uplatnění podmínek realizace v cenách.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
7.
V § 5 odst. 2 písm. a) se před slova „nejdéle na dobu 3 měsíců“ vkládají tato slova: „nestanoví-li cenový orgán jinak,“.
8.
§ 5 odst. 2 písm. b) zní:
„b)
podnikové ceny, které v případě pověření příslušným cenovým úřadem stanoví nebo mění generální ředitelství trustů nebo koncerny a oborové podniky (dále jen „generální ředitelství“) pro podřízené organizace na dodávky mezi organizacemi uvnitř výrobní hospodářské jednotky s podmínkou, že úroveň podnikových cen podle propočtů na dané období nesmí v souhrnu přesáhnout úroveň cen platných pro odběratele mimo výrobní hospodářskou jednotku. Vyrovnání mezi podnikovými a velkoobchodními cenami provádí generální ředitelství, ve stanovených případech nadřízený ústřední orgán,“.
9.
§ 5 odst. 2 se doplňuje ustanovením označeným písmenem c), které zní:
„c)
přechodně platné ceny, které stanoví příslušný cenový úřad nebo národní výbor, popřípadě organizace pověřená jejich stanovením příslušným cenovým úřadem, a jejichž platnost je omezena dobou nebo množstvím takto oceňovaných výrobků; po skončení jejich platnosti stanoví se cena jako pro nový výrobek; přechodně platné ceny u výrobků dodávaných za maloobchodní ceny mohou stanovit pouze cenové úřady, popřípadě národní výbory podle § 68.“.
10.
§ 10 se doplňuje odstavcem 5 včetně poznámky č. 74, které znějí:
„(5)
Při tvorbě cen nových výrobků patřících do oboru (skupiny), u něhož se budou měnit velkoobchodní ceny podle plánu vývoje cen nebo jiného opatření cenových úřadů, je nutné v době od schválení změny cen do počátku její platnosti stanovit velkoobchodní ceny nových výrobků v dosavadní i nové úrovni, budou-li nové výrobky dodávány před platností změny ceny i po ní. Podrobnosti upravuje rozhodnutí cenových úřadů.74)
74)
Pokyn FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. P-7/79, o tvorbě cen nových výrobků ve dvojí úrovni v souvislosti se změnami velkoobchodních cen (Cenový věstník částka 1/1980).“.
11.
V § 11 odst. 6 se vypouštějí slova „jejichž ceny se tvoří podle § 23 a 24“.
12.
§ 12 odst. 3 se doplňuje ustanoveními označenými písmeny e), f) a g), která znějí:
„e)
zahraniční cenové relace,
f)
propočet efektivnosti použití nového výrobku,
g)
kombinace způsobů podle písmen a) až f).“.
13.
§ 12 odst. 4 zní:
„(4)
Cenové normativy a parametrické způsoby je nutno použít pro tvorbu cen, jestliže byly schváleny příslušným cenovým úřadem, popřípadě příslušným národním výborem. Je-li některý z ostatních způsobů tvorby cen nebo jejich kombinace rozpracován na podmínky jednotlivých výrob (obor, skupina výrobků) a schválen příslušným cenovým úřadem, popřípadě příslušným národním výborem, musí být závazně používán všemi organizacemi, pro něž platí jednotnost cen (dále jen „závazný způsob tvorby cen“), pokud rozhodnutím cenového orgánu není rozsah jeho platnosti omezen.“.
14.
V § 12 se vypouští odstavec 5.
15.
V § 13 odst. 6 písm. a) se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojuje tento text: „ceny dovážených výrobků, jakož i ceny na zahraničních trzích lze použít pro porovnání v případech, kdy se cena tvoří podle § 26a a podle § 28 odst. 2 písm. b),“.
16.
V § 13 odst. 6 písm. c) se na konci připojuje tento text:
„nebo v návrhu ceny nového výrobku není převedena na platnou úroveň způsobem stanoveným pro příslušnou změnu cen,“.
17.
V § 15 odst. 2 se na konci připojuje věta, která včetně poznámky č. 75 zní:
„Cenové úřady mohou rozhodnout, ve kterých případech se přímý materiál oceňuje jinak než platnou cenou.75)
75)
Např. výměr FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. 019/79, o způsobu řešení vlivu cen palivoenergetických zdrojů v tvorbě velkoobchodních cen nových výrobků (Cenový věstník částka 51-52/1979).“.
18.
V § 15 odst. 4 se na konci třetí věty tečka nahrazuje čárkou a připojuje se tento text:
„na jejichž úhradě se podílí státní rozpočet a dále rozdíly vznikající u materiálů a výrobků, které se do cen nových výrobků kalkulují za ceny stanovené podle § 53 odst. 2 písm. a) nebo b).“.
19.
§ 21 se doplňuje odstavci 6, 7, 8 a 9, které znějí:
„(6)
Do cenových kalkulací nelze započítat zvýšení nákladů výroby, vyplývající z překročení rozpočtových nákladů nebo z nedodržení projektovaných parametrů staveb, které by znamenalo zvýšení úrovně cen nových výrobků. Pokud jsou součástí ceny náklady na záruční opravy, lze je do cenové kalkulace zahrnovat jen sazbou stanovenou příslušným cenovým úřadem, popřípadě národním výborem.
(7)
Sazby uvedené v § 18 až 20 lze stanovit nebo aktualizovat jen při dodržení platné úrovně cen organizace nebo výrobní hospodářské jednotky nebo celého oboru a v případech podle odstavce 8 písm. a) při dodržení schválené změny úrovně cen.
(8)
Aktualizace sazeb se provádí
a)
v souvislosti se změnami cen
1.
v oborech (skupinách), jejichž ceny se mění, s výjimkou úprav, kdy půjde o změny jednotlivých cen, jejichž vliv na celkovou úroveň cen oboru je zanedbatelný,
2.
v ostatních oborech, jejichž ceny se nemění, ale do kterých vlivy změn cen dopadají, pokud dodržení úrovně cen oboru nebude zabezpečeno jiným způsobem,
b)
v důsledku ekonomického zastarání platných sazeb, a to buď jednorázově pro všechny obory (skupiny) v rámci organizace, anebo postupně, například v souvislosti se zpřesněním (konkretizací) způsobu tvorby cen.
(9)
Cenové úřady stanoví podrobnější podmínky a způsob tvorby nových sazeb a jejich aktualizace.“.
20.
V § 23 odst. 8 se slova „o 50 % úspory přímého materiálu a přímých mezd,“ nahrazují slovy „o 70 % úspory přímého materiálu a přímých mezd nebo o 50 % těchto úspor v případech, kdy o realizaci úspor se zasloužil též odběratel,“.
21.
V § 25 se vypouští odstavec 8.
22.
V § 26 odst. 3 písm. b) část věty za středníkem zní:
„nepřímé náklady a zisk, popřípadě ostatní přímé náklady, se kalkulují stanovenými sazbami a nejsou-li stanoveny, kalkulují se v relativně stejné výši podle porovnatelného (základního) výrobku.“.
23.
Za § 26 se vkládá § 26a, který včetně nadpisu zní:
㤠26a
Zahraniční cenové relace
(1)
Způsobem tvorby cen pomocí zahraničních cenových relací se rozumí odvození ceny nového výrobku z cen existujících minimálně na dvou rozhodujících zahraničních trzích. Vychází se z relací cen mezi dvěma zahraničními výrobky, z nichž jeden je obdobný novému tuzemskému výrobku, jehož cena se má stanovit a druhý je obdobný tuzemskému výrobku, který má stanovenou velkoobchodní cenu nebo jehož cenu lze vytvořit způsobem podle § 24 nebo 25.
(2)
Zahraniční ceny zahraničních výrobků se používají v měně příslušných zemí (rozhodujících trhů) a zjišťují se buď na základě informací organizací zahraničního obchodu nebo z jiných vhodných informací o zahraničních cenách.
(3)
Cena nového výrobku se vytvoří z ceny tuzemského porovnatelného výrobku a průměru použitých údajů o zahraničních cenových relacích.
(4)
Zahraničními cenovými relacemi je nutno zdůvodnit návrh ceny v případech, kdy tak rozhodnou cenové úřady nebo kdy nový opakovaně dodávaný výrobek
a)
je v tuzemsku cenově neporovnatelný a cena se vytváří podle § 27, avšak v zahraničí je v obdobném provedení vyráběn, nebo
b)
se předpokládá vyvézt alespoň 30 % objemu jeho celkových dodávek, přičemž návrh ceny je vypracován způsobem podle § 23, popřípadě § 26 odst. 2 písm. b).
(5)
Jestliže cena nového výrobku odvozená ze zahraničních cenových relací je nižší než cena vytvořená podle § 23, § 26 odst. 2 písm. b) nebo § 27, může pověřená organizace stanovit vyšší cenu jen po její registraci příslušným cenovým úřadem. Bez registrace může stanovit jen cenu nižší.
(6)
Příslušná organizace zahraničního obchodu je povinna na požádání organizace, která zpracovává návrh ceny, bezplatně poskytnout, popřípadě obstarat, základní údaje, a to nejpozději do 30 dnů od doručení požadavku, není-li mezi nimi dohodnut delší termín. Základními údaji jsou minimálně údaje o rozhodujících technickoekonomických parametrech zahraničních výrobků, o cenách platných na zahraničních trzích v příslušné zahraniční měně a označení druhu informace. Ceny obou zahraničních výrobků musí být vždy z téhož zahraničního trhu a přibližně ze stejného časového období. V případě, že příslušná organizace zahraničního obchodu neposkytne zpracovateli návrhu ceny tyto údaje, projedná z podnětu zpracovatele potřebná opatření jeho nadřízený orgán s federálním ministerstvem zahraničního obchodu. Pokud zpracovatel návrhu neobdrží do doby potřebné pro stanovení ceny požadované údaje, může bez souhlasu cenového orgánu stanovit prozatímní cenu, nejde-li o výrobek, pro nějž se stanoví i maloobchodní cena.“.
24.
V § 27 odst. 3 písm. e), poznámka č. 6 zní:
„6)
Nestandardními výrobky se rozumějí výrobky vyráběné pro jednoho odběratele podle jeho individuálních požadavků, zpravidla v jediném výrobním podniku, u nichž se nepředpokládá, že budou v budoucnu ve stejném provedení vyráběny. Musí jít dále o výrobky, u nichž sjednaná lhůta plnění nepřesáhne jeden rok, s výjimkou výrobků dodávaných pro investiční výstavbu a výrobků, u nichž průběžná doba výroby je delší než jeden rok. Přitom není rozhodující množství výrobků (počet kusů, výrobních dávek). Za nestandardní výrobek se však nepovažuje výrobek, u něhož bylo zahájeno typizační řízení.“.
25.
§ 27 odst. 3 se doplňuje ustanovením označeným písmenem j), které zní:
„j)
evidenční velkoobchodní ceny vývozu.“.
26.
Za § 27 se vkládá § 27a, který včetně nadpisu a poznámek č. 76, 77 a 78 zní:
㤠27a
Propočet efektivnosti použití nového výrobku
(1)
Propočet efektivnosti použití nového výrobku slouží k vyjádření vlivu navrhované ceny, vytvořené některým ze způsobů podle § 23, 26 a 27, na náklady výroby u odběratelů.
(2)
Propočet efektivnosti se vypracovává
a)
u výrobků vyráběných na základě státního, resortního nebo oborového plánu technického rozvoje,
b)
u strojů a zařízení opakovaně dodávaných do tuzemska pro výrobní spotřebu a investice, jejichž navrhovaná cena nevede ke snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího parametru ve srovnání se stanovenou cenou dosud vyráběného výrobku se stejnou velikostí parametru a není-li vyráběn, výrobku s nejbližší nižší velikostí parametru; za rozhodující se považuje především parametr vyjadřující výkonnost stroje a zařízení (výkon, kapacita, výrobnost apod.); dodavatelská organizace může propočet vypracovat i u spotřebních strojírenských výrobků,
c)
u souhrnných cen provozních souborů a provozních jednotek technologického zařízení, popřípadě cen dodávek skládajících se ze souhrnu jednotlivých strojů a zařízení (základních jednotek), vytvářejících funkčně samostatnou část umožňující propočet efektivnosti,
d)
u návrhů souhrnných cen stavebních objektů,
e)
u výrobků určených pro výrobní spotřebu a investice, jejichž velkoobchodní cena je předmětem cenového sporu řešeného příslušným cenovým úřadem podle § 99,
f)
v dalších případech na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu.
(3)
Propočty efektivnosti u výrobků uvedených v odstavci 2 písm. a), b) a e) se provádějí způsoby stanovenými zvláštními předpisy nebo rozhodnutím.76) V případech podle odstavce 2 písm. c) se u provozních souborů vychází z propočtů vypracovaných v souvislosti s přípravou a projektováním těchto souborů.77) V případech podle odstavce 2 písm. d) je propočet ekonomické efektivnosti součástí ekonomického vyhodnocení podle zvláštního předpisu.78)
(4)
Propočet efektivnosti použití nového výrobku se v případech podle odstavce 2 neprovádí, jestliže
a)
navrhovaná cena je vytvořena podle § 24 nebo 25 nebo jiným obdobným způsobem schváleným příslušným cenovým úřadem, jehož uplatnění vede k jednoznačné výši cen nových výrobků,
b)
návrh ceny je zdůvodněn podle § 26a.
(5)
Pokud propočet efektivnosti nového výrobku prokáže
a)
úsporu u odběratele nebo zachování dosavadní výše jeho nákladů, stanoví se cena v navrhované výši,
b)
zvýšení nákladů u odběratele, může pověřená organizace stanovit navrhovanou cenu jen po její registraci příslušným cenovým úřadem; bez registrace může stanovit jen cenu, která nezvyšuje náklady odběratele.
(6)
K propočtu efektivnosti použití nového výrobku je odběratel povinen poskytnout na žádost dodavatele potřebné podklady do 30 dnů od doručení žádosti, nedohodnou-li organizace delší termín, nebo se vyjádřit k propočtu efektivnosti předkládanému dodavatelem s návrhem ceny. V rámci cenového řízení může odběratel předložit vlastní propočet efektivnosti.
76)
Směrnice FMTIR č. 9, pro propočty ekonomické efektivnosti úkolů plánu technického rozvoje (Zpravodaj FMTIR č. 5/1980), Pokyn FCÚ, ČCÚ, SCÚ, FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR č. P-3/78, o tvorbě cenových limitů (Cenový věstník částka 51-52/1978).
77)
Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.
78)
Pokyn FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. P-5/77 o tvorbě velkoobchodních cen typových stavebních objektů (Cenový věstník částka 1/1978).“.
27.
V § 28 odst. 2 písm. b) se na konci připojují slova:
„zejména při náhradě výlučného dovozu tuzemskou výrobou,“.
28.
V § 29 se vypouští odstavec 2.
29.
§ 30 odst. 2 písm. e) zní:
„e)
u výrobků efektivních při vývozu a u dalších výrobků podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu.“.
30.
V § 30 odst. 3 se na konci připojuje tento text:
„Byl-li výrobek již dodáván za stanovenou základní cenu, lze cenové zvýhodnění uplatnit jen tehdy, jestliže šlo o cenu prozatímní, nebo šlo-li o přechodně platnou cenu jen tehdy, jestliže zvýhodněná cena nebude vyšší než tato cena. U výrobků zahrnutých v rozpočtech provozních souborů nebo stavebních objektů, na něž byla uzavřena dohoda o odbytových nákladech, lze uplatnit cenové zvýhodnění při jejich dodávkách pro tyto soubory nebo objekty jen pokud nezpůsobí překročení dohodnutých odbytových nákladů. Cenové zvýhodnění nelze uplatnit u provozně nevyzkoušených strojů a zařízení.“.
31.
§ 30 odst. 5 zní:
„(5)
Cenové zvýhodnění podle odstavce 2 písm. a) až c) a e) se uplatňuje formou stanovené přirážky k základní velkoobchodní ceně a formou stanovené zvýhodněné maloobchodní ceny, u výrobků podle odstavce 2 písm. d) formou zvýhodněné velkoobchodní a maloobchodní ceny sjednávané dohodou dodavatele s odběratelem. Kromě přirážky za cenové zvýhodnění nebo zvýhodněné ceny (dále jen „zvýhodněná cena“) musí být před zahájením dodávek stanovena i cena základní. Základní cena se nestanoví pouze u výrobků luxusního provedení.“.
32.
§ 30 odst. 6 písm. e) zní:
„e)
u výrobků, které při vývozu nejsou dostatečně efektivní a u dalších výrobků podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu.“.
33.
V § 30 odst. 7 se za první větu vkládá tato věta:
„Cenové znevýhodnění podle odstavce 6 písm. a) a e) se uplatňuje formou slevy z velkoobchodní ceny a snížené maloobchodní ceny, u výrobků podle odstavce 6 písm. b) formou slevy z cen, u výrobků podle odstavce 6 písm. c) a d) se uplatňuje formou snížených cen.“.
34.
V § 30 odst. 7 se slova „může příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor na návrh dodavatele nebo odběratele, popřípadě státní zkušebny“ nahrazují tímto textem včetně poznámky č. 79:
„může příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor zejména na návrh dodavatele nebo odběratele, jejich nadřízeného ústředního orgánu, popřípadě příslušné státní zkušebny79)
79)
Příslušnou státní zkušebnou se pro účely cenového zvýhodnění a znevýhodnění rozumí též resortní zkušebna pověřená hodnocením jakosti výrobků, autorizovaná příslušným ústředním orgánem podle Rámcových zásad pro činnost resortního zkušebnictví, vydaných Úřadem pro normalizaci a měření dne 30. 6. 1980 pod čj. 313/233/80.“.
35.
§ 30 odst. 7 písm. b) zní:
„b)
výrobky zařazené do třetího stupně jakosti patřící do odvětví potravin a pochutin, spotřební výrobky ostatních odvětví pokud mají stanovenou maloobchodní cenu a jsou dodávány též do tržních fondů, dále krmné směsi a krmné bílkovinné koncentráty označené podle zvláštních předpisů za krmivo se sníženou jakostí,“.
36.
§ 31 odst. 1 a poznámka č. 9 znějí:
„(1)
Výrobky, na které bylo příslušným ústředním orgánem vydáno osvědčení o technické pokrokovosti,9) lze cenově zvýhodnit. Výrobky technicky zastaralé9) se cenově znevýhodňují.
9)
Podle vyhlášky č. 82/1980 Sb., o hodnocení technické úrovně výrobků.“.
37.
V § 31 se vypouští odstavec 3.
38.
§ 32 odst. 2 zní:
„(2)
Velkoobchodní cena technicky pokrokového výrobku může být zvýhodněna
a)
přirážkou za cenové zvýhodnění odpovídající nejvýše částce propočteného ročního přínosu76) vznikajícího odběrateli při použití nového výrobku, nejvýše však 25 % základní ceny;
b)
u spotřebních výrobků dodávaných též do tržních fondů, u nichž nelze přínos pro odběratele propočítat, až do výše 25 % základní ceny, a to na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu; výše přirážky k velkoobchodní ceně však musí zabezpečovat, aby i zvýhodněná maloobchodní cena odpovídala cenovým relacím a podmínkám realizace výrobků na vnitřním trhu.“.
39.
§ 33 odst. 1 zní:
„(1)
Výrobní organizace je povinna navrhnout slevu z velkoobchodní ceny, popřípadě snížení maloobchodní ceny, nejpozději měsíc přede dnem, od kterého se výrobek považuje za technicky zastaralý, nebo do jednoho měsíce po obdržení rozhodnutí příslušného orgánu. Sleva z velkoobchodní ceny se rovná skutečnému zisku výrobku podle výsledné kalkulace za poslední rok výroby, nejméně však 15 % z ceny. Pro návrhy snížení maloobchodních cen platí postup podle § 30 odst. 10. Poskytování slevy ze základní velkoobchodní ceny, popřípadě dodatkový odvod za technicky zastaralý výrobek, se uplatňuje od termínu podle § 30 odst. 11.“.
40.
V § 33 odst. 3 se slova „Snížení velkoobchodní ceny“ nahrazují slovy „Cenové znevýhodnění“.
41.
§ 34 odst. 3 zní:
„(3)
Velkoobchodní cena výrobku zařazeného do prvního stupně jakosti může být zvýhodněna podle § 32 odst. 2.“.
42.
§ 34 odst. 4 zní:
„(4)
Cenové zvýhodnění výrobků zařazených do prvního stupně jakosti nelze uplatnit u potravin, nerozhodne-li příslušný cenový úřad jinak.“.
43.
V § 35 odst. 3 se vypouští druhá věta.
44.
Za § 36 se vkládá § 36a, který včetně nadpisu zní:
㤠36a
Cenové zvýhodnění a znevýhodnění ve vztahu k efektivnosti vývozu
(1)
Podle efektivnosti vývozu lze zvýhodnit popřípadě znevýhodnit ceny
a)
výrobků technicky pokrokových a výrobků zařazených do prvního stupně jakosti popřípadě výrobků technicky zastaralých a výrobků zařazených do třetího stupně jakosti,
b)
dalších výrobků, které jsou předmětem vývozu, aniž byly hodnoceny příslušným orgánem nebo organizací podle § 31 až 35.
(2)
Cenové zvýhodnění podle efektivnosti vývozu činí nejvýše 25 % z velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny a cenové znevýhodnění nejvýše 30 % velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny.
(3)
Rozsah výrobků podle odstavce 1 a podrobnější podmínky tohoto cenového zvýhodnění a znevýhodnění, popřípadě podíly pro výrobní organizaci a organizaci zahraničního obchodu, stanoví cenové úřady.
(4)
Cenové zvýhodnění, popřípadě znevýhodnění, lze uplatnit i u nových tuzemských výrobků nahrazujících výrobky dosud výlučně dovážené, a to podle vztahu vnitřních a zahraničních cen. Podrobnější podmínky jeho uplatnění stanoví cenové úřady.“.
45.
§ 38 odst. 4 zní:
„(4)
Základní velkoobchodní i maloobchodní ceny módních novinek musí být stanoveny před zahájením dodávek těchto výrobků za zvýhodněné ceny.“.
46.
§ 41 odst. 5 zní:
„(5)
Za kratší dodací nebo objednací lhůtu, pokud ji odběratel požaduje, lze uplatňovat přirážku, jestliže v právních předpisech, zejména v základních podmínkách dodávek, dále v cenících nebo v rozhodnutích ústředních orgánů jsou uvedeny lhůty platné pro stanovené ceny a jestliže přirážky za jejich zkrácení nebo způsoby výpočtu jsou uvedeny v cenících nebo v cenových rozhodnutích. Úpravy dosud platných dodacích (objednacích) lhůt výrobků, stanovené jednotlivými ústředními orgány, se promítají do cen jen na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu. Uplatnění formy přirážek za kratší dodací (objednací) lhůty lze navrhovat příslušnému cenovému úřadu jen současně s uplatněním srážek za delší dodací (objednací) lhůty.“.
47.
§ 42 odst. 4 zní:
„(4)
Ustanovení odstavce 1 a 2 se netýká slev podle jiných ustanovení této vyhlášky a slev podle zvláštních předpisů.14)“.
48.
§ 45 odst. 1 zní:
„(1)
Jestliže odbytová organizace nesplní pohotovou dodávku ve lhůtě podle odstavce 2 nebo, jde-li o výrobky, které nemusí být dodány pohotově, nesplní jejich dodávku ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem nebo nadřízeným orgánem nebo ve lhůtě sjednané s odběratelem, je povinna snížit stanovenou odbytovou přirážku o jednu pětinu. Povinnost pohotové dodávky neplatí pro výrobky, jejichž dovoz odbytové organizace zajišťují až na základě objednávky odběratele.“.
49.
§ 45 odst. 2 zní:
„(2)
Pohotovou dodávkou se rozumí splnění technicky jasné objednávky do šesti týdnů od jejího doručení. Ústřední orgán nadřízený odbytové organizaci může stanovit delší lhůtu pro výrobky uvedené v § 43 písm. d) bod 2 jen se souhlasem příslušného cenového úřadu; k tomu účelu předkládá ústřední orgán příslušnému cenovému úřadu spolu se zdůvodněním i stanoviska hlavních odběratelských orgánů.“.
50.
§ 46 se doplňuje odstavci 3, 4 a 5, které znějí:
„(3)
Předběžný nebo konečný limit se v případech uvedených v § 47 a 48 neuplatňuje, jestliže v době, kdy má být vypracován návrh předběžného nebo konečného limitu, je již stanovena velkoobchodní, popřípadě maloobchodní cena, nebo jestliže příslušná organizace předloží k projednání přímo návrh velkoobchodní, popřípadě maloobchodní ceny, resp. cenu stanoví, má-li působnost. V podkladech pro zdůvodnění úkolů plánu technického rozvoje se pak uvádí místo návrhu předběžného limitu návrh velkoobchodní ceny. Povinnost vypracovat návrh předběžných a konečných cenových limitů se dále netýká výrobků, které jsou
a)
vyvíjeny a vyráběny pro vlastní potřebu výrobní hospodářské jednotky jako investice prováděné ve vlastní režii a nepředpokládá se, že budou dodávány i pro jiné odběratele,
b)
vyvíjeny a vyráběny v souvislosti s řešením úkolů technického rozvoje technologického charakteru, aniž jejich vývoj je součástí zadání těchto úkolů a jestliže jsou pro vyvíjené technologie stanoveny nákladové limity,
c)
díly a speciálním nářadím.
(4)
Jestliže rozhodující údaje (parametry) zadání úkolu plánu rozvoje vědy a techniky umožňují použít závazný způsob tvorby cen schválený příslušným cenovým úřadem, je zpracovatel návrhu předběžného limitu velkoobchodní ceny povinen navrhnout, popřípadě stanovit, velkoobchodní cenu místo předběžného limitu velkoobchodní ceny. Stejným způsobem se postupuje i v případě, že závazný způsob tvorby platí jak pro tvorbu velkoobchodních cen, tak pro tvorbu cenových limitů.
(5)
Na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu se kromě předběžného limitu velkoobchodní ceny budoucího výrobku, určeného též pro vývoz, stanoví i předběžný limit kupní ceny.“.
51.
§ 47 odst. 1 písm. b) zní:
„b)
u státních, resortních a oborových úkolů plánu standardizace pro nové výrobky vyráběné podle nových nebo změněných norem.“.
52.
§ 47 odst. 3 se doplňuje ustanoveními označenými písmeny f) a g), která znějí:
„f)
kombinace způsobů podle písmen a) až c), zejména v případech, kdy část budoucího výrobku je porovnatelná s již vyráběným výrobkem a část neporovnatelná; pro tyto a další vhodné případy lze využít i stavebnicového způsobu,
g)
ceny dovozu vycházející z cen rozhodujících zahraničních trhů nebo skutečné ceny opakovaného dovozu, je-li tato nižší v případech, kdy výlučně dovážený výrobek se má nahradit tuzemským.“.
53.
V § 48 odst. 2 písm. a) se za slova „§ 47 odst. 3 písm. a)“ vkládají slova „nebo f)“.
54.
V § 48 odst. 2 písm. b) se za slova „§ 47 odst. 3 písm. b)“ vkládají slova „nebo g)“.
55.
V § 48 odst. 4 písm. a) se za slova „oborových úkolů plánu rozvoje vědy a techniky“ vkládá čárka a slova „, plánu standardizace“.
56.
§ 48 odst. 4 se doplňuje ustanoveními označenými písmeny f) a g), která včetně poznámky č. 80 znějí:
„f)
nestandardní, pokud jsou objemově významné a dodávají se pro stavby,80)
g)
u nichž se tak dohodne dodavatel s odběratelem.
80)
Výměr FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. 09/80, o stanovení konečných limitů velkoobchodních cen pro objemově významné nestandardní výrobky dodávané pro stavby (Cenový věstník částka 18/1980).“.
57.
V § 48 se vypouští odstavec 6.
58.
§ 49 odst. 1 až 3 včetně poznámky č. 81 znějí:
„(1)
Kupní ceny se používají ve formě běžných a ve stanovených případech dohodnutých kupních cen. Při jejich tvorbě se vychází z příslušného oborového kalkulačního vzorce,81) přičemž u běžné kupní ceny je základem operativní kalkulace, u dohodnuté kupní ceny propočtová kalkulace.
(2)
Běžná kupní cena vychází ze skutečně dosažené zahraniční ceny v obchodní paritě a kalkulované výše zahraničních přímých obchodních nákladů. Organizace zahraničního obchodu jsou povinny prokázat tuzemské dodavatelské nebo odběratelské organizaci odůvodněnost výše kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů.
(3)
Dohodnuté kupní ceny lze použít pouze v rozsahu určeném Federálním cenovým úřadem. Dohodnutá kupní cena vychází z předpokládané výše zahraniční ceny v obchodní paritě a kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů.
81)
Oborový kalkulační vzorec pro kalkulaci složek ceny vývozních a dovozních výkonů a pokynů k němu, čj. XV/3-30 820/76 z 31. 12. 1976 (Finanční zpravodaj č. 3/1977).“.
59.
V § 49 se vypouští odstavec 5.
60.
§ 49 odst. 7 až 10 znějí:
„(7)
Pro přepočet zahraniční ceny v obchodní paritě na Kčs se použije přepočítací poměr stanovený Státní bankou československou, platný k datu kalkulace kupní ceny. Pro fakturaci běžné kupní ceny se použije přepočítací poměr platný
a)
k datu fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací, nejpozději však k datu, kdy podle předpisů měla být faktura vystavena, nebo
b)
k datu fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a zahraničním dodavatelem nebo odběratelem, nebo
c)
k datu uzavření hospodářské smlouvy, popřípadě k datu doručení dodávkového příkazu, nebo
d)
v den přechodu výrobku přes čs. hranici, který bude prokázán potvrzením celních orgánů,
e)
k datu předložení podkladů pro návrh maloobchodní ceny tuzemskému odběrateli.
Způsob určení přepočítacích poměrů podle písmen a) až e) dohodne organizace zahraničního obchodu s tuzemskou odběratelskou nebo dodavatelskou organizací v hospodářské smlouvě, popřípadě v samostatné písemné dohodě. Pokud nedojde k dohodě, použije se přepočítací poměr podle písmena a).
(8)
Pro fakturaci dohodnutých kupních cen mohou organizace dohodnout jakékoliv datum přepočtu; nedohodnou-li se o datu přepočtu nebo o jiných podmínkách souvisejících s uplatněním dohodnutých kupních cen, uskuteční se dodávky za běžné kupní ceny.
(9)
Zahraniční přímé obchodní náklady se přepočítávají na Kčs podle přepočítacích poměrů platných k datu jejich kalkulace a v této výši se také fakturují, pokud příslušné orgány nerozhodnou o jejich zpřesnění podle změněných podmínek. Roční objem kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů za organizaci nesmí být vyšší o více než 20 % objemu skutečných zahraničních přímých obchodních nákladů.
(10)
U reklamované dodávky, nebo její části, pro vývoz nebo z dovozu, se částka uznaná v zahraniční měně přepočte na Kčs přepočítacím poměrem platným ke dni, v němž organizace zahraničního obchodu vystavila vrubopis nebo dobropis. Tyto přepočítací poměry se použijí i v případech, kdy se dodávky fakturují za dohodnuté kupní ceny.“.
61.
§ 50 odst. 2 zní:
„(2)
Rozsah závazného uplatňování limitů kupních cen, způsob a postup při jejich tvorbě stanoví cenové úřady ve spolupráci s federálním ministerstvem zahraničního obchodu.“.
62.
§ 51 odst. 1 zní:
„(1)
Obchodní přirážky a obchodní srážky organizací zahraničního obchodu se tvoří pro rozsah výkonů vymezený kvalitativními a dodacími podmínkami na základě
a)
cenové kalkulace zahrnující nutné náklady na oběh a stanovený podíl obchodního rizika a zisk v případech, kdy cenovou kalkulaci lze sestavit,
b)
v porovnání s již stanovenými přirážkami anebo srážkami pro sortimentně blízké obory (skupiny výrobků) v ostatních případech.“.
63.
§ 52 odst. 1 zní:
„(1)
Pro dovážené výrobky
a)
zařazené do první skupiny cenové regulace se stanoví velkoobchodní ceny, za něž jsou dodávány organizacemi zahraničního obchodu tuzemským odběratelům, popřípadě velkoobchodní nebo odbytové ceny, za které je dodávají určené tuzemské organizace dalším tuzemským odběratelům,
b)
zařazené do druhé skupiny cenové regulace se stanoví velkoobchodní, popřípadě odbytové ceny vytvořené podle § 53 odst. 2 písm. a) nebo b), za něž jsou dodávány určenými organizacemi dalším tuzemským odběratelům.“.
64.
V § 52 odst. 2 poznámka č. 70 zní:
„70)
Výměr FCÚ č. 113/03/80 o regulaci cen dovážených výrobků v roce 1981 (Cenový věstník částka 44/1980).“.
65.
§ 57 včetně nadpisu a poznámky č. 82 zní:
㤠57
Velkoobchodní ceny nestandardních strojů a zařízení
(1)
Při vymezení podstatných kvalitativních podmínek nestandardního stroje nebo zařízení (dále jen „nestandardní výrobek“) se vychází z technických údajů požadovaných odběratelem (investorem nebo vyšším dodavatelem), popřípadě generálním projektantem, a navržených dodavatelem. Odběratel, popřípadě generální projektant sdělují dodavateli zejména
a)
název, požadovaný účel a charakteristiku výrobku,
b)
počet, popřípadě množství (v měrných technických jednotkách),
c)
údaje o druhu, velikosti, složení, parametrech a vlastnostech výrobků nebo materiálů, které budou zařízením vyráběny, zpracovávány, dopravovány apod., jakož i požadovaný výkon, příkon, kapacitu, popřípadě druh a dobu provozu,
d)
zvláštní požadavky na vybavení a provoz (na automatizaci, mechanizaci, ochranu životního prostředí, požární ochranu, hygienickou péči, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, obsluhu zařízení, potřebu náhradních dílů), popřípadě zvláštní technické a přejímací podmínky apod.,
e)
požadavek na míru dohotovení z hlediska montáže u výrobce a případné další požadavky na montáž,
f)
údaje o provozních podmínkách a prostředí, kde zařízení bude umístěno,
g)
přibližnou hmotnost,
h)
náčrt sestavy,
ch)
jméno a sídlo dřívějšího dodavatele a jím fakturovanou cenu, je-li odběrateli známo, že byl již dodán výrobek v obdobném provedení nebo použit k obdobnému účelu, a rok, kdy dodávka byla fakturována.
(2)
Velkoobchodní cena nestandardního výrobku se tvoří
a)
závaznými způsoby tvorby cen, pokud byly příslušným cenovým úřadem pro daný obor (skupinu) výrobků stanoveny,
b)
v ostatních případech jako konečné limity velkoobchodních cen podle § 48 odst. 2 písm. a), b) (bez zdůvodňujícího propočtu), podle § 48 odst. 2 písm. c) a odst. 3 s tím, že pro použití uvedených způsobů platí rozhodnutí o tvorbě cenových limitů,82)
c)
pomocí propočtové cenové kalkulace, v níž se uplatňuje stanovená stálá sazba zisku ze zpracovacích nákladů.
(3)
Velkoobchodní cenu lze tvořit pro jednotlivé nestandardní výrobky specifikované v podkladech k prováděcímu projektu nebo pro jejich agregace, tj. funkčně ucelené sestavy strojů a zařízení (provozní jednotky nebo jejich části). Při tvorbě cen takové agregace je však nutno členit dodávku podle systému třídění dohodnutého pro jednotlivé celky mezi dodavatelem a investorem (generálním projektantem). V těchto případech se neuvádí číselné označení výrobku podle jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků.
(4)
Při tvorbě velkoobchodní ceny nestandardního výrobku, pro který byl stanoven konečný limit velkoobchodní ceny se postupuje tak, že dodavatel ověří správnost konečného limitu velkoobchodní ceny, zejména v návaznosti na případné změny podstatných podmínek výrobku podle odstavce 1. Ověření provede některým ze způsobů uvedených v odstavci 2. Jestliže rozdíl mezi ověřenou a stanovenou výší konečného cenového limitu nečiní více než ± 5 %, stanoví se velkoobchodní cena ve výši stanoveného konečného limitu bez cenového řízení. V opačném případě se vypracovává návrh na cenu a projednává způsobem podle odstavce 5. Uvedené ověření je součástí dokumentace o stanovené ceně.
(5)
Návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku vypracovává dodavatel již v průběhu prací na prováděcím projektu, a to v návaznosti na technickém vyjasňování dodávky v tomto projektu. Projedná jej s prvním odběratelem (s investorem při přímé dodávce) a ve stanovených případech s generálním projektantem, popřípadě s hlavní projektovou organizací. Je-li prvým odběratelem vyšší dodavatel, projedná jej s vyšším dodavatelem. Vyšší dodavatel předloží jím schválené ceny nestandardních výrobků subdodavatelů investorovi (generálnímu projektantu) ke schválení v rámci projednávání ceny (odbytových nákladů) vyšší dodávky. Nesouhlasí-li investor (generální projektant) s návrhem ceny nestandardního výrobku, dohodne s vyšším dodavatelem a subdodavatelem další postup stanovení ceny.
(6)
Velkoobchodní cenu nestandardního výrobku nutno stanovit do doby uzavření dohody o odbytových nákladech a není-li dohoda uzavřena, nejpozději do 60 dnů od termínu, kdy měla být uzavřena dohoda o odbytových nákladech provozního souboru, pro který je nestandardní výrobek určen. Pro tyto ceny neplatí ustanovení § 98 odst. 3.
(7)
Ustanovení předchozích odstavců platí i pro nestandardní výrobky jiných odvětví dodávané pro stavby. Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro tvorbu cen nestandardních výrobků dodávaných mimo investiční výstavbu.
82)
Článek 1 odst. 1, 2, 3 a 7, článek 2 odst. 8, 9, 10 a 12 pokynu FCÚ, ČCÚ, SCÚ, FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR č. P-3/78 z 15. 11. 1978, o tvorbě cenových limitů (Cenový věstník částka 51-52/1978).“.
66.
§ 58 včetně nadpisu zní:
㤠58
Souhrnné a skupinové ceny stavebních objektů a provozních souborů a jejich částí
(1)
Souhrnné ceny se stanoví pro
a)
typové stavební objekty a typové provozní soubory, popřípadě jejich části,
b)
stavební objekty a provozní soubory, popřípadě jejich části, dodávané podle opakovatelných projektů,
c)
vývozní investiční celky,
d)
další případy na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu.
(2)
Skupinové ceny se stanoví pro
a)
stavební soustavy a stavební díly (sestavy prací),
b)
montážní práce (sestavy prací).
(3)
Souhrnné a skupinové ceny nezahrnují doplňkové rozpočtové náklady a vedlejší rozpočtové náklady.
(4)
Tvorbu a stanovení souhrnných a skupinových cen upravuje zvláštní předpis cenových úřadů.“.
67.
§ 59 se vypouští.
68.
V § 60 se vypouštějí slova „a 59“.
69.
V § 63 odst. 1 písm. a) se za slova „23 až 26“ vkládá slovo „26a“ a doplňuje se ustanovení označené jako bod 6, které zní:
„6.
v případech stanovených cenovými úřady na základě velkoobchodní ceny zahrnutím příslušné daně z obratu, obchodní srážky a cenového rozdílu jen podle § 65 odst. 1 písm. b) (tzv. přímé propojení).“.
70.
V § 63 odst. 6 se v první větě vypouštějí slova „a ceny obstaravatelské činnosti“.
71.
§ 67 včetně nadpisu zní:
㤠67
Obchodní přirážky a srážky v oblasti maloobchodních cen
(1)
Obchodní srážky z maloobchodních cen a obchodní přirážky k maloobchodním cenám se pro rozsah výkonů vymezený kvalitativními a dodacími podmínkami tvoří na základě
a)
cenové kalkulace zahrnující nutné náklady na oběh, popřípadě na další zpracování, stanovený podíl obchodního rizika a zisk v případech, kdy cenovou kalkulaci lze sestavit,
b)
porovnání s již stanovenými srážkami nebo přirážkami pro sortimentně blízké obory (skupiny) výrobků nebo výkonů v ostatních případech.
(2)
Obchodní srážky se stanoví procentní sazbou z maloobchodní ceny nebo ve stanovených případech absolutní částkou na jednotku množství prodávaného výrobku, a to pro skupiny výrobků, obory nebo více oborů v návaznosti na jednotnou klasifikaci výrobků. Obchodní srážka se člení na část velkoobchodní a maloobchodní, které odpovídají příslušným nákladům, obchodnímu riziku a zisku spojeným s velkoobchodní a maloobchodní činností.
(3)
Dojde-li na základě dohody mezi dodavatelskou a obchodní organizací ke změně dodacích podmínek pro část dodávek nebo na přechodnou dobu, mohou obchodní organizace poskytnout dodavatelské organizaci podíl z velkoobchodní části obchodní srážky, odpovídající nákladům a případnému riziku dodavatele nebo úspoře odběratele, spojeným se změnou dodacích podmínek. Poskytnutý podíl se vypořádává mimo oblast daně z obratu.
(4)
Obchodní přirážky k maloobchodním cenám se stanoví procentní sazbou, popřípadě absolutní částkou na jednotku množství v členění podle skupin výrobků nebo výkonů. Připočítávají se ve stanovených případech k maloobchodním cenám výrobků prodávaných v organizacích veřejného stravování, dále k maloobchodním cenám za ubytování v zařízeních přechodného ubytování a k maloobchodním cenám výrobků nebo služeb zprostředkovávaných občanům.“.
72.
V § 68 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
„Jestliže byly vydány celostátní ceníky platné i pro organizace, pro něž stanoví ceny národní výbory, je nutno nové výrobky porovnávat s výrobky uvedenými v těchto cenících.“.
73.
§ 68 odst. 3 zní:
„(3)
Při změnách v organizačním začlenění výrobců platí ceny jako při převodu výroby podle § 78.“.
74.
V § 74 odst. 1 poznámka č. 25 zní:
„25)
Výměr FCÚ č. 3631/07.3/76, kterým se vydává Sazebník strojohodin velkých montážních mechanismů (Cenový věstník částka 3/1977).“.
75.
V § 75 odst. 1 písm. a) se na konci připojují tato slova: „pokud tak odběratel uvede v objednávce,“.
76.
V § 75 odst. 2 se za první větu vkládá poznámka č. 83, která zní:
„83)
Např. výměr FCÚ č. 3061/10/73 z 22. 12. 1973 o oceňování dodávek materiálů a výrobků při výpomoci mezi dodavatelskými organizacemi zúčastněnými na jedné stavbě (Cenový věstník částka 1/1974), ve znění výměru FCÚ č. 2645/10/1978 (Cenový věstník částka 30/1978).“.
77.
V § 75 odst. 2 se za slova „k velkoobchodní ceně výrobku“ vkládají slova „zaplacenou odbytovou přirážku, nakupuje-li tento druh výrobku výhradně prostřednictvím odbytové organizace a kromě toho“.
78.
V § 75 odst. 4 se za slova „Maloobchodní ceny“ vkládají slova „ani velkoobchodní ceny s daní z obratu“.
79.
§ 78 včetně nadpisu zní:
㤠78
Ceny výrobků při převodech výroby
Při převodu výroby mezi organizacemi, pro něž platí jednotnost cen, se cena nemění. Při převodu výroby mezi organizacemi, na něž se nevztahuje jednotnost cen, dodává přejímající organizace výrobek za cenu pro ni platnou; není-li taková cena stanovena, dodává za cenu platnou pro předávající organizaci. Přejímající organizace je však povinna nejdéle do tří měsíců předložit návrh ceny příslušnému cenovému orgánu nebo pověřené organizaci nebo v případě, že je pověřena působností, sama ji v téže lhůtě stanovit. Stanovit vyšší cenu, než byla cena platná pro předávající organizaci, lze jen se souhlasem příslušného cenového úřadu.“.
80.
§ 83 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3)
Návrhy na změny maloobchodních cen podle odstavce 1 písm. a), b) a d) předkládají dodavatelské nebo odběratelské organizace příslušnému cenovému úřadu prostřednictvím nadřízeného ústředního orgánu s jeho stanoviskem.“.
81.
V § 84 odst. 2 se vypouští poznámka č. 35.
82.
§ 84 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Náležitosti návrhů na změny maloobchodních cen a podrobný postup jejich předkládání stanoví cenové úřady.“.
83.
§ 85 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí:
„(3)
Má-li se znovu vyrábět a dodávat výrobek, jehož velkoobchodní cena nebyla při prováděné změně cen oboru nebo skupiny výrobků stanovena v nové úrovni, je nutné dodatečně provést odpovídající změnu jeho velkoobchodní ceny způsobem použitým pro obor nebo skupinu, kam výrobek patří. Tyto změny cen stanoví příslušný cenový úřad, který pro přepočet cen může povolit použití indexní metody.
(4)
Jestliže dodatečná změna velkoobchodní ceny se týká výrobku, který se nebude znovu vyrábět, ale je vybrán jako porovnatelný pro tvorbu velkoobchodní ceny nového výrobku, postupuje se podle odstavce 3 s tím, že přepočet provádí organizace v cenovém návrhu bez schválení příslušným cenovým úřadem.“.
84.
V § 88 odst. 1 se vypouštějí slova „cen v zahraničním obchodě, odbytových, obchodních a“ a na konci se připojuje tento text:
„Pro prozatímní ceny, kupní ceny, velkoobchodní ceny dovážených výrobků tvořené podle § 53 odst. 1 a podnikové ceny platí pouze povinnost evidence podle § 98 odst. 5 bez vydávání cenových výměrů. Pro velkoobchodní ceny polotovarů vlastní výroby výhradně spotřebovávaných uvnitř organizace a stanovované jí na základě pověření, platí ustanovení § 89 nebo 92 a § 98. Pro velkoobchodní ceny s daní z obratu podle § 3 odst. 1 písm. ch) neplatí ustanovení páté části této vyhlášky.“.
85.
§ 88 se doplňuje odstavcem 5, který zní:
„(5)
Generální ředitelství a organizace jsou povinny určit útvary odpovídající za vypracování podkladů pro jednotlivé náležitosti cenových návrhů, za projednání návrhů s odběrateli a za stanovení cen a cenových limitů.“.
86.
V § 89 odst. 1 písm. d) se na konci nahrazuje čárka středníkem a připojuje tento text:
„při tvorbě cen kalkulačním porovnáním údaje ze stejného období o rentabilitě porovnatelného výrobku a průměrné rentabilitě oboru, popřípadě skupiny nebo organizace, a to v závislosti na způsobu diferenciace sazeb používaných v organizaci pro tvorbu cen,“.
87.
§ 89 odst. 1 písm. g) a h) znějí:
„g)
zdůvodnění navrhované výše ceny; je-li cena vytvořena podle § 24, 25, § 26 odst. 2 písm. a) nebo závazným způsobem tvorby cen podle § 12 odst. 4, postačí označení použitého způsobu; navrhuje-li se uplatnění podmínek realizace podle § 28 až 30, je nutno zdůvodnit i jejich vliv na výši ceny; je-li cena vytvořena podle § 26a, uvádějí se údaje o zahraničních cenách a rozhodujících parametrech výrobků, z nichž byly cenové relace odvozeny; ve všech případech se uvádí i předpokládaný objem výroby (dovozu),
h)
názvy hlavních odběratelů a jejich stanoviska k návrhu ceny, a je-li tak stanoveno rozhodnutím příslušného cenového úřadu, též stanovisko gestora,“.
88.
§ 89 odst. 1 písm. i) a j) znějí:
„i)
rozhodnutí a údaje, na jejichž základě se navrhuje cenové zvýhodnění podle § 32, 34, 36, 36a a 38 a cenové znevýhodnění podle § 33, dále podklady prokazující úsporu (záměnu) materiálů nebo mezd podle § 23 odst. 8 včetně průkazu o účasti odběratele, jakož i vyjádření odborně příslušného orgánu nebo organizace podle § 11 odst. 6,
j)
propočet efektivnosti použití nového výrobku podle § 27a, který současně slouží jako průkaz o výši přínosu vznikajícího odběrateli při použití nového výrobku podle § 32 a 34,“.
89.
§ 90 včetně nadpisu zní:
㤠90
Náležitosti návrhu maloobchodní ceny tuzemského spotřebního výrobku
(1)
Návrh maloobchodní ceny tuzemského spotřebního výrobku, předkládaný spolu s návrhem velkoobchodní ceny, obsahuje
a)
dodací podmínky, jsou-li odlišné při dodávkách za maloobchodní cenu,
b)
zdůvodnění výběru jiného porovnatelného výrobku, než který byl zvolen pro návrh velkoobchodní ceny podle § 63 odst. 5,
c)
kalkulaci maloobchodní ceny nového a porovnatelného výrobku (popř. základní a zvýhodněné), tj. velkoobchodní cenu, z toho cenu nebo náklady pořízení spotřebitelského obalu pokud se započítává, odbytovou přirážku z velkoobchodní ceny pokud se započítává, daň z obratu, obchodní cenu, obchodní srážku, popřípadě cenový rozdíl,
d)
označení způsobu tvorby maloobchodní ceny; navrhuje-li se uplatnění podmínek realizace podle § 28 až 30, též zdůvodnění výše cenového rozdílu,
e)
stanovisko gestora v oblasti maloobchodních cen, je-li určen a není totožný s organizací, která cenu stanoví.
(2)
Návrh maloobchodní ceny spotřebního výrobku předkládaný samostatně obsahuje též náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. a), b), i) a k).
(3)
Je-li pro tvorbu maloobchodních cen stanoven závazný způsob tvorby, který nevyžaduje sestavení cenové kalkulace, obsahuje cenový návrh místo údajů podle odstavce 1 písm. b) a c) příslušný propočet maloobchodní ceny. Při tvorbě maloobchodních cen podle § 63 odst. 1 písm. a) bod 6 se v návrhu maloobchodní ceny neuvádějí údaje podle odstavce 1 o porovnatelném výrobku.“.
90.
§ 91 včetně nadpisu zní:
㤠91
Náležitosti návrhu cen dovážených výrobků
(1)
Návrhy velkoobchodních cen dovážených výrobků, pro které platí jednotnost podle § 53 odst. 2 písm. a), obsahují náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. a) až c) a podle písm. k), jejichž rozsah určí příslušný cenový úřad; není-li určen, mohou jej dohodnout s organizací zahraničního obchodu odběratelské organizace; dále obsahují údaj o množství dovozu a cenovou kalkulaci, která vychází z kupní ceny nového výrobku a údajů o jeho zahraniční ceně fco čs. hranice a obchodní přirážce. Jestliže návrh velkoobchodní ceny předkládá tuzemský odběratel, uvádí jen údaje o kupní ceně.
(2)
Návrhy velkoobchodních cen dovážených výrobků, pro které platí jednotnost podle § 53 odst. 2 písm. b), obsahují kromě náležitostí podle odstavce 1 též náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. d), g) a h).
(3)
Návrhy maloobchodních cen dovážených výrobků tvořených podle § 63 odst. 2 obsahují náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. a), b), i) a k), dále kalkulaci maloobchodní ceny nového a porovnatelného výrobku podle položek uvedených v § 63 odst. 2 písm. b), velkoobchodní cenu a kalkulaci maloobchodní ceny porovnatelného výrobku podle § 90 odst. 1 písm. c), porovnává-li se s tuzemským výrobkem, označení zda jde o dovoz pro obohacení nebo doplnění trhu a stanovisko gestora v oblasti maloobchodních cen. Součástí podkladů pro návrh maloobchodní ceny výrobků z dovozu je kalkulace kupní ceny v členění podle oborového kalkulačního vzorce, kterou předkládá organizace zahraničního obchodu organizaci zpracovávající cenový návrh.“.
91.
V § 92 odst. 1 písm. a) se na konci připojuje tento text:
„u souhrnu výrobků, provozních jednotek a provozních souborů se jejich složení charakterizuje slovně při dodržení systému třídění podle § 57 odst. 3.“.
92.
V § 92 odst. 1 písm. b) se za slova „s cenou porovnatelného výrobku“ vkládají slova „nebo se stanoveným konečným cenovým limitem,“.
93.
V § 93 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje odstavec 2, který zní:
„(2)
Návrhy na ceny ostatních výzkumných a vývojových prací obsahují náležitosti podle odstavce 1 písm. b), c) a e).“.
94.
§ 94 odst. 2 včetně poznámky č. 84 zní:
„(2)
Za hlavního odběratele se považují
a)
organizace, které budou odebírat výrobek pro výrobní spotřebu nebo investice v rozhodujícím množství, popřípadě jejich generální ředitelství, jde-li o organizace jedné VHJ,
b)
organizace zahraničního obchodu, předpokládá-li se vývoz nového výrobku,84)
c)
obchodní organizace, která má působnost stanovit maloobchodní cenu,
d)
obchodní organizace, pokud je jediným odběratelem, který bude dodávat výrobek za maloobchodní cenu, ale nemá působnost ji stanovit,
e)
nákupní a zásobovací organizace, pokud nebudou výrobek odebírat v nepatrném množství, s výjimkou případů, kdy jsou součástí dodavatelské VHJ nebo VHJ, s níž se návrh projednává podle písmena a),
f)
příslušné ústřední orgány, jde-li o výrobky dodávané organizacím řízeným ministerstvy stavebnictví, lesního a vodního hospodářství a dopravy a dále zemědělství a výživy, nejde-li o organizace jedné VHJ; návrh ceny se pak nezasílá jejich organizacím,
g)
poslední odběratelé (např. investoři) nebo další organizace, které určí příslušný cenový úřad, popřípadě ústřední orgány, kdy tak po dohodě s nimi příslušný cenový úřad stanoví.
Jestliže v jednotlivých případech přicházejí v úvahu všichni odběratelé podle písmena a) až g), je zpracovatel cenového návrhu povinen jej projednat nejvíce se čtyřmi, a to: s organizací [ústředním orgánem podle písmena f)] odebírající rozhodující množství výrobku určeného pro výrobní spotřebu nebo investice, s organizací zahraničního obchodu, která bude výrobek vyvážet, s obchodní organizací pověřenou stanovením maloobchodní ceny, předpokládá-li se prodej výrobku též za maloobchodní cenu, a s ministerstvem stavebnictví ČSR nebo ministerstvem stavebnictví SSR, jde-li o výrobek určený též pro bytovou nebo občanskou výstavbu. Jestliže je výrobek určen jen pro výrobní spotřebu, projednává se cenový návrh pouze se dvěma hlavními odběrateli. Při výběru hlavních odběratelů přihlíží zpracovatel návrhu k tomu, aby byli zastoupeni odběratelé z obou republik.
84)
Pokyn FMZO a FCÚ č. P-2/80, o zajištění spolupráce OZO při tvorbě cen (Cenový věstník částka 35/1980).“.
95.
V § 95 odst. 5 se vypouštějí ustanovení označená písmeny c), d) a e).
96.
V § 98 odst. 5 se na konci připojuje tato věta:
„Cena, pro kterou neplatí povinnost stanovit ji cenovým výměrem, je stanovena dnem zápisu do evidence.“.
97.
§ 99 se doplňuje odstavcem 5, který zní:
„(5)
Stejný postup platí, nedojde-li při projednání konečných cenových limitů k dohodě o jejich výši.“.
98.
§ 100 odst. 1 zní:
„(1)
Odbytové ceny a velkoobchodní ceny s daní z obratu stanoví organizace, které za ně výrobky dodávají, bez projednání s odběratelem. Obchodní ceny stanoví organizace, které za ně výrobky dodávají, popřípadě obchodní organizace, jestliže předem dohodne s dodavatelskými organizacemi, že je bude stanovovat. Za stanovení obchodní ceny se považuje i její uvedení ve faktuře s podmínkou, že před fakturací byla projednána mezi dodavatelem a odběratelem v rámci cenového řízení.“.
99.
§ 100 se doplňuje odstavci 4 až 6 včetně poznámky č. 85, které znějí:
„(4)
Návrh velkoobchodní ceny vytvořené některým ze způsobů podle § 24, 25 a § 26 odst. 2 písm. a) a stanovované pověřenou organizací obsahuje pouze náležitosti uvedené v § 89 odst. 1 písm. a) a b), výpočet velkoobchodní ceny podle použitého způsobu tvorby cen, a navrhuje-li se uplatnění podmínek realizace, též náležitosti uvedené v písmenu g) a i). Jestliže zpracovatel cenového návrhu ani odběratel nenavrhují uplatnění podmínek realizace nebo jestliže odběratel nenamítá nesprávný výpočet ceny do 15 dnů po obdržení návrhu, nezasílá odběratel stanovisko k návrhu ceny a pověřená organizace stanoví cenu podle svého návrhu po uplynutí lhůty pro případné vyjádření odběratele.
(5)
Nestandardní výrobky a práce průmyslové povahy, jejichž dodávku podle požadavku odběratele uskutečňuje výrobní organizace ihned nebo nejdéle do 30 dnů, lze fakturovat za prozatímní velkoobchodní cenu podle § 5 odst. 2 písm. a), a to bez souhlasu příslušného cenového úřadu. Rozsah náležitostí návrhu velkoobchodní ceny přizpůsobí dodavatel konkrétním podmínkám dodávky. Velkoobchodní cenu stanoví dodávající organizace nejdéle do 30 dnů ode dne fakturace za prozatímní cenu, přičemž za projednání a odsouhlasení ceny odběratelem se považuje i úhrada fakturované ceny, proti níž odběratel nevznesl námitky.
(6)
Náležitosti návrhů cenových limitů, jejich předkládání a projednání, registraci a evidenci cenových limitů upravuje zvláštní rozhodnutí.85)
85)
Pokyn FCÚ, ČCÚ, SCÚ, FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR č. P-3/78 z 15. listopadu 1978, o tvorbě cenových limitů (Cenový věstník částka 51-52/1978).“.
100.
§ 100a včetně poznámek č. 72 a 73 se vypouští.
101.
§ 102 odst. 3 zní:
„(3)
Přirážky a srážky za odchylky od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek v oblasti velkoobchodních cen, přirážky a slevy podle § 30 a odbytové přirážky a srážky se zaokrouhlují samostatně podle stupnice pro ostatní druhy cen. V případech tvorby odbytových cen podle § 45 odst. 5 u dovážených výrobků se však odbytové přirážky zaokrouhlují na dvě desetinná místa a podle stupnice pro ostatní druhy cen se zaokrouhluje až odbytová cena. Samostatně se nezaokrouhlují rovněž přirážky a srážky za odchylky od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek v oblasti maloobchodních cen, jsou-li stanoveny procentní sazbou.“.
102.
V § 102 se za odstavec 4 vkládá odstavec 5, který zní:
„(5)
Podle stupnice pro maloobchodní ceny se zaokrouhlují též velkoobchodní ceny s daní z obratu a ceny podle § 3 odst. 4, s výjimkou cen geologických a geodetických výkonů, které se zaokrouhlují podle stupnice pro ostatní druhy cen. Podle stupnice pro maloobchodní ceny se naopak nemusí zaokrouhlovat maloobchodní ceny výrobků zařazených do doprodeje, jestliže jiný způsob zaokrouhlování vyplývá ze stanoveného snížení cen, skupinování výrobků apod.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
103.
§ 109 odst. 1 zní:
„(1)
U výrobků dodávaných pro tuzemskou investiční výstavbu je povinen provést odběratelskou kontrolu cen investor a u poddodávek i první odběratel.“.
104.
V § 110 odst. 1 se slova „obecně platnými metodickými pokyny pro kontrolní činnost44)“ nahrazují slovy „zvláštními předpisy pro kontrolní činnost43) a 44)“.
105.
§ 112 odst. 1 písm. f) zní:
„f)
účtování ve faktuře nebo ve splátkovém listě při dodávkách pro investiční výstavbu většího množství výrobků než bylo skutečně dodáno a dále účtování většího množství výrobků než je uvedeno v dohodě o odbytových nákladech, popřípadě ve schváleném odbytovém rozpočtu, není-li nezbytnost tohoto většího dodaného množství písemně potvrzena odběratelem.“.
106.
V § 112 odst. 1 písm. ch) se slova „částky přesahující cenu odpovídající cenovým předpisům“ nahrazují slovy „neoprávněně získaných prostředků podle písmena b) až d),“.
107.
V § 112 odst. 3 se na konci připojuje tato věta:
„Dnem neoprávněného získání prostředků na základě celkové faktury je den jejího zúčtování na investičním účtě investora u financující banky.“.
108.
V § 113 odst. 4 se na konci připojuje tato věta:
„Toto ustanovení se nevztahuje na případy, kdy kontrola byla zahájena ve lhůtě splatnosti pro provedení dodatkového odvodu neoprávněně získaných prostředků, které organizace sama zjistila před zahájením kontroly a předložila o tom kontrolnímu orgánu průkazný písemný doklad.“.
109.
V § 114 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova včetně poznámky č. 86:
„s výjimkou organizací, které dodatkový odvod neprovádějí.86)
86)
§ 2 odst. 6 zákona č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“.
110.
§ 114 se doplňuje odstavcem 5, který zní:
„(5)
Při dodávkách pro investiční výstavbu podléhají dodatkovému odvodu neoprávněně získané prostředky na základě celkové faktury za dodávky pro provozní soubor nebo stavební objekt. Dodatkovému odvodu podléhají i prostředky neoprávněně získané již při jednotlivých dodávkách pro provozní soubor nebo stavební objekt na základě splátkových listů za tříleté období. V těchto případech se od dodatkového odvodu odečítají částky, které byly nebo budou s odběratelem vypořádány v následující splátce nebo v celkové faktuře, nebude-li další splátka.“.
111.
§ 117 odst. 5 písm. a) zní:
„a)
způsoby tvorby cen dovážených výrobků a zařazení výrobků do skupin cenové regulace dovozu ve spolupráci s cenovými úřady republik,“.
112.
§ 118 odst. 6 se doplňuje ustanovením označeným písmenem c), které zní:
„c)
mohou rozhodnout po dohodě s příslušným národním výborem, že tyto organizace stanoví velkoobchodní ceny, jsou-li vytvořeny některým ze způsobů tvorby uvedených v § 24 až 26 a maloobchodní ceny tvořené z těchto velkoobchodních cen způsobem uvedeným v § 63 odst. 1 písm. a) bod 6, nebo ceny objemově nevýznamných výrobků.“.
113.
§ 121 odst. 2 písm. b) zní:
„b)
návrhy na stanovení úrovně cen a jejich změn u dovážených výrobků podle § 52 a účastní se jejich projednávání,“.
114.
V § 122 odst. 2 se vypouštějí písmena c) a d).
115.
§ 125 odst. 2 zní:
„(2)
Správa federálních hmotných reserv se zúčastní zařazování dovážených výrobků, evidovaných jako federální hmotné rezervy, do skupin cenové regulace dovozu.“.
116.
V § 126 odst. 3 písm. b) se na konci připojují tato slova včetně poznámky č. 87:
„a dále výrobků vyráběných podle norem schválených podle státního nebo resortního plánu standardizace,87)
87)
Výměr FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. 017/79 ze dne 15. října 1979, o uplatnění limitů velkoobchodních cen pro výrobky a výkony dodávané podle nových technických norem (Cenový věstník částka 46/1979).“.
117.
§ 126 odst. 4 zní:
„(4)
Ministerstva rozhodují o technické zastaralosti výrobků, které dodávají jim podřízené organizace, s výjimkou případů, kdy o technické zastaralosti rozhoduje federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvo výstavby a techniky SSR.“.
118.
V § 126 odst. 9 část věty za středníkem zní:
„schvalují návrhy na věcný a finanční rozsah doprodejů včetně snížených cen, pokud jejich stanovením nepověří jimi řízená generální ředitelství obchodních organizací, popřípadě přímo řízené organizace nebo podřízené odbytové organizace.“.
119.
§ 127 odst. 3 písm. b) zní:
„b)
stanoví ceny přepravních výkonů a služeb v oboru 932 - nákladní doprava, jde-li o městskou kolejovou dopravu, místní vodní dopravu, potrubní dopravu v rámci kraje, jinou mechanizovanou dopravu (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále v oboru 951 - osobní doprava, jde-li o místní vodní dopravu a přepravní výkony skupiny 951 7 (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále stanoví ceny vstupného na kulturní produkce, s výjimkou vstupného do kin.“.
120.
§ 127 odst. 4 písm. b) zní:
„b)
stanoví ceny přepravních výkonů a služeb v oboru 932 - nákladní doprava, jde-li o městskou kolejovou dopravu, místní vodní dopravu, potrubní dopravu v rámci kraje, jinou mechanizovanou dopravu (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále v oboru 951 - osobní doprava, jde-li o místní vodní dopravu a přepravní výkony skupiny 951 7 (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále stanoví ceny vstupného na kulturní produkce, s výjimkou vstupného do kin.“.
121.
V § 127 odst. 6 se na konci připojuje tento text:
„Krajské národní výbory mají též působnost podle § 126 odst. 9 s tím, že u výrobků prodávaných souběžně v organizacích státního obchodu a spotřebních družstev zabezpečují opatření pro doprodeje v dohodě s ústředními (vrcholnými) orgány těchto organizací. Tuto působnost nemohou přenést na organizace ani na národní výbory nižšího stupně.“.
122.
V § 128 odst. 1 se na konci připojuje tento text:
„Svazy výrobních družstev mají též působnost podle § 126 odst. 9 s tím, že u výrobků prodávaných souběžně v organizacích státního obchodu a spotřebních družstev zabezpečují opatření pro doprodeje v dohodě s ústředními (vrcholnými) orgány těchto organizací. Tuto působnost nemohou přenést na podřízené organizace.“.
123.
§ 128 odst. 2 zní:
„(2)
Svazy spotřebních družstev kromě působnosti podle odstavce 1
a)
stanoví maloobchodní ceny výrobků v rozsahu pověření příslušným cenovým úřadem,
b)
předkládají Federálnímu cenovému úřadu návrhy obchodních srážek za výrobky prodávané převážně v jejich obchodní síti,
c)
zabezpečují u výrobků prodávaných souběžně s jinými organizacemi opatření pro doprodeje podle § 126 odst. 9 v dohodě s ústředními (vrcholnými) orgány těchto organizací, popřípadě krajskými národními výbory.“.
124.
V § 129 odst. 1 písm. c) se za slova „§ 48 odst. 4 písm. e)“ vkládají slova „a g)“.
125.
V § 129 odst. 1 písm. g) se vypouštějí slova „s výjimkou ústředně řízených cen podle § 52,“.
126.
V § 129 odst. 1 písm. h) se vypouštějí slova „současně s jejich zvýhodněnými velkoobchodními cenami“.
127.
V § 129 odst. 1 písm. i) se slova „náhradních dílů“ nahrazují slovy „dílů pro výrobní a náhradní spotřebu“.
128.
§ 129 odst. 1 písm. j) zní:
„j)
stanoví přirážky a srážky za odchylky od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek pro jednoho odběratele nebo na přechodnou dobu, s výjimkou přirážek podle § 41 odst. 5 až 7,“.
129.
V § 129 odst. 2 se za písmeno „e)“, vkládají slova „f) pokud jde o stanovení velkoobchodních cen za řešení úkolů podnikových plánů technického rozvoje a za ostatní výzkumné a vývojové práce, dále v písm.“.
130.
§ 129 odst. 3 zní:
„(3)
Generální ředitelství obchodních organizací mají působnost podle odstavce 1 písm. a), b), e), k) až s) a dále stanoví snížené maloobchodní ceny výrobků zařazených do doprodeje na základě pověření příslušným ministerstvem.“.
131.
§ 129 odst. 4 zní:
„(4)
Generální ředitelství obchodních organizací mohou výjimečně přenést na podřízené organizace působnost uvedenou v odstavci 1 písm. e) a k), jde-li o působnost stanovit maloobchodní ceny u výrobků, které jsou určeny k prodeji zpravidla v rámci jednoho kraje, popřípadě ve vybraných prodejnách, a působnost stanovit snížené maloobchodní ceny výrobků zařazených do doprodeje.“.
132.
V § 129 se vypouští odstavec 5.
133.
V § 129 odst. 6 se na začátku první i druhé věty vypouští slovo „Výrobní“.
134.
V § 129 odst. 6 se na konci odstavce připojuje tento text:
„a působnost stanovit maloobchodní ceny nestandardních výrobků, s výjimkou zvýhodněných maloobchodních cen a cen, jejichž stanovení si vyhradí příslušný cenový úřad.“.
135.
V § 129 odst. 8 se v první větě vypouštějí slova „nebo b)“.
136.
§ 129 odst. 10 zní:
„(10)
Organizace zahraničního obchodu stanoví běžné kupní ceny a limity kupních cen podle § 46 a 50.“.
Čl. II
Přechodná a závěrečná ustanovení
(1)
Ustanovení o tvorbě cen a cenových limitů a o cenovém řízení platí pro návrhy cen podávané od účinnosti této vyhlášky.
(2)
Dodatkové odvody, které nebyly v případech podle § 112 odst. 1 písm. f) a ch) dosud uloženy, se ukládají podle této vyhlášky.
(3)
Odchylky povolené podle § 43 písm. d) bod 2 příslušným ústředním orgánem před účinností této vyhlášky, pozbývají platnost dnem 30. června 1981, pokud jím nebudou do tohoto dne se souhlasem příslušného cenového úřadu potvrzeny.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1981.
Ministr pověřený řízením
Federálního cenového úřadu:
Doc. Sabolčík DrSc. v. r.
Předseda Slovenského cenového úřadu:
Doc. Ing. Zervan CSc. v. r.
Předseda Českého cenového úřadu:
Ing. Habart v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 166/1980 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 166/1980 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 162/1976 Sb., o správních poplatcích
Vyhlášeno 18. 12. 1980, datum účinnosti 1. 1. 1981, částka 42/1980
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 162/1976 Sb., o správních poplatcích, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II k vyhlášce č. 166/1980 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 1981
166
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky
ze dne 18. listopadu 1980,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 162/1976 Sb., o správních poplatcích
Federální ministerstvo financí, ministerstvo financí České socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 17 odst. 1 zákona č. 105/1951 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 138/1960 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 162/1976 Sb., o správních poplatcích, se mění a doplňuje takto:
V sazebnících I a II se provádějí změny a doplňky uvedené v příloze, která je součástí této vyhlášky.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1981.
Ministr financí Československé socialistické
republiky:
Ing. Lér CSc. v. r.
Ministr financí Slovenské socialistické republiky:
Ing. Mišeje v. r.
Ministr financí České socialistické republiky:
Ing. Tlapák v. r.
Příloha k vyhlášce č. 166/1980 Sb.
Změny a doplňky Sazebníku I
Oddíl A
Všeobecná správa
1.
V položce 1 písmeno c) se doplňuje odrážka, jejíž text zní:
„- orgány celní správy pro organizace zahraničního obchodu| Kčs 20,-“.
---|---
2.
Osvobození bod 1 k položce 1 se doplňuje o písmeno c), které zní:
„c)
Československý Červený kříž.“.
3.
Poznámky k položce 8 se doplňují o bod 3, který zní:
„3.
Poplatek podle této položky vybírají i orgány celní správy za celní řízení prováděné mimo celní prostor.“.
4.
Položka 9 zní:
„Podání žádosti:
\\- o zrušení práva užívat byt nebo část bytu (ve smyslu § 37 zák. č. 41/1964 Sb.) ve prospěch vlastníka rodinného domku nebo uživatele bytu| Kčs 60,-
---|---
(Ustanovení se použije obdobně u žádostí o uvolnění nebytových prostor ve prospěch vlastníka nebo uživatele rodinného domku)
\\- o souhlas k užívání bytu nebo jeho části k jiným účelům než bytovým| Kčs 50,-
---|---
\\- u Úřadu pro vynálezy a objevy| Kčs 50,-
---|---
\\- o vydání cestovního dokladu| Kčs 10,- až 50,-
---|---
\\- o urychlené vydání cestovního dokladu (do 96 hodin) za účelem služební cesty| Kčs 10,- až 400,-
---|---
\\- cizinky, která uzavřela manželství s československým státním občanem o vyslovení souhlasu s nabytím československého státního občanství| Kčs 50,-
---|---
\\- o provedení registrace k výcviku řidičů silničních motorových vozidel| Kčs 50,-
---|---
Osvobození:
Osvobození uvedené u položky 1 sazebníku I pod č. 3 platí zde obdobně.
Poznámka:
Úřad pro vynálezy a objevy nevybere poplatek podle této položky, je-li žádaný úkol zpoplatňován podle položek sazebníku II oddíl B nebo položky 1 a položky 3 sazebníku I.“
5.
Položka 11 zní:
„Povolení k vycestování do ciziny| Kčs 20,- až 400,-“.
---|---
6.
V bodě 1 a v bodě 2 Osvobození k položce 11 se vypouští slovo „vydání“.
7.
V bodě 2 Osvobození k položce 11 se vypouštějí slova:
„s výjimkou případů uvedených v položce 9 písmene b) sazebníku I.“.
8.
Položka 12 zní:
„Prodloužení nebo rozšíření platnosti cestovního dokladu a provedení změn v cestovním dokladu| Kčs 5,- až 50,-“.
---|---
9.
V Osvobození k položce 12 se vypouštějí slova „nebo výjezdní doložky“.
10.
Zmocnění k položce 12 zní:
„Správní orgán může od vybrání poplatku upustit zejména v případech, kdy cesta nemohla být nastoupena ve stanovené lhůtě bez zavinění poplatníka.“.
11.
V položce 14 a v Osvobození k této položce se slovo „hraniční“ nahrazuje slovem „pohraniční“.
12.
Poznámky k položce 14 včetně názvu „Poznámky“ se ruší.
13.
Název „Poznámka“ k položce 17 se mění na „Poznámky“ a dosavadní znění poznámky se označuje jako bod 1 a vkládá se bod 2, který zní:
„2.
Byl-li již vybrán poplatek podle položky 11 za povolení k vycestování za účelem vystěhování, vyměří správní orgán poplatek podle této položky jen ve výši rozdílu mezi sazbami stanovenými podle položky 17 a položky 11.“.
14.
Osvobození k položce 24 zní:
„Od poplatku vybíraného podle písmena a) této položky jsou osvobozeni příslušníci ozbrojených sborů v činné službě, Lidových milic, členové pomocné stráže VB a pomocníci Pohraniční stráže.“.
15.
Osvobození k položce 25 zní:
„Od poplatku vybíraného za vydání povolení k nákupu krátké zbraně jsou osvobozeni příslušníci ozbrojených sborů v činné službě, Lidových milic, členové pomocné stráže VB a pomocníci Pohraniční stráže.“.
Oddíl C
Výstavba
16.
Položka 27 zní:
„Vydání stavebního povolení:
a) u bytové výstavby včetně rodinných domků, nástaveb, přístaveb a stavebních úprav těchto objektů| Kčs 100,-
---|---
b) u bytové jednotky plnící doplňkovou funkci nebytového objektu| Kčs 200,-
---|---
c)
u objektů individuální rekreace (rekreační domky, zahradní domky, chaty) včetně jejich přístaveb a nástaveb a stavebních úprav těchto objektů
1. jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2| Kčs 200,-
---|---
2. jejichž zastavěná plocha přesahuje 16 m2| Kčs 400,-
---|---
3. jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a jsou umístěny (jsou součástí) v zahrádkářské osadě| Kčs 100,-
---|---
d) u garáží (za každou garáž bez ohledu na počet stavebníků, a to i v případě, jedná-li se o souvislou stavbu garáží)| Kčs 200,-
---|---
e) u drobných staveb (pokud je vydáváno stavební povolení), jsou-li stavebníky občané| Kčs 200,-
---|---
f)
u nebytové výstavby, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, drobných staveb majících doplňkovou funkci k hlavnímu objektu, jsou-li stavebníky organizace, při rozpočtovém nákladu:
do 1,5 mil. Kčs včetně| Kčs 500,-
---|---
nad 1,5 mil. Kčs do 3 mil. Kčs včetně| Kčs 1000,-
nad 3 mil. Kčs do 10 mil. Kčs včetně| Kčs 2000,-
nad 10 mil. Kčs do 100 mil. Kčs včetně| Kčs 3000,-
nad 100 mil. Kčs| Kčs 5000,-
g) u staveb dočasných objektů zařízení staveniště, je-li vydáno samostatné stavební povolení za každé vydané stavební povolení | Kčs 200,- až 400,-
---|---
Osvobození:
1.
Od poplatku jsou osvobozena bytová družstva, pokud se jedná o stavby uvedené pod písmenem a) a drážní podniky, pokud jde o stavby uvedené pod písmenem f) a g), jejichž povolování je upraveno předpisy o drahách.
2.
Od poplatků jsou osvobozeny:
-
stavby, jejichž povolování je upraveno zvláštními předpisy vodního hospodářství, pozemních komunikací, elektrizačními, plynárenskými (a jiných produktovodech), dále předpisy o civilním letectví a předpisy o telekomunikacích,
-
vydání povolení stavebních úřadů týkajících se sadových úprav,
-
vydání stavebních povolení týkajících se výstavby hřišť a sportovišť.
Zmocnění:
1.
Je-li vystaveno stavební povolení k menším stavebním úpravám (např. zřízení příček, dveřních otvorů apod.), může správní orgán snížit poplatek až na jednu čtvrtinu sazby.
2.
Je-li stavební povolení vydáno na podkladě výjimky ze stavebního omezení z chráněného území a ze stavební uzávěry nebo výjimky z ochranného pásma, může správní orgán zvýšit poplatek až na čtyřnásobek sazby.
3.
U drobných staveb (s výjimkou garáží), jsou-li stavebníky občané, může správní orgán s přihlédnutím k rozsahu nebo účelu stavby zvýšit poplatek až na dvojnásobek sazby.
Poznámky:
1.
Poplatek podle této položky se vybere za vydání stavebního povolení podle zákona o územním plánování a stavebním řádu (zák. č. 50/1976 Sb.) a předpisů jej provádějících a podle zákona č. 51/1964 Sb., o drahách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb., a předpisů jej provádějících.
2.
Za místní šetření a kolaudační řízení ve věci výstavby budov se poplatek nevybírá s výjimkou:
-
výstavby, u které je kolaudační rozhodnutí vydáno po lhůtě stanovené ve stavebním povolení,
-
staveb, užívaných bez stavebního povolení, u kterých je kolaudační řízení provedeno dodatečně,
-
opakovaného místního šetření, které bylo vinou stavebníka přerušeno,
-
kolaudačních rozhodnutí, vydávaných postupně na dokončené objekty rozsáhlé stavby (sídliště, závody), na něž bylo vydáno jedno stavební povolení,
-
objektů individuální rekreace,
-
rodinných domků, postavených mimo soustředěnou výstavbu.
3.
Za vydání stavebního povolení ke stavbě garáže vybere se vždy poplatek podle písmena d), bez ohledu na to, jsou-li stavebníky občané nebo organizace.
4.
Zahrnuje-li stavební povolení stavbu více samostatných objektů, vybere se pouze jeden poplatek a to v nejvyšší sazbě, která je stanovena pro některý z objektů uvedených ve stavebním povolení.
5.
Objekty hotelových a ubytovacích zařízení a objekty kolektivní rekreace posuzují se jako nebytová výstavba.
6.
Dojde-li po vydání stavebního povolení ke zjištění, že základ poplatku neodpovídá rozpočtovému nákladu, upraví dodatečně stavební úřad sazbu poplatku při podání žádostí o kolaudaci stavby.
7.
Drobnou stavbou ve smyslu ustanovení položky 27 písmeno e) se rozumí každý stavební objekt neuvedený pod ostatními ustanoveními této položky, pokud je vydáváno stavební povolení.“.
17.
Položka 28 se doplňuje poznámkou, která zní:
„Při vydání povolení na změnu užívání stavby spojeného s vydáním stavebního povolení na přestavbu nebo stavební úpravu této stavby se vybere poplatek podle položky 27 i podle položky 28.“.
18.
V položce 30 písmeno d) se v první odrážce slova „stavební bytová družstva“ nahrazují slovy „socialistická organizace“.
19.
V položce 30 písmeno d) ve druhé odrážce a v Osvobození k této položce se vypouští slova „Akce Z“.
20.
Osvobození k položce 30 se označuje jako bod 1 a připojuje se bod 2, který zní:
„2.
Poplatek za vydání povolení občanům k provádění prací na projektové dokumentaci jejich stavby, popř. stavby jejich příbuzných v řadě přímé (manžel, rodiče, děti a vnuci), se vybere ve výši 50 % stanovené sazby. Ve stejné výši se vybere poplatek v případě použití opakovaného projektu.“.
21.
Poznámka k položce 30 se označuje jako bod 1 a připojuje se bod 2, který zní:
„2.
Zahrnuje-li povolení občanům k provádění prací na projektové dokumentaci stavby, projekci více samostatných objektů, vybere se pouze jeden poplatek, a to v nejvyšší sazbě, která je stanovena pro některý z objektů uvedených v povolení.“.
Oddíl D
Provoz a doprava
22.
Položka 37 zní:
„Za vydání povolení k provozování:
a)
silniční dopravy osob nebo nákladů1) pro československého nebo zahraničního provozovatele silniční dopravy:
1\\. k provedení jedné přepravy| Kčs 50,- až 2 000,-
---|---
2\\. k provedení více přeprav nebo na určité časové období | Kčs 200,- až 10 000,-
3\\. na hraničních přechodech k provedení jedné přepravy| Kčs 100,- až 4 000,-
b) vnitrostátního zasílatelství2)| Kčs 200,- až 2 000,-“
---|---
23.
Osvobození k položce 37 zní:
„1.
Od poplatku vybíraného podle písmena a) této položky jsou osvobozeny přepravy osob na pracoviště při lesních a zemědělských pracích, a to včetně přeprav více než 6 osob v ložném prostoru motorového vozidla určeného pro nákladní dopravu, nepravidelná přeprava osob při zajišťování brigádnických prací a nepravidelná přeprava osob a tělovýchovného inventáře, je-li tím zajišťováno plnění plánu rozvoje tělovýchovy a sportu.
2.
Od poplatku podle písmena a) této položky jsou osvobozena povolení k provozování městské hromadné dopravy a povolení k provozování taxislužby organizacemi řízenými národními výbory.“.
24.
Ve Zmocnění pod bodem 1 k položce 37 se text „§ 95 vyhlášky č. 55/1967 Sb.“, nahrazuje textem „§ 136 až 151 vyhlášky č. 123/1976 Sb.“.
25.
Zmocnění pod bodem 2 k položce 37 zní:
„2.
Správní orgán může na základě vzájemnosti od vybrání poplatku upustit nebo poplatek snížit. V odůvodněných případech, zejména z hlediska zabezpečení zásad přepravní politiky, dodržení zásad vzájemnosti apod., lze horní hranici poplatků, uvedených v této položce pod písmenem a) bod 1 a bod 3, zvýšit až do výše dvojnásobku.“.
26.
V položce 37 se za „Zmocnění“ vkládají „Poznámky“, které zní:
„1.
Podle písmena a) této položky se vybere poplatek i za vydání povolení k provozování přepravy více než 6 osob v ložném prostoru motorového vozidla určeného pro nákladní dopravu.
2.
Za přezkoumání technické způsobilosti nákladního automobilu k přepravě více než 6 osob v ložném prostoru s provedením záznamu do dokladů se vybere poplatek podle položky 35 písmeno b).“.
27.
Položka 38 se ruší.
28.
Zmocnění bod 1 k položce 39 zní:
„1.
Správní orgán může poplatek vybíraný podle písmena c) této položky snížit nebo od jeho vybírání upustit na základě vzájemnosti.“.
29.
Položka 45 se doplňuje o „Osvobození“, které zní:
„Od poplatku podle položky 45–50 je osvobozena Československá plavba labsko-oderská, n. p., Děčín a Československá plavba dunajská, n. p., Bratislava.“.
30.
Za položku 50 se vkládá Položka 50 A, která zní:
„Za vydání nebo prodloužení mezinárodního osvědčení pro rekreační plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti k vedení rekreačních plavidel Kčs 20,–“.
Oddíl E
Civilní letectví
31.
V úvodní větě položky 51 se doplňují slova „Za vydání nebo prodloužení“.
32.
Zmocnění k položce 51 zní:
„Správní orgán může poplatek vybíraný podle této položky snížit nebo od jeho vybírání upustit na základě vzájemnosti.“.
33.
Položka 52 se doplňuje o „Osvobození“, které zní:
„Od poplatku podle položek 52-57 jsou osvobozeny Československé aerolinie a Slovair.“.
34.
Položka 57 zní
„Za vydání, uznání nebo za žádost o prodloužení platnosti osvědčení letové způsobilosti (nostrifikace) vydané zahraničním leteckým úřadem| Kčs 400,-
---|---
-
u sériových letadel se vzletovou hmotností
a) nad 1000 kg| sazba Kčs 400,- se zvyšuje za každých dalších 1000 kg o Kčs 150,-
---|---
b) nad 5700 kg| za každých dalších 1000 kg o Kčs 80,-“.
---|---
Oddíl F
Zemědělství
35.
Položka 58 zní:
„Za vydání nebo prodloužení platnosti loveckého lístku:
a) ročního| Kčs 50,-
---|---
b) tříročního| Kčs 120,-
c) ročního pro cizince| Kčs 400,-
d) měsíčního pro cizince| Kčs 200,-“.
36.
Osvobození pod písmenem b) k položce 58 zní:
„b)
pro lesníky a myslivce z povolání, kteří jsou v době vydání loveckého lístku v pracovním poměru k organizaci, jejímž úkolem je řízení, výzkum, provoz nebo dozor nad prováděním myslivosti anebo výchova myslivců za podmínky, že mají v náplni své pracovní činnosti aktivní provádění myslivosti, kontrolu provozu myslivosti anebo výuku myslivosti. Žadatel musí předložit potvrzení organizace o úkolech organizace a o právech a povinnostech, jimiž je pověřen na úseku myslivosti. Toto osvobození se nevztahuje na vydání loveckého lístku žadatelům-důchodcům;“.
Oddíl H
Finanční správa, obchodní činnost
37.
V názvu oddílu H se doplňují za slovo „Finanční“ slova „a celní“.
38.
Položka 63 písmeno a) zní:
„Vydání povolení k neobchodnímu vývozu věcí 3 % až 500 % nejméně však Kčs 20,–“.
39.
V položce 63 se za písmeno c) vkládají písmena d) a e), která znějí:
„d) Prodloužení platnosti celního dokladu| Kčs 10,- až 100,-
---|---
e) Ověření obchodních dokladů pro zahraniční orgány| Kčs 10,- až 100,-“.
---|---
40.
Osvobození k položce 63 se označuje jako bod 1 a připojuje se bod 2, který zní:
„2.
Od poplatku vybíraného podle písmena a) a písmena b) této položky je osvobozen Československý Červený kříž, jedná-li se o neobchodní vývoz věcí v rámci jeho činnosti.“.
41.
Zmocnění k položce 63 zní:
„Správní orgán může poplatek vybíraný podle této položky snížit nebo od jeho vybírání upustit na základě vzájemnosti. Z důvodu obecného zájmu může správní orgán poplatek stanovit až ve výši dvojnásobku horní hranice sazby, popř. poplatek snížit nebo od jeho vybrání upustit.“.
42.
Bod 1 poznámek k položce 63 zní:
„1.
V kterých případech je třeba povolení k neobchodnímu vývozu, stanoví vyhláška č. 59/1980 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí.“.
43.
Za položku 63 se vkládá Položka 63 A, která zní:
„Vydání oprávnění k dovozu, vývozu a průvozu radiových stanic| Kčs 120,-
---|---
Poznámka:
Za vydání oprávnění čs. zastupitelským úřadem se poplatek vybere ve výši 40 % stanovené sazby.“.
44.
Položka 67 zní:
„Za podání žádosti o vydání nebo prodloužení povolení
\\- ke zřízení obchodního zastupitelství zahraničním osobám3)| Kčs 1000,- až 10 000,-
---|---
\\- k zahraničně obchodní činnosti| Kčs 1000,- až 10 000,-
---|---
\\- k poskytování zahraničně hospodářských služeb | Kčs 1000,- až 10 000,-“.
---|---
Změny a doplňky Sazebníku II
Oddíl A
Konzulární poplatky
45.
Zmocnění pro celý oddíl zní:
„Federální ministerstvo zahraničních věcí a československé zastupitelské úřady mohou poplatky jimi vybírané snížit nebo od vybrání upustit z důvodu vzájemnosti nebo z důvodu obecného zájmu.“.
46.
V položce 3 se slova „bez ohledu na počet zbraní“ nahrazují slovy „za každou dováženou či prováženou zbraň“.
47.
V Osvobození k položce 3 se na konci připojuje tato věta:
„Od poplatku jsou dále osvobozeni cizí státní příslušníci, kteří se zúčastní mezinárodních akcí plánovaných ÚV ČSTV ve sportovní střelbě.“.
48.
V položce 9 písmeno a) se sazba „Kčs 20,–“ nahrazuje sazbou „Kčs 30,–“.
49.
Za položku 10 se vkládá Položka 10 A, která zní:
„Za vystavení a doručení matričního dokladu| Kčs 20,- až 500,-“.
---|---
50.
Za položku 11 se vkládá Položka 11 A, která zní:
„Za vystavení a doručení archivní rešerše| Kčs 20,- až 2000,-“.
---|---
51.
Oddíl C zní:
„Oddíl C
Státní měrová služba
Zmocnění k celému oddílu
1.
Orgán státní měrové služby (státní metrologie) může zvýšit poplatek až na dvojnásobek základní sazby v případech, kdy o úřední ověření bylo žádáno opožděně, nebo doba platnosti úředního ověření předkládaného měřidla uplynula a měřidlo bylo používáno v provozu, nebo měřidlo nebylo způsobilé úředního ověření z důvodu zanedbání povinné péče uživatelem měřidla.
2.
Orgán státní měrové služby může poplatek zvýšit podle obtížnosti zkoušky až na dvojnásobek základní sazby, pokud požadovaný rozsah zkoušky přesahuje rozsah stanovený příslušným metrologickým předpisem.
OVĚŘOVÁNÍ VYBRANÝCH PROVOZNÍCH MĚŘIDEL
Délka
Položka 23:
Ověření:
a) délkových měřidel na střižní zboží| Kčs 5,-
---|---
b) měřičských pásem určených pro přesná měření
---
| \\- pro měřící délku do 30 m| Kčs 200,-
| \\- nad 30 m| sazba Kčs 200,- se zvyšuje o Kčs 50,- za každých i započatých 10 m
c) měřících zařízení odvalovacích a skládacích
---
| pro metrové a plošné textilie| Kčs 250,-
| \\- přídavných zařízení| Kčs 100,-
d) taxametrů u osobních a nákladních vozidel taxislužby| Kčs 100,-
---|---
e) počítadel kilometrů u nájemných vozidel půjčoven automobilů| Kčs 100,-
---|---
Zmocnění:
Ověřuje-li orgán státní měrové služby na jednom vozidle taxametr i počitadlo kilometrů, zvýší sazbu poplatku stanovenou podle písmena e) této položky o 50 %.
Plošný obsah
Položka 24:
Ověření stroje na měření plochy usní| Kčs 240,-
---|---
Hmotnost
Položka 25:
Ověření:
a) obchodních závaží a závaží speciálních| Kčs 2,- až 10,-
---|---
b) mostových vah pro silniční vozidla| Kčs 200,- až 1000,-
---|---
c) mostových vah pro kolejová vozidla| Kčs 400,- až 1000,-
---|---
d) vah pro zjišťování hmotnosti na nápravu u kolejových vozidel| Kčs 600,-
---|---
e) vah běžných (3. třídy) používaných v obchodním styku, vah kojeneckých a zdravotnických| Kčs 10,- až 300,-
---|---
f) vah přesných (2. třídy)| Kčs 30,-
---|---
g) vah jemných (1. třídy)| Kčs 300,-
---|---
h) vah určených ke kontrole dávkovacích balicích a třídicích zařízení| Kčs 10,- až 300,-
---|---
ch) obilních zkoušečů| Kčs 50,- až 80,-
---|---
i) vah na počítání kusů a zjišťování vlastností látek| Kčs 40,-
---|---
j) vah s automatickou činností pro vážení obilovin v obchodním styku| Kčs 100,- až 300,-
---|---
Mechanický pohyb
Položka 26:
Ověření silničního radarového rychloměru| Kčs 400,-
---|---
Síla, mechanické zkoušky materiálu
Položka 27:
Ověření:
a) zkušebních trhacích strojů a lisů| Kčs 250,- až 600,-
---|---
b) zkušebních kyvadlových kladiv pro zkoušky vrubové a rázové houževnatosti materiálů| Kčs 500,-
---|---
c) zkušebních strojů na dlouhodobé zkoušky tečení materiálu| Kčs 300,-
---|---
Zmocnění:
Ověřuje-li orgán státní měrové služby univerzální stroj v tahu i v tlaku, může zvýšit poplatek podle písmena a) této položky až o 50 % horní hranice sazby.
Objem, průtok
Položka 28:
Ověření:
a) odměrných nádob na kapaliny| Kčs 5,-
---|---
b) skleněných nádob určených k výčepu hotových nápojů|
\\- jednotlivě| Kčs 5,-
\\- hromadně| Kčs 0,50
c) odměrného laboratorního skla| Kčs 20,- až 50,-
d) přepravních sudů používaných jako měřidel objemu|
\\- do 220 l| Kčs 5,- až 8,-
\\- nad 220 l| sazba se zvyšuje za každých i započatých 100 l o Kčs 5,-
e) přepravních tanků pro kapaliny používaných jako měřidla objemu|
\\- do 3000 l| Kčs 300,-
\\- nad 3000 l| sazba Kčs 300,- se zvyšuje o Kčs 30,- za každých i započatých 1000 l
f) nádrží na ropu používaných jako měřidlo objemu pro mezinárodní styk| Kčs 3000,-
g) objemových dávkovacích měřidel na kapaliny| Kčs 30,- až 60,-
h) butyrometrů| Kčs 20,-
ch) kontrolních objemových lihových měřidel| Kčs 500,-
i) průtokových měřidel na kapaliny, pohonné hmoty a poživatiny používaných v obchodním styku| Kčs 40,- až 100,-
j) vodoměrů|
\\- pro studenou vodu| Kčs,- 5,- až 50,-
\\- pro teplou vodu| Kčs 10,- až 60,-
\\- bubnových| Kčs 40,-
k) plynoměrů| Kčs 20,- až 300,-
l) plynoměrů s otáčivými písty a rychlostních| Kčs 100,- až 300,-
m) plynoměrů laboratorních| Kčs 80,-
n) přístrojů určených k přepočtu stavových veličin plynu pro měření v obchodním styku| Kčs 300,-
Teplota, teplo
Položka 29:
Ověření:
a) lékařských a zvěrolékařských teploměrů|
---|---
\\- jednotlivě| Kčs 3,- až
\\- hromadně| Kčs 0,50
b) mechanických měřičů tepla| Kčs 10,- až 500,-
Elektrické a magnetické veličiny
Položka 30:
Ověření:
a) elektroměrů na střídavý proud pro přímé měření spotřeby elektrické energie v maloodběru| Kčs 40,- až 150,-
---|---
b) elektroměrů na střídavý proud pro přímé a nepřímé měření spotřeby elektrické energie ve velkoodběru a elektroměrů s grafickým záznamem nebo měřičem maxima| Kčs 300,-
c) měřicích transformátorů proudu a napětí ve spojení s elektroměry|
| \\- s primárním rozsahem do 500 A nebo do 25 000 V, třídy přesnosti 0,5 a 1| Kčs 100,-
| \\- nad 500 A| sazba Kčs 100,- se zvyšuje o Kčs 15,- za každých i započatých 100 A
| \\- nad 25 000 V| sazba Kčs 100,- se zvyšuje o Kčs 10,- za každých i započatých 1000 V
d) Epsteinových přístrojů pro měření magnetických vlastností plechů pro elektrotechniku určených k průkazním zkouškám| Kčs 800,-
e) měřících sestav pro měření magnetů určených k průkazním zkouškám| | Kčs 1000,-
Hustota
Položka 31:
Ověření laboratorních hustoměrů, lihoměrů, cukroměrů a moštoměrů| Kčs 150,-
---|---
OVĚŘOVÁNÍ HLAVNÍCH PODNIKOVÝCH ETALONŮ
Délka
Položka 32:
Ověření:
a) etalonových čárkových měřítek| Kčs 50,- až 2000,-
---|---
b) etalonových metrů pro kontrolu délkových měřidel na střižní zboží| Kčs 200,-
c) délkových měřidel pro kontrolu délky ložení u skládacích měřicích přístrojů pro textilie| Kčs 150,-
d) etalonových metrů pro geodézii| Kčs 200,-
e) etalonových měřičských pásem|
\\- do 30 m| Kčs 300,-
\\- nad 30 m| sazba Kčs 300,- se zvyšuje za každých i započatých 10 m o 70,- Kčs
f) etalonových koncových měrek| Kčs 20,- až 1200,-
g) trnů pro kontrolu obilních sít| Kčs 25,-
Plošný obsah
Položka 33:
Ověření etalonových archů plošného obsahu| Kčs 150,-
---|---
Rovinný úhel
Položka 34:
Ověření optických polygonů, goniometrů, autokolimátorů používaných s optickými polygony, přístrojů na zkoušení úhlových dělení, optických dělících hlav a zkoušečů libel| Kčs 100,- až 2000,-
---|---
Hmotnost
Položka 35:
Ověření:
a) etalonových závaží a etalonových vah všech tříd přesnosti| Kčs 20,- až 200,-
---|---
b) zatěžovacích závaží| Kčs 20,- až 150,-
c) závažových vozů železničních| Kčs 500,-
d) rohových vozíků| Kčs 100,-
Čas, frekvence
Položka 36:
Ověření:
a) etalonových zařízení pro kontrolu stopek| Kčs 100,- až 1000,-
---|---
b) etalonů otáček| Kčs 100,-
c) etalonážního zařízení ke kontrole otáčkoměrů| Kčs 400,-
Mechanický pohyb
Položka 37:
Ověření etalonových
\\- snímačů mechanického kmitání| Kčs 250,-
---|---
\\- vibrometrů| Kčs 350,-
\\- vibrátorů| Kčs 400,-
Síla, mechanické zkoušky materiálu
Položka 38:
a)
Ověření etalonových
\\- siloměrů| Kčs 120,- až 1000,-
---|---
\\- tvrdoměrných destiček Rockwell A, B, C, N, T, Vickers a Brinell| Kčs 50,-
\\- vnikacích těles Rockwell C, N a Vickers| Kčs 170,-
b) Ověření měrek Vickers a Brinell| Kčs 100,- až 400,-
---|---
Objem, průtok
Položka 39:
a)| Ověření etalonových odměrných nádob kovových a etalonových odměrných skleněných baněk| Kčs 150,-
---|---|---
| \\- byret a pipet| Kčs 100,-
| \\- plynoměrů| Kčs 300,- až 600,-
| \\- průtokoměrů| Kčs 50,- až 500,-
b) Ověření krychloměrů nebo stanic pro ověřování vodoměrů a objemových průtočných měřidel| Kčs 500,-
---|---
c) Vyměřování stupnice| Kčs 50,- až 500,-
---|---
Zmocnění:
Orgán státní měrové služby zvýší sazbu stanovenou pod písmenem b) této položky o 10,– Kčs za ověření každých i započatých 100 l.
Tlak
Položka 40:
a)
Ověření etalonových tlakoměrů
\\- pístových| Kčs 500,-
---|---
\\- deformačních| Kčs 50,- až 150,-
\\- kapalinových| Kčs 200,-
b)
Ověření etalonových
\\- mikromanometrů kapalinových a zvonových| Kčs 200,-
---|---
\\- barometrů| Kčs 300,-
\\- kompresních vakuometrů| Kčs 200,-
Teplota, teplo
Položka 41:
Ověření:
a) etalonových skleněných teploměrů| Kčs 200,- až 300,-
---|---
b) etalonových platinových odporových teploměrů| Kčs 1000,-
c) etalonových termočlánků| Kčs 700,-
d) etalonových jasových pyrometrů| Kčs 300,-
e) teplotních žárovek| Kčs 1000,-
Elektrické a magnetické veličiny
Položka 42:
a)
Ověření
\\- etalonových elektroměrů| Kčs 400,-
---|---
\\- měřicího zařízení pro ověřování elektroměrů| Kčs 350,-
b) Ověření měřicího zařízení pro ověřování měřících transformátorů| Kčs 200,- až 1500,-
---|---
c) Ověření měřicích transformátorů| Kčs 200,- až 5000,-
---|---
d) Ověření etalonových výchylkových a číslicových voltmetrů, ampérmetrů a wattmetrů| Kčs 100,- až 1500,-
---|---
e) Ověření Westonových článků| Kčs 300,-
---|---
Položka 43:
Ověření:
a) etalonových laboratorních kompenzátorů| Kčs 1000,-
---|---
b) etalonových laboratorních odporových můstků| Kčs 800,- až 1200,-
c) etalonového odporu| | Kčs 150,- až 400,-
d) etalonu| |
| \\- kapacity| Kčs 70,- až 1000,-
| \\- indukčnosti| Kčs 75,- až 170,-
| \\- magnetického indukčního toku pro stejnoměrná magnetická měření| Kčs 550,-
| \\- magnetických indukcí pro stejnoměrná magnetická měření| Kčs 600,-
e) etalonových vzorků| |
| \\- pro kontrolu Epsteinových přístrojů| Kčs 550,-
| \\- magneticky tvrdých materiálů| Kčs 800,-
f) etalonových napěťových a proudových zdrojů| Kčs 2000,-
g) etalonových komparátorů elektrického napětí, proudu a výkonu| Kčs 2000,-
Hustota
Položka 44:
Ověření etalonových hustoměrů a hustoměrů všech technických principů s hodnotou dílku menší než 0,2 kg.m-3| Kčs 450,-
---|---
Viskozita
Položka 45:
Ověření:
\\- etalonových kapilárních viskozimetrů Ubbelohde| Kčs 1500,-
---|---
\\- referenčního materiálu pro viskozitu| Kčs 100,- až 500,-
Světelné veličiny
Položka 46:
Ověření etalonové žárovky
\\- na světelný tok| Kčs 600,-
---|---
\\- svítivost| Kčs 600,-
\\- na barevnou teplotu| Kčs 600,-
Veličiny ionizujícího záření
Položka 47:
Ověření sekundárních
\\- etalonových zářičů radionukleidů| Kčs 100,- až 5000,-
---|---
\\- etalonů záření X s přesností větší než ± 0,7 %| Kčs 100,- až 5000,-
OSTATNÍ SPRÁVNÍ ÚKONY STÁTNÍ MĚROVÉ SLUŽBY
Položka 48:
Úřední zkoušky a ověření typu (popř. schválení vzorku) měřidla nebo povolení dovozu měřidla| Kčs 200,- až 5000,-
---|---
Položka 49:
Povolení úředního ověření měřidla v cizině| Kčs 200,-
---|---
Položka 50:
Úřední zkoušky a ověření měřidla nepodléhajícího povinnému úřednímu ověřování| Kčs 50,- až 5000,-
---|---
Položka 51:
Úřední ověřování čs. analytického normálu| Kčs 50,- až 200,-
---|---
Položka 52:
Vydání metrologických posudků a expertíz| Kčs 400,- až 10 000,-“
---|---
1)
Zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasilatelství.
2)
Zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasilatelství.
3)
§ 3 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím. |
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 168/1980 Sb. | Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 168/1980 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky o změně vládního nařízení č. 92/1958 Sb., kterým se provádí zákon č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly
Vyhlášeno 22. 12. 1980, datum účinnosti 22. 12. 1980, částka 43/1980
* Čl. I - Ustanovení § 28 vládního nařízení č. 92/1958 Sb., kterým se provádí zákon č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly, se zrušuje.
* Čl. II
Aktuální znění od 22. 12. 1980
168
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 9. prosince 1980
o změně vládního nařízení č. 92/1958 Sb., kterým se provádí zákon č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 13 zákona č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly:
Čl. I
Ustanovení § 28 vládního nařízení č. 92/1958 Sb., kterým se provádí zákon č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly, se zrušuje.
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Dr. Štrougal v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 172/1980 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 172/1980 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 160/1976 Sb., o finanční a úvěrové pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě
Vyhlášeno 22. 12. 1980, datum účinnosti 1. 1. 1981, částka 43/1980
* Čl. I - Vyhláška č. 160/1976 Sb., o finanční a úvěrové pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1981
172
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé
ze dne 28. listopadu 1980,
kterou se mění vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 160/1976 Sb., o finanční a úvěrové pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě
Federální ministerstvo financí podle § 391 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb. a doplněném zákonem č. 144/1975 Sb. a § 28 písm. d) a e) zákona č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního rozpočtu československé federace a o zásadách hospodaření s rozpočtovými prostředky státních rozpočtů federace a republik, ministerstvo financí České socialistické republiky podle § 39 odst. 2 zákona České národní rady č. 60/1971 Sb., o pravidlech státního rozpočtu České socialistické republiky a o hospodaření s rozpočtovými prostředky, ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona Slovenské národní rady č. 32/1971 Sb., o pravidlech státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky a o hospodaření s rozpočtovými prostředky, a předseda Státní banky československé podle § 7 odst. 5 písm. a), b) a d) zákona č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé, stanoví:
Čl. I
Vyhláška č. 160/1976 Sb., o finanční a úvěrové pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, se mění takto:
1.
§ 11, 12 a 13 včetně nadpisů zní:
㤠11
Jednorázový příspěvek socialistických organizací stavebním bytovým družstvům
(1)
Socialistické organizace1) poskytnou při výstavbě družstevních bytů určených státním plánem ke stabilizaci a náboru pracovních sil (dále jen „stabilizační výstavba“) stavebnímu bytovému družstvu (dále jen „družstvo“) k úhradě nákladů vznikajících mu v souvislosti s výstavbou těchto bytů a při hospodaření s nimi jednorázový příspěvek ve výši 3000 Kčs za každý byt určený pro jejich pracovníky. Povinnost k úhradě tohoto příspěvku vzniká dnem uzavření smlouvy o spolupráci při přidělování družstevních bytů určených ke stabilizaci a náboru pracovních sil2) mezi organizací a družstvem.
(2)
Jednorázové příspěvky hradí státní hospodářské organizace a organizace zahraničního obchodu v rámci ostatního použití zisku, rozpočtové organizace v rámci schváleného rozpočtu,3) příspěvkové organizace z příspěvku na provoz poskytnutého jim z příslušného rozpočtu.4)
(3)
Jednorázové příspěvky podle odstavce 1, jakož i stabilizační příspěvky podle § 12 odst. 1 se vztahují na stabilizační výstavbu zahajovanou po 1. lednu 1981.
§ 12
Stabilizační příspěvky na složení členských podílů do družstev pracovníkům socialistických organizací
(1)
Na složení členských podílů do družstev mohou poskytovat vybrané socialistické organizace (dále jen „vybrané organizace“) svým pracovníkům na počet bytů stanovený v rámci stabilizační výstavby (dále jen „prioritní byt“) stabilizační příspěvky (dále jen „příspěvek“). Příspěvky je možno poskytovat buď do výše plného (100 %) minimálního členského podílu (§ 7 odst. 1) nebo do výše 75 % nebo 50 % minimálního členského podílu podle stupně priority organizace nebo skupiny pracovníků této organizace v jejím rámci.
(2)
Výběr organizací a plánovaný počet prioritních bytů pro tyto organizace stanoví v rámci rozpisu státního plánu jejich nadřízené ústřední orgány. Tyto ústřední orgány stanoví rovněž prioritní skupiny pracovníků, jimž je možno příspěvky poskytovat. Výběr organizací i prioritních skupin pracovníků provedou ústřední orgány v dohodě s příslušnými odborovými orgány.
(3)
Do výše plného minimálního členského podílu mohou příspěvky prioritním skupinám pracovníků poskytovat vybrané organizace pro těžbu paliv, rud a nerudných surovin pod zemí (včetně výstavby, rekonstrukce a geologického průzkumu).
(4)
Do výše 75 % minimálního členského podílu mohou příspěvky prioritním skupinám pracovníků poskytovat vybrané organizace pro povrchovou těžbu uhlí (včetně výstavby, rekonstrukce a geologického průzkumu), pro výstavbu a provoz jaderných elektráren, pro výstavbu a rekonstrukce dálkových sítí,5) nebezpečné výroby,6) základní provozní činnosti v železniční dopravě,7) organizace zajišťující výstavbu vládou Československé socialistické republiky jmenovitě stanovených staveb (ze závazně stanovených),8) jakož i ostatních staveb v Praze, Bratislavě a okresech Ústí nad Labem, Teplice, Most, Chomutov a Česká Lípa (dále jen „severočeská průmyslová aglomerace“).
(5)
Do výše 50 % minimálního členského podílu mohou příspěvky prioritním skupinám pracovníků poskytovat
a)
vybrané organizace pro těžbu živic a zemního plynu (včetně výstavby a geologického průzkumu), pro výstavbu podzemních zásobníků plynu, pro úpravu uhlí, pro výrobu cementu a vápna, vybrané organizace s horkými provozy v koksovnách, plynárnách, výrobě karbidu vápníku a v hutnictví, včetně strojírenské metalurgie a sklářského hutnictví (pece, válcovny za tepla, slévárny, kovárny těžkých výkovků s ohřevem), jakož i vybrané organizace zajišťující výroby stanovené státními cílovými programy, a to za podmínky, že je dosahována směnnost dělníků alespoň 1,5 nebo je prokázáno konkrétním závazným programem její dosažení nejpozději do konce roku 1985,
b)
vybrané organizace s vysoce efektivní vývozní produkcí9) strojírenského, dřevozpracujícího, lehkého, zdravotnického a farmaceutického průmyslu a organizace zajišťující výstavbu dalších důležitých, vládou Československé socialistické republiky jmenovitě určených staveb (ze závazně stanovených),
c)
zemědělské organizace pouze ošetřovatelům skotu,
d)
v Praze, Bratislavě, severočeské průmyslové aglomeraci a v místech s výrazně ztíženými pracovními a životními podmínkami stanovenými vládami republik
-
organizace veřejné automobilové a městské hromadné dopravy a vodní přepravy uhlí,
-
další vybrané organizace s dlouhodobě mimořádně obtížnými podmínkami pro zabezpečování pracovních sil.10)
(6)
Pokud bude přidělen prioritní byt pracovníkovi nezařazenému do prioritní skupiny pracovníků, může mu vybraná organizace poskytnout příspěvek pouze do výše 50 % horní hranice stanovené pro prioritní skupinu.
(7)
Příspěvky mohou vybrané organizace poskytovat po předchozím souhlasu závodního výboru ROH11) pouze pracovníkům, kteří dosud neobdrželi nenávratnou finanční pomoc na složení členského podílu na byt v družstevní výstavbě nebo na pořízení, popřípadě modernizaci rodinného domku (bytu v osobním vlastnictví), nebo tuto pomoc vrátili.
(8)
Příspěvky poskytují vybrané organizace s podmínkou, že pracovník se zaváže u nich nepřetržitě setrvat v pracovním poměru a bude jako člen družstva užívat družstevní byt
a)
po dobu 15 let, jestliže příspěvek byl poskytnut podle odstavce 3,
b)
po dobu 12 let, jestliže příspěvek byl poskytnut podle odstavce 4,
c)
po dobu 10 let, jestliže příspěvek byl poskytnut podle odstavce 5 nebo odstavce 6, jakož i podle odstavce 3 nebo odstavce 4, avšak jen pracovníkovi, který ze zdravotních důvodů nemůže ve stanovené profesi pracovat déle než 10 let.
Doba stabilizačního závazku se počítá ode dne, kdy byla uzavřena smlouva o poskytnutí stabilizačního příspěvku.
(9)
Uvolní-li pracovník vybrané organizace, jemuž byl poskytnut příspěvek, prioritní byt ze stabilizační výstavby a jeho právo užívat tento byt zanikne, může tato organizace dalšímu pracovníkovi prioritní skupiny, jemuž družstvo na její návrh tento byt přidělí, poskytnout příspěvek do plné výše, popřípadě do výše 75 % nebo 50 % zůstatkové hodnoty minimálního členského podílu. Obdobně mohou vybrané organizace postupovat i v případě, kdy jejich pracovník (popř. bývalý pracovník) uvolní družstevní byt, jehož výstavba byla zahájena před 1. lednem 1981, pokud podle předpisů platných v době zahájení výstavby12) bylo možno na složení členského podílu poskytnout stabilizační půjčku. V tomto případě je možno poskytnout pracovníkovi prioritní skupiny příspěvek do částky odpovídající zůstatkové hodnotě (popř. její procentem stanovené části) minimálního členského podílu vypočteného podle předpisů platných v době zahájení výstavby družstevních bytů.
(10)
Příspěvek poskytuje vybraná organizace za podmínky, že se pracovník ve smlouvě zaváže jej vrátit v případě, že nedodrží některou z podmínek, za nichž byl příspěvek poskytnut. Organizace je povinna sledovat plnění podmínek smlouvy a v případě jejich porušení požadovat vrácení příspěvku. Vrácený příspěvek odvede organizace na zvláštní účet ministerstva financí [odst. 13 písm. a)].
(11)
Před uplynutím smluvené doby stabilizačního závazku se vrácení příspěvku nevyžaduje v případě, že pracovník v důsledku jím nezaviněného pracovního úrazu nebo v důsledku nemoci z povolání zemřel nebo se stal plně invalidním. V jiných zřetelehodných sociálních případech může organizace od vrácení příspěvku upustit v dohodě se závodním výborem ROH a jen se souhlasem bezprostředně nadřízeného orgánu.
(12)
V případě, že pracovník přejde v důsledku organizačních změn do jiné organizace, nepožaduje se vrácení příspěvku, jestliže se pracovník u organizace, do které přešel, dodatkem ke smlouvě zaváže nesplněnou dobu stabilizačního závazku u ní splnit a tento závazek splní; přejde-li pracovník do jiné organizace z důvodů veřejného zájmu, lze se souhlasem příslušného ústředního orgánu nadřízeného organizaci, která příspěvek poskytla, postupovat obdobně.
(13)
Při úhradě příspěvků postupují vybrané organizace takto:
a)
hospodářské a příspěvkové organizace poukáží příkazem k úhradě ze svého obratového účtu stabilizační příspěvek na složení členského podílu za své pracovníky ve stanovené výši ve prospěch účtu družstva. Současně s poukazem si odčerpají příkazem k inkasu stejnou částku ze zvláštního účtu příslušného ministerstva financí;13)
b)
rozpočtové organizace si stabilizační příspěvek na složení členského podílu za své pracovníky ve stanovené výši odčerpají příkazem k inkasu ze zvláštního účtu příslušného ministerstva financí uvedeného v písmenu a) ve prospěch svého účtu cizích prostředků (depozitního) a současně stejnou částku příkazem k úhradě poukáží z účtu cizích prostředků ve prospěch účtu družstva.
§ 13
Zálohování členských podílů
(1)
Při stabilizační výstavbě určené pro pracovníky z náboru, kteří nejsou před zahájením výstavby bytového domu ještě známi, složí za tyto pracovníky zálohově do družstva členské podíly
a)
organizace, které vytvářejí fond výstavby, z prostředků tohoto fondu,
b)
organizace, které fond výstavby nevytvářejí, z neinvestičních prostředků, a to
nejpozději do 30 dnů před plánovaným zahájením výstavby.
(2)
V případě nedostatku prostředků určených na financování investic může banka organizaci, která vytváří fond výstavby, poskytnout překlenovací investiční úvěr.
(3)
Družstvo je povinno zálohově složené prostředky na členské podíly vrátit organizaci nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy touto organizací určení pracovníci splatili členské podíly.“.
2.
§ 26 odst. 2 zní:
„(2)
Výjimky, popřípadě odchylky z § 12 odst. 3 až 5 může pro organizace řízené orgány federace, na návrh jejich nadřízeného ústředního orgánu, povolit federální ministerstvo financí. Pro organizace řízené orgány republik, může na návrh jejich nadřízeného ústředního orgánu (krajského národního výboru, Národního výboru hl. města Prahy, Národního výboru hl. města Slovenské socialistické republiky Bratislavy), povolit výjimku z těchto ustanovení ministerstvo financí příslušné republiky; pokud nejde o organizace řízené národními výbory, postupuje přitom v dohodě s federálním ministerstvem financí.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1981.
Ministr financí ČSSR:
Ing. Lér CSc. v. r.
Ministr financí SSR:
Ing. Mišeje v. r.
Ministr financí ČSR:
Ing. Tlapák v. r.
Předseda Státní banky československé:
Ing. Potáč v. r.
1)
Organizace uvedené v § 14 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.
2)
Směrnice Českého svazu bytových družstev č. 17/1977 Zpravodaje ČSBD.
Směrnice Slovenského svazu bytových družstev č. 1/1976 Věstníku SSBD.
3)
Příspěvek se poskytne z neinvestičních prostředků zahrnutých do odd. 45 § 09 - Ostatní výdaje na bytovou výstavbu, položka 5909 rozpočtové skladby.
4)
Pro družstevní, společenské a jiné organizace stanoví zdroj úhrady jednorázových příspěvků příslušné ústřední orgány zmocněné k úpravě jejich finančního hospodaření.
5)
Přenosové soustavy elektřiny, dálkových napáječů vody a tepla, magistrálních plynovodů a produktovodů a dálkových kabelových sítí spojů.
6)
Výroba a hromadné zpracování výbušnin, radioaktivních surovin, prokázaných chemických karcinogenů a zvlášť nebezpečných jedů.
7)
Sestavení a pohyb vlaku, včetně postavení vlakové cesty, údržba a obnova tratí.
8)
Stavby budou stanoveny v rámci 7. pětiletého plánu.
9)
Rozumí se tím organizace splňující tyto podmínky:
– podstatná část její produkce je určena pro vývoz za volné měny, event. za ekvivalentní dovozy surovin, přičemž vývoz do nesocialistických zemí činí nejméně 20 % (nebo nejméně 15 %, jestliže celkový vývoz dosahuje nejméně 30 %) z celkového odbytu,
– relace fco/VC u vývozu do nesocialistických zemí v podmínkách roku 1980 je vyšší než 150 % ve strojírenství a v průmyslu zpracování dřeva a vyšší než 130 % v lehkém průmyslu, zdravotnictví a farmaceutické výrobě,
– směnnost dělníků dosahuje alespoň 1,5 nebo je prokázáno konkrétním závazným programem její dosažení nejpozději do roku 1985.
10)
Vybrané zejména z organizací stanovených na základě usnesení vlády ČSSR č. 241/1976 pro opatření na podporu migrace pracovníků do Prahy, resp. č. 273/1978 o souboru opatření ke zlepšení realizace výstavby v Severočeském kraji a usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 184/1979 o souboru opatření na podporu migrace do hlavního města SSR Bratislavy.
11)
Příloha zákona č. 37/1959 Sb., o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí.
12)
Zejména vyhláška č. 191/1964 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě a výstavbě rodinných domků, a pozdější předpisy ministerstev zemědělství a výživy a lesního a vodního hospodářství, vydané na základě § 17 vyhlášky č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, a vyhláška č. 160/1976 Sb., o finanční a úvěrové pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě (ve znění dosavadního § 12).
13)
Prostředky k úhradě poukázaných stabilizačních příspěvků čerpají:
a) organizace řízené ústředními orgány čs. federace z účtu federálního ministerstva financí číslo 1935-35 020-001 „Příspěvky na členské podíly v družstevní stabilizační bytové výstavbě“, vedeného v ústředí Státní banky čs. v Praze,
b) organizace řízené ústředními orgány ČSR a národními výbory na území ČSR z účtu ministerstva financí ČSR číslo 1935-31 820-001 „Příspěvky na členské podíly v družstevní stabilizační bytové výstavbě“, vedeného v ústředí Státní banky čs. v Praze,
c) organizace řízené ústředními orgány SSR a národními výbory na území SSR z účtu ministerstva financí SSR číslo 1935-5327-002 „Příspěvky na členské podíly v družstevní stabilizační bytové výstavbě“, vedeného u Hlavního ústavu Státní banky čs. v Bratislavě. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 176/1980 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 176/1980 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných pětisetkorun ke 125. výročí úmrtí Ĺudovíta Štúra
Vyhlášeno 24. 12. 1980, datum účinnosti 19. 1. 1981, částka 44/1980
* § 1 - (1) U příležitosti 125. výročí úmrtí slovenského národního buditele Ľudovíta Štúra se vydávají pamětní stříbrné pětisetkoruny.
* § 2 - (1) Na líci pamětní stříbrné pětisetkoruny je uprostřed nahoře státní znak Československé socialistické republiky a pod ním ve čtyřech řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“ a označení hodnoty „500 Kčs“. Vlevo od státního znaku v úrov
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 19. ledna 1981.
Aktuální znění od 19. 1. 1981
176
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 21. listopadu 1980
o vydání pamětních stříbrných pětisetkorun ke 125. výročí úmrtí Ľudovíta Štúra
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
U příležitosti 125. výročí úmrtí slovenského národního buditele Ľudovíta Štúra se vydávají pamětní stříbrné pětisetkoruny.
(2)
Pamětní stříbrné pětisetkoruny se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost pětisetkoruny je 24 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr pětisetkoruny je 40 mm. Na její hraně je text „125 ROKOV OD SMRTI Ľ. ŠTÚRA“ provedený vlisem.
§ 2
(1)
Na líci pamětní stříbrné pětisetkoruny je uprostřed nahoře státní znak Československé socialistické republiky a pod ním ve čtyřech řádcích název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“ a označení hodnoty „500 Kčs“. Vlevo od státního znaku v úrovni jeho základny je stylizovaný lipový list.
(2)
Na rubu pamětní stříbrné pětisetkoruny je portrét Ľudovíta Štúra. Pod portrétem je ve třech řádcích jméno „ĽUDOVÍT ŠTÚR“ a letopočty „1856 1981“. Vlevo od portrétu v úrovni jeho základny je stylizovaný lipový list. Autorem návrhu na minci je národní umělec Ján Kulich, jehož jméno „KULICH“ je dole pod letopočty.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 19. ledna 1981.
Ministr:
Ing. Lér CSc. v. r.
101kB
119kB |
Zákon č. 181/1980 Sb. | Zákon č. 181/1980 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 154/1976 Sb. a zákona č. 62/1977 Sb.
Vyhlášeno 31. 12. 1980, datum účinnosti 1. 1. 1981, částka 45/1980
* Čl. I - Zákon č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 154/1976 Sb., a zákona č. 62/1977 Sb. (úplné znění č. 72/1977 Sb.) se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1981
181
ZÁKON
ze dne 16. prosince 1980,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 154/1976 Sb. a zákona č. 62/1977 Sb.
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 154/1976 Sb., a zákona č. 62/1977 Sb. (úplné znění č. 72/1977 Sb.) se mění a doplňuje takto:
1.
V § 2 odst. 1 úvodní věta zní:
„(1)
Odvod ze zisku provádějí
1.
generální ředitelství trustů a oborové podniky, k nimž je přidružen jeden nebo více národních podniků popřípadě účelových organizací (dále jen „generální ředitelství“), za celou výrobní hospodářskou jednotku s výjimkou generálních ředitelství v působnosti ústředních orgánů republik, která řídí i hospodářské organizace se sídlem na území druhé republiky, než je sídlo generálního ředitelství,
2.
generální ředitelství, která neprovádějí odvod ze zisku za celou výrobní hospodářskou jednotku, a dále jimi řízené hospodářské organizace a hospodářské organizace řízené přímo ústředními orgány a národními výbory, a to:“.
2.
V § 2 odst. 1 se vypouští ustanovení pod písmenem n).
3.
K § 4 odst. 1 se připojuje další věta, která zní:
„Provádí-li generální ředitelství odvod ze zisku za celou výrobní hospodářskou jednotku, platí pro stanovení základu odvodu ze zisku obdobně předchozí ustanovení tohoto odstavce s tím, že připočitatelné položky a odpočitatelné položky tvoří jejich úhrn za všechny organizace výrobní hospodářské jednotky.“.
4.
V § 7 odst. 1 písm. a) závěr věty za slovy „u generálních ředitelství,“ zní: „pokud jimi řízené organizace provádějí odvod ze zisku a většina z nich provádí odvod ze zisku podle této sazby nebo sazby uvedené pod písmenem e);“.
5.
V § 7 odst. 1 písm. e) se vypouštějí slova „a u státních hospodářských organizací civilního letectví“.
6.
V § 7 odst. 1 se doplňuje písmeno f), které zní:
„f)
generální ředitelství provádějící odvod ze zisku za celou výrobní hospodářskou jednotku činí tak sazbou příslušnou podle převážné činnosti celé výrobní hospodářské jednotky.“.
7.
§ 9 zní:
„Základem odvodu z jmění je jmění organizace nebo souhrn jmění generálního ředitelství a jím řízených organizací, jestliže generální ředitelství provádí odvod z jmění za celou výrobní hospodářskou jednotku (dále jen „jmění organizace“).“.
8.
V § 10 odst. 1 písm. a) se nahrazují slova „a fondu drobných podnikových investic“ slovy „a fondu rozvoje“.
9.
V § 10 odst. 1 se tečka za písmenem b) nahrazuje středníkem a doplňuje se ustanovení písmena c), které zní:
„c)
nerozdělený zisk.“.
10.
§ 14 odst. 2 zní:
„(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na organizace uvedené v § 7 odst. 1 písm. c) a d), na generální ředitelství provádějící za celou výrobní hospodářskou jednotku jen odvod ze zisku a na organizace neprovádějící odvod ze zisku.“.
11.
§ 17 zní:
„Odvod z odpisů základních prostředků do státního rozpočtu se stanoví ve státním rozpočtu absolutní částkou pro jednotlivé ústřední orgány v případech, že tvorba odpisů všech ústřednímu orgánu podřízených organizací je vyšší než objem odpisů, určený v působnosti příslušného ústředního orgánu k financování plánovaných investičních potřeb. Další podmínky odvodů z odpisů základních prostředků stanoví vláda Československé socialistické republiky.“.
12.
V § 26 odst. 4 se vypouští na konci odstavce tečka a doplňují se slova: „a v zájmu zjednodušení a racionalizace stanovit způsob placení pro generální ředitelství provádějící odvod ze zisku za celou výrobní hospodářskou jednotku odchylně od postupu stanoveného v odstavci 1.“.
13.
§ 33 odst. 2 písm. c) zní:
„c)
povolit na návrh příslušného ústředního orgánu, aby generální ředitelství provádělo odvod z jmění za celou výrobní hospodářskou jednotku, nebo povolit, aby organizace řízené generálním ředitelstvím prováděly odvod ze zisku samostatně. Ministerstvo financí České socialistické republiky nebo ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky může také povolit, aby generální ředitelství v působnosti ústředních orgánů republiky, které řídí i hospodářské organizace se sídlem na území druhé republiky, než je sídlo generálního ředitelství, provádělo odvod ze zisku, popřípadě odvod z jmění za celou výrobní hospodářskou jednotku; k vydání povolení v těchto případech je příslušné ministerstvo financí té republiky, v níž je sídlo generálního ředitelství, po dohodě s ministerstvem financí a příslušným ústředním orgánem republiky, na jejímž území není sídlo generálního ředitelství;“.
14.
§ 33 odst. 2 písm. g) zní:
„g)
snížit hospodářským organizacím odvod ze zisku k posílení vlastních finančních zdrojů na financování potřeb na základě vybilancování zdrojů a potřeb v plánu.“.
Čl. II
(1)
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1981.
(2)
Odvody podle tohoto zákona se vyměří poprvé za kalendářní rok 1981.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 184/1980 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 184/1980 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky na rok 1981
Vyhlášeno 31. 12. 1980, datum účinnosti 1. 1. 1981, částka 45/1980
* § 1 - Základným cieľom štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky na rok 1981 (ďalej len „štátny plán“) je zabezpečiť plynulý a proporcionálny rozvoj národného hospodárstva, predovšetkým zvyšovaním efektívnosti a kvality vš
* § 2 - (1) Hlavné úlohy štátneho plánu sú:
* § 3 - Vláda Slovenskej socialistickej republiky alebo na základe jej splnomocnenia podpredseda vlády Slovenskej socialistickej republiky a predseda Slovenskej plánovacej komisie
* § 4 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1981.
Aktuální znění od 1. 1. 1981
184
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 18. decembra 1980
o štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky na rok 1981
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
Základným cieľom štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky na rok 1981 (ďalej len „štátny plán“) je zabezpečiť plynulý a proporcionálny rozvoj národného hospodárstva, predovšetkým zvyšovaním efektívnosti a kvality všetkej práce a na tomto základe dosiahnuť ďalšie skvalitnenie úrovne uspokojovania hmotných a kultúrnych potrieb obyvateľstva a upevnenie jeho sociálnych istôt.
§ 2
(1)
Hlavné úlohy štátneho plánu sú:
a)
zvýšiť tvorbu národného dôchodku o 3,1 %, najmä rastom priemyselnej výroby o 3,3 %, stavebnej výroby o 3,4 % a poľnohospodárskej výroby o 4,1 %;
b)
uskutočňovať štrukturálne zmeny v priemysle, najmä rýchlejším rozvojom strojárskej výroby a lepším využívaním domácich surovinových zdrojov;
c)
zabezpečovať dodávky pre trhové fondy tak, aby sa postupne zlepšovala ich sortimentová skladba v súlade s požiadavkami obyvateľstva;
d)
dosiahnuť predstih rastu vývozu pred dovozom; pokračovať v prehlbovaní socialistickej ekonomickej integrácie s členskými štátmi Rady vzájomnej hospodárskej pomoci;
e)
uplatňovať maximálnu hospodárnosť v spotrebe surovín a materiálov, palív, energie a pohonných látok, usilovať sa o ich maximálne zhodnocovanie vo výrobe a utvárať všestranné podmienky na znižovanie energetickej a materiálovej náročnosti výroby;
f)
utvárať podmienky na dôslednejšie zvyšovanie kvality, technickej úrovne a prevádzkovej spoľahlivosti produkcie, na inováciu a zavádzanie nových žiadaných výrobkov; lepšie orientovať výskumnú a vývojovú základňu na riešenie rozhodujúcich úloh rozvoja národného hospodárstva a dôsledne uskutočňovať realizáciu vyriešených výskumných úloh;
g)
zamerať zdroje investícií v rozsahu zhruba 52 mld Kčs na dokončovanie stavieb, uvádzanie kapacít do prevádzky, na modernizáciu a rekonštrukciu vybraných základných prostriedkov a na zabezpečovanie spoločenských priorít;
h)
zvýšiť zamestnanosť v socialistickom sektore národného hospodárstva zhruba o 19 tis. osôb pri súčasnom raste odbornej a vzdelanostnej úrovne pracovníkov; dôslednejšie uskutočňovať odmeňovanie podľa výsledkov práce;
i)
zabezpečiť v súlade s možnosťami národného hospodárstva rozširovanie služieb poskytovaných obyvateľstvu a zlepšovanie podmienok bývania.
(2)
Pri realizácii úloh štátneho plánu je potrebné dôsledne uplatňovať prijaté opatrenia na zdokonaľovanie sústavy plánovitého riadenia národného hospodárstva po roku 1980.
§ 3
Vláda Slovenskej socialistickej republiky alebo na základe jej splnomocnenia podpredseda vlády Slovenskej socialistickej republiky a predseda Slovenskej plánovacej komisie
a)
môže v súvislosti s prípravou štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky na roky 1981 až 1985 vykonať úpravy štátneho plánu na rok 1981, i keď sa tým zmenia hlavné úlohy uvedené v § 2 ods. 1 písm. a),
b)
zabezpečí vyjadrenie hodnotových údajov štátneho plánu vo veľkoobchodných cenách platných od 1. januára 1981.
§ 4
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1981.
Šalgovič v. r.
Colotka v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 185/1980 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 185/1980 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnom rozpočte Slovenskej socialistickej republiky na rok 1981
Vyhlášeno 31. 12. 1980, datum účinnosti 1. 1. 1981, částka 45/1980
* § 1 - (1) Celkové príjmy štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „štátny rozpočet republiky“) sa určujú sumou 70 450 658 000 Kčs celkové výdavky štátneho rozpočtu republiky sa určujú sumou (príloha č. 1).70 450 658 000 Kčs (2) V štátnom
* § 2 - Vláda Slovenskej socialistickej republiky alebo na základe jej splnomocnenia minister financií zabezpečí vyjadrenie finančných údajov štátneho rozpočtu republiky určených týmto zákonom vo veľkoobchodných cenách platných k 1. januáru 1981; pritom zabezpečí
* § 3 - Vláda Slovenskej socialistickej republiky alebo na základe jej splnomocnenia minister financií môže premietnuť do štátneho rozpočtu republiky, ak sa tým nenaruší jeho vyrovnanosť, najmä zmeny štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva Slovenskej sociali
* § 4 - Zákon Slovenskej národnej rady č. 122/1971 Zb. o rozpočtovom určení výnosu odvodov, dôchodkovej dane a príspevku na sociálne zabezpečenie a o ich správe v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 148/1975 Zb. sa mení takto:
* § 5 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1981.
* Príloha č. 1 zákona SNR č. 185/1980 Zb.
* Príloha č. 2 zákona SNR č. 185/1980 Zb.
Aktuální znění od 1. 1. 1981
185
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 18. decembra 1980
o štátnom rozpočte Slovenskej socialistickej republiky na rok 1981
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
(1) Celkové príjmy štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „štátny rozpočet republiky“) sa určujú sumou | 70 450 658 000 Kčs
---|---
celkové výdavky štátneho rozpočtu republiky sa určujú sumou (príloha č. 1).| 70 450 658 000 Kčs
(2) V štátnom rozpočte republiky je obsiahnutý súhrnný finančný vzťah rozpočtov národných výborov k štátnemu rozpočtu republiky (dotácie zo štátneho rozpočtu republiky) vo výške| 9 202 500 000 Kčs
a účelové subvencie poskytované zo štátneho rozpočtu republiky do rozpočtov národných výborov vo výške
(príloha č. 2).| 9 663 100 000 Kčs
§ 2
Vláda Slovenskej socialistickej republiky alebo na základe jej splnomocnenia minister financií zabezpečí vyjadrenie finančných údajov štátneho rozpočtu republiky určených týmto zákonom vo veľkoobchodných cenách platných k 1. januáru 1981; pritom zabezpečí vyrovnanosť štátneho rozpočtu republiky a rozpočtov národných výborov.
§ 3
Vláda Slovenskej socialistickej republiky alebo na základe jej splnomocnenia minister financií môže premietnuť do štátneho rozpočtu republiky, ak sa tým nenaruší jeho vyrovnanosť, najmä zmeny štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky, organizačné a cenové zmeny, upraviť súhrnný finančný vzťah a účelové subvencie národným výborom, ak sa zmenia predpoklady, za ktorých boli tieto vzťahy k štátnemu rozpočtu republiky určené.
§ 4
Zákon Slovenskej národnej rady č. 122/1971 Zb. o rozpočtovom určení výnosu odvodov, dôchodkovej dane a príspevku na sociálne zabezpečenie a o ich správe v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 148/1975 Zb. sa mení takto:
Ustanovenie § 1 písm. c) znie:
„c)
výnos príspevku na sociálne zabezpečenie je príjmom štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky, a ak ide o príspevok na sociálne zabezpečenie od organizácií riadených národnými výbormi, ako aj od výrobných a spotrebných družstiev a ich riadiacich orgánov, príjmom rozpočtov národných výborov.“.
§ 5
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1981.
Šalgovič v. r.
Colotka v. r.
Príloha č. 1 zákona SNR č. 185/1980 Zb.
Celkový prehľad štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej relubliky na rok 1981
Príjmy| | v tis. Kčs
---|---|---
Príjmy zo socialistického hospodárstva| | 15 550 894
z toho: | z hospodárstva| 13 408 652|
| z vedy a techniky| 99 294|
| z peňažných a technických služieb| 1 097 821|
| zo spoločenských služieb a činností| 879 406|
| z obrany a bezpečnosti| 65 721|
Dane od obyvateľstva a poplatky| | 11 855 000
Ostatné príjmy| | 204 764
Dotácie a subvencie zo štátneho rozpočtu federácie| | 42 840 000
Spolu| | 70 450 658
Výdavky| v tis. Kčs
---|---
Hospodárstvo | 20 134 032
Veda a technika| 1 575 059
Peňažné a technické služby| 1 399 776
Spoločenské služby a činnosti pre obyvateľstvo| 25 880 859
Obrana a bezpečnosť| 1 544 000
Správa | 1 051 332
Súhrnný finančný vzťah a účelové subvencie národným výborom| 18 865 600
Spolu| 70 450 658
Príloha č. 2 zákona SNR č. 185/1980 Zb.
Súhrnný finančný vzťah (dotácie) a účelové subvencie národným výborom zo štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky na rok 1981
Kraj| Dotácie
(v tis. Kčs)| Účelové subvencie
(v tis. Kčs)
---|---|---
Národný výbor hlavného mesta Slovenskej socialistickej republiky Bratislavy| 781 200| 2 004 700
Západoslovenský krajský národný výbor
| 1 943 000 | 2 442 600
Stredoslovenský krajský národný výbor| 3 179 300 | 2 588 000
Východoslovenský krajský národný výbor
| 3 299 000 | 2 627 800
Spolu | 9 202 500 | 9 663 100 |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 38/1981 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 38/1981 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k 20. výročí prvního letu člověka do vesmíru
Vyhlášeno 16. 4. 1981, datum účinnosti 28. 4. 1981, částka 8/1981
* § 1 - (1) U příležitosti 20. výročí prvního letu člověka do vesmíru se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
* § 2 - (1) Na líci pamětní stříbrné stokoruny je uprostřed státní znak Československé socialistické republiky a pod ním v jednom řádku označení hodnoty „100 Kčs“. V opise do kruhu zleva je název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“.
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 28. dubna 1981.
Aktuální znění od 28. 4. 1981
38
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 4. března 1981
o vydání pamětních stříbrných stokorun k 20. výročí prvního letu člověka do vesmíru
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
U příležitosti 20. výročí prvního letu člověka do vesmíru se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
(2)
Pamětní stříbrné stokoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hmotnost stokoruny je 9 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 29 mm, její hrana je vroubkovaná.
§ 2
(1)
Na líci pamětní stříbrné stokoruny je uprostřed státní znak Československé socialistické republiky a pod ním v jednom řádku označení hodnoty „100 Kčs“. V opise do kruhu zleva je název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“.
(2)
Na rubu u pamětní stříbrné stokoruny je hlava kosmonauta v přilbě, vlevo od ní je stylizované naznačení rakety a její oběžné dráhy. V opise dolní poloviny rubové strany pamětní stříbrné stokoruny je text „ČLOVĚK V KOSMU“ a letopočty „1961 • 1981“. Autorem návrhu na minci je akademický sochař Jiří Věneček, jehož značka „V“ je umístěna uprostřed pod kosmonautovou přilbou.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 28. dubna 1981.
Ministr:
Ing. Lér CSc. v. r.
81kB
82kB |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 39/1981 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 39/1981 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k 100. výročí narození Otakara Španiela
Vyhlášeno 16. 4. 1981, datum účinnosti 30. 6. 1981, částka 8/1981
* § 1 - (1) U příležitosti 100. výročí narození českého sochaře a medailéra Otakara Španiela se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
* § 2 - (1) Na líci pamětní stříbrné stokoruny je uprostřed státní znak Československé socialistické republiky a pod ním ve dvou řádcích je označení hodnoty „100 Kčs“. Po stranách čísla „100“ jsou lipové ratolístky. V opise do kruhu zleva je název státu „ČESKOSLOV
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. června 1981.
Aktuální znění od 30. 6. 1981
39
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 4. března 1981
o vydání pamětních stříbrných stokorun k 100. výročí narození Otakara Španiela
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
U příležitosti 100. výročí narození českého sochaře a medailéra Otakara Španiela se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
(2)
Pamětní stříbrné stokoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hmotnost stokoruny je 9 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 29 mm, její hrana je vroubkovaná.
§ 2
(1)
Na líci pamětní stříbrné stokoruny je uprostřed státní znak Československé socialistické republiky a pod ním ve dvou řádcích je označení hodnoty „100 Kčs“. Po stranách čísla „100“ jsou lipové ratolístky. V opise do kruhu zleva je název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“.
(2)
Na rubu pamětní stříbrné stokoruny je portrét O. Španiela v levém profilu. Vpravo pod portrétem je faksimile jeho podpisu „O. Španiel“, uprostřed pod portrétem jsou letopočty „1881-1981“. Autorem návrhu na minci je zasloužilý umělec Milan Knobloch, jehož značka „MK“ je umístěna dole pod letopočty.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. června 1981.
Ministr:
Ing. Lér CSc. v. r.
59kB
75kB |
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 41/1981 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 41/1981 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa ustanovujú podrobnosti o rovnocennosti a o podmienkach uznávania vysvedčení o maturitnej skúške vydaných zahraničnými školami
Vyhlášeno 16. 4. 1981, datum účinnosti 1. 6. 1981, částka 8/1981
* § 1 - Úvodné ustanovenie
* PRVÝ ODDIEL - ROVNOCENNOSŤ VYSVEDČENÍ (§ 2 — § 4)
* DRUHÝ ODDIEL - UZNÁVANIE VYSVEDČENÍ (§ 5 — § 8)
* TRETÍ ODDIEL - SPOLOČNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 9 — § 10)
* § 11 - (1) Zrušujú sa smernice Povereníctva školstva a kultúry z 11. apríla 1957 č. 21 149/1957-A-II/1 o nostrifikácii cudzozemských vysvedčení o maturitnej skúške (skúške dospelosti) uverejnené v Zbierke smerníc pre národné výbory 1957, por. č. 55 a vo Zvestiach
* § 12 - Účinnosť
* Príloha 1 vyhlášky č. 41/1981 Zb.
* Príloha 2 vyhlášky č. 41/1981 Zb.
Aktuální znění od 1. 6. 1981
41
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky
z 1. februára 1981,
ktorou sa ustanovujú podrobnosti o rovnocennosti a o podmienkach uznávania vysvedčení o maturitnej skúške vydaných zahraničnými školami
Ministerstvo školstva Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje po prerokovaní s Ministerstvom zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky a s ostatnými zúčastnenými ústrednými orgánmi podľa § 27 ods. 4 zákona Slovenskej národnej rady č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve:
§ 1
Úvodné ustanovenie
Táto vyhláška upravuje vydávanie overovacích doložiek na vysvedčeniach o maturitnej alebo obdobnej skúške vydaných zahraničnými školami v prípadoch, ak je medzinárodnou dohodou ustanovená vzájomná rovnocennosť vysvedčení, ako aj podmienky pre uznávanie týchto vysvedčení v prípadoch, ak vzájomná rovnocennosť nie je medzinárodnou dohodou ustanovená.1)
PRVÝ ODDIEL
ROVNOCENNOSŤ VYSVEDČENÍ
§ 2
Platnosť vysvedčení
V prípadoch, ak je medzinárodnou dohodou ustanovená vzájomná rovnocennosť vysvedčení o maturitnej skúške, platí na území Slovenskej socialistickej republiky vysvedčenie vydané zahraničnou školou a opatrené overovacou doložkou dňom, keď nadobudla platnosť príslušná medzinárodná dohoda; ak vysvedčenie bolo vydané po tomto dni, platí dňom jeho vydania.
§ 3
Overovanie vysvedčení
(1)
Žiadosť o opatrenie vysvedčenia overovacou doložkou sa podáva na krajský národný výbor príslušný podľa miesta bydliska žiadateľa (ďalej len „krajský národný výbor“). K žiadosti sa pripojí originál vysvedčenia a jeho overený preklad v slovenskom alebo českom jazyku. Pri podaní žiadosti žiadateľ preukáže, že je československým štátnym občanom, a ak ide o cudzinca, že má povolenie na pobyt na území Československej socialistickej republiky.
(2)
Ministerstvo školstva Slovenskej socialistickej republiky určí v sporných a nejasných prípadoch, ktorá škola je svojím zameraním najbližšia absolvovanému štúdiu; ak ide o stredné zdravotnícke školy, urobí tak Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky.
§ 4
Overovacia doložka
Overovaciu doložku vydáva krajský národný výbor podľa vzoru uvedeného v prílohe 1.
DRUHÝ ODDIEL
UZNÁVANIE VYSVEDČENÍ
§ 5
Platnosť vysvedčení
Vysvedčenie o maturitnej alebo obdobnej skúške vydané zahraničnou školou platí, ak nie je medzinárodnou dohodou ustanovená vzájomná rovnocennosť vysvedčení, dňom právoplatnosti rozhodnutia o jeho uznaní.
§ 6
Podmienky uznávania
(1)
Uznať možno len vysvedčenie vydané zahraničnou školou tej istej úrovne, ako sú školy poskytujúce v Československej socialistickej republike úplné stredné, prípadne vyššie vzdelanie.2)
(2)
Žiadosť o uznanie sa podáva na krajský národný výbor.2) K žiadosti sa pripojí originál vysvedčenia a jeho overený preklad v slovenskom alebo českom jazyku. Ak nie je medzinárodnými dohodami ustanovené inak, musí byť pravosť podpisov a odtlačkov pečiatok na origináloch dokladov overená ministerstvom zahraničných vecí štátu príslušného podľa sídla školy, ktorá vysvedčenie vydala, a príslušným československým zastupiteľským úradom. Pri podaní žiadateľ preukáže, že je československým štátnym občanom, a ak ide o cudzinca, že má povolenie na pobyt na území Československej socialistickej republiky.
(3)
Krajský národný výbor môže požadovať, aby žiadateľ vykonal vopred doplňovaciu skúšku; určí pritom termín a miesto konania skúšky a po prerokovaní s Ministerstvom školstva Slovenskej socialistickej republiky určí predmety, z ktorých sa bude doplňovacia skúška konať.
§ 7
Doplňovacia skúška
(1)
Doplňovacia skúška sa koná v jarnom období v marci a v jesennom období v októbri; vo výnimočných prípadoch môže sa určiť mimoriadny termín.
(2)
Doplňovacia skúška sa spravidla skladá z ústnych, prípadne písomných skúšok z predmetov alebo ich častí, ktoré sa vyučujú na československej strednej škole, ak z nich nebol žiadateľ na zahraničnej škole klasifikovaný. Cudzinci nekonajú skúšku zo slovenského jazyka a literatúry.
(3)
Doplňovacia skúška sa koná pred komisiou. Komisia je najmenej štvorčlenná. Predsedom komisie je krajský školský inšpektor, členmi komisie sú učitelia predmetov, z ktorých sa doplňovacia skúška koná. Školu, na ktorej sa skúška koná, určí a predsedu i členov komisie vymenuje krajský národný výbor.
(4)
Celkový výsledok doplňovacej skúšky hodnotí komisia. Prijme sa návrh, za ktorý sa vyslovila väčšina členov komisie. Pri rovnosti hlasov rozhoduje hlas predsedu.
§ 8
Overovacia doložka
Po právoplatnosti rozhodnutia o uznaní vysvedčenia o maturitnej alebo obdobnej skúške vydá krajský národný výbor overovaciu doložku podľa vzoru uvedeného v prílohe 2.
TRETÍ ODDIEL
SPOLOČNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 9
(1)
Vysvedčenie opatrené overovacou doložkou (§ 4 a 8) vydanou krajským národným výborom v Českej socialistickej republike platí aj na území Slovenskej socialistickej republiky.
(2)
O vydaní overovacích doložiek vedie krajský národný výbor evidenciu.
§ 10
Táto vyhláška sa nevzťahuje na rovnocennosť a na uznávanie vysvedčení vydaných zahraničnými školami, ktoré zodpovedajú v Československej socialistickej republike stredným vojenským školám, stredným školám Zboru národnej bezpečnosti a stredným školám Zboru nápravnej výchovy Slovenskej socialistickej republiky.
§ 11
(1)
Zrušujú sa smernice Povereníctva školstva a kultúry z 11. apríla 1957 č. 21 149/1957-A-II/1 o nostrifikácii cudzozemských vysvedčení o maturitnej skúške (skúške dospelosti) uverejnené v Zbierke smerníc pre národné výbory 1957, por. č. 55 a vo Zvestiach Povereníctva školstva a kultúry 1957, zošit 8.
(2)
Pre stredné školy neplatí:
1.
vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 84/1974 Zb. o rovnocennosti a uznávaní vysvedčení a diplomov o vzdelaní vydávaných vo Zväze sovietskych socialistických republík v znení vyhlášky č. 145/1976 Zb.;
2.
vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 144/1976 Zb. o uznávaní ekvivalentnosti dokladov o absolvovaní stredných, stredných odborných a vysokých škôl a dokladov o udelení titulov.
§ 12
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júnom 1981.
Minister:
Prof. Ing. Buša CSc. v. r.
Príloha 1 vyhlášky č. 41/1981 Zb.
445kB
Príloha 2 vyhlášky č. 41/1981 Zb.
478kB
1)
§ 27 ods. 1 a 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve.
2)
§ 27 ods. 2 zákona č. 79/1978 Zb. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociální věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky č. 45/1981 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociální věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky č. 45/1981 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech, ve znění vyhlášky č. 166/1979 Sb.
Vyhlášeno 29. 4. 1981, datum účinnosti 1. 9. 1981, částka 9/1981
* Čl. I - Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 1981
45
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociální věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky
ze dne 7. dubna 1981,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech, ve znění vyhlášky č. 166/1979 Sb.
Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo školství České socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a s Českou odborovou radou podle § 230 odst. 2 a 3 zákoníku práce a podle § 40 odst. 3 písm. a) zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol:
Čl. I
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech, ve znění vyhlášky č. 166/1979 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 4 odst. 2 písm. a) zní:
| v 1. roce Kčs| ve 2. roce Kčs| ve 3. a 4. roce Kčs
---|---|---|---
v kategorii A| | |
„a) učební obory národohospodářsky nejdůležitější| | |
| 1\\. důlní učební obory, u kterých se uskutečňuje praktická příprava v podzemí v organizacích řízených federálním ministerstvem paliv a energetiky a v organizacích rudného a nerudného hornictví řízených federálním ministerstvem hutnictví a těžkého strojírenství [příloha č. 1 část a) bod 1] | 80-300 | 200-500 | 300-500
2\\. další učební obory národohospodářsky nejdůležitější| | |
2a) v odvětví hornictví a energetiky a v odvětví rudného a nerudného hornictví v organizacích řízených federálním ministerstvem paliv a energetiky a federálním ministerstvem hutnictví a těžkého strojírenství [příloha č. 1 část a) bod 2 písm. 2a)] | 50-200 | 150-400 | 250-400
2b) v organizacích řízených federálním ministerstvem hutnictví a těžkého strojírenství a ministerstvem stavebnictví ČSR [příloha č. 1 část a) bod 2 písm. 2b)]| 50-200 | 150-400 | 250-400“.
2.
§ 7 odst. 5 věta první zní:
„Žákům a učňům důlních učebních oborů a dalších učebních oborů národohospodářsky nejdůležitějších uvedených v příloze č. 1 část a), zajišťují organizace stravování v hodnotě těchto finančních stravovacích normativů:“.
3.
Příloha č. 1 včetně nadpisu zní:
„Seznam učebních oborů zařazených do kategorie A
a) Učební obory národohospodářsky nejdůležitější
---
1\\. důlní učební obory, u kterých se uskutečňuje praktická příprava v podzemí v organizacích řízených federálním ministerstvem paliv a energetiky a v organizacích rudného a nerudného hornictví řízených federálním ministerstvem hutnictví a těžkého strojírenství
01-11-4| horník mechanizátor
01-51-2| horník
01-55-2| hlubinné dobývání
03-15-2| mechanik opravář s odborným zaměřením pro důlní stroje a zařízení
04-62-2| elektromechanik s odborným zaměřením pro důlní stroje a zařízení
04-42-4| důlní elektromontér
2\\. další učební obory národohospodářsky nejdůležitější
2a) v odvětví hornictví a energetiky a v odvětví rudného a nerudného hornictví v organizacích řízených federálním ministerstvem paliv a energetiky a federálním ministerstvem hutnictví a těžkého strojírenství
01-12-4| mechanik důlních strojů a velkostrojů
03-13-2| mechanik opravář s odborným zaměřením pro stroje a zařízení
03-16-2| mechanik opravář s odborným zaměřením pro plynárenská zařízení
04-61-2| elektromechanik s odborným zaměřením pro stroje a zařízení
04-63-2| elektromechanik s odborným zaměřením pro rozvodná zařízení
01-56-2| povrchové dobývání
2b) v organizacích řízených federálním ministerstvem hutnictví a těžkého strojírenství a ministerstvem stavebnictví ČSR
09-72-2| tesař
b) Učební obory ve vybraných organizacích určené s ohledem na plánované mimořádné mezioblastní přesuny žáků a učňů [pokud již nejsou zvýhodněny podle bodu a)]
ba) Učební obory ve vybraných organizacích na území hl. města Prahy
1\\. nedostatkové učební obory
01-63-2| strojník s odborným zaměřením pro vrtné soupravy
01-77-2| strojník s odborným zaměřením pro stavební a traťové stroje
02-52-2| hutník s odborným zaměřením pro výrobu neželezných kovů
02-72-2| klempíř s odborným zaměřením pro stavební výrobu
02-84-2| strojní mechanik s odborným zaměřením pro ocelové konstrukce
02-85-2| strojní mechanik s odborným zaměřením pro výrobu a montáž potrubí
03-19-2| mechanik opravář s odborným zaměřením pro kolejová vozidla
03-41-2| úpravář kovů s odborným zaměřením pro tepelné zpracování
03-42-2| úpravář kovů s odborným zaměřením pro pokovování
03-71-2| slévač
03-72-2| strojní kovář
03-75-2| obráběč kovů
04-63-2| elektromechanik s odborným zaměřením pro rozvodná zařízení
04-71-2| spojový mechanik s odborným zaměřením pro sdělovací sítě
04-86-2| železničář
06-47-2| provozní chemik s odborným zaměřením pro prádelny a čistírny
06-81-2| gumař-plastikář
06-95-2| řezník-uzenář
06-96-2| konzervář
08-71-2| obuvník s odborným zaměřením pro výrobu obuvi z usní a plastů
08-85-2| brašnář a sedlář
09-32-2| železobetonář s odborným zaměřením pro výrobu a montáž stavebních konstrukcí
09-51-2| sklenář s odborným zaměřením pro zasklívání a rámování
09-71-2| zedník
09-72-2| tesař
09-75-2| dlaždič
09-76-2| izolatér
09-77-2| pokrývač
09-81-2| kominík
2\\. vybrané učební obory
02-71-2| klempíř s odborným zaměřením pro strojírenskou výrobu
02-81-2| strojní mechanik s odborným zaměřením pro stroje a zařízení
03-13-2| mechanik opravář s odborným zaměřením na stroje a zařízení
03-79-2| lakýrník
04-85-2| manipulant poštovního provozu a přepravy
09-61-2| malíř s odborným zaměřením pro stavební výrobu
09-62-2| malíř s odborným zaměřením pro interiéry
64-61-2| prodavač s odborným zaměřením pro potravinářské zboží
64-63-2| prodavač s odborným zaměřením pro elektrotechnické zboží
64-64-2| prodavač s odborným zaměřením pro drogistické zboží
64-67-2| prodavač s odborným zaměřením pro textil a odívání
bb) Učební obory ve vybraných organizacích na území Severočeského kraje
1\\. nedostatkové učební obory
01-51-2| horník
01-77-2| strojník s odborným zaměřením pro stavební a traťové stroje
02-72-2| klempíř s odborným zaměřením pro stavební výrobu
02-84-2| strojní mechanik s odborným zaměřením pro ocelové konstrukce
02-85-2| strojní mechanik s odborným zaměřením pro výrobu a montáž potrubí
03-11-2| mechanik opravář s odborným zaměřením pro zemědělské a lesnické stroje a zařízení (jen v organizacích řízených ministerstvem lesního a vodního hospodářství ČSR)
03-19-2| mechanik opravář s odborným zaměřením pro kolejová vozidla
04-63-2| elektromechanik s odborným zaměřením pro rozvodná zařízení
04-86-2| železničář
06-41-2| provozní chemik s odborným zaměřením pro průmyslovou chemii
06-81-2| gumař-plastikář
09-32-2| železobetonář s odborným zaměřením pro výrobu a montáž stavebních konstrukcí
09-71-2| zedník
09-72-2| tesař
45-75-2| mechanizátor lesní výroby
2\\. vybrané učební obory
02-71-2| klempíř s odborným zaměřením pro strojírenskou výrobu
03-13-2| mechanik opravář s odborným zaměřením pro stroje a zařízení
c) Učební obory vyhlášené jako prioritní [pokud nejsou zvýhodněny podle bodu a) nebo b)]
01-61-2| strojník s odborným zaměřením pro zemědělskou výrobu
01-62-2| strojník s odborným zaměřením pro výrobu krmiv a úpravu plodin
01-63-2| strojník s odborným zaměřením pro vrtné soupravy
01-65-2| strojník s odborným zaměřením pro hutní tváření kovů
01-66-2| strojník s odborným zaměřením pro energetická zařízení
01-67-2| strojník s odborným zaměřením pro lodní dopravu
01-68-2| strojník s odborným zaměřením pro duté sklo
01-69-2| strojník s odborným zaměřením pro ploché sklo
01-71-2| strojník s odborným zaměřením pro výrobu stavebních hmot
01-72-2| strojník s odborným zaměřením pro dřevařské polotovary
01-73-2| strojník s odborným zaměřením pro konstrukční desky
01-74-2| strojník s odborným zaměřením pro výrobu papíru
01-75-2| strojník s odborným zaměřením pro zpracování papíru
01-77-2| strojník s odborným zaměřením pro stavební a traťové stroje
01-78-2| strojník s odborným zaměřením pro hutní druhovýrobu kovů
02-51-2| hutník s odborným zaměřením pro výrobu železných kovů
02-52-2| hutník s odborným zaměřením výrobu neželezných kovů
02-72-2| klempíř s odborným zaměřením pro stavební výrobu
02-84-2| strojní mechanik s odborným zaměřením pro ocelové konstrukce
02-85-2| strojní mechanik s odborným zaměřením pro výrobu a montáž potrubí
02-86-2| strojní mechanik s odborným zaměřením pro výrobu a montáž kotlů
02-87-2| strojní mechanik s odborným zaměřením pro traťové montáže
03-11-2| mechanik opravář s odborným zaměřením pro zemědělské a lesnické stroje a zařízení (jen v organizacích lesního a vodního hospodářství)
03-15-2| mechanik opravář s odborným zaměřením pro důlní stroje a zařízení
03-19-2| mechanik opravář s odborným zaměřením pro kolejová vozidla
03-41-2| úpravář kovů s odborným zaměřením pro tepelné zpracování
03-42-2| úpravář kovů s odborným zaměřením pro pokovování
03-71-2| slévač
03-72-2| strojní kovář
03-75-2| obráběč kovů
04-63-2| elektromechanik s odborným zaměřením pro rozvodná zařízení
04-71-2| spojový mechanik s odborným zaměřením pro sdělovací sítě
04-86-2| železničář
05-31-2| keramik s odborným zaměřením pro porcelán a keramiku
05-32-2| keramik s odborným zaměřením pro stavební keramiku
05-51-2| sklář s odborným zaměřením pro duté sklo
05-53-2| sklář s odborným zaměřením pro technické sklo
05-61-2| brusič skla s odborným zaměřením pro obrušování a zabrušování
05-62-2| brusič skla s odborným zaměřením pro vybrušování
05-63-2| brusič skla s odborným zaměřením pro rytí
05-71-2| výrobce bižutérie a ozdobných předmětů s odborným zaměřením pro skleněnou bižutérii
05-72-2| výrobce bižutérie a ozdobných předmětů s odborným zaměřením pro kovovou bižutérii
05-73-2| výrobce bižutérie a ozdobných předmětů s odborným zaměřením pro ozdobné předměty
06-41-2| provozní chemik s odborným zaměřením pro průmyslovou chemii
06-43-2| provozní chemik s odborným zaměřením pro výrobu koksu a zpracování vedlejších produktů
06-47-2| provozní chemik s odborným zaměřením pro prádelny a čistírny
06-51-2| textilní chemik s odborným zaměřením pro úpravu textilií
06-52-2| textilní chemik s odborným zaměřením pro barvení textilií
06-53-2| textilní chemik s odborným zaměřením pro potiskování textilií
06-61-2| koželužský chemik s odborným zaměřením pro zpracování kůže
06-62-2| koželužský chemik s odborným zaměřením pro zpracování kožešnických kožek
06-71-2| biochemik s odborným zaměřením pro mlékárenskou výrobu
06-72-2| biochemik s odborným zaměřením pro výrobu piva a sladu
06-73-2| biochemik s odborným zaměřením pro lihovarskou výrobu a výrobu vína
06-81-2| gumař-plastikář
06-91-2| mlynář
06-92-2| pekař
06-94-2| cukrovinkář
06-95-2| řezník-uzenář (jen v organizacích řízených v ministerstvem zemědělství a výživy ČSR)
06-96-2| konzervář
07-31-2| přadlák s odborným zaměřením pro přípravu lýkových vláken
07-32-2| přadlák s odborným zaměřením pro zpracování vláken v textilní polotovary
07-41-2| tkadlec s odborným zaměřením pro plošné textilie
07-42-2| tkadlec s odborným zaměřením pro kovové tkaniny a síta
07-82-2| pletař
08-71-2| obuvník s odborným zaměřením pro výrobu obuvi z usní a plastů
08-72-2| obuvník s odborným zaměřením pro výrobu obuvnických polotovarů
08-85-2| brašnář-sedlář
08-86-2| svrškař
09-31-2| železobetonář s odborným zaměřením pro výrobu stavebních dílců
09-32-2| železobetonář s odborným zaměřením pro výrobu a montáž stavebních konstrukcí
09-41-2| kameník s odborným zaměřením pro těžbu a zpracování kamene
09-51-2| sklář s odborným zaměřením pro zasklívání a rámování
09-71-2| zedník
09-72-2| tesař
09-73-2| vodař
09-75-2| dlaždič
09-76-2| izolatér
09-77-2| pokrývač
09-81-2| kominík
45-61-2| pěstitel s odborným zaměřením pro vinohradnictví
45-62-2| pěstitel s odborným zaměřením pro ovocnářství a včelařství
45-63-2| pěstitel s odborným zaměřením pro šlechtění a semenářství
45-75-2| mechanizátor lesní výroby
45-77-2| drůbežář
45-78-2| rybář
45-81-2| chovatel s odborným zaměřením pro chov skotu, prasat a ovcí
55-61-2| protetik s odborným zaměřením pro mechaniku
55-62-2| protetik s odborným zaměřením pro bandáže
55-63-2| protetik s odborným zaměřením pro obuv
64-53-2| knihař (jen v organizacích řízených ministerstvem průmyslu ČSR).“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1981.
Ministr školství
České socialistické republiky:
Vondruška v. r.
Ministr práce a sociálních věcí
České socialistické republiky:
Hamerník v. r. |
Vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 46/1981 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 46/1981 Sb.
Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 35/1977 Sb., o požární bezpečnosti při skladování a používání topné nafty
Vyhlášeno 29. 4. 1981, datum účinnosti 1. 6. 1981, částka 9/1981
* Čl. I - Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 35/1977 Sb., o požární bezpečnosti při skladování a používání topné nafty, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - K § 8 se připojuje tato věta: „Podmínky skladování topné nafty podle § 5a a § 6 písm. a) této vyhlášky musí být splněny nejpozději do 30. června 1982.“.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 6. 1981
46
VYHLÁŠKA
ministerstva vnitra České socialistické republiky
ze dne 27. března 1981,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 35/1977 Sb., o požární bezpečnosti při skladování a používání topné nafty
Ministerstvo vnitra České socialistické republiky stanoví podle § 2 odst. 2 písm. a), b) zákona č. 18/1958 Sb., o požární ochraně:
Čl. I
Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 35/1977 Sb., o požární bezpečnosti při skladování a používání topné nafty, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 2 odst. 1 se tečka za větou nahrazuje středníkem a připojuje se další věta: „Lze ji skladovat jen v bytech a jiných místnostech s provozem naftových topidel, ve sklepních a suterénních místnostech, v přístavcích budov, ve volně stojících jednopodlažních skladech5) a na otevřených prostorech a jen za podmínek v této vyhlášce stanovených.“.
2.
§ 2 odst. 5 zní:
„(5)
Přenosné nádoby nesmějí mít objem větší než 50 l; pokud jsou z plastů bez antistatické úpravy a mají objem větší než 40 l, nesmějí se používat ke skladování topné nafty při teplotách vyšších než 30 °C. Musí být těsně uzaviratelné a při postavení stabilní. Není dovoleno používat přenosných nádob snadno rozbitných (skleněných, kameninových apod.).“.
3.
V § 2 odst. 7 se slova „1000 l“ nahrazují slovy „3000 l“.
4.
V § 2 odst. 9 se za slova „z přenosné nádoby“ vkládají slova „o objemu nejvýše 20 l“.
5.
V § 2 odst. 10 se připojuje tato věta: „V místnosti, kde došlo k úniku topné nafty, musí být topidla a další zdroje možného vznícení vyřazeny z provozu až do úplného odstranění topné nafty a vyvětrání.“.
6.
§ 2 odst. 12 zní:
„(12)
Je zakázáno kouřit a používat otevřeného plamene ve sklepě, přístavku a ve volně stojícím jednopodlažním skladu, kde je skladována topná nafta, a ve vzdálenosti kratší než 3 m od nádob s topnou naftou, je-li skladována na otevřených prostorech; tento zákaz musí být zřetelně vyznačen na dveřích sklepa, přístavku nebo volně stojícího skladu nebo ve vzdálenosti nejvýše 3 m od nádob s topnou naftou, skladovanou na otevřených prostorech.“.
7.
V § 3 odst. 1 se vypouštějí slova „pro jedno topidlo“.
8.
V § 3 se vypouští odstavec 2; dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
9.
V § 4 odst. 1 druhá věta zní: „Celkové množství topné nafty v přenosných nádobách, sudech a v nádržích nesmí přesáhnout 3000 l pro jednu budovu.“.
10.
V § 4 odst. 2 se vypouští věta za středníkem a středník se nahrazuje tečkou.
11.
Za § 5 se vkládá § 5a, který zní:
㤠5a
Skladování topné nafty ve volně stojícím jednopodlažním skladu
Ve volně stojícím jednopodlažním skladu je dovoleno skladovat topnou naftu za podmínek stanovených v § 4 odst. 1 až 4; přitom musí být splněny tyto další podmínky
a)
obvodové stěny a strop musí mít požární odolnost nejméně 30 minut,6)
b)
vzdálenost skladu od okolních staveb nesmí být kratší než 3 m,
c)
dveře musí splňovat podmínky stanovené v § 4 odst. 3 písm. b) a nesmí být umístěny ve vzdálenosti kratší než 10 m od východů z okolních staveb.“.
12.
§ 6 písm. a) zní:
„a)
nádoby nesmějí být umístěny ve vzdálenosti kratší než 8 m od okolních staveb a kratší než 10 m od východů z těchto staveb,“.
13.
V § 7 se slova „§ 2 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 5a písm. b), c)“.
Čl. II
K § 8 se připojuje tato věta: „Podmínky skladování topné nafty podle § 5a a § 6 písm. a) této vyhlášky musí být splněny nejpozději do 30. června 1982.“.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1981.
Ministr:
Ing. Jung v. r.
5)
ČSN 65 0201 „Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady“.
6)
ČSN 73 0802 „Požární bezpečnost staveb. Společná ustanovení“. |
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 51/1981 Sb. | Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 51/1981 Sb.
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce o zaistení bezpečnosti práce a technických zariadení vo vnútrozemskej plavbe
Vyhlášeno 30. 4. 1981, datum účinnosti 1. 9. 1981, částka 10/1981
* § 1 - Rozsah platnosti
* § 2 - Všeobecné požiadavky na zaistenie bezpečnosti práce
* § 3 - Práca s mechanizmami
* § 4 - Práca s lanami
* § 5 - Práca s kotvou
* § 6 - Opravy a údržba plavidiel
* § 7 - Vyťahovanie plavidiel na súš
* § 8 - Manipulácia s nákladmi a materiálmi
* § 9 - Spojenie s plavidlami
* § 10 - Požívanie osobných ochranných pracovných prostriedkov
* § 11 - Školenia
* § 12 - Účinnosť
Aktuální znění od 1. 9. 1981
51
VYHLÁŠKA
Slovenského úradu bezpečnosti práce
z 9. apríla 1981
o zaistení bezpečnosti práce a technických zariadení vo vnútrozemskej plavbe
Slovenský úrad bezpečnosti práce po dohode s príslušnými orgánmi a organizáciami ustanovuje podľa § 5 ods. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce:
§ 1
Rozsah platnosti
(1)
Vyhláška určuje povinnosti organizáciám a pracovníkom pri prevádzke, údržbe a opravách plavidiel, pri nakládke, vykládke a pri iných prácach súvisiacich s ich prevádzkou.
(2)
Za plavidlá sa podľa tejto vyhlášky považujú lode, plávajúce stroje a plávajúce zariadenia s vlastným pohonom alebo bez vlastného pohonu, s výnimkou malých plavidiel.1)
(3)
Vyhláška sa nevzťahuje na činnosti uvedené v odseku 1, pokiaľ ide o
a)
plavidlá ozbrojených síl Federálneho ministerstva obrany,
b)
plavidlá ozbrojených zborov ministerstiev vnútra, Zboru národnej bezpečnosti a útvarov Pohraničnej stráže a ochrany štátnych hraníc,
c)
plávajúce stroje, ktoré podľa osobitných predpisov podliehajú dozoru orgánov štátnej banskej správy.
§ 2
Všeobecné požiadavky na zaistenie bezpečnosti práce
(1)
Pracoviská a účelové komunikácie, ak sú vystavené poveternostným vplyvom, musia byť zabezpečené proti skĺznutiu a za zníženej viditeľnosti musia byť osvetlené, s výnimkou tých pracovísk na plávajúcich alebo manévrujúcich plavidlách, kde by osvetlenie ohrozilo bezpečnosť plavby.
(2)
V prístavoch, na prekladiskách, pri plavebných zariadeniach a ďalej všade tam, kde dochádza k priebežnému alebo hromadnému vyväzovaniu či kotveniu plavidiel, musia byť určené a v čistote a poriadku udržiavané prístupové cesty na jednotlivé vyväzovacie polohy.
(3)
Zdroje nebezpečenstva ako napr. mechanizmy a zariadenia, miesta s možnosťou pádu osôb, prielezy, poklopy a otvory na plavidle musia byť riadne zabezpečené a označené bezpečnostnými farbami, značkami a tabuľkami podľa osobitných predpisov.2) Prielezy a otvory na plavidle musia byť spoľahlivo zakryté poklopmi alebo mrežami. Otvorené prielezy alebo otvory musia byť označené výrazným náterom vnútornej strany poklopov tak, aby označenie bolo viditeľné pri ich otvorení; poklopy musia byť zaistené proti ich samovoľnému uzatvoreniu.
(4)
Únikové cesty, ochodze a priechody musia byť priechodné, nezatarasené žiadnym materiálom. Únikové cesty musia byť označené.
(5)
Organizácia je povinná vybaviť pracoviská lekárničkou prvej pomoci s ohľadom na charakter a rozsah vykonávanej činnosti a predpísanými vecnými prostriedkami požiarnej ochrany, požiarnymi poriadkami, prípadne ďalšou požiarnou dokumentáciou podľa potreby.
(6)
Pracovníci sú povinní presvedčiť sa, či priestor, v ktorom pracujú, je z hľadiska bezpečnosti práce bezchybný a či svojou činnosťou neohrozia bezpečnosť a zdravie iných osôb.
(7)
Organizácia je povinná určiť, kde a za akých okolností možno vykonávať práce, pri ktorých hrozí nebezpečenstvo výbuchu a požiaru.
§ 3
Práca s mechanizmami
(1)
Mechanizmy pri opravách musia byť zabezpečené proti náhodnému uvedeniu do chodu. Na tento cieľ musia byť odpojené od zdrojov energie a ich hlavné prívody alebo ovládače musia byť označené výstražným nápisom „Na zariadení sa pracuje“.
(2)
Pri práci s mechanizmami je zakázané najmä:
a)
preťažovať ich,
b)
vykonávať zásahy do nich počas ich chodu,
c)
odstraňovať ochranné kryty (s výnimkou vykonávania opráv).
§ 4
Práca s lanami
(1)
Pri práci s lanami treba najmä, aby:
a)
lano, ktoré sa viaže, bolo vždy v zornom uhle pracovníka,
b)
lano používané na uväzovanie bolo vždy zrovnané alebo stočené na navíjacích bubnoch, alebo na palube, aby neprekážalo ďalším úkonom,
c)
pri manipulácii s lanom sa z navijáka vytočila len potrebná dĺžka,
d)
pri zadržiavaní plavidla alebo jeho uväzovaní do vleku nebolo lano pevne uviazané na bitve,
e)
lano nedosadalo na ostré hrany.
(2)
Pri práci s lanami je zakázané najmä:
a)
používať poškodené laná,
b)
používať silonové laná na vlečenie a zastavovanie plavidiel,
c)
uvoľňovať rukou zachytené laná,
d)
pracovať s lanami bez ochranných rukavíc,
e)
zdržiavať sa pred lanom v ohrozenom priestore a vstupovať do lanových slučiek pri práci s nimi,
f)
lomiť lano inak ako cez kladku, rohatku a bitvu.
(3)
Používané viazacie prostriedky musia byť v bezchybnom stave. Organizácia určí pracovníka, ktorý zodpovedá za skladovanie, evidenciu a vykonávanie revízií viazacích prostriedkov.
§ 5
Práca s kotvou
(1)
Pri kotvení je zakázané zdržiavať sa v blízkosti kotvovej reťaze. Pri kotvení kotvou zvrhnutou z paluby musí byť kotvová reťaz (lano) medzi pracovníkom spúšťajúcim kotvu a bokom lode.
(2)
Ak sa kotva pri zdvíhaní zapletie do lán alebo reťazí, nesmie sa pri jej uvoľnení stúpať na ňu. Ak je pri vyslobodzovaní kotvy použitý čln, musí sa rešpektovať jeho nosnosť.
§ 6
Opravy a údržba plavidiel
(1)
Lešenia alebo montážne plošiny používané pri opravách alebo údržbe plavidiel musia spĺňať podmienky práce na pevnej základni a musia vyhovovať osobitným predpisom.3)
(2)
Pri demontáži zariadení treba dbať, aby nenastalo náhle uvoľnenie demontovaných častí. Ťažké demontované časti musia byť pred úplným uvoľnením zabezpečené proti nepredvídanému pohybu. Demontované časti zariadení sa musia odkladať tak, aby nebránili bezpečnému pohybu pracovníkov a musia byť zabezpečené proti pádu alebo zosunutiu.
(3)
Pri manipulácii so zariadeniami, ktoré obsahujú olej, naftu alebo iné horľavé kvapaliny, alebo sú nimi znečistené, musia sa dodržiavať protipožiarne opatrenia a opatrenia na zamedzenie znečistenia pracoviska a okolia týmito látkami.
(4)
Pri práci v lodných kolesách treba vykonávať najmä tieto opatrenia:
a)
zaistiť kolesá alebo súkolie proti náhodnému pootočeniu,
b)
umiestniť výstražný nápis na štartovacie zariadenie hlavného stroja,
c)
vyčleniť pracovníka na dozor nad pracovnou skupinou alebo jednotlivcom,
d)
zabezpečiť práce spustenia záchranného člna na vodu; čln musí byť vybavený potrebnými záchrannými prostriedkami,
e)
riadne uzavrieť kolesové skrine alebo prielezy v kolesovom súkolesí po skončení prác a pred spustením hlavného stroja.
§ 7
Vyťahovanie plavidiel na súš
(1)
Pri vyťahovaní plavidiel na súš pomocou lodného výťahu musia sa splniť tieto podmienky:
a)
pred začatím prác sa musí vykonať kontrola priechodnosti koľajových dráh, vozňov, lán a celej plochy, na ktorej sa bude s vozňami manipulovať,
b)
musí sa zamedziť prístup osôb do blízkosti výťahových lán a do priestoru medzi vyťahovaným plavidlom a vodou počas pohybu plavidla na súši; na tento cieľ sa musia umiestniť na prístupových miestach k výťahovej ploche výstražné nápisy zakazujúce vstup nepovolaným osobám,
c)
musia sa zabezpečiť predmety alebo materiál na palube vyťahovaného plavidla proti zosunutiu alebo pádu.
(2)
Počas státia plavidla na hranici je potrebné kontrolovať stav a odolnosť každej hranice samostatne.
(3)
Na vyťahovanie plavidiel na súš je organizácia povinná určiť pracovníkov, ktorí môžu lodný výťah obsluhovať a určiť okrem povinností uvedených v odsekoch 1 a 2 ďalšie nevyhnutné opatrenia týkajúce sa všetkých prevádzkových režimov a zariadení.
§ 8
Manipulácia s nákladmi a materiálmi
(1)
Náklad a materiály, s ktorými sa manipuluje, musia byť zabezpečené proti pádu alebo zosunutiu. Pri manipulácii s nimi nesmú sa zastavovať únikové cesty, bezpečnostné a požiarne priechody a nesmie sa narúšať riadna funkcia strojov a zariadení. Organizácia je povinná zabezpečiť, aby do priestorov manipulácie nemali prístup nepovolané osoby.
(2)
Pri prekladaní nákladu alebo materiálov z cestných vozidiel a železničných vagónov musia sa tieto vozidlá a vagóny zabezpečiť proti samovoľnému pohybu.
(3)
Pri manipulácii s nákladom a materiálom je zakázané:
a)
zdržiavať sa v okolí manipulačných priestorov pri prekládke drapákom,
b)
aby sa v nakladacom priestore zdržiavali iné osoby, ako sú určené,
c)
vstupovať pri nakladaní plavidla hromadným substrátom do nakladacieho priestoru,
d)
prekračovať prístupné plošné zaťaženie skladových podlažných plôch.
§ 9
Spojenie s plavidlami
(1)
Prechádzať z plavidla na plavidlo alebo na breh možno iba vtedy, ak vzdialenosť alebo prevýšenie medzi nimi umožňuje prechod prekročením; v ostatných prípadoch musia byť použité niektoré z týchto druhov spojenia:
a)
lávky,
b)
rebríky, schody,
c)
otočné ramená,
d)
člny.
(2)
Lávky slúžiace na prechod musia byť minimálne 0,4 m široké, lávky po ktorých sa prenášajú bremená, musia byť minimálne 0,8 m široké, musia mať priečky a aspoň na jednej strane zábradlie 0,9 m vysoké. Okraje lávky musia byť natreté bielou farbou (pruh v šírke 0,05 m).
(3)
Lávky musia byť upevnené tak, aby sa zamedzilo ich posunutiu, prevráteniu alebo kolísaniu.
§ 10
Požívanie osobných ochranných pracovných prostriedkov
(1)
Pri manipulácii s horľavými kvapalinami I. a II. triedy nesmú sa používať osobné ochranné prostriedky, ktoré môžu spôsobovať iskrenie (napr. obleky z plastických látok, obleky s kovovými súčasťami).
(2)
Záchrannú plávaciu vestu sú pracovníci povinná používať:
a)
pri práci všade, kde okraj plavidla nie je vybavený zábradlím,
b)
pri záchranných prácach a pri havárii plavidla,
c)
pri použití záchranného člna na pracovné a záchranné ciele,
d)
pri opustení plavidla pomocou otočného ramena,
e)
pri opustení plavidla pri vyväzovaní v plavebnej komore,
f)
pri vyslobodzovaní kotvy,
g)
ak to podľa miestnych podmienok a prevádzkovej situácie určí organizácia alebo vodca plavidla.
§ 11
Školenia
Organizácie sú povinné preukázateľne školiť vodcov plavidiel raz za dva kalendárne roky a ostatných pracovníkov aspoň raz za kalendárny rok o ustanoveniach tejto vyhlášky a o predpisoch na zaistenie bezpečnosti práce a technických zariadení v rozsahu výkonu a riadenia prác, na ktoré sa táto vyhláška vzťahuje.
§ 12
Účinnosť
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1981.
Riaditeľ:
Ing. Macháč v. r.
1)
Vyhláška Federálneho ministerstva dopravy č. 155/1973 Zb., ktorou sa vydáva Poriadok plavebnej bezpečnosti na vnútrozemských vodných cestách, príloha čl. 1.01, písm. i).
2)
ČSN 01 8010 Bezpečnostné farby a značky.
ČSN 01 8012 Bezpečnostné tabuľky.
3)
ČSN 73 8107 Rúrkové lešenia.
ČSN 73 8108 Pomocné rúrkové konštrukcie.
ČSN 27 5004 Pohyblivé pracovné plošiny. Skúšanie, prevádzka, montáž, opravy. |
Nařízení vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 52/1981 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 52/1981 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky, ktorým sa mení nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 46/1978 Zb. o chránenej oblasti prirodzenej akumulácie vôd na Žitnom ostrove
Vyhlášeno 11. 5. 1981, datum účinnosti 1. 6. 1981, částka 11/1981
* Čl. I
* Čl. II - Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. júnom 1981.
Aktuální znění od 1. 6. 1981
52
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej socialistickej republiky
z 15. apríla 1981,
ktorým sa mení nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 46/1978 Zb. o chránenej oblasti prirodzenej akumulácie vôd na Žitnom ostrove
Vláda Slovenskej socialistickej republiky nariaďuje podľa § 18 zákona č. 138/1973 Zb. o vodách (vodný zákon):
Čl. I
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 46/1978 Zb. o chránenej oblasti prirodzenej akumulácie vôd na Žitnom ostrove sa mení takto:
§ 4 ods. 2 a 3 znie:
„(2)
Socialistické organizácie, ktoré sú spotrebiteľmi ropných olejov, postupujú pri zaobchádzaní s opotrebovanými olejmi podľa osobitných predpisov.11)
(3)
Ostatní spotrebitelia ropných olejov sú povinní v chránenej vodohospodárskej oblasti a na území hlavného mesta Slovenskej socialistickej republiky Bratislavy na vlastný náklad opotrebované oleje bez oddeľovania jednotlivých druhov zachytávať a zhromažďovať v nepriepustných skladovacích nádržiach alebo obaloch a dbať na to, aby sa ďalej neznehodnocovali a neznečisťovali. Títo spotrebitelia, pokiaľ nemôžu opotrebované oleje bezpečne a hospodárne využiť na vlastné účely tak, aby neohrozovali akosť alebo zdravotnú nezávadnosť vôd v chránenej vodohospodárskej oblasti, sú povinní odviesť opotrebované oleje národnému podniku Benzinol Bratislava.“
Čl. II
Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. júnom 1981.
Predseda vlády:
Prof. JUDr. Colotka v. r.
11)
Zásady na zhromažďovanie, výkup, regeneráciu a ostatné zužitkovanie opotrebovaných ropných olejov schválené uznesením vlády SSR z 15. apríla 1981 č. 116.“. |
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 62/1981 Sb. | Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 62/1981 Sb.
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce, kterou se doplňuje vyhláška č. 88/1980 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu silničních vozidel
Vyhlášeno 15. 6. 1981, datum účinnosti 15. 6. 1981, částka 13/1981
* Čl. I - Vyhláška č. 88/1980 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu silničních vozidel, se doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 15. 6. 1981
62
VYHLÁŠKA
Českého úřadu bezpečnosti práce
ze dne 31. května 1981,
kterou se doplňuje vyhláška č. 88/1980 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu silničních vozidel
Český úřad bezpečnosti práce stanoví v dohodě s příslušnými orgány a organizacemi podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce:
Čl. I
Vyhláška č. 88/1980 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu silničních vozidel, se doplňuje takto:
Za § 29 se vkládá § 29a, který zní:
㤠29a
Výjimky z ustanovení § 2 a 3 této vyhlášky může povolit ve zvláště odůvodněných případech Český úřad bezpečnosti práce na žádost příslušného ústředního orgánu, do jehož působnosti patří organizace, pro kterou se výjimka požaduje, doloženou kladným stanoviskem příslušného orgánu Revolučního odborového hnutí, popřípadě příslušného orgánu Svazu družstevních rolníků České socialistické republiky nebo Českého svazu výrobních družstev.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
Dr. Bartík v. r. |
Vyhláška Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky č. 65/1981 Sb. | Vyhláška Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky č. 65/1981 Sb.
Vyhláška Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky č. 14/1978 Zb. o kategorizácii lesov, spôsoboch hospodárenia a hospodárskej úprave lesov
Vyhlášeno 30. 6. 1981, datum účinnosti 1. 8. 1981, částka 14/1981
* Čl. 1
* Čl. 2 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. augustom 1981.
Aktuální znění od 1. 8. 1981
65
VYHLÁŠKA
Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky
z 28. mája 1981,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky č. 14/1978 Zb. o kategorizácii lesov, spôsoboch hospodárenia a hospodárskej úprave lesov
Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje podľa § 5 ods. 1 zákona Slovenskej národnej rady č. 100/1977 Zb. o hospodárení v lesoch a štátnej správe lesného hospodárstva:
Čl. 1
Vyhláška Ministerstva lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky č. 14/1978 Zb. o kategorizácii lesov, spôsoboch hospodárenia a hospodárskej úprave lesov sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 10 ods. 4 znie:
„(4)
Výška obnovnej ťažby
a)
pre hospodárske súbory sa z hľadiska rozšírenej reprodukcie odvodí vo vekových stupňoch týmito ťažbovými percentami:
Počet desaťročí, o ktoré je vekový stupeň vzdialený od rubnej doby| Obnovná doba
(roky)
---|---
10| 20| 30| 40| 50
– 4| –| –| –| –| 2
– 3| –| –| 4| 12| 18
– 2| 12| 25| 30| 29| 25
– 1| 86| 67| 50| 40| 33
\\+ 1| 100| 100| 88| 67| 50
\\+ 2| –| –| 100| 100| 88
\\+ 3| –| –| –| –| 100
b)
pre hospodárske súbory hospodárskych lesov vysokých s rozlohou vekového stupňa, vzdialeného tri desaťročia pred rubnou dobou, vyššou ako 30 % nad vypočítaný rovnomerný vekový stupeň sa vypočíta aj ako 1/30 zásob lesných porastov troch posledných vekových stupňov od rubnej doby a lesných porastov starších.“.
2.
V § 10 ods. 5 sa v treťom riadku odkaz na „odsek 4“ nahrádza odkazom na „odsek 4 písm. a)“.
3.
V § 10 sa v odseku 6 na konci pripája táto veta:
„Pri posudzovaní odchýlky treba prihliadať i na výšku ťažby vypočítanú podľa odseku 4 písm. b).“.
4.
§ 27 sa vypúšťa.
Čl. 2
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. augustom 1981.
Minister:
Ing. Margetin v. r. |
Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky a ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 73/1981 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky a ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 73/1981 Sb.
Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky a ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky o změně a doplnění vyhlášky č. 102/1979 Sb., kterou se stanoví nomenklatury studijních oborů na středních odborných učilištích, gymnáziích, středních odborných školách, konzervatořích, středních školách pro pracující, odborných školách, na středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči a soustava učebních oborů na středních odborných učilištích, a o studiu na nich
Vyhlášeno 31. 7. 1981, datum účinnosti 1. 9. 1981, částka 17/1981
* Čl. I - Vyhláška č. 102/1979 Sb., kterou se stanoví nomenklatury studijních oborů na středních odborných učilištích, gymnáziích, středních odborných školách, konzervatořích, středních školách pro pracující, odborných školách, na středních školách pro mládež vyžadu
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 1981
73
VYHLÁŠKA
ministerstva školství České socialistické republiky a ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky
ze dne 15. července 1981
o změně a doplnění vyhlášky č. 102/1979 Sb., kterou se stanoví nomenklatury studijních oborů na středních odborných učilištích, gymnáziích, středních odborných školách, konzervatořích, středních školách pro pracující, odborných školách, na středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči a soustava učebních oborů na středních odborných učilištích, a o studiu na nich
Ministerstvo školství České socialistické republiky, v dohodě s Federálním statistickým úřadem a ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 5 odst. 4, § 9 odst. 4, § 21 odst. 4 a § 22 odst. 4 a ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky podle § 9 odst. 4 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol, stanoví:
Čl. I
Vyhláška č. 102/1979 Sb., kterou se stanoví nomenklatury studijních oborů na středních odborných učilištích, gymnáziích, středních odborných školách, konzervatořích, středních školách pro pracující, odborných školách, na středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči a soustava učebních oborů středních odborných učilištích, a o studiu na nich se mění, a doplňuje takto:
1.
§ 3 odst. 2 písm. a) zní:
„a)
pro pracující se základním vzděláním trvá ve studijních oborech 4 roky, v učebních oborech 3 roky a 4 měsíce nebo 2 roky a 4 měsíce,“.
2.
V příloze č. 1 v oddílu E nadpis části I. zní:
„Soustava skupin učebních oborů, učebních oborů a zaměření učebních oborů na středních odborných učilištích, jejichž denní studium trvá 3 roky a 4 měsíce“.
3.
V příloze č. 1 v oddílu E se vypouští část II. a dosavadní části III. a IV. se označují jako části II. a III.
4.
V příloze č. 1 v oddílu E se za nově označenou část III. připojuje text tohoto znění:
„IV.
Soustava skupin učebních oborů, učebních oborů a zaměření učebních oborů na středních odborných učilištích, jejichž denní studium trvá 2 roky a 4 měsíce
Kód | SKUPINA UČEBNÍCH OBORŮ
---|---
Učební obor| Určen pro| Učební obor zaveden:| Kód studijního oboru na střední škole
pro pracující
hochy - H
Zaměření učebního oboru pro:| dívky - D
01| SEŘIZOVÁNÍ, ŘÍZENÍ A OBSLUHA VÝROBNÍCH STROJŮ A ZAŘÍZENÍ
01-55-2| Hlubinné dobývání| H | 1\\. 9. 1980|
01-56-2| Povrchové dobývání| H | 1\\. 9. 1980|
02, 03| HUTNICTVÍ, STROJÍRENSTVÍ A OSTATNÍ KOVODĚLNÁ VÝROBA
02-61-2| Hutní výroba| H | 1\\. 9. 1980 | studijní obory nejsou stanoveny
03-81-2| Provoz energetických výroben| H | 1\\. 9. 1980 |
03-82-2| Stavba rozvodných zařízení| H | 1\\. 9. 1980|
03-84-2| Obsluha stavebních strojů| H | 1\\. 9. 1981|
03-85-2| Strojírenská výroba | | 1\\. 9. 1980|
01| obrábění kovů | H, D| |
02| výroba strojů a zařízení | H, D| |
03| povrchovou úpravu| H, D| |
04| slévárny| H| |
04| ELEKTROTECHNIKA, DOPRAVA, POŠTY A TELEKOMUNIKACE
04-87-2| Spojový provoz | H, D| 1\\. 9. 1981|
04-88-2| Elektrotechnická výroba | H, D| 1\\. 9. 1981|
04-89-2| Spojové montáže a opravy | H, D| 1\\. 9. 1981|
04-91-2| Doprava | | 1\\. 9. 1981|
01| dopravu a přepravu H| | |
02| sdělovací a zabezpečovací zařízení H| | |
05| TECHNICKÁ CHEMIE SILIKÁTŮ
05-83-2| Výroba optiky | H, D | 1\\. 9. 1981|
05-84-2| Keramická výroba | H, D | 1\\. 9. 1981|
05-85-2| Sklářská výroba | | 1\\. 9. 1981|
01| hutní výrobu skla | H, D| |
02 | zušlechťování skla| H, D| |
03| bižuterii a ozdobné předměty | H, D| |
05-89-2| Výroba stavebních hmot | H, D | 1\\. 9. 1980|
06, 28,
29, 34| TECHNICKÁ CHEMIE OSTATNÍ, POTRAVINÁŘSTVÍ A POLYGRAFIE
| | |
06-82-2| Polygrafická výroba | | 1\\. 9. 1980|
01| tiskárny | H, D | | studijní obory nejsou stanoveny
02| reprografii | H, D | |
03| knihárny | H, D| |
06-83-2| Gumárenská a plastikářská výroba | H, D | 1\\. 9. 1980|
28-85-2| Chemická výroba | | 1\\. 9. 1980|
01| obecnou chemii | H, D| |
02| zpracování ropy | H| |
03| chemická vlákna | H, D| |
06-89-2| Vodní hospodářství| H| 1\\. 9. 1981|
06-97-2| Potravinářská výroba | | 1\\. 9. 1980|
01| pivovary | H, D| |
02| konzervárny a lihovary | H, D| |
03| masnou výrobu | H, D| |
04| cukrovinky | H, D| |
05| pekárny | H, D| |
06| mlékárny | H, D| |
28-92-2| Zpracování papíru | H, D | 1\\. 9. 1981|
29-76-2| Zpracování tabáku | H, D | 1\\. 9. 1981|
34-94-2| Výroba gramofonových desek a magnetofonových kazet | H, D | 1\\. 9. 1981|
07| TEXTIL A ODĚVNICTVÍ
07-85-2| Výroba konfekce | H, D | 1\\. 9. 1980|
07-88-2| Textilní výroba | | 1\\. 9. 1980|
01| přádelny | H, D| |
02| tkalcovny | H, D| |
03| pletárny | H, D| |
04| úpravny | H, D| |
08, 33| ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ, ZPRACOVÁNÍ KŮŽE A VÝROBA OBUVI
08-87-2| Zpracování dřeva | | 1\\. 9. 1980|
01| dřevařskou a truhlářskou výrobu H| | |
02| výrobu konstrukčních desek a překližek | H, D| |
03| čalounickou výrobu | H, D| |
08-88-2| Košíkářská výroba | H, D | 1\\. 9. 1981|
08-89-2| Kožedělná výroba | | 1\\. 9. 1981|
01| obuv | H, D| |
02| koženou galanterii | H, D| |
03| kožešnickou konfekci | H, D| |
33-94-2| Výroba hudebních nástrojů | H, D | 1\\. 9. 1981|
09| STAVEBNICTVÍ A ZEMĚMĚŘICTVÍ
09-82-2| Stavební výroba| H| 1\\. 9. 1979|
45 | ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
45-72-2| Zemědělská výroba | H, D | 1\\. 9. 1980 | studijní obory nejsou stanoveny
45-79-2| Lesní výroba | H, D | 1\\. 9. 1981 |
55| ZDRAVOTNICTVÍ
55-71-2| Zdravotnická výroba | | 1\\. 9. 1981|
01| brýlovou optiku | H, D| |
02| farmaceutickou výrobu | H, D| |
55-93-2| Provoz zdravotnických zařízení | H, D | 1\\. 9. 1981|
64| EKONOMIKA A ORGANIZACE, OBCHOD A SLUŽBY
64-57-2| Technické služby | | 1\\. 9. 1981|
01| autoservis | H, D| |
02| prádelny a čistírny | H, D| |
03| fotografii | H, D| |
64-58-2| Služby v lázeňských a rekreačních zařízeních | | 1\\. 9. 1981|
01| lázeňská zařízení | H, D| |
02| rekreační zařízení | H, D| |
64-59-2| Obchodní provoz | | 1\\. 9. 1981|
01| obchod | H, D| |
02| propagaci | H, D| |
03| společné stravování | H, D| |
85| UMĚNÍ, UŽITÉ UMĚNÍ A RUKODÍLNÁ UMĚLECKOŘEMESLNÁ VÝROBA
85-81-2| Scénická výroba | H, D | 1\\. 9. 1981“.|
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1981.
Ministr zdravotnictví ČSR:
Dr. Prokopec v. r.
Ministr školství ČSR:
Vondruška v. r. |
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 78/1981 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky č. 78/1981 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška č. 32/1965 Zb. o odškodňovaní bolesti a sťaženia spoločenského uplatnenia v znení vyhlášky č. 84/1967 Zb.
Vyhlášeno 14. 8. 1981, datum účinnosti 1. 9. 1981, částka 20/1981
* Čl. I - Vyhláška č. 32/1965 Zb. o odškodňovaní bolesti a sťaženia spoločenského uplatnenia v znení vyhlášky č. 84/1967 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. III - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1981.
Aktuální znění od 1. 9. 1981
78
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstva spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky
z 15. júla 1981,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška č. 32/1965 Zb. o odškodňovaní bolesti a sťaženia spoločenského uplatnenia v znení vyhlášky č. 84/1967 Zb.
Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej socialistickej republiky po dohode so Slovenskou odborovou radou a s ostatnými zúčastnenými ústrednými orgánmi podľa § 203 ods. 2 Zákonníka práce č. 65/1965 Zb. (úplné znenie vyhlásené pod č. 55/1975 Zb.) a § 508 ods. 1 Občianskeho zákonníka č. 40/1964 Zb. ustanovujú:
Čl. I
Vyhláška č. 32/1965 Zb. o odškodňovaní bolesti a sťaženia spoločenského uplatnenia v znení vyhlášky č. 84/1967 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 2 ods. 3 sa vypúšťa. Doterajší odsek 4 sa označuje ako odsek 3.
2.
§ 4 ods. 3 sa vypúšťa. Doterajší odsek 4 sa označuje ako odsek 3.
3.
§ 7 ods. 1 a 2 vrátane nadpisu znie:
㤠7
Výška odškodnenia
(1)
Výška odškodnenia za bolesť a za sťaženie spoločenského uplatnenia sa určuje sumou 15 Kčs za jeden bod.
(2)
Celková výška odškodnenia za bolesť a za sťaženie spoločenského uplatnenia z jedného poškodenia na zdraví nesmie presiahnuť sumu 60 000 Kčs; z toho odškodnenie za bolesť nesmie presiahnuť sumu 18 000 Kčs, a to ani s pripočítaním odškodnenia podľa § 3 ods. 2.“.
4.
§ 9 ods. 4 znie:
„(4)
Ak ide o chorobu z povolania, profesionálnu otravu alebo iné poškodenie zdravia pri práci,1) podáva posudok výlučne oddelenie (klinika) pracovného lekárstva nemocnice s poliklinikou príslušné podľa sídla pracoviska poškodeného; ak ide o také poškodenie na zdraví v odbore vojenskej správy, podáva posudok vojenská nemocnica.“.
5.
§ 12 znie:
㤠12
Posudok možno preskúmať podľa predpisov o rozhodovaní pri výkone zdravotníckych služieb.2)“.
6.
Príloha vyhlášky sa v časti B mení a dopĺňa takto:
a)
Oddiel III sa dopĺňa o položku 41b, ktorá znie:
„41b Ochorenie kostí, kĺbov, šliach a nervov končatín z dlhodobého, nadmerného a jednostranného zaťaženia| 30 - 150“.
---|---
b)
V oddiele IV položka 100 znie:
„100. Ťažká nedoslýchavosť až hluchota z hluku| 200 - 650“.
---|---
c)
Oddiel IV sa dopĺňa o položky 106 a 107, ktoré znejú:
„106. Profesionálna astma bronchiale| 200 - 1300
---|---
107\\. Ochorenie kostí, kĺbov, šliach a nervov končatín z dlhodobého, nadmerného a jednostranného zaťaženia| 150 - 400“.
Bolesti a sťaženie spoločenského uplatnenia z poškodenia na zdraví spôsobené predo dňom začiatku účinnosti tejto vyhlášky, a pokiaľ ide o chorobu z povolania z takej choroby, ktorá bola zistená pred týmto dňom, sa posudzujú podľa doterajších predpisov.
Čl. III
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1981.
Minister spravodlivosti SSR:
JUDr. Király v. r.
Minister zdravotníctva SSR:
Prof. MUDr. Matejíček DrSc. v. r.
1)
Smernice č. 4/1974 Vestníka Ministerstva zdravotníctva SSR o hlásení a evidencii chorôb z povolania, profesionálnych otráv a iných poškodení zdravia pri práci (registrované v čiastke 18/1974 Zb.).
2)
§ 77 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu. |
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 79/1981 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 79/1981 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky o zdravotníckych pracovníkoch a iných odborných pracovníkoch v zdravotníctve
Vyhlášeno 14. 8. 1981, datum účinnosti 1. 9. 1981, částka 20/1981
* PRVÁ HLAVA - ODBORNÍ PRACOVNÍCI V ZDRAVOTNÍCTVE (§ 1 — § 16)
* DRUHÁ HLAVA - ĎALŠIE VZDELÁVANIE ODBORNÝCH PRACOVNÍKOV V ZDRAVOTNÍCTVE (§ 17 — § 47)
* TRETIA HLAVA - PRECHODNÉ USTANOVENIA (§ 48 — § 55)
* HLAVA ŠTVRTÁ - ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 56 — § 56)
* § 57 - Zrušuje sa vyhláška č. 77/1971 Zb. o zdravotníckych pracovníkoch a iných odborných pracovníkoch v zdravotníctve v znení vyhlášky č. 92/1979 Zb.
* § 58 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1981.
* Príloha č. 1 vyhlášky č. 79/1981 Zb.
* Príloha č. 2 vyhlášky č. 79/1981 Zb.
* Príloha č. 3 vyhlášky č. 79/1981 Zb.
* Príloha č. 4 vyhlášky č. 79/1981 Zb.
* Príloha č. 5 vyhlášky č. 79/1981 Zb.
* Príloha č. 6 vyhlášky č. 79/1981 Zb.
Aktuální znění od 1. 9. 1981
79
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky
z 15. júla 1981
o zdravotníckych pracovníkoch a iných odborných pracovníkoch v zdravotníctve
Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje po dohode s Ministerstvom školstva Slovenskej socialistickej republiky a ostatnými zúčastnenými ústrednými orgánmi podľa § 54 ods. 1 a § 58 ods. 2 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu:
PRVÁ HLAVA
ODBORNÍ PRACOVNÍCI V ZDRAVOTNÍCTVE
PRVÝ DIEL
ZDRAVOTNÍCKI PRACOVNÍCI
§ 1
Kategórie a odbory zdravotníckych pracovníkov
(1)
Úlohy v zdravotníctve plnia zdravotnícki pracovníci týchto kategórií: lekári, farmaceuti, zdravotnícki pracovníci s iným vysokoškolským vzdelaním, strední zdravotnícki pracovníci, nižší zdravotnícki pracovníci a pomocní zdravotnícki pracovníci.
(2)
Zdravotnícki pracovníci jednotlivých kategórií vykonávajú odbornú činnosť v odboroch, pre ktoré získali spôsobilosť na výkon povolania.
(3)
Podrobnejšie náplne činnosti jednotlivých kategórií a odborov zdravotníckych pracovníkov určuje Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „ministerstvo zdravotníctva“).
Lekári
§ 2
Lekári vykonávajú činnosť vyžadujúcu vysokoškolské lekárske vzdelanie, poskytujú najmä liečebno-preventívnu starostlivosť vrátane posudkovej činnosti, odborne usmerňujú starostlivosť o utváranie a ochranu zdravých životných podmienok vrátane opatrení proti vzniku a šíreniu prenosných chorôb, vykonávajú zdravotnú výchovu obyvateľstva a podieľajú sa podľa potreby na plnení pedagogických, prípadne úloh v zdravotníctve.
§ 3
(1)
Lekári získavajú spôsobilosť na výkon povolania ukončením štúdia na vysokej škole v študijných odboroch všeobecné lekárstvo, detské lekárstvo, hygiena, stomatológia. So súhlasom ministerstva zdravotníctva môžu títo lekári získať spôsobilosť na výkon povolania v inom študijnom odbore, než v ktorom ukončili riadne štúdium, po doplnení vedomostí riadnym štúdiom na vysokej škole.1)
(2)
Lekári, absolventi lekárskej fakulty študijného odboru všeobecné lekárstvo, môžu vykonávať svoje povolanie aj v odboroch detské lekárstvo, hygiena, epidemiológia a mikrobiológia. Po doplnení vedomostí v rozsahu určenom ministerstvom zdravotníctva aj v odbore stomatológia.2)
(3)
Lekári, absolventi lekárskej fakulty študijného odboru hygiena, majú spôsobilosť na výkon povolania predovšetkým v odboroch hygiena, epidemiológia a mikrobiológia a zásadne môžu vykonávať svoje povolanie len v týchto odboroch. So súhlasom ministerstva zdravotníctva možno týchto lekárov zaradiť podľa kádrovej situácie do špecializačnej prípravy na získanie špecializácie v odbore všeobecného lekárstva; vo výnimočných prípadoch môže ich ministerstvo zdravotníctva preradiť aj na výkon povolania lekára v inom odbore a súčasne určiť na to záväzné podmienky.2)
(4)
Lekári, absolventi lekárskej fakulty študijného odboru detské lekárstvo, majú spôsobilosť na výkon povolania predovšetkým v starostlivosti o deti. Organizácia ich môže podľa kádrovej situácie výnimočne preradiť na výkon povolania lekára v inom odbore so súhlasom ministerstva zdravotníctva, ktoré súčasne určí potrebné podmienky.2)
(5)
Lekári, absolventi lekárskej fakulty študijného odboru stomatológia, majú spôsobilosť na výkon povolania len v starostlivosti o chrup, ústnu dutiny a orgány s ňou súvisiace.
Farmaceuti
§ 4
Farmaceuti vykonávajú činnosť vyžadujúcu vysokoškolské farmaceutické vzdelanie, zaoberajú sa najmä prípravou a výrobou liečiv, ich kontrolou, plánovitým zabezpečovaním a dispenzáciou, sú odbornými poradcami lekárov v oblasti liečiv a vybraných zdravotníckych potrieb a v oblasti účelnej farmakoterapie, uplatňujú sa na špeciálnych pracoviskách a v laboratóriách zdravotníckych zariadení a kontrolných a výskumných ústavov v zdravotníctve a zúčastňujú sa na zdravotnej výchove obyvateľstva.
§ 5
(1)
Farmaceuti získavajú spôsobilosť na výkon povolania ukončením štúdia na vysokej škole v študijných odboroch všeobecná farmácia, klinická farmácia a technologická farmácia.3)
(2)
Farmaceuti, absolventi študijného odboru všeobecná farmácia, majú spôsobilosť na výkon povolania predovšetkým v zariadeniach lekárenskej služby a zdravotníckeho zásobovania.
(3)
Farmaceuti, absolventi študijného odboru klinická farmácia, majú spôsobilosť na výkon povolania predovšetkým v oddeleniach klinickej farmakológie a nukleárnej medicíny nemocníc s poliklinikou, v biochemických, hematologických a toxikologických laboratóriách, vo výskumných ústavoch, v zariadeniach lekárenskej služby, pri biologickej kontrole liečiv a v laboratóriách hygienickej služby.
(4)
Farmaceuti, absolventi študijného odboru technologická farmácia, majú spôsobilosť na výkon povolania predovšetkým vo farmaceutickom priemysle, na špecializovaných pracoviskách lekárenskej služby, nemocníc s poliklinikou, kontrolných a výskumných ústavov, zariadení zdravotníckeho zásobovania a hygienickej služby.
(5)
Organizácia môže podľa kádrovej situácie výnimočne preradiť farmaceutov, absolventov jednotlivých študijných odborov, na ich žiadosť na výkon povolania v inom odbore farmácie so súhlasom ministerstva zdravotníctva po doplnení vedomostí riadnym štúdiom na vysokej škole.4)
Zdravotnícki pracovníci s iným vysokoškolským vzdelaním
§ 6
Zdravotnícki pracovníci s iným vysokoškolským vzdelaním vykonávajú podľa svojho odborného zamerania pedagogickú činnosť na stredných zdravotníckych školách, stredných odborných učilištiach zdravotníckych, v Ústave pre ďalšie vzdelávanie stredných zdravotníckych pracovníkov (ďalej len „Ústav“) a pri ďalšom vzdelávaní pracovníkov v zdravotníctve alebo činnosť spojenú s odborným riadením a organizovaním práce stredných zdravotníckych pracovníkov.
§ 7
(1)
Spôsobilosť na výkon povolania zdravotníckeho pracovníka s iným vysokoškolským vzdelaním sa získava ukončením štúdia na vysokej škole5)
a)
v študijnom odbore učiteľstvo odborných predmetov pre stredné zdravotnícke školy,
b)
v študijnom odbore starostlivosť o chorých,
c)
v študijnom odbore telesná výchova a šport – rehabilitácia.
(2)
Zdravotnícki pracovníci s iným vysokoškolským vzdelaním, absolventi študijného odboru učiteľstvo odborných predmetov pre stredné zdravotnícke školy a študijného odboru pedagogika – starostlivosť o chorých, majú spôsobilosť vyučovať príslušné odborné predmety na stredných zdravotníckych školách, prípadne vykonávať pedagogickú činnosť v zariadeniach na výchovu a výučbu a na ďalšie vzdelávanie zdravotníckych pracovníkov.
(3)
Zdravotnícki pracovníci s iným vysokoškolským vzdelaním, absolventi študijného odboru starostlivosť o chorých, majú spôsobilosť na výkon povolania pri odbornom riadení a organizovaní práce stredných zdravotníckych pracovníkov. Spôsobilosť na výkon pedagogickej činnosti v tomto odbore môžu získať po doplnení pedagogického vzdelania riadnym štúdiom na vysokej škole.6)
(4)
Zdravotnícki pracovníci s iným vysokoškolským vzdelaním, absolventi študijného odboru telesná výchova a šport – rehabilitácia, majú spôsobilosť na výkon povolania pri odbornom riadení a organizovaní práce rehabilitačných pracovníkov. Spôsobilosť na výkon pedagogickej činnosti v tomto odbore môžu získať po doplnení pedagogického vzdelania riadnym štúdiom na vysokej škole.6)
Strední zdravotnícki pracovníci
§ 8
(1)
Strední zdravotnícki pracovníci vykonávajú odbornú činnosť vyžadujúcu úplné stredné zdravotnícke vzdelanie, a to podľa povahy vykonávanej práce buď samostatne, alebo podľa pokynov lekára, farmaceuta, vedúceho stredného zdravotníckeho pracovníka, prípadne iného vedúceho pracovníka.
(2)
Strední zdravotnícki pracovníci vykonávajú svoje povolanie v týchto odboroch: zdravotná sestra, detská sestra, ženská sestra, diétna sestra, rehabilitačný pracovník, asistent hygienickej služby, zdravotnícky laborant, farmaceutický laborant, rádiologický laborant, zubný laborant a očný optik.
§ 9
(1)
Strední zdravotnícki pracovníci získavajú spôsobilosť na výkon povolania v jednotlivých odboroch ukončením štúdia na strednej zdravotníckej škole alebo v príslušnom študijnom odbore na strednej škole pre pracujúcich pri strednom odbornom učilišti zdravotníckom.7)
(2)
Spôsobilosť na výkon povolania zdravotnej sestry majú aj absolventi vojenských zdravotníckych škôl, ktoré vychovávajú stredných zdravotníckych pracovníkov.
(3)
Povolanie zdravotníckeho laboranta sú oprávnení vykonávať aj tí, ktorí úspešne absolvovali najmenej štyri semestre štúdia na lekárskej fakulte, a povolanie farmaceutického laboranta osoby, ktoré úspešne absolvovali najmenej štyri semestre štúdia na farmaceutickej fakulte. Povolanie zdravotnej sestry sú oprávnené vykonávať aj osoby, ktoré absolvovali skúšky z predmetu starostlivosť o chorých pri štúdiu odboru učiteľstvo odborných predmetov pre stredné zdravotnícke školy.
§ 10
(1)
Strední zdravotnícki pracovníci vykonávajú odbornú činnosť v odboroch, pre ktoré získali spôsobilosť na výkon povolania.
(2)
Zdravotné sestry, detské sestry a ženské sestry môžu v prípade potreby pracovať vo všetkých týchto odboroch bez rozšírenia spôsobilosti na výkon povolania, s výnimkou činností na pôrodnej sále a vo funkcii obvodnej ženskej sestry, ktoré môžu vykonávať len ženské sestry, a činnosti na pracoviskách poskytujúcich starostlivosť o novorodencov, ktoré môžu vykonávať len detské sestry. Zdravotné a ženské sestry vykonávajúce odbornú činnosť v odbore detská sestra sú povinné absolvovať kurz psychológie a pedagogiky dieťaťa.
(3)
Zdravotné sestry, detské sestry, ženské sestry, diétne sestry, rehabilitační pracovníci, asistenti hygienickej služby, rádiologickí laboranti a zubní laboranti môžu trvale pracovať v inom odbore, než pre ktorý získali spôsobilosť na výkon povolania, na úsekoch práce ustanovených v prílohe č. 6 tejto vyhlášky, ak do dvoch rokov odo dňa preradenia na taký úsek práce vykonajú na strednej zdravotníckej škole skúšky z predmetov uvedených v tejto prílohe.
Nižší zdravotnícki pracovníci
§ 11
(1)
Nižší zdravotnícki pracovníci vykonávajú odbornú činnosť vyžadujúcu stredné, prípadne iné zdravotnícke vzdelanie pod vedením pracovníka s vyššou odbornou kvalifikáciou.
(2)
Nižší zdravotnícki pracovníci vykonávajú svoje povolanie v týchto odboroch: ošetrovateľka, pestúnka (detská ošetrovateľka), zubná inštrumentárka, masér, dezinfektor, laboratórny pracovník a pitevný laborant-preparátor.
§ 12
(1)
Nižší zdravotnícki pracovníci získavajú spôsobilosť na výkon povolania
a)
ukončením štúdia na zdravotníckej odbornej škole8) alebo
b)
absolvovaním dlhodobého kurzu podľa osnov vydaných ministerstvom zdravotníctva alebo
c)
absolvovaním trojročného učebného odboru9) zdravotník na strednom odbornom učilišti zdravotníckom.
(2)
Povolanie nižšieho zdravotníckeho pracovníka sú oprávnení vykonávať aj pracovníci, ktorí absolvovali na strednej zdravotníckej škole, prípadne na lekárskej alebo farmaceutickej fakulte časť štúdia určenú ministerstvom zdravotníctva.
Pomocní zdravotnícki pracovníci
§ 13
Pomocní zdravotnícki pracovníci vykonávajú pod vedením pracovníkov s vyššou odbornou kvalifikáciou činnosť vyžadujúcu zdravotnícku prípravu. Svoje povolanie vykonávajú v odbore sanitár pre jednotlivé úseky zdravotníckych služieb určené ministerstvom zdravotníctva.10)
§ 14
Pomocní zdravotnícki pracovníci získavajú spôsobilosť na výkon povolania absolvovaním kurzu podľa osnov vydaných ministerstvom zdravotníctva alebo dvojročného učebného odboru na strednom odbornom učilišti zdravotníckom.9)
DRUHÝ DIEL
INÍ ODBORNÍ PRACOVNÍCI V ZDRAVOTNÍCTVE
§ 15
Úlohy v zdravotníctve plnia podľa zásad účelnej deľby práce okrem zdravotníckych pracovníkov aj iní odborní pracovníci.
§ 16
Iní odborní pracovníci pôsobiaci v zdravotníctve získavajú spôsobilosť na výkon povolania štúdiom na školách poskytujúcich vysokoškolské, úplné stredne alebo stredné vzdelanie iného ako zdravotníckeho smeru a prípravou na výkon práce v zdravotníctve určenou ministerstvom zdravotníctva, ak ju už nezískali štúdiom na vysokej škole alebo strednej škole.
DRUHÁ HLAVA
ĎALŠIE VZDELÁVANIE ODBORNÝCH PRACOVNÍKOV V ZDRAVOTNÍCTVE
PRVÝ DIEL
SPOLOČNÉ USTANOVENIA
§ 17
(1)
Ďalšie vzdelávanie odborných pracovníkov v zdravotníctve zahŕňa:
a)
špecializačnú prípravu lekárov a farmaceutov,
b)
nástupnú prax a pomaturitné špecializačné štúdium stredných zdravotníckych pracovníkov,
c)
špeciálnu prípravu iných odborných pracovníkov s vysokoškolským vzdelaním a pomaturitné štúdium iných odborných pracovníkov s úplným stredným vzdelaním na výkon práce v zdravotníctve podľa prílohy č. 5 tejto vyhlášky,
d)
prípravu na výkon vedúcich funkcií v zdravotníctve,
e)
prípravu iných odborných pracovníkov na výkon práce v zdravotníctve,
f)
sústavné zdokonaľovanie vedomostí odborných pracovníkov v zdravotníctve.
(2)
Základnou formou ďalšieho vzdelávania odborných pracovníkov v zdravotníctve je sústavné individuálne štúdium a získavanie vedomostí a zručností pri práci pod vedením kvalifikovaného pracovníka.
(3)
Odborní pracovníci v zdravotníctve sú povinní plánovite prehlbovať a zdokonaľovať svoje odborné a ideologické vedomosti a skúsenosti počas výkonu svojho povolania.
§ 18
Ďalšie vzdelávanie odborných pracovníkov v zdravotníctve riadi ministerstvo zdravotníctva po dohode s Ministerstvom školstva Slovenskej socialistickej republiky za odbornej pomoci alebo prostredníctvom Inštitútu pre ďalšie vzdelávanie lekárov a farmaceutov (ďalej len „Inštitút“) a Ústavu. Pritom úzko spolupracuje s krajskými národnými výbormi a využíva aj vzdelávacie zariadenia zdravotníckych organizácií.
§ 19
V súvislosti s ďalším vzdelávaním odborných pracovníkov v zdravotníctve sú vedúci pracovníci na všetkých stupňoch riadenia povinní:
a)
zabezpečiť a kontrolovať nástupnú prax, ktorá sa ukončuje zhodnotením a spracovaním plánu ďalšieho rozvoja pracovníka,
b)
viesť pracovníkov k všestrannému odbornému rastu, k zvyšovaniu ideovej a odbornej úrovne práce a k dodržiavaniu socialistickej morálky,
c)
zabezpečiť zaškolenie všetkých pracovníkov, u ktorých došlo k zmenám funkcie, pracovnej náplne alebo k prerušeniu odbornej činnosti v odbore na čas dlhší ako 5 rokov,
d)
plánovite riadiť ďalšie vzdelávanie odborných pracovníkov v zdravotníctve v súlade so závermi komplexného hodnotenia a navrhovať ich na príslušné školiace akcie,
e)
zhodnotiť ideologický a odborný rast odborných pracovníkov v zdravotníctve a jeho výsledky zahrnúť do ich komplexného hodnotenia.
DRUHÝ DIEL
ĎALŠIE VZDELÁVANIE ZDRAVOTNÍCKYCH PRACOVNÍKOV
Prvý oddiel
Organizácia a riadenie
§ 20
(1)
Inštitút, Ústav a krajské ústavy národného zdravia zabezpečujúce ďalšie vzdelávanie zdravotníckych pracovníkov navzájom úzko spolupracujú.
(2)
Pri plnení úloh na úseku ďalšieho vzdelávania zdravotníckych pracovníkov spolupracuje Inštitút aj s lekárskymi fakultami a farmaceutickou fakultou a Ústav s vybranými strednými zdravotníckymi školami.
§ 21
Špecializovaná príprava lekárov, farmaceutov a pomaturitné špecializačné štúdium stredných zdravotníckych pracovníkov sa vykonáva spravidla na pracoviskách týchto pracovníkov, ak tieto pracoviská vyhovujú potrebným požiadavkám. Ak je potrebné, dopĺňa sa na pracoviskách osobitne určených na tento účel v rámci kraja krajským národným výborom na návrh krajského odborníka príslušného odboru a školiacimi akciami v Inštitúte alebo v Ústave, prípadne na školiacich miestach určených ministerstvom zdravotníctva.
Druhý oddiel
Špecializačná príprava lekárov a farmaceutov
Všeobecné ustanovenia
§ 22
(1)
Špecializačnou prípravou získava lekár a farmaceut špecializáciu I. stupňa určenú na výkon odbornej činnosti. Po jej dosiahnutí môže získať vyššiu špecializáciu (špecializáciu II. stupňa alebo nadstavbovú špecializáciu) určenú na výkon špecializovanej činnosti.
(2)
Lekári a farmaceuti môžu získať špecializáciu I. a II. stupňa v odboroch uvedených v prílohe č. 1 a nadstavbovú špecializáciu v odboroch uvedených v prílohe č. 2 alebo vo zvlášť úzkych odboroch uvedených v prílohe č. 3; prílohy tvoria súčasť tejto vyhlášky.
(3)
Absolvovanie špecializačnej prípravy na špecializáciu I. stupňa je pre lekárov a farmaceutov, ktorí vykonávajú činnosť v ustanovených odboroch, povinné. Zaraďovanie do špecializačnej prípravy na získavanie vyššej špecializácie sa vykonáva na základe komplexného hodnotenia pracovníka s prihliadnutím na spoločenské potreby zdravotníctva a na osobitné schopnosti a predpoklady uchádzača.
§ 23
(1)
Lekárov a farmaceutov zaraďujú do špecializačnej prípravy na získanie špecializácie v niektorom z odborov uvedených v prílohe č. 1 a 2 krajská národné výbory, lekárov a farmaceutov pracujúcich v ústredne riadených zdravotníckych organizáciách ministerstvo zdravotníctva a lekárov a farmaceutov pracujúcich mimo štátnej zdravotníckej správy príslušné ústredné orgány, prípadne orgány nimi poverené. Zaradenie navrhuje organizácia, s ktorou je lekár alebo farmaceut v pracovnom pomere.
(2)
Lekárov a farmaceutov do špecializačnej prípravy na získanie nadstavbovej špecializácie vo zvlášť úzkych špecializačných odboroch uvedených v prílohe č. 3 zaraďuje ministerstvo zdravotníctva na základe návrhov krajských národných výborov, ústredne riadených zdravotníckych organizácií alebo príslušných ústredných orgánov. Ministerstvo zdravotníctva môže zaradiť lekára alebo farmaceuta do špecializačnej prípravy na získanie nadstavbovej špecializácie vo zvlášť úzkom odbore, aj keď nie je tento odbor uvedený v prílohe č. 3.
§ 24
Dĺžka špecializačnej prípravy
(1)
Špecializačná príprava na špecializáciu I. stupňa trvá dva a pol roka. Špecializačná príprava na vyššiu špecializáciu trvá tri až päť rokov; jej dĺžka je bližšie určená v špecializačných náplniach (§ 25).
(2)
Do špecializačnej prípravy započítava Inštitút len čas výkonu povolania lekára alebo farmaceuta v Československej socialistickej republike. Ministerstvo zdravotníctva môže v jednotlivých prípadoch výnimočne započítať aj prácu lekára alebo farmaceuta vykonanú v zahraničí.
§ 25
Rozsah vedomostí
Základný rozsah odborných vedomostí v jednotlivých špecializačných odboroch vrátane vedomostí potrebných z hľadiska obrany štátu, ako aj rozsah spoločenskovedných vedomostí určujú špecializačné náplne, ktoré vydáva ministerstvo zdravotníctva.
§ 26
Kvalifikačná atestácia
(1)
Vedomosti lekárov a farmaceutov získané v priebehu špecializačnej prípravy sa overujú kvalifikačnou atestáciou pred skúšobnou komisiou Inštitútu, ktorý určuje miesto, termín a spôsob vykonania kvalifikačnej atestácie.
(2)
Lekárov a farmaceutov odporúčajú na kvalifikačné atestácie krajské národné výbory, lekárov a farmaceutov pracujúcich v ústredne riadených zdravotníckych organizáciách ministerstvo zdravotníctva a lekárov a farmaceutov pracujúcich mimo štátnej zdravotníckej správy príslušné ústredné orgány, prípadne orgány nimi poverené.
(3)
Po úspešne vykonanej kvalifikačnej atestácii vydáva Inštitút diplom o špecializácii.
Získavanie špecializácií v osobitných prípadoch
§ 27
Na návrh krajského národného výboru alebo ústredne riadenej zdravotníckej organizácie Inštitút výnimočne zaradí lekárov alebo farmaceutov do špecializačnej prípravy na získanie nadstavbovej špecializácie, aj keď získali špecializáciu I. stupňa v inom odbore, než v ktorom je táto nadstavbová špecializácia uvedená v prílohe č. 2. Ministerstvo zdravotníctva tak koná, ak ide o nadstavbovú špecializáciu uvedenú v prílohe č. 3.
§ 28
Ministerstvo zdravotníctva môže
a)
povoliť zaradenie lekárov alebo farmaceutov priamo do špecializačnej prípravy na nadstavbovú špecializáciu v odboroch uvedených v prílohe č. 2 a 3, ak krajský národný výbor zabezpečí pred vykonaním kvalifikačnej atestácie na nadstavbovú špecializáciu doplnenie vedomostí zo špecializačnej prípravy a vykonanie kvalifikačnej atestácie na špecializáciu I. stupňa príslušného odboru;
b)
zhodnotiť v odôvodnených prípadoch postgraduálne vzdelanie lekárov alebo farmaceutov získané podľa doterajších predpisov a priznať na jeho základe špecializáciu;
c)
profesorom a docentom, ktorí získali vedecko-pedagogický titul v odbore zodpovedajúcom niektorému odboru, v ktorom možno získať vyššiu špecializáciu, priznať špecializáciu v tomto odbore; diplom o špecializácii im vydá Inštitút;
d)
určiť iný termín alebo spôsob vykonania kvalifikačnej atestácie, predovšetkým pri nadstavbových špecializáciách zvlášť úzkych odborov uvedených v prílohe č. 3;
e)
priznať špecializáciu na základe špecializácie získanej v cudzine, prípadne určiť rozsah doplnenia vedomostí potrebných na jej priznanie.
Tretí oddiel
Nástupná prax a pomaturitné špecializačné štúdium stredných zdravotníckych pracovníkov
§ 29
Nástupná prax
(1)
Ďalšie vzdelávanie stredných zdravotníckych pracovníkov začína sa povinnou nástupnou praxou, ktorá umožňuje prehĺbiť a upevniť vedomosti získané štúdiom.
(2)
Nástupná prax sa vykonáva na pracoviskách zdravotníckych zariadení, výskumných ústavov a ústavov sociálnej starostlivosti, ktoré poskytujú stredným zdravotníckym pracovníkom možnosť uplatnenia v základnej odbornej činnosti, pre ktorú získali spôsobilosť na výkon povolania.
(3)
Nástupná prax trvá šesť až dvanásť mesiacov. Jej dĺžku určí vedúci pracoviska individuálne, a to podľa osobných vlastností, školského prospechu a výsledkov práce absolventa v priebehu šesťmesačnej nástupnej praxe.
§ 30
Zaraďovanie do pomaturitného špecializačného štúdia
(1)
Pomaturitným špecializačným štúdiom získavajú strední zdravotnícki pracovníci špecializácie, prípadne vyššiu špecializáciu na úsekoch práce uvedených v prílohe č. 4 tejto vyhlášky.
(2)
Do pomaturitného špecializačného štúdia môžu sa zaradiť strední zdravotnícki pracovníci, ktorí získali spôsobilosť na výkon povolania v príslušnom odbore, prípadne môžu pracovať v inom odbore alebo úseku práce za podmienok ustanovených v § 10 ods. 2 a 3, majú trojročnú prax a pracujú na úseku práce, v ktorom hodlajú získať špecializáciu.
(3)
Stredných zdravotníckych pracovníkov zaraďujú do pomaturitného špecializačného štúdia krajské národné výbory, stredných zdravotníckych pracovníkov pracujúcich v ústredne riadených zdravotníckych organizáciách ministerstvo zdravotníctva a stredných zdravotníckych pracovníkov pracujúcich mimo štátnej zdravotníckej správy príslušné ústredné orgány, prípadne orgány nimi poverené. Zaradenie navrhuje organizácia, s ktorou je stredný zdravotnícky pracovník v pracovnom pomere.
§ 31
Dĺžka pomaturitného špecializačného štúdia
(1)
Pomaturitné špecializačné štúdium stredných zdravotníckych pracovníkov trvá jeden až dva roky;11) jeho dĺžku na jednotlivých úsekoch práce bližšie určujú špecializačné náplne (§ 32).
(2)
Do pomaturitného špecializačného štúdia započítava Ústav len čas výkonu povolania stredného zdravotníckeho pracovníka v Československej socialistickej republike, a to na úseku práce, ktorý zodpovedá zvolenej špecializácii. Ministerstvo zdravotníctva môže v jednotlivých prípadoch výnimočne započítať aj prácu stredného zdravotníckeho pracovníka vykonanú v zahraničí.
§ 32
Rozsah vedomostí
Základný rozsah odborných vedomostí na jednotlivých úsekoch práce, ako aj spoločenskovedných vedomostí určujú špecializačné náplne, ktoré vydáva ministerstvo zdravotníctva.
§ 33
Špecializačné skúšky
(1)
Vedomosti stredných zdravotníckych pracovníkov získané počas pomaturitného špecializačného štúdia sa overujú skúškou pred skúšobnou komisiou Ústavu, ktorý určuje miesto, termín a spôsob vykonania špecializačnej skúšky.
(2)
Po úspešne vykonanej špecializačnej skúške vydáva Ústav vysvedčenie o špecializácii.
§ 34
Získavanie špecializácií v osobitných prípadoch
Ministerstvo zdravotníctva môže
a)
výnimočne zaradiť stredných zdravotníckych pracovníkov do pomaturitného špecializačného štúdia vo zvlášť úzkom úseku práce, aj keď nie je uvedený v prílohe č. 4,
b)
určiť iný termín alebo spôsob vykonania špecializačnej skúšky,
c)
priznať špecializáciu na základe špecializácie získanej v cudzine, prípadne určiť rozsah doplnenia vedomostí potrebných na jej priznanie.
Štvrtý oddiel
Iné formy ďalšieho vzdelávania zdravotníckych pracovníkov
§ 35
Príprava na výkon vedúcich funkcií
(1)
Príprava vedúcich zdravotníckych pracovníkov – organizátorov určených ministerstvom zdravotníctva a ich kádrových rezerv spočíva u lekárov v získaní nadstavbovej špecializácie v odbore sociálneho lekárstva a organizácie zdravotníctva, u farmaceutov v získaní nadstavbovej špecializácie v odbore organizácie a riadenia farmácie a u stredných zdravotníckych pracovníkov v získaní vyššej špecializácie na úseku organizácie a riadenia práce stredných zdravotníckych pracovníkov.
(2)
Príprava na výkon ostatných vedúcich funkcií určených ministerstvom zdravotníctva spočíva okrem splnenia určených odborných kvalifikačných predpokladov v absolvovaní funkčného (doplnkového) kurzu organizácie a riadenia zdravotníctva organizovaného Inštitútom alebo Ústavom, prípadne z ich poverenia krajskými národnými výbormi. Funkčný (doplnkový) kurz sa zakončuje overením vedomostí pred komisiou menovanou Inštitútom alebo ústavom a o jeho absolvovaní vydáva Inštitút alebo Ústav osvedčenie.
§ 36
Príprava lekárov a farmaceutov na špeciálne úseky činnosti
Inštitút organizuje pre lekárov a farmaceutov zameraných na plnenie úloh na špeciálnych úsekoch činnosti osobitné školiace akcie zakončené overením vedomostí. O absolvovaní školiacej akcie vydáva Inštitút osvedčenie.
§ 37
Príprava stredných zdravotníckych pracovníkov na špeciálne úseky činnosti a funkcie
(1)
Pre stredných zdravotníckych pracovníkov organizuje Ústav dlhodobé školiace akcie, ktorými sa títo pracovníci pripravujú na špeciálne úseky činnosti a na výkon funkcií určených ministerstvom zdravotníctva.
(2)
Školiace akcie sa zakončujú overením vedomostí. O absolvovaní školiacej akcie vydáva Ústav osvedčenie.
§ 38
Semináre školenia
(1)
Na priebežné zvyšovanie vedomostí zdravotníckych pracovníkov usporadúvajú zdravotnícke organizácie pravidelné seminárne školenia. Ich organizáciu, rozsah a obsahové zameranie určí ministerstvo zdravotníctva.
(2)
Účasť zdravotníckych pracovníkov na seminárnom školení je súčasťou ich pracovných povinností.
§ 39
Školiace akcie
(1)
Na zdokonaľovanie vedomostí zdravotníckych pracovníkov sa usporadúvajú krátkodobé školiace akcie, najmä tematické kurzy, funkčné a doplnkové kurzy, školenia na školiacich miestach (stáže) a iné školiace akcie, aby sa pracovníci oboznámili so špeciálnymi a novými metódami práce, s aktuálnymi úlohami v zdravotníckych službách a pripravili na výkon funkcií.
(2)
Školiace akcie usporadúva Inštitút alebo Ústav, prípadne krajský ústav národného zdravia spravidla podľa programov schválených Inštitútom alebo Ústavom.
(3)
Školiace akcie môže Inštitút alebo Ústav účelne spájať s riadeným a pravidelne overovaným samostatným štúdiom zdravotníckych pracovníkov, pre ktorých sa akcie organizujú.
§ 40
Periodické zdokonaľovanie vedomostí zdravotníckych pracovníkov
Na zabezpečenie pravidelného a všestranného dopĺňania vedomostí zdravotníckych pracovníkov v jednotlivých odboroch a úsekoch práce sa organizujú akcie periodického zdokonaľovania vedomostí. Časové etapy, rámcový obsah a okruh pracovníkov tohto povinného zdokonaľovania vedomostí určí ministerstvo zdravotníctva.
Piaty oddiel
Preskúmavanie spôsobilosti zdravotníckych pracovníkov s vysokoškolským a úplným stredným vzdelaním
§ 41
(1)
Odborné vedomosti zdravotníckych pracovníkov s vysokoškolským a úplným stredným vzdelaním preskúmavajú príslušní okresní, krajskí a hlavní odborníci.
(2)
Ak zistia okresní, krajskí alebo hlavní odborníci pri preskúmavaní vedomostí závažné nedostatky vo výkone povolania zdravotníckych pracovníkov uvedených v odseku 1, navrhnú doplnenie potrebných vedomostí a prípadne navrhnú krajskému národnému výboru spôsob ich overenia. V prípade potreby možno súčasne preskúmať aj zdravotnú spôsobilosť zdravotníckych pracovníkov na výkon povolania podľa osobitných predpisov,12) ako aj ich morálne a etické vlastnosti.
§ 42
Doplnenie potrebných vedomostí zdravotníckych pracovníkov s vysokoškolským vzdelaním organizuje Inštitút a zdravotníckych pracovníkov s úplným stredným vzdelaním Ústav formou školenia na výučbových základniach Inštitútu alebo Ústavu. Odborné vedomosti overuje Inštitút alebo Ústav; o absolvovaní školenia a overenia vedomostí vydáva hodnotenie.
§ 43
(1)
Návrh na overenie potrebných vedomostí zdravotníckych pracovníkov s vysokoškolským a úplným stredným vzdelaním pracujúcich v organizáciách riadených národnými výbormi podávajú príslušní okresní a krajskí odborníci alebo ústavy národného zdravia. Ak títo pracovníci pracujú v ústredne riadených zdravotníckych organizáciách, takýto návrh podávajú hlavní odborníci alebo tieto organizácie. Pokiaľ pracujú mimo štátnej zdravotníckej správy, môžu návrh podať odborníci určení týmito orgánmi. Obdobné návrhy môžu podať aj znalecké komisie.13)
(2)
O povinnosti podrobiť sa overeniu potrebných vedomostí rozhoduje u zdravotníckych pracovníkov s vysokoškolským a úplným stredným vzdelaním pracujúcich v organizáciách riadených národnými výbormi krajský národný výbor, u pracovníkov pracujúcich v ústredne riadených zdravotníckych organizáciách ministerstvo zdravotníctva a u pracovníkov pracujúcich mimo štátnej zdravotníckej správy príslušné ústredné orgány, prípadne orgány nimi poverené.
§ 44
(1)
O výsledku overenia odborných vedomostí zdravotníckych pracovníkov s vysokoškolským a úplným stredným vzdelaním informuje Inštitút alebo Ústav príslušných navrhovateľov, ako aj organizácie, s ktorými sú títo pracovníci v pracovnom pomere.
(2)
Overené nedostatky v odborných vedomostiach alebo v iných predpokladoch pre výkon povolania zdravotníckeho pracovníka môžu byť dôvodom na opatrenia podľa osobitných predpisov.14)
TRETÍ DIEL
ĎALŠIE VZDELÁVANIE INÝCH ODBORNÝCH PRACOVNÍKOV V ZDRAVOTNÍCTVE
§ 45
Špeciálna príprava na výkon práce v zdravotníctve
(1)
Iní odborní pracovníci, ktorí vykonávajú činnosť v zdravotníctve, môžu okrem sústavného ďalšieho zvyšovania kvalifikácie vo svojom odbore absolvovať pod vedením a podľa pokynov vedúcich pracovníkov špeciálnu prípravu na výkon práce v zdravotníctve, najmä na úsekoch ustanovených v prílohe č. 5 písm. A. Obdobne môžu získať iní odborní pracovníci prípravu na výkon práce v zdravotníctve formou pomaturitného špecializačného štúdia podľa prílohy č. 5 písm. B, prípadne inými formami. Zaraďovanie do špeciálnej prípravy na výkon práce v zdravotníctve sa vykonáva na základe komplexného hodnotenia s prihliadnutím na spoločenské potreby zdravotníctva a na osobitné schopnosti a predpoklady uchádzača.
(2)
Rozsah vedomostí iných odborných pracovníkov potrebných na výkon práce v zdravotníctve podľa jednotlivých kategórií a dĺžku špeciálnej prípravy určí ministerstvo zdravotníctva v náplniach tejto prípravy.
(3)
Špeciálnu prípravu absolvujú iní odborní pracovníci popri zamestnaní jednak pod vedením a podľa pokynov vedúcich pracovníkov, jednak v doplňovacích školiacich akciách organizovaných Inštitútom, Ústavom, prípadne krajským ústavom národného zdravia.
(4)
Iných odborných pracovníkov zaraďujú do špeciálnej prípravy na výkon práce v zdravotníctve krajské národné výbory, iných odborných pracovníkov v ústredne riadených zdravotníckych organizáciách ministerstvo zdravotníctvo a iných odborných pracovníkov pracujúcich mimo štátnej zdravotníckej správy príslušné ústredné orgány alebo nimi poverené orgány.
(5)
Vedomosti iných odborných pracovníkov získané počas špeciálnej prípravy na výkon práce v zdravotníctve sa overujú skúškou pred skúšobnou komisiou Inštitútu alebo Ústavu, ktoré určujú miesto, termín a spôsob skúšky. O úspešne vykonanej skúške vydáva Inštitút alebo Ústav osvedčenie.
§ 46
Príprava na výkon vedúcich funkcií
Príprava iných odborných pracovníkov na výkon vedúcich funkcií v zdravotníctve určených ministerstvom zdravotníctva spočíva okrem splnenia určených odborných kvalifikačných predpokladov v absolvovaní funkčného (doplnkového) kurzu organizácie a riadenia zdravotníctva organizovaného Inštitútom alebo Ústavom, prípadne krajskými národnými výbormi alebo ústredne riadenými organizáciami. Funkčný (doplnkový) kurz sa zakončuje overením vedomostí pred komisiou ustanovenou Inštitútom alebo Ústavom; o jeho absolvovaní vydá Inštitút alebo Ústav osvedčenie.
§ 47
Iné školiace akcie
Iní odborní pracovníci v zdravotníctve sa podľa potreby zúčastňujú na seminárnom školení, prípadne na ďalších školiacich akciách samostatne alebo spoločne so zdravotníckymi pracovníkmi.
TRETIA HLAVA
PRECHODNÉ USTANOVENIA
§ 48
(1)
Spôsobilosť na výkon povolania dentistu získaná podľa predchádzajúcich predpisov15) zostáva nedotknutá.
(2)
Dentisti poskytujú ambulantnú liečebno-preventívnu starostlivosť o chrup. Sú oprávnení vykonávať konzervačné a protetické ošetrovanie chrupu, jednoduché extrakcie zubov a koreňov a ošetrovať chronické zápaly ďasien. Keď zistia, že je potrebný lekársky zákrok, sú povinní odovzdať ošetrovaného na ďalšie odborné ošetrenie, prípadne mu toto ošetrenie zabezpečiť.
§ 49
Spôsobilosť na výkon zdravotníckych povolaní a špecializácie zdravotníckych pracovníkov získané podľa doterajších predpisov v kategóriách a odboroch uvedených v tejto vyhláške zostávajú nedotknuté.
§ 50
Lekári, farmaceuti a strední zdravotnícki pracovníci, ktorí sú zaradení v deň začiatku účinnosti tejto vyhlášky do špecializovanej prípravy alebo do pomaturitného špecializovaného štúdia v odboroch, ktoré sa touto vyhláškou menia, môžu vykonať kvalifikačnú atestáciu alebo špecializačnú skúšku podľa doterajších predpisov, a to do troch rokov od začiatku účinnosti tejto vyhlášky.
§ 51
(1)
Lekári, ktorí získali podľa doterajších predpisov ďalšiu špecializáciu v odbore organizágológie, majú nadstavbovú špecializáciu v odbore lekárskej imunológie.
(2)
Lekári, ktorí získali podľa doterajších predpisov špecializáciu II. stupňa v odbore hygieny a epidemiológie, majú nadstavbovú špecializáciu v niektorom z týchto odborov: hygiena všeobecná a komunálna, hygiena detí a dorastu, hygiena výživy a predmetov bežného používania, hygiena práce a pracovné lekárstvo alebo epidemiológia.
(3)
Lekári, ktorí získali podľa doterajších predpisov ďalšiu špecializáciu v odbore organizácie a riadenia zdravotníctva, majú nadstavbovú špecializáciu v odbore sociálneho lekárstva a organizácie zdravotníctva.
(4)
Lekári, ktorí získali podľa doterajších predpisov ďalšiu špecializáciu v odbore posudkového lekárstva, majú nadstavbovú špecializáciu v odbore posudkového lekárstva.
(5)
Lekári, ktorí získali podľa doterajších predpisov16) špecializáciu v odbore biomedicínskej kybernetiky, majú nadstavbovú špecializáciu vo zvlášť úzkom odbore biomedicínskej kybernetiky za predpokladu, že získajú do troch rokov od účinnosti tejto vyhlášky špecializáciu I. stupňa v príslušnom odbore.
(6)
Lekári, ktorí získali podľa doterajších predpisov špecializáciu I. stupňa a vykonávali k 1. januáru 1980 funkciu obvodného lekára, môžu do 31. decembra 1983 získať spôsobilosť na výkon tejto funkcie podľa doterajších predpisov.17)
(7)
Lekári, ktorí získali spôsobilosť na výkon funkcie obvodného lekára podľa doterajších predpisov, majú špecializáciu I. stupňa v odbore všeobecného lekárstva. Diplom o špecializácii im vydá Inštitút.
§ 52
(1)
Farmaceuti, ktorí získali podľa doterajších predpisov nadstavbovú špecializáciu v odbore riadenia a ekonomiky lekárenskej služby, majú nadstavbovú špecializáciu v odbore organizácie a riadenia farmácie.
(2)
Farmaceuti, ktorí získali podľa doterajších predpisov špecializáciu I., prípadne II. stupňa v odbore výroby biologických liečiv, majú špecializáciu I., prípadne II. stupňa v odbore farmaceutickej technológie.
(3)
Farmaceuti, ktorí získali podľa doterajších predpisov nadstavbovú špecializáciu v odbore farmakodynamiky, majú nadstavbovú špecializáciu v odbore farmakológie a toxikológie liečiv.
(4)
Farmaceuti, ktorí získali podľa doterajších predpisov nadstavbovú špecializáciu v odbore biologické a kontrolné metódy, majú nadstavbovú špecializáciu v odbore biologické a mikrobiologické kontrolné metódy.
(5)
Farmaceuti, ktorí získali podľa doterajších prepisov špecializáciu v odbore biochemickej a toxikologickej analýzy, majú nadstavbovú špecializáciu v odbore biochemickej a toxikologickej analytiky.
§ 53
Strední zdravotnícki pracovníci, ktorí absolvovali vysokoškolské štúdium odborov psychológia – starostlivosť o chorých alebo pedagogika – starostlivosť o chorých, majú špecializáciu na úseku práce ošetrovateľskej starostlivosti a vyššiu špecializáciu na úseku organizácie a riadenia práce stredných zdravotníckych pracovníkov.
§ 54
Strední zdravotnícki pracovníci, ktorí získali podľa doterajších predpisov absolvovali v Ústave dvojročné kvalifikačné štúdium kontrolórov, majú úseku práce stomatologickej starostlivosti.
§ 55
Iní odborní pracovníci v zdravotníctve, ktorí podľa doterajších predpisov absolvovali v Ústave dvojročné kvalifikačné štúdium kontrolórov, majú pomaturitné špecializačné štúdium na úseku činnosti kontroly v zdravotníckych zariadeniach.
HLAVA ŠTVRTÁ
ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 56
(1)
Táto vyhláška sa vzťahuje aj na zdravotníckych pracovníkov vykonávajúcich zdravotnícke povolanie mimo zdravotníckych zariadení a orgánov riadených a spravovaných národnými výbormi a ministerstvom zdravotníctva, s výnimkou ďalšieho vzdelávania zdravotníckych pracovníkov teoretických odborov.
(2)
Úlohy, ktoré podľa tejto vyhlášky prislúchajú ministerstvu zdravotníctva a národným výborom, plnia v iných odvetviach orgány ustanovené osobitnými predpismi, ktoré boli vydané po dohode s ministerstvom zdravotníctva.
(3)
Pre zdravotnícke služby v odbore ozbrojených síl a bezpečnostných zborov platí táto vyhláška obdobne, ak príslušní ministri neurčia inak.
§ 57
Zrušuje sa vyhláška č. 77/1971 Zb. o zdravotníckych pracovníkoch a iných odborných pracovníkoch v zdravotníctve v znení vyhlášky č. 92/1979 Zb.
§ 58
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1981.
Minister:
Prof. MUDr. Matejíček DrSc. v. r.
Príloha č. 1 vyhlášky č. 79/1981 Zb.
Špecializácie lekárov a farmaceutov
A.
ŠPECIALIZÁCIE LEKÁROV
a)
Lekári môžu získať špecializáciu I.stupňa v odbore hygiena a epidemiológia
b)
Lekári môžu získať špecializáciu I. a II. stupňa v týchto odboroch:
anesteziológia a resustitácia
dermatovenerológia
gynekológia a pôrodníctvo
chirurgia
interné lekárstvo
klinická biochémia
neurológia
oftalmológia
ortopédia
otorinolaryngológia
patológia
pediatria
psychiatria
rádiodiagnostika
rádioterapia
stomatológia
urológia
všeobecné lekárstvo
B.
ŠPECIALIZÁCIE FARMACEUTOV
Farmaceuti môžu získať špecializáciu I. a II. stupňa v týchto odboroch:
farmaceutická analytika
farmaceutická technológia
klinická farmácia
lekárenstvo
Príloha č. 2 vyhlášky č. 79/1981 Zb.
Nadstavbové špecializácie lekárov a farmaceutov
A.
NADSTAVBOVÉ ŠPECIALIZÁCIE LEKÁROV
Po dosiahnutí špecializácie I. stupňa môžu lekári získať nadstavbovú špecializáciu v týchto odboroch:
Dermatovenerológia
detská dermatovenerológia
hygiena práce a pracovné lekárstvo
Gynekológia a pôrodníctvo
fyziatria, balneológia a liečebná rehabilitácia
klinická onkológia
sociálne lekárstvo a organizácia zdravotníctva
Hygiena a epidemiológia
epidemiológia
hygiena detí a dorastu
hygiena práce a pracovné lekárstvo
hygiena všeobecná a komunálna
hygiena výživy a predmetov bežného používania
sociálne lekárstvo a organizácia zdravotníctva
Chirurgia
detská chirurgia
fyziatria, balneológia a liečebná rehabilitácia
klinická onkológia
nukleárna medicína
posudkové lekárstvo
sociálne lekárstvo a organizácia zdravotníctva
telovýchovné lekárstvo
traumatológia
Interné lekárstvo
diabetológia, poruchy látkovej premeny a výživy
dorastové lekárstvo
fyziatria, balneológia a liečebná rehabilitácia
gastroenterológia
hematológia a transfuziológia
hygiena práce a pracovné lekárstvo
kardiológia
klinická onkológia
nukleárna medicína
posudkové lekárstvo
prenosné choroby
reumatológia
sociálne lekárstvo a organizácia zdravotníctva
telovýchovné lekárstvo
tuberkulóza a pľúcne choroby
Neurológia
detská neurológia
fyziatria, balneológia a liečebná rehabilitácia
hygiena práce a pracovné lekárstvo
posudkové lekárstvo
Ortopédia
fyziatria, balneológia a liečebná rehabilitácia
telovýchovné lekárstvo
traumatológia
Otorinolaryngológia
foniatria
Patológia
súdne lekárstvo
Pediatria
detská gastroenterológia
detská kardiológia
detská neurológia
detská psychiatria
dorastové lekárstvo
fyziatria, balneológia a liečebná rehabilitácia
hematológia a transfuziológia
hygiena detí a dorastu
klinická onkológia
neonatológia
nukleárna medicína
prenosné choroby
sociálne lekárstvo a organizácia zdravotníctva
telovýchovné lekárstvo
tuberkulóza a pľúcne choroby
Psychiatria
detská psychiatria
fyziatria, balneológia a liečebná rehabilitácia
Rádioterapia
klinická onkológia
Stomatológia
čeľustná ortopédia
detská stomatológia
parodontológia
sociálne lekárstvo a organizácia zdravotníctva
stomatologická protetika
Všeobecné lekárstvo
dorastové lekárstvo
hygiena práce a pracovné lekárstvo
posudkové lekárstvo
sociálne lekárstvo a organizácia zdravotníctva
telovýchovné lekárstvo
B.
NADSTAVBOVÁ ŠPECIALIZÁCIA FARMACEUTOV
Po dosiahnutí špecializácie I. stupňa môžu farmaceuti získať nadstavbovú špecializáciu v odbore organizácie a riadenia farmácie.
Príloha č. 3 vyhlášky č. 79/1981 Zb.
Nadstavbové špecializácie lekárov a farmaceutov vo zvlášť úzkych odboroch
A.
NADSTAVBOVÉ ŠPECIALIZÁCIE LEKÁROV
Po dosiahnutí špecializácie I. stupňa môžu lekári získať nadstavbové špecializácie najmä v týchto zvlášť úzkych odboroch:
Anesteziológia a resuscitácia
biomedicínska kybernetika
Dermatovenerológia
korektívna dermatológia
lekárska imunológia
Gynekológia a pôrodníctvo
biomedicínska kybernetika
detská gynekológia
lekárska genetika
perinatológia
sexuológia
Hygiena a epidemiológia
hygiena žiarenia
Chirurgia
biomedicínska kybernetika
cievna chirurgia
kardiochirurgia
neurochirurgia
ortopedická protetika
plastická chirurgia
pľúcna chirurgia
stomatologická chirurgia
Interné lekárstvo
biomedicínska kybernetika
endokrinológia
geriatria
klinická farmakológia
lekárska imunológia
lekárska genetika
nefrológia
Klinická biochémia
biomedicínska kybernetika
lekárska imunológia
Lekárska mikrobiológia
lekárska bakteriológia
lekárska imunológia
mikrobiológia životného prostredia
lekárska parazitológia
lekárska virológia
Neurológia
biomedicínska kybernetika
geriatria
Ortopédia
ortopedická protetika
Otorinolaryngológia
audiológia
detská otorinolaryngológia
Pediatria
biomedicínska kybernetika
detská endokrinológia
klinická farmakológia
lekárska imunológia
lekárska genetika
nefrológia
Psychiatria
biomedicínska kybernetika
gerontopsychiatria
liečba alkoholizmu a iných toxikománií
sexuológia
Rádiodiagnostika
biomedicínska kybernetika
Stomatológia
stomatologická chirurgia
Urológia
detská urológia
Všeobecné lekárstvo
biomedicínska kybernetika
geriatria
B.
NADSTAVBOVÉ ŠPECIALIZÁCIE FARMACEUTOV
Po dosiahnutí špecializácie I. stupňa môžu farmaceuti získať nadstavbové špecializácie najmä v týchto zvlášť úzkych odboroch:
Farmaceutická analytika
biochemická a toxikologická analytika
biologické a mikrobiologické kontrolné metódy
Farmaceutická technológia
laboratórne diagnostiká
liečivé rastliny
organopreparáty a mikrobiologické a imunobiologické prípravky
rádioaktívne prípravky
technológia liekových foriem
technológia prírodných a syntetických liečiv
Klinická farmácia
biochemická a toxikologická analytika
biologické a mikrobiologické kontrolné metódy
farmakológia a toxikológia liečiv
farmakológia a toxikológia veterinárnych liečiv
rádioaktívne prípravy
Lekárenstvo
farmakológia a toxikológia liečiv
galenická farmácia
laboratórne diagnostiká
liečivé rastliny
veterinárna farmácia.
Príloha č. 4 vyhlášky č. 79/1981 Zb.
Špecializácie stredných zdravotníckych pracovníkov
A.
ŠPECIALIZÁCIE STREDNÝCH ZDRAVOTNÍCKYCH PRACOVNÍKOV
Strední zdravotnícki pracovníci jednotlivých odborov môžu získať pomaturitným špecializačným štúdiom špecializáciu na týchto úsekoch práce:
Zdravotná sestra
anesteziológia, resuscitácia a intenzívna starostlivosť
inštrumentovanie na operačnej sále
nukleárna medicína
ošetrovateľská starostlivosť o dospelých
ošetrovateľská starostlivosť v psychiatrii
sociálna služba
stomatologická starostlivosť
zdravotná výchova obyvateľstva
Detská sestra
anesteziológia, resuscitácia a intenzívna starostlivosť
inštrumentovanie na operačnej sále
ošetrovateľská starostlivosť o deti
ošetrovateľská starostlivosť v detskej psychiatrii
sociálna služba
stomatologická starostlivosť
výchovná starostlivosť
zdravotná výchova obyvateľstva
Ženská sestra
anesteziológia, resuscitácia a intenzívna starostlivosť
inštrumentovanie na operačnej sále
ošetrovateľská starostlivosť o ženu
sociálna služba
zdravotná výchova obyvateľstva
Diétna sestra
poruchy výživy a výmeny látok
zdravotná výchova obyvateľstva
Rehabilitačný pracovník
liečba prácou
liečebná telesná výchova
Asistent hygienickej služby
epidemiológia
hygiena detí a dorastu
hygiena práce
hygiena všeobecná a komunálna
hygiena výživy a predmetov bežného používania
hygiena žiarenia
zdravotná výchova obyvateľstva
Zdravotnícky laborant
hematológia a transfúzna služba
histológia
klinická biochémia
laboratórne metódy v genetike
laboratórne metódy v hygiene
laboratórne metódy v hygiene práce
laboratórne metódy v hygiene žiarenia
laboratórne metódy v lekárskej imunológii
laboratórne metódy v lekárskej mikrobiológii
nukleárna medicína
Farmaceutický laborant
farmaceutická analytika
lekárenstvo
technológia prípravy liekov
technológia prípravy liekov
zásobovanie zdravotníckymi potrebami
Rádiologický laborant
nukleárna medicína
rádiodiagnostika
rádioterapia
Zubný laborant
čeľustná ortopédia
fixné náhrady
snímateľné náhrady
Očný optik
optometria
B.
VYŠŠIE ŠPECIALIZÁCIE STREDNÝCH ZDRAVOTNÍCKYCH PRACOVNÍKOV
Strední zdravotnícki pracovníci môžu začať získať vyššiu špecializáciu v organizácii a riadení práce stredných zdravotníckych pracovníkov po dosiahnutí špecializácie v niektorom z týchto úsekov práce:
anesteziológia, resuscitácia a intenzívna starostlivosť
epidemiológia
hygiena detí a dorastu
hygiena práce
hygiena všeobecná a komunálna
hygiena výživy a predmetov bežného používania
hygiena žiarenia
liečba prácou
liečebná telesná výchova
ošetrovateľská starostlivosť o deti
ošetrovateľská starostlivosť o dospelých
ošetrovateľská starostlivosť v detskej psychiatrii
ošetrovateľská starostlivosť v psychiatrii
ošetrovateľská starostlivosť o ženu
sociálna služba.
Príloha č. 5 vyhlášky č. 79/1981 Zb.
Špeciálna príprava a pomaturitné špecializačné štúdium iných odborných pracovníkov v zdravotníctve
A.
ŠPECIÁLNA PRÍPRAVA INÝCH ODBORNÝCH PRACOVNÍKOV S VYSOKOŠKOLSKÝM VZDELANÍM NA VÝKON PRÁCE V ZDRAVOTNÍCTVE
Iní odborní pracovníci s vysokoškolským vzdelaním získavajú špeciálnu prípravu na výkon práce v zdravotníctve najmä v týchto úsekoch činností:
biomedicínska kybernetika
farmaceutické analytické metódy
farmaceutické technologické postupy
hospodársko-technické služby
hygiena životného a pracovného prostredia
kádrová a personálna práca
klinická psychológia
kontrola v zdravotníckych zariadeniach
sterilizácia, dezinfekcia a deratizácia
technická spolupráca v odboroch nukleárnej medicíny,
rádiodiagnostiky a rádioterapie
vedecko-technické informácie
vyšetrovacie metódy v hygiene
vyšetrovacie metódy v klinickej biochémii
vyšetrovacie metódy v lekárskej mikrobiológii
vyšetrovacie metódy v parazitológii
zdravotnícke právo
zdravotnícka štatistika
B.
POMATURITNÉ ŠPECIALIZAČNÉ ŠTÚDIUM INÝCH ODBORNÝCH PRACOVNÍKOV V ZDRAVOTNÍCTVE S ÚPLNÝM STREDNÝM VZDELANÍM NA VÝKON PRÁCE V ZDRAVOTNÍCTVE
Iní odborní pracovníci s úplným stredným vzdelaním získavajú prípravu na výkon práce v zdravotníctve pomaturitným špecializačným štúdiom najmä v týchto úsekoch činnosti:
hospodársko-technická služba
hygienický dozor
kádrová a personálna práca
kontrola v zdravotníckych zariadeniach
laboratórne vyšetrovacie metódy v biochémii
laboratórne vyšetrovacie metódy v hygiene
laboratórne vyšetrovacie metódy v hygiene práce
laboratórne vyšetrovacie metódy v mikrobiológii
laboratórne vyšetrovacie metódy v toxikológii
liečba prácou
ortopedická protetika
psychologické laboratórium
radiačná hygiena
sociálna služba
Príloha č. 6 vyhlášky č. 79/1981 Zb.
Možnosti preradenia stredných zdravotníckych pracovníkov na iné úseky práce
Úseky práce, v ktorých môžu pracovať strední zdravotnícki pracovníci, ak do dvoch rokov odo dňa preradenia na takýto úsek vykonajú na strednej zdravotníckej škole skúšky z uvedených predmetov:
Z odboru| Do odboru| Na úseku práce| Skúšky z predmetov
---|---|---|---
zdravotná sestra| rehabilitačný pracovník| úsek fyzikálnej terapie rehabilitačného oddelenia s poliklinikou(ďalej len „NsP“) a odborného liečebného ústavu| fyzikálna terapia
liečba prácou| liečba prácou
asistent hygienickej služby| protiepidemické odd. hygienickej stanice (ďalej len „HS“)| epidemiológia
právne náuky
odd. hygieny práce HS| hygiena práce právne náuky
odd.hygieny výživy a predmetov bežného používania HS| hygiena výživy
právne náuky
odd. hygieny detí a dorastu HS| hygiena detí a dorastu
právne náuky
odd.hygieny všeobecnej a komunálnej HS| hygiena všeobecná a komunálna
právne náuky
rádiologický laborant| všetky rtg. odd. NsP po zaškolení v odbornom minime| rádiologická fyzika rádiodiagnostika
detská sestra| rehabilitačný pracovník| úsek fyzikálnej terapie rehabilitačného odd. NsP a odborného liečebného ústavu| fyzikálna terapia
liečba prácou| liečba prácou
asistent hygienickej služby| protiepidemické odd. HS| epidemiológia
právne náuky
odd. výživy a predmetov bežného využívania HS| hygiena výživy
právne náuky
odd. hygieny detí a dorastu HS| hygiena detí a dorastu právne náuky
ženská sestra| rehabilitačný pracovník| úsek fyzikálnej terapie rehabilitačného odd. NsP a odborného liečebného ústavu| fyzikálna terapia
liečba prácou| liečba prácou
diétna sestra| asistent hygienickej služby| odd. hygieny výživy a predmetov bežného používania HS| hygiena výživy
právne náuky
rehabilitačná pracovník| zdravotná sestra| v celej šírke odboru| teória ošetrovania chorých
starostlivosť o chorých
asistent hygienickej služby| zdravotnícky laborant| laboratóriá HS| mikrobiológia
rádiologický laborant| zdravotná sestra| všetky odborné poliklinické pracoviská| choroby vnútorné starostlivosť o chorých
asistent hygienickej služby| odd. radiačnej hygieny HS| hygiena práce
právne náuky
zubný laborant| zdravotná sestra| zubné oddelenie polikliniky| mikrobiológia
epidemiológia a hygiena
starostlivosť o chorých
1)
Zákon č. 39/1980 Zb. o vysokých školách.
Nariadenie vlády ČSSR č. 89/1980 Zb. o sústave študijných odborov a o dĺžke riadneho štúdia na vysokých školách.
2)
§ 54 ods. 1 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
3)
Zákon č. 39/1980 Zb.
Nariadenie vlády ČSSR č. 89/1980 Zb.
4)
Zákon č. 39/1980 Zb.
Vyhláška Ministerstva školstva SSR č. 104/1980 Zb. o prijímaní na štúdium na vysokých školách.
Vyhláška Ministerstva školstva SSR č. 105/1980 Zb. o štúdiu na vysokých školách.
5)
§ 40 zákona č. 39/1980 Zb.
Nariadenie vlády ČSSR č. 89/1980 Zb.
6)
Zákon č. 39/1980 Zb.
Vyhláška č. 104/1980 Zb.
Vyhláška č. 105/1980 Zb.
7)
§ 9 a 11 zákona č. 63/1978 Zb. o opatreniach v sústave základných a stredných škôl.
8)
§ 12 zákona č. 63/1978 Zb.
9)
§ 13 zákona č. 63/1978 Zb.
10)
Úprava č. 51/1972 Vest. Ministerstva zdravotníctva SSR o náplni činnosti stredných, nižších a pomocných zdravotníckych pracovníkov.
11)
§ 4 vyhlášky Ministerstva školstva SSR a Ministerstva zdravotníctva SSR č. 103/1979 Zb. o nomenklatúrach študijných odborov na stredných odborných učilištiach, gymnáziách, stredných odborných školách, konzervatóriách, stredných školách pre pracujúcich, odborných školách a na stredných školách pre mládež vyžadujúcu osobitnú starostlivosť, o sústave učebných odborov na stredných odborných učilištiach a o štúdiu na nich.
12)
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva č. 42/1966 Zb. o poskytovaní liečebno-preventívnej starostlivosti.
Smernice č. 17/1970 Vest. Ministerstva zdravotníctva SSR o posudzovaní spôsobilosti na prácu v znení úpravy č. 8/1972 Vest. Ministerstva zdravotníctva SSR.
13)
§ 77 ods. 6 zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
14)
§ 46 ods. 1 písm. e) Zákonníka práce (úplné znenie č. 55/1975 Zb.).
§ 54 ods. 2 zákona č. 20/1966 Zb.
15)
Vládne nariadenie č. 25/1951 Zb. o dentistoch.
Vyhláška Ministerstva zdravotníctva č. 44/1966 Zb. o zdravotníckych pracovníkoch a iných odborných pracovníkoch v zdravotníctve v znení vyhlášky č. 90/1967 Zb.
16)
§ 32 písm. b) vyhlášky Ministerstva zdravotníctva SSR č. 77/1971 Zb. o zdravotníckych pracovníkoch a iných odborných pracovníkoch v zdravotníctve.
17)
Vyhláška č. 77/1971 Zb. |
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 85/1981 Sb. | Nařízení vlády České socialistické republiky č. 85/1981 Sb.
Nařízení vlády České socialistické republiky o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy
Vyhlášeno 2. 9. 1981, datum účinnosti 1. 1. 1982, částka 22/1981
* § 1 - (1) Oblasti Chebské pánve a Slavkovského lesa, Severočeské křídy, Východočeské křídy, Polické pánve, Třeboňské pánve a Kvartéru řeky Moravy, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci povrchových a podzemních vod, jsou chráněnými
* § 2 - (1) V chráněných vodohospodářských oblastech se zakazuje:
* § 3 - V chráněných vodohospodářských oblastech mohou být zřizovány skládky městských a průmyslových odpadů pouze na místech, na nichž nemůže dojít k vyluhování obsahu odpadů do podzemních nebo povrchových vod, anebo jsou-li na nich provedena technická opatření,
* § 4 - Tímto nařízením není dotčena působnost orgánů a úkoly organizací vyplývající z předpisů o státní ochraně přírody a z jiných zvláštních předpisů.6)
* § 5 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1982. k nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 1982
85
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 24. června 1981
o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy
Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 18 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon):
§ 1
(1)
Oblasti Chebské pánve a Slavkovského lesa, Severočeské křídy, Východočeské křídy, Polické pánve, Třeboňské pánve a Kvartéru řeky Moravy, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci povrchových a podzemních vod, jsou chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (dále jen „chráněné vodohospodářské oblasti“).
(2)
Hranice chráněných vodohospodářských oblastí uvedených v odstavci 1 jsou vymezeny v příloze tohoto nařízení; mapy chráněných vodohospodářských oblastí jsou uloženy u okresních národních výborů, v jejichž územní působnosti tyto oblasti jsou.
§ 2
(1)
V chráněných vodohospodářských oblastech se zakazuje:
a)
zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha; v jednotlivé chráněné vodohospodářské oblasti smí být celkově rozsah lesních pozemků snížen nejvýše o 500 ha proti stavu ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení,
b)
odvodňovat u lesních pozemků více než 250 ha souvislé plochy,
c)
odvodňovat u zemědělských pozemků více než 50 ha souvislé plochy, pokud se neprokáže na základě hydrogeologického zhodnocení, že odvodnění neohrozí oběh podzemních vod,
d)
těžit rašelinu v množství přesahujícím 500 tisíc m3 v jedné lokalitě, pokud se neprokáže na základě hydrogeologického zhodnocení, že těžba rašeliny neohrozí oběh podzemních vod; zákaz se nevztahuje na těžbu rašeliny z přírodních léčivých zdrojů,1)
e)
těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod; zákaz se nevztahuje na těžbu
1.
štěrků, písků a štěrkopísků, budou-li časový postup a technologie těžby přizpůsobeny možnostem následného vodohospodářského využití prostoru ložiska,
2.
v kamenolomech, v nichž je nutno přejít k polojámové nebo jámové těžbě a nedojde-li k většímu plošnému odkrytí než 10 ha,
3.
všech druhů uhlí,2) nedojde-li k narušení důležitých funkcí území z hlediska ochrany životního prostředí,
4.
ostatních vyhrazených nerostů,2) nedojde-li k většímu plošnému odkrytí než 10 ha,
f)
těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, u nichž není zajištěno zneškodňování odpadů v souladu s předpisy na ochranu jakosti vod,3)
g)
ukládat radioaktivní odpady z výroby nebo regenerace palivových článků pro jaderné elektrárny a radioaktivní odpady z jaderných elektráren,
h)
provádět geologické a hydrogeologické průzkumné práce, pokud jednotlivé průzkumné objekty nebudou následně vodohospodářsky využity nebo nebudou následně upraveny tak, aby nedocházelo k ohrožení oběhu podzemních vod,
i)
provádět výstavbu:
1.
zařízení pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů,
2.
závodů na zpracování ropy a dále závodů chemické výroby, využívajících ropu nebo ropné látky jako surovinu,
3.
skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3,
4.
dálkových potrubí pro přepravu ropných látek včetně příslušenství, pokud nebudou opatřena proti úniku ropných látek do povrchových a podzemních vod nebo pokud nebude vybudován kontrolní systém pro zjišťování jejich úniku,
5.
provozních skladů látek, které nejsou odpadními vodami a které mohou ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost povrchových nebo podzemních vod,4) s kapacitou přesahující potřebu provozu závodu,
6.
tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW.
(2)
Zákazy podle odstavce 1 se v chráněných vodohospodářských oblastech nevztahují na
a)
stavby a zařízení, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení v souladu s předpisy ve výstavbě nebo v užívání,
b)
činnosti, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení v souladu s předpisy provozovány,
c)
činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a), d) a e), souvisí-li s výstavbou vodních nádrží, s úpravami koryt vodohospodářsky významných vodních toků a s výstavbou jímacích zařízení pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou,
d)
dobývání ložisek vyhrazených nerostů5) ve stanovených dobývacích prostorech a na úpravu radioaktivních surovin v souvislosti s dobýváním v těchto dobývacích prostorech.
(3)
V mimořádných případech může vláda České socialistické republiky povolit výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. a), e), f) a i) č. 6.
§ 3
V chráněných vodohospodářských oblastech mohou být zřizovány skládky městských a průmyslových odpadů pouze na místech, na nichž nemůže dojít k vyluhování obsahu odpadů do podzemních nebo povrchových vod, anebo jsou-li na nich provedena technická opatření, která zabrání unikání výluhů do podzemních nebo povrchových vod.
§ 4
Tímto nařízením není dotčena působnost orgánů a úkoly organizací vyplývající z předpisů o státní ochraně přírody a z jiných zvláštních předpisů.6)
§ 5
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1982.
Korčák v. r.
Příloha k nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb.
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
CHEBSKÁ PÁNEV A SLAVKOVSKÝ LES
Hranice chráněné vodohospodářské oblasti sleduje od hraničního přechodu Pomezí nad Ohří na silnici I/6 v Západočeském kraji v okrese Cheb severním směrem hranici širšího ochranného pásma přírodních léčivých zdrojů Františkovy Lázně1) a je s ní totožná až po její průsečík s hranicí chráněné vodohospodářské oblasti Krušné hory,2) jižně od obce Luby. Dále sleduje hranici chráněné vodohospodářské oblasti Krušné hory až po její průsečík s hranicí širšího ochranného pásma Františkových Lázní, západně od Lítova. Dále přechází do okresu Sokolov a sleduje hranici širšího ochranného pásma Františkových Lázní až k hranici chráněné krajinné oblasti Slavkovský les,3) jižně od Kynšperka nad Ohří.
Východním směrem sleduje dále hranici chráněné krajinné oblasti Slavkovský les až po její křížení s tokem Ohře a pokračuje po pravém břehu řeky Ohře do Pionýrské. Dále pokračuje po silnici směrem na Doubí v okrese Karlovy Vary, odkud pokračuje po silnici I/20 až ke hrázi nádrže Březová na Teplé. Po levém břehu řeky Teplé pokračuje k zaústění Lomnického potoka a po pravém břehu Lomnického potoka až po hráz nádrže u Stanovic. Od hráze nádrže navazuje východním směrem na hranici 3. ochranného pásma nádrže na Lomnickém potoce u Stanovic,4) kterou sleduje až po její průsečík s hranicí chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, jižně od Javorné.
Dále sleduje hranice chráněné vodohospodářské oblasti hranici chráněné krajinné oblasti Slavkovský les jižním směrem až k obci Michalovy Hory v okrese Tachov a po ní pokračuje severozápadním směrem až po její průsečík s rozvodnicí povodí Ohře a Mže, východně od Staré Vody. Dále na západ probíhá po této rozvodnici až na vrch Dyleň (kóta 940) a severozápadním směrem navazuje na státní hranici, kterou sleduje až po hraniční přechod Pomezí nad Ohří.
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
SEVEROČESKÁ KŘÍDA
Severní hranice chráněné vodohospodářské oblasti je totožná se severní hranicí chráněné krajinné oblasti Labské pískovce1) – od hraničního přechodu Petrovice v Severočeském kraji v okrese Ústí nad Labem probíhá po státní hranici s Německou demokratickou republikou až po Vilémov v okrese Děčín. Dále sleduje hranici chráněné krajinné oblasti Labské pískovce až ke styku s hranicí chráněné krajinné oblasti Lužické hory,2) po níž pokračuje ke státní hranici s Německou demokratickou republikou u Dolního Podluží v okrese Česká Lípa, podél státní hranice k Hrádku nad Nisou v okrese Liberec a jihovýchodním směrem až po průsečík hranice chráněné krajinné oblasti Lužické hory s rozvodnicí povodí Lužické Nisy a Ploučnice, ležící na silnici I/13 severně od obce Jitrava.
Hranice chráněné vodohospodářské oblasti sleduje rozvodnici povodí Lužické Nisy a Ploučnice až na Ještěd (kóta 1012), kde přechází na rozvodnici povodí Lužické Nisy a Jizery a vede po ní na Maršovický vrch (kóta 743) v okrese Jablonec nad Nisou. Dále pokračuje jižním směrem po hranici vodárenského toku Jizera (poř. č. 11, profil Příšovice) k silnici Frýdštejn–Dalešice, kde odbočuje po silnici přes Mukařov a Želeč k Jizeře. Dále probíhá po pravém břehu Jizery proti toku do profilu zaústění Zbytského potoka a po něm proti toku do obce Koberovy-Chloudov a odtud po silnici přes Dlouhý, Smrčí do Záhoří ve Východočeském kraji v okrese Semily. Ze Záhoří pokračuje jižním směrem spojnicí přes kótu 542, vrch Kozákov (kóta 744), kótu 381 jižně od Tatobit na kótu 322 jižně od Žernova a po silnici II/282 do Rovenska pod Troskami. Pokračuje východním směrem podél železniční trati Turnov–Hradec Králové do Podůlší v okrese Jičín, do průsečíku s rozvodnicí povodí Cidliny a Jizery, po níž se vrací západním směrem až do jejího průsečíku se silnicí I/16 u Ohařic. Sleduje silnici I/16 jižně od Sobotky až na křižovatku u Horního Bousova ve Středočeském kraji v okrese Mladá Boleslav a dále silnici II/268 do Kněžmostu. Odtud probíhá po silnici přes Budu na silnici I/10 a po ní jižním směrem do Chudoples, kde na kótě 242 se napojí na hranici 2. ochranného pásma zdroje Bradlec3) a po ní pokračuje k Jizeře.
Hranice chráněné vodohospodářské oblasti pokračuje jižním směrem po levém břehu Jizery a navazuje na východní a jižní omezení vodárenského toku Jizera (poř. č. 12, profil Sojovice), kde zasahuje do okresů Nymburk a Praha-východ a vrací se po západní hranici vodárenského toku do Horního Slivna v okrese Mladá Boleslav. Odtud odbočuje po silnici Horní Slivno–Košátky a od východního okraje obce Košátky sleduje hranici lesa a u Kojovic se napojuje na silnici do Byšic v okrese Mělník. Dále pokračuje po silnici I/16 směrem na Mělník, který obchází po severovýchodním okraji zástavby k Labi a přechází tok Labe severně od Mělníka v říčním km 5 (kilometráž dolního toku Labe od zaústění Vltavy).
Na levém břehu Labe se hranice chráněné vodohospodářské oblasti napojuje na jižní omezení vnějšího ochranného pásma vodního zdroje Čepel4) na území okresů Mělník a Kladno ve Středočeském kraji a Litoměřic v Severočeském kraji. Východně od obce Mšené-lázně se odklání od hranice ochranného pásma Čepele a sleduje dále severním směrem silnici I/30 do Budyně nad Ohří a po silnici směrem na Žabovřesky přechází tok Ohře. Po levém břehu Ohře (včetně ostrova svatého Klimenta u Brozan) pokračuje k zaústění do Labe a dále po levém břehu Labe k obci Malé Žernoseky. Obec Malé Žernoseky obchází po jižním okraji zástavby k železniční trati Lovosice–Řetenice, kterou sleduje až k Opárnu.
Od železničního mostku u Opárna pokračuje proti toku po pravém břehu Milešovského potoka do profilu zaústění potoka od Chotiměře a proti toku tohoto potoka k silnici severně od Chotiboře a po ní na křižovatku na kótě 297. Od kóty 297 se vrací spojnicí k zaústění Milešovského potoka a v tomto profilu překračuje tok Labe.
Na pravém břehu Labe pokračuje hranice chráněné vodohospodářské oblasti spojnicí na kótu 261 u Velkých Žernosek, přes vrch Radobýl (kóta 399), kótu 243 na kótu 209 na západním okraji Litoměřic, které obchází po severním okraji zástavby až po silnici Litoměřice–Žitenice. Dále probíhá po silnici do Pohořan a přes Ploskovice do Býčkovic. Odtud pokračuje přes vrch Vinice (kóta 258) na kótu 256 a po silnici přes Dolní Nezly, Soběnice, Horní Chobolice, Trnobrany, po silnici II/240 do Srdova. Dále sleduje silnici na Habřinu, kde odbočuje po silnici na Úštěk k železničnímu přejezdu na kótě 278 a spojnicí této kóty s kótou 289 na silnici Úštěk–Kravaře. Po této silnici probíhá do obce Kravaře v okrese Česká Lípa. Severním směrem pokračuje po silnici II/263 na kótu 284 u Valteřic, kde odbočuje po silnici směrem na Sloupno a překračuje tok Ploučnice. Ze Sloupna vede po silnici přes Radeč, Volfartice, Novou Ves, Mistrovice, Nový Oldřichov do Kamenického Šenova. Odtud sleduje západním směrem jižní hranice chráněné krajinné oblasti Lužické hory a Labské pískovce, zasahuje na území okresu Děčín a končí u hraničního přechodu Petrovice.
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
VÝCHODOČESKÁ KŘÍDA
Hranice chráněné vodohospodářské oblasti navazuje na hranici chráněné vodohospodářské oblasti Orlické hory1) na jejím průsečíku s rozvodnicí povodí Orlice a Metuje, severně od Sedloňova ve Východočeském kraji v okrese Rychnov nad Kněžnou a pokračuje podél ní jižním směrem a dále od Pěčína podél hranice chráněné vodohospodářské oblasti Žamberk–Králíky2) do Žamberka v okrese Ústí nad Orlicí. Odtud vede jihozápadním směrem po silnici II/312 na Hejnici až na křižovatku na kótě 463 a dále po spojnici přes vrch Kozinec (kóta 538) ke kótě 411 u Písečné. Dále sleduje silnici přes Žampach a Hnátnici až k Tiché Orlici a potok Dobroučku směrem proti toku do Horní Dobrouče. Odtud vede po silnici II/313 až k rozvodnici povodí Labe a Dunaje a po ní jižním směrem přes vrch Palici na kótu 536 (U spálené boudy), kde se odklání do údolí Nad myslivnou a po cestě do Damníkova. Pokračuje po silnici přes Trpík do Mladějova v okrese Svitavy, kde se napojuje na železniční vlečku, která vede jižním směrem k dolu Václav Theodor, u kóty 505 na silnici I/35, západně od Moravské Třebové.
Hranice chráněné vodohospodářské oblasti odbočuje ze silnice I/35 pod kótou 505 jižním směrem po lesní silnici přes kótu 513 až po její vyústění na silnici Pohledy–Křenov a pokračuje po spojnici na vrch Růžek (kóta 552), Pastviska (kóta 570) do průsečíku rozvodnice povodí Svratky a Moravy s hranicí Východočeského a Jihomoravského kraje. Tuto hranici sleduje západním směrem k jejímu průsečíku s tokem Křetínky, mezi Bohuňovem a Horním Poříčím, a pokračuje proti toku Křetínky k zaústění Zlatého potoka a po Zlatém potoce do Horní Jedlové a po silnici II/362 severním směrem do Poličky. Odtud vede západním směrem po silnici I/34 na rozcestí na kótě 582 a dále severním směrem po silnici přes Široký Důl do Lubné, kde odbočuje západním směrem po silnici k rybníku Zinkar.
Od rybníka Zinkar sleduje hranice tok Desné do Kamenného Sedliště a podél jihozápadního okraje Dolního, Středního a Horního rybníka se napojuje u Borku na silnici II/359. Po ní vede přes Proseč v okrese Chrudim do Zderazi a dále po silnici přes Perálec a Hněvětice do Předhradí. Odtud pokračuje severním směrem po levém břehu Krounky až k jejímu ústí a dále po levém břehu Novohradky do Luže, kde se napojuje na silnici II/305 a pokračuje přes Stradouň, Jaroslav a Horní Jelení v okrese Pardubice do Bohohrádku v okrese Rychnov nad Kněžnou.
Z Bohohrádku vede hranice chráněné vodohospodářské oblasti po silnici II/318 do Čestic na silnici I/11, z níž odbočuje západně od obce na silnici přes Rašovice a Křivice na silnici II/304, po níž vede na rozcestí na kótě 299, východně od Bolehošti. Zde odbočuje na silnici přes Bolehošť, Očelice, Městec, Vysoký Újezd nad Dědinou a Jílovice do Výravy v okrese Hradec Králové. Po silnici II/299 přes Libřice přechází na hranici okresů Hradec Králové a Náchod.
Hranice chráněné vodohospodářské oblasti sleduje západním směrem rozhraní okresů Hradec Králové a Náchod a dále okresů Hradec Králové a Trutnov až po průsečík s rozvodnicí povodí Horního Labe a Cidliny, východně od Cerekvice nad Bystřicí. Po této rozvodnici vede přes Boháňku v okrese Jičín až na kótu 328 u Maňovic a dále západním směrem po silnici přes Kačerov do Hořic, které obchází po severním okraji zástavby. Dále sleduje silnici I/35 přes Ostroměř do Úlibic a odtud silnici I/16 do Kumburského Újezda. Zde přechází na silnici přes Pustou Proseč a Valdov až na kótu 409, kde se napojuje na hranici širšího ochranného pásma Lázní Bělohradu.3) Po hranici ochranného pásma vede až do Bukoviny u Pecky a odtud po silnici Tetín–Pecka severním směrem na rozcestí na kótě 468. Od této kóty vede spojnicí přes kótu 541 (Na Červeném Vrchu), vrch Dubinku (kóta 504), Pecen (520), Stěnu (500), Labský vrch (468), Martinskou stěnu (486), Srnčí kopec (503), Slučí kameny (511), Závoru (548), Větrník (511) na křižovatku na kótě 522 jižně od Horního Žďáru a dále po silnici do Hajnice. Zde přechází na Hajnický potok a od jeho zaústění sleduje dále tok Běluňky až do Chvalkovic v okrese Náchod.
Z Chvalkovic vede hranice po silnici II/307 do Velkého Třebešova, po silnici I/33 přes Českou Skalici a Kleny na křižovatku na kótě 311, kde odbočuje jižním směrem po silnici přes Šonov u Nového Města nad Metují až do Vrchoviny k železniční trati Otovice–Choceň. Po západní straně trati probíhá jižním směrem přes Nové Město nad Metují, kde přechází tok Metuje a sleduje Janovský potok až k závlahové nádrži u Zákraví v okrese Rychnov nad Kněžnou. Od této nádrže přechází na rozvodnici povodí Metuje a Orlice, po níž vede do jejího průsečíku s hranicí chráněné krajinné oblasti Orlické hory.
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
POLICKÁ PÁNEV
Severní omezení chráněné vodohospodářské oblasti je souběžné se státní hranicí s Polskou lidovou republikou v úseku od styku státní hranice s rozvodnicí povodí Úpy a Metuje, jihozápadně od Horního Adršpachu ve Východočeském kraji v okrese Náchod, až po ohyb státní hranice, ležící 700 m východně od Bukové hory (kóta 638). Zde se hranice chráněné vodohospodářské oblasti odklání po severní větvi Vernéřovického potoka, který sleduje do Vernéřovic ke křižovatce silnic v obci. Dále probíhá po silnici směrem na Teplice nad Metují až na křižovatku na kótě 460 a dále po spojnici kót 467, 477 a 437. Od kóty 437 sleduje jižním směrem okraj lesa až na státní hranici s Polskou lidovou republikou do hraničního profilu potoka Studená.
Jižní omezení chráněné vodohospodářské oblasti tvoří státní hranice s Polskou lidovou republikou od hraničního profilu potoka Studená po průsečík s jižní větví potoka Brlenky, mezi samotami Závrchy a Mokřiny, východně od obce Žďárky. Dále pokračuje západním směrem po této větvi potoka a po Brlence do Žďárek a po silnici směrem na Hronov, který obchází po severním okraji zástavby až k Metuji. Pokračuje proti toku Metuje po jejím levém břehu k zaústění potoka Dřevíče a dále severním směrem po jeho pravém břehu až k prameni a odtud přímočarou spojnicí k výchozímu bodu na státní hranici s Polskou lidovou republikou.
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
TŘEBOŇSKÁ PÁNEV
Západní část hranice chráněné vodohospodářské oblasti je vedena v Jihočeském kraji v okrese České Budějovice od státní hranice s Rakouskem po silnici jižně od Vyšného na silnici II/156, po níž pokračuje západním směrem přes Nové Hrady na křižovatku u Žárského rybníka. Zde odbočuje severním směrem po silnici přes Olešnici na Trhové Sviny, které obchází po severovýchodním okraji zástavby. Pokračuje po silnici II/146 přes Borovany, Ledenice, Slavošovice, Lišov, Kolný a Lhotice na křižovatku se silnicí I/3. Dále vede po silnici I/3 do jejího průsečíku s rozvodnicí povodí Vltavy a Lužnice. Po této rozvodnici pokračuje severním směrem do jejího průsečíku se silnicí Pořežánky–Modrá Hůrka a dále po silnici přes Bzí, Sobětice na křižovatku na kótě 490. Odtud vede po spojnici kót 490 a 451 a dále po silnici přes Březnici v okrese Tábor na křižovatku se silnicí II/137. Po této silnici vede přes Sudoměřice až k odbočce silnice do Třebelic a Dudova.
Hranice chráněné vodohospodářské oblasti vede z Dudova jižním směrem podél strouhy místního rybníka a po východním okraji soustavy rybníků v horní části Bechyňského potoka a po jeho levém břehu až k zaústění. Odtud pokračuje jižním směrem po pravém břehu Lužnice, přechází do okresu Jindřichův Hradec, obchází po hrázi a východním břehu rybník Rožmberk a pokračuje po pravém břehu Lužnice do Staré Hlíny a po silnici na Stříbřec až k Nové řece. Po Nové řece vede jižním směrem na odpad z Humlenského rybníka a po západním okraji rybníků Humlenského, Podsedek, Starý Hospodář, Výtopa, Žofinka, Nový Hospodář.
Od rybníka Nový Hospodář vede podél vodního toku přes rybníky Vizír a Kukla a podél náhonu k jezu na Koštěnickém potoce a proti toku potoka do Hamru. Dále vede jižním směrem po silnici přes Klikov, Františkov, Rašpach a Spáleniště až na silnici II/150, po níž vede ke státní hranici s Rakouskem. Po státní hranici pokračuje západním směrem do výchozího bodu jižně od Vyšného.
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
KVARTÉR ŘEKY MORAVY
Severní omezení chráněné vodohospodářské oblasti je totožné s hranicí širšího ochranného pásma přírodních léčivých zdrojů Bludov1) v úseku od Rovenska přes Vyšehoří, přechod přes řeku Moravu u Bohutína, Dolní Studénky až po Sudkov, v Severomoravském kraji v okrese Šumperk. Ze Sudkova sleduje jižním směrem silnici na Lesnici a od Kopanic Vitošovský náhon do Vitošova. Odtud probíhá opět po silnici přes Hrabovou, Dubicko a Třeštinu a podél Lužního potoka až k jeho zaústění.
Od ústí Lužního potoka vede hranice chráněné vodohospodářské oblasti po levém břehu Moravy až po hranici vnějšího ochranného pásma zdrojů Litovel,2) u Nových Zámků v okrese Olomouc. Podél této hranice probíhá východním směrem do Červenky, po silnici II/449 do Uničova a dále po silnici II/444 přes Újezd, Mladějovice do Šternberka. Ze Šternberka vede jižním směrem po silnici I/46 až na křižovatku v Dolánkách, kde odbočuje na silnici přes Dolany, Tovéř, Samotíšky, Droždín do Bystrovan a podél Bystřice až po její zaústění.
Od ústí Bystřice pokračuje hranice chráněné vodohospodářské oblasti po levém břehu Moravy po zaústění Týnečky, kde odbočuje východním směrem po silnici do Grygova a odtud jižním směrem podél železniční trati Česká Třebová–Bohumín přes Brodek u Přerova v okrese Přerov do Přerova. Dále vede jižním směrem podél železniční trati Přerov–Břeclav na území Jihomoravského kraje, okres Kroměříž přes Tlumačov v okrese Gottwaldov až k severnímu okraji Otrokovic, kde odbočuje na kótě 193 po silnici na Bělov. Odtud sleduje levý břeh Moravy do Napajedel, kde přechází po jižním okraji zástavby na silnici přes Topolnou do Bílovic v okrese Uherské Hradiště. Po silnici II/497 pokračuje do Jarošova, kde navazuje opět na levý břeh Moravy.
Hranice chráněné vodohospodářské oblasti vede po levém břehu Moravy od Jarošova až k zaústění Staré Olšavy, kde odbočuje proti jejímu toku a po jižním kraji zástavby Uherského Hradiště navazuje na silnici I/55. Po této silnici vede až ke křížení se Svodnicí; Uherský Ostroh obchází po severním a západním okraji zástavby. Pokračuje po Svodnici k jejímu zaústění, severně od Veselí na Moravě v okrese Hodonín po levém břehu Moravy a dále podél plavebního kanálu na jeho průsečík s hranicí Československé socialistické republiky, západně od Sudoměřic. Odtud přechází po hranici Československé socialistické republiky do okresu Břeclav až ke státní hranici s Rakouskem.
Jižní ohraničení chráněné vodohospodářské oblasti je totožné se státní hranicí s Rakouskem, od níž se odklání jižně od Břeclavi po pravém břehu Dyje až k zaústění potoka Včelínku. Pokračuje proti jeho toku ke křížení se železniční tratí Břeclav–Lednice a podél ní do Lednice. Dále sleduje silnici II/422 do Podivína a Ladenskou strouhu do Ladné. Odtud vede po silnici a v jejím pokračování na západní okraj dálnice a po něm ke křížení se železniční tratí Přerov–Břeclav. Tuto železniční trať, která prochází přes okres Hodonín do okresu Uherské Hradiště, sleduje severovýchodním směrem až ke křížení se silnicí II/427, u Nekadonic; zastavěnou část Hodonína obchází po jižním a východním okraji.
Hranice chráněné vodohospodářské oblasti pokračuje po silnici II/427 přes Nekadonice na jižní okraj Kostelan na Moravě a po pravém břehu Moravy proti toku k zaústění kanálu Spytihněv–Uherské Hradiště. Uherské Hradiště–Staré Město obchází po severovýchodním okraji zástavby na silnici I/50, po níž vede přes Babice a Spytihněv v okrese Gottwaldov k mostu přes Moravu. Dále probíhá po pravém břehu Moravy proti toku do Kroměříže v okrese Kroměříž až do profilu vodoměrné stanice v říčním km 194, kde se odklání po severním okraji zástavby a navazuje na železniční trať Ostrava–Kojetín a podél ní přes Postoupky k mostu přes Hanou.
Hranice chráněné vodohospodářské oblasti pokračuje od železničního mostu po pravém břehu Hané proti toku k mostu na silnici I/47 a po východním okraji zástavby Kojetína v Severomoravském kraji v okrese Přerov k železniční trati Kojetín–Tovačov. Podél ní probíhá přes tok Valové až k mostu přes Blatu, jižně od Tovačova. Dále sleduje pravý břeh Blaty proti toku do profilu vodoměrné stanice Klopotovice v Jihomoravském kraji v okrese Prostějov. Od vodoměrného profilu pokračuje po silnici přes Klopotovice, Biskupice, Hrdibořice, Vrbátky, Dubany do Olšan u Prostějova a přes Třebčín v Severomoravském kraji v okrese Olomouc na silnici II/449. Po této silnici probíhá přes Loučany na železniční přejezd severně od Senice na Hané a podél železniční trati přes Cholinu do zastávky Myslechovice. Dále po silnici přes Haňovice, Chudobín a Sobáčov k Mlýnskému potoku a proti jeho toku k odbočení z Moravy na jezu u Templu (říční km 268).
Od jezu u Templu vede hranice chráněné vodohospodářské oblasti po pravém břehu Moravy proti toku do Nových Mlýnů, kde odbočuje západním směrem po silnici na křižovatku se silnicí I/35, u Palonína v okrese Šumperk. Dále probíhá severním směrem po této silnici přes Mohelnici do Zábřehu a dále po silnici II/369 do Rovenska, kde se napojuje na hranici širšího ochranného pásma přírodních léčivých zdrojů Bludov.
Chráněná vodohospodářská oblast nezahrnuje v Severomoravském kraji v okrese Olomouc území mezi tokem Blaty a Moravy. Jeho ohraničení probíhá na severu po železniční trati Olomouc–Prostějov v úseku Příkazy–Horka nad Moravou a dále po silnici do Chomoutova až k Moravě. Pokračuje po pravém břehu Moravy po toku až k mostu na silnici Blatec–Grygov, kde se odklání západním směrem po silnici na křižovatku se silnicí II/435 jižně od Tážal. Po silnici II/435 pokračuje jižním směrem přes Charváty na křižovatku na kótě 206, kde odbočuje po silnici na Klopotovice k levému břehu Blaty. Dále probíhá po levém břehu Blaty proti toku až k Vojnici, kde přechází na silnici vedoucí do Příkaz.
1)
§ 47 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
2)
§ 3 odst. 1 zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon).
3)
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 25/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
4)
§ 1 odst. 1 písm. b) až f), h) a j) vyhlášky č. 6/1977 Sb.
5)
§ 5 odst. 1 zákona č. 41/1957 Sb.
6)
Např. nařízení vlády č. 25/1975 Sb., vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků, § 16 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
1)
Prozatímní ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů Františkovy Lázně vyhlášena výnosem ministerstva zdravotnictví čj. LZ/3-2884-15. 9. 1959 ze dne 23. 10. 1959, rozšířena výnosem ministerstva zdravotnictví ČSR č. 40/1975 Věstníku ministerstva zdravotnictví ČSR.
2)
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk–Králíky.
3)
Výnos ministerstva kultury ČSR čj. 7657/1974 ze dne 3. května 1974.
4)
Ochranná pásma nádrže na Lomnickém potoce u Stanovic vyhlášena rozhodnutím vodohospodářského orgánu ONV Karlovy Vary čj. Vod/546/75 ze dne 21. 7. 1975.
1)
Výnos ministerstva kultury ČSR čj. 4946/72-11/2 ze dne 27. června 1972.
2)
Výnos ministerstva kultury ČSR čj. 6927/76 ze dne 19. března 1976.
3)
Ochranné pásmo vodního zdroje Bradlec vyhlášeno rozhodnutím vodohospodářského orgánu ONV Mladá Boleslav čj. Vod/405-115/76 ze dne 18. 1. 1977.
4)
Hranice chráněného území vodního zdroje Čepel vyhlášeny rozhodnutími odboru výstavby a územního plánování ONV Litoměřice čj. 225/1977 ze dne 10. 11. 1977 a ONV Mělník čj. Výst. 328.3-2810/77 ze dne 28. 3. 1977.
1)
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 40/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy.
2)
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk–Králíky.
3)
Prozatímní ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů Lázně Bělohrad vyhlášena výnosem ministerstva zdravotnictví čj. LZ/3-2884-31. 3. 60 ze dne 12. 4. 1960.
1)
Prozatímní ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů Bludov vyhlášeno výnosem ministerstva zdravotnictví čj. LP/3-2884-11. 4. 1960 ze dne 26. 4. 1960.
2)
Ochranné pásmo vodního zdroje Litovel vyhlášeno rozhodnutím vodohospodářského orgánu ONV Olomouc čj. Voda 2004/1/71-Hu ze dne 22. 1. 1976. |
Vyhláška Ministerstva financí České socialistické republiky č. 94/1981 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí České socialistické republiky č. 94/1981 Sb.
Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky, kterou se mění vyhláška č. 36/1972 Sb., o místním poplatku ze psů, ve znění vyhlášky č. 180/1975 Sb.
Vyhlášeno 2. 10. 1981, datum účinnosti 1. 1. 1982, částka 26/1981
* Čl. I - Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 36/1972 Sb., o místním poplatku ze psů, ve znění vyhlášky č. 180/1975 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1982
94
VYHLÁŠKA
ministerstva financí České socialistické republiky
ze dne 18. září 1981,
kterou se mění vyhláška č. 36/1972 Sb., o místním poplatku ze psů, ve znění vyhlášky č. 180/1975 Sb.
Ministerstvo financí České socialistické republiky stanoví podle § 2 odst. 1 zákona č. 82/1952 Sb., o místních poplatcích:
Čl. I
Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 36/1972 Sb., o místním poplatku ze psů, ve znění vyhlášky č. 180/1975 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 se vypouští odstavec 2.
2.
§ 6 odstavec 1 zní:
„(1)
Poplatník je povinen podat přiznání k poplatku do 15 dnů ode dne vzniku poplatkové povinnosti ze všech psů v domácnosti chovaných. U psů od poplatku osvobozených prokáže jejich držitel do 15. února každého roku, že důvod osvobození trvá. Přiznání se podává u národního výboru na předepsaném tiskopise.“.
3.
§ 6 odstavec 3 zní:
„(3)
V obcích s počtem obyvatel do 6000 nepodává vlastník (správce) domu hlášení podle odstavce 2 za podmínky, že evidence psů bude zajištěna poprvé přiznáním při vzniku poplatkové povinnosti a v dalších letech soupisem provedeným současně se soupisem hospodářského zvířectva k 1. lednu běžného roku. Ohlášení psa do soupisu v druhém roce a dalších letech nahrazuje v těchto obcích hlášení podle odstavce 2.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1982.
Ministr:
Ing. Tlapák v. r. |
Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 97/1981 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky č. 97/1981 Sb.
Vyhláška Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa vyhlasuje chránená krajinná oblasť Poľana
Vyhlášeno 9. 10. 1981, datum účinnosti 9. 10. 1981, částka 27/1981
* § 1 - (1) Územie, vymedzené v prílohe, ktorá tvorí súčasť tejto vyhlášky, vyhlasuje sa za chránenú krajinnú oblasť Poľana (ďalej len „oblasť“). Oblasť sa rozprestiera v Stredoslovenskom kraji na území okresov:
* § 2 - (1) Na území oblasti možno len po dohode s orgánmi štátnej ochrany prírody;1)
* § 3 - (1) Vo veciach, ktoré sa dotýkajú oblasti, rozhodujú orgány štátnej správy, najmä orgány územného plánovania, stavebné úrady, banské úrady, orgány štátnej správy lesného hospodárstva, orgány ochrany ovzdušia, vodohospodárske, poľnohospodárske a dopravné or
* § 4 - (1) O spôsobe ochrany osobitne chránených území, ktoré sú v oblasti, platia podmienky určené príslušnými orgánmi. Podmienky ochrany podľa § 2 tejto vyhlášky sa nevzťahujú na osobitne chránené poľnohospodárske pôdy.5)
* § 5 - (1) Úlohy orgánov štátnej ochrany prírody na území oblasti podľa tejto vyhlášky vykonáva v rámci svojej pôsobnosti Ústredie štátnej ochrany prírody v Liptovskom Mikuláši.
* § 6 - Mapy, v ktorých je zakreslené územie oblasti, sú uložené na Ústredí štátnej ochrany prírody v Liptovskom Mikuláši, na Stredoslovenskom krajskom národnom výbore v Banskej Bystrici, na okresných národných výboroch v Banskej Bystrici a vo Zvolene, ako aj na s
* § 7 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
* Príloha vyhlášky č. 97/1981 Zb.
Aktuální znění od 9. 10. 1981
97
VYHLÁŠKA
Ministerstva kultúry Slovenskej socialistickej republiky
z 12. augusta 1981,
ktorou sa vyhlasuje chránená krajinná oblasť Poľana
Ministerstvo kultúry Slovenskej socialistickej republiky po dohode so zúčastnenými ústrednými orgánmi štátnej správy podľa § 10 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 1/1955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody (ďalej len „zákon“) ustanovuje:
§ 1
(1)
Územie, vymedzené v prílohe, ktorá tvorí súčasť tejto vyhlášky, vyhlasuje sa za chránenú krajinnú oblasť Poľana (ďalej len „oblasť“). Oblasť sa rozprestiera v Stredoslovenskom kraji na území okresov:
a)
Banská Bystrica na územiach obcí Sihla, Čierny Balog, Valaská, Hronec, Ľubietová, Strelníky, Povrazník, Poniky, Hrochoť,
b)
Zvolen na územiach obcí Očová, Dúbravy, Detva, Hriňová.
(2)
Účelom vyhlásenia oblasti je ochrana a zveľaďovanie prírody a prírodných hodnôt, zabezpečovanie ich optimálneho využívania so zreteľom na ich všestranný kultúrny, vedecký, ekonomický, vodohospodársky a zdravotnorekreačný význam.
(3)
Ochrana prírody a prírodných hodnôt a dodržiavanie určených podmienok ochrany oblasti je povinnosťou všetkých orgánov a organizácií, ktoré na jej území akokoľvek pôsobia, ako aj občanov, ktorí majú v oblasti bydlisko alebo sa v nej zdržiavajú.
(4)
Na území oblasti možno podľa § 6 ods. 3 a § 7 a 8 zákona vyhlásiť osobitnú ochranu jej mimoriadne významných častí.
§ 2
(1)
Na území oblasti možno len po dohode s orgánmi štátnej ochrany prírody;1)
a)
vykonávať geologické práce (vrátane technických prác) v rozsahu určenom osobitnými predpismi;
b)
dobývať ložiská nerastov;
c)
vykonávať archeologické výkopy alebo iné výkopy spojené s výskumom a prieskumom v prírode;
d)
zavádzať nepôvodné druhy rastlín a živočíchov do voľnej prírody zásadne len pri vykonávaní výskumov v rámci experimentálnej činnosti, pričom sa podľa výsledkov týchto výskumov rozhodne o ich prípadnom hospodárskom využití. Toto ustanovenie sa netýka poľnohospodárskeho pôdneho fondu obhospodarovaného podľa schválených plánov rozvoja poľnohospodárskej výroby;
e)
používať lesné a poľnohospodárske pozemky na iné ciele;
f)
budovať stavby akéhokoľvek druhu (banské, priemyselné, vodohospodárske, inžinierke, rekreačné, obytné, garáže a pod.) okrem prevádzkových zariadení štátnych lesov a poľnohospodárskych podnikov;
g)
vykonávať také stavebné zásahy na doterajších stavbách, ktorými sa podstatne zmení architektonický charakter a vonkajší vzhľad stavieb a ich areálov;
h)
umiestňovať skládky a skladovať odpady mimo miest na to určených;
i)
umiestňovať informačné, reklamné a iné podobné zariadenia;
j)
mimo oplotených pozemkov odstraňovať a vypaľovať krovie, trávu a ostatnú vegetáciu, zakladať ohne mimo vyznačených miest;
k)
veľkoplošne používať pesticídy a škodlivé agrochemikálie uvedené v zozname, ktorý vypracúvajú a schvaľujú každé dva roky Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva SSR, Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy SSR a Ministerstvo zdravotníctva SSR;
l)
zachytávať a upravovať pramene a upravovať vodné toky.
(2)
Rozsah vykonávania ostatných činností na území celej oblasti sa vymedzuje takto:
a)
v lesoch sa hospodári podľa schválených lesných hospodárskych plánov, v ktorých sa hospodárske opatrenia pre časti lesov chránené z dôvodu ochrany prírody určujú po dohode s orgánmi štátnej ochrany prírody;
b)
rozvoj poľnohospodárskej výroby sa uskutočňuje na základe komplexných plánov rozvoja poľnohospodárstva (vrátane úprav pozemkov so stromami a krovitou vegetáciou) pre jednotlivé územnosprávne celky, vypracovaných za spolupráce s orgánmi štátnej ochrany prírody s osobitným zreteľom na zachovanie biologických a estetických hodnôt oblasti a záujmy ochrany a racionálneho využitia poľnohospodárskeho pôdneho fondu;
c)
pri všetkých zámeroch a zásahoch sa musí rešpektovať vodohospodársky význam územia a dbať o čistotu vodných tokov a ostatných povrchových vôd. Z tohto dôvodu treba najmä zabrániť rozširovaniu erózie vylúčením príčin jej vzniku a erózne plochy asanovať. Vodohospodárske diela akéhokoľvek druhu2) (nádrže, úpravy tokov a pod.) možno v oblasti realizovať v súlade so schváleným smerným vodohospodárskym plánom Slovenskej republiky iba na základe príslušnej dokumentácie prerokovanej s orgánmi štátnej ochrany prírody. Osobitnú starostlivosť treba venovať ochrane súčasných a perspektívnych zdrojov pitnej vody;
d)
výstavba sa realizuje podľa schválenej územnoplánovacej dokumentácie so zreteľom na optimálne zachovanie neurbanizovaných priestorov pôvodného prírodného prostredia. Pri projektovaní a výstavbe treba prihliadať na charakter krajiny a na používaný materiál. Výstavba chát na individuálnu rekreáciu, stavieb na dočasné ubytovanie vrátane podnikových zotavovní, chatových táborov, priestorov vyhradených na stanovanie, autocampingov, parkovísk, lyžiarskych výťahov a vlekov a iných funkčných zariadení3) sa dovoľuje len v priestoroch vymedzených orgánmi územného plánovania so súhlasom orgánov štátnej ochrany prírody a ostatných orgánov štátnej správy, ktorých sa to týka, na podklade schválenej územnoplánovacej dokumentácie, ako aj uznesením rady príslušného okresného národného výboru o schválení rekreačnej oblasti. Individuálna výstavba rekreačných chát a objektov a výstavba rekreačných objektov socialistických organizácií na lesnom pôdnom fonde sa môže realizovať len so súhlasom Ministerstva lesného a vodného hospodárstva SSR;4)
e)
poľovníctvo a rybárstvo sa vykonáva podľa schválených plánov chovu a lovu zveri a rýb so zreteľom na zachovanie a zveľaďovanie prirodzených súborov spoločenstiev, a ak ide o ochranu voľne žijúcich živočíchov, za spolupráce orgánov štátnej ochrany prírody;
f)
komunikácie sa budujú na základe schválenej územnoplánovacej dokumentácie. Turistické chodníky sa rozširujú a značkujú a náučné trasy sa budujú v súlade s koncepciou ochrany prírody v oblasti po vzájomnej dohode s orgánmi turistiky v Slovenskej socialistickej republike. Prieskum lesnej dopravnej siete sa vykonáva v súčinnosti s orgánmi štátnej ochrany prírody a odsúhlasuje sa za ich účasti pri záverečnom protokole k lesnému hospodárskemu plánu;
g)
výskum a prieskum, ktorý sa dotýka prírodných pomerov, možno vykonávať len s vedomím Ústredia štátnej ochrany prírody (§ 5), ktoré vedie ich evidenciu. Pritom treba dbať, aby sa v čase a mieste nestretávali záujmy rozličných organizácií a aby sa spracovanie územnoplánovacej dokumentácie a plánov poľnohospodárskej a lesnej výroby, ani vodohospodárskych plánov.
§ 3
(1)
Vo veciach, ktoré sa dotýkajú oblasti, rozhodujú orgány štátnej správy, najmä orgány územného plánovania, stavebné úrady, banské úrady, orgány štátnej správy lesného hospodárstva, orgány ochrany ovzdušia, vodohospodárske, poľnohospodárske a dopravné orgány, orgány cestovného ruchu, zdravotníctva a hygieny, ako aj orgány telesnej výchovy s ohľadom na poslanie oblasti, a to v spolupráci s príslušnými orgánmi štátnej ochrany prírody.
(2)
Obdobne postupujú orgány a organizácie, ktoré v oblasti robia vlastné opatrenia na ochranu ovzdušia, vody, pôdy, vegetačného krytu zveri, rýb a iných voľne žijúcich živočíchov.
§ 4
(1)
O spôsobe ochrany osobitne chránených území, ktoré sú v oblasti, platia podmienky určené príslušnými orgánmi. Podmienky ochrany podľa § 2 tejto vyhlášky sa nevzťahujú na osobitne chránené poľnohospodárske pôdy.5)
(2)
Na územiach, na ktoré sa vzťahuje pôsobnosť Federálneho ministerstva národnej obrany a ministerstiev vnútra, sú orgány štátnej ochrany prírody a orgány štátnej pamiatkovej starostlivosti povinné dbať na záujmy vojenskej a bezpečnostnej správy a pri zmenách,ktoré sa dotýkajú obrany a bezpečnosti štátu, zariadení alebo priestorov slúžiacich na tento účel, vyžiadať si súhlas vojenskej alebo bezpečnostnej správy alebo príslušných orgánov ministerstiev vnútra. Záujmové územia vojenskej a bezpečnostnej správy nie sú vyhlásením oblasti dotknuté.
(3)
Vyhlásením oblasti nie sú dotknuté vlastnícke práva a iné majetkové vzťahy k nehnuteľnostiam, ktoré sú na území oblasti, ani ochranné pásma určené podľa osobitných predpisov.6)
§ 5
(1)
Úlohy orgánov štátnej ochrany prírody na území oblasti podľa tejto vyhlášky vykonáva v rámci svojej pôsobnosti Ústredie štátnej ochrany prírody v Liptovskom Mikuláši.
(2)
Na ochrane, obnove a zveľaďovaní prírody, prírodných hodnôt a kultúrnych pamiatok v oblasti sa podieľajú národné výbory pôsobiace na ich území.
(3)
Orgány a organizácie, ktoré využívajú územie oblasti, zabezpečujú v rámci svoje pôsobnosti finančné a materiálové prostriedky na ochranu, rozvoj a zveľaďovanie oblasti v rámci schválených hospodárskych a finančných plánov, ak potreba týchto prostriedkov vyplýva z činnosti, ktorú na tomto území vykonávajú.
§ 6
Mapy, v ktorých je zakreslené územie oblasti, sú uložené na Ústredí štátnej ochrany prírody v Liptovskom Mikuláši, na Stredoslovenskom krajskom národnom výbore v Banskej Bystrici, na okresných národných výboroch v Banskej Bystrici a vo Zvolene, ako aj na strediskách geodézie v Banskej Bystrici a vo Zvolene.
§ 7
Táto vyhláška nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Minister:
Válek v. r.
Príloha vyhlášky č. 97/1981 Zb.
Vymedzenie územia chránenej krajinnej oblasti Poľana
Chránená krajinná oblasť Poľana (ďalej len „oblasť“) sa rozprestiera na území Slovenskej socialistickej republiky, v Stredoslovenskom kraji, v okresoch Banská Bystrica a Zvolen.
Územie oblasti je vyznačené na odtlačkoch Základnej mapy ČSSR vydanej v r. 1971 v mierke 1:50 000 na týchto mapových listoch:
36 – 23 Brezno
36 – 41 Detva
Hranica oblasti prebieha od východiskového bodu na kóte 464 háj Bojačie (v zátvorke sa uvádzajú skutočnosti, ktoré sú v teréne, ale nie sú na mape), na križovatke ciest severne od Želobudze, na hranici obcí Očová a Dúbravy. Odtiaľ prebieha hranica oblasti na sever po ceste v dĺžke 2,2 km, ďalej severne dolinkou, odtiaľ lesnou cestou a okrajom lesa obchádza Obchoditú, Kráľovú púť a Macákovú, prechádza od Macákovej doliny, východne od kóty 767 Repiská. Odtiaľ pokračuje hranica južným a západným smerom potokom Macákovej doliny, otáča sa (poľnou cestou) na severozápad a hranicou lesa, pretína potok Skalica. Pokračuje (poľnou cestou) na sever cez Bugarovo, krátkou dolinou zbieha do Hrochotskej doliny a odtiaľ pokračuje západným smerom po ceste a hranicou lesa sa otáča na východ, prechádza k Beňovej doline. Po lesnej ceste pokračuje na sever a hranicou lesa sa otáča na východ, prechádza cez kótu 893 Kruhy, ďalej východným smerom na Žiarec 1100 a pokračuje 0,5 km východne, kde sa hranica lomí na sever ( lesnou cestou 1 km). Okrajom lesa sa otáča na západ, pretína severným smerom Piačkovú dolinu a pokračuje východne od kóty 919, ďalej spodným okrajom lesa prechádza do Martinovej doliny. Odtiaľ sa hranica otáča na západ po lesnej ceste a dolnou hranicou lesa obchádza Veľký Jasený 908 a zase sa vracia východným smerom po dolnom okraji lesa, týmto pokračuje ďalej na sever, obchádza Vtáčnik 866. Severovýchodne od Vtáčnika prechádza hranica oblasti na poľnú cestu, po nej pokračuje na východ, pretína potok Hutná a Zadnou dolinou prebieha až pod Vepor 1277. Pokračuje na sever dolnou hranicou lesa a severne obchádza Hrb 1255 (lesnou cestou), otáča sa na juh a strednou dolinou prechádza k chate a potokom juhovýchodným smerom na Tri vody. Odtiaľ hranica oblasti pokračuje južným smerom po katastrálnej hranici cez kótu 1008 na hrebeň západne od Turníkov 1052, ďalej katastrálnou hranicou pod hornom okraji lesa s vynechaním lúky až na kótu 1021, odkiaľ pokračuje juhovýchodným smerom, potokom do Hrončockej doliny a ďalej severovýchodným smerom. Odtiaľ hranica pokračuje východným smerom chrbtom cez kótu 898 až po hornú hranicu lesa, obchádza severným smerom Zákľuky 1012 a sleduje horný okraj lesa juhovýchodným a východným smerom od Zákľuk, severne od kóty 961, kde sa napája na lesnú cestu, prechádza cez Obrubovanec 1020 a pokračuje lesnou cestou a spodným okrajom lesa pod Tlstým javorom k pomníku padlých partizánov a k štátnej ceste. Odtiaľ hranica oblasti ide južným smerom po okraji cesty, prechádza okrajom lesa na potok a ďalej okrajom lesa obchádza obec Sihla a opäť prechádza na štátnu cestu. Po tejto štátnej ceste hranica oblasti pokračuje západným, južným a juhozápadným smerom až po hrádzu vodnej nádrže Hriňová. Hranica ďalej prechádza po hrádzi a cestou na juh k Hornej Hriňovej. Tu sa hranica lomí na severozápad, pokračuje hranicou lesa (poľnou cestou) juhozápadným smerom pod Javorinkou 918 a stáča sa na severozápad k hájovni Bystrô, odkiaľ pokračuje dolným okrajom lesa na juhozápad cez kótu 890. Od Jelšového potoka prebieha (po poľnej ceste) pod Melichovou skalou, západným smerom prechádza cez lesnú cestu, ďalej obchádza nový ovčín. Tu hranica oblasti prechádza na asfaltovú cestu, po nej ide južným smerom k mostu, ďalej potokom, otáča sa západným smerom, na asfaltovú cestu a lesnou cestou severne od Kostolnej a pod Močilnou skalou ide hranica lesnou a poľnou cestou, križuje potok Hradná a prechádza na štátnu cestu na Ivinách. Z Ivín pokračuje po štátnej ceste západným smerom k východiskovému bodu na kóte 464.
Výmera oblasti je 200, 79 km2.
1)
§ 12 a 13 zákona.
2)
§ 38 zákona č.138/1973 Zb. o vodách (vodný zákon).
3)
Vyhláška Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj č. 83/1976 Zb. o všeobecných technických požiadavkách na výstavbu.
4)
§ 4 ods. 6 a 7 zákona č. 61/1977 Zb. o lesoch.
5)
§ 7a zákona č. 53/1966 Zb. o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 124/1976 Zb.).
6)
Zákon č. 51/1964 Zb. o dráhach v znení zákona č. 104/1974 Zb.
Zákon č. 135/1961 Zb. o pozemných komunikáciách (cestný zákon).
Zákon č. 47/1956 Zb. o civilnom letectve (letecký zákon) v znení neskorších predpisov (úplné znenie č. 127/1976 Zb.)
Zákon č. 110/1964 Zb. o telekomunikáciách.
Zákon č. 41/1957 Zb. o využití nerastného bohatstva (banský zákon).
Zákon č. 79/1957 Zb. o výrobe, rozvode a spotrebe elektriny (elektrizačný zákon).
Zákon č. 67/1960 Zb. o výrobe, rozvode a využití vyhrievacích plynov (plynárenský zákon).
Zákon č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu.
Vyhláška č. 15/1972 Zb. o ochrane a rozvoji prírodných liečebných kúpeľov a prírodných liečivých zdrojov. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 106/1981 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 106/1981 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k 100. výročí narození Ivana Olbrachta
Vyhlášeno 5. 12. 1981, datum účinnosti 26. 1. 1982, částka 32/1981
* § 1 - (1) U příležitosti 100. výročí narození českého spisovatele Ivana Olbrachta se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
* § 2 - (1) Na líci pamětní stříbrné stokoruny je uprostřed státní znak Československé socialistické republiky. Nad a pod státním znakem je v rozděleném opise název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Uprostřed po stranách státního znaku je umístěno oz
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 26. ledna 1982.
Aktuální znění od 26. 1. 1982
106
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 10. listopadu 1981
o vydání pamětních stříbrných stokorun k 100. výročí narození Ivana Olbrachta
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
U příležitosti 100. výročí narození českého spisovatele Ivana Olbrachta se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
(2)
Pamětní stříbrné stokoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hmotnost stokoruny je 9 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 29 mm, její hrana je vroubkovaná.
§ 2
(1)
Na líci pamětní stříbrné stokoruny je uprostřed státní znak Československé socialistické republiky. Nad a pod státním znakem je v rozděleném opise název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Uprostřed po stranách státního znaku je umístěno označení hodnoty, vlevo číslo „100“, vpravo zkratka „Kčs“.
(2)
Na rubu pamětní stříbrné stokoruny je portrét Ivana Olbrachta v klobouku v levém tříčtvrtečním profilu. V opise vlevo nahoře je jeho jméno „IVAN OLBRACHT“, vpravo dole ve dvou řádcích letopočty „1882-1982“.
(3)
Autorem návrhu pamětní stříbrné stokoruny je národní umělec Josef Malejovský, jehož značka „M“ je umístěna na líci pod státním znakem uprostřed.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 26. ledna 1982.
Ministr:
Ing. Lér CSc. v. r.
54kB
70kB |
Vyhláška Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 109/1981 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 109/1981 Sb.
Vyhláška ministerstva kultury České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 112/1960 Sb., o zřizování a činnosti souborů hudebníků z povolání a souborů lidových hudebníků
Vyhlášeno 5. 12. 1981, datum účinnosti 1. 1. 1982, částka 32/1981
* Čl. I - Vyhláška č. 112/1960 Sb., o zřizování a činnosti souborů hudebníků z povolání a souborů lidových hudebníků, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1982
109
VYHLÁŠKA
ministerstva kultury České socialistické republiky
ze dne 17. listopadu 1981,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 112/1960 Sb., o zřizování a činnosti souborů hudebníků z povolání a souborů lidových hudebníků
Ministerstvo kultury České socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány podle § 15 zákona č. 81/1957 Sb., o koncertní a jiné hudební činnosti:
Čl. I
Vyhláška č. 112/1960 Sb., o zřizování a činnosti souborů hudebníků z povolání a souborů lidových hudebníků, se mění a doplňuje takto:
1.
Ustanovení § 3 odst. 1 věta druhá zní:
„V písemné žádosti o souhlas uvede organizace, koho hodlá ustanovit vedoucím souboru (§ 7), popřípadě jeho zástupcem, dále jméno, příjmení a ostatní osobní data všech členů budoucího souboru, jeho název, umělecké zaměření, repertoár a u souboru, který dosud vyvíjí hudební činnost výhradně jako kolektiv zájmové umělecké činnosti, též doklady o jeho dosavadním působení.“.
2.
Za § 3 odst. 2 se vkládají nové odstavce 3 a 4, které zní:
„(3)
Rozhodnutí podle odstavce 2 vydá okresní národní výbor na základě výsledku zkoušky před jím ustavenou kvalifikační komisí; rozhodnutí obsahuje též jména, příjmení a ostatní osobní data všech osob, které se zkoušce podrobily, a pokud žádosti je vyhověno, i který člen souboru je pověřen jeho vedením, popřípadě zastupováním vedoucího, a zařazení souboru do jednoho ze tří kvalifikačních stupňů pro účely odměňování jeho členů podle příslušných předpisů.1)
(4)
Jestliže se podstatně změní umělecká úroveň souboru lidových hudebníků, je organizace, která soubor zřídila, povinna předložit okresnímu národnímu výboru žádost o přezkoušení souboru. Organizace je povinna takovou žádost podat ve stanovené lhůtě také na vyzvání okresního národního výboru. Žádost musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 1. Nebude-li žádost podána ve stanovené lhůtě nebo bude-li sice podána včas, ale soubor se kvalifikační zkoušce v určeném termínu bezdůvodně nepodrobí anebo ji nevykoná s úspěchem, okresní národní výbor odvolá svůj souhlas ke zřízení souboru lidových hudebníků a nedovolí souboru další činnost za úplatu. Soubor lidových hudebníků může být přeřazen do jiného kvalifikačního stupně pro účely honorování jeho členů pouze na základě nově vykonané zkoušky.“.
3.
Ustanovení dosavadního § 3 odst. 3 se označuje jako odstavec 5.
4.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:
㤠8a
Organizace, která zřídila soubor lidových hudebníků přede dnem 1. ledna 1982, je povinna požádat do 31. března 1982 okresní národní výbor o souhlas s další činností souboru lidových hudebníků. Při rozhodování o této žádosti postupuje okresní národní výbor obdobně podle § 3 odst. 4.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1982.
Ministr:
Doc. Dr. Klusák CSc. v. r.
1)
Vyhláška ministerstva kultury České socialistické republiky č. 110/1981 Sb., o úpravě odměn za hudební činnost vykonávanou členy souborů lidových hudebníků. |
Ústavní zákon České národní rady č. 121/1981 Sb. | Ústavní zákon České národní rady č. 121/1981 Sb.
Ústavní zákon o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky s Německou demokratickou republikou
Vyhlášeno 29. 12. 1981, datum účinnosti 29. 12. 1981, částka 34/1981
* § 1 - Česká národní rada souhlasí se změnami hranic České socialistické republiky s Německou demokratickou republikou podle Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o společných státních hranicích, podepsané v Pr
* § 2 - Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 29. 12. 1981
121
ÚSTAVNÍ ZÁKON
České národní rady
ze dne 17. prosince 1981
o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky s Německou demokratickou republikou
Česká národní rada se usnesla na tomto ústavním zákoně:
§ 1
Česká národní rada souhlasí se změnami hranic České socialistické republiky s Německou demokratickou republikou podle Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o společných státních hranicích, podepsané v Praze dne 3. prosince 1980.
§ 2
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Kempný v. r.
Korčák v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 128/1981 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 128/1981 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky na roky 1981 - 1985 (zákon o siedmom päťročnom pláne)
Vyhlášeno 29. 12. 1981, datum účinnosti 29. 12. 1981, částka 34/1981
* PRVÁ ČASŤ - ZÁKLADNÉ CIELE A ÚLOHY SIEDMEHO PÄŤROČNÉHO PLÁNU (§ 1 — § 12)
* DRUHÁ ČASŤ - PODMIENKY A PREDPOKLADY PRE REALIZÁCIU SIEDMEHO PÄŤROČNÉHO PLÁNU (§ 13 — § 16)
* TRETIA ČASŤ - ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 17 — § 19)
Aktuální znění od 29. 12. 1981
128
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 18. decembra 1981
o štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky na roky 1981–1985
(zákon o siedmom päťročnom pláne)
Vychádzajúc z generálnej línie výstavby rozvinutej socialistickej spoločnosti, z Hlavných smerov hospodárskeho a sociálneho rozvoja Československej socialistickej republiky na roky 1981–1985 schválených XVI. zjazdom Komunistickej strany Československa, z Rezolúcie zjazdu Komunistickej strany Slovenska, z výsledkov rozvoja dosiahnutých v minulom období, z vyvíjajúcich sa vnútorných a vonkajších podmienok rozvoja národného hospodárstva a v súlade so zákonom č. 122/1981 Zb. o štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva Československej socialistickej republiky na roky 1981–1985
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
PRVÁ ČASŤ
ZÁKLADNÉ CIELE A ÚLOHY SIEDMEHO PÄŤROČNÉHO PLÁNU
§ 1
Tento zákon určuje základné ciele a úlohy štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky na roky 1981 – 1985 (ďalej len „siedmy päťročný plán“) a rozhodujúce podmienky na jeho realizáciu ako záväznú smernicu pre riadiacu činnosť vlády Slovenskej socialistickej republiky, ústredných orgánov, národných výborov a iných orgánov Slovenskej socialistickej republiky a pre hospodársku činnosť socialistických organizácií.
§ 2
Základným cieľom siedmeho päťročného plánu, vychádzajúcim z hospodárskej a sociálnej politiky Komunistickej strany Československa, je i pri podstatne obťažnejších vonkajších a vnútorných podmienkach udržať a skvalitňovať dosiahnutú vysokú životnú úroveň obyvateľstva i jeho sociálne istoty, a to v súlade s výsledkami, ktoré sa dosiahnu v rozvoji národného hospodárstva.
§ 3
Na dosiahnutie tohto cieľa a na posilnenie socialistického štátu sa určujú tieto základné úlohy:
a)
vytvárať podmienky na postupný rast tempa spoločenskej výroby a na dynamickú rovnováhu v rokoch siedmej päťročnice presadením výraznej intenzifikácie ekonomiky, efektívnosti a kvality všetkej práce, vhodnými štrukturálnymi zmenami a maximálnym využitím výsledkov vedecko-technického rozvoja;
b)
vytvárať podmienky pre rast národného dôchodku o 2,4–3,4 % ročne a jeho prírastok kryť prevažne rastom spoločenskej produktivity práce; dosiahnuť predstih rastu vytvoreného národného dôchodku pred jeho užitím;
c)
pri tvorbe a použití spoločenského produktu a národného dôchodku počítať s výraznejším predstihom rastu vývozu pred dovozom, s úsporným vynakladaním prostriedkov na výrobnú spotrebu, najmä pri dovážaných surovinách, materiáloch a výrobkoch s primeraným (vo vzťahu k tvorbe zdrojov) uspokojovaním spoločenskej a osobnej spotreby obyvateľstva a s hospodárnym používaním prostriedkov na investície a zásoby; znižovať podiel akumulácie na vytvorenom národnom dôchodku oproti predchádzajúcim rokom;
d)
zabezpečovať ďalšie prehlbovanie účasti na medzinárodnej deľbe práce, najmä so štátmi Rady vzájomnej hospodárskej pomoci a osobitne so Zväzom sovietskych socialistických republík;
e)
účinnejšie využívať socialistickú ekonomickú integráciu, špecializáciu, kooperáciu a vedecko-technickú spoluprácu tak, aby prispeli k rastu technickej úrovne výroby, produktivity práce, zvýšeniu sériovosti a efektívnosti a na zníženie energetickej a materiálovej náročnosti;
f)
zvýšiť exportnú výkonnosť ekonomiky, znížiť jej dovoznú náročnosť a presadiť pružnejšie prispôsobovanie výroby a zahraničného obchodu požiadavkám svetových trhov;
g)
pokračovať v riešení kľúčových problémov jednotnej československej ekonomiky a v záujme toho zabezpečiť rýchlejší rozvoj ekonomiky v Slovenskej socialistickej republike a zvýšiť jej podiel na tvorbe celoštátnych zdrojov; optimálne využívať prírodné a ekonomické podmienky rozvoja, najmä výrobno-technickú základňu a prírastok práceschopného obyvateľstva;
h)
zabezpečovať ďalšiu účinnú koncentráciu a špecializáciu výroby a nadväzujúcej infraštruktúry, najmä do vybraných hospodársko-sídelných centier. Osobitnú pozornosť venovať rozvoju hlavného mesta Slovenskej socialistickej republiky Bratislavy, a to postupným riešením jeho rozhodujúcich problémov v štruktúre priemyslu, v technickej infraštruktúre, v občianskej vybavenosti a v mestskej hromadnej doprave. Problémy rozvoja Východoslovenského kraja, najmä pracovných síl, riešiť efektívnejším zapájaním jeho zdrojov do výrobného procesu. Riešiť špecifické problémy niektorých menších územných celkov s cieľom utvárať racionálnu koncentráciu ekonomických aktivít a dosahovať stabilizáciu osídlenia;
i)
podieľať sa na zabezpečovaní a upevňovaní obranyschopnosti Československej socialistickej republiky;
j)
sústavne zvyšovať účinnosť riadenia a plánovania národného hospodárstva a na všetkých stupňoch cieľavedome reagovať na meniace sa vecné podmienky a predpoklady; na to dôsledne využívať a ďalej rozvíjať opatrenia na zdokonaľovanie sústavy plánovitého riadenia národného hospodárstva.
§ 4
Na uskutočnenie úloh v raste efektívnosti národného hospodárstva a kvality všetkej práce a v presadzovaní hospodárnosti vo všetkých odvetviach národného hospodárstva sa určuje najmä:
a)
zabezpečiť trvalý rast produktivity práce v priemysle, v stavebníctve a v poľnohospodárstve, uplatňovať progresívne výkonové normy a sústavne zvyšovať výkonnosť v nevýrobnej sfére; podstatne lepšie využívať existujúce zdroje pracovných síl a zlepšiť súčasnú štruktúru zamestnanosti;
b)
dosiahnuť rozhodný obrat v intenzite využívania základných a obratových prostriedkov, najmä zásob;
c)
presadzovať vyššie využívanie základných prostriedkov, úspornosť a racionalizáciu celého investičného procesu, zníženie rozostavanosti a počtu súčasne vykonávaných stavieb, obmedzenie rozsahu začínania stavieb a skrátenie lehôt výstavby; uplatňovať investične nenáročné, rýchlo návratné, modernizačné a racionalizačné akcie, predovšetkým v spracovateľskom priemysle;
d)
účinnejšie prispôsobovať výrobno-technickú základňu a štruktúru výroby požiadavkám progresívnych zmien a potrebám v použití produkcie;
e)
podstatne zvýšiť kvalitu a technickú úroveň výrobkov, najmä ich úžitkové a estetické vlastnosti a spoľahlivosť; zavádzať náročné normy kvality výrobkov a uskutočniť opatrenia na efektívne uplatňovanie nových technológií vo výrobe a službách;
f)
racionálne využívať prírodné zdroje, najmä poľnohospodársky a lesný pôdny fond a vodu v súlade s danými možnosťami a potrebami;
g)
mobilizovať a využívať rezervy vo všetkých oblastiach výroby, služieb a spotreby.
§ 5
Na dosiahnutie vyšších úspor, zhodnocovania a hospodárnejšieho využívania všetkých druhov palív a energie, surovín a materiálov a na zníženie materiálovej náročnosti spoločenskej výroby sa určuje najmä:
a)
dosiahnuť v rokoch 1981–1985 v národnom hospodárstve minimálne 2 % priemerných ročných úspor a zhodnocovania palív a energie a 4,5–5 % ročných úspor a zhodnocovania kovov vo výrobe a zvýšiť využitie kovového odpadu a ostatných druhotných surovín oproti súčasnému stavu; pritom postupovať v súlade so štátnymi cieľovými programami racionalizácie spotreby palív a energie a racionalizácie spotreby kovov a v záujme toho využívať aj zavádzanie nových vysokohospodárnych technológií výroby;
b)
sústavne zavádzať a spevňovať normy spotreby palív, energií, surovín a materiálov a uplatňovať ich v plánovaní, bilancovaní, pri kontrole plnenia plánu a v riadení na všetkých stupňoch v priamej zodpovednosti odvetvových ústredných orgánov a národných výborov.
§ 6
Na podstatné zvýšenie technicko-ekonomickej úrovne výroby a na rýchle uplatňovanie výsledkov cieľavedomého zamerania vedy a techniky sa určuje:
a)
sústrediť výskumné a vývojové kapacity na riešenie najdôležitejších úloh ekonomiky s cieľom urýchliť práce a podstatne zvýšiť efekty z realizácie ich výsledkov v spoločenskej praxi; pritom dosiahnuť podstatne vyšší podiel nových výrobkov s vysokými technicko-ekonomickými parametrami a prispieť tak k zvýšeniu rentabilného vývozu na svetové trhy a k lepšiemu uspokojovaniu požiadaviek vnútorného trhu;
b)
bezodkladne realizovať výsledky práce vedecko-technického rozvoja vo výrobe a v ostatnej spoločenskej praxi, a to prednostnou orientáciou na riešenie a zavádzanie nových výrobkov a technológií s minimálnymi nárokmi na palivovo-energetické, surovinové, materiálové, investičné a devízové zdroje.
§ 7
V reprodukcii základných prostriedkov sa určuje:
a)
účinne využívať základné prostriedky, uskutočňovať ich riadnu údržbu a opravy a pri novovybudovaných kapacitách zabezpečiť dosiahnutie plného projektovaného výkonu;
b)
novú investičnú výstavbu realizovať s maximálnou úspornosťou vkladaných prostriedkov a riešiť ňou len najnaliehavejšie potreby rozvoja národného hospodárstva; nezvyšovať v jednotlivých rokoch siedmej päťročnice rozsah investícií nad súčasne dosahovaný objem;
c)
orientovať investičnú výstavbu predovšetkým na akcie zabezpečujúce zvýšenie efektívneho vývozu a zamedzovanie ekonomicky neodôvodneného dovozu, na program racionalizácie spotreby palív a energie a na nevyhnutný rozvoj ich zdrojov, na modernizáciu, na akcie pre vyššie využitie kapacít, úspor surovín a materiálov, najmä kovov, úspor pracovných síl, na realizáciu výsledkov vedecko-technického rozvoja a na zvýšenie sebestačnosti v spotrebe potravín; zamerať sa na včasné uvádzanie kapacít do prevádzky a na skracovanie lehôt výstavby;
d)
nezačínať investorsky a projektovo nepripravené stavby, zvyšovať hospodárnosť urbanistického, architektonického a technického riešenia projektov; viac využívať typové podklady a opakované projekty.
§ 8
V rozvoji priemyselnej a stavebnej výroby sa určuje:
a)
venovať prvoradú pozornosť v rozvoji priemyselnej výroby štruktúre výroby a jej užitiu; presadiť podstatné zvýšenie hospodárnosti, kvality a technickej úrovne výrobkov, znížiť energetickú a materiálovú náročnosť produkcie a lepšie zhodnocovať dovážané i domáce suroviny a druhotné surovinové zdroje; v priebehu siedmej päťročnice zvýšiť celkový objem priemyselnej výroby v Slovenskej socialistickej republike o 18–23 %;
b)
zabezpečiť vo všetkých priemyselných odvetviach ďalšie zvýšenie produktivity práce, najmä zdokonaľovaním organizácie výroby, práce a riadenia, lepším využívaním a ďalším zvyšovaním technického vybavenia práce, prehlbovaním zapojenia československej ekonomiky do medzinárodnej deľby práce, rozvojom socialistického súťaženia, rušením zastaraných a nevyhovujúcich výrob a ďalšími intenzifikačnými faktormi;
c)
koncentráciou pracovných síl do moderných kapacít dosiahnuť ich lepšie využitie vyššou smennosťou;
d)
vytvárať predpoklady pre ťažbu uhlia a lignitu v roku 1985 v rozsahu zhruba 6 mil. ton; rozhodujúci podiel prírastku elektrickej energie zabezpečiť výrobou v jadrových elektrárňach;
e)
v štruktúre priemyselnej výroby posilňovať úlohu strojárstva a jeho výrobu zvýšiť o 40–50 % pri rýchlejšom rozvoji elektrotechnického priemyslu, najmä elektroniky a kompletizačných odborov ovplyvňujúcich rast technickej úrovne a kvality produkcie a odborov zabezpečujúcich realizáciu štátnych cieľových programov; lepšie uspokojovať potreby v náhradných dielcoch;
f)
sústrediť rozvoj chemickej výroby na odbory kvalifikovanej chémie; účinnými opatreniami zabezpečovať v potrebnom rozsahu zníženie spotreby ropných produktov;
g)
lepšie využívať drevnú hmotu v národnom hospodárstve; zvýšiť výrobu v drevospracujúcom priemysle o 27–30 %;
h)
zvýšiť výrobu ľahkého priemyslu o 14–17 % a jeho rozvoj zamerať na zvyšovanie kvality a technickej úrovne výrobkov, intenzívnejšiu inováciu sortimentu a na zásobovanie vnútorného trhu novinkami a luxusnými výrobkami;
i)
podriadiť rozvoj stavebnej výroby a jej štruktúru potrebám investičnej výstavby, opráv a údržby a zabezpečiť dokončovanie stavieb; stavebné kapacity koncentrovať na rozhodujúce stavby a do oblastí sústredenej investičnej výstavby; skvalitňovať a zefektívňovať technológiu stavania, znižovať jeho energetickú náročnosť a orientovať sa na využitie miestnych zdrojov stavebných materiálov; usilovať sa o znižovanie nákladov a zdokonaľovať riadenie a organizáciu práce.
§ 9
V rozvoji odvetví zabezpečujúcich výživu ľudu sa určuje:
a)
v rozvoji poľnohospodárskej výroby
1.
zvýšiť poľnohospodársku výrobu v období siedmej päťročnice oproti šiestej päťročnici zhruba o 8–12%; pokračovať v intenzifikácii jednotlivých výrobných úsekov pri prednostnom zvyšovaní rastlinnej výroby;
2.
napomáhať postupné dosiahnutie sebestačnosti vo výrobe zrnín v záujme ďalšieho zvýšenia celkovej sebestačnosti Československej socialistickej republiky vo výrobe potravín; na to vytvárať podmienky úsilím o harmonický rozvoj všetkých odvetví, ktoré sa podieľajú na zabezpečovaní výroby potravín;
3.
v rastlinnej výrobe plne využívať poľnohospodársky pôdny fond, zintenzívniť jeho ochranu a sústavne zvyšovať jeho úrodnosť; zabezpečiť prísny režim hospodárenia s obilným fondom;
4.
rozvíjať živočíšnu výrobu v súlade s reálnymi možnosťami produkcie krmív a jej prírastok realizovať prevažne rozvojom chovu hovädzieho dobytka pri zvyšovaní úžitkovosti hospodárskych zvierat;
b)
vo výrobe potravín
1.
dosiahnuť vo všetkých odboroch vysoký stupeň zhodnotenia surovín a vedľajších produktov;
2.
skvalitniť výrobky, urýchliť zavádzanie nových výrobkov a inovácií; zvyšovať trvanlivosť a nutričnú hodnotu potravín;
3.
rozvíjať integračné vzťahy medzi poľnohospodárskou prvovýrobou, spracovateľským priemyslom a obchodom;
c)
v rozvoji a v štruktúre strojárskej a chemickej výroby a v ostatných dodávateľských odvetviach zabezpečovať plánované potreby poľnohospodárstva.
§ 10
V rozvoji lesného a vodného hospodárstva sa určuje:
a)
zabezpečiť predpoklady a podmienky pre ďalší rast produkčných schopností a ostatných funkcií lesov a ochranu lesného fondu;
b)
vykonávať ťažbu dreva v súlade s produkčnými schopnosťami lesov; zvýšiť využitie vyťaženej drevnej suroviny, ako aj zhodnotenie jej odpadu;
c)
zvýšiť počet obyvateľov zásobovaných z verejných vodovodov.
§ 11
V rozvoji dopravy a spojov sa určuje:
a)
uspokojovať plynule, kvalitne a efektívne prepravné potreby hospodárstva i obyvateľstva;
b)
znížiť prepravnú náročnosť spoločenskej výroby predovšetkým racionalizačnými opatreniami u prepravcov a odstránením neefektívnych kooperácií a nehospodárnych prepráv tovaru;
c)
rozvíjať progresívne prepravné systémy a podstatne znížiť energetickú náročnosť všetkých druhov dopravy;
d)
pokračovať v automatizácii telefónnej prevádzky, skvalitniť a zvýšiť úroveň služieb spojov pre obyvateľstvo a pre socialistické organizácie a zvýšiť ich pohotovosť.
§ 12
V rozvoji životnej úrovne a zamestnanosti sa určuje:
a)
upevňovať životnú úroveň obyvateľstva v oblasti osobnej i spoločenskej spotreby v súlade s výsledkami rastu efektívnosti spoločenskej výroby a zvyšovania produktivity práce;
b)
vo vývoji miezd dôsledne presadzovať závislosť na výsledkoch práce kolektívov a jednotlivcov a na ich prínose pre spoločnosť; vo všetkých oblastiach zvýšiť dôraz na stimuláciu vysokej výkonnosti všetkej spoločenskej práce;
c)
zlepšovať bytové podmienky obyvateľstva výstavbou nových bytov, obnovou a modernizáciou bytového fondu, lepšou občianskou vybavenosťou a dôraznou reguláciou odpadu bytov; na to orientovať i účasť obyvateľstva; v rokoch 1981–1985 dokončiť výstavbu 185–211 tisíc bytov;
d)
pri zachovaní doterajšieho okruhu bezplatne poskytovaných služieb zdokonaľovať naďalej rozvinutý systém zdravotnej a sociálnej starostlivosti, školskú a vzdelávaciu sústavu i starostlivosť o rozvoj kultúry a telovýchovy; v tejto oblasti zvýšiť hospodárnosť a účinnejšie využívanie pracovných síl;
e)
orientovať vývoj zamestnanosti tak, aby sa dosiahlo ďalšie zvýšenie efektívnosti živej práce, najmä vytvorením systému zainteresovanosti a ekonomických podmienok na racionálnejšie hospodárenie so zdrojmi pracovných síl, modernizáciou a lepšou organizáciou práce, zlepšením pracovnej disciplíny a zvýšením úrovne riadenia;
f)
zlepšovať životné prostredie, predovšetkým v priemyselných a chránených oblastiach a starať sa o čistotu vodných tokov a ovzdušia;
g)
za účasti odborových organizácií zvyšovať starostlivosť o zlepšovanie pracovných podmienok, pracovného prostredia a o bezpečnosť a ochranu zdravia pri práci;
h)
rozvíjať osvedčené formy starostlivosti o deti predškolského a školského veku, o rodiny s deťmi, o starších a invalidných občanov;
i)
zlepšiť činnosť vnútorného obchodu a platených služieb; zdokonaliť spoluprácu vnútorného obchodu a výroby, aby pružnejšie reagovali na uspokojovanie požiadaviek spotrebiteľov.
DRUHÁ ČASŤ
PODMIENKY A PREDPOKLADY PRE REALIZÁCIU SIEDMEHO PÄŤROČNÉHO PLÁNU
§ 13
Vláda Slovenskej socialistickej republiky:
a)
zabezpečuje vo svojej riadiacej činnosti konkretizáciu základných cieľov a úloh ustanovených týmto zákonom;
b)
spresňuje úlohy ustanovené týmto zákonom a sústavne kontroluje ich plnenie;
c)
koordinuje v rámci svojej pôsobnosti podľa predchádzajúcich ustanovení činnosť orgánov štátnej správy a orgánov hospodárskeho riadenia tak, aby sa úlohy určené týmto zákonom plnili optimálnym spôsobom a aby sa dosiahli najpriaznivejšie hospodárske výsledky;
d)
organizuje práce na vykonávacích (ročných) plánoch tak, aby sa zabezpečilo optimálne plnenie siedmeho päťročného plánu.
§ 14
(1)
Orgány štátnej správy a orgány hospodárskeho riadenia zodpovedajú za dôslednú realizáciu základných cieľov a úloh ustanovených týmto zákonom, za určenie konkrétnych úloh a povinností podriadeným orgánom a organizáciám a za ich sústavnú kontrolu a vyhodnocovanie.
(2)
Hospodárske orgány a organizácie sú povinné aktívne a iniciatívne hľadať a uplatňovať najúčinnejšie cesty, postupy a opatrenia pri zabezpečovaní svojich povinností a na tento účel využívať i ústretové plánovanie.
(3)
Národné výbory okrem úloh v odseku 1 zabezpečujú určené smery hospodárskej politiky na svojom území a v miestnych podmienkach, najmä racionálnym rozmiestňovaním a využívaním pracovných síl a materiálnej základne nevýrobných odvetví; rozvíjajú a organizujú účasť občanov na dobrovoľných zveľaďovacích prácach.
(4)
Realizácia plánovaných cieľov podľa odseku 1 sa musí uskutočňovať pri dôslednom dodržaní zásady proporcionálneho vývoja medzi tvorbou a použitím zdrojov v súlade s dodržaním závislosti každej organizácie na výsledkoch jej hospodárenia. Uplatnenie tohto princípu budú organizácie napomáhať v súčinnosti s orgánmi Revolučného odborového hnutia, predovšetkým zdokonalením mzdovej praxe a skvalitňovaním noriem spotreby živej a zhmotnenej práce, ako aj využívaním všetkých potenciálnych rezerv.
§ 15
(1)
Vláda Slovenskej socialistickej republiky, ústredné orgány štátnej správy, národné výbory a orgány hospodárskeho riadenia zodpovedajú za sústavné zvyšovanie úrovne riadiacej a organizátorskej práce a kontroly na všetkých stupňoch riadenia; potrebnú pozornosť venujú zvyšovaniu kvality a autority plánu ako základného nástroja riadenia a predpokladu zabezpečovania rastu spoločenskej efektívnosti a výsledných národohospodárskych efektov. Orgány hospodárskeho riadenia zodpovedajú najmä za to, že hospodárske plány budú účinným nástrojom uplatňovania výsledkov vedecko-technického rozvoja a že zabezpečia zvyšovanie kvality výroby, znižovanie energetickej a materiálovej náročnosti, zvyšovanie exportnej schopnosti, vyššie využívanie základných prostriedkov a pracovných síl.
(2)
Dosiahnutie základných cieľov a úloh siedmeho päťročného plánu musia orgány hospodárskeho riadenia a organizácie cieľavedome podporovať rozvíjaním tvorivých schopností ľudí, ich spoločenskou angažovanosťou, vysokou aktivitou, iniciatívou a zodpovednosťou v práci, posilnením pracovnej a riadiacej disciplíny, organizovaním ďalšieho rozmachu socialistického súťaženia v jeho najrôznejších formách a rozvojom vynálezcovského a zlepšovateľského hnutia; musia prehlbovať v spolupráci s orgánmi Revolučného odborového hnutia účasť pracujúcich na tvorbe, realizácii a kontrole plnenia národohospodárskych plánov a na ostatnej riadiacej a kontrolnej činnosti.
(3)
Orgány a organizácie sú povinné na všetkých stupňoch sa usilovať o zníženie administratívnej náročnosti riadenia, o racionalizáciu a znižovanie riadiaceho a správneho aparátu pri súčasnom zvyšovaní jeho odbornej kvalifikácie, schopnosti a aktivity riadiacich kádrov.
(4)
Všetky stupne riadenia budú dôsledne vykonávať kontrolu plnenia siedmeho päťročného plánu a vytvárať podmienky na jeho realizáciu.
§ 16
(1)
Štátne rozpočty Slovenskej socialistickej republiky vychádzajú zo základných cieľov a úloh siedmeho päťročného plánu, z vykonávacích štátnych plánov rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky, z rozpočtového výhľadu Slovenskej socialistickej republiky na roky 1981–1985, zo vzťahov k štátnym rozpočtom federácie a zo zásad finančnej politiky.
(2)
Štátne rozpočty Slovenskej socialistickej republiky podporujú ciele, zámery a úlohy štátnych plánov a finančno-ekonomickými nástrojmi aktívne pôsobia na ich plnenie a na presadzovanie hospodárnosti.
(3)
Na konkretizáciu cieľov a na zabezpečenie celospoločenských zámerov finančnej, rozpočtovej a menovej politiky určí vláda Slovenskej socialistickej republiky zodpovedajúce úlohy.
(4)
Orgány zodpovedné za vypracovanie návrhov rozpočtov Slovenskej socialistickej republiky sa usilujú pri ich príprave a v priebehu rozpočtového hospodárenia o spevnenie úloh uložených podľa odseku 3.
TRETIA ČASŤ
ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 17
(1)
Vláda Slovenskej socialistickej republiky zabezpečí vyjadrenie údajov určených týmto zákonom v nových veľkoobchodných cenách platných k 1. januáru 1982.
(2)
Vláda Slovenskej socialistickej republiky môže povoliť na účely experimentálneho overovania nových prvkov plánovitého riadenia národného hospodárstva výnimky z ustanovení zákonov Slovenskej národnej rady upravujúcich riadenie národného hospodárstva.
(3)
Na zabezpečenie hospodárneho využívania vybraných materiálových a surovinových zdrojov môžu ústredné orgány štátnej správy na základe tohto zákona a v súlade so zásadami schválenými vládou Slovenskej socialistickej republiky vydávať všeobecne záväzné právne predpisy.
§ 18
Štátny plán rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky na rok 1982 ustanovený na základe zákona Slovenskej národnej rady č. 184/1980 Zb. je vykonávacím štátnym plánom k siedmemu päťročnému plánu.
§ 19
Tento zákon nadobúda účinnosť dňom vyhlásenia.
Šalgovič v. r.
Colotka v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 129/1981 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 129/1981 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady o štátnom rozpočte Slovenskej socialistickej republiky na rok 1982
Vyhlášeno 29. 12. 1981, datum účinnosti 1. 1. 1982, částka 34/1981
* § 1 - (1) Celkové príjmy štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „štátny rozpočet republiky“) sa určujú sumou 72 723 767 000 Kčs celkové výdavky štátneho rozpočtu republiky sa určujú sumou 72 723 767 000 Kčs(príloha č. 1).(2) V štátnom r
* § 2 - Vláda Slovenskej socialistickej republiky alebo na základe jej splnomocnenia minister financií zabezpečí vyjadrenie finančných údajov štátneho rozpočtu republiky určených týmto zákonom v cenách platných k 1. januáru 1982; pritom zabezpečí vyrovnanosť štátn
* § 3 - Vláda Slovenskej socialistickej republiky alebo na základe jej splnomocnenia minister financií môže premietnuť do štátneho rozpočtu republiky, ak sa tým nenaruší jeho vyrovnanosť, najmä zmeny štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva Slovenskej sociali
* § 4 - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1982.
* Príloha č. 1 zákona SNR č. 129/1981 Zb.
* Príloha č. 2 zákona SNR č. 129/1981 Zb.
Aktuální znění od 1. 1. 1982
129
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 18. decembra 1981
o štátnom rozpočte Slovenskej socialistickej republiky na rok 1982
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
§ 1
(1) Celkové príjmy štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „štátny rozpočet republiky“) sa určujú sumou | 72 723 767 000 Kčs
---|---
celkové výdavky štátneho rozpočtu republiky sa určujú sumou | 72 723 767 000 Kčs
(príloha č. 1).|
(2) V štátnom rozpočte republiky je obsiahnutý
súhrnný finančný vzťah rozpočtov národných výborov k štátnemu rozpočtu republiky (dotácie zo štátneho rozpočtu republiky) vo výške | 10 151 100 000 Kčs
a účelové subvencie poskytované zo štátneho rozpočtu republiky do rozpočtov národných výborov vo výške| 8 414 400 000 Kčs
(príloha č. 2).|
§ 2
Vláda Slovenskej socialistickej republiky alebo na základe jej splnomocnenia minister financií zabezpečí vyjadrenie finančných údajov štátneho rozpočtu republiky určených týmto zákonom v cenách platných k 1. januáru 1982; pritom zabezpečí vyrovnanosť štátneho rozpočtu republiky a rozpočtov národných výborov.
§ 3
Vláda Slovenskej socialistickej republiky alebo na základe jej splnomocnenia minister financií môže premietnuť do štátneho rozpočtu republiky, ak sa tým nenaruší jeho vyrovnanosť, najmä zmeny štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky, organizačné a cenové zmeny, úpravy ekonomických nástrojov v zahraničnom obchode a v poľnohospodárstve, upraviť súhrnný finančný vzťah a účelové subvencie národným výborom, ak sa zmenia predpoklady, za ktorých boli tieto vzťahy k štátnemu rozpočtu republiky určené.
§ 4
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. januárom 1982.
Šalgovič v. r.
Colotka v. r.
Príloha č. 1 zákona SNR č. 129/1981 Zb.
Celkový prehľad štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky na rok 1982
Príjmy| v tis. Kčs
---|---
Príjmy zo socialistického hospodárstva
z toho:| 13 185 440
z hospodárstva| 10 696 234
z vedy a techniky| 95 337
z peňažných a technických služieb| 1 178 750
zo spoločenských služieb a činností| 1 148 419
z obrany a bezpečnosti| 66 700
Dane od obyvateľstva a poplatky| 12 209 000
Ostatné príjmy| 217 527
Dotácie a subvencie zo štátneho rozpočtu federácie| 47 111 800
Spolu| 72 723 767
Výdavky| v tis. Kčs
---|---
Hospodárstvo| 22 559 650
Veda a technika| 1 557 731
Peňažné a technické služby| 1 377 935
Spoločenské služby a činnosti pre obyvateľstvo| 26 124 012
Obrana a bezpečnosť| 1 584 400
Správa| 954 539
Súhrnný finančný vzťah a účelové subvencie národným výborom| 18 565 500
Spolu| 72 723 767
Príloha č. 2 zákona SNR č. 129/1981 Zb.
Súhrnný finančný vzťah (dotácie) a účelové subvencie národným výborom zo štátneho rozpočtu Slovenskej socialistickej republiky na rok 1982
Kraj| Dotácie| Účelové
subvencie
---|---|---
v tis. Kčs
Národný výbor hlavného mesta Slovenskej
socialistickej republiky Bratislavy| 972 600| 1 850 400
Západoslovenský krajský národný výbor| 2 328 100| 2 116 100
Stredoslovenský krajský národný výbor| 3 332 600| 2 189 700
Východoslovenský krajský národný výbor| 3 517 800| 2 258 200
Spolu| 10 151 100| 8 414 400 |
Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 2/1982 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 2/1982 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 47/1978 Sb., o prodeji bytů z národního majetku občanům a o finanční pomoci při modernizaci zakoupených bytů
Vyhlášeno 15. 1. 1982, datum účinnosti 15. 1. 1982, částka 1/1982
* Čl. I - Vyhláška č. 47/1978 Sb., o prodeji bytů z národního majetku občanům a o finanční pomoci při modernizaci zakoupených bytů, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 15. 1. 1982
2
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu
ze dne 8. prosince 1981,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 47/1978 Sb., o prodeji bytů z národního majetku občanům a o finanční pomoci při modernizaci zakoupených bytů
Federální ministerstvo financí podle § 24 odst. 1 zákona č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978 Sb., § 391 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb. a doplněném zákonem č. 144/1975 Sb., § 508 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., § 28 písm. d) a e) zákona č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního rozpočtu československé federace a o zásadách hospodaření s rozpočtovými prostředky státních rozpočtů federace a republik, § 143 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ministerstvo financí České socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky podle § 24 odst. 2 zákona č. 52/1966 Sb., ve znění zákona č. 30/1978 Sb., Český cenový úřad a Slovenský cenový úřad podle § 24 odst. 3 zákona č. 52/1966 Sb., ve znění zákona č. 30/1978 Sb., Český cenový úřad podle § 2 odst. 2 zákona České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, a Slovenský cenový úřad podle § 2 odst. 2 zákona Slovenské národní rady č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen, stanoví:
Čl. I
Vyhláška č. 47/1978 Sb., o prodeji bytů z národního majetku občanům a o finanční pomoci při modernizaci zakoupených bytů, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 2 odst. 2 druhý řádek zní:
„Kčs 1800 až Kčs 2800 u bytu I. kategorie“.
2.
V § 2 odst. 3 se na konci doplňuje věta:
„U bytů I. kategorie postavených po 1. lednu 1982 se v rámci rozpětí sazeb přihlédne též k nákladům na jejich pořízení.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr financí ČSSR:
Ing. Lér CSc. v. r.
Ministr financí ČSR:
Ing. Tlapák v. r.
Předseda
Českého cenového úřadu:
Ing. Habart v. r.
Ministr financí SSR:
Ing. Mišeje v. r.
Předseda
Slovenského cenového úřadu:
Doc. Ing. Zervan CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 4/1982 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 4/1982 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky o změně vyhlášky č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 109/1979 Sb.
Vyhlášeno 15. 1. 1982, datum účinnosti 15. 1. 1982, částka 1/1982
* Čl. I - Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění vyhl
* Čl. II
Aktuální znění od 15. 1. 1982
4
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky
ze dne 8. prosince 1981
o změně vyhlášky č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 109/1979 Sb.
Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky stanoví podle § 172 odst. 7 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb., o zvýšení důchodů, a zákona č. 150/1979 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení a podle § 50 zákona České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 78/1979 Sb., v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, ostatními zúčastněnými orgány a s Českou odborovou radou a po projednání se Svazem družstevních rolníků České socialistické republiky:
Čl. I
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 109/1979 Sb., se mění takto:
Příloha č. 2 vyhlášky č. 130/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 109/1979 Sb., včetně nadpisu zní:
„Příspěvek na provoz motorových vozidel a příspěvek na úhradu pojistného
(Nejvyšší výměra)
A.
Jednostopá motorová vozidla
–
motorové tříkolky a vozítka zn. Velorex
Obsah válců| Příspěvek na provoz
Kčs ročně| Příspěvek na úhradu pojistného
Kčs ročně
---|---|---
do 50 ccm| 1150| 12
nad 50 do 100 ccm| 1150| 24
nad 100 do 350 ccm| 1150| 48
nad 350 ccm| 1750| 48
B.
Automobily
Obsah válců| Příspěvek na provoz
Kčs ročně| Příspěvek na úhradu pojistného
Kčs ročně
---|---|---
do 500 ccm| 1750| 60
nad 500 do 800 ccm| 1750| 144
nad 800 do 1250 ccm| 2250| 144
nad 1250 ccm| 2450| 144“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Dr. Hamerník v. r. |
Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 10/1982 Sb. | Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 10/1982 Sb.
Zákonné opatření předsednictva České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Vyhlášeno 29. 1. 1982, datum účinnosti 1. 2. 1982, částka 2/1982
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 78/1979 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 2. 1982
10
ZÁKONNÉ OPATŘENÍ
předsednictva České národní rady
ze dne 25. ledna 1982,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Předsednictvo České národní rady se usneslo podle čl. 121 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, na tomto zákonném opatření:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 78/1979 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 10 písm. b) zní:
„b)
navrhuje Úřadu důchodového zabezpečení v Praze zápočet doby zaměstnání ve sporných případech.“.
2.
§ 25 písm. a) bod 2 zní:
„2.
o poskytnutí jednorázového peněžitého příspěvku, s výjimkou příspěvku na zabezpečení zvláštních pomůcek, příspěvku na zakoupení motorového vozidla a na jeho provoz a příspěvku na úpravu motorového vozidla na ruční ovládání,“.
3.
§ 26 písm. a) bod 2 zní:
„2.
o poskytnutí opakujících se příspěvků, zejména na dietní stravování, příspěvků na zabezpečení zvláštních pomůcek, příspěvků na úpravu motorového vozidla na ruční ovládání v případech závažného postižení končetin a příspěvků na zakoupení motorového vozidla a na jeho provoz v případech těžké vady nosného nebo pohybového ústrojí,“.
Čl. II
Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem 1. února 1982.
Kempný v. r.
Korčák v. r. |
Zákonné opatření Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 11/1982 Sb. | Zákonné opatření Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 11/1982 Sb.
Zákonné opatrenie Predsedníctva Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 132/1975 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení
Vyhlášeno 29. 1. 1982, datum účinnosti 1. 2. 1982, částka 2/1982
* Čl. I
* Čl. II - Toto zákonné opatrenie nadobúda účinnosť 1. februárom 1982.
Aktuální znění od 1. 2. 1982
11
ZÁKONNÉ OPATRENIE
Predsedníctva Slovenskej národnej rady
z 29. januára 1982,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 132/1975 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady sa uznieslo podľa čl. 121 ods. 3 ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii na tomto zákonnom opatrení:
Čl. I
Zákon Slovenskej národnej rady č. 132/1975 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení v znení zákonného opatrenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady č. 79/1979 Zb. sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 10 písm. b) znie:
„b)
navrhuje Úradu dôchodkového zabezpečenia v Bratislave započítanie doby zamestnania v sporných prípadoch.“.
2.
§ 25 písm. a) bod 2 znie:
„2.
o poskytnutí jednorazového peňažného príspevku, s výnimkou príspevku na zabezpečenie osobitných pomôcok, príspevku na kúpenie motorového vozidla a na jeho prevádzku a príspevku na úpravu motorového vozidla na ručné ovládanie,“.
3.
§ 26 písm. a) bod 2 znie:
„2.
o poskytnutí opakujúcich sa príspevkov, najmä na diétne stravovanie, príspevkov na zabezpečenie osobitných pomôcok, príspevkov na úpravu motorového vozidla na ručné ovládanie v prípadoch závažného postihnutia končatín a príspevkov na kúpenie motorového vozidla a na jeho prevádzku v prípadoch ťažkej chyby nosného alebo pohybového ústrojenstva,“.
Čl. II
Toto zákonné opatrenie nadobúda účinnosť 1. februárom 1982.
Šalgovič v. r.
Colotka v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 14/1982 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 14/1982 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o zvýšení hranice vlastního příjmu, která je rozhodná pro uznávání osob za vyživované poplatníkem u daní placených obyvatelstvem
Vyhlášeno 29. 1. 1982, datum účinnosti 1. 2. 1982, částka 2/1982
* Čl. I - Hranice vlastního příjmu, která je rozhodná pro uznání osoby za vyživovanou poplatníkem a je uvedena:
* Čl. II - Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva financí č. 80/1979 Sb., o zvýšení hranice vlastního příjmu, která je rozhodná pro uznávání osob za vyživované poplatníkem u daně ze mzdy.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 2. 1982
14
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 27. ledna 1982
o zvýšení hranice vlastního příjmu, která je rozhodná pro uznávání osob za vyživované poplatníkem u daní placených obyvatelstvem
Federální ministerstvo financí stanoví podle § 22 odst. 3 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, § 16 odst. 2 zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, a § 26 odst. 2 zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva:
Čl. I
Hranice vlastního příjmu, která je rozhodná pro uznání osoby za vyživovanou poplatníkem a je uvedena:
1.
v § 7 odst. 1 písm. b) a c), odst. 5 a 8, § 15 odst. 4 písm. c) a v § 17 odst. 2 vyhlášky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, činí měsíčně
a)
880 Kčs u vdov po účastnících odboje a u rodičů účastníka odboje, u nichž je důchod zvýšen na nejnižší výměru podle ustanovení § 57 odst. 2 a 5, § 59 odst. 2 a § 60 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonného opatření č. 76/1979 Sb. a zákonného opatření č. 7/1982 Sb.,
b)
780 Kčs u zletilých dětí připravujících se na budoucí povolání denním studiem nebo v učebním poměru,
c)
690 Kčs u ostatních osob vyživovaných poplatníkem;
2.
v § 9 odst. 1 písm. b) a c) vyhlášky č. 184/1968 Sb., k provedení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění vyhlášky č. 151/1980 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 184/1968 Sb., se zvyšuje na 8280 Kčs ročně;
3.
v odstavci 29 písm. a), c) a d) vyhlášky č. 146/1961 Sb., kterou se provádí zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění vyhlášky č. 152/1980 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 146/1961 Sb., se zvyšuje na 8280 Kčs ročně.
Čl. II
Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva financí č. 80/1979 Sb., o zvýšení hranice vlastního příjmu, která je rozhodná pro uznávání osob za vyživované poplatníkem u daně ze mzdy.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1982. Použije se jí poprvé pro srážku daně ze mzdy počínajíc mzdovým obdobím po 1. březnu 1982, pro výpočet daně z příjmů z literární a umělecké činnosti a pro vyměření daně z příjmů obyvatelstva poprvé za rok 1982.
Ministr:
Ing. Lér CSc. v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 15/1982 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 15/1982 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o změnách vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
Vyhlášeno 29. 1. 1982, datum účinnosti 1. 2. 1982, částka 2/1982
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - (1) Za průměrný měsíční výdělek (hrubý výdělek) učňů, studentů, žáků a občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění (čl. I č. 9) se považuje částka 1400 Kčs, a jde-li o občany konající službu v ozbrojených silách (čl. I č
* Čl. III - Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 81/1979 Sb., o změnách vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 2. 1982
15
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 28. ledna 1982
o změnách vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí republik, s ostatními zúčastněnými ústředními orgány a s Ústřední radou odborů podle § 14 odst. 6 a § 172 odst. 1, 4, 5 a 6 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 150/1979 Sb. a zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 22 odst. 1 se částka 1200 Kčs nahrazuje částkou 1400 Kčs.
2.
Za § 22 se vkládá § 22a, který zní:
㤠22a
K § 14 odst. 6 a § 32 odst. 2 zákona
Invalidní (částečný invalidní) důchod pracujícího (občana), kterému vznikl nárok na tento důchod před dovršením věku 28 let, se vyměřuje z průměrného měsíčního výdělku 1400 Kčs, pokud skutečně dosažený průměrný měsíční výdělek není pro něj výhodnější.“.
3.
V § 28 odst. 2 písm. a) se částka 780 Kčs nahrazuje částkou 880 Kčs a částka 1330 Kčs částkou 1500 Kčs.
4.
Za § 29 se vkládá § 29a, který včetně nadpisu zní:
㤠29a
Důchody občanů konajících službu v ozbrojených silách
K § 48 až 50 zákona
Invalidní (částečný invalidní) důchod občanů konajících službu v ozbrojených silách se vyměřuje z průměrného měsíčního výdělku 1750 Kčs, pokud skutečně dosažený průměrný měsíční výdělek není pro ně výhodnější.“.
5.
Věta nad § 31 zní:
„K § 32 odst. 2, § 46, § 63 odst. 1 a § 64 odst. 2 zákona“.
6.
Za § 31a se vkládá § 31b, který včetně nadpisu zní:
㤠31b
Souběh nároků na invalidní důchod a na sirotčí důchod, přídavky na děti nebo výchovné
Jestliže orgány důchodového zabezpečení přiznávají invalidní důchod zpětně i za dobu, po kterou byl poskytován sirotčí důchod, přídavky na děti nebo výchovné, včetně příplatku na invalidní dítě, zúčtují se tyto vyplacené dávky s doplatkem důchodu.“.
7.
V § 36 se částka 150 Kčs nahrazuje částkou 300 Kčs a částka 650 Kčs částkou 690 Kčs.
8.
V § 39 odst. 6 se za slova „§ 78 odst. 5“ vkládají slova „a 6“.
9.
V § 45 odst. 1, § 55 odst. 1 a 2, § 60 odst. 1 a 2, § 65 odst. 2, § 65a odst. 2, § 68 odst. 1 a § 69 odst. 4 se částka 1200 Kčs nahrazuje částkou 1400 Kčs.
10.
§ 110 odst. 2 zní:
„(2)
Výchovné činí měsíčně
| na jedno
dítě
Kčs| na dvě
děti
Kčs| na tři
děti
Kčs| na čtyři
děti
Kčs
---|---|---|---|---
k důchodu invalidnímu | 230| 610| 1150| 1640
jinému| 180| 610| 1150| 1640
a zvyšuje se na každé další dítě měsíčně o 330 Kčs.“.
11.
V § 110 odst. 3 se částka 300 Kčs nahrazuje částkou 500 Kčs.
12.
V § 115 odst. 1 a 2 se částka 780 Kčs nahrazuje částkou 880 Kčs a částka 1330 Kčs částkou 1500 Kčs.
13.
V § 118 se za slova „rodičů účastníka odboje“ vkládají slova „a o úpravě důchodu, který je jediným zdrojem příjmu (§ 60a zákona)“.
14.
§ 124 odst. 2 zní:
„(2)
Přídavky na děti činí měsíčně
na 1 dítě| 180 Kčs
---|---
na 2 děti| 610 Kčs
na 3 děti | 1150 Kčs
na 4 děti| 1640 Kčs
a zvyšují se na každé další dítě o 330 Kčs měsíčně.“.
15.
V § 124 odst. 3 se částka 300 Kčs nahrazuje částkou 500 Kčs.
16.
V § 136 odst. 2 písm. a) se částka 600 Kčs nahrazuje částkou 800 Kčs a částka 1200 Kčs částkou 1500 Kčs.
17.
V § 136 odst. 2 písm. b) se částka 190 Kčs nahrazuje částkou 300 Kčs.
18.
V § 136 odst. 4 se částka 650 Kčs nahrazuje částkou 690 Kčs.
19.
V § 136 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Odůvodňují-li to sociální poměry rodiny oprávněného, může se poskytnout k příspěvku před umístěním do zaměstnání zvýšení až do částky 300 Kčs měsíčně též na každého dalšího rodinného příslušníka žijícího s oprávněným ve společné domácnosti. Za další rodinné příslušníky se považují vnuci a sourozenci za podmínek stanovených v § 40 odst. 3 a 4 zákona a osoby uvedené v § 27 odst. 3 písm. d) až f).“.
Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10.
20.
V § 137 odst. 4 se částka 190 Kčs nahrazuje částkou 300 Kčs.
21.
§ 137 odst. 6 zní:
„(6)
O zvýšení příspěvku na manželku a na každého dalšího rodinného příslušníka platí § 136 odst. 4 a 5. Toto zvýšení příspěvku náleží i tehdy, pobírá-li oprávněný v době přípravy nemocenské.“.
22.
V § 140 se dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a připojuje se nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Je-li v ústavech pro mládež umístěn občan starší 18 let pobírající invalidní důchod, stanoví se výše příspěvku na úhradu nákladů ústavní péče v rozsahu, jako kdyby byl umístěn v ústavu pro dospělé občany (§ 141 a násl.).“.
23.
V § 141 odst. 1 se slova „15 %, nejméně však 120 Kčs měsíčně“ nahrazují slovy „190 Kčs měsíčně“.
24.
V § 145 se částka 120 Kčs nahrazuje částkou 190 Kčs.
25.
§ 160 včetně nadpisu zní:
㤠160
Součinnost zdravotnických zařízení
K § 47 odst. 3, § 63 odst. 2 a § 115 zákona
(1)
Zdravotnická zařízení ústavní péče jsou povinna podávat hlášení o důchodcích přijatých do ústavní péče (propuštěných z ústavní péče), kterým byl důchod zvýšen pro bezmocnost (§ 47 odst. 1 zákona), pokud ústavní ošetřování potrvá (trvalo) déle než čtyři měsíce.
(2)
Psychiatrické léčebny jsou povinny podávat hlášení o občanech přijatých do ústavní péče (propuštěných z ústavní péče) a požívajících jakoukoliv dávku z důchodového zabezpečení (pojištění) nebo zaopatřovací příspěvek, pokud ústavní ošetřování potrvá (trvalo) déle než tři měsíce.
(3)
Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, osobní data a bydliště poživatele důchodu (zaopatřovacího příspěvku), jeho rodné číslo, den, kdy byl přijat do ústavního ošetřování nebo kdy byl propuštěn z ústavního ošetřování, a při přijetí do ústavní péče též údaje o občanech jím vyživovaných. Jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bezpečnosti nebo příslušníků sborů nápravné výchovy, musí hlášení obsahovat mimo uvedené údaje též číslo rozhodnutí o přiznání důchodu. Hlášení se podává na základě sdělení občanů přijatých do ústavní péče nebo jejich rodinných příslušníků.
(4)
Hlášení nutno odeslat do 15 dnů před koncem čtvrtého měsíce ústavního ošetřování, jde-li o zdravotnická zařízení ústavní péče, a do 15 dnů před koncem třetího měsíce ústavního ošetřování, jde-li o psychiatrickou léčebnu; při propuštění z ústavního ošetřování se hlášení odesílá do 15 dnů ode dne propuštění. Hlášení se zasílá příslušnému orgánu důchodového zabezpečení republiky; jde-li o poživatele sociálního důchodu nebo zaopatřovacího příspěvku, zasílá se hlášení příslušnému národnímu výboru, v jehož obvodu má ošetřovaný bydliště a jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bezpečnosti nebo příslušníků sborů nápravné výchovy, zasílá se hlášení orgánům federálních ministerstev národní obrany a vnitra, ministerstev vnitra a spravedlnosti republik, podle toho, který orgán přiznal důchod.“.
Čl. II
(1)
Za průměrný měsíční výdělek (hrubý výdělek) učňů, studentů, žáků a občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění (čl. I č. 9) se považuje částka 1400 Kčs, a jde-li o občany konající službu v ozbrojených silách (čl. I č. 4) částka 1750 Kčs, i za období přede dnem účinnosti této vyhlášky, jestliže nárok na důchod vznikl po 31. 1. 1982.
(2)
Zvýšení důchodu podle čl. I č. 12 této vyhlášky se provede na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po dni účinnosti této vyhlášky.
Čl. III
Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 81/1979 Sb., o změnách vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
Čl. IV
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1982.
První náměstek:
Ing. Tomášek v. r. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 18/1982 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 18/1982 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Vyhlášeno 29. 1. 1982, datum účinnosti 1. 2. 1982, částka 2/1982
* Čl. I - Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění vyhl
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 2. 1982
18
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky
ze dne 29. ledna 1982,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky stanoví v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, ostatními zúčastněnými ústředními orgány a s Českou odborovou radou a po projednání s Českým výborem Svazu družstevních rolníků podle § 172 odst. 7 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 150/1979 Sb., a podle § 50 zákona České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení:
Čl. I
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 4/1982 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 35 v první větě se částka 200 Kčs nahrazuje částkou 300 Kčs a ve druhé větě se vypouští slova „nebo sirotčí“.
2.
§ 38 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Občanu se závažným postižením končetin poskytne okresní národní výbor na žádost příspěvek na úpravu motorového vozidla na ruční ovládání za podmínek stanovených v odstavci 1 ve výši plné ceny této úpravy. Ustanovení odstavce 2 platí obdobně.“.
3.
V § 98 odst. 2 se částka 500 Kčs nahrazuje částkou 1000 Kčs.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1982.
Ministr:
Dr. Hamerník v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 20/1982 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 20/1982 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva dopravy, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 94/1972 Sb., o výcviku a dalším zvyšování odbornosti řidičů silničních motorových vozidel, ve znění vyhlášky č. 107/1979 Sb.
Vyhlášeno 26. 2. 1982, datum účinnosti 1. 4. 1982, částka 3/1982
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 94/1972 Sb., o výcviku a dalším zvyšování odbornosti řidičů silničních motorových vozidel, ve znění vyhlášky č. 107/1979 Sb. se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 4. 1982
20
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva dopravy
ze dne 12. února 1982,
kterou se mění vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 94/1972 Sb., o výcviku a dalším zvyšování odbornosti řidičů silničních motorových vozidel, ve znění vyhlášky č. 107/1979 Sb.
Federální ministerstvo dopravy v dohodě s federálním ministerstvem vnitra, ministerstvem vnitra České socialistické republiky, ministerstvem vnitra Slovenské socialistické republiky a ostatními zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 16 odst. 1 písm. b) vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 94/1972 Sb., o výcviku a dalším zvyšování odbornosti řidičů silničních motorových vozidel, ve znění vyhlášky č. 107/1979 Sb. se mění takto:
§ 9 odst. 3 zní:
„(3)
Povinné poučování se provádí v rozsahu nejméně 32 hodin ročně a je zakončeno povinným přezkoušením z pravidel silničního provozu, které zajistí organizace. Doba povinného poučování a přezkoušení se započítává do pracovní doby řidiče a přísluší za ni mzda podle mzdových předpisů, vydaných příslušnými ústředními orgány. Neomluvená neúčast řidiče na povinném poučování nebo přezkušování se posuzuje jako neomluvené zameškání pracovní doby.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1982.
První náměstek:
Ing. Lajčiak v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 21/1982 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 21/1982 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 129/1979 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků trvale nezpůsobilých k dosavadní práci v podzemí hlubinných dolů
Vyhlášeno 26. 2. 1982, datum účinnosti 26. 2. 1982, částka 3/1982
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 129/1979 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků trvale nezpůsobilých k dosavadní práci v podzemí hlubinných dolů, se mění a doplňuje podle usnesení vlády Československé socia
* Čl. II
Aktuální znění od 26. 2. 1982
21
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 4. února 1982,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 129/1979 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků trvale nezpůsobilých k dosavadní práci v podzemí hlubinných dolů
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 129/1979 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků trvale nezpůsobilých k dosavadní práci v podzemí hlubinných dolů, se mění a doplňuje podle usnesení vlády Československé socialistické republiky ze dne 14. ledna 1982 č. 41 takto:
1.
V § 10 odst. 1 se částka 1250 Kčs zvyšuje na částku 1400 Kčs.
2.
Za § 11 se vkládá § 11a, který zní:
㤠11a
(1)
Zvláštní příspěvek příslušející podle této vyhlášky, popřípadě podle dřívějších předpisů10a) se upravuje tak, že průměrný čistý výdělek před převedením nebo uvolněním, rozhodný pro výpočet tohoto příspěvku, se zvyšuje o 2 % za každý kalendářní rok následující po vzniku nároku na tento příspěvek do 31. prosince 1980.
(2)
Zvláštní příspěvek se na žádost pracovníka nebo na návrh organizace určí na základě průměrného čistého měsíčního výdělku zvýšeného podle odstavce 1 i tehdy, jestliže pracovníku nebyl do 31. prosince 1980 poskytován, protože by jeho výše činila méně než 200 Kčs měsíčně.
(3)
Pro zvláštní příspěvek platí i po úpravě provedené podle odstavce 1 limity uvedené v § 10 odst. 1 a 3.
(4)
Zvláštní příspěvek upravený, popřípadě stanovený podle odstavců 1 a 2, přísluší od 1. ledna 1982.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Štanceľ v. r.
10a)
Výnos ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva hornictví ze dne 1.10.1968 o opatřeních k prohloubení hmotného a sociálního zabezpečení uvolňovaných a převáděných pracovníků v hornictví (MPSV čj. XI-1134-1.10.1968; MH čj. 42.3-3468/2475-výnos č. 4/1968), reg. v částce 45/1968 Sb.
Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3. července 1970 čj. F V/1-662/70-1142 o opatřeních k prohloubení hmotného a sociálního zabezpečení uvolňovaných a převáděných pracovníků v hornictví. |
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 26/1982 Sb. | Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 26/1982 Sb.
Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky o změně a doplnění vyhlášky č. 44/1978 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků chemického průmyslu
Vyhlášeno 9. 3. 1982, datum účinnosti 1. 4. 1982, částka 4/1982
* Čl. I - Vyhláška č. 44/1978 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků chemického průmyslu, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 4. 1982
26
VYHLÁŠKA
Státní arbitráže Československé socialistické republiky
ze dne 17. února 1982
o změně a doplnění vyhlášky č. 44/1978 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků chemického průmyslu
Státní arbitráž Československé socialistické republiky po projednání se zúčastněnými ministerstvy a ostatními ústředními orgány stanoví podle § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. ve znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška č. 44/1978 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků chemického průmyslu, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 1 odst. 1 se připojuje ustanovení označené písmenem d), které zní:
„d)
upotřebených ropných olejů; pro tyto dodávky neplatí ustanovení § 2 a 3.“.
2.
§ 11 zní:
„Pohonné látky
§ 11
(1)
Odběratel uvede v návrhu smlouvy na dodávku pohonných látek, jaká množství a jakým způsobem (v autocisterně, v sudech apod.) odebere ze skladu a jaká množství odebere z čerpacích stanic na odběrní poukázky.
(2)
Požaduje-li odběratel v návrhu smlouvy odběr pohonných látek na odběrní poukázky, vzniká přijetím návrhu smlouvy závazek předat odběrní poukázky na sjednané množství pohonných látek, jakož i vydat na předložení odběrní poukázky (§ 11a) v období, na něž je odběrní poukázka vystavena (odběrní období), odpovídající množství pohonných látek.
(3)
Odběrní poukázky vyjadřují cenu pohonných látek, jejichž druh a množství je na odběrní poukázce uvedeno. Vydávají je Chemopetrol-koncernový podnik Benzina pro odběratelské organizace v České socialistické republice a Benzinol národní podnik pro odběratelské organizace ve Slovenské socialistické republice; mají-li být podle smlouvy odběrní poukázky předány přímo závodu odběratele, určuje se dodavatelská organizace pro množství odebírané závodem podle sídla tohoto závodu.
(4)
Závazek předat odběrní poukázky (odstavec 2) je splněn, a to i pro účely fakturace,1) podáním doporučené zásilky s odběrními poukázkami jako cenné psaní na poštu2) nebo odevzdáním odběrních poukázek odběrateli.“.
3.
Za § 11 se vkládají § 11a a § 11b, které zní:
㤠11a
Odběrní poukázky lze předkládat kterékoli čerpací stanici obou organizací, jež odběrní poukázky vydávají (§ 11 odst. 3). Vydává-li pohonné látky čerpací stanice druhé organizace, platí, že jde o plnění za organizaci, která odběrní poukázky vydala.
§ 11b
(1)
Nevyužité odběrní poukázky může odběratel vrátit dodavateli, a to tomu odbytovému závodu, který mu je předal; vrací je způsobem uvedeným v § 11 odst. 4. Za vrácené nevyužité odběrní poukázky dodavatel vrátí odběrateli zaplacenou cenu.
(2)
Penále za neodběr pohonných látek v množství odpovídajícím vráceným nevyužitým odběrním poukázkám platí odběratel jen tehdy, vrátí-li nevyužité odběrní poukázky po uplynutí jednoho měsíce od skončení odběrního období; penále činí 5 % z ceny pohonných látek, na které nebyly odběrní poukázky využity.“.
4.
Za část třetí se vkládá nová část čtvrtá, která zní:
„ČÁST ČTVRTÁ
Dodávky upotřebených ropných olejů
§ 34a
Ustanovení této části se vztahují na dodávky upotřebených ropných olejů, které dosavadním používáním změnily své vlastnosti natolik, že je nelze dále užívat k původnímu účelu, a které
a)
jsou vhodné pro regeneraci (dále jen „zpracovatelné oleje“), a to
1.
oleje mazací automobilové a letecké,
2.
oleje mazací průmyslové s výjimkou olejů nízkotuhnoucích, válcových a tmavých;
b)
nejsou vhodné pro regeneraci (dále jen „nezpracovatelné oleje“).3)
§ 34b
Shromažďování, skladování a ochrana upotřebených ropných olejů
(1)
Organizace, u níž dochází ke vzniku upotřebených ropných olejů (dále jen „dodavatel“), je povinna upotřebené ropné oleje zachytávat, shromažďovat je a zacházet s nimi tak, aby nedošlo k poškození nebo k ohrožení životního prostředí, zvláště čistoty půdy, povrchových a podzemních vod.4)
(2)
Dodavatel a organizace pověřená výkupem upotřebených ropných olejů (dále jen „odběratel“)5) jsou povinni skladovat zpracovatelné a nezpracovatelné oleje odděleně v nepropustných skladovacích nádržích6) nebo v nepropustných obalech; dále jsou povinni upotřebené ropné oleje chránit před dalším znehodnocováním a znečišťováním hrubými mechanickými nečistotami (např. dřevem, čistící vlnou, papírem), jakož i před znečišťováním organickými rozpustidly, ostatními hořlavými kapalinami 1. stupně nebezpečnosti, syntetickými oleji, mazacími tuky, laky, barvami nebo vodou.
Smlouva o dodávce zpracovatelných olejů
§ 34c
(1)
Na dodávky zpracovatelných olejů uzavírá dodavatel s odběratelem hospodářské smlouvy s určením množství pro celý kalendářní rok. Organizace jsou povinny uzavřít smlouvu o dodávce zpracovatelných olejů v množství, které odpovídá 35 % z celkového množství příslušného druhu ropných olejů odebraných dodavatelem v předchozím roce.
(2)
Do množství ropných olejů, z nichž se stanoví množství zpracovatelných olejů podle odstavce 1, se nezapočítává množství ropných olejů, které dodavatel používá pro
a)
mazání dvoudobých motorů, mazání lišt a řetězů motorových pil a mazání motorů letadel, jimiž jsou prováděny letecké práce v zemědělství, lesním a vodním hospodářství,
b)
technologické účely (pro výrobu jiných výrobků),
c)
první náplň výrobků, které dodává nebo pro první náplň výrobků po generální opravě,
d)
výzkumné a studijní účely,
e)
pro potřeby československých zastupitelských orgánů v zahraničí.
§ 34d
(1)
Návrh smlouvy o dodávce zpracovatelných olejů předkládá odběratel dodavateli nejpozději do konce února roku, v němž mají být dodávky uskutečňovány. Návrhem smlouvy je odběratel vázán po dobu jednoho měsíce ode dne, kdy návrh smlouvy došel dodavateli.
(2)
Dohoda organizací o náležitostech potřebných pro vznik smlouvy je nahrazena i tím, že dodavatel do jednoho měsíce ode dne kdy obdržel od odběratele návrh smlouvy, nesdělí, že s ním nesouhlasí.
(3)
Dodávky zpracovatelných olejů uskutečněné v běžném roce před uzavřením smlouvy se na její plnění započítávají a platí pro ně ustanovení o závazcích z hospodářských smluv.
§ 34e
Zvláštní způsoby zániku závazku
(1)
Závazek dodavatele, který neodebírá ročně více než 200 kg ropných olejů, k dodávce zpracovatelných olejů zaniká též předložením potvrzení organizace provádějící automobilové opravárenství, že jí byly odevzdány zpracovatelné oleje; závazek zaniká v rozsahu uvedeném na tomto potvrzení.
(2)
Závazek k dodávce zpracovatelných olejů zaniká uplynutím roku, na který byla smlouva o dodávce sjednána.
§ 34f
Důsledky nedodržení stanovených vlastností
(1)
Jestliže dodávka zpracovatelných olejů obsahuje vodu nebo nečistoty v rozsahu převyšujícím 2 % až do výše 10 % dodaného množství, započítává se na plnění závazku dodavatele jen 90 % tohoto množství. Obsahuje-li dodávka více než 10 % vody nebo nečistot, nezapočítává se na plnění závazku dodavatele k dodávkám zpracovatelných olejů; práva a povinnosti podle § 201, 202 a § 206 až 208 zákona organizacím nevznikají. Množství zpracovatelných olejů, které se na plnění závazku k dodávce nezapočítává, je však odběratel povinen odebrat.
(2)
Pokud zjištění množství vody nebo nečistot v dodávce může být provedeno až u organizace, která podle smlouvy s odběratelem zpracovatelné oleje zpracovává – regeneruje, je pro dodavatele a odběratele rozhodné zjištění této organizace.
§ 34g
Majetkové sankce za nedodání smluveného množství
(k § 204 zákona)
Nedodá-li dodavatel do konce roku sjednané množství zpracovatelných olejů, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 500 Kčs za každou započatou tunu nedodaných zpracovatelných olejů.
§ 34h
Smlouva o dodávce nezpracovatelných olejů
(1)
Nezpracovatelné oleje jsou dodavatelé povinni především vhodným způsobem zužitkovat (jako palivo apod.). Pokud tuto možnost nemají, nabídnou nezpracovatelné oleje odběrateli nebo jiné organizaci, o níž předpokládají, že je bude moci využít; na žádost dodavatele je odběratel povinen uzavřít smlouvu o dodávce nezpracovatelných olejů v nabídnutém množství.
(2)
Návrh smlouvy o dodávce nezpracovatelných olejů předkládá dodavatel kdykoliv v průběhu roku. Návrhem smlouvy je dodavatel vázán po dobu jednoho měsíce od jeho odeslání, pokud sám nestanoví lhůtu delší nebo pokud nebyla jiná lhůta dohodnuta.
§ 34i
Přechodné ustanovení
Pro kalendářní rok 1982 předloží odběratel dodavateli návrh smlouvy o dodávce zpracovatelných olejů (§ 34c) nejpozději do 30. dubna 1982. Pokud odběratel návrh smlouvy předložil před nabytím účinnosti této vyhlášky, je tímto návrhem vázán do 30. dubna 1982; tato lhůta platí též pro vznik smlouvy podle § 34d odst. 2.“.
5.
Dosavadní část čtvrtá se označuje jako „ČÁST PÁTÁ“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1982.
Hlavní arbitr
Československé socialistické republiky:
Vaněk v. r.
1)
§ 168 a 376 zákona.
2)
§ 29 Poštovního řádu – výnos Ústřední správy spojů, registrovaný v částce 8/1968 Sb.
3)
Vyhláška Ústřední komise lidové kontroly a statistiky č. 71/1965 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a v lesnictví.
4)
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 23/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
5)
Pověřenou organizací (odběratelem) na území České socialistické republiky je Benzina k. p. Praha, na území Slovenské socialistické republiky Benzinol n. p. Bratislava.
6)
ČSN 83 0915 Ochrana vody před ropnými látkami. Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování.
ČSN 85 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady. |
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 35/1982 Sb. | Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky č. 35/1982 Sb.
Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva financií č. 47/1964 Zb. o peňažných službách občanom v znení vyhlášky Federálneho ministerstva financií č. 136/1969 Zb.
Vyhlášeno 30. 3. 1982, datum účinnosti 1. 5. 1982, částka 6/1982
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. májom 1982 a prvýkrát sa použije pri žrebovaní v novembri 1982.
Aktuální znění od 1. 5. 1982
35
VYHLÁŠKA
Ministerstva financií Slovenskej socialistickej republiky
z 22. februára 1982,
ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška Ministerstva financií č. 47/1964 Zb. o peňažných službách občanom v znení vyhlášky Federálneho ministerstva financií č. 136/1969 Zb.
Ministerstvo financií Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje podľa § 508 ods. 1 Občianskeho zákonníka č. 40/1964 Zb.:
Čl. I
Príloha vyhlášky Ministerstva financií č. 47/1964 Zb. o peňažných službách občanom sa mení a dopĺňa takto:
1.
Bod č. 2 znie:
„2.
Žrebovanie je verejné. Vykonáva ho dvakrát do roka Slovenská štátna sporiteľňa v spolupráci s Českou štátnou sporiteľňou v máji a v novembri za účasti komisie, ktorej členov na tento účel vymenúva za Slovenskú socialistickú republiku Ministerstvo financií Slovenskej socialistickej republiky.1)“.
2.
V bode č. 3 sa vypúšťajú slová „vymenovaní Ministerstvom financií“.
3.
Bod č. 4 znie:
„4.
Pri žrebovaní sa vytiahne na každých 1000 poradových čísiel vkladov na výherných vkladných knižkách 25 výhier a jedna prémia, a to:
a) 1 výhra | 250 %
---|---
3 výhry po | 100 %
21 výhier po | 20 %
priemerného zostatku vkladu za uplynulé žrebovacie obdobie, pričom výhra môže byť najmenej 10 Kčs a najviac 100 000 Kčs;
b)
1 pevná prémia 3000 Kčs.“.
4.
Bod č. 7 znie:
„7.
Pevná prémia 3000 Kčs sa vyžrebuje v samostatnom ťahu tak, že sa vytiahne z tisíc žrebovacích lístkov označených číslami 000, 001 až 999 jeden lístok. Nárok na túto prémiu vzniká vkladateľovi, na číslo vkladu ktorého bola vytiahnutá prémia, len vtedy, ak skutočný zostatok vkladu bol po celé obdobie aspoň 1000 Kčs. Pevná prémia môže pripadnúť v tom istom žrebovaní i na číslo vytiahnuté výhrou.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. májom 1982 a prvýkrát sa použije pri žrebovaní v novembri 1982.
Minister:
Ing. Mišeje v. r.
1)
Členov komisie za Českú socialistickú republiku vymenúva Ministerstvo financií Českej socialistickej republiky.“. |
Ústavní zákon č. 37/1982 Sb. | Ústavní zákon č. 37/1982 Sb.
Ústavní zákon o změnách státních hranic s Německou demokratickou republikou
Vyhlášeno 14. 4. 1982, datum účinnosti 14. 4. 1982, částka 7/1982
* § 1 - Federální shromáždění souhlasí se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o společných státních hranicích podepsanou v Praze dne 3. prosince 1980.
* § 2 - Změny hranic Československé socialistické republiky a hranic České socialistické republiky podle Smlouvy uvedené v § 1 nabývají platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost tato smlouva.
* § 3 - Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 14. 4. 1982
37
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 31. března 1982
o změnách státních hranic s Německou demokratickou republikou
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:
§ 1
Federální shromáždění souhlasí se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o společných státních hranicích podepsanou v Praze dne 3. prosince 1980.
§ 2
Změny hranic Československé socialistické republiky a hranic České socialistické republiky podle Smlouvy uvedené v § 1 nabývají platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost tato smlouva.
§ 3
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky č. 42/1982 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky č. 42/1982 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech, ve znění vyhlášky č. 166/1979 Sb. a vyhlášky č. 45/1981 Sb.
Vyhlášeno 14. 4. 1982, datum účinnosti 14. 4. 1982, částka 7/1982
* Čl. I - Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních
* Čl. II - Jestliže dojde v jednotlivých případech k překročení částky rozhodné pro zjišťování sociální potřebnosti žáků a učňů z důvodu zvýšení důchodů a zaopatřovacího příspěvku,1) považuje se žák nebo učeň i nadále za sociálně potřebného.
* Čl. III - Opatření uskutečněná od 1. února 1982 v souladu s touto vyhláškou se považují za opatření učiněná podle této vyhlášky.
* Čl. IV
Aktuální znění od 14. 4. 1982
42
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky
ze dne 10. března 1982,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech, ve znění vyhlášky č. 166/1979 Sb. a vyhlášky č. 45/1981 Sb.
Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo školství České socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a s Českou odborovou radou podle § 230 odst. 2 a 3 zákoníku práce a podle § 40 odst. 3 písm. a) zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol:
Čl. I
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech, ve znění vyhlášky č. 166/1979 Sb. a vyhlášky č. 45/1981 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 7 odst. 3 zní:
„(3)
Organizace zajišťuje žákům a učňům celodenní stravování v hodnotě finančního stravovacího normativu 17,80 Kčs, z toho
| | Kčs
---|---|---
snídaně| v hodnotě | 3,10
přesnídávka| v hodnotě | 1,20
oběd| v hodnotě | 6,70
svačina| v hodnotě | 1,30
večeře| v hodnotě | 5,50
Náklady na nákup potravin do výše finančního stravovacího normativu hradí organizace z provozních prostředků.“.
2.
§ 7 odst. 5 zní:
„(5)
Žákům a učňům důlních učebních oborů a dalších učebních oborů národohospodářsky nejdůležitějších, uvedených v příloze č. 1 část a), zajišťují organizace stravování v hodnotě těchto finančních stravovacích normativů:
| pro žáky a učně důlních učebních oborů Kčs| pro žáky a učně vybraných učebních oborů Kčs
---|---|---
snídaně| 3,70| 3,30
přesnídávka| 2,40| 2,00
oběd| 7,70| 7,20
svačina| 1,90| 1,80
večeře| 6,40| 5,80
celkem| 22,10| 20,10
Zvýšené náklady oproti hodnotě finančního stravovacího normativu stanoveného v odstavci 3 hradí organizace ze zisku po splnění povinných odvodů, daní a přídělů.8)“.
3.
§ 7 odst. 7 zní:
„(7)
V období odborného rozvoje platí všichni učni za stravování v měsíčních obdobích, kdy jsou odměňováni za produktivní práci, za každý den, kdy se stravovali, částku 15,70 Kčs při celodenním stravování. Při polodenním stravování platí částku odpovídající hodnotě odebraného jídla, a to za:
snídani | 3,– Kčs
---|---
přesnídávku | 1,– Kčs
oběd | 5,80 Kčs
svačinu | 1,30 Kčs
večeři | 4,60 Kčs.
Učni musí vždy zůstat z odměny za produktivní práci v příslušném zúčtovacím období nejméně částka odpovídající výši měsíční odměny v posledním roce přípravného období.“.
4.
§ 8 odst. 1 zní:
„(1)
Osoby povinné výživou žáků a učňů, kteří nejsou zvýhodněni podle § 7 odst. 1, platí za stravování žáků a učňů v přípravném období úhradu ve výši 15,70 Kčs; v období odborného rozvoje, pokud náklady na stravování nejsou plně uhrazeny z odměny učně podle ustanovení § 7 odst. 7, hradí zbytek až do výše 15,70 Kčs při celodenním stravování; při polodenním stravování hradí zbytek do částky odpovídající hodnotě odebraného jídla podle věty druhé § 7 odst. 7.“.
Čl. II
Jestliže dojde v jednotlivých případech k překročení částky rozhodné pro zjišťování sociální potřebnosti žáků a učňů z důvodu zvýšení důchodů a zaopatřovacího příspěvku,1) považuje se žák nebo učeň i nadále za sociálně potřebného.
Čl. III
Opatření uskutečněná od 1. února 1982 v souladu s touto vyhláškou se považují za opatření učiněná podle této vyhlášky.
Čl. IV
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr školství
České socialistické republiky:
Vondruška v. r.
Ministr práce a sociálních věcí
České socialistické republiky:
Hamerník v. r.
8)
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků.
1)
Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb., o zvýšení důchodů a o některých změnách zákona o sociálním zabezpečení.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 9/1982 Sb., o zvýšení některých sociálních dávek na děti. |
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 46/1982 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 46/1982 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa mení vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 119/1980 Zb. o výkone ústavnej výchovy a ochrannej výchovy v školských výchovných zariadeniach
Vyhlášeno 29. 4. 1982, datum účinnosti 1. 9. 1982, částka 8/1982
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1982.
Aktuální znění od 1. 9. 1982
46
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky
z 1. marca 1982,
ktorou sa meny vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 119/1980 Zb. o výkone ústavnej výchovy a ochrannej výchovy v školských výchovných zariadeniach
Ministerstvo školstva Slovenskej socialistickej republiky po dohode so zúčastnenými ústrednými orgánmi ustanovuje podľa § 45 ods. 2 a 4 zákona Slovenskej národnej rady č. 78/1978 Zb. o školských zariadeniach a podľa § 14 ods. 2 písm. a) zákona Slovenskej národnej rady č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve:
Čl. I
§ 17 ods. 2 znie:
„(2)
Vreckové sa poskytuje chovancom od 6 do 14 rokov najviac vo výške 15 Kčs mesačne, chovancom od 14 rokov najviac 80 Kčs mesačne; jeho výšku jednotlivým chovancom určuje riaditeľ zariadenia podľa celkového zhodnotenia správania a účasti na výchove mimo vyučovania. Vreckové sa neposkytuje chovancom, ktorí majú vlastný príjem.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1982.
Minister:
Prof. Ing. Buša CSc. v. r. |
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 48/1982 Sb. | Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 48/1982 Sb.
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
Vyhlášeno 6. 5. 1982, datum účinnosti 1. 7. 1982, částka 9/1982
* PRVNÍ ČÁST - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1)
* ČTVRTÁ ČÁST - ÚPRAVA A ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLŮ (§ 54 — § 142)
* OSMÁ ČÁST - STLAČOVÁNÍ PLYNŮ A CHLAZENÍ (§ 175 — § 178)
* DESÁTÁ ČÁST - PRŮMYSLOVÉ PECE (§ 187 — § 193)
* DVANÁCTÁ ČÁST - NÁŘADÍ A PRACOVNÍ POMŮCKY (§ 200 — § 206)
* ČTRNÁCTÁ ČÁST - NEBEZPEČNÉ LÁTKY A NEBEZPEČNÉ ZÁŘENÍ (§ 237 — § 240)
* PATNÁCTÁ ČÁST - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 242 — § 243)
Aktuální znění od 1. 7. 2022 (250/2021 Sb.)
48
VYHLÁŠKA
Českého úřadu bezpečnosti práce
ze dne 15. dubna 1982,
kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
Český úřad bezpečnosti práce stanoví podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v dohodě s Českou odborovou radou a příslušnými ústředními orgány:
PRVNÍ ČÁST
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
První oddíl
§ 1
Rozsah platnosti
(1)
Vyhláška stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, které jsou organizace podléhající dozoru orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce a právnické a fyzické osoby, které vykonávají podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů6) (dále jen „organizace“) ve své výrobní i nevýrobní činnosti povinny zabezpečit.
(2)
Vyhláška se nevztahuje na výrobky stanovené k posuzování shody podle zvláštního zákona1) a nařízení vlády2) a na činnosti, pracoviště a technická zařízení podléhající podle zvláštních předpisů dozoru orgánů státní báňské správy3) na technická zařízení podléhající podle zvláštních předpisů dozoru orgánů na úseku národní obrany, dopravy a spojů a na vybrané objekty ministerstev vnitra.4)
ČTVRTÁ ČÁST
ÚPRAVA A ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLŮ
První oddíl
Obrábění kovů
§ 54
Společná ustanovení
(1)
Rotující upínací zařízení a nástroje použité u strojů k třískovému obrábění kovů musí být provedeny tak, aby při brzdění nebo při opačném smyslu otáčení nedošlo k jejich samovolnému uvolnění.
(2)
Pneumatická, hydraulická nebo elektromagnetická upínací zařízení musí být opatřena ochranným zařízením, které znemožní, aby při přerušení dodávky energie došlo k ohrožení bezpečnosti práce nebo k provozní nehodě.
(3)
Ruční ovládací části – pokud je netvoří hladká plná ovládací ruční kola bez rukojeti – musí být opatřeny samočinným vypínáním, které zabrání jejich nucenému otáčení při strojním pohonu.
(4)
Upínání a snímání přípravků, přístrojů, nástrojů a obrobků, které pro svoji hmotnost, tvar nebo rozměry neumožňují bezpečnou ruční manipulaci a jejich ustavení ve stroji, musí být zajištěno buď použitím vhodného zařízení pro manipulaci, nebo pomocí další osoby.
(5)
Vzduchové pistole používané k očistění strojů a obrobků a upínacích přípravků musí být opatřeny ochranným zařízením, které zabrání úrazu pracovníka odlétajícími látkami.
(6)
Vstupovat na upínací plochu stolu, desky nebo do jiného nebezpečného prostoru při obrábění velkých obrobků za účelem měření, kontroly nebo provedení jiných podobných úkonů se smí jen tehdy, jsou-li tyto části stroje v klidu.
(7)
Při kontrole jakosti povrchu, při upínání a snímání obrobků a měření, nejsou-li tyto činnosti prováděny automaticky, se musí zastavit vřeteno (smykadlo) a nástroj odsunout do bezpečné vzdálenosti.
(8)
Není-li obráběcí stroj vybaven ochranným zařízením proti odletujícím třískám nebo není-li možno tohoto zařízení používat, musí se používat při práci osobní ochranné pracovní prostředky.
(9)
Při odstraňování třísek z obráběcího stroje za provozu a při úklidu se musí používat předepsaných pracovních pomůcek; odstraňovat třísky ze sběrných van za chodu obráběcích strojů se smí jen u strojů, které jsou k tomuto účelu přizpůsobeny.
§ 55
Soustruhy
(1)
Tyčový materiál vyčnívající při obrábění z vřeteníku mimo stroj musí být po celé délce zakryt pevným ochranným krytem.
(2)
Svislé soustruhy musí být zajištěny tak, aby
a)
upínací zařízení obrobků mělo pojistné zařízení, které zabrání vymrštění upínacích elementů,
b)
spouštěcí zařízení pro trvalý chod upínací desky, která je zapuštěna do podlahy, bylo možno zajistit proti náhodnému uvedení do chodu.
§ 56
Frézky
Frézky musí být opatřeny snadno seřiditelným ochranným krytem zamezujícím přístup k části nástroje, která se při obrábění nedotýká obrobku nebo krytem zabraňujícím přístup do nebezpečného pracovního prostoru stroje.
§ 57
Vrtačky
(1)
Vrtačky s posuvným vřetenem musí být zajištěny proti samovolnému posuvu vřetena do dolní polohy.
(2)
Vrtaný předmět musí být zajištěn proti pootočení.
§ 58
Hoblovky a obrážečky
(1)
Hoblovky musí být opatřeny pojistným zařízením, které při selhání vratného ústrojí, koncových spínačů nebo podobných zařízení zachytí nebo alespoň zabrzdí stůl vyjíždějící z lože.
(2)
Pokud stůl hoblovky při práci přejíždí přes okraj lože musí být oba konce lože opatřeny zařízením znemožňujícím přístup ke stolu.
(3)
Smykadlo se musí zajistit tak, aby se dalo ovládacím a brzdicím ústrojím spolehlivě zastavit v libovolné poloze a aby se jeho poloha nemohla samovolně měnit.
(4)
Vodorovné obrážečky musí být opatřeny zařízením bránícím přístupu k pohybující se zadní části smykadla.
§ 59
Pily
(1)
Všechny pily musí být opatřeny snadno přestavitelnou podpěrou k podepření dlouhého řezaného materiálu.
(2)
Pilové pásy a pilové kotouče musí být uzavřeny v konstrukci stroje nebo opatřeny ochrannými kryty.
§ 60
Brusky
(1)
Na vhodném místě brusky musí být trvanlivě vyznačen smysl otáčení brousicího nástroje.
(2)
Brousicí vřeteník musí být opatřen blokovacím zařízením, které zabraňuje při změně otáček brousicího vřetena zařazení tak vysokých otáček, při nichž by byla překročena nejvyšší dovolená obvodová rychlost brousicího kotouče.
(3)
Brusky, u nichž nelze použít blokovacího zařízení a u nichž se změna otáček brousicího vřetena provádí výměnou řemenic, přehazováním řemenů nebo podobným způsobem, musí být opatřeny na dobře viditelném místě štítkem s uvedením přiřazení průměru řemenic k průměru brousicího kotouče a jeho obvodové rychlosti.
(4)
Brousicí nástroje musí být zajištěny proti samovolnému uvolnění při broušení z vřetena nebo z upínacího zařízení.
(5)
Brusky s brousicími nástroji z umělého brusiva s obvodovou rychlostí větší než 10 m/s musí být opatřeny, pokud brousicí nástroj nepracuje uvnitř obráběného předmětu, takovým ochranným krytem, který se při roztržení nebo uvolnění brousicího nástroje neroztříští.
§ 61
Brousicí nástroje z umělých brusiv
(1)
Brousicí a řezací kotouče, brousicí segmenty, tělíska a jiné brousicí nástroje musí být označeny základními technickými údaji (například přípustná obvodová rychlost, průměr kotouče).
(2)
Skladované brousicí nástroje musí být chráněny před mechanickým poškozením, vlhkem a mrazem a při přepravě musí být vyloučena možnost jejich poškození.
(3)
Před upnutím brousicího nástroje se musí překontrolovat vhodnost jeho použití podle štítku a nástroj se musí prohlédnout, zda není poškozen.
(4)
Brousicí nástroje se smějí upínat pouze do vhodných upínacích přírub a lepit je lze pouze prostředky a způsobem, který stanovil výrobce brusiva.
(5)
Po upnutí brousicího nástroje na brusku se musí uvést každý nástroj do zkušebního chodu; při zkušebním chodu nesmí být nikdo v nebezpečném prostoru brusky a po jeho skončení se musí orovnat brousicí nástroj předepsaným způsobem.
§ 62
Rychlostní broušení
(1)
U brousicích kotoučů určených pro rychlostní broušení musí být vyzkoušena jejich mechanická pevnost.
(2)
Ochranný kryt brousicích nástrojů musí být vyhotoven tak, aby úhel otevření byl co nejmenší a aby jeho konstrukce umožnila úplné uzavření brousicího nástroje po dobu zkoušení.
(3)
Funkce a účinnost prototypu ochranného krytu a jeho částí musí být prověřena destrukčními zkouškami.
(4)
Na ochranném krytu nebo na brousicím vřeteníku musí být trvale vyznačena nejvyšší pracovní obvodová rychlost.
(5)
Seřizovací a upevňovací části ochranných krytů u brousicích nástrojů s velkou kinetickou energií musí být opatřeny deformačními prvky, které pohltí energii rotujícího brousicího nástroje.
Druhý oddíl
Obrábění dřeva
§ 63
Společná ustanovení
(1)
Pojízdné stroje a zařízení musí být zajištěny proti nežádoucímu pohybu při jejich provozu.
(2)
U kombinovaných (sdružených) strojů musí být nepoužívané nástroje odstraněny nebo zakryty.
(3)
Přisouvat materiál k nástroji se nesmí dříve, než nástroj dosáhl stanovené obráběcí rychlosti; obráběný materiál se nesmí tlačit k nástroji přímo tělem.
(4)
Při dořezávání materiálu a řezání válcovitého materiálu se nesmí pracovat bez použití stanovených pracovních pomůcek nebo přípravků.
(5)
Piliny, třísky a jiný odpad se musí odstraňovat ze stolu stroje za chodu nástroje pouze vhodnou pomůckou.
(6)
Při obrábění materiálu delšího, než je délka pracovního stolu, se nesmí pracovat bez opěrných stojánků.
(7)
Doběh otáčejících se nástrojů se nesmí zkracovat po vypnutí stroje brzděním rukou, tlakem dřeva nebo jiným nevhodným způsobem.
(8)
Dokud je nástroj v pohybu, nesmí se pracovník od stroje vzdálit.
(9)
Na stacionárních strojích trvale používaných v uzavřených prostorách musí být instalováno zařízení na odsávání nebo mechanické odstraňování odpadu.
(10)
Na každém řezném nástroji musí být trvale vyznačeny jeho nejvyšší dovolené otáčky.
(11)
Upínací příruby u jednoho pilového kotouče musí mít stejný průměr a stejné dosedací plochy.
(12)
Stroje s posuvem materiálu musí mít zařízení proti nebezpečnému vymrštění obráběného materiálu (zpětný vrh apod.).
(13)
Vodicí pravítko musí být při řezání upnuté.
(14)
Řezné nástroje, u nichž se materiál do řezu posouvá rukou, musí být chráněny kromě činné části ochranným krytem.
§ 64
Rámové pily
(1)
Rámové pily musí být opatřeny zařízením zajišťujícím rám před samovolným klesnutím.
(2)
Brzda rámových pil musí být konstruována tak, aby udržela rám v kterékoliv poloze.
(3)
Podávací zařízení rámové pily musí být provedeno tak, aby bylo možno za chodu pily podávání zastavit a zapnout zpětný chod.
(4)
Upínací vozíky musí být vybaveny zařízením, které zabraňuje, aby pracovník mohl zasunout nohy pod kola nebo plošinu.
(5)
Řízení všech operací, které vykonávají poloautomatické vozíky bez obsluhy, musí být upraveno tak, aby bylo blokovatelné ručně ovladatelným zařízením.
(6)
Při vyrážení klínů ze závěsů musí být klíny bezpečným způsobem zachyceny.
(7)
Před výměnou pilových listů se musí zajistit rám pily proti sjetí a zastavit pohon; horní válce musí být při této práci zajištěny v horní poloze proti spadnutí.
§ 65
Pásové pily
(1)
Pásové pily musí mít pásovnice zakryté; část pilového pásu pod stolem nebo vozíkem i vratná část pilového pásu, pokud nejsou zakryty konstrukcí stroje, musí být opatřeny ochranným krytem.
(2)
Řezná větev pilového pásu musí být nad jeho vodítkem zakrytá ochranným krytem, který se dá ručně výškově přestavovat nebo se samočinně otvírá.
(3)
Univerzální pásové pily musí být opatřeny přestavitelným vodicím pravítkem, které musí být v nastavené poloze zajištěno proti posuvu.
(4)
V pracovním prostoru pilového pásu se nesmí vkládat materiál do přípravků a nesmějí se ručně odebírat obrobky.
§ 66
Kotoučové pily
(1)
Délka stolu před pilovým kotoučem nesmí být u stabilních pil menší, než průměr použitého pilového kotouče, nejvíce však 0,5 m.
(2)
V místě, kde prochází pilový kotouč, musí být stůl opatřen vyměnitelnou vložkou z vhodného materiálu, který nepoškodí pilový kotouč a jehož šířka odpovídá prořezu pilového kotouče.
(3)
Rameno přeřezávacích kotoučových pil, po kterém se pila pohybuje, musí mít v krajní poloze zarážky k zabránění vypadnutí pily z pojízdné dráhy a v základní poloze zarážku proti samovolnému pohybu. Tyto pily nesmějí být používány k podélnému rozřezávání obrobků.
(4)
Pilový kotouč na vahadle pily na výřezy musí mít ochranný kryt, z kterého se při sklopení vahadla vysouvá jen část pilového kotouče potřebného k řezu.
(5)
Pilový kotouč horní kyvadlové a vahadlové přeřezávací kotoučové pily musí být zabezpečen dvojdílným ochranným krytem, jehož vrchní pevný díl musí zakrývat celou vrchní část pilového kotouče a spodní, pohyblivý díl musí zamezit přístup k přední části pilového kotouče; v zadní výchozí poloze musí být pilový kotouč zajištěn z obou stran stěnami upevněnými ke stolu pily.
(6)
Pilový kotouč u horní kyvadlové a vahadlové přeřezávací kotoučové pily nesmí přejet přes přední okraj pracovního stolu a musí se samočinně vracet do výchozí polohy.
(7)
Kotoučová pila s podávací kolébkou musí mít pilový kotouč opatřený dvoudílným ochranným krytem, jehož části se musí při podávání dřeva do řezu k pilovému kotouči otevřít a po řezu a odklopení opět uzavřít. Část vyčnívajícího pilového kotouče musí být při přeřezávání zakryta ještě dalším krytem.
(8)
Podávací kolébka musí být vybavena přidržovačem řezaného dřeva a zařízením na omezení výkyvu.
(9)
Přenosné ruční kotoučové pily musí být opatřeny rozvíracím klínem pro podélné rozřezávání materiálu.
(10)
Kotoučové pily s ručním posunem pro podélné rozřezávání materiálu musí být opatřeny rozvíracím klínem.
§ 67
Ruční řetězové pily
(1)
Plynová páka motorových řetězových pil se po uvolnění tlaku ruky musí samočinně vracet do nulové polohy a chod pilového řetězu se musí samočinně zastavit po snížení otáček.
(2)
Spínač proudu u elektrických řetězových pil musí být umístěn tak, aby umožňoval vypnout proud, aniž by bylo třeba přemísťovat ruce.
§ 68
Srovnávačky
Pracovní část nožového hřídele musí být zabezpečena mechanickým posouvacím zařízením nebo ochranným krytem; nepracovní část nožového hřídele musí být chráněna krytem, který se samočinně posouvá s vodicím pravítkem.
§ 69
Tloušťovačky
(1)
Na přední vstupní straně musí být zachycovače proti zpětnému vržení obráběného materiálu.
(2)
Nožový hřídel, posouvací a přítlačné válce musí být opatřeny pevnými ochrannými kryty.
(3)
Obráběné kusy nesmí být kratší než je vzdálenost mezi předním a zadním válcem.
(4)
Současné obrábění více kusů materiálu nestejné tloušťky je zakázáno.
§ 70
Svislé spodní frézky
(1)
Při ručním podávání materiálu do řezu musí být nástroj zajištěn ochranným krytem a stroj musí být vybaven zařízením proti zpětnému vržení materiálu.
(2)
Při frézování krátkých kusů materiálu a při dokončování pracovního úkonu, není-li frézka vybavena zařízením na posuv materiálu, musí se používat vhodných přípravků s držadly pro posouvání materiálu.
(3)
Při použití přípravků se smí upínat jen jeden kus.
(4)
Na strojích s ručním posuvem je zakázáno používat dvouřezné frézovací nože.
Třetí oddíl
Lisování a stříhání
§ 71
Společná ustanovení
(1)
Stroje se dvěma nebo více systémy ochranného zařízení nebo stroje, které lze spouštět jak ručně, tak i nožně nebo bez použití některého z instalovaných ochranných zařízení, musí mít přepínání jednotlivých druhů ochranného nebo ovládacího zařízení zajištěno proti zásahu nepovolaných osob.
(2)
K vypnutí a zapnutí spojky, pokud je její funkce závislá na pružinách, musí být použito tlačných pružin; pokud to není možné, musí být použito dvou tažných pružin, z nichž každá je schopna samostatně plnit požadovanou funkci.
(3)
Brzda, kromě brzdy hydraulického lisu, musí být provedena a seřízena tak, aby při vypnuté spojce zabránila samovolnému pootočení hřídele stroje hmotností pohyblivé části stroje a přejíždění horní krajní polohy v obou směrech.
(4)
U strojů s elektromagneticky, elektropneumaticky nebo jinak ovládanou spojkou, kromě hydraulického lisu, musí brzda působit samočinně při každé poruše v přívodu energie do ovládacího systému.
(5)
Pojistka proti opakování zdvihu, kromě pojistky hydraulického nebo třecího vřetenového lisu, musí umožňovat jen jeden pracovní zdvih při jednom nebo při opakovaném ovládnutí spouštěcího ovládače během pracovního zdvihu nebo při trvalém ovládání spouštěcího ovládače; další zdvih může následovat jen tehdy, uvolní-li se spouštěcí ovládač, nejpozději před koncem otáčky hlavního hřídele, a k novému ovládnutí spouštěcího ovládače může dojít teprve tehdy, až nástroj dosáhne své výchozí polohy.
(6)
Pojistka proti opakování zdvihu, kromě pojistky hydraulického nebo třecího vřetenového lisu, se smí vyřadit z činnosti jen při pracích, které se smějí konat za nepřerušeného chodu u strojů s automatickým nebo poloautomatickým podáváním nebo s bezpečně upraveným a seřízeným nástrojem.
(7)
Přepínací zařízení pojistky z činné polohy do vypnuté nebo naopak musí být uzamykatelné.
(8)
Šlapka nožního ovládače musí být shora i z bočních stran chráněna krytem nebo konstrukcí stroje.
§ 72
Společná ustanovení pro lisy
(1)
Lisovací nástroje a jejich seřízení musí vylučovat možnost vsunutí prstů do nebezpečných míst.
(2)
Nástroje, které nezajišťují bezpečnost obsluhy v plném rozsahu, musí být jako nebezpečné trvanlivě označeny na přední straně výrazným písmenem „N“ a smějí být používány jen na lisech s ochranným zařízením v pracovním prostoru lisu, popřípadě nástrojů; lisovací nástroje o hmotnosti vyšší 20 kg musí být opatřeny vhodnými držadly, čepy nebo obdobným zařízením.
(3)
Při použití pohyblivého krytu k ochraně pracovního prostoru musí být poloha krytu vázána na spouštěcí zařízení lisu tak, aby lis bylo možno uvést do chodu, jen jestliže je kryt v ochranné poloze; kryt musí setrvat v této poloze, pokud trvá nebezpečí zranění rukou; je-li v průběhu zdvihu pracovní prostor otevřen, musí se pohyb beranu zastavit dříve, než se může ruka dostat do nebezpečné blízkosti lisovacího nástroje.
(4)
Dvouruční spouštěcí zařízení nesmí odjišťovat nožní spouštěč lisu. To neplatí u třecích lisů.
(5)
Každý lis, na němž se manipuluje ručně v nebezpečném pracovním prostoru lisovacího nástroje, musí být seřízen jen pro jednotlivé zdvihy.
(6)
Lisy určené k práci jednotlivými zdvihy, pokud nejde o lis hydraulický nebo třecí vřetenový lis, musí mít spojku provedenu tak, že vyloučí nebezpečí úrazu při jejich poruše nebo jejich samovolné spouštění v době, kdy je stroj v klidu.
§ 73
Mechanické tažné lisy
Na mechanických tažných lisech s ruční manipulací v pracovním prostoru se smí pracovat jen při přerušovaném chodu lisu; u pomaloběžných lisů se smí pracovat při nepřerušovaném chodu jen tehdy, jsou-li vybaveny ochranným zařízením.
§ 74
Ohraňovací lisy
(1)
Pracovat a zdržovat se za provozu ohraňovacího lisu na jeho zadní straně je zakázáno.
(2)
Pracuje-li u takových lisů s nožním spouštěním více pracovníků, musí stroj spouštět alespoň dva z nich. Ovládače musí být provedeny tak, aby bylo možno uvést lis do chodu jen při současném jejich ovládání oběma pracovníky.
§ 75
Vřetenové třecí lisy
(1)
Smykadlo se smí pohybovat jen v rozmezí dovolených poloh; při dojíždění smykadla k dovolené poloze se musí nezávisle na ovládání spouštěcího ovládače lisu odpojit pohon setrvačníku a uvést v činnost zařízení, které zastaví pohyb smykadla.
(2)
Lisy musí být vybaveny brzdou, popřípadě záchytným zařízením, které zabrzdí pohyb smykadla v horní poloze a zabrání jeho samovolnému sjetí.
(3)
Záběr pracovního třecího kotouče se setrvačníkem se musí přerušit nejpozději před ukončením tvářecí operace a lis musí být opatřen vhodným záchytným zařízením proti pádu setrvačníku.
(4)
Odjišťování spouštěcího ovládače musí být provedeno tak, aby jeho ovládání bylo nutno znovu opakovat pro každý pracovní zdvih. U lisů s jednoručním spouštěním se smí použít odjišťovacího zařízení, které je ovládáno druhou volnou rukou po celou dobu nebezpečného pracovního zdvihu; u lisů s nožním spouštěním smí být k odjišťování použito dvouručního odjišťovacího zařízení.
§ 76
Hydraulické lisy
(1)
Lis musí být opatřen v každém hydraulickém obvodu tlakoměrem umožňujícím spolehlivou kontrolu pracovního tlaku a hydraulické obvody každého lisu s jednotkovým pohonem musí být opatřeny pojistnými ventily proti překročení stanovených tlaků.
(2)
Při pracovním zdvihu nesmí dojít k přejetí dovolené polohy lisovacího pístu.
(3)
Lisy se svislým pohybem lisovacího pístu musí být opatřeny zařízením zabraňujícím jeho nežádoucímu samovolnému pohybu v důsledku úniku provozní tlakové kapaliny z prostoru zpětného chodu.
(4)
Lisy s vodorovným pohybem lisovacího pístu, u nichž se z ústřední tlakové stanice vyvíjí stálý tlak v prostoru zpětného chodu, musí být provedeny tak, aby bylo zabráněno samovolnému pohybu lisovacího pístu.
(5)
Lisy poháněné z ústřední tlakové stanice musí být opatřeny zařízením k zamezení rychlého poklesu tlaku.
§ 77
Etážové hydraulické lisy
(1)
Konstrukce lisu musí vyloučit náhlé otevření lisu.
(2)
Vhodně upraveným krytem musí být pracovník ochráněn při otevírání lisu před popálením nebo opařením; přívody topného média musí být kryty tak, aby při jejich poruše nebo jiném poškození nedošlo k úrazu.
§ 78
Paketovací hydraulické lisy
(1)
Paketovací lis musí být opatřen zařízením, kterým je možno kdykoliv přerušit prováděnou operaci, a signalizací, která upozorňuje, že je lis v provozu.
(2)
Víko paketovacího lisu s hydraulickým zavíráním se nesmí samovolně uzavřít.
(3)
Paketovací lis s hydraulickým uzavíráním víka musí být opatřen vypínačem, kterým se blokuje ovládání lisu po dobu přenosu materiálu do lisovacího prostoru a zavření víka.
(4)
Při provozu paketovacího lisu se nesmějí osoby zdržovat u násypky ani do ní vstupovat.
§ 79
Hydraulické lisy na zpracování hmot teplem netvrditelných
(1)
U lisů s vertikálním vstřikovacím zařízením musí být prostor před vstupem materiálu do tavicí komory zakryt tak, aby nemohlo dojít k úrazu vyfouknutím par z tavicí komory.
(2)
Plnicí násypky musí být provedeny tak, aby nebylo možno vložit ruce do prostoru plastifikačního šneku a vstřikovacího pístu.
§ 80
Vulkanizační lisy na pneumatiky a vzdušnice
(1)
Provedení lisu musí vyloučit možnost otevření vulkanizační komory v průběhu vulkanizace.
(2)
Lisy musí být opatřeny pojistným zařízením proti zvýšení tlaku a teploty vulkanizačních médií nad předepsané hodnoty a zařízeními, které při otevřené poloze zabrání samovolnému sklopení horní části vulkanizační komory.
(3)
Vulkanizační komory lisu musí být opatřeny ochranným zařízením, které znemožní zranění obsluhy unikající párou nebo vodou při poruše těsnění mezi horní a dolní polovinou vulkanizační formy.
(4)
Lisy s hydraulicky nebo pneumaticky ovládaným zařízením pro otvírání a zavírání vulkanizační komory musí být opatřeny pojistným zařízením proti nejvýše dovolenému přetlaku v ovládacím systému.
§ 81
Rotační bubnové vulkanizační lisy
(1)
Lisy musí být opatřeny pojistným zařízením, které chrání přítlačný pás proti přetížení.
(2)
Lisy s otevřeným způsobem vulkanizace musí být opatřeny bezpečnostním vypínacím zařízením, které musí zabezpečovat uvolnění přítlačného pásu a zastavení otáčení vulkanizační tvárnice.
(3)
Při motorickém napínání vulkanizovaných materiálů musí být lis opatřen pojistným zařízením proti překročení přípustné napínací síly.
§ 82
Příklopové tiskařské, ohybací a drážkovací lisy
Lisy musí být opatřeny automatickým podáváním nebo ochranným zařízením, které zabrání uzavření příklopu v okamžiku, kdy má pracovník ruce nebo jinou část těla v prostoru mezi příklopem a ložem.
§ 83
Společná ustanovení pro nůžky
(1)
Nůžky musí být opatřeny na místě viditelném ze stanoviště obsluhy štítkem označujícím největší dovolenou tloušťku stříhaného materiálu nebo střižnou sílu.
(2)
Nůžky musí být opatřeny pojistkou proti opakovanému zdvihu, kromě nůžek zařazených v automatických linkách a ovládaných dálkově.
(3)
Spojky, které neumožňují během pracovního zdvihu přerušení jejich záběrů, smějí být používány jen u nůžek vybavených ochranným zařízením nezávislým na činnosti spojky.
(4)
Strojní tabulové, pásové a okrajovací nůžky musí být opatřeny spojkou a brzdou.
(5)
Ruční a nožní tabulové a pákové nůžky, u kterých není zabráněno samovolnému sklopení ovládací páky, musí být opatřeny zajišťovacím (záchytným) zařízením páky.
§ 84
Strojní tabulové nůžky
(1)
Nůžky musí být opatřeny pevnými ochrannými a podle potřeby průhlednými kryty tak, aby byly trvale uzavřeny vylehčovací a průhledové otvory v přidržovači.
(2)
Bočními kryty otočnými v pevných závěsech musí být zabráněn přístup do nebezpečného pracovního prostoru, pokud není z boku nůžek tento přístup zamezen již jejich bočnicí.
(3)
Stoly nůžek musí mít drážky pro snížení možnosti poranění rukou při manipulaci se stříhaným materiálem.
(4)
Nůžky s úzkým stolem musí být doplněny pro spolehlivé uložení a vedení stříhaného materiálu dostatečným počtem podpěrných ramen nebo zvláštním podávacím stolem nebo podobným zařízením.
(5)
Na zadní stranu nůžek se nesmí vstupovat v době, kdy jsou v chodu nebo kdy je v chodu hnací motor.
§ 85
Okružní a křivkové nůžky
Nůžky, u nichž se stříhaný materiál ručně přidržuje a vede do střihu, musí mít ochranné zařízení, které bez omezení viditelnosti čáry střihu umožní posun materiálu a znemožní přístup prstů až k nožům.
Čtvrtý oddíl
Zakružování a rovnání materiálu
§ 86
Zakružovačky
(1)
Zakružovačky, jejichž zařízení pro vyklápění hlavy jsou v prostoru pod úrovní podlahy, musí mít tento prostor ohrazený nebo zakrytý; zařízení nad úrovní podlahy musí mít vyklápěcí hlavu opatřenou bezpečnostním označením a na podlaze vyznačený půdorys prostoru potřebného k vyklonění hlavy.
(2)
Zakružovačky s motorickým pohonem musí být vybaveny spolehlivým a účinným brzdicím zařízením.
(3)
Zakružovačky, které jsou vybaveny stoptlačítkem pro zastavení stroje, musí mít zařízení umožňující okamžité částečné zpětné pootočení válců.
§ 87
Rovnačky
V místě možného styku plechu s postranicemi musí být na rovnačkách umístěna stoptlačítka, u menších rovnaček kalené chrániče.
Pátý oddíl
Kování bucharem
§ 88
Společná ustanovení pro buchary
(1)
Ochranné kryty pracovního prostoru musí umožňovat v průběhu práce dotahování klínů zápustek z obou stran; je-li to technologicky nutné, mohou kryty uzavírat pracovní prostor bucharu pouze částečně, avšak v tom případě musí jejich horní okraj přesahovat dělicí rovinu zápustek alespoň o 50 mm.
(2)
Závěsy k otáčení kovaného materiálu jeřábem musí mít zařízení k odpružení úderu bucharu a na jeřábovém háku pojistku proti vyklouznutí závěsu z háku.
(3)
Spouštěcí páky bucharů musí být zajištěny proti náhodnému uvedení bucharu do činnosti.
(4)
Buchary musí mít vzpěru, čep nebo jiné zajišťovací zařízení, které drží beran spolehlivě ve zdvižené poloze, je-li nezbytné pod ním pracovat, a musí umožňovat spouštění beranu na toto zařízení pomalým chodem.
(5)
Není-li buchar v provozu, musí beran spočívat na kovadlině.
(6)
Při kování se nesmí používat sešikmených klínových podložek.
(7)
Za chodu beranu se nesmí klást materiál na zápustky nebo jej upravovat, vysypávat piliny ze zápustky a vymazávat zápustky rukou, uvolňovat zaseknutý materiál z horní části zápustky, provádět tvrdé údery zápustky na zápustku bez vložení ohřátého materiálu.
§ 89
Parní, vzduchové a pružinové buchary
(1)
Parní nebo vzduchový buchar musí mít dostatečný parní nebo vzduchový polštář nebo stejně účinnou tlumicí pružinu, která zabrání nárazu pístu na hlavu válce.
(2)
Pružiny beranu musí být uzavřeny do ochranných krytů.
(3)
Válec parního bucharu musí mít vypouštěcí kohout spojený trubkou buď s jímkou, nebo s vypouštěcím potrubím, nemá-li samočinné vypouštění; pokud se pára vypouští do vzduchu, musí být vypouštěcí kohout umístěn tak, aby při vypouštění nebyli ohroženi pracovníci.
§ 90
Hydraulické padací buchary
(1)
Přívod provozní tlakové kapaliny se musí dát uzavřít samostatně ke každému bucharu a uzavírací ventil zajistit před otevřením nepovolanou osobou.
(2)
Expanzní nádoba umístěná v pracovním válci v horní části bucharu musí být zřetelně označena a nesmějí se nad ní přepravovat břemena.
(3)
Jako expanzní médium musí být používán výhradně vzduch nebo dusík; použije-li se jako provozní kapaliny oleje, který se může dostat do přímého styku s expanzním médiem, smí se používat výhradně jen dusíku.
§ 91
Zápustky
(1)
Kořeny zápustek musí mít dostatečný úkos umožňující spolehlivé upnutí zápustky.
(2)
Upevnění zápustek na strojích musí vylučovat možnost jejich uvolnění a poškození během kování.
(3)
K upevňování kovadel a zápustek se smí používat jen dobře lícujících klínů, které nevyčnívají z beranu nebo ze šaboty bucharu.
(4)
Vytloukat a zatloukat klíny se smí jen beranidlem, které je spolehlivě upevněno na kovacím stroji.
Šestý oddíl
Válcování materiálu
§ 92
Válcovací stolice
(1)
Převáděče vývalků musí zajistit bezpečné převedení vývalků do dalšího pořadí.
(2)
Válcovací stolice u mechanizovaných tratí musí být opatřeny zástěnami, které zabrání vývalku uniknout mimo pracovní prostor.
(3)
Průchody a řídicí kabiny musí být chráněny proti odletujícím okujím.
§ 93
Papírenské stroje
(1)
Stroje s rychlostí vyšší než 2,5 m/s musí být vybaveny samočinným zaváděním papíru mezi sušicí válce.
(2)
Při zavádění papíru do stroje ručně musí na postup práce dozírat další pracovník.
(3)
Vyrovnávat plst při výměně plstí se smí jen z boku stroje a úprava mokrých plstí se smí provádět jen za nejpomalejšího chodu stroje.
(4)
Čistění v mokré části stroje se smí provádět pouze postřikováním vodou; škrabák se smí čistit jen tehdy, když je stroj v klidu.
(5)
Za chodu stroje se nesmí ručně odebírat nebo uvolňovat papír nebo jeho zbytky na stroji, ani se nesmí vyrovnávat plst v lisovací části pod strojem.
Sedmý oddíl
§ 94
Potiskování materiálu
(1)
Otvory v rámech tiskových strojů a prostory mezi segmenty a stojany registrů musí být zakryty.
(2)
Hořáky u tiskových strojů vyhřívaných plamenem musí být seřízeny tak, aby se přívod plynu při zastavení stroje samočinně uzavřel.
(3)
Před spuštěním tiskových strojů musí být formy bezpečně uzavřeny a všechny nástroje z nich musí být odstraněny.
(4)
Rotační tiskové stroje musí být opatřeny zařízením pro natáčení každé části stroje, aby byly přístupné desky na každém válci, a opatřeny ochranným krytem včetně ústrojí k nanášení barev.
Osmý oddíl
Formování materiálu
§ 95
Formovací stroje
Manipulovat s formou, upravovat ji nebo provádět jiné manipulace se smí jen tehdy, je-li lisovací rameno odkloněno od pracovního stolu.
§ 96
Vstřelovací a foukací stroje
(1)
Pracoviště vstřelovacích strojů musí být oddělena zástěnami od okolních pracovišť a průchodů tak, aby nemohlo dojít k úrazu odraženým pískem.
(2)
Jaderník nebo rám musí stát na tuhé podložce, která snese plné zatížení včetně tlakového nárazu při vstřelování.
(3)
Pro sériovou výrobu jader smí být používáno jen kovových jaderníků; dřevěných jaderníků náležitě vyztužených ocelovými pásy se smí používat jen pro kusovou výrobu.
(4)
Dělicí roviny jaderníků musí být řádně zabroušeny a předem musí být vyzkoušeno správné umístění odvzdušňovacích otvorů.
(5)
Před započetím foukání nebo vstřelování musí jaderník nebo rám těsně přiléhat k foukací nebo vstřelovací hlavě a plnicí otvor jaderníku musí být přesně nastaven proti nastřelovacímu nebo foukacímu otvoru stroje.
(6)
Údržba strojů, zejména čistění a mazání se smí provádět jen tehdy, není-li ve stroji tlakový vzduch a je-li vypnuto jeho elektrické zařízení.
(7)
Jaderník se smí vyjmout až po zastavení stroje.
§ 97
Pískomety
(1)
Pojízdné pískomety musí být opatřeny zařízením, které vydává varovný zvukový signál při pojezdu, a konce pojezdové dráhy pískometů musí být opatřeny koncovými vypínači pohonu pojezdu.
(2)
Pracovní prostor pískometu musí být vyznačen.
(3)
Podlaha v pracovním prostoru stroje musí umožňovat propadávání písku.
(4)
Pracoviště pískometu musí být odděleno od jiných pracovišť.
§ 98
Obracecí stroje
(1)
Prohlubně u obracecích strojů musí být zakryty nebo chráněny zábradlím a musí být u nich označen zákaz vstupu.
(2)
Způsob upínání obraceného jaderníku nebo formy ve stroji musí zaručovat, že nedojde k jejich uvolnění nebo k vypadnutí při obracení a v případě náhlého zastavení stroje.
Devátý oddíl
Slévání
§ 99
Společná ustanovení
Licí pánve, licí zařízení a nářadí a dezoxidační prostředky používané při odlévání musí být před započetím práce suché.
§ 100
Pánve na tekutý kov a strusku
Pánve na tekutý kov a strusku
a)
musí mít sklápěcí zařízení samosvorné, chráněné proti rozstřiku kovu a strusky; je-li jejich jmenovitý objem větší než 40 litrů, musí být opatřeny sklápěcím převodovým ústrojím,
b)
musí být pro přepravu zajištěny proti překlopení zvláštní pojistkou,
c)
musí mít náležitou vyzdívku, jejíž stav musí být po každém použití kontrolován.
§ 101
Pánve pro lití spodem
(1)
Funkce uzavíracího zařízení pánví pro lití spodem musí být před každým litím přezkoušena.
(2)
Žárovzdorná ochrana zátkové tyče nesmí mít mezi jednotlivými částmi spáry.
(3)
Zátkové tyče i zátky smějí být použity jen k jedné tavbě.
§ 102
Bubnové pánve
(1)
Bubnové pánve musí být opatřeny sklápěcím zařízením, které umožňuje, aby kov byl vyléván zvolna, a nedovoluje samovolné sklápění pánve.
(2)
Pánve nezajištěné proti překlopení nesmějí být přepravovány.
(3)
Po vyprázdnění musí být pánve zajištěny ve svislé poloze.
§ 103
Licí stroje pro vysoké pece
(1)
Licí stroje musí být opatřeny řídicí kabinou.
(2)
Během lití se v odlévací hale a v blízkosti licího pásu na volném prostranství nesmějí zdržovat nepovolané osoby.
(3)
Spuštění a zastavení licího pásu musí být oznámeno signálem.
§ 104
Odlévací vozy
(1)
Odlévací vozy musí být opatřeny řídicí kabinou.
(2)
V době pokládání nebo vyjímání pánve jeřábem nesmějí být na odlévacím voze pracovníci a na jeho plošinách nesmějí být žádné předměty.
§ 105
Licí zařízení
(1)
Licí vozy používané při práci s kokilami musí být opatřeny kryty na ochranu podvozku.
(2)
Každá kokila musí být před použitím prohlédnuta; v případě, že je prasklá nebo jinak narušena, musí být vyřazena.
(3)
Při přípravě k lití musí být každá kokila ohřáta na předepsanou teplotu.
(4)
Ingoty nebo odlitky z forem nesmějí být vytahovány dříve, než kov úplně ztuhne.
(5)
Ingoty z kokil smějí být vytloukány pouze na vyrážecích zařízeních a ve vyhrazeném prostoru.
(6)
Kokily se smějí ochlazovat vodou jen v zařízeních, která byla k takovému účelu konstruována.
(7)
Při používání nálevek pro lití spodem smějí být nástavky stahovány jen po úplném ztuhnutí kovu.
§ 106
Tlakové licí stroje
(1)
Tlakové licí stroje (dále jen „licí stroje“) musí být navzájem odděleny plechovými zástěnami tak, aby jejich střed byl v místě dělicí roviny formy.
(2)
Formy pro lití musí být provedeny tak, aby těžiště odlitku leželo co nejblíže ose uzavíracího zařízení.
(3)
Formy pro lití na licím stroji musí být upínány tak, aby jejich dosedací plochy v dělicí rovině formy byly rovnoběžné.
(4)
Dělicí rovina licí formy musí být před každou operací náležitě očistěna a její prostor opatřen potřebnými kryty nebo musí být ovládací zařízení licího stroje umístěno mimo nebezpečný prostor roviny formy.
(5)
Před započetím práce na licím stroji se musí ověřit jeho funkce chodem naprázdno.
Desátý oddíl
Uvolňování a čistění odlitků
§ 107
Uvolňování odlitků
(1)
U pohyblivé části kabiny uvolňovacího stroje musí být spouštění stroje vázáno na zavření kabiny; pohyblivá část kabiny musí být přitom zajištěna proti vyjetí z kolejí.
(2)
Pojezd nosných rámů vytloukacích roštů musí být vymezen zarážkami a zajištěn koncovými vypínači.
(3)
V případech, kde je elektrická energie vedena trolejovým vedením, musí být trolej vybavena hlavním vypínačem, který lze zajistit ve vypnutém stavu.
(4)
Při používání překládacího zařízení u uvolňovacích strojů musí být na pojízdném roštu umístěno protizávaží.
(5)
Při ručním čistění velkých odlitků v licích halách se nesmí čistit stlačeným vzduchem a pískem.
§ 108
Čistění odlitků v omílacích bubnech
(1)
Vodorovně se otáčející nebo vratné omílací bubny musí mít kryty nebo zábradlí provedené tak, aby je nebylo možno otevřít, jsou-li bubny v pohybu.
(2)
Bubny se nesmějí samovolně pohybovat při plnění nebo vyprazdňování.
(3)
Bubny musí být prachotěsné nebo uzavřeny v prachotěsných kabinách nebo v místnostech napojených na odsávací zařízení.
§ 109
Čistění odlitků tryskáním
(1)
K čistění odlitků tryskáním se nesmí používat křemičitého písku.
(2)
Čistění odlitků tryskáním se smí provádět pouze v prachotěsných uzavřených kabinách nebo v prostorech opatřených přívodem a odsáváním vzduchu a zařízením, které nedovoluje spustit metací zařízení při otevřených dveřích kabiny nebo prostoru tryskání.
(3)
Vstupovat do pracovního prostoru komorového tryskače se smí až po vypnutí všech částí tryskače, po zastavení metacího zařízení a po dokonalém vyvětrání komory.
(4)
Smysl otáčení metacího kola musí být viditelně označen.
(5)
Při opotřebení lopatek metacího kola musí být vyměněny všechny lopatky najednou a metací kolo znovu vyváženo.
(6)
K obsluze vzduchových a metacích komorových tryskačů musí být určeni vždy dva pracovníci.
(7)
Rolety, popřípadě vrata u komorových tryskačů se smějí dát otevřít až po zastavení metacího zařízení a jeho víko musí být po uzavření spolehlivě zajištěno.
(8)
Při uzavřených dveřích kabiny pásového tryskače nesmí být možné spustit pás směrem určeným pro vyprazdňování.
(9)
Při pohybu pásu tryskače se nesmí manipulovat ručně s odlitky ani otvírat kontrolní dvířka.
(10)
Spuštění vysokotlakých čerpadel vodních tryskačů musí být vázáno na uzavření vrat a dveří k vnitřnímu pracovišti a na chod vibračního síta.
Jedenáctý oddíl
Svařování a termické řezání
§ 110
Společná ustanovení
(1)
V prostoru, v němž se svařuje, se nesmějí vyskytovat nebezpečné látky v množství nepříznivě ovlivňujícím bezpečnost při práci.
(2)
Pokud by mohla vzniknout provozní nehoda nebo pokud by hrozilo nebezpečí otravy nebo zadušení při svářečských, řezačských nebo páječských pracích, musí být zajištěn odborný dohled na jejich provádění a musí být učiněna bezpečnostní opatření, která musí být uvedena v písemném povolení ke svařování.
(3)
V uzavřených nevětraných prostorách nesmějí být při práci umístěny vyvíječe plynů nebo láhve s hořlavými plyny nebo kyslíkem.
(4)
Materiál znečistěný olejem, olovnatými barvami, zbytky odmašťovacích prostředků nebo podobnými látkami vyvíjejícími škodliviny se nesmí svařovat.
(5)
Osoby v okolí svařování a řezání musí být chráněny před škodlivými účinky těchto procesů.
§ 111
Svařování a řezání plamenem
(1)
Láhve na plyny musí být zabezpečeny proti převrhnutí nebo skutálení a musí být možno je co nejrychleji uvolnit.
(2)
Při současné práci s několika soupravami lahví na jednom pracovišti musí být soupravy od sebe vzdáleny nejméně 3 m nebo od sebe odděleny nehořlavou stěnou.
(3)
Pro jednu hořákovou soupravu smějí být na pracovišti nejvýše dvě zásobní láhve každého používaného plynu.
(4)
Láhve na plyny musí být chráněny před sálavým teplem nebo před otevřeným ohněm; láhve, které byly vystaveny působení ohně nebo se při práci zahřály, musí být neprodleně odstraněny z provozu a zřetelně označeny jako závadné.
(5)
Stabilní baterie lahví musí být umístěny v místnostech oddělených od sebe navzájem i od provozních budov; pohyblivě instalované baterie musí být v době, kdy se s nimi nepracuje, umístěny v oddělených místnostech.
(6)
Hadice pro přívod hořlavého plynu z rozvodného potrubí nebo z lahví k hořákům musí být opatřeny bezpečnostním označením.
(7)
V případě, že láhve na kyslík, armatury, těsnění lahví a ventilů, svařovací přístroje nebo jejich příslušenství přišly do styku s olejem, tukem anebo s jinou nečistotou, nesmějí se používat.
(8)
Po skončení práce se musí bezpečně uzavřít přívod plynu a z přechodného pracoviště neprodleně odvézt láhve s plynem.
§ 112
Svařování elektrickým obloukem
(1)
Svařovací kabel musí být spojen se svařovaným předmětem nebo s podložkou svařovací svorkou.
(2)
Držáky elektrod se smějí odkládat pouze na izolační podložku nebo na odizolovaný stojan a musí být zajištěny proti náhodnému dotyku vodivých předmětů.
(3)
Držáky elektrod nesmějí být ochlazovány ponořením do vody.
(4)
Před opuštěním pracoviště musí být vypnut zdroj elektrického proudu pro svařování.
§ 113
Svařování a řezání plazmou
Zařízení pro svařování nebo řezání plazmou musí být vybavena pojistným zařízením, které vypíná přívod elektrického proudu, dojde-li k přerušení dodávky chladicí vody, a zařízením, které samočinně a okamžitě vypíná vysokofrekvenční oscilátor, jakmile se vytvoří plazmový plamen.
§ 114
Svařování a řezání pod vodou
(1)
Při svařování a řezání pod vodou se musí zajistit, aby
a)
kromě obsluhy zařízení byl přítomen další pracovník s kvalifikací svářeče, pověřený obsluhou svařovacího zařízení na povrchu,
b)
při svařování (řezání) elektrickým obloukem
1.
nebylo používáno střídavého elektrického proudu,
2.
mohl být okamžitě přerušen elektrický proud,
3.
výměna elektrod byla prováděna jen po přerušení dodávky elektrického proudu do držáků elektrod,
4.
před výměnou elektrody bylo svářeči potvrzeno, že dodávka elektrického proudu je přerušena; dodávka elektrického proudu smí být obnovena až po novém signálu svářeče.
(2)
Při použití tekutého paliva se musí zapalovat hořák tak, aby se palivo vytrysklé před zapálením nerozlilo po vodní hladině.
(3)
Při práci pod vodou se hořák nesmí zahltit přebytkem paliva.
§ 115
Aluminotermické svařování
(1)
K aluminotermickému svařování musí být používáno zcela suchých forem bez trhlin.
(2)
Při svařování uvnitř budov a v uzavřených prostorách musí být formy opatřeny chrániči plamenů.
(3)
Zásoby, popřípadě dávky aluminotermických směsí, žárové zápalky nebo jiné rozněcující látky, musí být umístěny v bezpečné vzdálenosti od svařovacího zařízení a musí být chráněny před vznícením od žhavých částic.
(4)
Zásoby, popřípadě zásobní dávky aluminotermických směsí musí být uskladněny v suchu, v těsně uzavřených nádobách a odděleně od jiných hořlavých látek.
(5)
Spoje se před svařováním musí dokonale vysušit a z prostoru pod formou se musí odstranit voda, sníh nebo led.
(6)
Manipulovat se svařovací formou po provedení svaru se smí až po dokonalém vyhoření aluminotermické směsi.
(7)
Žárové zápalky a škrtátka se musí nosit a uchovávat vždy odděleně.
§ 116
Svařování a řezání laserovým paprskem
(1)
Svařování nebo řezání laserovým paprskem smí být prováděno v oddělené místnosti nebo v odděleném prostoru, řezání menších předmětů (částí) alespoň v ochranném krytu.
(2)
Při sledování pracovního procesu optickým systémem musí být pracovník chráněn vsazeným ochranným filtrem.
(3)
Při řezání musí být pod řezaným materiálem podlaha s nehořlavou úpravou a s difúzním povrchem.
(4)
Zařízení k řezání laserovým paprskem musí být řešena tak, aby bylo zabráněno případnému odrazu paprsku od řezaného materiálu do prostoru obsluhy zařízení.
§ 117
Svařování elektronovým paprskem
(1)
Zařízení pro svařování elektronovým paprskem musí být umístěno v oddělené a uzamykatelné místnosti.
(2)
Zařízení smí být uvedeno do chodu jen z ovládacího pultu umístěného v bezpečné vzdálenosti.
(3)
Průběh svařování musí být sledován nepřímo.
(4)
Obsluha zařízení pro svařování elektronovým paprskem musí být chráněna před případnou destrukcí zařízení, zejména u zařízení pracujících s vysokým vakuem.
Dvanáctý oddíl
Tepelné zpracování a moření kovů
§ 118
Kalení a popouštění
(1)
Horní okraj olejových van pro kalení a popouštění musí být alespoň 1,1 m nad úrovní podlahy nebo musí být do této výše vhodně zabezpečen.
(2)
Olejové výpary musí být účinně odsávány a olejové lázně zajištěny proti přehřátí.
§ 119
Tepelné zpracování lehkých kovů
Při otevření víka elektrické pece se musí samočinně vypnout přívod elektrického proudu.
§ 120
Moření materiálu
(1)
Horní okraj mořicích a oplachovacích kádí musí být alespoň 1,1 m nad úrovní podlahy nebo musí být do této výše vhodně zabezpečen.
(2)
Mořicí kádě musí být opatřeny účinným odsávacím zařízením.
(3)
Podlahy a stěny místností, kde se provádí moření, musí být z omyvatelného materiálu.
Třináctý oddíl
Úpravy nátěrovými hmotami
§ 121
Lakovny
(1)
Pokud jsou v lakovně otvory v požárních stěnách nebo ve stropech, musí být provedeny tak, aby nedovolovaly šíření ohně do lakovny nebo z ní.
(2)
V místnostech bezprostředně sousedících s lakovnou nesmějí být v blízkosti vstupu do lakovny zdroje jiskření ani otevřeného ohně.
(3)
Lakovny nesmějí být používány pro skladování nátěrových hmot.
(4)
Dveře do prostorů sousedících s lakovnou musí být otevíratelné ve směru úniku.
(5)
Topná tělesa musí být upravena nebo umístěna tak, aby se na ně nemohly stavět nádoby s nátěrovými hmotami ani nalakované předměty k sušení.
(6)
Po skončení práce musí pracovníci z lakovny odstranit nátěrové hmoty, hořlavé kapaliny a jejich zbytky.
(7)
V zařízeních pro úpravy nátěrovými hmotami musí být zabezpečeno, aby koncentrace výparů v žádném místě nepřesáhla 25 % spodní meze výbušnosti. Výpary kapalin a částice nátěrových hmot rozptýlené při stříkání musí být kromě toho odsávány místně, případně celkově, jestliže použitá technologie zaručuje malý rozptyl.
(8)
Odsávací potrubí musí být opatřeno filtry z nehořlavého materiálu nebo jiným zařízením na zachycování částic nátěrových hmot před vstupem do potrubí.
(9)
Kromě drážek pro podlahové dopravníky musí být pracovní prostory pod úrovní podlahy lakovny nuceně větrány.
(10)
Dojde-li k poruše odsávacího zařízení, musí být nanášení nátěrových hmot ihned přerušeno.
§ 122
Natírání a stříkání
(1)
Stříkací pistole s automatickým ovládáním musí být zajištěny tak, aby stříkání mohlo započít až po zapnutí odsávacího zařízení.
(2)
Jako rozprašovací látka se nesmí při stříkání používat kyslík ani hořlavé plyny.
(3)
Nátěry s obsahem chromanů a olovnatých sloučenin nesmějí být broušeny zasucha ani ručně zamokra.
(4)
Ruční stříkání nátěrových hmot s obsahem olovnatých sloučenin je zakázáno. Nátěrové hmoty s obsahem chromanů smějí být nanášeny ručním stříkáním jen v místně odsávaných prostorech.
§ 123
Máčení a polévání
U kontinuálních zařízení musí být zajištěno, aby dopravník nebylo možno uvést do chodu dříve, než je v chodu příslušné odsávací zařízení.
§ 124
Elektrostatické a elektroforetické nanášení
(1)
Zařízení pro elektrostatické nebo elektroforetické nanášení musí být umístěno ve zvláštní kabině nebo v odděleném prostoru. Zařízení pro elektroforetické nanášení musí být opatřeno bezpečnostním označením a zařízením, které zamezuje dotýkat se výrobků a závěsů, které jsou vodivě spojeny se zapnutým zdrojem elektrického proudu.
(2)
Kabina nebo oddělený prostor, v nichž jsou umístěna zařízení pro elektrostatické nebo elektroforetické nanášení, musí být vně opatřena červeným signálním světlem, které se samočinně rozsvítí při uvedení zařízení do provozu. Kromě toho musí být kabina opatřena zařízením, které samočinně vypíná zdroj elektrického proudu při vstupu do kabiny. Kabina musí být opatřena vybíječem statického náboje.
(3)
V zařízení pro elektrostatické nanášení se smí používat pouze nátěrových hmot s bodem vzplanutí vyšším než 21 °C.
(4)
Otvory pro dopravu předmětů do kabiny musí být řešeny tak, aby se při náhodném vniknutí těmito otvory nemohl nikdo dostat do nebezpečné blízkosti zařízení s vysokým napětím; jinak musí být otvory opatřeny varovným červeným signálem, který svítí po celou dobu provozu zařízení s vysokým napětím.
(5)
Spuštění generátoru vysokého napětí musí být vázáno na spuštění odsávacího zařízení elektrostatické kabiny s časovou prodlevou.
(6)
Funkce dávkovacího čerpadla, dopravujícího nátěrové hmoty do rozprašovačů, musí být vázána na chod odsávacího zařízení elektrostatické kabiny.
(7)
Provedení elektrostatické pistole musí odpovídat požadavkům bezpečnosti práce v prostředí s nebezpečím výbuchu.
§ 125
Sušení a vypalování
(1)
Předměty, jejichž povrch byl upraven nátěrovými hmotami, se musí umísťovat při sušení tak, aby výpary z nich byly proudem vzduchu odnášeny mimo dýchací zónu obsluhujícího pracovníka. Dosušují-li se tyto předměty v uzavřených prostorách při teplotě okolního pracovního prostředí, musí být tyto prostory větrány tak, aby v nich vznikal mírný podtlak.
(2)
Zapnutí topných systémů musí být vázáno na spuštění odsávacího zařízení sušárny s časovou prodlevou. Dojde-li k poruše odsávacího zařízení, musí být zabezpečeno samočinné vypnutí topných systémů.
(3)
Sušicí prostory musí být opatřeny samostatným odvětrávacím potrubím vyústěným do venkovní atmosféry.
(4)
Povrchová teplota topných těles musí být alespoň o 50 °C nižší, než je bod vznícení použitých rozpouštědel nebo ředidel; to neplatí pro sušáky používané k vypalování nebo ztvrdnutí nátěrů.
§ 126
Úpravny nátěrových hmot
(1)
V místnosti pro úpravu nátěrových hmot musí být nádrže na tyto hmoty nebo ředidla spolehlivě zajištěny, aby se nátěrová hmota nemohla rozlít do okolí. Sběrná jímka musí mít objem alespoň 50 % celkového obsahu všech nádrží v místnosti, nejméně však obsah největší nádrže a nesmí být spojena s kanalizací.
(2)
Nádrže na nátěrovou hmotu i ředidla musí být opatřeny bezpečnostním označením upozorňujícím na jejich obsah, třídu nebezpečnosti hořlavé kapaliny, popřípadě i na jiné nebezpečí.
(3)
Odvzdušňovací potrubí musí být vždy připojeno k nejvyšší části nádrže, musí mít spád k nádrži a musí být opatřeno neprůbojnými pojistkami.
§ 127
Chemické a elektrochemické povrchové úpravy
(1)
Provozovny musí být upraveny tak, aby
a)
rohy a hrany mezi stěnami a podlahou byly zaoblené,
b)
podlahy byly nepropustné, hladké, nekluzké, beze spár, se sklonem alespoň 2 %, opatřené rohožemi z materiálu odolného proti vlivům používaných chemikálií.
(2)
Přívod vody do van musí být proveden tak, aby při případném podtlaku bylo vyloučeno nasátí obsahu van do potrubí.
§ 128
Metalizace
(1)
Vnitřní řešení místností určených pro metalizaci musí umožňovat pravidelné čistění prachových zbytků postřiků.
(2)
Pro odlučování prachu olova, kadmia nebo jejich slitin musí být do metalizačního systému zařazen příslušný filtr.
(3)
Zařízení, v němž se hromadí odlučovaný kovový prach, musí být umístěno mimo pracovní objekt a ve vzdálenosti nejméně 5 m od metalizačních trysek.
(4)
Po skončení směny musí být z metalizačního zařízení odstraněn zachycený kovový prach.
(5)
Odloučený prach musí být shromažďován na místě kde nehrozí jeho vznícení a v obalech odolných proti vlhkosti.
(6)
Kovový prach musí být likvidován na vyhrazeném místě, pokud se neodevzdává pro další zpracování.
Čtrnáctý oddíl
Drcení, mletí, rozbíjení a mísení
§ 129
Společná ustanovení
(1)
Drcení a mletí materiálu, při němž se uvolňuje prach, který ohrožuje bezpečnost osob nebo zařízení, se musí provádět v prachotěsném zařízení nebo musí být provozovna vybavena účinným odsávacím zařízením. U primárního drcení může být použito účinné zvlhčování materiálu.
(2)
Mlecí komory i mlecí zařízení pro mletí hořlavých látek v suchém stavu musí být zhotoveny z nejiskřivého materiálu nebo musí být učiněna jiná bezpečnostní opatření, která by zamezila vznícení mletých látek.
(3)
Mletí materiálu, při němž se tvoří výbušný prach, smí být prováděno jen ve zvláštních zařízeních zabezpečených proti následkům výbuchu.
(4)
Zařízení pro drcení nebo mletí hořlavého materiálu musí být provedeno tak, aby materiál před podáním do mlecí části procházel magnetickými separátory odstraňujícími železné částice.
(5)
Při poruše separátoru se musí samočinně zastavit další podávání materiálu nebo uvést v činnost signalizační zařízení.
§ 130
Drtiče
(1)
Z materiálu určeného k drcení musí být odstraněny nežádoucí předměty.
(2)
U drtičů se smí uvolňovat ucpaný plnicí otvor jen ze strany podávače a jen vhodnou pracovní pomůckou a vpouštět do drtiče se smí materiál jen za plných otáček stroje.
(3)
Za chodu drtiče je vstup do prostoru pod drtičem zakázán; vstupovat pod drtič se smí jen tehdy, bylo-li vypouštěcí zařízení vypnuto a zajištěno.
§ 131
Mlýny
(1)
Spouštěcí zařízení mlýna musí být při vstupu pracovníka do mísy zajištěno ve vypnuté poloze. Vstupovat do mísy se smí jen pod dozorem jiného pracovníka.
(2)
Vybírat materiál z kolových nebo kyvadlových mlýnů a vyprazdňovat mlýny za chodu je zakázáno.
(3)
Kolem kulových, trubnatých nebo komorových válcových mlýnů se musí zřídit zábradlí, je-li jejich spodní část níže než 2,6 m nad úrovní podlahy, a musí se zabezpečit, aby průchody pod těmito mlýny byly chráněny ze stran a shora.
§ 132
Zařízení na přípravu uhelného prášku
(1)
Zařízení na přípravu uhelného prášku včetně jeho nosných konstrukcí a prostor, v nichž se uhelný prášek usazuje, musí být v provedení umožňujícím oplachování vodou.
(2)
Zásobníky na surové uhlí musí být z nehořlavého materiálu s hladkým vnitřním povrchem a musí umožňovat vyprazdňování uhlí mimo mlýn.
(3)
Násypné otvory zásobníku musí být opatřeny pevnou nebo uzamykatelnou mříží nebo jiným obdobným zařízením zabraňujícím neoprávněnému vstupu nebo pádu osob do zásobníku.
(4)
Ocelové zásobníky uhelného prášku včetně přírub musí být tepelně izolovány.
(5)
Zásobníky musí být opatřeny zařízením pro zjišťování zásob prášku a teploměry pro kontrolu teploty prášku v zásobníku.
(6)
Do horní části zásobníku uhelného prášku (kromě zásobníku na prášek z antracitu a antracitického uhlí) musí být zaústěn přívod inertních plynů nebo vodní páry.
(7)
Potrubí teplých kouřových plynů nasávaných do mlecího zařízení musí být vybaveno uzávěrem k odpojení mlýna od ohniště.
(8)
Teplota nosného plynu na výstupu z parních a plynových trubnatých sušicích zařízení nesmí převyšovat pro tuhá paliva (kromě antracitu a antracitického uhlí) 110° C.
(9)
Na vstup před mlýnem pro paliva (kromě antracitu a antracitického uhlí) musí být přivedena voda, sytá pára nebo inertní plyn.
(10)
Pojistné zařízení musí být umístěno tak, aby se zamezila možnost zásahu zplodin výbuchu, zejména na pracovní místa obsluhy, na přístupové a únikové cesty.
(11)
Mlecí okruh se zásobníkem prášku musí být před uvedením mlýna do provozu provětrán nebo inertizován.
(12)
Z prostoru mlýnice musí být pravidelně odstraňován uhelný prášek.
(13)
V případě nebezpečí vzniku havárie se okamžitě musí odstavit zařízení z provozu a opustit mlýnice.
(14)
Je zakázáno vyprazdňovat uhelný prášek ze zásobníku přes hořáky a topeniště kotlů, které nejsou v provozu.
(15)
Otevírat zahlcený mlýn se smí až po jeho vychladnutí.
§ 133
Zařízení na rozbíjení kovového šrotu
(1)
Horní činná plocha šaboty nesmí přesahovat okolní úroveň podlahy tlučiště. Mezi šabotou a vnitřní stěnou ochranného hrazení musí být volný pás podlahové plochy nejméně v šířce 0,75 m.
(2)
Okolo šabot musí být ochranné hrazení proti rozletu rozbíjeného kovového odpadu.
(3)
U zařízení typu padákové věže musí být prostor tlučiště shora zakryt ochranným hrazením.
(4)
Vrata, dveře a jiné vstupy na tlučiště musí vyhovovat požadavkům kladeným na ochranné hrazení.
(5)
Pro pracovníky obsluhy rozbíjecího zařízení musí být vybudován u zařízení ochranný úkryt a musí být umístěn v bezprostřední blízkosti ochranného hrazení.
(6)
Každé rozbíjecí zařízení musí být opatřeno zařízením, které vyloučí
a)
zdvižení hrušky nad šabotu a její uvolnění, není-li dokonale uzavřen prostor tlučiště, ochranného úkrytu, a nejsou-li uzavřeny průzory ke sledování práce v tlučišti,
b)
otevření prostoru tlučiště během činnosti rozbíjecího zařízení.
(7)
V prostoru tlučiště musí být umístěn vypínací ovládač.
(8)
Zvedání hrušky nad šabotu musí být provedeno tak, aby se hruška nerozhoupala.
§ 134
Míchačky
(1)
Míchačky s protiběžnými míchacími rameny (kopistové a obdobné) musí být opatřeny ochranným víkem nebo roštem, při jejichž otevření nebo zvednutí se automaticky vypne chod míchačky. Je-li použito roštu, musí velikosti jeho otvorů odpovídat bezpečné vzdálenosti od míchacích ramen.
(2)
U míchaček, jejichž míchací ramena do sebe nezapadají, smí být vypínání zajištěno vypínacím rámem instalovaným okolo míchací vany.
Patnáctý oddíl
§ 135
Odstřeďování
(1)
Buben odstředivky se smí uvést do chodu jen tehdy, je-li víko zavřeno; víko se může dát otevřít, jen je-li buben v klidu, kromě případu, kdy se odstředivka mechanicky vyprazdňuje. Uvedené zajištění víka není nezbytné u odstředivek pro výbušné látky ani u odstředivek s vodorovným hřídelem a mechanickým zarážením, jestliže konstrukce odstředivky vylučuje možnost vniknutí do otáčejícího se bubnu. V případě zvláštních technologií je možné použít odstředivky bez ochranného víka.
(2)
Smysl otáčení musí být na tělese odstředivky viditelně označen.
(3)
Odstředivky, jejichž náplň je hořlavá nebo výbušná, musí být provedeny tak, aby na žádné části nemohly vznikat jiskry nebo nemohlo dojít k nebezpečnému přehřátí.
Šestnáctý oddíl
Řezání
§ 136
Společná ustanovení
Stroje se dvěma nebo více systémy ochrany a stroje, které lze spouštět bez použití ochranného zařízení, musí mít uzamykatelné přepínání systémů ochrany a přepínání na chod bez použití ochranného zařízení.
§ 137
Řezačky a kutry
(1)
Řezačky se šnekovými podávači musí mít násypky upraveny tak, aby nebylo možné dosáhnout rukou na podávač.
(2)
Řezačky s podávacími spirálami musí mít kolem násypky ochranný rám k vypnutí pohonu.
(3)
Kutry na zpracování masa musí mít nože opatřeny ochranným víkem, které lze zvednout, jen jsou-li nože zastaveny, a zařízením znemožňujícím uvedení stroje do chodu, není-li ochranné víko uzavřeno.
Sedmnáctý oddíl
Máčení, napařování a vaření
§ 138
Společná ustanovení
(1)
Kádě, pánve a otevřené nádrže musí mít horní okraj alespoň 1,1 m nad úrovní podlahy, případně pracovní plošiny, nebo musí být spolehlivě zakryty nebo ohrazeny proti nahodilému pádu.
(2)
Nadzemní nádrže, pokud jsou naplněny horkými a nebezpečnými látkami, musí být spojeny s jímkami nebo prohlubněmi dostatečné velikosti, aby zachytily veškerý obsah nádrže při jejím případném prasknutí, anebo s jiným bezpečným místem určeným k tomuto účelu, které musí být mimo provozní budovu. Nádrže musí být propojeny s jímkami, prohlubněmi nebo jinými bezpečnými místy přepadovým potrubím.
§ 139
Máčecí nádrže, pánve a kádě
(1)
Máčecí nádrže a pánve naplněné hořlavými látkami musí být opatřeny těsně přiléhajícími poklopy se samočinným uzavíráním.
(2)
Při používání výkyvných kádí musí být podlaha upravena tak, aby nemohlo dojít k zachycení pracovníka mezi výkyvné rameno a káď.
§ 140
Pařicí a varné jámy, pařicí komory
(1)
Přístupové komunikace v prostoru, kde jsou umístěny pařicí nebo varné jámy v úrovni terénu (podlahy), musí být opatřeny signalizačním zařízením.
(2)
Pařicí a varné jámy, které mají vyhřívací tělesa uložena na dně jámy, musí být opatřeny snímatelnými rošty, pevně osazenými alespoň 0,2 m nad parním potrubím.
(3)
Pařicí komory musí být hermeticky uzavíratelné a opatřeny teploměrem, tlakoměrem a pojistným zařízením.
§ 141
Varné kotle
(1)
Vypouštěcí kohouty musí být zajištěny proti náhodnému otevření.
(2)
Sklápěcí varné kotle musí být opatřeny samosvorným sklápěcím nebo zachycovacím zařízením.
Osmnáctý oddíl
§ 142
Prací stroje a sušicí bubny
(1)
Uzávěry pracích strojů a sušicích bubnů pro prádelny musí být provedeny tak, aby je nebylo možno otevřít, jsou-li bubny v pohybu; jsou-li uzávěry otevřeny, nesmí být možno uvést bubny do pohybu.
(2)
Prací stroje a sušicí bubny, kterých se používá pro práci s nebezpečnými látkami, musí být opatřeny pojistným zařízením pro případ výbuchu v bubnu.
OSMÁ ČÁST
STLAČOVÁNÍ PLYNŮ A CHLAZENÍ
§ 175
Kompresorové stanice a kompresory
(1)
Kompresorové stanice musí být umístěny v samostatných budovách nebo ve stavebně oddělených prostorech, případně v ohrazených volných prostranstvích.
(2)
V kompresorové stanici pro hořlavé plyny s nebezpečím výbuchu musí být vyznačeny stupně nebezpečí a všechny prostory kompresorové stanice včetně místností pro obsluhu musí být účinně větrány; umělé, nucené nebo havarijní větrání musí být ovladatelné z místa obsluhy i zvenku.
(3)
Kompresorové stanice musí být opatřeny zařízením oznamujícím změny vlastností pracovního prostředí, jež jsou důležité pro bezpečnost obsluhy a provozu.
(4)
Mezi kompresorem a prvním uzavíracím zařízením musí být instalován pojistný ventil.
(5)
Mezi jednotlivými tlakovými stupni kompresoru nesmí být uzavírací zařízení.
(6)
U uzavíracích zařízení musí být poloha otevření a uzavření zřejmá.
(7)
Plynové kompresory musí být opatřeny zařízením, které zajišťuje, že nebude překročen nejvyšší tlak na straně výtlačné a že bude dodržen nejnižší tlak na straně vstupní.
(8)
Elektromotory plynových kompresorů na nebezpečné plyny musí být dálkově ovládány.
(9)
Pro průběžné sledování tlaku vzduchu a vzduchových kompresorů musí být v každém stupni na vhodném místě umístěn tlakoměr a za každým stupněm pojistný ventil.
(10)
Turbokompresory musí být opatřeny automatickou přepouštěcí regulací a zařízením, které zastaví pohon při překročení osového posuvu rotoru.
(11)
Ustanovení tohoto paragrafu se nevztahují na kompresory a kompresorové stanice instalované v chladicích zařízeních, v kyslíkárnách a výrobnách acetylénu, na plavidlech a drážních vozidlech.
§ 176
Chladicí zařízení
(1)
Potrubí chladicích zařízení musí být označeno podle druhu látek v nich dopravovaných v místech uzávěrů a v nepřehledných trasách a nesmí být vedeno šachtami výtahů, chodbami ani schodištěm a nesmí být volně přístupné nepovolaným osobám.
(2)
Průlezné kanály určené výhradně pro potrubí s chladivem, v nichž je nutno provádět dozor nebo údržbu, musí být vybaveny větráním zabezpečujícím dostatečnou výměnu vzduchu.
(3)
Kompresorová chladicí zařízení musí být opatřena nejméně jedním ventilem na sacím i výtlačném hrdle kompresoru nebo na vstupním hrdle do kondenzátoru a na výstupním hrdle ze sběrače kapalné chladicí látky nebo z kondenzátoru, není-li u chladicího zařízení instalován sběrač.
(4)
Aparát nebo skupina aparátů musí být opatřena ventily, které umožňují uzavřít aparáty z obou stran; není-li na některé nádobě instalováno pojistné zařízení, musí být uzavírací ventil na jedné straně trvale zaplombován v otevřené poloze.
(5)
Chladicí zařízení musí být opatřeno uzavírací armaturou, pojistným zařízením, tlakoměrem, stavoznakem a štítkem se základními technickými údaji.
(6)
Po celou dobu přítomnosti pracovníků v kanále, ve kterém je vedeno potrubí s chladivem, musí být v činnosti větrací zařízení.
(7)
Pojistné ventily a membránové pojistky musí být opatřeny výfukovou trubkou řešenou tak, aby nemohlo dojít k jejímu zamrznutí, a vyvedenou do prostoru, kde nemůže být nikdo ohrožen.
§ 177
Strojovny
(1)
Strojovny musí být opatřeny dveřmi z nehořlavých hmot.
(2)
Strojovny musí mít alespoň jeden únikový východ vedoucí do volného prostoru; únikové dveře nesmějí mít práh a musejí být otvíratelné ve směru úniku.
(3)
Vně strojovny poblíž únikového východu musí být umístěn nouzový vypínač pro vyřazení chladicího zařízení z provozu; je-li strojovna umístěna v jiném podlaží budovy, musí být druhý nouzový vypínač umístěn v přízemí objektu.
(4)
Všechna potrubí procházející stěnami, stropem a podlahou strojovny musí být v průchodech utěsněna.
(5)
Strojovny musí být řádně větrány; kromě přirozeného větrání pro běžný provoz musí v nich být zřízeno předepsané havarijní větrání.
§ 178
Chlazené místnosti
(1)
V chlazených místnostech s teplotou nižší než 0 °C
a)
nesmí pracovat osamocený pracovník bez kontroly déle než hodinu,
b)
musí být umístěn vypínač elektrického osvětlení, jehož rozsvícení musí být signalizováno vně místnosti.
(2)
Po skončení pracovní směny musí být chlazené místnosti s teplotou nižší než 0 °C zkontrolovány, zda v nich nejsou osoby, a spolehlivě uzavřeny.
(3)
Únikové cesty a cesty k hlásičům provozních nehod a poruch musí být stále volné a opatřeny nouzovým osvětlením.
(4)
Aby pracovníci pracující v chlazených místnostech mohli tyto prostory v kterémkoliv okamžiku opustit, musí být splněny nejméně dvě z těchto podmínek:
a)
uzávěry dveří jsou ovladatelné zevnitř i zvenčí;
b)
v uzavíratelné chlazené místnosti je v blízkosti dveří vhodné nářadí umožňující jejich násilné otevření;
c)
v chlazené místnosti je umístěn telefon nebo spolehlivé signalizační zařízení umožňující spojení s pracovním stanovištěm stálé obsluhy;
d)
v chlazené místnosti je zřízen samostatný trvale přístupný nouzový východ uzavíratelný zevnitř;
e)
chlazená místnost je opatřena zřetelně označenou a snadno vyjímatelnou výplní dveří nebo stěny do chodby umožňující únik.
DESÁTÁ ČÁST
PRŮMYSLOVÉ PECE
§ 187
Vysoké pece
(1)
Vysoké pece musí být odpojitelné bezpečnými uzávěry od plynovodní sítě a vzduchového potrubí. Okružní větrovody a rozvodná potrubí pro vysokopecní plyn musí být opatřeny průlezy a čisticími otvory s pevně zajištěnými kryty. Pojistné ventily (klapky) proti výbuchu musí být umístěny na komíncích potrubí pro odvod plynu nebo na sazebně. Vstup na sazebnu a plošinu kolem šachty musí být opatřen uzamykatelnou zábranou.
(2)
Chlazení pláště a forem vysoké pece musí být provedeno tak, aby nemohlo dojít k přerušení dodávky chladicí vody.
(3)
Železové a struskové žlaby musí mít dostatečný sklon a musí být dostatečně hluboké. Při používání výkyvného žlabu musí být se zřetelem na bezpečnost práce zajištěn náhradní žlab. Přečnívající konce žlabů mimo plošinu musí být opatřeny plošinkou se zábradlím a ochrannou lištou.
(4)
Ohřívače větru s příslušenstvím musí být plynotěsné a musí být opatřeny registračním zařízením a měřicími přístroji.
(5)
Při otevírání nebo uzavírání odpichového otvoru musí být před ním umístěny zástěny, které brání rozstřiku železa na přilehlá pracoviště.
(6)
Vysoké pece musí být opatřeny spojovacím nebo signálním zařízením mezi jednotlivými pracovišti.
(7)
Na sazebnu a plošiny kolem šachty musí vstupovat vždy současně alespoň dva pracovníci vybavení izolačními dýchacími přístroji a přístrojem na zjišťování kysličníku uhelnatého v ovzduší.
(8)
V provozu vysokých pecí musí být zřízena stanice protiplynové služby.
(9)
Pomocná zařízení a nářadí používaná při práci s tekutým kovem nebo struskou nesmějí být vlhká ani studená.
§ 188
Společná ustanovení pro ocelářské pece
(1)
Sázecí koryta ocelářských pecí musí mít ve dně otvory. Uložení sázecích koryt na korýtkové stojany musí být provedeno tak, aby mohla být sázecím strojem bezpečně převážena. Stanoviště obsluhy sázecího stroje musí být zabezpečeno proti působení škodlivých vlivů.
(2)
U pecí vytápěných olejem musí být udržována dokonalá těsnost zařízení pro olej.
(3)
Přeřazování topného média a vzduchu musí být prováděno jen při zavřených otvorech (dveřích) pece.
(4)
Nikdo se nesmí zdržovat pod pecí v prostoru předehřívacích komor a reverzačního zařízení.
(5)
Do pece, na žlab nebo do pánve nesmí být sázen mokrý materiál.
(6)
Odpich pece musí být oznámen zvukovým signálem.
(7)
Při opravě půdy nístěje pece musí být pracovníci před odpichovým otvorem upozorněni na nebezpečí rozstřiku strusky nebo tekutého kovu; pro zmenšení rozstřiku musí být odpichový otvor zakryt plechovou zástěnou.
(8)
Pomocná zařízení a nářadí používaná při práci s tekutým kovem nebo struskou nesmějí být vlhká ani studená.
§ 189
Konvertory
(1)
Ovládací části sklápěcího zařízení konvertorů musí být opatřeny blokováním nebo uspořádány tak, aby se předešlo náhodným pohybům konvertorů při provozu, prohlídkách nebo opravách. Přívody kyslíku nebo vzduchu do konvertoru musí být zajištěny před přívodem nebo nasátím hořlavého nebo výbušného plynu do potrubí.
(2)
Pro vsazování přísad musí být zajištěny násypné žlaby nebo jinak zabráněno padání těchto materiálů pod konvertor.
(3)
Obsluha konvertoru musí být upozorněna na jeho pohyby zvukovými a světelnými signály; před litím strusky nebo oceli musí být upozorněni i pracovníci zdržující se pod plošinou konvertoru.
(4)
V době provozu nebo při opravách konvertoru je zakázán vstup nepovolaným osobám pod konvertor; při oklepávání trysky nebo odtahové šachty musí být všem pracovníkům zabráněn vstup pod konvertor.
§ 190
Obloukové elektrické pece
(1)
Práce na klenbě obloukové elektrické pece (nastavování elektrod, oprava klenby, chlazení apod.) smí být prováděna až po vypnutí elektrického proudu.
(2)
Při práci na klenbě musí pracovníci stát na kovové konstrukci nebo na zvlášť zřízené pracovní plošině.
(3)
Při nasazení pevné vsázky se smí s pecí otáčet jen při zdvižených elektrodách a po vypnutí elektrického proudu.
§ 191
Indukční elektrické pece
(1)
Při provozu indukční elektrické pece musí být kontrolována teplota chladicí vody a průchod chladicího vzduchu.
(2)
Jakékoliv manipulace v peci (rovnání vsázky sochorem, měření teploty tavby apod.) smějí být prováděny jen po vypnutí elektrického proudu, není-li bezpečnost pracovníka zajištěna jiným způsobem.
§ 192
Kupolové pece
(1)
Výpusti strusky a kovu musí být vybaveny zástěnami zabraňujícími rozstřiku strusky nebo kovu do okolí.
(2)
Potrubí pro přívod větru (vzduchu) musí být poblíž pece opatřeno šoupátky nebo hradítky, která se automaticky uzavírají, dojde-li k přerušení dodávky větru (vzduchu).
(3)
Při vypouštění strusky nebo tekutého kovu se nesmí nikdo zdržovat proti vypouštěcímu žlábku.
(4)
Při opravách uvnitř pece musí být pracovníci zajištěni ochranným krytem nebo musí být zavážecí dveře uzavřeny a zajištěny proti otevření.
(5)
Při čistění dna pece musí být okolí pece suché a v blízkosti pece se nesmějí zdržovat nepovolané osoby.
(6)
Stav vyzdívky musí být pravidelně a prokazatelně kontrolován.
§ 193
Hlubinné pece
(1)
Koruna hlubinné pece musí být stále přikryta příklopem (víkem), který se smí otvírat jen při sázení nebo vyprazdňování pece. Prostory pod hlubinnými pecemi musí být větrány.
(2)
Do prostoru pod hlubinné pece musí vstupovat vždy alespoň dva pracovníci vybavení detektorem pro zjišťování koncentrace nebezpečného plynu (například CO).
(3)
Při opravách vyzdívek uvnitř pecí musí být prostor pece řádně odvětrán a hlavní uzávěr plynu bezpečně zajištěn (například zaslepením).
(4)
Vchod do prostoru pod hlubinné pece musí mít bezpečnostní označení.
DVANÁCTÁ ČÁST
NÁŘADÍ A PRACOVNÍ POMŮCKY
§ 200
Ruční nářadí
(1)
Rukojeti, násady a jiná místa, kde je třeba nářadí uchopit, musí být hladce opracována a vhodně tvarována. Násady a rukojeti musí být zajištěny proti uvolnění.
(2)
Úderné plochy a hroty nářadí nesmějí mít otřep nebo trhliny.
(3)
V prostředí a na pracovištích, kde je nebezpečí výbuchu, musí být používáno nářadí z nejiskřícího materiálu.
(4)
Kladiva, sekáče, tužlíky (temováky) a obdobné nářadí určené pro práci s kaleným nebo jinak tepelně zpracovaným materiálem nesmějí být zhotoveny z materiálu, který se odštěpuje.
(5)
Kleště, kterých se užívá k uchopení nebo přidržování materiálu při kování, musí mít tvar odpovídající tvaru kovaného materiálu.
§ 201
Mechanické ruční nářadí
(1)
Mechanické ruční nářadí musí být provedeno tak, aby zajišťovalo bezpečné upínání nástroje a aby nepřipouštělo styk obsluhy s pohybujícími se částmi mechanického ústrojí, popřípadě nástroje.
(2)
Spouštěcí a zastavovací ovládače musí být snadno a rychle ovladatelné a nesmí umožňovat náhodné spuštění mechanického ručního nářadí nebo zaseknutí příslušného ovládače, pokud je nářadí v chodu.
(3)
Části sloužící k uchopení a držení musí být tvarovány tak, aby nedocházelo u pracovníků k nadměrné únavě a deformacím rukou.
(4)
Dvoučelisťová sklíčidla nesmějí být používána k upínání nástrojů s rotačním pohybem.
(5)
Seřizování, čistění, mazání a opravy mechanického nářadí smějí být prováděny, jen je-li nářadí v klidu.
(6)
Při používání mechanického nářadí se musí chránit pohyblivé přívody elektrického proudu, stlačeného vzduchu a jiné energie vhodným způsobem proti poškození.
(7)
Mechanické ruční nářadí se smí odkládat, přenášet nebo opouštět, jen když je v klidu.
§ 202
Pneumatické nářadí
(1)
Rychlospojky s poškozeným bajonetovým uzávěrem nebo těsněním se nesmějí používat.
(2)
Odbočka potrubí pro upevnění pryžové hadice musí být opatřena vzduchovým kohoutem nebo samouzavíracím ventilem.
(3)
Při používání pneumatického nářadí nesmí tlak vzduchu překročit stanovené hodnoty.
(4)
Pneumatické nástroje nesmějí být po použití uvolňovány vystřelováním.
(5)
Hadice musí být před připojením k pneumatickému nářadí profouknuty stlačeným vzduchem.
(6)
Průtoku vzduchu nesmí být bráněno ohýbáním hadic.
(7)
Hadice musí být na nátrubku zajištěna sponou proti sesmeknutí.
(8)
Před prováděním jakýchkoliv úprav nebo oprav musí být u pneumatického nářadí uzavřen přívod vzduchu a z hadice musí být vypuštěn tlakový vzduch.
§ 203
Nářadí se spalovacím motorem
(1)
K pohonu nářadí se spalovacím motorem nesmí být používáno benzínu s nebezpečnými látkami jako přísadami.
(2)
Pohonné hmoty smějí být doplňovány jen při zastaveném motoru.
(3)
Při startování musí být nářadí se spalovacím motorem postaveno spolehlivě na pevném podkladě a přidržováno rukou. Startovací šňůra nesmí být při startování omotávána okolo ruky.
§ 204
Vstřelovací přístroje
(1)
Vstřelovací přístroje musí být opatřeny
a)
ochranou obsluhy před odraženými hřeby, úlomky, střepinami a podobnými pevnými částicemi,
b)
zařízením zajišťujícím, že nedojde k odpálení, nebude-li závěr úplně uzavřen a hlaveň přístroje přitlačena k nastřelované ploše,
c)
zařízením zabraňujícím samovolnému odpálení při nabíjení vstřelovacího přístroje nebo při pádu nabitého přístroje.
(2)
Vstřelovací přístroje nesmějí být skladovány nabité.
(3)
Vstřelovací přístroje musí být v době, kdy nejsou používány, v uzamykatelném obalu.
(4)
Přenášet a přepravovat vstřelovací přístroje se smí, jen když nejsou nabité.
(5)
Ze stanoviště, které nezaručuje vstřelovači dobrou stabilitu, je vstřelování zakázáno.
§ 205
Opěrné, dvojité a závěsné žebříky
(1)
Žebříky musí být zhotoveny z takových materiálů, aby bezpečně snesly požadované zatížení.
(2)
Žebříky musí mít jednotnou vzdálenost příčlí nejvíce 0,33 m; příčle se nesmějí v bočnicích otáčet.
(3)
Dvojité žebříky musí být opatřeny zajišťovacími řetízky, táhly a kováním.
§ 206
Výsuvné pojízdné žebříky
(1)
Žebříky musí být opatřeny samočinně působící brzdou, sklonoměrem, vodováhou a podpěrami a musí na nich být označena jejich nosnost.
(2)
Při používání žebříků musí být jejich kola zabrzděna nebo založena a zajišťovací patky vysunuty.
(3)
Při dopravě žebříků musí být vysouvací část zasunuta a zajištěna proti samovolnému vysunutí.
ČTRNÁCTÁ ČÁST
NEBEZPEČNÉ LÁTKY A NEBEZPEČNÉ ZÁŘENÍ
§ 237
Nebezpečné látky
(1)
Při výrobě nebezpečných látek musí být zabráněno úniku těchto látek do prostoru pracovišť.
(2)
Nádrže a provozní zařízení obsahující nebezpečné látky, u nichž může dojít vlivem účinků statické elektřiny k ohrožení stability jejich obsahu, musí být uzemněny.
(3)
Zařízení, jeho součásti a prostory obsahující nebezpečné látky musí být označeny bezpečnostním označením.
(4)
Pracoviště s výskytem nebezpečných látek musí být opatřena dostatečným množstvím asanačních prostředků.
(5)
Pracovníci, kteří přicházejí do styku s nebezpečnými látkami, musí být organizací v potřebném rozsahu seznámeni s účinky těchto látek, se způsoby, jak s nimi zacházet, s ochrannými opatřeními, se zásadami první pomoci, s potřebnými asanačními postupy a s postupy při likvidaci poruch a havárií.
§ 238
Skladování nebezpečných látek
(1)
Nebezpečné látky smějí být skladovány jen na místech k tomu určených v předepsaném množství a v bezpečných obalech; na obalech musí být vyznačen jejich obsah a bezpečnostní označení. Společně skladovat se smějí jen ty nebezpečné látky (jejich směsi), které spolu nebezpečně nereagují.
(2)
Zásobníky pro skladování nebezpečných látek musí být opatřeny bezpečnostním zařízením odpovídajícím druhu skladovaného materiálu, jalovou výpustí pro vyprazdňování, pokud není vyprazdňování zajištěno jinak, a zařízením na měření teploty uvnitř zásobníku.
(3)
Armatury cisteren a nádrží musí být po dobu skladování opatřeny spolehlivými uzamykatelnými kryty.
§ 239
Žíraviny
(1)
Při vyprazdňování nádob se žíravinami musí být použito vhodné vyklápěcí zařízení.
(2)
Asanace obalů, strojů, zařízení, ploch apod. kontaminovaných žíravinami se musí provést okamžitě. Použitý asanační materiál se nesmí skladovat.
§ 240
Záření
(1)
Zdroje intenzívního infračerveného a ultrafialového záření musí být stíněny v bezprostřední blízkosti zdroje.
(2)
V prostorech, v nichž se používá osobních ochranných pracovních prostředků na ochranu zraku před škodlivými účinky infračerveného záření, musí být zajištěno přiměřené osvětlení vyrovnávající úbytek světla vyvolaný předepsanou ochranou zraku před infračerveným zářením.
(3)
Laserové přístroje musí být vybaveny optickou nebo akustickou signalizací chodu a zajištěny proti náhodnému úniku záření při poruše přístroje. Barva optického signálu musí být volena tak, aby signál byl viditelný při použití individuálních ochranných filtrů.
(4)
Ochranný plášť zdroje musí být zajištěn tak, aby jej bylo možno sejmout jen při vypnutém proudu a vybitých kondenzátorech.
(5)
Pozorovací a seřizovací systémy umožňující pohled do dráhy paprsku musí být opatřeny ochranným zařízením, které znemožňuje ohrožení zdraví působením paprsků.
(6)
Pracovní prostory, ve kterých se pracuje s laserovými paprsky, musí být označeny; vchod do místnosti musí být zajištěn tak, aby při otevření dveří nebyli pracovníci vně místnosti ohroženi zářením.
(7)
V místnosti, kde se pracuje s laserovými paprsky, nesmějí být uloženy výbušné nebo hořlavé látky, pokud nejsou potřebné k provozu laseru. Používá-li se jako chladicího média kapalných plynů, musí být zajištěno nucené větrání místností.
(8)
Laserový přístroj pracující v neviditelné oblasti spektra nesmí být ponechán v činnosti bez dozoru.
(9)
Pracovníci zaměstnaní v prostoru působení laserových paprsků musí být poučeni o ochranných opatřeních.
PATNÁCTÁ ČÁST
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 242
Zrušovací ustanovení
Zrušují se tyto předpisy:
1.
nařízení č. 8/1885, vydané ministeriem věcí vnitřních a obchodu dne 17. ledna 1885, jímž na ochranu osob při výrobě zápalného zboží fosforového zaměstnaných vydávají se předpisy o zařízeních a opatřeních, jichž v provozovacích závodech třeba šetřiti;
2.
nařízení c. k. místodržitele pro Čechy ode dne 30. května č. 10103 č. 28/1892 Zákoníku zemského království Českého, jež se týče opatření bezpečnostních k ochraně dělníků zaměstnaných na věžích, střechách, ve studních atd.;
3.
nařízení c. k. místodržitele pro království České ze dne 12. března 1907 č. 33/1907 č. 1982 praes. – Zákoníku zemského království Českého, o opatřeních k zabránění úrazům při hospodářských strojích ve znění vyhlášení č. 23/1908 Zákoníku zemského království Českého;
4.
nařízení c. k. místodržitele na Moravě ze dne 28. prosince 1910 č. 2/1911 Zákonů a Nařízení zemských pro Markrabství Moravské, o ochraně proti úrazům při hospodářských strojích;
5.
nařízení c. k. zemského presidenta ve Slezsku ze dne 2. března 1911, čís. X-118/2, č. 13/1911 Zákonů a nařízení pro vojvodství Horní a dolní Slezsko, jež se týče zamezení nehod při používání hospodářských strojů;
6.
nařízení ministeria obchodu v dohodě s ministeriem vnitra ze dne 23. srpna 1911 č. 169/1911 ř. z., jímž se vydávají zvláštní předpisy na ochranu života a zdraví dělníků v živnostenských závodech, ve kterých se konají knihtiskařské a kamenotiskařské, jakož i písmolitecké práce;
7.
nařízení ministeria obchodu v dohodě s ministeriem vnitra ze dne 22. srpna 1911 č. 172/1911 ř. z., jímž se vydávají předpisy na ochranu života a zdraví dělníků při cukrovarnictví zaměstnaných;
8.
nařízení ministeria obchodu v dohodě s ministeriem vnitra a ministeriem veřejných prací ze dne 25.září 1911 č. 199/1911 ř. z., jímž se vydávají předpisy na ochranu života a zdraví dělníků při výrobě papíru zaměstnaných;
9.
nařízení ministeria veřejných prací v dohodě s ministeriem železnic ze dne 9.ledna 1912 č. 11/1912 ř. z., jímž se mění ustanovení o zkoušení lokomotivních kotlů;
10.
výnos ministerstva sociální péče z října 1924 čj. 3952 (G-24) Ochrana zdraví dělníků pracujících s pneumatickými nástroji;
11.
vyhláška ministra hospodářství a práce č. 730/1944 Ú. l. o nejvyšším přípustném přetlaku plnění methanu a svítiplynu;
12.
výnos ministerstva hospodářství a práce z 12. 3. 1945 čj.: AIII./2-4130-7/3-1945 - Směrnice na ochranu života a zdraví dělníků, zaměstnaných pracemi natěračskými a to postřikem, namáčením a nátěrem;
13.
vyhláška ministerstva techniky č. 3534/1948 Ú. l. o používání trubkového lešení při pozemních stavbách;
14.
vyhláška ministerstev těžkého průmyslu a vnitra č. 75/1951 Ú. l. o zákazu plnění a o některých opatřeních, týkajících se nevyužitých přenosných lahví;
15.
vyhláška ministerstva stavebního průmyslu č. 90/1952 Ú. l. o používání lanového lešení a lanových výtahů na stavbách;
16.
vyhláška ministerstva stavebnictví č. 35/1956 Ú. l., kterou se vydávají předpisy o bezpečnosti při práci na stavbě zděných továrních komínů;
17.
vyhláška ministerstev zemědělství a lesního hospodářství č. 135/1956 Ú. l. o bezpečnosti při práci v provozních objektech a zařízeních zemědělských závodů;
18.
vyhláška ÚRO č. 253/1956 Ú. l. o bezpečnosti při práci na mechanických lisech.
Platnosti pozbývá
Směrnice ministerstva práce a sociální péče k provádění všeobecných předpisů na ochranu života a zdraví při práci v textilní výrobě, uveřejněná ve Sbírce oběžníků pro KNV poř. č. 1355/50, Zn. I/4-4120-14/12-50.
§ 243
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1982.
Předseda:
Dr. Bartík v. r.
1)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
2)
Nařízení vlády č. 168/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí.
Nařízení vlády č. 169/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.
Nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 15/1999 Sb.
Nařízení vlády č. 175/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby, ve znění nařízení vlády č. 80/1999 Sb.
Nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.
Nařízení vlády č. 177/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv.
Nařízení vlády č. 14/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, ve znění nařízení vlády č. 227/1999 Sb.
Nařízení vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení.
3)
Zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon).
Zákon České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy.
4)
§ 3 odst. 4 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.
6)
Např. zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech, zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb. |
Zákon České národní rady č. 50/1982 Sb. | Zákon České národní rady č. 50/1982 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy
Vyhlášeno 11. 5. 1982, datum účinnosti 1. 7. 1982, částka 10/1982
* Čl. I - Zákon České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 1982
50
ZÁKON
České národní rady
ze dne 27. dubna 1982,
kterým se mění zákon České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy, se mění takto:
§ 1 odst. 1 písm. b) bod 9 zní:
„9.
Obvodní báňský úřad v Liberci.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1982.
Kempný v. r.
Korčák v. r. |
Zákon Slovenskej národnej rady č. 52/1982 Sb. | Zákon Slovenskej národnej rady č. 52/1982 Sb.
Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým sa mení a dopĺňa zákon o národných výboroch a upravuje pôsobnosť miestnych národných výborov v strediskových obciach
Vyhlášeno 11. 5. 1982, datum účinnosti 1. 7. 1982, částka 10/1982
* Čl. I - Zákon č. 69/1967 Zb. o národných výboroch v znení neskorších zákonov (úplné znenie č. 27/1972 Zb.) sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. II - Zákon Slovenskej národnej rady č. 135/1974 Zb. o štátnej správe vo vodnom hospodárstve sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. III - Zákon Slovenskej národnej rady č. 132/1975 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. IV - Zákon Slovenskej národnej rady č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve sa mení a dopĺňa takto:
* Čl. V - Zákon č. 60/1961 Zb. o úlohách národných výborov pri zabezpečovaní socialistického poriadku v znení neskorších zákonov sa mení takto:
* Čl. VI
* Čl. VII - Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1982.
* Príloha zákona Slovenskej národnej rady č. 52/1982 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon o národných výboroch a upravuje pôsobnosť miestnych národných výborov v strediskových obciach
Aktuální znění od 1. 7. 1982
52
ZÁKON
Slovenskej národnej rady
z 27. apríla 1982,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon o národných výboroch a upravuje pôsobnosť miestnych národných výborov v strediskových obciach
Slovenská národná rada sa uzniesla na tomto zákone:
Čl. I
Zákon č. 69/1967 Zb. o národných výboroch v znení neskorších zákonov (úplné znenie č. 27/1972 Zb.) sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 9 znie:
㤠9
(1)
V obci, ktorú na návrh okresného národného výboru určí krajský národný výbor ako strediskovú obec (ďalej len „stredisková obec“), vykonáva miestny národný výbor rozšírenú pôsobnosť.
(2)
So súhlasom občanov môže byť zriadený jeden miestny národný výbor pre niekoľko obcí; o tomto opatrení rozhoduje na návrh miestnych národných výborov okresný národný výbor.
(3)
Krajský národný výbor môže na návrh okresného národného výboru určiť, že miestny národný výbor pre niekoľko obcí má pôsobnosť ako miestny národný výbor v strediskovej obci.“.
2.
V § 13 ods. 1 ustanovenie písm. a) znie:
„a)
miestny národný výbor mal najmenej
9 poslancov v obciach do| 300 obyvateľov,
---|---
11 poslancov v obciach do | 600 obyvateľov,
17 poslancov v obciach do | 1 500 obyvateľov,
25 poslancov v obciach do | 5 000 obyvateľov,
40 poslancov v obciach nad | 5 000 obyvateľov;“.
3.
V § 13 ods. 1 sa za písm. a) vkladá nové ustanovenie písmena b), ktoré znie:
„b)
miestny národný výbor v strediskovej obci alebo mestský národný výbor mal najmenej
25 poslancov v obciach do | 1 500 obyvateľov,
---|---
30 poslancov v obciach do | 2 500 obyvateľov,
35 poslancov v obciach do | 5 000 obyvateľov,
50 poslancov v obciach do | 10 000 obyvateľov,
60 poslancov v obciach do | 20 000 obyvateľov,
80 poslancov v obciach do | 50 000 obyvateľov,
85 poslancov v obciach nad | 50 000 obyvateľov;“.
Doterajšie písm. b), c) a d) sa označujú ako písm. c), d) a e).
4.
§ 13 ods. 2 znie:
„(2)
Obvodný národný výbor určí počet svojich poslancov podľa odseku 1 písm. b).“.
5.
Nadpis § 25 „Miestny národný výbor“ sa preraďuje nad číselné označenie tohto paragrafu, ktorého ods. 2 písm. c) znie:
„c)
dáva súhlas k rozmiestneniu predajní, určuje čas predaja a robí ďalšie opatrenia na zabezpečenie riadneho zásobovania obyvateľstva;“.
6.
Za § 25 sa vkladá § 25a, ktorý znie:
㤠25a
Miestny národný výbor v strediskovej obci okrem pôsobnosti, ktorá mu patrí podľa § 25,
a)
zriaďuje, riadi a zrušuje drobné prevádzkárne a podľa podmienok aj podnik služieb poskytujúci základné služby občanom a zariadenie alebo organizáciu správy a údržby domového majetku, ak je to vzhľadom na rozsah tohto majetku účelné;
b)
vyjadruje sa k návrhom koncepcií rozvoja okresu, strednodobých a vykonávacích hospodárskych plánov a k rozpočtu okresného národného výboru; okresný národný výbor je povinný tieto návrhy prerokovať s miestnymi národnými výbormi v strediskových obciach a informovať ich o schválených koncepciách, hospodárskych plánoch a rozpočte a o ich plnení;
c)
vo vzťahu k organizáciám riadeným národnými výbormi vyšších stupňov
1.
vyžaduje správy o ich činnosti týkajúcej sa životných podmienok obyvateľstva obce a úloh miestneho národného výboru pri zabezpečovaní rozvoja územného obvodu,
2.
požaduje od organizácií vykonanie nápravy pri zistení nedostatkov v ich činnosti, ak bola porušená socialistická zákonnosť alebo celospoločenské záujmy a tým ohrozené oprávnené potreby alebo životné podmienky obyvateľstva obce; organizácie sú povinné oznámiť národnému výboru v lehote, ktorú im určil, ako a dokedy zabezpečia odstránenie nedostatkov,
3.
požaduje od organizácie uloženie kárneho opatrenia alebo iného postihu pracovníkovi zodpovednému za nedostatky, ktoré neboli odstránené v lehote oznámenej organizáciou národnému výboru,
4.
dáva súhlas na umiestnenie a začatie činnosti nových prevádzkární alebo zariadení služieb a na rozšírenie, obmedzenie alebo zrušenie poskytovaných služieb a po prerokovaní s organizáciou a s príslušným orgánom Revolučného odborového hnutia určuje čas poskytovania služieb občanom,
5.
vyjadruje sa k návrhom na ustanovenie a odvolanie vedúcich prevádzkární a zariadení; pri závažných alebo opakovaných nedostatkoch v činnosti prevádzkární alebo zariadení môže navrhnúť odvolanie ich vedúcich z funkcie;
d)
vo vzťahu k ústredne riadeným hospodárskym, družstevným a ostatným organizáciám
1.
má oprávnenia uvedené v ustanovení písm. c) v bodoch 1 až 4,
2.
navrhuje okresnému národnému výboru pozastavenie výkonu uznesenia alebo iného opatrenia jednotného roľníckeho družstva, ktoré je v rozpore s právnymi predpismi alebo stanovami jednotného roľníckeho družstva, so zmluvou o spolupráci alebo o zriadení spoločného poľnohospodárskeho podniku,
3.
vyjadruje sa k vydaniu povolenia jednotnému roľníckemu družstvu na vykonávanie pridruženej výroby na území strediskovej obce,
4.
navrhuje okresnému národnému výboru, aby požiadal o zvolanie mimoriadnej členskej schôdze (zboru zástupcov) jednotného roľníckeho družstva na prerokovanie závažných otázok dotýkajúcich sa záujmov strediskovej obce.“.
7.
V § 26 sa za odsek 2 vkladá nový odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Mestský národný výbor vykonáva aj pôsobnosť, ktorá patrí miestnemu národnému výboru v strediskovej obci (§ 25a).“.
Doterajšie odseky 3, 4 a 5 sa označujú ako odseky 4, 5 a 6.
8.
§ 64 ods. 1 znie:
„(1)
Mestské národné výbory a obvodné národné výbory, ako aj miestne národné výbory v strediskových obciach zriaďujú občianske výbory. Miestne národné výbory v ostatných obciach môžu zriaďovať občianske výbory, ak to vyžaduje rozľahlosť územia a osobitné podmienky hospodárskeho a kultúrneho rozvoja. Občania volia členov občianskych výborov na verejných zhromaždeniach na obdobie päť rokov.“.
Čl. II
Zákon Slovenskej národnej rady č. 135/1974 Zb. o štátnej správe vo vodnom hospodárstve sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 3 ods. 2 úvodná veta znie:
„(2)
Miestne národné výbory v strediskových obciach a mestské národné výbory, ak nejde o hraničné toky,“.
2.
V § 3 sa za odsek 2 vkladá nový odsek 3, ktorý znie:
„(3)
Miestne národné výbory v ostatných obciach môžu vykonávať pôsobnosť uvedenú v odseku 2 iba na základe poverenia vydaného krajským národným výborom po prerokovaní s príslušným okresným národným výborom, ak sú na to utvorené potrebné podmienky.“.
3.
V § 3 sa doterajší odsek 3 označuje ako odsek 4.
Čl. III
Zákon Slovenskej národnej rady č. 132/1975 Zb. o pôsobnosti orgánov Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení sa mení a dopĺňa takto:
1.
V § 5 ods. 1 sa na konci pripája veta, ktorá znie:
„Miestne národné výbory v strediskových obciach a mestské národné výbory môžu zriadiť komisie starostlivosti o rodinu a deti ako správne komisie.“.
2.
Ustanovenie § 14 sa označuje ako odsek 1 a dopĺňa sa novým odsekom 2, ktorý znie:
„(2)
Miestny národný výbor v strediskovej obci a mestský národný výbor svojou komisiou starostlivosti o rodinu a deti, ak ju zriadil,
a)
rozhoduje
1.
o napomenutí maloletého, jeho rodičov a občanov, ktorí narušujú jeho riadnu výchovu,
2.
o určení dohľadu nad maloletým,
3.
o uložení obmedzenia maloletému, ktoré zabráni škodlivým vplyvom na jeho výchovu,
b)
plní úlohy pri koordinácii činnosti orgánov, ktoré pôsobia v starostlivosti o rodinu a deti.“.
Čl. IV
Zákon Slovenskej národnej rady č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 5 sa dopĺňa odsekom 4, ktorý znie:
„(4)
Miestny národný výbor v strediskovej obci okrem pôsobnosti uvedenej v odsekoch 1 až 3 so súhlasom okresného národného výboru
a)
zriaďuje a zrušuje základnú školu,
b)
určuje obvod školy a školských zariadení, ktoré zriaďuje.“.
2.
§ 6 ods. 1 znie:
„(1)
Mestský národný výbor vykonáva okrem pôsobnosti, ktorá patrí miestnemu národnému výboru v strediskovej obci (§ 5 ods. 4), aj pôsobnosť, ktorá podľa § 10 ods. 1 inak patrí okresnému národnému výboru.“.
3.
V § 7 v odseku 1 písm. b) sa za slová „základnú školu,“ vkladajú slová „pokiaľ z § 5 ods. 4 nevyplýva inak,“ a v odseku 3 písm. a) sa odkaz v zátvorke na „(§ 5 ods. 1)“ nahrádza odkazom na „(§ 5 ods. 1 a 4),“.
4.
§ 8 sa na konci dopĺňa týmito slovami: „pokiaľ z § 5 ods. 4 nevyplýva inak.“.
Čl. V
Zákon č. 60/1961 Zb. o úlohách národných výborov pri zabezpečovaní socialistického poriadku v znení neskorších zákonov sa mení takto:
§ 20 ods. 4 znie:
„(4)
Priestupok prejedná ten orgán národného výboru, v pôsobnosti ktorého k priestupku došlo. Krajské národné výbory, okresné národné výbory, mestské národné výbory, obvodné národné výbory, ako aj miestne národné výbory v strediskových obciach môžu na prejednávanie všetkých alebo niektorých priestupkov zriadiť komisie ako správne komisie. Členov týchto komisií volí národný výbor z radov svojich poslancov a ďalších občanov, predovšetkým tých, ktorých mu navrhli spoločenské organizácie. Predsedom komisie je poslanec národného výboru. Komisia rokuje a rozhoduje v trojčlennom zložení a uznáša sa väčšinou hlasov.“.
Čl. VI
Na miestne národné výbory v strediskových obciach sa prenáša pôsobnosť okresných národných výborov uvedená v prílohe tohto zákona. Pôsobnosť uvedená v položkách 1 až 5 a 9 až 22 prílohy sa prenáša aj na mestské národné výbory.1)
Čl. VII
Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júlom 1982.
Šalgovič v. r.
Colotka v. r.
Príloha zákona Slovenskej národnej rady č. 52/1982 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon o národných výboroch a upravuje pôsobnosť miestnych národných výborov v strediskových obciach
Pol.| Na úseku
štátnej
správy | sa prenáša na miestne národné výbory v strediskových obciach pôsobnosť
patriaca okresným národným výborom
---|---|---
podľa| Predmet pôsobnosti
právneho predpisu| ustanovenia
1| 2| 3| 4| 5
1 | poľnohospodárstva| zák. SNR č. 78/1976 Zb.| § 3 ods. 1 písm. b) | zisťovanie pozemkov v obci, ktoré by sa mali vyhlásiť za súčasť poľnohospodárskeho pôdneho fondu, ich vyhlasovanie za súčasť tohto fondu a uskutočňovanie opatrení na ich využitie na poľnohospodársku výrobu
2| vyhl. č. 342/1951 Ú. v. I| § 1 ods. 3| vydávanie povolení na zriadenie včelích oplodňovacích staníc
3| vyhl. č. 342/1951 Ú. v. I| § 2 | povoľovanie výnimky chovať iné včelstvá v chránenom obvode oplodňovacej stanice
4| zák. č. 102/1963 Zb. vyhl. č. 103/1963 Zb. a| § 9 ods. 4
§ 9 ods. 1 a 2| schvaľovanie rybárskeho hospodára a jeho zástupcu pre rybársky revír a vydávanie preukazov rybárskemu hospodárovi a jeho zástupcovi a prijímanie hlásení od rybárskeho hospodára o závadách v rybárskom hospodárení
5| zák. č. 102/1963 Zb.
vyhl. č. 103/1963 Zb| § 18
§ 49 ods. 2
§ 50 ods. 2 a 3
§ 51ods. 3
§ 52| schvaľovanie rybárskej stráže, ktorá na ňom zloží Zb. sľub, vydávanie osvedčení o schválení rybárskej stráže a o vykonaní sľubu, vedenie zoznamov rybárskych stráží, vydávanie služobného odznaku rybárskej stráži, preberanie osvedčení a služobného odznaku od rybárskej stráže, ktorá prestala vykonávať ochrannú službu a prijímanie oznámenia organizácie o zániku tejto funkcie
6| hospodárenia s bytmi a nebytovými priestormi| zák. č. 41/1964 Zb.| § 57 ods. 1| dávanie súhlasu na výnimočné rozdelenie bytu na dva alebo viac samostatných bytov
7| zák. č. 41/1964 Zb.| § 57 ods. 2| dávanie súhlasu na užívanie bytu alebo jeho časti na iné účely ako na bývanie
8| zák. č. 41/1964 Zb.| § 67 ods. 3| rozhodovanie o tom, či určitý byt má povahu služobného bytu
9| smernice uverejnené v čiastke 42/1959 Ú.v. | časť I bod 2| rozhodovanie o pridelení nebytových miestností orgánom alebo organizáciám pôsobiacim v strediskovej obci, ak v jednotlivom prípade nepresahuje ich podlahová plocha 500 m2
10| dopravy| zák. č. 68/1979 Zb.
vyhl. č. 100/1975 Zb.| § 29 ods. 2 písm. a)
§ 33 ods. 1| udelenie povolenia na dopravu viacerých ako 6 osôb v ložnom priestore motorového vozidla určeného na nákladnú dopravu, ak doprava nemá presahovať obvod pôsobnosti okresného národného výboru, a ak nejde o dopravu nebezpečných vecí
11| zák. č. 68/1979 Zb.| § 29 ods. 2 písm. b)| udeľovanie povolenia na vykonávanie cestnej dopravy nemotorovými vozidlami
12| sociálneho zabezpečenia| zák. SNR č. 132/1975| § 8 písm. a) bod 8| rozhodovanie o podpore pri narodení dieťaťa dôchodkyni Zb alebo manželke, príp. inej rodinnej príslušníčke nepracujúceho dôchodcu
13| zák. SNR č. 132/1975 Zb.| § 8 písm. a) bod 9| rozhodovanie o príspevku na rekreáciu detí nepracujúceho dôchodcu
14| zák. SNR č. 132/1975 Zb.| § 8 písm. a) bod 10 | rozhodovanie o pohrebnom pri úmrtí nepracujúceho dôchodcu, príp. člena jeho rodiny
15| zák. SNR č. 132/1975 Zb.| § 8 písm. a) bod 11| rozhodovanie o pohrebnom pri úmrtí jednotlivo hospodáriaceho roľníka, spolupracujúceho člena jeho rodiny alebo rodinného príslušníka
16| zák. SNR č. 132/1975 Zb. vyhl. č. 134/1975 Zb.| § 15 písm. a) bod 3
§ 23 24 | rozhodovanie o poskytnutí vecnej pomoci a peňažných príspevkov v starostlivosti o rodinu a deti
17| zák. SNR č. 132/1975 Zb. vyhl. č. 134/1975 Zb.| § 15 písm. c
§ 18 ods. 3| vykonávanie určeného dohľadu nad deťmi
18| zák. SNR č. 132/1975 Zb. vyhl. č. 134/1975 Zb.| § 18 písm. a) bod 3
§ 18 ods. 1 a 2| rozhodovanie o uložení obmedzenia maloletému, ktoré zabráni škodlivým vplyvom na jeho výchovu
19| zák. SNR č. 132/1975 Zb. vyhl. č. 134/1975 Zb.| § 18 písm. b)
§ 14 ods. 1| plnenie úloh pri koordinácii činnosti orgánov pôsobiacich v starostlivosti o rodinu a deti
20| sociálneho zabezpečenia| zák. SNR č. 132/1975 Zb.| § 32| poskytovanie vecnej pomoci a peňažných príspevkov občanom, ktorí sa v dôsledku mimoriadnych udalostí ocitli v osobitne ťažkých pomeroch a nemôžu ich prekonať vlastným pričinením ani za pomoci svojej rodiny
21| zák. SNR č. 132/1975 Zb. vyhl. č. 134/1975 Zb.| § 33
§ 48 ods. 1 a 2
§ 49 ods. 1
§ 51 ods. 1 a 2| poskytovanie výchovnej zabezpečenia starostlivosti, poradenskej služby a podľa potreby aj vecnej pomoci a peňažných príspevkov občanom, ktorí žijú v mimoriadne ťažkých pomeroch, a preto potrebujú pomoc spoločnosti na prekonanie dôsledkov a návykov prameniacich z rozdielneho spôsobu života v minulosti
22| požiarnej ochrany| zák. č. 18/1958 Zb.| § 7| rozhodovanie o vylúčení z užívania vecí ohrozujúcich svojimi nedostatkami požiarnu bezpečnosť ľudí alebo majetku, a to v objektoch, v ktorých sú oprávnené vykonávať protipožiarne prehliadky.
1)
Pôsobnosť uvedená v položkách 6, 7 a 8 prílohy bola prenesená na mestské národné výbory zákonom Slovenskej národnej rady č. 159/1971 Zb., ktorým sa mení a dopĺňa zákon o národných výboroch a upravuje pôsobnosť národných výborov na niektorých úsekoch štátnej správy. |
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 54/1982 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 54/1982 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí o vydání pamětních stříbrných stokorun k 150. výročí zahájení dopravy na koněspřežné železnici České Budějovice - Linec
Vyhlášeno 11. 5. 1982, datum účinnosti 21. 6. 1982, částka 10/1982
* § 1 - (1) U příležitosti 150. výročí zahájení dopravy na koněspřežné železnici České Budějovice – Linec se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
* § 2 - (1) Na líci pamětní stříbrné stokoruny je uprostřed státní znak Československé socialistické republiky. Pod ním ve čtyřech řádcích je označení hodnoty „Kčs 100“ a název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Po stranách a dole při okraji mince jso
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 21. června 1982.
Aktuální znění od 21. 6. 1982
54
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 15. dubna 1982
o vydání pamětních stříbrných stokorun k 150. výročí zahájení dopravy na koněspřežné železnici České Budějovice – Linec
Federální ministerstvo financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a na základě § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
(1)
U příležitosti 150. výročí zahájení dopravy na koněspřežné železnici České Budějovice – Linec se vydávají pamětní stříbrné stokoruny.
(2)
Pamětní stříbrné stokoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hmotnost stokoruny je 9 g. Při ražbě je povolena odchylka nahoru i dolů v hmotnosti 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr stokoruny je 29 mm, její hrana je vroubkovaná.
§ 2
(1)
Na líci pamětní stříbrné stokoruny je uprostřed státní znak Československé socialistické republiky. Pod ním ve čtyřech řádcích je označení hodnoty „Kčs 100“ a název státu „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Po stranách a dole při okraji mince jsou stylizované lipové lístky.
(2)
Na rubu pamětní stříbrné stokoruny je osobní vůz tažený dvěma koňmi po kolejích koněspřežné železnice. Nad ním je v opisu text „KONĚSPŘEŽNÁ ŽELEZNICE“. Pod kolejemi je ve dvou řádcích text „ČESKÉ BUDĚJOVICE LINEC 1832 - 1982“. Autorem návrhu mince je akademický sochař Ladislav Kozák, jehož značka „LK“ je umístěna dole při okraji mince.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 21. června 1982.
Ministr:
Ing. Lér CSc. v. r.
61kB
60kB |
Vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky č. 55/1982 Sb. | Vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky č. 55/1982 Sb.
Vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky o agrochemickom skúšaní pôd
Vyhlášeno 11. 5. 1982, datum účinnosti 1. 6. 1982, částka 10/1982
* § 1 - Na obhospodarovanej poľnohospodárskej pôde patriacej do poľnohospodárskeho pôdneho fondu1) v užívaní socialistických organizácií hospodáriacich na pôde (ďalej len „poľnohospodárske organizácie“) sa vykonáva agrochemické skúšanie pôd s výnimkou obhospodarov
* § 2 - Na ornej pôde, viniciach, chmeľniciach a ovocných sadoch sa agrochemické skúšanie pôd vykonáva v trojročných obdobiach, na lúkach a pasienkoch v šesťročných obdobiach.
* § 3 - (1) Agrochemické skúšanie pôd sa vykonáva podľa trojročných plánov pre územie okresu.
* § 4 - (1) Odber pôdnych vzoriek zabezpečuje agrochemický podnik, ktorý taktiež zodpovedá za jeho kvalitu. Poľnohospodárske organizácie sú povinné poskytnúť na odber vzoriek bezodplatne potrebný počet pracovníkov a dopravné prostriedky.
* § 5 - Na agrochemické skúšanie pôd sa v kukuričnej a repárskej výrobnej oblasti odoberá jedna pôdna vzorka z plochy s priemernou výmerou 9,5 hektára, v zemiakárskej a horskej výrobnej oblasti z plochy s priemernou výmerou 6,5 hektára.
* § 6 - (1) Pri všetkých odobratých pôdnych vzorkách sa sleduje pôdna reakcia, potreba vápnenia, obsah prístupného fosforu, draslíka a dusíka. Obsah prístupného horčíka sa sleduje v celom rozsahu pri pôdnych vzorkách odobratých z viníc, chmeľníc a sadov a najmenej
* § 7 - (1) Výsledky agrochemického skúšania pôd sa podľa podkladov ústavu pravidelne štatisticky vyhodnocujú a musia obsahovať
* § 8 - Vykonávanie agrochemického skúšania pôd v poľnohospodárskych organizáciách riadených poľnohospodárskymi správami a využívanie ich výsledkov sledujú krajské a okresné poľnohospodárske správy, v iných organizáciách ich nadriadené orgány alebo organizácie.
* § 9 - Zrušuje sa pre územie Slovenskej socialistickej republiky vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva, lesného a vodného hospodárstva č. 47/1961 Zb. o komplexnom prieskume pôd v Československej socialistickej republike.
* § 10 - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1.júnom 1982.
Aktuální znění od 1. 6. 1982
55
VYHLÁŠKA
Ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky
z 26. februára 1982
o agrochemickom skúšaní pôd
Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky ustanovuje podľa § 39 zákona č. 61/1964 Zb. o rozvoji rastlinnej výroby po dohode s Ministerstvom školstva Slovenskej socialistickej republiky:
§ 1
Na obhospodarovanej poľnohospodárskej pôde patriacej do poľnohospodárskeho pôdneho fondu1) v užívaní socialistických organizácií hospodáriacich na pôde (ďalej len „poľnohospodárske organizácie“) sa vykonáva agrochemické skúšanie pôd s výnimkou obhospodarovanej poľnohospodárskej pôdy v užívaní bezpečnostných a iných ozbrojených, vojensky organizovaných zborov.2)
§ 2
Na ornej pôde, viniciach, chmeľniciach a ovocných sadoch sa agrochemické skúšanie pôd vykonáva v trojročných obdobiach, na lúkach a pasienkoch v šesťročných obdobiach.
§ 3
(1)
Agrochemické skúšanie pôd sa vykonáva podľa trojročných plánov pre územie okresu.
(2)
Návrh okresného trojročného plánu po prerokovaní s poľnohospodárskymi organizáciami zostavuje agrochemický podnik3) oprávnený na vykonávanie laboratórnej činnosti v určenej oblasti (ďalej len „agrochemický podnik“).
(3)
Okresný trojročný plán agrochemického skúšania pôd schvaľuje miestne príslušná okresná poľnohospodárska správa a Ústredný kontrolný a skúšobný ústav poľnohospodársky v Bratislave (ďalej len „ústav“).
(4)
Krajský plán zostavuje ústav podľa schválených okresných plánov a predkladá ho pre potreby plánovania krajskej poľnohospodárskej správe.
(5)
Súhrnný plán zostavuje ústav z krajských plánov a predkladá ho pre potreby plánovania Ministerstvu poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky.
(6)
Krajský plán a súhrnný plán sa neschvaľujú.
§ 4
(1)
Odber pôdnych vzoriek zabezpečuje agrochemický podnik, ktorý taktiež zodpovedá za jeho kvalitu. Poľnohospodárske organizácie sú povinné poskytnúť na odber vzoriek bezodplatne potrebný počet pracovníkov a dopravné prostriedky.
(2)
Úpravu pôdnych vzoriek a ich prepravu na laboratórne spracovanie zabezpečuje agrochemický podnik.
(3)
Ústav a agrochemický podnik analyzuje pôdne vzorky a vyhodnocuje ich výsledky. Agrochemické skúšanie pôd metodicky riadi ústav.
§ 5
Na agrochemické skúšanie pôd sa v kukuričnej a repárskej výrobnej oblasti odoberá jedna pôdna vzorka z plochy s priemernou výmerou 9,5 hektára, v zemiakárskej a horskej výrobnej oblasti z plochy s priemernou výmerou 6,5 hektára.
§ 6
(1)
Pri všetkých odobratých pôdnych vzorkách sa sleduje pôdna reakcia, potreba vápnenia, obsah prístupného fosforu, draslíka a dusíka. Obsah prístupného horčíka sa sleduje v celom rozsahu pri pôdnych vzorkách odobratých z viníc, chmeľníc a sadov a najmenej pri jednej tretine pôdnych vzoriek odobratých z ornej pôdy, lúk a pasienkov.
(2)
Obsah mangánu, molybdénu, zinku, medi a bóru ako stopových prvkov sa sleduje
a)
vo viniciach, v chmeľniciach, v intenzívne obhospodarovaných sadoch, na pravidelne zavlažovaných pozemkoch všetkého druhu a na pozemkoch, na ktorých sa pestuje zelenina,
b)
na genetických pôdnych typoch, na ktorých sa zistil veľmi malý obsah stopových prvkov,
c)
na pozemkoch, na ktorých sa vyskytuje fyziologické ochorenie poľnohospodárskych plodín alebo kultúr.
(3)
Obsah humusu a vývoj agrochemických vlastností pozemkov v závislosti od intenzity hnojenia a výnosov plodín sa sleduje každoročne na ôsmich až desiatich pozemkoch najrozšírenejších pôdnych typov v okrese, ktoré sa vybrali na tento účel; tieto pozemky slúžia tiež na overovanie nových, prípadne na zdokonaľovanie súčasných metód agrochemického skúšania pôd.
§ 7
(1)
Výsledky agrochemického skúšania pôd sa podľa podkladov ústavu pravidelne štatisticky vyhodnocujú a musia obsahovať
a)
úplnú tabeláciu všetkých analytických výsledkov,
b)
priemerné hodnoty agrochemických vlastností pôd pre jednotlivé pozemky a pre celú výmeru ornej pôdy, lúk, pasienkov, chmeľníc, viníc, intenzívne obhospodarovaných sadov a zeleninárskych plôch, ako aj pre celú výmeru poľnohospodárskej pôdy, na ktorej sa vykonalo agrochemické skúšanie pôd,
c)
prehľad agrochemických vlastností pôd podľa platného systému hodnotenia výrobných a ekologických podmienok usporiadaný podľa organizácií, okresov a krajov vrátane súhrnu pre celú Slovenskú socialistickú republiku,
d)
podiel pôd s rozdielnou pôdnou reakciou a s rozdielnou zásobou prijateľných živín,
e)
poradie pozemkov podľa priemerných hodnôt jednotlivých agrochemických vlastností pôd.
(2)
Rozbor stavu a vývoja agrochemických vlastností pôd spracúva agrochemický podnik a odovzdáva ho so štatistickým vyhodnotením výsledkov agrochemického skúšania pôd poľnohospodárskym organizáciám.
(3)
Ústav spracúva
a)
čiastkovú správu o výsledku agrochemického skúšania pôd po uplynutí druhého roka trojročného obdobia, pri lúkach a pasienkoch po uplynutí tretieho roka šesťročného obdobia,
b)
komplexnú správu po skončení trojročného obdobia, pri lúkach a pasienkoch po skončení šesťročného obdobia.
(4)
Čiastkovú a komplexnú správu predloží ústav Ministerstvu poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky, Federálnemu ministerstvu poľnohospodárstva a výživy, krajským a okresným poľnohospodárskym správam a agrochemickému podniku.
§ 8
Vykonávanie agrochemického skúšania pôd v poľnohospodárskych organizáciách riadených poľnohospodárskymi správami a využívanie ich výsledkov sledujú krajské a okresné poľnohospodárske správy, v iných organizáciách ich nadriadené orgány alebo organizácie.
§ 9
Zrušuje sa pre územie Slovenskej socialistickej republiky vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva, lesného a vodného hospodárstva č. 47/1961 Zb. o komplexnom prieskume pôd v Československej socialistickej republike.
§ 10
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1.júnom 1982.
Minister:
Janovic v.r.
1)
§ 1 ods. 2 zákona č. 53/1966 Zb. o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu v znení zákona č. 75/1976 Zb.; úplné znenie vyhlásené pod č. 124/1976 Zb.
2)
§ 61 ods. 2 zákona č. 59/1965 Zb. o výkone trestu odňatia slobody.
3)
§ 96 ods. 1 zákona č. 122/1975 Zb. o poľnohospodárskom družstevníctve. |
Nařízení vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 58/1982 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 58/1982 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky, ktorým sa zrušuje vládne nariadenie č. 53/1931 Zb. o ochrane zdravia a života robotníkov pri živnostenskom vykonávaní stavieb v znení vládneho nariadenia č. 97/1948 Zb. a vládne nariadenie č. 41/1938 Zb., ktorým sa vydávajú všeobecné predpisy na ochranu života a zdravia pomocných robotníkov
Vyhlášeno 26. 5. 1982, datum účinnosti 1. 7. 1982, částka 11/1982
* § 1 - Zrušuje sa
* § 2 - Toto nariadenie vlády nadobúda účinnosť 1. júlom 1982.
Aktuální znění od 1. 7. 1982
58
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej socialistickej republiky
zo 14. apríla 1982,
ktorým sa zrušuje vládne nariadenie č. 53/1931 Zb. o ochrane zdravia a života robotníkov pri živnostenskom vykonávaní stavieb v znení vládneho nariadenia č. 97/1948 Zb. a vládne nariadenie č. 41/1938 Zb., ktorým sa vydávajú všeobecné predpisy na ochranu života a zdravia pomocných robotníkov
Vláda Slovenskej socialistickej republiky nariaďuje podľa zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce, zákona č. 20/1966 Zb. o starostlivosti o zdravie ľudu a zákona č. 18/1958 Zb. o požiarnej ochrane v znení neskorších predpisov:
§ 1
Zrušuje sa
1.
vládne nariadenie č. 53/1931 Zb. o ochrane zdravia a života robotníkov pri živnostenskom vykonávaní stavieb v znení vládneho nariadenia č. 97/1948 Zb., ktorým sa menia a dopĺňajú predpisy o ochrane zdravia a života robotníkov pri živnostenskom vykonávaní stavieb,
2.
vládne nariadenie č. 41/1938 Zb., ktorým sa vydávajú všeobecné predpisy na ochranu života a zdravia pomocných robotníkov.
§ 2
Toto nariadenie vlády nadobúda účinnosť 1. júlom 1982.
Colotka v.r. |
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 59/1982 Sb. | Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce č. 59/1982 Sb.
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce, ktorou sa určujú základné požiadavky na zaistenie bezpečnosti práce a technických zariadení
Vyhlášeno 26. 5. 1982, datum účinnosti 1. 7. 1982, částka 11/1982
* PRVÁ ČASŤ - VŠEOBECNÉ USTANOVENIA (§ 1 — § 8)
* DRUHÁ ČASŤ - PRACOVNÉ A PREVÁDZKOVÉ OBJEKTY A PRIESTORY (§ 9 — § 32)
* TRETIA ČASŤ - STROJE A STROJOVÉ ZARIADENIA (§ 33 — § 53)
* ŠTVRTÁ ČASŤ - ÚPRAVA A SPRACOVANIE MATERIÁLOV (§ 54 — § 142)
* PIATA ČASŤ - ŤAŽBA A SÚSTREĎOVANIE DREVA (§ 143 — § 145)
* ŠIESTA ČASŤ - STAVEBNÉ A MONTÁŽNE PRÁCE (§ 146 — § 167)
* SIEDMA ČASŤ - TLAKOVÉ ZARIADENIA (§ 168 — § 174)
* ÔSMA ČASŤ - STLÁČANIE PLYNOV A CHLADENIE (§ 175 — § 178)
* DEVIATA ČASŤ - PLYNOVÉ ZARIADENIA (§ 179 — § 186)
* DESIATA ČASŤ - PRIEMYSELNÉ PECE (§ 187 — § 193)
* JEDENÁSTA ČASŤ - ELEKTRICKÉ ZARIADENIA (§ 194 — § 199)
* DVANÁSTA ČASŤ - NÁRADIE A PRACOVNÉ POMÔCKY (§ 200 — § 206)
* TRINÁSTA ČASŤ - ZDVÍHACIE ZARIADENIA; MANIPULÁCIA S MATERIÁLOM A SO ZVIERATAMI; SKLADOVANIE (§ 207 — § 236)
* ŠTRNÁSTA ČASŤ - NEBEZPEČNÉ LÁTKY A NEBEZPEČNÉ ŽIARENIE (§ 237 — § 240)
* PÄTNÁSTA ČASŤ - ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA (§ 241 — § 243)
* Príloha vyhlášky č. 59/1982 Zb
Aktuální znění od 1. 7. 1982
59
VYHLÁŠKA
Slovenského úradu bezpečnosti práce
z 15. apríla 1982,
ktorou sa určujú základné požiadavky na zaistenie bezpečnosti práce a technických zariadení
Slovenský úrad bezpečnosti práce ustanovuje podľa § 5 ods. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce po dohode so Slovenskou odborovou radou a príslušnými ústrednými orgánmi:
PRVÁ ČASŤ
VŠEOBECNÉ USTANOVENIA
Prvý oddiel
§ 1
Rozsah platnosti
(1)
Vyhláška ustanovuje základné požiadavky na zaistenie bezpečnosti práce a technických zariadení, ktoré sú organizácie podliehajúce dozoru orgánov štátneho odborného dozoru nad bezpečnosťou práce vo svojej výrobnej a nevýrobnej činnosti povinné zabezpečiť.
(2)
Vyhláška sa nevzťahuje na činnosti, pracoviská a technické zariadenia podliehajúce podľa osobitných predpisov dozoru orgánov štátnej banskej správy,1) na technické zariadenia podliehajúce podľa osobitných predpisov dozoru orgánov na úseku národnej obrany, dopravy a spojov a na vybrané objekty ministerstiev vnútra.2)
Druhý oddiel
§ 2
Bezpečnostnotechnické pojmy
Na účely tejto vyhlášky sa ustanovujú niektoré bezpečnostnotechnické pojmy, ktoré vyjadrujú charakteristiku predmetov, činností, opatrení alebo požiadaviek týkajúcich sa zaistenia bezpečnosti práce a technických zariadení. Bezpečnostnotechnické pojmy sú uvedené v prílohe tejto vyhlášky, ktorá je jej súčasťou.
Tretí oddiel
Všeobecné požiadavky bezpečnosti práce
§ 3
Technická dokumentácia pre výrobu, prepravu, montáž, prevádzku, údržbu a opravy strojov a technických zariadení a tiež technická dokumentácia technológií musí obsahovať požiadavky na zaistenie bezpečnosti práce. Neoddeliteľnou súčasťou technickej dokumentácie musia byť zásady vykonávania kontrol, skúšok a revízií.
§ 4
O strojoch, technických zariadeniach a technológiách sa musí viesť predpísaná prevádzková technická dokumentácia.
§ 5
Zmeny na strojoch, technických zariadeniach a technológiách sa musia vyznačiť v ich technickej dokumentácii.
§ 6
Stroje a technické zariadenia sa môžu uviesť do prevádzky len vtedy, ak zodpovedajú príslušným predpisom, a po vykonaní predpísaných kontrol, skúšok a revízií.
§ 7
Počas prevádzky strojov a zariadení sa musia vykonávať ich pravidelné predpísané kontroly, skúšky, revízie, údržba a opravy.
§ 8
(1)
Pracoviská, stroje a technické zariadenia s nebezpečenstvom ohrozenia osôb musia byť vybavené bezpečnostným označením, prípadne signalizačným zariadením (bezpečnostné farby, značky, tabuľky, svetelné a akustické signály). Bezpečnostné označenia a signály nenahrádzajú ochranné zariadenia a musia sa dať rozpoznať.
(2)
Výrobné a prevádzkové priestory, pri ktorých v dôsledku výskytu horľavín a iných médií je zvýšené nebezpečenstvo výbuchu a havárií, musia mať určené konkrétne opatrenia na likvidáciu následkov výbuchu alebo havárie.
DRUHÁ ČASŤ
PRACOVNÉ A PREVÁDZKOVÉ OBJEKTY A PRIESTORY
Prvý oddiel
Dokumentácia stavieb
§ 9
V dokumentáciách stavieb sa musí určiť spôsob zaistenia bezpečnosti pri práci pre výstavbu i budúcu prevádzku.
Druhý oddiel
Výrobné a prevádzkové budovy
§ 10
Výrobné a prevádzkové budovy sa musia udržiavať v stave, ktorý neohrozuje bezpečnosť osôb.
§ 11
Podlahy
(1)
Podlahy musia byť rovné a odolné proti poškodeniu.
(2)
V skladištných miestnostiach musia byť na dobre viditeľných miestach umiestnené tabuľky určujúce maximálne prípustné zaťaženie podlahy.
(3)
V miestnostiach, kde sa voľne skladujú sypké materiály, musí byť na obvodových stenách a na nosných pilieroch, prípadne na kontrolných tyčiach farebne označená skladovacia výška nad podlahou.
(4)
Podlahy v mokrých prevádzkach alebo vystavené poveternostným vplyvom musia byť vyhotovené tak, aby sa na nich nemohla hromadiť voda.
(5)
Podlahy v miestnostiach, kde sa manipuluje s nebezpečnými látkami, musia byť z nehorľavého materiálu, nepriepustné, z ľahko omývateľného materiálu a bez škár.
(6)
V miestach, kde horľavé pary, plyny alebo prach môžu so vzduchom vytvoriť výbušnú zmes, musia byť podlahy z neiskrivého materiálu.
§ 12
Steny a deliace priečky
(1)
Povrch stien v priestoroch, kde sa vyskytuje výbušný prach, musí byť hladký a musí mať omývateľnú povrchovú úpravu.
(2)
V prevádzkach, kde sa vyrábajú výbušné látky a kde sa môžu vyskytnúť výbušné plyny (pary, dym) alebo prach, musí byť aspoň jedna stena vyhotovená tak, aby bola ľahko vybúrateľná (výfuková), pričom ostatné steny musia byť odolné proti účinkom výbuchu.
(3)
Ak výfuková stena nesmeruje do voľného priestoru, musí sa pred ňou postaviť ochranný val alebo ochranná stena.
§ 13
Stropy a strechy
(1)
Nosné konštrukcie stropu musia byť chránené spoľahlivou izoláciou tam, kde sa vyskytujú nebezpečné látky, ktoré by mohli konštrukciu narušiť.
(2)
Strechy výrobných alebo skladištných priestorov, kde hrozí nebezpečenstvo výbuchu, musia byť konštruované tak, aby tlakovej vlne kládli čo najmenší odpor. Ak tejto požiadavke nemožno vyhovieť, musí byť aspoň strop konštruovaný tak, aby bezpečne odolal účinkom prípadného výbuchu; tlaková vlna musí byť nasmerovaná proti obvodovým ľahko vybúrateľným (výfukovým) stenám.
(3)
Stropné alebo strešné podhľady v prevádzkach, kde pri výrobe vzniká výbušný alebo horľavý prach, musia byť hladké, bez trhlín a musia sa dať ľahko čistiť.
(4)
Ku každému svetlíku sa musí z vnútornej i vonkajšej strany zaistiť bezpečný prístup.
§ 14
Otvory v podlahách, stropoch a v múroch
(1)
Všetky otvory alebo nebezpečné priehlbiny v podlahách musia byť zakryté alebo ohradené. Nosnosť poklopov musí zodpovedať nosnosti okolitej podlahy. Poklopy musia byť osadené tak, aby sa nedali samovoľne odsunúť alebo uvoľniť, a musia byť zapustené do rovnakej úrovne s okolitou podlahou.
(2)
Prielezné otvory nesmú mať nijaký rozmer menší
a)
ako 0,7 m v stropoch,
b)
ako 0,6 m pri málo používaných vstupných otvoroch do šácht alebo kanálov.
Uvedené rozmery vstupných otvorov sa nesmú zužovať rebríkmi alebo stúpačkami.
(3)
Všetky otvory v múroch musia byť zabezpečené proti pádu osôb, ak by tieto osoby mohli spadnúť do väčšej hĺbky ako 1,5 m.
§ 15
Brány budov
(1)
Brány sa musia dať vo všetkých polohách bezpečne a ľahko ovládať, musia byť umiestnené tak, aby otvorené krídla neohrozovali premávku na priľahlých komunikáciách a priestoroch a aby pri otvorení boli krídla zabezpečené proti samovoľnému zatvoreniu.
(2)
Otočná brána pre prechodovú premávku, pri ktorej sa krídla otvárajú nárazom alebo tlakom vozidiel, musí mať v obidvoch krídlach priezorové okienka a musí sa konštrukčne zabezpečiť zastavenie krídel v krajných polohách.
(3)
Vedenie zdvižných, sklopných a posuvných brán musí byť upravené tak, aby sa brána nemohla z vedenia uvoľniť. Sklopná brána vystavená vetru musí byť vybavená zaistením proti samovoľnému zatvoreniu. Zdvižná a sklopná brána musí mať zabezpečovací mechanizmus proti náhlemu spadnutiu. Sila potrebná na zadržanie brány nesmie závisieť od pružín.
(4)
Závažia vyvažujúce hmotnosť brány musia byť spoľahlivo vedené vo vymedzenej dráhe a dráha musí byť v mieste prístupnom pracovníkom zakrytá.
(5)
Ak je ovládacie zariadenie brány vyhotovené tak, že sa jeho vypojením alebo uvoľnením pohyb brány ihneď nepreruší, musí byť brána zabezpečená zaistením proti zovretiu.
(6)
Pri samočinne ovládaných bránach sa musia vykonať také opatrenia, aby nemohlo dôjsť k zrážkam dopravných prostriedkov. Ak je táto brána nepriehľadná a príchodová cesta k nej je iba pre jedno vozidlo, musí byť na obidvoch stranách cesty vybudovaná signalizácia.
(7)
Okraje sklopných a samočinne ovládaných krídlových brán musia byť opatrené bezpečnostnými značkami.
Tretí oddiel
Komunikácie vo výrobných a prevádzkových budovách
§ 16
Spoločné ustanovenia
(1)
Všetky komunikácie (pre chodcov i pre dopravu nákladov a pod.) sa musia budovať so zreteľom na výrobný proces, organizáciu vnútrozávodnej dopravy, včasnú a dostatočne rýchlu evakuáciu všetkých pracovníkov v prípade nebezpečenstva a na pohodlné a bezpečné prechádzanie medzi strojmi a zariadeniami. Komunikácie musia byť stále voľné a nesmú sa zužovať stavebnými konštrukciami, výrobným a prevádzkovým zariadením, materiálom, výrobkami a pod. a musia sa udržiavať a čistiť.
(2)
Komunikácie musia mať rovný povrch, ktorý nesmie byť šmykľavý.
(3)
Komunikácie musia byť v jednej úrovni. Vo výnimočných prípadoch možno spojiť komunikácie s rozličnou výškovou úrovňou rampami alebo schodmi najmenej s troma stupňami. Pri spoločných komunikáciách pre koľajové a nekoľajové vozidlá, prípadne pre chodcov, musia byť koľajnice zapustené do úrovne povrchu komunikácie. Komunikácie vyhotovené ako mosty, lávky, galérie a ochodze musia mať po celej ploche pevnú, rovnú a takým spôsobom upravenú podlahu, aby nemohli prepadávať predmety.
(4)
Šachty alebo iné nebezpečné otvory povrchu komunikácií musia byť zakryté poklopmi alebo mrežami, ktorých šírka otvoru nepresiahne 30 mm a ktorých nosnosť musí zodpovedať ich prevádzkovému zaťaženiu. Poklopy a mreže musia byť zabezpečené proti samovoľnému uvoľneniu.
(5)
Ak sú komunikácie prerušené kývavými dverami, musí dverové krídlo umožňovať výhľad. Celosklenné dverové krídla s čírym sklom bez rámov sa nesmú vo výrobných priestoroch používať. Celosklenné krídla v ráme musia byť viditeľne označené.
(6)
Ak nad komunikáciami alebo pracoviskami vedú iné komunikácie alebo visuté dráhy, musia sa zabezpečiť tak, aby osoby neohrozoval padajúci materiál alebo dopravované predmety.
(7)
Všetky komunikácie musia byť od ostatných plôch s rovnakou úrovňou farebne odlíšené ohraničujúcimi pásmi alebo inou farbou povrchu.
(8)
Komunikácie pre chodcov musia byť technicky riešené so zreteľom na počet osôb, ktoré ich budú používať; musia byť však najmenej 1,2 m široké.
§ 17
Hlavné a vedľajšie schodištia
(1)
Všetky hlavné schodištia musia mať priame ramená. Vedľajšie schodištia môžu mať kombinované ramená.
(2)
Najmenšia šírka schodišťových ramien musí byť 1,1 m. Voľné strany schodov a odpočívadiel musia byť vybavené zábradlím. Každé schodišťové rameno musí mať záchytnú držadlo aspoň na jednej strane.
(3)
Šírka medziposchodového a poschodového odpočívadla sa musí rovnať najmenej priechodnej šírke priľahlých ramien.
(4)
V jednom schodišťovom ramene nesmú byť menej ako tri stupne. Prvý (nástupný) a posledný (výstupný) stupeň v každom ramene sa musí dať rozoznať od okolitej podlahy.
(5)
Povrch stupňov musí mať protišmykovú úpravu. Priečny spád (klopenie v smere zostupu) schodišťových stupňov je zakázaný.
(6)
Schodišťové rameno sa nesmie začínať priamo za dverami. Medzi ramenom a dverami musí byť plošina, ktorej dĺžka musí byť najmenej 0,75 m zväčšená o šírku schodišťového stupňa.
§ 18
Pomocné schodištia a rebríkové schody
(1)
Pomocné schodištia, ktoré iba občas používa malý počet osôb (napr. na výstup na obsluhovaciu plošinu alebo do kabíny žeriavovej dráhy), môžu byť výnimočne aj zakrivené.
(2)
Priechodná šírka ramien pomocných schodíšť musí byť najmenej 0,55 m.
(3)
Stúpadlá rebríkových schodov musia mať protisklzovú úpravu a ich najmenšia pôdorysná šírka musí byť 0,15 m.
(4)
Otvory v plochách stupňov a odpočívadiel z perforovaného materiálu nesmú mať nijaký rozmer väčší ako 30 mm.
§ 19
Pevné rebríky
(1)
Pevné rebríky musia byť zhotovené z takého materiálu a ukotvené tak, aby nemohlo dôjsť k ich deformáciám ani výkyvom.
(2)
Rebrík musí mať jednotnú vzdialenosť priečok, najviac 0,33 m.
(3)
Medzi rebríkom a akoukoľvek konštrukciou na strane výstupu sa musí ponechať voľný priestor najmenej 0,7 m.
(4)
Medzi priečkami a stenou alebo inou konštrukciou na strane odvrátenej od výstupu sa musí ponechať voľný priestor najmenej 0,18 m.
Štvrtý oddiel
Komunikácie medzi výrobnými a prevádzkovými budovami
§ 20
Komunikácie pre vozidlá
(1)
Šírka, nosnosť a pevnosť komunikácií musí zodpovedať používaným dopravným prostriedkom a intenzite dopravy.
(2)
Najmenšia šírka priamej jednosmernej komunikácie pri použití motorových dopravných prostriedkov sa musí rovnať šírke dopravného prostriedku, prípadne najširšieho nákladu, ku ktorej sa pripočíta ešte 1,2 m.
(3)
Najmenšia šírka obojstrannej priamej komunikácie pri použití motorových dopravných prostriedkov sa musí rovnať dvojnásobnej šírke dopravného prostriedku, prípadne najširšieho nákladu, ku ktorej sa pripočíta vcelku 1,6 m.
(4)
Najmenšia svetlá výška nad komunikáciami pre vozidlá sa riadi
a)
výškou stanovišťa vodiča nad úrovňou komunikácie zväčšenou o 2,1 m, ak je náklad nižší ako stojací vodič,
b)
výškou stanovišťa vodiča nad úrovňou komunikácie zväčšenou o výšku nákladu s pripočítaním 0,3 m, ak je náklad vyšší ako stojací vodič,
vždy však aspoň 2,4 m nad úrovňou komunikácie, a ak sa používa aj na automobilovú premávku, aspoň 3,6 m nad touto úrovňou; tieto výšky sa nesmú znižovať konštrukciami, potrubiami alebo inými prekážkami.
(5)
Povrch komunikácií musí byť tvrdý, s príslušným spádom na odvádzanie zrážkových vôd. Všetky komunikácie musia byť označené predpísanými dopravnými značkami. V miestach, kde sa pri jednosmernej komunikácii predpokladá státie vozidiel na nakladanie a vykladanie, musí byť komunikácia v dostatočnej dĺžke primerane rozšírená. Pre chodcov treba vybudovať chodníky.
(6)
Nadchody musia byť vybudované tak, aby osoby nachádzajúce sa pod nimi neboli ohrozené ich prevádzkou, a musia byť označené bezpečnostnou značkou s vyznačením najvyššieho zaťaženia.
§ 21
Priechody
(1)
Ak priechod súčasne používajú vozidlá i chodci, musia sa v ňom vybudovať vyvýšené chodníky, prípadne sa musí priestor pre chodcov oddeliť zábradlím. Ak do priechodu budovy ústia východy alebo priechody, musí mať chodník zábradlie označené bezpečnostným označením. V priechode pre vozidlá sa zakazuje budovať priečnu komunikáciu.
(2)
Dvere do priechodu musia byť osadené tak, aby pri otvorení nezúžili šírku chodníka.
§ 22
Podchody a priechody
(1)
Podchody a priechody musia mať výšku najmenej 2,1 m a šírku najmenej 1,1 m; táto šírka nesmie byť zmenšovaná otvorenými krídlami dverí, konštrukciami a pod. Podchody a priechody musia byť viditeľne označené bezpečnostným označením a dostatočne osvetlené.
(2)
Pod vystupujúcimi konštrukčnými prvkami, najmä však pod zaveseným potrubím, káblovými lávkami, svietidlami atď. musí byť vo všetkých priestoroch, kde sa zdržiavajú alebo prechádzajú osoby, dodržaná výška určená pre podchody.
§ 23
Lávky pre chodcov
Lávky pre chodcov musia byť technicky riešené tak, aby zodpovedali počtu osôb, ktoré budú po nich prechádzať. Povrch lávok nesmie byť šmykľavý.
§ 24
Nakladacie a vykladacie rampy
(1)
Šírka rámp musí umožňovať bezpečný pohyb osôb a manipuláciu.
(2)
Voľné okraje nakladacích a vykladacích rámp vrátane schodišťa musia mať bezpečnostné označenie.
(3)
Rampy, ktoré slúžia ako komunikácie pre chodcov, musia mať z voľnej strany snímateľné zábradlie.
Piaty oddiel
§ 25
Pracoviská
(1)
Pri jednotlivých strojoch a zariadeniach musí byť dostatočný pracovný a manipulačný priestor umožňujúci bezpečne vykonávať všetky obvyklé pracovné operácie vrátane nastavovania, údržby, prísunu materiálu a odkladania obrobkov alebo výrobkov.
(2)
Revízne a kontrolné lávky, plošiny a galérie okolo zariadení musia byť aspoň 0,5 m široké.
(3)
Ak sú podlahy obslužných plošín a lávok nad pracoviskami, kde sa zdržiavajú osoby, zhotovené z perforovaného materiálu, otvory nesmú mať nijaký rozmer väčší ako 30 mm.
(4)
Nezakryté nádrže kvapalín bez trvalej obsluhy okrem nádrží na vodných tokoch musia mať vhodnú ohradu proti pádu osôb. Ak tieto nádrže obsahujú kvapaliny, ktoré môžu byť zdrojom nebezpečenstva pre osoby, musia byť oplotené najmenej do výšky 1,8 m a na prístupných miestach musia mať bezpečnostné označenie.
(5)
Komíny budov sa musia vymetať z miest, na ktorých je zaistený bezpečný výkon práce.
(6)
Vstupovať do komínov a ich čistiacich otvorov, do kúrenísk a pracovať v nich môžu pracovníci len za dozoru ďalšieho pracovníka, ktorý sa vždy musí zdržiavať mimo ohrozeného priestoru.
Šiesty oddiel
§ 26
Zábradlia
(1)
Zábradlia musia byť zriadené
a)
pri komunikáciách s nerovnakou úrovňou (§ 16 ods. 3), ak je rozdiel úrovni väčší ako 0,5 m,
b)
na voľných okrajoch lávok a galérií, okolo nezakrytých otvorov, na schodištiach a vyrovnávacích rampách.
Zábradlie nie je potrebné, ak je bezpečnosť osôb spoľahlivo zaistená iným spôsobom (napríklad parapetmi, múrom, inou konštrukciou).
(2)
Ak hrozí nebezpečenstvo zošmyknutia osôb, prípadne nebezpečenstvo pádu predmetu, musí mať zábradlie pri podlahe ochrannú lištu s najmenšou výškou 0,1 m.
Siedmy oddiel
§ 27
Priemyselné rozvody a vedenia
(1)
Potrubia musia byť chránené proti mechanickým vplyvom, korózii a iným chemickým vplyvom. Ak potrubia na nebezpečné látky ústia do voľného priestoru, musia mať zdvojené uzatváracie zariadenie.
(2)
Potrubia musia byť označené bezpečnostným označením podľa druhu dopravovaných látok.
(3)
Vyústenie poistných ventilov musí byť vyvedené do priestoru, kde nemôžu byť osoby ohrozené.
(4)
Kolektory musia mať na obidvoch koncoch a v trase po každých 100 m výstupné otvory. Všetky vedenia, izolácie a podperné konštrukcie v kolektoroch musia byť nehorľavé.
(5)
Potrubia, ktorými sa rozvádzajú nebezpečné látky, musia byť pod komunikáciami a pri prechode dutými podzemnými priestormi uložené v ochranných rúrkach.
(6)
Ak je potrubie vedené v prieleznom alebo priechodnom kanáli a v kolektoroch, musia sa tieto priestory vetrať a musí sa zabezpečiť dostatok miesta na prácu v nich.
(7)
Na vykonávanie prác spojených so zásahom do potrubia, ktorým sa rozvádzajú nebezpečné látky, musí sa vypracovať špeciálny technologický postup.
Ôsmy oddiel
Pracovné prostredie
§ 28
Spoločné ustanovenia
(1)
Pracovné priestory vnútri budov musia byť osvetlené tak, aby prostredie zodpovedalo druhu a bezpečnosti vykonávanej práce.
(2)
Komunikácie, pracoviská a nebezpečné miesta musia byť po zotmení alebo za zníženej viditeľnosti osvetlené z umelých zdrojov.
§ 29
Osvetlenie
(1)
Všetky zariadenia umelého osvetlenia musia byť bezpečne prístupné a musia sa dať ľahko čistiť.
(2)
Pri dennom osvetlení musí byť zabezpečená možnosť riadnej a bezpečnej údržby všetkých osvetľovacích otvorov (okná, svetlíky).
(3)
Núdzové osvetlenie z iného zdroja ako je zdroj používaného umelého osvetlenia musí byť vybudované
a)
v priestoroch bez denného osvetlenia, v ktorých môže nastať výbuch, požiar, otrava a pod.,
b)
v priechodových priestoroch, v požiarnych prielezoch, na chodbách a schodištiach určených na núdzový východ osôb.
(4)
Náhradné osvetlenie sa buduje v prevádzkach a v prevádzkových budovách, v ktorých môže pri poruche hlavného osvetlenia nastať nebezpečenstvo požiaru, výbuchu alebo v ktorých môžu byť osoby ohrozené.
§ 30
Vetranie
(1)
V miestach s nebezpečenstvom výbuchu alebo požiaru musia byť všetky vzduchotechnické zariadenia zhotovené z nehorľavých látok a v neiskrivej úprave a trvale udržiavané v prevádzkyschopnom stave.
(2)
Do spoločného odsávacieho potrubia sa nesmú odvádzať škodliviny, ktoré môžu po zmiešaní tvoriť nebezpečnú zmes, prípadne vzájomnou reakciou narúšať vetracie zariadenie.
(3)
Potrubie na odvod vzduchu znehodnoteného škodlivinami musí byť tesné a pre prípad kondenzácie spádované a odvodniteľné.
(4)
Havarijné vetranie musí byť zabezpečené na pracoviskách, kde v prípade havárie alebo poruchy technického zariadenia hrozí nebezpečenstvo úniku látok ohrozujúcich bezpečnosť osôb. Pri ručnom spúšťaní musí byť najmenej jeden ovládač umiestnený mimo ohrozeného priestoru a jeho umiestnenie musí byť označené.
§ 31
Vykurovanie
(1)
Systém vykurovania a druh vykurovacieho zariadenia nesmie byť zdrojom nebezpečenstva úrazu, výbuchu alebo požiaru.
(2)
Vykurovacie zariadenie sa musí dať ľahko, prípadne samočinne regulovať.
§ 32
Odstraňovanie odpadových látok
(1)
Odpadové látky sa musia z miesta vzniku odstraňovať, a to podľa ich povahy tak, aby sa zabránilo nepriaznivému vplyvu na bezpečnosť pri práci.
(2)
Ak sú odpadové látky nebezpečné, musia sa urobiť potrebné opatrenia na zaistenie bezpečnosti pri práci v mieste ich vzniku, hromadenia a odvádzania.
(3)
Kvapalné látky vznikajú pri výrobe, spracovaní alebo skladovaní sa musia so zreteľom na svoje chemické alebo fyzikálne vlastnosti zachytávať do nepriepustných zberných nádrží a pod.
(4)
Pri pneumatickom a hydraulickom odvádzaní odpadových látok musia byť príslušné potrubia tesné a odolné proti pôsobeniu dopravovaných látok, prístupné, musia mať kontrolné a čistiace uzávery, a ak je nebezpečenstvo výbuchu, aj explózne uzávery.
TRETIA ČASŤ
STROJE A STROJOVÉ ZARIADENIA
Prvý oddiel
Spoločné ustanovenia
§ 33
Stroje musia byť konštruované a vyrobené tak, aby boli dostatočne stabilné, aby bezpečne zniesli predpokladané zaťaženie a namáhanie v predpokladaných prevádzkových podmienkach a aby nikoho neohrozovali vibráciami, hlukom, uvoľnením, pádom, sklopením, zošmyknutím a pod., ani pri poruche alebo pri prerušení dodávky energie.
§ 34
(1)
K zbiehajúcim sa, strihajúcim, tlačným alebo iným nebezpečným miestam strojov, ktoré by ohrozovali pracovníkov, ak by zostali voľne prístupné, sa musí zamedziť prístup alebo použiť ochranné zariadenie.
(2)
Pri osvetlení strojov, ktorých časti sa otáčajú, sa musí zabrániť stroboskopickému javu.
(3)
Automatické a programovo riadené stroje musia mať zariadenie na informáciu o prebiehajúcej pracovnej fáze.
§ 35
(1)
Stroje alebo ich časti, ktoré sa pohybujú aj po odpojení hnacej sily, ak by mohli byť zdrojom úrazu, musia mať účinnú brzdu.
(2)
Stroje s rotujúcimi nástrojmi musia byť zabezpečené proti samovoľnému uvoľneniu nástrojov.
(3)
Stroje alebo ich časti musia byť pri ručnej výmene nástrojov zastavené, ak stroj alebo jeho upínacie zariadenie nie je konštruované na bezpečnú ručnú výmenu počas pohybu.
§ 36
(1)
Stroje musia byť konštruované a vyrobené tak, aby sa dali ľahko čistiť a aby pri údržbe umožňovali bezpečnú demontáž a montáž.
(2)
Rozvody strojov musia byť farebne označené podľa druhu použitého média.
§ 37
(1)
Stroje alebo ich časti musia byť zabezpečené proti prekročeniu alebo poklesu hodnôt, pre ktoré sú konštruované, ak by prekročenie alebo pokles hodnôt mali za následok ohrozenie bezpečnosti osôb.
(2)
Časti strojov alebo materiál spracúvaný na stroji, ak sú v blízkosti pracovníkov a svojím pohybom, akumulovanou energiou, polohou, elektrickým stavom, teplotou, tvarom alebo inak ohrozujú bezpečnosť pri práci, musia mať vhodné ochranné zariadenie. Ak takéto technické riešenie nie je možné, musia byť nebezpečné časti a miesta trvale a výrazne označené a v návode na obsluhu sa musí na túto skutočnosť výslovne upozorniť.
(3)
Časti strojov, ktoré vyžadujú častý a priamy zásah pracovníkov (ovládače, maznice, nastavovacie elementy a pod.), musia byť ľahko a bezpečne prístupné. Časti strojov, ku ktorým je prístup nevyhnutný a ktoré za prevádzky vo zvýšenej miere ohrozujú bezpečnosť pracovníkov, musia sa chrániť zariadením, ktoré umožňuje prístup k nim, len ak sa na nich nepracuje.
(4)
Pohybujúce sa časti strojov, ktoré z technologického dôvodu nemožno úplne zakryť, musia mať zakrytú čo najväčšiu časť svojho povrchu a ponechanú iba nevyhnutne potrebnú medzeru na prísun spracúvaného materiálu.
(5)
Nevyvážené časti strojov musia byť zaistené proti nežiadúcemu pohybu.
§ 38
(1)
Zásobníky, silá, drviče, miešačky, nádrže, šachty, násypky a pod., kde je nebezpečenstvo pádu pracovníkov, musia byť zakryté alebo ohradené.
(2)
Mazacie oleje, chladiace a mazacie kvapaliny odkvapkávajúce alebo odstrekujúce od strojov sa musia zachytávať. Mazacie miesta musia byť výrazne označené.
(3)
Stroje musia byť konštruované alebo iným opatrením zaistené tak, aby sa zabránilo usadzovaniu preliatych horľavých kvapalín vo vybraniach a priehlbinách.
§ 39
(1)
Ak je pri práci nebezpečenstvo úletu častíc, materiálov, nástrojov alebo odstrekúvania kvapalín, musia mať stroje ochranné zariadenie.
(2)
Ak stroj pracuje s nebezpečnými látkami, prípadne ak takéto látky vznikajú pri jeho prevádzke, treba zabezpečiť, aby sa na pracovisku neprekročila najvyššia prípustná koncentrácia týchto látok.
§ 40
(1)
Stroje a ich jednotlivé časti musia byť konštruované a vyrobené tak, aby umožňovali ich bezpečné nakladanie, premiestňovanie a nastavovanie pri výrobe, prevádzke, montáži a údržbe.
(2)
Pri všetkých častiach strojov, ktoré sa dopravujú v rozloženom stave, musí sa v dokumentácii a priamo na jednotlivých častiach alebo na obaloch udať ich hmotnosť.
§ 41
Pri používaní strojov a technických zariadení v blízkosti elektrického vedenia musia byť splnené najmä tieto požiadavky:
a)
samochodné stroje a zariadenia, ktorých vonkajší rozmer sa pri práci alebo pri preprave nemení, môžu sa používať pri práci (podjazde) pod elektrickým vedením a v jeho blízkosti, len ak budú dodržané predpísané bezpečné vzdialenosti stroja alebo zariadenia a pracovníka od elektrického vedenia;
b)
žeriavy a iné podobné zariadenia (bagre, nakladače, hydraulické ruky a pod.) musia byť umiestnené tak, aby v akejkoľvek polohe všetky ich časti boli mimo ochranného pásma elektrického vedenia, ak nie je bezpečnosť práce zaistená iným spôsobom (vypnutie vedenia, signalizácia pracovníkom a pod.).
Druhý oddiel
Spúšťanie a zastavovanie strojov
§ 42
(1)
Zariadenia strojov určené na ich uvedenie do chodu a vypnutie (ovládače) sa musia dať ovládať z miesta obsluhy strojov tak, aby ich funkcia bola spoľahlivá a nepripúšťala samovoľné, prípadne náhodné spustenie stroja do chodu. Hlavné vypínače sa musia dať ľahko dosiahnuť zo stanovišťa obsluhy a musia byť označené bezpečnostnými značkami.
(2)
Stroje, ktoré obsluhuje viacej osôb, musia mať zariadenie na vypnutie stroja alebo jeho jednotlivej časti na každom mieste obsluhy, zariadenie na súčasné blokovanie ostatných spúšťacích ovládačov a vopred určené signály na spustenie a zastavenie stroja.
(3)
Ak nemožno zrakom obsiahnuť celý stroj, prípadne linku riadiaceho stanovišťa obsluhy, musí sa inštalované účinné signalizačné zariadenie uvádzať do činnosti pred spúšťaním.
§ 43
(1)
Stroje poháňané vlastnými, so strojom spojenými motormi (energetickými jednotkami), musia mať hlavný ovládač (uzáver alebo vypínač), ktorým sa stroje odpoja od všetkých zdrojov energie pri prerušení práce, čistení, opravách, haváriách a pod.
(2)
Stroje poháňané dvoma alebo viacerými motormi so samostatnými spúšťacími ovládačmi musia mať jeden alebo niekoľko zastavovacích ovládačov, ktorými možno zastaviť celý stroj alebo jeho časti, ktoré by mohli ohroziť osoby alebo spôsobiť havarijnú situáciu.
Tretí oddiel
Samochodné stroje a traktory
§ 44
(1)
Pri použití samochodných strojov na zemné, poľnohospodárske alebo lesné práce sa musí pred začatím týchto prác určiť ich technologický postup zaisťujúci bezpečnosť práce so zreteľom na sklon terénu.
(2)
Samochodné stroje určené na plošné rozhadzovanie materiálov, ktoré svojím charakterom môžu ohroziť obsluhujúceho pracovníka, musia mať ochranné zariadenie proti jeho zasiahnutiu rozhadzovaným materiálom.
§ 45
Kabíny samochodných strojov musia spĺňať najmä tieto požiadavky:
a)
umožňovať dobrú viditeľnosť na pracovné časti stroja, na komunikáciu, na boky i na zadnú časť stroja na prípadný záves alebo náves;
b)
dvere kabín sa musia dať zaistiť v zavretej i otvorenej polohe, uzamykať a ľahko ovládať; okná musia byť vybavené bezpečnostným sklom.
Štvrtý oddiel
§ 46
Ochranné zariadenia pri strojoch
(1)
Ochranné zariadenia musia zabrániť prístupu osôb do nebezpečného priestoru.
(2)
Ochrannými zariadeniami sú najmä
a)
ochranné kryty (pevné a pohyblivé),
b)
zariadenia vymedzujúce polohu tela,
c)
bezdotykové ochranné zariadenia,
d)
blokovacie a poistné zariadenia.
(3)
Ochranné zariadenia nesmú znemožňovať mazanie, prehliadky, nastavovanie alebo opravy strojov.
(4)
Ochranné zariadenia musia plniť svoje ochranné funkcie aj pri poruche dodávky energie.
(5)
Ochranné zariadenia musia byť stále v prevádzkyschopnom stave.
(6)
Ochranné kryty s otvormi musia mať veľkosť otvorov volenú so zreteľom na ochrannú vzdialenosť od zdroja ohrozenia.
Piaty oddiel
§ 47
Preprava, opravy a údržba strojov
(1)
Pri preprave, opravách a údržbe musia byť stroje zabezpečené proti nežiadúcemu uvedeniu do chodu, prípadne proti samovoľnému pohybu. Ak sa má oprava vykonať na stroji, ktorého niektorá časť je pohyblivá aj bez hnacej energie, musí byť taká časť bezpečne zaistená. Stroje s podvozkom alebo prenosné stroje môžu sa premiestňovať, len ak sa s nástrojom nepracuje.
(2)
Stroje sa môžu čistiť za chodu, iba ak je zabránený styk pracovníka s pohybujúcimi sa časťami strojov. Mazanie pohybujúcich sa častí strojov za chodu je dovolené iba vtedy, ak je mazacie zariadenie na stroji vyvedené na bezpečné miesto.
Šiesty oddiel
Pracovné stanovištia a zariadenia
§ 48
Spoločné ustanovenia
(1)
Pracovné stanovištia musia byť vyhotovené tak, aby zodpovedali ergonomickým požiadavkám (prehľadné, bezpečné, pohodlné, usporiadanie a pod.).
(2)
Kde to vyžadujú podmienky pracovného procesu, musia byť pracovné stanovištia obsluhy stroja chránené pred nepriaznivými vplyvmi.
(3)
K pracovným stanovištiam umiestneným vyššie ako 0,5 m nad úrovňou podlahy alebo terénu musí byť zaistený bezpečný prístup.
§ 49
Pracovné sedadlá
(1)
Pracovné sedadlá musia byť vyhotovené tak, aby
a)
zabezpečovali stabilitu a pohodlné sedenie osôb pri práci,
b)
umožňovali bezpečný pracovný úkon,
c)
umožňovali vhodné pracovné pohyby trupu a končatín,
d)
pri dopravných prostriedkoch a samochodných strojoch čo najviac obmedzovali prenášanie ich otrasov.
(2)
Pracovné sedadlo musí byť vybavené chrbtovým operadlom a jeho sediaca plocha musí byť nastaviteľná.
§ 50
Pracovný stôl
Plocha pracovného stola a jej výška nad podlahou musí byť prispôsobená druhu vykonávanej práce, veľkosti predmetov, s ktorými sa manipuluje, pracovnej polohe a potrebám zrakovej kontroly.
Siedmy oddiel
Oznamovače a ovládače
§ 51
Spoločné ustanovenia
Oznamovače a ovládače musia byť na paneloch zoskúpené podľa týchto hľadísk:
a)
funkčná súvislosť,
b)
poradie čítania oznamovačov a sled použitia ovládačov,
c)
početnosť čítania oznamovačov a manipulácia ovládačov,
d)
typ alebo vonkajší tvar oznamovačov a konštrukčná príbuznosť ovládačov,
e)
význam a dôležitosť oznamovacej informácie a funkcia ovládačov,
f)
umiestnenie a funkcia ovládaných zariadení a im zodpovedajúcich oznamovačov.
§ 52
Oznamovače
(1)
Oznamovače musia byť konštrukčne upravené, usporiadané a umiestnené tak, aby umožňovali bezpečnú orientáciu, presné a zrozumiteľné odovzdanie informácií.
(2)
Varovné oznamovače musia byť vyhotovené tak, aby rýchlo jednoznačne a dôrazne informovali o hroziacom nebezpečenstve.
(3)
Oznamovače havarijných situácií musia byť usporiadané a umiestnené tak, aby sa ich signály výrazne odlišovali od svojho okolia a od varovných signálov.
(4)
Signály oznamovačov musia výrazne kontrastovať s okolím.
§ 53
Ovládače
(1)
Ovládače musia mať tvary zodpovedajúce ich funkcii a manipulácii s nimi.
(2)
Konštrukcia, umiestnenie a usporiadanie ovládačov musí umožňovať ich hladké a bezpečné dosiahnutie a použitie; pri každom musí byť jasne vyznačená jeho funkcia. Ovládač ani jeho časť nesmie v akejkoľvek polohe zakrývať oznamovač a nesmie sťažovať manipuláciu so susedným ovládačom. Ovládače musia byť zabezpečené proti samovoľnému vychýleniu a zapnutiu (napr. pri otrasoch) a nesmú dovoľovať súčasne zapnutie nežiadúcich funkcií.
(3)
Ovládače určené na použitie v havarijných situáciách musia mať výrazný vzhľad a musia sa dať ľahko a rýchlo dosiahnuť z miesta obsluhy.
ŠTVRTÁ ČASŤ
ÚPRAVA A SPRACOVANIE MATERIÁLOV
Prvý oddiel
Obrábanie kovov
§ 54
Spoločné ustanovenia
(1)
Rotujúce upínacie zariadenia a nástroje použité pri strojoch na trieskové obrábanie kovov musia byť vyhotovené tak, aby sa pri brzdení alebo opačnom smere otáčania samovoľne neuvoľnili.
(2)
Pneumatické, hydraulické alebo elektromagnetické upínacie zariadenia musia mať ochranné zariadenie, ktoré znemožní, aby sa pri prerušení dodávky energie ohrozila bezpečnosť práce alebo aby vznikla prevádzková nehoda.
(3)
Ručné ovládacie časti – ak ich netvoria hladké plné ovládacie ručné kolesá bez rúčky – musia mať samočinné vypínanie, ktoré zamedzí ich nútenému otáčaniu pri strojovom pohone.
(4)
Upínanie a snímanie prípravkov, prístrojov, nástrojov a obrobkov, ktoré pre svoju hmotnosť, tvar alebo rozmery neumožňujú bezpečnú ručnú manipuláciu a ich nastavenie v stroji, sa musí zabezpečiť použitím vhodného zariadenia na manipuláciu alebo pomocou ďalšej osoby.
(5)
Vzduchové pištole používané na čistenie strojov a obrobkov a upínacích prípravkov musia mať ochranné zariadenie, ktoré zabráni úrazu pracovníka úletom častíc.
(6)
Vstupovať na upínaciu plochu stola, dosky alebo do iného nebezpečného priestoru pri obrábaní veľkých obrobkov s cieľom merať, kontrolovať alebo vykonať iné podobné úkony sa smie iba vtedy, ak sa tieto časti strojov nepoužívajú.
(7)
Pri kontrole akosti povrchu, pri upínaní a snímaní obrobkov a pri meraní, ak sa tieto činnosti nevykonávajú automaticky, musí sa zastaviť vreteno (šmýkadlo) a nástroj odsunúť do bezpečnej vzdialenosti.
(8)
Ak obrábací stroj nemá ochranné zariadenie proti odletujúcim trieskam alebo ak sa nedá toto zariadenie používať, musia sa pri práci používať osobné ochranné pracovné prostriedky.
(9)
Pri odstraňovaní triesok z obrábacieho stroja za prevádzky a pri upratovaní sa musia používať predpísané pracovné pomôcky; triesky sa môžu zo zberných vaní za chodu obrábacích strojov odstraňovať iba pri strojoch, ktoré sú na tento účel prispôsobené.
§ 55
Sústruhy
(1)
Tyčový materiál vyčnievajúci pri obrábaní z vretenníka mimo stroja musí byť po celej dĺžke zakrytý pevným ochranným krytom.
(2)
Zvislé sústruhy musia byť zabezpečené tak, aby
a)
upínacie zariadenie obrobkov malo poistné zariadenie, ktoré zabráni vyhrnutiu upínacích elementov,
b)
spúšťacie zariadenie na trvalý chod upínacej dosky, ktorá je zapustená do podlahy, bolo možné zabezpečiť proti náhodnému uvedeniu do chodu.
§ 56
Frézy
Frézy musia mať ľahko nastaviteľný ochranný kryt zamedzujúci prístup k časti nástroja, ktorá sa pri obrábaní nedotýka obrobkov, alebo kryt zabraňujúci prístupu do nebezpečného pracovného priestoru stroja.
§ 57
Vŕtačky
(1)
Vŕtačky s posuvným vretenom musia byť zabezpečené proti samovoľnému posuvu vretena do dolnej polohy.
(2)
Vŕtaný predmet sa musí zabezpečiť proti pootočeniu.
§ 58
Hobľovačky a obrážačky
(1)
Hobľovačky musia mať poistné zariadenie, ktoré pri zlyhaní vratného agregátu, koncových spínačov alebo podobných zariadení zachytí alebo aspoň pribrzdí stôl vychádzajúci z lôžka.
(2)
Ak stôl hobľovačky pri práci prechádza cez okraj lôžka, musí byť na obidvoch koncoch lôžka zariadenie znemožňujúce prístup k nemu.
(3)
Šmýkadlo sa musí zabezpečiť tak, aby sa dalo ovládacím a brzdiacim agregátom spoľahlivo zastaviť v ľubovoľnej polohe a aby sa jeho poloha nemohla samovoľne meniť.
(4)
Pri vodorovných obrážačkách musí byť zariadenie, ktoré zamedzí prístup k pohybujúcej sa zadnej časti šmýkadla.
§ 59
Píly
(1)
Všetky píly musia mať ľahko prestaviteľnú podperu na podopretie dlhého rezaného materiálu.
(2)
Pílové pásy a pílové kotúče musia byť uzavreté v konštrukcii stroja alebo musia mať ochranné kryty.
§ 60
Brúsky
(1)
Na vhodnom mieste brúsky musí byť trvanlivo vyznačený smer otáčania brúsneho nástroja.
(2)
Brúsny vretenník musí mať blokovacie zariadenie, ktoré pri zmene obrátok brúsneho vretena zabraňuje zaradiť také vysoké obrátky, pri ktorých by sa prekročila najvyššia dovolená obvodová rýchlosť brúsneho kotúča.
(3)
Brúsky, pri ktorých nemožno použiť blokovacie zariadenie a pri ktorých sa zmena obrátok brúsneho vretena vykonáva výmenou remeníc, prehadzovaním remeňov alebo podobným spôsobom, musia mať na dobre viditeľnom mieste štítok s uvedením priradenia priemeru remeníc k priemeru brúsneho kotúča a jeho obvodovej rýchlosti.
(4)
Brúsne nástroje musia byť zabezpečené proti samovoľnému uvoľneniu pri brúsení z vretena alebo z upínacieho zariadenia.
(5)
Brúsky s brúsnymi nástrojmi z umelého brusiva s obvodovou rýchlosťou väčšou ako 10 m/s musia mať, ak brúsny nástroj nepracuje vnútri obrábaného predmetu, taký ochranný kryt, ktorý sa pri roztrhnutí alebo uvoľnení brúsneho nástroja nerozbije.
§ 61
Brúsne nástroje z umelých brusív
(1)
Brúsne a rezacie kotúče, brúsne segmenty, telieska a iné brúsne nástroje musia byť označené základnými technickými údajmi (napr. prípustná obvodová rýchlosť, priemer kotúča).
(2)
Skladované brúsne nástroje sa musia chrániť pred mechanickým poškodením, vlhkom a mrazom a pri preprave sa musí vylúčiť možnosť ich poškodenia.
(3)
Pred upnutím brúsneho nástroja sa musí skontrolovať vhodnosť jeho použitia podľa štítku a nástroj sa musí prezrieť, či nie je poškodený.
(4)
Brúsne nástroje sa môžu upínať iba do vhodných upínacích prírub a lepiť ich možno iba prostriedkami a spôsobom, ktorý určil výrobca brusiva.
(5)
Po upnutí brúsneho nástroja na brúsku sa musí každý nástroj uviesť do skúšobného chodu; pri skúšobnom chode nesmie byť nikto v nebezpečnom priestore brúsky a po jeho skončení sa musí brúsny nástroj zrovnať predpísaným spôsobom.
§ 62
Rýchlostné brúsenie
(1)
Pri brúsnych kotúčoch určených na rýchlostné brúsenie sa musí vyskúšať ich mechanická pevnosť.
(2)
Ochranný kryt brúsnych nástrojov musí byť vyhotovený tak, aby uhol otvorenia bol čo najmenší a aby jeho konštrukcia umožnila úplné zavretie brúsneho nástroja počas skúšania.
(3)
Funkcia a účinnosť prototypu ochranného krytu a jeho častí sa musí preveriť deštrukčnými skúškami.
(4)
Na ochrannom kryte alebo na brúsnom vretenníku musí byť trvale vyznačená najvyššia pracovná obvodová rýchlosť.
(5)
Nastavovacie a upevňovacie časti ochranných krytov pri brúsnych nástrojoch s veľkou kinetickou energiou musia mať deformačné prvky, ktoré pohltia energiu rotujúceho brúsneho nástroja.
Druhý oddiel
Obrábanie dreva
§ 63
Spoločné ustanovenia
(1)
Stroje s podvozkom a zariadenia musia byť zaistené proti nežiadúcemu pohybu pri ich prevádzke.
(2)
Pri kombinovaných (združených) strojoch musia sa nepoužívané nástroje odstrániť alebo zakryť.
(3)
Prisúvať materiál k nástroju sa nesmie skôr, kým nástroj nedosiahol určenú obrábaciu rýchlosť; obrábaný materiál sa nesmie tlačiť k nástroju priamo telom.
(4)
Pri dorezávaní materiálu a pri prerezávaní valcovitého materiálu sa nesmie pracovať bez použitia určených pracovných pomôcok alebo prípravkov.
(5)
Piliny, triesky a iný odpad sa musí odstraňovať zo stola stroja za chodu nástroja iba vhodnou pomôckou.
(6)
Pri obrábaní materiálu dlhšieho, ako je dĺžka pracovného stola, sa nesmie pracovať bez oporných stojanov.
(7)
Dobeh otáčajúcich sa nástrojov sa nesmie skracovať po vypnutí stroja brzdením rukou, tlakom dreva alebo iným nevhodným spôsobom.
(8)
Kým je nástroj v pohybe, nesmie sa pracovník vzdialiť od stroja.
(9)
Na stacionárnych strojoch trvale používaných v uzavretých priestoroch musí byť inštalované zariadenie na odsávanie alebo mechanické odstraňovanie odpadu.
(10)
Na každom reznom nástroji musia byť trvale vyznačené jeho najvyššie dovolené otáčky.
(11)
Upínacie príruby na jednom pílovom kotúči musia mať rovnaký priemer a rovnaké dosadacie plochy.
(12)
Stroje, na ktorých sa posúva materiál, musia mať zariadenie proti nebezpečnému vyhrnutiu obrábaného materiálu (spätný vrh a pod.).
(13)
Vodiace pravítko musí byť pri rezaní upnuté.
(14)
Rezacie nástroje, pri ktorých sa materiál posúva do rezu rukou, musia byť okrem činnej časti chránené ochranným krytom.
§ 64
Rámové píly
(1)
Rámové píly musia mať zariadenie zaisťujúce rám pred samovoľným klesnutím.
(2)
Rezacia vetva pílového pása musí byť nad ná tak, aby udržala rám v ktorejkoľvek polohe.
(3)
Podávacie zariadenie rámovej píly musí byť vyhotovené tak, aby sa za chodu píly dalo zastaviť podávanie a dal sa zapnúť spätný chod.
(4)
Upínacie vozíky musia mať zariadenie, ktoré zabraňuje, aby pracovník mohol zasunúť nohy pod kolesá alebo plošinu.
(5)
Riadenie všetkých operácií, ktoré vykonávajú poloautomatické vozíky bez obsluhy, musí byť upravené tak, aby sa dalo blokovať ručne ovládateľným zariadením.
(6)
Pri vyrážaní klinov zo závesu sa musia kliny bezpečným spôsobom zachytiť.
(7)
Pred výmenou pílových listov sa musí rám píly zabezpečiť spusteniu a musí sa zastaviť pohon; horné valce musia byť pri tejto práci zabezpečené v hornej polohe proti spadnutiu.
§ 65
Pásové píly
(1)
Pásové píly musia mať pásovnice zakryté; časť pílového pása pod stolom alebo vozíkom, ale aj vratná časť pílového pása, ak nie sú zakryté konštrukciou stroja, musia mať ochranný kryt.
(2)
Rezacia vetva pílového pása musí byť nad jeho vodítkom zakrytá ochranným krytom, ktorý sa dá ručne výškovo prestavovať alebo sa samočinne otvára.
(3)
Univerzálne pásové píly musia mať prestaviteľné vodiace pravítko, ktoré musí byť v nastavenej polohe zabezpečené proti posuvu.
(4)
V pracovnom priestore pílového pása sa nesmie vkladať materiál do prípravkov a nesmú sa ručne odoberať obrobky.
§ 66
Kotúčové píly
(1)
Dĺžka stola pred pílovým kotúčom nesmie byť pri stabilných pílach menšia ako priemer použitého pílového kotúča, najviac však 0,5 m.
(2)
Stôl musí mať v mieste, kde prechádza pílový kotúč, vymeniteľnú vložku z vhodného materiálu, ktorý nepoškodí pílový kotúč, a so šírkou zodpovedajúcou prierezu pílového kotúča.
(3)
Rameno prerezávacích kotúčových píl, po ktorom sa píla pohybuje, musí mať v krajnej polohe zarážky, ktoré zabránia vypadnúť píle z pohyblivej dráhy, a v základnej polohe zarážku proti samovoľnému pohybu. Tieto píly sa nesmú používať na pozdĺžne rozrezávanie obrobkov.
(4)
Pílový kotúč na vahadle píly na výrezy musí mať ochranný kryt, z ktorého sa pri sklopení vahadla vysúva iba časť pílového kotúča potrebného na rezanie.
(5)
Pílový kotúč hornej kyvadlovej a vahadlovej prerezávacej kotúčovej píly musí byť zabezpečený dvojdielnym ochranným krytom, ktorého vrchný pevný diel musí zakrývať celú vrchnú časť pílového kotúča a spodný pohyblivý diel musí zamedziť prístupu k prednej časti pílového kotúča; v zadnej východiskovej polohe musí byť pílový kotúč zabezpečený z obidvoch strán stenami upevnenými k stolu píly.
(6)
Pílový kotúč pri hornej kyvadlovej a vahadlovej prerezávacej kotúčovej píle nesmie prejsť cez predný okraj pracovného stola a musí sa samočinne vracať do východiskovej polohy.
(7)
Kotúčová píla s podávacou kolískou musí mať pílový kotúč vybavený dvojdielnym ochranným krytom, ktorého časti sa musia pri podávaní dreva do rezu k pílovému kotúču otvoriť a po reze a odklopení opäť zavrieť. Časť vyčnievajúceho pílového kotúča pri prerezávaní musí byť zakrytá ešte ďalším krytom.
(8)
Podávacia kolíska musí byť vybavená pridržiavačom rezaného dreva a zariadením na obmedzenie výkyvu.
(9)
Prenosné ručné kotúčové píly musia mať rozovierací klin na pozdĺžne rozrezávanie materiálu.
(10)
Kotúčové píly s ručným posuvom na pozdĺžne rozrezávanie materiálu musia byť vybavené rozovieracím klinom.
§ 67
Ručné reťazové píly
(1)
Plynová páka motorových reťazových píl sa po uvoľnení tlaku musí samočinne vracať do nulovej polohy a chod pílovej reťaze sa musí samočinne zastaviť po znížení obrátok.
(2)
Spínač prúdu pri elektrických reťazových pílach musí byť umiestnený tak, aby umožňoval vypnúť prúd bez toho, aby bolo treba premiestňovať ruky.
§ 68
Zrovnávačky
Pracovná časť nožového hriadeľa sa musí zabezpečiť mechanickým posúvacím zariadením alebo ochranným krytom; nepracovná časť nožového hriadeľa musí mať chránený kryt, ktorý sa samovoľne posúva s vodiacim pravítkom.
§ 69
Hrúbkovače
(1)
Na prednej vstupnej strane musia byť zachytávače proti spätnému vrhaniu obrábaného materiálu.
(2)
Nožový hriadeľ, posúvacie a pritláčacie valce musia mať pevné ochranné kryty.
(3)
Obrábané kusy nesmú byť kratšie ako je vzdialenosť medzi predným a zadným valcom.
(4)
Súčasne obrábať viac kusov materiálu nerovnakej hrúbky sa zakazuje.
§ 70
Zvislé spodné frézky
(1)
Pri ručnom podávaní materiálu do rezu sa musí nástroj zabezpečiť ochranným krytom a stroj sa musí vybaviť zariadením proti spätnému vrhnutiu materiálu.
(2)
Pri frézovaní krátkych kusov materiálu a pri dokončovaní pracovného úkonu, ak nie je na frézke zariadenie na posuv materiálu, musia sa používať vhodné prípravky s držadlami na posúvanie materiálu.
(3)
Pri použití prípravkov sa smie upínať iba jeden kus.
(4)
Na strojoch s ručným posúvaním je zakázané používať dvojrezné frézovacie nože.
Tretí oddiel
Lisovanie a strihanie
§ 71
Spoločné ustanovenie
(1)
Stroje s dvoma alebo viacerými systémami ochranného zariadenia alebo stroje, ktoré možno spúšťať tak ručne, ako aj nohou alebo bez použitia niektorého z inštalovaných ochranných zariadení, musia mať prepínanie jednotlivých druhov ochranného alebo ovládacieho zariadenia zabezpečené proti zásahu nepovolaných osôb.
(2)
Na vypnutie a zapnutie spojky, ak je jej funkcia závislá od pružín, musia sa používať tlačné pružiny; ak to nie je možné, musia sa používať dve ťažné pružiny, z ktorých každá je schopná samostatne plniť požadovanú funkciu.
(3)
Brzda, okrem brzdy hydraulického lisu, musí byť vyhotovená a nastavená tak, aby pri vypnutej spojke zabránila samovoľnému pootočeniu hriadeľa stroja hmotnosťou pohyblivej časti stroja a prechádzaniu hornej krajnej polohy v obidvoch smeroch.
(4)
Pri strojoch okrem hydraulického lisu, s elektromagneticky, elektropneumaticky alebo inak ovládanou spojkou, musí brzda pôsobiť samočinne pri každej poruche v prívode energie do ovládacieho systému.
(5)
Poistka proti opakovanému zdvihu, okrem poistky hydraulického alebo trecieho vretenového lisu, musí umožňovať iba jeden pracovný zdvih pri jednom alebo pri opakovanom ovládnutí spúšťacieho ovládača počas pracovného zdvihu alebo pri trvalom ovládaní spúšťacieho ovládača; ďalší zdvih môže nasledovať iba vtedy, ak sa uvoľní spúšťací ovládač, najneskoršie pred koncom obrátky hlavného hriadeľa a spúšťací ovládač sa znova môže ovládať až vtedy, keď nástroj dosiahne svoju východiskovú polohu.
(6)
Poistka proti opakovanému zdvihu, okrem poistky hydraulického alebo trecieho vretenového lisu, sa smie vyradiť z činnosti len pri prácach, ktoré sa smú konať za neprerušeného chodu pri strojoch s automatickým alebo poloautomatickým podávaním alebo s bezpečne upraveným a nastaveným nástrojom.
(7)
Prepínacie zariadenie poistky z činnej polohy do vypnutej alebo naopak sa musí dať uzamykať.
(8)
Pedál nožného ovládača musí byť zhora i z bočných strán chránený krytom alebo konštrukciou stroja.
§ 72
Spoločné ustanovenia pre lisy
(1)
Lisovacie nástroje a ich nastavenie musí vylučovať možnosť vsunutia prstov do nebezpečných miest.
(2)
Nástroje, ktoré nezaisťujú bezpečnosť obsluhy v plnom rozsahu, musia byť ako nebezpečné trvalo označené na prednej strane výrazným písmenom „N“ a smú sa používať iba na lisoch s ochranným zariadením v pracovnom priestore lisu, prípadne nástrojov; lisovacie nástroje s hmotnosťou vyššou ako 20 kg musia mať vhodné držadlá, čapy alebo podobné zariadenie.
(3)
Pri použití pohyblivého krytu na ochranu pracovného priestoru sa musí poloha krytu viazať na spúšťacie zariadenie lisu tak, aby sa lis mohol uviesť do chodu, len ak je kryt v ochrannej polohe; kryt musí zostať v tejto polohe dovtedy, kým trvá nebezpečenstvo zranenia rúk; ak je v priebehu zdvihu pracovný priestor otvorený, musí sa pohyb barana zastaviť skôr, ako sa môže ruka dostať do nebezpečnej blízkosti lisovacieho nástroja.
(4)
Dvojručným spúšťacím zariadením sa nesmie odisťovať nožný spúšťač lisu. To neplatí pre trecie lisy.
(5)
Každý lis, na ktorom sa manipuluje ručne v nebezpečnom pracovnom priestore lisovacieho nástroja, musí byť upravený iba pre jednotlivé zdvihy.
(6)
Lisy určené na prácu jednotlivými zdvihmi, ak nejde o hydraulický alebo trecí vretenový lis, musia mať spojky vyhotovené tak, že vylúčia nebezpečenstvo úrazu pri ich poruche alebo ich samovoľnom spustení v čase, keď je stroj mimo prevádzky.
§ 73
Mechanické ťažné lisy
Na mechanických ťažných lisoch s ručnou manipuláciou v pracovnom priestore sa smie pracovať len pri prerušovanom chode lisu; pri pomalobežných lisoch sa smie pracovať pri neprerušovanom chode len vtedy, ak sú vybavené ochranným zariadením.
§ 74
Ohraňovacie lisy
(1)
Pracovať a zdržiavať sa za prevádzky ohraňovacieho lisu na jeho zadnej strane sa zakazuje.
(2)
Ak pri takomto lise s nožným spúšťaní pracuje viacej pracovníkov, musia stroj spúšťať aspoň dvaja z nich. Ovládače musia byť vyhotovené tak, aby bolo možné uviesť lis do chodu iba pri ich súčasnom ovládaní obidvoma pracovníkmi.
§ 75
Vretenové trecie lisy
(1)
Šmýkadlo sa smie pohybovať len v rozmedzí dovolených polôh; pri dochádzaní šmýkadla k dovolenej polohe sa musí nezávisle od ovládania spúšťacieho ovládača lisu odpojiť pohon zotrvačníka a uviesť do činnosti zariadenie, ktoré zastaví pohyb šmýkadla.
(2)
Lisy musia mať brzdu, prípadne záchytné zariadenie, ktoré zabrzdí pohyb šmýkadla v hornej polohe a zabráni jeho samovoľnému zídeniu.
(3)
Záber pracovného trecieho kotúča so zotrvačníkom sa musí prerušiť najneskoršie pred skončením tvárniacej operácie a lis musí mať vhodné záchytné zariadenie proti pádu zotrvačníka.
(4)
Odisťovanie spúšťacieho ovládača musí byť vyhotovené tak, aby jeho ovládanie bolo treba znova opakovať pri každom pracovnom zdvihu. Pri lisoch s jednoručným spúšťaním sa smie použiť odisťovacie zariadenie, ktoré sa ovláda druhou voľnou rukou po celý čas nebezpečného pracovného zdvihu; pri lisoch s nožným spúšťaním sa smie na odisťovanie použiť dvojručné odisťovacie zariadenie.
§ 76
Hydraulické lisy
(1)
Lis musí mať v každom hydraulickom obvode tlakomer umožňujúci spoľahlivú kontrolu pracovného tlaku a hydraulické obvody každého lisu s jednotkovým pohonom musia mať poistné ventily proti prekročeniu stanovených tlakov.
(2)
Pri pracovnom zdvihu sa nesmie prekročiť dovolená poloha lisovacieho piesta.
(3)
Lisy so zvislým pohybom lisovacieho piesta musia mať zariadenie zabraňujúce jeho nežiadúcemu samovoľnému pohybu v dôsledku úniku prevádzkovej tlakovej kvapaliny z priestoru spätného chodu.
(4)
Pri lisoch s vodorovným pohybom lisovacieho piesta, pri ktorých sa z ústrednej tlakovej stanice vyvíja stály tlak v priestore spätného chodu, musia byť vyhotovené tak, aby sa zabránilo samovoľnému pohybu lisovacieho piesta.
(5)
Lisy poháňané z ústrednej tlakovej stanice musia mať zariadenie na zamedzenie rýchleho poklesu tlaku.
§ 77
Etážové hydraulické lisy
(1)
Konštrukcia lisu musí vylúčiť náhle otvorenie lisu.
(2)
Vhodne upraveným krytom musí byť pracovník ochránený pri otváraní lisu pred popálením alebo oparením; prívody vykurovacieho média musia byť kryté tak, aby pri ich poruche alebo inom poškodení nevznikol úraz.
§ 78
Paketovacie hydraulické lisy
(1)
Paketovací lis musí mať zariadenie, ktorým možno kedykoľvek prerušiť vykonávanú operáciu a signalizáciu, ktorá upozorňuje, že je lis v prevádzke.
(2)
Veko paketovacieho lisu s hydraulickým zatváraním sa nesmie samovoľne uzavrieť.
(3)
Paketovací lis s hydraulickým zatváraním veka musí mať vypínač, ktorým sa blokuje ovládanie lisu počas prenosu materiálu do lisovacieho priestoru a zatvorenie veka.
(4)
Pri prevádzke paketovacieho lisu sa osoby nesmú zdržiavať pri násypke ani do nej vstupovať.
§ 79
Hydraulické lisy na spracovanie látok teplom netvrditeľných
(1)
Pri lisoch s vertikálnym vstrekovacím zariadením musí byť priestor pred vstupom materiálu do taviacej komory zakrytý tak, aby nemohol vzniknúť úraz vyfúknutím pár z taviacej komory.
(2)
Plniace násypky musia byť vyhotovené tak, aby nebolo možné vložiť ruky do priestoru plastifikačnej závitovky a vstrekovacieho piestu.
§ 80
Vulkanizačné lisy na pneumatiky a vzdušnice
(1)
Vyhotovenie lisu musí vylúčiť možnosť otvorenia vulkanizačnej komory v priebehu vulkanizácie.
(2)
Lisy musia mať poistné zariadenie proti zvýšeniu tlaku a teploty vulkanizačných médií nad predpísané hodnoty a zariadenia, ktoré pri otvorenej polohe zabránia samovoľnému sklopeniu hornej časti vulkanizačnej komory.
(3)
Vulkanizačné komory lisu musia mať ochranné zariadenie, ktoré znemožní zranenie obsluhy unikajúcou parou alebo vodou pri poruche tesnenia medzi hornou a dolnou polovicou vulkanizačnej formy.
(4)
Lisy s hydraulicky alebo pneumaticky ovládaným zariadením na otváranie a zatváranie vulkanizačnej komory musia mať poistné zariadenie proti najviac dovolenému pretlaku v ovládacom systéme.
§ 81
Rotačné bubnové vulkanizačné lisy
(1)
Lisy musia mať poistné zariadenie, ktoré chráni prítlačný pás proti preťaženiu.
(2)
Lisy s otvoreným spôsobom vulkanizácie musia mať bezpečnostné vypínacie zariadenie, ktoré musí zabezpečovať uvoľnenie prítlačného pása a zastavenie otáčania vulkanizačnej tvárnice.
(3)
Pri motorickom napínaní vulkanizovaných materiálov musí mať lis poistné zariadenie proti prekročeniu prípustnej napínacej sily.
§ 82
Príklopové tlačiarenské, ohýbacie a žliabkovacie lisy
Lisy musia mať automatické podávanie alebo ochranné zariadenie, ktoré zabráni uzavretiu príklopu v okamihu, keď má pracovník ruky alebo inú časť tela v priestore medzi príklopom a lôžkom.
§ 83
Spoločné ustanovenia pre nožnice
(1)
Nožnice musia mať na mieste viditeľnom z miesta obsluhy štítok označujúci najväčšiu dovolenú hrúbku strihaného materiálu alebo strižnú silu.
(2)
Nožnice musia mať poistku proti opakovanému zdvihu, okrem nožníc zaradených v automatických linkách a ovládaných diaľkovo.
(3)
Spojky, ktoré neumožňujú počas pracovného zdvihu prerušenie ich záberu, sa smú používať iba pri nožniciach vybavených ochranným zariadením nezávislým od činnosti spojky.
(4)
Strojové tabuľové, pásové, obkrajovacie nožnice musia mať spojku a brzdu.
(5)
Ručné a nožné tabuľové a pákové nožnice, pri ktorých sa nedá zabrániť samovoľnému sklopeniu ovládacej páky, musia mať zaisťovacie (záchytné) zariadenie páky.
§ 84
Strojové tabuľové nožnice
(1)
Nožnice musia mať pevné ochranné a podľa potreby priehľadné kryty tak, aby boli trvalo uzavreté odľahčovacie a priehľadové otvory v pridržovači.
(2)
Bočnými krytmi otočnými v pevných závesoch sa musí zabrániť prístupu do nebezpečného pracovného priestoru, ak nie je z boku nožníc tento prístup zamedzený už ich bočnicou.
(3)
Stoly nožníc musia mať žliabky na zníženie možnosti poranenia rúk pri manipulácii so strihaným materiálom.
(4)
Nožnice s úzkym stolom musia byť doplnené na spoľahlivé uloženie a vedenie strihaného materiálu dostatočným počtom podperných ramien alebo osobitným podávacím stolom alebo podobným zariadením.
(5)
Na zadnú stranu nožníc, v čase keď sú v chode alebo keď je v chode hnací motor, sa nesmie vstupovať.
§ 85
Okružné a krivkové nožnice
Nožnice, pri ktorých sa strihaný materiál ručne pridržiava a vedie do strihu, musia mať ochranné zariadenie, ktoré bez obmedzenia viditeľnosti čiary strihu umožní posuv materiálu a znemožní prístup až k nožom.
Štvrtý oddiel
Zakružovanie a rovnanie materiálov
§ 86
Zakružovačky
(1)
Zakružovačky, ktorých zariadenie na vyklápanie hlavy sú v priestore pod úrovňou podlahy, musia mať tento priestor ohradený alebo zakrytý; zariadenie nad úrovňou podlahy musí mať vyklápaciu hlavu opatrenú bezpečnostným označením a na podlahe vyznačený pôdorys priestoru potrebného na vyklopenie hlavy.
(2)
Zakružovačky s motorickým pohonom musia byť vybavené spoľahlivým a účinným brzdiacim zariadením.
(3)
Zakružovačky, ktoré sú vybavené tlačidlom stop na zastavenie stroja, musia mať zariadenie umožňujúce čiastočne spätné pootočenie valcov.
§ 87
Rovnačky
V mieste možného styku plechu s postranicami musia byť na rovnačkách umiestnené tlačidlá stop, pri menších rovnačkách kalené chrániče.
Piaty oddiel
Kovanie bucharom
§ 88
Spoločné ustanovenia pre buchary
(1)
Ochranné kryty pracovného priestoru musia umožňovať v priebehu práce doťahovanie klinov zápustiek z obidvoch strán; ak je to technologicky potrebné, môžu kryty uzatvárať pracovný priestor buchara iba čiastočne, ale v tom prípade musí ich horný okraj presahovať deliacu rovinu zápustiek aspoň o 50 mm.
(2)
Závesy na otáčanie kovaného materiálu žeriavom musia mať zariadenie na odpruženie úderu buchara a na žeriavovom háku poistku proti vyšmyknutiu závesu z háka.
(3)
Spúšťacie páky bucharov musia mať zabezpečovacie zariadenie znemožňujúce náhodné uvedenie buchara do činnosti.
(4)
Buchary musia mať vzperu, čap alebo iné zabezpečovacie zariadenie, ktoré drží baran spoľahlivo vo zdvihnutej polohe, ak treba pod ním pracovať, a musí umožňovať spúšťanie barana na toto zariadenie pomalým chodom.
(5)
Ak buchar nie je v prevádzke, musí baran spočívať na nákove.
(6)
Pri kovaní sa nesmú používať zošikmené klinové podložky.
(7)
Za chodu barana sa materiál nesmie klásť na zápustky alebo ho upravovať, nesmú sa vysypávať piliny zo zápustky a vymazávať zápustky rukou, uvoľňovať zaseknutý materiál z hornej časti zápustky, vykonávať tvrdé údery zápustkou na zápustku bez vloženia ohriateho materiálu.
§ 89
Parné, vzduchové a pružinové buchary
(1)
Parný alebo vzduchový buchar musí mať dostatočný parný alebo vzduchový vankúš alebo rovnako účinnú tlmiacu pružinu, ktorá zabráni nárazu piesta na hlavu valca.
(2)
Pružiny barana musia byť uzavreté do ochranných krytov.
(3)
Valec parného buchara musí mať vypúšťací kohút spojený rúrkou buď so záchytkou, alebo s vypúšťacím potrubím, ak nemá samočinné vypúšťanie; ak sa para vypúšťa do vzduchu, musí byť vypúšťací kohút umiestnený tak, aby pri vypúšťaní neboli pracovníci ohrození.
§ 90
Hydraulické padacie buchary
(1)
Prívod prevádzkovej tlakovej kvapaliny sa musí dať uzavrieť samostatne ku každému bucharu a uzatvárací ventil zabezpečiť pred otvorením nepovolanou osobou.
(2)
Expanzná nádoba, ak je umiestnená v pracovnom valci v hornej časti buchara, musí byť zreteľne označená a nesmú sa nad ňou prepravovať bremená.
(3)
Ako expanzné médium sa musí výhradne používať vzduch alebo dusík; ak sa použije ako prevádzková kvapalina olej, ktorý sa môže dostať do priameho styku s expanzným médiom, smie sa používať výhradne iba dusík.
§ 91
Zápustky
(1)
Korene zápustiek musia mať dostatočný úkos umožňujúci spoľahlivé upnutie zápustky.
(2)
Upevnenie zápustiek na strojoch musí vylučovať možnosť ich uvoľnenia a poškodenia počas kovania.
(3)
Na upevňovanie kovadiel a zápustiek sa smú používať iba dobre licujúce kliny, ktoré nevyčnievajú z barana alebo zo šaboty buchara.
(4)
Kliny sa smú vytĺkať a zatĺkať iba baranidlom, ktoré je spoľahlivo upevnené na kovacom stroji.
Šiesty oddiel
Valcovanie materiálov
§ 92
Valcovanie stolice
(1)
Prevádzače vývalkov musia zaistiť bezpečné prevedenie vývalkov do ďalšieho poradia.
(2)
Valcovanie stolice pri mechanizovaných tratiach musia mať zásteny, ktoré zabránia uniknúť vývalku mimo pracovného priestoru.
(3)
Priechody a vodičské kabíny musia byť chránené proti odletúvaniu okovín.
§ 93
Papiernické stroje
(1)
Stroje s rýchlosťou vyššou ako 2,5 m/s musia byť vybavené samočinným zavádzaním papiera medzi sušiace valce.
(2)
Pri ručnom zavádzaní papiera do stroja musí na postup práce dozerať ďalší pracovník.
(3)
Vyrovnávať plsť pri výmene plstí sa smie iba z boku stroja a úprava mokrých plstí sa smie vykonávať iba za najpomalšieho chodu stroja.
(4)
Čistiť v mokrej časti stroja sa smie iba postrekovaním vodou; škrabák sa smie čistiť iba vtedy, keď je stroj mimo prevádzky.
(5)
Za chodu stroja sa nesmie ručne odoberať alebo uvoľňovať papier alebo jeho zvyšky na stroji, ani sa nesmie vyrovnávať plsť v lisovacej časti pod strojom.
Siedmy oddiel
§ 94
Potláčanie materiálov
(1)
Otvory v rámoch tlačových strojov a priestory medzi segmentmi a stojanmi registrov musia byť zakryté.
(2)
Horáky pri tlačových strojoch vyhrievaných plameňom musia byť nastavené tak, aby sa prívod plynu pri zastavení stroja samočinne uzavrel.
(3)
Pred spustením tlačových strojov musia byť formy bezpečne uzavreté a všetky nástroje sa musia z nich odstrániť.
(4)
Rotačné tlačové stroje musia mať zariadenie na natáčanie každej časti stroja, aby boli prístupné platne na každom valci, a musia mať ochranný kryt vrátane ústrojenstva na nanášanie farieb.
Ôsmy oddiel
Formovanie materiálov
§ 95
Formovacie stroje
Manipulovať s formou, upravovať ju alebo vykonávať iné manipulácie sa smie iba vtedy, keď je lisovacie rameno odklonené od pracovného stola.
§ 96
Vstreľovacie a fúkacie stroje
(1)
Pracoviská vstreľovacích strojov musia byť oddelené zástenami od okolitých pracovísk a priechodov tak, aby nemohol vzniknúť úraz odrazeným pieskom.
(2)
Jadrovník alebo rám musia stáť na tuhej podložke, ktorá znesie plné zaťaženie vrátane tlakového nárazu pri vstreľovaní.
(3)
Na sériovú výrobu jadier sa smú používať iba kovové jadrovníky; drevené jadrovníky náležite vystužené oceľovými pásmi sa smú používať iba na kusovú výrobu.
(4)
Deliace roviny jadrovníkov musia byť riadne zabrúsené a vopred sa musí vyskúšať správne umiestnenie odvzdušňovacích otvorov.
(5)
Pred začatím fúkania alebo vstreľovania musí jadrovník alebo rám tesne priliehať k fúkacej alebo vstreľovacej hlave a plniaci otvor jadrovníka musí byť presne nastavený proti nastreľovaciemu alebo fúkaciemu otvoru stroja.
(6)
Údržba strojov, najmä čistenie a mazanie sa smie vykonávať iba vtedy, ak nie je v stroji tlakový vzduch a ak je vypnuté jeho elektrické zariadenie.
(7)
Jadrovník sa smie vybrať až po zastavení stroja.
§ 97
Vrhače piesku
(1)
Vrhače piesku na podvozkoch musia mať zariadenie, ktoré vydáva varovný zvukový signál pri pohybe, a konce dráhy pohybu vrhačov piesku musia mať koncové vypínače pohonu podvozka.
(2)
Pracovný priestor vrhačov piesku musí byť vyznačený.
(3)
Podlaha v pracovnom priestore stroja musí byť roštová.
(4)
Pracovisko vrhača piesku musí byť oddelené od iných pracovísk.
§ 98
Obracacie stroje
(1)
Priehlbiny pri obracacích strojoch musia byť zakryté alebo chránené zábradlím a musí byť pri nich označený zákaz vstupu.
(2)
Spôsob upínania obracaného jadrovníka alebo formy v stroji musí zaručovať, že sa neuvoľnia alebo nevypadnú pri obracaní a v prípade náhleho zastavenia stroja.
Deviaty oddiel
Zlievanie
§ 99
Spoločné ustanovenia
Lejacie panvy, lejacie zariadenia a náradie a dezoxydačné prostriedky používané pri odlievaní musia byť pred začatím práce suché.
§ 100
Panvy na tekutý kov a trosku
Panvy na tekutý kov a trosku
a)
musia mať sklápacie zariadenie samosvorné, chránené proti rozstreku kovu a trosky; ak je ich menovitý objem väčší ako 40 l, musia mať sklápací prevodový mechanizmus,
b)
musia byť pri preprave zaistené proti preklopeniu osobitnou poistkou,
c)
musia mať náležitú výmurovku, ktorej stav sa musí po každom použití kontrolovať.
§ 101
Panvy na liatie spodkom
(1)
Funkcia uzatváracieho zariadenia panví na liatie spodkom sa musí pred každým liatím preskúšať.
(2)
Žiaruvzdorná ochrana zátkovej tyče nesmie mať medzi jednotlivými časťami medzery.
(3)
Zátkové tyče i zátky sa smú použiť iba na jednu tavbu.
§ 102
Bubnové panvy
(1)
Bubnové panvy musia mať sklápacie zariadenie, ktoré umožňuje, aby sa kov vylieval pomaly, a ktoré nedovoľuje samovoľné sklápanie panvy.
(2)
Panvy nezaistené proti preklopeniu sa nesmú prepravovať.
(3)
Panvy po vyprázdnení musia byť zaistené vo zvislej polohe.
§ 103
Lejacie stroje pre vysoké pece
(1)
Lejacie stroje musia mať riadiacu kabínu.
(2)
Počas liatia v odlievacej hale a v blízkosti lejacieho pása na voľnom priestranstve sa nesmú zdržiavať nepovolané osoby.
(3)
Spúšťanie a zastavenie lejacieho pása sa musí oznámiť signálom.
§ 104
Odlievacie vozy
(1)
Odlievacie vozy musia mať riadiacu kabínu.
(2)
V čase ukladania alebo vyberania panvy žeriavom nesmú byť na odlievacom voze pracovníci a na jeho plošinách nesmú byť nijaké predmety.
§ 105
Lejacie zariadenia
(1)
Lejacie vozy používané pri práci s kokilami musia mať kryty na ochranu podvozka.
(2)
Každá kokila sa musí pred použitím dôkladne prezrieť; v prípade, že je prasknutá alebo inak porušená, sa musí vyradiť.
(3)
Pri príprave na liatie sa musí každá kokila ohriať na predpísanú teplotu.
(4)
Ingoty alebo odliatky z foriem sa nesmú vyťahovať skôr, kým kov úplne nestuhne.
(5)
Ingoty sa z kokíl smú vytĺkať iba na vyrážacích zariadeniach a vo vyhradenom priestore.
(6)
Ochladzovanie kokíl vodou sa smie robiť iba v zariadeniach, ktoré boli konštruované na takýto cieľ.
(7)
Pri používaní nálievok na liatie spodkom sa smú nadstavce sťahovať iba po úplnom stuhnutí kovu.
§ 106
Tlakové lejacie stroje
(1)
Tlakové lejacie stroje (ďalej len „lejacie stroje“) musia byť navzájom oddelené plechovými zástenami tak, aby ich stred bol v mieste deliacej roviny formy.
(2)
Formy na liatie musia byť vyhotovené tak, aby ťažisko odliatku ležalo čo najbližšie k osi uzatváracieho zariadenia.
(3)
Formy na liatie na lejacom stroji sa musia upínať tak, aby ich dosadacie plochy v deliacej rovine formy boli rovnobežné.
(4)
Deliaca rovina lejacej formy sa musí pred každou operáciou náležite očistiť a jej priestor sa musí opatriť potrebnými krytmi, alebo ovládacie zariadenie lejacieho stroja musí byť umiestnené mimo nebezpečného priestoru roviny formy.
(5)
Pred začatím práce na lejacom stroji sa musí overiť jeho funkcia chodom naprázdno.
Desiaty oddiel
Uvoľňovanie a čistenie odliatkov
§ 107
Uvoľňovanie odliatkov
(1)
Pri pohyblivej časti kabíny uvoľňovacieho stroja musí sa spúšťanie stroja viazať na zavretie kabíny; pohyblivá časť kabíny musí byť pritom zabezpečená proti vykoľajeniu.
(2)
Pohyb nosných rámov vytĺkacích roštov musí byť vymedzený zarážkami a zabezpečený koncovými vypínačmi.
(3)
V prípadoch, že sa elektrická energia privádza trolejovým vedením, musí byť trolej vybavený hlavným vypínačom s možnosťou zabezpečenia vo vypnutom stave.
(4)
Pri používaní prekladacieho zariadenia pri uvoľňovacích strojoch musí byť na pohyblivom rošte umiestnené protizávažie.
(5)
Pri ručnom čistení veľkých odliatkov v lejacích halách sa nesmie čistiť stlačeným vzduchom a pieskom.
§ 108
Čistenie odliatkov v omieľacích bubnoch
(1)
Vodorovne sa otáčajúce alebo vratné omieľacie bubny musia mať kryty alebo zábradlie vyhotovené tak, aby sa nedali otvoriť, ak sú bubny v pohybe.
(2)
Bubny sa nesmú samovoľne pohybovať pri plnení alebo vyprázdňovaní.
(3)
Bubny musia byť prachotesné alebo uzavreté v prachotesných kabínach alebo miestnostiach napojených na odsávacie zariadenie.
§ 109
Čistenie odliatkov vrhaním
(1)
Na čistenie odliatkov vrhaním sa nesmie používať kremičitý piesok.
(2)
Čistenie odliatkov vrhaním sa smie vykonávať iba v prachotesne uzavretých kabínach alebo priestoroch vybavených prívodom vzduchu a jeho odsávaním a zariadením, ktoré nedovoľuje spustiť vrhacie zariadenie pri otvorených dverách kabíny alebo v priestore vrhania.
(3)
Vstupovať do pracovného priestoru komorového vrhača sa smie až po vypnutí všetkých častí vrhača, po zastavení metacieho zariadenia a po dokonalom vyvetraní komory.
(4)
Smer otáčania vrhacieho kolesa musí byť viditeľne označený.
(5)
Pri opotrebení lopatiek vrhacieho kolesa sa musia vymeniť všetky lopatky naraz a vrhacie koleso sa musí znova vyvážiť.
(6)
Na obsluhu vzduchových a vrhacích komorových vrhačov musia byť určení vždy dvaja pracovníci.
(7)
Rolety, prípadne vráta komorových vrhačov musia byť vyhotovené tak, aby sa mohli dať otvoriť až po zastavení vrhacieho zariadenia a jeho veko musí byť po uzavretí spoľahlivo zabezpečené.
(8)
Pri uzavretých dverách kabíny pásového vrhača sa nesmie dať spustiť pás smerom určeným na vyprázdňovanie.
(9)
Pri pohybe pása vrhača sa nesmie ručne manipulovať s odliatkami ani otvárať kontrolné dvierka.
(10)
Spustenie vysokotlakových čerpadiel vodných vrhačov sa musí viazať na uzatvorenie vrát a dverí k vnútornému pracovisku a na chod vibračného sita.
Jedenásty oddiel
Zváranie a termické rezanie
§ 110
Spoločné ustanovenia
(1)
Priestor, v ktorom sa zvára, nesmie obsahovať nebezpečné látky, ktoré nepriaznivo ovplyvňujú bezpečnosť pri práci.
(2)
Pri zváračských, rezačských alebo spájkovacích prácach, ak by mohli vzniknúť havárie, otravy alebo zadusenia, musí sa zabezpečiť odborný dozor nad ich vykonávaním a musia sa vykonať bezpečnostné opatrenia, ktoré musia byť uvedené v písomnom povolení na zváranie.
(3)
V uzatvorených nevetraných priestoroch nesmú byť pri práci umiestnené vyvíjače plynov alebo fľaše s horľavými plynmi alebo kyslíkom.
(4)
Materiál znečistený olejom, olovnatými farbami, zvyškami odmasťovacích prostriedkov alebo podobnými látkami vyvíjajúcimi škodliviny sa nesmie zvárať.
(5)
Osoby v okolí zvárania a rezania musia byť chránené pred škodlivými účinkami týchto procesov.
§ 111
Zváranie a rezanie plameňom
(1)
Fľaše na plyny musia byť zabezpečené proti prevrhnutiu alebo zgúľaniu a musia sa dať v prípade potreby čo najrýchlejšie uvoľniť.
(2)
Pri súčasnej práci s niekoľkými súpravami fliaš na jednom pracovisku musia byť súpravy vzdialené od seba najmenej 3 m alebo oddelené od seba nehorľavou stenou.
(3)
Na jednu horákovú súpravu smú byť na pracovisku najviac dve fľaše každého používaného plynu.
(4)
Fľaše na plyn sa musia chrániť pred sálavým teplom alebo otvoreným ohňom; fľaše, ktoré boli vystavené pôsobeniu ohňa alebo sa pri práci zohriali, musia sa neodkladne odstrániť z prevádzky a zreteľne označiť ako chybné.
(5)
Stabilné batérie fliaš musia byť umiestnené v miestnostiach navzájom od seba oddelených a oddelených aj od prevádzkových budov; pohyblivo inštalované batérie musia byť v čase, keď sa s nimi nepracuje, umiestnené v oddelených miestnostiach.
(6)
Hadice na prívod horľavého plynu z rozvodného potrubia alebo z fliaš k horákom musia byť označené bezpečnostným označením.
(7)
V prípade, že fľaše na kyslík, armatúry, tesnenie fliaš a ventilov, zváracie prístroje alebo ich príslušenstvo prišli do styku s olejom, tukom alebo inou nečistotou, sa nesmú používať.
(8)
Po skončení práce sa musí bezpečne uzavrieť prívod plynu a z prechodného pracoviska sa musia neodkladne odviezť fľaše s plynom.
§ 112
Zváranie elektrickým oblúkom
(1)
Zvárací kábel musí byť spojený so zváraným predmetom alebo s podložkou zváracou svorkou.
(2)
Držiaky elektród sa smú odkladať iba na izolačnú podložku alebo odizolovaný stojan a musia byť zabezpečené proti náhodnému dotyku vodivých predmetov.
(3)
Držiaky elektród sa nesmú ochladzovať ponorením do vody.
(4)
Pred opustením pracoviska sa musí vypnúť zdroj elektrického prúdu na zváranie.
§ 113
Zváranie a rezanie plazmou
Zariadenia na zváranie alebo rezanie plazmou musia mať poistné zariadenie, ktoré vypína prívod elektrického prúdu,ak sa preruší dodávka chladiacej vody, a zariadenie, ktoré samočinne a ihneď vypne vysokofrekvenčný oscilátor, len čo sa vytvorí plazmový plameň.
§ 114
Zváranie a rezanie pod vodou
(1)
Pri zváraní a rezaní pod vodou sa musí zabezpečiť, aby
a)
okrem obsluhy zariadenia bol prítomný ďalší pracovník s kvalifikáciou zvárača poverený obsluhou zváracieho zariadenia na povrchu,
b)
pri zváraní (rezaní) elektrickým oblúkom
1.
nepoužíval sa striedavý elektrický prúd,
2.
mohol sa ihneď prerušiť elektrický prúd,
3.
výmena elektród sa vykonáva iba po prerušení dodávky elektrického prúdu do držiaka elektród,
4.
pred výmenou elektródy sa zváračovi potvrdilo, že dodávka elektrického prúdu je prerušená; dodávka elektrického prúdu sa smie obnoviť až po novom signále zvárača.
(2)
Pri použití tekutého paliva sa musí horák zapaľovať tak, aby sa palivo, ktoré vystreklo pred zapálením, nerozlialo po vodnej hladine.
(3)
Pri práci pod vodou sa horák nesmie presýtiť prebytkom paliva.
§ 115
Aluminotermické zváranie
(1)
Na aluminotermické zváranie sa musia používať úplne suché formy bez trhlín.
(2)
Pri zváraní vnútri budov a v uzavretých priestoroch musia mať formy chrániče plameňov.
(3)
Zásoby, prípadne dávky aluminotermických zmesí, žiarové zápalky alebo iné roznecujúce látky musia byť umiestnené v bezpečnej vzdialenosti od zváracieho zariadenia a chránené pred vznietením žeravými časticami.
(4)
Zásoby, prípadne zásobné dávky aluminotermických zmesí musia byť uskladnené v suchu, v tesne uzavretých nádobách a oddelene od iných horľavých látok.
(5)
Spoje pred ich zváraním sa musia dokonale vysušiť a z priestoru pod formou sa musí odstrániť voda, sneh alebo ľad.
(6)
Manipulovať so zváracou formou po vykonaní zvaru sa smie až po dokonalom zhorení aluminotermickej zmesi.
(7)
Žiarové zápalky a škrtadlá sa musia nosiť a uchovávať vždy oddelene.
§ 116
Zváranie a rezanie laserovým lúčom
(1)
Zváranie alebo rezanie laserovým lúčom sa smie robiť iba v oddelenej miestnosti alebo v oddelenom priestore, rezanie menších predmetov (častí) aspoň v chránenom kryte.
(2)
Pri sledovaní pracovného procesu optickým systémom musí byť pracovník chránený vsadeným ochranným filtrom.
(3)
Pri rezaní musí byť pod rezaným materiálom podlaha s nehorľavou úpravou a s difúznym povrchom.
(4)
Zariadenie na rezanie laserovým lúčom musí byť vyriešené tak, aby sa zabránilo prípadnému odrazu lúča od rezaného materiálu do priestoru obsluhy zariadenia.
§ 117
Zváranie elektrónovým lúčom
(1)
Zariadenie na zváranie elektrónovým lúčom musí byť umiestnené v oddelenej a uzamykateľnej miestnosti.
(2)
Zariadenie sa smie uviesť do chodu len z ovládacieho pultu umiestneného v bezpečnej vzdialenosti.
(3)
Priebeh zvárania sa musí sledovať nepriamo.
(4)
Obsluha zariadenia na zváranie elektrónovým lúčom musí byť chránená pred jeho prípadnou deštrukciou, a to najmä pri zariadeniach pracujúcich s vysokým vákuom.
Dvanásty oddiel
Tepelné spracovanie a morenie kovov
§ 118
Kalenie a popúšťanie
(1)
Horný okraj olejových vaní na kalenie a popúšťanie musí byť aspoň 1,1 m nad úrovňou podlahy alebo musí byť do tejto výšky vhodne zabezpečený.
(2)
Olejové výpady sa musia účinne odsávať a olejové kúpele zabezpečiť proti prehriatiu.
§ 119
Tepelné spracovanie ľahkých kovov
Pri otvorení veka elektrickej pece sa musí samočinne vypnúť prívod elektrického prúdu.
§ 120
Morenie materiálov
(1)
Horný okraj moriacich a oplachovacích kadí musí byť aspoň 1,1 m nad úrovňou podlahy alebo musí byť do tejto výšky vhodne zabezpečený.
(2)
Moriace kade musia mať účinné odsávacie zariadenie.
(3)
Podlahy a steny miestností, kde sa robí morenie, musia byť z omývateľného materiálu.
Trinásty oddiel
Úpravy náterovými látkami
§ 121
Lakovne
(1)
Ak sú v lakovni otvory v požiarnych stenách alebo v stropoch, musia byť vyhotovené tak, aby neumožňovali šírenie ohňa do lakovne alebo z nej.
(2)
V miestnostiach bezprostredne susediacich s lakovňou nesmú byť v blízkosti vstupu do lakovne zdroje iskrenia ani otvoreného ohňa.
(3)
Lakovne sa nesmú používať na skladovanie náterových látok.
(4)
Dvere do priestorov susediacich s lakovňou sa musia otvárať v smere úniku.
(5)
Vykurovacie telesá musia byť upravené alebo umiestnené tak, aby sa na ne nemohli klásť nádoby s náterovými látkami ani nalakované predmety na sušenie.
(6)
Po skončení práce musia pracovníci z lakovne odstrániť náterové látky, horľavé kvapaliny a ich zvyšky.
(7)
V zariadeniach na úpravu náterovými látkami sa musí zabezpečiť, aby koncentrácia výparov v nijakom mieste nepresiahla 25 % spodnej hranice výbušnosti. Výpary kvapalín a častice náterových látok rozptýlené pri striekaní sa musia okrem toho odsávať miestne, prípadne celkovo, ak použitá technológia zaručuje malý rozptyl.
(8)
Odsávacie potrubie musí mať filtre z nehorľavého materiálu alebo iné zariadenie na zachytávanie častíc náterových látok pred vstupom do potrubia.
(9)
Pracovné priestory pod úrovňou podlahy lakovne musia mať nútené vetranie okrem žliabkov pre podlahové dopravníky.
(10)
Ak vznikne porucha odsávacieho zariadenia, musí sa nanášanie náterových látok ihneď prerušiť.
§ 122
Natieranie a striekanie
(1)
Striekacie pištole s automatickým ovládaním musia byť zabezpečené tak, aby sa striekanie mohlo začať až po zapnutí odsávacieho zariadenia.
(2)
Ako rozprašovacia látka sa pri striekaní nesmie používať kyslík ani horľavé plyny.
(3)
Nátery s obsahom chrómanov a olovnatých zlúčenín sa nesmú brúsiť za sucha ani ručne za mokra.
(4)
Ručné striekanie náterových látok s obsahom olovnatých zlúčenín je zakázané. Náterové látky s obsahom chrómanov sa smú nanášať ručným striekaním iba v priestoroch, ktoré sú odsávané miestne.
§ 123
Máčanie a polievanie
Pri kontinuálnych zariadeniach sa musí zabezpečiť, aby sa dopravník nemohol uviesť do chodu skôr, ako je v chode príslušné odsávacie zariadenie.
§ 124
Elektrostatické a elektroforetické nanášanie
(1)
Zariadenie na elektrostatické alebo elektroforetické nanášanie musí byť umiestnené v osobitnej kabíne alebo v oddelenom priestore. Zariadenie na elektroforetické nanášanie musí mať bezpečnostné označenie a zariadenie, ktoré zamedzuje dotýkať sa výrobkov a závesov vodivo spojených so zapnutým zdrojom elektrického prúdu.
(2)
Kabína alebo oddelený priestor, v ktorých sú umiestnené zariadenia na elektrostatické alebo elektroforetické nanášanie, musia byť zvonka opatrené červeným signálnym svetlom, ktoré sa samočinne rozsvieti pri uvedení zariadenia do chodu. Okrem toho musí mať kabína zariadenie, ktoré samočinne vypne zdroj elektrického prúdu pri vstupe do kabíny. Kabína musí mať vybíjač statického náboja.
(3)
V zariadení na elektrostatické nanášanie sa smú používať iba náterové látky s bodom vzplanutia vyšším ako 21 °C.
(4)
Otvory na dopravu predmetov do kabíny musia byť riešené tak, aby sa pri náhodnom vniknutí týmito otvormi nemohol nikto dostať do nebezpečnej blízkosti zariadení s vysokým napätím; inak musia mať otvory varovný červený signál, ktorý svieti po celý čas chodu zariadenia s vysokým napätím.
(5)
Spúšťanie generátorov vysokého napätia sa musí viazať na spúšťanie odsávacieho zariadenia elektrostatickej kabíny s časovým zdržaním.
(6)
Funkcia dávkovacieho čerpadla dopravujúceho náterové látky do rozprašovačov sa musí viazať na chod odsávacieho zariadenia elektrostatickej kabíny.
(7)
Vypracovanie elektrostatickej pištole v prostredí s nebezpečenstvom výbuchu musí zodpovedať požiadavkám bezpečnosti práce.
§ 125
Sušenie a vypaľovanie
(1)
Predmety, ktorých povrch bol upravený náterovými látkami, sa musia pri sušení umiestňovať tak, aby výpary z nich prúd vzduchu odnášal mimo dýchacej zóny obsluhujúceho pracovníka. Ak sa tieto predmety dosúšajú v uzavretých priestoroch pri teplote okolitého pracovného prostredia, musia sa tieto priestory vetrať tak, aby v nich vznikal mierny podtlak.
(2)
Zapnutie vyhrievacích systémov sa musí viazať na spúšťanie odsávacieho zariadenia sušiarne s časovým zdržaním. Ak vznikne porucha odsávacieho zariadenia, musí byť zabezpečené samočinné vypnutie vyhrievacích systémov.
(3)
Sušiace priestory musia mať samostatné odvetrávacie potrubie vyústené do vonkajšej atmosféry.
(4)
Povrchová teplota vyhrievacích telies musí byť aspoň o 50 °C nižšia, ako je bod vznietenia použitých rozpúšťadiel alebo riedidiel; to neplatí pre sušiaky používané na vypaľovanie alebo stvrdnutie náterov.
§ 126
Úpravne náterových látok
(1)
V miestnosti na úpravu náterových látok musia byť nádrže na tieto látky alebo riedidlá spoľahlivo zaistené, aby sa náterová látka nemohla rozliať po okolí. Zberná nádrž musí mať objem aspoň 50 % celkového obsahu všetkých nádrží v miestnosti, najmenej však obsah najväčšej nádrže, a nesmie byť spojená s kanalizáciou.
(2)
Nádrže na náterovú látku i riedidlá musia byť označené bezpečnostným označením upozorňujúcim na ich obsah, triedu nebezpečnosti horľavej kvapaliny, prípadne aj na iné nebezpečenstvo.
(3)
Odvzdušňovacie potrubie musí byť vždy pripojené na najvyššiu časť nádrže, musí mať spád k nádrži a musí byť opatrené nepriebojnými poistkami.
§ 127
Chemické a elektrochemické povrchové úpravy
(1)
Prevádzkárne musia byť upravené tak, aby
a)
rohy a hrany medzi stenami a podlahou boli zaoblené,
b)
podlahy boli nepriepustné, hladké, nešmykľavé, bez škár, so sklonom aspoň 2 %, opatrené rohožami z materiálu odolného proti vplyvom používaných chemikálií.
(2)
Prívod vody do vaní musí byť vyhotovený tak, aby sa pri prípadnom podtlaku vylúčilo nasatie obsahu vaní do potrubia.
§ 128
Metalizácia
(1)
Vnútorné riešenie miestností určených pre metalizáciu musí umožňovať pravidelné čistenie prachových zvyškov postreku.
(2)
Na odlučovanie prachu olova, kadmia alebo ich zliatin sa musí do metalizačného systému zaradiť príslušný filter.
(3)
Zariadenie, v ktorom sa hromadí odlučovaný kovový prach, musí byť umiestnené mimo pracovného objektu a vo vzdialenosti najmenej 5 m od metalizačných dýz.
(4)
Po skončení smeny sa musí z metalizačného zariadenia odstrániť zachytený kovový prach.
(5)
Odlúčený prach sa musí zhromažďovať na mieste, kde nehrozí jeho vznietenie, a v obaloch odolných proti vlhkosti.
(6)
Kovový prach sa musí likvidovať na vyhradenom mieste, ak sa neodovzdáva na ďalšie spracovanie.
Štrnásty oddiel
Drvenie, mletie, rozbíjanie a miesenie
§ 129
Spoločné ustanovenia
(1)
Drvenie a mletie materiálu, pri ktorom sa uvoľňuje prach, ktorý ohrozuje bezpečnosť osôb alebo zariadení sa musí vykonávať v prachotesnom zariadení alebo prevádzkáreň musí byť vybavená účinným odsávacím zariadením. Pri primárnom drvení sa môže použiť účinné zvlhčovanie materiálu.
(2)
Mlecie komory a mlecie zariadenia na mletie horľavých látok v suchom stave musia byť zhotovené z neiskrivého materiálu alebo sa pri nich musia urobiť iné bezpečnostné opatrenia, ktoré by zamedzili vznieteniu mletých látok.
(3)
Mletie materiálov, pri ktorom sa tvorí výbušný prach, sa smie robiť iba v špeciálnych zariadeniach zabezpečených proti následkom výbuchu.
(4)
Zariadenie na drvenie alebo mletie horľavého materiálu musí byť vyhotovené tak, aby materiál pred podaním do mlecej časti prechádzal magnetickými separátormi odstraňujúcimi železné častice.
(5)
Pri poruche separátora sa musí samočinne zastaviť ďalšie podávanie materiálu alebo uviesť do činnosti signalizačné zariadenie.
§ 130
Drviče
(1)
Materiál určený na drvenie nesmie obsahovať nežiadúce predmety.
(2)
Pri drvičoch sa smie upchatý plniaci otvor uvoľňovať iba zo strany podávača a len vhodnou pracovnou pomôckou a materiál sa smie do drviča vpúšťať iba za plných obrátok stroja.
(3)
Za chodu drviča je vstup do priestoru pod drvičom zakázaný; vstupovať pod drvič sa smie iba vtedy, keď sa vypúšťacie zariadenie vyplo a zabezpečilo.
§ 131
Mlyny
(1)
Spúšťacie zariadenie mlyna musí byť pri vstupe pracovníka do misy zabezpečené vo vypnutej polohe. Vstupovať do misy sa smie iba pod dozorom iného pracovníka.
(2)
Vyberať materiál z kolesových alebo kyvadlových mlynov a vyprázdňovať mlyny za chodu je zakázané.
(3)
Okolo guľových, rúrovitých alebo komorových valcových mlynov sa musí vybudovať zábradlie, ak je ich spodná nižšie ako 2,6 m na úrovňou podlahy, a musí sa zabezpečiť, aby priechody pod týmito mlynmi boli chránené zo strán i zvrchu.
§ 132
Zariadenie na prípravu uhoľného prášku
(1)
Zariadenie na prípravu uhoľného prášku vrátane jeho nosných konštrukcií a priestorov, v ktorých sa usadzuje uhoľný prášok, musí byť vyhotovené tak, aby umožňovalo oplachovanie vodou.
(2)
Zásobníky sa surové uhlie musia byť z nehorľavého materiálu s hladkým vnútorným povrchom a musia umožňovať vyprázdňovanie uhlia mimo mlyna.
(3)
Násypové otvory zásobníkov musia mať pevnú alebo uzamykateľnú mrežu alebo iné podobné zariadenie zabraňujúce neoprávnenému vstupu alebo pádu osôb do zásobníka.
(4)
Oceľové zásobníky uhoľného prášku vrátane prírub musia byť tepelne izolované.
(5)
Zásobníky musia mať zariadenie na zisťovanie zásob prášku a teplomery na kontrolu teploty prášku v zásobníku.
(6)
Do hornej časti zásobníka uhoľného prášku (okrem zásobníka na prášok z antracitu a antracitového uhlia) musí byť zaústený prívod interných plynov alebo vodnej pary.
(7)
Potrubie teplých dymových plynov nasávaných do mlecieho zariadenia musí mať uzáver na odpojenie mlyna od ohniska.
(8)
Teplota nosného plynu na výstupe z parných a plynových rúrovitých sušičov nesmie prevyšovať pri tuhých palivách (okrem antracitu a antracitového uhlia) 110 °C.
(9)
Na vstup pred mlynom na palivá (okrem antracitu a antracitového uhlia) musí byť privedená voda, sýta para alebo interný plyn.
(10)
Poistný mechanizmus musí byť umiestnený tak, aby sa zamedzila možnosť zásahu splodín explózie najmä na pracovné miesta obsluhy, na prístupové a únikové cesty.
(11)
Mlecí okruh so zásobníkom prášku sa musí pred uvedením mlyna do chodu prevetrať alebo inertizovať.
(12)
V priestore mlynice sa musí pravidelne odstraňovať uhoľný prášok.
(13)
V prípade nebezpečenstva vzniku havárie sa musí zariadenie ihneď odstaviť z prevádzky a opustiť mlynica.
(14)
Je zakázané vyprázdňovať uhoľný prášok zo zásobníka cez horáky a kúreniská kotlov, ktoré nie sú v prevádzke.
(15)
Otvárať zasýtený mlyn sa smie až po jeho vychladnutí.
§ 133
Zariadenie na rozbíjanie kovového šrotu
(1)
Horná činná plocha šaboty nesmie presahovať okolitú úroveň podlahy tĺčiska. Medzi šabotou a vnútornou stenou ochrannej ohrady musí byť voľný pás podlahovej plochy najmenej v šírke 0,75 m.
(2)
Okolo šabot musí byť bezpečná ohrada proti odletúvaniu rozbíjaného kovového odpadu.
(3)
Pri zariadeniach typu padákovej veže musí byť priestor tĺčiska zvrchu zakrytý ochrannou ohradou.
(4)
Vrátam dvere a iné vstupy do tĺčiska musia vyhovovať požiadavkám kladeným na ochrannú ohradu.
(5)
Pre pracovníkov obsluhy rozbíjacieho zariadenia musí byť vybudovaný pri zariadení ochranný úkryt a musí byť umiestnený v bezprostrednej blízkosti ochrannej ohrady.
(6)
Každé rozbíjacie zariadenie musí mať zariadenie, ktoré vylúči
a)
zdvihnutie hrušky nad šabotu a jej uvoľnenie, ak nie je dokonale uzavretý priestor tĺčiska, ochranného úkrytu a ak nie sú uzavreté priezory na sledovanie práce v tĺčisku,
b)
otvorenie priestoru tĺčiska v priebehu činnosti rozbíjacieho zariadenia.
(7)
V priestore tĺčiska musí byť umiestnený vypínací ovládač.
(8)
Zdvíhanie hrušky nad šabotu musí sa robiť tak, aby sa hruška nerozhojdala.
§ 134
Miešačky
(1)
Miešačky s protibežnými miešacími ramenami (lopatkovité a podobné) musia mať ochranné veko alebo rošt, pri otvorení alebo zdvihnutí ktorého sa automaticky vypne chod miešačky. Ak sa používa rošt, veľkosť jeho otvorov musí zodpovedať bezpečnej vzdialenosti od miešacích ramien.
(2)
Pri miešačkách, ktorých miešacie ramená do seba nezapadajú, smie byť vypínanie zabezpečené vypínacím rámom inštalovaným okolo miešacej vane.
Pätnásty oddiel
§ 135
Odstreďovanie
(1)
Bubon odstredivky sa môže uviesť do chodu, ak je veko zavreté; veko sa môže dať otvoriť, ak bubon nie je v chode, okrem prípadov, keď sa odstredivka mechanicky vyprázdňuje. Uvedené zabezpečenie veka nie je nevyhnutné pri odstredivkách pre výbušné látky ani pri odstredivkách s vodorovným hriadeľom a mechanickým zarážaním, ak konštrukcia odstredivky vylučuje možnosť vniknutia do otáčajúceho sa bubna. Ak je osobitná technológia, môže sa použiť odstredivka bez ochranného veka.
(2)
Smer otáčania musí byť na telese odstredivky viditeľne označený.
(3)
Odstredivky, ktorých náplň je horľavá alebo výbušná, musia byť vyhotovené tak, aby na nijakej časti nemohli vznikať iskry alebo aby nedošlo k nebezpečnému prehriatiu.
Šestnásty oddiel
Rezanie
§ 136
Spoločné ustanovenia
Stroje s dvoma alebo viacerými systémami ochrany a stroje, ktoré možno spúšťať bez použitia ochranného zariadenia, musia mať uzamykateľné prepínanie systémov ochrany a prepínanie na chod bez použitia ochranného zariadenia.
§ 137
Rezačky a kutre
(1)
Rezačky so závitkovými podávačmi musia mať násypky upravené tak, aby nebolo možno dosiahnuť rukou na podávač.
(2)
Rezačky s podávacími špirálami musia mať okolo násypky ochranný rám na vypnutie pohonu.
(3)
Kutre na spracovanie mäsa musia mať ochranné veko nožov, ktoré možno zdvihnúť iba vtedy, keď nože stoja, a musia mať zariadenie znemožňujúce uvedenie stroja do chodu, ak nie je ochranné veko uzavreté.
Sedemnásty oddiel
Máčanie, naparovanie a varenie
§ 138
Spoločné ustanovenia
(1)
Kade, panvy a otvorené nádrže musia mať horný okraj aspoň 1,1 m nad úrovňou podlahy, prípadne pracovnej plošiny, alebo musia byť spoľahlivo zakryté alebo ohradené proti náhodnému pádu.
(2)
Nadzemné nádrže, ak sú naplnené horúcimi a nebezpečnými látkami, musia byť spojené so záchytkami alebo priehlbinami dostatočnej veľkosti, aby zachytili všetok obsah nádrže pri jej prípadnom prasknutí, alebo musia byť spojené s iným bezpečným miestom určeným na tento cieľ, ktoré musí byť mimo prevádzkovej budovy. Nádrže musia byť spojené so záchytkami, priehlbinami alebo inými bezpečnými miestami prepadovým potrubím.
§ 139
Máčacie nádrže, panvy a kade
(1)
Máčacie nádrže a panvy naplnené horľavými látkami musia mať tesne priliehajúce poklopy so samočinným uzatváraním.
(2)
Pri používaní výkyvných kadí musí byť podlaha upevnená tak, aby nemohlo dôjsť k zachyteniu pracovníka medzi výkyvné rameno a kaďu.
§ 140
Pariace a varné jamy, pariace komory
(1)
Prístupové komunikácie v priestore, kde sú umiestnené pariace alebo varné jamy v úrovni terénu (podlahy), musia mať výstražné signalizačné zariadenie.
(2)
Pariace a varné jamy, ktoré majú vyhrievacie telesá uložené na dne jamy, musia mať snímateľné rošty pevne osadené aspoň 0,2 m nad parným potrubím.
(3)
Pariace komory sa musia dať hermeticky uzatvárať a musia mať teplomer, tlakomer a poistné zariadenie.
§ 141
Varné kotly
(1)
Vypúšťacie kohúty musia byť zabezpečené proti náhodnému otvoreniu.
(2)
Sklápacie varné kotly musia mať samosvorné sklápacie alebo zachytávacie zariadenie.
Osemnásty oddiel
§ 142
Pracie stroje a sušiace bubny
(1)
Uzávery pracích strojov a sušiacich bubnov pre práčovne musia byť vyhotovené tak, aby sa nedali otvoriť, ak sú bubny v pohybe; ak sú uzávery otvorené, nesmú sa dať bubny uviesť do pohybu.
(2)
Paracie stroje a sušiace bubny, ktoré sa používajú pri práci s nebezpečnými látkami, musia mať poistné zariadenie pre prípad výbuchu v bubne.
PIATA ČASŤ
ŤAŽBA A SÚSTREĎOVANIE DREVA
§ 143
Ťažba dreva ručným náradím a motorovou pílou
(1)
Pri rúbaní stromov sa musí určiť pracovný postup so zreteľom na druh dreviny, hrúbku, tvar koruny, naklonenie a zdravotný stav stromu, na okolitý terén a súčasné klimatické podmienky.
(2)
Pri rúbaní stromov sa musí zaistiť bezpečná ústupová cesta.
(3)
Pred začatím hlavného rezu musia všetky nepovolané osoby nachádzajúce sa v ohrozenom priestore opustiť tento priestor. Pri päte stromu môžu pri rúbaní zostať okrem rubača iba jeho pomocník a pracovník poverený kontrolou rúbania.
(4)
Zavesené alebo podťaté stromy sa musia bezpečne uvoľniť najneskoršie do konca pracovnej smeny alebo do prerušenia práce.
(5)
V ohrozenom priestore zavesených alebo podťatých neporúbaných stromov sa smú pohybovať iba pracovníci určení na ich uvoľnenie.
(6)
Na svahoch, kde je nebezpečenstvo samovoľného uvoľnenia opracovaného kmeňa, sa musí odvetvovať a odkôrňovať z hornej strany stromu alebo kmeňa.
(7)
Pri odvetvovaní a ručnom odkôrňovaní stromov sa musí dodržiavať minimálna vzájomná vzdialenosť medzi pracovníkmi 5 m. Súčasné odvetvovanie jedného stromu viacerými pracovníkmi je zakázané.
§ 144
Sústreďovanie dreva traktormi
(1)
Na pracoviskách, kde sa drevo sústreďuje a súčasne rúbe, musia byť osoby i prostriedky sústreďujúce drevo počas rúbania v bezpečnej vzdialenosti od miesta rúbania.
(2)
Pred začatím práce sa musia pracovníci oboznámiť s určenou jednotnou signalizáciou pre hlavné úkony.
(3)
Počas navíjania musia byť osoby na bezpečnom mieste mimo priestoru ohrozeného lanom.
(4)
V terénoch, kde hrozí nebezpečenstvo samovoľného pohybu dreva, sa musí drevo vyťahovať lanom po svahu iba mocou smerovej kladky a iba vtedy, ak traktor stojí mimo ohrozeného priestoru.
§ 145
Sústreďovanie dreva lanovým dopravným zariadením
(1)
Trasy lanového dopravného zariadenia v miestach križovania lesných ciest musia byť označené bezpečnostným označením.
(2)
Pri práci sa musia dodržiavať dohodnuté signály; pri nezreteľnom signále sa musí práca zastaviť.
(3)
Pri navíjaní a odvíjaní lán sa osoby nesmú zdržiavať medzi lanami, pod lanami alebo zaveseným nákladom.
(4)
Uvoľňovať drevo ručným náradím na svahu sa musí z hornej steny.
ŠIESTA ČASŤ
STAVEBNÉ A MONTÁŽNE PRÁCE
Prvý oddiel
§ 146
Stavenisko
(1)
Staveniská a samostatné priestory pracovísk, s výnimkou líniových stavieb (ďalej len „stavenisko“) v zastavanom území obce alebo obvodu organizácie, musia byť po celom obvode oplotené do výšky najmenej 1,8 m. Vchody a vstupy do oploteného staveniska sa musia dať uzatvárať a musia mať bezpečnostné označenie.
(2)
Stavenisko mimo zastavaného územia obce a obvodu organizácie, s výnimkou líniových stavieb, musí byť oplotené do výšky najmenej 1,8 m iba vtedy, ak susedí s verejnou komunikáciou; v miestach vzdialených aspoň 30 m od verejnej komunikácie môže byť oplotenie primerane nižšie. Staveniská, kde sa robia iba práce menšieho rozsahu, nemusia byť oplotené, musia však byť ohradené zábradlím.
(3)
Pracoviská líniových stavieb musia byť zabezpečené zábradlím na stranách susediacich s verejnou komunikáciou. Zábradlia sa nemusia budovať v miestach, kde je prekážka brániaca v prístupe na pracovisko.
(4)
Pri zníženej viditeľnosti a v noci musí byť pracovisko pozdĺž verejnej komunikácie označené červenými svetlami.
(5)
Práce v ochrannom pásme elektrického vedenia sa môžu začať až po vykonaní opatrení na zaistenie bezpečnosti práce.
Druhý oddiel
§ 147
Skladanie zeminy
(1)
K miestam výsypu musí vodič zachádzať podľa pokynov pracovníka povereného usmerňovaním vysypávania. Ak nie je vysypávanie usmerňované, smú sa materiály vysypávať cez okraj skládky iba vtedy, keď má okraj pevnú zarážku alebo ochrannú hrádzu.
(2)
Po vyklopení zeminy z korby dopravného prostriedku musí vodič pred rozbehnutím vozidla korbu sklopiť a presvedčiť sa, či je korba v sklopenej polohe.
(3)
Zakazuje sa vstupovať na korbu dopravného prostriedku, ak je zdvihnutá v šikmej polohe.
Tretí oddiel
Zemné práce
§ 148
Spoločné ustanovenia
(1)
Pred začatím zemných prác sa musí v priestore týchto prác zabezpečiť prieskum prekážok, ich vyznačenie a vypracovať plán záchranných prác, s ktorým sa musia pracovníci oboznámiť pred začatím zemných prác.
(2)
Na odľahlých pracoviskách nesmú pracovať jednotliví pracovníci osamotene vo výkopoch hlbších ako 1,3 m.
(3)
Po každom použití výbušnín a po náhlych poveternostných zmenách, ktoré by mohli mať vplyv na stabilitu stien výkopu a na ich paženie, sa musí pred začiatkom práce a po každom jej prerušení vykonať kontrolná prehliadka výkopu.
(4)
Pri zemných a základových prácach sa nesmú
a)
podkopávať steny a vytvárať previsy,
b)
ponechávať v stenách a vo svahoch ojedinelé uvoľnené balvany,
c)
zaťažovať nezabezpečené okraje výkopov,
d)
zaťažovať rozpery paženia, ak nie sú na takýto cieľ osobitne podopreté a zabezpečené proti vybočeniu.
(5)
Do stavebných jám a výkopov hlbších ako 1,5 m sa musí zriadiť bezpečný zostup rebríkom alebo pomocným schodišťom.
(6)
Okraje výkopov musia byť voľné najmenej 0,5 m od hrany výkopu.
§ 149
Zemné práce vykonávané strojmi
(1)
Počas činnosti strojov sa nesmie vstupovať do pracovného dosahu strojov, do nebezpečných priestorov pri horných okrajoch výkopu ani pod jeho steny.
(2)
Uvedenie stroja do chodu sa musí oznámiť zvukovým znamením. Stroje sa kolesovom podvozku sa musia pred začatím práce zabezpečiť výsuvnými podperami.
(3)
Pri súbežnej ručnej a strojovej práci nesmú byť pracovníci vykonávajúci ručnú prácu bližšie ako 2 m od dosahu pracovnej časti strojov.
§ 150
Zabezpečenie stien výkopov a odstraňovanie pažení
(1)
Pri svahoch vyšších ako 6 m alebo pri nepriaznivých vlastnostiach zemín (nesúdržnosti a pod.) sa musí stabilita svahov a ich sklon doložiť výpočtom.
(2)
Zvislé steny výkopov vyššie ako 1,3 m v zastavanom a 1,5 m v nezastavanom priestore musia byť zabezpečené proti zosunutiu. V nesúdržných, zvodnených zeminách alebo zeminách inak náchylných na zosunutie musia byť výkopy zabezpečené aj pri menších výškach stien alebo zároveň s rozpájaním zemín.
(3)
V blízkosti komunikácií a odkrytých základov susedných stavieb sa paženie musí vopred navrhnúť a staticky posúdiť.
(4)
Pri prácach vo výkopoch spojených s vyvíjaním plynných škodlivín alebo prachu sa musí zabezpečiť účinné vetranie pracovných priestorov.
(5)
Zariadenia, ktoré by otrasom alebo chvením mohli ohroziť pevnosť a stabilitu výdrevy, sa musia postaviť na samostatné konštrukcie.
(6)
Pri ručnom rozoberaní a odstraňovaní výdrevy sa musí postupovať zdola nahor za súčasného zasypávania odpaženého výkopu. Ak nemožno pri odstraňovaní paženia alebo pri prepažovaní vylúčiť nebezpečenstvo zosunutia steny výkopu alebo poškodenia blízko stojacich konštrukcií, musí sa paženie v potrebnej výške ponechať vo výkope.
§ 151
Zemné práce v zastavanom území a na verejných priestranstvách
(1)
Cez ryhy v zastavanom území a na verejných priestranstvách sa musia položiť pevné lávky pre chodcov v šírke najmenej 1,5 m s obojstranným zábradlím; lávky nesmú byť od seba vzdialené viac ako 50 m a cez ryhy v chodníkoch musia byť položené pri každom vstupe do stavebného objektu.
(2)
Cez výkopy, ak križujú vchody do objektov alebo verejné komunikácie, sa musia postaviť priechody s obojstranným dvojtyčovým zábradlím s viditeľne označenou dovolenou únosnosťou a rýchlosťou.
(3)
Strojové vykopávky sa smú robiť najbližšie do vzdialenosti 1 m od vytýčených podzemných vedení.
(4)
Výkopy stavebných jám pozdĺž komunikácií, stavieb a dvorov sa smú robiť iba po častiach v dĺžke do 4 m a steny sa musia ihneď zaisťovať.
(5)
Skládky zemín a hornín a trasy pre pohyb strojov sa musia zriaďovať v bezpečnej vzdialenosti od okrajov výkopov.
(6)
Zásypy výkopov na verejne prístupných miestach sa musia dostatočne zhutniť a upraviť.
§ 152
Rozpájanie zemín hydromechanizáciou
(1)
Územie, kde sa bude robiť hydromechanizácia, musí byť ohradené a označené bezpečnostným označením.
(2)
Vodná dýza sa musí dať ľahko odpojiť od prívodu tlakovej vody zo stanovišťa obsluhy.
(3)
Pred začatím práce s vodnou dýzou (hydromonitorom) sa musia pracovníci vzdialiť z dosahu vodného prúdu.
§ 153
Baranenie
(1)
Pri baranení sa nesmú vykonávať nijaké práce v okruhu výšky veže s výnimkou prác s baranidlom. Pod zavesené pilóty sa nesmie vstupovať.
(2)
V čase, keď sa baranidlá nepoužívajú, musí byť kladivo zabezpečené v dolnej časti vodiacich ramien. Baranidlo vyššie ako 10 m musí byť zabezpečené (zakotvené) proti prevrhnutiu.
(3)
Prípravu pilót musia pracovníci vykonávať vo vzdialenosti aspoň dvojnásobku dĺžky najdlhšieho ramena baranidiel. Dlhé a ťažké pilóty, ktoré sa majú zatĺkať, musia byť zabezpečené proti preklopeniu, ak nie sú zabezpečené čepcom a baranidlom.
(4)
Ručná manipulácia pri navádzaní pilótmi je zakázaná. Rovnako je zakázané priťahovať štetovnice šikmým alebo bočným ťahom.
(5)
Pri spájaní oceľových pilót vo vode sa musia postaviť pracovné plošiny.
Štvrtý oddiel
§ 154
Potápačské práce
(1)
Pred začiatkom potápačských prác sa musí v bezprostrednej blízkosti pracoviska vytvoriť uzavretý priestor určený na odpočinok a ohriatie potápačov.
(2)
Pre práce v hĺbke väčšej ako 13 m sa musí v bezprostrednej blízkosti pracoviska inštalovať pretlaková komora s príslušenstvom, ktorá musí mať rozmery zodpovedajúce počtu potápačov pracujúcich na pracovisku pod vodou.
(3)
Potápačské prístroje a ich príslušenstvo sa musia preskúšať pred každým použitím a po každom použití a ďalej v lehotách určených podľa osobitných predpisov.
(4)
Pred začiatkom prác pod vodou s použitím žeriava musí vedúci potápačských prác určiť pracovný postup, oboznámiť s ním zúčastnených pracovníkov a určiť dorozumievacie znamenia.
(5)
Pri potápačských prácach vykonávaných s použitím žeriava nesmie potápač vstúpiť do vody, kým zavesené bremeno alebo prázdny hák zdvíhacieho zariadenia nie je spustený na určené pracovisko pod vodou. Zdvíhanie zaveseného bremena alebo háka zdvíhadla sa nesmie začať skôr, kým potápač nepríde na bezpečné miesto a nedá určené znamenie.
(6)
Po celý čas manipulácie žeriava s bremenom alebo so žeriavovým hákom pod vodou musí byť potápač spojený telefónom s obsluhou žeriava; je zakázané dorozumievanie s pracoviskom na hladinou pomocou signálneho lana.
Piaty oddiel
Práce vo výškach
§ 155
Spoločné ustanovenia
(1)
Za prácu vo výške sa považuje práca, pri ktorej sú pracovníci ohrození pádom z výšky väčšej ako 1,5 m.
(2)
Pracovníci pri práci vo výške musia byť zabezpečení ochrannými alebo záchytnými konštrukciami alebo predpísanými osobnými ochrannými pracovnými prostriedkami. Ochranné a záchytné konštrukcie musia byť dostatočne pevné a odolné proti vonkajším silám a nepriaznivým vplyvom a kotvené (upevnené) tak, aby bezpečne zniesli namáhanie prenášané na ne.
(3)
Pri postupe prác do výšky musia byť pracovné stanovištia zvyšované pomocou lešení alebo pracovných plošín tak, aby pracovníci mohli pracovať bezpečne a navzájom sa neohrozovali.
(4)
Pri prácach vo výške sa musia vopred určiť miesta na bezpečné upevnenie osobného zabezpečenia pracovníkov. Bezpečnostné lano musí byť také, aby pracovník bol pri páde zachytený v hĺbke najviac 1,5 m pod pracovným stanovišťom.
(5)
Pod miestami práce vo výške sa nesmie nikto zdržiavať; ak je to nevyhnutné, musia byť osoby chránené vhodným bezpečnostným opatrením a ohrozené priestory ohraničené zábradlím.
(6)
K miestam, kde sa nepracuje a ktorých voľné okraje nie sú zabezpečené proti pádu z výšky, sa musí zamedziť prístup.
(7)
Lešenia alebo iné konštrukcie pre práce vo výške, zasahujúce do verejnej komunikácie musia byť zreteľne označené a za zníženej viditeľnosti a v noci osvetlené výstražným svetlom.
§ 156
Lešenie
(1)
Lešenie musí byť zhotovené z takých materiálov a dimenzované a postavené tak, aby bolo dostatočne stabilné a bezpečne znieslo predpokladané zaťaženie a namáhanie. Ak voľná medzera medzi vnútorným okrajom podlahy lešenia a lícom objektu (priľahlej steny) presahuje 0,25 m, musí byť okraj podlahy zabezpečený proti pádu osôb.
(2)
Výstupy na podlahy lešenia musia byť pevné a bezpečné. Výstupy do jednotlivých poschodí nesmú byť nad sebou a nesmú ani viesť priebežne cez dve alebo viacej poschodí. Pristavené rebríky smú pracovníci používať iba pri lešeniach, ktoré nie sú vyššie ako 5 m.
(3)
Montáž a demontáž lešenia musia pracovníci vykonávať postupne po jednotlivých poschodiach a tak, aby sa vo všetkých fázach montáže a demontáže zabezpečila priestorová pevnosť a stabilita konštrukcie. Pri montáži sa musí každé poschodie zároveň vybaviť podlahami, výstupmi a zábradlím.
§ 157
Práce na strechách
Na pohyb pracovníkov, na dopravu a skladovanie materiálov musí organizácia na ľahkých strešných plášťoch vybudovať roznášacie lávky a podlahy. Na ploche strechy smú pracovníci ukladať materiál v bezpečnej vzdialenosti od voľných okrajov strechy a iba v takom množstve, aby jeho hmotnosť nepresiahla nosnosť strešného plášťa. Skladovaný materiál sa musí zabezpečiť proti zhodeniu.
§ 158
Stavba vysokých komínov
(1)
Nepohyblivé vnútorné lešenie musí byť bezpečne zakotvené v stene komína. Najbližšia spodná podlaha pod pracovnou podlahou lešenia musí byť dimenzovaná ako záchytná konštrukcia.
(2)
Ak sa používajú zavesené posuvné vnútorné lešenia, musí sa
a)
zdvíhacie zariadenie zabezpečiť proti posuvu,
b)
pracovná podlaha lešenia i záchytná podlaha pod ňou trvale pripevniť na zdvíhacie zariadenie,
c)
nad vstupom do komínov a nad priechodmi a pracoviskami, kde by mohli byť pracovníci ohrození padajúcimi predmetmi, vybudovať záchytná strieška.
(3)
Pod vonkajším visutým lešením musí byť vo vhodnej vzdialenosti inštalovaná záchytná konštrukcia alebo pracovníci musia používať osobné ochranné zaistenie.
(4)
Ak pracovníci používajú v niektorých fázach montáže vysokých komínov ochranné pásy, musia bezpečnostné laná upevniť inde ako v miestach upevnenia konzol visutého lešenia.
(5)
Na výstup na vysoké komíny sa musí postaviť pomocné schodište, rebríky alebo výťah na dopravu osôb. Ak pracovníci používajú na výstup a zostup vonkajšie stúpadlá, musí sa na vrchole komína zaistiť bezpečný priechod zo stúpadiel na podlahu lešenia.
(6)
Konzoly na kladky vrátkov a zdvíhacích zariadení musia byť pevne zakotvené do komínového múra.
(7)
Ak sa materiál na stavbu komína dopravuje jeho vnútrajškom, musí sa postaviť záchytná konštrukcia s otvorom v podlahe, ktorý musí mať bezpečný uzáver.
Šiesty oddiel
Betonárske a murárske práce
§ 159
Debnenie a podperné konštrukcie
(1)
Debnenie musí byť tesné, pevné, únosné a tuhé a musí sa zabezpečiť jeho stabilita ako celku aj v jeho jednotlivých častiach.
(2)
Podpery a podperné konštrukcie debnenia sa musia zabezpečiť tak, aby sa stojiny nezatláčali do terénu a aby sa dali postupne bezpečne odstraňovať.
(3)
Postavenie a rozoberanie posuvného debnenia sa musí vykonávať podľa vopred určeného postupu a za priameho dozoru určeného pracovníka.
(4)
Pri používaní nafukovacieho debnenia sa musí kontrolovať určený vnútorný tlak.
(5)
Oddebňovanie z rebríka je zakázané.
§ 160
Príprava betonárskej výstuže
Pri rovnaní betonárskej ocele na strojoch sa smú vkladať konce prútov do stroja iba vtedy, keď stroj nie je v chode. Prúty sa musia ohýbať vždy v smere od pracovníka.
§ 161
Spracovanie a ukladanie betonárskej zmesi
(1)
V priestoroch spracovania betonárskej zmesi (vypúšťania zo zásobníkov, rozmiestňovania, zhutňovania) musia byť zaistené bezpečné miesta pre pracovníkov.
(2)
Potrubie na čerpanie betónu musí byť bezpečne zakotvené, hore vybavené odvzdušňovacími záklopkami a spoľahlivo pripojené na nadstavec čerpadla.
(3)
Postup a spôsob ukladania betónovej zmesi sa musí vopred určiť.
(4)
Pri výrobe železobetónových prvkov a prefabrikátov vyrábaných v batériách sa smú pracovníci pohybovať iba po obvodových obslužných lávkach so zábradlím; pri vstupe na horné hrany stien batérie sa musia používať prenosné lávky široké najmenej 0,3 m.
(5)
V čase spravovania v spravovacích tuneloch a autoklávoch sa nesmie vykonávať nijaká činnosť.
(6)
Pri polomechanizovaných a mechanizovaných výrobných linkách v priestore tvárnenia sa počas zdvíhania alebo odsunu do lisovacej platne a rámu formy nesmie vykonávať nijaká činnosť.
(7)
Pri preklápacom zariadení sa nesmie vstupovať do priestoru preklápania; pred preklopením sa musí forma s výrobkom riadne zabezpečiť.
(8)
Prvky stenových panelov sa smú zavesovať iba z pevnej alebo prenosnej manipulačnej lávky.
(9)
S betónovými dielcami sa smie manipulovať až po ich zatvrdnutí; betónové dielce sa smú uchopiť, zavesiť alebo podoprieť iba na určených miestach a určeným spôsobom.
Siedmy oddiel
§ 162
Montážne práce
(1)
Počas zdvíhania dielcov musia byť pracovníci v bezpečnej vzdialenosti; až po ustálení dielca nad miestom montáže sa smie dielec osadiť a zabezpečiť proti vychýleniu. Dielec sa zo závesu zdvíhacieho zariadenia smie uvoľniť až po zabezpečení jeho stability.
(2)
Pred zdvihnutím vodorovných a oblúkových dielcov (konštrukcií) sa musí zabezpečiť, aby na dosiaľ postavenej konštrukcii boli pripevnené montážne plošiny alebo aby sa použili ochranné zariadenia.
Ôsmy oddiel
Búranie
§ 163
Spoločné ustanovenia
(1)
Pri búraní stavebných objektov sa musí
a)
postupovať podľa vopred určeného pracovného postupu,
b)
určiť odborný pracovník na dozor nad búracími prácami,
c)
vymedziť ohrozený priestor a zabezpečiť ho proti vstupu nepovolaných osôb,
d)
zabezpečiť, aby prevádzkové a únikové cesty zostali voľné.
(2)
Strhávanie vonkajších múrov a iných zvislých konštrukcií sa musí vykonávať vždy z vonkajšej strany objektu a ťahom od objektu. Rozhojdávať strhávané murivo je zakázané.
§ 164
Prípravné práce
(1)
Elektrické, plynovodné, vodné, tepelné a iné siete inštalované v búraných objektoch sa musia pred začatím vypratávania objektov odpojiť.
(2)
Vstupy do búraných objektov a výstupy z nich musia byť po celý čas búracích prác bezpečne zaistené.
§ 165
Strojové búranie
(1)
Strhávanie strešnej konštrukcie alebo krovov lanami a ťažnými strojmi je zakázané.
(2)
Pri viacpodlažných objektoch sa musia vnútorné múry strhávať a rozbíjať strojom iba z vonkajšej strany objektu a iba po takých častiach, aby sa neohrozila únosnosť podláh.
(3)
Búrané časti vnútri objektu sa musia strhávať stále na jednu stranu. Únosnosť podláh, na ktoré sa materiál strháva, sa musí podľa potreby zosilňovať podperami; materiál z podláh sa musí stále odpratávať.
(4)
Vodorovné časti uložené v nosných múroch sa nesmú uvoľňovať strojovým búraním. Ak sa podlahy prelomia alebo prepadnú, musia sa práce prerušiť a podlahy spoľahlivo zabezpečiť alebo celkom odpratať.
(5)
Ručné strhávanie stien lanami, pákami a zdvihákmi pri súčasnom použití strojov je zakázané.
(6)
Stropné časti sa musia pred uviazaním na zdvíhací mechanizmus uvoľniť od ostatnej konštrukcie. Búrať klenbu uvoľnením časti konštrukcie, ktorá ju zabezpečuje, sa smie iba pri strojovom búraní.
§ 166
Ručné búranie
(1)
Pracovať pod búranými časťami objektov, ktorých stabilita je ohrozená zaťažením konštrukčných častí nad nimi (samostatné schody, balkóny, arkiere a pod.), je zakázané.
(2)
Búranie striech sa musí vykonávať tak, aby sa nenarušila tuhosť ostatných zvyšujúcich častí konštrukcie.
(3)
Priečky a vnútorné konštrukcie pod vodorovnými časťami objektov sa smú búrať až vtedy, keď sa preukáže, že nemajú nosnú funkciu.
(4)
Na voľných okrajoch búraného múra, ak klesne jeho výška pod 0,6 m nad podlahou, z ktorej sa búracie práce robia, musia sa postaviť ochranné alebo záchytné konštrukcie.
§ 167
Búranie špeciálnymi metódami
(1)
Pri búraní výbušninami sa musia priložené nálože umiestňovať z pracovných podláh.
(2)
Výbušninami sa nesmú strhávať plechové krytiny a krytiny položené na plnom debnení.
(3)
Termické rozpájanie vo výškach sa musí vykonávať iba z pracovných podláh pri zabezpečení pracovníkov proti ohrozeniu rozpálenou látkou.
SIEDMA ČASŤ
TLAKOVÉ ZARIADENIA
Prvý oddiel
Kotly a kotolne
§ 168
Spoločné ustanovenia
(1)
Kotly na plynné a kvapalné palivá musia byť zabezpečené tak, aby došlo k samočinnému prerušeniu prívodu paliva do horákov pri nedovolenej zmene prevádzkového tlaku paliva a spaľovacieho vzduchu.
(2)
Kotly vykurované plynom, kvapalným palivom alebo uhoľným práškom a vybavené umelým ťahom musia mať bezpečnostné zariadenie, ktoré pri nedovolenej zmene alebo pri prerušení ťahu spalín samočinne zastaví aj prívod paliva do horákov.
(3)
Horáky kotlov na spaľovanie plynu alebo kvapalného paliva musia byť vybavené strážcom plameňa a kotly s horákmi na spaľovanie uhoľného prášku musia mať špeciálne zariadenia na zabezpečenie stabilného horenia.
(4)
Dvierka kúreniska a nazeracích otvorov do kúreniska musia byť za prevádzky kotla zabezpečené proti otvoreniu spôsobenému pretlakom v spaľovacom priestore.
(5)
Prívod napájacej vody sa musí vyhotoviť tak, aby nespôsoboval rýchle ochladzovanie stien tlakového celku.
(6)
Kotly s mechanickými roštmi alebo s práškovým kúrením musia byť zaistené bezprašným odpopolňovacím zariadením.
(7)
Odpopolňovacie zariadenie sa môže opravovať len vtedy, ak nie je v prevádzke a bezpečnosť opravára je zaistená ďalším pracovníkom.
(8)
Popolnica musí byť vybavená prívodom vody ku škvarovým a popolovým výsypkám, dostatočným vetraním a tesnými uzávermi na škvarových a popolových výsypkách s bezpečným ovládaním.
(9)
Kontrolné dvierka na odpopolčekovačoch sa nesmú otvárať, pokiaľ nie je zatvorený uzáver vo zvodkách.
§ 169
Parné kotly
(1)
Parné kotly musia mať
a)
aspoň jeden tlakomer s vyznačením najvyššieho dovoleného pretlaku, vodnú slučku a trojcestný kohút alebo ventil,
b)
aspoň jeden priamy vodoznak s označením najnižšej prípustnej hladiny vody v kotle (okrem prietočného kotla),
c)
pretlakové poistné zariadenie,
d)
plniacu a vypúšťaciu armatúru,
e)
napájacie zariadenie,
f)
odvzdušňovaciu armatúru.
(2)
Zariadením uvedeným v odseku 1 písm. b) a d) nemusia byť vybavené kotly na plynné a kvapalné palivá, ktoré majú trvalú kvapalinovú náplň vzduchotesne uzavretú v kotlovom telese.
§ 170
Kvapalinové kotly
(1)
Kvapalinové kotly musia mať
a)
otvorenú expanznú nádobu alebo iné poistné zariadenie,
b)
plniacu a vypúšťaciu armatúru,
c)
pri kotloch menovite s výkonom nad 50 kW aj teplomer a tlakomer.
(2)
Kotol musí mať zariadenie, ktoré samočinne vylúči prekročenie najvyššej prípustnej teploty kvapaliny; kotly s ručným prikladaním musia byť na tento cieľ vybavené signalizáciou alebo musia mať stálu obsluhu.
(3)
Odvzdušňovacie a prepadové potrubie expanznej nádoby nesmie vyúsťovať do vonkajšieho priestoru.
(4)
Uzáver medzi kotlom a expanznou nádobou musí byť za prevádzky kotla zabezpečený v otvorenej polohe.
§ 171
Práce vnútri kotlov
(1)
Pred vstupom pracovníkov do kotla musí byť kotol bezpečne odpojený od susedných kotlov a odberného potrubia; ostatné potrubia ústiace do kotla musia byť uzavreté a zabezpečené.
(2)
Pri prehliadke a pri práci v kotle alebo kúreniska musí byť zabezpečený dozor aspoň jedným pracovníkom mimo kotla. Pred uzavretím viek, žliabkov a pod. a pred uvedením do prevádzky sa treba presvedčiť, či sa v kotle niekto nenachádza.
(3)
Pred vstupom do tlakového celku kotla alebo kúreniska sa musí preveriť, či sú tieto priestory dobre prevetrané a vyprázdnené a či v kúrenisku nehrozí pád troskových alebo popolových nánosov, prípadne muriva.
(4)
Na častiach kotlového zariadenia, v ktorom sa pracuje, sa musí umiestniť bezpečnostné označenie.
§ 172
Kotolne
(1)
Do kotolne sa musí zabezpečiť dostatočný prívod vzduchu na spaľovanie a vetranie.
(2)
Dvere do kotolne musia byť z nehorľavého materiálu, musia sa dať otvárať smerom z kotolne a musia mať bezpečnostné označenie.
(3)
Kotolne s pôdorysnou plochou väčšou ako 150 m2 musia mať dve únikové cesty, z ktorých jedna musí viesť priamo do voľného priestoru.
(4)
Kotly umiestnené mimo kotolne musia byť zabezpečené proti manipulácii nepovolanými osobami.
Druhý oddiel
Tlakové nádoby
§ 173
Tlakové nádoby stabilné
(1)
Nádoby musia mať
a)
uzatváraciu a vypúšťaciu armatúru,
b)
tlakomer,
c)
poistné zariadenie,
d)
odvetrávací uzáver.
(2)
Vybavenie tlakomerom a poistným zariadením nie je potrebné, ak je najvyšší pracovný pretlak nádoby vyšší ako dosiahnuteľný pretlak zdroja tlaku, a ak je zároveň vylúčené zvýšenie pretlaku v nádobe.
(3)
Nádoba ohrievaná spalinami, pri ktorej zníženie hladiny kvapaliny pod určenú hranicu mohlo spôsobiť prehriatie stien, musí mať aspoň jeden stavoznak a nádoba pracujúca s prehriatymi parami alebo kvapalinami s teplotou vyššou ako 50 °C musí mať teplomer.
(4)
Otvárateľná nádoba musí mať zariadenie, ktoré umožňuje pred jej otvorením znížiť pracovný pretlak na atmosferický tlak, prípadne ochladiť vnútorný obsah na bezpečnú teplotu.
(5)
Nádoba s rýchlouzáverom, prípadne s ústredným uzáverom musí mať zariadenie, ktoré znemožní otvorenie nádoby pre znížením pracovného pretlaku na atmosferický tlak a vpustenie pracovnej látky do nádoby, ak nádoba nie je spoľahlivo uzavretá.
(6)
Otvárateľné zdravotnícke a sterilizačné prístroje musia mať zariadenie, ktorým sa možno presvedčiť nezávisle od údaja tlakomeru, či tlakový priestor je bez pretlaku.
(7)
Ak sa používa zostava stabilných tlakových nádob (batéria), musia sa ovládacie ventily k jednotlivým nádobám označiť.
(8)
Nádoby na skvapalnené plyny musia mať zariadenie na kontrolu výšky hladiny kvapaliny.
(9)
Poistné ventily (okrem plynotesných ventilov) musia byť vyhotovené tak, aby sa dala ľahko a bezpečne preveriť ich priechodnosť; ventily i výfukové potrubia musia byť umiestnené a upravené tak, aby pri ich činnosti nemohlo dôjsť k ohrozeniu obsluhy alebo iných osôb. Výfukové potrubie poistného ventilu nesmie vytvoriť slučku.
(10)
Nádoby umiestnené na voľnom priestranstve musia byť zabezpečené proti manipulácii nepovolanými osobami a proti poveternostným vplyvom.
§ 174
Tlakové nádoby na dopravu plynov
(1)
Nádoba musí mať aspoň jeden uzatvárací ventil, ak nie je určené inak.
(2)
Na každej nádobe musia byť trvalo vyznačené základné technické údaje, prípadne aj základné prevádzkové podmienky.
(3)
Pri doprave niekoľkých nádob, ktoré sú spojené zbernou rúrkou v jednom vozidle, musia nádoby obsahovať iba rovnaký plyn.
(4)
Nádoby s plynom sa nesmú prepravovať spoločne so žieravinami v rozbiteľných obaloch, ani s látkami, ktoré sú zdrojom ionizujúceho žiarenia, ani s látkami, ktoré tvoria s prepravovanými plynmi nebezpečnú zmes.
(5)
Poistné zariadenia nádob musia byť neuzatvárateľne spojené s tlakovým priestorom a zaistené tak, aby manipulácia s nimi bola nepovolaným osobám znemožnená; poistky musia byť vyhotovené tak, aby pri prietoku plynu poistkou nenastala rotácia nádoby.
(6)
Nádoby s obsahom plynov, ktoré spolu vytvárajú nebezpečnú zmes, sa nesmú skladovať v spoločnom priestore. Fľaše s plynom musia byť zabezpečené proti prevrhnutiu.
(7)
Vyprázdnené fľaše na nebezpečné plyny musia byť skladované rovnakým spôsobom ako plné fľaše.
(8)
Nádoby na prepravu plynov musia byť farebne označené a nádoby na nebezpečné plyny musia mať aj bezpečnostné označenie. Vyznačené musia byť aj priestory na umiestnenie nádob.
(9)
Cestné cisterny na prepravu chlóru musia byť chránené pred priamym účinkom slnečných lúčov, a to tak, aby teplota ich obsahu neprekročila 40 °C.
(10)
Uzávery cisterien musia mať aspoň dva uzatváracie ventily sériovo zapojené; cisterny na prepravu chlóru musia mať na veku prielezu dva ventily na kvapalný a jeden ventil na plynný chlór so slepými prírubami na pero a drážku.
(11)
Cestné cisterny musia mať aspoň dva uzatváracie ventily sériovo zapojené; cisterny na prepravu chlóru musia mať na veku prielezu dva ventily na kvapalný a jeden ventil na plynný chlór so slepými prírubami na pero a drážku.
(12)
Cisterny musia mať uzemňovacie zariadenie.
(13)
Pri používaní poľných cisterien na čpavok v poľnohospodárstve
a)
smie sa zaplombovaný uzáver nahradiť armatúrami so špeciálnym kľúčom,
b)
smie sa pri preprave na akýkoľvek príves zapojiť iba jedna prívesná cisterna,
c)
musí sa pri čpavkovaní zabezpečiť prívod čistého vzduchu do dýchacej zóny traktoristu.
(14)
Pri práci s kvapalným čpavkom sa nesmie jesť, piť, fajčiť ani manipulovať s otvoreným ohňom.
ÔSMA ČASŤ
STLÁČANIE PLYNOV A CHLADENIE
§ 175
Kompresorové stanice a kompresory
(1)
Kompresorové stanice musia byť umiestnené v samostatných budovách alebo stavebne oddelených priestoroch, prípadne na ohradených voľných priestranstvách.
(2)
V kompresorovej stanici na horľavé plyny s nebezpečenstvom výbuchu musia byť vyznačené stupne nebezpečenstva a všetky priestory kompresorovej stanice vrátane miestnosti pre obsluhu musia byť účinne vetrané; umelé, nútené alebo havarijné vetranie sa musí dať ovládať z miesta obsluhy aj zvonka.
(3)
Kompresorové stanice musia mať zariadenie oznamujúce zmeny vlastností pracovného prostredia, ktoré sú dôležité z hľadiska bezpečnosti obsluhy a prevádzky.
(4)
Medzi kompresorom a prvým uzatváracím zariadením musí byť inštalovaný poistný ventil.
(5)
Medzi jednotlivými stupňami kompresora nesmie byť uzatváracie zariadenie.
(6)
Pri uzatváracích zariadeniach musí byť poloha otvorenia a uzavretia zrejmá.
(7)
Plynové kompresory musia mať zariadenie, ktoré zabezpečuje, že sa neprekročí najvyšší tlak na výtlačnej strane a že sa dodrží najnižší tlak na vstupnej strane.
(8)
Elektromotory plynových kompresorov na nebezpečné plyny musia byť ovládané diaľkovo.
(9)
Na priebežné sledovanie tlaku vzduchu a vzduchových kompresorov musí byť na každom stupni na vhodnom mieste umiestnený tlakomer a za každým stupňom poistný ventil.
(10)
Turbokompresory musia byť vybavené automatickou prepúšťacou reguláciou a zariadením, ktoré zastaví pohon pri prekročení osového posuvu rotora.
(11)
Ustanovenia tohto paragrafu sa nevzťahujú na kompresory a kompresorové stanice inštalované v chladiacich zariadeniach, kyslikárňach a vo výrobniach acetylénu, na plavidlách a dráhových vozidlách.
§ 176
Chladiace zariadenia
(1)
Potrubie chladiacich zariadení musí byť označené podľa druhu látok, ktoré sa v nich dopravujú, a to v miestach uzáverov a v neprehľadných trasách a nesmie sa viesť šachtami výťahov, chodbami ani schodišťom a nesmie byť voľne prístupné nepovolaným osobám.
(2)
Prielezné kanály určené výhradne pre potrubia s chladivom, v ktorých treba vykonávať dozor alebo údržbu, musia mať zaistené vetranie zabezpečujúce dostatočnú výmenu vzduchu.
(3)
Kompresorové chladiace zariadenia musia mať najmenej jeden ventil na nasávacom a výtlačnom hrdle kompresora alebo na vstupnom hrdle do kondenzátora a na výstupnom hrdle zo zberača kvapalnej chladiacej látky alebo z kondenzátora, ak nemá chladiace zariadenie inštalovaný zberač.
(4)
Aparát alebo skupina aparátov musí mať ventily, ktoré ich umožňujú uzavrieť z obidvoch strán; ak na niektorej nádobe nie je inštalované poistné zariadenie, musí byť uzatvárací ventil na jednej strane trvalo zaplombovaný v otvorenej polohe.
(5)
Chladiace zariadenie musí mať uzatváraciu armatúru, poistné zariadenie, tlakomer, stavoznak a štítok so základnými technickými údajmi.
(6)
Po celý čas prítomnosti pracovníkov v kanáli, v ktorom je vedené potrubie s chladivom, musí byť v činnosti vetracie zariadenie.
(7)
Poistné ventily a membránové poistky musia mať výfukovú rúrku vyriešenú tak, aby nemohla zamrznúť, a vyvedenú do priestoru, kde nemôže byť nikto ohrozený.
§ 177
Strojovne
(1)
Strojovne musia mať dvere z nehorľavých materiálov.
(2)
Strojovne musia mať aspoň jeden únikový východ vedúci do voľného priestoru; únikové dvere nesmú mať prah a musia sa dať otvárať v smere úniku.
(3)
Mimo strojovne blízko únikového východu musí byť umiestnený núdzový vypínač na vyradenie chladiaceho zariadenia z prevádzky; druhý núdzový vypínač musí byť umiestnený v prízemí objektu, ak je strojovňa umiestnená na inom podlaží budovy.
(4)
Všetky potrubia prechádzajúce stenami, stropom a podlahou strojovne musia byť v prechodoch utesnené.
(5)
Strojovne sa musia riadne vetrať; okrem prirodzeného vetrania na bežnú prevádzku musí byť v nich aj predpísané havarijné vetranie.
§ 178
Chladené miestnosti
(1)
V chladených miestnostiach s teplotou nižšou ako 0 °C
a)
nesmie pracovať osamotený pracovník bez kontroly dlhšie ako hodinu,
b)
musí byť umiestnený vypínač elektrického prúdu, ktorého rozsvietenie musí byť signalizované mimo miestnosti.
(2)
Po skončení pracovnej smeny sa musia chladené miestnosti s teplotou nižšou ako 0 °C skontrolovať, či v nich nie sú osoby, a spoľahlivo uzavrieť.
(3)
Únikové cesty a cesty k hlásičom prevádzkových nehôd a porúch musia byť stále voľné a vybavené núdzovým osvetlením.
(4)
Aby pracovníci pracujúci v chladených miestnostiach mohli ich v ktorejkoľvek chvíli opustiť, musia sa splniť najmenej dve z týchto podmienok:
a)
uzávery dverí sa dajú ovládať zvnútra aj zvonka;
b)
v uzatvárateľnej chladenej miestnosti je v blízkosti dverí vhodné náradie umožňujúce ich násilné otvorenie;
c)
v chladenej miestnosti je umiestnený telefón alebo spoľahlivé signalizačné zariadenie umožňujúce spojenie s pracovným stanovišťom stálej obsluhy;
d)
v chladenej miestnosti je samostatný, trvalo prístupný núdzový východ uzatvárateľný zvnútra;
e)
chladená miestnosť má zreteľne označenú a ľahko vyberateľnú výplň dverí alebo steny do chodby umožňujúcej únik.
DEVIATA ČASŤ
PLYNOVÉ ZARIADENIA
§ 179
Spoločné ustanovenia
(1)
Materiály použité pri konštrukcii a stavbe plynových zariadení musia zodpovedať prevádzkovým podmienkam a vlastnostiam plynov. Nesmú obsahovať látky, ktoré tvoria s plynom nebezpečné zlúčeniny.
(2)
Konštrukciou zariadenia sa musí zabezpečiť jeho tesnosť a pevnosť.
(3)
Jednotlivé časti strojového zariadenia musia byť spojené vodivo.
(4)
V budovách sa musí zabezpečiť dokonalé vetranie s prihliadnutím na vlastnosti a množstvo vyrábaného a upravovaného plynu.
(5)
Rozmrazovanie zariadení otvoreným ohňom je zakázané.
(6)
Pre prevádzku plynového zariadenia musí byť vypracovaný miestny prevádzkový poriadok.
(7)
Pri zariadeniach, kde sa pracuje s nebezpečnými plynmi, musí byť pre pracovníkov zabezpečená dýchacia a oživovacia technika.
§ 180
Zariadenie na výrobu a úpravu plynov
(1)
V budovách, kde sa vyrábajú a upravujú horľavé plyny a plyny horenie podporujúce, je zakázaná manipulácia s otvoreným ohňom.
(2)
V prevádzkach, kde sa vyrábajú a upravujú nebezpečné plyny, sa musí zaistiť bezpečná likvidácia ich úniku.
§ 181
Zariadenie na skladovanie plynov
(1)
Zariadenie na skladovanie plynov musí byť vybavené meradlami tlaku a množstva plynov.
(2)
Dodržiavanie technických hodnôt, ktorých prekročenie by malo za následok haváriu alebo poruchu zariadenia, sa musí spoľahlivo zabezpečiť.
(3)
Zariadenie musí byť spoľahlivo zabezpečené proti účinkom atmosferickej elektriny.
(4)
Pri skladovaní plynov sa musia určiť a dodržiavať ochranné pásma, v ktorých je zakázaná akákoľvek manipulácia s otvoreným ohňom a uskladňovanie akýchkoľvek látok. Ochranné pásmo musí byť zreteľne označené.
(5)
Pri skladovaní plynov ťažších ako vzduch nesmú byť v ochrannom pásme vstupy do podzemných priestorov.
(6)
Zariadenia na skladovanie plynov je zakázané budovať v nedostatočne vetraných priestoroch.
§ 182
Zariadenie na plnenie nádob plynmi a tlakové stanice
(1)
Plniarne plynov musia byť umiestnené v samostatných prízemných budovách bez podstrešných priestorov; plniarne plynov ťažších ako vzduch nesmú byť podpivničené.
(2)
Plniarne plynov (okrem plniarní inertných plynov) musia byť od seba oddelené. Kompresné stanice pre nebezpečné plyny musia byť oddelené od plniarní.
(3)
Plniace zariadenie musí byť vybavené zariadením na odvzdušňovanie a na vypúšťanie zvyškového pretlaku; pritom sa musí zabezpečiť, aby plyn neohrozoval bezpečnosť pracovníkov.
(4)
Je zakázané plniť nádoby,
a)
pri ktorých uplynula lehota periodickej skúšky,
b)
ktoré nemajú predpísané označenie,
c)
ktoré majú poškodený povrch, pätky, ventily, výstroj alebo izoláciu,
d)
ktorých používanie sa v ČSSR nepovolilo,
e)
ktoré nemajú predpísaný výstroj,
f)
ktoré sú určené na acetylén, v prípade, že nemajú označenie pórovitej látky, alebo pri ktorých poklesol obsah látky, v ktorej je acetylén rozpustený pod určenú hranicu,
g)
pri ktorých nemožno zistiť zvyškový plyn a ktoré sú vnútri znečistené.
(5)
Pri plnení nádob nebezpečnými plynmi a pri manipulácii s týmito nádobami musia byť vždy prítomní najmenej dvaja pracovníci a musia mať vždy trvale k dispozícii aspoň dva izolačné dýchacie prístroje.
(6)
Plniace potrubie musí mať za kompresormi umiestnené spätné ventily a musí byť zabezpečené tak, aby plyn z plnených nádob nemohol prúdiť späť do kompresorov alebo čerpadiel, a musí byť zabezpečené proti možnosti preplnenia nádob.
(7)
Nádoby na plyn musia byť pri plnení bezpečne zaistené proti prevrhnutiu. Nádoba musí byť pripojená na plniace zariadenie tak, aby bola zaručená tesnosť spojenia medzi pripájacím potrubím a uzatváracím ventilom nádoby.
(8)
Na vysokotlakovom zbernom potrubí tlakovej stanice musia byť inštalované uzatváracie, redukčné a poisťovacie armatúry a meracie a kontrolné prístroje.
(9)
Pri prevádzke nádob sa nádoby nesmú ohriať nad povolenú teplotu.
(10)
Odfuk plynov z poistných armatúr a podobných zariadení sa musí vyviesť mimo objektu.
§ 183
Zariadenie na skvapalňovanie a odparovanie plynov
(1)
Skvapalňovať a odparovať sa môžu len plyny, ktoré sú na tento účel upravené.
(2)
Na potrubí na vypúšťanie skvapalnených plynov do ovzdušia musia byť zdvojené armatúry a pri vypúšťaní musia byť pracovníci chránení proti účinkom plynov a nízkych teplôt.
§ 184
Zariadenie na zvyšovanie a znižovanie tlaku plynov
(1)
Pri zariadení s trvalou obsluhou musí mať objekt osobitnú miestnosť pre obsluhu.
(2)
Jednotlivé stupne zariadenia musia byť zabezpečené proti nedovolenému stúpnutiu alebo poklesu tlaku a pri kompresoroch sa musí zabezpečiť kontrola chladiaceho média.
(3)
Zariadenie musí byť od vstupného a výstupného plynovodu oddelené izolačnými spojmi.
(4)
Hlavný uzáver na prívode plynu do zariadenia musí byť umiestnený pred objektom.
§ 185
Zariadenie na rozvod plynu
(1)
Jednotlivé úseky rozvodov plynov sa musia uzavierať a každý musí mať možnosť odvzdušnenia a odplynenia.
(2)
Rozvody plynov sa musia chrániť proti korózii a v prípade ich vedenia nad zemou aj proti účinkom atmosferickej elektriny.
(3)
Ak rozvody plynov križujú komunikácie alebo priestory, ktoré by sa mohli naplniť unikajúcim plynom, musia sa uložiť do ochrannej rúrky, v ktorej nesmú byť rozoberateľné spoje.
(4)
Rozvody plynov uložené v zemi sa nesmú klásť ako prechodné pod objekty.
(5)
Pri rozmrazovaní plynovodu alebo pri hľadaní netesnosti na plynovode, ktorý je v prevádzke sa nesmie používať plameň.
§ 186
Zariadenie na spaľovanie plynov
(1)
Zariadenie musí byť vybavené hlavným uzáverom.
(2)
Prívod plynu do zariadenia musí byť vybavený regulačným, meracím a zabezpečovacím zariadením podľa povahy zariadenia, podľa vlastností a množstva plynu.
(3)
Pred zapálením plynu v zariadení sa musí spaľovací priestor zbaviť vetraním výbušnej zmesi.
(4)
Zariadenie musí byť umiestnené iba v priestoroch s dostatočnou výmenou vzduchu na zabezpečenie dokonalého spaľovania.
(5)
Splodiny spaľovania sa musia odviesť tak, aby neohrozovali bezpečnosť pracovníkov.
DESIATA ČASŤ
PRIEMYSELNÉ PECE
§ 187
Vysoké pece
(1)
Vysoké pece sa musia dať odpojiť bezpečnými uzávermi od plynovodnej siete a vzduchového potrubia. Okružné vetrovody a rozvodné potrubia na vysokopecný plyn musia mať prielezy a čistiace otvory s pevne zabezpečenými krytmi. Poistné ventily (klapky) proti výbuchu musia byť umiestnené na komínčekoch potrubia na odvod plynu alebo na vsádzke. Vstup na vsádzku a plošinu okolo šachty musí mať uzamykateľnú zábranu.
(2)
Chladenie plášťa a foriem vysokej pece musí byť vyhotovené tak, aby sa nemohla prerušiť dodávka chladiacej vody.
(3)
Železové a troskové žľaby musia mať dostatočný sklon a musia byť dostatočne hlboké. Pri používaní výkyvného žľabu musí byť so zreteľom na bezpečnosť práce zaistený náhradný žľab. Prečnievajúce konce žľabov mimo plošiny musia mať plošinku so zábradlím a ochrannú lištu.
(4)
Ohrievače vetra s príslušenstvom musia byť plynotesné a musia mať registračné zariadenie a meracie prístroje.
(5)
Pri otváraní alebo uzatváraní odpichového otvoru sa musia pred ním umiestniť zásteny, ktoré zabránia rozstreku železa na priľahlé pracoviská.
(6)
Vysoké pece musia mať spojovacie alebo signálne zariadenie medzi jednotlivými pracoviskami.
(7)
Na vsádzku a plošiny okolo šachty musia vždy súčasne vstupovať aspoň dvaja pracovníci vybavení izolačnými dýchacími prístrojmi a prístrojom na zisťovanie kysličníka uhoľnatého v ovzduší.
(8)
V prevádzke vysokých pecí musí byť zriadená stanica protiplynovej služby.
(9)
Pomocné zariadenia a náradie používané pri práci s tekutým kovom alebo troskou nesmú byť vlhké ani studené.
§ 188
Spoločné ustanovenia pre oceliarske pece
(1)
Sádzacie korytá oceliarskych pecí musia mať v dne otvory. Uloženie sádzacích korýt na korýtkové stojany musí byť vyhotovené tak aby sa mohli sádzacím strojom bezpečne prevážiť. Stanovište obsluhy sádzacieho stroja musí byť zabezpečené proti pôsobeniu škodlivých vplyvov.
(2)
Pri peciach vykurovaných olejom sa musí udržiavať dokonalá tesnosť zariadenia na olej.
(3)
Preraďovanie vykurovacieho média a vzduchu sa musí vykonávať iba pri zatvorených otvoroch (dverách) pece.
(4)
Nikto sa nesmie zdržiavať pod pecou v priestore predhrievacích komôr a reverzačného zariadenia.
(5)
Do pece, na žľab alebo na panvy sa nesmie sádzať mokrý materiál.
(6)
Odpich pece sa musí oznámiť zvukovým signálom.
(7)
Pri oprave povaly nisteje pece musia byť pracovníci pred odpichovým otvorom upozornení na nebezpečenstvo rozstreku trosky alebo tekutého kovu; pre zmenšovanie rozstreku musí byť odpichový otvor zakrytý plechovou zástenou.
(8)
Pomocné zariadenia a náradie používané pri práci s tekutým kovom alebo troskou nesmú byť vlhké ani studené.
§ 189
Konvertory
(1)
Ovládacie časti sklápacieho zariadenia konvertorov musia byť vybavené blokovaním alebo usporiadané tak, aby sa predišlo náhodným pohybom konvertorov pri prevádzke, prehliadkach alebo opravách. Prívody kyslíka alebo vzduchu do konvertora sa musia zabezpečiť pred prívodom alebo nasatím horľavého alebo výbušného plynu do potrubia.
(2)
Na vsadzovanie prísad musia byť zabezpečené násypné žľaby alebo iné zariadenia, aby sa zabránilo padaniu týchto materiálov pod konvertor.
(3)
Obsluha konvertora musí byť upozornená na jeho pohyby zvukovými a svetelnými signálmi; pred liatím trosky alebo ocele musia byť upozornení aj pracovníci zdržiavajúci sa pod plošinou konvertora.
(4)
V čase prevádzky alebo pri opravách konvertora je zakázaný vstup nepovolaným osobám pod konvertor; pri oklepávaní trosky alebo odťahovej šachty sa musí všetkým pracovníkom zabrániť vstup pod konvertor.
§ 190
Oblúkové elektrické pece
(1)
Práce na klenbe oblúkovej elektrickej pece (nastavovanie elektród, oprava klenby, chladenie a pod.) sa smú robiť až po uplynutí elektrického prúdu.
(2)
Pri práci na klenbe musia pracovníci stáť na kovovej konštrukcii alebo na osobitne postavenej pracovnej plošine.
(3)
Pri nasadaní pevnej vsádzky sa smie s pecou otáčať iba pri zdvihnutých elektródach a po vypnutí elektrického prúdu.
§ 191
Indukčné elektrické pece
(1)
Pri prevádzke indukčnej elektrickej pece sa musí kontrolovať teplota chladiacej vody a priechod chladiaceho vzduchu.
(2)
Akékoľvek manipulácie v peci (rovnanie vsádzky sochorom, meranie teploty tavby a pod.) sa smú robiť iba po vypnutí elektrického prúdu, ak nie je bezpečnosť pracovníka zaistená iným spôsobom.
§ 192
Kopulové pece
(1)
Výpusty trosky a kovu musia mať zásteny zabraňujúce rozstreku trosky alebo kovu do okolia.
(2)
Potrubie na prívod vetra (vzduchu) musí mať blízko pece posúvače alebo hradidlá, ktoré sa automaticky uzatvárajú, ak sa preruší dodávka vetra (vzduchu).
(3)
Pri vypúšťaní trosky alebo tekutého kovu sa nesmie nikto zdržiavať oproti vypúšťaciemu žliabku.
(4)
Pri opravách vnútri pece musia byť pracovníci zabezpečení ochranným krytom alebo zavážacie dvere musia byť uzavreté a zabezpečené proti otvoreniu.
(5)
Pri čistení dna pece musí byť okolie suché a v blízkosti pece sa nesmú zdržiavať nepovolané osoby.
(6)
Stav vymurovky sa musí pravidelne a preukázateľne kontrolovať.
§ 193
Hlbinné pece
(1)
Koruna hlbinnej pece musí byť stále prikrytá príklopom (vekom), ktorý sa smie otvoriť iba pri sádzaní alebo vyprázdňovaní pece. Priestory pod hlbinnými pecami sa musia vetrať.
(2)
Do priestoru pod hlbinné pece musia vstupovať vždy aspoň dvaja pracovníci a musia mať detektor na zisťovanie koncentrácie nebezpečného plynu (napr. CO).
(3)
Pri opravách vymuroviek vnútri pecí musí byť priestor pece riadne odvetraný a hlavný uzáver plynu bezpečne zaistený (napr. zaslepením).
(4)
Vchod do priestoru pod hlbinné pece musí mať bezpečnostné označenie.
JEDENÁSTA ČASŤ
ELEKTRICKÉ ZARIADENIA
§ 194
Spoločné ustanovenia
(1)
Elektrické zariadenia sa musia pred uvedením do prevádzky odborne preveriť a vyskúšať.
(2)
Elektrické zariadenia sa smú používať (prevádzkovať) iba za prevádzkových a pracovných podmienok, pre ktoré boli konštruované a vyrobené
(3)
Všetky časti elektrického zariadenia musia byť mechanicky pevné, spoľahlivo upevnené a nesmú nepriaznivo ovplyvňovať iné zariadenia; musia byť dostatočne dimenzované a chránené proti účinkom skratových prúdov a preťaženiu.
(4)
Časti elektrických zariadení musia byť vyhotovené tak, aby sa na miestach, ktorými prechádza elektrický prúd, nemohli za zvyčajných podmienok nebezpečne ohriať vodiče.
(5)
Elektrické zariadenia musia byť upravené tak, aby sa dali podľa potreby vypnúť.
(6)
Elektrické zariadenia uvádzané do prevádzky po častiach musia mať nehotové časti zariadenia spoľahlivo odpojené a zabezpečené proti nežiadúcemu zapojeniu, prípadne musia byť zabezpečené inak, aby pod napätím nedošlo k ohrozeniu osôb.
(7)
Elektrické zariadenia, pri ktorých sa zistí, že ohrozujú život alebo zdravie osôb, sa musia ihneď odpojiť a zabezpečiť.
§ 195
Elektrické vedenia
(1)
Elektrické vedenia musia byť uložené a vyhotovené tak, aby boli prehľadné, čo najkratšie a aby sa križovali iba v odôvodnených prípadoch.
(2)
Priechody elektrického vedenia stenami a konštrukciami musia byť vyhotovené tak, aby nebolo ohrozené elektrické vedenie, podklady ani okolité priestory.
(3)
Vzdialenosti vodičov a káblov navzájom, od častí budov, od nosných a iných konštrukcií sa musia zvoliť podľa druhu izolácie a spôsobu ich uloženia.
(4)
Spoje, ktorými sa izolované elektrické vedenia spájajú alebo pripájajú, nesmú znižovať stupeň izolácie elektrického vedenia. V rúrkach a podobnom úložnom materiáli sa nesmú vodiče spájať.
§ 196
Pohyblivé a poddajné elektrické vedenia
(1)
Pohyblivé a poddajné prívody sa musia klásť a používať tak, aby sa nemohli poškodiť a aby boli zabezpečené proti posunutiu a vytrhnutiu zo svoriek a zabezpečené proti skrúteniu žíl.
(2)
Pri používaní rozpájateľných spojov nesmie byť v rozpojenom stave na kontaktoch vidlíc napätie.
(3)
Elektrické zariadenia, ktoré sú pripojené pohyblivým prívodom, musia sa pri premiestňovaní odpojiť od elektrickej siete, pokiaľ nie sú upravené tak, že sa i pod napätím môže s nimi pohybovať.
§ 197
Dočasné elektrické zariadenia
(1)
Dočasné elektrické zariadenia alebo ich časti musia byť v čase, keď sa nepoužívajú, vypnuté, pokiaľ ich vypnutie neohrozí bezpečnosť osôb a technických zariadení.
(2)
Hlavný vypínač musí byť trvalo prístupný a viditeľne označený.
(3)
Dočasné elektrické zariadenia sa nesmú zriaďovať v prostredí s nebezpečenstvom výbuchu.
§ 198
Elektrické zariadenia na pracovných strojoch
(1)
Stroje, zariadenia alebo ich časti musia byť zabezpečené proti samovoľnému spusteniu po prechodnej strate napätia v sieti okrem prípadov, pri ktorých samovoľné spustenie nie je spojené s nebezpečenstvom úrazu, poruchy alebo prevádzkovej nehody.
(2)
Samovoľné spustenie stroja alebo zariadenia nesmie nastať ani v prípadoch náhodného skratu alebo uzemňovacieho spojenia v riadiacich obvodoch. Porucha v riadiacich obvodoch nesmie znemožniť ani núdzové alebo havarijné zastavenie stroja.
§ 199
Ochranné opatrenia
Elektrické zariadenia musia byť vo všetkých svojich častiach konštruované, vyrobené, montované a prevádzkované s prihliadnutím na prevádzkové napätie tak, aby sa nestali pri zvyčajnom používaní zdrojom úrazu, požiaru alebo výbuchu. Najmä sa musia urobiť opatrenia
a)
proti dotyku alebo priblíženiu sa k častiam s nebezpečným napätím (živým častiam),
b)
proti nebezpečnému dotykovému napätiu na prístupných vodivých neživých častiach (obaloch, puzdrách, krytoch a konštrukciách),
c)
proti škodlivým účinkom atmosferických výbojov,
d)
proti nebezpečenstvu vyplývajúcemu z nábojov statickej elektriny,
e)
proti nebezpečným účinkom elektrického oblúka,
f)
proti škodlivému pôsobeniu prostredia na bezpečnosť elektrického zariadenia.
DVANÁSTA ČASŤ
NÁRADIE A PRACOVNÉ POMÔCKY
§ 200
Ručné náradie
(1)
Rúčky, rukoväte, poriská a iné miesta, kde treba náradie uchopiť, musia byť hladko opracované a vhodne tvarované. Rúčky, rukoväte a poriská musia byť zabezpečené proti uvoľneniu.
(2)
Úderné plochy a hroty náradia nesmú mať ostrap a trhliny.
(3)
V prostredí a na pracoviskách, kde je nebezpečenstvo výbuchu, musí sa používať náradie z neiskrivého materiálu.
(4)
Kladivá, sekáče, pritužovače a podobné náradie určené na prácu s kaleným alebo inak tepelne spracovaným materiálom nesmú byť zhotovené z materiálu, ktorý sa odštepuje.
(5)
Kliešte, ktoré sa používajú na uchopenie alebo pridržiavanie materiálu pri kovaní, musia mať tvar zodpovedajúci tvaru kovaného materiálu.
§ 201
Mechanické ručné náradie
(1)
Mechanické ručné náradie musí byť vyhotovené tak, aby zaisťovalo bezpečné upínanie nástroja a aby nepripúšťalo styk obsluhy s pohybujúcimi sa časťami mechanického ústrojenstva, prípadne nástroja.
(2)
Spúšťacie a zastavovacie ovládače sa musia ľahko a rýchlo ovládať a nesmú umožňovať náhodné spustenie mechanického ručného náradia alebo zaseknutie príslušného ovládača, ak je náradie v chode.
(3)
Časti slúžiace na uchopenie a držanie musia byť tvarované tak, aby u pracovníkov nedochádzalo k nadmernej únave a deformáciám rúk.
(4)
Dvojčeľusťové skľučovadlá sa nesmú používať na upínanie nástrojov s rotačným pohybom.
(5)
Nastavovanie, čistenie, mazanie a opravy mechanického náradia sa smú robiť iba vtedy, ak sa s ním nepracuje.
(6)
Pri používaní mechanického náradia sa musia chrániť pohyblivé prívody elektrického prúdu, stlačeného vzduchu a inej energie vhodným spôsobom proti poškodeniu.
(7)
Mechanické ručné náradie sa smie odkladať, prenášať alebo opúšťať iba vtedy, keď nie je v chode.
§ 202
Pneumatické náradie
(1)
Rýchlospojky s poškodeným bajonetovým uzáverom alebo tesnením sa nesmú používať.
(2)
Odbočka potrubia na upevnenie gumovej hadice musí mať vzduchový kohút alebo samouzatvárací ventil.
(3)
Pri používaní pneumatického náradia nesmie tlak vzduchu prekročiť určené hodnoty.
(4)
Pneumatické nástroje sa nesmú po použití uvoľňovať vystreľovaním.
(5)
Hadice sa musia pred pripojením na pneumatické náradie prefúknuť stlačeným vzduchom.
(6)
Prietoku vzduchu sa nesmie zabraňovať ohýbaním hadíc.
(7)
Hadice musia byť na nátrubku zabezpečené sponou proti zošmyknutiu.
(8)
Pred vykonávaním akýchkoľvek úprav alebo opráv sa na pneumatickom náradí musí uzavrieť prívod vzduchu a z hadice sa musí vypustiť tlakový vzduch.
§ 203
Náradie so spaľovacím motorom
(1)
Na pohon náradia so spaľovacím motorom sa nesmie používať benzín s nebezpečnými látkami ako prísadami.
(2)
Pohonné látky sa smú dopĺňať iba pri zastavenom motore.
(3)
Pri štartovaní musí byť náradie so spaľovacím motorom spoľahlivo postavené na pevnom podklade a pridržiavané rukou. Štartovacia šnúra sa nesmie pri štartovaní omotávať okolo ruky.
§ 204
Vstreľovacie prístroje
(1)
Vstreľovacie prístroje musia mať
a)
ochranné kryty na ochranu obsluhy pred odrazenými klincami, úlomkami, črepinami a podobnými pevnými časticami,
b)
zariadenie, ktoré zabezpečí, že nedôjde k odpáleniu, ak nebude záver úplne uzavretý a hlaveň prístroja pritláčaná na nastreľovanú plochu,
c)
zariadenie, ktoré zabraňuje samovoľnému odpáleniu pri nabíjaní vstreľovacieho prístroja alebo pri páde nabitého prístroja.
(2)
Vstreľovacie prístroje sa nesmú skladovať nabité.
(3)
Vstreľovacie prístroje musia byť v čase, keď sa nepoužívajú, v uzamykateľnom obale.
(4)
Vstreľovacie prístroje sa smú prenášať a prepravovať iba vtedy, keď nie sú nabité.
(5)
Zo stanovišťa, ktoré nezaručuje vstreľovačovi dobrú stabilitu, je vstreľovanie zakázané.
§ 205
Oporné, dvojité a závesné rebríky
(1)
Rebríky musia byť zhotovené z takých materiálov, aby bezpečne zniesli požadované zaťaženie.
(2)
Rebríky musia mať jednotnú vzdialenosť priečok, a to najviac 0,33 m; priečky sa nesmú otáčať v bočniciach.
(3)
Dvojité rebríky musia mať zabezpečovacie retiazky, ťahadlá a kovanie.
§ 206
Výsuvné rebríky na podvozku
(1)
Rebríky musia mať samočinne pôsobiacu brzdu, sklonomer, vodováhu a podpery a označenú nosnosť.
(2)
Pri používaní rebríkov musia byť ich kolesá zabrzdené alebo podložené a musia byť vysunuté zabezpečovacie pätky.
(3)
Pri doprave rebríkov musí byť vysúvacia časť zasunutá a zabezpečená proti samovoľnému vysunutiu.
TRINÁSTA ČASŤ
ZDVÍHACIE ZARIADENIA; MANIPULÁCIA S MATERIÁLOM A SO ZVIERATAMI; SKLADOVANIE
Prvý oddiel
Výťahy
§ 207
Spoločné ustanovenia
(1)
Do prevádzky sa smú uviesť iba výťahy, ktorých bezpečnosť sa preukázateľne overila.
(2)
Do priestoru, v ktorom sa pohybuje klietka (plošina a pod.), sa musí zamedziť vstup osobám a vjazd dopravným prostriedkom.
(3)
Na výťahu musí byť označené jeho nosnosť.
§ 208
Stabilné výťahy
(1)
Strojovne výťahov sa nesmú umiestňovať v bezprostrednom susedstve obytných miestností a musia byť v osobitnom, uzamykateľnom, osvetlenom a dostatočne vetranom priestore. V strojovni nemú byť nijaké zariadenia, ktoré neslúžia prevádzke výťahu.
(2)
Na stranách nástupíšť a nakladacích priestorov musí byť čelná stena výťahovej šachty ohradená aspoň v šírke vstupu do klietky po celej dĺžke zdvihu alebo musia byť dvere klietky bezpečne zaistené proti otvoreniu v neohradených miestach. Výťahy musia byť vybavené zariadením, ktoré zabráni otvoreniu dverí v staniciach, ktorými klietka prechádza.
(3)
Šachtové uzávery musia úplne uzatvárať otvor šachty a musia byť upravené tak, aby sa dali otvoriť iba vtedy, ak je klietka v zastavovacom pásme stanice, a musia mať zariadenie, ktoré zabráni odchodu klietky (plošiny) zo zastavovacieho pásma, ak nie sú všetky šachtové uzávery uzavreté a zabezpečené. V šachte výťahu nesmú byť nijaké zariadenia ani rozvody, ktoré neslúžia prevádzke výťahu.
(4)
Klietka musí byť na všetkých stranách okrem vstupných alebo nakladacích otvorov ohradená. Klietka vybavená dverami musí mať zabezpečenie znemožňujúce prevádzku pri otvorených dverách s výnimkou otváracieho pásma a pohybu prázdnej klietky. Každý výťah riadený z klietky musí byť vybavený núdzovou signalizáciou. Klietka i závažie musia byť vedené po svojej dráhe vodidlami.
(5)
Klietka zavesená na lanách alebo reťaziach, do ktorej môžu vstupovať osoby, musí mať zachytávače alebo zastavovače, ktoré musia byť automaticky uvedené do činnosti, ak sa uvoľnia nosné časti alebo ak rýchlosť smerom dolu prekročí prípustnú hodnotu; pri zachytené klietky sa musí automaticky vypnúť riadiaci obvod. Zachytávače musia zastaviť klietku dovoleným znižovaním jej rýchlosti.
(6)
Uzavreté klietky na dopravu osôb sa musia vetrať a klietka sa musí samočinne osvetliť pri otvorení šachtových dverí a počas prítomnosti osôb v kabínach.
§ 209
Obežné výťahy
(1)
Predná časť podlahy kabíny obežného výťahu aj podlaha každého nástupišťa na jazdu smerom hore musí mať po celej šírke kabíny do hĺbky aspoň 0,2 m odklopné mostíky s protišmykovou úpravou. Kabína a nástupištia musia mať po obidvoch stranách pevné držadlá. Pri zastavení kabíny sa musí samočinne zapnúť zvuková signalizácia.
(2)
Medzi prednou hranou podlahy kabíny a stenou šachty smie byť medzera najviac 25 mm. Priestor medzi dvoma za sebou idúcimi kabínami musí byť uzavretý dvoma stenami, a to pevnou stenou umiestnenou pod podlahou kabíny a pohyblivou (sklopnou) stenou upevnenou na odklopnej časti stropu kabíny. Odklopením pohyblivej časti steny sa musí výťah zastaviť. V nástupišti na jazdu smerom hore sa musí vybudovať posuvná stena, ktorá zastaví výťah pri náraze zospodu; vypnutie príslušného spínača musí byť nútené.
§ 210
Výťahový stroj
(1)
Výťahový stroj musí byť vybavený automaticky pôsobiacou prevádzkovou nesamosvornou brzdou. Výťahový stroj s motorickým pohonom sa musí dať poháňať ručne diskovým kolesom; na výťahovom stroji musí byť zreteľne vyznačený smer otáčania kolesa.
(2)
Stroje musia zabezpečovať rovnomerný pohyb klietky určenou rýchlosťou a jej bezpečné zastavenia.
§ 211
Nosné časti výťahu
(1)
Ako nosné časti výťahu sa nesmú použiť nadstavované oceľové laná ani zvárané článkové reťaze.
(2)
Výťah musí mať zariadenie, ktoré vypne riadiaci obvod a zastaví stroj pri nadmernom predĺžení, uvoľnení alebo pri pretrhnutí ktorejkoľvek nosnej časti.
(3)
Pri všetkých výťahoch okrem výťahov, do kabíny ktorých nesmú vstupovať osoby, musí byť klietka zavesená aspoň na dvoch nosných častiach samostatne upevnených v závese klietky a závažia.
§ 212
Elektrické zariadenia výťahu
(1)
Výťah musí mať pre každú stanicu prevádzkové elektrické zastavovacie zariadenie a v koncových staniciach núdzové zastavovacie zariadenie. V nástupištiach obežných výťahov musí byť umiestnené tlačidlo „STOP“ zabezpečené krytom z tenkého skla, na ktoré nemožno dosiahnuť z kabíny.
(2)
Obežný výťah musí byť vybavený zariadením, ktoré dovolí jeho chod iba vo zvolenom smere.
(3)
Napájanie riadiaceho obvodu musí odbočovať za koncovým vypínačom. Pri spínacích bezpečnostných obvodov sa smie použiť iba systém núteného vypínania.
(4)
Výťah bez pákového ovládača, ktorá sa po prerušení pôsobenia obsluhujúceho pracovníka na ovládač ihneď nezastaví, musí mať ovládač „STOP“ umiestnený buď v kabíne, alebo v miestach odkiaľ sa výťah ovláda.
§ 213
Nákladné stavebné výťahy
(1)
Výťahová plošina musí byť vybavená zariadením na jej bezpečné zaistenie v určenej polohe a musí byť na bočných stranách ohradená. Nakladacie a vykladacie otvory musia mať uzávery, ktoré spoľahlivo uzatvárajú vtedy, keď je výťahová kabína alebo plošina mimo nakladacej a vykladacej úrovne. Výťah musí byť vybavený núdzovým koncovým vypínačom.
(2)
Výťahový stroj musí mať elektricky ovládanú automatickú brzdu, ktorá musí umožňovať núdzové odbrzdenie. Nakladacie miesta kabíny alebo plošiny musia byť spojené so stanovišťom obsluhy výťahového stroja signalizačným zariadením.
Druhý oddiel
§ 214
Pohyblivé schody a chodníky
(1)
Do prevádzky sa smú uviesť len tie pohyblivé schody a chodníky, ktorých bezpečnosť bola preukázateľne overená.
(2)
Prívod elektrického prúdu k stroju musí byť vybavený hlavným vypínačom umiestneným pri vstupe do strojovne; tento vypínač musí byť zreteľne označený. Zariadenie musí byť vybavené núdzovým tlačidlom vypínača „STOP“.
(3)
Pohyblivé schody musia mať prevádzkovú brzdu a bezpečnostné vypínače, ktoré vypínajú pohon
a)
pri pretrhnutí ťažnej reťaze pásma alebo pohyblivého držadla,
b)
pri pretrhnutí pohonnej reťaze alebo klinového remeňa pri prevodovke alebo pri ich nadmernom predĺžení,
c)
pri nebezpečnom zvýšení rýchlosti,
d)
pri uvedení prevádzkovej alebo havarijnej brzdy do činnosti.
Tretí oddiel
Žeriavy a iné zdvíhadlá
§ 215
Spoločné ustanovenia
(1)
Do prevádzky smú byť uvádzané len žeriavy, ktorých bezpečnosť bola preukázateľne overená.
(2)
Zdvíhacie zariadenie musí byť vybavené účinnou a spoľahlivou brzdou.
(3)
Na zdvíhacom zariadení musí byť označená jeho nosnosť; na žeriavoch s nosnosťou meniteľnou v závislosti od vyloženia musí byť uvedená najmenšia a najväčšia nosnosť s príslušným vyložením.
(4)
Zdvíhacie zariadenie s ručným pohonom musí byť vybavené zastavovacím kolíkom proti spätnému chodu pri zdvíhaní a samočinnou brzdou pri spúšťaní; pri zdvíhacích zariadeniach s motorickým pohonom musia byť brzdy motorického pohonu upravené, tak aby sa pri zastavení chodu motora súčasne automaticky zabrzdili.
(5)
Otáčacie zariadenie musí byť vybavené automatickou brzdou, ak nie je jeho prevod samosvorný. Obmedzenie dráh jednotlivých pohybov sa musí zabezpečiť vhodným zariadením alebo každá krajná poloha sa musí z bezpečnej vzdialenosti spoľahlivo signalizovať na stanovište obsluhy.
(6)
Priečniky zdvíhacích zariadení, ktorých spodná hrana je vyššie ako 20 mm nad temenom koľajnice, musia byť vybavené bezpečnostnými stoličkami.
(7)
Na zdvíhacích zariadeniach riadených z koša alebo z kabíny musí byť inštalované signalizačné zariadenie ovládané obsluhujúcim pracovníkom.
(8)
Zdvíhacie zariadenia, ktoré pracujú na sklonenom teréne, musia byť vybavené zariadením na kontrolu sklonu.
(9)
Ak je žeriavová dráha v úrovni terénu, musí mať podvozok žeriava stierač koľají alebo odsúvadlá.
(10)
Do pracovného priestoru zdvíhacích zariadení musí byť vstup nepovolaným osobám zakázaný a takisto aj vjazd dopravným prostriedkom, ktorých činnosť nesúvisí s vykonávanými manipuláciami.
(11)
Bremená, ktorých hmotnosť nie je známa, musia byť označené.
(12)
Bremená sa nesmú dopravovať nad pracovníkmi alebo v ich nebezpečnej blízkosti.
(13)
Zdvíhacie zariadenia vystavené účinkom vetra musia byť vybavené prístrojom na meranie rýchlosti vetra alebo musí byť rýchlosť vetra zisťovaná iným spôsobom.
(14)
Ustanovenia tohto paragrafu sa nevťahujú na výťahy, vysokozdvižné vozíky, transportéry, výklopníky a mostové vykladače.
§ 216
Mostové žeriavy
(1)
Dráha mostového žeriavu riadeného z koša alebo z riadiacej kabíny musí mať aspoň na jednej vetve po celej dĺžke priechodnú lávku. Na druhej vetve musí byť v mieste stanovišťa žeriava umiestnená obsluhovacia lávka. Z priechodnej lávky musí byť bezpečný prestup na lávku žeriava a na stanovište obsluhy.
(2)
Na výstup na stanovište obsluhy smú byť inštalované rebríky iba vtedy, ak nemožno z konštrukčných dôvodov inštalovať schody.
§ 217
Portálové a poloportálové žeriavy
(1)
Bočná vôľa na obidvoch stranách portálov žeriavov po celej dĺžke ich dráhy musí byť najmenej 0,6 m až do výšky najmenej 2,1 m.
(2)
Ak je dráha inštalovaná v úrovni terénu, musí byť po celej jej dĺžke trvalá priechodná lávka alebo ulička na prístup na žeriav v ktorejkoľvek jeho polohe.
(3)
Vstup do riadiacej kabíny so žeriavovou mačkou sa musí zabezpečiť v ktorejkoľvek polohe riadiacej kabíny na portále.
(4)
Pohyblivé zariadenia žeriavov pohybujúce sa na pneumatikách v teréne musia byť vybavené dvoma od seba nezávislými brzdovými systémami.
§ 218
Stohovacie žeriavy
(1)
Vstup do riadiacej kabíny stohovacieho žeriava, ktorá sa pohybuje zvisle, musí byť vybavený bezpečnostným zariadením, ktoré nedovolí vystúpiť z nej mimo výstupného priestoru okrem núdzového zostupu.
(2)
Ak je žeriav vybavený dvoma riadiacimi kabínami, musí sa zabezpečiť dorozumievanie medzi žeriavnikom a jeho pomocníkom.
§ 219
Vežové žeriavy
(1)
Vežové žeriavy musia byť vybavené zariadením proti preťaženiu. Záťaž a protizávažia musia byť vyhotovené tak, aby sa nemohla zmeniť ich hmotnosť pôsobením poveternostných vplyvov. Podvozok žeriava musí byť zabezpečený proti jeho posunutiu tlakom vetra, a to aj vtedy, ak žeriav nie je v prevádzke.
(2)
Hmotnosti záťaže a protizávažia musia byť na žeriavoch trvale vyznačené.
(3)
Na vežovom žeriave umiestnenom na voľnom priestranstve musí byť na jeho najvyššom mieste letecké výstražné návestidlo.
§ 220
Cestné žeriavy
(1)
Vstup do žeriavovej kabíny žeriavov s otočnou alebo pohyblivou kabínou musí byť bezpečný aspoň pri jednej polohe kabíny a núdzový výstup musí byť zabezpečený pri ktorejkoľvek polohe kabíny.
(2)
Pri preprave žeriava musí byť jeho otočná časť pevne zabezpečená a podvozok žeriava musí mať okrem prevádzkovej brzdy aj ručnú brzdu.
(3)
Žeriav musí mať zariadenie proti preťaženiu, ktoré pri prekročení dovolenej nosnosti vypne všetky pohyby okrem spúšťania bremena a pohybov znemožňujúcich klopné účinky.
§ 221
Regálové zakladače
(1)
Stanovište obsluhy, ktoré sa pohybuje zvisle, musí byť vybavené zachytávacím mechanizmom. Pri zachytení kabíny na zachytávačoch sa musí prerušiť elektrický pohon.
(2)
Obidve zvislé krajné polohy vozíka musia byť vybavené zastavovacími vypínačmi a horná poloha okrem toho zabezpečená koncovým vypínačom.
(3)
Pri vysunutí teleskopického stola zo strednej polohy musí byť blokovaný pohyb zakladača a zdvíhanie kabíny.
§ 222
Vrátky a navijaky
(1)
Pri poháňacej kľuke sa musí vylúčiť spätný chod; smer pohybu ručnej kľuky musí byť rovnaký pri všetkých prevodoch.
(2)
Zariadenie na zmenu rýchlosti ozubenými prevodmi sa musí dať zabezpečiť v zasadenej polohe proti samovoľnému vysunutiu.
(3)
Stanovište obsluhy nesmie byť umiestnené v priestore ohrozenom bremenom alebo zdvihovým lanom. Ak obsluhujúci pracovník nemôže bezpečne zrakom postihnúť celý pracovný rozsah zdvihu, musí sa použiť zariadenie, ktoré mu presne označí príchod bremena na určené miesto.
(4)
Vrátky s motorickým pohonom musia byť vybavené na zdvihu samočinnou brzdou a koncovým vypínačom. Pohyb bremena pri spustení musí závisieť od chodu motora.
§ 223
Prenosné ručné zdviháky
(1)
Prenosné ručné zdviháky musia byť vybavené bezpečnostným zariadením, ktoré pri odľahčovaní ovládacej sily spoľahlivo udržia bremeno v ľubovoľnej výške.
(2)
Hrebeňové a skrutkové zdviháky musia mať zariadenie zabraňujúce plnému vysunutiu vretena.
(3)
Oporná plocha hláv zdvihákov musí mať tvar, ktorý znemožňuje zošmyknutie bremena.
§ 224
Pohyblivé pracovné plošiny
(1)
Zdvihové, výsuvné, závesné, sklopné, otočné alebo iné zariadenia musia mať nútený pohon.
(2)
Pracovné plošiny musia byť vybavené zábradlím.
(3)
Ak je plošina vybavená zachytávačmi, musí byť pri nich inštalovaný bezpečnostný vypínač, ktorý vypne riadiaci okruh a zastaví pohon.
(4)
Pracovné plošiny musia mať zariadenie proti pádu; pracovné plošiny s motorickým pohonom musia mať automatickú brzdu, plošiny s ručným pohonom musia mať zariadenie na zamedzenie spätného pohybu.
Štvrtý oddiel
§ 225
Prostriedky na viazanie, zavesenie a uchopenie bremien
(1)
Prostriedky na viazanie, zavesenie a uchopenie bremien používané v prevádzke musia mať označenú nosnosť a musia sa pravidelne kontrolovať.
(2)
Ak má závesný prostriedok tri alebo viacej závesov v jednom smere bez použitia vahadiel, iba dva závesy sa pokladajú za nosné.
(3)
Viazacie lano musí byť z jedného kusa; ak sa na niektorom jeho mieste vyskytne výrazné poškodenie alebo deformácia presahujúca prípustnú hranicu, musí sa lano vyradiť.
(4)
Konopné laná sa nesmú používať v mokrom prostredí a v prostredí s látkami narúšajúcimi ich pevnosť.
(5)
Na zhotovenie viazacích prostriedkov sa smú použiť iba vyskúšané reťaze; po každom tepelnom spracovaní alebo po výmene chybného článku sa musí vykonať zaťažkávacia skúška.
Piaty oddiel
Transportné zariadenia a motorové vozíky
§ 226
Spoločné ustanovenia
(1)
Do prevádzky smú byť uvádzané len transportné zariadenia a motorové vozíky, ktorých bezpečnosť bola preukázateľne overená.
(2)
Transportné zariadenia, ak nie sú súčasťou technických zariadení, musia byť umiestnené tak, aby pri nich boli dostatočne voľné priestory na ich obsluhu, kontrolu, čistenie, údržbu a opravy.
(3)
Transportné zariadenie, ktoré nemožno celé obsiahnuť zrakom z ovládacieho stanovišťa, musí mať bezpečnostný vypínač, ktorý umožní jeho zastavenie z ktoréhokoľvek miesta po celej jeho dĺžke, a vhodné signalizačné zariadenie na upozornenie na jeho uvádzanie do pohybu.
(4)
Pri prípad poruchy niektorého z transportných zariadení prevádzkovo navzájom na seba nadväzujúcich musí byť zavedená samočinná signalizácia alebo sa musí zabezpečiť vypnutie celého technického zariadenia.
(5)
Napínacie závažie musí byť zabezpečené proti pádu. Napínanie vozíkom musí byť vyriešené tak, aby sa zamedzil prístup k napínaciemu vozíku, jeho dráhe i k napínaciemu lanu. Vzájomné spojenie jednotlivých strojov musí byť vyhotovené tak, aby k spúšťaniu strojového zariadenia dochádzalo postupne proti smeru pohybu materiálu, a k zastavovaniu postupne v smere jeho pohybu.
(6)
Uzavreté transportné zariadenia, ktoré sa používajú na dopravu horľavých alebo výbušných látok musia mať bezpečnostné odťahovacie rúry vyvedené do voľného priestoru. Pri zariadeniach, pri ktorých prepravovaný materiál nemá unikať, musí mať výstupný otvor bezpečnostného odťahovacieho (výfukového) potrubia poistné klapky.
(7)
Pri obsluhe transportného zariadenia sa nesmie vystupovať na zariadenie, preliezať ho a podchádzať za chodu mimo určených priechodov a podchodov.
§ 227
Dopravníky
(1)
Drôtené dopravné pásy, na ktorých sa vykonávajú pracovné úkony, nesmú mať otvory väčšie ako 8 mm.
(2)
Pri použití zhadzovacieho vozidla s vlastným pohonom na vyprázdňovanie pásových dopravníkov musia byť na konci jeho jazdnej dráhy koncové vypínače.
(3)
Podvozok pásového dopravníka musí byť ohradený. Ak nemožno pohyblivý pás ohradiť, musia sa na všetky kolesá v obidvoch smeroch chodu, ako aj na obidva konce spodných rámov pripevniť stierače koľají vyhotovené tak, aby spoľahlivo odsunuli ohrozenú časť tela obsluhujúceho pracovníka.
(4)
Zariadenie na zdvíhanie a spúšťanie vykladacieho konca pojazdného dopravníka na podvozku musí byť samosvorné.
(5)
Korčekové a podobné elevátory musia byť uzavreté zo všetkých prístupných strán po celej výške okrem miest potrebných na ich obsluhu. Pri zvislých elevátoroch s otvorenými nádobami sa musí vybudovať ochranný prístrešok pre obsluhujúcich pracovníkov, priechodné otvory v podlahách pre kapsové a vrecové elevátory musia byť zabezpečené samočinnými uzatváracími klapkami.
(6)
Na sklonoch dráhy podvesných dopravníkov, na ktorých môže materiál, jazdce alebo reťaze zbehnúť pri pretrhnutí ťažnej časti, musia byť umiestnené ochranné zariadenia, ktoré samočinne vypnú pohon dopravníka.
(7)
Visuté žliabky s ručným posunom vozíka smú byť inštalované iba vo vodorovnej polohe; výhybky visutých žliabkov musia byť vybavené zariadením, ktoré zabráni vypadnutiu vozíka zo žliabka.
§ 228
Motorové vozíky
(1)
Ak nie je stanovište vysokozdvižného vozíka chránené konštrukciou vozíka, musí byť chránené bočným alebo čelným ochranným zábradlím. Akumulátorové vysokozdvižné vozíky musia byť vybavené samočinným zariadením, ktoré zabraňuje rýchlemu zaradeniu najvyššieho rýchlostného stupňa.
(2)
Čelné vysokozdvižné vozíky pri stohovaní do výšky väčšej ako 1,5 m nad sedadlo vodiča musia mať ochranný rám; pri stohovaní do výšky väčšej ako 4 m musia mať okrem ochranného rámu i opornú mrežu a plnogumové kolesá.
(3)
Vozíky musia mať zariadenie na prevádzkové, núdzové a parkovacie brzdenie; pri vozíkoch, kde vodič stojí, a pri vozíkoch vedených ručne stačí iba jedno brzdiace zariadenie.
(4)
Vozíky musia mať poistné zariadenie, ktoré zabraňuje ich použitiu nepovolanými osobami. Závesné zariadenie vozíkov (ťahačov) musí mať poistku proti samovoľnému rozpojeniu a sklápacie časti vozíka musia mať zariadenie zabraňujúce samovoľnému sklopeniu.
(5)
Vozíky musia mať vyznačené údaje o svojej nosnosti, prípadne o ťažnej sile na háku, vysokozdvižné vozíky musia mať okrem toho výstražné nápisy na obidvoch stranách, ktoré zakazujú zdržiavať sa pod bremenom.
Šiesty oddiel
Manipulácia s bremenami
§ 229
Spoločné ustanovenia
(1)
Pri ručnej manipulácii s bremenami sa musia používať také pracovné postupy, aby sa predišlo úrazom vznikajúcim najmä prirazením bremena alebo jeho vyšmyknutím z rúk, zranením rúk či iných častí tela o povrch bremena, pošmyknutím alebo zakopnutím pri chybnom alebo nevhodnom druhu podláh na komunikáciách, zosunutím bremena v dôsledku chybného upevnenia, narazením alebo pádom bremena pri zdvíhaní, prenášaní, spúšťaní alebo nárazom pracovníka na dopravný prostriedok, na uložené predmety a pod.
(2)
Pri balení predmetov sa musí zaistiť, aby tvar a povrch predmetov, pevnosť obalu a označenie úchopových miest poskytovali možnosť bezpečnej manipulácie.
§ 230
Ručná manipulácia s nebezpečnými látkami
(1)
Pred začiatkom ručnej manipulácie s nebezpečnými látkami sa musí skontrolovať stav držadiel, uzavretie nádob a pevnosť obalov.
(2)
Nebezpečné látky skladované v demižónoch, kovových košoch a podobných nádobách sa nesmú prenášať na chrbte alebo v náručí, ani ťahať alebo tlačiť po podlahe alebo na sklzoch.
Siedmy oddiel
§ 231
Manipulácia so zvieratmi
(1)
Pri ošetrovaní zvierat a manipulácii s nimi sa musia zabezpečiť a používať príslušné pracovné pomôcky a ochranné zariadenia.
(2)
Zvieratá, ktoré by mohli ohroziť bezpečnosť osôb (zvieratá so zlozvykmi), sa musia po zistení týchto vlastností a ich potvrdení príslušným orgánom štátnej veterinárnej správy (pri hospodárskych zvieratách aj plemenárskou organizáciou) odstrániť, ak nejde o mimoriadne cenné zvieratá (vrátane plemenársky cenných). V takom prípade sa musia vydať individuálne pokyny na ich ošetrenie.
Ôsmy oddiel
Sklady a skladovanie
§ 232
Sklady a regály
(1)
Sklady svojím vyhotovením, vybavením a usporiadaním musia zodpovedať druhu skladovaných materiálov.
(2)
Regály musia byť trvalo označené štítkami s uvedením najväčšej nosnosti bunky a s počtom buniek v stĺpci.
(3)
Šírka uličiek medzi regálmi a stohmi musí zodpovedať spôsobu ukladania materiálu a musí mať najmenej 0,8 m; šírka uličky na prechod dopravných vozíkov musí byť aspoň o 0,4 m väčšia ako najväčšia šírka vozíkov alebo nákladov.
(4)
Materiál, prípadne predmety sa musia skladovať tak, aby sa pri odberaní alebo pri dlhšom skladovaní nemohli zosunúť a aby nevyvíjali tlak na priečky, podpery, murivo ani na iné časti budov, ak nie sú na to prispôsobené.
§ 233
Stohovanie
(1)
Stohy (okrem stohov poľnohospodárskych plodín), hranice a stohové hromady sa smú zakladať iba na pevnej, únosnej, rovnej a nešmykľavej vodorovnej podlahe a smú sa do nich ukladať iba rovnaké predmety nemenného tvaru; predmety, ktorých tvar sa mení (ako sú vrecia, žochy, vaky, balíky apod.), sa smú ukladať do stohovacích hromád iba vtedy, ak sa vytvorili dostatočne šikmé alebo stupňovité steny.
(2)
Stohy a hranice musia byť stabilné; ak hrozí nebezpečenstvo, že sa zosunú alebo zrútia, musia sa bezpečne zaistiť alebo rozobrať.
(3)
Na stohované hromady sa smie vystupovať iba vtedy, ak sú okraje hromád dostatočne pevné; na výstup sa musia používať bezpečné prostriedky; odoberať predmety zo stohovanej hromady sa smú iba z bezpečného stanovišťa zhora, stupňovito alebo aspoň s dodržaním dostatočného bočného sklonu hromady.
(4)
Slama sa musí odoberať zo stohu iba z jednej strany a stoh sa nesmie pritom podoberať.
§ 234
Zásobníky
(1)
Vstupy do zásobníkov a prístupové otvory musia byť zaistené proti nežiadúcemu vstupu pracovníkov uzamykateľným zariadením; pokiaľ to nie je technologicky možné, musia byť vybavené zábradlím.
(2)
Uzávery výstupov zásobníkov umiestnených v prevádzkach, v ktorých by sa mohla ohroziť bezpečnosť pracovníkov, musia byť vybavené poistným zariadením na uzavretie výstupov.
(3)
Zásobníky, v ktorých priamo nevidno všetky funkčné a manipulačné miesta, musia mať vhodnú signalizáciu.
(4)
Zásobníky musia mať zariadenie na zisťovanie množstva náplne.
(5)
Uvoľňovanie materiálov vypúšťacím otvorom ručným rozrušovaním je zakázané.
§ 235
Skládky
(1)
Povrch miesta na skládku sa musí upraviť so zreteľom na charakter skladovaného materiálu.
(2)
Na ohradenie hromád uhlia, koksu alebo brikiet sa nesmú používať železné alebo drevené ohrady. Podkladom skládky nesmie byť železitá škvara alebo tehlová drvina.
(3)
Vkladanie vetracích rúrok a prieduchov do hromád je zakázané.
§ 236
Močovkové nádrže
Priechodné močovkové nádrže musia mať kryty, ktoré sú zabezpečené proti posuvu alebo preváženiu krycích platní; ak je ich kryt súčasťou komunikácie, musia mať rovnakú únosnosť ako komunikácia; nepriechodné nádrže musia byť ohradené zábradlím. Otvory priechodných nádrží musia byť prekryté poklopmi s rovnakou únosnosťou, akú majú kryty.
ŠTRNÁSTA ČASŤ
NEBEZPEČNÉ LÁTKY A NEBEZPEČNÉ ŽIARENIE
§ 237
Nebezpečné látky
(1)
Pri výrobe nebezpečných látok sa musí zabrániť úniku týchto látok do priestoru pracovísk.
(2)
Nádrže a prevádzkové zariadenia obsahujúce nebezpečné látky, pri ktorých sa môže vplyvom účinkov statickej elektriny ohroziť stabilita ich obsahu, musia byť uzemnené.
(3)
Zariadenie, jeho súčasti a priestory obsahujúce nebezpečné látky musia byť označené bezpečnostným označením.
(4)
Pracovisko s výskytom nebezpečných látok musí byť vybavené množstvom asanačných prostriedkov.
(5)
Pracovníkov, ktorí prichádzajú do styku s nebezpečnými látkami, musí organizácia v potrebnom rozsahu oboznámiť s účinkami týchto látok, so spôsobmi, ako s nimi zaobchádzať, s ochrannými opatreniami, so zásadami prvej pomoci, s potrebnými asanačnými postupmi a s postupmi pri likvidácii porúch a havárií.
§ 238
Skladovanie nebezpečných látok
(1)
Nebezpečné látky sa smú skladovať iba na miestach na to určených v predpísanom množstve a v bezpečných obaloch; na obaloch musí byť vyznačený ich obsah a musia mať bezpečnostné označenie. Spoločne skladovať sa smú iba tie nebezpečné látky (ich zmesi), ktoré spolu nebezpečne nereagujú.
(2)
Zásobníky na skladovanie nebezpečných látok musia mať bezpečnostné zariadenie zodpovedajúce druhu skladovaného materiálu, jalový výpust na vyprázdnenie, ak nie je vyprázdnenie zaistené iným spôsobom, a zariadenie na meranie teploty vnútri zásobníka.
(3)
Armatúry cisterien a nádrží musia mať počas skladovania spoľahlivo uzamykateľné kryty.
§ 239
Žeriavy
(1)
Pri vyprázdňovaní nádob so žieravinami sa musí použiť vhodné vyklápacie zariadenie.
(2)
Asanácia obalov, strojov, zariadení, plôch a pod. kontaminovaných žieravinami sa musí vykonať ihneď. Použitý asanačný materiál sa nesmie skladovať.
§ 240
Žiarenie
(1)
Zdroje intenzívneho infračerveného a ultrafialového žiarenia musia byť tienené v bezprostrednej blízkosti zdroja.
(2)
V priestoroch, v ktorých sa používajú osobné ochranné pracovné prostriedky na ochranu zraku pred škodlivými účinkami infračerveného žiarenia, musí sa zabezpečiť primerané osvetlenie vyrovnávajúce úbytok svetla vyvolaný predpísanou ochranou zraku pred infračerveným žiarením.
(3)
Laserové prístroje musia byť vybavené optickou alebo akustickou signalizáciou chodu a zabezpečené proti náhodnému úniku žiarenia pri poruche prístroja. Farba optického signálu sa musí zvoliť tak, aby bol signál viditeľný pri použití individuálnych ochranných filtrov.
(4)
Ochranný plášť zdroje musí byť zabezpečený tak, aby sa dal sňať iba pri vypnutom prúde a vybitých kondenzátoroch.
(5)
Pozorovacie a nastavovacie systémy umožňujúce pohľad do dráhy lúča musia byť vybavené ochranným zariadením, ktoré znemožňuje ohrozenie zdravia pôsobením lúčov.
(6)
Pracovné priestory, v ktorých sa pracuje s laserovými lúčmi, musia byť označené; vchod do miestnosti musí byť zabezpečený tak, aby pri otvorení dvier neboli pracovníci mimo miestnosti ohrození žiarením.
(7)
V miestnosti, kde sa pracuje s laserovými lúčmi, nesmú byť uložené výbušné alebo horľavé látky, ak nie sú potrebné na prevádzku lasera. Ak sa ako chladiace médium používajú kvapalné plyny, musí sa zabezpečiť nútené vetranie miestnosti.
(8)
Laserový prístroj pracujúci v neviditeľnej oblasti spektra sa nesmie ponechať v činnosti bez dozoru.
(9)
Pracovníci zamestnaní v priestore pôsobenia laserových lúčov musia byť poučení o ochranných opatreniach.
PÄTNÁSTA ČASŤ
ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA
§ 241
Spoločné ustanovenia
(1)
Ustanovenia predpisov na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci,3) upravujúce podrobnejšie požiadavky na zaistenie bezpečnosti práce a technických zariadení, zostávajú nedotknuté.
(2)
Od ustanovení tejto vyhlášky sa možno odchýliť
a)
pri plnení výskumných, vývojových alebo skúšobných úloh, ak organizácie vytvoria také podmienky, ktorými sa zaistí bezpečnosť pri práci,
b)
na nevyhnutný čas v prípadoch, keď hrozí nebezpečenstvo zo zdržania pri záchrane ľudí alebo pri likvidácii havárií, pokiaľ sa urobia najnevyhnutnejšie bezpečnostné opatrenia.
(3)
Okrem prípadov uvedených v odseku 2 sa môžu organizácie odchýliť od ustanovení tejto vyhlášky za podmienok ustanovených Slovenským úradom bezpečnosti práce na návrh ústredného orgánu doložený odporúčaním príslušného orgánu spoločenskej kontroly za predpokladu, že bude inak zaistená bezpečnosť práce a technických zariadení.
§ 242
Zrušovacie ustanovenia
Zrušujú sa tieto predpisy:
1.
výnos Ministerstva sociálnej starostlivosti z októbra 1924 por.č. 3952/G-24 Ochrana zdravia robotníkov pracujúcich s pneumatickými nástrojmi;
2.
vyhláška č. 730/1944 Ú.l. o najvyššom prístupnom pretlaku metánu a svietiplynu;
3.
výnos Ministerstva hospodárstva a práce z 12.3.1945 por. č. A III.(2-4130-7/3-1945 - Smernice na ochranu života a zdravia robotníkov zamestnaných natieračskými prácami, a to postrekom, namáčaním a náterom;
4.
vyhláška Ministerstva techniky č. 95/1949 Ú.v. o používaní trúbkového lešenia pri pozemných stavbách;
5.
vyhláška ministerstiev ťažkého priemyslu a vnútra č. 94/1951 Ú.v. o zákaze plnenia a o niektorých opatreniach týkajúcich sa nevyužitých prenosných oceľových fliaš;
6.
vyhláška Ministerstva stavebného priemyslu č. 119/1952 Ú.v. o používaní lanového lešenia a lanových výťahov na stavbách;
7.
vyhláška Ministerstva poľnohospodárstva a lesného hospodárstva č. 135/1956 Ú.v. o bezpečnosti pri práci v prevádzkových objektoch a zariadeniach poľnohospodárskych závodov;
8.
vyhláška Ministerstva stavebníctva č. 35/1956 Ú.v., ktorou sa vydávajú predpisy o bezpečnosti pri práci na stavbe murovaných továrenských komínov;
9.
vyhláška ÚRO č. 253/1956 Ú.v. o bezpečnosti pri práci na mechanických lisoch.
Strácajú platnosť smernice Ministerstva práce a sociálnej starostlivosti na vykonávanie všeobecných predpisov na ochranu života a zdravia pri práci v textilnej výrobe uverejnené v Zbierke obežníkov pre KNV por.č. 1355/50.Z.n.1/4-4120-14/12-50.
§ 243
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. júlom 1982.
Riaditeľ:
Ing.Macháč v.r.
Príloha vyhlášky č. 59/1982 Zb
Bezpečnostné pojmy
Bezpečnostnotechnické pojmy sa týkajú názvu a charakteristiky predmetov, činností, opatrení alebo požiadaviek na zaistenie bezpečnosti práce a technických zariadení
---
bezpečná vzdialenosť | – presne určená vzdialenosť od nebezpečného miesta, ktorú treba dodržiavať, aby sa predišlo ohrozeniu pracovníkov, prípadne iných osôb
bezpečnosť práce
(bezpečnosť pri práci)| – stav pracovných podmienok vylučujúci pôsobenie nebezpečných a škodlivých činiteľov(bezpečnosť pri prácu) pracovného procesu na osoby
bezpečnostná technika | – systém organizačných a technických opatrení a prostriedkov, ktoré zabraňujú pôsobeniu nebezpečných činiteľov pracovného procesu na pracovníkov
bezpečnostné zariadenie | – technické alebo iné zariadenie (súčasť stroja alebo iného zariadenia), ktoré je určené na zaistenie alebo zvýšenie bezpečnosti pri práci
blokovacie zariadenie | – súhrn technických opatrení, ktorými sa stáva funkcia stroja, zariadenia alebo jeho časti závislou od splnenia určitých, vopred určených podmienok
nebezpečná látka | – výbušná, podporujúca horenie, ľahko zápalná, horľavá, jedovatá, žieravá alebo dráždivá látka
nebezpečné miesto| – miesto na stroji, zariadení alebo pracovisku, kde je nebezpečenstvo bezprostredného ohrozenia osôb
nebezpečný priestor | – časť pracovného priestoru alebo pracoviska v blízkosti nebezpečného miesta stroja alebo zariadenia, kde je zvýšené nebezpečenstvo pri práci
ohrozenie | – súbor podmienok vytvorených človekom alebo za jeho spolupôsobenia prírodnými vplyvmi alebo technickým zariadením, z ktorého vyplýva možnosť úrazu osôb
ochranné zariadenie | – technické alebo iné zariadenie na zabránenie úrazom, prevádzkovým nehodám alebo poruchám technického zariadenia
osobné ochranné pracovné
prostriedky| – prostriedky určené na individuálnu ochranu osôb, ktorých použitie zabraňuje pôsobeniu prostriedky nebezpečných a škodlivých činiteľov pracovného procesu alebo ho oslabuje
ochranné pásmo | – vymedzená časť priestoru okolo objektov a miest, ktoré majú byť chránené; rozsah ochranného pásma je daný povahou chráneného záujmu tak, aby ochranné pásmo mohlo plniť účely, na ktoré bolo zriadené
požiadavky bezpečnosti práce
a technických zariadení| – súbor technických a iných požiadaviek určených na základe nových poznatkov vedy a techniky, ktorých realizácia pri projekcii, konštrukcii, vyhotovení, umiestnení, prevádzke technických zariadení a pri pracovnej činnosti zaisťuje bezpečnosť práce a technických zariadení
pracovná pomôcka | – predmet, ktorého používanie uľahčuje prácu, prípadne znižuje jej nebezpečnosť (napr. podávacia latka a pinzeta, vypínacia tyč)
pracovní prostredie | – súbor materiálnych podmienok (fyzikálnych, chemických, priestorových), na základe ktorých sa vykonáva práca; stav pracovného prostredia je určený najmä stavebným, objemovým a dispozičným riešením objektov a pracovísk, bezpečnostnou úrovňou technológií, strojov a zariadení, akustickými, svetelnými a mikroklimatickými podmienkami
pracovný úraz | – akékoľvek poškodenie zdravia alebo smrť, ktoré boli spôsobené pracovníkovi nezávisle od jeho vôle krátkodobým, náhlym a násilným pôsobením vonkajších vplyvov pri plnení pracovných úloh alebo v priamej súvislosti s nimi
prevádzková nehoda (havária) | – udalosť, ktorou boli vážne ohrozené životy a zdravie osôb alebo prevádzka, prípadne rozvoj organizácie, alebo ktorou organizácii bola spôsobená škoda na majetku zrejme prevyšujúca sumu 100 000 Kčs.
1)
Zákon č. 41/1967 Zb. o využití nerastného bohatstva (banský zákon).
Zákon SNR č. 42/1972 Zb. o organizácii a o rozšírení dozoru štátnej banskej správy.
2)
§ 3 ods. 4 zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce.
3)
§ 272 ods. 1 a 2 Zákonníka práce. |
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 60/1982 Sb. | Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 60/1982 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
Vyhlášeno 14. 6. 1982, datum účinnosti 14. 6. 1982, částka 12/1982
* § 1 - (1) Náhrada za ztrátu na výdělku příslušející podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů,1) pracovníkům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové ú
* § 2 - (1) Pro náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti platí i po úpravě provedené podle § 1 ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce.
* § 3 - Náhrada za ztrátu na výdělku upravená podle § 1 přísluší od 1. ledna 1982.
* § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 14. 6. 1982
60
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 13. května 1982
o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
Vláda Československé socialistické republiky v dohodě s Ústřední radou odborů nařizuje podle § 202 odst. 2 zákoníku práce (úplné znění č. 55/1975 Sb.):
§ 1
(1)
Náhrada za ztrátu na výdělku příslušející podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů,1) pracovníkům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet této náhrady se zvyšuje o 2 % za každý kalendářní rok následující po vzniku nároku na tuto náhradu do 31. prosince 1980.
(2)
Pracovníkům, jimž vznikl nárok na úpravu náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě kterým byla náhrada určena podle § 1 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, se úprava náhrady podle předchozího odstavce provede jen za dobu od 1. ledna 1972.
§ 2
(1)
Pro náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti platí i po úpravě provedené podle § 1 ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce.
(2)
Ke zvýšení invalidního, popřípadě částečného invalidního důchodu podle zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb., o zvýšení důchodů a o některých změnách zákona o sociálním zabezpečení, popřípadě k obdobnému zvýšení, provedenému podle dřívějších předpisů,2) se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku podle § 1 nepřihlíží.
§ 3
Náhrada za ztrátu na výdělku upravená podle § 1 přísluší od 1. ledna 1982.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Dr. Štrougal v. r.
1)
§ 193 a 195 zákoníku práce.
§ 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění.
§ 6 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení.
§ 7 a 31 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při úrazech a nemocech z povolání.
§ 8 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.
2)
Zákon č. 161/1968 Sb., o zvláštním přídavku k dávkám, o změnách v důchodovém zabezpečení účastníků odboje a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení.
Zákon č. 106/1971 Sb., o zvýšení důchodů starodůchodců a některých nízkých důchodů v sociálním zabezpečení.
§ 136 až 141, 144 a 145 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení.
Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb., o zvýšení důchodů. |
Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 77/1982 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 77/1982 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva dopravy, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 139/1980 Sb., o vytěžování silničních nákladních vozidel
Vyhlášeno 30. 6. 1982, datum účinnosti 1. 8. 1982, částka 14/1982
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 139/1980 Sb., o vytěžování silničních nákladních vozidel, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 8. 1982
77
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva dopravy
ze dne 11. června 1982,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 139/1980 Sb., o vytěžování silničních nákladních vozidel
Federální ministerstvo dopravy stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 57 zákona č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 139/1980 Sb., o vytěžování silničních nákladních vozidel, se mění a doplňuje takto:
V § 13 odst. 1 se na konci druhé věty připojují tato slova: „popřípadě orgán státní správy jím pověřený.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1982.
Ministr:
Ing. Blažek v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 78/1982 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 78/1982 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o změnách vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 6. 1982, datum účinnosti 1. 7. 1982, částka 14/1982
* Čl. I - Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášek č. 108/1979 Sb., č. 164/1979 Sb. a č. 15/1982 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 1982
78
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 25. června 1982
o změnách vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a s Ústřední radou odborů podle § 172 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 150/1979 Sb., a zákona č. 73/1982 Sb.:
Čl. I
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášek č. 108/1979 Sb., č. 164/1979 Sb. a č. 15/1982 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 11 včetně nadpisu zní:
„Pracovní kategorie
K § 12 a 13 odst. 4 zákona
§ 11
(1)
Trvalo-li přerušení zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie bez vážného důvodu déle než pět let, započítává se doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie před přerušením pro přiznání důchodu z I. (II.) pracovní kategorie, jen byl-li pracující do dne vzniku nároku na důchod znovu zaměstnán v I. (II.) pracovní kategorii aspoň tři roky; to však neplatí, jestliže pracující získal celkem aspoň 10 let v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 zákona v uranových dolech nebo jestliže se stal plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu.
(2)
Došlo-li ke změně (skončení) zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie u pracujících, kteří
a)
byli zaměstnáni v I. pracovní kategorii aspoň 10 roků při těžbě, průzkumu, úpravě a konečném zpracování uranové rudy nebo jiných radioaktivních surovin, nebo
b)
vykonávali aspoň 15 roků zaměstnání uvedené v § 12 odst. 1 písm. a) č. 2 zákona a byli z tohoto zaměstnání uvolněni (převedeni) z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až d) zákoníku práce, anebo
c)
byli uvolněni (převedeni) ze zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie v souvislosti s racionalizačními nebo organizačními opatřeními uvedenými v § 2 písm. a) a získali ke dni uvolnění (převedení) aspoň 20 roků zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie,
považuje se změna (skončení) zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie za přerušení zaměstnání z vážných důvodů a předpokládá se, že vážný důvod, který vedl ke změně (skončení) zaměstnání, trvá až do vzniku nároku na důchod.
(3)
Ochranná lhůta dvou roků (§ 13 odst. 3 zákona) od skončení zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se prodlužuje o dobu, po kterou pracující požíval invalidní (částečný invalidní) důchod, důchod za výsluhu let nebo částečný důchod za výsluhu let; k době pobírání těchto důchodů se nepřihlíží ani při posuzování, zda přerušení zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie trvalo déle než pět let.
(4)
Doba služby v ozbrojených silách zařazené do I. (II.) kategorie funkcí se hodnotí jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.
(5)
Nebyl-li pracující zaměstnán v I. (II.) pracovní kategorii po celou dobu potřebnou pro získání výhod z této pracovní kategorie, započítává se doba zaměstnání v této pracovní kategorii jako doba zaměstnání v nejblíže nižší pracovní kategorii. To platí obdobně při započítávání dob zaměstnání I. pracovní kategorie s rozdílnými podmínkami nároku na důchod.“.
2.
§ 13 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Doba výkonu funkcí uvedených v předchozích odstavcích se nezapočítává jako doba zaměstnání uvedeného v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 zákona; pracujícím, kteří vykonávali toto zaměstnání před výkonem funkce, se započítává při splnění podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2 doba výkonu funkce jako doba zaměstnání uvedeného v § 12 odst. 1 písm. a) č. 2 zákona.“.
3.
V § 14 odst. 1 písm. c) č. 6 se slova „§ 14 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 14 odst. 5“.
4.
§ 15 odst. 6 zní:
„(6)
Za období, z něhož se vypočítává průměrný měsíční výdělek pracujícího
–
uvolněného nebo převedeného v souvislosti s prováděním strukturálních změn v národním hospodářství, s likvidací neefektivních provozů, se snižováním správního a řídícího aparátu a s jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními,60) nebo
–
uvolněného nebo převedeného ze zaměstnání uvedeného v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 a 2 zákona pro trvalou nezpůsobilost k dosavadní práci ze zdravotních důvodů [§ 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce],
se určí na jeho žádost doba 10 (5) kalendářních roků před rokem, v němž došlo k uvolnění (převedení), jestliže to je pro něj výhodnější.“.
5.
V § 20 odst. 1, § 66 odst. 3, § 89 odst. 3 a v § 92 odst. 1 se slova „§ 14 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 14 odst. 5“.
6.
V § 157 odst. 1 se na konci za středník připojují tato slova: „přitom se zvlášť vyznačí výkon zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1982.
Ministr:
Štanceľ v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 80/1982 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 80/1982 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o změnách vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte
Vyhlášeno 30. 6. 1982, datum účinnosti 1. 7. 1982, částka 14/1982
* Čl. I - Vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb., č. 92/1968 Sb., č. 180/1968 Sb., č. 76/1970 Sb., č. 128/1975 Sb., č. 54/1976 S
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 7. 1982
80
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 25. června 1982
o změnách vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte,
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s federálním ministerstvem zemědělství a výživy, s ministerstvy práce a sociálních věcí republik a s Ústřední radou odborů podle § 19a odst. 6 a § 144 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů:
Čl. I
Vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb., č. 92/1968 Sb., č. 180/1968 Sb., č. 76/1970 Sb., č. 128/1975 Sb., č. 54/1976 Sb. a č. 164/1979 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 zní:
㤠1
Účast na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte
K § 4 odst. 3 zákona
(1)
Člen družstva je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, jen jestliže nejméně v 6 měsících v kalendářním roce odpracoval v každém z těchto měsíců aspoň 8 pracovních dnů nebo dosáhl na peněžních pracovních odměnách aspoň částky 120 Kčs měsíčně.
(2)
Člen družstva, jehož členství v družstvu vzniklo nebo zaniklo během kalendářního roku, je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, jestliže nejméně po polovinu měsíců, po které v kalendářním roce členství trvalo, pracoval v rozsahu uvedeném v předchozím odstavci.
(3)
Člen družstva, u něhož některé z důvodů uvedených v odstavci 4 trvaly po celý kalendářní měsíc (celé kalendářní měsíce), je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte po celý kalendářní rok, jestliže v době, kdy uvedené důvody netrvaly, odpracoval v družstvu nejméně polovinu měsíců v rozsahu uvedeném v odstavci 1.
(4)
Důvody podle předchozího odstavce se rozumějí
a)
pracovní neschopnost ( § 8 zákona),
b)
péče ženy o dítě (i osvojence nebo jiné dítě, které převzala do péče nahrazující péči rodičů) ve věku do tří let,
c)
vojenská základní (náhradní) služba,
d)
výkon veřejné funkce,
e)
příprava v učebním poměru a studium (§ 19),
f)
politické a odborné školení,
g)
práce konané mimo družstvo se souhlasem družstva,
h)
příprava pro pracovní uplatnění,1)
i)
pobírání invalidního důchodu do zániku nároku na tento důchod nebo jeho změny na částečný invalidní důchod,
j)
péče o blízkou osobu,2) která byla převážně nebo úplně bezmocná a nebyla umístěna v ústavu sociální péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení,
k)
vazba.
(5)
Člen družstva, u něhož důvody uvedené v odstavci 4 písm. a), b), f) a k) trvaly po celý kalendářní rok, je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte po dobu celého kalendářního roku.
(6)
Člen družstva, u něhož péče o nezletilé dítě (i osvojence nebo jiné dítě, převzaté do péče nahrazující péči rodičů) starší tří let nebo výkon trestu odnětí svobody trvaly po celý kalendářní měsíc (celé kalendářní měsíce), je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte po tu část kalendářního roku, v níž tyto důvody netrvaly, jestliže v této době odpracoval nejméně polovinu měsíců v rozsahu uvedeném v odstavci 1.“.
2.
Nad označením § 2 se vkládají slova „K § 9 a 29 zákona“ a pod označením § 2 se vypouštějí slova „K § 9 zákona“.
3.
V § 3 odst. 1 se slova „jakož i pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci“ nahrazují slovy „dále pracovní dny a svátky, za které družstevníku náležela náhrada pracovní odměny, pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci, a v případech kdy pracovní neschopnost vznikla po zániku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte (v ochranné lhůtě) také dny po zániku tohoto zabezpečení. Do počtu dnů, kterými se dělí úhrn započitatelných příjmů, se však zahrnují dny, za které měl družstevník, místo příplatku za práci přesčas náhradní volno za práci konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu.“.
4.
§ 3 se doplňuje odstavci 8 a 9, které znějí:
„(8)
U družstevnice, která byla převedena na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím a u které vznikla pracovní neschopnost v době tohoto převedení, se nemocenské stanoví z úhrnu započitatelných příjmů zúčtovaných ke dni převedení, pokud je to pro ni příznivější; došlo-li u takové družstevnice po převedení ke změně pracovního úvazku, upraví se započitatelný příjem v poměru nového a dřívějšího pracovního úvazku.
(9)
Splňuje-li družstevník, který vedle pracovní činnosti v družstvu je zaměstnán také v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, v uhelných lomech a na skrývkách,3) také podmínky pro nárok na nemocenské z nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky, nesmí být úhrn nemocenského za pracovní den vyšší, než kdyby byl vyměřen z částky 180 Kčs. Přesahuje-li úhrn průměrné denní pracovní odměny a čisté denní mzdy z uvedeného zaměstnání v hornictví částku 180 Kčs denně, odečítá se částka přesahující 180 Kčs od průměrné denní pracovní odměny při výpočtu nemocenského ze zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte. To platí též, jde-li o ostatní peněžité dávky uvedené v § 29 zákona.“.
5.
Za § 3 se vkládá § 3a, který zní:
㤠3a
Nemocenské při lázeňské péči
K § 8 odst. 5 a § 10 zákona
(1)
Družstevníkovi, kterému byla ze zabezpečení v nemoci poskytnuta lázeňská péče v době dovolené na zotavenou, se nemocenské poskytne za pracovní dny, po které je doba lázeňské péče delší než celková doba dovolené, která mu náleží v kalendářním roce, v němž se mu poskytuje lázeňská péče. Nemocenské se však neposkytne za pracovní dny, o které má družstevník v kalendářním roce zkrácenou dovolenou z důvodů, které sám zavinil,4) ani za pracovní dny, odpovídající počtu dnů dovolené, které družstevník před nástupem lázeňské péče čerpal na jiné účely, nemocenské se také neposkytne za pracovní dny, odpovídající počtu dnů dovolené, které družstevník před vstupem do družstva čerpal v předchozím družstvu nebo jiné organizaci, popřípadě za dny dovolené, za které mu byla poskytnuta náhrada za nevyčerpanou dovolenou.
(2)
Nemocenské se poskytuje ve výši, která jinak družstevníkovi náleží od čtvrtého pracovního dne pracovní neschopnosti.“.
6.
§ 11 zní:
㤠11
K § 12 a 37 zákona
(1)
Poživateli starobního, invalidního nebo osobního důchodu náleží nemocenské, jestliže aspoň po dobu tří kalendářních měsíců bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti odpracoval v každém z těchto měsíců nejméně 8 pracovních dnů nebo dosáhl na peněžních pracovních odměnách nejméně 120 Kčs. Trvala-li v některém z těchto měsíců pracovní neschopnost po celý měsíc, považuje se v takovém měsíci podmínka pracovní činnosti za splněnou.
(2)
Z pracovní činnosti poživatele starobního důchodu, při které se podle zvláštních předpisů5) poskytuje důchod v nezměněné výši, neplyne ochranná lhůta.“.
7.
V § 12a se dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Za pracovní neschopnost vzniklou (způsobenou) pracovním úrazem se z hlediska § 8 odst. 3 a § 10 odst. 2 zákona považuje první pracovní neschopnost, která vznikla jako bezprostřední následek pracovního úrazu. Nastoupil-li družstevník po skončení této pracovní neschopnosti do práce a stal se nejpozději do dvou měsíců od tohoto nástupu opět neschopným práce a je-li tato druhá pracovní neschopnost podle lékařského posudku následkem téhož pracovního úrazu, považuje se za pokračování původní pracovní neschopnosti vzniklé tímto pracovním úrazem.“.
8.
V § 16a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Jako převedení na jinou práci podle odstavců 1 a 2 se také posuzuje – i když nedochází ke změně druhu práce – úprava pracovních podmínek, která spočívá
a)
ve snížení normovaného výkonu práce (např. snížení počtu ošetřovaných hospodářských zvířat, nižší pracovní tempo, zavedení nutných přestávek v práci), kterým se odstraní příčiny, v důsledku kterých by byl tento výkon práce zakázán těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví anebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, nikoliv však ve zkrácení pracovního úvazku;
b)
v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu je zproštěna výkonu některých pracovních činností z okruhu prací, které dosud vykonávala, a to těch, které jsou zakázány těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě; pokud by v důsledku zproštění těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu od výkonu uvedených pracovních činností došlo ke zkrácení jejího pracovního úvazku, nelze takovou úpravu pracovních podmínek posuzovat jako převedení na jinou práci;
c)
v přeložení těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu na jiné pracoviště (pracovní místo) z důvodu, že její dosavadní pracoviště (pracovní místo) patří mezi taková, která jsou zakázána těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo že dojíždění na dosavadní pracoviště (pracovní místo) ohrožuje podle lékařského posudku těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání;
d)
v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu je zproštěna výkonu noční práce.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
9.
V § 16a odstavec 6 poslední věta zní:
„Přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, dny a svátky, za které náležela náhrada pracovní odměny, pracovní dny zameškané pro omluvenou překážka v práci, jakož i dny neomluvené nepřítomnosti v práci.“.
10.
V § 16a odst. 7 se slova „odstavce 4“ a „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavce 5“ a „odstavce 6“ a na konci se připojuje tato věta: „Za dny, za které družstevnici náleží náhrada pracovní odměny, náleží vyrovnávací příspěvek jen tehdy, je-li tato náhrada nižší, než dřívější průměrný pracovní příjem vypočtený podle odstavce 5.“.
11.
V § 18 odst. 2 se v první větě slova „2 let“ nahrazují slovy „tří let“ a za první větu se vkládá tato věta: „Předpokladem přitom je, že k nástupu nové mateřské dovolené došlo za trvání členství v témže družstvu nebo v ochranné lhůtě.“.
12.
V § 18 se vypouští odstavec 4.
13.
§ 80 zní:
㤠80
Nároky členů družstva ve zvláštních případech
Nároky členů družstva ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte při vazbě a v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody se posuzují obdobně jako nároky pracovníků z nemocenského pojištění.6)“.
Dosavadní § 80 se označuje jako § 81.
Čl. II
Přechodná ustanovení
(1)
Jestliže skutečnosti rozhodné pro vznik nároku na peněžitou dávku nastaly před 1. červencem 1982, postupuje se podle dosavadních předpisů s odchylkami dále uvedenými. Při posouzení účasti člena družstva na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte v období od 1. ledna 1982 se postupuje podle této vyhlášky.
(2)
Peněžité dávky poskytované ke dni 1. července 1982, které družstevník pobírá jednak z důvodů pracovní činnosti v družstvu jednak ze zaměstnání se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, v uhelných lomech a na skrývkách, uvedeného ve zvláštním předpise,7) a jejichž výše byla omezena dosavadní nejvyšší částkou čisté denní mzdy, se od 1. července 1982 upraví bez žádosti s přihlédnutím k nově stanovené nejvyšší částce čisté denní mzdy.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1982.
Ministr:
Štanceľ v. r.
1)
§ 130 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 10 vyhlášky č. 128/1975 Sb.
3)
Část I a II přílohy k nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 74/1982 Sb. o některých úpravách v nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení pracujících v hornictví.
4)
§ 40 odst. 2 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 138/1975 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.
5)
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 135/1975 Sb., o vyjímečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům, ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 64 až 68 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžních dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Část I a II přílohy k nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 74/1982 Sb. |
Nařízení vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 82/1982 Sb. | Nařízení vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 82/1982 Sb.
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky o zrušení nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 78/1970 Zb., ktorým sa vydáva organizačný a rokovací poriadok Slovenskej komisie pre vedecké hodnosti
Vyhlášeno 30. 6. 1982, datum účinnosti 1. 7. 1982, částka 15/1982
* § 1 - Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 78/1970 Zb., ktorým sa vydáva organizačný a rokovací poriadok Slovenskej komisie pre vedecké hodnosti, sa zrušuje.
* § 2 - Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. júlom 1982.
Aktuální znění od 1. 7. 1982
82
NARIADENIE VLÁDY
Slovenskej socialistickej republiky
z 23. júna 1982
o zrušení nariadenia vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 78/1970 Zb., ktorým sa vydáva organizačný a rokovací poriadok Slovenskej komisie pre vedecké hodnosti
Vláda Slovenskej socialistickej republiky nariaďuje podľa § 13 ods. 3 zákona č. 53/1964 Zb. o udeľovaní vedeckých hodností a o Štátnej komisii pre vedecké hodnosti:
§ 1
Nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č. 78/1970 Zb., ktorým sa vydáva organizačný a rokovací poriadok Slovenskej komisie pre vedecké hodnosti, sa zrušuje.
§ 2
Toto nariadenie nadobúda účinnosť 1. júlom 1982.
Prof. JUDr. Colotka v. r. |
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 83/1982 Sb. | Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 83/1982 Sb.
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu, ktorou sa mení vyhláška č. 51/1978 Zb. o odbornej spôsobilosti v elektrotechnike
Vyhlášeno 30. 6. 1982, datum účinnosti 1. 9. 1982, částka 15/1982
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1982.
Aktuální znění od 1. 9. 1982
83
VYHLÁŠKA
Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu
z 29. júna 1982,
ktorou sa mení vyhláška č. 51/1978 Zb. o odbornej spôsobilosti v elektrotechnike
Slovenský úrad bezpečnosti práce podľa § 5 ods. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce a Slovenský banský úrad podľa § 57 ods. 1 písm. d) zákona č. 41/1957 Zb. o využití nerastného bohatstva (banský zákon) a podľa § 10 písm. a) a c) zákona Slovenskej národnej rady č. 42/1972 Zb. o organizácii a o rozšírení dozoru štátnej banskej správy po dohode s príslušnými ústrednými orgánmi ustanovujú:
Čl. I
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 51/1978 Zb. o odbornej spôsobilosti v elektrotechnike sa mení takto:
§ 17 znie:
„(1)
Osvedčenia na vykonávanie revízií elektrických zariadení vydané pred 1. januárom 1979 platia do 30. júna 1983.
(2)
Organizácie podajú žiadosť o vydanie nového osvedčenia pre svojich pracovníkov na príslušnom orgáne dozoru najneskôr do 31. decembra 1982.
(3)
Pracovníka prihlasuje na skúšku organizácia (§ 9), s ktorou je v pracovnom pomere.
(4)
Osvedčenia vydané orgánmi štátnej banskej správy ostávajú v platnosti, ak sa oprávnení pracovníci podrobili preskúšaniu podľa osobitného predpisu.1)“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1982.
Predseda
Slovenského banského úradu:
Ing. Baran CSc. v.r.
Riaditeľ
Slovenského úradu bezpečnosti práce:
Ing. Macháč v.r.
1)
Úprava Slovenského banského úradu č. 3800/1973 z 19. 7. 1974, ktorou sa ustanovujú podmienky pre vykonávanie revízií elektrických zariadení a pre priznávanie odbornej spôsobilosti revíznych technikov elektrických zariadení (reg. v čiastke 7/1975 Zbierky zákonov). |
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 84/1982 Sb. | Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 84/1982 Sb.
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu o zmene a doplnení vyhlášky č. 23/1979 Zb., ktorou sa určujú vyhradené tlakové zariadenia a ustanovujú niektoré podmienky na zaistenie ich bezpečnosti
Vyhlášeno 30. 6. 1982, datum účinnosti 1. 9. 1982, částka 15/1982
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1982.
Aktuální znění od 1. 9. 1982
84
VYHLÁŠKA
Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu
z 29. júna 1982,
o zmene a doplnení vyhlášky č. 23/1979 Zb., ktorou sa určujú vyhradené tlakové zariadenia a ustanovujú niektoré podmienky na zaistenie ich bezpečnosti
Slovenský úrad bezpečnosti práce podľa § 5 ods. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Zb. o štátnom odbornom dozore nad bezpečnosťou práce a Slovenský banský úrad podľa § 57 ods. 1 písm. d) zákona č. 41/1957 Zb. o využití nerastného bohatstva (banský zákon) a podľa § 10 písm. a) a c) zákona Slovenskej národnej rady č. 42/1972 Zb. o organizácii a o rozšírení dozoru štátnej banskej správy po dohode s príslušnými ústrednými orgánmi ustanovujú:
Čl. I
Vyhláška Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu č. 23/1979 Zb., ktorou sa určujú vyhradené tlakové zariadenia a ustanovujú niektoré podmienky na zaistenie ich bezpečnosti sa mení a dopĺňa takto:
1.
§ 14 ods. 3 znie:
„(3)
Oprávnenia vydané organizáciám a osvedčenia vydané revíznym technikom a skúšobným orgánom pred 1. júlom 1979 platia do 30. júna 1983.“.
2.
§ 14 sa dopĺňa odsekom 5, ktorý znie:
„(5)
Organizácie podajú žiadosť o vydanie nového oprávnenia alebo osvedčenia pre svojich pracovníkov na príslušnom orgáne dozoru najneskôr do 31. decembra 1982.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1982.
Predseda
Slovenského banského úradu:
Ing. Baran CSc. v. r.
Riaditeľ
Slovenského úradu bezpečnosti práce:
Ing. Macháč v. r. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky č. 86/1982 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky č. 86/1982 Sb.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 9. 8. 1982, datum účinnosti 1. 9. 1982, částka 16/1982
* Čl. I - Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 1982
86
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky
ze dne 15. července 1982,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo školství České socialistické republiky stanoví podle § 230 odst. 2 a 3 zákoníku práce a § 40 odst. 3 písm. a) zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol, v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a s Českou odborovou radou:
Čl. I
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva školství České socialistické republiky č. 93/1979 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech, ve znění vyhlášek č. 166/1979 Sb., č. 45/1981 Sb. a č. 42/1982 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 4 odst. 2 písm. a) v kategorii A a) se za bod 2b) připojuje bod 2c), který zní:
| v 1. roce
Kčs| v 2. roce
Kčs| ve 3. a 4. roce Kčs
---|---|---|---
„2c) v organizacích řízených federálním ministerstvem hutnictví a těžkého strojírenství, federálním ministerstvem všeobecného strojírenství a federálním ministerstvem elektrotechnického průmyslu [příloha č. 1 část a) bod 2 písm. 2c)] | 50–200| 150–400| 250–400“.
2.
Příloha č. 1 se doplňuje takto:
a)
v části a) (Učební obory národohospodářsky nejdůležitější) se za bod 2b) vkládá bod 2c), který zní:
„2c)
v organizacích řízených federálním ministerstvem hutnictví a těžkého strojírenství, federálním ministerstvem všeobecného strojírenství a federálním ministerstvem elektrotechnického průmyslu
03-71-2 slévač
03-72-2 strojní kovář“;
b)
v části c) (Učební obory vyhlášené jako prioritní) se na konci připojuje text, který zní:
„V organizacích místního hospodářství a služeb řízených národními výbory a ve výrobních družstvech
03-12-2 | mechanik opravář s odborným zaměřením pro vážící zařízení
---|---
03-18-2 | mechanik opravář s odborným zaměřením pro zdvihací zařízení
03-21-2 | mechanik opravář s odborným zaměřením pro chladírenská zařízení
07-72-2 | krejčí s odborným zaměřením pro pánské oděvy
08-21-2 | truhlář s odborným zaměřením pro výrobu nábytku a zařízení
08-31-2 | zpracovatel přírodních pletiv s odborným zaměřením pro výrobu košíků a nábytku
08-32-2 | zpracovatel přírodních pletiv s odborným zaměřením pro pletenou galanterii
08-52-2 | kožešník s odborným zaměřením pro šití a opravy kožešinových výrobků
08-83-2 | čalouník
64-53-2 | knihař
85-61-2 | pozlacovač s odborným zaměřením pro obrazové rámy.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1982.
I. náměstek ministra školství
České socialistické republiky:
Prof. Ing. Císař CSc. v. r.
Ministr práce a sociálních věcí
České socialistické republiky:
Dr. Hamerník v. r. |
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 87/1982 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 87/1982 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa dopĺňa vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 96/1979 Zb. o poskytovaní štipendií a hmotného zabezpečenia žiakom gymnázií, odborných škôl, stredných odborných škôl, konzervatórií a stredných škôl pre pracujúcich
Vyhlášeno 9. 8. 1982, datum účinnosti 1. 9. 1982, částka 16/1982
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1982.
Aktuální znění od 1. 9. 1982
87
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky
z 8. júla 1982,
ktorou sa dopĺňa vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 96/1979 Zb. o poskytovaní štipendií a hmotného zabezpečenia žiakom gymnázií, odborných škôl, stredných odborných škôl, konzervatórií a stredných škôl pre pracujúcich
Ministerstvo školstva Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky po dohode s Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky a po prerokovaní so zúčastnenými ústrednými orgánmi ustanovujú podľa § 40 ods. 3 písm. b) zákona č. 63/1978 Zb. o opatreniach v sústave základných a stredných škôl a podľa § 25 ods. 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 79/1978 Zb. o štátnej správe v školstve:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky a Ministerstva zdravotníctva Slovenskej socialistickej republiky č. 96/1979 Zb. o poskytovaní štipendií a hmotného zabezpečenia žiakom gymnázií, odborných škôl, stredných odborných škôl, konzervatórií a stredných škôl pre pracujúcich sa dopĺňa takto:
§ 3 ods. 3 sa dopĺňa o písm. p), ktoré znie:
„p)
suma, o ktorú sa zvýšil dôchodok podľa zákonného opatrenia Predsedníctva Federálneho zhromaždenia č. 7/1982 Zb. o zvýšení dôchodkov a o niektorých zmenách zákona o sociálnom zabezpečení.“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1982.
Minister zdravotníctva
Slovenskej socialistickej republiky:
Prof. MUDr. Matejíček DrSc. v. r.
Minister školstva
Slovenskej socialistickej republiky:
Prof. Ing. Buša CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 88/1982 Sb. | Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 88/1982 Sb.
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa dopĺňa vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 116/1980 Zb. o poskytovaní štipendií a príspevkov študentom vysokých škôl
Vyhlášeno 9. 8. 1982, datum účinnosti 1. 9. 1982, částka 16/1982
* Čl. I
* Čl. II - Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1982.
Aktuální znění od 1. 9. 1982
88
VYHLÁŠKA
Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky
z 8. júla 1982,
ktorou sa dopĺňa vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 116/1980 Zb. o poskytovaní štipendií a príspevkov študentom vysokých škôl
Ministerstvo školstva Slovenskej socialistickej republiky po dohode s Ministerstvom financií Slovenskej socialistickej republiky, Ministerstvom práce a sociálnych vecí Slovenskej socialistickej republiky a ostatnými zúčastnenými ústrednými orgánmi ustanovuje podľa § 98 ods. 2 zákona č. 39/1980 Zb. o vysokých školách:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva školstva Slovenskej socialistickej republiky č. 116/1980 Zb. o poskytovaní štipendií a príspevkov študentom vysokých škôl sa dopĺňa takto:
§ 4 ods. 6 písm. e) znie:
„e)
suma, o ktorú sa zvýšil dôchodok podľa zákonného opatrenia Predsedníctva Federálneho zhromaždenia č. 76/1979 Zb. o zvýšení dôchodkov a suma, o ktorú sa zvýšil dôchodok podľa zákonného opatrenia Predsedníctva Federálneho zhromaždenia č. 7/1982 Zb. o zvýšení dôchodkov a o niektorých zmenách zákona o sociálnom zabezpečení,“.
Čl. II
Táto vyhláška nadobúda účinnosť 1. septembrom 1982.
Minister:
Prof. Ing. Buša CSc. v. r. |
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 97/1982 Sb. | Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 97/1982 Sb.
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Vyhlášeno 16. 8. 1982, datum účinnosti 1. 9. 1982, částka 17/1982
* Čl. I - Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 1982
97
VYHLÁŠKA
Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu
ze dne 11. června 1982,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Český úřad bezpečnosti práce podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, a Český báňský úřad podle § 57 odst. 1 písm. d) zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), a podle § 10 písm. a) zákona České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy, v dohodě s příslušnými ústředními orgány, stanoví:
Čl. I
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 14 odst. 3 zní:
„(3)
Oprávnění vydaná organizacím a osvědčení vydaná revizním technikům a zkušebním orgánům před 1. 7. 1979 platí do 30. 6. 1983.“.
2.
§ 14 se doplňuje odstavcem 5, který zní:
„(5)
Organizace jsou povinny žádost o vydání nového oprávnění nebo osvědčení pro své pracovníky podat u příslušného orgánu dozoru nejpozději do 31. 12. 1982.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1982.
Předseda
Českého báňského úřadu:
Ing. Zíka v. r.
Předseda
Českého úřadu bezpečnosti práce:
Dr. Bartík v. r. |
Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 104/1982 Sb. | Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 104/1982 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva dopravy, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 60/1981 Sb., o hospodárnosti provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu
Vyhlášeno 10. 9. 1982, datum účinnosti 1. 10. 1982, částka 19/1982
* Čl. 1 - Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 60/1981 Sb., o hospodárnosti provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu, se mění a doplňuje takto:
* Čl. 2
Aktuální znění od 1. 10. 1982
104
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva dopravy
ze dne 13. srpna 1982,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 60/1981 Sb., o hospodárnosti provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu
Federální ministerstvo dopravy stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 16 odst. 1 písm. b) vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb.:
Čl. 1
Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 60/1981 Sb., o hospodárnosti provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu, se mění a doplňuje takto:
Odstavec 3 přílohy č. 2 k vyhlášce č. 60/1981 Sb. zní:
„(3)
Základní měrná provozní norma spotřeby pohonných hmot v litrech na 100 km pro jednotlivá vozidla (PNSz) se stanoví součinem hodnoty údaje o spotřebě „S“ a hodnoty součinitele „K“ podle vzorce
PNSz=S×K1/100km
„K“ je technický součinitel vozidla, který vyjadřuje jeho konstrukční provedení, popřípadě skutečný technický stav vozidla (např. před generální opravou nebo před celkovou opravou motoru apod.) z hlediska vlivu na provozní spotřebu pohonných hmot; hodnoty tohoto součinitele nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v odstavci 4; „S“ je údaj o spotřebě pohonných hmot vozidla v litrech na 100 km; hodnota „S“ je
a)
u vozidel
AVIA A 15 a A 20 | všechna provedení | 12,3
---|---|---
AVIA A 30 | všechna provedení | 14,2
IFA W 50 L, L/SP, LB | valníková provedení | 18,6
ROMAN 8.135 F | valníkové provedení | 22,7
Škoda 706 MT a MTV | valníková provedení | 28,6
Škoda 706 MTS a MTS-P | sklápěčková provedení | 29,5
LIAZ 100 | valníkové provedení | 27,6
LIAZ 100 | návěsová jízdní souprava | 41,4
TATRA 138 a 148 | valníková a sklápěčková provedení | 31,2
KAROSA C 734 a LC 735 a LC 736 | autobusy | 25,0
b)
u ostatních vozidel uvedena v technickém průkazu vozidla.22)“.
Čl. 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1982.
Ministr:
Ing. Blažek v. r.
22)
Pokud tato hodnota spotřeby pohonných hmot není v technickém průkazu vozidla uvedena, stanoví se podle ČSN 30 0510 nebo podle spotřeby srovnatelného vozidla. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.